<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Marie+Ondr%C3%A1%C5%A1kov%C3%A1</id>
	<title>WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Marie+Ondr%C3%A1%C5%A1kov%C3%A1"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Marie_Ondr%C3%A1%C5%A1kov%C3%A1"/>
	<updated>2026-04-30T01:43:32Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.35.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&amp;diff=38244</id>
		<title>Elektronické časopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&amp;diff=38244"/>
		<updated>2013-11-20T05:36:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* Platforma SciVerse */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozmach elektronického publikování výrazným způsobem ovlivnil přístup k celé řadě informačních zdrojů. Exemplárním příkladem změny ve strategii rozšiřování informačních obsahů jsou seriály. Přechod prestižních časopisů do elektronických platforem znamenal výrazný posun v celé architektuře informačního průmyslu. Články jsou i nadále nejvýraznějším zdrojem vědeckého poznání a pro databáze a služby, které nabízejí uživatelům bibliografické záznamy, znamená jejich dostupnost v elektronické podobě zcela nové možnosti. V následnosti pak dochází k rozvoji plnotextových databází a služeb elektronického dodávání dokumentů. Časopisy vycházely po dlouhá léta v tištěné podobě. V 90. letech minulého století však nastal dynamický rozvoj internetu, čehož vydavatelé vědeckých časopisů rychle využili a začali své produkty nabízet i v elektronických verzích [ŠŤASTNÁ, 2002a]. Dnes se již najde pouze minimum prestižních seriálů, které dosud vycházejí výhradně v tištěné formě. Uvádí se, že 95 % impaktovaných žurnálů má elektronickou podobu. Drtivá většina časopisů přešla do elektronické formy, a to ze zcela pochopitelných důvodů. Vydavatelé oslovili mnohem větší množství potencionálních uživatelů. Zatímco v tištěné podobě je možný přístup pouze k celým číslům časopisů, na digitální bázi je možno kupovat i jednotlivé články. Elektronická rozhraní vydavatelů nabízejí velmi pohodlné vyhledávací možnosti nejen v rámci jednotlivých titulů časopisů, ale i v celých tematických kolekcích. V elektronických verzích existují navíc hypertextová propojení, kvalitní vymezení citačních vztahů a další možnosti spojené s vývojem moderní techniky. Elektronické seriály tak získaly velkou popularitu a vysoké množství uživatelů. Přístup do elektronických časopisů je z finančního hlediska poměrně nákladnou záležitostí. Drahé jsou už jednotlivé tituly časopisů, u kolekcí je potom cena ještě vyšší. Vydavatelé řeší tuto problematiku pomocí cenově zvýhodněných tematických balíčků seriálů, vznikají také četná konsorcia, která mají poté přístup k elektronickým časopisům za nižší finanční částky [ŠŤASTNÁ, 2002b]. Problém ovšem představuje fakt, že v rámci kolekcí elektronických časopisů jsou instituce nuceny nakupovat mnohdy i tituly, do nichž přístup nepotřebují a v případě individuálního předplatného by si časopis v žádném případě neobjednali. Vyhledávání v kolekcích časopisů   a článků v nich obsažených bývá zpravidla možné bezplatně, stejně jako přístup k abstraktům jednotlivých článků. Jejich plné texty jsou již pochopitelně zpoplatněny. Významným zprostředkovatelem přístupu do zahraničních elektronických časopisů je v České republice firma [http://www.suweco.cz/ Suweco]. V rámci ČR fungují národní konsorcia na přístupy do kolekcí několika nejvýznamnějších světových vydavatelství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produkce elektronických časopisů se dá rozdělit na dvě základní skupiny. V prvním případě se jedná o tematicky zaměřené vydavatele, kteří se specializují na svůj obor činnosti. Často je představují velké oborové instituce. Na druhé straně existují velcí vydavatelé, jejichž časopisy často tvoří multidisciplinární kolekce. Někdy se může jednat o nakladatelství původně vysokoškolská (např. '''Oxford University Press'''). Kvalitní tituly časopisů jsou obvykle dostupné na komerční bázi na stránkách vydavatelů. Kromě placených titulů existuje také řada volně dostupných elektronických seriálů, které však často postrádají potřebnou odbornost. V rámci internetu fungují i služby, které sumarizují tyto bezplatně dostupné zdroje a přinášejí odkazy na jejich webové stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Významná vydavatelství elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Elsevier ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:elsevier.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství '''Elsevier''' je jeden z gigantů na světovém informačním trhu, a to nejen díky produkci kvalitních vědeckých elektronických časopisů. Rozhraní '''ScienceDirect''' je platformou, která slouží pro pohodlné zpřístupnění seriálů v elektronické formě. K dispozici je více než 2 500 titulů časopisů a přes 12 milionů jednotlivých článků. Uživatel má možnost vyhledávání jak v časopisech, tak v databázi článků. Tituly jsou přehledně seřazeny do tematických kolekcí, takže je možné v nich listovat. Platforma ScienceDirect slouží také jako rezervoár plných textů pro řadu bibliografických databází, které společnost Elsevier produkuje (např. Scopus, Embase atd.). Drtivá většina obsažených časopisů je dostupná placenou formou, přičemž uživatel může mít přístupy  do jednotlivých titulů seriálů, tematických kolekcí nebo si kupovat pouze samostatné články.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Platforma ScienceDirect nedávno oslavila jednu miliardu plných textů stažených uživateli. V rámci oslav tohoto milníku vydala firma Elsevier několik obrázků. Na jednom se uvádí, že jedna miliarda kapek vody naplní dva olympijské plavecké bazény. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.sciencedirect.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platforma SciVerse ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:sciverse.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V létě 2010 představil Elsevier novou centrální platformu '''SciVerse'''. Kromě toho, že se na ní podílely nejznámější databáze společnosti Elsevier Scopus a ScienceDirect, bylo k dispozici také integrované rozhraní '''SciVerse Hub''', které spojovalo informační obsahy několika významných služeb zmiňovaného vydavatelství. Konkrétně se jednalo o Scopus, ScienceDirect, Scirus a SciTopics. SciVerse Hub tak představoval centrální bod, který poskytoval komplexní výsledky vyhledávání ze všech uvedených databází a přinesl řadu vylepšených funkcí. Po fázi testování v beta verzi byla platforma uvedena i do ostrého provozu. Avšak v srpnu 2013 došlo k ukončení SciVerse Hub.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.hub.sciverse.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informace a doporučení týkající se zrušení SciVerse Hub: http://www.cdlib.org/cdlinfo/2013/06/17/sciverse-hub-is-retiring-in-august-2013/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Springer ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:springerlink.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Springer je původně německé vydavatelství, které má hlavní sídlo v Heidelbergu. Postupem času se z něho stala obrovská instituce s pobočkami po celém světě. Vedle vydávání časopisů se Springer v poslední době výrazně zaměřil na produkci a distribuci elektronických knih. V oblasti seriálů byl pro Springer velmi důležitý rok 2004, kdy společnost získala konkurenční firmu '''Kluwer''' i s její obsáhlou kolekcí elektronických periodik. Přístup k časopisům je realizován v rámci platformy '''SpringerLink'''. Od léta 2010 je k dispozici její nová verze s rozšířenými funkcemi a atraktivnějším designem. Uživatel má možnost vyhledávání v obsazích okolo 8 116 591 titulů. Tematicky jsou nabízené časopisy zaměřeny spíše na technické obory a matematiku, avšak dá se říci, že alespoň minoritně jsou zastoupeny všechny obory. Marketingová politika společnosti při prodeji produktů je podobná jako u předchozího vydavatele, zajímavostí je, že první čísla v roce jsou u všech titulů vždy dostupná zdarma. Také Springer se zařadil po bok vydavatelství reflektujících na vzestup publikovaných materiálů v režimu open access. Konkrétně se tak stalo zveřejněním programu [http://www.springer.com/open+access/open+choice '''Springer Open Choice'''], který dává autorům možnost rozhodnout se, zda chtějí uhradit poplatky spojené s publikováním článku a zpřístupnit svoji práci volně. Služba [http://www.springeropen.com/ '''Springer Open'''] pak představuje platformu pro dokumenty, které jsou dostupné v modulu otevřeného přístupu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.springerlink.com/home/main.mpx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== John Wiley &amp;amp; Sons ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:wiley.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost '''John Wiley &amp;amp; Sons''' vydává časopisy z různých vědeckých odvětví. Dobře známé rozhraní '''InterScience''', které produkované tituly zpřístupňovalo, nahradila v srpnu 2010 nová platforma '''Wiley Online Library'''. Ta poskytuje nejen vědecké seriály, ale také elektronické knihy, referenční příručky a další hodnotný informační materiál. Řada nabízených periodik vycházela v tištěné formě už od 18. století a vydavatelství retrospektivně doplňuje plné texty článků i z archivních čísel. Velmi zajímavou službou je poskytování bibliografických záznamů nabízených dokumentů ve formátu MARC21. V roce 2006 Wiley ovládl jednoho ze svých přímých konkurentů na informačním trhu – vydavatelství '''Blackwell'''. Tím byla značně rozšířena a zkvalitněna doposud nepříliš početná kolekce seriálů pro společenské a humanitní obory. Spolu s nově získanými časopisy od společnosti Blackwell obsahuje nyní platforma Wiley Online Library více než 1 500 elektronických seriálů. Pozornost je pochopitelně věnována i fenoménu open access, kde mají autoři možnost zpřístupnit za úhradu své články uživatelům volně při využití programu [http://authorservices.wiley.com/bauthor/onlineopen.asp '''OnlineOpen''']. Společnost navíc na svých stránkách nabízí tipy na instituce, které mohou autorům na úhradu těchto článků přispět. Elektronické časopisy od společnosti John Wiley &amp;amp; Sons tvoří jednu z kolekcí, které jsou v ČR přístupné v rámci národní licence.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://onlinelibrary.wiley.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Taylor &amp;amp; Francis ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:taylorfrancis.png|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Taylor &amp;amp; Francis''' je dynamickou společností působící na informačním trhu jako komplexní vydavatelská firma. Předmětem její činnosti jsou   jak tištěné, tak elektronické dokumenty. Portfolio informačních produktů se průběžně navyšovalo, když se součástí společnosti stávala řada dílčích vydavatelství (např. Routledge, CRC, Psychology Press atd.). Přístupy do jednotlivých časopisů jsou pochopitelně placenou záležitostí, ale vydavatelství chce jít do budoucna stále více směrem k otevřenému přístupu a zpřístupňovat více materiálů volně. Pozornost si vysloužily také tematické skupiny časopisů nazvané v podání Taylor &amp;amp; Francis arénami (např. Chemistry Arena, Education Arena atd.). Takovéto členění by samozřejmě mělo napomoci, aby si každý předplatitel vybral optimální kolekci dle svého zaměření. Zároveň už není využívána dobře známá platforma '''Informaworld''', na které byly časopisy vydavatelství tradičně zpřístupňovány. V roce 2011 totiž byla představena nová platforma s jednoduchým názvem '''[http://www.tandfonline.com/ Taylor &amp;amp; Francis Online]'''. Uživatelé na ní mají nyní k dispozici nabídku více než 1 600 titulů elektronických časopisů. Počty nabízených seriálů se navíc každoročně poměrně výrazně navyšují.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.tandf.co.uk/journals/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sage ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:sagejournals.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V nabídce elektronických časopisů vydavatelství '''Sage''' se objevují tituly z oblasti obchodu, humanitních a sociální věd, techniky a medicíny. Celkově tvoří kolekci přes 700 periodik. Na internetových stránkách producenta je možné hledání v titulech i fulltextové vyhledávání v článcích. Retrospektiva nabízených časopisů je velmi různorodá, u některých titulů sahá až do 20. let minulého století. Seriály jsou rozděleny do deseti tematických kolekcí, přičemž nejoceňovanějšími jsou časopisy pro společenské vědy a marketing. Firma má svou centrálu v USA, ale pro lepší servis a komunikaci se zákazníky má zastoupení také v Evropě, Asii a Africe. V roce 2010 představil Sage „platformu nové generace“, na kterou budou postupně přecházet všechny vydávané časopisy. Platforma je postavena na technologii '''Highwire Press 2.0 technology (H2O)'''. Kromě časopisů je Sage rovněž vydavatelem mnoha zejména společenskovědních knih a dvou velmi uznávaných bibliografických databází '''Communication Abstracts''' a '''Criminal Justice Abstracts''', které však nedávno odkoupila společnost EBSCO. Svoje zaměření na společenskovědní disciplíny potvrdil Sage také novou službou nazvanou [http://srmo.sagepub.com/ '''Sage Research Methods''']. Tento portál, který je dostupný pouze pro institucionální předplatitele, má sloužit jako informační zdroj pro rozličné metody výzkumu v sociálních a humanitních vědách. V roce 2012 byla spuštěna nová služba [http://www.sagepub.com/knowledge.sp '''Sage Knowledge'''] představující digitální knihovnu pro oblast sociálních věd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://online.sagepub.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oxford Journals ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:oxfordjournals.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelství '''Oxford University Press (OUP)''' je v oblasti elektronických časopisů velmi aktivní. Kolekce 306 titulů je zaměřena převážně na humanitní obory, ve kterých patří mezi světovou špičku. Uživatel si může určit, zda si předplatí konkrétní titul nebo některou z předmětových kolekcí. Standardní retrospektiva titulů sahá do roku 1996. V případě zájmu o starší ročníky je nutno zaplatit si přístup do online archivů, což je ostatně naprosto standardní model téměř u všech vydavatelů. V poslední době se dostává do popředí iniciativa [http://www.oxfordjournals.org/oxfordopen/ '''Oxford Open'''], která se snaží o zpřístupňování některých článků na bezplatném principu. Alespoň částečně už bylo do tohoto projektu zapojeno přes 250 titulů časopisů vydávaných OUP. Celý systém funguje tak, že vydavatelství umožní na přání autora volný přístup k jeho článku. Samotný autor přitom musí uhradit některé poplatky spojené s publikováním jeho příspěvku. I přesto počet článků, které jsou zpřístupněny bezplatně, stále stoupá. Naprosto stejnou možnost nabízí svým autorům i celá řada dalších vydavatelství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.oxfordjournals.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cambridge Journals ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:cambridgejournals.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolekce časopisů '''Cambridge Journals''' je počinem vydavatelství '''Cambridge University Press (CUP)'''. V současnosti je v systému 399 titulů a dohromady kolem milionu článků. Tematicky pokrývají nabízené časopisy téměř všechny vědecké obory. Retrospektiva při aktuálním předplatném činí pouze jeden rok. Výhodou však je, že přístup do elektronického obsahu předplaceného ročníku uživateli zůstává i po ukončení smlouvy (u jiných vydavatelů mohou být licenční podmínky řešeny jinak). Přístup je možno sjednat jak do jednotlivých časopisů, tak do několika předmětových kolekcí. I zde se projevuje nový fenomén open access, takže některé materiály jsou volně přístupné. Velmi aktivní je vydavatelství rovněž v otázce šíření informací do zemí rozvojového světa, kde se stalo součástí hned několika podobně laděných iniciativ.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://journals.cambridge.org/action/login&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Emerald ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:emerald1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelství '''Emerald''' bylo založeno v roce 1967. V jeho nabídce upoutá pozornost několik klíčových titulů elektronických časopisů pro oblast ekonomie. Z tematického hlediska převažují obory ekonomie, obchodu, marketingu a managementu, ale také problematika knihovnictví a informační vědy, pro kterou nacházíme v rámci vydávaných publikací řadu velmi dobrých zdrojů. Seriály jsou dostupné v internetovém rozhraní '''Emeraldinsight''' na komerční bázi. Vydavatelství má své zastoupení také v České republice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.emeraldinsight.com/index.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oborově zaměřená vydavatelství ==&lt;br /&gt;
Kromě výše zmíněných velkých producentů elektronických časopisů, kteří se zaměřují na vydávání titulů pro více vědeckých disciplín, existují také specializovaná vydavatelství. V této práci pochopitelně nelze uvést jejich kompletní výčet, ale je na místě zmínit taková vydavatelství, jejichž časopisy dosahují vynikající úrovně. [http://www.lww.com/webapp/wcs/stores/servlet/topCategories_11851_-1_12551 '''Lippincott Williams &amp;amp; Wilkins'''] je producentem řady mimořádně kvalitních titulů pro oblast medicínských věd. Vydavatelství je nyní vlastněno skupinou Wolters Kluwer a jeho časopisy dosahují každoročně obrovské citovanosti. Ceněné časopisy pro široké spektrum lékařských oborů poskytují také vydavatelství [http://journals.bmj.com/ '''BMJ Group'''] a [http://www.karger.com/ '''Karger''']. Nepoměrně menším producentem, který ovšem rovněž zpřístupňuje uznávané lékařské elektronické seriály (a několik zajímavých chemických časopisů), je německé vydavatelství [https://www.thieme-connect.com/ejournals/home.html '''Thieme''']. Jeho nabídka čítá zhruba 150 titulů. V oblasti přírodních věd pak nepochybně nelze opomenout vydavatelství [http://www.nature.com/index.html '''Nature Publishing Group'''], jehož vlajkovou lodí je prestižní časopis '''Nature'''. Velmi často se do role vůdčích producentů staví oborově zaměřené instituce. Impact faktory takovýchto žurnálů pak nezřídka výrazně převyšují konkurenční tituly. Špičkami ve vydávání časopisů pro své vědecké disciplíny jsou například:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Psychological Association - http://www.apa.org/journals/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Marketing Association - http://www.marketingpower.com/Pages/default.aspx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Royal Society of Chemistry - http://pubs.rsc.org/en/Journals&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Chemical Society - http://pubs.acs.org/page/about-us.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institute of Physics - http://iopscience.iop.org/journals&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Institute of Physics - http://journals.aip.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Physical Society - http://publish.aps.org/about &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samozřejmě by se dala vyjmenovat ještě řada dalších institucí podobného typu, nicméně pro účely této publikace je uvedený výčet více než dostačující. O tom, že oborové instituce jakožto vydavatelé odborných časopisů hrají klíčovou roli, svědčí graf v Galerii, který porovnává průměrnou výši impact factorů pro seriály z oblasti chemie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Registry volně dostupných elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
Počet seriálů v elektronické podobě i nadále radikálně roste. Nejedná se přitom pouze o tituly placené, ale o stále více časopisů s volným přístupem. Za účelem jejich registrace a umožnění snadnějšího přístupu do jejich obsahů proto vzniká řada projektů. Tyto služby nepřinášejí uživateli tak široké množství informací o titulech časopisů jako specializované databáze pro registraci seriálů, nýbrž mají spíše sumarizační funkci a primárně poskytují především informace o elektronickém umístění daného titulu. Kromě systémů univerzálních, které se snaží postihovat všechny volně dostupné elektronické časopisy, fungují rovněž služby registrující volně dostupné zdroje jen pro určitou geografickou oblast. Například systém [http://www.scielo.org/php/index.php '''SCIELO'''] obsahuje španělsky psané časopisy. Vznikají také registry žurnálů pro konkrétní vědecké obory. Jako příklady služeb, které plní tuto funkci, nám mohou posloužit iniciativy '''PubMedCentral''' (je zároveň i otevřeným archivem) nebo [http://www.freemedicaljournals.com/ '''Free Medical Journals'''] pro oblast medicíny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EZB ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ezb.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt Elektronická knihovna časopisů '''(Elektronische Zeitschriftenbibliothek, EZB)''' spravuje Univerzitní knihovna v německém Regensburgu. Systém obsahuje tituly časopisů z celého světa, dohromady 82 827 seriálů (listopad 2013). Do projektu je zapojeno více než 607 institucí z celé Evropy včetně několika knihoven z České republiky. Elektronické časopisy jsou v EZB rozděleny do tří kategorií: &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. Volně  dostupné  časopisy (označeny zeleným kolečkem), které  jsou  zdarma  k  dispozici  na  internetu.  Každému  uživateli je umožněn přístup k plným textům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Plný text je dostupný jenom pro uživatele dané instituce (knihovny, případně univerzity) na základě předplatného (označeno žlutým kolečkem).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Přístup k plným textům není povolen, daná instituce nemá časopis předplacený (označeno červeným kolečkem). Většinou je zdarma přístupný alespoň obsah a případně také abstrakty časopisů na stránce vydavatele [TRENKLEROVÁ, 2002].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro čtenáře jsou pochopitelně zajímavé především první dvě kategorie. Běžný uživatel internetu tak v rámci kolekce volně dostupných titulů získává informace o velké množině informačních zdrojů, které jsou k dispozici zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránky systému: http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== DOAJ ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:doaj.jpg|130 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Directory of Open Access Journals (DOAJ)''' je z obsahového hlediska mnohem menším projektem než EZB. V tomto případě však dochází k registraci výhradně volně dostupných seriálů, proto je jejich počet v systému nižší. V současnosti je zahrnuto téměř 9 989 titulů, z nichž prohledatelných i na úrovni článků je 5 687. Kromě snadného vyhledávání má uživatel možnost listovat v titulech seřazených do tematických kolekcí. Celý projekt zajišťuje '''knihovna švédské univerzity v Lundu (Lund University Libraries)'''. V roce 2012 pak vznikl partnerský projekt '''Directory of Open Access Books (BOAJ)''', o němž bude podrobněji pojednáno v jiné kapitole této práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránky systému: http://www.doaj.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Archivace a ochrana elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
V období, kdy periodika vycházela pouze v tištěné podobě, plnily knihovny nejen funkci prostředníka, který tyto časopisy nabízel svým uživatelům, ale také funkci archivní. Všechna zakoupená čísla byla fyzicky umístěna v prostorách knihovny a při náležité péči bylo zajištěno jejich uchování pro další generace. Nyní však nastala éra, kdy se časopisy téměř bez výjimky přesunuly na elektronické platformy a předplácení tištěných verzí je na strmém ústupu. Následný problém tkví v tom, že instituce sice mají zajištěn přístup k časopisům v elektronické formě, ale ty se nacházejí výhradně na serverech vydavatelů či poskytovatelů. Resultuje z toho jednoznačná otázka, co se stane v případě, když vydavatelství například zanikne, změní licenční politiku a přestane nabízet přístup ke starším číslům periodik v elektronické podobě nebo mu z důvodu nenadálé katastrofy přestanou fungovat servery a přístup k jeho obsahům nebude možný. Jakým způsobem je proti takovýmto eventualitám knihovna pojištěna? A jak bude zaručeno, že v případě takových scénářů nezmizí obsahy elektronických časopisů ze světa úplně? Závažnost nastíněných otázek si producenti informačních služeb, ale i například světové národní knihovny dobře uvědomují a stejně jako v otázkách archivace webu (více v kapitole 21.7) spatřují světlo světa iniciativy, které se snaží daný problém efektivně řešit. Projekty zajišťující ochranu a dlouhodobou archivaci elektronických časopisů vznikají jak na úrovni národních knihoven či univerzitních konsorcií, tak i za pomoci subjektů ze soukromé sféry. Někdy se může jednat o součásti daleko větších systémů (například právě iniciativ zabývajících se širokou archivací webu). V závislosti na typu archivu do nich mohou přispívat samotné knihovny, klíčové je zde ale především zapojení vydavatelů elektronických časopisů, protože ti musí ukládání svých titulů do archivů podporovat. Výhodou některých takovýchto služeb je také to, že poskytují knihovnám přístup k archivním číslům elektronickým časopisů i poté, co knihovna zrušila jejich předplatné. Eliminuje se tak nejednotná politika, kterou v tomto směru vydavatelé zastávají. Zde je nutno uvést nejpodstatnější digitální archivy pro elektronické časopisy:&lt;br /&gt;
== Portico ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:portico2.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Portico''' je zřejmě nejdynamičtěji se rozvíjející iniciativou v této sféře. Jedná se o tzv. '''„dark archive“''' neboli tmavý archiv, což znamená, že knihovnám, které si jeho služby předplatí, zpřístupňuje archivované dokumenty až v okamžiku, kdy standardně nejsou dostupné. To nastává v situaci, kdy vydavatel z jakéhokoliv důvodu přestane zpřístupňovat předplacené elektronické časopisy na svých platformách. Nespornou výhodou Portica je maximální participace významných vydavatelství. V rámci služby je nyní archivováno na 16 995 titulů elektronických časopisů a více než 227 268 titulů elektronických knih. Pro knihovny se jedná o placenou službu, přičemž cena je odvozena od ročních výdajů knihovny na elektronické zdroje. Producentem systému je nezisková organizace ITHACA, která mimo jiné provozuje i službu JSTOR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.portico.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== LOCKSS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:locks.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Iniciativa '''LOCKSS (Lots Of Copies Keep Stuff Safe)''' vznikla na '''Stanford University,''' ale účastní se jí celá řada knihoven z různých kontinentů. V rámci LOCKSS byl vyvinut speciální software pro účinnou archivaci. Aktivní role je vyžadována u zapojených knihoven, které disponují tzv. LOCKSS boxy pro ukládání dat. Kromě knihoven se projektu účastní přes 530 vydavatelů. Iniciativa byla založena už v roce 1998 a za čtrnáct let svého fungování si vydobyla značné uznání a respekt. K dispozici je i kooperace s linkovací službou SFX.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.lockss.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CLOCKSS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:clocks1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CLOCKSS (Controled LOCKSS)''' je systém založený na bázi technologie LOCKSS. Představuje globální „dark archive“, který je podporován řadou velkých vydavatelství. Jeho správu má na starosti stejnojmenná nezisková organizace a do ostrého provozu byl spuštěn v roce 2009. Mezi nevýhody této služby patří to, že nepodporuje přístup k archivním číslům časopisů, u nichž participující knihovny zrušily předplatné. Přístup k obsahům je tam možný pouze v situaci, kdy periodika už nejsou dostupná na platformách vydavatelů. Zatím se tak stalo pouze v několika málo případech [MORROW, 2008]. Takto nízký počet není příliš udivující s přihlédnutím k faktu, že do projektu jsou zapojena téměř výhradně tradiční velká vydavatelství, u nichž je riziko zániku či ztráty dat velmi nízké. CLOCKSS je placená služba. Zajímavostí je, že u některých zaniklých časopisů zpřístupňuje CLOCKSS jejich obsahy ve zcela volném režimu, tedy nikoliv pouze pro participující organizace, nýbrž zdarma pro celý internet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.clockss.org/clockss/Home&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== e-Depot ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:edepot.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi další služby, které archivují také elektronické časopisy, patří velké projekty s národní či mezinárodní působností. Velmi ceněnou službou je v této oblasti '''e-Depot''', což je archiv provozovaný '''National Library of the Netherlands'''. Kromě elektronických časopisů obsahuje služba řadu dalších materiálů z repozitářů a digitálních sbírek především univerzitních knihoven. Služba byla původně zaměřena na domovské Nizozemsko, avšak v poslední době dochází díky spolupráci se společností Elsevier k rozšíření informačního obsahu i o další geografické oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.kb.nl/en&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký projekt v oblasti prezervace digitálních dokumentů vyvíjí i [http://www.bl.uk/eresources/jnls/ejournals.html '''British Library''']. Archivace elektronických časopisů probíhala také v rámci rozsáhlého projektu [http://www.oclc.org/ '''OCLC] Electronic Collection Online''', kde byly periodika pouze jedním z mnoha archivovaných typů dokumentů. Od února 2012 není doplňován nový obsah, ale starý zůstává předplatitelům přístupný (více o tom zde: http://www.ohionet.org/blog/2011/08/changes-electronic-collections-online-oclc). Za zmínku nepochybně stojí také digitální archiv [http://www.hathitrust.org/ '''HathiTrust'''], do něhož přispívá řada prestižních amerických univerzit. Zapojené instituce zde sdílejí svoje digitální kolekce v bezpečném archivu, čímž mimo jiné zajišťují efektivní uchování svých elektronických časopisů. Vyhledávací rozhraní systému je volně dostupné, avšak k licencovanému obsahu mají přístup pouze uživatelé z participujících univerzit. Služba však může být zajímavá i pro neregistrovaného zájemce, neboť řada materiálů je po vypršení autorských práv k dispozici bezplatně. Tabulka v Galerii srovnává práva uživatelů jednotlivých služeb při čtyřech modelových situacích. Tři z testovaných služeb zpřístupní svým klientům archivovaný obsah za všech okolností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== PEPRS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:peprs.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt '''PEPRS (Piloting an E-journals Preservation Registry Service)''' přistupuje k problematice uchovávání elektronických časopisů z poněkud jiné perspektivy. Jedná se totiž o databázi časopisů, kde lze u každého vyhledaného titulu ověřit, ve kterých archivech jsou jeho čísla uložena. Projekt koordinuje organizace [http://edina.ac.uk/ '''EDINA'''] a na jeho úspěšné realizaci se výrazně podílí také '''Mezinárodní agentura ISSN'''. Z archivů se do projektu zapojily Portico, LOCKSS, CLOCKSS, e-Depot a British Library e-Journal Digital Archive. Systém je připravován od roku 2008 a v říjnu 2010 byla spuštěna první beta verze vyhledávače elektronických časopisů. V průběhu roku 2011 pak byla platforma přejmenována na [http://thekeepers.org/thekeepers/keepers.asp '''The Keepers Registry'''] a uživatelům je k dispozici zcela zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://edina.ac.uk/projects/peprs/index.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bsciverse.jpg|Schéma zdrojů zahrnutých do platformy SciVerse Hub. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bspringerlink.jpg|Vývoj stažených plných textů v letech 2005-2011 u elektronických časopisů a elektronických knih na platformě SpringerLink. Převzato z dokumentace k systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bwiley.jpg|Zobrazení časopisu na nové platformě Wiley Online Library. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bemerald.jpg|Vývoj počtu stažených plných textů vydavatelství Emerald. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:baverage.jpg|Průměrná hodnota impact factoru za rok 2009 u časopisů pro oblast chemie u jednotlivých vydavatelů. Převzato ze stránek Royal Society of Chemistry.&lt;br /&gt;
Soubor:bezb.jpg|Část časopisů pro oblast geografie v systému EZB. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bportico.jpg|Vývoj počtu titulů archivovaných elektronických časopisů ve službě Portico. Převzato z dokumentace služby.&lt;br /&gt;
Soubor:ruzovatab.jpg|Srovnání služeb jednotlivých archivů pro zpřístupnění digitálního obsahu při čtyřech modelových situacích [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura MORROW, 2008]].&lt;br /&gt;
Soubor:bpeprs.jpg|Záznam o archivovaném časopise v systému PEPRS na platformě The Keepers Registry. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nov%C3%A9_technologie_v_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEb%C3%A1ch&amp;diff=38210</id>
		<title>Nové technologie v informačních službách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nov%C3%A9_technologie_v_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEb%C3%A1ch&amp;diff=38210"/>
		<updated>2013-11-16T17:44:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* UStat */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační sféra je dynamicky se rozvíjející odvětví. Vývoj jde i v tomto oboru velmi rychle dopředu, a tak vznikají stále nové technologie a postupy, které mají umožnit uživateli efektivní přístup k potřebným informacím. Pro erudovaného uživatele je však samotný přístup k elektronickým informačním zdrojům naprostým minimem. Očekává totiž, že pro práci s nimi bude mít k dispozici komfortní prostředky. V poslední době na sebe upoutala pozornost celá řada tzv. '''nadstavbových nástrojů''', které uživateli pomáhají jak v orientaci v elektronických informačních zdrojích, tak při práci s vyhledanými dokumenty. Pochopitelně existují i systémy, které pomáhají při správě elektronických informačních zdrojů také samotným institucím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro efektivní správu elektronických informačních zdrojů =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Verde ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:verde1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Verde''' je dalším z produktů společnosti Ex Libris a přináší řešení v oblasti '''ERMS (Electronic Resources Management System)'''. Jedná se o systém, který komplexně řeší veškerou agendu spojenou s administrací elektronických informačních zdrojů, a to ve všech jeho cyklech. To znamená, že Verde pracuje se zdroji už při jejich výběru či zkušebních přístupech. Dále pak pochopitelně při aktivním provozu, a to až do vypršení licence, kdy se rozhoduje o prodloužení či naopak zrušení předplatného u daného informačního pramene. Správce systému tak má dokonalý přehled o všech kolekcích, které daná instituce předplácí, počtu licencí, dodavatelích, statistikách využívanosti atd. Verde přitom dokáže efektivně spolupracovat s dalšími produkty společnosti Ex Libris, především s SFX. Na tomto místě je nepochybně nutno podotknout, že správa elektronických informačních zdrojů je velmi aktuálním problémem zejména u větších vysokých škol a vědeckých institucí. Není totiž snadné hlídat velké množství obsáhlých elektronických informačních zdrojů, a proto může být Verde velmi cenným pomocníkem. Není překvapivé, že je používán řadou prestižních zahraničních vysokých škol. Velmi často se přitom jedná o konsorciální nákup tohoto placeného systému. V ČR je Verde zatím v ostrém provozu na Univerzitě Karlově v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/verde http://www.multidata.cz/produkty/verde]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EBSCONET ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebsconet.jpg|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak už napovídá samotný název, '''EBSCONET''' je produktem, jehož vývoj a funkcionalitu zajišťuje společnost EBSCO. Také zde se jedná o komplexní systém, který dokáže účinně evidovat veškeré aktivity organizace směrem k elektronickým informačním zdrojům, zejména elektronickým časopisům. Kromě toho dokáže EBSCONET spravovat také předplatné tištěných seriálů. Systém dává knihovně nejen kompletní informace o velkém množství nakupovaných zdrojů, ale také nástroje pro jejich administraci, objednávky, reklamace atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/ebsconet/Pages/index.aspx http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/ebsconet/Pages/index.aspx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobný systém s názvem '''360 Resource Manager''' nabízí také společnost Serials Solution. O produktech této společnosti bude pojednáno níže.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systémy pro správu elektronických informačních zdrojů jsou vyvíjeny jak na komerční, tak na volně dostupné bázi [BEITLOVÁ, 2011]. Z bezplatně dostupných systémů můžeme věnovat pozornost například produktům [http://erm.library.nd.edu/ '''CORAL'''], [http://researcher.sfu.ca/cufts '''CUFTS'''] nebo [http://murphylibrary.uwlax.edu/erm/ '''ERMes'''].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Linkovací nástroje =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SFX ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:sfx.jpg|130 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie '''SFX (Special Effects)''' je převratnou novinkou v rámci tzv. linkovacích služeb. Hypertextové odkazy, které jsou jinak velmi silnou stránkou elektronického prostředí, mají základní nevýhodu v tom, že bývají neaktuální, což často znemožňuje získání informací z adres, na něž hypertext odkazuje. Uživatel neznalý informačního prostředí navíc nemusí tušit, kde se například plný text dokumentu, k němuž zrovna vyhledal bibliografický záznam, může nacházet. Technologie SFX tyto problémy řeší tím, že neodkazuje přímo na cílovou adresu, nýbrž na SFX server, který zpracuje požadavek a obratem dodá uživateli reprezentativní množinu aktuálních odkazů. V knihovnickém pojetí je tento proces nazýván '''přidanými službami''', protože uživatel získává nikoliv pouze odkaz na samotný plný text, ale také další údaje o dokumentu (např. dostupnost dokumentu v knihovnách, možnost objednání kopie, pokud plný text není k dispozici, získání informací o autorovi atd.). Technologii vyvinuli '''Herbert Van de Sompel''' a '''Patrick Hochstembach''' původně na univerzitě v Gentu. Bibliografické údaje o dokumentu jsou na server přenášeny ve standardizovaném formátu '''OpenURL''', který v sobě nese veškeré potřebné identifikátory hledaného dokumentu. Na základě dodaných metadat je požadavek na serveru zpracován a uživateli jsou nabídnuty relevantní odkazy. Organizace, která disponuje vlastní instancí SFX, nastavuje v rozsáhlé '''znalostní bázi''' veškeré zdroje a služby, které má plnotextově k dispozici, což zaručuje, že uživatel dostane po zadání dotazu správné informace o dostupnosti hledaného dokumentu v rámci dané instituce. Technologie je dnes velmi využívána předními světovými knihovnami a dalšími informačními institucemi. Důležité je i to, že linkování může probíhat z mnoha různých míst. Nejčastěji se jedná o katalogy knihoven, databáze, internetové vyhledávače apod. Základní verzi SFX odkoupila od jejich původců firma Ex Libris a distribuuje ji na základě placené licence. Technologie založené na standardu OpenURL už implementovala do svých služeb řada producentů informačních služeb, takže nyní existuje mnoho modifikací technologie SFX. Je například využíván [http://ovid.linksolver.com/site/index.jsp '''LinkSolver'''] od Ovidu nebo [http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/linksource/Pages/index.aspx '''LinkSource'''] společnosti EBSCO. Instituce, které mají zájem technologii využívat, dostávají možnost vyzkoušet si SFX v testovací verzi, pochopitelně s omezeným penzem služeb. SFX má v nabídce také další přidané funkce. Jednou z nich je služba [http://www.exlibrisgroup.com/category/SFXMARCit '''MarcIt!'''], která umožňuje pohodlný import bibliografických záznamů elektronických časopisů do katalogu knihovny, případně jejich obohacení o podrobnější údaje. Popularitu rychle získal také další doplněk SFX zvaný [http://www.multidata.cz/produkty/bx '''bX''']. Toto vylepšení nabídl znovu Herbert Van de Sompel a jeho název je odvozen od pomyslné '''černé krabice (Black Box)''', kde imaginárně probíhá analýza sesbíraných dat. Tato technologie doporučuje uživateli další příbuzné dokumenty, které se vztahují k vyhledanému záznamu. Materiály jsou doporučovány na základě shromážděných údajů, které odrážejí aktivity uživatelů SFX v mnoha různých institucích. bX se specializuje zejména na doporučování článků. Pro zajímavost uvádíme, že podobná služba existuje také pro knihy v rámci katalogů jednotlivých knihoven. Je to produkt [http://www.bibtip.com '''BibTip'''] z produkce univerzity v německém Karlsruhe. Služby MarcIt! a bX nejsou součástí běžné licence SFX a případní zájemci si je musí zaplatit zvlášť. Další, tentokrát již standardní službou SFX je vytvoření seznamu elektronických časopisů pro danou instituci. Nová verze systému podporuje i vytváření seznamů elektronických knih. SFX také umožňuje vytvářet komplexní statistiky, protože veškeré přístupy do jednotlivých informačních zdrojů jsou soustavně sledovány. Novým počinem souvisejícím s SFX respektive s bX je [http://www.exlibrisgroup.com/category/bXHotArticles '''Hot Articles''']. Jedná se o službu představující pomyslný žebříček nejžádanějších článků v jednotlivých oborech. Znovu jsou zde využívána statistická data z mnoha instancí SFX po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/sfx http://www.multidata.cz/produkty/sfx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Crossref ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:crossref.jpg|120 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''Crossref''' je iniciativou, která se zaměřuje na propojování citací a textů článků od celé řady světových vydavatelů. V současné době je provozován neziskovou organizací '''PILA (Publishers International Linking Association)'''. Na rozdíl od SFX, které přináší širokou nabídku navazujících informací a služeb, je jedinou funkcí Crossref propojení na stránku, kde jsou umístěny informace o požadovaném článku, abstrakt a odkaz na plný text. Dostupnost plného textu není systémem žádným způsobem řešena. Fungování služby stojí na perzistentním identifikátoru '''DOI'''. Ten je producentům informací k dispozici na placeném základě a představuje '''trvalý''' a neměnný identifikátor digitálního objektu. DOI je technickou normou vydanou americkou normalizační institucí '''NISO'''. V systému Crossref je DOI přidělováno článkům, kapitolám z elektronických knih a konferenčním příspěvkům. Je nutno podotknout, že Crossref nemá výlučné právo přidělovat identifikátory DOI (existuje ještě několik dalších agentur, které tak mohou činit), nicméně jeho postavení je zcela dominantní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Všechny údaje o dokumentu s povinnou sadou metadat a identifikátorem DOI, na nějž je navázána URL adresa dokumentu, jsou uloženy v centrální bázi. Takováto forma registrace řeší pomíjivost a nestálost URL stránek a přináší bezproblémové přenesení na požadovaný dokument. DOI se obvykle vyskytuje v podobě hypertextového odkazu, což umožňuje okamžité přenesení na požadovaný dokument. Počet dokumentů opatřených identifikátorem DOI v roce 2012 přesáhne pětapadesátimilionovou hranici. Je třeba zdůraznit, že Crossref není databází článků, nýbrž pouze systémem, který registruje údaje potřebné pro propojení na cílový dokument. Vyhledání dokumentů podle DOI však je k dispozici, a to díky vyhledávači '''DOI Resolver''', který je umístěn na hlavních stránkách Crossrefu. Tato služba je využívána zejména v případě, že je DOI ve statické formě (není v podobě hypertextového odkazu). Po jeho překopírování do vyhledávače je uživatel okamžitě přesměrován na cílový dokument. Systém Crossref je podporován všemi významnými světovými producenty informačních služeb. Nespornou výhodu to přináší knihovnám a koncovým uživatelům, pro které je služba dostupná zcela zdarma. Přestože jsou systémy SFX a Crossref založeny na zcela odlišných standardech (SFX na OpenURL, Crossref na DOI), jejich spolupráce v praxi funguje naprosto bezproblémově. V případě, že institucionální uživatel chce, aby DOI linkovalo přes SFX a tím ověřovalo dostupnost plného textu dokumentu, stačí zaregistrovat institucionální SFX instanci u organizace Crossref a při použití funkce tzv. '''cookie pusheru''' dojde k přesměrování na příslušné SFX.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.crossref.org/ http://www.crossref.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:crosscheck.jpg|120 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další významnou aktivitou organizace Crossref je služba '''Crosscheck'''. Ta reaguje na zvýšené riziko plagiátorství. Elektronické prostředí umožňuje velmi rychlý přístup k řadě informací, které byly ještě nedávno obtížně dostupné. Tato informační expanze přináší jako jeden z negativních důsledků také snadnou možnost „opisování“, tedy situaci, kdy jeden autor převezme text jiného tvůrce, aniž by ho řádně citoval. Je proto třeba vyvíjet pokročilé nástroje, které dokážou tyto neduhy účinně odhalovat. Podobně laděný systém funguje i v ČR, ovšem je zaměřen na plagiátorství u vysokoškolských kvalifikačních prací, případně na seminární práce (viz kapitola 16.8.2). Crossref uvedl v roce 2007 nový nástroj, který se boji proti plagiátorství intenzivně věnuje. Služba CrossCheck je založena na software '''iThenticate''' a slouží editorům vědeckých časopisů. Ti si tak mohou ještě před finálním vydáním daného článku překontrolovat, zda se nejedná o plagiát [VAVŘÍKOVÁ, 2007]. Dokumenty jsou kontrolovány oproti rozsáhlým databázím členských institucí, ke kterým patří několik desítek významných vydavatelství (včetně vydavatelství Elsevier, Springer, Wiley nebo Taylor &amp;amp; Francis). Pro zapojené instituce se jedná o placenou službu. Menší díl poplatků je účtován za samotnou kontrolu dokumentů a inkasuje ho přímo společnost [http://iparadigms.com/ '''iParadigms'''], která je producentem softwaru iThenticate. Druhou část poplatku za službu už si účtuje Crossref a jedná se o částku, která se rovná 20&amp;amp;nbsp;% ročního členského příspěvku. CrossCheck není určen pro individuální uživatele. Ti mají možnost, a to rovněž na placené bázi, kontrolovat svoje práce pomocí technologie iThenticate přímo na stránkách producenta ([http://www.ithenticate.com http://www.ithenticate.com]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více informací: [http://www.crossref.org/crosscheck.html http://www.crossref.org/crosscheck.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době se do popředí zájmu dostává také další služba z produkce Crossref nazvaná [http://www.crossref.org/crossmark/index.html '''CrossMark''']. Jedná se o systém, který zkoumá a validuje status dokumentu s ohledem na jeho případné aktualizace. Uživatelé tak dostávají jasnou informaci o tom, zda pracují s nejaktuálnější verzí práce či nikoliv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším identifikátorem, který se využívá v elektronickém prostředí, je [http://www.handle.net '''Handle'''], velmi rozšířený zejména v oblasti digitálních repozitářů. Z architektury tohoto identifikátoru ostatně vychází taky výše zmiňovaný DOI.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Federativní vyhledávače =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== MetaLib ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:metalib1.png|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Federativní vyhledávače''' jsou technologie, jež umožňují paralelní vyhledávání ve více zapojených zdrojích. Patří mezi ně i '''MetaLib'''. Pro uživatele znamená jednoduchou možnost zadání jediného dotazu s tím, že se mu vrátí výsledky ze všech informačních zdrojů, které jsou do MetaLibu zapojeny. Pro poskytovatele informačních služeb se zase jedná o nabídku integrace různorodých informačních zdrojů „pod jednu střechu“. Může se jednat například o databáze, knihovní katalogy, soubory elektronických časopisů a další rozličné informační prameny. Ty jsou poté prohledávány centrálně. MetaLib je produktem dobře známé izraelské firmy Ex Libris a stejně jako u SFX se jedná o komerční technologii. Na bázi kombinace technologií MetaLib a SFX funguje v českém prostředí velmi oblíbená služba '''Jednotná informační brána'''. Technologie pro federativní vyhledávání jsou v poslední době intenzivně nahrazovány moderními discovery indexy (viz podkapitola 22.5). V českých podmínkách však dochází k tomuto procesu velmi pozvolna, a to zejména kvůli nedostatku financí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/metalib http://www.multidata.cz/produkty/metalib]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platforma Xerxes ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:xerxes1.jpg|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instituce, které chtějí funkcionalitu a design vyhledávače MetaLib ještě vylepšit, mohou použít nadstavbu v podobě rozhraní '''Xerxes'''. Vše je postaveno na službách '''x-serveru''', který dokáže přenášet data z MetaLibu a vyhledávací pole tak může být zasazeno do zcela jiné internetové stránky. Systém Xerxes pak nabízí uživateli, oproti standardnímu rozhraní MetaLibu, velmi atraktivní platformu s mnoha užitečnými nástroji. Xerxes je vyvíjen '''Davidem Walkerem''' na '''California State University''' a v současné době ho používá zhruba čtyřicet institucí, zejména z USA, ale i Japonska a Evropy. Autor už získal za vývoj platformy celou řadu ocenění. Jedná se o volně dostupné řešení, které si mohou zdarma implementovat všichni zájemci, kteří mají předplacený MetaLib. První institucí v České republice, která Xerxes do svých služeb zapojila, je '''Knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně'''. V roce 2011 byla oznámena informace o tom, že je vyvíjena verze Xerxes 2.0, která nebude podporovat pouze MetaLib, ale zejména discovery systémy. Je otázkou do jaké míry bude Xerxes po jejich nástupu využíván, neboť tyto produkty (na rozdíl od MetaLibu) velmi dbají o komfort a kvalitu svých rozhraní. Naopak velmi přínosnou novinkou bude s vysokou pravděpodobností zahrnutá služba '''Solr''', která může v jediné centrální databázi sjednotit řadu lokálně provozovaných zdrojů, jež nelze standardně integrovat do databází samotných discovery indexů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://code.google.com/p/xerxes-portal/ http://code.google.com/p/xerxes-portal/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Xerxes na UTB ve Zlíně: [http://portal.knihovna.utb.cz/ http://portal.knihovna.utb.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie pro federativní vyhledávání mají v portfoliu svých produktů také společnosti EBSCO a Serials Solution. Druhá jmenovaná získala v roce 2008 v té době velmi dobře etablovanou službu '''WebFeat''', která zaznamenala pronikavý úspěch zejména ve Spojených státech, kde byla díky své obsáhlé znalostní bázi a pružné cenové politice používána ve více než 16 000 knihoven. Nyní už však služba není dostupná, neboť byla integrována do obdobné služby '''360 Search''' (viz podkapitola 22.6).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Discovery indexy =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Discovery indexy''' se stávájí trendem současnosti. Vše je založeno na '''centrální indexaci''', takže uživatel neprohledává řadu roztříštěných informačních zdrojů, ale jednu centrální „megadatabázi“. Klíčovou výhodou těchto služeb je nepochybně především rychlost. Zatímco federativní vyhledávače dokážou prohledat zapojené zdroje řádově v desítkách vteřin (ideálně v rámci několika vteřin), u discovery indexů je tento ohlas mnohonásobně rychlejší. Důležitá je účinná spolupráce s producenty informačních služeb. Ti musí být zapojeni do centrální báze, aby mohly knihovny nabídnout v rámci discovery indexů veškeré portfolio předplacených zdrojů. Nejvýznamnější producenti těchto vyhledávačů už do bází zapojili celou řadu informačních pramenů od mnoha respektovaných institucí a s dalšími jednají o případné participaci. U discovery indexů může logicky vyvstat otázka, jak se tyto služby liší od klasického Googlu, který pracuje na shodném principu (vyhledává v obrovském centrálním indexu). Přidaná hodnota tkví jednoznačně v kvalitě dat a propracovanosti uživatelského rozhraní. Zatímco Google pracuje s obrovskou množinou nekonzistentních údajů, discovery indexy obsahují kvalitní strukturovaná data od významných producentů vědeckých informací. To zaručuje uživateli po vyhledání dotazu precizně uspořádanou množinu nalezených výsledků. Moderní rozhraní discovery indexů kromě přehlednosti a intuitivnosti nabízejí řadu přidaných služeb a funkcionalit. Pokud však přece jenom instituce, která si některý z discovery systémů předplácí, není s uživatelským rozhraním spokojena, může si obvykle přes technologii API toto rozhraní uzpůsobit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Summon ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:summon.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Názorným příkladem discovery indexu je '''Summon''' od společnosti Serials Solutions (součást společnosti ProQuest). Ten dosáhl v roce 2013 hranice 700 zákazníků ze 40 zemí. Summon je masivní vyhledávač, který umožňuje centrální vyhledávání nejen ve všech informačních produktech domovského ProQuestu, ale také v obsazích dalších zúčastněných institucí. K těm se počítá celá řada prestižních vydavatelství. Summon obsahuje jak elektronické, tak tištěné dokumenty. Zaindexováno bylo doposud více než 1,4 miliardy jednotek. Poprvé byl Summon uveden do ostrého provozu na Grand Valley State University.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.serialssolutions.com/summon/ http://www.serialssolutions.com/summon/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Primo Central ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:primocentral.jpg|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Ex Libris disponuje rovněž službou založenou na centrální indexaci zdrojů. Jedná se o '''Primo Central''', která má úzkou vazbu na další služby společnosti, především '''Primo''' (jednotné rozhraní pro přístup k informačním zdrojům knihovny) a MetaLib, kde je Primo Central nabízeno bezplatně jako jedna ze zapojených databází. Rovněž centrální databáze Prima Central obsahuje miliony záznamů od řady prestižních vydavatelů. Zatím však nelze konstatovat, že by výměna dat mezi producenty probíhala úplně bezproblémově. Některé společnosti si totiž své informační obsahy před konkurencí pečlivě chrání. Specifikem Prima Central je to, že se pořizuje na základě licence, v drtivé většině s interface Primo (ostatní discovery indexy jsou dostupné ve formě služby).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/primo-central/co-je-primo-central http://www.multidata.cz/produkty/primo-central/co-je-primo-central]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EBSCO Discovery Service (EDS) ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebscoeds.jpg|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Svou nabídku v oblasti discovery indexů představila i firma EBSCO. Produkt '''EBSCO Discovery Service (EDS)''' přitom představuje výraznou konkurenci pro obě výše uvedené služby. EBSCO má s agregovaným hledáním zkušenosti už v rámci své tradiční platformy '''EBSCOhost''', na které je provozována řada hodnotných databází. Posun k discovery indexu tak byl jen dalším logickým krokem. Společnosti se vyplácí sázka na vysokou kvalitu indexace dat, která jsou v EDS zahrnuta. Nabízena je vysoká variabilita při tvorbě rozhraní celého systému. V případě, že uživatel má zájem o konkrétní obor, jsou mu k dispozici i předmětové kolekce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.ebscohost.com/discovery http://www.ebscohost.com/discovery]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posledním velkým hráčem na poli discovery indexů je služba z produkce organizace OCLC [http://www.oclc.org/worldcatlocal/ '''WorldCat Local''']. Ta je rozšířena především v USA a její centrální databáze obsahuje v současnosti přes 2 miliardy jednotek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Produkty Serials Solutions =&lt;br /&gt;
[[Soubor:serialssolutions.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produktem Serials Solutions je hned množina jednotlivých řešení efektivní správy a práce s elektronickými informačními zdroji. Rámcově se jedná o obdobná řešení, jako jsou produkty společnosti Ex Libris (SFX, MetaLib, MarcIt!), ale k dispozici jsou i některé další služby. Organizace Serials Solutions, která systémy vyvíjí, je divizí společnosti ProQuest. Nasazení těchto technologií v informačních produktech ProQuestu a spolupracujících firem tedy není problémem. Řešení Serials Solutions mají však logicky podporu všech významných producentů informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do rodiny produktů Serials Solutions patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Core''' – základní modul pro správu elektronických informačních zdrojů. Udržuje centrální znalostní bázi elektronických pramenů zvanou '''KnowledgeWorks''', v níž jsou aktivovány předplacené zdroje. Vytváří mimo jiné i seznam dostupných elektronických časopisů pro danou instituci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Link''' – jedná se o linkovací nástroj pro ověřování dostupnosti plných textů a dalších služeb. Fungování je stejně jako technologie SFX založeno na standardu OpenURL, rovněž zde je možná spolupráce i se systémem DOI.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 MARC Updates''' – obdoba služby MarcIt!. Ze znalostní báze lze exportovat celou řadu záznamů elektronických časopisů a poté je importovat ve formátu MARC21 do knihovního katalogu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Counter''' – služba, která je určena pro tvorbu statistik. Systém sleduje přístupy do jednotlivých informačních zdrojů a přináší pokročilé nástroje pro jejich statistické zpracování a vyhodnocování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Resource Manager '''– komplexní systém pro správu elektronických zdrojů v organizaci. Systém kontroluje zakoupené licence, předplatné elektronických zdrojů, eviduje jednotlivé dodavatele, ovlivňuje akviziční proces a vyhodnocuje efektivitu vynaložených finančních prostředků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Search''' – služba určená pro federativní vyhledávání podobně jako systém MetaLib. Uživatel definuje vyhledávací skupiny informačních zdrojů, které jsou posléze prohledávány paralelně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veškeré jmenované produkty mají velmi úzkou vzájemnou provazbu a obvykle je instituce kupuje zároveň buď všechny, nebo alespoň kombinaci některých z nich. Úspěch sklízí Serials Solutions v současné době také se svým vyhledávačem '''Summon'''. Zajímavým produktem je pak rovněž [http://www.serialssolutions.com/en/services/aquabrowser '''AquaBrowser'''], který je určen pro zatraktivnění a zjednodušení knihovních katalogů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.serialssolutions.com/ http://www.serialssolutions.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Bibliografické manažery =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto nadstavbové nástroje jsou určeny k efektivnější a komfortnější práci s vyhledanými dokumenty respektive jejich citacemi. Proto jsou také někdy nazývány citačními manažery. Uživatel, který pracuje s velkým množstvím informačních zdrojů, potřebuje místo pro ukládání a další zpracování vyhledaných bibliografických záznamů. Bibliografické manažery mu to vše umožňují. V jejich rámci si lze vytvářet mimo jiné personální bibliografii nebo soustřeďovat materiály, ze kterých bude uživatel čerpat například při psaní odborného článku. Některé produkty tohoto typu dokážou pracovat i na úrovni plných textů. Záznamy jsou obvykle do manažerů nahrávány přímo z vědeckých databází. Každá databáze však nemusí nutně automaticky podporovat import do všech bibliografických manažerů. Proto je někdy nutno importovat záznamy jinými cestami. Jednou ze základních a zároveň nejpoužívanějších funkcí citačních manažerů je hromadné přeformátovávání bibliografických záznamů. V praxi totiž existují stovky citačních norem. Bibliografické manažery je podchytí a dávají uživatelům jednoduchou možnost převést nashromážděné záznamy do potřebného formátu. Na trhu se v tomto směru objevují jak placené manažery, tak nástroje, které jsou dostupné zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V českém prostředí je velmi populární služba [http://www.citace.com '''Citace.com''']. V rámci ní mohou uživatelé vytvářet a ukládat citace podle norem '''ČSN ISO 690''' a '''ČSN ISO 690-2'''. Systém je volně dostupný, pro využití rozšířených funkcí je třeba použít bezplatnou registraci. Služba dokáže účinně spolupracovat i s technologií SFX, a to v obou směrech (automatické přebírání dat z SFX a následná jednoduchá tvorba citace a naopak vyhledávání plných textů k uloženým citacím pomocí SFX ikonky umístěné přímo v generátoru). Vyšší verzi systému pak představuje služba [http://www.citacepro.com/ '''CitacePro'''], která podporuje více citačních stylů a disponuje řadou dalších užitečných funkcionalit. Služba už je však dostupná výhradně v komerčním režimu. Na tomto místě je třeba představit nejpoužívanější světové bibliografické manažery.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RefWorks ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:refworks.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento citační manažer je v současné době jedním z nejpoužívanějších. Automatický import záznamů do '''RefWorks''' podporuje většina nejprestižnějších databází. Jeho výhodou je obrovské množství citačních norem, které obsahuje. Kromě jiného je to první produkt svého druhu, který do svého obsahu zaimplementoval i českou citační normu '''ČSN ISO 690'''. Producentem systému je stejnojmenná společnost. RefWorks je sice komerčním produktem, ale velmi jednoduchým způsobem do něho lze sjednat měsíční testovací přístup. Licenční politika je přitom značně variabilní a lze sjednávat předplatné jak na úrovni institucí, tak pro individuálního uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.refworks.com/ http://www.refworks.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EndNote ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:endnote.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém byl vytvořen firmou '''Thomson Corporation''' a plně vyhovuje náročným požadavkům pro práci s bibliografickými záznamy dokumentů. Jeho omezenou verzi s názvem '''EndNoteWeb''' mohou zdarma používat uživatelé citačního rejstříku Web of Science. Využití je v rámci databáze vázáno na bezplatnou registraci. Placená verze '''EndNote''' pak nabízí i další rozšířené funkce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.endnote.com/ http://www.endnote.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jinými rozšířenými placenými bibliografickými manažery jsou například [http://www.procite.com/ '''ProCite'''] nebo [http://www.refman.com/ '''Reference Manager'''].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== QUOSA ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:quosa.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi zajímavým produktem, který v poslední době nabývá na popularitě, je systém '''QUOSA'''. Nejedná se o klasický bibliografický manažer, nýbrž o nástroj, který pracuje s '''plnými texty''' a umožňuje uživateli stahování, správu, vyhledávání a komfortní práci s rozsáhlým fondem nashromážděných materiálů. QUOSA dokáže de facto vytvořit digitální knihovnu ze stažených textů a zajišťuje mimo jiné její kompletní správu, plnotextové vyhledávání nebo sdílení. Produkt obsahuje několik dílčích komponentů, z nichž nejdůležitější jsou '''QUOSA Information Manager''', která zajišťuje vyhledávání v databázích, a '''QUOSA Virtual Library''', což je platforma pro práci s plnými texty dokumentů. V roce 2008 byla navázána spolupráce s databází Scopus, kde se Quosa podílí na funkci '''Document Download Manager''', která je pro předplatitele Scopusu bezplatná. Quosa spolupracuje i s dalšími významnými informačními institucemi (například s databázovými centry Dialog či Ovid). Jinak je systém dostupný po zaplacení licence, ale je možné také požádat o testovací verzi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.quosa.com/ http://www.quosa.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobnou službu představuje také [http://www.mendeley.com/ '''Mendeley'''], který v současné době zažívá obrovský rozmach. Jedná se totiž o komplexní službu, která je zároveň do značné míry laděna jako akademická sociální síť a má už téměř dva miliony členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Volně dostupné systémy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zotero ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:zotero.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U nekomerčních systémů je velmi zajímavá služba '''Zotero'''. Tu je možno zdarma stáhnout jako plugin internetového prohlížeče '''Mozilla Firefox'''. Stažení dokumentu do Zotera je pak otázkou jednoho kliknutí na příslušnou ikonku. Bibliografický manažer navíc podporuje i automatické načítání záznamů z SFX menu a ukládání plných textů stažených dokumentů. Zotero je k dispozici i v češtině, a přestože obsahuje stovky citačních stylů, ČSN ISO 690 mezi nimi chybí. Systém je velmi oceňován pro svou jednoduchost a intuitivnost. Jediným faktorem, který brzdí jeho větší rozšíření, je vázanost Zotera výhradně na prohlížeč Mozilla Firefox.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.zotero.org http://www.zotero.org]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dispozici je mnoho dalších nekomerčních citačních manažerů. Liší se kvalitou i rozdílným spektrem nabízených funkcí. Nejvýznamnějšími volně dostupnými systémy jsou:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CiteUlike – [http://www.citeulike.org/ http://www.citeulike.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BiBteX – [http://www.bibtex.org/ http://www.bibtex.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BibSonomy – [http://www.bibsonomy.org/ http://www.bibsonomy.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citation Machine – [http://www.citationmachine.net/ http://www.citationmachine.net/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro sdílení dokumentů =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě efektivní práce s vyhledanými záznamy a plnými texty existuje také zřetelná potřeba tyto dokumenty sdílet. Vědci totiž obvykle pracují v týmech, mnohdy mezinárodních, a potřebují se podělit o své informační zdroje i s kolegy participujícími na daném výzkumu. Pro tyto účely byl vyvinut například vysoce sofistikovaný a oceňovaný produkt [http://www.refworks.com/content/products/refshare/content.asp '''RefShare'''], který je úzce spjatý s bibliografickým manažerem RefWorks. Díky tomuto systému může uživatel zpřístupnit své dokumenty i dalším osobám. Ani vědecké sféře se nevyhýbá současný velký rozmach sociálních sítí. Ty jsou již ze své podstaty určeny pro výměnu informací mezi lidmi. Pro účely vědecké komunity slouží například akademická sociální síť [http://www.researchgate.net/ '''ResearchGATE'''], kde mohou vědci nejen sdílet své dokumenty a tvořit skupiny s kolegy zaměřenými na stejnou oblast výzkumu, ale také vyhledávat informace ze zapojených volně dostupných databází. Podobně komplexní systém představuje služba '''Mendeley''', která již byla v této práci zmíněna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro tvorbu průběžných rešerší =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Drtivá většina informačních zdrojů, které byly doposud v této publikaci popsány, slouží spíše pro vyhotovování retrospektivních rešerší. To znamená, že uživatel vyhledává záznamy na určité téma z již vydaných dokumentů. Existují však i systémy určené pro bezprostřední informování o novinkách. Jsou to specializované služby s velmi rychlou aktualizací, které informují uživatele v reálném čase o tom, že zrovna vyšel článek na téma, které ho zajímá. Klasické databáze se snaží tyto služby také poskytovat na základě alertů a přednastavených vyhledávacích profilů, jenže se zde negativně projevuje pomalá aktualizace a dlouhotrvající zpracovávání dokumentů ještě předtím, než se vůbec dostanou do obsahu databáze. Oproti tomu systémy pro průběžné rešeršování jsou doplňovány denně. Přinášejí uživateli rychlou informaci o existenci nového dokumentu, avšak žádným způsobem již neřeší jeho finální plnotextovou dostupnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RefAware ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:refaware.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''RefAware''' sleduje 8 000 recenzovaných časopisů. Uživatelům jsou po nastavení vyhledávacího profilu zasílána aktuální upozornění na nové dokumenty v podobě emailů. RefAware je placenou službou, která primárně obsahuje šest tematických oblastí. Vyhledané citace je možno stahovat do bibliografického manažeru RefWorks, který se službou úzce spolupracuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.refaware.com/ http://www.refaware.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== JournalTOCs ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:journaltocs.jpg|140 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služba '''JournalTOCs''' přináší aktuální obsahy více než 23 000 časopisů od 2 034 vydavatelů, mezi nimiž nechybí ani ty nejuznávanější vydavatelské domy. Pro individuální uživatele je služba dostupná zdarma, institucionální kustomizace jsou k dispozici za velmi solidních ekonomických podmínek. Systém je provozován iniciativou [http://www.icbl.hw.ac.uk/ '''ICBL'''], která vznikla při [http://www.hw.ac.uk/ '''Heriot-Watt University''']. Podobnou službu donedávna představovala '''ticTOCs Journal Table of Contents'''. V únoru 2012 však ukončila svoji činnost a svým uživatelům doporučila dále používat službu JournalTOCs.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.journaltocs.ac.uk/ http://www.journaltocs.ac.uk/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobnými službami jsou [http://www.techxtra.ac.uk/techtocs/ '''TechJournalContents'''] a [http://zetoc.mimas.ac.uk/ '''Zetoc'''], který je provozován ve spolupráci s British Library a představuje velmi masivní systém s velkým počtem monitorovaných časopisů. Zetoc má však bohužel poněkud specifickou uživatelskou politiku, a tak je přístupný pouze pro vybrané instituce [KRČÁL, 2011].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vzdálený přístup k elektronickým informačním zdrojům =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak už bylo uvedeno, přístup do licencovaných databází a dalších placených elektronických zdrojů je realizován přes jasně definovanou množinu IP adres institucionálních počítačů. V praxi to obvykle znamená, že přístup do elektronických informačních pramenů je možný bez jakýchkoliv restrikcí z počítačů umístěných v knihovně, která dané zdroje předplácí. Proč však v rámci vysokého standardu služeb nenabídnout autorizovaným uživatelům přístup k licencovaným zdrojům i z domova či jakékoliv jiné internetové lokace? Realizace tzv. '''vzdáleného přístupu''' je v těchto případech běžně řešena technologiemi typu VPN či proxy servery, které umožní přidělit autentifikovanému uživateli příslušnou IP adresu. Světlo světa však spatřují mnohem sofistikovanější systémy, které sjednocují architekturu vzdáleného přístupu mnohdy i ve spolupráci se samotnými producenty informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Shibboleth ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:shibboleth.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shibboleth''' je projektem konsorcia [http://www.internet2.edu/ '''Internet2''']. Princip celého systému spočívá v tom, že uživateli, který se pokouší dostat do licencovaného obsahu a není v rozsahu povolených IP adres, je nabídnut seznam institucí s přístupem. Po výběru své domovské instituce je automaticky přesměrován na její přihlašovací stránky, kde se musí řádně autentifikovat svými lokálními přihlašovacími údaji. Poté je přesměrován zpět na požadovaný informační zdroj, kde už je identifikován jako člen instituce a jsou mu zpřístupněny příslušné služby. V projektu jsou tedy zapojeny jak instituce, které informační zdroje předplácejí (knihovny, univerzity, vědecké instituce), tak producenti informačních zdrojů. Ti jsou v celém systému označováni jako '''poskytovatelé služeb''', zatímco předplácející instituce jsou nazývány '''poskytovateli identity''' [SATRAPA, 2005]. Drtivá většina prestižních světových vydavatelství je na vzdálený přístup pomocí Shibbolethu připravena. V praxi také funguje velmi účinně kooperace systému Shibboleth s jinou technologií pro zajištění vzdáleného přístupu EZproxy (viz podkapitola 22.10.3). V České republice začíná vzdálený přístup přes Shibboleth nabírat rovněž na obrátkách. Orgány, které se této otázce věnují, což jsou [http://www.eduid.cz/ '''Česká akademická federace identit'''] a odborná komise při '''Asociaci knihoven vysokých škol České republiky,''' pracují velmi intenzivně na tom, aby bylo možno přes Shibboleth přistupovat do stále většího množství informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://shibboleth.net/ http://shibboleth.net/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== HAN ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:han.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HAN (Hidden Automatic Navigator)''' funguje jako softwarový produkt dodávaný společností '''H+Software GmbH'''. Představuje specializovaný systém na řízení přístupu k elektronickým zdrojům. Jeho primární funkcí je umožnit uživatelům pracovat s elektronickými zdroji odkudkoliv a kdykoliv. Po ověření identity uživatele mu je přiřazena IP adresa instituce a práva přístupu k jednotlivým zdrojům. Tuto funkci zvládne i standardní proxy server, výhodou HAN je však robustnost řešení a specializace na elektronické zdroje. Díky tomu je možné udělit přístup nejen do zdrojů omezených IP adresou, ale i do těch, které jsou chráněny heslem. Přihlašovací údaje jsou předávány interně, uživatel k nim nemá přístup a nehrozí tedy jejich zneužití. U zdrojů omezených současně pracujícími uživateli je v případě vyčerpání licencí uživatel o tomto informován a zařazen do pořadí. Po uvolnění licence předchozím uživatelem je mu přístup umožněn. Systém přináší výhody i knihovníkům. Obsahuje totiž všechny předplácené zdroje a lze díky němu získat komplexní přehled a jednotné statistiky využívání jednotlivých informačních služeb. Na jejich základě poté mohou akviziční pracovníci upravit nákupy portfolií a počty předplácených licencí. H+H navíc nabízí také dva zajímavé doplňkové produkty, které mohou uživatelům značně usnadnit práci. Prvním z nich je software '''Virtual CD''', který umožňuje kopírování obsahů CD/DVD na pevný disk ve velmi zkomprimované podobě. Data jsou pak k dispozici většímu množství uživatelů. Aplikace '''NetMan''' zase může v kombinaci s HAN vytvořit pokročilé portálové řešení pro přístup k rozličným informačním službám. Všechny tyto produkty jsou dostupné po zaplacení příslušných licenčních poplatků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.hh-han.com/ http://www.hh-han.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EZproxy ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:OCLC.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou vzdáleného přístupu se zabývá také organizace OCLC. Ta odkoupila od firmy '''Useful Utilities''' licenci na nástroj zvaný '''EZproxy'''. Jedná se o middleware, který je schopen spolupracovat také s jinými technologiemi vzdáleného přístupu (např. Shibboleth). Jeho primárním cílem je poskytnout autentifikovanému uživateli přístup k elektronickým informačním zdrojům z jakékoliv internetové lokace. Výhodou je možnost identifikace na základě skupin. Tu ocení zejména univerzity, kde má každá fakulta sjednán přístup k rozdílným informačním zdrojům. EZproxy uživatele rozpozná a nabídne mu relevantní množinu databází, do nichž je daný člověk oprávněn přistupovat. Systém navíc umožňuje tvorbu komplexních statistik přístupů k jednotlivým informačním zdrojům [PAVLÍK, 2008]. Technologie je velmi rozšířena a celosvětově ji používá více než 4 000 institucionálních uživatelů. Jedním z nich je také Univerzita Karlova v Praze, ale EZproxy využívá v ČR i několik dalších institucí. OCLC nabízí zájemcům možnost měsíčního testovacího přístupu, jinak se jedná o komerční produkt.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.oclc.org/ezproxy/ http://www.oclc.org/ezproxy/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro sledování přístupů k elektronickým informačním zdrojům =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sledování četnosti přístupů do elektronických informačních zdrojů, tvorba statistik a jejich následné vyhodnocování patří k důležitým činnostem při evaluaci jednotlivých informačních zdrojů. Knihovna se může na základě zjištěných údajů rozhodnout, zda předplatné ke sledovanému elektronickému zdroji obnoví či nikoliv. Příslušná data mnohdy poskytují i samotní prodejci databází nebo producenti prostřednictvím administrátorských rozhraní, do nichž mají jejich zákazníci přístup. Kromě toho si jednotlivé knihovny mohou hlídat například počet přístupů do elektronických informačních zdrojů z vlastních internetových stránek, avšak relevance těchto dat bývá mnohdy diskutabilní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== COUNTER ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:counter1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''COUNTER''' ('''C'''ounting '''O'''nline '''U'''sage of '''N'''etworked '''E'''lectronic '''R'''esources) je iniciativa, která je určena přímo ke sledování četnosti přístupů do elektronických informačních zdrojů. Jedná se o neziskovou organizaci založenou v roce 2003. Jejími členy jsou významní vydavatelé, knihovny a další informační instituce. Hlavním výstupem činnosti COUNTERu bylo definování '''jednotných formátů''' pro vytváření statistik, takzvaných '''Codes of Practices'''. Takové formáty jsou určeny pro vyčíslení přístupů jak do databází a elektronických časopisů, tak do elektronických knih a referenčních děl. Vytvořené standardy jsou revidovány, přičemž nové aktualizace reflektují zpětnou vazbu od uživatelů. Výhodou také je, že standardizovaný formát poskytuje možnost objektivního srovnání využívanosti elektronických informačních zdrojů mezi jednotlivými knihovnami či institucemi. Systém je podporován všemi významnými producenty informačních služeb. Data mohou dostávat buď přímo participující knihovny, nebo producenti a distributoři databází, kteří při propagaci svých produktů velmi často nabízejí svým klientům kompletní statistiky přístupu. Organizace spolupracovala také s americkou standardizační autoritou NISO na normě '''SUSHI (Standardized Usage Statistics Harvesting Initiative)''', která přestavuje protokol pro automatický sběr dat a následné vytváření statistik. V praxi už tento protokol pracuje například u služby UStat. Klíčovou roli hrál COUNTER také v iniciativě [http://www.uksg.org/usagefactors '''Journal Usage Factor''']. Zjednodušeně řečeno se jedná o údaj, který hodnotí kvalitu časopisu na základě jeho využívanosti. Pro jeho výpočet je třeba použít také data z jednoho ze standardizovaných formátů (konkrétně COUNTER JR1). COUNTER se podílel i na činnostech v projektu '''PIRUS2''' určeném pro potřeby měření přístupů do institucionálních repozitářů. Tento projekt byl ukončen v lednu 2009.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.projectcounter.org/index.html http://www.projectcounter.org/index.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== UStat ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ustat.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''UStat''' je nástroj, který naplno využívá možností formátu COUNTER a protokolu SUSHI, zmíněných u předchozí služby. Právě pomocí tohoto protokolu lze automaticky přenést statistiky z jednotlivých informačních zdrojů ve standardizovaném formátu COUNTER do jednotného rozhraní, kde má uživatel možnost statistiky centrálně uchovávat a generovat z nich výstupy ve formě tabulek a grafů. Instituce, které si službu předplatí, tak získávají „centrální místo“ pro sběr statistik z různých elektronických informačních zdrojů. Automatický přenos dat přímo do UStat podporuje zatím zhruba padesát producentů informačních služeb, do budoucna lze předpokládat, že jejich počet výrazně vzroste. Kromě automatizovaných postupů, lze statistiky do systému importovat také manuálně. UStat je nová služba společnosti Ex Libris. Jedná se o placený produkt. Zákazníci Ex Libris, kteří mají předplacenu některou z jejích dalších technologií, však mají přístup ke službě zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/sfx/copy_of_ustat http://www.multidata.cz/produkty/sfx/copy_of_ustat]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poněkud z jiného pohledu na data o využívání informačních zdrojů pohlíží projekt s názvem [http://mesur.informatics.indiana.edu/ '''MESUR'''], za nímž stojí již dobře známý Herbert Van de Sompel společně s Johanem Bolenem. MESUR ('''ME'''trics from '''S'''cholarly '''U'''sage '''R'''esources) si dal za cíl vyvinout nové metriky pro hodnocení vědecké komunikace [VAVŘÍKOVÁ, 2010]. Používá k tomu modely založené na statistických datech o využívání informačních zdrojů, ale i citační data a další indikátory. Projekt probíhal v letech 2006-2008. Bylo zpracováno obrovské množství dat, na jejichž základě byl vytvořen sémantický model vědecké komunikace a byly navrženy zcela nové postupy pro hodnocení vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším z projektů, který se zabýval problematikou využívanosti informačních zdrojů, je [http://www.sero.co.uk/jisc-mosaic.html '''JISC MOSAIC''']. JISC MOSAIC ('''M'''aking '''O'''ur '''S'''hared '''A'''ctivity '''I'''nformation '''C'''ount) proběhl ve Velké Británii za účasti akademických knihoven. Klíčovou úlohu v projektu hrála pochopitelně organizace [http://www.jisc.ac.uk/ JISC]. Kromě využívání elektronických zdrojů byly vyhodnocovány také statistiky výpůjček klasických tištěných knih. Výsledná zpráva projektu byla publikována v lednu 2010.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bsfx.jpg|Ukázka SFX linkování z bibliografické databáze Web of Science na plný text v systému EBSCO.&lt;br /&gt;
Soubor:taylorfrancis_doi.jpg|Záznam článku v systému Taylor &amp;amp; Francis se zvýrazněným identifikátorem DOI. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:vyvoj.jpg|Vývoj dokumentů s přiděleným identifikátorem DOI v systému Crossref za roky 2002-2011. Převzato z dokumentace systému. &lt;br /&gt;
Soubor:bmetalib.jpg|Vyhledávání v Jednotné informační bráně založené na technologii MetaLib. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bxerxes.jpg|Základní rozhraní federativního vyhledávače MetaLib na platformě Xerxes. Převzato ze stránek Knihovny UTB ve Zlíně.&lt;br /&gt;
Soubor:bprimocentral.jpg|Schéma fungování discovery indexu Primo Central. Převzato z dokumentace služby.&lt;br /&gt;
Soubor:brefworks.jpg|Bibliografický záznam stažený do systému RefWorks. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bzotero.jpg|Interface bibliografického manažeru Zotero. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bjournaltocs.jpg|Zobrazení obsahu aktuálního čísla časopisu v systému JournalTOCs. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nov%C3%A9_technologie_v_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEb%C3%A1ch&amp;diff=38209</id>
		<title>Nové technologie v informačních službách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nov%C3%A9_technologie_v_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEb%C3%A1ch&amp;diff=38209"/>
		<updated>2013-11-16T17:41:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* COUNTER */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační sféra je dynamicky se rozvíjející odvětví. Vývoj jde i v tomto oboru velmi rychle dopředu, a tak vznikají stále nové technologie a postupy, které mají umožnit uživateli efektivní přístup k potřebným informacím. Pro erudovaného uživatele je však samotný přístup k elektronickým informačním zdrojům naprostým minimem. Očekává totiž, že pro práci s nimi bude mít k dispozici komfortní prostředky. V poslední době na sebe upoutala pozornost celá řada tzv. '''nadstavbových nástrojů''', které uživateli pomáhají jak v orientaci v elektronických informačních zdrojích, tak při práci s vyhledanými dokumenty. Pochopitelně existují i systémy, které pomáhají při správě elektronických informačních zdrojů také samotným institucím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro efektivní správu elektronických informačních zdrojů =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Verde ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:verde1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Verde''' je dalším z produktů společnosti Ex Libris a přináší řešení v oblasti '''ERMS (Electronic Resources Management System)'''. Jedná se o systém, který komplexně řeší veškerou agendu spojenou s administrací elektronických informačních zdrojů, a to ve všech jeho cyklech. To znamená, že Verde pracuje se zdroji už při jejich výběru či zkušebních přístupech. Dále pak pochopitelně při aktivním provozu, a to až do vypršení licence, kdy se rozhoduje o prodloužení či naopak zrušení předplatného u daného informačního pramene. Správce systému tak má dokonalý přehled o všech kolekcích, které daná instituce předplácí, počtu licencí, dodavatelích, statistikách využívanosti atd. Verde přitom dokáže efektivně spolupracovat s dalšími produkty společnosti Ex Libris, především s SFX. Na tomto místě je nepochybně nutno podotknout, že správa elektronických informačních zdrojů je velmi aktuálním problémem zejména u větších vysokých škol a vědeckých institucí. Není totiž snadné hlídat velké množství obsáhlých elektronických informačních zdrojů, a proto může být Verde velmi cenným pomocníkem. Není překvapivé, že je používán řadou prestižních zahraničních vysokých škol. Velmi často se přitom jedná o konsorciální nákup tohoto placeného systému. V ČR je Verde zatím v ostrém provozu na Univerzitě Karlově v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/verde http://www.multidata.cz/produkty/verde]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EBSCONET ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebsconet.jpg|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak už napovídá samotný název, '''EBSCONET''' je produktem, jehož vývoj a funkcionalitu zajišťuje společnost EBSCO. Také zde se jedná o komplexní systém, který dokáže účinně evidovat veškeré aktivity organizace směrem k elektronickým informačním zdrojům, zejména elektronickým časopisům. Kromě toho dokáže EBSCONET spravovat také předplatné tištěných seriálů. Systém dává knihovně nejen kompletní informace o velkém množství nakupovaných zdrojů, ale také nástroje pro jejich administraci, objednávky, reklamace atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/ebsconet/Pages/index.aspx http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/ebsconet/Pages/index.aspx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobný systém s názvem '''360 Resource Manager''' nabízí také společnost Serials Solution. O produktech této společnosti bude pojednáno níže.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systémy pro správu elektronických informačních zdrojů jsou vyvíjeny jak na komerční, tak na volně dostupné bázi [BEITLOVÁ, 2011]. Z bezplatně dostupných systémů můžeme věnovat pozornost například produktům [http://erm.library.nd.edu/ '''CORAL'''], [http://researcher.sfu.ca/cufts '''CUFTS'''] nebo [http://murphylibrary.uwlax.edu/erm/ '''ERMes'''].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Linkovací nástroje =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SFX ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:sfx.jpg|130 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie '''SFX (Special Effects)''' je převratnou novinkou v rámci tzv. linkovacích služeb. Hypertextové odkazy, které jsou jinak velmi silnou stránkou elektronického prostředí, mají základní nevýhodu v tom, že bývají neaktuální, což často znemožňuje získání informací z adres, na něž hypertext odkazuje. Uživatel neznalý informačního prostředí navíc nemusí tušit, kde se například plný text dokumentu, k němuž zrovna vyhledal bibliografický záznam, může nacházet. Technologie SFX tyto problémy řeší tím, že neodkazuje přímo na cílovou adresu, nýbrž na SFX server, který zpracuje požadavek a obratem dodá uživateli reprezentativní množinu aktuálních odkazů. V knihovnickém pojetí je tento proces nazýván '''přidanými službami''', protože uživatel získává nikoliv pouze odkaz na samotný plný text, ale také další údaje o dokumentu (např. dostupnost dokumentu v knihovnách, možnost objednání kopie, pokud plný text není k dispozici, získání informací o autorovi atd.). Technologii vyvinuli '''Herbert Van de Sompel''' a '''Patrick Hochstembach''' původně na univerzitě v Gentu. Bibliografické údaje o dokumentu jsou na server přenášeny ve standardizovaném formátu '''OpenURL''', který v sobě nese veškeré potřebné identifikátory hledaného dokumentu. Na základě dodaných metadat je požadavek na serveru zpracován a uživateli jsou nabídnuty relevantní odkazy. Organizace, která disponuje vlastní instancí SFX, nastavuje v rozsáhlé '''znalostní bázi''' veškeré zdroje a služby, které má plnotextově k dispozici, což zaručuje, že uživatel dostane po zadání dotazu správné informace o dostupnosti hledaného dokumentu v rámci dané instituce. Technologie je dnes velmi využívána předními světovými knihovnami a dalšími informačními institucemi. Důležité je i to, že linkování může probíhat z mnoha různých míst. Nejčastěji se jedná o katalogy knihoven, databáze, internetové vyhledávače apod. Základní verzi SFX odkoupila od jejich původců firma Ex Libris a distribuuje ji na základě placené licence. Technologie založené na standardu OpenURL už implementovala do svých služeb řada producentů informačních služeb, takže nyní existuje mnoho modifikací technologie SFX. Je například využíván [http://ovid.linksolver.com/site/index.jsp '''LinkSolver'''] od Ovidu nebo [http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/linksource/Pages/index.aspx '''LinkSource'''] společnosti EBSCO. Instituce, které mají zájem technologii využívat, dostávají možnost vyzkoušet si SFX v testovací verzi, pochopitelně s omezeným penzem služeb. SFX má v nabídce také další přidané funkce. Jednou z nich je služba [http://www.exlibrisgroup.com/category/SFXMARCit '''MarcIt!'''], která umožňuje pohodlný import bibliografických záznamů elektronických časopisů do katalogu knihovny, případně jejich obohacení o podrobnější údaje. Popularitu rychle získal také další doplněk SFX zvaný [http://www.multidata.cz/produkty/bx '''bX''']. Toto vylepšení nabídl znovu Herbert Van de Sompel a jeho název je odvozen od pomyslné '''černé krabice (Black Box)''', kde imaginárně probíhá analýza sesbíraných dat. Tato technologie doporučuje uživateli další příbuzné dokumenty, které se vztahují k vyhledanému záznamu. Materiály jsou doporučovány na základě shromážděných údajů, které odrážejí aktivity uživatelů SFX v mnoha různých institucích. bX se specializuje zejména na doporučování článků. Pro zajímavost uvádíme, že podobná služba existuje také pro knihy v rámci katalogů jednotlivých knihoven. Je to produkt [http://www.bibtip.com '''BibTip'''] z produkce univerzity v německém Karlsruhe. Služby MarcIt! a bX nejsou součástí běžné licence SFX a případní zájemci si je musí zaplatit zvlášť. Další, tentokrát již standardní službou SFX je vytvoření seznamu elektronických časopisů pro danou instituci. Nová verze systému podporuje i vytváření seznamů elektronických knih. SFX také umožňuje vytvářet komplexní statistiky, protože veškeré přístupy do jednotlivých informačních zdrojů jsou soustavně sledovány. Novým počinem souvisejícím s SFX respektive s bX je [http://www.exlibrisgroup.com/category/bXHotArticles '''Hot Articles''']. Jedná se o službu představující pomyslný žebříček nejžádanějších článků v jednotlivých oborech. Znovu jsou zde využívána statistická data z mnoha instancí SFX po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/sfx http://www.multidata.cz/produkty/sfx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Crossref ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:crossref.jpg|120 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''Crossref''' je iniciativou, která se zaměřuje na propojování citací a textů článků od celé řady světových vydavatelů. V současné době je provozován neziskovou organizací '''PILA (Publishers International Linking Association)'''. Na rozdíl od SFX, které přináší širokou nabídku navazujících informací a služeb, je jedinou funkcí Crossref propojení na stránku, kde jsou umístěny informace o požadovaném článku, abstrakt a odkaz na plný text. Dostupnost plného textu není systémem žádným způsobem řešena. Fungování služby stojí na perzistentním identifikátoru '''DOI'''. Ten je producentům informací k dispozici na placeném základě a představuje '''trvalý''' a neměnný identifikátor digitálního objektu. DOI je technickou normou vydanou americkou normalizační institucí '''NISO'''. V systému Crossref je DOI přidělováno článkům, kapitolám z elektronických knih a konferenčním příspěvkům. Je nutno podotknout, že Crossref nemá výlučné právo přidělovat identifikátory DOI (existuje ještě několik dalších agentur, které tak mohou činit), nicméně jeho postavení je zcela dominantní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Všechny údaje o dokumentu s povinnou sadou metadat a identifikátorem DOI, na nějž je navázána URL adresa dokumentu, jsou uloženy v centrální bázi. Takováto forma registrace řeší pomíjivost a nestálost URL stránek a přináší bezproblémové přenesení na požadovaný dokument. DOI se obvykle vyskytuje v podobě hypertextového odkazu, což umožňuje okamžité přenesení na požadovaný dokument. Počet dokumentů opatřených identifikátorem DOI v roce 2012 přesáhne pětapadesátimilionovou hranici. Je třeba zdůraznit, že Crossref není databází článků, nýbrž pouze systémem, který registruje údaje potřebné pro propojení na cílový dokument. Vyhledání dokumentů podle DOI však je k dispozici, a to díky vyhledávači '''DOI Resolver''', který je umístěn na hlavních stránkách Crossrefu. Tato služba je využívána zejména v případě, že je DOI ve statické formě (není v podobě hypertextového odkazu). Po jeho překopírování do vyhledávače je uživatel okamžitě přesměrován na cílový dokument. Systém Crossref je podporován všemi významnými světovými producenty informačních služeb. Nespornou výhodu to přináší knihovnám a koncovým uživatelům, pro které je služba dostupná zcela zdarma. Přestože jsou systémy SFX a Crossref založeny na zcela odlišných standardech (SFX na OpenURL, Crossref na DOI), jejich spolupráce v praxi funguje naprosto bezproblémově. V případě, že institucionální uživatel chce, aby DOI linkovalo přes SFX a tím ověřovalo dostupnost plného textu dokumentu, stačí zaregistrovat institucionální SFX instanci u organizace Crossref a při použití funkce tzv. '''cookie pusheru''' dojde k přesměrování na příslušné SFX.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.crossref.org/ http://www.crossref.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:crosscheck.jpg|120 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další významnou aktivitou organizace Crossref je služba '''Crosscheck'''. Ta reaguje na zvýšené riziko plagiátorství. Elektronické prostředí umožňuje velmi rychlý přístup k řadě informací, které byly ještě nedávno obtížně dostupné. Tato informační expanze přináší jako jeden z negativních důsledků také snadnou možnost „opisování“, tedy situaci, kdy jeden autor převezme text jiného tvůrce, aniž by ho řádně citoval. Je proto třeba vyvíjet pokročilé nástroje, které dokážou tyto neduhy účinně odhalovat. Podobně laděný systém funguje i v ČR, ovšem je zaměřen na plagiátorství u vysokoškolských kvalifikačních prací, případně na seminární práce (viz kapitola 16.8.2). Crossref uvedl v roce 2007 nový nástroj, který se boji proti plagiátorství intenzivně věnuje. Služba CrossCheck je založena na software '''iThenticate''' a slouží editorům vědeckých časopisů. Ti si tak mohou ještě před finálním vydáním daného článku překontrolovat, zda se nejedná o plagiát [VAVŘÍKOVÁ, 2007]. Dokumenty jsou kontrolovány oproti rozsáhlým databázím členských institucí, ke kterým patří několik desítek významných vydavatelství (včetně vydavatelství Elsevier, Springer, Wiley nebo Taylor &amp;amp; Francis). Pro zapojené instituce se jedná o placenou službu. Menší díl poplatků je účtován za samotnou kontrolu dokumentů a inkasuje ho přímo společnost [http://iparadigms.com/ '''iParadigms'''], která je producentem softwaru iThenticate. Druhou část poplatku za službu už si účtuje Crossref a jedná se o částku, která se rovná 20&amp;amp;nbsp;% ročního členského příspěvku. CrossCheck není určen pro individuální uživatele. Ti mají možnost, a to rovněž na placené bázi, kontrolovat svoje práce pomocí technologie iThenticate přímo na stránkách producenta ([http://www.ithenticate.com http://www.ithenticate.com]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více informací: [http://www.crossref.org/crosscheck.html http://www.crossref.org/crosscheck.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době se do popředí zájmu dostává také další služba z produkce Crossref nazvaná [http://www.crossref.org/crossmark/index.html '''CrossMark''']. Jedná se o systém, který zkoumá a validuje status dokumentu s ohledem na jeho případné aktualizace. Uživatelé tak dostávají jasnou informaci o tom, zda pracují s nejaktuálnější verzí práce či nikoliv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším identifikátorem, který se využívá v elektronickém prostředí, je [http://www.handle.net '''Handle'''], velmi rozšířený zejména v oblasti digitálních repozitářů. Z architektury tohoto identifikátoru ostatně vychází taky výše zmiňovaný DOI.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Federativní vyhledávače =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== MetaLib ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:metalib1.png|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Federativní vyhledávače''' jsou technologie, jež umožňují paralelní vyhledávání ve více zapojených zdrojích. Patří mezi ně i '''MetaLib'''. Pro uživatele znamená jednoduchou možnost zadání jediného dotazu s tím, že se mu vrátí výsledky ze všech informačních zdrojů, které jsou do MetaLibu zapojeny. Pro poskytovatele informačních služeb se zase jedná o nabídku integrace různorodých informačních zdrojů „pod jednu střechu“. Může se jednat například o databáze, knihovní katalogy, soubory elektronických časopisů a další rozličné informační prameny. Ty jsou poté prohledávány centrálně. MetaLib je produktem dobře známé izraelské firmy Ex Libris a stejně jako u SFX se jedná o komerční technologii. Na bázi kombinace technologií MetaLib a SFX funguje v českém prostředí velmi oblíbená služba '''Jednotná informační brána'''. Technologie pro federativní vyhledávání jsou v poslední době intenzivně nahrazovány moderními discovery indexy (viz podkapitola 22.5). V českých podmínkách však dochází k tomuto procesu velmi pozvolna, a to zejména kvůli nedostatku financí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/metalib http://www.multidata.cz/produkty/metalib]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platforma Xerxes ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:xerxes1.jpg|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instituce, které chtějí funkcionalitu a design vyhledávače MetaLib ještě vylepšit, mohou použít nadstavbu v podobě rozhraní '''Xerxes'''. Vše je postaveno na službách '''x-serveru''', který dokáže přenášet data z MetaLibu a vyhledávací pole tak může být zasazeno do zcela jiné internetové stránky. Systém Xerxes pak nabízí uživateli, oproti standardnímu rozhraní MetaLibu, velmi atraktivní platformu s mnoha užitečnými nástroji. Xerxes je vyvíjen '''Davidem Walkerem''' na '''California State University''' a v současné době ho používá zhruba čtyřicet institucí, zejména z USA, ale i Japonska a Evropy. Autor už získal za vývoj platformy celou řadu ocenění. Jedná se o volně dostupné řešení, které si mohou zdarma implementovat všichni zájemci, kteří mají předplacený MetaLib. První institucí v České republice, která Xerxes do svých služeb zapojila, je '''Knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně'''. V roce 2011 byla oznámena informace o tom, že je vyvíjena verze Xerxes 2.0, která nebude podporovat pouze MetaLib, ale zejména discovery systémy. Je otázkou do jaké míry bude Xerxes po jejich nástupu využíván, neboť tyto produkty (na rozdíl od MetaLibu) velmi dbají o komfort a kvalitu svých rozhraní. Naopak velmi přínosnou novinkou bude s vysokou pravděpodobností zahrnutá služba '''Solr''', která může v jediné centrální databázi sjednotit řadu lokálně provozovaných zdrojů, jež nelze standardně integrovat do databází samotných discovery indexů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://code.google.com/p/xerxes-portal/ http://code.google.com/p/xerxes-portal/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Xerxes na UTB ve Zlíně: [http://portal.knihovna.utb.cz/ http://portal.knihovna.utb.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie pro federativní vyhledávání mají v portfoliu svých produktů také společnosti EBSCO a Serials Solution. Druhá jmenovaná získala v roce 2008 v té době velmi dobře etablovanou službu '''WebFeat''', která zaznamenala pronikavý úspěch zejména ve Spojených státech, kde byla díky své obsáhlé znalostní bázi a pružné cenové politice používána ve více než 16 000 knihoven. Nyní už však služba není dostupná, neboť byla integrována do obdobné služby '''360 Search''' (viz podkapitola 22.6).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Discovery indexy =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Discovery indexy''' se stávájí trendem současnosti. Vše je založeno na '''centrální indexaci''', takže uživatel neprohledává řadu roztříštěných informačních zdrojů, ale jednu centrální „megadatabázi“. Klíčovou výhodou těchto služeb je nepochybně především rychlost. Zatímco federativní vyhledávače dokážou prohledat zapojené zdroje řádově v desítkách vteřin (ideálně v rámci několika vteřin), u discovery indexů je tento ohlas mnohonásobně rychlejší. Důležitá je účinná spolupráce s producenty informačních služeb. Ti musí být zapojeni do centrální báze, aby mohly knihovny nabídnout v rámci discovery indexů veškeré portfolio předplacených zdrojů. Nejvýznamnější producenti těchto vyhledávačů už do bází zapojili celou řadu informačních pramenů od mnoha respektovaných institucí a s dalšími jednají o případné participaci. U discovery indexů může logicky vyvstat otázka, jak se tyto služby liší od klasického Googlu, který pracuje na shodném principu (vyhledává v obrovském centrálním indexu). Přidaná hodnota tkví jednoznačně v kvalitě dat a propracovanosti uživatelského rozhraní. Zatímco Google pracuje s obrovskou množinou nekonzistentních údajů, discovery indexy obsahují kvalitní strukturovaná data od významných producentů vědeckých informací. To zaručuje uživateli po vyhledání dotazu precizně uspořádanou množinu nalezených výsledků. Moderní rozhraní discovery indexů kromě přehlednosti a intuitivnosti nabízejí řadu přidaných služeb a funkcionalit. Pokud však přece jenom instituce, která si některý z discovery systémů předplácí, není s uživatelským rozhraním spokojena, může si obvykle přes technologii API toto rozhraní uzpůsobit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Summon ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:summon.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Názorným příkladem discovery indexu je '''Summon''' od společnosti Serials Solutions (součást společnosti ProQuest). Ten dosáhl v roce 2013 hranice 700 zákazníků ze 40 zemí. Summon je masivní vyhledávač, který umožňuje centrální vyhledávání nejen ve všech informačních produktech domovského ProQuestu, ale také v obsazích dalších zúčastněných institucí. K těm se počítá celá řada prestižních vydavatelství. Summon obsahuje jak elektronické, tak tištěné dokumenty. Zaindexováno bylo doposud více než 1,4 miliardy jednotek. Poprvé byl Summon uveden do ostrého provozu na Grand Valley State University.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.serialssolutions.com/summon/ http://www.serialssolutions.com/summon/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Primo Central ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:primocentral.jpg|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Ex Libris disponuje rovněž službou založenou na centrální indexaci zdrojů. Jedná se o '''Primo Central''', která má úzkou vazbu na další služby společnosti, především '''Primo''' (jednotné rozhraní pro přístup k informačním zdrojům knihovny) a MetaLib, kde je Primo Central nabízeno bezplatně jako jedna ze zapojených databází. Rovněž centrální databáze Prima Central obsahuje miliony záznamů od řady prestižních vydavatelů. Zatím však nelze konstatovat, že by výměna dat mezi producenty probíhala úplně bezproblémově. Některé společnosti si totiž své informační obsahy před konkurencí pečlivě chrání. Specifikem Prima Central je to, že se pořizuje na základě licence, v drtivé většině s interface Primo (ostatní discovery indexy jsou dostupné ve formě služby).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/primo-central/co-je-primo-central http://www.multidata.cz/produkty/primo-central/co-je-primo-central]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EBSCO Discovery Service (EDS) ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebscoeds.jpg|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Svou nabídku v oblasti discovery indexů představila i firma EBSCO. Produkt '''EBSCO Discovery Service (EDS)''' přitom představuje výraznou konkurenci pro obě výše uvedené služby. EBSCO má s agregovaným hledáním zkušenosti už v rámci své tradiční platformy '''EBSCOhost''', na které je provozována řada hodnotných databází. Posun k discovery indexu tak byl jen dalším logickým krokem. Společnosti se vyplácí sázka na vysokou kvalitu indexace dat, která jsou v EDS zahrnuta. Nabízena je vysoká variabilita při tvorbě rozhraní celého systému. V případě, že uživatel má zájem o konkrétní obor, jsou mu k dispozici i předmětové kolekce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.ebscohost.com/discovery http://www.ebscohost.com/discovery]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posledním velkým hráčem na poli discovery indexů je služba z produkce organizace OCLC [http://www.oclc.org/worldcatlocal/ '''WorldCat Local''']. Ta je rozšířena především v USA a její centrální databáze obsahuje v současnosti přes 2 miliardy jednotek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Produkty Serials Solutions =&lt;br /&gt;
[[Soubor:serialssolutions.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produktem Serials Solutions je hned množina jednotlivých řešení efektivní správy a práce s elektronickými informačními zdroji. Rámcově se jedná o obdobná řešení, jako jsou produkty společnosti Ex Libris (SFX, MetaLib, MarcIt!), ale k dispozici jsou i některé další služby. Organizace Serials Solutions, která systémy vyvíjí, je divizí společnosti ProQuest. Nasazení těchto technologií v informačních produktech ProQuestu a spolupracujících firem tedy není problémem. Řešení Serials Solutions mají však logicky podporu všech významných producentů informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do rodiny produktů Serials Solutions patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Core''' – základní modul pro správu elektronických informačních zdrojů. Udržuje centrální znalostní bázi elektronických pramenů zvanou '''KnowledgeWorks''', v níž jsou aktivovány předplacené zdroje. Vytváří mimo jiné i seznam dostupných elektronických časopisů pro danou instituci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Link''' – jedná se o linkovací nástroj pro ověřování dostupnosti plných textů a dalších služeb. Fungování je stejně jako technologie SFX založeno na standardu OpenURL, rovněž zde je možná spolupráce i se systémem DOI.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 MARC Updates''' – obdoba služby MarcIt!. Ze znalostní báze lze exportovat celou řadu záznamů elektronických časopisů a poté je importovat ve formátu MARC21 do knihovního katalogu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Counter''' – služba, která je určena pro tvorbu statistik. Systém sleduje přístupy do jednotlivých informačních zdrojů a přináší pokročilé nástroje pro jejich statistické zpracování a vyhodnocování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Resource Manager '''– komplexní systém pro správu elektronických zdrojů v organizaci. Systém kontroluje zakoupené licence, předplatné elektronických zdrojů, eviduje jednotlivé dodavatele, ovlivňuje akviziční proces a vyhodnocuje efektivitu vynaložených finančních prostředků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Search''' – služba určená pro federativní vyhledávání podobně jako systém MetaLib. Uživatel definuje vyhledávací skupiny informačních zdrojů, které jsou posléze prohledávány paralelně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veškeré jmenované produkty mají velmi úzkou vzájemnou provazbu a obvykle je instituce kupuje zároveň buď všechny, nebo alespoň kombinaci některých z nich. Úspěch sklízí Serials Solutions v současné době také se svým vyhledávačem '''Summon'''. Zajímavým produktem je pak rovněž [http://www.serialssolutions.com/en/services/aquabrowser '''AquaBrowser'''], který je určen pro zatraktivnění a zjednodušení knihovních katalogů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.serialssolutions.com/ http://www.serialssolutions.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Bibliografické manažery =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto nadstavbové nástroje jsou určeny k efektivnější a komfortnější práci s vyhledanými dokumenty respektive jejich citacemi. Proto jsou také někdy nazývány citačními manažery. Uživatel, který pracuje s velkým množstvím informačních zdrojů, potřebuje místo pro ukládání a další zpracování vyhledaných bibliografických záznamů. Bibliografické manažery mu to vše umožňují. V jejich rámci si lze vytvářet mimo jiné personální bibliografii nebo soustřeďovat materiály, ze kterých bude uživatel čerpat například při psaní odborného článku. Některé produkty tohoto typu dokážou pracovat i na úrovni plných textů. Záznamy jsou obvykle do manažerů nahrávány přímo z vědeckých databází. Každá databáze však nemusí nutně automaticky podporovat import do všech bibliografických manažerů. Proto je někdy nutno importovat záznamy jinými cestami. Jednou ze základních a zároveň nejpoužívanějších funkcí citačních manažerů je hromadné přeformátovávání bibliografických záznamů. V praxi totiž existují stovky citačních norem. Bibliografické manažery je podchytí a dávají uživatelům jednoduchou možnost převést nashromážděné záznamy do potřebného formátu. Na trhu se v tomto směru objevují jak placené manažery, tak nástroje, které jsou dostupné zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V českém prostředí je velmi populární služba [http://www.citace.com '''Citace.com''']. V rámci ní mohou uživatelé vytvářet a ukládat citace podle norem '''ČSN ISO 690''' a '''ČSN ISO 690-2'''. Systém je volně dostupný, pro využití rozšířených funkcí je třeba použít bezplatnou registraci. Služba dokáže účinně spolupracovat i s technologií SFX, a to v obou směrech (automatické přebírání dat z SFX a následná jednoduchá tvorba citace a naopak vyhledávání plných textů k uloženým citacím pomocí SFX ikonky umístěné přímo v generátoru). Vyšší verzi systému pak představuje služba [http://www.citacepro.com/ '''CitacePro'''], která podporuje více citačních stylů a disponuje řadou dalších užitečných funkcionalit. Služba už je však dostupná výhradně v komerčním režimu. Na tomto místě je třeba představit nejpoužívanější světové bibliografické manažery.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RefWorks ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:refworks.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento citační manažer je v současné době jedním z nejpoužívanějších. Automatický import záznamů do '''RefWorks''' podporuje většina nejprestižnějších databází. Jeho výhodou je obrovské množství citačních norem, které obsahuje. Kromě jiného je to první produkt svého druhu, který do svého obsahu zaimplementoval i českou citační normu '''ČSN ISO 690'''. Producentem systému je stejnojmenná společnost. RefWorks je sice komerčním produktem, ale velmi jednoduchým způsobem do něho lze sjednat měsíční testovací přístup. Licenční politika je přitom značně variabilní a lze sjednávat předplatné jak na úrovni institucí, tak pro individuálního uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.refworks.com/ http://www.refworks.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EndNote ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:endnote.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém byl vytvořen firmou '''Thomson Corporation''' a plně vyhovuje náročným požadavkům pro práci s bibliografickými záznamy dokumentů. Jeho omezenou verzi s názvem '''EndNoteWeb''' mohou zdarma používat uživatelé citačního rejstříku Web of Science. Využití je v rámci databáze vázáno na bezplatnou registraci. Placená verze '''EndNote''' pak nabízí i další rozšířené funkce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.endnote.com/ http://www.endnote.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jinými rozšířenými placenými bibliografickými manažery jsou například [http://www.procite.com/ '''ProCite'''] nebo [http://www.refman.com/ '''Reference Manager'''].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== QUOSA ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:quosa.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi zajímavým produktem, který v poslední době nabývá na popularitě, je systém '''QUOSA'''. Nejedná se o klasický bibliografický manažer, nýbrž o nástroj, který pracuje s '''plnými texty''' a umožňuje uživateli stahování, správu, vyhledávání a komfortní práci s rozsáhlým fondem nashromážděných materiálů. QUOSA dokáže de facto vytvořit digitální knihovnu ze stažených textů a zajišťuje mimo jiné její kompletní správu, plnotextové vyhledávání nebo sdílení. Produkt obsahuje několik dílčích komponentů, z nichž nejdůležitější jsou '''QUOSA Information Manager''', která zajišťuje vyhledávání v databázích, a '''QUOSA Virtual Library''', což je platforma pro práci s plnými texty dokumentů. V roce 2008 byla navázána spolupráce s databází Scopus, kde se Quosa podílí na funkci '''Document Download Manager''', která je pro předplatitele Scopusu bezplatná. Quosa spolupracuje i s dalšími významnými informačními institucemi (například s databázovými centry Dialog či Ovid). Jinak je systém dostupný po zaplacení licence, ale je možné také požádat o testovací verzi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.quosa.com/ http://www.quosa.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobnou službu představuje také [http://www.mendeley.com/ '''Mendeley'''], který v současné době zažívá obrovský rozmach. Jedná se totiž o komplexní službu, která je zároveň do značné míry laděna jako akademická sociální síť a má už téměř dva miliony členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Volně dostupné systémy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zotero ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:zotero.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U nekomerčních systémů je velmi zajímavá služba '''Zotero'''. Tu je možno zdarma stáhnout jako plugin internetového prohlížeče '''Mozilla Firefox'''. Stažení dokumentu do Zotera je pak otázkou jednoho kliknutí na příslušnou ikonku. Bibliografický manažer navíc podporuje i automatické načítání záznamů z SFX menu a ukládání plných textů stažených dokumentů. Zotero je k dispozici i v češtině, a přestože obsahuje stovky citačních stylů, ČSN ISO 690 mezi nimi chybí. Systém je velmi oceňován pro svou jednoduchost a intuitivnost. Jediným faktorem, který brzdí jeho větší rozšíření, je vázanost Zotera výhradně na prohlížeč Mozilla Firefox.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.zotero.org http://www.zotero.org]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dispozici je mnoho dalších nekomerčních citačních manažerů. Liší se kvalitou i rozdílným spektrem nabízených funkcí. Nejvýznamnějšími volně dostupnými systémy jsou:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CiteUlike – [http://www.citeulike.org/ http://www.citeulike.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BiBteX – [http://www.bibtex.org/ http://www.bibtex.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BibSonomy – [http://www.bibsonomy.org/ http://www.bibsonomy.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citation Machine – [http://www.citationmachine.net/ http://www.citationmachine.net/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro sdílení dokumentů =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě efektivní práce s vyhledanými záznamy a plnými texty existuje také zřetelná potřeba tyto dokumenty sdílet. Vědci totiž obvykle pracují v týmech, mnohdy mezinárodních, a potřebují se podělit o své informační zdroje i s kolegy participujícími na daném výzkumu. Pro tyto účely byl vyvinut například vysoce sofistikovaný a oceňovaný produkt [http://www.refworks.com/content/products/refshare/content.asp '''RefShare'''], který je úzce spjatý s bibliografickým manažerem RefWorks. Díky tomuto systému může uživatel zpřístupnit své dokumenty i dalším osobám. Ani vědecké sféře se nevyhýbá současný velký rozmach sociálních sítí. Ty jsou již ze své podstaty určeny pro výměnu informací mezi lidmi. Pro účely vědecké komunity slouží například akademická sociální síť [http://www.researchgate.net/ '''ResearchGATE'''], kde mohou vědci nejen sdílet své dokumenty a tvořit skupiny s kolegy zaměřenými na stejnou oblast výzkumu, ale také vyhledávat informace ze zapojených volně dostupných databází. Podobně komplexní systém představuje služba '''Mendeley''', která již byla v této práci zmíněna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro tvorbu průběžných rešerší =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Drtivá většina informačních zdrojů, které byly doposud v této publikaci popsány, slouží spíše pro vyhotovování retrospektivních rešerší. To znamená, že uživatel vyhledává záznamy na určité téma z již vydaných dokumentů. Existují však i systémy určené pro bezprostřední informování o novinkách. Jsou to specializované služby s velmi rychlou aktualizací, které informují uživatele v reálném čase o tom, že zrovna vyšel článek na téma, které ho zajímá. Klasické databáze se snaží tyto služby také poskytovat na základě alertů a přednastavených vyhledávacích profilů, jenže se zde negativně projevuje pomalá aktualizace a dlouhotrvající zpracovávání dokumentů ještě předtím, než se vůbec dostanou do obsahu databáze. Oproti tomu systémy pro průběžné rešeršování jsou doplňovány denně. Přinášejí uživateli rychlou informaci o existenci nového dokumentu, avšak žádným způsobem již neřeší jeho finální plnotextovou dostupnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RefAware ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:refaware.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''RefAware''' sleduje 8 000 recenzovaných časopisů. Uživatelům jsou po nastavení vyhledávacího profilu zasílána aktuální upozornění na nové dokumenty v podobě emailů. RefAware je placenou službou, která primárně obsahuje šest tematických oblastí. Vyhledané citace je možno stahovat do bibliografického manažeru RefWorks, který se službou úzce spolupracuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.refaware.com/ http://www.refaware.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== JournalTOCs ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:journaltocs.jpg|140 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služba '''JournalTOCs''' přináší aktuální obsahy více než 23 000 časopisů od 2 034 vydavatelů, mezi nimiž nechybí ani ty nejuznávanější vydavatelské domy. Pro individuální uživatele je služba dostupná zdarma, institucionální kustomizace jsou k dispozici za velmi solidních ekonomických podmínek. Systém je provozován iniciativou [http://www.icbl.hw.ac.uk/ '''ICBL'''], která vznikla při [http://www.hw.ac.uk/ '''Heriot-Watt University''']. Podobnou službu donedávna představovala '''ticTOCs Journal Table of Contents'''. V únoru 2012 však ukončila svoji činnost a svým uživatelům doporučila dále používat službu JournalTOCs.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.journaltocs.ac.uk/ http://www.journaltocs.ac.uk/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobnými službami jsou [http://www.techxtra.ac.uk/techtocs/ '''TechJournalContents'''] a [http://zetoc.mimas.ac.uk/ '''Zetoc'''], který je provozován ve spolupráci s British Library a představuje velmi masivní systém s velkým počtem monitorovaných časopisů. Zetoc má však bohužel poněkud specifickou uživatelskou politiku, a tak je přístupný pouze pro vybrané instituce [KRČÁL, 2011].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vzdálený přístup k elektronickým informačním zdrojům =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak už bylo uvedeno, přístup do licencovaných databází a dalších placených elektronických zdrojů je realizován přes jasně definovanou množinu IP adres institucionálních počítačů. V praxi to obvykle znamená, že přístup do elektronických informačních pramenů je možný bez jakýchkoliv restrikcí z počítačů umístěných v knihovně, která dané zdroje předplácí. Proč však v rámci vysokého standardu služeb nenabídnout autorizovaným uživatelům přístup k licencovaným zdrojům i z domova či jakékoliv jiné internetové lokace? Realizace tzv. '''vzdáleného přístupu''' je v těchto případech běžně řešena technologiemi typu VPN či proxy servery, které umožní přidělit autentifikovanému uživateli příslušnou IP adresu. Světlo světa však spatřují mnohem sofistikovanější systémy, které sjednocují architekturu vzdáleného přístupu mnohdy i ve spolupráci se samotnými producenty informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Shibboleth ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:shibboleth.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shibboleth''' je projektem konsorcia [http://www.internet2.edu/ '''Internet2''']. Princip celého systému spočívá v tom, že uživateli, který se pokouší dostat do licencovaného obsahu a není v rozsahu povolených IP adres, je nabídnut seznam institucí s přístupem. Po výběru své domovské instituce je automaticky přesměrován na její přihlašovací stránky, kde se musí řádně autentifikovat svými lokálními přihlašovacími údaji. Poté je přesměrován zpět na požadovaný informační zdroj, kde už je identifikován jako člen instituce a jsou mu zpřístupněny příslušné služby. V projektu jsou tedy zapojeny jak instituce, které informační zdroje předplácejí (knihovny, univerzity, vědecké instituce), tak producenti informačních zdrojů. Ti jsou v celém systému označováni jako '''poskytovatelé služeb''', zatímco předplácející instituce jsou nazývány '''poskytovateli identity''' [SATRAPA, 2005]. Drtivá většina prestižních světových vydavatelství je na vzdálený přístup pomocí Shibbolethu připravena. V praxi také funguje velmi účinně kooperace systému Shibboleth s jinou technologií pro zajištění vzdáleného přístupu EZproxy (viz podkapitola 22.10.3). V České republice začíná vzdálený přístup přes Shibboleth nabírat rovněž na obrátkách. Orgány, které se této otázce věnují, což jsou [http://www.eduid.cz/ '''Česká akademická federace identit'''] a odborná komise při '''Asociaci knihoven vysokých škol České republiky,''' pracují velmi intenzivně na tom, aby bylo možno přes Shibboleth přistupovat do stále většího množství informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://shibboleth.net/ http://shibboleth.net/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== HAN ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:han.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HAN (Hidden Automatic Navigator)''' funguje jako softwarový produkt dodávaný společností '''H+Software GmbH'''. Představuje specializovaný systém na řízení přístupu k elektronickým zdrojům. Jeho primární funkcí je umožnit uživatelům pracovat s elektronickými zdroji odkudkoliv a kdykoliv. Po ověření identity uživatele mu je přiřazena IP adresa instituce a práva přístupu k jednotlivým zdrojům. Tuto funkci zvládne i standardní proxy server, výhodou HAN je však robustnost řešení a specializace na elektronické zdroje. Díky tomu je možné udělit přístup nejen do zdrojů omezených IP adresou, ale i do těch, které jsou chráněny heslem. Přihlašovací údaje jsou předávány interně, uživatel k nim nemá přístup a nehrozí tedy jejich zneužití. U zdrojů omezených současně pracujícími uživateli je v případě vyčerpání licencí uživatel o tomto informován a zařazen do pořadí. Po uvolnění licence předchozím uživatelem je mu přístup umožněn. Systém přináší výhody i knihovníkům. Obsahuje totiž všechny předplácené zdroje a lze díky němu získat komplexní přehled a jednotné statistiky využívání jednotlivých informačních služeb. Na jejich základě poté mohou akviziční pracovníci upravit nákupy portfolií a počty předplácených licencí. H+H navíc nabízí také dva zajímavé doplňkové produkty, které mohou uživatelům značně usnadnit práci. Prvním z nich je software '''Virtual CD''', který umožňuje kopírování obsahů CD/DVD na pevný disk ve velmi zkomprimované podobě. Data jsou pak k dispozici většímu množství uživatelů. Aplikace '''NetMan''' zase může v kombinaci s HAN vytvořit pokročilé portálové řešení pro přístup k rozličným informačním službám. Všechny tyto produkty jsou dostupné po zaplacení příslušných licenčních poplatků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.hh-han.com/ http://www.hh-han.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EZproxy ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:OCLC.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou vzdáleného přístupu se zabývá také organizace OCLC. Ta odkoupila od firmy '''Useful Utilities''' licenci na nástroj zvaný '''EZproxy'''. Jedná se o middleware, který je schopen spolupracovat také s jinými technologiemi vzdáleného přístupu (např. Shibboleth). Jeho primárním cílem je poskytnout autentifikovanému uživateli přístup k elektronickým informačním zdrojům z jakékoliv internetové lokace. Výhodou je možnost identifikace na základě skupin. Tu ocení zejména univerzity, kde má každá fakulta sjednán přístup k rozdílným informačním zdrojům. EZproxy uživatele rozpozná a nabídne mu relevantní množinu databází, do nichž je daný člověk oprávněn přistupovat. Systém navíc umožňuje tvorbu komplexních statistik přístupů k jednotlivým informačním zdrojům [PAVLÍK, 2008]. Technologie je velmi rozšířena a celosvětově ji používá více než 4 000 institucionálních uživatelů. Jedním z nich je také Univerzita Karlova v Praze, ale EZproxy využívá v ČR i několik dalších institucí. OCLC nabízí zájemcům možnost měsíčního testovacího přístupu, jinak se jedná o komerční produkt.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.oclc.org/ezproxy/ http://www.oclc.org/ezproxy/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro sledování přístupů k elektronickým informačním zdrojům =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sledování četnosti přístupů do elektronických informačních zdrojů, tvorba statistik a jejich následné vyhodnocování patří k důležitým činnostem při evaluaci jednotlivých informačních zdrojů. Knihovna se může na základě zjištěných údajů rozhodnout, zda předplatné ke sledovanému elektronickému zdroji obnoví či nikoliv. Příslušná data mnohdy poskytují i samotní prodejci databází nebo producenti prostřednictvím administrátorských rozhraní, do nichž mají jejich zákazníci přístup. Kromě toho si jednotlivé knihovny mohou hlídat například počet přístupů do elektronických informačních zdrojů z vlastních internetových stránek, avšak relevance těchto dat bývá mnohdy diskutabilní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== COUNTER ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:counter1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''COUNTER''' ('''C'''ounting '''O'''nline '''U'''sage of '''N'''etworked '''E'''lectronic '''R'''esources) je iniciativa, která je určena přímo ke sledování četnosti přístupů do elektronických informačních zdrojů. Jedná se o neziskovou organizaci založenou v roce 2003. Jejími členy jsou významní vydavatelé, knihovny a další informační instituce. Hlavním výstupem činnosti COUNTERu bylo definování '''jednotných formátů''' pro vytváření statistik, takzvaných '''Codes of Practices'''. Takové formáty jsou určeny pro vyčíslení přístupů jak do databází a elektronických časopisů, tak do elektronických knih a referenčních děl. Vytvořené standardy jsou revidovány, přičemž nové aktualizace reflektují zpětnou vazbu od uživatelů. Výhodou také je, že standardizovaný formát poskytuje možnost objektivního srovnání využívanosti elektronických informačních zdrojů mezi jednotlivými knihovnami či institucemi. Systém je podporován všemi významnými producenty informačních služeb. Data mohou dostávat buď přímo participující knihovny, nebo producenti a distributoři databází, kteří při propagaci svých produktů velmi často nabízejí svým klientům kompletní statistiky přístupu. Organizace spolupracovala také s americkou standardizační autoritou NISO na normě '''SUSHI (Standardized Usage Statistics Harvesting Initiative)''', která přestavuje protokol pro automatický sběr dat a následné vytváření statistik. V praxi už tento protokol pracuje například u služby UStat. Klíčovou roli hrál COUNTER také v iniciativě [http://www.uksg.org/usagefactors '''Journal Usage Factor''']. Zjednodušeně řečeno se jedná o údaj, který hodnotí kvalitu časopisu na základě jeho využívanosti. Pro jeho výpočet je třeba použít také data z jednoho ze standardizovaných formátů (konkrétně COUNTER JR1). COUNTER se podílel i na činnostech v projektu '''PIRUS2''' určeném pro potřeby měření přístupů do institucionálních repozitářů. Tento projekt byl ukončen v lednu 2009.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.projectcounter.org/index.html http://www.projectcounter.org/index.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== UStat ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ustat.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''UStat''' je nástroj, který naplno využívá možností formátu COUNTER a protokolu SUSHI, zmíněných u předchozí služby. Právě pomocí tohoto protokolu lze automaticky přenést statistiky z jednotlivých informačních zdrojů ve standardizovaném formátu COUNTER do jednotného rozhraní, kde má uživatel možnost statistiky centrálně uchovávat a generovat z nich výstupy ve formě tabulek a grafů. Instituce, které si službu předplatí, tak získávají „centrální místo“ pro sběr statistik z různých elektronických informačních zdrojů. Automatický přenos dat přímo do UStat podporuje zatím zhruba padesát producentů informačních služeb, do budoucna lze předpokládat, že jejich počet výrazně vzroste. Kromě automatizovaných postupů, lze statistiky do systému importovat také manuálně. UStat je nová služba společnosti Ex Libris. Jedná se o placený produkt. Zákazníci Ex Libris, kteří mají předplacenu některou z jejích dalších technologií, však mají přístup ke službě zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/sfx/copy_of_ustat http://www.multidata.cz/produkty/sfx/copy_of_ustat]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poněkud z jiného pohledu na data o využívání informačních zdrojů pohlíží projekt s názvem '''MESUR''' ([http://mesur.informatics.indiana.edu/ http://mesur.informatics.indiana.edu/]), za nímž stojí již dobře známý Herbert Van de Sompel společně s Johanem Bolenem. MESUR ('''ME'''trics from '''S'''cholarly '''U'''sage '''R'''esources) si dal za cíl vyvinout nové metriky pro hodnocení vědecké komunikace [VAVŘÍKOVÁ, 2010]. Používá k tomu modely založené na statistických datech o využívání informačních zdrojů, ale i citační data a další indikátory. Projekt probíhal v letech 2006-2008. Bylo zpracováno obrovské množství dat, na jejichž základě byl vytvořen sémantický model vědecké komunikace a byly navrženy zcela nové postupy pro hodnocení vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším z projektů, který se zabýval problematikou využívanosti informačních zdrojů, je '''JISC MOSAIC''' ([http://www.sero.co.uk/jisc-mosaic.html http://www.sero.co.uk/jisc-mosaic.html]). JISC MOSAIC ('''M'''aking '''O'''ur '''S'''hared '''A'''ctivity '''I'''nformation '''C'''ount) proběhl ve Velké Británii za účasti akademických knihoven. Klíčovou úlohu v projektu hrála pochopitelně organizace JISC ([http://www.jisc.ac.uk/ http://www.jisc.ac.uk/]). Kromě využívání elektronických zdrojů byly vyhodnocovány také statistiky výpůjček klasických tištěných knih. Výsledná zpráva projektu byla publikována v lednu 2010.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bsfx.jpg|Ukázka SFX linkování z bibliografické databáze Web of Science na plný text v systému EBSCO.&lt;br /&gt;
Soubor:taylorfrancis_doi.jpg|Záznam článku v systému Taylor &amp;amp; Francis se zvýrazněným identifikátorem DOI. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:vyvoj.jpg|Vývoj dokumentů s přiděleným identifikátorem DOI v systému Crossref za roky 2002-2011. Převzato z dokumentace systému. &lt;br /&gt;
Soubor:bmetalib.jpg|Vyhledávání v Jednotné informační bráně založené na technologii MetaLib. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bxerxes.jpg|Základní rozhraní federativního vyhledávače MetaLib na platformě Xerxes. Převzato ze stránek Knihovny UTB ve Zlíně.&lt;br /&gt;
Soubor:bprimocentral.jpg|Schéma fungování discovery indexu Primo Central. Převzato z dokumentace služby.&lt;br /&gt;
Soubor:brefworks.jpg|Bibliografický záznam stažený do systému RefWorks. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bzotero.jpg|Interface bibliografického manažeru Zotero. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bjournaltocs.jpg|Zobrazení obsahu aktuálního čísla časopisu v systému JournalTOCs. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nov%C3%A9_technologie_v_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEb%C3%A1ch&amp;diff=38208</id>
		<title>Nové technologie v informačních službách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nov%C3%A9_technologie_v_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEb%C3%A1ch&amp;diff=38208"/>
		<updated>2013-11-16T17:40:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* Shibboleth */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační sféra je dynamicky se rozvíjející odvětví. Vývoj jde i v tomto oboru velmi rychle dopředu, a tak vznikají stále nové technologie a postupy, které mají umožnit uživateli efektivní přístup k potřebným informacím. Pro erudovaného uživatele je však samotný přístup k elektronickým informačním zdrojům naprostým minimem. Očekává totiž, že pro práci s nimi bude mít k dispozici komfortní prostředky. V poslední době na sebe upoutala pozornost celá řada tzv. '''nadstavbových nástrojů''', které uživateli pomáhají jak v orientaci v elektronických informačních zdrojích, tak při práci s vyhledanými dokumenty. Pochopitelně existují i systémy, které pomáhají při správě elektronických informačních zdrojů také samotným institucím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro efektivní správu elektronických informačních zdrojů =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Verde ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:verde1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Verde''' je dalším z produktů společnosti Ex Libris a přináší řešení v oblasti '''ERMS (Electronic Resources Management System)'''. Jedná se o systém, který komplexně řeší veškerou agendu spojenou s administrací elektronických informačních zdrojů, a to ve všech jeho cyklech. To znamená, že Verde pracuje se zdroji už při jejich výběru či zkušebních přístupech. Dále pak pochopitelně při aktivním provozu, a to až do vypršení licence, kdy se rozhoduje o prodloužení či naopak zrušení předplatného u daného informačního pramene. Správce systému tak má dokonalý přehled o všech kolekcích, které daná instituce předplácí, počtu licencí, dodavatelích, statistikách využívanosti atd. Verde přitom dokáže efektivně spolupracovat s dalšími produkty společnosti Ex Libris, především s SFX. Na tomto místě je nepochybně nutno podotknout, že správa elektronických informačních zdrojů je velmi aktuálním problémem zejména u větších vysokých škol a vědeckých institucí. Není totiž snadné hlídat velké množství obsáhlých elektronických informačních zdrojů, a proto může být Verde velmi cenným pomocníkem. Není překvapivé, že je používán řadou prestižních zahraničních vysokých škol. Velmi často se přitom jedná o konsorciální nákup tohoto placeného systému. V ČR je Verde zatím v ostrém provozu na Univerzitě Karlově v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/verde http://www.multidata.cz/produkty/verde]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EBSCONET ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebsconet.jpg|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak už napovídá samotný název, '''EBSCONET''' je produktem, jehož vývoj a funkcionalitu zajišťuje společnost EBSCO. Také zde se jedná o komplexní systém, který dokáže účinně evidovat veškeré aktivity organizace směrem k elektronickým informačním zdrojům, zejména elektronickým časopisům. Kromě toho dokáže EBSCONET spravovat také předplatné tištěných seriálů. Systém dává knihovně nejen kompletní informace o velkém množství nakupovaných zdrojů, ale také nástroje pro jejich administraci, objednávky, reklamace atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/ebsconet/Pages/index.aspx http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/ebsconet/Pages/index.aspx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobný systém s názvem '''360 Resource Manager''' nabízí také společnost Serials Solution. O produktech této společnosti bude pojednáno níže.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systémy pro správu elektronických informačních zdrojů jsou vyvíjeny jak na komerční, tak na volně dostupné bázi [BEITLOVÁ, 2011]. Z bezplatně dostupných systémů můžeme věnovat pozornost například produktům [http://erm.library.nd.edu/ '''CORAL'''], [http://researcher.sfu.ca/cufts '''CUFTS'''] nebo [http://murphylibrary.uwlax.edu/erm/ '''ERMes'''].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Linkovací nástroje =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SFX ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:sfx.jpg|130 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie '''SFX (Special Effects)''' je převratnou novinkou v rámci tzv. linkovacích služeb. Hypertextové odkazy, které jsou jinak velmi silnou stránkou elektronického prostředí, mají základní nevýhodu v tom, že bývají neaktuální, což často znemožňuje získání informací z adres, na něž hypertext odkazuje. Uživatel neznalý informačního prostředí navíc nemusí tušit, kde se například plný text dokumentu, k němuž zrovna vyhledal bibliografický záznam, může nacházet. Technologie SFX tyto problémy řeší tím, že neodkazuje přímo na cílovou adresu, nýbrž na SFX server, který zpracuje požadavek a obratem dodá uživateli reprezentativní množinu aktuálních odkazů. V knihovnickém pojetí je tento proces nazýván '''přidanými službami''', protože uživatel získává nikoliv pouze odkaz na samotný plný text, ale také další údaje o dokumentu (např. dostupnost dokumentu v knihovnách, možnost objednání kopie, pokud plný text není k dispozici, získání informací o autorovi atd.). Technologii vyvinuli '''Herbert Van de Sompel''' a '''Patrick Hochstembach''' původně na univerzitě v Gentu. Bibliografické údaje o dokumentu jsou na server přenášeny ve standardizovaném formátu '''OpenURL''', který v sobě nese veškeré potřebné identifikátory hledaného dokumentu. Na základě dodaných metadat je požadavek na serveru zpracován a uživateli jsou nabídnuty relevantní odkazy. Organizace, která disponuje vlastní instancí SFX, nastavuje v rozsáhlé '''znalostní bázi''' veškeré zdroje a služby, které má plnotextově k dispozici, což zaručuje, že uživatel dostane po zadání dotazu správné informace o dostupnosti hledaného dokumentu v rámci dané instituce. Technologie je dnes velmi využívána předními světovými knihovnami a dalšími informačními institucemi. Důležité je i to, že linkování může probíhat z mnoha různých míst. Nejčastěji se jedná o katalogy knihoven, databáze, internetové vyhledávače apod. Základní verzi SFX odkoupila od jejich původců firma Ex Libris a distribuuje ji na základě placené licence. Technologie založené na standardu OpenURL už implementovala do svých služeb řada producentů informačních služeb, takže nyní existuje mnoho modifikací technologie SFX. Je například využíván [http://ovid.linksolver.com/site/index.jsp '''LinkSolver'''] od Ovidu nebo [http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/linksource/Pages/index.aspx '''LinkSource'''] společnosti EBSCO. Instituce, které mají zájem technologii využívat, dostávají možnost vyzkoušet si SFX v testovací verzi, pochopitelně s omezeným penzem služeb. SFX má v nabídce také další přidané funkce. Jednou z nich je služba [http://www.exlibrisgroup.com/category/SFXMARCit '''MarcIt!'''], která umožňuje pohodlný import bibliografických záznamů elektronických časopisů do katalogu knihovny, případně jejich obohacení o podrobnější údaje. Popularitu rychle získal také další doplněk SFX zvaný [http://www.multidata.cz/produkty/bx '''bX''']. Toto vylepšení nabídl znovu Herbert Van de Sompel a jeho název je odvozen od pomyslné '''černé krabice (Black Box)''', kde imaginárně probíhá analýza sesbíraných dat. Tato technologie doporučuje uživateli další příbuzné dokumenty, které se vztahují k vyhledanému záznamu. Materiály jsou doporučovány na základě shromážděných údajů, které odrážejí aktivity uživatelů SFX v mnoha různých institucích. bX se specializuje zejména na doporučování článků. Pro zajímavost uvádíme, že podobná služba existuje také pro knihy v rámci katalogů jednotlivých knihoven. Je to produkt [http://www.bibtip.com '''BibTip'''] z produkce univerzity v německém Karlsruhe. Služby MarcIt! a bX nejsou součástí běžné licence SFX a případní zájemci si je musí zaplatit zvlášť. Další, tentokrát již standardní službou SFX je vytvoření seznamu elektronických časopisů pro danou instituci. Nová verze systému podporuje i vytváření seznamů elektronických knih. SFX také umožňuje vytvářet komplexní statistiky, protože veškeré přístupy do jednotlivých informačních zdrojů jsou soustavně sledovány. Novým počinem souvisejícím s SFX respektive s bX je [http://www.exlibrisgroup.com/category/bXHotArticles '''Hot Articles''']. Jedná se o službu představující pomyslný žebříček nejžádanějších článků v jednotlivých oborech. Znovu jsou zde využívána statistická data z mnoha instancí SFX po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/sfx http://www.multidata.cz/produkty/sfx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Crossref ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:crossref.jpg|120 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''Crossref''' je iniciativou, která se zaměřuje na propojování citací a textů článků od celé řady světových vydavatelů. V současné době je provozován neziskovou organizací '''PILA (Publishers International Linking Association)'''. Na rozdíl od SFX, které přináší širokou nabídku navazujících informací a služeb, je jedinou funkcí Crossref propojení na stránku, kde jsou umístěny informace o požadovaném článku, abstrakt a odkaz na plný text. Dostupnost plného textu není systémem žádným způsobem řešena. Fungování služby stojí na perzistentním identifikátoru '''DOI'''. Ten je producentům informací k dispozici na placeném základě a představuje '''trvalý''' a neměnný identifikátor digitálního objektu. DOI je technickou normou vydanou americkou normalizační institucí '''NISO'''. V systému Crossref je DOI přidělováno článkům, kapitolám z elektronických knih a konferenčním příspěvkům. Je nutno podotknout, že Crossref nemá výlučné právo přidělovat identifikátory DOI (existuje ještě několik dalších agentur, které tak mohou činit), nicméně jeho postavení je zcela dominantní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Všechny údaje o dokumentu s povinnou sadou metadat a identifikátorem DOI, na nějž je navázána URL adresa dokumentu, jsou uloženy v centrální bázi. Takováto forma registrace řeší pomíjivost a nestálost URL stránek a přináší bezproblémové přenesení na požadovaný dokument. DOI se obvykle vyskytuje v podobě hypertextového odkazu, což umožňuje okamžité přenesení na požadovaný dokument. Počet dokumentů opatřených identifikátorem DOI v roce 2012 přesáhne pětapadesátimilionovou hranici. Je třeba zdůraznit, že Crossref není databází článků, nýbrž pouze systémem, který registruje údaje potřebné pro propojení na cílový dokument. Vyhledání dokumentů podle DOI však je k dispozici, a to díky vyhledávači '''DOI Resolver''', který je umístěn na hlavních stránkách Crossrefu. Tato služba je využívána zejména v případě, že je DOI ve statické formě (není v podobě hypertextového odkazu). Po jeho překopírování do vyhledávače je uživatel okamžitě přesměrován na cílový dokument. Systém Crossref je podporován všemi významnými světovými producenty informačních služeb. Nespornou výhodu to přináší knihovnám a koncovým uživatelům, pro které je služba dostupná zcela zdarma. Přestože jsou systémy SFX a Crossref založeny na zcela odlišných standardech (SFX na OpenURL, Crossref na DOI), jejich spolupráce v praxi funguje naprosto bezproblémově. V případě, že institucionální uživatel chce, aby DOI linkovalo přes SFX a tím ověřovalo dostupnost plného textu dokumentu, stačí zaregistrovat institucionální SFX instanci u organizace Crossref a při použití funkce tzv. '''cookie pusheru''' dojde k přesměrování na příslušné SFX.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.crossref.org/ http://www.crossref.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:crosscheck.jpg|120 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další významnou aktivitou organizace Crossref je služba '''Crosscheck'''. Ta reaguje na zvýšené riziko plagiátorství. Elektronické prostředí umožňuje velmi rychlý přístup k řadě informací, které byly ještě nedávno obtížně dostupné. Tato informační expanze přináší jako jeden z negativních důsledků také snadnou možnost „opisování“, tedy situaci, kdy jeden autor převezme text jiného tvůrce, aniž by ho řádně citoval. Je proto třeba vyvíjet pokročilé nástroje, které dokážou tyto neduhy účinně odhalovat. Podobně laděný systém funguje i v ČR, ovšem je zaměřen na plagiátorství u vysokoškolských kvalifikačních prací, případně na seminární práce (viz kapitola 16.8.2). Crossref uvedl v roce 2007 nový nástroj, který se boji proti plagiátorství intenzivně věnuje. Služba CrossCheck je založena na software '''iThenticate''' a slouží editorům vědeckých časopisů. Ti si tak mohou ještě před finálním vydáním daného článku překontrolovat, zda se nejedná o plagiát [VAVŘÍKOVÁ, 2007]. Dokumenty jsou kontrolovány oproti rozsáhlým databázím členských institucí, ke kterým patří několik desítek významných vydavatelství (včetně vydavatelství Elsevier, Springer, Wiley nebo Taylor &amp;amp; Francis). Pro zapojené instituce se jedná o placenou službu. Menší díl poplatků je účtován za samotnou kontrolu dokumentů a inkasuje ho přímo společnost [http://iparadigms.com/ '''iParadigms'''], která je producentem softwaru iThenticate. Druhou část poplatku za službu už si účtuje Crossref a jedná se o částku, která se rovná 20&amp;amp;nbsp;% ročního členského příspěvku. CrossCheck není určen pro individuální uživatele. Ti mají možnost, a to rovněž na placené bázi, kontrolovat svoje práce pomocí technologie iThenticate přímo na stránkách producenta ([http://www.ithenticate.com http://www.ithenticate.com]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více informací: [http://www.crossref.org/crosscheck.html http://www.crossref.org/crosscheck.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době se do popředí zájmu dostává také další služba z produkce Crossref nazvaná [http://www.crossref.org/crossmark/index.html '''CrossMark''']. Jedná se o systém, který zkoumá a validuje status dokumentu s ohledem na jeho případné aktualizace. Uživatelé tak dostávají jasnou informaci o tom, zda pracují s nejaktuálnější verzí práce či nikoliv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším identifikátorem, který se využívá v elektronickém prostředí, je [http://www.handle.net '''Handle'''], velmi rozšířený zejména v oblasti digitálních repozitářů. Z architektury tohoto identifikátoru ostatně vychází taky výše zmiňovaný DOI.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Federativní vyhledávače =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== MetaLib ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:metalib1.png|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Federativní vyhledávače''' jsou technologie, jež umožňují paralelní vyhledávání ve více zapojených zdrojích. Patří mezi ně i '''MetaLib'''. Pro uživatele znamená jednoduchou možnost zadání jediného dotazu s tím, že se mu vrátí výsledky ze všech informačních zdrojů, které jsou do MetaLibu zapojeny. Pro poskytovatele informačních služeb se zase jedná o nabídku integrace různorodých informačních zdrojů „pod jednu střechu“. Může se jednat například o databáze, knihovní katalogy, soubory elektronických časopisů a další rozličné informační prameny. Ty jsou poté prohledávány centrálně. MetaLib je produktem dobře známé izraelské firmy Ex Libris a stejně jako u SFX se jedná o komerční technologii. Na bázi kombinace technologií MetaLib a SFX funguje v českém prostředí velmi oblíbená služba '''Jednotná informační brána'''. Technologie pro federativní vyhledávání jsou v poslední době intenzivně nahrazovány moderními discovery indexy (viz podkapitola 22.5). V českých podmínkách však dochází k tomuto procesu velmi pozvolna, a to zejména kvůli nedostatku financí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/metalib http://www.multidata.cz/produkty/metalib]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platforma Xerxes ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:xerxes1.jpg|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instituce, které chtějí funkcionalitu a design vyhledávače MetaLib ještě vylepšit, mohou použít nadstavbu v podobě rozhraní '''Xerxes'''. Vše je postaveno na službách '''x-serveru''', který dokáže přenášet data z MetaLibu a vyhledávací pole tak může být zasazeno do zcela jiné internetové stránky. Systém Xerxes pak nabízí uživateli, oproti standardnímu rozhraní MetaLibu, velmi atraktivní platformu s mnoha užitečnými nástroji. Xerxes je vyvíjen '''Davidem Walkerem''' na '''California State University''' a v současné době ho používá zhruba čtyřicet institucí, zejména z USA, ale i Japonska a Evropy. Autor už získal za vývoj platformy celou řadu ocenění. Jedná se o volně dostupné řešení, které si mohou zdarma implementovat všichni zájemci, kteří mají předplacený MetaLib. První institucí v České republice, která Xerxes do svých služeb zapojila, je '''Knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně'''. V roce 2011 byla oznámena informace o tom, že je vyvíjena verze Xerxes 2.0, která nebude podporovat pouze MetaLib, ale zejména discovery systémy. Je otázkou do jaké míry bude Xerxes po jejich nástupu využíván, neboť tyto produkty (na rozdíl od MetaLibu) velmi dbají o komfort a kvalitu svých rozhraní. Naopak velmi přínosnou novinkou bude s vysokou pravděpodobností zahrnutá služba '''Solr''', která může v jediné centrální databázi sjednotit řadu lokálně provozovaných zdrojů, jež nelze standardně integrovat do databází samotných discovery indexů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://code.google.com/p/xerxes-portal/ http://code.google.com/p/xerxes-portal/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Xerxes na UTB ve Zlíně: [http://portal.knihovna.utb.cz/ http://portal.knihovna.utb.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie pro federativní vyhledávání mají v portfoliu svých produktů také společnosti EBSCO a Serials Solution. Druhá jmenovaná získala v roce 2008 v té době velmi dobře etablovanou službu '''WebFeat''', která zaznamenala pronikavý úspěch zejména ve Spojených státech, kde byla díky své obsáhlé znalostní bázi a pružné cenové politice používána ve více než 16 000 knihoven. Nyní už však služba není dostupná, neboť byla integrována do obdobné služby '''360 Search''' (viz podkapitola 22.6).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Discovery indexy =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Discovery indexy''' se stávájí trendem současnosti. Vše je založeno na '''centrální indexaci''', takže uživatel neprohledává řadu roztříštěných informačních zdrojů, ale jednu centrální „megadatabázi“. Klíčovou výhodou těchto služeb je nepochybně především rychlost. Zatímco federativní vyhledávače dokážou prohledat zapojené zdroje řádově v desítkách vteřin (ideálně v rámci několika vteřin), u discovery indexů je tento ohlas mnohonásobně rychlejší. Důležitá je účinná spolupráce s producenty informačních služeb. Ti musí být zapojeni do centrální báze, aby mohly knihovny nabídnout v rámci discovery indexů veškeré portfolio předplacených zdrojů. Nejvýznamnější producenti těchto vyhledávačů už do bází zapojili celou řadu informačních pramenů od mnoha respektovaných institucí a s dalšími jednají o případné participaci. U discovery indexů může logicky vyvstat otázka, jak se tyto služby liší od klasického Googlu, který pracuje na shodném principu (vyhledává v obrovském centrálním indexu). Přidaná hodnota tkví jednoznačně v kvalitě dat a propracovanosti uživatelského rozhraní. Zatímco Google pracuje s obrovskou množinou nekonzistentních údajů, discovery indexy obsahují kvalitní strukturovaná data od významných producentů vědeckých informací. To zaručuje uživateli po vyhledání dotazu precizně uspořádanou množinu nalezených výsledků. Moderní rozhraní discovery indexů kromě přehlednosti a intuitivnosti nabízejí řadu přidaných služeb a funkcionalit. Pokud však přece jenom instituce, která si některý z discovery systémů předplácí, není s uživatelským rozhraním spokojena, může si obvykle přes technologii API toto rozhraní uzpůsobit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Summon ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:summon.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Názorným příkladem discovery indexu je '''Summon''' od společnosti Serials Solutions (součást společnosti ProQuest). Ten dosáhl v roce 2013 hranice 700 zákazníků ze 40 zemí. Summon je masivní vyhledávač, který umožňuje centrální vyhledávání nejen ve všech informačních produktech domovského ProQuestu, ale také v obsazích dalších zúčastněných institucí. K těm se počítá celá řada prestižních vydavatelství. Summon obsahuje jak elektronické, tak tištěné dokumenty. Zaindexováno bylo doposud více než 1,4 miliardy jednotek. Poprvé byl Summon uveden do ostrého provozu na Grand Valley State University.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.serialssolutions.com/summon/ http://www.serialssolutions.com/summon/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Primo Central ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:primocentral.jpg|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Ex Libris disponuje rovněž službou založenou na centrální indexaci zdrojů. Jedná se o '''Primo Central''', která má úzkou vazbu na další služby společnosti, především '''Primo''' (jednotné rozhraní pro přístup k informačním zdrojům knihovny) a MetaLib, kde je Primo Central nabízeno bezplatně jako jedna ze zapojených databází. Rovněž centrální databáze Prima Central obsahuje miliony záznamů od řady prestižních vydavatelů. Zatím však nelze konstatovat, že by výměna dat mezi producenty probíhala úplně bezproblémově. Některé společnosti si totiž své informační obsahy před konkurencí pečlivě chrání. Specifikem Prima Central je to, že se pořizuje na základě licence, v drtivé většině s interface Primo (ostatní discovery indexy jsou dostupné ve formě služby).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/primo-central/co-je-primo-central http://www.multidata.cz/produkty/primo-central/co-je-primo-central]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EBSCO Discovery Service (EDS) ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebscoeds.jpg|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Svou nabídku v oblasti discovery indexů představila i firma EBSCO. Produkt '''EBSCO Discovery Service (EDS)''' přitom představuje výraznou konkurenci pro obě výše uvedené služby. EBSCO má s agregovaným hledáním zkušenosti už v rámci své tradiční platformy '''EBSCOhost''', na které je provozována řada hodnotných databází. Posun k discovery indexu tak byl jen dalším logickým krokem. Společnosti se vyplácí sázka na vysokou kvalitu indexace dat, která jsou v EDS zahrnuta. Nabízena je vysoká variabilita při tvorbě rozhraní celého systému. V případě, že uživatel má zájem o konkrétní obor, jsou mu k dispozici i předmětové kolekce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.ebscohost.com/discovery http://www.ebscohost.com/discovery]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posledním velkým hráčem na poli discovery indexů je služba z produkce organizace OCLC [http://www.oclc.org/worldcatlocal/ '''WorldCat Local''']. Ta je rozšířena především v USA a její centrální databáze obsahuje v současnosti přes 2 miliardy jednotek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Produkty Serials Solutions =&lt;br /&gt;
[[Soubor:serialssolutions.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produktem Serials Solutions je hned množina jednotlivých řešení efektivní správy a práce s elektronickými informačními zdroji. Rámcově se jedná o obdobná řešení, jako jsou produkty společnosti Ex Libris (SFX, MetaLib, MarcIt!), ale k dispozici jsou i některé další služby. Organizace Serials Solutions, která systémy vyvíjí, je divizí společnosti ProQuest. Nasazení těchto technologií v informačních produktech ProQuestu a spolupracujících firem tedy není problémem. Řešení Serials Solutions mají však logicky podporu všech významných producentů informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do rodiny produktů Serials Solutions patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Core''' – základní modul pro správu elektronických informačních zdrojů. Udržuje centrální znalostní bázi elektronických pramenů zvanou '''KnowledgeWorks''', v níž jsou aktivovány předplacené zdroje. Vytváří mimo jiné i seznam dostupných elektronických časopisů pro danou instituci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Link''' – jedná se o linkovací nástroj pro ověřování dostupnosti plných textů a dalších služeb. Fungování je stejně jako technologie SFX založeno na standardu OpenURL, rovněž zde je možná spolupráce i se systémem DOI.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 MARC Updates''' – obdoba služby MarcIt!. Ze znalostní báze lze exportovat celou řadu záznamů elektronických časopisů a poté je importovat ve formátu MARC21 do knihovního katalogu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Counter''' – služba, která je určena pro tvorbu statistik. Systém sleduje přístupy do jednotlivých informačních zdrojů a přináší pokročilé nástroje pro jejich statistické zpracování a vyhodnocování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Resource Manager '''– komplexní systém pro správu elektronických zdrojů v organizaci. Systém kontroluje zakoupené licence, předplatné elektronických zdrojů, eviduje jednotlivé dodavatele, ovlivňuje akviziční proces a vyhodnocuje efektivitu vynaložených finančních prostředků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Search''' – služba určená pro federativní vyhledávání podobně jako systém MetaLib. Uživatel definuje vyhledávací skupiny informačních zdrojů, které jsou posléze prohledávány paralelně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veškeré jmenované produkty mají velmi úzkou vzájemnou provazbu a obvykle je instituce kupuje zároveň buď všechny, nebo alespoň kombinaci některých z nich. Úspěch sklízí Serials Solutions v současné době také se svým vyhledávačem '''Summon'''. Zajímavým produktem je pak rovněž [http://www.serialssolutions.com/en/services/aquabrowser '''AquaBrowser'''], který je určen pro zatraktivnění a zjednodušení knihovních katalogů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.serialssolutions.com/ http://www.serialssolutions.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Bibliografické manažery =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto nadstavbové nástroje jsou určeny k efektivnější a komfortnější práci s vyhledanými dokumenty respektive jejich citacemi. Proto jsou také někdy nazývány citačními manažery. Uživatel, který pracuje s velkým množstvím informačních zdrojů, potřebuje místo pro ukládání a další zpracování vyhledaných bibliografických záznamů. Bibliografické manažery mu to vše umožňují. V jejich rámci si lze vytvářet mimo jiné personální bibliografii nebo soustřeďovat materiály, ze kterých bude uživatel čerpat například při psaní odborného článku. Některé produkty tohoto typu dokážou pracovat i na úrovni plných textů. Záznamy jsou obvykle do manažerů nahrávány přímo z vědeckých databází. Každá databáze však nemusí nutně automaticky podporovat import do všech bibliografických manažerů. Proto je někdy nutno importovat záznamy jinými cestami. Jednou ze základních a zároveň nejpoužívanějších funkcí citačních manažerů je hromadné přeformátovávání bibliografických záznamů. V praxi totiž existují stovky citačních norem. Bibliografické manažery je podchytí a dávají uživatelům jednoduchou možnost převést nashromážděné záznamy do potřebného formátu. Na trhu se v tomto směru objevují jak placené manažery, tak nástroje, které jsou dostupné zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V českém prostředí je velmi populární služba [http://www.citace.com '''Citace.com''']. V rámci ní mohou uživatelé vytvářet a ukládat citace podle norem '''ČSN ISO 690''' a '''ČSN ISO 690-2'''. Systém je volně dostupný, pro využití rozšířených funkcí je třeba použít bezplatnou registraci. Služba dokáže účinně spolupracovat i s technologií SFX, a to v obou směrech (automatické přebírání dat z SFX a následná jednoduchá tvorba citace a naopak vyhledávání plných textů k uloženým citacím pomocí SFX ikonky umístěné přímo v generátoru). Vyšší verzi systému pak představuje služba [http://www.citacepro.com/ '''CitacePro'''], která podporuje více citačních stylů a disponuje řadou dalších užitečných funkcionalit. Služba už je však dostupná výhradně v komerčním režimu. Na tomto místě je třeba představit nejpoužívanější světové bibliografické manažery.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RefWorks ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:refworks.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento citační manažer je v současné době jedním z nejpoužívanějších. Automatický import záznamů do '''RefWorks''' podporuje většina nejprestižnějších databází. Jeho výhodou je obrovské množství citačních norem, které obsahuje. Kromě jiného je to první produkt svého druhu, který do svého obsahu zaimplementoval i českou citační normu '''ČSN ISO 690'''. Producentem systému je stejnojmenná společnost. RefWorks je sice komerčním produktem, ale velmi jednoduchým způsobem do něho lze sjednat měsíční testovací přístup. Licenční politika je přitom značně variabilní a lze sjednávat předplatné jak na úrovni institucí, tak pro individuálního uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.refworks.com/ http://www.refworks.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EndNote ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:endnote.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém byl vytvořen firmou '''Thomson Corporation''' a plně vyhovuje náročným požadavkům pro práci s bibliografickými záznamy dokumentů. Jeho omezenou verzi s názvem '''EndNoteWeb''' mohou zdarma používat uživatelé citačního rejstříku Web of Science. Využití je v rámci databáze vázáno na bezplatnou registraci. Placená verze '''EndNote''' pak nabízí i další rozšířené funkce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.endnote.com/ http://www.endnote.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jinými rozšířenými placenými bibliografickými manažery jsou například [http://www.procite.com/ '''ProCite'''] nebo [http://www.refman.com/ '''Reference Manager'''].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== QUOSA ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:quosa.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi zajímavým produktem, který v poslední době nabývá na popularitě, je systém '''QUOSA'''. Nejedná se o klasický bibliografický manažer, nýbrž o nástroj, který pracuje s '''plnými texty''' a umožňuje uživateli stahování, správu, vyhledávání a komfortní práci s rozsáhlým fondem nashromážděných materiálů. QUOSA dokáže de facto vytvořit digitální knihovnu ze stažených textů a zajišťuje mimo jiné její kompletní správu, plnotextové vyhledávání nebo sdílení. Produkt obsahuje několik dílčích komponentů, z nichž nejdůležitější jsou '''QUOSA Information Manager''', která zajišťuje vyhledávání v databázích, a '''QUOSA Virtual Library''', což je platforma pro práci s plnými texty dokumentů. V roce 2008 byla navázána spolupráce s databází Scopus, kde se Quosa podílí na funkci '''Document Download Manager''', která je pro předplatitele Scopusu bezplatná. Quosa spolupracuje i s dalšími významnými informačními institucemi (například s databázovými centry Dialog či Ovid). Jinak je systém dostupný po zaplacení licence, ale je možné také požádat o testovací verzi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.quosa.com/ http://www.quosa.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobnou službu představuje také [http://www.mendeley.com/ '''Mendeley'''], který v současné době zažívá obrovský rozmach. Jedná se totiž o komplexní službu, která je zároveň do značné míry laděna jako akademická sociální síť a má už téměř dva miliony členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Volně dostupné systémy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zotero ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:zotero.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U nekomerčních systémů je velmi zajímavá služba '''Zotero'''. Tu je možno zdarma stáhnout jako plugin internetového prohlížeče '''Mozilla Firefox'''. Stažení dokumentu do Zotera je pak otázkou jednoho kliknutí na příslušnou ikonku. Bibliografický manažer navíc podporuje i automatické načítání záznamů z SFX menu a ukládání plných textů stažených dokumentů. Zotero je k dispozici i v češtině, a přestože obsahuje stovky citačních stylů, ČSN ISO 690 mezi nimi chybí. Systém je velmi oceňován pro svou jednoduchost a intuitivnost. Jediným faktorem, který brzdí jeho větší rozšíření, je vázanost Zotera výhradně na prohlížeč Mozilla Firefox.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.zotero.org http://www.zotero.org]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dispozici je mnoho dalších nekomerčních citačních manažerů. Liší se kvalitou i rozdílným spektrem nabízených funkcí. Nejvýznamnějšími volně dostupnými systémy jsou:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CiteUlike – [http://www.citeulike.org/ http://www.citeulike.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BiBteX – [http://www.bibtex.org/ http://www.bibtex.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BibSonomy – [http://www.bibsonomy.org/ http://www.bibsonomy.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citation Machine – [http://www.citationmachine.net/ http://www.citationmachine.net/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro sdílení dokumentů =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě efektivní práce s vyhledanými záznamy a plnými texty existuje také zřetelná potřeba tyto dokumenty sdílet. Vědci totiž obvykle pracují v týmech, mnohdy mezinárodních, a potřebují se podělit o své informační zdroje i s kolegy participujícími na daném výzkumu. Pro tyto účely byl vyvinut například vysoce sofistikovaný a oceňovaný produkt [http://www.refworks.com/content/products/refshare/content.asp '''RefShare'''], který je úzce spjatý s bibliografickým manažerem RefWorks. Díky tomuto systému může uživatel zpřístupnit své dokumenty i dalším osobám. Ani vědecké sféře se nevyhýbá současný velký rozmach sociálních sítí. Ty jsou již ze své podstaty určeny pro výměnu informací mezi lidmi. Pro účely vědecké komunity slouží například akademická sociální síť [http://www.researchgate.net/ '''ResearchGATE'''], kde mohou vědci nejen sdílet své dokumenty a tvořit skupiny s kolegy zaměřenými na stejnou oblast výzkumu, ale také vyhledávat informace ze zapojených volně dostupných databází. Podobně komplexní systém představuje služba '''Mendeley''', která již byla v této práci zmíněna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro tvorbu průběžných rešerší =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Drtivá většina informačních zdrojů, které byly doposud v této publikaci popsány, slouží spíše pro vyhotovování retrospektivních rešerší. To znamená, že uživatel vyhledává záznamy na určité téma z již vydaných dokumentů. Existují však i systémy určené pro bezprostřední informování o novinkách. Jsou to specializované služby s velmi rychlou aktualizací, které informují uživatele v reálném čase o tom, že zrovna vyšel článek na téma, které ho zajímá. Klasické databáze se snaží tyto služby také poskytovat na základě alertů a přednastavených vyhledávacích profilů, jenže se zde negativně projevuje pomalá aktualizace a dlouhotrvající zpracovávání dokumentů ještě předtím, než se vůbec dostanou do obsahu databáze. Oproti tomu systémy pro průběžné rešeršování jsou doplňovány denně. Přinášejí uživateli rychlou informaci o existenci nového dokumentu, avšak žádným způsobem již neřeší jeho finální plnotextovou dostupnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RefAware ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:refaware.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''RefAware''' sleduje 8 000 recenzovaných časopisů. Uživatelům jsou po nastavení vyhledávacího profilu zasílána aktuální upozornění na nové dokumenty v podobě emailů. RefAware je placenou službou, která primárně obsahuje šest tematických oblastí. Vyhledané citace je možno stahovat do bibliografického manažeru RefWorks, který se službou úzce spolupracuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.refaware.com/ http://www.refaware.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== JournalTOCs ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:journaltocs.jpg|140 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služba '''JournalTOCs''' přináší aktuální obsahy více než 23 000 časopisů od 2 034 vydavatelů, mezi nimiž nechybí ani ty nejuznávanější vydavatelské domy. Pro individuální uživatele je služba dostupná zdarma, institucionální kustomizace jsou k dispozici za velmi solidních ekonomických podmínek. Systém je provozován iniciativou [http://www.icbl.hw.ac.uk/ '''ICBL'''], která vznikla při [http://www.hw.ac.uk/ '''Heriot-Watt University''']. Podobnou službu donedávna představovala '''ticTOCs Journal Table of Contents'''. V únoru 2012 však ukončila svoji činnost a svým uživatelům doporučila dále používat službu JournalTOCs.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.journaltocs.ac.uk/ http://www.journaltocs.ac.uk/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobnými službami jsou [http://www.techxtra.ac.uk/techtocs/ '''TechJournalContents'''] a [http://zetoc.mimas.ac.uk/ '''Zetoc'''], který je provozován ve spolupráci s British Library a představuje velmi masivní systém s velkým počtem monitorovaných časopisů. Zetoc má však bohužel poněkud specifickou uživatelskou politiku, a tak je přístupný pouze pro vybrané instituce [KRČÁL, 2011].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vzdálený přístup k elektronickým informačním zdrojům =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak už bylo uvedeno, přístup do licencovaných databází a dalších placených elektronických zdrojů je realizován přes jasně definovanou množinu IP adres institucionálních počítačů. V praxi to obvykle znamená, že přístup do elektronických informačních pramenů je možný bez jakýchkoliv restrikcí z počítačů umístěných v knihovně, která dané zdroje předplácí. Proč však v rámci vysokého standardu služeb nenabídnout autorizovaným uživatelům přístup k licencovaným zdrojům i z domova či jakékoliv jiné internetové lokace? Realizace tzv. '''vzdáleného přístupu''' je v těchto případech běžně řešena technologiemi typu VPN či proxy servery, které umožní přidělit autentifikovanému uživateli příslušnou IP adresu. Světlo světa však spatřují mnohem sofistikovanější systémy, které sjednocují architekturu vzdáleného přístupu mnohdy i ve spolupráci se samotnými producenty informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Shibboleth ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:shibboleth.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shibboleth''' je projektem konsorcia [http://www.internet2.edu/ '''Internet2''']. Princip celého systému spočívá v tom, že uživateli, který se pokouší dostat do licencovaného obsahu a není v rozsahu povolených IP adres, je nabídnut seznam institucí s přístupem. Po výběru své domovské instituce je automaticky přesměrován na její přihlašovací stránky, kde se musí řádně autentifikovat svými lokálními přihlašovacími údaji. Poté je přesměrován zpět na požadovaný informační zdroj, kde už je identifikován jako člen instituce a jsou mu zpřístupněny příslušné služby. V projektu jsou tedy zapojeny jak instituce, které informační zdroje předplácejí (knihovny, univerzity, vědecké instituce), tak producenti informačních zdrojů. Ti jsou v celém systému označováni jako '''poskytovatelé služeb''', zatímco předplácející instituce jsou nazývány '''poskytovateli identity''' [SATRAPA, 2005]. Drtivá většina prestižních světových vydavatelství je na vzdálený přístup pomocí Shibbolethu připravena. V praxi také funguje velmi účinně kooperace systému Shibboleth s jinou technologií pro zajištění vzdáleného přístupu EZproxy (viz podkapitola 22.10.3). V České republice začíná vzdálený přístup přes Shibboleth nabírat rovněž na obrátkách. Orgány, které se této otázce věnují, což jsou [http://www.eduid.cz/ '''Česká akademická federace identit'''] a odborná komise při '''Asociaci knihoven vysokých škol České republiky,''' pracují velmi intenzivně na tom, aby bylo možno přes Shibboleth přistupovat do stále většího množství informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://shibboleth.net/ http://shibboleth.net/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== HAN ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:han.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HAN (Hidden Automatic Navigator)''' funguje jako softwarový produkt dodávaný společností '''H+Software GmbH'''. Představuje specializovaný systém na řízení přístupu k elektronickým zdrojům. Jeho primární funkcí je umožnit uživatelům pracovat s elektronickými zdroji odkudkoliv a kdykoliv. Po ověření identity uživatele mu je přiřazena IP adresa instituce a práva přístupu k jednotlivým zdrojům. Tuto funkci zvládne i standardní proxy server, výhodou HAN je však robustnost řešení a specializace na elektronické zdroje. Díky tomu je možné udělit přístup nejen do zdrojů omezených IP adresou, ale i do těch, které jsou chráněny heslem. Přihlašovací údaje jsou předávány interně, uživatel k nim nemá přístup a nehrozí tedy jejich zneužití. U zdrojů omezených současně pracujícími uživateli je v případě vyčerpání licencí uživatel o tomto informován a zařazen do pořadí. Po uvolnění licence předchozím uživatelem je mu přístup umožněn. Systém přináší výhody i knihovníkům. Obsahuje totiž všechny předplácené zdroje a lze díky němu získat komplexní přehled a jednotné statistiky využívání jednotlivých informačních služeb. Na jejich základě poté mohou akviziční pracovníci upravit nákupy portfolií a počty předplácených licencí. H+H navíc nabízí také dva zajímavé doplňkové produkty, které mohou uživatelům značně usnadnit práci. Prvním z nich je software '''Virtual CD''', který umožňuje kopírování obsahů CD/DVD na pevný disk ve velmi zkomprimované podobě. Data jsou pak k dispozici většímu množství uživatelů. Aplikace '''NetMan''' zase může v kombinaci s HAN vytvořit pokročilé portálové řešení pro přístup k rozličným informačním službám. Všechny tyto produkty jsou dostupné po zaplacení příslušných licenčních poplatků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.hh-han.com/ http://www.hh-han.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EZproxy ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:OCLC.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou vzdáleného přístupu se zabývá také organizace OCLC. Ta odkoupila od firmy '''Useful Utilities''' licenci na nástroj zvaný '''EZproxy'''. Jedná se o middleware, který je schopen spolupracovat také s jinými technologiemi vzdáleného přístupu (např. Shibboleth). Jeho primárním cílem je poskytnout autentifikovanému uživateli přístup k elektronickým informačním zdrojům z jakékoliv internetové lokace. Výhodou je možnost identifikace na základě skupin. Tu ocení zejména univerzity, kde má každá fakulta sjednán přístup k rozdílným informačním zdrojům. EZproxy uživatele rozpozná a nabídne mu relevantní množinu databází, do nichž je daný člověk oprávněn přistupovat. Systém navíc umožňuje tvorbu komplexních statistik přístupů k jednotlivým informačním zdrojům [PAVLÍK, 2008]. Technologie je velmi rozšířena a celosvětově ji používá více než 4 000 institucionálních uživatelů. Jedním z nich je také Univerzita Karlova v Praze, ale EZproxy využívá v ČR i několik dalších institucí. OCLC nabízí zájemcům možnost měsíčního testovacího přístupu, jinak se jedná o komerční produkt.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.oclc.org/ezproxy/ http://www.oclc.org/ezproxy/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro sledování přístupů k elektronickým informačním zdrojům =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sledování četnosti přístupů do elektronických informačních zdrojů, tvorba statistik a jejich následné vyhodnocování patří k důležitým činnostem při evaluaci jednotlivých informačních zdrojů. Knihovna se může na základě zjištěných údajů rozhodnout, zda předplatné ke sledovanému elektronickému zdroji obnoví či nikoliv. Příslušná data mnohdy poskytují i samotní prodejci databází nebo producenti prostřednictvím administrátorských rozhraní, do nichž mají jejich zákazníci přístup. Kromě toho si jednotlivé knihovny mohou hlídat například počet přístupů do elektronických informačních zdrojů z vlastních internetových stránek, avšak relevance těchto dat bývá mnohdy diskutabilní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== COUNTER ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:counter1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''COUNTER''' ('''C'''ounting '''O'''nline '''U'''sage of '''N'''etworked '''E'''lectronic '''R'''esources) je iniciativa, která je určena přímo ke sledování četnosti přístupů do elektronických informačních zdrojů. Jedná se o neziskovou organizaci založenou v roce 2003. Jejími členy jsou významní vydavatelé, knihovny a další informační instituce. Hlavním výstupem činnosti COUNTERu bylo definování '''jednotných formátů''' pro vytváření statistik, takzvaných '''Codes of Practices'''. Takové formáty jsou určeny pro vyčíslení přístupů jak do databází a elektronických časopisů, tak do elektronických knih a referenčních děl. Vytvořené standardy jsou revidovány, přičemž nové aktualizace reflektují zpětnou vazbu od uživatelů. Výhodou také je, že standardizovaný formát poskytuje možnost objektivního srovnání využívanosti elektronických informačních zdrojů mezi jednotlivými knihovnami či institucemi. Systém je podporován všemi významnými producenty informačních služeb. Data mohou dostávat buď přímo participující knihovny, nebo producenti a distributoři databází, kteří při propagaci svých produktů velmi často nabízejí svým klientům kompletní statistiky přístupu. Organizace spolupracovala také s americkou standardizační autoritou NISO na normě '''SUSHI (Standardized Usage Statistics Harvesting Initiative)''', která přestavuje protokol pro automatický sběr dat a následné vytváření statistik. V praxi už tento protokol pracuje například u služby UStat. Klíčovou roli hrál COUNTER také v iniciativě '''Journal Usage Factor''' ([http://www.uksg.org/usagefactors http://www.uksg.org/usagefactors]). Zjednodušeně řečeno se jedná o údaj, který hodnotí kvalitu časopisu na základě jeho využívanosti. Pro jeho výpočet je třeba použít také data z jednoho ze standardizovaných formátů (konkrétně COUNTER JR1). COUNTER se podílel i na činnostech v projektu '''PIRUS2''' určeném pro potřeby měření přístupů do institucionálních repozitářů. Tento projekt byl ukončen v lednu 2009.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.projectcounter.org/index.html http://www.projectcounter.org/index.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== UStat ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ustat.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''UStat''' je nástroj, který naplno využívá možností formátu COUNTER a protokolu SUSHI, zmíněných u předchozí služby. Právě pomocí tohoto protokolu lze automaticky přenést statistiky z jednotlivých informačních zdrojů ve standardizovaném formátu COUNTER do jednotného rozhraní, kde má uživatel možnost statistiky centrálně uchovávat a generovat z nich výstupy ve formě tabulek a grafů. Instituce, které si službu předplatí, tak získávají „centrální místo“ pro sběr statistik z různých elektronických informačních zdrojů. Automatický přenos dat přímo do UStat podporuje zatím zhruba padesát producentů informačních služeb, do budoucna lze předpokládat, že jejich počet výrazně vzroste. Kromě automatizovaných postupů, lze statistiky do systému importovat také manuálně. UStat je nová služba společnosti Ex Libris. Jedná se o placený produkt. Zákazníci Ex Libris, kteří mají předplacenu některou z jejích dalších technologií, však mají přístup ke službě zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/sfx/copy_of_ustat http://www.multidata.cz/produkty/sfx/copy_of_ustat]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poněkud z jiného pohledu na data o využívání informačních zdrojů pohlíží projekt s názvem '''MESUR''' ([http://mesur.informatics.indiana.edu/ http://mesur.informatics.indiana.edu/]), za nímž stojí již dobře známý Herbert Van de Sompel společně s Johanem Bolenem. MESUR ('''ME'''trics from '''S'''cholarly '''U'''sage '''R'''esources) si dal za cíl vyvinout nové metriky pro hodnocení vědecké komunikace [VAVŘÍKOVÁ, 2010]. Používá k tomu modely založené na statistických datech o využívání informačních zdrojů, ale i citační data a další indikátory. Projekt probíhal v letech 2006-2008. Bylo zpracováno obrovské množství dat, na jejichž základě byl vytvořen sémantický model vědecké komunikace a byly navrženy zcela nové postupy pro hodnocení vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším z projektů, který se zabýval problematikou využívanosti informačních zdrojů, je '''JISC MOSAIC''' ([http://www.sero.co.uk/jisc-mosaic.html http://www.sero.co.uk/jisc-mosaic.html]). JISC MOSAIC ('''M'''aking '''O'''ur '''S'''hared '''A'''ctivity '''I'''nformation '''C'''ount) proběhl ve Velké Británii za účasti akademických knihoven. Klíčovou úlohu v projektu hrála pochopitelně organizace JISC ([http://www.jisc.ac.uk/ http://www.jisc.ac.uk/]). Kromě využívání elektronických zdrojů byly vyhodnocovány také statistiky výpůjček klasických tištěných knih. Výsledná zpráva projektu byla publikována v lednu 2010.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bsfx.jpg|Ukázka SFX linkování z bibliografické databáze Web of Science na plný text v systému EBSCO.&lt;br /&gt;
Soubor:taylorfrancis_doi.jpg|Záznam článku v systému Taylor &amp;amp; Francis se zvýrazněným identifikátorem DOI. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:vyvoj.jpg|Vývoj dokumentů s přiděleným identifikátorem DOI v systému Crossref za roky 2002-2011. Převzato z dokumentace systému. &lt;br /&gt;
Soubor:bmetalib.jpg|Vyhledávání v Jednotné informační bráně založené na technologii MetaLib. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bxerxes.jpg|Základní rozhraní federativního vyhledávače MetaLib na platformě Xerxes. Převzato ze stránek Knihovny UTB ve Zlíně.&lt;br /&gt;
Soubor:bprimocentral.jpg|Schéma fungování discovery indexu Primo Central. Převzato z dokumentace služby.&lt;br /&gt;
Soubor:brefworks.jpg|Bibliografický záznam stažený do systému RefWorks. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bzotero.jpg|Interface bibliografického manažeru Zotero. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bjournaltocs.jpg|Zobrazení obsahu aktuálního čísla časopisu v systému JournalTOCs. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nov%C3%A9_technologie_v_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEb%C3%A1ch&amp;diff=38207</id>
		<title>Nové technologie v informačních službách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nov%C3%A9_technologie_v_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEb%C3%A1ch&amp;diff=38207"/>
		<updated>2013-11-16T17:39:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* JournalTOCs */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační sféra je dynamicky se rozvíjející odvětví. Vývoj jde i v tomto oboru velmi rychle dopředu, a tak vznikají stále nové technologie a postupy, které mají umožnit uživateli efektivní přístup k potřebným informacím. Pro erudovaného uživatele je však samotný přístup k elektronickým informačním zdrojům naprostým minimem. Očekává totiž, že pro práci s nimi bude mít k dispozici komfortní prostředky. V poslední době na sebe upoutala pozornost celá řada tzv. '''nadstavbových nástrojů''', které uživateli pomáhají jak v orientaci v elektronických informačních zdrojích, tak při práci s vyhledanými dokumenty. Pochopitelně existují i systémy, které pomáhají při správě elektronických informačních zdrojů také samotným institucím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro efektivní správu elektronických informačních zdrojů =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Verde ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:verde1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Verde''' je dalším z produktů společnosti Ex Libris a přináší řešení v oblasti '''ERMS (Electronic Resources Management System)'''. Jedná se o systém, který komplexně řeší veškerou agendu spojenou s administrací elektronických informačních zdrojů, a to ve všech jeho cyklech. To znamená, že Verde pracuje se zdroji už při jejich výběru či zkušebních přístupech. Dále pak pochopitelně při aktivním provozu, a to až do vypršení licence, kdy se rozhoduje o prodloužení či naopak zrušení předplatného u daného informačního pramene. Správce systému tak má dokonalý přehled o všech kolekcích, které daná instituce předplácí, počtu licencí, dodavatelích, statistikách využívanosti atd. Verde přitom dokáže efektivně spolupracovat s dalšími produkty společnosti Ex Libris, především s SFX. Na tomto místě je nepochybně nutno podotknout, že správa elektronických informačních zdrojů je velmi aktuálním problémem zejména u větších vysokých škol a vědeckých institucí. Není totiž snadné hlídat velké množství obsáhlých elektronických informačních zdrojů, a proto může být Verde velmi cenným pomocníkem. Není překvapivé, že je používán řadou prestižních zahraničních vysokých škol. Velmi často se přitom jedná o konsorciální nákup tohoto placeného systému. V ČR je Verde zatím v ostrém provozu na Univerzitě Karlově v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/verde http://www.multidata.cz/produkty/verde]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EBSCONET ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebsconet.jpg|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak už napovídá samotný název, '''EBSCONET''' je produktem, jehož vývoj a funkcionalitu zajišťuje společnost EBSCO. Také zde se jedná o komplexní systém, který dokáže účinně evidovat veškeré aktivity organizace směrem k elektronickým informačním zdrojům, zejména elektronickým časopisům. Kromě toho dokáže EBSCONET spravovat také předplatné tištěných seriálů. Systém dává knihovně nejen kompletní informace o velkém množství nakupovaných zdrojů, ale také nástroje pro jejich administraci, objednávky, reklamace atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/ebsconet/Pages/index.aspx http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/ebsconet/Pages/index.aspx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobný systém s názvem '''360 Resource Manager''' nabízí také společnost Serials Solution. O produktech této společnosti bude pojednáno níže.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systémy pro správu elektronických informačních zdrojů jsou vyvíjeny jak na komerční, tak na volně dostupné bázi [BEITLOVÁ, 2011]. Z bezplatně dostupných systémů můžeme věnovat pozornost například produktům [http://erm.library.nd.edu/ '''CORAL'''], [http://researcher.sfu.ca/cufts '''CUFTS'''] nebo [http://murphylibrary.uwlax.edu/erm/ '''ERMes'''].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Linkovací nástroje =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SFX ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:sfx.jpg|130 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie '''SFX (Special Effects)''' je převratnou novinkou v rámci tzv. linkovacích služeb. Hypertextové odkazy, které jsou jinak velmi silnou stránkou elektronického prostředí, mají základní nevýhodu v tom, že bývají neaktuální, což často znemožňuje získání informací z adres, na něž hypertext odkazuje. Uživatel neznalý informačního prostředí navíc nemusí tušit, kde se například plný text dokumentu, k němuž zrovna vyhledal bibliografický záznam, může nacházet. Technologie SFX tyto problémy řeší tím, že neodkazuje přímo na cílovou adresu, nýbrž na SFX server, který zpracuje požadavek a obratem dodá uživateli reprezentativní množinu aktuálních odkazů. V knihovnickém pojetí je tento proces nazýván '''přidanými službami''', protože uživatel získává nikoliv pouze odkaz na samotný plný text, ale také další údaje o dokumentu (např. dostupnost dokumentu v knihovnách, možnost objednání kopie, pokud plný text není k dispozici, získání informací o autorovi atd.). Technologii vyvinuli '''Herbert Van de Sompel''' a '''Patrick Hochstembach''' původně na univerzitě v Gentu. Bibliografické údaje o dokumentu jsou na server přenášeny ve standardizovaném formátu '''OpenURL''', který v sobě nese veškeré potřebné identifikátory hledaného dokumentu. Na základě dodaných metadat je požadavek na serveru zpracován a uživateli jsou nabídnuty relevantní odkazy. Organizace, která disponuje vlastní instancí SFX, nastavuje v rozsáhlé '''znalostní bázi''' veškeré zdroje a služby, které má plnotextově k dispozici, což zaručuje, že uživatel dostane po zadání dotazu správné informace o dostupnosti hledaného dokumentu v rámci dané instituce. Technologie je dnes velmi využívána předními světovými knihovnami a dalšími informačními institucemi. Důležité je i to, že linkování může probíhat z mnoha různých míst. Nejčastěji se jedná o katalogy knihoven, databáze, internetové vyhledávače apod. Základní verzi SFX odkoupila od jejich původců firma Ex Libris a distribuuje ji na základě placené licence. Technologie založené na standardu OpenURL už implementovala do svých služeb řada producentů informačních služeb, takže nyní existuje mnoho modifikací technologie SFX. Je například využíván [http://ovid.linksolver.com/site/index.jsp '''LinkSolver'''] od Ovidu nebo [http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/linksource/Pages/index.aspx '''LinkSource'''] společnosti EBSCO. Instituce, které mají zájem technologii využívat, dostávají možnost vyzkoušet si SFX v testovací verzi, pochopitelně s omezeným penzem služeb. SFX má v nabídce také další přidané funkce. Jednou z nich je služba [http://www.exlibrisgroup.com/category/SFXMARCit '''MarcIt!'''], která umožňuje pohodlný import bibliografických záznamů elektronických časopisů do katalogu knihovny, případně jejich obohacení o podrobnější údaje. Popularitu rychle získal také další doplněk SFX zvaný [http://www.multidata.cz/produkty/bx '''bX''']. Toto vylepšení nabídl znovu Herbert Van de Sompel a jeho název je odvozen od pomyslné '''černé krabice (Black Box)''', kde imaginárně probíhá analýza sesbíraných dat. Tato technologie doporučuje uživateli další příbuzné dokumenty, které se vztahují k vyhledanému záznamu. Materiály jsou doporučovány na základě shromážděných údajů, které odrážejí aktivity uživatelů SFX v mnoha různých institucích. bX se specializuje zejména na doporučování článků. Pro zajímavost uvádíme, že podobná služba existuje také pro knihy v rámci katalogů jednotlivých knihoven. Je to produkt [http://www.bibtip.com '''BibTip'''] z produkce univerzity v německém Karlsruhe. Služby MarcIt! a bX nejsou součástí běžné licence SFX a případní zájemci si je musí zaplatit zvlášť. Další, tentokrát již standardní službou SFX je vytvoření seznamu elektronických časopisů pro danou instituci. Nová verze systému podporuje i vytváření seznamů elektronických knih. SFX také umožňuje vytvářet komplexní statistiky, protože veškeré přístupy do jednotlivých informačních zdrojů jsou soustavně sledovány. Novým počinem souvisejícím s SFX respektive s bX je [http://www.exlibrisgroup.com/category/bXHotArticles '''Hot Articles''']. Jedná se o službu představující pomyslný žebříček nejžádanějších článků v jednotlivých oborech. Znovu jsou zde využívána statistická data z mnoha instancí SFX po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/sfx http://www.multidata.cz/produkty/sfx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Crossref ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:crossref.jpg|120 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''Crossref''' je iniciativou, která se zaměřuje na propojování citací a textů článků od celé řady světových vydavatelů. V současné době je provozován neziskovou organizací '''PILA (Publishers International Linking Association)'''. Na rozdíl od SFX, které přináší širokou nabídku navazujících informací a služeb, je jedinou funkcí Crossref propojení na stránku, kde jsou umístěny informace o požadovaném článku, abstrakt a odkaz na plný text. Dostupnost plného textu není systémem žádným způsobem řešena. Fungování služby stojí na perzistentním identifikátoru '''DOI'''. Ten je producentům informací k dispozici na placeném základě a představuje '''trvalý''' a neměnný identifikátor digitálního objektu. DOI je technickou normou vydanou americkou normalizační institucí '''NISO'''. V systému Crossref je DOI přidělováno článkům, kapitolám z elektronických knih a konferenčním příspěvkům. Je nutno podotknout, že Crossref nemá výlučné právo přidělovat identifikátory DOI (existuje ještě několik dalších agentur, které tak mohou činit), nicméně jeho postavení je zcela dominantní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Všechny údaje o dokumentu s povinnou sadou metadat a identifikátorem DOI, na nějž je navázána URL adresa dokumentu, jsou uloženy v centrální bázi. Takováto forma registrace řeší pomíjivost a nestálost URL stránek a přináší bezproblémové přenesení na požadovaný dokument. DOI se obvykle vyskytuje v podobě hypertextového odkazu, což umožňuje okamžité přenesení na požadovaný dokument. Počet dokumentů opatřených identifikátorem DOI v roce 2012 přesáhne pětapadesátimilionovou hranici. Je třeba zdůraznit, že Crossref není databází článků, nýbrž pouze systémem, který registruje údaje potřebné pro propojení na cílový dokument. Vyhledání dokumentů podle DOI však je k dispozici, a to díky vyhledávači '''DOI Resolver''', který je umístěn na hlavních stránkách Crossrefu. Tato služba je využívána zejména v případě, že je DOI ve statické formě (není v podobě hypertextového odkazu). Po jeho překopírování do vyhledávače je uživatel okamžitě přesměrován na cílový dokument. Systém Crossref je podporován všemi významnými světovými producenty informačních služeb. Nespornou výhodu to přináší knihovnám a koncovým uživatelům, pro které je služba dostupná zcela zdarma. Přestože jsou systémy SFX a Crossref založeny na zcela odlišných standardech (SFX na OpenURL, Crossref na DOI), jejich spolupráce v praxi funguje naprosto bezproblémově. V případě, že institucionální uživatel chce, aby DOI linkovalo přes SFX a tím ověřovalo dostupnost plného textu dokumentu, stačí zaregistrovat institucionální SFX instanci u organizace Crossref a při použití funkce tzv. '''cookie pusheru''' dojde k přesměrování na příslušné SFX.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.crossref.org/ http://www.crossref.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:crosscheck.jpg|120 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další významnou aktivitou organizace Crossref je služba '''Crosscheck'''. Ta reaguje na zvýšené riziko plagiátorství. Elektronické prostředí umožňuje velmi rychlý přístup k řadě informací, které byly ještě nedávno obtížně dostupné. Tato informační expanze přináší jako jeden z negativních důsledků také snadnou možnost „opisování“, tedy situaci, kdy jeden autor převezme text jiného tvůrce, aniž by ho řádně citoval. Je proto třeba vyvíjet pokročilé nástroje, které dokážou tyto neduhy účinně odhalovat. Podobně laděný systém funguje i v ČR, ovšem je zaměřen na plagiátorství u vysokoškolských kvalifikačních prací, případně na seminární práce (viz kapitola 16.8.2). Crossref uvedl v roce 2007 nový nástroj, který se boji proti plagiátorství intenzivně věnuje. Služba CrossCheck je založena na software '''iThenticate''' a slouží editorům vědeckých časopisů. Ti si tak mohou ještě před finálním vydáním daného článku překontrolovat, zda se nejedná o plagiát [VAVŘÍKOVÁ, 2007]. Dokumenty jsou kontrolovány oproti rozsáhlým databázím členských institucí, ke kterým patří několik desítek významných vydavatelství (včetně vydavatelství Elsevier, Springer, Wiley nebo Taylor &amp;amp; Francis). Pro zapojené instituce se jedná o placenou službu. Menší díl poplatků je účtován za samotnou kontrolu dokumentů a inkasuje ho přímo společnost [http://iparadigms.com/ '''iParadigms'''], která je producentem softwaru iThenticate. Druhou část poplatku za službu už si účtuje Crossref a jedná se o částku, která se rovná 20&amp;amp;nbsp;% ročního členského příspěvku. CrossCheck není určen pro individuální uživatele. Ti mají možnost, a to rovněž na placené bázi, kontrolovat svoje práce pomocí technologie iThenticate přímo na stránkách producenta ([http://www.ithenticate.com http://www.ithenticate.com]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více informací: [http://www.crossref.org/crosscheck.html http://www.crossref.org/crosscheck.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době se do popředí zájmu dostává také další služba z produkce Crossref nazvaná [http://www.crossref.org/crossmark/index.html '''CrossMark''']. Jedná se o systém, který zkoumá a validuje status dokumentu s ohledem na jeho případné aktualizace. Uživatelé tak dostávají jasnou informaci o tom, zda pracují s nejaktuálnější verzí práce či nikoliv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším identifikátorem, který se využívá v elektronickém prostředí, je [http://www.handle.net '''Handle'''], velmi rozšířený zejména v oblasti digitálních repozitářů. Z architektury tohoto identifikátoru ostatně vychází taky výše zmiňovaný DOI.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Federativní vyhledávače =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== MetaLib ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:metalib1.png|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Federativní vyhledávače''' jsou technologie, jež umožňují paralelní vyhledávání ve více zapojených zdrojích. Patří mezi ně i '''MetaLib'''. Pro uživatele znamená jednoduchou možnost zadání jediného dotazu s tím, že se mu vrátí výsledky ze všech informačních zdrojů, které jsou do MetaLibu zapojeny. Pro poskytovatele informačních služeb se zase jedná o nabídku integrace různorodých informačních zdrojů „pod jednu střechu“. Může se jednat například o databáze, knihovní katalogy, soubory elektronických časopisů a další rozličné informační prameny. Ty jsou poté prohledávány centrálně. MetaLib je produktem dobře známé izraelské firmy Ex Libris a stejně jako u SFX se jedná o komerční technologii. Na bázi kombinace technologií MetaLib a SFX funguje v českém prostředí velmi oblíbená služba '''Jednotná informační brána'''. Technologie pro federativní vyhledávání jsou v poslední době intenzivně nahrazovány moderními discovery indexy (viz podkapitola 22.5). V českých podmínkách však dochází k tomuto procesu velmi pozvolna, a to zejména kvůli nedostatku financí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/metalib http://www.multidata.cz/produkty/metalib]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platforma Xerxes ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:xerxes1.jpg|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instituce, které chtějí funkcionalitu a design vyhledávače MetaLib ještě vylepšit, mohou použít nadstavbu v podobě rozhraní '''Xerxes'''. Vše je postaveno na službách '''x-serveru''', který dokáže přenášet data z MetaLibu a vyhledávací pole tak může být zasazeno do zcela jiné internetové stránky. Systém Xerxes pak nabízí uživateli, oproti standardnímu rozhraní MetaLibu, velmi atraktivní platformu s mnoha užitečnými nástroji. Xerxes je vyvíjen '''Davidem Walkerem''' na '''California State University''' a v současné době ho používá zhruba čtyřicet institucí, zejména z USA, ale i Japonska a Evropy. Autor už získal za vývoj platformy celou řadu ocenění. Jedná se o volně dostupné řešení, které si mohou zdarma implementovat všichni zájemci, kteří mají předplacený MetaLib. První institucí v České republice, která Xerxes do svých služeb zapojila, je '''Knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně'''. V roce 2011 byla oznámena informace o tom, že je vyvíjena verze Xerxes 2.0, která nebude podporovat pouze MetaLib, ale zejména discovery systémy. Je otázkou do jaké míry bude Xerxes po jejich nástupu využíván, neboť tyto produkty (na rozdíl od MetaLibu) velmi dbají o komfort a kvalitu svých rozhraní. Naopak velmi přínosnou novinkou bude s vysokou pravděpodobností zahrnutá služba '''Solr''', která může v jediné centrální databázi sjednotit řadu lokálně provozovaných zdrojů, jež nelze standardně integrovat do databází samotných discovery indexů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://code.google.com/p/xerxes-portal/ http://code.google.com/p/xerxes-portal/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Xerxes na UTB ve Zlíně: [http://portal.knihovna.utb.cz/ http://portal.knihovna.utb.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie pro federativní vyhledávání mají v portfoliu svých produktů také společnosti EBSCO a Serials Solution. Druhá jmenovaná získala v roce 2008 v té době velmi dobře etablovanou službu '''WebFeat''', která zaznamenala pronikavý úspěch zejména ve Spojených státech, kde byla díky své obsáhlé znalostní bázi a pružné cenové politice používána ve více než 16 000 knihoven. Nyní už však služba není dostupná, neboť byla integrována do obdobné služby '''360 Search''' (viz podkapitola 22.6).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Discovery indexy =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Discovery indexy''' se stávájí trendem současnosti. Vše je založeno na '''centrální indexaci''', takže uživatel neprohledává řadu roztříštěných informačních zdrojů, ale jednu centrální „megadatabázi“. Klíčovou výhodou těchto služeb je nepochybně především rychlost. Zatímco federativní vyhledávače dokážou prohledat zapojené zdroje řádově v desítkách vteřin (ideálně v rámci několika vteřin), u discovery indexů je tento ohlas mnohonásobně rychlejší. Důležitá je účinná spolupráce s producenty informačních služeb. Ti musí být zapojeni do centrální báze, aby mohly knihovny nabídnout v rámci discovery indexů veškeré portfolio předplacených zdrojů. Nejvýznamnější producenti těchto vyhledávačů už do bází zapojili celou řadu informačních pramenů od mnoha respektovaných institucí a s dalšími jednají o případné participaci. U discovery indexů může logicky vyvstat otázka, jak se tyto služby liší od klasického Googlu, který pracuje na shodném principu (vyhledává v obrovském centrálním indexu). Přidaná hodnota tkví jednoznačně v kvalitě dat a propracovanosti uživatelského rozhraní. Zatímco Google pracuje s obrovskou množinou nekonzistentních údajů, discovery indexy obsahují kvalitní strukturovaná data od významných producentů vědeckých informací. To zaručuje uživateli po vyhledání dotazu precizně uspořádanou množinu nalezených výsledků. Moderní rozhraní discovery indexů kromě přehlednosti a intuitivnosti nabízejí řadu přidaných služeb a funkcionalit. Pokud však přece jenom instituce, která si některý z discovery systémů předplácí, není s uživatelským rozhraním spokojena, může si obvykle přes technologii API toto rozhraní uzpůsobit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Summon ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:summon.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Názorným příkladem discovery indexu je '''Summon''' od společnosti Serials Solutions (součást společnosti ProQuest). Ten dosáhl v roce 2013 hranice 700 zákazníků ze 40 zemí. Summon je masivní vyhledávač, který umožňuje centrální vyhledávání nejen ve všech informačních produktech domovského ProQuestu, ale také v obsazích dalších zúčastněných institucí. K těm se počítá celá řada prestižních vydavatelství. Summon obsahuje jak elektronické, tak tištěné dokumenty. Zaindexováno bylo doposud více než 1,4 miliardy jednotek. Poprvé byl Summon uveden do ostrého provozu na Grand Valley State University.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.serialssolutions.com/summon/ http://www.serialssolutions.com/summon/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Primo Central ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:primocentral.jpg|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Ex Libris disponuje rovněž službou založenou na centrální indexaci zdrojů. Jedná se o '''Primo Central''', která má úzkou vazbu na další služby společnosti, především '''Primo''' (jednotné rozhraní pro přístup k informačním zdrojům knihovny) a MetaLib, kde je Primo Central nabízeno bezplatně jako jedna ze zapojených databází. Rovněž centrální databáze Prima Central obsahuje miliony záznamů od řady prestižních vydavatelů. Zatím však nelze konstatovat, že by výměna dat mezi producenty probíhala úplně bezproblémově. Některé společnosti si totiž své informační obsahy před konkurencí pečlivě chrání. Specifikem Prima Central je to, že se pořizuje na základě licence, v drtivé většině s interface Primo (ostatní discovery indexy jsou dostupné ve formě služby).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/primo-central/co-je-primo-central http://www.multidata.cz/produkty/primo-central/co-je-primo-central]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EBSCO Discovery Service (EDS) ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebscoeds.jpg|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Svou nabídku v oblasti discovery indexů představila i firma EBSCO. Produkt '''EBSCO Discovery Service (EDS)''' přitom představuje výraznou konkurenci pro obě výše uvedené služby. EBSCO má s agregovaným hledáním zkušenosti už v rámci své tradiční platformy '''EBSCOhost''', na které je provozována řada hodnotných databází. Posun k discovery indexu tak byl jen dalším logickým krokem. Společnosti se vyplácí sázka na vysokou kvalitu indexace dat, která jsou v EDS zahrnuta. Nabízena je vysoká variabilita při tvorbě rozhraní celého systému. V případě, že uživatel má zájem o konkrétní obor, jsou mu k dispozici i předmětové kolekce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.ebscohost.com/discovery http://www.ebscohost.com/discovery]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posledním velkým hráčem na poli discovery indexů je služba z produkce organizace OCLC [http://www.oclc.org/worldcatlocal/ '''WorldCat Local''']. Ta je rozšířena především v USA a její centrální databáze obsahuje v současnosti přes 2 miliardy jednotek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Produkty Serials Solutions =&lt;br /&gt;
[[Soubor:serialssolutions.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produktem Serials Solutions je hned množina jednotlivých řešení efektivní správy a práce s elektronickými informačními zdroji. Rámcově se jedná o obdobná řešení, jako jsou produkty společnosti Ex Libris (SFX, MetaLib, MarcIt!), ale k dispozici jsou i některé další služby. Organizace Serials Solutions, která systémy vyvíjí, je divizí společnosti ProQuest. Nasazení těchto technologií v informačních produktech ProQuestu a spolupracujících firem tedy není problémem. Řešení Serials Solutions mají však logicky podporu všech významných producentů informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do rodiny produktů Serials Solutions patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Core''' – základní modul pro správu elektronických informačních zdrojů. Udržuje centrální znalostní bázi elektronických pramenů zvanou '''KnowledgeWorks''', v níž jsou aktivovány předplacené zdroje. Vytváří mimo jiné i seznam dostupných elektronických časopisů pro danou instituci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Link''' – jedná se o linkovací nástroj pro ověřování dostupnosti plných textů a dalších služeb. Fungování je stejně jako technologie SFX založeno na standardu OpenURL, rovněž zde je možná spolupráce i se systémem DOI.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 MARC Updates''' – obdoba služby MarcIt!. Ze znalostní báze lze exportovat celou řadu záznamů elektronických časopisů a poté je importovat ve formátu MARC21 do knihovního katalogu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Counter''' – služba, která je určena pro tvorbu statistik. Systém sleduje přístupy do jednotlivých informačních zdrojů a přináší pokročilé nástroje pro jejich statistické zpracování a vyhodnocování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Resource Manager '''– komplexní systém pro správu elektronických zdrojů v organizaci. Systém kontroluje zakoupené licence, předplatné elektronických zdrojů, eviduje jednotlivé dodavatele, ovlivňuje akviziční proces a vyhodnocuje efektivitu vynaložených finančních prostředků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Search''' – služba určená pro federativní vyhledávání podobně jako systém MetaLib. Uživatel definuje vyhledávací skupiny informačních zdrojů, které jsou posléze prohledávány paralelně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veškeré jmenované produkty mají velmi úzkou vzájemnou provazbu a obvykle je instituce kupuje zároveň buď všechny, nebo alespoň kombinaci některých z nich. Úspěch sklízí Serials Solutions v současné době také se svým vyhledávačem '''Summon'''. Zajímavým produktem je pak rovněž [http://www.serialssolutions.com/en/services/aquabrowser '''AquaBrowser'''], který je určen pro zatraktivnění a zjednodušení knihovních katalogů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.serialssolutions.com/ http://www.serialssolutions.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Bibliografické manažery =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto nadstavbové nástroje jsou určeny k efektivnější a komfortnější práci s vyhledanými dokumenty respektive jejich citacemi. Proto jsou také někdy nazývány citačními manažery. Uživatel, který pracuje s velkým množstvím informačních zdrojů, potřebuje místo pro ukládání a další zpracování vyhledaných bibliografických záznamů. Bibliografické manažery mu to vše umožňují. V jejich rámci si lze vytvářet mimo jiné personální bibliografii nebo soustřeďovat materiály, ze kterých bude uživatel čerpat například při psaní odborného článku. Některé produkty tohoto typu dokážou pracovat i na úrovni plných textů. Záznamy jsou obvykle do manažerů nahrávány přímo z vědeckých databází. Každá databáze však nemusí nutně automaticky podporovat import do všech bibliografických manažerů. Proto je někdy nutno importovat záznamy jinými cestami. Jednou ze základních a zároveň nejpoužívanějších funkcí citačních manažerů je hromadné přeformátovávání bibliografických záznamů. V praxi totiž existují stovky citačních norem. Bibliografické manažery je podchytí a dávají uživatelům jednoduchou možnost převést nashromážděné záznamy do potřebného formátu. Na trhu se v tomto směru objevují jak placené manažery, tak nástroje, které jsou dostupné zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V českém prostředí je velmi populární služba [http://www.citace.com '''Citace.com''']. V rámci ní mohou uživatelé vytvářet a ukládat citace podle norem '''ČSN ISO 690''' a '''ČSN ISO 690-2'''. Systém je volně dostupný, pro využití rozšířených funkcí je třeba použít bezplatnou registraci. Služba dokáže účinně spolupracovat i s technologií SFX, a to v obou směrech (automatické přebírání dat z SFX a následná jednoduchá tvorba citace a naopak vyhledávání plných textů k uloženým citacím pomocí SFX ikonky umístěné přímo v generátoru). Vyšší verzi systému pak představuje služba [http://www.citacepro.com/ '''CitacePro'''], která podporuje více citačních stylů a disponuje řadou dalších užitečných funkcionalit. Služba už je však dostupná výhradně v komerčním režimu. Na tomto místě je třeba představit nejpoužívanější světové bibliografické manažery.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RefWorks ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:refworks.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento citační manažer je v současné době jedním z nejpoužívanějších. Automatický import záznamů do '''RefWorks''' podporuje většina nejprestižnějších databází. Jeho výhodou je obrovské množství citačních norem, které obsahuje. Kromě jiného je to první produkt svého druhu, který do svého obsahu zaimplementoval i českou citační normu '''ČSN ISO 690'''. Producentem systému je stejnojmenná společnost. RefWorks je sice komerčním produktem, ale velmi jednoduchým způsobem do něho lze sjednat měsíční testovací přístup. Licenční politika je přitom značně variabilní a lze sjednávat předplatné jak na úrovni institucí, tak pro individuálního uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.refworks.com/ http://www.refworks.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EndNote ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:endnote.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém byl vytvořen firmou '''Thomson Corporation''' a plně vyhovuje náročným požadavkům pro práci s bibliografickými záznamy dokumentů. Jeho omezenou verzi s názvem '''EndNoteWeb''' mohou zdarma používat uživatelé citačního rejstříku Web of Science. Využití je v rámci databáze vázáno na bezplatnou registraci. Placená verze '''EndNote''' pak nabízí i další rozšířené funkce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.endnote.com/ http://www.endnote.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jinými rozšířenými placenými bibliografickými manažery jsou například [http://www.procite.com/ '''ProCite'''] nebo [http://www.refman.com/ '''Reference Manager'''].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== QUOSA ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:quosa.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi zajímavým produktem, který v poslední době nabývá na popularitě, je systém '''QUOSA'''. Nejedná se o klasický bibliografický manažer, nýbrž o nástroj, který pracuje s '''plnými texty''' a umožňuje uživateli stahování, správu, vyhledávání a komfortní práci s rozsáhlým fondem nashromážděných materiálů. QUOSA dokáže de facto vytvořit digitální knihovnu ze stažených textů a zajišťuje mimo jiné její kompletní správu, plnotextové vyhledávání nebo sdílení. Produkt obsahuje několik dílčích komponentů, z nichž nejdůležitější jsou '''QUOSA Information Manager''', která zajišťuje vyhledávání v databázích, a '''QUOSA Virtual Library''', což je platforma pro práci s plnými texty dokumentů. V roce 2008 byla navázána spolupráce s databází Scopus, kde se Quosa podílí na funkci '''Document Download Manager''', která je pro předplatitele Scopusu bezplatná. Quosa spolupracuje i s dalšími významnými informačními institucemi (například s databázovými centry Dialog či Ovid). Jinak je systém dostupný po zaplacení licence, ale je možné také požádat o testovací verzi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.quosa.com/ http://www.quosa.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobnou službu představuje také [http://www.mendeley.com/ '''Mendeley'''], který v současné době zažívá obrovský rozmach. Jedná se totiž o komplexní službu, která je zároveň do značné míry laděna jako akademická sociální síť a má už téměř dva miliony členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Volně dostupné systémy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zotero ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:zotero.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U nekomerčních systémů je velmi zajímavá služba '''Zotero'''. Tu je možno zdarma stáhnout jako plugin internetového prohlížeče '''Mozilla Firefox'''. Stažení dokumentu do Zotera je pak otázkou jednoho kliknutí na příslušnou ikonku. Bibliografický manažer navíc podporuje i automatické načítání záznamů z SFX menu a ukládání plných textů stažených dokumentů. Zotero je k dispozici i v češtině, a přestože obsahuje stovky citačních stylů, ČSN ISO 690 mezi nimi chybí. Systém je velmi oceňován pro svou jednoduchost a intuitivnost. Jediným faktorem, který brzdí jeho větší rozšíření, je vázanost Zotera výhradně na prohlížeč Mozilla Firefox.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.zotero.org http://www.zotero.org]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dispozici je mnoho dalších nekomerčních citačních manažerů. Liší se kvalitou i rozdílným spektrem nabízených funkcí. Nejvýznamnějšími volně dostupnými systémy jsou:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CiteUlike – [http://www.citeulike.org/ http://www.citeulike.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BiBteX – [http://www.bibtex.org/ http://www.bibtex.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BibSonomy – [http://www.bibsonomy.org/ http://www.bibsonomy.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citation Machine – [http://www.citationmachine.net/ http://www.citationmachine.net/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro sdílení dokumentů =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě efektivní práce s vyhledanými záznamy a plnými texty existuje také zřetelná potřeba tyto dokumenty sdílet. Vědci totiž obvykle pracují v týmech, mnohdy mezinárodních, a potřebují se podělit o své informační zdroje i s kolegy participujícími na daném výzkumu. Pro tyto účely byl vyvinut například vysoce sofistikovaný a oceňovaný produkt [http://www.refworks.com/content/products/refshare/content.asp '''RefShare'''], který je úzce spjatý s bibliografickým manažerem RefWorks. Díky tomuto systému může uživatel zpřístupnit své dokumenty i dalším osobám. Ani vědecké sféře se nevyhýbá současný velký rozmach sociálních sítí. Ty jsou již ze své podstaty určeny pro výměnu informací mezi lidmi. Pro účely vědecké komunity slouží například akademická sociální síť [http://www.researchgate.net/ '''ResearchGATE'''], kde mohou vědci nejen sdílet své dokumenty a tvořit skupiny s kolegy zaměřenými na stejnou oblast výzkumu, ale také vyhledávat informace ze zapojených volně dostupných databází. Podobně komplexní systém představuje služba '''Mendeley''', která již byla v této práci zmíněna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro tvorbu průběžných rešerší =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Drtivá většina informačních zdrojů, které byly doposud v této publikaci popsány, slouží spíše pro vyhotovování retrospektivních rešerší. To znamená, že uživatel vyhledává záznamy na určité téma z již vydaných dokumentů. Existují však i systémy určené pro bezprostřední informování o novinkách. Jsou to specializované služby s velmi rychlou aktualizací, které informují uživatele v reálném čase o tom, že zrovna vyšel článek na téma, které ho zajímá. Klasické databáze se snaží tyto služby také poskytovat na základě alertů a přednastavených vyhledávacích profilů, jenže se zde negativně projevuje pomalá aktualizace a dlouhotrvající zpracovávání dokumentů ještě předtím, než se vůbec dostanou do obsahu databáze. Oproti tomu systémy pro průběžné rešeršování jsou doplňovány denně. Přinášejí uživateli rychlou informaci o existenci nového dokumentu, avšak žádným způsobem již neřeší jeho finální plnotextovou dostupnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RefAware ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:refaware.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''RefAware''' sleduje 8 000 recenzovaných časopisů. Uživatelům jsou po nastavení vyhledávacího profilu zasílána aktuální upozornění na nové dokumenty v podobě emailů. RefAware je placenou službou, která primárně obsahuje šest tematických oblastí. Vyhledané citace je možno stahovat do bibliografického manažeru RefWorks, který se službou úzce spolupracuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.refaware.com/ http://www.refaware.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== JournalTOCs ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:journaltocs.jpg|140 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služba '''JournalTOCs''' přináší aktuální obsahy více než 23 000 časopisů od 2 034 vydavatelů, mezi nimiž nechybí ani ty nejuznávanější vydavatelské domy. Pro individuální uživatele je služba dostupná zdarma, institucionální kustomizace jsou k dispozici za velmi solidních ekonomických podmínek. Systém je provozován iniciativou [http://www.icbl.hw.ac.uk/ '''ICBL'''], která vznikla při [http://www.hw.ac.uk/ '''Heriot-Watt University''']. Podobnou službu donedávna představovala '''ticTOCs Journal Table of Contents'''. V únoru 2012 však ukončila svoji činnost a svým uživatelům doporučila dále používat službu JournalTOCs.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.journaltocs.ac.uk/ http://www.journaltocs.ac.uk/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobnými službami jsou [http://www.techxtra.ac.uk/techtocs/ '''TechJournalContents'''] a [http://zetoc.mimas.ac.uk/ '''Zetoc'''], který je provozován ve spolupráci s British Library a představuje velmi masivní systém s velkým počtem monitorovaných časopisů. Zetoc má však bohužel poněkud specifickou uživatelskou politiku, a tak je přístupný pouze pro vybrané instituce [KRČÁL, 2011].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vzdálený přístup k elektronickým informačním zdrojům =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak už bylo uvedeno, přístup do licencovaných databází a dalších placených elektronických zdrojů je realizován přes jasně definovanou množinu IP adres institucionálních počítačů. V praxi to obvykle znamená, že přístup do elektronických informačních pramenů je možný bez jakýchkoliv restrikcí z počítačů umístěných v knihovně, která dané zdroje předplácí. Proč však v rámci vysokého standardu služeb nenabídnout autorizovaným uživatelům přístup k licencovaným zdrojům i z domova či jakékoliv jiné internetové lokace? Realizace tzv. '''vzdáleného přístupu''' je v těchto případech běžně řešena technologiemi typu VPN či proxy servery, které umožní přidělit autentifikovanému uživateli příslušnou IP adresu. Světlo světa však spatřují mnohem sofistikovanější systémy, které sjednocují architekturu vzdáleného přístupu mnohdy i ve spolupráci se samotnými producenty informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Shibboleth ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:shibboleth.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shibboleth''' je projektem konsorcia '''Internet2''' ([http://www.internet2.edu/ http://www.internet2.edu/]). Princip celého systému spočívá v tom, že uživateli, který se pokouší dostat do licencovaného obsahu a není v rozsahu povolených IP adres, je nabídnut seznam institucí s přístupem. Po výběru své domovské instituce je automaticky přesměrován na její přihlašovací stránky, kde se musí řádně autentifikovat svými lokálními přihlašovacími údaji. Poté je přesměrován zpět na požadovaný informační zdroj, kde už je identifikován jako člen instituce a jsou mu zpřístupněny příslušné služby. V projektu jsou tedy zapojeny jak instituce, které informační zdroje předplácejí (knihovny, univerzity, vědecké instituce), tak producenti informačních zdrojů. Ti jsou v celém systému označováni jako '''poskytovatelé služeb''', zatímco předplácející instituce jsou nazývány '''poskytovateli identity''' [SATRAPA, 2005]. Drtivá většina prestižních světových vydavatelství je na vzdálený přístup pomocí Shibbolethu připravena. V praxi také funguje velmi účinně kooperace systému Shibboleth s jinou technologií pro zajištění vzdáleného přístupu EZproxy (viz podkapitola 22.10.3). V České republice začíná vzdálený přístup přes Shibboleth nabírat rovněž na obrátkách. Orgány, které se této otázce věnují, což jsou '''Česká akademická federace identit''' ([http://www.eduid.cz/ http://www.eduid.cz/]) a odborná komise při '''Asociaci knihoven vysokých škol České republiky,''' pracují velmi intenzivně na tom, aby bylo možno přes Shibboleth přistupovat do stále většího množství informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://shibboleth.net/ http://shibboleth.net/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== HAN ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:han.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HAN (Hidden Automatic Navigator)''' funguje jako softwarový produkt dodávaný společností '''H+Software GmbH'''. Představuje specializovaný systém na řízení přístupu k elektronickým zdrojům. Jeho primární funkcí je umožnit uživatelům pracovat s elektronickými zdroji odkudkoliv a kdykoliv. Po ověření identity uživatele mu je přiřazena IP adresa instituce a práva přístupu k jednotlivým zdrojům. Tuto funkci zvládne i standardní proxy server, výhodou HAN je však robustnost řešení a specializace na elektronické zdroje. Díky tomu je možné udělit přístup nejen do zdrojů omezených IP adresou, ale i do těch, které jsou chráněny heslem. Přihlašovací údaje jsou předávány interně, uživatel k nim nemá přístup a nehrozí tedy jejich zneužití. U zdrojů omezených současně pracujícími uživateli je v případě vyčerpání licencí uživatel o tomto informován a zařazen do pořadí. Po uvolnění licence předchozím uživatelem je mu přístup umožněn. Systém přináší výhody i knihovníkům. Obsahuje totiž všechny předplácené zdroje a lze díky němu získat komplexní přehled a jednotné statistiky využívání jednotlivých informačních služeb. Na jejich základě poté mohou akviziční pracovníci upravit nákupy portfolií a počty předplácených licencí. H+H navíc nabízí také dva zajímavé doplňkové produkty, které mohou uživatelům značně usnadnit práci. Prvním z nich je software '''Virtual CD''', který umožňuje kopírování obsahů CD/DVD na pevný disk ve velmi zkomprimované podobě. Data jsou pak k dispozici většímu množství uživatelů. Aplikace '''NetMan''' zase může v kombinaci s HAN vytvořit pokročilé portálové řešení pro přístup k rozličným informačním službám. Všechny tyto produkty jsou dostupné po zaplacení příslušných licenčních poplatků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.hh-han.com/ http://www.hh-han.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EZproxy ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:OCLC.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou vzdáleného přístupu se zabývá také organizace OCLC. Ta odkoupila od firmy '''Useful Utilities''' licenci na nástroj zvaný '''EZproxy'''. Jedná se o middleware, který je schopen spolupracovat také s jinými technologiemi vzdáleného přístupu (např. Shibboleth). Jeho primárním cílem je poskytnout autentifikovanému uživateli přístup k elektronickým informačním zdrojům z jakékoliv internetové lokace. Výhodou je možnost identifikace na základě skupin. Tu ocení zejména univerzity, kde má každá fakulta sjednán přístup k rozdílným informačním zdrojům. EZproxy uživatele rozpozná a nabídne mu relevantní množinu databází, do nichž je daný člověk oprávněn přistupovat. Systém navíc umožňuje tvorbu komplexních statistik přístupů k jednotlivým informačním zdrojům [PAVLÍK, 2008]. Technologie je velmi rozšířena a celosvětově ji používá více než 4 000 institucionálních uživatelů. Jedním z nich je také Univerzita Karlova v Praze, ale EZproxy využívá v ČR i několik dalších institucí. OCLC nabízí zájemcům možnost měsíčního testovacího přístupu, jinak se jedná o komerční produkt.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.oclc.org/ezproxy/ http://www.oclc.org/ezproxy/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro sledování přístupů k elektronickým informačním zdrojům =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sledování četnosti přístupů do elektronických informačních zdrojů, tvorba statistik a jejich následné vyhodnocování patří k důležitým činnostem při evaluaci jednotlivých informačních zdrojů. Knihovna se může na základě zjištěných údajů rozhodnout, zda předplatné ke sledovanému elektronickému zdroji obnoví či nikoliv. Příslušná data mnohdy poskytují i samotní prodejci databází nebo producenti prostřednictvím administrátorských rozhraní, do nichž mají jejich zákazníci přístup. Kromě toho si jednotlivé knihovny mohou hlídat například počet přístupů do elektronických informačních zdrojů z vlastních internetových stránek, avšak relevance těchto dat bývá mnohdy diskutabilní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== COUNTER ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:counter1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''COUNTER''' ('''C'''ounting '''O'''nline '''U'''sage of '''N'''etworked '''E'''lectronic '''R'''esources) je iniciativa, která je určena přímo ke sledování četnosti přístupů do elektronických informačních zdrojů. Jedná se o neziskovou organizaci založenou v roce 2003. Jejími členy jsou významní vydavatelé, knihovny a další informační instituce. Hlavním výstupem činnosti COUNTERu bylo definování '''jednotných formátů''' pro vytváření statistik, takzvaných '''Codes of Practices'''. Takové formáty jsou určeny pro vyčíslení přístupů jak do databází a elektronických časopisů, tak do elektronických knih a referenčních děl. Vytvořené standardy jsou revidovány, přičemž nové aktualizace reflektují zpětnou vazbu od uživatelů. Výhodou také je, že standardizovaný formát poskytuje možnost objektivního srovnání využívanosti elektronických informačních zdrojů mezi jednotlivými knihovnami či institucemi. Systém je podporován všemi významnými producenty informačních služeb. Data mohou dostávat buď přímo participující knihovny, nebo producenti a distributoři databází, kteří při propagaci svých produktů velmi často nabízejí svým klientům kompletní statistiky přístupu. Organizace spolupracovala také s americkou standardizační autoritou NISO na normě '''SUSHI (Standardized Usage Statistics Harvesting Initiative)''', která přestavuje protokol pro automatický sběr dat a následné vytváření statistik. V praxi už tento protokol pracuje například u služby UStat. Klíčovou roli hrál COUNTER také v iniciativě '''Journal Usage Factor''' ([http://www.uksg.org/usagefactors http://www.uksg.org/usagefactors]). Zjednodušeně řečeno se jedná o údaj, který hodnotí kvalitu časopisu na základě jeho využívanosti. Pro jeho výpočet je třeba použít také data z jednoho ze standardizovaných formátů (konkrétně COUNTER JR1). COUNTER se podílel i na činnostech v projektu '''PIRUS2''' určeném pro potřeby měření přístupů do institucionálních repozitářů. Tento projekt byl ukončen v lednu 2009.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.projectcounter.org/index.html http://www.projectcounter.org/index.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== UStat ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ustat.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''UStat''' je nástroj, který naplno využívá možností formátu COUNTER a protokolu SUSHI, zmíněných u předchozí služby. Právě pomocí tohoto protokolu lze automaticky přenést statistiky z jednotlivých informačních zdrojů ve standardizovaném formátu COUNTER do jednotného rozhraní, kde má uživatel možnost statistiky centrálně uchovávat a generovat z nich výstupy ve formě tabulek a grafů. Instituce, které si službu předplatí, tak získávají „centrální místo“ pro sběr statistik z různých elektronických informačních zdrojů. Automatický přenos dat přímo do UStat podporuje zatím zhruba padesát producentů informačních služeb, do budoucna lze předpokládat, že jejich počet výrazně vzroste. Kromě automatizovaných postupů, lze statistiky do systému importovat také manuálně. UStat je nová služba společnosti Ex Libris. Jedná se o placený produkt. Zákazníci Ex Libris, kteří mají předplacenu některou z jejích dalších technologií, však mají přístup ke službě zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/sfx/copy_of_ustat http://www.multidata.cz/produkty/sfx/copy_of_ustat]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poněkud z jiného pohledu na data o využívání informačních zdrojů pohlíží projekt s názvem '''MESUR''' ([http://mesur.informatics.indiana.edu/ http://mesur.informatics.indiana.edu/]), za nímž stojí již dobře známý Herbert Van de Sompel společně s Johanem Bolenem. MESUR ('''ME'''trics from '''S'''cholarly '''U'''sage '''R'''esources) si dal za cíl vyvinout nové metriky pro hodnocení vědecké komunikace [VAVŘÍKOVÁ, 2010]. Používá k tomu modely založené na statistických datech o využívání informačních zdrojů, ale i citační data a další indikátory. Projekt probíhal v letech 2006-2008. Bylo zpracováno obrovské množství dat, na jejichž základě byl vytvořen sémantický model vědecké komunikace a byly navrženy zcela nové postupy pro hodnocení vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším z projektů, který se zabýval problematikou využívanosti informačních zdrojů, je '''JISC MOSAIC''' ([http://www.sero.co.uk/jisc-mosaic.html http://www.sero.co.uk/jisc-mosaic.html]). JISC MOSAIC ('''M'''aking '''O'''ur '''S'''hared '''A'''ctivity '''I'''nformation '''C'''ount) proběhl ve Velké Británii za účasti akademických knihoven. Klíčovou úlohu v projektu hrála pochopitelně organizace JISC ([http://www.jisc.ac.uk/ http://www.jisc.ac.uk/]). Kromě využívání elektronických zdrojů byly vyhodnocovány také statistiky výpůjček klasických tištěných knih. Výsledná zpráva projektu byla publikována v lednu 2010.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bsfx.jpg|Ukázka SFX linkování z bibliografické databáze Web of Science na plný text v systému EBSCO.&lt;br /&gt;
Soubor:taylorfrancis_doi.jpg|Záznam článku v systému Taylor &amp;amp; Francis se zvýrazněným identifikátorem DOI. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:vyvoj.jpg|Vývoj dokumentů s přiděleným identifikátorem DOI v systému Crossref za roky 2002-2011. Převzato z dokumentace systému. &lt;br /&gt;
Soubor:bmetalib.jpg|Vyhledávání v Jednotné informační bráně založené na technologii MetaLib. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bxerxes.jpg|Základní rozhraní federativního vyhledávače MetaLib na platformě Xerxes. Převzato ze stránek Knihovny UTB ve Zlíně.&lt;br /&gt;
Soubor:bprimocentral.jpg|Schéma fungování discovery indexu Primo Central. Převzato z dokumentace služby.&lt;br /&gt;
Soubor:brefworks.jpg|Bibliografický záznam stažený do systému RefWorks. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bzotero.jpg|Interface bibliografického manažeru Zotero. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bjournaltocs.jpg|Zobrazení obsahu aktuálního čísla časopisu v systému JournalTOCs. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nov%C3%A9_technologie_v_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEb%C3%A1ch&amp;diff=38206</id>
		<title>Nové technologie v informačních službách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nov%C3%A9_technologie_v_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEb%C3%A1ch&amp;diff=38206"/>
		<updated>2013-11-16T17:38:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* Nástroje pro sdílení dokumentů */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační sféra je dynamicky se rozvíjející odvětví. Vývoj jde i v tomto oboru velmi rychle dopředu, a tak vznikají stále nové technologie a postupy, které mají umožnit uživateli efektivní přístup k potřebným informacím. Pro erudovaného uživatele je však samotný přístup k elektronickým informačním zdrojům naprostým minimem. Očekává totiž, že pro práci s nimi bude mít k dispozici komfortní prostředky. V poslední době na sebe upoutala pozornost celá řada tzv. '''nadstavbových nástrojů''', které uživateli pomáhají jak v orientaci v elektronických informačních zdrojích, tak při práci s vyhledanými dokumenty. Pochopitelně existují i systémy, které pomáhají při správě elektronických informačních zdrojů také samotným institucím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro efektivní správu elektronických informačních zdrojů =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Verde ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:verde1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Verde''' je dalším z produktů společnosti Ex Libris a přináší řešení v oblasti '''ERMS (Electronic Resources Management System)'''. Jedná se o systém, který komplexně řeší veškerou agendu spojenou s administrací elektronických informačních zdrojů, a to ve všech jeho cyklech. To znamená, že Verde pracuje se zdroji už při jejich výběru či zkušebních přístupech. Dále pak pochopitelně při aktivním provozu, a to až do vypršení licence, kdy se rozhoduje o prodloužení či naopak zrušení předplatného u daného informačního pramene. Správce systému tak má dokonalý přehled o všech kolekcích, které daná instituce předplácí, počtu licencí, dodavatelích, statistikách využívanosti atd. Verde přitom dokáže efektivně spolupracovat s dalšími produkty společnosti Ex Libris, především s SFX. Na tomto místě je nepochybně nutno podotknout, že správa elektronických informačních zdrojů je velmi aktuálním problémem zejména u větších vysokých škol a vědeckých institucí. Není totiž snadné hlídat velké množství obsáhlých elektronických informačních zdrojů, a proto může být Verde velmi cenným pomocníkem. Není překvapivé, že je používán řadou prestižních zahraničních vysokých škol. Velmi často se přitom jedná o konsorciální nákup tohoto placeného systému. V ČR je Verde zatím v ostrém provozu na Univerzitě Karlově v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/verde http://www.multidata.cz/produkty/verde]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EBSCONET ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebsconet.jpg|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak už napovídá samotný název, '''EBSCONET''' je produktem, jehož vývoj a funkcionalitu zajišťuje společnost EBSCO. Také zde se jedná o komplexní systém, který dokáže účinně evidovat veškeré aktivity organizace směrem k elektronickým informačním zdrojům, zejména elektronickým časopisům. Kromě toho dokáže EBSCONET spravovat také předplatné tištěných seriálů. Systém dává knihovně nejen kompletní informace o velkém množství nakupovaných zdrojů, ale také nástroje pro jejich administraci, objednávky, reklamace atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/ebsconet/Pages/index.aspx http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/ebsconet/Pages/index.aspx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobný systém s názvem '''360 Resource Manager''' nabízí také společnost Serials Solution. O produktech této společnosti bude pojednáno níže.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systémy pro správu elektronických informačních zdrojů jsou vyvíjeny jak na komerční, tak na volně dostupné bázi [BEITLOVÁ, 2011]. Z bezplatně dostupných systémů můžeme věnovat pozornost například produktům [http://erm.library.nd.edu/ '''CORAL'''], [http://researcher.sfu.ca/cufts '''CUFTS'''] nebo [http://murphylibrary.uwlax.edu/erm/ '''ERMes'''].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Linkovací nástroje =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SFX ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:sfx.jpg|130 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie '''SFX (Special Effects)''' je převratnou novinkou v rámci tzv. linkovacích služeb. Hypertextové odkazy, které jsou jinak velmi silnou stránkou elektronického prostředí, mají základní nevýhodu v tom, že bývají neaktuální, což často znemožňuje získání informací z adres, na něž hypertext odkazuje. Uživatel neznalý informačního prostředí navíc nemusí tušit, kde se například plný text dokumentu, k němuž zrovna vyhledal bibliografický záznam, může nacházet. Technologie SFX tyto problémy řeší tím, že neodkazuje přímo na cílovou adresu, nýbrž na SFX server, který zpracuje požadavek a obratem dodá uživateli reprezentativní množinu aktuálních odkazů. V knihovnickém pojetí je tento proces nazýván '''přidanými službami''', protože uživatel získává nikoliv pouze odkaz na samotný plný text, ale také další údaje o dokumentu (např. dostupnost dokumentu v knihovnách, možnost objednání kopie, pokud plný text není k dispozici, získání informací o autorovi atd.). Technologii vyvinuli '''Herbert Van de Sompel''' a '''Patrick Hochstembach''' původně na univerzitě v Gentu. Bibliografické údaje o dokumentu jsou na server přenášeny ve standardizovaném formátu '''OpenURL''', který v sobě nese veškeré potřebné identifikátory hledaného dokumentu. Na základě dodaných metadat je požadavek na serveru zpracován a uživateli jsou nabídnuty relevantní odkazy. Organizace, která disponuje vlastní instancí SFX, nastavuje v rozsáhlé '''znalostní bázi''' veškeré zdroje a služby, které má plnotextově k dispozici, což zaručuje, že uživatel dostane po zadání dotazu správné informace o dostupnosti hledaného dokumentu v rámci dané instituce. Technologie je dnes velmi využívána předními světovými knihovnami a dalšími informačními institucemi. Důležité je i to, že linkování může probíhat z mnoha různých míst. Nejčastěji se jedná o katalogy knihoven, databáze, internetové vyhledávače apod. Základní verzi SFX odkoupila od jejich původců firma Ex Libris a distribuuje ji na základě placené licence. Technologie založené na standardu OpenURL už implementovala do svých služeb řada producentů informačních služeb, takže nyní existuje mnoho modifikací technologie SFX. Je například využíván [http://ovid.linksolver.com/site/index.jsp '''LinkSolver'''] od Ovidu nebo [http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/linksource/Pages/index.aspx '''LinkSource'''] společnosti EBSCO. Instituce, které mají zájem technologii využívat, dostávají možnost vyzkoušet si SFX v testovací verzi, pochopitelně s omezeným penzem služeb. SFX má v nabídce také další přidané funkce. Jednou z nich je služba [http://www.exlibrisgroup.com/category/SFXMARCit '''MarcIt!'''], která umožňuje pohodlný import bibliografických záznamů elektronických časopisů do katalogu knihovny, případně jejich obohacení o podrobnější údaje. Popularitu rychle získal také další doplněk SFX zvaný [http://www.multidata.cz/produkty/bx '''bX''']. Toto vylepšení nabídl znovu Herbert Van de Sompel a jeho název je odvozen od pomyslné '''černé krabice (Black Box)''', kde imaginárně probíhá analýza sesbíraných dat. Tato technologie doporučuje uživateli další příbuzné dokumenty, které se vztahují k vyhledanému záznamu. Materiály jsou doporučovány na základě shromážděných údajů, které odrážejí aktivity uživatelů SFX v mnoha různých institucích. bX se specializuje zejména na doporučování článků. Pro zajímavost uvádíme, že podobná služba existuje také pro knihy v rámci katalogů jednotlivých knihoven. Je to produkt [http://www.bibtip.com '''BibTip'''] z produkce univerzity v německém Karlsruhe. Služby MarcIt! a bX nejsou součástí běžné licence SFX a případní zájemci si je musí zaplatit zvlášť. Další, tentokrát již standardní službou SFX je vytvoření seznamu elektronických časopisů pro danou instituci. Nová verze systému podporuje i vytváření seznamů elektronických knih. SFX také umožňuje vytvářet komplexní statistiky, protože veškeré přístupy do jednotlivých informačních zdrojů jsou soustavně sledovány. Novým počinem souvisejícím s SFX respektive s bX je [http://www.exlibrisgroup.com/category/bXHotArticles '''Hot Articles''']. Jedná se o službu představující pomyslný žebříček nejžádanějších článků v jednotlivých oborech. Znovu jsou zde využívána statistická data z mnoha instancí SFX po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/sfx http://www.multidata.cz/produkty/sfx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Crossref ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:crossref.jpg|120 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''Crossref''' je iniciativou, která se zaměřuje na propojování citací a textů článků od celé řady světových vydavatelů. V současné době je provozován neziskovou organizací '''PILA (Publishers International Linking Association)'''. Na rozdíl od SFX, které přináší širokou nabídku navazujících informací a služeb, je jedinou funkcí Crossref propojení na stránku, kde jsou umístěny informace o požadovaném článku, abstrakt a odkaz na plný text. Dostupnost plného textu není systémem žádným způsobem řešena. Fungování služby stojí na perzistentním identifikátoru '''DOI'''. Ten je producentům informací k dispozici na placeném základě a představuje '''trvalý''' a neměnný identifikátor digitálního objektu. DOI je technickou normou vydanou americkou normalizační institucí '''NISO'''. V systému Crossref je DOI přidělováno článkům, kapitolám z elektronických knih a konferenčním příspěvkům. Je nutno podotknout, že Crossref nemá výlučné právo přidělovat identifikátory DOI (existuje ještě několik dalších agentur, které tak mohou činit), nicméně jeho postavení je zcela dominantní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Všechny údaje o dokumentu s povinnou sadou metadat a identifikátorem DOI, na nějž je navázána URL adresa dokumentu, jsou uloženy v centrální bázi. Takováto forma registrace řeší pomíjivost a nestálost URL stránek a přináší bezproblémové přenesení na požadovaný dokument. DOI se obvykle vyskytuje v podobě hypertextového odkazu, což umožňuje okamžité přenesení na požadovaný dokument. Počet dokumentů opatřených identifikátorem DOI v roce 2012 přesáhne pětapadesátimilionovou hranici. Je třeba zdůraznit, že Crossref není databází článků, nýbrž pouze systémem, který registruje údaje potřebné pro propojení na cílový dokument. Vyhledání dokumentů podle DOI však je k dispozici, a to díky vyhledávači '''DOI Resolver''', který je umístěn na hlavních stránkách Crossrefu. Tato služba je využívána zejména v případě, že je DOI ve statické formě (není v podobě hypertextového odkazu). Po jeho překopírování do vyhledávače je uživatel okamžitě přesměrován na cílový dokument. Systém Crossref je podporován všemi významnými světovými producenty informačních služeb. Nespornou výhodu to přináší knihovnám a koncovým uživatelům, pro které je služba dostupná zcela zdarma. Přestože jsou systémy SFX a Crossref založeny na zcela odlišných standardech (SFX na OpenURL, Crossref na DOI), jejich spolupráce v praxi funguje naprosto bezproblémově. V případě, že institucionální uživatel chce, aby DOI linkovalo přes SFX a tím ověřovalo dostupnost plného textu dokumentu, stačí zaregistrovat institucionální SFX instanci u organizace Crossref a při použití funkce tzv. '''cookie pusheru''' dojde k přesměrování na příslušné SFX.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.crossref.org/ http://www.crossref.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:crosscheck.jpg|120 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další významnou aktivitou organizace Crossref je služba '''Crosscheck'''. Ta reaguje na zvýšené riziko plagiátorství. Elektronické prostředí umožňuje velmi rychlý přístup k řadě informací, které byly ještě nedávno obtížně dostupné. Tato informační expanze přináší jako jeden z negativních důsledků také snadnou možnost „opisování“, tedy situaci, kdy jeden autor převezme text jiného tvůrce, aniž by ho řádně citoval. Je proto třeba vyvíjet pokročilé nástroje, které dokážou tyto neduhy účinně odhalovat. Podobně laděný systém funguje i v ČR, ovšem je zaměřen na plagiátorství u vysokoškolských kvalifikačních prací, případně na seminární práce (viz kapitola 16.8.2). Crossref uvedl v roce 2007 nový nástroj, který se boji proti plagiátorství intenzivně věnuje. Služba CrossCheck je založena na software '''iThenticate''' a slouží editorům vědeckých časopisů. Ti si tak mohou ještě před finálním vydáním daného článku překontrolovat, zda se nejedná o plagiát [VAVŘÍKOVÁ, 2007]. Dokumenty jsou kontrolovány oproti rozsáhlým databázím členských institucí, ke kterým patří několik desítek významných vydavatelství (včetně vydavatelství Elsevier, Springer, Wiley nebo Taylor &amp;amp; Francis). Pro zapojené instituce se jedná o placenou službu. Menší díl poplatků je účtován za samotnou kontrolu dokumentů a inkasuje ho přímo společnost [http://iparadigms.com/ '''iParadigms'''], která je producentem softwaru iThenticate. Druhou část poplatku za službu už si účtuje Crossref a jedná se o částku, která se rovná 20&amp;amp;nbsp;% ročního členského příspěvku. CrossCheck není určen pro individuální uživatele. Ti mají možnost, a to rovněž na placené bázi, kontrolovat svoje práce pomocí technologie iThenticate přímo na stránkách producenta ([http://www.ithenticate.com http://www.ithenticate.com]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více informací: [http://www.crossref.org/crosscheck.html http://www.crossref.org/crosscheck.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době se do popředí zájmu dostává také další služba z produkce Crossref nazvaná [http://www.crossref.org/crossmark/index.html '''CrossMark''']. Jedná se o systém, který zkoumá a validuje status dokumentu s ohledem na jeho případné aktualizace. Uživatelé tak dostávají jasnou informaci o tom, zda pracují s nejaktuálnější verzí práce či nikoliv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším identifikátorem, který se využívá v elektronickém prostředí, je [http://www.handle.net '''Handle'''], velmi rozšířený zejména v oblasti digitálních repozitářů. Z architektury tohoto identifikátoru ostatně vychází taky výše zmiňovaný DOI.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Federativní vyhledávače =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== MetaLib ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:metalib1.png|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Federativní vyhledávače''' jsou technologie, jež umožňují paralelní vyhledávání ve více zapojených zdrojích. Patří mezi ně i '''MetaLib'''. Pro uživatele znamená jednoduchou možnost zadání jediného dotazu s tím, že se mu vrátí výsledky ze všech informačních zdrojů, které jsou do MetaLibu zapojeny. Pro poskytovatele informačních služeb se zase jedná o nabídku integrace různorodých informačních zdrojů „pod jednu střechu“. Může se jednat například o databáze, knihovní katalogy, soubory elektronických časopisů a další rozličné informační prameny. Ty jsou poté prohledávány centrálně. MetaLib je produktem dobře známé izraelské firmy Ex Libris a stejně jako u SFX se jedná o komerční technologii. Na bázi kombinace technologií MetaLib a SFX funguje v českém prostředí velmi oblíbená služba '''Jednotná informační brána'''. Technologie pro federativní vyhledávání jsou v poslední době intenzivně nahrazovány moderními discovery indexy (viz podkapitola 22.5). V českých podmínkách však dochází k tomuto procesu velmi pozvolna, a to zejména kvůli nedostatku financí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/metalib http://www.multidata.cz/produkty/metalib]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platforma Xerxes ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:xerxes1.jpg|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instituce, které chtějí funkcionalitu a design vyhledávače MetaLib ještě vylepšit, mohou použít nadstavbu v podobě rozhraní '''Xerxes'''. Vše je postaveno na službách '''x-serveru''', který dokáže přenášet data z MetaLibu a vyhledávací pole tak může být zasazeno do zcela jiné internetové stránky. Systém Xerxes pak nabízí uživateli, oproti standardnímu rozhraní MetaLibu, velmi atraktivní platformu s mnoha užitečnými nástroji. Xerxes je vyvíjen '''Davidem Walkerem''' na '''California State University''' a v současné době ho používá zhruba čtyřicet institucí, zejména z USA, ale i Japonska a Evropy. Autor už získal za vývoj platformy celou řadu ocenění. Jedná se o volně dostupné řešení, které si mohou zdarma implementovat všichni zájemci, kteří mají předplacený MetaLib. První institucí v České republice, která Xerxes do svých služeb zapojila, je '''Knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně'''. V roce 2011 byla oznámena informace o tom, že je vyvíjena verze Xerxes 2.0, která nebude podporovat pouze MetaLib, ale zejména discovery systémy. Je otázkou do jaké míry bude Xerxes po jejich nástupu využíván, neboť tyto produkty (na rozdíl od MetaLibu) velmi dbají o komfort a kvalitu svých rozhraní. Naopak velmi přínosnou novinkou bude s vysokou pravděpodobností zahrnutá služba '''Solr''', která může v jediné centrální databázi sjednotit řadu lokálně provozovaných zdrojů, jež nelze standardně integrovat do databází samotných discovery indexů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://code.google.com/p/xerxes-portal/ http://code.google.com/p/xerxes-portal/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Xerxes na UTB ve Zlíně: [http://portal.knihovna.utb.cz/ http://portal.knihovna.utb.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie pro federativní vyhledávání mají v portfoliu svých produktů také společnosti EBSCO a Serials Solution. Druhá jmenovaná získala v roce 2008 v té době velmi dobře etablovanou službu '''WebFeat''', která zaznamenala pronikavý úspěch zejména ve Spojených státech, kde byla díky své obsáhlé znalostní bázi a pružné cenové politice používána ve více než 16 000 knihoven. Nyní už však služba není dostupná, neboť byla integrována do obdobné služby '''360 Search''' (viz podkapitola 22.6).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Discovery indexy =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Discovery indexy''' se stávájí trendem současnosti. Vše je založeno na '''centrální indexaci''', takže uživatel neprohledává řadu roztříštěných informačních zdrojů, ale jednu centrální „megadatabázi“. Klíčovou výhodou těchto služeb je nepochybně především rychlost. Zatímco federativní vyhledávače dokážou prohledat zapojené zdroje řádově v desítkách vteřin (ideálně v rámci několika vteřin), u discovery indexů je tento ohlas mnohonásobně rychlejší. Důležitá je účinná spolupráce s producenty informačních služeb. Ti musí být zapojeni do centrální báze, aby mohly knihovny nabídnout v rámci discovery indexů veškeré portfolio předplacených zdrojů. Nejvýznamnější producenti těchto vyhledávačů už do bází zapojili celou řadu informačních pramenů od mnoha respektovaných institucí a s dalšími jednají o případné participaci. U discovery indexů může logicky vyvstat otázka, jak se tyto služby liší od klasického Googlu, který pracuje na shodném principu (vyhledává v obrovském centrálním indexu). Přidaná hodnota tkví jednoznačně v kvalitě dat a propracovanosti uživatelského rozhraní. Zatímco Google pracuje s obrovskou množinou nekonzistentních údajů, discovery indexy obsahují kvalitní strukturovaná data od významných producentů vědeckých informací. To zaručuje uživateli po vyhledání dotazu precizně uspořádanou množinu nalezených výsledků. Moderní rozhraní discovery indexů kromě přehlednosti a intuitivnosti nabízejí řadu přidaných služeb a funkcionalit. Pokud však přece jenom instituce, která si některý z discovery systémů předplácí, není s uživatelským rozhraním spokojena, může si obvykle přes technologii API toto rozhraní uzpůsobit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Summon ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:summon.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Názorným příkladem discovery indexu je '''Summon''' od společnosti Serials Solutions (součást společnosti ProQuest). Ten dosáhl v roce 2013 hranice 700 zákazníků ze 40 zemí. Summon je masivní vyhledávač, který umožňuje centrální vyhledávání nejen ve všech informačních produktech domovského ProQuestu, ale také v obsazích dalších zúčastněných institucí. K těm se počítá celá řada prestižních vydavatelství. Summon obsahuje jak elektronické, tak tištěné dokumenty. Zaindexováno bylo doposud více než 1,4 miliardy jednotek. Poprvé byl Summon uveden do ostrého provozu na Grand Valley State University.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.serialssolutions.com/summon/ http://www.serialssolutions.com/summon/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Primo Central ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:primocentral.jpg|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Ex Libris disponuje rovněž službou založenou na centrální indexaci zdrojů. Jedná se o '''Primo Central''', která má úzkou vazbu na další služby společnosti, především '''Primo''' (jednotné rozhraní pro přístup k informačním zdrojům knihovny) a MetaLib, kde je Primo Central nabízeno bezplatně jako jedna ze zapojených databází. Rovněž centrální databáze Prima Central obsahuje miliony záznamů od řady prestižních vydavatelů. Zatím však nelze konstatovat, že by výměna dat mezi producenty probíhala úplně bezproblémově. Některé společnosti si totiž své informační obsahy před konkurencí pečlivě chrání. Specifikem Prima Central je to, že se pořizuje na základě licence, v drtivé většině s interface Primo (ostatní discovery indexy jsou dostupné ve formě služby).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/primo-central/co-je-primo-central http://www.multidata.cz/produkty/primo-central/co-je-primo-central]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EBSCO Discovery Service (EDS) ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebscoeds.jpg|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Svou nabídku v oblasti discovery indexů představila i firma EBSCO. Produkt '''EBSCO Discovery Service (EDS)''' přitom představuje výraznou konkurenci pro obě výše uvedené služby. EBSCO má s agregovaným hledáním zkušenosti už v rámci své tradiční platformy '''EBSCOhost''', na které je provozována řada hodnotných databází. Posun k discovery indexu tak byl jen dalším logickým krokem. Společnosti se vyplácí sázka na vysokou kvalitu indexace dat, která jsou v EDS zahrnuta. Nabízena je vysoká variabilita při tvorbě rozhraní celého systému. V případě, že uživatel má zájem o konkrétní obor, jsou mu k dispozici i předmětové kolekce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.ebscohost.com/discovery http://www.ebscohost.com/discovery]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posledním velkým hráčem na poli discovery indexů je služba z produkce organizace OCLC [http://www.oclc.org/worldcatlocal/ '''WorldCat Local''']. Ta je rozšířena především v USA a její centrální databáze obsahuje v současnosti přes 2 miliardy jednotek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Produkty Serials Solutions =&lt;br /&gt;
[[Soubor:serialssolutions.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produktem Serials Solutions je hned množina jednotlivých řešení efektivní správy a práce s elektronickými informačními zdroji. Rámcově se jedná o obdobná řešení, jako jsou produkty společnosti Ex Libris (SFX, MetaLib, MarcIt!), ale k dispozici jsou i některé další služby. Organizace Serials Solutions, která systémy vyvíjí, je divizí společnosti ProQuest. Nasazení těchto technologií v informačních produktech ProQuestu a spolupracujících firem tedy není problémem. Řešení Serials Solutions mají však logicky podporu všech významných producentů informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do rodiny produktů Serials Solutions patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Core''' – základní modul pro správu elektronických informačních zdrojů. Udržuje centrální znalostní bázi elektronických pramenů zvanou '''KnowledgeWorks''', v níž jsou aktivovány předplacené zdroje. Vytváří mimo jiné i seznam dostupných elektronických časopisů pro danou instituci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Link''' – jedná se o linkovací nástroj pro ověřování dostupnosti plných textů a dalších služeb. Fungování je stejně jako technologie SFX založeno na standardu OpenURL, rovněž zde je možná spolupráce i se systémem DOI.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 MARC Updates''' – obdoba služby MarcIt!. Ze znalostní báze lze exportovat celou řadu záznamů elektronických časopisů a poté je importovat ve formátu MARC21 do knihovního katalogu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Counter''' – služba, která je určena pro tvorbu statistik. Systém sleduje přístupy do jednotlivých informačních zdrojů a přináší pokročilé nástroje pro jejich statistické zpracování a vyhodnocování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Resource Manager '''– komplexní systém pro správu elektronických zdrojů v organizaci. Systém kontroluje zakoupené licence, předplatné elektronických zdrojů, eviduje jednotlivé dodavatele, ovlivňuje akviziční proces a vyhodnocuje efektivitu vynaložených finančních prostředků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Search''' – služba určená pro federativní vyhledávání podobně jako systém MetaLib. Uživatel definuje vyhledávací skupiny informačních zdrojů, které jsou posléze prohledávány paralelně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veškeré jmenované produkty mají velmi úzkou vzájemnou provazbu a obvykle je instituce kupuje zároveň buď všechny, nebo alespoň kombinaci některých z nich. Úspěch sklízí Serials Solutions v současné době také se svým vyhledávačem '''Summon'''. Zajímavým produktem je pak rovněž [http://www.serialssolutions.com/en/services/aquabrowser '''AquaBrowser'''], který je určen pro zatraktivnění a zjednodušení knihovních katalogů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.serialssolutions.com/ http://www.serialssolutions.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Bibliografické manažery =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto nadstavbové nástroje jsou určeny k efektivnější a komfortnější práci s vyhledanými dokumenty respektive jejich citacemi. Proto jsou také někdy nazývány citačními manažery. Uživatel, který pracuje s velkým množstvím informačních zdrojů, potřebuje místo pro ukládání a další zpracování vyhledaných bibliografických záznamů. Bibliografické manažery mu to vše umožňují. V jejich rámci si lze vytvářet mimo jiné personální bibliografii nebo soustřeďovat materiály, ze kterých bude uživatel čerpat například při psaní odborného článku. Některé produkty tohoto typu dokážou pracovat i na úrovni plných textů. Záznamy jsou obvykle do manažerů nahrávány přímo z vědeckých databází. Každá databáze však nemusí nutně automaticky podporovat import do všech bibliografických manažerů. Proto je někdy nutno importovat záznamy jinými cestami. Jednou ze základních a zároveň nejpoužívanějších funkcí citačních manažerů je hromadné přeformátovávání bibliografických záznamů. V praxi totiž existují stovky citačních norem. Bibliografické manažery je podchytí a dávají uživatelům jednoduchou možnost převést nashromážděné záznamy do potřebného formátu. Na trhu se v tomto směru objevují jak placené manažery, tak nástroje, které jsou dostupné zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V českém prostředí je velmi populární služba [http://www.citace.com '''Citace.com''']. V rámci ní mohou uživatelé vytvářet a ukládat citace podle norem '''ČSN ISO 690''' a '''ČSN ISO 690-2'''. Systém je volně dostupný, pro využití rozšířených funkcí je třeba použít bezplatnou registraci. Služba dokáže účinně spolupracovat i s technologií SFX, a to v obou směrech (automatické přebírání dat z SFX a následná jednoduchá tvorba citace a naopak vyhledávání plných textů k uloženým citacím pomocí SFX ikonky umístěné přímo v generátoru). Vyšší verzi systému pak představuje služba [http://www.citacepro.com/ '''CitacePro'''], která podporuje více citačních stylů a disponuje řadou dalších užitečných funkcionalit. Služba už je však dostupná výhradně v komerčním režimu. Na tomto místě je třeba představit nejpoužívanější světové bibliografické manažery.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RefWorks ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:refworks.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento citační manažer je v současné době jedním z nejpoužívanějších. Automatický import záznamů do '''RefWorks''' podporuje většina nejprestižnějších databází. Jeho výhodou je obrovské množství citačních norem, které obsahuje. Kromě jiného je to první produkt svého druhu, který do svého obsahu zaimplementoval i českou citační normu '''ČSN ISO 690'''. Producentem systému je stejnojmenná společnost. RefWorks je sice komerčním produktem, ale velmi jednoduchým způsobem do něho lze sjednat měsíční testovací přístup. Licenční politika je přitom značně variabilní a lze sjednávat předplatné jak na úrovni institucí, tak pro individuálního uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.refworks.com/ http://www.refworks.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EndNote ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:endnote.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém byl vytvořen firmou '''Thomson Corporation''' a plně vyhovuje náročným požadavkům pro práci s bibliografickými záznamy dokumentů. Jeho omezenou verzi s názvem '''EndNoteWeb''' mohou zdarma používat uživatelé citačního rejstříku Web of Science. Využití je v rámci databáze vázáno na bezplatnou registraci. Placená verze '''EndNote''' pak nabízí i další rozšířené funkce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.endnote.com/ http://www.endnote.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jinými rozšířenými placenými bibliografickými manažery jsou například [http://www.procite.com/ '''ProCite'''] nebo [http://www.refman.com/ '''Reference Manager'''].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== QUOSA ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:quosa.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi zajímavým produktem, který v poslední době nabývá na popularitě, je systém '''QUOSA'''. Nejedná se o klasický bibliografický manažer, nýbrž o nástroj, který pracuje s '''plnými texty''' a umožňuje uživateli stahování, správu, vyhledávání a komfortní práci s rozsáhlým fondem nashromážděných materiálů. QUOSA dokáže de facto vytvořit digitální knihovnu ze stažených textů a zajišťuje mimo jiné její kompletní správu, plnotextové vyhledávání nebo sdílení. Produkt obsahuje několik dílčích komponentů, z nichž nejdůležitější jsou '''QUOSA Information Manager''', která zajišťuje vyhledávání v databázích, a '''QUOSA Virtual Library''', což je platforma pro práci s plnými texty dokumentů. V roce 2008 byla navázána spolupráce s databází Scopus, kde se Quosa podílí na funkci '''Document Download Manager''', která je pro předplatitele Scopusu bezplatná. Quosa spolupracuje i s dalšími významnými informačními institucemi (například s databázovými centry Dialog či Ovid). Jinak je systém dostupný po zaplacení licence, ale je možné také požádat o testovací verzi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.quosa.com/ http://www.quosa.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobnou službu představuje také [http://www.mendeley.com/ '''Mendeley'''], který v současné době zažívá obrovský rozmach. Jedná se totiž o komplexní službu, která je zároveň do značné míry laděna jako akademická sociální síť a má už téměř dva miliony členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Volně dostupné systémy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zotero ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:zotero.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U nekomerčních systémů je velmi zajímavá služba '''Zotero'''. Tu je možno zdarma stáhnout jako plugin internetového prohlížeče '''Mozilla Firefox'''. Stažení dokumentu do Zotera je pak otázkou jednoho kliknutí na příslušnou ikonku. Bibliografický manažer navíc podporuje i automatické načítání záznamů z SFX menu a ukládání plných textů stažených dokumentů. Zotero je k dispozici i v češtině, a přestože obsahuje stovky citačních stylů, ČSN ISO 690 mezi nimi chybí. Systém je velmi oceňován pro svou jednoduchost a intuitivnost. Jediným faktorem, který brzdí jeho větší rozšíření, je vázanost Zotera výhradně na prohlížeč Mozilla Firefox.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.zotero.org http://www.zotero.org]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dispozici je mnoho dalších nekomerčních citačních manažerů. Liší se kvalitou i rozdílným spektrem nabízených funkcí. Nejvýznamnějšími volně dostupnými systémy jsou:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CiteUlike – [http://www.citeulike.org/ http://www.citeulike.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BiBteX – [http://www.bibtex.org/ http://www.bibtex.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BibSonomy – [http://www.bibsonomy.org/ http://www.bibsonomy.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citation Machine – [http://www.citationmachine.net/ http://www.citationmachine.net/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro sdílení dokumentů =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě efektivní práce s vyhledanými záznamy a plnými texty existuje také zřetelná potřeba tyto dokumenty sdílet. Vědci totiž obvykle pracují v týmech, mnohdy mezinárodních, a potřebují se podělit o své informační zdroje i s kolegy participujícími na daném výzkumu. Pro tyto účely byl vyvinut například vysoce sofistikovaný a oceňovaný produkt [http://www.refworks.com/content/products/refshare/content.asp '''RefShare'''], který je úzce spjatý s bibliografickým manažerem RefWorks. Díky tomuto systému může uživatel zpřístupnit své dokumenty i dalším osobám. Ani vědecké sféře se nevyhýbá současný velký rozmach sociálních sítí. Ty jsou již ze své podstaty určeny pro výměnu informací mezi lidmi. Pro účely vědecké komunity slouží například akademická sociální síť [http://www.researchgate.net/ '''ResearchGATE'''], kde mohou vědci nejen sdílet své dokumenty a tvořit skupiny s kolegy zaměřenými na stejnou oblast výzkumu, ale také vyhledávat informace ze zapojených volně dostupných databází. Podobně komplexní systém představuje služba '''Mendeley''', která již byla v této práci zmíněna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro tvorbu průběžných rešerší =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Drtivá většina informačních zdrojů, které byly doposud v této publikaci popsány, slouží spíše pro vyhotovování retrospektivních rešerší. To znamená, že uživatel vyhledává záznamy na určité téma z již vydaných dokumentů. Existují však i systémy určené pro bezprostřední informování o novinkách. Jsou to specializované služby s velmi rychlou aktualizací, které informují uživatele v reálném čase o tom, že zrovna vyšel článek na téma, které ho zajímá. Klasické databáze se snaží tyto služby také poskytovat na základě alertů a přednastavených vyhledávacích profilů, jenže se zde negativně projevuje pomalá aktualizace a dlouhotrvající zpracovávání dokumentů ještě předtím, než se vůbec dostanou do obsahu databáze. Oproti tomu systémy pro průběžné rešeršování jsou doplňovány denně. Přinášejí uživateli rychlou informaci o existenci nového dokumentu, avšak žádným způsobem již neřeší jeho finální plnotextovou dostupnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RefAware ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:refaware.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''RefAware''' sleduje 8 000 recenzovaných časopisů. Uživatelům jsou po nastavení vyhledávacího profilu zasílána aktuální upozornění na nové dokumenty v podobě emailů. RefAware je placenou službou, která primárně obsahuje šest tematických oblastí. Vyhledané citace je možno stahovat do bibliografického manažeru RefWorks, který se službou úzce spolupracuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.refaware.com/ http://www.refaware.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== JournalTOCs ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:journaltocs.jpg|140 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služba '''JournalTOCs''' přináší aktuální obsahy více než 23 000 časopisů od 2 034 vydavatelů, mezi nimiž nechybí ani ty nejuznávanější vydavatelské domy. Pro individuální uživatele je služba dostupná zdarma, institucionální kustomizace jsou k dispozici za velmi solidních ekonomických podmínek. Systém je provozován iniciativou '''ICBL''' ([http://www.icbl.hw.ac.uk/ http://www.icbl.hw.ac.uk/]), která vznikla při '''Heriot-Watt University''' ([http://www.hw.ac.uk/ http://www.hw.ac.uk/]). Podobnou službu donedávna představovala '''ticTOCs Journal Table of Contents'''. V únoru 2012 však ukončila svoji činnost a svým uživatelům doporučila dále používat službu JournalTOCs.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.journaltocs.ac.uk/ http://www.journaltocs.ac.uk/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobnými službami jsou '''TechJournalContents''' ([http://www.techxtra.ac.uk/techtocs/ http://www.techxtra.ac.uk/techtocs/]) a '''Zetoc''' ([http://zetoc.mimas.ac.uk/ http://zetoc.mimas.ac.uk/]), který je provozován ve spolupráci s British Library a představuje velmi masivní systém s velkým počtem monitorovaných časopisů. Zetoc má však bohužel poněkud specifickou uživatelskou politiku, a tak je přístupný pouze pro vybrané instituce [KRČÁL, 2011].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vzdálený přístup k elektronickým informačním zdrojům =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak už bylo uvedeno, přístup do licencovaných databází a dalších placených elektronických zdrojů je realizován přes jasně definovanou množinu IP adres institucionálních počítačů. V praxi to obvykle znamená, že přístup do elektronických informačních pramenů je možný bez jakýchkoliv restrikcí z počítačů umístěných v knihovně, která dané zdroje předplácí. Proč však v rámci vysokého standardu služeb nenabídnout autorizovaným uživatelům přístup k licencovaným zdrojům i z domova či jakékoliv jiné internetové lokace? Realizace tzv. '''vzdáleného přístupu''' je v těchto případech běžně řešena technologiemi typu VPN či proxy servery, které umožní přidělit autentifikovanému uživateli příslušnou IP adresu. Světlo světa však spatřují mnohem sofistikovanější systémy, které sjednocují architekturu vzdáleného přístupu mnohdy i ve spolupráci se samotnými producenty informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Shibboleth ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:shibboleth.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shibboleth''' je projektem konsorcia '''Internet2''' ([http://www.internet2.edu/ http://www.internet2.edu/]). Princip celého systému spočívá v tom, že uživateli, který se pokouší dostat do licencovaného obsahu a není v rozsahu povolených IP adres, je nabídnut seznam institucí s přístupem. Po výběru své domovské instituce je automaticky přesměrován na její přihlašovací stránky, kde se musí řádně autentifikovat svými lokálními přihlašovacími údaji. Poté je přesměrován zpět na požadovaný informační zdroj, kde už je identifikován jako člen instituce a jsou mu zpřístupněny příslušné služby. V projektu jsou tedy zapojeny jak instituce, které informační zdroje předplácejí (knihovny, univerzity, vědecké instituce), tak producenti informačních zdrojů. Ti jsou v celém systému označováni jako '''poskytovatelé služeb''', zatímco předplácející instituce jsou nazývány '''poskytovateli identity''' [SATRAPA, 2005]. Drtivá většina prestižních světových vydavatelství je na vzdálený přístup pomocí Shibbolethu připravena. V praxi také funguje velmi účinně kooperace systému Shibboleth s jinou technologií pro zajištění vzdáleného přístupu EZproxy (viz podkapitola 22.10.3). V České republice začíná vzdálený přístup přes Shibboleth nabírat rovněž na obrátkách. Orgány, které se této otázce věnují, což jsou '''Česká akademická federace identit''' ([http://www.eduid.cz/ http://www.eduid.cz/]) a odborná komise při '''Asociaci knihoven vysokých škol České republiky,''' pracují velmi intenzivně na tom, aby bylo možno přes Shibboleth přistupovat do stále většího množství informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://shibboleth.net/ http://shibboleth.net/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== HAN ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:han.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HAN (Hidden Automatic Navigator)''' funguje jako softwarový produkt dodávaný společností '''H+Software GmbH'''. Představuje specializovaný systém na řízení přístupu k elektronickým zdrojům. Jeho primární funkcí je umožnit uživatelům pracovat s elektronickými zdroji odkudkoliv a kdykoliv. Po ověření identity uživatele mu je přiřazena IP adresa instituce a práva přístupu k jednotlivým zdrojům. Tuto funkci zvládne i standardní proxy server, výhodou HAN je však robustnost řešení a specializace na elektronické zdroje. Díky tomu je možné udělit přístup nejen do zdrojů omezených IP adresou, ale i do těch, které jsou chráněny heslem. Přihlašovací údaje jsou předávány interně, uživatel k nim nemá přístup a nehrozí tedy jejich zneužití. U zdrojů omezených současně pracujícími uživateli je v případě vyčerpání licencí uživatel o tomto informován a zařazen do pořadí. Po uvolnění licence předchozím uživatelem je mu přístup umožněn. Systém přináší výhody i knihovníkům. Obsahuje totiž všechny předplácené zdroje a lze díky němu získat komplexní přehled a jednotné statistiky využívání jednotlivých informačních služeb. Na jejich základě poté mohou akviziční pracovníci upravit nákupy portfolií a počty předplácených licencí. H+H navíc nabízí také dva zajímavé doplňkové produkty, které mohou uživatelům značně usnadnit práci. Prvním z nich je software '''Virtual CD''', který umožňuje kopírování obsahů CD/DVD na pevný disk ve velmi zkomprimované podobě. Data jsou pak k dispozici většímu množství uživatelů. Aplikace '''NetMan''' zase může v kombinaci s HAN vytvořit pokročilé portálové řešení pro přístup k rozličným informačním službám. Všechny tyto produkty jsou dostupné po zaplacení příslušných licenčních poplatků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.hh-han.com/ http://www.hh-han.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EZproxy ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:OCLC.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou vzdáleného přístupu se zabývá také organizace OCLC. Ta odkoupila od firmy '''Useful Utilities''' licenci na nástroj zvaný '''EZproxy'''. Jedná se o middleware, který je schopen spolupracovat také s jinými technologiemi vzdáleného přístupu (např. Shibboleth). Jeho primárním cílem je poskytnout autentifikovanému uživateli přístup k elektronickým informačním zdrojům z jakékoliv internetové lokace. Výhodou je možnost identifikace na základě skupin. Tu ocení zejména univerzity, kde má každá fakulta sjednán přístup k rozdílným informačním zdrojům. EZproxy uživatele rozpozná a nabídne mu relevantní množinu databází, do nichž je daný člověk oprávněn přistupovat. Systém navíc umožňuje tvorbu komplexních statistik přístupů k jednotlivým informačním zdrojům [PAVLÍK, 2008]. Technologie je velmi rozšířena a celosvětově ji používá více než 4 000 institucionálních uživatelů. Jedním z nich je také Univerzita Karlova v Praze, ale EZproxy využívá v ČR i několik dalších institucí. OCLC nabízí zájemcům možnost měsíčního testovacího přístupu, jinak se jedná o komerční produkt.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.oclc.org/ezproxy/ http://www.oclc.org/ezproxy/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro sledování přístupů k elektronickým informačním zdrojům =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sledování četnosti přístupů do elektronických informačních zdrojů, tvorba statistik a jejich následné vyhodnocování patří k důležitým činnostem při evaluaci jednotlivých informačních zdrojů. Knihovna se může na základě zjištěných údajů rozhodnout, zda předplatné ke sledovanému elektronickému zdroji obnoví či nikoliv. Příslušná data mnohdy poskytují i samotní prodejci databází nebo producenti prostřednictvím administrátorských rozhraní, do nichž mají jejich zákazníci přístup. Kromě toho si jednotlivé knihovny mohou hlídat například počet přístupů do elektronických informačních zdrojů z vlastních internetových stránek, avšak relevance těchto dat bývá mnohdy diskutabilní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== COUNTER ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:counter1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''COUNTER''' ('''C'''ounting '''O'''nline '''U'''sage of '''N'''etworked '''E'''lectronic '''R'''esources) je iniciativa, která je určena přímo ke sledování četnosti přístupů do elektronických informačních zdrojů. Jedná se o neziskovou organizaci založenou v roce 2003. Jejími členy jsou významní vydavatelé, knihovny a další informační instituce. Hlavním výstupem činnosti COUNTERu bylo definování '''jednotných formátů''' pro vytváření statistik, takzvaných '''Codes of Practices'''. Takové formáty jsou určeny pro vyčíslení přístupů jak do databází a elektronických časopisů, tak do elektronických knih a referenčních děl. Vytvořené standardy jsou revidovány, přičemž nové aktualizace reflektují zpětnou vazbu od uživatelů. Výhodou také je, že standardizovaný formát poskytuje možnost objektivního srovnání využívanosti elektronických informačních zdrojů mezi jednotlivými knihovnami či institucemi. Systém je podporován všemi významnými producenty informačních služeb. Data mohou dostávat buď přímo participující knihovny, nebo producenti a distributoři databází, kteří při propagaci svých produktů velmi často nabízejí svým klientům kompletní statistiky přístupu. Organizace spolupracovala také s americkou standardizační autoritou NISO na normě '''SUSHI (Standardized Usage Statistics Harvesting Initiative)''', která přestavuje protokol pro automatický sběr dat a následné vytváření statistik. V praxi už tento protokol pracuje například u služby UStat. Klíčovou roli hrál COUNTER také v iniciativě '''Journal Usage Factor''' ([http://www.uksg.org/usagefactors http://www.uksg.org/usagefactors]). Zjednodušeně řečeno se jedná o údaj, který hodnotí kvalitu časopisu na základě jeho využívanosti. Pro jeho výpočet je třeba použít také data z jednoho ze standardizovaných formátů (konkrétně COUNTER JR1). COUNTER se podílel i na činnostech v projektu '''PIRUS2''' určeném pro potřeby měření přístupů do institucionálních repozitářů. Tento projekt byl ukončen v lednu 2009.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.projectcounter.org/index.html http://www.projectcounter.org/index.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== UStat ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ustat.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''UStat''' je nástroj, který naplno využívá možností formátu COUNTER a protokolu SUSHI, zmíněných u předchozí služby. Právě pomocí tohoto protokolu lze automaticky přenést statistiky z jednotlivých informačních zdrojů ve standardizovaném formátu COUNTER do jednotného rozhraní, kde má uživatel možnost statistiky centrálně uchovávat a generovat z nich výstupy ve formě tabulek a grafů. Instituce, které si službu předplatí, tak získávají „centrální místo“ pro sběr statistik z různých elektronických informačních zdrojů. Automatický přenos dat přímo do UStat podporuje zatím zhruba padesát producentů informačních služeb, do budoucna lze předpokládat, že jejich počet výrazně vzroste. Kromě automatizovaných postupů, lze statistiky do systému importovat také manuálně. UStat je nová služba společnosti Ex Libris. Jedná se o placený produkt. Zákazníci Ex Libris, kteří mají předplacenu některou z jejích dalších technologií, však mají přístup ke službě zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/sfx/copy_of_ustat http://www.multidata.cz/produkty/sfx/copy_of_ustat]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poněkud z jiného pohledu na data o využívání informačních zdrojů pohlíží projekt s názvem '''MESUR''' ([http://mesur.informatics.indiana.edu/ http://mesur.informatics.indiana.edu/]), za nímž stojí již dobře známý Herbert Van de Sompel společně s Johanem Bolenem. MESUR ('''ME'''trics from '''S'''cholarly '''U'''sage '''R'''esources) si dal za cíl vyvinout nové metriky pro hodnocení vědecké komunikace [VAVŘÍKOVÁ, 2010]. Používá k tomu modely založené na statistických datech o využívání informačních zdrojů, ale i citační data a další indikátory. Projekt probíhal v letech 2006-2008. Bylo zpracováno obrovské množství dat, na jejichž základě byl vytvořen sémantický model vědecké komunikace a byly navrženy zcela nové postupy pro hodnocení vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším z projektů, který se zabýval problematikou využívanosti informačních zdrojů, je '''JISC MOSAIC''' ([http://www.sero.co.uk/jisc-mosaic.html http://www.sero.co.uk/jisc-mosaic.html]). JISC MOSAIC ('''M'''aking '''O'''ur '''S'''hared '''A'''ctivity '''I'''nformation '''C'''ount) proběhl ve Velké Británii za účasti akademických knihoven. Klíčovou úlohu v projektu hrála pochopitelně organizace JISC ([http://www.jisc.ac.uk/ http://www.jisc.ac.uk/]). Kromě využívání elektronických zdrojů byly vyhodnocovány také statistiky výpůjček klasických tištěných knih. Výsledná zpráva projektu byla publikována v lednu 2010.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bsfx.jpg|Ukázka SFX linkování z bibliografické databáze Web of Science na plný text v systému EBSCO.&lt;br /&gt;
Soubor:taylorfrancis_doi.jpg|Záznam článku v systému Taylor &amp;amp; Francis se zvýrazněným identifikátorem DOI. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:vyvoj.jpg|Vývoj dokumentů s přiděleným identifikátorem DOI v systému Crossref za roky 2002-2011. Převzato z dokumentace systému. &lt;br /&gt;
Soubor:bmetalib.jpg|Vyhledávání v Jednotné informační bráně založené na technologii MetaLib. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bxerxes.jpg|Základní rozhraní federativního vyhledávače MetaLib na platformě Xerxes. Převzato ze stránek Knihovny UTB ve Zlíně.&lt;br /&gt;
Soubor:bprimocentral.jpg|Schéma fungování discovery indexu Primo Central. Převzato z dokumentace služby.&lt;br /&gt;
Soubor:brefworks.jpg|Bibliografický záznam stažený do systému RefWorks. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bzotero.jpg|Interface bibliografického manažeru Zotero. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bjournaltocs.jpg|Zobrazení obsahu aktuálního čísla časopisu v systému JournalTOCs. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nov%C3%A9_technologie_v_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEb%C3%A1ch&amp;diff=38205</id>
		<title>Nové technologie v informačních službách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nov%C3%A9_technologie_v_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEb%C3%A1ch&amp;diff=38205"/>
		<updated>2013-11-16T17:36:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* Bibliografické manažery */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační sféra je dynamicky se rozvíjející odvětví. Vývoj jde i v tomto oboru velmi rychle dopředu, a tak vznikají stále nové technologie a postupy, které mají umožnit uživateli efektivní přístup k potřebným informacím. Pro erudovaného uživatele je však samotný přístup k elektronickým informačním zdrojům naprostým minimem. Očekává totiž, že pro práci s nimi bude mít k dispozici komfortní prostředky. V poslední době na sebe upoutala pozornost celá řada tzv. '''nadstavbových nástrojů''', které uživateli pomáhají jak v orientaci v elektronických informačních zdrojích, tak při práci s vyhledanými dokumenty. Pochopitelně existují i systémy, které pomáhají při správě elektronických informačních zdrojů také samotným institucím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro efektivní správu elektronických informačních zdrojů =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Verde ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:verde1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Verde''' je dalším z produktů společnosti Ex Libris a přináší řešení v oblasti '''ERMS (Electronic Resources Management System)'''. Jedná se o systém, který komplexně řeší veškerou agendu spojenou s administrací elektronických informačních zdrojů, a to ve všech jeho cyklech. To znamená, že Verde pracuje se zdroji už při jejich výběru či zkušebních přístupech. Dále pak pochopitelně při aktivním provozu, a to až do vypršení licence, kdy se rozhoduje o prodloužení či naopak zrušení předplatného u daného informačního pramene. Správce systému tak má dokonalý přehled o všech kolekcích, které daná instituce předplácí, počtu licencí, dodavatelích, statistikách využívanosti atd. Verde přitom dokáže efektivně spolupracovat s dalšími produkty společnosti Ex Libris, především s SFX. Na tomto místě je nepochybně nutno podotknout, že správa elektronických informačních zdrojů je velmi aktuálním problémem zejména u větších vysokých škol a vědeckých institucí. Není totiž snadné hlídat velké množství obsáhlých elektronických informačních zdrojů, a proto může být Verde velmi cenným pomocníkem. Není překvapivé, že je používán řadou prestižních zahraničních vysokých škol. Velmi často se přitom jedná o konsorciální nákup tohoto placeného systému. V ČR je Verde zatím v ostrém provozu na Univerzitě Karlově v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/verde http://www.multidata.cz/produkty/verde]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EBSCONET ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebsconet.jpg|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak už napovídá samotný název, '''EBSCONET''' je produktem, jehož vývoj a funkcionalitu zajišťuje společnost EBSCO. Také zde se jedná o komplexní systém, který dokáže účinně evidovat veškeré aktivity organizace směrem k elektronickým informačním zdrojům, zejména elektronickým časopisům. Kromě toho dokáže EBSCONET spravovat také předplatné tištěných seriálů. Systém dává knihovně nejen kompletní informace o velkém množství nakupovaných zdrojů, ale také nástroje pro jejich administraci, objednávky, reklamace atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/ebsconet/Pages/index.aspx http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/ebsconet/Pages/index.aspx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobný systém s názvem '''360 Resource Manager''' nabízí také společnost Serials Solution. O produktech této společnosti bude pojednáno níže.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systémy pro správu elektronických informačních zdrojů jsou vyvíjeny jak na komerční, tak na volně dostupné bázi [BEITLOVÁ, 2011]. Z bezplatně dostupných systémů můžeme věnovat pozornost například produktům [http://erm.library.nd.edu/ '''CORAL'''], [http://researcher.sfu.ca/cufts '''CUFTS'''] nebo [http://murphylibrary.uwlax.edu/erm/ '''ERMes'''].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Linkovací nástroje =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SFX ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:sfx.jpg|130 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie '''SFX (Special Effects)''' je převratnou novinkou v rámci tzv. linkovacích služeb. Hypertextové odkazy, které jsou jinak velmi silnou stránkou elektronického prostředí, mají základní nevýhodu v tom, že bývají neaktuální, což často znemožňuje získání informací z adres, na něž hypertext odkazuje. Uživatel neznalý informačního prostředí navíc nemusí tušit, kde se například plný text dokumentu, k němuž zrovna vyhledal bibliografický záznam, může nacházet. Technologie SFX tyto problémy řeší tím, že neodkazuje přímo na cílovou adresu, nýbrž na SFX server, který zpracuje požadavek a obratem dodá uživateli reprezentativní množinu aktuálních odkazů. V knihovnickém pojetí je tento proces nazýván '''přidanými službami''', protože uživatel získává nikoliv pouze odkaz na samotný plný text, ale také další údaje o dokumentu (např. dostupnost dokumentu v knihovnách, možnost objednání kopie, pokud plný text není k dispozici, získání informací o autorovi atd.). Technologii vyvinuli '''Herbert Van de Sompel''' a '''Patrick Hochstembach''' původně na univerzitě v Gentu. Bibliografické údaje o dokumentu jsou na server přenášeny ve standardizovaném formátu '''OpenURL''', který v sobě nese veškeré potřebné identifikátory hledaného dokumentu. Na základě dodaných metadat je požadavek na serveru zpracován a uživateli jsou nabídnuty relevantní odkazy. Organizace, která disponuje vlastní instancí SFX, nastavuje v rozsáhlé '''znalostní bázi''' veškeré zdroje a služby, které má plnotextově k dispozici, což zaručuje, že uživatel dostane po zadání dotazu správné informace o dostupnosti hledaného dokumentu v rámci dané instituce. Technologie je dnes velmi využívána předními světovými knihovnami a dalšími informačními institucemi. Důležité je i to, že linkování může probíhat z mnoha různých míst. Nejčastěji se jedná o katalogy knihoven, databáze, internetové vyhledávače apod. Základní verzi SFX odkoupila od jejich původců firma Ex Libris a distribuuje ji na základě placené licence. Technologie založené na standardu OpenURL už implementovala do svých služeb řada producentů informačních služeb, takže nyní existuje mnoho modifikací technologie SFX. Je například využíván [http://ovid.linksolver.com/site/index.jsp '''LinkSolver'''] od Ovidu nebo [http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/linksource/Pages/index.aspx '''LinkSource'''] společnosti EBSCO. Instituce, které mají zájem technologii využívat, dostávají možnost vyzkoušet si SFX v testovací verzi, pochopitelně s omezeným penzem služeb. SFX má v nabídce také další přidané funkce. Jednou z nich je služba [http://www.exlibrisgroup.com/category/SFXMARCit '''MarcIt!'''], která umožňuje pohodlný import bibliografických záznamů elektronických časopisů do katalogu knihovny, případně jejich obohacení o podrobnější údaje. Popularitu rychle získal také další doplněk SFX zvaný [http://www.multidata.cz/produkty/bx '''bX''']. Toto vylepšení nabídl znovu Herbert Van de Sompel a jeho název je odvozen od pomyslné '''černé krabice (Black Box)''', kde imaginárně probíhá analýza sesbíraných dat. Tato technologie doporučuje uživateli další příbuzné dokumenty, které se vztahují k vyhledanému záznamu. Materiály jsou doporučovány na základě shromážděných údajů, které odrážejí aktivity uživatelů SFX v mnoha různých institucích. bX se specializuje zejména na doporučování článků. Pro zajímavost uvádíme, že podobná služba existuje také pro knihy v rámci katalogů jednotlivých knihoven. Je to produkt [http://www.bibtip.com '''BibTip'''] z produkce univerzity v německém Karlsruhe. Služby MarcIt! a bX nejsou součástí běžné licence SFX a případní zájemci si je musí zaplatit zvlášť. Další, tentokrát již standardní službou SFX je vytvoření seznamu elektronických časopisů pro danou instituci. Nová verze systému podporuje i vytváření seznamů elektronických knih. SFX také umožňuje vytvářet komplexní statistiky, protože veškeré přístupy do jednotlivých informačních zdrojů jsou soustavně sledovány. Novým počinem souvisejícím s SFX respektive s bX je [http://www.exlibrisgroup.com/category/bXHotArticles '''Hot Articles''']. Jedná se o službu představující pomyslný žebříček nejžádanějších článků v jednotlivých oborech. Znovu jsou zde využívána statistická data z mnoha instancí SFX po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/sfx http://www.multidata.cz/produkty/sfx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Crossref ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:crossref.jpg|120 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''Crossref''' je iniciativou, která se zaměřuje na propojování citací a textů článků od celé řady světových vydavatelů. V současné době je provozován neziskovou organizací '''PILA (Publishers International Linking Association)'''. Na rozdíl od SFX, které přináší širokou nabídku navazujících informací a služeb, je jedinou funkcí Crossref propojení na stránku, kde jsou umístěny informace o požadovaném článku, abstrakt a odkaz na plný text. Dostupnost plného textu není systémem žádným způsobem řešena. Fungování služby stojí na perzistentním identifikátoru '''DOI'''. Ten je producentům informací k dispozici na placeném základě a představuje '''trvalý''' a neměnný identifikátor digitálního objektu. DOI je technickou normou vydanou americkou normalizační institucí '''NISO'''. V systému Crossref je DOI přidělováno článkům, kapitolám z elektronických knih a konferenčním příspěvkům. Je nutno podotknout, že Crossref nemá výlučné právo přidělovat identifikátory DOI (existuje ještě několik dalších agentur, které tak mohou činit), nicméně jeho postavení je zcela dominantní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Všechny údaje o dokumentu s povinnou sadou metadat a identifikátorem DOI, na nějž je navázána URL adresa dokumentu, jsou uloženy v centrální bázi. Takováto forma registrace řeší pomíjivost a nestálost URL stránek a přináší bezproblémové přenesení na požadovaný dokument. DOI se obvykle vyskytuje v podobě hypertextového odkazu, což umožňuje okamžité přenesení na požadovaný dokument. Počet dokumentů opatřených identifikátorem DOI v roce 2012 přesáhne pětapadesátimilionovou hranici. Je třeba zdůraznit, že Crossref není databází článků, nýbrž pouze systémem, který registruje údaje potřebné pro propojení na cílový dokument. Vyhledání dokumentů podle DOI však je k dispozici, a to díky vyhledávači '''DOI Resolver''', který je umístěn na hlavních stránkách Crossrefu. Tato služba je využívána zejména v případě, že je DOI ve statické formě (není v podobě hypertextového odkazu). Po jeho překopírování do vyhledávače je uživatel okamžitě přesměrován na cílový dokument. Systém Crossref je podporován všemi významnými světovými producenty informačních služeb. Nespornou výhodu to přináší knihovnám a koncovým uživatelům, pro které je služba dostupná zcela zdarma. Přestože jsou systémy SFX a Crossref založeny na zcela odlišných standardech (SFX na OpenURL, Crossref na DOI), jejich spolupráce v praxi funguje naprosto bezproblémově. V případě, že institucionální uživatel chce, aby DOI linkovalo přes SFX a tím ověřovalo dostupnost plného textu dokumentu, stačí zaregistrovat institucionální SFX instanci u organizace Crossref a při použití funkce tzv. '''cookie pusheru''' dojde k přesměrování na příslušné SFX.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.crossref.org/ http://www.crossref.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:crosscheck.jpg|120 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další významnou aktivitou organizace Crossref je služba '''Crosscheck'''. Ta reaguje na zvýšené riziko plagiátorství. Elektronické prostředí umožňuje velmi rychlý přístup k řadě informací, které byly ještě nedávno obtížně dostupné. Tato informační expanze přináší jako jeden z negativních důsledků také snadnou možnost „opisování“, tedy situaci, kdy jeden autor převezme text jiného tvůrce, aniž by ho řádně citoval. Je proto třeba vyvíjet pokročilé nástroje, které dokážou tyto neduhy účinně odhalovat. Podobně laděný systém funguje i v ČR, ovšem je zaměřen na plagiátorství u vysokoškolských kvalifikačních prací, případně na seminární práce (viz kapitola 16.8.2). Crossref uvedl v roce 2007 nový nástroj, který se boji proti plagiátorství intenzivně věnuje. Služba CrossCheck je založena na software '''iThenticate''' a slouží editorům vědeckých časopisů. Ti si tak mohou ještě před finálním vydáním daného článku překontrolovat, zda se nejedná o plagiát [VAVŘÍKOVÁ, 2007]. Dokumenty jsou kontrolovány oproti rozsáhlým databázím členských institucí, ke kterým patří několik desítek významných vydavatelství (včetně vydavatelství Elsevier, Springer, Wiley nebo Taylor &amp;amp; Francis). Pro zapojené instituce se jedná o placenou službu. Menší díl poplatků je účtován za samotnou kontrolu dokumentů a inkasuje ho přímo společnost [http://iparadigms.com/ '''iParadigms'''], která je producentem softwaru iThenticate. Druhou část poplatku za službu už si účtuje Crossref a jedná se o částku, která se rovná 20&amp;amp;nbsp;% ročního členského příspěvku. CrossCheck není určen pro individuální uživatele. Ti mají možnost, a to rovněž na placené bázi, kontrolovat svoje práce pomocí technologie iThenticate přímo na stránkách producenta ([http://www.ithenticate.com http://www.ithenticate.com]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více informací: [http://www.crossref.org/crosscheck.html http://www.crossref.org/crosscheck.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době se do popředí zájmu dostává také další služba z produkce Crossref nazvaná [http://www.crossref.org/crossmark/index.html '''CrossMark''']. Jedná se o systém, který zkoumá a validuje status dokumentu s ohledem na jeho případné aktualizace. Uživatelé tak dostávají jasnou informaci o tom, zda pracují s nejaktuálnější verzí práce či nikoliv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším identifikátorem, který se využívá v elektronickém prostředí, je [http://www.handle.net '''Handle'''], velmi rozšířený zejména v oblasti digitálních repozitářů. Z architektury tohoto identifikátoru ostatně vychází taky výše zmiňovaný DOI.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Federativní vyhledávače =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== MetaLib ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:metalib1.png|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Federativní vyhledávače''' jsou technologie, jež umožňují paralelní vyhledávání ve více zapojených zdrojích. Patří mezi ně i '''MetaLib'''. Pro uživatele znamená jednoduchou možnost zadání jediného dotazu s tím, že se mu vrátí výsledky ze všech informačních zdrojů, které jsou do MetaLibu zapojeny. Pro poskytovatele informačních služeb se zase jedná o nabídku integrace různorodých informačních zdrojů „pod jednu střechu“. Může se jednat například o databáze, knihovní katalogy, soubory elektronických časopisů a další rozličné informační prameny. Ty jsou poté prohledávány centrálně. MetaLib je produktem dobře známé izraelské firmy Ex Libris a stejně jako u SFX se jedná o komerční technologii. Na bázi kombinace technologií MetaLib a SFX funguje v českém prostředí velmi oblíbená služba '''Jednotná informační brána'''. Technologie pro federativní vyhledávání jsou v poslední době intenzivně nahrazovány moderními discovery indexy (viz podkapitola 22.5). V českých podmínkách však dochází k tomuto procesu velmi pozvolna, a to zejména kvůli nedostatku financí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/metalib http://www.multidata.cz/produkty/metalib]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platforma Xerxes ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:xerxes1.jpg|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instituce, které chtějí funkcionalitu a design vyhledávače MetaLib ještě vylepšit, mohou použít nadstavbu v podobě rozhraní '''Xerxes'''. Vše je postaveno na službách '''x-serveru''', který dokáže přenášet data z MetaLibu a vyhledávací pole tak může být zasazeno do zcela jiné internetové stránky. Systém Xerxes pak nabízí uživateli, oproti standardnímu rozhraní MetaLibu, velmi atraktivní platformu s mnoha užitečnými nástroji. Xerxes je vyvíjen '''Davidem Walkerem''' na '''California State University''' a v současné době ho používá zhruba čtyřicet institucí, zejména z USA, ale i Japonska a Evropy. Autor už získal za vývoj platformy celou řadu ocenění. Jedná se o volně dostupné řešení, které si mohou zdarma implementovat všichni zájemci, kteří mají předplacený MetaLib. První institucí v České republice, která Xerxes do svých služeb zapojila, je '''Knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně'''. V roce 2011 byla oznámena informace o tom, že je vyvíjena verze Xerxes 2.0, která nebude podporovat pouze MetaLib, ale zejména discovery systémy. Je otázkou do jaké míry bude Xerxes po jejich nástupu využíván, neboť tyto produkty (na rozdíl od MetaLibu) velmi dbají o komfort a kvalitu svých rozhraní. Naopak velmi přínosnou novinkou bude s vysokou pravděpodobností zahrnutá služba '''Solr''', která může v jediné centrální databázi sjednotit řadu lokálně provozovaných zdrojů, jež nelze standardně integrovat do databází samotných discovery indexů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://code.google.com/p/xerxes-portal/ http://code.google.com/p/xerxes-portal/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Xerxes na UTB ve Zlíně: [http://portal.knihovna.utb.cz/ http://portal.knihovna.utb.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie pro federativní vyhledávání mají v portfoliu svých produktů také společnosti EBSCO a Serials Solution. Druhá jmenovaná získala v roce 2008 v té době velmi dobře etablovanou službu '''WebFeat''', která zaznamenala pronikavý úspěch zejména ve Spojených státech, kde byla díky své obsáhlé znalostní bázi a pružné cenové politice používána ve více než 16 000 knihoven. Nyní už však služba není dostupná, neboť byla integrována do obdobné služby '''360 Search''' (viz podkapitola 22.6).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Discovery indexy =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Discovery indexy''' se stávájí trendem současnosti. Vše je založeno na '''centrální indexaci''', takže uživatel neprohledává řadu roztříštěných informačních zdrojů, ale jednu centrální „megadatabázi“. Klíčovou výhodou těchto služeb je nepochybně především rychlost. Zatímco federativní vyhledávače dokážou prohledat zapojené zdroje řádově v desítkách vteřin (ideálně v rámci několika vteřin), u discovery indexů je tento ohlas mnohonásobně rychlejší. Důležitá je účinná spolupráce s producenty informačních služeb. Ti musí být zapojeni do centrální báze, aby mohly knihovny nabídnout v rámci discovery indexů veškeré portfolio předplacených zdrojů. Nejvýznamnější producenti těchto vyhledávačů už do bází zapojili celou řadu informačních pramenů od mnoha respektovaných institucí a s dalšími jednají o případné participaci. U discovery indexů může logicky vyvstat otázka, jak se tyto služby liší od klasického Googlu, který pracuje na shodném principu (vyhledává v obrovském centrálním indexu). Přidaná hodnota tkví jednoznačně v kvalitě dat a propracovanosti uživatelského rozhraní. Zatímco Google pracuje s obrovskou množinou nekonzistentních údajů, discovery indexy obsahují kvalitní strukturovaná data od významných producentů vědeckých informací. To zaručuje uživateli po vyhledání dotazu precizně uspořádanou množinu nalezených výsledků. Moderní rozhraní discovery indexů kromě přehlednosti a intuitivnosti nabízejí řadu přidaných služeb a funkcionalit. Pokud však přece jenom instituce, která si některý z discovery systémů předplácí, není s uživatelským rozhraním spokojena, může si obvykle přes technologii API toto rozhraní uzpůsobit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Summon ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:summon.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Názorným příkladem discovery indexu je '''Summon''' od společnosti Serials Solutions (součást společnosti ProQuest). Ten dosáhl v roce 2013 hranice 700 zákazníků ze 40 zemí. Summon je masivní vyhledávač, který umožňuje centrální vyhledávání nejen ve všech informačních produktech domovského ProQuestu, ale také v obsazích dalších zúčastněných institucí. K těm se počítá celá řada prestižních vydavatelství. Summon obsahuje jak elektronické, tak tištěné dokumenty. Zaindexováno bylo doposud více než 1,4 miliardy jednotek. Poprvé byl Summon uveden do ostrého provozu na Grand Valley State University.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.serialssolutions.com/summon/ http://www.serialssolutions.com/summon/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Primo Central ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:primocentral.jpg|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Ex Libris disponuje rovněž službou založenou na centrální indexaci zdrojů. Jedná se o '''Primo Central''', která má úzkou vazbu na další služby společnosti, především '''Primo''' (jednotné rozhraní pro přístup k informačním zdrojům knihovny) a MetaLib, kde je Primo Central nabízeno bezplatně jako jedna ze zapojených databází. Rovněž centrální databáze Prima Central obsahuje miliony záznamů od řady prestižních vydavatelů. Zatím však nelze konstatovat, že by výměna dat mezi producenty probíhala úplně bezproblémově. Některé společnosti si totiž své informační obsahy před konkurencí pečlivě chrání. Specifikem Prima Central je to, že se pořizuje na základě licence, v drtivé většině s interface Primo (ostatní discovery indexy jsou dostupné ve formě služby).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/primo-central/co-je-primo-central http://www.multidata.cz/produkty/primo-central/co-je-primo-central]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EBSCO Discovery Service (EDS) ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebscoeds.jpg|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Svou nabídku v oblasti discovery indexů představila i firma EBSCO. Produkt '''EBSCO Discovery Service (EDS)''' přitom představuje výraznou konkurenci pro obě výše uvedené služby. EBSCO má s agregovaným hledáním zkušenosti už v rámci své tradiční platformy '''EBSCOhost''', na které je provozována řada hodnotných databází. Posun k discovery indexu tak byl jen dalším logickým krokem. Společnosti se vyplácí sázka na vysokou kvalitu indexace dat, která jsou v EDS zahrnuta. Nabízena je vysoká variabilita při tvorbě rozhraní celého systému. V případě, že uživatel má zájem o konkrétní obor, jsou mu k dispozici i předmětové kolekce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.ebscohost.com/discovery http://www.ebscohost.com/discovery]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posledním velkým hráčem na poli discovery indexů je služba z produkce organizace OCLC [http://www.oclc.org/worldcatlocal/ '''WorldCat Local''']. Ta je rozšířena především v USA a její centrální databáze obsahuje v současnosti přes 2 miliardy jednotek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Produkty Serials Solutions =&lt;br /&gt;
[[Soubor:serialssolutions.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produktem Serials Solutions je hned množina jednotlivých řešení efektivní správy a práce s elektronickými informačními zdroji. Rámcově se jedná o obdobná řešení, jako jsou produkty společnosti Ex Libris (SFX, MetaLib, MarcIt!), ale k dispozici jsou i některé další služby. Organizace Serials Solutions, která systémy vyvíjí, je divizí společnosti ProQuest. Nasazení těchto technologií v informačních produktech ProQuestu a spolupracujících firem tedy není problémem. Řešení Serials Solutions mají však logicky podporu všech významných producentů informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do rodiny produktů Serials Solutions patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Core''' – základní modul pro správu elektronických informačních zdrojů. Udržuje centrální znalostní bázi elektronických pramenů zvanou '''KnowledgeWorks''', v níž jsou aktivovány předplacené zdroje. Vytváří mimo jiné i seznam dostupných elektronických časopisů pro danou instituci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Link''' – jedná se o linkovací nástroj pro ověřování dostupnosti plných textů a dalších služeb. Fungování je stejně jako technologie SFX založeno na standardu OpenURL, rovněž zde je možná spolupráce i se systémem DOI.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 MARC Updates''' – obdoba služby MarcIt!. Ze znalostní báze lze exportovat celou řadu záznamů elektronických časopisů a poté je importovat ve formátu MARC21 do knihovního katalogu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Counter''' – služba, která je určena pro tvorbu statistik. Systém sleduje přístupy do jednotlivých informačních zdrojů a přináší pokročilé nástroje pro jejich statistické zpracování a vyhodnocování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Resource Manager '''– komplexní systém pro správu elektronických zdrojů v organizaci. Systém kontroluje zakoupené licence, předplatné elektronických zdrojů, eviduje jednotlivé dodavatele, ovlivňuje akviziční proces a vyhodnocuje efektivitu vynaložených finančních prostředků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Search''' – služba určená pro federativní vyhledávání podobně jako systém MetaLib. Uživatel definuje vyhledávací skupiny informačních zdrojů, které jsou posléze prohledávány paralelně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veškeré jmenované produkty mají velmi úzkou vzájemnou provazbu a obvykle je instituce kupuje zároveň buď všechny, nebo alespoň kombinaci některých z nich. Úspěch sklízí Serials Solutions v současné době také se svým vyhledávačem '''Summon'''. Zajímavým produktem je pak rovněž [http://www.serialssolutions.com/en/services/aquabrowser '''AquaBrowser'''], který je určen pro zatraktivnění a zjednodušení knihovních katalogů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.serialssolutions.com/ http://www.serialssolutions.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Bibliografické manažery =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto nadstavbové nástroje jsou určeny k efektivnější a komfortnější práci s vyhledanými dokumenty respektive jejich citacemi. Proto jsou také někdy nazývány citačními manažery. Uživatel, který pracuje s velkým množstvím informačních zdrojů, potřebuje místo pro ukládání a další zpracování vyhledaných bibliografických záznamů. Bibliografické manažery mu to vše umožňují. V jejich rámci si lze vytvářet mimo jiné personální bibliografii nebo soustřeďovat materiály, ze kterých bude uživatel čerpat například při psaní odborného článku. Některé produkty tohoto typu dokážou pracovat i na úrovni plných textů. Záznamy jsou obvykle do manažerů nahrávány přímo z vědeckých databází. Každá databáze však nemusí nutně automaticky podporovat import do všech bibliografických manažerů. Proto je někdy nutno importovat záznamy jinými cestami. Jednou ze základních a zároveň nejpoužívanějších funkcí citačních manažerů je hromadné přeformátovávání bibliografických záznamů. V praxi totiž existují stovky citačních norem. Bibliografické manažery je podchytí a dávají uživatelům jednoduchou možnost převést nashromážděné záznamy do potřebného formátu. Na trhu se v tomto směru objevují jak placené manažery, tak nástroje, které jsou dostupné zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V českém prostředí je velmi populární služba [http://www.citace.com '''Citace.com''']. V rámci ní mohou uživatelé vytvářet a ukládat citace podle norem '''ČSN ISO 690''' a '''ČSN ISO 690-2'''. Systém je volně dostupný, pro využití rozšířených funkcí je třeba použít bezplatnou registraci. Služba dokáže účinně spolupracovat i s technologií SFX, a to v obou směrech (automatické přebírání dat z SFX a následná jednoduchá tvorba citace a naopak vyhledávání plných textů k uloženým citacím pomocí SFX ikonky umístěné přímo v generátoru). Vyšší verzi systému pak představuje služba [http://www.citacepro.com/ '''CitacePro'''], která podporuje více citačních stylů a disponuje řadou dalších užitečných funkcionalit. Služba už je však dostupná výhradně v komerčním režimu. Na tomto místě je třeba představit nejpoužívanější světové bibliografické manažery.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RefWorks ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:refworks.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento citační manažer je v současné době jedním z nejpoužívanějších. Automatický import záznamů do '''RefWorks''' podporuje většina nejprestižnějších databází. Jeho výhodou je obrovské množství citačních norem, které obsahuje. Kromě jiného je to první produkt svého druhu, který do svého obsahu zaimplementoval i českou citační normu '''ČSN ISO 690'''. Producentem systému je stejnojmenná společnost. RefWorks je sice komerčním produktem, ale velmi jednoduchým způsobem do něho lze sjednat měsíční testovací přístup. Licenční politika je přitom značně variabilní a lze sjednávat předplatné jak na úrovni institucí, tak pro individuálního uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.refworks.com/ http://www.refworks.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EndNote ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:endnote.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém byl vytvořen firmou '''Thomson Corporation''' a plně vyhovuje náročným požadavkům pro práci s bibliografickými záznamy dokumentů. Jeho omezenou verzi s názvem '''EndNoteWeb''' mohou zdarma používat uživatelé citačního rejstříku Web of Science. Využití je v rámci databáze vázáno na bezplatnou registraci. Placená verze '''EndNote''' pak nabízí i další rozšířené funkce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.endnote.com/ http://www.endnote.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jinými rozšířenými placenými bibliografickými manažery jsou například [http://www.procite.com/ '''ProCite'''] nebo [http://www.refman.com/ '''Reference Manager'''].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== QUOSA ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:quosa.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi zajímavým produktem, který v poslední době nabývá na popularitě, je systém '''QUOSA'''. Nejedná se o klasický bibliografický manažer, nýbrž o nástroj, který pracuje s '''plnými texty''' a umožňuje uživateli stahování, správu, vyhledávání a komfortní práci s rozsáhlým fondem nashromážděných materiálů. QUOSA dokáže de facto vytvořit digitální knihovnu ze stažených textů a zajišťuje mimo jiné její kompletní správu, plnotextové vyhledávání nebo sdílení. Produkt obsahuje několik dílčích komponentů, z nichž nejdůležitější jsou '''QUOSA Information Manager''', která zajišťuje vyhledávání v databázích, a '''QUOSA Virtual Library''', což je platforma pro práci s plnými texty dokumentů. V roce 2008 byla navázána spolupráce s databází Scopus, kde se Quosa podílí na funkci '''Document Download Manager''', která je pro předplatitele Scopusu bezplatná. Quosa spolupracuje i s dalšími významnými informačními institucemi (například s databázovými centry Dialog či Ovid). Jinak je systém dostupný po zaplacení licence, ale je možné také požádat o testovací verzi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.quosa.com/ http://www.quosa.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobnou službu představuje také [http://www.mendeley.com/ '''Mendeley'''], který v současné době zažívá obrovský rozmach. Jedná se totiž o komplexní službu, která je zároveň do značné míry laděna jako akademická sociální síť a má už téměř dva miliony členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Volně dostupné systémy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zotero ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:zotero.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U nekomerčních systémů je velmi zajímavá služba '''Zotero'''. Tu je možno zdarma stáhnout jako plugin internetového prohlížeče '''Mozilla Firefox'''. Stažení dokumentu do Zotera je pak otázkou jednoho kliknutí na příslušnou ikonku. Bibliografický manažer navíc podporuje i automatické načítání záznamů z SFX menu a ukládání plných textů stažených dokumentů. Zotero je k dispozici i v češtině, a přestože obsahuje stovky citačních stylů, ČSN ISO 690 mezi nimi chybí. Systém je velmi oceňován pro svou jednoduchost a intuitivnost. Jediným faktorem, který brzdí jeho větší rozšíření, je vázanost Zotera výhradně na prohlížeč Mozilla Firefox.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.zotero.org http://www.zotero.org]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dispozici je mnoho dalších nekomerčních citačních manažerů. Liší se kvalitou i rozdílným spektrem nabízených funkcí. Nejvýznamnějšími volně dostupnými systémy jsou:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CiteUlike – [http://www.citeulike.org/ http://www.citeulike.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BiBteX – [http://www.bibtex.org/ http://www.bibtex.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BibSonomy – [http://www.bibsonomy.org/ http://www.bibsonomy.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citation Machine – [http://www.citationmachine.net/ http://www.citationmachine.net/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro sdílení dokumentů =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě efektivní práce s vyhledanými záznamy a plnými texty existuje také zřetelná potřeba tyto dokumenty sdílet. Vědci totiž obvykle pracují v týmech, mnohdy mezinárodních, a potřebují se podělit o své informační zdroje i s kolegy participujícími na daném výzkumu. Pro tyto účely byl vyvinut například vysoce sofistikovaný a oceňovaný produkt '''RefShare''' ([http://www.refworks.com/content/products/refshare/content.asp http://www.refworks.com/content/products/refshare/content.asp]), který je úzce spjatý s bibliografickým manažerem RefWorks. Díky tomuto systému může uživatel zpřístupnit své dokumenty i dalším osobám. Ani vědecké sféře se nevyhýbá současný velký rozmach sociálních sítí. Ty jsou již ze své podstaty určeny pro výměnu informací mezi lidmi. Pro účely vědecké komunity slouží například akademická sociální síť '''ResearchGATE''' ([http://www.researchgate.net/ http://www.researchgate.net/]), kde mohou vědci nejen sdílet své dokumenty a tvořit skupiny s kolegy zaměřenými na stejnou oblast výzkumu, ale také vyhledávat informace ze zapojených volně dostupných databází. Podobně komplexní systém představuje služba '''Mendeley''', která již byla v této práci zmíněna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro tvorbu průběžných rešerší =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Drtivá většina informačních zdrojů, které byly doposud v této publikaci popsány, slouží spíše pro vyhotovování retrospektivních rešerší. To znamená, že uživatel vyhledává záznamy na určité téma z již vydaných dokumentů. Existují však i systémy určené pro bezprostřední informování o novinkách. Jsou to specializované služby s velmi rychlou aktualizací, které informují uživatele v reálném čase o tom, že zrovna vyšel článek na téma, které ho zajímá. Klasické databáze se snaží tyto služby také poskytovat na základě alertů a přednastavených vyhledávacích profilů, jenže se zde negativně projevuje pomalá aktualizace a dlouhotrvající zpracovávání dokumentů ještě předtím, než se vůbec dostanou do obsahu databáze. Oproti tomu systémy pro průběžné rešeršování jsou doplňovány denně. Přinášejí uživateli rychlou informaci o existenci nového dokumentu, avšak žádným způsobem již neřeší jeho finální plnotextovou dostupnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RefAware ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:refaware.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''RefAware''' sleduje 8 000 recenzovaných časopisů. Uživatelům jsou po nastavení vyhledávacího profilu zasílána aktuální upozornění na nové dokumenty v podobě emailů. RefAware je placenou službou, která primárně obsahuje šest tematických oblastí. Vyhledané citace je možno stahovat do bibliografického manažeru RefWorks, který se službou úzce spolupracuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.refaware.com/ http://www.refaware.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== JournalTOCs ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:journaltocs.jpg|140 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služba '''JournalTOCs''' přináší aktuální obsahy více než 23 000 časopisů od 2 034 vydavatelů, mezi nimiž nechybí ani ty nejuznávanější vydavatelské domy. Pro individuální uživatele je služba dostupná zdarma, institucionální kustomizace jsou k dispozici za velmi solidních ekonomických podmínek. Systém je provozován iniciativou '''ICBL''' ([http://www.icbl.hw.ac.uk/ http://www.icbl.hw.ac.uk/]), která vznikla při '''Heriot-Watt University''' ([http://www.hw.ac.uk/ http://www.hw.ac.uk/]). Podobnou službu donedávna představovala '''ticTOCs Journal Table of Contents'''. V únoru 2012 však ukončila svoji činnost a svým uživatelům doporučila dále používat službu JournalTOCs.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.journaltocs.ac.uk/ http://www.journaltocs.ac.uk/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobnými službami jsou '''TechJournalContents''' ([http://www.techxtra.ac.uk/techtocs/ http://www.techxtra.ac.uk/techtocs/]) a '''Zetoc''' ([http://zetoc.mimas.ac.uk/ http://zetoc.mimas.ac.uk/]), který je provozován ve spolupráci s British Library a představuje velmi masivní systém s velkým počtem monitorovaných časopisů. Zetoc má však bohužel poněkud specifickou uživatelskou politiku, a tak je přístupný pouze pro vybrané instituce [KRČÁL, 2011].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vzdálený přístup k elektronickým informačním zdrojům =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak už bylo uvedeno, přístup do licencovaných databází a dalších placených elektronických zdrojů je realizován přes jasně definovanou množinu IP adres institucionálních počítačů. V praxi to obvykle znamená, že přístup do elektronických informačních pramenů je možný bez jakýchkoliv restrikcí z počítačů umístěných v knihovně, která dané zdroje předplácí. Proč však v rámci vysokého standardu služeb nenabídnout autorizovaným uživatelům přístup k licencovaným zdrojům i z domova či jakékoliv jiné internetové lokace? Realizace tzv. '''vzdáleného přístupu''' je v těchto případech běžně řešena technologiemi typu VPN či proxy servery, které umožní přidělit autentifikovanému uživateli příslušnou IP adresu. Světlo světa však spatřují mnohem sofistikovanější systémy, které sjednocují architekturu vzdáleného přístupu mnohdy i ve spolupráci se samotnými producenty informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Shibboleth ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:shibboleth.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shibboleth''' je projektem konsorcia '''Internet2''' ([http://www.internet2.edu/ http://www.internet2.edu/]). Princip celého systému spočívá v tom, že uživateli, který se pokouší dostat do licencovaného obsahu a není v rozsahu povolených IP adres, je nabídnut seznam institucí s přístupem. Po výběru své domovské instituce je automaticky přesměrován na její přihlašovací stránky, kde se musí řádně autentifikovat svými lokálními přihlašovacími údaji. Poté je přesměrován zpět na požadovaný informační zdroj, kde už je identifikován jako člen instituce a jsou mu zpřístupněny příslušné služby. V projektu jsou tedy zapojeny jak instituce, které informační zdroje předplácejí (knihovny, univerzity, vědecké instituce), tak producenti informačních zdrojů. Ti jsou v celém systému označováni jako '''poskytovatelé služeb''', zatímco předplácející instituce jsou nazývány '''poskytovateli identity''' [SATRAPA, 2005]. Drtivá většina prestižních světových vydavatelství je na vzdálený přístup pomocí Shibbolethu připravena. V praxi také funguje velmi účinně kooperace systému Shibboleth s jinou technologií pro zajištění vzdáleného přístupu EZproxy (viz podkapitola 22.10.3). V České republice začíná vzdálený přístup přes Shibboleth nabírat rovněž na obrátkách. Orgány, které se této otázce věnují, což jsou '''Česká akademická federace identit''' ([http://www.eduid.cz/ http://www.eduid.cz/]) a odborná komise při '''Asociaci knihoven vysokých škol České republiky,''' pracují velmi intenzivně na tom, aby bylo možno přes Shibboleth přistupovat do stále většího množství informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://shibboleth.net/ http://shibboleth.net/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== HAN ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:han.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HAN (Hidden Automatic Navigator)''' funguje jako softwarový produkt dodávaný společností '''H+Software GmbH'''. Představuje specializovaný systém na řízení přístupu k elektronickým zdrojům. Jeho primární funkcí je umožnit uživatelům pracovat s elektronickými zdroji odkudkoliv a kdykoliv. Po ověření identity uživatele mu je přiřazena IP adresa instituce a práva přístupu k jednotlivým zdrojům. Tuto funkci zvládne i standardní proxy server, výhodou HAN je však robustnost řešení a specializace na elektronické zdroje. Díky tomu je možné udělit přístup nejen do zdrojů omezených IP adresou, ale i do těch, které jsou chráněny heslem. Přihlašovací údaje jsou předávány interně, uživatel k nim nemá přístup a nehrozí tedy jejich zneužití. U zdrojů omezených současně pracujícími uživateli je v případě vyčerpání licencí uživatel o tomto informován a zařazen do pořadí. Po uvolnění licence předchozím uživatelem je mu přístup umožněn. Systém přináší výhody i knihovníkům. Obsahuje totiž všechny předplácené zdroje a lze díky němu získat komplexní přehled a jednotné statistiky využívání jednotlivých informačních služeb. Na jejich základě poté mohou akviziční pracovníci upravit nákupy portfolií a počty předplácených licencí. H+H navíc nabízí také dva zajímavé doplňkové produkty, které mohou uživatelům značně usnadnit práci. Prvním z nich je software '''Virtual CD''', který umožňuje kopírování obsahů CD/DVD na pevný disk ve velmi zkomprimované podobě. Data jsou pak k dispozici většímu množství uživatelů. Aplikace '''NetMan''' zase může v kombinaci s HAN vytvořit pokročilé portálové řešení pro přístup k rozličným informačním službám. Všechny tyto produkty jsou dostupné po zaplacení příslušných licenčních poplatků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.hh-han.com/ http://www.hh-han.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EZproxy ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:OCLC.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou vzdáleného přístupu se zabývá také organizace OCLC. Ta odkoupila od firmy '''Useful Utilities''' licenci na nástroj zvaný '''EZproxy'''. Jedná se o middleware, který je schopen spolupracovat také s jinými technologiemi vzdáleného přístupu (např. Shibboleth). Jeho primárním cílem je poskytnout autentifikovanému uživateli přístup k elektronickým informačním zdrojům z jakékoliv internetové lokace. Výhodou je možnost identifikace na základě skupin. Tu ocení zejména univerzity, kde má každá fakulta sjednán přístup k rozdílným informačním zdrojům. EZproxy uživatele rozpozná a nabídne mu relevantní množinu databází, do nichž je daný člověk oprávněn přistupovat. Systém navíc umožňuje tvorbu komplexních statistik přístupů k jednotlivým informačním zdrojům [PAVLÍK, 2008]. Technologie je velmi rozšířena a celosvětově ji používá více než 4 000 institucionálních uživatelů. Jedním z nich je také Univerzita Karlova v Praze, ale EZproxy využívá v ČR i několik dalších institucí. OCLC nabízí zájemcům možnost měsíčního testovacího přístupu, jinak se jedná o komerční produkt.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.oclc.org/ezproxy/ http://www.oclc.org/ezproxy/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro sledování přístupů k elektronickým informačním zdrojům =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sledování četnosti přístupů do elektronických informačních zdrojů, tvorba statistik a jejich následné vyhodnocování patří k důležitým činnostem při evaluaci jednotlivých informačních zdrojů. Knihovna se může na základě zjištěných údajů rozhodnout, zda předplatné ke sledovanému elektronickému zdroji obnoví či nikoliv. Příslušná data mnohdy poskytují i samotní prodejci databází nebo producenti prostřednictvím administrátorských rozhraní, do nichž mají jejich zákazníci přístup. Kromě toho si jednotlivé knihovny mohou hlídat například počet přístupů do elektronických informačních zdrojů z vlastních internetových stránek, avšak relevance těchto dat bývá mnohdy diskutabilní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== COUNTER ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:counter1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''COUNTER''' ('''C'''ounting '''O'''nline '''U'''sage of '''N'''etworked '''E'''lectronic '''R'''esources) je iniciativa, která je určena přímo ke sledování četnosti přístupů do elektronických informačních zdrojů. Jedná se o neziskovou organizaci založenou v roce 2003. Jejími členy jsou významní vydavatelé, knihovny a další informační instituce. Hlavním výstupem činnosti COUNTERu bylo definování '''jednotných formátů''' pro vytváření statistik, takzvaných '''Codes of Practices'''. Takové formáty jsou určeny pro vyčíslení přístupů jak do databází a elektronických časopisů, tak do elektronických knih a referenčních děl. Vytvořené standardy jsou revidovány, přičemž nové aktualizace reflektují zpětnou vazbu od uživatelů. Výhodou také je, že standardizovaný formát poskytuje možnost objektivního srovnání využívanosti elektronických informačních zdrojů mezi jednotlivými knihovnami či institucemi. Systém je podporován všemi významnými producenty informačních služeb. Data mohou dostávat buď přímo participující knihovny, nebo producenti a distributoři databází, kteří při propagaci svých produktů velmi často nabízejí svým klientům kompletní statistiky přístupu. Organizace spolupracovala také s americkou standardizační autoritou NISO na normě '''SUSHI (Standardized Usage Statistics Harvesting Initiative)''', která přestavuje protokol pro automatický sběr dat a následné vytváření statistik. V praxi už tento protokol pracuje například u služby UStat. Klíčovou roli hrál COUNTER také v iniciativě '''Journal Usage Factor''' ([http://www.uksg.org/usagefactors http://www.uksg.org/usagefactors]). Zjednodušeně řečeno se jedná o údaj, který hodnotí kvalitu časopisu na základě jeho využívanosti. Pro jeho výpočet je třeba použít také data z jednoho ze standardizovaných formátů (konkrétně COUNTER JR1). COUNTER se podílel i na činnostech v projektu '''PIRUS2''' určeném pro potřeby měření přístupů do institucionálních repozitářů. Tento projekt byl ukončen v lednu 2009.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.projectcounter.org/index.html http://www.projectcounter.org/index.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== UStat ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ustat.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''UStat''' je nástroj, který naplno využívá možností formátu COUNTER a protokolu SUSHI, zmíněných u předchozí služby. Právě pomocí tohoto protokolu lze automaticky přenést statistiky z jednotlivých informačních zdrojů ve standardizovaném formátu COUNTER do jednotného rozhraní, kde má uživatel možnost statistiky centrálně uchovávat a generovat z nich výstupy ve formě tabulek a grafů. Instituce, které si službu předplatí, tak získávají „centrální místo“ pro sběr statistik z různých elektronických informačních zdrojů. Automatický přenos dat přímo do UStat podporuje zatím zhruba padesát producentů informačních služeb, do budoucna lze předpokládat, že jejich počet výrazně vzroste. Kromě automatizovaných postupů, lze statistiky do systému importovat také manuálně. UStat je nová služba společnosti Ex Libris. Jedná se o placený produkt. Zákazníci Ex Libris, kteří mají předplacenu některou z jejích dalších technologií, však mají přístup ke službě zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/sfx/copy_of_ustat http://www.multidata.cz/produkty/sfx/copy_of_ustat]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poněkud z jiného pohledu na data o využívání informačních zdrojů pohlíží projekt s názvem '''MESUR''' ([http://mesur.informatics.indiana.edu/ http://mesur.informatics.indiana.edu/]), za nímž stojí již dobře známý Herbert Van de Sompel společně s Johanem Bolenem. MESUR ('''ME'''trics from '''S'''cholarly '''U'''sage '''R'''esources) si dal za cíl vyvinout nové metriky pro hodnocení vědecké komunikace [VAVŘÍKOVÁ, 2010]. Používá k tomu modely založené na statistických datech o využívání informačních zdrojů, ale i citační data a další indikátory. Projekt probíhal v letech 2006-2008. Bylo zpracováno obrovské množství dat, na jejichž základě byl vytvořen sémantický model vědecké komunikace a byly navrženy zcela nové postupy pro hodnocení vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším z projektů, který se zabýval problematikou využívanosti informačních zdrojů, je '''JISC MOSAIC''' ([http://www.sero.co.uk/jisc-mosaic.html http://www.sero.co.uk/jisc-mosaic.html]). JISC MOSAIC ('''M'''aking '''O'''ur '''S'''hared '''A'''ctivity '''I'''nformation '''C'''ount) proběhl ve Velké Británii za účasti akademických knihoven. Klíčovou úlohu v projektu hrála pochopitelně organizace JISC ([http://www.jisc.ac.uk/ http://www.jisc.ac.uk/]). Kromě využívání elektronických zdrojů byly vyhodnocovány také statistiky výpůjček klasických tištěných knih. Výsledná zpráva projektu byla publikována v lednu 2010.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bsfx.jpg|Ukázka SFX linkování z bibliografické databáze Web of Science na plný text v systému EBSCO.&lt;br /&gt;
Soubor:taylorfrancis_doi.jpg|Záznam článku v systému Taylor &amp;amp; Francis se zvýrazněným identifikátorem DOI. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:vyvoj.jpg|Vývoj dokumentů s přiděleným identifikátorem DOI v systému Crossref za roky 2002-2011. Převzato z dokumentace systému. &lt;br /&gt;
Soubor:bmetalib.jpg|Vyhledávání v Jednotné informační bráně založené na technologii MetaLib. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bxerxes.jpg|Základní rozhraní federativního vyhledávače MetaLib na platformě Xerxes. Převzato ze stránek Knihovny UTB ve Zlíně.&lt;br /&gt;
Soubor:bprimocentral.jpg|Schéma fungování discovery indexu Primo Central. Převzato z dokumentace služby.&lt;br /&gt;
Soubor:brefworks.jpg|Bibliografický záznam stažený do systému RefWorks. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bzotero.jpg|Interface bibliografického manažeru Zotero. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bjournaltocs.jpg|Zobrazení obsahu aktuálního čísla časopisu v systému JournalTOCs. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nov%C3%A9_technologie_v_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEb%C3%A1ch&amp;diff=38204</id>
		<title>Nové technologie v informačních službách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nov%C3%A9_technologie_v_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEb%C3%A1ch&amp;diff=38204"/>
		<updated>2013-11-16T17:33:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* Produkty Serials Solutions */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační sféra je dynamicky se rozvíjející odvětví. Vývoj jde i v tomto oboru velmi rychle dopředu, a tak vznikají stále nové technologie a postupy, které mají umožnit uživateli efektivní přístup k potřebným informacím. Pro erudovaného uživatele je však samotný přístup k elektronickým informačním zdrojům naprostým minimem. Očekává totiž, že pro práci s nimi bude mít k dispozici komfortní prostředky. V poslední době na sebe upoutala pozornost celá řada tzv. '''nadstavbových nástrojů''', které uživateli pomáhají jak v orientaci v elektronických informačních zdrojích, tak při práci s vyhledanými dokumenty. Pochopitelně existují i systémy, které pomáhají při správě elektronických informačních zdrojů také samotným institucím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro efektivní správu elektronických informačních zdrojů =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Verde ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:verde1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Verde''' je dalším z produktů společnosti Ex Libris a přináší řešení v oblasti '''ERMS (Electronic Resources Management System)'''. Jedná se o systém, který komplexně řeší veškerou agendu spojenou s administrací elektronických informačních zdrojů, a to ve všech jeho cyklech. To znamená, že Verde pracuje se zdroji už při jejich výběru či zkušebních přístupech. Dále pak pochopitelně při aktivním provozu, a to až do vypršení licence, kdy se rozhoduje o prodloužení či naopak zrušení předplatného u daného informačního pramene. Správce systému tak má dokonalý přehled o všech kolekcích, které daná instituce předplácí, počtu licencí, dodavatelích, statistikách využívanosti atd. Verde přitom dokáže efektivně spolupracovat s dalšími produkty společnosti Ex Libris, především s SFX. Na tomto místě je nepochybně nutno podotknout, že správa elektronických informačních zdrojů je velmi aktuálním problémem zejména u větších vysokých škol a vědeckých institucí. Není totiž snadné hlídat velké množství obsáhlých elektronických informačních zdrojů, a proto může být Verde velmi cenným pomocníkem. Není překvapivé, že je používán řadou prestižních zahraničních vysokých škol. Velmi často se přitom jedná o konsorciální nákup tohoto placeného systému. V ČR je Verde zatím v ostrém provozu na Univerzitě Karlově v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/verde http://www.multidata.cz/produkty/verde]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EBSCONET ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebsconet.jpg|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak už napovídá samotný název, '''EBSCONET''' je produktem, jehož vývoj a funkcionalitu zajišťuje společnost EBSCO. Také zde se jedná o komplexní systém, který dokáže účinně evidovat veškeré aktivity organizace směrem k elektronickým informačním zdrojům, zejména elektronickým časopisům. Kromě toho dokáže EBSCONET spravovat také předplatné tištěných seriálů. Systém dává knihovně nejen kompletní informace o velkém množství nakupovaných zdrojů, ale také nástroje pro jejich administraci, objednávky, reklamace atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/ebsconet/Pages/index.aspx http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/ebsconet/Pages/index.aspx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobný systém s názvem '''360 Resource Manager''' nabízí také společnost Serials Solution. O produktech této společnosti bude pojednáno níže.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systémy pro správu elektronických informačních zdrojů jsou vyvíjeny jak na komerční, tak na volně dostupné bázi [BEITLOVÁ, 2011]. Z bezplatně dostupných systémů můžeme věnovat pozornost například produktům [http://erm.library.nd.edu/ '''CORAL'''], [http://researcher.sfu.ca/cufts '''CUFTS'''] nebo [http://murphylibrary.uwlax.edu/erm/ '''ERMes'''].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Linkovací nástroje =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SFX ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:sfx.jpg|130 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie '''SFX (Special Effects)''' je převratnou novinkou v rámci tzv. linkovacích služeb. Hypertextové odkazy, které jsou jinak velmi silnou stránkou elektronického prostředí, mají základní nevýhodu v tom, že bývají neaktuální, což často znemožňuje získání informací z adres, na něž hypertext odkazuje. Uživatel neznalý informačního prostředí navíc nemusí tušit, kde se například plný text dokumentu, k němuž zrovna vyhledal bibliografický záznam, může nacházet. Technologie SFX tyto problémy řeší tím, že neodkazuje přímo na cílovou adresu, nýbrž na SFX server, který zpracuje požadavek a obratem dodá uživateli reprezentativní množinu aktuálních odkazů. V knihovnickém pojetí je tento proces nazýván '''přidanými službami''', protože uživatel získává nikoliv pouze odkaz na samotný plný text, ale také další údaje o dokumentu (např. dostupnost dokumentu v knihovnách, možnost objednání kopie, pokud plný text není k dispozici, získání informací o autorovi atd.). Technologii vyvinuli '''Herbert Van de Sompel''' a '''Patrick Hochstembach''' původně na univerzitě v Gentu. Bibliografické údaje o dokumentu jsou na server přenášeny ve standardizovaném formátu '''OpenURL''', který v sobě nese veškeré potřebné identifikátory hledaného dokumentu. Na základě dodaných metadat je požadavek na serveru zpracován a uživateli jsou nabídnuty relevantní odkazy. Organizace, která disponuje vlastní instancí SFX, nastavuje v rozsáhlé '''znalostní bázi''' veškeré zdroje a služby, které má plnotextově k dispozici, což zaručuje, že uživatel dostane po zadání dotazu správné informace o dostupnosti hledaného dokumentu v rámci dané instituce. Technologie je dnes velmi využívána předními světovými knihovnami a dalšími informačními institucemi. Důležité je i to, že linkování může probíhat z mnoha různých míst. Nejčastěji se jedná o katalogy knihoven, databáze, internetové vyhledávače apod. Základní verzi SFX odkoupila od jejich původců firma Ex Libris a distribuuje ji na základě placené licence. Technologie založené na standardu OpenURL už implementovala do svých služeb řada producentů informačních služeb, takže nyní existuje mnoho modifikací technologie SFX. Je například využíván [http://ovid.linksolver.com/site/index.jsp '''LinkSolver'''] od Ovidu nebo [http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/linksource/Pages/index.aspx '''LinkSource'''] společnosti EBSCO. Instituce, které mají zájem technologii využívat, dostávají možnost vyzkoušet si SFX v testovací verzi, pochopitelně s omezeným penzem služeb. SFX má v nabídce také další přidané funkce. Jednou z nich je služba [http://www.exlibrisgroup.com/category/SFXMARCit '''MarcIt!'''], která umožňuje pohodlný import bibliografických záznamů elektronických časopisů do katalogu knihovny, případně jejich obohacení o podrobnější údaje. Popularitu rychle získal také další doplněk SFX zvaný [http://www.multidata.cz/produkty/bx '''bX''']. Toto vylepšení nabídl znovu Herbert Van de Sompel a jeho název je odvozen od pomyslné '''černé krabice (Black Box)''', kde imaginárně probíhá analýza sesbíraných dat. Tato technologie doporučuje uživateli další příbuzné dokumenty, které se vztahují k vyhledanému záznamu. Materiály jsou doporučovány na základě shromážděných údajů, které odrážejí aktivity uživatelů SFX v mnoha různých institucích. bX se specializuje zejména na doporučování článků. Pro zajímavost uvádíme, že podobná služba existuje také pro knihy v rámci katalogů jednotlivých knihoven. Je to produkt [http://www.bibtip.com '''BibTip'''] z produkce univerzity v německém Karlsruhe. Služby MarcIt! a bX nejsou součástí běžné licence SFX a případní zájemci si je musí zaplatit zvlášť. Další, tentokrát již standardní službou SFX je vytvoření seznamu elektronických časopisů pro danou instituci. Nová verze systému podporuje i vytváření seznamů elektronických knih. SFX také umožňuje vytvářet komplexní statistiky, protože veškeré přístupy do jednotlivých informačních zdrojů jsou soustavně sledovány. Novým počinem souvisejícím s SFX respektive s bX je [http://www.exlibrisgroup.com/category/bXHotArticles '''Hot Articles''']. Jedná se o službu představující pomyslný žebříček nejžádanějších článků v jednotlivých oborech. Znovu jsou zde využívána statistická data z mnoha instancí SFX po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/sfx http://www.multidata.cz/produkty/sfx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Crossref ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:crossref.jpg|120 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''Crossref''' je iniciativou, která se zaměřuje na propojování citací a textů článků od celé řady světových vydavatelů. V současné době je provozován neziskovou organizací '''PILA (Publishers International Linking Association)'''. Na rozdíl od SFX, které přináší širokou nabídku navazujících informací a služeb, je jedinou funkcí Crossref propojení na stránku, kde jsou umístěny informace o požadovaném článku, abstrakt a odkaz na plný text. Dostupnost plného textu není systémem žádným způsobem řešena. Fungování služby stojí na perzistentním identifikátoru '''DOI'''. Ten je producentům informací k dispozici na placeném základě a představuje '''trvalý''' a neměnný identifikátor digitálního objektu. DOI je technickou normou vydanou americkou normalizační institucí '''NISO'''. V systému Crossref je DOI přidělováno článkům, kapitolám z elektronických knih a konferenčním příspěvkům. Je nutno podotknout, že Crossref nemá výlučné právo přidělovat identifikátory DOI (existuje ještě několik dalších agentur, které tak mohou činit), nicméně jeho postavení je zcela dominantní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Všechny údaje o dokumentu s povinnou sadou metadat a identifikátorem DOI, na nějž je navázána URL adresa dokumentu, jsou uloženy v centrální bázi. Takováto forma registrace řeší pomíjivost a nestálost URL stránek a přináší bezproblémové přenesení na požadovaný dokument. DOI se obvykle vyskytuje v podobě hypertextového odkazu, což umožňuje okamžité přenesení na požadovaný dokument. Počet dokumentů opatřených identifikátorem DOI v roce 2012 přesáhne pětapadesátimilionovou hranici. Je třeba zdůraznit, že Crossref není databází článků, nýbrž pouze systémem, který registruje údaje potřebné pro propojení na cílový dokument. Vyhledání dokumentů podle DOI však je k dispozici, a to díky vyhledávači '''DOI Resolver''', který je umístěn na hlavních stránkách Crossrefu. Tato služba je využívána zejména v případě, že je DOI ve statické formě (není v podobě hypertextového odkazu). Po jeho překopírování do vyhledávače je uživatel okamžitě přesměrován na cílový dokument. Systém Crossref je podporován všemi významnými světovými producenty informačních služeb. Nespornou výhodu to přináší knihovnám a koncovým uživatelům, pro které je služba dostupná zcela zdarma. Přestože jsou systémy SFX a Crossref založeny na zcela odlišných standardech (SFX na OpenURL, Crossref na DOI), jejich spolupráce v praxi funguje naprosto bezproblémově. V případě, že institucionální uživatel chce, aby DOI linkovalo přes SFX a tím ověřovalo dostupnost plného textu dokumentu, stačí zaregistrovat institucionální SFX instanci u organizace Crossref a při použití funkce tzv. '''cookie pusheru''' dojde k přesměrování na příslušné SFX.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.crossref.org/ http://www.crossref.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:crosscheck.jpg|120 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další významnou aktivitou organizace Crossref je služba '''Crosscheck'''. Ta reaguje na zvýšené riziko plagiátorství. Elektronické prostředí umožňuje velmi rychlý přístup k řadě informací, které byly ještě nedávno obtížně dostupné. Tato informační expanze přináší jako jeden z negativních důsledků také snadnou možnost „opisování“, tedy situaci, kdy jeden autor převezme text jiného tvůrce, aniž by ho řádně citoval. Je proto třeba vyvíjet pokročilé nástroje, které dokážou tyto neduhy účinně odhalovat. Podobně laděný systém funguje i v ČR, ovšem je zaměřen na plagiátorství u vysokoškolských kvalifikačních prací, případně na seminární práce (viz kapitola 16.8.2). Crossref uvedl v roce 2007 nový nástroj, který se boji proti plagiátorství intenzivně věnuje. Služba CrossCheck je založena na software '''iThenticate''' a slouží editorům vědeckých časopisů. Ti si tak mohou ještě před finálním vydáním daného článku překontrolovat, zda se nejedná o plagiát [VAVŘÍKOVÁ, 2007]. Dokumenty jsou kontrolovány oproti rozsáhlým databázím členských institucí, ke kterým patří několik desítek významných vydavatelství (včetně vydavatelství Elsevier, Springer, Wiley nebo Taylor &amp;amp; Francis). Pro zapojené instituce se jedná o placenou službu. Menší díl poplatků je účtován za samotnou kontrolu dokumentů a inkasuje ho přímo společnost [http://iparadigms.com/ '''iParadigms'''], která je producentem softwaru iThenticate. Druhou část poplatku za službu už si účtuje Crossref a jedná se o částku, která se rovná 20&amp;amp;nbsp;% ročního členského příspěvku. CrossCheck není určen pro individuální uživatele. Ti mají možnost, a to rovněž na placené bázi, kontrolovat svoje práce pomocí technologie iThenticate přímo na stránkách producenta ([http://www.ithenticate.com http://www.ithenticate.com]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více informací: [http://www.crossref.org/crosscheck.html http://www.crossref.org/crosscheck.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době se do popředí zájmu dostává také další služba z produkce Crossref nazvaná [http://www.crossref.org/crossmark/index.html '''CrossMark''']. Jedná se o systém, který zkoumá a validuje status dokumentu s ohledem na jeho případné aktualizace. Uživatelé tak dostávají jasnou informaci o tom, zda pracují s nejaktuálnější verzí práce či nikoliv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším identifikátorem, který se využívá v elektronickém prostředí, je [http://www.handle.net '''Handle'''], velmi rozšířený zejména v oblasti digitálních repozitářů. Z architektury tohoto identifikátoru ostatně vychází taky výše zmiňovaný DOI.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Federativní vyhledávače =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== MetaLib ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:metalib1.png|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Federativní vyhledávače''' jsou technologie, jež umožňují paralelní vyhledávání ve více zapojených zdrojích. Patří mezi ně i '''MetaLib'''. Pro uživatele znamená jednoduchou možnost zadání jediného dotazu s tím, že se mu vrátí výsledky ze všech informačních zdrojů, které jsou do MetaLibu zapojeny. Pro poskytovatele informačních služeb se zase jedná o nabídku integrace různorodých informačních zdrojů „pod jednu střechu“. Může se jednat například o databáze, knihovní katalogy, soubory elektronických časopisů a další rozličné informační prameny. Ty jsou poté prohledávány centrálně. MetaLib je produktem dobře známé izraelské firmy Ex Libris a stejně jako u SFX se jedná o komerční technologii. Na bázi kombinace technologií MetaLib a SFX funguje v českém prostředí velmi oblíbená služba '''Jednotná informační brána'''. Technologie pro federativní vyhledávání jsou v poslední době intenzivně nahrazovány moderními discovery indexy (viz podkapitola 22.5). V českých podmínkách však dochází k tomuto procesu velmi pozvolna, a to zejména kvůli nedostatku financí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/metalib http://www.multidata.cz/produkty/metalib]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platforma Xerxes ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:xerxes1.jpg|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instituce, které chtějí funkcionalitu a design vyhledávače MetaLib ještě vylepšit, mohou použít nadstavbu v podobě rozhraní '''Xerxes'''. Vše je postaveno na službách '''x-serveru''', který dokáže přenášet data z MetaLibu a vyhledávací pole tak může být zasazeno do zcela jiné internetové stránky. Systém Xerxes pak nabízí uživateli, oproti standardnímu rozhraní MetaLibu, velmi atraktivní platformu s mnoha užitečnými nástroji. Xerxes je vyvíjen '''Davidem Walkerem''' na '''California State University''' a v současné době ho používá zhruba čtyřicet institucí, zejména z USA, ale i Japonska a Evropy. Autor už získal za vývoj platformy celou řadu ocenění. Jedná se o volně dostupné řešení, které si mohou zdarma implementovat všichni zájemci, kteří mají předplacený MetaLib. První institucí v České republice, která Xerxes do svých služeb zapojila, je '''Knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně'''. V roce 2011 byla oznámena informace o tom, že je vyvíjena verze Xerxes 2.0, která nebude podporovat pouze MetaLib, ale zejména discovery systémy. Je otázkou do jaké míry bude Xerxes po jejich nástupu využíván, neboť tyto produkty (na rozdíl od MetaLibu) velmi dbají o komfort a kvalitu svých rozhraní. Naopak velmi přínosnou novinkou bude s vysokou pravděpodobností zahrnutá služba '''Solr''', která může v jediné centrální databázi sjednotit řadu lokálně provozovaných zdrojů, jež nelze standardně integrovat do databází samotných discovery indexů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://code.google.com/p/xerxes-portal/ http://code.google.com/p/xerxes-portal/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Xerxes na UTB ve Zlíně: [http://portal.knihovna.utb.cz/ http://portal.knihovna.utb.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie pro federativní vyhledávání mají v portfoliu svých produktů také společnosti EBSCO a Serials Solution. Druhá jmenovaná získala v roce 2008 v té době velmi dobře etablovanou službu '''WebFeat''', která zaznamenala pronikavý úspěch zejména ve Spojených státech, kde byla díky své obsáhlé znalostní bázi a pružné cenové politice používána ve více než 16 000 knihoven. Nyní už však služba není dostupná, neboť byla integrována do obdobné služby '''360 Search''' (viz podkapitola 22.6).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Discovery indexy =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Discovery indexy''' se stávájí trendem současnosti. Vše je založeno na '''centrální indexaci''', takže uživatel neprohledává řadu roztříštěných informačních zdrojů, ale jednu centrální „megadatabázi“. Klíčovou výhodou těchto služeb je nepochybně především rychlost. Zatímco federativní vyhledávače dokážou prohledat zapojené zdroje řádově v desítkách vteřin (ideálně v rámci několika vteřin), u discovery indexů je tento ohlas mnohonásobně rychlejší. Důležitá je účinná spolupráce s producenty informačních služeb. Ti musí být zapojeni do centrální báze, aby mohly knihovny nabídnout v rámci discovery indexů veškeré portfolio předplacených zdrojů. Nejvýznamnější producenti těchto vyhledávačů už do bází zapojili celou řadu informačních pramenů od mnoha respektovaných institucí a s dalšími jednají o případné participaci. U discovery indexů může logicky vyvstat otázka, jak se tyto služby liší od klasického Googlu, který pracuje na shodném principu (vyhledává v obrovském centrálním indexu). Přidaná hodnota tkví jednoznačně v kvalitě dat a propracovanosti uživatelského rozhraní. Zatímco Google pracuje s obrovskou množinou nekonzistentních údajů, discovery indexy obsahují kvalitní strukturovaná data od významných producentů vědeckých informací. To zaručuje uživateli po vyhledání dotazu precizně uspořádanou množinu nalezených výsledků. Moderní rozhraní discovery indexů kromě přehlednosti a intuitivnosti nabízejí řadu přidaných služeb a funkcionalit. Pokud však přece jenom instituce, která si některý z discovery systémů předplácí, není s uživatelským rozhraním spokojena, může si obvykle přes technologii API toto rozhraní uzpůsobit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Summon ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:summon.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Názorným příkladem discovery indexu je '''Summon''' od společnosti Serials Solutions (součást společnosti ProQuest). Ten dosáhl v roce 2013 hranice 700 zákazníků ze 40 zemí. Summon je masivní vyhledávač, který umožňuje centrální vyhledávání nejen ve všech informačních produktech domovského ProQuestu, ale také v obsazích dalších zúčastněných institucí. K těm se počítá celá řada prestižních vydavatelství. Summon obsahuje jak elektronické, tak tištěné dokumenty. Zaindexováno bylo doposud více než 1,4 miliardy jednotek. Poprvé byl Summon uveden do ostrého provozu na Grand Valley State University.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.serialssolutions.com/summon/ http://www.serialssolutions.com/summon/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Primo Central ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:primocentral.jpg|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Ex Libris disponuje rovněž službou založenou na centrální indexaci zdrojů. Jedná se o '''Primo Central''', která má úzkou vazbu na další služby společnosti, především '''Primo''' (jednotné rozhraní pro přístup k informačním zdrojům knihovny) a MetaLib, kde je Primo Central nabízeno bezplatně jako jedna ze zapojených databází. Rovněž centrální databáze Prima Central obsahuje miliony záznamů od řady prestižních vydavatelů. Zatím však nelze konstatovat, že by výměna dat mezi producenty probíhala úplně bezproblémově. Některé společnosti si totiž své informační obsahy před konkurencí pečlivě chrání. Specifikem Prima Central je to, že se pořizuje na základě licence, v drtivé většině s interface Primo (ostatní discovery indexy jsou dostupné ve formě služby).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/primo-central/co-je-primo-central http://www.multidata.cz/produkty/primo-central/co-je-primo-central]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EBSCO Discovery Service (EDS) ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebscoeds.jpg|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Svou nabídku v oblasti discovery indexů představila i firma EBSCO. Produkt '''EBSCO Discovery Service (EDS)''' přitom představuje výraznou konkurenci pro obě výše uvedené služby. EBSCO má s agregovaným hledáním zkušenosti už v rámci své tradiční platformy '''EBSCOhost''', na které je provozována řada hodnotných databází. Posun k discovery indexu tak byl jen dalším logickým krokem. Společnosti se vyplácí sázka na vysokou kvalitu indexace dat, která jsou v EDS zahrnuta. Nabízena je vysoká variabilita při tvorbě rozhraní celého systému. V případě, že uživatel má zájem o konkrétní obor, jsou mu k dispozici i předmětové kolekce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.ebscohost.com/discovery http://www.ebscohost.com/discovery]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posledním velkým hráčem na poli discovery indexů je služba z produkce organizace OCLC [http://www.oclc.org/worldcatlocal/ '''WorldCat Local''']. Ta je rozšířena především v USA a její centrální databáze obsahuje v současnosti přes 2 miliardy jednotek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Produkty Serials Solutions =&lt;br /&gt;
[[Soubor:serialssolutions.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produktem Serials Solutions je hned množina jednotlivých řešení efektivní správy a práce s elektronickými informačními zdroji. Rámcově se jedná o obdobná řešení, jako jsou produkty společnosti Ex Libris (SFX, MetaLib, MarcIt!), ale k dispozici jsou i některé další služby. Organizace Serials Solutions, která systémy vyvíjí, je divizí společnosti ProQuest. Nasazení těchto technologií v informačních produktech ProQuestu a spolupracujících firem tedy není problémem. Řešení Serials Solutions mají však logicky podporu všech významných producentů informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do rodiny produktů Serials Solutions patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Core''' – základní modul pro správu elektronických informačních zdrojů. Udržuje centrální znalostní bázi elektronických pramenů zvanou '''KnowledgeWorks''', v níž jsou aktivovány předplacené zdroje. Vytváří mimo jiné i seznam dostupných elektronických časopisů pro danou instituci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Link''' – jedná se o linkovací nástroj pro ověřování dostupnosti plných textů a dalších služeb. Fungování je stejně jako technologie SFX založeno na standardu OpenURL, rovněž zde je možná spolupráce i se systémem DOI.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 MARC Updates''' – obdoba služby MarcIt!. Ze znalostní báze lze exportovat celou řadu záznamů elektronických časopisů a poté je importovat ve formátu MARC21 do knihovního katalogu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Counter''' – služba, která je určena pro tvorbu statistik. Systém sleduje přístupy do jednotlivých informačních zdrojů a přináší pokročilé nástroje pro jejich statistické zpracování a vyhodnocování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Resource Manager '''– komplexní systém pro správu elektronických zdrojů v organizaci. Systém kontroluje zakoupené licence, předplatné elektronických zdrojů, eviduje jednotlivé dodavatele, ovlivňuje akviziční proces a vyhodnocuje efektivitu vynaložených finančních prostředků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Search''' – služba určená pro federativní vyhledávání podobně jako systém MetaLib. Uživatel definuje vyhledávací skupiny informačních zdrojů, které jsou posléze prohledávány paralelně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veškeré jmenované produkty mají velmi úzkou vzájemnou provazbu a obvykle je instituce kupuje zároveň buď všechny, nebo alespoň kombinaci některých z nich. Úspěch sklízí Serials Solutions v současné době také se svým vyhledávačem '''Summon'''. Zajímavým produktem je pak rovněž [http://www.serialssolutions.com/en/services/aquabrowser '''AquaBrowser'''], který je určen pro zatraktivnění a zjednodušení knihovních katalogů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.serialssolutions.com/ http://www.serialssolutions.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Bibliografické manažery =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto nadstavbové nástroje jsou určeny k efektivnější a komfortnější práci s vyhledanými dokumenty respektive jejich citacemi. Proto jsou také někdy nazývány citačními manažery. Uživatel, který pracuje s velkým množstvím informačních zdrojů, potřebuje místo pro ukládání a další zpracování vyhledaných bibliografických záznamů. Bibliografické manažery mu to vše umožňují. V jejich rámci si lze vytvářet mimo jiné personální bibliografii nebo soustřeďovat materiály, ze kterých bude uživatel čerpat například při psaní odborného článku. Některé produkty tohoto typu dokážou pracovat i na úrovni plných textů. Záznamy jsou obvykle do manažerů nahrávány přímo z vědeckých databází. Každá databáze však nemusí nutně automaticky podporovat import do všech bibliografických manažerů. Proto je někdy nutno importovat záznamy jinými cestami. Jednou ze základních a zároveň nejpoužívanějších funkcí citačních manažerů je hromadné přeformátovávání bibliografických záznamů. V praxi totiž existují stovky citačních norem. Bibliografické manažery je podchytí a dávají uživatelům jednoduchou možnost převést nashromážděné záznamy do potřebného formátu. Na trhu se v tomto směru objevují jak placené manažery, tak nástroje, které jsou dostupné zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V českém prostředí je velmi populární služba '''Citace.com''' ([http://www.citace.com http://www.citace.com]). V rámci ní mohou uživatelé vytvářet a ukládat citace podle norem '''ČSN ISO 690''' a '''ČSN ISO 690-2'''. Systém je volně dostupný, pro využití rozšířených funkcí je třeba použít bezplatnou registraci. Služba dokáže účinně spolupracovat i s technologií SFX, a to v obou směrech (automatické přebírání dat z SFX a následná jednoduchá tvorba citace a naopak vyhledávání plných textů k uloženým citacím pomocí SFX ikonky umístěné přímo v generátoru). Vyšší verzi systému pak představuje služba '''CitacePro''' ([http://www.citacepro.com/ http://www.citacepro.com/]), která podporuje více citačních stylů a disponuje řadou dalších užitečných funkcionalit. Služba už je však dostupná výhradně v komerčním režimu. Na tomto místě je třeba představit nejpoužívanější světové bibliografické manažery.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RefWorks ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:refworks.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento citační manažer je v současné době jedním z nejpoužívanějších. Automatický import záznamů do '''RefWorks''' podporuje většina nejprestižnějších databází. Jeho výhodou je obrovské množství citačních norem, které obsahuje. Kromě jiného je to první produkt svého druhu, který do svého obsahu zaimplementoval i českou citační normu '''ČSN ISO 690'''. Producentem systému je stejnojmenná společnost. RefWorks je sice komerčním produktem, ale velmi jednoduchým způsobem do něho lze sjednat měsíční testovací přístup. Licenční politika je přitom značně variabilní a lze sjednávat předplatné jak na úrovni institucí, tak pro individuálního uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.refworks.com/ http://www.refworks.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EndNote ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:endnote.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém byl vytvořen firmou '''Thomson Corporation''' a plně vyhovuje náročným požadavkům pro práci s bibliografickými záznamy dokumentů. Jeho omezenou verzi s názvem '''EndNoteWeb''' mohou zdarma používat uživatelé citačního rejstříku Web of Science. Využití je v rámci databáze vázáno na bezplatnou registraci. Placená verze '''EndNote''' pak nabízí i další rozšířené funkce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.endnote.com/ http://www.endnote.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jinými rozšířenými placenými bibliografickými manažery jsou například '''ProCite''' ([http://www.procite.com/ http://www.procite.com/]) nebo '''Reference Manager''' ([http://www.refman.com/ http://www.refman.com/]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== QUOSA ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:quosa.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi zajímavým produktem, který v poslední době nabývá na popularitě, je systém '''QUOSA'''. Nejedná se o klasický bibliografický manažer, nýbrž o nástroj, který pracuje s '''plnými texty''' a umožňuje uživateli stahování, správu, vyhledávání a komfortní práci s rozsáhlým fondem nashromážděných materiálů. QUOSA dokáže de facto vytvořit digitální knihovnu ze stažených textů a zajišťuje mimo jiné její kompletní správu, plnotextové vyhledávání nebo sdílení. Produkt obsahuje několik dílčích komponentů, z nichž nejdůležitější jsou '''QUOSA Information Manager''', která zajišťuje vyhledávání v databázích, a '''QUOSA Virtual Library''', což je platforma pro práci s plnými texty dokumentů. V roce 2008 byla navázána spolupráce s databází Scopus, kde se Quosa podílí na funkci '''Document Download Manager''', která je pro předplatitele Scopusu bezplatná. Quosa spolupracuje i s dalšími významnými informačními institucemi (například s databázovými centry Dialog či Ovid). Jinak je systém dostupný po zaplacení licence, ale je možné také požádat o testovací verzi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.quosa.com/ http://www.quosa.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobnou službu představuje také '''Mendeley '''([http://www.mendeley.com/ http://www.mendeley.com/]), který v současné době zažívá obrovský rozmach. Jedná se totiž o komplexní službu, která je zároveň do značné míry laděna jako akademická sociální síť a má už téměř dva miliony členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Volně dostupné systémy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zotero ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:zotero.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U nekomerčních systémů je velmi zajímavá služba '''Zotero'''. Tu je možno zdarma stáhnout jako plugin internetového prohlížeče '''Mozilla Firefox'''. Stažení dokumentu do Zotera je pak otázkou jednoho kliknutí na příslušnou ikonku. Bibliografický manažer navíc podporuje i automatické načítání záznamů z SFX menu a ukládání plných textů stažených dokumentů. Zotero je k dispozici i v češtině, a přestože obsahuje stovky citačních stylů, ČSN ISO 690 mezi nimi chybí. Systém je velmi oceňován pro svou jednoduchost a intuitivnost. Jediným faktorem, který brzdí jeho větší rozšíření, je vázanost Zotera výhradně na prohlížeč Mozilla Firefox.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.zotero.org http://www.zotero.org]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dispozici je mnoho dalších nekomerčních citačních manažerů. Liší se kvalitou i rozdílným spektrem nabízených funkcí. Nejvýznamnějšími volně dostupnými systémy jsou:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CiteUlike – [http://www.citeulike.org/ http://www.citeulike.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BiBteX – [http://www.bibtex.org/ http://www.bibtex.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BibSonomy – [http://www.bibsonomy.org/ http://www.bibsonomy.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citation Machine – [http://www.citationmachine.net/ http://www.citationmachine.net/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro sdílení dokumentů =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě efektivní práce s vyhledanými záznamy a plnými texty existuje také zřetelná potřeba tyto dokumenty sdílet. Vědci totiž obvykle pracují v týmech, mnohdy mezinárodních, a potřebují se podělit o své informační zdroje i s kolegy participujícími na daném výzkumu. Pro tyto účely byl vyvinut například vysoce sofistikovaný a oceňovaný produkt '''RefShare''' ([http://www.refworks.com/content/products/refshare/content.asp http://www.refworks.com/content/products/refshare/content.asp]), který je úzce spjatý s bibliografickým manažerem RefWorks. Díky tomuto systému může uživatel zpřístupnit své dokumenty i dalším osobám. Ani vědecké sféře se nevyhýbá současný velký rozmach sociálních sítí. Ty jsou již ze své podstaty určeny pro výměnu informací mezi lidmi. Pro účely vědecké komunity slouží například akademická sociální síť '''ResearchGATE''' ([http://www.researchgate.net/ http://www.researchgate.net/]), kde mohou vědci nejen sdílet své dokumenty a tvořit skupiny s kolegy zaměřenými na stejnou oblast výzkumu, ale také vyhledávat informace ze zapojených volně dostupných databází. Podobně komplexní systém představuje služba '''Mendeley''', která již byla v této práci zmíněna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro tvorbu průběžných rešerší =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Drtivá většina informačních zdrojů, které byly doposud v této publikaci popsány, slouží spíše pro vyhotovování retrospektivních rešerší. To znamená, že uživatel vyhledává záznamy na určité téma z již vydaných dokumentů. Existují však i systémy určené pro bezprostřední informování o novinkách. Jsou to specializované služby s velmi rychlou aktualizací, které informují uživatele v reálném čase o tom, že zrovna vyšel článek na téma, které ho zajímá. Klasické databáze se snaží tyto služby také poskytovat na základě alertů a přednastavených vyhledávacích profilů, jenže se zde negativně projevuje pomalá aktualizace a dlouhotrvající zpracovávání dokumentů ještě předtím, než se vůbec dostanou do obsahu databáze. Oproti tomu systémy pro průběžné rešeršování jsou doplňovány denně. Přinášejí uživateli rychlou informaci o existenci nového dokumentu, avšak žádným způsobem již neřeší jeho finální plnotextovou dostupnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RefAware ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:refaware.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''RefAware''' sleduje 8 000 recenzovaných časopisů. Uživatelům jsou po nastavení vyhledávacího profilu zasílána aktuální upozornění na nové dokumenty v podobě emailů. RefAware je placenou službou, která primárně obsahuje šest tematických oblastí. Vyhledané citace je možno stahovat do bibliografického manažeru RefWorks, který se službou úzce spolupracuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.refaware.com/ http://www.refaware.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== JournalTOCs ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:journaltocs.jpg|140 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služba '''JournalTOCs''' přináší aktuální obsahy více než 23 000 časopisů od 2 034 vydavatelů, mezi nimiž nechybí ani ty nejuznávanější vydavatelské domy. Pro individuální uživatele je služba dostupná zdarma, institucionální kustomizace jsou k dispozici za velmi solidních ekonomických podmínek. Systém je provozován iniciativou '''ICBL''' ([http://www.icbl.hw.ac.uk/ http://www.icbl.hw.ac.uk/]), která vznikla při '''Heriot-Watt University''' ([http://www.hw.ac.uk/ http://www.hw.ac.uk/]). Podobnou službu donedávna představovala '''ticTOCs Journal Table of Contents'''. V únoru 2012 však ukončila svoji činnost a svým uživatelům doporučila dále používat službu JournalTOCs.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.journaltocs.ac.uk/ http://www.journaltocs.ac.uk/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobnými službami jsou '''TechJournalContents''' ([http://www.techxtra.ac.uk/techtocs/ http://www.techxtra.ac.uk/techtocs/]) a '''Zetoc''' ([http://zetoc.mimas.ac.uk/ http://zetoc.mimas.ac.uk/]), který je provozován ve spolupráci s British Library a představuje velmi masivní systém s velkým počtem monitorovaných časopisů. Zetoc má však bohužel poněkud specifickou uživatelskou politiku, a tak je přístupný pouze pro vybrané instituce [KRČÁL, 2011].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vzdálený přístup k elektronickým informačním zdrojům =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak už bylo uvedeno, přístup do licencovaných databází a dalších placených elektronických zdrojů je realizován přes jasně definovanou množinu IP adres institucionálních počítačů. V praxi to obvykle znamená, že přístup do elektronických informačních pramenů je možný bez jakýchkoliv restrikcí z počítačů umístěných v knihovně, která dané zdroje předplácí. Proč však v rámci vysokého standardu služeb nenabídnout autorizovaným uživatelům přístup k licencovaným zdrojům i z domova či jakékoliv jiné internetové lokace? Realizace tzv. '''vzdáleného přístupu''' je v těchto případech běžně řešena technologiemi typu VPN či proxy servery, které umožní přidělit autentifikovanému uživateli příslušnou IP adresu. Světlo světa však spatřují mnohem sofistikovanější systémy, které sjednocují architekturu vzdáleného přístupu mnohdy i ve spolupráci se samotnými producenty informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Shibboleth ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:shibboleth.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shibboleth''' je projektem konsorcia '''Internet2''' ([http://www.internet2.edu/ http://www.internet2.edu/]). Princip celého systému spočívá v tom, že uživateli, který se pokouší dostat do licencovaného obsahu a není v rozsahu povolených IP adres, je nabídnut seznam institucí s přístupem. Po výběru své domovské instituce je automaticky přesměrován na její přihlašovací stránky, kde se musí řádně autentifikovat svými lokálními přihlašovacími údaji. Poté je přesměrován zpět na požadovaný informační zdroj, kde už je identifikován jako člen instituce a jsou mu zpřístupněny příslušné služby. V projektu jsou tedy zapojeny jak instituce, které informační zdroje předplácejí (knihovny, univerzity, vědecké instituce), tak producenti informačních zdrojů. Ti jsou v celém systému označováni jako '''poskytovatelé služeb''', zatímco předplácející instituce jsou nazývány '''poskytovateli identity''' [SATRAPA, 2005]. Drtivá většina prestižních světových vydavatelství je na vzdálený přístup pomocí Shibbolethu připravena. V praxi také funguje velmi účinně kooperace systému Shibboleth s jinou technologií pro zajištění vzdáleného přístupu EZproxy (viz podkapitola 22.10.3). V České republice začíná vzdálený přístup přes Shibboleth nabírat rovněž na obrátkách. Orgány, které se této otázce věnují, což jsou '''Česká akademická federace identit''' ([http://www.eduid.cz/ http://www.eduid.cz/]) a odborná komise při '''Asociaci knihoven vysokých škol České republiky,''' pracují velmi intenzivně na tom, aby bylo možno přes Shibboleth přistupovat do stále většího množství informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://shibboleth.net/ http://shibboleth.net/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== HAN ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:han.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HAN (Hidden Automatic Navigator)''' funguje jako softwarový produkt dodávaný společností '''H+Software GmbH'''. Představuje specializovaný systém na řízení přístupu k elektronickým zdrojům. Jeho primární funkcí je umožnit uživatelům pracovat s elektronickými zdroji odkudkoliv a kdykoliv. Po ověření identity uživatele mu je přiřazena IP adresa instituce a práva přístupu k jednotlivým zdrojům. Tuto funkci zvládne i standardní proxy server, výhodou HAN je však robustnost řešení a specializace na elektronické zdroje. Díky tomu je možné udělit přístup nejen do zdrojů omezených IP adresou, ale i do těch, které jsou chráněny heslem. Přihlašovací údaje jsou předávány interně, uživatel k nim nemá přístup a nehrozí tedy jejich zneužití. U zdrojů omezených současně pracujícími uživateli je v případě vyčerpání licencí uživatel o tomto informován a zařazen do pořadí. Po uvolnění licence předchozím uživatelem je mu přístup umožněn. Systém přináší výhody i knihovníkům. Obsahuje totiž všechny předplácené zdroje a lze díky němu získat komplexní přehled a jednotné statistiky využívání jednotlivých informačních služeb. Na jejich základě poté mohou akviziční pracovníci upravit nákupy portfolií a počty předplácených licencí. H+H navíc nabízí také dva zajímavé doplňkové produkty, které mohou uživatelům značně usnadnit práci. Prvním z nich je software '''Virtual CD''', který umožňuje kopírování obsahů CD/DVD na pevný disk ve velmi zkomprimované podobě. Data jsou pak k dispozici většímu množství uživatelů. Aplikace '''NetMan''' zase může v kombinaci s HAN vytvořit pokročilé portálové řešení pro přístup k rozličným informačním službám. Všechny tyto produkty jsou dostupné po zaplacení příslušných licenčních poplatků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.hh-han.com/ http://www.hh-han.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EZproxy ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:OCLC.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou vzdáleného přístupu se zabývá také organizace OCLC. Ta odkoupila od firmy '''Useful Utilities''' licenci na nástroj zvaný '''EZproxy'''. Jedná se o middleware, který je schopen spolupracovat také s jinými technologiemi vzdáleného přístupu (např. Shibboleth). Jeho primárním cílem je poskytnout autentifikovanému uživateli přístup k elektronickým informačním zdrojům z jakékoliv internetové lokace. Výhodou je možnost identifikace na základě skupin. Tu ocení zejména univerzity, kde má každá fakulta sjednán přístup k rozdílným informačním zdrojům. EZproxy uživatele rozpozná a nabídne mu relevantní množinu databází, do nichž je daný člověk oprávněn přistupovat. Systém navíc umožňuje tvorbu komplexních statistik přístupů k jednotlivým informačním zdrojům [PAVLÍK, 2008]. Technologie je velmi rozšířena a celosvětově ji používá více než 4 000 institucionálních uživatelů. Jedním z nich je také Univerzita Karlova v Praze, ale EZproxy využívá v ČR i několik dalších institucí. OCLC nabízí zájemcům možnost měsíčního testovacího přístupu, jinak se jedná o komerční produkt.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.oclc.org/ezproxy/ http://www.oclc.org/ezproxy/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro sledování přístupů k elektronickým informačním zdrojům =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sledování četnosti přístupů do elektronických informačních zdrojů, tvorba statistik a jejich následné vyhodnocování patří k důležitým činnostem při evaluaci jednotlivých informačních zdrojů. Knihovna se může na základě zjištěných údajů rozhodnout, zda předplatné ke sledovanému elektronickému zdroji obnoví či nikoliv. Příslušná data mnohdy poskytují i samotní prodejci databází nebo producenti prostřednictvím administrátorských rozhraní, do nichž mají jejich zákazníci přístup. Kromě toho si jednotlivé knihovny mohou hlídat například počet přístupů do elektronických informačních zdrojů z vlastních internetových stránek, avšak relevance těchto dat bývá mnohdy diskutabilní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== COUNTER ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:counter1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''COUNTER''' ('''C'''ounting '''O'''nline '''U'''sage of '''N'''etworked '''E'''lectronic '''R'''esources) je iniciativa, která je určena přímo ke sledování četnosti přístupů do elektronických informačních zdrojů. Jedná se o neziskovou organizaci založenou v roce 2003. Jejími členy jsou významní vydavatelé, knihovny a další informační instituce. Hlavním výstupem činnosti COUNTERu bylo definování '''jednotných formátů''' pro vytváření statistik, takzvaných '''Codes of Practices'''. Takové formáty jsou určeny pro vyčíslení přístupů jak do databází a elektronických časopisů, tak do elektronických knih a referenčních děl. Vytvořené standardy jsou revidovány, přičemž nové aktualizace reflektují zpětnou vazbu od uživatelů. Výhodou také je, že standardizovaný formát poskytuje možnost objektivního srovnání využívanosti elektronických informačních zdrojů mezi jednotlivými knihovnami či institucemi. Systém je podporován všemi významnými producenty informačních služeb. Data mohou dostávat buď přímo participující knihovny, nebo producenti a distributoři databází, kteří při propagaci svých produktů velmi často nabízejí svým klientům kompletní statistiky přístupu. Organizace spolupracovala také s americkou standardizační autoritou NISO na normě '''SUSHI (Standardized Usage Statistics Harvesting Initiative)''', která přestavuje protokol pro automatický sběr dat a následné vytváření statistik. V praxi už tento protokol pracuje například u služby UStat. Klíčovou roli hrál COUNTER také v iniciativě '''Journal Usage Factor''' ([http://www.uksg.org/usagefactors http://www.uksg.org/usagefactors]). Zjednodušeně řečeno se jedná o údaj, který hodnotí kvalitu časopisu na základě jeho využívanosti. Pro jeho výpočet je třeba použít také data z jednoho ze standardizovaných formátů (konkrétně COUNTER JR1). COUNTER se podílel i na činnostech v projektu '''PIRUS2''' určeném pro potřeby měření přístupů do institucionálních repozitářů. Tento projekt byl ukončen v lednu 2009.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.projectcounter.org/index.html http://www.projectcounter.org/index.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== UStat ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ustat.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''UStat''' je nástroj, který naplno využívá možností formátu COUNTER a protokolu SUSHI, zmíněných u předchozí služby. Právě pomocí tohoto protokolu lze automaticky přenést statistiky z jednotlivých informačních zdrojů ve standardizovaném formátu COUNTER do jednotného rozhraní, kde má uživatel možnost statistiky centrálně uchovávat a generovat z nich výstupy ve formě tabulek a grafů. Instituce, které si službu předplatí, tak získávají „centrální místo“ pro sběr statistik z různých elektronických informačních zdrojů. Automatický přenos dat přímo do UStat podporuje zatím zhruba padesát producentů informačních služeb, do budoucna lze předpokládat, že jejich počet výrazně vzroste. Kromě automatizovaných postupů, lze statistiky do systému importovat také manuálně. UStat je nová služba společnosti Ex Libris. Jedná se o placený produkt. Zákazníci Ex Libris, kteří mají předplacenu některou z jejích dalších technologií, však mají přístup ke službě zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/sfx/copy_of_ustat http://www.multidata.cz/produkty/sfx/copy_of_ustat]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poněkud z jiného pohledu na data o využívání informačních zdrojů pohlíží projekt s názvem '''MESUR''' ([http://mesur.informatics.indiana.edu/ http://mesur.informatics.indiana.edu/]), za nímž stojí již dobře známý Herbert Van de Sompel společně s Johanem Bolenem. MESUR ('''ME'''trics from '''S'''cholarly '''U'''sage '''R'''esources) si dal za cíl vyvinout nové metriky pro hodnocení vědecké komunikace [VAVŘÍKOVÁ, 2010]. Používá k tomu modely založené na statistických datech o využívání informačních zdrojů, ale i citační data a další indikátory. Projekt probíhal v letech 2006-2008. Bylo zpracováno obrovské množství dat, na jejichž základě byl vytvořen sémantický model vědecké komunikace a byly navrženy zcela nové postupy pro hodnocení vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším z projektů, který se zabýval problematikou využívanosti informačních zdrojů, je '''JISC MOSAIC''' ([http://www.sero.co.uk/jisc-mosaic.html http://www.sero.co.uk/jisc-mosaic.html]). JISC MOSAIC ('''M'''aking '''O'''ur '''S'''hared '''A'''ctivity '''I'''nformation '''C'''ount) proběhl ve Velké Británii za účasti akademických knihoven. Klíčovou úlohu v projektu hrála pochopitelně organizace JISC ([http://www.jisc.ac.uk/ http://www.jisc.ac.uk/]). Kromě využívání elektronických zdrojů byly vyhodnocovány také statistiky výpůjček klasických tištěných knih. Výsledná zpráva projektu byla publikována v lednu 2010.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bsfx.jpg|Ukázka SFX linkování z bibliografické databáze Web of Science na plný text v systému EBSCO.&lt;br /&gt;
Soubor:taylorfrancis_doi.jpg|Záznam článku v systému Taylor &amp;amp; Francis se zvýrazněným identifikátorem DOI. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:vyvoj.jpg|Vývoj dokumentů s přiděleným identifikátorem DOI v systému Crossref za roky 2002-2011. Převzato z dokumentace systému. &lt;br /&gt;
Soubor:bmetalib.jpg|Vyhledávání v Jednotné informační bráně založené na technologii MetaLib. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bxerxes.jpg|Základní rozhraní federativního vyhledávače MetaLib na platformě Xerxes. Převzato ze stránek Knihovny UTB ve Zlíně.&lt;br /&gt;
Soubor:bprimocentral.jpg|Schéma fungování discovery indexu Primo Central. Převzato z dokumentace služby.&lt;br /&gt;
Soubor:brefworks.jpg|Bibliografický záznam stažený do systému RefWorks. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bzotero.jpg|Interface bibliografického manažeru Zotero. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bjournaltocs.jpg|Zobrazení obsahu aktuálního čísla časopisu v systému JournalTOCs. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nov%C3%A9_technologie_v_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEb%C3%A1ch&amp;diff=38203</id>
		<title>Nové technologie v informačních službách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nov%C3%A9_technologie_v_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEb%C3%A1ch&amp;diff=38203"/>
		<updated>2013-11-16T17:31:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* EBSCO Discovery Service (EDS) */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační sféra je dynamicky se rozvíjející odvětví. Vývoj jde i v tomto oboru velmi rychle dopředu, a tak vznikají stále nové technologie a postupy, které mají umožnit uživateli efektivní přístup k potřebným informacím. Pro erudovaného uživatele je však samotný přístup k elektronickým informačním zdrojům naprostým minimem. Očekává totiž, že pro práci s nimi bude mít k dispozici komfortní prostředky. V poslední době na sebe upoutala pozornost celá řada tzv. '''nadstavbových nástrojů''', které uživateli pomáhají jak v orientaci v elektronických informačních zdrojích, tak při práci s vyhledanými dokumenty. Pochopitelně existují i systémy, které pomáhají při správě elektronických informačních zdrojů také samotným institucím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro efektivní správu elektronických informačních zdrojů =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Verde ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:verde1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Verde''' je dalším z produktů společnosti Ex Libris a přináší řešení v oblasti '''ERMS (Electronic Resources Management System)'''. Jedná se o systém, který komplexně řeší veškerou agendu spojenou s administrací elektronických informačních zdrojů, a to ve všech jeho cyklech. To znamená, že Verde pracuje se zdroji už při jejich výběru či zkušebních přístupech. Dále pak pochopitelně při aktivním provozu, a to až do vypršení licence, kdy se rozhoduje o prodloužení či naopak zrušení předplatného u daného informačního pramene. Správce systému tak má dokonalý přehled o všech kolekcích, které daná instituce předplácí, počtu licencí, dodavatelích, statistikách využívanosti atd. Verde přitom dokáže efektivně spolupracovat s dalšími produkty společnosti Ex Libris, především s SFX. Na tomto místě je nepochybně nutno podotknout, že správa elektronických informačních zdrojů je velmi aktuálním problémem zejména u větších vysokých škol a vědeckých institucí. Není totiž snadné hlídat velké množství obsáhlých elektronických informačních zdrojů, a proto může být Verde velmi cenným pomocníkem. Není překvapivé, že je používán řadou prestižních zahraničních vysokých škol. Velmi často se přitom jedná o konsorciální nákup tohoto placeného systému. V ČR je Verde zatím v ostrém provozu na Univerzitě Karlově v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/verde http://www.multidata.cz/produkty/verde]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EBSCONET ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebsconet.jpg|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak už napovídá samotný název, '''EBSCONET''' je produktem, jehož vývoj a funkcionalitu zajišťuje společnost EBSCO. Také zde se jedná o komplexní systém, který dokáže účinně evidovat veškeré aktivity organizace směrem k elektronickým informačním zdrojům, zejména elektronickým časopisům. Kromě toho dokáže EBSCONET spravovat také předplatné tištěných seriálů. Systém dává knihovně nejen kompletní informace o velkém množství nakupovaných zdrojů, ale také nástroje pro jejich administraci, objednávky, reklamace atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/ebsconet/Pages/index.aspx http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/ebsconet/Pages/index.aspx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobný systém s názvem '''360 Resource Manager''' nabízí také společnost Serials Solution. O produktech této společnosti bude pojednáno níže.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systémy pro správu elektronických informačních zdrojů jsou vyvíjeny jak na komerční, tak na volně dostupné bázi [BEITLOVÁ, 2011]. Z bezplatně dostupných systémů můžeme věnovat pozornost například produktům [http://erm.library.nd.edu/ '''CORAL'''], [http://researcher.sfu.ca/cufts '''CUFTS'''] nebo [http://murphylibrary.uwlax.edu/erm/ '''ERMes'''].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Linkovací nástroje =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SFX ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:sfx.jpg|130 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie '''SFX (Special Effects)''' je převratnou novinkou v rámci tzv. linkovacích služeb. Hypertextové odkazy, které jsou jinak velmi silnou stránkou elektronického prostředí, mají základní nevýhodu v tom, že bývají neaktuální, což často znemožňuje získání informací z adres, na něž hypertext odkazuje. Uživatel neznalý informačního prostředí navíc nemusí tušit, kde se například plný text dokumentu, k němuž zrovna vyhledal bibliografický záznam, může nacházet. Technologie SFX tyto problémy řeší tím, že neodkazuje přímo na cílovou adresu, nýbrž na SFX server, který zpracuje požadavek a obratem dodá uživateli reprezentativní množinu aktuálních odkazů. V knihovnickém pojetí je tento proces nazýván '''přidanými službami''', protože uživatel získává nikoliv pouze odkaz na samotný plný text, ale také další údaje o dokumentu (např. dostupnost dokumentu v knihovnách, možnost objednání kopie, pokud plný text není k dispozici, získání informací o autorovi atd.). Technologii vyvinuli '''Herbert Van de Sompel''' a '''Patrick Hochstembach''' původně na univerzitě v Gentu. Bibliografické údaje o dokumentu jsou na server přenášeny ve standardizovaném formátu '''OpenURL''', který v sobě nese veškeré potřebné identifikátory hledaného dokumentu. Na základě dodaných metadat je požadavek na serveru zpracován a uživateli jsou nabídnuty relevantní odkazy. Organizace, která disponuje vlastní instancí SFX, nastavuje v rozsáhlé '''znalostní bázi''' veškeré zdroje a služby, které má plnotextově k dispozici, což zaručuje, že uživatel dostane po zadání dotazu správné informace o dostupnosti hledaného dokumentu v rámci dané instituce. Technologie je dnes velmi využívána předními světovými knihovnami a dalšími informačními institucemi. Důležité je i to, že linkování může probíhat z mnoha různých míst. Nejčastěji se jedná o katalogy knihoven, databáze, internetové vyhledávače apod. Základní verzi SFX odkoupila od jejich původců firma Ex Libris a distribuuje ji na základě placené licence. Technologie založené na standardu OpenURL už implementovala do svých služeb řada producentů informačních služeb, takže nyní existuje mnoho modifikací technologie SFX. Je například využíván [http://ovid.linksolver.com/site/index.jsp '''LinkSolver'''] od Ovidu nebo [http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/linksource/Pages/index.aspx '''LinkSource'''] společnosti EBSCO. Instituce, které mají zájem technologii využívat, dostávají možnost vyzkoušet si SFX v testovací verzi, pochopitelně s omezeným penzem služeb. SFX má v nabídce také další přidané funkce. Jednou z nich je služba [http://www.exlibrisgroup.com/category/SFXMARCit '''MarcIt!'''], která umožňuje pohodlný import bibliografických záznamů elektronických časopisů do katalogu knihovny, případně jejich obohacení o podrobnější údaje. Popularitu rychle získal také další doplněk SFX zvaný [http://www.multidata.cz/produkty/bx '''bX''']. Toto vylepšení nabídl znovu Herbert Van de Sompel a jeho název je odvozen od pomyslné '''černé krabice (Black Box)''', kde imaginárně probíhá analýza sesbíraných dat. Tato technologie doporučuje uživateli další příbuzné dokumenty, které se vztahují k vyhledanému záznamu. Materiály jsou doporučovány na základě shromážděných údajů, které odrážejí aktivity uživatelů SFX v mnoha různých institucích. bX se specializuje zejména na doporučování článků. Pro zajímavost uvádíme, že podobná služba existuje také pro knihy v rámci katalogů jednotlivých knihoven. Je to produkt [http://www.bibtip.com '''BibTip'''] z produkce univerzity v německém Karlsruhe. Služby MarcIt! a bX nejsou součástí běžné licence SFX a případní zájemci si je musí zaplatit zvlášť. Další, tentokrát již standardní službou SFX je vytvoření seznamu elektronických časopisů pro danou instituci. Nová verze systému podporuje i vytváření seznamů elektronických knih. SFX také umožňuje vytvářet komplexní statistiky, protože veškeré přístupy do jednotlivých informačních zdrojů jsou soustavně sledovány. Novým počinem souvisejícím s SFX respektive s bX je [http://www.exlibrisgroup.com/category/bXHotArticles '''Hot Articles''']. Jedná se o službu představující pomyslný žebříček nejžádanějších článků v jednotlivých oborech. Znovu jsou zde využívána statistická data z mnoha instancí SFX po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/sfx http://www.multidata.cz/produkty/sfx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Crossref ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:crossref.jpg|120 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''Crossref''' je iniciativou, která se zaměřuje na propojování citací a textů článků od celé řady světových vydavatelů. V současné době je provozován neziskovou organizací '''PILA (Publishers International Linking Association)'''. Na rozdíl od SFX, které přináší širokou nabídku navazujících informací a služeb, je jedinou funkcí Crossref propojení na stránku, kde jsou umístěny informace o požadovaném článku, abstrakt a odkaz na plný text. Dostupnost plného textu není systémem žádným způsobem řešena. Fungování služby stojí na perzistentním identifikátoru '''DOI'''. Ten je producentům informací k dispozici na placeném základě a představuje '''trvalý''' a neměnný identifikátor digitálního objektu. DOI je technickou normou vydanou americkou normalizační institucí '''NISO'''. V systému Crossref je DOI přidělováno článkům, kapitolám z elektronických knih a konferenčním příspěvkům. Je nutno podotknout, že Crossref nemá výlučné právo přidělovat identifikátory DOI (existuje ještě několik dalších agentur, které tak mohou činit), nicméně jeho postavení je zcela dominantní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Všechny údaje o dokumentu s povinnou sadou metadat a identifikátorem DOI, na nějž je navázána URL adresa dokumentu, jsou uloženy v centrální bázi. Takováto forma registrace řeší pomíjivost a nestálost URL stránek a přináší bezproblémové přenesení na požadovaný dokument. DOI se obvykle vyskytuje v podobě hypertextového odkazu, což umožňuje okamžité přenesení na požadovaný dokument. Počet dokumentů opatřených identifikátorem DOI v roce 2012 přesáhne pětapadesátimilionovou hranici. Je třeba zdůraznit, že Crossref není databází článků, nýbrž pouze systémem, který registruje údaje potřebné pro propojení na cílový dokument. Vyhledání dokumentů podle DOI však je k dispozici, a to díky vyhledávači '''DOI Resolver''', který je umístěn na hlavních stránkách Crossrefu. Tato služba je využívána zejména v případě, že je DOI ve statické formě (není v podobě hypertextového odkazu). Po jeho překopírování do vyhledávače je uživatel okamžitě přesměrován na cílový dokument. Systém Crossref je podporován všemi významnými světovými producenty informačních služeb. Nespornou výhodu to přináší knihovnám a koncovým uživatelům, pro které je služba dostupná zcela zdarma. Přestože jsou systémy SFX a Crossref založeny na zcela odlišných standardech (SFX na OpenURL, Crossref na DOI), jejich spolupráce v praxi funguje naprosto bezproblémově. V případě, že institucionální uživatel chce, aby DOI linkovalo přes SFX a tím ověřovalo dostupnost plného textu dokumentu, stačí zaregistrovat institucionální SFX instanci u organizace Crossref a při použití funkce tzv. '''cookie pusheru''' dojde k přesměrování na příslušné SFX.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.crossref.org/ http://www.crossref.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:crosscheck.jpg|120 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další významnou aktivitou organizace Crossref je služba '''Crosscheck'''. Ta reaguje na zvýšené riziko plagiátorství. Elektronické prostředí umožňuje velmi rychlý přístup k řadě informací, které byly ještě nedávno obtížně dostupné. Tato informační expanze přináší jako jeden z negativních důsledků také snadnou možnost „opisování“, tedy situaci, kdy jeden autor převezme text jiného tvůrce, aniž by ho řádně citoval. Je proto třeba vyvíjet pokročilé nástroje, které dokážou tyto neduhy účinně odhalovat. Podobně laděný systém funguje i v ČR, ovšem je zaměřen na plagiátorství u vysokoškolských kvalifikačních prací, případně na seminární práce (viz kapitola 16.8.2). Crossref uvedl v roce 2007 nový nástroj, který se boji proti plagiátorství intenzivně věnuje. Služba CrossCheck je založena na software '''iThenticate''' a slouží editorům vědeckých časopisů. Ti si tak mohou ještě před finálním vydáním daného článku překontrolovat, zda se nejedná o plagiát [VAVŘÍKOVÁ, 2007]. Dokumenty jsou kontrolovány oproti rozsáhlým databázím členských institucí, ke kterým patří několik desítek významných vydavatelství (včetně vydavatelství Elsevier, Springer, Wiley nebo Taylor &amp;amp; Francis). Pro zapojené instituce se jedná o placenou službu. Menší díl poplatků je účtován za samotnou kontrolu dokumentů a inkasuje ho přímo společnost [http://iparadigms.com/ '''iParadigms'''], která je producentem softwaru iThenticate. Druhou část poplatku za službu už si účtuje Crossref a jedná se o částku, která se rovná 20&amp;amp;nbsp;% ročního členského příspěvku. CrossCheck není určen pro individuální uživatele. Ti mají možnost, a to rovněž na placené bázi, kontrolovat svoje práce pomocí technologie iThenticate přímo na stránkách producenta ([http://www.ithenticate.com http://www.ithenticate.com]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více informací: [http://www.crossref.org/crosscheck.html http://www.crossref.org/crosscheck.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době se do popředí zájmu dostává také další služba z produkce Crossref nazvaná [http://www.crossref.org/crossmark/index.html '''CrossMark''']. Jedná se o systém, který zkoumá a validuje status dokumentu s ohledem na jeho případné aktualizace. Uživatelé tak dostávají jasnou informaci o tom, zda pracují s nejaktuálnější verzí práce či nikoliv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším identifikátorem, který se využívá v elektronickém prostředí, je [http://www.handle.net '''Handle'''], velmi rozšířený zejména v oblasti digitálních repozitářů. Z architektury tohoto identifikátoru ostatně vychází taky výše zmiňovaný DOI.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Federativní vyhledávače =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== MetaLib ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:metalib1.png|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Federativní vyhledávače''' jsou technologie, jež umožňují paralelní vyhledávání ve více zapojených zdrojích. Patří mezi ně i '''MetaLib'''. Pro uživatele znamená jednoduchou možnost zadání jediného dotazu s tím, že se mu vrátí výsledky ze všech informačních zdrojů, které jsou do MetaLibu zapojeny. Pro poskytovatele informačních služeb se zase jedná o nabídku integrace různorodých informačních zdrojů „pod jednu střechu“. Může se jednat například o databáze, knihovní katalogy, soubory elektronických časopisů a další rozličné informační prameny. Ty jsou poté prohledávány centrálně. MetaLib je produktem dobře známé izraelské firmy Ex Libris a stejně jako u SFX se jedná o komerční technologii. Na bázi kombinace technologií MetaLib a SFX funguje v českém prostředí velmi oblíbená služba '''Jednotná informační brána'''. Technologie pro federativní vyhledávání jsou v poslední době intenzivně nahrazovány moderními discovery indexy (viz podkapitola 22.5). V českých podmínkách však dochází k tomuto procesu velmi pozvolna, a to zejména kvůli nedostatku financí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/metalib http://www.multidata.cz/produkty/metalib]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platforma Xerxes ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:xerxes1.jpg|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instituce, které chtějí funkcionalitu a design vyhledávače MetaLib ještě vylepšit, mohou použít nadstavbu v podobě rozhraní '''Xerxes'''. Vše je postaveno na službách '''x-serveru''', který dokáže přenášet data z MetaLibu a vyhledávací pole tak může být zasazeno do zcela jiné internetové stránky. Systém Xerxes pak nabízí uživateli, oproti standardnímu rozhraní MetaLibu, velmi atraktivní platformu s mnoha užitečnými nástroji. Xerxes je vyvíjen '''Davidem Walkerem''' na '''California State University''' a v současné době ho používá zhruba čtyřicet institucí, zejména z USA, ale i Japonska a Evropy. Autor už získal za vývoj platformy celou řadu ocenění. Jedná se o volně dostupné řešení, které si mohou zdarma implementovat všichni zájemci, kteří mají předplacený MetaLib. První institucí v České republice, která Xerxes do svých služeb zapojila, je '''Knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně'''. V roce 2011 byla oznámena informace o tom, že je vyvíjena verze Xerxes 2.0, která nebude podporovat pouze MetaLib, ale zejména discovery systémy. Je otázkou do jaké míry bude Xerxes po jejich nástupu využíván, neboť tyto produkty (na rozdíl od MetaLibu) velmi dbají o komfort a kvalitu svých rozhraní. Naopak velmi přínosnou novinkou bude s vysokou pravděpodobností zahrnutá služba '''Solr''', která může v jediné centrální databázi sjednotit řadu lokálně provozovaných zdrojů, jež nelze standardně integrovat do databází samotných discovery indexů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://code.google.com/p/xerxes-portal/ http://code.google.com/p/xerxes-portal/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Xerxes na UTB ve Zlíně: [http://portal.knihovna.utb.cz/ http://portal.knihovna.utb.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie pro federativní vyhledávání mají v portfoliu svých produktů také společnosti EBSCO a Serials Solution. Druhá jmenovaná získala v roce 2008 v té době velmi dobře etablovanou službu '''WebFeat''', která zaznamenala pronikavý úspěch zejména ve Spojených státech, kde byla díky své obsáhlé znalostní bázi a pružné cenové politice používána ve více než 16 000 knihoven. Nyní už však služba není dostupná, neboť byla integrována do obdobné služby '''360 Search''' (viz podkapitola 22.6).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Discovery indexy =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Discovery indexy''' se stávájí trendem současnosti. Vše je založeno na '''centrální indexaci''', takže uživatel neprohledává řadu roztříštěných informačních zdrojů, ale jednu centrální „megadatabázi“. Klíčovou výhodou těchto služeb je nepochybně především rychlost. Zatímco federativní vyhledávače dokážou prohledat zapojené zdroje řádově v desítkách vteřin (ideálně v rámci několika vteřin), u discovery indexů je tento ohlas mnohonásobně rychlejší. Důležitá je účinná spolupráce s producenty informačních služeb. Ti musí být zapojeni do centrální báze, aby mohly knihovny nabídnout v rámci discovery indexů veškeré portfolio předplacených zdrojů. Nejvýznamnější producenti těchto vyhledávačů už do bází zapojili celou řadu informačních pramenů od mnoha respektovaných institucí a s dalšími jednají o případné participaci. U discovery indexů může logicky vyvstat otázka, jak se tyto služby liší od klasického Googlu, který pracuje na shodném principu (vyhledává v obrovském centrálním indexu). Přidaná hodnota tkví jednoznačně v kvalitě dat a propracovanosti uživatelského rozhraní. Zatímco Google pracuje s obrovskou množinou nekonzistentních údajů, discovery indexy obsahují kvalitní strukturovaná data od významných producentů vědeckých informací. To zaručuje uživateli po vyhledání dotazu precizně uspořádanou množinu nalezených výsledků. Moderní rozhraní discovery indexů kromě přehlednosti a intuitivnosti nabízejí řadu přidaných služeb a funkcionalit. Pokud však přece jenom instituce, která si některý z discovery systémů předplácí, není s uživatelským rozhraním spokojena, může si obvykle přes technologii API toto rozhraní uzpůsobit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Summon ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:summon.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Názorným příkladem discovery indexu je '''Summon''' od společnosti Serials Solutions (součást společnosti ProQuest). Ten dosáhl v roce 2013 hranice 700 zákazníků ze 40 zemí. Summon je masivní vyhledávač, který umožňuje centrální vyhledávání nejen ve všech informačních produktech domovského ProQuestu, ale také v obsazích dalších zúčastněných institucí. K těm se počítá celá řada prestižních vydavatelství. Summon obsahuje jak elektronické, tak tištěné dokumenty. Zaindexováno bylo doposud více než 1,4 miliardy jednotek. Poprvé byl Summon uveden do ostrého provozu na Grand Valley State University.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.serialssolutions.com/summon/ http://www.serialssolutions.com/summon/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Primo Central ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:primocentral.jpg|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Ex Libris disponuje rovněž službou založenou na centrální indexaci zdrojů. Jedná se o '''Primo Central''', která má úzkou vazbu na další služby společnosti, především '''Primo''' (jednotné rozhraní pro přístup k informačním zdrojům knihovny) a MetaLib, kde je Primo Central nabízeno bezplatně jako jedna ze zapojených databází. Rovněž centrální databáze Prima Central obsahuje miliony záznamů od řady prestižních vydavatelů. Zatím však nelze konstatovat, že by výměna dat mezi producenty probíhala úplně bezproblémově. Některé společnosti si totiž své informační obsahy před konkurencí pečlivě chrání. Specifikem Prima Central je to, že se pořizuje na základě licence, v drtivé většině s interface Primo (ostatní discovery indexy jsou dostupné ve formě služby).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/primo-central/co-je-primo-central http://www.multidata.cz/produkty/primo-central/co-je-primo-central]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EBSCO Discovery Service (EDS) ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebscoeds.jpg|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Svou nabídku v oblasti discovery indexů představila i firma EBSCO. Produkt '''EBSCO Discovery Service (EDS)''' přitom představuje výraznou konkurenci pro obě výše uvedené služby. EBSCO má s agregovaným hledáním zkušenosti už v rámci své tradiční platformy '''EBSCOhost''', na které je provozována řada hodnotných databází. Posun k discovery indexu tak byl jen dalším logickým krokem. Společnosti se vyplácí sázka na vysokou kvalitu indexace dat, která jsou v EDS zahrnuta. Nabízena je vysoká variabilita při tvorbě rozhraní celého systému. V případě, že uživatel má zájem o konkrétní obor, jsou mu k dispozici i předmětové kolekce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.ebscohost.com/discovery http://www.ebscohost.com/discovery]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posledním velkým hráčem na poli discovery indexů je služba z produkce organizace OCLC [http://www.oclc.org/worldcatlocal/ '''WorldCat Local''']. Ta je rozšířena především v USA a její centrální databáze obsahuje v současnosti přes 2 miliardy jednotek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Produkty Serials Solutions =&lt;br /&gt;
[[Soubor:serialssolutions.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produktem Serials Solutions je hned množina jednotlivých řešení efektivní správy a práce s elektronickými informačními zdroji. Rámcově se jedná o obdobná řešení, jako jsou produkty společnosti Ex Libris (SFX, MetaLib, MarcIt!), ale k dispozici jsou i některé další služby. Organizace Serials Solutions, která systémy vyvíjí, je divizí společnosti ProQuest. Nasazení těchto technologií v informačních produktech ProQuestu a spolupracujících firem tedy není problémem. Řešení Serials Solutions mají však logicky podporu všech významných producentů informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do rodiny produktů Serials Solutions patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Core''' – základní modul pro správu elektronických informačních zdrojů. Udržuje centrální znalostní bázi elektronických pramenů zvanou '''KnowledgeWorks''', v níž jsou aktivovány předplacené zdroje. Vytváří mimo jiné i seznam dostupných elektronických časopisů pro danou instituci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Link''' – jedná se o linkovací nástroj pro ověřování dostupnosti plných textů a dalších služeb. Fungování je stejně jako technologie SFX založeno na standardu OpenURL, rovněž zde je možná spolupráce i se systémem DOI.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 MARC Updates''' – obdoba služby MarcIt!. Ze znalostní báze lze exportovat celou řadu záznamů elektronických časopisů a poté je importovat ve formátu MARC21 do knihovního katalogu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Counter''' – služba, která je určena pro tvorbu statistik. Systém sleduje přístupy do jednotlivých informačních zdrojů a přináší pokročilé nástroje pro jejich statistické zpracování a vyhodnocování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Resource Manager '''– komplexní systém pro správu elektronických zdrojů v organizaci. Systém kontroluje zakoupené licence, předplatné elektronických zdrojů, eviduje jednotlivé dodavatele, ovlivňuje akviziční proces a vyhodnocuje efektivitu vynaložených finančních prostředků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Search''' – služba určená pro federativní vyhledávání podobně jako systém MetaLib. Uživatel definuje vyhledávací skupiny informačních zdrojů, které jsou posléze prohledávány paralelně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veškeré jmenované produkty mají velmi úzkou vzájemnou provazbu a obvykle je instituce kupuje zároveň buď všechny, nebo alespoň kombinaci některých z nich. Úspěch sklízí Serials Solutions v současné době také se svým vyhledávačem '''Summon'''. Zajímavým produktem je pak rovněž '''AquaBrowser''' ([http://www.serialssolutions.com/en/services/aquabrowser http://www.serialssolutions.com/en/services/aquabrowser]), který je určen pro zatraktivnění a zjednodušení knihovních katalogů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.serialssolutions.com/ http://www.serialssolutions.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Bibliografické manažery =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto nadstavbové nástroje jsou určeny k efektivnější a komfortnější práci s vyhledanými dokumenty respektive jejich citacemi. Proto jsou také někdy nazývány citačními manažery. Uživatel, který pracuje s velkým množstvím informačních zdrojů, potřebuje místo pro ukládání a další zpracování vyhledaných bibliografických záznamů. Bibliografické manažery mu to vše umožňují. V jejich rámci si lze vytvářet mimo jiné personální bibliografii nebo soustřeďovat materiály, ze kterých bude uživatel čerpat například při psaní odborného článku. Některé produkty tohoto typu dokážou pracovat i na úrovni plných textů. Záznamy jsou obvykle do manažerů nahrávány přímo z vědeckých databází. Každá databáze však nemusí nutně automaticky podporovat import do všech bibliografických manažerů. Proto je někdy nutno importovat záznamy jinými cestami. Jednou ze základních a zároveň nejpoužívanějších funkcí citačních manažerů je hromadné přeformátovávání bibliografických záznamů. V praxi totiž existují stovky citačních norem. Bibliografické manažery je podchytí a dávají uživatelům jednoduchou možnost převést nashromážděné záznamy do potřebného formátu. Na trhu se v tomto směru objevují jak placené manažery, tak nástroje, které jsou dostupné zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V českém prostředí je velmi populární služba '''Citace.com''' ([http://www.citace.com http://www.citace.com]). V rámci ní mohou uživatelé vytvářet a ukládat citace podle norem '''ČSN ISO 690''' a '''ČSN ISO 690-2'''. Systém je volně dostupný, pro využití rozšířených funkcí je třeba použít bezplatnou registraci. Služba dokáže účinně spolupracovat i s technologií SFX, a to v obou směrech (automatické přebírání dat z SFX a následná jednoduchá tvorba citace a naopak vyhledávání plných textů k uloženým citacím pomocí SFX ikonky umístěné přímo v generátoru). Vyšší verzi systému pak představuje služba '''CitacePro''' ([http://www.citacepro.com/ http://www.citacepro.com/]), která podporuje více citačních stylů a disponuje řadou dalších užitečných funkcionalit. Služba už je však dostupná výhradně v komerčním režimu. Na tomto místě je třeba představit nejpoužívanější světové bibliografické manažery.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RefWorks ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:refworks.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento citační manažer je v současné době jedním z nejpoužívanějších. Automatický import záznamů do '''RefWorks''' podporuje většina nejprestižnějších databází. Jeho výhodou je obrovské množství citačních norem, které obsahuje. Kromě jiného je to první produkt svého druhu, který do svého obsahu zaimplementoval i českou citační normu '''ČSN ISO 690'''. Producentem systému je stejnojmenná společnost. RefWorks je sice komerčním produktem, ale velmi jednoduchým způsobem do něho lze sjednat měsíční testovací přístup. Licenční politika je přitom značně variabilní a lze sjednávat předplatné jak na úrovni institucí, tak pro individuálního uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.refworks.com/ http://www.refworks.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EndNote ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:endnote.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém byl vytvořen firmou '''Thomson Corporation''' a plně vyhovuje náročným požadavkům pro práci s bibliografickými záznamy dokumentů. Jeho omezenou verzi s názvem '''EndNoteWeb''' mohou zdarma používat uživatelé citačního rejstříku Web of Science. Využití je v rámci databáze vázáno na bezplatnou registraci. Placená verze '''EndNote''' pak nabízí i další rozšířené funkce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.endnote.com/ http://www.endnote.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jinými rozšířenými placenými bibliografickými manažery jsou například '''ProCite''' ([http://www.procite.com/ http://www.procite.com/]) nebo '''Reference Manager''' ([http://www.refman.com/ http://www.refman.com/]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== QUOSA ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:quosa.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi zajímavým produktem, který v poslední době nabývá na popularitě, je systém '''QUOSA'''. Nejedná se o klasický bibliografický manažer, nýbrž o nástroj, který pracuje s '''plnými texty''' a umožňuje uživateli stahování, správu, vyhledávání a komfortní práci s rozsáhlým fondem nashromážděných materiálů. QUOSA dokáže de facto vytvořit digitální knihovnu ze stažených textů a zajišťuje mimo jiné její kompletní správu, plnotextové vyhledávání nebo sdílení. Produkt obsahuje několik dílčích komponentů, z nichž nejdůležitější jsou '''QUOSA Information Manager''', která zajišťuje vyhledávání v databázích, a '''QUOSA Virtual Library''', což je platforma pro práci s plnými texty dokumentů. V roce 2008 byla navázána spolupráce s databází Scopus, kde se Quosa podílí na funkci '''Document Download Manager''', která je pro předplatitele Scopusu bezplatná. Quosa spolupracuje i s dalšími významnými informačními institucemi (například s databázovými centry Dialog či Ovid). Jinak je systém dostupný po zaplacení licence, ale je možné také požádat o testovací verzi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.quosa.com/ http://www.quosa.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobnou službu představuje také '''Mendeley '''([http://www.mendeley.com/ http://www.mendeley.com/]), který v současné době zažívá obrovský rozmach. Jedná se totiž o komplexní službu, která je zároveň do značné míry laděna jako akademická sociální síť a má už téměř dva miliony členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Volně dostupné systémy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zotero ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:zotero.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U nekomerčních systémů je velmi zajímavá služba '''Zotero'''. Tu je možno zdarma stáhnout jako plugin internetového prohlížeče '''Mozilla Firefox'''. Stažení dokumentu do Zotera je pak otázkou jednoho kliknutí na příslušnou ikonku. Bibliografický manažer navíc podporuje i automatické načítání záznamů z SFX menu a ukládání plných textů stažených dokumentů. Zotero je k dispozici i v češtině, a přestože obsahuje stovky citačních stylů, ČSN ISO 690 mezi nimi chybí. Systém je velmi oceňován pro svou jednoduchost a intuitivnost. Jediným faktorem, který brzdí jeho větší rozšíření, je vázanost Zotera výhradně na prohlížeč Mozilla Firefox.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.zotero.org http://www.zotero.org]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dispozici je mnoho dalších nekomerčních citačních manažerů. Liší se kvalitou i rozdílným spektrem nabízených funkcí. Nejvýznamnějšími volně dostupnými systémy jsou:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CiteUlike – [http://www.citeulike.org/ http://www.citeulike.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BiBteX – [http://www.bibtex.org/ http://www.bibtex.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BibSonomy – [http://www.bibsonomy.org/ http://www.bibsonomy.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citation Machine – [http://www.citationmachine.net/ http://www.citationmachine.net/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro sdílení dokumentů =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě efektivní práce s vyhledanými záznamy a plnými texty existuje také zřetelná potřeba tyto dokumenty sdílet. Vědci totiž obvykle pracují v týmech, mnohdy mezinárodních, a potřebují se podělit o své informační zdroje i s kolegy participujícími na daném výzkumu. Pro tyto účely byl vyvinut například vysoce sofistikovaný a oceňovaný produkt '''RefShare''' ([http://www.refworks.com/content/products/refshare/content.asp http://www.refworks.com/content/products/refshare/content.asp]), který je úzce spjatý s bibliografickým manažerem RefWorks. Díky tomuto systému může uživatel zpřístupnit své dokumenty i dalším osobám. Ani vědecké sféře se nevyhýbá současný velký rozmach sociálních sítí. Ty jsou již ze své podstaty určeny pro výměnu informací mezi lidmi. Pro účely vědecké komunity slouží například akademická sociální síť '''ResearchGATE''' ([http://www.researchgate.net/ http://www.researchgate.net/]), kde mohou vědci nejen sdílet své dokumenty a tvořit skupiny s kolegy zaměřenými na stejnou oblast výzkumu, ale také vyhledávat informace ze zapojených volně dostupných databází. Podobně komplexní systém představuje služba '''Mendeley''', která již byla v této práci zmíněna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro tvorbu průběžných rešerší =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Drtivá většina informačních zdrojů, které byly doposud v této publikaci popsány, slouží spíše pro vyhotovování retrospektivních rešerší. To znamená, že uživatel vyhledává záznamy na určité téma z již vydaných dokumentů. Existují však i systémy určené pro bezprostřední informování o novinkách. Jsou to specializované služby s velmi rychlou aktualizací, které informují uživatele v reálném čase o tom, že zrovna vyšel článek na téma, které ho zajímá. Klasické databáze se snaží tyto služby také poskytovat na základě alertů a přednastavených vyhledávacích profilů, jenže se zde negativně projevuje pomalá aktualizace a dlouhotrvající zpracovávání dokumentů ještě předtím, než se vůbec dostanou do obsahu databáze. Oproti tomu systémy pro průběžné rešeršování jsou doplňovány denně. Přinášejí uživateli rychlou informaci o existenci nového dokumentu, avšak žádným způsobem již neřeší jeho finální plnotextovou dostupnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RefAware ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:refaware.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''RefAware''' sleduje 8 000 recenzovaných časopisů. Uživatelům jsou po nastavení vyhledávacího profilu zasílána aktuální upozornění na nové dokumenty v podobě emailů. RefAware je placenou službou, která primárně obsahuje šest tematických oblastí. Vyhledané citace je možno stahovat do bibliografického manažeru RefWorks, který se službou úzce spolupracuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.refaware.com/ http://www.refaware.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== JournalTOCs ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:journaltocs.jpg|140 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služba '''JournalTOCs''' přináší aktuální obsahy více než 23 000 časopisů od 2 034 vydavatelů, mezi nimiž nechybí ani ty nejuznávanější vydavatelské domy. Pro individuální uživatele je služba dostupná zdarma, institucionální kustomizace jsou k dispozici za velmi solidních ekonomických podmínek. Systém je provozován iniciativou '''ICBL''' ([http://www.icbl.hw.ac.uk/ http://www.icbl.hw.ac.uk/]), která vznikla při '''Heriot-Watt University''' ([http://www.hw.ac.uk/ http://www.hw.ac.uk/]). Podobnou službu donedávna představovala '''ticTOCs Journal Table of Contents'''. V únoru 2012 však ukončila svoji činnost a svým uživatelům doporučila dále používat službu JournalTOCs.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.journaltocs.ac.uk/ http://www.journaltocs.ac.uk/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobnými službami jsou '''TechJournalContents''' ([http://www.techxtra.ac.uk/techtocs/ http://www.techxtra.ac.uk/techtocs/]) a '''Zetoc''' ([http://zetoc.mimas.ac.uk/ http://zetoc.mimas.ac.uk/]), který je provozován ve spolupráci s British Library a představuje velmi masivní systém s velkým počtem monitorovaných časopisů. Zetoc má však bohužel poněkud specifickou uživatelskou politiku, a tak je přístupný pouze pro vybrané instituce [KRČÁL, 2011].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vzdálený přístup k elektronickým informačním zdrojům =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak už bylo uvedeno, přístup do licencovaných databází a dalších placených elektronických zdrojů je realizován přes jasně definovanou množinu IP adres institucionálních počítačů. V praxi to obvykle znamená, že přístup do elektronických informačních pramenů je možný bez jakýchkoliv restrikcí z počítačů umístěných v knihovně, která dané zdroje předplácí. Proč však v rámci vysokého standardu služeb nenabídnout autorizovaným uživatelům přístup k licencovaným zdrojům i z domova či jakékoliv jiné internetové lokace? Realizace tzv. '''vzdáleného přístupu''' je v těchto případech běžně řešena technologiemi typu VPN či proxy servery, které umožní přidělit autentifikovanému uživateli příslušnou IP adresu. Světlo světa však spatřují mnohem sofistikovanější systémy, které sjednocují architekturu vzdáleného přístupu mnohdy i ve spolupráci se samotnými producenty informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Shibboleth ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:shibboleth.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shibboleth''' je projektem konsorcia '''Internet2''' ([http://www.internet2.edu/ http://www.internet2.edu/]). Princip celého systému spočívá v tom, že uživateli, který se pokouší dostat do licencovaného obsahu a není v rozsahu povolených IP adres, je nabídnut seznam institucí s přístupem. Po výběru své domovské instituce je automaticky přesměrován na její přihlašovací stránky, kde se musí řádně autentifikovat svými lokálními přihlašovacími údaji. Poté je přesměrován zpět na požadovaný informační zdroj, kde už je identifikován jako člen instituce a jsou mu zpřístupněny příslušné služby. V projektu jsou tedy zapojeny jak instituce, které informační zdroje předplácejí (knihovny, univerzity, vědecké instituce), tak producenti informačních zdrojů. Ti jsou v celém systému označováni jako '''poskytovatelé služeb''', zatímco předplácející instituce jsou nazývány '''poskytovateli identity''' [SATRAPA, 2005]. Drtivá většina prestižních světových vydavatelství je na vzdálený přístup pomocí Shibbolethu připravena. V praxi také funguje velmi účinně kooperace systému Shibboleth s jinou technologií pro zajištění vzdáleného přístupu EZproxy (viz podkapitola 22.10.3). V České republice začíná vzdálený přístup přes Shibboleth nabírat rovněž na obrátkách. Orgány, které se této otázce věnují, což jsou '''Česká akademická federace identit''' ([http://www.eduid.cz/ http://www.eduid.cz/]) a odborná komise při '''Asociaci knihoven vysokých škol České republiky,''' pracují velmi intenzivně na tom, aby bylo možno přes Shibboleth přistupovat do stále většího množství informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://shibboleth.net/ http://shibboleth.net/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== HAN ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:han.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HAN (Hidden Automatic Navigator)''' funguje jako softwarový produkt dodávaný společností '''H+Software GmbH'''. Představuje specializovaný systém na řízení přístupu k elektronickým zdrojům. Jeho primární funkcí je umožnit uživatelům pracovat s elektronickými zdroji odkudkoliv a kdykoliv. Po ověření identity uživatele mu je přiřazena IP adresa instituce a práva přístupu k jednotlivým zdrojům. Tuto funkci zvládne i standardní proxy server, výhodou HAN je však robustnost řešení a specializace na elektronické zdroje. Díky tomu je možné udělit přístup nejen do zdrojů omezených IP adresou, ale i do těch, které jsou chráněny heslem. Přihlašovací údaje jsou předávány interně, uživatel k nim nemá přístup a nehrozí tedy jejich zneužití. U zdrojů omezených současně pracujícími uživateli je v případě vyčerpání licencí uživatel o tomto informován a zařazen do pořadí. Po uvolnění licence předchozím uživatelem je mu přístup umožněn. Systém přináší výhody i knihovníkům. Obsahuje totiž všechny předplácené zdroje a lze díky němu získat komplexní přehled a jednotné statistiky využívání jednotlivých informačních služeb. Na jejich základě poté mohou akviziční pracovníci upravit nákupy portfolií a počty předplácených licencí. H+H navíc nabízí také dva zajímavé doplňkové produkty, které mohou uživatelům značně usnadnit práci. Prvním z nich je software '''Virtual CD''', který umožňuje kopírování obsahů CD/DVD na pevný disk ve velmi zkomprimované podobě. Data jsou pak k dispozici většímu množství uživatelů. Aplikace '''NetMan''' zase může v kombinaci s HAN vytvořit pokročilé portálové řešení pro přístup k rozličným informačním službám. Všechny tyto produkty jsou dostupné po zaplacení příslušných licenčních poplatků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.hh-han.com/ http://www.hh-han.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EZproxy ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:OCLC.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou vzdáleného přístupu se zabývá také organizace OCLC. Ta odkoupila od firmy '''Useful Utilities''' licenci na nástroj zvaný '''EZproxy'''. Jedná se o middleware, který je schopen spolupracovat také s jinými technologiemi vzdáleného přístupu (např. Shibboleth). Jeho primárním cílem je poskytnout autentifikovanému uživateli přístup k elektronickým informačním zdrojům z jakékoliv internetové lokace. Výhodou je možnost identifikace na základě skupin. Tu ocení zejména univerzity, kde má každá fakulta sjednán přístup k rozdílným informačním zdrojům. EZproxy uživatele rozpozná a nabídne mu relevantní množinu databází, do nichž je daný člověk oprávněn přistupovat. Systém navíc umožňuje tvorbu komplexních statistik přístupů k jednotlivým informačním zdrojům [PAVLÍK, 2008]. Technologie je velmi rozšířena a celosvětově ji používá více než 4 000 institucionálních uživatelů. Jedním z nich je také Univerzita Karlova v Praze, ale EZproxy využívá v ČR i několik dalších institucí. OCLC nabízí zájemcům možnost měsíčního testovacího přístupu, jinak se jedná o komerční produkt.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.oclc.org/ezproxy/ http://www.oclc.org/ezproxy/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro sledování přístupů k elektronickým informačním zdrojům =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sledování četnosti přístupů do elektronických informačních zdrojů, tvorba statistik a jejich následné vyhodnocování patří k důležitým činnostem při evaluaci jednotlivých informačních zdrojů. Knihovna se může na základě zjištěných údajů rozhodnout, zda předplatné ke sledovanému elektronickému zdroji obnoví či nikoliv. Příslušná data mnohdy poskytují i samotní prodejci databází nebo producenti prostřednictvím administrátorských rozhraní, do nichž mají jejich zákazníci přístup. Kromě toho si jednotlivé knihovny mohou hlídat například počet přístupů do elektronických informačních zdrojů z vlastních internetových stránek, avšak relevance těchto dat bývá mnohdy diskutabilní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== COUNTER ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:counter1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''COUNTER''' ('''C'''ounting '''O'''nline '''U'''sage of '''N'''etworked '''E'''lectronic '''R'''esources) je iniciativa, která je určena přímo ke sledování četnosti přístupů do elektronických informačních zdrojů. Jedná se o neziskovou organizaci založenou v roce 2003. Jejími členy jsou významní vydavatelé, knihovny a další informační instituce. Hlavním výstupem činnosti COUNTERu bylo definování '''jednotných formátů''' pro vytváření statistik, takzvaných '''Codes of Practices'''. Takové formáty jsou určeny pro vyčíslení přístupů jak do databází a elektronických časopisů, tak do elektronických knih a referenčních děl. Vytvořené standardy jsou revidovány, přičemž nové aktualizace reflektují zpětnou vazbu od uživatelů. Výhodou také je, že standardizovaný formát poskytuje možnost objektivního srovnání využívanosti elektronických informačních zdrojů mezi jednotlivými knihovnami či institucemi. Systém je podporován všemi významnými producenty informačních služeb. Data mohou dostávat buď přímo participující knihovny, nebo producenti a distributoři databází, kteří při propagaci svých produktů velmi často nabízejí svým klientům kompletní statistiky přístupu. Organizace spolupracovala také s americkou standardizační autoritou NISO na normě '''SUSHI (Standardized Usage Statistics Harvesting Initiative)''', která přestavuje protokol pro automatický sběr dat a následné vytváření statistik. V praxi už tento protokol pracuje například u služby UStat. Klíčovou roli hrál COUNTER také v iniciativě '''Journal Usage Factor''' ([http://www.uksg.org/usagefactors http://www.uksg.org/usagefactors]). Zjednodušeně řečeno se jedná o údaj, který hodnotí kvalitu časopisu na základě jeho využívanosti. Pro jeho výpočet je třeba použít také data z jednoho ze standardizovaných formátů (konkrétně COUNTER JR1). COUNTER se podílel i na činnostech v projektu '''PIRUS2''' určeném pro potřeby měření přístupů do institucionálních repozitářů. Tento projekt byl ukončen v lednu 2009.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.projectcounter.org/index.html http://www.projectcounter.org/index.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== UStat ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ustat.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''UStat''' je nástroj, který naplno využívá možností formátu COUNTER a protokolu SUSHI, zmíněných u předchozí služby. Právě pomocí tohoto protokolu lze automaticky přenést statistiky z jednotlivých informačních zdrojů ve standardizovaném formátu COUNTER do jednotného rozhraní, kde má uživatel možnost statistiky centrálně uchovávat a generovat z nich výstupy ve formě tabulek a grafů. Instituce, které si službu předplatí, tak získávají „centrální místo“ pro sběr statistik z různých elektronických informačních zdrojů. Automatický přenos dat přímo do UStat podporuje zatím zhruba padesát producentů informačních služeb, do budoucna lze předpokládat, že jejich počet výrazně vzroste. Kromě automatizovaných postupů, lze statistiky do systému importovat také manuálně. UStat je nová služba společnosti Ex Libris. Jedná se o placený produkt. Zákazníci Ex Libris, kteří mají předplacenu některou z jejích dalších technologií, však mají přístup ke službě zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/sfx/copy_of_ustat http://www.multidata.cz/produkty/sfx/copy_of_ustat]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poněkud z jiného pohledu na data o využívání informačních zdrojů pohlíží projekt s názvem '''MESUR''' ([http://mesur.informatics.indiana.edu/ http://mesur.informatics.indiana.edu/]), za nímž stojí již dobře známý Herbert Van de Sompel společně s Johanem Bolenem. MESUR ('''ME'''trics from '''S'''cholarly '''U'''sage '''R'''esources) si dal za cíl vyvinout nové metriky pro hodnocení vědecké komunikace [VAVŘÍKOVÁ, 2010]. Používá k tomu modely založené na statistických datech o využívání informačních zdrojů, ale i citační data a další indikátory. Projekt probíhal v letech 2006-2008. Bylo zpracováno obrovské množství dat, na jejichž základě byl vytvořen sémantický model vědecké komunikace a byly navrženy zcela nové postupy pro hodnocení vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším z projektů, který se zabýval problematikou využívanosti informačních zdrojů, je '''JISC MOSAIC''' ([http://www.sero.co.uk/jisc-mosaic.html http://www.sero.co.uk/jisc-mosaic.html]). JISC MOSAIC ('''M'''aking '''O'''ur '''S'''hared '''A'''ctivity '''I'''nformation '''C'''ount) proběhl ve Velké Británii za účasti akademických knihoven. Klíčovou úlohu v projektu hrála pochopitelně organizace JISC ([http://www.jisc.ac.uk/ http://www.jisc.ac.uk/]). Kromě využívání elektronických zdrojů byly vyhodnocovány také statistiky výpůjček klasických tištěných knih. Výsledná zpráva projektu byla publikována v lednu 2010.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bsfx.jpg|Ukázka SFX linkování z bibliografické databáze Web of Science na plný text v systému EBSCO.&lt;br /&gt;
Soubor:taylorfrancis_doi.jpg|Záznam článku v systému Taylor &amp;amp; Francis se zvýrazněným identifikátorem DOI. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:vyvoj.jpg|Vývoj dokumentů s přiděleným identifikátorem DOI v systému Crossref za roky 2002-2011. Převzato z dokumentace systému. &lt;br /&gt;
Soubor:bmetalib.jpg|Vyhledávání v Jednotné informační bráně založené na technologii MetaLib. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bxerxes.jpg|Základní rozhraní federativního vyhledávače MetaLib na platformě Xerxes. Převzato ze stránek Knihovny UTB ve Zlíně.&lt;br /&gt;
Soubor:bprimocentral.jpg|Schéma fungování discovery indexu Primo Central. Převzato z dokumentace služby.&lt;br /&gt;
Soubor:brefworks.jpg|Bibliografický záznam stažený do systému RefWorks. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bzotero.jpg|Interface bibliografického manažeru Zotero. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bjournaltocs.jpg|Zobrazení obsahu aktuálního čísla časopisu v systému JournalTOCs. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nov%C3%A9_technologie_v_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEb%C3%A1ch&amp;diff=38202</id>
		<title>Nové technologie v informačních službách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nov%C3%A9_technologie_v_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEb%C3%A1ch&amp;diff=38202"/>
		<updated>2013-11-16T17:30:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* Crossref */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační sféra je dynamicky se rozvíjející odvětví. Vývoj jde i v tomto oboru velmi rychle dopředu, a tak vznikají stále nové technologie a postupy, které mají umožnit uživateli efektivní přístup k potřebným informacím. Pro erudovaného uživatele je však samotný přístup k elektronickým informačním zdrojům naprostým minimem. Očekává totiž, že pro práci s nimi bude mít k dispozici komfortní prostředky. V poslední době na sebe upoutala pozornost celá řada tzv. '''nadstavbových nástrojů''', které uživateli pomáhají jak v orientaci v elektronických informačních zdrojích, tak při práci s vyhledanými dokumenty. Pochopitelně existují i systémy, které pomáhají při správě elektronických informačních zdrojů také samotným institucím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro efektivní správu elektronických informačních zdrojů =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Verde ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:verde1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Verde''' je dalším z produktů společnosti Ex Libris a přináší řešení v oblasti '''ERMS (Electronic Resources Management System)'''. Jedná se o systém, který komplexně řeší veškerou agendu spojenou s administrací elektronických informačních zdrojů, a to ve všech jeho cyklech. To znamená, že Verde pracuje se zdroji už při jejich výběru či zkušebních přístupech. Dále pak pochopitelně při aktivním provozu, a to až do vypršení licence, kdy se rozhoduje o prodloužení či naopak zrušení předplatného u daného informačního pramene. Správce systému tak má dokonalý přehled o všech kolekcích, které daná instituce předplácí, počtu licencí, dodavatelích, statistikách využívanosti atd. Verde přitom dokáže efektivně spolupracovat s dalšími produkty společnosti Ex Libris, především s SFX. Na tomto místě je nepochybně nutno podotknout, že správa elektronických informačních zdrojů je velmi aktuálním problémem zejména u větších vysokých škol a vědeckých institucí. Není totiž snadné hlídat velké množství obsáhlých elektronických informačních zdrojů, a proto může být Verde velmi cenným pomocníkem. Není překvapivé, že je používán řadou prestižních zahraničních vysokých škol. Velmi často se přitom jedná o konsorciální nákup tohoto placeného systému. V ČR je Verde zatím v ostrém provozu na Univerzitě Karlově v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/verde http://www.multidata.cz/produkty/verde]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EBSCONET ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebsconet.jpg|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak už napovídá samotný název, '''EBSCONET''' je produktem, jehož vývoj a funkcionalitu zajišťuje společnost EBSCO. Také zde se jedná o komplexní systém, který dokáže účinně evidovat veškeré aktivity organizace směrem k elektronickým informačním zdrojům, zejména elektronickým časopisům. Kromě toho dokáže EBSCONET spravovat také předplatné tištěných seriálů. Systém dává knihovně nejen kompletní informace o velkém množství nakupovaných zdrojů, ale také nástroje pro jejich administraci, objednávky, reklamace atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/ebsconet/Pages/index.aspx http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/ebsconet/Pages/index.aspx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobný systém s názvem '''360 Resource Manager''' nabízí také společnost Serials Solution. O produktech této společnosti bude pojednáno níže.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systémy pro správu elektronických informačních zdrojů jsou vyvíjeny jak na komerční, tak na volně dostupné bázi [BEITLOVÁ, 2011]. Z bezplatně dostupných systémů můžeme věnovat pozornost například produktům [http://erm.library.nd.edu/ '''CORAL'''], [http://researcher.sfu.ca/cufts '''CUFTS'''] nebo [http://murphylibrary.uwlax.edu/erm/ '''ERMes'''].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Linkovací nástroje =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SFX ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:sfx.jpg|130 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie '''SFX (Special Effects)''' je převratnou novinkou v rámci tzv. linkovacích služeb. Hypertextové odkazy, které jsou jinak velmi silnou stránkou elektronického prostředí, mají základní nevýhodu v tom, že bývají neaktuální, což často znemožňuje získání informací z adres, na něž hypertext odkazuje. Uživatel neznalý informačního prostředí navíc nemusí tušit, kde se například plný text dokumentu, k němuž zrovna vyhledal bibliografický záznam, může nacházet. Technologie SFX tyto problémy řeší tím, že neodkazuje přímo na cílovou adresu, nýbrž na SFX server, který zpracuje požadavek a obratem dodá uživateli reprezentativní množinu aktuálních odkazů. V knihovnickém pojetí je tento proces nazýván '''přidanými službami''', protože uživatel získává nikoliv pouze odkaz na samotný plný text, ale také další údaje o dokumentu (např. dostupnost dokumentu v knihovnách, možnost objednání kopie, pokud plný text není k dispozici, získání informací o autorovi atd.). Technologii vyvinuli '''Herbert Van de Sompel''' a '''Patrick Hochstembach''' původně na univerzitě v Gentu. Bibliografické údaje o dokumentu jsou na server přenášeny ve standardizovaném formátu '''OpenURL''', který v sobě nese veškeré potřebné identifikátory hledaného dokumentu. Na základě dodaných metadat je požadavek na serveru zpracován a uživateli jsou nabídnuty relevantní odkazy. Organizace, která disponuje vlastní instancí SFX, nastavuje v rozsáhlé '''znalostní bázi''' veškeré zdroje a služby, které má plnotextově k dispozici, což zaručuje, že uživatel dostane po zadání dotazu správné informace o dostupnosti hledaného dokumentu v rámci dané instituce. Technologie je dnes velmi využívána předními světovými knihovnami a dalšími informačními institucemi. Důležité je i to, že linkování může probíhat z mnoha různých míst. Nejčastěji se jedná o katalogy knihoven, databáze, internetové vyhledávače apod. Základní verzi SFX odkoupila od jejich původců firma Ex Libris a distribuuje ji na základě placené licence. Technologie založené na standardu OpenURL už implementovala do svých služeb řada producentů informačních služeb, takže nyní existuje mnoho modifikací technologie SFX. Je například využíván [http://ovid.linksolver.com/site/index.jsp '''LinkSolver'''] od Ovidu nebo [http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/linksource/Pages/index.aspx '''LinkSource'''] společnosti EBSCO. Instituce, které mají zájem technologii využívat, dostávají možnost vyzkoušet si SFX v testovací verzi, pochopitelně s omezeným penzem služeb. SFX má v nabídce také další přidané funkce. Jednou z nich je služba [http://www.exlibrisgroup.com/category/SFXMARCit '''MarcIt!'''], která umožňuje pohodlný import bibliografických záznamů elektronických časopisů do katalogu knihovny, případně jejich obohacení o podrobnější údaje. Popularitu rychle získal také další doplněk SFX zvaný [http://www.multidata.cz/produkty/bx '''bX''']. Toto vylepšení nabídl znovu Herbert Van de Sompel a jeho název je odvozen od pomyslné '''černé krabice (Black Box)''', kde imaginárně probíhá analýza sesbíraných dat. Tato technologie doporučuje uživateli další příbuzné dokumenty, které se vztahují k vyhledanému záznamu. Materiály jsou doporučovány na základě shromážděných údajů, které odrážejí aktivity uživatelů SFX v mnoha různých institucích. bX se specializuje zejména na doporučování článků. Pro zajímavost uvádíme, že podobná služba existuje také pro knihy v rámci katalogů jednotlivých knihoven. Je to produkt [http://www.bibtip.com '''BibTip'''] z produkce univerzity v německém Karlsruhe. Služby MarcIt! a bX nejsou součástí běžné licence SFX a případní zájemci si je musí zaplatit zvlášť. Další, tentokrát již standardní službou SFX je vytvoření seznamu elektronických časopisů pro danou instituci. Nová verze systému podporuje i vytváření seznamů elektronických knih. SFX také umožňuje vytvářet komplexní statistiky, protože veškeré přístupy do jednotlivých informačních zdrojů jsou soustavně sledovány. Novým počinem souvisejícím s SFX respektive s bX je [http://www.exlibrisgroup.com/category/bXHotArticles '''Hot Articles''']. Jedná se o službu představující pomyslný žebříček nejžádanějších článků v jednotlivých oborech. Znovu jsou zde využívána statistická data z mnoha instancí SFX po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/sfx http://www.multidata.cz/produkty/sfx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Crossref ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:crossref.jpg|120 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''Crossref''' je iniciativou, která se zaměřuje na propojování citací a textů článků od celé řady světových vydavatelů. V současné době je provozován neziskovou organizací '''PILA (Publishers International Linking Association)'''. Na rozdíl od SFX, které přináší širokou nabídku navazujících informací a služeb, je jedinou funkcí Crossref propojení na stránku, kde jsou umístěny informace o požadovaném článku, abstrakt a odkaz na plný text. Dostupnost plného textu není systémem žádným způsobem řešena. Fungování služby stojí na perzistentním identifikátoru '''DOI'''. Ten je producentům informací k dispozici na placeném základě a představuje '''trvalý''' a neměnný identifikátor digitálního objektu. DOI je technickou normou vydanou americkou normalizační institucí '''NISO'''. V systému Crossref je DOI přidělováno článkům, kapitolám z elektronických knih a konferenčním příspěvkům. Je nutno podotknout, že Crossref nemá výlučné právo přidělovat identifikátory DOI (existuje ještě několik dalších agentur, které tak mohou činit), nicméně jeho postavení je zcela dominantní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Všechny údaje o dokumentu s povinnou sadou metadat a identifikátorem DOI, na nějž je navázána URL adresa dokumentu, jsou uloženy v centrální bázi. Takováto forma registrace řeší pomíjivost a nestálost URL stránek a přináší bezproblémové přenesení na požadovaný dokument. DOI se obvykle vyskytuje v podobě hypertextového odkazu, což umožňuje okamžité přenesení na požadovaný dokument. Počet dokumentů opatřených identifikátorem DOI v roce 2012 přesáhne pětapadesátimilionovou hranici. Je třeba zdůraznit, že Crossref není databází článků, nýbrž pouze systémem, který registruje údaje potřebné pro propojení na cílový dokument. Vyhledání dokumentů podle DOI však je k dispozici, a to díky vyhledávači '''DOI Resolver''', který je umístěn na hlavních stránkách Crossrefu. Tato služba je využívána zejména v případě, že je DOI ve statické formě (není v podobě hypertextového odkazu). Po jeho překopírování do vyhledávače je uživatel okamžitě přesměrován na cílový dokument. Systém Crossref je podporován všemi významnými světovými producenty informačních služeb. Nespornou výhodu to přináší knihovnám a koncovým uživatelům, pro které je služba dostupná zcela zdarma. Přestože jsou systémy SFX a Crossref založeny na zcela odlišných standardech (SFX na OpenURL, Crossref na DOI), jejich spolupráce v praxi funguje naprosto bezproblémově. V případě, že institucionální uživatel chce, aby DOI linkovalo přes SFX a tím ověřovalo dostupnost plného textu dokumentu, stačí zaregistrovat institucionální SFX instanci u organizace Crossref a při použití funkce tzv. '''cookie pusheru''' dojde k přesměrování na příslušné SFX.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.crossref.org/ http://www.crossref.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:crosscheck.jpg|120 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další významnou aktivitou organizace Crossref je služba '''Crosscheck'''. Ta reaguje na zvýšené riziko plagiátorství. Elektronické prostředí umožňuje velmi rychlý přístup k řadě informací, které byly ještě nedávno obtížně dostupné. Tato informační expanze přináší jako jeden z negativních důsledků také snadnou možnost „opisování“, tedy situaci, kdy jeden autor převezme text jiného tvůrce, aniž by ho řádně citoval. Je proto třeba vyvíjet pokročilé nástroje, které dokážou tyto neduhy účinně odhalovat. Podobně laděný systém funguje i v ČR, ovšem je zaměřen na plagiátorství u vysokoškolských kvalifikačních prací, případně na seminární práce (viz kapitola 16.8.2). Crossref uvedl v roce 2007 nový nástroj, který se boji proti plagiátorství intenzivně věnuje. Služba CrossCheck je založena na software '''iThenticate''' a slouží editorům vědeckých časopisů. Ti si tak mohou ještě před finálním vydáním daného článku překontrolovat, zda se nejedná o plagiát [VAVŘÍKOVÁ, 2007]. Dokumenty jsou kontrolovány oproti rozsáhlým databázím členských institucí, ke kterým patří několik desítek významných vydavatelství (včetně vydavatelství Elsevier, Springer, Wiley nebo Taylor &amp;amp; Francis). Pro zapojené instituce se jedná o placenou službu. Menší díl poplatků je účtován za samotnou kontrolu dokumentů a inkasuje ho přímo společnost [http://iparadigms.com/ '''iParadigms'''], která je producentem softwaru iThenticate. Druhou část poplatku za službu už si účtuje Crossref a jedná se o částku, která se rovná 20&amp;amp;nbsp;% ročního členského příspěvku. CrossCheck není určen pro individuální uživatele. Ti mají možnost, a to rovněž na placené bázi, kontrolovat svoje práce pomocí technologie iThenticate přímo na stránkách producenta ([http://www.ithenticate.com http://www.ithenticate.com]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více informací: [http://www.crossref.org/crosscheck.html http://www.crossref.org/crosscheck.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době se do popředí zájmu dostává také další služba z produkce Crossref nazvaná [http://www.crossref.org/crossmark/index.html '''CrossMark''']. Jedná se o systém, který zkoumá a validuje status dokumentu s ohledem na jeho případné aktualizace. Uživatelé tak dostávají jasnou informaci o tom, zda pracují s nejaktuálnější verzí práce či nikoliv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším identifikátorem, který se využívá v elektronickém prostředí, je [http://www.handle.net '''Handle'''], velmi rozšířený zejména v oblasti digitálních repozitářů. Z architektury tohoto identifikátoru ostatně vychází taky výše zmiňovaný DOI.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Federativní vyhledávače =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== MetaLib ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:metalib1.png|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Federativní vyhledávače''' jsou technologie, jež umožňují paralelní vyhledávání ve více zapojených zdrojích. Patří mezi ně i '''MetaLib'''. Pro uživatele znamená jednoduchou možnost zadání jediného dotazu s tím, že se mu vrátí výsledky ze všech informačních zdrojů, které jsou do MetaLibu zapojeny. Pro poskytovatele informačních služeb se zase jedná o nabídku integrace různorodých informačních zdrojů „pod jednu střechu“. Může se jednat například o databáze, knihovní katalogy, soubory elektronických časopisů a další rozličné informační prameny. Ty jsou poté prohledávány centrálně. MetaLib je produktem dobře známé izraelské firmy Ex Libris a stejně jako u SFX se jedná o komerční technologii. Na bázi kombinace technologií MetaLib a SFX funguje v českém prostředí velmi oblíbená služba '''Jednotná informační brána'''. Technologie pro federativní vyhledávání jsou v poslední době intenzivně nahrazovány moderními discovery indexy (viz podkapitola 22.5). V českých podmínkách však dochází k tomuto procesu velmi pozvolna, a to zejména kvůli nedostatku financí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/metalib http://www.multidata.cz/produkty/metalib]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platforma Xerxes ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:xerxes1.jpg|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instituce, které chtějí funkcionalitu a design vyhledávače MetaLib ještě vylepšit, mohou použít nadstavbu v podobě rozhraní '''Xerxes'''. Vše je postaveno na službách '''x-serveru''', který dokáže přenášet data z MetaLibu a vyhledávací pole tak může být zasazeno do zcela jiné internetové stránky. Systém Xerxes pak nabízí uživateli, oproti standardnímu rozhraní MetaLibu, velmi atraktivní platformu s mnoha užitečnými nástroji. Xerxes je vyvíjen '''Davidem Walkerem''' na '''California State University''' a v současné době ho používá zhruba čtyřicet institucí, zejména z USA, ale i Japonska a Evropy. Autor už získal za vývoj platformy celou řadu ocenění. Jedná se o volně dostupné řešení, které si mohou zdarma implementovat všichni zájemci, kteří mají předplacený MetaLib. První institucí v České republice, která Xerxes do svých služeb zapojila, je '''Knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně'''. V roce 2011 byla oznámena informace o tom, že je vyvíjena verze Xerxes 2.0, která nebude podporovat pouze MetaLib, ale zejména discovery systémy. Je otázkou do jaké míry bude Xerxes po jejich nástupu využíván, neboť tyto produkty (na rozdíl od MetaLibu) velmi dbají o komfort a kvalitu svých rozhraní. Naopak velmi přínosnou novinkou bude s vysokou pravděpodobností zahrnutá služba '''Solr''', která může v jediné centrální databázi sjednotit řadu lokálně provozovaných zdrojů, jež nelze standardně integrovat do databází samotných discovery indexů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://code.google.com/p/xerxes-portal/ http://code.google.com/p/xerxes-portal/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Xerxes na UTB ve Zlíně: [http://portal.knihovna.utb.cz/ http://portal.knihovna.utb.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie pro federativní vyhledávání mají v portfoliu svých produktů také společnosti EBSCO a Serials Solution. Druhá jmenovaná získala v roce 2008 v té době velmi dobře etablovanou službu '''WebFeat''', která zaznamenala pronikavý úspěch zejména ve Spojených státech, kde byla díky své obsáhlé znalostní bázi a pružné cenové politice používána ve více než 16 000 knihoven. Nyní už však služba není dostupná, neboť byla integrována do obdobné služby '''360 Search''' (viz podkapitola 22.6).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Discovery indexy =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Discovery indexy''' se stávájí trendem současnosti. Vše je založeno na '''centrální indexaci''', takže uživatel neprohledává řadu roztříštěných informačních zdrojů, ale jednu centrální „megadatabázi“. Klíčovou výhodou těchto služeb je nepochybně především rychlost. Zatímco federativní vyhledávače dokážou prohledat zapojené zdroje řádově v desítkách vteřin (ideálně v rámci několika vteřin), u discovery indexů je tento ohlas mnohonásobně rychlejší. Důležitá je účinná spolupráce s producenty informačních služeb. Ti musí být zapojeni do centrální báze, aby mohly knihovny nabídnout v rámci discovery indexů veškeré portfolio předplacených zdrojů. Nejvýznamnější producenti těchto vyhledávačů už do bází zapojili celou řadu informačních pramenů od mnoha respektovaných institucí a s dalšími jednají o případné participaci. U discovery indexů může logicky vyvstat otázka, jak se tyto služby liší od klasického Googlu, který pracuje na shodném principu (vyhledává v obrovském centrálním indexu). Přidaná hodnota tkví jednoznačně v kvalitě dat a propracovanosti uživatelského rozhraní. Zatímco Google pracuje s obrovskou množinou nekonzistentních údajů, discovery indexy obsahují kvalitní strukturovaná data od významných producentů vědeckých informací. To zaručuje uživateli po vyhledání dotazu precizně uspořádanou množinu nalezených výsledků. Moderní rozhraní discovery indexů kromě přehlednosti a intuitivnosti nabízejí řadu přidaných služeb a funkcionalit. Pokud však přece jenom instituce, která si některý z discovery systémů předplácí, není s uživatelským rozhraním spokojena, může si obvykle přes technologii API toto rozhraní uzpůsobit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Summon ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:summon.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Názorným příkladem discovery indexu je '''Summon''' od společnosti Serials Solutions (součást společnosti ProQuest). Ten dosáhl v roce 2013 hranice 700 zákazníků ze 40 zemí. Summon je masivní vyhledávač, který umožňuje centrální vyhledávání nejen ve všech informačních produktech domovského ProQuestu, ale také v obsazích dalších zúčastněných institucí. K těm se počítá celá řada prestižních vydavatelství. Summon obsahuje jak elektronické, tak tištěné dokumenty. Zaindexováno bylo doposud více než 1,4 miliardy jednotek. Poprvé byl Summon uveden do ostrého provozu na Grand Valley State University.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.serialssolutions.com/summon/ http://www.serialssolutions.com/summon/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Primo Central ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:primocentral.jpg|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Ex Libris disponuje rovněž službou založenou na centrální indexaci zdrojů. Jedná se o '''Primo Central''', která má úzkou vazbu na další služby společnosti, především '''Primo''' (jednotné rozhraní pro přístup k informačním zdrojům knihovny) a MetaLib, kde je Primo Central nabízeno bezplatně jako jedna ze zapojených databází. Rovněž centrální databáze Prima Central obsahuje miliony záznamů od řady prestižních vydavatelů. Zatím však nelze konstatovat, že by výměna dat mezi producenty probíhala úplně bezproblémově. Některé společnosti si totiž své informační obsahy před konkurencí pečlivě chrání. Specifikem Prima Central je to, že se pořizuje na základě licence, v drtivé většině s interface Primo (ostatní discovery indexy jsou dostupné ve formě služby).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/primo-central/co-je-primo-central http://www.multidata.cz/produkty/primo-central/co-je-primo-central]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EBSCO Discovery Service (EDS) ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebscoeds.jpg|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Svou nabídku v oblasti discovery indexů představila i firma EBSCO. Produkt '''EBSCO Discovery Service (EDS)''' přitom představuje výraznou konkurenci pro obě výše uvedené služby. EBSCO má s agregovaným hledáním zkušenosti už v rámci své tradiční platformy '''EBSCOhost''', na které je provozována řada hodnotných databází. Posun k discovery indexu tak byl jen dalším logickým krokem. Společnosti se vyplácí sázka na vysokou kvalitu indexace dat, která jsou v EDS zahrnuta. Nabízena je vysoká variabilita při tvorbě rozhraní celého systému. V případě, že uživatel má zájem o konkrétní obor, jsou mu k dispozici i předmětové kolekce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.ebscohost.com/discovery http://www.ebscohost.com/discovery]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posledním velkým hráčem na poli discovery indexů je služba z produkce organizace OCLC '''WorldCat Local''' ([http://www.oclc.org/worldcatlocal/ http://www.oclc.org/worldcatlocal/]). Ta je rozšířena především v USA a její centrální databáze obsahuje v současnosti přes 2 miliardy jednotek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Produkty Serials Solutions =&lt;br /&gt;
[[Soubor:serialssolutions.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produktem Serials Solutions je hned množina jednotlivých řešení efektivní správy a práce s elektronickými informačními zdroji. Rámcově se jedná o obdobná řešení, jako jsou produkty společnosti Ex Libris (SFX, MetaLib, MarcIt!), ale k dispozici jsou i některé další služby. Organizace Serials Solutions, která systémy vyvíjí, je divizí společnosti ProQuest. Nasazení těchto technologií v informačních produktech ProQuestu a spolupracujících firem tedy není problémem. Řešení Serials Solutions mají však logicky podporu všech významných producentů informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do rodiny produktů Serials Solutions patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Core''' – základní modul pro správu elektronických informačních zdrojů. Udržuje centrální znalostní bázi elektronických pramenů zvanou '''KnowledgeWorks''', v níž jsou aktivovány předplacené zdroje. Vytváří mimo jiné i seznam dostupných elektronických časopisů pro danou instituci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Link''' – jedná se o linkovací nástroj pro ověřování dostupnosti plných textů a dalších služeb. Fungování je stejně jako technologie SFX založeno na standardu OpenURL, rovněž zde je možná spolupráce i se systémem DOI.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 MARC Updates''' – obdoba služby MarcIt!. Ze znalostní báze lze exportovat celou řadu záznamů elektronických časopisů a poté je importovat ve formátu MARC21 do knihovního katalogu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Counter''' – služba, která je určena pro tvorbu statistik. Systém sleduje přístupy do jednotlivých informačních zdrojů a přináší pokročilé nástroje pro jejich statistické zpracování a vyhodnocování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Resource Manager '''– komplexní systém pro správu elektronických zdrojů v organizaci. Systém kontroluje zakoupené licence, předplatné elektronických zdrojů, eviduje jednotlivé dodavatele, ovlivňuje akviziční proces a vyhodnocuje efektivitu vynaložených finančních prostředků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Search''' – služba určená pro federativní vyhledávání podobně jako systém MetaLib. Uživatel definuje vyhledávací skupiny informačních zdrojů, které jsou posléze prohledávány paralelně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veškeré jmenované produkty mají velmi úzkou vzájemnou provazbu a obvykle je instituce kupuje zároveň buď všechny, nebo alespoň kombinaci některých z nich. Úspěch sklízí Serials Solutions v současné době také se svým vyhledávačem '''Summon'''. Zajímavým produktem je pak rovněž '''AquaBrowser''' ([http://www.serialssolutions.com/en/services/aquabrowser http://www.serialssolutions.com/en/services/aquabrowser]), který je určen pro zatraktivnění a zjednodušení knihovních katalogů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.serialssolutions.com/ http://www.serialssolutions.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Bibliografické manažery =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto nadstavbové nástroje jsou určeny k efektivnější a komfortnější práci s vyhledanými dokumenty respektive jejich citacemi. Proto jsou také někdy nazývány citačními manažery. Uživatel, který pracuje s velkým množstvím informačních zdrojů, potřebuje místo pro ukládání a další zpracování vyhledaných bibliografických záznamů. Bibliografické manažery mu to vše umožňují. V jejich rámci si lze vytvářet mimo jiné personální bibliografii nebo soustřeďovat materiály, ze kterých bude uživatel čerpat například při psaní odborného článku. Některé produkty tohoto typu dokážou pracovat i na úrovni plných textů. Záznamy jsou obvykle do manažerů nahrávány přímo z vědeckých databází. Každá databáze však nemusí nutně automaticky podporovat import do všech bibliografických manažerů. Proto je někdy nutno importovat záznamy jinými cestami. Jednou ze základních a zároveň nejpoužívanějších funkcí citačních manažerů je hromadné přeformátovávání bibliografických záznamů. V praxi totiž existují stovky citačních norem. Bibliografické manažery je podchytí a dávají uživatelům jednoduchou možnost převést nashromážděné záznamy do potřebného formátu. Na trhu se v tomto směru objevují jak placené manažery, tak nástroje, které jsou dostupné zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V českém prostředí je velmi populární služba '''Citace.com''' ([http://www.citace.com http://www.citace.com]). V rámci ní mohou uživatelé vytvářet a ukládat citace podle norem '''ČSN ISO 690''' a '''ČSN ISO 690-2'''. Systém je volně dostupný, pro využití rozšířených funkcí je třeba použít bezplatnou registraci. Služba dokáže účinně spolupracovat i s technologií SFX, a to v obou směrech (automatické přebírání dat z SFX a následná jednoduchá tvorba citace a naopak vyhledávání plných textů k uloženým citacím pomocí SFX ikonky umístěné přímo v generátoru). Vyšší verzi systému pak představuje služba '''CitacePro''' ([http://www.citacepro.com/ http://www.citacepro.com/]), která podporuje více citačních stylů a disponuje řadou dalších užitečných funkcionalit. Služba už je však dostupná výhradně v komerčním režimu. Na tomto místě je třeba představit nejpoužívanější světové bibliografické manažery.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RefWorks ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:refworks.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento citační manažer je v současné době jedním z nejpoužívanějších. Automatický import záznamů do '''RefWorks''' podporuje většina nejprestižnějších databází. Jeho výhodou je obrovské množství citačních norem, které obsahuje. Kromě jiného je to první produkt svého druhu, který do svého obsahu zaimplementoval i českou citační normu '''ČSN ISO 690'''. Producentem systému je stejnojmenná společnost. RefWorks je sice komerčním produktem, ale velmi jednoduchým způsobem do něho lze sjednat měsíční testovací přístup. Licenční politika je přitom značně variabilní a lze sjednávat předplatné jak na úrovni institucí, tak pro individuálního uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.refworks.com/ http://www.refworks.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EndNote ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:endnote.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém byl vytvořen firmou '''Thomson Corporation''' a plně vyhovuje náročným požadavkům pro práci s bibliografickými záznamy dokumentů. Jeho omezenou verzi s názvem '''EndNoteWeb''' mohou zdarma používat uživatelé citačního rejstříku Web of Science. Využití je v rámci databáze vázáno na bezplatnou registraci. Placená verze '''EndNote''' pak nabízí i další rozšířené funkce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.endnote.com/ http://www.endnote.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jinými rozšířenými placenými bibliografickými manažery jsou například '''ProCite''' ([http://www.procite.com/ http://www.procite.com/]) nebo '''Reference Manager''' ([http://www.refman.com/ http://www.refman.com/]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== QUOSA ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:quosa.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi zajímavým produktem, který v poslední době nabývá na popularitě, je systém '''QUOSA'''. Nejedná se o klasický bibliografický manažer, nýbrž o nástroj, který pracuje s '''plnými texty''' a umožňuje uživateli stahování, správu, vyhledávání a komfortní práci s rozsáhlým fondem nashromážděných materiálů. QUOSA dokáže de facto vytvořit digitální knihovnu ze stažených textů a zajišťuje mimo jiné její kompletní správu, plnotextové vyhledávání nebo sdílení. Produkt obsahuje několik dílčích komponentů, z nichž nejdůležitější jsou '''QUOSA Information Manager''', která zajišťuje vyhledávání v databázích, a '''QUOSA Virtual Library''', což je platforma pro práci s plnými texty dokumentů. V roce 2008 byla navázána spolupráce s databází Scopus, kde se Quosa podílí na funkci '''Document Download Manager''', která je pro předplatitele Scopusu bezplatná. Quosa spolupracuje i s dalšími významnými informačními institucemi (například s databázovými centry Dialog či Ovid). Jinak je systém dostupný po zaplacení licence, ale je možné také požádat o testovací verzi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.quosa.com/ http://www.quosa.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobnou službu představuje také '''Mendeley '''([http://www.mendeley.com/ http://www.mendeley.com/]), který v současné době zažívá obrovský rozmach. Jedná se totiž o komplexní službu, která je zároveň do značné míry laděna jako akademická sociální síť a má už téměř dva miliony členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Volně dostupné systémy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zotero ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:zotero.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U nekomerčních systémů je velmi zajímavá služba '''Zotero'''. Tu je možno zdarma stáhnout jako plugin internetového prohlížeče '''Mozilla Firefox'''. Stažení dokumentu do Zotera je pak otázkou jednoho kliknutí na příslušnou ikonku. Bibliografický manažer navíc podporuje i automatické načítání záznamů z SFX menu a ukládání plných textů stažených dokumentů. Zotero je k dispozici i v češtině, a přestože obsahuje stovky citačních stylů, ČSN ISO 690 mezi nimi chybí. Systém je velmi oceňován pro svou jednoduchost a intuitivnost. Jediným faktorem, který brzdí jeho větší rozšíření, je vázanost Zotera výhradně na prohlížeč Mozilla Firefox.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.zotero.org http://www.zotero.org]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dispozici je mnoho dalších nekomerčních citačních manažerů. Liší se kvalitou i rozdílným spektrem nabízených funkcí. Nejvýznamnějšími volně dostupnými systémy jsou:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CiteUlike – [http://www.citeulike.org/ http://www.citeulike.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BiBteX – [http://www.bibtex.org/ http://www.bibtex.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BibSonomy – [http://www.bibsonomy.org/ http://www.bibsonomy.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citation Machine – [http://www.citationmachine.net/ http://www.citationmachine.net/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro sdílení dokumentů =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě efektivní práce s vyhledanými záznamy a plnými texty existuje také zřetelná potřeba tyto dokumenty sdílet. Vědci totiž obvykle pracují v týmech, mnohdy mezinárodních, a potřebují se podělit o své informační zdroje i s kolegy participujícími na daném výzkumu. Pro tyto účely byl vyvinut například vysoce sofistikovaný a oceňovaný produkt '''RefShare''' ([http://www.refworks.com/content/products/refshare/content.asp http://www.refworks.com/content/products/refshare/content.asp]), který je úzce spjatý s bibliografickým manažerem RefWorks. Díky tomuto systému může uživatel zpřístupnit své dokumenty i dalším osobám. Ani vědecké sféře se nevyhýbá současný velký rozmach sociálních sítí. Ty jsou již ze své podstaty určeny pro výměnu informací mezi lidmi. Pro účely vědecké komunity slouží například akademická sociální síť '''ResearchGATE''' ([http://www.researchgate.net/ http://www.researchgate.net/]), kde mohou vědci nejen sdílet své dokumenty a tvořit skupiny s kolegy zaměřenými na stejnou oblast výzkumu, ale také vyhledávat informace ze zapojených volně dostupných databází. Podobně komplexní systém představuje služba '''Mendeley''', která již byla v této práci zmíněna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro tvorbu průběžných rešerší =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Drtivá většina informačních zdrojů, které byly doposud v této publikaci popsány, slouží spíše pro vyhotovování retrospektivních rešerší. To znamená, že uživatel vyhledává záznamy na určité téma z již vydaných dokumentů. Existují však i systémy určené pro bezprostřední informování o novinkách. Jsou to specializované služby s velmi rychlou aktualizací, které informují uživatele v reálném čase o tom, že zrovna vyšel článek na téma, které ho zajímá. Klasické databáze se snaží tyto služby také poskytovat na základě alertů a přednastavených vyhledávacích profilů, jenže se zde negativně projevuje pomalá aktualizace a dlouhotrvající zpracovávání dokumentů ještě předtím, než se vůbec dostanou do obsahu databáze. Oproti tomu systémy pro průběžné rešeršování jsou doplňovány denně. Přinášejí uživateli rychlou informaci o existenci nového dokumentu, avšak žádným způsobem již neřeší jeho finální plnotextovou dostupnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RefAware ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:refaware.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''RefAware''' sleduje 8 000 recenzovaných časopisů. Uživatelům jsou po nastavení vyhledávacího profilu zasílána aktuální upozornění na nové dokumenty v podobě emailů. RefAware je placenou službou, která primárně obsahuje šest tematických oblastí. Vyhledané citace je možno stahovat do bibliografického manažeru RefWorks, který se službou úzce spolupracuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.refaware.com/ http://www.refaware.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== JournalTOCs ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:journaltocs.jpg|140 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služba '''JournalTOCs''' přináší aktuální obsahy více než 23 000 časopisů od 2 034 vydavatelů, mezi nimiž nechybí ani ty nejuznávanější vydavatelské domy. Pro individuální uživatele je služba dostupná zdarma, institucionální kustomizace jsou k dispozici za velmi solidních ekonomických podmínek. Systém je provozován iniciativou '''ICBL''' ([http://www.icbl.hw.ac.uk/ http://www.icbl.hw.ac.uk/]), která vznikla při '''Heriot-Watt University''' ([http://www.hw.ac.uk/ http://www.hw.ac.uk/]). Podobnou službu donedávna představovala '''ticTOCs Journal Table of Contents'''. V únoru 2012 však ukončila svoji činnost a svým uživatelům doporučila dále používat službu JournalTOCs.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.journaltocs.ac.uk/ http://www.journaltocs.ac.uk/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobnými službami jsou '''TechJournalContents''' ([http://www.techxtra.ac.uk/techtocs/ http://www.techxtra.ac.uk/techtocs/]) a '''Zetoc''' ([http://zetoc.mimas.ac.uk/ http://zetoc.mimas.ac.uk/]), který je provozován ve spolupráci s British Library a představuje velmi masivní systém s velkým počtem monitorovaných časopisů. Zetoc má však bohužel poněkud specifickou uživatelskou politiku, a tak je přístupný pouze pro vybrané instituce [KRČÁL, 2011].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vzdálený přístup k elektronickým informačním zdrojům =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak už bylo uvedeno, přístup do licencovaných databází a dalších placených elektronických zdrojů je realizován přes jasně definovanou množinu IP adres institucionálních počítačů. V praxi to obvykle znamená, že přístup do elektronických informačních pramenů je možný bez jakýchkoliv restrikcí z počítačů umístěných v knihovně, která dané zdroje předplácí. Proč však v rámci vysokého standardu služeb nenabídnout autorizovaným uživatelům přístup k licencovaným zdrojům i z domova či jakékoliv jiné internetové lokace? Realizace tzv. '''vzdáleného přístupu''' je v těchto případech běžně řešena technologiemi typu VPN či proxy servery, které umožní přidělit autentifikovanému uživateli příslušnou IP adresu. Světlo světa však spatřují mnohem sofistikovanější systémy, které sjednocují architekturu vzdáleného přístupu mnohdy i ve spolupráci se samotnými producenty informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Shibboleth ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:shibboleth.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shibboleth''' je projektem konsorcia '''Internet2''' ([http://www.internet2.edu/ http://www.internet2.edu/]). Princip celého systému spočívá v tom, že uživateli, který se pokouší dostat do licencovaného obsahu a není v rozsahu povolených IP adres, je nabídnut seznam institucí s přístupem. Po výběru své domovské instituce je automaticky přesměrován na její přihlašovací stránky, kde se musí řádně autentifikovat svými lokálními přihlašovacími údaji. Poté je přesměrován zpět na požadovaný informační zdroj, kde už je identifikován jako člen instituce a jsou mu zpřístupněny příslušné služby. V projektu jsou tedy zapojeny jak instituce, které informační zdroje předplácejí (knihovny, univerzity, vědecké instituce), tak producenti informačních zdrojů. Ti jsou v celém systému označováni jako '''poskytovatelé služeb''', zatímco předplácející instituce jsou nazývány '''poskytovateli identity''' [SATRAPA, 2005]. Drtivá většina prestižních světových vydavatelství je na vzdálený přístup pomocí Shibbolethu připravena. V praxi také funguje velmi účinně kooperace systému Shibboleth s jinou technologií pro zajištění vzdáleného přístupu EZproxy (viz podkapitola 22.10.3). V České republice začíná vzdálený přístup přes Shibboleth nabírat rovněž na obrátkách. Orgány, které se této otázce věnují, což jsou '''Česká akademická federace identit''' ([http://www.eduid.cz/ http://www.eduid.cz/]) a odborná komise při '''Asociaci knihoven vysokých škol České republiky,''' pracují velmi intenzivně na tom, aby bylo možno přes Shibboleth přistupovat do stále většího množství informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://shibboleth.net/ http://shibboleth.net/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== HAN ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:han.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HAN (Hidden Automatic Navigator)''' funguje jako softwarový produkt dodávaný společností '''H+Software GmbH'''. Představuje specializovaný systém na řízení přístupu k elektronickým zdrojům. Jeho primární funkcí je umožnit uživatelům pracovat s elektronickými zdroji odkudkoliv a kdykoliv. Po ověření identity uživatele mu je přiřazena IP adresa instituce a práva přístupu k jednotlivým zdrojům. Tuto funkci zvládne i standardní proxy server, výhodou HAN je však robustnost řešení a specializace na elektronické zdroje. Díky tomu je možné udělit přístup nejen do zdrojů omezených IP adresou, ale i do těch, které jsou chráněny heslem. Přihlašovací údaje jsou předávány interně, uživatel k nim nemá přístup a nehrozí tedy jejich zneužití. U zdrojů omezených současně pracujícími uživateli je v případě vyčerpání licencí uživatel o tomto informován a zařazen do pořadí. Po uvolnění licence předchozím uživatelem je mu přístup umožněn. Systém přináší výhody i knihovníkům. Obsahuje totiž všechny předplácené zdroje a lze díky němu získat komplexní přehled a jednotné statistiky využívání jednotlivých informačních služeb. Na jejich základě poté mohou akviziční pracovníci upravit nákupy portfolií a počty předplácených licencí. H+H navíc nabízí také dva zajímavé doplňkové produkty, které mohou uživatelům značně usnadnit práci. Prvním z nich je software '''Virtual CD''', který umožňuje kopírování obsahů CD/DVD na pevný disk ve velmi zkomprimované podobě. Data jsou pak k dispozici většímu množství uživatelů. Aplikace '''NetMan''' zase může v kombinaci s HAN vytvořit pokročilé portálové řešení pro přístup k rozličným informačním službám. Všechny tyto produkty jsou dostupné po zaplacení příslušných licenčních poplatků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.hh-han.com/ http://www.hh-han.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EZproxy ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:OCLC.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou vzdáleného přístupu se zabývá také organizace OCLC. Ta odkoupila od firmy '''Useful Utilities''' licenci na nástroj zvaný '''EZproxy'''. Jedná se o middleware, který je schopen spolupracovat také s jinými technologiemi vzdáleného přístupu (např. Shibboleth). Jeho primárním cílem je poskytnout autentifikovanému uživateli přístup k elektronickým informačním zdrojům z jakékoliv internetové lokace. Výhodou je možnost identifikace na základě skupin. Tu ocení zejména univerzity, kde má každá fakulta sjednán přístup k rozdílným informačním zdrojům. EZproxy uživatele rozpozná a nabídne mu relevantní množinu databází, do nichž je daný člověk oprávněn přistupovat. Systém navíc umožňuje tvorbu komplexních statistik přístupů k jednotlivým informačním zdrojům [PAVLÍK, 2008]. Technologie je velmi rozšířena a celosvětově ji používá více než 4 000 institucionálních uživatelů. Jedním z nich je také Univerzita Karlova v Praze, ale EZproxy využívá v ČR i několik dalších institucí. OCLC nabízí zájemcům možnost měsíčního testovacího přístupu, jinak se jedná o komerční produkt.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.oclc.org/ezproxy/ http://www.oclc.org/ezproxy/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro sledování přístupů k elektronickým informačním zdrojům =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sledování četnosti přístupů do elektronických informačních zdrojů, tvorba statistik a jejich následné vyhodnocování patří k důležitým činnostem při evaluaci jednotlivých informačních zdrojů. Knihovna se může na základě zjištěných údajů rozhodnout, zda předplatné ke sledovanému elektronickému zdroji obnoví či nikoliv. Příslušná data mnohdy poskytují i samotní prodejci databází nebo producenti prostřednictvím administrátorských rozhraní, do nichž mají jejich zákazníci přístup. Kromě toho si jednotlivé knihovny mohou hlídat například počet přístupů do elektronických informačních zdrojů z vlastních internetových stránek, avšak relevance těchto dat bývá mnohdy diskutabilní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== COUNTER ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:counter1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''COUNTER''' ('''C'''ounting '''O'''nline '''U'''sage of '''N'''etworked '''E'''lectronic '''R'''esources) je iniciativa, která je určena přímo ke sledování četnosti přístupů do elektronických informačních zdrojů. Jedná se o neziskovou organizaci založenou v roce 2003. Jejími členy jsou významní vydavatelé, knihovny a další informační instituce. Hlavním výstupem činnosti COUNTERu bylo definování '''jednotných formátů''' pro vytváření statistik, takzvaných '''Codes of Practices'''. Takové formáty jsou určeny pro vyčíslení přístupů jak do databází a elektronických časopisů, tak do elektronických knih a referenčních děl. Vytvořené standardy jsou revidovány, přičemž nové aktualizace reflektují zpětnou vazbu od uživatelů. Výhodou také je, že standardizovaný formát poskytuje možnost objektivního srovnání využívanosti elektronických informačních zdrojů mezi jednotlivými knihovnami či institucemi. Systém je podporován všemi významnými producenty informačních služeb. Data mohou dostávat buď přímo participující knihovny, nebo producenti a distributoři databází, kteří při propagaci svých produktů velmi často nabízejí svým klientům kompletní statistiky přístupu. Organizace spolupracovala také s americkou standardizační autoritou NISO na normě '''SUSHI (Standardized Usage Statistics Harvesting Initiative)''', která přestavuje protokol pro automatický sběr dat a následné vytváření statistik. V praxi už tento protokol pracuje například u služby UStat. Klíčovou roli hrál COUNTER také v iniciativě '''Journal Usage Factor''' ([http://www.uksg.org/usagefactors http://www.uksg.org/usagefactors]). Zjednodušeně řečeno se jedná o údaj, který hodnotí kvalitu časopisu na základě jeho využívanosti. Pro jeho výpočet je třeba použít také data z jednoho ze standardizovaných formátů (konkrétně COUNTER JR1). COUNTER se podílel i na činnostech v projektu '''PIRUS2''' určeném pro potřeby měření přístupů do institucionálních repozitářů. Tento projekt byl ukončen v lednu 2009.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.projectcounter.org/index.html http://www.projectcounter.org/index.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== UStat ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ustat.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''UStat''' je nástroj, který naplno využívá možností formátu COUNTER a protokolu SUSHI, zmíněných u předchozí služby. Právě pomocí tohoto protokolu lze automaticky přenést statistiky z jednotlivých informačních zdrojů ve standardizovaném formátu COUNTER do jednotného rozhraní, kde má uživatel možnost statistiky centrálně uchovávat a generovat z nich výstupy ve formě tabulek a grafů. Instituce, které si službu předplatí, tak získávají „centrální místo“ pro sběr statistik z různých elektronických informačních zdrojů. Automatický přenos dat přímo do UStat podporuje zatím zhruba padesát producentů informačních služeb, do budoucna lze předpokládat, že jejich počet výrazně vzroste. Kromě automatizovaných postupů, lze statistiky do systému importovat také manuálně. UStat je nová služba společnosti Ex Libris. Jedná se o placený produkt. Zákazníci Ex Libris, kteří mají předplacenu některou z jejích dalších technologií, však mají přístup ke službě zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/sfx/copy_of_ustat http://www.multidata.cz/produkty/sfx/copy_of_ustat]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poněkud z jiného pohledu na data o využívání informačních zdrojů pohlíží projekt s názvem '''MESUR''' ([http://mesur.informatics.indiana.edu/ http://mesur.informatics.indiana.edu/]), za nímž stojí již dobře známý Herbert Van de Sompel společně s Johanem Bolenem. MESUR ('''ME'''trics from '''S'''cholarly '''U'''sage '''R'''esources) si dal za cíl vyvinout nové metriky pro hodnocení vědecké komunikace [VAVŘÍKOVÁ, 2010]. Používá k tomu modely založené na statistických datech o využívání informačních zdrojů, ale i citační data a další indikátory. Projekt probíhal v letech 2006-2008. Bylo zpracováno obrovské množství dat, na jejichž základě byl vytvořen sémantický model vědecké komunikace a byly navrženy zcela nové postupy pro hodnocení vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším z projektů, který se zabýval problematikou využívanosti informačních zdrojů, je '''JISC MOSAIC''' ([http://www.sero.co.uk/jisc-mosaic.html http://www.sero.co.uk/jisc-mosaic.html]). JISC MOSAIC ('''M'''aking '''O'''ur '''S'''hared '''A'''ctivity '''I'''nformation '''C'''ount) proběhl ve Velké Británii za účasti akademických knihoven. Klíčovou úlohu v projektu hrála pochopitelně organizace JISC ([http://www.jisc.ac.uk/ http://www.jisc.ac.uk/]). Kromě využívání elektronických zdrojů byly vyhodnocovány také statistiky výpůjček klasických tištěných knih. Výsledná zpráva projektu byla publikována v lednu 2010.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bsfx.jpg|Ukázka SFX linkování z bibliografické databáze Web of Science na plný text v systému EBSCO.&lt;br /&gt;
Soubor:taylorfrancis_doi.jpg|Záznam článku v systému Taylor &amp;amp; Francis se zvýrazněným identifikátorem DOI. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:vyvoj.jpg|Vývoj dokumentů s přiděleným identifikátorem DOI v systému Crossref za roky 2002-2011. Převzato z dokumentace systému. &lt;br /&gt;
Soubor:bmetalib.jpg|Vyhledávání v Jednotné informační bráně založené na technologii MetaLib. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bxerxes.jpg|Základní rozhraní federativního vyhledávače MetaLib na platformě Xerxes. Převzato ze stránek Knihovny UTB ve Zlíně.&lt;br /&gt;
Soubor:bprimocentral.jpg|Schéma fungování discovery indexu Primo Central. Převzato z dokumentace služby.&lt;br /&gt;
Soubor:brefworks.jpg|Bibliografický záznam stažený do systému RefWorks. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bzotero.jpg|Interface bibliografického manažeru Zotero. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bjournaltocs.jpg|Zobrazení obsahu aktuálního čísla časopisu v systému JournalTOCs. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nov%C3%A9_technologie_v_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEb%C3%A1ch&amp;diff=38201</id>
		<title>Nové technologie v informačních službách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nov%C3%A9_technologie_v_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEb%C3%A1ch&amp;diff=38201"/>
		<updated>2013-11-16T17:29:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* Crossref */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační sféra je dynamicky se rozvíjející odvětví. Vývoj jde i v tomto oboru velmi rychle dopředu, a tak vznikají stále nové technologie a postupy, které mají umožnit uživateli efektivní přístup k potřebným informacím. Pro erudovaného uživatele je však samotný přístup k elektronickým informačním zdrojům naprostým minimem. Očekává totiž, že pro práci s nimi bude mít k dispozici komfortní prostředky. V poslední době na sebe upoutala pozornost celá řada tzv. '''nadstavbových nástrojů''', které uživateli pomáhají jak v orientaci v elektronických informačních zdrojích, tak při práci s vyhledanými dokumenty. Pochopitelně existují i systémy, které pomáhají při správě elektronických informačních zdrojů také samotným institucím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro efektivní správu elektronických informačních zdrojů =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Verde ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:verde1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Verde''' je dalším z produktů společnosti Ex Libris a přináší řešení v oblasti '''ERMS (Electronic Resources Management System)'''. Jedná se o systém, který komplexně řeší veškerou agendu spojenou s administrací elektronických informačních zdrojů, a to ve všech jeho cyklech. To znamená, že Verde pracuje se zdroji už při jejich výběru či zkušebních přístupech. Dále pak pochopitelně při aktivním provozu, a to až do vypršení licence, kdy se rozhoduje o prodloužení či naopak zrušení předplatného u daného informačního pramene. Správce systému tak má dokonalý přehled o všech kolekcích, které daná instituce předplácí, počtu licencí, dodavatelích, statistikách využívanosti atd. Verde přitom dokáže efektivně spolupracovat s dalšími produkty společnosti Ex Libris, především s SFX. Na tomto místě je nepochybně nutno podotknout, že správa elektronických informačních zdrojů je velmi aktuálním problémem zejména u větších vysokých škol a vědeckých institucí. Není totiž snadné hlídat velké množství obsáhlých elektronických informačních zdrojů, a proto může být Verde velmi cenným pomocníkem. Není překvapivé, že je používán řadou prestižních zahraničních vysokých škol. Velmi často se přitom jedná o konsorciální nákup tohoto placeného systému. V ČR je Verde zatím v ostrém provozu na Univerzitě Karlově v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/verde http://www.multidata.cz/produkty/verde]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EBSCONET ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebsconet.jpg|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak už napovídá samotný název, '''EBSCONET''' je produktem, jehož vývoj a funkcionalitu zajišťuje společnost EBSCO. Také zde se jedná o komplexní systém, který dokáže účinně evidovat veškeré aktivity organizace směrem k elektronickým informačním zdrojům, zejména elektronickým časopisům. Kromě toho dokáže EBSCONET spravovat také předplatné tištěných seriálů. Systém dává knihovně nejen kompletní informace o velkém množství nakupovaných zdrojů, ale také nástroje pro jejich administraci, objednávky, reklamace atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/ebsconet/Pages/index.aspx http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/ebsconet/Pages/index.aspx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobný systém s názvem '''360 Resource Manager''' nabízí také společnost Serials Solution. O produktech této společnosti bude pojednáno níže.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systémy pro správu elektronických informačních zdrojů jsou vyvíjeny jak na komerční, tak na volně dostupné bázi [BEITLOVÁ, 2011]. Z bezplatně dostupných systémů můžeme věnovat pozornost například produktům [http://erm.library.nd.edu/ '''CORAL'''], [http://researcher.sfu.ca/cufts '''CUFTS'''] nebo [http://murphylibrary.uwlax.edu/erm/ '''ERMes'''].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Linkovací nástroje =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SFX ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:sfx.jpg|130 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie '''SFX (Special Effects)''' je převratnou novinkou v rámci tzv. linkovacích služeb. Hypertextové odkazy, které jsou jinak velmi silnou stránkou elektronického prostředí, mají základní nevýhodu v tom, že bývají neaktuální, což často znemožňuje získání informací z adres, na něž hypertext odkazuje. Uživatel neznalý informačního prostředí navíc nemusí tušit, kde se například plný text dokumentu, k němuž zrovna vyhledal bibliografický záznam, může nacházet. Technologie SFX tyto problémy řeší tím, že neodkazuje přímo na cílovou adresu, nýbrž na SFX server, který zpracuje požadavek a obratem dodá uživateli reprezentativní množinu aktuálních odkazů. V knihovnickém pojetí je tento proces nazýván '''přidanými službami''', protože uživatel získává nikoliv pouze odkaz na samotný plný text, ale také další údaje o dokumentu (např. dostupnost dokumentu v knihovnách, možnost objednání kopie, pokud plný text není k dispozici, získání informací o autorovi atd.). Technologii vyvinuli '''Herbert Van de Sompel''' a '''Patrick Hochstembach''' původně na univerzitě v Gentu. Bibliografické údaje o dokumentu jsou na server přenášeny ve standardizovaném formátu '''OpenURL''', který v sobě nese veškeré potřebné identifikátory hledaného dokumentu. Na základě dodaných metadat je požadavek na serveru zpracován a uživateli jsou nabídnuty relevantní odkazy. Organizace, která disponuje vlastní instancí SFX, nastavuje v rozsáhlé '''znalostní bázi''' veškeré zdroje a služby, které má plnotextově k dispozici, což zaručuje, že uživatel dostane po zadání dotazu správné informace o dostupnosti hledaného dokumentu v rámci dané instituce. Technologie je dnes velmi využívána předními světovými knihovnami a dalšími informačními institucemi. Důležité je i to, že linkování může probíhat z mnoha různých míst. Nejčastěji se jedná o katalogy knihoven, databáze, internetové vyhledávače apod. Základní verzi SFX odkoupila od jejich původců firma Ex Libris a distribuuje ji na základě placené licence. Technologie založené na standardu OpenURL už implementovala do svých služeb řada producentů informačních služeb, takže nyní existuje mnoho modifikací technologie SFX. Je například využíván [http://ovid.linksolver.com/site/index.jsp '''LinkSolver'''] od Ovidu nebo [http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/linksource/Pages/index.aspx '''LinkSource'''] společnosti EBSCO. Instituce, které mají zájem technologii využívat, dostávají možnost vyzkoušet si SFX v testovací verzi, pochopitelně s omezeným penzem služeb. SFX má v nabídce také další přidané funkce. Jednou z nich je služba [http://www.exlibrisgroup.com/category/SFXMARCit '''MarcIt!'''], která umožňuje pohodlný import bibliografických záznamů elektronických časopisů do katalogu knihovny, případně jejich obohacení o podrobnější údaje. Popularitu rychle získal také další doplněk SFX zvaný [http://www.multidata.cz/produkty/bx '''bX''']. Toto vylepšení nabídl znovu Herbert Van de Sompel a jeho název je odvozen od pomyslné '''černé krabice (Black Box)''', kde imaginárně probíhá analýza sesbíraných dat. Tato technologie doporučuje uživateli další příbuzné dokumenty, které se vztahují k vyhledanému záznamu. Materiály jsou doporučovány na základě shromážděných údajů, které odrážejí aktivity uživatelů SFX v mnoha různých institucích. bX se specializuje zejména na doporučování článků. Pro zajímavost uvádíme, že podobná služba existuje také pro knihy v rámci katalogů jednotlivých knihoven. Je to produkt [http://www.bibtip.com '''BibTip'''] z produkce univerzity v německém Karlsruhe. Služby MarcIt! a bX nejsou součástí běžné licence SFX a případní zájemci si je musí zaplatit zvlášť. Další, tentokrát již standardní službou SFX je vytvoření seznamu elektronických časopisů pro danou instituci. Nová verze systému podporuje i vytváření seznamů elektronických knih. SFX také umožňuje vytvářet komplexní statistiky, protože veškeré přístupy do jednotlivých informačních zdrojů jsou soustavně sledovány. Novým počinem souvisejícím s SFX respektive s bX je [http://www.exlibrisgroup.com/category/bXHotArticles '''Hot Articles''']. Jedná se o službu představující pomyslný žebříček nejžádanějších článků v jednotlivých oborech. Znovu jsou zde využívána statistická data z mnoha instancí SFX po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/sfx http://www.multidata.cz/produkty/sfx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Crossref ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:crossref.jpg|120 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''Crossref''' je iniciativou, která se zaměřuje na propojování citací a textů článků od celé řady světových vydavatelů. V současné době je provozován neziskovou organizací '''PILA (Publishers International Linking Association)'''. Na rozdíl od SFX, které přináší širokou nabídku navazujících informací a služeb, je jedinou funkcí Crossref propojení na stránku, kde jsou umístěny informace o požadovaném článku, abstrakt a odkaz na plný text. Dostupnost plného textu není systémem žádným způsobem řešena. Fungování služby stojí na perzistentním identifikátoru '''DOI'''. Ten je producentům informací k dispozici na placeném základě a představuje '''trvalý''' a neměnný identifikátor digitálního objektu. DOI je technickou normou vydanou americkou normalizační institucí '''NISO'''. V systému Crossref je DOI přidělováno článkům, kapitolám z elektronických knih a konferenčním příspěvkům. Je nutno podotknout, že Crossref nemá výlučné právo přidělovat identifikátory DOI (existuje ještě několik dalších agentur, které tak mohou činit), nicméně jeho postavení je zcela dominantní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Všechny údaje o dokumentu s povinnou sadou metadat a identifikátorem DOI, na nějž je navázána URL adresa dokumentu, jsou uloženy v centrální bázi. Takováto forma registrace řeší pomíjivost a nestálost URL stránek a přináší bezproblémové přenesení na požadovaný dokument. DOI se obvykle vyskytuje v podobě hypertextového odkazu, což umožňuje okamžité přenesení na požadovaný dokument. Počet dokumentů opatřených identifikátorem DOI v roce 2012 přesáhne pětapadesátimilionovou hranici. Je třeba zdůraznit, že Crossref není databází článků, nýbrž pouze systémem, který registruje údaje potřebné pro propojení na cílový dokument. Vyhledání dokumentů podle DOI však je k dispozici, a to díky vyhledávači '''DOI Resolver''', který je umístěn na hlavních stránkách Crossrefu. Tato služba je využívána zejména v případě, že je DOI ve statické formě (není v podobě hypertextového odkazu). Po jeho překopírování do vyhledávače je uživatel okamžitě přesměrován na cílový dokument. Systém Crossref je podporován všemi významnými světovými producenty informačních služeb. Nespornou výhodu to přináší knihovnám a koncovým uživatelům, pro které je služba dostupná zcela zdarma. Přestože jsou systémy SFX a Crossref založeny na zcela odlišných standardech (SFX na OpenURL, Crossref na DOI), jejich spolupráce v praxi funguje naprosto bezproblémově. V případě, že institucionální uživatel chce, aby DOI linkovalo přes SFX a tím ověřovalo dostupnost plného textu dokumentu, stačí zaregistrovat institucionální SFX instanci u organizace Crossref a při použití funkce tzv. '''cookie pusheru''' dojde k přesměrování na příslušné SFX.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.crossref.org/ http://www.crossref.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:crosscheck.jpg|120 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další významnou aktivitou organizace Crossref je služba '''Crosscheck'''. Ta reaguje na zvýšené riziko plagiátorství. Elektronické prostředí umožňuje velmi rychlý přístup k řadě informací, které byly ještě nedávno obtížně dostupné. Tato informační expanze přináší jako jeden z negativních důsledků také snadnou možnost „opisování“, tedy situaci, kdy jeden autor převezme text jiného tvůrce, aniž by ho řádně citoval. Je proto třeba vyvíjet pokročilé nástroje, které dokážou tyto neduhy účinně odhalovat. Podobně laděný systém funguje i v ČR, ovšem je zaměřen na plagiátorství u vysokoškolských kvalifikačních prací, případně na seminární práce (viz kapitola 16.8.2). Crossref uvedl v roce 2007 nový nástroj, který se boji proti plagiátorství intenzivně věnuje. Služba CrossCheck je založena na software '''iThenticate''' a slouží editorům vědeckých časopisů. Ti si tak mohou ještě před finálním vydáním daného článku překontrolovat, zda se nejedná o plagiát [VAVŘÍKOVÁ, 2007]. Dokumenty jsou kontrolovány oproti rozsáhlým databázím členských institucí, ke kterým patří několik desítek významných vydavatelství (včetně vydavatelství Elsevier, Springer, Wiley nebo Taylor &amp;amp; Francis). Pro zapojené instituce se jedná o placenou službu. Menší díl poplatků je účtován za samotnou kontrolu dokumentů a inkasuje ho přímo společnost '''iParadigms''' ([http://iparadigms.com/ http://iparadigms.com/]), která je producentem softwaru iThenticate. Druhou část poplatku za službu už si účtuje Crossref a jedná se o částku, která se rovná 20&amp;amp;nbsp;% ročního členského příspěvku. CrossCheck není určen pro individuální uživatele. Ti mají možnost, a to rovněž na placené bázi, kontrolovat svoje práce pomocí technologie iThenticate přímo na stránkách producenta ([http://www.ithenticate.com http://www.ithenticate.com]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více informací: [http://www.crossref.org/crosscheck.html http://www.crossref.org/crosscheck.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době se do popředí zájmu dostává také další služba z produkce Crossref nazvaná [http://www.crossref.org/crossmark/index.html '''CrossMark''']. Jedná se o systém, který zkoumá a validuje status dokumentu s ohledem na jeho případné aktualizace. Uživatelé tak dostávají jasnou informaci o tom, zda pracují s nejaktuálnější verzí práce či nikoliv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším identifikátorem, který se využívá v elektronickém prostředí, je [http://www.handle.net '''Handle'''], velmi rozšířený zejména v oblasti digitálních repozitářů. Z architektury tohoto identifikátoru ostatně vychází taky výše zmiňovaný DOI.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Federativní vyhledávače =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== MetaLib ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:metalib1.png|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Federativní vyhledávače''' jsou technologie, jež umožňují paralelní vyhledávání ve více zapojených zdrojích. Patří mezi ně i '''MetaLib'''. Pro uživatele znamená jednoduchou možnost zadání jediného dotazu s tím, že se mu vrátí výsledky ze všech informačních zdrojů, které jsou do MetaLibu zapojeny. Pro poskytovatele informačních služeb se zase jedná o nabídku integrace různorodých informačních zdrojů „pod jednu střechu“. Může se jednat například o databáze, knihovní katalogy, soubory elektronických časopisů a další rozličné informační prameny. Ty jsou poté prohledávány centrálně. MetaLib je produktem dobře známé izraelské firmy Ex Libris a stejně jako u SFX se jedná o komerční technologii. Na bázi kombinace technologií MetaLib a SFX funguje v českém prostředí velmi oblíbená služba '''Jednotná informační brána'''. Technologie pro federativní vyhledávání jsou v poslední době intenzivně nahrazovány moderními discovery indexy (viz podkapitola 22.5). V českých podmínkách však dochází k tomuto procesu velmi pozvolna, a to zejména kvůli nedostatku financí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/metalib http://www.multidata.cz/produkty/metalib]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platforma Xerxes ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:xerxes1.jpg|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instituce, které chtějí funkcionalitu a design vyhledávače MetaLib ještě vylepšit, mohou použít nadstavbu v podobě rozhraní '''Xerxes'''. Vše je postaveno na službách '''x-serveru''', který dokáže přenášet data z MetaLibu a vyhledávací pole tak může být zasazeno do zcela jiné internetové stránky. Systém Xerxes pak nabízí uživateli, oproti standardnímu rozhraní MetaLibu, velmi atraktivní platformu s mnoha užitečnými nástroji. Xerxes je vyvíjen '''Davidem Walkerem''' na '''California State University''' a v současné době ho používá zhruba čtyřicet institucí, zejména z USA, ale i Japonska a Evropy. Autor už získal za vývoj platformy celou řadu ocenění. Jedná se o volně dostupné řešení, které si mohou zdarma implementovat všichni zájemci, kteří mají předplacený MetaLib. První institucí v České republice, která Xerxes do svých služeb zapojila, je '''Knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně'''. V roce 2011 byla oznámena informace o tom, že je vyvíjena verze Xerxes 2.0, která nebude podporovat pouze MetaLib, ale zejména discovery systémy. Je otázkou do jaké míry bude Xerxes po jejich nástupu využíván, neboť tyto produkty (na rozdíl od MetaLibu) velmi dbají o komfort a kvalitu svých rozhraní. Naopak velmi přínosnou novinkou bude s vysokou pravděpodobností zahrnutá služba '''Solr''', která může v jediné centrální databázi sjednotit řadu lokálně provozovaných zdrojů, jež nelze standardně integrovat do databází samotných discovery indexů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://code.google.com/p/xerxes-portal/ http://code.google.com/p/xerxes-portal/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Xerxes na UTB ve Zlíně: [http://portal.knihovna.utb.cz/ http://portal.knihovna.utb.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie pro federativní vyhledávání mají v portfoliu svých produktů také společnosti EBSCO a Serials Solution. Druhá jmenovaná získala v roce 2008 v té době velmi dobře etablovanou službu '''WebFeat''', která zaznamenala pronikavý úspěch zejména ve Spojených státech, kde byla díky své obsáhlé znalostní bázi a pružné cenové politice používána ve více než 16 000 knihoven. Nyní už však služba není dostupná, neboť byla integrována do obdobné služby '''360 Search''' (viz podkapitola 22.6).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Discovery indexy =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Discovery indexy''' se stávájí trendem současnosti. Vše je založeno na '''centrální indexaci''', takže uživatel neprohledává řadu roztříštěných informačních zdrojů, ale jednu centrální „megadatabázi“. Klíčovou výhodou těchto služeb je nepochybně především rychlost. Zatímco federativní vyhledávače dokážou prohledat zapojené zdroje řádově v desítkách vteřin (ideálně v rámci několika vteřin), u discovery indexů je tento ohlas mnohonásobně rychlejší. Důležitá je účinná spolupráce s producenty informačních služeb. Ti musí být zapojeni do centrální báze, aby mohly knihovny nabídnout v rámci discovery indexů veškeré portfolio předplacených zdrojů. Nejvýznamnější producenti těchto vyhledávačů už do bází zapojili celou řadu informačních pramenů od mnoha respektovaných institucí a s dalšími jednají o případné participaci. U discovery indexů může logicky vyvstat otázka, jak se tyto služby liší od klasického Googlu, který pracuje na shodném principu (vyhledává v obrovském centrálním indexu). Přidaná hodnota tkví jednoznačně v kvalitě dat a propracovanosti uživatelského rozhraní. Zatímco Google pracuje s obrovskou množinou nekonzistentních údajů, discovery indexy obsahují kvalitní strukturovaná data od významných producentů vědeckých informací. To zaručuje uživateli po vyhledání dotazu precizně uspořádanou množinu nalezených výsledků. Moderní rozhraní discovery indexů kromě přehlednosti a intuitivnosti nabízejí řadu přidaných služeb a funkcionalit. Pokud však přece jenom instituce, která si některý z discovery systémů předplácí, není s uživatelským rozhraním spokojena, může si obvykle přes technologii API toto rozhraní uzpůsobit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Summon ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:summon.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Názorným příkladem discovery indexu je '''Summon''' od společnosti Serials Solutions (součást společnosti ProQuest). Ten dosáhl v roce 2013 hranice 700 zákazníků ze 40 zemí. Summon je masivní vyhledávač, který umožňuje centrální vyhledávání nejen ve všech informačních produktech domovského ProQuestu, ale také v obsazích dalších zúčastněných institucí. K těm se počítá celá řada prestižních vydavatelství. Summon obsahuje jak elektronické, tak tištěné dokumenty. Zaindexováno bylo doposud více než 1,4 miliardy jednotek. Poprvé byl Summon uveden do ostrého provozu na Grand Valley State University.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.serialssolutions.com/summon/ http://www.serialssolutions.com/summon/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Primo Central ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:primocentral.jpg|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Ex Libris disponuje rovněž službou založenou na centrální indexaci zdrojů. Jedná se o '''Primo Central''', která má úzkou vazbu na další služby společnosti, především '''Primo''' (jednotné rozhraní pro přístup k informačním zdrojům knihovny) a MetaLib, kde je Primo Central nabízeno bezplatně jako jedna ze zapojených databází. Rovněž centrální databáze Prima Central obsahuje miliony záznamů od řady prestižních vydavatelů. Zatím však nelze konstatovat, že by výměna dat mezi producenty probíhala úplně bezproblémově. Některé společnosti si totiž své informační obsahy před konkurencí pečlivě chrání. Specifikem Prima Central je to, že se pořizuje na základě licence, v drtivé většině s interface Primo (ostatní discovery indexy jsou dostupné ve formě služby).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/primo-central/co-je-primo-central http://www.multidata.cz/produkty/primo-central/co-je-primo-central]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EBSCO Discovery Service (EDS) ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebscoeds.jpg|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Svou nabídku v oblasti discovery indexů představila i firma EBSCO. Produkt '''EBSCO Discovery Service (EDS)''' přitom představuje výraznou konkurenci pro obě výše uvedené služby. EBSCO má s agregovaným hledáním zkušenosti už v rámci své tradiční platformy '''EBSCOhost''', na které je provozována řada hodnotných databází. Posun k discovery indexu tak byl jen dalším logickým krokem. Společnosti se vyplácí sázka na vysokou kvalitu indexace dat, která jsou v EDS zahrnuta. Nabízena je vysoká variabilita při tvorbě rozhraní celého systému. V případě, že uživatel má zájem o konkrétní obor, jsou mu k dispozici i předmětové kolekce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.ebscohost.com/discovery http://www.ebscohost.com/discovery]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posledním velkým hráčem na poli discovery indexů je služba z produkce organizace OCLC '''WorldCat Local''' ([http://www.oclc.org/worldcatlocal/ http://www.oclc.org/worldcatlocal/]). Ta je rozšířena především v USA a její centrální databáze obsahuje v současnosti přes 2 miliardy jednotek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Produkty Serials Solutions =&lt;br /&gt;
[[Soubor:serialssolutions.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produktem Serials Solutions je hned množina jednotlivých řešení efektivní správy a práce s elektronickými informačními zdroji. Rámcově se jedná o obdobná řešení, jako jsou produkty společnosti Ex Libris (SFX, MetaLib, MarcIt!), ale k dispozici jsou i některé další služby. Organizace Serials Solutions, která systémy vyvíjí, je divizí společnosti ProQuest. Nasazení těchto technologií v informačních produktech ProQuestu a spolupracujících firem tedy není problémem. Řešení Serials Solutions mají však logicky podporu všech významných producentů informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do rodiny produktů Serials Solutions patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Core''' – základní modul pro správu elektronických informačních zdrojů. Udržuje centrální znalostní bázi elektronických pramenů zvanou '''KnowledgeWorks''', v níž jsou aktivovány předplacené zdroje. Vytváří mimo jiné i seznam dostupných elektronických časopisů pro danou instituci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Link''' – jedná se o linkovací nástroj pro ověřování dostupnosti plných textů a dalších služeb. Fungování je stejně jako technologie SFX založeno na standardu OpenURL, rovněž zde je možná spolupráce i se systémem DOI.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 MARC Updates''' – obdoba služby MarcIt!. Ze znalostní báze lze exportovat celou řadu záznamů elektronických časopisů a poté je importovat ve formátu MARC21 do knihovního katalogu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Counter''' – služba, která je určena pro tvorbu statistik. Systém sleduje přístupy do jednotlivých informačních zdrojů a přináší pokročilé nástroje pro jejich statistické zpracování a vyhodnocování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Resource Manager '''– komplexní systém pro správu elektronických zdrojů v organizaci. Systém kontroluje zakoupené licence, předplatné elektronických zdrojů, eviduje jednotlivé dodavatele, ovlivňuje akviziční proces a vyhodnocuje efektivitu vynaložených finančních prostředků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Search''' – služba určená pro federativní vyhledávání podobně jako systém MetaLib. Uživatel definuje vyhledávací skupiny informačních zdrojů, které jsou posléze prohledávány paralelně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veškeré jmenované produkty mají velmi úzkou vzájemnou provazbu a obvykle je instituce kupuje zároveň buď všechny, nebo alespoň kombinaci některých z nich. Úspěch sklízí Serials Solutions v současné době také se svým vyhledávačem '''Summon'''. Zajímavým produktem je pak rovněž '''AquaBrowser''' ([http://www.serialssolutions.com/en/services/aquabrowser http://www.serialssolutions.com/en/services/aquabrowser]), který je určen pro zatraktivnění a zjednodušení knihovních katalogů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.serialssolutions.com/ http://www.serialssolutions.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Bibliografické manažery =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto nadstavbové nástroje jsou určeny k efektivnější a komfortnější práci s vyhledanými dokumenty respektive jejich citacemi. Proto jsou také někdy nazývány citačními manažery. Uživatel, který pracuje s velkým množstvím informačních zdrojů, potřebuje místo pro ukládání a další zpracování vyhledaných bibliografických záznamů. Bibliografické manažery mu to vše umožňují. V jejich rámci si lze vytvářet mimo jiné personální bibliografii nebo soustřeďovat materiály, ze kterých bude uživatel čerpat například při psaní odborného článku. Některé produkty tohoto typu dokážou pracovat i na úrovni plných textů. Záznamy jsou obvykle do manažerů nahrávány přímo z vědeckých databází. Každá databáze však nemusí nutně automaticky podporovat import do všech bibliografických manažerů. Proto je někdy nutno importovat záznamy jinými cestami. Jednou ze základních a zároveň nejpoužívanějších funkcí citačních manažerů je hromadné přeformátovávání bibliografických záznamů. V praxi totiž existují stovky citačních norem. Bibliografické manažery je podchytí a dávají uživatelům jednoduchou možnost převést nashromážděné záznamy do potřebného formátu. Na trhu se v tomto směru objevují jak placené manažery, tak nástroje, které jsou dostupné zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V českém prostředí je velmi populární služba '''Citace.com''' ([http://www.citace.com http://www.citace.com]). V rámci ní mohou uživatelé vytvářet a ukládat citace podle norem '''ČSN ISO 690''' a '''ČSN ISO 690-2'''. Systém je volně dostupný, pro využití rozšířených funkcí je třeba použít bezplatnou registraci. Služba dokáže účinně spolupracovat i s technologií SFX, a to v obou směrech (automatické přebírání dat z SFX a následná jednoduchá tvorba citace a naopak vyhledávání plných textů k uloženým citacím pomocí SFX ikonky umístěné přímo v generátoru). Vyšší verzi systému pak představuje služba '''CitacePro''' ([http://www.citacepro.com/ http://www.citacepro.com/]), která podporuje více citačních stylů a disponuje řadou dalších užitečných funkcionalit. Služba už je však dostupná výhradně v komerčním režimu. Na tomto místě je třeba představit nejpoužívanější světové bibliografické manažery.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RefWorks ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:refworks.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento citační manažer je v současné době jedním z nejpoužívanějších. Automatický import záznamů do '''RefWorks''' podporuje většina nejprestižnějších databází. Jeho výhodou je obrovské množství citačních norem, které obsahuje. Kromě jiného je to první produkt svého druhu, který do svého obsahu zaimplementoval i českou citační normu '''ČSN ISO 690'''. Producentem systému je stejnojmenná společnost. RefWorks je sice komerčním produktem, ale velmi jednoduchým způsobem do něho lze sjednat měsíční testovací přístup. Licenční politika je přitom značně variabilní a lze sjednávat předplatné jak na úrovni institucí, tak pro individuálního uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.refworks.com/ http://www.refworks.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EndNote ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:endnote.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém byl vytvořen firmou '''Thomson Corporation''' a plně vyhovuje náročným požadavkům pro práci s bibliografickými záznamy dokumentů. Jeho omezenou verzi s názvem '''EndNoteWeb''' mohou zdarma používat uživatelé citačního rejstříku Web of Science. Využití je v rámci databáze vázáno na bezplatnou registraci. Placená verze '''EndNote''' pak nabízí i další rozšířené funkce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.endnote.com/ http://www.endnote.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jinými rozšířenými placenými bibliografickými manažery jsou například '''ProCite''' ([http://www.procite.com/ http://www.procite.com/]) nebo '''Reference Manager''' ([http://www.refman.com/ http://www.refman.com/]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== QUOSA ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:quosa.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi zajímavým produktem, který v poslední době nabývá na popularitě, je systém '''QUOSA'''. Nejedná se o klasický bibliografický manažer, nýbrž o nástroj, který pracuje s '''plnými texty''' a umožňuje uživateli stahování, správu, vyhledávání a komfortní práci s rozsáhlým fondem nashromážděných materiálů. QUOSA dokáže de facto vytvořit digitální knihovnu ze stažených textů a zajišťuje mimo jiné její kompletní správu, plnotextové vyhledávání nebo sdílení. Produkt obsahuje několik dílčích komponentů, z nichž nejdůležitější jsou '''QUOSA Information Manager''', která zajišťuje vyhledávání v databázích, a '''QUOSA Virtual Library''', což je platforma pro práci s plnými texty dokumentů. V roce 2008 byla navázána spolupráce s databází Scopus, kde se Quosa podílí na funkci '''Document Download Manager''', která je pro předplatitele Scopusu bezplatná. Quosa spolupracuje i s dalšími významnými informačními institucemi (například s databázovými centry Dialog či Ovid). Jinak je systém dostupný po zaplacení licence, ale je možné také požádat o testovací verzi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.quosa.com/ http://www.quosa.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobnou službu představuje také '''Mendeley '''([http://www.mendeley.com/ http://www.mendeley.com/]), který v současné době zažívá obrovský rozmach. Jedná se totiž o komplexní službu, která je zároveň do značné míry laděna jako akademická sociální síť a má už téměř dva miliony členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Volně dostupné systémy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zotero ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:zotero.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U nekomerčních systémů je velmi zajímavá služba '''Zotero'''. Tu je možno zdarma stáhnout jako plugin internetového prohlížeče '''Mozilla Firefox'''. Stažení dokumentu do Zotera je pak otázkou jednoho kliknutí na příslušnou ikonku. Bibliografický manažer navíc podporuje i automatické načítání záznamů z SFX menu a ukládání plných textů stažených dokumentů. Zotero je k dispozici i v češtině, a přestože obsahuje stovky citačních stylů, ČSN ISO 690 mezi nimi chybí. Systém je velmi oceňován pro svou jednoduchost a intuitivnost. Jediným faktorem, který brzdí jeho větší rozšíření, je vázanost Zotera výhradně na prohlížeč Mozilla Firefox.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.zotero.org http://www.zotero.org]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dispozici je mnoho dalších nekomerčních citačních manažerů. Liší se kvalitou i rozdílným spektrem nabízených funkcí. Nejvýznamnějšími volně dostupnými systémy jsou:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CiteUlike – [http://www.citeulike.org/ http://www.citeulike.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BiBteX – [http://www.bibtex.org/ http://www.bibtex.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BibSonomy – [http://www.bibsonomy.org/ http://www.bibsonomy.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citation Machine – [http://www.citationmachine.net/ http://www.citationmachine.net/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro sdílení dokumentů =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě efektivní práce s vyhledanými záznamy a plnými texty existuje také zřetelná potřeba tyto dokumenty sdílet. Vědci totiž obvykle pracují v týmech, mnohdy mezinárodních, a potřebují se podělit o své informační zdroje i s kolegy participujícími na daném výzkumu. Pro tyto účely byl vyvinut například vysoce sofistikovaný a oceňovaný produkt '''RefShare''' ([http://www.refworks.com/content/products/refshare/content.asp http://www.refworks.com/content/products/refshare/content.asp]), který je úzce spjatý s bibliografickým manažerem RefWorks. Díky tomuto systému může uživatel zpřístupnit své dokumenty i dalším osobám. Ani vědecké sféře se nevyhýbá současný velký rozmach sociálních sítí. Ty jsou již ze své podstaty určeny pro výměnu informací mezi lidmi. Pro účely vědecké komunity slouží například akademická sociální síť '''ResearchGATE''' ([http://www.researchgate.net/ http://www.researchgate.net/]), kde mohou vědci nejen sdílet své dokumenty a tvořit skupiny s kolegy zaměřenými na stejnou oblast výzkumu, ale také vyhledávat informace ze zapojených volně dostupných databází. Podobně komplexní systém představuje služba '''Mendeley''', která již byla v této práci zmíněna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro tvorbu průběžných rešerší =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Drtivá většina informačních zdrojů, které byly doposud v této publikaci popsány, slouží spíše pro vyhotovování retrospektivních rešerší. To znamená, že uživatel vyhledává záznamy na určité téma z již vydaných dokumentů. Existují však i systémy určené pro bezprostřední informování o novinkách. Jsou to specializované služby s velmi rychlou aktualizací, které informují uživatele v reálném čase o tom, že zrovna vyšel článek na téma, které ho zajímá. Klasické databáze se snaží tyto služby také poskytovat na základě alertů a přednastavených vyhledávacích profilů, jenže se zde negativně projevuje pomalá aktualizace a dlouhotrvající zpracovávání dokumentů ještě předtím, než se vůbec dostanou do obsahu databáze. Oproti tomu systémy pro průběžné rešeršování jsou doplňovány denně. Přinášejí uživateli rychlou informaci o existenci nového dokumentu, avšak žádným způsobem již neřeší jeho finální plnotextovou dostupnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RefAware ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:refaware.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''RefAware''' sleduje 8 000 recenzovaných časopisů. Uživatelům jsou po nastavení vyhledávacího profilu zasílána aktuální upozornění na nové dokumenty v podobě emailů. RefAware je placenou službou, která primárně obsahuje šest tematických oblastí. Vyhledané citace je možno stahovat do bibliografického manažeru RefWorks, který se službou úzce spolupracuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.refaware.com/ http://www.refaware.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== JournalTOCs ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:journaltocs.jpg|140 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služba '''JournalTOCs''' přináší aktuální obsahy více než 23 000 časopisů od 2 034 vydavatelů, mezi nimiž nechybí ani ty nejuznávanější vydavatelské domy. Pro individuální uživatele je služba dostupná zdarma, institucionální kustomizace jsou k dispozici za velmi solidních ekonomických podmínek. Systém je provozován iniciativou '''ICBL''' ([http://www.icbl.hw.ac.uk/ http://www.icbl.hw.ac.uk/]), která vznikla při '''Heriot-Watt University''' ([http://www.hw.ac.uk/ http://www.hw.ac.uk/]). Podobnou službu donedávna představovala '''ticTOCs Journal Table of Contents'''. V únoru 2012 však ukončila svoji činnost a svým uživatelům doporučila dále používat službu JournalTOCs.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.journaltocs.ac.uk/ http://www.journaltocs.ac.uk/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobnými službami jsou '''TechJournalContents''' ([http://www.techxtra.ac.uk/techtocs/ http://www.techxtra.ac.uk/techtocs/]) a '''Zetoc''' ([http://zetoc.mimas.ac.uk/ http://zetoc.mimas.ac.uk/]), který je provozován ve spolupráci s British Library a představuje velmi masivní systém s velkým počtem monitorovaných časopisů. Zetoc má však bohužel poněkud specifickou uživatelskou politiku, a tak je přístupný pouze pro vybrané instituce [KRČÁL, 2011].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vzdálený přístup k elektronickým informačním zdrojům =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak už bylo uvedeno, přístup do licencovaných databází a dalších placených elektronických zdrojů je realizován přes jasně definovanou množinu IP adres institucionálních počítačů. V praxi to obvykle znamená, že přístup do elektronických informačních pramenů je možný bez jakýchkoliv restrikcí z počítačů umístěných v knihovně, která dané zdroje předplácí. Proč však v rámci vysokého standardu služeb nenabídnout autorizovaným uživatelům přístup k licencovaným zdrojům i z domova či jakékoliv jiné internetové lokace? Realizace tzv. '''vzdáleného přístupu''' je v těchto případech běžně řešena technologiemi typu VPN či proxy servery, které umožní přidělit autentifikovanému uživateli příslušnou IP adresu. Světlo světa však spatřují mnohem sofistikovanější systémy, které sjednocují architekturu vzdáleného přístupu mnohdy i ve spolupráci se samotnými producenty informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Shibboleth ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:shibboleth.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shibboleth''' je projektem konsorcia '''Internet2''' ([http://www.internet2.edu/ http://www.internet2.edu/]). Princip celého systému spočívá v tom, že uživateli, který se pokouší dostat do licencovaného obsahu a není v rozsahu povolených IP adres, je nabídnut seznam institucí s přístupem. Po výběru své domovské instituce je automaticky přesměrován na její přihlašovací stránky, kde se musí řádně autentifikovat svými lokálními přihlašovacími údaji. Poté je přesměrován zpět na požadovaný informační zdroj, kde už je identifikován jako člen instituce a jsou mu zpřístupněny příslušné služby. V projektu jsou tedy zapojeny jak instituce, které informační zdroje předplácejí (knihovny, univerzity, vědecké instituce), tak producenti informačních zdrojů. Ti jsou v celém systému označováni jako '''poskytovatelé služeb''', zatímco předplácející instituce jsou nazývány '''poskytovateli identity''' [SATRAPA, 2005]. Drtivá většina prestižních světových vydavatelství je na vzdálený přístup pomocí Shibbolethu připravena. V praxi také funguje velmi účinně kooperace systému Shibboleth s jinou technologií pro zajištění vzdáleného přístupu EZproxy (viz podkapitola 22.10.3). V České republice začíná vzdálený přístup přes Shibboleth nabírat rovněž na obrátkách. Orgány, které se této otázce věnují, což jsou '''Česká akademická federace identit''' ([http://www.eduid.cz/ http://www.eduid.cz/]) a odborná komise při '''Asociaci knihoven vysokých škol České republiky,''' pracují velmi intenzivně na tom, aby bylo možno přes Shibboleth přistupovat do stále většího množství informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://shibboleth.net/ http://shibboleth.net/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== HAN ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:han.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HAN (Hidden Automatic Navigator)''' funguje jako softwarový produkt dodávaný společností '''H+Software GmbH'''. Představuje specializovaný systém na řízení přístupu k elektronickým zdrojům. Jeho primární funkcí je umožnit uživatelům pracovat s elektronickými zdroji odkudkoliv a kdykoliv. Po ověření identity uživatele mu je přiřazena IP adresa instituce a práva přístupu k jednotlivým zdrojům. Tuto funkci zvládne i standardní proxy server, výhodou HAN je však robustnost řešení a specializace na elektronické zdroje. Díky tomu je možné udělit přístup nejen do zdrojů omezených IP adresou, ale i do těch, které jsou chráněny heslem. Přihlašovací údaje jsou předávány interně, uživatel k nim nemá přístup a nehrozí tedy jejich zneužití. U zdrojů omezených současně pracujícími uživateli je v případě vyčerpání licencí uživatel o tomto informován a zařazen do pořadí. Po uvolnění licence předchozím uživatelem je mu přístup umožněn. Systém přináší výhody i knihovníkům. Obsahuje totiž všechny předplácené zdroje a lze díky němu získat komplexní přehled a jednotné statistiky využívání jednotlivých informačních služeb. Na jejich základě poté mohou akviziční pracovníci upravit nákupy portfolií a počty předplácených licencí. H+H navíc nabízí také dva zajímavé doplňkové produkty, které mohou uživatelům značně usnadnit práci. Prvním z nich je software '''Virtual CD''', který umožňuje kopírování obsahů CD/DVD na pevný disk ve velmi zkomprimované podobě. Data jsou pak k dispozici většímu množství uživatelů. Aplikace '''NetMan''' zase může v kombinaci s HAN vytvořit pokročilé portálové řešení pro přístup k rozličným informačním službám. Všechny tyto produkty jsou dostupné po zaplacení příslušných licenčních poplatků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.hh-han.com/ http://www.hh-han.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EZproxy ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:OCLC.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou vzdáleného přístupu se zabývá také organizace OCLC. Ta odkoupila od firmy '''Useful Utilities''' licenci na nástroj zvaný '''EZproxy'''. Jedná se o middleware, který je schopen spolupracovat také s jinými technologiemi vzdáleného přístupu (např. Shibboleth). Jeho primárním cílem je poskytnout autentifikovanému uživateli přístup k elektronickým informačním zdrojům z jakékoliv internetové lokace. Výhodou je možnost identifikace na základě skupin. Tu ocení zejména univerzity, kde má každá fakulta sjednán přístup k rozdílným informačním zdrojům. EZproxy uživatele rozpozná a nabídne mu relevantní množinu databází, do nichž je daný člověk oprávněn přistupovat. Systém navíc umožňuje tvorbu komplexních statistik přístupů k jednotlivým informačním zdrojům [PAVLÍK, 2008]. Technologie je velmi rozšířena a celosvětově ji používá více než 4 000 institucionálních uživatelů. Jedním z nich je také Univerzita Karlova v Praze, ale EZproxy využívá v ČR i několik dalších institucí. OCLC nabízí zájemcům možnost měsíčního testovacího přístupu, jinak se jedná o komerční produkt.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.oclc.org/ezproxy/ http://www.oclc.org/ezproxy/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro sledování přístupů k elektronickým informačním zdrojům =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sledování četnosti přístupů do elektronických informačních zdrojů, tvorba statistik a jejich následné vyhodnocování patří k důležitým činnostem při evaluaci jednotlivých informačních zdrojů. Knihovna se může na základě zjištěných údajů rozhodnout, zda předplatné ke sledovanému elektronickému zdroji obnoví či nikoliv. Příslušná data mnohdy poskytují i samotní prodejci databází nebo producenti prostřednictvím administrátorských rozhraní, do nichž mají jejich zákazníci přístup. Kromě toho si jednotlivé knihovny mohou hlídat například počet přístupů do elektronických informačních zdrojů z vlastních internetových stránek, avšak relevance těchto dat bývá mnohdy diskutabilní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== COUNTER ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:counter1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''COUNTER''' ('''C'''ounting '''O'''nline '''U'''sage of '''N'''etworked '''E'''lectronic '''R'''esources) je iniciativa, která je určena přímo ke sledování četnosti přístupů do elektronických informačních zdrojů. Jedná se o neziskovou organizaci založenou v roce 2003. Jejími členy jsou významní vydavatelé, knihovny a další informační instituce. Hlavním výstupem činnosti COUNTERu bylo definování '''jednotných formátů''' pro vytváření statistik, takzvaných '''Codes of Practices'''. Takové formáty jsou určeny pro vyčíslení přístupů jak do databází a elektronických časopisů, tak do elektronických knih a referenčních děl. Vytvořené standardy jsou revidovány, přičemž nové aktualizace reflektují zpětnou vazbu od uživatelů. Výhodou také je, že standardizovaný formát poskytuje možnost objektivního srovnání využívanosti elektronických informačních zdrojů mezi jednotlivými knihovnami či institucemi. Systém je podporován všemi významnými producenty informačních služeb. Data mohou dostávat buď přímo participující knihovny, nebo producenti a distributoři databází, kteří při propagaci svých produktů velmi často nabízejí svým klientům kompletní statistiky přístupu. Organizace spolupracovala také s americkou standardizační autoritou NISO na normě '''SUSHI (Standardized Usage Statistics Harvesting Initiative)''', která přestavuje protokol pro automatický sběr dat a následné vytváření statistik. V praxi už tento protokol pracuje například u služby UStat. Klíčovou roli hrál COUNTER také v iniciativě '''Journal Usage Factor''' ([http://www.uksg.org/usagefactors http://www.uksg.org/usagefactors]). Zjednodušeně řečeno se jedná o údaj, který hodnotí kvalitu časopisu na základě jeho využívanosti. Pro jeho výpočet je třeba použít také data z jednoho ze standardizovaných formátů (konkrétně COUNTER JR1). COUNTER se podílel i na činnostech v projektu '''PIRUS2''' určeném pro potřeby měření přístupů do institucionálních repozitářů. Tento projekt byl ukončen v lednu 2009.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.projectcounter.org/index.html http://www.projectcounter.org/index.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== UStat ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ustat.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''UStat''' je nástroj, který naplno využívá možností formátu COUNTER a protokolu SUSHI, zmíněných u předchozí služby. Právě pomocí tohoto protokolu lze automaticky přenést statistiky z jednotlivých informačních zdrojů ve standardizovaném formátu COUNTER do jednotného rozhraní, kde má uživatel možnost statistiky centrálně uchovávat a generovat z nich výstupy ve formě tabulek a grafů. Instituce, které si službu předplatí, tak získávají „centrální místo“ pro sběr statistik z různých elektronických informačních zdrojů. Automatický přenos dat přímo do UStat podporuje zatím zhruba padesát producentů informačních služeb, do budoucna lze předpokládat, že jejich počet výrazně vzroste. Kromě automatizovaných postupů, lze statistiky do systému importovat také manuálně. UStat je nová služba společnosti Ex Libris. Jedná se o placený produkt. Zákazníci Ex Libris, kteří mají předplacenu některou z jejích dalších technologií, však mají přístup ke službě zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/sfx/copy_of_ustat http://www.multidata.cz/produkty/sfx/copy_of_ustat]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poněkud z jiného pohledu na data o využívání informačních zdrojů pohlíží projekt s názvem '''MESUR''' ([http://mesur.informatics.indiana.edu/ http://mesur.informatics.indiana.edu/]), za nímž stojí již dobře známý Herbert Van de Sompel společně s Johanem Bolenem. MESUR ('''ME'''trics from '''S'''cholarly '''U'''sage '''R'''esources) si dal za cíl vyvinout nové metriky pro hodnocení vědecké komunikace [VAVŘÍKOVÁ, 2010]. Používá k tomu modely založené na statistických datech o využívání informačních zdrojů, ale i citační data a další indikátory. Projekt probíhal v letech 2006-2008. Bylo zpracováno obrovské množství dat, na jejichž základě byl vytvořen sémantický model vědecké komunikace a byly navrženy zcela nové postupy pro hodnocení vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším z projektů, který se zabýval problematikou využívanosti informačních zdrojů, je '''JISC MOSAIC''' ([http://www.sero.co.uk/jisc-mosaic.html http://www.sero.co.uk/jisc-mosaic.html]). JISC MOSAIC ('''M'''aking '''O'''ur '''S'''hared '''A'''ctivity '''I'''nformation '''C'''ount) proběhl ve Velké Británii za účasti akademických knihoven. Klíčovou úlohu v projektu hrála pochopitelně organizace JISC ([http://www.jisc.ac.uk/ http://www.jisc.ac.uk/]). Kromě využívání elektronických zdrojů byly vyhodnocovány také statistiky výpůjček klasických tištěných knih. Výsledná zpráva projektu byla publikována v lednu 2010.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bsfx.jpg|Ukázka SFX linkování z bibliografické databáze Web of Science na plný text v systému EBSCO.&lt;br /&gt;
Soubor:taylorfrancis_doi.jpg|Záznam článku v systému Taylor &amp;amp; Francis se zvýrazněným identifikátorem DOI. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:vyvoj.jpg|Vývoj dokumentů s přiděleným identifikátorem DOI v systému Crossref za roky 2002-2011. Převzato z dokumentace systému. &lt;br /&gt;
Soubor:bmetalib.jpg|Vyhledávání v Jednotné informační bráně založené na technologii MetaLib. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bxerxes.jpg|Základní rozhraní federativního vyhledávače MetaLib na platformě Xerxes. Převzato ze stránek Knihovny UTB ve Zlíně.&lt;br /&gt;
Soubor:bprimocentral.jpg|Schéma fungování discovery indexu Primo Central. Převzato z dokumentace služby.&lt;br /&gt;
Soubor:brefworks.jpg|Bibliografický záznam stažený do systému RefWorks. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bzotero.jpg|Interface bibliografického manažeru Zotero. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bjournaltocs.jpg|Zobrazení obsahu aktuálního čísla časopisu v systému JournalTOCs. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nov%C3%A9_technologie_v_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEb%C3%A1ch&amp;diff=38200</id>
		<title>Nové technologie v informačních službách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nov%C3%A9_technologie_v_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEb%C3%A1ch&amp;diff=38200"/>
		<updated>2013-11-16T17:28:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* SFX */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační sféra je dynamicky se rozvíjející odvětví. Vývoj jde i v tomto oboru velmi rychle dopředu, a tak vznikají stále nové technologie a postupy, které mají umožnit uživateli efektivní přístup k potřebným informacím. Pro erudovaného uživatele je však samotný přístup k elektronickým informačním zdrojům naprostým minimem. Očekává totiž, že pro práci s nimi bude mít k dispozici komfortní prostředky. V poslední době na sebe upoutala pozornost celá řada tzv. '''nadstavbových nástrojů''', které uživateli pomáhají jak v orientaci v elektronických informačních zdrojích, tak při práci s vyhledanými dokumenty. Pochopitelně existují i systémy, které pomáhají při správě elektronických informačních zdrojů také samotným institucím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro efektivní správu elektronických informačních zdrojů =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Verde ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:verde1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Verde''' je dalším z produktů společnosti Ex Libris a přináší řešení v oblasti '''ERMS (Electronic Resources Management System)'''. Jedná se o systém, který komplexně řeší veškerou agendu spojenou s administrací elektronických informačních zdrojů, a to ve všech jeho cyklech. To znamená, že Verde pracuje se zdroji už při jejich výběru či zkušebních přístupech. Dále pak pochopitelně při aktivním provozu, a to až do vypršení licence, kdy se rozhoduje o prodloužení či naopak zrušení předplatného u daného informačního pramene. Správce systému tak má dokonalý přehled o všech kolekcích, které daná instituce předplácí, počtu licencí, dodavatelích, statistikách využívanosti atd. Verde přitom dokáže efektivně spolupracovat s dalšími produkty společnosti Ex Libris, především s SFX. Na tomto místě je nepochybně nutno podotknout, že správa elektronických informačních zdrojů je velmi aktuálním problémem zejména u větších vysokých škol a vědeckých institucí. Není totiž snadné hlídat velké množství obsáhlých elektronických informačních zdrojů, a proto může být Verde velmi cenným pomocníkem. Není překvapivé, že je používán řadou prestižních zahraničních vysokých škol. Velmi často se přitom jedná o konsorciální nákup tohoto placeného systému. V ČR je Verde zatím v ostrém provozu na Univerzitě Karlově v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/verde http://www.multidata.cz/produkty/verde]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EBSCONET ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebsconet.jpg|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak už napovídá samotný název, '''EBSCONET''' je produktem, jehož vývoj a funkcionalitu zajišťuje společnost EBSCO. Také zde se jedná o komplexní systém, který dokáže účinně evidovat veškeré aktivity organizace směrem k elektronickým informačním zdrojům, zejména elektronickým časopisům. Kromě toho dokáže EBSCONET spravovat také předplatné tištěných seriálů. Systém dává knihovně nejen kompletní informace o velkém množství nakupovaných zdrojů, ale také nástroje pro jejich administraci, objednávky, reklamace atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/ebsconet/Pages/index.aspx http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/ebsconet/Pages/index.aspx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobný systém s názvem '''360 Resource Manager''' nabízí také společnost Serials Solution. O produktech této společnosti bude pojednáno níže.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systémy pro správu elektronických informačních zdrojů jsou vyvíjeny jak na komerční, tak na volně dostupné bázi [BEITLOVÁ, 2011]. Z bezplatně dostupných systémů můžeme věnovat pozornost například produktům [http://erm.library.nd.edu/ '''CORAL'''], [http://researcher.sfu.ca/cufts '''CUFTS'''] nebo [http://murphylibrary.uwlax.edu/erm/ '''ERMes'''].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Linkovací nástroje =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SFX ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:sfx.jpg|130 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie '''SFX (Special Effects)''' je převratnou novinkou v rámci tzv. linkovacích služeb. Hypertextové odkazy, které jsou jinak velmi silnou stránkou elektronického prostředí, mají základní nevýhodu v tom, že bývají neaktuální, což často znemožňuje získání informací z adres, na něž hypertext odkazuje. Uživatel neznalý informačního prostředí navíc nemusí tušit, kde se například plný text dokumentu, k němuž zrovna vyhledal bibliografický záznam, může nacházet. Technologie SFX tyto problémy řeší tím, že neodkazuje přímo na cílovou adresu, nýbrž na SFX server, který zpracuje požadavek a obratem dodá uživateli reprezentativní množinu aktuálních odkazů. V knihovnickém pojetí je tento proces nazýván '''přidanými službami''', protože uživatel získává nikoliv pouze odkaz na samotný plný text, ale také další údaje o dokumentu (např. dostupnost dokumentu v knihovnách, možnost objednání kopie, pokud plný text není k dispozici, získání informací o autorovi atd.). Technologii vyvinuli '''Herbert Van de Sompel''' a '''Patrick Hochstembach''' původně na univerzitě v Gentu. Bibliografické údaje o dokumentu jsou na server přenášeny ve standardizovaném formátu '''OpenURL''', který v sobě nese veškeré potřebné identifikátory hledaného dokumentu. Na základě dodaných metadat je požadavek na serveru zpracován a uživateli jsou nabídnuty relevantní odkazy. Organizace, která disponuje vlastní instancí SFX, nastavuje v rozsáhlé '''znalostní bázi''' veškeré zdroje a služby, které má plnotextově k dispozici, což zaručuje, že uživatel dostane po zadání dotazu správné informace o dostupnosti hledaného dokumentu v rámci dané instituce. Technologie je dnes velmi využívána předními světovými knihovnami a dalšími informačními institucemi. Důležité je i to, že linkování může probíhat z mnoha různých míst. Nejčastěji se jedná o katalogy knihoven, databáze, internetové vyhledávače apod. Základní verzi SFX odkoupila od jejich původců firma Ex Libris a distribuuje ji na základě placené licence. Technologie založené na standardu OpenURL už implementovala do svých služeb řada producentů informačních služeb, takže nyní existuje mnoho modifikací technologie SFX. Je například využíván [http://ovid.linksolver.com/site/index.jsp '''LinkSolver'''] od Ovidu nebo [http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/linksource/Pages/index.aspx '''LinkSource'''] společnosti EBSCO. Instituce, které mají zájem technologii využívat, dostávají možnost vyzkoušet si SFX v testovací verzi, pochopitelně s omezeným penzem služeb. SFX má v nabídce také další přidané funkce. Jednou z nich je služba [http://www.exlibrisgroup.com/category/SFXMARCit '''MarcIt!'''], která umožňuje pohodlný import bibliografických záznamů elektronických časopisů do katalogu knihovny, případně jejich obohacení o podrobnější údaje. Popularitu rychle získal také další doplněk SFX zvaný [http://www.multidata.cz/produkty/bx '''bX''']. Toto vylepšení nabídl znovu Herbert Van de Sompel a jeho název je odvozen od pomyslné '''černé krabice (Black Box)''', kde imaginárně probíhá analýza sesbíraných dat. Tato technologie doporučuje uživateli další příbuzné dokumenty, které se vztahují k vyhledanému záznamu. Materiály jsou doporučovány na základě shromážděných údajů, které odrážejí aktivity uživatelů SFX v mnoha různých institucích. bX se specializuje zejména na doporučování článků. Pro zajímavost uvádíme, že podobná služba existuje také pro knihy v rámci katalogů jednotlivých knihoven. Je to produkt [http://www.bibtip.com '''BibTip'''] z produkce univerzity v německém Karlsruhe. Služby MarcIt! a bX nejsou součástí běžné licence SFX a případní zájemci si je musí zaplatit zvlášť. Další, tentokrát již standardní službou SFX je vytvoření seznamu elektronických časopisů pro danou instituci. Nová verze systému podporuje i vytváření seznamů elektronických knih. SFX také umožňuje vytvářet komplexní statistiky, protože veškeré přístupy do jednotlivých informačních zdrojů jsou soustavně sledovány. Novým počinem souvisejícím s SFX respektive s bX je [http://www.exlibrisgroup.com/category/bXHotArticles '''Hot Articles''']. Jedná se o službu představující pomyslný žebříček nejžádanějších článků v jednotlivých oborech. Znovu jsou zde využívána statistická data z mnoha instancí SFX po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/sfx http://www.multidata.cz/produkty/sfx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Crossref ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:crossref.jpg|120 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''Crossref''' je iniciativou, která se zaměřuje na propojování citací a textů článků od celé řady světových vydavatelů. V současné době je provozován neziskovou organizací '''PILA (Publishers International Linking Association)'''. Na rozdíl od SFX, které přináší širokou nabídku navazujících informací a služeb, je jedinou funkcí Crossref propojení na stránku, kde jsou umístěny informace o požadovaném článku, abstrakt a odkaz na plný text. Dostupnost plného textu není systémem žádným způsobem řešena. Fungování služby stojí na perzistentním identifikátoru '''DOI'''. Ten je producentům informací k dispozici na placeném základě a představuje '''trvalý''' a neměnný identifikátor digitálního objektu. DOI je technickou normou vydanou americkou normalizační institucí '''NISO'''. V systému Crossref je DOI přidělováno článkům, kapitolám z elektronických knih a konferenčním příspěvkům. Je nutno podotknout, že Crossref nemá výlučné právo přidělovat identifikátory DOI (existuje ještě několik dalších agentur, které tak mohou činit), nicméně jeho postavení je zcela dominantní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Všechny údaje o dokumentu s povinnou sadou metadat a identifikátorem DOI, na nějž je navázána URL adresa dokumentu, jsou uloženy v centrální bázi. Takováto forma registrace řeší pomíjivost a nestálost URL stránek a přináší bezproblémové přenesení na požadovaný dokument. DOI se obvykle vyskytuje v podobě hypertextového odkazu, což umožňuje okamžité přenesení na požadovaný dokument. Počet dokumentů opatřených identifikátorem DOI v roce 2012 přesáhne pětapadesátimilionovou hranici. Je třeba zdůraznit, že Crossref není databází článků, nýbrž pouze systémem, který registruje údaje potřebné pro propojení na cílový dokument. Vyhledání dokumentů podle DOI však je k dispozici, a to díky vyhledávači '''DOI Resolver''', který je umístěn na hlavních stránkách Crossrefu. Tato služba je využívána zejména v případě, že je DOI ve statické formě (není v podobě hypertextového odkazu). Po jeho překopírování do vyhledávače je uživatel okamžitě přesměrován na cílový dokument. Systém Crossref je podporován všemi významnými světovými producenty informačních služeb. Nespornou výhodu to přináší knihovnám a koncovým uživatelům, pro které je služba dostupná zcela zdarma. Přestože jsou systémy SFX a Crossref založeny na zcela odlišných standardech (SFX na OpenURL, Crossref na DOI), jejich spolupráce v praxi funguje naprosto bezproblémově. V případě, že institucionální uživatel chce, aby DOI linkovalo přes SFX a tím ověřovalo dostupnost plného textu dokumentu, stačí zaregistrovat institucionální SFX instanci u organizace Crossref a při použití funkce tzv. '''cookie pusheru''' dojde k přesměrování na příslušné SFX.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.crossref.org/ http://www.crossref.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:crosscheck.jpg|120 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další významnou aktivitou organizace Crossref je služba '''Crosscheck'''. Ta reaguje na zvýšené riziko plagiátorství. Elektronické prostředí umožňuje velmi rychlý přístup k řadě informací, které byly ještě nedávno obtížně dostupné. Tato informační expanze přináší jako jeden z negativních důsledků také snadnou možnost „opisování“, tedy situaci, kdy jeden autor převezme text jiného tvůrce, aniž by ho řádně citoval. Je proto třeba vyvíjet pokročilé nástroje, které dokážou tyto neduhy účinně odhalovat. Podobně laděný systém funguje i v ČR, ovšem je zaměřen na plagiátorství u vysokoškolských kvalifikačních prací, případně na seminární práce (viz kapitola 16.8.2). Crossref uvedl v roce 2007 nový nástroj, který se boji proti plagiátorství intenzivně věnuje. Služba CrossCheck je založena na software '''iThenticate''' a slouží editorům vědeckých časopisů. Ti si tak mohou ještě před finálním vydáním daného článku překontrolovat, zda se nejedná o plagiát [VAVŘÍKOVÁ, 2007]. Dokumenty jsou kontrolovány oproti rozsáhlým databázím členských institucí, ke kterým patří několik desítek významných vydavatelství (včetně vydavatelství Elsevier, Springer, Wiley nebo Taylor &amp;amp; Francis). Pro zapojené instituce se jedná o placenou službu. Menší díl poplatků je účtován za samotnou kontrolu dokumentů a inkasuje ho přímo společnost '''iParadigms''' ([http://iparadigms.com/ http://iparadigms.com/]), která je producentem softwaru iThenticate. Druhou část poplatku za službu už si účtuje Crossref a jedná se o částku, která se rovná 20&amp;amp;nbsp;% ročního členského příspěvku. CrossCheck není určen pro individuální uživatele. Ti mají možnost, a to rovněž na placené bázi, kontrolovat svoje práce pomocí technologie iThenticate přímo na stránkách producenta ([http://www.ithenticate.com http://www.ithenticate.com]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více informací: [http://www.crossref.org/crosscheck.html http://www.crossref.org/crosscheck.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době se do popředí zájmu dostává také další služba z produkce Crossref nazvaná '''CrossMark''' ([http://www.crossref.org/crossmark/index.html http://www.crossref.org/crossmark/index.html]). Jedná se o systém, který zkoumá a validuje status dokumentu s ohledem na jeho případné aktualizace. Uživatelé tak dostávají jasnou informaci o tom, zda pracují s nejaktuálnější verzí práce či nikoliv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším identifikátorem, který se využívá v elektronickém prostředí, je '''Handle''' ([http://www.handle.net http://www.handle.net]), velmi rozšířený zejména v oblasti digitálních repozitářů. Z architektury tohoto identifikátoru ostatně vychází taky výše zmiňovaný DOI.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Federativní vyhledávače =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== MetaLib ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:metalib1.png|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Federativní vyhledávače''' jsou technologie, jež umožňují paralelní vyhledávání ve více zapojených zdrojích. Patří mezi ně i '''MetaLib'''. Pro uživatele znamená jednoduchou možnost zadání jediného dotazu s tím, že se mu vrátí výsledky ze všech informačních zdrojů, které jsou do MetaLibu zapojeny. Pro poskytovatele informačních služeb se zase jedná o nabídku integrace různorodých informačních zdrojů „pod jednu střechu“. Může se jednat například o databáze, knihovní katalogy, soubory elektronických časopisů a další rozličné informační prameny. Ty jsou poté prohledávány centrálně. MetaLib je produktem dobře známé izraelské firmy Ex Libris a stejně jako u SFX se jedná o komerční technologii. Na bázi kombinace technologií MetaLib a SFX funguje v českém prostředí velmi oblíbená služba '''Jednotná informační brána'''. Technologie pro federativní vyhledávání jsou v poslední době intenzivně nahrazovány moderními discovery indexy (viz podkapitola 22.5). V českých podmínkách však dochází k tomuto procesu velmi pozvolna, a to zejména kvůli nedostatku financí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/metalib http://www.multidata.cz/produkty/metalib]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platforma Xerxes ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:xerxes1.jpg|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instituce, které chtějí funkcionalitu a design vyhledávače MetaLib ještě vylepšit, mohou použít nadstavbu v podobě rozhraní '''Xerxes'''. Vše je postaveno na službách '''x-serveru''', který dokáže přenášet data z MetaLibu a vyhledávací pole tak může být zasazeno do zcela jiné internetové stránky. Systém Xerxes pak nabízí uživateli, oproti standardnímu rozhraní MetaLibu, velmi atraktivní platformu s mnoha užitečnými nástroji. Xerxes je vyvíjen '''Davidem Walkerem''' na '''California State University''' a v současné době ho používá zhruba čtyřicet institucí, zejména z USA, ale i Japonska a Evropy. Autor už získal za vývoj platformy celou řadu ocenění. Jedná se o volně dostupné řešení, které si mohou zdarma implementovat všichni zájemci, kteří mají předplacený MetaLib. První institucí v České republice, která Xerxes do svých služeb zapojila, je '''Knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně'''. V roce 2011 byla oznámena informace o tom, že je vyvíjena verze Xerxes 2.0, která nebude podporovat pouze MetaLib, ale zejména discovery systémy. Je otázkou do jaké míry bude Xerxes po jejich nástupu využíván, neboť tyto produkty (na rozdíl od MetaLibu) velmi dbají o komfort a kvalitu svých rozhraní. Naopak velmi přínosnou novinkou bude s vysokou pravděpodobností zahrnutá služba '''Solr''', která může v jediné centrální databázi sjednotit řadu lokálně provozovaných zdrojů, jež nelze standardně integrovat do databází samotných discovery indexů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://code.google.com/p/xerxes-portal/ http://code.google.com/p/xerxes-portal/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Xerxes na UTB ve Zlíně: [http://portal.knihovna.utb.cz/ http://portal.knihovna.utb.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie pro federativní vyhledávání mají v portfoliu svých produktů také společnosti EBSCO a Serials Solution. Druhá jmenovaná získala v roce 2008 v té době velmi dobře etablovanou službu '''WebFeat''', která zaznamenala pronikavý úspěch zejména ve Spojených státech, kde byla díky své obsáhlé znalostní bázi a pružné cenové politice používána ve více než 16 000 knihoven. Nyní už však služba není dostupná, neboť byla integrována do obdobné služby '''360 Search''' (viz podkapitola 22.6).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Discovery indexy =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Discovery indexy''' se stávájí trendem současnosti. Vše je založeno na '''centrální indexaci''', takže uživatel neprohledává řadu roztříštěných informačních zdrojů, ale jednu centrální „megadatabázi“. Klíčovou výhodou těchto služeb je nepochybně především rychlost. Zatímco federativní vyhledávače dokážou prohledat zapojené zdroje řádově v desítkách vteřin (ideálně v rámci několika vteřin), u discovery indexů je tento ohlas mnohonásobně rychlejší. Důležitá je účinná spolupráce s producenty informačních služeb. Ti musí být zapojeni do centrální báze, aby mohly knihovny nabídnout v rámci discovery indexů veškeré portfolio předplacených zdrojů. Nejvýznamnější producenti těchto vyhledávačů už do bází zapojili celou řadu informačních pramenů od mnoha respektovaných institucí a s dalšími jednají o případné participaci. U discovery indexů může logicky vyvstat otázka, jak se tyto služby liší od klasického Googlu, který pracuje na shodném principu (vyhledává v obrovském centrálním indexu). Přidaná hodnota tkví jednoznačně v kvalitě dat a propracovanosti uživatelského rozhraní. Zatímco Google pracuje s obrovskou množinou nekonzistentních údajů, discovery indexy obsahují kvalitní strukturovaná data od významných producentů vědeckých informací. To zaručuje uživateli po vyhledání dotazu precizně uspořádanou množinu nalezených výsledků. Moderní rozhraní discovery indexů kromě přehlednosti a intuitivnosti nabízejí řadu přidaných služeb a funkcionalit. Pokud však přece jenom instituce, která si některý z discovery systémů předplácí, není s uživatelským rozhraním spokojena, může si obvykle přes technologii API toto rozhraní uzpůsobit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Summon ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:summon.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Názorným příkladem discovery indexu je '''Summon''' od společnosti Serials Solutions (součást společnosti ProQuest). Ten dosáhl v roce 2013 hranice 700 zákazníků ze 40 zemí. Summon je masivní vyhledávač, který umožňuje centrální vyhledávání nejen ve všech informačních produktech domovského ProQuestu, ale také v obsazích dalších zúčastněných institucí. K těm se počítá celá řada prestižních vydavatelství. Summon obsahuje jak elektronické, tak tištěné dokumenty. Zaindexováno bylo doposud více než 1,4 miliardy jednotek. Poprvé byl Summon uveden do ostrého provozu na Grand Valley State University.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.serialssolutions.com/summon/ http://www.serialssolutions.com/summon/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Primo Central ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:primocentral.jpg|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Ex Libris disponuje rovněž službou založenou na centrální indexaci zdrojů. Jedná se o '''Primo Central''', která má úzkou vazbu na další služby společnosti, především '''Primo''' (jednotné rozhraní pro přístup k informačním zdrojům knihovny) a MetaLib, kde je Primo Central nabízeno bezplatně jako jedna ze zapojených databází. Rovněž centrální databáze Prima Central obsahuje miliony záznamů od řady prestižních vydavatelů. Zatím však nelze konstatovat, že by výměna dat mezi producenty probíhala úplně bezproblémově. Některé společnosti si totiž své informační obsahy před konkurencí pečlivě chrání. Specifikem Prima Central je to, že se pořizuje na základě licence, v drtivé většině s interface Primo (ostatní discovery indexy jsou dostupné ve formě služby).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/primo-central/co-je-primo-central http://www.multidata.cz/produkty/primo-central/co-je-primo-central]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EBSCO Discovery Service (EDS) ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebscoeds.jpg|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Svou nabídku v oblasti discovery indexů představila i firma EBSCO. Produkt '''EBSCO Discovery Service (EDS)''' přitom představuje výraznou konkurenci pro obě výše uvedené služby. EBSCO má s agregovaným hledáním zkušenosti už v rámci své tradiční platformy '''EBSCOhost''', na které je provozována řada hodnotných databází. Posun k discovery indexu tak byl jen dalším logickým krokem. Společnosti se vyplácí sázka na vysokou kvalitu indexace dat, která jsou v EDS zahrnuta. Nabízena je vysoká variabilita při tvorbě rozhraní celého systému. V případě, že uživatel má zájem o konkrétní obor, jsou mu k dispozici i předmětové kolekce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.ebscohost.com/discovery http://www.ebscohost.com/discovery]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posledním velkým hráčem na poli discovery indexů je služba z produkce organizace OCLC '''WorldCat Local''' ([http://www.oclc.org/worldcatlocal/ http://www.oclc.org/worldcatlocal/]). Ta je rozšířena především v USA a její centrální databáze obsahuje v současnosti přes 2 miliardy jednotek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Produkty Serials Solutions =&lt;br /&gt;
[[Soubor:serialssolutions.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produktem Serials Solutions je hned množina jednotlivých řešení efektivní správy a práce s elektronickými informačními zdroji. Rámcově se jedná o obdobná řešení, jako jsou produkty společnosti Ex Libris (SFX, MetaLib, MarcIt!), ale k dispozici jsou i některé další služby. Organizace Serials Solutions, která systémy vyvíjí, je divizí společnosti ProQuest. Nasazení těchto technologií v informačních produktech ProQuestu a spolupracujících firem tedy není problémem. Řešení Serials Solutions mají však logicky podporu všech významných producentů informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do rodiny produktů Serials Solutions patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Core''' – základní modul pro správu elektronických informačních zdrojů. Udržuje centrální znalostní bázi elektronických pramenů zvanou '''KnowledgeWorks''', v níž jsou aktivovány předplacené zdroje. Vytváří mimo jiné i seznam dostupných elektronických časopisů pro danou instituci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Link''' – jedná se o linkovací nástroj pro ověřování dostupnosti plných textů a dalších služeb. Fungování je stejně jako technologie SFX založeno na standardu OpenURL, rovněž zde je možná spolupráce i se systémem DOI.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 MARC Updates''' – obdoba služby MarcIt!. Ze znalostní báze lze exportovat celou řadu záznamů elektronických časopisů a poté je importovat ve formátu MARC21 do knihovního katalogu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Counter''' – služba, která je určena pro tvorbu statistik. Systém sleduje přístupy do jednotlivých informačních zdrojů a přináší pokročilé nástroje pro jejich statistické zpracování a vyhodnocování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Resource Manager '''– komplexní systém pro správu elektronických zdrojů v organizaci. Systém kontroluje zakoupené licence, předplatné elektronických zdrojů, eviduje jednotlivé dodavatele, ovlivňuje akviziční proces a vyhodnocuje efektivitu vynaložených finančních prostředků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Search''' – služba určená pro federativní vyhledávání podobně jako systém MetaLib. Uživatel definuje vyhledávací skupiny informačních zdrojů, které jsou posléze prohledávány paralelně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veškeré jmenované produkty mají velmi úzkou vzájemnou provazbu a obvykle je instituce kupuje zároveň buď všechny, nebo alespoň kombinaci některých z nich. Úspěch sklízí Serials Solutions v současné době také se svým vyhledávačem '''Summon'''. Zajímavým produktem je pak rovněž '''AquaBrowser''' ([http://www.serialssolutions.com/en/services/aquabrowser http://www.serialssolutions.com/en/services/aquabrowser]), který je určen pro zatraktivnění a zjednodušení knihovních katalogů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.serialssolutions.com/ http://www.serialssolutions.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Bibliografické manažery =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto nadstavbové nástroje jsou určeny k efektivnější a komfortnější práci s vyhledanými dokumenty respektive jejich citacemi. Proto jsou také někdy nazývány citačními manažery. Uživatel, který pracuje s velkým množstvím informačních zdrojů, potřebuje místo pro ukládání a další zpracování vyhledaných bibliografických záznamů. Bibliografické manažery mu to vše umožňují. V jejich rámci si lze vytvářet mimo jiné personální bibliografii nebo soustřeďovat materiály, ze kterých bude uživatel čerpat například při psaní odborného článku. Některé produkty tohoto typu dokážou pracovat i na úrovni plných textů. Záznamy jsou obvykle do manažerů nahrávány přímo z vědeckých databází. Každá databáze však nemusí nutně automaticky podporovat import do všech bibliografických manažerů. Proto je někdy nutno importovat záznamy jinými cestami. Jednou ze základních a zároveň nejpoužívanějších funkcí citačních manažerů je hromadné přeformátovávání bibliografických záznamů. V praxi totiž existují stovky citačních norem. Bibliografické manažery je podchytí a dávají uživatelům jednoduchou možnost převést nashromážděné záznamy do potřebného formátu. Na trhu se v tomto směru objevují jak placené manažery, tak nástroje, které jsou dostupné zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V českém prostředí je velmi populární služba '''Citace.com''' ([http://www.citace.com http://www.citace.com]). V rámci ní mohou uživatelé vytvářet a ukládat citace podle norem '''ČSN ISO 690''' a '''ČSN ISO 690-2'''. Systém je volně dostupný, pro využití rozšířených funkcí je třeba použít bezplatnou registraci. Služba dokáže účinně spolupracovat i s technologií SFX, a to v obou směrech (automatické přebírání dat z SFX a následná jednoduchá tvorba citace a naopak vyhledávání plných textů k uloženým citacím pomocí SFX ikonky umístěné přímo v generátoru). Vyšší verzi systému pak představuje služba '''CitacePro''' ([http://www.citacepro.com/ http://www.citacepro.com/]), která podporuje více citačních stylů a disponuje řadou dalších užitečných funkcionalit. Služba už je však dostupná výhradně v komerčním režimu. Na tomto místě je třeba představit nejpoužívanější světové bibliografické manažery.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RefWorks ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:refworks.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento citační manažer je v současné době jedním z nejpoužívanějších. Automatický import záznamů do '''RefWorks''' podporuje většina nejprestižnějších databází. Jeho výhodou je obrovské množství citačních norem, které obsahuje. Kromě jiného je to první produkt svého druhu, který do svého obsahu zaimplementoval i českou citační normu '''ČSN ISO 690'''. Producentem systému je stejnojmenná společnost. RefWorks je sice komerčním produktem, ale velmi jednoduchým způsobem do něho lze sjednat měsíční testovací přístup. Licenční politika je přitom značně variabilní a lze sjednávat předplatné jak na úrovni institucí, tak pro individuálního uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.refworks.com/ http://www.refworks.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EndNote ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:endnote.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém byl vytvořen firmou '''Thomson Corporation''' a plně vyhovuje náročným požadavkům pro práci s bibliografickými záznamy dokumentů. Jeho omezenou verzi s názvem '''EndNoteWeb''' mohou zdarma používat uživatelé citačního rejstříku Web of Science. Využití je v rámci databáze vázáno na bezplatnou registraci. Placená verze '''EndNote''' pak nabízí i další rozšířené funkce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.endnote.com/ http://www.endnote.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jinými rozšířenými placenými bibliografickými manažery jsou například '''ProCite''' ([http://www.procite.com/ http://www.procite.com/]) nebo '''Reference Manager''' ([http://www.refman.com/ http://www.refman.com/]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== QUOSA ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:quosa.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi zajímavým produktem, který v poslední době nabývá na popularitě, je systém '''QUOSA'''. Nejedná se o klasický bibliografický manažer, nýbrž o nástroj, který pracuje s '''plnými texty''' a umožňuje uživateli stahování, správu, vyhledávání a komfortní práci s rozsáhlým fondem nashromážděných materiálů. QUOSA dokáže de facto vytvořit digitální knihovnu ze stažených textů a zajišťuje mimo jiné její kompletní správu, plnotextové vyhledávání nebo sdílení. Produkt obsahuje několik dílčích komponentů, z nichž nejdůležitější jsou '''QUOSA Information Manager''', která zajišťuje vyhledávání v databázích, a '''QUOSA Virtual Library''', což je platforma pro práci s plnými texty dokumentů. V roce 2008 byla navázána spolupráce s databází Scopus, kde se Quosa podílí na funkci '''Document Download Manager''', která je pro předplatitele Scopusu bezplatná. Quosa spolupracuje i s dalšími významnými informačními institucemi (například s databázovými centry Dialog či Ovid). Jinak je systém dostupný po zaplacení licence, ale je možné také požádat o testovací verzi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.quosa.com/ http://www.quosa.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobnou službu představuje také '''Mendeley '''([http://www.mendeley.com/ http://www.mendeley.com/]), který v současné době zažívá obrovský rozmach. Jedná se totiž o komplexní službu, která je zároveň do značné míry laděna jako akademická sociální síť a má už téměř dva miliony členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Volně dostupné systémy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zotero ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:zotero.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U nekomerčních systémů je velmi zajímavá služba '''Zotero'''. Tu je možno zdarma stáhnout jako plugin internetového prohlížeče '''Mozilla Firefox'''. Stažení dokumentu do Zotera je pak otázkou jednoho kliknutí na příslušnou ikonku. Bibliografický manažer navíc podporuje i automatické načítání záznamů z SFX menu a ukládání plných textů stažených dokumentů. Zotero je k dispozici i v češtině, a přestože obsahuje stovky citačních stylů, ČSN ISO 690 mezi nimi chybí. Systém je velmi oceňován pro svou jednoduchost a intuitivnost. Jediným faktorem, který brzdí jeho větší rozšíření, je vázanost Zotera výhradně na prohlížeč Mozilla Firefox.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.zotero.org http://www.zotero.org]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dispozici je mnoho dalších nekomerčních citačních manažerů. Liší se kvalitou i rozdílným spektrem nabízených funkcí. Nejvýznamnějšími volně dostupnými systémy jsou:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CiteUlike – [http://www.citeulike.org/ http://www.citeulike.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BiBteX – [http://www.bibtex.org/ http://www.bibtex.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BibSonomy – [http://www.bibsonomy.org/ http://www.bibsonomy.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citation Machine – [http://www.citationmachine.net/ http://www.citationmachine.net/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro sdílení dokumentů =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě efektivní práce s vyhledanými záznamy a plnými texty existuje také zřetelná potřeba tyto dokumenty sdílet. Vědci totiž obvykle pracují v týmech, mnohdy mezinárodních, a potřebují se podělit o své informační zdroje i s kolegy participujícími na daném výzkumu. Pro tyto účely byl vyvinut například vysoce sofistikovaný a oceňovaný produkt '''RefShare''' ([http://www.refworks.com/content/products/refshare/content.asp http://www.refworks.com/content/products/refshare/content.asp]), který je úzce spjatý s bibliografickým manažerem RefWorks. Díky tomuto systému může uživatel zpřístupnit své dokumenty i dalším osobám. Ani vědecké sféře se nevyhýbá současný velký rozmach sociálních sítí. Ty jsou již ze své podstaty určeny pro výměnu informací mezi lidmi. Pro účely vědecké komunity slouží například akademická sociální síť '''ResearchGATE''' ([http://www.researchgate.net/ http://www.researchgate.net/]), kde mohou vědci nejen sdílet své dokumenty a tvořit skupiny s kolegy zaměřenými na stejnou oblast výzkumu, ale také vyhledávat informace ze zapojených volně dostupných databází. Podobně komplexní systém představuje služba '''Mendeley''', která již byla v této práci zmíněna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro tvorbu průběžných rešerší =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Drtivá většina informačních zdrojů, které byly doposud v této publikaci popsány, slouží spíše pro vyhotovování retrospektivních rešerší. To znamená, že uživatel vyhledává záznamy na určité téma z již vydaných dokumentů. Existují však i systémy určené pro bezprostřední informování o novinkách. Jsou to specializované služby s velmi rychlou aktualizací, které informují uživatele v reálném čase o tom, že zrovna vyšel článek na téma, které ho zajímá. Klasické databáze se snaží tyto služby také poskytovat na základě alertů a přednastavených vyhledávacích profilů, jenže se zde negativně projevuje pomalá aktualizace a dlouhotrvající zpracovávání dokumentů ještě předtím, než se vůbec dostanou do obsahu databáze. Oproti tomu systémy pro průběžné rešeršování jsou doplňovány denně. Přinášejí uživateli rychlou informaci o existenci nového dokumentu, avšak žádným způsobem již neřeší jeho finální plnotextovou dostupnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RefAware ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:refaware.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''RefAware''' sleduje 8 000 recenzovaných časopisů. Uživatelům jsou po nastavení vyhledávacího profilu zasílána aktuální upozornění na nové dokumenty v podobě emailů. RefAware je placenou službou, která primárně obsahuje šest tematických oblastí. Vyhledané citace je možno stahovat do bibliografického manažeru RefWorks, který se službou úzce spolupracuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.refaware.com/ http://www.refaware.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== JournalTOCs ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:journaltocs.jpg|140 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služba '''JournalTOCs''' přináší aktuální obsahy více než 23 000 časopisů od 2 034 vydavatelů, mezi nimiž nechybí ani ty nejuznávanější vydavatelské domy. Pro individuální uživatele je služba dostupná zdarma, institucionální kustomizace jsou k dispozici za velmi solidních ekonomických podmínek. Systém je provozován iniciativou '''ICBL''' ([http://www.icbl.hw.ac.uk/ http://www.icbl.hw.ac.uk/]), která vznikla při '''Heriot-Watt University''' ([http://www.hw.ac.uk/ http://www.hw.ac.uk/]). Podobnou službu donedávna představovala '''ticTOCs Journal Table of Contents'''. V únoru 2012 však ukončila svoji činnost a svým uživatelům doporučila dále používat službu JournalTOCs.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.journaltocs.ac.uk/ http://www.journaltocs.ac.uk/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobnými službami jsou '''TechJournalContents''' ([http://www.techxtra.ac.uk/techtocs/ http://www.techxtra.ac.uk/techtocs/]) a '''Zetoc''' ([http://zetoc.mimas.ac.uk/ http://zetoc.mimas.ac.uk/]), který je provozován ve spolupráci s British Library a představuje velmi masivní systém s velkým počtem monitorovaných časopisů. Zetoc má však bohužel poněkud specifickou uživatelskou politiku, a tak je přístupný pouze pro vybrané instituce [KRČÁL, 2011].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vzdálený přístup k elektronickým informačním zdrojům =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak už bylo uvedeno, přístup do licencovaných databází a dalších placených elektronických zdrojů je realizován přes jasně definovanou množinu IP adres institucionálních počítačů. V praxi to obvykle znamená, že přístup do elektronických informačních pramenů je možný bez jakýchkoliv restrikcí z počítačů umístěných v knihovně, která dané zdroje předplácí. Proč však v rámci vysokého standardu služeb nenabídnout autorizovaným uživatelům přístup k licencovaným zdrojům i z domova či jakékoliv jiné internetové lokace? Realizace tzv. '''vzdáleného přístupu''' je v těchto případech běžně řešena technologiemi typu VPN či proxy servery, které umožní přidělit autentifikovanému uživateli příslušnou IP adresu. Světlo světa však spatřují mnohem sofistikovanější systémy, které sjednocují architekturu vzdáleného přístupu mnohdy i ve spolupráci se samotnými producenty informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Shibboleth ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:shibboleth.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shibboleth''' je projektem konsorcia '''Internet2''' ([http://www.internet2.edu/ http://www.internet2.edu/]). Princip celého systému spočívá v tom, že uživateli, který se pokouší dostat do licencovaného obsahu a není v rozsahu povolených IP adres, je nabídnut seznam institucí s přístupem. Po výběru své domovské instituce je automaticky přesměrován na její přihlašovací stránky, kde se musí řádně autentifikovat svými lokálními přihlašovacími údaji. Poté je přesměrován zpět na požadovaný informační zdroj, kde už je identifikován jako člen instituce a jsou mu zpřístupněny příslušné služby. V projektu jsou tedy zapojeny jak instituce, které informační zdroje předplácejí (knihovny, univerzity, vědecké instituce), tak producenti informačních zdrojů. Ti jsou v celém systému označováni jako '''poskytovatelé služeb''', zatímco předplácející instituce jsou nazývány '''poskytovateli identity''' [SATRAPA, 2005]. Drtivá většina prestižních světových vydavatelství je na vzdálený přístup pomocí Shibbolethu připravena. V praxi také funguje velmi účinně kooperace systému Shibboleth s jinou technologií pro zajištění vzdáleného přístupu EZproxy (viz podkapitola 22.10.3). V České republice začíná vzdálený přístup přes Shibboleth nabírat rovněž na obrátkách. Orgány, které se této otázce věnují, což jsou '''Česká akademická federace identit''' ([http://www.eduid.cz/ http://www.eduid.cz/]) a odborná komise při '''Asociaci knihoven vysokých škol České republiky,''' pracují velmi intenzivně na tom, aby bylo možno přes Shibboleth přistupovat do stále většího množství informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://shibboleth.net/ http://shibboleth.net/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== HAN ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:han.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HAN (Hidden Automatic Navigator)''' funguje jako softwarový produkt dodávaný společností '''H+Software GmbH'''. Představuje specializovaný systém na řízení přístupu k elektronickým zdrojům. Jeho primární funkcí je umožnit uživatelům pracovat s elektronickými zdroji odkudkoliv a kdykoliv. Po ověření identity uživatele mu je přiřazena IP adresa instituce a práva přístupu k jednotlivým zdrojům. Tuto funkci zvládne i standardní proxy server, výhodou HAN je však robustnost řešení a specializace na elektronické zdroje. Díky tomu je možné udělit přístup nejen do zdrojů omezených IP adresou, ale i do těch, které jsou chráněny heslem. Přihlašovací údaje jsou předávány interně, uživatel k nim nemá přístup a nehrozí tedy jejich zneužití. U zdrojů omezených současně pracujícími uživateli je v případě vyčerpání licencí uživatel o tomto informován a zařazen do pořadí. Po uvolnění licence předchozím uživatelem je mu přístup umožněn. Systém přináší výhody i knihovníkům. Obsahuje totiž všechny předplácené zdroje a lze díky němu získat komplexní přehled a jednotné statistiky využívání jednotlivých informačních služeb. Na jejich základě poté mohou akviziční pracovníci upravit nákupy portfolií a počty předplácených licencí. H+H navíc nabízí také dva zajímavé doplňkové produkty, které mohou uživatelům značně usnadnit práci. Prvním z nich je software '''Virtual CD''', který umožňuje kopírování obsahů CD/DVD na pevný disk ve velmi zkomprimované podobě. Data jsou pak k dispozici většímu množství uživatelů. Aplikace '''NetMan''' zase může v kombinaci s HAN vytvořit pokročilé portálové řešení pro přístup k rozličným informačním službám. Všechny tyto produkty jsou dostupné po zaplacení příslušných licenčních poplatků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.hh-han.com/ http://www.hh-han.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EZproxy ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:OCLC.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou vzdáleného přístupu se zabývá také organizace OCLC. Ta odkoupila od firmy '''Useful Utilities''' licenci na nástroj zvaný '''EZproxy'''. Jedná se o middleware, který je schopen spolupracovat také s jinými technologiemi vzdáleného přístupu (např. Shibboleth). Jeho primárním cílem je poskytnout autentifikovanému uživateli přístup k elektronickým informačním zdrojům z jakékoliv internetové lokace. Výhodou je možnost identifikace na základě skupin. Tu ocení zejména univerzity, kde má každá fakulta sjednán přístup k rozdílným informačním zdrojům. EZproxy uživatele rozpozná a nabídne mu relevantní množinu databází, do nichž je daný člověk oprávněn přistupovat. Systém navíc umožňuje tvorbu komplexních statistik přístupů k jednotlivým informačním zdrojům [PAVLÍK, 2008]. Technologie je velmi rozšířena a celosvětově ji používá více než 4 000 institucionálních uživatelů. Jedním z nich je také Univerzita Karlova v Praze, ale EZproxy využívá v ČR i několik dalších institucí. OCLC nabízí zájemcům možnost měsíčního testovacího přístupu, jinak se jedná o komerční produkt.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.oclc.org/ezproxy/ http://www.oclc.org/ezproxy/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro sledování přístupů k elektronickým informačním zdrojům =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sledování četnosti přístupů do elektronických informačních zdrojů, tvorba statistik a jejich následné vyhodnocování patří k důležitým činnostem při evaluaci jednotlivých informačních zdrojů. Knihovna se může na základě zjištěných údajů rozhodnout, zda předplatné ke sledovanému elektronickému zdroji obnoví či nikoliv. Příslušná data mnohdy poskytují i samotní prodejci databází nebo producenti prostřednictvím administrátorských rozhraní, do nichž mají jejich zákazníci přístup. Kromě toho si jednotlivé knihovny mohou hlídat například počet přístupů do elektronických informačních zdrojů z vlastních internetových stránek, avšak relevance těchto dat bývá mnohdy diskutabilní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== COUNTER ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:counter1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''COUNTER''' ('''C'''ounting '''O'''nline '''U'''sage of '''N'''etworked '''E'''lectronic '''R'''esources) je iniciativa, která je určena přímo ke sledování četnosti přístupů do elektronických informačních zdrojů. Jedná se o neziskovou organizaci založenou v roce 2003. Jejími členy jsou významní vydavatelé, knihovny a další informační instituce. Hlavním výstupem činnosti COUNTERu bylo definování '''jednotných formátů''' pro vytváření statistik, takzvaných '''Codes of Practices'''. Takové formáty jsou určeny pro vyčíslení přístupů jak do databází a elektronických časopisů, tak do elektronických knih a referenčních děl. Vytvořené standardy jsou revidovány, přičemž nové aktualizace reflektují zpětnou vazbu od uživatelů. Výhodou také je, že standardizovaný formát poskytuje možnost objektivního srovnání využívanosti elektronických informačních zdrojů mezi jednotlivými knihovnami či institucemi. Systém je podporován všemi významnými producenty informačních služeb. Data mohou dostávat buď přímo participující knihovny, nebo producenti a distributoři databází, kteří při propagaci svých produktů velmi často nabízejí svým klientům kompletní statistiky přístupu. Organizace spolupracovala také s americkou standardizační autoritou NISO na normě '''SUSHI (Standardized Usage Statistics Harvesting Initiative)''', která přestavuje protokol pro automatický sběr dat a následné vytváření statistik. V praxi už tento protokol pracuje například u služby UStat. Klíčovou roli hrál COUNTER také v iniciativě '''Journal Usage Factor''' ([http://www.uksg.org/usagefactors http://www.uksg.org/usagefactors]). Zjednodušeně řečeno se jedná o údaj, který hodnotí kvalitu časopisu na základě jeho využívanosti. Pro jeho výpočet je třeba použít také data z jednoho ze standardizovaných formátů (konkrétně COUNTER JR1). COUNTER se podílel i na činnostech v projektu '''PIRUS2''' určeném pro potřeby měření přístupů do institucionálních repozitářů. Tento projekt byl ukončen v lednu 2009.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.projectcounter.org/index.html http://www.projectcounter.org/index.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== UStat ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ustat.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''UStat''' je nástroj, který naplno využívá možností formátu COUNTER a protokolu SUSHI, zmíněných u předchozí služby. Právě pomocí tohoto protokolu lze automaticky přenést statistiky z jednotlivých informačních zdrojů ve standardizovaném formátu COUNTER do jednotného rozhraní, kde má uživatel možnost statistiky centrálně uchovávat a generovat z nich výstupy ve formě tabulek a grafů. Instituce, které si službu předplatí, tak získávají „centrální místo“ pro sběr statistik z různých elektronických informačních zdrojů. Automatický přenos dat přímo do UStat podporuje zatím zhruba padesát producentů informačních služeb, do budoucna lze předpokládat, že jejich počet výrazně vzroste. Kromě automatizovaných postupů, lze statistiky do systému importovat také manuálně. UStat je nová služba společnosti Ex Libris. Jedná se o placený produkt. Zákazníci Ex Libris, kteří mají předplacenu některou z jejích dalších technologií, však mají přístup ke službě zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/sfx/copy_of_ustat http://www.multidata.cz/produkty/sfx/copy_of_ustat]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poněkud z jiného pohledu na data o využívání informačních zdrojů pohlíží projekt s názvem '''MESUR''' ([http://mesur.informatics.indiana.edu/ http://mesur.informatics.indiana.edu/]), za nímž stojí již dobře známý Herbert Van de Sompel společně s Johanem Bolenem. MESUR ('''ME'''trics from '''S'''cholarly '''U'''sage '''R'''esources) si dal za cíl vyvinout nové metriky pro hodnocení vědecké komunikace [VAVŘÍKOVÁ, 2010]. Používá k tomu modely založené na statistických datech o využívání informačních zdrojů, ale i citační data a další indikátory. Projekt probíhal v letech 2006-2008. Bylo zpracováno obrovské množství dat, na jejichž základě byl vytvořen sémantický model vědecké komunikace a byly navrženy zcela nové postupy pro hodnocení vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším z projektů, který se zabýval problematikou využívanosti informačních zdrojů, je '''JISC MOSAIC''' ([http://www.sero.co.uk/jisc-mosaic.html http://www.sero.co.uk/jisc-mosaic.html]). JISC MOSAIC ('''M'''aking '''O'''ur '''S'''hared '''A'''ctivity '''I'''nformation '''C'''ount) proběhl ve Velké Británii za účasti akademických knihoven. Klíčovou úlohu v projektu hrála pochopitelně organizace JISC ([http://www.jisc.ac.uk/ http://www.jisc.ac.uk/]). Kromě využívání elektronických zdrojů byly vyhodnocovány také statistiky výpůjček klasických tištěných knih. Výsledná zpráva projektu byla publikována v lednu 2010.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bsfx.jpg|Ukázka SFX linkování z bibliografické databáze Web of Science na plný text v systému EBSCO.&lt;br /&gt;
Soubor:taylorfrancis_doi.jpg|Záznam článku v systému Taylor &amp;amp; Francis se zvýrazněným identifikátorem DOI. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:vyvoj.jpg|Vývoj dokumentů s přiděleným identifikátorem DOI v systému Crossref za roky 2002-2011. Převzato z dokumentace systému. &lt;br /&gt;
Soubor:bmetalib.jpg|Vyhledávání v Jednotné informační bráně založené na technologii MetaLib. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bxerxes.jpg|Základní rozhraní federativního vyhledávače MetaLib na platformě Xerxes. Převzato ze stránek Knihovny UTB ve Zlíně.&lt;br /&gt;
Soubor:bprimocentral.jpg|Schéma fungování discovery indexu Primo Central. Převzato z dokumentace služby.&lt;br /&gt;
Soubor:brefworks.jpg|Bibliografický záznam stažený do systému RefWorks. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bzotero.jpg|Interface bibliografického manažeru Zotero. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bjournaltocs.jpg|Zobrazení obsahu aktuálního čísla časopisu v systému JournalTOCs. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nov%C3%A9_technologie_v_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEb%C3%A1ch&amp;diff=38197</id>
		<title>Nové technologie v informačních službách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nov%C3%A9_technologie_v_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEb%C3%A1ch&amp;diff=38197"/>
		<updated>2013-11-16T17:11:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* EBSCONET */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační sféra je dynamicky se rozvíjející odvětví. Vývoj jde i v tomto oboru velmi rychle dopředu, a tak vznikají stále nové technologie a postupy, které mají umožnit uživateli efektivní přístup k potřebným informacím. Pro erudovaného uživatele je však samotný přístup k elektronickým informačním zdrojům naprostým minimem. Očekává totiž, že pro práci s nimi bude mít k dispozici komfortní prostředky. V poslední době na sebe upoutala pozornost celá řada tzv. '''nadstavbových nástrojů''', které uživateli pomáhají jak v orientaci v elektronických informačních zdrojích, tak při práci s vyhledanými dokumenty. Pochopitelně existují i systémy, které pomáhají při správě elektronických informačních zdrojů také samotným institucím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro efektivní správu elektronických informačních zdrojů =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Verde ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:verde1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Verde''' je dalším z produktů společnosti Ex Libris a přináší řešení v oblasti '''ERMS (Electronic Resources Management System)'''. Jedná se o systém, který komplexně řeší veškerou agendu spojenou s administrací elektronických informačních zdrojů, a to ve všech jeho cyklech. To znamená, že Verde pracuje se zdroji už při jejich výběru či zkušebních přístupech. Dále pak pochopitelně při aktivním provozu, a to až do vypršení licence, kdy se rozhoduje o prodloužení či naopak zrušení předplatného u daného informačního pramene. Správce systému tak má dokonalý přehled o všech kolekcích, které daná instituce předplácí, počtu licencí, dodavatelích, statistikách využívanosti atd. Verde přitom dokáže efektivně spolupracovat s dalšími produkty společnosti Ex Libris, především s SFX. Na tomto místě je nepochybně nutno podotknout, že správa elektronických informačních zdrojů je velmi aktuálním problémem zejména u větších vysokých škol a vědeckých institucí. Není totiž snadné hlídat velké množství obsáhlých elektronických informačních zdrojů, a proto může být Verde velmi cenným pomocníkem. Není překvapivé, že je používán řadou prestižních zahraničních vysokých škol. Velmi často se přitom jedná o konsorciální nákup tohoto placeného systému. V ČR je Verde zatím v ostrém provozu na Univerzitě Karlově v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/verde http://www.multidata.cz/produkty/verde]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EBSCONET ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebsconet.jpg|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak už napovídá samotný název, '''EBSCONET''' je produktem, jehož vývoj a funkcionalitu zajišťuje společnost EBSCO. Také zde se jedná o komplexní systém, který dokáže účinně evidovat veškeré aktivity organizace směrem k elektronickým informačním zdrojům, zejména elektronickým časopisům. Kromě toho dokáže EBSCONET spravovat také předplatné tištěných seriálů. Systém dává knihovně nejen kompletní informace o velkém množství nakupovaných zdrojů, ale také nástroje pro jejich administraci, objednávky, reklamace atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/ebsconet/Pages/index.aspx http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/ebsconet/Pages/index.aspx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobný systém s názvem '''360 Resource Manager''' nabízí také společnost Serials Solution. O produktech této společnosti bude pojednáno níže.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systémy pro správu elektronických informačních zdrojů jsou vyvíjeny jak na komerční, tak na volně dostupné bázi [BEITLOVÁ, 2011]. Z bezplatně dostupných systémů můžeme věnovat pozornost například produktům [http://erm.library.nd.edu/ '''CORAL'''], [http://researcher.sfu.ca/cufts '''CUFTS'''] nebo [http://murphylibrary.uwlax.edu/erm/ '''ERMes'''].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Linkovací nástroje =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SFX ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:sfx.jpg|130 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie '''SFX (Special Effects)''' je převratnou novinkou v rámci tzv. linkovacích služeb. Hypertextové odkazy, které jsou jinak velmi silnou stránkou elektronického prostředí, mají základní nevýhodu v tom, že bývají neaktuální, což často znemožňuje získání informací z adres, na něž hypertext odkazuje. Uživatel neznalý informačního prostředí navíc nemusí tušit, kde se například plný text dokumentu, k němuž zrovna vyhledal bibliografický záznam, může nacházet. Technologie SFX tyto problémy řeší tím, že neodkazuje přímo na cílovou adresu, nýbrž na SFX server, který zpracuje požadavek a obratem dodá uživateli reprezentativní množinu aktuálních odkazů. V knihovnickém pojetí je tento proces nazýván '''přidanými službami''', protože uživatel získává nikoliv pouze odkaz na samotný plný text, ale také další údaje o dokumentu (např. dostupnost dokumentu v knihovnách, možnost objednání kopie, pokud plný text není k dispozici, získání informací o autorovi atd.). Technologii vyvinuli '''Herbert Van de Sompel''' a '''Patrick Hochstembach''' původně na univerzitě v Gentu. Bibliografické údaje o dokumentu jsou na server přenášeny ve standardizovaném formátu '''OpenURL''', který v sobě nese veškeré potřebné identifikátory hledaného dokumentu. Na základě dodaných metadat je požadavek na serveru zpracován a uživateli jsou nabídnuty relevantní odkazy. Organizace, která disponuje vlastní instancí SFX, nastavuje v rozsáhlé '''znalostní bázi''' veškeré zdroje a služby, které má plnotextově k dispozici, což zaručuje, že uživatel dostane po zadání dotazu správné informace o dostupnosti hledaného dokumentu v rámci dané instituce. Technologie je dnes velmi využívána předními světovými knihovnami a dalšími informačními institucemi. Důležité je i to, že linkování může probíhat z mnoha různých míst. Nejčastěji se jedná o katalogy knihoven, databáze, internetové vyhledávače apod. Základní verzi SFX odkoupila od jejich původců firma Ex Libris a distribuuje ji na základě placené licence. Technologie založené na standardu OpenURL už implementovala do svých služeb řada producentů informačních služeb, takže nyní existuje mnoho modifikací technologie SFX. Je například využíván '''LinkSolver''' ([http://ovid.linksolver.com/site/index.jsp http://ovid.linksolver.com/site/index.jsp]) od Ovidu nebo '''LinkSource''' ([http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/linksource/Pages/index.aspx http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/linksource/Pages/index.aspx]) společnosti EBSCO. Instituce, které mají zájem technologii využívat, dostávají možnost vyzkoušet si SFX v testovací verzi, pochopitelně s omezeným penzem služeb. SFX má v nabídce také další přidané funkce. Jednou z nich je služba '''MarcIt! '''([http://www.exlibrisgroup.com/category/SFXMARCit http://www.exlibrisgroup.com/category/SFXMARCit]), která umožňuje pohodlný import bibliografických záznamů elektronických časopisů do katalogu knihovny, případně jejich obohacení o podrobnější údaje. Popularitu rychle získal také další doplněk SFX zvaný '''bX''' ([http://www.multidata.cz/produkty/bx http://www.multidata.cz/produkty/bx]). Toto vylepšení nabídl znovu Herbert Van de Sompel a jeho název je odvozen od pomyslné '''černé krabice (Black Box)''', kde imaginárně probíhá analýza sesbíraných dat. Tato technologie doporučuje uživateli další příbuzné dokumenty, které se vztahují k vyhledanému záznamu. Materiály jsou doporučovány na základě shromážděných údajů, které odrážejí aktivity uživatelů SFX v mnoha různých institucích. bX se specializuje zejména na doporučování článků. Pro zajímavost uvádíme, že podobná služba existuje také pro knihy v rámci katalogů jednotlivých knihoven. Je to produkt '''BibTip''' ([http://www.bibtip.com http://www.bibtip.com]) z produkce univerzity v německém Karlsruhe. Služby MarcIt! a bX nejsou součástí běžné licence SFX a případní zájemci si je musí zaplatit zvlášť. Další, tentokrát již standardní službou SFX je vytvoření seznamu elektronických časopisů pro danou instituci. Nová verze systému podporuje i vytváření seznamů elektronických knih. SFX také umožňuje vytvářet komplexní statistiky, protože veškeré přístupy do jednotlivých informačních zdrojů jsou soustavně sledovány. Novým počinem souvisejícím s SFX respektive s bX je '''Hot Articles''' ([http://www.exlibrisgroup.com/category/bXHotArticles http://www.exlibrisgroup.com/category/bXHotArticles]). Jedná se o službu představující pomyslný žebříček nejžádanějších článků v jednotlivých oborech. Znovu jsou zde využívána statistická data z mnoha instancí SFX po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/sfx http://www.multidata.cz/produkty/sfx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Crossref ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:crossref.jpg|120 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''Crossref''' je iniciativou, která se zaměřuje na propojování citací a textů článků od celé řady světových vydavatelů. V současné době je provozován neziskovou organizací '''PILA (Publishers International Linking Association)'''. Na rozdíl od SFX, které přináší širokou nabídku navazujících informací a služeb, je jedinou funkcí Crossref propojení na stránku, kde jsou umístěny informace o požadovaném článku, abstrakt a odkaz na plný text. Dostupnost plného textu není systémem žádným způsobem řešena. Fungování služby stojí na perzistentním identifikátoru '''DOI'''. Ten je producentům informací k dispozici na placeném základě a představuje '''trvalý''' a neměnný identifikátor digitálního objektu. DOI je technickou normou vydanou americkou normalizační institucí '''NISO'''. V systému Crossref je DOI přidělováno článkům, kapitolám z elektronických knih a konferenčním příspěvkům. Je nutno podotknout, že Crossref nemá výlučné právo přidělovat identifikátory DOI (existuje ještě několik dalších agentur, které tak mohou činit), nicméně jeho postavení je zcela dominantní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Všechny údaje o dokumentu s povinnou sadou metadat a identifikátorem DOI, na nějž je navázána URL adresa dokumentu, jsou uloženy v centrální bázi. Takováto forma registrace řeší pomíjivost a nestálost URL stránek a přináší bezproblémové přenesení na požadovaný dokument. DOI se obvykle vyskytuje v podobě hypertextového odkazu, což umožňuje okamžité přenesení na požadovaný dokument. Počet dokumentů opatřených identifikátorem DOI v roce 2012 přesáhne pětapadesátimilionovou hranici. Je třeba zdůraznit, že Crossref není databází článků, nýbrž pouze systémem, který registruje údaje potřebné pro propojení na cílový dokument. Vyhledání dokumentů podle DOI však je k dispozici, a to díky vyhledávači '''DOI Resolver''', který je umístěn na hlavních stránkách Crossrefu. Tato služba je využívána zejména v případě, že je DOI ve statické formě (není v podobě hypertextového odkazu). Po jeho překopírování do vyhledávače je uživatel okamžitě přesměrován na cílový dokument. Systém Crossref je podporován všemi významnými světovými producenty informačních služeb. Nespornou výhodu to přináší knihovnám a koncovým uživatelům, pro které je služba dostupná zcela zdarma. Přestože jsou systémy SFX a Crossref založeny na zcela odlišných standardech (SFX na OpenURL, Crossref na DOI), jejich spolupráce v praxi funguje naprosto bezproblémově. V případě, že institucionální uživatel chce, aby DOI linkovalo přes SFX a tím ověřovalo dostupnost plného textu dokumentu, stačí zaregistrovat institucionální SFX instanci u organizace Crossref a při použití funkce tzv. '''cookie pusheru''' dojde k přesměrování na příslušné SFX.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.crossref.org/ http://www.crossref.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:crosscheck.jpg|120 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další významnou aktivitou organizace Crossref je služba '''Crosscheck'''. Ta reaguje na zvýšené riziko plagiátorství. Elektronické prostředí umožňuje velmi rychlý přístup k řadě informací, které byly ještě nedávno obtížně dostupné. Tato informační expanze přináší jako jeden z negativních důsledků také snadnou možnost „opisování“, tedy situaci, kdy jeden autor převezme text jiného tvůrce, aniž by ho řádně citoval. Je proto třeba vyvíjet pokročilé nástroje, které dokážou tyto neduhy účinně odhalovat. Podobně laděný systém funguje i v ČR, ovšem je zaměřen na plagiátorství u vysokoškolských kvalifikačních prací, případně na seminární práce (viz kapitola 16.8.2). Crossref uvedl v roce 2007 nový nástroj, který se boji proti plagiátorství intenzivně věnuje. Služba CrossCheck je založena na software '''iThenticate''' a slouží editorům vědeckých časopisů. Ti si tak mohou ještě před finálním vydáním daného článku překontrolovat, zda se nejedná o plagiát [VAVŘÍKOVÁ, 2007]. Dokumenty jsou kontrolovány oproti rozsáhlým databázím členských institucí, ke kterým patří několik desítek významných vydavatelství (včetně vydavatelství Elsevier, Springer, Wiley nebo Taylor &amp;amp; Francis). Pro zapojené instituce se jedná o placenou službu. Menší díl poplatků je účtován za samotnou kontrolu dokumentů a inkasuje ho přímo společnost '''iParadigms''' ([http://iparadigms.com/ http://iparadigms.com/]), která je producentem softwaru iThenticate. Druhou část poplatku za službu už si účtuje Crossref a jedná se o částku, která se rovná 20&amp;amp;nbsp;% ročního členského příspěvku. CrossCheck není určen pro individuální uživatele. Ti mají možnost, a to rovněž na placené bázi, kontrolovat svoje práce pomocí technologie iThenticate přímo na stránkách producenta ([http://www.ithenticate.com http://www.ithenticate.com]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více informací: [http://www.crossref.org/crosscheck.html http://www.crossref.org/crosscheck.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době se do popředí zájmu dostává také další služba z produkce Crossref nazvaná '''CrossMark''' ([http://www.crossref.org/crossmark/index.html http://www.crossref.org/crossmark/index.html]). Jedná se o systém, který zkoumá a validuje status dokumentu s ohledem na jeho případné aktualizace. Uživatelé tak dostávají jasnou informaci o tom, zda pracují s nejaktuálnější verzí práce či nikoliv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším identifikátorem, který se využívá v elektronickém prostředí, je '''Handle''' ([http://www.handle.net http://www.handle.net]), velmi rozšířený zejména v oblasti digitálních repozitářů. Z architektury tohoto identifikátoru ostatně vychází taky výše zmiňovaný DOI.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Federativní vyhledávače =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== MetaLib ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:metalib1.png|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Federativní vyhledávače''' jsou technologie, jež umožňují paralelní vyhledávání ve více zapojených zdrojích. Patří mezi ně i '''MetaLib'''. Pro uživatele znamená jednoduchou možnost zadání jediného dotazu s tím, že se mu vrátí výsledky ze všech informačních zdrojů, které jsou do MetaLibu zapojeny. Pro poskytovatele informačních služeb se zase jedná o nabídku integrace různorodých informačních zdrojů „pod jednu střechu“. Může se jednat například o databáze, knihovní katalogy, soubory elektronických časopisů a další rozličné informační prameny. Ty jsou poté prohledávány centrálně. MetaLib je produktem dobře známé izraelské firmy Ex Libris a stejně jako u SFX se jedná o komerční technologii. Na bázi kombinace technologií MetaLib a SFX funguje v českém prostředí velmi oblíbená služba '''Jednotná informační brána'''. Technologie pro federativní vyhledávání jsou v poslední době intenzivně nahrazovány moderními discovery indexy (viz podkapitola 22.5). V českých podmínkách však dochází k tomuto procesu velmi pozvolna, a to zejména kvůli nedostatku financí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/metalib http://www.multidata.cz/produkty/metalib]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platforma Xerxes ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:xerxes1.jpg|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instituce, které chtějí funkcionalitu a design vyhledávače MetaLib ještě vylepšit, mohou použít nadstavbu v podobě rozhraní '''Xerxes'''. Vše je postaveno na službách '''x-serveru''', který dokáže přenášet data z MetaLibu a vyhledávací pole tak může být zasazeno do zcela jiné internetové stránky. Systém Xerxes pak nabízí uživateli, oproti standardnímu rozhraní MetaLibu, velmi atraktivní platformu s mnoha užitečnými nástroji. Xerxes je vyvíjen '''Davidem Walkerem''' na '''California State University''' a v současné době ho používá zhruba čtyřicet institucí, zejména z USA, ale i Japonska a Evropy. Autor už získal za vývoj platformy celou řadu ocenění. Jedná se o volně dostupné řešení, které si mohou zdarma implementovat všichni zájemci, kteří mají předplacený MetaLib. První institucí v České republice, která Xerxes do svých služeb zapojila, je '''Knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně'''. V roce 2011 byla oznámena informace o tom, že je vyvíjena verze Xerxes 2.0, která nebude podporovat pouze MetaLib, ale zejména discovery systémy. Je otázkou do jaké míry bude Xerxes po jejich nástupu využíván, neboť tyto produkty (na rozdíl od MetaLibu) velmi dbají o komfort a kvalitu svých rozhraní. Naopak velmi přínosnou novinkou bude s vysokou pravděpodobností zahrnutá služba '''Solr''', která může v jediné centrální databázi sjednotit řadu lokálně provozovaných zdrojů, jež nelze standardně integrovat do databází samotných discovery indexů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://code.google.com/p/xerxes-portal/ http://code.google.com/p/xerxes-portal/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Xerxes na UTB ve Zlíně: [http://portal.knihovna.utb.cz/ http://portal.knihovna.utb.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie pro federativní vyhledávání mají v portfoliu svých produktů také společnosti EBSCO a Serials Solution. Druhá jmenovaná získala v roce 2008 v té době velmi dobře etablovanou službu '''WebFeat''', která zaznamenala pronikavý úspěch zejména ve Spojených státech, kde byla díky své obsáhlé znalostní bázi a pružné cenové politice používána ve více než 16 000 knihoven. Nyní už však služba není dostupná, neboť byla integrována do obdobné služby '''360 Search''' (viz podkapitola 22.6).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Discovery indexy =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Discovery indexy''' se stávájí trendem současnosti. Vše je založeno na '''centrální indexaci''', takže uživatel neprohledává řadu roztříštěných informačních zdrojů, ale jednu centrální „megadatabázi“. Klíčovou výhodou těchto služeb je nepochybně především rychlost. Zatímco federativní vyhledávače dokážou prohledat zapojené zdroje řádově v desítkách vteřin (ideálně v rámci několika vteřin), u discovery indexů je tento ohlas mnohonásobně rychlejší. Důležitá je účinná spolupráce s producenty informačních služeb. Ti musí být zapojeni do centrální báze, aby mohly knihovny nabídnout v rámci discovery indexů veškeré portfolio předplacených zdrojů. Nejvýznamnější producenti těchto vyhledávačů už do bází zapojili celou řadu informačních pramenů od mnoha respektovaných institucí a s dalšími jednají o případné participaci. U discovery indexů může logicky vyvstat otázka, jak se tyto služby liší od klasického Googlu, který pracuje na shodném principu (vyhledává v obrovském centrálním indexu). Přidaná hodnota tkví jednoznačně v kvalitě dat a propracovanosti uživatelského rozhraní. Zatímco Google pracuje s obrovskou množinou nekonzistentních údajů, discovery indexy obsahují kvalitní strukturovaná data od významných producentů vědeckých informací. To zaručuje uživateli po vyhledání dotazu precizně uspořádanou množinu nalezených výsledků. Moderní rozhraní discovery indexů kromě přehlednosti a intuitivnosti nabízejí řadu přidaných služeb a funkcionalit. Pokud však přece jenom instituce, která si některý z discovery systémů předplácí, není s uživatelským rozhraním spokojena, může si obvykle přes technologii API toto rozhraní uzpůsobit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Summon ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:summon.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Názorným příkladem discovery indexu je '''Summon''' od společnosti Serials Solutions (součást společnosti ProQuest). Ten dosáhl v roce 2013 hranice 700 zákazníků ze 40 zemí. Summon je masivní vyhledávač, který umožňuje centrální vyhledávání nejen ve všech informačních produktech domovského ProQuestu, ale také v obsazích dalších zúčastněných institucí. K těm se počítá celá řada prestižních vydavatelství. Summon obsahuje jak elektronické, tak tištěné dokumenty. Zaindexováno bylo doposud více než 1,4 miliardy jednotek. Poprvé byl Summon uveden do ostrého provozu na Grand Valley State University.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.serialssolutions.com/summon/ http://www.serialssolutions.com/summon/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Primo Central ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:primocentral.jpg|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Ex Libris disponuje rovněž službou založenou na centrální indexaci zdrojů. Jedná se o '''Primo Central''', která má úzkou vazbu na další služby společnosti, především '''Primo''' (jednotné rozhraní pro přístup k informačním zdrojům knihovny) a MetaLib, kde je Primo Central nabízeno bezplatně jako jedna ze zapojených databází. Rovněž centrální databáze Prima Central obsahuje miliony záznamů od řady prestižních vydavatelů. Zatím však nelze konstatovat, že by výměna dat mezi producenty probíhala úplně bezproblémově. Některé společnosti si totiž své informační obsahy před konkurencí pečlivě chrání. Specifikem Prima Central je to, že se pořizuje na základě licence, v drtivé většině s interface Primo (ostatní discovery indexy jsou dostupné ve formě služby).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/primo-central/co-je-primo-central http://www.multidata.cz/produkty/primo-central/co-je-primo-central]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EBSCO Discovery Service (EDS) ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebscoeds.jpg|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Svou nabídku v oblasti discovery indexů představila i firma EBSCO. Produkt '''EBSCO Discovery Service (EDS)''' přitom představuje výraznou konkurenci pro obě výše uvedené služby. EBSCO má s agregovaným hledáním zkušenosti už v rámci své tradiční platformy '''EBSCOhost''', na které je provozována řada hodnotných databází. Posun k discovery indexu tak byl jen dalším logickým krokem. Společnosti se vyplácí sázka na vysokou kvalitu indexace dat, která jsou v EDS zahrnuta. Nabízena je vysoká variabilita při tvorbě rozhraní celého systému. V případě, že uživatel má zájem o konkrétní obor, jsou mu k dispozici i předmětové kolekce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.ebscohost.com/discovery http://www.ebscohost.com/discovery]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posledním velkým hráčem na poli discovery indexů je služba z produkce organizace OCLC '''WorldCat Local''' ([http://www.oclc.org/worldcatlocal/ http://www.oclc.org/worldcatlocal/]). Ta je rozšířena především v USA a její centrální databáze obsahuje v současnosti přes 2 miliardy jednotek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Produkty Serials Solutions =&lt;br /&gt;
[[Soubor:serialssolutions.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produktem Serials Solutions je hned množina jednotlivých řešení efektivní správy a práce s elektronickými informačními zdroji. Rámcově se jedná o obdobná řešení, jako jsou produkty společnosti Ex Libris (SFX, MetaLib, MarcIt!), ale k dispozici jsou i některé další služby. Organizace Serials Solutions, která systémy vyvíjí, je divizí společnosti ProQuest. Nasazení těchto technologií v informačních produktech ProQuestu a spolupracujících firem tedy není problémem. Řešení Serials Solutions mají však logicky podporu všech významných producentů informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do rodiny produktů Serials Solutions patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Core''' – základní modul pro správu elektronických informačních zdrojů. Udržuje centrální znalostní bázi elektronických pramenů zvanou '''KnowledgeWorks''', v níž jsou aktivovány předplacené zdroje. Vytváří mimo jiné i seznam dostupných elektronických časopisů pro danou instituci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Link''' – jedná se o linkovací nástroj pro ověřování dostupnosti plných textů a dalších služeb. Fungování je stejně jako technologie SFX založeno na standardu OpenURL, rovněž zde je možná spolupráce i se systémem DOI.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 MARC Updates''' – obdoba služby MarcIt!. Ze znalostní báze lze exportovat celou řadu záznamů elektronických časopisů a poté je importovat ve formátu MARC21 do knihovního katalogu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Counter''' – služba, která je určena pro tvorbu statistik. Systém sleduje přístupy do jednotlivých informačních zdrojů a přináší pokročilé nástroje pro jejich statistické zpracování a vyhodnocování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Resource Manager '''– komplexní systém pro správu elektronických zdrojů v organizaci. Systém kontroluje zakoupené licence, předplatné elektronických zdrojů, eviduje jednotlivé dodavatele, ovlivňuje akviziční proces a vyhodnocuje efektivitu vynaložených finančních prostředků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''360 Search''' – služba určená pro federativní vyhledávání podobně jako systém MetaLib. Uživatel definuje vyhledávací skupiny informačních zdrojů, které jsou posléze prohledávány paralelně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veškeré jmenované produkty mají velmi úzkou vzájemnou provazbu a obvykle je instituce kupuje zároveň buď všechny, nebo alespoň kombinaci některých z nich. Úspěch sklízí Serials Solutions v současné době také se svým vyhledávačem '''Summon'''. Zajímavým produktem je pak rovněž '''AquaBrowser''' ([http://www.serialssolutions.com/en/services/aquabrowser http://www.serialssolutions.com/en/services/aquabrowser]), který je určen pro zatraktivnění a zjednodušení knihovních katalogů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.serialssolutions.com/ http://www.serialssolutions.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Bibliografické manažery =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto nadstavbové nástroje jsou určeny k efektivnější a komfortnější práci s vyhledanými dokumenty respektive jejich citacemi. Proto jsou také někdy nazývány citačními manažery. Uživatel, který pracuje s velkým množstvím informačních zdrojů, potřebuje místo pro ukládání a další zpracování vyhledaných bibliografických záznamů. Bibliografické manažery mu to vše umožňují. V jejich rámci si lze vytvářet mimo jiné personální bibliografii nebo soustřeďovat materiály, ze kterých bude uživatel čerpat například při psaní odborného článku. Některé produkty tohoto typu dokážou pracovat i na úrovni plných textů. Záznamy jsou obvykle do manažerů nahrávány přímo z vědeckých databází. Každá databáze však nemusí nutně automaticky podporovat import do všech bibliografických manažerů. Proto je někdy nutno importovat záznamy jinými cestami. Jednou ze základních a zároveň nejpoužívanějších funkcí citačních manažerů je hromadné přeformátovávání bibliografických záznamů. V praxi totiž existují stovky citačních norem. Bibliografické manažery je podchytí a dávají uživatelům jednoduchou možnost převést nashromážděné záznamy do potřebného formátu. Na trhu se v tomto směru objevují jak placené manažery, tak nástroje, které jsou dostupné zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V českém prostředí je velmi populární služba '''Citace.com''' ([http://www.citace.com http://www.citace.com]). V rámci ní mohou uživatelé vytvářet a ukládat citace podle norem '''ČSN ISO 690''' a '''ČSN ISO 690-2'''. Systém je volně dostupný, pro využití rozšířených funkcí je třeba použít bezplatnou registraci. Služba dokáže účinně spolupracovat i s technologií SFX, a to v obou směrech (automatické přebírání dat z SFX a následná jednoduchá tvorba citace a naopak vyhledávání plných textů k uloženým citacím pomocí SFX ikonky umístěné přímo v generátoru). Vyšší verzi systému pak představuje služba '''CitacePro''' ([http://www.citacepro.com/ http://www.citacepro.com/]), která podporuje více citačních stylů a disponuje řadou dalších užitečných funkcionalit. Služba už je však dostupná výhradně v komerčním režimu. Na tomto místě je třeba představit nejpoužívanější světové bibliografické manažery.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RefWorks ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:refworks.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento citační manažer je v současné době jedním z nejpoužívanějších. Automatický import záznamů do '''RefWorks''' podporuje většina nejprestižnějších databází. Jeho výhodou je obrovské množství citačních norem, které obsahuje. Kromě jiného je to první produkt svého druhu, který do svého obsahu zaimplementoval i českou citační normu '''ČSN ISO 690'''. Producentem systému je stejnojmenná společnost. RefWorks je sice komerčním produktem, ale velmi jednoduchým způsobem do něho lze sjednat měsíční testovací přístup. Licenční politika je přitom značně variabilní a lze sjednávat předplatné jak na úrovni institucí, tak pro individuálního uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.refworks.com/ http://www.refworks.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EndNote ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:endnote.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém byl vytvořen firmou '''Thomson Corporation''' a plně vyhovuje náročným požadavkům pro práci s bibliografickými záznamy dokumentů. Jeho omezenou verzi s názvem '''EndNoteWeb''' mohou zdarma používat uživatelé citačního rejstříku Web of Science. Využití je v rámci databáze vázáno na bezplatnou registraci. Placená verze '''EndNote''' pak nabízí i další rozšířené funkce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.endnote.com/ http://www.endnote.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jinými rozšířenými placenými bibliografickými manažery jsou například '''ProCite''' ([http://www.procite.com/ http://www.procite.com/]) nebo '''Reference Manager''' ([http://www.refman.com/ http://www.refman.com/]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== QUOSA ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:quosa.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi zajímavým produktem, který v poslední době nabývá na popularitě, je systém '''QUOSA'''. Nejedná se o klasický bibliografický manažer, nýbrž o nástroj, který pracuje s '''plnými texty''' a umožňuje uživateli stahování, správu, vyhledávání a komfortní práci s rozsáhlým fondem nashromážděných materiálů. QUOSA dokáže de facto vytvořit digitální knihovnu ze stažených textů a zajišťuje mimo jiné její kompletní správu, plnotextové vyhledávání nebo sdílení. Produkt obsahuje několik dílčích komponentů, z nichž nejdůležitější jsou '''QUOSA Information Manager''', která zajišťuje vyhledávání v databázích, a '''QUOSA Virtual Library''', což je platforma pro práci s plnými texty dokumentů. V roce 2008 byla navázána spolupráce s databází Scopus, kde se Quosa podílí na funkci '''Document Download Manager''', která je pro předplatitele Scopusu bezplatná. Quosa spolupracuje i s dalšími významnými informačními institucemi (například s databázovými centry Dialog či Ovid). Jinak je systém dostupný po zaplacení licence, ale je možné také požádat o testovací verzi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.quosa.com/ http://www.quosa.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobnou službu představuje také '''Mendeley '''([http://www.mendeley.com/ http://www.mendeley.com/]), který v současné době zažívá obrovský rozmach. Jedná se totiž o komplexní službu, která je zároveň do značné míry laděna jako akademická sociální síť a má už téměř dva miliony členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Volně dostupné systémy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zotero ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:zotero.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U nekomerčních systémů je velmi zajímavá služba '''Zotero'''. Tu je možno zdarma stáhnout jako plugin internetového prohlížeče '''Mozilla Firefox'''. Stažení dokumentu do Zotera je pak otázkou jednoho kliknutí na příslušnou ikonku. Bibliografický manažer navíc podporuje i automatické načítání záznamů z SFX menu a ukládání plných textů stažených dokumentů. Zotero je k dispozici i v češtině, a přestože obsahuje stovky citačních stylů, ČSN ISO 690 mezi nimi chybí. Systém je velmi oceňován pro svou jednoduchost a intuitivnost. Jediným faktorem, který brzdí jeho větší rozšíření, je vázanost Zotera výhradně na prohlížeč Mozilla Firefox.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.zotero.org http://www.zotero.org]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dispozici je mnoho dalších nekomerčních citačních manažerů. Liší se kvalitou i rozdílným spektrem nabízených funkcí. Nejvýznamnějšími volně dostupnými systémy jsou:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CiteUlike – [http://www.citeulike.org/ http://www.citeulike.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BiBteX – [http://www.bibtex.org/ http://www.bibtex.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BibSonomy – [http://www.bibsonomy.org/ http://www.bibsonomy.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citation Machine – [http://www.citationmachine.net/ http://www.citationmachine.net/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro sdílení dokumentů =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě efektivní práce s vyhledanými záznamy a plnými texty existuje také zřetelná potřeba tyto dokumenty sdílet. Vědci totiž obvykle pracují v týmech, mnohdy mezinárodních, a potřebují se podělit o své informační zdroje i s kolegy participujícími na daném výzkumu. Pro tyto účely byl vyvinut například vysoce sofistikovaný a oceňovaný produkt '''RefShare''' ([http://www.refworks.com/content/products/refshare/content.asp http://www.refworks.com/content/products/refshare/content.asp]), který je úzce spjatý s bibliografickým manažerem RefWorks. Díky tomuto systému může uživatel zpřístupnit své dokumenty i dalším osobám. Ani vědecké sféře se nevyhýbá současný velký rozmach sociálních sítí. Ty jsou již ze své podstaty určeny pro výměnu informací mezi lidmi. Pro účely vědecké komunity slouží například akademická sociální síť '''ResearchGATE''' ([http://www.researchgate.net/ http://www.researchgate.net/]), kde mohou vědci nejen sdílet své dokumenty a tvořit skupiny s kolegy zaměřenými na stejnou oblast výzkumu, ale také vyhledávat informace ze zapojených volně dostupných databází. Podobně komplexní systém představuje služba '''Mendeley''', která již byla v této práci zmíněna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro tvorbu průběžných rešerší =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Drtivá většina informačních zdrojů, které byly doposud v této publikaci popsány, slouží spíše pro vyhotovování retrospektivních rešerší. To znamená, že uživatel vyhledává záznamy na určité téma z již vydaných dokumentů. Existují však i systémy určené pro bezprostřední informování o novinkách. Jsou to specializované služby s velmi rychlou aktualizací, které informují uživatele v reálném čase o tom, že zrovna vyšel článek na téma, které ho zajímá. Klasické databáze se snaží tyto služby také poskytovat na základě alertů a přednastavených vyhledávacích profilů, jenže se zde negativně projevuje pomalá aktualizace a dlouhotrvající zpracovávání dokumentů ještě předtím, než se vůbec dostanou do obsahu databáze. Oproti tomu systémy pro průběžné rešeršování jsou doplňovány denně. Přinášejí uživateli rychlou informaci o existenci nového dokumentu, avšak žádným způsobem již neřeší jeho finální plnotextovou dostupnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RefAware ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:refaware.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''RefAware''' sleduje 8 000 recenzovaných časopisů. Uživatelům jsou po nastavení vyhledávacího profilu zasílána aktuální upozornění na nové dokumenty v podobě emailů. RefAware je placenou službou, která primárně obsahuje šest tematických oblastí. Vyhledané citace je možno stahovat do bibliografického manažeru RefWorks, který se službou úzce spolupracuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.refaware.com/ http://www.refaware.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== JournalTOCs ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:journaltocs.jpg|140 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služba '''JournalTOCs''' přináší aktuální obsahy více než 23 000 časopisů od 2 034 vydavatelů, mezi nimiž nechybí ani ty nejuznávanější vydavatelské domy. Pro individuální uživatele je služba dostupná zdarma, institucionální kustomizace jsou k dispozici za velmi solidních ekonomických podmínek. Systém je provozován iniciativou '''ICBL''' ([http://www.icbl.hw.ac.uk/ http://www.icbl.hw.ac.uk/]), která vznikla při '''Heriot-Watt University''' ([http://www.hw.ac.uk/ http://www.hw.ac.uk/]). Podobnou službu donedávna představovala '''ticTOCs Journal Table of Contents'''. V únoru 2012 však ukončila svoji činnost a svým uživatelům doporučila dále používat službu JournalTOCs.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.journaltocs.ac.uk/ http://www.journaltocs.ac.uk/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobnými službami jsou '''TechJournalContents''' ([http://www.techxtra.ac.uk/techtocs/ http://www.techxtra.ac.uk/techtocs/]) a '''Zetoc''' ([http://zetoc.mimas.ac.uk/ http://zetoc.mimas.ac.uk/]), který je provozován ve spolupráci s British Library a představuje velmi masivní systém s velkým počtem monitorovaných časopisů. Zetoc má však bohužel poněkud specifickou uživatelskou politiku, a tak je přístupný pouze pro vybrané instituce [KRČÁL, 2011].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vzdálený přístup k elektronickým informačním zdrojům =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak už bylo uvedeno, přístup do licencovaných databází a dalších placených elektronických zdrojů je realizován přes jasně definovanou množinu IP adres institucionálních počítačů. V praxi to obvykle znamená, že přístup do elektronických informačních pramenů je možný bez jakýchkoliv restrikcí z počítačů umístěných v knihovně, která dané zdroje předplácí. Proč však v rámci vysokého standardu služeb nenabídnout autorizovaným uživatelům přístup k licencovaným zdrojům i z domova či jakékoliv jiné internetové lokace? Realizace tzv. '''vzdáleného přístupu''' je v těchto případech běžně řešena technologiemi typu VPN či proxy servery, které umožní přidělit autentifikovanému uživateli příslušnou IP adresu. Světlo světa však spatřují mnohem sofistikovanější systémy, které sjednocují architekturu vzdáleného přístupu mnohdy i ve spolupráci se samotnými producenty informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Shibboleth ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:shibboleth.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shibboleth''' je projektem konsorcia '''Internet2''' ([http://www.internet2.edu/ http://www.internet2.edu/]). Princip celého systému spočívá v tom, že uživateli, který se pokouší dostat do licencovaného obsahu a není v rozsahu povolených IP adres, je nabídnut seznam institucí s přístupem. Po výběru své domovské instituce je automaticky přesměrován na její přihlašovací stránky, kde se musí řádně autentifikovat svými lokálními přihlašovacími údaji. Poté je přesměrován zpět na požadovaný informační zdroj, kde už je identifikován jako člen instituce a jsou mu zpřístupněny příslušné služby. V projektu jsou tedy zapojeny jak instituce, které informační zdroje předplácejí (knihovny, univerzity, vědecké instituce), tak producenti informačních zdrojů. Ti jsou v celém systému označováni jako '''poskytovatelé služeb''', zatímco předplácející instituce jsou nazývány '''poskytovateli identity''' [SATRAPA, 2005]. Drtivá většina prestižních světových vydavatelství je na vzdálený přístup pomocí Shibbolethu připravena. V praxi také funguje velmi účinně kooperace systému Shibboleth s jinou technologií pro zajištění vzdáleného přístupu EZproxy (viz podkapitola 22.10.3). V České republice začíná vzdálený přístup přes Shibboleth nabírat rovněž na obrátkách. Orgány, které se této otázce věnují, což jsou '''Česká akademická federace identit''' ([http://www.eduid.cz/ http://www.eduid.cz/]) a odborná komise při '''Asociaci knihoven vysokých škol České republiky,''' pracují velmi intenzivně na tom, aby bylo možno přes Shibboleth přistupovat do stále většího množství informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://shibboleth.net/ http://shibboleth.net/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== HAN ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:han.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HAN (Hidden Automatic Navigator)''' funguje jako softwarový produkt dodávaný společností '''H+Software GmbH'''. Představuje specializovaný systém na řízení přístupu k elektronickým zdrojům. Jeho primární funkcí je umožnit uživatelům pracovat s elektronickými zdroji odkudkoliv a kdykoliv. Po ověření identity uživatele mu je přiřazena IP adresa instituce a práva přístupu k jednotlivým zdrojům. Tuto funkci zvládne i standardní proxy server, výhodou HAN je však robustnost řešení a specializace na elektronické zdroje. Díky tomu je možné udělit přístup nejen do zdrojů omezených IP adresou, ale i do těch, které jsou chráněny heslem. Přihlašovací údaje jsou předávány interně, uživatel k nim nemá přístup a nehrozí tedy jejich zneužití. U zdrojů omezených současně pracujícími uživateli je v případě vyčerpání licencí uživatel o tomto informován a zařazen do pořadí. Po uvolnění licence předchozím uživatelem je mu přístup umožněn. Systém přináší výhody i knihovníkům. Obsahuje totiž všechny předplácené zdroje a lze díky němu získat komplexní přehled a jednotné statistiky využívání jednotlivých informačních služeb. Na jejich základě poté mohou akviziční pracovníci upravit nákupy portfolií a počty předplácených licencí. H+H navíc nabízí také dva zajímavé doplňkové produkty, které mohou uživatelům značně usnadnit práci. Prvním z nich je software '''Virtual CD''', který umožňuje kopírování obsahů CD/DVD na pevný disk ve velmi zkomprimované podobě. Data jsou pak k dispozici většímu množství uživatelů. Aplikace '''NetMan''' zase může v kombinaci s HAN vytvořit pokročilé portálové řešení pro přístup k rozličným informačním službám. Všechny tyto produkty jsou dostupné po zaplacení příslušných licenčních poplatků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.hh-han.com/ http://www.hh-han.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EZproxy ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:OCLC.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou vzdáleného přístupu se zabývá také organizace OCLC. Ta odkoupila od firmy '''Useful Utilities''' licenci na nástroj zvaný '''EZproxy'''. Jedná se o middleware, který je schopen spolupracovat také s jinými technologiemi vzdáleného přístupu (např. Shibboleth). Jeho primárním cílem je poskytnout autentifikovanému uživateli přístup k elektronickým informačním zdrojům z jakékoliv internetové lokace. Výhodou je možnost identifikace na základě skupin. Tu ocení zejména univerzity, kde má každá fakulta sjednán přístup k rozdílným informačním zdrojům. EZproxy uživatele rozpozná a nabídne mu relevantní množinu databází, do nichž je daný člověk oprávněn přistupovat. Systém navíc umožňuje tvorbu komplexních statistik přístupů k jednotlivým informačním zdrojům [PAVLÍK, 2008]. Technologie je velmi rozšířena a celosvětově ji používá více než 4 000 institucionálních uživatelů. Jedním z nich je také Univerzita Karlova v Praze, ale EZproxy využívá v ČR i několik dalších institucí. OCLC nabízí zájemcům možnost měsíčního testovacího přístupu, jinak se jedná o komerční produkt.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.oclc.org/ezproxy/ http://www.oclc.org/ezproxy/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Nástroje pro sledování přístupů k elektronickým informačním zdrojům =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sledování četnosti přístupů do elektronických informačních zdrojů, tvorba statistik a jejich následné vyhodnocování patří k důležitým činnostem při evaluaci jednotlivých informačních zdrojů. Knihovna se může na základě zjištěných údajů rozhodnout, zda předplatné ke sledovanému elektronickému zdroji obnoví či nikoliv. Příslušná data mnohdy poskytují i samotní prodejci databází nebo producenti prostřednictvím administrátorských rozhraní, do nichž mají jejich zákazníci přístup. Kromě toho si jednotlivé knihovny mohou hlídat například počet přístupů do elektronických informačních zdrojů z vlastních internetových stránek, avšak relevance těchto dat bývá mnohdy diskutabilní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== COUNTER ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:counter1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''COUNTER''' ('''C'''ounting '''O'''nline '''U'''sage of '''N'''etworked '''E'''lectronic '''R'''esources) je iniciativa, která je určena přímo ke sledování četnosti přístupů do elektronických informačních zdrojů. Jedná se o neziskovou organizaci založenou v roce 2003. Jejími členy jsou významní vydavatelé, knihovny a další informační instituce. Hlavním výstupem činnosti COUNTERu bylo definování '''jednotných formátů''' pro vytváření statistik, takzvaných '''Codes of Practices'''. Takové formáty jsou určeny pro vyčíslení přístupů jak do databází a elektronických časopisů, tak do elektronických knih a referenčních děl. Vytvořené standardy jsou revidovány, přičemž nové aktualizace reflektují zpětnou vazbu od uživatelů. Výhodou také je, že standardizovaný formát poskytuje možnost objektivního srovnání využívanosti elektronických informačních zdrojů mezi jednotlivými knihovnami či institucemi. Systém je podporován všemi významnými producenty informačních služeb. Data mohou dostávat buď přímo participující knihovny, nebo producenti a distributoři databází, kteří při propagaci svých produktů velmi často nabízejí svým klientům kompletní statistiky přístupu. Organizace spolupracovala také s americkou standardizační autoritou NISO na normě '''SUSHI (Standardized Usage Statistics Harvesting Initiative)''', která přestavuje protokol pro automatický sběr dat a následné vytváření statistik. V praxi už tento protokol pracuje například u služby UStat. Klíčovou roli hrál COUNTER také v iniciativě '''Journal Usage Factor''' ([http://www.uksg.org/usagefactors http://www.uksg.org/usagefactors]). Zjednodušeně řečeno se jedná o údaj, který hodnotí kvalitu časopisu na základě jeho využívanosti. Pro jeho výpočet je třeba použít také data z jednoho ze standardizovaných formátů (konkrétně COUNTER JR1). COUNTER se podílel i na činnostech v projektu '''PIRUS2''' určeném pro potřeby měření přístupů do institucionálních repozitářů. Tento projekt byl ukončen v lednu 2009.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.projectcounter.org/index.html http://www.projectcounter.org/index.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== UStat ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ustat.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''UStat''' je nástroj, který naplno využívá možností formátu COUNTER a protokolu SUSHI, zmíněných u předchozí služby. Právě pomocí tohoto protokolu lze automaticky přenést statistiky z jednotlivých informačních zdrojů ve standardizovaném formátu COUNTER do jednotného rozhraní, kde má uživatel možnost statistiky centrálně uchovávat a generovat z nich výstupy ve formě tabulek a grafů. Instituce, které si službu předplatí, tak získávají „centrální místo“ pro sběr statistik z různých elektronických informačních zdrojů. Automatický přenos dat přímo do UStat podporuje zatím zhruba padesát producentů informačních služeb, do budoucna lze předpokládat, že jejich počet výrazně vzroste. Kromě automatizovaných postupů, lze statistiky do systému importovat také manuálně. UStat je nová služba společnosti Ex Libris. Jedná se o placený produkt. Zákazníci Ex Libris, kteří mají předplacenu některou z jejích dalších technologií, však mají přístup ke službě zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.multidata.cz/produkty/sfx/copy_of_ustat http://www.multidata.cz/produkty/sfx/copy_of_ustat]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poněkud z jiného pohledu na data o využívání informačních zdrojů pohlíží projekt s názvem '''MESUR''' ([http://mesur.informatics.indiana.edu/ http://mesur.informatics.indiana.edu/]), za nímž stojí již dobře známý Herbert Van de Sompel společně s Johanem Bolenem. MESUR ('''ME'''trics from '''S'''cholarly '''U'''sage '''R'''esources) si dal za cíl vyvinout nové metriky pro hodnocení vědecké komunikace [VAVŘÍKOVÁ, 2010]. Používá k tomu modely založené na statistických datech o využívání informačních zdrojů, ale i citační data a další indikátory. Projekt probíhal v letech 2006-2008. Bylo zpracováno obrovské množství dat, na jejichž základě byl vytvořen sémantický model vědecké komunikace a byly navrženy zcela nové postupy pro hodnocení vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším z projektů, který se zabýval problematikou využívanosti informačních zdrojů, je '''JISC MOSAIC''' ([http://www.sero.co.uk/jisc-mosaic.html http://www.sero.co.uk/jisc-mosaic.html]). JISC MOSAIC ('''M'''aking '''O'''ur '''S'''hared '''A'''ctivity '''I'''nformation '''C'''ount) proběhl ve Velké Británii za účasti akademických knihoven. Klíčovou úlohu v projektu hrála pochopitelně organizace JISC ([http://www.jisc.ac.uk/ http://www.jisc.ac.uk/]). Kromě využívání elektronických zdrojů byly vyhodnocovány také statistiky výpůjček klasických tištěných knih. Výsledná zpráva projektu byla publikována v lednu 2010.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bsfx.jpg|Ukázka SFX linkování z bibliografické databáze Web of Science na plný text v systému EBSCO.&lt;br /&gt;
Soubor:taylorfrancis_doi.jpg|Záznam článku v systému Taylor &amp;amp; Francis se zvýrazněným identifikátorem DOI. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:vyvoj.jpg|Vývoj dokumentů s přiděleným identifikátorem DOI v systému Crossref za roky 2002-2011. Převzato z dokumentace systému. &lt;br /&gt;
Soubor:bmetalib.jpg|Vyhledávání v Jednotné informační bráně založené na technologii MetaLib. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bxerxes.jpg|Základní rozhraní federativního vyhledávače MetaLib na platformě Xerxes. Převzato ze stránek Knihovny UTB ve Zlíně.&lt;br /&gt;
Soubor:bprimocentral.jpg|Schéma fungování discovery indexu Primo Central. Převzato z dokumentace služby.&lt;br /&gt;
Soubor:brefworks.jpg|Bibliografický záznam stažený do systému RefWorks. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bzotero.jpg|Interface bibliografického manažeru Zotero. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bjournaltocs.jpg|Zobrazení obsahu aktuálního čísla časopisu v systému JournalTOCs. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby_internetu&amp;diff=38196</id>
		<title>Informační služby internetu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby_internetu&amp;diff=38196"/>
		<updated>2013-11-16T17:08:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* Možnosti archivace webu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nástup a prudký rozvoj internetu obrovským způsobem ovlivnil chod celého informačního sektoru. Kromě služeb informačních je namístě zdůraznit i komunikační funkci internetu, jež velmi výrazně zasáhla do života všech lidí, kteří jej využívají. V oblasti informačních služeb se otevřely zcela nové možnosti. V první řadě se jedná o skutečnost, že publikování informací už není výlučně záležitostí vydavatelů a informačních společností, ale že šíření informací pomocí internetu je umožněno mnohem širšímu spektru autorů. Důkazem toho jsou stále populárnější blogy, prostřednictvím kterých může vyjadřovat své názory prakticky kdokoliv. Internet se stal podstatným kanálem pro zpřístupňování informací koncovému uživateli. Veškeré organizace, subjekty, podniky či firmy (nikoliv pouze z informační sféry) mají své internetové prezentace, kterými se snaží přiblížit svoji činnost a služby co největšímu počtu uživatelů. Producenti informačních služeb pak přes síť internet efektivně zpřístupňují v režimu online své databáze, elektronické časopisy, elektronické knihy a další služby. Knihovny dávají prostřednictvím svých internetových OPACů čtenářům k dispozici pohodlnou možnost vyhledávání, ale také prodlužování nebo rezervování knih. Jiné projekty jsou na elektronickém prostředí a síti internet závislé ještě více. Jde o nejrůznější fondy striktně v elektronické podobě, například digitální knihovny, internetové archivy a repozitáře apod. V celkovém vyznění působí dnešní síť internet jako neuspořádaná změť obrovského množství informačních obsahů, v nichž je velmi složité se orientovat. Hlasy, že na internetu se dají najít veškeré informace, je však třeba brát s velkou rezervou. V první řadě je nutné rozdělit internet na několik částí. Největší část internetu tvoří bezplatně dostupné anonymní stránky a informační obsahy, jejichž věrohodnost lze jen velmi těžko ověřit. Daleko menší podíl mají na této síti producenti informačních služeb, kteří prostřednictvím sítě internet šíří svoje informační produkty (např. databáze), a to jak za úplatu, tak bezplatně. Standardní internetové vyhledávače do obsahů těchto informačních pramenů obvykle nedokážou proniknout. Proto je velmi důležité vnímat internet rozdělený na dvě velmi rozdílné části. Menší část nabízí vědecké, ověřené informace, které jsou vždy spojeny se svým autorem nebo vydavatelem. Na druhé straně stojí nepoměrně větší sféra sítě internet, obsahující obrovské množství informací, které jsou však anonymní, neověřené a v četných případech naprosto zavádějící. Pro ilustraci lze uvést tuto tabulku, která porovnává internet s informacemi obsaženými v profesionálních databázích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;Pro oblast informačních služeb internetu jsou velmi důležité následující dva pojmy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hypertext''' – velmi dobrou pomůckou jsou v digitálním prostředí hypertextové odkazy, které působí jako určitá navigace uživatele a jednoduchým způsobem odkazují na jiné internetové stránky. Propojování elektronických dokumentů pomocí hypertextu je velmi příjemným doplňkem, který uživateli značně ulehčuje studium daných informačních pramenů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Metadata''' – pro pořádání informací v prostředí internetu je velmi důležitý popis jednotlivých internetových zdrojů. Pro tyto účely byly vyvinuty různé metadatové formáty. V podstatě se jedná o to, že autor internetových stránek napíše veškeré potřebné informace o dané stránce do metadatového formuláře. Ta je poté dobře připravena pro katalogizaci nebo strojové zpracování. Vše probíhá na dobrovolné bázi. Velmi používaným formátem je v současné době [http://dublincore.org/ '''Dublin Core''']. Jakým způsobem zdroje správně popisovat pak z velké části určuje standard [http://www.w3.org/RDF/ ''RDF - Resource Description Framework''']. Soubory metadat, které popisují obsahy jednotlivých internetových stránek, jsou zapsány a uloženy v jazyce '''XML'''. Internetové stránky, které jsou takovýmto způsobem zpracovány, jsou označnovány souhrnně jako tzv. '''sémantický web'''. Ten usiluje o zpřehlednění současného stavu, kdy internet obsahuje stále rostoucí neuspořádanou množinu www stránek. Sémantický web se přitom snaží o lepší spolupráci mezi počítači a lidmi [MATULÍK a PITNER, 2004]. Velmi aktivní institucí zabývající se rozvojem internetových standardů a sémantického webu je konsorcium [http://www.w3.org/ '''W3C'''].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci internetu působí služby, které se snaží uživateli ulehčit orientaci v obrovském množství informací, jež tato síť obsahuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Internetové portály =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Portály jsou jednou z naprosto základních služeb, které dává internet k dispozici. Představují tematicky uspořádané množiny internetových stránek. Je možné setkat se jak s portály národní povahy, tak s portály globálními. Vysokou informační hodnotu mají portály oborové, které sestavují reprezentativní soubory odkazů na stránky nejvýznamnějších institucí a služeb z příslušného vědeckého odvětví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklady portálů:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
české:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Seznam''' – [http://www.seznam.cz/ http://www.seznam.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Centrum''' – [http://www.centrum.cz/ http://www.centrum.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
globální:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Yahoo''' – [http://dir.yahoo.com/ http://dir.yahoo.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''MSN''' – [http://www.msn.com/ http://www.msn.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
oborové:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
český internetový oborový portál pro oblast dopravy '''Doprava.cz '''– [http://www.doprava.cz/ http://www.doprava.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
světový internetový oborový portál pro oblast práva '''Law.com''' – [http://www.law.com/ http://www.law.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;Portály obvykle pracují v kombinaci s internetovými vyhledávači představujícími nejpoužívanější službu pro uživatele, kteří mají zájem vyhledávat informace na internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Internetové vyhledávače =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou oblíbenost u uživatelů internetu získaly vyhledávače. Jedná se o takové služby, kdy jsou po zadání dotazu vyhledány a zobrazeny odkazy na relevantní internetové stránky. Internetové vyhledávače disponují svými roboty, kteří indexují obsahy jednotlivých internetových stránek. Dosah těchto robotů je však v mnoha případech velmi omezený a ani ty nejsofistikovanější z nich nedokážou v žádném případě zindexovat veškeré zdroje v prostředí sítě internet. Vyhledávačem, který má v databázi největší množství setříděných stránek, je Google. Hegemonie této služby je v poslední době stále zřetelnější a ostatní vyhledávače jsou tak poněkud vytlačeny na okraj dění. Velmi hodnotnou funkcí vyhledávačů je také tzv. '''cache''', který si ukládá do paměti jednotlivé internetové stránky a je schopen zobrazit je i poté, co už požadovaná stránka zanikla. Jinak pochopitelně fungují tyto služby jak v národním, tak v globálním prostředí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;Nejznámější internetové vyhledávače:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Google''' – [http://www.google.com/ http://www.google.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Yahoo''' – [http://www.yahoo.com/ http://www.yahoo.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Alta Vista''' – [http://www.altavista.com/ http://www.altavista.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HotBot''' – [http://www.hotbot.com/ http://www.hotbot.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ask''' – [http://www.ask.com/ http://www.ask.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bing''' – [http://www.bing.com/ http://www.bing.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Metavyhledávače =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metavyhledávací nástroje pracují na stejné bázi jako služby popsané v předchozí kapitole, avšak jedná se zde o sdružené vyhledávání ve více internetových vyhledávačích. Uživatel tak získává větší množství výsledků a má zde i možnost porovnání vyhledaných internetových stránek v rámci jednotlivých vyhledávačů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;Nejznámější metavyhledávače:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vivisimo''' (nyní ve vlastnictví IBM pod názvem '''InfoSphere Data Explorer''') – [http://vivisimo.com/ http://vivisimo.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''MetaCrawler''' – [http://www.metacrawler.com/ http://www.metacrawler.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dogpile''' – [http://www.dogpile.com/ http://www.dogpile.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''WebCrawler''' – [http://www.webcrawler.com/info.wbcrwl/ http://www.webcrawler.com/info.wbcrwl/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Polymeta '''– [http://www.polymeta.com/ http://www.polymeta.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vyhledávače vědecké literatury =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak již bylo výše zmíněno, dnešní internet je možno rozdělit na dvě části. Právě části vědeckých informačních obsahů se věnují tzv. vyhledávače vědecké literatury. Pokud provede uživatel vyhledávání v rámci této služby, jsou mu nabídnuty odkazy na dokumenty, které pocházejí výhradně z prověřené odborné sféry. Tento druh vyhledávacích služeb získává stále více příznivců, a proto se i nadále objevují na tomto poli nové a nové projekty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;Nejznámější vyhledávače vědecké literatury:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Google Scholar''' – [http://scholar.google.com/ http://scholar.google.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Scirus''' (zároveň prohledává neviditelný web – viz další podkapitola, '''služba bude v roce 2014 ukončena''') – [http://www.scirus.com/ http://www.scirus.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''FindArticles''' – [http://findarticles.com/ http://findarticles.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''MagPortal''' – [http://www.magportal.com/ http://www.magportal.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''InfoMine''' – [http://infomine.ucr.edu/ http://infomine.ucr.edu/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vyhledávače (adresáře) neviditelného webu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studie firmy Bright Planet ukázala, že klasické internetové vyhledávače a metavyhledávače přinášejí výsledky hledání pouze z tzv. povrchového webu a mnoho cenných zdrojů ukrytých v internetu zůstává neodhaleno [BERGMAN, 2001]. Proto byly vyvinuty speciální vyhledávací nástroje, které se zabývají kompletním prohledáváním zdrojů i z takzvaného '''deep''' (hlubokého, neviditelného) webu. Neviditelný web obsahuje mnohem více informací než web viditelný. Jedná se především o dokumenty z databází, digitální objekty v nestandardním formátu a často také o informační obsahy stránek chráněných heslem. Materiály obsažené v databázích mají totiž dynamicky generované stránky bez přímých odkazů, proto velmi často uniknou indexaci robotů, které používají klasické internetové vyhledávače. Ve výsledcích vyhledávání se u vyhledávačů neviditelného webu neobjevuje obrovské množství internetových stránek, nýbrž výčet služeb, kde se dokumenty na požadované téma vyskytují nejčastěji.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;Nejznámější vyhledávače neviditelného webu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Complete Planet '''– [http://aip.completeplanet.com/ http://aip.completeplanet.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Incywincy''' – [http://www.incywincy.com http://www.incywincy.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The WWW Virtual Library''' – [http://vlib.org/ http://vlib.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Scirus''' (zároveň prohledává i povrchový web, '''služba bude v roce 2014 ukončena''') – [http://www.scirus.com/ http://www.scirus.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Možnosti archivace webu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrovské množství materiálů už je v současné době publikováno pouze výhradně elektronicky v rámci sítě internet, proto se logicky nabízí otázka, zda by nebylo vhodné tyto obsahy archivovat a uchovávat. Registraci tištěných materiálů řeší Zákon o povinném výtisku, avšak v českém prostředí není problematika elektronických dokumentů v rámci tohoto zákona brána v úvahu. V řadě zemí (např. na Slovensku) je legislativa v tomto směru pružnější a archivaci elektronických dokumentů podchycuje. Otázka archivace webu se dostává do popředí ve všech vyspělých zemích a ani Česká republika v tomto směru netvoří výjimku. Kromě otázek zákonných předpisů je třeba hned na začátku vymezit, co bude předmětem archivace, jakým způsobem budou obsažené dokumenty zpřístupňovány a také jaké standardy se budou při veškerých procesech spojených s archivací a šířením dokumentů dodržovat. V ČR je nejvýznamnějším projektem tohoto typu [http://www.webarchiv.cz '''WebArchiv'''], který řešilo '''Ministerstvo kultury ČR''' ve spolupráci s '''Národní knihovnou ČR''' a dalšími knihovnami a institucemi. Ve světě je již v provozu řada mnohem obsáhlejších systémů. Příkladem je [http://lcweb2.loc.gov/diglib/lcwa/html/lcwa-home.html '''Minerva'''], kterou produkuje '''Library of Congress''', nebo systém [http://pandora.nla.gov.au/ '''PANDORA'''] vytvářený '''National Library of Australia'''. Důležitá byla rovněž iniciativa [http://www.kb.nl/hrd/dd/dd_projecten/nedlib_publicaties-en.html '''NEDLIB'''], na níž se podílelo několik evropských národních knihoven a další partnerské organizace. V jejím rámci byla definována a vyvinuta pravidla a funkční modely pro archivaci digitálních materiálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:internet2.png|Porovnání internetu s informacemi obsaženými v profesionálních databázích.&lt;br /&gt;
Soubor:vyhledavace.jpg|Podíl jednotlivých internetových vyhledávačů na trhu v USA v roce 2011. [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura PERRIN, 2012]]&lt;br /&gt;
Soubor:deepweb.jpg|Schéma fungování povrchového a hlubokého webu [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura BERGMAN, 2001]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby_internetu&amp;diff=38195</id>
		<title>Informační služby internetu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby_internetu&amp;diff=38195"/>
		<updated>2013-11-16T17:05:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* Vymezení pojmu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nástup a prudký rozvoj internetu obrovským způsobem ovlivnil chod celého informačního sektoru. Kromě služeb informačních je namístě zdůraznit i komunikační funkci internetu, jež velmi výrazně zasáhla do života všech lidí, kteří jej využívají. V oblasti informačních služeb se otevřely zcela nové možnosti. V první řadě se jedná o skutečnost, že publikování informací už není výlučně záležitostí vydavatelů a informačních společností, ale že šíření informací pomocí internetu je umožněno mnohem širšímu spektru autorů. Důkazem toho jsou stále populárnější blogy, prostřednictvím kterých může vyjadřovat své názory prakticky kdokoliv. Internet se stal podstatným kanálem pro zpřístupňování informací koncovému uživateli. Veškeré organizace, subjekty, podniky či firmy (nikoliv pouze z informační sféry) mají své internetové prezentace, kterými se snaží přiblížit svoji činnost a služby co největšímu počtu uživatelů. Producenti informačních služeb pak přes síť internet efektivně zpřístupňují v režimu online své databáze, elektronické časopisy, elektronické knihy a další služby. Knihovny dávají prostřednictvím svých internetových OPACů čtenářům k dispozici pohodlnou možnost vyhledávání, ale také prodlužování nebo rezervování knih. Jiné projekty jsou na elektronickém prostředí a síti internet závislé ještě více. Jde o nejrůznější fondy striktně v elektronické podobě, například digitální knihovny, internetové archivy a repozitáře apod. V celkovém vyznění působí dnešní síť internet jako neuspořádaná změť obrovského množství informačních obsahů, v nichž je velmi složité se orientovat. Hlasy, že na internetu se dají najít veškeré informace, je však třeba brát s velkou rezervou. V první řadě je nutné rozdělit internet na několik částí. Největší část internetu tvoří bezplatně dostupné anonymní stránky a informační obsahy, jejichž věrohodnost lze jen velmi těžko ověřit. Daleko menší podíl mají na této síti producenti informačních služeb, kteří prostřednictvím sítě internet šíří svoje informační produkty (např. databáze), a to jak za úplatu, tak bezplatně. Standardní internetové vyhledávače do obsahů těchto informačních pramenů obvykle nedokážou proniknout. Proto je velmi důležité vnímat internet rozdělený na dvě velmi rozdílné části. Menší část nabízí vědecké, ověřené informace, které jsou vždy spojeny se svým autorem nebo vydavatelem. Na druhé straně stojí nepoměrně větší sféra sítě internet, obsahující obrovské množství informací, které jsou však anonymní, neověřené a v četných případech naprosto zavádějící. Pro ilustraci lze uvést tuto tabulku, která porovnává internet s informacemi obsaženými v profesionálních databázích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;Pro oblast informačních služeb internetu jsou velmi důležité následující dva pojmy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hypertext''' – velmi dobrou pomůckou jsou v digitálním prostředí hypertextové odkazy, které působí jako určitá navigace uživatele a jednoduchým způsobem odkazují na jiné internetové stránky. Propojování elektronických dokumentů pomocí hypertextu je velmi příjemným doplňkem, který uživateli značně ulehčuje studium daných informačních pramenů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Metadata''' – pro pořádání informací v prostředí internetu je velmi důležitý popis jednotlivých internetových zdrojů. Pro tyto účely byly vyvinuty různé metadatové formáty. V podstatě se jedná o to, že autor internetových stránek napíše veškeré potřebné informace o dané stránce do metadatového formuláře. Ta je poté dobře připravena pro katalogizaci nebo strojové zpracování. Vše probíhá na dobrovolné bázi. Velmi používaným formátem je v současné době [http://dublincore.org/ '''Dublin Core''']. Jakým způsobem zdroje správně popisovat pak z velké části určuje standard [http://www.w3.org/RDF/ ''RDF - Resource Description Framework''']. Soubory metadat, které popisují obsahy jednotlivých internetových stránek, jsou zapsány a uloženy v jazyce '''XML'''. Internetové stránky, které jsou takovýmto způsobem zpracovány, jsou označnovány souhrnně jako tzv. '''sémantický web'''. Ten usiluje o zpřehlednění současného stavu, kdy internet obsahuje stále rostoucí neuspořádanou množinu www stránek. Sémantický web se přitom snaží o lepší spolupráci mezi počítači a lidmi [MATULÍK a PITNER, 2004]. Velmi aktivní institucí zabývající se rozvojem internetových standardů a sémantického webu je konsorcium [http://www.w3.org/ '''W3C'''].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci internetu působí služby, které se snaží uživateli ulehčit orientaci v obrovském množství informací, jež tato síť obsahuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Internetové portály =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Portály jsou jednou z naprosto základních služeb, které dává internet k dispozici. Představují tematicky uspořádané množiny internetových stránek. Je možné setkat se jak s portály národní povahy, tak s portály globálními. Vysokou informační hodnotu mají portály oborové, které sestavují reprezentativní soubory odkazů na stránky nejvýznamnějších institucí a služeb z příslušného vědeckého odvětví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklady portálů:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
české:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Seznam''' – [http://www.seznam.cz/ http://www.seznam.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Centrum''' – [http://www.centrum.cz/ http://www.centrum.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
globální:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Yahoo''' – [http://dir.yahoo.com/ http://dir.yahoo.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''MSN''' – [http://www.msn.com/ http://www.msn.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
oborové:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
český internetový oborový portál pro oblast dopravy '''Doprava.cz '''– [http://www.doprava.cz/ http://www.doprava.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
světový internetový oborový portál pro oblast práva '''Law.com''' – [http://www.law.com/ http://www.law.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;Portály obvykle pracují v kombinaci s internetovými vyhledávači představujícími nejpoužívanější službu pro uživatele, kteří mají zájem vyhledávat informace na internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Internetové vyhledávače =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou oblíbenost u uživatelů internetu získaly vyhledávače. Jedná se o takové služby, kdy jsou po zadání dotazu vyhledány a zobrazeny odkazy na relevantní internetové stránky. Internetové vyhledávače disponují svými roboty, kteří indexují obsahy jednotlivých internetových stránek. Dosah těchto robotů je však v mnoha případech velmi omezený a ani ty nejsofistikovanější z nich nedokážou v žádném případě zindexovat veškeré zdroje v prostředí sítě internet. Vyhledávačem, který má v databázi největší množství setříděných stránek, je Google. Hegemonie této služby je v poslední době stále zřetelnější a ostatní vyhledávače jsou tak poněkud vytlačeny na okraj dění. Velmi hodnotnou funkcí vyhledávačů je také tzv. '''cache''', který si ukládá do paměti jednotlivé internetové stránky a je schopen zobrazit je i poté, co už požadovaná stránka zanikla. Jinak pochopitelně fungují tyto služby jak v národním, tak v globálním prostředí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;Nejznámější internetové vyhledávače:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Google''' – [http://www.google.com/ http://www.google.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Yahoo''' – [http://www.yahoo.com/ http://www.yahoo.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Alta Vista''' – [http://www.altavista.com/ http://www.altavista.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HotBot''' – [http://www.hotbot.com/ http://www.hotbot.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ask''' – [http://www.ask.com/ http://www.ask.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bing''' – [http://www.bing.com/ http://www.bing.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Metavyhledávače =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metavyhledávací nástroje pracují na stejné bázi jako služby popsané v předchozí kapitole, avšak jedná se zde o sdružené vyhledávání ve více internetových vyhledávačích. Uživatel tak získává větší množství výsledků a má zde i možnost porovnání vyhledaných internetových stránek v rámci jednotlivých vyhledávačů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;Nejznámější metavyhledávače:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vivisimo''' (nyní ve vlastnictví IBM pod názvem '''InfoSphere Data Explorer''') – [http://vivisimo.com/ http://vivisimo.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''MetaCrawler''' – [http://www.metacrawler.com/ http://www.metacrawler.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dogpile''' – [http://www.dogpile.com/ http://www.dogpile.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''WebCrawler''' – [http://www.webcrawler.com/info.wbcrwl/ http://www.webcrawler.com/info.wbcrwl/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Polymeta '''– [http://www.polymeta.com/ http://www.polymeta.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vyhledávače vědecké literatury =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak již bylo výše zmíněno, dnešní internet je možno rozdělit na dvě části. Právě části vědeckých informačních obsahů se věnují tzv. vyhledávače vědecké literatury. Pokud provede uživatel vyhledávání v rámci této služby, jsou mu nabídnuty odkazy na dokumenty, které pocházejí výhradně z prověřené odborné sféry. Tento druh vyhledávacích služeb získává stále více příznivců, a proto se i nadále objevují na tomto poli nové a nové projekty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;Nejznámější vyhledávače vědecké literatury:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Google Scholar''' – [http://scholar.google.com/ http://scholar.google.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Scirus''' (zároveň prohledává neviditelný web – viz další podkapitola, '''služba bude v roce 2014 ukončena''') – [http://www.scirus.com/ http://www.scirus.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''FindArticles''' – [http://findarticles.com/ http://findarticles.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''MagPortal''' – [http://www.magportal.com/ http://www.magportal.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''InfoMine''' – [http://infomine.ucr.edu/ http://infomine.ucr.edu/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vyhledávače (adresáře) neviditelného webu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studie firmy Bright Planet ukázala, že klasické internetové vyhledávače a metavyhledávače přinášejí výsledky hledání pouze z tzv. povrchového webu a mnoho cenných zdrojů ukrytých v internetu zůstává neodhaleno [BERGMAN, 2001]. Proto byly vyvinuty speciální vyhledávací nástroje, které se zabývají kompletním prohledáváním zdrojů i z takzvaného '''deep''' (hlubokého, neviditelného) webu. Neviditelný web obsahuje mnohem více informací než web viditelný. Jedná se především o dokumenty z databází, digitální objekty v nestandardním formátu a často také o informační obsahy stránek chráněných heslem. Materiály obsažené v databázích mají totiž dynamicky generované stránky bez přímých odkazů, proto velmi často uniknou indexaci robotů, které používají klasické internetové vyhledávače. Ve výsledcích vyhledávání se u vyhledávačů neviditelného webu neobjevuje obrovské množství internetových stránek, nýbrž výčet služeb, kde se dokumenty na požadované téma vyskytují nejčastěji.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;Nejznámější vyhledávače neviditelného webu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Complete Planet '''– [http://aip.completeplanet.com/ http://aip.completeplanet.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Incywincy''' – [http://www.incywincy.com http://www.incywincy.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The WWW Virtual Library''' – [http://vlib.org/ http://vlib.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Scirus''' (zároveň prohledává i povrchový web, '''služba bude v roce 2014 ukončena''') – [http://www.scirus.com/ http://www.scirus.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Možnosti archivace webu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrovské množství materiálů už je v současné době publikováno pouze výhradně elektronicky v rámci sítě internet, proto se logicky nabízí otázka, zda by nebylo vhodné tyto obsahy archivovat a uchovávat. Registraci tištěných materiálů řeší Zákon o povinném výtisku, avšak v českém prostředí není problematika elektronických dokumentů v rámci tohoto zákona brána v úvahu. V řadě zemí (např. na Slovensku) je legislativa v tomto směru pružnější a archivaci elektronických dokumentů podchycuje. Otázka archivace webu se dostává do popředí ve všech vyspělých zemích a ani Česká republika v tomto směru netvoří výjimku. Kromě otázek zákonných předpisů je třeba hned na začátku vymezit, co bude předmětem archivace, jakým způsobem budou obsažené dokumenty zpřístupňovány a také jaké standardy se budou při veškerých procesech spojených s archivací a šířením dokumentů dodržovat. V ČR je nejvýznamnějším projektem tohoto typu '''WebArchiv''' ([http://www.webarchiv.cz http://www.webarchiv.cz]), který řešilo '''Ministerstvo kultury ČR''' ve spolupráci s '''Národní knihovnou ČR''' a dalšími knihovnami a institucemi. Ve světě je již v provozu řada mnohem obsáhlejších systémů. Příkladem je '''Minerva''' ([http://lcweb2.loc.gov/diglib/lcwa/html/lcwa-home.html http://lcweb2.loc.gov/diglib/lcwa/html/lcwa-home.html]), kterou produkuje '''Library of Congress''', nebo systém '''PANDORA''' ([http://pandora.nla.gov.au/ http://pandora.nla.gov.au/]) vytvářený '''National Library of Australia'''. Důležitá byla rovněž iniciativa '''NEDLIB''' ([http://www.kb.nl/hrd/dd/dd_projecten/nedlib_publicaties-en.html http://www.kb.nl/hrd/dd/dd_projecten/nedlib_publicaties-en.html]), na níž se podílelo několik evropských národních knihoven a další partnerské organizace. V jejím rámci byla definována a vyvinuta pravidla a funkční modely pro archivaci digitálních materiálů.&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:internet2.png|Porovnání internetu s informacemi obsaženými v profesionálních databázích.&lt;br /&gt;
Soubor:vyhledavace.jpg|Podíl jednotlivých internetových vyhledávačů na trhu v USA v roce 2011. [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura PERRIN, 2012]]&lt;br /&gt;
Soubor:deepweb.jpg|Schéma fungování povrchového a hlubokého webu [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura BERGMAN, 2001]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Dod%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_pln%C3%BDch_text%C5%AF_prim%C3%A1rn%C3%ADch_dokument%C5%AF&amp;diff=38194</id>
		<title>Dodávání plných textů primárních dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Dod%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_pln%C3%BDch_text%C5%AF_prim%C3%A1rn%C3%ADch_dokument%C5%AF&amp;diff=38194"/>
		<updated>2013-11-16T16:56:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* IngentaConnect */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmů =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup k plným textům materiálů vyhledaných v rámci bibliografických databází či jiných neplnotextových zdrojů je dlouhodobě klíčovým problémem v oblasti informačních služeb. Bibliografické databáze, často i v bezplatném režimu, totiž poskytují dokonalý přehled o existenci požadovaného dokumentu, avšak neřeší samotné dodání primárního materiálu. V raných letech automatizace informačních systémů existovaly v elektronické formě téměř výhradně pouze databáze bibliografického charakteru. Teprve s větším rozvojem techniky začaly vznikat i systémy obsahující plné texty dokumentů. Přestože jsou v současné době tyto informační zdroje na vzestupu, většina vědeckých databází stále funguje na bibliografickém principu. I zde sice dochází ke snaze doplňovat bibliografické záznamy o prolinkování na plné texty, ale požadované dokumenty se v drtivé většině nacházejí na stránkách jiných komerčních zprostředkovatelů, tudíž fakticky je k nim možný přístup až po zaplacení stanovených poplatků. Nabízí se pochopitelně otázka, zda není lepší předplácet si výhradně plnotextové zdroje, situace však není zcela jednoznačná. Hodnotných plnotextových databází zatím není na informačním trhu příliš mnoho, přestože se jejich počet soustavně zvyšuje. Navíc ceny za přístup do nich nejsou zanedbatelné. Rovněž přístup do elektronických časopisů je finančně velmi nákladný, navíc uživatel zde získává pouze omezený okruh informací, zatímco bibliografické databáze mají historickou kontinuitu a hlavně přinášejí reprezentativní výběr z velké množiny excerpovaných informačních zdrojů, což velmi zvyšuje šance uživatele na nalezení potřebných informací. Proto se doposud jeví jako ideální kombinace bibliografických zdrojů s následnými službami dodávání plných textů relevantních dokumentů. Celá řada '''producentů databází '''nabízí svým uživatelům po vyhledání příslušného bibliografického záznamu přidané služby, jejichž prostřednictvím '''získá klient potřebné plné texty'''. Z těchto služeb lze jmenovat například systém ISI Document Solution, který poskytuje přístup k plným textům materiálů z databází produkovaných organizací ISI. Bezproblémovou možnost dodávání primárních dokumentů nabízejí předplatitelům svých služeb rovněž '''databázová centra''', byť se v některých případech nemusí jednat o vlastní dodávací služby, nýbrž o využití specializovaných dodavatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatel může získat plné texty dokumentů různými způsoby, a to v tištěné i elektronické podobě. Z historického hlediska šel vývoj pochopitelně směrem od tištěných kopií primárních zdrojů po dnešní komfortní elektronické dodávání dokumentů. Globálně se dají definovat tři základní druhy služeb dodávání dokumentů. Jedná se o '''MVS (meziknihovní výpůjční službu)''', '''DDS (Document Delivery Service)''' a '''EDD (Electronic Document Delivery)'''. Řada existujících systémů přitom kombinuje více druhů výše uvedených služeb. Velmi důležitou roli hraje pro oblast dodávání dokumentů legislativa. Vymezení dokumentů, u nichž je možné provádět dodávání jejich plných textů v elektronické formě, je velmi ožehavou otázkou, kterou řeší v každé zemi trochu jiným způsobem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Služby MVS =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z názvu služby sice logicky vyplývá, že je primárně určena pro oblast knih, avšak s rozvojem nových forem publikování se rozrostla i na další druhy dokumentů. Lze tedy obecně konstatovat, že MVS se dá provést i na články a další materiály obsažené v informačních zdrojích bibliografické povahy. Pokud se tedy pohybujeme ve sféře článků, tak se v principu jedná o dodávání dokumentů na základě DDS, protože jsou pochopitelně poskytovány '''tištěné kopie dokumentů''', které už se poté nevracejí do původní knihovny, avšak celý proces je realizován v rámci MVS služeb knihoven. Někdy je v tomto případě užíván speciální termín '''meziknihovní reprografické služby'''. V českém prostředí se jedná stále o převažující způsob získávání primárních dokumentů. Důvodem pro to je jednak zákonná povinnost knihoven poskytovat tento druh služeb, stejně jako nízké náklady při získávání samotných dokumentů. Nevýhodou MVS je delší doba pro vyřízení požadavku. Získávání článků přes MVS totiž většinou probíhá v tištěné podobě, proto není možné dosáhnout takové rychlosti dodání dokumentů jako například u služeb EDD. Za určitých podmínek sice lze převést tištěné materiály do digitální podoby a průběh MVS tak výrazně zrychlit, avšak z důvodu velmi vysokých autorských poplatků, které je nutno v takovém případě uhradit, k tomuto způsobu dodání nedochází příliš často.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotný princip tohoto druhu dodavatelských služeb je velmi prostý. Uživatel musí být registrovaným čtenářem některé knihovny. Pokud se požadovaný materiál nevyskytuje v jejích fondech, jednoduše se najde knihovna, která disponuje přístupem k plnému textu požadovaného dokumentu a přes příslušnou žádanku se požádá o dodání jeho kopie. '''Za uživatele pochopitelně vyřizuje tuto agendu jeho knihovna'''. Pro ověření dostupnosti dokumentu lze využít souborných katalogů nebo projektů, jako je například '''Jednotná informační brána (JIB)'''. Existují i speciální projekty pro efektivní výměnu dokumentů mezi knihovnami. V ČR je nejvýznamnějším počinem tohoto druhu '''Virtuální polytechnická knihovna (VPK)''', která prakticky sjednocuje informační fondy institucí, které se projektu účastní. Každý subjekt zapojený do systému má své konto a může čerpat služby MVS a DDS. Uživatelé mají i možnost elektronického dodávání dokumentů, avšak za mnohem vyšší finanční poplatek. Do iniciativy jsou zapojeny nejvýznamnější české knihovny a řada zahraničních partnerských institucí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro dokumenty nedostupné v žádné knihovně na území ČR se uplatňuje MMVS (Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému (JIB): http://www.jib.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému (VPK): [http://www.techlib.cz/cs/262-vpk http://www.techlib.cz/cs/262-vpk]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Služby DDS =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby '''Document Delivery Service (DDS)''' přinášejí uživatelům tištěné kopie požadovaných dokumentů [PLANKOVÁ, 2006]. Velkou oblíbenost získal tento druh služeb v minulosti, ještě před nástupem systémů pro elektronické dodávání dokumentů. Jak již bylo uvedeno, současné služby pro dodávání primárních dokumentů kombinují naprosto běžně více možností, jakým způsobem poskytnout uživateli objednané informační prameny. Proto se velmi rychle z původních služeb DDS vyvinuly organizace, které poskytují nejen tištěné kopie dokumentů, ale také materiály v elektronické podobě. Vše se realizuje na komerčním základě, přičemž platí pravidlo, že čím rychleji proběhne dodání požadovaného dokumentu, tím vyšší cenu klient zaplatí. Pro jasné odlišení je třeba říci, že DDS služby, které jsou rozšířené zejména na západ od našich hranic, poskytují specializované organizace (nikoliv knihovny, jelikož v takovém případě by se jednalo o klasickou službu MVS).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SUBITO ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:subito.png|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi dobře se adaptovaly služby DDS zejména v Německu. Z řady poskytovatelů získal postupně vůdčí roli systém '''SUBITO'''. Služba funguje na komerčním základě a své zákazníky dělí do osmi skupin (fyzické osoby, komerční subjekty, knihovny atd.). Podle toho jsou jim také účtovány poplatky za čerpané služby. V rámci systému jsou k dispozici dokumenty z řady participujících knihoven, přičemž poplatky za dokumenty jsou odvislé od rychlosti jejich dodání. Systém se těší velké popularitě zejména proto, že dodává jak tištěné kopie materiálů, tak jejich elektronické verze a zajišťuje navíc také meziknihovní výpůjčky. V roce 2008 vstoupil v Německu v platnost nový autorský zákon, který výrazně zkomplikoval elektronické dodávání dokumentů. Systém SUBITO však na tuto změnu zareagoval velmi pružně a s celou řadou vydavatelství uzavřel příslušné smlouvy, které zaručují, že dodávání dokumentů v elektronické podobě zůstane i nadále zachováno. V poslední době se také rozvinula spolupráce s další významnou institucí podobného zaměření – službou TIBORDER. Konkrétně spatřil světlo světa systém '''TIBsubito Library Service''', který je určen pro rychlé dodávání dokumentů knihovnám v německy mluvících zemích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému SUBITO: [http://www.subito-doc.de/ http://www.subito-doc.de/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému TIBsubito Library Service: http://www.tib-hannover.de/en/services/tibsubito-library-service/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== INIST ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:pascal1.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známá francouzská organizace '''INIST''' není pouze producentem několika hodnotných databází, ale také dodavatelem plných textů dokumentů v celosvětovém měřítku. Jako velmi dobrý tah se zatím jeví spolupráce s vyhledávači Google a Google Scholar, kdy po vyhledání vědeckého článku dostane uživatel odkaz na možnost dodání plného textu dokumentu prostřednictvím INIST. Kromě toho disponuje INIST i vlastními katalogy dokumentů, které jsou pro vyhledávání dostupné zdarma a nabízejí možnost objednání kopií mnoha milionů zahrnutých materiálů. Nejnovějším rozhraním je systém [http://www.refdoc.fr/ '''Refdoc'''], který obsahuje více než 53 milionů dokumentů. K dispozici je možnost objednání tištěné kopie, i když u novějších dokumentů je stále častěji využíváno elektronické dodání požadovaného dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.inist.fr/?-Inist-46-&amp;amp;lang=en&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Služby EDD =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodávání primárních textů dokumentů v elektronické podobě je tou nejkomfortnější a nejmodernější cestou, jak dostat plný text k jeho uživateli. V případě největších dodavatelů se jedná o mohutné instituce disponující přístupem k plným textům obrovského množství informačních materiálů z produkce nejrůznějších vydavatelství. Vyřešeny jsou v tomto případě i legislativní otázky. Část ceny za zprostředkování plného textu v elektronické podobě totiž automaticky míří na úhradu autorských poplatků. Je logické, že to představuje určité navýšení ceny, která není v žádném případě nízká. Průměrné ceny za elektronické dodání článku se pohybují v rozmezí mezi 40–60 americkými dolary, jsou však i materiály mnohem dražší. Dodávání plných textů dokumentů lze v elektronické formě řešit rovněž prostřednictvím služeb databázových center a producentů databází, existují však také velmi známé specializované instituce, které se zaměřují na dodávání primárních informačních pramenů uživatelům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== BLDSC ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:britishlibrary.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''British Library Document Supply Centre (BLDSC)''' je složkou '''Britské knihovny''', která je určená pro dodávání primárních dokumentů zákazníkům. V minulosti probíhaly služby v podobě tištěných kopií, nyní jsou standardně k dispozici také služby elektronického dodávání dokumentů. Fondy obsahují více než 100 milionů jednotek z nejrůznějších informačních institucí z celého světa. Za příslušné poplatky může uživatel získat nejen články, ale také plné texty patentů, norem a dalších materiálů. Pro vyhledávání primárních informačních zdrojů se ponejvíce používá katalogů Britské knihovny, ale i v rámci různých bibliografických databází bývá často signalizována dostupnost plného textu skrze služby BLDSC. Pokud je dokument dostupný bezprostředně v elektronické podobě, je jeho dodání nejrychlejší a nejlevnější. V případě, že dokument je tištěný a je potřeba zhotovit jeho elektronickou verzi, jsou ceny vyšší a odvíjí se od rychlosti dodání. To bývá většinou velmi pohotové (obvykle do 24 hodin), je však možno použít i expresní dodání, kdy je požadovaný materiál připraven do dvou hodin od jeho objednání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: [http://www.bl.uk/reshelp/atyourdesk/docsupply/index.html http://www.bl.uk/reshelp/atyourdesk/docsupply/index.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== IngentaConnect ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ic1.jpg|150 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi významnou službou pro elektronické dodávání dokumentů je systém '''IngentaConnect'''. V roce 2008 měl ve svém katalogu více než 23 milionů dokumentů. Poté však byla ukončena spolupráce s celou řadou knihoven a partnerských institucí a počet nabízených dokumentů významně klesl. Nadále je ale spolupráce udržována s 255 vydavateli, přičemž řada z nich je velmi renomovaných. Ingenta představuje placenou službu, do níž uživatel vloží potřebné množství finančních prostředků a poté čerpá služby, tj. stahuje plné texty požadovaných článků. Zahrnuty jsou také materiály, které nejsou dostupné v elektronické podobě. V takovém případě dochází k dodávání plných textů v tištěné formě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: [http://www.ingentaconnect.com/ http://www.ingentaconnect.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K důležitým dodavatelům plných textů primárních dokumentů v elektronické formě patří rovněž služby:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Swetswise''' - http://www.swets.com/swetswise&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Information Express '''- [http://www.ieonline.com/ http://www.ieonline.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Infotrieve''' - [http://www.infotrieve.com/ http://www.infotrieve.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Činnost těchto služeb funguje na stejném principu jako u výše uvedených systémů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bsubito.jpg|Počet objednávek dokumentů v roce 2009 pro všechny skupiny zákazníků u služby SUBITO. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:binist.jpg|Zobrazení článku z časopisu s možností zakoupení jeho elektronické verze v rozhraní IngentaConnect. Převzato z www rozhraní služby.&lt;br /&gt;
Soubor:bic.jpg|Struktura uživatelů služby IngentaConnect. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Dod%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_pln%C3%BDch_text%C5%AF_prim%C3%A1rn%C3%ADch_dokument%C5%AF&amp;diff=38193</id>
		<title>Dodávání plných textů primárních dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Dod%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_pln%C3%BDch_text%C5%AF_prim%C3%A1rn%C3%ADch_dokument%C5%AF&amp;diff=38193"/>
		<updated>2013-11-16T16:52:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* INIST */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmů =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup k plným textům materiálů vyhledaných v rámci bibliografických databází či jiných neplnotextových zdrojů je dlouhodobě klíčovým problémem v oblasti informačních služeb. Bibliografické databáze, často i v bezplatném režimu, totiž poskytují dokonalý přehled o existenci požadovaného dokumentu, avšak neřeší samotné dodání primárního materiálu. V raných letech automatizace informačních systémů existovaly v elektronické formě téměř výhradně pouze databáze bibliografického charakteru. Teprve s větším rozvojem techniky začaly vznikat i systémy obsahující plné texty dokumentů. Přestože jsou v současné době tyto informační zdroje na vzestupu, většina vědeckých databází stále funguje na bibliografickém principu. I zde sice dochází ke snaze doplňovat bibliografické záznamy o prolinkování na plné texty, ale požadované dokumenty se v drtivé většině nacházejí na stránkách jiných komerčních zprostředkovatelů, tudíž fakticky je k nim možný přístup až po zaplacení stanovených poplatků. Nabízí se pochopitelně otázka, zda není lepší předplácet si výhradně plnotextové zdroje, situace však není zcela jednoznačná. Hodnotných plnotextových databází zatím není na informačním trhu příliš mnoho, přestože se jejich počet soustavně zvyšuje. Navíc ceny za přístup do nich nejsou zanedbatelné. Rovněž přístup do elektronických časopisů je finančně velmi nákladný, navíc uživatel zde získává pouze omezený okruh informací, zatímco bibliografické databáze mají historickou kontinuitu a hlavně přinášejí reprezentativní výběr z velké množiny excerpovaných informačních zdrojů, což velmi zvyšuje šance uživatele na nalezení potřebných informací. Proto se doposud jeví jako ideální kombinace bibliografických zdrojů s následnými službami dodávání plných textů relevantních dokumentů. Celá řada '''producentů databází '''nabízí svým uživatelům po vyhledání příslušného bibliografického záznamu přidané služby, jejichž prostřednictvím '''získá klient potřebné plné texty'''. Z těchto služeb lze jmenovat například systém ISI Document Solution, který poskytuje přístup k plným textům materiálů z databází produkovaných organizací ISI. Bezproblémovou možnost dodávání primárních dokumentů nabízejí předplatitelům svých služeb rovněž '''databázová centra''', byť se v některých případech nemusí jednat o vlastní dodávací služby, nýbrž o využití specializovaných dodavatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatel může získat plné texty dokumentů různými způsoby, a to v tištěné i elektronické podobě. Z historického hlediska šel vývoj pochopitelně směrem od tištěných kopií primárních zdrojů po dnešní komfortní elektronické dodávání dokumentů. Globálně se dají definovat tři základní druhy služeb dodávání dokumentů. Jedná se o '''MVS (meziknihovní výpůjční službu)''', '''DDS (Document Delivery Service)''' a '''EDD (Electronic Document Delivery)'''. Řada existujících systémů přitom kombinuje více druhů výše uvedených služeb. Velmi důležitou roli hraje pro oblast dodávání dokumentů legislativa. Vymezení dokumentů, u nichž je možné provádět dodávání jejich plných textů v elektronické formě, je velmi ožehavou otázkou, kterou řeší v každé zemi trochu jiným způsobem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Služby MVS =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z názvu služby sice logicky vyplývá, že je primárně určena pro oblast knih, avšak s rozvojem nových forem publikování se rozrostla i na další druhy dokumentů. Lze tedy obecně konstatovat, že MVS se dá provést i na články a další materiály obsažené v informačních zdrojích bibliografické povahy. Pokud se tedy pohybujeme ve sféře článků, tak se v principu jedná o dodávání dokumentů na základě DDS, protože jsou pochopitelně poskytovány '''tištěné kopie dokumentů''', které už se poté nevracejí do původní knihovny, avšak celý proces je realizován v rámci MVS služeb knihoven. Někdy je v tomto případě užíván speciální termín '''meziknihovní reprografické služby'''. V českém prostředí se jedná stále o převažující způsob získávání primárních dokumentů. Důvodem pro to je jednak zákonná povinnost knihoven poskytovat tento druh služeb, stejně jako nízké náklady při získávání samotných dokumentů. Nevýhodou MVS je delší doba pro vyřízení požadavku. Získávání článků přes MVS totiž většinou probíhá v tištěné podobě, proto není možné dosáhnout takové rychlosti dodání dokumentů jako například u služeb EDD. Za určitých podmínek sice lze převést tištěné materiály do digitální podoby a průběh MVS tak výrazně zrychlit, avšak z důvodu velmi vysokých autorských poplatků, které je nutno v takovém případě uhradit, k tomuto způsobu dodání nedochází příliš často.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotný princip tohoto druhu dodavatelských služeb je velmi prostý. Uživatel musí být registrovaným čtenářem některé knihovny. Pokud se požadovaný materiál nevyskytuje v jejích fondech, jednoduše se najde knihovna, která disponuje přístupem k plnému textu požadovaného dokumentu a přes příslušnou žádanku se požádá o dodání jeho kopie. '''Za uživatele pochopitelně vyřizuje tuto agendu jeho knihovna'''. Pro ověření dostupnosti dokumentu lze využít souborných katalogů nebo projektů, jako je například '''Jednotná informační brána (JIB)'''. Existují i speciální projekty pro efektivní výměnu dokumentů mezi knihovnami. V ČR je nejvýznamnějším počinem tohoto druhu '''Virtuální polytechnická knihovna (VPK)''', která prakticky sjednocuje informační fondy institucí, které se projektu účastní. Každý subjekt zapojený do systému má své konto a může čerpat služby MVS a DDS. Uživatelé mají i možnost elektronického dodávání dokumentů, avšak za mnohem vyšší finanční poplatek. Do iniciativy jsou zapojeny nejvýznamnější české knihovny a řada zahraničních partnerských institucí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro dokumenty nedostupné v žádné knihovně na území ČR se uplatňuje MMVS (Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému (JIB): http://www.jib.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému (VPK): [http://www.techlib.cz/cs/262-vpk http://www.techlib.cz/cs/262-vpk]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Služby DDS =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby '''Document Delivery Service (DDS)''' přinášejí uživatelům tištěné kopie požadovaných dokumentů [PLANKOVÁ, 2006]. Velkou oblíbenost získal tento druh služeb v minulosti, ještě před nástupem systémů pro elektronické dodávání dokumentů. Jak již bylo uvedeno, současné služby pro dodávání primárních dokumentů kombinují naprosto běžně více možností, jakým způsobem poskytnout uživateli objednané informační prameny. Proto se velmi rychle z původních služeb DDS vyvinuly organizace, které poskytují nejen tištěné kopie dokumentů, ale také materiály v elektronické podobě. Vše se realizuje na komerčním základě, přičemž platí pravidlo, že čím rychleji proběhne dodání požadovaného dokumentu, tím vyšší cenu klient zaplatí. Pro jasné odlišení je třeba říci, že DDS služby, které jsou rozšířené zejména na západ od našich hranic, poskytují specializované organizace (nikoliv knihovny, jelikož v takovém případě by se jednalo o klasickou službu MVS).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SUBITO ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:subito.png|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi dobře se adaptovaly služby DDS zejména v Německu. Z řady poskytovatelů získal postupně vůdčí roli systém '''SUBITO'''. Služba funguje na komerčním základě a své zákazníky dělí do osmi skupin (fyzické osoby, komerční subjekty, knihovny atd.). Podle toho jsou jim také účtovány poplatky za čerpané služby. V rámci systému jsou k dispozici dokumenty z řady participujících knihoven, přičemž poplatky za dokumenty jsou odvislé od rychlosti jejich dodání. Systém se těší velké popularitě zejména proto, že dodává jak tištěné kopie materiálů, tak jejich elektronické verze a zajišťuje navíc také meziknihovní výpůjčky. V roce 2008 vstoupil v Německu v platnost nový autorský zákon, který výrazně zkomplikoval elektronické dodávání dokumentů. Systém SUBITO však na tuto změnu zareagoval velmi pružně a s celou řadou vydavatelství uzavřel příslušné smlouvy, které zaručují, že dodávání dokumentů v elektronické podobě zůstane i nadále zachováno. V poslední době se také rozvinula spolupráce s další významnou institucí podobného zaměření – službou TIBORDER. Konkrétně spatřil světlo světa systém '''TIBsubito Library Service''', který je určen pro rychlé dodávání dokumentů knihovnám v německy mluvících zemích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému SUBITO: [http://www.subito-doc.de/ http://www.subito-doc.de/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému TIBsubito Library Service: http://www.tib-hannover.de/en/services/tibsubito-library-service/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== INIST ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:pascal1.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známá francouzská organizace '''INIST''' není pouze producentem několika hodnotných databází, ale také dodavatelem plných textů dokumentů v celosvětovém měřítku. Jako velmi dobrý tah se zatím jeví spolupráce s vyhledávači Google a Google Scholar, kdy po vyhledání vědeckého článku dostane uživatel odkaz na možnost dodání plného textu dokumentu prostřednictvím INIST. Kromě toho disponuje INIST i vlastními katalogy dokumentů, které jsou pro vyhledávání dostupné zdarma a nabízejí možnost objednání kopií mnoha milionů zahrnutých materiálů. Nejnovějším rozhraním je systém [http://www.refdoc.fr/ '''Refdoc'''], který obsahuje více než 53 milionů dokumentů. K dispozici je možnost objednání tištěné kopie, i když u novějších dokumentů je stále častěji využíváno elektronické dodání požadovaného dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.inist.fr/?-Inist-46-&amp;amp;lang=en&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Služby EDD =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodávání primárních textů dokumentů v elektronické podobě je tou nejkomfortnější a nejmodernější cestou, jak dostat plný text k jeho uživateli. V případě největších dodavatelů se jedná o mohutné instituce disponující přístupem k plným textům obrovského množství informačních materiálů z produkce nejrůznějších vydavatelství. Vyřešeny jsou v tomto případě i legislativní otázky. Část ceny za zprostředkování plného textu v elektronické podobě totiž automaticky míří na úhradu autorských poplatků. Je logické, že to představuje určité navýšení ceny, která není v žádném případě nízká. Průměrné ceny za elektronické dodání článku se pohybují v rozmezí mezi 40–60 americkými dolary, jsou však i materiály mnohem dražší. Dodávání plných textů dokumentů lze v elektronické formě řešit rovněž prostřednictvím služeb databázových center a producentů databází, existují však také velmi známé specializované instituce, které se zaměřují na dodávání primárních informačních pramenů uživatelům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== BLDSC ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:britishlibrary.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''British Library Document Supply Centre (BLDSC)''' je složkou '''Britské knihovny''', která je určená pro dodávání primárních dokumentů zákazníkům. V minulosti probíhaly služby v podobě tištěných kopií, nyní jsou standardně k dispozici také služby elektronického dodávání dokumentů. Fondy obsahují více než 100 milionů jednotek z nejrůznějších informačních institucí z celého světa. Za příslušné poplatky může uživatel získat nejen články, ale také plné texty patentů, norem a dalších materiálů. Pro vyhledávání primárních informačních zdrojů se ponejvíce používá katalogů Britské knihovny, ale i v rámci různých bibliografických databází bývá často signalizována dostupnost plného textu skrze služby BLDSC. Pokud je dokument dostupný bezprostředně v elektronické podobě, je jeho dodání nejrychlejší a nejlevnější. V případě, že dokument je tištěný a je potřeba zhotovit jeho elektronickou verzi, jsou ceny vyšší a odvíjí se od rychlosti dodání. To bývá většinou velmi pohotové (obvykle do 24 hodin), je však možno použít i expresní dodání, kdy je požadovaný materiál připraven do dvou hodin od jeho objednání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: [http://www.bl.uk/reshelp/atyourdesk/docsupply/index.html http://www.bl.uk/reshelp/atyourdesk/docsupply/index.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== IngentaConnect ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ic1.jpg|150 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi významnou službou pro elektronické dodávání dokumentů je systém '''IngentaConnect'''. V roce 2008 měl ve svém katalogu více než 23 milionů dokumentů. Poté však byla ukončena spolupráce s celou řadou knihoven a partnerských institucí a počet nabízených dokumentů významně klesnul. Nadále je ale spolupráce udržována s 255 vydavateli, přičemž řada z nich je velmi renomovaných. Ingenta představuje placenou službu, do níž uživatel vloží potřebné množství finančních prostředků a poté čerpá služby, tj. stahuje plné texty požadovaných článků. Zahrnuty jsou také materiály, které nejsou dostupné v elektronické podobě. V takovém případě dochází k dodávání plných textů v tištěné formě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: [http://www.ingentaconnect.com/ http://www.ingentaconnect.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K důležitým dodavatelům plných textů primárních dokumentů v elektronické formě patří rovněž služby:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Swetswise''' - http://www.swets.com/swetswise&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Information Express '''- [http://www.ieonline.com/ http://www.ieonline.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Infotrieve''' - [http://www.infotrieve.com/ http://www.infotrieve.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Činnost těchto služeb funguje na stejném principu jako u výše uvedených systémů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bsubito.jpg|Počet objednávek dokumentů v roce 2009 pro všechny skupiny zákazníků u služby SUBITO. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:binist.jpg|Zobrazení článku z časopisu s možností zakoupení jeho elektronické verze v rozhraní IngentaConnect. Převzato z www rozhraní služby.&lt;br /&gt;
Soubor:bic.jpg|Struktura uživatelů služby IngentaConnect. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Polytematick%C3%A9_datab%C3%A1ze&amp;diff=38192</id>
		<title>Polytematické databáze</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Polytematick%C3%A9_datab%C3%A1ze&amp;diff=38192"/>
		<updated>2013-11-16T16:47:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* Francis */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
Pojem polytematický (víceoborový) vymezuje, že databáze s tímto označením obsahují &lt;br /&gt;
informace z '''vícera různých vědeckých oborů'''. Jedná se proto o velmi rozsáhlé soubory dat, &lt;br /&gt;
převážně bibliografické povahy. I dílčí oborově zaměřené databáze mají určitý tematický &lt;br /&gt;
přesah, takže obsahují informace nejen ze svého hlavního odvětví, ale velmi často také &lt;br /&gt;
z příbuzných vědeckých disciplín. Databáze polytematické se však zcela cíleně zaměřují &lt;br /&gt;
na multioborovou registraci informačních pramenů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Current Contents Connect =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Ccc1.jpg|RTENOTITLE]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prestižní bibliografická databáze zahrnující řadu vědeckých oborů. Jejím producentem je významná americká organizace '''ISI (Institute for Scientific Information)''', která je nyní součástí společnosti Thomson Reuters. Původní verze s názvem '''Current Contents''' vznikla už v roce 1957 [[[[Použitá literatura|BARTOŠEK, 1998]]]]. Současná elektronická podoba databáze zvaná '''Current Contents Connect''' je k dispozici s retrospektivou od roku 1990. Databáze excerpuje svůj informační obsah z cca 12 000 prestižních světových vědeckých časopisů, dále obsahuje rovněž záznamy více než 7 000 ohodnocených relevantních webových stránek a mnoho dalších.&amp;lt;ref&amp;gt;Web of Knowledge: factsheet. In: ''Thomson Reuters'' [online]. 2011 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://thomsonreuters.com/products/ip-science/04_047/wok-factsheet.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Přes 85&amp;amp;nbsp;% záznamů je opatřeno autorskými abstrakty. Přístup je realizován na domovské platformě Web of Knowledge. Samotná databáze je tvořena několika dílčími tematickými kolekcemi, do nichž je možno sjednat samostatný přístup. Je samozřejmě možné databázi předplatit i v plné verzi, popřípadě kombinaci kolekcí. Dodávky plných textů lze řešit přes službu [http://site.ovid.com/site/products/fieldguide/ccon/ISI_Document_Solution_(SM).jsp '''ISI Document Solution'''], dříve známou jako '''The Genuine Article'''. Přístup je umožněn i přes několik databázových center, přičemž u každého z nich je uživateli k dispozici jiná retrospektiva systému.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databázové centrum Dialog poskytovalo donedávna přístup do sedmi dílčích bází, které však nyní sjednotilo do souhrnné databáze s názvem '''Current Contents Search'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Ovid, která systém rovněž distribuuje, nabízí naopak hned třináct různých kolekcí, z nichž si mohou uživatelé vybrat ty, které nejvíce vyhovují jejich potřebám.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Souhrnné informace:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Producent: ISI&lt;br /&gt;
:Počet záznamů: více než 40 000 000&lt;br /&gt;
:Retrospektiva: nejstarší dokumenty od roku 1898&lt;br /&gt;
:Typ databáze: bibliografický, abstraktový&lt;br /&gt;
:Způsob přístupu: placený&lt;br /&gt;
:Databázová centra s přístupem: Dialog, Ovid, ISI&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: [http://scientific.thomson.com/products/ccc/ http://scientific.thomson.com/products/ccc/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Pascal =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Pascal1.png|RTENOTITLE]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Multioborová databáze z produkce francouzské organizace '''INIST'''. Tematicky zabírá především technické obory a lékařství. Zdrojovou základnu systému tvoří 3 085 titulů vědeckých časopisů. Přestože jasně převažujícím jazykem u obsažených bibliografických záznamů je angličtina, klíčová slova jsou v systému dostupná kromě angličtiny také ve francouzštině a španělštině. Systém je zpřístupňován řadou databázových center, také portály [http://bibliost2i.inist.fr/ '''BiblioST21''']&amp;amp;nbsp;a [http://biblioplanets.inist.fr/ '''BiblioPI@nets 24''']. Dodávání plných textů je řešeno přes moderní službu [http://www.refdoc.fr/ '''RefDoc'''], která nahradila původní systém '''Article@Inist'''. RefDoc disponuje přístupem k více než 53 milionům plnotextových dokumentů. Jazykové a typologické pokrytí dokumentů v databázi Pascal je následující:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*76&amp;amp;nbsp;% angličtina&lt;br /&gt;
*9&amp;amp;nbsp;% francouzština&lt;br /&gt;
*6&amp;amp;nbsp;% ruština&lt;br /&gt;
*5&amp;amp;nbsp;% němčina&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*88&amp;amp;nbsp;% články&lt;br /&gt;
*9&amp;amp;nbsp;% konferenční příspěvky&lt;br /&gt;
*3&amp;amp;nbsp;% disertace, patenty, knihy, zprávy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Souhrnné informace:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Producent: INIST&lt;br /&gt;
:Počet záznamů: 20 000 000&lt;br /&gt;
:Retrospektiva: od roku 1973&lt;br /&gt;
:Typ databáze: bibliografický&lt;br /&gt;
:Způsob přístupu: placený&lt;br /&gt;
:Databázová centra s přístupem: ProQuest Dialog, STN International, Ovid Technologies, EBSCO Publishing&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: http://www.inist.fr/?PASCAL&amp;amp;lang=fr&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Francis =&lt;br /&gt;
[[Soubor:pascal1.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Francis je dvojčetem databáze Pascal s tím rozdílem, že je zaměřena&lt;br /&gt;
na humanitní a sociální vědy. Jejím producentem je opět organizace INIST.&lt;br /&gt;
Databáze je tvořena bibliografickými záznamy článků ze 4 000 titulů&lt;br /&gt;
vědeckých časopisů, ale také knih, sborníků a dalších materiálů. Záznamy jsou opatřeny&lt;br /&gt;
klíčovými slovy a abstrakty v angličtině a francouzštině. Rovněž Francis je součástí systémů&lt;br /&gt;
'''BiblioST21''' a '''BiblioPI@nets'''. V databázi je zahrnuto celkem 21 tematických kolekcí, a to:&lt;br /&gt;
* filozofie (1972–)&lt;br /&gt;
* pedagogika (1972–)&lt;br /&gt;
* 88 % články&lt;br /&gt;
* 9 % konferenční příspěvky&lt;br /&gt;
* 3 % disertace, patenty, knihy, zprávy&lt;br /&gt;
* historie umění (1972–)&lt;br /&gt;
* geografie (1976–)&lt;br /&gt;
* informační věda (1974–)&lt;br /&gt;
* zpracování dat a právo (1974–1994)&lt;br /&gt;
* sociologie (1972–)&lt;br /&gt;
* historie vědy (1972–)&lt;br /&gt;
* literatura (1972–)&lt;br /&gt;
* lingvistika (1972–)&lt;br /&gt;
* pravěk, prehistorie (1984–)&lt;br /&gt;
* archeologie (1972–)&lt;br /&gt;
* náboženství, religionistika (1972–)&lt;br /&gt;
* administrativa (1972–1998)&lt;br /&gt;
* etnologie (1972–)&lt;br /&gt;
* historie umění (1972–)&lt;br /&gt;
* zdravotnictví (1978–1996)&lt;br /&gt;
* firemní management (1980–)&lt;br /&gt;
* ekonomika (1981–1994)&lt;br /&gt;
* energetická ekonomika (1972–1996)&lt;br /&gt;
* Latinská Amerika (1981–1999)&lt;br /&gt;
* psychologie (1972–)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Souhrnné informace:'''&lt;br /&gt;
:Producent: INIST&lt;br /&gt;
:Počet záznamů: 2 600 000&lt;br /&gt;
:Retrospektiva: nejstarší kolekce od roku 1972&lt;br /&gt;
:Typ databáze: bibliografický&lt;br /&gt;
:Způsob přístupu: placený&lt;br /&gt;
:Databázová centra s přístupem: ProQuest-CSA, EBSCO Publishing, Ovid Technologies&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: http://www.inist.fr/?FRANCIS&amp;amp;lang=fr&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= VINITI =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Viniti.png|70px|Viniti.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze VINITI je vytvářena v rámci '''Všeruského institutu vědeckých a technických informací''' a jedná se o jednoznačně největší ruský počin v oblasti elektronických informačních zdrojů. Čítá přes 28 milionů bibliografických záznamů dokumentů ze všech oborů lidské činnosti (28 tematických bází). Podíl dokumentů ruské provenience dosahuje výše 30&amp;amp;nbsp;%. Předchůdcem systému byl referátový časopis '''Referativnyj žurnal'''. Pro orientaci ve svých fondech používá databáze vlastní selekční jazyk [http://scs.viniti.ru/rubtree/ '''rubrikátor VINITI''']. Systém bývá aktualizován měsíčně a jeho testovací verze je dostupná také v bezplatném režimu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Souhrnné informace:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Producent: Vserossijskij institut naučnoj i techničeskoj informaci (VINITI)&lt;br /&gt;
:Počet záznamů: přes 28 000 000&lt;br /&gt;
:Retrospektiva: nejstarší kolekce od roku 1981&lt;br /&gt;
:Typ databáze: bibliografický&lt;br /&gt;
:Způsob přístupu: placený&lt;br /&gt;
:Databázová centra s přístupem: -&lt;br /&gt;
:Další informace o databázi a přístupu: [http://www2.viniti.ru/ http://www2.viniti.ru/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Testovací verze systému: [http://www2.viniti.ru/index.php?option=com_content&amp;amp;task=view&amp;amp;id=247&amp;amp;Itemid=101 http://www2.viniti.ru/index.php?option=com_content&amp;amp;task=view&amp;amp;id=247&amp;amp;Itemid=101]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Academic OneFile =&lt;br /&gt;
[[Soubor:AOF1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak již vyplývá ze samotného názvu, je tato databáze&lt;br /&gt;
určena především pro akademickou sféru. Produkt&lt;br /&gt;
společnosti '''Gale''' excerpuje bibliografické záznamy&lt;br /&gt;
z cca 14 000 časopisů. Plnotextově je dostupných 6 500 titulů.&amp;lt;ref&amp;gt;Academic OneFile. In: ''Gale: Cengage Learning'' [online]. 2011 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://www.gale.cengage.com/pdf/facts/AcademicOneFile.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Výhodou systému je jeho&lt;br /&gt;
aktuálnost, protože časové embargo na zveřejnění plných textů je pouze u minima časopisů.&lt;br /&gt;
Slabinou databáze je naopak fakt, že články z časopisů od nejkvalitnějších vydavatelů&lt;br /&gt;
(Elsevier, Springer, Wiley) jsou zpravidla dostupné pouze ve formě bibliografických&lt;br /&gt;
záznamů. Z tematického hlediska systém pokrývá veškeré vědecké obory a disciplíny.&lt;br /&gt;
Databáze '''Academic OneFile''' je oceňována díky své vysoce propracované vyhledávací&lt;br /&gt;
platformě '''PowerSearch''', která nabízí uživateli řadu možností pro vyhledávání a práci&lt;br /&gt;
s dokumenty a integruje v sobě moderní prvky. Přístup je umožněn výhradně na komerčním&lt;br /&gt;
základě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Souhrnné informace:'''&lt;br /&gt;
:Producent: GALE CENGAGE Learning&lt;br /&gt;
:Počet záznamů: 40 milionů bibliografických záznamů, několik milionů doplněno o plné texty&lt;br /&gt;
:Retrospektiva: 1985 (New York Times), 1996 (Elsevir)&lt;br /&gt;
:Typ databáze: bibliografický, částečně plnotextový&lt;br /&gt;
:Způsob přístupu: placený&lt;br /&gt;
:Databázová centra s přístupem: -&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: http://www.gale.cengage.com/AcademicOneFile/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= JSTOR =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:JSTOR.jpg|50px|JSTOR.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze '''JSTOR''' je velmi zajímavým projektem, který se věnuje nejen problematice zpřístupňování informací, ale také uchovávání informačních obsahů starších vydání vědeckých žurnálů. JSTOR vznikl jako iniciativa, která si vytkla za cíl archivovat starší čísla vědeckých časopisů ze všech oborů a zajišťovat následně jejich dostupnost. Řada starších článků z tištěných periodik byla naskenována a pro jejich zobrazení je využíván formát TIFF. Postupně se z celého projektu vyvinul velmi využívaný plnotextový informační zdroj, který si získal řadu příznivců. Také původní archivní funkce byla výrazně rozšířena. U velké většiny sledovaných časopisů nejsou v databázi dostupná aktuální čísla, už se také nejedná pouze o archivy. Dostupnost se pohybuje podle tzv. '''moving wall''', která udává, jak dlouho po zveřejnění se jednotlivé ročníky časopisů v systému objeví. Obvyklou dobou je hranice 3-5 let po vydání dokumentu. Čísla časopisů, která nejsou v rámci databáze dostupná plnotextově, jsou doplněna odkazem na stránky vydavatele, kde je plný text umístěn (byť obvykle v placeném režimu). Na pozadí vývoje celé databáze pak není překvapením, že JSTOR v roce 2011 spustil tzv. '''Current Scholarship Program'''. To neznamená nic jiného, než že vybraní vydavatelé zpřístupňují přes JSTOR nikoliv pouze archivy svých časopisů, ale také aktuální čísla. V roce 2012 byly v tomto programu k dispozici aktivní ročníky 215 časopisů. Nově se začíná JSTOR angažovat také v archivaci a zpřístupňování elektronických knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkově systém nyní obsahuje více než 2 000 titulů plnotextových časopisů a přístup do nich je realizován na základě několika tematických či multioborových kolekcí.&amp;lt;ref&amp;gt;About JSTOR: New to JSTOR? Learn more about us. ''JSTOR'' [online]. 2000-2013 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://about.jstor.org/10things&amp;lt;/ref&amp;gt; Zajímavým počinem je rovněž související databáze [http://www.artstor.org/index.shtml '''ARTstor'''], která přináší téměř milion obrazových materiálů z oblasti architektury, umění, humanitních a sociálních věd. Patronát nad systémem JSTOR má v současné době nezisková organizace [http://www.ithaka.org/ '''ITHACA'''], která má ve správě také další projekt [http://www.portico.org '''Portico'''], zabývající se dlouhodobou archivací elektronických časopisů. O něm bude pojednávat jedna z následujících kapitol této publikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Souhrnné informace:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Producent: ITHACA&lt;br /&gt;
:Počet záznamů: zhruba 3 600 000 plnotextových článků&lt;br /&gt;
:Retrospektiva: u nejstarších časopisů od 19. století&lt;br /&gt;
:Typ databáze: plnotextový&lt;br /&gt;
:Způsob přístupu: placený&lt;br /&gt;
:Databázová centra s přístupem: -&lt;br /&gt;
:Další informace o databázi a přístupu: [http://www.jstor.org http://www.jstor.org]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobně laděnými službami jsou také systémy [http://pao.chadwyck.co.uk/home.do '''Periodical Archive Online'''], spíše známý pod zkratkou '''PAO''', a [http://pio.chadwyck.co.uk/home.do '''Periodical Index Online'''], zkráceně '''PIO'''. Obě databáze jsou tvořeny soubory elektronických časopisů s obsáhlou retrospektivou. Zatímco PAO je plnotextovým zdrojem, který obsahuje cca 600 žurnálů, PIO tvoří bibliografickou databázi z obsahů více než 6 000 elektronických periodik. Producentem obou systémů je organizace '''Chadwyck-Healey''', která tvoří součást společnosti '''ProQuest'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Systémy EBSCO a ProQuest =&lt;br /&gt;
Přestože oblíbenost těchto informačních produktů je také na českém trhu vysoká, nelze&lt;br /&gt;
v tomto případě mluvit o polytematických databázích v pravém slova smyslu. Jedná&lt;br /&gt;
se v podstatě o soubory dílčích bází dat, často od různých producentů, které pak v konečné&lt;br /&gt;
fázi tvoří jednu velkou víceoborovou databázi. Pro uživatele je výhodné, že se dílčí kolekce&lt;br /&gt;
dají vhodným způsobem kombinovat, což fakticky znamená, že výběrem příslušných databází&lt;br /&gt;
mohou velmi podstatně ovlivnit celkový tematický profil služby. Nesporně největší výhodou&lt;br /&gt;
je skutečnost, že oba systémy jsou do značné míry plnotextové.&lt;br /&gt;
== EBSCO ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebsco.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
EBSCO nabízí přístup do řady hodnotných informačních zdrojů. V České&lt;br /&gt;
republice je přístup k některým databázím řešen na základě konzorciální&lt;br /&gt;
multilicence s původním názvem '''eIFL Direct'''. Dlouhodobou součástí&lt;br /&gt;
národního přístupu jsou rozsáhlé kolekce '''Academic Search Complete''' a '''Business Source Complete.''' EBSCO však vytváří i velmi hodnotné oborové kolekce. V rámci národní licence&lt;br /&gt;
jsou průběžně realizovány zkušební či časově omezené přístupy i do dílčích bází. Aktivace&lt;br /&gt;
dalších kolekcí si mohou knihovny a jiné zapojené instituce sjednávat individuálně&lt;br /&gt;
s producentem systému společností EBSCO. Více než polovina zdrojů je dostupná plnotextově.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
EBSCO v poslední době velmi zřetelně navýšilo počet databází, které si mohou klienti na jeho&lt;br /&gt;
platformě zakoupit. Nabízen je tak přístup do nejprestižnějších zdrojů, jako je PsycINFO,&lt;br /&gt;
EconLit, Pascal, Francis nebo Medline. EBSCO navíc razantně vstoupilo na trh v oblasti&lt;br /&gt;
zpřístupňování elektronických knih, nedávno totiž odkoupilo od OCLC službu NetLibrary. V současnosti nabízí více než 460 000 e-knih a 30 000 audioknih.&amp;lt;ref&amp;gt;Elektronické knihy. ''EBSCO'' [online]. 2013 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/ebooks/Pages/index.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt; K dalším nabízeným produktům patří&lt;br /&gt;
například nástroje pro komplexní správu elektronických informačních zdrojů, moderní služba&lt;br /&gt;
EBSCO Discovery Service (více v [[Nové technologie v informačních službách#EBSCO Discovery Service (EDS)|kapitole 22.5.3]]) atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: http://www.ebscohost.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
České stránky EBSCO: http://www.ebsco.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ProQuest ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:pq.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ProQuest''' je přímý konkurent společnosti EBSCO a se svým informačním&lt;br /&gt;
portfoliem, do něhož patří například databázové centrum Dialog&lt;br /&gt;
nebo společnost Cambridge Scientific Abstracts, také velký hráč&lt;br /&gt;
na informačním trhu. Rovněž on poskytoval v ČR na základě národní licence přístup&lt;br /&gt;
do kolekce svých databází nazvané '''ProQuest 5000'''. Ten může být tvořen až 20 dílčími&lt;br /&gt;
kolekcemi. I zde je možné jednotlivé kolekce měnit nebo přidávat. Systém poskytuje z velké&lt;br /&gt;
části plnotextové informace a na rozdíl od služby eIFL Direct nebyla v letech 2004-2008&lt;br /&gt;
jeho národní licence v ČR podporována státními finančními prostředky. I přesto zůstal v celé&lt;br /&gt;
řadě informačních institucí v ČR nadále dostupný. Na začátku roku 2008 uvolnil ProQuest&lt;br /&gt;
na trh produkt '''ProQuest Central''' obsahující veškeré zdroje, které společnost zpřístupňuje.&lt;br /&gt;
Vznikl tak obsáhlý systém, který excerpuje informace z 17 500 titulů časopisů (z toho&lt;br /&gt;
11 500 v plném textu), 800 titulů novin a dalších materiálů. V letech 2010-2012 byl ProQuest&lt;br /&gt;
Central součástí jednoho z konsorciálních projektů v rámci projektů INFOZ, tudíž jeho&lt;br /&gt;
rozšířenost v českém prostředí je velmi vysoká. V roce 2011 uvedl ProQuest do provozu&lt;br /&gt;
dlouho očekávanou platformu, která integruje všechny zdroje do jednotného prostředí.&lt;br /&gt;
Postupně do ní byly zapojeny databáze jak domovského ProQuestu, tak spřízněných institucí&lt;br /&gt;
Cambridge Scientific Abstracts a Chadwyck-Healey. Rovněž ProQuest nabízí širokou paletu&lt;br /&gt;
různých informačních služeb. Mnohdy přitom spolupracuje s institucemi, které jsou stejně&lt;br /&gt;
jako ProQuest součástí obrovské korporace Cambridge Information Group.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ProQuest 5000: http://www.ProQuest.co.uk/products_pq/descriptions/pq_5000.shtml&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ProQuest Central: http://www.proquest.co.uk/en-UK/catalogs/databases/detail/proquestcentral.shtml&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
České stránky Proquest: http://www.proquest.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hodnotné polytematické databáze produkovalo rovněž vydavatelství H.W. Wilson. Jedná&lt;br /&gt;
se o službu '''OmniFile Full Text'''. Ta funguje ve dvou základních mutacích – '''Select''' a '''Mega Edition'''. Počet dílčích databází v jednotlivých verzích se liší, přičemž Mega Edition&lt;br /&gt;
pochopitelně disponuje širším spektrem zahrnutých zdrojů. Vzhledem ke změně vlastnických&lt;br /&gt;
vztahů jsou nyní obě uvedené databáze v držení společnosti EBSCO, která rozhodne o jejich&lt;br /&gt;
budoucnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace (verze Select): http://www.ebscohost.com/public/omnifile-full-text-select&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace (verze Mega Edition): http://www.ebscohost.com/public/omnifile-full-text-mega&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bpascal.jpg|Bibliografický záznam z databáze Pascal. Převzato z dokumentace databázového centra STN International.&lt;br /&gt;
Soubor:francis1.jpg|Témata pokrytá databázemi Francis a Pascal. Převzato z dokumentace na stránkách INIST.&lt;br /&gt;
Soubor:bjstor.jpg|Zobrazení časopisu v systému JSTOR. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bebsco.jpg|Výsledky vyhledávání v databázi Academic Search Complete na platformě EBSCO. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bpq.jpg|Podíl plných textů v databázi ProQuest Central a embarga na jejich zveřejnění. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Zdroje =&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Polytematick%C3%A9_datab%C3%A1ze&amp;diff=38191</id>
		<title>Polytematické databáze</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Polytematick%C3%A9_datab%C3%A1ze&amp;diff=38191"/>
		<updated>2013-11-16T16:46:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* Pascal */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
Pojem polytematický (víceoborový) vymezuje, že databáze s tímto označením obsahují &lt;br /&gt;
informace z '''vícera různých vědeckých oborů'''. Jedná se proto o velmi rozsáhlé soubory dat, &lt;br /&gt;
převážně bibliografické povahy. I dílčí oborově zaměřené databáze mají určitý tematický &lt;br /&gt;
přesah, takže obsahují informace nejen ze svého hlavního odvětví, ale velmi často také &lt;br /&gt;
z příbuzných vědeckých disciplín. Databáze polytematické se však zcela cíleně zaměřují &lt;br /&gt;
na multioborovou registraci informačních pramenů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Current Contents Connect =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Ccc1.jpg|RTENOTITLE]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prestižní bibliografická databáze zahrnující řadu vědeckých oborů. Jejím producentem je významná americká organizace '''ISI (Institute for Scientific Information)''', která je nyní součástí společnosti Thomson Reuters. Původní verze s názvem '''Current Contents''' vznikla už v roce 1957 [[[[Použitá literatura|BARTOŠEK, 1998]]]]. Současná elektronická podoba databáze zvaná '''Current Contents Connect''' je k dispozici s retrospektivou od roku 1990. Databáze excerpuje svůj informační obsah z cca 12 000 prestižních světových vědeckých časopisů, dále obsahuje rovněž záznamy více než 7 000 ohodnocených relevantních webových stránek a mnoho dalších.&amp;lt;ref&amp;gt;Web of Knowledge: factsheet. In: ''Thomson Reuters'' [online]. 2011 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://thomsonreuters.com/products/ip-science/04_047/wok-factsheet.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Přes 85&amp;amp;nbsp;% záznamů je opatřeno autorskými abstrakty. Přístup je realizován na domovské platformě Web of Knowledge. Samotná databáze je tvořena několika dílčími tematickými kolekcemi, do nichž je možno sjednat samostatný přístup. Je samozřejmě možné databázi předplatit i v plné verzi, popřípadě kombinaci kolekcí. Dodávky plných textů lze řešit přes službu [http://site.ovid.com/site/products/fieldguide/ccon/ISI_Document_Solution_(SM).jsp '''ISI Document Solution'''], dříve známou jako '''The Genuine Article'''. Přístup je umožněn i přes několik databázových center, přičemž u každého z nich je uživateli k dispozici jiná retrospektiva systému.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databázové centrum Dialog poskytovalo donedávna přístup do sedmi dílčích bází, které však nyní sjednotilo do souhrnné databáze s názvem '''Current Contents Search'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Ovid, která systém rovněž distribuuje, nabízí naopak hned třináct různých kolekcí, z nichž si mohou uživatelé vybrat ty, které nejvíce vyhovují jejich potřebám.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Souhrnné informace:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Producent: ISI&lt;br /&gt;
:Počet záznamů: více než 40 000 000&lt;br /&gt;
:Retrospektiva: nejstarší dokumenty od roku 1898&lt;br /&gt;
:Typ databáze: bibliografický, abstraktový&lt;br /&gt;
:Způsob přístupu: placený&lt;br /&gt;
:Databázová centra s přístupem: Dialog, Ovid, ISI&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: [http://scientific.thomson.com/products/ccc/ http://scientific.thomson.com/products/ccc/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Pascal =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Pascal1.png|RTENOTITLE]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Multioborová databáze z produkce francouzské organizace '''INIST'''. Tematicky zabírá především technické obory a lékařství. Zdrojovou základnu systému tvoří 3 085 titulů vědeckých časopisů. Přestože jasně převažujícím jazykem u obsažených bibliografických záznamů je angličtina, klíčová slova jsou v systému dostupná kromě angličtiny také ve francouzštině a španělštině. Systém je zpřístupňován řadou databázových center, také portály [http://bibliost2i.inist.fr/ '''BiblioST21''']&amp;amp;nbsp;a [http://biblioplanets.inist.fr/ '''BiblioPI@nets 24''']. Dodávání plných textů je řešeno přes moderní službu [http://www.refdoc.fr/ '''RefDoc'''], která nahradila původní systém '''Article@Inist'''. RefDoc disponuje přístupem k více než 53 milionům plnotextových dokumentů. Jazykové a typologické pokrytí dokumentů v databázi Pascal je následující:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*76&amp;amp;nbsp;% angličtina&lt;br /&gt;
*9&amp;amp;nbsp;% francouzština&lt;br /&gt;
*6&amp;amp;nbsp;% ruština&lt;br /&gt;
*5&amp;amp;nbsp;% němčina&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*88&amp;amp;nbsp;% články&lt;br /&gt;
*9&amp;amp;nbsp;% konferenční příspěvky&lt;br /&gt;
*3&amp;amp;nbsp;% disertace, patenty, knihy, zprávy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Souhrnné informace:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Producent: INIST&lt;br /&gt;
:Počet záznamů: 20 000 000&lt;br /&gt;
:Retrospektiva: od roku 1973&lt;br /&gt;
:Typ databáze: bibliografický&lt;br /&gt;
:Způsob přístupu: placený&lt;br /&gt;
:Databázová centra s přístupem: ProQuest Dialog, STN International, Ovid Technologies, EBSCO Publishing&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: http://www.inist.fr/?PASCAL&amp;amp;lang=fr&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Francis =&lt;br /&gt;
[[Soubor:pascal1.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Francis je dvojčetem databáze Pascal s tím rozdílem, že je zaměřena&lt;br /&gt;
na humanitní a sociální vědy. Jejím producentem je opět organizace INIST.&lt;br /&gt;
Databáze je tvořena bibliografickými záznamy článků ze 4 000 titulů&lt;br /&gt;
vědeckých časopisů, ale také knih, sborníků a dalších materiálů. Záznamy jsou opatřeny&lt;br /&gt;
klíčovými slovy a abstrakty v angličtině a francouzštině. Rovněž Francis je součástí systémů&lt;br /&gt;
'''BiblioST21''' a '''BiblioPI@nets'''. V databázi je zahrnuto celkem 21 tematických kolekcí, a to:&lt;br /&gt;
* filozofie (1972–)&lt;br /&gt;
* pedagogika (1972–)&lt;br /&gt;
* 88 % články&lt;br /&gt;
* 9 % konferenční příspěvky&lt;br /&gt;
* 3 % disertace, patenty, knihy, zprávy&lt;br /&gt;
* historie umění (1972–)&lt;br /&gt;
* geografie (1976–)&lt;br /&gt;
* informační věda (1974–)&lt;br /&gt;
* zpracování dat a právo (1974–1994)&lt;br /&gt;
* sociologie (1972–)&lt;br /&gt;
* historie vědy (1972–)&lt;br /&gt;
* literatura (1972–)&lt;br /&gt;
* lingvistika (1972–)&lt;br /&gt;
* pravěk, prehistorie (1984–)&lt;br /&gt;
* archeologie (1972–)&lt;br /&gt;
* náboženství, religionistika (1972–)&lt;br /&gt;
* administrativa (1972–1998)&lt;br /&gt;
* etnologie (1972–)&lt;br /&gt;
* historie umění (1972–)&lt;br /&gt;
* zdravotnictví (1978–1996)&lt;br /&gt;
* firemní management (1980–)&lt;br /&gt;
* ekonomika (1981–1994)&lt;br /&gt;
* energetická ekonomika (1972–1996)&lt;br /&gt;
* Latinská Amerika (1981–1999)&lt;br /&gt;
* psychologie (1972–)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Souhrnné informace:'''&lt;br /&gt;
:Producent: INIST&lt;br /&gt;
:Počet záznamů: 2 600 000&lt;br /&gt;
:Retrospektiva: nejstarší kolekce od roku 1972&lt;br /&gt;
:Typ databáze: bibliografický&lt;br /&gt;
:Způsob přístupu: placený&lt;br /&gt;
:Databázová centra s přístupem: ProQuest-CSA, EBSCO Publishing, Ovid Technologies&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: http://www.inist.fr/?Francis-74&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= VINITI =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Viniti.png|70px|Viniti.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze VINITI je vytvářena v rámci '''Všeruského institutu vědeckých a technických informací''' a jedná se o jednoznačně největší ruský počin v oblasti elektronických informačních zdrojů. Čítá přes 28 milionů bibliografických záznamů dokumentů ze všech oborů lidské činnosti (28 tematických bází). Podíl dokumentů ruské provenience dosahuje výše 30&amp;amp;nbsp;%. Předchůdcem systému byl referátový časopis '''Referativnyj žurnal'''. Pro orientaci ve svých fondech používá databáze vlastní selekční jazyk [http://scs.viniti.ru/rubtree/ '''rubrikátor VINITI''']. Systém bývá aktualizován měsíčně a jeho testovací verze je dostupná také v bezplatném režimu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Souhrnné informace:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Producent: Vserossijskij institut naučnoj i techničeskoj informaci (VINITI)&lt;br /&gt;
:Počet záznamů: přes 28 000 000&lt;br /&gt;
:Retrospektiva: nejstarší kolekce od roku 1981&lt;br /&gt;
:Typ databáze: bibliografický&lt;br /&gt;
:Způsob přístupu: placený&lt;br /&gt;
:Databázová centra s přístupem: -&lt;br /&gt;
:Další informace o databázi a přístupu: [http://www2.viniti.ru/ http://www2.viniti.ru/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Testovací verze systému: [http://www2.viniti.ru/index.php?option=com_content&amp;amp;task=view&amp;amp;id=247&amp;amp;Itemid=101 http://www2.viniti.ru/index.php?option=com_content&amp;amp;task=view&amp;amp;id=247&amp;amp;Itemid=101]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Academic OneFile =&lt;br /&gt;
[[Soubor:AOF1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak již vyplývá ze samotného názvu, je tato databáze&lt;br /&gt;
určena především pro akademickou sféru. Produkt&lt;br /&gt;
společnosti '''Gale''' excerpuje bibliografické záznamy&lt;br /&gt;
z cca 14 000 časopisů. Plnotextově je dostupných 6 500 titulů.&amp;lt;ref&amp;gt;Academic OneFile. In: ''Gale: Cengage Learning'' [online]. 2011 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://www.gale.cengage.com/pdf/facts/AcademicOneFile.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Výhodou systému je jeho&lt;br /&gt;
aktuálnost, protože časové embargo na zveřejnění plných textů je pouze u minima časopisů.&lt;br /&gt;
Slabinou databáze je naopak fakt, že články z časopisů od nejkvalitnějších vydavatelů&lt;br /&gt;
(Elsevier, Springer, Wiley) jsou zpravidla dostupné pouze ve formě bibliografických&lt;br /&gt;
záznamů. Z tematického hlediska systém pokrývá veškeré vědecké obory a disciplíny.&lt;br /&gt;
Databáze '''Academic OneFile''' je oceňována díky své vysoce propracované vyhledávací&lt;br /&gt;
platformě '''PowerSearch''', která nabízí uživateli řadu možností pro vyhledávání a práci&lt;br /&gt;
s dokumenty a integruje v sobě moderní prvky. Přístup je umožněn výhradně na komerčním&lt;br /&gt;
základě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Souhrnné informace:'''&lt;br /&gt;
:Producent: GALE CENGAGE Learning&lt;br /&gt;
:Počet záznamů: 40 milionů bibliografických záznamů, několik milionů doplněno o plné texty&lt;br /&gt;
:Retrospektiva: 1985 (New York Times), 1996 (Elsevir)&lt;br /&gt;
:Typ databáze: bibliografický, částečně plnotextový&lt;br /&gt;
:Způsob přístupu: placený&lt;br /&gt;
:Databázová centra s přístupem: -&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: http://www.gale.cengage.com/AcademicOneFile/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= JSTOR =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:JSTOR.jpg|50px|JSTOR.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze '''JSTOR''' je velmi zajímavým projektem, který se věnuje nejen problematice zpřístupňování informací, ale také uchovávání informačních obsahů starších vydání vědeckých žurnálů. JSTOR vznikl jako iniciativa, která si vytkla za cíl archivovat starší čísla vědeckých časopisů ze všech oborů a zajišťovat následně jejich dostupnost. Řada starších článků z tištěných periodik byla naskenována a pro jejich zobrazení je využíván formát TIFF. Postupně se z celého projektu vyvinul velmi využívaný plnotextový informační zdroj, který si získal řadu příznivců. Také původní archivní funkce byla výrazně rozšířena. U velké většiny sledovaných časopisů nejsou v databázi dostupná aktuální čísla, už se také nejedná pouze o archivy. Dostupnost se pohybuje podle tzv. '''moving wall''', která udává, jak dlouho po zveřejnění se jednotlivé ročníky časopisů v systému objeví. Obvyklou dobou je hranice 3-5 let po vydání dokumentu. Čísla časopisů, která nejsou v rámci databáze dostupná plnotextově, jsou doplněna odkazem na stránky vydavatele, kde je plný text umístěn (byť obvykle v placeném režimu). Na pozadí vývoje celé databáze pak není překvapením, že JSTOR v roce 2011 spustil tzv. '''Current Scholarship Program'''. To neznamená nic jiného, než že vybraní vydavatelé zpřístupňují přes JSTOR nikoliv pouze archivy svých časopisů, ale také aktuální čísla. V roce 2012 byly v tomto programu k dispozici aktivní ročníky 215 časopisů. Nově se začíná JSTOR angažovat také v archivaci a zpřístupňování elektronických knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkově systém nyní obsahuje více než 2 000 titulů plnotextových časopisů a přístup do nich je realizován na základě několika tematických či multioborových kolekcí.&amp;lt;ref&amp;gt;About JSTOR: New to JSTOR? Learn more about us. ''JSTOR'' [online]. 2000-2013 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://about.jstor.org/10things&amp;lt;/ref&amp;gt; Zajímavým počinem je rovněž související databáze [http://www.artstor.org/index.shtml '''ARTstor'''], která přináší téměř milion obrazových materiálů z oblasti architektury, umění, humanitních a sociálních věd. Patronát nad systémem JSTOR má v současné době nezisková organizace [http://www.ithaka.org/ '''ITHACA'''], která má ve správě také další projekt [http://www.portico.org '''Portico'''], zabývající se dlouhodobou archivací elektronických časopisů. O něm bude pojednávat jedna z následujících kapitol této publikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Souhrnné informace:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Producent: ITHACA&lt;br /&gt;
:Počet záznamů: zhruba 3 600 000 plnotextových článků&lt;br /&gt;
:Retrospektiva: u nejstarších časopisů od 19. století&lt;br /&gt;
:Typ databáze: plnotextový&lt;br /&gt;
:Způsob přístupu: placený&lt;br /&gt;
:Databázová centra s přístupem: -&lt;br /&gt;
:Další informace o databázi a přístupu: [http://www.jstor.org http://www.jstor.org]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobně laděnými službami jsou také systémy [http://pao.chadwyck.co.uk/home.do '''Periodical Archive Online'''], spíše známý pod zkratkou '''PAO''', a [http://pio.chadwyck.co.uk/home.do '''Periodical Index Online'''], zkráceně '''PIO'''. Obě databáze jsou tvořeny soubory elektronických časopisů s obsáhlou retrospektivou. Zatímco PAO je plnotextovým zdrojem, který obsahuje cca 600 žurnálů, PIO tvoří bibliografickou databázi z obsahů více než 6 000 elektronických periodik. Producentem obou systémů je organizace '''Chadwyck-Healey''', která tvoří součást společnosti '''ProQuest'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Systémy EBSCO a ProQuest =&lt;br /&gt;
Přestože oblíbenost těchto informačních produktů je také na českém trhu vysoká, nelze&lt;br /&gt;
v tomto případě mluvit o polytematických databázích v pravém slova smyslu. Jedná&lt;br /&gt;
se v podstatě o soubory dílčích bází dat, často od různých producentů, které pak v konečné&lt;br /&gt;
fázi tvoří jednu velkou víceoborovou databázi. Pro uživatele je výhodné, že se dílčí kolekce&lt;br /&gt;
dají vhodným způsobem kombinovat, což fakticky znamená, že výběrem příslušných databází&lt;br /&gt;
mohou velmi podstatně ovlivnit celkový tematický profil služby. Nesporně největší výhodou&lt;br /&gt;
je skutečnost, že oba systémy jsou do značné míry plnotextové.&lt;br /&gt;
== EBSCO ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebsco.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
EBSCO nabízí přístup do řady hodnotných informačních zdrojů. V České&lt;br /&gt;
republice je přístup k některým databázím řešen na základě konzorciální&lt;br /&gt;
multilicence s původním názvem '''eIFL Direct'''. Dlouhodobou součástí&lt;br /&gt;
národního přístupu jsou rozsáhlé kolekce '''Academic Search Complete''' a '''Business Source Complete.''' EBSCO však vytváří i velmi hodnotné oborové kolekce. V rámci národní licence&lt;br /&gt;
jsou průběžně realizovány zkušební či časově omezené přístupy i do dílčích bází. Aktivace&lt;br /&gt;
dalších kolekcí si mohou knihovny a jiné zapojené instituce sjednávat individuálně&lt;br /&gt;
s producentem systému společností EBSCO. Více než polovina zdrojů je dostupná plnotextově.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
EBSCO v poslední době velmi zřetelně navýšilo počet databází, které si mohou klienti na jeho&lt;br /&gt;
platformě zakoupit. Nabízen je tak přístup do nejprestižnějších zdrojů, jako je PsycINFO,&lt;br /&gt;
EconLit, Pascal, Francis nebo Medline. EBSCO navíc razantně vstoupilo na trh v oblasti&lt;br /&gt;
zpřístupňování elektronických knih, nedávno totiž odkoupilo od OCLC službu NetLibrary. V současnosti nabízí více než 460 000 e-knih a 30 000 audioknih.&amp;lt;ref&amp;gt;Elektronické knihy. ''EBSCO'' [online]. 2013 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/ebooks/Pages/index.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt; K dalším nabízeným produktům patří&lt;br /&gt;
například nástroje pro komplexní správu elektronických informačních zdrojů, moderní služba&lt;br /&gt;
EBSCO Discovery Service (více v [[Nové technologie v informačních službách#EBSCO Discovery Service (EDS)|kapitole 22.5.3]]) atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: http://www.ebscohost.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
České stránky EBSCO: http://www.ebsco.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ProQuest ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:pq.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ProQuest''' je přímý konkurent společnosti EBSCO a se svým informačním&lt;br /&gt;
portfoliem, do něhož patří například databázové centrum Dialog&lt;br /&gt;
nebo společnost Cambridge Scientific Abstracts, také velký hráč&lt;br /&gt;
na informačním trhu. Rovněž on poskytoval v ČR na základě národní licence přístup&lt;br /&gt;
do kolekce svých databází nazvané '''ProQuest 5000'''. Ten může být tvořen až 20 dílčími&lt;br /&gt;
kolekcemi. I zde je možné jednotlivé kolekce měnit nebo přidávat. Systém poskytuje z velké&lt;br /&gt;
části plnotextové informace a na rozdíl od služby eIFL Direct nebyla v letech 2004-2008&lt;br /&gt;
jeho národní licence v ČR podporována státními finančními prostředky. I přesto zůstal v celé&lt;br /&gt;
řadě informačních institucí v ČR nadále dostupný. Na začátku roku 2008 uvolnil ProQuest&lt;br /&gt;
na trh produkt '''ProQuest Central''' obsahující veškeré zdroje, které společnost zpřístupňuje.&lt;br /&gt;
Vznikl tak obsáhlý systém, který excerpuje informace z 17 500 titulů časopisů (z toho&lt;br /&gt;
11 500 v plném textu), 800 titulů novin a dalších materiálů. V letech 2010-2012 byl ProQuest&lt;br /&gt;
Central součástí jednoho z konsorciálních projektů v rámci projektů INFOZ, tudíž jeho&lt;br /&gt;
rozšířenost v českém prostředí je velmi vysoká. V roce 2011 uvedl ProQuest do provozu&lt;br /&gt;
dlouho očekávanou platformu, která integruje všechny zdroje do jednotného prostředí.&lt;br /&gt;
Postupně do ní byly zapojeny databáze jak domovského ProQuestu, tak spřízněných institucí&lt;br /&gt;
Cambridge Scientific Abstracts a Chadwyck-Healey. Rovněž ProQuest nabízí širokou paletu&lt;br /&gt;
různých informačních služeb. Mnohdy přitom spolupracuje s institucemi, které jsou stejně&lt;br /&gt;
jako ProQuest součástí obrovské korporace Cambridge Information Group.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ProQuest 5000: http://www.ProQuest.co.uk/products_pq/descriptions/pq_5000.shtml&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ProQuest Central: http://www.proquest.co.uk/en-UK/catalogs/databases/detail/proquestcentral.shtml&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
České stránky Proquest: http://www.proquest.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hodnotné polytematické databáze produkovalo rovněž vydavatelství H.W. Wilson. Jedná&lt;br /&gt;
se o službu '''OmniFile Full Text'''. Ta funguje ve dvou základních mutacích – '''Select''' a '''Mega Edition'''. Počet dílčích databází v jednotlivých verzích se liší, přičemž Mega Edition&lt;br /&gt;
pochopitelně disponuje širším spektrem zahrnutých zdrojů. Vzhledem ke změně vlastnických&lt;br /&gt;
vztahů jsou nyní obě uvedené databáze v držení společnosti EBSCO, která rozhodne o jejich&lt;br /&gt;
budoucnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace (verze Select): http://www.ebscohost.com/public/omnifile-full-text-select&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace (verze Mega Edition): http://www.ebscohost.com/public/omnifile-full-text-mega&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bpascal.jpg|Bibliografický záznam z databáze Pascal. Převzato z dokumentace databázového centra STN International.&lt;br /&gt;
Soubor:francis1.jpg|Témata pokrytá databázemi Francis a Pascal. Převzato z dokumentace na stránkách INIST.&lt;br /&gt;
Soubor:bjstor.jpg|Zobrazení časopisu v systému JSTOR. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bebsco.jpg|Výsledky vyhledávání v databázi Academic Search Complete na platformě EBSCO. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bpq.jpg|Podíl plných textů v databázi ProQuest Central a embarga na jejich zveřejnění. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Zdroje =&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Dod%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_pln%C3%BDch_text%C5%AF_prim%C3%A1rn%C3%ADch_dokument%C5%AF&amp;diff=38190</id>
		<title>Dodávání plných textů primárních dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Dod%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_pln%C3%BDch_text%C5%AF_prim%C3%A1rn%C3%ADch_dokument%C5%AF&amp;diff=38190"/>
		<updated>2013-11-16T16:38:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* Vymezení pojmů */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmů =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup k plným textům materiálů vyhledaných v rámci bibliografických databází či jiných neplnotextových zdrojů je dlouhodobě klíčovým problémem v oblasti informačních služeb. Bibliografické databáze, často i v bezplatném režimu, totiž poskytují dokonalý přehled o existenci požadovaného dokumentu, avšak neřeší samotné dodání primárního materiálu. V raných letech automatizace informačních systémů existovaly v elektronické formě téměř výhradně pouze databáze bibliografického charakteru. Teprve s větším rozvojem techniky začaly vznikat i systémy obsahující plné texty dokumentů. Přestože jsou v současné době tyto informační zdroje na vzestupu, většina vědeckých databází stále funguje na bibliografickém principu. I zde sice dochází ke snaze doplňovat bibliografické záznamy o prolinkování na plné texty, ale požadované dokumenty se v drtivé většině nacházejí na stránkách jiných komerčních zprostředkovatelů, tudíž fakticky je k nim možný přístup až po zaplacení stanovených poplatků. Nabízí se pochopitelně otázka, zda není lepší předplácet si výhradně plnotextové zdroje, situace však není zcela jednoznačná. Hodnotných plnotextových databází zatím není na informačním trhu příliš mnoho, přestože se jejich počet soustavně zvyšuje. Navíc ceny za přístup do nich nejsou zanedbatelné. Rovněž přístup do elektronických časopisů je finančně velmi nákladný, navíc uživatel zde získává pouze omezený okruh informací, zatímco bibliografické databáze mají historickou kontinuitu a hlavně přinášejí reprezentativní výběr z velké množiny excerpovaných informačních zdrojů, což velmi zvyšuje šance uživatele na nalezení potřebných informací. Proto se doposud jeví jako ideální kombinace bibliografických zdrojů s následnými službami dodávání plných textů relevantních dokumentů. Celá řada '''producentů databází '''nabízí svým uživatelům po vyhledání příslušného bibliografického záznamu přidané služby, jejichž prostřednictvím '''získá klient potřebné plné texty'''. Z těchto služeb lze jmenovat například systém ISI Document Solution, který poskytuje přístup k plným textům materiálů z databází produkovaných organizací ISI. Bezproblémovou možnost dodávání primárních dokumentů nabízejí předplatitelům svých služeb rovněž '''databázová centra''', byť se v některých případech nemusí jednat o vlastní dodávací služby, nýbrž o využití specializovaných dodavatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatel může získat plné texty dokumentů různými způsoby, a to v tištěné i elektronické podobě. Z historického hlediska šel vývoj pochopitelně směrem od tištěných kopií primárních zdrojů po dnešní komfortní elektronické dodávání dokumentů. Globálně se dají definovat tři základní druhy služeb dodávání dokumentů. Jedná se o '''MVS (meziknihovní výpůjční službu)''', '''DDS (Document Delivery Service)''' a '''EDD (Electronic Document Delivery)'''. Řada existujících systémů přitom kombinuje více druhů výše uvedených služeb. Velmi důležitou roli hraje pro oblast dodávání dokumentů legislativa. Vymezení dokumentů, u nichž je možné provádět dodávání jejich plných textů v elektronické formě, je velmi ožehavou otázkou, kterou řeší v každé zemi trochu jiným způsobem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Služby MVS =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z názvu služby sice logicky vyplývá, že je primárně určena pro oblast knih, avšak s rozvojem nových forem publikování se rozrostla i na další druhy dokumentů. Lze tedy obecně konstatovat, že MVS se dá provést i na články a další materiály obsažené v informačních zdrojích bibliografické povahy. Pokud se tedy pohybujeme ve sféře článků, tak se v principu jedná o dodávání dokumentů na základě DDS, protože jsou pochopitelně poskytovány '''tištěné kopie dokumentů''', které už se poté nevracejí do původní knihovny, avšak celý proces je realizován v rámci MVS služeb knihoven. Někdy je v tomto případě užíván speciální termín '''meziknihovní reprografické služby'''. V českém prostředí se jedná stále o převažující způsob získávání primárních dokumentů. Důvodem pro to je jednak zákonná povinnost knihoven poskytovat tento druh služeb, stejně jako nízké náklady při získávání samotných dokumentů. Nevýhodou MVS je delší doba pro vyřízení požadavku. Získávání článků přes MVS totiž většinou probíhá v tištěné podobě, proto není možné dosáhnout takové rychlosti dodání dokumentů jako například u služeb EDD. Za určitých podmínek sice lze převést tištěné materiály do digitální podoby a průběh MVS tak výrazně zrychlit, avšak z důvodu velmi vysokých autorských poplatků, které je nutno v takovém případě uhradit, k tomuto způsobu dodání nedochází příliš často.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotný princip tohoto druhu dodavatelských služeb je velmi prostý. Uživatel musí být registrovaným čtenářem některé knihovny. Pokud se požadovaný materiál nevyskytuje v jejích fondech, jednoduše se najde knihovna, která disponuje přístupem k plnému textu požadovaného dokumentu a přes příslušnou žádanku se požádá o dodání jeho kopie. '''Za uživatele pochopitelně vyřizuje tuto agendu jeho knihovna'''. Pro ověření dostupnosti dokumentu lze využít souborných katalogů nebo projektů, jako je například '''Jednotná informační brána (JIB)'''. Existují i speciální projekty pro efektivní výměnu dokumentů mezi knihovnami. V ČR je nejvýznamnějším počinem tohoto druhu '''Virtuální polytechnická knihovna (VPK)''', která prakticky sjednocuje informační fondy institucí, které se projektu účastní. Každý subjekt zapojený do systému má své konto a může čerpat služby MVS a DDS. Uživatelé mají i možnost elektronického dodávání dokumentů, avšak za mnohem vyšší finanční poplatek. Do iniciativy jsou zapojeny nejvýznamnější české knihovny a řada zahraničních partnerských institucí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro dokumenty nedostupné v žádné knihovně na území ČR se uplatňuje MMVS (Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému (JIB): http://www.jib.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému (VPK): [http://www.techlib.cz/cs/262-vpk http://www.techlib.cz/cs/262-vpk]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Služby DDS =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby '''Document Delivery Service (DDS)''' přinášejí uživatelům tištěné kopie požadovaných dokumentů [PLANKOVÁ, 2006]. Velkou oblíbenost získal tento druh služeb v minulosti, ještě před nástupem systémů pro elektronické dodávání dokumentů. Jak již bylo uvedeno, současné služby pro dodávání primárních dokumentů kombinují naprosto běžně více možností, jakým způsobem poskytnout uživateli objednané informační prameny. Proto se velmi rychle z původních služeb DDS vyvinuly organizace, které poskytují nejen tištěné kopie dokumentů, ale také materiály v elektronické podobě. Vše se realizuje na komerčním základě, přičemž platí pravidlo, že čím rychleji proběhne dodání požadovaného dokumentu, tím vyšší cenu klient zaplatí. Pro jasné odlišení je třeba říci, že DDS služby, které jsou rozšířené zejména na západ od našich hranic, poskytují specializované organizace (nikoliv knihovny, jelikož v takovém případě by se jednalo o klasickou službu MVS).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SUBITO ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:subito.png|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi dobře se adaptovaly služby DDS zejména v Německu. Z řady poskytovatelů získal postupně vůdčí roli systém '''SUBITO'''. Služba funguje na komerčním základě a své zákazníky dělí do osmi skupin (fyzické osoby, komerční subjekty, knihovny atd.). Podle toho jsou jim také účtovány poplatky za čerpané služby. V rámci systému jsou k dispozici dokumenty z řady participujících knihoven, přičemž poplatky za dokumenty jsou odvislé od rychlosti jejich dodání. Systém se těší velké popularitě zejména proto, že dodává jak tištěné kopie materiálů, tak jejich elektronické verze a zajišťuje navíc také meziknihovní výpůjčky. V roce 2008 vstoupil v Německu v platnost nový autorský zákon, který výrazně zkomplikoval elektronické dodávání dokumentů. Systém SUBITO však na tuto změnu zareagoval velmi pružně a s celou řadou vydavatelství uzavřel příslušné smlouvy, které zaručují, že dodávání dokumentů v elektronické podobě zůstane i nadále zachováno. V poslední době se také rozvinula spolupráce s další významnou institucí podobného zaměření – službou TIBORDER. Konkrétně spatřil světlo světa systém '''TIBsubito Library Service''', který je určen pro rychlé dodávání dokumentů knihovnám v německy mluvících zemích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému SUBITO: [http://www.subito-doc.de/ http://www.subito-doc.de/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému TIBsubito Library Service: http://www.tib-hannover.de/en/services/tibsubito-library-service/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== INIST ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:pascal1.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známá francouzská organizace '''INIST''' není pouze producentem několika hodnotných databází, ale také dodavatelem plných textů dokumentů v celosvětovém měřítku. Jako velmi dobrý tah se zatím jeví spolupráce s vyhledávači Google a Google Scholar, kdy po vyhledání vědeckého článku dostane uživatel odkaz na možnost dodání plného textu dokumentu prostřednictvím INIST. Kromě toho disponuje INIST i vlastními katalogy dokumentů, které jsou pro vyhledávání dostupné zdarma a nabízejí možnost objednání kopií mnoha milionů zahrnutých materiálů. Nejnovějším rozhraním je systém '''Refdoc''' ([http://www.refdoc.fr/ http://www.refdoc.fr/]), který obsahuje více než 53 milionů dokumentů. K dispozici je možnost objednání tištěné kopie, i když u novějších dokumentů je stále častěji využíváno elektronické dodání požadovaného dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.inist.fr/?-Inist-46-&amp;amp;lang=en&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Služby EDD =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodávání primárních textů dokumentů v elektronické podobě je tou nejkomfortnější a nejmodernější cestou, jak dostat plný text k jeho uživateli. V případě největších dodavatelů se jedná o mohutné instituce disponující přístupem k plným textům obrovského množství informačních materiálů z produkce nejrůznějších vydavatelství. Vyřešeny jsou v tomto případě i legislativní otázky. Část ceny za zprostředkování plného textu v elektronické podobě totiž automaticky míří na úhradu autorských poplatků. Je logické, že to představuje určité navýšení ceny, která není v žádném případě nízká. Průměrné ceny za elektronické dodání článku se pohybují v rozmezí mezi 40–60 americkými dolary, jsou však i materiály mnohem dražší. Dodávání plných textů dokumentů lze v elektronické formě řešit rovněž prostřednictvím služeb databázových center a producentů databází, existují však také velmi známé specializované instituce, které se zaměřují na dodávání primárních informačních pramenů uživatelům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== BLDSC ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:britishlibrary.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''British Library Document Supply Centre (BLDSC)''' je složkou '''Britské knihovny''', která je určená pro dodávání primárních dokumentů zákazníkům. V minulosti probíhaly služby v podobě tištěných kopií, nyní jsou standardně k dispozici také služby elektronického dodávání dokumentů. Fondy obsahují více než 100 milionů jednotek z nejrůznějších informačních institucí z celého světa. Za příslušné poplatky může uživatel získat nejen články, ale také plné texty patentů, norem a dalších materiálů. Pro vyhledávání primárních informačních zdrojů se ponejvíce používá katalogů Britské knihovny, ale i v rámci různých bibliografických databází bývá často signalizována dostupnost plného textu skrze služby BLDSC. Pokud je dokument dostupný bezprostředně v elektronické podobě, je jeho dodání nejrychlejší a nejlevnější. V případě, že dokument je tištěný a je potřeba zhotovit jeho elektronickou verzi, jsou ceny vyšší a odvíjí se od rychlosti dodání. To bývá většinou velmi pohotové (obvykle do 24 hodin), je však možno použít i expresní dodání, kdy je požadovaný materiál připraven do dvou hodin od jeho objednání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: [http://www.bl.uk/reshelp/atyourdesk/docsupply/index.html http://www.bl.uk/reshelp/atyourdesk/docsupply/index.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== IngentaConnect ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ic1.jpg|150 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi významnou službou pro elektronické dodávání dokumentů je systém '''IngentaConnect'''. V roce 2008 měl ve svém katalogu více než 23 milionů dokumentů. Poté však byla ukončena spolupráce s celou řadou knihoven a partnerských institucí a počet nabízených dokumentů významně klesnul. Nadále je ale spolupráce udržována s 255 vydavateli, přičemž řada z nich je velmi renomovaných. Ingenta představuje placenou službu, do níž uživatel vloží potřebné množství finančních prostředků a poté čerpá služby, tj. stahuje plné texty požadovaných článků. Zahrnuty jsou také materiály, které nejsou dostupné v elektronické podobě. V takovém případě dochází k dodávání plných textů v tištěné formě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: [http://www.ingentaconnect.com/ http://www.ingentaconnect.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K důležitým dodavatelům plných textů primárních dokumentů v elektronické formě patří rovněž služby:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Swetswise''' - http://www.swets.com/swetswise&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Information Express '''- [http://www.ieonline.com/ http://www.ieonline.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Infotrieve''' - [http://www.infotrieve.com/ http://www.infotrieve.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Činnost těchto služeb funguje na stejném principu jako u výše uvedených systémů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bsubito.jpg|Počet objednávek dokumentů v roce 2009 pro všechny skupiny zákazníků u služby SUBITO. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:binist.jpg|Zobrazení článku z časopisu s možností zakoupení jeho elektronické verze v rozhraní IngentaConnect. Převzato z www rozhraní služby.&lt;br /&gt;
Soubor:bic.jpg|Struktura uživatelů služby IngentaConnect. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&amp;diff=38189</id>
		<title>Elektronické časopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&amp;diff=38189"/>
		<updated>2013-11-16T16:35:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* PEPRS */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozmach elektronického publikování výrazným způsobem ovlivnil přístup k celé řadě informačních zdrojů. Exemplárním příkladem změny ve strategii rozšiřování informačních obsahů jsou seriály. Přechod prestižních časopisů do elektronických platforem znamenal výrazný posun v celé architektuře informačního průmyslu. Články jsou i nadále nejvýraznějším zdrojem vědeckého poznání a pro databáze a služby, které nabízejí uživatelům bibliografické záznamy, znamená jejich dostupnost v elektronické podobě zcela nové možnosti. V následnosti pak dochází k rozvoji plnotextových databází a služeb elektronického dodávání dokumentů. Časopisy vycházely po dlouhá léta v tištěné podobě. V 90. letech minulého století však nastal dynamický rozvoj internetu, čehož vydavatelé vědeckých časopisů rychle využili a začali své produkty nabízet i v elektronických verzích [ŠŤASTNÁ, 2002a]. Dnes se již najde pouze minimum prestižních seriálů, které dosud vycházejí výhradně v tištěné formě. Uvádí se, že 95 % impaktovaných žurnálů má elektronickou podobu. Drtivá většina časopisů přešla do elektronické formy, a to ze zcela pochopitelných důvodů. Vydavatelé oslovili mnohem větší množství potencionálních uživatelů. Zatímco v tištěné podobě je možný přístup pouze k celým číslům časopisů, na digitální bázi je možno kupovat i jednotlivé články. Elektronická rozhraní vydavatelů nabízejí velmi pohodlné vyhledávací možnosti nejen v rámci jednotlivých titulů časopisů, ale i v celých tematických kolekcích. V elektronických verzích existují navíc hypertextová propojení, kvalitní vymezení citačních vztahů a další možnosti spojené s vývojem moderní techniky. Elektronické seriály tak získaly velkou popularitu a vysoké množství uživatelů. Přístup do elektronických časopisů je z finančního hlediska poměrně nákladnou záležitostí. Drahé jsou už jednotlivé tituly časopisů, u kolekcí je potom cena ještě vyšší. Vydavatelé řeší tuto problematiku pomocí cenově zvýhodněných tematických balíčků seriálů, vznikají také četná konsorcia, která mají poté přístup k elektronickým časopisům za nižší finanční částky [ŠŤASTNÁ, 2002b]. Problém ovšem představuje fakt, že v rámci kolekcí elektronických časopisů jsou instituce nuceny nakupovat mnohdy i tituly, do nichž přístup nepotřebují a v případě individuálního předplatného by si časopis v žádném případě neobjednali. Vyhledávání v kolekcích časopisů   a článků v nich obsažených bývá zpravidla možné bezplatně, stejně jako přístup k abstraktům jednotlivých článků. Jejich plné texty jsou již pochopitelně zpoplatněny. Významným zprostředkovatelem přístupu do zahraničních elektronických časopisů je v České republice firma Suweco. V rámci ČR fungují národní konsorcia na přístupy do kolekcí několika nejvýznamnějších světových vydavatelství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produkce elektronických časopisů se dá rozdělit na dvě základní skupiny. V prvním případě se jedná o tematicky zaměřené vydavatele, kteří se specializují na svůj obor činnosti. Často je představují velké oborové instituce. Na druhé straně existují velcí vydavatelé, jejichž časopisy často tvoří multidisciplinární kolekce. Někdy se může jednat o nakladatelství původně vysokoškolská (např. '''Oxford University Press'''). Kvalitní tituly časopisů jsou obvykle dostupné na komerční bázi na stránkách vydavatelů. Kromě placených titulů existuje také řada volně dostupných elektronických seriálů, které však často postrádají potřebnou odbornost. V rámci internetu fungují i služby, které sumarizují tyto bezplatně dostupné zdroje a přinášejí odkazy na jejich webové stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Významná vydavatelství elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Elsevier ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:elsevier.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství '''Elsevier''' je jeden z gigantů na světovém informačním trhu, a to nejen díky produkci kvalitních vědeckých elektronických časopisů. Rozhraní '''ScienceDirect''' je platformou, která slouží pro pohodné zpřístupnění seriálů v elektronické formě. K dispozici je více než 2 500 titulů časopisů a přes 11,3 milionů jednotlivých článků. Uživatel má možnost vyhledávání jak v časopisech, tak v databázi článků. Tituly jsou přehledně seřazeny do tematických kolekcí, takže je možné v nich listovat. Platforma ScienceDirect slouží také jako rezervoár plných textů pro řadu bibliografických databází, které společnost Elsevier produkuje (např. Scopus, Embase atd.). Drtivá většina obsažených časopisů je dostupná placenou formou, přičemž uživatel může mít přístupy  do jednotlivých titulů seriálů, tematických kolekcí nebo si kupovat pouze samostatné články.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Platforma ScienceDirect nedávno oslavila jednu miliardu plných textů stažených uživateli. V rámci oslav tohoto milníku vydala firma Elsevier několik obrázků. Na jednom se uvádí, že jedna miliarda kapek vody naplní dva olympijské plavecké bazény. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.sciencedirect.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platforma SciVerse ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:sciverse.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V létě 2010 představil Elsevier novou centrální platformu '''SciVerse'''. Kromě toho, že se na ní podílejí nejznámější databáze společnosti Elsevier Scopus a ScienceDirect, je k dispozici také integrované rozhraní '''SciVerse Hub''', které spojuje informační obsahy několika významných služeb zmiňovaného vydavatelství. Konkrétně se jedná o Scopus, ScienceDirect, Scirus a SciTopics. SciVerse Hub tak představuje centrální bod, který poskytuje komplexní výsledky vyhledávání ze všech uvedených databází a přinese řadu vylepšených funkcí. Po fázi testování v beta verzi je už nyní platforma uvedena do ostrého provozu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.hub.sciverse.com/action/home/proceed&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Springer ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:springerlink.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Springer je původně německé vydavatelství, které má hlavní sídlo v Heidelbergu. Postupem času se z něho stala obrovská instituce s pobočkami po celém světě. Vedle vydávání časopisů se Springer v poslední době výrazně zaměřil na produkci a distribuci elektronických knih. V oblasti seriálů byl pro Springer velmi důležitý rok 2004, kdy společnost získala konkurenční firmu '''Kluwer''' i s její obsáhlou kolekcí elektronických periodik. Přístup k časopisům je realizován v rámci platformy '''SpringerLink'''. Od léta 2010 je k dispozici její nová verze s rozšířenými funkcemi a atraktivnějším designem. Uživatel má možnost vyhledávání v obsazích více než 2.765 titulů. Tematicky jsou nabízené časopisy zaměřeny spíše na technické obory a matematiku, avšak dá se říci, že alespoň minoritně jsou zastoupeny všechny obory. Marketingová politika společnosti při prodeji produktů je podobná jako u předchozího vydavatele, zajímavostí je, že první čísla v roce jsou u všech titulů vždy dostupná zdarma. Také Springer se zařadil po bok vydavatelství reflektujících na vzestup publikovaných materiálů v režimu open access. Kokrétně se tak stalo zveřejněním programu [http://www.springer.com/open+access/open+choice '''Springer Open Choice'''], který dává autorům možnost rozhodnout se, zda chtějí uhradit poplatky spojené s publikováním článku a zpřístupnit svoji práci volně. Služba [http://www.springeropen.com/ '''Springer Open'''] pak představuje platformu pro dokumenty, které jsou dostupné v modulu otevřeného přístupu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.springerlink.com/home/main.mpx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== John Wiley &amp;amp; Sons ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:wiley.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost '''John Wiley &amp;amp; Sons''' vydává časopisy z různých vědeckých odvětví. Dobře známé rozhraní '''InterScience''', které produkované tituly zpřístupňovalo, nahradila v srpnu 2010 nová platforma '''Wiley Online Library'''. Ta poskytuje nejen vědecké seriály, ale také elektronické knihy, referenční příručky a další hodnotný informační materiál. Řada nabízených periodik vycházela v tištěné formě už od 18. století a vydavatelství retrospektivně doplňuje plné texty článků i z archivních čísel. Velmi zajímavou službou je poskytování bibliografických záznamů nabízených dokumentů ve formátu MARC21. V roce 2006 Wiley ovládl jednoho ze svých přímých konkurentů na informačním trhu – vydavatelství '''Blackwell'''. Tím byla značně rozšířena a zkvalitněna doposud nepříliš početná kolekce seriálů pro společenské a humanitní obory. Spolu s nově získanými časopisy od společnosti Blackwell obsahuje nyní platforma Wiley Online Library více než 1 500 elektronických seriálů. Pozornost je pochopitelně věnována i fenoménu open access, kde mají autoři možnost zpřístupnit za úhradu své články uživatelům volně při využití programu [http://authorservices.wiley.com/bauthor/onlineopen.asp '''OnlineOpen''']. Společnost navíc na svých stránkách nabízí tipy na instituce, které mohou autorům na úhradu těchto článků přispět. Elektronické časopisy od společnosti John Wiley &amp;amp; Sons tvoří jednu z kolekcí, které jsou v ČR přístupné v rámci národní licence.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://onlinelibrary.wiley.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Taylor &amp;amp; Francis ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:taylorfrancis.png|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Taylor &amp;amp; Francis''' je dynamickou společností působící na informačním trhu jako komplexní vydavatelská firma. Předmětem její činnosti jsou   jak tištěné, tak elektronické dokumenty. Portfolio informačních produktů se průběžně navyšovalo, když se součástí společnosti stávala řada dílčích vydavatelství (např. Routledge, CRC, Psychology Press atd.). Přístupy do jednotlivých časopisů jsou pochopitelně placenou záležitostí, ale vydavatelství chce jít do budoucna stále více směrem k otevřenému přístupu a zpřístupňovat více materiálů volně. Pozornost si vysloužily také tematické skupiny časopisů nazvané v podání Taylor &amp;amp; Francis arénami (např. Chemistry Arena, Education Arena atd.). Takovéto členění by samozřejmě mělo napomoci, aby si každý předplatitel vybral optimální kolekci dle svého zaměření. Zároveň    už není využívána dobře známá platforma '''Informaworld''', na které byly časopisy vydavatelství tradičně zpřístupňovány. V roce 2011 totiž byla představena nová platforma s jednoduchým názvem '''Taylor &amp;amp; Francis Online'''. Uživatelé na ní mají nyní k dispozici nabídku více než 1 000 titulů elektronických časopisů. Počty nabízených seriálů se navíc každoročně poměrně výrazně navyšují.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.tandf.co.uk/journals/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sage ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:sagejournals.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V nabídce elektronických časopisů vydavatelství '''Sage''' se objevují tituly z oblasti obchodu, humanitních a sociální věd, techniky a medicíny. Celkově tvoří kolekci zhruba 520 periodik. Na internetových stránkách producenta je možné hledání v titulech i fulltextové vyhledávání v článcích. Retrospektiva nabízených časopisů je velmi různorodá, u některých titulů sahá až do 20. let minulého století. Seriály jsou rozděleny do deseti tematických kolekcí, přičemž nejoceňovanějšími jsou časopisy pro společenské vědy a marketing. Firma má svou centrálu v USA, ale pro lepší servis a komunikaci se zákazníky má zastoupení také v Evropě, Asii a Africe. V roce 2010 představil Sage „platformu nové generace“, na kterou budou postupně přecházet všechny vydávané časopisy. Platforma je postavena na technologii '''Highwire Press 2.0 technology (H2O)'''. Kromě časopisů je Sage rovněž vydavatelem mnoha zejména společenskovědních knih a dvou velmi uznávaných bibliografických databází '''Communication Abstracts''' a '''Criminal Justice Abstracts''', které však nedávno odkoupila společnost EBSCO. Svoje zaměření na společenskovědní disciplíny potvrdil Sage také novou službou nazvanou [http://srmo.sagepub.com/ '''Sage Research Methods''']. Tento portál, který je dostupný pouze pro institucionální předplatitele, má sloužit jako informační zdroj pro rozličné metody výzkumu v sociálních a humanitních vědách. V polovině roku 2012 by pak měla být spuštěna nová služba [http://www.sagepub.com/knowledge.sp '''Sage Knowledge'''] představující digitální knihovnu pro oblast sociálních věd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://online.sagepub.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oxford Journals ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:oxfordjournals.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelství '''Oxford University Press (OUP)''' je v oblasti elektronických časopisů velmi aktivní. Kolekce 238 titulů je zaměřena převážně na humanitní obory, ve kterých patří mezi světovou špičku. Uživatel si může určit, zda si předplatí konkrétní titul nebo některou z předmětových kolekcí. Standardní retrospektiva titulů sahá do roku 1996. V případě zájmu o starší ročníky je nutno zaplatit si přístup do online archivů, což je ostatně naprosto standardní model téměř u všech vydavatelů. V poslední době se dostává do popředí iniciativa [http://www.oxfordjournals.org/oxfordopen/ '''Oxford Open'''], která se snaží o zpřístupňování některých článků na bezplatném principu. Alespoň částečně už bylo do tohoto projektu zapojeno 90 titulů časopisů vydávaných OUP. Celý systém funguje tak, že vydavatelství umožní na přání autora volný přístup k jeho článku. Samotný autor přitom musí uhradit některé poplatky spojené s publikováním jeho příspěvku. I přesto počet článků, které jsou zpřístupněny bezplatně, stále stoupá. Naprosto stejnou možnost nabízí svým autorům i celá řada dalších vydavatelství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.oxfordjournals.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cambridge Journals ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:cambridgejournals.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolekce časopisů '''Cambridge Journals''' je počinem vydavatelství '''Cambridge University Press (CUP)'''. V současnosti je v systému 280 titulů a dohromady více než půl milionu článků. Tematicky pokrývají nabízené časopisy téměř všechny vědecké obory. Retrospektiva při aktuálním předplatném činí pouze jeden rok. Výhodou však je, že přístup do elektronického obsahu předplaceného ročníku uživateli zůstává i po ukončení smlouvy (u jiných vydavatelů mohou být licenční podmínky řešeny jinak). Přístup je možno sjednat jak do jednotlivých časopisů, tak do několika předmětových kolekcí. I zde se projevuje nový fenomén open access, takže některé materiály jsou volně přístupné. Velmi aktivní je vydavatelství rovněž v otázce šíření informací do zemí rozvojového světa, kde se stalo součástí hned několika podobně laděných iniciativ.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://journals.cambridge.org/action/login&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Emerald ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:emerald1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelství '''Emerald''' bylo založeno v roce 1967. V jeho nabídce upoutá pozornost několik klíčových titulů elektronických časopisů pro oblast ekonomie. Z tematického hlediska převažují obory ekonomie, obchodu, marketingu a managementu, ale také problematika knihovnictví a informační vědy, pro kterou nacházíme v rámci vydávaných publikací řadu velmi dobrých zdrojů. Seriály jsou dostupné v internetovém rozhraní '''Emeraldinsight''' striktně na komerční bázi. Vydavatelství má své zastoupení také v České republice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.emeraldinsight.com/Insight/menuNavigation.do?hdAction=InsightHome&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oborově zaměřená vydavatelství ==&lt;br /&gt;
Kromě výše zmíněných velkých producentů elektronických časopisů, kteří se zaměřují na vydávání titulů pro více vědeckých disciplín, existují také specializovaná vydavatelství. V této práci pochopitelně nelze uvést jejich kompletní výčet, ale je na místě zmínit taková vydavatelství, jejichž časopisy dosahují vynikající úrovně. [http://www.lww.com/webapp/wcs/stores/servlet/topCategories_11851_-1_12551 '''Lippincott Williams &amp;amp; Wilkins'''] je producentem řady mimořádně kvalitních titulů pro oblast medicínských věd. Vydavatelství je nyní vlastněno skupinou Wolters Kluwer a jeho časopisy dosahují každoročně obrovské citovanosti. Ceněné časopisy pro široké spektrum lékařských oborů poskytují také vydavatelství [http://group.bmj.com/products/journals/ '''BMJ Group'''] a [http://www.karger.com/ '''Karger''']. Nepoměrně menším producentem, který ovšem rovněž zpřístupňuje uznávané lékařské elektronické seriály (a několik zajímavých chemických časopisů), je německé vydavatelství [https://www.thieme-connect.com/ejournals/home.html '''Thieme''']. Jeho nabídka čítá zhruba 130 titulů. V oblasti přírodních věd pak nepochybně nelze opomenout vydavatelství [http://www.nature.com/index.html '''Nature Publishing Group'''], jehož vlajkovou lodí je prestižní časopis '''Nature'''. Velmi často se do role vůdčích producentů staví oborově zaměřené instituce. Impact faktory takovýchto žurnálů pak nezřídka výrazně převyšují konkurenční tituly. Špičkami ve vydávání časopisů pro své vědecké disciplíny jsou například:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Psychological Association - http://www.apa.org/journals/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Marketing Association - http://www.marketingpower.com/Pages/default.aspx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Royal Society of Chemistry - http://www.rsc.org/Publishing/Journals/Index.asp&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Chemical Society - http://pubs.acs.org/about.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institute of Physics - http://www.iop.org/EJ/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Institute of Physics - http://journals.aip.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Physical Society - http://publish.aps.org/about &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samozřejmě by se dala vyjmenovat ještě řada dalších institucí podobného typu, nicméně pro účely této publikace je uvedený výčet více než dostačující. O tom, že oborové instituce jakožto vydavatelé odborných časopisů hrají klíčovou roli, svědčí následující graf, který porovnává průměrnou výši impact factorů pro seriály z oblasti chemie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Registry volně dostupných elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
Počet seriálů v elektronické podobě i nadále radikálně roste. Nejedná se přitom pouze o tituly placené, ale o stále více časopisů s volným přístupem. Za účelem jejich registrace a umožnění snadnějšího přístupu do jejich obsahů proto vzniká řada projektů. Tyto služby nepřinášejí uživateli tak široké množství informací o titulech časopisů jako specializované databáze pro registraci seriálů, nýbrž mají spíše sumarizační funkci a primárně poskytují především informace o elektronickém umístění daného titulu. Kromě systémů univerzálních, které se snaží postihovat všechny volně dostupné elektronické časopisy, fungují rovněž služby registrující volně dostupné zdroje jen pro určitou geografickou oblast. Například systém [http://www.scielo.org/php/index.php '''SCIELO'''] obsahuje španělsky psané časopisy. Vznikají také registry žurnálů pro konkrétní vědecké obory. Jako příklady služeb, které plní tuto funkci, nám mohou posloužit iniciativy '''PubMedCentral''' (je zároveň i otevřeným archivem) nebo [http://www.freemedicaljournals.com/ '''Free Medical Journals'''] pro oblast medicíny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EZB ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ezb.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt Elektronická knihovna časopisů '''(Elektronische Zeitschriftenbibliothek, EZB)''' spravuje Univerzitní knihovna v německém Regensburgu. Systém obsahuje tituly časopisů z celého světa, dohromady cca 60 000 seriálů. Do projektu je zapojeno více než 580 institucí z celé Evropy včetně několika knihoven z České republiky. Elektronické časopisy jsou v EZB rozděleny do tří kategorií. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Volně  dostupné  časopisy (označeny zeleným kolečkem), které  jsou  zdarma  k  dispozici  na  internetu.  Každému  uživateli je umožněn přístup k plným textům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Plný text je dostupný jenom pro uživatele dané instituce (knihovny, případně univerzity) na základě předplatného (označeno žlutým kolečkem).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup k plným textům není povolen, daná instituce nemá časopis předplacený (označeno červeným kolečkem). Většinou je zdarma přístupný alespoň obsah a případně také abstrakty časopisů na stránce vydavatele [TRENKLEROVÁ, 2002].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro čtenáře jsou pochopitelně zajímavé především první dvě kategorie. Běžný uživatel internetu tak v rámci kolekce volně dostupných titulů získává informace o velké množině informačních zdrojů, které jsou k dispozici zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránky systému: http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== DOAJ ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:doaj.jpg|130 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Directory of Open Access Journals (DOAJ)''' je z obsahového hlediska mnohem menším projektem než EZB. V tomto případě však dochází k registraci výhradně volně dostupných seriálů, proto je jejich počet v systému nižší. V současnosti je zahrnuto téměř 8 000 titulů, z nichž prohledatelných i na úrovni článků je 3 800. Kromě snadného vyhledávání má uživatel možnost listovat v titulech seřazených do tematických kolekcí. Celý projekt zajišťuje '''knihovna švédské univerzity v Lundu (Lund University Libraries)'''. V roce 2012 pak vznikl partnerský projekt '''Directory of Open Access Books (BOAJ)''', o němž bude podrobněji pojednáno v jiné kapitole této práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránky systému: http://www.doaj.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Archivace a ochrana elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
V období, kdy periodika vycházela pouze v tištěné podobě, plnily knihovny nejen funkci prostředníka, který tyto časopisy nabízel svým uživatelům, ale také funkci archivní. Všechna zakoupená čísla byla fyzicky umístěna v prostorách knihovny a při náležité péči bylo zajištěno jejich uchování pro další generace. Nyní však nastala éra, kdy se časopisy téměř bez výjimky přesunuly na elektronické platformy a předplácení tištěných verzí je na strmém ústupu. Následný problém tkví v tom, že instituce sice mají zajištěn přístup k časopisům v elektronické formě, ale ty se nacházejí výhradně na serverech vydavatelů či poskytovatelů. Resultuje z toho jednoznačná otázka, co se stane v případě, když vydavatelství například zanikne, změní licenční politiku a přestane nabízet přístup ke starším číslům periodik v elektronické podobě nebo mu z důvodu nenadálé katastrofy přestanou fungovat servery a přístup k jeho obsahům nebude možný. Jakým způsobem je proti takovýmto eventualitám knihovna pojištěna? A jak bude zaručeno, že v případě takových scénářů nezmizí obsahy elektronických časopisů ze světa úplně? Závažnost nastíněných otázek si producenti informačních služeb, ale i například světové národní knihovny dobře uvědomují a stejně jako v otázkách archivace webu (více v kapitole 21.7) spatřují světlo světa iniciativy, které se snaží daný problém efektivně řešit. Projekty zajišťující ochranu a dlouhodobou archivaci elektronických časopisů vznikají jak na úrovni národních knihoven či univerzitních konsorcií, tak i za pomoci subjektů ze soukromé sféry. Někdy se může jednat o součásti daleko větších systémů (například právě iniciativ zabývajících se širokou archivací webu). V závislosti na typu archivu do nich mohou přispívat samotné knihovny, klíčové je zde ale především zapojení vydavatelů elektronických časopisů, protože ti musí ukládání svých titulů do archivů podporovat. Výhodou některých takovýchto služeb je také to, že poskytují knihovnám přístup k archivním číslům elektronickým časopisů i poté, co knihovna zrušila jejich předplatné. Eliminuje se tak nejednotná politika, kterou v tomto směru vydavatelé zastávají. Zde je nutno uvést nejpodstatnější digitální archivy pro elektronické časopisy:&lt;br /&gt;
== Portico ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:portico2.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Portico''' je zřejmě nejdynamičtěji se rozvíjející iniciativou v této sféře. Jedná se o tzv. '''„dark archive“''' neboli tmavý archiv, což znamená, že knihovnám, které si jeho služby předplatí, zpřístupňuje archivované dokumenty až v okamžiku, kdy standardně nejsou dostupné. To nastává v situaci, kdy vydavatel z jakéhokoliv důvodu přestane zpřístupňovat předplacené elektronické časopisy na svých platformách. Nespornou výhodou Portica je maximální participace významných vydavatelství. V rámci služby je nyní archivováno na 14 000 titulů elektronických časopisů a více než 130 000 titulů elektronických knih. Pro knihovny se jedná o placenou službu, přičemž cena je odvozena od ročních výdajů knihovny na elektronické zdroje. Producentem systému je nezisková organizace ITHACA, která mimo jiné provozuje i službu JSTOR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.portico.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== LOCKSS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:locks.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Iniciativa '''LOCKSS (Lots Of Copies Keep Stuff Safe)''' vznikla na '''Stanford University,''' ale účastní se jí celá řada knihoven z různých kontinentů. V rámci LOCKSS byl vyvinut speciální software pro účinnou archivaci. Aktivní role je vyžadována u zapojených knihoven, které disponují tzv. LOCKSS boxy pro ukládání dat. Kromě knihoven se projektu účastní zhruba 510 vydavatelů. Iniciativa byla založena už v roce 1998 a za čtrnáct let svého fungování si vydobyla značné uznání a respekt. K dispozici je i kooperace s linkovací službou SFX.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.lockss.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CLOCKSS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:clocks1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CLOCKSS (Controled LOCKSS)''' je systém založený na bázi technologie LOCKSS. Představuje globální „dark archive“, který je podporován řadou velkých vydavatelství. Jeho správu má na starosti stejnojmenná nezisková organizace a do ostrého provozu byl spuštěn v roce 2009. Mezi nevýhody této služby patří to, že nepodporuje přístup k archivním číslům časopisů, u nichž participující knihovny zrušily předplatné. Přístup k obsahům je tam možný pouze v situaci, kdy periodika už nejsou dostupná na platformách vydavatelů. Zatím se tak stalo pouze v několika málo případech [MORROW, 2008]. Takto nízký počet není příliš udivující s přihlédnutím k faktu, že do projektu jsou zapojena téměř výhradně tradiční velká vydavatelství, u nichž je riziko zániku či ztráty dat velmi nízké. CLOCKSS je placená služba. Zajímavostí je, že u některých zaniklých časopisů zpřístupňuje CLOCKSS jejich obsahy ve zcela volném režimu, tedy nikoliv pouze pro participující organizace, nýbrž zdarma pro celý internet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.clockss.org/clockss/Home&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== e-Depot ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:edepot.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi další služby, které archivují také elektronické časopisy, patří velké projekty s národní či mezinárodní působností. Velmi ceněnou službou je v této oblasti '''e-Depot''', což je archiv provozovaný '''National Library of the Netherlands'''. Kromě elektronických časopisů obsahuje služba řadu dalších materiálů z repozitářů a digitálních sbírek především univerzitních knihoven. Služba byla původně zaměřena na domovské Nizozemsko, avšak v poslední době dochází díky spolupráci se společností Elsevier k rozšíření informačního obsahu i o další geografické oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.kb.nl/en&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký projekt v oblasti prezervace digitálních dokumentů vyvíjí i [http://www.bl.uk/eresources/jnls/ejournals.html '''British Library''']. Archivace elektronických časopisů probíhá také v rámci rozsáhlého projektu [http://www.oclc.org/electroniccollections/ '''OCLC Electronic Collection Online'''], kde jsou periodika pouze jedním z mnoha archivovaných typů dokumentů. Za zmínku nepochybně stojí také digitální archiv [http://www.hathitrust.org/ '''HathiTrust'''], do něhož přispívá řada prestižních amerických univerzit. Zapojené instituce zde sdílejí svoje digitální kolekce v bezpečném archivu, čímž mimo jiné zajišťují efektivní uchování svých elektronických časopisů. Vyhledávací rozhraní systému je volně dostupné, avšak k licencovanému obsahu mají přístup pouze uživatelé z participujících univerzit. Služba však může být zajímavá i pro neregistrovaného zájemce, neboť řada materiálů je po vypršení autorských práv k dispozici bezplatně. Následující tabulka srovnává práva uživatelů jednotlivých služeb při čtyřech modelových situacích. Tři z testovaných služeb zpřístupní svým klientům archivovaný obsah za všech okolností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== PEPRS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:peprs.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt '''PEPRS (Piloting an E-journals Preservation Registry Service)''' přistupuje k problematice uchovávání elektronických časopisů z poněkud jiné perspektivy. Jedná se totiž o databázi časopisů, kde lze u každého vyhledaného titulu ověřit, ve kterých archivech jsou jeho čísla uložena. Projekt koordinuje organizace [http://edina.ac.uk/ '''EDINA'''] a na jeho úspěšné realizaci se výrazně podílí také '''Mezinárodní agentura ISSN'''. Z archivů se do projektu zapojily Portico, LOCKSS, CLOCKSS, e-Depot a British Library e-Journal Digital Archive. Systém je připravován od roku 2008 a v říjnu 2010 byla spuštěna první beta verze vyhledávače elektronických časopisů. V průběhu roku 2011 pak byla platforma přejmenována na [http://thekeepers.org/thekeepers/keepers.asp '''The Keepers Registry'''] a uživatelům je k dispozici zcela zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://edina.ac.uk/projects/peprs/index.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bsciverse.jpg|Schéma zdrojů zahrnutých do platformy SciVerse Hub. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bspringerlink.jpg|Vývoj stažených plných textů v letech 2005-2011 u elektronických časopisů a elektronických knih na platformě SpringerLink. Převzato z dokumentace k systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bwiley.jpg|Zobrazení časopisu na nové platformě Wiley Online Library. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bemerald.jpg|Vývoj počtu stažených plných textů vydavatelství Emerald. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:baverage.jpg|Průměrná hodnota impact factoru za rok 2009 u časopisů pro oblast chemie u jednotlivých vydavatelů. Převzato ze stránek Royal Society of Chemistry.&lt;br /&gt;
Soubor:bezb.jpg|Část časopisů pro oblast geografie v systému EZB. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bportico.jpg|Vývoj počtu titulů archivovaných elektronických časopisů ve službě Portico. Převzato z dokumentace služby.&lt;br /&gt;
Soubor:ruzovatab.jpg|Srovnání služeb jednotlivých archivů pro zpřístupnění digitálního obsahu při čtyřech modelových situacích [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura MORROW, 2008]].&lt;br /&gt;
Soubor:bpeprs.jpg|Záznam o archivovaném časopise v systému PEPRS na platformě The Keepers Registry. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&amp;diff=38188</id>
		<title>Elektronické časopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&amp;diff=38188"/>
		<updated>2013-11-16T16:33:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* e-Depot */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozmach elektronického publikování výrazným způsobem ovlivnil přístup k celé řadě informačních zdrojů. Exemplárním příkladem změny ve strategii rozšiřování informačních obsahů jsou seriály. Přechod prestižních časopisů do elektronických platforem znamenal výrazný posun v celé architektuře informačního průmyslu. Články jsou i nadále nejvýraznějším zdrojem vědeckého poznání a pro databáze a služby, které nabízejí uživatelům bibliografické záznamy, znamená jejich dostupnost v elektronické podobě zcela nové možnosti. V následnosti pak dochází k rozvoji plnotextových databází a služeb elektronického dodávání dokumentů. Časopisy vycházely po dlouhá léta v tištěné podobě. V 90. letech minulého století však nastal dynamický rozvoj internetu, čehož vydavatelé vědeckých časopisů rychle využili a začali své produkty nabízet i v elektronických verzích [ŠŤASTNÁ, 2002a]. Dnes se již najde pouze minimum prestižních seriálů, které dosud vycházejí výhradně v tištěné formě. Uvádí se, že 95 % impaktovaných žurnálů má elektronickou podobu. Drtivá většina časopisů přešla do elektronické formy, a to ze zcela pochopitelných důvodů. Vydavatelé oslovili mnohem větší množství potencionálních uživatelů. Zatímco v tištěné podobě je možný přístup pouze k celým číslům časopisů, na digitální bázi je možno kupovat i jednotlivé články. Elektronická rozhraní vydavatelů nabízejí velmi pohodlné vyhledávací možnosti nejen v rámci jednotlivých titulů časopisů, ale i v celých tematických kolekcích. V elektronických verzích existují navíc hypertextová propojení, kvalitní vymezení citačních vztahů a další možnosti spojené s vývojem moderní techniky. Elektronické seriály tak získaly velkou popularitu a vysoké množství uživatelů. Přístup do elektronických časopisů je z finančního hlediska poměrně nákladnou záležitostí. Drahé jsou už jednotlivé tituly časopisů, u kolekcí je potom cena ještě vyšší. Vydavatelé řeší tuto problematiku pomocí cenově zvýhodněných tematických balíčků seriálů, vznikají také četná konsorcia, která mají poté přístup k elektronickým časopisům za nižší finanční částky [ŠŤASTNÁ, 2002b]. Problém ovšem představuje fakt, že v rámci kolekcí elektronických časopisů jsou instituce nuceny nakupovat mnohdy i tituly, do nichž přístup nepotřebují a v případě individuálního předplatného by si časopis v žádném případě neobjednali. Vyhledávání v kolekcích časopisů   a článků v nich obsažených bývá zpravidla možné bezplatně, stejně jako přístup k abstraktům jednotlivých článků. Jejich plné texty jsou již pochopitelně zpoplatněny. Významným zprostředkovatelem přístupu do zahraničních elektronických časopisů je v České republice firma Suweco. V rámci ČR fungují národní konsorcia na přístupy do kolekcí několika nejvýznamnějších světových vydavatelství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produkce elektronických časopisů se dá rozdělit na dvě základní skupiny. V prvním případě se jedná o tematicky zaměřené vydavatele, kteří se specializují na svůj obor činnosti. Často je představují velké oborové instituce. Na druhé straně existují velcí vydavatelé, jejichž časopisy často tvoří multidisciplinární kolekce. Někdy se může jednat o nakladatelství původně vysokoškolská (např. '''Oxford University Press'''). Kvalitní tituly časopisů jsou obvykle dostupné na komerční bázi na stránkách vydavatelů. Kromě placených titulů existuje také řada volně dostupných elektronických seriálů, které však často postrádají potřebnou odbornost. V rámci internetu fungují i služby, které sumarizují tyto bezplatně dostupné zdroje a přinášejí odkazy na jejich webové stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Významná vydavatelství elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Elsevier ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:elsevier.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství '''Elsevier''' je jeden z gigantů na světovém informačním trhu, a to nejen díky produkci kvalitních vědeckých elektronických časopisů. Rozhraní '''ScienceDirect''' je platformou, která slouží pro pohodné zpřístupnění seriálů v elektronické formě. K dispozici je více než 2 500 titulů časopisů a přes 11,3 milionů jednotlivých článků. Uživatel má možnost vyhledávání jak v časopisech, tak v databázi článků. Tituly jsou přehledně seřazeny do tematických kolekcí, takže je možné v nich listovat. Platforma ScienceDirect slouží také jako rezervoár plných textů pro řadu bibliografických databází, které společnost Elsevier produkuje (např. Scopus, Embase atd.). Drtivá většina obsažených časopisů je dostupná placenou formou, přičemž uživatel může mít přístupy  do jednotlivých titulů seriálů, tematických kolekcí nebo si kupovat pouze samostatné články.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Platforma ScienceDirect nedávno oslavila jednu miliardu plných textů stažených uživateli. V rámci oslav tohoto milníku vydala firma Elsevier několik obrázků. Na jednom se uvádí, že jedna miliarda kapek vody naplní dva olympijské plavecké bazény. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.sciencedirect.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platforma SciVerse ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:sciverse.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V létě 2010 představil Elsevier novou centrální platformu '''SciVerse'''. Kromě toho, že se na ní podílejí nejznámější databáze společnosti Elsevier Scopus a ScienceDirect, je k dispozici také integrované rozhraní '''SciVerse Hub''', které spojuje informační obsahy několika významných služeb zmiňovaného vydavatelství. Konkrétně se jedná o Scopus, ScienceDirect, Scirus a SciTopics. SciVerse Hub tak představuje centrální bod, který poskytuje komplexní výsledky vyhledávání ze všech uvedených databází a přinese řadu vylepšených funkcí. Po fázi testování v beta verzi je už nyní platforma uvedena do ostrého provozu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.hub.sciverse.com/action/home/proceed&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Springer ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:springerlink.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Springer je původně německé vydavatelství, které má hlavní sídlo v Heidelbergu. Postupem času se z něho stala obrovská instituce s pobočkami po celém světě. Vedle vydávání časopisů se Springer v poslední době výrazně zaměřil na produkci a distribuci elektronických knih. V oblasti seriálů byl pro Springer velmi důležitý rok 2004, kdy společnost získala konkurenční firmu '''Kluwer''' i s její obsáhlou kolekcí elektronických periodik. Přístup k časopisům je realizován v rámci platformy '''SpringerLink'''. Od léta 2010 je k dispozici její nová verze s rozšířenými funkcemi a atraktivnějším designem. Uživatel má možnost vyhledávání v obsazích více než 2.765 titulů. Tematicky jsou nabízené časopisy zaměřeny spíše na technické obory a matematiku, avšak dá se říci, že alespoň minoritně jsou zastoupeny všechny obory. Marketingová politika společnosti při prodeji produktů je podobná jako u předchozího vydavatele, zajímavostí je, že první čísla v roce jsou u všech titulů vždy dostupná zdarma. Také Springer se zařadil po bok vydavatelství reflektujících na vzestup publikovaných materiálů v režimu open access. Kokrétně se tak stalo zveřejněním programu [http://www.springer.com/open+access/open+choice '''Springer Open Choice'''], který dává autorům možnost rozhodnout se, zda chtějí uhradit poplatky spojené s publikováním článku a zpřístupnit svoji práci volně. Služba [http://www.springeropen.com/ '''Springer Open'''] pak představuje platformu pro dokumenty, které jsou dostupné v modulu otevřeného přístupu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.springerlink.com/home/main.mpx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== John Wiley &amp;amp; Sons ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:wiley.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost '''John Wiley &amp;amp; Sons''' vydává časopisy z různých vědeckých odvětví. Dobře známé rozhraní '''InterScience''', které produkované tituly zpřístupňovalo, nahradila v srpnu 2010 nová platforma '''Wiley Online Library'''. Ta poskytuje nejen vědecké seriály, ale také elektronické knihy, referenční příručky a další hodnotný informační materiál. Řada nabízených periodik vycházela v tištěné formě už od 18. století a vydavatelství retrospektivně doplňuje plné texty článků i z archivních čísel. Velmi zajímavou službou je poskytování bibliografických záznamů nabízených dokumentů ve formátu MARC21. V roce 2006 Wiley ovládl jednoho ze svých přímých konkurentů na informačním trhu – vydavatelství '''Blackwell'''. Tím byla značně rozšířena a zkvalitněna doposud nepříliš početná kolekce seriálů pro společenské a humanitní obory. Spolu s nově získanými časopisy od společnosti Blackwell obsahuje nyní platforma Wiley Online Library více než 1 500 elektronických seriálů. Pozornost je pochopitelně věnována i fenoménu open access, kde mají autoři možnost zpřístupnit za úhradu své články uživatelům volně při využití programu [http://authorservices.wiley.com/bauthor/onlineopen.asp '''OnlineOpen''']. Společnost navíc na svých stránkách nabízí tipy na instituce, které mohou autorům na úhradu těchto článků přispět. Elektronické časopisy od společnosti John Wiley &amp;amp; Sons tvoří jednu z kolekcí, které jsou v ČR přístupné v rámci národní licence.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://onlinelibrary.wiley.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Taylor &amp;amp; Francis ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:taylorfrancis.png|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Taylor &amp;amp; Francis''' je dynamickou společností působící na informačním trhu jako komplexní vydavatelská firma. Předmětem její činnosti jsou   jak tištěné, tak elektronické dokumenty. Portfolio informačních produktů se průběžně navyšovalo, když se součástí společnosti stávala řada dílčích vydavatelství (např. Routledge, CRC, Psychology Press atd.). Přístupy do jednotlivých časopisů jsou pochopitelně placenou záležitostí, ale vydavatelství chce jít do budoucna stále více směrem k otevřenému přístupu a zpřístupňovat více materiálů volně. Pozornost si vysloužily také tematické skupiny časopisů nazvané v podání Taylor &amp;amp; Francis arénami (např. Chemistry Arena, Education Arena atd.). Takovéto členění by samozřejmě mělo napomoci, aby si každý předplatitel vybral optimální kolekci dle svého zaměření. Zároveň    už není využívána dobře známá platforma '''Informaworld''', na které byly časopisy vydavatelství tradičně zpřístupňovány. V roce 2011 totiž byla představena nová platforma s jednoduchým názvem '''Taylor &amp;amp; Francis Online'''. Uživatelé na ní mají nyní k dispozici nabídku více než 1 000 titulů elektronických časopisů. Počty nabízených seriálů se navíc každoročně poměrně výrazně navyšují.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.tandf.co.uk/journals/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sage ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:sagejournals.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V nabídce elektronických časopisů vydavatelství '''Sage''' se objevují tituly z oblasti obchodu, humanitních a sociální věd, techniky a medicíny. Celkově tvoří kolekci zhruba 520 periodik. Na internetových stránkách producenta je možné hledání v titulech i fulltextové vyhledávání v článcích. Retrospektiva nabízených časopisů je velmi různorodá, u některých titulů sahá až do 20. let minulého století. Seriály jsou rozděleny do deseti tematických kolekcí, přičemž nejoceňovanějšími jsou časopisy pro společenské vědy a marketing. Firma má svou centrálu v USA, ale pro lepší servis a komunikaci se zákazníky má zastoupení také v Evropě, Asii a Africe. V roce 2010 představil Sage „platformu nové generace“, na kterou budou postupně přecházet všechny vydávané časopisy. Platforma je postavena na technologii '''Highwire Press 2.0 technology (H2O)'''. Kromě časopisů je Sage rovněž vydavatelem mnoha zejména společenskovědních knih a dvou velmi uznávaných bibliografických databází '''Communication Abstracts''' a '''Criminal Justice Abstracts''', které však nedávno odkoupila společnost EBSCO. Svoje zaměření na společenskovědní disciplíny potvrdil Sage také novou službou nazvanou [http://srmo.sagepub.com/ '''Sage Research Methods''']. Tento portál, který je dostupný pouze pro institucionální předplatitele, má sloužit jako informační zdroj pro rozličné metody výzkumu v sociálních a humanitních vědách. V polovině roku 2012 by pak měla být spuštěna nová služba [http://www.sagepub.com/knowledge.sp '''Sage Knowledge'''] představující digitální knihovnu pro oblast sociálních věd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://online.sagepub.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oxford Journals ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:oxfordjournals.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelství '''Oxford University Press (OUP)''' je v oblasti elektronických časopisů velmi aktivní. Kolekce 238 titulů je zaměřena převážně na humanitní obory, ve kterých patří mezi světovou špičku. Uživatel si může určit, zda si předplatí konkrétní titul nebo některou z předmětových kolekcí. Standardní retrospektiva titulů sahá do roku 1996. V případě zájmu o starší ročníky je nutno zaplatit si přístup do online archivů, což je ostatně naprosto standardní model téměř u všech vydavatelů. V poslední době se dostává do popředí iniciativa [http://www.oxfordjournals.org/oxfordopen/ '''Oxford Open'''], která se snaží o zpřístupňování některých článků na bezplatném principu. Alespoň částečně už bylo do tohoto projektu zapojeno 90 titulů časopisů vydávaných OUP. Celý systém funguje tak, že vydavatelství umožní na přání autora volný přístup k jeho článku. Samotný autor přitom musí uhradit některé poplatky spojené s publikováním jeho příspěvku. I přesto počet článků, které jsou zpřístupněny bezplatně, stále stoupá. Naprosto stejnou možnost nabízí svým autorům i celá řada dalších vydavatelství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.oxfordjournals.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cambridge Journals ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:cambridgejournals.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolekce časopisů '''Cambridge Journals''' je počinem vydavatelství '''Cambridge University Press (CUP)'''. V současnosti je v systému 280 titulů a dohromady více než půl milionu článků. Tematicky pokrývají nabízené časopisy téměř všechny vědecké obory. Retrospektiva při aktuálním předplatném činí pouze jeden rok. Výhodou však je, že přístup do elektronického obsahu předplaceného ročníku uživateli zůstává i po ukončení smlouvy (u jiných vydavatelů mohou být licenční podmínky řešeny jinak). Přístup je možno sjednat jak do jednotlivých časopisů, tak do několika předmětových kolekcí. I zde se projevuje nový fenomén open access, takže některé materiály jsou volně přístupné. Velmi aktivní je vydavatelství rovněž v otázce šíření informací do zemí rozvojového světa, kde se stalo součástí hned několika podobně laděných iniciativ.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://journals.cambridge.org/action/login&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Emerald ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:emerald1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelství '''Emerald''' bylo založeno v roce 1967. V jeho nabídce upoutá pozornost několik klíčových titulů elektronických časopisů pro oblast ekonomie. Z tematického hlediska převažují obory ekonomie, obchodu, marketingu a managementu, ale také problematika knihovnictví a informační vědy, pro kterou nacházíme v rámci vydávaných publikací řadu velmi dobrých zdrojů. Seriály jsou dostupné v internetovém rozhraní '''Emeraldinsight''' striktně na komerční bázi. Vydavatelství má své zastoupení také v České republice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.emeraldinsight.com/Insight/menuNavigation.do?hdAction=InsightHome&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oborově zaměřená vydavatelství ==&lt;br /&gt;
Kromě výše zmíněných velkých producentů elektronických časopisů, kteří se zaměřují na vydávání titulů pro více vědeckých disciplín, existují také specializovaná vydavatelství. V této práci pochopitelně nelze uvést jejich kompletní výčet, ale je na místě zmínit taková vydavatelství, jejichž časopisy dosahují vynikající úrovně. [http://www.lww.com/webapp/wcs/stores/servlet/topCategories_11851_-1_12551 '''Lippincott Williams &amp;amp; Wilkins'''] je producentem řady mimořádně kvalitních titulů pro oblast medicínských věd. Vydavatelství je nyní vlastněno skupinou Wolters Kluwer a jeho časopisy dosahují každoročně obrovské citovanosti. Ceněné časopisy pro široké spektrum lékařských oborů poskytují také vydavatelství [http://group.bmj.com/products/journals/ '''BMJ Group'''] a [http://www.karger.com/ '''Karger''']. Nepoměrně menším producentem, který ovšem rovněž zpřístupňuje uznávané lékařské elektronické seriály (a několik zajímavých chemických časopisů), je německé vydavatelství [https://www.thieme-connect.com/ejournals/home.html '''Thieme''']. Jeho nabídka čítá zhruba 130 titulů. V oblasti přírodních věd pak nepochybně nelze opomenout vydavatelství [http://www.nature.com/index.html '''Nature Publishing Group'''], jehož vlajkovou lodí je prestižní časopis '''Nature'''. Velmi často se do role vůdčích producentů staví oborově zaměřené instituce. Impact faktory takovýchto žurnálů pak nezřídka výrazně převyšují konkurenční tituly. Špičkami ve vydávání časopisů pro své vědecké disciplíny jsou například:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Psychological Association - http://www.apa.org/journals/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Marketing Association - http://www.marketingpower.com/Pages/default.aspx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Royal Society of Chemistry - http://www.rsc.org/Publishing/Journals/Index.asp&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Chemical Society - http://pubs.acs.org/about.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institute of Physics - http://www.iop.org/EJ/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Institute of Physics - http://journals.aip.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Physical Society - http://publish.aps.org/about &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samozřejmě by se dala vyjmenovat ještě řada dalších institucí podobného typu, nicméně pro účely této publikace je uvedený výčet více než dostačující. O tom, že oborové instituce jakožto vydavatelé odborných časopisů hrají klíčovou roli, svědčí následující graf, který porovnává průměrnou výši impact factorů pro seriály z oblasti chemie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Registry volně dostupných elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
Počet seriálů v elektronické podobě i nadále radikálně roste. Nejedná se přitom pouze o tituly placené, ale o stále více časopisů s volným přístupem. Za účelem jejich registrace a umožnění snadnějšího přístupu do jejich obsahů proto vzniká řada projektů. Tyto služby nepřinášejí uživateli tak široké množství informací o titulech časopisů jako specializované databáze pro registraci seriálů, nýbrž mají spíše sumarizační funkci a primárně poskytují především informace o elektronickém umístění daného titulu. Kromě systémů univerzálních, které se snaží postihovat všechny volně dostupné elektronické časopisy, fungují rovněž služby registrující volně dostupné zdroje jen pro určitou geografickou oblast. Například systém [http://www.scielo.org/php/index.php '''SCIELO'''] obsahuje španělsky psané časopisy. Vznikají také registry žurnálů pro konkrétní vědecké obory. Jako příklady služeb, které plní tuto funkci, nám mohou posloužit iniciativy '''PubMedCentral''' (je zároveň i otevřeným archivem) nebo [http://www.freemedicaljournals.com/ '''Free Medical Journals'''] pro oblast medicíny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EZB ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ezb.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt Elektronická knihovna časopisů '''(Elektronische Zeitschriftenbibliothek, EZB)''' spravuje Univerzitní knihovna v německém Regensburgu. Systém obsahuje tituly časopisů z celého světa, dohromady cca 60 000 seriálů. Do projektu je zapojeno více než 580 institucí z celé Evropy včetně několika knihoven z České republiky. Elektronické časopisy jsou v EZB rozděleny do tří kategorií. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Volně  dostupné  časopisy (označeny zeleným kolečkem), které  jsou  zdarma  k  dispozici  na  internetu.  Každému  uživateli je umožněn přístup k plným textům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Plný text je dostupný jenom pro uživatele dané instituce (knihovny, případně univerzity) na základě předplatného (označeno žlutým kolečkem).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup k plným textům není povolen, daná instituce nemá časopis předplacený (označeno červeným kolečkem). Většinou je zdarma přístupný alespoň obsah a případně také abstrakty časopisů na stránce vydavatele [TRENKLEROVÁ, 2002].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro čtenáře jsou pochopitelně zajímavé především první dvě kategorie. Běžný uživatel internetu tak v rámci kolekce volně dostupných titulů získává informace o velké množině informačních zdrojů, které jsou k dispozici zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránky systému: http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== DOAJ ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:doaj.jpg|130 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Directory of Open Access Journals (DOAJ)''' je z obsahového hlediska mnohem menším projektem než EZB. V tomto případě však dochází k registraci výhradně volně dostupných seriálů, proto je jejich počet v systému nižší. V současnosti je zahrnuto téměř 8 000 titulů, z nichž prohledatelných i na úrovni článků je 3 800. Kromě snadného vyhledávání má uživatel možnost listovat v titulech seřazených do tematických kolekcí. Celý projekt zajišťuje '''knihovna švédské univerzity v Lundu (Lund University Libraries)'''. V roce 2012 pak vznikl partnerský projekt '''Directory of Open Access Books (BOAJ)''', o němž bude podrobněji pojednáno v jiné kapitole této práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránky systému: http://www.doaj.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Archivace a ochrana elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
V období, kdy periodika vycházela pouze v tištěné podobě, plnily knihovny nejen funkci prostředníka, který tyto časopisy nabízel svým uživatelům, ale také funkci archivní. Všechna zakoupená čísla byla fyzicky umístěna v prostorách knihovny a při náležité péči bylo zajištěno jejich uchování pro další generace. Nyní však nastala éra, kdy se časopisy téměř bez výjimky přesunuly na elektronické platformy a předplácení tištěných verzí je na strmém ústupu. Následný problém tkví v tom, že instituce sice mají zajištěn přístup k časopisům v elektronické formě, ale ty se nacházejí výhradně na serverech vydavatelů či poskytovatelů. Resultuje z toho jednoznačná otázka, co se stane v případě, když vydavatelství například zanikne, změní licenční politiku a přestane nabízet přístup ke starším číslům periodik v elektronické podobě nebo mu z důvodu nenadálé katastrofy přestanou fungovat servery a přístup k jeho obsahům nebude možný. Jakým způsobem je proti takovýmto eventualitám knihovna pojištěna? A jak bude zaručeno, že v případě takových scénářů nezmizí obsahy elektronických časopisů ze světa úplně? Závažnost nastíněných otázek si producenti informačních služeb, ale i například světové národní knihovny dobře uvědomují a stejně jako v otázkách archivace webu (více v kapitole 21.7) spatřují světlo světa iniciativy, které se snaží daný problém efektivně řešit. Projekty zajišťující ochranu a dlouhodobou archivaci elektronických časopisů vznikají jak na úrovni národních knihoven či univerzitních konsorcií, tak i za pomoci subjektů ze soukromé sféry. Někdy se může jednat o součásti daleko větších systémů (například právě iniciativ zabývajících se širokou archivací webu). V závislosti na typu archivu do nich mohou přispívat samotné knihovny, klíčové je zde ale především zapojení vydavatelů elektronických časopisů, protože ti musí ukládání svých titulů do archivů podporovat. Výhodou některých takovýchto služeb je také to, že poskytují knihovnám přístup k archivním číslům elektronickým časopisů i poté, co knihovna zrušila jejich předplatné. Eliminuje se tak nejednotná politika, kterou v tomto směru vydavatelé zastávají. Zde je nutno uvést nejpodstatnější digitální archivy pro elektronické časopisy:&lt;br /&gt;
== Portico ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:portico2.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Portico''' je zřejmě nejdynamičtěji se rozvíjející iniciativou v této sféře. Jedná se o tzv. '''„dark archive“''' neboli tmavý archiv, což znamená, že knihovnám, které si jeho služby předplatí, zpřístupňuje archivované dokumenty až v okamžiku, kdy standardně nejsou dostupné. To nastává v situaci, kdy vydavatel z jakéhokoliv důvodu přestane zpřístupňovat předplacené elektronické časopisy na svých platformách. Nespornou výhodou Portica je maximální participace významných vydavatelství. V rámci služby je nyní archivováno na 14 000 titulů elektronických časopisů a více než 130 000 titulů elektronických knih. Pro knihovny se jedná o placenou službu, přičemž cena je odvozena od ročních výdajů knihovny na elektronické zdroje. Producentem systému je nezisková organizace ITHACA, která mimo jiné provozuje i službu JSTOR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.portico.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== LOCKSS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:locks.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Iniciativa '''LOCKSS (Lots Of Copies Keep Stuff Safe)''' vznikla na '''Stanford University,''' ale účastní se jí celá řada knihoven z různých kontinentů. V rámci LOCKSS byl vyvinut speciální software pro účinnou archivaci. Aktivní role je vyžadována u zapojených knihoven, které disponují tzv. LOCKSS boxy pro ukládání dat. Kromě knihoven se projektu účastní zhruba 510 vydavatelů. Iniciativa byla založena už v roce 1998 a za čtrnáct let svého fungování si vydobyla značné uznání a respekt. K dispozici je i kooperace s linkovací službou SFX.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.lockss.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CLOCKSS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:clocks1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CLOCKSS (Controled LOCKSS)''' je systém založený na bázi technologie LOCKSS. Představuje globální „dark archive“, který je podporován řadou velkých vydavatelství. Jeho správu má na starosti stejnojmenná nezisková organizace a do ostrého provozu byl spuštěn v roce 2009. Mezi nevýhody této služby patří to, že nepodporuje přístup k archivním číslům časopisů, u nichž participující knihovny zrušily předplatné. Přístup k obsahům je tam možný pouze v situaci, kdy periodika už nejsou dostupná na platformách vydavatelů. Zatím se tak stalo pouze v několika málo případech [MORROW, 2008]. Takto nízký počet není příliš udivující s přihlédnutím k faktu, že do projektu jsou zapojena téměř výhradně tradiční velká vydavatelství, u nichž je riziko zániku či ztráty dat velmi nízké. CLOCKSS je placená služba. Zajímavostí je, že u některých zaniklých časopisů zpřístupňuje CLOCKSS jejich obsahy ve zcela volném režimu, tedy nikoliv pouze pro participující organizace, nýbrž zdarma pro celý internet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.clockss.org/clockss/Home&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== e-Depot ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:edepot.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi další služby, které archivují také elektronické časopisy, patří velké projekty s národní či mezinárodní působností. Velmi ceněnou službou je v této oblasti '''e-Depot''', což je archiv provozovaný '''National Library of the Netherlands'''. Kromě elektronických časopisů obsahuje služba řadu dalších materiálů z repozitářů a digitálních sbírek především univerzitních knihoven. Služba byla původně zaměřena na domovské Nizozemsko, avšak v poslední době dochází díky spolupráci se společností Elsevier k rozšíření informačního obsahu i o další geografické oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.kb.nl/en&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký projekt v oblasti prezervace digitálních dokumentů vyvíjí i [http://www.bl.uk/eresources/jnls/ejournals.html '''British Library''']. Archivace elektronických časopisů probíhá také v rámci rozsáhlého projektu [http://www.oclc.org/electroniccollections/ '''OCLC Electronic Collection Online'''], kde jsou periodika pouze jedním z mnoha archivovaných typů dokumentů. Za zmínku nepochybně stojí také digitální archiv [http://www.hathitrust.org/ '''HathiTrust'''], do něhož přispívá řada prestižních amerických univerzit. Zapojené instituce zde sdílejí svoje digitální kolekce v bezpečném archivu, čímž mimo jiné zajišťují efektivní uchování svých elektronických časopisů. Vyhledávací rozhraní systému je volně dostupné, avšak k licencovanému obsahu mají přístup pouze uživatelé z participujících univerzit. Služba však může být zajímavá i pro neregistrovaného zájemce, neboť řada materiálů je po vypršení autorských práv k dispozici bezplatně. Následující tabulka srovnává práva uživatelů jednotlivých služeb při čtyřech modelových situacích. Tři z testovaných služeb zpřístupní svým klientům archivovaný obsah za všech okolností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== PEPRS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:peprs.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt '''PEPRS (Piloting an E-journals Preservation Registry Service)''' přistupuje k problematice uchovávání elektronických časopisů z poněkud jiné perspektivy. Jedná se totiž o databázi časopisů, kde lze u každého vyhledaného titulu ověřit, ve kterých archivech jsou jeho čísla uložena. Projekt koordinuje organizace '''EDINA''' (http://edina.ac.uk/) a na jeho úspěšné realizaci se výrazně podílí také '''Mezinárodní agentura ISSN'''. Z archivů se do projektu zapojily Portico, LOCKSS, CLOCKSS, e-Depot a British Library e-Journal Digital Archive. Systém je připravován od roku 2008 a v říjnu 2010 byla spuštěna první beta verze vyhledávače elektronických časopisů. V průběhu roku 2011 pak byla platforma přejmenována na '''The Keepers Registry''' (http://thekeepers.org/thekeepers/keepers.asp) a uživatelům je k dispozici zcela zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://edina.ac.uk/projects/peprs/index.html&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bsciverse.jpg|Schéma zdrojů zahrnutých do platformy SciVerse Hub. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bspringerlink.jpg|Vývoj stažených plných textů v letech 2005-2011 u elektronických časopisů a elektronických knih na platformě SpringerLink. Převzato z dokumentace k systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bwiley.jpg|Zobrazení časopisu na nové platformě Wiley Online Library. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bemerald.jpg|Vývoj počtu stažených plných textů vydavatelství Emerald. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:baverage.jpg|Průměrná hodnota impact factoru za rok 2009 u časopisů pro oblast chemie u jednotlivých vydavatelů. Převzato ze stránek Royal Society of Chemistry.&lt;br /&gt;
Soubor:bezb.jpg|Část časopisů pro oblast geografie v systému EZB. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bportico.jpg|Vývoj počtu titulů archivovaných elektronických časopisů ve službě Portico. Převzato z dokumentace služby.&lt;br /&gt;
Soubor:ruzovatab.jpg|Srovnání služeb jednotlivých archivů pro zpřístupnění digitálního obsahu při čtyřech modelových situacích [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura MORROW, 2008]].&lt;br /&gt;
Soubor:bpeprs.jpg|Záznam o archivovaném časopise v systému PEPRS na platformě The Keepers Registry. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&amp;diff=38187</id>
		<title>Elektronické časopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&amp;diff=38187"/>
		<updated>2013-11-16T16:28:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* Portico */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozmach elektronického publikování výrazným způsobem ovlivnil přístup k celé řadě informačních zdrojů. Exemplárním příkladem změny ve strategii rozšiřování informačních obsahů jsou seriály. Přechod prestižních časopisů do elektronických platforem znamenal výrazný posun v celé architektuře informačního průmyslu. Články jsou i nadále nejvýraznějším zdrojem vědeckého poznání a pro databáze a služby, které nabízejí uživatelům bibliografické záznamy, znamená jejich dostupnost v elektronické podobě zcela nové možnosti. V následnosti pak dochází k rozvoji plnotextových databází a služeb elektronického dodávání dokumentů. Časopisy vycházely po dlouhá léta v tištěné podobě. V 90. letech minulého století však nastal dynamický rozvoj internetu, čehož vydavatelé vědeckých časopisů rychle využili a začali své produkty nabízet i v elektronických verzích [ŠŤASTNÁ, 2002a]. Dnes se již najde pouze minimum prestižních seriálů, které dosud vycházejí výhradně v tištěné formě. Uvádí se, že 95 % impaktovaných žurnálů má elektronickou podobu. Drtivá většina časopisů přešla do elektronické formy, a to ze zcela pochopitelných důvodů. Vydavatelé oslovili mnohem větší množství potencionálních uživatelů. Zatímco v tištěné podobě je možný přístup pouze k celým číslům časopisů, na digitální bázi je možno kupovat i jednotlivé články. Elektronická rozhraní vydavatelů nabízejí velmi pohodlné vyhledávací možnosti nejen v rámci jednotlivých titulů časopisů, ale i v celých tematických kolekcích. V elektronických verzích existují navíc hypertextová propojení, kvalitní vymezení citačních vztahů a další možnosti spojené s vývojem moderní techniky. Elektronické seriály tak získaly velkou popularitu a vysoké množství uživatelů. Přístup do elektronických časopisů je z finančního hlediska poměrně nákladnou záležitostí. Drahé jsou už jednotlivé tituly časopisů, u kolekcí je potom cena ještě vyšší. Vydavatelé řeší tuto problematiku pomocí cenově zvýhodněných tematických balíčků seriálů, vznikají také četná konsorcia, která mají poté přístup k elektronickým časopisům za nižší finanční částky [ŠŤASTNÁ, 2002b]. Problém ovšem představuje fakt, že v rámci kolekcí elektronických časopisů jsou instituce nuceny nakupovat mnohdy i tituly, do nichž přístup nepotřebují a v případě individuálního předplatného by si časopis v žádném případě neobjednali. Vyhledávání v kolekcích časopisů   a článků v nich obsažených bývá zpravidla možné bezplatně, stejně jako přístup k abstraktům jednotlivých článků. Jejich plné texty jsou již pochopitelně zpoplatněny. Významným zprostředkovatelem přístupu do zahraničních elektronických časopisů je v České republice firma Suweco. V rámci ČR fungují národní konsorcia na přístupy do kolekcí několika nejvýznamnějších světových vydavatelství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produkce elektronických časopisů se dá rozdělit na dvě základní skupiny. V prvním případě se jedná o tematicky zaměřené vydavatele, kteří se specializují na svůj obor činnosti. Často je představují velké oborové instituce. Na druhé straně existují velcí vydavatelé, jejichž časopisy často tvoří multidisciplinární kolekce. Někdy se může jednat o nakladatelství původně vysokoškolská (např. '''Oxford University Press'''). Kvalitní tituly časopisů jsou obvykle dostupné na komerční bázi na stránkách vydavatelů. Kromě placených titulů existuje také řada volně dostupných elektronických seriálů, které však často postrádají potřebnou odbornost. V rámci internetu fungují i služby, které sumarizují tyto bezplatně dostupné zdroje a přinášejí odkazy na jejich webové stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Významná vydavatelství elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Elsevier ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:elsevier.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství '''Elsevier''' je jeden z gigantů na světovém informačním trhu, a to nejen díky produkci kvalitních vědeckých elektronických časopisů. Rozhraní '''ScienceDirect''' je platformou, která slouží pro pohodné zpřístupnění seriálů v elektronické formě. K dispozici je více než 2 500 titulů časopisů a přes 11,3 milionů jednotlivých článků. Uživatel má možnost vyhledávání jak v časopisech, tak v databázi článků. Tituly jsou přehledně seřazeny do tematických kolekcí, takže je možné v nich listovat. Platforma ScienceDirect slouží také jako rezervoár plných textů pro řadu bibliografických databází, které společnost Elsevier produkuje (např. Scopus, Embase atd.). Drtivá většina obsažených časopisů je dostupná placenou formou, přičemž uživatel může mít přístupy  do jednotlivých titulů seriálů, tematických kolekcí nebo si kupovat pouze samostatné články.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Platforma ScienceDirect nedávno oslavila jednu miliardu plných textů stažených uživateli. V rámci oslav tohoto milníku vydala firma Elsevier několik obrázků. Na jednom se uvádí, že jedna miliarda kapek vody naplní dva olympijské plavecké bazény. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.sciencedirect.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platforma SciVerse ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:sciverse.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V létě 2010 představil Elsevier novou centrální platformu '''SciVerse'''. Kromě toho, že se na ní podílejí nejznámější databáze společnosti Elsevier Scopus a ScienceDirect, je k dispozici také integrované rozhraní '''SciVerse Hub''', které spojuje informační obsahy několika významných služeb zmiňovaného vydavatelství. Konkrétně se jedná o Scopus, ScienceDirect, Scirus a SciTopics. SciVerse Hub tak představuje centrální bod, který poskytuje komplexní výsledky vyhledávání ze všech uvedených databází a přinese řadu vylepšených funkcí. Po fázi testování v beta verzi je už nyní platforma uvedena do ostrého provozu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.hub.sciverse.com/action/home/proceed&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Springer ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:springerlink.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Springer je původně německé vydavatelství, které má hlavní sídlo v Heidelbergu. Postupem času se z něho stala obrovská instituce s pobočkami po celém světě. Vedle vydávání časopisů se Springer v poslední době výrazně zaměřil na produkci a distribuci elektronických knih. V oblasti seriálů byl pro Springer velmi důležitý rok 2004, kdy společnost získala konkurenční firmu '''Kluwer''' i s její obsáhlou kolekcí elektronických periodik. Přístup k časopisům je realizován v rámci platformy '''SpringerLink'''. Od léta 2010 je k dispozici její nová verze s rozšířenými funkcemi a atraktivnějším designem. Uživatel má možnost vyhledávání v obsazích více než 2.765 titulů. Tematicky jsou nabízené časopisy zaměřeny spíše na technické obory a matematiku, avšak dá se říci, že alespoň minoritně jsou zastoupeny všechny obory. Marketingová politika společnosti při prodeji produktů je podobná jako u předchozího vydavatele, zajímavostí je, že první čísla v roce jsou u všech titulů vždy dostupná zdarma. Také Springer se zařadil po bok vydavatelství reflektujících na vzestup publikovaných materiálů v režimu open access. Kokrétně se tak stalo zveřejněním programu [http://www.springer.com/open+access/open+choice '''Springer Open Choice'''], který dává autorům možnost rozhodnout se, zda chtějí uhradit poplatky spojené s publikováním článku a zpřístupnit svoji práci volně. Služba [http://www.springeropen.com/ '''Springer Open'''] pak představuje platformu pro dokumenty, které jsou dostupné v modulu otevřeného přístupu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.springerlink.com/home/main.mpx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== John Wiley &amp;amp; Sons ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:wiley.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost '''John Wiley &amp;amp; Sons''' vydává časopisy z různých vědeckých odvětví. Dobře známé rozhraní '''InterScience''', které produkované tituly zpřístupňovalo, nahradila v srpnu 2010 nová platforma '''Wiley Online Library'''. Ta poskytuje nejen vědecké seriály, ale také elektronické knihy, referenční příručky a další hodnotný informační materiál. Řada nabízených periodik vycházela v tištěné formě už od 18. století a vydavatelství retrospektivně doplňuje plné texty článků i z archivních čísel. Velmi zajímavou službou je poskytování bibliografických záznamů nabízených dokumentů ve formátu MARC21. V roce 2006 Wiley ovládl jednoho ze svých přímých konkurentů na informačním trhu – vydavatelství '''Blackwell'''. Tím byla značně rozšířena a zkvalitněna doposud nepříliš početná kolekce seriálů pro společenské a humanitní obory. Spolu s nově získanými časopisy od společnosti Blackwell obsahuje nyní platforma Wiley Online Library více než 1 500 elektronických seriálů. Pozornost je pochopitelně věnována i fenoménu open access, kde mají autoři možnost zpřístupnit za úhradu své články uživatelům volně při využití programu [http://authorservices.wiley.com/bauthor/onlineopen.asp '''OnlineOpen''']. Společnost navíc na svých stránkách nabízí tipy na instituce, které mohou autorům na úhradu těchto článků přispět. Elektronické časopisy od společnosti John Wiley &amp;amp; Sons tvoří jednu z kolekcí, které jsou v ČR přístupné v rámci národní licence.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://onlinelibrary.wiley.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Taylor &amp;amp; Francis ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:taylorfrancis.png|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Taylor &amp;amp; Francis''' je dynamickou společností působící na informačním trhu jako komplexní vydavatelská firma. Předmětem její činnosti jsou   jak tištěné, tak elektronické dokumenty. Portfolio informačních produktů se průběžně navyšovalo, když se součástí společnosti stávala řada dílčích vydavatelství (např. Routledge, CRC, Psychology Press atd.). Přístupy do jednotlivých časopisů jsou pochopitelně placenou záležitostí, ale vydavatelství chce jít do budoucna stále více směrem k otevřenému přístupu a zpřístupňovat více materiálů volně. Pozornost si vysloužily také tematické skupiny časopisů nazvané v podání Taylor &amp;amp; Francis arénami (např. Chemistry Arena, Education Arena atd.). Takovéto členění by samozřejmě mělo napomoci, aby si každý předplatitel vybral optimální kolekci dle svého zaměření. Zároveň    už není využívána dobře známá platforma '''Informaworld''', na které byly časopisy vydavatelství tradičně zpřístupňovány. V roce 2011 totiž byla představena nová platforma s jednoduchým názvem '''Taylor &amp;amp; Francis Online'''. Uživatelé na ní mají nyní k dispozici nabídku více než 1 000 titulů elektronických časopisů. Počty nabízených seriálů se navíc každoročně poměrně výrazně navyšují.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.tandf.co.uk/journals/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sage ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:sagejournals.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V nabídce elektronických časopisů vydavatelství '''Sage''' se objevují tituly z oblasti obchodu, humanitních a sociální věd, techniky a medicíny. Celkově tvoří kolekci zhruba 520 periodik. Na internetových stránkách producenta je možné hledání v titulech i fulltextové vyhledávání v článcích. Retrospektiva nabízených časopisů je velmi různorodá, u některých titulů sahá až do 20. let minulého století. Seriály jsou rozděleny do deseti tematických kolekcí, přičemž nejoceňovanějšími jsou časopisy pro společenské vědy a marketing. Firma má svou centrálu v USA, ale pro lepší servis a komunikaci se zákazníky má zastoupení také v Evropě, Asii a Africe. V roce 2010 představil Sage „platformu nové generace“, na kterou budou postupně přecházet všechny vydávané časopisy. Platforma je postavena na technologii '''Highwire Press 2.0 technology (H2O)'''. Kromě časopisů je Sage rovněž vydavatelem mnoha zejména společenskovědních knih a dvou velmi uznávaných bibliografických databází '''Communication Abstracts''' a '''Criminal Justice Abstracts''', které však nedávno odkoupila společnost EBSCO. Svoje zaměření na společenskovědní disciplíny potvrdil Sage také novou službou nazvanou [http://srmo.sagepub.com/ '''Sage Research Methods''']. Tento portál, který je dostupný pouze pro institucionální předplatitele, má sloužit jako informační zdroj pro rozličné metody výzkumu v sociálních a humanitních vědách. V polovině roku 2012 by pak měla být spuštěna nová služba [http://www.sagepub.com/knowledge.sp '''Sage Knowledge'''] představující digitální knihovnu pro oblast sociálních věd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://online.sagepub.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oxford Journals ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:oxfordjournals.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelství '''Oxford University Press (OUP)''' je v oblasti elektronických časopisů velmi aktivní. Kolekce 238 titulů je zaměřena převážně na humanitní obory, ve kterých patří mezi světovou špičku. Uživatel si může určit, zda si předplatí konkrétní titul nebo některou z předmětových kolekcí. Standardní retrospektiva titulů sahá do roku 1996. V případě zájmu o starší ročníky je nutno zaplatit si přístup do online archivů, což je ostatně naprosto standardní model téměř u všech vydavatelů. V poslední době se dostává do popředí iniciativa [http://www.oxfordjournals.org/oxfordopen/ '''Oxford Open'''], která se snaží o zpřístupňování některých článků na bezplatném principu. Alespoň částečně už bylo do tohoto projektu zapojeno 90 titulů časopisů vydávaných OUP. Celý systém funguje tak, že vydavatelství umožní na přání autora volný přístup k jeho článku. Samotný autor přitom musí uhradit některé poplatky spojené s publikováním jeho příspěvku. I přesto počet článků, které jsou zpřístupněny bezplatně, stále stoupá. Naprosto stejnou možnost nabízí svým autorům i celá řada dalších vydavatelství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.oxfordjournals.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cambridge Journals ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:cambridgejournals.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolekce časopisů '''Cambridge Journals''' je počinem vydavatelství '''Cambridge University Press (CUP)'''. V současnosti je v systému 280 titulů a dohromady více než půl milionu článků. Tematicky pokrývají nabízené časopisy téměř všechny vědecké obory. Retrospektiva při aktuálním předplatném činí pouze jeden rok. Výhodou však je, že přístup do elektronického obsahu předplaceného ročníku uživateli zůstává i po ukončení smlouvy (u jiných vydavatelů mohou být licenční podmínky řešeny jinak). Přístup je možno sjednat jak do jednotlivých časopisů, tak do několika předmětových kolekcí. I zde se projevuje nový fenomén open access, takže některé materiály jsou volně přístupné. Velmi aktivní je vydavatelství rovněž v otázce šíření informací do zemí rozvojového světa, kde se stalo součástí hned několika podobně laděných iniciativ.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://journals.cambridge.org/action/login&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Emerald ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:emerald1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelství '''Emerald''' bylo založeno v roce 1967. V jeho nabídce upoutá pozornost několik klíčových titulů elektronických časopisů pro oblast ekonomie. Z tematického hlediska převažují obory ekonomie, obchodu, marketingu a managementu, ale také problematika knihovnictví a informační vědy, pro kterou nacházíme v rámci vydávaných publikací řadu velmi dobrých zdrojů. Seriály jsou dostupné v internetovém rozhraní '''Emeraldinsight''' striktně na komerční bázi. Vydavatelství má své zastoupení také v České republice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.emeraldinsight.com/Insight/menuNavigation.do?hdAction=InsightHome&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oborově zaměřená vydavatelství ==&lt;br /&gt;
Kromě výše zmíněných velkých producentů elektronických časopisů, kteří se zaměřují na vydávání titulů pro více vědeckých disciplín, existují také specializovaná vydavatelství. V této práci pochopitelně nelze uvést jejich kompletní výčet, ale je na místě zmínit taková vydavatelství, jejichž časopisy dosahují vynikající úrovně. [http://www.lww.com/webapp/wcs/stores/servlet/topCategories_11851_-1_12551 '''Lippincott Williams &amp;amp; Wilkins'''] je producentem řady mimořádně kvalitních titulů pro oblast medicínských věd. Vydavatelství je nyní vlastněno skupinou Wolters Kluwer a jeho časopisy dosahují každoročně obrovské citovanosti. Ceněné časopisy pro široké spektrum lékařských oborů poskytují také vydavatelství [http://group.bmj.com/products/journals/ '''BMJ Group'''] a [http://www.karger.com/ '''Karger''']. Nepoměrně menším producentem, který ovšem rovněž zpřístupňuje uznávané lékařské elektronické seriály (a několik zajímavých chemických časopisů), je německé vydavatelství [https://www.thieme-connect.com/ejournals/home.html '''Thieme''']. Jeho nabídka čítá zhruba 130 titulů. V oblasti přírodních věd pak nepochybně nelze opomenout vydavatelství [http://www.nature.com/index.html '''Nature Publishing Group'''], jehož vlajkovou lodí je prestižní časopis '''Nature'''. Velmi často se do role vůdčích producentů staví oborově zaměřené instituce. Impact faktory takovýchto žurnálů pak nezřídka výrazně převyšují konkurenční tituly. Špičkami ve vydávání časopisů pro své vědecké disciplíny jsou například:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Psychological Association - http://www.apa.org/journals/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Marketing Association - http://www.marketingpower.com/Pages/default.aspx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Royal Society of Chemistry - http://www.rsc.org/Publishing/Journals/Index.asp&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Chemical Society - http://pubs.acs.org/about.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institute of Physics - http://www.iop.org/EJ/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Institute of Physics - http://journals.aip.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Physical Society - http://publish.aps.org/about &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samozřejmě by se dala vyjmenovat ještě řada dalších institucí podobného typu, nicméně pro účely této publikace je uvedený výčet více než dostačující. O tom, že oborové instituce jakožto vydavatelé odborných časopisů hrají klíčovou roli, svědčí následující graf, který porovnává průměrnou výši impact factorů pro seriály z oblasti chemie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Registry volně dostupných elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
Počet seriálů v elektronické podobě i nadále radikálně roste. Nejedná se přitom pouze o tituly placené, ale o stále více časopisů s volným přístupem. Za účelem jejich registrace a umožnění snadnějšího přístupu do jejich obsahů proto vzniká řada projektů. Tyto služby nepřinášejí uživateli tak široké množství informací o titulech časopisů jako specializované databáze pro registraci seriálů, nýbrž mají spíše sumarizační funkci a primárně poskytují především informace o elektronickém umístění daného titulu. Kromě systémů univerzálních, které se snaží postihovat všechny volně dostupné elektronické časopisy, fungují rovněž služby registrující volně dostupné zdroje jen pro určitou geografickou oblast. Například systém [http://www.scielo.org/php/index.php '''SCIELO'''] obsahuje španělsky psané časopisy. Vznikají také registry žurnálů pro konkrétní vědecké obory. Jako příklady služeb, které plní tuto funkci, nám mohou posloužit iniciativy '''PubMedCentral''' (je zároveň i otevřeným archivem) nebo [http://www.freemedicaljournals.com/ '''Free Medical Journals'''] pro oblast medicíny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EZB ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ezb.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt Elektronická knihovna časopisů '''(Elektronische Zeitschriftenbibliothek, EZB)''' spravuje Univerzitní knihovna v německém Regensburgu. Systém obsahuje tituly časopisů z celého světa, dohromady cca 60 000 seriálů. Do projektu je zapojeno více než 580 institucí z celé Evropy včetně několika knihoven z České republiky. Elektronické časopisy jsou v EZB rozděleny do tří kategorií. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Volně  dostupné  časopisy (označeny zeleným kolečkem), které  jsou  zdarma  k  dispozici  na  internetu.  Každému  uživateli je umožněn přístup k plným textům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Plný text je dostupný jenom pro uživatele dané instituce (knihovny, případně univerzity) na základě předplatného (označeno žlutým kolečkem).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup k plným textům není povolen, daná instituce nemá časopis předplacený (označeno červeným kolečkem). Většinou je zdarma přístupný alespoň obsah a případně také abstrakty časopisů na stránce vydavatele [TRENKLEROVÁ, 2002].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro čtenáře jsou pochopitelně zajímavé především první dvě kategorie. Běžný uživatel internetu tak v rámci kolekce volně dostupných titulů získává informace o velké množině informačních zdrojů, které jsou k dispozici zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránky systému: http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== DOAJ ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:doaj.jpg|130 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Directory of Open Access Journals (DOAJ)''' je z obsahového hlediska mnohem menším projektem než EZB. V tomto případě však dochází k registraci výhradně volně dostupných seriálů, proto je jejich počet v systému nižší. V současnosti je zahrnuto téměř 8 000 titulů, z nichž prohledatelných i na úrovni článků je 3 800. Kromě snadného vyhledávání má uživatel možnost listovat v titulech seřazených do tematických kolekcí. Celý projekt zajišťuje '''knihovna švédské univerzity v Lundu (Lund University Libraries)'''. V roce 2012 pak vznikl partnerský projekt '''Directory of Open Access Books (BOAJ)''', o němž bude podrobněji pojednáno v jiné kapitole této práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránky systému: http://www.doaj.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Archivace a ochrana elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
V období, kdy periodika vycházela pouze v tištěné podobě, plnily knihovny nejen funkci prostředníka, který tyto časopisy nabízel svým uživatelům, ale také funkci archivní. Všechna zakoupená čísla byla fyzicky umístěna v prostorách knihovny a při náležité péči bylo zajištěno jejich uchování pro další generace. Nyní však nastala éra, kdy se časopisy téměř bez výjimky přesunuly na elektronické platformy a předplácení tištěných verzí je na strmém ústupu. Následný problém tkví v tom, že instituce sice mají zajištěn přístup k časopisům v elektronické formě, ale ty se nacházejí výhradně na serverech vydavatelů či poskytovatelů. Resultuje z toho jednoznačná otázka, co se stane v případě, když vydavatelství například zanikne, změní licenční politiku a přestane nabízet přístup ke starším číslům periodik v elektronické podobě nebo mu z důvodu nenadálé katastrofy přestanou fungovat servery a přístup k jeho obsahům nebude možný. Jakým způsobem je proti takovýmto eventualitám knihovna pojištěna? A jak bude zaručeno, že v případě takových scénářů nezmizí obsahy elektronických časopisů ze světa úplně? Závažnost nastíněných otázek si producenti informačních služeb, ale i například světové národní knihovny dobře uvědomují a stejně jako v otázkách archivace webu (více v kapitole 21.7) spatřují světlo světa iniciativy, které se snaží daný problém efektivně řešit. Projekty zajišťující ochranu a dlouhodobou archivaci elektronických časopisů vznikají jak na úrovni národních knihoven či univerzitních konsorcií, tak i za pomoci subjektů ze soukromé sféry. Někdy se může jednat o součásti daleko větších systémů (například právě iniciativ zabývajících se širokou archivací webu). V závislosti na typu archivu do nich mohou přispívat samotné knihovny, klíčové je zde ale především zapojení vydavatelů elektronických časopisů, protože ti musí ukládání svých titulů do archivů podporovat. Výhodou některých takovýchto služeb je také to, že poskytují knihovnám přístup k archivním číslům elektronickým časopisů i poté, co knihovna zrušila jejich předplatné. Eliminuje se tak nejednotná politika, kterou v tomto směru vydavatelé zastávají. Zde je nutno uvést nejpodstatnější digitální archivy pro elektronické časopisy:&lt;br /&gt;
== Portico ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:portico2.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Portico''' je zřejmě nejdynamičtěji se rozvíjející iniciativou v této sféře. Jedná se o tzv. '''„dark archive“''' neboli tmavý archiv, což znamená, že knihovnám, které si jeho služby předplatí, zpřístupňuje archivované dokumenty až v okamžiku, kdy standardně nejsou dostupné. To nastává v situaci, kdy vydavatel z jakéhokoliv důvodu přestane zpřístupňovat předplacené elektronické časopisy na svých platformách. Nespornou výhodou Portica je maximální participace významných vydavatelství. V rámci služby je nyní archivováno na 14 000 titulů elektronických časopisů a více než 130 000 titulů elektronických knih. Pro knihovny se jedná o placenou službu, přičemž cena je odvozena od ročních výdajů knihovny na elektronické zdroje. Producentem systému je nezisková organizace ITHACA, která mimo jiné provozuje i službu JSTOR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.portico.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== LOCKSS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:locks.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Iniciativa '''LOCKSS (Lots Of Copies Keep Stuff Safe)''' vznikla na '''Stanford University,''' ale účastní se jí celá řada knihoven z různých kontinentů. V rámci LOCKSS byl vyvinut speciální software pro účinnou archivaci. Aktivní role je vyžadována u zapojených knihoven, které disponují tzv. LOCKSS boxy pro ukládání dat. Kromě knihoven se projektu účastní zhruba 510 vydavatelů. Iniciativa byla založena už v roce 1998 a za čtrnáct let svého fungování si vydobyla značné uznání a respekt. K dispozici je i kooperace s linkovací službou SFX.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.lockss.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CLOCKSS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:clocks1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CLOCKSS (Controled LOCKSS)''' je systém založený na bázi technologie LOCKSS. Představuje globální „dark archive“, který je podporován řadou velkých vydavatelství. Jeho správu má na starosti stejnojmenná nezisková organizace a do ostrého provozu byl spuštěn v roce 2009. Mezi nevýhody této služby patří to, že nepodporuje přístup k archivním číslům časopisů, u nichž participující knihovny zrušily předplatné. Přístup k obsahům je tam možný pouze v situaci, kdy periodika už nejsou dostupná na platformách vydavatelů. Zatím se tak stalo pouze v několika málo případech [MORROW, 2008]. Takto nízký počet není příliš udivující s přihlédnutím k faktu, že do projektu jsou zapojena téměř výhradně tradiční velká vydavatelství, u nichž je riziko zániku či ztráty dat velmi nízké. CLOCKSS je placená služba. Zajímavostí je, že u některých zaniklých časopisů zpřístupňuje CLOCKSS jejich obsahy ve zcela volném režimu, tedy nikoliv pouze pro participující organizace, nýbrž zdarma pro celý internet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.clockss.org/clockss/Home&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== e-Depot ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:edepot.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi další služby, které archivují také elektronické časopisy, patří velké projekty s národní či mezinárodní působností. Velmi ceněnou službou je v této oblasti '''e-Depot''', což je archiv provozovaný '''National Library of the Netherlands'''. Kromě elektronických časopisů obsahuje služba řadu dalších materiálů z repozitářů a digitálních sbírek především univerzitních knihoven. Služba byla původně zaměřena na domovské Nizozemsko, avšak v poslední době dochází díky spolupráci se společností Elsevier k rozšíření informačního obsahu i o další geografické oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.kb.nl/hrd/dd/index-en.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký projekt v oblasti prezervace digitálních dokumentů vyvíjí i '''British Library''' (http://www.bl.uk/eresources/jnls/ejournals.html). Archivace elektronických časopisů probíhá také v rámci rozsáhlého projektu '''OCLC Electronic Collection Online''' (http://www.oclc.org/electroniccollections/), kde jsou periodika pouze jedním z mnoha archivovaných typů dokumentů. Za zmínku nepochybně stojí také digitální archiv '''HathiTrust''' (http://www.hathitrust.org/), do něhož přispívá řada prestižních amerických univerzit. Zapojené instituce zde sdílejí svoje digitální kolekce v bezpečném archivu, čímž mimo jiné zajišťují efektivní uchování svých elektronických časopisů. Vyhledávací rozhraní systému je volně dostupné, avšak k licencovanému obsahu mají přístup pouze uživatelé z participujících univerzit. Služba však může být zajímavá i pro neregistrovaného zájemce, neboť řada materiálů je po vypršení autorských práv k dispozici bezplatně. Následující tabulka srovnává práva uživatelů jednotlivých služeb při čtyřech modelových situacích. Tři z testovaných služeb zpřístupní svým klientům archivovaný obsah za všech okolností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== PEPRS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:peprs.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt '''PEPRS (Piloting an E-journals Preservation Registry Service)''' přistupuje k problematice uchovávání elektronických časopisů z poněkud jiné perspektivy. Jedná se totiž o databázi časopisů, kde lze u každého vyhledaného titulu ověřit, ve kterých archivech jsou jeho čísla uložena. Projekt koordinuje organizace '''EDINA''' (http://edina.ac.uk/) a na jeho úspěšné realizaci se výrazně podílí také '''Mezinárodní agentura ISSN'''. Z archivů se do projektu zapojily Portico, LOCKSS, CLOCKSS, e-Depot a British Library e-Journal Digital Archive. Systém je připravován od roku 2008 a v říjnu 2010 byla spuštěna první beta verze vyhledávače elektronických časopisů. V průběhu roku 2011 pak byla platforma přejmenována na '''The Keepers Registry''' (http://thekeepers.org/thekeepers/keepers.asp) a uživatelům je k dispozici zcela zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://edina.ac.uk/projects/peprs/index.html&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bsciverse.jpg|Schéma zdrojů zahrnutých do platformy SciVerse Hub. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bspringerlink.jpg|Vývoj stažených plných textů v letech 2005-2011 u elektronických časopisů a elektronických knih na platformě SpringerLink. Převzato z dokumentace k systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bwiley.jpg|Zobrazení časopisu na nové platformě Wiley Online Library. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bemerald.jpg|Vývoj počtu stažených plných textů vydavatelství Emerald. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:baverage.jpg|Průměrná hodnota impact factoru za rok 2009 u časopisů pro oblast chemie u jednotlivých vydavatelů. Převzato ze stránek Royal Society of Chemistry.&lt;br /&gt;
Soubor:bezb.jpg|Část časopisů pro oblast geografie v systému EZB. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bportico.jpg|Vývoj počtu titulů archivovaných elektronických časopisů ve službě Portico. Převzato z dokumentace služby.&lt;br /&gt;
Soubor:ruzovatab.jpg|Srovnání služeb jednotlivých archivů pro zpřístupnění digitálního obsahu při čtyřech modelových situacích [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura MORROW, 2008]].&lt;br /&gt;
Soubor:bpeprs.jpg|Záznam o archivovaném časopise v systému PEPRS na platformě The Keepers Registry. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&amp;diff=38186</id>
		<title>Elektronické časopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&amp;diff=38186"/>
		<updated>2013-11-16T16:17:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* DOAJ */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozmach elektronického publikování výrazným způsobem ovlivnil přístup k celé řadě informačních zdrojů. Exemplárním příkladem změny ve strategii rozšiřování informačních obsahů jsou seriály. Přechod prestižních časopisů do elektronických platforem znamenal výrazný posun v celé architektuře informačního průmyslu. Články jsou i nadále nejvýraznějším zdrojem vědeckého poznání a pro databáze a služby, které nabízejí uživatelům bibliografické záznamy, znamená jejich dostupnost v elektronické podobě zcela nové možnosti. V následnosti pak dochází k rozvoji plnotextových databází a služeb elektronického dodávání dokumentů. Časopisy vycházely po dlouhá léta v tištěné podobě. V 90. letech minulého století však nastal dynamický rozvoj internetu, čehož vydavatelé vědeckých časopisů rychle využili a začali své produkty nabízet i v elektronických verzích [ŠŤASTNÁ, 2002a]. Dnes se již najde pouze minimum prestižních seriálů, které dosud vycházejí výhradně v tištěné formě. Uvádí se, že 95 % impaktovaných žurnálů má elektronickou podobu. Drtivá většina časopisů přešla do elektronické formy, a to ze zcela pochopitelných důvodů. Vydavatelé oslovili mnohem větší množství potencionálních uživatelů. Zatímco v tištěné podobě je možný přístup pouze k celým číslům časopisů, na digitální bázi je možno kupovat i jednotlivé články. Elektronická rozhraní vydavatelů nabízejí velmi pohodlné vyhledávací možnosti nejen v rámci jednotlivých titulů časopisů, ale i v celých tematických kolekcích. V elektronických verzích existují navíc hypertextová propojení, kvalitní vymezení citačních vztahů a další možnosti spojené s vývojem moderní techniky. Elektronické seriály tak získaly velkou popularitu a vysoké množství uživatelů. Přístup do elektronických časopisů je z finančního hlediska poměrně nákladnou záležitostí. Drahé jsou už jednotlivé tituly časopisů, u kolekcí je potom cena ještě vyšší. Vydavatelé řeší tuto problematiku pomocí cenově zvýhodněných tematických balíčků seriálů, vznikají také četná konsorcia, která mají poté přístup k elektronickým časopisům za nižší finanční částky [ŠŤASTNÁ, 2002b]. Problém ovšem představuje fakt, že v rámci kolekcí elektronických časopisů jsou instituce nuceny nakupovat mnohdy i tituly, do nichž přístup nepotřebují a v případě individuálního předplatného by si časopis v žádném případě neobjednali. Vyhledávání v kolekcích časopisů   a článků v nich obsažených bývá zpravidla možné bezplatně, stejně jako přístup k abstraktům jednotlivých článků. Jejich plné texty jsou již pochopitelně zpoplatněny. Významným zprostředkovatelem přístupu do zahraničních elektronických časopisů je v České republice firma Suweco. V rámci ČR fungují národní konsorcia na přístupy do kolekcí několika nejvýznamnějších světových vydavatelství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produkce elektronických časopisů se dá rozdělit na dvě základní skupiny. V prvním případě se jedná o tematicky zaměřené vydavatele, kteří se specializují na svůj obor činnosti. Často je představují velké oborové instituce. Na druhé straně existují velcí vydavatelé, jejichž časopisy často tvoří multidisciplinární kolekce. Někdy se může jednat o nakladatelství původně vysokoškolská (např. '''Oxford University Press'''). Kvalitní tituly časopisů jsou obvykle dostupné na komerční bázi na stránkách vydavatelů. Kromě placených titulů existuje také řada volně dostupných elektronických seriálů, které však často postrádají potřebnou odbornost. V rámci internetu fungují i služby, které sumarizují tyto bezplatně dostupné zdroje a přinášejí odkazy na jejich webové stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Významná vydavatelství elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Elsevier ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:elsevier.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství '''Elsevier''' je jeden z gigantů na světovém informačním trhu, a to nejen díky produkci kvalitních vědeckých elektronických časopisů. Rozhraní '''ScienceDirect''' je platformou, která slouží pro pohodné zpřístupnění seriálů v elektronické formě. K dispozici je více než 2 500 titulů časopisů a přes 11,3 milionů jednotlivých článků. Uživatel má možnost vyhledávání jak v časopisech, tak v databázi článků. Tituly jsou přehledně seřazeny do tematických kolekcí, takže je možné v nich listovat. Platforma ScienceDirect slouží také jako rezervoár plných textů pro řadu bibliografických databází, které společnost Elsevier produkuje (např. Scopus, Embase atd.). Drtivá většina obsažených časopisů je dostupná placenou formou, přičemž uživatel může mít přístupy  do jednotlivých titulů seriálů, tematických kolekcí nebo si kupovat pouze samostatné články.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Platforma ScienceDirect nedávno oslavila jednu miliardu plných textů stažených uživateli. V rámci oslav tohoto milníku vydala firma Elsevier několik obrázků. Na jednom se uvádí, že jedna miliarda kapek vody naplní dva olympijské plavecké bazény. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.sciencedirect.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platforma SciVerse ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:sciverse.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V létě 2010 představil Elsevier novou centrální platformu '''SciVerse'''. Kromě toho, že se na ní podílejí nejznámější databáze společnosti Elsevier Scopus a ScienceDirect, je k dispozici také integrované rozhraní '''SciVerse Hub''', které spojuje informační obsahy několika významných služeb zmiňovaného vydavatelství. Konkrétně se jedná o Scopus, ScienceDirect, Scirus a SciTopics. SciVerse Hub tak představuje centrální bod, který poskytuje komplexní výsledky vyhledávání ze všech uvedených databází a přinese řadu vylepšených funkcí. Po fázi testování v beta verzi je už nyní platforma uvedena do ostrého provozu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.hub.sciverse.com/action/home/proceed&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Springer ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:springerlink.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Springer je původně německé vydavatelství, které má hlavní sídlo v Heidelbergu. Postupem času se z něho stala obrovská instituce s pobočkami po celém světě. Vedle vydávání časopisů se Springer v poslední době výrazně zaměřil na produkci a distribuci elektronických knih. V oblasti seriálů byl pro Springer velmi důležitý rok 2004, kdy společnost získala konkurenční firmu '''Kluwer''' i s její obsáhlou kolekcí elektronických periodik. Přístup k časopisům je realizován v rámci platformy '''SpringerLink'''. Od léta 2010 je k dispozici její nová verze s rozšířenými funkcemi a atraktivnějším designem. Uživatel má možnost vyhledávání v obsazích více než 2.765 titulů. Tematicky jsou nabízené časopisy zaměřeny spíše na technické obory a matematiku, avšak dá se říci, že alespoň minoritně jsou zastoupeny všechny obory. Marketingová politika společnosti při prodeji produktů je podobná jako u předchozího vydavatele, zajímavostí je, že první čísla v roce jsou u všech titulů vždy dostupná zdarma. Také Springer se zařadil po bok vydavatelství reflektujících na vzestup publikovaných materiálů v režimu open access. Kokrétně se tak stalo zveřejněním programu [http://www.springer.com/open+access/open+choice '''Springer Open Choice'''], který dává autorům možnost rozhodnout se, zda chtějí uhradit poplatky spojené s publikováním článku a zpřístupnit svoji práci volně. Služba [http://www.springeropen.com/ '''Springer Open'''] pak představuje platformu pro dokumenty, které jsou dostupné v modulu otevřeného přístupu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.springerlink.com/home/main.mpx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== John Wiley &amp;amp; Sons ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:wiley.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost '''John Wiley &amp;amp; Sons''' vydává časopisy z různých vědeckých odvětví. Dobře známé rozhraní '''InterScience''', které produkované tituly zpřístupňovalo, nahradila v srpnu 2010 nová platforma '''Wiley Online Library'''. Ta poskytuje nejen vědecké seriály, ale také elektronické knihy, referenční příručky a další hodnotný informační materiál. Řada nabízených periodik vycházela v tištěné formě už od 18. století a vydavatelství retrospektivně doplňuje plné texty článků i z archivních čísel. Velmi zajímavou službou je poskytování bibliografických záznamů nabízených dokumentů ve formátu MARC21. V roce 2006 Wiley ovládl jednoho ze svých přímých konkurentů na informačním trhu – vydavatelství '''Blackwell'''. Tím byla značně rozšířena a zkvalitněna doposud nepříliš početná kolekce seriálů pro společenské a humanitní obory. Spolu s nově získanými časopisy od společnosti Blackwell obsahuje nyní platforma Wiley Online Library více než 1 500 elektronických seriálů. Pozornost je pochopitelně věnována i fenoménu open access, kde mají autoři možnost zpřístupnit za úhradu své články uživatelům volně při využití programu [http://authorservices.wiley.com/bauthor/onlineopen.asp '''OnlineOpen''']. Společnost navíc na svých stránkách nabízí tipy na instituce, které mohou autorům na úhradu těchto článků přispět. Elektronické časopisy od společnosti John Wiley &amp;amp; Sons tvoří jednu z kolekcí, které jsou v ČR přístupné v rámci národní licence.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://onlinelibrary.wiley.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Taylor &amp;amp; Francis ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:taylorfrancis.png|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Taylor &amp;amp; Francis''' je dynamickou společností působící na informačním trhu jako komplexní vydavatelská firma. Předmětem její činnosti jsou   jak tištěné, tak elektronické dokumenty. Portfolio informačních produktů se průběžně navyšovalo, když se součástí společnosti stávala řada dílčích vydavatelství (např. Routledge, CRC, Psychology Press atd.). Přístupy do jednotlivých časopisů jsou pochopitelně placenou záležitostí, ale vydavatelství chce jít do budoucna stále více směrem k otevřenému přístupu a zpřístupňovat více materiálů volně. Pozornost si vysloužily také tematické skupiny časopisů nazvané v podání Taylor &amp;amp; Francis arénami (např. Chemistry Arena, Education Arena atd.). Takovéto členění by samozřejmě mělo napomoci, aby si každý předplatitel vybral optimální kolekci dle svého zaměření. Zároveň    už není využívána dobře známá platforma '''Informaworld''', na které byly časopisy vydavatelství tradičně zpřístupňovány. V roce 2011 totiž byla představena nová platforma s jednoduchým názvem '''Taylor &amp;amp; Francis Online'''. Uživatelé na ní mají nyní k dispozici nabídku více než 1 000 titulů elektronických časopisů. Počty nabízených seriálů se navíc každoročně poměrně výrazně navyšují.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.tandf.co.uk/journals/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sage ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:sagejournals.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V nabídce elektronických časopisů vydavatelství '''Sage''' se objevují tituly z oblasti obchodu, humanitních a sociální věd, techniky a medicíny. Celkově tvoří kolekci zhruba 520 periodik. Na internetových stránkách producenta je možné hledání v titulech i fulltextové vyhledávání v článcích. Retrospektiva nabízených časopisů je velmi různorodá, u některých titulů sahá až do 20. let minulého století. Seriály jsou rozděleny do deseti tematických kolekcí, přičemž nejoceňovanějšími jsou časopisy pro společenské vědy a marketing. Firma má svou centrálu v USA, ale pro lepší servis a komunikaci se zákazníky má zastoupení také v Evropě, Asii a Africe. V roce 2010 představil Sage „platformu nové generace“, na kterou budou postupně přecházet všechny vydávané časopisy. Platforma je postavena na technologii '''Highwire Press 2.0 technology (H2O)'''. Kromě časopisů je Sage rovněž vydavatelem mnoha zejména společenskovědních knih a dvou velmi uznávaných bibliografických databází '''Communication Abstracts''' a '''Criminal Justice Abstracts''', které však nedávno odkoupila společnost EBSCO. Svoje zaměření na společenskovědní disciplíny potvrdil Sage také novou službou nazvanou [http://srmo.sagepub.com/ '''Sage Research Methods''']. Tento portál, který je dostupný pouze pro institucionální předplatitele, má sloužit jako informační zdroj pro rozličné metody výzkumu v sociálních a humanitních vědách. V polovině roku 2012 by pak měla být spuštěna nová služba [http://www.sagepub.com/knowledge.sp '''Sage Knowledge'''] představující digitální knihovnu pro oblast sociálních věd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://online.sagepub.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oxford Journals ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:oxfordjournals.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelství '''Oxford University Press (OUP)''' je v oblasti elektronických časopisů velmi aktivní. Kolekce 238 titulů je zaměřena převážně na humanitní obory, ve kterých patří mezi světovou špičku. Uživatel si může určit, zda si předplatí konkrétní titul nebo některou z předmětových kolekcí. Standardní retrospektiva titulů sahá do roku 1996. V případě zájmu o starší ročníky je nutno zaplatit si přístup do online archivů, což je ostatně naprosto standardní model téměř u všech vydavatelů. V poslední době se dostává do popředí iniciativa [http://www.oxfordjournals.org/oxfordopen/ '''Oxford Open'''], která se snaží o zpřístupňování některých článků na bezplatném principu. Alespoň částečně už bylo do tohoto projektu zapojeno 90 titulů časopisů vydávaných OUP. Celý systém funguje tak, že vydavatelství umožní na přání autora volný přístup k jeho článku. Samotný autor přitom musí uhradit některé poplatky spojené s publikováním jeho příspěvku. I přesto počet článků, které jsou zpřístupněny bezplatně, stále stoupá. Naprosto stejnou možnost nabízí svým autorům i celá řada dalších vydavatelství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.oxfordjournals.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cambridge Journals ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:cambridgejournals.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolekce časopisů '''Cambridge Journals''' je počinem vydavatelství '''Cambridge University Press (CUP)'''. V současnosti je v systému 280 titulů a dohromady více než půl milionu článků. Tematicky pokrývají nabízené časopisy téměř všechny vědecké obory. Retrospektiva při aktuálním předplatném činí pouze jeden rok. Výhodou však je, že přístup do elektronického obsahu předplaceného ročníku uživateli zůstává i po ukončení smlouvy (u jiných vydavatelů mohou být licenční podmínky řešeny jinak). Přístup je možno sjednat jak do jednotlivých časopisů, tak do několika předmětových kolekcí. I zde se projevuje nový fenomén open access, takže některé materiály jsou volně přístupné. Velmi aktivní je vydavatelství rovněž v otázce šíření informací do zemí rozvojového světa, kde se stalo součástí hned několika podobně laděných iniciativ.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://journals.cambridge.org/action/login&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Emerald ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:emerald1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelství '''Emerald''' bylo založeno v roce 1967. V jeho nabídce upoutá pozornost několik klíčových titulů elektronických časopisů pro oblast ekonomie. Z tematického hlediska převažují obory ekonomie, obchodu, marketingu a managementu, ale také problematika knihovnictví a informační vědy, pro kterou nacházíme v rámci vydávaných publikací řadu velmi dobrých zdrojů. Seriály jsou dostupné v internetovém rozhraní '''Emeraldinsight''' striktně na komerční bázi. Vydavatelství má své zastoupení také v České republice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.emeraldinsight.com/Insight/menuNavigation.do?hdAction=InsightHome&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oborově zaměřená vydavatelství ==&lt;br /&gt;
Kromě výše zmíněných velkých producentů elektronických časopisů, kteří se zaměřují na vydávání titulů pro více vědeckých disciplín, existují také specializovaná vydavatelství. V této práci pochopitelně nelze uvést jejich kompletní výčet, ale je na místě zmínit taková vydavatelství, jejichž časopisy dosahují vynikající úrovně. [http://www.lww.com/webapp/wcs/stores/servlet/topCategories_11851_-1_12551 '''Lippincott Williams &amp;amp; Wilkins'''] je producentem řady mimořádně kvalitních titulů pro oblast medicínských věd. Vydavatelství je nyní vlastněno skupinou Wolters Kluwer a jeho časopisy dosahují každoročně obrovské citovanosti. Ceněné časopisy pro široké spektrum lékařských oborů poskytují také vydavatelství [http://group.bmj.com/products/journals/ '''BMJ Group'''] a [http://www.karger.com/ '''Karger''']. Nepoměrně menším producentem, který ovšem rovněž zpřístupňuje uznávané lékařské elektronické seriály (a několik zajímavých chemických časopisů), je německé vydavatelství [https://www.thieme-connect.com/ejournals/home.html '''Thieme''']. Jeho nabídka čítá zhruba 130 titulů. V oblasti přírodních věd pak nepochybně nelze opomenout vydavatelství [http://www.nature.com/index.html '''Nature Publishing Group'''], jehož vlajkovou lodí je prestižní časopis '''Nature'''. Velmi často se do role vůdčích producentů staví oborově zaměřené instituce. Impact faktory takovýchto žurnálů pak nezřídka výrazně převyšují konkurenční tituly. Špičkami ve vydávání časopisů pro své vědecké disciplíny jsou například:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Psychological Association - http://www.apa.org/journals/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Marketing Association - http://www.marketingpower.com/Pages/default.aspx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Royal Society of Chemistry - http://www.rsc.org/Publishing/Journals/Index.asp&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Chemical Society - http://pubs.acs.org/about.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institute of Physics - http://www.iop.org/EJ/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Institute of Physics - http://journals.aip.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Physical Society - http://publish.aps.org/about &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samozřejmě by se dala vyjmenovat ještě řada dalších institucí podobného typu, nicméně pro účely této publikace je uvedený výčet více než dostačující. O tom, že oborové instituce jakožto vydavatelé odborných časopisů hrají klíčovou roli, svědčí následující graf, který porovnává průměrnou výši impact factorů pro seriály z oblasti chemie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Registry volně dostupných elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
Počet seriálů v elektronické podobě i nadále radikálně roste. Nejedná se přitom pouze o tituly placené, ale o stále více časopisů s volným přístupem. Za účelem jejich registrace a umožnění snadnějšího přístupu do jejich obsahů proto vzniká řada projektů. Tyto služby nepřinášejí uživateli tak široké množství informací o titulech časopisů jako specializované databáze pro registraci seriálů, nýbrž mají spíše sumarizační funkci a primárně poskytují především informace o elektronickém umístění daného titulu. Kromě systémů univerzálních, které se snaží postihovat všechny volně dostupné elektronické časopisy, fungují rovněž služby registrující volně dostupné zdroje jen pro určitou geografickou oblast. Například systém [http://www.scielo.org/php/index.php '''SCIELO'''] obsahuje španělsky psané časopisy. Vznikají také registry žurnálů pro konkrétní vědecké obory. Jako příklady služeb, které plní tuto funkci, nám mohou posloužit iniciativy '''PubMedCentral''' (je zároveň i otevřeným archivem) nebo [http://www.freemedicaljournals.com/ '''Free Medical Journals'''] pro oblast medicíny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EZB ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ezb.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt Elektronická knihovna časopisů '''(Elektronische Zeitschriftenbibliothek, EZB)''' spravuje Univerzitní knihovna v německém Regensburgu. Systém obsahuje tituly časopisů z celého světa, dohromady cca 60 000 seriálů. Do projektu je zapojeno více než 580 institucí z celé Evropy včetně několika knihoven z České republiky. Elektronické časopisy jsou v EZB rozděleny do tří kategorií. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Volně  dostupné  časopisy (označeny zeleným kolečkem), které  jsou  zdarma  k  dispozici  na  internetu.  Každému  uživateli je umožněn přístup k plným textům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Plný text je dostupný jenom pro uživatele dané instituce (knihovny, případně univerzity) na základě předplatného (označeno žlutým kolečkem).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup k plným textům není povolen, daná instituce nemá časopis předplacený (označeno červeným kolečkem). Většinou je zdarma přístupný alespoň obsah a případně také abstrakty časopisů na stránce vydavatele [TRENKLEROVÁ, 2002].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro čtenáře jsou pochopitelně zajímavé především první dvě kategorie. Běžný uživatel internetu tak v rámci kolekce volně dostupných titulů získává informace o velké množině informačních zdrojů, které jsou k dispozici zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránky systému: http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== DOAJ ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:doaj.jpg|130 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Directory of Open Access Journals (DOAJ)''' je z obsahového hlediska mnohem menším projektem než EZB. V tomto případě však dochází k registraci výhradně volně dostupných seriálů, proto je jejich počet v systému nižší. V současnosti je zahrnuto téměř 8 000 titulů, z nichž prohledatelných i na úrovni článků je 3 800. Kromě snadného vyhledávání má uživatel možnost listovat v titulech seřazených do tematických kolekcí. Celý projekt zajišťuje '''knihovna švédské univerzity v Lundu (Lund University Libraries)'''. V roce 2012 pak vznikl partnerský projekt '''Directory of Open Access Books (BOAJ)''', o němž bude podrobněji pojednáno v jiné kapitole této práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránky systému: http://www.doaj.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Archivace a ochrana elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
V období, kdy periodika vycházela pouze v tištěné podobě, plnily knihovny nejen funkci prostředníka, který tyto časopisy nabízel svým uživatelům, ale také funkci archivní. Všechna zakoupená čísla byla fyzicky umístěna v prostorách knihovny a při náležité péči bylo zajištěno jejich uchování pro další generace. Nyní však nastala éra, kdy se časopisy téměř bez výjimky přesunuly na elektronické platformy a předplácení tištěných verzí je na strmém ústupu. Následný problém tkví v tom, že instituce sice mají zajištěn přístup k časopisům v elektronické formě, ale ty se nacházejí výhradně na serverech vydavatelů či poskytovatelů. Resultuje z toho jednoznačná otázka, co se stane v případě, když vydavatelství například zanikne, změní licenční politiku a přestane nabízet přístup ke starším číslům periodik v elektronické podobě nebo mu z důvodu nenadálé katastrofy přestanou fungovat servery a přístup k jeho obsahům nebude možný. Jakým způsobem je proti takovýmto eventualitám knihovna pojištěna? A jak bude zaručeno, že v případě takových scénářů nezmizí obsahy elektronických časopisů ze světa úplně? Závažnost nastíněných otázek si producenti informačních služeb, ale i například světové národní knihovny dobře uvědomují a stejně jako v otázkách archivace webu (více v kapitole 21.7) spatřují světlo světa iniciativy, které se snaží daný problém efektivně řešit. Projekty zajišťující ochranu a dlouhodobou archivaci elektronických časopisů vznikají jak na úrovni národních knihoven či univerzitních konsorcií, tak i za pomoci subjektů ze soukromé sféry. Někdy se může jednat o součásti daleko větších systémů (například právě iniciativ zabývajících se širokou archivací webu). V závislosti na typu archivu do nich mohou přispívat samotné knihovny, klíčové je zde ale především zapojení vydavatelů elektronických časopisů, protože ti musí ukládání svých titulů do archivů podporovat. Výhodou některých takovýchto služeb je také to, že poskytují knihovnám přístup k archivním číslům elektronickým časopisů i poté, co knihovna zrušila jejich předplatné. Eliminuje se tak nejednotná politika, kterou v tomto směru vydavatelé zastávají. Zde je nutno uvést nejpodstatnější digitální archivy pro elektronické časopisy:&lt;br /&gt;
== Portico ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:portico2.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Portico''' je zřejmě nejdynamičtěji se rozvíjející iniciativou v této sféře. Jedná se o tzv. '''„dark archive“''' neboli tmavý archiv, což znamená, že knihovnám, které si jeho služby předplatí, zpřístupňuje archivované dokumenty až v okamžiku, kdy standardně nejsou dostupné. To nastává v situaci, kdy vydavatel z jakéhokoliv důvodu přestane zpřístupňovat předplacené elektronické časopisy na svých platformách. Nespornou výhodou Portica je maximální participace významných vydavatelství. V rámci služby je nyní archivováno na 14.000 titulů elektronických časopisů a více než 130.000 titulů elektronických knih. Pro knihovny se jedná o placenou službu, přičemž cena je odvozena od ročních výdajů knihovny na elektronické zdroje. Producentem systému je nezisková organizace ITHACA, která mimo jiné provozuje i službu JSTOR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.portico.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== LOCKSS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:locks.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Iniciativa '''LOCKSS (Lots Of Copies Keep Stuff Safe)''' vznikla na '''Stanford University,''' ale účastní se jí celá řada knihoven z různých kontinentů. V rámci LOCKSS byl vyvinut speciální software pro účinnou archivaci. Aktivní role je vyžadována u zapojených knihoven, které disponují tzv. LOCKSS boxy pro ukládání dat. Kromě knihoven se projektu účastní zhruba 510 vydavatelů. Iniciativa byla založena už v roce 1998 a za čtrnáct let svého fungování si vydobyla značné uznání a respekt. K dispozici je i kooperace s linkovací službou SFX.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.lockss.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CLOCKSS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:clocks1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CLOCKSS (Controled LOCKSS)''' je systém založený na bázi technologie LOCKSS. Představuje globální „dark archive“, který je podporován řadou velkých vydavatelství. Jeho správu má na starosti stejnojmenná nezisková organizace a do ostrého provozu byl spuštěn v roce 2009. Mezi nevýhody této služby patří to, že nepodporuje přístup k archivním číslům časopisů, u nichž participující knihovny zrušily předplatné. Přístup k obsahům je tam možný pouze v situaci, kdy periodika už nejsou dostupná na platformách vydavatelů. Zatím se tak stalo pouze v několika málo případech [MORROW, 2008]. Takto nízký počet není příliš udivující s přihlédnutím k faktu, že do projektu jsou zapojena téměř výhradně tradiční velká vydavatelství, u nichž je riziko zániku či ztráty dat velmi nízké. CLOCKSS je placená služba. Zajímavostí je, že u některých zaniklých časopisů zpřístupňuje CLOCKSS jejich obsahy ve zcela volném režimu, tedy nikoliv pouze pro participující organizace, nýbrž zdarma pro celý internet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.clockss.org/clockss/Home&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== e-Depot ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:edepot.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi další služby, které archivují také elektronické časopisy, patří velké projekty s národní či mezinárodní působností. Velmi ceněnou službou je v této oblasti '''e-Depot''', což je archiv provozovaný '''National Library of the Netherlands'''. Kromě elektronických časopisů obsahuje služba řadu dalších materiálů z repozitářů a digitálních sbírek především univerzitních knihoven. Služba byla původně zaměřena na domovské Nizozemsko, avšak v poslední době dochází díky spolupráci se společností Elsevier k rozšíření informačního obsahu i o další geografické oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.kb.nl/hrd/dd/index-en.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký projekt v oblasti prezervace digitálních dokumentů vyvíjí i '''British Library''' (http://www.bl.uk/eresources/jnls/ejournals.html). Archivace elektronických časopisů probíhá také v rámci rozsáhlého projektu '''OCLC Electronic Collection Online''' (http://www.oclc.org/electroniccollections/), kde jsou periodika pouze jedním z mnoha archivovaných typů dokumentů. Za zmínku nepochybně stojí také digitální archiv '''HathiTrust''' (http://www.hathitrust.org/), do něhož přispívá řada prestižních amerických univerzit. Zapojené instituce zde sdílejí svoje digitální kolekce v bezpečném archivu, čímž mimo jiné zajišťují efektivní uchování svých elektronických časopisů. Vyhledávací rozhraní systému je volně dostupné, avšak k licencovanému obsahu mají přístup pouze uživatelé z participujících univerzit. Služba však může být zajímavá i pro neregistrovaného zájemce, neboť řada materiálů je po vypršení autorských práv k dispozici bezplatně. Následující tabulka srovnává práva uživatelů jednotlivých služeb při čtyřech modelových situacích. Tři z testovaných služeb zpřístupní svým klientům archivovaný obsah za všech okolností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== PEPRS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:peprs.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt '''PEPRS (Piloting an E-journals Preservation Registry Service)''' přistupuje k problematice uchovávání elektronických časopisů z poněkud jiné perspektivy. Jedná se totiž o databázi časopisů, kde lze u každého vyhledaného titulu ověřit, ve kterých archivech jsou jeho čísla uložena. Projekt koordinuje organizace '''EDINA''' (http://edina.ac.uk/) a na jeho úspěšné realizaci se výrazně podílí také '''Mezinárodní agentura ISSN'''. Z archivů se do projektu zapojily Portico, LOCKSS, CLOCKSS, e-Depot a British Library e-Journal Digital Archive. Systém je připravován od roku 2008 a v říjnu 2010 byla spuštěna první beta verze vyhledávače elektronických časopisů. V průběhu roku 2011 pak byla platforma přejmenována na '''The Keepers Registry''' (http://thekeepers.org/thekeepers/keepers.asp) a uživatelům je k dispozici zcela zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://edina.ac.uk/projects/peprs/index.html&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bsciverse.jpg|Schéma zdrojů zahrnutých do platformy SciVerse Hub. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bspringerlink.jpg|Vývoj stažených plných textů v letech 2005-2011 u elektronických časopisů a elektronických knih na platformě SpringerLink. Převzato z dokumentace k systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bwiley.jpg|Zobrazení časopisu na nové platformě Wiley Online Library. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bemerald.jpg|Vývoj počtu stažených plných textů vydavatelství Emerald. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:baverage.jpg|Průměrná hodnota impact factoru za rok 2009 u časopisů pro oblast chemie u jednotlivých vydavatelů. Převzato ze stránek Royal Society of Chemistry.&lt;br /&gt;
Soubor:bezb.jpg|Část časopisů pro oblast geografie v systému EZB. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bportico.jpg|Vývoj počtu titulů archivovaných elektronických časopisů ve službě Portico. Převzato z dokumentace služby.&lt;br /&gt;
Soubor:ruzovatab.jpg|Srovnání služeb jednotlivých archivů pro zpřístupnění digitálního obsahu při čtyřech modelových situacích [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura MORROW, 2008]].&lt;br /&gt;
Soubor:bpeprs.jpg|Záznam o archivovaném časopise v systému PEPRS na platformě The Keepers Registry. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&amp;diff=38185</id>
		<title>Elektronické časopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&amp;diff=38185"/>
		<updated>2013-11-16T16:15:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* EZB */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozmach elektronického publikování výrazným způsobem ovlivnil přístup k celé řadě informačních zdrojů. Exemplárním příkladem změny ve strategii rozšiřování informačních obsahů jsou seriály. Přechod prestižních časopisů do elektronických platforem znamenal výrazný posun v celé architektuře informačního průmyslu. Články jsou i nadále nejvýraznějším zdrojem vědeckého poznání a pro databáze a služby, které nabízejí uživatelům bibliografické záznamy, znamená jejich dostupnost v elektronické podobě zcela nové možnosti. V následnosti pak dochází k rozvoji plnotextových databází a služeb elektronického dodávání dokumentů. Časopisy vycházely po dlouhá léta v tištěné podobě. V 90. letech minulého století však nastal dynamický rozvoj internetu, čehož vydavatelé vědeckých časopisů rychle využili a začali své produkty nabízet i v elektronických verzích [ŠŤASTNÁ, 2002a]. Dnes se již najde pouze minimum prestižních seriálů, které dosud vycházejí výhradně v tištěné formě. Uvádí se, že 95 % impaktovaných žurnálů má elektronickou podobu. Drtivá většina časopisů přešla do elektronické formy, a to ze zcela pochopitelných důvodů. Vydavatelé oslovili mnohem větší množství potencionálních uživatelů. Zatímco v tištěné podobě je možný přístup pouze k celým číslům časopisů, na digitální bázi je možno kupovat i jednotlivé články. Elektronická rozhraní vydavatelů nabízejí velmi pohodlné vyhledávací možnosti nejen v rámci jednotlivých titulů časopisů, ale i v celých tematických kolekcích. V elektronických verzích existují navíc hypertextová propojení, kvalitní vymezení citačních vztahů a další možnosti spojené s vývojem moderní techniky. Elektronické seriály tak získaly velkou popularitu a vysoké množství uživatelů. Přístup do elektronických časopisů je z finančního hlediska poměrně nákladnou záležitostí. Drahé jsou už jednotlivé tituly časopisů, u kolekcí je potom cena ještě vyšší. Vydavatelé řeší tuto problematiku pomocí cenově zvýhodněných tematických balíčků seriálů, vznikají také četná konsorcia, která mají poté přístup k elektronickým časopisům za nižší finanční částky [ŠŤASTNÁ, 2002b]. Problém ovšem představuje fakt, že v rámci kolekcí elektronických časopisů jsou instituce nuceny nakupovat mnohdy i tituly, do nichž přístup nepotřebují a v případě individuálního předplatného by si časopis v žádném případě neobjednali. Vyhledávání v kolekcích časopisů   a článků v nich obsažených bývá zpravidla možné bezplatně, stejně jako přístup k abstraktům jednotlivých článků. Jejich plné texty jsou již pochopitelně zpoplatněny. Významným zprostředkovatelem přístupu do zahraničních elektronických časopisů je v České republice firma Suweco. V rámci ČR fungují národní konsorcia na přístupy do kolekcí několika nejvýznamnějších světových vydavatelství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produkce elektronických časopisů se dá rozdělit na dvě základní skupiny. V prvním případě se jedná o tematicky zaměřené vydavatele, kteří se specializují na svůj obor činnosti. Často je představují velké oborové instituce. Na druhé straně existují velcí vydavatelé, jejichž časopisy často tvoří multidisciplinární kolekce. Někdy se může jednat o nakladatelství původně vysokoškolská (např. '''Oxford University Press'''). Kvalitní tituly časopisů jsou obvykle dostupné na komerční bázi na stránkách vydavatelů. Kromě placených titulů existuje také řada volně dostupných elektronických seriálů, které však často postrádají potřebnou odbornost. V rámci internetu fungují i služby, které sumarizují tyto bezplatně dostupné zdroje a přinášejí odkazy na jejich webové stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Významná vydavatelství elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Elsevier ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:elsevier.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství '''Elsevier''' je jeden z gigantů na světovém informačním trhu, a to nejen díky produkci kvalitních vědeckých elektronických časopisů. Rozhraní '''ScienceDirect''' je platformou, která slouží pro pohodné zpřístupnění seriálů v elektronické formě. K dispozici je více než 2 500 titulů časopisů a přes 11,3 milionů jednotlivých článků. Uživatel má možnost vyhledávání jak v časopisech, tak v databázi článků. Tituly jsou přehledně seřazeny do tematických kolekcí, takže je možné v nich listovat. Platforma ScienceDirect slouží také jako rezervoár plných textů pro řadu bibliografických databází, které společnost Elsevier produkuje (např. Scopus, Embase atd.). Drtivá většina obsažených časopisů je dostupná placenou formou, přičemž uživatel může mít přístupy  do jednotlivých titulů seriálů, tematických kolekcí nebo si kupovat pouze samostatné články.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Platforma ScienceDirect nedávno oslavila jednu miliardu plných textů stažených uživateli. V rámci oslav tohoto milníku vydala firma Elsevier několik obrázků. Na jednom se uvádí, že jedna miliarda kapek vody naplní dva olympijské plavecké bazény. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.sciencedirect.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platforma SciVerse ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:sciverse.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V létě 2010 představil Elsevier novou centrální platformu '''SciVerse'''. Kromě toho, že se na ní podílejí nejznámější databáze společnosti Elsevier Scopus a ScienceDirect, je k dispozici také integrované rozhraní '''SciVerse Hub''', které spojuje informační obsahy několika významných služeb zmiňovaného vydavatelství. Konkrétně se jedná o Scopus, ScienceDirect, Scirus a SciTopics. SciVerse Hub tak představuje centrální bod, který poskytuje komplexní výsledky vyhledávání ze všech uvedených databází a přinese řadu vylepšených funkcí. Po fázi testování v beta verzi je už nyní platforma uvedena do ostrého provozu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.hub.sciverse.com/action/home/proceed&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Springer ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:springerlink.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Springer je původně německé vydavatelství, které má hlavní sídlo v Heidelbergu. Postupem času se z něho stala obrovská instituce s pobočkami po celém světě. Vedle vydávání časopisů se Springer v poslední době výrazně zaměřil na produkci a distribuci elektronických knih. V oblasti seriálů byl pro Springer velmi důležitý rok 2004, kdy společnost získala konkurenční firmu '''Kluwer''' i s její obsáhlou kolekcí elektronických periodik. Přístup k časopisům je realizován v rámci platformy '''SpringerLink'''. Od léta 2010 je k dispozici její nová verze s rozšířenými funkcemi a atraktivnějším designem. Uživatel má možnost vyhledávání v obsazích více než 2.765 titulů. Tematicky jsou nabízené časopisy zaměřeny spíše na technické obory a matematiku, avšak dá se říci, že alespoň minoritně jsou zastoupeny všechny obory. Marketingová politika společnosti při prodeji produktů je podobná jako u předchozího vydavatele, zajímavostí je, že první čísla v roce jsou u všech titulů vždy dostupná zdarma. Také Springer se zařadil po bok vydavatelství reflektujících na vzestup publikovaných materiálů v režimu open access. Kokrétně se tak stalo zveřejněním programu [http://www.springer.com/open+access/open+choice '''Springer Open Choice'''], který dává autorům možnost rozhodnout se, zda chtějí uhradit poplatky spojené s publikováním článku a zpřístupnit svoji práci volně. Služba [http://www.springeropen.com/ '''Springer Open'''] pak představuje platformu pro dokumenty, které jsou dostupné v modulu otevřeného přístupu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.springerlink.com/home/main.mpx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== John Wiley &amp;amp; Sons ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:wiley.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost '''John Wiley &amp;amp; Sons''' vydává časopisy z různých vědeckých odvětví. Dobře známé rozhraní '''InterScience''', které produkované tituly zpřístupňovalo, nahradila v srpnu 2010 nová platforma '''Wiley Online Library'''. Ta poskytuje nejen vědecké seriály, ale také elektronické knihy, referenční příručky a další hodnotný informační materiál. Řada nabízených periodik vycházela v tištěné formě už od 18. století a vydavatelství retrospektivně doplňuje plné texty článků i z archivních čísel. Velmi zajímavou službou je poskytování bibliografických záznamů nabízených dokumentů ve formátu MARC21. V roce 2006 Wiley ovládl jednoho ze svých přímých konkurentů na informačním trhu – vydavatelství '''Blackwell'''. Tím byla značně rozšířena a zkvalitněna doposud nepříliš početná kolekce seriálů pro společenské a humanitní obory. Spolu s nově získanými časopisy od společnosti Blackwell obsahuje nyní platforma Wiley Online Library více než 1 500 elektronických seriálů. Pozornost je pochopitelně věnována i fenoménu open access, kde mají autoři možnost zpřístupnit za úhradu své články uživatelům volně při využití programu [http://authorservices.wiley.com/bauthor/onlineopen.asp '''OnlineOpen''']. Společnost navíc na svých stránkách nabízí tipy na instituce, které mohou autorům na úhradu těchto článků přispět. Elektronické časopisy od společnosti John Wiley &amp;amp; Sons tvoří jednu z kolekcí, které jsou v ČR přístupné v rámci národní licence.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://onlinelibrary.wiley.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Taylor &amp;amp; Francis ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:taylorfrancis.png|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Taylor &amp;amp; Francis''' je dynamickou společností působící na informačním trhu jako komplexní vydavatelská firma. Předmětem její činnosti jsou   jak tištěné, tak elektronické dokumenty. Portfolio informačních produktů se průběžně navyšovalo, když se součástí společnosti stávala řada dílčích vydavatelství (např. Routledge, CRC, Psychology Press atd.). Přístupy do jednotlivých časopisů jsou pochopitelně placenou záležitostí, ale vydavatelství chce jít do budoucna stále více směrem k otevřenému přístupu a zpřístupňovat více materiálů volně. Pozornost si vysloužily také tematické skupiny časopisů nazvané v podání Taylor &amp;amp; Francis arénami (např. Chemistry Arena, Education Arena atd.). Takovéto členění by samozřejmě mělo napomoci, aby si každý předplatitel vybral optimální kolekci dle svého zaměření. Zároveň    už není využívána dobře známá platforma '''Informaworld''', na které byly časopisy vydavatelství tradičně zpřístupňovány. V roce 2011 totiž byla představena nová platforma s jednoduchým názvem '''Taylor &amp;amp; Francis Online'''. Uživatelé na ní mají nyní k dispozici nabídku více než 1 000 titulů elektronických časopisů. Počty nabízených seriálů se navíc každoročně poměrně výrazně navyšují.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.tandf.co.uk/journals/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sage ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:sagejournals.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V nabídce elektronických časopisů vydavatelství '''Sage''' se objevují tituly z oblasti obchodu, humanitních a sociální věd, techniky a medicíny. Celkově tvoří kolekci zhruba 520 periodik. Na internetových stránkách producenta je možné hledání v titulech i fulltextové vyhledávání v článcích. Retrospektiva nabízených časopisů je velmi různorodá, u některých titulů sahá až do 20. let minulého století. Seriály jsou rozděleny do deseti tematických kolekcí, přičemž nejoceňovanějšími jsou časopisy pro společenské vědy a marketing. Firma má svou centrálu v USA, ale pro lepší servis a komunikaci se zákazníky má zastoupení také v Evropě, Asii a Africe. V roce 2010 představil Sage „platformu nové generace“, na kterou budou postupně přecházet všechny vydávané časopisy. Platforma je postavena na technologii '''Highwire Press 2.0 technology (H2O)'''. Kromě časopisů je Sage rovněž vydavatelem mnoha zejména společenskovědních knih a dvou velmi uznávaných bibliografických databází '''Communication Abstracts''' a '''Criminal Justice Abstracts''', které však nedávno odkoupila společnost EBSCO. Svoje zaměření na společenskovědní disciplíny potvrdil Sage také novou službou nazvanou [http://srmo.sagepub.com/ '''Sage Research Methods''']. Tento portál, který je dostupný pouze pro institucionální předplatitele, má sloužit jako informační zdroj pro rozličné metody výzkumu v sociálních a humanitních vědách. V polovině roku 2012 by pak měla být spuštěna nová služba [http://www.sagepub.com/knowledge.sp '''Sage Knowledge'''] představující digitální knihovnu pro oblast sociálních věd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://online.sagepub.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oxford Journals ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:oxfordjournals.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelství '''Oxford University Press (OUP)''' je v oblasti elektronických časopisů velmi aktivní. Kolekce 238 titulů je zaměřena převážně na humanitní obory, ve kterých patří mezi světovou špičku. Uživatel si může určit, zda si předplatí konkrétní titul nebo některou z předmětových kolekcí. Standardní retrospektiva titulů sahá do roku 1996. V případě zájmu o starší ročníky je nutno zaplatit si přístup do online archivů, což je ostatně naprosto standardní model téměř u všech vydavatelů. V poslední době se dostává do popředí iniciativa [http://www.oxfordjournals.org/oxfordopen/ '''Oxford Open'''], která se snaží o zpřístupňování některých článků na bezplatném principu. Alespoň částečně už bylo do tohoto projektu zapojeno 90 titulů časopisů vydávaných OUP. Celý systém funguje tak, že vydavatelství umožní na přání autora volný přístup k jeho článku. Samotný autor přitom musí uhradit některé poplatky spojené s publikováním jeho příspěvku. I přesto počet článků, které jsou zpřístupněny bezplatně, stále stoupá. Naprosto stejnou možnost nabízí svým autorům i celá řada dalších vydavatelství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.oxfordjournals.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cambridge Journals ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:cambridgejournals.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolekce časopisů '''Cambridge Journals''' je počinem vydavatelství '''Cambridge University Press (CUP)'''. V současnosti je v systému 280 titulů a dohromady více než půl milionu článků. Tematicky pokrývají nabízené časopisy téměř všechny vědecké obory. Retrospektiva při aktuálním předplatném činí pouze jeden rok. Výhodou však je, že přístup do elektronického obsahu předplaceného ročníku uživateli zůstává i po ukončení smlouvy (u jiných vydavatelů mohou být licenční podmínky řešeny jinak). Přístup je možno sjednat jak do jednotlivých časopisů, tak do několika předmětových kolekcí. I zde se projevuje nový fenomén open access, takže některé materiály jsou volně přístupné. Velmi aktivní je vydavatelství rovněž v otázce šíření informací do zemí rozvojového světa, kde se stalo součástí hned několika podobně laděných iniciativ.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://journals.cambridge.org/action/login&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Emerald ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:emerald1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelství '''Emerald''' bylo založeno v roce 1967. V jeho nabídce upoutá pozornost několik klíčových titulů elektronických časopisů pro oblast ekonomie. Z tematického hlediska převažují obory ekonomie, obchodu, marketingu a managementu, ale také problematika knihovnictví a informační vědy, pro kterou nacházíme v rámci vydávaných publikací řadu velmi dobrých zdrojů. Seriály jsou dostupné v internetovém rozhraní '''Emeraldinsight''' striktně na komerční bázi. Vydavatelství má své zastoupení také v České republice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.emeraldinsight.com/Insight/menuNavigation.do?hdAction=InsightHome&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oborově zaměřená vydavatelství ==&lt;br /&gt;
Kromě výše zmíněných velkých producentů elektronických časopisů, kteří se zaměřují na vydávání titulů pro více vědeckých disciplín, existují také specializovaná vydavatelství. V této práci pochopitelně nelze uvést jejich kompletní výčet, ale je na místě zmínit taková vydavatelství, jejichž časopisy dosahují vynikající úrovně. [http://www.lww.com/webapp/wcs/stores/servlet/topCategories_11851_-1_12551 '''Lippincott Williams &amp;amp; Wilkins'''] je producentem řady mimořádně kvalitních titulů pro oblast medicínských věd. Vydavatelství je nyní vlastněno skupinou Wolters Kluwer a jeho časopisy dosahují každoročně obrovské citovanosti. Ceněné časopisy pro široké spektrum lékařských oborů poskytují také vydavatelství [http://group.bmj.com/products/journals/ '''BMJ Group'''] a [http://www.karger.com/ '''Karger''']. Nepoměrně menším producentem, který ovšem rovněž zpřístupňuje uznávané lékařské elektronické seriály (a několik zajímavých chemických časopisů), je německé vydavatelství [https://www.thieme-connect.com/ejournals/home.html '''Thieme''']. Jeho nabídka čítá zhruba 130 titulů. V oblasti přírodních věd pak nepochybně nelze opomenout vydavatelství [http://www.nature.com/index.html '''Nature Publishing Group'''], jehož vlajkovou lodí je prestižní časopis '''Nature'''. Velmi často se do role vůdčích producentů staví oborově zaměřené instituce. Impact faktory takovýchto žurnálů pak nezřídka výrazně převyšují konkurenční tituly. Špičkami ve vydávání časopisů pro své vědecké disciplíny jsou například:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Psychological Association - http://www.apa.org/journals/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Marketing Association - http://www.marketingpower.com/Pages/default.aspx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Royal Society of Chemistry - http://www.rsc.org/Publishing/Journals/Index.asp&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Chemical Society - http://pubs.acs.org/about.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institute of Physics - http://www.iop.org/EJ/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Institute of Physics - http://journals.aip.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Physical Society - http://publish.aps.org/about &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samozřejmě by se dala vyjmenovat ještě řada dalších institucí podobného typu, nicméně pro účely této publikace je uvedený výčet více než dostačující. O tom, že oborové instituce jakožto vydavatelé odborných časopisů hrají klíčovou roli, svědčí následující graf, který porovnává průměrnou výši impact factorů pro seriály z oblasti chemie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Registry volně dostupných elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
Počet seriálů v elektronické podobě i nadále radikálně roste. Nejedná se přitom pouze o tituly placené, ale o stále více časopisů s volným přístupem. Za účelem jejich registrace a umožnění snadnějšího přístupu do jejich obsahů proto vzniká řada projektů. Tyto služby nepřinášejí uživateli tak široké množství informací o titulech časopisů jako specializované databáze pro registraci seriálů, nýbrž mají spíše sumarizační funkci a primárně poskytují především informace o elektronickém umístění daného titulu. Kromě systémů univerzálních, které se snaží postihovat všechny volně dostupné elektronické časopisy, fungují rovněž služby registrující volně dostupné zdroje jen pro určitou geografickou oblast. Například systém [http://www.scielo.org/php/index.php '''SCIELO'''] obsahuje španělsky psané časopisy. Vznikají také registry žurnálů pro konkrétní vědecké obory. Jako příklady služeb, které plní tuto funkci, nám mohou posloužit iniciativy '''PubMedCentral''' (je zároveň i otevřeným archivem) nebo [http://www.freemedicaljournals.com/ '''Free Medical Journals'''] pro oblast medicíny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EZB ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ezb.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt Elektronická knihovna časopisů '''(Elektronische Zeitschriftenbibliothek, EZB)''' spravuje Univerzitní knihovna v německém Regensburgu. Systém obsahuje tituly časopisů z celého světa, dohromady cca 60 000 seriálů. Do projektu je zapojeno více než 580 institucí z celé Evropy včetně několika knihoven z České republiky. Elektronické časopisy jsou v EZB rozděleny do tří kategorií. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Volně  dostupné  časopisy (označeny zeleným kolečkem), které  jsou  zdarma  k  dispozici  na  internetu.  Každému  uživateli je umožněn přístup k plným textům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Plný text je dostupný jenom pro uživatele dané instituce (knihovny, případně univerzity) na základě předplatného (označeno žlutým kolečkem).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup k plným textům není povolen, daná instituce nemá časopis předplacený (označeno červeným kolečkem). Většinou je zdarma přístupný alespoň obsah a případně také abstrakty časopisů na stránce vydavatele [TRENKLEROVÁ, 2002].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro čtenáře jsou pochopitelně zajímavé především první dvě kategorie. Běžný uživatel internetu tak v rámci kolekce volně dostupných titulů získává informace o velké množině informačních zdrojů, které jsou k dispozici zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránky systému: http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== DOAJ ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:doaj.jpg|130 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Directory of Open Access Journals (DOAJ)''' je z obsahového hlediska mnohem menším projektem než EZB. V tomto případě však dochází k registraci výhradně volně dostupných seriálů, proto je jejich počet v systému nižší. V současnosti je zahrnuto téměř 8.000 titulů, z nichž prohledatelných i na úrovni článků je 3.800. Kromě snadného vyhledávání má uživatel možnost listovat v titulech seřazených do tematických kolekcí. Celý projekt zajišťuje '''knihovna švédské univerzity v Lundu (Lund University Libraries)'''. V roce 2012 pak vznikl partnerský projekt '''Directory of Open Access Books (BOAJ)''', o němž bude podrobněji pojednáno v jiné kapitole této práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránky systému: http://www.doaj.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Archivace a ochrana elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
V období, kdy periodika vycházela pouze v tištěné podobě, plnily knihovny nejen funkci prostředníka, který tyto časopisy nabízel svým uživatelům, ale také funkci archivní. Všechna zakoupená čísla byla fyzicky umístěna v prostorách knihovny a při náležité péči bylo zajištěno jejich uchování pro další generace. Nyní však nastala éra, kdy se časopisy téměř bez výjimky přesunuly na elektronické platformy a předplácení tištěných verzí je na strmém ústupu. Následný problém tkví v tom, že instituce sice mají zajištěn přístup k časopisům v elektronické formě, ale ty se nacházejí výhradně na serverech vydavatelů či poskytovatelů. Resultuje z toho jednoznačná otázka, co se stane v případě, když vydavatelství například zanikne, změní licenční politiku a přestane nabízet přístup ke starším číslům periodik v elektronické podobě nebo mu z důvodu nenadálé katastrofy přestanou fungovat servery a přístup k jeho obsahům nebude možný. Jakým způsobem je proti takovýmto eventualitám knihovna pojištěna? A jak bude zaručeno, že v případě takových scénářů nezmizí obsahy elektronických časopisů ze světa úplně? Závažnost nastíněných otázek si producenti informačních služeb, ale i například světové národní knihovny dobře uvědomují a stejně jako v otázkách archivace webu (více v kapitole 21.7) spatřují světlo světa iniciativy, které se snaží daný problém efektivně řešit. Projekty zajišťující ochranu a dlouhodobou archivaci elektronických časopisů vznikají jak na úrovni národních knihoven či univerzitních konsorcií, tak i za pomoci subjektů ze soukromé sféry. Někdy se může jednat o součásti daleko větších systémů (například právě iniciativ zabývajících se širokou archivací webu). V závislosti na typu archivu do nich mohou přispívat samotné knihovny, klíčové je zde ale především zapojení vydavatelů elektronických časopisů, protože ti musí ukládání svých titulů do archivů podporovat. Výhodou některých takovýchto služeb je také to, že poskytují knihovnám přístup k archivním číslům elektronickým časopisů i poté, co knihovna zrušila jejich předplatné. Eliminuje se tak nejednotná politika, kterou v tomto směru vydavatelé zastávají. Zde je nutno uvést nejpodstatnější digitální archivy pro elektronické časopisy:&lt;br /&gt;
== Portico ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:portico2.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Portico''' je zřejmě nejdynamičtěji se rozvíjející iniciativou v této sféře. Jedná se o tzv. '''„dark archive“''' neboli tmavý archiv, což znamená, že knihovnám, které si jeho služby předplatí, zpřístupňuje archivované dokumenty až v okamžiku, kdy standardně nejsou dostupné. To nastává v situaci, kdy vydavatel z jakéhokoliv důvodu přestane zpřístupňovat předplacené elektronické časopisy na svých platformách. Nespornou výhodou Portica je maximální participace významných vydavatelství. V rámci služby je nyní archivováno na 14.000 titulů elektronických časopisů a více než 130.000 titulů elektronických knih. Pro knihovny se jedná o placenou službu, přičemž cena je odvozena od ročních výdajů knihovny na elektronické zdroje. Producentem systému je nezisková organizace ITHACA, která mimo jiné provozuje i službu JSTOR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.portico.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== LOCKSS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:locks.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Iniciativa '''LOCKSS (Lots Of Copies Keep Stuff Safe)''' vznikla na '''Stanford University,''' ale účastní se jí celá řada knihoven z různých kontinentů. V rámci LOCKSS byl vyvinut speciální software pro účinnou archivaci. Aktivní role je vyžadována u zapojených knihoven, které disponují tzv. LOCKSS boxy pro ukládání dat. Kromě knihoven se projektu účastní zhruba 510 vydavatelů. Iniciativa byla založena už v roce 1998 a za čtrnáct let svého fungování si vydobyla značné uznání a respekt. K dispozici je i kooperace s linkovací službou SFX.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.lockss.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CLOCKSS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:clocks1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CLOCKSS (Controled LOCKSS)''' je systém založený na bázi technologie LOCKSS. Představuje globální „dark archive“, který je podporován řadou velkých vydavatelství. Jeho správu má na starosti stejnojmenná nezisková organizace a do ostrého provozu byl spuštěn v roce 2009. Mezi nevýhody této služby patří to, že nepodporuje přístup k archivním číslům časopisů, u nichž participující knihovny zrušily předplatné. Přístup k obsahům je tam možný pouze v situaci, kdy periodika už nejsou dostupná na platformách vydavatelů. Zatím se tak stalo pouze v několika málo případech [MORROW, 2008]. Takto nízký počet není příliš udivující s přihlédnutím k faktu, že do projektu jsou zapojena téměř výhradně tradiční velká vydavatelství, u nichž je riziko zániku či ztráty dat velmi nízké. CLOCKSS je placená služba. Zajímavostí je, že u některých zaniklých časopisů zpřístupňuje CLOCKSS jejich obsahy ve zcela volném režimu, tedy nikoliv pouze pro participující organizace, nýbrž zdarma pro celý internet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.clockss.org/clockss/Home&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== e-Depot ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:edepot.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi další služby, které archivují také elektronické časopisy, patří velké projekty s národní či mezinárodní působností. Velmi ceněnou službou je v této oblasti '''e-Depot''', což je archiv provozovaný '''National Library of the Netherlands'''. Kromě elektronických časopisů obsahuje služba řadu dalších materiálů z repozitářů a digitálních sbírek především univerzitních knihoven. Služba byla původně zaměřena na domovské Nizozemsko, avšak v poslední době dochází díky spolupráci se společností Elsevier k rozšíření informačního obsahu i o další geografické oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.kb.nl/hrd/dd/index-en.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký projekt v oblasti prezervace digitálních dokumentů vyvíjí i '''British Library''' (http://www.bl.uk/eresources/jnls/ejournals.html). Archivace elektronických časopisů probíhá také v rámci rozsáhlého projektu '''OCLC Electronic Collection Online''' (http://www.oclc.org/electroniccollections/), kde jsou periodika pouze jedním z mnoha archivovaných typů dokumentů. Za zmínku nepochybně stojí také digitální archiv '''HathiTrust''' (http://www.hathitrust.org/), do něhož přispívá řada prestižních amerických univerzit. Zapojené instituce zde sdílejí svoje digitální kolekce v bezpečném archivu, čímž mimo jiné zajišťují efektivní uchování svých elektronických časopisů. Vyhledávací rozhraní systému je volně dostupné, avšak k licencovanému obsahu mají přístup pouze uživatelé z participujících univerzit. Služba však může být zajímavá i pro neregistrovaného zájemce, neboť řada materiálů je po vypršení autorských práv k dispozici bezplatně. Následující tabulka srovnává práva uživatelů jednotlivých služeb při čtyřech modelových situacích. Tři z testovaných služeb zpřístupní svým klientům archivovaný obsah za všech okolností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== PEPRS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:peprs.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt '''PEPRS (Piloting an E-journals Preservation Registry Service)''' přistupuje k problematice uchovávání elektronických časopisů z poněkud jiné perspektivy. Jedná se totiž o databázi časopisů, kde lze u každého vyhledaného titulu ověřit, ve kterých archivech jsou jeho čísla uložena. Projekt koordinuje organizace '''EDINA''' (http://edina.ac.uk/) a na jeho úspěšné realizaci se výrazně podílí také '''Mezinárodní agentura ISSN'''. Z archivů se do projektu zapojily Portico, LOCKSS, CLOCKSS, e-Depot a British Library e-Journal Digital Archive. Systém je připravován od roku 2008 a v říjnu 2010 byla spuštěna první beta verze vyhledávače elektronických časopisů. V průběhu roku 2011 pak byla platforma přejmenována na '''The Keepers Registry''' (http://thekeepers.org/thekeepers/keepers.asp) a uživatelům je k dispozici zcela zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://edina.ac.uk/projects/peprs/index.html&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bsciverse.jpg|Schéma zdrojů zahrnutých do platformy SciVerse Hub. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bspringerlink.jpg|Vývoj stažených plných textů v letech 2005-2011 u elektronických časopisů a elektronických knih na platformě SpringerLink. Převzato z dokumentace k systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bwiley.jpg|Zobrazení časopisu na nové platformě Wiley Online Library. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bemerald.jpg|Vývoj počtu stažených plných textů vydavatelství Emerald. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:baverage.jpg|Průměrná hodnota impact factoru za rok 2009 u časopisů pro oblast chemie u jednotlivých vydavatelů. Převzato ze stránek Royal Society of Chemistry.&lt;br /&gt;
Soubor:bezb.jpg|Část časopisů pro oblast geografie v systému EZB. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bportico.jpg|Vývoj počtu titulů archivovaných elektronických časopisů ve službě Portico. Převzato z dokumentace služby.&lt;br /&gt;
Soubor:ruzovatab.jpg|Srovnání služeb jednotlivých archivů pro zpřístupnění digitálního obsahu při čtyřech modelových situacích [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura MORROW, 2008]].&lt;br /&gt;
Soubor:bpeprs.jpg|Záznam o archivovaném časopise v systému PEPRS na platformě The Keepers Registry. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&amp;diff=38184</id>
		<title>Elektronické časopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&amp;diff=38184"/>
		<updated>2013-11-16T16:11:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* Vymezení pojmu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozmach elektronického publikování výrazným způsobem ovlivnil přístup k celé řadě informačních zdrojů. Exemplárním příkladem změny ve strategii rozšiřování informačních obsahů jsou seriály. Přechod prestižních časopisů do elektronických platforem znamenal výrazný posun v celé architektuře informačního průmyslu. Články jsou i nadále nejvýraznějším zdrojem vědeckého poznání a pro databáze a služby, které nabízejí uživatelům bibliografické záznamy, znamená jejich dostupnost v elektronické podobě zcela nové možnosti. V následnosti pak dochází k rozvoji plnotextových databází a služeb elektronického dodávání dokumentů. Časopisy vycházely po dlouhá léta v tištěné podobě. V 90. letech minulého století však nastal dynamický rozvoj internetu, čehož vydavatelé vědeckých časopisů rychle využili a začali své produkty nabízet i v elektronických verzích [ŠŤASTNÁ, 2002a]. Dnes se již najde pouze minimum prestižních seriálů, které dosud vycházejí výhradně v tištěné formě. Uvádí se, že 95 % impaktovaných žurnálů má elektronickou podobu. Drtivá většina časopisů přešla do elektronické formy, a to ze zcela pochopitelných důvodů. Vydavatelé oslovili mnohem větší množství potencionálních uživatelů. Zatímco v tištěné podobě je možný přístup pouze k celým číslům časopisů, na digitální bázi je možno kupovat i jednotlivé články. Elektronická rozhraní vydavatelů nabízejí velmi pohodlné vyhledávací možnosti nejen v rámci jednotlivých titulů časopisů, ale i v celých tematických kolekcích. V elektronických verzích existují navíc hypertextová propojení, kvalitní vymezení citačních vztahů a další možnosti spojené s vývojem moderní techniky. Elektronické seriály tak získaly velkou popularitu a vysoké množství uživatelů. Přístup do elektronických časopisů je z finančního hlediska poměrně nákladnou záležitostí. Drahé jsou už jednotlivé tituly časopisů, u kolekcí je potom cena ještě vyšší. Vydavatelé řeší tuto problematiku pomocí cenově zvýhodněných tematických balíčků seriálů, vznikají také četná konsorcia, která mají poté přístup k elektronickým časopisům za nižší finanční částky [ŠŤASTNÁ, 2002b]. Problém ovšem představuje fakt, že v rámci kolekcí elektronických časopisů jsou instituce nuceny nakupovat mnohdy i tituly, do nichž přístup nepotřebují a v případě individuálního předplatného by si časopis v žádném případě neobjednali. Vyhledávání v kolekcích časopisů   a článků v nich obsažených bývá zpravidla možné bezplatně, stejně jako přístup k abstraktům jednotlivých článků. Jejich plné texty jsou již pochopitelně zpoplatněny. Významným zprostředkovatelem přístupu do zahraničních elektronických časopisů je v České republice firma Suweco. V rámci ČR fungují národní konsorcia na přístupy do kolekcí několika nejvýznamnějších světových vydavatelství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produkce elektronických časopisů se dá rozdělit na dvě základní skupiny. V prvním případě se jedná o tematicky zaměřené vydavatele, kteří se specializují na svůj obor činnosti. Často je představují velké oborové instituce. Na druhé straně existují velcí vydavatelé, jejichž časopisy často tvoří multidisciplinární kolekce. Někdy se může jednat o nakladatelství původně vysokoškolská (např. '''Oxford University Press'''). Kvalitní tituly časopisů jsou obvykle dostupné na komerční bázi na stránkách vydavatelů. Kromě placených titulů existuje také řada volně dostupných elektronických seriálů, které však často postrádají potřebnou odbornost. V rámci internetu fungují i služby, které sumarizují tyto bezplatně dostupné zdroje a přinášejí odkazy na jejich webové stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Významná vydavatelství elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Elsevier ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:elsevier.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství '''Elsevier''' je jeden z gigantů na světovém informačním trhu, a to nejen díky produkci kvalitních vědeckých elektronických časopisů. Rozhraní '''ScienceDirect''' je platformou, která slouží pro pohodné zpřístupnění seriálů v elektronické formě. K dispozici je více než 2 500 titulů časopisů a přes 11,3 milionů jednotlivých článků. Uživatel má možnost vyhledávání jak v časopisech, tak v databázi článků. Tituly jsou přehledně seřazeny do tematických kolekcí, takže je možné v nich listovat. Platforma ScienceDirect slouží také jako rezervoár plných textů pro řadu bibliografických databází, které společnost Elsevier produkuje (např. Scopus, Embase atd.). Drtivá většina obsažených časopisů je dostupná placenou formou, přičemž uživatel může mít přístupy  do jednotlivých titulů seriálů, tematických kolekcí nebo si kupovat pouze samostatné články.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Platforma ScienceDirect nedávno oslavila jednu miliardu plných textů stažených uživateli. V rámci oslav tohoto milníku vydala firma Elsevier několik obrázků. Na jednom se uvádí, že jedna miliarda kapek vody naplní dva olympijské plavecké bazény. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.sciencedirect.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platforma SciVerse ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:sciverse.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V létě 2010 představil Elsevier novou centrální platformu '''SciVerse'''. Kromě toho, že se na ní podílejí nejznámější databáze společnosti Elsevier Scopus a ScienceDirect, je k dispozici také integrované rozhraní '''SciVerse Hub''', které spojuje informační obsahy několika významných služeb zmiňovaného vydavatelství. Konkrétně se jedná o Scopus, ScienceDirect, Scirus a SciTopics. SciVerse Hub tak představuje centrální bod, který poskytuje komplexní výsledky vyhledávání ze všech uvedených databází a přinese řadu vylepšených funkcí. Po fázi testování v beta verzi je už nyní platforma uvedena do ostrého provozu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.hub.sciverse.com/action/home/proceed&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Springer ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:springerlink.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Springer je původně německé vydavatelství, které má hlavní sídlo v Heidelbergu. Postupem času se z něho stala obrovská instituce s pobočkami po celém světě. Vedle vydávání časopisů se Springer v poslední době výrazně zaměřil na produkci a distribuci elektronických knih. V oblasti seriálů byl pro Springer velmi důležitý rok 2004, kdy společnost získala konkurenční firmu '''Kluwer''' i s její obsáhlou kolekcí elektronických periodik. Přístup k časopisům je realizován v rámci platformy '''SpringerLink'''. Od léta 2010 je k dispozici její nová verze s rozšířenými funkcemi a atraktivnějším designem. Uživatel má možnost vyhledávání v obsazích více než 2.765 titulů. Tematicky jsou nabízené časopisy zaměřeny spíše na technické obory a matematiku, avšak dá se říci, že alespoň minoritně jsou zastoupeny všechny obory. Marketingová politika společnosti při prodeji produktů je podobná jako u předchozího vydavatele, zajímavostí je, že první čísla v roce jsou u všech titulů vždy dostupná zdarma. Také Springer se zařadil po bok vydavatelství reflektujících na vzestup publikovaných materiálů v režimu open access. Kokrétně se tak stalo zveřejněním programu [http://www.springer.com/open+access/open+choice '''Springer Open Choice'''], který dává autorům možnost rozhodnout se, zda chtějí uhradit poplatky spojené s publikováním článku a zpřístupnit svoji práci volně. Služba [http://www.springeropen.com/ '''Springer Open'''] pak představuje platformu pro dokumenty, které jsou dostupné v modulu otevřeného přístupu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.springerlink.com/home/main.mpx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== John Wiley &amp;amp; Sons ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:wiley.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost '''John Wiley &amp;amp; Sons''' vydává časopisy z různých vědeckých odvětví. Dobře známé rozhraní '''InterScience''', které produkované tituly zpřístupňovalo, nahradila v srpnu 2010 nová platforma '''Wiley Online Library'''. Ta poskytuje nejen vědecké seriály, ale také elektronické knihy, referenční příručky a další hodnotný informační materiál. Řada nabízených periodik vycházela v tištěné formě už od 18. století a vydavatelství retrospektivně doplňuje plné texty článků i z archivních čísel. Velmi zajímavou službou je poskytování bibliografických záznamů nabízených dokumentů ve formátu MARC21. V roce 2006 Wiley ovládl jednoho ze svých přímých konkurentů na informačním trhu – vydavatelství '''Blackwell'''. Tím byla značně rozšířena a zkvalitněna doposud nepříliš početná kolekce seriálů pro společenské a humanitní obory. Spolu s nově získanými časopisy od společnosti Blackwell obsahuje nyní platforma Wiley Online Library více než 1 500 elektronických seriálů. Pozornost je pochopitelně věnována i fenoménu open access, kde mají autoři možnost zpřístupnit za úhradu své články uživatelům volně při využití programu [http://authorservices.wiley.com/bauthor/onlineopen.asp '''OnlineOpen''']. Společnost navíc na svých stránkách nabízí tipy na instituce, které mohou autorům na úhradu těchto článků přispět. Elektronické časopisy od společnosti John Wiley &amp;amp; Sons tvoří jednu z kolekcí, které jsou v ČR přístupné v rámci národní licence.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://onlinelibrary.wiley.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Taylor &amp;amp; Francis ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:taylorfrancis.png|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Taylor &amp;amp; Francis''' je dynamickou společností působící na informačním trhu jako komplexní vydavatelská firma. Předmětem její činnosti jsou   jak tištěné, tak elektronické dokumenty. Portfolio informačních produktů se průběžně navyšovalo, když se součástí společnosti stávala řada dílčích vydavatelství (např. Routledge, CRC, Psychology Press atd.). Přístupy do jednotlivých časopisů jsou pochopitelně placenou záležitostí, ale vydavatelství chce jít do budoucna stále více směrem k otevřenému přístupu a zpřístupňovat více materiálů volně. Pozornost si vysloužily také tematické skupiny časopisů nazvané v podání Taylor &amp;amp; Francis arénami (např. Chemistry Arena, Education Arena atd.). Takovéto členění by samozřejmě mělo napomoci, aby si každý předplatitel vybral optimální kolekci dle svého zaměření. Zároveň    už není využívána dobře známá platforma '''Informaworld''', na které byly časopisy vydavatelství tradičně zpřístupňovány. V roce 2011 totiž byla představena nová platforma s jednoduchým názvem '''Taylor &amp;amp; Francis Online'''. Uživatelé na ní mají nyní k dispozici nabídku více než 1 000 titulů elektronických časopisů. Počty nabízených seriálů se navíc každoročně poměrně výrazně navyšují.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.tandf.co.uk/journals/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sage ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:sagejournals.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V nabídce elektronických časopisů vydavatelství '''Sage''' se objevují tituly z oblasti obchodu, humanitních a sociální věd, techniky a medicíny. Celkově tvoří kolekci zhruba 520 periodik. Na internetových stránkách producenta je možné hledání v titulech i fulltextové vyhledávání v článcích. Retrospektiva nabízených časopisů je velmi různorodá, u některých titulů sahá až do 20. let minulého století. Seriály jsou rozděleny do deseti tematických kolekcí, přičemž nejoceňovanějšími jsou časopisy pro společenské vědy a marketing. Firma má svou centrálu v USA, ale pro lepší servis a komunikaci se zákazníky má zastoupení také v Evropě, Asii a Africe. V roce 2010 představil Sage „platformu nové generace“, na kterou budou postupně přecházet všechny vydávané časopisy. Platforma je postavena na technologii '''Highwire Press 2.0 technology (H2O)'''. Kromě časopisů je Sage rovněž vydavatelem mnoha zejména společenskovědních knih a dvou velmi uznávaných bibliografických databází '''Communication Abstracts''' a '''Criminal Justice Abstracts''', které však nedávno odkoupila společnost EBSCO. Svoje zaměření na společenskovědní disciplíny potvrdil Sage také novou službou nazvanou [http://srmo.sagepub.com/ '''Sage Research Methods''']. Tento portál, který je dostupný pouze pro institucionální předplatitele, má sloužit jako informační zdroj pro rozličné metody výzkumu v sociálních a humanitních vědách. V polovině roku 2012 by pak měla být spuštěna nová služba [http://www.sagepub.com/knowledge.sp '''Sage Knowledge'''] představující digitální knihovnu pro oblast sociálních věd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://online.sagepub.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oxford Journals ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:oxfordjournals.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelství '''Oxford University Press (OUP)''' je v oblasti elektronických časopisů velmi aktivní. Kolekce 238 titulů je zaměřena převážně na humanitní obory, ve kterých patří mezi světovou špičku. Uživatel si může určit, zda si předplatí konkrétní titul nebo některou z předmětových kolekcí. Standardní retrospektiva titulů sahá do roku 1996. V případě zájmu o starší ročníky je nutno zaplatit si přístup do online archivů, což je ostatně naprosto standardní model téměř u všech vydavatelů. V poslední době se dostává do popředí iniciativa [http://www.oxfordjournals.org/oxfordopen/ '''Oxford Open'''], která se snaží o zpřístupňování některých článků na bezplatném principu. Alespoň částečně už bylo do tohoto projektu zapojeno 90 titulů časopisů vydávaných OUP. Celý systém funguje tak, že vydavatelství umožní na přání autora volný přístup k jeho článku. Samotný autor přitom musí uhradit některé poplatky spojené s publikováním jeho příspěvku. I přesto počet článků, které jsou zpřístupněny bezplatně, stále stoupá. Naprosto stejnou možnost nabízí svým autorům i celá řada dalších vydavatelství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.oxfordjournals.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cambridge Journals ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:cambridgejournals.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolekce časopisů '''Cambridge Journals''' je počinem vydavatelství '''Cambridge University Press (CUP)'''. V současnosti je v systému 280 titulů a dohromady více než půl milionu článků. Tematicky pokrývají nabízené časopisy téměř všechny vědecké obory. Retrospektiva při aktuálním předplatném činí pouze jeden rok. Výhodou však je, že přístup do elektronického obsahu předplaceného ročníku uživateli zůstává i po ukončení smlouvy (u jiných vydavatelů mohou být licenční podmínky řešeny jinak). Přístup je možno sjednat jak do jednotlivých časopisů, tak do několika předmětových kolekcí. I zde se projevuje nový fenomén open access, takže některé materiály jsou volně přístupné. Velmi aktivní je vydavatelství rovněž v otázce šíření informací do zemí rozvojového světa, kde se stalo součástí hned několika podobně laděných iniciativ.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://journals.cambridge.org/action/login&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Emerald ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:emerald1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelství '''Emerald''' bylo založeno v roce 1967. V jeho nabídce upoutá pozornost několik klíčových titulů elektronických časopisů pro oblast ekonomie. Z tematického hlediska převažují obory ekonomie, obchodu, marketingu a managementu, ale také problematika knihovnictví a informační vědy, pro kterou nacházíme v rámci vydávaných publikací řadu velmi dobrých zdrojů. Seriály jsou dostupné v internetovém rozhraní '''Emeraldinsight''' striktně na komerční bázi. Vydavatelství má své zastoupení také v České republice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.emeraldinsight.com/Insight/menuNavigation.do?hdAction=InsightHome&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oborově zaměřená vydavatelství ==&lt;br /&gt;
Kromě výše zmíněných velkých producentů elektronických časopisů, kteří se zaměřují na vydávání titulů pro více vědeckých disciplín, existují také specializovaná vydavatelství. V této práci pochopitelně nelze uvést jejich kompletní výčet, ale je na místě zmínit taková vydavatelství, jejichž časopisy dosahují vynikající úrovně. [http://www.lww.com/webapp/wcs/stores/servlet/topCategories_11851_-1_12551 '''Lippincott Williams &amp;amp; Wilkins'''] je producentem řady mimořádně kvalitních titulů pro oblast medicínských věd. Vydavatelství je nyní vlastněno skupinou Wolters Kluwer a jeho časopisy dosahují každoročně obrovské citovanosti. Ceněné časopisy pro široké spektrum lékařských oborů poskytují také vydavatelství [http://group.bmj.com/products/journals/ '''BMJ Group'''] a [http://www.karger.com/ '''Karger''']. Nepoměrně menším producentem, který ovšem rovněž zpřístupňuje uznávané lékařské elektronické seriály (a několik zajímavých chemických časopisů), je německé vydavatelství [https://www.thieme-connect.com/ejournals/home.html '''Thieme''']. Jeho nabídka čítá zhruba 130 titulů. V oblasti přírodních věd pak nepochybně nelze opomenout vydavatelství [http://www.nature.com/index.html '''Nature Publishing Group'''], jehož vlajkovou lodí je prestižní časopis '''Nature'''. Velmi často se do role vůdčích producentů staví oborově zaměřené instituce. Impact faktory takovýchto žurnálů pak nezřídka výrazně převyšují konkurenční tituly. Špičkami ve vydávání časopisů pro své vědecké disciplíny jsou například:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Psychological Association - http://www.apa.org/journals/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Marketing Association - http://www.marketingpower.com/Pages/default.aspx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Royal Society of Chemistry - http://www.rsc.org/Publishing/Journals/Index.asp&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Chemical Society - http://pubs.acs.org/about.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institute of Physics - http://www.iop.org/EJ/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Institute of Physics - http://journals.aip.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Physical Society - http://publish.aps.org/about &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samozřejmě by se dala vyjmenovat ještě řada dalších institucí podobného typu, nicméně pro účely této publikace je uvedený výčet více než dostačující. O tom, že oborové instituce jakožto vydavatelé odborných časopisů hrají klíčovou roli, svědčí následující graf, který porovnává průměrnou výši impact factorů pro seriály z oblasti chemie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Registry volně dostupných elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
Počet seriálů v elektronické podobě i nadále radikálně roste. Nejedná se přitom pouze o tituly placené, ale o stále více časopisů s volným přístupem. Za účelem jejich registrace a umožnění snadnějšího přístupu do jejich obsahů proto vzniká řada projektů. Tyto služby nepřinášejí uživateli tak široké množství informací o titulech časopisů jako specializované databáze pro registraci seriálů, nýbrž mají spíše sumarizační funkci a primárně poskytují především informace o elektronickém umístění daného titulu. Kromě systémů univerzálních, které se snaží postihovat všechny volně dostupné elektronické časopisy, fungují rovněž služby registrující volně dostupné zdroje jen pro určitou geografickou oblast. Například systém [http://www.scielo.org/php/index.php '''SCIELO'''] obsahuje španělsky psané časopisy. Vznikají také registry žurnálů pro konkrétní vědecké obory. Jako příklady služeb, které plní tuto funkci, nám mohou posloužit iniciativy '''PubMedCentral''' (je zároveň i otevřeným archivem) nebo [http://www.freemedicaljournals.com/ '''Free Medical Journals'''] pro oblast medicíny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EZB ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ezb.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt Elektronická knihovna časopisů '''(Elektronische Zeitschriftenbibliothek, EZB)''' spravuje Univerzitní knihovna v německém Regensburgu. Systém obsahuje tituly časopisů z celého světa, dohromady cca 60.000 seriálů. Do projektu je zapojeno více než 580 institucí z celé Evropy včetně několika knihoven z České republiky. Elektronické časopisy jsou v EZB rozděleny do tří kategorií. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Volně  dostupné  časopisy (označeny zeleným kolečkem), které  jsou  zdarma  k  dispozici  na  internetu.  Každému  uživateli je umožněn přístup k plným textům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Plný text je dostupný jenom pro uživatele dané instituce (knihovny, případně univerzity) na základě předplatného (označeno žlutým kolečkem).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup k plným textům není povolen, daná instituce nemá časopis předplacený (označeno červeným kolečkem). Většinou je zdarma přístupný alespoň obsah a případně také abstrakty časopisů na stránce vydavatele [TRENKLEROVÁ, 2002].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro čtenáře jsou pochopitelně zajímavé především první dvě kategorie. Běžný uživatel internetu tak v rámci kolekce volně dostupných titulů získává informace o velké množině informačních zdrojů, které jsou k dispozici zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránky systému: http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== DOAJ ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:doaj.jpg|130 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Directory of Open Access Journals (DOAJ)''' je z obsahového hlediska mnohem menším projektem než EZB. V tomto případě však dochází k registraci výhradně volně dostupných seriálů, proto je jejich počet v systému nižší. V současnosti je zahrnuto téměř 8.000 titulů, z nichž prohledatelných i na úrovni článků je 3.800. Kromě snadného vyhledávání má uživatel možnost listovat v titulech seřazených do tematických kolekcí. Celý projekt zajišťuje '''knihovna švédské univerzity v Lundu (Lund University Libraries)'''. V roce 2012 pak vznikl partnerský projekt '''Directory of Open Access Books (BOAJ)''', o němž bude podrobněji pojednáno v jiné kapitole této práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránky systému: http://www.doaj.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Archivace a ochrana elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
V období, kdy periodika vycházela pouze v tištěné podobě, plnily knihovny nejen funkci prostředníka, který tyto časopisy nabízel svým uživatelům, ale také funkci archivní. Všechna zakoupená čísla byla fyzicky umístěna v prostorách knihovny a při náležité péči bylo zajištěno jejich uchování pro další generace. Nyní však nastala éra, kdy se časopisy téměř bez výjimky přesunuly na elektronické platformy a předplácení tištěných verzí je na strmém ústupu. Následný problém tkví v tom, že instituce sice mají zajištěn přístup k časopisům v elektronické formě, ale ty se nacházejí výhradně na serverech vydavatelů či poskytovatelů. Resultuje z toho jednoznačná otázka, co se stane v případě, když vydavatelství například zanikne, změní licenční politiku a přestane nabízet přístup ke starším číslům periodik v elektronické podobě nebo mu z důvodu nenadálé katastrofy přestanou fungovat servery a přístup k jeho obsahům nebude možný. Jakým způsobem je proti takovýmto eventualitám knihovna pojištěna? A jak bude zaručeno, že v případě takových scénářů nezmizí obsahy elektronických časopisů ze světa úplně? Závažnost nastíněných otázek si producenti informačních služeb, ale i například světové národní knihovny dobře uvědomují a stejně jako v otázkách archivace webu (více v kapitole 21.7) spatřují světlo světa iniciativy, které se snaží daný problém efektivně řešit. Projekty zajišťující ochranu a dlouhodobou archivaci elektronických časopisů vznikají jak na úrovni národních knihoven či univerzitních konsorcií, tak i za pomoci subjektů ze soukromé sféry. Někdy se může jednat o součásti daleko větších systémů (například právě iniciativ zabývajících se širokou archivací webu). V závislosti na typu archivu do nich mohou přispívat samotné knihovny, klíčové je zde ale především zapojení vydavatelů elektronických časopisů, protože ti musí ukládání svých titulů do archivů podporovat. Výhodou některých takovýchto služeb je také to, že poskytují knihovnám přístup k archivním číslům elektronickým časopisů i poté, co knihovna zrušila jejich předplatné. Eliminuje se tak nejednotná politika, kterou v tomto směru vydavatelé zastávají. Zde je nutno uvést nejpodstatnější digitální archivy pro elektronické časopisy:&lt;br /&gt;
== Portico ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:portico2.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Portico''' je zřejmě nejdynamičtěji se rozvíjející iniciativou v této sféře. Jedná se o tzv. '''„dark archive“''' neboli tmavý archiv, což znamená, že knihovnám, které si jeho služby předplatí, zpřístupňuje archivované dokumenty až v okamžiku, kdy standardně nejsou dostupné. To nastává v situaci, kdy vydavatel z jakéhokoliv důvodu přestane zpřístupňovat předplacené elektronické časopisy na svých platformách. Nespornou výhodou Portica je maximální participace významných vydavatelství. V rámci služby je nyní archivováno na 14.000 titulů elektronických časopisů a více než 130.000 titulů elektronických knih. Pro knihovny se jedná o placenou službu, přičemž cena je odvozena od ročních výdajů knihovny na elektronické zdroje. Producentem systému je nezisková organizace ITHACA, která mimo jiné provozuje i službu JSTOR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.portico.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== LOCKSS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:locks.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Iniciativa '''LOCKSS (Lots Of Copies Keep Stuff Safe)''' vznikla na '''Stanford University,''' ale účastní se jí celá řada knihoven z různých kontinentů. V rámci LOCKSS byl vyvinut speciální software pro účinnou archivaci. Aktivní role je vyžadována u zapojených knihoven, které disponují tzv. LOCKSS boxy pro ukládání dat. Kromě knihoven se projektu účastní zhruba 510 vydavatelů. Iniciativa byla založena už v roce 1998 a za čtrnáct let svého fungování si vydobyla značné uznání a respekt. K dispozici je i kooperace s linkovací službou SFX.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.lockss.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CLOCKSS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:clocks1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CLOCKSS (Controled LOCKSS)''' je systém založený na bázi technologie LOCKSS. Představuje globální „dark archive“, který je podporován řadou velkých vydavatelství. Jeho správu má na starosti stejnojmenná nezisková organizace a do ostrého provozu byl spuštěn v roce 2009. Mezi nevýhody této služby patří to, že nepodporuje přístup k archivním číslům časopisů, u nichž participující knihovny zrušily předplatné. Přístup k obsahům je tam možný pouze v situaci, kdy periodika už nejsou dostupná na platformách vydavatelů. Zatím se tak stalo pouze v několika málo případech [MORROW, 2008]. Takto nízký počet není příliš udivující s přihlédnutím k faktu, že do projektu jsou zapojena téměř výhradně tradiční velká vydavatelství, u nichž je riziko zániku či ztráty dat velmi nízké. CLOCKSS je placená služba. Zajímavostí je, že u některých zaniklých časopisů zpřístupňuje CLOCKSS jejich obsahy ve zcela volném režimu, tedy nikoliv pouze pro participující organizace, nýbrž zdarma pro celý internet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.clockss.org/clockss/Home&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== e-Depot ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:edepot.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi další služby, které archivují také elektronické časopisy, patří velké projekty s národní či mezinárodní působností. Velmi ceněnou službou je v této oblasti '''e-Depot''', což je archiv provozovaný '''National Library of the Netherlands'''. Kromě elektronických časopisů obsahuje služba řadu dalších materiálů z repozitářů a digitálních sbírek především univerzitních knihoven. Služba byla původně zaměřena na domovské Nizozemsko, avšak v poslední době dochází díky spolupráci se společností Elsevier k rozšíření informačního obsahu i o další geografické oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.kb.nl/hrd/dd/index-en.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký projekt v oblasti prezervace digitálních dokumentů vyvíjí i '''British Library''' (http://www.bl.uk/eresources/jnls/ejournals.html). Archivace elektronických časopisů probíhá také v rámci rozsáhlého projektu '''OCLC Electronic Collection Online''' (http://www.oclc.org/electroniccollections/), kde jsou periodika pouze jedním z mnoha archivovaných typů dokumentů. Za zmínku nepochybně stojí také digitální archiv '''HathiTrust''' (http://www.hathitrust.org/), do něhož přispívá řada prestižních amerických univerzit. Zapojené instituce zde sdílejí svoje digitální kolekce v bezpečném archivu, čímž mimo jiné zajišťují efektivní uchování svých elektronických časopisů. Vyhledávací rozhraní systému je volně dostupné, avšak k licencovanému obsahu mají přístup pouze uživatelé z participujících univerzit. Služba však může být zajímavá i pro neregistrovaného zájemce, neboť řada materiálů je po vypršení autorských práv k dispozici bezplatně. Následující tabulka srovnává práva uživatelů jednotlivých služeb při čtyřech modelových situacích. Tři z testovaných služeb zpřístupní svým klientům archivovaný obsah za všech okolností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== PEPRS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:peprs.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt '''PEPRS (Piloting an E-journals Preservation Registry Service)''' přistupuje k problematice uchovávání elektronických časopisů z poněkud jiné perspektivy. Jedná se totiž o databázi časopisů, kde lze u každého vyhledaného titulu ověřit, ve kterých archivech jsou jeho čísla uložena. Projekt koordinuje organizace '''EDINA''' (http://edina.ac.uk/) a na jeho úspěšné realizaci se výrazně podílí také '''Mezinárodní agentura ISSN'''. Z archivů se do projektu zapojily Portico, LOCKSS, CLOCKSS, e-Depot a British Library e-Journal Digital Archive. Systém je připravován od roku 2008 a v říjnu 2010 byla spuštěna první beta verze vyhledávače elektronických časopisů. V průběhu roku 2011 pak byla platforma přejmenována na '''The Keepers Registry''' (http://thekeepers.org/thekeepers/keepers.asp) a uživatelům je k dispozici zcela zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://edina.ac.uk/projects/peprs/index.html&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bsciverse.jpg|Schéma zdrojů zahrnutých do platformy SciVerse Hub. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bspringerlink.jpg|Vývoj stažených plných textů v letech 2005-2011 u elektronických časopisů a elektronických knih na platformě SpringerLink. Převzato z dokumentace k systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bwiley.jpg|Zobrazení časopisu na nové platformě Wiley Online Library. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bemerald.jpg|Vývoj počtu stažených plných textů vydavatelství Emerald. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:baverage.jpg|Průměrná hodnota impact factoru za rok 2009 u časopisů pro oblast chemie u jednotlivých vydavatelů. Převzato ze stránek Royal Society of Chemistry.&lt;br /&gt;
Soubor:bezb.jpg|Část časopisů pro oblast geografie v systému EZB. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bportico.jpg|Vývoj počtu titulů archivovaných elektronických časopisů ve službě Portico. Převzato z dokumentace služby.&lt;br /&gt;
Soubor:ruzovatab.jpg|Srovnání služeb jednotlivých archivů pro zpřístupnění digitálního obsahu při čtyřech modelových situacích [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura MORROW, 2008]].&lt;br /&gt;
Soubor:bpeprs.jpg|Záznam o archivovaném časopise v systému PEPRS na platformě The Keepers Registry. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&amp;diff=38163</id>
		<title>Elektronické časopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&amp;diff=38163"/>
		<updated>2013-11-15T12:37:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* Oborově zaměřená vydavatelství */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozmach elektronického publikování výrazným způsobem ovlivnil přístup k celé řadě informačních zdrojů. Exemplárním příkladem změny ve strategii rozšiřování informačních obsahů jsou seriály. Přechod prestižních časopisů do elektronických platforem znamenal výrazný posun v celé architektuře informačního průmyslu. Články jsou i nadále nejvýraznějším zdrojem vědeckého poznání a pro databáze a služby, které nabízejí uživatelům bibliografické záznamy, znamená jejich dostupnost v elektronické podobě zcela nové možnosti. V následnosti pak dochází k rozvoji plnotextových databází a služeb elektronického dodávání dokumentů. Časopisy vycházely po dlouhá léta v tištěné podobě. V 90. letech minulého století však nastal dynamický rozvoj internetu, čehož vydavatelé vědeckých časopisů rychle využili a začali své produkty nabízet i v elektronických verzích [ŠŤASTNÁ, 2002a]. Dnes se již najde pouze minimum prestižních seriálů, které dosud vycházejí výhradně v tištěné formě. Uvádí se, že 95 % impaktovaných žurnálů má elektronickou podobu. Drtivá většina časopisů přešla do elektronické formy, a to ze zcela pochopitelných důvodů. Vydavatelé oslovili mnohem větší množství potencionálních uživatelů. Zatímco v tištěné podobě je možný přístup pouze k celým číslům časopisů, na digitální bázi je možno kupovat i jednotlivé články. Elektronická rozhraní vydavatelů nabízejí velmi pohodlné vyhledávací možnosti nejen v rámci jednotlivých titulů časopisů, ale i v celých tematických kolekcích. V elektronických verzích existují navíc hypertextová propojení, kvalitní vymezení citačních vztahů a další možnosti spojené s vývojem moderní techniky. Elektronické seriály tak získaly velkou popularitu a vysoké množství uživatelů. Přístup do elektronických časopisů je z finančního hlediska poměrně nákladnou záležitostí. Drahé jsou už jednotlivé tituly časopisů, u kolekcí je potom cena ještě vyšší. Vydavatelé řeší tuto problematiku pomocí cenově zvýhodněných tematických balíčků seriálů, vznikají také četná konsorcia, která mají poté přístup k elektronickým časopisům za nižší finanční částky [ŠŤASTNÁ, 2002b]. Problém ovšem představuje fakt, že v rámci kolekcí elektronických časopisů jsou instituce nuceny nakupovat mnohdy i tituly, do nichž přístup nepotřebují a v případě individuálního předplatného by si časopis v žádném případě neobjednali. Vyhledávání v kolekcích časopisů   a článků v nich obsažených bývá zpravidla možné bezplatně, stejně jako přístup k abstraktům jednotlivých článků. Jejich plné texty jsou již pochopitelně zpoplatněny. Významným zprostředkovatelem přístupu do zahraničních elektronických časopisů je v České republice firma Suweco. V rámci ČR fungují národní konsorcia na přístupy do kolekcí několika nejvýznamnějších světových vydavatelství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produkce elektronických časopisů se dá rozdělit na dvě základní skupiny. V prvním případě se jedná o tematicky zaměřené vydavatele, kteří se specializují na svůj obor činnosti. Často je představují velké oborové instituce. Na druhé straně existují velcí vydavatelé, jejichž časopisy často tvoří multidisciplinární kolekce. Někdy se může jednat o nakladatelství původně vysokoškolská (např. '''Oxford University Press'''). Kvalitní tituly časopisů jsou obvykle dostupné na komerční bázi na stránkách vydavatelů. Kromě placených titulů existuje také řada volně dostupných elektronických seriálů, které však často postrádají potřebnou odbornost. V rámci internetu fungují i služby, které sumarizují tyto bezplatně dostupné zdroje a přinášejí odkazy na jejich webové stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Významná vydavatelství elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Elsevier ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:elsevier.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství '''Elsevier''' je jeden z gigantů na světovém informačním trhu, a to nejen díky produkci kvalitních vědeckých elektronických časopisů. Rozhraní '''ScienceDirect''' je platformou, která slouží pro pohodné zpřístupnění seriálů v elektronické formě. K dispozici je více než 2 500 titulů časopisů a přes 11,3 milionů jednotlivých článků. Uživatel má možnost vyhledávání jak v časopisech, tak v databázi článků. Tituly jsou přehledně seřazeny do tematických kolekcí, takže je možné v nich listovat. Platforma ScienceDirect slouží také jako rezervoár plných textů pro řadu bibliografických databází, které společnost Elsevier produkuje (např. Scopus, Embase atd.). Drtivá většina obsažených časopisů je dostupná placenou formou, přičemž uživatel může mít přístupy  do jednotlivých titulů seriálů, tematických kolekcí nebo si kupovat pouze samostatné články.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Platforma ScienceDirect nedávno oslavila jednu miliardu plných textů stažených uživateli. V rámci oslav tohoto milníku vydala firma Elsevier několik obrázků. Na jednom se uvádí, že jedna miliarda kapek vody naplní dva olympijské plavecké bazény. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.sciencedirect.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platforma SciVerse ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:sciverse.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V létě 2010 představil Elsevier novou centrální platformu '''SciVerse'''. Kromě toho, že se na ní podílejí nejznámější databáze společnosti Elsevier Scopus a ScienceDirect, je k dispozici také integrované rozhraní '''SciVerse Hub''', které spojuje informační obsahy několika významných služeb zmiňovaného vydavatelství. Konkrétně se jedná o Scopus, ScienceDirect, Scirus a SciTopics. SciVerse Hub tak představuje centrální bod, který poskytuje komplexní výsledky vyhledávání ze všech uvedených databází a přinese řadu vylepšených funkcí. Po fázi testování v beta verzi je už nyní platforma uvedena do ostrého provozu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.hub.sciverse.com/action/home/proceed&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Springer ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:springerlink.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Springer je původně německé vydavatelství, které má hlavní sídlo v Heidelbergu. Postupem času se z něho stala obrovská instituce s pobočkami po celém světě. Vedle vydávání časopisů se Springer v poslední době výrazně zaměřil na produkci a distribuci elektronických knih. V oblasti seriálů byl pro Springer velmi důležitý rok 2004, kdy společnost získala konkurenční firmu '''Kluwer''' i s její obsáhlou kolekcí elektronických periodik. Přístup k časopisům je realizován v rámci platformy '''SpringerLink'''. Od léta 2010 je k dispozici její nová verze s rozšířenými funkcemi a atraktivnějším designem. Uživatel má možnost vyhledávání v obsazích více než 2.765 titulů. Tematicky jsou nabízené časopisy zaměřeny spíše na technické obory a matematiku, avšak dá se říci, že alespoň minoritně jsou zastoupeny všechny obory. Marketingová politika společnosti při prodeji produktů je podobná jako u předchozího vydavatele, zajímavostí je, že první čísla v roce jsou u všech titulů vždy dostupná zdarma. Také Springer se zařadil po bok vydavatelství reflektujících na vzestup publikovaných materiálů v režimu open access. Kokrétně se tak stalo zveřejněním programu [http://www.springer.com/open+access/open+choice '''Springer Open Choice'''], který dává autorům možnost rozhodnout se, zda chtějí uhradit poplatky spojené s publikováním článku a zpřístupnit svoji práci volně. Služba [http://www.springeropen.com/ '''Springer Open'''] pak představuje platformu pro dokumenty, které jsou dostupné v modulu otevřeného přístupu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.springerlink.com/home/main.mpx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== John Wiley &amp;amp; Sons ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:wiley.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost '''John Wiley &amp;amp; Sons''' vydává časopisy z různých vědeckých odvětví. Dobře známé rozhraní '''InterScience''', které produkované tituly zpřístupňovalo, nahradila v srpnu 2010 nová platforma '''Wiley Online Library'''. Ta poskytuje nejen vědecké seriály, ale také elektronické knihy, referenční příručky a další hodnotný informační materiál. Řada nabízených periodik vycházela v tištěné formě už od 18. století a vydavatelství retrospektivně doplňuje plné texty článků i z archivních čísel. Velmi zajímavou službou je poskytování bibliografických záznamů nabízených dokumentů ve formátu MARC21. V roce 2006 Wiley ovládl jednoho ze svých přímých konkurentů na informačním trhu – vydavatelství '''Blackwell'''. Tím byla značně rozšířena a zkvalitněna doposud nepříliš početná kolekce seriálů pro společenské a humanitní obory. Spolu s nově získanými časopisy od společnosti Blackwell obsahuje nyní platforma Wiley Online Library více než 1 500 elektronických seriálů. Pozornost je pochopitelně věnována i fenoménu open access, kde mají autoři možnost zpřístupnit za úhradu své články uživatelům volně při využití programu [http://authorservices.wiley.com/bauthor/onlineopen.asp '''OnlineOpen''']. Společnost navíc na svých stránkách nabízí tipy na instituce, které mohou autorům na úhradu těchto článků přispět. Elektronické časopisy od společnosti John Wiley &amp;amp; Sons tvoří jednu z kolekcí, které jsou v ČR přístupné v rámci národní licence.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://onlinelibrary.wiley.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Taylor &amp;amp; Francis ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:taylorfrancis.png|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Taylor &amp;amp; Francis''' je dynamickou společností působící na informačním trhu jako komplexní vydavatelská firma. Předmětem její činnosti jsou   jak tištěné, tak elektronické dokumenty. Portfolio informačních produktů se průběžně navyšovalo, když se součástí společnosti stávala řada dílčích vydavatelství (např. Routledge, CRC, Psychology Press atd.). Přístupy do jednotlivých časopisů jsou pochopitelně placenou záležitostí, ale vydavatelství chce jít do budoucna stále více směrem k otevřenému přístupu a zpřístupňovat více materiálů volně. Pozornost si vysloužily také tematické skupiny časopisů nazvané v podání Taylor &amp;amp; Francis arénami (např. Chemistry Arena, Education Arena atd.). Takovéto členění by samozřejmě mělo napomoci, aby si každý předplatitel vybral optimální kolekci dle svého zaměření. Zároveň    už není využívána dobře známá platforma '''Informaworld''', na které byly časopisy vydavatelství tradičně zpřístupňovány. V roce 2011 totiž byla představena nová platforma s jednoduchým názvem '''Taylor &amp;amp; Francis Online'''. Uživatelé na ní mají nyní k dispozici nabídku více než 1 000 titulů elektronických časopisů. Počty nabízených seriálů se navíc každoročně poměrně výrazně navyšují.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.tandf.co.uk/journals/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sage ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:sagejournals.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V nabídce elektronických časopisů vydavatelství '''Sage''' se objevují tituly z oblasti obchodu, humanitních a sociální věd, techniky a medicíny. Celkově tvoří kolekci zhruba 520 periodik. Na internetových stránkách producenta je možné hledání v titulech i fulltextové vyhledávání v článcích. Retrospektiva nabízených časopisů je velmi různorodá, u některých titulů sahá až do 20. let minulého století. Seriály jsou rozděleny do deseti tematických kolekcí, přičemž nejoceňovanějšími jsou časopisy pro společenské vědy a marketing. Firma má svou centrálu v USA, ale pro lepší servis a komunikaci se zákazníky má zastoupení také v Evropě, Asii a Africe. V roce 2010 představil Sage „platformu nové generace“, na kterou budou postupně přecházet všechny vydávané časopisy. Platforma je postavena na technologii '''Highwire Press 2.0 technology (H2O)'''. Kromě časopisů je Sage rovněž vydavatelem mnoha zejména společenskovědních knih a dvou velmi uznávaných bibliografických databází '''Communication Abstracts''' a '''Criminal Justice Abstracts''', které však nedávno odkoupila společnost EBSCO. Svoje zaměření na společenskovědní disciplíny potvrdil Sage také novou službou nazvanou [http://srmo.sagepub.com/ '''Sage Research Methods''']. Tento portál, který je dostupný pouze pro institucionální předplatitele, má sloužit jako informační zdroj pro rozličné metody výzkumu v sociálních a humanitních vědách. V polovině roku 2012 by pak měla být spuštěna nová služba [http://www.sagepub.com/knowledge.sp '''Sage Knowledge'''] představující digitální knihovnu pro oblast sociálních věd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://online.sagepub.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oxford Journals ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:oxfordjournals.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelství '''Oxford University Press (OUP)''' je v oblasti elektronických časopisů velmi aktivní. Kolekce 238 titulů je zaměřena převážně na humanitní obory, ve kterých patří mezi světovou špičku. Uživatel si může určit, zda si předplatí konkrétní titul nebo některou z předmětových kolekcí. Standardní retrospektiva titulů sahá do roku 1996. V případě zájmu o starší ročníky je nutno zaplatit si přístup do online archivů, což je ostatně naprosto standardní model téměř u všech vydavatelů. V poslední době se dostává do popředí iniciativa [http://www.oxfordjournals.org/oxfordopen/ '''Oxford Open'''], která se snaží o zpřístupňování některých článků na bezplatném principu. Alespoň částečně už bylo do tohoto projektu zapojeno 90 titulů časopisů vydávaných OUP. Celý systém funguje tak, že vydavatelství umožní na přání autora volný přístup k jeho článku. Samotný autor přitom musí uhradit některé poplatky spojené s publikováním jeho příspěvku. I přesto počet článků, které jsou zpřístupněny bezplatně, stále stoupá. Naprosto stejnou možnost nabízí svým autorům i celá řada dalších vydavatelství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.oxfordjournals.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cambridge Journals ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:cambridgejournals.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolekce časopisů '''Cambridge Journals''' je počinem vydavatelství '''Cambridge University Press (CUP)'''. V současnosti je v systému 280 titulů a dohromady více než půl milionu článků. Tematicky pokrývají nabízené časopisy téměř všechny vědecké obory. Retrospektiva při aktuálním předplatném činí pouze jeden rok. Výhodou však je, že přístup do elektronického obsahu předplaceného ročníku uživateli zůstává i po ukončení smlouvy (u jiných vydavatelů mohou být licenční podmínky řešeny jinak). Přístup je možno sjednat jak do jednotlivých časopisů, tak do několika předmětových kolekcí. I zde se projevuje nový fenomén open access, takže některé materiály jsou volně přístupné. Velmi aktivní je vydavatelství rovněž v otázce šíření informací do zemí rozvojového světa, kde se stalo součástí hned několika podobně laděných iniciativ.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://journals.cambridge.org/action/login&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Emerald ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:emerald1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelství '''Emerald''' bylo založeno v roce 1967. V jeho nabídce upoutá pozornost několik klíčových titulů elektronických časopisů pro oblast ekonomie. Z tematického hlediska převažují obory ekonomie, obchodu, marketingu a managementu, ale také problematika knihovnictví a informační vědy, pro kterou nacházíme v rámci vydávaných publikací řadu velmi dobrých zdrojů. Seriály jsou dostupné v internetovém rozhraní '''Emeraldinsight''' striktně na komerční bázi. Vydavatelství má své zastoupení také v České republice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.emeraldinsight.com/Insight/menuNavigation.do?hdAction=InsightHome&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oborově zaměřená vydavatelství ==&lt;br /&gt;
Kromě výše zmíněných velkých producentů elektronických časopisů, kteří se zaměřují na vydávání titulů pro více vědeckých disciplín, existují také specializovaná vydavatelství. V této práci pochopitelně nelze uvést jejich kompletní výčet, ale je na místě zmínit taková vydavatelství, jejichž časopisy dosahují vynikající úrovně. [http://www.lww.com/webapp/wcs/stores/servlet/topCategories_11851_-1_12551 '''Lippincott Williams &amp;amp; Wilkins'''] je producentem řady mimořádně kvalitních titulů pro oblast medicínských věd. Vydavatelství je nyní vlastněno skupinou Wolters Kluwer a jeho časopisy dosahují každoročně obrovské citovanosti. Ceněné časopisy pro široké spektrum lékařských oborů poskytují také vydavatelství [http://group.bmj.com/products/journals/ '''BMJ Group'''] a [http://www.karger.com/ '''Karger''']. Nepoměrně menším producentem, který ovšem rovněž zpřístupňuje uznávané lékařské elektronické seriály (a několik zajímavých chemických časopisů), je německé vydavatelství [https://www.thieme-connect.com/ejournals/home.html '''Thieme''']. Jeho nabídka čítá zhruba 130 titulů. V oblasti přírodních věd pak nepochybně nelze opomenout vydavatelství [http://www.nature.com/index.html '''Nature Publishing Group'''], jehož vlajkovou lodí je prestižní časopis '''Nature'''. Velmi často se do role vůdčích producentů staví oborově zaměřené instituce. Impact faktory takovýchto žurnálů pak nezřídka výrazně převyšují konkurenční tituly. Špičkami ve vydávání časopisů pro své vědecké disciplíny jsou například:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Psychological Association - http://www.apa.org/journals/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Marketing Association - http://www.marketingpower.com/Pages/default.aspx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Royal Society of Chemistry - http://www.rsc.org/Publishing/Journals/Index.asp&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Chemical Society - http://pubs.acs.org/about.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institute of Physics - http://www.iop.org/EJ/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Institute of Physics - http://journals.aip.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Physical Society - http://publish.aps.org/about &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samozřejmě by se dala vyjmenovat ještě řada dalších institucí podobného typu, nicméně pro účely této publikace je uvedený výčet více než dostačující. O tom, že oborové instituce jakožto vydavatelé odborných časopisů hrají klíčovou roli, svědčí následující graf, který porovnává průměrnou výši impact factorů pro seriály z oblasti chemie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Registry volně dostupných elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
Počet seriálů v elektronické podobě i nadále radikálně roste. Nejedná se přitom pouze o tituly placené, ale o stále více časopisů s volným přístupem. Za účelem jejich registrace a umožnění snadnějšího přístupu do jejich obsahů proto vzniká řada projektů. Tyto služby nepřinášejí uživateli tak široké množství informací o titulech časopisů jako specializované databáze pro registraci seriálů, nýbrž mají spíše sumarizační funkci a primárně poskytují především informace o elektronickém umístění daného titulu. Kromě systémů univerzálních, které se snaží postihovat všechny volně dostupné elektronické časopisy, fungují rovněž služby registrující volně dostupné zdroje jen pro určitou geografickou oblast. Například systém '''SCIELO''' (http://www.scielo.org/php/index.php) obsahuje španělsky psané časopisy. Vznikají také registry žurnálů pro konkrétní vědecké obory. Jako příklady služeb, které plní tuto funkci, nám mohou posloužit iniciativy '''PubMedCentral''' (je zároveň i otevřeným archivem) nebo '''Free Medical Journals''' (http://www.freemedicaljournals.com/) pro oblast medicíny. &lt;br /&gt;
== EZB ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ezb.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt Elektronická knihovna časopisů '''(Elektronische Zeitschriftenbibliothek, EZB)''' spravuje Univerzitní knihovna v německém Regensburgu. Systém obsahuje tituly časopisů z celého světa, dohromady cca 60.000 seriálů. Do projektu je zapojeno více než 580 institucí z celé Evropy včetně několika knihoven z České republiky. Elektronické časopisy jsou v EZB rozděleny do tří kategorií. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Volně  dostupné  časopisy (označeny zeleným kolečkem), které  jsou  zdarma  k  dispozici  na  internetu.  Každému  uživateli je umožněn přístup k plným textům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Plný text je dostupný jenom pro uživatele dané instituce (knihovny, případně univerzity) na základě předplatného (označeno žlutým kolečkem).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup k plným textům není povolen, daná instituce nemá časopis předplacený (označeno červeným kolečkem). Většinou je zdarma přístupný alespoň obsah a případně také abstrakty časopisů na stránce vydavatele [TRENKLEROVÁ, 2002].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro čtenáře jsou pochopitelně zajímavé především první dvě kategorie. Běžný uživatel internetu tak v rámci kolekce volně dostupných titulů získává informace o velké množině informačních zdrojů, které jsou k dispozici zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránky systému: http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== DOAJ ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:doaj.jpg|130 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Directory of Open Access Journals (DOAJ)''' je z obsahového hlediska mnohem menším projektem než EZB. V tomto případě však dochází k registraci výhradně volně dostupných seriálů, proto je jejich počet v systému nižší. V současnosti je zahrnuto téměř 8.000 titulů, z nichž prohledatelných i na úrovni článků je 3.800. Kromě snadného vyhledávání má uživatel možnost listovat v titulech seřazených do tematických kolekcí. Celý projekt zajišťuje '''knihovna švédské univerzity v Lundu (Lund University Libraries)'''. V roce 2012 pak vznikl partnerský projekt '''Directory of Open Access Books (BOAJ)''', o němž bude podrobněji pojednáno v jiné kapitole této práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránky systému: http://www.doaj.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Archivace a ochrana elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
V období, kdy periodika vycházela pouze v tištěné podobě, plnily knihovny nejen funkci prostředníka, který tyto časopisy nabízel svým uživatelům, ale také funkci archivní. Všechna zakoupená čísla byla fyzicky umístěna v prostorách knihovny a při náležité péči bylo zajištěno jejich uchování pro další generace. Nyní však nastala éra, kdy se časopisy téměř bez výjimky přesunuly na elektronické platformy a předplácení tištěných verzí je na strmém ústupu. Následný problém tkví v tom, že instituce sice mají zajištěn přístup k časopisům v elektronické formě, ale ty se nacházejí výhradně na serverech vydavatelů či poskytovatelů. Resultuje z toho jednoznačná otázka, co se stane v případě, když vydavatelství například zanikne, změní licenční politiku a přestane nabízet přístup ke starším číslům periodik v elektronické podobě nebo mu z důvodu nenadálé katastrofy přestanou fungovat servery a přístup k jeho obsahům nebude možný. Jakým způsobem je proti takovýmto eventualitám knihovna pojištěna? A jak bude zaručeno, že v případě takových scénářů nezmizí obsahy elektronických časopisů ze světa úplně? Závažnost nastíněných otázek si producenti informačních služeb, ale i například světové národní knihovny dobře uvědomují a stejně jako v otázkách archivace webu (více v kapitole 21.7) spatřují světlo světa iniciativy, které se snaží daný problém efektivně řešit. Projekty zajišťující ochranu a dlouhodobou archivaci elektronických časopisů vznikají jak na úrovni národních knihoven či univerzitních konsorcií, tak i za pomoci subjektů ze soukromé sféry. Někdy se může jednat o součásti daleko větších systémů (například právě iniciativ zabývajících se širokou archivací webu). V závislosti na typu archivu do nich mohou přispívat samotné knihovny, klíčové je zde ale především zapojení vydavatelů elektronických časopisů, protože ti musí ukládání svých titulů do archivů podporovat. Výhodou některých takovýchto služeb je také to, že poskytují knihovnám přístup k archivním číslům elektronickým časopisů i poté, co knihovna zrušila jejich předplatné. Eliminuje se tak nejednotná politika, kterou v tomto směru vydavatelé zastávají. Zde je nutno uvést nejpodstatnější digitální archivy pro elektronické časopisy:&lt;br /&gt;
== Portico ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:portico2.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Portico''' je zřejmě nejdynamičtěji se rozvíjející iniciativou v této sféře. Jedná se o tzv. '''„dark archive“''' neboli tmavý archiv, což znamená, že knihovnám, které si jeho služby předplatí, zpřístupňuje archivované dokumenty až v okamžiku, kdy standardně nejsou dostupné. To nastává v situaci, kdy vydavatel z jakéhokoliv důvodu přestane zpřístupňovat předplacené elektronické časopisy na svých platformách. Nespornou výhodou Portica je maximální participace významných vydavatelství. V rámci služby je nyní archivováno na 14.000 titulů elektronických časopisů a více než 130.000 titulů elektronických knih. Pro knihovny se jedná o placenou službu, přičemž cena je odvozena od ročních výdajů knihovny na elektronické zdroje. Producentem systému je nezisková organizace ITHACA, která mimo jiné provozuje i službu JSTOR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.portico.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== LOCKSS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:locks.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Iniciativa '''LOCKSS (Lots Of Copies Keep Stuff Safe)''' vznikla na '''Stanford University,''' ale účastní se jí celá řada knihoven z různých kontinentů. V rámci LOCKSS byl vyvinut speciální software pro účinnou archivaci. Aktivní role je vyžadována u zapojených knihoven, které disponují tzv. LOCKSS boxy pro ukládání dat. Kromě knihoven se projektu účastní zhruba 510 vydavatelů. Iniciativa byla založena už v roce 1998 a za čtrnáct let svého fungování si vydobyla značné uznání a respekt. K dispozici je i kooperace s linkovací službou SFX.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.lockss.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CLOCKSS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:clocks1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CLOCKSS (Controled LOCKSS)''' je systém založený na bázi technologie LOCKSS. Představuje globální „dark archive“, který je podporován řadou velkých vydavatelství. Jeho správu má na starosti stejnojmenná nezisková organizace a do ostrého provozu byl spuštěn v roce 2009. Mezi nevýhody této služby patří to, že nepodporuje přístup k archivním číslům časopisů, u nichž participující knihovny zrušily předplatné. Přístup k obsahům je tam možný pouze v situaci, kdy periodika už nejsou dostupná na platformách vydavatelů. Zatím se tak stalo pouze v několika málo případech [MORROW, 2008]. Takto nízký počet není příliš udivující s přihlédnutím k faktu, že do projektu jsou zapojena téměř výhradně tradiční velká vydavatelství, u nichž je riziko zániku či ztráty dat velmi nízké. CLOCKSS je placená služba. Zajímavostí je, že u některých zaniklých časopisů zpřístupňuje CLOCKSS jejich obsahy ve zcela volném režimu, tedy nikoliv pouze pro participující organizace, nýbrž zdarma pro celý internet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.clockss.org/clockss/Home&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== e-Depot ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:edepot.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi další služby, které archivují také elektronické časopisy, patří velké projekty s národní či mezinárodní působností. Velmi ceněnou službou je v této oblasti '''e-Depot''', což je archiv provozovaný '''National Library of the Netherlands'''. Kromě elektronických časopisů obsahuje služba řadu dalších materiálů z repozitářů a digitálních sbírek především univerzitních knihoven. Služba byla původně zaměřena na domovské Nizozemsko, avšak v poslední době dochází díky spolupráci se společností Elsevier k rozšíření informačního obsahu i o další geografické oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.kb.nl/hrd/dd/index-en.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký projekt v oblasti prezervace digitálních dokumentů vyvíjí i '''British Library''' (http://www.bl.uk/eresources/jnls/ejournals.html). Archivace elektronických časopisů probíhá také v rámci rozsáhlého projektu '''OCLC Electronic Collection Online''' (http://www.oclc.org/electroniccollections/), kde jsou periodika pouze jedním z mnoha archivovaných typů dokumentů. Za zmínku nepochybně stojí také digitální archiv '''HathiTrust''' (http://www.hathitrust.org/), do něhož přispívá řada prestižních amerických univerzit. Zapojené instituce zde sdílejí svoje digitální kolekce v bezpečném archivu, čímž mimo jiné zajišťují efektivní uchování svých elektronických časopisů. Vyhledávací rozhraní systému je volně dostupné, avšak k licencovanému obsahu mají přístup pouze uživatelé z participujících univerzit. Služba však může být zajímavá i pro neregistrovaného zájemce, neboť řada materiálů je po vypršení autorských práv k dispozici bezplatně. Následující tabulka srovnává práva uživatelů jednotlivých služeb při čtyřech modelových situacích. Tři z testovaných služeb zpřístupní svým klientům archivovaný obsah za všech okolností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== PEPRS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:peprs.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt '''PEPRS (Piloting an E-journals Preservation Registry Service)''' přistupuje k problematice uchovávání elektronických časopisů z poněkud jiné perspektivy. Jedná se totiž o databázi časopisů, kde lze u každého vyhledaného titulu ověřit, ve kterých archivech jsou jeho čísla uložena. Projekt koordinuje organizace '''EDINA''' (http://edina.ac.uk/) a na jeho úspěšné realizaci se výrazně podílí také '''Mezinárodní agentura ISSN'''. Z archivů se do projektu zapojily Portico, LOCKSS, CLOCKSS, e-Depot a British Library e-Journal Digital Archive. Systém je připravován od roku 2008 a v říjnu 2010 byla spuštěna první beta verze vyhledávače elektronických časopisů. V průběhu roku 2011 pak byla platforma přejmenována na '''The Keepers Registry''' (http://thekeepers.org/thekeepers/keepers.asp) a uživatelům je k dispozici zcela zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://edina.ac.uk/projects/peprs/index.html&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bsciverse.jpg|Schéma zdrojů zahrnutých do platformy SciVerse Hub. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bspringerlink.jpg|Vývoj stažených plných textů v letech 2005-2011 u elektronických časopisů a elektronických knih na platformě SpringerLink. Převzato z dokumentace k systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bwiley.jpg|Zobrazení časopisu na nové platformě Wiley Online Library. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bemerald.jpg|Vývoj počtu stažených plných textů vydavatelství Emerald. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:baverage.jpg|Průměrná hodnota impact factoru za rok 2009 u časopisů pro oblast chemie u jednotlivých vydavatelů. Převzato ze stránek Royal Society of Chemistry.&lt;br /&gt;
Soubor:bezb.jpg|Část časopisů pro oblast geografie v systému EZB. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bportico.jpg|Vývoj počtu titulů archivovaných elektronických časopisů ve službě Portico. Převzato z dokumentace služby.&lt;br /&gt;
Soubor:ruzovatab.jpg|Srovnání služeb jednotlivých archivů pro zpřístupnění digitálního obsahu při čtyřech modelových situacích [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura MORROW, 2008]].&lt;br /&gt;
Soubor:bpeprs.jpg|Záznam o archivovaném časopise v systému PEPRS na platformě The Keepers Registry. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&amp;diff=38137</id>
		<title>Elektronické časopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&amp;diff=38137"/>
		<updated>2013-11-15T11:20:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* Oxford Journals */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozmach elektronického publikování výrazným způsobem ovlivnil přístup k celé řadě informačních zdrojů. Exemplárním příkladem změny ve strategii rozšiřování informačních obsahů jsou seriály. Přechod prestižních časopisů do elektronických platforem znamenal výrazný posun v celé architektuře informačního průmyslu. Články jsou i nadále nejvýraznějším zdrojem vědeckého poznání a pro databáze a služby, které nabízejí uživatelům bibliografické záznamy, znamená jejich dostupnost v elektronické podobě zcela nové možnosti. V následnosti pak dochází k rozvoji plnotextových databází a služeb elektronického dodávání dokumentů. Časopisy vycházely po dlouhá léta v tištěné podobě. V 90. letech minulého století však nastal dynamický rozvoj internetu, čehož vydavatelé vědeckých časopisů rychle využili a začali své produkty nabízet i v elektronických verzích [ŠŤASTNÁ, 2002a]. Dnes se již najde pouze minimum prestižních seriálů, které dosud vycházejí výhradně v tištěné formě. Uvádí se, že 95 % impaktovaných žurnálů má elektronickou podobu. Drtivá většina časopisů přešla do elektronické formy, a to ze zcela pochopitelných důvodů. Vydavatelé oslovili mnohem větší množství potencionálních uživatelů. Zatímco v tištěné podobě je možný přístup pouze k celým číslům časopisů, na digitální bázi je možno kupovat i jednotlivé články. Elektronická rozhraní vydavatelů nabízejí velmi pohodlné vyhledávací možnosti nejen v rámci jednotlivých titulů časopisů, ale i v celých tematických kolekcích. V elektronických verzích existují navíc hypertextová propojení, kvalitní vymezení citačních vztahů a další možnosti spojené s vývojem moderní techniky. Elektronické seriály tak získaly velkou popularitu a vysoké množství uživatelů. Přístup do elektronických časopisů je z finančního hlediska poměrně nákladnou záležitostí. Drahé jsou už jednotlivé tituly časopisů, u kolekcí je potom cena ještě vyšší. Vydavatelé řeší tuto problematiku pomocí cenově zvýhodněných tematických balíčků seriálů, vznikají také četná konsorcia, která mají poté přístup k elektronickým časopisům za nižší finanční částky [ŠŤASTNÁ, 2002b]. Problém ovšem představuje fakt, že v rámci kolekcí elektronických časopisů jsou instituce nuceny nakupovat mnohdy i tituly, do nichž přístup nepotřebují a v případě individuálního předplatného by si časopis v žádném případě neobjednali. Vyhledávání v kolekcích časopisů   a článků v nich obsažených bývá zpravidla možné bezplatně, stejně jako přístup k abstraktům jednotlivých článků. Jejich plné texty jsou již pochopitelně zpoplatněny. Významným zprostředkovatelem přístupu do zahraničních elektronických časopisů je v České republice firma Suweco. V rámci ČR fungují národní konsorcia na přístupy do kolekcí několika nejvýznamnějších světových vydavatelství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produkce elektronických časopisů se dá rozdělit na dvě základní skupiny. V prvním případě se jedná o tematicky zaměřené vydavatele, kteří se specializují na svůj obor činnosti. Často je představují velké oborové instituce. Na druhé straně existují velcí vydavatelé, jejichž časopisy často tvoří multidisciplinární kolekce. Někdy se může jednat o nakladatelství původně vysokoškolská (např. '''Oxford University Press'''). Kvalitní tituly časopisů jsou obvykle dostupné na komerční bázi na stránkách vydavatelů. Kromě placených titulů existuje také řada volně dostupných elektronických seriálů, které však často postrádají potřebnou odbornost. V rámci internetu fungují i služby, které sumarizují tyto bezplatně dostupné zdroje a přinášejí odkazy na jejich webové stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Významná vydavatelství elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Elsevier ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:elsevier.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství '''Elsevier''' je jeden z gigantů na světovém informačním trhu, a to nejen díky produkci kvalitních vědeckých elektronických časopisů. Rozhraní '''ScienceDirect''' je platformou, která slouží pro pohodné zpřístupnění seriálů v elektronické formě. K dispozici je více než 2 500 titulů časopisů a přes 11,3 milionů jednotlivých článků. Uživatel má možnost vyhledávání jak v časopisech, tak v databázi článků. Tituly jsou přehledně seřazeny do tematických kolekcí, takže je možné v nich listovat. Platforma ScienceDirect slouží také jako rezervoár plných textů pro řadu bibliografických databází, které společnost Elsevier produkuje (např. Scopus, Embase atd.). Drtivá většina obsažených časopisů je dostupná placenou formou, přičemž uživatel může mít přístupy  do jednotlivých titulů seriálů, tematických kolekcí nebo si kupovat pouze samostatné články.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Platforma ScienceDirect nedávno oslavila jednu miliardu plných textů stažených uživateli. V rámci oslav tohoto milníku vydala firma Elsevier několik obrázků. Na jednom se uvádí, že jedna miliarda kapek vody naplní dva olympijské plavecké bazény. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.sciencedirect.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platforma SciVerse ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:sciverse.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V létě 2010 představil Elsevier novou centrální platformu '''SciVerse'''. Kromě toho, že se na ní podílejí nejznámější databáze společnosti Elsevier Scopus a ScienceDirect, je k dispozici také integrované rozhraní '''SciVerse Hub''', které spojuje informační obsahy několika významných služeb zmiňovaného vydavatelství. Konkrétně se jedná o Scopus, ScienceDirect, Scirus a SciTopics. SciVerse Hub tak představuje centrální bod, který poskytuje komplexní výsledky vyhledávání ze všech uvedených databází a přinese řadu vylepšených funkcí. Po fázi testování v beta verzi je už nyní platforma uvedena do ostrého provozu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.hub.sciverse.com/action/home/proceed&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Springer ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:springerlink.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Springer je původně německé vydavatelství, které má hlavní sídlo v Heidelbergu. Postupem času se z něho stala obrovská instituce s pobočkami po celém světě. Vedle vydávání časopisů se Springer v poslední době výrazně zaměřil na produkci a distribuci elektronických knih. V oblasti seriálů byl pro Springer velmi důležitý rok 2004, kdy společnost získala konkurenční firmu '''Kluwer''' i s její obsáhlou kolekcí elektronických periodik. Přístup k časopisům je realizován v rámci platformy '''SpringerLink'''. Od léta 2010 je k dispozici její nová verze s rozšířenými funkcemi a atraktivnějším designem. Uživatel má možnost vyhledávání v obsazích více než 2.765 titulů. Tematicky jsou nabízené časopisy zaměřeny spíše na technické obory a matematiku, avšak dá se říci, že alespoň minoritně jsou zastoupeny všechny obory. Marketingová politika společnosti při prodeji produktů je podobná jako u předchozího vydavatele, zajímavostí je, že první čísla v roce jsou u všech titulů vždy dostupná zdarma. Také Springer se zařadil po bok vydavatelství reflektujících na vzestup publikovaných materiálů v režimu open access. Kokrétně se tak stalo zveřejněním programu [http://www.springer.com/open+access/open+choice '''Springer Open Choice'''], který dává autorům možnost rozhodnout se, zda chtějí uhradit poplatky spojené s publikováním článku a zpřístupnit svoji práci volně. Služba [http://www.springeropen.com/ '''Springer Open'''] pak představuje platformu pro dokumenty, které jsou dostupné v modulu otevřeného přístupu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.springerlink.com/home/main.mpx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== John Wiley &amp;amp; Sons ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:wiley.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost '''John Wiley &amp;amp; Sons''' vydává časopisy z různých vědeckých odvětví. Dobře známé rozhraní '''InterScience''', které produkované tituly zpřístupňovalo, nahradila v srpnu 2010 nová platforma '''Wiley Online Library'''. Ta poskytuje nejen vědecké seriály, ale také elektronické knihy, referenční příručky a další hodnotný informační materiál. Řada nabízených periodik vycházela v tištěné formě už od 18. století a vydavatelství retrospektivně doplňuje plné texty článků i z archivních čísel. Velmi zajímavou službou je poskytování bibliografických záznamů nabízených dokumentů ve formátu MARC21. V roce 2006 Wiley ovládl jednoho ze svých přímých konkurentů na informačním trhu – vydavatelství '''Blackwell'''. Tím byla značně rozšířena a zkvalitněna doposud nepříliš početná kolekce seriálů pro společenské a humanitní obory. Spolu s nově získanými časopisy od společnosti Blackwell obsahuje nyní platforma Wiley Online Library více než 1 500 elektronických seriálů. Pozornost je pochopitelně věnována i fenoménu open access, kde mají autoři možnost zpřístupnit za úhradu své články uživatelům volně při využití programu [http://authorservices.wiley.com/bauthor/onlineopen.asp '''OnlineOpen''']. Společnost navíc na svých stránkách nabízí tipy na instituce, které mohou autorům na úhradu těchto článků přispět. Elektronické časopisy od společnosti John Wiley &amp;amp; Sons tvoří jednu z kolekcí, které jsou v ČR přístupné v rámci národní licence.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://onlinelibrary.wiley.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Taylor &amp;amp; Francis ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:taylorfrancis.png|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Taylor &amp;amp; Francis''' je dynamickou společností působící na informačním trhu jako komplexní vydavatelská firma. Předmětem její činnosti jsou   jak tištěné, tak elektronické dokumenty. Portfolio informačních produktů se průběžně navyšovalo, když se součástí společnosti stávala řada dílčích vydavatelství (např. Routledge, CRC, Psychology Press atd.). Přístupy do jednotlivých časopisů jsou pochopitelně placenou záležitostí, ale vydavatelství chce jít do budoucna stále více směrem k otevřenému přístupu a zpřístupňovat více materiálů volně. Pozornost si vysloužily také tematické skupiny časopisů nazvané v podání Taylor &amp;amp; Francis arénami (např. Chemistry Arena, Education Arena atd.). Takovéto členění by samozřejmě mělo napomoci, aby si každý předplatitel vybral optimální kolekci dle svého zaměření. Zároveň    už není využívána dobře známá platforma '''Informaworld''', na které byly časopisy vydavatelství tradičně zpřístupňovány. V roce 2011 totiž byla představena nová platforma s jednoduchým názvem '''Taylor &amp;amp; Francis Online'''. Uživatelé na ní mají nyní k dispozici nabídku více než 1 000 titulů elektronických časopisů. Počty nabízených seriálů se navíc každoročně poměrně výrazně navyšují.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.tandf.co.uk/journals/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sage ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:sagejournals.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V nabídce elektronických časopisů vydavatelství '''Sage''' se objevují tituly z oblasti obchodu, humanitních a sociální věd, techniky a medicíny. Celkově tvoří kolekci zhruba 520 periodik. Na internetových stránkách producenta je možné hledání v titulech i fulltextové vyhledávání v článcích. Retrospektiva nabízených časopisů je velmi různorodá, u některých titulů sahá až do 20. let minulého století. Seriály jsou rozděleny do deseti tematických kolekcí, přičemž nejoceňovanějšími jsou časopisy pro společenské vědy a marketing. Firma má svou centrálu v USA, ale pro lepší servis a komunikaci se zákazníky má zastoupení také v Evropě, Asii a Africe. V roce 2010 představil Sage „platformu nové generace“, na kterou budou postupně přecházet všechny vydávané časopisy. Platforma je postavena na technologii '''Highwire Press 2.0 technology (H2O)'''. Kromě časopisů je Sage rovněž vydavatelem mnoha zejména společenskovědních knih a dvou velmi uznávaných bibliografických databází '''Communication Abstracts''' a '''Criminal Justice Abstracts''', které však nedávno odkoupila společnost EBSCO. Svoje zaměření na společenskovědní disciplíny potvrdil Sage také novou službou nazvanou [http://srmo.sagepub.com/ '''Sage Research Methods''']. Tento portál, který je dostupný pouze pro institucionální předplatitele, má sloužit jako informační zdroj pro rozličné metody výzkumu v sociálních a humanitních vědách. V polovině roku 2012 by pak měla být spuštěna nová služba [http://www.sagepub.com/knowledge.sp '''Sage Knowledge'''] představující digitální knihovnu pro oblast sociálních věd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://online.sagepub.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oxford Journals ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:oxfordjournals.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelství '''Oxford University Press (OUP)''' je v oblasti elektronických časopisů velmi aktivní. Kolekce 238 titulů je zaměřena převážně na humanitní obory, ve kterých patří mezi světovou špičku. Uživatel si může určit, zda si předplatí konkrétní titul nebo některou z předmětových kolekcí. Standardní retrospektiva titulů sahá do roku 1996. V případě zájmu o starší ročníky je nutno zaplatit si přístup do online archivů, což je ostatně naprosto standardní model téměř u všech vydavatelů. V poslední době se dostává do popředí iniciativa [http://www.oxfordjournals.org/oxfordopen/ '''Oxford Open'''], která se snaží o zpřístupňování některých článků na bezplatném principu. Alespoň částečně už bylo do tohoto projektu zapojeno 90 titulů časopisů vydávaných OUP. Celý systém funguje tak, že vydavatelství umožní na přání autora volný přístup k jeho článku. Samotný autor přitom musí uhradit některé poplatky spojené s publikováním jeho příspěvku. I přesto počet článků, které jsou zpřístupněny bezplatně, stále stoupá. Naprosto stejnou možnost nabízí svým autorům i celá řada dalších vydavatelství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.oxfordjournals.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cambridge Journals ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:cambridgejournals.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolekce časopisů '''Cambridge Journals''' je počinem vydavatelství '''Cambridge University Press (CUP)'''. V současnosti je v systému 280 titulů a dohromady více než půl milionu článků. Tematicky pokrývají nabízené časopisy téměř všechny vědecké obory. Retrospektiva při aktuálním předplatném činí pouze jeden rok. Výhodou však je, že přístup do elektronického obsahu předplaceného ročníku uživateli zůstává i po ukončení smlouvy (u jiných vydavatelů mohou být licenční podmínky řešeny jinak). Přístup je možno sjednat jak do jednotlivých časopisů, tak do několika předmětových kolekcí. I zde se projevuje nový fenomén open access, takže některé materiály jsou volně přístupné. Velmi aktivní je vydavatelství rovněž v otázce šíření informací do zemí rozvojového světa, kde se stalo součástí hned několika podobně laděných iniciativ.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://journals.cambridge.org/action/login&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Emerald ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:emerald1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelství '''Emerald''' bylo založeno v roce 1967. V jeho nabídce upoutá pozornost několik klíčových titulů elektronických časopisů pro oblast ekonomie. Z tematického hlediska převažují obory ekonomie, obchodu, marketingu a managementu, ale také problematika knihovnictví a informační vědy, pro kterou nacházíme v rámci vydávaných publikací řadu velmi dobrých zdrojů. Seriály jsou dostupné v internetovém rozhraní '''Emeraldinsight''' striktně na komerční bázi. Vydavatelství má své zastoupení také v České republice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.emeraldinsight.com/Insight/menuNavigation.do?hdAction=InsightHome&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oborově zaměřená vydavatelství ==&lt;br /&gt;
Kromě výše zmíněných velkých producentů elektronických časopisů, kteří se zaměřují na vydávání titulů pro více vědeckých disciplín, existují také specializovaná vydavatelství. V této práci pochopitelně nelze uvést jejich kompletní výčet, ale je na místě zmínit taková vydavatelství, jejichž časopisy dosahují vynikající úrovně. '''Lippincott Williams &amp;amp; Wilkins''' (www.lww.com) je producentem řady mimořádně kvalitních titulů pro oblast medicínských věd. Vydavatelství je nyní vlastněno skupinou Wolters Kluwer a jeho časopisy dosahují každoročně obrovské citovanosti. Ceněné časopisy pro široké spektrum lékařských oborů poskytují také vydavatelství '''BMJ Group''' (http://group.bmj.com/products/journals/) a '''Karger''' (www.karger.com). Nepoměrně menším producentem, který ovšem rovněž zpřístupňuje uznávané lékařské elektronické seriály (a několik zajímavých chemických časopisů), je německé vydavatelství '''Thieme''' (www.thieme-connect.com/ejournals/home.html). Jeho nabídka čítá zhruba 130 titulů. V oblasti přírodních věd pak nepochybně nelze opomenout vydavatelství '''Nature Publishing Group''' (www.nature.com/index.html), jehož vlajkovou lodí je prestižní časopis '''Nature'''. Velmi často se do role vůdčích producentů staví oborově zaměřené instituce. Impact faktory takovýchto žurnálů pak nezřídka výrazně převyšují konkurenční tituly. Špičkami ve vydávání časopisů pro své vědecké disciplíny jsou například:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Psychological Association - http://www.apa.org/journals/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Marketing Association - http://www.marketingpower.com/Pages/default.aspx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Royal Society of Chemistry - http://www.rsc.org/Publishing/Journals/Index.asp&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Chemical Society - http://pubs.acs.org/about.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institute of Physics - http://www.iop.org/EJ/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Institute of Physics - http://journals.aip.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Physical Society - http://publish.aps.org/about &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samozřejmě by se dala vyjmenovat ještě řada dalších institucí podobného typu, nicméně pro účely této publikace je uvedený výčet více než dostačující. O tom, že oborové instituce jakožto vydavatelé odborných časopisů hrají klíčovou roli, svědčí následující graf, který porovnává průměrnou výši impact factorů pro seriály z oblasti chemie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Registry volně dostupných elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
Počet seriálů v elektronické podobě i nadále radikálně roste. Nejedná se přitom pouze o tituly placené, ale o stále více časopisů s volným přístupem. Za účelem jejich registrace a umožnění snadnějšího přístupu do jejich obsahů proto vzniká řada projektů. Tyto služby nepřinášejí uživateli tak široké množství informací o titulech časopisů jako specializované databáze pro registraci seriálů, nýbrž mají spíše sumarizační funkci a primárně poskytují především informace o elektronickém umístění daného titulu. Kromě systémů univerzálních, které se snaží postihovat všechny volně dostupné elektronické časopisy, fungují rovněž služby registrující volně dostupné zdroje jen pro určitou geografickou oblast. Například systém '''SCIELO''' (http://www.scielo.org/php/index.php) obsahuje španělsky psané časopisy. Vznikají také registry žurnálů pro konkrétní vědecké obory. Jako příklady služeb, které plní tuto funkci, nám mohou posloužit iniciativy '''PubMedCentral''' (je zároveň i otevřeným archivem) nebo '''Free Medical Journals''' (http://www.freemedicaljournals.com/) pro oblast medicíny. &lt;br /&gt;
== EZB ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ezb.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt Elektronická knihovna časopisů '''(Elektronische Zeitschriftenbibliothek, EZB)''' spravuje Univerzitní knihovna v německém Regensburgu. Systém obsahuje tituly časopisů z celého světa, dohromady cca 60.000 seriálů. Do projektu je zapojeno více než 580 institucí z celé Evropy včetně několika knihoven z České republiky. Elektronické časopisy jsou v EZB rozděleny do tří kategorií. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Volně  dostupné  časopisy (označeny zeleným kolečkem), které  jsou  zdarma  k  dispozici  na  internetu.  Každému  uživateli je umožněn přístup k plným textům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Plný text je dostupný jenom pro uživatele dané instituce (knihovny, případně univerzity) na základě předplatného (označeno žlutým kolečkem).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup k plným textům není povolen, daná instituce nemá časopis předplacený (označeno červeným kolečkem). Většinou je zdarma přístupný alespoň obsah a případně také abstrakty časopisů na stránce vydavatele [TRENKLEROVÁ, 2002].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro čtenáře jsou pochopitelně zajímavé především první dvě kategorie. Běžný uživatel internetu tak v rámci kolekce volně dostupných titulů získává informace o velké množině informačních zdrojů, které jsou k dispozici zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránky systému: http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== DOAJ ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:doaj.jpg|130 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Directory of Open Access Journals (DOAJ)''' je z obsahového hlediska mnohem menším projektem než EZB. V tomto případě však dochází k registraci výhradně volně dostupných seriálů, proto je jejich počet v systému nižší. V současnosti je zahrnuto téměř 8.000 titulů, z nichž prohledatelných i na úrovni článků je 3.800. Kromě snadného vyhledávání má uživatel možnost listovat v titulech seřazených do tematických kolekcí. Celý projekt zajišťuje '''knihovna švédské univerzity v Lundu (Lund University Libraries)'''. V roce 2012 pak vznikl partnerský projekt '''Directory of Open Access Books (BOAJ)''', o němž bude podrobněji pojednáno v jiné kapitole této práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránky systému: http://www.doaj.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Archivace a ochrana elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
V období, kdy periodika vycházela pouze v tištěné podobě, plnily knihovny nejen funkci prostředníka, který tyto časopisy nabízel svým uživatelům, ale také funkci archivní. Všechna zakoupená čísla byla fyzicky umístěna v prostorách knihovny a při náležité péči bylo zajištěno jejich uchování pro další generace. Nyní však nastala éra, kdy se časopisy téměř bez výjimky přesunuly na elektronické platformy a předplácení tištěných verzí je na strmém ústupu. Následný problém tkví v tom, že instituce sice mají zajištěn přístup k časopisům v elektronické formě, ale ty se nacházejí výhradně na serverech vydavatelů či poskytovatelů. Resultuje z toho jednoznačná otázka, co se stane v případě, když vydavatelství například zanikne, změní licenční politiku a přestane nabízet přístup ke starším číslům periodik v elektronické podobě nebo mu z důvodu nenadálé katastrofy přestanou fungovat servery a přístup k jeho obsahům nebude možný. Jakým způsobem je proti takovýmto eventualitám knihovna pojištěna? A jak bude zaručeno, že v případě takových scénářů nezmizí obsahy elektronických časopisů ze světa úplně? Závažnost nastíněných otázek si producenti informačních služeb, ale i například světové národní knihovny dobře uvědomují a stejně jako v otázkách archivace webu (více v kapitole 21.7) spatřují světlo světa iniciativy, které se snaží daný problém efektivně řešit. Projekty zajišťující ochranu a dlouhodobou archivaci elektronických časopisů vznikají jak na úrovni národních knihoven či univerzitních konsorcií, tak i za pomoci subjektů ze soukromé sféry. Někdy se může jednat o součásti daleko větších systémů (například právě iniciativ zabývajících se širokou archivací webu). V závislosti na typu archivu do nich mohou přispívat samotné knihovny, klíčové je zde ale především zapojení vydavatelů elektronických časopisů, protože ti musí ukládání svých titulů do archivů podporovat. Výhodou některých takovýchto služeb je také to, že poskytují knihovnám přístup k archivním číslům elektronickým časopisů i poté, co knihovna zrušila jejich předplatné. Eliminuje se tak nejednotná politika, kterou v tomto směru vydavatelé zastávají. Zde je nutno uvést nejpodstatnější digitální archivy pro elektronické časopisy:&lt;br /&gt;
== Portico ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:portico2.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Portico''' je zřejmě nejdynamičtěji se rozvíjející iniciativou v této sféře. Jedná se o tzv. '''„dark archive“''' neboli tmavý archiv, což znamená, že knihovnám, které si jeho služby předplatí, zpřístupňuje archivované dokumenty až v okamžiku, kdy standardně nejsou dostupné. To nastává v situaci, kdy vydavatel z jakéhokoliv důvodu přestane zpřístupňovat předplacené elektronické časopisy na svých platformách. Nespornou výhodou Portica je maximální participace významných vydavatelství. V rámci služby je nyní archivováno na 14.000 titulů elektronických časopisů a více než 130.000 titulů elektronických knih. Pro knihovny se jedná o placenou službu, přičemž cena je odvozena od ročních výdajů knihovny na elektronické zdroje. Producentem systému je nezisková organizace ITHACA, která mimo jiné provozuje i službu JSTOR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.portico.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== LOCKSS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:locks.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Iniciativa '''LOCKSS (Lots Of Copies Keep Stuff Safe)''' vznikla na '''Stanford University,''' ale účastní se jí celá řada knihoven z různých kontinentů. V rámci LOCKSS byl vyvinut speciální software pro účinnou archivaci. Aktivní role je vyžadována u zapojených knihoven, které disponují tzv. LOCKSS boxy pro ukládání dat. Kromě knihoven se projektu účastní zhruba 510 vydavatelů. Iniciativa byla založena už v roce 1998 a za čtrnáct let svého fungování si vydobyla značné uznání a respekt. K dispozici je i kooperace s linkovací službou SFX.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.lockss.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CLOCKSS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:clocks1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CLOCKSS (Controled LOCKSS)''' je systém založený na bázi technologie LOCKSS. Představuje globální „dark archive“, který je podporován řadou velkých vydavatelství. Jeho správu má na starosti stejnojmenná nezisková organizace a do ostrého provozu byl spuštěn v roce 2009. Mezi nevýhody této služby patří to, že nepodporuje přístup k archivním číslům časopisů, u nichž participující knihovny zrušily předplatné. Přístup k obsahům je tam možný pouze v situaci, kdy periodika už nejsou dostupná na platformách vydavatelů. Zatím se tak stalo pouze v několika málo případech [MORROW, 2008]. Takto nízký počet není příliš udivující s přihlédnutím k faktu, že do projektu jsou zapojena téměř výhradně tradiční velká vydavatelství, u nichž je riziko zániku či ztráty dat velmi nízké. CLOCKSS je placená služba. Zajímavostí je, že u některých zaniklých časopisů zpřístupňuje CLOCKSS jejich obsahy ve zcela volném režimu, tedy nikoliv pouze pro participující organizace, nýbrž zdarma pro celý internet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.clockss.org/clockss/Home&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== e-Depot ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:edepot.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi další služby, které archivují také elektronické časopisy, patří velké projekty s národní či mezinárodní působností. Velmi ceněnou službou je v této oblasti '''e-Depot''', což je archiv provozovaný '''National Library of the Netherlands'''. Kromě elektronických časopisů obsahuje služba řadu dalších materiálů z repozitářů a digitálních sbírek především univerzitních knihoven. Služba byla původně zaměřena na domovské Nizozemsko, avšak v poslední době dochází díky spolupráci se společností Elsevier k rozšíření informačního obsahu i o další geografické oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.kb.nl/hrd/dd/index-en.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký projekt v oblasti prezervace digitálních dokumentů vyvíjí i '''British Library''' (http://www.bl.uk/eresources/jnls/ejournals.html). Archivace elektronických časopisů probíhá také v rámci rozsáhlého projektu '''OCLC Electronic Collection Online''' (http://www.oclc.org/electroniccollections/), kde jsou periodika pouze jedním z mnoha archivovaných typů dokumentů. Za zmínku nepochybně stojí také digitální archiv '''HathiTrust''' (http://www.hathitrust.org/), do něhož přispívá řada prestižních amerických univerzit. Zapojené instituce zde sdílejí svoje digitální kolekce v bezpečném archivu, čímž mimo jiné zajišťují efektivní uchování svých elektronických časopisů. Vyhledávací rozhraní systému je volně dostupné, avšak k licencovanému obsahu mají přístup pouze uživatelé z participujících univerzit. Služba však může být zajímavá i pro neregistrovaného zájemce, neboť řada materiálů je po vypršení autorských práv k dispozici bezplatně. Následující tabulka srovnává práva uživatelů jednotlivých služeb při čtyřech modelových situacích. Tři z testovaných služeb zpřístupní svým klientům archivovaný obsah za všech okolností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== PEPRS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:peprs.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt '''PEPRS (Piloting an E-journals Preservation Registry Service)''' přistupuje k problematice uchovávání elektronických časopisů z poněkud jiné perspektivy. Jedná se totiž o databázi časopisů, kde lze u každého vyhledaného titulu ověřit, ve kterých archivech jsou jeho čísla uložena. Projekt koordinuje organizace '''EDINA''' (http://edina.ac.uk/) a na jeho úspěšné realizaci se výrazně podílí také '''Mezinárodní agentura ISSN'''. Z archivů se do projektu zapojily Portico, LOCKSS, CLOCKSS, e-Depot a British Library e-Journal Digital Archive. Systém je připravován od roku 2008 a v říjnu 2010 byla spuštěna první beta verze vyhledávače elektronických časopisů. V průběhu roku 2011 pak byla platforma přejmenována na '''The Keepers Registry''' (http://thekeepers.org/thekeepers/keepers.asp) a uživatelům je k dispozici zcela zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://edina.ac.uk/projects/peprs/index.html&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bsciverse.jpg|Schéma zdrojů zahrnutých do platformy SciVerse Hub. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bspringerlink.jpg|Vývoj stažených plných textů v letech 2005-2011 u elektronických časopisů a elektronických knih na platformě SpringerLink. Převzato z dokumentace k systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bwiley.jpg|Zobrazení časopisu na nové platformě Wiley Online Library. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bemerald.jpg|Vývoj počtu stažených plných textů vydavatelství Emerald. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:baverage.jpg|Průměrná hodnota impact factoru za rok 2009 u časopisů pro oblast chemie u jednotlivých vydavatelů. Převzato ze stránek Royal Society of Chemistry.&lt;br /&gt;
Soubor:bezb.jpg|Část časopisů pro oblast geografie v systému EZB. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bportico.jpg|Vývoj počtu titulů archivovaných elektronických časopisů ve službě Portico. Převzato z dokumentace služby.&lt;br /&gt;
Soubor:ruzovatab.jpg|Srovnání služeb jednotlivých archivů pro zpřístupnění digitálního obsahu při čtyřech modelových situacích [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura MORROW, 2008]].&lt;br /&gt;
Soubor:bpeprs.jpg|Záznam o archivovaném časopise v systému PEPRS na platformě The Keepers Registry. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&amp;diff=38134</id>
		<title>Elektronické časopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&amp;diff=38134"/>
		<updated>2013-11-15T11:18:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* Sage */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozmach elektronického publikování výrazným způsobem ovlivnil přístup k celé řadě informačních zdrojů. Exemplárním příkladem změny ve strategii rozšiřování informačních obsahů jsou seriály. Přechod prestižních časopisů do elektronických platforem znamenal výrazný posun v celé architektuře informačního průmyslu. Články jsou i nadále nejvýraznějším zdrojem vědeckého poznání a pro databáze a služby, které nabízejí uživatelům bibliografické záznamy, znamená jejich dostupnost v elektronické podobě zcela nové možnosti. V následnosti pak dochází k rozvoji plnotextových databází a služeb elektronického dodávání dokumentů. Časopisy vycházely po dlouhá léta v tištěné podobě. V 90. letech minulého století však nastal dynamický rozvoj internetu, čehož vydavatelé vědeckých časopisů rychle využili a začali své produkty nabízet i v elektronických verzích [ŠŤASTNÁ, 2002a]. Dnes se již najde pouze minimum prestižních seriálů, které dosud vycházejí výhradně v tištěné formě. Uvádí se, že 95 % impaktovaných žurnálů má elektronickou podobu. Drtivá většina časopisů přešla do elektronické formy, a to ze zcela pochopitelných důvodů. Vydavatelé oslovili mnohem větší množství potencionálních uživatelů. Zatímco v tištěné podobě je možný přístup pouze k celým číslům časopisů, na digitální bázi je možno kupovat i jednotlivé články. Elektronická rozhraní vydavatelů nabízejí velmi pohodlné vyhledávací možnosti nejen v rámci jednotlivých titulů časopisů, ale i v celých tematických kolekcích. V elektronických verzích existují navíc hypertextová propojení, kvalitní vymezení citačních vztahů a další možnosti spojené s vývojem moderní techniky. Elektronické seriály tak získaly velkou popularitu a vysoké množství uživatelů. Přístup do elektronických časopisů je z finančního hlediska poměrně nákladnou záležitostí. Drahé jsou už jednotlivé tituly časopisů, u kolekcí je potom cena ještě vyšší. Vydavatelé řeší tuto problematiku pomocí cenově zvýhodněných tematických balíčků seriálů, vznikají také četná konsorcia, která mají poté přístup k elektronickým časopisům za nižší finanční částky [ŠŤASTNÁ, 2002b]. Problém ovšem představuje fakt, že v rámci kolekcí elektronických časopisů jsou instituce nuceny nakupovat mnohdy i tituly, do nichž přístup nepotřebují a v případě individuálního předplatného by si časopis v žádném případě neobjednali. Vyhledávání v kolekcích časopisů   a článků v nich obsažených bývá zpravidla možné bezplatně, stejně jako přístup k abstraktům jednotlivých článků. Jejich plné texty jsou již pochopitelně zpoplatněny. Významným zprostředkovatelem přístupu do zahraničních elektronických časopisů je v České republice firma Suweco. V rámci ČR fungují národní konsorcia na přístupy do kolekcí několika nejvýznamnějších světových vydavatelství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produkce elektronických časopisů se dá rozdělit na dvě základní skupiny. V prvním případě se jedná o tematicky zaměřené vydavatele, kteří se specializují na svůj obor činnosti. Často je představují velké oborové instituce. Na druhé straně existují velcí vydavatelé, jejichž časopisy často tvoří multidisciplinární kolekce. Někdy se může jednat o nakladatelství původně vysokoškolská (např. '''Oxford University Press'''). Kvalitní tituly časopisů jsou obvykle dostupné na komerční bázi na stránkách vydavatelů. Kromě placených titulů existuje také řada volně dostupných elektronických seriálů, které však často postrádají potřebnou odbornost. V rámci internetu fungují i služby, které sumarizují tyto bezplatně dostupné zdroje a přinášejí odkazy na jejich webové stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Významná vydavatelství elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Elsevier ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:elsevier.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství '''Elsevier''' je jeden z gigantů na světovém informačním trhu, a to nejen díky produkci kvalitních vědeckých elektronických časopisů. Rozhraní '''ScienceDirect''' je platformou, která slouží pro pohodné zpřístupnění seriálů v elektronické formě. K dispozici je více než 2 500 titulů časopisů a přes 11,3 milionů jednotlivých článků. Uživatel má možnost vyhledávání jak v časopisech, tak v databázi článků. Tituly jsou přehledně seřazeny do tematických kolekcí, takže je možné v nich listovat. Platforma ScienceDirect slouží také jako rezervoár plných textů pro řadu bibliografických databází, které společnost Elsevier produkuje (např. Scopus, Embase atd.). Drtivá většina obsažených časopisů je dostupná placenou formou, přičemž uživatel může mít přístupy  do jednotlivých titulů seriálů, tematických kolekcí nebo si kupovat pouze samostatné články.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Platforma ScienceDirect nedávno oslavila jednu miliardu plných textů stažených uživateli. V rámci oslav tohoto milníku vydala firma Elsevier několik obrázků. Na jednom se uvádí, že jedna miliarda kapek vody naplní dva olympijské plavecké bazény. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.sciencedirect.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platforma SciVerse ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:sciverse.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V létě 2010 představil Elsevier novou centrální platformu '''SciVerse'''. Kromě toho, že se na ní podílejí nejznámější databáze společnosti Elsevier Scopus a ScienceDirect, je k dispozici také integrované rozhraní '''SciVerse Hub''', které spojuje informační obsahy několika významných služeb zmiňovaného vydavatelství. Konkrétně se jedná o Scopus, ScienceDirect, Scirus a SciTopics. SciVerse Hub tak představuje centrální bod, který poskytuje komplexní výsledky vyhledávání ze všech uvedených databází a přinese řadu vylepšených funkcí. Po fázi testování v beta verzi je už nyní platforma uvedena do ostrého provozu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.hub.sciverse.com/action/home/proceed&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Springer ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:springerlink.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Springer je původně německé vydavatelství, které má hlavní sídlo v Heidelbergu. Postupem času se z něho stala obrovská instituce s pobočkami po celém světě. Vedle vydávání časopisů se Springer v poslední době výrazně zaměřil na produkci a distribuci elektronických knih. V oblasti seriálů byl pro Springer velmi důležitý rok 2004, kdy společnost získala konkurenční firmu '''Kluwer''' i s její obsáhlou kolekcí elektronických periodik. Přístup k časopisům je realizován v rámci platformy '''SpringerLink'''. Od léta 2010 je k dispozici její nová verze s rozšířenými funkcemi a atraktivnějším designem. Uživatel má možnost vyhledávání v obsazích více než 2.765 titulů. Tematicky jsou nabízené časopisy zaměřeny spíše na technické obory a matematiku, avšak dá se říci, že alespoň minoritně jsou zastoupeny všechny obory. Marketingová politika společnosti při prodeji produktů je podobná jako u předchozího vydavatele, zajímavostí je, že první čísla v roce jsou u všech titulů vždy dostupná zdarma. Také Springer se zařadil po bok vydavatelství reflektujících na vzestup publikovaných materiálů v režimu open access. Kokrétně se tak stalo zveřejněním programu [http://www.springer.com/open+access/open+choice '''Springer Open Choice'''], který dává autorům možnost rozhodnout se, zda chtějí uhradit poplatky spojené s publikováním článku a zpřístupnit svoji práci volně. Služba [http://www.springeropen.com/ '''Springer Open'''] pak představuje platformu pro dokumenty, které jsou dostupné v modulu otevřeného přístupu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.springerlink.com/home/main.mpx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== John Wiley &amp;amp; Sons ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:wiley.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost '''John Wiley &amp;amp; Sons''' vydává časopisy z různých vědeckých odvětví. Dobře známé rozhraní '''InterScience''', které produkované tituly zpřístupňovalo, nahradila v srpnu 2010 nová platforma '''Wiley Online Library'''. Ta poskytuje nejen vědecké seriály, ale také elektronické knihy, referenční příručky a další hodnotný informační materiál. Řada nabízených periodik vycházela v tištěné formě už od 18. století a vydavatelství retrospektivně doplňuje plné texty článků i z archivních čísel. Velmi zajímavou službou je poskytování bibliografických záznamů nabízených dokumentů ve formátu MARC21. V roce 2006 Wiley ovládl jednoho ze svých přímých konkurentů na informačním trhu – vydavatelství '''Blackwell'''. Tím byla značně rozšířena a zkvalitněna doposud nepříliš početná kolekce seriálů pro společenské a humanitní obory. Spolu s nově získanými časopisy od společnosti Blackwell obsahuje nyní platforma Wiley Online Library více než 1 500 elektronických seriálů. Pozornost je pochopitelně věnována i fenoménu open access, kde mají autoři možnost zpřístupnit za úhradu své články uživatelům volně při využití programu [http://authorservices.wiley.com/bauthor/onlineopen.asp '''OnlineOpen''']. Společnost navíc na svých stránkách nabízí tipy na instituce, které mohou autorům na úhradu těchto článků přispět. Elektronické časopisy od společnosti John Wiley &amp;amp; Sons tvoří jednu z kolekcí, které jsou v ČR přístupné v rámci národní licence.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://onlinelibrary.wiley.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Taylor &amp;amp; Francis ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:taylorfrancis.png|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Taylor &amp;amp; Francis''' je dynamickou společností působící na informačním trhu jako komplexní vydavatelská firma. Předmětem její činnosti jsou   jak tištěné, tak elektronické dokumenty. Portfolio informačních produktů se průběžně navyšovalo, když se součástí společnosti stávala řada dílčích vydavatelství (např. Routledge, CRC, Psychology Press atd.). Přístupy do jednotlivých časopisů jsou pochopitelně placenou záležitostí, ale vydavatelství chce jít do budoucna stále více směrem k otevřenému přístupu a zpřístupňovat více materiálů volně. Pozornost si vysloužily také tematické skupiny časopisů nazvané v podání Taylor &amp;amp; Francis arénami (např. Chemistry Arena, Education Arena atd.). Takovéto členění by samozřejmě mělo napomoci, aby si každý předplatitel vybral optimální kolekci dle svého zaměření. Zároveň    už není využívána dobře známá platforma '''Informaworld''', na které byly časopisy vydavatelství tradičně zpřístupňovány. V roce 2011 totiž byla představena nová platforma s jednoduchým názvem '''Taylor &amp;amp; Francis Online'''. Uživatelé na ní mají nyní k dispozici nabídku více než 1 000 titulů elektronických časopisů. Počty nabízených seriálů se navíc každoročně poměrně výrazně navyšují.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.tandf.co.uk/journals/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sage ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:sagejournals.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V nabídce elektronických časopisů vydavatelství '''Sage''' se objevují tituly z oblasti obchodu, humanitních a sociální věd, techniky a medicíny. Celkově tvoří kolekci zhruba 520 periodik. Na internetových stránkách producenta je možné hledání v titulech i fulltextové vyhledávání v článcích. Retrospektiva nabízených časopisů je velmi různorodá, u některých titulů sahá až do 20. let minulého století. Seriály jsou rozděleny do deseti tematických kolekcí, přičemž nejoceňovanějšími jsou časopisy pro společenské vědy a marketing. Firma má svou centrálu v USA, ale pro lepší servis a komunikaci se zákazníky má zastoupení také v Evropě, Asii a Africe. V roce 2010 představil Sage „platformu nové generace“, na kterou budou postupně přecházet všechny vydávané časopisy. Platforma je postavena na technologii '''Highwire Press 2.0 technology (H2O)'''. Kromě časopisů je Sage rovněž vydavatelem mnoha zejména společenskovědních knih a dvou velmi uznávaných bibliografických databází '''Communication Abstracts''' a '''Criminal Justice Abstracts''', které však nedávno odkoupila společnost EBSCO. Svoje zaměření na společenskovědní disciplíny potvrdil Sage také novou službou nazvanou [http://srmo.sagepub.com/ '''Sage Research Methods''']. Tento portál, který je dostupný pouze pro institucionální předplatitele, má sloužit jako informační zdroj pro rozličné metody výzkumu v sociálních a humanitních vědách. V polovině roku 2012 by pak měla být spuštěna nová služba [http://www.sagepub.com/knowledge.sp '''Sage Knowledge'''] představující digitální knihovnu pro oblast sociálních věd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://online.sagepub.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oxford Journals ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:oxfordjournals.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelství '''Oxford University Press (OUP)''' je v oblasti elektronických časopisů velmi aktivní. Kolekce 238 titulů je zaměřena převážně na humanitní obory, ve kterých patří mezi světovou špičku. Uživatel si může určit, zda si předplatí konkrétní titul nebo některou z předmětových kolekcí. Standardní retrospektiva titulů sahá do roku 1996. V případě zájmu o starší ročníky je nutno zaplatit si přístup do online archivů, což je ostatně naprosto standardní model téměř u všech vydavatelů. V poslední době se dostává do popředí iniciativa '''Oxford Open''' (http://www.oxfordjournals.org/oxfordopen/), která se snaží o zpřístupňování některých článků na bezplatném principu. Alespoň částečně už bylo do tohoto projektu zapojeno 90 titulů časopisů vydávaných OUP. Celý systém funguje tak, že vydavatelství umožní na přání autora volný přístup k jeho článku. Samotný autor přitom musí uhradit některé poplatky spojené s publikováním jeho příspěvku. I přesto počet článků, které jsou zpřístupněny bezplatně, stále stoupá. Naprosto stejnou možnost nabízí svým autorům i celá řada dalších vydavatelství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.oxfordjournals.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cambridge Journals ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:cambridgejournals.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolekce časopisů '''Cambridge Journals''' je počinem vydavatelství '''Cambridge University Press (CUP)'''. V současnosti je v systému 280 titulů a dohromady více než půl milionu článků. Tematicky pokrývají nabízené časopisy téměř všechny vědecké obory. Retrospektiva při aktuálním předplatném činí pouze jeden rok. Výhodou však je, že přístup do elektronického obsahu předplaceného ročníku uživateli zůstává i po ukončení smlouvy (u jiných vydavatelů mohou být licenční podmínky řešeny jinak). Přístup je možno sjednat jak do jednotlivých časopisů, tak do několika předmětových kolekcí. I zde se projevuje nový fenomén open access, takže některé materiály jsou volně přístupné. Velmi aktivní je vydavatelství rovněž v otázce šíření informací do zemí rozvojového světa, kde se stalo součástí hned několika podobně laděných iniciativ.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://journals.cambridge.org/action/login&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Emerald ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:emerald1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelství '''Emerald''' bylo založeno v roce 1967. V jeho nabídce upoutá pozornost několik klíčových titulů elektronických časopisů pro oblast ekonomie. Z tematického hlediska převažují obory ekonomie, obchodu, marketingu a managementu, ale také problematika knihovnictví a informační vědy, pro kterou nacházíme v rámci vydávaných publikací řadu velmi dobrých zdrojů. Seriály jsou dostupné v internetovém rozhraní '''Emeraldinsight''' striktně na komerční bázi. Vydavatelství má své zastoupení také v České republice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.emeraldinsight.com/Insight/menuNavigation.do?hdAction=InsightHome&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oborově zaměřená vydavatelství ==&lt;br /&gt;
Kromě výše zmíněných velkých producentů elektronických časopisů, kteří se zaměřují na vydávání titulů pro více vědeckých disciplín, existují také specializovaná vydavatelství. V této práci pochopitelně nelze uvést jejich kompletní výčet, ale je na místě zmínit taková vydavatelství, jejichž časopisy dosahují vynikající úrovně. '''Lippincott Williams &amp;amp; Wilkins''' (www.lww.com) je producentem řady mimořádně kvalitních titulů pro oblast medicínských věd. Vydavatelství je nyní vlastněno skupinou Wolters Kluwer a jeho časopisy dosahují každoročně obrovské citovanosti. Ceněné časopisy pro široké spektrum lékařských oborů poskytují také vydavatelství '''BMJ Group''' (http://group.bmj.com/products/journals/) a '''Karger''' (www.karger.com). Nepoměrně menším producentem, který ovšem rovněž zpřístupňuje uznávané lékařské elektronické seriály (a několik zajímavých chemických časopisů), je německé vydavatelství '''Thieme''' (www.thieme-connect.com/ejournals/home.html). Jeho nabídka čítá zhruba 130 titulů. V oblasti přírodních věd pak nepochybně nelze opomenout vydavatelství '''Nature Publishing Group''' (www.nature.com/index.html), jehož vlajkovou lodí je prestižní časopis '''Nature'''. Velmi často se do role vůdčích producentů staví oborově zaměřené instituce. Impact faktory takovýchto žurnálů pak nezřídka výrazně převyšují konkurenční tituly. Špičkami ve vydávání časopisů pro své vědecké disciplíny jsou například:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Psychological Association - http://www.apa.org/journals/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Marketing Association - http://www.marketingpower.com/Pages/default.aspx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Royal Society of Chemistry - http://www.rsc.org/Publishing/Journals/Index.asp&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Chemical Society - http://pubs.acs.org/about.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institute of Physics - http://www.iop.org/EJ/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Institute of Physics - http://journals.aip.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Physical Society - http://publish.aps.org/about &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samozřejmě by se dala vyjmenovat ještě řada dalších institucí podobného typu, nicméně pro účely této publikace je uvedený výčet více než dostačující. O tom, že oborové instituce jakožto vydavatelé odborných časopisů hrají klíčovou roli, svědčí následující graf, který porovnává průměrnou výši impact factorů pro seriály z oblasti chemie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Registry volně dostupných elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
Počet seriálů v elektronické podobě i nadále radikálně roste. Nejedná se přitom pouze o tituly placené, ale o stále více časopisů s volným přístupem. Za účelem jejich registrace a umožnění snadnějšího přístupu do jejich obsahů proto vzniká řada projektů. Tyto služby nepřinášejí uživateli tak široké množství informací o titulech časopisů jako specializované databáze pro registraci seriálů, nýbrž mají spíše sumarizační funkci a primárně poskytují především informace o elektronickém umístění daného titulu. Kromě systémů univerzálních, které se snaží postihovat všechny volně dostupné elektronické časopisy, fungují rovněž služby registrující volně dostupné zdroje jen pro určitou geografickou oblast. Například systém '''SCIELO''' (http://www.scielo.org/php/index.php) obsahuje španělsky psané časopisy. Vznikají také registry žurnálů pro konkrétní vědecké obory. Jako příklady služeb, které plní tuto funkci, nám mohou posloužit iniciativy '''PubMedCentral''' (je zároveň i otevřeným archivem) nebo '''Free Medical Journals''' (http://www.freemedicaljournals.com/) pro oblast medicíny. &lt;br /&gt;
== EZB ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ezb.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt Elektronická knihovna časopisů '''(Elektronische Zeitschriftenbibliothek, EZB)''' spravuje Univerzitní knihovna v německém Regensburgu. Systém obsahuje tituly časopisů z celého světa, dohromady cca 60.000 seriálů. Do projektu je zapojeno více než 580 institucí z celé Evropy včetně několika knihoven z České republiky. Elektronické časopisy jsou v EZB rozděleny do tří kategorií. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Volně  dostupné  časopisy (označeny zeleným kolečkem), které  jsou  zdarma  k  dispozici  na  internetu.  Každému  uživateli je umožněn přístup k plným textům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Plný text je dostupný jenom pro uživatele dané instituce (knihovny, případně univerzity) na základě předplatného (označeno žlutým kolečkem).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup k plným textům není povolen, daná instituce nemá časopis předplacený (označeno červeným kolečkem). Většinou je zdarma přístupný alespoň obsah a případně také abstrakty časopisů na stránce vydavatele [TRENKLEROVÁ, 2002].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro čtenáře jsou pochopitelně zajímavé především první dvě kategorie. Běžný uživatel internetu tak v rámci kolekce volně dostupných titulů získává informace o velké množině informačních zdrojů, které jsou k dispozici zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránky systému: http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== DOAJ ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:doaj.jpg|130 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Directory of Open Access Journals (DOAJ)''' je z obsahového hlediska mnohem menším projektem než EZB. V tomto případě však dochází k registraci výhradně volně dostupných seriálů, proto je jejich počet v systému nižší. V současnosti je zahrnuto téměř 8.000 titulů, z nichž prohledatelných i na úrovni článků je 3.800. Kromě snadného vyhledávání má uživatel možnost listovat v titulech seřazených do tematických kolekcí. Celý projekt zajišťuje '''knihovna švédské univerzity v Lundu (Lund University Libraries)'''. V roce 2012 pak vznikl partnerský projekt '''Directory of Open Access Books (BOAJ)''', o němž bude podrobněji pojednáno v jiné kapitole této práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránky systému: http://www.doaj.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Archivace a ochrana elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
V období, kdy periodika vycházela pouze v tištěné podobě, plnily knihovny nejen funkci prostředníka, který tyto časopisy nabízel svým uživatelům, ale také funkci archivní. Všechna zakoupená čísla byla fyzicky umístěna v prostorách knihovny a při náležité péči bylo zajištěno jejich uchování pro další generace. Nyní však nastala éra, kdy se časopisy téměř bez výjimky přesunuly na elektronické platformy a předplácení tištěných verzí je na strmém ústupu. Následný problém tkví v tom, že instituce sice mají zajištěn přístup k časopisům v elektronické formě, ale ty se nacházejí výhradně na serverech vydavatelů či poskytovatelů. Resultuje z toho jednoznačná otázka, co se stane v případě, když vydavatelství například zanikne, změní licenční politiku a přestane nabízet přístup ke starším číslům periodik v elektronické podobě nebo mu z důvodu nenadálé katastrofy přestanou fungovat servery a přístup k jeho obsahům nebude možný. Jakým způsobem je proti takovýmto eventualitám knihovna pojištěna? A jak bude zaručeno, že v případě takových scénářů nezmizí obsahy elektronických časopisů ze světa úplně? Závažnost nastíněných otázek si producenti informačních služeb, ale i například světové národní knihovny dobře uvědomují a stejně jako v otázkách archivace webu (více v kapitole 21.7) spatřují světlo světa iniciativy, které se snaží daný problém efektivně řešit. Projekty zajišťující ochranu a dlouhodobou archivaci elektronických časopisů vznikají jak na úrovni národních knihoven či univerzitních konsorcií, tak i za pomoci subjektů ze soukromé sféry. Někdy se může jednat o součásti daleko větších systémů (například právě iniciativ zabývajících se širokou archivací webu). V závislosti na typu archivu do nich mohou přispívat samotné knihovny, klíčové je zde ale především zapojení vydavatelů elektronických časopisů, protože ti musí ukládání svých titulů do archivů podporovat. Výhodou některých takovýchto služeb je také to, že poskytují knihovnám přístup k archivním číslům elektronickým časopisů i poté, co knihovna zrušila jejich předplatné. Eliminuje se tak nejednotná politika, kterou v tomto směru vydavatelé zastávají. Zde je nutno uvést nejpodstatnější digitální archivy pro elektronické časopisy:&lt;br /&gt;
== Portico ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:portico2.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Portico''' je zřejmě nejdynamičtěji se rozvíjející iniciativou v této sféře. Jedná se o tzv. '''„dark archive“''' neboli tmavý archiv, což znamená, že knihovnám, které si jeho služby předplatí, zpřístupňuje archivované dokumenty až v okamžiku, kdy standardně nejsou dostupné. To nastává v situaci, kdy vydavatel z jakéhokoliv důvodu přestane zpřístupňovat předplacené elektronické časopisy na svých platformách. Nespornou výhodou Portica je maximální participace významných vydavatelství. V rámci služby je nyní archivováno na 14.000 titulů elektronických časopisů a více než 130.000 titulů elektronických knih. Pro knihovny se jedná o placenou službu, přičemž cena je odvozena od ročních výdajů knihovny na elektronické zdroje. Producentem systému je nezisková organizace ITHACA, která mimo jiné provozuje i službu JSTOR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.portico.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== LOCKSS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:locks.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Iniciativa '''LOCKSS (Lots Of Copies Keep Stuff Safe)''' vznikla na '''Stanford University,''' ale účastní se jí celá řada knihoven z různých kontinentů. V rámci LOCKSS byl vyvinut speciální software pro účinnou archivaci. Aktivní role je vyžadována u zapojených knihoven, které disponují tzv. LOCKSS boxy pro ukládání dat. Kromě knihoven se projektu účastní zhruba 510 vydavatelů. Iniciativa byla založena už v roce 1998 a za čtrnáct let svého fungování si vydobyla značné uznání a respekt. K dispozici je i kooperace s linkovací službou SFX.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.lockss.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CLOCKSS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:clocks1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CLOCKSS (Controled LOCKSS)''' je systém založený na bázi technologie LOCKSS. Představuje globální „dark archive“, který je podporován řadou velkých vydavatelství. Jeho správu má na starosti stejnojmenná nezisková organizace a do ostrého provozu byl spuštěn v roce 2009. Mezi nevýhody této služby patří to, že nepodporuje přístup k archivním číslům časopisů, u nichž participující knihovny zrušily předplatné. Přístup k obsahům je tam možný pouze v situaci, kdy periodika už nejsou dostupná na platformách vydavatelů. Zatím se tak stalo pouze v několika málo případech [MORROW, 2008]. Takto nízký počet není příliš udivující s přihlédnutím k faktu, že do projektu jsou zapojena téměř výhradně tradiční velká vydavatelství, u nichž je riziko zániku či ztráty dat velmi nízké. CLOCKSS je placená služba. Zajímavostí je, že u některých zaniklých časopisů zpřístupňuje CLOCKSS jejich obsahy ve zcela volném režimu, tedy nikoliv pouze pro participující organizace, nýbrž zdarma pro celý internet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.clockss.org/clockss/Home&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== e-Depot ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:edepot.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi další služby, které archivují také elektronické časopisy, patří velké projekty s národní či mezinárodní působností. Velmi ceněnou službou je v této oblasti '''e-Depot''', což je archiv provozovaný '''National Library of the Netherlands'''. Kromě elektronických časopisů obsahuje služba řadu dalších materiálů z repozitářů a digitálních sbírek především univerzitních knihoven. Služba byla původně zaměřena na domovské Nizozemsko, avšak v poslední době dochází díky spolupráci se společností Elsevier k rozšíření informačního obsahu i o další geografické oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.kb.nl/hrd/dd/index-en.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký projekt v oblasti prezervace digitálních dokumentů vyvíjí i '''British Library''' (http://www.bl.uk/eresources/jnls/ejournals.html). Archivace elektronických časopisů probíhá také v rámci rozsáhlého projektu '''OCLC Electronic Collection Online''' (http://www.oclc.org/electroniccollections/), kde jsou periodika pouze jedním z mnoha archivovaných typů dokumentů. Za zmínku nepochybně stojí také digitální archiv '''HathiTrust''' (http://www.hathitrust.org/), do něhož přispívá řada prestižních amerických univerzit. Zapojené instituce zde sdílejí svoje digitální kolekce v bezpečném archivu, čímž mimo jiné zajišťují efektivní uchování svých elektronických časopisů. Vyhledávací rozhraní systému je volně dostupné, avšak k licencovanému obsahu mají přístup pouze uživatelé z participujících univerzit. Služba však může být zajímavá i pro neregistrovaného zájemce, neboť řada materiálů je po vypršení autorských práv k dispozici bezplatně. Následující tabulka srovnává práva uživatelů jednotlivých služeb při čtyřech modelových situacích. Tři z testovaných služeb zpřístupní svým klientům archivovaný obsah za všech okolností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== PEPRS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:peprs.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt '''PEPRS (Piloting an E-journals Preservation Registry Service)''' přistupuje k problematice uchovávání elektronických časopisů z poněkud jiné perspektivy. Jedná se totiž o databázi časopisů, kde lze u každého vyhledaného titulu ověřit, ve kterých archivech jsou jeho čísla uložena. Projekt koordinuje organizace '''EDINA''' (http://edina.ac.uk/) a na jeho úspěšné realizaci se výrazně podílí také '''Mezinárodní agentura ISSN'''. Z archivů se do projektu zapojily Portico, LOCKSS, CLOCKSS, e-Depot a British Library e-Journal Digital Archive. Systém je připravován od roku 2008 a v říjnu 2010 byla spuštěna první beta verze vyhledávače elektronických časopisů. V průběhu roku 2011 pak byla platforma přejmenována na '''The Keepers Registry''' (http://thekeepers.org/thekeepers/keepers.asp) a uživatelům je k dispozici zcela zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://edina.ac.uk/projects/peprs/index.html&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bsciverse.jpg|Schéma zdrojů zahrnutých do platformy SciVerse Hub. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bspringerlink.jpg|Vývoj stažených plných textů v letech 2005-2011 u elektronických časopisů a elektronických knih na platformě SpringerLink. Převzato z dokumentace k systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bwiley.jpg|Zobrazení časopisu na nové platformě Wiley Online Library. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bemerald.jpg|Vývoj počtu stažených plných textů vydavatelství Emerald. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:baverage.jpg|Průměrná hodnota impact factoru za rok 2009 u časopisů pro oblast chemie u jednotlivých vydavatelů. Převzato ze stránek Royal Society of Chemistry.&lt;br /&gt;
Soubor:bezb.jpg|Část časopisů pro oblast geografie v systému EZB. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bportico.jpg|Vývoj počtu titulů archivovaných elektronických časopisů ve službě Portico. Převzato z dokumentace služby.&lt;br /&gt;
Soubor:ruzovatab.jpg|Srovnání služeb jednotlivých archivů pro zpřístupnění digitálního obsahu při čtyřech modelových situacích [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura MORROW, 2008]].&lt;br /&gt;
Soubor:bpeprs.jpg|Záznam o archivovaném časopise v systému PEPRS na platformě The Keepers Registry. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&amp;diff=38131</id>
		<title>Elektronické časopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&amp;diff=38131"/>
		<updated>2013-11-15T11:16:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* Taylor &amp;amp; Francis */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozmach elektronického publikování výrazným způsobem ovlivnil přístup k celé řadě informačních zdrojů. Exemplárním příkladem změny ve strategii rozšiřování informačních obsahů jsou seriály. Přechod prestižních časopisů do elektronických platforem znamenal výrazný posun v celé architektuře informačního průmyslu. Články jsou i nadále nejvýraznějším zdrojem vědeckého poznání a pro databáze a služby, které nabízejí uživatelům bibliografické záznamy, znamená jejich dostupnost v elektronické podobě zcela nové možnosti. V následnosti pak dochází k rozvoji plnotextových databází a služeb elektronického dodávání dokumentů. Časopisy vycházely po dlouhá léta v tištěné podobě. V 90. letech minulého století však nastal dynamický rozvoj internetu, čehož vydavatelé vědeckých časopisů rychle využili a začali své produkty nabízet i v elektronických verzích [ŠŤASTNÁ, 2002a]. Dnes se již najde pouze minimum prestižních seriálů, které dosud vycházejí výhradně v tištěné formě. Uvádí se, že 95 % impaktovaných žurnálů má elektronickou podobu. Drtivá většina časopisů přešla do elektronické formy, a to ze zcela pochopitelných důvodů. Vydavatelé oslovili mnohem větší množství potencionálních uživatelů. Zatímco v tištěné podobě je možný přístup pouze k celým číslům časopisů, na digitální bázi je možno kupovat i jednotlivé články. Elektronická rozhraní vydavatelů nabízejí velmi pohodlné vyhledávací možnosti nejen v rámci jednotlivých titulů časopisů, ale i v celých tematických kolekcích. V elektronických verzích existují navíc hypertextová propojení, kvalitní vymezení citačních vztahů a další možnosti spojené s vývojem moderní techniky. Elektronické seriály tak získaly velkou popularitu a vysoké množství uživatelů. Přístup do elektronických časopisů je z finančního hlediska poměrně nákladnou záležitostí. Drahé jsou už jednotlivé tituly časopisů, u kolekcí je potom cena ještě vyšší. Vydavatelé řeší tuto problematiku pomocí cenově zvýhodněných tematických balíčků seriálů, vznikají také četná konsorcia, která mají poté přístup k elektronickým časopisům za nižší finanční částky [ŠŤASTNÁ, 2002b]. Problém ovšem představuje fakt, že v rámci kolekcí elektronických časopisů jsou instituce nuceny nakupovat mnohdy i tituly, do nichž přístup nepotřebují a v případě individuálního předplatného by si časopis v žádném případě neobjednali. Vyhledávání v kolekcích časopisů   a článků v nich obsažených bývá zpravidla možné bezplatně, stejně jako přístup k abstraktům jednotlivých článků. Jejich plné texty jsou již pochopitelně zpoplatněny. Významným zprostředkovatelem přístupu do zahraničních elektronických časopisů je v České republice firma Suweco. V rámci ČR fungují národní konsorcia na přístupy do kolekcí několika nejvýznamnějších světových vydavatelství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produkce elektronických časopisů se dá rozdělit na dvě základní skupiny. V prvním případě se jedná o tematicky zaměřené vydavatele, kteří se specializují na svůj obor činnosti. Často je představují velké oborové instituce. Na druhé straně existují velcí vydavatelé, jejichž časopisy často tvoří multidisciplinární kolekce. Někdy se může jednat o nakladatelství původně vysokoškolská (např. '''Oxford University Press'''). Kvalitní tituly časopisů jsou obvykle dostupné na komerční bázi na stránkách vydavatelů. Kromě placených titulů existuje také řada volně dostupných elektronických seriálů, které však často postrádají potřebnou odbornost. V rámci internetu fungují i služby, které sumarizují tyto bezplatně dostupné zdroje a přinášejí odkazy na jejich webové stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Významná vydavatelství elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Elsevier ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:elsevier.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství '''Elsevier''' je jeden z gigantů na světovém informačním trhu, a to nejen díky produkci kvalitních vědeckých elektronických časopisů. Rozhraní '''ScienceDirect''' je platformou, která slouží pro pohodné zpřístupnění seriálů v elektronické formě. K dispozici je více než 2 500 titulů časopisů a přes 11,3 milionů jednotlivých článků. Uživatel má možnost vyhledávání jak v časopisech, tak v databázi článků. Tituly jsou přehledně seřazeny do tematických kolekcí, takže je možné v nich listovat. Platforma ScienceDirect slouží také jako rezervoár plných textů pro řadu bibliografických databází, které společnost Elsevier produkuje (např. Scopus, Embase atd.). Drtivá většina obsažených časopisů je dostupná placenou formou, přičemž uživatel může mít přístupy  do jednotlivých titulů seriálů, tematických kolekcí nebo si kupovat pouze samostatné články.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Platforma ScienceDirect nedávno oslavila jednu miliardu plných textů stažených uživateli. V rámci oslav tohoto milníku vydala firma Elsevier několik obrázků. Na jednom se uvádí, že jedna miliarda kapek vody naplní dva olympijské plavecké bazény. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.sciencedirect.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platforma SciVerse ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:sciverse.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V létě 2010 představil Elsevier novou centrální platformu '''SciVerse'''. Kromě toho, že se na ní podílejí nejznámější databáze společnosti Elsevier Scopus a ScienceDirect, je k dispozici také integrované rozhraní '''SciVerse Hub''', které spojuje informační obsahy několika významných služeb zmiňovaného vydavatelství. Konkrétně se jedná o Scopus, ScienceDirect, Scirus a SciTopics. SciVerse Hub tak představuje centrální bod, který poskytuje komplexní výsledky vyhledávání ze všech uvedených databází a přinese řadu vylepšených funkcí. Po fázi testování v beta verzi je už nyní platforma uvedena do ostrého provozu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.hub.sciverse.com/action/home/proceed&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Springer ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:springerlink.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Springer je původně německé vydavatelství, které má hlavní sídlo v Heidelbergu. Postupem času se z něho stala obrovská instituce s pobočkami po celém světě. Vedle vydávání časopisů se Springer v poslední době výrazně zaměřil na produkci a distribuci elektronických knih. V oblasti seriálů byl pro Springer velmi důležitý rok 2004, kdy společnost získala konkurenční firmu '''Kluwer''' i s její obsáhlou kolekcí elektronických periodik. Přístup k časopisům je realizován v rámci platformy '''SpringerLink'''. Od léta 2010 je k dispozici její nová verze s rozšířenými funkcemi a atraktivnějším designem. Uživatel má možnost vyhledávání v obsazích více než 2.765 titulů. Tematicky jsou nabízené časopisy zaměřeny spíše na technické obory a matematiku, avšak dá se říci, že alespoň minoritně jsou zastoupeny všechny obory. Marketingová politika společnosti při prodeji produktů je podobná jako u předchozího vydavatele, zajímavostí je, že první čísla v roce jsou u všech titulů vždy dostupná zdarma. Také Springer se zařadil po bok vydavatelství reflektujících na vzestup publikovaných materiálů v režimu open access. Kokrétně se tak stalo zveřejněním programu [http://www.springer.com/open+access/open+choice '''Springer Open Choice'''], který dává autorům možnost rozhodnout se, zda chtějí uhradit poplatky spojené s publikováním článku a zpřístupnit svoji práci volně. Služba [http://www.springeropen.com/ '''Springer Open'''] pak představuje platformu pro dokumenty, které jsou dostupné v modulu otevřeného přístupu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.springerlink.com/home/main.mpx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== John Wiley &amp;amp; Sons ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:wiley.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost '''John Wiley &amp;amp; Sons''' vydává časopisy z různých vědeckých odvětví. Dobře známé rozhraní '''InterScience''', které produkované tituly zpřístupňovalo, nahradila v srpnu 2010 nová platforma '''Wiley Online Library'''. Ta poskytuje nejen vědecké seriály, ale také elektronické knihy, referenční příručky a další hodnotný informační materiál. Řada nabízených periodik vycházela v tištěné formě už od 18. století a vydavatelství retrospektivně doplňuje plné texty článků i z archivních čísel. Velmi zajímavou službou je poskytování bibliografických záznamů nabízených dokumentů ve formátu MARC21. V roce 2006 Wiley ovládl jednoho ze svých přímých konkurentů na informačním trhu – vydavatelství '''Blackwell'''. Tím byla značně rozšířena a zkvalitněna doposud nepříliš početná kolekce seriálů pro společenské a humanitní obory. Spolu s nově získanými časopisy od společnosti Blackwell obsahuje nyní platforma Wiley Online Library více než 1 500 elektronických seriálů. Pozornost je pochopitelně věnována i fenoménu open access, kde mají autoři možnost zpřístupnit za úhradu své články uživatelům volně při využití programu [http://authorservices.wiley.com/bauthor/onlineopen.asp '''OnlineOpen''']. Společnost navíc na svých stránkách nabízí tipy na instituce, které mohou autorům na úhradu těchto článků přispět. Elektronické časopisy od společnosti John Wiley &amp;amp; Sons tvoří jednu z kolekcí, které jsou v ČR přístupné v rámci národní licence.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://onlinelibrary.wiley.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Taylor &amp;amp; Francis ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:taylorfrancis.png|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Taylor &amp;amp; Francis''' je dynamickou společností působící na informačním trhu jako komplexní vydavatelská firma. Předmětem její činnosti jsou   jak tištěné, tak elektronické dokumenty. Portfolio informačních produktů se průběžně navyšovalo, když se součástí společnosti stávala řada dílčích vydavatelství (např. Routledge, CRC, Psychology Press atd.). Přístupy do jednotlivých časopisů jsou pochopitelně placenou záležitostí, ale vydavatelství chce jít do budoucna stále více směrem k otevřenému přístupu a zpřístupňovat více materiálů volně. Pozornost si vysloužily také tematické skupiny časopisů nazvané v podání Taylor &amp;amp; Francis arénami (např. Chemistry Arena, Education Arena atd.). Takovéto členění by samozřejmě mělo napomoci, aby si každý předplatitel vybral optimální kolekci dle svého zaměření. Zároveň    už není využívána dobře známá platforma '''Informaworld''', na které byly časopisy vydavatelství tradičně zpřístupňovány. V roce 2011 totiž byla představena nová platforma s jednoduchým názvem '''Taylor &amp;amp; Francis Online'''. Uživatelé na ní mají nyní k dispozici nabídku více než 1 000 titulů elektronických časopisů. Počty nabízených seriálů se navíc každoročně poměrně výrazně navyšují.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.tandf.co.uk/journals/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sage ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:sagejournals.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V nabídce elektronických časopisů vydavatelství '''Sage''' se objevují tituly z oblasti obchodu, humanitních a sociální věd, techniky a medicíny. Celkově tvoří kolekci zhruba 520 periodik. Na internetových stránkách producenta je možné hledání v titulech i fulltextové vyhledávání v článcích. Retrospektiva nabízených časopisů je velmi různorodá, u některých titulů sahá až do 20. let minulého století. Seriály jsou rozděleny do deseti tematických kolekcí, přičemž nejoceňovanějšími jsou časopisy pro společenské vědy a marketing. Firma má svou centrálu v USA, ale pro lepší servis a komunikaci se zákazníky má zastoupení také v Evropě, Asii a Africe. V roce 2010 představil Sage „platformu nové generace“, na kterou budou postupně přecházet všechny vydávané časopisy. Platforma je postavena na technologii '''Highwire Press 2.0 technology (H2O)'''. Kromě časopisů je Sage rovněž vydavatelem mnoha zejména společenskovědních knih a dvou velmi uznávaných bibliografických databází '''Communication Abstracts''' a '''Criminal Justice Abstracts''', které však nedávno odkoupila společnost Ebsco. Svoje zaměření na společenskovědní disciplíny potvrdil Sage také novou službou nazvanou '''Sage Research Methods''' (http://srmo.sagepub.com/). Tento portál, který je dostupný pouze pro institucionální předplatitele, má sloužit jako informační zdroj pro rozličné metody výzkumu v sociálních a humanitních vědách. V polovině roku 2012 by pak měla být spuštěna nová služba '''Sage Knowledge''' (http://www.sagepub.com/knowledge.sp) představující digitální knihovnu pro oblast sociálních věd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://online.sagepub.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oxford Journals ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:oxfordjournals.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelství '''Oxford University Press (OUP)''' je v oblasti elektronických časopisů velmi aktivní. Kolekce 238 titulů je zaměřena převážně na humanitní obory, ve kterých patří mezi světovou špičku. Uživatel si může určit, zda si předplatí konkrétní titul nebo některou z předmětových kolekcí. Standardní retrospektiva titulů sahá do roku 1996. V případě zájmu o starší ročníky je nutno zaplatit si přístup do online archivů, což je ostatně naprosto standardní model téměř u všech vydavatelů. V poslední době se dostává do popředí iniciativa '''Oxford Open''' (http://www.oxfordjournals.org/oxfordopen/), která se snaží o zpřístupňování některých článků na bezplatném principu. Alespoň částečně už bylo do tohoto projektu zapojeno 90 titulů časopisů vydávaných OUP. Celý systém funguje tak, že vydavatelství umožní na přání autora volný přístup k jeho článku. Samotný autor přitom musí uhradit některé poplatky spojené s publikováním jeho příspěvku. I přesto počet článků, které jsou zpřístupněny bezplatně, stále stoupá. Naprosto stejnou možnost nabízí svým autorům i celá řada dalších vydavatelství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.oxfordjournals.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cambridge Journals ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:cambridgejournals.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolekce časopisů '''Cambridge Journals''' je počinem vydavatelství '''Cambridge University Press (CUP)'''. V současnosti je v systému 280 titulů a dohromady více než půl milionu článků. Tematicky pokrývají nabízené časopisy téměř všechny vědecké obory. Retrospektiva při aktuálním předplatném činí pouze jeden rok. Výhodou však je, že přístup do elektronického obsahu předplaceného ročníku uživateli zůstává i po ukončení smlouvy (u jiných vydavatelů mohou být licenční podmínky řešeny jinak). Přístup je možno sjednat jak do jednotlivých časopisů, tak do několika předmětových kolekcí. I zde se projevuje nový fenomén open access, takže některé materiály jsou volně přístupné. Velmi aktivní je vydavatelství rovněž v otázce šíření informací do zemí rozvojového světa, kde se stalo součástí hned několika podobně laděných iniciativ.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://journals.cambridge.org/action/login&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Emerald ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:emerald1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelství '''Emerald''' bylo založeno v roce 1967. V jeho nabídce upoutá pozornost několik klíčových titulů elektronických časopisů pro oblast ekonomie. Z tematického hlediska převažují obory ekonomie, obchodu, marketingu a managementu, ale také problematika knihovnictví a informační vědy, pro kterou nacházíme v rámci vydávaných publikací řadu velmi dobrých zdrojů. Seriály jsou dostupné v internetovém rozhraní '''Emeraldinsight''' striktně na komerční bázi. Vydavatelství má své zastoupení také v České republice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.emeraldinsight.com/Insight/menuNavigation.do?hdAction=InsightHome&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oborově zaměřená vydavatelství ==&lt;br /&gt;
Kromě výše zmíněných velkých producentů elektronických časopisů, kteří se zaměřují na vydávání titulů pro více vědeckých disciplín, existují také specializovaná vydavatelství. V této práci pochopitelně nelze uvést jejich kompletní výčet, ale je na místě zmínit taková vydavatelství, jejichž časopisy dosahují vynikající úrovně. '''Lippincott Williams &amp;amp; Wilkins''' (www.lww.com) je producentem řady mimořádně kvalitních titulů pro oblast medicínských věd. Vydavatelství je nyní vlastněno skupinou Wolters Kluwer a jeho časopisy dosahují každoročně obrovské citovanosti. Ceněné časopisy pro široké spektrum lékařských oborů poskytují také vydavatelství '''BMJ Group''' (http://group.bmj.com/products/journals/) a '''Karger''' (www.karger.com). Nepoměrně menším producentem, který ovšem rovněž zpřístupňuje uznávané lékařské elektronické seriály (a několik zajímavých chemických časopisů), je německé vydavatelství '''Thieme''' (www.thieme-connect.com/ejournals/home.html). Jeho nabídka čítá zhruba 130 titulů. V oblasti přírodních věd pak nepochybně nelze opomenout vydavatelství '''Nature Publishing Group''' (www.nature.com/index.html), jehož vlajkovou lodí je prestižní časopis '''Nature'''. Velmi často se do role vůdčích producentů staví oborově zaměřené instituce. Impact faktory takovýchto žurnálů pak nezřídka výrazně převyšují konkurenční tituly. Špičkami ve vydávání časopisů pro své vědecké disciplíny jsou například:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Psychological Association - http://www.apa.org/journals/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Marketing Association - http://www.marketingpower.com/Pages/default.aspx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Royal Society of Chemistry - http://www.rsc.org/Publishing/Journals/Index.asp&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Chemical Society - http://pubs.acs.org/about.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institute of Physics - http://www.iop.org/EJ/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Institute of Physics - http://journals.aip.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Physical Society - http://publish.aps.org/about &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samozřejmě by se dala vyjmenovat ještě řada dalších institucí podobného typu, nicméně pro účely této publikace je uvedený výčet více než dostačující. O tom, že oborové instituce jakožto vydavatelé odborných časopisů hrají klíčovou roli, svědčí následující graf, který porovnává průměrnou výši impact factorů pro seriály z oblasti chemie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Registry volně dostupných elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
Počet seriálů v elektronické podobě i nadále radikálně roste. Nejedná se přitom pouze o tituly placené, ale o stále více časopisů s volným přístupem. Za účelem jejich registrace a umožnění snadnějšího přístupu do jejich obsahů proto vzniká řada projektů. Tyto služby nepřinášejí uživateli tak široké množství informací o titulech časopisů jako specializované databáze pro registraci seriálů, nýbrž mají spíše sumarizační funkci a primárně poskytují především informace o elektronickém umístění daného titulu. Kromě systémů univerzálních, které se snaží postihovat všechny volně dostupné elektronické časopisy, fungují rovněž služby registrující volně dostupné zdroje jen pro určitou geografickou oblast. Například systém '''SCIELO''' (http://www.scielo.org/php/index.php) obsahuje španělsky psané časopisy. Vznikají také registry žurnálů pro konkrétní vědecké obory. Jako příklady služeb, které plní tuto funkci, nám mohou posloužit iniciativy '''PubMedCentral''' (je zároveň i otevřeným archivem) nebo '''Free Medical Journals''' (http://www.freemedicaljournals.com/) pro oblast medicíny. &lt;br /&gt;
== EZB ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ezb.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt Elektronická knihovna časopisů '''(Elektronische Zeitschriftenbibliothek, EZB)''' spravuje Univerzitní knihovna v německém Regensburgu. Systém obsahuje tituly časopisů z celého světa, dohromady cca 60.000 seriálů. Do projektu je zapojeno více než 580 institucí z celé Evropy včetně několika knihoven z České republiky. Elektronické časopisy jsou v EZB rozděleny do tří kategorií. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Volně  dostupné  časopisy (označeny zeleným kolečkem), které  jsou  zdarma  k  dispozici  na  internetu.  Každému  uživateli je umožněn přístup k plným textům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Plný text je dostupný jenom pro uživatele dané instituce (knihovny, případně univerzity) na základě předplatného (označeno žlutým kolečkem).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup k plným textům není povolen, daná instituce nemá časopis předplacený (označeno červeným kolečkem). Většinou je zdarma přístupný alespoň obsah a případně také abstrakty časopisů na stránce vydavatele [TRENKLEROVÁ, 2002].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro čtenáře jsou pochopitelně zajímavé především první dvě kategorie. Běžný uživatel internetu tak v rámci kolekce volně dostupných titulů získává informace o velké množině informačních zdrojů, které jsou k dispozici zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránky systému: http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== DOAJ ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:doaj.jpg|130 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Directory of Open Access Journals (DOAJ)''' je z obsahového hlediska mnohem menším projektem než EZB. V tomto případě však dochází k registraci výhradně volně dostupných seriálů, proto je jejich počet v systému nižší. V současnosti je zahrnuto téměř 8.000 titulů, z nichž prohledatelných i na úrovni článků je 3.800. Kromě snadného vyhledávání má uživatel možnost listovat v titulech seřazených do tematických kolekcí. Celý projekt zajišťuje '''knihovna švédské univerzity v Lundu (Lund University Libraries)'''. V roce 2012 pak vznikl partnerský projekt '''Directory of Open Access Books (BOAJ)''', o němž bude podrobněji pojednáno v jiné kapitole této práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránky systému: http://www.doaj.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Archivace a ochrana elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
V období, kdy periodika vycházela pouze v tištěné podobě, plnily knihovny nejen funkci prostředníka, který tyto časopisy nabízel svým uživatelům, ale také funkci archivní. Všechna zakoupená čísla byla fyzicky umístěna v prostorách knihovny a při náležité péči bylo zajištěno jejich uchování pro další generace. Nyní však nastala éra, kdy se časopisy téměř bez výjimky přesunuly na elektronické platformy a předplácení tištěných verzí je na strmém ústupu. Následný problém tkví v tom, že instituce sice mají zajištěn přístup k časopisům v elektronické formě, ale ty se nacházejí výhradně na serverech vydavatelů či poskytovatelů. Resultuje z toho jednoznačná otázka, co se stane v případě, když vydavatelství například zanikne, změní licenční politiku a přestane nabízet přístup ke starším číslům periodik v elektronické podobě nebo mu z důvodu nenadálé katastrofy přestanou fungovat servery a přístup k jeho obsahům nebude možný. Jakým způsobem je proti takovýmto eventualitám knihovna pojištěna? A jak bude zaručeno, že v případě takových scénářů nezmizí obsahy elektronických časopisů ze světa úplně? Závažnost nastíněných otázek si producenti informačních služeb, ale i například světové národní knihovny dobře uvědomují a stejně jako v otázkách archivace webu (více v kapitole 21.7) spatřují světlo světa iniciativy, které se snaží daný problém efektivně řešit. Projekty zajišťující ochranu a dlouhodobou archivaci elektronických časopisů vznikají jak na úrovni národních knihoven či univerzitních konsorcií, tak i za pomoci subjektů ze soukromé sféry. Někdy se může jednat o součásti daleko větších systémů (například právě iniciativ zabývajících se širokou archivací webu). V závislosti na typu archivu do nich mohou přispívat samotné knihovny, klíčové je zde ale především zapojení vydavatelů elektronických časopisů, protože ti musí ukládání svých titulů do archivů podporovat. Výhodou některých takovýchto služeb je také to, že poskytují knihovnám přístup k archivním číslům elektronickým časopisů i poté, co knihovna zrušila jejich předplatné. Eliminuje se tak nejednotná politika, kterou v tomto směru vydavatelé zastávají. Zde je nutno uvést nejpodstatnější digitální archivy pro elektronické časopisy:&lt;br /&gt;
== Portico ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:portico2.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Portico''' je zřejmě nejdynamičtěji se rozvíjející iniciativou v této sféře. Jedná se o tzv. '''„dark archive“''' neboli tmavý archiv, což znamená, že knihovnám, které si jeho služby předplatí, zpřístupňuje archivované dokumenty až v okamžiku, kdy standardně nejsou dostupné. To nastává v situaci, kdy vydavatel z jakéhokoliv důvodu přestane zpřístupňovat předplacené elektronické časopisy na svých platformách. Nespornou výhodou Portica je maximální participace významných vydavatelství. V rámci služby je nyní archivováno na 14.000 titulů elektronických časopisů a více než 130.000 titulů elektronických knih. Pro knihovny se jedná o placenou službu, přičemž cena je odvozena od ročních výdajů knihovny na elektronické zdroje. Producentem systému je nezisková organizace ITHACA, která mimo jiné provozuje i službu JSTOR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.portico.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== LOCKSS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:locks.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Iniciativa '''LOCKSS (Lots Of Copies Keep Stuff Safe)''' vznikla na '''Stanford University,''' ale účastní se jí celá řada knihoven z různých kontinentů. V rámci LOCKSS byl vyvinut speciální software pro účinnou archivaci. Aktivní role je vyžadována u zapojených knihoven, které disponují tzv. LOCKSS boxy pro ukládání dat. Kromě knihoven se projektu účastní zhruba 510 vydavatelů. Iniciativa byla založena už v roce 1998 a za čtrnáct let svého fungování si vydobyla značné uznání a respekt. K dispozici je i kooperace s linkovací službou SFX.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.lockss.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CLOCKSS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:clocks1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CLOCKSS (Controled LOCKSS)''' je systém založený na bázi technologie LOCKSS. Představuje globální „dark archive“, který je podporován řadou velkých vydavatelství. Jeho správu má na starosti stejnojmenná nezisková organizace a do ostrého provozu byl spuštěn v roce 2009. Mezi nevýhody této služby patří to, že nepodporuje přístup k archivním číslům časopisů, u nichž participující knihovny zrušily předplatné. Přístup k obsahům je tam možný pouze v situaci, kdy periodika už nejsou dostupná na platformách vydavatelů. Zatím se tak stalo pouze v několika málo případech [MORROW, 2008]. Takto nízký počet není příliš udivující s přihlédnutím k faktu, že do projektu jsou zapojena téměř výhradně tradiční velká vydavatelství, u nichž je riziko zániku či ztráty dat velmi nízké. CLOCKSS je placená služba. Zajímavostí je, že u některých zaniklých časopisů zpřístupňuje CLOCKSS jejich obsahy ve zcela volném režimu, tedy nikoliv pouze pro participující organizace, nýbrž zdarma pro celý internet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.clockss.org/clockss/Home&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== e-Depot ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:edepot.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi další služby, které archivují také elektronické časopisy, patří velké projekty s národní či mezinárodní působností. Velmi ceněnou službou je v této oblasti '''e-Depot''', což je archiv provozovaný '''National Library of the Netherlands'''. Kromě elektronických časopisů obsahuje služba řadu dalších materiálů z repozitářů a digitálních sbírek především univerzitních knihoven. Služba byla původně zaměřena na domovské Nizozemsko, avšak v poslední době dochází díky spolupráci se společností Elsevier k rozšíření informačního obsahu i o další geografické oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.kb.nl/hrd/dd/index-en.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký projekt v oblasti prezervace digitálních dokumentů vyvíjí i '''British Library''' (http://www.bl.uk/eresources/jnls/ejournals.html). Archivace elektronických časopisů probíhá také v rámci rozsáhlého projektu '''OCLC Electronic Collection Online''' (http://www.oclc.org/electroniccollections/), kde jsou periodika pouze jedním z mnoha archivovaných typů dokumentů. Za zmínku nepochybně stojí také digitální archiv '''HathiTrust''' (http://www.hathitrust.org/), do něhož přispívá řada prestižních amerických univerzit. Zapojené instituce zde sdílejí svoje digitální kolekce v bezpečném archivu, čímž mimo jiné zajišťují efektivní uchování svých elektronických časopisů. Vyhledávací rozhraní systému je volně dostupné, avšak k licencovanému obsahu mají přístup pouze uživatelé z participujících univerzit. Služba však může být zajímavá i pro neregistrovaného zájemce, neboť řada materiálů je po vypršení autorských práv k dispozici bezplatně. Následující tabulka srovnává práva uživatelů jednotlivých služeb při čtyřech modelových situacích. Tři z testovaných služeb zpřístupní svým klientům archivovaný obsah za všech okolností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== PEPRS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:peprs.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt '''PEPRS (Piloting an E-journals Preservation Registry Service)''' přistupuje k problematice uchovávání elektronických časopisů z poněkud jiné perspektivy. Jedná se totiž o databázi časopisů, kde lze u každého vyhledaného titulu ověřit, ve kterých archivech jsou jeho čísla uložena. Projekt koordinuje organizace '''EDINA''' (http://edina.ac.uk/) a na jeho úspěšné realizaci se výrazně podílí také '''Mezinárodní agentura ISSN'''. Z archivů se do projektu zapojily Portico, LOCKSS, CLOCKSS, e-Depot a British Library e-Journal Digital Archive. Systém je připravován od roku 2008 a v říjnu 2010 byla spuštěna první beta verze vyhledávače elektronických časopisů. V průběhu roku 2011 pak byla platforma přejmenována na '''The Keepers Registry''' (http://thekeepers.org/thekeepers/keepers.asp) a uživatelům je k dispozici zcela zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://edina.ac.uk/projects/peprs/index.html&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bsciverse.jpg|Schéma zdrojů zahrnutých do platformy SciVerse Hub. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bspringerlink.jpg|Vývoj stažených plných textů v letech 2005-2011 u elektronických časopisů a elektronických knih na platformě SpringerLink. Převzato z dokumentace k systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bwiley.jpg|Zobrazení časopisu na nové platformě Wiley Online Library. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bemerald.jpg|Vývoj počtu stažených plných textů vydavatelství Emerald. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:baverage.jpg|Průměrná hodnota impact factoru za rok 2009 u časopisů pro oblast chemie u jednotlivých vydavatelů. Převzato ze stránek Royal Society of Chemistry.&lt;br /&gt;
Soubor:bezb.jpg|Část časopisů pro oblast geografie v systému EZB. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bportico.jpg|Vývoj počtu titulů archivovaných elektronických časopisů ve službě Portico. Převzato z dokumentace služby.&lt;br /&gt;
Soubor:ruzovatab.jpg|Srovnání služeb jednotlivých archivů pro zpřístupnění digitálního obsahu při čtyřech modelových situacích [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura MORROW, 2008]].&lt;br /&gt;
Soubor:bpeprs.jpg|Záznam o archivovaném časopise v systému PEPRS na platformě The Keepers Registry. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&amp;diff=38127</id>
		<title>Elektronické časopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&amp;diff=38127"/>
		<updated>2013-11-15T11:14:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* John Wiley &amp;amp; Sons */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozmach elektronického publikování výrazným způsobem ovlivnil přístup k celé řadě informačních zdrojů. Exemplárním příkladem změny ve strategii rozšiřování informačních obsahů jsou seriály. Přechod prestižních časopisů do elektronických platforem znamenal výrazný posun v celé architektuře informačního průmyslu. Články jsou i nadále nejvýraznějším zdrojem vědeckého poznání a pro databáze a služby, které nabízejí uživatelům bibliografické záznamy, znamená jejich dostupnost v elektronické podobě zcela nové možnosti. V následnosti pak dochází k rozvoji plnotextových databází a služeb elektronického dodávání dokumentů. Časopisy vycházely po dlouhá léta v tištěné podobě. V 90. letech minulého století však nastal dynamický rozvoj internetu, čehož vydavatelé vědeckých časopisů rychle využili a začali své produkty nabízet i v elektronických verzích [ŠŤASTNÁ, 2002a]. Dnes se již najde pouze minimum prestižních seriálů, které dosud vycházejí výhradně v tištěné formě. Uvádí se, že 95 % impaktovaných žurnálů má elektronickou podobu. Drtivá většina časopisů přešla do elektronické formy, a to ze zcela pochopitelných důvodů. Vydavatelé oslovili mnohem větší množství potencionálních uživatelů. Zatímco v tištěné podobě je možný přístup pouze k celým číslům časopisů, na digitální bázi je možno kupovat i jednotlivé články. Elektronická rozhraní vydavatelů nabízejí velmi pohodlné vyhledávací možnosti nejen v rámci jednotlivých titulů časopisů, ale i v celých tematických kolekcích. V elektronických verzích existují navíc hypertextová propojení, kvalitní vymezení citačních vztahů a další možnosti spojené s vývojem moderní techniky. Elektronické seriály tak získaly velkou popularitu a vysoké množství uživatelů. Přístup do elektronických časopisů je z finančního hlediska poměrně nákladnou záležitostí. Drahé jsou už jednotlivé tituly časopisů, u kolekcí je potom cena ještě vyšší. Vydavatelé řeší tuto problematiku pomocí cenově zvýhodněných tematických balíčků seriálů, vznikají také četná konsorcia, která mají poté přístup k elektronickým časopisům za nižší finanční částky [ŠŤASTNÁ, 2002b]. Problém ovšem představuje fakt, že v rámci kolekcí elektronických časopisů jsou instituce nuceny nakupovat mnohdy i tituly, do nichž přístup nepotřebují a v případě individuálního předplatného by si časopis v žádném případě neobjednali. Vyhledávání v kolekcích časopisů   a článků v nich obsažených bývá zpravidla možné bezplatně, stejně jako přístup k abstraktům jednotlivých článků. Jejich plné texty jsou již pochopitelně zpoplatněny. Významným zprostředkovatelem přístupu do zahraničních elektronických časopisů je v České republice firma Suweco. V rámci ČR fungují národní konsorcia na přístupy do kolekcí několika nejvýznamnějších světových vydavatelství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produkce elektronických časopisů se dá rozdělit na dvě základní skupiny. V prvním případě se jedná o tematicky zaměřené vydavatele, kteří se specializují na svůj obor činnosti. Často je představují velké oborové instituce. Na druhé straně existují velcí vydavatelé, jejichž časopisy často tvoří multidisciplinární kolekce. Někdy se může jednat o nakladatelství původně vysokoškolská (např. '''Oxford University Press'''). Kvalitní tituly časopisů jsou obvykle dostupné na komerční bázi na stránkách vydavatelů. Kromě placených titulů existuje také řada volně dostupných elektronických seriálů, které však často postrádají potřebnou odbornost. V rámci internetu fungují i služby, které sumarizují tyto bezplatně dostupné zdroje a přinášejí odkazy na jejich webové stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Významná vydavatelství elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Elsevier ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:elsevier.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství '''Elsevier''' je jeden z gigantů na světovém informačním trhu, a to nejen díky produkci kvalitních vědeckých elektronických časopisů. Rozhraní '''ScienceDirect''' je platformou, která slouží pro pohodné zpřístupnění seriálů v elektronické formě. K dispozici je více než 2 500 titulů časopisů a přes 11,3 milionů jednotlivých článků. Uživatel má možnost vyhledávání jak v časopisech, tak v databázi článků. Tituly jsou přehledně seřazeny do tematických kolekcí, takže je možné v nich listovat. Platforma ScienceDirect slouží také jako rezervoár plných textů pro řadu bibliografických databází, které společnost Elsevier produkuje (např. Scopus, Embase atd.). Drtivá většina obsažených časopisů je dostupná placenou formou, přičemž uživatel může mít přístupy  do jednotlivých titulů seriálů, tematických kolekcí nebo si kupovat pouze samostatné články.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Platforma ScienceDirect nedávno oslavila jednu miliardu plných textů stažených uživateli. V rámci oslav tohoto milníku vydala firma Elsevier několik obrázků. Na jednom se uvádí, že jedna miliarda kapek vody naplní dva olympijské plavecké bazény. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.sciencedirect.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platforma SciVerse ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:sciverse.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V létě 2010 představil Elsevier novou centrální platformu '''SciVerse'''. Kromě toho, že se na ní podílejí nejznámější databáze společnosti Elsevier Scopus a ScienceDirect, je k dispozici také integrované rozhraní '''SciVerse Hub''', které spojuje informační obsahy několika významných služeb zmiňovaného vydavatelství. Konkrétně se jedná o Scopus, ScienceDirect, Scirus a SciTopics. SciVerse Hub tak představuje centrální bod, který poskytuje komplexní výsledky vyhledávání ze všech uvedených databází a přinese řadu vylepšených funkcí. Po fázi testování v beta verzi je už nyní platforma uvedena do ostrého provozu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.hub.sciverse.com/action/home/proceed&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Springer ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:springerlink.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Springer je původně německé vydavatelství, které má hlavní sídlo v Heidelbergu. Postupem času se z něho stala obrovská instituce s pobočkami po celém světě. Vedle vydávání časopisů se Springer v poslední době výrazně zaměřil na produkci a distribuci elektronických knih. V oblasti seriálů byl pro Springer velmi důležitý rok 2004, kdy společnost získala konkurenční firmu '''Kluwer''' i s její obsáhlou kolekcí elektronických periodik. Přístup k časopisům je realizován v rámci platformy '''SpringerLink'''. Od léta 2010 je k dispozici její nová verze s rozšířenými funkcemi a atraktivnějším designem. Uživatel má možnost vyhledávání v obsazích více než 2.765 titulů. Tematicky jsou nabízené časopisy zaměřeny spíše na technické obory a matematiku, avšak dá se říci, že alespoň minoritně jsou zastoupeny všechny obory. Marketingová politika společnosti při prodeji produktů je podobná jako u předchozího vydavatele, zajímavostí je, že první čísla v roce jsou u všech titulů vždy dostupná zdarma. Také Springer se zařadil po bok vydavatelství reflektujících na vzestup publikovaných materiálů v režimu open access. Kokrétně se tak stalo zveřejněním programu [http://www.springer.com/open+access/open+choice '''Springer Open Choice'''], který dává autorům možnost rozhodnout se, zda chtějí uhradit poplatky spojené s publikováním článku a zpřístupnit svoji práci volně. Služba [http://www.springeropen.com/ '''Springer Open'''] pak představuje platformu pro dokumenty, které jsou dostupné v modulu otevřeného přístupu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.springerlink.com/home/main.mpx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== John Wiley &amp;amp; Sons ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:wiley.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost '''John Wiley &amp;amp; Sons''' vydává časopisy z různých vědeckých odvětví. Dobře známé rozhraní '''InterScience''', které produkované tituly zpřístupňovalo, nahradila v srpnu 2010 nová platforma '''Wiley Online Library'''. Ta poskytuje nejen vědecké seriály, ale také elektronické knihy, referenční příručky a další hodnotný informační materiál. Řada nabízených periodik vycházela v tištěné formě už od 18. století a vydavatelství retrospektivně doplňuje plné texty článků i z archivních čísel. Velmi zajímavou službou je poskytování bibliografických záznamů nabízených dokumentů ve formátu MARC21. V roce 2006 Wiley ovládl jednoho ze svých přímých konkurentů na informačním trhu – vydavatelství '''Blackwell'''. Tím byla značně rozšířena a zkvalitněna doposud nepříliš početná kolekce seriálů pro společenské a humanitní obory. Spolu s nově získanými časopisy od společnosti Blackwell obsahuje nyní platforma Wiley Online Library více než 1 500 elektronických seriálů. Pozornost je pochopitelně věnována i fenoménu open access, kde mají autoři možnost zpřístupnit za úhradu své články uživatelům volně při využití programu [http://authorservices.wiley.com/bauthor/onlineopen.asp '''OnlineOpen''']. Společnost navíc na svých stránkách nabízí tipy na instituce, které mohou autorům na úhradu těchto článků přispět. Elektronické časopisy od společnosti John Wiley &amp;amp; Sons tvoří jednu z kolekcí, které jsou v ČR přístupné v rámci národní licence.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://onlinelibrary.wiley.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Taylor &amp;amp; Francis ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:taylorfrancis.png|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Taylor &amp;amp; Francis''' je dynamickou společností působící na informačním trhu jako komplexní vydavatelská firma. Předmětem její činnosti jsou   jak tištěné, tak elektronické dokumenty. Portfolio informačních produktů se průběžně navyšovalo, když se součástí společnosti stávala řada dílčích vydavatelství (např. Routledge, CRC, Psychology Press atd.). Přístupy do jednotlivých časopisů jsou pochopitelně placenou záležitostí, ale vydavatelství chce jít do budoucna stále více směrem k otevřenému přístupu a zpřístupňovat více materiálů volně. Pozornost si vysloužily také tematické skupiny časopisů nazvané v podání Taylor &amp;amp; Francis arénami (např. Chemistry Arena, Education Arena atd.). Takovéto členění by samozřejmě mělo napomoci, aby si každý předplatitel vybral optimální kolekci dle svého zaměření. Zároveň    už není využívána dobře známá platforma '''Informaworld''', na které byly časopisy vydavatelství tradičně zpřístupňovány. V roce 2011 totiž byla představena nová platforma s jednoduchým názvem '''Taylor &amp;amp; Francis Online'''. Uživatelé na ní mají nyní k dispozici nabídku více než 1.000 titulů elektronických časopisů. Počty nabízených seriálů se navíc každoročně poměrně výrazně navyšují.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.tandf.co.uk/journals/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sage ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:sagejournals.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V nabídce elektronických časopisů vydavatelství '''Sage''' se objevují tituly z oblasti obchodu, humanitních a sociální věd, techniky a medicíny. Celkově tvoří kolekci zhruba 520 periodik. Na internetových stránkách producenta je možné hledání v titulech i fulltextové vyhledávání v článcích. Retrospektiva nabízených časopisů je velmi různorodá, u některých titulů sahá až do 20. let minulého století. Seriály jsou rozděleny do deseti tematických kolekcí, přičemž nejoceňovanějšími jsou časopisy pro společenské vědy a marketing. Firma má svou centrálu v USA, ale pro lepší servis a komunikaci se zákazníky má zastoupení také v Evropě, Asii a Africe. V roce 2010 představil Sage „platformu nové generace“, na kterou budou postupně přecházet všechny vydávané časopisy. Platforma je postavena na technologii '''Highwire Press 2.0 technology (H2O)'''. Kromě časopisů je Sage rovněž vydavatelem mnoha zejména společenskovědních knih a dvou velmi uznávaných bibliografických databází '''Communication Abstracts''' a '''Criminal Justice Abstracts''', které však nedávno odkoupila společnost Ebsco. Svoje zaměření na společenskovědní disciplíny potvrdil Sage také novou službou nazvanou '''Sage Research Methods''' (http://srmo.sagepub.com/). Tento portál, který je dostupný pouze pro institucionální předplatitele, má sloužit jako informační zdroj pro rozličné metody výzkumu v sociálních a humanitních vědách. V polovině roku 2012 by pak měla být spuštěna nová služba '''Sage Knowledge''' (http://www.sagepub.com/knowledge.sp) představující digitální knihovnu pro oblast sociálních věd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://online.sagepub.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oxford Journals ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:oxfordjournals.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelství '''Oxford University Press (OUP)''' je v oblasti elektronických časopisů velmi aktivní. Kolekce 238 titulů je zaměřena převážně na humanitní obory, ve kterých patří mezi světovou špičku. Uživatel si může určit, zda si předplatí konkrétní titul nebo některou z předmětových kolekcí. Standardní retrospektiva titulů sahá do roku 1996. V případě zájmu o starší ročníky je nutno zaplatit si přístup do online archivů, což je ostatně naprosto standardní model téměř u všech vydavatelů. V poslední době se dostává do popředí iniciativa '''Oxford Open''' (http://www.oxfordjournals.org/oxfordopen/), která se snaží o zpřístupňování některých článků na bezplatném principu. Alespoň částečně už bylo do tohoto projektu zapojeno 90 titulů časopisů vydávaných OUP. Celý systém funguje tak, že vydavatelství umožní na přání autora volný přístup k jeho článku. Samotný autor přitom musí uhradit některé poplatky spojené s publikováním jeho příspěvku. I přesto počet článků, které jsou zpřístupněny bezplatně, stále stoupá. Naprosto stejnou možnost nabízí svým autorům i celá řada dalších vydavatelství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.oxfordjournals.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cambridge Journals ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:cambridgejournals.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolekce časopisů '''Cambridge Journals''' je počinem vydavatelství '''Cambridge University Press (CUP)'''. V současnosti je v systému 280 titulů a dohromady více než půl milionu článků. Tematicky pokrývají nabízené časopisy téměř všechny vědecké obory. Retrospektiva při aktuálním předplatném činí pouze jeden rok. Výhodou však je, že přístup do elektronického obsahu předplaceného ročníku uživateli zůstává i po ukončení smlouvy (u jiných vydavatelů mohou být licenční podmínky řešeny jinak). Přístup je možno sjednat jak do jednotlivých časopisů, tak do několika předmětových kolekcí. I zde se projevuje nový fenomén open access, takže některé materiály jsou volně přístupné. Velmi aktivní je vydavatelství rovněž v otázce šíření informací do zemí rozvojového světa, kde se stalo součástí hned několika podobně laděných iniciativ.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://journals.cambridge.org/action/login&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Emerald ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:emerald1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelství '''Emerald''' bylo založeno v roce 1967. V jeho nabídce upoutá pozornost několik klíčových titulů elektronických časopisů pro oblast ekonomie. Z tematického hlediska převažují obory ekonomie, obchodu, marketingu a managementu, ale také problematika knihovnictví a informační vědy, pro kterou nacházíme v rámci vydávaných publikací řadu velmi dobrých zdrojů. Seriály jsou dostupné v internetovém rozhraní '''Emeraldinsight''' striktně na komerční bázi. Vydavatelství má své zastoupení také v České republice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.emeraldinsight.com/Insight/menuNavigation.do?hdAction=InsightHome&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oborově zaměřená vydavatelství ==&lt;br /&gt;
Kromě výše zmíněných velkých producentů elektronických časopisů, kteří se zaměřují na vydávání titulů pro více vědeckých disciplín, existují také specializovaná vydavatelství. V této práci pochopitelně nelze uvést jejich kompletní výčet, ale je na místě zmínit taková vydavatelství, jejichž časopisy dosahují vynikající úrovně. '''Lippincott Williams &amp;amp; Wilkins''' (www.lww.com) je producentem řady mimořádně kvalitních titulů pro oblast medicínských věd. Vydavatelství je nyní vlastněno skupinou Wolters Kluwer a jeho časopisy dosahují každoročně obrovské citovanosti. Ceněné časopisy pro široké spektrum lékařských oborů poskytují také vydavatelství '''BMJ Group''' (http://group.bmj.com/products/journals/) a '''Karger''' (www.karger.com). Nepoměrně menším producentem, který ovšem rovněž zpřístupňuje uznávané lékařské elektronické seriály (a několik zajímavých chemických časopisů), je německé vydavatelství '''Thieme''' (www.thieme-connect.com/ejournals/home.html). Jeho nabídka čítá zhruba 130 titulů. V oblasti přírodních věd pak nepochybně nelze opomenout vydavatelství '''Nature Publishing Group''' (www.nature.com/index.html), jehož vlajkovou lodí je prestižní časopis '''Nature'''. Velmi často se do role vůdčích producentů staví oborově zaměřené instituce. Impact faktory takovýchto žurnálů pak nezřídka výrazně převyšují konkurenční tituly. Špičkami ve vydávání časopisů pro své vědecké disciplíny jsou například:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Psychological Association - http://www.apa.org/journals/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Marketing Association - http://www.marketingpower.com/Pages/default.aspx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Royal Society of Chemistry - http://www.rsc.org/Publishing/Journals/Index.asp&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Chemical Society - http://pubs.acs.org/about.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institute of Physics - http://www.iop.org/EJ/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Institute of Physics - http://journals.aip.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Physical Society - http://publish.aps.org/about &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samozřejmě by se dala vyjmenovat ještě řada dalších institucí podobného typu, nicméně pro účely této publikace je uvedený výčet více než dostačující. O tom, že oborové instituce jakožto vydavatelé odborných časopisů hrají klíčovou roli, svědčí následující graf, který porovnává průměrnou výši impact factorů pro seriály z oblasti chemie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Registry volně dostupných elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
Počet seriálů v elektronické podobě i nadále radikálně roste. Nejedná se přitom pouze o tituly placené, ale o stále více časopisů s volným přístupem. Za účelem jejich registrace a umožnění snadnějšího přístupu do jejich obsahů proto vzniká řada projektů. Tyto služby nepřinášejí uživateli tak široké množství informací o titulech časopisů jako specializované databáze pro registraci seriálů, nýbrž mají spíše sumarizační funkci a primárně poskytují především informace o elektronickém umístění daného titulu. Kromě systémů univerzálních, které se snaží postihovat všechny volně dostupné elektronické časopisy, fungují rovněž služby registrující volně dostupné zdroje jen pro určitou geografickou oblast. Například systém '''SCIELO''' (http://www.scielo.org/php/index.php) obsahuje španělsky psané časopisy. Vznikají také registry žurnálů pro konkrétní vědecké obory. Jako příklady služeb, které plní tuto funkci, nám mohou posloužit iniciativy '''PubMedCentral''' (je zároveň i otevřeným archivem) nebo '''Free Medical Journals''' (http://www.freemedicaljournals.com/) pro oblast medicíny. &lt;br /&gt;
== EZB ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ezb.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt Elektronická knihovna časopisů '''(Elektronische Zeitschriftenbibliothek, EZB)''' spravuje Univerzitní knihovna v německém Regensburgu. Systém obsahuje tituly časopisů z celého světa, dohromady cca 60.000 seriálů. Do projektu je zapojeno více než 580 institucí z celé Evropy včetně několika knihoven z České republiky. Elektronické časopisy jsou v EZB rozděleny do tří kategorií. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Volně  dostupné  časopisy (označeny zeleným kolečkem), které  jsou  zdarma  k  dispozici  na  internetu.  Každému  uživateli je umožněn přístup k plným textům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Plný text je dostupný jenom pro uživatele dané instituce (knihovny, případně univerzity) na základě předplatného (označeno žlutým kolečkem).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup k plným textům není povolen, daná instituce nemá časopis předplacený (označeno červeným kolečkem). Většinou je zdarma přístupný alespoň obsah a případně také abstrakty časopisů na stránce vydavatele [TRENKLEROVÁ, 2002].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro čtenáře jsou pochopitelně zajímavé především první dvě kategorie. Běžný uživatel internetu tak v rámci kolekce volně dostupných titulů získává informace o velké množině informačních zdrojů, které jsou k dispozici zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránky systému: http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== DOAJ ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:doaj.jpg|130 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Directory of Open Access Journals (DOAJ)''' je z obsahového hlediska mnohem menším projektem než EZB. V tomto případě však dochází k registraci výhradně volně dostupných seriálů, proto je jejich počet v systému nižší. V současnosti je zahrnuto téměř 8.000 titulů, z nichž prohledatelných i na úrovni článků je 3.800. Kromě snadného vyhledávání má uživatel možnost listovat v titulech seřazených do tematických kolekcí. Celý projekt zajišťuje '''knihovna švédské univerzity v Lundu (Lund University Libraries)'''. V roce 2012 pak vznikl partnerský projekt '''Directory of Open Access Books (BOAJ)''', o němž bude podrobněji pojednáno v jiné kapitole této práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránky systému: http://www.doaj.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Archivace a ochrana elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
V období, kdy periodika vycházela pouze v tištěné podobě, plnily knihovny nejen funkci prostředníka, který tyto časopisy nabízel svým uživatelům, ale také funkci archivní. Všechna zakoupená čísla byla fyzicky umístěna v prostorách knihovny a při náležité péči bylo zajištěno jejich uchování pro další generace. Nyní však nastala éra, kdy se časopisy téměř bez výjimky přesunuly na elektronické platformy a předplácení tištěných verzí je na strmém ústupu. Následný problém tkví v tom, že instituce sice mají zajištěn přístup k časopisům v elektronické formě, ale ty se nacházejí výhradně na serverech vydavatelů či poskytovatelů. Resultuje z toho jednoznačná otázka, co se stane v případě, když vydavatelství například zanikne, změní licenční politiku a přestane nabízet přístup ke starším číslům periodik v elektronické podobě nebo mu z důvodu nenadálé katastrofy přestanou fungovat servery a přístup k jeho obsahům nebude možný. Jakým způsobem je proti takovýmto eventualitám knihovna pojištěna? A jak bude zaručeno, že v případě takových scénářů nezmizí obsahy elektronických časopisů ze světa úplně? Závažnost nastíněných otázek si producenti informačních služeb, ale i například světové národní knihovny dobře uvědomují a stejně jako v otázkách archivace webu (více v kapitole 21.7) spatřují světlo světa iniciativy, které se snaží daný problém efektivně řešit. Projekty zajišťující ochranu a dlouhodobou archivaci elektronických časopisů vznikají jak na úrovni národních knihoven či univerzitních konsorcií, tak i za pomoci subjektů ze soukromé sféry. Někdy se může jednat o součásti daleko větších systémů (například právě iniciativ zabývajících se širokou archivací webu). V závislosti na typu archivu do nich mohou přispívat samotné knihovny, klíčové je zde ale především zapojení vydavatelů elektronických časopisů, protože ti musí ukládání svých titulů do archivů podporovat. Výhodou některých takovýchto služeb je také to, že poskytují knihovnám přístup k archivním číslům elektronickým časopisů i poté, co knihovna zrušila jejich předplatné. Eliminuje se tak nejednotná politika, kterou v tomto směru vydavatelé zastávají. Zde je nutno uvést nejpodstatnější digitální archivy pro elektronické časopisy:&lt;br /&gt;
== Portico ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:portico2.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Portico''' je zřejmě nejdynamičtěji se rozvíjející iniciativou v této sféře. Jedná se o tzv. '''„dark archive“''' neboli tmavý archiv, což znamená, že knihovnám, které si jeho služby předplatí, zpřístupňuje archivované dokumenty až v okamžiku, kdy standardně nejsou dostupné. To nastává v situaci, kdy vydavatel z jakéhokoliv důvodu přestane zpřístupňovat předplacené elektronické časopisy na svých platformách. Nespornou výhodou Portica je maximální participace významných vydavatelství. V rámci služby je nyní archivováno na 14.000 titulů elektronických časopisů a více než 130.000 titulů elektronických knih. Pro knihovny se jedná o placenou službu, přičemž cena je odvozena od ročních výdajů knihovny na elektronické zdroje. Producentem systému je nezisková organizace ITHACA, která mimo jiné provozuje i službu JSTOR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.portico.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== LOCKSS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:locks.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Iniciativa '''LOCKSS (Lots Of Copies Keep Stuff Safe)''' vznikla na '''Stanford University,''' ale účastní se jí celá řada knihoven z různých kontinentů. V rámci LOCKSS byl vyvinut speciální software pro účinnou archivaci. Aktivní role je vyžadována u zapojených knihoven, které disponují tzv. LOCKSS boxy pro ukládání dat. Kromě knihoven se projektu účastní zhruba 510 vydavatelů. Iniciativa byla založena už v roce 1998 a za čtrnáct let svého fungování si vydobyla značné uznání a respekt. K dispozici je i kooperace s linkovací službou SFX.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.lockss.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CLOCKSS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:clocks1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CLOCKSS (Controled LOCKSS)''' je systém založený na bázi technologie LOCKSS. Představuje globální „dark archive“, který je podporován řadou velkých vydavatelství. Jeho správu má na starosti stejnojmenná nezisková organizace a do ostrého provozu byl spuštěn v roce 2009. Mezi nevýhody této služby patří to, že nepodporuje přístup k archivním číslům časopisů, u nichž participující knihovny zrušily předplatné. Přístup k obsahům je tam možný pouze v situaci, kdy periodika už nejsou dostupná na platformách vydavatelů. Zatím se tak stalo pouze v několika málo případech [MORROW, 2008]. Takto nízký počet není příliš udivující s přihlédnutím k faktu, že do projektu jsou zapojena téměř výhradně tradiční velká vydavatelství, u nichž je riziko zániku či ztráty dat velmi nízké. CLOCKSS je placená služba. Zajímavostí je, že u některých zaniklých časopisů zpřístupňuje CLOCKSS jejich obsahy ve zcela volném režimu, tedy nikoliv pouze pro participující organizace, nýbrž zdarma pro celý internet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.clockss.org/clockss/Home&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== e-Depot ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:edepot.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi další služby, které archivují také elektronické časopisy, patří velké projekty s národní či mezinárodní působností. Velmi ceněnou službou je v této oblasti '''e-Depot''', což je archiv provozovaný '''National Library of the Netherlands'''. Kromě elektronických časopisů obsahuje služba řadu dalších materiálů z repozitářů a digitálních sbírek především univerzitních knihoven. Služba byla původně zaměřena na domovské Nizozemsko, avšak v poslední době dochází díky spolupráci se společností Elsevier k rozšíření informačního obsahu i o další geografické oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.kb.nl/hrd/dd/index-en.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký projekt v oblasti prezervace digitálních dokumentů vyvíjí i '''British Library''' (http://www.bl.uk/eresources/jnls/ejournals.html). Archivace elektronických časopisů probíhá také v rámci rozsáhlého projektu '''OCLC Electronic Collection Online''' (http://www.oclc.org/electroniccollections/), kde jsou periodika pouze jedním z mnoha archivovaných typů dokumentů. Za zmínku nepochybně stojí také digitální archiv '''HathiTrust''' (http://www.hathitrust.org/), do něhož přispívá řada prestižních amerických univerzit. Zapojené instituce zde sdílejí svoje digitální kolekce v bezpečném archivu, čímž mimo jiné zajišťují efektivní uchování svých elektronických časopisů. Vyhledávací rozhraní systému je volně dostupné, avšak k licencovanému obsahu mají přístup pouze uživatelé z participujících univerzit. Služba však může být zajímavá i pro neregistrovaného zájemce, neboť řada materiálů je po vypršení autorských práv k dispozici bezplatně. Následující tabulka srovnává práva uživatelů jednotlivých služeb při čtyřech modelových situacích. Tři z testovaných služeb zpřístupní svým klientům archivovaný obsah za všech okolností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== PEPRS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:peprs.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt '''PEPRS (Piloting an E-journals Preservation Registry Service)''' přistupuje k problematice uchovávání elektronických časopisů z poněkud jiné perspektivy. Jedná se totiž o databázi časopisů, kde lze u každého vyhledaného titulu ověřit, ve kterých archivech jsou jeho čísla uložena. Projekt koordinuje organizace '''EDINA''' (http://edina.ac.uk/) a na jeho úspěšné realizaci se výrazně podílí také '''Mezinárodní agentura ISSN'''. Z archivů se do projektu zapojily Portico, LOCKSS, CLOCKSS, e-Depot a British Library e-Journal Digital Archive. Systém je připravován od roku 2008 a v říjnu 2010 byla spuštěna první beta verze vyhledávače elektronických časopisů. V průběhu roku 2011 pak byla platforma přejmenována na '''The Keepers Registry''' (http://thekeepers.org/thekeepers/keepers.asp) a uživatelům je k dispozici zcela zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://edina.ac.uk/projects/peprs/index.html&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bsciverse.jpg|Schéma zdrojů zahrnutých do platformy SciVerse Hub. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bspringerlink.jpg|Vývoj stažených plných textů v letech 2005-2011 u elektronických časopisů a elektronických knih na platformě SpringerLink. Převzato z dokumentace k systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bwiley.jpg|Zobrazení časopisu na nové platformě Wiley Online Library. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bemerald.jpg|Vývoj počtu stažených plných textů vydavatelství Emerald. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:baverage.jpg|Průměrná hodnota impact factoru za rok 2009 u časopisů pro oblast chemie u jednotlivých vydavatelů. Převzato ze stránek Royal Society of Chemistry.&lt;br /&gt;
Soubor:bezb.jpg|Část časopisů pro oblast geografie v systému EZB. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bportico.jpg|Vývoj počtu titulů archivovaných elektronických časopisů ve službě Portico. Převzato z dokumentace služby.&lt;br /&gt;
Soubor:ruzovatab.jpg|Srovnání služeb jednotlivých archivů pro zpřístupnění digitálního obsahu při čtyřech modelových situacích [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura MORROW, 2008]].&lt;br /&gt;
Soubor:bpeprs.jpg|Záznam o archivovaném časopise v systému PEPRS na platformě The Keepers Registry. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&amp;diff=38124</id>
		<title>Elektronické časopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&amp;diff=38124"/>
		<updated>2013-11-15T11:11:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* Springer */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozmach elektronického publikování výrazným způsobem ovlivnil přístup k celé řadě informačních zdrojů. Exemplárním příkladem změny ve strategii rozšiřování informačních obsahů jsou seriály. Přechod prestižních časopisů do elektronických platforem znamenal výrazný posun v celé architektuře informačního průmyslu. Články jsou i nadále nejvýraznějším zdrojem vědeckého poznání a pro databáze a služby, které nabízejí uživatelům bibliografické záznamy, znamená jejich dostupnost v elektronické podobě zcela nové možnosti. V následnosti pak dochází k rozvoji plnotextových databází a služeb elektronického dodávání dokumentů. Časopisy vycházely po dlouhá léta v tištěné podobě. V 90. letech minulého století však nastal dynamický rozvoj internetu, čehož vydavatelé vědeckých časopisů rychle využili a začali své produkty nabízet i v elektronických verzích [ŠŤASTNÁ, 2002a]. Dnes se již najde pouze minimum prestižních seriálů, které dosud vycházejí výhradně v tištěné formě. Uvádí se, že 95 % impaktovaných žurnálů má elektronickou podobu. Drtivá většina časopisů přešla do elektronické formy, a to ze zcela pochopitelných důvodů. Vydavatelé oslovili mnohem větší množství potencionálních uživatelů. Zatímco v tištěné podobě je možný přístup pouze k celým číslům časopisů, na digitální bázi je možno kupovat i jednotlivé články. Elektronická rozhraní vydavatelů nabízejí velmi pohodlné vyhledávací možnosti nejen v rámci jednotlivých titulů časopisů, ale i v celých tematických kolekcích. V elektronických verzích existují navíc hypertextová propojení, kvalitní vymezení citačních vztahů a další možnosti spojené s vývojem moderní techniky. Elektronické seriály tak získaly velkou popularitu a vysoké množství uživatelů. Přístup do elektronických časopisů je z finančního hlediska poměrně nákladnou záležitostí. Drahé jsou už jednotlivé tituly časopisů, u kolekcí je potom cena ještě vyšší. Vydavatelé řeší tuto problematiku pomocí cenově zvýhodněných tematických balíčků seriálů, vznikají také četná konsorcia, která mají poté přístup k elektronickým časopisům za nižší finanční částky [ŠŤASTNÁ, 2002b]. Problém ovšem představuje fakt, že v rámci kolekcí elektronických časopisů jsou instituce nuceny nakupovat mnohdy i tituly, do nichž přístup nepotřebují a v případě individuálního předplatného by si časopis v žádném případě neobjednali. Vyhledávání v kolekcích časopisů   a článků v nich obsažených bývá zpravidla možné bezplatně, stejně jako přístup k abstraktům jednotlivých článků. Jejich plné texty jsou již pochopitelně zpoplatněny. Významným zprostředkovatelem přístupu do zahraničních elektronických časopisů je v České republice firma Suweco. V rámci ČR fungují národní konsorcia na přístupy do kolekcí několika nejvýznamnějších světových vydavatelství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produkce elektronických časopisů se dá rozdělit na dvě základní skupiny. V prvním případě se jedná o tematicky zaměřené vydavatele, kteří se specializují na svůj obor činnosti. Často je představují velké oborové instituce. Na druhé straně existují velcí vydavatelé, jejichž časopisy často tvoří multidisciplinární kolekce. Někdy se může jednat o nakladatelství původně vysokoškolská (např. '''Oxford University Press'''). Kvalitní tituly časopisů jsou obvykle dostupné na komerční bázi na stránkách vydavatelů. Kromě placených titulů existuje také řada volně dostupných elektronických seriálů, které však často postrádají potřebnou odbornost. V rámci internetu fungují i služby, které sumarizují tyto bezplatně dostupné zdroje a přinášejí odkazy na jejich webové stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Významná vydavatelství elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Elsevier ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:elsevier.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství '''Elsevier''' je jeden z gigantů na světovém informačním trhu, a to nejen díky produkci kvalitních vědeckých elektronických časopisů. Rozhraní '''ScienceDirect''' je platformou, která slouží pro pohodné zpřístupnění seriálů v elektronické formě. K dispozici je více než 2 500 titulů časopisů a přes 11,3 milionů jednotlivých článků. Uživatel má možnost vyhledávání jak v časopisech, tak v databázi článků. Tituly jsou přehledně seřazeny do tematických kolekcí, takže je možné v nich listovat. Platforma ScienceDirect slouží také jako rezervoár plných textů pro řadu bibliografických databází, které společnost Elsevier produkuje (např. Scopus, Embase atd.). Drtivá většina obsažených časopisů je dostupná placenou formou, přičemž uživatel může mít přístupy  do jednotlivých titulů seriálů, tematických kolekcí nebo si kupovat pouze samostatné články.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Platforma ScienceDirect nedávno oslavila jednu miliardu plných textů stažených uživateli. V rámci oslav tohoto milníku vydala firma Elsevier několik obrázků. Na jednom se uvádí, že jedna miliarda kapek vody naplní dva olympijské plavecké bazény. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.sciencedirect.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platforma SciVerse ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:sciverse.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V létě 2010 představil Elsevier novou centrální platformu '''SciVerse'''. Kromě toho, že se na ní podílejí nejznámější databáze společnosti Elsevier Scopus a ScienceDirect, je k dispozici také integrované rozhraní '''SciVerse Hub''', které spojuje informační obsahy několika významných služeb zmiňovaného vydavatelství. Konkrétně se jedná o Scopus, ScienceDirect, Scirus a SciTopics. SciVerse Hub tak představuje centrální bod, který poskytuje komplexní výsledky vyhledávání ze všech uvedených databází a přinese řadu vylepšených funkcí. Po fázi testování v beta verzi je už nyní platforma uvedena do ostrého provozu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.hub.sciverse.com/action/home/proceed&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Springer ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:springerlink.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Springer je původně německé vydavatelství, které má hlavní sídlo v Heidelbergu. Postupem času se z něho stala obrovská instituce s pobočkami po celém světě. Vedle vydávání časopisů se Springer v poslední době výrazně zaměřil na produkci a distribuci elektronických knih. V oblasti seriálů byl pro Springer velmi důležitý rok 2004, kdy společnost získala konkurenční firmu '''Kluwer''' i s její obsáhlou kolekcí elektronických periodik. Přístup k časopisům je realizován v rámci platformy '''SpringerLink'''. Od léta 2010 je k dispozici její nová verze s rozšířenými funkcemi a atraktivnějším designem. Uživatel má možnost vyhledávání v obsazích více než 2.765 titulů. Tematicky jsou nabízené časopisy zaměřeny spíše na technické obory a matematiku, avšak dá se říci, že alespoň minoritně jsou zastoupeny všechny obory. Marketingová politika společnosti při prodeji produktů je podobná jako u předchozího vydavatele, zajímavostí je, že první čísla v roce jsou u všech titulů vždy dostupná zdarma. Také Springer se zařadil po bok vydavatelství reflektujících na vzestup publikovaných materiálů v režimu open access. Kokrétně se tak stalo zveřejněním programu [http://www.springer.com/open+access/open+choice '''Springer Open Choice'''], který dává autorům možnost rozhodnout se, zda chtějí uhradit poplatky spojené s publikováním článku a zpřístupnit svoji práci volně. Služba [http://www.springeropen.com/ '''Springer Open'''] pak představuje platformu pro dokumenty, které jsou dostupné v modulu otevřeného přístupu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.springerlink.com/home/main.mpx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== John Wiley &amp;amp; Sons ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:wiley.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost '''John Wiley &amp;amp; Sons''' vydává časopisy z různých vědeckých odvětví. Dobře známé rozhraní '''InterScience''', které produkované tituly zpřístupňovalo, nahradila v srpnu 2010 nová platforma '''Wiley Online Library'''. Ta poskytuje nejen vědecké seriály, ale také elektronické knihy, referenční příručky a další hodnotný informační materiál. Řada nabízených periodik vycházela v tištěné formě už od 18. století a vydavatelství retrospektivně doplňuje plné texty článků i z archivních čísel. Velmi zajímavou službou je poskytování bibliografických záznamů nabízených dokumentů ve formátu MARC21. V roce 2006 Wiley ovládl jednoho ze svých přímých konkurentů na informačním trhu – vydavatelství '''Blackwell'''. Tím byla značně rozšířena a zkvalitněna doposud nepříliš početná kolekce seriálů pro společenské a humanitní obory. Spolu s nově získanými časopisy od společnosti Blackwell obsahuje nyní platforma Wiley Online Library více než 1.500 elektronických seriálů. Pozornost je pochopitelně věnována i fenoménu open access, kde mají autoři možnost zpřístupnit za úhradu své články uživatelům volně při využití programu '''OnlineOpen''' (http://authorservices.wiley.com/bauthor/onlineopen.asp). Společnost navíc na svých stránkách nabízí tipy na instituce, které mohou autorům na úhradu těchto článků přispět. Elektronické časopisy od společnosti John Wiley &amp;amp; Sons tvoří jednu z kolekcí, které jsou v ČR přístupné v rámci národní licence.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://onlinelibrary.wiley.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Taylor &amp;amp; Francis ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:taylorfrancis.png|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Taylor &amp;amp; Francis''' je dynamickou společností působící na informačním trhu jako komplexní vydavatelská firma. Předmětem její činnosti jsou   jak tištěné, tak elektronické dokumenty. Portfolio informačních produktů se průběžně navyšovalo, když se součástí společnosti stávala řada dílčích vydavatelství (např. Routledge, CRC, Psychology Press atd.). Přístupy do jednotlivých časopisů jsou pochopitelně placenou záležitostí, ale vydavatelství chce jít do budoucna stále více směrem k otevřenému přístupu a zpřístupňovat více materiálů volně. Pozornost si vysloužily také tematické skupiny časopisů nazvané v podání Taylor &amp;amp; Francis arénami (např. Chemistry Arena, Education Arena atd.). Takovéto členění by samozřejmě mělo napomoci, aby si každý předplatitel vybral optimální kolekci dle svého zaměření. Zároveň    už není využívána dobře známá platforma '''Informaworld''', na které byly časopisy vydavatelství tradičně zpřístupňovány. V roce 2011 totiž byla představena nová platforma s jednoduchým názvem '''Taylor &amp;amp; Francis Online'''. Uživatelé na ní mají nyní k dispozici nabídku více než 1.000 titulů elektronických časopisů. Počty nabízených seriálů se navíc každoročně poměrně výrazně navyšují.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.tandf.co.uk/journals/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sage ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:sagejournals.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V nabídce elektronických časopisů vydavatelství '''Sage''' se objevují tituly z oblasti obchodu, humanitních a sociální věd, techniky a medicíny. Celkově tvoří kolekci zhruba 520 periodik. Na internetových stránkách producenta je možné hledání v titulech i fulltextové vyhledávání v článcích. Retrospektiva nabízených časopisů je velmi různorodá, u některých titulů sahá až do 20. let minulého století. Seriály jsou rozděleny do deseti tematických kolekcí, přičemž nejoceňovanějšími jsou časopisy pro společenské vědy a marketing. Firma má svou centrálu v USA, ale pro lepší servis a komunikaci se zákazníky má zastoupení také v Evropě, Asii a Africe. V roce 2010 představil Sage „platformu nové generace“, na kterou budou postupně přecházet všechny vydávané časopisy. Platforma je postavena na technologii '''Highwire Press 2.0 technology (H2O)'''. Kromě časopisů je Sage rovněž vydavatelem mnoha zejména společenskovědních knih a dvou velmi uznávaných bibliografických databází '''Communication Abstracts''' a '''Criminal Justice Abstracts''', které však nedávno odkoupila společnost Ebsco. Svoje zaměření na společenskovědní disciplíny potvrdil Sage také novou službou nazvanou '''Sage Research Methods''' (http://srmo.sagepub.com/). Tento portál, který je dostupný pouze pro institucionální předplatitele, má sloužit jako informační zdroj pro rozličné metody výzkumu v sociálních a humanitních vědách. V polovině roku 2012 by pak měla být spuštěna nová služba '''Sage Knowledge''' (http://www.sagepub.com/knowledge.sp) představující digitální knihovnu pro oblast sociálních věd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://online.sagepub.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oxford Journals ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:oxfordjournals.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelství '''Oxford University Press (OUP)''' je v oblasti elektronických časopisů velmi aktivní. Kolekce 238 titulů je zaměřena převážně na humanitní obory, ve kterých patří mezi světovou špičku. Uživatel si může určit, zda si předplatí konkrétní titul nebo některou z předmětových kolekcí. Standardní retrospektiva titulů sahá do roku 1996. V případě zájmu o starší ročníky je nutno zaplatit si přístup do online archivů, což je ostatně naprosto standardní model téměř u všech vydavatelů. V poslední době se dostává do popředí iniciativa '''Oxford Open''' (http://www.oxfordjournals.org/oxfordopen/), která se snaží o zpřístupňování některých článků na bezplatném principu. Alespoň částečně už bylo do tohoto projektu zapojeno 90 titulů časopisů vydávaných OUP. Celý systém funguje tak, že vydavatelství umožní na přání autora volný přístup k jeho článku. Samotný autor přitom musí uhradit některé poplatky spojené s publikováním jeho příspěvku. I přesto počet článků, které jsou zpřístupněny bezplatně, stále stoupá. Naprosto stejnou možnost nabízí svým autorům i celá řada dalších vydavatelství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.oxfordjournals.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cambridge Journals ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:cambridgejournals.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolekce časopisů '''Cambridge Journals''' je počinem vydavatelství '''Cambridge University Press (CUP)'''. V současnosti je v systému 280 titulů a dohromady více než půl milionu článků. Tematicky pokrývají nabízené časopisy téměř všechny vědecké obory. Retrospektiva při aktuálním předplatném činí pouze jeden rok. Výhodou však je, že přístup do elektronického obsahu předplaceného ročníku uživateli zůstává i po ukončení smlouvy (u jiných vydavatelů mohou být licenční podmínky řešeny jinak). Přístup je možno sjednat jak do jednotlivých časopisů, tak do několika předmětových kolekcí. I zde se projevuje nový fenomén open access, takže některé materiály jsou volně přístupné. Velmi aktivní je vydavatelství rovněž v otázce šíření informací do zemí rozvojového světa, kde se stalo součástí hned několika podobně laděných iniciativ.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://journals.cambridge.org/action/login&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Emerald ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:emerald1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelství '''Emerald''' bylo založeno v roce 1967. V jeho nabídce upoutá pozornost několik klíčových titulů elektronických časopisů pro oblast ekonomie. Z tematického hlediska převažují obory ekonomie, obchodu, marketingu a managementu, ale také problematika knihovnictví a informační vědy, pro kterou nacházíme v rámci vydávaných publikací řadu velmi dobrých zdrojů. Seriály jsou dostupné v internetovém rozhraní '''Emeraldinsight''' striktně na komerční bázi. Vydavatelství má své zastoupení také v České republice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.emeraldinsight.com/Insight/menuNavigation.do?hdAction=InsightHome&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oborově zaměřená vydavatelství ==&lt;br /&gt;
Kromě výše zmíněných velkých producentů elektronických časopisů, kteří se zaměřují na vydávání titulů pro více vědeckých disciplín, existují také specializovaná vydavatelství. V této práci pochopitelně nelze uvést jejich kompletní výčet, ale je na místě zmínit taková vydavatelství, jejichž časopisy dosahují vynikající úrovně. '''Lippincott Williams &amp;amp; Wilkins''' (www.lww.com) je producentem řady mimořádně kvalitních titulů pro oblast medicínských věd. Vydavatelství je nyní vlastněno skupinou Wolters Kluwer a jeho časopisy dosahují každoročně obrovské citovanosti. Ceněné časopisy pro široké spektrum lékařských oborů poskytují také vydavatelství '''BMJ Group''' (http://group.bmj.com/products/journals/) a '''Karger''' (www.karger.com). Nepoměrně menším producentem, který ovšem rovněž zpřístupňuje uznávané lékařské elektronické seriály (a několik zajímavých chemických časopisů), je německé vydavatelství '''Thieme''' (www.thieme-connect.com/ejournals/home.html). Jeho nabídka čítá zhruba 130 titulů. V oblasti přírodních věd pak nepochybně nelze opomenout vydavatelství '''Nature Publishing Group''' (www.nature.com/index.html), jehož vlajkovou lodí je prestižní časopis '''Nature'''. Velmi často se do role vůdčích producentů staví oborově zaměřené instituce. Impact faktory takovýchto žurnálů pak nezřídka výrazně převyšují konkurenční tituly. Špičkami ve vydávání časopisů pro své vědecké disciplíny jsou například:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Psychological Association - http://www.apa.org/journals/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Marketing Association - http://www.marketingpower.com/Pages/default.aspx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Royal Society of Chemistry - http://www.rsc.org/Publishing/Journals/Index.asp&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Chemical Society - http://pubs.acs.org/about.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institute of Physics - http://www.iop.org/EJ/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Institute of Physics - http://journals.aip.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Physical Society - http://publish.aps.org/about &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samozřejmě by se dala vyjmenovat ještě řada dalších institucí podobného typu, nicméně pro účely této publikace je uvedený výčet více než dostačující. O tom, že oborové instituce jakožto vydavatelé odborných časopisů hrají klíčovou roli, svědčí následující graf, který porovnává průměrnou výši impact factorů pro seriály z oblasti chemie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Registry volně dostupných elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
Počet seriálů v elektronické podobě i nadále radikálně roste. Nejedná se přitom pouze o tituly placené, ale o stále více časopisů s volným přístupem. Za účelem jejich registrace a umožnění snadnějšího přístupu do jejich obsahů proto vzniká řada projektů. Tyto služby nepřinášejí uživateli tak široké množství informací o titulech časopisů jako specializované databáze pro registraci seriálů, nýbrž mají spíše sumarizační funkci a primárně poskytují především informace o elektronickém umístění daného titulu. Kromě systémů univerzálních, které se snaží postihovat všechny volně dostupné elektronické časopisy, fungují rovněž služby registrující volně dostupné zdroje jen pro určitou geografickou oblast. Například systém '''SCIELO''' (http://www.scielo.org/php/index.php) obsahuje španělsky psané časopisy. Vznikají také registry žurnálů pro konkrétní vědecké obory. Jako příklady služeb, které plní tuto funkci, nám mohou posloužit iniciativy '''PubMedCentral''' (je zároveň i otevřeným archivem) nebo '''Free Medical Journals''' (http://www.freemedicaljournals.com/) pro oblast medicíny. &lt;br /&gt;
== EZB ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ezb.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt Elektronická knihovna časopisů '''(Elektronische Zeitschriftenbibliothek, EZB)''' spravuje Univerzitní knihovna v německém Regensburgu. Systém obsahuje tituly časopisů z celého světa, dohromady cca 60.000 seriálů. Do projektu je zapojeno více než 580 institucí z celé Evropy včetně několika knihoven z České republiky. Elektronické časopisy jsou v EZB rozděleny do tří kategorií. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Volně  dostupné  časopisy (označeny zeleným kolečkem), které  jsou  zdarma  k  dispozici  na  internetu.  Každému  uživateli je umožněn přístup k plným textům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Plný text je dostupný jenom pro uživatele dané instituce (knihovny, případně univerzity) na základě předplatného (označeno žlutým kolečkem).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup k plným textům není povolen, daná instituce nemá časopis předplacený (označeno červeným kolečkem). Většinou je zdarma přístupný alespoň obsah a případně také abstrakty časopisů na stránce vydavatele [TRENKLEROVÁ, 2002].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro čtenáře jsou pochopitelně zajímavé především první dvě kategorie. Běžný uživatel internetu tak v rámci kolekce volně dostupných titulů získává informace o velké množině informačních zdrojů, které jsou k dispozici zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránky systému: http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== DOAJ ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:doaj.jpg|130 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Directory of Open Access Journals (DOAJ)''' je z obsahového hlediska mnohem menším projektem než EZB. V tomto případě však dochází k registraci výhradně volně dostupných seriálů, proto je jejich počet v systému nižší. V současnosti je zahrnuto téměř 8.000 titulů, z nichž prohledatelných i na úrovni článků je 3.800. Kromě snadného vyhledávání má uživatel možnost listovat v titulech seřazených do tematických kolekcí. Celý projekt zajišťuje '''knihovna švédské univerzity v Lundu (Lund University Libraries)'''. V roce 2012 pak vznikl partnerský projekt '''Directory of Open Access Books (BOAJ)''', o němž bude podrobněji pojednáno v jiné kapitole této práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránky systému: http://www.doaj.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Archivace a ochrana elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
V období, kdy periodika vycházela pouze v tištěné podobě, plnily knihovny nejen funkci prostředníka, který tyto časopisy nabízel svým uživatelům, ale také funkci archivní. Všechna zakoupená čísla byla fyzicky umístěna v prostorách knihovny a při náležité péči bylo zajištěno jejich uchování pro další generace. Nyní však nastala éra, kdy se časopisy téměř bez výjimky přesunuly na elektronické platformy a předplácení tištěných verzí je na strmém ústupu. Následný problém tkví v tom, že instituce sice mají zajištěn přístup k časopisům v elektronické formě, ale ty se nacházejí výhradně na serverech vydavatelů či poskytovatelů. Resultuje z toho jednoznačná otázka, co se stane v případě, když vydavatelství například zanikne, změní licenční politiku a přestane nabízet přístup ke starším číslům periodik v elektronické podobě nebo mu z důvodu nenadálé katastrofy přestanou fungovat servery a přístup k jeho obsahům nebude možný. Jakým způsobem je proti takovýmto eventualitám knihovna pojištěna? A jak bude zaručeno, že v případě takových scénářů nezmizí obsahy elektronických časopisů ze světa úplně? Závažnost nastíněných otázek si producenti informačních služeb, ale i například světové národní knihovny dobře uvědomují a stejně jako v otázkách archivace webu (více v kapitole 21.7) spatřují světlo světa iniciativy, které se snaží daný problém efektivně řešit. Projekty zajišťující ochranu a dlouhodobou archivaci elektronických časopisů vznikají jak na úrovni národních knihoven či univerzitních konsorcií, tak i za pomoci subjektů ze soukromé sféry. Někdy se může jednat o součásti daleko větších systémů (například právě iniciativ zabývajících se širokou archivací webu). V závislosti na typu archivu do nich mohou přispívat samotné knihovny, klíčové je zde ale především zapojení vydavatelů elektronických časopisů, protože ti musí ukládání svých titulů do archivů podporovat. Výhodou některých takovýchto služeb je také to, že poskytují knihovnám přístup k archivním číslům elektronickým časopisů i poté, co knihovna zrušila jejich předplatné. Eliminuje se tak nejednotná politika, kterou v tomto směru vydavatelé zastávají. Zde je nutno uvést nejpodstatnější digitální archivy pro elektronické časopisy:&lt;br /&gt;
== Portico ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:portico2.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Portico''' je zřejmě nejdynamičtěji se rozvíjející iniciativou v této sféře. Jedná se o tzv. '''„dark archive“''' neboli tmavý archiv, což znamená, že knihovnám, které si jeho služby předplatí, zpřístupňuje archivované dokumenty až v okamžiku, kdy standardně nejsou dostupné. To nastává v situaci, kdy vydavatel z jakéhokoliv důvodu přestane zpřístupňovat předplacené elektronické časopisy na svých platformách. Nespornou výhodou Portica je maximální participace významných vydavatelství. V rámci služby je nyní archivováno na 14.000 titulů elektronických časopisů a více než 130.000 titulů elektronických knih. Pro knihovny se jedná o placenou službu, přičemž cena je odvozena od ročních výdajů knihovny na elektronické zdroje. Producentem systému je nezisková organizace ITHACA, která mimo jiné provozuje i službu JSTOR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.portico.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== LOCKSS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:locks.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Iniciativa '''LOCKSS (Lots Of Copies Keep Stuff Safe)''' vznikla na '''Stanford University,''' ale účastní se jí celá řada knihoven z různých kontinentů. V rámci LOCKSS byl vyvinut speciální software pro účinnou archivaci. Aktivní role je vyžadována u zapojených knihoven, které disponují tzv. LOCKSS boxy pro ukládání dat. Kromě knihoven se projektu účastní zhruba 510 vydavatelů. Iniciativa byla založena už v roce 1998 a za čtrnáct let svého fungování si vydobyla značné uznání a respekt. K dispozici je i kooperace s linkovací službou SFX.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.lockss.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CLOCKSS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:clocks1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CLOCKSS (Controled LOCKSS)''' je systém založený na bázi technologie LOCKSS. Představuje globální „dark archive“, který je podporován řadou velkých vydavatelství. Jeho správu má na starosti stejnojmenná nezisková organizace a do ostrého provozu byl spuštěn v roce 2009. Mezi nevýhody této služby patří to, že nepodporuje přístup k archivním číslům časopisů, u nichž participující knihovny zrušily předplatné. Přístup k obsahům je tam možný pouze v situaci, kdy periodika už nejsou dostupná na platformách vydavatelů. Zatím se tak stalo pouze v několika málo případech [MORROW, 2008]. Takto nízký počet není příliš udivující s přihlédnutím k faktu, že do projektu jsou zapojena téměř výhradně tradiční velká vydavatelství, u nichž je riziko zániku či ztráty dat velmi nízké. CLOCKSS je placená služba. Zajímavostí je, že u některých zaniklých časopisů zpřístupňuje CLOCKSS jejich obsahy ve zcela volném režimu, tedy nikoliv pouze pro participující organizace, nýbrž zdarma pro celý internet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.clockss.org/clockss/Home&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== e-Depot ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:edepot.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi další služby, které archivují také elektronické časopisy, patří velké projekty s národní či mezinárodní působností. Velmi ceněnou službou je v této oblasti '''e-Depot''', což je archiv provozovaný '''National Library of the Netherlands'''. Kromě elektronických časopisů obsahuje služba řadu dalších materiálů z repozitářů a digitálních sbírek především univerzitních knihoven. Služba byla původně zaměřena na domovské Nizozemsko, avšak v poslední době dochází díky spolupráci se společností Elsevier k rozšíření informačního obsahu i o další geografické oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.kb.nl/hrd/dd/index-en.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký projekt v oblasti prezervace digitálních dokumentů vyvíjí i '''British Library''' (http://www.bl.uk/eresources/jnls/ejournals.html). Archivace elektronických časopisů probíhá také v rámci rozsáhlého projektu '''OCLC Electronic Collection Online''' (http://www.oclc.org/electroniccollections/), kde jsou periodika pouze jedním z mnoha archivovaných typů dokumentů. Za zmínku nepochybně stojí také digitální archiv '''HathiTrust''' (http://www.hathitrust.org/), do něhož přispívá řada prestižních amerických univerzit. Zapojené instituce zde sdílejí svoje digitální kolekce v bezpečném archivu, čímž mimo jiné zajišťují efektivní uchování svých elektronických časopisů. Vyhledávací rozhraní systému je volně dostupné, avšak k licencovanému obsahu mají přístup pouze uživatelé z participujících univerzit. Služba však může být zajímavá i pro neregistrovaného zájemce, neboť řada materiálů je po vypršení autorských práv k dispozici bezplatně. Následující tabulka srovnává práva uživatelů jednotlivých služeb při čtyřech modelových situacích. Tři z testovaných služeb zpřístupní svým klientům archivovaný obsah za všech okolností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== PEPRS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:peprs.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt '''PEPRS (Piloting an E-journals Preservation Registry Service)''' přistupuje k problematice uchovávání elektronických časopisů z poněkud jiné perspektivy. Jedná se totiž o databázi časopisů, kde lze u každého vyhledaného titulu ověřit, ve kterých archivech jsou jeho čísla uložena. Projekt koordinuje organizace '''EDINA''' (http://edina.ac.uk/) a na jeho úspěšné realizaci se výrazně podílí také '''Mezinárodní agentura ISSN'''. Z archivů se do projektu zapojily Portico, LOCKSS, CLOCKSS, e-Depot a British Library e-Journal Digital Archive. Systém je připravován od roku 2008 a v říjnu 2010 byla spuštěna první beta verze vyhledávače elektronických časopisů. V průběhu roku 2011 pak byla platforma přejmenována na '''The Keepers Registry''' (http://thekeepers.org/thekeepers/keepers.asp) a uživatelům je k dispozici zcela zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://edina.ac.uk/projects/peprs/index.html&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bsciverse.jpg|Schéma zdrojů zahrnutých do platformy SciVerse Hub. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bspringerlink.jpg|Vývoj stažených plných textů v letech 2005-2011 u elektronických časopisů a elektronických knih na platformě SpringerLink. Převzato z dokumentace k systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bwiley.jpg|Zobrazení časopisu na nové platformě Wiley Online Library. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bemerald.jpg|Vývoj počtu stažených plných textů vydavatelství Emerald. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:baverage.jpg|Průměrná hodnota impact factoru za rok 2009 u časopisů pro oblast chemie u jednotlivých vydavatelů. Převzato ze stránek Royal Society of Chemistry.&lt;br /&gt;
Soubor:bezb.jpg|Část časopisů pro oblast geografie v systému EZB. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bportico.jpg|Vývoj počtu titulů archivovaných elektronických časopisů ve službě Portico. Převzato z dokumentace služby.&lt;br /&gt;
Soubor:ruzovatab.jpg|Srovnání služeb jednotlivých archivů pro zpřístupnění digitálního obsahu při čtyřech modelových situacích [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura MORROW, 2008]].&lt;br /&gt;
Soubor:bpeprs.jpg|Záznam o archivovaném časopise v systému PEPRS na platformě The Keepers Registry. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&amp;diff=38114</id>
		<title>Elektronické časopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_%C4%8Dasopisy&amp;diff=38114"/>
		<updated>2013-11-15T10:33:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* Elsevier */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozmach elektronického publikování výrazným způsobem ovlivnil přístup k celé řadě informačních zdrojů. Exemplárním příkladem změny ve strategii rozšiřování informačních obsahů jsou seriály. Přechod prestižních časopisů do elektronických platforem znamenal výrazný posun v celé architektuře informačního průmyslu. Články jsou i nadále nejvýraznějším zdrojem vědeckého poznání a pro databáze a služby, které nabízejí uživatelům bibliografické záznamy, znamená jejich dostupnost v elektronické podobě zcela nové možnosti. V následnosti pak dochází k rozvoji plnotextových databází a služeb elektronického dodávání dokumentů. Časopisy vycházely po dlouhá léta v tištěné podobě. V 90. letech minulého století však nastal dynamický rozvoj internetu, čehož vydavatelé vědeckých časopisů rychle využili a začali své produkty nabízet i v elektronických verzích [ŠŤASTNÁ, 2002a]. Dnes se již najde pouze minimum prestižních seriálů, které dosud vycházejí výhradně v tištěné formě. Uvádí se, že 95 % impaktovaných žurnálů má elektronickou podobu. Drtivá většina časopisů přešla do elektronické formy, a to ze zcela pochopitelných důvodů. Vydavatelé oslovili mnohem větší množství potencionálních uživatelů. Zatímco v tištěné podobě je možný přístup pouze k celým číslům časopisů, na digitální bázi je možno kupovat i jednotlivé články. Elektronická rozhraní vydavatelů nabízejí velmi pohodlné vyhledávací možnosti nejen v rámci jednotlivých titulů časopisů, ale i v celých tematických kolekcích. V elektronických verzích existují navíc hypertextová propojení, kvalitní vymezení citačních vztahů a další možnosti spojené s vývojem moderní techniky. Elektronické seriály tak získaly velkou popularitu a vysoké množství uživatelů. Přístup do elektronických časopisů je z finančního hlediska poměrně nákladnou záležitostí. Drahé jsou už jednotlivé tituly časopisů, u kolekcí je potom cena ještě vyšší. Vydavatelé řeší tuto problematiku pomocí cenově zvýhodněných tematických balíčků seriálů, vznikají také četná konsorcia, která mají poté přístup k elektronickým časopisům za nižší finanční částky [ŠŤASTNÁ, 2002b]. Problém ovšem představuje fakt, že v rámci kolekcí elektronických časopisů jsou instituce nuceny nakupovat mnohdy i tituly, do nichž přístup nepotřebují a v případě individuálního předplatného by si časopis v žádném případě neobjednali. Vyhledávání v kolekcích časopisů   a článků v nich obsažených bývá zpravidla možné bezplatně, stejně jako přístup k abstraktům jednotlivých článků. Jejich plné texty jsou již pochopitelně zpoplatněny. Významným zprostředkovatelem přístupu do zahraničních elektronických časopisů je v České republice firma Suweco. V rámci ČR fungují národní konsorcia na přístupy do kolekcí několika nejvýznamnějších světových vydavatelství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produkce elektronických časopisů se dá rozdělit na dvě základní skupiny. V prvním případě se jedná o tematicky zaměřené vydavatele, kteří se specializují na svůj obor činnosti. Často je představují velké oborové instituce. Na druhé straně existují velcí vydavatelé, jejichž časopisy často tvoří multidisciplinární kolekce. Někdy se může jednat o nakladatelství původně vysokoškolská (např. '''Oxford University Press'''). Kvalitní tituly časopisů jsou obvykle dostupné na komerční bázi na stránkách vydavatelů. Kromě placených titulů existuje také řada volně dostupných elektronických seriálů, které však často postrádají potřebnou odbornost. V rámci internetu fungují i služby, které sumarizují tyto bezplatně dostupné zdroje a přinášejí odkazy na jejich webové stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Významná vydavatelství elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Elsevier ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:elsevier.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství '''Elsevier''' je jeden z gigantů na světovém informačním trhu, a to nejen díky produkci kvalitních vědeckých elektronických časopisů. Rozhraní '''ScienceDirect''' je platformou, která slouží pro pohodné zpřístupnění seriálů v elektronické formě. K dispozici je více než 2 500 titulů časopisů a přes 11,3 milionů jednotlivých článků. Uživatel má možnost vyhledávání jak v časopisech, tak v databázi článků. Tituly jsou přehledně seřazeny do tematických kolekcí, takže je možné v nich listovat. Platforma ScienceDirect slouží také jako rezervoár plných textů pro řadu bibliografických databází, které společnost Elsevier produkuje (např. Scopus, Embase atd.). Drtivá většina obsažených časopisů je dostupná placenou formou, přičemž uživatel může mít přístupy  do jednotlivých titulů seriálů, tematických kolekcí nebo si kupovat pouze samostatné články.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Platforma ScienceDirect nedávno oslavila jednu miliardu plných textů stažených uživateli. V rámci oslav tohoto milníku vydala firma Elsevier několik obrázků. Na jednom se uvádí, že jedna miliarda kapek vody naplní dva olympijské plavecké bazény. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.sciencedirect.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platforma SciVerse ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:sciverse.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V létě 2010 představil Elsevier novou centrální platformu '''SciVerse'''. Kromě toho, že se na ní podílejí nejznámější databáze společnosti Elsevier Scopus a ScienceDirect, je k dispozici také integrované rozhraní '''SciVerse Hub''', které spojuje informační obsahy několika významných služeb zmiňovaného vydavatelství. Konkrétně se jedná o Scopus, ScienceDirect, Scirus a SciTopics. SciVerse Hub tak představuje centrální bod, který poskytuje komplexní výsledky vyhledávání ze všech uvedených databází a přinese řadu vylepšených funkcí. Po fázi testování v beta verzi je už nyní platforma uvedena do ostrého provozu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.hub.sciverse.com/action/home/proceed&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Springer ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:springerlink.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Springer je původně německé vydavatelství, které má hlavní sídlo v Heidelbergu. Postupem času se z něho stala obrovská instituce s pobočkami po celém světě. Vedle vydávání časopisů se Springer v poslední době výrazně zaměřil na produkci a distribuci elektronických knih. V oblasti seriálů byl pro Springer velmi důležitý rok 2004, kdy společnost získala konkurenční firmu '''Kluwer''' i s její obsáhlou kolekcí elektronických periodik. Přístup k časopisům je realizován v rámci platformy '''SpringerLink'''. Od léta 2010 je k dispozici její nová verze s rozšířenými funkcemi a atraktivnějším designem. Uživatel má možnost vyhledávání v obsazích více než 2.765 titulů. Tematicky jsou nabízené časopisy zaměřeny spíše na technické obory a matematiku, avšak dá se říci, že alespoň minoritně jsou zastoupeny všechny obory. Marketingová politika společnosti při prodeji produktů je podobná jako u předchozího vydavatele, zajímavostí je, že první čísla v roce jsou u všech titulů vždy dostupná zdarma. Také Springer se zařadil po bok vydavatelství reflektujících na vzestup publikovaných materiálů v režimu open access. Kokrétně se tak stalo zveřejněním programu '''Springer Open Choice''' (http://www.springer.com/open+access/open+choice), který dává autorům možnost rozhodnout se, zda chtějí uhradit poplatky spojené s publikováním článku a zpřístupnit svoji práci volně. Služba '''Springer Open''' (http://www.springeropen.com/) pak představuje platformu pro dokumenty, které jsou dostupné v modulu otevřeného přístupu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.springerlink.com/home/main.mpx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== John Wiley &amp;amp; Sons ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:wiley.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost '''John Wiley &amp;amp; Sons''' vydává časopisy z různých vědeckých odvětví. Dobře známé rozhraní '''InterScience''', které produkované tituly zpřístupňovalo, nahradila v srpnu 2010 nová platforma '''Wiley Online Library'''. Ta poskytuje nejen vědecké seriály, ale také elektronické knihy, referenční příručky a další hodnotný informační materiál. Řada nabízených periodik vycházela v tištěné formě už od 18. století a vydavatelství retrospektivně doplňuje plné texty článků i z archivních čísel. Velmi zajímavou službou je poskytování bibliografických záznamů nabízených dokumentů ve formátu MARC21. V roce 2006 Wiley ovládl jednoho ze svých přímých konkurentů na informačním trhu – vydavatelství '''Blackwell'''. Tím byla značně rozšířena a zkvalitněna doposud nepříliš početná kolekce seriálů pro společenské a humanitní obory. Spolu s nově získanými časopisy od společnosti Blackwell obsahuje nyní platforma Wiley Online Library více než 1.500 elektronických seriálů. Pozornost je pochopitelně věnována i fenoménu open access, kde mají autoři možnost zpřístupnit za úhradu své články uživatelům volně při využití programu '''OnlineOpen''' (http://authorservices.wiley.com/bauthor/onlineopen.asp). Společnost navíc na svých stránkách nabízí tipy na instituce, které mohou autorům na úhradu těchto článků přispět. Elektronické časopisy od společnosti John Wiley &amp;amp; Sons tvoří jednu z kolekcí, které jsou v ČR přístupné v rámci národní licence.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://onlinelibrary.wiley.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Taylor &amp;amp; Francis ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:taylorfrancis.png|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Taylor &amp;amp; Francis''' je dynamickou společností působící na informačním trhu jako komplexní vydavatelská firma. Předmětem její činnosti jsou   jak tištěné, tak elektronické dokumenty. Portfolio informačních produktů se průběžně navyšovalo, když se součástí společnosti stávala řada dílčích vydavatelství (např. Routledge, CRC, Psychology Press atd.). Přístupy do jednotlivých časopisů jsou pochopitelně placenou záležitostí, ale vydavatelství chce jít do budoucna stále více směrem k otevřenému přístupu a zpřístupňovat více materiálů volně. Pozornost si vysloužily také tematické skupiny časopisů nazvané v podání Taylor &amp;amp; Francis arénami (např. Chemistry Arena, Education Arena atd.). Takovéto členění by samozřejmě mělo napomoci, aby si každý předplatitel vybral optimální kolekci dle svého zaměření. Zároveň    už není využívána dobře známá platforma '''Informaworld''', na které byly časopisy vydavatelství tradičně zpřístupňovány. V roce 2011 totiž byla představena nová platforma s jednoduchým názvem '''Taylor &amp;amp; Francis Online'''. Uživatelé na ní mají nyní k dispozici nabídku více než 1.000 titulů elektronických časopisů. Počty nabízených seriálů se navíc každoročně poměrně výrazně navyšují.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.tandf.co.uk/journals/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sage ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:sagejournals.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V nabídce elektronických časopisů vydavatelství '''Sage''' se objevují tituly z oblasti obchodu, humanitních a sociální věd, techniky a medicíny. Celkově tvoří kolekci zhruba 520 periodik. Na internetových stránkách producenta je možné hledání v titulech i fulltextové vyhledávání v článcích. Retrospektiva nabízených časopisů je velmi různorodá, u některých titulů sahá až do 20. let minulého století. Seriály jsou rozděleny do deseti tematických kolekcí, přičemž nejoceňovanějšími jsou časopisy pro společenské vědy a marketing. Firma má svou centrálu v USA, ale pro lepší servis a komunikaci se zákazníky má zastoupení také v Evropě, Asii a Africe. V roce 2010 představil Sage „platformu nové generace“, na kterou budou postupně přecházet všechny vydávané časopisy. Platforma je postavena na technologii '''Highwire Press 2.0 technology (H2O)'''. Kromě časopisů je Sage rovněž vydavatelem mnoha zejména společenskovědních knih a dvou velmi uznávaných bibliografických databází '''Communication Abstracts''' a '''Criminal Justice Abstracts''', které však nedávno odkoupila společnost Ebsco. Svoje zaměření na společenskovědní disciplíny potvrdil Sage také novou službou nazvanou '''Sage Research Methods''' (http://srmo.sagepub.com/). Tento portál, který je dostupný pouze pro institucionální předplatitele, má sloužit jako informační zdroj pro rozličné metody výzkumu v sociálních a humanitních vědách. V polovině roku 2012 by pak měla být spuštěna nová služba '''Sage Knowledge''' (http://www.sagepub.com/knowledge.sp) představující digitální knihovnu pro oblast sociálních věd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://online.sagepub.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oxford Journals ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:oxfordjournals.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelství '''Oxford University Press (OUP)''' je v oblasti elektronických časopisů velmi aktivní. Kolekce 238 titulů je zaměřena převážně na humanitní obory, ve kterých patří mezi světovou špičku. Uživatel si může určit, zda si předplatí konkrétní titul nebo některou z předmětových kolekcí. Standardní retrospektiva titulů sahá do roku 1996. V případě zájmu o starší ročníky je nutno zaplatit si přístup do online archivů, což je ostatně naprosto standardní model téměř u všech vydavatelů. V poslední době se dostává do popředí iniciativa '''Oxford Open''' (http://www.oxfordjournals.org/oxfordopen/), která se snaží o zpřístupňování některých článků na bezplatném principu. Alespoň částečně už bylo do tohoto projektu zapojeno 90 titulů časopisů vydávaných OUP. Celý systém funguje tak, že vydavatelství umožní na přání autora volný přístup k jeho článku. Samotný autor přitom musí uhradit některé poplatky spojené s publikováním jeho příspěvku. I přesto počet článků, které jsou zpřístupněny bezplatně, stále stoupá. Naprosto stejnou možnost nabízí svým autorům i celá řada dalších vydavatelství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.oxfordjournals.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cambridge Journals ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:cambridgejournals.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolekce časopisů '''Cambridge Journals''' je počinem vydavatelství '''Cambridge University Press (CUP)'''. V současnosti je v systému 280 titulů a dohromady více než půl milionu článků. Tematicky pokrývají nabízené časopisy téměř všechny vědecké obory. Retrospektiva při aktuálním předplatném činí pouze jeden rok. Výhodou však je, že přístup do elektronického obsahu předplaceného ročníku uživateli zůstává i po ukončení smlouvy (u jiných vydavatelů mohou být licenční podmínky řešeny jinak). Přístup je možno sjednat jak do jednotlivých časopisů, tak do několika předmětových kolekcí. I zde se projevuje nový fenomén open access, takže některé materiály jsou volně přístupné. Velmi aktivní je vydavatelství rovněž v otázce šíření informací do zemí rozvojového světa, kde se stalo součástí hned několika podobně laděných iniciativ.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://journals.cambridge.org/action/login&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Emerald ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:emerald1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelství '''Emerald''' bylo založeno v roce 1967. V jeho nabídce upoutá pozornost několik klíčových titulů elektronických časopisů pro oblast ekonomie. Z tematického hlediska převažují obory ekonomie, obchodu, marketingu a managementu, ale také problematika knihovnictví a informační vědy, pro kterou nacházíme v rámci vydávaných publikací řadu velmi dobrých zdrojů. Seriály jsou dostupné v internetovém rozhraní '''Emeraldinsight''' striktně na komerční bázi. Vydavatelství má své zastoupení také v České republice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: http://www.emeraldinsight.com/Insight/menuNavigation.do?hdAction=InsightHome&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oborově zaměřená vydavatelství ==&lt;br /&gt;
Kromě výše zmíněných velkých producentů elektronických časopisů, kteří se zaměřují na vydávání titulů pro více vědeckých disciplín, existují také specializovaná vydavatelství. V této práci pochopitelně nelze uvést jejich kompletní výčet, ale je na místě zmínit taková vydavatelství, jejichž časopisy dosahují vynikající úrovně. '''Lippincott Williams &amp;amp; Wilkins''' (www.lww.com) je producentem řady mimořádně kvalitních titulů pro oblast medicínských věd. Vydavatelství je nyní vlastněno skupinou Wolters Kluwer a jeho časopisy dosahují každoročně obrovské citovanosti. Ceněné časopisy pro široké spektrum lékařských oborů poskytují také vydavatelství '''BMJ Group''' (http://group.bmj.com/products/journals/) a '''Karger''' (www.karger.com). Nepoměrně menším producentem, který ovšem rovněž zpřístupňuje uznávané lékařské elektronické seriály (a několik zajímavých chemických časopisů), je německé vydavatelství '''Thieme''' (www.thieme-connect.com/ejournals/home.html). Jeho nabídka čítá zhruba 130 titulů. V oblasti přírodních věd pak nepochybně nelze opomenout vydavatelství '''Nature Publishing Group''' (www.nature.com/index.html), jehož vlajkovou lodí je prestižní časopis '''Nature'''. Velmi často se do role vůdčích producentů staví oborově zaměřené instituce. Impact faktory takovýchto žurnálů pak nezřídka výrazně převyšují konkurenční tituly. Špičkami ve vydávání časopisů pro své vědecké disciplíny jsou například:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Psychological Association - http://www.apa.org/journals/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Marketing Association - http://www.marketingpower.com/Pages/default.aspx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Royal Society of Chemistry - http://www.rsc.org/Publishing/Journals/Index.asp&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Chemical Society - http://pubs.acs.org/about.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institute of Physics - http://www.iop.org/EJ/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Institute of Physics - http://journals.aip.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
American Physical Society - http://publish.aps.org/about &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samozřejmě by se dala vyjmenovat ještě řada dalších institucí podobného typu, nicméně pro účely této publikace je uvedený výčet více než dostačující. O tom, že oborové instituce jakožto vydavatelé odborných časopisů hrají klíčovou roli, svědčí následující graf, který porovnává průměrnou výši impact factorů pro seriály z oblasti chemie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Registry volně dostupných elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
Počet seriálů v elektronické podobě i nadále radikálně roste. Nejedná se přitom pouze o tituly placené, ale o stále více časopisů s volným přístupem. Za účelem jejich registrace a umožnění snadnějšího přístupu do jejich obsahů proto vzniká řada projektů. Tyto služby nepřinášejí uživateli tak široké množství informací o titulech časopisů jako specializované databáze pro registraci seriálů, nýbrž mají spíše sumarizační funkci a primárně poskytují především informace o elektronickém umístění daného titulu. Kromě systémů univerzálních, které se snaží postihovat všechny volně dostupné elektronické časopisy, fungují rovněž služby registrující volně dostupné zdroje jen pro určitou geografickou oblast. Například systém '''SCIELO''' (http://www.scielo.org/php/index.php) obsahuje španělsky psané časopisy. Vznikají také registry žurnálů pro konkrétní vědecké obory. Jako příklady služeb, které plní tuto funkci, nám mohou posloužit iniciativy '''PubMedCentral''' (je zároveň i otevřeným archivem) nebo '''Free Medical Journals''' (http://www.freemedicaljournals.com/) pro oblast medicíny. &lt;br /&gt;
== EZB ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:ezb.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt Elektronická knihovna časopisů '''(Elektronische Zeitschriftenbibliothek, EZB)''' spravuje Univerzitní knihovna v německém Regensburgu. Systém obsahuje tituly časopisů z celého světa, dohromady cca 60.000 seriálů. Do projektu je zapojeno více než 580 institucí z celé Evropy včetně několika knihoven z České republiky. Elektronické časopisy jsou v EZB rozděleny do tří kategorií. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Volně  dostupné  časopisy (označeny zeleným kolečkem), které  jsou  zdarma  k  dispozici  na  internetu.  Každému  uživateli je umožněn přístup k plným textům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Plný text je dostupný jenom pro uživatele dané instituce (knihovny, případně univerzity) na základě předplatného (označeno žlutým kolečkem).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup k plným textům není povolen, daná instituce nemá časopis předplacený (označeno červeným kolečkem). Většinou je zdarma přístupný alespoň obsah a případně také abstrakty časopisů na stránce vydavatele [TRENKLEROVÁ, 2002].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro čtenáře jsou pochopitelně zajímavé především první dvě kategorie. Běžný uživatel internetu tak v rámci kolekce volně dostupných titulů získává informace o velké množině informačních zdrojů, které jsou k dispozici zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránky systému: http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== DOAJ ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:doaj.jpg|130 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Directory of Open Access Journals (DOAJ)''' je z obsahového hlediska mnohem menším projektem než EZB. V tomto případě však dochází k registraci výhradně volně dostupných seriálů, proto je jejich počet v systému nižší. V současnosti je zahrnuto téměř 8.000 titulů, z nichž prohledatelných i na úrovni článků je 3.800. Kromě snadného vyhledávání má uživatel možnost listovat v titulech seřazených do tematických kolekcí. Celý projekt zajišťuje '''knihovna švédské univerzity v Lundu (Lund University Libraries)'''. V roce 2012 pak vznikl partnerský projekt '''Directory of Open Access Books (BOAJ)''', o němž bude podrobněji pojednáno v jiné kapitole této práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránky systému: http://www.doaj.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Archivace a ochrana elektronických časopisů =&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
V období, kdy periodika vycházela pouze v tištěné podobě, plnily knihovny nejen funkci prostředníka, který tyto časopisy nabízel svým uživatelům, ale také funkci archivní. Všechna zakoupená čísla byla fyzicky umístěna v prostorách knihovny a při náležité péči bylo zajištěno jejich uchování pro další generace. Nyní však nastala éra, kdy se časopisy téměř bez výjimky přesunuly na elektronické platformy a předplácení tištěných verzí je na strmém ústupu. Následný problém tkví v tom, že instituce sice mají zajištěn přístup k časopisům v elektronické formě, ale ty se nacházejí výhradně na serverech vydavatelů či poskytovatelů. Resultuje z toho jednoznačná otázka, co se stane v případě, když vydavatelství například zanikne, změní licenční politiku a přestane nabízet přístup ke starším číslům periodik v elektronické podobě nebo mu z důvodu nenadálé katastrofy přestanou fungovat servery a přístup k jeho obsahům nebude možný. Jakým způsobem je proti takovýmto eventualitám knihovna pojištěna? A jak bude zaručeno, že v případě takových scénářů nezmizí obsahy elektronických časopisů ze světa úplně? Závažnost nastíněných otázek si producenti informačních služeb, ale i například světové národní knihovny dobře uvědomují a stejně jako v otázkách archivace webu (více v kapitole 21.7) spatřují světlo světa iniciativy, které se snaží daný problém efektivně řešit. Projekty zajišťující ochranu a dlouhodobou archivaci elektronických časopisů vznikají jak na úrovni národních knihoven či univerzitních konsorcií, tak i za pomoci subjektů ze soukromé sféry. Někdy se může jednat o součásti daleko větších systémů (například právě iniciativ zabývajících se širokou archivací webu). V závislosti na typu archivu do nich mohou přispívat samotné knihovny, klíčové je zde ale především zapojení vydavatelů elektronických časopisů, protože ti musí ukládání svých titulů do archivů podporovat. Výhodou některých takovýchto služeb je také to, že poskytují knihovnám přístup k archivním číslům elektronickým časopisů i poté, co knihovna zrušila jejich předplatné. Eliminuje se tak nejednotná politika, kterou v tomto směru vydavatelé zastávají. Zde je nutno uvést nejpodstatnější digitální archivy pro elektronické časopisy:&lt;br /&gt;
== Portico ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:portico2.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Portico''' je zřejmě nejdynamičtěji se rozvíjející iniciativou v této sféře. Jedná se o tzv. '''„dark archive“''' neboli tmavý archiv, což znamená, že knihovnám, které si jeho služby předplatí, zpřístupňuje archivované dokumenty až v okamžiku, kdy standardně nejsou dostupné. To nastává v situaci, kdy vydavatel z jakéhokoliv důvodu přestane zpřístupňovat předplacené elektronické časopisy na svých platformách. Nespornou výhodou Portica je maximální participace významných vydavatelství. V rámci služby je nyní archivováno na 14.000 titulů elektronických časopisů a více než 130.000 titulů elektronických knih. Pro knihovny se jedná o placenou službu, přičemž cena je odvozena od ročních výdajů knihovny na elektronické zdroje. Producentem systému je nezisková organizace ITHACA, která mimo jiné provozuje i službu JSTOR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.portico.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== LOCKSS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:locks.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Iniciativa '''LOCKSS (Lots Of Copies Keep Stuff Safe)''' vznikla na '''Stanford University,''' ale účastní se jí celá řada knihoven z různých kontinentů. V rámci LOCKSS byl vyvinut speciální software pro účinnou archivaci. Aktivní role je vyžadována u zapojených knihoven, které disponují tzv. LOCKSS boxy pro ukládání dat. Kromě knihoven se projektu účastní zhruba 510 vydavatelů. Iniciativa byla založena už v roce 1998 a za čtrnáct let svého fungování si vydobyla značné uznání a respekt. K dispozici je i kooperace s linkovací službou SFX.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.lockss.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CLOCKSS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:clocks1.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CLOCKSS (Controled LOCKSS)''' je systém založený na bázi technologie LOCKSS. Představuje globální „dark archive“, který je podporován řadou velkých vydavatelství. Jeho správu má na starosti stejnojmenná nezisková organizace a do ostrého provozu byl spuštěn v roce 2009. Mezi nevýhody této služby patří to, že nepodporuje přístup k archivním číslům časopisů, u nichž participující knihovny zrušily předplatné. Přístup k obsahům je tam možný pouze v situaci, kdy periodika už nejsou dostupná na platformách vydavatelů. Zatím se tak stalo pouze v několika málo případech [MORROW, 2008]. Takto nízký počet není příliš udivující s přihlédnutím k faktu, že do projektu jsou zapojena téměř výhradně tradiční velká vydavatelství, u nichž je riziko zániku či ztráty dat velmi nízké. CLOCKSS je placená služba. Zajímavostí je, že u některých zaniklých časopisů zpřístupňuje CLOCKSS jejich obsahy ve zcela volném režimu, tedy nikoliv pouze pro participující organizace, nýbrž zdarma pro celý internet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.clockss.org/clockss/Home&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== e-Depot ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:edepot.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi další služby, které archivují také elektronické časopisy, patří velké projekty s národní či mezinárodní působností. Velmi ceněnou službou je v této oblasti '''e-Depot''', což je archiv provozovaný '''National Library of the Netherlands'''. Kromě elektronických časopisů obsahuje služba řadu dalších materiálů z repozitářů a digitálních sbírek především univerzitních knihoven. Služba byla původně zaměřena na domovské Nizozemsko, avšak v poslední době dochází díky spolupráci se společností Elsevier k rozšíření informačního obsahu i o další geografické oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.kb.nl/hrd/dd/index-en.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký projekt v oblasti prezervace digitálních dokumentů vyvíjí i '''British Library''' (http://www.bl.uk/eresources/jnls/ejournals.html). Archivace elektronických časopisů probíhá také v rámci rozsáhlého projektu '''OCLC Electronic Collection Online''' (http://www.oclc.org/electroniccollections/), kde jsou periodika pouze jedním z mnoha archivovaných typů dokumentů. Za zmínku nepochybně stojí také digitální archiv '''HathiTrust''' (http://www.hathitrust.org/), do něhož přispívá řada prestižních amerických univerzit. Zapojené instituce zde sdílejí svoje digitální kolekce v bezpečném archivu, čímž mimo jiné zajišťují efektivní uchování svých elektronických časopisů. Vyhledávací rozhraní systému je volně dostupné, avšak k licencovanému obsahu mají přístup pouze uživatelé z participujících univerzit. Služba však může být zajímavá i pro neregistrovaného zájemce, neboť řada materiálů je po vypršení autorských práv k dispozici bezplatně. Následující tabulka srovnává práva uživatelů jednotlivých služeb při čtyřech modelových situacích. Tři z testovaných služeb zpřístupní svým klientům archivovaný obsah za všech okolností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== PEPRS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:peprs.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt '''PEPRS (Piloting an E-journals Preservation Registry Service)''' přistupuje k problematice uchovávání elektronických časopisů z poněkud jiné perspektivy. Jedná se totiž o databázi časopisů, kde lze u každého vyhledaného titulu ověřit, ve kterých archivech jsou jeho čísla uložena. Projekt koordinuje organizace '''EDINA''' (http://edina.ac.uk/) a na jeho úspěšné realizaci se výrazně podílí také '''Mezinárodní agentura ISSN'''. Z archivů se do projektu zapojily Portico, LOCKSS, CLOCKSS, e-Depot a British Library e-Journal Digital Archive. Systém je připravován od roku 2008 a v říjnu 2010 byla spuštěna první beta verze vyhledávače elektronických časopisů. V průběhu roku 2011 pak byla platforma přejmenována na '''The Keepers Registry''' (http://thekeepers.org/thekeepers/keepers.asp) a uživatelům je k dispozici zcela zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://edina.ac.uk/projects/peprs/index.html&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bsciverse.jpg|Schéma zdrojů zahrnutých do platformy SciVerse Hub. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bspringerlink.jpg|Vývoj stažených plných textů v letech 2005-2011 u elektronických časopisů a elektronických knih na platformě SpringerLink. Převzato z dokumentace k systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bwiley.jpg|Zobrazení časopisu na nové platformě Wiley Online Library. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bemerald.jpg|Vývoj počtu stažených plných textů vydavatelství Emerald. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:baverage.jpg|Průměrná hodnota impact factoru za rok 2009 u časopisů pro oblast chemie u jednotlivých vydavatelů. Převzato ze stránek Royal Society of Chemistry.&lt;br /&gt;
Soubor:bezb.jpg|Část časopisů pro oblast geografie v systému EZB. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bportico.jpg|Vývoj počtu titulů archivovaných elektronických časopisů ve službě Portico. Převzato z dokumentace služby.&lt;br /&gt;
Soubor:ruzovatab.jpg|Srovnání služeb jednotlivých archivů pro zpřístupnění digitálního obsahu při čtyřech modelových situacích [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura MORROW, 2008]].&lt;br /&gt;
Soubor:bpeprs.jpg|Záznam o archivovaném časopise v systému PEPRS na platformě The Keepers Registry. Převzato ze systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_knihy&amp;diff=38113</id>
		<title>Elektronické knihy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_knihy&amp;diff=38113"/>
		<updated>2013-11-15T09:22:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* Volně dostupné kolekce elektronických knih */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Elektronické knihy jsou digitální obdobou klasických tištěných knih. V poslední době přistupuje stále více nakladatelů k vydávání knih jak v tištěné, tak v elektronické podobě. Celá řada kvalitních světových vydavatelů odborných knih prezentuje veškerou svou produkci paralelně na obou médiích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody, které s sebou nese publikování knih v elektronické formě:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přístup do jejich obsahů pro libovolné množství uživatelů najednou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*úspora nákladů (knihovna kupuje pouze jeden exemplář)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*úspora prostoru v knihovně&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*odpadá agenda spojená s půjčováním knih&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*možnost plnotextového vyhledávání jak v jednotlivých elektronických knihách, tak v rámci jejich kolekcí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*rozvržení textu do samostatných kapitol&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*pohodlná možnost uložení kapitol či celé elektronické knihy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*možnost tisku potřebných stran, kapitol či celé elektronické knihy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*kniha nemůže být odcizena nebo poškozena&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*možnost čtení na moderních čtečkách nebo dalších mobilních zařízeních&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K nevýhodám tohoto typu zpřístupnění knih patří neochota uživatelů číst text z obrazovky a doposud určitá nezavedenost elektronických knih v rámci informačních služeb. I tady už však bariéry postupně padají. Byla vyvinuta celá řada moderních '''čteček elektronických knih''' a další budou zcela jistě následovat. Rostoucí konkurence se navíc projevuje na poklesu cen, takže čtečky se stávají dostupnými pro široké spektrum zákazníků. S větší rozšířeností si na ebooky pomalu začínají zvykat další a další uživatelé, a to zejména z vědecké a akademické sféry.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hned na začátku je třeba říci, že je značný rozdíl mezi elektronickými knihami pro individuálního uživatele a mezi produkcí pro knihovny. V prvním případě se zpravidla jedná o nákup souboru s DRM ochranou, což umožňuje zobrazení knihy pouze na jednom čtecím zařízení. Knihovny naopak dávají přednost univerzálnímu zpřístupňování titulů ideálně přes předem definovanou množinu IP adres pro pokud možno neomezené množství čtenářů. Zejména čeští vydavatelé s tím ovšem mají problém, a tak doposud nevznikla žádná platforma pro distribuci českých elektronických knih do knihoven. Naopak velké zahraniční vydavatelské domy standardně poskytují knihovnám své elektronické knihy přes síťové licence, a ceny jednotlivých titulů přitom nejsou nijak přemrštěné. Elektronické knihy zpřístupňují buď samotní '''vydavatelé''', nebo '''agregátoři'''. Producenti (vydavatelé) umožňují přístup pouze ke knihám, které sami vydávají, a to za jasně daných podmínek. Agregátoři naopak zprostředkovávají přístup do elektronických publikací od různých vydavatelů. Vyznačují se velkou flexibilitou při poskytování služeb. Nabízejí jak '''jednotlivé tituly''' elektronických knih, tak jejich '''kolekce'''. Rovněž lze obvykle zvolit, zda se bude jednat o '''trvalý nákup''' titulu nebo o '''předplatné''' na určité časové období [VOJTÁŠEK, 2007]. Kromě licencovaných elektronických knih, do nichž si uživatelé musí zaplatit přístup, působí v rámci internetu řada iniciativ, které zprostředkovávají kolekce knih v elektronické podobě bezplatně. K největším komerčním vydavatelům elektronických knih patří v současné době společnosti '''Springer, Elsevier, John Wiley &amp;amp; Sons, Taylor &amp;amp; Francis, Oxford University Press''' a další. Tato vydavatelství své tituly rovněž zpřístupňují, a to na svých dobře známých platformách, které zahrnují obvykle také elektronické časopisy a další zdroje. Větší množství dokumentů přinášejí ve svých službách agregátoři. Často se jedná o kolekce čítající řádově tisíce titulů. K největším službám tohoto typu patří '''ebrary, eBooks EBSCO''' a '''Safari'''. Obsáhlé systémy elektronických knih nabízejí také společnosti '''Gale''' či '''Dawsonera'''. V ČR je vydávání elektronických knih teprve na počátku, ale jejich nabídka rychle stoupá. Jak už však bylo výše uvedeno, jedná se pouze o tituly pro individuální uživatele. Zatímco u časopisů je kvalita udávána impact factorem a dalšími citačními metrikami, knihy jsou hodnoceny v rámci [http://www.doody.com/dct/ '''Doody´s Star Rating''']. Zmiňovaný žebříček nejdůležitějších knih však zatím zdaleka nedosahuje sofistikovanosti, propracovanosti a jednoznačnosti, kterou nabízí u časopisů například přesně vyčíslený impact factor. Tento index je navíc v současnosti realizován pouze pro tituly z oblasti medicínských věd. Určitou alternativou v této oblasti by se mohl stát nový citační rejstřík '''Books Citation Index'''. Ten byl ovšem spuštěn do ostrého provozu teprve nedávno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= ebrary =&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebrary.png|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''ebrary''' nabízí v současné době cca 300 000 titulů elektronických knih od předních vědeckých vydavatelství. Uživatel má možnost pořízení přístupu do několika tematických kolekcí, celé databáze, popřípadě pouze do vybraných titulů. Možné je i vymezení, zda se bude jednat o předplatné nebo o trvalý nákup. Standardní zobrazení knih zajišťuje program QuickView, který není nutno stahovat do počítače. Pro vysoce komfortní práci mohou uživatelé používat speciální plugin '''ebrary reader''', který lze stáhnout a nainstalovat zdarma. Systém je pochopitelně dostupný na komerční bázi, i když několik kolekcí je k dispozici také bezplatně. V rámci propagace si lze navíc vyzkoušet zdarma demo verzi databáze. Producentem ebrary je stejnojmenná společnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: [http://www.ebrary.com/corp/ http://www.ebrary.com/corp/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Testovací verze systému: [http://site.ebrary.com/lib/librarytitles/home.action http://site.ebrary.com/lib/librarytitles/home.action]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Safari =&lt;br /&gt;
[[Soubor:safari.png|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''Safari''' je vlastněn společností '''ProQuest''', ale samotnou produkci databáze mají na starosti firmy '''O´Reilly &amp;amp; Associates a Pearson Technology Group'''. Na základní úrovni jsou tituly elektronických knih rozděleny do dvou kolekcí – obchod a technika. Databáze obsahuje v současné době přes 2 500 knih pro oblast obchodu a více než 11 800 děl ze sféry technických oborů. V nabídce jsou publikace řady světových vydavatelství a databáze se navíc stále rozrůstá o nové a nové producenty. Knihy jsou k dispozici ve formátu HTML. Rovněž zde má uživatel na výběr, zda požaduje sjednat předplatné nebo trvalý nákup, a to jak do jednotlivých titulů knih, tak do celých kolekcí. Safari navíc nabízí poměrně specifickou politiku předplatného jednotlivých elektronických knih prostřednictvím tzv. '''slotů'''. Jedná se o možnost výměny titulů stejné hodnoty, takže každý měsíc mohou být předplácené elektronické knihy obměněny. Kromě elektronických knih obsahuje systém také významnou kolekci vzdělávacích videodokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: [http://www.safaribooksonline.com/ http://www.safaribooksonline.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= eBooks EBSCO =&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebooks.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na začátku všeho stála služba '''NetLibrary''' od organizace '''OCLC''', která se postupem času vyvinula v obrovskou sbírku elektronických knih. V roce 2009 byla NetLibrary prodána společnosti EBSCO. Ta nabízí zákazníkům přístup do řady tematických kolekcí i jednorázový nákup titulů dle vlastního výběru. Existuje také možnost stahování elektronických knih ve formátu PDF a jejich následné čtení offline pomocí různých druhů čteček. Uživatel tak získává možnost přistupovat ke knize, i když zrovna není připojen k internetu. Zároveň je k dispozici i velmi reprezentativní sbírka audioknih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: [http://library.netlibrary.com/Library.aspx http://library.netlibrary.com/Library.aspx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K významným zpřístupňovatelům ebooků patří také další, mnohdy velmi známé organizace. Firma '''Ovid''' nabízí ve svých platformách přístup do vysoce kvalitních elektronických knih známých vydavatelství '''McGraw-Hill''', medicínských titulů z produkce '''Lippincott Williams &amp;amp; Wilkins''' a klíčových publikací pro oblast psychologie vydávaných pod hlavičkou '''American Psychological Association'''. Značnou popularitu získala také [http://www.gale.cengage.com/gvrl/ '''Gale Virtual Reference Library'''], která přináší více než 5 000 kvalitních elektronických knih od mnoha renomovaných vydavatelů. Ještě mnohem obsáhlejší sbírku knih v elektronickém formátu nabízí vydavatelství '''Taylor &amp;amp; Francis'''. Jedná se o polytematický systém zpřístupňovaný na platformě [http://www.taylorandfrancis.com/ '''Taylor &amp;amp; Francis Online'''], který čítá téměř 17 000 titulů. Knihy pocházejí přímo z produkce vydavatelství Taylor &amp;amp; Francis a dalších vydavatelství patřících do jeho portfolia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi zajímavým projektem je systém [http://books.google.cz/ '''Google Books'''], s nímž přišla na trh firma Google. Služba přináší naskenované plné texty knih, kterým již vypršela autorskoprávní ochrana. Kromě toho jsou v systému také díla chráněná autorským zákonem a společnost Google už kvůli tomu čelila i několika soudním sporům. Vždy z nich však vyšla vítězně, protože zmiňované knihy nejsou v systému dostupné zcela plnotextově. Uživatel má po vyhledání konkrétního termínu k dispozici určité pasáže textu, které s hledaným pojmem sousedí. Zbytek knihy standardně dostupný není. Služba je k dispozici bezplatně a v poslední době dochází i k integraci jejího informačního obsahu s katalogy významných knihoven [VOJNAR, 2008]. Stejně tak na systému participují i některá internetová knihkupectví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Specializované databáze elektronických knih =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě projektů, které zpřístupňují obrovské množství elektronických knih z různých vědeckých odvětví, fungují také menší oborové databáze složené z ebooků. Typickým rysem těchto služeb je možnost pohodlného fulltextového vyhledávání, rozdělení elektronických knih do kapitol a rychlá dosažitelnost plných textů přímo v rámci databáze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knovel ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:knovel.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knovel''' představuje informační službu, která v posledních letech získala mezi uživateli velkou popularitu. Tematické zaměření databáze obsahuje technické obory, ale velmi výrazně rovněž chemii, potravinářství a matematiku. Možnosti efektivního vyhledávání přináší speciální platforma Knovel. Jednotlivé tituly elektronických knih jsou kromě toho také seřazeny do 28 tematických skupin. Databáze je velmi často doplňována novými tituly, čímž je zaručena její aktuálnost. Po vyhledání požadovaného tématu jsou ve výsledcích uživateli k dispozici kapitoly relevantních elektronických knih ve formátu PDF. Databáze je oceňována zejména díky kvalitě titulů a zaměření na referenční díla. Uživatel má také k dispozici četné pomůcky, např. převaděč jednotek apod. Knovel je komerčním produktem dostupným po zaplacení licence, přičemž některá stěžejní díla jsou k dispozici zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: [http://www.knovel.com/ http://www.knovel.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CRCnetBASE ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:netbase.jpg|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelstí [http://www.crcpress.com/ '''CRC Press'''] připravilo velmi atraktivní produkt, který nese souhrnný název '''CRCnetBASE'''. Reálně se jedná o několik desítek tematicky zaměřených kolekcí složených z kvalitních elektronických knih. Jako příklad lze uvést databázi CHEMnetBASE orientovanou na oblast chemie nebo FOODnetBASE určenou pro potřeby potravinářů. Knihy jsou v rámci systému prohledatelné na úrovni kapitol, zobrazení celé knihy je pochopitelně také možné. Plné texty jsou zpřístupňovány ve formátu PDF. Existuje zde i možnost stažení záznamů požadovaných titulů ve formátu '''MARC21''' pro případ, že by knihovna chtěla tyto elektronické knihy mít zahrnuty i ve svém knihovním katalogu. Přístup do všech dílčích databází je zpoplatněn. Velmi zajímavou souhrnnou službou je projekt nazvaný netBASE Select. Zákazníci v jeho rámci mají možnost vybrat si tituly z dílčích kolekcí a sestavit si z nich svoji vlastní knihovnu. Minimem je 25 zvolených knih, přičemž je možné jak jejich předplatné, tak trvalý nákup. Uživatelům je k dispozici výběr z více než 8 000 titulů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: [http://www.crcnetbase.com/ http://www.crcnetbase.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informace o netBASE Select: [http://www.crcnetbase.com/page/build_your_own_netbase http://www.crcnetbase.com/page/build_your_own_netbase]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Specializované kolekce jsou dostupné i u dalších oborově zaměřených institucí. Vysoce kvalitní elektronické knihy pro oblast zemědělství a příbuzné obory vydává a zpřístupňuje organizace '''CABI'''. Obdobným lídrem je u titulů z chemie '''Royal Chemical Society'''. Bohatá nabídka existuje u medicínských věd, kde jsou k dispozici elektronické tituly například od vydavatelství '''Lippincott Williams &amp;amp; Wilkins, Informa Healthcare''' nebo '''Thieme'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Volně dostupné kolekce elektronických knih =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě dobře známých komerčních systémů existují rovněž služby, které přináší uživatelům bezplatný přístup k elektronickým knihám. Takovéto iniciativy zde byly již dříve, postrádaly ovšem obvykle potřebný vědecký přesah. Velké přízni se například dlouhodobě těší [http://www.gutenberg.org/ '''Project Gutenberg'''], který nabízí plnotextově knihy, jejichž autorskoprávní ochrana již vypršela. V poslední době se však objevují i snahy o volné zpřístupnění vědeckých knih. Tyto aktivity jdou ruku v ruce s hledáním optimálního finančního modelu pro zveřejňování takovýchto knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OAPEN ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:oapen.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Open Access Publishing in European Networks (OAPEN)''' je sdružením předních evropských univerzit. Tyto vysoké školy nabízejí právě přes platformu OAPEN přístup do vědeckých knih svých pracovníků v bezplatném režimu. Zastoupena je přitom řada oborů, avšak vysoký podíl zastávají především společenské a humanitní vědy, u kterých je publikování výsledků výzkumu v knižní podobě nadále převažující. Prestiž vědeckých institucí, které OAPEN sdružuje, je garantem vysoké kvality obsažených knih. Samotné členství v OAPEN zpoplatněno není, nicméně instituce platí za vystavení svých publikací, a to nejméně 700 euro v návaznosti na rozsah své produkce. V systému se v současnosti nachází několik stovek elektronických knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: [http://www.oapen.org/home http://www.oapen.org/home]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Directory of Open Access Books ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:doab.jpg|130 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Directory of Open Access Books (DOAB)''' je zcela nová služba registrující volně dostupné tituly elektronických knih. Jejím cílem je pochopitelně vytvořit co nejkomplexnější systém, který uživatelům přinese velké množství elektronických knih dostupných bezplatně. Služba stojí teprve na svém úplném počátku, proto je dostupná zatím pouze v beta verzi. V současnosti obsahuje cca 830 elektronických knih od 27 vydavatelů. Celý projekt funguje za podpory '''OAPEN Foundation''' a dá se předpokládat jeho rychlý rozvoj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: [http://www.doabooks.org/doab http://www.doabooks.org/doab]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:eknihy.jpg|Počty vydaných odborných knih u jednotlivých vydavatelů v roce 2010. [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura ÜZÜM, 2012]]&lt;br /&gt;
Soubor:bebrary.jpg|Výsledky vyhledávání v databázi elektronických knih ebrary. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bsafari.jpg|Základní zobrazení elektronické knihy v databázi Safari ebooks. Převzato z www.&lt;br /&gt;
Soubor:bknovel.jpg|Představení jedné z elektronických knih v databázi Knovel. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_knihy&amp;diff=38112</id>
		<title>Elektronické knihy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_knihy&amp;diff=38112"/>
		<updated>2013-11-15T09:21:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* CRCnetBASE */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Elektronické knihy jsou digitální obdobou klasických tištěných knih. V poslední době přistupuje stále více nakladatelů k vydávání knih jak v tištěné, tak v elektronické podobě. Celá řada kvalitních světových vydavatelů odborných knih prezentuje veškerou svou produkci paralelně na obou médiích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody, které s sebou nese publikování knih v elektronické formě:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přístup do jejich obsahů pro libovolné množství uživatelů najednou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*úspora nákladů (knihovna kupuje pouze jeden exemplář)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*úspora prostoru v knihovně&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*odpadá agenda spojená s půjčováním knih&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*možnost plnotextového vyhledávání jak v jednotlivých elektronických knihách, tak v rámci jejich kolekcí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*rozvržení textu do samostatných kapitol&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*pohodlná možnost uložení kapitol či celé elektronické knihy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*možnost tisku potřebných stran, kapitol či celé elektronické knihy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*kniha nemůže být odcizena nebo poškozena&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*možnost čtení na moderních čtečkách nebo dalších mobilních zařízeních&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K nevýhodám tohoto typu zpřístupnění knih patří neochota uživatelů číst text z obrazovky a doposud určitá nezavedenost elektronických knih v rámci informačních služeb. I tady už však bariéry postupně padají. Byla vyvinuta celá řada moderních '''čteček elektronických knih''' a další budou zcela jistě následovat. Rostoucí konkurence se navíc projevuje na poklesu cen, takže čtečky se stávají dostupnými pro široké spektrum zákazníků. S větší rozšířeností si na ebooky pomalu začínají zvykat další a další uživatelé, a to zejména z vědecké a akademické sféry.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hned na začátku je třeba říci, že je značný rozdíl mezi elektronickými knihami pro individuálního uživatele a mezi produkcí pro knihovny. V prvním případě se zpravidla jedná o nákup souboru s DRM ochranou, což umožňuje zobrazení knihy pouze na jednom čtecím zařízení. Knihovny naopak dávají přednost univerzálnímu zpřístupňování titulů ideálně přes předem definovanou množinu IP adres pro pokud možno neomezené množství čtenářů. Zejména čeští vydavatelé s tím ovšem mají problém, a tak doposud nevznikla žádná platforma pro distribuci českých elektronických knih do knihoven. Naopak velké zahraniční vydavatelské domy standardně poskytují knihovnám své elektronické knihy přes síťové licence, a ceny jednotlivých titulů přitom nejsou nijak přemrštěné. Elektronické knihy zpřístupňují buď samotní '''vydavatelé''', nebo '''agregátoři'''. Producenti (vydavatelé) umožňují přístup pouze ke knihám, které sami vydávají, a to za jasně daných podmínek. Agregátoři naopak zprostředkovávají přístup do elektronických publikací od různých vydavatelů. Vyznačují se velkou flexibilitou při poskytování služeb. Nabízejí jak '''jednotlivé tituly''' elektronických knih, tak jejich '''kolekce'''. Rovněž lze obvykle zvolit, zda se bude jednat o '''trvalý nákup''' titulu nebo o '''předplatné''' na určité časové období [VOJTÁŠEK, 2007]. Kromě licencovaných elektronických knih, do nichž si uživatelé musí zaplatit přístup, působí v rámci internetu řada iniciativ, které zprostředkovávají kolekce knih v elektronické podobě bezplatně. K největším komerčním vydavatelům elektronických knih patří v současné době společnosti '''Springer, Elsevier, John Wiley &amp;amp; Sons, Taylor &amp;amp; Francis, Oxford University Press''' a další. Tato vydavatelství své tituly rovněž zpřístupňují, a to na svých dobře známých platformách, které zahrnují obvykle také elektronické časopisy a další zdroje. Větší množství dokumentů přinášejí ve svých službách agregátoři. Často se jedná o kolekce čítající řádově tisíce titulů. K největším službám tohoto typu patří '''ebrary, eBooks EBSCO''' a '''Safari'''. Obsáhlé systémy elektronických knih nabízejí také společnosti '''Gale''' či '''Dawsonera'''. V ČR je vydávání elektronických knih teprve na počátku, ale jejich nabídka rychle stoupá. Jak už však bylo výše uvedeno, jedná se pouze o tituly pro individuální uživatele. Zatímco u časopisů je kvalita udávána impact factorem a dalšími citačními metrikami, knihy jsou hodnoceny v rámci [http://www.doody.com/dct/ '''Doody´s Star Rating''']. Zmiňovaný žebříček nejdůležitějších knih však zatím zdaleka nedosahuje sofistikovanosti, propracovanosti a jednoznačnosti, kterou nabízí u časopisů například přesně vyčíslený impact factor. Tento index je navíc v současnosti realizován pouze pro tituly z oblasti medicínských věd. Určitou alternativou v této oblasti by se mohl stát nový citační rejstřík '''Books Citation Index'''. Ten byl ovšem spuštěn do ostrého provozu teprve nedávno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= ebrary =&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebrary.png|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''ebrary''' nabízí v současné době cca 300 000 titulů elektronických knih od předních vědeckých vydavatelství. Uživatel má možnost pořízení přístupu do několika tematických kolekcí, celé databáze, popřípadě pouze do vybraných titulů. Možné je i vymezení, zda se bude jednat o předplatné nebo o trvalý nákup. Standardní zobrazení knih zajišťuje program QuickView, který není nutno stahovat do počítače. Pro vysoce komfortní práci mohou uživatelé používat speciální plugin '''ebrary reader''', který lze stáhnout a nainstalovat zdarma. Systém je pochopitelně dostupný na komerční bázi, i když několik kolekcí je k dispozici také bezplatně. V rámci propagace si lze navíc vyzkoušet zdarma demo verzi databáze. Producentem ebrary je stejnojmenná společnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: [http://www.ebrary.com/corp/ http://www.ebrary.com/corp/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Testovací verze systému: [http://site.ebrary.com/lib/librarytitles/home.action http://site.ebrary.com/lib/librarytitles/home.action]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Safari =&lt;br /&gt;
[[Soubor:safari.png|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''Safari''' je vlastněn společností '''ProQuest''', ale samotnou produkci databáze mají na starosti firmy '''O´Reilly &amp;amp; Associates a Pearson Technology Group'''. Na základní úrovni jsou tituly elektronických knih rozděleny do dvou kolekcí – obchod a technika. Databáze obsahuje v současné době přes 2 500 knih pro oblast obchodu a více než 11 800 děl ze sféry technických oborů. V nabídce jsou publikace řady světových vydavatelství a databáze se navíc stále rozrůstá o nové a nové producenty. Knihy jsou k dispozici ve formátu HTML. Rovněž zde má uživatel na výběr, zda požaduje sjednat předplatné nebo trvalý nákup, a to jak do jednotlivých titulů knih, tak do celých kolekcí. Safari navíc nabízí poměrně specifickou politiku předplatného jednotlivých elektronických knih prostřednictvím tzv. '''slotů'''. Jedná se o možnost výměny titulů stejné hodnoty, takže každý měsíc mohou být předplácené elektronické knihy obměněny. Kromě elektronických knih obsahuje systém také významnou kolekci vzdělávacích videodokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: [http://www.safaribooksonline.com/ http://www.safaribooksonline.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= eBooks EBSCO =&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebooks.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na začátku všeho stála služba '''NetLibrary''' od organizace '''OCLC''', která se postupem času vyvinula v obrovskou sbírku elektronických knih. V roce 2009 byla NetLibrary prodána společnosti EBSCO. Ta nabízí zákazníkům přístup do řady tematických kolekcí i jednorázový nákup titulů dle vlastního výběru. Existuje také možnost stahování elektronických knih ve formátu PDF a jejich následné čtení offline pomocí různých druhů čteček. Uživatel tak získává možnost přistupovat ke knize, i když zrovna není připojen k internetu. Zároveň je k dispozici i velmi reprezentativní sbírka audioknih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: [http://library.netlibrary.com/Library.aspx http://library.netlibrary.com/Library.aspx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K významným zpřístupňovatelům ebooků patří také další, mnohdy velmi známé organizace. Firma '''Ovid''' nabízí ve svých platformách přístup do vysoce kvalitních elektronických knih známých vydavatelství '''McGraw-Hill''', medicínských titulů z produkce '''Lippincott Williams &amp;amp; Wilkins''' a klíčových publikací pro oblast psychologie vydávaných pod hlavičkou '''American Psychological Association'''. Značnou popularitu získala také [http://www.gale.cengage.com/gvrl/ '''Gale Virtual Reference Library'''], která přináší více než 5 000 kvalitních elektronických knih od mnoha renomovaných vydavatelů. Ještě mnohem obsáhlejší sbírku knih v elektronickém formátu nabízí vydavatelství '''Taylor &amp;amp; Francis'''. Jedná se o polytematický systém zpřístupňovaný na platformě [http://www.taylorandfrancis.com/ '''Taylor &amp;amp; Francis Online'''], který čítá téměř 17 000 titulů. Knihy pocházejí přímo z produkce vydavatelství Taylor &amp;amp; Francis a dalších vydavatelství patřících do jeho portfolia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi zajímavým projektem je systém [http://books.google.cz/ '''Google Books'''], s nímž přišla na trh firma Google. Služba přináší naskenované plné texty knih, kterým již vypršela autorskoprávní ochrana. Kromě toho jsou v systému také díla chráněná autorským zákonem a společnost Google už kvůli tomu čelila i několika soudním sporům. Vždy z nich však vyšla vítězně, protože zmiňované knihy nejsou v systému dostupné zcela plnotextově. Uživatel má po vyhledání konkrétního termínu k dispozici určité pasáže textu, které s hledaným pojmem sousedí. Zbytek knihy standardně dostupný není. Služba je k dispozici bezplatně a v poslední době dochází i k integraci jejího informačního obsahu s katalogy významných knihoven [VOJNAR, 2008]. Stejně tak na systému participují i některá internetová knihkupectví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Specializované databáze elektronických knih =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě projektů, které zpřístupňují obrovské množství elektronických knih z různých vědeckých odvětví, fungují také menší oborové databáze složené z ebooků. Typickým rysem těchto služeb je možnost pohodlného fulltextového vyhledávání, rozdělení elektronických knih do kapitol a rychlá dosažitelnost plných textů přímo v rámci databáze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knovel ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:knovel.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knovel''' představuje informační službu, která v posledních letech získala mezi uživateli velkou popularitu. Tematické zaměření databáze obsahuje technické obory, ale velmi výrazně rovněž chemii, potravinářství a matematiku. Možnosti efektivního vyhledávání přináší speciální platforma Knovel. Jednotlivé tituly elektronických knih jsou kromě toho také seřazeny do 28 tematických skupin. Databáze je velmi často doplňována novými tituly, čímž je zaručena její aktuálnost. Po vyhledání požadovaného tématu jsou ve výsledcích uživateli k dispozici kapitoly relevantních elektronických knih ve formátu PDF. Databáze je oceňována zejména díky kvalitě titulů a zaměření na referenční díla. Uživatel má také k dispozici četné pomůcky, např. převaděč jednotek apod. Knovel je komerčním produktem dostupným po zaplacení licence, přičemž některá stěžejní díla jsou k dispozici zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: [http://www.knovel.com/ http://www.knovel.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CRCnetBASE ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:netbase.jpg|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelstí [http://www.crcpress.com/ '''CRC Press'''] připravilo velmi atraktivní produkt, který nese souhrnný název '''CRCnetBASE'''. Reálně se jedná o několik desítek tematicky zaměřených kolekcí složených z kvalitních elektronických knih. Jako příklad lze uvést databázi CHEMnetBASE orientovanou na oblast chemie nebo FOODnetBASE určenou pro potřeby potravinářů. Knihy jsou v rámci systému prohledatelné na úrovni kapitol, zobrazení celé knihy je pochopitelně také možné. Plné texty jsou zpřístupňovány ve formátu PDF. Existuje zde i možnost stažení záznamů požadovaných titulů ve formátu '''MARC21''' pro případ, že by knihovna chtěla tyto elektronické knihy mít zahrnuty i ve svém knihovním katalogu. Přístup do všech dílčích databází je zpoplatněn. Velmi zajímavou souhrnnou službou je projekt nazvaný netBASE Select. Zákazníci v jeho rámci mají možnost vybrat si tituly z dílčích kolekcí a sestavit si z nich svoji vlastní knihovnu. Minimem je 25 zvolených knih, přičemž je možné jak jejich předplatné, tak trvalý nákup. Uživatelům je k dispozici výběr z více než 8 000 titulů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: [http://www.crcnetbase.com/ http://www.crcnetbase.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informace o netBASE Select: [http://www.crcnetbase.com/page/build_your_own_netbase http://www.crcnetbase.com/page/build_your_own_netbase]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Specializované kolekce jsou dostupné i u dalších oborově zaměřených institucí. Vysoce kvalitní elektronické knihy pro oblast zemědělství a příbuzné obory vydává a zpřístupňuje organizace '''CABI'''. Obdobným lídrem je u titulů z chemie '''Royal Chemical Society'''. Bohatá nabídka existuje u medicínských věd, kde jsou k dispozici elektronické tituly například od vydavatelství '''Lippincott Williams &amp;amp; Wilkins, Informa Healthcare''' nebo '''Thieme'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Volně dostupné kolekce elektronických knih =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě dobře známých komerčních systémů existují rovněž služby, které přináší uživatelům bezplatný přístup k elektronickým knihám. Takovéto iniciativy zde byly již dříve, postrádaly ovšem obvykle potřebný vědecký přesah. Velké přízni se například dlouhodobě těší '''Project Gutenberg''' ([http://www.gutenberg.org/ http://www.gutenberg.org/]), který nabízí plnotextově knihy, jejichž autorskoprávní ochrana již vypršela. V poslední době se však objevují i snahy o volné zpřístupnění vědeckých knih. Tyto aktivity jdou ruku v ruce s hledáním optimálního finančního modelu pro zveřejňování takovýchto knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OAPEN ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:oapen.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Open Access Publishing in European Networks (OAPEN)''' je sdružením předních evropských univerzit. Tyto vysoké školy nabízejí právě přes platformu OAPEN přístup do vědeckých knih svých pracovníků v bezplatném režimu. Zastoupena je přitom řada oborů, avšak vysoký podíl zastávají především společenské a humanitní vědy, u kterých je publikování výsledků výzkumu v knižní podobě nadále převažující. Prestiž vědeckých institucí, které OAPEN sdružuje, je garantem vysoké kvality obsažených knih. Samotné členství v OAPEN zpoplatněno není, nicméně instituce platí za vystavení svých publikací, a to nejméně 700 euro v návaznosti na rozsah své produkce. V systému se v současnosti nachází několik stovek elektronických knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: [http://www.oapen.org/home http://www.oapen.org/home]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Directory of Open Access Books ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:doab.jpg|130 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Directory of Open Access Books (DOAB)''' je zcela nová služba registrující volně dostupné tituly elektronických knih. Jejím cílem je pochopitelně vytvořit co nejkomplexnější systém, který uživatelům přinese velké množství elektronických knih dostupných bezplatně. Služba stojí teprve na svém úplném počátku, proto je dostupná zatím pouze v beta verzi. V současnosti obsahuje cca 830 elektronických knih od 27 vydavatelů. Celý projekt funguje za podpory '''OAPEN Foundation''' a dá se předpokládat jeho rychlý rozvoj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: [http://www.doabooks.org/doab http://www.doabooks.org/doab]&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:eknihy.jpg|Počty vydaných odborných knih u jednotlivých vydavatelů v roce 2010. [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura ÜZÜM, 2012]]&lt;br /&gt;
Soubor:bebrary.jpg|Výsledky vyhledávání v databázi elektronických knih ebrary. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bsafari.jpg|Základní zobrazení elektronické knihy v databázi Safari ebooks. Převzato z www.&lt;br /&gt;
Soubor:bknovel.jpg|Představení jedné z elektronických knih v databázi Knovel. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_knihy&amp;diff=38111</id>
		<title>Elektronické knihy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_knihy&amp;diff=38111"/>
		<updated>2013-11-15T09:14:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* eBooks EBSCO */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Elektronické knihy jsou digitální obdobou klasických tištěných knih. V poslední době přistupuje stále více nakladatelů k vydávání knih jak v tištěné, tak v elektronické podobě. Celá řada kvalitních světových vydavatelů odborných knih prezentuje veškerou svou produkci paralelně na obou médiích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody, které s sebou nese publikování knih v elektronické formě:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přístup do jejich obsahů pro libovolné množství uživatelů najednou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*úspora nákladů (knihovna kupuje pouze jeden exemplář)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*úspora prostoru v knihovně&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*odpadá agenda spojená s půjčováním knih&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*možnost plnotextového vyhledávání jak v jednotlivých elektronických knihách, tak v rámci jejich kolekcí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*rozvržení textu do samostatných kapitol&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*pohodlná možnost uložení kapitol či celé elektronické knihy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*možnost tisku potřebných stran, kapitol či celé elektronické knihy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*kniha nemůže být odcizena nebo poškozena&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*možnost čtení na moderních čtečkách nebo dalších mobilních zařízeních&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K nevýhodám tohoto typu zpřístupnění knih patří neochota uživatelů číst text z obrazovky a doposud určitá nezavedenost elektronických knih v rámci informačních služeb. I tady už však bariéry postupně padají. Byla vyvinuta celá řada moderních '''čteček elektronických knih''' a další budou zcela jistě následovat. Rostoucí konkurence se navíc projevuje na poklesu cen, takže čtečky se stávají dostupnými pro široké spektrum zákazníků. S větší rozšířeností si na ebooky pomalu začínají zvykat další a další uživatelé, a to zejména z vědecké a akademické sféry.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hned na začátku je třeba říci, že je značný rozdíl mezi elektronickými knihami pro individuálního uživatele a mezi produkcí pro knihovny. V prvním případě se zpravidla jedná o nákup souboru s DRM ochranou, což umožňuje zobrazení knihy pouze na jednom čtecím zařízení. Knihovny naopak dávají přednost univerzálnímu zpřístupňování titulů ideálně přes předem definovanou množinu IP adres pro pokud možno neomezené množství čtenářů. Zejména čeští vydavatelé s tím ovšem mají problém, a tak doposud nevznikla žádná platforma pro distribuci českých elektronických knih do knihoven. Naopak velké zahraniční vydavatelské domy standardně poskytují knihovnám své elektronické knihy přes síťové licence, a ceny jednotlivých titulů přitom nejsou nijak přemrštěné. Elektronické knihy zpřístupňují buď samotní '''vydavatelé''', nebo '''agregátoři'''. Producenti (vydavatelé) umožňují přístup pouze ke knihám, které sami vydávají, a to za jasně daných podmínek. Agregátoři naopak zprostředkovávají přístup do elektronických publikací od různých vydavatelů. Vyznačují se velkou flexibilitou při poskytování služeb. Nabízejí jak '''jednotlivé tituly''' elektronických knih, tak jejich '''kolekce'''. Rovněž lze obvykle zvolit, zda se bude jednat o '''trvalý nákup''' titulu nebo o '''předplatné''' na určité časové období [VOJTÁŠEK, 2007]. Kromě licencovaných elektronických knih, do nichž si uživatelé musí zaplatit přístup, působí v rámci internetu řada iniciativ, které zprostředkovávají kolekce knih v elektronické podobě bezplatně. K největším komerčním vydavatelům elektronických knih patří v současné době společnosti '''Springer, Elsevier, John Wiley &amp;amp; Sons, Taylor &amp;amp; Francis, Oxford University Press''' a další. Tato vydavatelství své tituly rovněž zpřístupňují, a to na svých dobře známých platformách, které zahrnují obvykle také elektronické časopisy a další zdroje. Větší množství dokumentů přinášejí ve svých službách agregátoři. Často se jedná o kolekce čítající řádově tisíce titulů. K největším službám tohoto typu patří '''ebrary, eBooks EBSCO''' a '''Safari'''. Obsáhlé systémy elektronických knih nabízejí také společnosti '''Gale''' či '''Dawsonera'''. V ČR je vydávání elektronických knih teprve na počátku, ale jejich nabídka rychle stoupá. Jak už však bylo výše uvedeno, jedná se pouze o tituly pro individuální uživatele. Zatímco u časopisů je kvalita udávána impact factorem a dalšími citačními metrikami, knihy jsou hodnoceny v rámci [http://www.doody.com/dct/ '''Doody´s Star Rating''']. Zmiňovaný žebříček nejdůležitějších knih však zatím zdaleka nedosahuje sofistikovanosti, propracovanosti a jednoznačnosti, kterou nabízí u časopisů například přesně vyčíslený impact factor. Tento index je navíc v současnosti realizován pouze pro tituly z oblasti medicínských věd. Určitou alternativou v této oblasti by se mohl stát nový citační rejstřík '''Books Citation Index'''. Ten byl ovšem spuštěn do ostrého provozu teprve nedávno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= ebrary =&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebrary.png|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''ebrary''' nabízí v současné době cca 300 000 titulů elektronických knih od předních vědeckých vydavatelství. Uživatel má možnost pořízení přístupu do několika tematických kolekcí, celé databáze, popřípadě pouze do vybraných titulů. Možné je i vymezení, zda se bude jednat o předplatné nebo o trvalý nákup. Standardní zobrazení knih zajišťuje program QuickView, který není nutno stahovat do počítače. Pro vysoce komfortní práci mohou uživatelé používat speciální plugin '''ebrary reader''', který lze stáhnout a nainstalovat zdarma. Systém je pochopitelně dostupný na komerční bázi, i když několik kolekcí je k dispozici také bezplatně. V rámci propagace si lze navíc vyzkoušet zdarma demo verzi databáze. Producentem ebrary je stejnojmenná společnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: [http://www.ebrary.com/corp/ http://www.ebrary.com/corp/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Testovací verze systému: [http://site.ebrary.com/lib/librarytitles/home.action http://site.ebrary.com/lib/librarytitles/home.action]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Safari =&lt;br /&gt;
[[Soubor:safari.png|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''Safari''' je vlastněn společností '''ProQuest''', ale samotnou produkci databáze mají na starosti firmy '''O´Reilly &amp;amp; Associates a Pearson Technology Group'''. Na základní úrovni jsou tituly elektronických knih rozděleny do dvou kolekcí – obchod a technika. Databáze obsahuje v současné době přes 2 500 knih pro oblast obchodu a více než 11 800 děl ze sféry technických oborů. V nabídce jsou publikace řady světových vydavatelství a databáze se navíc stále rozrůstá o nové a nové producenty. Knihy jsou k dispozici ve formátu HTML. Rovněž zde má uživatel na výběr, zda požaduje sjednat předplatné nebo trvalý nákup, a to jak do jednotlivých titulů knih, tak do celých kolekcí. Safari navíc nabízí poměrně specifickou politiku předplatného jednotlivých elektronických knih prostřednictvím tzv. '''slotů'''. Jedná se o možnost výměny titulů stejné hodnoty, takže každý měsíc mohou být předplácené elektronické knihy obměněny. Kromě elektronických knih obsahuje systém také významnou kolekci vzdělávacích videodokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: [http://www.safaribooksonline.com/ http://www.safaribooksonline.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= eBooks EBSCO =&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebooks.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na začátku všeho stála služba '''NetLibrary''' od organizace '''OCLC''', která se postupem času vyvinula v obrovskou sbírku elektronických knih. V roce 2009 byla NetLibrary prodána společnosti EBSCO. Ta nabízí zákazníkům přístup do řady tematických kolekcí i jednorázový nákup titulů dle vlastního výběru. Existuje také možnost stahování elektronických knih ve formátu PDF a jejich následné čtení offline pomocí různých druhů čteček. Uživatel tak získává možnost přistupovat ke knize, i když zrovna není připojen k internetu. Zároveň je k dispozici i velmi reprezentativní sbírka audioknih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: [http://library.netlibrary.com/Library.aspx http://library.netlibrary.com/Library.aspx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K významným zpřístupňovatelům ebooků patří také další, mnohdy velmi známé organizace. Firma '''Ovid''' nabízí ve svých platformách přístup do vysoce kvalitních elektronických knih známých vydavatelství '''McGraw-Hill''', medicínských titulů z produkce '''Lippincott Williams &amp;amp; Wilkins''' a klíčových publikací pro oblast psychologie vydávaných pod hlavičkou '''American Psychological Association'''. Značnou popularitu získala také [http://www.gale.cengage.com/gvrl/ '''Gale Virtual Reference Library'''], která přináší více než 5 000 kvalitních elektronických knih od mnoha renomovaných vydavatelů. Ještě mnohem obsáhlejší sbírku knih v elektronickém formátu nabízí vydavatelství '''Taylor &amp;amp; Francis'''. Jedná se o polytematický systém zpřístupňovaný na platformě [http://www.taylorandfrancis.com/ '''Taylor &amp;amp; Francis Online'''], který čítá téměř 17 000 titulů. Knihy pocházejí přímo z produkce vydavatelství Taylor &amp;amp; Francis a dalších vydavatelství patřících do jeho portfolia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi zajímavým projektem je systém [http://books.google.cz/ '''Google Books'''], s nímž přišla na trh firma Google. Služba přináší naskenované plné texty knih, kterým již vypršela autorskoprávní ochrana. Kromě toho jsou v systému také díla chráněná autorským zákonem a společnost Google už kvůli tomu čelila i několika soudním sporům. Vždy z nich však vyšla vítězně, protože zmiňované knihy nejsou v systému dostupné zcela plnotextově. Uživatel má po vyhledání konkrétního termínu k dispozici určité pasáže textu, které s hledaným pojmem sousedí. Zbytek knihy standardně dostupný není. Služba je k dispozici bezplatně a v poslední době dochází i k integraci jejího informačního obsahu s katalogy významných knihoven [VOJNAR, 2008]. Stejně tak na systému participují i některá internetová knihkupectví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Specializované databáze elektronických knih =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě projektů, které zpřístupňují obrovské množství elektronických knih z různých vědeckých odvětví, fungují také menší oborové databáze složené z ebooků. Typickým rysem těchto služeb je možnost pohodlného fulltextového vyhledávání, rozdělení elektronických knih do kapitol a rychlá dosažitelnost plných textů přímo v rámci databáze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knovel ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:knovel.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knovel''' představuje informační službu, která v posledních letech získala mezi uživateli velkou popularitu. Tematické zaměření databáze obsahuje technické obory, ale velmi výrazně rovněž chemii, potravinářství a matematiku. Možnosti efektivního vyhledávání přináší speciální platforma Knovel. Jednotlivé tituly elektronických knih jsou kromě toho také seřazeny do 28 tematických skupin. Databáze je velmi často doplňována novými tituly, čímž je zaručena její aktuálnost. Po vyhledání požadovaného tématu jsou ve výsledcích uživateli k dispozici kapitoly relevantních elektronických knih ve formátu PDF. Databáze je oceňována zejména díky kvalitě titulů a zaměření na referenční díla. Uživatel má také k dispozici četné pomůcky, např. převaděč jednotek apod. Knovel je komerčním produktem dostupným po zaplacení licence, přičemž některá stěžejní díla jsou k dispozici zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: [http://www.knovel.com/ http://www.knovel.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CRCnetBASE ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:netbase.jpg|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelstí '''CRC Press''' ([http://www.crcpress.com/ http://www.crcpress.com/]) připravilo velmi atraktivní produkt, který nese souhrnný název '''CRCnetBASE'''. Reálně se jedná o několik desítek tematicky zaměřených kolekcí složených z kvalitních elektronických knih. Jako příklad lze uvést databázi CHEMnetBASE orientovanou na oblast chemie nebo FOODnetBASE určenou pro potřeby potravinářů. Knihy jsou v rámci systému prohledatelné na úrovni kapitol, zobrazení celé knihy je pochopitelně také možné. Plné texty jsou zpřístupňovány ve formátu PDF. Existuje zde i možnost stažení záznamů požadovaných titulů ve formátu '''MARC21''' pro případ, že by knihovna chtěla tyto elektronické knihy mít zahrnuty i ve svém knihovním katalogu. Přístup do všech dílčích databází je zpoplatněn. Velmi zajímavou souhrnnou službou je projekt nazvaný netBASE Select. Zákazníci v jeho rámci mají možnost vybrat si tituly z dílčích kolekcí a sestavit si z nich svoji vlastní knihovnu. Minimem je 25 zvolených knih, přičemž je možné jak jejich předplatné, tak trvalý nákup. Uživatelům je k dispozici výběr z více než 8.000 titulů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: [http://www.crcnetbase.com/ http://www.crcnetbase.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informace o netBASE Select: [http://www.crcnetbase.com/page/build_your_own_netbase http://www.crcnetbase.com/page/build_your_own_netbase]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Specializované kolekce jsou dostupné i u dalších oborově zaměřených institucí. Vysoce kvalitní elektronické knihy pro oblast zemědělství a příbuzné obory vydává a zpřístupňuje organizace '''CABI'''. Obdobným lídrem je u titulů z chemie '''Royal Chemical Society'''. Bohatá nabídka existuje u medicínských věd, kde jsou k dispozici elektronické tituly například od vydavatelství '''Lippincott Williams &amp;amp; Wilkins, Informa Healthcare''' nebo '''Thieme'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Volně dostupné kolekce elektronických knih =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě dobře známých komerčních systémů existují rovněž služby, které přináší uživatelům bezplatný přístup k elektronickým knihám. Takovéto iniciativy zde byly již dříve, postrádaly ovšem obvykle potřebný vědecký přesah. Velké přízni se například dlouhodobě těší '''Project Gutenberg''' ([http://www.gutenberg.org/ http://www.gutenberg.org/]), který nabízí plnotextově knihy, jejichž autorskoprávní ochrana již vypršela. V poslední době se však objevují i snahy o volné zpřístupnění vědeckých knih. Tyto aktivity jdou ruku v ruce s hledáním optimálního finančního modelu pro zveřejňování takovýchto knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OAPEN ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:oapen.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Open Access Publishing in European Networks (OAPEN)''' je sdružením předních evropských univerzit. Tyto vysoké školy nabízejí právě přes platformu OAPEN přístup do vědeckých knih svých pracovníků v bezplatném režimu. Zastoupena je přitom řada oborů, avšak vysoký podíl zastávají především společenské a humanitní vědy, u kterých je publikování výsledků výzkumu v knižní podobě nadále převažující. Prestiž vědeckých institucí, které OAPEN sdružuje, je garantem vysoké kvality obsažených knih. Samotné členství v OAPEN zpoplatněno není, nicméně instituce platí za vystavení svých publikací, a to nejméně 700 euro v návaznosti na rozsah své produkce. V systému se v současnosti nachází několik stovek elektronických knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: [http://www.oapen.org/home http://www.oapen.org/home]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Directory of Open Access Books ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:doab.jpg|130 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Directory of Open Access Books (DOAB)''' je zcela nová služba registrující volně dostupné tituly elektronických knih. Jejím cílem je pochopitelně vytvořit co nejkomplexnější systém, který uživatelům přinese velké množství elektronických knih dostupných bezplatně. Služba stojí teprve na svém úplném počátku, proto je dostupná zatím pouze v beta verzi. V současnosti obsahuje cca 830 elektronických knih od 27 vydavatelů. Celý projekt funguje za podpory '''OAPEN Foundation''' a dá se předpokládat jeho rychlý rozvoj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: [http://www.doabooks.org/doab http://www.doabooks.org/doab]&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:eknihy.jpg|Počty vydaných odborných knih u jednotlivých vydavatelů v roce 2010. [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura ÜZÜM, 2012]]&lt;br /&gt;
Soubor:bebrary.jpg|Výsledky vyhledávání v databázi elektronických knih ebrary. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bsafari.jpg|Základní zobrazení elektronické knihy v databázi Safari ebooks. Převzato z www.&lt;br /&gt;
Soubor:bknovel.jpg|Představení jedné z elektronických knih v databázi Knovel. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_knihy&amp;diff=38110</id>
		<title>Elektronické knihy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_knihy&amp;diff=38110"/>
		<updated>2013-11-15T09:04:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* Safari */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Elektronické knihy jsou digitální obdobou klasických tištěných knih. V poslední době přistupuje stále více nakladatelů k vydávání knih jak v tištěné, tak v elektronické podobě. Celá řada kvalitních světových vydavatelů odborných knih prezentuje veškerou svou produkci paralelně na obou médiích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody, které s sebou nese publikování knih v elektronické formě:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přístup do jejich obsahů pro libovolné množství uživatelů najednou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*úspora nákladů (knihovna kupuje pouze jeden exemplář)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*úspora prostoru v knihovně&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*odpadá agenda spojená s půjčováním knih&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*možnost plnotextového vyhledávání jak v jednotlivých elektronických knihách, tak v rámci jejich kolekcí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*rozvržení textu do samostatných kapitol&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*pohodlná možnost uložení kapitol či celé elektronické knihy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*možnost tisku potřebných stran, kapitol či celé elektronické knihy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*kniha nemůže být odcizena nebo poškozena&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*možnost čtení na moderních čtečkách nebo dalších mobilních zařízeních&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K nevýhodám tohoto typu zpřístupnění knih patří neochota uživatelů číst text z obrazovky a doposud určitá nezavedenost elektronických knih v rámci informačních služeb. I tady už však bariéry postupně padají. Byla vyvinuta celá řada moderních '''čteček elektronických knih''' a další budou zcela jistě následovat. Rostoucí konkurence se navíc projevuje na poklesu cen, takže čtečky se stávají dostupnými pro široké spektrum zákazníků. S větší rozšířeností si na ebooky pomalu začínají zvykat další a další uživatelé, a to zejména z vědecké a akademické sféry.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hned na začátku je třeba říci, že je značný rozdíl mezi elektronickými knihami pro individuálního uživatele a mezi produkcí pro knihovny. V prvním případě se zpravidla jedná o nákup souboru s DRM ochranou, což umožňuje zobrazení knihy pouze na jednom čtecím zařízení. Knihovny naopak dávají přednost univerzálnímu zpřístupňování titulů ideálně přes předem definovanou množinu IP adres pro pokud možno neomezené množství čtenářů. Zejména čeští vydavatelé s tím ovšem mají problém, a tak doposud nevznikla žádná platforma pro distribuci českých elektronických knih do knihoven. Naopak velké zahraniční vydavatelské domy standardně poskytují knihovnám své elektronické knihy přes síťové licence, a ceny jednotlivých titulů přitom nejsou nijak přemrštěné. Elektronické knihy zpřístupňují buď samotní '''vydavatelé''', nebo '''agregátoři'''. Producenti (vydavatelé) umožňují přístup pouze ke knihám, které sami vydávají, a to za jasně daných podmínek. Agregátoři naopak zprostředkovávají přístup do elektronických publikací od různých vydavatelů. Vyznačují se velkou flexibilitou při poskytování služeb. Nabízejí jak '''jednotlivé tituly''' elektronických knih, tak jejich '''kolekce'''. Rovněž lze obvykle zvolit, zda se bude jednat o '''trvalý nákup''' titulu nebo o '''předplatné''' na určité časové období [VOJTÁŠEK, 2007]. Kromě licencovaných elektronických knih, do nichž si uživatelé musí zaplatit přístup, působí v rámci internetu řada iniciativ, které zprostředkovávají kolekce knih v elektronické podobě bezplatně. K největším komerčním vydavatelům elektronických knih patří v současné době společnosti '''Springer, Elsevier, John Wiley &amp;amp; Sons, Taylor &amp;amp; Francis, Oxford University Press''' a další. Tato vydavatelství své tituly rovněž zpřístupňují, a to na svých dobře známých platformách, které zahrnují obvykle také elektronické časopisy a další zdroje. Větší množství dokumentů přinášejí ve svých službách agregátoři. Často se jedná o kolekce čítající řádově tisíce titulů. K největším službám tohoto typu patří '''ebrary, eBooks EBSCO''' a '''Safari'''. Obsáhlé systémy elektronických knih nabízejí také společnosti '''Gale''' či '''Dawsonera'''. V ČR je vydávání elektronických knih teprve na počátku, ale jejich nabídka rychle stoupá. Jak už však bylo výše uvedeno, jedná se pouze o tituly pro individuální uživatele. Zatímco u časopisů je kvalita udávána impact factorem a dalšími citačními metrikami, knihy jsou hodnoceny v rámci [http://www.doody.com/dct/ '''Doody´s Star Rating''']. Zmiňovaný žebříček nejdůležitějších knih však zatím zdaleka nedosahuje sofistikovanosti, propracovanosti a jednoznačnosti, kterou nabízí u časopisů například přesně vyčíslený impact factor. Tento index je navíc v současnosti realizován pouze pro tituly z oblasti medicínských věd. Určitou alternativou v této oblasti by se mohl stát nový citační rejstřík '''Books Citation Index'''. Ten byl ovšem spuštěn do ostrého provozu teprve nedávno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= ebrary =&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebrary.png|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''ebrary''' nabízí v současné době cca 300 000 titulů elektronických knih od předních vědeckých vydavatelství. Uživatel má možnost pořízení přístupu do několika tematických kolekcí, celé databáze, popřípadě pouze do vybraných titulů. Možné je i vymezení, zda se bude jednat o předplatné nebo o trvalý nákup. Standardní zobrazení knih zajišťuje program QuickView, který není nutno stahovat do počítače. Pro vysoce komfortní práci mohou uživatelé používat speciální plugin '''ebrary reader''', který lze stáhnout a nainstalovat zdarma. Systém je pochopitelně dostupný na komerční bázi, i když několik kolekcí je k dispozici také bezplatně. V rámci propagace si lze navíc vyzkoušet zdarma demo verzi databáze. Producentem ebrary je stejnojmenná společnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: [http://www.ebrary.com/corp/ http://www.ebrary.com/corp/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Testovací verze systému: [http://site.ebrary.com/lib/librarytitles/home.action http://site.ebrary.com/lib/librarytitles/home.action]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Safari =&lt;br /&gt;
[[Soubor:safari.png|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''Safari''' je vlastněn společností '''ProQuest''', ale samotnou produkci databáze mají na starosti firmy '''O´Reilly &amp;amp; Associates a Pearson Technology Group'''. Na základní úrovni jsou tituly elektronických knih rozděleny do dvou kolekcí – obchod a technika. Databáze obsahuje v současné době přes 2 500 knih pro oblast obchodu a více než 11 800 děl ze sféry technických oborů. V nabídce jsou publikace řady světových vydavatelství a databáze se navíc stále rozrůstá o nové a nové producenty. Knihy jsou k dispozici ve formátu HTML. Rovněž zde má uživatel na výběr, zda požaduje sjednat předplatné nebo trvalý nákup, a to jak do jednotlivých titulů knih, tak do celých kolekcí. Safari navíc nabízí poměrně specifickou politiku předplatného jednotlivých elektronických knih prostřednictvím tzv. '''slotů'''. Jedná se o možnost výměny titulů stejné hodnoty, takže každý měsíc mohou být předplácené elektronické knihy obměněny. Kromě elektronických knih obsahuje systém také významnou kolekci vzdělávacích videodokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: [http://www.safaribooksonline.com/ http://www.safaribooksonline.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= eBooks EBSCO =&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebooks.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na začátku všeho stála služba '''NetLibrary''' od organizace '''OCLC''', která se postupem času vyvinula v obrovskou sbírku elektronických knih. V roce 2009 byla NetLibrary prodána společnosti Ebsco. Ta nabízí zákazníkům přístup do řady tematických kolekcí i jednorázový nákup titulů dle vlastního výběru. Existuje také možnost stahování elektronických knih ve formátu PDF a jejich následné čtení offline pomocí různých druhů čteček. Uživatel tak získává možnost přistupovat ke knize, i když zrovna není připojen k internetu. Zároveň je k dispozici i velmi reprezentativní sbírka audioknih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: [http://library.netlibrary.com/Library.aspx http://library.netlibrary.com/Library.aspx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K významným zpřístupňovatelům ebooků patří také další, mnohdy velmi známé organizace. Firma '''Ovid''' nabízí ve svých platformách přístup do vysoce kvalitních elektronických knih známých vydavatelství '''McGraw-Hill''', medicínských titulů z produkce '''Lippincott Williams &amp;amp; Wilkins''' a klíčových publikací pro oblast psychologie vydávaných pod hlavičkou '''American Psychological Association'''. Značnou popularitu získala také '''Gale Virtual Reference Library''' ([http://www.gale.cengage.com/gvrl/ http://www.gale.cengage.com/gvrl/]), která přináší více než 5.000 kvalitních elektronických knih od mnoha renomovaných vydavatelů. Ještě mnohem obsáhlejší sbírku knih v elektronickém formátu nabízí vydavatelství '''Taylor &amp;amp; Francis'''. Jedná se o polytematický systém zpřístupňovaný na platformě '''Taylor &amp;amp; Francis Online''' ([http://www.taylorandfrancis.com/ http://www.taylorandfrancis.com/]), který čítá téměř 17.000 titulů. Knihy pocházejí přímo z produkce vydavatelství Taylor &amp;amp; Francis a dalších vydavatelství patřících do jeho portfolia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi zajímavým projektem je systém '''Google Books''' ([http://books.google.cz/ http://books.google.cz/]), s nímž přišla na trh firma Google. Služba přináší naskenované plné texty knih, kterým již vypršela autorskoprávní ochrana. Kromě toho jsou v systému také díla chráněná autorským zákonem a společnost Google už kvůli tomu čelila i několika soudním sporům. Vždy z nich však vyšla vítězně, protože zmiňované knihy nejsou v systému dostupné zcela plnotextově. Uživatel má po vyhledání konkrétního termínu k dispozici určité pasáže textu, které s hledaným pojmem sousedí. Zbytek knihy standardně dostupný není. Služba je k dispozici bezplatně a v poslední době dochází i k integraci jejího informačního obsahu s katalogy významných knihoven [VOJNAR, 2008]. Stejně tak na systému participují i některá internetová knihkupectví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Specializované databáze elektronických knih =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě projektů, které zpřístupňují obrovské množství elektronických knih z různých vědeckých odvětví, fungují také menší oborové databáze složené z ebooků. Typickým rysem těchto služeb je možnost pohodlného fulltextového vyhledávání, rozdělení elektronických knih do kapitol a rychlá dosažitelnost plných textů přímo v rámci databáze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knovel ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:knovel.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knovel''' představuje informační službu, která v posledních letech získala mezi uživateli velkou popularitu. Tematické zaměření databáze obsahuje technické obory, ale velmi výrazně rovněž chemii, potravinářství a matematiku. Možnosti efektivního vyhledávání přináší speciální platforma Knovel. Jednotlivé tituly elektronických knih jsou kromě toho také seřazeny do 28 tematických skupin. Databáze je velmi často doplňována novými tituly, čímž je zaručena její aktuálnost. Po vyhledání požadovaného tématu jsou ve výsledcích uživateli k dispozici kapitoly relevantních elektronických knih ve formátu PDF. Databáze je oceňována zejména díky kvalitě titulů a zaměření na referenční díla. Uživatel má také k dispozici četné pomůcky, např. převaděč jednotek apod. Knovel je komerčním produktem dostupným po zaplacení licence, přičemž některá stěžejní díla jsou k dispozici zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: [http://www.knovel.com/ http://www.knovel.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CRCnetBASE ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:netbase.jpg|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelstí '''CRC Press''' ([http://www.crcpress.com/ http://www.crcpress.com/]) připravilo velmi atraktivní produkt, který nese souhrnný název '''CRCnetBASE'''. Reálně se jedná o několik desítek tematicky zaměřených kolekcí složených z kvalitních elektronických knih. Jako příklad lze uvést databázi CHEMnetBASE orientovanou na oblast chemie nebo FOODnetBASE určenou pro potřeby potravinářů. Knihy jsou v rámci systému prohledatelné na úrovni kapitol, zobrazení celé knihy je pochopitelně také možné. Plné texty jsou zpřístupňovány ve formátu PDF. Existuje zde i možnost stažení záznamů požadovaných titulů ve formátu '''MARC21''' pro případ, že by knihovna chtěla tyto elektronické knihy mít zahrnuty i ve svém knihovním katalogu. Přístup do všech dílčích databází je zpoplatněn. Velmi zajímavou souhrnnou službou je projekt nazvaný netBASE Select. Zákazníci v jeho rámci mají možnost vybrat si tituly z dílčích kolekcí a sestavit si z nich svoji vlastní knihovnu. Minimem je 25 zvolených knih, přičemž je možné jak jejich předplatné, tak trvalý nákup. Uživatelům je k dispozici výběr z více než 8.000 titulů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: [http://www.crcnetbase.com/ http://www.crcnetbase.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informace o netBASE Select: [http://www.crcnetbase.com/page/build_your_own_netbase http://www.crcnetbase.com/page/build_your_own_netbase]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Specializované kolekce jsou dostupné i u dalších oborově zaměřených institucí. Vysoce kvalitní elektronické knihy pro oblast zemědělství a příbuzné obory vydává a zpřístupňuje organizace '''CABI'''. Obdobným lídrem je u titulů z chemie '''Royal Chemical Society'''. Bohatá nabídka existuje u medicínských věd, kde jsou k dispozici elektronické tituly například od vydavatelství '''Lippincott Williams &amp;amp; Wilkins, Informa Healthcare''' nebo '''Thieme'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Volně dostupné kolekce elektronických knih =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě dobře známých komerčních systémů existují rovněž služby, které přináší uživatelům bezplatný přístup k elektronickým knihám. Takovéto iniciativy zde byly již dříve, postrádaly ovšem obvykle potřebný vědecký přesah. Velké přízni se například dlouhodobě těší '''Project Gutenberg''' ([http://www.gutenberg.org/ http://www.gutenberg.org/]), který nabízí plnotextově knihy, jejichž autorskoprávní ochrana již vypršela. V poslední době se však objevují i snahy o volné zpřístupnění vědeckých knih. Tyto aktivity jdou ruku v ruce s hledáním optimálního finančního modelu pro zveřejňování takovýchto knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OAPEN ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:oapen.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Open Access Publishing in European Networks (OAPEN)''' je sdružením předních evropských univerzit. Tyto vysoké školy nabízejí právě přes platformu OAPEN přístup do vědeckých knih svých pracovníků v bezplatném režimu. Zastoupena je přitom řada oborů, avšak vysoký podíl zastávají především společenské a humanitní vědy, u kterých je publikování výsledků výzkumu v knižní podobě nadále převažující. Prestiž vědeckých institucí, které OAPEN sdružuje, je garantem vysoké kvality obsažených knih. Samotné členství v OAPEN zpoplatněno není, nicméně instituce platí za vystavení svých publikací, a to nejméně 700 euro v návaznosti na rozsah své produkce. V systému se v současnosti nachází několik stovek elektronických knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: [http://www.oapen.org/home http://www.oapen.org/home]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Directory of Open Access Books ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:doab.jpg|130 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Directory of Open Access Books (DOAB)''' je zcela nová služba registrující volně dostupné tituly elektronických knih. Jejím cílem je pochopitelně vytvořit co nejkomplexnější systém, který uživatelům přinese velké množství elektronických knih dostupných bezplatně. Služba stojí teprve na svém úplném počátku, proto je dostupná zatím pouze v beta verzi. V současnosti obsahuje cca 830 elektronických knih od 27 vydavatelů. Celý projekt funguje za podpory '''OAPEN Foundation''' a dá se předpokládat jeho rychlý rozvoj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: [http://www.doabooks.org/doab http://www.doabooks.org/doab]&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:eknihy.jpg|Počty vydaných odborných knih u jednotlivých vydavatelů v roce 2010. [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura ÜZÜM, 2012]]&lt;br /&gt;
Soubor:bebrary.jpg|Výsledky vyhledávání v databázi elektronických knih ebrary. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bsafari.jpg|Základní zobrazení elektronické knihy v databázi Safari ebooks. Převzato z www.&lt;br /&gt;
Soubor:bknovel.jpg|Představení jedné z elektronických knih v databázi Knovel. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_knihy&amp;diff=38109</id>
		<title>Elektronické knihy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_knihy&amp;diff=38109"/>
		<updated>2013-11-15T09:01:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* ebrary */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Elektronické knihy jsou digitální obdobou klasických tištěných knih. V poslední době přistupuje stále více nakladatelů k vydávání knih jak v tištěné, tak v elektronické podobě. Celá řada kvalitních světových vydavatelů odborných knih prezentuje veškerou svou produkci paralelně na obou médiích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody, které s sebou nese publikování knih v elektronické formě:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přístup do jejich obsahů pro libovolné množství uživatelů najednou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*úspora nákladů (knihovna kupuje pouze jeden exemplář)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*úspora prostoru v knihovně&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*odpadá agenda spojená s půjčováním knih&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*možnost plnotextového vyhledávání jak v jednotlivých elektronických knihách, tak v rámci jejich kolekcí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*rozvržení textu do samostatných kapitol&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*pohodlná možnost uložení kapitol či celé elektronické knihy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*možnost tisku potřebných stran, kapitol či celé elektronické knihy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*kniha nemůže být odcizena nebo poškozena&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*možnost čtení na moderních čtečkách nebo dalších mobilních zařízeních&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K nevýhodám tohoto typu zpřístupnění knih patří neochota uživatelů číst text z obrazovky a doposud určitá nezavedenost elektronických knih v rámci informačních služeb. I tady už však bariéry postupně padají. Byla vyvinuta celá řada moderních '''čteček elektronických knih''' a další budou zcela jistě následovat. Rostoucí konkurence se navíc projevuje na poklesu cen, takže čtečky se stávají dostupnými pro široké spektrum zákazníků. S větší rozšířeností si na ebooky pomalu začínají zvykat další a další uživatelé, a to zejména z vědecké a akademické sféry.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hned na začátku je třeba říci, že je značný rozdíl mezi elektronickými knihami pro individuálního uživatele a mezi produkcí pro knihovny. V prvním případě se zpravidla jedná o nákup souboru s DRM ochranou, což umožňuje zobrazení knihy pouze na jednom čtecím zařízení. Knihovny naopak dávají přednost univerzálnímu zpřístupňování titulů ideálně přes předem definovanou množinu IP adres pro pokud možno neomezené množství čtenářů. Zejména čeští vydavatelé s tím ovšem mají problém, a tak doposud nevznikla žádná platforma pro distribuci českých elektronických knih do knihoven. Naopak velké zahraniční vydavatelské domy standardně poskytují knihovnám své elektronické knihy přes síťové licence, a ceny jednotlivých titulů přitom nejsou nijak přemrštěné. Elektronické knihy zpřístupňují buď samotní '''vydavatelé''', nebo '''agregátoři'''. Producenti (vydavatelé) umožňují přístup pouze ke knihám, které sami vydávají, a to za jasně daných podmínek. Agregátoři naopak zprostředkovávají přístup do elektronických publikací od různých vydavatelů. Vyznačují se velkou flexibilitou při poskytování služeb. Nabízejí jak '''jednotlivé tituly''' elektronických knih, tak jejich '''kolekce'''. Rovněž lze obvykle zvolit, zda se bude jednat o '''trvalý nákup''' titulu nebo o '''předplatné''' na určité časové období [VOJTÁŠEK, 2007]. Kromě licencovaných elektronických knih, do nichž si uživatelé musí zaplatit přístup, působí v rámci internetu řada iniciativ, které zprostředkovávají kolekce knih v elektronické podobě bezplatně. K největším komerčním vydavatelům elektronických knih patří v současné době společnosti '''Springer, Elsevier, John Wiley &amp;amp; Sons, Taylor &amp;amp; Francis, Oxford University Press''' a další. Tato vydavatelství své tituly rovněž zpřístupňují, a to na svých dobře známých platformách, které zahrnují obvykle také elektronické časopisy a další zdroje. Větší množství dokumentů přinášejí ve svých službách agregátoři. Často se jedná o kolekce čítající řádově tisíce titulů. K největším službám tohoto typu patří '''ebrary, eBooks EBSCO''' a '''Safari'''. Obsáhlé systémy elektronických knih nabízejí také společnosti '''Gale''' či '''Dawsonera'''. V ČR je vydávání elektronických knih teprve na počátku, ale jejich nabídka rychle stoupá. Jak už však bylo výše uvedeno, jedná se pouze o tituly pro individuální uživatele. Zatímco u časopisů je kvalita udávána impact factorem a dalšími citačními metrikami, knihy jsou hodnoceny v rámci [http://www.doody.com/dct/ '''Doody´s Star Rating''']. Zmiňovaný žebříček nejdůležitějších knih však zatím zdaleka nedosahuje sofistikovanosti, propracovanosti a jednoznačnosti, kterou nabízí u časopisů například přesně vyčíslený impact factor. Tento index je navíc v současnosti realizován pouze pro tituly z oblasti medicínských věd. Určitou alternativou v této oblasti by se mohl stát nový citační rejstřík '''Books Citation Index'''. Ten byl ovšem spuštěn do ostrého provozu teprve nedávno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= ebrary =&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebrary.png|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''ebrary''' nabízí v současné době cca 300 000 titulů elektronických knih od předních vědeckých vydavatelství. Uživatel má možnost pořízení přístupu do několika tematických kolekcí, celé databáze, popřípadě pouze do vybraných titulů. Možné je i vymezení, zda se bude jednat o předplatné nebo o trvalý nákup. Standardní zobrazení knih zajišťuje program QuickView, který není nutno stahovat do počítače. Pro vysoce komfortní práci mohou uživatelé používat speciální plugin '''ebrary reader''', který lze stáhnout a nainstalovat zdarma. Systém je pochopitelně dostupný na komerční bázi, i když několik kolekcí je k dispozici také bezplatně. V rámci propagace si lze navíc vyzkoušet zdarma demo verzi databáze. Producentem ebrary je stejnojmenná společnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: [http://www.ebrary.com/corp/ http://www.ebrary.com/corp/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Testovací verze systému: [http://site.ebrary.com/lib/librarytitles/home.action http://site.ebrary.com/lib/librarytitles/home.action]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Safari =&lt;br /&gt;
[[Soubor:safari.png|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''Safari''' je vlastněn společností '''ProQuest''', ale samotnou produkci databáze mají na starosti firmy '''O´Reilly &amp;amp; Associates a Pearson Technology Group'''. Na základní úrovni jsou tituly elektronických knih rozděleny do dvou kolekcí – obchod a technika. Databáze obsahuje v současné době přes 2.500 knih pro oblast obchodu a více než 11.800 děl ze sféry technických oborů. V nabídce jsou publikace řady světových vydavatelství a databáze se navíc stále rozrůstá o nové a nové producenty. Knihy jsou k dispozici ve formátu HTML. Rovněž zde má uživatel na výběr, zda požaduje sjednat předplatné nebo trvalý nákup, a to jak do jednotlivých titulů knih, tak do celých kolekcí. Safari navíc nabízí poměrně specifickou politiku předplatného jednotlivých elektronických knih prostřednictvím tzv. '''slotů'''. Jedná se o možnost výměny titulů stejné hodnoty, takže každý měsíc mohou být předplácené elektronické knihy obměněny. Kromě elektronických knih obsahuje systém také významnou kolekci vzdělávacích videodokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: [http://www.safaribooksonline.com/ http://www.safaribooksonline.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= eBooks EBSCO =&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebooks.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na začátku všeho stála služba '''NetLibrary''' od organizace '''OCLC''', která se postupem času vyvinula v obrovskou sbírku elektronických knih. V roce 2009 byla NetLibrary prodána společnosti Ebsco. Ta nabízí zákazníkům přístup do řady tematických kolekcí i jednorázový nákup titulů dle vlastního výběru. Existuje také možnost stahování elektronických knih ve formátu PDF a jejich následné čtení offline pomocí různých druhů čteček. Uživatel tak získává možnost přistupovat ke knize, i když zrovna není připojen k internetu. Zároveň je k dispozici i velmi reprezentativní sbírka audioknih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: [http://library.netlibrary.com/Library.aspx http://library.netlibrary.com/Library.aspx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K významným zpřístupňovatelům ebooků patří také další, mnohdy velmi známé organizace. Firma '''Ovid''' nabízí ve svých platformách přístup do vysoce kvalitních elektronických knih známých vydavatelství '''McGraw-Hill''', medicínských titulů z produkce '''Lippincott Williams &amp;amp; Wilkins''' a klíčových publikací pro oblast psychologie vydávaných pod hlavičkou '''American Psychological Association'''. Značnou popularitu získala také '''Gale Virtual Reference Library''' ([http://www.gale.cengage.com/gvrl/ http://www.gale.cengage.com/gvrl/]), která přináší více než 5.000 kvalitních elektronických knih od mnoha renomovaných vydavatelů. Ještě mnohem obsáhlejší sbírku knih v elektronickém formátu nabízí vydavatelství '''Taylor &amp;amp; Francis'''. Jedná se o polytematický systém zpřístupňovaný na platformě '''Taylor &amp;amp; Francis Online''' ([http://www.taylorandfrancis.com/ http://www.taylorandfrancis.com/]), který čítá téměř 17.000 titulů. Knihy pocházejí přímo z produkce vydavatelství Taylor &amp;amp; Francis a dalších vydavatelství patřících do jeho portfolia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi zajímavým projektem je systém '''Google Books''' ([http://books.google.cz/ http://books.google.cz/]), s nímž přišla na trh firma Google. Služba přináší naskenované plné texty knih, kterým již vypršela autorskoprávní ochrana. Kromě toho jsou v systému také díla chráněná autorským zákonem a společnost Google už kvůli tomu čelila i několika soudním sporům. Vždy z nich však vyšla vítězně, protože zmiňované knihy nejsou v systému dostupné zcela plnotextově. Uživatel má po vyhledání konkrétního termínu k dispozici určité pasáže textu, které s hledaným pojmem sousedí. Zbytek knihy standardně dostupný není. Služba je k dispozici bezplatně a v poslední době dochází i k integraci jejího informačního obsahu s katalogy významných knihoven [VOJNAR, 2008]. Stejně tak na systému participují i některá internetová knihkupectví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Specializované databáze elektronických knih =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě projektů, které zpřístupňují obrovské množství elektronických knih z různých vědeckých odvětví, fungují také menší oborové databáze složené z ebooků. Typickým rysem těchto služeb je možnost pohodlného fulltextového vyhledávání, rozdělení elektronických knih do kapitol a rychlá dosažitelnost plných textů přímo v rámci databáze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knovel ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:knovel.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knovel''' představuje informační službu, která v posledních letech získala mezi uživateli velkou popularitu. Tematické zaměření databáze obsahuje technické obory, ale velmi výrazně rovněž chemii, potravinářství a matematiku. Možnosti efektivního vyhledávání přináší speciální platforma Knovel. Jednotlivé tituly elektronických knih jsou kromě toho také seřazeny do 28 tematických skupin. Databáze je velmi často doplňována novými tituly, čímž je zaručena její aktuálnost. Po vyhledání požadovaného tématu jsou ve výsledcích uživateli k dispozici kapitoly relevantních elektronických knih ve formátu PDF. Databáze je oceňována zejména díky kvalitě titulů a zaměření na referenční díla. Uživatel má také k dispozici četné pomůcky, např. převaděč jednotek apod. Knovel je komerčním produktem dostupným po zaplacení licence, přičemž některá stěžejní díla jsou k dispozici zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: [http://www.knovel.com/ http://www.knovel.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CRCnetBASE ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:netbase.jpg|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelstí '''CRC Press''' ([http://www.crcpress.com/ http://www.crcpress.com/]) připravilo velmi atraktivní produkt, který nese souhrnný název '''CRCnetBASE'''. Reálně se jedná o několik desítek tematicky zaměřených kolekcí složených z kvalitních elektronických knih. Jako příklad lze uvést databázi CHEMnetBASE orientovanou na oblast chemie nebo FOODnetBASE určenou pro potřeby potravinářů. Knihy jsou v rámci systému prohledatelné na úrovni kapitol, zobrazení celé knihy je pochopitelně také možné. Plné texty jsou zpřístupňovány ve formátu PDF. Existuje zde i možnost stažení záznamů požadovaných titulů ve formátu '''MARC21''' pro případ, že by knihovna chtěla tyto elektronické knihy mít zahrnuty i ve svém knihovním katalogu. Přístup do všech dílčích databází je zpoplatněn. Velmi zajímavou souhrnnou službou je projekt nazvaný netBASE Select. Zákazníci v jeho rámci mají možnost vybrat si tituly z dílčích kolekcí a sestavit si z nich svoji vlastní knihovnu. Minimem je 25 zvolených knih, přičemž je možné jak jejich předplatné, tak trvalý nákup. Uživatelům je k dispozici výběr z více než 8.000 titulů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: [http://www.crcnetbase.com/ http://www.crcnetbase.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informace o netBASE Select: [http://www.crcnetbase.com/page/build_your_own_netbase http://www.crcnetbase.com/page/build_your_own_netbase]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Specializované kolekce jsou dostupné i u dalších oborově zaměřených institucí. Vysoce kvalitní elektronické knihy pro oblast zemědělství a příbuzné obory vydává a zpřístupňuje organizace '''CABI'''. Obdobným lídrem je u titulů z chemie '''Royal Chemical Society'''. Bohatá nabídka existuje u medicínských věd, kde jsou k dispozici elektronické tituly například od vydavatelství '''Lippincott Williams &amp;amp; Wilkins, Informa Healthcare''' nebo '''Thieme'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Volně dostupné kolekce elektronických knih =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě dobře známých komerčních systémů existují rovněž služby, které přináší uživatelům bezplatný přístup k elektronickým knihám. Takovéto iniciativy zde byly již dříve, postrádaly ovšem obvykle potřebný vědecký přesah. Velké přízni se například dlouhodobě těší '''Project Gutenberg''' ([http://www.gutenberg.org/ http://www.gutenberg.org/]), který nabízí plnotextově knihy, jejichž autorskoprávní ochrana již vypršela. V poslední době se však objevují i snahy o volné zpřístupnění vědeckých knih. Tyto aktivity jdou ruku v ruce s hledáním optimálního finančního modelu pro zveřejňování takovýchto knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OAPEN ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:oapen.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Open Access Publishing in European Networks (OAPEN)''' je sdružením předních evropských univerzit. Tyto vysoké školy nabízejí právě přes platformu OAPEN přístup do vědeckých knih svých pracovníků v bezplatném režimu. Zastoupena je přitom řada oborů, avšak vysoký podíl zastávají především společenské a humanitní vědy, u kterých je publikování výsledků výzkumu v knižní podobě nadále převažující. Prestiž vědeckých institucí, které OAPEN sdružuje, je garantem vysoké kvality obsažených knih. Samotné členství v OAPEN zpoplatněno není, nicméně instituce platí za vystavení svých publikací, a to nejméně 700 euro v návaznosti na rozsah své produkce. V systému se v současnosti nachází několik stovek elektronických knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: [http://www.oapen.org/home http://www.oapen.org/home]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Directory of Open Access Books ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:doab.jpg|130 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Directory of Open Access Books (DOAB)''' je zcela nová služba registrující volně dostupné tituly elektronických knih. Jejím cílem je pochopitelně vytvořit co nejkomplexnější systém, který uživatelům přinese velké množství elektronických knih dostupných bezplatně. Služba stojí teprve na svém úplném počátku, proto je dostupná zatím pouze v beta verzi. V současnosti obsahuje cca 830 elektronických knih od 27 vydavatelů. Celý projekt funguje za podpory '''OAPEN Foundation''' a dá se předpokládat jeho rychlý rozvoj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: [http://www.doabooks.org/doab http://www.doabooks.org/doab]&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:eknihy.jpg|Počty vydaných odborných knih u jednotlivých vydavatelů v roce 2010. [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura ÜZÜM, 2012]]&lt;br /&gt;
Soubor:bebrary.jpg|Výsledky vyhledávání v databázi elektronických knih ebrary. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bsafari.jpg|Základní zobrazení elektronické knihy v databázi Safari ebooks. Převzato z www.&lt;br /&gt;
Soubor:bknovel.jpg|Představení jedné z elektronických knih v databázi Knovel. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_knihy&amp;diff=38108</id>
		<title>Elektronické knihy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_knihy&amp;diff=38108"/>
		<updated>2013-11-15T09:00:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* Vymezení pojmu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Elektronické knihy jsou digitální obdobou klasických tištěných knih. V poslední době přistupuje stále více nakladatelů k vydávání knih jak v tištěné, tak v elektronické podobě. Celá řada kvalitních světových vydavatelů odborných knih prezentuje veškerou svou produkci paralelně na obou médiích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody, které s sebou nese publikování knih v elektronické formě:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přístup do jejich obsahů pro libovolné množství uživatelů najednou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*úspora nákladů (knihovna kupuje pouze jeden exemplář)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*úspora prostoru v knihovně&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*odpadá agenda spojená s půjčováním knih&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*možnost plnotextového vyhledávání jak v jednotlivých elektronických knihách, tak v rámci jejich kolekcí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*rozvržení textu do samostatných kapitol&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*pohodlná možnost uložení kapitol či celé elektronické knihy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*možnost tisku potřebných stran, kapitol či celé elektronické knihy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*kniha nemůže být odcizena nebo poškozena&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*možnost čtení na moderních čtečkách nebo dalších mobilních zařízeních&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K nevýhodám tohoto typu zpřístupnění knih patří neochota uživatelů číst text z obrazovky a doposud určitá nezavedenost elektronických knih v rámci informačních služeb. I tady už však bariéry postupně padají. Byla vyvinuta celá řada moderních '''čteček elektronických knih''' a další budou zcela jistě následovat. Rostoucí konkurence se navíc projevuje na poklesu cen, takže čtečky se stávají dostupnými pro široké spektrum zákazníků. S větší rozšířeností si na ebooky pomalu začínají zvykat další a další uživatelé, a to zejména z vědecké a akademické sféry.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hned na začátku je třeba říci, že je značný rozdíl mezi elektronickými knihami pro individuálního uživatele a mezi produkcí pro knihovny. V prvním případě se zpravidla jedná o nákup souboru s DRM ochranou, což umožňuje zobrazení knihy pouze na jednom čtecím zařízení. Knihovny naopak dávají přednost univerzálnímu zpřístupňování titulů ideálně přes předem definovanou množinu IP adres pro pokud možno neomezené množství čtenářů. Zejména čeští vydavatelé s tím ovšem mají problém, a tak doposud nevznikla žádná platforma pro distribuci českých elektronických knih do knihoven. Naopak velké zahraniční vydavatelské domy standardně poskytují knihovnám své elektronické knihy přes síťové licence, a ceny jednotlivých titulů přitom nejsou nijak přemrštěné. Elektronické knihy zpřístupňují buď samotní '''vydavatelé''', nebo '''agregátoři'''. Producenti (vydavatelé) umožňují přístup pouze ke knihám, které sami vydávají, a to za jasně daných podmínek. Agregátoři naopak zprostředkovávají přístup do elektronických publikací od různých vydavatelů. Vyznačují se velkou flexibilitou při poskytování služeb. Nabízejí jak '''jednotlivé tituly''' elektronických knih, tak jejich '''kolekce'''. Rovněž lze obvykle zvolit, zda se bude jednat o '''trvalý nákup''' titulu nebo o '''předplatné''' na určité časové období [VOJTÁŠEK, 2007]. Kromě licencovaných elektronických knih, do nichž si uživatelé musí zaplatit přístup, působí v rámci internetu řada iniciativ, které zprostředkovávají kolekce knih v elektronické podobě bezplatně. K největším komerčním vydavatelům elektronických knih patří v současné době společnosti '''Springer, Elsevier, John Wiley &amp;amp; Sons, Taylor &amp;amp; Francis, Oxford University Press''' a další. Tato vydavatelství své tituly rovněž zpřístupňují, a to na svých dobře známých platformách, které zahrnují obvykle také elektronické časopisy a další zdroje. Větší množství dokumentů přinášejí ve svých službách agregátoři. Často se jedná o kolekce čítající řádově tisíce titulů. K největším službám tohoto typu patří '''ebrary, eBooks EBSCO''' a '''Safari'''. Obsáhlé systémy elektronických knih nabízejí také společnosti '''Gale''' či '''Dawsonera'''. V ČR je vydávání elektronických knih teprve na počátku, ale jejich nabídka rychle stoupá. Jak už však bylo výše uvedeno, jedná se pouze o tituly pro individuální uživatele. Zatímco u časopisů je kvalita udávána impact factorem a dalšími citačními metrikami, knihy jsou hodnoceny v rámci [http://www.doody.com/dct/ '''Doody´s Star Rating''']. Zmiňovaný žebříček nejdůležitějších knih však zatím zdaleka nedosahuje sofistikovanosti, propracovanosti a jednoznačnosti, kterou nabízí u časopisů například přesně vyčíslený impact factor. Tento index je navíc v současnosti realizován pouze pro tituly z oblasti medicínských věd. Určitou alternativou v této oblasti by se mohl stát nový citační rejstřík '''Books Citation Index'''. Ten byl ovšem spuštěn do ostrého provozu teprve nedávno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= ebrary =&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebrary.png|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''ebrary''' nabízí v současné době cca 300.000 titulů elektronických knih od předních vědeckých vydavatelství. Uživatel má možnost pořízení přístupu do několika tematických kolekcí, celé databáze, popřípadě pouze do vybraných titulů. Možné je i vymezení, zda se bude jednat o předplatné nebo o trvalý nákup. Standardní zobrazení knih zajišťuje program QuickView, který není nutno stahovat do počítače. Pro vysoce komfortní práci mohou uživatelé používat speciální plugin '''ebrary reader''', který lze stáhnout a nainstalovat zdarma. Systém je pochopitelně dostupný na komerční bázi, i když několik kolekcí je k dispozici také bezplatně. V rámci propagace si lze navíc vyzkoušet zdarma demo verzi databáze. Producentem ebrary je stejnojmenná společnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: [http://www.ebrary.com/corp/ http://www.ebrary.com/corp/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Testovací verze systému: [http://site.ebrary.com/lib/librarytitles/home.action http://site.ebrary.com/lib/librarytitles/home.action]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Safari =&lt;br /&gt;
[[Soubor:safari.png|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''Safari''' je vlastněn společností '''ProQuest''', ale samotnou produkci databáze mají na starosti firmy '''O´Reilly &amp;amp; Associates a Pearson Technology Group'''. Na základní úrovni jsou tituly elektronických knih rozděleny do dvou kolekcí – obchod a technika. Databáze obsahuje v současné době přes 2.500 knih pro oblast obchodu a více než 11.800 děl ze sféry technických oborů. V nabídce jsou publikace řady světových vydavatelství a databáze se navíc stále rozrůstá o nové a nové producenty. Knihy jsou k dispozici ve formátu HTML. Rovněž zde má uživatel na výběr, zda požaduje sjednat předplatné nebo trvalý nákup, a to jak do jednotlivých titulů knih, tak do celých kolekcí. Safari navíc nabízí poměrně specifickou politiku předplatného jednotlivých elektronických knih prostřednictvím tzv. '''slotů'''. Jedná se o možnost výměny titulů stejné hodnoty, takže každý měsíc mohou být předplácené elektronické knihy obměněny. Kromě elektronických knih obsahuje systém také významnou kolekci vzdělávacích videodokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: [http://www.safaribooksonline.com/ http://www.safaribooksonline.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= eBooks EBSCO =&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebooks.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na začátku všeho stála služba '''NetLibrary''' od organizace '''OCLC''', která se postupem času vyvinula v obrovskou sbírku elektronických knih. V roce 2009 byla NetLibrary prodána společnosti Ebsco. Ta nabízí zákazníkům přístup do řady tematických kolekcí i jednorázový nákup titulů dle vlastního výběru. Existuje také možnost stahování elektronických knih ve formátu PDF a jejich následné čtení offline pomocí různých druhů čteček. Uživatel tak získává možnost přistupovat ke knize, i když zrovna není připojen k internetu. Zároveň je k dispozici i velmi reprezentativní sbírka audioknih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: [http://library.netlibrary.com/Library.aspx http://library.netlibrary.com/Library.aspx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K významným zpřístupňovatelům ebooků patří také další, mnohdy velmi známé organizace. Firma '''Ovid''' nabízí ve svých platformách přístup do vysoce kvalitních elektronických knih známých vydavatelství '''McGraw-Hill''', medicínských titulů z produkce '''Lippincott Williams &amp;amp; Wilkins''' a klíčových publikací pro oblast psychologie vydávaných pod hlavičkou '''American Psychological Association'''. Značnou popularitu získala také '''Gale Virtual Reference Library''' ([http://www.gale.cengage.com/gvrl/ http://www.gale.cengage.com/gvrl/]), která přináší více než 5.000 kvalitních elektronických knih od mnoha renomovaných vydavatelů. Ještě mnohem obsáhlejší sbírku knih v elektronickém formátu nabízí vydavatelství '''Taylor &amp;amp; Francis'''. Jedná se o polytematický systém zpřístupňovaný na platformě '''Taylor &amp;amp; Francis Online''' ([http://www.taylorandfrancis.com/ http://www.taylorandfrancis.com/]), který čítá téměř 17.000 titulů. Knihy pocházejí přímo z produkce vydavatelství Taylor &amp;amp; Francis a dalších vydavatelství patřících do jeho portfolia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi zajímavým projektem je systém '''Google Books''' ([http://books.google.cz/ http://books.google.cz/]), s nímž přišla na trh firma Google. Služba přináší naskenované plné texty knih, kterým již vypršela autorskoprávní ochrana. Kromě toho jsou v systému také díla chráněná autorským zákonem a společnost Google už kvůli tomu čelila i několika soudním sporům. Vždy z nich však vyšla vítězně, protože zmiňované knihy nejsou v systému dostupné zcela plnotextově. Uživatel má po vyhledání konkrétního termínu k dispozici určité pasáže textu, které s hledaným pojmem sousedí. Zbytek knihy standardně dostupný není. Služba je k dispozici bezplatně a v poslední době dochází i k integraci jejího informačního obsahu s katalogy významných knihoven [VOJNAR, 2008]. Stejně tak na systému participují i některá internetová knihkupectví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Specializované databáze elektronických knih =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě projektů, které zpřístupňují obrovské množství elektronických knih z různých vědeckých odvětví, fungují také menší oborové databáze složené z ebooků. Typickým rysem těchto služeb je možnost pohodlného fulltextového vyhledávání, rozdělení elektronických knih do kapitol a rychlá dosažitelnost plných textů přímo v rámci databáze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knovel ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:knovel.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knovel''' představuje informační službu, která v posledních letech získala mezi uživateli velkou popularitu. Tematické zaměření databáze obsahuje technické obory, ale velmi výrazně rovněž chemii, potravinářství a matematiku. Možnosti efektivního vyhledávání přináší speciální platforma Knovel. Jednotlivé tituly elektronických knih jsou kromě toho také seřazeny do 28 tematických skupin. Databáze je velmi často doplňována novými tituly, čímž je zaručena její aktuálnost. Po vyhledání požadovaného tématu jsou ve výsledcích uživateli k dispozici kapitoly relevantních elektronických knih ve formátu PDF. Databáze je oceňována zejména díky kvalitě titulů a zaměření na referenční díla. Uživatel má také k dispozici četné pomůcky, např. převaděč jednotek apod. Knovel je komerčním produktem dostupným po zaplacení licence, přičemž některá stěžejní díla jsou k dispozici zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: [http://www.knovel.com/ http://www.knovel.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CRCnetBASE ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:netbase.jpg|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelstí '''CRC Press''' ([http://www.crcpress.com/ http://www.crcpress.com/]) připravilo velmi atraktivní produkt, který nese souhrnný název '''CRCnetBASE'''. Reálně se jedná o několik desítek tematicky zaměřených kolekcí složených z kvalitních elektronických knih. Jako příklad lze uvést databázi CHEMnetBASE orientovanou na oblast chemie nebo FOODnetBASE určenou pro potřeby potravinářů. Knihy jsou v rámci systému prohledatelné na úrovni kapitol, zobrazení celé knihy je pochopitelně také možné. Plné texty jsou zpřístupňovány ve formátu PDF. Existuje zde i možnost stažení záznamů požadovaných titulů ve formátu '''MARC21''' pro případ, že by knihovna chtěla tyto elektronické knihy mít zahrnuty i ve svém knihovním katalogu. Přístup do všech dílčích databází je zpoplatněn. Velmi zajímavou souhrnnou službou je projekt nazvaný netBASE Select. Zákazníci v jeho rámci mají možnost vybrat si tituly z dílčích kolekcí a sestavit si z nich svoji vlastní knihovnu. Minimem je 25 zvolených knih, přičemž je možné jak jejich předplatné, tak trvalý nákup. Uživatelům je k dispozici výběr z více než 8.000 titulů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: [http://www.crcnetbase.com/ http://www.crcnetbase.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informace o netBASE Select: [http://www.crcnetbase.com/page/build_your_own_netbase http://www.crcnetbase.com/page/build_your_own_netbase]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Specializované kolekce jsou dostupné i u dalších oborově zaměřených institucí. Vysoce kvalitní elektronické knihy pro oblast zemědělství a příbuzné obory vydává a zpřístupňuje organizace '''CABI'''. Obdobným lídrem je u titulů z chemie '''Royal Chemical Society'''. Bohatá nabídka existuje u medicínských věd, kde jsou k dispozici elektronické tituly například od vydavatelství '''Lippincott Williams &amp;amp; Wilkins, Informa Healthcare''' nebo '''Thieme'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Volně dostupné kolekce elektronických knih =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě dobře známých komerčních systémů existují rovněž služby, které přináší uživatelům bezplatný přístup k elektronickým knihám. Takovéto iniciativy zde byly již dříve, postrádaly ovšem obvykle potřebný vědecký přesah. Velké přízni se například dlouhodobě těší '''Project Gutenberg''' ([http://www.gutenberg.org/ http://www.gutenberg.org/]), který nabízí plnotextově knihy, jejichž autorskoprávní ochrana již vypršela. V poslední době se však objevují i snahy o volné zpřístupnění vědeckých knih. Tyto aktivity jdou ruku v ruce s hledáním optimálního finančního modelu pro zveřejňování takovýchto knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OAPEN ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:oapen.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Open Access Publishing in European Networks (OAPEN)''' je sdružením předních evropských univerzit. Tyto vysoké školy nabízejí právě přes platformu OAPEN přístup do vědeckých knih svých pracovníků v bezplatném režimu. Zastoupena je přitom řada oborů, avšak vysoký podíl zastávají především společenské a humanitní vědy, u kterých je publikování výsledků výzkumu v knižní podobě nadále převažující. Prestiž vědeckých institucí, které OAPEN sdružuje, je garantem vysoké kvality obsažených knih. Samotné členství v OAPEN zpoplatněno není, nicméně instituce platí za vystavení svých publikací, a to nejméně 700 euro v návaznosti na rozsah své produkce. V systému se v současnosti nachází několik stovek elektronických knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: [http://www.oapen.org/home http://www.oapen.org/home]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Directory of Open Access Books ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:doab.jpg|130 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Directory of Open Access Books (DOAB)''' je zcela nová služba registrující volně dostupné tituly elektronických knih. Jejím cílem je pochopitelně vytvořit co nejkomplexnější systém, který uživatelům přinese velké množství elektronických knih dostupných bezplatně. Služba stojí teprve na svém úplném počátku, proto je dostupná zatím pouze v beta verzi. V současnosti obsahuje cca 830 elektronických knih od 27 vydavatelů. Celý projekt funguje za podpory '''OAPEN Foundation''' a dá se předpokládat jeho rychlý rozvoj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: [http://www.doabooks.org/doab http://www.doabooks.org/doab]&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:eknihy.jpg|Počty vydaných odborných knih u jednotlivých vydavatelů v roce 2010. [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura ÜZÜM, 2012]]&lt;br /&gt;
Soubor:bebrary.jpg|Výsledky vyhledávání v databázi elektronických knih ebrary. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bsafari.jpg|Základní zobrazení elektronické knihy v databázi Safari ebooks. Převzato z www.&lt;br /&gt;
Soubor:bknovel.jpg|Představení jedné z elektronických knih v databázi Knovel. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_knihy&amp;diff=38102</id>
		<title>Elektronické knihy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A9_knihy&amp;diff=38102"/>
		<updated>2013-11-14T18:49:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* eBooks Ebsco */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Elektronické knihy jsou digitální obdobou klasických tištěných knih. V poslední době přistupuje stále více nakladatelů k vydávání knih jak v tištěné, tak v elektronické podobě. Celá řada kvalitních světových vydavatelů odborných knih prezentuje veškerou svou produkci paralelně na obou médiích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody, které s sebou nese publikování knih v elektronické formě:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přístup do jejich obsahů pro libovolné množství uživatelů najednou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*úspora nákladů (knihovna kupuje pouze jeden exemplář)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*úspora prostoru v knihovně&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*odpadá agenda spojená s půjčováním knih&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*možnost plnotextového vyhledávání jak v jednotlivých elektronických knihách, tak v rámci jejich kolekcí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*rozvržení textu do samostatných kapitol&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*pohodlná možnost uložení kapitol či celé elektronické knihy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*možnost tisku potřebných stran, kapitol či celé elektronické knihy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*kniha nemůže být odcizena nebo poškozena&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*možnost čtení na moderních čtečkách nebo dalších mobilních zařízeních.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K nevýhodám tohoto typu zpřístupnění knih patří neochota uživatelů číst text z obrazovky a doposud určitá nezavedenost elektronických knih v rámci informačních služeb. I tady už však bariéry postupně padají. Byla vyvinuta celá řada moderních '''čteček elektronických knih''' a další budou zcela jistě následovat. Rostoucí konkurence se navíc projevuje na poklesu cen, takže čtečky se stávají dostupnými pro široké spektrum zákazníků. S větší rozšířeností si na ebooky pomalu začínají zvykat další a další uživatelé, a to zejména z vědecké a akademické sféry.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hned na začátku je třeba říci, že je značný rozdíl mezi elektronickými knihami pro individuálního uživatele a mezi produkcí pro knihovny. V prvním případě se zpravidla jedná o nákup souboru s DRM ochranou, což umožňuje zobrazení knihy pouze na jednom čtecím zařízení. Knihovny naopak dávají přednost univerzálnímu zpřístupňování titulů ideálně přes předem definovanou množinu IP adres pro pokud možno neomezené množství čtenářů. Zejména čeští vydavatelé s tím ovšem mají problém, a tak doposud nevznikla žádná platforma pro distribuci českých elektronických knih do knihoven. Naopak velké zahraniční vydavatelské domy standardně poskytují knihovnám své elektronické knihy přes síťové licence, a ceny jednotlivých titulů přitom nejsou nijak přemrštěné. Elektronické knihy zpřístupňují buď samotní '''vydavatelé''', nebo '''agregátoři'''. Producenti (vydavatelé) umožňují přístup pouze ke knihám, které sami vydávají, a to za jasně daných podmínek. Agregátoři naopak zprostředkovávají přístup do elektronických publikací od různých vydavatelů. Vyznačují se velkou flexibilitou při poskytování služeb. Nabízejí jak '''jednotlivé tituly''' elektronických knih, tak jejich '''kolekce'''. Rovněž lze obvykle zvolit, zda se bude jednat o '''trvalý nákup''' titulu nebo o '''předplatné''' na určité časové období [VOJTÁŠEK, 2007]. Kromě licencovaných elektronických knih, do nichž si uživatelé musí zaplatit přístup, působí v rámci internetu řada iniciativ, které zprostředkovávají kolekce knih v elektronické podobě bezplatně. K největším komerčním vydavatelům elektronických knih patří v současné době společnosti '''Springer, Elsevier, John Wiley &amp;amp; Sons, Taylor &amp;amp; Francis, Oxford University Press''' a další. Tato vydavatelství své tituly rovněž zpřístupňují, a to na svých dobře známých platformách, které zahrnují obvykle také elektronické časopisy a další zdroje. Větší množství dokumentů přinášejí ve svých službách agregátoři. Často se jedná o kolekce čítající řádově tisíce titulů. K největším službám tohoto typu patří '''ebrary, eBooks Ebsco''' a '''Safari'''. Obsáhlé systémy elektronických knih nabízejí také společnosti '''Gale''' či '''Dawsonera'''. V ČR je vydávání elektronických knih teprve na počátku, ale jejich nabídka rychle stoupá. Jak už však bylo výše uvedeno, jedná se pouze o tituly pro individuální uživatele. Zatímco u časopisů je kvalita udávána impact factorem a dalšími citačními metrikami, knihy jsou hodnoceny v rámci '''Doody´s Star Rating''' (www.doody.com/dct). Zmiňovaný žebříček nejdůležitějších knih však zatím zdaleka nedosahuje sofistikovanosti, propracovanosti a jednoznačnosti, kterou nabízí u časopisů například přesně vyčíslený impact factor. Tento index je navíc v současnosti realizován pouze pro tituly z oblasti medicínských věd. Určitou alternativou v této oblasti by se mohl stát nový citační rejstřík '''Books Citation Index'''. Ten byl ovšem spuštěn do ostrého provozu teprve nedávno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= ebrary =&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebrary.png|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''ebrary''' nabízí v současné době cca 300.000 titulů elektronických knih od předních vědeckých vydavatelství. Uživatel má možnost pořízení přístupu do několika tematických kolekcí, celé databáze, popřípadě pouze do vybraných titulů. Možné je i vymezení, zda se bude jednat o předplatné nebo o trvalý nákup. Standardní zobrazení knih zajišťuje program QuickView, který není nutno stahovat do počítače. Pro vysoce komfortní práci mohou uživatelé používat speciální plugin '''ebrary reader''', který lze stáhnout a nainstalovat zdarma. Systém je pochopitelně dostupný na komerční bázi, i když několik kolekcí je k dispozici také bezplatně. V rámci propagace si lze navíc vyzkoušet zdarma demo verzi databáze. Producentem ebrary je stejnojmenná společnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: [http://www.ebrary.com/corp/ http://www.ebrary.com/corp/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Testovací verze systému: [http://site.ebrary.com/lib/librarytitles/home.action http://site.ebrary.com/lib/librarytitles/home.action]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Safari =&lt;br /&gt;
[[Soubor:safari.png|90 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''Safari''' je vlastněn společností '''ProQuest''', ale samotnou produkci databáze mají na starosti firmy '''O´Reilly &amp;amp; Associates a Pearson Technology Group'''. Na základní úrovni jsou tituly elektronických knih rozděleny do dvou kolekcí – obchod a technika. Databáze obsahuje v současné době přes 2.500 knih pro oblast obchodu a více než 11.800 děl ze sféry technických oborů. V nabídce jsou publikace řady světových vydavatelství a databáze se navíc stále rozrůstá o nové a nové producenty. Knihy jsou k dispozici ve formátu HTML. Rovněž zde má uživatel na výběr, zda požaduje sjednat předplatné nebo trvalý nákup, a to jak do jednotlivých titulů knih, tak do celých kolekcí. Safari navíc nabízí poměrně specifickou politiku předplatného jednotlivých elektronických knih prostřednictvím tzv. '''slotů'''. Jedná se o možnost výměny titulů stejné hodnoty, takže každý měsíc mohou být předplácené elektronické knihy obměněny. Kromě elektronických knih obsahuje systém také významnou kolekci vzdělávacích videodokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: [http://www.safaribooksonline.com/ http://www.safaribooksonline.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= eBooks EBSCO =&lt;br /&gt;
[[Soubor:ebooks.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na začátku všeho stála služba '''NetLibrary''' od organizace '''OCLC''', která se postupem času vyvinula v obrovskou sbírku elektronických knih. V roce 2009 byla NetLibrary prodána společnosti Ebsco. Ta nabízí zákazníkům přístup do řady tematických kolekcí i jednorázový nákup titulů dle vlastního výběru. Existuje také možnost stahování elektronických knih ve formátu PDF a jejich následné čtení offline pomocí různých druhů čteček. Uživatel tak získává možnost přistupovat ke knize, i když zrovna není připojen k internetu. Zároveň je k dispozici i velmi reprezentativní sbírka audioknih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému: [http://library.netlibrary.com/Library.aspx http://library.netlibrary.com/Library.aspx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K významným zpřístupňovatelům ebooků patří také další, mnohdy velmi známé organizace. Firma '''Ovid''' nabízí ve svých platformách přístup do vysoce kvalitních elektronických knih známých vydavatelství '''McGraw-Hill''', medicínských titulů z produkce '''Lippincott Williams &amp;amp; Wilkins''' a klíčových publikací pro oblast psychologie vydávaných pod hlavičkou '''American Psychological Association'''. Značnou popularitu získala také '''Gale Virtual Reference Library''' ([http://www.gale.cengage.com/gvrl/ http://www.gale.cengage.com/gvrl/]), která přináší více než 5.000 kvalitních elektronických knih od mnoha renomovaných vydavatelů. Ještě mnohem obsáhlejší sbírku knih v elektronickém formátu nabízí vydavatelství '''Taylor &amp;amp; Francis'''. Jedná se o polytematický systém zpřístupňovaný na platformě '''Taylor &amp;amp; Francis Online''' ([http://www.taylorandfrancis.com/ http://www.taylorandfrancis.com/]), který čítá téměř 17.000 titulů. Knihy pocházejí přímo z produkce vydavatelství Taylor &amp;amp; Francis a dalších vydavatelství patřících do jeho portfolia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi zajímavým projektem je systém '''Google Books''' ([http://books.google.cz/ http://books.google.cz/]), s nímž přišla na trh firma Google. Služba přináší naskenované plné texty knih, kterým již vypršela autorskoprávní ochrana. Kromě toho jsou v systému také díla chráněná autorským zákonem a společnost Google už kvůli tomu čelila i několika soudním sporům. Vždy z nich však vyšla vítězně, protože zmiňované knihy nejsou v systému dostupné zcela plnotextově. Uživatel má po vyhledání konkrétního termínu k dispozici určité pasáže textu, které s hledaným pojmem sousedí. Zbytek knihy standardně dostupný není. Služba je k dispozici bezplatně a v poslední době dochází i k integraci jejího informačního obsahu s katalogy významných knihoven [VOJNAR, 2008]. Stejně tak na systému participují i některá internetová knihkupectví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Specializované databáze elektronických knih =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě projektů, které zpřístupňují obrovské množství elektronických knih z různých vědeckých odvětví, fungují také menší oborové databáze složené z ebooků. Typickým rysem těchto služeb je možnost pohodlného fulltextového vyhledávání, rozdělení elektronických knih do kapitol a rychlá dosažitelnost plných textů přímo v rámci databáze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knovel ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:knovel.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knovel''' představuje informační službu, která v posledních letech získala mezi uživateli velkou popularitu. Tematické zaměření databáze obsahuje technické obory, ale velmi výrazně rovněž chemii, potravinářství a matematiku. Možnosti efektivního vyhledávání přináší speciální platforma Knovel. Jednotlivé tituly elektronických knih jsou kromě toho také seřazeny do 28 tematických skupin. Databáze je velmi často doplňována novými tituly, čímž je zaručena její aktuálnost. Po vyhledání požadovaného tématu jsou ve výsledcích uživateli k dispozici kapitoly relevantních elektronických knih ve formátu PDF. Databáze je oceňována zejména díky kvalitě titulů a zaměření na referenční díla. Uživatel má také k dispozici četné pomůcky, např. převaděč jednotek apod. Knovel je komerčním produktem dostupným po zaplacení licence, přičemž některá stěžejní díla jsou k dispozici zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: [http://www.knovel.com/ http://www.knovel.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CRCnetBASE ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:netbase.jpg|110 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydavatelstí '''CRC Press''' ([http://www.crcpress.com/ http://www.crcpress.com/]) připravilo velmi atraktivní produkt, který nese souhrnný název '''CRCnetBASE'''. Reálně se jedná o několik desítek tematicky zaměřených kolekcí složených z kvalitních elektronických knih. Jako příklad lze uvést databázi CHEMnetBASE orientovanou na oblast chemie nebo FOODnetBASE určenou pro potřeby potravinářů. Knihy jsou v rámci systému prohledatelné na úrovni kapitol, zobrazení celé knihy je pochopitelně také možné. Plné texty jsou zpřístupňovány ve formátu PDF. Existuje zde i možnost stažení záznamů požadovaných titulů ve formátu '''MARC21''' pro případ, že by knihovna chtěla tyto elektronické knihy mít zahrnuty i ve svém knihovním katalogu. Přístup do všech dílčích databází je zpoplatněn. Velmi zajímavou souhrnnou službou je projekt nazvaný netBASE Select. Zákazníci v jeho rámci mají možnost vybrat si tituly z dílčích kolekcí a sestavit si z nich svoji vlastní knihovnu. Minimem je 25 zvolených knih, přičemž je možné jak jejich předplatné, tak trvalý nákup. Uživatelům je k dispozici výběr z více než 8.000 titulů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: [http://www.crcnetbase.com/ http://www.crcnetbase.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informace o netBASE Select: [http://www.crcnetbase.com/page/build_your_own_netbase http://www.crcnetbase.com/page/build_your_own_netbase]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Specializované kolekce jsou dostupné i u dalších oborově zaměřených institucí. Vysoce kvalitní elektronické knihy pro oblast zemědělství a příbuzné obory vydává a zpřístupňuje organizace '''CABI'''. Obdobným lídrem je u titulů z chemie '''Royal Chemical Society'''. Bohatá nabídka existuje u medicínských věd, kde jsou k dispozici elektronické tituly například od vydavatelství '''Lippincott Williams &amp;amp; Wilkins, Informa Healthcare''' nebo '''Thieme'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Volně dostupné kolekce elektronických knih =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě dobře známých komerčních systémů existují rovněž služby, které přináší uživatelům bezplatný přístup k elektronickým knihám. Takovéto iniciativy zde byly již dříve, postrádaly ovšem obvykle potřebný vědecký přesah. Velké přízni se například dlouhodobě těší '''Project Gutenberg''' ([http://www.gutenberg.org/ http://www.gutenberg.org/]), který nabízí plnotextově knihy, jejichž autorskoprávní ochrana již vypršela. V poslední době se však objevují i snahy o volné zpřístupnění vědeckých knih. Tyto aktivity jdou ruku v ruce s hledáním optimálního finančního modelu pro zveřejňování takovýchto knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OAPEN ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:oapen.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Open Access Publishing in European Networks (OAPEN)''' je sdružením předních evropských univerzit. Tyto vysoké školy nabízejí právě přes platformu OAPEN přístup do vědeckých knih svých pracovníků v bezplatném režimu. Zastoupena je přitom řada oborů, avšak vysoký podíl zastávají především společenské a humanitní vědy, u kterých je publikování výsledků výzkumu v knižní podobě nadále převažující. Prestiž vědeckých institucí, které OAPEN sdružuje, je garantem vysoké kvality obsažených knih. Samotné členství v OAPEN zpoplatněno není, nicméně instituce platí za vystavení svých publikací, a to nejméně 700 euro v návaznosti na rozsah své produkce. V systému se v současnosti nachází několik stovek elektronických knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: [http://www.oapen.org/home http://www.oapen.org/home]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Directory of Open Access Books ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:doab.jpg|130 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Directory of Open Access Books (DOAB)''' je zcela nová služba registrující volně dostupné tituly elektronických knih. Jejím cílem je pochopitelně vytvořit co nejkomplexnější systém, který uživatelům přinese velké množství elektronických knih dostupných bezplatně. Služba stojí teprve na svém úplném počátku, proto je dostupná zatím pouze v beta verzi. V současnosti obsahuje cca 830 elektronických knih od 27 vydavatelů. Celý projekt funguje za podpory '''OAPEN Foundation''' a dá se předpokládat jeho rychlý rozvoj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: [http://www.doabooks.org/doab http://www.doabooks.org/doab]&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:eknihy.jpg|Počty vydaných odborných knih u jednotlivých vydavatelů v roce 2010. [[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pou%C5%BEit%C3%A1_literatura ÜZÜM, 2012]]&lt;br /&gt;
Soubor:bebrary.jpg|Výsledky vyhledávání v databázi elektronických knih ebrary. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bsafari.jpg|Základní zobrazení elektronické knihy v databázi Safari ebooks. Převzato z www.&lt;br /&gt;
Soubor:bknovel.jpg|Představení jedné z elektronických knih v databázi Knovel. Převzato z www rozhraní systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Syst%C3%A9my_n%C3%A1rodn%C3%ADch_bibliografi%C3%AD,_souborn%C3%A9_katalogy_a_oborov%C3%A9_br%C3%A1ny&amp;diff=38101</id>
		<title>Systémy národních bibliografií, souborné katalogy a oborové brány</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Syst%C3%A9my_n%C3%A1rodn%C3%ADch_bibliografi%C3%AD,_souborn%C3%A9_katalogy_a_oborov%C3%A9_br%C3%A1ny&amp;diff=38101"/>
		<updated>2013-11-14T18:37:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* Vymezení pojmu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tištěné knihy sice nejsou primárním tématem této publikace, avšak jejich plošná registrace a následné zpřístupňování uživateli si nesporně zaslouží své místo i zde. Nejvýznamnějšími projekty při získávání a uchovávání tištěných, ale i jiných titulů jsou nepochybně systémy '''národních bibliografií'''. Národní bibliografie by měly mapovat veškerou informační produkci na území jednotlivých států. Jejich základní funkcí je zaznamenání národního publikovaného dědictví a dosažení účinné bibliografické kontroly. Ve většině případů se zakládají na institutu povinného výtisku, který je daný ze zákona. Je však nutno poznamenat, že v některých zemích fungují národní bibliografie úspěšně i na zcela dobrovolném principu. Legislativní normy určují, co je předmětem odevzdávání pro potřeby národní bibliografie a v jakém počtu a komu se publikace předávají. V ČR platí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích,'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě těchto zákonných norem musí vydavatelé odevzdávat pověřeným knihovnám předepsaný počet povinných výtisků knih, periodik a dalších materiálů. V českém prostředí doposud legislativa nebere v úvahu existenci elektronických informačních zdrojů. Z tohoto hlediska zatím za vyspělým světem poněkud zaostáváme. Na místě je také připomenout, že přestože zákonné předpisy hovoří naprosto jasně, řada dokumentů, na něž se zákonná povinnost odevzdávání vztahuje, registraci v rámci národní bibliografii unikne (přestože za to mohou být vydavatelé pokutováni). Budování národních bibliografií obstarávají stanovené '''národní bibliografické agentury''', obvykle národní knihovny. Nejinak je tomu i u nás, kde chod celého systému zajišťuje '''Národní knihovna ČR'''. Důležitým faktem je také to, že přestože se jedná o národní bibliografie, je zde nutné dodržovat mezinárodní standardy, zejména z hlediska formátu bibliografických záznamů a pravidel popisu. Národní bibliografie plní několik funkcí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*registračně-evidenční – evidence veškeré produkce&lt;br /&gt;
*kulturně-historickou – uchování kulturního dědictví pro další generace&lt;br /&gt;
*komunikačně-informační – slouží jako informační zdroj pro řadu uživatelů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typy národních bibliografií:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*retrospektivní – mapují produkci, která už vyšla &lt;br /&gt;
*souběžné – mapují současnou produkci &lt;br /&gt;
*perspektivní – mapují produkci, která teprve vyjde. Jedná se o tzv. '''Cataloging in Print (CIP)'''. Na základě smluvních vztahů s vydavateli dostává národní bibliografická agentura informace o chystané produkci a kniha tak může být pro potřeby národní bibliografie zkatalogizována ještě dřív, než fyzicky vyjde.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dokumenty v rámci národní bibliografie mohou být registrovány na základě těchto principů nebo jejich kombinací:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*teritoriální – registrují se dokumenty vydané na určitém území &lt;br /&gt;
*jazykový – registrují se dokumenty vydané v určitém jazyce &lt;br /&gt;
*tematický – registrují se veškeré dokumenty vydané jak v tuzemsku, tak v zahraničí, které pojednávají o určitém tématu (např. o České republice) &lt;br /&gt;
*autorský – registrují se dokumenty od určitého autora, které mohou být vydány v jakékoli zemi a v jakémkoli jazyce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Česká národní bibliografie =&lt;br /&gt;
[[Soubor:čnb.jpg|60 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Česká národní bibliografie je dostupná bezplatně na stránkách Národní knihovny ČR. Lze si ji rovněž zakoupit na CD ROM, jejichž distribuci zajišťuje firma Albertina Icome. Retrospektiva u knižní kolekce sahá do roku 1901. V databázi se nacházejí různé typy dokumentů (knihy, časopisy, mapy, hudebniny atd.), proto je jejich popis poněkud nekonzistentní. Bibliografické záznamy slovenských publikací, které byly v minulosti součástí databáze, jsou postupně odstraňovány. Jednotky, které byly do systému dodány po roce 1996, jsou vždy popsány podle katalogizačních pravidel AACR2 a jsou doplněny o '''předmětová hesla, znaky MDT''' a '''skupinu Konspektu'''. Bibliografické záznamy jsou pochopitelně ve formátu '''MARC21'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní vyhledávací stránka systému: [http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=base-list http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=base-list]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Knižní katalogy v mezinárodním měřítku =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti registrace knih existují pochopitelně i mezinárodní projekty a souborné katalogy, které umožňují uživateli vyhledávat požadované tituly v globálním měřítku. '''Souborným katalogem se rozumí takový informační zdroj, který obsahuje záznamy dokumentů z fondů více než jedné knihovny''' [KRČMÁŘOVÁ, 1995]. V českém prostředí je dobře známý například Souborný katalog ČR provozovaný Národní knihovnou ČR, který obsahuje jak záznamy knih, tak seriálů. Mezi souborné katalogy postavené na moderních technologiích se dá zařadit také Jednotná informační brána, která poskytuje vyhledávání v mnoha katalozích současně zapojených institucí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na mezinárodním poli pak vznikají nepoměrně větší projekty. Iniciativa '''The European Library '''sdružuje katalogy všech evropských národních knihoven a nabízí tak možnost pohodlného centrálního vyhledávání. K dispozici je také celá řada různorodých souborných katalogů, z nichž vyčnívá '''WorldCat''' od OCLC, který je nejkomplexnějším světovým souborným katalogem knih, ale i dalších typů dokumentů. Jednotky, které obsahuje, nejsou primárně pouze v angličtině. Zastoupena je i celá řada národních jazyků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému The European Library: [http://www.theeuropeanlibrary.org/tel4/ http://www.theeuropeanlibrary.org/tel4/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému Worldcat: [http://www.worldcat.org/ http://www.worldcat.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Oborové brány =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oborové brány patří mezi progresivní informační zdroje, které ovšem není jednoduché jednoznačně vymezit. V principu se jedná o služby, které prohledávají řadu heterogenních informačních zdrojů paralelně. Jednotlivé oborové brány se liší jak tematickým zaměřením, tak geografickým záběrem a zejména typologií zahrnutých informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Asi nejznámější iniciativou tohoto druhu je celoevropský projekt [http://renardus.sub.uni-goettingen.de/ '''Renardus''']. Celkový chod systému koordinuje univerzita v německém Göttingenu a finanční prostředky na něj poskytla Evropská unie. V rámci projektu je k dispozici hned několik tematicky orientovaných oborových bran. V českém prostředí je dobře znám systém sedmi oborových bran, které poskytují možnost vyhledávání v řadě různorodých informačních zdrojů najednou. Do vyhledávačů jsou zapojeny katalogy knihoven, oborové databáze, encyklopedie, ale i volně dostupné zdroje z internetu. Výčet dostupných bran:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oborová brána Knihovnictví a informační věda (KIV) – [http://kiv.jib.cz/ http://kiv.jib.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oborová brána Umění a architektura (ART) – [http://art.jib.cz/ http://art.jib.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oborová brána Technika (TECH) – [http://tech.jib.cz/ http://tech.jib.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oborová brána Musica (MUS) – [http://mus.jib.cz/ http://mus.jib.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oborová brána Sofia pro humanitní a společenské vědy – [http://sofia.jib.cz/ http://sofia.jib.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oborová bránal IReL pro mezinárodní vztahy – [http://irel.jib.cz/ http://irel.jib.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oborová brána Právo – [http://irel.jib.cz/ http://irel.jib.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Všechny tyto dílčí služby vznikly v rámci projektu Národní knihovny ČR '''Koordinovaná tvorba informačních bran pro oblast výzkumu''' a fungují na stejném principu jako univerzální [http://www.jib.cz/ Jednotná informační brána], tedy na bázi kombinace technologií MetaLib a SFX. Obě tyto technologie budou podrobněji popsány v poslední kapitole této práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Intute ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:intute.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''Intute''' je poněkud atypickou službou, což znovu odpovídá faktu, že oborové informační brány se jen velmi těžko dají zařadit do některého ze zavedených typů informačních zdrojů. Jedinečnost Intute je dána tím, že se specializuje na vyhledávání ve volně dostupných internetových zdrojích. Ty jsou však velmi pečlivě vybírány. Jinak se služba orientuje především na domovskou Velkou Británii. Systém je rozdělen na devatenáct dílčích tematických skupin. Po zadání dotazu dostává uživatel ve výsledcích množinu prověřených internetových zdrojů, které lze poté ještě dále procházet podle typu (např. archivy, asociace, neziskové organizace atd.). Tvorbu systému zajišťuje '''Intute Consortium''' čítající sedm významných britských univerzit. Rovněž na Intute však dopadla finanční krize a '''od roku 2011 nejsou do systému dodávány nové zdroje'''. Stávající rozhraní a služby budou k dispozici až do roku 2014.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.intute.ac.uk/ http://www.intute.ac.uk/]&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:kataogy.jpg|Statistická data o souborném katalogu WorldCat. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Syst%C3%A9my_n%C3%A1rodn%C3%ADch_bibliografi%C3%AD,_souborn%C3%A9_katalogy_a_oborov%C3%A9_br%C3%A1ny&amp;diff=38100</id>
		<title>Systémy národních bibliografií, souborné katalogy a oborové brány</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Syst%C3%A9my_n%C3%A1rodn%C3%ADch_bibliografi%C3%AD,_souborn%C3%A9_katalogy_a_oborov%C3%A9_br%C3%A1ny&amp;diff=38100"/>
		<updated>2013-11-14T18:35:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* Knižní katalogy v mezinárodním měřítku */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tištěné knihy sice nejsou primárním tématem této publikace, avšak jejich plošná registrace a následné zpřístupňování uživateli si nesporně zaslouží své místo i zde. Nejvýznamnějšími projekty při získávání a uchovávání tištěných, ale i jiných titulů jsou nepochybně systémy '''národních bibliografií'''. Národní bibliografie by měly mapovat veškerou informační produkci na území jednotlivých států. Jejich základní funkcí je zaznamenání národního publikovaného dědictví a dosažení účinné bibliografické kontroly. Ve většině případů se zakládají na institutu povinného výtisku, který je daný ze zákona. Je však nutno poznamenat, že v některých zemích fungují národní bibliografie úspěšně i na zcela dobrovolném principu. Legislativní normy určují, co je předmětem odevzdávání pro potřeby národní bibliografie a v jakém počtu a komu se publikace předávají. V ČR platí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích,'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě těchto zákonných norem musí vydavatelé odevzdávat pověřeným knihovnám předepsaný počet povinných výtisků knih, periodik a dalších materiálů. V českém prostředí doposud legislativa nebere v úvahu existenci elektronických informačních zdrojů. Z tohoto hlediska zatím za vyspělým světem poněkud zaostáváme. Na místě je také připomenout, že přestože zákonné předpisy hovoří naprosto jasně, řada dokumentů, na něž se zákonná povinnost odevzdávání vztahuje, registraci v rámci národní bibliografii unikne (přestože za to mohou být vydavatelé pokutováni). Budování národních bibliografií obstarávají stanovené '''národní bibliografické agentury''', obvykle národní knihovny. Nejinak je tomu i u nás, kde chod celého systému zajišťuje '''Národní knihovna ČR'''. Důležitým faktem je také to, že přestože se jedná o národní bibliografie, je zde nutné dodržovat mezinárodní standardy, zejména z hlediska formátu bibliografických záznamů a pravidel popisu. Národní bibliografie plní několik funkcí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*registračně-evidenční – evidence veškeré produkce&lt;br /&gt;
*kulturně-historickou – uchování kulturního dědictví pro další generace&lt;br /&gt;
*komunikačně-informační – slouží jako informační zdroj pro řadu uživatelů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typy národních bibliografií:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*retrospektivní – mapují produkci, která už vyšla &lt;br /&gt;
*souběžné – mapují současnou produkci &lt;br /&gt;
*perspektivní – mapují produkci, která teprve vyjde. Jedná se o tzv. '''Cataloging in Print (CIP)'''. Na základě smluvních vztahů s vydavateli dostává národní bibliografická agentura informace o chystané produkci a kniha tak může být pro potřeby národní bibliografie zkatalogizována ještě dřív, než fyzicky vyjde.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dokumenty v rámci národní bibliografie mohou být registrovány na základě těchto principů nebo jejich kombinací:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*teritoriální – registrují se dokumenty vydané na určitém území &lt;br /&gt;
*jazykový – registrují se dokumenty vydané v určitém jazyce &lt;br /&gt;
*tematický – registrují se veškeré dokumenty vydané jak v tuzemsku, tak v zahraničí, které pojednávají o určitém tématu (např. o České republice) &lt;br /&gt;
*autorský – registrují se dokumenty od určitého autora, které mohou být vydány v jakékoli zemi a v jakémkoli jazyce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Česká národní bibliografie =&lt;br /&gt;
[[Soubor:čnb.jpg|60 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Česká národní bibliografie je dostupná bezplatně na stránkách Národní knihovny ČR. Lze si ji rovněž zakoupit na CD ROM, jejichž distribuci zajišťuje firma Albertina Icome. Retrospektiva u knižní kolekce sahá do roku 1901. V databázi se nacházejí různé typy dokumentů (knihy, časopisy, mapy, hudebniny atd.), proto je jejich popis poněkud nekonzistentní. Bibliografické záznamy slovenských publikací, které byly v minulosti součástí databáze, jsou postupně odstraňovány. Jednotky, které byly do systému dodány po roce 1996, jsou vždy popsány podle katalogizačních pravidel AACR2 a jsou doplněny o '''předmětová hesla, znaky MDT''' a '''skupinu Konspektu'''. Bibliografické záznamy jsou pochopitelně ve formátu '''MARC21'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní vyhledávací stránka systému: [http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=base-list http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=base-list]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Knižní katalogy v mezinárodním měřítku =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti registrace knih existují pochopitelně i mezinárodní projekty a souborné katalogy, které umožňují uživateli vyhledávat požadované tituly v globálním měřítku. '''Souborným katalogem se rozumí takový informační zdroj, který obsahuje záznamy dokumentů z fondů více než jedné knihovny''' [KRČMÁŘOVÁ, 1995]. V českém prostředí je dobře známý například Souborný katalog ČR provozovaný Národní knihovnou ČR, který obsahuje jak záznamy knih, tak seriálů. Mezi souborné katalogy postavené na moderních technologiích se dá zařadit také Jednotná informační brána, která poskytuje vyhledávání v mnoha katalozích současně zapojených institucí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na mezinárodním poli pak vznikají nepoměrně větší projekty. Iniciativa '''The European Library '''sdružuje katalogy všech evropských národních knihoven a nabízí tak možnost pohodlného centrálního vyhledávání. K dispozici je také celá řada různorodých souborných katalogů, z nichž vyčnívá '''WorldCat''' od OCLC, který je nejkomplexnějším světovým souborným katalogem knih, ale i dalších typů dokumentů. Jednotky, které obsahuje, nejsou primárně pouze v angličtině. Zastoupena je i celá řada národních jazyků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému The European Library: [http://www.theeuropeanlibrary.org/tel4/ http://www.theeuropeanlibrary.org/tel4/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému Worldcat: [http://www.worldcat.org/ http://www.worldcat.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Oborové brány =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oborové brány patří mezi progresivní informační zdroje, které ovšem není jednoduché jednoznačně vymezit. V principu se jedná o služby, které prohledávají řadu heterogenních informačních zdrojů paralelně. Jednotlivé oborové brány se liší jak tematickým zaměřením, tak geografickým záběrem a zejména typologií zahrnutých informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Asi nejznámější iniciativou tohoto druhu je celoevropský projekt '''Renardus''' ([http://renardus.sub.uni-goettingen.de/ http://renardus.sub.uni-goettingen.de/]). Celkový chod systému koordinuje univerzita v německém Göttingenu a finanční prostředky na něj poskytla Evropská unie. V rámci projektu je k dispozici hned několik tematicky orientovaných oborových bran. V českém prostředí je dobře znám systém sedmi oborových bran, které poskytují možnost vyhledávání v řadě různorodých informačních zdrojů najednou. Do vyhledávačů jsou zapojeny katalogy knihoven, oborové databáze, encyklopedie, ale i volně dostupné zdroje z internetu. Výčet dostupných bran:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oborová brána Knihovnictví a informační věda (KIV) – [http://kiv.jib.cz/ http://kiv.jib.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oborová brána Umění a architektura (ART) – [http://art.jib.cz/ http://art.jib.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oborová brána Technika (TECH) – [http://tech.jib.cz/ http://tech.jib.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oborová brána Musica (MUS) – [http://mus.jib.cz/ http://mus.jib.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oborová brána Sofia pro humanitní a společenské vědy – [http://sofia.jib.cz/ http://sofia.jib.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oborová bránal IReL pro mezinárodní vztahy – [http://irel.jib.cz/ http://irel.jib.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oborová brána Právo – [http://irel.jib.cz/ http://irel.jib.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Všechny tyto dílčí služby vznikly v rámci projektu Národní knihovny ČR '''Koordinovaná tvorba informačních bran pro oblast výzkumu''' a fungují na stejném principu jako univerzální Jednotná informační brána ([http://www.jib.cz/ http://www.jib.cz/]), tedy na bázi kombinace technologií MetaLib a SFX. Obě tyto technologie budou podrobněji popsány v poslední kapitole této práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Intute ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:intute.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''Intute''' je poněkud atypickou službou, což znovu odpovídá faktu, že oborové informační brány se jen velmi těžko dají zařadit do některého ze zavedených typů informačních zdrojů. Jedinečnost Intute je dána tím, že se specializuje na vyhledávání ve volně dostupných internetových zdrojích. Ty jsou však velmi pečlivě vybírány. Jinak se služba orientuje především na domovskou Velkou Británii. Systém je rozdělen na devatenáct dílčích tematických skupin. Po zadání dotazu dostává uživatel ve výsledcích množinu prověřených internetových zdrojů, které lze poté ještě dále procházet podle typu (např. archivy, asociace, neziskové organizace atd.). Tvorbu systému zajišťuje '''Intute Consortium''' čítající sedm významných britských univerzit. Rovněž na Intute však dopadla finanční krize a '''od roku 2011 nejsou do systému dodávány nové zdroje'''. Stávající rozhraní a služby budou k dispozici až do roku 2014.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.intute.ac.uk/ http://www.intute.ac.uk/]&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:kataogy.jpg|Statistická data o souborném katalogu WorldCat. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Syst%C3%A9my_n%C3%A1rodn%C3%ADch_bibliografi%C3%AD,_souborn%C3%A9_katalogy_a_oborov%C3%A9_br%C3%A1ny&amp;diff=38099</id>
		<title>Systémy národních bibliografií, souborné katalogy a oborové brány</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Syst%C3%A9my_n%C3%A1rodn%C3%ADch_bibliografi%C3%AD,_souborn%C3%A9_katalogy_a_oborov%C3%A9_br%C3%A1ny&amp;diff=38099"/>
		<updated>2013-11-14T18:32:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* Vymezení pojmu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]] [[File:Eiz.png|right|200px|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tištěné knihy sice nejsou primárním tématem této publikace, avšak jejich plošná registrace a následné zpřístupňování uživateli si nesporně zaslouží své místo i zde. Nejvýznamnějšími projekty při získávání a uchovávání tištěných, ale i jiných titulů jsou nepochybně systémy '''národních bibliografií'''. Národní bibliografie by měly mapovat veškerou informační produkci na území jednotlivých států. Jejich základní funkcí je zaznamenání národního publikovaného dědictví a dosažení účinné bibliografické kontroly. Ve většině případů se zakládají na institutu povinného výtisku, který je daný ze zákona. Je však nutno poznamenat, že v některých zemích fungují národní bibliografie úspěšně i na zcela dobrovolném principu. Legislativní normy určují, co je předmětem odevzdávání pro potřeby národní bibliografie a v jakém počtu a komu se publikace předávají. V ČR platí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích,'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě těchto zákonných norem musí vydavatelé odevzdávat pověřeným knihovnám předepsaný počet povinných výtisků knih, periodik a dalších materiálů. V českém prostředí doposud legislativa nebere v úvahu existenci elektronických informačních zdrojů. Z tohoto hlediska zatím za vyspělým světem poněkud zaostáváme. Na místě je také připomenout, že přestože zákonné předpisy hovoří naprosto jasně, řada dokumentů, na něž se zákonná povinnost odevzdávání vztahuje, registraci v rámci národní bibliografii unikne (přestože za to mohou být vydavatelé pokutováni). Budování národních bibliografií obstarávají stanovené '''národní bibliografické agentury''', obvykle národní knihovny. Nejinak je tomu i u nás, kde chod celého systému zajišťuje '''Národní knihovna ČR'''. Důležitým faktem je také to, že přestože se jedná o národní bibliografie, je zde nutné dodržovat mezinárodní standardy, zejména z hlediska formátu bibliografických záznamů a pravidel popisu. Národní bibliografie plní několik funkcí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*registračně-evidenční – evidence veškeré produkce&lt;br /&gt;
*kulturně-historickou – uchování kulturního dědictví pro další generace&lt;br /&gt;
*komunikačně-informační – slouží jako informační zdroj pro řadu uživatelů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typy národních bibliografií:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*retrospektivní – mapují produkci, která už vyšla &lt;br /&gt;
*souběžné – mapují současnou produkci &lt;br /&gt;
*perspektivní – mapují produkci, která teprve vyjde. Jedná se o tzv. '''Cataloging in Print (CIP)'''. Na základě smluvních vztahů s vydavateli dostává národní bibliografická agentura informace o chystané produkci a kniha tak může být pro potřeby národní bibliografie zkatalogizována ještě dřív, než fyzicky vyjde.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dokumenty v rámci národní bibliografie mohou být registrovány na základě těchto principů nebo jejich kombinací:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*teritoriální – registrují se dokumenty vydané na určitém území &lt;br /&gt;
*jazykový – registrují se dokumenty vydané v určitém jazyce &lt;br /&gt;
*tematický – registrují se veškeré dokumenty vydané jak v tuzemsku, tak v zahraničí, které pojednávají o určitém tématu (např. o České republice) &lt;br /&gt;
*autorský – registrují se dokumenty od určitého autora, které mohou být vydány v jakékoli zemi a v jakémkoli jazyce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Česká národní bibliografie =&lt;br /&gt;
[[Soubor:čnb.jpg|60 px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Česká národní bibliografie je dostupná bezplatně na stránkách Národní knihovny ČR. Lze si ji rovněž zakoupit na CD ROM, jejichž distribuci zajišťuje firma Albertina Icome. Retrospektiva u knižní kolekce sahá do roku 1901. V databázi se nacházejí různé typy dokumentů (knihy, časopisy, mapy, hudebniny atd.), proto je jejich popis poněkud nekonzistentní. Bibliografické záznamy slovenských publikací, které byly v minulosti součástí databáze, jsou postupně odstraňovány. Jednotky, které byly do systému dodány po roce 1996, jsou vždy popsány podle katalogizačních pravidel AACR2 a jsou doplněny o '''předmětová hesla, znaky MDT''' a '''skupinu Konspektu'''. Bibliografické záznamy jsou pochopitelně ve formátu '''MARC21'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní vyhledávací stránka systému: [http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=base-list http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=base-list]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Knižní katalogy v mezinárodním měřítku =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti registrace knih existují pochopitelně i mezinárodní projekty a souborné katalogy, které umožňují uživateli vyhledávat požadované tituly v globálním měřítku. '''Souborným katalogem se rozumí takový informační zdroj, který obsahuje záznamy dokumentů z fondů více než jedné knihovny''' [KRČMÁŘOVÁ, 1995]. V českém prostředí je dobře známý například Souborný katalog ČR provozovaný Národní knihovnou ČR, který obsahuje jak záznamy knih, tak seriálů. Mezi souborné katalogy postavené na moderních technologiích se dá zařadit také Jednotná informační brána, která poskytuje vyhledávání v mnoha katalozích současně zapojených institucí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na mezinárodním poli pak vznikají nepoměrně větší projekty. Iniciativa '''The European Library '''sdružuje katalogy všech evropských národních knihoven a nabízí tak možnost pohodlného centrálního vyhledávání. K dispozici je také celá řada různorodých souborných katalogů, z nichž vyčnívá '''WorldCat''' od OCLC, který je nejkomplexnějším světovým souborným katalogem knih, ale i dalších typů dokumentů. Jednotky, které obsahuje, nejsou primárně pouze v angličtině. Zastoupena je i celá řada národních jazyků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému The European Library: [http://www.theeuropeanlibrary.org/portal/index.html http://www.theeuropeanlibrary.org/portal/index.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní stránka systému Worldcat: [http://www.worldcat.org/ http://www.worldcat.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Oborové brány =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oborové brány patří mezi progresivní informační zdroje, které ovšem není jednoduché jednoznačně vymezit. V principu se jedná o služby, které prohledávají řadu heterogenních informačních zdrojů paralelně. Jednotlivé oborové brány se liší jak tematickým zaměřením, tak geografickým záběrem a zejména typologií zahrnutých informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Asi nejznámější iniciativou tohoto druhu je celoevropský projekt '''Renardus''' ([http://renardus.sub.uni-goettingen.de/ http://renardus.sub.uni-goettingen.de/]). Celkový chod systému koordinuje univerzita v německém Göttingenu a finanční prostředky na něj poskytla Evropská unie. V rámci projektu je k dispozici hned několik tematicky orientovaných oborových bran. V českém prostředí je dobře znám systém sedmi oborových bran, které poskytují možnost vyhledávání v řadě různorodých informačních zdrojů najednou. Do vyhledávačů jsou zapojeny katalogy knihoven, oborové databáze, encyklopedie, ale i volně dostupné zdroje z internetu. Výčet dostupných bran:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oborová brána Knihovnictví a informační věda (KIV) – [http://kiv.jib.cz/ http://kiv.jib.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oborová brána Umění a architektura (ART) – [http://art.jib.cz/ http://art.jib.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oborová brána Technika (TECH) – [http://tech.jib.cz/ http://tech.jib.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oborová brána Musica (MUS) – [http://mus.jib.cz/ http://mus.jib.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oborová brána Sofia pro humanitní a společenské vědy – [http://sofia.jib.cz/ http://sofia.jib.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oborová bránal IReL pro mezinárodní vztahy – [http://irel.jib.cz/ http://irel.jib.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oborová brána Právo – [http://irel.jib.cz/ http://irel.jib.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Všechny tyto dílčí služby vznikly v rámci projektu Národní knihovny ČR '''Koordinovaná tvorba informačních bran pro oblast výzkumu''' a fungují na stejném principu jako univerzální Jednotná informační brána ([http://www.jib.cz/ http://www.jib.cz/]), tedy na bázi kombinace technologií MetaLib a SFX. Obě tyto technologie budou podrobněji popsány v poslední kapitole této práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Intute ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:intute.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém '''Intute''' je poněkud atypickou službou, což znovu odpovídá faktu, že oborové informační brány se jen velmi těžko dají zařadit do některého ze zavedených typů informačních zdrojů. Jedinečnost Intute je dána tím, že se specializuje na vyhledávání ve volně dostupných internetových zdrojích. Ty jsou však velmi pečlivě vybírány. Jinak se služba orientuje především na domovskou Velkou Británii. Systém je rozdělen na devatenáct dílčích tematických skupin. Po zadání dotazu dostává uživatel ve výsledcích množinu prověřených internetových zdrojů, které lze poté ještě dále procházet podle typu (např. archivy, asociace, neziskové organizace atd.). Tvorbu systému zajišťuje '''Intute Consortium''' čítající sedm významných britských univerzit. Rovněž na Intute však dopadla finanční krize a '''od roku 2011 nejsou do systému dodávány nové zdroje'''. Stávající rozhraní a služby budou k dispozici až do roku 2014.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.intute.ac.uk/ http://www.intute.ac.uk/]&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:kataogy.jpg|Statistická data o souborném katalogu WorldCat. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Kniha_Elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Ond%C5%99ej_Fabi%C3%A1n)&amp;diff=38095</id>
		<title>KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Kniha_Elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Ond%C5%99ej_Fabi%C3%A1n)&amp;diff=38095"/>
		<updated>2013-11-14T09:37:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* Obsah */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Eiz.png|350px|right|Titulní stránka knihy]]&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' [http://www.utb.cz/knihovna/o-knihovne/phdr-ondrej-fabian Ondřej Fabián] zpracoval pro projekt NAKLIV vyčerpávající publikaci pokrývající široké spektrum elektronických informačních zdrojů a služeb. V předkládaném materiálu se pojednává jak o veškerých důležitých elektronických informačních zdrojích (databáze, elektronické časopisy, elektronické knihy), tak o moderních technologiích a nástrojích, které usnadňují práci s nimi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' [[informační gramotnost]], [[databáze]], [[databázové centrum|databázová centra]], [[citační index|citační rejstříky]], [[elektronické časopisy]], [[elektronické informační zdroje]], [[Jednotná informační brána|oborové brány]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vydání knihy:''' 2012&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vydavatel:''' [http://knihovna.nkp.cz/knihovna92/0902063.htm Centrum NAKLIV], [http://kisk.phil.muni.cz KISK FF MU]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://eknihy.knihovna.cz/kniha/elektronicke-informacni-zdroje '''Původní e-kniha zdarma ke stažení''']&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Poznámka =&lt;br /&gt;
V rámci projektu do předmětu Elektronické informační zdroje byla se souhlasem autora O. Fabiána e-kniha převedena na wiki.knihovna.cz. Projekt vznikl za účelem aktualizace, lepší orientace a zpřístupnění obsahu uživatelům wiki. Převod s aktualizací obsahu proběhl na podzim 2013. Na realizaci se podíleli studenti KISK: Tereza Navarová, Marie Ondrášková, Zdeňka Žádníková, Michaela Hortová, Jakub Fryš a Petr Kalíšek.&lt;br /&gt;
&amp;lt;center&amp;gt;'''Převod na wiki a první celková aktualizace obsahu bude realizována do konce listopadu 2013.'''&amp;lt;/center&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Úvod =&lt;br /&gt;
Původní verze tohoto materiálu byla určena pro studenty čtvrtého ročníku Střední odborné školy Luhačovice, oboru informační systémy a služby. Informace obsažené v tomto dokumentu jsou však nesporně použitelné i pro posluchače vysokých škol a další čtenáře se zájmem o elektronické informační zdroje. Jsem rád, že si tato práce našla konstantní pozici také u vysokoškolských studentů knihovnictví. Díky jejich pozitivní reakci prakticky vznikla i tato nová, aktualizovaná verze, která byla podpořena v rámci evropského projektu NAKLIV. Pro orientaci v textu je nutno znát alespoň základní terminologii oborů knihovnictví a informační vědy. Předložený materiál je už čtvrtou verzí práce, která byla poprvé publikována na konci roku 2007. Kromě obligátní aktualizace údajů a internetových odkazů přináší toto dílo i některé nové systémy a služby, které se v poslední době dostávají do popředí zájmu. Text je převážně faktografické povahy a informuje o širokém spektru informačních systémů a služeb. Řada z nich by si přitom zasloužila daleko větší pozornost, a to i v podobě samostatných publikací. V předkládaném materiálu se pojednává jak o veškerých důležitých elektronických informačních zdrojích (databáze, elektronické časopisy, elektronické knihy), tak o moderních technologiích a nástrojích, které usnadňují práci s nimi. Největší penzum informací bylo načerpáno z internetových stránek jednotlivých producentů a služeb, které jsou vždy, pro snazší orientaci čtenáře, zařazeny v textu. Není-li v textu uvedeno jinak, jsou v práci udávané informace platné pro dobu vzniku tohoto díla, což je jaro 2012.&lt;br /&gt;
= Obsah =&lt;br /&gt;
#[[Dokumentografické informační systémy]]&lt;br /&gt;
#*Tato část uvádí čtenáře do problematiky dokumentografických IS. Dále je probírána nezbytná terminologie a stručná historie. V závěru kapitoly jsou představeni nejvýznamnější tuzemští zprostředkovatelé databází, způsoby financování v ČR a typologie databází.&lt;br /&gt;
#[[Vyhledávání v databázích – rešerše]]&lt;br /&gt;
#*Zde naleznete podrobný popis procesu tvorby rešerší a strategií, potřebných pro jejich správnou realizaci. Prostor je také věnován booleovským a proximitním operátorům.&lt;br /&gt;
#[[Databázová centra]]&lt;br /&gt;
#*Úvod do oblasti databázových center a jejich služeb s několika konkrétními příklady.&lt;br /&gt;
#[[Polytematické databáze]]&lt;br /&gt;
#*Představení základních multioborových databází. Závěrečná část se věnuje dvěma největším poskytovatelům, EBSCO a ProQuest.&lt;br /&gt;
#[[Citační rejstříky]]&lt;br /&gt;
#*Kapitola, která postihuje problematiku souborů bibliografických záznamů – citačních rejstříků. Kromě Web of Science a Scopus aj. zmiňuje i alternativní a volně dostupná řešení.&lt;br /&gt;
#[[Databáze pro medicínu, zdravotnictví a biologii]]&lt;br /&gt;
#*Medline, EMBASE, Bibliographia Medica Čechoslovaca, Evidence Base Medicine, TOXLINE a další.&lt;br /&gt;
#[[Databáze pro zemědělství a potravinářství]]&lt;br /&gt;
#*Agricola, AGRIS, CRIS, FSTA, CAB Abstracts a další.&lt;br /&gt;
#[[Databáze pro chemii]]&lt;br /&gt;
#*Chemical Abstracts, Reaxys, Analytical Abstracts.&lt;br /&gt;
#[[Databáze pro matematiku]]&lt;br /&gt;
#*MathSci, Zentralblatt MATH.&lt;br /&gt;
#[[Databáze pro geologii a geografii]]&lt;br /&gt;
#*Geobase, GeoRef.&lt;br /&gt;
#[[Databáze pro technické obory]]&lt;br /&gt;
#*INSPEC, IEEE Xplore, Compendex, ICONDA, INIS a další.&lt;br /&gt;
#[[Databáze pro společenské a humanitní vědy]]&lt;br /&gt;
#*ERIC, Sociological Abstracts, PsycINFO, Philosopher's Index, EconLit a další.&lt;br /&gt;
#[[Databáze pro umělecké obory]]&lt;br /&gt;
#*Grove Art, Umělecké databáze z produkce EBSCO, Umělecké databáze CSA.&lt;br /&gt;
#[[Databáze pro literaturu a lingvistiku]]&lt;br /&gt;
#*Literature Online, MLA International Bibliography.&lt;br /&gt;
#[[Databáze pro informační vědu a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
#*LISA, LLIS, ISTA, LISTA.&lt;br /&gt;
#[[Databáze pro speciální druhy dokumentů]]&lt;br /&gt;
#*Zahrnuje přehled faktografických databází (statistika, ekonomie, geografie, fyzika a chemie), taktéž databází patentů, norem a časopisů. Je zmíněna také specifická kategorie databází databází. Část kapitoly je věnována tématu šedé literatury, úložištím akademických kvalifikačních prací a konečně platformě Open Access.&lt;br /&gt;
#[[Dodávání plných textů primárních dokumentů]]&lt;br /&gt;
#*Předmětem tohoto oddílu jsou formy distribuce fulltextových dokumentů uživatelům. Autor blíže popisuje služby jako MVS, DDS, EDD a jejich praktická řešení od různých poskytovatelů.&lt;br /&gt;
#[[Elektronické časopisy]]&lt;br /&gt;
#*Úsek věnující se vymezení problematiky e-journals a významným multioborovým i specializovaným vydavatelstvím. Kromě popisu vydavatelů jsou zmíněny i volně dostupné zdroje a možnosti uchovávání.&lt;br /&gt;
#[[Elektronické knihy]]&lt;br /&gt;
#*Po představení tohoto fenoménu posledních let jsou uvedeni přední distributoři e-knih.&lt;br /&gt;
#[[Systémy národních bibliografií, souborné katalogy a oborové brány]]&lt;br /&gt;
#*Definice základních pojmů a jejich kategorizace. Kromě popisu České národní bibliografie a mezinárodních katalogů, je k dispozici i seznam jednotlivých oborových brán.&lt;br /&gt;
#[[Informační služby internetu]]&lt;br /&gt;
#*Část, která se detailně věnuje prostředí Internetu a WWW v kontextu EIZ. Po vymezení základních pojmů se autor zabývá problémem vyhledávačů, metavyhledávačů, otázkou tzv. hlubokéko webu či službám pro archivaci obsahu.&lt;br /&gt;
#[[Nové technologie v informačních službách]]&lt;br /&gt;
#*Poslední kapitola reflektuje nové služby a technologie, nezbytné pro nároky dnešního uživatele. Nastíněna je jak správa EIZ, tak linkovací nástroje, federativní vyhledávače, discovery indexy,  privátní řešení, bibliografické manažery, nástroje pro sdílení dokumentů, vzdálený přístup či sledování přístupů.&lt;br /&gt;
#[[Použitá literatura]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Datab%C3%A1zov%C3%A1_centra&amp;diff=38094</id>
		<title>Databázová centra</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Datab%C3%A1zov%C3%A1_centra&amp;diff=38094"/>
		<updated>2013-11-14T08:56:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* WTI Frankfurt */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
Databázová centra jsou instituce, které zpřístupňují vědecké databáze. Působí v prostředí internetu, avšak nejsou na síti internet bezvýhradně závislé, protože mohou fungovat i na vlastních profesionálních sítích. Jejich služby jsou v drtivé většině placené. První databázová centra začínají fungovat v 60. letech 20. století. Databázová centra mohou být v některých případech také samotnými producenty nabízených databází. V minulosti bylo vyhledávání v jejich informačních obsazích doménou zejména specializovaných rešeršérů, protože byly používány specifické dotazovací jazyky a cena za připojení byla (a stále je) poměrně vysoká. Teprve v poslední době začala databázová centra nabízet i jednodušší vyhledávací prostředky, čímž otevřela své služby i pro samotné koncové uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Přístup do databázových center =&lt;br /&gt;
Pokud chceme využívat služeb databázových center, je třeba vždy nejdříve navázat '''smluvní vztah'''. Protože se jedná téměř vždy o placené služby, je hned na začátku nutné vymezit platební podmínky. V principu má uživatel dvě možnosti placení:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''předplatné''' – na začátek se vloží určitá částka, ze které se odečítají prostředky za využité služby&lt;br /&gt;
# '''model pay as you go''' – platí se za skutečně vyčerpané služby (např. za zobrazené záznamy [[[[Použitá literatura|MACHONSKÁ, 2002]]]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V minulosti bylo zvykem, že se platilo i za čas připojení (tzv. connect time). Tento poplatek však již například největší databázové centrum světa Dialog přestalo účtovat. Pokud nechce uživatel přímo navazovat kontakt s databázovým centrem, může využít služeb zprostředkovatele, takzvaného brokera. Brokerem může být v tomto případě nejčastěji velká knihovna, či jiná instituce disponující přístupem ke službám databázových center (např. informační konzultační firmy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Služby databázových center =&lt;br /&gt;
# možnost provádět rešerše &lt;br /&gt;
# zprostředkování dodání plných textů dokumentů&lt;br /&gt;
# služby SDI/ARI – adresné rozšiřování informací &lt;br /&gt;
# možnost stahování částí databází&lt;br /&gt;
# doplňkové služby (informace o dostupnosti dokumentu apod.) &lt;br /&gt;
# školení a informační podpora&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi podrobný popis jednotlivých databází, které jsou v rámci služeb databázových center nabízeny, je k dispozici prostřednictvím tzv. '''bluesheets''' (modrých sešitů), které jsou dostupné na webových stránkách databázových center. Databázové centrum Dialog navíc od roku 2011 poskytuje službu nazvanou '''prosheets''', která má stejnou funkci a poslání jako bluesheets.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci usnadnění orientace uživatele v nabídce databází jsou rovněž vytvářeny tzv. '''clustery'''. Jedná se o soubory databází zaměřené na stejnou vědeckou disciplínu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak už bylo výše uvedeno, nabízejí databázová centra v současné době řadu platforem, které splňují požadavky jak zkušených rešeršérů, tak nepříliš zběhlých koncových uživatelů. V rámci školicí činnosti bývá obvykle k dispozici množina databází, které jsou pro tréninkové účely zpřístupněny zdarma. Kromě toho jsou hojně pořádána také online školení, která by měla napomoci informační gramotnosti uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Konkrétní databázová centra =&lt;br /&gt;
== Dialog ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Dialog1.jpg|RTENOTITLE]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto databázové centrum zpřístupňuje téměr 1 000 databází, což z něho dělá největší instituci svého druhu na světě. Nabízené databáze pokrývají téměř všechny vědní oblasti, silné postavení má toto databázové centrum rovněž v oblasti zpřístupňování ekonomických informací a databází patentů. '''Dialog''', který vznikl už před více než čtyřiceti lety a je tak nejstarším světovým databázovým centrem, byl dlouhodobě vlastněn firmou Thomson Reuters a jeho součástí je v současné době i dříve konkurenční databázové centrum '''DataStar'''. V červnu 2008 však byla uzavřena dohoda mezi Thomson Reuters a firmou ProQuest o prodeji obou výše zmiňovaných databázových center. ProQuest tak velmi výrazně posílil svoje portfolio informačních služeb, zatímco samotný Dialog začíná prodělávat řadu podstatných změn. ProQuest hodlá do Dialogu investovat značné finanční prostředky. V roce 2010 spatřila světlo světa zcela nová moderní platforma '''ProQuest Dialog''', která zároveň znamenala postupný zánik spřáteleného databázového centra '''DataStar''' (ukončeno 2012&amp;lt;ref name=&amp;quot;datastar&amp;quot;&amp;gt;ProQuest Dialog. ''Albertina icome Praha'' [online]. 2003-2013 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://www.aip.cz/titul.php?titul=3033&amp;lt;/ref&amp;gt;), jehož obsah byl v průběhu roku 2011 přemístěn právě na tuto novou platformu. Dialog samotný byl ukončen v červenci 2012.&amp;lt;ref name=&amp;quot;datastar&amp;quot;&amp;gt;http://www.aip.cz/titul.php?titul=3033&amp;lt;/ref&amp;gt; Dialog navíc nyní může profitovat z mnohem vyšší provázanosti na plné texty dokumentů, které má ProQuest dostupné v rámci svých dalších systémů. Paleta služeb Dialogu je navíc postupně obohacována o další progresivní nadstavbové služby vlastněné ProQuestem (např. RefWorks, Serials Solutions) [[[[Použitá literatura|CHESSLER, 2009]]]], o kterých bude mimo jiné pojednávat poslední kapitola této práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatelům je pro lepší rozlišení dostupných služeb nabízeno více platforem pro možnosti vyhledávání (Dialog Classic, DialogWeb atd.). V rámci systému je k dispozici i vlastní databáze databází '''Dialindex''', jejíž pomocí uživatel snadno zjistí, který z nabízených zdrojů je pro jeho tematické vyhledávání nejvhodnější. Jako součást školicích programů jsou některé tréninkové databáze k dispozici zdarma. Tyto zdroje jsou označeny jako '''ONTAP''' ('''On'''line '''T'''raining '''A'''nd '''P'''ractice) a v současné době jich je téměř čtyřicet. Pro dodávání plných textů dokumentů mohou uživatelé používat poměrně zavedenou službu [http://www.dialog.com/products/sourceone/ '''SourceOne'''], možná je také implementace linkovacích služeb, které pomáhají s nalezením fulltextů v rámci institucí, které si databáze u Dialogu předplácejí (viz [[Nové technologie v informačních službách#Linkovací nástroje|kapitola 22.3]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za dobu své existence získal Dialog obrovské množství uživatelů z mnoha různých vědeckých oborů a z hospodářské sféry. Společnost má přímé zastoupení ve 27 zemích světa. Dohromady nabízí ve svých obsazích téměř 470 milionů abstraktů vědecké literatury, 185 milionů záznamů patentů, 27 milionů záznamů ochranných známek, 546 milionů záznamů pro oblast ekonomických informací a další hodnotné informační zdroje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;dialog&amp;quot;&amp;gt;Dialog Content: comprehensive databases covering news, company data, scientific and medical journals &amp;amp;amp; reports, patents and intellectual property, and market research. ''Dialog'' [online]. [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://www.dialog.com/sources&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.dialog.com/ http://www.dialog.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== STN international ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:STN.jpg|RTENOTITLE]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní instituce tvořená německým '''FIZ Karlsruhe''', americkým '''Chemical Abstracts Service''' a japonským '''JAICI'''. Poskytuje ucelenou nabídku více než 200 databází zejména pro přírodní a technické obory, které dohromady obsahují cca 400 milionů dokumentů. Přístup do systému je umožněn přes vícero rozhraní (např. STN Easy, STN on the web, STN Express atd.). Velmi dobrou nabídku přináší toto databázové centrum v oblasti patentových databází. Problematika dodávání plných textů dokumentů klientům je řešena několika různými návaznými službami, např. systémem [http://autodoc.fiz-karlsruhe.de/ '''FIZ AutoDoc'''] &amp;amp;nbsp;nebo prostřednictvím linkovací služby [http://www.chemport.org/ '''ChemPort Connection''']. STN International má své zastoupení v osmnácti zemích světa, také v České republice a na Slovensku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.stn-international.de/ http://www.stn-international.de/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ovid technologies ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Ovid.jpg|RTENOTITLE]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ovid je dynamicky se rozvíjející americké databázové centrum zpřístupňující více než 150 databází. V poslední době se ovšem zvyšuje rovněž nabídka elektronických časopisů a zejména elektronických knih. Součástí portfolia Ovidu se v roce 2001 stala i další významná firma na informačním trhu, a to SilverPlatter. Velmi oblíbenou platformu '''OvidSP''', která přináší uživatelům nejmodernější vyhledávací prostředky, doplnila v roce 2011 platforma OvidMD určená speciálně pro medicínské informační zdroje. Ovid disponuje také vlastní linkovací technologií zvanou [http://www.linksolver.com/site/index.jsp '''LinkSolver'''], která umožňuje pohodlné propojování na plné texty dokumentů. Známá je také aktivita '''Resource of the Month'''. Každý měsíc jsou v jejím rámci otevřeny uživatelům po jednoduchém zaregistrování jedna až dvě databáze zdarma. Ovid takovýmto způsobem propaguje svoje služby. Kromě databází je nabízena také široká paleta elektronických časopisů a elektronických knih. Tuto společnost v současné době drží skupina [http://www.wolterskluwer.com/ '''Wolters Kluwer''']&amp;amp;nbsp;a má svá zastoupení na všech světových kontinentech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.ovid.com/site/index.jsp http://www.ovid.com/site/index.jsp]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Questel ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Questel.jpg|RTENOTITLE]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní databázové centrum, které je typické zejména svým zaměřením na '''patentové databáze'''. V jeho nabídce figurují také další cenné informační zdroje, zejména z technických oborů a chemie. Vzniklo spojením původně samostatného francouzského centra Questel s americkým Orbitem. Celkově je v nabídce cca 250 databází. Partnerský portál [http://www.orbit.com '''Orbit''']&amp;amp;nbsp;je zaměřen striktně na problematiku patentů a intelektuálního vlastnictví všeobecně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.questel.com http://www.questel.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cambridge Scientific Abstracts ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:CSA.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cambridge Scientific Abstract je v současné době v držení společnosti ProQuest. Jedná se o tradičního distributora databází zejména bibliografického charakteru. Nabízeno je více než 100 databází, a to na jednotné platformě zvané '''CSA Illumina''', avšak informační zdroje nabízené CSA postupně přecházejí na jednotnou platformu ProQuest. Značnou konkurenční výhodu představuje tzv. '''deep indexing''', kterým jsou některé databáze CSA vybaveny. Jedná se o komplexní popis nejen samotného textu, ale i obrázků, grafů a dalších grafických prvků, které se v daném dokumentu  nacházejí. Tyto informace pak velmi ulehčují práci uživatele při samotném vyhledávání. Nabízené databáze jsou opatřeny velmi kvalitní a obsáhlou dokumentací, která zahrnuje jak popis samotné databáze, tak výčet možností pro vyhledávání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.csa.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OCLC ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:OCLC.jpg|RTENOTITLE]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizace '''OCLC (Online Computer Library Center)''' je spíše známá jako knihovnické servisní centrum poskytující komplexní služby zejména velkým knihovnám. OCLC mimo jiné také spravuje selekční jazyk '''DDC (Dewey Decimal Classification)''', který je hojně rozšířen v knihovnách po celém světě. Velmi oblíbený je rovněž její souborný katalog '''WorldCat'''. Kromě toho však OCLC slouží i jako databázové centrum poskytující přístup zhruba k 80 databázím, a to v rámci služby [http://www.oclc.org/firstsearch/ '''FirstSearch''']. V poslední době však OCLC některé databáze přestává zpřístupňovat a přenechává tuto svoji činnost společnosti Ebsco.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.oclc.org/ http://www.oclc.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== DIMDI ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:DIMDI.jpg|90px|DIMDI.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oborové databázové centrum zaměřené na informační zdroje z medicíny a příbuzných oborů. Pod zkratkou '''DIMDI''' se skrývá '''Deutsches Institut für medizinische Dokumentatiton und Information'''. Samotná organizace vznikla jako součást odvětvových informačních středisek, která německá vláda zřizovala v rámci své informační politiky v 70. letech minulého století. Proto plní středisko i některé zákonem určené úkoly [[[[Použitá literatura|VLASÁK, 1999]]]]. K dispozici je cca 80 databází, přičemž některé z nich jsou dostupné bezplatně. DIMDI disponuje velmi přehledným rozhraním pro vyhledávání a bohatou nabídkou přidaných služeb včetně implementace linkovacích technologií a rychlého dodávání plných textů dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatelům jsou k dispozici dvě hlavní vyhledávací rozhraní DIMDI SmartSearch a DIMDI ClassicSearch. Řadu zpřístupňovaných databází je možno využívat i ve volně dostupném režimu. Také proto jsou služby nabízené tímto databázovým centrem oblíbené nejen v německy mluvících zemích, ale i v globálním měřítku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.dimdi.de/dynamic/de/index.html http://www.dimdi.de/dynamic/de/index.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Lexis/Nexis ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Lexi.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedno z nejpopulárnějších amerických databázových center &lt;br /&gt;
poskytuje především informace z legislativy a obchodu. Projevuje &lt;br /&gt;
se zde silné zaměření na zpřístupňování plných textů článků z denního tisku a tištěných &lt;br /&gt;
odborných periodik. '''Lexis/Nexis''' je momentálně v držení společnosti '''Reed Elsevier'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.lexisnexis.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== GENIOS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Genios.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databázové centrum '''GENIOS''' je významným poskytovatelem &lt;br /&gt;
informačních služeb pro oblast ekonomiky a obchodu. Milníkem &lt;br /&gt;
pro fungování celého databázového centra se stal rok 2005, &lt;br /&gt;
kdy došlo ke sloučení s konkurenční službou '''GBI''' [[[[Použitá literatura|VLASÁK, 2008]]]]. Touto fúzí vznikla &lt;br /&gt;
společnost '''GBI-Genios Deustche Wirtschaftsdatenbank GmbH''', která má na trhu velmi &lt;br /&gt;
dominantní postavení. Primárně je obsah služeb zaměřen na domovské Německo, avšak řada &lt;br /&gt;
databází postihuje danou tematiku i v evropském či celosvětovém měřítku. K dispozici &lt;br /&gt;
je vysoké množství zdrojů (více než 1 200 databází), které sledují zejména aktuální oborové &lt;br /&gt;
časopisy a tisk. V nabídce se objevují také odborné elektronické knihy, jejichž kapitoly &lt;br /&gt;
je možno stahovat po zaplacení stanovených poplatků. Aktuálně je k dispozici více než &lt;br /&gt;
20 000 e-knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.genios.de/r_startseite/index.ein&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== WTI Frankfurt ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Wti.jpg|RTENOTITLE]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Německé databázové centrum je důkazem toho, že ekonomická krize se velmi citelně dotýká rovněž informačního průmyslu. '''WTI Frankfurt''' totiž vzniklo defacto jako nástupnická organizace tradičního databázového centra '''FIZ Technik'''. To bylo dlouhé roky elitním pracovištěm v oblasti zpřístupňování informací pro technické obory a bylo podporováno penězi ze státního rozpočtu. V roce 2010 však přistoupila německá vláda k úsporným opatřením, která nakonec vedla k ukončení činnosti FIZ Technik. V listopadu 2010 pak vznikla nástupnická organizace WTI Frankfurt a získala od Spolkového ministerstva hospodářství a technologií exkluzivní licence na všechny dosud provozované informační zdroje včetně nejoceňovanější databáze [http://www.wti-frankfurt.de/images/stories/download/de-tema.htm '''TEMA'''], která obsahuje více než 4,5 milionu záznamů dokumentů z oblasti techniky. Stejně tak zůstala zachována nabídka všech dalších stěžejních databází i spolupráce se službou [http://tiborder.gbv.de/services/en/ '''TIBORDER''']&amp;amp;nbsp;pro dodávání plných textů dokumentů. Služba TIBORDER byla ukončena k 1. dubnu 2012.&amp;lt;ref&amp;gt;TIBORDER. &amp;lt;i&amp;gt;German National Library of Science and Technology&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2012 [cit. 2013-11-14]. Dostupné z: http://www.tib-hannover.de/en/tiborder/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.wti-frankfurt.de/index.php http://www.wti-frankfurt.de/index.php]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další instituce typu databázových center ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V nejširším pojetí lze jako databázová centra chápat veškeré instituce, které poskytují přístup do databází, byť tato činnost nemusí být jejich jediným posláním. Tyto organizace jsou častěji označovány jako '''agregátoři''' [[[[Použitá literatura|PAPÍK, 2002]]]]. Počet takových subjektů v poslední době stoupá. V řadě případů tyto firmy rovněž působí jako producenti databází nebo obsah informačních zdrojů obohacují o plné texty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typickým příkladem jsou společnosti '''Ebsco''' nebo '''ProQuest''', které zajišťují přístup k řadě hodnotných zdrojů. ProQuest se v roce 2007 spojil s jinou významnou informační společností '''Cambridge Scientific Abstracts''' (CSA) a vytvořil tak (spolu s dalšími firmami, například známou společností Bowker) velmi silnou skupinu [http://www.cambridgeinformationgroup.com/ '''Cambridge Information Group''']. Zatímco zaměřením ProQuest je poskytování přístupu do plnotextových zdrojů, CSA má v nabídce řadu prestižních bibliografických databází. Po získání databázových center '''Dialog''' a '''DataStar''' je síla Cambridge Information Group na informačním trhu ještě mnohem větší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Expanduje ovšem i společnost Ebsco, která se profiluje jako největší konkurent ProQuestu. Čilou spolupráci vyvíjí především ve vztahu k organizaci OCLC, od níž v minulosti odkoupila obrovskou knihovnu elektronických knih '''NetLibrary''' a nyní prohlubuje vzájemnou spolupráci v oblasti zpřístupňování databází. Ještě výraznějším počinem v roce 2011 se stala akvizice významné informační firmy '''H.W. Wilson'''. Ta byla producentem a distributorem řady velmi hodnotných databází, mimo jiné také pro oblast knihovnictví. Portfolio informačních zdrojů, které nyní Ebsco nabízí, tak bylo výrazně obohaceno a zkvalitněno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi důležitou firmu v oblasti přístupu do databází představuje společnost [http://thomsonreuters.com/ '''Thomson Reuters''']. Název vznikl v roce 2008 po fúzi firmy Thomson a významné zpravodajské agentury Reuters. V té době už však Thomson ovládal databázová centra Dialog a DataStar (která však již prodal firmě ProQuest), rovněž producenta prestižních databází a citačních rejstříků Institute for Scientific Information (ISI). Všechny tyto subjekty působí na informačním poli v oblasti zpřístupňování databází i nadále samostatně (Thomson Reuters jim dává značnou autonomii). Thomson Reuters navíc získal i známou společnost '''BIOSIS''', která působí jako producent některých prestižních databází z oblasti přírodních věd, a také významnou společnost '''Gale''', která už však součástí jeho portfolia není. Pro zpřístupňování databází používá Thomson Reuters dobře známou platformu '''Web of Knowledge'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dlouhodobě je za největší světovou informační korporaci považována společnost [http://www.reed-elsevier.com/ '''Reed Elsevier''']. V držení této společnosti je kromě velmi známého vydavatelství Elsevier také databázové centrum Lexis/Nexis.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na tomto místě je také vhodné zmínit, že přestože globální ekonomická situace je stále velmi nejistá, segment trhu s odbornými informacemi stále roste. Jak ukazují specializované studie vytvářené společností [http://www.simbainformation.com '''Simba Information'''], po stagnaci v roce 2009 se informační průmysl rychle vzpamatoval a od roku 2010 má znovu vzestupnou tendenci [[[[Použitá literatura|GLOBAL PROFESSIONAL PUBLISHING, 2010]]]]. Růst je predikován rovněž pro rok 2012, a to cca v hodnotě 3&amp;amp;nbsp;% [[[[Použitá literatura|SIMBA INFORMATION, 2012]]]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Instituce umožňující přístup ke službám databázových center =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatelé, kteří nechtějí navazovat smlouvy s databázovými centry, a přesto by rádi využívali jejich služeb, se mohou obrátit na informační brokery. Stejně jako v [[Dokumentografické informační systémy|kapitole o databázích]] jsou také v případě přístupu ke službám databázových center v České republice nejfrekventovanějšími zprostředkovateli firmy Albertina Icome nebo Medistyl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bdialog.jpg|Plné zobrazení bibliografického záznamu z databáze Biosis Previews v prostředí databázového centra Dialog. Převzato z tréninkového rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:BSTN.jpg|Cluster databází pro oblast potravinářství nabízených databázovým centrem STN International. Převzato z www rozhraní STN International.&lt;br /&gt;
Soubor:bovid.jpg|Struktura zákazníků databázového centra Ovid. Převzato z dokumentace databázového centra.&lt;br /&gt;
Soubor:BDIMDI.jpg|Výsledky vyhledávání v databázi Medline v prostředí databázového centra DIMDI. Převzato z www rozhraní databázového centra DIMDI.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Zdroje =&lt;br /&gt;
&amp;lt;references&amp;gt;&amp;lt;/references&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Datab%C3%A1zov%C3%A1_centra&amp;diff=38093</id>
		<title>Databázová centra</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Datab%C3%A1zov%C3%A1_centra&amp;diff=38093"/>
		<updated>2013-11-14T08:54:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* WTI Frankfurt */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
Databázová centra jsou instituce, které zpřístupňují vědecké databáze. Působí v prostředí internetu, avšak nejsou na síti internet bezvýhradně závislé, protože mohou fungovat i na vlastních profesionálních sítích. Jejich služby jsou v drtivé většině placené. První databázová centra začínají fungovat v 60. letech 20. století. Databázová centra mohou být v některých případech také samotnými producenty nabízených databází. V minulosti bylo vyhledávání v jejich informačních obsazích doménou zejména specializovaných rešeršérů, protože byly používány specifické dotazovací jazyky a cena za připojení byla (a stále je) poměrně vysoká. Teprve v poslední době začala databázová centra nabízet i jednodušší vyhledávací prostředky, čímž otevřela své služby i pro samotné koncové uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Přístup do databázových center =&lt;br /&gt;
Pokud chceme využívat služeb databázových center, je třeba vždy nejdříve navázat '''smluvní vztah'''. Protože se jedná téměř vždy o placené služby, je hned na začátku nutné vymezit platební podmínky. V principu má uživatel dvě možnosti placení:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''předplatné''' – na začátek se vloží určitá částka, ze které se odečítají prostředky za využité služby&lt;br /&gt;
# '''model pay as you go''' – platí se za skutečně vyčerpané služby (např. za zobrazené záznamy [[[[Použitá literatura|MACHONSKÁ, 2002]]]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V minulosti bylo zvykem, že se platilo i za čas připojení (tzv. connect time). Tento poplatek však již například největší databázové centrum světa Dialog přestalo účtovat. Pokud nechce uživatel přímo navazovat kontakt s databázovým centrem, může využít služeb zprostředkovatele, takzvaného brokera. Brokerem může být v tomto případě nejčastěji velká knihovna, či jiná instituce disponující přístupem ke službám databázových center (např. informační konzultační firmy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Služby databázových center =&lt;br /&gt;
# možnost provádět rešerše &lt;br /&gt;
# zprostředkování dodání plných textů dokumentů&lt;br /&gt;
# služby SDI/ARI – adresné rozšiřování informací &lt;br /&gt;
# možnost stahování částí databází&lt;br /&gt;
# doplňkové služby (informace o dostupnosti dokumentu apod.) &lt;br /&gt;
# školení a informační podpora&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi podrobný popis jednotlivých databází, které jsou v rámci služeb databázových center nabízeny, je k dispozici prostřednictvím tzv. '''bluesheets''' (modrých sešitů), které jsou dostupné na webových stránkách databázových center. Databázové centrum Dialog navíc od roku 2011 poskytuje službu nazvanou '''prosheets''', která má stejnou funkci a poslání jako bluesheets.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci usnadnění orientace uživatele v nabídce databází jsou rovněž vytvářeny tzv. '''clustery'''. Jedná se o soubory databází zaměřené na stejnou vědeckou disciplínu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak už bylo výše uvedeno, nabízejí databázová centra v současné době řadu platforem, které splňují požadavky jak zkušených rešeršérů, tak nepříliš zběhlých koncových uživatelů. V rámci školicí činnosti bývá obvykle k dispozici množina databází, které jsou pro tréninkové účely zpřístupněny zdarma. Kromě toho jsou hojně pořádána také online školení, která by měla napomoci informační gramotnosti uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Konkrétní databázová centra =&lt;br /&gt;
== Dialog ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Dialog1.jpg|RTENOTITLE]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto databázové centrum zpřístupňuje téměr 1 000 databází, což z něho dělá největší instituci svého druhu na světě. Nabízené databáze pokrývají téměř všechny vědní oblasti, silné postavení má toto databázové centrum rovněž v oblasti zpřístupňování ekonomických informací a databází patentů. '''Dialog''', který vznikl už před více než čtyřiceti lety a je tak nejstarším světovým databázovým centrem, byl dlouhodobě vlastněn firmou Thomson Reuters a jeho součástí je v současné době i dříve konkurenční databázové centrum '''DataStar'''. V červnu 2008 však byla uzavřena dohoda mezi Thomson Reuters a firmou ProQuest o prodeji obou výše zmiňovaných databázových center. ProQuest tak velmi výrazně posílil svoje portfolio informačních služeb, zatímco samotný Dialog začíná prodělávat řadu podstatných změn. ProQuest hodlá do Dialogu investovat značné finanční prostředky. V roce 2010 spatřila světlo světa zcela nová moderní platforma '''ProQuest Dialog''', která zároveň znamenala postupný zánik spřáteleného databázového centra '''DataStar''' (ukončeno 2012&amp;lt;ref name=&amp;quot;datastar&amp;quot;&amp;gt;ProQuest Dialog. ''Albertina icome Praha'' [online]. 2003-2013 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://www.aip.cz/titul.php?titul=3033&amp;lt;/ref&amp;gt;), jehož obsah byl v průběhu roku 2011 přemístěn právě na tuto novou platformu. Dialog samotný byl ukončen v červenci 2012.&amp;lt;ref name=&amp;quot;datastar&amp;quot;&amp;gt;http://www.aip.cz/titul.php?titul=3033&amp;lt;/ref&amp;gt; Dialog navíc nyní může profitovat z mnohem vyšší provázanosti na plné texty dokumentů, které má ProQuest dostupné v rámci svých dalších systémů. Paleta služeb Dialogu je navíc postupně obohacována o další progresivní nadstavbové služby vlastněné ProQuestem (např. RefWorks, Serials Solutions) [[[[Použitá literatura|CHESSLER, 2009]]]], o kterých bude mimo jiné pojednávat poslední kapitola této práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatelům je pro lepší rozlišení dostupných služeb nabízeno více platforem pro možnosti vyhledávání (Dialog Classic, DialogWeb atd.). V rámci systému je k dispozici i vlastní databáze databází '''Dialindex''', jejíž pomocí uživatel snadno zjistí, který z nabízených zdrojů je pro jeho tematické vyhledávání nejvhodnější. Jako součást školicích programů jsou některé tréninkové databáze k dispozici zdarma. Tyto zdroje jsou označeny jako '''ONTAP''' ('''On'''line '''T'''raining '''A'''nd '''P'''ractice) a v současné době jich je téměř čtyřicet. Pro dodávání plných textů dokumentů mohou uživatelé používat poměrně zavedenou službu [http://www.dialog.com/products/sourceone/ '''SourceOne'''], možná je také implementace linkovacích služeb, které pomáhají s nalezením fulltextů v rámci institucí, které si databáze u Dialogu předplácejí (viz [[Nové technologie v informačních službách#Linkovací nástroje|kapitola 22.3]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za dobu své existence získal Dialog obrovské množství uživatelů z mnoha různých vědeckých oborů a z hospodářské sféry. Společnost má přímé zastoupení ve 27 zemích světa. Dohromady nabízí ve svých obsazích téměř 470 milionů abstraktů vědecké literatury, 185 milionů záznamů patentů, 27 milionů záznamů ochranných známek, 546 milionů záznamů pro oblast ekonomických informací a další hodnotné informační zdroje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;dialog&amp;quot;&amp;gt;Dialog Content: comprehensive databases covering news, company data, scientific and medical journals &amp;amp;amp; reports, patents and intellectual property, and market research. ''Dialog'' [online]. [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://www.dialog.com/sources&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.dialog.com/ http://www.dialog.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== STN international ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:STN.jpg|RTENOTITLE]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní instituce tvořená německým '''FIZ Karlsruhe''', americkým '''Chemical Abstracts Service''' a japonským '''JAICI'''. Poskytuje ucelenou nabídku více než 200 databází zejména pro přírodní a technické obory, které dohromady obsahují cca 400 milionů dokumentů. Přístup do systému je umožněn přes vícero rozhraní (např. STN Easy, STN on the web, STN Express atd.). Velmi dobrou nabídku přináší toto databázové centrum v oblasti patentových databází. Problematika dodávání plných textů dokumentů klientům je řešena několika různými návaznými službami, např. systémem [http://autodoc.fiz-karlsruhe.de/ '''FIZ AutoDoc'''] &amp;amp;nbsp;nebo prostřednictvím linkovací služby [http://www.chemport.org/ '''ChemPort Connection''']. STN International má své zastoupení v osmnácti zemích světa, také v České republice a na Slovensku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.stn-international.de/ http://www.stn-international.de/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ovid technologies ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Ovid.jpg|RTENOTITLE]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ovid je dynamicky se rozvíjející americké databázové centrum zpřístupňující více než 150 databází. V poslední době se ovšem zvyšuje rovněž nabídka elektronických časopisů a zejména elektronických knih. Součástí portfolia Ovidu se v roce 2001 stala i další významná firma na informačním trhu, a to SilverPlatter. Velmi oblíbenou platformu '''OvidSP''', která přináší uživatelům nejmodernější vyhledávací prostředky, doplnila v roce 2011 platforma OvidMD určená speciálně pro medicínské informační zdroje. Ovid disponuje také vlastní linkovací technologií zvanou [http://www.linksolver.com/site/index.jsp '''LinkSolver'''], která umožňuje pohodlné propojování na plné texty dokumentů. Známá je také aktivita '''Resource of the Month'''. Každý měsíc jsou v jejím rámci otevřeny uživatelům po jednoduchém zaregistrování jedna až dvě databáze zdarma. Ovid takovýmto způsobem propaguje svoje služby. Kromě databází je nabízena také široká paleta elektronických časopisů a elektronických knih. Tuto společnost v současné době drží skupina [http://www.wolterskluwer.com/ '''Wolters Kluwer''']&amp;amp;nbsp;a má svá zastoupení na všech světových kontinentech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.ovid.com/site/index.jsp http://www.ovid.com/site/index.jsp]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Questel ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Questel.jpg|RTENOTITLE]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní databázové centrum, které je typické zejména svým zaměřením na '''patentové databáze'''. V jeho nabídce figurují také další cenné informační zdroje, zejména z technických oborů a chemie. Vzniklo spojením původně samostatného francouzského centra Questel s americkým Orbitem. Celkově je v nabídce cca 250 databází. Partnerský portál [http://www.orbit.com '''Orbit''']&amp;amp;nbsp;je zaměřen striktně na problematiku patentů a intelektuálního vlastnictví všeobecně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.questel.com http://www.questel.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cambridge Scientific Abstracts ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:CSA.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cambridge Scientific Abstract je v současné době v držení společnosti ProQuest. Jedná se o tradičního distributora databází zejména bibliografického charakteru. Nabízeno je více než 100 databází, a to na jednotné platformě zvané '''CSA Illumina''', avšak informační zdroje nabízené CSA postupně přecházejí na jednotnou platformu ProQuest. Značnou konkurenční výhodu představuje tzv. '''deep indexing''', kterým jsou některé databáze CSA vybaveny. Jedná se o komplexní popis nejen samotného textu, ale i obrázků, grafů a dalších grafických prvků, které se v daném dokumentu  nacházejí. Tyto informace pak velmi ulehčují práci uživatele při samotném vyhledávání. Nabízené databáze jsou opatřeny velmi kvalitní a obsáhlou dokumentací, která zahrnuje jak popis samotné databáze, tak výčet možností pro vyhledávání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.csa.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OCLC ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:OCLC.jpg|RTENOTITLE]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizace '''OCLC (Online Computer Library Center)''' je spíše známá jako knihovnické servisní centrum poskytující komplexní služby zejména velkým knihovnám. OCLC mimo jiné také spravuje selekční jazyk '''DDC (Dewey Decimal Classification)''', který je hojně rozšířen v knihovnách po celém světě. Velmi oblíbený je rovněž její souborný katalog '''WorldCat'''. Kromě toho však OCLC slouží i jako databázové centrum poskytující přístup zhruba k 80 databázím, a to v rámci služby [http://www.oclc.org/firstsearch/ '''FirstSearch''']. V poslední době však OCLC některé databáze přestává zpřístupňovat a přenechává tuto svoji činnost společnosti Ebsco.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.oclc.org/ http://www.oclc.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== DIMDI ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:DIMDI.jpg|90px|DIMDI.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oborové databázové centrum zaměřené na informační zdroje z medicíny a příbuzných oborů. Pod zkratkou '''DIMDI''' se skrývá '''Deutsches Institut für medizinische Dokumentatiton und Information'''. Samotná organizace vznikla jako součást odvětvových informačních středisek, která německá vláda zřizovala v rámci své informační politiky v 70. letech minulého století. Proto plní středisko i některé zákonem určené úkoly [[[[Použitá literatura|VLASÁK, 1999]]]]. K dispozici je cca 80 databází, přičemž některé z nich jsou dostupné bezplatně. DIMDI disponuje velmi přehledným rozhraním pro vyhledávání a bohatou nabídkou přidaných služeb včetně implementace linkovacích technologií a rychlého dodávání plných textů dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatelům jsou k dispozici dvě hlavní vyhledávací rozhraní DIMDI SmartSearch a DIMDI ClassicSearch. Řadu zpřístupňovaných databází je možno využívat i ve volně dostupném režimu. Také proto jsou služby nabízené tímto databázovým centrem oblíbené nejen v německy mluvících zemích, ale i v globálním měřítku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.dimdi.de/dynamic/de/index.html http://www.dimdi.de/dynamic/de/index.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Lexis/Nexis ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Lexi.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedno z nejpopulárnějších amerických databázových center &lt;br /&gt;
poskytuje především informace z legislativy a obchodu. Projevuje &lt;br /&gt;
se zde silné zaměření na zpřístupňování plných textů článků z denního tisku a tištěných &lt;br /&gt;
odborných periodik. '''Lexis/Nexis''' je momentálně v držení společnosti '''Reed Elsevier'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.lexisnexis.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== GENIOS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Genios.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databázové centrum '''GENIOS''' je významným poskytovatelem &lt;br /&gt;
informačních služeb pro oblast ekonomiky a obchodu. Milníkem &lt;br /&gt;
pro fungování celého databázového centra se stal rok 2005, &lt;br /&gt;
kdy došlo ke sloučení s konkurenční službou '''GBI''' [[[[Použitá literatura|VLASÁK, 2008]]]]. Touto fúzí vznikla &lt;br /&gt;
společnost '''GBI-Genios Deustche Wirtschaftsdatenbank GmbH''', která má na trhu velmi &lt;br /&gt;
dominantní postavení. Primárně je obsah služeb zaměřen na domovské Německo, avšak řada &lt;br /&gt;
databází postihuje danou tematiku i v evropském či celosvětovém měřítku. K dispozici &lt;br /&gt;
je vysoké množství zdrojů (více než 1 200 databází), které sledují zejména aktuální oborové &lt;br /&gt;
časopisy a tisk. V nabídce se objevují také odborné elektronické knihy, jejichž kapitoly &lt;br /&gt;
je možno stahovat po zaplacení stanovených poplatků. Aktuálně je k dispozici více než &lt;br /&gt;
20 000 e-knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.genios.de/r_startseite/index.ein&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== WTI Frankfurt ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Wti.jpg|RTENOTITLE]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Německé databázové centrum je důkazem toho, že ekonomická krize se velmi citelně dotýká rovněž informačního průmyslu. '''WTI Frankfurt''' totiž vzniklo defacto jako nástupnická organizace tradičního databázového centra '''FIZ Technik'''. To bylo dlouhé roky elitním pracovištěm v oblasti zpřístupňování informací pro technické obory a bylo podporováno penězi ze státního rozpočtu. V roce 2010 však přistoupila německá vláda k úsporným opatřením, která nakonec vedla k ukončení činnosti FIZ Technik. V listopadu 2010 pak vznikla nástupnická organizace WTI Frankfurt a získala od Spolkového ministerstva hospodářství a technologií exkluzivní licence na všechny dosud provozované informační zdroje včetně nejoceňovanější databáze [http://www.wti-frankfurt.de/images/stories/download/de-tema.htm '''TEMA'''], která obsahuje více než 4,5 milionu záznamů dokumentů z oblasti techniky. Stejně tak zůstala zachována nabídka všech dalších stěžejních databází i spolupráce se službou [http://tiborder.gbv.de/services/en/ '''TIBORDER''']&amp;amp;nbsp;pro dodávání plných textů dokumentů. K 1. dubnu 2012 byla služba TIBORDER ukončena.&amp;lt;ref&amp;gt;TIBORDER. &amp;lt;i&amp;gt;German National Library of Science and Technology&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2012 [cit. 2013-11-14]. Dostupné z: http://www.tib-hannover.de/en/tiborder/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.wti-frankfurt.de/index.php http://www.wti-frankfurt.de/index.php]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další instituce typu databázových center ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V nejširším pojetí lze jako databázová centra chápat veškeré instituce, které poskytují přístup do databází, byť tato činnost nemusí být jejich jediným posláním. Tyto organizace jsou častěji označovány jako '''agregátoři''' [[[[Použitá literatura|PAPÍK, 2002]]]]. Počet takových subjektů v poslední době stoupá. V řadě případů tyto firmy rovněž působí jako producenti databází nebo obsah informačních zdrojů obohacují o plné texty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typickým příkladem jsou společnosti '''Ebsco''' nebo '''ProQuest''', které zajišťují přístup k řadě hodnotných zdrojů. ProQuest se v roce 2007 spojil s jinou významnou informační společností '''Cambridge Scientific Abstracts''' (CSA) a vytvořil tak (spolu s dalšími firmami, například známou společností Bowker) velmi silnou skupinu [http://www.cambridgeinformationgroup.com/ '''Cambridge Information Group''']. Zatímco zaměřením ProQuest je poskytování přístupu do plnotextových zdrojů, CSA má v nabídce řadu prestižních bibliografických databází. Po získání databázových center '''Dialog''' a '''DataStar''' je síla Cambridge Information Group na informačním trhu ještě mnohem větší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Expanduje ovšem i společnost Ebsco, která se profiluje jako největší konkurent ProQuestu. Čilou spolupráci vyvíjí především ve vztahu k organizaci OCLC, od níž v minulosti odkoupila obrovskou knihovnu elektronických knih '''NetLibrary''' a nyní prohlubuje vzájemnou spolupráci v oblasti zpřístupňování databází. Ještě výraznějším počinem v roce 2011 se stala akvizice významné informační firmy '''H.W. Wilson'''. Ta byla producentem a distributorem řady velmi hodnotných databází, mimo jiné také pro oblast knihovnictví. Portfolio informačních zdrojů, které nyní Ebsco nabízí, tak bylo výrazně obohaceno a zkvalitněno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi důležitou firmu v oblasti přístupu do databází představuje společnost [http://thomsonreuters.com/ '''Thomson Reuters''']. Název vznikl v roce 2008 po fúzi firmy Thomson a významné zpravodajské agentury Reuters. V té době už však Thomson ovládal databázová centra Dialog a DataStar (která však již prodal firmě ProQuest), rovněž producenta prestižních databází a citačních rejstříků Institute for Scientific Information (ISI). Všechny tyto subjekty působí na informačním poli v oblasti zpřístupňování databází i nadále samostatně (Thomson Reuters jim dává značnou autonomii). Thomson Reuters navíc získal i známou společnost '''BIOSIS''', která působí jako producent některých prestižních databází z oblasti přírodních věd, a také významnou společnost '''Gale''', která už však součástí jeho portfolia není. Pro zpřístupňování databází používá Thomson Reuters dobře známou platformu '''Web of Knowledge'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dlouhodobě je za největší světovou informační korporaci považována společnost [http://www.reed-elsevier.com/ '''Reed Elsevier''']. V držení této společnosti je kromě velmi známého vydavatelství Elsevier také databázové centrum Lexis/Nexis.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na tomto místě je také vhodné zmínit, že přestože globální ekonomická situace je stále velmi nejistá, segment trhu s odbornými informacemi stále roste. Jak ukazují specializované studie vytvářené společností [http://www.simbainformation.com '''Simba Information'''], po stagnaci v roce 2009 se informační průmysl rychle vzpamatoval a od roku 2010 má znovu vzestupnou tendenci [[[[Použitá literatura|GLOBAL PROFESSIONAL PUBLISHING, 2010]]]]. Růst je predikován rovněž pro rok 2012, a to cca v hodnotě 3&amp;amp;nbsp;% [[[[Použitá literatura|SIMBA INFORMATION, 2012]]]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Instituce umožňující přístup ke službám databázových center =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatelé, kteří nechtějí navazovat smlouvy s databázovými centry, a přesto by rádi využívali jejich služeb, se mohou obrátit na informační brokery. Stejně jako v [[Dokumentografické informační systémy|kapitole o databázích]] jsou také v případě přístupu ke službám databázových center v České republice nejfrekventovanějšími zprostředkovateli firmy Albertina Icome nebo Medistyl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bdialog.jpg|Plné zobrazení bibliografického záznamu z databáze Biosis Previews v prostředí databázového centra Dialog. Převzato z tréninkového rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:BSTN.jpg|Cluster databází pro oblast potravinářství nabízených databázovým centrem STN International. Převzato z www rozhraní STN International.&lt;br /&gt;
Soubor:bovid.jpg|Struktura zákazníků databázového centra Ovid. Převzato z dokumentace databázového centra.&lt;br /&gt;
Soubor:BDIMDI.jpg|Výsledky vyhledávání v databázi Medline v prostředí databázového centra DIMDI. Převzato z www rozhraní databázového centra DIMDI.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Zdroje =&lt;br /&gt;
&amp;lt;references&amp;gt;&amp;lt;/references&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Datab%C3%A1zov%C3%A1_centra&amp;diff=38092</id>
		<title>Databázová centra</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Datab%C3%A1zov%C3%A1_centra&amp;diff=38092"/>
		<updated>2013-11-14T08:51:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* WTI Frankfurt */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
Databázová centra jsou instituce, které zpřístupňují vědecké databáze. Působí v prostředí internetu, avšak nejsou na síti internet bezvýhradně závislé, protože mohou fungovat i na vlastních profesionálních sítích. Jejich služby jsou v drtivé většině placené. První databázová centra začínají fungovat v 60. letech 20. století. Databázová centra mohou být v některých případech také samotnými producenty nabízených databází. V minulosti bylo vyhledávání v jejich informačních obsazích doménou zejména specializovaných rešeršérů, protože byly používány specifické dotazovací jazyky a cena za připojení byla (a stále je) poměrně vysoká. Teprve v poslední době začala databázová centra nabízet i jednodušší vyhledávací prostředky, čímž otevřela své služby i pro samotné koncové uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Přístup do databázových center =&lt;br /&gt;
Pokud chceme využívat služeb databázových center, je třeba vždy nejdříve navázat '''smluvní vztah'''. Protože se jedná téměř vždy o placené služby, je hned na začátku nutné vymezit platební podmínky. V principu má uživatel dvě možnosti placení:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''předplatné''' – na začátek se vloží určitá částka, ze které se odečítají prostředky za využité služby&lt;br /&gt;
# '''model pay as you go''' – platí se za skutečně vyčerpané služby (např. za zobrazené záznamy [[[[Použitá literatura|MACHONSKÁ, 2002]]]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V minulosti bylo zvykem, že se platilo i za čas připojení (tzv. connect time). Tento poplatek však již například největší databázové centrum světa Dialog přestalo účtovat. Pokud nechce uživatel přímo navazovat kontakt s databázovým centrem, může využít služeb zprostředkovatele, takzvaného brokera. Brokerem může být v tomto případě nejčastěji velká knihovna, či jiná instituce disponující přístupem ke službám databázových center (např. informační konzultační firmy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Služby databázových center =&lt;br /&gt;
# možnost provádět rešerše &lt;br /&gt;
# zprostředkování dodání plných textů dokumentů&lt;br /&gt;
# služby SDI/ARI – adresné rozšiřování informací &lt;br /&gt;
# možnost stahování částí databází&lt;br /&gt;
# doplňkové služby (informace o dostupnosti dokumentu apod.) &lt;br /&gt;
# školení a informační podpora&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi podrobný popis jednotlivých databází, které jsou v rámci služeb databázových center nabízeny, je k dispozici prostřednictvím tzv. '''bluesheets''' (modrých sešitů), které jsou dostupné na webových stránkách databázových center. Databázové centrum Dialog navíc od roku 2011 poskytuje službu nazvanou '''prosheets''', která má stejnou funkci a poslání jako bluesheets.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci usnadnění orientace uživatele v nabídce databází jsou rovněž vytvářeny tzv. '''clustery'''. Jedná se o soubory databází zaměřené na stejnou vědeckou disciplínu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak už bylo výše uvedeno, nabízejí databázová centra v současné době řadu platforem, které splňují požadavky jak zkušených rešeršérů, tak nepříliš zběhlých koncových uživatelů. V rámci školicí činnosti bývá obvykle k dispozici množina databází, které jsou pro tréninkové účely zpřístupněny zdarma. Kromě toho jsou hojně pořádána také online školení, která by měla napomoci informační gramotnosti uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Konkrétní databázová centra =&lt;br /&gt;
== Dialog ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Dialog1.jpg|RTENOTITLE]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto databázové centrum zpřístupňuje téměr 1 000 databází, což z něho dělá největší instituci svého druhu na světě. Nabízené databáze pokrývají téměř všechny vědní oblasti, silné postavení má toto databázové centrum rovněž v oblasti zpřístupňování ekonomických informací a databází patentů. '''Dialog''', který vznikl už před více než čtyřiceti lety a je tak nejstarším světovým databázovým centrem, byl dlouhodobě vlastněn firmou Thomson Reuters a jeho součástí je v současné době i dříve konkurenční databázové centrum '''DataStar'''. V červnu 2008 však byla uzavřena dohoda mezi Thomson Reuters a firmou ProQuest o prodeji obou výše zmiňovaných databázových center. ProQuest tak velmi výrazně posílil svoje portfolio informačních služeb, zatímco samotný Dialog začíná prodělávat řadu podstatných změn. ProQuest hodlá do Dialogu investovat značné finanční prostředky. V roce 2010 spatřila světlo světa zcela nová moderní platforma '''ProQuest Dialog''', která zároveň znamenala postupný zánik spřáteleného databázového centra '''DataStar''' (ukončeno 2012&amp;lt;ref name=&amp;quot;datastar&amp;quot;&amp;gt;ProQuest Dialog. ''Albertina icome Praha'' [online]. 2003-2013 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://www.aip.cz/titul.php?titul=3033&amp;lt;/ref&amp;gt;), jehož obsah byl v průběhu roku 2011 přemístěn právě na tuto novou platformu. Dialog samotný byl ukončen v červenci 2012.&amp;lt;ref name=&amp;quot;datastar&amp;quot;&amp;gt;http://www.aip.cz/titul.php?titul=3033&amp;lt;/ref&amp;gt; Dialog navíc nyní může profitovat z mnohem vyšší provázanosti na plné texty dokumentů, které má ProQuest dostupné v rámci svých dalších systémů. Paleta služeb Dialogu je navíc postupně obohacována o další progresivní nadstavbové služby vlastněné ProQuestem (např. RefWorks, Serials Solutions) [[[[Použitá literatura|CHESSLER, 2009]]]], o kterých bude mimo jiné pojednávat poslední kapitola této práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatelům je pro lepší rozlišení dostupných služeb nabízeno více platforem pro možnosti vyhledávání (Dialog Classic, DialogWeb atd.). V rámci systému je k dispozici i vlastní databáze databází '''Dialindex''', jejíž pomocí uživatel snadno zjistí, který z nabízených zdrojů je pro jeho tematické vyhledávání nejvhodnější. Jako součást školicích programů jsou některé tréninkové databáze k dispozici zdarma. Tyto zdroje jsou označeny jako '''ONTAP''' ('''On'''line '''T'''raining '''A'''nd '''P'''ractice) a v současné době jich je téměř čtyřicet. Pro dodávání plných textů dokumentů mohou uživatelé používat poměrně zavedenou službu [http://www.dialog.com/products/sourceone/ '''SourceOne'''], možná je také implementace linkovacích služeb, které pomáhají s nalezením fulltextů v rámci institucí, které si databáze u Dialogu předplácejí (viz [[Nové technologie v informačních službách#Linkovací nástroje|kapitola 22.3]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za dobu své existence získal Dialog obrovské množství uživatelů z mnoha různých vědeckých oborů a z hospodářské sféry. Společnost má přímé zastoupení ve 27 zemích světa. Dohromady nabízí ve svých obsazích téměř 470 milionů abstraktů vědecké literatury, 185 milionů záznamů patentů, 27 milionů záznamů ochranných známek, 546 milionů záznamů pro oblast ekonomických informací a další hodnotné informační zdroje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;dialog&amp;quot;&amp;gt;Dialog Content: comprehensive databases covering news, company data, scientific and medical journals &amp;amp;amp; reports, patents and intellectual property, and market research. ''Dialog'' [online]. [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://www.dialog.com/sources&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.dialog.com/ http://www.dialog.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== STN international ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:STN.jpg|RTENOTITLE]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní instituce tvořená německým '''FIZ Karlsruhe''', americkým '''Chemical Abstracts Service''' a japonským '''JAICI'''. Poskytuje ucelenou nabídku více než 200 databází zejména pro přírodní a technické obory, které dohromady obsahují cca 400 milionů dokumentů. Přístup do systému je umožněn přes vícero rozhraní (např. STN Easy, STN on the web, STN Express atd.). Velmi dobrou nabídku přináší toto databázové centrum v oblasti patentových databází. Problematika dodávání plných textů dokumentů klientům je řešena několika různými návaznými službami, např. systémem [http://autodoc.fiz-karlsruhe.de/ '''FIZ AutoDoc'''] &amp;amp;nbsp;nebo prostřednictvím linkovací služby [http://www.chemport.org/ '''ChemPort Connection''']. STN International má své zastoupení v osmnácti zemích světa, také v České republice a na Slovensku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.stn-international.de/ http://www.stn-international.de/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ovid technologies ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Ovid.jpg|RTENOTITLE]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ovid je dynamicky se rozvíjející americké databázové centrum zpřístupňující více než 150 databází. V poslední době se ovšem zvyšuje rovněž nabídka elektronických časopisů a zejména elektronických knih. Součástí portfolia Ovidu se v roce 2001 stala i další významná firma na informačním trhu, a to SilverPlatter. Velmi oblíbenou platformu '''OvidSP''', která přináší uživatelům nejmodernější vyhledávací prostředky, doplnila v roce 2011 platforma OvidMD určená speciálně pro medicínské informační zdroje. Ovid disponuje také vlastní linkovací technologií zvanou [http://www.linksolver.com/site/index.jsp '''LinkSolver'''], která umožňuje pohodlné propojování na plné texty dokumentů. Známá je také aktivita '''Resource of the Month'''. Každý měsíc jsou v jejím rámci otevřeny uživatelům po jednoduchém zaregistrování jedna až dvě databáze zdarma. Ovid takovýmto způsobem propaguje svoje služby. Kromě databází je nabízena také široká paleta elektronických časopisů a elektronických knih. Tuto společnost v současné době drží skupina [http://www.wolterskluwer.com/ '''Wolters Kluwer''']&amp;amp;nbsp;a má svá zastoupení na všech světových kontinentech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.ovid.com/site/index.jsp http://www.ovid.com/site/index.jsp]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Questel ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Questel.jpg|RTENOTITLE]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní databázové centrum, které je typické zejména svým zaměřením na '''patentové databáze'''. V jeho nabídce figurují také další cenné informační zdroje, zejména z technických oborů a chemie. Vzniklo spojením původně samostatného francouzského centra Questel s americkým Orbitem. Celkově je v nabídce cca 250 databází. Partnerský portál [http://www.orbit.com '''Orbit''']&amp;amp;nbsp;je zaměřen striktně na problematiku patentů a intelektuálního vlastnictví všeobecně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.questel.com http://www.questel.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cambridge Scientific Abstracts ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:CSA.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cambridge Scientific Abstract je v současné době v držení společnosti ProQuest. Jedná se o tradičního distributora databází zejména bibliografického charakteru. Nabízeno je více než 100 databází, a to na jednotné platformě zvané '''CSA Illumina''', avšak informační zdroje nabízené CSA postupně přecházejí na jednotnou platformu ProQuest. Značnou konkurenční výhodu představuje tzv. '''deep indexing''', kterým jsou některé databáze CSA vybaveny. Jedná se o komplexní popis nejen samotného textu, ale i obrázků, grafů a dalších grafických prvků, které se v daném dokumentu  nacházejí. Tyto informace pak velmi ulehčují práci uživatele při samotném vyhledávání. Nabízené databáze jsou opatřeny velmi kvalitní a obsáhlou dokumentací, která zahrnuje jak popis samotné databáze, tak výčet možností pro vyhledávání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.csa.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OCLC ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:OCLC.jpg|RTENOTITLE]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizace '''OCLC (Online Computer Library Center)''' je spíše známá jako knihovnické servisní centrum poskytující komplexní služby zejména velkým knihovnám. OCLC mimo jiné také spravuje selekční jazyk '''DDC (Dewey Decimal Classification)''', který je hojně rozšířen v knihovnách po celém světě. Velmi oblíbený je rovněž její souborný katalog '''WorldCat'''. Kromě toho však OCLC slouží i jako databázové centrum poskytující přístup zhruba k 80 databázím, a to v rámci služby [http://www.oclc.org/firstsearch/ '''FirstSearch''']. V poslední době však OCLC některé databáze přestává zpřístupňovat a přenechává tuto svoji činnost společnosti Ebsco.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.oclc.org/ http://www.oclc.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== DIMDI ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:DIMDI.jpg|90px|DIMDI.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oborové databázové centrum zaměřené na informační zdroje z medicíny a příbuzných oborů. Pod zkratkou '''DIMDI''' se skrývá '''Deutsches Institut für medizinische Dokumentatiton und Information'''. Samotná organizace vznikla jako součást odvětvových informačních středisek, která německá vláda zřizovala v rámci své informační politiky v 70. letech minulého století. Proto plní středisko i některé zákonem určené úkoly [[[[Použitá literatura|VLASÁK, 1999]]]]. K dispozici je cca 80 databází, přičemž některé z nich jsou dostupné bezplatně. DIMDI disponuje velmi přehledným rozhraním pro vyhledávání a bohatou nabídkou přidaných služeb včetně implementace linkovacích technologií a rychlého dodávání plných textů dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatelům jsou k dispozici dvě hlavní vyhledávací rozhraní DIMDI SmartSearch a DIMDI ClassicSearch. Řadu zpřístupňovaných databází je možno využívat i ve volně dostupném režimu. Také proto jsou služby nabízené tímto databázovým centrem oblíbené nejen v německy mluvících zemích, ale i v globálním měřítku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.dimdi.de/dynamic/de/index.html http://www.dimdi.de/dynamic/de/index.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Lexis/Nexis ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Lexi.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedno z nejpopulárnějších amerických databázových center &lt;br /&gt;
poskytuje především informace z legislativy a obchodu. Projevuje &lt;br /&gt;
se zde silné zaměření na zpřístupňování plných textů článků z denního tisku a tištěných &lt;br /&gt;
odborných periodik. '''Lexis/Nexis''' je momentálně v držení společnosti '''Reed Elsevier'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.lexisnexis.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== GENIOS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Genios.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databázové centrum '''GENIOS''' je významným poskytovatelem &lt;br /&gt;
informačních služeb pro oblast ekonomiky a obchodu. Milníkem &lt;br /&gt;
pro fungování celého databázového centra se stal rok 2005, &lt;br /&gt;
kdy došlo ke sloučení s konkurenční službou '''GBI''' [[[[Použitá literatura|VLASÁK, 2008]]]]. Touto fúzí vznikla &lt;br /&gt;
společnost '''GBI-Genios Deustche Wirtschaftsdatenbank GmbH''', která má na trhu velmi &lt;br /&gt;
dominantní postavení. Primárně je obsah služeb zaměřen na domovské Německo, avšak řada &lt;br /&gt;
databází postihuje danou tematiku i v evropském či celosvětovém měřítku. K dispozici &lt;br /&gt;
je vysoké množství zdrojů (více než 1 200 databází), které sledují zejména aktuální oborové &lt;br /&gt;
časopisy a tisk. V nabídce se objevují také odborné elektronické knihy, jejichž kapitoly &lt;br /&gt;
je možno stahovat po zaplacení stanovených poplatků. Aktuálně je k dispozici více než &lt;br /&gt;
20 000 e-knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.genios.de/r_startseite/index.ein&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== WTI Frankfurt ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Wti.jpg|RTENOTITLE]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Německé databázové centrum je důkazem toho, že ekonomická krize se velmi citelně dotýká rovněž informačního průmyslu. '''WTI Frankfurt''' totiž vzniklo defacto jako nástupnická organizace tradičního databázového centra '''FIZ Technik'''. To bylo dlouhé roky elitním pracovištěm v oblasti zpřístupňování informací pro technické obory a bylo podporováno penězi ze státního rozpočtu. V roce 2010 však přistoupila německá vláda k úsporným opatřením, která nakonec vedla k ukončení činnosti FIZ Technik. V listopadu 2010 pak vznikla nástupnická organizace WTI Frankfurt a získala od Spolkového ministerstva hospodářství a technologií exkluzivní licence na všechny dosud provozované informační zdroje včetně nejoceňovanější databáze [http://www.wti-frankfurt.de/images/stories/download/de-tema.htm '''TEMA'''], která obsahuje více než 4,5 milionu záznamů dokumentů z oblasti techniky. Stejně tak zůstala zachována nabídka všech dalších stěžejních databází i spolupráce se službou [http://tiborder.gbv.de/services/en/ '''TIBORDER''']&amp;amp;nbsp;pro dodávání plných textů dokumentů. K 1. dubnu 2012 byla služba TIBORDER ukončena.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.tib-hannover.de/en/tiborder/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.wti-frankfurt.de/index.php http://www.wti-frankfurt.de/index.php]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další instituce typu databázových center ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V nejširším pojetí lze jako databázová centra chápat veškeré instituce, které poskytují přístup do databází, byť tato činnost nemusí být jejich jediným posláním. Tyto organizace jsou častěji označovány jako '''agregátoři''' [[[[Použitá literatura|PAPÍK, 2002]]]]. Počet takových subjektů v poslední době stoupá. V řadě případů tyto firmy rovněž působí jako producenti databází nebo obsah informačních zdrojů obohacují o plné texty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typickým příkladem jsou společnosti '''Ebsco''' nebo '''ProQuest''', které zajišťují přístup k řadě hodnotných zdrojů. ProQuest se v roce 2007 spojil s jinou významnou informační společností '''Cambridge Scientific Abstracts''' (CSA) a vytvořil tak (spolu s dalšími firmami, například známou společností Bowker) velmi silnou skupinu [http://www.cambridgeinformationgroup.com/ '''Cambridge Information Group''']. Zatímco zaměřením ProQuest je poskytování přístupu do plnotextových zdrojů, CSA má v nabídce řadu prestižních bibliografických databází. Po získání databázových center '''Dialog''' a '''DataStar''' je síla Cambridge Information Group na informačním trhu ještě mnohem větší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Expanduje ovšem i společnost Ebsco, která se profiluje jako největší konkurent ProQuestu. Čilou spolupráci vyvíjí především ve vztahu k organizaci OCLC, od níž v minulosti odkoupila obrovskou knihovnu elektronických knih '''NetLibrary''' a nyní prohlubuje vzájemnou spolupráci v oblasti zpřístupňování databází. Ještě výraznějším počinem v roce 2011 se stala akvizice významné informační firmy '''H.W. Wilson'''. Ta byla producentem a distributorem řady velmi hodnotných databází, mimo jiné také pro oblast knihovnictví. Portfolio informačních zdrojů, které nyní Ebsco nabízí, tak bylo výrazně obohaceno a zkvalitněno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi důležitou firmu v oblasti přístupu do databází představuje společnost [http://thomsonreuters.com/ '''Thomson Reuters''']. Název vznikl v roce 2008 po fúzi firmy Thomson a významné zpravodajské agentury Reuters. V té době už však Thomson ovládal databázová centra Dialog a DataStar (která však již prodal firmě ProQuest), rovněž producenta prestižních databází a citačních rejstříků Institute for Scientific Information (ISI). Všechny tyto subjekty působí na informačním poli v oblasti zpřístupňování databází i nadále samostatně (Thomson Reuters jim dává značnou autonomii). Thomson Reuters navíc získal i známou společnost '''BIOSIS''', která působí jako producent některých prestižních databází z oblasti přírodních věd, a také významnou společnost '''Gale''', která už však součástí jeho portfolia není. Pro zpřístupňování databází používá Thomson Reuters dobře známou platformu '''Web of Knowledge'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dlouhodobě je za největší světovou informační korporaci považována společnost [http://www.reed-elsevier.com/ '''Reed Elsevier''']. V držení této společnosti je kromě velmi známého vydavatelství Elsevier také databázové centrum Lexis/Nexis.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na tomto místě je také vhodné zmínit, že přestože globální ekonomická situace je stále velmi nejistá, segment trhu s odbornými informacemi stále roste. Jak ukazují specializované studie vytvářené společností [http://www.simbainformation.com '''Simba Information'''], po stagnaci v roce 2009 se informační průmysl rychle vzpamatoval a od roku 2010 má znovu vzestupnou tendenci [[[[Použitá literatura|GLOBAL PROFESSIONAL PUBLISHING, 2010]]]]. Růst je predikován rovněž pro rok 2012, a to cca v hodnotě 3&amp;amp;nbsp;% [[[[Použitá literatura|SIMBA INFORMATION, 2012]]]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Instituce umožňující přístup ke službám databázových center =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatelé, kteří nechtějí navazovat smlouvy s databázovými centry, a přesto by rádi využívali jejich služeb, se mohou obrátit na informační brokery. Stejně jako v [[Dokumentografické informační systémy|kapitole o databázích]] jsou také v případě přístupu ke službám databázových center v České republice nejfrekventovanějšími zprostředkovateli firmy Albertina Icome nebo Medistyl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bdialog.jpg|Plné zobrazení bibliografického záznamu z databáze Biosis Previews v prostředí databázového centra Dialog. Převzato z tréninkového rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:BSTN.jpg|Cluster databází pro oblast potravinářství nabízených databázovým centrem STN International. Převzato z www rozhraní STN International.&lt;br /&gt;
Soubor:bovid.jpg|Struktura zákazníků databázového centra Ovid. Převzato z dokumentace databázového centra.&lt;br /&gt;
Soubor:BDIMDI.jpg|Výsledky vyhledávání v databázi Medline v prostředí databázového centra DIMDI. Převzato z www rozhraní databázového centra DIMDI.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Zdroje =&lt;br /&gt;
&amp;lt;references&amp;gt;&amp;lt;/references&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Datab%C3%A1zov%C3%A1_centra&amp;diff=38091</id>
		<title>Databázová centra</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Datab%C3%A1zov%C3%A1_centra&amp;diff=38091"/>
		<updated>2013-11-14T08:49:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* WTI Frankfurt */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
= Vymezení pojmu =&lt;br /&gt;
Databázová centra jsou instituce, které zpřístupňují vědecké databáze. Působí v prostředí internetu, avšak nejsou na síti internet bezvýhradně závislé, protože mohou fungovat i na vlastních profesionálních sítích. Jejich služby jsou v drtivé většině placené. První databázová centra začínají fungovat v 60. letech 20. století. Databázová centra mohou být v některých případech také samotnými producenty nabízených databází. V minulosti bylo vyhledávání v jejich informačních obsazích doménou zejména specializovaných rešeršérů, protože byly používány specifické dotazovací jazyky a cena za připojení byla (a stále je) poměrně vysoká. Teprve v poslední době začala databázová centra nabízet i jednodušší vyhledávací prostředky, čímž otevřela své služby i pro samotné koncové uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Přístup do databázových center =&lt;br /&gt;
Pokud chceme využívat služeb databázových center, je třeba vždy nejdříve navázat '''smluvní vztah'''. Protože se jedná téměř vždy o placené služby, je hned na začátku nutné vymezit platební podmínky. V principu má uživatel dvě možnosti placení:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''předplatné''' – na začátek se vloží určitá částka, ze které se odečítají prostředky za využité služby&lt;br /&gt;
# '''model pay as you go''' – platí se za skutečně vyčerpané služby (např. za zobrazené záznamy [[[[Použitá literatura|MACHONSKÁ, 2002]]]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V minulosti bylo zvykem, že se platilo i za čas připojení (tzv. connect time). Tento poplatek však již například největší databázové centrum světa Dialog přestalo účtovat. Pokud nechce uživatel přímo navazovat kontakt s databázovým centrem, může využít služeb zprostředkovatele, takzvaného brokera. Brokerem může být v tomto případě nejčastěji velká knihovna, či jiná instituce disponující přístupem ke službám databázových center (např. informační konzultační firmy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Služby databázových center =&lt;br /&gt;
# možnost provádět rešerše &lt;br /&gt;
# zprostředkování dodání plných textů dokumentů&lt;br /&gt;
# služby SDI/ARI – adresné rozšiřování informací &lt;br /&gt;
# možnost stahování částí databází&lt;br /&gt;
# doplňkové služby (informace o dostupnosti dokumentu apod.) &lt;br /&gt;
# školení a informační podpora&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi podrobný popis jednotlivých databází, které jsou v rámci služeb databázových center nabízeny, je k dispozici prostřednictvím tzv. '''bluesheets''' (modrých sešitů), které jsou dostupné na webových stránkách databázových center. Databázové centrum Dialog navíc od roku 2011 poskytuje službu nazvanou '''prosheets''', která má stejnou funkci a poslání jako bluesheets.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci usnadnění orientace uživatele v nabídce databází jsou rovněž vytvářeny tzv. '''clustery'''. Jedná se o soubory databází zaměřené na stejnou vědeckou disciplínu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak už bylo výše uvedeno, nabízejí databázová centra v současné době řadu platforem, které splňují požadavky jak zkušených rešeršérů, tak nepříliš zběhlých koncových uživatelů. V rámci školicí činnosti bývá obvykle k dispozici množina databází, které jsou pro tréninkové účely zpřístupněny zdarma. Kromě toho jsou hojně pořádána také online školení, která by měla napomoci informační gramotnosti uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Konkrétní databázová centra =&lt;br /&gt;
== Dialog ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Dialog1.jpg|RTENOTITLE]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto databázové centrum zpřístupňuje téměr 1 000 databází, což z něho dělá největší instituci svého druhu na světě. Nabízené databáze pokrývají téměř všechny vědní oblasti, silné postavení má toto databázové centrum rovněž v oblasti zpřístupňování ekonomických informací a databází patentů. '''Dialog''', který vznikl už před více než čtyřiceti lety a je tak nejstarším světovým databázovým centrem, byl dlouhodobě vlastněn firmou Thomson Reuters a jeho součástí je v současné době i dříve konkurenční databázové centrum '''DataStar'''. V červnu 2008 však byla uzavřena dohoda mezi Thomson Reuters a firmou ProQuest o prodeji obou výše zmiňovaných databázových center. ProQuest tak velmi výrazně posílil svoje portfolio informačních služeb, zatímco samotný Dialog začíná prodělávat řadu podstatných změn. ProQuest hodlá do Dialogu investovat značné finanční prostředky. V roce 2010 spatřila světlo světa zcela nová moderní platforma '''ProQuest Dialog''', která zároveň znamenala postupný zánik spřáteleného databázového centra '''DataStar''' (ukončeno 2012&amp;lt;ref name=&amp;quot;datastar&amp;quot;&amp;gt;ProQuest Dialog. ''Albertina icome Praha'' [online]. 2003-2013 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://www.aip.cz/titul.php?titul=3033&amp;lt;/ref&amp;gt;), jehož obsah byl v průběhu roku 2011 přemístěn právě na tuto novou platformu. Dialog samotný byl ukončen v červenci 2012.&amp;lt;ref name=&amp;quot;datastar&amp;quot;&amp;gt;http://www.aip.cz/titul.php?titul=3033&amp;lt;/ref&amp;gt; Dialog navíc nyní může profitovat z mnohem vyšší provázanosti na plné texty dokumentů, které má ProQuest dostupné v rámci svých dalších systémů. Paleta služeb Dialogu je navíc postupně obohacována o další progresivní nadstavbové služby vlastněné ProQuestem (např. RefWorks, Serials Solutions) [[[[Použitá literatura|CHESSLER, 2009]]]], o kterých bude mimo jiné pojednávat poslední kapitola této práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatelům je pro lepší rozlišení dostupných služeb nabízeno více platforem pro možnosti vyhledávání (Dialog Classic, DialogWeb atd.). V rámci systému je k dispozici i vlastní databáze databází '''Dialindex''', jejíž pomocí uživatel snadno zjistí, který z nabízených zdrojů je pro jeho tematické vyhledávání nejvhodnější. Jako součást školicích programů jsou některé tréninkové databáze k dispozici zdarma. Tyto zdroje jsou označeny jako '''ONTAP''' ('''On'''line '''T'''raining '''A'''nd '''P'''ractice) a v současné době jich je téměř čtyřicet. Pro dodávání plných textů dokumentů mohou uživatelé používat poměrně zavedenou službu [http://www.dialog.com/products/sourceone/ '''SourceOne'''], možná je také implementace linkovacích služeb, které pomáhají s nalezením fulltextů v rámci institucí, které si databáze u Dialogu předplácejí (viz [[Nové technologie v informačních službách#Linkovací nástroje|kapitola 22.3]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za dobu své existence získal Dialog obrovské množství uživatelů z mnoha různých vědeckých oborů a z hospodářské sféry. Společnost má přímé zastoupení ve 27 zemích světa. Dohromady nabízí ve svých obsazích téměř 470 milionů abstraktů vědecké literatury, 185 milionů záznamů patentů, 27 milionů záznamů ochranných známek, 546 milionů záznamů pro oblast ekonomických informací a další hodnotné informační zdroje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;dialog&amp;quot;&amp;gt;Dialog Content: comprehensive databases covering news, company data, scientific and medical journals &amp;amp;amp; reports, patents and intellectual property, and market research. ''Dialog'' [online]. [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://www.dialog.com/sources&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.dialog.com/ http://www.dialog.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== STN international ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:STN.jpg|RTENOTITLE]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní instituce tvořená německým '''FIZ Karlsruhe''', americkým '''Chemical Abstracts Service''' a japonským '''JAICI'''. Poskytuje ucelenou nabídku více než 200 databází zejména pro přírodní a technické obory, které dohromady obsahují cca 400 milionů dokumentů. Přístup do systému je umožněn přes vícero rozhraní (např. STN Easy, STN on the web, STN Express atd.). Velmi dobrou nabídku přináší toto databázové centrum v oblasti patentových databází. Problematika dodávání plných textů dokumentů klientům je řešena několika různými návaznými službami, např. systémem [http://autodoc.fiz-karlsruhe.de/ '''FIZ AutoDoc'''] &amp;amp;nbsp;nebo prostřednictvím linkovací služby [http://www.chemport.org/ '''ChemPort Connection''']. STN International má své zastoupení v osmnácti zemích světa, také v České republice a na Slovensku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.stn-international.de/ http://www.stn-international.de/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ovid technologies ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Ovid.jpg|RTENOTITLE]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ovid je dynamicky se rozvíjející americké databázové centrum zpřístupňující více než 150 databází. V poslední době se ovšem zvyšuje rovněž nabídka elektronických časopisů a zejména elektronických knih. Součástí portfolia Ovidu se v roce 2001 stala i další významná firma na informačním trhu, a to SilverPlatter. Velmi oblíbenou platformu '''OvidSP''', která přináší uživatelům nejmodernější vyhledávací prostředky, doplnila v roce 2011 platforma OvidMD určená speciálně pro medicínské informační zdroje. Ovid disponuje také vlastní linkovací technologií zvanou [http://www.linksolver.com/site/index.jsp '''LinkSolver'''], která umožňuje pohodlné propojování na plné texty dokumentů. Známá je také aktivita '''Resource of the Month'''. Každý měsíc jsou v jejím rámci otevřeny uživatelům po jednoduchém zaregistrování jedna až dvě databáze zdarma. Ovid takovýmto způsobem propaguje svoje služby. Kromě databází je nabízena také široká paleta elektronických časopisů a elektronických knih. Tuto společnost v současné době drží skupina [http://www.wolterskluwer.com/ '''Wolters Kluwer''']&amp;amp;nbsp;a má svá zastoupení na všech světových kontinentech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.ovid.com/site/index.jsp http://www.ovid.com/site/index.jsp]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Questel ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Questel.jpg|RTENOTITLE]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní databázové centrum, které je typické zejména svým zaměřením na '''patentové databáze'''. V jeho nabídce figurují také další cenné informační zdroje, zejména z technických oborů a chemie. Vzniklo spojením původně samostatného francouzského centra Questel s americkým Orbitem. Celkově je v nabídce cca 250 databází. Partnerský portál [http://www.orbit.com '''Orbit''']&amp;amp;nbsp;je zaměřen striktně na problematiku patentů a intelektuálního vlastnictví všeobecně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.questel.com http://www.questel.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cambridge Scientific Abstracts ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:CSA.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cambridge Scientific Abstract je v současné době v držení společnosti ProQuest. Jedná se o tradičního distributora databází zejména bibliografického charakteru. Nabízeno je více než 100 databází, a to na jednotné platformě zvané '''CSA Illumina''', avšak informační zdroje nabízené CSA postupně přecházejí na jednotnou platformu ProQuest. Značnou konkurenční výhodu představuje tzv. '''deep indexing''', kterým jsou některé databáze CSA vybaveny. Jedná se o komplexní popis nejen samotného textu, ale i obrázků, grafů a dalších grafických prvků, které se v daném dokumentu  nacházejí. Tyto informace pak velmi ulehčují práci uživatele při samotném vyhledávání. Nabízené databáze jsou opatřeny velmi kvalitní a obsáhlou dokumentací, která zahrnuje jak popis samotné databáze, tak výčet možností pro vyhledávání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.csa.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OCLC ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:OCLC.jpg|RTENOTITLE]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizace '''OCLC (Online Computer Library Center)''' je spíše známá jako knihovnické servisní centrum poskytující komplexní služby zejména velkým knihovnám. OCLC mimo jiné také spravuje selekční jazyk '''DDC (Dewey Decimal Classification)''', který je hojně rozšířen v knihovnách po celém světě. Velmi oblíbený je rovněž její souborný katalog '''WorldCat'''. Kromě toho však OCLC slouží i jako databázové centrum poskytující přístup zhruba k 80 databázím, a to v rámci služby [http://www.oclc.org/firstsearch/ '''FirstSearch''']. V poslední době však OCLC některé databáze přestává zpřístupňovat a přenechává tuto svoji činnost společnosti Ebsco.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.oclc.org/ http://www.oclc.org/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== DIMDI ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:DIMDI.jpg|90px|DIMDI.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oborové databázové centrum zaměřené na informační zdroje z medicíny a příbuzných oborů. Pod zkratkou '''DIMDI''' se skrývá '''Deutsches Institut für medizinische Dokumentatiton und Information'''. Samotná organizace vznikla jako součást odvětvových informačních středisek, která německá vláda zřizovala v rámci své informační politiky v 70. letech minulého století. Proto plní středisko i některé zákonem určené úkoly [[[[Použitá literatura|VLASÁK, 1999]]]]. K dispozici je cca 80 databází, přičemž některé z nich jsou dostupné bezplatně. DIMDI disponuje velmi přehledným rozhraním pro vyhledávání a bohatou nabídkou přidaných služeb včetně implementace linkovacích technologií a rychlého dodávání plných textů dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatelům jsou k dispozici dvě hlavní vyhledávací rozhraní DIMDI SmartSearch a DIMDI ClassicSearch. Řadu zpřístupňovaných databází je možno využívat i ve volně dostupném režimu. Také proto jsou služby nabízené tímto databázovým centrem oblíbené nejen v německy mluvících zemích, ale i v globálním měřítku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.dimdi.de/dynamic/de/index.html http://www.dimdi.de/dynamic/de/index.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Lexis/Nexis ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Lexi.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedno z nejpopulárnějších amerických databázových center &lt;br /&gt;
poskytuje především informace z legislativy a obchodu. Projevuje &lt;br /&gt;
se zde silné zaměření na zpřístupňování plných textů článků z denního tisku a tištěných &lt;br /&gt;
odborných periodik. '''Lexis/Nexis''' je momentálně v držení společnosti '''Reed Elsevier'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.lexisnexis.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== GENIOS ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Genios.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databázové centrum '''GENIOS''' je významným poskytovatelem &lt;br /&gt;
informačních služeb pro oblast ekonomiky a obchodu. Milníkem &lt;br /&gt;
pro fungování celého databázového centra se stal rok 2005, &lt;br /&gt;
kdy došlo ke sloučení s konkurenční službou '''GBI''' [[[[Použitá literatura|VLASÁK, 2008]]]]. Touto fúzí vznikla &lt;br /&gt;
společnost '''GBI-Genios Deustche Wirtschaftsdatenbank GmbH''', která má na trhu velmi &lt;br /&gt;
dominantní postavení. Primárně je obsah služeb zaměřen na domovské Německo, avšak řada &lt;br /&gt;
databází postihuje danou tematiku i v evropském či celosvětovém měřítku. K dispozici &lt;br /&gt;
je vysoké množství zdrojů (více než 1 200 databází), které sledují zejména aktuální oborové &lt;br /&gt;
časopisy a tisk. V nabídce se objevují také odborné elektronické knihy, jejichž kapitoly &lt;br /&gt;
je možno stahovat po zaplacení stanovených poplatků. Aktuálně je k dispozici více než &lt;br /&gt;
20 000 e-knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.genios.de/r_startseite/index.ein&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== WTI Frankfurt ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Wti.jpg|RTENOTITLE]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Německé databázové centrum je důkazem toho, že ekonomická krize se velmi citelně dotýká rovněž informačního průmyslu. '''WTI Frankfurt''' totiž vzniklo defacto jako nástupnická organizace tradičního databázového centra '''FIZ Technik'''. To bylo dlouhé roky elitním pracovištěm v oblasti zpřístupňování informací pro technické obory a bylo podporováno penězi ze státního rozpočtu. V roce 2010 však přistoupila německá vláda k úsporným opatřením, která nakonec vedla k ukončení činnosti FIZ Technik. V listopadu 2010 pak vznikla nástupnická organizace WTI Frankfurt a získala od Spolkového ministerstva hospodářství a technologií exkluzivní licence na všechny dosud provozované informační zdroje včetně nejoceňovanější databáze [http://www.wti-frankfurt.de/images/stories/download/de-tema.htm '''TEMA'''], která obsahuje více než 4,5 milionu záznamů dokumentů z oblasti techniky. Stejně tak zůstala zachována nabídka všech dalších stěžejních databází i spolupráce se službou [http://tiborder.gbv.de/services/en/ '''TIBORDER''']&amp;amp;nbsp;pro dodávání plných textů dokumentů. K 1. dubnu 2012 byla služba TIBORDER ukončena.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: [http://www.wti-frankfurt.de/index.php http://www.wti-frankfurt.de/index.php]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další instituce typu databázových center ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V nejširším pojetí lze jako databázová centra chápat veškeré instituce, které poskytují přístup do databází, byť tato činnost nemusí být jejich jediným posláním. Tyto organizace jsou častěji označovány jako '''agregátoři''' [[[[Použitá literatura|PAPÍK, 2002]]]]. Počet takových subjektů v poslední době stoupá. V řadě případů tyto firmy rovněž působí jako producenti databází nebo obsah informačních zdrojů obohacují o plné texty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typickým příkladem jsou společnosti '''Ebsco''' nebo '''ProQuest''', které zajišťují přístup k řadě hodnotných zdrojů. ProQuest se v roce 2007 spojil s jinou významnou informační společností '''Cambridge Scientific Abstracts''' (CSA) a vytvořil tak (spolu s dalšími firmami, například známou společností Bowker) velmi silnou skupinu [http://www.cambridgeinformationgroup.com/ '''Cambridge Information Group''']. Zatímco zaměřením ProQuest je poskytování přístupu do plnotextových zdrojů, CSA má v nabídce řadu prestižních bibliografických databází. Po získání databázových center '''Dialog''' a '''DataStar''' je síla Cambridge Information Group na informačním trhu ještě mnohem větší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Expanduje ovšem i společnost Ebsco, která se profiluje jako největší konkurent ProQuestu. Čilou spolupráci vyvíjí především ve vztahu k organizaci OCLC, od níž v minulosti odkoupila obrovskou knihovnu elektronických knih '''NetLibrary''' a nyní prohlubuje vzájemnou spolupráci v oblasti zpřístupňování databází. Ještě výraznějším počinem v roce 2011 se stala akvizice významné informační firmy '''H.W. Wilson'''. Ta byla producentem a distributorem řady velmi hodnotných databází, mimo jiné také pro oblast knihovnictví. Portfolio informačních zdrojů, které nyní Ebsco nabízí, tak bylo výrazně obohaceno a zkvalitněno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi důležitou firmu v oblasti přístupu do databází představuje společnost [http://thomsonreuters.com/ '''Thomson Reuters''']. Název vznikl v roce 2008 po fúzi firmy Thomson a významné zpravodajské agentury Reuters. V té době už však Thomson ovládal databázová centra Dialog a DataStar (která však již prodal firmě ProQuest), rovněž producenta prestižních databází a citačních rejstříků Institute for Scientific Information (ISI). Všechny tyto subjekty působí na informačním poli v oblasti zpřístupňování databází i nadále samostatně (Thomson Reuters jim dává značnou autonomii). Thomson Reuters navíc získal i známou společnost '''BIOSIS''', která působí jako producent některých prestižních databází z oblasti přírodních věd, a také významnou společnost '''Gale''', která už však součástí jeho portfolia není. Pro zpřístupňování databází používá Thomson Reuters dobře známou platformu '''Web of Knowledge'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dlouhodobě je za největší světovou informační korporaci považována společnost [http://www.reed-elsevier.com/ '''Reed Elsevier''']. V držení této společnosti je kromě velmi známého vydavatelství Elsevier také databázové centrum Lexis/Nexis.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na tomto místě je také vhodné zmínit, že přestože globální ekonomická situace je stále velmi nejistá, segment trhu s odbornými informacemi stále roste. Jak ukazují specializované studie vytvářené společností [http://www.simbainformation.com '''Simba Information'''], po stagnaci v roce 2009 se informační průmysl rychle vzpamatoval a od roku 2010 má znovu vzestupnou tendenci [[[[Použitá literatura|GLOBAL PROFESSIONAL PUBLISHING, 2010]]]]. Růst je predikován rovněž pro rok 2012, a to cca v hodnotě 3&amp;amp;nbsp;% [[[[Použitá literatura|SIMBA INFORMATION, 2012]]]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Instituce umožňující přístup ke službám databázových center =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatelé, kteří nechtějí navazovat smlouvy s databázovými centry, a přesto by rádi využívali jejich služeb, se mohou obrátit na informační brokery. Stejně jako v [[Dokumentografické informační systémy|kapitole o databázích]] jsou také v případě přístupu ke službám databázových center v České republice nejfrekventovanějšími zprostředkovateli firmy Albertina Icome nebo Medistyl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:bdialog.jpg|Plné zobrazení bibliografického záznamu z databáze Biosis Previews v prostředí databázového centra Dialog. Převzato z tréninkového rozhraní systému.&lt;br /&gt;
Soubor:BSTN.jpg|Cluster databází pro oblast potravinářství nabízených databázovým centrem STN International. Převzato z www rozhraní STN International.&lt;br /&gt;
Soubor:bovid.jpg|Struktura zákazníků databázového centra Ovid. Převzato z dokumentace databázového centra.&lt;br /&gt;
Soubor:BDIMDI.jpg|Výsledky vyhledávání v databázi Medline v prostředí databázového centra DIMDI. Převzato z www rozhraní databázového centra DIMDI.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Zdroje =&lt;br /&gt;
&amp;lt;references&amp;gt;&amp;lt;/references&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Datab%C3%A1ze_pro_technick%C3%A9_obory&amp;diff=38090</id>
		<title>Databáze pro technické obory</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Datab%C3%A1ze_pro_technick%C3%A9_obory&amp;diff=38090"/>
		<updated>2013-11-14T08:44:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* TULSA (Petroleum Abstracts) */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
= INSPEC =&lt;br /&gt;
[[Soubor:inspec.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''INSPEC (Information Service – Physics, Electrical &amp;amp; Electronics, and Computers &amp;amp; Control)''' je pro oblast techniky nejreprezentativnějším elektronickým informačním zdrojem. Databáze je tematicky rozdělena na několik dílčích kolekcí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a)	fyzika &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b)	elektrotechnika &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c)	počítačová věda a technika &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
d)	informační technologie &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produkci systému obstarává organizace [http://www.theiet.org/ '''Institution of Engineering and Technology – IET''']. Předchůdcem databáze byl referátový časopis '''Science Abstracts''', který začal vycházet už v roce 1898. V elektronické podobě funguje systém od roku 1969 a obsažené bibliografické záznamy jsou indexovány na základě systematického třídění [http://www.theiet.org/resources/inspec/about/records/iclass.cfm '''INSPEC Classification'''] a [http://www.theiet.org/resources/inspec/about/records/ithesaurus.cfm '''INSPEC Thesaurus'''], předmětového selekčního jazyka Kromě záznamů článků je systém vysoce oceňován také díky velmi hodnotné kolekci sborníků z konferencí (asi 2 000 jednotek). Nově jsou zahrnovány také kapitoly z odborných elektronických knih. Při dodávání plných textů spolupracuje databáze s vydavatelstvím '''Elsevier''' a jeho rozhraním '''ScienceDirect''' a s digitální knihovnou '''IEEE Xplore'''. Jinak je systém bibliografické povahy a přístup je realizován pouze na komerčním základě. Velmi kvalitní platformu pro vyhledávání s názvem [http://inspecdirect-service.theiet.org/ '''INSPEC Direct'''] nabízí svým uživatelům samotný producent systému.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Souhrnné informace:''' &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Producent: Institution of Engineering and Technology &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Počet záznamů: více než 12 000 000	&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Retrospektiva: od roku 1969, verze INSPEC Archive obsahuje záznamy z let 1898-1968 &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Typ databáze: bibliografický &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Způsob přístupu: placený &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Databázová centra s přístupem: Dialog, STN International, Ovid, Questel, ISI, WTI Frankfurt, EBSCO &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: http://www.theiet.org/publishing/inspec/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= IEEE Xplore =&lt;br /&gt;
[[Soubor:ieee.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Elektronická knihovna '''IEEE Xplore''' je nejrozsáhlejším zdrojem svého druhu a poskytuje plnotextový přístup k více než třetině veškeré odborné literatury, zaměřující se na problematiku soudobého elektroinženýrství a informatiky. Kvalitu a odbornost textů zajišťují dva instituty: '''Institute of Electrical and Electronics Engineers (IEEE)''' a '''Institution of Engineering   and Technology (IET)'''. Systém obsahuje kolekce článků, konferenčních materiálů a norem. Jako doplněk je k dispozici databáze elektronických knih, které sice nejsou dostupné fulltextově, ale uživatel si je může objednat u vydavatele. V databázi se v současnosti nachází více než 3 miliony dokumentů v plném textu. IET je zároveň producentem významné bibliografické databáze INSPEC, přičemž IEEE Xplore slouží z velké části jako dodavatel plných textů k bibliografickým záznamům ze zmiňované databáze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Souhrnné informace:''' &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Producent: IEEE &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Počet záznamů: více než 3 150 000 plných textů dokumentů &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Retrospektiva: standardně od roku 1988, u vybraných časopisů od roku 1952 &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Typ databáze: plnotextový &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Způsob přístupu: placený &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Databázová centra s přístupem: - &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: http://ieeexplore.ieee.org/Xplore/dynhome.jsp&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Službou podobného ladění stojící za zmínku je [http://portal.acm.org/dl.cfm '''ACM Digital Library'''] představující plnotextový zdroj zaměřený na počítačovou vědu a návazné disciplíny. Producentem systému je [http://www.acm.org/ '''Association for Computing Machinery'''].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Compendex =&lt;br /&gt;
[[Soubor:compendex.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze '''Compendex (COMPuterized ENgineering inDEX)''' je komplexním informačním zdrojem pro veškeré inženýrské obory. Obsahuje tak informace z mnoha technických odvětví, jako jsou strojírenství, elektrotechnika, energetika, stavebnictví, počítačová věda a mnoho dalších disciplín. Systém je produkován nevýdělečnou organizací '''Engineering Information Inc.''', která se však stala součástí informačního portfolia firmy '''Elsevier'''. Referátový časopis '''Engineering Card Service''', který je předchůdcem dnešní databáze, vycházel už od roku 1884. Systém zahrnuje záznamy z více než 5 600 odborných časopisů, jež jsou indexovány pomocí tematického třídění''' CAL Classification Codes''' a podle tezauru '''Subject Headings for Engineering (SHE Thesaurus)'''. V roce 2007 přesáhl počet bibliografických záznamů v systému 10 milionů. Roční přírůstek se přitom v současnosti pohybuje okolo 650 000 nových záznamů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Souhrnné informace:''' &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Producent: Elsevier Engineering Information Inc.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Počet záznamů: více než 14 500 000 &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Retrospektiva: od roku 1970, archivní verze zahrnuje léta 1884-1969 &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Typ databáze: bibliografický &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Způsob přístupu: placený &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Databázová centra s přístupem: Dialog, STN International, Ovid, Questel &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: http://www.ei.org/compendex&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= ICONDA =&lt;br /&gt;
[[Soubor:iconda.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze '''ICONDA''' představuje přední světový informační zdroj pro oblast stavebnictví. Její specializace je skryta už v samotném názvu '''ICONDA (International CONstruction DAtabase)'''. Systém je produkován na půdě německé organizace [http://www.irb.fraunhofer.de/ '''Fraunhofer Informationszentrum Raum und Bau'''], která je jedním z bývalých odvětvových informačních center založených německou spolkovou vládou. Databáze působí na trhu od roku 1976 a v současné době čerpá z více než 500 odborných časopisů a dalších informačních zdrojů (např. sborníků). Celkově obsahuje zhruba 800 000 bibliografických záznamů. ICONDA je placená služba, do níž je však možno získat přístup mnoha flexibilními způsoby. Pro zájemce, kteří chtějí v systému vyhledávat pouze jednorázově, lze sjednat plnohodnotný přístup na jeden den. Jinak je pochopitelně k dispozici standardní roční předplatné. Ihned po vyhledání relevantního záznamu má uživatel možnost objednání plného textu dokumentu. Existuje také mutace služby s názvem '''ICONDA CIBlibrary''', která je k dispozici volně a obsahuje i bezprostřední přístup k plným textům. Tato verze byla vytvořena ve spolupráci s organizací International [http://www.cibworld.nl/ '''Council for Research and Innovation in Building and Construction – CIB'''] a je propojena s repozitářem volně přístupných plnotextových materiálů. Oproti bibliografické verzi služby se však jedná o velmi malou bázi dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Souhrnné informace:''' &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Producent: Fraunhofer Informationszentrum Raum und Bau &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Počet záznamů: zhruba 800 000 &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Retrospektiva: od roku 1976 &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Typ databáze: bibliografický &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Způsob přístupu: placený, verze ICONDA CIBlibrary plnotextová &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Databázová centra s přístupem: Dialog, Ovid &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: http://www.ovid.com/webapp/wcs/stores/servlet/product__13051_-1_10001_Prod-102 &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rozhraní ICONDA CIBlibrary: http://www.irb.fraunhofer.de/CIBlibrary/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= INIS =&lt;br /&gt;
[[Soubor:inis.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''INIS (International Nuclear Information System)''' je informační služba věnovaná problematice nukleárních informací. Jedná se o decentralizovaný systém koordinovaný [http://www.iaea.org/ '''International Atomic Energy Agency – IAEA'''] se sídlem ve Vídni. Dodávání záznamů do systému obstarávají jednotlivá národní centra. ČR je v tomto případě zastoupena [http://www.ujv.cz/ '''Ústavem jaderného výzkumu Řež a.s.''']. Databáze funguje od roku 1970, v současné době obsahuje více než 3 miliony bibliografických záznamů dokumentů a cca 310 000 plných textů (zejména dokumentů povahy šedé literatury). Pro věcný popis je používán speciální vícejazyčný [https://nkp.iaea.org/INISMLThesaurus/ '''tezaurus INIS''']. V minulosti byl přístup ke službě možný pouze po zaplacení příslušných poplatků. Probíhala také akce, kdy producenti systému nabízeli volný přístup do databáze pro univerzity a akademické instituce z členských zemí IAEA. Od roku 2009 je však INIS dostupný bezplatně pro všechny skupiny uživatelů a v roce 2011 byla navíc představena velmi intuitivní vyhledávací platforma, která uživatelům značně usnadňuje práci s databází. Zajímavým způsobem je řešeno dodávání plných textů primárních dokumentů. Neexistuje zde žádná centrální služba. V každé zúčastněné zemi totiž funguje partnerská instituce, na kterou se příslušní uživatelé mohou v této otázce obrátit. Uživateli jsou pochopitelně k dispozici také linky na plné texty, v tomto případě se jedná o odkazy ve formě identifikátoru DOI.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Souhrnné informace:''' &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Producent: International Atomic Energy Agency &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Počet záznamů: zhruba 3 300 000, 310 000 plných textů &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Retrospektiva: od roku 1970 &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Typ databáze: bibliografický s malou kolekcí plných textů &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Způsob přístupu: volně dostupný &amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
:Databázová centra s přístupem: STN International &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: http://www.iaea.org/INIS/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= TULSA (Petroleum Abstracts) =&lt;br /&gt;
[[Soubor:tulsa.png|140px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato databáze pokrývá kompletně oblast ropného průmyslu a návazných disciplín a aplikací. Služba je produkována společností '''Petroleum Abstracts''', která je součástí [http://www.utulsa.edu/ '''University of Tulsa''']. V rámci databáze získává uživatel přístup nejen k bibliografickým záznamům článků, ale také k velmi významné a rozsáhlé kolekci patentů a příspěvků z konferencí. V červnu 2009 se počet bibliografických záznamů přehoupl přes magickou hranici jednoho milionu. Součástí databáze je vlastní služba dodávání primárních textů dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Souhrnné informace:''' &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Producent: Petroleum Abstracts, a division of The University of Tulsa &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Počet záznamů: více než 1 000 000 &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Retrospektiva: od roku 1961 &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Typ databáze: bibliografický &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Způsob přístupu: placený &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Databázová centra s přístupem: Dialog, STN International, Ovid, Ebsco &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: http://www.pa.utulsa.edu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:binspec.jpg|Tematické pokrytí v databázi INSPEC. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bcompendex.jpg|Tematické rozvržení záznamů v rámci databáze Compendex. Převzato z dokumentace na stránkách Engineering Village.&lt;br /&gt;
Soubor:biconda.jpg|Bibliografický záznam sborníku z databáze Iconda. Převzato z www stránek producenta.&lt;br /&gt;
Soubor:binis.jpg|Tematické rozložení dokumentů v databázi INIS. Převzato z dokumentace k systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Datab%C3%A1ze_pro_technick%C3%A9_obory&amp;diff=38089</id>
		<title>Databáze pro technické obory</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Datab%C3%A1ze_pro_technick%C3%A9_obory&amp;diff=38089"/>
		<updated>2013-11-14T08:42:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie Ondrášková: /* INIS */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]&lt;br /&gt;
= INSPEC =&lt;br /&gt;
[[Soubor:inspec.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''INSPEC (Information Service – Physics, Electrical &amp;amp; Electronics, and Computers &amp;amp; Control)''' je pro oblast techniky nejreprezentativnějším elektronickým informačním zdrojem. Databáze je tematicky rozdělena na několik dílčích kolekcí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a)	fyzika &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b)	elektrotechnika &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c)	počítačová věda a technika &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
d)	informační technologie &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produkci systému obstarává organizace [http://www.theiet.org/ '''Institution of Engineering and Technology – IET''']. Předchůdcem databáze byl referátový časopis '''Science Abstracts''', který začal vycházet už v roce 1898. V elektronické podobě funguje systém od roku 1969 a obsažené bibliografické záznamy jsou indexovány na základě systematického třídění [http://www.theiet.org/resources/inspec/about/records/iclass.cfm '''INSPEC Classification'''] a [http://www.theiet.org/resources/inspec/about/records/ithesaurus.cfm '''INSPEC Thesaurus'''], předmětového selekčního jazyka Kromě záznamů článků je systém vysoce oceňován také díky velmi hodnotné kolekci sborníků z konferencí (asi 2 000 jednotek). Nově jsou zahrnovány také kapitoly z odborných elektronických knih. Při dodávání plných textů spolupracuje databáze s vydavatelstvím '''Elsevier''' a jeho rozhraním '''ScienceDirect''' a s digitální knihovnou '''IEEE Xplore'''. Jinak je systém bibliografické povahy a přístup je realizován pouze na komerčním základě. Velmi kvalitní platformu pro vyhledávání s názvem [http://inspecdirect-service.theiet.org/ '''INSPEC Direct'''] nabízí svým uživatelům samotný producent systému.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Souhrnné informace:''' &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Producent: Institution of Engineering and Technology &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Počet záznamů: více než 12 000 000	&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Retrospektiva: od roku 1969, verze INSPEC Archive obsahuje záznamy z let 1898-1968 &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Typ databáze: bibliografický &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Způsob přístupu: placený &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Databázová centra s přístupem: Dialog, STN International, Ovid, Questel, ISI, WTI Frankfurt, EBSCO &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: http://www.theiet.org/publishing/inspec/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= IEEE Xplore =&lt;br /&gt;
[[Soubor:ieee.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Elektronická knihovna '''IEEE Xplore''' je nejrozsáhlejším zdrojem svého druhu a poskytuje plnotextový přístup k více než třetině veškeré odborné literatury, zaměřující se na problematiku soudobého elektroinženýrství a informatiky. Kvalitu a odbornost textů zajišťují dva instituty: '''Institute of Electrical and Electronics Engineers (IEEE)''' a '''Institution of Engineering   and Technology (IET)'''. Systém obsahuje kolekce článků, konferenčních materiálů a norem. Jako doplněk je k dispozici databáze elektronických knih, které sice nejsou dostupné fulltextově, ale uživatel si je může objednat u vydavatele. V databázi se v současnosti nachází více než 3 miliony dokumentů v plném textu. IET je zároveň producentem významné bibliografické databáze INSPEC, přičemž IEEE Xplore slouží z velké části jako dodavatel plných textů k bibliografickým záznamům ze zmiňované databáze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Souhrnné informace:''' &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Producent: IEEE &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Počet záznamů: více než 3 150 000 plných textů dokumentů &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Retrospektiva: standardně od roku 1988, u vybraných časopisů od roku 1952 &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Typ databáze: plnotextový &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Způsob přístupu: placený &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Databázová centra s přístupem: - &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: http://ieeexplore.ieee.org/Xplore/dynhome.jsp&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Službou podobného ladění stojící za zmínku je [http://portal.acm.org/dl.cfm '''ACM Digital Library'''] představující plnotextový zdroj zaměřený na počítačovou vědu a návazné disciplíny. Producentem systému je [http://www.acm.org/ '''Association for Computing Machinery'''].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Compendex =&lt;br /&gt;
[[Soubor:compendex.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze '''Compendex (COMPuterized ENgineering inDEX)''' je komplexním informačním zdrojem pro veškeré inženýrské obory. Obsahuje tak informace z mnoha technických odvětví, jako jsou strojírenství, elektrotechnika, energetika, stavebnictví, počítačová věda a mnoho dalších disciplín. Systém je produkován nevýdělečnou organizací '''Engineering Information Inc.''', která se však stala součástí informačního portfolia firmy '''Elsevier'''. Referátový časopis '''Engineering Card Service''', který je předchůdcem dnešní databáze, vycházel už od roku 1884. Systém zahrnuje záznamy z více než 5 600 odborných časopisů, jež jsou indexovány pomocí tematického třídění''' CAL Classification Codes''' a podle tezauru '''Subject Headings for Engineering (SHE Thesaurus)'''. V roce 2007 přesáhl počet bibliografických záznamů v systému 10 milionů. Roční přírůstek se přitom v současnosti pohybuje okolo 650 000 nových záznamů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Souhrnné informace:''' &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Producent: Elsevier Engineering Information Inc.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Počet záznamů: více než 14 500 000 &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Retrospektiva: od roku 1970, archivní verze zahrnuje léta 1884-1969 &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Typ databáze: bibliografický &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Způsob přístupu: placený &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Databázová centra s přístupem: Dialog, STN International, Ovid, Questel &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: http://www.ei.org/compendex&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= ICONDA =&lt;br /&gt;
[[Soubor:iconda.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze '''ICONDA''' představuje přední světový informační zdroj pro oblast stavebnictví. Její specializace je skryta už v samotném názvu '''ICONDA (International CONstruction DAtabase)'''. Systém je produkován na půdě německé organizace [http://www.irb.fraunhofer.de/ '''Fraunhofer Informationszentrum Raum und Bau'''], která je jedním z bývalých odvětvových informačních center založených německou spolkovou vládou. Databáze působí na trhu od roku 1976 a v současné době čerpá z více než 500 odborných časopisů a dalších informačních zdrojů (např. sborníků). Celkově obsahuje zhruba 800 000 bibliografických záznamů. ICONDA je placená služba, do níž je však možno získat přístup mnoha flexibilními způsoby. Pro zájemce, kteří chtějí v systému vyhledávat pouze jednorázově, lze sjednat plnohodnotný přístup na jeden den. Jinak je pochopitelně k dispozici standardní roční předplatné. Ihned po vyhledání relevantního záznamu má uživatel možnost objednání plného textu dokumentu. Existuje také mutace služby s názvem '''ICONDA CIBlibrary''', která je k dispozici volně a obsahuje i bezprostřední přístup k plným textům. Tato verze byla vytvořena ve spolupráci s organizací International [http://www.cibworld.nl/ '''Council for Research and Innovation in Building and Construction – CIB'''] a je propojena s repozitářem volně přístupných plnotextových materiálů. Oproti bibliografické verzi služby se však jedná o velmi malou bázi dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Souhrnné informace:''' &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Producent: Fraunhofer Informationszentrum Raum und Bau &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Počet záznamů: zhruba 800 000 &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Retrospektiva: od roku 1976 &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Typ databáze: bibliografický &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Způsob přístupu: placený, verze ICONDA CIBlibrary plnotextová &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Databázová centra s přístupem: Dialog, Ovid &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: http://www.ovid.com/webapp/wcs/stores/servlet/product__13051_-1_10001_Prod-102 &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rozhraní ICONDA CIBlibrary: http://www.irb.fraunhofer.de/CIBlibrary/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= INIS =&lt;br /&gt;
[[Soubor:inis.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''INIS (International Nuclear Information System)''' je informační služba věnovaná problematice nukleárních informací. Jedná se o decentralizovaný systém koordinovaný [http://www.iaea.org/ '''International Atomic Energy Agency – IAEA'''] se sídlem ve Vídni. Dodávání záznamů do systému obstarávají jednotlivá národní centra. ČR je v tomto případě zastoupena [http://www.ujv.cz/ '''Ústavem jaderného výzkumu Řež a.s.''']. Databáze funguje od roku 1970, v současné době obsahuje více než 3 miliony bibliografických záznamů dokumentů a cca 310 000 plných textů (zejména dokumentů povahy šedé literatury). Pro věcný popis je používán speciální vícejazyčný [https://nkp.iaea.org/INISMLThesaurus/ '''tezaurus INIS''']. V minulosti byl přístup ke službě možný pouze po zaplacení příslušných poplatků. Probíhala také akce, kdy producenti systému nabízeli volný přístup do databáze pro univerzity a akademické instituce z členských zemí IAEA. Od roku 2009 je však INIS dostupný bezplatně pro všechny skupiny uživatelů a v roce 2011 byla navíc představena velmi intuitivní vyhledávací platforma, která uživatelům značně usnadňuje práci s databází. Zajímavým způsobem je řešeno dodávání plných textů primárních dokumentů. Neexistuje zde žádná centrální služba. V každé zúčastněné zemi totiž funguje partnerská instituce, na kterou se příslušní uživatelé mohou v této otázce obrátit. Uživateli jsou pochopitelně k dispozici také linky na plné texty, v tomto případě se jedná o odkazy ve formě identifikátoru DOI.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Souhrnné informace:''' &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Producent: International Atomic Energy Agency &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Počet záznamů: zhruba 3 300 000, 310 000 plných textů &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Retrospektiva: od roku 1970 &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Typ databáze: bibliografický s malou kolekcí plných textů &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Způsob přístupu: volně dostupný &amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
:Databázová centra s přístupem: STN International &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: http://www.iaea.org/INIS/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= TULSA (Petroleum Abstracts) =&lt;br /&gt;
[[Soubor:tulsa.png|140px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato databáze pokrývá kompletně oblast ropného průmyslu a návazných disciplín a aplikací. Služba je produkována společností '''Petroleum Abstracts''', která je součástí '''University of Tulsa''' (http://www.utulsa.edu/). V rámci databáze získává uživatel přístup nejen k bibliografickým záznamům článků, ale také k velmi významné a rozsáhlé kolekci patentů a příspěvků              z konferencí. V červnu 2009 se počet bibliografických záznamů přehoupl přes magickou hranici jednoho milionu. Součástí databáze je vlastní služba dodávání primárních textů dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Souhrnné informace:''' &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Producent: Petroleum Abstracts, a division of The University of Tulsa &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Počet záznamů: více než 1.000.000 &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Retrospektiva: od roku 1961 &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Typ databáze: bibliografický &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Způsob přístupu: placený &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
:Databázová centra s přístupem: Dialog, STN International, Ovid, Ebsco &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace o databázi a přístupu: http://www.pa.utulsa.edu/&lt;br /&gt;
= Galerie =&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:binspec.jpg|Tematické pokrytí v databázi INSPEC. Převzato z dokumentace systému.&lt;br /&gt;
Soubor:bcompendex.jpg|Tematické rozvržení záznamů v rámci databáze Compendex. Převzato z dokumentace na stránkách Engineering Village.&lt;br /&gt;
Soubor:biconda.jpg|Bibliografický záznam sborníku z databáze Iconda. Převzato z www stránek producenta.&lt;br /&gt;
Soubor:binis.jpg|Tematické rozložení dokumentů v databázi INIS. Převzato z dokumentace k systému.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie Ondrášková</name></author>
	</entry>
</feed>