https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Marconius214 2026-06-02T16:05:16Z Příspěvky uživatele MediaWiki 1.35.0 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/navrh-tematu_2013&diff=38286 2013-11-22T11:49:32Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>Téma: '''doplníme''' (Jakub Fryš, Tereza Navarová, Petr Kalíšek, Marie Ondrášková)<br /> &lt;br/&gt;<br /> Téma: '''Informační chování akademických pracovníků''' (Tatiána Kňazeová, Jana Skládaná, Marek Svízela, Dana Tomančáková, Zdeňka Žádníková)</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/navrh-tematu_2013&diff=38285 2013-11-22T11:45:33Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>Téma: '''doplníme''' (Jakub Fryš, Tereza Navarová, Petr Kalíšek, Marie Ondrášková)<br /> &lt;br/&gt;<br /> Téma: '''Informační chování akademických pracovníků''' (Tatiána Kňazeová, Jana Skládaná, Marek Svízela, Dana Tomančáková)</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_ekologie&diff=37440 2013-10-24T17:33:52Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>= Informační ekologie =<br /> '''Úvod'''<br /> <br /> Pojem informační ekologie se objevuje na konci devadesátých let 20. století, kdy s tímto slovním spojením začali pracovat výzkumníci z různých odvětví, aby sjednotili narůstající potřebu definování práce s informacemi v kontextu s technologiemi, etikou, daty, znalostmi a v neposlední řadě i s politikou. Pojem „informační ekologie“ použil poprvé právě v souvislosti s politikou německý filozof Rafael Capurro, jeho následovníci i oponenti (Davenport, T.H, Nardi, B.A, Prusak, L. a další) se pak snažili specifikovat tuto teorii.<br /> „Informační ekologie“ velmi úzce souvisí s obecně chápaným pojmem „ekologie“ jako soubor znalostí a postupů, který má vést především k ochraně a zachování prostředí pro další udržitelný rozvoj a udržovat kvalitní zdroje (lidské, technologické i přírodní), které k tomuto procesu vedou.<br /> <br /> ''&quot;Vzorovým příkladem, kde funguje myšlenka a je uplatňován přístup<br /> informační ekologie může být knihovna. Obsahuje organizovanou sbírku<br /> dokumentů, knihovníky, čtenáře, ICT, katalogizační a vyhledávací systém. Je<br /> to místo, kde se všechny prvky propojují a uvádí tak v chod užitečný systém<br /> pro práci s informacemi a zdravý vztah mezi lidmi a technologií, využívající<br /> participativní metody a dodržující kodexy informační etiky.&quot;'' &lt;ref name=&quot;třísková&quot;&gt;TŘÍSKOVÁ, Kamila. Informační ekologie jako projev informačního chování. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2009. 101 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz. Dostupné z:http://is.muni.cz/th/146801/ff_m/k._triskova_Informacni_ekologie_jako_projev_informacniho_chovani_DP.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Do pojmu “Informační ekologie” je nutné zahrnout celý životní cyklus informace, kdy snahou teorie Informační ekologie je co nejmenší zatížení informačním smogem, který je produkován ve stále větším množství. Především v prostředí internetu, kde množství dat narůstá denně v řádech terabitů, je nutné vytvořit ekologicky čisté informační prostředí, kdy informační stres z nutného prohledávání spamových, neutříděných, nevalidních, duplicitních či jinak nevhodných zdrojů, bude v co největší míře eliminován.<br /> <br /> V současné době se výzkumem informační ekologie velmi úzce zabývá profesorka Jela Steinerová, která definuje předmět svého výzkumu jako :''tvorbu, komunikování, rozšiřování a využívání informací na úrovni<br /> jednotlivce, skupiny nebo organizace s cílem smysluplně regulovat toky<br /> informací při vzájemném přizpůsobování člověka a informačního prostředí.<br /> Složkami informační ekologie jsou lidé, inteligentní technologie a nástroje<br /> organizace poznání. Za součást informační ekologie považujeme i etické,<br /> právní a bezpečnostní opatření při společném využívání informací. Podstatou<br /> informační ekologie je určení čistících mechanismů informačního přetížení a<br /> rizik využívání informací v elektronickém prostředí.'' &lt;ref name=&quot;steinerová&quot;&gt;STEINEROVÁ, Jela. Informačné systémy v novej paradigma vzdelavania a výskumu. In ITlib. Informačné technológie a knižnice [online], 2008, č. 02 [cit. 2009-06-04]. Dostupný z: &lt;http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib082/steinerova.htm&gt;. ISSN 1336-0779.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Informační ekologie je dynamicky se rozvíjející se teorií a jejímu studiu a souvislostem je nutné věnovat pozornost.<br /> <br /> <br /> <br /> === Pojmové a tematické mapy jako nástroje informační ekologie === <br /> <br /> Organizace informací a vědomostí je bezesporu jednou z nejdůležitějších poslání informačních profesionálů. V tomto směru se jedná především o uspořádání jednotek poznání a informací a navazuje na nejrůznější způsoby třídění poznání v různých disciplínách. A právě v tomto směru je možné uplatnit informační ekologii. <br /> <br /> <br /> '''Pojmové mapy:'''<br /> <br /> Cílem tohoto výzkumu realizovaného formou experimentu bylo ověřit možnosti a prověřit funkce nástrojů tvorby pojmových map, které je možné použít pro organizaci znalostí v elektronickém prostředí. A dále pak na základě toho následně vytvořit předběžné modely aktuálních témat v knihovní a informační vědě. Důraz pak byl kladen zejména na prověřování možností mapování témat a pojmů a dále pak na možnosti vizualizace pojmů a vztahů mezi nimi. <br /> <br /> Mezi metody užité při realizaci tohoto experimentu byly užity vedle ověřování funkcí a plnění experimentálního repozitáře, také metody jako jsou obsahová analýza závěrečných prací, které byly po výběru použity jako experimentální obsah určený k tvorbě pojmových map. <br /> Následně pak měla pojmová mapa určitou předem dohodnutou strukturu. Uprostřed bylo umístěno hlavní téma. Vpravo se nacházely určující charakteristiky a definiční vztahy. Nahoře byly umístěny nadřazené pojmy, a dole pak logicky i pojmy podřazené. A vlevo pak byly připojeny pojmy, s asociativními vazbami k danému tématu. <br /> <br /> Výsledkem pak bylo to, že takto postavené pojmové mapy, které byly uchovány, bylo možné dále doplňovat. A v neposlední řadě pak bylo možné takové mapy i propojovat mezi sebou. Dále pak také bylo možno doplňovat i definice pojmů. Tyto pojmové mapy pak odkrývají i další kontexty a naznačují i progresivní orientaci výzkumu v závěrečných práce, které byly pro tento experiment použity. <br /> <br /> Závěry z tohoto experimentu jsou takové, že právě tímto experimentem byla následně prokázána skutečnost, že preventivní pojmové modelování v podobě tvorby pojmových map v závěrečných vysokoškolských pracích je vhodným nástrojem pro perspektivu vytváření digitálních repozitářů. Avšak jest nutné poukázat na určité omezení, které spočívá v tom, že není zcela reálně možné, aby bylo kontextuální mapování realizováno retrospektivním způsobem. A v neposlední řadě je také nutné dbát na potřebu vzdělávání v kontextuálním modelování. <br /> <br /> <br /> '''Tematické mapy:'''<br /> <br /> Cílem výzkumu bylo vytvoření tematických map na základě klíčových slov v diplomových pracích v oblasti informačních studií a knihovnictví, které byly obhájeny na ''Katedre knižničnej a informačnej vedy'' na Univerzite Komenského v Bratislave mezi léty 2001 - 2010. Jednalo se o celkem 179 prací. Jedním z cílů výzkumu bylo mj. definovat vývoj jednotlivých témat informační vědy v tomto období. Tematické mapy mohou být dobrým nástrojem pro organizaci informací v jednotlivých vědních oborech, repozitářích nebo digitálních knihovnách. V případě využití tematických map se může zpřehlednit a zlepšit vyhledávání a znovuvyužití informací. <br /> <br /> Samotný výzkum se skládal z celkem pěti fází:<br /> <br /> *&lt;u&gt;Příprava údajů:&lt;/u&gt; Z prací byla vyňata klíčová slova tak, jak byla vybrána autorem a následně upravena pro potřeby výzkumu (např. musela být sjednocena do jednotného tvaru či bylo nutno odstranit ta klíčová slova, jež se jevila jako chybná)<br /> *&lt;u&gt;Frekvenční analýza:&lt;/u&gt; Cílem bylo zjištění frekvence výskytu jednotlivých klíčových slov, z výsledného seznamu bylo vybráno prvních 60-80 klíčových slov pro snadnou orientaci v mapě. Frekvenční analýza bývá mj. vhodným nástrojem pro tvorbu terminologických slovníků, jelikož naznačuje také nové pojmy v daném oboru. Využitím frekvenční analýzy se poukázalo na nová témata a termíny vyskytující se v oblasti informační vědy.<br /> *&lt;u&gt;Co-word analýza klíčových slov:&lt;/u&gt; Tato analýza bývá využívána pro zhodnocení určité množiny textů konkrétní tematické oblasti. Co-word analýza sleduje dvojice slov či frází, keré se vyskytují ve zkoumaných pracích. Oblast výzkumu je tedy reprezentována pomocí určitých hesel, které se v textech vyskytují nejčastěji, a vztahy mezi těmito hesly. Tato analýza ukázala, že témata diplomových prací korespondují se zaměřením studia a s realizováním konkrétních učebních osnov.<br /> *&lt;u&gt;Vizualizace:&lt;/u&gt; Vizualizace byla provedena ve volně dostupném software&amp;nbsp;''Pajek. ''Pomocí tohoto nástroje se vytvořily tematické mapy.<br /> *&lt;u&gt;Interpretace:&lt;/u&gt; Samotná interpretace výsledků byla realizována porovnáním tematických map různých časových období. Následně se zkoumala dynamika vývoje dané oblasti.<br /> <br /> Výsledkem výzkumu byla skutečnost, že témata, která se nejčastěji objevují v diplomových pracích jsou ta, kterým se věnují jednotliví vyučující a ta, která jsou součástí učebních osnov. Po porovnání jednotlivých map se ukázalo, že do popředí se dostala i nová témata, jako je např. hodnocení webových stránek a vliv digitálního prostředí, či naopak - některá témata byla odsunuta do pozadí. &lt;ref name=&quot;steinerová2&quot;&gt;STEINEROVÁ, Jela; ONDRIŠOVÁ, Miriam; LICHNEROVÁ, Lucia. Pojmové a tematické mapy ako nástroje informačnej ekológie. ProInflow [online]. 19.12.2012 [cit. 22.10.2013]. Dostupný z WWW: &lt;http://pro.inflow.cz/pojmove-tematicke-mapy-ako-nastroje-informacnej-ekologie&gt;. ISSN 1804–2406.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === The Personal Health Record Paradox: Health Care Professionals' Perspectives and the Information Ecology of Personal Health Record Systems in Organizational and Clinical Settings === <br /> <br /> <br /> '''Názov výskumu:''' Paradox osobných zdravotných záznamov: Perspektíva zdravotníkov a informačná ekológia osobných zdravotných záznamov v prostredí organizácií a kliník.<br /> <br /> <br /> Výskum sa zaoberá využívaním portálu MyHealtheVet PHR, ktorý vznikol v roku 2003. Samotný výskum sa konal v roku 2011 a vykonávala ho Kim M. Nazi, BS, MA, PhD pod záštitou Veterans and Consumers Health Informatics Office, Veterans Health Administration, Department of Veterans Affairs, Albany, NY, United States.<br /> <br /> <br /> '''Cieľ:'''<br /> <br /> Cieľom výskumu bolo zistiť skúsenosti lekárov, sestričiek a lekárnikov z Oddelenia pre veteránov (Department of Veteran Affairs) pri využívaní osobných zdravotných záznamov, tzv. PHR (Personal Health Record) za účelom získania náhľadu na interakciu systému a samotného lekárskeho vyšetrenia. Štúdia sa pridržiava teórie informačnej ekológie, ktorá sa zameriava na dynamické vzťahy medzi technológiami, ľuďmi, lekárskou činnosťou a hodnotami. Skúmané sú skúsenosti a pohľad zdravotníkov na portál My HealtheVet PHR a systém bezpečných správ, ktoré slúžia samotným pacientom.<br /> <br /> <br /> <br /> '''Metodológia:'''<br /> <br /> Vo výskume bola využitá primárne kvalitatívna metóda za podpory kvantitatívne. Boli použité hĺbkové rozhovory s 30 zdravotníkmi (10 doktorov, 10 sestier a 10 lekárnikov), ktorí poskytujú priamu lekársku starostlivosť a ktorí sami poznamenali, že sa stretli minimálne s 1-4 funkciami PHR. Ako pomocná metóda slúžili štandardizované dotazníky vyplnené všetkými účastníkmi výskumu. Rozhovory sa konali cez telefón, pretože účastníci pochádzali z rôznych častí USA, boli nahrávané, neskôr transkribované, zakódované a analyzované za účelom získania hlavných tém. Počas výskumu boli analyzované aj mnohé informačné dokumenty organizácií za účelom získania informácií o samotnej implementácii systému ako súčasť tzv. VA Patient Aligned Care Team (PACT) modelu.<br /> <br /> <br /> '''Výsledky:'''<br /> <br /> Výsledky ukázali množstvo faktorov, ktoré bránia v implementácii PHR do už fungujúceho systému pre použitie pacientami aj zdravotníkmi. Výskum odhalil mnohorozmernú dynamiku medzi implementáciou bezpečného spracovania správ (secure messaging) v PHR a jeho vplyvom na chod organizácie, použite technológií, činnosť a tok informácií. V podstate práve bezpečné spracovanie správ bol chýbajúci element v informačnej ekológii systému a jeho implementácia odštartovala proces zmeny. Výskum ukázal, že bezpečné spracovanie správ má veľký vplyv na prístup, komunikáciu, pacientove samostatné zaznamenávanie a vzťah samotného pacienta zo sprostredkovateľom služby.<br /> <br /> <br /> '''Záver:'''<br /> <br /> Výsledky štúdie sú priamo aplikovateľné na vývoj a implementáciu PHR systémov a s tým súvisiace dostatočné školenie a podpora zdravotníkov. Výsledky ďalej naznačujú potrebu hĺbkového skúmania tejto oblasti za účelom zefektívnenia práce zdravotníkov a komunikácie s pacientmi. Tento výskum slúži len ako prvý krok k lepšiemu pochopeniu sociálneho a organizačného kontextu použitia PHR a bezpečného spracovania správ v prostredí kliník. &lt;ref name=&quot;zdroj&quot;&gt;The Personal Health Record Paradox: Health Care Professionals' Perspectives and the Information Ecology of Personal Health Record Systems in Organizational and Clinical Settings. JOURNAL OF MEDICAL INTERNET RESEARCH [online]. 20130401, vol. 15, issue 4 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/detail?vid=5&amp;sid=0d3aa20d-a69c-4d6b-ad3b-b37920049991%40sessionmgr4&amp;hid=4&amp;bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db=edswsc&amp;AN=000319443800012&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === The School as an Information Ecology: A Framework for Studying Changes in Information Use === <br /> <br /> <br /> <br /> '''Názov výskumu:''' Škola ako informačná ekológia: Štruktúra pre štúdium zmien v používaní informácií.<br /> <br /> <br /> Článok napísala Anne Marie Perrault, akademická pracovníčka z odboru ISK na University of South Carolina v USA, a bol uverejnený v School Libraries Worldwide v júli 2007.<br /> <br /> Článok sa zaoberá výskumom vykonávaným na 2 stredných školách. Zaoberá sa školou ako informačnou ekológiou a skúma informačné správanie vzdelávacích pracovníkov na internete. Vytvára štruktúru aplikovateľnú na ďalšie podobné výskumy v oblasti informačnej ekológie a školského prostredia.<br /> <br /> Samotný výskum vychádza z predchádzajúcich štúdií s podobnou tematikou, z ktorých vznikli štyri hlavné témy: aktuálnosť informácií, vznik nápadov a osobného poznania, management zdrojov a úloha času, a zdieľanie. Napriek tomu, že učitelia využívajú internet často, zostávajú špeciálne internetové nástroje vytvorené pre edukačné účely nevyužité. Výskum hľadá dôvodu a dôsledky tohoto stavu.<br /> <br /> <br /> '''Cieľ:'''<br /> <br /> Cieľom výskumu je pozorovanie a analyzovanie informačného správania vzdelávacích pracovníkov v stredoškolskom prostredí ako v oblasti informačnej ekológie. Informačná ekológia školy sa skladá z učiteľov, špeciálnych knihovníkov, študentov, kancelárskych pracovníkov, vychovávateľov a rodičov. Všetci sú jednak používatelia ale aj tvorcovia informácií v systéme.<br /> <br /> <br /> '''Výskumné otázky:'''<br /> <br /> :*Pomáha chápanie školy ako informačnej ekológie zlepšiť informačné správanie edukačných pracovníkov?<br /> :*Aké spôsoby vyhľadávania informácií využívajú vzdelávací pracovníci?<br /> :*Aké sú dôsledky informačného správania? Aký majú vplyv v školskom prostredí na ostatných jedincov, výučbu, štúdium a samotnú komunitu školy?<br /> <br /> <br /> '''Metodológia:'''<br /> <br /> Z metodologického hľadiska boli vytvorené dve prípadové štúdie na dvoch stredných školách a k ním databáza prípadových štúdií. Bol použitý špeciálny software na spracovanie a analýzu užívateľského správania počas spracovávania niekoľkých vopred daných úloh. Výskum je zameraný na špeciálnych knihovníkov a učiteľov biológie, ktorí boli sledovaní v prirodzenom fungovaní školskej informačnej ekológie. Títo vzdelávací pracovníci absolvovali čiastočne štruktúrované rozhovory, ktoré boli nahrávané, transkribované, zakódované a analyzované. Bol použitý taktiež online dotazník zameraný na vlastné vnímanie vyhľadávacích zručností participantov.<br /> <br /> <br /> '''Výsledky:'''<br /> <br /> Výsledkom štúdie je rozsiahla diskusia na témy informačného vzdelávania v informačnej ekológii školy. Výskum slúži ako podklad pre ďalšie skúmanie danej témy, ktoré na ňom môžu zakladať. &lt;ref name=&quot;zdroj2&quot;&gt;The School as an Information Ecology: A Framework for Studying Changes in Information Use. School Libraries Worldwide [online]. 20070701, vol. 13, issue 2, s. 49-62 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/detail?sid=8c66beb6-0cb0-44fa-bc69-5087b1dc9700%40sessionmgr198&amp;vid=1&amp;hid=110&amp;bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db=lls&amp;AN=50291939&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Seznam použité literatury ==<br /> <br /> &lt;references/&gt;</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_ekologie&diff=36895 2013-10-22T18:32:25Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>= Informační ekologie =<br /> <br /> Pojem informační ekologie se objevuje na konci devadesátých let 20. století, kdy s tímto slovním spojením začali pracovat výzkumníci z různých odvětví, aby sjednotili narůstající potřebu definování práce s informacemi v kontextu s technologiemi, etikou, daty, znalostmi a v neposlední řadě i s politikou. Pojem „informační ekologie“ použil poprvé právě v souvislosti s politikou německý filozof Rafael Capurro, jeho následovníci i oponenti (Davenport, T.H, Nardi, B.A, Prusak, L. a další) se pak snažili specifikovat tuto teorii.<br /> „Informační ekologie“ velmi úzce souvisí s obecně chápaným pojmem „ekologie“ jako soubor znalostí a postupů, který má vést především k ochraně a zachování prostředí pro další udržitelný rozvoj a udržovat kvalitní zdroje (lidské, technologické i přírodní), které k tomuto procesu vedou.<br /> <br /> ''&quot;Vzorovým příkladem, kde funguje myšlenka a je uplatňován přístup<br /> informační ekologie může být knihovna. Obsahuje organizovanou sbírku<br /> dokumentů, knihovníky, čtenáře, ICT, katalogizační a vyhledávací systém. Je<br /> to místo, kde se všechny prvky propojují a uvádí tak v chod užitečný systém<br /> pro práci s informacemi a zdravý vztah mezi lidmi a technologií, využívající<br /> participativní metody a dodržující kodexy informační etiky.&quot;''[1]<br /> <br /> Do pojmu “Informační ekologie” je nutné zahrnout celý životní cyklus informace, kdy snahou teorie Informační ekologie je co nejmenší zatížení informačním smogem, který je produkován ve stále větším množství. Především v prostředí internetu, kde množství dat narůstá denně v řádech terabitů, je nutné vytvořit ekologicky čisté informační prostředí, kdy informační stres z nutného prohledávání spamových, neutříděných, nevalidních, duplicitních či jinak nevhodných zdrojů, bude v co největší míře eliminován.<br /> <br /> V současné době se výzkumem informační ekologie velmi úzce zabývá profesorka Jela Steinerová, která definuje předmět svého výzkumu jako :“ ''tvorbu, komunikování, rozšiřování a využívání informací na úrovni<br /> jednotlivce, skupiny nebo organizace s cílem smysluplně regulovat toky<br /> informací při vzájemném přizpůsobování člověka a informačního prostředí.<br /> Složkami informační ekologie jsou lidé, inteligentní technologie a nástroje<br /> organizace poznání. Za součást informační ekologie považujeme i etické,<br /> právní a bezpečnostní opatření při společném využívání informací. Podstatou<br /> informační ekologie je určení čistících mechanismů informačního přetížení a<br /> rizik využívání informací v elektronickém prostředí.''“[2]<br /> <br /> Informační ekologie je dynamicky se rozvíjející se teorií a jejímu studiu a souvislostem je nutné věnovat pozornost.<br /> <br /> <br /> <br /> === Pojmové a tematické mapy jako nástroje informační ekologie ===<br /> <br /> '''Úvod:'''<br /> <br /> Organizace informací a vědomostí je bezesporu jednou z nejdůležitějších poslání informačních profesionálů. V tomto směru se jedná především o uspořádání jednotek poznání a informací a navazuje na nejrůznější způsoby třídění poznání v různých disciplínách. A právě v tomto směru je možné uplatnit informační ekologii. <br /> <br /> <br /> '''Pojmové mapy:'''<br /> <br /> Cílem tohoto výzkumu realizovaného formou experimentu bylo ověřit možnosti a prověřit funkce nástrojů tvorby pojmových map, které je možné použít pro organizaci znalostí v elektronickém prostředí. A dále pak na základě toho následně vytvořit předběžné modely aktuálních témat v knihovní a informační vědě. Důraz pak byl kladen zejména na prověřování možností mapování témat a pojmů a dále pak na možnosti vizualizace pojmů a vztahů mezi nimi. <br /> <br /> Mezi metody užité při realizaci tohoto experimentu byly užity vedle ověřování funkcí a plnění experimentálního repozitáře, také metody jako jsou obsahová analýza závěrečných prací, které byly po výběru použity jako experimentální obsah určený k tvorbě pojmových map. <br /> Následně pak měla pojmová mapa určitou předem dohodnutou strukturu. Uprostřed bylo umístěno hlavní téma. Vpravo se nacházely určující charakteristiky a definiční vztahy. Nahoře byly umístěny nadřazené pojmy, a dole pak logicky i pojmy podřazené. A vlevo pak byly připojeny pojmy, s asociativními vazbami k danému tématu. <br /> <br /> Výsledkem pak bylo to, že takto postavené pojmové mapy, které byly uchovány, bylo možné dále doplňovat. A v neposlední řadě pak bylo možné takové mapy i propojovat mezi sebou. Dále pak také bylo možno doplňovat i definice pojmů. Tyto pojmové mapy pak odkrývají i další kontexty a naznačují i progresivní orientaci výzkumu v závěrečných práce, které byly pro tento experiment použity. <br /> <br /> Závěry z tohoto experimentu jsou takové, že právě tímto experimentem byla následně prokázána skutečnost, že preventivní pojmové modelování v podobě tvorby pojmových map v závěrečných vysokoškolských pracích je vhodným nástrojem pro perspektivu vytváření digitálních repozitářů. Avšak jest nutné poukázat na určité omezení, které spočívá v tom, že není zcela reálně možné, aby bylo kontextuální mapování realizováno retrospektivním způsobem. A v neposlední řadě je také nutné dbát na potřebu vzdělávání v kontextuálním modelování. <br /> <br /> <br /> '''Tematické mapy:'''<br /> <br /> Cílem výzkumu bylo vytvoření tematických map na základě klíčových slov v diplomových pracích v oblasti informačních studií a knihovnictví, které byly obhájeny na ''Katedre knižničnej a informačnej vedy'' na Univerzite Komenského v Bratislave mezi léty 2001 - 2010. Jednalo se o celkem 179 prací. Jedním z cílů výzkumu bylo mj. definovat vývoj jednotlivých témat informační vědy v tomto období. Tematické mapy mohou být dobrým nástrojem pro organizaci informací v jednotlivých vědních oborech, repozitářích nebo digitálních knihovnách. V případě využití tematických map se může zpřehlednit a zlepšit vyhledávání a znovuvyužití informací. <br /> <br /> Samotný výzkum se skládal z celkem pěti fází:<br /> <br /> *&lt;u&gt;Příprava údajů:&lt;/u&gt; Z prací byla vyňata klíčová slova tak, jak byla vybrána autorem a následně upravena pro potřeby výzkumu (např. musela být sjednocena do jednotného tvaru či bylo nutno odstranit ta klíčová slova, jež se jevila jako chybná)<br /> *&lt;u&gt;Frekvenční analýza:&lt;/u&gt; Cílem bylo zjištění frekvence výskytu jednotlivých klíčových slov, z výsledného seznamu bylo vybráno prvních 60-80 klíčových slov pro snadnou orientaci v mapě. Frekvenční analýza bývá mj. vhodným nástrojem pro tvorbu terminologických slovníků, jelikož naznačuje také nové pojmy v daném oboru. Využitím frekvenční analýzy se poukázalo na nová témata a termíny vyskytující se v oblasti informační vědy.<br /> *&lt;u&gt;Co-word analýza klíčových slov:&lt;/u&gt; Tato analýza bývá využívána pro zhodnocení určité množiny textů konkrétní tematické oblasti. Co-word analýza sleduje dvojice slov či frází, keré se vyskytují ve zkoumaných pracích. Oblast výzkumu je tedy reprezentována pomocí určitých hesel, které se v textech vyskytují nejčastěji, a vztahy mezi těmito hesly. Tato analýza ukázala, že témata diplomových prací korespondují se zaměřením studia a s realizováním konkrétních učebních osnov.<br /> *&lt;u&gt;Vizualizace:&lt;/u&gt; Vizualizace byla provedena ve volně dostupném software&amp;nbsp;''Pajek. ''Pomocí tohoto nástroje se vytvořily tematické mapy.<br /> *&lt;u&gt;Interpretace:&lt;/u&gt; Samotná interpretace výsledků byla realizována porovnáním tematických map různých časových období. Následně se zkoumala dynamika vývoje dané oblasti.<br /> <br /> Výsledkem výzkumu byla skutečnost, že témata, která se nejčastěji objevují v diplomových pracích jsou ta, kterým se věnují jednotliví vyučující a ta, která jsou součástí učebních osnov. Po porovnání jednotlivých map se ukázalo, že do popředí se dostala i nová témata, jako je např. hodnocení webových stránek a vliv digitálního prostředí, či naopak - některá témata byla odsunuta do pozadí.<br /> <br /> === The Personal Health Record Paradox: Health Care Professionals' Perspectives and the Information Ecology of Personal Health Record Systems in Organizational and Clinical Settings ===<br /> <br /> <br /> '''Názov výskumu:''' Paradox osobných zdravotných záznamov: Perspektíva zdravotníkov a informačná ekológia osobných zdravotných záznamov v prostredí organizácií a kliník.<br /> <br /> <br /> Výskum sa zaoberá využívaním portálu MyHealtheVet PHR, ktorý vznikol v roku 2003. Samotný výskum sa konal v roku 2011 a vykonávala ho Kim M. Nazi, BS, MA, PhD pod záštitou Veterans and Consumers Health Informatics Office, Veterans Health Administration, Department of Veterans Affairs, Albany, NY, United States.<br /> <br /> <br /> '''Cieľ:'''<br /> <br /> Cieľom výskumu bolo zistiť skúsenosti lekárov, sestričiek a lekárnikov z Oddelenia pre veteránov (Department of Veteran Affairs) pri využívaní osobných zdravotných záznamov, tzv. PHR (Personal Health Record) za účelom získania náhľadu na interakciu systému a samotného lekárskeho vyšetrenia. Štúdia sa pridržiava teórie informačnej ekológie, ktorá sa zameriava na dynamické vzťahy medzi technológiami, ľuďmi, lekárskou činnosťou a hodnotami. Skúmané sú skúsenosti a pohľad zdravotníkov na portál My HealtheVet PHR a systém bezpečných správ, ktoré slúžia samotným pacientom.<br /> <br /> <br /> <br /> '''Metodológia:'''<br /> <br /> Vo výskume bola využitá primárne kvalitatívna metóda za podpory kvantitatívne. Boli použité hĺbkové rozhovory s 30 zdravotníkmi (10 doktorov, 10 sestier a 10 lekárnikov), ktorí poskytujú priamu lekársku starostlivosť a ktorí sami poznamenali, že sa stretli minimálne s 1-4 funkciami PHR. Ako pomocná metóda slúžili štandardizované dotazníky vyplnené všetkými účastníkmi výskumu. Rozhovory sa konali cez telefón, pretože účastníci pochádzali z rôznych častí USA, boli nahrávané, neskôr transkribované, zakódované a analyzované za účelom získania hlavných tém. Počas výskumu boli analyzované aj mnohé informačné dokumenty organizácií za účelom získania informácií o samotnej implementácii systému ako súčasť tzv. VA Patient Aligned Care Team (PACT) modelu.<br /> <br /> <br /> '''Výsledky:'''<br /> <br /> Výsledky ukázali množstvo faktorov, ktoré bránia v implementácii PHR do už fungujúceho systému pre použitie pacientami aj zdravotníkmi. Výskum odhalil mnohorozmernú dynamiku medzi implementáciou bezpečného spracovania správ (secure messaging) v PHR a jeho vplyvom na chod organizácie, použite technológií, činnosť a tok informácií. V podstate práve bezpečné spracovanie správ bol chýbajúci element v informačnej ekológii systému a jeho implementácia odštartovala proces zmeny. Výskum ukázal, že bezpečné spracovanie správ má veľký vplyv na prístup, komunikáciu, pacientove samostatné zaznamenávanie a vzťah samotného pacienta zo sprostredkovateľom služby.<br /> <br /> <br /> '''Záver:'''<br /> <br /> Výsledky štúdie sú priamo aplikovateľné na vývoj a implementáciu PHR systémov a s tým súvisiace dostatočné školenie a podpora zdravotníkov. Výsledky ďalej naznačujú potrebu hĺbkového skúmania tejto oblasti za účelom zefektívnenia práce zdravotníkov a komunikácie s pacientmi. Tento výskum slúži len ako prvý krok k lepšiemu pochopeniu sociálneho a organizačného kontextu použitia PHR a bezpečného spracovania správ v prostredí kliník.<br /> <br /> === The School as an Information Ecology: A Framework for Studying Changes in Information Use ===<br /> <br /> <br /> <br /> '''Názov výskumu:''' Škola ako informačná ekológia: Štruktúra pre štúdium zmien v používaní informácií.<br /> <br /> <br /> Článok napísala Anne Marie Perrault, akademická pracovníčka z odboru ISK na University of South Carolina v USA, a bol uverejnený v School Libraries Worldwide v júli 2007.<br /> <br /> Článok sa zaoberá výskumom vykonávaným na 2 stredných školách. Zaoberá sa školou ako informačnou ekológiou a skúma informačné správanie vzdelávacích pracovníkov na internete. Vytvára štruktúru aplikovateľnú na ďalšie podobné výskumy v oblasti informačnej ekológie a školského prostredia.<br /> <br /> Samotný výskum vychádza z predchádzajúcich štúdií s podobnou tematikou, z ktorých vznikli štyri hlavné témy: aktuálnosť informácií, vznik nápadov a osobného poznania, management zdrojov a úloha času, a zdieľanie. Napriek tomu, že učitelia využívajú internet často, zostávajú špeciálne internetové nástroje vytvorené pre edukačné účely nevyužité. Výskum hľadá dôvodu a dôsledky tohoto stavu.<br /> <br /> <br /> '''Cieľ:'''<br /> <br /> Cieľom výskumu je pozorovanie a analyzovanie informačného správania vzdelávacích pracovníkov v stredoškolskom prostredí ako v oblasti informačnej ekológie. Informačná ekológia školy sa skladá z učiteľov, špeciálnych knihovníkov, študentov, kancelárskych pracovníkov, vychovávateľov a rodičov. Všetci sú jednak používatelia ale aj tvorcovia informácií v systéme.<br /> <br /> <br /> '''Výskumné otázky:'''<br /> <br /> :*Pomáha chápanie školy ako informačnej ekológie zlepšiť informačné správanie edukačných pracovníkov?<br /> :*Aké spôsoby vyhľadávania informácií využívajú vzdelávací pracovníci?<br /> :*Aké sú dôsledky informačného správania? Aký majú vplyv v školskom prostredí na ostatných jedincov, výučbu, štúdium a samotnú komunitu školy?<br /> <br /> <br /> '''Metodológia:'''<br /> <br /> Z metodologického hľadiska boli vytvorené dve prípadové štúdie na dvoch stredných školách a k ním databáza prípadových štúdií. Bol použitý špeciálny software na spracovanie a analýzu užívateľského správania počas spracovávania niekoľkých vopred daných úloh. Výskum je zameraný na špeciálnych knihovníkov a učiteľov biológie, ktorí boli sledovaní v prirodzenom fungovaní školskej informačnej ekológie. Títo vzdelávací pracovníci absolvovali čiastočne štruktúrované rozhovory, ktoré boli nahrávané, transkribované, zakódované a analyzované. Bol použitý taktiež online dotazník zameraný na vlastné vnímanie vyhľadávacích zručností participantov.<br /> <br /> <br /> '''Výsledky:'''<br /> <br /> Výsledkom štúdie je rozsiahla diskusia na témy informačného vzdelávania v informačnej ekológii školy. Výskum slúži ako podklad pre ďalšie skúmanie danej témy, ktoré na ňom môžu zakladať.<br /> <br /> == Seznam použité literatury ==<br /> <br /> :*The Personal Health Record Paradox: Health Care Professionals' Perspectives and the Information Ecology of Personal Health Record Systems in Organizational and Clinical Settings. JOURNAL OF MEDICAL INTERNET RESEARCH [online]. 20130401, vol. 15, issue 4 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: [http://ehis.ebscohost.com/eds/detail?vid=5&amp;sid=0d3aa20d-a69c-4d6b-ad3b-b37920049991%40sessionmgr4&amp;hid=4&amp;bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db=edswsc&amp;AN=000319443800012 http://ehis.ebscohost.com/eds/detail?vid=5&amp;sid=0d3aa20d-a69c-4d6b-ad3b-b37920049991%40sessionmgr4&amp;hid=4&amp;bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db=edswsc&amp;AN=000319443800012]<br /> :*The School as an Information Ecology: A Framework for Studying Changes in Information Use. School Libraries Worldwide [online]. 20070701, vol. 13, issue 2, s. 49-62 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: [http://ehis.ebscohost.com/eds/detail?sid=8c66beb6-0cb0-44fa-bc69-5087b1dc9700%40sessionmgr198&amp;vid=1&amp;hid=110&amp;bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db=lls&amp;AN=50291939 http://ehis.ebscohost.com/eds/detail?sid=8c66beb6-0cb0-44fa-bc69-5087b1dc9700%40sessionmgr198&amp;vid=1&amp;hid=110&amp;bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db=lls&amp;AN=50291939]<br /> :*[1]TŘÍSKOVÁ, Kamila. Informační ekologie jako projev informačního chování. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2009. 101 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz. Dostupné z:[http://is.muni.cz/th/146801/ff_m/k._triskova_Informacni_ekologie_jako_projev_informacniho_chovani_DP.pdf http://is.muni.cz/th/146801/ff_m/k._triskova_Informacni_ekologie_jako_projev_informacniho_chovani_DP.pdf]<br /> :*[2]STEINEROVÁ, Jela. Informačné systémy v novej paradigma vzdelavania a výskumu. In ITlib. Informačné technológie a knižnice [online], 2008, č. 02 [cit. 2009-06-04]. Dostupný z: &lt;[http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib082/steinerova.htm http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib082/steinerova.htm]&gt;. ISSN 1336-0779.<br /> :* STEINEROVÁ, Jela; ONDRIŠOVÁ, Miriam; LICHNEROVÁ, Lucia. Pojmové a tematické mapy ako nástroje informačnej ekológie. ProInflow [online]. 19.12.2012 [cit. 22.10.2013]. Dostupný z WWW: &lt;http://pro.inflow.cz/pojmove-tematicke-mapy-ako-nastroje-informacnej-ekologie&gt;. ISSN 1804–2406.</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_ekologie&diff=36886 2013-10-22T17:26:49Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>= Informační ekologie =<br /> <br /> Pojem informační ekologie se objevuje na konci devadesátých let 20. století, kdy s tímto slovním spojením začali pracovat výzkumníci z různých odvětví, aby sjednotili narůstající potřebu definování práce s informacemi v kontextu s technologiemi, etikou, daty, znalostmi a v neposlední řadě i s politikou. Pojem „informační ekologie“ použil poprvé právě v souvislosti s politikou německý filozof Rafael Capurro, jeho následovníci i oponenti (Davenport, T.H, Nardi, B.A, Prusak, L. a další) se pak snažili specifikovat tuto teorii.<br /> „Informační ekologie“ velmi úzce souvisí s obecně chápaným pojmem „ekologie“ jako soubor znalostí a postupů, který má vést především k ochraně a zachování prostředí pro další udržitelný rozvoj a udržovat kvalitní zdroje (lidské, technologické i přírodní), které k tomuto procesu vedou.<br /> <br /> ''&quot;Vzorovým příkladem, kde funguje myšlenka a je uplatňován přístup<br /> informační ekologie může být knihovna. Obsahuje organizovanou sbírku<br /> dokumentů, knihovníky, čtenáře, ICT, katalogizační a vyhledávací systém. Je<br /> to místo, kde se všechny prvky propojují a uvádí tak v chod užitečný systém<br /> pro práci s informacemi a zdravý vztah mezi lidmi a technologií, využívající<br /> participativní metody a dodržující kodexy informační etiky.&quot;''[1]<br /> <br /> Do pojmu “Informační ekologie” je nutné zahrnout celý životní cyklus informace, kdy snahou teorie Informační ekologie je co nejmenší zatížení informačním smogem, který je produkován ve stále větším množství. Především v prostředí internetu, kde množství dat narůstá denně v řádech terabitů, je nutné vytvořit ekologicky čisté informační prostředí, kdy informační stres z nutného prohledávání spamových, neutříděných, nevalidních, duplicitních či jinak nevhodných zdrojů, bude v co největší míře eliminován.<br /> <br /> V současné době se výzkumem informační ekologie velmi úzce zabývá profesorka Jela Steinerová, která definuje předmět svého výzkumu jako :“ ''tvorbu, komunikování, rozšiřování a využívání informací na úrovni<br /> jednotlivce, skupiny nebo organizace s cílem smysluplně regulovat toky<br /> informací při vzájemném přizpůsobování člověka a informačního prostředí.<br /> Složkami informační ekologie jsou lidé, inteligentní technologie a nástroje<br /> organizace poznání. Za součást informační ekologie považujeme i etické,<br /> právní a bezpečnostní opatření při společném využívání informací. Podstatou<br /> informační ekologie je určení čistících mechanismů informačního přetížení a<br /> rizik využívání informací v elektronickém prostředí.''“[2]<br /> <br /> Informační ekologie je dynamicky se rozvíjející se teorií a jejímu studiu a souvislostem je nutné věnovat pozornost.<br /> <br /> <br /> <br /> === Pojmové a tematické mapy jako nástroje informační ekologie ===<br /> <br /> '''Úvod:'''<br /> <br /> '''Pojmové mapy:'''<br /> <br /> Cílem tohoto výzkumu realizovaného formou experimentu bylo ověřit možnosti a prověřit funkce nástrojů tvorby pojmových map, které je možné použít pro organizaci znalostí v elektronickém prostředí. A dále pak na základě toho následně vytvořit předběžné modely aktuálních témat v knihovní a informační vědě. Důraz pak byl kladen zejména na prověřování možností mapování témat a pojmů a dále pak na možnosti vizualizace pojmů a vztahů mezi nimi. <br /> <br /> <br /> Mezi metody užité při realizaci tohoto experimentu byly užity vedle ověřování funkcí a plnění experimentálního repozitáře, také metody jako jsou obsahová analýza závěrečných prací, které byly po výběru použity jako experimentální obsah určený k tvorbě pojmových map. <br /> Následně pak měla pojmová mapa určitou předem dohodnutou strukturu. Uprostřed bylo umístěno hlavní téma. Vpravo se nacházely určující charakteristiky a definiční vztahy. Nahoře byly umístěny nadřazené pojmy, a dole pak logicky i pojmy podřazené. A vlevo pak byly připojeny pojmy, s asociativními vazbami k danému tématu. <br /> <br /> <br /> Výsledkem pak bylo to, že takto postavené pojmové mapy, které byly uchovány, bylo možné dále doplňovat. A v neposlední řadě pak bylo možné takové mapy i propojovat mezi sebou. Dále pak také bylo možno doplňovat i definice pojmů. Tyto pojmové mapy pak odkrývají i další kontexty a naznačují i progresivní orientaci výzkumu v závěrečných práce, které byly pro tento experiment použity. <br /> <br /> <br /> Závěry z tohoto experimentu jsou takové, že právě tímto experimentem byla následně prokázána skutečnost, že preventivní pojmové modelování v podobě tvorby pojmových map v závěrečných vysokoškolských pracích je vhodným nástrojem pro perspektivu vytváření digitálních repozitářů. Avšak jest nutné poukázat na určité omezení, které spočívá v tom, že není zcela reálně možné, aby bylo kontextuální mapování realizováno retrospektivním způsobem. A v neposlední řadě je také nutné dbát na potřebu vzdělávání v kontextuálním modelování. <br /> '''Tematické mapy:'''<br /> <br /> Cílem výzkumu bylo vytvoření tematických map na základě klíčových slov v diplomových pracích v oblasti informačních studií a knihovnictví, které byly obhájeny na ''Katedre knižničnej a informačnej vedy'' na Univerzite Komenského v Bratislave mezi léty 2001 - 2010. Jednalo se o celkem 179 prací. Jedním z cílů výzkumu bylo mj. definovat vývoj jednotlivých témat informační vědy v tomto období. Tematické mapy mohou být dobrým nástrojem pro organizaci informací v jednotlivých vědních oborech, repozitářích nebo digitálních knihovnách. V případě využití tematických map se může zpřehlednit a zlepšit vyhledávání a znovuvyužití informací. <br /> <br /> Samotný výzkum se skládal z celkem pěti fází:<br /> <br /> *&lt;u&gt;Příprava údajů:&lt;/u&gt; Z prací byla vyňata klíčová slova tak, jak byla vybrána autorem a následně upravena pro potřeby výzkumu (např. musela být sjednocena do jednotného tvaru či bylo nutno odstranit ta klíčová slova, jež se jevila jako chybná)<br /> *&lt;u&gt;Frekvenční analýza:&lt;/u&gt; Cílem bylo zjištění frekvence výskytu jednotlivých klíčových slov, z výsledného seznamu bylo vybráno prvních 60-80 klíčových slov pro snadnou orientaci v mapě. Frekvenční analýza bývá mj. vhodným nástrojem pro tvorbu terminologických slovníků, jelikož naznačuje také nové pojmy v daném oboru. Využitím frekvenční analýzy se poukázalo na nová témata a termíny vyskytující se v oblasti informační vědy.<br /> *&lt;u&gt;Co-word analýza klíčových slov:&lt;/u&gt; Tato analýza bývá využívána pro zhodnocení určité množiny textů konkrétní tematické oblasti. Co-word analýza sleduje dvojice slov či frází, keré se vyskytují ve zkoumaných pracích. Oblast výzkumu je tedy reprezentována pomocí určitých hesel, které se v textech vyskytují nejčastěji, a vztahy mezi těmito hesly. Tato analýza ukázala, že témata diplomových prací korespondují se zaměřením studia a s realizováním konkrétních učebních osnov.<br /> *&lt;u&gt;Vizualizace:&lt;/u&gt; Vizualizace byla provedena ve volně dostupném software&amp;nbsp;''Pajek. ''Pomocí tohoto nástroje se vytvořily tematické mapy.<br /> *&lt;u&gt;Interpretace:&lt;/u&gt; Samotná interpretace výsledků byla realizována porovnáním tematických map různých časových období. Následně se zkoumala dynamika vývoje dané oblasti.<br /> <br /> Výsledkem výzkumu byla skutečnost, že témata, která se nejčastěji objevují v diplomových pracích jsou ta, kterým se věnují jednotliví vyučující a ta, která jsou součástí učebních osnov. Po porovnání jednotlivých map se ukázalo, že do popředí se dostala i nová témata, jako je např. hodnocení webových stránek a vliv digitálního prostředí, či naopak - některá témata byla odsunuta do pozadí.<br /> <br /> === The Personal Health Record Paradox: Health Care Professionals' Perspectives and the Information Ecology of Personal Health Record Systems in Organizational and Clinical Settings ===<br /> <br /> <br /> '''Názov výskumu:''' Paradox osobných zdravotných záznamov: Perspektíva zdravotníkov a informačná ekológia osobných zdravotných záznamov v prostredí organizácií a kliník.<br /> <br /> <br /> Výskum sa zaoberá využívaním portálu MyHealtheVet PHR, ktorý vznikol v roku 2003. Samotný výskum sa konal v roku 2011 a vykonávala ho Kim M. Nazi, BS, MA, PhD pod záštitou Veterans and Consumers Health Informatics Office, Veterans Health Administration, Department of Veterans Affairs, Albany, NY, United States.<br /> <br /> <br /> '''Cieľ:'''<br /> <br /> Cieľom výskumu bolo zistiť skúsenosti lekárov, sestričiek a lekárnikov z Oddelenia pre veteránov (Department of Veteran Affairs) pri využívaní osobných zdravotných záznamov, tzv. PHR (Personal Health Record) za účelom získania náhľadu na interakciu systému a samotného lekárskeho vyšetrenia. Štúdia sa pridržiava teórie informačnej ekológie, ktorá sa zameriava na dynamické vzťahy medzi technológiami, ľuďmi, lekárskou činnosťou a hodnotami. Skúmané sú skúsenosti a pohľad zdravotníkov na portál My HealtheVet PHR a systém bezpečných správ, ktoré slúžia samotným pacientom.<br /> <br /> <br /> <br /> '''Metodológia:'''<br /> <br /> Vo výskume bola využitá primárne kvalitatívna metóda za podpory kvantitatívne. Boli použité hĺbkové rozhovory s 30 zdravotníkmi (10 doktorov, 10 sestier a 10 lekárnikov), ktorí poskytujú priamu lekársku starostlivosť a ktorí sami poznamenali, že sa stretli minimálne s 1-4 funkciami PHR. Ako pomocná metóda slúžili štandardizované dotazníky vyplnené všetkými účastníkmi výskumu. Rozhovory sa konali cez telefón, pretože účastníci pochádzali z rôznych častí USA, boli nahrávané, neskôr transkribované, zakódované a analyzované za účelom získania hlavných tém. Počas výskumu boli analyzované aj mnohé informačné dokumenty organizácií za účelom získania informácií o samotnej implementácii systému ako súčasť tzv. VA Patient Aligned Care Team (PACT) modelu.<br /> <br /> <br /> '''Výsledky:'''<br /> <br /> Výsledky ukázali množstvo faktorov, ktoré bránia v implementácii PHR do už fungujúceho systému pre použitie pacientami aj zdravotníkmi. Výskum odhalil mnohorozmernú dynamiku medzi implementáciou bezpečného spracovania správ (secure messaging) v PHR a jeho vplyvom na chod organizácie, použite technológií, činnosť a tok informácií. V podstate práve bezpečné spracovanie správ bol chýbajúci element v informačnej ekológii systému a jeho implementácia odštartovala proces zmeny. Výskum ukázal, že bezpečné spracovanie správ má veľký vplyv na prístup, komunikáciu, pacientove samostatné zaznamenávanie a vzťah samotného pacienta zo sprostredkovateľom služby.<br /> <br /> <br /> '''Záver:'''<br /> <br /> Výsledky štúdie sú priamo aplikovateľné na vývoj a implementáciu PHR systémov a s tým súvisiace dostatočné školenie a podpora zdravotníkov. Výsledky ďalej naznačujú potrebu hĺbkového skúmania tejto oblasti za účelom zefektívnenia práce zdravotníkov a komunikácie s pacientmi. Tento výskum slúži len ako prvý krok k lepšiemu pochopeniu sociálneho a organizačného kontextu použitia PHR a bezpečného spracovania správ v prostredí kliník.<br /> <br /> === The School as an Information Ecology: A Framework for Studying Changes in Information Use ===<br /> <br /> <br /> <br /> '''Názov výskumu:''' Škola ako informačná ekológia: Štruktúra pre štúdium zmien v používaní informácií.<br /> <br /> <br /> Článok napísala Anne Marie Perrault, akademická pracovníčka z odboru ISK na University of South Carolina v USA, a bol uverejnený v School Libraries Worldwide v júli 2007.<br /> <br /> Článok sa zaoberá výskumom vykonávaným na 2 stredných školách. Zaoberá sa školou ako informačnou ekológiou a skúma informačné správanie vzdelávacích pracovníkov na internete. Vytvára štruktúru aplikovateľnú na ďalšie podobné výskumy v oblasti informačnej ekológie a školského prostredia.<br /> <br /> Samotný výskum vychádza z predchádzajúcich štúdií s podobnou tematikou, z ktorých vznikli štyri hlavné témy: aktuálnosť informácií, vznik nápadov a osobného poznania, management zdrojov a úloha času, a zdieľanie. Napriek tomu, že učitelia využívajú internet často, zostávajú špeciálne internetové nástroje vytvorené pre edukačné účely nevyužité. Výskum hľadá dôvodu a dôsledky tohoto stavu.<br /> <br /> <br /> '''Cieľ:'''<br /> <br /> Cieľom výskumu je pozorovanie a analyzovanie informačného správania vzdelávacích pracovníkov v stredoškolskom prostredí ako v oblasti informačnej ekológie. Informačná ekológia školy sa skladá z učiteľov, špeciálnych knihovníkov, študentov, kancelárskych pracovníkov, vychovávateľov a rodičov. Všetci sú jednak používatelia ale aj tvorcovia informácií v systéme.<br /> <br /> <br /> '''Výskumné otázky:'''<br /> <br /> :*Pomáha chápanie školy ako informačnej ekológie zlepšiť informačné správanie edukačných pracovníkov?<br /> :*Aké spôsoby vyhľadávania informácií využívajú vzdelávací pracovníci?<br /> :*Aké sú dôsledky informačného správania? Aký majú vplyv v školskom prostredí na ostatných jedincov, výučbu, štúdium a samotnú komunitu školy?<br /> <br /> <br /> '''Metodológia:'''<br /> <br /> Z metodologického hľadiska boli vytvorené dve prípadové štúdie na dvoch stredných školách a k ním databáza prípadových štúdií. Bol použitý špeciálny software na spracovanie a analýzu užívateľského správania počas spracovávania niekoľkých vopred daných úloh. Výskum je zameraný na špeciálnych knihovníkov a učiteľov biológie, ktorí boli sledovaní v prirodzenom fungovaní školskej informačnej ekológie. Títo vzdelávací pracovníci absolvovali čiastočne štruktúrované rozhovory, ktoré boli nahrávané, transkribované, zakódované a analyzované. Bol použitý taktiež online dotazník zameraný na vlastné vnímanie vyhľadávacích zručností participantov.<br /> <br /> <br /> '''Výsledky:'''<br /> <br /> Výsledkom štúdie je rozsiahla diskusia na témy informačného vzdelávania v informačnej ekológii školy. Výskum slúži ako podklad pre ďalšie skúmanie danej témy, ktoré na ňom môžu zakladať.<br /> <br /> == Seznam použité literatury ==<br /> <br /> :*The Personal Health Record Paradox: Health Care Professionals' Perspectives and the Information Ecology of Personal Health Record Systems in Organizational and Clinical Settings. JOURNAL OF MEDICAL INTERNET RESEARCH [online]. 20130401, vol. 15, issue 4 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: [http://ehis.ebscohost.com/eds/detail?vid=5&amp;sid=0d3aa20d-a69c-4d6b-ad3b-b37920049991%40sessionmgr4&amp;hid=4&amp;bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db=edswsc&amp;AN=000319443800012 http://ehis.ebscohost.com/eds/detail?vid=5&amp;sid=0d3aa20d-a69c-4d6b-ad3b-b37920049991%40sessionmgr4&amp;hid=4&amp;bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db=edswsc&amp;AN=000319443800012]<br /> :*The School as an Information Ecology: A Framework for Studying Changes in Information Use. School Libraries Worldwide [online]. 20070701, vol. 13, issue 2, s. 49-62 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: [http://ehis.ebscohost.com/eds/detail?sid=8c66beb6-0cb0-44fa-bc69-5087b1dc9700%40sessionmgr198&amp;vid=1&amp;hid=110&amp;bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db=lls&amp;AN=50291939 http://ehis.ebscohost.com/eds/detail?sid=8c66beb6-0cb0-44fa-bc69-5087b1dc9700%40sessionmgr198&amp;vid=1&amp;hid=110&amp;bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db=lls&amp;AN=50291939]<br /> :*[1]TŘÍSKOVÁ, Kamila. Informační ekologie jako projev informačního chování. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2009. 101 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz. Dostupné z:[http://is.muni.cz/th/146801/ff_m/k._triskova_Informacni_ekologie_jako_projev_informacniho_chovani_DP.pdf http://is.muni.cz/th/146801/ff_m/k._triskova_Informacni_ekologie_jako_projev_informacniho_chovani_DP.pdf]<br /> :*[2]STEINEROVÁ, Jela. Informačné systémy v novej paradigma vzdelavania a výskumu. In ITlib. Informačné technológie a knižnice [online], 2008, č. 02 [cit. 2009-06-04]. Dostupný z: &lt;[http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib082/steinerova.htm http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib082/steinerova.htm]&gt;. ISSN 1336-0779.<br /> :* STEINEROVÁ, Jela; ONDRIŠOVÁ, Miriam; LICHNEROVÁ, Lucia. Pojmové a tematické mapy ako nástroje informačnej ekológie. ProInflow [online]. 19.12.2012 [cit. 22.10.2013]. Dostupný z WWW: &lt;http://pro.inflow.cz/pojmove-tematicke-mapy-ako-nastroje-informacnej-ekologie&gt;. ISSN 1804–2406.</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_ekologie&diff=36884 2013-10-22T17:16:26Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>= Informační ekologie =<br /> <br /> Pojem informační ekologie se objevuje na konci devadesátých let 20. století, kdy s tímto slovním spojením začali pracovat výzkumníci z různých odvětví, aby sjednotili narůstající potřebu definování práce s informacemi v kontextu s technologiemi, etikou, daty, znalostmi a v neposlední řadě i s politikou. Pojem „informační ekologie“ použil poprvé právě v souvislosti s politikou německý filozof Rafael Capurro, jeho následovníci i oponenti (Davenport, T.H, Nardi, B.A, Prusak, L. a další) se pak snažili specifikovat tuto teorii.<br /> „Informační ekologie“ velmi úzce souvisí s obecně chápaným pojmem „ekologie“ jako soubor znalostí a postupů, který má vést především k ochraně a zachování prostředí pro další udržitelný rozvoj a udržovat kvalitní zdroje (lidské, technologické i přírodní), které k tomuto procesu vedou.<br /> <br /> ''&quot;Vzorovým příkladem, kde funguje myšlenka a je uplatňován přístup<br /> informační ekologie může být knihovna. Obsahuje organizovanou sbírku<br /> dokumentů, knihovníky, čtenáře, ICT, katalogizační a vyhledávací systém. Je<br /> to místo, kde se všechny prvky propojují a uvádí tak v chod užitečný systém<br /> pro práci s informacemi a zdravý vztah mezi lidmi a technologií, využívající<br /> participativní metody a dodržující kodexy informační etiky.&quot;''[1]<br /> <br /> Do pojmu “Informační ekologie” je nutné zahrnout celý životní cyklus informace, kdy snahou teorie Informační ekologie je co nejmenší zatížení informačním smogem, který je produkován ve stále větším množství. Především v prostředí internetu, kde množství dat narůstá denně v řádech terabitů, je nutné vytvořit ekologicky čisté informační prostředí, kdy informační stres z nutného prohledávání spamových, neutříděných, nevalidních, duplicitních či jinak nevhodných zdrojů, bude v co největší míře eliminován.<br /> <br /> V současné době se výzkumem informační ekologie velmi úzce zabývá profesorka Jela Steinerová, která definuje předmět svého výzkumu jako :“ ''tvorbu, komunikování, rozšiřování a využívání informací na úrovni<br /> jednotlivce, skupiny nebo organizace s cílem smysluplně regulovat toky<br /> informací při vzájemném přizpůsobování člověka a informačního prostředí.<br /> Složkami informační ekologie jsou lidé, inteligentní technologie a nástroje<br /> organizace poznání. Za součást informační ekologie považujeme i etické,<br /> právní a bezpečnostní opatření při společném využívání informací. Podstatou<br /> informační ekologie je určení čistících mechanismů informačního přetížení a<br /> rizik využívání informací v elektronickém prostředí.''“[2]<br /> <br /> Informační ekologie je dynamicky se rozvíjející se teorií a jejímu studiu a souvislostem je nutné věnovat pozornost.<br /> <br /> <br /> <br /> === Pojmové a tematické mapy jako nástroje informační ekologie ===<br /> <br /> '''Úvod:'''<br /> <br /> '''Pojmové mapy:'''<br /> <br /> Cílem tohoto výzkumu realizovaného formou experimentu bylo ověřit možnosti a prověřit funkce nástrojů tvorby pojmových map, které je možné použít pro organizaci znalostí v elektronickém prostředí. A dále pak na základě toho následně vytvořit předběžné modely aktuálních témat v knihovní a informační vědě. Důraz pak byl kladen zejména na prověřování možností mapování témat a pojmů a dále pak na možnosti vizualizace pojmů a vztahů mezi nimi. <br /> <br /> <br /> Mezi metody užité při realizaci tohoto experimentu byly užity vedle ověřování funkcí a plnění experimentálního repozitáře, také metody jako jsou obsahová analýza závěrečných prací, které byly po výběru použity jako experimentální obsah určený k tvorbě pojmových map. <br /> Následně pak měla pojmová mapa určitou předem dohodnutou strukturu. Uprostřed bylo umístěno hlavní téma. Vpravo se nacházely určující charakteristiky a definiční vztahy. Nahoře byly umístěny nadřazené pojmy, a dole pak logicky i pojmy podřazené. A vlevo pak byly připojeny pojmy, s asociativními vazbami k danému tématu. <br /> <br /> <br /> Výsledkem pak bylo to, že takto postavené pojmové mapy, které byly uchovány, bylo možné dále doplňovat. A v neposlední řadě pak bylo možné takové mapy i propojovat mezi sebou. Dále pak také bylo možno doplňovat i definice pojmů. Tyto pojmové mapy pak odkrývají i další kontexty a naznačují i progresivní orientaci výzkumu v závěrečných práce, které byly pro tento experiment použity. <br /> <br /> <br /> '''Tematické mapy:'''<br /> <br /> Cílem výzkumu bylo vytvoření tematických map na základě klíčových slov v diplomových pracích v oblasti informačních studií a knihovnictví, které byly obhájeny na ''Katedre knižničnej a informačnej vedy'' na Univerzite Komenského v Bratislave mezi léty 2001 - 2010. Jednalo se o celkem 179 prací. Jedním z cílů výzkumu bylo mj. definovat vývoj jednotlivých témat informační vědy v tomto období. Tematické mapy mohou být dobrým nástrojem pro organizaci informací v jednotlivých vědních oborech, repozitářích nebo digitálních knihovnách. V případě využití tematických map se může zpřehlednit a zlepšit vyhledávání a znovuvyužití informací. <br /> <br /> Samotný výzkum se skládal z celkem pěti fází:<br /> <br /> *&lt;u&gt;Příprava údajů:&lt;/u&gt; Z prací byla vyňata klíčová slova tak, jak byla vybrána autorem a následně upravena pro potřeby výzkumu (např. musela být sjednocena do jednotného tvaru či bylo nutno odstranit ta klíčová slova, jež se jevila jako chybná)<br /> *&lt;u&gt;Frekvenční analýza:&lt;/u&gt; Cílem bylo zjištění frekvence výskytu jednotlivých klíčových slov, z výsledného seznamu bylo vybráno prvních 60-80 klíčových slov pro snadnou orientaci v mapě. Frekvenční analýza bývá mj. vhodným nástrojem pro tvorbu terminologických slovníků, jelikož naznačuje také nové pojmy v daném oboru. Využitím frekvenční analýzy se poukázalo na nová témata a termíny vyskytující se v oblasti informační vědy.<br /> *&lt;u&gt;Co-word analýza klíčových slov:&lt;/u&gt; Tato analýza bývá využívána pro zhodnocení určité množiny textů konkrétní tematické oblasti. Co-word analýza sleduje dvojice slov či frází, keré se vyskytují ve zkoumaných pracích. Oblast výzkumu je tedy reprezentována pomocí určitých hesel, které se v textech vyskytují nejčastěji, a vztahy mezi těmito hesly. Tato analýza ukázala, že témata diplomových prací korespondují se zaměřením studia a s realizováním konkrétních učebních osnov.<br /> *&lt;u&gt;Vizualizace:&lt;/u&gt; Vizualizace byla provedena ve volně dostupném software&amp;nbsp;''Pajek. ''Pomocí tohoto nástroje se vytvořily tematické mapy.<br /> *&lt;u&gt;Interpretace:&lt;/u&gt; Samotná interpretace výsledků byla realizována porovnáním tematických map různých časových období. Následně se zkoumala dynamika vývoje dané oblasti.<br /> <br /> Výsledkem výzkumu byla skutečnost, že témata, která se nejčastěji objevují v diplomových pracích jsou ta, kterým se věnují jednotliví vyučující a ta, která jsou součástí učebních osnov. Po porovnání jednotlivých map se ukázalo, že do popředí se dostala i nová témata, jako je např. hodnocení webových stránek a vliv digitálního prostředí, či naopak - některá témata byla odsunuta do pozadí.<br /> <br /> === The Personal Health Record Paradox: Health Care Professionals' Perspectives and the Information Ecology of Personal Health Record Systems in Organizational and Clinical Settings ===<br /> <br /> <br /> '''Názov výskumu:''' Paradox osobných zdravotných záznamov: Perspektíva zdravotníkov a informačná ekológia osobných zdravotných záznamov v prostredí organizácií a kliník.<br /> <br /> <br /> Výskum sa zaoberá využívaním portálu MyHealtheVet PHR, ktorý vznikol v roku 2003. Samotný výskum sa konal v roku 2011 a vykonávala ho Kim M. Nazi, BS, MA, PhD pod záštitou Veterans and Consumers Health Informatics Office, Veterans Health Administration, Department of Veterans Affairs, Albany, NY, United States.<br /> <br /> <br /> '''Cieľ:'''<br /> <br /> Cieľom výskumu bolo zistiť skúsenosti lekárov, sestričiek a lekárnikov z Oddelenia pre veteránov (Department of Veteran Affairs) pri využívaní osobných zdravotných záznamov, tzv. PHR (Personal Health Record) za účelom získania náhľadu na interakciu systému a samotného lekárskeho vyšetrenia. Štúdia sa pridržiava teórie informačnej ekológie, ktorá sa zameriava na dynamické vzťahy medzi technológiami, ľuďmi, lekárskou činnosťou a hodnotami. Skúmané sú skúsenosti a pohľad zdravotníkov na portál My HealtheVet PHR a systém bezpečných správ, ktoré slúžia samotným pacientom.<br /> <br /> <br /> <br /> '''Metodológia:'''<br /> <br /> Vo výskume bola využitá primárne kvalitatívna metóda za podpory kvantitatívne. Boli použité hĺbkové rozhovory s 30 zdravotníkmi (10 doktorov, 10 sestier a 10 lekárnikov), ktorí poskytujú priamu lekársku starostlivosť a ktorí sami poznamenali, že sa stretli minimálne s 1-4 funkciami PHR. Ako pomocná metóda slúžili štandardizované dotazníky vyplnené všetkými účastníkmi výskumu. Rozhovory sa konali cez telefón, pretože účastníci pochádzali z rôznych častí USA, boli nahrávané, neskôr transkribované, zakódované a analyzované za účelom získania hlavných tém. Počas výskumu boli analyzované aj mnohé informačné dokumenty organizácií za účelom získania informácií o samotnej implementácii systému ako súčasť tzv. VA Patient Aligned Care Team (PACT) modelu.<br /> <br /> <br /> '''Výsledky:'''<br /> <br /> Výsledky ukázali množstvo faktorov, ktoré bránia v implementácii PHR do už fungujúceho systému pre použitie pacientami aj zdravotníkmi. Výskum odhalil mnohorozmernú dynamiku medzi implementáciou bezpečného spracovania správ (secure messaging) v PHR a jeho vplyvom na chod organizácie, použite technológií, činnosť a tok informácií. V podstate práve bezpečné spracovanie správ bol chýbajúci element v informačnej ekológii systému a jeho implementácia odštartovala proces zmeny. Výskum ukázal, že bezpečné spracovanie správ má veľký vplyv na prístup, komunikáciu, pacientove samostatné zaznamenávanie a vzťah samotného pacienta zo sprostredkovateľom služby.<br /> <br /> <br /> '''Záver:'''<br /> <br /> Výsledky štúdie sú priamo aplikovateľné na vývoj a implementáciu PHR systémov a s tým súvisiace dostatočné školenie a podpora zdravotníkov. Výsledky ďalej naznačujú potrebu hĺbkového skúmania tejto oblasti za účelom zefektívnenia práce zdravotníkov a komunikácie s pacientmi. Tento výskum slúži len ako prvý krok k lepšiemu pochopeniu sociálneho a organizačného kontextu použitia PHR a bezpečného spracovania správ v prostredí kliník.<br /> <br /> === The School as an Information Ecology: A Framework for Studying Changes in Information Use ===<br /> <br /> <br /> <br /> '''Názov výskumu:''' Škola ako informačná ekológia: Štruktúra pre štúdium zmien v používaní informácií.<br /> <br /> <br /> Článok napísala Anne Marie Perrault, akademická pracovníčka z odboru ISK na University of South Carolina v USA, a bol uverejnený v School Libraries Worldwide v júli 2007.<br /> <br /> Článok sa zaoberá výskumom vykonávaným na 2 stredných školách. Zaoberá sa školou ako informačnou ekológiou a skúma informačné správanie vzdelávacích pracovníkov na internete. Vytvára štruktúru aplikovateľnú na ďalšie podobné výskumy v oblasti informačnej ekológie a školského prostredia.<br /> <br /> Samotný výskum vychádza z predchádzajúcich štúdií s podobnou tematikou, z ktorých vznikli štyri hlavné témy: aktuálnosť informácií, vznik nápadov a osobného poznania, management zdrojov a úloha času, a zdieľanie. Napriek tomu, že učitelia využívajú internet často, zostávajú špeciálne internetové nástroje vytvorené pre edukačné účely nevyužité. Výskum hľadá dôvodu a dôsledky tohoto stavu.<br /> <br /> <br /> '''Cieľ:'''<br /> <br /> Cieľom výskumu je pozorovanie a analyzovanie informačného správania vzdelávacích pracovníkov v stredoškolskom prostredí ako v oblasti informačnej ekológie. Informačná ekológia školy sa skladá z učiteľov, špeciálnych knihovníkov, študentov, kancelárskych pracovníkov, vychovávateľov a rodičov. Všetci sú jednak používatelia ale aj tvorcovia informácií v systéme.<br /> <br /> <br /> '''Výskumné otázky:'''<br /> <br /> :*Pomáha chápanie školy ako informačnej ekológie zlepšiť informačné správanie edukačných pracovníkov?<br /> :*Aké spôsoby vyhľadávania informácií využívajú vzdelávací pracovníci?<br /> :*Aké sú dôsledky informačného správania? Aký majú vplyv v školskom prostredí na ostatných jedincov, výučbu, štúdium a samotnú komunitu školy?<br /> <br /> <br /> '''Metodológia:'''<br /> <br /> Z metodologického hľadiska boli vytvorené dve prípadové štúdie na dvoch stredných školách a k ním databáza prípadových štúdií. Bol použitý špeciálny software na spracovanie a analýzu užívateľského správania počas spracovávania niekoľkých vopred daných úloh. Výskum je zameraný na špeciálnych knihovníkov a učiteľov biológie, ktorí boli sledovaní v prirodzenom fungovaní školskej informačnej ekológie. Títo vzdelávací pracovníci absolvovali čiastočne štruktúrované rozhovory, ktoré boli nahrávané, transkribované, zakódované a analyzované. Bol použitý taktiež online dotazník zameraný na vlastné vnímanie vyhľadávacích zručností participantov.<br /> <br /> <br /> '''Výsledky:'''<br /> <br /> Výsledkom štúdie je rozsiahla diskusia na témy informačného vzdelávania v informačnej ekológii školy. Výskum slúži ako podklad pre ďalšie skúmanie danej témy, ktoré na ňom môžu zakladať.<br /> <br /> == Seznam použité literatury ==<br /> <br /> :*The Personal Health Record Paradox: Health Care Professionals' Perspectives and the Information Ecology of Personal Health Record Systems in Organizational and Clinical Settings. JOURNAL OF MEDICAL INTERNET RESEARCH [online]. 20130401, vol. 15, issue 4 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: [http://ehis.ebscohost.com/eds/detail?vid=5&amp;sid=0d3aa20d-a69c-4d6b-ad3b-b37920049991%40sessionmgr4&amp;hid=4&amp;bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db=edswsc&amp;AN=000319443800012 http://ehis.ebscohost.com/eds/detail?vid=5&amp;sid=0d3aa20d-a69c-4d6b-ad3b-b37920049991%40sessionmgr4&amp;hid=4&amp;bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db=edswsc&amp;AN=000319443800012]<br /> :*The School as an Information Ecology: A Framework for Studying Changes in Information Use. School Libraries Worldwide [online]. 20070701, vol. 13, issue 2, s. 49-62 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: [http://ehis.ebscohost.com/eds/detail?sid=8c66beb6-0cb0-44fa-bc69-5087b1dc9700%40sessionmgr198&amp;vid=1&amp;hid=110&amp;bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db=lls&amp;AN=50291939 http://ehis.ebscohost.com/eds/detail?sid=8c66beb6-0cb0-44fa-bc69-5087b1dc9700%40sessionmgr198&amp;vid=1&amp;hid=110&amp;bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db=lls&amp;AN=50291939]<br /> :*[1]TŘÍSKOVÁ, Kamila. Informační ekologie jako projev informačního chování. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2009. 101 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz. Dostupné z:[http://is.muni.cz/th/146801/ff_m/k._triskova_Informacni_ekologie_jako_projev_informacniho_chovani_DP.pdf http://is.muni.cz/th/146801/ff_m/k._triskova_Informacni_ekologie_jako_projev_informacniho_chovani_DP.pdf]<br /> :*[2]STEINEROVÁ, Jela. Informačné systémy v novej paradigma vzdelavania a výskumu. In ITlib. Informačné technológie a knižnice [online], 2008, č. 02 [cit. 2009-06-04]. Dostupný z: &lt;[http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib082/steinerova.htm http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib082/steinerova.htm]&gt;. ISSN 1336-0779.<br /> :* STEINEROVÁ, Jela; ONDRIŠOVÁ, Miriam; LICHNEROVÁ, Lucia. Pojmové a tematické mapy ako nástroje informačnej ekológie. ProInflow [online]. 19.12.2012 [cit. 22.10.2013]. Dostupný z WWW: &lt;http://pro.inflow.cz/pojmove-tematicke-mapy-ako-nastroje-informacnej-ekologie&gt;. ISSN 1804–2406.</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_ekologie&diff=36881 2013-10-22T16:36:37Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>= Informační ekologie =<br /> <br /> Pojem informační ekologie se objevuje na konci devadesátých let 20. století, kdy s tímto slovním spojením začali pracovat výzkumníci z různých odvětví, aby sjednotili narůstající potřebu definování práce s informacemi v kontextu s technologiemi, etikou, daty, znalostmi a v neposlední řadě i s politikou. Pojem „informační ekologie“ použil poprvé právě v souvislosti s politikou německý filozof Rafael Capurro, jeho následovníci i oponenti (Davenport, T.H, Nardi, B.A, Prusak, L. a další) se pak snažili specifikovat tuto teorii.<br /> „Informační ekologie“ velmi úzce souvisí s obecně chápaným pojmem „ekologie“ jako soubor znalostí a postupů, který má vést především k ochraně a zachování prostředí pro další udržitelný rozvoj a udržovat kvalitní zdroje (lidské, technologické i přírodní), které k tomuto procesu vedou.<br /> <br /> ''&quot;Vzorovým příkladem, kde funguje myšlenka a je uplatňován přístup<br /> informační ekologie může být knihovna. Obsahuje organizovanou sbírku<br /> dokumentů, knihovníky, čtenáře, ICT, katalogizační a vyhledávací systém. Je<br /> to místo, kde se všechny prvky propojují a uvádí tak v chod užitečný systém<br /> pro práci s informacemi a zdravý vztah mezi lidmi a technologií, využívající<br /> participativní metody a dodržující kodexy informační etiky.&quot;''[1]<br /> <br /> Do pojmu “Informační ekologie” je nutné zahrnout celý životní cyklus informace, kdy snahou teorie Informační ekologie je co nejmenší zatížení informačním smogem, který je produkován ve stále větším množství. Především v prostředí internetu, kde množství dat narůstá denně v řádech terabitů, je nutné vytvořit ekologicky čisté informační prostředí, kdy informační stres z nutného prohledávání spamových, neutříděných, nevalidních, duplicitních či jinak nevhodných zdrojů, bude v co největší míře eliminován.<br /> <br /> V současné době se výzkumem informační ekologie velmi úzce zabývá profesorka Jela Steinerová, která definuje předmět svého výzkumu jako :“ ''tvorbu, komunikování, rozšiřování a využívání informací na úrovni<br /> jednotlivce, skupiny nebo organizace s cílem smysluplně regulovat toky<br /> informací při vzájemném přizpůsobování člověka a informačního prostředí.<br /> Složkami informační ekologie jsou lidé, inteligentní technologie a nástroje<br /> organizace poznání. Za součást informační ekologie považujeme i etické,<br /> právní a bezpečnostní opatření při společném využívání informací. Podstatou<br /> informační ekologie je určení čistících mechanismů informačního přetížení a<br /> rizik využívání informací v elektronickém prostředí.''“[2]<br /> <br /> Informační ekologie je dynamicky se rozvíjející se teorií a jejímu studiu a souvislostem je nutné věnovat pozornost.<br /> <br /> <br /> <br /> === Pojmové a tematické mapy jako nástroje informační ekologie ===<br /> <br /> '''Úvod:'''<br /> <br /> '''Pojmové mapy:'''<br /> <br /> Cílem tohoto výzkumu realizovaného formou experimentu bylo ověřit možnosti a prověřit funkce nástrojů tvorby pojmových map, které je možné použít pro organizaci znalostí v elektronickém prostředí. A dále pak na základě toho následně vytvořit předběžné modely aktuálních témat v knihovní a informační vědě. Důraz pak byl kladen zejména na prověřování možností mapování témat a pojmů a dále pak na možnosti vizualizace pojmů a vztahů mezi nimi. <br /> <br /> <br /> <br /> '''Tematické mapy:'''<br /> <br /> Cílem výzkumu bylo vytvoření tematických map na základě klíčových slov v diplomových pracích v oblasti informačních studií a knihovnictví, které byly obhájeny na ''Katedre knižničnej a informačnej vedy'' na Univerzite Komenského v Bratislave mezi léty 2001 - 2010. Jednalo se o celkem 179 prací. Jedním z cílů výzkumu bylo mj. definovat vývoj jednotlivých témat informační vědy v tomto období. Tematické mapy mohou být dobrým nástrojem pro organizaci informací v jednotlivých vědních oborech, repozitářích nebo digitálních knihovnách. V případě využití tematických map se může zpřehlednit a zlepšit vyhledávání a znovuvyužití informací. <br /> <br /> Samotný výzkum se skládal z celkem pěti fází:<br /> <br /> *&lt;u&gt;Příprava údajů:&lt;/u&gt; Z prací byla vyňata klíčová slova tak, jak byla vybrána autorem a následně upravena pro potřeby výzkumu (např. musela být sjednocena do jednotného tvaru či bylo nutno odstranit ta klíčová slova, jež se jevila jako chybná)<br /> *&lt;u&gt;Frekvenční analýza:&lt;/u&gt; Cílem bylo zjištění frekvence výskytu jednotlivých klíčových slov, z výsledného seznamu bylo vybráno prvních 60-80 klíčových slov pro snadnou orientaci v mapě. Frekvenční analýza bývá mj. vhodným nástrojem pro tvorbu terminologických slovníků, jelikož naznačuje také nové pojmy v daném oboru. Využitím frekvenční analýzy se poukázalo na nová témata a termíny vyskytující se v oblasti informační vědy.<br /> *&lt;u&gt;Co-word analýza klíčových slov:&lt;/u&gt; Tato analýza bývá využívána pro zhodnocení určité množiny textů konkrétní tematické oblasti. Co-word analýza sleduje dvojice slov či frází, keré se vyskytují ve zkoumaných pracích. Oblast výzkumu je tedy reprezentována pomocí určitých hesel, které se v textech vyskytují nejčastěji, a vztahy mezi těmito hesly. Tato analýza ukázala, že témata diplomových prací korespondují se zaměřením studia a s realizováním konkrétních učebních osnov.<br /> *&lt;u&gt;Vizualizace:&lt;/u&gt; Vizualizace byla provedena ve volně dostupném software&amp;nbsp;''Pajek. ''Pomocí tohoto nástroje se vytvořily tematické mapy.<br /> *&lt;u&gt;Interpretace:&lt;/u&gt; Samotná interpretace výsledků byla realizována porovnáním tematických map různých časových období. Následně se zkoumala dynamika vývoje dané oblasti.<br /> <br /> Výsledkem výzkumu byla skutečnost, že témata, která se nejčastěji objevují v diplomových pracích jsou ta, kterým se věnují jednotliví vyučující a ta, která jsou součástí učebních osnov. Po porovnání jednotlivých map se ukázalo, že do popředí se dostala i nová témata, jako je např. hodnocení webových stránek a vliv digitálního prostředí, či naopak - některá témata byla odsunuta do pozadí.<br /> <br /> === The Personal Health Record Paradox: Health Care Professionals' Perspectives and the Information Ecology of Personal Health Record Systems in Organizational and Clinical Settings ===<br /> <br /> <br /> '''Názov výskumu:''' Paradox osobných zdravotných záznamov: Perspektíva zdravotníkov a informačná ekológia osobných zdravotných záznamov v prostredí organizácií a kliník.<br /> <br /> <br /> Výskum sa zaoberá využívaním portálu MyHealtheVet PHR, ktorý vznikol v roku 2003. Samotný výskum sa konal v roku 2011 a vykonávala ho Kim M. Nazi, BS, MA, PhD pod záštitou Veterans and Consumers Health Informatics Office, Veterans Health Administration, Department of Veterans Affairs, Albany, NY, United States.<br /> <br /> <br /> '''Cieľ:'''<br /> <br /> Cieľom výskumu bolo zistiť skúsenosti lekárov, sestričiek a lekárnikov z Oddelenia pre veteránov (Department of Veteran Affairs) pri využívaní osobných zdravotných záznamov, tzv. PHR (Personal Health Record) za účelom získania náhľadu na interakciu systému a samotného lekárskeho vyšetrenia. Štúdia sa pridržiava teórie informačnej ekológie, ktorá sa zameriava na dynamické vzťahy medzi technológiami, ľuďmi, lekárskou činnosťou a hodnotami. Skúmané sú skúsenosti a pohľad zdravotníkov na portál My HealtheVet PHR a systém bezpečných správ, ktoré slúžia samotným pacientom.<br /> <br /> <br /> <br /> '''Metodológia:'''<br /> <br /> Vo výskume bola využitá primárne kvalitatívna metóda za podpory kvantitatívne. Boli použité hĺbkové rozhovory s 30 zdravotníkmi (10 doktorov, 10 sestier a 10 lekárnikov), ktorí poskytujú priamu lekársku starostlivosť a ktorí sami poznamenali, že sa stretli minimálne s 1-4 funkciami PHR. Ako pomocná metóda slúžili štandardizované dotazníky vyplnené všetkými účastníkmi výskumu. Rozhovory sa konali cez telefón, pretože účastníci pochádzali z rôznych častí USA, boli nahrávané, neskôr transkribované, zakódované a analyzované za účelom získania hlavných tém. Počas výskumu boli analyzované aj mnohé informačné dokumenty organizácií za účelom získania informácií o samotnej implementácii systému ako súčasť tzv. VA Patient Aligned Care Team (PACT) modelu.<br /> <br /> <br /> '''Výsledky:'''<br /> <br /> Výsledky ukázali množstvo faktorov, ktoré bránia v implementácii PHR do už fungujúceho systému pre použitie pacientami aj zdravotníkmi. Výskum odhalil mnohorozmernú dynamiku medzi implementáciou bezpečného spracovania správ (secure messaging) v PHR a jeho vplyvom na chod organizácie, použite technológií, činnosť a tok informácií. V podstate práve bezpečné spracovanie správ bol chýbajúci element v informačnej ekológii systému a jeho implementácia odštartovala proces zmeny. Výskum ukázal, že bezpečné spracovanie správ má veľký vplyv na prístup, komunikáciu, pacientove samostatné zaznamenávanie a vzťah samotného pacienta zo sprostredkovateľom služby.<br /> <br /> <br /> '''Záver:'''<br /> <br /> Výsledky štúdie sú priamo aplikovateľné na vývoj a implementáciu PHR systémov a s tým súvisiace dostatočné školenie a podpora zdravotníkov. Výsledky ďalej naznačujú potrebu hĺbkového skúmania tejto oblasti za účelom zefektívnenia práce zdravotníkov a komunikácie s pacientmi. Tento výskum slúži len ako prvý krok k lepšiemu pochopeniu sociálneho a organizačného kontextu použitia PHR a bezpečného spracovania správ v prostredí kliník.<br /> <br /> === The School as an Information Ecology: A Framework for Studying Changes in Information Use ===<br /> <br /> <br /> <br /> '''Názov výskumu:''' Škola ako informačná ekológia: Štruktúra pre štúdium zmien v používaní informácií.<br /> <br /> <br /> Článok napísala Anne Marie Perrault, akademická pracovníčka z odboru ISK na University of South Carolina v USA, a bol uverejnený v School Libraries Worldwide v júli 2007.<br /> <br /> Článok sa zaoberá výskumom vykonávaným na 2 stredných školách. Zaoberá sa školou ako informačnou ekológiou a skúma informačné správanie vzdelávacích pracovníkov na internete. Vytvára štruktúru aplikovateľnú na ďalšie podobné výskumy v oblasti informačnej ekológie a školského prostredia.<br /> <br /> Samotný výskum vychádza z predchádzajúcich štúdií s podobnou tematikou, z ktorých vznikli štyri hlavné témy: aktuálnosť informácií, vznik nápadov a osobného poznania, management zdrojov a úloha času, a zdieľanie. Napriek tomu, že učitelia využívajú internet často, zostávajú špeciálne internetové nástroje vytvorené pre edukačné účely nevyužité. Výskum hľadá dôvodu a dôsledky tohoto stavu.<br /> <br /> <br /> '''Cieľ:'''<br /> <br /> Cieľom výskumu je pozorovanie a analyzovanie informačného správania vzdelávacích pracovníkov v stredoškolskom prostredí ako v oblasti informačnej ekológie. Informačná ekológia školy sa skladá z učiteľov, špeciálnych knihovníkov, študentov, kancelárskych pracovníkov, vychovávateľov a rodičov. Všetci sú jednak používatelia ale aj tvorcovia informácií v systéme.<br /> <br /> <br /> '''Výskumné otázky:'''<br /> <br /> :*Pomáha chápanie školy ako informačnej ekológie zlepšiť informačné správanie edukačných pracovníkov?<br /> :*Aké spôsoby vyhľadávania informácií využívajú vzdelávací pracovníci?<br /> :*Aké sú dôsledky informačného správania? Aký majú vplyv v školskom prostredí na ostatných jedincov, výučbu, štúdium a samotnú komunitu školy?<br /> <br /> <br /> '''Metodológia:'''<br /> <br /> Z metodologického hľadiska boli vytvorené dve prípadové štúdie na dvoch stredných školách a k ním databáza prípadových štúdií. Bol použitý špeciálny software na spracovanie a analýzu užívateľského správania počas spracovávania niekoľkých vopred daných úloh. Výskum je zameraný na špeciálnych knihovníkov a učiteľov biológie, ktorí boli sledovaní v prirodzenom fungovaní školskej informačnej ekológie. Títo vzdelávací pracovníci absolvovali čiastočne štruktúrované rozhovory, ktoré boli nahrávané, transkribované, zakódované a analyzované. Bol použitý taktiež online dotazník zameraný na vlastné vnímanie vyhľadávacích zručností participantov.<br /> <br /> <br /> '''Výsledky:'''<br /> <br /> Výsledkom štúdie je rozsiahla diskusia na témy informačného vzdelávania v informačnej ekológii školy. Výskum slúži ako podklad pre ďalšie skúmanie danej témy, ktoré na ňom môžu zakladať.<br /> <br /> == Seznam použité literatury ==<br /> <br /> :*The Personal Health Record Paradox: Health Care Professionals' Perspectives and the Information Ecology of Personal Health Record Systems in Organizational and Clinical Settings. JOURNAL OF MEDICAL INTERNET RESEARCH [online]. 20130401, vol. 15, issue 4 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: [http://ehis.ebscohost.com/eds/detail?vid=5&amp;sid=0d3aa20d-a69c-4d6b-ad3b-b37920049991%40sessionmgr4&amp;hid=4&amp;bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db=edswsc&amp;AN=000319443800012 http://ehis.ebscohost.com/eds/detail?vid=5&amp;sid=0d3aa20d-a69c-4d6b-ad3b-b37920049991%40sessionmgr4&amp;hid=4&amp;bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db=edswsc&amp;AN=000319443800012]<br /> :*The School as an Information Ecology: A Framework for Studying Changes in Information Use. School Libraries Worldwide [online]. 20070701, vol. 13, issue 2, s. 49-62 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: [http://ehis.ebscohost.com/eds/detail?sid=8c66beb6-0cb0-44fa-bc69-5087b1dc9700%40sessionmgr198&amp;vid=1&amp;hid=110&amp;bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db=lls&amp;AN=50291939 http://ehis.ebscohost.com/eds/detail?sid=8c66beb6-0cb0-44fa-bc69-5087b1dc9700%40sessionmgr198&amp;vid=1&amp;hid=110&amp;bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db=lls&amp;AN=50291939]<br /> :*[1]TŘÍSKOVÁ, Kamila. Informační ekologie jako projev informačního chování. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2009. 101 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz. Dostupné z:[http://is.muni.cz/th/146801/ff_m/k._triskova_Informacni_ekologie_jako_projev_informacniho_chovani_DP.pdf http://is.muni.cz/th/146801/ff_m/k._triskova_Informacni_ekologie_jako_projev_informacniho_chovani_DP.pdf]<br /> :*[2]STEINEROVÁ, Jela. Informačné systémy v novej paradigma vzdelavania a výskumu. In ITlib. Informačné technológie a knižnice [online], 2008, č. 02 [cit. 2009-06-04]. Dostupný z: &lt;[http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib082/steinerova.htm http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib082/steinerova.htm]&gt;. ISSN 1336-0779.<br /> :* STEINEROVÁ, Jela; ONDRIŠOVÁ, Miriam; LICHNEROVÁ, Lucia. Pojmové a tematické mapy ako nástroje informačnej ekológie. ProInflow [online]. 19.12.2012 [cit. 22.10.2013]. Dostupný z WWW: &lt;http://pro.inflow.cz/pojmove-tematicke-mapy-ako-nastroje-informacnej-ekologie&gt;. ISSN 1804–2406.</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=34878 2013-06-09T09:42:34Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> [[Soubor:debons.jpg||border|175x240px|&lt;br/&gt;thumb|Anthony Debons (Zdroj:[http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html sis.pitt.edu])]]<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = 15106 Edgecliff Road, Carnegie, Pensylvanie, USA&lt;ref name=&quot;spokeo&quot;&gt;Anthony Dr Debons. SPOKEO. Spokeo: People search [online]. [2013] [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.spokeo.com/search?q=Anthony+Debons,+Carnegie,+PA&amp;sao9=t40#:1363653237&lt;/ref&gt;<br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = Vdovec, 2 děti<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, kniha Information science 101<br /> |oceneni = Laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> <br /> <br /> '''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;&gt;ASPRAY, William. Command and Control, Documentation, and Library Science: The Origins of Information Science at the University of Pittsburgh. IEEE Annals of the History of Computing. 1999, roč. 21, č. 4, s. 4-20. ISSN 10586180.&lt;/ref&gt; ve městě Msida na ostrově Malta &lt;ref name=&quot;DEBONS&quot;&gt; [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Brief Biography[online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/brfbio.doc&lt;/ref&gt; je americký experimentální psycholog,&lt;ref name=&quot;SIS1&quot;&gt;School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html &lt;/ref&gt;kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy,&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu,&lt;ref name=&quot;DEBONS&quot;/&gt; a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT.&lt;ref name=&quot;SIS1&quot;/&gt; &lt;ref name=&quot;sis3&quot;&gt;School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html&lt;/ref&gt; Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt;<br /> <br /> =Život=<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství.&lt;ref name=&quot;SIS2&quot;&gt;School of Information Science: News. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2012], 18. 7. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z:http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html&lt;/ref&gt; V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College.&lt;ref name=&quot;sis3&quot;/&gt; V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; V roce 1953 pak Anthony Debons získal magisterský titul a o rok později také doktorát.&lt;ref name=&quot;[DEBONS2]&quot;&gt; [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Vita [online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/vita.doc&lt;/ref&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po ukončení vojenské kariéry dále působil na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem dvou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> <br /> ==Vojenská kariéra==<br /> Během druhé světové války v Irsku trénoval v hodnosti podporučíka posádky letadel k výpadům nad Německem a účastnil se bitvy v Ardenách. Na konci války byl umístěn na letecké základně v Oberhoffenu, v Alsasku jako důstojník zpětného odbytu se zaměřením na technologie. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1946 byl povýšen na majora. O Dva roky později, roce 1948, byl přidělen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Následně tři roky působil jako vedoucí Psychologické sekce letecko-lékařské laboratoře na letecké základně Ladd ve Fairbanks na Aljašce, kde prováděl psychologický výzkum v oblasti testování odolnosti před arktickými podmínkami a faktory spojenými s nimi. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po získání doktorátu v roce 1954 byl převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1957 byl převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent velitele divize vývoje. V této době se podílel na dvou hlavních programech financování tvorby počítačové vědy a informačních systémů. Odpovídal za administrativní kontrolu výzkumu strojového překladu jazyků zejména pak ruštiny, pod záštitou technologického institutu amerického letectva v Daytonu, v Ohiu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O tři roky později (1960) byl povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení. Současně však vykonával dvě další funkce. A to vedoucího plánovací kanceláře laboratoří systémového designu, a dále pak také zastával funkci ředitele laboratoře pro podporu rozhodování. V tuto dobu byl zodpovědný za výzkum a vývoj v oblastech systémového vývoje, studia lidských faktorů, a problematiky rozhodování. V těchto funkcích měl také zodpovědnost za dohled a správu zvyšujících se grantových programů na výzkum a vývoj elektronických systémů řízení, který zahrnoval výzkum a vývoj v oblasti softwarového inženýrství, výcviku programátorů, behaviorální vědy a v dalších významných oblastech tehdejší doby.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V této době byl také vybrán velitelem divize Elektronických systémů, generálmajorem Charlesem Terhunem ke spolupráci s Mitre Corporation na vytvoření konceptu designu strategického vzdušného řízení 465L, které mělo být prostředkem pro obranu před sovětskými balistickými střelami. Za tímto účelem vytvořil skupinu vědců, mezi jejímiž členy byli také vědci jako Jack Jacobs, Robert Everett, Allan Newell, Herbert Simon, Dougles Engelbart nebo Ivan Sutherland.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;S pomocí těchto odborníků začal práci na konceptuálním rámci návrhu informačního systému pro podporu velení a řízení pro strategickou vzdušnou kontrolu, který lze považovat lze považovat za informační systém. Při práci na tomto projektu seznámil poručík Samuel Jay Keyser Debonse se základním konceptem kybernetiky, což způsobilo zvrat v Debonsově kariéře, to proto, že Debons uznal vliv Shanonovy teorie informace a obzvlášť pak jeho teorii kybernetiky, na které později založil rámec modelu EATPUT.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Současně si uvědomil, že má všechny potřebné elementy jako jsou senzory, vysílačky signálu, procesory a funkční mechanismy, jako jsou ruce nebo hlas, které potřeboval pro zformování systému. Toto působení Anthony Debons považoval za ústřední bod své intelektuální kariéry, neboť na základě výzkumu založil svou teorii organismu jako informačního systému. A na základě této teorie následně vytvořil v rámci informační vědy fungující vzdělávací programy. Bohužel však nedošlo k vytvoření syntetizujícího konstruktu. Celý projekt ztroskotal na vývoji počítačů pro podporu strojového zpracování dat. Stejně jako na technických nedostatcích.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Debons v souvislosti s tím odmítl, že by že by jeho skupina prováděla pouze základní výzkum počítačové vědy pro vojenské účely. Dále částečně poukázal na J. C. R. Lickidera, známého díky jeho rané práci zkoumající vztahy mezi člověkem a stojem na ministerstvu obrany v kanceláři pro rozšířený projektový výzkum (DARPA). Následně se Debons soustředil na to, aby systém velení a řízení zprovoznil, čímž poukázal na potřebu vytvoření lepšího softwaru a výcviku nových programátorů.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Za tímto účelem rozšířil komunitu vývojářů pracujících na systému velení a řízení. Mitre a Debonsova kancelář systémového designu se pak spojili pod záštitou Velení elektronických systémů, aby připravili sérii vědeckých setkání v Hot Springs, ve Virginii, na léta 1962, 1964 a 1966. Setkání v roce 1966 však bylo zrušeno a o rok později byly vydány podklady k němu. Podle Debonse byl duchovním otcem těchto setkání Douglas Engelbart výzkum počítače jako nástrojem augmentace spíše než náhražky lidských sil. Tyto setkání byly zaměřeny na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1964 Debons odchází od letectva, jako plukovník letectva v záloze.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> <br /> ==Civilní kariéra==<br /> V roce 1964 se Anthony Debons stává vedoucím katedry psychologie na univerzitě v Daytonu, s cílem vytvořit samostatný magisterský obor zaměřený na informační vědu. Vedení university mu nejprve navrhlo, aby program realizoval v rámci katedry psychologie, ale později souhlasil s vytvořením samostatného oboru. Debons pro tento obor vytvořil osnovy, podle kterých se měl vyučovat. Tento program měl rozpočet 30 000 dolarů ročně. A právě jeho podfinancování mělo za následek i brzký konec tohoto oboru na univerzitě v Daytonu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Ve stejné době, kdy byl ukončen program v Daytonu, uvedl Allan Kent do činnosti doktorandský obor zaměřený na informační vědu na univerzitě v Pittsburghu. Kent při té příležitosti přizval Debonse ke spolupráci. Tak v roce 1969 začal Debons působit na univerzitě v Pittsburghu. I zde byl záhy pověřen sestavením osnov tohoto nově vzniklého oboru s názvem „Interdisciplinární doktorandský program v Informační vědě.“ (Interdisciplinary Doctoral Program in Information Science; zkráceně IDIS), který byl schválen na tři roky. Debons zde velkou měrou využil již existující osnovy z univerzity v Deytonu. Odkud přivedl i šest studentů, kteří byli považováni na jedny z nejlepších mezi prvními absolventy oboru.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V prvním roce pak vyučoval sám 8 kurzů, což byla většina kurzů v tomto oboru. Program se zaměřoval na význam role člověka v informačním procesu, spíše než na technologické a inženýrské aspekty informačních procesů. Díky vysoké úspěšnosti oboru a kvalitám absolventů byl tento obor v roce 1971 potvrzen, jako stály, nikoliv dočasný. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1973 pak došlo k vytvoření fakulty Informační vědy, kde Debons působil jako proděkan. Na této fakultě se vyučovala informační věda v bakalářském, magisterském i doktorandském programu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O rok později začali představitelé univerzity uvažovat o zavedení informačních systémů na všechny pracoviště. Debons v rámci toho navrhnul zřízení malých specializovaných laboratoří, které by se věnovali práci s informačními zdroji, jejich organizaci a zpracování. Služby, které tyto zařízení poskytovali, byly zdarma, což nepřinášelo žádné zisky a prostředky na provoz. Přínosem těchto laboratoří však bylo to, že byl zaveden nový magisterský obor zaměřený na informační poradenství. Debons v tomto směru definoval šest kroků, které jsou nutné k uspokojení informační potřeby, a to uvědomění, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a evaluace. &lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1978 Debons založil vlastní obchodní společnost zaměřenou na informační poradenství, kde zaměstnával absolventy výše zmíněného oboru. Tato firma fungovala až do roku 1986, kdy byla zavřena z důvodu odchodu do penze, do které Anthony Debons odchází také jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; Dalším důvodem Ukončení činnosti této společnosti pak souviselo také se smrtí jeho ženy, a množstvím jeho dalších aktivit, které si zachoval i po odchodu do penze.&lt;ref name=&quot;[DEBONS2]&quot;/&gt; <br /> ==Přehled základních dat==<br /> 1916 – Narozen na ostrově Malta&lt;br/&gt;<br /> 1923 – Emigroval do USA&lt;br/&gt;<br /> 1941 – Získal občanství USA&lt;br/&gt;<br /> 1942 – Narukoval do Armády spojených států, ještě téhož roku povýšen na podporučíka&lt;br/&gt;<br /> 1946 – Povýšen na majora&lt;br/&gt;<br /> 1948 – Úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College&lt;br/&gt; <br /> 1948 – Převelen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti&lt;br/&gt;<br /> 1951 – Přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se zaměřením na problémy zraku&lt;br/&gt;<br /> 1953 - Úspěčné ukončení magisterského studia<br /> 1954 – Získal doktorát na Columbijské univerzitě&lt;br/&gt;<br /> 1954 – Převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování&lt;br/&gt;<br /> 1957 – Převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent ředitele divize vývoje&lt;br/&gt;<br /> 1960 – Povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení&lt;br/&gt;<br /> 1964 – V hodnosti plukovníka odchází od letectva, a následně nastupuje na univerzitě v Daytonu&lt;br/&gt;<br /> 1969 – Získává místo na univerzitě v Pittsburghu, kde spolupracuje s Allanem Kentem na realizaci doktorandského programu se zaměřením na informační vědu&lt;br/&gt; <br /> 1972 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1973 – Začal působit jako proděkan na nově vzniklé fakultě informační vědy&lt;br/&gt;<br /> 1974 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1976 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1978 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1978 – Zakládá firmu zaměřenou na informační poradenství&lt;br/&gt;<br /> 1986 – Debons ukončuje své podnikání a odchází do penze jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu, Ve stejný rok také ovdověl&lt;br/&gt;<br /> =Model EATPUT=<br /> Jedná se o teoretický model určený k analýze informačních systémů. Vznik tohoto modelu je datován do roku 1961, kdy Debons pracoval pro americké letectvo na základně Hanscom Field v Bedfordu, Massachusetts a sám označil tuto práci za vrchol své kariéry.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Tento model se skládá z šesti nelineárních a nekurzivních procesů, které jsou přizpůsobeny lidskému organismu. Těmito procesy jsou Událost (Event), Získávání (Acquisition), Přenos (Transmission), Zpracování (Processing), Využití (Utilization), Přesun (Transfer). První písmena z anglických názvů těchto procesů, pak vytváří také označení tohoto modelu, tedy EATPUT.&lt;ref name=&quot;wang&quot;&gt;WANG, Chih. A Micronesian Information System: An Application of EATPUT Model. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 9, s. 594-601. ISSN 00028231.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Aplikace tohoto modelu v rámci technického zařízení by mohlo znamenat možnost vytvoření systému, který by dokázal samostatně, bez zásahu uživatele vyhodnocovat a velmi pravděpodobně i identifikovat změny v prostředí a následně na ně upozornit. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Základním nedostatkem systému však je nedostatečná pozornost na význam senzorů, vzdáleného přenosu, a dalších složek, umožňujících augmentaci možnosti lidského organismu v reálném čase.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> ==Událost==<br /> Tento systém se skládá z událostí a jejich reprezentací v prostředí. Podmínkou pro to aby tyto události a jejich reprezentace je v rámci modelu především relevance k objektům a funkci systému. Těmito reprezentacemi mohou být podněty z prostředí a smyslové vjemy jako zvuk, ale stejně tak i jakákoliv data získatelná z prostředí. &lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> ==Získávání==<br /> Systém získávání využívá senzory a měřící nástroje, za účelem získaní dat, podnětů a dalších reprezentací těchto událostí, které jsou v těchto událostech obsaženy.&lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> ==Přenos==<br /> Tento systém lze zařadit kamkoliv mezi zbývajících pět systémů, neboť všude tam dochází k přenosu dat. Účelem tohoto systému je umožnit ostatním systémům mezi sebou komunikovat, a také komunikovat data. &lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> ==Zpracování==<br /> V tomto systému jsou data řazena, ukládána a vyhledávána a zpracována, aby mohla být později využita, a tak vznikly znalosti. &lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> ==Využití==<br /> V systému využití jsou data vyhodnocena. Dále je zde stanoven výsledek, který je zde reprezentován. &lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> ==Přesun==<br /> Systém přesunu umožňuje využití získaných dat a jejich přeměnu na poznatky. Dále pak umožňuje tyto poznatky dále využít, a na jejich základě vytvořit a šířit nová data a reprezentace těchto dat. &lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> <br /> =Aktivity=<br /> V letech 1962 a 1964, kdy působil ještě jako plukovník letectva spojených států na základně Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts, se podílel na organizaci vědeckých setkání v Hot Springs ve Virginii, které byly organizovány ve spolupráci s Mitre corporation. Tato setkání byla zaměřena především na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Díky zavedení magisterského programu univerzity v Pittsburghu, se zaměřením na informační poradenství si v rámci této oblasti založil firmu, kde zaměstnával absolventy právě tohoto oboru a to mezi lety 1978 a 1986. Ukončení činnosti této firmy bylo spojeno s jeho odchodem do penze a smrtí jeho ženy.&lt;ref name=&quot;DEBONS&quot;/&gt; <br /> <br /> <br /> =Význam pro informační vědu=<br /> Vedle výzkumu Anthony Debons zaznamenal úspěchy především díky svým aktivitám v akademické sféře, kde se projevil především založením a vedením magisterského oboru na univerzitě v Daytonu, kde vedl kurz zaměřený na informační vědu. Ten však díky výraznému podfinancování měl jen krátké trvání. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po odchodu z Univerzity v Dayonu Anthony Debons spolu s Allanem Kentem zakládá Doktorandský studijní program na univerzitě v Pittsburghu, který je opět zaměřen na informační vědu, který se později rozvine v založení samostatné fakulty, kde se stane proděkanem. A na jeho počest je na univerzitě v Pittsburghu, udělována studentům bakalářského studia na fakultě informační vědy cena za mimořádný přínos. <br /> Dále se i po odchodu do penze snaží podporovat rozvoj informační vědy a získávání nových studentů pro školy zaměřené na informační vědu, kdy za tímto účelem vytvořil knihu Information science 101, která byla vydána v roce 2008. <br /> <br /> =Úspěchy=<br /> * Člen American Psychological Association&lt;br/&gt;<br /> * Člen The American Society of Information Science&lt;br/&gt;<br /> * Člen The New York Academy of Science &lt;br/&gt;<br /> * Člen American Association for the Advancement of Science&lt;br/&gt;<br /> * Za knihu Information Science: An Integrated View získal Best Book Award od Association for Information Science and Technology&lt;br/&gt;<br /> * V letech 1972,1974,1976, 1978 řídil NATO international institutes in Information science&lt;br/&gt;<br /> * Zařazen do slovníku Who's Who in Science and Engineering a také do slovníku Who's Who in Health and Medicine &lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na University of Technology v Chan Chun v Číně&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na univerzitě Wuhan v Číně&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na Univerzitě Jilin v Číně&lt;br/&gt;<br /> * Čestné uznání NATO&lt;br/&gt;<br /> * Čestný Konzul na Maltě&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na univerzitě Chung Chu v Číně&lt;br/&gt;<br /> * Předseda výzkumného institutu informační vědy a inženýringu&lt;br/&gt;<br /> * Člen světové organizace pro kybernetiku a systémy&lt;br/&gt;<br /> * Člen Newyorské akademie věd&lt;br/&gt;<br /> * Člen Human Factors Society&lt;br/&gt;<br /> * Člen Federace uživatelů informací&lt;br/&gt;<br /> * Člen Americké asociace psychologů&lt;br/&gt;<br /> * Člen Americké asociace univerzitních profesorů&lt;br/&gt;<br /> * Člen Americké asociace pro rozvoj vědy&lt;br/&gt;<br /> =Publikace=<br /> Anthony Debons je jako autor byl celkem plodný, ať už se jedná o články a příspěvky ve sbornících nebo monografie či dokonce recenzované publikace. Mezi články jsou uvedeny i ty na nichž měl významný podíl, ačkoliv měli i dalšího autora.<br /> ==Články a příspěvky ve sbornících==<br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a Concept for an Education Program in Information Science. American Documentation. 1969, roč. 20, č. 4, s. 346. ISSN 0096946X.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a concept for an education program in information science. American documentation. Washington, D.C.: American Documentation Institute, 1969, roč. 20, č. 4, 346–351. ISSN 1936-6108.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * OTTEN, Klaus a Anthony DEBONS. Towards a metascience of information: Informatology. Journal of the American Society for Information Science. 1970, roč. 21, č. 1, 89–94. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information Science, Content &amp; Structure. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 2, s. 139. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * HILL, Barbara M. a Anthony DEBONS. Bibliographic coupling. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 4, s. 286. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * SHIREY, Donald L., Anthony DEBONS. Trends in manpower needs in information science from 1967 to 1982. Journal of the American Society for Information Science. 1974, roč. 25, č. 1, 33–43.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a KING. A National Profile of Information Professionals. Bulletin of the American Society for Information Science. 1980, roč. 6, č. 6, s. 18. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information counseling: theory and practice. Proceedings of the ASIS annual meeting. 1983, roč. 20, s. 88. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information seeking: Assessing and anticipating user needs. Journal of the American Society for Information Science. 1986, roč. 37, č. 3, s. 173. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Debons, Anthony et al. Information Science: An Integrated View // Review. Canadian journal of information science. 1990, roč. 15, č. 3. ISSN 03809218.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Donald SHIRLEY. 1990 Survey of the Information Professional. Bulletin of the American Society for Information Science. 1989, roč. 15, č. 5, s. 19-20. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Fred KOHUN. The control revolution: Technological and economic origins of the information society. Journal of the American Society for Information Science. 1990, roč. 41, č. 5, s. 389. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Rejoinder to A. A. Shpackov's letter. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 10, 681–682. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Measurement of knowledge. In: Proceedings of the ASIS Annual Meeting. 1992, s. 212-215. ISBN 0938734695. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Jack Belzer, January 16, 1910–June 22, 1995. Journal of the American Society for Information Science. 1996, roč. 47, č. 8, 586–587. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. NATO advanced study institutes of Information Science and foundations of Information Science. Journal of the American Society for Information Science. 1997, roč. 48, č. 9, 794–803. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Interrogative theory of information and knowledge. In: Proceedings of the ACM SIGCPR Conference. New York: ACM Press, 1999, s. 4-10. ISSN 1073-810X.&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony. The I-conference in retrospect. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology. 2006, roč. 32, č. 4, s. 19-21.<br /> ==Recenzované publikace==<br /> * DEBONS, Anthony. The Information professional: survey of an emerging field. New York: Dekker, 1981, 271 p. ISBN 08-247-1872-0.&lt;br/&gt;<br /> * DEBONS, Anthony a Arvid G. LARSON. Information science in action: system design. Hingham, MA: Distributors for the U.S. and Canada, Kluwer Boston, 1983, 2 v. 864 p. NATO ASI series, no. 59-60. ISBN 902472807X2.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Introduction to Information Science. Pittsburgh: University of Pittsburgh, 1984. &lt;br/&gt;<br /> <br /> * WISE, John A., Anthony DEBONS. Information systems: failure analysis. New York: Springer Verlag, c1987, 338 p. NATO ASI series, no. 32. ISBN 03-871-7800-7.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony, Esther E. HORNE a Scott CRONENWETH. Information science: an integrated view. Boston, Mass.: G.K. Hall, c1988, 172 p. ISBN 08-161-1877-9.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information science 101. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2008, 241 p. ISBN 08-108-5289-6.<br /> <br /> <br /> =Použité zdroje=<br /> &lt;references /&gt;<br /> ==Externí zdroje==<br /> http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html<br /> <br /> http://www.ischool.pitt.edu/people/debons.php<br /> <br /> http://en.wikipedia.org/wiki/EATPUT<br /> <br /> http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=34876 2013-06-09T09:41:09Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div><br /> '''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;&gt;ASPRAY, William. Command and Control, Documentation, and Library Science: The Origins of Information Science at the University of Pittsburgh. IEEE Annals of the History of Computing. 1999, roč. 21, č. 4, s. 4-20. ISSN 10586180.&lt;/ref&gt; ve městě Msida na ostrově Malta &lt;ref name=&quot;DEBONS&quot;&gt; [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Brief Biography[online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/brfbio.doc&lt;/ref&gt; je americký experimentální psycholog,&lt;ref name=&quot;SIS1&quot;&gt;School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html &lt;/ref&gt;kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy,&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu,&lt;ref name=&quot;DEBONS&quot;/&gt; a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT.&lt;ref name=&quot;SIS1&quot;/&gt; &lt;ref name=&quot;sis3&quot;&gt;School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html&lt;/ref&gt; Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt;<br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> [[Soubor:debons.jpg||border|175x240px|&lt;br/&gt;thumb|Anthony Debons (Zdroj:[http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html sis.pitt.edu])]]<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = 15106 Edgecliff Road, Carnegie, Pensylvanie, USA&lt;ref name=&quot;spokeo&quot;&gt;Anthony Dr Debons. SPOKEO. Spokeo: People search [online]. [2013] [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.spokeo.com/search?q=Anthony+Debons,+Carnegie,+PA&amp;sao9=t40#:1363653237&lt;/ref&gt;<br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = Vdovec, 2 děti<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, kniha Information science 101<br /> |oceneni = Laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> <br /> =Život=<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství.&lt;ref name=&quot;SIS2&quot;&gt;School of Information Science: News. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2012], 18. 7. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z:http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html&lt;/ref&gt; V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College.&lt;ref name=&quot;sis3&quot;/&gt; V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; V roce 1953 pak Anthony Debons získal magisterský titul a o rok později také doktorát.&lt;ref name=&quot;[DEBONS2]&quot;&gt; [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Vita [online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/vita.doc&lt;/ref&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po ukončení vojenské kariéry dále působil na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem dvou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> <br /> ==Vojenská kariéra==<br /> Během druhé světové války v Irsku trénoval v hodnosti podporučíka posádky letadel k výpadům nad Německem a účastnil se bitvy v Ardenách. Na konci války byl umístěn na letecké základně v Oberhoffenu, v Alsasku jako důstojník zpětného odbytu se zaměřením na technologie. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1946 byl povýšen na majora. O Dva roky později, roce 1948, byl přidělen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Následně tři roky působil jako vedoucí Psychologické sekce letecko-lékařské laboratoře na letecké základně Ladd ve Fairbanks na Aljašce, kde prováděl psychologický výzkum v oblasti testování odolnosti před arktickými podmínkami a faktory spojenými s nimi. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po získání doktorátu v roce 1954 byl převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1957 byl převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent velitele divize vývoje. V této době se podílel na dvou hlavních programech financování tvorby počítačové vědy a informačních systémů. Odpovídal za administrativní kontrolu výzkumu strojového překladu jazyků zejména pak ruštiny, pod záštitou technologického institutu amerického letectva v Daytonu, v Ohiu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O tři roky později (1960) byl povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení. Současně však vykonával dvě další funkce. A to vedoucího plánovací kanceláře laboratoří systémového designu, a dále pak také zastával funkci ředitele laboratoře pro podporu rozhodování. V tuto dobu byl zodpovědný za výzkum a vývoj v oblastech systémového vývoje, studia lidských faktorů, a problematiky rozhodování. V těchto funkcích měl také zodpovědnost za dohled a správu zvyšujících se grantových programů na výzkum a vývoj elektronických systémů řízení, který zahrnoval výzkum a vývoj v oblasti softwarového inženýrství, výcviku programátorů, behaviorální vědy a v dalších významných oblastech tehdejší doby.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V této době byl také vybrán velitelem divize Elektronických systémů, generálmajorem Charlesem Terhunem ke spolupráci s Mitre Corporation na vytvoření konceptu designu strategického vzdušného řízení 465L, které mělo být prostředkem pro obranu před sovětskými balistickými střelami. Za tímto účelem vytvořil skupinu vědců, mezi jejímiž členy byli také vědci jako Jack Jacobs, Robert Everett, Allan Newell, Herbert Simon, Dougles Engelbart nebo Ivan Sutherland.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;S pomocí těchto odborníků začal práci na konceptuálním rámci návrhu informačního systému pro podporu velení a řízení pro strategickou vzdušnou kontrolu, který lze považovat lze považovat za informační systém. Při práci na tomto projektu seznámil poručík Samuel Jay Keyser Debonse se základním konceptem kybernetiky, což způsobilo zvrat v Debonsově kariéře, to proto, že Debons uznal vliv Shanonovy teorie informace a obzvlášť pak jeho teorii kybernetiky, na které později založil rámec modelu EATPUT.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Současně si uvědomil, že má všechny potřebné elementy jako jsou senzory, vysílačky signálu, procesory a funkční mechanismy, jako jsou ruce nebo hlas, které potřeboval pro zformování systému. Toto působení Anthony Debons považoval za ústřední bod své intelektuální kariéry, neboť na základě výzkumu založil svou teorii organismu jako informačního systému. A na základě této teorie následně vytvořil v rámci informační vědy fungující vzdělávací programy. Bohužel však nedošlo k vytvoření syntetizujícího konstruktu. Celý projekt ztroskotal na vývoji počítačů pro podporu strojového zpracování dat. Stejně jako na technických nedostatcích.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Debons v souvislosti s tím odmítl, že by že by jeho skupina prováděla pouze základní výzkum počítačové vědy pro vojenské účely. Dále částečně poukázal na J. C. R. Lickidera, známého díky jeho rané práci zkoumající vztahy mezi člověkem a stojem na ministerstvu obrany v kanceláři pro rozšířený projektový výzkum (DARPA). Následně se Debons soustředil na to, aby systém velení a řízení zprovoznil, čímž poukázal na potřebu vytvoření lepšího softwaru a výcviku nových programátorů.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Za tímto účelem rozšířil komunitu vývojářů pracujících na systému velení a řízení. Mitre a Debonsova kancelář systémového designu se pak spojili pod záštitou Velení elektronických systémů, aby připravili sérii vědeckých setkání v Hot Springs, ve Virginii, na léta 1962, 1964 a 1966. Setkání v roce 1966 však bylo zrušeno a o rok později byly vydány podklady k němu. Podle Debonse byl duchovním otcem těchto setkání Douglas Engelbart výzkum počítače jako nástrojem augmentace spíše než náhražky lidských sil. Tyto setkání byly zaměřeny na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1964 Debons odchází od letectva, jako plukovník letectva v záloze.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> <br /> ==Civilní kariéra==<br /> V roce 1964 se Anthony Debons stává vedoucím katedry psychologie na univerzitě v Daytonu, s cílem vytvořit samostatný magisterský obor zaměřený na informační vědu. Vedení university mu nejprve navrhlo, aby program realizoval v rámci katedry psychologie, ale později souhlasil s vytvořením samostatného oboru. Debons pro tento obor vytvořil osnovy, podle kterých se měl vyučovat. Tento program měl rozpočet 30 000 dolarů ročně. A právě jeho podfinancování mělo za následek i brzký konec tohoto oboru na univerzitě v Daytonu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Ve stejné době, kdy byl ukončen program v Daytonu, uvedl Allan Kent do činnosti doktorandský obor zaměřený na informační vědu na univerzitě v Pittsburghu. Kent při té příležitosti přizval Debonse ke spolupráci. Tak v roce 1969 začal Debons působit na univerzitě v Pittsburghu. I zde byl záhy pověřen sestavením osnov tohoto nově vzniklého oboru s názvem „Interdisciplinární doktorandský program v Informační vědě.“ (Interdisciplinary Doctoral Program in Information Science; zkráceně IDIS), který byl schválen na tři roky. Debons zde velkou měrou využil již existující osnovy z univerzity v Deytonu. Odkud přivedl i šest studentů, kteří byli považováni na jedny z nejlepších mezi prvními absolventy oboru.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V prvním roce pak vyučoval sám 8 kurzů, což byla většina kurzů v tomto oboru. Program se zaměřoval na význam role člověka v informačním procesu, spíše než na technologické a inženýrské aspekty informačních procesů. Díky vysoké úspěšnosti oboru a kvalitám absolventů byl tento obor v roce 1971 potvrzen, jako stály, nikoliv dočasný. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1973 pak došlo k vytvoření fakulty Informační vědy, kde Debons působil jako proděkan. Na této fakultě se vyučovala informační věda v bakalářském, magisterském i doktorandském programu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O rok později začali představitelé univerzity uvažovat o zavedení informačních systémů na všechny pracoviště. Debons v rámci toho navrhnul zřízení malých specializovaných laboratoří, které by se věnovali práci s informačními zdroji, jejich organizaci a zpracování. Služby, které tyto zařízení poskytovali, byly zdarma, což nepřinášelo žádné zisky a prostředky na provoz. Přínosem těchto laboratoří však bylo to, že byl zaveden nový magisterský obor zaměřený na informační poradenství. Debons v tomto směru definoval šest kroků, které jsou nutné k uspokojení informační potřeby, a to uvědomění, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a evaluace. &lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1978 Debons založil vlastní obchodní společnost zaměřenou na informační poradenství, kde zaměstnával absolventy výše zmíněného oboru. Tato firma fungovala až do roku 1986, kdy byla zavřena z důvodu odchodu do penze, do které Anthony Debons odchází také jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; Dalším důvodem Ukončení činnosti této společnosti pak souviselo také se smrtí jeho ženy, a množstvím jeho dalších aktivit, které si zachoval i po odchodu do penze.&lt;ref name=&quot;[DEBONS2]&quot;/&gt; <br /> ==Přehled základních dat==<br /> 1916 – Narozen na ostrově Malta&lt;br/&gt;<br /> 1923 – Emigroval do USA&lt;br/&gt;<br /> 1941 – Získal občanství USA&lt;br/&gt;<br /> 1942 – Narukoval do Armády spojených států, ještě téhož roku povýšen na podporučíka&lt;br/&gt;<br /> 1946 – Povýšen na majora&lt;br/&gt;<br /> 1948 – Úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College&lt;br/&gt; <br /> 1948 – Převelen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti&lt;br/&gt;<br /> 1951 – Přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se zaměřením na problémy zraku&lt;br/&gt;<br /> 1953 - Úspěčné ukončení magisterského studia<br /> 1954 – Získal doktorát na Columbijské univerzitě&lt;br/&gt;<br /> 1954 – Převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování&lt;br/&gt;<br /> 1957 – Převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent ředitele divize vývoje&lt;br/&gt;<br /> 1960 – Povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení&lt;br/&gt;<br /> 1964 – V hodnosti plukovníka odchází od letectva, a následně nastupuje na univerzitě v Daytonu&lt;br/&gt;<br /> 1969 – Získává místo na univerzitě v Pittsburghu, kde spolupracuje s Allanem Kentem na realizaci doktorandského programu se zaměřením na informační vědu&lt;br/&gt; <br /> 1972 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1973 – Začal působit jako proděkan na nově vzniklé fakultě informační vědy&lt;br/&gt;<br /> 1974 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1976 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1978 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1978 – Zakládá firmu zaměřenou na informační poradenství&lt;br/&gt;<br /> 1986 – Debons ukončuje své podnikání a odchází do penze jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu, Ve stejný rok také ovdověl&lt;br/&gt;<br /> =Model EATPUT=<br /> Jedná se o teoretický model určený k analýze informačních systémů. Vznik tohoto modelu je datován do roku 1961, kdy Debons pracoval pro americké letectvo na základně Hanscom Field v Bedfordu, Massachusetts a sám označil tuto práci za vrchol své kariéry.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Tento model se skládá z šesti nelineárních a nekurzivních procesů, které jsou přizpůsobeny lidskému organismu. Těmito procesy jsou Událost (Event), Získávání (Acquisition), Přenos (Transmission), Zpracování (Processing), Využití (Utilization), Přesun (Transfer). První písmena z anglických názvů těchto procesů, pak vytváří také označení tohoto modelu, tedy EATPUT.&lt;ref name=&quot;wang&quot;&gt;WANG, Chih. A Micronesian Information System: An Application of EATPUT Model. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 9, s. 594-601. ISSN 00028231.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Aplikace tohoto modelu v rámci technického zařízení by mohlo znamenat možnost vytvoření systému, který by dokázal samostatně, bez zásahu uživatele vyhodnocovat a velmi pravděpodobně i identifikovat změny v prostředí a následně na ně upozornit. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Základním nedostatkem systému však je nedostatečná pozornost na význam senzorů, vzdáleného přenosu, a dalších složek, umožňujících augmentaci možnosti lidského organismu v reálném čase.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> ==Událost==<br /> Tento systém se skládá z událostí a jejich reprezentací v prostředí. Podmínkou pro to aby tyto události a jejich reprezentace je v rámci modelu především relevance k objektům a funkci systému. Těmito reprezentacemi mohou být podněty z prostředí a smyslové vjemy jako zvuk, ale stejně tak i jakákoliv data získatelná z prostředí. &lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> ==Získávání==<br /> Systém získávání využívá senzory a měřící nástroje, za účelem získaní dat, podnětů a dalších reprezentací těchto událostí, které jsou v těchto událostech obsaženy.&lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> ==Přenos==<br /> Tento systém lze zařadit kamkoliv mezi zbývajících pět systémů, neboť všude tam dochází k přenosu dat. Účelem tohoto systému je umožnit ostatním systémům mezi sebou komunikovat, a také komunikovat data. &lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> ==Zpracování==<br /> V tomto systému jsou data řazena, ukládána a vyhledávána a zpracována, aby mohla být později využita, a tak vznikly znalosti. &lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> ==Využití==<br /> V systému využití jsou data vyhodnocena. Dále je zde stanoven výsledek, který je zde reprezentován. &lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> ==Přesun==<br /> Systém přesunu umožňuje využití získaných dat a jejich přeměnu na poznatky. Dále pak umožňuje tyto poznatky dále využít, a na jejich základě vytvořit a šířit nová data a reprezentace těchto dat. &lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> <br /> =Aktivity=<br /> V letech 1962 a 1964, kdy působil ještě jako plukovník letectva spojených států na základně Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts, se podílel na organizaci vědeckých setkání v Hot Springs ve Virginii, které byly organizovány ve spolupráci s Mitre corporation. Tato setkání byla zaměřena především na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Díky zavedení magisterského programu univerzity v Pittsburghu, se zaměřením na informační poradenství si v rámci této oblasti založil firmu, kde zaměstnával absolventy právě tohoto oboru a to mezi lety 1978 a 1986. Ukončení činnosti této firmy bylo spojeno s jeho odchodem do penze a smrtí jeho ženy.&lt;ref name=&quot;DEBONS&quot;/&gt; <br /> <br /> <br /> =Význam pro informační vědu=<br /> Vedle výzkumu Anthony Debons zaznamenal úspěchy především díky svým aktivitám v akademické sféře, kde se projevil především založením a vedením magisterského oboru na univerzitě v Daytonu, kde vedl kurz zaměřený na informační vědu. Ten však díky výraznému podfinancování měl jen krátké trvání. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po odchodu z Univerzity v Dayonu Anthony Debons spolu s Allanem Kentem zakládá Doktorandský studijní program na univerzitě v Pittsburghu, který je opět zaměřen na informační vědu, který se později rozvine v založení samostatné fakulty, kde se stane proděkanem. A na jeho počest je na univerzitě v Pittsburghu, udělována studentům bakalářského studia na fakultě informační vědy cena za mimořádný přínos. <br /> Dále se i po odchodu do penze snaží podporovat rozvoj informační vědy a získávání nových studentů pro školy zaměřené na informační vědu, kdy za tímto účelem vytvořil knihu Information science 101, která byla vydána v roce 2008. <br /> <br /> =Úspěchy=<br /> * Člen American Psychological Association&lt;br/&gt;<br /> * Člen The American Society of Information Science&lt;br/&gt;<br /> * Člen The New York Academy of Science &lt;br/&gt;<br /> * Člen American Association for the Advancement of Science&lt;br/&gt;<br /> * Za knihu Information Science: An Integrated View získal Best Book Award od Association for Information Science and Technology&lt;br/&gt;<br /> * V letech 1972,1974,1976, 1978 řídil NATO international institutes in Information science&lt;br/&gt;<br /> * Zařazen do slovníku Who's Who in Science and Engineering a také do slovníku Who's Who in Health and Medicine &lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na University of Technology v Chan Chun v Číně&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na univerzitě Wuhan v Číně&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na Univerzitě Jilin v Číně&lt;br/&gt;<br /> * Čestné uznání NATO&lt;br/&gt;<br /> * Čestný Konzul na Maltě&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na univerzitě Chung Chu v Číně&lt;br/&gt;<br /> * Předseda výzkumného institutu informační vědy a inženýringu&lt;br/&gt;<br /> * Člen světové organizace pro kybernetiku a systémy&lt;br/&gt;<br /> * Člen Newyorské akademie věd&lt;br/&gt;<br /> * Člen Human Factors Society&lt;br/&gt;<br /> * Člen Federace uživatelů informací&lt;br/&gt;<br /> * Člen Americké asociace psychologů&lt;br/&gt;<br /> * Člen Americké asociace univerzitních profesorů&lt;br/&gt;<br /> * Člen Americké asociace pro rozvoj vědy&lt;br/&gt;<br /> =Publikace=<br /> Anthony Debons je jako autor byl celkem plodný, ať už se jedná o články a příspěvky ve sbornících nebo monografie či dokonce recenzované publikace. Mezi články jsou uvedeny i ty na nichž měl významný podíl, ačkoliv měli i dalšího autora.<br /> ==Články a příspěvky ve sbornících==<br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a Concept for an Education Program in Information Science. American Documentation. 1969, roč. 20, č. 4, s. 346. ISSN 0096946X.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a concept for an education program in information science. American documentation. Washington, D.C.: American Documentation Institute, 1969, roč. 20, č. 4, 346–351. ISSN 1936-6108.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * OTTEN, Klaus a Anthony DEBONS. Towards a metascience of information: Informatology. Journal of the American Society for Information Science. 1970, roč. 21, č. 1, 89–94. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information Science, Content &amp; Structure. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 2, s. 139. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * HILL, Barbara M. a Anthony DEBONS. Bibliographic coupling. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 4, s. 286. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * SHIREY, Donald L., Anthony DEBONS. Trends in manpower needs in information science from 1967 to 1982. Journal of the American Society for Information Science. 1974, roč. 25, č. 1, 33–43.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a KING. A National Profile of Information Professionals. Bulletin of the American Society for Information Science. 1980, roč. 6, č. 6, s. 18. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information counseling: theory and practice. Proceedings of the ASIS annual meeting. 1983, roč. 20, s. 88. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information seeking: Assessing and anticipating user needs. Journal of the American Society for Information Science. 1986, roč. 37, č. 3, s. 173. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Debons, Anthony et al. Information Science: An Integrated View // Review. Canadian journal of information science. 1990, roč. 15, č. 3. ISSN 03809218.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Donald SHIRLEY. 1990 Survey of the Information Professional. Bulletin of the American Society for Information Science. 1989, roč. 15, č. 5, s. 19-20. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Fred KOHUN. The control revolution: Technological and economic origins of the information society. Journal of the American Society for Information Science. 1990, roč. 41, č. 5, s. 389. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Rejoinder to A. A. Shpackov's letter. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 10, 681–682. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Measurement of knowledge. In: Proceedings of the ASIS Annual Meeting. 1992, s. 212-215. ISBN 0938734695. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Jack Belzer, January 16, 1910–June 22, 1995. Journal of the American Society for Information Science. 1996, roč. 47, č. 8, 586–587. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. NATO advanced study institutes of Information Science and foundations of Information Science. Journal of the American Society for Information Science. 1997, roč. 48, č. 9, 794–803. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Interrogative theory of information and knowledge. In: Proceedings of the ACM SIGCPR Conference. New York: ACM Press, 1999, s. 4-10. ISSN 1073-810X.&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony. The I-conference in retrospect. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology. 2006, roč. 32, č. 4, s. 19-21.<br /> ==Recenzované publikace==<br /> * DEBONS, Anthony. The Information professional: survey of an emerging field. New York: Dekker, 1981, 271 p. ISBN 08-247-1872-0.&lt;br/&gt;<br /> * DEBONS, Anthony a Arvid G. LARSON. Information science in action: system design. Hingham, MA: Distributors for the U.S. and Canada, Kluwer Boston, 1983, 2 v. 864 p. NATO ASI series, no. 59-60. ISBN 902472807X2.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Introduction to Information Science. Pittsburgh: University of Pittsburgh, 1984. &lt;br/&gt;<br /> <br /> * WISE, John A., Anthony DEBONS. Information systems: failure analysis. New York: Springer Verlag, c1987, 338 p. NATO ASI series, no. 32. ISBN 03-871-7800-7.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony, Esther E. HORNE a Scott CRONENWETH. Information science: an integrated view. Boston, Mass.: G.K. Hall, c1988, 172 p. ISBN 08-161-1877-9.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information science 101. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2008, 241 p. ISBN 08-108-5289-6.<br /> <br /> <br /> =Použité zdroje=<br /> &lt;references /&gt;<br /> ==Externí zdroje==<br /> http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html<br /> <br /> http://www.ischool.pitt.edu/people/debons.php<br /> <br /> http://en.wikipedia.org/wiki/EATPUT<br /> <br /> http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30541 2013-04-30T08:47:57Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>[[file:debons.jpg|thumb|right|240px|Anthony Debons (Zdroj:[http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html sis.pitt.edu])]]<br /> <br /> '''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;&gt;ASPRAY, William. Command and Control, Documentation, and Library Science: The Origins of Information Science at the University of Pittsburgh. IEEE Annals of the History of Computing. 1999, roč. 21, č. 4, s. 4-20. ISSN 10586180.&lt;/ref&gt; ve městě Msida na ostrově Malta &lt;ref name=&quot;DEBONS&quot;&gt; [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Brief Biography[online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/brfbio.doc&lt;/ref&gt; je americký experimentální psycholog,&lt;ref name=&quot;SIS1&quot;&gt;School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html &lt;/ref&gt;kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy,&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu,&lt;ref name=&quot;DEBONS&quot;/&gt; a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT.&lt;ref name=&quot;SIS1&quot;/&gt; &lt;ref name=&quot;sis3&quot;&gt;School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html&lt;/ref&gt; Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt;<br /> <br /> =Život=<br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = 15106 Edgecliff Road, Carnegie, Pensylvanie, USA&lt;ref name=&quot;spokeo&quot;&gt;Anthony Dr Debons. SPOKEO. Spokeo: People search [online]. [2013] [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.spokeo.com/search?q=Anthony+Debons,+Carnegie,+PA&amp;sao9=t40#:1363653237&lt;/ref&gt;<br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = Vdovec, 2 děti<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, kniha Information science 101<br /> |oceneni = Laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství.&lt;ref name=&quot;SIS2&quot;&gt;School of Information Science: News. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2012], 18. 7. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z:http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html&lt;/ref&gt; V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College.&lt;ref name=&quot;sis3&quot;/&gt; V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; V roce 1953 pak Anthony Debons získal magisterský titul a o rok později také doktorát.&lt;ref name=&quot;[DEBONS2]&quot;&gt; [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Vita [online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/vita.doc&lt;/ref&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po ukončení vojenské kariéry dále působil na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem dvou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> <br /> ==Vojenská kariéra==<br /> Během druhé světové války v Irsku trénoval v hodnosti podporučíka posádky letadel k výpadům nad Německem a účastnil se bitvy v Ardenách. Na konci války byl umístěn na letecké základně v Oberhoffenu, v Alsasku jako důstojník zpětného odbytu se zaměřením na technologie. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1946 byl povýšen na majora. O Dva roky později, roce 1948, byl přidělen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Následně tři roky působil jako vedoucí Psychologické sekce letecko-lékařské laboratoře na letecké základně Ladd ve Fairbanks na Aljašce, kde prováděl psychologický výzkum v oblasti testování odolnosti před arktickými podmínkami a faktory spojenými s nimi. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po získání doktorátu v roce 1954 byl převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1957 byl převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent velitele divize vývoje. V této době se podílel na dvou hlavních programech financování tvorby počítačové vědy a informačních systémů. Odpovídal za administrativní kontrolu výzkumu strojového překladu jazyků zejména pak ruštiny, pod záštitou technologického institutu amerického letectva v Daytonu, v Ohiu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O tři roky později (1960) byl povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení. Současně však vykonával dvě další funkce. A to vedoucího plánovací kanceláře laboratoří systémového designu, a dále pak také zastával funkci ředitele laboratoře pro podporu rozhodování. V tuto dobu byl zodpovědný za výzkum a vývoj v oblastech systémového vývoje, studia lidských faktorů, a problematiky rozhodování. V těchto funkcích měl také zodpovědnost za dohled a správu zvyšujících se grantových programů na výzkum a vývoj elektronických systémů řízení, který zahrnoval výzkum a vývoj v oblasti softwarového inženýrství, výcviku programátorů, behaviorální vědy a v dalších významných oblastech tehdejší doby.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V této době byl také vybrán velitelem divize Elektronických systémů, generálmajorem Charlesem Terhunem ke spolupráci s Mitre Corporation na vytvoření konceptu designu strategického vzdušného řízení 465L, které mělo být prostředkem pro obranu před sovětskými balistickými střelami. Za tímto účelem vytvořil skupinu vědců, mezi jejímiž členy byli také vědci jako Jack Jacobs, Robert Everett, Allan Newell, Herbert Simon, Dougles Engelbart nebo Ivan Sutherland.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;S pomocí těchto odborníků začal práci na konceptuálním rámci návrhu informačního systému pro podporu velení a řízení pro strategickou vzdušnou kontrolu, který lze považovat lze považovat za informační systém. Při práci na tomto projektu seznámil poručík Samuel Jay Keyser Debonse se základním konceptem kybernetiky, což způsobilo zvrat v Debonsově kariéře, to proto, že Debons uznal vliv Shanonovy teorie informace a obzvlášť pak jeho teorii kybernetiky, na které později založil rámec modelu EATPUT.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Současně si uvědomil, že má všechny potřebné elementy jako jsou senzory, vysílačky signálu, procesory a funkční mechanismy, jako jsou ruce nebo hlas, které potřeboval pro zformování systému. Toto působení Anthony Debons považoval za ústřední bod své intelektuální kariéry, neboť na základě výzkumu založil svou teorii organismu jako informačního systému. A na základě této teorie následně vytvořil v rámci informační vědy fungující vzdělávací programy. Bohužel však nedošlo k vytvoření syntetizujícího konstruktu. Celý projekt ztroskotal na vývoji počítačů pro podporu strojového zpracování dat. Stejně jako na technických nedostatcích.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Debons v souvislosti s tím odmítl, že by že by jeho skupina prováděla pouze základní výzkum počítačové vědy pro vojenské účely. Dále částečně poukázal na J. C. R. Lickidera, známého díky jeho rané práci zkoumající vztahy mezi člověkem a stojem na ministerstvu obrany v kanceláři pro rozšířený projektový výzkum (DARPA). Následně se Debons soustředil na to, aby systém velení a řízení zprovoznil, čímž poukázal na potřebu vytvoření lepšího softwaru a výcviku nových programátorů.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Za tímto účelem rozšířil komunitu vývojářů pracujících na systému velení a řízení. Mitre a Debonsova kancelář systémového designu se pak spojili pod záštitou Velení elektronických systémů, aby připravili sérii vědeckých setkání v Hot Springs, ve Virginii, na léta 1962, 1964 a 1966. Setkání v roce 1966 však bylo zrušeno a o rok později byly vydány podklady k němu. Podle Debonse byl duchovním otcem těchto setkání Douglas Engelbart výzkum počítače jako nástrojem augmentace spíše než náhražky lidských sil. Tyto setkání byly zaměřeny na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1964 Debons odchází od letectva, jako plukovník letectva v záloze.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> <br /> ==Civilní kariéra==<br /> V roce 1964 se Anthony Debons stává vedoucím katedry psychologie na univerzitě v Daytonu, s cílem vytvořit samostatný magisterský obor zaměřený na informační vědu. Vedení university mu nejprve navrhlo, aby program realizoval v rámci katedry psychologie, ale později souhlasil s vytvořením samostatného oboru. Debons pro tento obor vytvořil osnovy, podle kterých se měl vyučovat. Tento program měl rozpočet 30 000 dolarů ročně. A právě jeho podfinancování mělo za následek i brzký konec tohoto oboru na univerzitě v Daytonu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Ve stejné době, kdy byl ukončen program v Daytonu, uvedl Allan Kent do činnosti doktorandský obor zaměřený na informační vědu na univerzitě v Pittsburghu. Kent při té příležitosti přizval Debonse ke spolupráci. Tak v roce 1969 začal Debons působit na univerzitě v Pittsburghu. I zde byl záhy pověřen sestavením osnov tohoto nově vzniklého oboru s názvem „Interdisciplinární doktorandský program v Informační vědě.“ (Interdisciplinary Doctoral Program in Information Science; zkráceně IDIS), který byl schválen na tři roky. Debons zde velkou měrou využil již existující osnovy z univerzity v Deytonu. Odkud přivedl i šest studentů, kteří byli považováni na jedny z nejlepších mezi prvními absolventy oboru.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V prvním roce pak vyučoval sám 8 kurzů, což byla většina kurzů v tomto oboru. Program se zaměřoval na význam role člověka v informačním procesu, spíše než na technologické a inženýrské aspekty informačních procesů. Díky vysoké úspěšnosti oboru a kvalitám absolventů byl tento obor v roce 1971 potvrzen, jako stály, nikoliv dočasný. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1973 pak došlo k vytvoření fakulty Informační vědy, kde Debons působil jako proděkan. Na této fakultě se vyučovala informační věda v bakalářském, magisterském i doktorandském programu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O rok později začali představitelé univerzity uvažovat o zavedení informačních systémů na všechny pracoviště. Debons v rámci toho navrhnul zřízení malých specializovaných laboratoří, které by se věnovali práci s informačními zdroji, jejich organizaci a zpracování. Služby, které tyto zařízení poskytovali, byly zdarma, což nepřinášelo žádné zisky a prostředky na provoz. Přínosem těchto laboratoří však bylo to, že byl zaveden nový magisterský obor zaměřený na informační poradenství. Debons v tomto směru definoval šest kroků, které jsou nutné k uspokojení informační potřeby, a to uvědomění, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a evaluace. &lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1978 Debons založil vlastní obchodní společnost zaměřenou na informační poradenství, kde zaměstnával absolventy výše zmíněného oboru. Tato firma fungovala až do roku 1986, kdy byla zavřena z důvodu odchodu do penze, do které Anthony Debons odchází také jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; Dalším důvodem Ukončení činnosti této společnosti pak souviselo také se smrtí jeho ženy, a množstvím jeho dalších aktivit, které si zachoval i po odchodu do penze.&lt;ref name=&quot;[DEBONS2]&quot;/&gt; <br /> ==Přehled základních dat==<br /> 1916 – Narozen na ostrově Malta&lt;br/&gt;<br /> 1923 – Emigroval do USA&lt;br/&gt;<br /> 1941 – Získal občanství USA&lt;br/&gt;<br /> 1942 – Narukoval do Armády spojených států, ještě téhož roku povýšen na podporučíka&lt;br/&gt;<br /> 1946 – Povýšen na majora&lt;br/&gt;<br /> 1948 – Úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College&lt;br/&gt; <br /> 1948 – Převelen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti&lt;br/&gt;<br /> 1951 – Přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se zaměřením na problémy zraku&lt;br/&gt;<br /> 1953 - Úspěčné ukončení magisterského studia<br /> 1954 – Získal doktorát na Columbijské univerzitě&lt;br/&gt;<br /> 1954 – Převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování&lt;br/&gt;<br /> 1957 – Převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent ředitele divize vývoje&lt;br/&gt;<br /> 1960 – Povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení&lt;br/&gt;<br /> 1964 – V hodnosti plukovníka odchází od letectva, a následně nastupuje na univerzitě v Daytonu&lt;br/&gt;<br /> 1969 – Získává místo na univerzitě v Pittsburghu, kde spolupracuje s Allanem Kentem na realizaci doktorandského programu se zaměřením na informační vědu&lt;br/&gt; <br /> 1972 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1973 – Začal působit jako proděkan na nově vzniklé fakultě informační vědy&lt;br/&gt;<br /> 1974 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1976 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1978 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1978 – Zakládá firmu zaměřenou na informační poradenství&lt;br/&gt;<br /> 1986 – Debons ukončuje své podnikání a odchází do penze jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu, Ve stejný rok také ovdověl&lt;br/&gt;<br /> =Model EATPUT=<br /> Jedná se o teoretický model určený k analýze informačních systémů. Vznik tohoto modelu je datován do roku 1961, kdy Debons pracoval pro americké letectvo na základně Hanscom Field v Bedfordu, Massachusetts a sám označil tuto práci za vrchol své kariéry.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Tento model se skládá z šesti nelineárních a nekurzivních procesů, které jsou přizpůsobeny lidskému organismu. Těmito procesy jsou Událost (Event), Získávání (Acquisition), Přenos (Transmission), Zpracování (Processing), Využití (Utilization), Přesun (Transfer). První písmena z anglických názvů těchto procesů, pak vytváří také označení tohoto modelu, tedy EATPUT.&lt;ref name=&quot;wang&quot;&gt;WANG, Chih. A Micronesian Information System: An Application of EATPUT Model. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 9, s. 594-601. ISSN 00028231.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Aplikace tohoto modelu v rámci technického zařízení by mohlo znamenat možnost vytvoření systému, který by dokázal samostatně, bez zásahu uživatele vyhodnocovat a velmi pravděpodobně i identifikovat změny v prostředí a následně na ně upozornit. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Základním nedostatkem systému však je nedostatečná pozornost na význam senzorů, vzdáleného přenosu, a dalších složek, umožňujících augmentaci možnosti lidského organismu v reálném čase.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> ==Událost==<br /> Tento systém se skládá z událostí a jejich reprezentací v prostředí. Podmínkou pro to aby tyto události a jejich reprezentace je v rámci modelu především relevance k objektům a funkci systému. Těmito reprezentacemi mohou být podněty z prostředí a smyslové vjemy jako zvuk, ale stejně tak i jakákoliv data získatelná z prostředí. &lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> ==Získávání==<br /> Systém získávání využívá senzory a měřící nástroje, za účelem získaní dat, podnětů a dalších reprezentací těchto událostí, které jsou v těchto událostech obsaženy.&lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> ==Přenos==<br /> Tento systém lze zařadit kamkoliv mezi zbývajících pět systémů, neboť všude tam dochází k přenosu dat. Účelem tohoto systému je umožnit ostatním systémům mezi sebou komunikovat, a také komunikovat data. &lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> ==Zpracování==<br /> V tomto systému jsou data řazena, ukládána a vyhledávána a zpracována, aby mohla být později využita, a tak vznikly znalosti. &lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> ==Využití==<br /> V systému využití jsou data vyhodnocena. Dále je zde stanoven výsledek, který je zde reprezentován. &lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> ==Přesun==<br /> Systém přesunu umožňuje využití získaných dat a jejich přeměnu na poznatky. Dále pak umožňuje tyto poznatky dále využít, a na jejich základě vytvořit a šířit nová data a reprezentace těchto dat. &lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> <br /> =Aktivity=<br /> V letech 1962 a 1964, kdy působil ještě jako plukovník letectva spojených států na základně Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts, se podílel na organizaci vědeckých setkání v Hot Springs ve Virginii, které byly organizovány ve spolupráci s Mitre corporation. Tato setkání byla zaměřena především na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Díky zavedení magisterského programu univerzity v Pittsburghu, se zaměřením na informační poradenství si v rámci této oblasti založil firmu, kde zaměstnával absolventy právě tohoto oboru a to mezi lety 1978 a 1986. Ukončení činnosti této firmy bylo spojeno s jeho odchodem do penze a smrtí jeho ženy.&lt;ref name=&quot;DEBONS&quot;/&gt; <br /> <br /> <br /> =Význam pro informační vědu=<br /> Vedle výzkumu Anthony Debons zaznamenal úspěchy především díky svým aktivitám v akademické sféře, kde se projevil především založením a vedením magisterského oboru na univerzitě v Daytonu, kde vedl kurz zaměřený na informační vědu. Ten však díky výraznému podfinancování měl jen krátké trvání. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po odchodu z Univerzity v Dayonu Anthony Debons spolu s Allanem Kentem zakládá Doktorandský studijní program na univerzitě v Pittsburghu, který je opět zaměřen na informační vědu, který se později rozvine v založení samostatné fakulty, kde se stane proděkanem. A na jeho počest je na univerzitě v Pittsburghu, udělována studentům bakalářského studia na fakultě informační vědy cena za mimořádný přínos. <br /> Dále se i po odchodu do penze snaží podporovat rozvoj informační vědy a získávání nových studentů pro školy zaměřené na informační vědu, kdy za tímto účelem vytvořil knihu Information science 101, která byla vydána v roce 2008. <br /> <br /> =Úspěchy=<br /> * Člen American Psychological Association&lt;br/&gt;<br /> * Člen The American Society of Information Science&lt;br/&gt;<br /> * Člen The New York Academy of Science &lt;br/&gt;<br /> * Člen American Association for the Advancement of Science&lt;br/&gt;<br /> * Za knihu Information Science: An Integrated View získal Best Book Award od Association for Information Science and Technology&lt;br/&gt;<br /> * V letech 1972,1974,1976, 1978 řídil NATO international institutes in Information science&lt;br/&gt;<br /> * Zařazen do slovníku Who's Who in Science and Engineering a také do slovníku Who's Who in Health and Medicine &lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na University of Technology v Chan Chun v Číně&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na univerzitě Wuhan v Číně&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na Univerzitě Jilin v Číně&lt;br/&gt;<br /> * Čestné uznání NATO&lt;br/&gt;<br /> * Čestný Konzul na Maltě&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na univerzitě Chung Chu v Číně&lt;br/&gt;<br /> * Předseda výzkumného institutu informační vědy a inženýringu&lt;br/&gt;<br /> * Člen světové organizace pro kybernetiku a systémy&lt;br/&gt;<br /> * Člen Newyorské akademie věd&lt;br/&gt;<br /> * Člen Human Factors Society&lt;br/&gt;<br /> * Člen Federace uživatelů informací&lt;br/&gt;<br /> * Člen Americké asociace psychologů&lt;br/&gt;<br /> * Člen Americké asociace univerzitních profesorů&lt;br/&gt;<br /> * Člen Americké asociace pro rozvoj vědy&lt;br/&gt;<br /> =Publikace=<br /> Anthony Debons je jako autor byl celkem plodný, ať už se jedná o články a příspěvky ve sbornících nebo monografie či dokonce recenzované publikace. Mezi články jsou uvedeny i ty na nichž měl významný podíl, ačkoliv měli i dalšího autora.<br /> ==Články a příspěvky ve sbornících==<br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a Concept for an Education Program in Information Science. American Documentation. 1969, roč. 20, č. 4, s. 346. ISSN 0096946X.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a concept for an education program in information science. American documentation. Washington, D.C.: American Documentation Institute, 1969, roč. 20, č. 4, 346–351. ISSN 1936-6108.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * OTTEN, Klaus a Anthony DEBONS. Towards a metascience of information: Informatology. Journal of the American Society for Information Science. 1970, roč. 21, č. 1, 89–94. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information Science, Content &amp; Structure. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 2, s. 139. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * HILL, Barbara M. a Anthony DEBONS. Bibliographic coupling. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 4, s. 286. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * SHIREY, Donald L., Anthony DEBONS. Trends in manpower needs in information science from 1967 to 1982. Journal of the American Society for Information Science. 1974, roč. 25, č. 1, 33–43.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a KING. A National Profile of Information Professionals. Bulletin of the American Society for Information Science. 1980, roč. 6, č. 6, s. 18. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information counseling: theory and practice. Proceedings of the ASIS annual meeting. 1983, roč. 20, s. 88. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information seeking: Assessing and anticipating user needs. Journal of the American Society for Information Science. 1986, roč. 37, č. 3, s. 173. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Debons, Anthony et al. Information Science: An Integrated View // Review. Canadian journal of information science. 1990, roč. 15, č. 3. ISSN 03809218.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Donald SHIRLEY. 1990 Survey of the Information Professional. Bulletin of the American Society for Information Science. 1989, roč. 15, č. 5, s. 19-20. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Fred KOHUN. The control revolution: Technological and economic origins of the information society. Journal of the American Society for Information Science. 1990, roč. 41, č. 5, s. 389. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Rejoinder to A. A. Shpackov's letter. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 10, 681–682. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Measurement of knowledge. In: Proceedings of the ASIS Annual Meeting. 1992, s. 212-215. ISBN 0938734695. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Jack Belzer, January 16, 1910–June 22, 1995. Journal of the American Society for Information Science. 1996, roč. 47, č. 8, 586–587. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. NATO advanced study institutes of Information Science and foundations of Information Science. Journal of the American Society for Information Science. 1997, roč. 48, č. 9, 794–803. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Interrogative theory of information and knowledge. In: Proceedings of the ACM SIGCPR Conference. New York: ACM Press, 1999, s. 4-10. ISSN 1073-810X.&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony. The I-conference in retrospect. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology. 2006, roč. 32, č. 4, s. 19-21.<br /> ==Recenzované publikace==<br /> * DEBONS, Anthony. The Information professional: survey of an emerging field. New York: Dekker, 1981, 271 p. ISBN 08-247-1872-0.&lt;br/&gt;<br /> * DEBONS, Anthony a Arvid G. LARSON. Information science in action: system design. Hingham, MA: Distributors for the U.S. and Canada, Kluwer Boston, 1983, 2 v. 864 p. NATO ASI series, no. 59-60. ISBN 902472807X2.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Introduction to Information Science. Pittsburgh: University of Pittsburgh, 1984. &lt;br/&gt;<br /> <br /> * WISE, John A., Anthony DEBONS. Information systems: failure analysis. New York: Springer Verlag, c1987, 338 p. NATO ASI series, no. 32. ISBN 03-871-7800-7.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony, Esther E. HORNE a Scott CRONENWETH. Information science: an integrated view. Boston, Mass.: G.K. Hall, c1988, 172 p. ISBN 08-161-1877-9.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information science 101. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2008, 241 p. ISBN 08-108-5289-6.<br /> <br /> <br /> =Použité zdroje=<br /> &lt;references /&gt;<br /> ==Externí zdroje==<br /> http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html<br /> <br /> http://www.ischool.pitt.edu/people/debons.php<br /> <br /> http://en.wikipedia.org/wiki/EATPUT<br /> <br /> http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30540 2013-04-30T08:47:02Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>[[file:debons.jpg|thumb|right|240px|Anthony Debons (Zdroj:[http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html sis.pitt.edu])]]<br /> <br /> '''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;&gt;ASPRAY, William. Command and Control, Documentation, and Library Science: The Origins of Information Science at the University of Pittsburgh. IEEE Annals of the History of Computing. 1999, roč. 21, č. 4, s. 4-20. ISSN 10586180.&lt;/ref&gt; ve městě Msida na ostrově Malta &lt;ref name=&quot;DEBONS&quot;&gt; [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Brief Biography[online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/brfbio.doc&lt;/ref&gt; je americký experimentální psycholog,&lt;ref name=&quot;SIS1&quot;&gt;School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html &lt;/ref&gt;kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy,&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu,&lt;ref name=&quot;DEBONS&quot;/&gt; a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT.&lt;ref name=&quot;SIS1&quot;/&gt; &lt;ref name=&quot;sis3&quot;&gt;School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html&lt;/ref&gt; Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt;<br /> <br /> =Život=<br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = 15106 Edgecliff Road, Carnegie, Pensylvanie, USA&lt;ref name=&quot;spokeo&quot;&gt;Anthony Dr Debons. SPOKEO. Spokeo: People search [online]. [2013] [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.spokeo.com/search?q=Anthony+Debons,+Carnegie,+PA&amp;sao9=t40#:1363653237&lt;/ref&gt;<br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = Vdovec, 2 děti<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, kniha Information science 101<br /> |oceneni = Laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství.&lt;ref name=&quot;SIS2&quot;&gt;School of Information Science: News. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2012], 18. 7. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z:http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html&lt;/ref&gt; V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College.&lt;ref name=&quot;sis3&quot;/&gt; V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; V roce 1953 pak Anthony Debons získal magisterský titul a o rok později také doktorát.&lt;ref name=&quot;[DEBONS2]&quot;&gt; [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Vita [online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/vita.doc&lt;/ref&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po ukončení vojenské kariéry dále působil na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem dvou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> <br /> ==Vojenská kariéra==<br /> Během druhé světové války v Irsku trénoval v hodnosti podporučíka posádky letadel k výpadům nad Německem a účastnil se bitvy v Ardenách. Na konci války byl umístěn na letecké základně v Oberhoffenu, v Alsasku jako důstojník zpětného odbytu se zaměřením na technologie. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1946 byl povýšen na majora. O Dva roky později, roce 1948, byl přidělen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Následně tři roky působil jako vedoucí Psychologické sekce letecko-lékařské laboratoře na letecké základně Ladd ve Fairbanks na Aljašce, kde prováděl psychologický výzkum v oblasti testování odolnosti před arktickými podmínkami a faktory spojenými s nimi. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po získání doktorátu v roce 1954 byl převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1957 byl převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent velitele divize vývoje. V této době se podílel na dvou hlavních programech financování tvorby počítačové vědy a informačních systémů. Odpovídal za administrativní kontrolu výzkumu strojového překladu jazyků zejména pak ruštiny, pod záštitou technologického institutu amerického letectva v Daytonu, v Ohiu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O tři roky později (1960) byl povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení. Současně však vykonával dvě další funkce. A to vedoucího plánovací kanceláře laboratoří systémového designu, a dále pak také zastával funkci ředitele laboratoře pro podporu rozhodování. V tuto dobu byl zodpovědný za výzkum a vývoj v oblastech systémového vývoje, studia lidských faktorů, a problematiky rozhodování. V těchto funkcích měl také zodpovědnost za dohled a správu zvyšujících se grantových programů na výzkum a vývoj elektronických systémů řízení, který zahrnoval výzkum a vývoj v oblasti softwarového inženýrství, výcviku programátorů, behaviorální vědy a v dalších významných oblastech tehdejší doby.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V této době byl také vybrán velitelem divize Elektronických systémů, generálmajorem Charlesem Terhunem ke spolupráci s Mitre Corporation na vytvoření konceptu designu strategického vzdušného řízení 465L, které mělo být prostředkem pro obranu před sovětskými balistickými střelami. Za tímto účelem vytvořil skupinu vědců, mezi jejímiž členy byli také vědci jako Jack Jacobs, Robert Everett, Allan Newell, Herbert Simon, Dougles Engelbart nebo Ivan Sutherland.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;S pomocí těchto odborníků začal práci na konceptuálním rámci návrhu informačního systému pro podporu velení a řízení pro strategickou vzdušnou kontrolu, který lze považovat lze považovat za informační systém. Při práci na tomto projektu seznámil poručík Samuel Jay Keyser Debonse se základním konceptem kybernetiky, což způsobilo zvrat v Debonsově kariéře, to proto, že Debons uznal vliv Shanonovy teorie informace a obzvlášť pak jeho teorii kybernetiky, na které později založil rámec modelu EATPUT.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Současně si uvědomil, že má všechny potřebné elementy jako jsou senzory, vysílačky signálu, procesory a funkční mechanismy, jako jsou ruce nebo hlas, které potřeboval pro zformování systému. Toto působení Anthony Debons považoval za ústřední bod své intelektuální kariéry, neboť na základě výzkumu založil svou teorii organismu jako informačního systému. A na základě této teorie následně vytvořil v rámci informační vědy fungující vzdělávací programy. Bohužel však nedošlo k vytvoření syntetizujícího konstruktu. Celý projekt ztroskotal na vývoji počítačů pro podporu strojového zpracování dat. Stejně jako na technických nedostatcích.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Debons v souvislosti s tím odmítl, že by že by jeho skupina prováděla pouze základní výzkum počítačové vědy pro vojenské účely. Dále částečně poukázal na J. C. R. Lickidera, známého díky jeho rané práci zkoumající vztahy mezi člověkem a stojem na ministerstvu obrany v kanceláři pro rozšířený projektový výzkum (DARPA). Následně se Debons soustředil na to, aby systém velení a řízení zprovoznil, čímž poukázal na potřebu vytvoření lepšího softwaru a výcviku nových programátorů.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Za tímto účelem rozšířil komunitu vývojářů pracujících na systému velení a řízení. Mitre a Debonsova kancelář systémového designu se pak spojili pod záštitou Velení elektronických systémů, aby připravili sérii vědeckých setkání v Hot Springs, ve Virginii, na léta 1962, 1964 a 1966. Setkání v roce 1966 však bylo zrušeno a o rok později byly vydány podklady k němu. Podle Debonse byl duchovním otcem těchto setkání Douglas Engelbart výzkum počítače jako nástrojem augmentace spíše než náhražky lidských sil. Tyto setkání byly zaměřeny na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1964 Debons odchází od letectva, jako plukovník letectva v záloze.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> <br /> ==Civilní kariéra==<br /> V roce 1964 se Anthony Debons stává vedoucím katedry psychologie na univerzitě v Daytonu, s cílem vytvořit samostatný magisterský obor zaměřený na informační vědu. Vedení university mu nejprve navrhlo, aby program realizoval v rámci katedry psychologie, ale později souhlasil s vytvořením samostatného oboru. Debons pro tento obor vytvořil osnovy, podle kterých se měl vyučovat. Tento program měl rozpočet 30 000 dolarů ročně. A právě jeho podfinancování mělo za následek i brzký konec tohoto oboru na univerzitě v Daytonu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Ve stejné době, kdy byl ukončen program v Daytonu, uvedl Allan Kent do činnosti doktorandský obor zaměřený na informační vědu na univerzitě v Pittsburghu. Kent při té příležitosti přizval Debonse ke spolupráci. Tak v roce 1969 začal Debons působit na univerzitě v Pittsburghu. I zde byl záhy pověřen sestavením osnov tohoto nově vzniklého oboru s názvem „Interdisciplinární doktorandský program v Informační vědě.“ (Interdisciplinary Doctoral Program in Information Science; zkráceně IDIS), který byl schválen na tři roky. Debons zde velkou měrou využil již existující osnovy z univerzity v Deytonu. Odkud přivedl i šest studentů, kteří byli považováni na jedny z nejlepších mezi prvními absolventy oboru.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V prvním roce pak vyučoval sám 8 kurzů, což byla většina kurzů v tomto oboru. Program se zaměřoval na význam role člověka v informačním procesu, spíše než na technologické a inženýrské aspekty informačních procesů. Díky vysoké úspěšnosti oboru a kvalitám absolventů byl tento obor v roce 1971 potvrzen, jako stály, nikoliv dočasný. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1973 pak došlo k vytvoření fakulty Informační vědy, kde Debons působil jako proděkan. Na této fakultě se vyučovala informační věda v bakalářském, magisterském i doktorandském programu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O rok později začali představitelé univerzity uvažovat o zavedení informačních systémů na všechny pracoviště. Debons v rámci toho navrhnul zřízení malých specializovaných laboratoří, které by se věnovali práci s informačními zdroji, jejich organizaci a zpracování. Služby, které tyto zařízení poskytovali, byly zdarma, což nepřinášelo žádné zisky a prostředky na provoz. Přínosem těchto laboratoří však bylo to, že byl zaveden nový magisterský obor zaměřený na informační poradenství. Debons v tomto směru definoval šest kroků, které jsou nutné k uspokojení informační potřeby, a to uvědomění, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a evaluace. &lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1978 Debons založil vlastní obchodní společnost zaměřenou na informační poradenství, kde zaměstnával absolventy výše zmíněného oboru. Tato firma fungovala až do roku 1986, kdy byla zavřena z důvodu odchodu do penze, do které Anthony Debons odchází také jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; Dalším důvodem Ukončení činnosti této společnosti pak souviselo také se smrtí jeho ženy, a množstvím jeho dalších aktivit, které si zachoval i po odchodu do penze.&lt;ref name=&quot;[DEBONS2]&quot;/&gt; <br /> ==Přehled základních dat==<br /> 1916 – Narozen na ostrově Malta&lt;br/&gt;<br /> 1923 – Emigroval do USA&lt;br/&gt;<br /> 1941 – Získal občanství USA&lt;br/&gt;<br /> 1942 – Narukoval do Armády spojených států, ještě téhož roku povýšen na podporučíka&lt;br/&gt;<br /> 1946 – Povýšen na majora&lt;br/&gt;<br /> 1948 – Úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College&lt;br/&gt; <br /> 1948 – Převelen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti&lt;br/&gt;<br /> 1951 – Přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se zaměřením na problémy zraku&lt;br/&gt;<br /> 1953 - Úspěčné ukončení magisterského studia<br /> 1954 – Získal doktorát na Columbijské univerzitě&lt;br/&gt;<br /> 1954 – Převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování&lt;br/&gt;<br /> 1957 – Převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent ředitele divize vývoje&lt;br/&gt;<br /> 1960 – Povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení&lt;br/&gt;<br /> 1964 – V hodnosti plukovníka odchází od letectva, a následně nastupuje na univerzitě v Daytonu&lt;br/&gt;<br /> 1969 – Získává místo na univerzitě v Pittsburghu, kde spolupracuje s Allanem Kentem na realizaci doktorandského programu se zaměřením na informační vědu&lt;br/&gt; <br /> 1972 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1973 – Začal působit jako proděkan na nově vzniklé fakultě informační vědy&lt;br/&gt;<br /> 1974 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1976 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1978 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1978 – Zakládá firmu zaměřenou na informační poradenství&lt;br/&gt;<br /> 1986 – Debons ukončuje své podnikání a odchází do penze jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu, Ve stejný rok také ovdověl&lt;br/&gt;<br /> =Model EATPUT=<br /> Jedná se o teoretický model určený k analýze informačních systémů. Vznik tohoto modelu je datován do roku 1961, kdy Debons pracoval pro americké letectvo na základně Hanscom Field v Bedfordu, Massachusetts a sám označil tuto práci za vrchol své kariéry.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Tento model se skládá z šesti nelineárních a nekurzivních procesů, které jsou přizpůsobeny lidskému organismu. Těmito procesy jsou Událost (Event), Získávání (Acquisition), Přenos (Transmission), Zpracování (Processing), Využití (Utilization), Přesun (Transfer). První písmena z anglických názvů těchto procesů, pak vytváří také označení tohoto modelu, tedy EATPUT.&lt;ref name=&quot;wang&quot;&gt;WANG, Chih. A Micronesian Information System: An Application of EATPUT Model. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 9, s. 594-601. ISSN 00028231.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Aplikace tohoto modelu v rámci technického zařízení by mohlo znamenat možnost vytvoření systému, který by dokázal samostatně, bez zásahu uživatele vyhodnocovat a velmi pravděpodobně i identifikovat změny v prostředí a následně na ně upozornit. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Základním nedostatkem systému však je nedostatečná pozornost na význam senzorů, vzdáleného přenosu, a dalších složek, umožňujících augmentaci možnosti lidského organismu v reálném čase.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> ==Událost==<br /> Tento systém se skládá z událostí a jejich reprezentací v prostředí. Podmínkou pro to aby tyto události a jejich reprezentace je v rámci modelu především relevance k objektům a funkci systému. Těmito reprezentacemi mohou být podněty z prostředí a smyslové vjemy jako zvuk, ale stejně tak i jakákoliv data získatelná z prostředí. &lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> ==Získávání==<br /> Systém získávání využívá senzory a měřící nástroje, za účelem získaní dat, podnětů a dalších reprezentací těchto událostí, které jsou v těchto událostech obsaženy.&lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> ==Přenos==<br /> Tento systém lze zařadit kamkoliv mezi zbývajících pět systémů, neboť všude tam dochází k přenosu dat. Účelem tohoto systému je umožnit ostatním systémům mezi sebou komunikovat, a také komunikovat data. &lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> ==Zpracování==<br /> V tomto systému jsou data řazena, ukládána a vyhledávána a zpracována, aby mohla být později využita, a tak vznikly znalosti. &lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> ==Využití==<br /> V systému využití jsou data vyhodnocena. Dále je zde stanoven výsledek, který je zde reprezentován. &lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> ==Přesun==<br /> Systém přesunu umožňuje využití získaných dat a jejich přeměnu na poznatky. Dále pak umožňuje tyto poznatky dále využít, a na jejich základě vytvořit a šířit nová data a reprezentace těchto dat. &lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> <br /> =Aktivity=<br /> V letech 1962 a 1964, kdy působil ještě jako plukovník letectva spojených států na základně Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts, se podílel na organizaci vědeckých setkání v Hot Springs ve Virginii, které byly organizovány ve spolupráci s Mitre corporation. Tato setkání byla zaměřena především na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Díky zavedení magisterského programu univerzity v Pittsburghu, se zaměřením na informační poradenství si v rámci této oblasti založil firmu, kde zaměstnával absolventy právě tohoto oboru a to mezi lety 1978 a 1986. Ukončení činnosti této firmy bylo spojeno s jeho odchodem do penze a smrtí jeho ženy.&lt;ref name=&quot;DEBONS&quot;/&gt; <br /> <br /> <br /> =Význam pro informační vědu=<br /> Vedle výzkumu Anthony Debons zaznamenal úspěchy především díky svým aktivitám v akademické sféře, kde se projevil především založením a vedením magisterského oboru na univerzitě v Daytonu, kde vedl kurz zaměřený na informační vědu. Ten však díky výraznému podfinancování měl jen krátké trvání. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po odchodu z Univerzity v Dayonu Anthony Debons spolu s Allanem Kentem zakládá Doktorandský studijní program na univerzitě v Pittsburghu, který je opět zaměřen na informační vědu, který se později rozvine v založení samostatné fakulty, kde se stane proděkanem. A na jeho počest je na univerzitě v Pittsburghu, udělována studentům bakalářského studia na fakultě informační vědy cena za mimořádný přínos. <br /> Dále se i po odchodu do penze snaží podporovat rozvoj informační vědy a získávání nových studentů pro školy zaměřené na informační vědu, kdy za tímto účelem vytvořil knihu Information science 101, která byla vydána v roce 2008. <br /> <br /> =Úspěchy=<br /> * Člen American Psychological Association&lt;br/&gt;<br /> * Člen The American Society of Information Science&lt;br/&gt;<br /> * Člen The New York Academy of Science &lt;br/&gt;<br /> * Člen American Association for the Advancement of Science&lt;br/&gt;<br /> * Za knihu Information Science: An Integrated View získal Best Book Award od Association for Information Science and Technology&lt;br/&gt;<br /> * V letech 1972,1974,1976, 1978 řídil NATO international institutes in Information science&lt;br/&gt;<br /> * Zařazen do slovníku Who's Who in Science and Engineering a také do slovníku Who's Who in Health and Medicine &lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na University of Technology v Chan Chun v Číně&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na univerzitě Wuhan v Číně&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na Univerzitě Jilin v Číně&lt;br/&gt;<br /> * Čestné uznání NATO&lt;br/&gt;<br /> * Čestný Konzul na Maltě&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na univerzitě Chung Chu v Číně&lt;br/&gt;<br /> * Předseda výzkumného institutu informační vědy a inženýringu&lt;br/&gt;<br /> * Člen světové organizace pro kybernetiku a systémy&lt;br/&gt;<br /> * Člen Newyorské akademie věd&lt;br/&gt;<br /> * Člen Human Factors Society&lt;br/&gt;<br /> * Člen Federace uživatelů informací&lt;br/&gt;<br /> * Člen Americké asociace psychologů&lt;br/&gt;<br /> * Člen Americké asociace univerzitních profesorů&lt;br/&gt;<br /> * Člen Americké asociace pro rozvoj vědy&lt;br/&gt;<br /> =Publikace=<br /> Anthony Debons je jako autor byl celkem plodný, ať už se jedná o články a příspěvky ve sbornících nebo monografie či dokonce recenzované publikace. Mezi články jsou uvedeny i ty na nichž měl významný podíl, ačkoliv měli i dalšího autora.<br /> ==Články a příspěvky ve sbornících==<br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a Concept for an Education Program in Information Science. American Documentation. 1969, roč. 20, č. 4, s. 346. ISSN 0096946X.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a concept for an education program in information science. American documentation. Washington, D.C.: American Documentation Institute, 1969, roč. 20, č. 4, 346–351. ISSN 1936-6108.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * OTTEN, Klaus a Anthony DEBONS. Towards a metascience of information: Informatology. Journal of the American Society for Information Science. 1970, roč. 21, č. 1, 89–94. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information Science, Content &amp; Structure. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 2, s. 139. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * HILL, Barbara M. a Anthony DEBONS. Bibliographic coupling. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 4, s. 286. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * SHIREY, Donald L., Anthony DEBONS. Trends in manpower needs in information science from 1967 to 1982. Journal of the American Society for Information Science. 1974, roč. 25, č. 1, 33–43.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a KING. A National Profile of Information Professionals. Bulletin of the American Society for Information Science. 1980, roč. 6, č. 6, s. 18. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information counseling: theory and practice. Proceedings of the ASIS annual meeting. 1983, roč. 20, s. 88. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information seeking: Assessing and anticipating user needs. Journal of the American Society for Information Science. 1986, roč. 37, č. 3, s. 173. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Debons, Anthony et al. Information Science: An Integrated View // Review. Canadian journal of information science. 1990, roč. 15, č. 3. ISSN 03809218.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Donald SHIRLEY. 1990 Survey of the Information Professional. Bulletin of the American Society for Information Science. 1989, roč. 15, č. 5, s. 19-20. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Fred KOHUN. The control revolution: Technological and economic origins of the information society. Journal of the American Society for Information Science. 1990, roč. 41, č. 5, s. 389. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Rejoinder to A. A. Shpackov's letter. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 10, 681–682. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Measurement of knowledge. In: Proceedings of the ASIS Annual Meeting. 1992, s. 212-215. ISBN 0938734695. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Jack Belzer, January 16, 1910–June 22, 1995. Journal of the American Society for Information Science. 1996, roč. 47, č. 8, 586–587. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. NATO advanced study institutes of Information Science and foundations of Information Science. Journal of the American Society for Information Science. 1997, roč. 48, č. 9, 794–803. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Interrogative theory of information and knowledge. In: Proceedings of the ACM SIGCPR Conference. New York: ACM Press, 1999, s. 4-10. ISSN 1073-810X.&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony. The I-conference in retrospect. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology. 2006, roč. 32, č. 4, s. 19-21.<br /> ==Recenzované publikace==<br /> * DEBONS, Anthony. The Information professional: survey of an emerging field. New York: Dekker, 1981, 271 p. ISBN 08-247-1872-0.&lt;br/&gt;<br /> * DEBONS, Anthony a Arvid G. LARSON. Information science in action: system design. Hingham, MA: Distributors for the U.S. and Canada, Kluwer Boston, 1983, 2 v. 864 p. NATO ASI series, no. 59-60. ISBN 902472807X2.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Introduction to Information Science. Pittsburgh: University of Pittsburgh, 1984. &lt;br/&gt;<br /> <br /> * WISE, John A., Anthony DEBONS. Information systems: failure analysis. New York: Springer Verlag, c1987, 338 p. NATO ASI series, no. 32. ISBN 03-871-7800-7.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony, Esther E. HORNE a Scott CRONENWETH. Information science: an integrated view. Boston, Mass.: G.K. Hall, c1988, 172 p. ISBN 08-161-1877-9.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information science 101. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2008, 241 p. ISBN 08-108-5289-6.<br /> <br /> <br /> =Použité zdroje=<br /> &lt;references /&gt;<br /> * Anthony Dr Debons. SPOKEO. Spokeo: People search [online]. [2013] [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.spokeo.com/search?q=Anthony+Debons,+Carnegie,+PA&amp;sao9=t40#:1363653237 &lt;br/&gt;<br /> ==Externí zdroje==<br /> http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html<br /> <br /> http://www.ischool.pitt.edu/people/debons.php<br /> <br /> http://en.wikipedia.org/wiki/EATPUT<br /> <br /> http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30535 2013-04-30T08:42:44Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>[[file:debons.jpg|thumb|right|240px|Anthony Debons (Zdroj:[http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html sis.pitt.edu])]]<br /> <br /> '''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;&gt;ASPRAY, William. Command and Control, Documentation, and Library Science: The Origins of Information Science at the University of Pittsburgh. IEEE Annals of the History of Computing. 1999, roč. 21, č. 4, s. 4-20. ISSN 10586180.&lt;/ref&gt; ve městě Msida na ostrově Malta &lt;ref name=&quot;DEBONS&quot;&gt; [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Brief Biography[online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/brfbio.doc&lt;/ref&gt; je americký experimentální psycholog,&lt;ref name=&quot;SIS1&quot;&gt;School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html &lt;/ref&gt;kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy,&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu,&lt;ref name=&quot;DEBONS&quot;/&gt; a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT.&lt;ref name=&quot;SIS1&quot;/&gt; &lt;ref name=&quot;sis3&quot;&gt;School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html&lt;/ref&gt; Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt;<br /> <br /> =Život=<br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = 15106 Edgecliff Road, Carnegie, Pensylvanie, USA&lt;ref name=&quot;spokeo&quot;&gt;Anthony Dr Debons. SPOKEO. Spokeo: People search [online]. [2013] [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.spokeo.com/search?q=Anthony+Debons,+Carnegie,+PA&amp;sao9=t40#:1363653237&lt;/ref&gt;<br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = Vdovec, 2 děti<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, kniha Information science 101<br /> |oceneni = Laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství.&lt;ref name=&quot;SIS2&quot;&gt;School of Information Science: News. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2012], 18. 7. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z:http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html&lt;/ref&gt; V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College. V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; V roce 1953 pak Anthony Debons získal magisterský titul a o rok později také doktorát.&lt;ref name=&quot;[DEBONS2]&quot;&gt; [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Vita [online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/vita.doc&lt;/ref&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po ukončení vojenské kariéry dále působil na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem dvou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> <br /> ==Vojenská kariéra==<br /> Během druhé světové války v Irsku trénoval v hodnosti podporučíka posádky letadel k výpadům nad Německem a účastnil se bitvy v Ardenách. Na konci války byl umístěn na letecké základně v Oberhoffenu, v Alsasku jako důstojník zpětného odbytu se zaměřením na technologie. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1946 byl povýšen na majora. O Dva roky později, roce 1948, byl přidělen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Následně tři roky působil jako vedoucí Psychologické sekce letecko-lékařské laboratoře na letecké základně Ladd ve Fairbanks na Aljašce, kde prováděl psychologický výzkum v oblasti testování odolnosti před arktickými podmínkami a faktory spojenými s nimi. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po získání doktorátu v roce 1954 byl převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1957 byl převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent velitele divize vývoje. V této době se podílel na dvou hlavních programech financování tvorby počítačové vědy a informačních systémů. Odpovídal za administrativní kontrolu výzkumu strojového překladu jazyků zejména pak ruštiny, pod záštitou technologického institutu amerického letectva v Daytonu, v Ohiu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O tři roky později (1960) byl povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení. Současně však vykonával dvě další funkce. A to vedoucího plánovací kanceláře laboratoří systémového designu, a dále pak také zastával funkci ředitele laboratoře pro podporu rozhodování. V tuto dobu byl zodpovědný za výzkum a vývoj v oblastech systémového vývoje, studia lidských faktorů, a problematiky rozhodování. V těchto funkcích měl také zodpovědnost za dohled a správu zvyšujících se grantových programů na výzkum a vývoj elektronických systémů řízení, který zahrnoval výzkum a vývoj v oblasti softwarového inženýrství, výcviku programátorů, behaviorální vědy a v dalších významných oblastech tehdejší doby.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V této době byl také vybrán velitelem divize Elektronických systémů, generálmajorem Charlesem Terhunem ke spolupráci s Mitre Corporation na vytvoření konceptu designu strategického vzdušného řízení 465L, které mělo být prostředkem pro obranu před sovětskými balistickými střelami. Za tímto účelem vytvořil skupinu vědců, mezi jejímiž členy byli také vědci jako Jack Jacobs, Robert Everett, Allan Newell, Herbert Simon, Dougles Engelbart nebo Ivan Sutherland.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;S pomocí těchto odborníků začal práci na konceptuálním rámci návrhu informačního systému pro podporu velení a řízení pro strategickou vzdušnou kontrolu, který lze považovat lze považovat za informační systém. Při práci na tomto projektu seznámil poručík Samuel Jay Keyser Debonse se základním konceptem kybernetiky, což způsobilo zvrat v Debonsově kariéře, to proto, že Debons uznal vliv Shanonovy teorie informace a obzvlášť pak jeho teorii kybernetiky, na které později založil rámec modelu EATPUT.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Současně si uvědomil, že má všechny potřebné elementy jako jsou senzory, vysílačky signálu, procesory a funkční mechanismy, jako jsou ruce nebo hlas, které potřeboval pro zformování systému. Toto působení Anthony Debons považoval za ústřední bod své intelektuální kariéry, neboť na základě výzkumu založil svou teorii organismu jako informačního systému. A na základě této teorie následně vytvořil v rámci informační vědy fungující vzdělávací programy. Bohužel však nedošlo k vytvoření syntetizujícího konstruktu. Celý projekt ztroskotal na vývoji počítačů pro podporu strojového zpracování dat. Stejně jako na technických nedostatcích.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Debons v souvislosti s tím odmítl, že by že by jeho skupina prováděla pouze základní výzkum počítačové vědy pro vojenské účely. Dále částečně poukázal na J. C. R. Lickidera, známého díky jeho rané práci zkoumající vztahy mezi člověkem a stojem na ministerstvu obrany v kanceláři pro rozšířený projektový výzkum (DARPA). Následně se Debons soustředil na to, aby systém velení a řízení zprovoznil, čímž poukázal na potřebu vytvoření lepšího softwaru a výcviku nových programátorů.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Za tímto účelem rozšířil komunitu vývojářů pracujících na systému velení a řízení. Mitre a Debonsova kancelář systémového designu se pak spojili pod záštitou Velení elektronických systémů, aby připravili sérii vědeckých setkání v Hot Springs, ve Virginii, na léta 1962, 1964 a 1966. Setkání v roce 1966 však bylo zrušeno a o rok později byly vydány podklady k němu. Podle Debonse byl duchovním otcem těchto setkání Douglas Engelbart výzkum počítače jako nástrojem augmentace spíše než náhražky lidských sil. Tyto setkání byly zaměřeny na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1964 Debons odchází od letectva, jako plukovník letectva v záloze.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> <br /> ==Civilní kariéra==<br /> V roce 1964 se Anthony Debons stává vedoucím katedry psychologie na univerzitě v Daytonu, s cílem vytvořit samostatný magisterský obor zaměřený na informační vědu. Vedení university mu nejprve navrhlo, aby program realizoval v rámci katedry psychologie, ale později souhlasil s vytvořením samostatného oboru. Debons pro tento obor vytvořil osnovy, podle kterých se měl vyučovat. Tento program měl rozpočet 30 000 dolarů ročně. A právě jeho podfinancování mělo za následek i brzký konec tohoto oboru na univerzitě v Daytonu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Ve stejné době, kdy byl ukončen program v Daytonu, uvedl Allan Kent do činnosti doktorandský obor zaměřený na informační vědu na univerzitě v Pittsburghu. Kent při té příležitosti přizval Debonse ke spolupráci. Tak v roce 1969 začal Debons působit na univerzitě v Pittsburghu. I zde byl záhy pověřen sestavením osnov tohoto nově vzniklého oboru s názvem „Interdisciplinární doktorandský program v Informační vědě.“ (Interdisciplinary Doctoral Program in Information Science; zkráceně IDIS), který byl schválen na tři roky. Debons zde velkou měrou využil již existující osnovy z univerzity v Deytonu. Odkud přivedl i šest studentů, kteří byli považováni na jedny z nejlepších mezi prvními absolventy oboru.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V prvním roce pak vyučoval sám 8 kurzů, což byla většina kurzů v tomto oboru. Program se zaměřoval na význam role člověka v informačním procesu, spíše než na technologické a inženýrské aspekty informačních procesů. Díky vysoké úspěšnosti oboru a kvalitám absolventů byl tento obor v roce 1971 potvrzen, jako stály, nikoliv dočasný. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1973 pak došlo k vytvoření fakulty Informační vědy, kde Debons působil jako proděkan. Na této fakultě se vyučovala informační věda v bakalářském, magisterském i doktorandském programu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O rok později začali představitelé univerzity uvažovat o zavedení informačních systémů na všechny pracoviště. Debons v rámci toho navrhnul zřízení malých specializovaných laboratoří, které by se věnovali práci s informačními zdroji, jejich organizaci a zpracování. Služby, které tyto zařízení poskytovali, byly zdarma, což nepřinášelo žádné zisky a prostředky na provoz. Přínosem těchto laboratoří však bylo to, že byl zaveden nový magisterský obor zaměřený na informační poradenství. Debons v tomto směru definoval šest kroků, které jsou nutné k uspokojení informační potřeby, a to uvědomění, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a evaluace. &lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1978 Debons založil vlastní obchodní společnost zaměřenou na informační poradenství, kde zaměstnával absolventy výše zmíněného oboru. Tato firma fungovala až do roku 1986, kdy byla zavřena z důvodu odchodu do penze, do které Anthony Debons odchází také jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; Dalším důvodem Ukončení činnosti této společnosti pak souviselo také se smrtí jeho ženy, a množstvím jeho dalších aktivit, které si zachoval i po odchodu do penze.&lt;ref name=&quot;[DEBONS2]&quot;/&gt; <br /> ==Přehled základních dat==<br /> 1916 – Narozen na ostrově Malta&lt;br/&gt;<br /> 1923 – Emigroval do USA&lt;br/&gt;<br /> 1941 – Získal občanství USA&lt;br/&gt;<br /> 1942 – Narukoval do Armády spojených států, ještě téhož roku povýšen na podporučíka&lt;br/&gt;<br /> 1946 – Povýšen na majora&lt;br/&gt;<br /> 1948 – Úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College&lt;br/&gt; <br /> 1948 – Převelen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti&lt;br/&gt;<br /> 1951 – Přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se zaměřením na problémy zraku&lt;br/&gt;<br /> 1953 - Úspěčné ukončení magisterského studia<br /> 1954 – Získal doktorát na Columbijské univerzitě&lt;br/&gt;<br /> 1954 – Převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování&lt;br/&gt;<br /> 1957 – Převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent ředitele divize vývoje&lt;br/&gt;<br /> 1960 – Povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení&lt;br/&gt;<br /> 1964 – V hodnosti plukovníka odchází od letectva, a následně nastupuje na univerzitě v Daytonu&lt;br/&gt;<br /> 1969 – Získává místo na univerzitě v Pittsburghu, kde spolupracuje s Allanem Kentem na realizaci doktorandského programu se zaměřením na informační vědu&lt;br/&gt; <br /> 1972 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1973 – Začal působit jako proděkan na nově vzniklé fakultě informační vědy&lt;br/&gt;<br /> 1974 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1976 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1978 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1978 – Zakládá firmu zaměřenou na informační poradenství&lt;br/&gt;<br /> 1986 – Debons ukončuje své podnikání a odchází do penze jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu, Ve stejný rok také ovdověl&lt;br/&gt;<br /> =Model EATPUT=<br /> Jedná se o teoretický model určený k analýze informačních systémů. Vznik tohoto modelu je datován do roku 1961, kdy Debons pracoval pro americké letectvo na základně Hanscom Field v Bedfordu, Massachusetts a sám označil tuto práci za vrchol své kariéry.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Tento model se skládá z šesti nelineárních a nekurzivních procesů, které jsou přizpůsobeny lidskému organismu. Těmito procesy jsou Událost (Event), Získávání (Acquisition), Přenos (Transmission), Zpracování (Processing), Využití (Utilization), Přesun (Transfer). První písmena z anglických názvů těchto procesů, pak vytváří také označení tohoto modelu, tedy EATPUT.&lt;ref name=&quot;wang&quot;&gt;WANG, Chih. A Micronesian Information System: An Application of EATPUT Model. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 9, s. 594-601. ISSN 00028231.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Aplikace tohoto modelu v rámci technického zařízení by mohlo znamenat možnost vytvoření systému, který by dokázal samostatně, bez zásahu uživatele vyhodnocovat a velmi pravděpodobně i identifikovat změny v prostředí a následně na ně upozornit. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Základním nedostatkem systému však je nedostatečná pozornost na význam senzorů, vzdáleného přenosu, a dalších složek, umožňujících augmentaci možnosti lidského organismu v reálném čase.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> ==Událost==<br /> Tento systém se skládá z událostí a jejich reprezentací v prostředí. Podmínkou pro to aby tyto události a jejich reprezentace je v rámci modelu především relevance k objektům a funkci systému. Těmito reprezentacemi mohou být podněty z prostředí a smyslové vjemy jako zvuk, ale stejně tak i jakákoliv data získatelná z prostředí. &lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> ==Získávání==<br /> Systém získávání využívá senzory a měřící nástroje, za účelem získaní dat, podnětů a dalších reprezentací těchto událostí, které jsou v těchto událostech obsaženy.&lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> ==Přenos==<br /> Tento systém lze zařadit kamkoliv mezi zbývajících pět systémů, neboť všude tam dochází k přenosu dat. Účelem tohoto systému je umožnit ostatním systémům mezi sebou komunikovat, a také komunikovat data. &lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> ==Zpracování==<br /> V tomto systému jsou data řazena, ukládána a vyhledávána a zpracována, aby mohla být později využita, a tak vznikly znalosti. &lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> ==Využití==<br /> V systému využití jsou data vyhodnocena. Dále je zde stanoven výsledek, který je zde reprezentován. &lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> ==Přesun==<br /> Systém přesunu umožňuje využití získaných dat a jejich přeměnu na poznatky. Dále pak umožňuje tyto poznatky dále využít, a na jejich základě vytvořit a šířit nová data a reprezentace těchto dat. &lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> <br /> =Aktivity=<br /> V letech 1962 a 1964, kdy působil ještě jako plukovník letectva spojených států na základně Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts, se podílel na organizaci vědeckých setkání v Hot Springs ve Virginii, které byly organizovány ve spolupráci s Mitre corporation. Tato setkání byla zaměřena především na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Díky zavedení magisterského programu univerzity v Pittsburghu, se zaměřením na informační poradenství si v rámci této oblasti založil firmu, kde zaměstnával absolventy právě tohoto oboru a to mezi lety 1978 a 1986. Ukončení činnosti této firmy bylo spojeno s jeho odchodem do penze a smrtí jeho ženy.&lt;ref name=&quot;DEBONS&quot;/&gt; <br /> <br /> <br /> =Význam pro informační vědu=<br /> Vedle výzkumu Anthony Debons zaznamenal úspěchy především díky svým aktivitám v akademické sféře, kde se projevil především založením a vedením magisterského oboru na univerzitě v Daytonu, kde vedl kurz zaměřený na informační vědu. Ten však díky výraznému podfinancování měl jen krátké trvání. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po odchodu z Univerzity v Dayonu Anthony Debons spolu s Allanem Kentem zakládá Doktorandský studijní program na univerzitě v Pittsburghu, který je opět zaměřen na informační vědu, který se později rozvine v založení samostatné fakulty, kde se stane proděkanem. A na jeho počest je na univerzitě v Pittsburghu, udělována studentům bakalářského studia na fakultě informační vědy cena za mimořádný přínos. <br /> Dále se i po odchodu do penze snaží podporovat rozvoj informační vědy a získávání nových studentů pro školy zaměřené na informační vědu, kdy za tímto účelem vytvořil knihu Information science 101, která byla vydána v roce 2008. <br /> <br /> =Úspěchy=<br /> * Člen American Psychological Association&lt;br/&gt;<br /> * Člen The American Society of Information Science&lt;br/&gt;<br /> * Člen The New York Academy of Science &lt;br/&gt;<br /> * Člen American Association for the Advancement of Science&lt;br/&gt;<br /> * Za knihu Information Science: An Integrated View získal Best Book Award od Association for Information Science and Technology&lt;br/&gt;<br /> * V letech 1972,1974,1976, 1978 řídil NATO international institutes in Information science&lt;br/&gt;<br /> * Zařazen do slovníku Who's Who in Science and Engineering a také do slovníku Who's Who in Health and Medicine &lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na University of Technology v Chan Chun v Číně&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na univerzitě Wuhan v Číně&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na Univerzitě Jilin v Číně&lt;br/&gt;<br /> * Čestné uznání NATO&lt;br/&gt;<br /> * Čestný Konzul na Maltě&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na univerzitě Chung Chu v Číně&lt;br/&gt;<br /> * Předseda výzkumného institutu informační vědy a inženýringu&lt;br/&gt;<br /> * Člen světové organizace pro kybernetiku a systémy&lt;br/&gt;<br /> * Člen Newyorské akademie věd&lt;br/&gt;<br /> * Člen Human Factors Society&lt;br/&gt;<br /> * Člen Federace uživatelů informací&lt;br/&gt;<br /> * Člen Americké asociace psychologů&lt;br/&gt;<br /> * Člen Americké asociace univerzitních profesorů&lt;br/&gt;<br /> * Člen Americké asociace pro rozvoj vědy&lt;br/&gt;<br /> =Publikace=<br /> Anthony Debons je jako autor byl celkem plodný, ať už se jedná o články a příspěvky ve sbornících nebo monografie či dokonce recenzované publikace. Mezi články jsou uvedeny i ty na nichž měl významný podíl, ačkoliv měli i dalšího autora.<br /> ==Články a příspěvky ve sbornících==<br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a Concept for an Education Program in Information Science. American Documentation. 1969, roč. 20, č. 4, s. 346. ISSN 0096946X.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a concept for an education program in information science. American documentation. Washington, D.C.: American Documentation Institute, 1969, roč. 20, č. 4, 346–351. ISSN 1936-6108.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * OTTEN, Klaus a Anthony DEBONS. Towards a metascience of information: Informatology. Journal of the American Society for Information Science. 1970, roč. 21, č. 1, 89–94. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information Science, Content &amp; Structure. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 2, s. 139. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * HILL, Barbara M. a Anthony DEBONS. Bibliographic coupling. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 4, s. 286. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * SHIREY, Donald L., Anthony DEBONS. Trends in manpower needs in information science from 1967 to 1982. Journal of the American Society for Information Science. 1974, roč. 25, č. 1, 33–43.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a KING. A National Profile of Information Professionals. Bulletin of the American Society for Information Science. 1980, roč. 6, č. 6, s. 18. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information counseling: theory and practice. Proceedings of the ASIS annual meeting. 1983, roč. 20, s. 88. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information seeking: Assessing and anticipating user needs. Journal of the American Society for Information Science. 1986, roč. 37, č. 3, s. 173. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Debons, Anthony et al. Information Science: An Integrated View // Review. Canadian journal of information science. 1990, roč. 15, č. 3. ISSN 03809218.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Donald SHIRLEY. 1990 Survey of the Information Professional. Bulletin of the American Society for Information Science. 1989, roč. 15, č. 5, s. 19-20. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Fred KOHUN. The control revolution: Technological and economic origins of the information society. Journal of the American Society for Information Science. 1990, roč. 41, č. 5, s. 389. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Rejoinder to A. A. Shpackov's letter. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 10, 681–682. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Measurement of knowledge. In: Proceedings of the ASIS Annual Meeting. 1992, s. 212-215. ISBN 0938734695. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Jack Belzer, January 16, 1910–June 22, 1995. Journal of the American Society for Information Science. 1996, roč. 47, č. 8, 586–587. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. NATO advanced study institutes of Information Science and foundations of Information Science. Journal of the American Society for Information Science. 1997, roč. 48, č. 9, 794–803. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Interrogative theory of information and knowledge. In: Proceedings of the ACM SIGCPR Conference. New York: ACM Press, 1999, s. 4-10. ISSN 1073-810X.&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony. The I-conference in retrospect. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology. 2006, roč. 32, č. 4, s. 19-21.<br /> ==Recenzované publikace==<br /> * DEBONS, Anthony. The Information professional: survey of an emerging field. New York: Dekker, 1981, 271 p. ISBN 08-247-1872-0.&lt;br/&gt;<br /> * DEBONS, Anthony a Arvid G. LARSON. Information science in action: system design. Hingham, MA: Distributors for the U.S. and Canada, Kluwer Boston, 1983, 2 v. 864 p. NATO ASI series, no. 59-60. ISBN 902472807X2.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Introduction to Information Science. Pittsburgh: University of Pittsburgh, 1984. &lt;br/&gt;<br /> <br /> * WISE, John A., Anthony DEBONS. Information systems: failure analysis. New York: Springer Verlag, c1987, 338 p. NATO ASI series, no. 32. ISBN 03-871-7800-7.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony, Esther E. HORNE a Scott CRONENWETH. Information science: an integrated view. Boston, Mass.: G.K. Hall, c1988, 172 p. ISBN 08-161-1877-9.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information science 101. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2008, 241 p. ISBN 08-108-5289-6.<br /> <br /> <br /> =Použité zdroje=<br /> &lt;references /&gt;<br /> * Anthony Dr Debons. SPOKEO. Spokeo: People search [online]. [2013] [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.spokeo.com/search?q=Anthony+Debons,+Carnegie,+PA&amp;sao9=t40#:1363653237 &lt;br/&gt;<br /> ==Externí zdroje==<br /> http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html<br /> <br /> http://www.ischool.pitt.edu/people/debons.php<br /> <br /> http://en.wikipedia.org/wiki/EATPUT<br /> <br /> http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30521 2013-04-30T08:14:08Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>[[file:debons.jpg|thumb|right|240px|Anthony Debons (Zdroj:[http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html sis.pitt.edu])]]<br /> <br /> '''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;&gt;ASPRAY, William. Command and Control, Documentation, and Library Science: The Origins of Information Science at the University of Pittsburgh. IEEE Annals of the History of Computing. 1999, roč. 21, č. 4, s. 4-20. ISSN 10586180.&lt;/ref&gt; ve městě Msida na ostrově Malta &lt;ref name=&quot;DEBONS&quot;&gt; [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Brief Biography[online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/brfbio.doc&lt;/ref&gt; je americký experimentální psycholog,&lt;ref name=&quot;SIS1&quot;&gt;School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html &lt;/ref&gt;kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy,&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu,&lt;ref name=&quot;DEBONS&quot;/&gt; a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT.&lt;ref name=&quot;SIS1&quot;/&gt; Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt;<br /> <br /> =Život=<br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = 15106 Edgecliff Road, Carnegie, Pensylvanie, USA<br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = Vdovec, 2 děti<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, kniha Information science 101<br /> |oceneni = Laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství.&lt;ref name=&quot;SIS2&quot;&gt;School of Information Science: News. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2012], 18. 7. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z:http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html&lt;/ref&gt; V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College. V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; V roce 1953 pak Anthony Debons získal magisterský titul a o rok později také doktorát.&lt;ref name=&quot;[DEBONS2]&quot;&gt; [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Vita [online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/vita.doc&lt;/ref&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po ukončení vojenské kariéry dále působil na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem dvou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> <br /> ==Vojenská kariéra==<br /> Během druhé světové války v Irsku trénoval v hodnosti podporučíka posádky letadel k výpadům nad Německem a účastnil se bitvy v Ardenách. Na konci války byl umístěn na letecké základně v Oberhoffenu, v Alsasku jako důstojník zpětného odbytu se zaměřením na technologie. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1946 byl povýšen na majora. O Dva roky později, roce 1948, byl přidělen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Následně tři roky působil jako vedoucí Psychologické sekce letecko-lékařské laboratoře na letecké základně Ladd ve Fairbanks na Aljašce, kde prováděl psychologický výzkum v oblasti testování odolnosti před arktickými podmínkami a faktory spojenými s nimi. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po získání doktorátu v roce 1954 byl převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1957 byl převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent velitele divize vývoje. V této době se podílel na dvou hlavních programech financování tvorby počítačové vědy a informačních systémů. Odpovídal za administrativní kontrolu výzkumu strojového překladu jazyků zejména pak ruštiny, pod záštitou technologického institutu amerického letectva v Daytonu, v Ohiu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O tři roky později (1960) byl povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení. Současně však vykonával dvě další funkce. A to vedoucího plánovací kanceláře laboratoří systémového designu, a dále pak také zastával funkci ředitele laboratoře pro podporu rozhodování. V tuto dobu byl zodpovědný za výzkum a vývoj v oblastech systémového vývoje, studia lidských faktorů, a problematiky rozhodování. V těchto funkcích měl také zodpovědnost za dohled a správu zvyšujících se grantových programů na výzkum a vývoj elektronických systémů řízení, který zahrnoval výzkum a vývoj v oblasti softwarového inženýrství, výcviku programátorů, behaviorální vědy a v dalších významných oblastech tehdejší doby.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V této době byl také vybrán velitelem divize Elektronických systémů, generálmajorem Charlesem Terhunem ke spolupráci s Mitre Corporation na vytvoření konceptu designu strategického vzdušného řízení 465L, které mělo být prostředkem pro obranu před sovětskými balistickými střelami. Za tímto účelem vytvořil skupinu vědců, mezi jejímiž členy byli také vědci jako Jack Jacobs, Robert Everett, Allan Newell, Herbert Simon, Dougles Engelbart nebo Ivan Sutherland.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;S pomocí těchto odborníků začal práci na konceptuálním rámci návrhu informačního systému pro podporu velení a řízení pro strategickou vzdušnou kontrolu, který lze považovat lze považovat za informační systém. Při práci na tomto projektu seznámil poručík Samuel Jay Keyser Debonse se základním konceptem kybernetiky, což způsobilo zvrat v Debonsově kariéře, to proto, že Debons uznal vliv Shanonovy teorie informace a obzvlášť pak jeho teorii kybernetiky, na které později založil rámec modelu EATPUT.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Současně si uvědomil, že má všechny potřebné elementy jako jsou senzory, vysílačky signálu, procesory a funkční mechanismy, jako jsou ruce nebo hlas, které potřeboval pro zformování systému. Toto působení Anthony Debons považoval za ústřední bod své intelektuální kariéry, neboť na základě výzkumu založil svou teorii organismu jako informačního systému. A na základě této teorie následně vytvořil v rámci informační vědy fungující vzdělávací programy. Bohužel však nedošlo k vytvoření syntetizujícího konstruktu. Celý projekt ztroskotal na vývoji počítačů pro podporu strojového zpracování dat. Stejně jako na technických nedostatcích.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Debons v souvislosti s tím odmítl, že by že by jeho skupina prováděla pouze základní výzkum počítačové vědy pro vojenské účely. Dále částečně poukázal na J. C. R. Lickidera, známého díky jeho rané práci zkoumající vztahy mezi člověkem a stojem na ministerstvu obrany v kanceláři pro rozšířený projektový výzkum (DARPA). Následně se Debons soustředil na to, aby systém velení a řízení zprovoznil, čímž poukázal na potřebu vytvoření lepšího softwaru a výcviku nových programátorů.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Za tímto účelem rozšířil komunitu vývojářů pracujících na systému velení a řízení. Mitre a Debonsova kancelář systémového designu se pak spojili pod záštitou Velení elektronických systémů, aby připravili sérii vědeckých setkání v Hot Springs, ve Virginii, na léta 1962, 1964 a 1966. Setkání v roce 1966 však bylo zrušeno a o rok později byly vydány podklady k němu. Podle Debonse byl duchovním otcem těchto setkání Douglas Engelbart výzkum počítače jako nástrojem augmentace spíše než náhražky lidských sil. Tyto setkání byly zaměřeny na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1964 Debons odchází od letectva, jako plukovník letectva v záloze.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> <br /> ==Civilní kariéra==<br /> V roce 1964 se Anthony Debons stává vedoucím katedry psychologie na univerzitě v Daytonu, s cílem vytvořit samostatný magisterský obor zaměřený na informační vědu. Vedení university mu nejprve navrhlo, aby program realizoval v rámci katedry psychologie, ale později souhlasil s vytvořením samostatného oboru. Debons pro tento obor vytvořil osnovy, podle kterých se měl vyučovat. Tento program měl rozpočet 30 000 dolarů ročně. A právě jeho podfinancování mělo za následek i brzký konec tohoto oboru na univerzitě v Daytonu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Ve stejné době, kdy byl ukončen program v Daytonu, uvedl Allan Kent do činnosti doktorandský obor zaměřený na informační vědu na univerzitě v Pittsburghu. Kent při té příležitosti přizval Debonse ke spolupráci. Tak v roce 1969 začal Debons působit na univerzitě v Pittsburghu. I zde byl záhy pověřen sestavením osnov tohoto nově vzniklého oboru s názvem „Interdisciplinární doktorandský program v Informační vědě.“ (Interdisciplinary Doctoral Program in Information Science; zkráceně IDIS), který byl schválen na tři roky. Debons zde velkou měrou využil již existující osnovy z univerzity v Deytonu. Odkud přivedl i šest studentů, kteří byli považováni na jedny z nejlepších mezi prvními absolventy oboru.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V prvním roce pak vyučoval sám 8 kurzů, což byla většina kurzů v tomto oboru. Program se zaměřoval na význam role člověka v informačním procesu, spíše než na technologické a inženýrské aspekty informačních procesů. Díky vysoké úspěšnosti oboru a kvalitám absolventů byl tento obor v roce 1971 potvrzen, jako stály, nikoliv dočasný. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1973 pak došlo k vytvoření fakulty Informační vědy, kde Debons působil jako proděkan. Na této fakultě se vyučovala informační věda v bakalářském, magisterském i doktorandském programu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O rok později začali představitelé univerzity uvažovat o zavedení informačních systémů na všechny pracoviště. Debons v rámci toho navrhnul zřízení malých specializovaných laboratoří, které by se věnovali práci s informačními zdroji, jejich organizaci a zpracování. Služby, které tyto zařízení poskytovali, byly zdarma, což nepřinášelo žádné zisky a prostředky na provoz. Přínosem těchto laboratoří však bylo to, že byl zaveden nový magisterský obor zaměřený na informační poradenství. Debons v tomto směru definoval šest kroků, které jsou nutné k uspokojení informační potřeby, a to uvědomění, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a evaluace. &lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1978 Debons založil vlastní obchodní společnost zaměřenou na informační poradenství, kde zaměstnával absolventy výše zmíněného oboru. Tato firma fungovala až do roku 1986, kdy byla zavřena z důvodu odchodu do penze, do které Anthony Debons odchází také jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; Dalším důvodem Ukončení činnosti této společnosti pak souviselo také se smrtí jeho ženy, a množstvím jeho dalších aktivit, které si zachoval i po odchodu do penze.&lt;ref name=&quot;[DEBONS2]&quot;/&gt; <br /> ==Přehled základních dat==<br /> 1916 – Narozen na ostrově Malta&lt;br/&gt;<br /> 1923 – Emigroval do USA&lt;br/&gt;<br /> 1941 – Získal občanství USA&lt;br/&gt;<br /> 1942 – Narukoval do Armády spojených států, ještě téhož roku povýšen na podporučíka&lt;br/&gt;<br /> 1946 – Povýšen na majora&lt;br/&gt;<br /> 1948 – Úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College&lt;br/&gt; <br /> 1948 – Převelen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti&lt;br/&gt;<br /> 1951 – Přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se zaměřením na problémy zraku&lt;br/&gt;<br /> 1953 - Úspěčné ukončení magisterského studia<br /> 1954 – Získal doktorát na Columbijské univerzitě&lt;br/&gt;<br /> 1954 – Převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování&lt;br/&gt;<br /> 1957 – Převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent ředitele divize vývoje&lt;br/&gt;<br /> 1960 – Povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení&lt;br/&gt;<br /> 1964 – V hodnosti plukovníka odchází od letectva, a následně nastupuje na univerzitě v Daytonu&lt;br/&gt;<br /> 1969 – Získává místo na univerzitě v Pittsburghu, kde spolupracuje s Allanem Kentem na realizaci doktorandského programu se zaměřením na informační vědu&lt;br/&gt; <br /> 1972 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1973 – Začal působit jako proděkan na nově vzniklé fakultě informační vědy&lt;br/&gt;<br /> 1974 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1976 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1978 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1978 – Zakládá firmu zaměřenou na informační poradenství&lt;br/&gt;<br /> 1986 – Debons ukončuje své podnikání a odchází do penze jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu, Ve stejný rok také ovdověl&lt;br/&gt;<br /> =Model EATPUT=<br /> Jedná se o teoretický model určený k analýze informačních systémů. Vznik tohoto modelu je datován do roku 1961, kdy Debons pracoval pro americké letectvo na základně Hanscom Field v Bedfordu, Massachusetts a sám označil tuto práci za vrchol své kariéry.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Tento model se skládá z šesti nelineárních a nekurzivních procesů, které jsou přizpůsobeny lidskému organismu. Těmito procesy jsou Událost (Event), Získávání (Acquisition), Přenos (Transmission), Zpracování (Processing), Využití (Utilization), Přesun (Transfer). První písmena z anglických názvů těchto procesů, pak vytváří také označení tohoto modelu, tedy EATPUT.&lt;ref name=&quot;wang&quot;&gt;WANG, Chih. A Micronesian Information System: An Application of EATPUT Model. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 9, s. 594-601. ISSN 00028231.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Aplikace tohoto modelu v rámci technického zařízení by mohlo znamenat možnost vytvoření systému, který by dokázal samostatně, bez zásahu uživatele vyhodnocovat a velmi pravděpodobně i identifikovat změny v prostředí a následně na ně upozornit. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Základním nedostatkem systému však je nedostatečná pozornost na význam senzorů, vzdáleného přenosu, a dalších složek, umožňujících augmentaci možnosti lidského organismu v reálném čase.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> ==Událost==<br /> Tento systém se skládá z událostí a jejich reprezentací v prostředí. Podmínkou pro to aby tyto události a jejich reprezentace je v rámci modelu především relevance k objektům a funkci systému. Těmito reprezentacemi mohou být podněty z prostředí a smyslové vjemy jako zvuk, ale stejně tak i jakákoliv data získatelná z prostředí. &lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> ==Získávání==<br /> Systém získávání využívá senzory a měřící nástroje, za účelem získaní dat, podnětů a dalších reprezentací těchto událostí, které jsou v těchto událostech obsaženy.&lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> ==Přenos==<br /> Tento systém lze zařadit kamkoliv mezi zbývajících pět systémů, neboť všude tam dochází k přenosu dat. Účelem tohoto systému je umožnit ostatním systémům mezi sebou komunikovat, a také komunikovat data. &lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> ==Zpracování==<br /> V tomto systému jsou data řazena, ukládána a vyhledávána a zpracována, aby mohla být později využita, a tak vznikly znalosti. &lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> ==Využití==<br /> V systému využití jsou data vyhodnocena. Dále je zde stanoven výsledek, který je zde reprezentován. &lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> ==Přesun==<br /> Systém přesunu umožňuje využití získaných dat a jejich přeměnu na poznatky. Dále pak umožňuje tyto poznatky dále využít, a na jejich základě vytvořit a šířit nová data a reprezentace těchto dat. &lt;ref name=&quot;wang&quot;/&gt;<br /> <br /> =Aktivity=<br /> V letech 1962 a 1964, kdy působil ještě jako plukovník letectva spojených států na základně Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts, se podílel na organizaci vědeckých setkání v Hot Springs ve Virginii, které byly organizovány ve spolupráci s Mitre corporation. Tato setkání byla zaměřena především na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Díky zavedení magisterského programu univerzity v Pittsburghu, se zaměřením na informační poradenství si v rámci této oblasti založil firmu, kde zaměstnával absolventy právě tohoto oboru a to mezi lety 1978 a 1986. Ukončení činnosti této firmy bylo spojeno s jeho odchodem do penze a smrtí jeho ženy.&lt;ref name=&quot;DEBONS&quot;/&gt; <br /> <br /> <br /> =Význam pro informační vědu=<br /> Vedle výzkumu Anthony Debons zaznamenal úspěchy především díky svým aktivitám v akademické sféře, kde se projevil především založením a vedením magisterského oboru na univerzitě v Daytonu, kde vedl kurz zaměřený na informační vědu. Ten však díky výraznému podfinancování měl jen krátké trvání. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po odchodu z Univerzity v Dayonu Anthony Debons spolu s Allanem Kentem zakládá Doktorandský studijní program na univerzitě v Pittsburghu, který je opět zaměřen na informační vědu, který se později rozvine v založení samostatné fakulty, kde se stane proděkanem. A na jeho počest je na univerzitě v Pittsburghu, udělována studentům bakalářského studia na fakultě informační vědy cena za mimořádný přínos. <br /> Dále se i po odchodu do penze snaží podporovat rozvoj informační vědy a získávání nových studentů pro školy zaměřené na informační vědu, kdy za tímto účelem vytvořil knihu Information science 101, která byla vydána v roce 2008. <br /> <br /> =Úspěchy=<br /> * Člen American Psychological Association&lt;br/&gt;<br /> * Člen The American Society of Information Science&lt;br/&gt;<br /> * Člen The New York Academy of Science &lt;br/&gt;<br /> * Člen American Association for the Advancement of Science&lt;br/&gt;<br /> * Za knihu Information Science: An Integrated View získal Best Book Award od Association for Information Science and Technology&lt;br/&gt;<br /> * V letech 1972,1974,1976, 1978 řídil NATO international institutes in Information science&lt;br/&gt;<br /> * Zařazen do slovníku Who's Who in Science and Engineering a také do slovníku Who's Who in Health and Medicine &lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na University of Technology v Chan Chun v Číně&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na univerzitě Wuhan v Číně&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na Univerzitě Jilin v Číně&lt;br/&gt;<br /> * Čestné uznání NATO&lt;br/&gt;<br /> * Čestný Konzul na Maltě&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na univerzitě Chung Chu v Číně&lt;br/&gt;<br /> * Předseda výzkumného institutu informační vědy a inženýringu&lt;br/&gt;<br /> * Člen světové organizace pro kybernetiku a systémy&lt;br/&gt;<br /> * Člen Newyorské akademie věd&lt;br/&gt;<br /> * Člen Human Factors Society&lt;br/&gt;<br /> * Člen Federace uživatelů informací&lt;br/&gt;<br /> * Člen Americké asociace psychologů&lt;br/&gt;<br /> * Člen Americké asociace univerzitních profesorů&lt;br/&gt;<br /> * Člen Americké asociace pro rozvoj vědy&lt;br/&gt;<br /> =Publikace=<br /> Anthony Debons je jako autor byl celkem plodný, ať už se jedná o články a příspěvky ve sbornících nebo monografie či dokonce recenzované publikace. Mezi články jsou uvedeny i ty na nichž měl významný podíl, ačkoliv měli i dalšího autora.<br /> ==Články a příspěvky ve sbornících==<br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a Concept for an Education Program in Information Science. American Documentation. 1969, roč. 20, č. 4, s. 346. ISSN 0096946X.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a concept for an education program in information science. American documentation. Washington, D.C.: American Documentation Institute, 1969, roč. 20, č. 4, 346–351. ISSN 1936-6108.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * OTTEN, Klaus a Anthony DEBONS. Towards a metascience of information: Informatology. Journal of the American Society for Information Science. 1970, roč. 21, č. 1, 89–94. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information Science, Content &amp; Structure. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 2, s. 139. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * HILL, Barbara M. a Anthony DEBONS. Bibliographic coupling. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 4, s. 286. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * SHIREY, Donald L., Anthony DEBONS. Trends in manpower needs in information science from 1967 to 1982. Journal of the American Society for Information Science. 1974, roč. 25, č. 1, 33–43.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a KING. A National Profile of Information Professionals. Bulletin of the American Society for Information Science. 1980, roč. 6, č. 6, s. 18. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information counseling: theory and practice. Proceedings of the ASIS annual meeting. 1983, roč. 20, s. 88. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information seeking: Assessing and anticipating user needs. Journal of the American Society for Information Science. 1986, roč. 37, č. 3, s. 173. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Debons, Anthony et al. Information Science: An Integrated View // Review. Canadian journal of information science. 1990, roč. 15, č. 3. ISSN 03809218.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Donald SHIRLEY. 1990 Survey of the Information Professional. Bulletin of the American Society for Information Science. 1989, roč. 15, č. 5, s. 19-20. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Fred KOHUN. The control revolution: Technological and economic origins of the information society. Journal of the American Society for Information Science. 1990, roč. 41, č. 5, s. 389. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Rejoinder to A. A. Shpackov's letter. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 10, 681–682. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Measurement of knowledge. In: Proceedings of the ASIS Annual Meeting. 1992, s. 212-215. ISBN 0938734695. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Jack Belzer, January 16, 1910–June 22, 1995. Journal of the American Society for Information Science. 1996, roč. 47, č. 8, 586–587. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. NATO advanced study institutes of Information Science and foundations of Information Science. Journal of the American Society for Information Science. 1997, roč. 48, č. 9, 794–803. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Interrogative theory of information and knowledge. In: Proceedings of the ACM SIGCPR Conference. New York: ACM Press, 1999, s. 4-10. ISSN 1073-810X.&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony. The I-conference in retrospect. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology. 2006, roč. 32, č. 4, s. 19-21.<br /> ==Recenzované publikace==<br /> * DEBONS, Anthony. The Information professional: survey of an emerging field. New York: Dekker, 1981, 271 p. ISBN 08-247-1872-0.&lt;br/&gt;<br /> * DEBONS, Anthony a Arvid G. LARSON. Information science in action: system design. Hingham, MA: Distributors for the U.S. and Canada, Kluwer Boston, 1983, 2 v. 864 p. NATO ASI series, no. 59-60. ISBN 902472807X2.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Introduction to Information Science. Pittsburgh: University of Pittsburgh, 1984. &lt;br/&gt;<br /> <br /> * WISE, John A., Anthony DEBONS. Information systems: failure analysis. New York: Springer Verlag, c1987, 338 p. NATO ASI series, no. 32. ISBN 03-871-7800-7.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony, Esther E. HORNE a Scott CRONENWETH. Information science: an integrated view. Boston, Mass.: G.K. Hall, c1988, 172 p. ISBN 08-161-1877-9.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information science 101. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2008, 241 p. ISBN 08-108-5289-6.<br /> <br /> <br /> =Použité zdroje=<br /> &lt;references /&gt;<br /> * School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html &lt;br/&gt;<br /> * Anthony Dr Debons. SPOKEO. Spokeo: People search [online]. [2013] [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.spokeo.com/search?q=Anthony+Debons,+Carnegie,+PA&amp;sao9=t40#:1363653237 &lt;br/&gt;<br /> ==Externí zdroje==<br /> http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html<br /> <br /> http://www.ischool.pitt.edu/people/debons.php<br /> <br /> http://en.wikipedia.org/wiki/EATPUT<br /> <br /> http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30513 2013-04-30T07:41:47Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>[[file:debons.jpg|thumb|right|240px|Anthony Debons (Zdroj:[http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html sis.pitt.edu])]]<br /> <br /> '''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;&gt;ASPRAY, William. Command and Control, Documentation, and Library Science: The Origins of Information Science at the University of Pittsburgh. IEEE Annals of the History of Computing. 1999, roč. 21, č. 4, s. 4-20. ISSN 10586180.&lt;/ref&gt; ve městě Msida na ostrově Malta &lt;ref name=&quot;DEBONS&quot;&gt; [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Brief Biography[online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/brfbio.doc&lt;/ref&gt; je americký experimentální psycholog,&lt;ref name=&quot;SIS1&quot;&gt;School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html &lt;/ref&gt;kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy,&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu,&lt;ref name=&quot;DEBONS&quot;/&gt; a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT.&lt;ref name=&quot;SIS1&quot;/&gt; Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt;<br /> <br /> =Život=<br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = 15106 Edgecliff Road, Carnegie, Pensylvanie, USA<br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = Vdovec, 2 děti<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, kniha Information science 101<br /> |oceneni = Laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství.&lt;ref name=&quot;SIS2&quot;&gt;School of Information Science: News. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2012], 18. 7. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z:http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html&lt;/ref&gt; V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College. V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; V roce 1953 pak Anthony Debons získal magisterský titul a o rok později také doktorát.&lt;ref name=&quot;[DEBONS2]&quot;&gt; [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Vita [online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/vita.doc&lt;/ref&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po ukončení vojenské kariéry dále působil na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem dvou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> <br /> ==Vojenská kariéra==<br /> Během druhé světové války v Irsku trénoval v hodnosti podporučíka posádky letadel k výpadům nad Německem a účastnil se bitvy v Ardenách. Na konci války byl umístěn na letecké základně v Oberhoffenu, v Alsasku jako důstojník zpětného odbytu se zaměřením na technologie. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1946 byl povýšen na majora. O Dva roky později, roce 1948, byl přidělen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Následně tři roky působil jako vedoucí Psychologické sekce letecko-lékařské laboratoře na letecké základně Ladd ve Fairbanks na Aljašce, kde prováděl psychologický výzkum v oblasti testování odolnosti před arktickými podmínkami a faktory spojenými s nimi. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po získání doktorátu v roce 1954 byl převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1957 byl převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent velitele divize vývoje. V této době se podílel na dvou hlavních programech financování tvorby počítačové vědy a informačních systémů. Odpovídal za administrativní kontrolu výzkumu strojového překladu jazyků zejména pak ruštiny, pod záštitou technologického institutu amerického letectva v Daytonu, v Ohiu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O tři roky později (1960) byl povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení. Současně však vykonával dvě další funkce. A to vedoucího plánovací kanceláře laboratoří systémového designu, a dále pak také zastával funkci ředitele laboratoře pro podporu rozhodování. V tuto dobu byl zodpovědný za výzkum a vývoj v oblastech systémového vývoje, studia lidských faktorů, a problematiky rozhodování. V těchto funkcích měl také zodpovědnost za dohled a správu zvyšujících se grantových programů na výzkum a vývoj elektronických systémů řízení, který zahrnoval výzkum a vývoj v oblasti softwarového inženýrství, výcviku programátorů, behaviorální vědy a v dalších významných oblastech tehdejší doby.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V této době byl také vybrán velitelem divize Elektronických systémů, generálmajorem Charlesem Terhunem ke spolupráci s Mitre Corporation na vytvoření konceptu designu strategického vzdušného řízení 465L, které mělo být prostředkem pro obranu před sovětskými balistickými střelami. Za tímto účelem vytvořil skupinu vědců, mezi jejímiž členy byli také vědci jako Jack Jacobs, Robert Everett, Allan Newell, Herbert Simon, Dougles Engelbart nebo Ivan Sutherland.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;S pomocí těchto odborníků začal práci na konceptuálním rámci návrhu informačního systému pro podporu velení a řízení pro strategickou vzdušnou kontrolu, který lze považovat lze považovat za informační systém. Při práci na tomto projektu seznámil poručík Samuel Jay Keyser Debonse se základním konceptem kybernetiky, což způsobilo zvrat v Debonsově kariéře, to proto, že Debons uznal vliv Shanonovy teorie informace a obzvlášť pak jeho teorii kybernetiky, na které později založil rámec modelu EATPUT.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Současně si uvědomil, že má všechny potřebné elementy jako jsou senzory, vysílačky signálu, procesory a funkční mechanismy, jako jsou ruce nebo hlas, které potřeboval pro zformování systému. Toto působení Anthony Debons považoval za ústřední bod své intelektuální kariéry, neboť na základě výzkumu založil svou teorii organismu jako informačního systému. A na základě této teorie následně vytvořil v rámci informační vědy fungující vzdělávací programy. Bohužel však nedošlo k vytvoření syntetizujícího konstruktu. Celý projekt ztroskotal na vývoji počítačů pro podporu strojového zpracování dat. Stejně jako na technických nedostatcích.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Debons v souvislosti s tím odmítl, že by že by jeho skupina prováděla pouze základní výzkum počítačové vědy pro vojenské účely. Dále částečně poukázal na J. C. R. Lickidera, známého díky jeho rané práci zkoumající vztahy mezi člověkem a stojem na ministerstvu obrany v kanceláři pro rozšířený projektový výzkum (DARPA). Následně se Debons soustředil na to, aby systém velení a řízení zprovoznil, čímž poukázal na potřebu vytvoření lepšího softwaru a výcviku nových programátorů.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Za tímto účelem rozšířil komunitu vývojářů pracujících na systému velení a řízení. Mitre a Debonsova kancelář systémového designu se pak spojili pod záštitou Velení elektronických systémů, aby připravili sérii vědeckých setkání v Hot Springs, ve Virginii, na léta 1962, 1964 a 1966. Setkání v roce 1966 však bylo zrušeno a o rok později byly vydány podklady k němu. Podle Debonse byl duchovním otcem těchto setkání Douglas Engelbart výzkum počítače jako nástrojem augmentace spíše než náhražky lidských sil. Tyto setkání byly zaměřeny na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1964 Debons odchází od letectva, jako plukovník letectva v záloze.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> <br /> ==Civilní kariéra==<br /> V roce 1964 se Anthony Debons stává vedoucím katedry psychologie na univerzitě v Daytonu, s cílem vytvořit samostatný magisterský obor zaměřený na informační vědu. Vedení university mu nejprve navrhlo, aby program realizoval v rámci katedry psychologie, ale později souhlasil s vytvořením samostatného oboru. Debons pro tento obor vytvořil osnovy, podle kterých se měl vyučovat. Tento program měl rozpočet 30 000 dolarů ročně. A právě jeho podfinancování mělo za následek i brzký konec tohoto oboru na univerzitě v Daytonu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Ve stejné době, kdy byl ukončen program v Daytonu, uvedl Allan Kent do činnosti doktorandský obor zaměřený na informační vědu na univerzitě v Pittsburghu. Kent při té příležitosti přizval Debonse ke spolupráci. Tak v roce 1969 začal Debons působit na univerzitě v Pittsburghu. I zde byl záhy pověřen sestavením osnov tohoto nově vzniklého oboru s názvem „Interdisciplinární doktorandský program v Informační vědě.“ (Interdisciplinary Doctoral Program in Information Science; zkráceně IDIS), který byl schválen na tři roky. Debons zde velkou měrou využil již existující osnovy z univerzity v Deytonu. Odkud přivedl i šest studentů, kteří byli považováni na jedny z nejlepších mezi prvními absolventy oboru.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V prvním roce pak vyučoval sám 8 kurzů, což byla většina kurzů v tomto oboru. Program se zaměřoval na význam role člověka v informačním procesu, spíše než na technologické a inženýrské aspekty informačních procesů. Díky vysoké úspěšnosti oboru a kvalitám absolventů byl tento obor v roce 1971 potvrzen, jako stály, nikoliv dočasný. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1973 pak došlo k vytvoření fakulty Informační vědy, kde Debons působil jako proděkan. Na této fakultě se vyučovala informační věda v bakalářském, magisterském i doktorandském programu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O rok později začali představitelé univerzity uvažovat o zavedení informačních systémů na všechny pracoviště. Debons v rámci toho navrhnul zřízení malých specializovaných laboratoří, které by se věnovali práci s informačními zdroji, jejich organizaci a zpracování. Služby, které tyto zařízení poskytovali, byly zdarma, což nepřinášelo žádné zisky a prostředky na provoz. Přínosem těchto laboratoří však bylo to, že byl zaveden nový magisterský obor zaměřený na informační poradenství. Debons v tomto směru definoval šest kroků, které jsou nutné k uspokojení informační potřeby, a to uvědomění, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a evaluace. &lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1978 Debons založil vlastní obchodní společnost zaměřenou na informační poradenství, kde zaměstnával absolventy výše zmíněného oboru. Tato firma fungovala až do roku 1986, kdy byla zavřena z důvodu odchodu do penze, do které Anthony Debons odchází také jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; Dalším důvodem Ukončení činnosti této společnosti pak souviselo také se smrtí jeho ženy, a množstvím jeho dalších aktivit, které si zachoval i po odchodu do penze.&lt;ref name=&quot;[DEBONS2]&quot;/&gt; <br /> ==Přehled základních dat==<br /> 1916 – Narozen na ostrově Malta&lt;br/&gt;<br /> 1923 – Emigroval do USA&lt;br/&gt;<br /> 1941 – Získal občanství USA&lt;br/&gt;<br /> 1942 – Narukoval do Armády spojených států, ještě téhož roku povýšen na podporučíka&lt;br/&gt;<br /> 1946 – Povýšen na majora&lt;br/&gt;<br /> 1948 – Úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College&lt;br/&gt; <br /> 1948 – Převelen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti&lt;br/&gt;<br /> 1951 – Přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se zaměřením na problémy zraku&lt;br/&gt;<br /> 1953 - Úspěčné ukončení magisterského studia<br /> 1954 – Získal doktorát na Columbijské univerzitě&lt;br/&gt;<br /> 1954 – Převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování&lt;br/&gt;<br /> 1957 – Převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent ředitele divize vývoje&lt;br/&gt;<br /> 1960 – Povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení&lt;br/&gt;<br /> 1964 – V hodnosti plukovníka odchází od letectva, a následně nastupuje na univerzitě v Daytonu&lt;br/&gt;<br /> 1969 – Získává místo na univerzitě v Pittsburghu, kde spolupracuje s Allanem Kentem na realizaci doktorandského programu se zaměřením na informační vědu&lt;br/&gt; <br /> 1972 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1973 – Začal působit jako proděkan na nově vzniklé fakultě informační vědy&lt;br/&gt;<br /> 1974 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1976 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1978 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1978 – Zakládá firmu zaměřenou na informační poradenství&lt;br/&gt;<br /> 1986 – Debons ukončuje své podnikání a odchází do penze jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu, Ve stejný rok také ovdověl&lt;br/&gt;<br /> =Model EATPUT=<br /> Jedná se o teoretický model určený k analýze informačních systémů. Vznik tohoto modelu je datován do roku 1961, kdy Debons pracoval pro americké letectvo na základně Hanscom Field v Bedfordu, Massachusetts a sám označil tuto práci za vrchol své kariéry.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Tento model se skládá z šesti nelineárních a nekurzivních procesů, které jsou přizpůsobeny lidskému organismu. Těmito procesy jsou Událost (Event), Získávání (Acquisition), Přenos (Transmission), Zpracování (Processing), Využití (Utilization), Přesun (Transfer). První písmena z anglických názvů těchto procesů, pak vytváří také označení tohoto modelu, tedy EATPUT.&lt;ref name=&quot;wang&quot;&gt;WANG, Chih. A Micronesian Information System: An Application of EATPUT Model. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 9, s. 594-601. ISSN 00028231.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Aplikace tohoto modelu v rámci technického zařízení by mohlo znamenat možnost vytvoření systému, který by dokázal samostatně, bez zásahu uživatele vyhodnocovat a velmi pravděpodobně i identifikovat změny v prostředí a následně na ně upozornit. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Základním nedostatkem systému však je nedostatečná pozornost na význam senzorů, vzdáleného přenosu, a dalších složek, umožňujících augmentaci možnosti lidského organismu v reálném čase.<br /> ==Událost==<br /> Tento systém se skládá z událostí a jejich reprezentací v prostředí. Podmínkou pro to aby tyto události a jejich reprezentace je v rámci modelu především relevance k objektům a funkci systému. Těmito reprezentacemi mohou být podněty z prostředí a smyslové vjemy jako zvuk, ale stejně tak i jakákoliv data získatelná z prostředí. <br /> ==Získávání==<br /> Systém získávání využívá senzory a měřící nástroje, za účelem získaní dat, podnětů a dalších reprezentací těchto událostí, které jsou v těchto událostech obsaženy.<br /> ==Přenos==<br /> Tento systém lze zařadit kamkoliv mezi zbývajících pět systémů, neboť všude tam dochází k přenosu dat. Účelem tohoto systému je umožnit ostatním systémům mezi sebou komunikovat, a také komunikovat data. <br /> ==Zpracování==<br /> V tomto systému jsou data řazena, ukládána a vyhledávána a zpracována, aby mohla být později využita, a tak vznikly znalosti. <br /> ==Využití==<br /> V systému využití jsou data vyhodnocena. Dále je zde stanoven výsledek, který je zde reprezentován. <br /> ==Přesun==<br /> Systém přesunu umožňuje využití získaných dat a jejich přeměnu na poznatky. Dále pak umožňuje tyto poznatky dále využít, a na jejich základě vytvořit a šířit nová data a reprezentace těchto dat. <br /> <br /> =Aktivity=<br /> V letech 1962 a 1964, kdy působil ještě jako plukovník letectva spojených států na základně Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts, se podílel na organizaci vědeckých setkání v Hot Springs ve Virginii, které byly organizovány ve spolupráci s Mitre corporation. Tato setkání byla zaměřena především na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Díky zavedení magisterského programu univerzity v Pittsburghu, se zaměřením na informační poradenství si v rámci této oblasti založil firmu, kde zaměstnával absolventy právě tohoto oboru a to mezi lety 1978 a 1986. Ukončení činnosti této firmy bylo spojeno s jeho odchodem do penze a smrtí jeho ženy. <br /> <br /> <br /> =Význam pro informační vědu=<br /> Vedle výzkumu Anthony Debons zaznamenal úspěchy především díky svým aktivitám v akademické sféře, kde se projevil především založením a vedením magisterského oboru na univerzitě v Daytonu, kde vedl kurz zaměřený na informační vědu. Ten však díky výraznému podfinancování měl jen krátké trvání. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po odchodu z Univerzity v Dayonu Anthony Debons spolu s Allanem Kentem zakládá Doktorandský studijní program na univerzitě v Pittsburghu, který je opět zaměřen na informační vědu, který se později rozvine v založení samostatné fakulty, kde se stane proděkanem. A na jeho počest je na univerzitě v Pittsburghu, udělována studentům bakalářského studia na fakultě informační vědy cena za mimořádný přínos. <br /> Dále se i po odchodu do penze snaží podporovat rozvoj informační vědy a získávání nových studentů pro školy zaměřené na informační vědu, kdy za tímto účelem vytvořil knihu Information science 101, která byla vydána v roce 2008. <br /> <br /> =Úspěchy=<br /> * Člen American Psychological Association&lt;br/&gt;<br /> * Člen The American Society of Information Science&lt;br/&gt;<br /> * Člen The New York Academy of Science &lt;br/&gt;<br /> * Člen American Association for the Advancement of Science&lt;br/&gt;<br /> * Za knihu Information Science: An Integrated View získal Best Book Award od Association for Information Science and Technology&lt;br/&gt;<br /> * V letech 1972,1974,1976, 1978 řídil NATO international institutes in Information science&lt;br/&gt;<br /> * Zařazen do slovníku Who's Who in Science and Engineering a také do slovníku Who's Who in Health and Medicine &lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na University of Technology v Chan Chun v Číně&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na univerzitě Wuhan v Číně&lt;br/&gt;<br /> <br /> =Publikace=<br /> Anthony Debons je jako autor byl celkem plodný, ať už se jedná o články a příspěvky ve sbornících nebo monografie či dokonce recenzované publikace. Mezi články jsou uvedeny i ty na nichž měl významný podíl, ačkoliv měli i dalšího autora.<br /> ==Články a příspěvky ve sbornících==<br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a Concept for an Education Program in Information Science. American Documentation. 1969, roč. 20, č. 4, s. 346. ISSN 0096946X.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a concept for an education program in information science. American documentation. Washington, D.C.: American Documentation Institute, 1969, roč. 20, č. 4, 346–351. ISSN 1936-6108.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * OTTEN, Klaus a Anthony DEBONS. Towards a metascience of information: Informatology. Journal of the American Society for Information Science. 1970, roč. 21, č. 1, 89–94. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information Science, Content &amp; Structure. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 2, s. 139. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * HILL, Barbara M. a Anthony DEBONS. Bibliographic coupling. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 4, s. 286. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * SHIREY, Donald L., Anthony DEBONS. Trends in manpower needs in information science from 1967 to 1982. Journal of the American Society for Information Science. 1974, roč. 25, č. 1, 33–43.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a KING. A National Profile of Information Professionals. Bulletin of the American Society for Information Science. 1980, roč. 6, č. 6, s. 18. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information counseling: theory and practice. Proceedings of the ASIS annual meeting. 1983, roč. 20, s. 88. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information seeking: Assessing and anticipating user needs. Journal of the American Society for Information Science. 1986, roč. 37, č. 3, s. 173. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Debons, Anthony et al. Information Science: An Integrated View // Review. Canadian journal of information science. 1990, roč. 15, č. 3. ISSN 03809218.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Donald SHIRLEY. 1990 Survey of the Information Professional. Bulletin of the American Society for Information Science. 1989, roč. 15, č. 5, s. 19-20. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Fred KOHUN. The control revolution: Technological and economic origins of the information society. Journal of the American Society for Information Science. 1990, roč. 41, č. 5, s. 389. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Rejoinder to A. A. Shpackov's letter. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 10, 681–682. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Measurement of knowledge. In: Proceedings of the ASIS Annual Meeting. 1992, s. 212-215. ISBN 0938734695. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Jack Belzer, January 16, 1910–June 22, 1995. Journal of the American Society for Information Science. 1996, roč. 47, č. 8, 586–587. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. NATO advanced study institutes of Information Science and foundations of Information Science. Journal of the American Society for Information Science. 1997, roč. 48, č. 9, 794–803. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Interrogative theory of information and knowledge. In: Proceedings of the ACM SIGCPR Conference. New York: ACM Press, 1999, s. 4-10. ISSN 1073-810X.&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony. The I-conference in retrospect. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology. 2006, roč. 32, č. 4, s. 19-21.<br /> ==Recenzované publikace==<br /> * DEBONS, Anthony. The Information professional: survey of an emerging field. New York: Dekker, 1981, 271 p. ISBN 08-247-1872-0.&lt;br/&gt;<br /> * DEBONS, Anthony a Arvid G. LARSON. Information science in action: system design. Hingham, MA: Distributors for the U.S. and Canada, Kluwer Boston, 1983, 2 v. 864 p. NATO ASI series, no. 59-60. ISBN 902472807X2.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Introduction to Information Science. Pittsburgh: University of Pittsburgh, 1984. &lt;br/&gt;<br /> <br /> * WISE, John A., Anthony DEBONS. Information systems: failure analysis. New York: Springer Verlag, c1987, 338 p. NATO ASI series, no. 32. ISBN 03-871-7800-7.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony, Esther E. HORNE a Scott CRONENWETH. Information science: an integrated view. Boston, Mass.: G.K. Hall, c1988, 172 p. ISBN 08-161-1877-9.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information science 101. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2008, 241 p. ISBN 08-108-5289-6.<br /> <br /> <br /> =Použité zdroje=<br /> &lt;references /&gt;<br /> * School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html &lt;br/&gt;<br /> * Anthony Dr Debons. SPOKEO. Spokeo: People search [online]. [2013] [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.spokeo.com/search?q=Anthony+Debons,+Carnegie,+PA&amp;sao9=t40#:1363653237 &lt;br/&gt;<br /> ==Externí zdroje==<br /> http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html<br /> <br /> http://www.ischool.pitt.edu/people/debons.php<br /> <br /> http://en.wikipedia.org/wiki/EATPUT<br /> <br /> http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30508 2013-04-30T07:27:27Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>[[file:debons.jpg|thumb|right|240px|Anthony Debons (Zdroj:[http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html sis.pitt.edu])]]<br /> <br /> '''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;&gt;ASPRAY, William. Command and Control, Documentation, and Library Science: The Origins of Information Science at the University of Pittsburgh. IEEE Annals of the History of Computing. 1999, roč. 21, č. 4, s. 4-20. ISSN 10586180.&lt;/ref&gt; ve městě Msida na ostrově Malta &lt;ref name=&quot;DEBONS&quot;&gt; [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Brief Biography[online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/brfbio.doc&lt;/ref&gt; je americký experimentální psycholog,&lt;ref name=&quot;SIS1&quot;&gt;School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html &lt;/ref&gt;kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy,&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu,&lt;ref name=&quot;DEBONS&quot;/&gt; a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT.&lt;ref name=&quot;SIS1&quot;/&gt; Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt;<br /> <br /> =Život=<br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = 15106 Edgecliff Road, Carnegie, Pensylvanie, USA<br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = Vdovec, 2 děti<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, kniha Information science 101<br /> |oceneni = Laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství.&lt;ref name=&quot;SIS2&quot;&gt;School of Information Science: News. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2012], 18. 7. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z:http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html&lt;/ref&gt; V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College. V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; V roce 1953 pak Anthony Debons získal magisterský titul a o rok později také doktorát.&lt;ref name=&quot;[DEBONS2]&quot;&gt; [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Vita [online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/vita.doc&lt;/ref&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po ukončení vojenské kariéry dále působil na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem dvou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> <br /> ==Vojenská kariéra==<br /> Během druhé světové války v Irsku trénoval v hodnosti podporučíka posádky letadel k výpadům nad Německem a účastnil se bitvy v Ardenách. Na konci války byl umístěn na letecké základně v Oberhoffenu, v Alsasku jako důstojník zpětného odbytu se zaměřením na technologie. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1946 byl povýšen na majora. O Dva roky později, roce 1948, byl přidělen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Následně tři roky působil jako vedoucí Psychologické sekce letecko-lékařské laboratoře na letecké základně Ladd ve Fairbanks na Aljašce, kde prováděl psychologický výzkum v oblasti testování odolnosti před arktickými podmínkami a faktory spojenými s nimi. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po získání doktorátu v roce 1954 byl převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1957 byl převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent velitele divize vývoje. V této době se podílel na dvou hlavních programech financování tvorby počítačové vědy a informačních systémů. Odpovídal za administrativní kontrolu výzkumu strojového překladu jazyků zejména pak ruštiny, pod záštitou technologického institutu amerického letectva v Daytonu, v Ohiu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O tři roky později (1960) byl povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení. Současně však vykonával dvě další funkce. A to vedoucího plánovací kanceláře laboratoří systémového designu, a dále pak také zastával funkci ředitele laboratoře pro podporu rozhodování. V tuto dobu byl zodpovědný za výzkum a vývoj v oblastech systémového vývoje, studia lidských faktorů, a problematiky rozhodování. V těchto funkcích měl také zodpovědnost za dohled a správu zvyšujících se grantových programů na výzkum a vývoj elektronických systémů řízení, který zahrnoval výzkum a vývoj v oblasti softwarového inženýrství, výcviku programátorů, behaviorální vědy a v dalších významných oblastech tehdejší doby.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V této době byl také vybrán velitelem divize Elektronických systémů, generálmajorem Charlesem Terhunem ke spolupráci s Mitre Corporation na vytvoření konceptu designu strategického vzdušného řízení 465L, které mělo být prostředkem pro obranu před sovětskými balistickými střelami. Za tímto účelem vytvořil skupinu vědců, mezi jejímiž členy byli také vědci jako Jack Jacobs, Robert Everett, Allan Newell, Herbert Simon, Dougles Engelbart nebo Ivan Sutherland.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;S pomocí těchto odborníků začal práci na konceptuálním rámci návrhu informačního systému pro podporu velení a řízení pro strategickou vzdušnou kontrolu, který lze považovat lze považovat za informační systém. Při práci na tomto projektu seznámil poručík Samuel Jay Keyser Debonse se základním konceptem kybernetiky, což způsobilo zvrat v Debonsově kariéře, to proto, že Debons uznal vliv Shanonovy teorie informace a obzvlášť pak jeho teorii kybernetiky, na které později založil rámec modelu EATPUT.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Současně si uvědomil, že má všechny potřebné elementy jako jsou senzory, vysílačky signálu, procesory a funkční mechanismy, jako jsou ruce nebo hlas, které potřeboval pro zformování systému. Toto působení Anthony Debons považoval za ústřední bod své intelektuální kariéry, neboť na základě výzkumu založil svou teorii organismu jako informačního systému. A na základě této teorie následně vytvořil v rámci informační vědy fungující vzdělávací programy. Bohužel však nedošlo k vytvoření syntetizujícího konstruktu. Celý projekt ztroskotal na vývoji počítačů pro podporu strojového zpracování dat. Stejně jako na technických nedostatcích.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Debons v souvislosti s tím odmítl, že by že by jeho skupina prováděla pouze základní výzkum počítačové vědy pro vojenské účely. Dále částečně poukázal na J. C. R. Lickidera, známého díky jeho rané práci zkoumající vztahy mezi člověkem a stojem na ministerstvu obrany v kanceláři pro rozšířený projektový výzkum (DARPA). Následně se Debons soustředil na to, aby systém velení a řízení zprovoznil, čímž poukázal na potřebu vytvoření lepšího softwaru a výcviku nových programátorů.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Za tímto účelem rozšířil komunitu vývojářů pracujících na systému velení a řízení. Mitre a Debonsova kancelář systémového designu se pak spojili pod záštitou Velení elektronických systémů, aby připravili sérii vědeckých setkání v Hot Springs, ve Virginii, na léta 1962, 1964 a 1966. Setkání v roce 1966 však bylo zrušeno a o rok později byly vydány podklady k němu. Podle Debonse byl duchovním otcem těchto setkání Douglas Engelbart výzkum počítače jako nástrojem augmentace spíše než náhražky lidských sil. Tyto setkání byly zaměřeny na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1964 Debons odchází od letectva, jako plukovník letectva v záloze.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> <br /> ==Civilní kariéra==<br /> V roce 1964 se Anthony Debons stává vedoucím katedry psychologie na univerzitě v Daytonu, s cílem vytvořit samostatný magisterský obor zaměřený na informační vědu. Vedení university mu nejprve navrhlo, aby program realizoval v rámci katedry psychologie, ale později souhlasil s vytvořením samostatného oboru. Debons pro tento obor vytvořil osnovy, podle kterých se měl vyučovat. Tento program měl rozpočet 30 000 dolarů ročně. A právě jeho podfinancování mělo za následek i brzký konec tohoto oboru na univerzitě v Daytonu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Ve stejné době, kdy byl ukončen program v Daytonu, uvedl Allan Kent do činnosti doktorandský obor zaměřený na informační vědu na univerzitě v Pittsburghu. Kent při té příležitosti přizval Debonse ke spolupráci. Tak v roce 1969 začal Debons působit na univerzitě v Pittsburghu. I zde byl záhy pověřen sestavením osnov tohoto nově vzniklého oboru s názvem „Interdisciplinární doktorandský program v Informační vědě.“ (Interdisciplinary Doctoral Program in Information Science; zkráceně IDIS), který byl schválen na tři roky. Debons zde velkou měrou využil již existující osnovy z univerzity v Deytonu. Odkud přivedl i šest studentů, kteří byli považováni na jedny z nejlepších mezi prvními absolventy oboru.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V prvním roce pak vyučoval sám 8 kurzů, což byla většina kurzů v tomto oboru. Program se zaměřoval na význam role člověka v informačním procesu, spíše než na technologické a inženýrské aspekty informačních procesů. Díky vysoké úspěšnosti oboru a kvalitám absolventů byl tento obor v roce 1971 potvrzen, jako stály, nikoliv dočasný. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1973 pak došlo k vytvoření fakulty Informační vědy, kde Debons působil jako proděkan. Na této fakultě se vyučovala informační věda v bakalářském, magisterském i doktorandském programu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O rok později začali představitelé univerzity uvažovat o zavedení informačních systémů na všechny pracoviště. Debons v rámci toho navrhnul zřízení malých specializovaných laboratoří, které by se věnovali práci s informačními zdroji, jejich organizaci a zpracování. Služby, které tyto zařízení poskytovali, byly zdarma, což nepřinášelo žádné zisky a prostředky na provoz. Přínosem těchto laboratoří však bylo to, že byl zaveden nový magisterský obor zaměřený na informační poradenství. Debons v tomto směru definoval šest kroků, které jsou nutné k uspokojení informační potřeby, a to uvědomění, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a evaluace. &lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1978 Debons založil vlastní obchodní společnost zaměřenou na informační poradenství, kde zaměstnával absolventy výše zmíněného oboru. Tato firma fungovala až do roku 1986, kdy byla zavřena z důvodu odchodu do penze, do které Anthony Debons odchází také jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; Dalším důvodem Ukončení činnosti této společnosti pak souviselo také se smrtí jeho ženy, a množstvím jeho dalších aktivit, které si zachoval i po odchodu do penze.&lt;ref name=&quot;[DEBONS2]&quot;/&gt; <br /> ==Přehled základních dat==<br /> 1916 – Narozen na ostrově Malta&lt;br/&gt;<br /> 1923 – Emigroval do USA&lt;br/&gt;<br /> 1941 – Získal občanství USA&lt;br/&gt;<br /> 1942 – Narukoval do Armády spojených států, ještě téhož roku povýšen na podporučíka&lt;br/&gt;<br /> 1946 – Povýšen na majora&lt;br/&gt;<br /> 1948 – Úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College&lt;br/&gt; <br /> 1948 – Převelen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti&lt;br/&gt;<br /> 1951 – Přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se zaměřením na problémy zraku&lt;br/&gt;<br /> 1953 - Úspěčné ukončení magisterského studia<br /> 1954 – Získal doktorát na Columbijské univerzitě&lt;br/&gt;<br /> 1954 – Převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování&lt;br/&gt;<br /> 1957 – Převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent ředitele divize vývoje&lt;br/&gt;<br /> 1960 – Povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení&lt;br/&gt;<br /> 1964 – V hodnosti plukovníka odchází od letectva, a následně nastupuje na univerzitě v Daytonu&lt;br/&gt;<br /> 1969 – Získává místo na univerzitě v Pittsburghu, kde spolupracuje s Allanem Kentem na realizaci doktorandského programu se zaměřením na informační vědu&lt;br/&gt; <br /> 1972 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1973 – Začal působit jako proděkan na nově vzniklé fakultě informační vědy&lt;br/&gt;<br /> 1974 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1976 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1978 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1978 – Zakládá firmu zaměřenou na informační poradenství&lt;br/&gt;<br /> 1986 – Debons ukončuje své podnikání a odchází do penze jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu, Ve stejný rok také ovdověl&lt;br/&gt;<br /> =Model EATPUT=<br /> Jedná se o teoretický model určený k analýze informačních systémů. Vznik tohoto modelu je datován do roku 1961, kdy Debons pracoval pro americké letectvo na základně Hanscom Field v Bedfordu, Massachusetts a sám označil tuto práci za vrchol své kariéry. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Tento model se skládá z šesti nelineárních a nekurzivních procesů, které jsou přizpůsobeny lidskému organismu. Těmito procesy jsou Událost (Event), Získávání (Acquisition), Přenos (Transmission), Zpracování (Processing), Využití (Utilization), Přesun (Transfer). První písmena z anglických názvů těchto procesů, pak vytváří také označení tohoto modelu, tedy EATPUT.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Aplikace tohoto modelu v rámci technického zařízení by mohlo znamenat možnost vytvoření systému, který by dokázal samostatně, bez zásahu uživatele vyhodnocovat a velmi pravděpodobně i identifikovat změny v prostředí a následně na ně upozornit. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Základním nedostatkem systému však je nedostatečná pozornost na význam senzorů, vzdáleného přenosu, a dalších složek, umožňujících augmentaci možnosti lidského organismu v reálném čase.<br /> ==Událost==<br /> Tento systém se skládá z událostí a jejich reprezentací v prostředí. Podmínkou pro to aby tyto události a jejich reprezentace je v rámci modelu především relevance k objektům a funkci systému. Těmito reprezentacemi mohou být podněty z prostředí a smyslové vjemy jako zvuk, ale stejně tak i jakákoliv data získatelná z prostředí. <br /> ==Získávání==<br /> Systém získávání využívá senzory a měřící nástroje, za účelem získaní dat, podnětů a dalších reprezentací těchto událostí, které jsou v těchto událostech obsaženy.<br /> ==Přenos==<br /> Tento systém lze zařadit kamkoliv mezi zbývajících pět systémů, neboť všude tam dochází k přenosu dat. Účelem tohoto systému je umožnit ostatním systémům mezi sebou komunikovat, a také komunikovat data. <br /> ==Zpracování==<br /> V tomto systému jsou data řazena, ukládána a vyhledávána a zpracována, aby mohla být později využita, a tak vznikly znalosti. <br /> ==Využití==<br /> V systému využití jsou data vyhodnocena. Dále je zde stanoven výsledek, který je zde reprezentován. <br /> ==Přesun==<br /> Systém přesunu umožňuje využití získaných dat a jejich přeměnu na poznatky. Dále pak umožňuje tyto poznatky dále využít, a na jejich základě vytvořit a šířit nová data a reprezentace těchto dat. <br /> <br /> =Aktivity=<br /> V letech 1962 a 1964, kdy působil ještě jako plukovník letectva spojených států na základně Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts, se podílel na organizaci vědeckých setkání v Hot Springs ve Virginii, které byly organizovány ve spolupráci s Mitre corporation. Tato setkání byla zaměřena především na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Díky zavedení magisterského programu univerzity v Pittsburghu, se zaměřením na informační poradenství si v rámci této oblasti založil firmu, kde zaměstnával absolventy právě tohoto oboru a to mezi lety 1978 a 1986. Ukončení činnosti této firmy bylo spojeno s jeho odchodem do penze a smrtí jeho ženy. <br /> <br /> <br /> =Význam pro informační vědu=<br /> Vedle výzkumu Anthony Debons zaznamenal úspěchy především díky svým aktivitám v akademické sféře, kde se projevil především založením a vedením magisterského oboru na univerzitě v Daytonu, kde vedl kurz zaměřený na informační vědu. Ten však díky výraznému podfinancování měl jen krátké trvání. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po odchodu z Univerzity v Dayonu Anthony Debons spolu s Allanem Kentem zakládá Doktorandský studijní program na univerzitě v Pittsburghu, který je opět zaměřen na informační vědu, který se později rozvine v založení samostatné fakulty, kde se stane proděkanem. A na jeho počest je na univerzitě v Pittsburghu, udělována studentům bakalářského studia na fakultě informační vědy cena za mimořádný přínos. <br /> Dále se i po odchodu do penze snaží podporovat rozvoj informační vědy a získávání nových studentů pro školy zaměřené na informační vědu, kdy za tímto účelem vytvořil knihu Information science 101, která byla vydána v roce 2008. <br /> <br /> =Úspěchy=<br /> * Člen American Psychological Association&lt;br/&gt;<br /> * Člen The American Society of Information Science&lt;br/&gt;<br /> * Člen The New York Academy of Science &lt;br/&gt;<br /> * Člen American Association for the Advancement of Science&lt;br/&gt;<br /> * Za knihu Information Science: An Integrated View získal Best Book Award od Association for Information Science and Technology&lt;br/&gt;<br /> * V letech 1972,1974,1976, 1978 řídil NATO international institutes in Information science&lt;br/&gt;<br /> * Zařazen do slovníku Who's Who in Science and Engineering a také do slovníku Who's Who in Health and Medicine &lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na University of Technology v Chan Chun v Číně&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na univerzitě Wuhan v Číně&lt;br/&gt;<br /> <br /> =Publikace=<br /> Anthony Debons je jako autor byl celkem plodný, ať už se jedná o články a příspěvky ve sbornících nebo monografie či dokonce recenzované publikace. Mezi články jsou uvedeny i ty na nichž měl významný podíl, ačkoliv měli i dalšího autora.<br /> ==Články a příspěvky ve sbornících==<br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a Concept for an Education Program in Information Science. American Documentation. 1969, roč. 20, č. 4, s. 346. ISSN 0096946X.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a concept for an education program in information science. American documentation. Washington, D.C.: American Documentation Institute, 1969, roč. 20, č. 4, 346–351. ISSN 1936-6108.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * OTTEN, Klaus a Anthony DEBONS. Towards a metascience of information: Informatology. Journal of the American Society for Information Science. 1970, roč. 21, č. 1, 89–94. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information Science, Content &amp; Structure. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 2, s. 139. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * HILL, Barbara M. a Anthony DEBONS. Bibliographic coupling. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 4, s. 286. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * SHIREY, Donald L., Anthony DEBONS. Trends in manpower needs in information science from 1967 to 1982. Journal of the American Society for Information Science. 1974, roč. 25, č. 1, 33–43.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a KING. A National Profile of Information Professionals. Bulletin of the American Society for Information Science. 1980, roč. 6, č. 6, s. 18. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information counseling: theory and practice. Proceedings of the ASIS annual meeting. 1983, roč. 20, s. 88. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information seeking: Assessing and anticipating user needs. Journal of the American Society for Information Science. 1986, roč. 37, č. 3, s. 173. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Debons, Anthony et al. Information Science: An Integrated View // Review. Canadian journal of information science. 1990, roč. 15, č. 3. ISSN 03809218.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Donald SHIRLEY. 1990 Survey of the Information Professional. Bulletin of the American Society for Information Science. 1989, roč. 15, č. 5, s. 19-20. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Fred KOHUN. The control revolution: Technological and economic origins of the information society. Journal of the American Society for Information Science. 1990, roč. 41, č. 5, s. 389. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Rejoinder to A. A. Shpackov's letter. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 10, 681–682. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Measurement of knowledge. In: Proceedings of the ASIS Annual Meeting. 1992, s. 212-215. ISBN 0938734695. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Jack Belzer, January 16, 1910–June 22, 1995. Journal of the American Society for Information Science. 1996, roč. 47, č. 8, 586–587. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. NATO advanced study institutes of Information Science and foundations of Information Science. Journal of the American Society for Information Science. 1997, roč. 48, č. 9, 794–803. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Interrogative theory of information and knowledge. In: Proceedings of the ACM SIGCPR Conference. New York: ACM Press, 1999, s. 4-10. ISSN 1073-810X.&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony. The I-conference in retrospect. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology. 2006, roč. 32, č. 4, s. 19-21.<br /> ==Recenzované publikace==<br /> * DEBONS, Anthony. The Information professional: survey of an emerging field. New York: Dekker, 1981, 271 p. ISBN 08-247-1872-0.&lt;br/&gt;<br /> * DEBONS, Anthony a Arvid G. LARSON. Information science in action: system design. Hingham, MA: Distributors for the U.S. and Canada, Kluwer Boston, 1983, 2 v. 864 p. NATO ASI series, no. 59-60. ISBN 902472807X2.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Introduction to Information Science. Pittsburgh: University of Pittsburgh, 1984. &lt;br/&gt;<br /> <br /> * WISE, John A., Anthony DEBONS. Information systems: failure analysis. New York: Springer Verlag, c1987, 338 p. NATO ASI series, no. 32. ISBN 03-871-7800-7.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony, Esther E. HORNE a Scott CRONENWETH. Information science: an integrated view. Boston, Mass.: G.K. Hall, c1988, 172 p. ISBN 08-161-1877-9.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information science 101. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2008, 241 p. ISBN 08-108-5289-6.<br /> <br /> <br /> =Použité zdroje=<br /> &lt;references /&gt;<br /> * WANG, Chih. A Micronesian Information System: An Application of EATPUT Model. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 9, s. 594-601. ISSN 00028231.&lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html &lt;br/&gt;<br /> * Anthony Dr Debons. SPOKEO. Spokeo: People search [online]. [2013] [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.spokeo.com/search?q=Anthony+Debons,+Carnegie,+PA&amp;sao9=t40#:1363653237 &lt;br/&gt;<br /> ==Externí zdroje==<br /> http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html<br /> <br /> http://www.ischool.pitt.edu/people/debons.php<br /> <br /> http://en.wikipedia.org/wiki/EATPUT<br /> <br /> http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30496 2013-04-30T07:11:40Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>[[file:debons.jpg|thumb|right|240px|Anthony Debons (Zdroj:[http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html sis.pitt.edu])]]<br /> <br /> '''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;&gt;ASPRAY, William. Command and Control, Documentation, and Library Science: The Origins of Information Science at the University of Pittsburgh. IEEE Annals of the History of Computing. 1999, roč. 21, č. 4, s. 4-20. ISSN 10586180.&lt;/ref&gt; ve městě Msida na ostrově Malta &lt;ref name=&quot;DEBONS&quot;&gt; [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Brief Biography[online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/brfbio.doc&lt;/ref&gt; je americký experimentální psycholog,&lt;ref name=&quot;SIS1&quot;&gt;School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html &lt;/ref&gt;kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy,&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu,&lt;ref name=&quot;DEBONS&quot;/&gt; a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT.&lt;ref name=&quot;SIS1&quot;/&gt; Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt;<br /> <br /> =Život=<br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = 15106 Edgecliff Road, Carnegie, Pensylvanie, USA<br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = Vdovec, 2 děti<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, kniha Information science 101<br /> |oceneni = Laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství.&lt;ref name=&quot;SIS2&quot;&gt;School of Information Science: News. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2012], 18. 7. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z:http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html&lt;/ref&gt; V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College. V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; V roce 1953 pak Anthony Debons získal magisterský titul a o rok později také doktorát.&lt;ref name=&quot;[DEBONS2]&quot;&gt; [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Vita [online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/vita.doc&lt;/ref&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po ukončení vojenské kariéry dále působil na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. Ukončení tohoto úspěšného podnikání zapříčinil nejen jeho odchod do penze, ale současně i smrt jeho ženy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem dvou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> <br /> ==Vojenská kariéra==<br /> Během druhé světové války v Irsku trénoval v hodnosti podporučíka posádky letadel k výpadům nad Německem a účastnil se bitvy v Ardenách. Na konci války byl umístěn na letecké základně v Oberhoffenu, v Alsasku jako důstojník zpětného odbytu se zaměřením na technologie. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1946 byl povýšen na majora. O Dva roky později, roce 1948, byl přidělen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Následně tři roky působil jako vedoucí Psychologické sekce letecko-lékařské laboratoře na letecké základně Ladd ve Fairbanks na Aljašce, kde prováděl psychologický výzkum v oblasti testování odolnosti před arktickými podmínkami a faktory spojenými s nimi. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po získání doktorátu v roce 1954 byl převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1957 byl převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent velitele divize vývoje. V této době se podílel na dvou hlavních programech financování tvorby počítačové vědy a informačních systémů. Odpovídal za administrativní kontrolu výzkumu strojového překladu jazyků zejména pak ruštiny, pod záštitou technologického institutu amerického letectva v Daytonu, v Ohiu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O tři roky později (1960) byl povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení. Současně však vykonával dvě další funkce. A to vedoucího plánovací kanceláře laboratoří systémového designu, a dále pak také zastával funkci ředitele laboratoře pro podporu rozhodování. V tuto dobu byl zodpovědný za výzkum a vývoj v oblastech systémového vývoje, studia lidských faktorů, a problematiky rozhodování. V těchto funkcích měl také zodpovědnost za dohled a správu zvyšujících se grantových programů na výzkum a vývoj elektronických systémů řízení, který zahrnoval výzkum a vývoj v oblasti softwarového inženýrství, výcviku programátorů, behaviorální vědy a v dalších významných oblastech tehdejší doby. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V této době byl také vybrán velitelem divize Elektronických systémů, generálmajorem Charlesem Terhunem ke spolupráci s Mitre Corporation na vytvoření konceptu designu strategického vzdušného řízení 465L, které mělo být prostředkem pro obranu před sovětskými balistickými střelami. Za tímto účelem vytvořil skupinu vědců, mezi jejímiž členy byli také vědci jako Jack Jacobs, Robert Everett, Allan Newell, Herbert Simon, Dougles Engelbart nebo Ivan Sutherland. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;S pomocí těchto odborníků začal práci na konceptuálním rámci návrhu informačního systému pro podporu velení a řízení pro strategickou vzdušnou kontrolu, který lze považovat lze považovat za informační systém. Při práci na tomto projektu seznámil poručík Samuel Jay Keyser Debonse se základním konceptem kybernetiky, což způsobilo zvrat v Debonsově kariéře, to proto, že Debons uznal vliv Shanonovy teorie informace a obzvlášť pak jeho teorii kybernetiky, na které později založil rámec modelu EATPUT. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Současně si uvědomil, že má všechny potřebné elementy jako jsou senzory, vysílačky signálu, procesory a funkční mechanismy, jako jsou ruce nebo hlas, které potřeboval pro zformování systému. Toto působení Anthony Debons považoval za ústřední bod své intelektuální kariéry, neboť na základě výzkumu založil svou teorii organismu jako informačního systému. A na základě této teorie následně vytvořil v rámci informační vědy fungující vzdělávací programy. Bohužel však nedošlo k vytvoření syntetizujícího konstruktu. Celý projekt ztroskotal na vývoji počítačů pro podporu strojového zpracování dat. Stejně jako na technických nedostatcích. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Debons v souvislosti s tím odmítl, že by že by jeho skupina prováděla pouze základní výzkum počítačové vědy pro vojenské účely. Dále částečně poukázal na J. C. R. Lickidera, známého díky jeho rané práci zkoumající vztahy mezi člověkem a stojem na ministerstvu obrany v kanceláři pro rozšířený projektový výzkum (DARPA). Následně se Debons soustředil na to, aby systém velení a řízení zprovoznil, čímž poukázal na potřebu vytvoření lepšího softwaru a výcviku nových programátorů. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Za tímto účelem rozšířil komunitu vývojářů pracujících na systému velení a řízení. Mitre a Debonsova kancelář systémového designu se pak spojili pod záštitou Velení elektronických systémů, aby připravili sérii vědeckých setkání v Hot Springs, ve Virginii, na léta 1962, 1964 a 1966. Setkání v roce 1966 však bylo zrušeno a o rok později byly vydány podklady k němu. Podle Debonse byl duchovním otcem těchto setkání Douglas Engelbart výzkum počítače jako nástrojem augmentace spíše než náhražky lidských sil. Tyto setkání byly zaměřeny na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1964 Debons odchází od letectva, jako plukovník letectva v záloze.<br /> <br /> ==Civilní kariéra==<br /> V roce 1964 se Anthony Debons stává vedoucím katedry psychologie na univerzitě v Daytonu, s cílem vytvořit samostatný magisterský obor zaměřený na informační vědu. Vedení university mu nejprve navrhlo, aby program realizoval v rámci katedry psychologie, ale později souhlasil s vytvořením samostatného oboru. Debons pro tento obor vytvořil osnovy, podle kterých se měl vyučovat. Tento program měl rozpočet 30 000 dolarů ročně. A právě jeho podfinancování mělo za následek i brzký konec tohoto oboru na univerzitě v Daytonu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Ve stejné době, kdy byl ukončen program v Daytonu, uvedl Allan Kent do činnosti doktorandský obor zaměřený na informační vědu na univerzitě v Pittsburghu. Kent při té příležitosti přizval Debonse ke spolupráci. Tak v roce 1969 začal Debons působit na univerzitě v Pittsburghu. I zde byl záhy pověřen sestavením osnov tohoto nově vzniklého oboru s názvem „Interdisciplinární doktorandský program v Informační vědě.“ (Interdisciplinary Doctoral Program in Information Science; zkráceně IDIS), který byl schválen na tři roky. Debons zde velkou měrou využil již existující osnovy z univerzity v Deytonu. Odkud přivedl i šest studentů, kteří byli považováni na jedny z nejlepších mezi prvními absolventy oboru. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V prvním roce pak vyučoval sám 8 kurzů, což byla většina kurzů v tomto oboru. Program se zaměřoval na význam role člověka v informačním procesu, spíše než na technologické a inženýrské aspekty informačních procesů. Díky vysoké úspěšnosti oboru a kvalitám absolventů byl tento obor v roce 1971 potvrzen, jako stály, nikoliv dočasný. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1973 pak došlo k vytvoření fakulty Informační vědy, kde Debons působil jako proděkan. Na této fakultě se vyučovala informační věda v bakalářském, magisterském i doktorandském programu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O rok později začali představitelé univerzity uvažovat o zavedení informačních systémů na všechny pracoviště. Debons v rámci toho navrhnul zřízení malých specializovaných laboratoří, které by se věnovali práci s informačními zdroji, jejich organizaci a zpracování. Služby, které tyto zařízení poskytovali, byly zdarma, což nepřinášelo žádné zisky a prostředky na provoz. Přínosem těchto laboratoří však bylo to, že byl zaveden nový magisterský obor zaměřený na informační poradenství. Debons v tomto směru definoval šest kroků, které jsou nutné k uspokojení informační potřeby, a to uvědomění, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a evaluace. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1978 Debons založil vlastní obchodní společnost zaměřenou na informační poradenství, kde zaměstnával absolventy výše zmíněného oboru. Tato firma fungovala až do roku 1986, kdy byla zavřena z důvodu odchodu do penze, do které Anthony Debons odchází také jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu. <br /> ==Přehled základních dat==<br /> 1916 – Narozen na ostrově Malta&lt;br/&gt;<br /> 1923 – Emigroval do USA&lt;br/&gt;<br /> 1941 – Získal občanství USA&lt;br/&gt;<br /> 1942 – Narukoval do Armády spojených států, ještě téhož roku povýšen na podporučíka&lt;br/&gt;<br /> 1946 – Povýšen na majora&lt;br/&gt;<br /> 1948 – Úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College&lt;br/&gt; <br /> 1948 – Převelen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti&lt;br/&gt;<br /> 1951 – Přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se zaměřením na problémy zraku&lt;br/&gt;<br /> 1953 - Úspěčné ukončení magisterského studia<br /> 1954 – Získal doktorát na Columbijské univerzitě&lt;br/&gt;<br /> 1954 – Převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování&lt;br/&gt;<br /> 1957 – Převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent ředitele divize vývoje&lt;br/&gt;<br /> 1960 – Povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení&lt;br/&gt;<br /> 1964 – V hodnosti plukovníka odchází od letectva, a následně nastupuje na univerzitě v Daytonu&lt;br/&gt;<br /> 1969 – Získává místo na univerzitě v Pittsburghu, kde spolupracuje s Allanem Kentem na realizaci doktorandského programu se zaměřením na informační vědu&lt;br/&gt; <br /> 1972 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1973 – Začal působit jako proděkan na nově vzniklé fakultě informační vědy&lt;br/&gt;<br /> 1974 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1976 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1978 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1978 – Zakládá firmu zaměřenou na informační poradenství&lt;br/&gt;<br /> 1986 – Debons ukončuje své podnikání a odchází do penze jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu, Ve stejný rok také ovdověl&lt;br/&gt;<br /> =Model EATPUT=<br /> Jedná se o teoretický model určený k analýze informačních systémů. Vznik tohoto modelu je datován do roku 1961, kdy Debons pracoval pro americké letectvo na základně Hanscom Field v Bedfordu, Massachusetts a sám označil tuto práci za vrchol své kariéry. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Tento model se skládá z šesti nelineárních a nekurzivních procesů, které jsou přizpůsobeny lidskému organismu. Těmito procesy jsou Událost (Event), Získávání (Acquisition), Přenos (Transmission), Zpracování (Processing), Využití (Utilization), Přesun (Transfer). První písmena z anglických názvů těchto procesů, pak vytváří také označení tohoto modelu, tedy EATPUT.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Aplikace tohoto modelu v rámci technického zařízení by mohlo znamenat možnost vytvoření systému, který by dokázal samostatně, bez zásahu uživatele vyhodnocovat a velmi pravděpodobně i identifikovat změny v prostředí a následně na ně upozornit. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Základním nedostatkem systému však je nedostatečná pozornost na význam senzorů, vzdáleného přenosu, a dalších složek, umožňujících augmentaci možnosti lidského organismu v reálném čase.<br /> ==Událost==<br /> Tento systém se skládá z událostí a jejich reprezentací v prostředí. Podmínkou pro to aby tyto události a jejich reprezentace je v rámci modelu především relevance k objektům a funkci systému. Těmito reprezentacemi mohou být podněty z prostředí a smyslové vjemy jako zvuk, ale stejně tak i jakákoliv data získatelná z prostředí. <br /> ==Získávání==<br /> Systém získávání využívá senzory a měřící nástroje, za účelem získaní dat, podnětů a dalších reprezentací těchto událostí, které jsou v těchto událostech obsaženy.<br /> ==Přenos==<br /> Tento systém lze zařadit kamkoliv mezi zbývajících pět systémů, neboť všude tam dochází k přenosu dat. Účelem tohoto systému je umožnit ostatním systémům mezi sebou komunikovat, a také komunikovat data. <br /> ==Zpracování==<br /> V tomto systému jsou data řazena, ukládána a vyhledávána a zpracována, aby mohla být později využita, a tak vznikly znalosti. <br /> ==Využití==<br /> V systému využití jsou data vyhodnocena. Dále je zde stanoven výsledek, který je zde reprezentován. <br /> ==Přesun==<br /> Systém přesunu umožňuje využití získaných dat a jejich přeměnu na poznatky. Dále pak umožňuje tyto poznatky dále využít, a na jejich základě vytvořit a šířit nová data a reprezentace těchto dat. <br /> <br /> =Aktivity=<br /> V letech 1962 a 1964, kdy působil ještě jako plukovník letectva spojených států na základně Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts, se podílel na organizaci vědeckých setkání v Hot Springs ve Virginii, které byly organizovány ve spolupráci s Mitre corporation. Tato setkání byla zaměřena především na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Díky zavedení magisterského programu univerzity v Pittsburghu, se zaměřením na informační poradenství si v rámci této oblasti založil firmu, kde zaměstnával absolventy právě tohoto oboru a to mezi lety 1978 a 1986. Ukončení činnosti této firmy bylo spojeno s jeho odchodem do penze a smrtí jeho ženy. <br /> <br /> <br /> =Význam pro informační vědu=<br /> Vedle výzkumu Anthony Debons zaznamenal úspěchy především díky svým aktivitám v akademické sféře, kde se projevil především založením a vedením magisterského oboru na univerzitě v Daytonu, kde vedl kurz zaměřený na informační vědu. Ten však díky výraznému podfinancování měl jen krátké trvání. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po odchodu z Univerzity v Dayonu Anthony Debons spolu s Allanem Kentem zakládá Doktorandský studijní program na univerzitě v Pittsburghu, který je opět zaměřen na informační vědu, který se později rozvine v založení samostatné fakulty, kde se stane proděkanem. A na jeho počest je na univerzitě v Pittsburghu, udělována studentům bakalářského studia na fakultě informační vědy cena za mimořádný přínos. <br /> Dále se i po odchodu do penze snaží podporovat rozvoj informační vědy a získávání nových studentů pro školy zaměřené na informační vědu, kdy za tímto účelem vytvořil knihu Information science 101, která byla vydána v roce 2008. <br /> <br /> =Úspěchy=<br /> * Člen American Psychological Association&lt;br/&gt;<br /> * Člen The American Society of Information Science&lt;br/&gt;<br /> * Člen The New York Academy of Science &lt;br/&gt;<br /> * Člen American Association for the Advancement of Science&lt;br/&gt;<br /> * Za knihu Information Science: An Integrated View získal Best Book Award od Association for Information Science and Technology&lt;br/&gt;<br /> * V letech 1972,1974,1976, 1978 řídil NATO international institutes in Information science&lt;br/&gt;<br /> * Zařazen do slovníku Who's Who in Science and Engineering a také do slovníku Who's Who in Health and Medicine &lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na University of Technology v Chan Chun v Číně&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na univerzitě Wuhan v Číně&lt;br/&gt;<br /> <br /> =Publikace=<br /> Anthony Debons je jako autor byl celkem plodný, ať už se jedná o články a příspěvky ve sbornících nebo monografie či dokonce recenzované publikace. Mezi články jsou uvedeny i ty na nichž měl významný podíl, ačkoliv měli i dalšího autora.<br /> ==Články a příspěvky ve sbornících==<br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a Concept for an Education Program in Information Science. American Documentation. 1969, roč. 20, č. 4, s. 346. ISSN 0096946X.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a concept for an education program in information science. American documentation. Washington, D.C.: American Documentation Institute, 1969, roč. 20, č. 4, 346–351. ISSN 1936-6108.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * OTTEN, Klaus a Anthony DEBONS. Towards a metascience of information: Informatology. Journal of the American Society for Information Science. 1970, roč. 21, č. 1, 89–94. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information Science, Content &amp; Structure. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 2, s. 139. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * HILL, Barbara M. a Anthony DEBONS. Bibliographic coupling. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 4, s. 286. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * SHIREY, Donald L., Anthony DEBONS. Trends in manpower needs in information science from 1967 to 1982. Journal of the American Society for Information Science. 1974, roč. 25, č. 1, 33–43.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a KING. A National Profile of Information Professionals. Bulletin of the American Society for Information Science. 1980, roč. 6, č. 6, s. 18. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information counseling: theory and practice. Proceedings of the ASIS annual meeting. 1983, roč. 20, s. 88. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information seeking: Assessing and anticipating user needs. Journal of the American Society for Information Science. 1986, roč. 37, č. 3, s. 173. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Debons, Anthony et al. Information Science: An Integrated View // Review. Canadian journal of information science. 1990, roč. 15, č. 3. ISSN 03809218.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Donald SHIRLEY. 1990 Survey of the Information Professional. Bulletin of the American Society for Information Science. 1989, roč. 15, č. 5, s. 19-20. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Fred KOHUN. The control revolution: Technological and economic origins of the information society. Journal of the American Society for Information Science. 1990, roč. 41, č. 5, s. 389. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Rejoinder to A. A. Shpackov's letter. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 10, 681–682. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Measurement of knowledge. In: Proceedings of the ASIS Annual Meeting. 1992, s. 212-215. ISBN 0938734695. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Jack Belzer, January 16, 1910–June 22, 1995. Journal of the American Society for Information Science. 1996, roč. 47, č. 8, 586–587. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. NATO advanced study institutes of Information Science and foundations of Information Science. Journal of the American Society for Information Science. 1997, roč. 48, č. 9, 794–803. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Interrogative theory of information and knowledge. In: Proceedings of the ACM SIGCPR Conference. New York: ACM Press, 1999, s. 4-10. ISSN 1073-810X.&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony. The I-conference in retrospect. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology. 2006, roč. 32, č. 4, s. 19-21.<br /> ==Recenzované publikace==<br /> * DEBONS, Anthony. The Information professional: survey of an emerging field. New York: Dekker, 1981, 271 p. ISBN 08-247-1872-0.&lt;br/&gt;<br /> * DEBONS, Anthony a Arvid G. LARSON. Information science in action: system design. Hingham, MA: Distributors for the U.S. and Canada, Kluwer Boston, 1983, 2 v. 864 p. NATO ASI series, no. 59-60. ISBN 902472807X2.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Introduction to Information Science. Pittsburgh: University of Pittsburgh, 1984. &lt;br/&gt;<br /> <br /> * WISE, John A., Anthony DEBONS. Information systems: failure analysis. New York: Springer Verlag, c1987, 338 p. NATO ASI series, no. 32. ISBN 03-871-7800-7.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony, Esther E. HORNE a Scott CRONENWETH. Information science: an integrated view. Boston, Mass.: G.K. Hall, c1988, 172 p. ISBN 08-161-1877-9.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information science 101. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2008, 241 p. ISBN 08-108-5289-6.<br /> <br /> <br /> =Použité zdroje=<br /> &lt;references /&gt;<br /> * WANG, Chih. A Micronesian Information System: An Application of EATPUT Model. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 9, s. 594-601. ISSN 00028231.&lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html &lt;br/&gt;<br /> * Anthony Dr Debons. SPOKEO. Spokeo: People search [online]. [2013] [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.spokeo.com/search?q=Anthony+Debons,+Carnegie,+PA&amp;sao9=t40#:1363653237 &lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science: News. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2012], 18. 7. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html &lt;br/&gt;<br /> ==Externí zdroje==<br /> http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html<br /> <br /> http://www.ischool.pitt.edu/people/debons.php<br /> <br /> http://en.wikipedia.org/wiki/EATPUT<br /> <br /> http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30465 2013-04-29T16:44:20Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>[[file:debons.jpg|thumb|right|240px|Anthony Debons (Zdroj:[http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html sis.pitt.edu])]]<br /> <br /> '''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;&gt;ASPRAY, William. Command and Control, Documentation, and Library Science: The Origins of Information Science at the University of Pittsburgh. IEEE Annals of the History of Computing. 1999, roč. 21, č. 4, s. 4-20. ISSN 10586180.&lt;/ref&gt; ve městě Msida na ostrově Malta &lt;ref name=&quot;DEBONS&quot;&gt; [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Brief Biography[online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/brfbio.doc&lt;/ref&gt; je americký experimentální psycholog,&lt;ref name=&quot;SIS1&quot;&gt;School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html &lt;/ref&gt;kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy,&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu,&lt;ref name=&quot;DEBONS&quot;/&gt; a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT.&lt;ref name=&quot;SIS1&quot;/&gt; Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt;<br /> <br /> =Život=<br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = 15106 Edgecliff Road, Carnegie, Pensylvanie, USA<br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = Vdovec, 2 děti<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, kniha Information science 101<br /> |oceneni = Laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství. V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College. V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat. V roce 1953 pak Anthony Debons získal Magisterský titul a o rok později také doktorát. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Poté pracuje na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. Ukončení tohoto úspěšného podnikání zapříčinil nejen jeho odchod do penze, ale současně i smrt jeho ženy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem dvou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> <br /> ==Vojenská kariéra==<br /> Během druhé světové války v Irsku trénoval v hodnosti podporučíka posádky letadel k výpadům nad Německem a účastnil se bitvy v Ardenách. Na konci války byl umístěn na letecké základně v Oberhoffenu, v Alsasku jako důstojník zpětného odbytu se zaměřením na technologie. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1946 byl povýšen na majora. O Dva roky později, roce 1948, byl přidělen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Následně tři roky působil jako vedoucí Psychologické sekce letecko-lékařské laboratoře na letecké základně Ladd ve Fairbanks na Aljašce, kde prováděl psychologický výzkum v oblasti testování odolnosti před arktickými podmínkami a faktory spojenými s nimi. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po získání doktorátu v roce 1954 byl převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1957 byl převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent velitele divize vývoje. V této době se podílel na dvou hlavních programech financování tvorby počítačové vědy a informačních systémů. Odpovídal za administrativní kontrolu výzkumu strojového překladu jazyků zejména pak ruštiny, pod záštitou technologického institutu amerického letectva v Daytonu, v Ohiu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O tři roky později (1960) byl povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení. Současně však vykonával dvě další funkce. A to vedoucího plánovací kanceláře laboratoří systémového designu, a dále pak také zastával funkci ředitele laboratoře pro podporu rozhodování. V tuto dobu byl zodpovědný za výzkum a vývoj v oblastech systémového vývoje, studia lidských faktorů, a problematiky rozhodování. V těchto funkcích měl také zodpovědnost za dohled a správu zvyšujících se grantových programů na výzkum a vývoj elektronických systémů řízení, který zahrnoval výzkum a vývoj v oblasti softwarového inženýrství, výcviku programátorů, behaviorální vědy a v dalších významných oblastech tehdejší doby. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V této době byl také vybrán velitelem divize Elektronických systémů, generálmajorem Charlesem Terhunem ke spolupráci s Mitre Corporation na vytvoření konceptu designu strategického vzdušného řízení 465L, které mělo být prostředkem pro obranu před sovětskými balistickými střelami. Za tímto účelem vytvořil skupinu vědců, mezi jejímiž členy byli také vědci jako Jack Jacobs, Robert Everett, Allan Newell, Herbert Simon, Dougles Engelbart nebo Ivan Sutherland. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;S pomocí těchto odborníků začal práci na konceptuálním rámci návrhu informačního systému pro podporu velení a řízení pro strategickou vzdušnou kontrolu, který lze považovat lze považovat za informační systém. Při práci na tomto projektu seznámil poručík Samuel Jay Keyser Debonse se základním konceptem kybernetiky, což způsobilo zvrat v Debonsově kariéře, to proto, že Debons uznal vliv Shanonovy teorie informace a obzvlášť pak jeho teorii kybernetiky, na které později založil rámec modelu EATPUT. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Současně si uvědomil, že má všechny potřebné elementy jako jsou senzory, vysílačky signálu, procesory a funkční mechanismy, jako jsou ruce nebo hlas, které potřeboval pro zformování systému. Toto působení Anthony Debons považoval za ústřední bod své intelektuální kariéry, neboť na základě výzkumu založil svou teorii organismu jako informačního systému. A na základě této teorie následně vytvořil v rámci informační vědy fungující vzdělávací programy. Bohužel však nedošlo k vytvoření syntetizujícího konstruktu. Celý projekt ztroskotal na vývoji počítačů pro podporu strojového zpracování dat. Stejně jako na technických nedostatcích. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Debons v souvislosti s tím odmítl, že by že by jeho skupina prováděla pouze základní výzkum počítačové vědy pro vojenské účely. Dále částečně poukázal na J. C. R. Lickidera, známého díky jeho rané práci zkoumající vztahy mezi člověkem a stojem na ministerstvu obrany v kanceláři pro rozšířený projektový výzkum (DARPA). Následně se Debons soustředil na to, aby systém velení a řízení zprovoznil, čímž poukázal na potřebu vytvoření lepšího softwaru a výcviku nových programátorů. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Za tímto účelem rozšířil komunitu vývojářů pracujících na systému velení a řízení. Mitre a Debonsova kancelář systémového designu se pak spojili pod záštitou Velení elektronických systémů, aby připravili sérii vědeckých setkání v Hot Springs, ve Virginii, na léta 1962, 1964 a 1966. Setkání v roce 1966 však bylo zrušeno a o rok později byly vydány podklady k němu. Podle Debonse byl duchovním otcem těchto setkání Douglas Engelbart výzkum počítače jako nástrojem augmentace spíše než náhražky lidských sil. Tyto setkání byly zaměřeny na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1964 Debons odchází od letectva, jako plukovník letectva v záloze.<br /> <br /> ==Civilní kariéra==<br /> V roce 1964 se Anthony Debons stává vedoucím katedry psychologie na univerzitě v Daytonu, s cílem vytvořit samostatný magisterský obor zaměřený na informační vědu. Vedení university mu nejprve navrhlo, aby program realizoval v rámci katedry psychologie, ale později souhlasil s vytvořením samostatného oboru. Debons pro tento obor vytvořil osnovy, podle kterých se měl vyučovat. Tento program měl rozpočet 30 000 dolarů ročně. A právě jeho podfinancování mělo za následek i brzký konec tohoto oboru na univerzitě v Daytonu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Ve stejné době, kdy byl ukončen program v Daytonu, uvedl Allan Kent do činnosti doktorandský obor zaměřený na informační vědu na univerzitě v Pittsburghu. Kent při té příležitosti přizval Debonse ke spolupráci. Tak v roce 1969 začal Debons působit na univerzitě v Pittsburghu. I zde byl záhy pověřen sestavením osnov tohoto nově vzniklého oboru s názvem „Interdisciplinární doktorandský program v Informační vědě.“ (Interdisciplinary Doctoral Program in Information Science; zkráceně IDIS), který byl schválen na tři roky. Debons zde velkou měrou využil již existující osnovy z univerzity v Deytonu. Odkud přivedl i šest studentů, kteří byli považováni na jedny z nejlepších mezi prvními absolventy oboru. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V prvním roce pak vyučoval sám 8 kurzů, což byla většina kurzů v tomto oboru. Program se zaměřoval na význam role člověka v informačním procesu, spíše než na technologické a inženýrské aspekty informačních procesů. Díky vysoké úspěšnosti oboru a kvalitám absolventů byl tento obor v roce 1971 potvrzen, jako stály, nikoliv dočasný. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1973 pak došlo k vytvoření fakulty Informační vědy, kde Debons působil jako proděkan. Na této fakultě se vyučovala informační věda v bakalářském, magisterském i doktorandském programu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O rok později začali představitelé univerzity uvažovat o zavedení informačních systémů na všechny pracoviště. Debons v rámci toho navrhnul zřízení malých specializovaných laboratoří, které by se věnovali práci s informačními zdroji, jejich organizaci a zpracování. Služby, které tyto zařízení poskytovali, byly zdarma, což nepřinášelo žádné zisky a prostředky na provoz. Přínosem těchto laboratoří však bylo to, že byl zaveden nový magisterský obor zaměřený na informační poradenství. Debons v tomto směru definoval šest kroků, které jsou nutné k uspokojení informační potřeby, a to uvědomění, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a evaluace. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1978 Debons založil vlastní obchodní společnost zaměřenou na informační poradenství, kde zaměstnával absolventy výše zmíněného oboru. Tato firma fungovala až do roku 1986, kdy byla zavřena z důvodu odchodu do penze, do které Anthony Debons odchází také jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu. <br /> ==Přehled základních dat==<br /> 1916 – Narozen na ostrově Malta&lt;br/&gt;<br /> 1923 – Emigroval do USA&lt;br/&gt;<br /> 1941 – Získal občanství USA&lt;br/&gt;<br /> 1942 – Narukoval do Armády spojených států, ještě téhož roku povýšen na podporučíka&lt;br/&gt;<br /> 1946 – Povýšen na majora&lt;br/&gt;<br /> 1948 – Úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College&lt;br/&gt; <br /> 1948 – Převelen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti&lt;br/&gt;<br /> 1951 – Přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se zaměřením na problémy zraku&lt;br/&gt;<br /> 1953 - Úspěčné ukončení magisterského studia<br /> 1954 – Získal doktorát na Columbijské univerzitě&lt;br/&gt;<br /> 1954 – Převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování&lt;br/&gt;<br /> 1957 – Převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent ředitele divize vývoje&lt;br/&gt;<br /> 1960 – Povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení&lt;br/&gt;<br /> 1964 – V hodnosti plukovníka odchází od letectva, a následně nastupuje na univerzitě v Daytonu&lt;br/&gt;<br /> 1969 – Získává místo na univerzitě v Pittsburghu, kde spolupracuje s Allanem Kentem na realizaci doktorandského programu se zaměřením na informační vědu&lt;br/&gt; <br /> 1972 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1973 – Začal působit jako proděkan na nově vzniklé fakultě informační vědy&lt;br/&gt;<br /> 1974 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1976 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1978 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1978 – Zakládá firmu zaměřenou na informační poradenství&lt;br/&gt;<br /> 1986 – Debons ukončuje své podnikání a odchází do penze jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu, Ve stejný rok také ovdověl&lt;br/&gt;<br /> =Model EATPUT=<br /> Jedná se o teoretický model určený k analýze informačních systémů. Vznik tohoto modelu je datován do roku 1961, kdy Debons pracoval pro americké letectvo na základně Hanscom Field v Bedfordu, Massachusetts a sám označil tuto práci za vrchol své kariéry. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Tento model se skládá z šesti nelineárních a nekurzivních procesů, které jsou přizpůsobeny lidskému organismu. Těmito procesy jsou Událost (Event), Získávání (Acquisition), Přenos (Transmission), Zpracování (Processing), Využití (Utilization), Přesun (Transfer). První písmena z anglických názvů těchto procesů, pak vytváří také označení tohoto modelu, tedy EATPUT.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Aplikace tohoto modelu v rámci technického zařízení by mohlo znamenat možnost vytvoření systému, který by dokázal samostatně, bez zásahu uživatele vyhodnocovat a velmi pravděpodobně i identifikovat změny v prostředí a následně na ně upozornit. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Základním nedostatkem systému však je nedostatečná pozornost na význam senzorů, vzdáleného přenosu, a dalších složek, umožňujících augmentaci možnosti lidského organismu v reálném čase.<br /> ==Událost==<br /> Tento systém se skládá z událostí a jejich reprezentací v prostředí. Podmínkou pro to aby tyto události a jejich reprezentace je v rámci modelu především relevance k objektům a funkci systému. Těmito reprezentacemi mohou být podněty z prostředí a smyslové vjemy jako zvuk, ale stejně tak i jakákoliv data získatelná z prostředí. <br /> ==Získávání==<br /> Systém získávání využívá senzory a měřící nástroje, za účelem získaní dat, podnětů a dalších reprezentací těchto událostí, které jsou v těchto událostech obsaženy.<br /> ==Přenos==<br /> Tento systém lze zařadit kamkoliv mezi zbývajících pět systémů, neboť všude tam dochází k přenosu dat. Účelem tohoto systému je umožnit ostatním systémům mezi sebou komunikovat, a také komunikovat data. <br /> ==Zpracování==<br /> V tomto systému jsou data řazena, ukládána a vyhledávána a zpracována, aby mohla být později využita, a tak vznikly znalosti. <br /> ==Využití==<br /> V systému využití jsou data vyhodnocena. Dále je zde stanoven výsledek, který je zde reprezentován. <br /> ==Přesun==<br /> Systém přesunu umožňuje využití získaných dat a jejich přeměnu na poznatky. Dále pak umožňuje tyto poznatky dále využít, a na jejich základě vytvořit a šířit nová data a reprezentace těchto dat. <br /> <br /> =Aktivity=<br /> V letech 1962 a 1964, kdy působil ještě jako plukovník letectva spojených států na základně Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts, se podílel na organizaci vědeckých setkání v Hot Springs ve Virginii, které byly organizovány ve spolupráci s Mitre corporation. Tato setkání byla zaměřena především na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Díky zavedení magisterského programu univerzity v Pittsburghu, se zaměřením na informační poradenství si v rámci této oblasti založil firmu, kde zaměstnával absolventy právě tohoto oboru a to mezi lety 1978 a 1986. Ukončení činnosti této firmy bylo spojeno s jeho odchodem do penze a smrtí jeho ženy. <br /> <br /> <br /> =Význam pro informační vědu=<br /> Vedle výzkumu Anthony Debons zaznamenal úspěchy především díky svým aktivitám v akademické sféře, kde se projevil především založením a vedením magisterského oboru na univerzitě v Daytonu, kde vedl kurz zaměřený na informační vědu. Ten však díky výraznému podfinancování měl jen krátké trvání. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po odchodu z Univerzity v Dayonu Anthony Debons spolu s Allanem Kentem zakládá Doktorandský studijní program na univerzitě v Pittsburghu, který je opět zaměřen na informační vědu, který se později rozvine v založení samostatné fakulty, kde se stane proděkanem. A na jeho počest je na univerzitě v Pittsburghu, udělována studentům bakalářského studia na fakultě informační vědy cena za mimořádný přínos. <br /> Dále se i po odchodu do penze snaží podporovat rozvoj informační vědy a získávání nových studentů pro školy zaměřené na informační vědu, kdy za tímto účelem vytvořil knihu Information science 101, která byla vydána v roce 2008. <br /> <br /> =Úspěchy=<br /> * Člen American Psychological Association&lt;br/&gt;<br /> * Člen The American Society of Information Science&lt;br/&gt;<br /> * Člen The New York Academy of Science &lt;br/&gt;<br /> * Člen American Association for the Advancement of Science&lt;br/&gt;<br /> * Za knihu Information Science: An Integrated View získal Best Book Award od Association for Information Science and Technology&lt;br/&gt;<br /> * V letech 1972,1974,1976, 1978 řídil NATO international institutes in Information science&lt;br/&gt;<br /> * Zařazen do slovníku Who's Who in Science and Engineering a také do slovníku Who's Who in Health and Medicine &lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na University of Technology v Chan Chun v Číně&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na univerzitě Wuhan v Číně&lt;br/&gt;<br /> <br /> =Publikace=<br /> Anthony Debons je jako autor byl celkem plodný, ať už se jedná o články a příspěvky ve sbornících nebo monografie či dokonce recenzované publikace. Mezi články jsou uvedeny i ty na nichž měl významný podíl, ačkoliv měli i dalšího autora.<br /> ==Články a příspěvky ve sbornících==<br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a Concept for an Education Program in Information Science. American Documentation. 1969, roč. 20, č. 4, s. 346. ISSN 0096946X.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a concept for an education program in information science. American documentation. Washington, D.C.: American Documentation Institute, 1969, roč. 20, č. 4, 346–351. ISSN 1936-6108.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * OTTEN, Klaus a Anthony DEBONS. Towards a metascience of information: Informatology. Journal of the American Society for Information Science. 1970, roč. 21, č. 1, 89–94. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information Science, Content &amp; Structure. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 2, s. 139. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * HILL, Barbara M. a Anthony DEBONS. Bibliographic coupling. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 4, s. 286. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * SHIREY, Donald L., Anthony DEBONS. Trends in manpower needs in information science from 1967 to 1982. Journal of the American Society for Information Science. 1974, roč. 25, č. 1, 33–43.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a KING. A National Profile of Information Professionals. Bulletin of the American Society for Information Science. 1980, roč. 6, č. 6, s. 18. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information counseling: theory and practice. Proceedings of the ASIS annual meeting. 1983, roč. 20, s. 88. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information seeking: Assessing and anticipating user needs. Journal of the American Society for Information Science. 1986, roč. 37, č. 3, s. 173. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Debons, Anthony et al. Information Science: An Integrated View // Review. Canadian journal of information science. 1990, roč. 15, č. 3. ISSN 03809218.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Donald SHIRLEY. 1990 Survey of the Information Professional. Bulletin of the American Society for Information Science. 1989, roč. 15, č. 5, s. 19-20. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Fred KOHUN. The control revolution: Technological and economic origins of the information society. Journal of the American Society for Information Science. 1990, roč. 41, č. 5, s. 389. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Rejoinder to A. A. Shpackov's letter. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 10, 681–682. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Measurement of knowledge. In: Proceedings of the ASIS Annual Meeting. 1992, s. 212-215. ISBN 0938734695. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Jack Belzer, January 16, 1910–June 22, 1995. Journal of the American Society for Information Science. 1996, roč. 47, č. 8, 586–587. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. NATO advanced study institutes of Information Science and foundations of Information Science. Journal of the American Society for Information Science. 1997, roč. 48, č. 9, 794–803. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Interrogative theory of information and knowledge. In: Proceedings of the ACM SIGCPR Conference. New York: ACM Press, 1999, s. 4-10. ISSN 1073-810X.&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony. The I-conference in retrospect. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology. 2006, roč. 32, č. 4, s. 19-21.<br /> ==Recenzované publikace==<br /> * DEBONS, Anthony. The Information professional: survey of an emerging field. New York: Dekker, 1981, 271 p. ISBN 08-247-1872-0.&lt;br/&gt;<br /> * DEBONS, Anthony a Arvid G. LARSON. Information science in action: system design. Hingham, MA: Distributors for the U.S. and Canada, Kluwer Boston, 1983, 2 v. 864 p. NATO ASI series, no. 59-60. ISBN 902472807X2.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Introduction to Information Science. Pittsburgh: University of Pittsburgh, 1984. &lt;br/&gt;<br /> <br /> * WISE, John A., Anthony DEBONS. Information systems: failure analysis. New York: Springer Verlag, c1987, 338 p. NATO ASI series, no. 32. ISBN 03-871-7800-7.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony, Esther E. HORNE a Scott CRONENWETH. Information science: an integrated view. Boston, Mass.: G.K. Hall, c1988, 172 p. ISBN 08-161-1877-9.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information science 101. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2008, 241 p. ISBN 08-108-5289-6.<br /> <br /> <br /> =Použité zdroje=<br /> &lt;references /&gt;<br /> * WANG, Chih. A Micronesian Information System: An Application of EATPUT Model. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 9, s. 594-601. ISSN 00028231.&lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html &lt;br/&gt;<br /> * Anthony Dr Debons. SPOKEO. Spokeo: PEople search [online]. [2013] [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.spokeo.com/search?q=Anthony+Debons,+Carnegie,+PA&amp;sao9=t40#:1363653237 &lt;br/&gt;<br /> * [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Vita [online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/vita.doc&lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science: News. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2012], 18. 7. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html &lt;br/&gt;<br /> ==Externí zdroje==<br /> http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html<br /> <br /> http://www.ischool.pitt.edu/people/debons.php<br /> <br /> http://en.wikipedia.org/wiki/EATPUT<br /> <br /> http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30464 2013-04-29T16:42:04Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>[[file:debons.jpg|thumb|right|240px|Anthony Debons (Zdroj:[http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html sis.pitt.edu])]]<br /> <br /> '''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;&gt;ASPRAY, William. Command and Control, Documentation, and Library Science: The Origins of Information Science at the University of Pittsburgh. IEEE Annals of the History of Computing. 1999, roč. 21, č. 4, s. 4-20. ISSN 10586180.&lt;/ref&gt; ve městě Msida na ostrově Malta &lt;ref name=&quot;DEBONS&quot;&gt; [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Brief Biography[online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/brfbio.doc&lt;/ref&gt; je americký experimentální psycholog,&lt;ref name=&quot;SIS1&quot;&gt;School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html &lt;/ref&gt;kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy,&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu,&lt;ref name=&quot;DEBONS&quot;/&gt; a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT.&lt;ref=name SIS1/&gt; Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt;<br /> <br /> =Život=<br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = 15106 Edgecliff Road, Carnegie, Pensylvanie, USA<br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = Vdovec, 2 děti<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, kniha Information science 101<br /> |oceneni = Laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství. V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College. V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat. V roce 1953 pak Anthony Debons získal Magisterský titul a o rok později také doktorát. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Poté pracuje na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. Ukončení tohoto úspěšného podnikání zapříčinil nejen jeho odchod do penze, ale současně i smrt jeho ženy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem dvou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> <br /> ==Vojenská kariéra==<br /> Během druhé světové války v Irsku trénoval v hodnosti podporučíka posádky letadel k výpadům nad Německem a účastnil se bitvy v Ardenách. Na konci války byl umístěn na letecké základně v Oberhoffenu, v Alsasku jako důstojník zpětného odbytu se zaměřením na technologie. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1946 byl povýšen na majora. O Dva roky později, roce 1948, byl přidělen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Následně tři roky působil jako vedoucí Psychologické sekce letecko-lékařské laboratoře na letecké základně Ladd ve Fairbanks na Aljašce, kde prováděl psychologický výzkum v oblasti testování odolnosti před arktickými podmínkami a faktory spojenými s nimi. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po získání doktorátu v roce 1954 byl převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1957 byl převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent velitele divize vývoje. V této době se podílel na dvou hlavních programech financování tvorby počítačové vědy a informačních systémů. Odpovídal za administrativní kontrolu výzkumu strojového překladu jazyků zejména pak ruštiny, pod záštitou technologického institutu amerického letectva v Daytonu, v Ohiu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O tři roky později (1960) byl povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení. Současně však vykonával dvě další funkce. A to vedoucího plánovací kanceláře laboratoří systémového designu, a dále pak také zastával funkci ředitele laboratoře pro podporu rozhodování. V tuto dobu byl zodpovědný za výzkum a vývoj v oblastech systémového vývoje, studia lidských faktorů, a problematiky rozhodování. V těchto funkcích měl také zodpovědnost za dohled a správu zvyšujících se grantových programů na výzkum a vývoj elektronických systémů řízení, který zahrnoval výzkum a vývoj v oblasti softwarového inženýrství, výcviku programátorů, behaviorální vědy a v dalších významných oblastech tehdejší doby. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V této době byl také vybrán velitelem divize Elektronických systémů, generálmajorem Charlesem Terhunem ke spolupráci s Mitre Corporation na vytvoření konceptu designu strategického vzdušného řízení 465L, které mělo být prostředkem pro obranu před sovětskými balistickými střelami. Za tímto účelem vytvořil skupinu vědců, mezi jejímiž členy byli také vědci jako Jack Jacobs, Robert Everett, Allan Newell, Herbert Simon, Dougles Engelbart nebo Ivan Sutherland. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;S pomocí těchto odborníků začal práci na konceptuálním rámci návrhu informačního systému pro podporu velení a řízení pro strategickou vzdušnou kontrolu, který lze považovat lze považovat za informační systém. Při práci na tomto projektu seznámil poručík Samuel Jay Keyser Debonse se základním konceptem kybernetiky, což způsobilo zvrat v Debonsově kariéře, to proto, že Debons uznal vliv Shanonovy teorie informace a obzvlášť pak jeho teorii kybernetiky, na které později založil rámec modelu EATPUT. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Současně si uvědomil, že má všechny potřebné elementy jako jsou senzory, vysílačky signálu, procesory a funkční mechanismy, jako jsou ruce nebo hlas, které potřeboval pro zformování systému. Toto působení Anthony Debons považoval za ústřední bod své intelektuální kariéry, neboť na základě výzkumu založil svou teorii organismu jako informačního systému. A na základě této teorie následně vytvořil v rámci informační vědy fungující vzdělávací programy. Bohužel však nedošlo k vytvoření syntetizujícího konstruktu. Celý projekt ztroskotal na vývoji počítačů pro podporu strojového zpracování dat. Stejně jako na technických nedostatcích. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Debons v souvislosti s tím odmítl, že by že by jeho skupina prováděla pouze základní výzkum počítačové vědy pro vojenské účely. Dále částečně poukázal na J. C. R. Lickidera, známého díky jeho rané práci zkoumající vztahy mezi člověkem a stojem na ministerstvu obrany v kanceláři pro rozšířený projektový výzkum (DARPA). Následně se Debons soustředil na to, aby systém velení a řízení zprovoznil, čímž poukázal na potřebu vytvoření lepšího softwaru a výcviku nových programátorů. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Za tímto účelem rozšířil komunitu vývojářů pracujících na systému velení a řízení. Mitre a Debonsova kancelář systémového designu se pak spojili pod záštitou Velení elektronických systémů, aby připravili sérii vědeckých setkání v Hot Springs, ve Virginii, na léta 1962, 1964 a 1966. Setkání v roce 1966 však bylo zrušeno a o rok později byly vydány podklady k němu. Podle Debonse byl duchovním otcem těchto setkání Douglas Engelbart výzkum počítače jako nástrojem augmentace spíše než náhražky lidských sil. Tyto setkání byly zaměřeny na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1964 Debons odchází od letectva, jako plukovník letectva v záloze.<br /> <br /> ==Civilní kariéra==<br /> V roce 1964 se Anthony Debons stává vedoucím katedry psychologie na univerzitě v Daytonu, s cílem vytvořit samostatný magisterský obor zaměřený na informační vědu. Vedení university mu nejprve navrhlo, aby program realizoval v rámci katedry psychologie, ale později souhlasil s vytvořením samostatného oboru. Debons pro tento obor vytvořil osnovy, podle kterých se měl vyučovat. Tento program měl rozpočet 30 000 dolarů ročně. A právě jeho podfinancování mělo za následek i brzký konec tohoto oboru na univerzitě v Daytonu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Ve stejné době, kdy byl ukončen program v Daytonu, uvedl Allan Kent do činnosti doktorandský obor zaměřený na informační vědu na univerzitě v Pittsburghu. Kent při té příležitosti přizval Debonse ke spolupráci. Tak v roce 1969 začal Debons působit na univerzitě v Pittsburghu. I zde byl záhy pověřen sestavením osnov tohoto nově vzniklého oboru s názvem „Interdisciplinární doktorandský program v Informační vědě.“ (Interdisciplinary Doctoral Program in Information Science; zkráceně IDIS), který byl schválen na tři roky. Debons zde velkou měrou využil již existující osnovy z univerzity v Deytonu. Odkud přivedl i šest studentů, kteří byli považováni na jedny z nejlepších mezi prvními absolventy oboru. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V prvním roce pak vyučoval sám 8 kurzů, což byla většina kurzů v tomto oboru. Program se zaměřoval na význam role člověka v informačním procesu, spíše než na technologické a inženýrské aspekty informačních procesů. Díky vysoké úspěšnosti oboru a kvalitám absolventů byl tento obor v roce 1971 potvrzen, jako stály, nikoliv dočasný. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1973 pak došlo k vytvoření fakulty Informační vědy, kde Debons působil jako proděkan. Na této fakultě se vyučovala informační věda v bakalářském, magisterském i doktorandském programu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O rok později začali představitelé univerzity uvažovat o zavedení informačních systémů na všechny pracoviště. Debons v rámci toho navrhnul zřízení malých specializovaných laboratoří, které by se věnovali práci s informačními zdroji, jejich organizaci a zpracování. Služby, které tyto zařízení poskytovali, byly zdarma, což nepřinášelo žádné zisky a prostředky na provoz. Přínosem těchto laboratoří však bylo to, že byl zaveden nový magisterský obor zaměřený na informační poradenství. Debons v tomto směru definoval šest kroků, které jsou nutné k uspokojení informační potřeby, a to uvědomění, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a evaluace. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1978 Debons založil vlastní obchodní společnost zaměřenou na informační poradenství, kde zaměstnával absolventy výše zmíněného oboru. Tato firma fungovala až do roku 1986, kdy byla zavřena z důvodu odchodu do penze, do které Anthony Debons odchází také jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu. <br /> ==Přehled základních dat==<br /> 1916 – Narozen na ostrově Malta&lt;br/&gt;<br /> 1923 – Emigroval do USA&lt;br/&gt;<br /> 1941 – Získal občanství USA&lt;br/&gt;<br /> 1942 – Narukoval do Armády spojených států, ještě téhož roku povýšen na podporučíka&lt;br/&gt;<br /> 1946 – Povýšen na majora&lt;br/&gt;<br /> 1948 – Úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College&lt;br/&gt; <br /> 1948 – Převelen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti&lt;br/&gt;<br /> 1951 – Přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se zaměřením na problémy zraku&lt;br/&gt;<br /> 1953 - Úspěčné ukončení magisterského studia<br /> 1954 – Získal doktorát na Columbijské univerzitě&lt;br/&gt;<br /> 1954 – Převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování&lt;br/&gt;<br /> 1957 – Převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent ředitele divize vývoje&lt;br/&gt;<br /> 1960 – Povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení&lt;br/&gt;<br /> 1964 – V hodnosti plukovníka odchází od letectva, a následně nastupuje na univerzitě v Daytonu&lt;br/&gt;<br /> 1969 – Získává místo na univerzitě v Pittsburghu, kde spolupracuje s Allanem Kentem na realizaci doktorandského programu se zaměřením na informační vědu&lt;br/&gt; <br /> 1972 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1973 – Začal působit jako proděkan na nově vzniklé fakultě informační vědy&lt;br/&gt;<br /> 1974 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1976 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1978 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1978 – Zakládá firmu zaměřenou na informační poradenství&lt;br/&gt;<br /> 1986 – Debons ukončuje své podnikání a odchází do penze jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu, Ve stejný rok také ovdověl&lt;br/&gt;<br /> =Model EATPUT=<br /> Jedná se o teoretický model určený k analýze informačních systémů. Vznik tohoto modelu je datován do roku 1961, kdy Debons pracoval pro americké letectvo na základně Hanscom Field v Bedfordu, Massachusetts a sám označil tuto práci za vrchol své kariéry. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Tento model se skládá z šesti nelineárních a nekurzivních procesů, které jsou přizpůsobeny lidskému organismu. Těmito procesy jsou Událost (Event), Získávání (Acquisition), Přenos (Transmission), Zpracování (Processing), Využití (Utilization), Přesun (Transfer). První písmena z anglických názvů těchto procesů, pak vytváří také označení tohoto modelu, tedy EATPUT.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Aplikace tohoto modelu v rámci technického zařízení by mohlo znamenat možnost vytvoření systému, který by dokázal samostatně, bez zásahu uživatele vyhodnocovat a velmi pravděpodobně i identifikovat změny v prostředí a následně na ně upozornit. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Základním nedostatkem systému však je nedostatečná pozornost na význam senzorů, vzdáleného přenosu, a dalších složek, umožňujících augmentaci možnosti lidského organismu v reálném čase.<br /> ==Událost==<br /> Tento systém se skládá z událostí a jejich reprezentací v prostředí. Podmínkou pro to aby tyto události a jejich reprezentace je v rámci modelu především relevance k objektům a funkci systému. Těmito reprezentacemi mohou být podněty z prostředí a smyslové vjemy jako zvuk, ale stejně tak i jakákoliv data získatelná z prostředí. <br /> ==Získávání==<br /> Systém získávání využívá senzory a měřící nástroje, za účelem získaní dat, podnětů a dalších reprezentací těchto událostí, které jsou v těchto událostech obsaženy.<br /> ==Přenos==<br /> Tento systém lze zařadit kamkoliv mezi zbývajících pět systémů, neboť všude tam dochází k přenosu dat. Účelem tohoto systému je umožnit ostatním systémům mezi sebou komunikovat, a také komunikovat data. <br /> ==Zpracování==<br /> V tomto systému jsou data řazena, ukládána a vyhledávána a zpracována, aby mohla být později využita, a tak vznikly znalosti. <br /> ==Využití==<br /> V systému využití jsou data vyhodnocena. Dále je zde stanoven výsledek, který je zde reprezentován. <br /> ==Přesun==<br /> Systém přesunu umožňuje využití získaných dat a jejich přeměnu na poznatky. Dále pak umožňuje tyto poznatky dále využít, a na jejich základě vytvořit a šířit nová data a reprezentace těchto dat. <br /> <br /> =Aktivity=<br /> V letech 1962 a 1964, kdy působil ještě jako plukovník letectva spojených států na základně Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts, se podílel na organizaci vědeckých setkání v Hot Springs ve Virginii, které byly organizovány ve spolupráci s Mitre corporation. Tato setkání byla zaměřena především na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Díky zavedení magisterského programu univerzity v Pittsburghu, se zaměřením na informační poradenství si v rámci této oblasti založil firmu, kde zaměstnával absolventy právě tohoto oboru a to mezi lety 1978 a 1986. Ukončení činnosti této firmy bylo spojeno s jeho odchodem do penze a smrtí jeho ženy. <br /> <br /> <br /> =Význam pro informační vědu=<br /> Vedle výzkumu Anthony Debons zaznamenal úspěchy především díky svým aktivitám v akademické sféře, kde se projevil především založením a vedením magisterského oboru na univerzitě v Daytonu, kde vedl kurz zaměřený na informační vědu. Ten však díky výraznému podfinancování měl jen krátké trvání. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po odchodu z Univerzity v Dayonu Anthony Debons spolu s Allanem Kentem zakládá Doktorandský studijní program na univerzitě v Pittsburghu, který je opět zaměřen na informační vědu, který se později rozvine v založení samostatné fakulty, kde se stane proděkanem. A na jeho počest je na univerzitě v Pittsburghu, udělována studentům bakalářského studia na fakultě informační vědy cena za mimořádný přínos. <br /> Dále se i po odchodu do penze snaží podporovat rozvoj informační vědy a získávání nových studentů pro školy zaměřené na informační vědu, kdy za tímto účelem vytvořil knihu Information science 101, která byla vydána v roce 2008. <br /> <br /> =Úspěchy=<br /> * Člen American Psychological Association&lt;br/&gt;<br /> * Člen The American Society of Information Science&lt;br/&gt;<br /> * Člen The New York Academy of Science &lt;br/&gt;<br /> * Člen American Association for the Advancement of Science&lt;br/&gt;<br /> * Za knihu Information Science: An Integrated View získal Best Book Award od Association for Information Science and Technology&lt;br/&gt;<br /> * V letech 1972,1974,1976, 1978 řídil NATO international institutes in Information science&lt;br/&gt;<br /> * Zařazen do slovníku Who's Who in Science and Engineering a také do slovníku Who's Who in Health and Medicine &lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na University of Technology v Chan Chun v Číně&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na univerzitě Wuhan v Číně&lt;br/&gt;<br /> <br /> =Publikace=<br /> Anthony Debons je jako autor byl celkem plodný, ať už se jedná o články a příspěvky ve sbornících nebo monografie či dokonce recenzované publikace. Mezi články jsou uvedeny i ty na nichž měl významný podíl, ačkoliv měli i dalšího autora.<br /> ==Články a příspěvky ve sbornících==<br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a Concept for an Education Program in Information Science. American Documentation. 1969, roč. 20, č. 4, s. 346. ISSN 0096946X.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a concept for an education program in information science. American documentation. Washington, D.C.: American Documentation Institute, 1969, roč. 20, č. 4, 346–351. ISSN 1936-6108.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * OTTEN, Klaus a Anthony DEBONS. Towards a metascience of information: Informatology. Journal of the American Society for Information Science. 1970, roč. 21, č. 1, 89–94. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information Science, Content &amp; Structure. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 2, s. 139. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * HILL, Barbara M. a Anthony DEBONS. Bibliographic coupling. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 4, s. 286. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * SHIREY, Donald L., Anthony DEBONS. Trends in manpower needs in information science from 1967 to 1982. Journal of the American Society for Information Science. 1974, roč. 25, č. 1, 33–43.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a KING. A National Profile of Information Professionals. Bulletin of the American Society for Information Science. 1980, roč. 6, č. 6, s. 18. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information counseling: theory and practice. Proceedings of the ASIS annual meeting. 1983, roč. 20, s. 88. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information seeking: Assessing and anticipating user needs. Journal of the American Society for Information Science. 1986, roč. 37, č. 3, s. 173. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Debons, Anthony et al. Information Science: An Integrated View // Review. Canadian journal of information science. 1990, roč. 15, č. 3. ISSN 03809218.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Donald SHIRLEY. 1990 Survey of the Information Professional. Bulletin of the American Society for Information Science. 1989, roč. 15, č. 5, s. 19-20. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Fred KOHUN. The control revolution: Technological and economic origins of the information society. Journal of the American Society for Information Science. 1990, roč. 41, č. 5, s. 389. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Rejoinder to A. A. Shpackov's letter. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 10, 681–682. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Measurement of knowledge. In: Proceedings of the ASIS Annual Meeting. 1992, s. 212-215. ISBN 0938734695. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Jack Belzer, January 16, 1910–June 22, 1995. Journal of the American Society for Information Science. 1996, roč. 47, č. 8, 586–587. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. NATO advanced study institutes of Information Science and foundations of Information Science. Journal of the American Society for Information Science. 1997, roč. 48, č. 9, 794–803. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Interrogative theory of information and knowledge. In: Proceedings of the ACM SIGCPR Conference. New York: ACM Press, 1999, s. 4-10. ISSN 1073-810X.&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony. The I-conference in retrospect. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology. 2006, roč. 32, č. 4, s. 19-21.<br /> ==Recenzované publikace==<br /> * DEBONS, Anthony. The Information professional: survey of an emerging field. New York: Dekker, 1981, 271 p. ISBN 08-247-1872-0.&lt;br/&gt;<br /> * DEBONS, Anthony a Arvid G. LARSON. Information science in action: system design. Hingham, MA: Distributors for the U.S. and Canada, Kluwer Boston, 1983, 2 v. 864 p. NATO ASI series, no. 59-60. ISBN 902472807X2.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Introduction to Information Science. Pittsburgh: University of Pittsburgh, 1984. &lt;br/&gt;<br /> <br /> * WISE, John A., Anthony DEBONS. Information systems: failure analysis. New York: Springer Verlag, c1987, 338 p. NATO ASI series, no. 32. ISBN 03-871-7800-7.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony, Esther E. HORNE a Scott CRONENWETH. Information science: an integrated view. Boston, Mass.: G.K. Hall, c1988, 172 p. ISBN 08-161-1877-9.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information science 101. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2008, 241 p. ISBN 08-108-5289-6.<br /> <br /> <br /> =Použité zdroje=<br /> &lt;references /&gt;<br /> * WANG, Chih. A Micronesian Information System: An Application of EATPUT Model. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 9, s. 594-601. ISSN 00028231.&lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html &lt;br/&gt;<br /> * Anthony Dr Debons. SPOKEO. Spokeo: PEople search [online]. [2013] [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.spokeo.com/search?q=Anthony+Debons,+Carnegie,+PA&amp;sao9=t40#:1363653237 &lt;br/&gt;<br /> * [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Vita [online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/vita.doc&lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science: News. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2012], 18. 7. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html &lt;br/&gt;<br /> ==Externí zdroje==<br /> http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html<br /> <br /> http://www.ischool.pitt.edu/people/debons.php<br /> <br /> http://en.wikipedia.org/wiki/EATPUT<br /> <br /> http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30460 2013-04-29T16:32:26Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>[[file:debons.jpg|thumb|right|240px|Anthony Debons (Zdroj:[http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html sis.pitt.edu])]]<br /> <br /> '''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;&gt;ASPRAY, William. Command and Control, Documentation, and Library Science: The Origins of Information Science at the University of Pittsburgh. IEEE Annals of the History of Computing. 1999, roč. 21, č. 4, s. 4-20. ISSN 10586180.&lt;/ref&gt; ve městě Msida na ostrově Malta &lt;ref name=&quot;DEBONS&quot;&gt; [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Brief Biography[online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/brfbio.doc&lt;/ref&gt; je americký experimentální psycholog&lt;ref=name SIS1&gt;School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html &lt;/ref&gt;, kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy,&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu,&lt;ref name=&quot;DEBONS&quot;/&gt; a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT.&lt;ref=name SIS1/&gt; Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt;<br /> <br /> =Život=<br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = 15106 Edgecliff Road, Carnegie, Pensylvanie, USA<br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = Vdovec, 2 děti<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, kniha Information science 101<br /> |oceneni = Laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství. V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College. V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat. V roce 1953 pak Anthony Debons získal Magisterský titul a o rok později také doktorát. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Poté pracuje na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. Ukončení tohoto úspěšného podnikání zapříčinil nejen jeho odchod do penze, ale současně i smrt jeho ženy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem dvou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> <br /> ==Vojenská kariéra==<br /> Během druhé světové války v Irsku trénoval v hodnosti podporučíka posádky letadel k výpadům nad Německem a účastnil se bitvy v Ardenách. Na konci války byl umístěn na letecké základně v Oberhoffenu, v Alsasku jako důstojník zpětného odbytu se zaměřením na technologie. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1946 byl povýšen na majora. O Dva roky později, roce 1948, byl přidělen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Následně tři roky působil jako vedoucí Psychologické sekce letecko-lékařské laboratoře na letecké základně Ladd ve Fairbanks na Aljašce, kde prováděl psychologický výzkum v oblasti testování odolnosti před arktickými podmínkami a faktory spojenými s nimi. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po získání doktorátu v roce 1954 byl převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1957 byl převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent velitele divize vývoje. V této době se podílel na dvou hlavních programech financování tvorby počítačové vědy a informačních systémů. Odpovídal za administrativní kontrolu výzkumu strojového překladu jazyků zejména pak ruštiny, pod záštitou technologického institutu amerického letectva v Daytonu, v Ohiu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O tři roky později (1960) byl povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení. Současně však vykonával dvě další funkce. A to vedoucího plánovací kanceláře laboratoří systémového designu, a dále pak také zastával funkci ředitele laboratoře pro podporu rozhodování. V tuto dobu byl zodpovědný za výzkum a vývoj v oblastech systémového vývoje, studia lidských faktorů, a problematiky rozhodování. V těchto funkcích měl také zodpovědnost za dohled a správu zvyšujících se grantových programů na výzkum a vývoj elektronických systémů řízení, který zahrnoval výzkum a vývoj v oblasti softwarového inženýrství, výcviku programátorů, behaviorální vědy a v dalších významných oblastech tehdejší doby. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V této době byl také vybrán velitelem divize Elektronických systémů, generálmajorem Charlesem Terhunem ke spolupráci s Mitre Corporation na vytvoření konceptu designu strategického vzdušného řízení 465L, které mělo být prostředkem pro obranu před sovětskými balistickými střelami. Za tímto účelem vytvořil skupinu vědců, mezi jejímiž členy byli také vědci jako Jack Jacobs, Robert Everett, Allan Newell, Herbert Simon, Dougles Engelbart nebo Ivan Sutherland. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;S pomocí těchto odborníků začal práci na konceptuálním rámci návrhu informačního systému pro podporu velení a řízení pro strategickou vzdušnou kontrolu, který lze považovat lze považovat za informační systém. Při práci na tomto projektu seznámil poručík Samuel Jay Keyser Debonse se základním konceptem kybernetiky, což způsobilo zvrat v Debonsově kariéře, to proto, že Debons uznal vliv Shanonovy teorie informace a obzvlášť pak jeho teorii kybernetiky, na které později založil rámec modelu EATPUT. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Současně si uvědomil, že má všechny potřebné elementy jako jsou senzory, vysílačky signálu, procesory a funkční mechanismy, jako jsou ruce nebo hlas, které potřeboval pro zformování systému. Toto působení Anthony Debons považoval za ústřední bod své intelektuální kariéry, neboť na základě výzkumu založil svou teorii organismu jako informačního systému. A na základě této teorie následně vytvořil v rámci informační vědy fungující vzdělávací programy. Bohužel však nedošlo k vytvoření syntetizujícího konstruktu. Celý projekt ztroskotal na vývoji počítačů pro podporu strojového zpracování dat. Stejně jako na technických nedostatcích. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Debons v souvislosti s tím odmítl, že by že by jeho skupina prováděla pouze základní výzkum počítačové vědy pro vojenské účely. Dále částečně poukázal na J. C. R. Lickidera, známého díky jeho rané práci zkoumající vztahy mezi člověkem a stojem na ministerstvu obrany v kanceláři pro rozšířený projektový výzkum (DARPA). Následně se Debons soustředil na to, aby systém velení a řízení zprovoznil, čímž poukázal na potřebu vytvoření lepšího softwaru a výcviku nových programátorů. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Za tímto účelem rozšířil komunitu vývojářů pracujících na systému velení a řízení. Mitre a Debonsova kancelář systémového designu se pak spojili pod záštitou Velení elektronických systémů, aby připravili sérii vědeckých setkání v Hot Springs, ve Virginii, na léta 1962, 1964 a 1966. Setkání v roce 1966 však bylo zrušeno a o rok později byly vydány podklady k němu. Podle Debonse byl duchovním otcem těchto setkání Douglas Engelbart výzkum počítače jako nástrojem augmentace spíše než náhražky lidských sil. Tyto setkání byly zaměřeny na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1964 Debons odchází od letectva, jako plukovník letectva v záloze.<br /> <br /> ==Civilní kariéra==<br /> V roce 1964 se Anthony Debons stává vedoucím katedry psychologie na univerzitě v Daytonu, s cílem vytvořit samostatný magisterský obor zaměřený na informační vědu. Vedení university mu nejprve navrhlo, aby program realizoval v rámci katedry psychologie, ale později souhlasil s vytvořením samostatného oboru. Debons pro tento obor vytvořil osnovy, podle kterých se měl vyučovat. Tento program měl rozpočet 30 000 dolarů ročně. A právě jeho podfinancování mělo za následek i brzký konec tohoto oboru na univerzitě v Daytonu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Ve stejné době, kdy byl ukončen program v Daytonu, uvedl Allan Kent do činnosti doktorandský obor zaměřený na informační vědu na univerzitě v Pittsburghu. Kent při té příležitosti přizval Debonse ke spolupráci. Tak v roce 1969 začal Debons působit na univerzitě v Pittsburghu. I zde byl záhy pověřen sestavením osnov tohoto nově vzniklého oboru s názvem „Interdisciplinární doktorandský program v Informační vědě.“ (Interdisciplinary Doctoral Program in Information Science; zkráceně IDIS), který byl schválen na tři roky. Debons zde velkou měrou využil již existující osnovy z univerzity v Deytonu. Odkud přivedl i šest studentů, kteří byli považováni na jedny z nejlepších mezi prvními absolventy oboru. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V prvním roce pak vyučoval sám 8 kurzů, což byla většina kurzů v tomto oboru. Program se zaměřoval na význam role člověka v informačním procesu, spíše než na technologické a inženýrské aspekty informačních procesů. Díky vysoké úspěšnosti oboru a kvalitám absolventů byl tento obor v roce 1971 potvrzen, jako stály, nikoliv dočasný. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1973 pak došlo k vytvoření fakulty Informační vědy, kde Debons působil jako proděkan. Na této fakultě se vyučovala informační věda v bakalářském, magisterském i doktorandském programu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O rok později začali představitelé univerzity uvažovat o zavedení informačních systémů na všechny pracoviště. Debons v rámci toho navrhnul zřízení malých specializovaných laboratoří, které by se věnovali práci s informačními zdroji, jejich organizaci a zpracování. Služby, které tyto zařízení poskytovali, byly zdarma, což nepřinášelo žádné zisky a prostředky na provoz. Přínosem těchto laboratoří však bylo to, že byl zaveden nový magisterský obor zaměřený na informační poradenství. Debons v tomto směru definoval šest kroků, které jsou nutné k uspokojení informační potřeby, a to uvědomění, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a evaluace. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1978 Debons založil vlastní obchodní společnost zaměřenou na informační poradenství, kde zaměstnával absolventy výše zmíněného oboru. Tato firma fungovala až do roku 1986, kdy byla zavřena z důvodu odchodu do penze, do které Anthony Debons odchází také jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu. <br /> ==Přehled základních dat==<br /> 1916 – Narozen na ostrově Malta&lt;br/&gt;<br /> 1923 – Emigroval do USA&lt;br/&gt;<br /> 1941 – Získal občanství USA&lt;br/&gt;<br /> 1942 – Narukoval do Armády spojených států, ještě téhož roku povýšen na podporučíka&lt;br/&gt;<br /> 1946 – Povýšen na majora&lt;br/&gt;<br /> 1948 – Úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College&lt;br/&gt; <br /> 1948 – Převelen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti&lt;br/&gt;<br /> 1951 – Přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se zaměřením na problémy zraku&lt;br/&gt;<br /> 1953 - Úspěčné ukončení magisterského studia<br /> 1954 – Získal doktorát na Columbijské univerzitě&lt;br/&gt;<br /> 1954 – Převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování&lt;br/&gt;<br /> 1957 – Převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent ředitele divize vývoje&lt;br/&gt;<br /> 1960 – Povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení&lt;br/&gt;<br /> 1964 – V hodnosti plukovníka odchází od letectva, a následně nastupuje na univerzitě v Daytonu&lt;br/&gt;<br /> 1969 – Získává místo na univerzitě v Pittsburghu, kde spolupracuje s Allanem Kentem na realizaci doktorandského programu se zaměřením na informační vědu&lt;br/&gt; <br /> 1972 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1973 – Začal působit jako proděkan na nově vzniklé fakultě informační vědy&lt;br/&gt;<br /> 1974 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1976 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1978 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1978 – Zakládá firmu zaměřenou na informační poradenství&lt;br/&gt;<br /> 1986 – Debons ukončuje své podnikání a odchází do penze jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu, Ve stejný rok také ovdověl&lt;br/&gt;<br /> =Model EATPUT=<br /> Jedná se o teoretický model určený k analýze informačních systémů. Vznik tohoto modelu je datován do roku 1961, kdy Debons pracoval pro americké letectvo na základně Hanscom Field v Bedfordu, Massachusetts a sám označil tuto práci za vrchol své kariéry. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Tento model se skládá z šesti nelineárních a nekurzivních procesů, které jsou přizpůsobeny lidskému organismu. Těmito procesy jsou Událost (Event), Získávání (Acquisition), Přenos (Transmission), Zpracování (Processing), Využití (Utilization), Přesun (Transfer). První písmena z anglických názvů těchto procesů, pak vytváří také označení tohoto modelu, tedy EATPUT.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Aplikace tohoto modelu v rámci technického zařízení by mohlo znamenat možnost vytvoření systému, který by dokázal samostatně, bez zásahu uživatele vyhodnocovat a velmi pravděpodobně i identifikovat změny v prostředí a následně na ně upozornit. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Základním nedostatkem systému však je nedostatečná pozornost na význam senzorů, vzdáleného přenosu, a dalších složek, umožňujících augmentaci možnosti lidského organismu v reálném čase.<br /> ==Událost==<br /> Tento systém se skládá z událostí a jejich reprezentací v prostředí. Podmínkou pro to aby tyto události a jejich reprezentace je v rámci modelu především relevance k objektům a funkci systému. Těmito reprezentacemi mohou být podněty z prostředí a smyslové vjemy jako zvuk, ale stejně tak i jakákoliv data získatelná z prostředí. <br /> ==Získávání==<br /> Systém získávání využívá senzory a měřící nástroje, za účelem získaní dat, podnětů a dalších reprezentací těchto událostí, které jsou v těchto událostech obsaženy.<br /> ==Přenos==<br /> Tento systém lze zařadit kamkoliv mezi zbývajících pět systémů, neboť všude tam dochází k přenosu dat. Účelem tohoto systému je umožnit ostatním systémům mezi sebou komunikovat, a také komunikovat data. <br /> ==Zpracování==<br /> V tomto systému jsou data řazena, ukládána a vyhledávána a zpracována, aby mohla být později využita, a tak vznikly znalosti. <br /> ==Využití==<br /> V systému využití jsou data vyhodnocena. Dále je zde stanoven výsledek, který je zde reprezentován. <br /> ==Přesun==<br /> Systém přesunu umožňuje využití získaných dat a jejich přeměnu na poznatky. Dále pak umožňuje tyto poznatky dále využít, a na jejich základě vytvořit a šířit nová data a reprezentace těchto dat. <br /> <br /> =Aktivity=<br /> V letech 1962 a 1964, kdy působil ještě jako plukovník letectva spojených států na základně Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts, se podílel na organizaci vědeckých setkání v Hot Springs ve Virginii, které byly organizovány ve spolupráci s Mitre corporation. Tato setkání byla zaměřena především na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Díky zavedení magisterského programu univerzity v Pittsburghu, se zaměřením na informační poradenství si v rámci této oblasti založil firmu, kde zaměstnával absolventy právě tohoto oboru a to mezi lety 1978 a 1986. Ukončení činnosti této firmy bylo spojeno s jeho odchodem do penze a smrtí jeho ženy. <br /> <br /> <br /> =Význam pro informační vědu=<br /> Vedle výzkumu Anthony Debons zaznamenal úspěchy především díky svým aktivitám v akademické sféře, kde se projevil především založením a vedením magisterského oboru na univerzitě v Daytonu, kde vedl kurz zaměřený na informační vědu. Ten však díky výraznému podfinancování měl jen krátké trvání. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po odchodu z Univerzity v Dayonu Anthony Debons spolu s Allanem Kentem zakládá Doktorandský studijní program na univerzitě v Pittsburghu, který je opět zaměřen na informační vědu, který se později rozvine v založení samostatné fakulty, kde se stane proděkanem. A na jeho počest je na univerzitě v Pittsburghu, udělována studentům bakalářského studia na fakultě informační vědy cena za mimořádný přínos. <br /> Dále se i po odchodu do penze snaží podporovat rozvoj informační vědy a získávání nových studentů pro školy zaměřené na informační vědu, kdy za tímto účelem vytvořil knihu Information science 101, která byla vydána v roce 2008. <br /> <br /> =Úspěchy=<br /> * Člen American Psychological Association&lt;br/&gt;<br /> * Člen The American Society of Information Science&lt;br/&gt;<br /> * Člen The New York Academy of Science &lt;br/&gt;<br /> * Člen American Association for the Advancement of Science&lt;br/&gt;<br /> * Za knihu Information Science: An Integrated View získal Best Book Award od Association for Information Science and Technology&lt;br/&gt;<br /> * V letech 1972,1974,1976, 1978 řídil NATO international institutes in Information science&lt;br/&gt;<br /> * Zařazen do slovníku Who's Who in Science and Engineering a také do slovníku Who's Who in Health and Medicine &lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na University of Technology v Chan Chun v Číně&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na univerzitě Wuhan v Číně&lt;br/&gt;<br /> <br /> =Publikace=<br /> Anthony Debons je jako autor byl celkem plodný, ať už se jedná o články a příspěvky ve sbornících nebo monografie či dokonce recenzované publikace. Mezi články jsou uvedeny i ty na nichž měl významný podíl, ačkoliv měli i dalšího autora.<br /> ==Články a příspěvky ve sbornících==<br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a Concept for an Education Program in Information Science. American Documentation. 1969, roč. 20, č. 4, s. 346. ISSN 0096946X.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a concept for an education program in information science. American documentation. Washington, D.C.: American Documentation Institute, 1969, roč. 20, č. 4, 346–351. ISSN 1936-6108.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * OTTEN, Klaus a Anthony DEBONS. Towards a metascience of information: Informatology. Journal of the American Society for Information Science. 1970, roč. 21, č. 1, 89–94. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information Science, Content &amp; Structure. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 2, s. 139. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * HILL, Barbara M. a Anthony DEBONS. Bibliographic coupling. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 4, s. 286. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * SHIREY, Donald L., Anthony DEBONS. Trends in manpower needs in information science from 1967 to 1982. Journal of the American Society for Information Science. 1974, roč. 25, č. 1, 33–43.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a KING. A National Profile of Information Professionals. Bulletin of the American Society for Information Science. 1980, roč. 6, č. 6, s. 18. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information counseling: theory and practice. Proceedings of the ASIS annual meeting. 1983, roč. 20, s. 88. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information seeking: Assessing and anticipating user needs. Journal of the American Society for Information Science. 1986, roč. 37, č. 3, s. 173. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Debons, Anthony et al. Information Science: An Integrated View // Review. Canadian journal of information science. 1990, roč. 15, č. 3. ISSN 03809218.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Donald SHIRLEY. 1990 Survey of the Information Professional. Bulletin of the American Society for Information Science. 1989, roč. 15, č. 5, s. 19-20. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Fred KOHUN. The control revolution: Technological and economic origins of the information society. Journal of the American Society for Information Science. 1990, roč. 41, č. 5, s. 389. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Rejoinder to A. A. Shpackov's letter. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 10, 681–682. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Measurement of knowledge. In: Proceedings of the ASIS Annual Meeting. 1992, s. 212-215. ISBN 0938734695. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Jack Belzer, January 16, 1910–June 22, 1995. Journal of the American Society for Information Science. 1996, roč. 47, č. 8, 586–587. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. NATO advanced study institutes of Information Science and foundations of Information Science. Journal of the American Society for Information Science. 1997, roč. 48, č. 9, 794–803. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Interrogative theory of information and knowledge. In: Proceedings of the ACM SIGCPR Conference. New York: ACM Press, 1999, s. 4-10. ISSN 1073-810X.&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony. The I-conference in retrospect. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology. 2006, roč. 32, č. 4, s. 19-21.<br /> ==Recenzované publikace==<br /> * DEBONS, Anthony. The Information professional: survey of an emerging field. New York: Dekker, 1981, 271 p. ISBN 08-247-1872-0.&lt;br/&gt;<br /> * DEBONS, Anthony a Arvid G. LARSON. Information science in action: system design. Hingham, MA: Distributors for the U.S. and Canada, Kluwer Boston, 1983, 2 v. 864 p. NATO ASI series, no. 59-60. ISBN 902472807X2.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Introduction to Information Science. Pittsburgh: University of Pittsburgh, 1984. &lt;br/&gt;<br /> <br /> * WISE, John A., Anthony DEBONS. Information systems: failure analysis. New York: Springer Verlag, c1987, 338 p. NATO ASI series, no. 32. ISBN 03-871-7800-7.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony, Esther E. HORNE a Scott CRONENWETH. Information science: an integrated view. Boston, Mass.: G.K. Hall, c1988, 172 p. ISBN 08-161-1877-9.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information science 101. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2008, 241 p. ISBN 08-108-5289-6.<br /> <br /> <br /> =Použité zdroje=<br /> &lt;references /&gt;<br /> * WANG, Chih. A Micronesian Information System: An Application of EATPUT Model. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 9, s. 594-601. ISSN 00028231.&lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html &lt;br/&gt;<br /> * Anthony Dr Debons. SPOKEO. Spokeo: PEople search [online]. [2013] [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.spokeo.com/search?q=Anthony+Debons,+Carnegie,+PA&amp;sao9=t40#:1363653237 &lt;br/&gt;<br /> * [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Vita [online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/vita.doc&lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science: News. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2012], 18. 7. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html &lt;br/&gt;<br /> ==Externí zdroje==<br /> http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html<br /> <br /> http://www.ischool.pitt.edu/people/debons.php<br /> <br /> http://en.wikipedia.org/wiki/EATPUT<br /> <br /> http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30458 2013-04-29T16:21:09Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>[[file:debons.jpg|thumb|right|240px|Anthony Debons (Zdroj:[http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html sis.pitt.edu])]]<br /> <br /> '''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;&gt;ASPRAY, William. Command and Control, Documentation, and Library Science: The Origins of Information Science at the University of Pittsburgh. IEEE Annals of the History of Computing. 1999, roč. 21, č. 4, s. 4-20. ISSN 10586180.&lt;/ref&gt; ve městě Msida na ostrově Malta &lt;ref name=&quot;DEBONS&quot;&gt; [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Brief Biography[online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/brfbio.doc&lt;/ref&gt; je americký experimentální psycholog&lt;ref&gt;School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html &lt;/ref&gt;, kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy,&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; člen asociace informační vědy a technologií,&lt;ref name=&quot;DEBONS&quot;/&gt; několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu, a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství. Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT. Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.<br /> <br /> =Život=<br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = 15106 Edgecliff Road, Carnegie, Pensylvanie, USA<br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = Vdovec, 2 děti<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, kniha Information science 101<br /> |oceneni = Laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství. V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College. V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat. V roce 1953 pak Anthony Debons získal Magisterský titul a o rok později také doktorát. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Poté pracuje na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. Ukončení tohoto úspěšného podnikání zapříčinil nejen jeho odchod do penze, ale současně i smrt jeho ženy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem dvou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> <br /> ==Vojenská kariéra==<br /> Během druhé světové války v Irsku trénoval v hodnosti podporučíka posádky letadel k výpadům nad Německem a účastnil se bitvy v Ardenách. Na konci války byl umístěn na letecké základně v Oberhoffenu, v Alsasku jako důstojník zpětného odbytu se zaměřením na technologie. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1946 byl povýšen na majora. O Dva roky později, roce 1948, byl přidělen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Následně tři roky působil jako vedoucí Psychologické sekce letecko-lékařské laboratoře na letecké základně Ladd ve Fairbanks na Aljašce, kde prováděl psychologický výzkum v oblasti testování odolnosti před arktickými podmínkami a faktory spojenými s nimi. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po získání doktorátu v roce 1954 byl převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1957 byl převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent velitele divize vývoje. V této době se podílel na dvou hlavních programech financování tvorby počítačové vědy a informačních systémů. Odpovídal za administrativní kontrolu výzkumu strojového překladu jazyků zejména pak ruštiny, pod záštitou technologického institutu amerického letectva v Daytonu, v Ohiu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O tři roky později (1960) byl povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení. Současně však vykonával dvě další funkce. A to vedoucího plánovací kanceláře laboratoří systémového designu, a dále pak také zastával funkci ředitele laboratoře pro podporu rozhodování. V tuto dobu byl zodpovědný za výzkum a vývoj v oblastech systémového vývoje, studia lidských faktorů, a problematiky rozhodování. V těchto funkcích měl také zodpovědnost za dohled a správu zvyšujících se grantových programů na výzkum a vývoj elektronických systémů řízení, který zahrnoval výzkum a vývoj v oblasti softwarového inženýrství, výcviku programátorů, behaviorální vědy a v dalších významných oblastech tehdejší doby. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V této době byl také vybrán velitelem divize Elektronických systémů, generálmajorem Charlesem Terhunem ke spolupráci s Mitre Corporation na vytvoření konceptu designu strategického vzdušného řízení 465L, které mělo být prostředkem pro obranu před sovětskými balistickými střelami. Za tímto účelem vytvořil skupinu vědců, mezi jejímiž členy byli také vědci jako Jack Jacobs, Robert Everett, Allan Newell, Herbert Simon, Dougles Engelbart nebo Ivan Sutherland. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;S pomocí těchto odborníků začal práci na konceptuálním rámci návrhu informačního systému pro podporu velení a řízení pro strategickou vzdušnou kontrolu, který lze považovat lze považovat za informační systém. Při práci na tomto projektu seznámil poručík Samuel Jay Keyser Debonse se základním konceptem kybernetiky, což způsobilo zvrat v Debonsově kariéře, to proto, že Debons uznal vliv Shanonovy teorie informace a obzvlášť pak jeho teorii kybernetiky, na které později založil rámec modelu EATPUT. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Současně si uvědomil, že má všechny potřebné elementy jako jsou senzory, vysílačky signálu, procesory a funkční mechanismy, jako jsou ruce nebo hlas, které potřeboval pro zformování systému. Toto působení Anthony Debons považoval za ústřední bod své intelektuální kariéry, neboť na základě výzkumu založil svou teorii organismu jako informačního systému. A na základě této teorie následně vytvořil v rámci informační vědy fungující vzdělávací programy. Bohužel však nedošlo k vytvoření syntetizujícího konstruktu. Celý projekt ztroskotal na vývoji počítačů pro podporu strojového zpracování dat. Stejně jako na technických nedostatcích. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Debons v souvislosti s tím odmítl, že by že by jeho skupina prováděla pouze základní výzkum počítačové vědy pro vojenské účely. Dále částečně poukázal na J. C. R. Lickidera, známého díky jeho rané práci zkoumající vztahy mezi člověkem a stojem na ministerstvu obrany v kanceláři pro rozšířený projektový výzkum (DARPA). Následně se Debons soustředil na to, aby systém velení a řízení zprovoznil, čímž poukázal na potřebu vytvoření lepšího softwaru a výcviku nových programátorů. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Za tímto účelem rozšířil komunitu vývojářů pracujících na systému velení a řízení. Mitre a Debonsova kancelář systémového designu se pak spojili pod záštitou Velení elektronických systémů, aby připravili sérii vědeckých setkání v Hot Springs, ve Virginii, na léta 1962, 1964 a 1966. Setkání v roce 1966 však bylo zrušeno a o rok později byly vydány podklady k němu. Podle Debonse byl duchovním otcem těchto setkání Douglas Engelbart výzkum počítače jako nástrojem augmentace spíše než náhražky lidských sil. Tyto setkání byly zaměřeny na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1964 Debons odchází od letectva, jako plukovník letectva v záloze.<br /> <br /> ==Civilní kariéra==<br /> V roce 1964 se Anthony Debons stává vedoucím katedry psychologie na univerzitě v Daytonu, s cílem vytvořit samostatný magisterský obor zaměřený na informační vědu. Vedení university mu nejprve navrhlo, aby program realizoval v rámci katedry psychologie, ale později souhlasil s vytvořením samostatného oboru. Debons pro tento obor vytvořil osnovy, podle kterých se měl vyučovat. Tento program měl rozpočet 30 000 dolarů ročně. A právě jeho podfinancování mělo za následek i brzký konec tohoto oboru na univerzitě v Daytonu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Ve stejné době, kdy byl ukončen program v Daytonu, uvedl Allan Kent do činnosti doktorandský obor zaměřený na informační vědu na univerzitě v Pittsburghu. Kent při té příležitosti přizval Debonse ke spolupráci. Tak v roce 1969 začal Debons působit na univerzitě v Pittsburghu. I zde byl záhy pověřen sestavením osnov tohoto nově vzniklého oboru s názvem „Interdisciplinární doktorandský program v Informační vědě.“ (Interdisciplinary Doctoral Program in Information Science; zkráceně IDIS), který byl schválen na tři roky. Debons zde velkou měrou využil již existující osnovy z univerzity v Deytonu. Odkud přivedl i šest studentů, kteří byli považováni na jedny z nejlepších mezi prvními absolventy oboru. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V prvním roce pak vyučoval sám 8 kurzů, což byla většina kurzů v tomto oboru. Program se zaměřoval na význam role člověka v informačním procesu, spíše než na technologické a inženýrské aspekty informačních procesů. Díky vysoké úspěšnosti oboru a kvalitám absolventů byl tento obor v roce 1971 potvrzen, jako stály, nikoliv dočasný. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1973 pak došlo k vytvoření fakulty Informační vědy, kde Debons působil jako proděkan. Na této fakultě se vyučovala informační věda v bakalářském, magisterském i doktorandském programu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O rok později začali představitelé univerzity uvažovat o zavedení informačních systémů na všechny pracoviště. Debons v rámci toho navrhnul zřízení malých specializovaných laboratoří, které by se věnovali práci s informačními zdroji, jejich organizaci a zpracování. Služby, které tyto zařízení poskytovali, byly zdarma, což nepřinášelo žádné zisky a prostředky na provoz. Přínosem těchto laboratoří však bylo to, že byl zaveden nový magisterský obor zaměřený na informační poradenství. Debons v tomto směru definoval šest kroků, které jsou nutné k uspokojení informační potřeby, a to uvědomění, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a evaluace. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1978 Debons založil vlastní obchodní společnost zaměřenou na informační poradenství, kde zaměstnával absolventy výše zmíněného oboru. Tato firma fungovala až do roku 1986, kdy byla zavřena z důvodu odchodu do penze, do které Anthony Debons odchází také jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu. <br /> ==Přehled základních dat==<br /> 1916 – Narozen na ostrově Malta&lt;br/&gt;<br /> 1923 – Emigroval do USA&lt;br/&gt;<br /> 1941 – Získal občanství USA&lt;br/&gt;<br /> 1942 – Narukoval do Armády spojených států, ještě téhož roku povýšen na podporučíka&lt;br/&gt;<br /> 1946 – Povýšen na majora&lt;br/&gt;<br /> 1948 – Úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College&lt;br/&gt; <br /> 1948 – Převelen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti&lt;br/&gt;<br /> 1951 – Přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se zaměřením na problémy zraku&lt;br/&gt;<br /> 1953 - Úspěčné ukončení magisterského studia<br /> 1954 – Získal doktorát na Columbijské univerzitě&lt;br/&gt;<br /> 1954 – Převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování&lt;br/&gt;<br /> 1957 – Převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent ředitele divize vývoje&lt;br/&gt;<br /> 1960 – Povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení&lt;br/&gt;<br /> 1964 – V hodnosti plukovníka odchází od letectva, a následně nastupuje na univerzitě v Daytonu&lt;br/&gt;<br /> 1969 – Získává místo na univerzitě v Pittsburghu, kde spolupracuje s Allanem Kentem na realizaci doktorandského programu se zaměřením na informační vědu&lt;br/&gt; <br /> 1972 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1973 – Začal působit jako proděkan na nově vzniklé fakultě informační vědy&lt;br/&gt;<br /> 1974 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1976 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1978 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1978 – Zakládá firmu zaměřenou na informační poradenství&lt;br/&gt;<br /> 1986 – Debons ukončuje své podnikání a odchází do penze jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu, Ve stejný rok také ovdověl&lt;br/&gt;<br /> =Model EATPUT=<br /> Jedná se o teoretický model určený k analýze informačních systémů. Vznik tohoto modelu je datován do roku 1961, kdy Debons pracoval pro americké letectvo na základně Hanscom Field v Bedfordu, Massachusetts a sám označil tuto práci za vrchol své kariéry. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Tento model se skládá z šesti nelineárních a nekurzivních procesů, které jsou přizpůsobeny lidskému organismu. Těmito procesy jsou Událost (Event), Získávání (Acquisition), Přenos (Transmission), Zpracování (Processing), Využití (Utilization), Přesun (Transfer). První písmena z anglických názvů těchto procesů, pak vytváří také označení tohoto modelu, tedy EATPUT.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Aplikace tohoto modelu v rámci technického zařízení by mohlo znamenat možnost vytvoření systému, který by dokázal samostatně, bez zásahu uživatele vyhodnocovat a velmi pravděpodobně i identifikovat změny v prostředí a následně na ně upozornit. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Základním nedostatkem systému však je nedostatečná pozornost na význam senzorů, vzdáleného přenosu, a dalších složek, umožňujících augmentaci možnosti lidského organismu v reálném čase.<br /> ==Událost==<br /> Tento systém se skládá z událostí a jejich reprezentací v prostředí. Podmínkou pro to aby tyto události a jejich reprezentace je v rámci modelu především relevance k objektům a funkci systému. Těmito reprezentacemi mohou být podněty z prostředí a smyslové vjemy jako zvuk, ale stejně tak i jakákoliv data získatelná z prostředí. <br /> ==Získávání==<br /> Systém získávání využívá senzory a měřící nástroje, za účelem získaní dat, podnětů a dalších reprezentací těchto událostí, které jsou v těchto událostech obsaženy.<br /> ==Přenos==<br /> Tento systém lze zařadit kamkoliv mezi zbývajících pět systémů, neboť všude tam dochází k přenosu dat. Účelem tohoto systému je umožnit ostatním systémům mezi sebou komunikovat, a také komunikovat data. <br /> ==Zpracování==<br /> V tomto systému jsou data řazena, ukládána a vyhledávána a zpracována, aby mohla být později využita, a tak vznikly znalosti. <br /> ==Využití==<br /> V systému využití jsou data vyhodnocena. Dále je zde stanoven výsledek, který je zde reprezentován. <br /> ==Přesun==<br /> Systém přesunu umožňuje využití získaných dat a jejich přeměnu na poznatky. Dále pak umožňuje tyto poznatky dále využít, a na jejich základě vytvořit a šířit nová data a reprezentace těchto dat. <br /> <br /> =Aktivity=<br /> V letech 1962 a 1964, kdy působil ještě jako plukovník letectva spojených států na základně Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts, se podílel na organizaci vědeckých setkání v Hot Springs ve Virginii, které byly organizovány ve spolupráci s Mitre corporation. Tato setkání byla zaměřena především na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Díky zavedení magisterského programu univerzity v Pittsburghu, se zaměřením na informační poradenství si v rámci této oblasti založil firmu, kde zaměstnával absolventy právě tohoto oboru a to mezi lety 1978 a 1986. Ukončení činnosti této firmy bylo spojeno s jeho odchodem do penze a smrtí jeho ženy. <br /> <br /> <br /> =Význam pro informační vědu=<br /> Vedle výzkumu Anthony Debons zaznamenal úspěchy především díky svým aktivitám v akademické sféře, kde se projevil především založením a vedením magisterského oboru na univerzitě v Daytonu, kde vedl kurz zaměřený na informační vědu. Ten však díky výraznému podfinancování měl jen krátké trvání. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po odchodu z Univerzity v Dayonu Anthony Debons spolu s Allanem Kentem zakládá Doktorandský studijní program na univerzitě v Pittsburghu, který je opět zaměřen na informační vědu, který se později rozvine v založení samostatné fakulty, kde se stane proděkanem. A na jeho počest je na univerzitě v Pittsburghu, udělována studentům bakalářského studia na fakultě informační vědy cena za mimořádný přínos. <br /> Dále se i po odchodu do penze snaží podporovat rozvoj informační vědy a získávání nových studentů pro školy zaměřené na informační vědu, kdy za tímto účelem vytvořil knihu Information science 101, která byla vydána v roce 2008. <br /> <br /> =Úspěchy=<br /> * Člen American Psychological Association&lt;br/&gt;<br /> * Člen The American Society of Information Science&lt;br/&gt;<br /> * Člen The New York Academy of Science &lt;br/&gt;<br /> * Člen American Association for the Advancement of Science&lt;br/&gt;<br /> * Za knihu Information Science: An Integrated View získal Best Book Award od Association for Information Science and Technology&lt;br/&gt;<br /> * V letech 1972,1974,1976, 1978 řídil NATO international institutes in Information science&lt;br/&gt;<br /> * Zařazen do slovníku Who's Who in Science and Engineering a také do slovníku Who's Who in Health and Medicine &lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na University of Technology v Chan Chun v Číně&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na univerzitě Wuhan v Číně&lt;br/&gt;<br /> <br /> =Publikace=<br /> Anthony Debons je jako autor byl celkem plodný, ať už se jedná o články a příspěvky ve sbornících nebo monografie či dokonce recenzované publikace. Mezi články jsou uvedeny i ty na nichž měl významný podíl, ačkoliv měli i dalšího autora.<br /> ==Články a příspěvky ve sbornících==<br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a Concept for an Education Program in Information Science. American Documentation. 1969, roč. 20, č. 4, s. 346. ISSN 0096946X.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a concept for an education program in information science. American documentation. Washington, D.C.: American Documentation Institute, 1969, roč. 20, č. 4, 346–351. ISSN 1936-6108.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * OTTEN, Klaus a Anthony DEBONS. Towards a metascience of information: Informatology. Journal of the American Society for Information Science. 1970, roč. 21, č. 1, 89–94. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information Science, Content &amp; Structure. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 2, s. 139. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * HILL, Barbara M. a Anthony DEBONS. Bibliographic coupling. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 4, s. 286. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * SHIREY, Donald L., Anthony DEBONS. Trends in manpower needs in information science from 1967 to 1982. Journal of the American Society for Information Science. 1974, roč. 25, č. 1, 33–43.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a KING. A National Profile of Information Professionals. Bulletin of the American Society for Information Science. 1980, roč. 6, č. 6, s. 18. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information counseling: theory and practice. Proceedings of the ASIS annual meeting. 1983, roč. 20, s. 88. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information seeking: Assessing and anticipating user needs. Journal of the American Society for Information Science. 1986, roč. 37, č. 3, s. 173. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Debons, Anthony et al. Information Science: An Integrated View // Review. Canadian journal of information science. 1990, roč. 15, č. 3. ISSN 03809218.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Donald SHIRLEY. 1990 Survey of the Information Professional. Bulletin of the American Society for Information Science. 1989, roč. 15, č. 5, s. 19-20. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Fred KOHUN. The control revolution: Technological and economic origins of the information society. Journal of the American Society for Information Science. 1990, roč. 41, č. 5, s. 389. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Rejoinder to A. A. Shpackov's letter. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 10, 681–682. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Measurement of knowledge. In: Proceedings of the ASIS Annual Meeting. 1992, s. 212-215. ISBN 0938734695. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Jack Belzer, January 16, 1910–June 22, 1995. Journal of the American Society for Information Science. 1996, roč. 47, č. 8, 586–587. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. NATO advanced study institutes of Information Science and foundations of Information Science. Journal of the American Society for Information Science. 1997, roč. 48, č. 9, 794–803. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Interrogative theory of information and knowledge. In: Proceedings of the ACM SIGCPR Conference. New York: ACM Press, 1999, s. 4-10. ISSN 1073-810X.&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony. The I-conference in retrospect. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology. 2006, roč. 32, č. 4, s. 19-21.<br /> ==Recenzované publikace==<br /> * DEBONS, Anthony. The Information professional: survey of an emerging field. New York: Dekker, 1981, 271 p. ISBN 08-247-1872-0.&lt;br/&gt;<br /> * DEBONS, Anthony a Arvid G. LARSON. Information science in action: system design. Hingham, MA: Distributors for the U.S. and Canada, Kluwer Boston, 1983, 2 v. 864 p. NATO ASI series, no. 59-60. ISBN 902472807X2.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Introduction to Information Science. Pittsburgh: University of Pittsburgh, 1984. &lt;br/&gt;<br /> <br /> * WISE, John A., Anthony DEBONS. Information systems: failure analysis. New York: Springer Verlag, c1987, 338 p. NATO ASI series, no. 32. ISBN 03-871-7800-7.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony, Esther E. HORNE a Scott CRONENWETH. Information science: an integrated view. Boston, Mass.: G.K. Hall, c1988, 172 p. ISBN 08-161-1877-9.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information science 101. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2008, 241 p. ISBN 08-108-5289-6.<br /> <br /> <br /> =Použité zdroje=<br /> &lt;references /&gt;<br /> * WANG, Chih. A Micronesian Information System: An Application of EATPUT Model. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 9, s. 594-601. ISSN 00028231.&lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html &lt;br/&gt;<br /> * Anthony Dr Debons. SPOKEO. Spokeo: PEople search [online]. [2013] [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.spokeo.com/search?q=Anthony+Debons,+Carnegie,+PA&amp;sao9=t40#:1363653237 &lt;br/&gt;<br /> * [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Vita [online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/vita.doc&lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science: News. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2012], 18. 7. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html &lt;br/&gt;<br /> ==Externí zdroje==<br /> http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html<br /> <br /> http://www.ischool.pitt.edu/people/debons.php<br /> <br /> http://en.wikipedia.org/wiki/EATPUT<br /> <br /> http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30456 2013-04-29T16:12:12Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>[[file:debons.jpg|thumb|right|240px|Anthony Debons (Zdroj:[http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html sis.pitt.edu])]]<br /> <br /> '''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;&gt;ASPRAY, William. Command and Control, Documentation, and Library Science: The Origins of Information Science at the University of Pittsburgh. IEEE Annals of the History of Computing. 1999, roč. 21, č. 4, s. 4-20. ISSN 10586180.&lt;/ref&gt; ve městě Msida na ostrově Malta &lt;ref&gt; [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Brief Biography[online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/brfbio.doc&lt;/ref&gt; je americký experimentální psycholog&lt;ref&gt;School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html &lt;/ref&gt;, kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy,&lt;ref name=&quot;ASPRAY&quot;/&gt; člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu, a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství. Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT. Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.<br /> <br /> =Život=<br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = 15106 Edgecliff Road, Carnegie, Pensylvanie, USA<br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = Vdovec, 2 děti<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, kniha Information science 101<br /> |oceneni = Laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství. V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College. V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat. V roce 1953 pak Anthony Debons získal Magisterský titul a o rok později také doktorát. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Poté pracuje na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. Ukončení tohoto úspěšného podnikání zapříčinil nejen jeho odchod do penze, ale současně i smrt jeho ženy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem dvou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> <br /> ==Vojenská kariéra==<br /> Během druhé světové války v Irsku trénoval v hodnosti podporučíka posádky letadel k výpadům nad Německem a účastnil se bitvy v Ardenách. Na konci války byl umístěn na letecké základně v Oberhoffenu, v Alsasku jako důstojník zpětného odbytu se zaměřením na technologie. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1946 byl povýšen na majora. O Dva roky později, roce 1948, byl přidělen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Následně tři roky působil jako vedoucí Psychologické sekce letecko-lékařské laboratoře na letecké základně Ladd ve Fairbanks na Aljašce, kde prováděl psychologický výzkum v oblasti testování odolnosti před arktickými podmínkami a faktory spojenými s nimi. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po získání doktorátu v roce 1954 byl převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1957 byl převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent velitele divize vývoje. V této době se podílel na dvou hlavních programech financování tvorby počítačové vědy a informačních systémů. Odpovídal za administrativní kontrolu výzkumu strojového překladu jazyků zejména pak ruštiny, pod záštitou technologického institutu amerického letectva v Daytonu, v Ohiu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O tři roky později (1960) byl povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení. Současně však vykonával dvě další funkce. A to vedoucího plánovací kanceláře laboratoří systémového designu, a dále pak také zastával funkci ředitele laboratoře pro podporu rozhodování. V tuto dobu byl zodpovědný za výzkum a vývoj v oblastech systémového vývoje, studia lidských faktorů, a problematiky rozhodování. V těchto funkcích měl také zodpovědnost za dohled a správu zvyšujících se grantových programů na výzkum a vývoj elektronických systémů řízení, který zahrnoval výzkum a vývoj v oblasti softwarového inženýrství, výcviku programátorů, behaviorální vědy a v dalších významných oblastech tehdejší doby. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V této době byl také vybrán velitelem divize Elektronických systémů, generálmajorem Charlesem Terhunem ke spolupráci s Mitre Corporation na vytvoření konceptu designu strategického vzdušného řízení 465L, které mělo být prostředkem pro obranu před sovětskými balistickými střelami. Za tímto účelem vytvořil skupinu vědců, mezi jejímiž členy byli také vědci jako Jack Jacobs, Robert Everett, Allan Newell, Herbert Simon, Dougles Engelbart nebo Ivan Sutherland. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;S pomocí těchto odborníků začal práci na konceptuálním rámci návrhu informačního systému pro podporu velení a řízení pro strategickou vzdušnou kontrolu, který lze považovat lze považovat za informační systém. Při práci na tomto projektu seznámil poručík Samuel Jay Keyser Debonse se základním konceptem kybernetiky, což způsobilo zvrat v Debonsově kariéře, to proto, že Debons uznal vliv Shanonovy teorie informace a obzvlášť pak jeho teorii kybernetiky, na které později založil rámec modelu EATPUT. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Současně si uvědomil, že má všechny potřebné elementy jako jsou senzory, vysílačky signálu, procesory a funkční mechanismy, jako jsou ruce nebo hlas, které potřeboval pro zformování systému. Toto působení Anthony Debons považoval za ústřední bod své intelektuální kariéry, neboť na základě výzkumu založil svou teorii organismu jako informačního systému. A na základě této teorie následně vytvořil v rámci informační vědy fungující vzdělávací programy. Bohužel však nedošlo k vytvoření syntetizujícího konstruktu. Celý projekt ztroskotal na vývoji počítačů pro podporu strojového zpracování dat. Stejně jako na technických nedostatcích. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Debons v souvislosti s tím odmítl, že by že by jeho skupina prováděla pouze základní výzkum počítačové vědy pro vojenské účely. Dále částečně poukázal na J. C. R. Lickidera, známého díky jeho rané práci zkoumající vztahy mezi člověkem a stojem na ministerstvu obrany v kanceláři pro rozšířený projektový výzkum (DARPA). Následně se Debons soustředil na to, aby systém velení a řízení zprovoznil, čímž poukázal na potřebu vytvoření lepšího softwaru a výcviku nových programátorů. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Za tímto účelem rozšířil komunitu vývojářů pracujících na systému velení a řízení. Mitre a Debonsova kancelář systémového designu se pak spojili pod záštitou Velení elektronických systémů, aby připravili sérii vědeckých setkání v Hot Springs, ve Virginii, na léta 1962, 1964 a 1966. Setkání v roce 1966 však bylo zrušeno a o rok později byly vydány podklady k němu. Podle Debonse byl duchovním otcem těchto setkání Douglas Engelbart výzkum počítače jako nástrojem augmentace spíše než náhražky lidských sil. Tyto setkání byly zaměřeny na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1964 Debons odchází od letectva, jako plukovník letectva v záloze.<br /> <br /> ==Civilní kariéra==<br /> V roce 1964 se Anthony Debons stává vedoucím katedry psychologie na univerzitě v Daytonu, s cílem vytvořit samostatný magisterský obor zaměřený na informační vědu. Vedení university mu nejprve navrhlo, aby program realizoval v rámci katedry psychologie, ale později souhlasil s vytvořením samostatného oboru. Debons pro tento obor vytvořil osnovy, podle kterých se měl vyučovat. Tento program měl rozpočet 30 000 dolarů ročně. A právě jeho podfinancování mělo za následek i brzký konec tohoto oboru na univerzitě v Daytonu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Ve stejné době, kdy byl ukončen program v Daytonu, uvedl Allan Kent do činnosti doktorandský obor zaměřený na informační vědu na univerzitě v Pittsburghu. Kent při té příležitosti přizval Debonse ke spolupráci. Tak v roce 1969 začal Debons působit na univerzitě v Pittsburghu. I zde byl záhy pověřen sestavením osnov tohoto nově vzniklého oboru s názvem „Interdisciplinární doktorandský program v Informační vědě.“ (Interdisciplinary Doctoral Program in Information Science; zkráceně IDIS), který byl schválen na tři roky. Debons zde velkou měrou využil již existující osnovy z univerzity v Deytonu. Odkud přivedl i šest studentů, kteří byli považováni na jedny z nejlepších mezi prvními absolventy oboru. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V prvním roce pak vyučoval sám 8 kurzů, což byla většina kurzů v tomto oboru. Program se zaměřoval na význam role člověka v informačním procesu, spíše než na technologické a inženýrské aspekty informačních procesů. Díky vysoké úspěšnosti oboru a kvalitám absolventů byl tento obor v roce 1971 potvrzen, jako stály, nikoliv dočasný. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1973 pak došlo k vytvoření fakulty Informační vědy, kde Debons působil jako proděkan. Na této fakultě se vyučovala informační věda v bakalářském, magisterském i doktorandském programu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O rok později začali představitelé univerzity uvažovat o zavedení informačních systémů na všechny pracoviště. Debons v rámci toho navrhnul zřízení malých specializovaných laboratoří, které by se věnovali práci s informačními zdroji, jejich organizaci a zpracování. Služby, které tyto zařízení poskytovali, byly zdarma, což nepřinášelo žádné zisky a prostředky na provoz. Přínosem těchto laboratoří však bylo to, že byl zaveden nový magisterský obor zaměřený na informační poradenství. Debons v tomto směru definoval šest kroků, které jsou nutné k uspokojení informační potřeby, a to uvědomění, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a evaluace. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1978 Debons založil vlastní obchodní společnost zaměřenou na informační poradenství, kde zaměstnával absolventy výše zmíněného oboru. Tato firma fungovala až do roku 1986, kdy byla zavřena z důvodu odchodu do penze, do které Anthony Debons odchází také jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu. <br /> ==Přehled základních dat==<br /> 1916 – Narozen na ostrově Malta&lt;br/&gt;<br /> 1923 – Emigroval do USA&lt;br/&gt;<br /> 1941 – Získal občanství USA&lt;br/&gt;<br /> 1942 – Narukoval do Armády spojených států, ještě téhož roku povýšen na podporučíka&lt;br/&gt;<br /> 1946 – Povýšen na majora&lt;br/&gt;<br /> 1948 – Úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College&lt;br/&gt; <br /> 1948 – Převelen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti&lt;br/&gt;<br /> 1951 – Přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se zaměřením na problémy zraku&lt;br/&gt;<br /> 1953 - Úspěčné ukončení magisterského studia<br /> 1954 – Získal doktorát na Columbijské univerzitě&lt;br/&gt;<br /> 1954 – Převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování&lt;br/&gt;<br /> 1957 – Převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent ředitele divize vývoje&lt;br/&gt;<br /> 1960 – Povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení&lt;br/&gt;<br /> 1964 – V hodnosti plukovníka odchází od letectva, a následně nastupuje na univerzitě v Daytonu&lt;br/&gt;<br /> 1969 – Získává místo na univerzitě v Pittsburghu, kde spolupracuje s Allanem Kentem na realizaci doktorandského programu se zaměřením na informační vědu&lt;br/&gt; <br /> 1972 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1973 – Začal působit jako proděkan na nově vzniklé fakultě informační vědy&lt;br/&gt;<br /> 1974 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1976 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1978 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1978 – Zakládá firmu zaměřenou na informační poradenství&lt;br/&gt;<br /> 1986 – Debons ukončuje své podnikání a odchází do penze jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu, Ve stejný rok také ovdověl&lt;br/&gt;<br /> =Model EATPUT=<br /> Jedná se o teoretický model určený k analýze informačních systémů. Vznik tohoto modelu je datován do roku 1961, kdy Debons pracoval pro americké letectvo na základně Hanscom Field v Bedfordu, Massachusetts a sám označil tuto práci za vrchol své kariéry. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Tento model se skládá z šesti nelineárních a nekurzivních procesů, které jsou přizpůsobeny lidskému organismu. Těmito procesy jsou Událost (Event), Získávání (Acquisition), Přenos (Transmission), Zpracování (Processing), Využití (Utilization), Přesun (Transfer). První písmena z anglických názvů těchto procesů, pak vytváří také označení tohoto modelu, tedy EATPUT.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Aplikace tohoto modelu v rámci technického zařízení by mohlo znamenat možnost vytvoření systému, který by dokázal samostatně, bez zásahu uživatele vyhodnocovat a velmi pravděpodobně i identifikovat změny v prostředí a následně na ně upozornit. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Základním nedostatkem systému však je nedostatečná pozornost na význam senzorů, vzdáleného přenosu, a dalších složek, umožňujících augmentaci možnosti lidského organismu v reálném čase.<br /> ==Událost==<br /> Tento systém se skládá z událostí a jejich reprezentací v prostředí. Podmínkou pro to aby tyto události a jejich reprezentace je v rámci modelu především relevance k objektům a funkci systému. Těmito reprezentacemi mohou být podněty z prostředí a smyslové vjemy jako zvuk, ale stejně tak i jakákoliv data získatelná z prostředí. <br /> ==Získávání==<br /> Systém získávání využívá senzory a měřící nástroje, za účelem získaní dat, podnětů a dalších reprezentací těchto událostí, které jsou v těchto událostech obsaženy.<br /> ==Přenos==<br /> Tento systém lze zařadit kamkoliv mezi zbývajících pět systémů, neboť všude tam dochází k přenosu dat. Účelem tohoto systému je umožnit ostatním systémům mezi sebou komunikovat, a také komunikovat data. <br /> ==Zpracování==<br /> V tomto systému jsou data řazena, ukládána a vyhledávána a zpracována, aby mohla být později využita, a tak vznikly znalosti. <br /> ==Využití==<br /> V systému využití jsou data vyhodnocena. Dále je zde stanoven výsledek, který je zde reprezentován. <br /> ==Přesun==<br /> Systém přesunu umožňuje využití získaných dat a jejich přeměnu na poznatky. Dále pak umožňuje tyto poznatky dále využít, a na jejich základě vytvořit a šířit nová data a reprezentace těchto dat. <br /> <br /> =Aktivity=<br /> V letech 1962 a 1964, kdy působil ještě jako plukovník letectva spojených států na základně Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts, se podílel na organizaci vědeckých setkání v Hot Springs ve Virginii, které byly organizovány ve spolupráci s Mitre corporation. Tato setkání byla zaměřena především na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Díky zavedení magisterského programu univerzity v Pittsburghu, se zaměřením na informační poradenství si v rámci této oblasti založil firmu, kde zaměstnával absolventy právě tohoto oboru a to mezi lety 1978 a 1986. Ukončení činnosti této firmy bylo spojeno s jeho odchodem do penze a smrtí jeho ženy. <br /> <br /> <br /> =Význam pro informační vědu=<br /> Vedle výzkumu Anthony Debons zaznamenal úspěchy především díky svým aktivitám v akademické sféře, kde se projevil především založením a vedením magisterského oboru na univerzitě v Daytonu, kde vedl kurz zaměřený na informační vědu. Ten však díky výraznému podfinancování měl jen krátké trvání. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po odchodu z Univerzity v Dayonu Anthony Debons spolu s Allanem Kentem zakládá Doktorandský studijní program na univerzitě v Pittsburghu, který je opět zaměřen na informační vědu, který se později rozvine v založení samostatné fakulty, kde se stane proděkanem. A na jeho počest je na univerzitě v Pittsburghu, udělována studentům bakalářského studia na fakultě informační vědy cena za mimořádný přínos. <br /> Dále se i po odchodu do penze snaží podporovat rozvoj informační vědy a získávání nových studentů pro školy zaměřené na informační vědu, kdy za tímto účelem vytvořil knihu Information science 101, která byla vydána v roce 2008. <br /> <br /> =Úspěchy=<br /> * Člen American Psychological Association&lt;br/&gt;<br /> * Člen The American Society of Information Science&lt;br/&gt;<br /> * Člen The New York Academy of Science &lt;br/&gt;<br /> * Člen American Association for the Advancement of Science&lt;br/&gt;<br /> * Za knihu Information Science: An Integrated View získal Best Book Award od Association for Information Science and Technology&lt;br/&gt;<br /> * V letech 1972,1974,1976, 1978 řídil NATO international institutes in Information science&lt;br/&gt;<br /> * Zařazen do slovníku Who's Who in Science and Engineering a také do slovníku Who's Who in Health and Medicine &lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na University of Technology v Chan Chun v Číně&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na univerzitě Wuhan v Číně&lt;br/&gt;<br /> <br /> =Publikace=<br /> Anthony Debons je jako autor byl celkem plodný, ať už se jedná o články a příspěvky ve sbornících nebo monografie či dokonce recenzované publikace. Mezi články jsou uvedeny i ty na nichž měl významný podíl, ačkoliv měli i dalšího autora.<br /> ==Články a příspěvky ve sbornících==<br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a Concept for an Education Program in Information Science. American Documentation. 1969, roč. 20, č. 4, s. 346. ISSN 0096946X.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a concept for an education program in information science. American documentation. Washington, D.C.: American Documentation Institute, 1969, roč. 20, č. 4, 346–351. ISSN 1936-6108.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * OTTEN, Klaus a Anthony DEBONS. Towards a metascience of information: Informatology. Journal of the American Society for Information Science. 1970, roč. 21, č. 1, 89–94. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information Science, Content &amp; Structure. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 2, s. 139. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * HILL, Barbara M. a Anthony DEBONS. Bibliographic coupling. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 4, s. 286. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * SHIREY, Donald L., Anthony DEBONS. Trends in manpower needs in information science from 1967 to 1982. Journal of the American Society for Information Science. 1974, roč. 25, č. 1, 33–43.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a KING. A National Profile of Information Professionals. Bulletin of the American Society for Information Science. 1980, roč. 6, č. 6, s. 18. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information counseling: theory and practice. Proceedings of the ASIS annual meeting. 1983, roč. 20, s. 88. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information seeking: Assessing and anticipating user needs. Journal of the American Society for Information Science. 1986, roč. 37, č. 3, s. 173. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Debons, Anthony et al. Information Science: An Integrated View // Review. Canadian journal of information science. 1990, roč. 15, č. 3. ISSN 03809218.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Donald SHIRLEY. 1990 Survey of the Information Professional. Bulletin of the American Society for Information Science. 1989, roč. 15, č. 5, s. 19-20. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Fred KOHUN. The control revolution: Technological and economic origins of the information society. Journal of the American Society for Information Science. 1990, roč. 41, č. 5, s. 389. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Rejoinder to A. A. Shpackov's letter. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 10, 681–682. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Measurement of knowledge. In: Proceedings of the ASIS Annual Meeting. 1992, s. 212-215. ISBN 0938734695. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Jack Belzer, January 16, 1910–June 22, 1995. Journal of the American Society for Information Science. 1996, roč. 47, č. 8, 586–587. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. NATO advanced study institutes of Information Science and foundations of Information Science. Journal of the American Society for Information Science. 1997, roč. 48, č. 9, 794–803. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Interrogative theory of information and knowledge. In: Proceedings of the ACM SIGCPR Conference. New York: ACM Press, 1999, s. 4-10. ISSN 1073-810X.&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony. The I-conference in retrospect. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology. 2006, roč. 32, č. 4, s. 19-21.<br /> ==Recenzované publikace==<br /> * DEBONS, Anthony. The Information professional: survey of an emerging field. New York: Dekker, 1981, 271 p. ISBN 08-247-1872-0.&lt;br/&gt;<br /> * DEBONS, Anthony a Arvid G. LARSON. Information science in action: system design. Hingham, MA: Distributors for the U.S. and Canada, Kluwer Boston, 1983, 2 v. 864 p. NATO ASI series, no. 59-60. ISBN 902472807X2.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Introduction to Information Science. Pittsburgh: University of Pittsburgh, 1984. &lt;br/&gt;<br /> <br /> * WISE, John A., Anthony DEBONS. Information systems: failure analysis. New York: Springer Verlag, c1987, 338 p. NATO ASI series, no. 32. ISBN 03-871-7800-7.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony, Esther E. HORNE a Scott CRONENWETH. Information science: an integrated view. Boston, Mass.: G.K. Hall, c1988, 172 p. ISBN 08-161-1877-9.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information science 101. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2008, 241 p. ISBN 08-108-5289-6.<br /> <br /> <br /> =Použité zdroje=<br /> &lt;references /&gt;<br /> * WANG, Chih. A Micronesian Information System: An Application of EATPUT Model. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 9, s. 594-601. ISSN 00028231.&lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html &lt;br/&gt;<br /> * Anthony Dr Debons. SPOKEO. Spokeo: PEople search [online]. [2013] [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.spokeo.com/search?q=Anthony+Debons,+Carnegie,+PA&amp;sao9=t40#:1363653237 &lt;br/&gt;<br /> * [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Vita [online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/vita.doc&lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science: News. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2012], 18. 7. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html &lt;br/&gt;<br /> ==Externí zdroje==<br /> http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html<br /> <br /> http://www.ischool.pitt.edu/people/debons.php<br /> <br /> http://en.wikipedia.org/wiki/EATPUT<br /> <br /> http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30445 2013-04-29T15:48:33Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>[[file:debons.jpg|thumb|right|240px|Anthony Debons (Zdroj:[http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html sis.pitt.edu])]]<br /> <br /> '''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916&lt;ref&gt;ASPRAY, William. Command and Control, Documentation, and Library Science: The Origins of Information Science at the University of Pittsburgh. IEEE Annals of the History of Computing. 1999, roč. 21, č. 4, s. 4-20. ISSN 10586180.&lt;/ref&gt; ve městě Msida na ostrově Malta &lt;ref&gt; [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Brief Biography[online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/brfbio.doc&lt;/ref&gt; je americký experimentální psycholog&lt;ref&gt;School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html &lt;/ref&gt;, kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy, člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu, a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství. Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT. Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.<br /> <br /> =Život=<br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = 15106 Edgecliff Road, Carnegie, Pensylvanie, USA<br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = Vdovec, 2 děti<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, kniha Information science 101<br /> |oceneni = Laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství. V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College. V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat. V roce 1953 pak Anthony Debons získal Magisterský titul a o rok později také doktorát. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Poté pracuje na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. Ukončení tohoto úspěšného podnikání zapříčinil nejen jeho odchod do penze, ale současně i smrt jeho ženy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem dvou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> <br /> ==Vojenská kariéra==<br /> Během druhé světové války v Irsku trénoval v hodnosti podporučíka posádky letadel k výpadům nad Německem a účastnil se bitvy v Ardenách. Na konci války byl umístěn na letecké základně v Oberhoffenu, v Alsasku jako důstojník zpětného odbytu se zaměřením na technologie. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1946 byl povýšen na majora. O Dva roky později, roce 1948, byl přidělen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Následně tři roky působil jako vedoucí Psychologické sekce letecko-lékařské laboratoře na letecké základně Ladd ve Fairbanks na Aljašce, kde prováděl psychologický výzkum v oblasti testování odolnosti před arktickými podmínkami a faktory spojenými s nimi. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po získání doktorátu v roce 1954 byl převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1957 byl převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent velitele divize vývoje. V této době se podílel na dvou hlavních programech financování tvorby počítačové vědy a informačních systémů. Odpovídal za administrativní kontrolu výzkumu strojového překladu jazyků zejména pak ruštiny, pod záštitou technologického institutu amerického letectva v Daytonu, v Ohiu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O tři roky později (1960) byl povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení. Současně však vykonával dvě další funkce. A to vedoucího plánovací kanceláře laboratoří systémového designu, a dále pak také zastával funkci ředitele laboratoře pro podporu rozhodování. V tuto dobu byl zodpovědný za výzkum a vývoj v oblastech systémového vývoje, studia lidských faktorů, a problematiky rozhodování. V těchto funkcích měl také zodpovědnost za dohled a správu zvyšujících se grantových programů na výzkum a vývoj elektronických systémů řízení, který zahrnoval výzkum a vývoj v oblasti softwarového inženýrství, výcviku programátorů, behaviorální vědy a v dalších významných oblastech tehdejší doby. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V této době byl také vybrán velitelem divize Elektronických systémů, generálmajorem Charlesem Terhunem ke spolupráci s Mitre Corporation na vytvoření konceptu designu strategického vzdušného řízení 465L, které mělo být prostředkem pro obranu před sovětskými balistickými střelami. Za tímto účelem vytvořil skupinu vědců, mezi jejímiž členy byli také vědci jako Jack Jacobs, Robert Everett, Allan Newell, Herbert Simon, Dougles Engelbart nebo Ivan Sutherland. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;S pomocí těchto odborníků začal práci na konceptuálním rámci návrhu informačního systému pro podporu velení a řízení pro strategickou vzdušnou kontrolu, který lze považovat lze považovat za informační systém. Při práci na tomto projektu seznámil poručík Samuel Jay Keyser Debonse se základním konceptem kybernetiky, což způsobilo zvrat v Debonsově kariéře, to proto, že Debons uznal vliv Shanonovy teorie informace a obzvlášť pak jeho teorii kybernetiky, na které později založil rámec modelu EATPUT. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Současně si uvědomil, že má všechny potřebné elementy jako jsou senzory, vysílačky signálu, procesory a funkční mechanismy, jako jsou ruce nebo hlas, které potřeboval pro zformování systému. Toto působení Anthony Debons považoval za ústřední bod své intelektuální kariéry, neboť na základě výzkumu založil svou teorii organismu jako informačního systému. A na základě této teorie následně vytvořil v rámci informační vědy fungující vzdělávací programy. Bohužel však nedošlo k vytvoření syntetizujícího konstruktu. Celý projekt ztroskotal na vývoji počítačů pro podporu strojového zpracování dat. Stejně jako na technických nedostatcích. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Debons v souvislosti s tím odmítl, že by že by jeho skupina prováděla pouze základní výzkum počítačové vědy pro vojenské účely. Dále částečně poukázal na J. C. R. Lickidera, známého díky jeho rané práci zkoumající vztahy mezi člověkem a stojem na ministerstvu obrany v kanceláři pro rozšířený projektový výzkum (DARPA). Následně se Debons soustředil na to, aby systém velení a řízení zprovoznil, čímž poukázal na potřebu vytvoření lepšího softwaru a výcviku nových programátorů. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Za tímto účelem rozšířil komunitu vývojářů pracujících na systému velení a řízení. Mitre a Debonsova kancelář systémového designu se pak spojili pod záštitou Velení elektronických systémů, aby připravili sérii vědeckých setkání v Hot Springs, ve Virginii, na léta 1962, 1964 a 1966. Setkání v roce 1966 však bylo zrušeno a o rok později byly vydány podklady k němu. Podle Debonse byl duchovním otcem těchto setkání Douglas Engelbart výzkum počítače jako nástrojem augmentace spíše než náhražky lidských sil. Tyto setkání byly zaměřeny na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1964 Debons odchází od letectva, jako plukovník letectva v záloze.<br /> <br /> ==Civilní kariéra==<br /> V roce 1964 se Anthony Debons stává vedoucím katedry psychologie na univerzitě v Daytonu, s cílem vytvořit samostatný magisterský obor zaměřený na informační vědu. Vedení university mu nejprve navrhlo, aby program realizoval v rámci katedry psychologie, ale později souhlasil s vytvořením samostatného oboru. Debons pro tento obor vytvořil osnovy, podle kterých se měl vyučovat. Tento program měl rozpočet 30 000 dolarů ročně. A právě jeho podfinancování mělo za následek i brzký konec tohoto oboru na univerzitě v Daytonu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Ve stejné době, kdy byl ukončen program v Daytonu, uvedl Allan Kent do činnosti doktorandský obor zaměřený na informační vědu na univerzitě v Pittsburghu. Kent při té příležitosti přizval Debonse ke spolupráci. Tak v roce 1969 začal Debons působit na univerzitě v Pittsburghu. I zde byl záhy pověřen sestavením osnov tohoto nově vzniklého oboru s názvem „Interdisciplinární doktorandský program v Informační vědě.“ (Interdisciplinary Doctoral Program in Information Science; zkráceně IDIS), který byl schválen na tři roky. Debons zde velkou měrou využil již existující osnovy z univerzity v Deytonu. Odkud přivedl i šest studentů, kteří byli považováni na jedny z nejlepších mezi prvními absolventy oboru. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V prvním roce pak vyučoval sám 8 kurzů, což byla většina kurzů v tomto oboru. Program se zaměřoval na význam role člověka v informačním procesu, spíše než na technologické a inženýrské aspekty informačních procesů. Díky vysoké úspěšnosti oboru a kvalitám absolventů byl tento obor v roce 1971 potvrzen, jako stály, nikoliv dočasný. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1973 pak došlo k vytvoření fakulty Informační vědy, kde Debons působil jako proděkan. Na této fakultě se vyučovala informační věda v bakalářském, magisterském i doktorandském programu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O rok později začali představitelé univerzity uvažovat o zavedení informačních systémů na všechny pracoviště. Debons v rámci toho navrhnul zřízení malých specializovaných laboratoří, které by se věnovali práci s informačními zdroji, jejich organizaci a zpracování. Služby, které tyto zařízení poskytovali, byly zdarma, což nepřinášelo žádné zisky a prostředky na provoz. Přínosem těchto laboratoří však bylo to, že byl zaveden nový magisterský obor zaměřený na informační poradenství. Debons v tomto směru definoval šest kroků, které jsou nutné k uspokojení informační potřeby, a to uvědomění, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a evaluace. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1978 Debons založil vlastní obchodní společnost zaměřenou na informační poradenství, kde zaměstnával absolventy výše zmíněného oboru. Tato firma fungovala až do roku 1986, kdy byla zavřena z důvodu odchodu do penze, do které Anthony Debons odchází také jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu. <br /> ==Přehled základních dat==<br /> 1916 – Narozen na ostrově Malta&lt;br/&gt;<br /> 1923 – Emigroval do USA&lt;br/&gt;<br /> 1941 – Získal občanství USA&lt;br/&gt;<br /> 1942 – Narukoval do Armády spojených států, ještě téhož roku povýšen na podporučíka&lt;br/&gt;<br /> 1946 – Povýšen na majora&lt;br/&gt;<br /> 1948 – Úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College&lt;br/&gt; <br /> 1948 – Převelen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti&lt;br/&gt;<br /> 1951 – Přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se zaměřením na problémy zraku&lt;br/&gt;<br /> 1953 - Úspěčné ukončení magisterského studia<br /> 1954 – Získal doktorát na Columbijské univerzitě&lt;br/&gt;<br /> 1954 – Převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování&lt;br/&gt;<br /> 1957 – Převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent ředitele divize vývoje&lt;br/&gt;<br /> 1960 – Povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení&lt;br/&gt;<br /> 1964 – V hodnosti plukovníka odchází od letectva, a následně nastupuje na univerzitě v Daytonu&lt;br/&gt;<br /> 1969 – Získává místo na univerzitě v Pittsburghu, kde spolupracuje s Allanem Kentem na realizaci doktorandského programu se zaměřením na informační vědu&lt;br/&gt; <br /> 1972 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1973 – Začal působit jako proděkan na nově vzniklé fakultě informační vědy&lt;br/&gt;<br /> 1974 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1976 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1978 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1978 – Zakládá firmu zaměřenou na informační poradenství&lt;br/&gt;<br /> 1986 – Debons ukončuje své podnikání a odchází do penze jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu, Ve stejný rok také ovdověl&lt;br/&gt;<br /> =Model EATPUT=<br /> Jedná se o teoretický model určený k analýze informačních systémů. Vznik tohoto modelu je datován do roku 1961, kdy Debons pracoval pro americké letectvo na základně Hanscom Field v Bedfordu, Massachusetts a sám označil tuto práci za vrchol své kariéry. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Tento model se skládá z šesti nelineárních a nekurzivních procesů, které jsou přizpůsobeny lidskému organismu. Těmito procesy jsou Událost (Event), Získávání (Acquisition), Přenos (Transmission), Zpracování (Processing), Využití (Utilization), Přesun (Transfer). První písmena z anglických názvů těchto procesů, pak vytváří také označení tohoto modelu, tedy EATPUT.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Aplikace tohoto modelu v rámci technického zařízení by mohlo znamenat možnost vytvoření systému, který by dokázal samostatně, bez zásahu uživatele vyhodnocovat a velmi pravděpodobně i identifikovat změny v prostředí a následně na ně upozornit. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Základním nedostatkem systému však je nedostatečná pozornost na význam senzorů, vzdáleného přenosu, a dalších složek, umožňujících augmentaci možnosti lidského organismu v reálném čase.<br /> ==Událost==<br /> Tento systém se skládá z událostí a jejich reprezentací v prostředí. Podmínkou pro to aby tyto události a jejich reprezentace je v rámci modelu především relevance k objektům a funkci systému. Těmito reprezentacemi mohou být podněty z prostředí a smyslové vjemy jako zvuk, ale stejně tak i jakákoliv data získatelná z prostředí. <br /> ==Získávání==<br /> Systém získávání využívá senzory a měřící nástroje, za účelem získaní dat, podnětů a dalších reprezentací těchto událostí, které jsou v těchto událostech obsaženy.<br /> ==Přenos==<br /> Tento systém lze zařadit kamkoliv mezi zbývajících pět systémů, neboť všude tam dochází k přenosu dat. Účelem tohoto systému je umožnit ostatním systémům mezi sebou komunikovat, a také komunikovat data. <br /> ==Zpracování==<br /> V tomto systému jsou data řazena, ukládána a vyhledávána a zpracována, aby mohla být později využita, a tak vznikly znalosti. <br /> ==Využití==<br /> V systému využití jsou data vyhodnocena. Dále je zde stanoven výsledek, který je zde reprezentován. <br /> ==Přesun==<br /> Systém přesunu umožňuje využití získaných dat a jejich přeměnu na poznatky. Dále pak umožňuje tyto poznatky dále využít, a na jejich základě vytvořit a šířit nová data a reprezentace těchto dat. <br /> <br /> =Aktivity=<br /> V letech 1962 a 1964, kdy působil ještě jako plukovník letectva spojených států na základně Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts, se podílel na organizaci vědeckých setkání v Hot Springs ve Virginii, které byly organizovány ve spolupráci s Mitre corporation. Tato setkání byla zaměřena především na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Díky zavedení magisterského programu univerzity v Pittsburghu, se zaměřením na informační poradenství si v rámci této oblasti založil firmu, kde zaměstnával absolventy právě tohoto oboru a to mezi lety 1978 a 1986. Ukončení činnosti této firmy bylo spojeno s jeho odchodem do penze a smrtí jeho ženy. <br /> <br /> <br /> =Význam pro informační vědu=<br /> Vedle výzkumu Anthony Debons zaznamenal úspěchy především díky svým aktivitám v akademické sféře, kde se projevil především založením a vedením magisterského oboru na univerzitě v Daytonu, kde vedl kurz zaměřený na informační vědu. Ten však díky výraznému podfinancování měl jen krátké trvání. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po odchodu z Univerzity v Dayonu Anthony Debons spolu s Allanem Kentem zakládá Doktorandský studijní program na univerzitě v Pittsburghu, který je opět zaměřen na informační vědu, který se později rozvine v založení samostatné fakulty, kde se stane proděkanem. A na jeho počest je na univerzitě v Pittsburghu, udělována studentům bakalářského studia na fakultě informační vědy cena za mimořádný přínos. <br /> Dále se i po odchodu do penze snaží podporovat rozvoj informační vědy a získávání nových studentů pro školy zaměřené na informační vědu, kdy za tímto účelem vytvořil knihu Information science 101, která byla vydána v roce 2008. <br /> <br /> =Úspěchy=<br /> * Člen American Psychological Association&lt;br/&gt;<br /> * Člen The American Society of Information Science&lt;br/&gt;<br /> * Člen The New York Academy of Science &lt;br/&gt;<br /> * Člen American Association for the Advancement of Science&lt;br/&gt;<br /> * Za knihu Information Science: An Integrated View získal Best Book Award od Association for Information Science and Technology&lt;br/&gt;<br /> * V letech 1972,1974,1976, 1978 řídil NATO international institutes in Information science&lt;br/&gt;<br /> * Zařazen do slovníku Who's Who in Science and Engineering a také do slovníku Who's Who in Health and Medicine &lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na University of Technology v Chan Chun v Číně&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na univerzitě Wuhan v Číně&lt;br/&gt;<br /> <br /> =Publikace=<br /> Anthony Debons je jako autor byl celkem plodný, ať už se jedná o články a příspěvky ve sbornících nebo monografie či dokonce recenzované publikace. Mezi články jsou uvedeny i ty na nichž měl významný podíl, ačkoliv měli i dalšího autora.<br /> ==Články a příspěvky ve sbornících==<br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a Concept for an Education Program in Information Science. American Documentation. 1969, roč. 20, č. 4, s. 346. ISSN 0096946X.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a concept for an education program in information science. American documentation. Washington, D.C.: American Documentation Institute, 1969, roč. 20, č. 4, 346–351. ISSN 1936-6108.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * OTTEN, Klaus a Anthony DEBONS. Towards a metascience of information: Informatology. Journal of the American Society for Information Science. 1970, roč. 21, č. 1, 89–94. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information Science, Content &amp; Structure. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 2, s. 139. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * HILL, Barbara M. a Anthony DEBONS. Bibliographic coupling. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 4, s. 286. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * SHIREY, Donald L., Anthony DEBONS. Trends in manpower needs in information science from 1967 to 1982. Journal of the American Society for Information Science. 1974, roč. 25, č. 1, 33–43.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a KING. A National Profile of Information Professionals. Bulletin of the American Society for Information Science. 1980, roč. 6, č. 6, s. 18. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information counseling: theory and practice. Proceedings of the ASIS annual meeting. 1983, roč. 20, s. 88. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information seeking: Assessing and anticipating user needs. Journal of the American Society for Information Science. 1986, roč. 37, č. 3, s. 173. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Debons, Anthony et al. Information Science: An Integrated View // Review. Canadian journal of information science. 1990, roč. 15, č. 3. ISSN 03809218.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Donald SHIRLEY. 1990 Survey of the Information Professional. Bulletin of the American Society for Information Science. 1989, roč. 15, č. 5, s. 19-20. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Fred KOHUN. The control revolution: Technological and economic origins of the information society. Journal of the American Society for Information Science. 1990, roč. 41, č. 5, s. 389. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Rejoinder to A. A. Shpackov's letter. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 10, 681–682. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Measurement of knowledge. In: Proceedings of the ASIS Annual Meeting. 1992, s. 212-215. ISBN 0938734695. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Jack Belzer, January 16, 1910–June 22, 1995. Journal of the American Society for Information Science. 1996, roč. 47, č. 8, 586–587. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. NATO advanced study institutes of Information Science and foundations of Information Science. Journal of the American Society for Information Science. 1997, roč. 48, č. 9, 794–803. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Interrogative theory of information and knowledge. In: Proceedings of the ACM SIGCPR Conference. New York: ACM Press, 1999, s. 4-10. ISSN 1073-810X.&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony. The I-conference in retrospect. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology. 2006, roč. 32, č. 4, s. 19-21.<br /> ==Recenzované publikace==<br /> * DEBONS, Anthony. The Information professional: survey of an emerging field. New York: Dekker, 1981, 271 p. ISBN 08-247-1872-0.&lt;br/&gt;<br /> * DEBONS, Anthony a Arvid G. LARSON. Information science in action: system design. Hingham, MA: Distributors for the U.S. and Canada, Kluwer Boston, 1983, 2 v. 864 p. NATO ASI series, no. 59-60. ISBN 902472807X2.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Introduction to Information Science. Pittsburgh: University of Pittsburgh, 1984. &lt;br/&gt;<br /> <br /> * WISE, John A., Anthony DEBONS. Information systems: failure analysis. New York: Springer Verlag, c1987, 338 p. NATO ASI series, no. 32. ISBN 03-871-7800-7.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony, Esther E. HORNE a Scott CRONENWETH. Information science: an integrated view. Boston, Mass.: G.K. Hall, c1988, 172 p. ISBN 08-161-1877-9.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information science 101. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2008, 241 p. ISBN 08-108-5289-6.<br /> <br /> <br /> =Použité zdroje=<br /> &lt;references /&gt;<br /> * WANG, Chih. A Micronesian Information System: An Application of EATPUT Model. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 9, s. 594-601. ISSN 00028231.&lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html &lt;br/&gt;<br /> * Anthony Dr Debons. SPOKEO. Spokeo: PEople search [online]. [2013] [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.spokeo.com/search?q=Anthony+Debons,+Carnegie,+PA&amp;sao9=t40#:1363653237 &lt;br/&gt;<br /> * [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Vita [online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/vita.doc&lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science: News. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2012], 18. 7. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html &lt;br/&gt;<br /> ==Externí zdroje==<br /> http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html<br /> <br /> http://www.ischool.pitt.edu/people/debons.php<br /> <br /> http://en.wikipedia.org/wiki/EATPUT<br /> <br /> http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30389 2013-04-28T14:35:20Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>[[file:debons.jpg|thumb|right|240px|Anthony Debons (Zdroj:[http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html sis.pitt.edu])]]<br /> <br /> '''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916 ve městě Msida na ostrově Malta je americký experimentální psycholog, kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy, člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu, a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství. Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT. Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.<br /> <br /> =Život=<br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = 15106 Edgecliff Road, Carnegie, Pensylvanie, USA<br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = Vdovec, 2 děti<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, kniha Information science 101<br /> |oceneni = Laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství. V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College. V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat. V roce 1954 pak Anthony Debons získal doktorát. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Poté pracuje na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. Ukončení tohoto úspěšného podnikání zapříčinil nejen jeho odchod do penze, ale současně i smrt jeho ženy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem dvou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> <br /> ==Vojenská kariéra==<br /> Během druhé světové války v Irsku trénoval v hodnosti podporučíka posádky letadel k výpadům nad Německem a účastnil se bitvy v Ardenách. Na konci války byl umístěn na letecké základně v Oberhoffenu, v Alsasku jako důstojník zpětného odbytu se zaměřením na technologie. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1946 byl povýšen na majora. O Dva roky později, roce 1948, byl přidělen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Následně tři roky působil jako vedoucí Psychologické sekce letecko-lékařské laboratoře na letecké základně Ladd ve Fairbanks na Aljašce, kde prováděl psychologický výzkum v oblasti testování odolnosti před arktickými podmínkami a faktory spojenými s nimi. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po získání doktorátu v roce 1954 byl převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1957 byl převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent velitele divize vývoje. V této době se podílel na dvou hlavních programech financování tvorby počítačové vědy a informačních systémů. Odpovídal za administrativní kontrolu výzkumu strojového překladu jazyků zejména pak ruštiny, pod záštitou technologického institutu amerického letectva v Daytonu, v Ohiu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O tři roky později (1960) byl povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení. Současně však vykonával dvě další funkce. A to vedoucího plánovací kanceláře laboratoří systémového designu, a dále pak také zastával funkci ředitele laboratoře pro podporu rozhodování. V tuto dobu byl zodpovědný za výzkum a vývoj v oblastech systémového vývoje, studia lidských faktorů, a problematiky rozhodování. V těchto funkcích měl také zodpovědnost za dohled a správu zvyšujících se grantových programů na výzkum a vývoj elektronických systémů řízení, který zahrnoval výzkum a vývoj v oblasti softwarového inženýrství, výcviku programátorů, behaviorální vědy a v dalších významných oblastech tehdejší doby. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V této době byl také vybrán velitelem divize Elektronických systémů, generálmajorem Charlesem Terhunem ke spolupráci s Mitre Corporation na vytvoření konceptu designu strategického vzdušného řízení 465L, které mělo být prostředkem pro obranu před sovětskými balistickými střelami. Za tímto účelem vytvořil skupinu vědců, mezi jejímiž členy byli také vědci jako Jack Jacobs, Robert Everett, Allan Newell, Herbert Simon, Dougles Engelbart nebo Ivan Sutherland. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;S pomocí těchto odborníků začal práci na konceptuálním rámci návrhu informačního systému pro podporu velení a řízení pro strategickou vzdušnou kontrolu, který lze považovat lze považovat za informační systém. Při práci na tomto projektu seznámil poručík Samuel Jay Keyser Debonse se základním konceptem kybernetiky, což způsobilo zvrat v Debonsově kariéře, to proto, že Debons uznal vliv Shanonovy teorie informace a obzvlášť pak jeho teorii kybernetiky, na které později založil rámec modelu EATPUT. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Současně si uvědomil, že má všechny potřebné elementy jako jsou senzory, vysílačky signálu, procesory a funkční mechanismy, jako jsou ruce nebo hlas, které potřeboval pro zformování systému. Toto působení Anthony Debons považoval za ústřední bod své intelektuální kariéry, neboť na základě výzkumu založil svou teorii organismu jako informačního systému. A na základě této teorie následně vytvořil v rámci informační vědy fungující vzdělávací programy. Bohužel však nedošlo k vytvoření syntetizujícího konstruktu. Celý projekt ztroskotal na vývoji počítačů pro podporu strojového zpracování dat. Stejně jako na technických nedostatcích. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Debons v souvislosti s tím odmítl, že by že by jeho skupina prováděla pouze základní výzkum počítačové vědy pro vojenské účely. Dále částečně poukázal na J. C. R. Lickidera, známého díky jeho rané práci zkoumající vztahy mezi člověkem a stojem na ministerstvu obrany v kanceláři pro rozšířený projektový výzkum (DARPA). Následně se Debons soustředil na to, aby systém velení a řízení zprovoznil, čímž poukázal na potřebu vytvoření lepšího softwaru a výcviku nových programátorů. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Za tímto účelem rozšířil komunitu vývojářů pracujících na systému velení a řízení. Mitre a Debonsova kancelář systémového designu se pak spojili pod záštitou Velení elektronických systémů, aby připravili sérii vědeckých setkání v Hot Springs, ve Virginii, na léta 1962, 1964 a 1966. Setkání v roce 1966 však bylo zrušeno a o rok později byly vydány podklady k němu. Podle Debonse byl duchovním otcem těchto setkání Douglas Engelbart výzkum počítače jako nástrojem augmentace spíše než náhražky lidských sil. Tyto setkání byly zaměřeny na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1964 Debons odchází od letectva, jako plukovník letectva v záloze.<br /> <br /> ==Civilní kariéra==<br /> V roce 1964 se Anthony Debons stává vedoucím katedry psychologie na univerzitě v Daytonu, s cílem vytvořit samostatný magisterský obor zaměřený na informační vědu. Vedení university mu nejprve navrhlo, aby program realizoval v rámci katedry psychologie, ale později souhlasil s vytvořením samostatného oboru. Debons pro tento obor vytvořil osnovy, podle kterých se měl vyučovat. Tento program měl rozpočet 30 000 dolarů ročně. A právě jeho podfinancování mělo za následek i brzký konec tohoto oboru na univerzitě v Daytonu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Ve stejné době, kdy byl ukončen program v Daytonu, uvedl Allan Kent do činnosti doktorandský obor zaměřený na informační vědu na univerzitě v Pittsburghu. Kent při té příležitosti přizval Debonse ke spolupráci. Tak v roce 1969 začal Debons působit na univerzitě v Pittsburghu. I zde byl záhy pověřen sestavením osnov tohoto nově vzniklého oboru s názvem „Interdisciplinární doktorandský program v Informační vědě.“ (Interdisciplinary Doctoral Program in Information Science; zkráceně IDIS), který byl schválen na tři roky. Debons zde velkou měrou využil již existující osnovy z univerzity v Deytonu. Odkud přivedl i šest studentů, kteří byli považováni na jedny z nejlepších mezi prvními absolventy oboru. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V prvním roce pak vyučoval sám 8 kurzů, což byla většina kurzů v tomto oboru. Program se zaměřoval na význam role člověka v informačním procesu, spíše než na technologické a inženýrské aspekty informačních procesů. Díky vysoké úspěšnosti oboru a kvalitám absolventů byl tento obor v roce 1971 potvrzen, jako stály, nikoliv dočasný. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1973 pak došlo k vytvoření fakulty Informační vědy, kde Debons působil jako proděkan. Na této fakultě se vyučovala informační věda v bakalářském, magisterském i doktorandském programu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O rok později začali představitelé univerzity uvažovat o zavedení informačních systémů na všechny pracoviště. Debons v rámci toho navrhnul zřízení malých specializovaných laboratoří, které by se věnovali práci s informačními zdroji, jejich organizaci a zpracování. Služby, které tyto zařízení poskytovali, byly zdarma, což nepřinášelo žádné zisky a prostředky na provoz. Přínosem těchto laboratoří však bylo to, že byl zaveden nový magisterský obor zaměřený na informační poradenství. Debons v tomto směru definoval šest kroků, které jsou nutné k uspokojení informační potřeby, a to uvědomění, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a evaluace. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1978 Debons založil vlastní obchodní společnost zaměřenou na informační poradenství, kde zaměstnával absolventy výše zmíněného oboru. Tato firma fungovala až do roku 1986, kdy byla zavřena z důvodu odchodu do penze, do které Anthony Debons odchází také jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu. <br /> ==Přehled základních dat==<br /> 1916 – Narozen na ostrově Malta&lt;br/&gt;<br /> 1923 – Emigroval do USA&lt;br/&gt;<br /> 1941 – Získal občanství USA&lt;br/&gt;<br /> 1942 – Narukoval do Armády spojených států, ještě téhož roku povýšen na podporučíka&lt;br/&gt;<br /> 1946 – Povýšen na majora&lt;br/&gt;<br /> 1948 – Úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College&lt;br/&gt; <br /> 1948 – Převelen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti&lt;br/&gt;<br /> 1951 – Přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se zaměřením na problémy zraku&lt;br/&gt;<br /> 1954 – Získal doktorát na Columbijské univerzitě&lt;br/&gt;<br /> 1954 – Převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování&lt;br/&gt;<br /> 1957 – Převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent ředitele divize vývoje&lt;br/&gt;<br /> 1960 – Povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení&lt;br/&gt;<br /> 1964 – V hodnosti plukovníka odchází od letectva, a následně nastupuje na univerzitě v Daytonu&lt;br/&gt;<br /> 1969 – Získává místo na univerzitě v Pittsburghu, kde spolupracuje s Allanem Kentem na realizaci doktorandského programu se zaměřením na informační vědu&lt;br/&gt; <br /> 1972 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1973 – Začal působit jako proděkan na nově vzniklé fakultě informační vědy&lt;br/&gt;<br /> 1974 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1976 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1978 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu&lt;br/&gt;<br /> 1978 – Zakládá firmu zaměřenou na informační poradenství&lt;br/&gt;<br /> 1986 – Debons ukončuje své podnikání a odchází do penze jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu, Ve stejný rok také ovdověl&lt;br/&gt;<br /> =Model EATPUT=<br /> Jedná se o teoretický model určený k analýze informačních systémů. Vznik tohoto modelu je datován do roku 1961, kdy Debons pracoval pro americké letectvo na základně Hanscom Field v Bedfordu, Massachusetts a sám označil tuto práci za vrchol své kariéry. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Tento model se skládá z šesti nelineárních a nekurzivních procesů, které jsou přizpůsobeny lidskému organismu. Těmito procesy jsou Událost (Event), Získávání (Acquisition), Přenos (Transmission), Zpracování (Processing), Využití (Utilization), Přesun (Transfer). První písmena z anglických názvů těchto procesů, pak vytváří také označení tohoto modelu, tedy EATPUT.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Aplikace tohoto modelu v rámci technického zařízení by mohlo znamenat možnost vytvoření systému, který by dokázal samostatně, bez zásahu uživatele vyhodnocovat a velmi pravděpodobně i identifikovat změny v prostředí a následně na ně upozornit. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Základním nedostatkem systému však je nedostatečná pozornost na význam senzorů, vzdáleného přenosu, a dalších složek, umožňujících augmentaci možnosti lidského organismu v reálném čase.<br /> ==Událost==<br /> Tento systém se skládá z událostí a jejich reprezentací v prostředí. Podmínkou pro to aby tyto události a jejich reprezentace je v rámci modelu především relevance k objektům a funkci systému. Těmito reprezentacemi mohou být podněty z prostředí a smyslové vjemy jako zvuk, ale stejně tak i jakákoliv data získatelná z prostředí. <br /> ==Získávání==<br /> Systém získávání využívá senzory a měřící nástroje, za účelem získaní dat, podnětů a dalších reprezentací těchto událostí, které jsou v těchto událostech obsaženy.<br /> ==Přenos==<br /> Tento systém lze zařadit kamkoliv mezi zbývajících pět systémů, neboť všude tam dochází k přenosu dat. Účelem tohoto systému je umožnit ostatním systémům mezi sebou komunikovat, a také komunikovat data. <br /> ==Zpracování==<br /> V tomto systému jsou data řazena, ukládána a vyhledávána a zpracována, aby mohla být později využita, a tak vznikly znalosti. <br /> ==Využití==<br /> V systému využití jsou data vyhodnocena. Dále je zde stanoven výsledek, který je zde reprezentován. <br /> ==Přesun==<br /> Systém přesunu umožňuje využití získaných dat a jejich přeměnu na poznatky. Dále pak umožňuje tyto poznatky dále využít, a na jejich základě vytvořit a šířit nová data a reprezentace těchto dat. <br /> <br /> =Aktivity=<br /> V letech 1962 a 1964, kdy působil ještě jako plukovník letectva spojených států na základně Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts, se podílel na organizaci vědeckých setkání v Hot Springs ve Virginii, které byly organizovány ve spolupráci s Mitre corporation. Tato setkání byla zaměřena především na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Díky zavedení magisterského programu univerzity v Pittsburghu, se zaměřením na informační poradenství si v rámci této oblasti založil firmu, kde zaměstnával absolventy právě tohoto oboru a to mezi lety 1978 a 1986. Ukončení činnosti této firmy bylo spojeno s jeho odchodem do penze a smrtí jeho ženy. <br /> <br /> <br /> =Význam pro informační vědu=<br /> Vedle výzkumu Anthony Debons zaznamenal úspěchy především díky svým aktivitám v akademické sféře, kde se projevil především založením a vedením magisterského oboru na univerzitě v Daytonu, kde vedl kurz zaměřený na informační vědu. Ten však díky výraznému podfinancování měl jen krátké trvání. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po odchodu z Univerzity v Dayonu Anthony Debons spolu s Allanem Kentem zakládá Doktorandský studijní program na univerzitě v Pittsburghu, který je opět zaměřen na informační vědu, který se později rozvine v založení samostatné fakulty, kde se stane proděkanem. A na jeho počest je na univerzitě v Pittsburghu, udělována studentům bakalářského studia na fakultě informační vědy cena za mimořádný přínos. <br /> Dále se i po odchodu do penze snaží podporovat rozvoj informační vědy a získávání nových studentů pro školy zaměřené na informační vědu, kdy za tímto účelem vytvořil knihu Information science 101, která byla vydána v roce 2008. <br /> <br /> =Úspěchy=<br /> * Člen American Psychological Association&lt;br/&gt;<br /> * Člen The American Society of Information Science&lt;br/&gt;<br /> * Člen The New York Academy of Science &lt;br/&gt;<br /> * Člen American Association for the Advancement of Science&lt;br/&gt;<br /> * Za knihu Information Science: An Integrated View získal Best Book Award od Association for Information Science and Technology&lt;br/&gt;<br /> * V letech 1972,1974,1976, 1978 řídil NATO international institutes in Information science&lt;br/&gt;<br /> * Zařazen do slovníku Who's Who in Science and Engineering a také do slovníku Who's Who in Health and Medicine &lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na University of Technology v Chan Chun v Číně&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na univerzitě Wuhan v Číně&lt;br/&gt;<br /> <br /> =Publikace=<br /> Anthony Debons je jako autor byl celkem plodný, ať už se jedná o články a příspěvky ve sbornících nebo monografie či dokonce recenzované publikace. Mezi články jsou uvedeny i ty na nichž měl významný podíl, ačkoliv měli i dalšího autora.<br /> ==Články a příspěvky ve sbornících==<br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a Concept for an Education Program in Information Science. American Documentation. 1969, roč. 20, č. 4, s. 346. ISSN 0096946X.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a concept for an education program in information science. American documentation. Washington, D.C.: American Documentation Institute, 1969, roč. 20, č. 4, 346–351. ISSN 1936-6108.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * OTTEN, Klaus a Anthony DEBONS. Towards a metascience of information: Informatology. Journal of the American Society for Information Science. 1970, roč. 21, č. 1, 89–94. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information Science, Content &amp; Structure. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 2, s. 139. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * HILL, Barbara M. a Anthony DEBONS. Bibliographic coupling. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 4, s. 286. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * SHIREY, Donald L., Anthony DEBONS. Trends in manpower needs in information science from 1967 to 1982. Journal of the American Society for Information Science. 1974, roč. 25, č. 1, 33–43.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a KING. A National Profile of Information Professionals. Bulletin of the American Society for Information Science. 1980, roč. 6, č. 6, s. 18. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information counseling: theory and practice. Proceedings of the ASIS annual meeting. 1983, roč. 20, s. 88. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information seeking: Assessing and anticipating user needs. Journal of the American Society for Information Science. 1986, roč. 37, č. 3, s. 173. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Debons, Anthony et al. Information Science: An Integrated View // Review. Canadian journal of information science. 1990, roč. 15, č. 3. ISSN 03809218.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Donald SHIRLEY. 1990 Survey of the Information Professional. Bulletin of the American Society for Information Science. 1989, roč. 15, č. 5, s. 19-20. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Fred KOHUN. The control revolution: Technological and economic origins of the information society. Journal of the American Society for Information Science. 1990, roč. 41, č. 5, s. 389. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Rejoinder to A. A. Shpackov's letter. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 10, 681–682. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Measurement of knowledge. In: Proceedings of the ASIS Annual Meeting. 1992, s. 212-215. ISBN 0938734695. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Jack Belzer, January 16, 1910–June 22, 1995. Journal of the American Society for Information Science. 1996, roč. 47, č. 8, 586–587. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. NATO advanced study institutes of Information Science and foundations of Information Science. Journal of the American Society for Information Science. 1997, roč. 48, č. 9, 794–803. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Interrogative theory of information and knowledge. In: Proceedings of the ACM SIGCPR Conference. New York: ACM Press, 1999, s. 4-10. ISSN 1073-810X.&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony. The I-conference in retrospect. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology. 2006, roč. 32, č. 4, s. 19-21.<br /> ==Recenzované publikace==<br /> * DEBONS, Anthony. The Information professional: survey of an emerging field. New York: Dekker, 1981, 271 p. ISBN 08-247-1872-0.&lt;br/&gt;<br /> * DEBONS, Anthony a Arvid G. LARSON. Information science in action: system design. Hingham, MA: Distributors for the U.S. and Canada, Kluwer Boston, 1983, 2 v. 864 p. NATO ASI series, no. 59-60. ISBN 902472807X2.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Introduction to Information Science. Pittsburgh: University of Pittsburgh, 1984. &lt;br/&gt;<br /> <br /> * WISE, John A., Anthony DEBONS. Information systems: failure analysis. New York: Springer Verlag, c1987, 338 p. NATO ASI series, no. 32. ISBN 03-871-7800-7.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony, Esther E. HORNE a Scott CRONENWETH. Information science: an integrated view. Boston, Mass.: G.K. Hall, c1988, 172 p. ISBN 08-161-1877-9.&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information science 101. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2008, 241 p. ISBN 08-108-5289-6.<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> =Použité zdroje=<br /> * ASPRAY, William. Command and Control, Documentation, and Library Science: The Origins of Information Science at the University of Pittsburgh. IEEE Annals of the History of Computing. 1999, roč. 21, č. 4, s. 4-20. ISSN 10586180.&lt;br/&gt;<br /> * WANG, Chih. A Micronesian Information System: An Application of EATPUT Model. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 9, s. 594-601. ISSN 00028231.&lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html &lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, 2007, 1. 8. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.ischool.pitt.edu/people/debons.php &lt;br/&gt;<br /> * Anthony Dr Debons. SPOKEO. Spokeo: PEople search [online]. [2013] [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.spokeo.com/search?q=Anthony+Debons,+Carnegie,+PA&amp;sao9=t40#:1363653237 &lt;br/&gt;<br /> * [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Brief Biography[online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/vita.doc &lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science: News. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2012], 18. 7. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html &lt;br/&gt;<br /> ==Externí zdroje==<br /> http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html<br /> <br /> http://www.ischool.pitt.edu/people/debons.php<br /> <br /> http://en.wikipedia.org/wiki/EATPUT<br /> <br /> http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30367 2013-04-28T07:29:10Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>[[file:debons.jpg|thumb|right|240px|Anthony Debons (Zdroj:[http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html sis.pitt.edu])]]<br /> <br /> '''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916 ve městě Msida na ostrově Malta je americký experimentální psycholog, kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy, člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu, a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství. Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT. Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.<br /> <br /> =Život=<br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = 15106 Edgecliff Road, Carnegie, Pensylvanie, USA<br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = Vdovec, 2 děti<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, kniha Information science 101<br /> |oceneni = Laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství. V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College. V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat. V roce 1954 pak Anthony Debons získal doktorát. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Poté pracuje na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. Ukončení tohoto úspěšného podnikání zapříčinil nejen jeho odchod do penze, ale současně i smrt jeho ženy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem dvou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> <br /> ==Vojenská kariéra==<br /> Během druhé světové války v Irsku trénoval v hodnosti podporučíka posádky letadel k výpadům nad Německem a účastnil se bitvy v Ardenách. Na konci války byl umístěn na letecké základně v Oberhoffenu, v Alsasku jako důstojník zpětného odbytu se zaměřením na technologie. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1946 byl povýšen na majora. O Dva roky později, roce 1948, byl přidělen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Následně tři roky působil jako vedoucí Psychologické sekce letecko-lékařské laboratoře na letecké základně Ladd ve Fairbanks na Aljašce, kde prováděl psychologický výzkum v oblasti testování odolnosti před arktickými podmínkami a faktory spojenými s nimi. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po získání doktorátu v roce 1954 byl převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1957 byl převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent velitele divize vývoje. V této době se podílel na dvou hlavních programech financování tvorby počítačové vědy a informačních systémů. Odpovídal za administrativní kontrolu výzkumu strojového překladu jazyků zejména pak ruštiny, pod záštitou technologického institutu amerického letectva v Daytonu, v Ohiu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O tři roky později (1960) byl povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení. Současně však vykonával dvě další funkce. A to vedoucího plánovací kanceláře laboratoří systémového designu, a dále pak také zastával funkci ředitele laboratoře pro podporu rozhodování. V tuto dobu byl zodpovědný za výzkum a vývoj v oblastech systémového vývoje, studia lidských faktorů, a problematiky rozhodování. V těchto funkcích měl také zodpovědnost za dohled a správu zvyšujících se grantových programů na výzkum a vývoj elektronických systémů řízení, který zahrnoval výzkum a vývoj v oblasti softwarového inženýrství, výcviku programátorů, behaviorální vědy a v dalších významných oblastech tehdejší doby. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V této době byl také vybrán velitelem divize Elektronických systémů, generálmajorem Charlesem Terhunem ke spolupráci s Mitre Corporation na vytvoření konceptu designu strategického vzdušného řízení 465L, které mělo být prostředkem pro obranu před sovětskými balistickými střelami. Za tímto účelem vytvořil skupinu vědců, mezi jejímiž členy byli také vědci jako Jack Jacobs, Robert Everett, Allan Newell, Herbert Simon, Dougles Engelbart nebo Ivan Sutherland. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;S pomocí těchto odborníků začal práci na konceptuálním rámci návrhu informačního systému pro podporu velení a řízení pro strategickou vzdušnou kontrolu, který lze považovat lze považovat za informační systém. Při práci na tomto projektu seznámil poručík Samuel Jay Keyser Debonse se základním konceptem kybernetiky, což způsobilo zvrat v Debonsově kariéře, to proto, že Debons uznal vliv Shanonovy teorie informace a obzvlášť pak jeho teorii kybernetiky, na které později založil rámec modelu EATPUT. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Současně si uvědomil, že má všechny potřebné elementy jako jsou senzory, vysílačky signálu, procesory a funkční mechanismy, jako jsou ruce nebo hlas, které potřeboval pro zformování systému. Toto působení Anthony Debons považoval za ústřední bod své intelektuální kariéry, neboť na základě výzkumu založil svou teorii organismu jako informačního systému. A na základě této teorie následně vytvořil v rámci informační vědy fungující vzdělávací programy. Bohužel však nedošlo k vytvoření syntetizujícího konstruktu. Celý projekt ztroskotal na vývoji počítačů pro podporu strojového zpracování dat. Stejně jako na technických nedostatcích. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Debons v souvislosti s tím odmítl, že by že by jeho skupina prováděla pouze základní výzkum počítačové vědy pro vojenské účely. Dále částečně poukázal na J. C. R. Lickidera, známého díky jeho rané práci zkoumající vztahy mezi člověkem a stojem na ministerstvu obrany v kanceláři pro rozšířený projektový výzkum (DARPA). Následně se Debons soustředil na to, aby systém velení a řízení zprovoznil, čímž poukázal na potřebu vytvoření lepšího softwaru a výcviku nových programátorů. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Za tímto účelem rozšířil komunitu vývojářů pracujících na systému velení a řízení. Mitre a Debonsova kancelář systémového designu se pak spojili pod záštitou Velení elektronických systémů, aby připravili sérii vědeckých setkání v Hot Springs, ve Virginii, na léta 1962, 1964 a 1966. Setkání v roce 1966 však bylo zrušeno a o rok později byly vydány podklady k němu. Podle Debonse byl duchovním otcem těchto setkání Douglas Engelbart výzkum počítače jako nástrojem augmentace spíše než náhražky lidských sil. Tyto setkání byly zaměřeny na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1964 Debons odchází od letectva, jako plukovník letectva v záloze.<br /> <br /> ==Civilní kariéra==<br /> V roce 1964 se Anthony Debons stává vedoucím katedry psychologie na univerzitě v Daytonu, s cílem vytvořit samostatný magisterský obor zaměřený na informační vědu. Vedení university mu nejprve navrhlo, aby program realizoval v rámci katedry psychologie, ale později souhlasil s vytvořením samostatného oboru. Debons pro tento obor vytvořil osnovy, podle kterých se měl vyučovat. Tento program měl rozpočet 30 000 dolarů ročně. A právě jeho podfinancování mělo za následek i brzký konec tohoto oboru na univerzitě v Daytonu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Ve stejné době, kdy byl ukončen program v Daytonu, uvedl Allan Kent do činnosti doktorandský obor zaměřený na informační vědu na univerzitě v Pittsburghu. Kent při té příležitosti přizval Debonse ke spolupráci. Tak v roce 1969 začal Debons působit na univerzitě v Pittsburghu. I zde byl záhy pověřen sestavením osnov tohoto nově vzniklého oboru s názvem „Interdisciplinární doktorandský program v Informační vědě.“ (Interdisciplinary Doctoral Program in Information Science; zkráceně IDIS), který byl schválen na tři roky. Debons zde velkou měrou využil již existující osnovy z univerzity v Deytonu. Odkud přivedl i šest studentů, kteří byli považováni na jedny z nejlepších mezi prvními absolventy oboru. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V prvním roce pak vyučoval sám 8 kurzů, což byla většina kurzů v tomto oboru. Program se zaměřoval na význam role člověka v informačním procesu, spíše než na technologické a inženýrské aspekty informačních procesů. Díky vysoké úspěšnosti oboru a kvalitám absolventů byl tento obor v roce 1971 potvrzen, jako stály, nikoliv dočasný. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1973 pak došlo k vytvoření fakulty Informační vědy, kde Debons působil jako proděkan. Na této fakultě se vyučovala informační věda v bakalářském, magisterském i doktorandském programu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O rok později začali představitelé univerzity uvažovat o zavedení informačních systémů na všechny pracoviště. Debons v rámci toho navrhnul zřízení malých specializovaných laboratoří, které by se věnovali práci s informačními zdroji, jejich organizaci a zpracování. Služby, které tyto zařízení poskytovali, byly zdarma, což nepřinášelo žádné zisky a prostředky na provoz. Přínosem těchto laboratoří však bylo to, že byl zaveden nový magisterský obor zaměřený na informační poradenství. Debons v tomto směru definoval šest kroků, které jsou nutné k uspokojení informační potřeby, a to uvědomění, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a evaluace. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1978 Debons založil vlastní obchodní společnost zaměřenou na informační poradenství, kde zaměstnával absolventy výše zmíněného oboru. Tato firma fungovala až do roku 1986, kdy byla zavřena z důvodu odchodu do penze, do které Anthony Debons odchází také jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu. <br /> <br /> <br /> =Model EATPUT=<br /> Jedná se o teoretický model určený k analýze informačních systémů. Vznik tohoto modelu je datován do roku 1961, kdy Debons pracoval pro americké letectvo na základně Hanscom Field v Bedfordu, Massachusetts a sám označil tuto práci za vrchol své kariéry. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Tento model se skládá z šesti nelineárních a nekurzivních procesů, které jsou přizpůsobeny lidskému organismu. Těmito procesy jsou Událost (Event), Získávání (Acquisition), Přenos (Transmission), Zpracování (Processing), Využití (Utilization), Přesun (Transfer). První písmena z anglických názvů těchto procesů, pak vytváří také označení tohoto modelu, tedy EATPUT.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Aplikace tohoto modelu v rámci technického zařízení by mohlo znamenat možnost vytvoření systému, který by dokázal samostatně, bez zásahu uživatele vyhodnocovat a velmi pravděpodobně i identifikovat změny v prostředí a následně na ně upozornit. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Základním nedostatkem systému však je nedostatečná pozornost na význam senzorů, vzdáleného přenosu, a dalších složek, umožňujících augmentaci možnosti lidského organismu v reálném čase.<br /> ==Událost==<br /> Tento systém se skládá z událostí a jejich reprezentací v prostředí. Podmínkou pro to aby tyto události a jejich reprezentace je v rámci modelu především relevance k objektům a funkci systému. Těmito reprezentacemi mohou být podněty z prostředí a smyslové vjemy jako zvuk, ale stejně tak i jakákoliv data získatelná z prostředí. <br /> ==Získávání==<br /> Systém získávání využívá senzory a měřící nástroje, za účelem získaní dat, podnětů a dalších reprezentací těchto událostí, které jsou v těchto událostech obsaženy.<br /> ==Přenos==<br /> Tento systém lze zařadit kamkoliv mezi zbývajících pět systémů, neboť všude tam dochází k přenosu dat. Účelem tohoto systému je umožnit ostatním systémům mezi sebou komunikovat, a také komunikovat data. <br /> ==Zpracování==<br /> V tomto systému jsou data řazena, ukládána a vyhledávána a zpracována, aby mohla být později využita, a tak vznikly znalosti. <br /> ==Využití==<br /> V systému využití jsou data vyhodnocena. Dále je zde stanoven výsledek, který je zde reprezentován. <br /> ==Přesun==<br /> Systém přesunu umožňuje využití získaných dat a jejich přeměnu na poznatky. Dále pak umožňuje tyto poznatky dále využít, a na jejich základě vytvořit a šířit nová data a reprezentace těchto dat. <br /> <br /> =Aktivity=<br /> V letech 1962 a 1964, kdy působil ještě jako plukovník letectva spojených států na základně Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts, se podílel na organizaci vědeckých setkání v Hot Springs ve Virginii, které byly organizovány ve spolupráci s Mitre corporation. Tato setkání byla zaměřena především na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Díky zavedení magisterského programu univerzity v Pittsburghu, se zaměřením na informační poradenství si v rámci této oblasti založil firmu, kde zaměstnával absolventy právě tohoto oboru a to mezi lety 1978 a 1986. Ukončení činnosti této firmy bylo spojeno s jeho odchodem do penze a smrtí jeho ženy. <br /> <br /> <br /> =Význam pro informační vědu=<br /> Vedle výzkumu Anthony Debons zaznamenal úspěchy především díky svým aktivitám v akademické sféře, kde se projevil především založením a vedením magisterského oboru na univerzitě v Daytonu, kde vedl kurz zaměřený na informační vědu. Ten však díky výraznému podfinancování měl jen krátké trvání. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po odchodu z Univerzity v Dayonu Anthony Debons spolu s Allanem Kentem zakládá Doktorandský studijní program na univerzitě v Pittsburghu, který je opět zaměřen na informační vědu, který se později rozvine v založení samostatné fakulty, kde se stane proděkanem. A na jeho počest je na univerzitě v Pittsburghu, udělována studentům bakalářského studia na fakultě informační vědy cena za mimořádný přínos. <br /> Dále se i po odchodu do penze snaží podporovat rozvoj informační vědy a získávání nových studentů pro školy zaměřené na informační vědu, kdy za tímto účelem vytvořil knihu Information science 101, která byla vydána v roce 2008. <br /> <br /> =Úspěchy=<br /> * Člen American Psychological Association&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Člen The American Society of Information Science&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Člen The New York Academy of Science &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Člen American Association for the Advancement of Science&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Za knihu Information Science: An Integrated View získal Best Book Award od Association for Information Science and Technology&lt;br/&gt;&lt;br/&gt; <br /> * V letech 1972,1974,1976, 1978 řídil NATO international institutes in Information science&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Zařazen do slovníku Who's Who in Science and Engineering a také do slovníku Who's Who in Health and Medicine &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na University of Technology v Chan Chun v Číně&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na univerzitě Wuhan v Číně&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> =Publikace=<br /> Anthony Debons je jako autor byl celkem plodný, ať už se jedná o články a příspěvky ve sbornících nebo monografie či dokonce recenzované publikace. Mezi články jsou uvedeny i ty na nichž měl významný podíl, ačkoliv měli i dalšího autora.<br /> ==Články a příspěvky ve sbornících==<br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a Concept for an Education Program in Information Science. American Documentation. 1969, roč. 20, č. 4, s. 346. ISSN 0096946X.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a concept for an education program in information science. American documentation. Washington, D.C.: American Documentation Institute, 1969, roč. 20, č. 4, 346–351. ISSN 1936-6108.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * OTTEN, Klaus a Anthony DEBONS. Towards a metascience of information: Informatology. Journal of the American Society for Information Science. 1970, roč. 21, č. 1, 89–94. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information Science, Content &amp; Structure. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 2, s. 139. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * HILL, Barbara M. a Anthony DEBONS. Bibliographic coupling. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 4, s. 286. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * SHIREY, Donald L., Anthony DEBONS. Trends in manpower needs in information science from 1967 to 1982. Journal of the American Society for Information Science. 1974, roč. 25, č. 1, 33–43.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a KING. A National Profile of Information Professionals. Bulletin of the American Society for Information Science. 1980, roč. 6, č. 6, s. 18. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information counseling: theory and practice. Proceedings of the ASIS annual meeting. 1983, roč. 20, s. 88. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information seeking: Assessing and anticipating user needs. Journal of the American Society for Information Science. 1986, roč. 37, č. 3, s. 173. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Debons, Anthony et al. Information Science: An Integrated View // Review. Canadian journal of information science. 1990, roč. 15, č. 3. ISSN 03809218.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Donald SHIRLEY. 1990 Survey of the Information Professional. Bulletin of the American Society for Information Science. 1989, roč. 15, č. 5, s. 19-20. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Fred KOHUN. The control revolution: Technological and economic origins of the information society. Journal of the American Society for Information Science. 1990, roč. 41, č. 5, s. 389. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Rejoinder to A. A. Shpackov's letter. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 10, 681–682. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Measurement of knowledge. In: Proceedings of the ASIS Annual Meeting. 1992, s. 212-215. ISBN 0938734695. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Jack Belzer, January 16, 1910–June 22, 1995. Journal of the American Society for Information Science. 1996, roč. 47, č. 8, 586–587. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. NATO advanced study institutes of Information Science and foundations of Information Science. Journal of the American Society for Information Science. 1997, roč. 48, č. 9, 794–803. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Interrogative theory of information and knowledge. In: Proceedings of the ACM SIGCPR Conference. New York: ACM Press, 1999, s. 4-10. ISSN 1073-810X.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony. The I-conference in retrospect. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology. 2006, roč. 32, č. 4, s. 19-21.<br /> ==Recenzované publikace==<br /> * DEBONS, Anthony. The Information professional: survey of an emerging field. New York: Dekker, 1981, 271 p. ISBN 08-247-1872-0.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Arvid G. LARSON. Information science in action: system design. Hingham, MA: Distributors for the U.S. and Canada, Kluwer Boston, 1983, 2 v. 864 p. NATO ASI series, no. 59-60. ISBN 902472807X2.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Introduction to Information Science. Pittsburgh: University of Pittsburgh, 1984. &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * WISE, John A., Anthony DEBONS. Information systems: failure analysis. New York: Springer Verlag, c1987, 338 p. NATO ASI series, no. 32. ISBN 03-871-7800-7.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony, Esther E. HORNE a Scott CRONENWETH. Information science: an integrated view. Boston, Mass.: G.K. Hall, c1988, 172 p. ISBN 08-161-1877-9.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information science 101. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2008, 241 p. ISBN 08-108-5289-6.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt; <br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> =Použité zdroje=<br /> * ASPRAY, William. Command and Control, Documentation, and Library Science: The Origins of Information Science at the University of Pittsburgh. IEEE Annals of the History of Computing. 1999, roč. 21, č. 4, s. 4-20. ISSN 10586180.&lt;br/&gt;<br /> * WANG, Chih. A Micronesian Information System: An Application of EATPUT Model. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 9, s. 594-601. ISSN 00028231.&lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html &lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, 2007, 1. 8. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.ischool.pitt.edu/people/debons.php &lt;br/&gt;<br /> * Anthony Dr Debons. SPOKEO. Spokeo: PEople search [online]. [2013] [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.spokeo.com/search?q=Anthony+Debons,+Carnegie,+PA&amp;sao9=t40#:1363653237 &lt;br/&gt;<br /> * [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Brief Biography[online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/vita.doc &lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science: News. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2012], 18. 7. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html &lt;br/&gt;<br /> ==Externí zdroje==<br /> http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html<br /> <br /> http://www.ischool.pitt.edu/people/debons.php<br /> <br /> http://en.wikipedia.org/wiki/EATPUT<br /> <br /> http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30326 2013-04-27T17:23:53Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>[[file:debons.jpg|thumb|right|240px|Anthony Debons (Zdroj:[http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html sis.pitt.edu])]]<br /> <br /> '''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916 ve městě Msida na ostrově Malta je americký experimentální psycholog, kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy, člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu, a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství. Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT. Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.<br /> <br /> =Život=<br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = 15106 Edgecliff Road, Carnegie, Pensylvanie, USA<br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = Vdovec, 2 děti<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, kniha Information science 101<br /> |oceneni = Laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství. V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College. V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat. V roce 1954 pak Anthony Debons získal doktorát. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Poté pracuje na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. Ukončení tohoto úspěšného podnikání zapříčinil nejen jeho odchod do penze, ale současně i smrt jeho ženy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem dvou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> ==Vojenská kariéra==<br /> Během druhé světové války v Irsku trénoval v hodnosti podporučíka posádky letadel k výpadům nad Německem a účastnil se bitvy v Ardenách. Na konci války byl umístěn na letecké základně v Oberhoffenu, v Alsasku jako důstojník zpětného odbytu se zaměřením na technologie. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1946 byl povýšen na majora. O Dva roky později, roce 1948, byl přidělen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Následně tři roky působil jako vedoucí Psychologické sekce letecko-lékařské laboratoře na letecké základně Ladd ve Fairbanks na Aljašce, kde prováděl psychologický výzkum v oblasti testování odolnosti před arktickými podmínkami a faktory spojenými s nimi. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po získání doktorátu v roce 1954 byl převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1957 byl převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent velitele divize vývoje. V této době se podílel na dvou hlavních programech financování tvorby počítačové vědy a informačních systémů. Odpovídal za administrativní kontrolu výzkumu strojového překladu jazyků zejména pak ruštiny, pod záštitou technologického institutu amerického letectva v Daytonu, v Ohiu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O tři roky později (1960) byl povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení. Současně však vykonával dvě další funkce. A to vedoucího plánovací kanceláře laboratoří systémového designu, a dále pak také zastával funkci ředitele laboratoře pro podporu rozhodování. V tuto dobu byl zodpovědný za výzkum a vývoj v oblastech systémového vývoje, studia lidských faktorů, a problematiky rozhodování. V těchto funkcích měl také zodpovědnost za dohled a správu zvyšujících se grantových programů na výzkum a vývoj elektronických systémů řízení, který zahrnoval výzkum a vývoj v oblasti softwarového inženýrství, výcviku programátorů, behaviorální vědy a v dalších významných oblastech tehdejší doby. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V této době byl také vybrán velitelem divize Elektronických systémů, generálmajorem Charlesem Terhunem ke spolupráci s Mitre Corporation na vytvoření konceptu designu strategického vzdušného řízení 465L, které mělo být prostředkem pro obranu před sovětskými balistickými střelami. Za tímto účelem vytvořil skupinu vědců, mezi jejímiž členy byli také vědci jako Jack Jacobs, Robert Everett, Allan Newell, Herbert Simon, Dougles Engelbart nebo Ivan Sutherland. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;S pomocí těchto odborníků začal práci na konceptuálním rámci návrhu informačního systému pro podporu velení a řízení pro strategickou vzdušnou kontrolu, který lze považovat lze považovat za informační systém. Při práci na tomto projektu seznámil poručík Samuel Jay Keyser Debonse se základním konceptem kybernetiky, což způsobilo zvrat v Debonsově kariéře, to proto, že Debons uznal vliv Shanonovy teorie informace a obzvlášť pak jeho teorii kybernetiky, na které později založil rámec modelu EATPUT. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Současně si uvědomil, že má všechny potřebné elementy jako jsou senzory, vysílačky signálu, procesory a funkční mechanismy, jako jsou ruce nebo hlas, které potřeboval pro zformování systému. Toto působení Anthony Debons považoval za ústřední bod své intelektuální kariéry, neboť na základě výzkumu založil svou teorii organismu jako informačního systému. A na základě této teorie následně vytvořil v rámci informační vědy fungující vzdělávací programy. Bohužel však nedošlo k vytvoření syntetizujícího konstruktu. Celý projekt ztroskotal na vývoji počítačů pro podporu strojového zpracování dat. Stejně jako na technických nedostatcích. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Debons v souvislosti s tím odmítl, že by že by jeho skupina prováděla pouze základní výzkum počítačové vědy pro vojenské účely. Dále částečně poukázal na J. C. R. Lickidera, známého díky jeho rané práci zkoumající vztahy mezi člověkem a stojem na ministerstvu obrany v kanceláři pro rozšířený projektový výzkum (DARPA). Následně se Debons soustředil na to, aby systém velení a řízení zprovoznil, čímž poukázal na potřebu vytvoření lepšího softwaru a výcviku nových programátorů. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Za tímto účelem rozšířil komunitu vývojářů pracujících na systému velení a řízení. Mitre a Debonsova kancelář systémového designu se pak spojili pod záštitou Velení elektronických systémů, aby připravili sérii vědeckých setkání v Hot Springs, ve Virginii, na léta 1962, 1964 a 1966. Setkání v roce 1966 však bylo zrušeno a o rok později byly vydány podklady k němu. Podle Debonse byl duchovním otcem těchto setkání Douglas Engelbart výzkum počítače jako nástrojem augmentace spíše než náhražky lidských sil. Tyto setkání byly zaměřeny na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1964 Debons odchází od letectva, jako plukovník letectva v záloze.<br /> <br /> ==Civilní kariéra==<br /> V roce 1964 se Anthony Debons stává vedoucím katedry psychologie na univerzitě v Daytonu, s cílem vytvořit samostatný magisterský obor zaměřený na informační vědu. Vedení university mu nejprve navrhlo, aby program realizoval v rámci katedry psychologie, ale později souhlasil s vytvořením samostatného oboru. Debons pro tento obor vytvořil osnovy, podle kterých se měl vyučovat. Tento program měl rozpočet 30 000 dolarů ročně. A právě jeho podfinancování mělo za následek i brzký konec tohoto oboru na univerzitě v Daytonu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Ve stejné době, kdy byl ukončen program v Daytonu, uvedl Allan Kent do činnosti doktorandský obor zaměřený na informační vědu na univerzitě v Pittsburghu. Kent při té příležitosti přizval Debonse ke spolupráci. Tak v roce 1969 začal Debons působit na univerzitě v Pittsburghu. I zde byl záhy pověřen sestavením osnov tohoto nově vzniklého oboru s názvem „Interdisciplinární doktorandský program v Informační vědě.“ (Interdisciplinary Doctoral Program in Information Science; zkráceně IDIS), který byl schválen na tři roky. Debons zde velkou měrou využil již existující osnovy z univerzity v Deytonu. Odkud přivedl i šest studentů, kteří byli považováni na jedny z nejlepších mezi prvními absolventy oboru. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V prvním roce pak vyučoval sám 8 kurzů, což byla většina kurzů v tomto oboru. Program se zaměřoval na význam role člověka v informačním procesu, spíše než na technologické a inženýrské aspekty informačních procesů. Díky vysoké úspěšnosti oboru a kvalitám absolventů byl tento obor v roce 1971 potvrzen, jako stály, nikoliv dočasný. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1973 pak došlo k vytvoření fakulty Informační vědy, kde Debons působil jako proděkan. Na této fakultě se vyučovala informační věda v bakalářském, magisterském i doktorandském programu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O rok později začali představitelé univerzity uvažovat o zavedení informačních systémů na všechny pracoviště. Debons v rámci toho navrhnul zřízení malých specializovaných laboratoří, které by se věnovali práci s informačními zdroji, jejich organizaci a zpracování. Služby, které tyto zařízení poskytovali, byly zdarma, což nepřinášelo žádné zisky a prostředky na provoz. Přínosem těchto laboratoří však bylo to, že byl zaveden nový magisterský obor zaměřený na informační poradenství. Debons v tomto směru definoval šest kroků, které jsou nutné k uspokojení informační potřeby, a to uvědomění, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a evaluace. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1978 Debons založil vlastní obchodní společnost zaměřenou na informační poradenství, kde zaměstnával absolventy výše zmíněného oboru. Tato firma fungovala až do roku 1986, kdy byla zavřena z důvodu odchodu do penze, do které Anthony Debons odchází také jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu. <br /> <br /> <br /> =Model EATPUT=<br /> Jedná se o teoretický model určený k analýze informačních systémů. Vznik tohoto modelu je datován do roku 1961, kdy Debons pracoval pro americké letectvo na základně Hanscom Field v Bedfordu, Massachusetts a sám označil tuto práci za vrchol své kariéry. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Tento model se skládá z šesti nelineárních a nekurzivních procesů, které jsou přizpůsobeny lidskému organismu. Těmito procesy jsou Událost (Event), Získávání (Acquisition), Přenos (Transmission), Zpracování (Processing), Využití (Utilization), Přesun (Transfer). První písmena z anglických názvů těchto procesů, pak vytváří také označení tohoto modelu, tedy EATPUT.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Aplikace tohoto modelu v rámci technického zařízení by mohlo znamenat možnost vytvoření systému, který by dokázal samostatně, bez zásahu uživatele vyhodnocovat a velmi pravděpodobně i identifikovat změny v prostředí a následně na ně upozornit. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Základním nedostatkem systému však je nedostatečná pozornost na význam senzorů, vzdáleného přenosu, a dalších složek, umožňujících augmentaci možnosti lidského organismu v reálném čase.<br /> ==Událost==<br /> Tento systém se skládá z událostí a jejich reprezentací v prostředí. Podmínkou pro to aby tyto události a jejich reprezentace je v rámci modelu především relevance k objektům a funkci systému. Těmito reprezentacemi mohou být podněty z prostředí a smyslové vjemy jako zvuk, ale stejně tak i jakákoliv data získatelná z prostředí. <br /> ==Získávání==<br /> Systém získávání využívá senzory a měřící nástroje, za účelem získaní dat, podnětů a dalších reprezentací těchto událostí, které jsou v těchto událostech obsaženy.<br /> ==Přenos==<br /> Tento systém lze zařadit kamkoliv mezi zbývajících pět systémů, neboť všude tam dochází k přenosu dat. Účelem tohoto systému je umožnit ostatním systémům mezi sebou komunikovat, a také komunikovat data. <br /> ==Zpracování==<br /> V tomto systému jsou data řazena, ukládána a vyhledávána a zpracována, aby mohla být později využita, a tak vznikly znalosti. <br /> ==Využití==<br /> V systému využití jsou data vyhodnocena. Dále je zde stanoven výsledek, který je zde reprezentován. <br /> ==Přesun==<br /> Systém přesunu umožňuje využití získaných dat a jejich přeměnu na poznatky. Dále pak umožňuje tyto poznatky dále využít, a na jejich základě vytvořit a šířit nová data a reprezentace těchto dat. <br /> <br /> =Aktivity=<br /> V letech 1962 a 1964, kdy působil ještě jako plukovník letectva spojených států na základně Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts, se podílel na organizaci vědeckých setkání v Hot Springs ve Virginii, které byly organizovány ve spolupráci s Mitre corporation. Tato setkání byla zaměřena především na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Díky zavedení magisterského programu univerzity v Pittsburghu, se zaměřením na informační poradenství si v rámci této oblasti založil firmu, kde zaměstnával absolventy právě tohoto oboru a to mezi lety 1978 a 1986. Ukončení činnosti této firmy bylo spojeno s jeho odchodem do penze a smrtí jeho ženy. <br /> <br /> <br /> =Význam pro informační vědu=<br /> Vedle výzkumu Anthony Debons zaznamenal úspěchy především díky svým aktivitám v akademické sféře, kde se projevil především založením a vedením magisterského oboru na univerzitě v Daytonu, kde vedl kurz zaměřený na informační vědu. Ten však díky výraznému podfinancování měl jen krátké trvání. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po odchodu z Univerzity v Dayonu Anthony Debons spolu s Allanem Kentem zakládá Doktorandský studijní program na univerzitě v Pittsburghu, který je opět zaměřen na informační vědu, který se později rozvine v založení samostatné fakulty, kde se stane proděkanem. A na jeho počest je na univerzitě v Pittsburghu, udělována studentům bakalářského studia na fakultě informační vědy cena za mimořádný přínos. <br /> Dále se i po odchodu do penze snaží podporovat rozvoj informační vědy a získávání nových studentů pro školy zaměřené na informační vědu, kdy za tímto účelem vytvořil knihu Information science 101, která byla vydána v roce 2008. <br /> <br /> =Úspěchy=<br /> * Člen American Psychological Association&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Člen The American Society of Information Science&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Člen The New York Academy of Science &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Člen American Association for the Advancement of Science&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Za knihu Information Science: An Integrated View získal Best Book Award od Association for Information Science and Technology&lt;br/&gt;&lt;br/&gt; <br /> * V letech 1972,1974,1976, 1978 řídil NATO international institutes in Information science&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Zařazen do slovníku Who's Who in Science and Engineering a také do slovníku Who's Who in Health and Medicine &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na University of Technology v Chan Chun v Číně&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na univerzitě Wuhan v Číně&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> =Publikace=<br /> Anthony Debons je jako autor byl celkem plodný, ať už se jedná o články a příspěvky ve sbornících nebo monografie či dokonce recenzované publikace. Mezi články jsou uvedeny i ty na nichž měl významný podíl, ačkoliv měli i dalšího autora.<br /> ==Články a příspěvky ve sbornících==<br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a Concept for an Education Program in Information Science. American Documentation. 1969, roč. 20, č. 4, s. 346. ISSN 0096946X.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a concept for an education program in information science. American documentation. Washington, D.C.: American Documentation Institute, 1969, roč. 20, č. 4, 346–351. ISSN 1936-6108.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * OTTEN, Klaus a Anthony DEBONS. Towards a metascience of information: Informatology. Journal of the American Society for Information Science. 1970, roč. 21, č. 1, 89–94. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information Science, Content &amp; Structure. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 2, s. 139. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * HILL, Barbara M. a Anthony DEBONS. Bibliographic coupling. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 4, s. 286. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * SHIREY, Donald L., Anthony DEBONS. Trends in manpower needs in information science from 1967 to 1982. Journal of the American Society for Information Science. 1974, roč. 25, č. 1, 33–43.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a KING. A National Profile of Information Professionals. Bulletin of the American Society for Information Science. 1980, roč. 6, č. 6, s. 18. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information counseling: theory and practice. Proceedings of the ASIS annual meeting. 1983, roč. 20, s. 88. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information seeking: Assessing and anticipating user needs. Journal of the American Society for Information Science. 1986, roč. 37, č. 3, s. 173. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Debons, Anthony et al. Information Science: An Integrated View // Review. Canadian journal of information science. 1990, roč. 15, č. 3. ISSN 03809218.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Donald SHIRLEY. 1990 Survey of the Information Professional. Bulletin of the American Society for Information Science. 1989, roč. 15, č. 5, s. 19-20. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Fred KOHUN. The control revolution: Technological and economic origins of the information society. Journal of the American Society for Information Science. 1990, roč. 41, č. 5, s. 389. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Rejoinder to A. A. Shpackov's letter. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 10, 681–682. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Measurement of knowledge. In: Proceedings of the ASIS Annual Meeting. 1992, s. 212-215. ISBN 0938734695. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Jack Belzer, January 16, 1910–June 22, 1995. Journal of the American Society for Information Science. 1996, roč. 47, č. 8, 586–587. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. NATO advanced study institutes of Information Science and foundations of Information Science. Journal of the American Society for Information Science. 1997, roč. 48, č. 9, 794–803. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Interrogative theory of information and knowledge. In: Proceedings of the ACM SIGCPR Conference. New York: ACM Press, 1999, s. 4-10. ISSN 1073-810X.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony. The I-conference in retrospect. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology. 2006, roč. 32, č. 4, s. 19-21.<br /> ==Recenzované publikace==<br /> * DEBONS, Anthony. The Information professional: survey of an emerging field. New York: Dekker, 1981, 271 p. ISBN 08-247-1872-0.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Arvid G. LARSON. Information science in action: system design. Hingham, MA: Distributors for the U.S. and Canada, Kluwer Boston, 1983, 2 v. 864 p. NATO ASI series, no. 59-60. ISBN 902472807X2.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Introduction to Information Science. Pittsburgh: University of Pittsburgh, 1984. &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * WISE, John A., Anthony DEBONS. Information systems: failure analysis. New York: Springer Verlag, c1987, 338 p. NATO ASI series, no. 32. ISBN 03-871-7800-7.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony, Esther E. HORNE a Scott CRONENWETH. Information science: an integrated view. Boston, Mass.: G.K. Hall, c1988, 172 p. ISBN 08-161-1877-9.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information science 101. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2008, 241 p. ISBN 08-108-5289-6.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt; <br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> =Použité zdroje=<br /> * ASPRAY, William. Command and Control, Documentation, and Library Science: The Origins of Information Science at the University of Pittsburgh. IEEE Annals of the History of Computing. 1999, roč. 21, č. 4, s. 4-20. ISSN 10586180.&lt;br/&gt;<br /> * WANG, Chih. A Micronesian Information System: An Application of EATPUT Model. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 9, s. 594-601. ISSN 00028231.&lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html &lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, 2007, 1. 8. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.ischool.pitt.edu/people/debons.php &lt;br/&gt;<br /> * Anthony Dr Debons. SPOKEO. Spokeo: PEople search [online]. [2013] [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.spokeo.com/search?q=Anthony+Debons,+Carnegie,+PA&amp;sao9=t40#:1363653237 &lt;br/&gt;<br /> * [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Brief Biography[online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/vita.doc &lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science: News. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2012], 18. 7. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html &lt;br/&gt;<br /> ==Externí zdroje==<br /> http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html<br /> <br /> http://www.ischool.pitt.edu/people/debons.php<br /> <br /> http://en.wikipedia.org/wiki/EATPUT<br /> <br /> http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Soubor:Debons.jpg&diff=30325 2013-04-27T17:18:19Z

<p>Marconius214: Anthony Debons (Zdroj: sis.pitt.edu) &lt;ref&gt;http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/images/debons.gif&lt;/ref&gt;</p> <hr /> <div>Anthony Debons (Zdroj: sis.pitt.edu)<br /> &lt;ref&gt;http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/images/debons.gif&lt;/ref&gt;</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30324 2013-04-27T17:14:49Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>[[file:debons.jpg|thumb|right|240px|Anthony Debons (Zdroj: sis.pitt.edu)]]<br /> <br /> '''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916 ve městě Msida na ostrově Malta je americký experimentální psycholog, kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy, člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu, a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství. Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT. Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.<br /> <br /> =Život=<br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = 15106 Edgecliff Road, Carnegie, Pensylvanie, USA<br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = Vdovec, 2 děti<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, kniha Information science 101<br /> |oceneni = Laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství. V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College. V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat. V roce 1954 pak Anthony Debons získal doktorát. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Poté pracuje na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. Ukončení tohoto úspěšného podnikání zapříčinil nejen jeho odchod do penze, ale současně i smrt jeho ženy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem dvou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> ==Vojenská kariéra==<br /> Během druhé světové války v Irsku trénoval v hodnosti podporučíka posádky letadel k výpadům nad Německem a účastnil se bitvy v Ardenách. Na konci války byl umístěn na letecké základně v Oberhoffenu, v Alsasku jako důstojník zpětného odbytu se zaměřením na technologie. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1946 byl povýšen na majora. O Dva roky později, roce 1948, byl přidělen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Následně tři roky působil jako vedoucí Psychologické sekce letecko-lékařské laboratoře na letecké základně Ladd ve Fairbanks na Aljašce, kde prováděl psychologický výzkum v oblasti testování odolnosti před arktickými podmínkami a faktory spojenými s nimi. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po získání doktorátu v roce 1954 byl převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1957 byl převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent velitele divize vývoje. V této době se podílel na dvou hlavních programech financování tvorby počítačové vědy a informačních systémů. Odpovídal za administrativní kontrolu výzkumu strojového překladu jazyků zejména pak ruštiny, pod záštitou technologického institutu amerického letectva v Daytonu, v Ohiu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O tři roky později (1960) byl povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení. Současně však vykonával dvě další funkce. A to vedoucího plánovací kanceláře laboratoří systémového designu, a dále pak také zastával funkci ředitele laboratoře pro podporu rozhodování. V tuto dobu byl zodpovědný za výzkum a vývoj v oblastech systémového vývoje, studia lidských faktorů, a problematiky rozhodování. V těchto funkcích měl také zodpovědnost za dohled a správu zvyšujících se grantových programů na výzkum a vývoj elektronických systémů řízení, který zahrnoval výzkum a vývoj v oblasti softwarového inženýrství, výcviku programátorů, behaviorální vědy a v dalších významných oblastech tehdejší doby. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V této době byl také vybrán velitelem divize Elektronických systémů, generálmajorem Charlesem Terhunem ke spolupráci s Mitre Corporation na vytvoření konceptu designu strategického vzdušného řízení 465L, které mělo být prostředkem pro obranu před sovětskými balistickými střelami. Za tímto účelem vytvořil skupinu vědců, mezi jejímiž členy byli také vědci jako Jack Jacobs, Robert Everett, Allan Newell, Herbert Simon, Dougles Engelbart nebo Ivan Sutherland. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;S pomocí těchto odborníků začal práci na konceptuálním rámci návrhu informačního systému pro podporu velení a řízení pro strategickou vzdušnou kontrolu, který lze považovat lze považovat za informační systém. Při práci na tomto projektu seznámil poručík Samuel Jay Keyser Debonse se základním konceptem kybernetiky, což způsobilo zvrat v Debonsově kariéře, to proto, že Debons uznal vliv Shanonovy teorie informace a obzvlášť pak jeho teorii kybernetiky, na které později založil rámec modelu EATPUT. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Současně si uvědomil, že má všechny potřebné elementy jako jsou senzory, vysílačky signálu, procesory a funkční mechanismy, jako jsou ruce nebo hlas, které potřeboval pro zformování systému. Toto působení Anthony Debons považoval za ústřední bod své intelektuální kariéry, neboť na základě výzkumu založil svou teorii organismu jako informačního systému. A na základě této teorie následně vytvořil v rámci informační vědy fungující vzdělávací programy. Bohužel však nedošlo k vytvoření syntetizujícího konstruktu. Celý projekt ztroskotal na vývoji počítačů pro podporu strojového zpracování dat. Stejně jako na technických nedostatcích. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Debons v souvislosti s tím odmítl, že by že by jeho skupina prováděla pouze základní výzkum počítačové vědy pro vojenské účely. Dále částečně poukázal na J. C. R. Lickidera, známého díky jeho rané práci zkoumající vztahy mezi člověkem a stojem na ministerstvu obrany v kanceláři pro rozšířený projektový výzkum (DARPA). Následně se Debons soustředil na to, aby systém velení a řízení zprovoznil, čímž poukázal na potřebu vytvoření lepšího softwaru a výcviku nových programátorů. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Za tímto účelem rozšířil komunitu vývojářů pracujících na systému velení a řízení. Mitre a Debonsova kancelář systémového designu se pak spojili pod záštitou Velení elektronických systémů, aby připravili sérii vědeckých setkání v Hot Springs, ve Virginii, na léta 1962, 1964 a 1966. Setkání v roce 1966 však bylo zrušeno a o rok později byly vydány podklady k němu. Podle Debonse byl duchovním otcem těchto setkání Douglas Engelbart výzkum počítače jako nástrojem augmentace spíše než náhražky lidských sil. Tyto setkání byly zaměřeny na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1964 Debons odchází od letectva, jako plukovník letectva v záloze.<br /> <br /> ==Civilní kariéra==<br /> V roce 1964 se Anthony Debons stává vedoucím katedry psychologie na univerzitě v Daytonu, s cílem vytvořit samostatný magisterský obor zaměřený na informační vědu. Vedení university mu nejprve navrhlo, aby program realizoval v rámci katedry psychologie, ale později souhlasil s vytvořením samostatného oboru. Debons pro tento obor vytvořil osnovy, podle kterých se měl vyučovat. Tento program měl rozpočet 30 000 dolarů ročně. A právě jeho podfinancování mělo za následek i brzký konec tohoto oboru na univerzitě v Daytonu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Ve stejné době, kdy byl ukončen program v Daytonu, uvedl Allan Kent do činnosti doktorandský obor zaměřený na informační vědu na univerzitě v Pittsburghu. Kent při té příležitosti přizval Debonse ke spolupráci. Tak v roce 1969 začal Debons působit na univerzitě v Pittsburghu. I zde byl záhy pověřen sestavením osnov tohoto nově vzniklého oboru s názvem „Interdisciplinární doktorandský program v Informační vědě.“ (Interdisciplinary Doctoral Program in Information Science; zkráceně IDIS), který byl schválen na tři roky. Debons zde velkou měrou využil již existující osnovy z univerzity v Deytonu. Odkud přivedl i šest studentů, kteří byli považováni na jedny z nejlepších mezi prvními absolventy oboru. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V prvním roce pak vyučoval sám 8 kurzů, což byla většina kurzů v tomto oboru. Program se zaměřoval na význam role člověka v informačním procesu, spíše než na technologické a inženýrské aspekty informačních procesů. Díky vysoké úspěšnosti oboru a kvalitám absolventů byl tento obor v roce 1971 potvrzen, jako stály, nikoliv dočasný. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1973 pak došlo k vytvoření fakulty Informační vědy, kde Debons působil jako proděkan. Na této fakultě se vyučovala informační věda v bakalářském, magisterském i doktorandském programu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O rok později začali představitelé univerzity uvažovat o zavedení informačních systémů na všechny pracoviště. Debons v rámci toho navrhnul zřízení malých specializovaných laboratoří, které by se věnovali práci s informačními zdroji, jejich organizaci a zpracování. Služby, které tyto zařízení poskytovali, byly zdarma, což nepřinášelo žádné zisky a prostředky na provoz. Přínosem těchto laboratoří však bylo to, že byl zaveden nový magisterský obor zaměřený na informační poradenství. Debons v tomto směru definoval šest kroků, které jsou nutné k uspokojení informační potřeby, a to uvědomění, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a evaluace. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1978 Debons založil vlastní obchodní společnost zaměřenou na informační poradenství, kde zaměstnával absolventy výše zmíněného oboru. Tato firma fungovala až do roku 1986, kdy byla zavřena z důvodu odchodu do penze, do které Anthony Debons odchází také jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu. <br /> <br /> <br /> =Model EATPUT=<br /> Jedná se o teoretický model určený k analýze informačních systémů. Vznik tohoto modelu je datován do roku 1961, kdy Debons pracoval pro americké letectvo na základně Hanscom Field v Bedfordu, Massachusetts a sám označil tuto práci za vrchol své kariéry. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Tento model se skládá z šesti nelineárních a nekurzivních procesů, které jsou přizpůsobeny lidskému organismu. Těmito procesy jsou Událost (Event), Získávání (Acquisition), Přenos (Transmission), Zpracování (Processing), Využití (Utilization), Přesun (Transfer). První písmena z anglických názvů těchto procesů, pak vytváří také označení tohoto modelu, tedy EATPUT.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Aplikace tohoto modelu v rámci technického zařízení by mohlo znamenat možnost vytvoření systému, který by dokázal samostatně, bez zásahu uživatele vyhodnocovat a velmi pravděpodobně i identifikovat změny v prostředí a následně na ně upozornit. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Základním nedostatkem systému však je nedostatečná pozornost na význam senzorů, vzdáleného přenosu, a dalších složek, umožňujících augmentaci možnosti lidského organismu v reálném čase.<br /> ==Událost==<br /> Tento systém se skládá z událostí a jejich reprezentací v prostředí. Podmínkou pro to aby tyto události a jejich reprezentace je v rámci modelu především relevance k objektům a funkci systému. Těmito reprezentacemi mohou být podněty z prostředí a smyslové vjemy jako zvuk, ale stejně tak i jakákoliv data získatelná z prostředí. <br /> ==Získávání==<br /> Systém získávání využívá senzory a měřící nástroje, za účelem získaní dat, podnětů a dalších reprezentací těchto událostí, které jsou v těchto událostech obsaženy.<br /> ==Přenos==<br /> Tento systém lze zařadit kamkoliv mezi zbývajících pět systémů, neboť všude tam dochází k přenosu dat. Účelem tohoto systému je umožnit ostatním systémům mezi sebou komunikovat, a také komunikovat data. <br /> ==Zpracování==<br /> V tomto systému jsou data řazena, ukládána a vyhledávána a zpracována, aby mohla být později využita, a tak vznikly znalosti. <br /> ==Využití==<br /> V systému využití jsou data vyhodnocena. Dále je zde stanoven výsledek, který je zde reprezentován. <br /> ==Přesun==<br /> Systém přesunu umožňuje využití získaných dat a jejich přeměnu na poznatky. Dále pak umožňuje tyto poznatky dále využít, a na jejich základě vytvořit a šířit nová data a reprezentace těchto dat. <br /> <br /> =Aktivity=<br /> V letech 1962 a 1964, kdy působil ještě jako plukovník letectva spojených států na základně Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts, se podílel na organizaci vědeckých setkání v Hot Springs ve Virginii, které byly organizovány ve spolupráci s Mitre corporation. Tato setkání byla zaměřena především na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Díky zavedení magisterského programu univerzity v Pittsburghu, se zaměřením na informační poradenství si v rámci této oblasti založil firmu, kde zaměstnával absolventy právě tohoto oboru a to mezi lety 1978 a 1986. Ukončení činnosti této firmy bylo spojeno s jeho odchodem do penze a smrtí jeho ženy. <br /> <br /> <br /> =Význam pro informační vědu=<br /> Vedle výzkumu Anthony Debons zaznamenal úspěchy především díky svým aktivitám v akademické sféře, kde se projevil především založením a vedením magisterského oboru na univerzitě v Daytonu, kde vedl kurz zaměřený na informační vědu. Ten však díky výraznému podfinancování měl jen krátké trvání. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po odchodu z Univerzity v Dayonu Anthony Debons spolu s Allanem Kentem zakládá Doktorandský studijní program na univerzitě v Pittsburghu, který je opět zaměřen na informační vědu, který se později rozvine v založení samostatné fakulty, kde se stane proděkanem. A na jeho počest je na univerzitě v Pittsburghu, udělována studentům bakalářského studia na fakultě informační vědy cena za mimořádný přínos. <br /> Dále se i po odchodu do penze snaží podporovat rozvoj informační vědy a získávání nových studentů pro školy zaměřené na informační vědu, kdy za tímto účelem vytvořil knihu Information science 101, která byla vydána v roce 2008. <br /> <br /> =Úspěchy=<br /> * Člen American Psychological Association&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Člen The American Society of Information Science&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Člen The New York Academy of Science &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Člen American Association for the Advancement of Science&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Za knihu Information Science: An Integrated View získal Best Book Award od Association for Information Science and Technology&lt;br/&gt;&lt;br/&gt; <br /> * V letech 1972,1974,1976, 1978 řídil NATO international institutes in Information science&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Zařazen do slovníku Who's Who in Science and Engineering a také do slovníku Who's Who in Health and Medicine &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na University of Technology v Chan Chun v Číně&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na univerzitě Wuhan v Číně&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> =Publikace=<br /> Anthony Debons je jako autor byl celkem plodný, ať už se jedná o články a příspěvky ve sbornících nebo monografie či dokonce recenzované publikace. Mezi články jsou uvedeny i ty na nichž měl významný podíl, ačkoliv měli i dalšího autora.<br /> ==Články a příspěvky ve sbornících==<br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a Concept for an Education Program in Information Science. American Documentation. 1969, roč. 20, č. 4, s. 346. ISSN 0096946X.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a concept for an education program in information science. American documentation. Washington, D.C.: American Documentation Institute, 1969, roč. 20, č. 4, 346–351. ISSN 1936-6108.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * OTTEN, Klaus a Anthony DEBONS. Towards a metascience of information: Informatology. Journal of the American Society for Information Science. 1970, roč. 21, č. 1, 89–94. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information Science, Content &amp; Structure. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 2, s. 139. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * HILL, Barbara M. a Anthony DEBONS. Bibliographic coupling. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 4, s. 286. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * SHIREY, Donald L., Anthony DEBONS. Trends in manpower needs in information science from 1967 to 1982. Journal of the American Society for Information Science. 1974, roč. 25, č. 1, 33–43.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a KING. A National Profile of Information Professionals. Bulletin of the American Society for Information Science. 1980, roč. 6, č. 6, s. 18. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information counseling: theory and practice. Proceedings of the ASIS annual meeting. 1983, roč. 20, s. 88. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information seeking: Assessing and anticipating user needs. Journal of the American Society for Information Science. 1986, roč. 37, č. 3, s. 173. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Debons, Anthony et al. Information Science: An Integrated View // Review. Canadian journal of information science. 1990, roč. 15, č. 3. ISSN 03809218.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Donald SHIRLEY. 1990 Survey of the Information Professional. Bulletin of the American Society for Information Science. 1989, roč. 15, č. 5, s. 19-20. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Fred KOHUN. The control revolution: Technological and economic origins of the information society. Journal of the American Society for Information Science. 1990, roč. 41, č. 5, s. 389. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Rejoinder to A. A. Shpackov's letter. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 10, 681–682. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Measurement of knowledge. In: Proceedings of the ASIS Annual Meeting. 1992, s. 212-215. ISBN 0938734695. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Jack Belzer, January 16, 1910–June 22, 1995. Journal of the American Society for Information Science. 1996, roč. 47, č. 8, 586–587. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. NATO advanced study institutes of Information Science and foundations of Information Science. Journal of the American Society for Information Science. 1997, roč. 48, č. 9, 794–803. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Interrogative theory of information and knowledge. In: Proceedings of the ACM SIGCPR Conference. New York: ACM Press, 1999, s. 4-10. ISSN 1073-810X.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony. The I-conference in retrospect. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology. 2006, roč. 32, č. 4, s. 19-21.<br /> ==Recenzované publikace==<br /> * DEBONS, Anthony. The Information professional: survey of an emerging field. New York: Dekker, 1981, 271 p. ISBN 08-247-1872-0.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Arvid G. LARSON. Information science in action: system design. Hingham, MA: Distributors for the U.S. and Canada, Kluwer Boston, 1983, 2 v. 864 p. NATO ASI series, no. 59-60. ISBN 902472807X2.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Introduction to Information Science. Pittsburgh: University of Pittsburgh, 1984. &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * WISE, John A., Anthony DEBONS. Information systems: failure analysis. New York: Springer Verlag, c1987, 338 p. NATO ASI series, no. 32. ISBN 03-871-7800-7.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony, Esther E. HORNE a Scott CRONENWETH. Information science: an integrated view. Boston, Mass.: G.K. Hall, c1988, 172 p. ISBN 08-161-1877-9.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information science 101. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2008, 241 p. ISBN 08-108-5289-6.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt; <br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> =Použité zdroje=<br /> * ASPRAY, William. Command and Control, Documentation, and Library Science: The Origins of Information Science at the University of Pittsburgh. IEEE Annals of the History of Computing. 1999, roč. 21, č. 4, s. 4-20. ISSN 10586180.&lt;br/&gt;<br /> * WANG, Chih. A Micronesian Information System: An Application of EATPUT Model. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 9, s. 594-601. ISSN 00028231.&lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html &lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, 2007, 1. 8. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.ischool.pitt.edu/people/debons.php &lt;br/&gt;<br /> * Anthony Dr Debons. SPOKEO. Spokeo: PEople search [online]. [2013] [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.spokeo.com/search?q=Anthony+Debons,+Carnegie,+PA&amp;sao9=t40#:1363653237 &lt;br/&gt;<br /> * [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Brief Biography[online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/vita.doc &lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science: News. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2012], 18. 7. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html &lt;br/&gt;<br /> ==Externí zdroje==<br /> http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html<br /> <br /> http://www.ischool.pitt.edu/people/debons.php<br /> <br /> http://en.wikipedia.org/wiki/EATPUT<br /> <br /> http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30323 2013-04-27T17:11:51Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>[[file:debons.jpg|thumb|right|240px|Anthony Debons (Zdroj: sis.pitt.edu)]]<br /> <br /> '''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916 ve městě Msida na ostrově Malta je americký experimentální psycholog, kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy, člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu, a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství. Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT. Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.<br /> <br /> =Život=<br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = 15106 Edgecliff Road, Carnegie, Pensylvanie, USA<br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = -<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, kniha Information science 101<br /> |oceneni = Laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství. V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College. V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat. V roce 1954 pak Anthony Debons získal doktorát. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Poté pracuje na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. Ukončení tohoto úspěšného podnikání zapříčinil nejen jeho odchod do penze, ale současně i smrt jeho ženy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem dvou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> ==Vojenská kariéra==<br /> Během druhé světové války v Irsku trénoval v hodnosti podporučíka posádky letadel k výpadům nad Německem a účastnil se bitvy v Ardenách. Na konci války byl umístěn na letecké základně v Oberhoffenu, v Alsasku jako důstojník zpětného odbytu se zaměřením na technologie. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1946 byl povýšen na majora. O Dva roky později, roce 1948, byl přidělen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Následně tři roky působil jako vedoucí Psychologické sekce letecko-lékařské laboratoře na letecké základně Ladd ve Fairbanks na Aljašce, kde prováděl psychologický výzkum v oblasti testování odolnosti před arktickými podmínkami a faktory spojenými s nimi. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po získání doktorátu v roce 1954 byl převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1957 byl převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent velitele divize vývoje. V této době se podílel na dvou hlavních programech financování tvorby počítačové vědy a informačních systémů. Odpovídal za administrativní kontrolu výzkumu strojového překladu jazyků zejména pak ruštiny, pod záštitou technologického institutu amerického letectva v Daytonu, v Ohiu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O tři roky později (1960) byl povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení. Současně však vykonával dvě další funkce. A to vedoucího plánovací kanceláře laboratoří systémového designu, a dále pak také zastával funkci ředitele laboratoře pro podporu rozhodování. V tuto dobu byl zodpovědný za výzkum a vývoj v oblastech systémového vývoje, studia lidských faktorů, a problematiky rozhodování. V těchto funkcích měl také zodpovědnost za dohled a správu zvyšujících se grantových programů na výzkum a vývoj elektronických systémů řízení, který zahrnoval výzkum a vývoj v oblasti softwarového inženýrství, výcviku programátorů, behaviorální vědy a v dalších významných oblastech tehdejší doby. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V této době byl také vybrán velitelem divize Elektronických systémů, generálmajorem Charlesem Terhunem ke spolupráci s Mitre Corporation na vytvoření konceptu designu strategického vzdušného řízení 465L, které mělo být prostředkem pro obranu před sovětskými balistickými střelami. Za tímto účelem vytvořil skupinu vědců, mezi jejímiž členy byli také vědci jako Jack Jacobs, Robert Everett, Allan Newell, Herbert Simon, Dougles Engelbart nebo Ivan Sutherland. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;S pomocí těchto odborníků začal práci na konceptuálním rámci návrhu informačního systému pro podporu velení a řízení pro strategickou vzdušnou kontrolu, který lze považovat lze považovat za informační systém. Při práci na tomto projektu seznámil poručík Samuel Jay Keyser Debonse se základním konceptem kybernetiky, což způsobilo zvrat v Debonsově kariéře, to proto, že Debons uznal vliv Shanonovy teorie informace a obzvlášť pak jeho teorii kybernetiky, na které později založil rámec modelu EATPUT. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Současně si uvědomil, že má všechny potřebné elementy jako jsou senzory, vysílačky signálu, procesory a funkční mechanismy, jako jsou ruce nebo hlas, které potřeboval pro zformování systému. Toto působení Anthony Debons považoval za ústřední bod své intelektuální kariéry, neboť na základě výzkumu založil svou teorii organismu jako informačního systému. A na základě této teorie následně vytvořil v rámci informační vědy fungující vzdělávací programy. Bohužel však nedošlo k vytvoření syntetizujícího konstruktu. Celý projekt ztroskotal na vývoji počítačů pro podporu strojového zpracování dat. Stejně jako na technických nedostatcích. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Debons v souvislosti s tím odmítl, že by že by jeho skupina prováděla pouze základní výzkum počítačové vědy pro vojenské účely. Dále částečně poukázal na J. C. R. Lickidera, známého díky jeho rané práci zkoumající vztahy mezi člověkem a stojem na ministerstvu obrany v kanceláři pro rozšířený projektový výzkum (DARPA). Následně se Debons soustředil na to, aby systém velení a řízení zprovoznil, čímž poukázal na potřebu vytvoření lepšího softwaru a výcviku nových programátorů. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Za tímto účelem rozšířil komunitu vývojářů pracujících na systému velení a řízení. Mitre a Debonsova kancelář systémového designu se pak spojili pod záštitou Velení elektronických systémů, aby připravili sérii vědeckých setkání v Hot Springs, ve Virginii, na léta 1962, 1964 a 1966. Setkání v roce 1966 však bylo zrušeno a o rok později byly vydány podklady k němu. Podle Debonse byl duchovním otcem těchto setkání Douglas Engelbart výzkum počítače jako nástrojem augmentace spíše než náhražky lidských sil. Tyto setkání byly zaměřeny na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1964 Debons odchází od letectva, jako plukovník letectva v záloze.<br /> <br /> ==Civilní kariéra==<br /> V roce 1964 se Anthony Debons stává vedoucím katedry psychologie na univerzitě v Daytonu, s cílem vytvořit samostatný magisterský obor zaměřený na informační vědu. Vedení university mu nejprve navrhlo, aby program realizoval v rámci katedry psychologie, ale později souhlasil s vytvořením samostatného oboru. Debons pro tento obor vytvořil osnovy, podle kterých se měl vyučovat. Tento program měl rozpočet 30 000 dolarů ročně. A právě jeho podfinancování mělo za následek i brzký konec tohoto oboru na univerzitě v Daytonu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Ve stejné době, kdy byl ukončen program v Daytonu, uvedl Allan Kent do činnosti doktorandský obor zaměřený na informační vědu na univerzitě v Pittsburghu. Kent při té příležitosti přizval Debonse ke spolupráci. Tak v roce 1969 začal Debons působit na univerzitě v Pittsburghu. I zde byl záhy pověřen sestavením osnov tohoto nově vzniklého oboru s názvem „Interdisciplinární doktorandský program v Informační vědě.“ (Interdisciplinary Doctoral Program in Information Science; zkráceně IDIS), který byl schválen na tři roky. Debons zde velkou měrou využil již existující osnovy z univerzity v Deytonu. Odkud přivedl i šest studentů, kteří byli považováni na jedny z nejlepších mezi prvními absolventy oboru. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V prvním roce pak vyučoval sám 8 kurzů, což byla většina kurzů v tomto oboru. Program se zaměřoval na význam role člověka v informačním procesu, spíše než na technologické a inženýrské aspekty informačních procesů. Díky vysoké úspěšnosti oboru a kvalitám absolventů byl tento obor v roce 1971 potvrzen, jako stály, nikoliv dočasný. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1973 pak došlo k vytvoření fakulty Informační vědy, kde Debons působil jako proděkan. Na této fakultě se vyučovala informační věda v bakalářském, magisterském i doktorandském programu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O rok později začali představitelé univerzity uvažovat o zavedení informačních systémů na všechny pracoviště. Debons v rámci toho navrhnul zřízení malých specializovaných laboratoří, které by se věnovali práci s informačními zdroji, jejich organizaci a zpracování. Služby, které tyto zařízení poskytovali, byly zdarma, což nepřinášelo žádné zisky a prostředky na provoz. Přínosem těchto laboratoří však bylo to, že byl zaveden nový magisterský obor zaměřený na informační poradenství. Debons v tomto směru definoval šest kroků, které jsou nutné k uspokojení informační potřeby, a to uvědomění, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a evaluace. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1978 Debons založil vlastní obchodní společnost zaměřenou na informační poradenství, kde zaměstnával absolventy výše zmíněného oboru. Tato firma fungovala až do roku 1986, kdy byla zavřena z důvodu odchodu do penze, do které Anthony Debons odchází také jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu. <br /> <br /> <br /> =Model EATPUT=<br /> Jedná se o teoretický model určený k analýze informačních systémů. Vznik tohoto modelu je datován do roku 1961, kdy Debons pracoval pro americké letectvo na základně Hanscom Field v Bedfordu, Massachusetts a sám označil tuto práci za vrchol své kariéry. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Tento model se skládá z šesti nelineárních a nekurzivních procesů, které jsou přizpůsobeny lidskému organismu. Těmito procesy jsou Událost (Event), Získávání (Acquisition), Přenos (Transmission), Zpracování (Processing), Využití (Utilization), Přesun (Transfer). První písmena z anglických názvů těchto procesů, pak vytváří také označení tohoto modelu, tedy EATPUT.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Aplikace tohoto modelu v rámci technického zařízení by mohlo znamenat možnost vytvoření systému, který by dokázal samostatně, bez zásahu uživatele vyhodnocovat a velmi pravděpodobně i identifikovat změny v prostředí a následně na ně upozornit. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Základním nedostatkem systému však je nedostatečná pozornost na význam senzorů, vzdáleného přenosu, a dalších složek, umožňujících augmentaci možnosti lidského organismu v reálném čase.<br /> ==Událost==<br /> Tento systém se skládá z událostí a jejich reprezentací v prostředí. Podmínkou pro to aby tyto události a jejich reprezentace je v rámci modelu především relevance k objektům a funkci systému. Těmito reprezentacemi mohou být podněty z prostředí a smyslové vjemy jako zvuk, ale stejně tak i jakákoliv data získatelná z prostředí. <br /> ==Získávání==<br /> Systém získávání využívá senzory a měřící nástroje, za účelem získaní dat, podnětů a dalších reprezentací těchto událostí, které jsou v těchto událostech obsaženy.<br /> ==Přenos==<br /> Tento systém lze zařadit kamkoliv mezi zbývajících pět systémů, neboť všude tam dochází k přenosu dat. Účelem tohoto systému je umožnit ostatním systémům mezi sebou komunikovat, a také komunikovat data. <br /> ==Zpracování==<br /> V tomto systému jsou data řazena, ukládána a vyhledávána a zpracována, aby mohla být později využita, a tak vznikly znalosti. <br /> ==Využití==<br /> V systému využití jsou data vyhodnocena. Dále je zde stanoven výsledek, který je zde reprezentován. <br /> ==Přesun==<br /> Systém přesunu umožňuje využití získaných dat a jejich přeměnu na poznatky. Dále pak umožňuje tyto poznatky dále využít, a na jejich základě vytvořit a šířit nová data a reprezentace těchto dat. <br /> <br /> =Aktivity=<br /> V letech 1962 a 1964, kdy působil ještě jako plukovník letectva spojených států na základně Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts, se podílel na organizaci vědeckých setkání v Hot Springs ve Virginii, které byly organizovány ve spolupráci s Mitre corporation. Tato setkání byla zaměřena především na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Díky zavedení magisterského programu univerzity v Pittsburghu, se zaměřením na informační poradenství si v rámci této oblasti založil firmu, kde zaměstnával absolventy právě tohoto oboru a to mezi lety 1978 a 1986. Ukončení činnosti této firmy bylo spojeno s jeho odchodem do penze a smrtí jeho ženy. <br /> <br /> <br /> =Význam pro informační vědu=<br /> Vedle výzkumu Anthony Debons zaznamenal úspěchy především díky svým aktivitám v akademické sféře, kde se projevil především založením a vedením magisterského oboru na univerzitě v Daytonu, kde vedl kurz zaměřený na informační vědu. Ten však díky výraznému podfinancování měl jen krátké trvání. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po odchodu z Univerzity v Dayonu Anthony Debons spolu s Allanem Kentem zakládá Doktorandský studijní program na univerzitě v Pittsburghu, který je opět zaměřen na informační vědu, který se později rozvine v založení samostatné fakulty, kde se stane proděkanem. A na jeho počest je na univerzitě v Pittsburghu, udělována studentům bakalářského studia na fakultě informační vědy cena za mimořádný přínos. <br /> Dále se i po odchodu do penze snaží podporovat rozvoj informační vědy a získávání nových studentů pro školy zaměřené na informační vědu, kdy za tímto účelem vytvořil knihu Information science 101, která byla vydána v roce 2008. <br /> <br /> =Úspěchy=<br /> * Člen American Psychological Association&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Člen The American Society of Information Science&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Člen The New York Academy of Science &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Člen American Association for the Advancement of Science&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Za knihu Information Science: An Integrated View získal Best Book Award od Association for Information Science and Technology&lt;br/&gt;&lt;br/&gt; <br /> * V letech 1972,1974,1976, 1978 řídil NATO international institutes in Information science&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Zařazen do slovníku Who's Who in Science and Engineering a také do slovníku Who's Who in Health and Medicine &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na University of Technology v Chan Chun v Číně&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na univerzitě Wuhan v Číně&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> =Publikace=<br /> Anthony Debons je jako autor byl celkem plodný, ať už se jedná o články a příspěvky ve sbornících nebo monografie či dokonce recenzované publikace. Mezi články jsou uvedeny i ty na nichž měl významný podíl, ačkoliv měli i dalšího autora.<br /> ==Články a příspěvky ve sbornících==<br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a Concept for an Education Program in Information Science. American Documentation. 1969, roč. 20, č. 4, s. 346. ISSN 0096946X.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a concept for an education program in information science. American documentation. Washington, D.C.: American Documentation Institute, 1969, roč. 20, č. 4, 346–351. ISSN 1936-6108.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * OTTEN, Klaus a Anthony DEBONS. Towards a metascience of information: Informatology. Journal of the American Society for Information Science. 1970, roč. 21, č. 1, 89–94. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information Science, Content &amp; Structure. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 2, s. 139. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * HILL, Barbara M. a Anthony DEBONS. Bibliographic coupling. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 4, s. 286. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * SHIREY, Donald L., Anthony DEBONS. Trends in manpower needs in information science from 1967 to 1982. Journal of the American Society for Information Science. 1974, roč. 25, č. 1, 33–43.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a KING. A National Profile of Information Professionals. Bulletin of the American Society for Information Science. 1980, roč. 6, č. 6, s. 18. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information counseling: theory and practice. Proceedings of the ASIS annual meeting. 1983, roč. 20, s. 88. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information seeking: Assessing and anticipating user needs. Journal of the American Society for Information Science. 1986, roč. 37, č. 3, s. 173. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Debons, Anthony et al. Information Science: An Integrated View // Review. Canadian journal of information science. 1990, roč. 15, č. 3. ISSN 03809218.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Donald SHIRLEY. 1990 Survey of the Information Professional. Bulletin of the American Society for Information Science. 1989, roč. 15, č. 5, s. 19-20. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Fred KOHUN. The control revolution: Technological and economic origins of the information society. Journal of the American Society for Information Science. 1990, roč. 41, č. 5, s. 389. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Rejoinder to A. A. Shpackov's letter. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 10, 681–682. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Measurement of knowledge. In: Proceedings of the ASIS Annual Meeting. 1992, s. 212-215. ISBN 0938734695. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Jack Belzer, January 16, 1910–June 22, 1995. Journal of the American Society for Information Science. 1996, roč. 47, č. 8, 586–587. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. NATO advanced study institutes of Information Science and foundations of Information Science. Journal of the American Society for Information Science. 1997, roč. 48, č. 9, 794–803. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Interrogative theory of information and knowledge. In: Proceedings of the ACM SIGCPR Conference. New York: ACM Press, 1999, s. 4-10. ISSN 1073-810X.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony. The I-conference in retrospect. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology. 2006, roč. 32, č. 4, s. 19-21.<br /> ==Recenzované publikace==<br /> * DEBONS, Anthony. The Information professional: survey of an emerging field. New York: Dekker, 1981, 271 p. ISBN 08-247-1872-0.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Arvid G. LARSON. Information science in action: system design. Hingham, MA: Distributors for the U.S. and Canada, Kluwer Boston, 1983, 2 v. 864 p. NATO ASI series, no. 59-60. ISBN 902472807X2.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Introduction to Information Science. Pittsburgh: University of Pittsburgh, 1984. &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * WISE, John A., Anthony DEBONS. Information systems: failure analysis. New York: Springer Verlag, c1987, 338 p. NATO ASI series, no. 32. ISBN 03-871-7800-7.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony, Esther E. HORNE a Scott CRONENWETH. Information science: an integrated view. Boston, Mass.: G.K. Hall, c1988, 172 p. ISBN 08-161-1877-9.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information science 101. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2008, 241 p. ISBN 08-108-5289-6.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt; <br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> =Použité zdroje=<br /> * ASPRAY, William. Command and Control, Documentation, and Library Science: The Origins of Information Science at the University of Pittsburgh. IEEE Annals of the History of Computing. 1999, roč. 21, č. 4, s. 4-20. ISSN 10586180.&lt;br/&gt;<br /> * WANG, Chih. A Micronesian Information System: An Application of EATPUT Model. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 9, s. 594-601. ISSN 00028231.&lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html &lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, 2007, 1. 8. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.ischool.pitt.edu/people/debons.php &lt;br/&gt;<br /> * Anthony Dr Debons. SPOKEO. Spokeo: PEople search [online]. [2013] [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.spokeo.com/search?q=Anthony+Debons,+Carnegie,+PA&amp;sao9=t40#:1363653237 &lt;br/&gt;<br /> * [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Brief Biography[online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/vita.doc &lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science: News. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2012], 18. 7. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html &lt;br/&gt;<br /> ==Externí zdroje==<br /> http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html<br /> <br /> http://www.ischool.pitt.edu/people/debons.php<br /> <br /> http://en.wikipedia.org/wiki/EATPUT<br /> <br /> http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30322 2013-04-27T17:10:59Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>[[file:debons.jpg|thumb|right|240px|Anthony Debons (Zdroj: sis.pitt.edu)]]<br /> [[file:debons.jpg|thumb|right|Anthony Debons (Zdroj: sis.pitt.edu]] <br /> <br /> '''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916 ve městě Msida na ostrově Malta je americký experimentální psycholog, kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy, člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu, a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství. Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT. Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.<br /> <br /> =Život=<br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = 15106 Edgecliff Road, Carnegie, Pensylvanie, USA<br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = -<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, kniha Information science 101<br /> |oceneni = Laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství. V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College. V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat. V roce 1954 pak Anthony Debons získal doktorát. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Poté pracuje na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. Ukončení tohoto úspěšného podnikání zapříčinil nejen jeho odchod do penze, ale současně i smrt jeho ženy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem dvou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> ==Vojenská kariéra==<br /> Během druhé světové války v Irsku trénoval v hodnosti podporučíka posádky letadel k výpadům nad Německem a účastnil se bitvy v Ardenách. Na konci války byl umístěn na letecké základně v Oberhoffenu, v Alsasku jako důstojník zpětného odbytu se zaměřením na technologie. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1946 byl povýšen na majora. O Dva roky později, roce 1948, byl přidělen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Následně tři roky působil jako vedoucí Psychologické sekce letecko-lékařské laboratoře na letecké základně Ladd ve Fairbanks na Aljašce, kde prováděl psychologický výzkum v oblasti testování odolnosti před arktickými podmínkami a faktory spojenými s nimi. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po získání doktorátu v roce 1954 byl převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1957 byl převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent velitele divize vývoje. V této době se podílel na dvou hlavních programech financování tvorby počítačové vědy a informačních systémů. Odpovídal za administrativní kontrolu výzkumu strojového překladu jazyků zejména pak ruštiny, pod záštitou technologického institutu amerického letectva v Daytonu, v Ohiu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O tři roky později (1960) byl povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení. Současně však vykonával dvě další funkce. A to vedoucího plánovací kanceláře laboratoří systémového designu, a dále pak také zastával funkci ředitele laboratoře pro podporu rozhodování. V tuto dobu byl zodpovědný za výzkum a vývoj v oblastech systémového vývoje, studia lidských faktorů, a problematiky rozhodování. V těchto funkcích měl také zodpovědnost za dohled a správu zvyšujících se grantových programů na výzkum a vývoj elektronických systémů řízení, který zahrnoval výzkum a vývoj v oblasti softwarového inženýrství, výcviku programátorů, behaviorální vědy a v dalších významných oblastech tehdejší doby. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V této době byl také vybrán velitelem divize Elektronických systémů, generálmajorem Charlesem Terhunem ke spolupráci s Mitre Corporation na vytvoření konceptu designu strategického vzdušného řízení 465L, které mělo být prostředkem pro obranu před sovětskými balistickými střelami. Za tímto účelem vytvořil skupinu vědců, mezi jejímiž členy byli také vědci jako Jack Jacobs, Robert Everett, Allan Newell, Herbert Simon, Dougles Engelbart nebo Ivan Sutherland. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;S pomocí těchto odborníků začal práci na konceptuálním rámci návrhu informačního systému pro podporu velení a řízení pro strategickou vzdušnou kontrolu, který lze považovat lze považovat za informační systém. Při práci na tomto projektu seznámil poručík Samuel Jay Keyser Debonse se základním konceptem kybernetiky, což způsobilo zvrat v Debonsově kariéře, to proto, že Debons uznal vliv Shanonovy teorie informace a obzvlášť pak jeho teorii kybernetiky, na které později založil rámec modelu EATPUT. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Současně si uvědomil, že má všechny potřebné elementy jako jsou senzory, vysílačky signálu, procesory a funkční mechanismy, jako jsou ruce nebo hlas, které potřeboval pro zformování systému. Toto působení Anthony Debons považoval za ústřední bod své intelektuální kariéry, neboť na základě výzkumu založil svou teorii organismu jako informačního systému. A na základě této teorie následně vytvořil v rámci informační vědy fungující vzdělávací programy. Bohužel však nedošlo k vytvoření syntetizujícího konstruktu. Celý projekt ztroskotal na vývoji počítačů pro podporu strojového zpracování dat. Stejně jako na technických nedostatcích. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Debons v souvislosti s tím odmítl, že by že by jeho skupina prováděla pouze základní výzkum počítačové vědy pro vojenské účely. Dále částečně poukázal na J. C. R. Lickidera, známého díky jeho rané práci zkoumající vztahy mezi člověkem a stojem na ministerstvu obrany v kanceláři pro rozšířený projektový výzkum (DARPA). Následně se Debons soustředil na to, aby systém velení a řízení zprovoznil, čímž poukázal na potřebu vytvoření lepšího softwaru a výcviku nových programátorů. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Za tímto účelem rozšířil komunitu vývojářů pracujících na systému velení a řízení. Mitre a Debonsova kancelář systémového designu se pak spojili pod záštitou Velení elektronických systémů, aby připravili sérii vědeckých setkání v Hot Springs, ve Virginii, na léta 1962, 1964 a 1966. Setkání v roce 1966 však bylo zrušeno a o rok později byly vydány podklady k němu. Podle Debonse byl duchovním otcem těchto setkání Douglas Engelbart výzkum počítače jako nástrojem augmentace spíše než náhražky lidských sil. Tyto setkání byly zaměřeny na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1964 Debons odchází od letectva, jako plukovník letectva v záloze.<br /> <br /> ==Civilní kariéra==<br /> V roce 1964 se Anthony Debons stává vedoucím katedry psychologie na univerzitě v Daytonu, s cílem vytvořit samostatný magisterský obor zaměřený na informační vědu. Vedení university mu nejprve navrhlo, aby program realizoval v rámci katedry psychologie, ale později souhlasil s vytvořením samostatného oboru. Debons pro tento obor vytvořil osnovy, podle kterých se měl vyučovat. Tento program měl rozpočet 30 000 dolarů ročně. A právě jeho podfinancování mělo za následek i brzký konec tohoto oboru na univerzitě v Daytonu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Ve stejné době, kdy byl ukončen program v Daytonu, uvedl Allan Kent do činnosti doktorandský obor zaměřený na informační vědu na univerzitě v Pittsburghu. Kent při té příležitosti přizval Debonse ke spolupráci. Tak v roce 1969 začal Debons působit na univerzitě v Pittsburghu. I zde byl záhy pověřen sestavením osnov tohoto nově vzniklého oboru s názvem „Interdisciplinární doktorandský program v Informační vědě.“ (Interdisciplinary Doctoral Program in Information Science; zkráceně IDIS), který byl schválen na tři roky. Debons zde velkou měrou využil již existující osnovy z univerzity v Deytonu. Odkud přivedl i šest studentů, kteří byli považováni na jedny z nejlepších mezi prvními absolventy oboru. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V prvním roce pak vyučoval sám 8 kurzů, což byla většina kurzů v tomto oboru. Program se zaměřoval na význam role člověka v informačním procesu, spíše než na technologické a inženýrské aspekty informačních procesů. Díky vysoké úspěšnosti oboru a kvalitám absolventů byl tento obor v roce 1971 potvrzen, jako stály, nikoliv dočasný. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1973 pak došlo k vytvoření fakulty Informační vědy, kde Debons působil jako proděkan. Na této fakultě se vyučovala informační věda v bakalářském, magisterském i doktorandském programu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O rok později začali představitelé univerzity uvažovat o zavedení informačních systémů na všechny pracoviště. Debons v rámci toho navrhnul zřízení malých specializovaných laboratoří, které by se věnovali práci s informačními zdroji, jejich organizaci a zpracování. Služby, které tyto zařízení poskytovali, byly zdarma, což nepřinášelo žádné zisky a prostředky na provoz. Přínosem těchto laboratoří však bylo to, že byl zaveden nový magisterský obor zaměřený na informační poradenství. Debons v tomto směru definoval šest kroků, které jsou nutné k uspokojení informační potřeby, a to uvědomění, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a evaluace. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1978 Debons založil vlastní obchodní společnost zaměřenou na informační poradenství, kde zaměstnával absolventy výše zmíněného oboru. Tato firma fungovala až do roku 1986, kdy byla zavřena z důvodu odchodu do penze, do které Anthony Debons odchází také jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu. <br /> <br /> <br /> =Model EATPUT=<br /> Jedná se o teoretický model určený k analýze informačních systémů. Vznik tohoto modelu je datován do roku 1961, kdy Debons pracoval pro americké letectvo na základně Hanscom Field v Bedfordu, Massachusetts a sám označil tuto práci za vrchol své kariéry. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Tento model se skládá z šesti nelineárních a nekurzivních procesů, které jsou přizpůsobeny lidskému organismu. Těmito procesy jsou Událost (Event), Získávání (Acquisition), Přenos (Transmission), Zpracování (Processing), Využití (Utilization), Přesun (Transfer). První písmena z anglických názvů těchto procesů, pak vytváří také označení tohoto modelu, tedy EATPUT.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Aplikace tohoto modelu v rámci technického zařízení by mohlo znamenat možnost vytvoření systému, který by dokázal samostatně, bez zásahu uživatele vyhodnocovat a velmi pravděpodobně i identifikovat změny v prostředí a následně na ně upozornit. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Základním nedostatkem systému však je nedostatečná pozornost na význam senzorů, vzdáleného přenosu, a dalších složek, umožňujících augmentaci možnosti lidského organismu v reálném čase.<br /> ==Událost==<br /> Tento systém se skládá z událostí a jejich reprezentací v prostředí. Podmínkou pro to aby tyto události a jejich reprezentace je v rámci modelu především relevance k objektům a funkci systému. Těmito reprezentacemi mohou být podněty z prostředí a smyslové vjemy jako zvuk, ale stejně tak i jakákoliv data získatelná z prostředí. <br /> ==Získávání==<br /> Systém získávání využívá senzory a měřící nástroje, za účelem získaní dat, podnětů a dalších reprezentací těchto událostí, které jsou v těchto událostech obsaženy.<br /> ==Přenos==<br /> Tento systém lze zařadit kamkoliv mezi zbývajících pět systémů, neboť všude tam dochází k přenosu dat. Účelem tohoto systému je umožnit ostatním systémům mezi sebou komunikovat, a také komunikovat data. <br /> ==Zpracování==<br /> V tomto systému jsou data řazena, ukládána a vyhledávána a zpracována, aby mohla být později využita, a tak vznikly znalosti. <br /> ==Využití==<br /> V systému využití jsou data vyhodnocena. Dále je zde stanoven výsledek, který je zde reprezentován. <br /> ==Přesun==<br /> Systém přesunu umožňuje využití získaných dat a jejich přeměnu na poznatky. Dále pak umožňuje tyto poznatky dále využít, a na jejich základě vytvořit a šířit nová data a reprezentace těchto dat. <br /> <br /> =Aktivity=<br /> V letech 1962 a 1964, kdy působil ještě jako plukovník letectva spojených států na základně Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts, se podílel na organizaci vědeckých setkání v Hot Springs ve Virginii, které byly organizovány ve spolupráci s Mitre corporation. Tato setkání byla zaměřena především na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Díky zavedení magisterského programu univerzity v Pittsburghu, se zaměřením na informační poradenství si v rámci této oblasti založil firmu, kde zaměstnával absolventy právě tohoto oboru a to mezi lety 1978 a 1986. Ukončení činnosti této firmy bylo spojeno s jeho odchodem do penze a smrtí jeho ženy. <br /> <br /> <br /> =Význam pro informační vědu=<br /> Vedle výzkumu Anthony Debons zaznamenal úspěchy především díky svým aktivitám v akademické sféře, kde se projevil především založením a vedením magisterského oboru na univerzitě v Daytonu, kde vedl kurz zaměřený na informační vědu. Ten však díky výraznému podfinancování měl jen krátké trvání. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po odchodu z Univerzity v Dayonu Anthony Debons spolu s Allanem Kentem zakládá Doktorandský studijní program na univerzitě v Pittsburghu, který je opět zaměřen na informační vědu, který se později rozvine v založení samostatné fakulty, kde se stane proděkanem. A na jeho počest je na univerzitě v Pittsburghu, udělována studentům bakalářského studia na fakultě informační vědy cena za mimořádný přínos. <br /> Dále se i po odchodu do penze snaží podporovat rozvoj informační vědy a získávání nových studentů pro školy zaměřené na informační vědu, kdy za tímto účelem vytvořil knihu Information science 101, která byla vydána v roce 2008. <br /> <br /> =Úspěchy=<br /> * Člen American Psychological Association&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Člen The American Society of Information Science&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Člen The New York Academy of Science &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Člen American Association for the Advancement of Science&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Za knihu Information Science: An Integrated View získal Best Book Award od Association for Information Science and Technology&lt;br/&gt;&lt;br/&gt; <br /> * V letech 1972,1974,1976, 1978 řídil NATO international institutes in Information science&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Zařazen do slovníku Who's Who in Science and Engineering a také do slovníku Who's Who in Health and Medicine &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na University of Technology v Chan Chun v Číně&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na univerzitě Wuhan v Číně&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> =Publikace=<br /> Anthony Debons je jako autor byl celkem plodný, ať už se jedná o články a příspěvky ve sbornících nebo monografie či dokonce recenzované publikace. Mezi články jsou uvedeny i ty na nichž měl významný podíl, ačkoliv měli i dalšího autora.<br /> ==Články a příspěvky ve sbornících==<br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a Concept for an Education Program in Information Science. American Documentation. 1969, roč. 20, č. 4, s. 346. ISSN 0096946X.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a concept for an education program in information science. American documentation. Washington, D.C.: American Documentation Institute, 1969, roč. 20, č. 4, 346–351. ISSN 1936-6108.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * OTTEN, Klaus a Anthony DEBONS. Towards a metascience of information: Informatology. Journal of the American Society for Information Science. 1970, roč. 21, č. 1, 89–94. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information Science, Content &amp; Structure. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 2, s. 139. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * HILL, Barbara M. a Anthony DEBONS. Bibliographic coupling. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 4, s. 286. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * SHIREY, Donald L., Anthony DEBONS. Trends in manpower needs in information science from 1967 to 1982. Journal of the American Society for Information Science. 1974, roč. 25, č. 1, 33–43.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a KING. A National Profile of Information Professionals. Bulletin of the American Society for Information Science. 1980, roč. 6, č. 6, s. 18. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information counseling: theory and practice. Proceedings of the ASIS annual meeting. 1983, roč. 20, s. 88. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information seeking: Assessing and anticipating user needs. Journal of the American Society for Information Science. 1986, roč. 37, č. 3, s. 173. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Debons, Anthony et al. Information Science: An Integrated View // Review. Canadian journal of information science. 1990, roč. 15, č. 3. ISSN 03809218.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Donald SHIRLEY. 1990 Survey of the Information Professional. Bulletin of the American Society for Information Science. 1989, roč. 15, č. 5, s. 19-20. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Fred KOHUN. The control revolution: Technological and economic origins of the information society. Journal of the American Society for Information Science. 1990, roč. 41, č. 5, s. 389. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Rejoinder to A. A. Shpackov's letter. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 10, 681–682. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Measurement of knowledge. In: Proceedings of the ASIS Annual Meeting. 1992, s. 212-215. ISBN 0938734695. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Jack Belzer, January 16, 1910–June 22, 1995. Journal of the American Society for Information Science. 1996, roč. 47, č. 8, 586–587. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. NATO advanced study institutes of Information Science and foundations of Information Science. Journal of the American Society for Information Science. 1997, roč. 48, č. 9, 794–803. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Interrogative theory of information and knowledge. In: Proceedings of the ACM SIGCPR Conference. New York: ACM Press, 1999, s. 4-10. ISSN 1073-810X.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony. The I-conference in retrospect. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology. 2006, roč. 32, č. 4, s. 19-21.<br /> ==Recenzované publikace==<br /> * DEBONS, Anthony. The Information professional: survey of an emerging field. New York: Dekker, 1981, 271 p. ISBN 08-247-1872-0.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Arvid G. LARSON. Information science in action: system design. Hingham, MA: Distributors for the U.S. and Canada, Kluwer Boston, 1983, 2 v. 864 p. NATO ASI series, no. 59-60. ISBN 902472807X2.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Introduction to Information Science. Pittsburgh: University of Pittsburgh, 1984. &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * WISE, John A., Anthony DEBONS. Information systems: failure analysis. New York: Springer Verlag, c1987, 338 p. NATO ASI series, no. 32. ISBN 03-871-7800-7.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony, Esther E. HORNE a Scott CRONENWETH. Information science: an integrated view. Boston, Mass.: G.K. Hall, c1988, 172 p. ISBN 08-161-1877-9.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information science 101. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2008, 241 p. ISBN 08-108-5289-6.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt; <br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> =Použité zdroje=<br /> * ASPRAY, William. Command and Control, Documentation, and Library Science: The Origins of Information Science at the University of Pittsburgh. IEEE Annals of the History of Computing. 1999, roč. 21, č. 4, s. 4-20. ISSN 10586180.&lt;br/&gt;<br /> * WANG, Chih. A Micronesian Information System: An Application of EATPUT Model. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 9, s. 594-601. ISSN 00028231.&lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html &lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, 2007, 1. 8. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.ischool.pitt.edu/people/debons.php &lt;br/&gt;<br /> * Anthony Dr Debons. SPOKEO. Spokeo: PEople search [online]. [2013] [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.spokeo.com/search?q=Anthony+Debons,+Carnegie,+PA&amp;sao9=t40#:1363653237 &lt;br/&gt;<br /> * [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Brief Biography[online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/vita.doc &lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science: News. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2012], 18. 7. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html &lt;br/&gt;<br /> ==Externí zdroje==<br /> http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html<br /> <br /> http://www.ischool.pitt.edu/people/debons.php<br /> <br /> http://en.wikipedia.org/wiki/EATPUT<br /> <br /> http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30321 2013-04-27T17:09:30Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>[[file:debons.jpg|thumb|right|240px|Anthony Debons (Zdroj: sis.pitt.edu)]]<br /> <br /> <br /> '''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916 ve městě Msida na ostrově Malta je americký experimentální psycholog, kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy, člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu, a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství. Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT. Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.<br /> <br /> =Život=<br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = 15106 Edgecliff Road, Carnegie, Pensylvanie, USA<br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = -<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, kniha Information science 101<br /> |oceneni = Laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství. V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College. V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat. V roce 1954 pak Anthony Debons získal doktorát. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Poté pracuje na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. Ukončení tohoto úspěšného podnikání zapříčinil nejen jeho odchod do penze, ale současně i smrt jeho ženy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem dvou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> ==Vojenská kariéra==<br /> Během druhé světové války v Irsku trénoval v hodnosti podporučíka posádky letadel k výpadům nad Německem a účastnil se bitvy v Ardenách. Na konci války byl umístěn na letecké základně v Oberhoffenu, v Alsasku jako důstojník zpětného odbytu se zaměřením na technologie. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1946 byl povýšen na majora. O Dva roky později, roce 1948, byl přidělen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Následně tři roky působil jako vedoucí Psychologické sekce letecko-lékařské laboratoře na letecké základně Ladd ve Fairbanks na Aljašce, kde prováděl psychologický výzkum v oblasti testování odolnosti před arktickými podmínkami a faktory spojenými s nimi. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po získání doktorátu v roce 1954 byl převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1957 byl převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent velitele divize vývoje. V této době se podílel na dvou hlavních programech financování tvorby počítačové vědy a informačních systémů. Odpovídal za administrativní kontrolu výzkumu strojového překladu jazyků zejména pak ruštiny, pod záštitou technologického institutu amerického letectva v Daytonu, v Ohiu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O tři roky později (1960) byl povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení. Současně však vykonával dvě další funkce. A to vedoucího plánovací kanceláře laboratoří systémového designu, a dále pak také zastával funkci ředitele laboratoře pro podporu rozhodování. V tuto dobu byl zodpovědný za výzkum a vývoj v oblastech systémového vývoje, studia lidských faktorů, a problematiky rozhodování. V těchto funkcích měl také zodpovědnost za dohled a správu zvyšujících se grantových programů na výzkum a vývoj elektronických systémů řízení, který zahrnoval výzkum a vývoj v oblasti softwarového inženýrství, výcviku programátorů, behaviorální vědy a v dalších významných oblastech tehdejší doby. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V této době byl také vybrán velitelem divize Elektronických systémů, generálmajorem Charlesem Terhunem ke spolupráci s Mitre Corporation na vytvoření konceptu designu strategického vzdušného řízení 465L, které mělo být prostředkem pro obranu před sovětskými balistickými střelami. Za tímto účelem vytvořil skupinu vědců, mezi jejímiž členy byli také vědci jako Jack Jacobs, Robert Everett, Allan Newell, Herbert Simon, Dougles Engelbart nebo Ivan Sutherland. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;S pomocí těchto odborníků začal práci na konceptuálním rámci návrhu informačního systému pro podporu velení a řízení pro strategickou vzdušnou kontrolu, který lze považovat lze považovat za informační systém. Při práci na tomto projektu seznámil poručík Samuel Jay Keyser Debonse se základním konceptem kybernetiky, což způsobilo zvrat v Debonsově kariéře, to proto, že Debons uznal vliv Shanonovy teorie informace a obzvlášť pak jeho teorii kybernetiky, na které později založil rámec modelu EATPUT. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Současně si uvědomil, že má všechny potřebné elementy jako jsou senzory, vysílačky signálu, procesory a funkční mechanismy, jako jsou ruce nebo hlas, které potřeboval pro zformování systému. Toto působení Anthony Debons považoval za ústřední bod své intelektuální kariéry, neboť na základě výzkumu založil svou teorii organismu jako informačního systému. A na základě této teorie následně vytvořil v rámci informační vědy fungující vzdělávací programy. Bohužel však nedošlo k vytvoření syntetizujícího konstruktu. Celý projekt ztroskotal na vývoji počítačů pro podporu strojového zpracování dat. Stejně jako na technických nedostatcích. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Debons v souvislosti s tím odmítl, že by že by jeho skupina prováděla pouze základní výzkum počítačové vědy pro vojenské účely. Dále částečně poukázal na J. C. R. Lickidera, známého díky jeho rané práci zkoumající vztahy mezi člověkem a stojem na ministerstvu obrany v kanceláři pro rozšířený projektový výzkum (DARPA). Následně se Debons soustředil na to, aby systém velení a řízení zprovoznil, čímž poukázal na potřebu vytvoření lepšího softwaru a výcviku nových programátorů. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Za tímto účelem rozšířil komunitu vývojářů pracujících na systému velení a řízení. Mitre a Debonsova kancelář systémového designu se pak spojili pod záštitou Velení elektronických systémů, aby připravili sérii vědeckých setkání v Hot Springs, ve Virginii, na léta 1962, 1964 a 1966. Setkání v roce 1966 však bylo zrušeno a o rok později byly vydány podklady k němu. Podle Debonse byl duchovním otcem těchto setkání Douglas Engelbart výzkum počítače jako nástrojem augmentace spíše než náhražky lidských sil. Tyto setkání byly zaměřeny na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1964 Debons odchází od letectva, jako plukovník letectva v záloze.<br /> <br /> ==Civilní kariéra==<br /> V roce 1964 se Anthony Debons stává vedoucím katedry psychologie na univerzitě v Daytonu, s cílem vytvořit samostatný magisterský obor zaměřený na informační vědu. Vedení university mu nejprve navrhlo, aby program realizoval v rámci katedry psychologie, ale později souhlasil s vytvořením samostatného oboru. Debons pro tento obor vytvořil osnovy, podle kterých se měl vyučovat. Tento program měl rozpočet 30 000 dolarů ročně. A právě jeho podfinancování mělo za následek i brzký konec tohoto oboru na univerzitě v Daytonu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Ve stejné době, kdy byl ukončen program v Daytonu, uvedl Allan Kent do činnosti doktorandský obor zaměřený na informační vědu na univerzitě v Pittsburghu. Kent při té příležitosti přizval Debonse ke spolupráci. Tak v roce 1969 začal Debons působit na univerzitě v Pittsburghu. I zde byl záhy pověřen sestavením osnov tohoto nově vzniklého oboru s názvem „Interdisciplinární doktorandský program v Informační vědě.“ (Interdisciplinary Doctoral Program in Information Science; zkráceně IDIS), který byl schválen na tři roky. Debons zde velkou měrou využil již existující osnovy z univerzity v Deytonu. Odkud přivedl i šest studentů, kteří byli považováni na jedny z nejlepších mezi prvními absolventy oboru. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V prvním roce pak vyučoval sám 8 kurzů, což byla většina kurzů v tomto oboru. Program se zaměřoval na význam role člověka v informačním procesu, spíše než na technologické a inženýrské aspekty informačních procesů. Díky vysoké úspěšnosti oboru a kvalitám absolventů byl tento obor v roce 1971 potvrzen, jako stály, nikoliv dočasný. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1973 pak došlo k vytvoření fakulty Informační vědy, kde Debons působil jako proděkan. Na této fakultě se vyučovala informační věda v bakalářském, magisterském i doktorandském programu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O rok později začali představitelé univerzity uvažovat o zavedení informačních systémů na všechny pracoviště. Debons v rámci toho navrhnul zřízení malých specializovaných laboratoří, které by se věnovali práci s informačními zdroji, jejich organizaci a zpracování. Služby, které tyto zařízení poskytovali, byly zdarma, což nepřinášelo žádné zisky a prostředky na provoz. Přínosem těchto laboratoří však bylo to, že byl zaveden nový magisterský obor zaměřený na informační poradenství. Debons v tomto směru definoval šest kroků, které jsou nutné k uspokojení informační potřeby, a to uvědomění, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a evaluace. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1978 Debons založil vlastní obchodní společnost zaměřenou na informační poradenství, kde zaměstnával absolventy výše zmíněného oboru. Tato firma fungovala až do roku 1986, kdy byla zavřena z důvodu odchodu do penze, do které Anthony Debons odchází také jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu. <br /> <br /> <br /> =Model EATPUT=<br /> Jedná se o teoretický model určený k analýze informačních systémů. Vznik tohoto modelu je datován do roku 1961, kdy Debons pracoval pro americké letectvo na základně Hanscom Field v Bedfordu, Massachusetts a sám označil tuto práci za vrchol své kariéry. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Tento model se skládá z šesti nelineárních a nekurzivních procesů, které jsou přizpůsobeny lidskému organismu. Těmito procesy jsou Událost (Event), Získávání (Acquisition), Přenos (Transmission), Zpracování (Processing), Využití (Utilization), Přesun (Transfer). První písmena z anglických názvů těchto procesů, pak vytváří také označení tohoto modelu, tedy EATPUT.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Aplikace tohoto modelu v rámci technického zařízení by mohlo znamenat možnost vytvoření systému, který by dokázal samostatně, bez zásahu uživatele vyhodnocovat a velmi pravděpodobně i identifikovat změny v prostředí a následně na ně upozornit. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Základním nedostatkem systému však je nedostatečná pozornost na význam senzorů, vzdáleného přenosu, a dalších složek, umožňujících augmentaci možnosti lidského organismu v reálném čase.<br /> ==Událost==<br /> Tento systém se skládá z událostí a jejich reprezentací v prostředí. Podmínkou pro to aby tyto události a jejich reprezentace je v rámci modelu především relevance k objektům a funkci systému. Těmito reprezentacemi mohou být podněty z prostředí a smyslové vjemy jako zvuk, ale stejně tak i jakákoliv data získatelná z prostředí. <br /> ==Získávání==<br /> Systém získávání využívá senzory a měřící nástroje, za účelem získaní dat, podnětů a dalších reprezentací těchto událostí, které jsou v těchto událostech obsaženy.<br /> ==Přenos==<br /> Tento systém lze zařadit kamkoliv mezi zbývajících pět systémů, neboť všude tam dochází k přenosu dat. Účelem tohoto systému je umožnit ostatním systémům mezi sebou komunikovat, a také komunikovat data. <br /> ==Zpracování==<br /> V tomto systému jsou data řazena, ukládána a vyhledávána a zpracována, aby mohla být později využita, a tak vznikly znalosti. <br /> ==Využití==<br /> V systému využití jsou data vyhodnocena. Dále je zde stanoven výsledek, který je zde reprezentován. <br /> ==Přesun==<br /> Systém přesunu umožňuje využití získaných dat a jejich přeměnu na poznatky. Dále pak umožňuje tyto poznatky dále využít, a na jejich základě vytvořit a šířit nová data a reprezentace těchto dat. <br /> <br /> =Aktivity=<br /> V letech 1962 a 1964, kdy působil ještě jako plukovník letectva spojených států na základně Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts, se podílel na organizaci vědeckých setkání v Hot Springs ve Virginii, které byly organizovány ve spolupráci s Mitre corporation. Tato setkání byla zaměřena především na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Díky zavedení magisterského programu univerzity v Pittsburghu, se zaměřením na informační poradenství si v rámci této oblasti založil firmu, kde zaměstnával absolventy právě tohoto oboru a to mezi lety 1978 a 1986. Ukončení činnosti této firmy bylo spojeno s jeho odchodem do penze a smrtí jeho ženy. <br /> <br /> <br /> =Význam pro informační vědu=<br /> Vedle výzkumu Anthony Debons zaznamenal úspěchy především díky svým aktivitám v akademické sféře, kde se projevil především založením a vedením magisterského oboru na univerzitě v Daytonu, kde vedl kurz zaměřený na informační vědu. Ten však díky výraznému podfinancování měl jen krátké trvání. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po odchodu z Univerzity v Dayonu Anthony Debons spolu s Allanem Kentem zakládá Doktorandský studijní program na univerzitě v Pittsburghu, který je opět zaměřen na informační vědu, který se později rozvine v založení samostatné fakulty, kde se stane proděkanem. A na jeho počest je na univerzitě v Pittsburghu, udělována studentům bakalářského studia na fakultě informační vědy cena za mimořádný přínos. <br /> Dále se i po odchodu do penze snaží podporovat rozvoj informační vědy a získávání nových studentů pro školy zaměřené na informační vědu, kdy za tímto účelem vytvořil knihu Information science 101, která byla vydána v roce 2008. <br /> <br /> =Úspěchy=<br /> * Člen American Psychological Association&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Člen The American Society of Information Science&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Člen The New York Academy of Science &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Člen American Association for the Advancement of Science&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Za knihu Information Science: An Integrated View získal Best Book Award od Association for Information Science and Technology&lt;br/&gt;&lt;br/&gt; <br /> * V letech 1972,1974,1976, 1978 řídil NATO international institutes in Information science&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Zařazen do slovníku Who's Who in Science and Engineering a také do slovníku Who's Who in Health and Medicine &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na University of Technology v Chan Chun v Číně&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na univerzitě Wuhan v Číně&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> =Publikace=<br /> Anthony Debons je jako autor byl celkem plodný, ať už se jedná o články a příspěvky ve sbornících nebo monografie či dokonce recenzované publikace. Mezi články jsou uvedeny i ty na nichž měl významný podíl, ačkoliv měli i dalšího autora.<br /> ==Články a příspěvky ve sbornících==<br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a Concept for an Education Program in Information Science. American Documentation. 1969, roč. 20, č. 4, s. 346. ISSN 0096946X.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a concept for an education program in information science. American documentation. Washington, D.C.: American Documentation Institute, 1969, roč. 20, č. 4, 346–351. ISSN 1936-6108.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * OTTEN, Klaus a Anthony DEBONS. Towards a metascience of information: Informatology. Journal of the American Society for Information Science. 1970, roč. 21, č. 1, 89–94. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information Science, Content &amp; Structure. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 2, s. 139. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * HILL, Barbara M. a Anthony DEBONS. Bibliographic coupling. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 4, s. 286. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * SHIREY, Donald L., Anthony DEBONS. Trends in manpower needs in information science from 1967 to 1982. Journal of the American Society for Information Science. 1974, roč. 25, č. 1, 33–43.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a KING. A National Profile of Information Professionals. Bulletin of the American Society for Information Science. 1980, roč. 6, č. 6, s. 18. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information counseling: theory and practice. Proceedings of the ASIS annual meeting. 1983, roč. 20, s. 88. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information seeking: Assessing and anticipating user needs. Journal of the American Society for Information Science. 1986, roč. 37, č. 3, s. 173. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Debons, Anthony et al. Information Science: An Integrated View // Review. Canadian journal of information science. 1990, roč. 15, č. 3. ISSN 03809218.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Donald SHIRLEY. 1990 Survey of the Information Professional. Bulletin of the American Society for Information Science. 1989, roč. 15, č. 5, s. 19-20. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Fred KOHUN. The control revolution: Technological and economic origins of the information society. Journal of the American Society for Information Science. 1990, roč. 41, č. 5, s. 389. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Rejoinder to A. A. Shpackov's letter. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 10, 681–682. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Measurement of knowledge. In: Proceedings of the ASIS Annual Meeting. 1992, s. 212-215. ISBN 0938734695. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Jack Belzer, January 16, 1910–June 22, 1995. Journal of the American Society for Information Science. 1996, roč. 47, č. 8, 586–587. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. NATO advanced study institutes of Information Science and foundations of Information Science. Journal of the American Society for Information Science. 1997, roč. 48, č. 9, 794–803. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Interrogative theory of information and knowledge. In: Proceedings of the ACM SIGCPR Conference. New York: ACM Press, 1999, s. 4-10. ISSN 1073-810X.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony. The I-conference in retrospect. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology. 2006, roč. 32, č. 4, s. 19-21.<br /> ==Recenzované publikace==<br /> * DEBONS, Anthony. The Information professional: survey of an emerging field. New York: Dekker, 1981, 271 p. ISBN 08-247-1872-0.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Arvid G. LARSON. Information science in action: system design. Hingham, MA: Distributors for the U.S. and Canada, Kluwer Boston, 1983, 2 v. 864 p. NATO ASI series, no. 59-60. ISBN 902472807X2.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Introduction to Information Science. Pittsburgh: University of Pittsburgh, 1984. &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * WISE, John A., Anthony DEBONS. Information systems: failure analysis. New York: Springer Verlag, c1987, 338 p. NATO ASI series, no. 32. ISBN 03-871-7800-7.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony, Esther E. HORNE a Scott CRONENWETH. Information science: an integrated view. Boston, Mass.: G.K. Hall, c1988, 172 p. ISBN 08-161-1877-9.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information science 101. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2008, 241 p. ISBN 08-108-5289-6.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt; <br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> =Použité zdroje=<br /> * ASPRAY, William. Command and Control, Documentation, and Library Science: The Origins of Information Science at the University of Pittsburgh. IEEE Annals of the History of Computing. 1999, roč. 21, č. 4, s. 4-20. ISSN 10586180.&lt;br/&gt;<br /> * WANG, Chih. A Micronesian Information System: An Application of EATPUT Model. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 9, s. 594-601. ISSN 00028231.&lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html &lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, 2007, 1. 8. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.ischool.pitt.edu/people/debons.php &lt;br/&gt;<br /> * Anthony Dr Debons. SPOKEO. Spokeo: PEople search [online]. [2013] [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.spokeo.com/search?q=Anthony+Debons,+Carnegie,+PA&amp;sao9=t40#:1363653237 &lt;br/&gt;<br /> * [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Brief Biography[online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/vita.doc &lt;br/&gt;<br /> * School of Information Science: News. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2012], 18. 7. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html &lt;br/&gt;<br /> ==Externí zdroje==<br /> http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html<br /> <br /> http://www.ischool.pitt.edu/people/debons.php<br /> <br /> http://en.wikipedia.org/wiki/EATPUT<br /> <br /> http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30319 2013-04-27T16:08:51Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>'''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916 ve městě Msida na ostrově Malta je americký experimentální psycholog, kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy, člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu, a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství. Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT. Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.<br /> <br /> =Život=<br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = 15106 Edgecliff Road, Carnegie, Pensylvanie, USA<br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = -<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, kniha Information science 101<br /> |oceneni = Laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství. V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College. V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat. V roce 1954 pak Anthony Debons získal doktorát. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Poté pracuje na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. Ukončení tohoto úspěšného podnikání zapříčinil nejen jeho odchod do penze, ale současně i smrt jeho ženy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem dvou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> ==Vojenská kariéra==<br /> Během druhé světové války v Irsku trénoval v hodnosti podporučíka posádky letadel k výpadům nad Německem a účastnil se bitvy v Ardenách. Na konci války byl umístěn na letecké základně v Oberhoffenu, v Alsasku jako důstojník zpětného odbytu se zaměřením na technologie. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1946 byl povýšen na majora. O Dva roky později, roce 1948, byl přidělen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Následně tři roky působil jako vedoucí Psychologické sekce letecko-lékařské laboratoře na letecké základně Ladd ve Fairbanks na Aljašce, kde prováděl psychologický výzkum v oblasti testování odolnosti před arktickými podmínkami a faktory spojenými s nimi. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po získání doktorátu v roce 1954 byl převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1957 byl převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent velitele divize vývoje. V této době se podílel na dvou hlavních programech financování tvorby počítačové vědy a informačních systémů. Odpovídal za administrativní kontrolu výzkumu strojového překladu jazyků zejména pak ruštiny, pod záštitou technologického institutu amerického letectva v Daytonu, v Ohiu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O tři roky později (1960) byl povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení. Současně však vykonával dvě další funkce. A to vedoucího plánovací kanceláře laboratoří systémového designu, a dále pak také zastával funkci ředitele laboratoře pro podporu rozhodování. V tuto dobu byl zodpovědný za výzkum a vývoj v oblastech systémového vývoje, studia lidských faktorů, a problematiky rozhodování. V těchto funkcích měl také zodpovědnost za dohled a správu zvyšujících se grantových programů na výzkum a vývoj elektronických systémů řízení, který zahrnoval výzkum a vývoj v oblasti softwarového inženýrství, výcviku programátorů, behaviorální vědy a v dalších významných oblastech tehdejší doby. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V této době byl také vybrán velitelem divize Elektronických systémů, generálmajorem Charlesem Terhunem ke spolupráci s Mitre Corporation na vytvoření konceptu designu strategického vzdušného řízení 465L, které mělo být prostředkem pro obranu před sovětskými balistickými střelami. Za tímto účelem vytvořil skupinu vědců, mezi jejímiž členy byli také vědci jako Jack Jacobs, Robert Everett, Allan Newell, Herbert Simon, Dougles Engelbart nebo Ivan Sutherland. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;S pomocí těchto odborníků začal práci na konceptuálním rámci návrhu informačního systému pro podporu velení a řízení pro strategickou vzdušnou kontrolu, který lze považovat lze považovat za informační systém. Při práci na tomto projektu seznámil poručík Samuel Jay Keyser Debonse se základním konceptem kybernetiky, což způsobilo zvrat v Debonsově kariéře, to proto, že Debons uznal vliv Shanonovy teorie informace a obzvlášť pak jeho teorii kybernetiky, na které později založil rámec modelu EATPUT. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Současně si uvědomil, že má všechny potřebné elementy jako jsou senzory, vysílačky signálu, procesory a funkční mechanismy, jako jsou ruce nebo hlas, které potřeboval pro zformování systému. Toto působení Anthony Debons považoval za ústřední bod své intelektuální kariéry, neboť na základě výzkumu založil svou teorii organismu jako informačního systému. A na základě této teorie následně vytvořil v rámci informační vědy fungující vzdělávací programy. Bohužel však nedošlo k vytvoření syntetizujícího konstruktu. Celý projekt ztroskotal na vývoji počítačů pro podporu strojového zpracování dat. Stejně jako na technických nedostatcích. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Debons v souvislosti s tím odmítl, že by že by jeho skupina prováděla pouze základní výzkum počítačové vědy pro vojenské účely. Dále částečně poukázal na J. C. R. Lickidera, známého díky jeho rané práci zkoumající vztahy mezi člověkem a stojem na ministerstvu obrany v kanceláři pro rozšířený projektový výzkum (DARPA). Následně se Debons soustředil na to, aby systém velení a řízení zprovoznil, čímž poukázal na potřebu vytvoření lepšího softwaru a výcviku nových programátorů. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Za tímto účelem rozšířil komunitu vývojářů pracujících na systému velení a řízení. Mitre a Debonsova kancelář systémového designu se pak spojili pod záštitou Velení elektronických systémů, aby připravili sérii vědeckých setkání v Hot Springs, ve Virginii, na léta 1962, 1964 a 1966. Setkání v roce 1966 však bylo zrušeno a o rok později byly vydány podklady k němu. Podle Debonse byl duchovním otcem těchto setkání Douglas Engelbart výzkum počítače jako nástrojem augmentace spíše než náhražky lidských sil. Tyto setkání byly zaměřeny na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1964 Debons odchází od letectva, jako plukovník letectva v záloze.<br /> <br /> ==Civilní kariéra==<br /> V roce 1964 se Anthony Debons stává vedoucím katedry psychologie na univerzitě v Daytonu, s cílem vytvořit samostatný magisterský obor zaměřený na informační vědu. Vedení university mu nejprve navrhlo, aby program realizoval v rámci katedry psychologie, ale později souhlasil s vytvořením samostatného oboru. Debons pro tento obor vytvořil osnovy, podle kterých se měl vyučovat. Tento program měl rozpočet 30 000 dolarů ročně. A právě jeho podfinancování mělo za následek i brzký konec tohoto oboru na univerzitě v Daytonu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Ve stejné době, kdy byl ukončen program v Daytonu, uvedl Allan Kent do činnosti doktorandský obor zaměřený na informační vědu na univerzitě v Pittsburghu. Kent při té příležitosti přizval Debonse ke spolupráci. Tak v roce 1969 začal Debons působit na univerzitě v Pittsburghu. I zde byl záhy pověřen sestavením osnov tohoto nově vzniklého oboru s názvem „Interdisciplinární doktorandský program v Informační vědě.“ (Interdisciplinary Doctoral Program in Information Science; zkráceně IDIS), který byl schválen na tři roky. Debons zde velkou měrou využil již existující osnovy z univerzity v Deytonu. Odkud přivedl i šest studentů, kteří byli považováni na jedny z nejlepších mezi prvními absolventy oboru. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V prvním roce pak vyučoval sám 8 kurzů, což byla většina kurzů v tomto oboru. Program se zaměřoval na význam role člověka v informačním procesu, spíše než na technologické a inženýrské aspekty informačních procesů. Díky vysoké úspěšnosti oboru a kvalitám absolventů byl tento obor v roce 1971 potvrzen, jako stály, nikoliv dočasný. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1973 pak došlo k vytvoření fakulty Informační vědy, kde Debons působil jako proděkan. Na této fakultě se vyučovala informační věda v bakalářském, magisterském i doktorandském programu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O rok později začali představitelé univerzity uvažovat o zavedení informačních systémů na všechny pracoviště. Debons v rámci toho navrhnul zřízení malých specializovaných laboratoří, které by se věnovali práci s informačními zdroji, jejich organizaci a zpracování. Služby, které tyto zařízení poskytovali, byly zdarma, což nepřinášelo žádné zisky a prostředky na provoz. Přínosem těchto laboratoří však bylo to, že byl zaveden nový magisterský obor zaměřený na informační poradenství. Debons v tomto směru definoval šest kroků, které jsou nutné k uspokojení informační potřeby, a to uvědomění, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a evaluace. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1978 Debons založil vlastní obchodní společnost zaměřenou na informační poradenství, kde zaměstnával absolventy výše zmíněného oboru. Tato firma fungovala až do roku 1986, kdy byla zavřena z důvodu odchodu do penze, do které Anthony Debons odchází také jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu. <br /> <br /> <br /> =Model EATPUT=<br /> Jedná se o teoretický model určený k analýze informačních systémů. Vznik tohoto modelu je datován do roku 1961, kdy Debons pracoval pro americké letectvo na základně Hanscom Field v Bedfordu, Massachusetts a sám označil tuto práci za vrchol své kariéry. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Tento model se skládá z šesti nelineárních a nekurzivních procesů, které jsou přizpůsobeny lidskému organismu. Těmito procesy jsou Událost (Event), Získávání (Acquisition), Přenos (Transmission), Zpracování (Processing), Využití (Utilization), Přesun (Transfer). První písmena z anglických názvů těchto procesů, pak vytváří také označení tohoto modelu, tedy EATPUT.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Aplikace tohoto modelu v rámci technického zařízení by mohlo znamenat možnost vytvoření systému, který by dokázal samostatně, bez zásahu uživatele vyhodnocovat a velmi pravděpodobně i identifikovat změny v prostředí a následně na ně upozornit. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Základním nedostatkem systému však je nedostatečná pozornost na význam senzorů, vzdáleného přenosu, a dalších složek, umožňujících augmentaci možnosti lidského organismu v reálném čase.<br /> ==Událost==<br /> Tento systém se skládá z událostí a jejich reprezentací v prostředí. Podmínkou pro to aby tyto události a jejich reprezentace je v rámci modelu především relevance k objektům a funkci systému. Těmito reprezentacemi mohou být podněty z prostředí a smyslové vjemy jako zvuk, ale stejně tak i jakákoliv data získatelná z prostředí. <br /> ==Získávání==<br /> Systém získávání využívá senzory a měřící nástroje, za účelem získaní dat, podnětů a dalších reprezentací těchto událostí, které jsou v těchto událostech obsaženy.<br /> ==Přenos==<br /> Tento systém lze zařadit kamkoliv mezi zbývajících pět systémů, neboť všude tam dochází k přenosu dat. Účelem tohoto systému je umožnit ostatním systémům mezi sebou komunikovat, a také komunikovat data. <br /> ==Zpracování==<br /> V tomto systému jsou data řazena, ukládána a vyhledávána a zpracována, aby mohla být později využita, a tak vznikly znalosti. <br /> ==Využití==<br /> V systému využití jsou data vyhodnocena. Dále je zde stanoven výsledek, který je zde reprezentován. <br /> ==Přesun==<br /> Systém přesunu umožňuje využití získaných dat a jejich přeměnu na poznatky. Dále pak umožňuje tyto poznatky dále využít, a na jejich základě vytvořit a šířit nová data a reprezentace těchto dat. <br /> <br /> =Aktivity=<br /> V letech 1962 a 1964, kdy působil ještě jako plukovník letectva spojených států na základně Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts, se podílel na organizaci vědeckých setkání v Hot Springs ve Virginii, které byly organizovány ve spolupráci s Mitre corporation. Tato setkání byla zaměřena především na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Díky zavedení magisterského programu univerzity v Pittsburghu, se zaměřením na informační poradenství si v rámci této oblasti založil firmu, kde zaměstnával absolventy právě tohoto oboru a to mezi lety 1978 a 1986. Ukončení činnosti této firmy bylo spojeno s jeho odchodem do penze a smrtí jeho ženy. <br /> <br /> <br /> =Význam pro informační vědu=<br /> Vedle výzkumu Anthony Debons zaznamenal úspěchy především díky svým aktivitám v akademické sféře, kde se projevil především založením a vedením magisterského oboru na univerzitě v Daytonu, kde vedl kurz zaměřený na informační vědu. Ten však díky výraznému podfinancování měl jen krátké trvání. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po odchodu z Univerzity v Dayonu Anthony Debons spolu s Allanem Kentem zakládá Doktorandský studijní program na univerzitě v Pittsburghu, který je opět zaměřen na informační vědu, který se později rozvine v založení samostatné fakulty, kde se stane proděkanem. A na jeho počest je na univerzitě v Pittsburghu, udělována studentům bakalářského studia na fakultě informační vědy cena za mimořádný přínos. <br /> Dále se i po odchodu do penze snaží podporovat rozvoj informační vědy a získávání nových studentů pro školy zaměřené na informační vědu, kdy za tímto účelem vytvořil knihu Information science 101, která byla vydána v roce 2008. <br /> <br /> =Úspěchy=<br /> * Člen American Psychological Association&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Člen The American Society of Information Science&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Člen The New York Academy of Science &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Člen American Association for the Advancement of Science&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Za knihu Information Science: An Integrated View získal Best Book Award od Association for Information Science and Technology&lt;br/&gt;&lt;br/&gt; <br /> * V letech 1972,1974,1976, 1978 řídil NATO international institutes in Information science&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Zařazen do slovníku Who's Who in Science and Engineering a také do slovníku Who's Who in Health and Medicine &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na University of Technology v Chan Chun v Číně&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na univerzitě Wuhan v Číně&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> =Publikace=<br /> Anthony Debons je jako autor byl celkem plodný, ať už se jedná o články a příspěvky ve sbornících nebo monografie či dokonce recenzované publikace. Mezi články jsou uvedeny i ty na nichž měl významný podíl, ačkoliv měli i dalšího autora.<br /> ==Články a příspěvky ve sbornících==<br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a Concept for an Education Program in Information Science. American Documentation. 1969, roč. 20, č. 4, s. 346. ISSN 0096946X.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Foundations of a concept for an education program in information science. American documentation. Washington, D.C.: American Documentation Institute, 1969, roč. 20, č. 4, 346–351. ISSN 1936-6108.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * OTTEN, Klaus a Anthony DEBONS. Towards a metascience of information: Informatology. Journal of the American Society for Information Science. 1970, roč. 21, č. 1, 89–94. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information Science, Content &amp; Structure. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 2, s. 139. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * HILL, Barbara M. a Anthony DEBONS. Bibliographic coupling. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 4, s. 286. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * SHIREY, Donald L., Anthony DEBONS. Trends in manpower needs in information science from 1967 to 1982. Journal of the American Society for Information Science. 1974, roč. 25, č. 1, 33–43.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a KING. A National Profile of Information Professionals. Bulletin of the American Society for Information Science. 1980, roč. 6, č. 6, s. 18. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information counseling: theory and practice. Proceedings of the ASIS annual meeting. 1983, roč. 20, s. 88. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information seeking: Assessing and anticipating user needs. Journal of the American Society for Information Science. 1986, roč. 37, č. 3, s. 173. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Debons, Anthony et al. Information Science: An Integrated View // Review. Canadian journal of information science. 1990, roč. 15, č. 3. ISSN 03809218.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Donald SHIRLEY. 1990 Survey of the Information Professional. Bulletin of the American Society for Information Science. 1989, roč. 15, č. 5, s. 19-20. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Fred KOHUN. The control revolution: Technological and economic origins of the information society. Journal of the American Society for Information Science. 1990, roč. 41, č. 5, s. 389. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Rejoinder to A. A. Shpackov's letter. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 10, 681–682. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Measurement of knowledge. In: Proceedings of the ASIS Annual Meeting. 1992, s. 212-215. ISBN 0938734695. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Jack Belzer, January 16, 1910–June 22, 1995. Journal of the American Society for Information Science. 1996, roč. 47, č. 8, 586–587. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. NATO advanced study institutes of Information Science and foundations of Information Science. Journal of the American Society for Information Science. 1997, roč. 48, č. 9, 794–803. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Interrogative theory of information and knowledge. In: Proceedings of the ACM SIGCPR Conference. New York: ACM Press, 1999, s. 4-10. ISSN 1073-810X.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony. The I-conference in retrospect. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology. 2006, roč. 32, č. 4, s. 19-21.<br /> ==Recenzované publikace==<br /> * DEBONS, Anthony. The Information professional: survey of an emerging field. New York: Dekker, 1981, 271 p. ISBN 08-247-1872-0.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony a Arvid G. LARSON. Information science in action: system design. Hingham, MA: Distributors for the U.S. and Canada, Kluwer Boston, 1983, 2 v. 864 p. NATO ASI series, no. 59-60. ISBN 902472807X2.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Introduction to Information Science. Pittsburgh: University of Pittsburgh, 1984. &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * WISE, John A., Anthony DEBONS. Information systems: failure analysis. New York: Springer Verlag, c1987, 338 p. NATO ASI series, no. 32. ISBN 03-871-7800-7.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony, Esther E. HORNE a Scott CRONENWETH. Information science: an integrated view. Boston, Mass.: G.K. Hall, c1988, 172 p. ISBN 08-161-1877-9.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> * DEBONS, Anthony. Information science 101. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2008, 241 p. ISBN 08-108-5289-6.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt; <br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> =Použité zdroje=<br /> <br /> ==Externí zdroje==<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30318 2013-04-27T15:50:50Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>'''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916 ve městě Msida na ostrově Malta je americký experimentální psycholog, kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy, člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu, a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství. Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT. Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.<br /> <br /> =Život=<br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = 15106 Edgecliff Road, Carnegie, Pensylvanie, USA<br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = -<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, kniha Information science 101<br /> |oceneni = Laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství. V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College. V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat. V roce 1954 pak Anthony Debons získal doktorát. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Poté pracuje na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. Ukončení tohoto úspěšného podnikání zapříčinil nejen jeho odchod do penze, ale současně i smrt jeho ženy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem dvou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> ==Vojenská kariéra==<br /> Během druhé světové války v Irsku trénoval v hodnosti podporučíka posádky letadel k výpadům nad Německem a účastnil se bitvy v Ardenách. Na konci války byl umístěn na letecké základně v Oberhoffenu, v Alsasku jako důstojník zpětného odbytu se zaměřením na technologie. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1946 byl povýšen na majora. O Dva roky později, roce 1948, byl přidělen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Následně tři roky působil jako vedoucí Psychologické sekce letecko-lékařské laboratoře na letecké základně Ladd ve Fairbanks na Aljašce, kde prováděl psychologický výzkum v oblasti testování odolnosti před arktickými podmínkami a faktory spojenými s nimi. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po získání doktorátu v roce 1954 byl převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1957 byl převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent velitele divize vývoje. V této době se podílel na dvou hlavních programech financování tvorby počítačové vědy a informačních systémů. Odpovídal za administrativní kontrolu výzkumu strojového překladu jazyků zejména pak ruštiny, pod záštitou technologického institutu amerického letectva v Daytonu, v Ohiu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O tři roky později (1960) byl povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení. Současně však vykonával dvě další funkce. A to vedoucího plánovací kanceláře laboratoří systémového designu, a dále pak také zastával funkci ředitele laboratoře pro podporu rozhodování. V tuto dobu byl zodpovědný za výzkum a vývoj v oblastech systémového vývoje, studia lidských faktorů, a problematiky rozhodování. V těchto funkcích měl také zodpovědnost za dohled a správu zvyšujících se grantových programů na výzkum a vývoj elektronických systémů řízení, který zahrnoval výzkum a vývoj v oblasti softwarového inženýrství, výcviku programátorů, behaviorální vědy a v dalších významných oblastech tehdejší doby. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V této době byl také vybrán velitelem divize Elektronických systémů, generálmajorem Charlesem Terhunem ke spolupráci s Mitre Corporation na vytvoření konceptu designu strategického vzdušného řízení 465L, které mělo být prostředkem pro obranu před sovětskými balistickými střelami. Za tímto účelem vytvořil skupinu vědců, mezi jejímiž členy byli také vědci jako Jack Jacobs, Robert Everett, Allan Newell, Herbert Simon, Dougles Engelbart nebo Ivan Sutherland. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;S pomocí těchto odborníků začal práci na konceptuálním rámci návrhu informačního systému pro podporu velení a řízení pro strategickou vzdušnou kontrolu, který lze považovat lze považovat za informační systém. Při práci na tomto projektu seznámil poručík Samuel Jay Keyser Debonse se základním konceptem kybernetiky, což způsobilo zvrat v Debonsově kariéře, to proto, že Debons uznal vliv Shanonovy teorie informace a obzvlášť pak jeho teorii kybernetiky, na které později založil rámec modelu EATPUT. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Současně si uvědomil, že má všechny potřebné elementy jako jsou senzory, vysílačky signálu, procesory a funkční mechanismy, jako jsou ruce nebo hlas, které potřeboval pro zformování systému. Toto působení Anthony Debons považoval za ústřední bod své intelektuální kariéry, neboť na základě výzkumu založil svou teorii organismu jako informačního systému. A na základě této teorie následně vytvořil v rámci informační vědy fungující vzdělávací programy. Bohužel však nedošlo k vytvoření syntetizujícího konstruktu. Celý projekt ztroskotal na vývoji počítačů pro podporu strojového zpracování dat. Stejně jako na technických nedostatcích. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Debons v souvislosti s tím odmítl, že by že by jeho skupina prováděla pouze základní výzkum počítačové vědy pro vojenské účely. Dále částečně poukázal na J. C. R. Lickidera, známého díky jeho rané práci zkoumající vztahy mezi člověkem a stojem na ministerstvu obrany v kanceláři pro rozšířený projektový výzkum (DARPA). Následně se Debons soustředil na to, aby systém velení a řízení zprovoznil, čímž poukázal na potřebu vytvoření lepšího softwaru a výcviku nových programátorů. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Za tímto účelem rozšířil komunitu vývojářů pracujících na systému velení a řízení. Mitre a Debonsova kancelář systémového designu se pak spojili pod záštitou Velení elektronických systémů, aby připravili sérii vědeckých setkání v Hot Springs, ve Virginii, na léta 1962, 1964 a 1966. Setkání v roce 1966 však bylo zrušeno a o rok později byly vydány podklady k němu. Podle Debonse byl duchovním otcem těchto setkání Douglas Engelbart výzkum počítače jako nástrojem augmentace spíše než náhražky lidských sil. Tyto setkání byly zaměřeny na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1964 Debons odchází od letectva, jako plukovník letectva v záloze.<br /> <br /> ==Civilní kariéra==<br /> V roce 1964 se Anthony Debons stává vedoucím katedry psychologie na univerzitě v Daytonu, s cílem vytvořit samostatný magisterský obor zaměřený na informační vědu. Vedení university mu nejprve navrhlo, aby program realizoval v rámci katedry psychologie, ale později souhlasil s vytvořením samostatného oboru. Debons pro tento obor vytvořil osnovy, podle kterých se měl vyučovat. Tento program měl rozpočet 30 000 dolarů ročně. A právě jeho podfinancování mělo za následek i brzký konec tohoto oboru na univerzitě v Daytonu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Ve stejné době, kdy byl ukončen program v Daytonu, uvedl Allan Kent do činnosti doktorandský obor zaměřený na informační vědu na univerzitě v Pittsburghu. Kent při té příležitosti přizval Debonse ke spolupráci. Tak v roce 1969 začal Debons působit na univerzitě v Pittsburghu. I zde byl záhy pověřen sestavením osnov tohoto nově vzniklého oboru s názvem „Interdisciplinární doktorandský program v Informační vědě.“ (Interdisciplinary Doctoral Program in Information Science; zkráceně IDIS), který byl schválen na tři roky. Debons zde velkou měrou využil již existující osnovy z univerzity v Deytonu. Odkud přivedl i šest studentů, kteří byli považováni na jedny z nejlepších mezi prvními absolventy oboru. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V prvním roce pak vyučoval sám 8 kurzů, což byla většina kurzů v tomto oboru. Program se zaměřoval na význam role člověka v informačním procesu, spíše než na technologické a inženýrské aspekty informačních procesů. Díky vysoké úspěšnosti oboru a kvalitám absolventů byl tento obor v roce 1971 potvrzen, jako stály, nikoliv dočasný. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1973 pak došlo k vytvoření fakulty Informační vědy, kde Debons působil jako proděkan. Na této fakultě se vyučovala informační věda v bakalářském, magisterském i doktorandském programu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O rok později začali představitelé univerzity uvažovat o zavedení informačních systémů na všechny pracoviště. Debons v rámci toho navrhnul zřízení malých specializovaných laboratoří, které by se věnovali práci s informačními zdroji, jejich organizaci a zpracování. Služby, které tyto zařízení poskytovali, byly zdarma, což nepřinášelo žádné zisky a prostředky na provoz. Přínosem těchto laboratoří však bylo to, že byl zaveden nový magisterský obor zaměřený na informační poradenství. Debons v tomto směru definoval šest kroků, které jsou nutné k uspokojení informační potřeby, a to uvědomění, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a evaluace. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1978 Debons založil vlastní obchodní společnost zaměřenou na informační poradenství, kde zaměstnával absolventy výše zmíněného oboru. Tato firma fungovala až do roku 1986, kdy byla zavřena z důvodu odchodu do penze, do které Anthony Debons odchází také jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu. <br /> <br /> <br /> =Model EATPUT=<br /> Jedná se o teoretický model určený k analýze informačních systémů. Vznik tohoto modelu je datován do roku 1961, kdy Debons pracoval pro americké letectvo na základně Hanscom Field v Bedfordu, Massachusetts a sám označil tuto práci za vrchol své kariéry. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Tento model se skládá z šesti nelineárních a nekurzivních procesů, které jsou přizpůsobeny lidskému organismu. Těmito procesy jsou Událost (Event), Získávání (Acquisition), Přenos (Transmission), Zpracování (Processing), Využití (Utilization), Přesun (Transfer). První písmena z anglických názvů těchto procesů, pak vytváří také označení tohoto modelu, tedy EATPUT.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Aplikace tohoto modelu v rámci technického zařízení by mohlo znamenat možnost vytvoření systému, který by dokázal samostatně, bez zásahu uživatele vyhodnocovat a velmi pravděpodobně i identifikovat změny v prostředí a následně na ně upozornit. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Základním nedostatkem systému však je nedostatečná pozornost na význam senzorů, vzdáleného přenosu, a dalších složek, umožňujících augmentaci možnosti lidského organismu v reálném čase.<br /> ==Událost==<br /> Tento systém se skládá z událostí a jejich reprezentací v prostředí. Podmínkou pro to aby tyto události a jejich reprezentace je v rámci modelu především relevance k objektům a funkci systému. Těmito reprezentacemi mohou být podněty z prostředí a smyslové vjemy jako zvuk, ale stejně tak i jakákoliv data získatelná z prostředí. <br /> ==Získávání==<br /> Systém získávání využívá senzory a měřící nástroje, za účelem získaní dat, podnětů a dalších reprezentací těchto událostí, které jsou v těchto událostech obsaženy.<br /> ==Přenos==<br /> Tento systém lze zařadit kamkoliv mezi zbývajících pět systémů, neboť všude tam dochází k přenosu dat. Účelem tohoto systému je umožnit ostatním systémům mezi sebou komunikovat, a také komunikovat data. <br /> ==Zpracování==<br /> V tomto systému jsou data řazena, ukládána a vyhledávána a zpracována, aby mohla být později využita, a tak vznikly znalosti. <br /> ==Využití==<br /> V systému využití jsou data vyhodnocena. Dále je zde stanoven výsledek, který je zde reprezentován. <br /> ==Přesun==<br /> Systém přesunu umožňuje využití získaných dat a jejich přeměnu na poznatky. Dále pak umožňuje tyto poznatky dále využít, a na jejich základě vytvořit a šířit nová data a reprezentace těchto dat. <br /> <br /> =Aktivity=<br /> V letech 1962 a 1964, kdy působil ještě jako plukovník letectva spojených států na základně Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts, se podílel na organizaci vědeckých setkání v Hot Springs ve Virginii, které byly organizovány ve spolupráci s Mitre corporation. Tato setkání byla zaměřena především na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Díky zavedení magisterského programu univerzity v Pittsburghu, se zaměřením na informační poradenství si v rámci této oblasti založil firmu, kde zaměstnával absolventy právě tohoto oboru a to mezi lety 1978 a 1986. Ukončení činnosti této firmy bylo spojeno s jeho odchodem do penze a smrtí jeho ženy. <br /> <br /> <br /> =Význam pro informační vědu=<br /> Vedle výzkumu Anthony Debons zaznamenal úspěchy především díky svým aktivitám v akademické sféře, kde se projevil především založením a vedením magisterského oboru na univerzitě v Daytonu, kde vedl kurz zaměřený na informační vědu. Ten však díky výraznému podfinancování měl jen krátké trvání. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po odchodu z Univerzity v Dayonu Anthony Debons spolu s Allanem Kentem zakládá Doktorandský studijní program na univerzitě v Pittsburghu, který je opět zaměřen na informační vědu, který se později rozvine v založení samostatné fakulty, kde se stane proděkanem. A na jeho počest je na univerzitě v Pittsburghu, udělována studentům bakalářského studia na fakultě informační vědy cena za mimořádný přínos. <br /> Dále se i po odchodu do penze snaží podporovat rozvoj informační vědy a získávání nových studentů pro školy zaměřené na informační vědu, kdy za tímto účelem vytvořil knihu Information science 101, která byla vydána v roce 2008. <br /> <br /> =Úspěchy=<br /> * Člen American Psychological Association&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Člen The American Society of Information Science&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Člen The New York Academy of Science &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Člen American Association for the Advancement of Science&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Za knihu Information Science: An Integrated View získal Best Book Award od Association for Information Science and Technology&lt;br/&gt;&lt;br/&gt; <br /> * V letech 1972,1974,1976, 1978 řídil NATO international institutes in Information science&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Zařazen do slovníku Who's Who in Science and Engineering a také do slovníku Who's Who in Health and Medicine &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na University of Technology v Chan Chun v Číně&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> * Čestný profesor na univerzitě Wuhan v Číně&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> =Publikace=<br /> Anthony Debons je jako autor byl celkem plodný, ať už se jedná o články a příspěvky ve sbornících nebo monografie či dokonce recenzovaných publikací.<br /> ==Články a příspěvky ve sbornících==<br /> DEBONS, Anthony. Foundations of a Concept for an Education Program in Information Science. American Documentation. 1969, roč. 20, č. 4, s. 346. ISSN 0096946X.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony. Foundations of a concept for an education program in information science. American documentation. Washington, D.C.: American Documentation Institute, 1969, roč. 20, č. 4, 346–351. ISSN 1936-6108.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> OTTEN, Klaus a Anthony DEBONS. Towards a metascience of information: Informatology. Journal of the American Society for Information Science. 1970, roč. 21, č. 1, 89–94. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony. Information Science, Content &amp; Structure. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 2, s. 139. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> HILL, Barbara M. a Anthony DEBONS. Bibliographic coupling. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 4, s. 286. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> SHIREY, Donald L., Anthony DEBONS. Trends in manpower needs in information science from 1967 to 1982. Journal of the American Society for Information Science. 1974, roč. 25, č. 1, 33–43.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony a KING. A National Profile of Information Professionals. Bulletin of the American Society for Information Science. 1980, roč. 6, č. 6, s. 18. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony. Information counseling: theory and practice. Proceedings of the ASIS annual meeting. 1983, roč. 20, s. 88. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony. Information seeking: Assessing and anticipating user needs. Journal of the American Society for Information Science. 1986, roč. 37, č. 3, s. 173. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony. Debons, Anthony et al. Information Science: An Integrated View // Review. Canadian journal of information science. 1990, roč. 15, č. 3. ISSN 03809218.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony a Donald SHIRLEY. 1990 Survey of the Information Professional. Bulletin of the American Society for Information Science. 1989, roč. 15, č. 5, s. 19-20. ISSN 00954403.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony a Fred KOHUN. The control revolution: Technological and economic origins of the information society. Journal of the American Society for Information Science. 1990, roč. 41, č. 5, s. 389. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony. Rejoinder to A. A. Shpackov's letter. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 10, 681–682. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony. Measurement of knowledge. In: Proceedings of the ASIS Annual Meeting. 1992, s. 212-215. ISBN 0938734695. ISSN 00447870.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony. Jack Belzer, January 16, 1910–June 22, 1995. Journal of the American Society for Information Science. 1996, roč. 47, č. 8, 586–587. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony. NATO advanced study institutes of Information Science and foundations of Information Science. Journal of the American Society for Information Science. 1997, roč. 48, č. 9, 794–803. ISSN 1097-4571.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony. Interrogative theory of information and knowledge. In: Proceedings of the ACM SIGCPR Conference. New York: ACM Press, 1999, s. 4-10. ISSN 1073-810X.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> DEBONS, Anthony. The I-conference in retrospect. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology. 2006, roč. 32, č. 4, s. 19-21.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt; <br /> ==Recenzované publikace==<br /> <br /> =Odkazy=<br /> ==Citace==<br /> &lt;references /&gt;<br /> ==Použité zdroje==<br /> <br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30315 2013-04-27T15:18:58Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>'''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916 ve městě Msida na ostrově Malta je americký experimentální psycholog, kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy, člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu, a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství. Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT. Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.<br /> <br /> =Život=<br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = 15106 Edgecliff Road, Carnegie, Pensylvanie, USA<br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = -<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, kniha Information science 101<br /> |oceneni = Laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství. V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College. V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat. V roce 1954 pak Anthony Debons získal doktorát. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Poté pracuje na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. Ukončení tohoto úspěšného podnikání zapříčinil nejen jeho odchod do penze, ale současně i smrt jeho ženy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem dvou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> ==Vojenská kariéra==<br /> Během druhé světové války v Irsku trénoval v hodnosti podporučíka posádky letadel k výpadům nad Německem a účastnil se bitvy v Ardenách. Na konci války byl umístěn na letecké základně v Oberhoffenu, v Alsasku jako důstojník zpětného odbytu se zaměřením na technologie. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1946 byl povýšen na majora. O Dva roky později, roce 1948, byl přidělen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Následně tři roky působil jako vedoucí Psychologické sekce letecko-lékařské laboratoře na letecké základně Ladd ve Fairbanks na Aljašce, kde prováděl psychologický výzkum v oblasti testování odolnosti před arktickými podmínkami a faktory spojenými s nimi. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po získání doktorátu v roce 1954 byl převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1957 byl převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent velitele divize vývoje. V této době se podílel na dvou hlavních programech financování tvorby počítačové vědy a informačních systémů. Odpovídal za administrativní kontrolu výzkumu strojového překladu jazyků zejména pak ruštiny, pod záštitou technologického institutu amerického letectva v Daytonu, v Ohiu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O tři roky později (1960) byl povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení. Současně však vykonával dvě další funkce. A to vedoucího plánovací kanceláře laboratoří systémového designu, a dále pak také zastával funkci ředitele laboratoře pro podporu rozhodování. V tuto dobu byl zodpovědný za výzkum a vývoj v oblastech systémového vývoje, studia lidských faktorů, a problematiky rozhodování. V těchto funkcích měl také zodpovědnost za dohled a správu zvyšujících se grantových programů na výzkum a vývoj elektronických systémů řízení, který zahrnoval výzkum a vývoj v oblasti softwarového inženýrství, výcviku programátorů, behaviorální vědy a v dalších významných oblastech tehdejší doby. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V této době byl také vybrán velitelem divize Elektronických systémů, generálmajorem Charlesem Terhunem ke spolupráci s Mitre Corporation na vytvoření konceptu designu strategického vzdušného řízení 465L, které mělo být prostředkem pro obranu před sovětskými balistickými střelami. Za tímto účelem vytvořil skupinu vědců, mezi jejímiž členy byli také vědci jako Jack Jacobs, Robert Everett, Allan Newell, Herbert Simon, Dougles Engelbart nebo Ivan Sutherland. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;S pomocí těchto odborníků začal práci na konceptuálním rámci návrhu informačního systému pro podporu velení a řízení pro strategickou vzdušnou kontrolu, který lze považovat lze považovat za informační systém. Při práci na tomto projektu seznámil poručík Samuel Jay Keyser Debonse se základním konceptem kybernetiky, což způsobilo zvrat v Debonsově kariéře, to proto, že Debons uznal vliv Shanonovy teorie informace a obzvlášť pak jeho teorii kybernetiky, na které později založil rámec modelu EATPUT. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Současně si uvědomil, že má všechny potřebné elementy jako jsou senzory, vysílačky signálu, procesory a funkční mechanismy, jako jsou ruce nebo hlas, které potřeboval pro zformování systému. Toto působení Anthony Debons považoval za ústřední bod své intelektuální kariéry, neboť na základě výzkumu založil svou teorii organismu jako informačního systému. A na základě této teorie následně vytvořil v rámci informační vědy fungující vzdělávací programy. Bohužel však nedošlo k vytvoření syntetizujícího konstruktu. Celý projekt ztroskotal na vývoji počítačů pro podporu strojového zpracování dat. Stejně jako na technických nedostatcích. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Debons v souvislosti s tím odmítl, že by že by jeho skupina prováděla pouze základní výzkum počítačové vědy pro vojenské účely. Dále částečně poukázal na J. C. R. Lickidera, známého díky jeho rané práci zkoumající vztahy mezi člověkem a stojem na ministerstvu obrany v kanceláři pro rozšířený projektový výzkum (DARPA). Následně se Debons soustředil na to, aby systém velení a řízení zprovoznil, čímž poukázal na potřebu vytvoření lepšího softwaru a výcviku nových programátorů. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Za tímto účelem rozšířil komunitu vývojářů pracujících na systému velení a řízení. Mitre a Debonsova kancelář systémového designu se pak spojili pod záštitou Velení elektronických systémů, aby připravili sérii vědeckých setkání v Hot Springs, ve Virginii, na léta 1962, 1964 a 1966. Setkání v roce 1966 však bylo zrušeno a o rok později byly vydány podklady k němu. Podle Debonse byl duchovním otcem těchto setkání Douglas Engelbart výzkum počítače jako nástrojem augmentace spíše než náhražky lidských sil. Tyto setkání byly zaměřeny na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1964 Debons odchází od letectva, jako plukovník letectva v záloze.<br /> <br /> ==Civilní kariéra==<br /> V roce 1964 se Anthony Debons stává vedoucím katedry psychologie na univerzitě v Daytonu, s cílem vytvořit samostatný magisterský obor zaměřený na informační vědu. Vedení university mu nejprve navrhlo, aby program realizoval v rámci katedry psychologie, ale později souhlasil s vytvořením samostatného oboru. Debons pro tento obor vytvořil osnovy, podle kterých se měl vyučovat. Tento program měl rozpočet 30 000 dolarů ročně. A právě jeho podfinancování mělo za následek i brzký konec tohoto oboru na univerzitě v Daytonu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Ve stejné době, kdy byl ukončen program v Daytonu, uvedl Allan Kent do činnosti doktorandský obor zaměřený na informační vědu na univerzitě v Pittsburghu. Kent při té příležitosti přizval Debonse ke spolupráci. Tak v roce 1969 začal Debons působit na univerzitě v Pittsburghu. I zde byl záhy pověřen sestavením osnov tohoto nově vzniklého oboru s názvem „Interdisciplinární doktorandský program v Informační vědě.“ (Interdisciplinary Doctoral Program in Information Science; zkráceně IDIS), který byl schválen na tři roky. Debons zde velkou měrou využil již existující osnovy z univerzity v Deytonu. Odkud přivedl i šest studentů, kteří byli považováni na jedny z nejlepších mezi prvními absolventy oboru. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V prvním roce pak vyučoval sám 8 kurzů, což byla většina kurzů v tomto oboru. Program se zaměřoval na význam role člověka v informačním procesu, spíše než na technologické a inženýrské aspekty informačních procesů. Díky vysoké úspěšnosti oboru a kvalitám absolventů byl tento obor v roce 1971 potvrzen, jako stály, nikoliv dočasný. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1973 pak došlo k vytvoření fakulty Informační vědy, kde Debons působil jako proděkan. Na této fakultě se vyučovala informační věda v bakalářském, magisterském i doktorandském programu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O rok později začali představitelé univerzity uvažovat o zavedení informačních systémů na všechny pracoviště. Debons v rámci toho navrhnul zřízení malých specializovaných laboratoří, které by se věnovali práci s informačními zdroji, jejich organizaci a zpracování. Služby, které tyto zařízení poskytovali, byly zdarma, což nepřinášelo žádné zisky a prostředky na provoz. Přínosem těchto laboratoří však bylo to, že byl zaveden nový magisterský obor zaměřený na informační poradenství. Debons v tomto směru definoval šest kroků, které jsou nutné k uspokojení informační potřeby, a to uvědomění, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a evaluace. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1978 Debons založil vlastní obchodní společnost zaměřenou na informační poradenství, kde zaměstnával absolventy výše zmíněného oboru. Tato firma fungovala až do roku 1986, kdy byla zavřena z důvodu odchodu do penze, do které Anthony Debons odchází také jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu. <br /> <br /> <br /> =Model EATPUT=<br /> Jedná se o teoretický model určený k analýze informačních systémů. Vznik tohoto modelu je datován do roku 1961, kdy Debons pracoval pro americké letectvo na základně Hanscom Field v Bedfordu, Massachusetts a sám označil tuto práci za vrchol své kariéry. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Tento model se skládá z šesti nelineárních a nekurzivních procesů, které jsou přizpůsobeny lidskému organismu. Těmito procesy jsou Událost (Event), Získávání (Acquisition), Přenos (Transmission), Zpracování (Processing), Využití (Utilization), Přesun (Transfer). První písmena z anglických názvů těchto procesů, pak vytváří také označení tohoto modelu, tedy EATPUT.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Aplikace tohoto modelu v rámci technického zařízení by mohlo znamenat možnost vytvoření systému, který by dokázal samostatně, bez zásahu uživatele vyhodnocovat a velmi pravděpodobně i identifikovat změny v prostředí a následně na ně upozornit. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Základním nedostatkem systému však je nedostatečná pozornost na význam senzorů, vzdáleného přenosu, a dalších složek, umožňujících augmentaci možnosti lidského organismu v reálném čase.<br /> ==Událost==<br /> Tento systém se skládá z událostí a jejich reprezentací v prostředí. Podmínkou pro to aby tyto události a jejich reprezentace je v rámci modelu především relevance k objektům a funkci systému. Těmito reprezentacemi mohou být podněty z prostředí a smyslové vjemy jako zvuk, ale stejně tak i jakákoliv data získatelná z prostředí. <br /> ==Získávání==<br /> Systém získávání využívá senzory a měřící nástroje, za účelem získaní dat, podnětů a dalších reprezentací těchto událostí, které jsou v těchto událostech obsaženy.<br /> ==Přenos==<br /> Tento systém lze zařadit kamkoliv mezi zbývajících pět systémů, neboť všude tam dochází k přenosu dat. Účelem tohoto systému je umožnit ostatním systémům mezi sebou komunikovat, a také komunikovat data. <br /> ==Zpracování==<br /> V tomto systému jsou data řazena, ukládána a vyhledávána a zpracována, aby mohla být později využita, a tak vznikly znalosti. <br /> ==Využití==<br /> V systému využití jsou data vyhodnocena. Dále je zde stanoven výsledek, který je zde reprezentován. <br /> ==Přesun==<br /> Systém přesunu umožňuje využití získaných dat a jejich přeměnu na poznatky. Dále pak umožňuje tyto poznatky dále využít, a na jejich základě vytvořit a šířit nová data a reprezentace těchto dat. <br /> <br /> =Aktivity=<br /> V letech 1962 a 1964, kdy působil ještě jako plukovník letectva spojených států na základně Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts, se podílel na organizaci vědeckých setkání v Hot Springs ve Virginii, které byly organizovány ve spolupráci s Mitre corporation. Tato setkání byla zaměřena především na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Díky zavedení magisterského programu univerzity v Pittsburghu, se zaměřením na informační poradenství si v rámci této oblasti založil firmu, kde zaměstnával absolventy právě tohoto oboru a to mezi lety 1978 a 1986. Ukončení činnosti této firmy bylo spojeno s jeho odchodem do penze a smrtí jeho ženy. <br /> <br /> <br /> =Význam pro informační vědu=<br /> Vedle výzkumu Anthony Debons zaznamenal úspěchy především díky svým aktivitám v akademické sféře, kde se projevil především založením a vedením magisterského oboru na univerzitě v Daytonu, kde vedl kurz zaměřený na informační vědu. Ten však díky výraznému podfinancování měl jen krátké trvání. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po odchodu z Univerzity v Dayonu Anthony Debons spolu s Allanem Kentem zakládá Doktorandský studijní program na univerzitě v Pittsburghu, který je opět zaměřen na informační vědu, který se později rozvine v založení samostatné fakulty, kde se stane proděkanem. A na jeho počest je na univerzitě v Pittsburghu, udělována studentům bakalářského studia na fakultě informační vědy cena za mimořádný přínos. <br /> Dále se i po odchodu do penze snaží podporovat rozvoj informační vědy a získávání nových studentů pro školy zaměřené na informační vědu, kdy za tímto účelem vytvořil knihu Information science 101, která byla vydána v roce 2008. <br /> <br /> =Úspěchy=<br /> * Člen American Psychological Association<br /> * Člen The American Society of Information Science<br /> * Člen The New York Academy of Science <br /> * Člen American Association for the Advancement of Science<br /> * Za knihu Information Science: An Integrated View získal Best Book Award od Association for Information Science and Technology <br /> * V letech 1972,1974,1976, 1978 řídil NATO international institutes in Information science.<br /> * Zařazen do slovníku Who's Who in Science and Engineering a také do slovníku Who's Who in Health and Medicine. <br /> * Čestný profesor na University of Technology v Chan Chun v Číně<br /> * Čestný profesor na univerzitě Wuhan v Číně<br /> <br /> =Publikace=<br /> =Odkazy=<br /> ==Citace==<br /> &lt;references /&gt;<br /> ==Použité zdroje==<br /> <br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30314 2013-04-27T15:13:10Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>'''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916 ve městě Msida na ostrově Malta je americký experimentální psycholog, kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy, člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu, a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství. Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT. Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.<br /> <br /> =Život=<br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = 15106 Edgecliff Road, Carnegie, Pensylvanie, USA<br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = -<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, kniha Information science 101<br /> |oceneni = laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství. V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College. V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat. V roce 1954 pak Anthony Debons získal doktorát. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Poté pracuje na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. Ukončení tohoto úspěšného podnikání zapříčinil nejen jeho odchod do penze, ale současně i smrt jeho ženy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem dvou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> ==Vojenská kariéra==<br /> Během druhé světové války v Irsku trénoval v hodnosti podporučíka posádky letadel k výpadům nad Německem a účastnil se bitvy v Ardenách. Na konci války byl umístěn na letecké základně v Oberhoffenu, v Alsasku jako důstojník zpětného odbytu se zaměřením na technologie. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1946 byl povýšen na majora. O Dva roky později, roce 1948, byl přidělen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Následně tři roky působil jako vedoucí Psychologické sekce letecko-lékařské laboratoře na letecké základně Ladd ve Fairbanks na Aljašce, kde prováděl psychologický výzkum v oblasti testování odolnosti před arktickými podmínkami a faktory spojenými s nimi. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po získání doktorátu v roce 1954 byl převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1957 byl převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent velitele divize vývoje. V této době se podílel na dvou hlavních programech financování tvorby počítačové vědy a informačních systémů. Odpovídal za administrativní kontrolu výzkumu strojového překladu jazyků zejména pak ruštiny, pod záštitou technologického institutu amerického letectva v Daytonu, v Ohiu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O tři roky později (1960) byl povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení. Současně však vykonával dvě další funkce. A to vedoucího plánovací kanceláře laboratoří systémového designu, a dále pak také zastával funkci ředitele laboratoře pro podporu rozhodování. V tuto dobu byl zodpovědný za výzkum a vývoj v oblastech systémového vývoje, studia lidských faktorů, a problematiky rozhodování. V těchto funkcích měl také zodpovědnost za dohled a správu zvyšujících se grantových programů na výzkum a vývoj elektronických systémů řízení, který zahrnoval výzkum a vývoj v oblasti softwarového inženýrství, výcviku programátorů, behaviorální vědy a v dalších významných oblastech tehdejší doby. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V této době byl také vybrán velitelem divize Elektronických systémů, generálmajorem Charlesem Terhunem ke spolupráci s Mitre Corporation na vytvoření konceptu designu strategického vzdušného řízení 465L, které mělo být prostředkem pro obranu před sovětskými balistickými střelami. Za tímto účelem vytvořil skupinu vědců, mezi jejímiž členy byli také vědci jako Jack Jacobs, Robert Everett, Allan Newell, Herbert Simon, Dougles Engelbart nebo Ivan Sutherland. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;S pomocí těchto odborníků začal práci na konceptuálním rámci návrhu informačního systému pro podporu velení a řízení pro strategickou vzdušnou kontrolu, který lze považovat lze považovat za informační systém. Při práci na tomto projektu seznámil poručík Samuel Jay Keyser Debonse se základním konceptem kybernetiky, což způsobilo zvrat v Debonsově kariéře, to proto, že Debons uznal vliv Shanonovy teorie informace a obzvlášť pak jeho teorii kybernetiky, na které později založil rámec modelu EATPUT. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Současně si uvědomil, že má všechny potřebné elementy jako jsou senzory, vysílačky signálu, procesory a funkční mechanismy, jako jsou ruce nebo hlas, které potřeboval pro zformování systému. Toto působení Anthony Debons považoval za ústřední bod své intelektuální kariéry, neboť na základě výzkumu založil svou teorii organismu jako informačního systému. A na základě této teorie následně vytvořil v rámci informační vědy fungující vzdělávací programy. Bohužel však nedošlo k vytvoření syntetizujícího konstruktu. Celý projekt ztroskotal na vývoji počítačů pro podporu strojového zpracování dat. Stejně jako na technických nedostatcích. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Debons v souvislosti s tím odmítl, že by že by jeho skupina prováděla pouze základní výzkum počítačové vědy pro vojenské účely. Dále částečně poukázal na J. C. R. Lickidera, známého díky jeho rané práci zkoumající vztahy mezi člověkem a stojem na ministerstvu obrany v kanceláři pro rozšířený projektový výzkum (DARPA). Následně se Debons soustředil na to, aby systém velení a řízení zprovoznil, čímž poukázal na potřebu vytvoření lepšího softwaru a výcviku nových programátorů. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Za tímto účelem rozšířil komunitu vývojářů pracujících na systému velení a řízení. Mitre a Debonsova kancelář systémového designu se pak spojili pod záštitou Velení elektronických systémů, aby připravili sérii vědeckých setkání v Hot Springs, ve Virginii, na léta 1962, 1964 a 1966. Setkání v roce 1966 však bylo zrušeno a o rok později byly vydány podklady k němu. Podle Debonse byl duchovním otcem těchto setkání Douglas Engelbart výzkum počítače jako nástrojem augmentace spíše než náhražky lidských sil. Tyto setkání byly zaměřeny na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1964 Debons odchází od letectva, jako plukovník letectva v záloze.<br /> <br /> ==Civilní kariéra==<br /> V roce 1964 se Anthony Debons stává vedoucím katedry psychologie na univerzitě v Daytonu, s cílem vytvořit samostatný magisterský obor zaměřený na informační vědu. Vedení university mu nejprve navrhlo, aby program realizoval v rámci katedry psychologie, ale později souhlasil s vytvořením samostatného oboru. Debons pro tento obor vytvořil osnovy, podle kterých se měl vyučovat. Tento program měl rozpočet 30 000 dolarů ročně. A právě jeho podfinancování mělo za následek i brzký konec tohoto oboru na univerzitě v Daytonu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Ve stejné době, kdy byl ukončen program v Daytonu, uvedl Allan Kent do činnosti doktorandský obor zaměřený na informační vědu na univerzitě v Pittsburghu. Kent při té příležitosti přizval Debonse ke spolupráci. Tak v roce 1969 začal Debons působit na univerzitě v Pittsburghu. I zde byl záhy pověřen sestavením osnov tohoto nově vzniklého oboru s názvem „Interdisciplinární doktorandský program v Informační vědě.“ (Interdisciplinary Doctoral Program in Information Science; zkráceně IDIS), který byl schválen na tři roky. Debons zde velkou měrou využil již existující osnovy z univerzity v Deytonu. Odkud přivedl i šest studentů, kteří byli považováni na jedny z nejlepších mezi prvními absolventy oboru. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V prvním roce pak vyučoval sám 8 kurzů, což byla většina kurzů v tomto oboru. Program se zaměřoval na význam role člověka v informačním procesu, spíše než na technologické a inženýrské aspekty informačních procesů. Díky vysoké úspěšnosti oboru a kvalitám absolventů byl tento obor v roce 1971 potvrzen, jako stály, nikoliv dočasný. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1973 pak došlo k vytvoření fakulty Informační vědy, kde Debons působil jako proděkan. Na této fakultě se vyučovala informační věda v bakalářském, magisterském i doktorandském programu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O rok později začali představitelé univerzity uvažovat o zavedení informačních systémů na všechny pracoviště. Debons v rámci toho navrhnul zřízení malých specializovaných laboratoří, které by se věnovali práci s informačními zdroji, jejich organizaci a zpracování. Služby, které tyto zařízení poskytovali, byly zdarma, což nepřinášelo žádné zisky a prostředky na provoz. Přínosem těchto laboratoří však bylo to, že byl zaveden nový magisterský obor zaměřený na informační poradenství. Debons v tomto směru definoval šest kroků, které jsou nutné k uspokojení informační potřeby, a to uvědomění, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a evaluace. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1978 Debons založil vlastní obchodní společnost zaměřenou na informační poradenství, kde zaměstnával absolventy výše zmíněného oboru. Tato firma fungovala až do roku 1986, kdy byla zavřena z důvodu odchodu do penze, do které Anthony Debons odchází také jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu. <br /> <br /> <br /> =Model EATPUT=<br /> Jedná se o teoretický model určený k analýze informačních systémů. Vznik tohoto modelu je datován do roku 1961, kdy Debons pracoval pro americké letectvo na základně Hanscom Field v Bedfordu, Massachusetts a sám označil tuto práci za vrchol své kariéry. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Tento model se skládá z šesti nelineárních a nekurzivních procesů, které jsou přizpůsobeny lidskému organismu. Těmito procesy jsou Událost (Event), Získávání (Acquisition), Přenos (Transmission), Zpracování (Processing), Využití (Utilization), Přesun (Transfer). První písmena z anglických názvů těchto procesů, pak vytváří také označení tohoto modelu, tedy EATPUT.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Aplikace tohoto modelu v rámci technického zařízení by mohlo znamenat možnost vytvoření systému, který by dokázal samostatně, bez zásahu uživatele vyhodnocovat a velmi pravděpodobně i identifikovat změny v prostředí a následně na ně upozornit. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Základním nedostatkem systému však je nedostatečná pozornost na význam senzorů, vzdáleného přenosu, a dalších složek, umožňujících augmentaci možnosti lidského organismu v reálném čase.<br /> ==Událost==<br /> Tento systém se skládá z událostí a jejich reprezentací v prostředí. Podmínkou pro to aby tyto události a jejich reprezentace je v rámci modelu především relevance k objektům a funkci systému. Těmito reprezentacemi mohou být podněty z prostředí a smyslové vjemy jako zvuk, ale stejně tak i jakákoliv data získatelná z prostředí. <br /> ==Získávání==<br /> Systém získávání využívá senzory a měřící nástroje, za účelem získaní dat, podnětů a dalších reprezentací těchto událostí, které jsou v těchto událostech obsaženy.<br /> ==Přenos==<br /> Tento systém lze zařadit kamkoliv mezi zbývajících pět systémů, neboť všude tam dochází k přenosu dat. Účelem tohoto systému je umožnit ostatním systémům mezi sebou komunikovat, a také komunikovat data. <br /> ==Zpracování==<br /> V tomto systému jsou data řazena, ukládána a vyhledávána a zpracována, aby mohla být později využita, a tak vznikly znalosti. <br /> ==Využití==<br /> V systému využití jsou data vyhodnocena. Dále je zde stanoven výsledek, který je zde reprezentován. <br /> ==Přesun==<br /> Systém přesunu umožňuje využití získaných dat a jejich přeměnu na poznatky. Dále pak umožňuje tyto poznatky dále využít, a na jejich základě vytvořit a šířit nová data a reprezentace těchto dat. <br /> <br /> =Aktivity=<br /> =Význam pro informační vědu=<br /> =Úspěchy=<br /> =Publikace=<br /> =Odkazy=<br /> ==Citace==<br /> &lt;references /&gt;<br /> ==Použité zdroje==<br /> <br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30313 2013-04-27T15:09:56Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>'''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916 ve městě Msida na ostrově Malta je americký experimentální psycholog, kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy, člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu, a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství. Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT. Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.<br /> <br /> =Život=<br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = 15106 Edgecliff Road, Carnegie, Pensylvanie, USA<br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = -<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, kniha Information science 101<br /> |oceneni = laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství. V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College. V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat. V roce 1954 pak Anthony Debons získal doktorát. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Poté pracuje na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. Ukončení tohoto úspěšného podnikání zapříčinil nejen jeho odchod do penze, ale současně i smrt jeho ženy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem dvou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> ==Vojenská kariéra==<br /> Během druhé světové války v Irsku trénoval v hodnosti podporučíka posádky letadel k výpadům nad Německem a účastnil se bitvy v Ardenách. Na konci války byl umístěn na letecké základně v Oberhoffenu, v Alsasku jako důstojník zpětného odbytu se zaměřením na technologie. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1946 byl povýšen na majora. O Dva roky později, roce 1948, byl přidělen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Následně tři roky působil jako vedoucí Psychologické sekce letecko-lékařské laboratoře na letecké základně Ladd ve Fairbanks na Aljašce, kde prováděl psychologický výzkum v oblasti testování odolnosti před arktickými podmínkami a faktory spojenými s nimi. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po získání doktorátu v roce 1954 byl převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1957 byl převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent velitele divize vývoje. V této době se podílel na dvou hlavních programech financování tvorby počítačové vědy a informačních systémů. Odpovídal za administrativní kontrolu výzkumu strojového překladu jazyků zejména pak ruštiny, pod záštitou technologického institutu amerického letectva v Daytonu, v Ohiu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O tři roky později (1960) byl povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení. Současně však vykonával dvě další funkce. A to vedoucího plánovací kanceláře laboratoří systémového designu, a dále pak také zastával funkci ředitele laboratoře pro podporu rozhodování. V tuto dobu byl zodpovědný za výzkum a vývoj v oblastech systémového vývoje, studia lidských faktorů, a problematiky rozhodování. V těchto funkcích měl také zodpovědnost za dohled a správu zvyšujících se grantových programů na výzkum a vývoj elektronických systémů řízení, který zahrnoval výzkum a vývoj v oblasti softwarového inženýrství, výcviku programátorů, behaviorální vědy a v dalších významných oblastech tehdejší doby. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V této době byl také vybrán velitelem divize Elektronických systémů, generálmajorem Charlesem Terhunem ke spolupráci s Mitre Corporation na vytvoření konceptu designu strategického vzdušného řízení 465L, které mělo být prostředkem pro obranu před sovětskými balistickými střelami. Za tímto účelem vytvořil skupinu vědců, mezi jejímiž členy byli také vědci jako Jack Jacobs, Robert Everett, Allan Newell, Herbert Simon, Dougles Engelbart nebo Ivan Sutherland. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;S pomocí těchto odborníků začal práci na konceptuálním rámci návrhu informačního systému pro podporu velení a řízení pro strategickou vzdušnou kontrolu, který lze považovat lze považovat za informační systém. Při práci na tomto projektu seznámil poručík Samuel Jay Keyser Debonse se základním konceptem kybernetiky, což způsobilo zvrat v Debonsově kariéře, to proto, že Debons uznal vliv Shanonovy teorie informace a obzvlášť pak jeho teorii kybernetiky, na které později založil rámec modelu EATPUT. &lt;br/&gt;Současně si uvědomil, že má všechny potřebné elementy jako jsou senzory, vysílačky signálu, procesory a funkční mechanismy, jako jsou ruce nebo hlas, které potřeboval pro zformování systému. Toto působení Anthony Debons považoval za ústřední bod své intelektuální kariéry, neboť na základě výzkumu založil svou teorii organismu jako informačního systému. A na základě této teorie následně vytvořil v rámci informační vědy fungující vzdělávací programy. Bohužel však nedošlo k vytvoření syntetizujícího konstruktu. Celý projekt ztroskotal na vývoji počítačů pro podporu strojového zpracování dat. Stejně jako na technických nedostatcích. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Debons v souvislosti s tím odmítl, že by že by jeho skupina prováděla pouze základní výzkum počítačové vědy pro vojenské účely. Dále částečně poukázal na J. C. R. Lickidera, známého díky jeho rané práci zkoumající vztahy mezi člověkem a stojem na ministerstvu obrany v kanceláři pro rozšířený projektový výzkum (DARPA). Následně se Debons soustředil na to, aby systém velení a řízení zprovoznil, čímž poukázal na potřebu vytvoření lepšího softwaru a výcviku nových programátorů. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Za tímto účelem rozšířil komunitu vývojářů pracujících na systému velení a řízení. Mitre a Debonsova kancelář systémového designu se pak spojili pod záštitou Velení elektronických systémů, aby připravili sérii vědeckých setkání v Hot Springs, ve Virginii, na léta 1962, 1964 a 1966. Setkání v roce 1966 však bylo zrušeno a o rok později byly vydány podklady k němu. Podle Debonse byl duchovním otcem těchto setkání Douglas Engelbart výzkum počítače jako nástrojem augmentace spíše než náhražky lidských sil. Tyto setkání byly zaměřeny na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1964 Debons odchází od letectva.<br /> <br /> ==Civilní kariéra==<br /> V roce 1964 se Anthony Debons stává vedoucím katedry psychologie na univerzitě v Daytonu, s cílem vytvořit samostatný magisterský obor zaměřený na informační vědu. Vedení university mu nejprve navrhlo, aby program realizoval v rámci katedry psychologie, ale později souhlasil s vytvořením samostatného oboru. Debons pro tento obor vytvořil osnovy, podle kterých se měl vyučovat. Tento program měl rozpočet 30 000 dolarů ročně. A právě jeho podfinancování mělo za následek i brzký konec tohoto oboru na univerzitě v Daytonu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Ve stejné době, kdy byl ukončen program v Daytonu, uvedl Allan Kent do činnosti doktorandský obor zaměřený na informační vědu na univerzitě v Pittsburghu. Kent při té příležitosti přizval Debonse ke spolupráci. Tak v roce 1969 začal Debons působit na univerzitě v Pittsburghu. I zde byl záhy pověřen sestavením osnov tohoto nově vzniklého oboru s názvem „Interdisciplinární doktorandský program v Informační vědě.“ (Interdisciplinary Doctoral Program in Information Science; zkráceně IDIS), který byl schválen na tři roky. Debons zde velkou měrou využil již existující osnovy z univerzity v Deytonu. Odkud přivedl i šest studentů, kteří byli považováni na jedny z nejlepších mezi prvními absolventy oboru. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V prvním roce pak vyučoval sám 8 kurzů, což byla většina kurzů v tomto oboru. Program se zaměřoval na význam role člověka v informačním procesu, spíše než na technologické a inženýrské aspekty informačních procesů. Díky vysoké úspěšnosti oboru a kvalitám absolventů byl tento obor v roce 1971 potvrzen, jako stály, nikoliv dočasný. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1973 pak došlo k vytvoření fakulty Informační vědy, kde Debons působil jako proděkan. Na této fakultě se vyučovala informační věda v bakalářském, magisterském i doktorandském programu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O rok později začali představitelé univerzity uvažovat o zavedení informačních systémů na všechny pracoviště. Debons v rámci toho navrhnul zřízení malých specializovaných laboratoří, které by se věnovali práci s informačními zdroji, jejich organizaci a zpracování. Služby, které tyto zařízení poskytovali, byly zdarma, což nepřinášelo žádné zisky a prostředky na provoz. Přínosem těchto laboratoří však bylo to, že byl zaveden nový magisterský obor zaměřený na informační poradenství. Debons v tomto směru definoval šest kroků, které jsou nutné k uspokojení informační potřeby, a to uvědomění, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a evaluace. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1978 Debons založil vlastní obchodní společnost zaměřenou na informační poradenství, kde zaměstnával absolventy výše zmíněného oboru. Tato firma fungovala až do roku 1986, kdy byla zavřena z důvodu odchodu do penze, do které Anthony Debons odchází také jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu. <br /> <br /> <br /> =Model EATPUT=<br /> Jedná se o teoretický model určený k analýze informačních systémů. Vznik tohoto modelu je datován do roku 1961, kdy Debons pracoval pro americké letectvo na základně Hanscom Field v Bedfordu, Massachusetts a sám označil tuto práci za vrchol své kariéry. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Tento model se skládá z šesti nelineárních a nekurzivních procesů, které jsou přizpůsobeny lidskému organismu. Těmito procesy jsou Událost (Event), Získávání (Acquisition), Přenos (Transmission), Zpracování (Processing), Využití (Utilization), Přesun (Transfer). První písmena z anglických názvů těchto procesů, pak vytváří také označení tohoto modelu, tedy EATPUT.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Aplikace tohoto modelu v rámci technického zařízení by mohlo znamenat možnost vytvoření systému, který by dokázal samostatně, bez zásahu uživatele vyhodnocovat a velmi pravděpodobně i identifikovat změny v prostředí a následně na ně upozornit. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Základním nedostatkem systému však je nedostatečná pozornost na význam senzorů, vzdáleného přenosu, a dalších složek, umožňujících augmentaci možnosti lidského organismu v reálném čase.<br /> ==Událost==<br /> Tento systém se skládá z událostí a jejich reprezentací v prostředí. Podmínkou pro to aby tyto události a jejich reprezentace je v rámci modelu především relevance k objektům a funkci systému. Těmito reprezentacemi mohou být podněty z prostředí a smyslové vjemy jako zvuk, ale stejně tak i jakákoliv data získatelná z prostředí. <br /> ==Získávání==<br /> Systém získávání využívá senzory a měřící nástroje, za účelem získaní dat, podnětů a dalších reprezentací těchto událostí, které jsou v těchto událostech obsaženy.<br /> ==Přenos==<br /> Tento systém lze zařadit kamkoliv mezi zbývajících pět systémů, neboť všude tam dochází k přenosu dat. Účelem tohoto systému je umožnit ostatním systémům mezi sebou komunikovat, a také komunikovat data. <br /> ==Zpracování==<br /> V tomto systému jsou data řazena, ukládána a vyhledávána a zpracována, aby mohla být později využita, a tak vznikly znalosti. <br /> ==Využití==<br /> V systému využití jsou data vyhodnocena. Dále je zde stanoven výsledek, který je zde reprezentován. <br /> ==Přesun==<br /> Systém přesunu umožňuje využití získaných dat a jejich přeměnu na poznatky. Dále pak umožňuje tyto poznatky dále využít, a na jejich základě vytvořit a šířit nová data a reprezentace těchto dat. <br /> <br /> =Aktivity=<br /> =Význam pro informační vědu=<br /> =Úspěchy=<br /> =Publikace=<br /> =Odkazy=<br /> ==Citace==<br /> &lt;references /&gt;<br /> ==Použité zdroje==<br /> <br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30312 2013-04-27T15:06:46Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>'''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916 ve městě Msida na ostrově Malta je americký experimentální psycholog, kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy, člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu, a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství. Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT. Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> =Život=<br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = 15106 Edgecliff Road, Carnegie, Pensylvanie, USA<br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = -<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, kniha Information science 101<br /> |oceneni = laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství. V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College. V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat. V roce 1954 pak Anthony Debons získal doktorát. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva. &lt;br/&gt;Poté pracuje na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. Ukončení tohoto úspěšného podnikání zapříčinil nejen jeho odchod do penze, ale současně i smrt jeho ženy. &lt;br/&gt;V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem dvou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> ==Vojenská kariéra==<br /> Během druhé světové války v Irsku trénoval v hodnosti podporučíka posádky letadel k výpadům nad Německem a účastnil se bitvy v Ardenách. Na konci války byl umístěn na letecké základně v Oberhoffenu, v Alsasku jako důstojník zpětného odbytu se zaměřením na technologie. <br /> &lt;br/&gt;V roce 1946 byl povýšen na majora. O Dva roky později, roce 1948, byl přidělen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Následně tři roky působil jako vedoucí Psychologické sekce letecko-lékařské laboratoře na letecké základně Ladd ve Fairbanks na Aljašce, kde prováděl psychologický výzkum v oblasti testování odolnosti před arktickými podmínkami a faktory spojenými s nimi. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Po získání doktorátu v roce 1954 byl převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1957 byl převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent velitele divize vývoje. V této době se podílel na dvou hlavních programech financování tvorby počítačové vědy a informačních systémů. Odpovídal za administrativní kontrolu výzkumu strojového překladu jazyků zejména pak ruštiny, pod záštitou technologického institutu amerického letectva v Daytonu, v Ohiu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O tři roky později (1960) byl povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení. Současně však vykonával dvě další funkce. A to vedoucího plánovací kanceláře laboratoří systémového designu, a dále pak také zastával funkci ředitele laboratoře pro podporu rozhodování. V tuto dobu byl zodpovědný za výzkum a vývoj v oblastech systémového vývoje, studia lidských faktorů, a problematiky rozhodování. V těchto funkcích měl také zodpovědnost za dohled a správu zvyšujících se grantových programů na výzkum a vývoj elektronických systémů řízení, který zahrnoval výzkum a vývoj v oblasti softwarového inženýrství, výcviku programátorů, behaviorální vědy a v dalších významných oblastech tehdejší doby. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V této době byl také vybrán velitelem divize Elektronických systémů, generálmajorem Charlesem Terhunem ke spolupráci s Mitre Corporation na vytvoření konceptu designu strategického vzdušného řízení 465L, které mělo být prostředkem pro obranu před sovětskými balistickými střelami. Za tímto účelem vytvořil skupinu vědců, mezi jejímiž členy byli také vědci jako Jack Jacobs, Robert Everett, Allan Newell, Herbert Simon, Dougles Engelbart nebo Ivan Sutherland. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;S pomocí těchto odborníků začal práci na konceptuálním rámci návrhu informačního systému pro podporu velení a řízení pro strategickou vzdušnou kontrolu, který lze považovat lze považovat za informační systém. Při práci na tomto projektu seznámil poručík Samuel Jay Keyser Debonse se základním konceptem kybernetiky, což způsobilo zvrat v Debonsově kariéře, to proto, že Debons uznal vliv Shanonovy teorie informace a obzvlášť pak jeho teorii kybernetiky, na které později založil rámec modelu EATPUT. &lt;br/&gt;Současně si uvědomil, že má všechny potřebné elementy jako jsou senzory, vysílačky signálu, procesory a funkční mechanismy, jako jsou ruce nebo hlas, které potřeboval pro zformování systému. Toto působení Anthony Debons považoval za ústřední bod své intelektuální kariéry, neboť na základě výzkumu založil svou teorii organismu jako informačního systému. A na základě této teorie následně vytvořil v rámci informační vědy fungující vzdělávací programy. Bohužel však nedošlo k vytvoření syntetizujícího konstruktu. Celý projekt ztroskotal na vývoji počítačů pro podporu strojového zpracování dat. Stejně jako na technických nedostatcích. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Debons v souvislosti s tím odmítl, že by že by jeho skupina prováděla pouze základní výzkum počítačové vědy pro vojenské účely. Dále částečně poukázal na J. C. R. Lickidera, známého díky jeho rané práci zkoumající vztahy mezi člověkem a stojem na ministerstvu obrany v kanceláři pro rozšířený projektový výzkum (DARPA). Následně se Debons soustředil na to, aby systém velení a řízení zprovoznil, čímž poukázal na potřebu vytvoření lepšího softwaru a výcviku nových programátorů. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Za tímto účelem rozšířil komunitu vývojářů pracujících na systému velení a řízení. Mitre a Debonsova kancelář systémového designu se pak spojili pod záštitou Velení elektronických systémů, aby připravili sérii vědeckých setkání v Hot Springs, ve Virginii, na léta 1962, 1964 a 1966. Setkání v roce 1966 však bylo zrušeno a o rok později byly vydány podklady k němu. Podle Debonse byl duchovním otcem těchto setkání Douglas Engelbart výzkum počítače jako nástrojem augmentace spíše než náhražky lidských sil. Tyto setkání byly zaměřeny na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1964 Debons odchází od letectva.<br /> <br /> ==Civilní kariéra==<br /> V roce 1964 se Anthony Debons stává vedoucím katedry psychologie na univerzitě v Daytonu, s cílem vytvořit samostatný magisterský obor zaměřený na informační vědu. Vedení university mu nejprve navrhlo, aby program realizoval v rámci katedry psychologie, ale později souhlasil s vytvořením samostatného oboru. Debons pro tento obor vytvořil osnovy, podle kterých se měl vyučovat. Tento program měl rozpočet 30 000 dolarů ročně. A právě jeho podfinancování mělo za následek i brzký konec tohoto oboru na univerzitě v Daytonu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Ve stejné době, kdy byl ukončen program v Daytonu, uvedl Allan Kent do činnosti doktorandský obor zaměřený na informační vědu na univerzitě v Pittsburghu. Kent při té příležitosti přizval Debonse ke spolupráci. Tak v roce 1969 začal Debons působit na univerzitě v Pittsburghu. I zde byl záhy pověřen sestavením osnov tohoto nově vzniklého oboru s názvem „Interdisciplinární doktorandský program v Informační vědě.“ (Interdisciplinary Doctoral Program in Information Science; zkráceně IDIS), který byl schválen na tři roky. Debons zde velkou měrou využil již existující osnovy z univerzity v Deytonu. Odkud přivedl i šest studentů, kteří byli považováni na jedny z nejlepších mezi prvními absolventy oboru. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V prvním roce pak vyučoval sám 8 kurzů, což byla většina kurzů v tomto oboru. Program se zaměřoval na význam role člověka v informačním procesu, spíše než na technologické a inženýrské aspekty informačních procesů. Díky vysoké úspěšnosti oboru a kvalitám absolventů byl tento obor v roce 1971 potvrzen, jako stály, nikoliv dočasný. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1973 pak došlo k vytvoření fakulty Informační vědy, kde Debons působil jako proděkan. Na této fakultě se vyučovala informační věda v bakalářském, magisterském i doktorandském programu. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;O rok později začali představitelé univerzity uvažovat o zavedení informačních systémů na všechny pracoviště. Debons v rámci toho navrhnul zřízení malých specializovaných laboratoří, které by se věnovali práci s informačními zdroji, jejich organizaci a zpracování. Služby, které tyto zařízení poskytovali, byly zdarma, což nepřinášelo žádné zisky a prostředky na provoz. Přínosem těchto laboratoří však bylo to, že byl zaveden nový magisterský obor zaměřený na informační poradenství. Debons v tomto směru definoval šest kroků, které jsou nutné k uspokojení informační potřeby, a to uvědomění, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a evaluace. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;V roce 1978 Debons založil vlastní obchodní společnost zaměřenou na informační poradenství, kde zaměstnával absolventy výše zmíněného oboru. Tato firma fungovala až do roku 1986, kdy byla zavřena z důvodu odchodu do penze, do které Anthony Debons odchází také jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu. <br /> <br /> <br /> =Model EATPUT=<br /> Jedná se o teoretický model určený k analýze informačních systémů. Vznik tohoto modelu je datován do roku 1961, kdy Debons pracoval pro americké letectvo na základně Hanscom Field v Bedfordu, Massachusetts a sám označil tuto práci za vrchol své kariéry. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Tento model se skládá z šesti nelineárních a nekurzivních procesů, které jsou přizpůsobeny lidskému organismu. Těmito procesy jsou Událost (Event), Získávání (Acquisition), Přenos (Transmission), Zpracování (Processing), Využití (Utilization), Přesun (Transfer). První písmena z anglických názvů těchto procesů, pak vytváří také označení tohoto modelu, tedy EATPUT.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Aplikace tohoto modelu v rámci technického zařízení by mohlo znamenat možnost vytvoření systému, který by dokázal samostatně, bez zásahu uživatele vyhodnocovat a velmi pravděpodobně i identifikovat změny v prostředí a následně na ně upozornit. <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Základním nedostatkem systému však je nedostatečná pozornost na význam senzorů, vzdáleného přenosu, a dalších složek, umožňujících augmentaci možnosti lidského organismu v reálném čase.<br /> ==Událost==<br /> Tento systém se skládá z událostí a jejich reprezentací v prostředí. Podmínkou pro to aby tyto události a jejich reprezentace je v rámci modelu především relevance k objektům a funkci systému. Těmito reprezentacemi mohou být podněty z prostředí a smyslové vjemy jako zvuk, ale stejně tak i jakákoliv data získatelná z prostředí. <br /> ==Získávání==<br /> Systém získávání využívá senzory a měřící nástroje, za účelem získaní dat, podnětů a dalších reprezentací těchto událostí, které jsou v těchto událostech obsaženy.<br /> ==Přenos==<br /> Tento systém lze zařadit kamkoliv mezi zbývajících pět systémů, neboť všude tam dochází k přenosu dat. Účelem tohoto systému je umožnit ostatním systémům mezi sebou komunikovat, a také komunikovat data. <br /> ==Zpracování==<br /> V tomto systému jsou data řazena, ukládána a vyhledávána a zpracována, aby mohla být později využita, a tak vznikly znalosti. <br /> ==Využití==<br /> V systému využití jsou data vyhodnocena. Dále je zde stanoven výsledek, který je zde reprezentován. <br /> ==Přesun==<br /> Systém přesunu umožňuje využití získaných dat a jejich přeměnu na poznatky. Dále pak umožňuje tyto poznatky dále využít, a na jejich základě vytvořit a šířit nová data a reprezentace těchto dat. <br /> <br /> =Aktivity=<br /> =Význam pro informační vědu=<br /> =Úspěchy=<br /> =Publikace=<br /> =Odkazy=<br /> ==Citace==<br /> &lt;references /&gt;<br /> ==Použité zdroje==<br /> <br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30311 2013-04-27T14:23:59Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>'''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916 ve městě Msida na ostrově Malta je americký experimentální psycholog, kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy, člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu, a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství. Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT. Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> =Život=<br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = 15106 Edgecliff Road, Carnegie, Pensylvanie, USA<br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = -<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, kniha Information science 101<br /> |oceneni = laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství. V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva. V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College. V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat. V roce 1954 pak Anthony Debons získal doktorát. Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva. Poté pracuje na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. Ukončení tohoto úspěšného podnikání zapříčinil nejen jeho odchod do penze, ale současně i smrt jeho ženy. V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem dvou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> ==Vojenská kariéra==<br /> Během druhé světové války v Irsku trénoval v hodnosti podporučíka posádky letadel k výpadům nad Německem a účastnil se bitvy v Ardenách. Na konci války byl umístěn na letecké základně v Oberhoffenu, v Alsasku jako důstojník zpětného odbytu se zaměřením na technologie. <br /> V roce 1946 byl povýšen na majora. V roce 1948 byl přidělen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti. Následně tři roky působil jako vedoucí Psychologické sekce letecko-lékařské laboratoře na letecké základně Ladd ve Fairbanks na Aljašce, kde prováděl psychologický výzkum v oblasti testování odolnosti před arktickými podmínkami a faktory spojenými s nimi. Po získání doktorátu v roce 1954 byl převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování. V roce 1957 byl převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent velitele divize vývoje. V této době se podílel na dvou hlavních programech financování tvorby počítačové vědy a informačních systémů. Odpovídal za administrativní kontrolu výzkumu strojového překladu jazyků zejména pak ruštiny, pod záštitou technologického institutu amerického letectva v Daytonu, v Ohiu. <br /> O tři roky později (1960) byl povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení. Současně však vykonával dvě další funkce. A to vedoucího plánovací kanceláře laboratoří systémového designu, a dále pak také zastával funkci ředitele laboratoře pro podporu rozhodování. V tuto dobu byl zodpovědný za výzkum a vývoj v oblastech systémového vývoje, studia lidských faktorů, a problematiky rozhodování. V těchto funkcích měl také zodpovědnost za dohled a správu zvyšujících se grantových programů na výzkum a vývoj elektronických systémů řízení, který zahrnoval výzkum a vývoj v oblasti softwarového inženýrství, výcviku programátorů, behaviorální vědy a v dalších významných oblastech tehdejší doby. <br /> V této době byl také vybrán velitelem divize Elektronických systémů, generálmajorem Charlesem Terhunem ke spolupráci s Mitre Corporation na vytvoření konceptu designu strategického vzdušného řízení 465L, které mělo být prostředkem pro obranu před sovětskými balistickými střelami. Za tímto účelem vytvořil skupinu vědců, mezi jejímiž členy byli také vědci jako Jack Jacobs, Robert Everett, Allan Newell, Herbert Simon, Dougles Engelbart nebo Ivan Sutherland. S pomocí těchto odborníků začal práci na konceptuálním rámci návrhu informačního systému pro podporu velení a řízení pro strategickou vzdušnou kontrolu, který lze považovat lze považovat za informační systém. Při práci na tomto projektu seznámil poručík Samuel Jay Keyser Debonse se základním konceptem kybernetiky, což způsobilo zvrat v Debonsově kariéře, to proto, že Debons uznal vliv Shanonovy teorie informace a obzvlášť pak jeho teorii kybernetiky, na které později založil rámec modelu EATPUT. Současně si uvědomil, že má všechny potřebné elementy jako jsou senzory, vysílačky signálu, procesory a funkční mechanismy, jako jsou ruce nebo hlas, které potřeboval pro zformování systému. Toto působení Anthony Debons považoval za ústřední bod své intelektuální kariéry, neboť na základě výzkumu založil svou teorii organismu jako informačního systému. A na základě této teorie následně vytvořil v rámci informační vědy fungující vzdělávací programy. Bohužel však nedošlo k vytvoření syntetizujícího konstruktu. Celý projekt ztroskotal na vývoji počítačů pro podporu strojového zpracování dat. Stejně jako na technických nedostatcích. <br /> Debons v souvislosti s tím odmítl, že by že by jeho skupina prováděla pouze základní výzkum počítačové vědy pro vojenské účely. Dále částečně poukázal na J. C. R. Lickidera, známého díky jeho rané práci zkoumající vztahy mezi člověkem a stojem na ministerstvu obrany v kanceláři pro rozšířený projektový výzkum (DARPA). Následně se Debons soustředil na to, aby systém velení a řízení zprovoznil, čímž poukázal na potřebu vytvoření lepšího softwaru a výcviku nových programátorů. <br /> Za tímto účelem rozšířil komunitu vývojářů pracujících na systému velení a řízení. Mitre a Debonsova kancelář systémového designu se pak spojili pod záštitou Velení elektronických systémů, aby připravili sérii vědeckých setkání v Hot Springs, ve Virginii, na léta 1962, 1964 a 1966. Setkání v roce 1966 však bylo zrušeno a o rok později byly vydány podklady k němu. Podle Debonse byl duchovním otcem těchto setkání Douglas Engelbart výzkum počítače jako nástrojem augmentace spíše než náhražky lidských sil. Tyto setkání byly zaměřeny na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy. <br /> V roce 1964 Debons odchází od letectva.<br /> <br /> ==Civilní kariéra==<br /> V roce 1964 se Anthony Debons stává vedoucím katedry psychologie na univerzitě v Daytonu, s cílem vytvořit samostatný magisterský obor zaměřený na informační vědu. Vedení university mu nejprve navrhnulo, aby program realizoval v rámci katedry psychologie, ale později souhlasil s vytvořením samostatného oboru. Debons pro tento obor vytvořil osnovy, podle kterých se měl vyučovat. Tento program měl rozpočet 30 000 dolarů ročně. A právě jeho podfinancování mělo za následek i brzký konec tohoto oboru na univerzitě v Daytonu,. <br /> Ve stejné době, kdy byl ukončen program v Daytonu, uvedl Allan Kent do činnosti doktorandský obor zaměřený na informační vědu na univerzitě v Pittsburghu. Kent při té příležitosti přizval Debonse ke spolupráci. Tak v roce 1969 začal Debons působit na univerzitě v Pittsburghu. I zde byl záhy pověřen sestavením osnov tohoto nově vzniklého oboru s názvem „Interdisciplinární doktorandský program v Informační vědě.“ (Interdisciplinary Doctoral Program in Information Science; zkráceně IDIS), který byl schválen na tři roky. Debons zde velkou měrou využil již existující osnovy z univerzity v Deytonu. Odkud přivedl i šest studentů, kteří byli považováni na jedny z nejlepších mezi prvními absolventy oboru. V prvním roce pak vyučoval sám 8 kurzů, což byla většina kurzů v tomto oboru. Program se zaměřoval na význam role člověka v informačním procesu, spíše než na technologické a inženýrské aspekty informačních procesů. Díky vysoké úspěšnosti oboru a kvalitám absolventů byl tento obor v roce 1971 potvrzen, jako stály, nikoliv dočasný. V roce 1973 pak došlo k vytvoření fakulty Informační vědy, kde Debons působil jako proděkan. Na této fakultě se vyučovala informační věda v bakalářském, magisterském i doktorandském programu. O rok později začali představitelé univerzity uvažovat o zavedení informačních systémů na všechny pracoviště. Debons v rámci toho navrhnul zřízení malých specializovaných laboratoří, které by se věnovali práci s informačními zdroji, jejich organizaci a zpracování. Služby, které tyto zařízení poskytovali, byly zdarma, což nepřinášelo žádné zisky a prostředky na provoz. Přínosem těchto laboratoří však bylo to, že byl zaveden nový magisterský obor zaměřený na informační poradenství. Debons v tomto směru definoval šest kroků, které jsou nutné k uspokojení informační potřeby, a to uvědomění, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a evaluace. <br /> V roce 1978 Debons založil vlastní obchodní společnost zaměřenou na informační poradenství, kde zaměstnával absolventy výše zmíněného oboru. Tato firma fungovala až do roku 1986, kdy byla zavřena z důvodu odchodu do penze, do které Anthony Debons odchází také jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu. <br /> <br /> <br /> =Model EATPUT=<br /> Jedná se o teoretický model určený k analýze informačních systémů. Vznik tohoto modelu je datován do roku 1961, kdy Debons pracoval pro americké letectvo na základně Hanscom Field v Bedfordu, Massachusetts a sám označil tuto práci za vrchol své kariéry. <br /> Tento model se skládá z šesti nelineárních a nekurzivních procesů, které jsou přizpůsobeny lidskému organismu. Těmito procesy jsou Událost (Event), Získávání (Acquisition), Přenos (Transmission), Zpracování (Processing), Využití (Utilization), Přesun (Transfer). První písmena z anglických názvů těchto procesů, pak vytváří také označení tohoto modelu, tedy EATPUT.<br /> Aplikace tohoto modelu v rámci technického zařízení by mohlo znamenat možnost vytvoření systému, který by dokázal samostatně, bez zásahu uživatele vyhodnocovat a velmi pravděpodobně i identifikovat změny v prostředí a následně na ně upozornit. <br /> Základním nedostatkem systému však je nedostatečná pozornost na význam senzorů, vzdáleného přenosu, a dalších složek, umožňujících augmentaci možnosti lidského organismu v reálném čase.<br /> ==Událost==<br /> Tento systém se skládá z událostí a jejich reprezentací v prostředí. Podmínkou pro to aby tyto události a jejich reprezentace je v rámci modelu především relevance k objektům a funkci systému. Těmito reprezentacemi mohou být podněty z prostředí a smyslové vjemy jako zvuk, ale stejně tak i jakákoliv data získatelná z prostředí. <br /> ==Získávání==<br /> Systém získávání využívá senzory a měřící nástroje, za účelem získaní dat, podnětů a dalších reprezentací těchto událostí, které jsou v těchto událostech obsaženy.<br /> ==Přenos==<br /> Tento systém lze zařadit kamkoliv mezi zbývajících pět systémů, neboť všude tam dochází k přenosu dat. Účelem tohoto systému je umožnit ostatním systémům mezi sebou komunikovat, a také komunikovat data. <br /> ==Zpracování==<br /> V tomto systému jsou data řazena, ukládána a vyhledávána a zpracována, aby mohla být později využita, a tak vznikly znalosti. <br /> ==Využití==<br /> V systému využití jsou data vyhodnocena. Dále je zde stanoven výsledek, který je zde reprezentován. <br /> ==Přesun==<br /> Systém přesunu umožňuje využití získaných dat a jejich přeměnu na poznatky. Dále pak umožňuje tyto poznatky dále využít, a na jejich základě vytvořit a šířit nová data a reprezentace těchto dat. <br /> <br /> =Aktivity=<br /> =Význam pro informační vědu=<br /> =Úspěchy=<br /> =Publikace=<br /> =Odkazy=<br /> ==Citace==<br /> &lt;references /&gt;<br /> ==Použité zdroje==<br /> <br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30310 2013-04-27T14:18:37Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>'''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916 ve městě Msida na ostrově Malta je americký experimentální psycholog, kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy, člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu, a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství. Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT. Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> =Život=<br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = 15106 Edgecliff Road, Carnegie, Pensylvanie, USA<br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = -<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, <br /> |oceneni = laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství. V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva. V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College. V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat. V roce 1954 pak Anthony Debons získal doktorát. Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva. Poté pracuje na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. Ukončení tohoto úspěšného podnikání zapříčinil nejen jeho odchod do penze, ale současně i smrt jeho ženy. V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem svou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> ==Vojenská kariéra==<br /> ==Civilní kariéra==<br /> <br /> <br /> =Model EATPUT=<br /> =Aktivity=<br /> =Význam pro informační vědu=<br /> =Úspěchy=<br /> =Publikace=<br /> =Odkazy=<br /> ==Citace==<br /> &lt;references /&gt;<br /> ==Použité zdroje==<br /> <br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30309 2013-04-27T14:11:30Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>'''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916 ve městě Msida na ostrově Malta je americký experimentální psycholog, kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy, člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu, a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství. Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT. Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> =Život=<br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = <br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = -<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, <br /> |oceneni = laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství. V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva. V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College. V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat. V roce 1954 pak Anthony Debons získal doktorát. Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva. Poté pracuje na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. Ukončení tohoto úspěšného podnikání zapříčinil nejen jeho odchod do penze, ale současně i smrt jeho ženy. V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem svou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> ==Vojenská kariéra==<br /> ==Civilní kariéra==<br /> <br /> <br /> =Model EATPUT=<br /> =Aktivity=<br /> =Význam pro informační vědu=<br /> =Úspěchy=<br /> =Publikace=<br /> =Odkazy=<br /> ==Citace==<br /> &lt;references /&gt;<br /> ==Použité zdroje==<br /> <br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30308 2013-04-27T14:09:33Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>'''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916 ve městě Msida na ostrově Malta je americký experimentální psycholog, kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy, člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu, a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství. Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT. Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> =Život=<br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = <br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = -<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, <br /> |oceneni = laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství. V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva. V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College. V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat. V roce 1954 pak Anthony Debons získal doktorát. Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva. Poté pracuje na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. Ukončení tohoto úspěšného podnikání zapříčinil nejen jeho odchod do penze, ale současně i smrt jeho ženy. V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem svou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> ==Vojenská kariéra==<br /> ==Civilní kariéra==<br /> <br /> <br /> =Model EATPUT=<br /> =Aktivity=<br /> =Význam pro informační vědu=<br /> =Úspěchy=<br /> =Publikace=<br /> =Odkazy=<br /> ==Citace==<br /> &lt;references /&gt;<br /> ==Použité zdroje==<br /> <br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30307 2013-04-27T14:07:18Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>'''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916 ve městě Msida na ostrově Malta je americký experimentální psycholog, kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy, člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu, a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství. Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT. Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = <br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = -<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, <br /> |oceneni = laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> <br /> <br /> <br /> =Život=<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství. V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva. V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College. V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat. V roce 1954 pak Anthony Debons získal doktorát. Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva. Poté pracuje na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. Ukončení tohoto úspěšného podnikání zapříčinil nejen jeho odchod do penze, ale současně i smrt jeho ženy. V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem svou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> ==Vojenská kariéra==<br /> ==Civilní kariéra==<br /> <br /> <br /> =Model EATPUT=<br /> =Aktivity=<br /> =Význam pro informační vědu=<br /> =Úspěchy=<br /> =Publikace=<br /> =Odkazy=<br /> ==Citace==<br /> &lt;references /&gt;<br /> ==Použité zdroje==<br /> <br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30306 2013-04-27T14:05:32Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>'''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916 ve městě Msida na ostrově Malta je americký experimentální psycholog, kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy, člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu, a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství. Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT. Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.<br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = <br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = -<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, <br /> |oceneni = laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> <br /> <br /> <br /> =Život=<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství. V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva. V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College. V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat. V roce 1954 pak Anthony Debons získal doktorát. Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva. Poté pracuje na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. Ukončení tohoto úspěšného podnikání zapříčinil nejen jeho odchod do penze, ale současně i smrt jeho ženy. V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem svou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> ==Vojenská kariéra==<br /> ==Civilní kariéra==<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> =Model EATPUT=<br /> =Aktivity=<br /> =Význam pro informační vědu=<br /> =Úspěchy=<br /> =Publikace=<br /> =Odkazy=<br /> ==Citace==<br /> &lt;references /&gt;<br /> ==Použité zdroje==<br /> <br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30305 2013-04-27T14:04:31Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>'''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916 ve městě Msida na ostrově Malta je americký experimentální psycholog, kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy, člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu, a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství. Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT. Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = <br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = -<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, <br /> |oceneni = laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> <br /> <br /> <br /> =Život=<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství. V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva. V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College. V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat. V roce 1954 pak Anthony Debons získal doktorát. Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva. Poté pracuje na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. Ukončení tohoto úspěšného podnikání zapříčinil nejen jeho odchod do penze, ale současně i smrt jeho ženy. V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem svou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> ==Vojenská kariéra==<br /> ==Civilní kariéra==<br /> <br /> =Model EATPUT=<br /> =Aktivity=<br /> =Význam pro informační vědu=<br /> =Úspěchy=<br /> =Publikace=<br /> =Odkazy=<br /> ==Citace==<br /> &lt;references /&gt;<br /> ==Použité zdroje==<br /> <br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30304 2013-04-27T14:04:13Z

<p>Marconius214: /* Život */</p> <hr /> <div>'''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916 ve městě Msida na ostrově Malta je americký experimentální psycholog, kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy, člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu, a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství. Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT. Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = <br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = -<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, <br /> |oceneni = laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> <br /> <br /> <br /> =Život=<br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství. V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva. V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College. V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat. V roce 1954 pak Anthony Debons získal doktorát. Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva. Poté pracuje na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. Ukončení tohoto úspěšného podnikání zapříčinil nejen jeho odchod do penze, ale současně i smrt jeho ženy. V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem svou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> ==Vojenská kariéra==<br /> ==Civilní kariéra==<br /> <br /> =Model EATPUT=<br /> =Aktivity=<br /> =Význam pro informační vědu=<br /> =Úspěchy=<br /> =Publikace=<br /> =Odkazy=<br /> ==Citace==<br /> &lt;references /&gt;<br /> ==Použité zdroje==<br /> <br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30303 2013-04-27T14:04:00Z

<p>Marconius214: </p> <hr /> <div>'''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916 ve městě Msida na ostrově Malta je americký experimentální psycholog, kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy, člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu, a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství. Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT. Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = <br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = -<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, <br /> |oceneni = laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> <br /> <br /> <br /> =Život=<br /> ==Vojenská kariéra==<br /> ==Civilní kariéra==<br /> =Model EATPUT=<br /> =Aktivity=<br /> =Význam pro informační vědu=<br /> =Úspěchy=<br /> =Publikace=<br /> =Odkazy=<br /> ==Citace==<br /> &lt;references /&gt;<br /> ==Použité zdroje==<br /> <br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30302 2013-04-27T14:03:16Z

<p>Marconius214: /* Život */</p> <hr /> <div>'''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916 ve městě Msida na ostrově Malta je americký experimentální psycholog, kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy, člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu, a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství. Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT. Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = <br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = -<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, <br /> |oceneni = laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> <br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství. V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva. V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College. V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat. V roce 1954 pak Anthony Debons získal doktorát. Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva. Poté pracuje na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. Ukončení tohoto úspěšného podnikání zapříčinil nejen jeho odchod do penze, ale současně i smrt jeho ženy. V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem svou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> <br /> =Život=<br /> ==Vojenská kariéra==<br /> ==Civilní kariéra==<br /> =Model EATPUT=<br /> =Aktivity=<br /> =Význam pro informační vědu=<br /> =Úspěchy=<br /> =Publikace=<br /> =Odkazy=<br /> ==Citace==<br /> &lt;references /&gt;<br /> ==Použité zdroje==<br /> <br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons&diff=30299 2013-04-27T14:00:49Z

<p>Marconius214: Založena nová stránka: '''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916 ve městě Msida na ostrově Malta je americký experimentální psycholog, kognitivní psycholog, plukovník amerických vzduš...</p> <hr /> <div>'''Anthony Debons''' narozen 16. dubna 1916 ve městě Msida na ostrově Malta je americký experimentální psycholog, kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy, člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu, a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství. Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT. Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> =Život=<br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Anthony Debons<br /> |datum_narozeni = 16. dubna 1916<br /> |misto_narozeni = Msida, ostrov Malta<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = <br /> |obcanstvi = Spojené státy americké<br /> |rodina = -<br /> |skola = University of Columbia<br /> |pracoviste = Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu<br /> |znamy_diky = Model EATPUT, <br /> |oceneni = laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)<br /> }}<br /> <br /> Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství. V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva. V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College. V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat. V roce 1954 pak Anthony Debons získal doktorát. Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva. Poté pracuje na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství. Ukončení tohoto úspěšného podnikání zapříčinil nejen jeho odchod do penze, ale současně i smrt jeho ženy. V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem svou dětí, jednoho syna a jedné dcery.<br /> <br /> =Život=<br /> ==Vojenská kariéra==<br /> ==Civilní kariéra==<br /> =Model EATPUT=<br /> =Aktivity=<br /> =Význam pro informační vědu=<br /> =Úspěchy=<br /> =Publikace=<br /> =Odkazy=<br /> ==Citace==<br /> &lt;references /&gt;<br /> ==Použité zdroje==<br /> <br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Debons, Anthony}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_bezpe%C4%8Dnost&diff=30021 2013-04-24T05:56:29Z

<p>Marconius214: /* 24. 4. Saferinternet CZ */</p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right; padding:10px; margin-left:10px; margin-bottom:10px; border:5px solid #00688B; background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> = Organizační pokyny k diskuzím na semináři =<br /> <br /> V rámci každé přednášky po teoretickém shrnutí základních informací o řešené problematice bude následovat diskuze o konkrétním reálném problému, který byl v něčem významný. U většiny témat je vybraný příklad dostatečně podložený v literatuře, u českého případu je na výběr i zahraniční alternativa, je na každém, na který případ se rozhodne zaměřit. Příklady jsou uvedeny v první prezentaci v &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[https://is.muni.cz/ https://is.muni.cz/]&quot;&gt;[https://is.muni.cz/ https://is.muni.cz/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[https://is.muni.cz/ https://is.muni.cz/]&quot;&gt;[https://is.muni.cz/ https://is.muni.cz/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;IS MU&amp;lt;/a&amp;gt;. Před přednáškou '''do úterní půlnoci''' bude zde každým uvedeno:<br /> <br /> *reference jedinečného odborného zdroje, který k danému případu četl (ve formě podle platné normy ISO 690)<br /> *otázky či podněty, které ho při čtení napadaly<br /> <br /> == Práce se zdroji ==<br /> <br /> Pro diskuzi je nutné vybrat opravdu odborný zdroj, ne zpravodajství nebo popularizační materiál. Důvěryhodnost zdroje bude řešena na přednášce, protože hodnocení důvěryhodnosti zdroje je v informační bezpečnosti klíčové. Každý musí číst jiný článek než ostatní, tedy proto slovo &quot;jedinečný&quot; výše. Platí pravidlo &quot;kdo dřív přijde, ten dřív mele&quot;. I proto je na tuto činnost použito wiki prostředí, které dobře dokumentuje historii úpravy stránky.<br /> <br /> == Otázky a podněty ==<br /> <br /> V této části je možné uvést cokoli odborného, co si myslíte, že by mělo být řešeno na diskuzi v kolektivu Vašich kolegů. Může se jednat o zajímavost, na co Vám článek neodpověděl nebo co Vás překvapilo, prostě cokoli, co by mohlo být přínosné, čemu má smysl věnovat pozornost. I v této části je nutné dodržet princip jedinečnosti, tedy neopakovat to, co již uvedl někdo jiný.<br /> <br /> == Na semináři ==<br /> <br /> Při setkání ve středu bude diskuzní část zahájena shrnutím řešeného případu. To přednese ten, jehož záznam zde na wiki byl nejslabší (nedůvěryhodností zdroje či množstvím podnětů do diskuze). Následně se již budeme věnovat zde uvedeným otázkám a komentářům, směr výuky tedy do značné míry budete určovat sami.<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> ---<br /> <br /> = Případy k přednáškám =<br /> <br /> == 27. 2. Kevin Mitnick a jeho sociální inženýrství ==<br /> <br /> ''1. zdroj: Umění klamu, Kevin Mitnick &amp; William Simon. Gliwice&amp;nbsp;: Helion, 2003''<br /> <br /> ''2. zdroj:(Martin Horák): PŘIBYL, Tomáš. Sociální inženýrství z pohledu útočníka. [online]. [cit. 2013-02-21]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html]&quot;&gt;[http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html]&quot;&gt;[http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html]&quot;&gt;[http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html]&quot;&gt;[http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> <br /> ''3. zdroj (Michaela Hortová): BRECHLEROVÁ, Dagmar. Sociální inženýrství. IT Systems [online]. Brno: CCB s.r.o, 2007, č. 3 [cit. 2013-02-22]. ISSN 1802-002x. Dostupné z: http://www.systemonline.cz/it-security/socialni-inzenyrstvi.htm''<br /> <br /> *- Jakými způsoby lze zneužít znalost výše něčího přijmu?<br /> *- Proč je nebezpečné, když někdo zjistí číslo účtu? (Zná ho přeci mnoho lidí - všichni, kdo na účet platí, nebo jim je z něj placeno - platby za zboží, výplata...)<br /> *- Společnosti jako Reader's Digest, Blanchporte atp. rozesílají dopisy o výhrách vysokých částek, automobilů atp., kvůli které je však třeba si něco objednat a pak se teprve dotyčný dostane do slosování. Je to také sociální inženýrství (viz bod 6 Vzácná příležitost)?<br /> *- Je sociální inženýrství vždy trestné? Pokud ne, kdy je a kdy není?<br /> <br /> <br /> ''4. zdroj (Michal Létal): FREEMAN, Edward H. The Legend and Legacy of Kevin Mitnick. Information security journal [online]. Philadelphia: Taylor and Francis Group LLC, May/Jun2001, Vol. 10, Issue 2 [cit. 2013-02-23]. ISSN 1065898X. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25]&quot;&gt;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25]&quot;&gt;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25]&quot;&gt;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25]&quot;&gt;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *- Zajímavý způsob potrestání (ne)byl správný? (nemohl používat technologie).<br /> *- Nejsou důkazy o tom, že by&amp;nbsp; prodal něco z toho, co získal.<br /> *- Stal se odstrašujícím příkladem, protože byl populární?<br /> <br /> ''5. zdroj (Pavla Minaříková): NIKITINA, Svetlana. Hackers as Tricksters of the Digital Age: Creativity in Hacker Culture. The Journal of Popular Culture [online]. 2012, roč. 45, č. 1 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full]&quot;&gt;[http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full]&quot;&gt;[http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full]&quot;&gt;[http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full]&quot;&gt;[http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *o hackerech vznikají mýty v archetypálních rysech ne nepodobné těm klasickým (což o Mitnickovi jistě platí také)<br /> *Hermes vlastně hacknul Apollonovy posvátné krávy - ukradl je s použitím nestandardní metody (podle jedné verze mýtu dokonce i za pomoci sociálního inženýrství), zametl za sebou stopy a krávy kreativně využil (z jejich vnitřností vyrobil první lyru). Apollon jej přesto později přijal na Olymp (jako se hackeři stávají odborníky na zabezpečení)<br /> <br /> ''6. zdroj (Jozef Tkáčik): MITNICK, Kevin. Protecting Your Data From People Like Me. ''Wall Street Journal. Eastern Edition''. 2011, roč. 258, č. 37, C3. ISSN 00999660. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/883219091 http://search.proquest.com/docview/883219091]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/883219091 http://search.proquest.com/docview/883219091]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/883219091 http://search.proquest.com/docview/883219091]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/883219091 http://search.proquest.com/docview/883219091]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/883219091 http://search.proquest.com/docview/883219091]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/883219091 http://search.proquest.com/docview/883219091]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/883219091 http://search.proquest.com/docview/883219091]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/883219091 http://search.proquest.com/docview/883219091]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *Jak by jste reagovali na situaci, kdy se vám někdo do telefonu představil jako policie? odmítli by jste nahlásit své osobní údaje?<br /> <br /> ''7. zdroj (Karolína Krbcová): GEDDA, Rodney. Hacker Mitnick preaches social engineering awareness. Computerworld: The voice of it management [online]. 2005 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/ http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/]&quot;&gt;[http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/ http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/ http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/]&quot;&gt;[http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/ http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/ http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/]&quot;&gt;[http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/ http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/ http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/]&quot;&gt;[http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/ http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *- 9 z 10 lidí by vyměnilo své heslo za Velikonoční čokoládové vajíčko - opravdu?<br /> <br /> &lt;br/&gt;''8. zdroj (Marek Svízela): Services. MITNICK SECUROTY CONSULTING. Mitnick Security Consulting [online]. 2004 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://mitnicksecurity.com/services.php http://mitnicksecurity.com/services.php]&quot;&gt;[http://mitnicksecurity.com/services.php http://mitnicksecurity.com/services.php]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://mitnicksecurity.com/services.php http://mitnicksecurity.com/services.php]&quot;&gt;[http://mitnicksecurity.com/services.php http://mitnicksecurity.com/services.php]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://mitnicksecurity.com/services.php http://mitnicksecurity.com/services.php]&quot;&gt;[http://mitnicksecurity.com/services.php http://mitnicksecurity.com/services.php]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://mitnicksecurity.com/services.php http://mitnicksecurity.com/services.php]&quot;&gt;[http://mitnicksecurity.com/services.php http://mitnicksecurity.com/services.php]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''9. zdroj (Andrea Prokopová): GOLD, Steve. Social engineering today: psychology, strategies and tricks. Network Security [online]. 2010, Vol. 2010, Is. 11, Pages 11–14. [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5 http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5]&quot;&gt;[http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5 http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5 http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5]&quot;&gt;[http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5 http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5 http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5]&quot;&gt;[http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5 http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5 http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5]&quot;&gt;[http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5 http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *Jaká je možnost informovat veřejnost aby nepodléhali SI?<br /> *Nové technologie = nové techniky. Ty staré jsou ale stále účinné.<br /> *DEFCON a systém pro rozpoznání SI (integrace bezpečnostní a datové vrstvy).<br /> <br /> &quot;10. zdroj (Soňa Príborská): LITTMAN, Johnathan. In the mind of `most wanted' hacker, Kevin Mitnick. &quot;Computerworld&quot;. 19960115, roč. 30, č. 3, s. 87-89. ISSN 00104841. &quot;<br /> <br /> ''11. zdroj (Jakub Fryš): BERTI, John. Social engineering: The forgotten risk. &amp;lt;i&amp;gt;Canadian HR reporter'' [online]. 14 July 2003, roč. 16, č. 13 [cit. 2013-02-26]. ISSN 0838-228x. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/220800795 http://search.proquest.com/docview/220800795]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/220800795 http://search.proquest.com/docview/220800795]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/220800795 http://search.proquest.com/docview/220800795]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/220800795 http://search.proquest.com/docview/220800795]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/220800795 http://search.proquest.com/docview/220800795]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/220800795 http://search.proquest.com/docview/220800795]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/220800795 http://search.proquest.com/docview/220800795]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/220800795 http://search.proquest.com/docview/220800795]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/i&amp;gt;<br /> <br /> *(ne)legálnost: falšování (padělání) '''identifikačních''' dokladů/průkazů (nespadá pod Tr. z. § 178, §§ 233 - 238, § 245, § 348, § 350)<br /> *(ne)legálnost: průnik do sítě/systému/databáze bez využití či zneužití dat (stále se jedná o podvod dle § 209 Tr. z.?)<br /> *jak odhalit útok a únik dat; jak určit identitu útočníka a jak ho vystopovat, pokud data očividně nezneužil ani se únik jinak veřejně neprojevil např. u konkurenta<br /> *SI v kontextu průmyslové špionáže<br /> <br /> &quot;12. zdroj (Petr Pospíchal): KUNEŠ, Jakub. Co je sociální inženýrství?. Dvojklik.cz: Magazín o lidech a technologiích [online]. 28. 5. 2012 17:24 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi]&quot;&gt;[http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi]&quot;&gt;[http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi]&quot;&gt;[http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi]&quot;&gt;[http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt; &quot;<br /> <br /> == 6. 3. Stuxnet ==<br /> <br /> ''1. zdroj (Michaela Hortová): HOUSER, Pavel. Martin Libicki: červ Stuxnet rozhodně nepředstavuje začátek nové éry malware. ITBIZ: Vaše jednička mezi nulami [online]. 2011 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z: http://www.itbiz.cz/martin-libicki-cerv-stuxnet-rozhodne-nepredstavuje-zacatek-nove-ery-malware''<br /> <br /> *Je reálné riziko, že by Stuxnet (či něco podobného) mohl způsobit výbuch jaderné elektrárny?<br /> *Je tedy Stuxnet &quot;začátek nové éry malware&quot; nebo jen další běžný červ, za jehož úspěch může pouze náhoda?<br /> *Je znám nějaký závažný případ napadení Stuxnetem v ČR?<br /> <br /> <br /> ''2. zdroj (Jakub Fryš): BAXTER, Kevin. The Threat Of Cyber-Terrorism. &amp;lt;i&amp;gt;MEED: Middle East Economic Digest'' [online]. 20 July 2012, roč. 56, č. 29 [cit. 2013-02-28]. ISSN 00477230. Dostupné z: EBSCO Business Source Complete.&amp;lt;/i&amp;gt;<br /> <br /> *je kyberterorismus vzhledem k náročnosti (finanční, znalostní, personální a časové) novým prostředkem imperialismu 21. století?<br /> *legitimita takovýchto útoků<br /> <br /> ''3. zdroj (Pavla Minaříková): FARWELL, James P. a Rafal ROHOZINSKI. Stuxnet and the Future of Cyber War. Survival [online]. 2011, roč. 53, č. 1, s. 23-40 [cit. 2013-03-01]. ISSN 0039-6338. DOI: 10.1080/00396338.2011.555586. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586 http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586]&quot;&gt;[http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586 http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586 http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586]&quot;&gt;[http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586 http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586 http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586]&quot;&gt;[http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586 http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586 http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586]&quot;&gt;[http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586 http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;.''<br /> <br /> *''for cyber war, the future is now'' - takže by to všichni měli začít řešit.<br /> *specifika kybernetických zbraní - kdo je zodpovědný (''cyber-crime communtity''), jak se s tím zákoně vypořádat? fyzická lokace útočníka je použitými technikami (obzvlášť u distribuovaných útoků) značně ztížena.<br /> *když jsou zbraně podle US Air Force definovány jako ''devices designed to kill, injure, or disable people or to damage or destroy property'' - jak to klasifikovat v případě kybernetického útoku? prý záleží na konkrétních okolnostech (řízení letadla/finanční infrastruktura - jak určit závažnost škody?)<br /> <br /> ''4. zdroj (Michal Létal): CHEN, Thomas a Saeed ABU-NIMEH. Lessons from Stuxnet. Computer. 2011, roč. 44, č. 4, s. 91-93. ISSN 00189162. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014 http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014]&quot;&gt;[http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014 http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014 http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014]&quot;&gt;[http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014 http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014 http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014]&quot;&gt;[http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014 http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014 http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014]&quot;&gt;[http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014 http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *zaměření Stuxnetu<br /> *cíle Stuxnetu?<br /> <br /> ''5. zdroj (Karolína Krbcová): FINNIE, Scot. Stuxnet Was a Wake-up Call, But Don't Fall Back Asleep. Computerworld [online]. 2012, roč. 46, č. 12, 60 - 60 [cit. 2013-03-04]. ISSN 00104841. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27# http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27#]&quot;&gt;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27# http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27#]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27# http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27#]&quot;&gt;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27# http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27#]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27# http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27#]&quot;&gt;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27# http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27#]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27# http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27#]&quot;&gt;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27# http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27#]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *nejsme připraveni na to, abychom se bránili kyber-špionáži a sabotáži<br /> *A version of Stuxnet is now available for<br /> <br /> download on the Internet - k čemu?<br /> <br /> ''6. zdroj (Jozef Tkáčik): Stuxnet: rumours increase, infections spread. &amp;lt;i&amp;gt;Network security''. 2010, roč. 2010, č. 10, s. 1. ISSN 13534858. Dostupné z&amp;nbsp;: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215 http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215]&quot;&gt;[http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215 http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215 http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215]&quot;&gt;[http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215 http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215 http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215]&quot;&gt;[http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215 http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215 http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215]&quot;&gt;[http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215 http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/i&amp;gt;<br /> <br /> *Při vyšetřovaní případu byly v Iranu zatčené určité osoby. Na veřejnost se ale nedostali informace o kolik osob šlo a ani jejich národnost<br /> *Do vývoje Stuxnetu bylo investováno mnoho času a peněz. Je to nereálné, aby do něj investoval pouze 1 investor, nebo aby to byl zájem pouze pár lidí<br /> <br /> ''7. zdroj (Andrea Prokopová): CLAYTON, Mark. Obama ordered Stuxnet cyberattack, reports say. Did it leave US vulnerable? The Christian Science Monitor [online]. Jun 1, 2012, 11 p. ISSN 08827729. Dostupné z&amp;nbsp;: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *Zásah proti obohacováni paliva v Iránu (riziko pomsty?).<br /> *Bezpečnostní politika USA: do jaké míry mohou útoky na ostatní země ohrozit bezpečnost USA?<br /> *Hrozba kybernetické války.<br /> <br /> ''8. zdroj (Soňa Príborská): CLAYTON, Mark. A year of stuxnet: Why is the new cyberweapon's warning being ignored? The Christian Science Monitor [online]. Sep 26, 2011. ISSN 08827729. Dostupný z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531 http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531 http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531 http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531 http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531 http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531 http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531 http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531 http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;''<br /> <br /> *stuxnet pomohl upozornit na chabé zabezpečení klíčových míst industriálních infrastruktur<br /> *polovina ze společností, které nalezly ve své infrastruktuře Stuxnet nijak nereagovala (další opatření etc), jen necelých dvacet procent si nechaly udělat kyberbezpečnostní audit<br /> *spousta firem považuje výdaje na kyberbezpečnost za zbytečné, protože negenerují žádný zisk<br /> <br /> ''9. Zdroj (Martin Horák): DENNING, Dorothy E. Stuxnet: What Has Changed?. Future Internet [online]. 2012, s. 16 [cit. 2013-03-05]. ISSN 1999-5903. DOI: 10.3390/ fi 4 0 3 0 672. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf]&quot;&gt;[http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf]&quot;&gt;[http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf]&quot;&gt;[http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf]&quot;&gt;[http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *ovlivní Stuxnet budoucnost?<br /> <br /> *kybernetické zbraně místo zbraní konvenčních? mezinárodní úroveň, kyberterorismus<br /> <br /> *možné využití hacktivisty nebo kyberzločinci?<br /> <br /> *Stuxnet a vliv na kyber obranu?<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> ''10. Zdroj (Marek Svízela): Staxnet worm. LANDESMAN, Mary. About. com [online]. 2013 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm]&quot;&gt;[http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm]&quot;&gt;[http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm]&quot;&gt;[http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm]&quot;&gt;[http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''11. Zdroj (Petr Pospíchal): GREENE, T., 2013. Stuxnet was Attacking Iran's Nuke Program a Year Earlier than Thought. Network World (Online), Feb 26 ProQuest Central; ProQuest Hospital Collection; ProQuest Science Journals; ProQuest Technology Collection. ISSN 08877661.''<br /> <br /> *Proč se na to nedošlo dřív?<br /> *Viry se běžně zkouší od lehčích verzí a postupně se vydávají vylepšenější, když se na to nepřijde?<br /> *Jak si ideálně hlídat informace tak, aby je nějaký zaměstnanec nezneužil?<br /> <br /> 12. ''zdroj (Anna Pangrácová): MITCHELL, ROBERT L. The new rules of Cyberwar. (Cover story). Computerworld [online]. 2012, roč. 46, č. 20, s. 18-23 [cit. 2013-03-05]. ISSN 00104841. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122]&quot;&gt;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122]&quot;&gt;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122]&quot;&gt;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122]&quot;&gt;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> == 13. 3. Drahoušek zákazník – phishing pro Českou spořitelnu v 1Q 2008 ==<br /> <br /> ''1. zdroj (Jakub Fryš):''&lt;br/&gt;MIKLÍK, Aleš. Cracker: na podvodné e-maily naletí až dvacet procent příjemců. ''Lupa.cz'' [online]. 13.10.2006 [cit. 2012-12-20]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/ http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/ http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/ http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/ http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/ http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/ http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/ http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/ http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt; ('''DOPORUČUJI PŘEŘÍST''')&lt;br/&gt;MACICH ML., Jiří. Klienti České spořitelny opět terčem útoku. ''Lupa.cz'' [online]. 6.1.2008 [cit. 2012-12-20]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/ http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/ http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/ http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/ http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/ http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/ http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/ http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/ http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br/&gt;HOUSER, Pavel. Další phishing proti České spořitelně. ''Computerworld'' [online]. 11.1.2008 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051 http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051]&quot;&gt;[http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051 http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051 http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051]&quot;&gt;[http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051 http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051 http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051]&quot;&gt;[http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051 http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051 http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051]&quot;&gt;[http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051 http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br/&gt;MACICH ML., Jiří. Další phishing útočící na klienty České spořitelny. ''Lupa.cz'' [online]. 23.2.2008 [cit. 2012-12-20]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br/&gt;MACICH ML., Jiří. Na klienty České spořitelny opět útočí podvodníci. ''Lupa.cz'' [online]. 26.2.2008 [cit. 2012-12-20]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/ http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/ http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/ http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/ http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/ http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/ http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/ http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/ http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br/&gt;SLUKA, Jiří. Phishing v Česku: napodruhé lépe. ''Lupa.cz'' [online]. 9.3.2008 [cit. 2012-12-20]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br/&gt;KUŽNÍK, Jan a Václav NÝVLT. Drahoušci České spořitelny vyhrávají 50 dolarů. Podvodné dopisy opět kolují. ''Technet.cz'' [online]. 10.3.2008 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV]&quot;&gt;[http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV]&quot;&gt;[http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV]&quot;&gt;[http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV]&quot;&gt;[http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br/&gt;MACICH ML., Jiří. Phishing varující před phishingem. ''Lupa.cz'' [online]. 12.3.2008 [cit. 2012-12-20]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br/&gt;MACICH ML., Jiří. A další phishing útoční na klienty České spořitelny. ''Lupa.cz'' [online]. 19.3.2008 [cit. 2012-12-20]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br/&gt;DOČEKAL, Daniel. Jak se dělá phishing. ''Lupa.cz'' [online]. 20.3.2008 [cit. 2012-12-20]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt; ('''DOPORUČUJI PŘEŘÍST''')<br /> <br /> *zkoušel někdo phishing nebo zná někdo takového člověka?<br /> *jaký je nejznámější zahraniční případ?<br /> *jaký známý phishing byl považován za nejúspěšnější v počtu získaných údajů nebo odcizených prostředků?<br /> <br /> <br /> ''2. zdroj (Michaela Hortová): POLZER, Jan. Česká spořitelna a phishing: Kdy už to skončí?. Maxiorel [online]. 2008 [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://www.maxiorel.cz/ceska-sporitelna-phishing-kdy-uz-skonci''<br /> <br /> *Původní mail &quot;Drahoušek Zákazník&quot; byl psán očividně špatnou češtinou a obsahoval i anglické výrazy (viz můj druhý zdroj). Co vedlo poškozené k tomu, aby na něco takového vůbec reagovali, když jde ke všemu o českou banku?<br /> <br /> <br /> ''3. zdroj (Andrea Prokopová) DOČEKAL, Daniel. Jak se dělá phishing. ''Lupa.cz''[online]. 20.3.2008 [cit. 2013-3-5]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt; )''<br /> <br /> *Do jaké míry je v současné době zajištěna bezpečnost internetového bankovnictví?<br /> *Roste s využíváním on-line bankovnictví i množství útoků?<br /> *Základní pravidlo: banka neposílá maily související s transakcemi a penězi!<br /> <br /> ''3. zdroj (Karolína Krbcová): CHVÁTAL, Dalibor Z. Phishing a rhybaření: Chytněte si českou bankovní rybičku. Měšec [online]. 2008 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/ http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/]&quot;&gt;[http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/ http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/ http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/]&quot;&gt;[http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/ http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/ http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/]&quot;&gt;[http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/ http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/ http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/]&quot;&gt;[http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/ http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''5. zdroj (Michal Létal): HAVLÍČEK, David. Drahoušek Zákazník. Respekt [online]. 25. 3. 2008 [cit. 2013-03-11]. ISSN 1801-1446. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik]&quot;&gt;[http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik]&quot;&gt;[http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik]&quot;&gt;[http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik]&quot;&gt;[http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *Podobné útoky poškozují také dobré jméno (značku) společnosti a je těžké se proti nim z této perspektivy bránit.<br /> *Útoky se často vyvíjejí a následují po nich další typy útoků jako pharming nebo vishing.<br /> <br /> ''6. zdroj (Jozef Tkáčik): PŘIBYL, Tomáš. Phishing na druhou: sofistikované metody útoků. ICTsecurity.cz [online]. 2010 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html]&quot;&gt;[http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html]&quot;&gt;[http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html]&quot;&gt;[http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html]&quot;&gt;[http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *<br /> <br /> ''7. zdroj (Anna Pangrácová): VOLEVECKÝ, Petr. Jak se krade pomocí Internetu - Phishing v praxi. DDWorld.cz [online]. 17. 5. 2008 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html]&quot;&gt;[http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html]&quot;&gt;[http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html]&quot;&gt;[http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html]&quot;&gt;[http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *Jaké je&amp;nbsp;% úspěšnosti takových útoků?<br /> <br /> ''8. zdroj: (Martin Horák): KRČMÁŘ, Petr. Český phishing v akci!. [online]. 2006 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/ http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/]&quot;&gt;[http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/ http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/ http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/]&quot;&gt;[http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/ http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/ http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/]&quot;&gt;[http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/ http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/ http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/]&quot;&gt;[http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/ http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''9. zdroj (Marek Svízela): Co je to phising. Phising [online]. [2006] [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing]&quot;&gt;[http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing]&quot;&gt;[http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing]&quot;&gt;[http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing]&quot;&gt;[http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''10. zdroj (Pavla Minaříková): LOCKIE, Mark. News comment&amp;nbsp;: €˜Phishing€™ and chips. Card Technology Today [online]. 2004, roč. 16, 7-8, s. 2- [cit. 2013-03-13]. ISSN 09652590. DOI: 10.1016/S0965-2590(04)00128-8. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288 http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288]&quot;&gt;[http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288 http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288 http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288]&quot;&gt;[http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288 http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288 http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288]&quot;&gt;[http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288 http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288 http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288]&quot;&gt;[http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288 http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *od roku 2003 existence Anti-Phishing Working Group (APWG), přes 400 členů, reprezentujících 250 organizací (v roce 2004)<br /> *článek předvídá (2004) používání ''smart cards'' - karet, které by uživatel dostal (spolu s čtečkou?) například od bankovní instituce (právě na jejich klienty jsou nejčastěji cíleny phishingové útoky), po vložení karty by zadal PIN a na displeji čtečky by se mu zobrazilo jednorázové přístupové heslo k zadání na webu instituce<br /> <br /> == 20. 3. Autorské právo a pornografie na internetu ==<br /> <br /> === „Osvětové akce“ BSA ===<br /> <br /> ''1. zdroj (Michaela Hortová): BITTO, Ondřej. BSA vystupuje ze stínu – konec záhad?. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 2006 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/bsa-vystupuje-ze-stinu-konec-zahad/''<br /> <br /> *Dřívější BSA CS vstoupila do likvidace kvůli prohře ve sporu s neprávem obviněnou společností a vyhnula se tak placení udělené pokuty. Je takové jednání ze strany právo vymáhající organizace správné? Nesnižuje to spíše jejich důvěryhodnost?<br /> *Zaměřuje se BSA i na jednotlivce, nebo vždy jen na firmy?<br /> *Při otestování svého počítače na webu BSA je každý uživatel anonymní, nebo tím - v případě nalezení nelegálního obsahu - na sebe spíše upozorní? Máte s tím testem někdo zkušenosti?<br /> <br /> <br /> ''2. zdroj (Jakub Fryš):''&lt;br/&gt;20 tisíc firem dostane obsílku kvůli softwarovému pirátství. ''BSA Czech Republic'' [online]. 1.10.2009 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx]&quot;&gt;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx]&quot;&gt;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx]&quot;&gt;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx]&quot;&gt;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br/&gt;Shadow Market: 2011 BSA Global Software Piracy Study. In: ''BSA: Business Software Alliance'' [online]. May 2012 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf]&quot;&gt;[http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf]&quot;&gt;[http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf]&quot;&gt;[http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf]&quot;&gt;[http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br/&gt;JAKUB, Čížek. BSA opět začíná rozesílat dopisy. Tentokrát úředníkům. ''Živě.cz'' [online]. 22.10.2012 [cit. 2012-10-17]. ISSN 1212-8554. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/ http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/]&quot;&gt;[http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/ http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/ http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/]&quot;&gt;[http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/ http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/ http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/]&quot;&gt;[http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/ http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/ http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/]&quot;&gt;[http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/ http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> *Jaké alternativní akce a činnosti byste jako zástupce protipirátské společnosti vytvořili, aby měly vyšší efektivitu / pozitivní ohlas?<br /> <br /> ''3. zdroj (Karolína Krbcová): MACICH, Jiří ml. BSA: pokud víte o nelegálním softwaru u konkurence, oznamte to!. Lupa.cz [online]. 2009 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''4. zdroj (Andrea Prokopová): BSA, IDC,Ipsos Public Affairs. Míra softwarového pirátství v Česku klesla čtvrtým rokem o procentní bod V Česku je v počítačích instalováno 35 procent softwaru nelegálně [online]. 2011 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z:&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx]&quot;&gt;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx]&quot;&gt;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx]&quot;&gt;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx]&quot;&gt;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''5. zdroj (Martin Horák): PETR, Krčmáč. Piráti z BSA. [online]. 2005 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/ http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/]&quot;&gt;[http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/ http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/ http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/]&quot;&gt;[http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/ http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/ http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/]&quot;&gt;[http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/ http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/ http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/]&quot;&gt;[http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/ http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *zkreslené statistiky, chyba v premisách, nebo cílená manipulace?<br /> <br /> ''6. zdroj (Michal Létal): DOČEKAL, Michal. Legalizace softwaru, BSA a open source. Linuxexpres [online]. 17.12. 2012 [cit. 2013-03-19]. ISSN 1214-9608. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source]&quot;&gt;[http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source]&quot;&gt;[http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source]&quot;&gt;[http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source]&quot;&gt;[http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *Bývají kampaně a kroky BSA vždy etické? (podpora anonymního udávání, rozesílání nátakových dopisů). Četl někdo něco podobného?<br /> *Jde BSA o legalizaci softwaru nebo o zvýšení prodeje softwaru svých členů?<br /> <br /> ''7. zdroj (Marek Svízela): ČÍRTEK, Andrej. Porno na Internetu: Vatikán, Uzel a zákon. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 2002, 22. 2. 2002 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/ http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/ http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/ http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/ http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/ http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/ http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/ http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/ http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''8. zdroj (Soňa Príborská): ZEMAN, Mirek. BSA tajemství zbavená. Lupa.cz - server o českém Internetu [online]. 9. 3. 2001 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''9. zdroj (Pavla Minaříková): KRAUSE, Tomáš. BSA znovu zasahuje (a nabízí prý i Linux). Root.cz [online] 27. 5. 2002 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/ http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/]&quot;&gt;[http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/ http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/ http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/]&quot;&gt;[http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/ http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/ http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/]&quot;&gt;[http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/ http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/ http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/]&quot;&gt;[http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/ http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *rok 2002 - BSA rozesílá zastrašující dopisy, vybízející k udávání (s podporou Policie ČR)<br /> *„proč Policie podporuje BSA?“<br /> *je v zájmu BSA doporučovat open source a informovat o něm? (jak se již ptali kolegové - o co jim vlastně jde?)<br /> <br /> === Kolik je pornografie na internetu? ===<br /> <br /> ''1. zdroj (Jakub Fryš):''&lt;br/&gt;The Stats on Internet Pornography [infographic]. ''Daily Infographic'' [online]. 4 January 2013 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic]&quot;&gt;[http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic]&quot;&gt;[http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic]&quot;&gt;[http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic]&quot;&gt;[http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br/&gt;HENRIKSON, Jenise Uehara. Infographic: Porn vs The Internet [NSFW]. ''Search Engine Journal'' [online]. 25 October 2011 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/ http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/]&quot;&gt;[http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/ http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/ http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/]&quot;&gt;[http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/ http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/ http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/]&quot;&gt;[http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/ http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/ http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/]&quot;&gt;[http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/ http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> *Zdají se vám 4&amp;nbsp;% hodně nebo málo?<br /> <br /> &lt;br/&gt;''2. zdroj (Andrea Prokopová): AVIV, Rachel. &amp;lt;i&amp;gt;THE SCIENCE OF SEX ABUSE: Annals of Crime'', The New Yorker [online]. New York. Jan 14, 2013. ISSN 0028792X. [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt; &amp;lt;/i&amp;gt;<br /> <br /> *Mohl by tento typ pornografie (dětské pornografie) zamezit nebo snížit počet reálně uskutečněných deliktů?<br /> *Je problém pedofilie více morální nebo klinický problém delikventa?<br /> <br /> ''3. zdroj (Martin Horák): WHITE, Jory. Addicts Seek Help as US Internet Porn Addiction Rates Reach Alarming Heights. [online]. 2005 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425 http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425]&quot;&gt;[http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425 http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425 http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425]&quot;&gt;[http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425 http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425 http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425]&quot;&gt;[http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425 http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425 http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425]&quot;&gt;[http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425 http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *RemoteWebGuard a další blokační SW, efektivní?<br /> <br /> ''4. zdroj (Petr Pospíchal)&amp;nbsp;: Internet Pornography Statistics. TECHMEDIANETWORK. TopTenREVIEWS: We Do the Research so [online]. 2013 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html]&quot;&gt;[http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html]&quot;&gt;[http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html]&quot;&gt;[http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html]&quot;&gt;[http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''5. zdroj (Jozef Tkáčik)&amp;nbsp;: MARTIN, Daniel. Starbucks fails to block internet porn in its cafes. &amp;lt;i&amp;gt;Daily mail''. 2012. ISSN 03077578. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/1149626865 http://search.proquest.com/docview/1149626865]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/1149626865 http://search.proquest.com/docview/1149626865]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/1149626865 http://search.proquest.com/docview/1149626865]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/1149626865 http://search.proquest.com/docview/1149626865]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/1149626865 http://search.proquest.com/docview/1149626865]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/1149626865 http://search.proquest.com/docview/1149626865]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/1149626865 http://search.proquest.com/docview/1149626865]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/1149626865 http://search.proquest.com/docview/1149626865]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/i&amp;gt;<br /> <br /> *Jsou za zamezení přístupu nezletilým k nevhodnému obsahu primárně odpovědní rodiče, nebo poskytovatel?<br /> <br /> ''6. zdroj (Martina Vaňková): ANTOŠ, David. Vládne porno Internetu?. Lupa.cz - server o českém Internetu [online]. 2006 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/ http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/ http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/ http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/ http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/ http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/ http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/ http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/ http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''7. zdroj: (Príborská Soňa): &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png]&quot;&gt;[http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png]&quot;&gt;[http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png]&quot;&gt;[http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png]&quot;&gt;[http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> == 27. 3. Náboženské sekty ==<br /> <br /> === Vesmírní lidé ===<br /> <br /> ''1. zdroj (Michaela Hortová): ZELINKA, Ladislav. UFO-skupiny a náboženství 4: Aštarovo velitelství, Vesmírní lidé. Exopolitics Czech Republic [online]. 2012 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.exopolitika.cz/news/ufo-skupiny-a-nabozenstvi-4-astarovo-velitelstvi-vesmirni-lide/''<br /> <br /> *Proč vznikli? Možné možnosti:<br /> **A) Reakce křesťanů na objevy ohledně vesmíru a mimozemšťanů?<br /> **B) Snaha kreativně zamezit riziku (jaderné) války?<br /> **C) Křesťanství už některé křesťany nudilo, tak se pobavili?<br /> **D) Recese, která se vymkla kontrole?<br /> **E) Je to prostě pravda?&amp;nbsp;:,D<br /> **''F) Máte jiný nápad?''<br /> <br /> *Kdo mají vlastně být ti Vesmírní lidé? Andělé? Bohové? Astrální bytosti? Mimozemští křesťané šířící &quot;světlo&quot; napříč galaxiemi? - Vypadá to, že tohle všechno dohromady...<br /> <br /> *Co z toho vzešlo zajímavého:<br /> **1. co sami tvrdí =} Ježíš Kristus je mimozemšťan =} Ivo A. Benda mimo jiné mluvil s Bohem<br /> **2. reakce z webu =} http://jesteri-z-pekel.ic.cz/ - Ještěři z Pekel (mimochodem v článku zcela opomenutý a postrádaný fakt&amp;nbsp;:,)) =} http://www.vesmirna-drubez.cz<br /> <br /> *Článek je na oficiálních stránkách české exopolitiky, je psán člověkem s bakalářským titulem a má dokonce seznam použité literatury. Vypadá odborně a přináší skutečně dost informací. ALE =} Je správné, že autor zcela opomněl možnost, že je celá kauza okolo Aštara vymyšlená a článek píše s podtónem, který hlásí, že Aštar a spol. určitě existují? (Myslím, že ne.)<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;''2. zdroj (Karolína Krbcová):KOMÁREK, Josef. Vesmírní lidé jsou ve skutečnosti Teletubbies. Technet.cz [online]. 2003 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality]&quot;&gt;[http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality]&quot;&gt;[http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality]&quot;&gt;[http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality]&quot;&gt;[http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''3. zdroj (Andrea Prokopová): KACLOVÁ, M., JANOŠEC, P.Jsou vesmírní lidé sekta anebo jen fanatici? Radiožurnál [online]. 2003 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462 http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462]&quot;&gt;[http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462 http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462 http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462]&quot;&gt;[http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462 http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462 http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462]&quot;&gt;[http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462 http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462 http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462]&quot;&gt;[http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462 http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&quot;&gt;[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&quot;&gt;[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&quot;&gt;[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&quot;&gt;[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> *&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.universe-people.cz/default_cz.htm http://www.universe-people.cz/default_cz.htm]&quot;&gt;[http://www.universe-people.cz/default_cz.htm http://www.universe-people.cz/default_cz.htm]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.universe-people.cz/default_cz.htm http://www.universe-people.cz/default_cz.htm]&quot;&gt;[http://www.universe-people.cz/default_cz.htm http://www.universe-people.cz/default_cz.htm]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.universe-people.cz/default_cz.htm http://www.universe-people.cz/default_cz.htm]&quot;&gt;[http://www.universe-people.cz/default_cz.htm http://www.universe-people.cz/default_cz.htm]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.universe-people.cz/default_cz.htm http://www.universe-people.cz/default_cz.htm]&quot;&gt;[http://www.universe-people.cz/default_cz.htm http://www.universe-people.cz/default_cz.htm]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> *mají rádi Krtečka<br /> <br /> ''4. zdroj (Jozef Tkáčik)&amp;nbsp;: cc napadli web Vesmírných lidí. &amp;lt;i&amp;gt;Novinky.cz'' [online]. 2003 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html]&quot;&gt;[http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html]&quot;&gt;[http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html]&quot;&gt;[http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html]&quot;&gt;[http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/i&amp;gt;<br /> <br /> *hackeři využili název Ještírci. Takto se označují zastánci Síly temna - největší nepřátele Vesmírných lidí<br /> <br /> ''5. zdroj (Marek Svízela)&amp;nbsp;: Ivo. A. Benda. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda]&quot;&gt;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda]&quot;&gt;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda]&quot;&gt;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda]&quot;&gt;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> Vesmírní lidé. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&quot;&gt;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&quot;&gt;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&quot;&gt;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&quot;&gt;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> *Jsou skutečně nebezpeční, nelze to spíše považovat za určitý druh psychické nemoci projevované prostřednictvím internetu?<br /> *Může být opravdu někdo tak &quot;naivní&quot; a věřit takovým &quot;zvláštním&quot; teoriím?<br /> <br /> ''6. zdroj (Soňa Príborská)&amp;nbsp;: DOČEKAL, Daniel. SPAM&amp;nbsp;: Vesmírní lidé přinášejí lásku a pravdu. In: POOH.CZ [online]. 2004 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367]&quot;&gt;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367]&quot;&gt;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367]&quot;&gt;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367]&quot;&gt;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> DOČEKAL, Daniel. SPAM&amp;nbsp;: Vesmírní lidé opět útočí!. In: POOH.CZ [online]. 2004 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182]&quot;&gt;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182]&quot;&gt;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182]&quot;&gt;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182]&quot;&gt;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> ''7. zdroj (Anna Pangrácová): KRATOCHVÍL, Radek. VESMÍRNÍ LIDÉ KONTAKTÉRSKÁ SKUPINA [online]. 2004 [cit. 2013-03-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Dušan Lužný. Dostupné z: &lt;&lt;a href=&quot;[http://is.muni.cz/th/53035/ff_b/ http://is.muni.cz/th/53035/ff_b/]&quot;&gt;[http://is.muni.cz/th/53035/ff_b/ http://is.muni.cz/th/53035/ff_b/]&amp;lt;/a&amp;gt;&gt;.''<br /> <br /> ''8. zdroj (Martin Horák) HOLMEROVÁ, Lída. V zajetí sekty vesmírných lidí. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.kpufo.cz/oblasti/ufo/kont.k/c_zaje.htm ''<br /> * jsou menší sekty více nebezpečné pro své členy, než ty velké?<br /> <br /> === Heaven's Gate a internet&lt;br/&gt; ===<br /> <br /> &amp;lt;p&amp;gt;''1. zdroj (Pavla Minaříková): ROBINSON, Wendy Gale. Heaven's Gate: The End. Journal of Computer-Mediated Communication [online]. 1997, roč. 3, č. 3 [cit. 2013-03-20]. ISSN 10836101. DOI: 10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x]&quot;&gt;[http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x]&quot;&gt;[http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x]&quot;&gt;[http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x]&quot;&gt;[http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *média v podstatě spojila celou událost pouze s internetem (HG jako reprezentatni kyberkultury), přitom kult existoval už 22 let a oni sami se necítili součástí kyberprostoru, byl pro ně nejvíce jen dalším komunikačním médiem<br /> *členové kultu provozovali ''web consulting business'' s názvem Higher Source a používali meta tag k evangelickým účelům<br /> *vlivy: Star Trek, Akta X, Star Wars (Yoda spojený s Mesiášem - ''they watched The X-Files and Star Trek religiously''), H. G. Wells, konec milénia, ...<br /> <br /> ''2. zdroj (Jakub Fryš): GEIER, Thom. Is there life after death for Heaven's Gate?. &amp;lt;i&amp;gt;U.S. News &amp; World Report''. 19980330, roč. 124, č. 12, s. 32-32. ISSN 00415537. Dostupné z: EBSCO Academic Search Complete.&amp;lt;/i&amp;gt;<br /> <br /> *Hraje internet zásadní roli v tomto a podobných případech? Jaký by byl rozdíl, kdyby nepoužili internet jako distribuční a komunikační kanál?<br /> <br /> ''3. zdroj (Petr Pospíchal): Sebevraždy VI - sekty: Nebeská brána, závěr: Nebeská brána, závěr. Avalon [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm]&quot;&gt;[http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm]&quot;&gt;[http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm]&quot;&gt;[http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm]&quot;&gt;[http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt; (kapitola z: PÁNKOVÁ, Tereza. Fenomén sebevražednosti. 2004. DOI: D13530. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://hdl.handle.net/10195/21699 http://hdl.handle.net/10195/21699]&quot;&gt;[http://hdl.handle.net/10195/21699 http://hdl.handle.net/10195/21699]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://hdl.handle.net/10195/21699 http://hdl.handle.net/10195/21699]&quot;&gt;[http://hdl.handle.net/10195/21699 http://hdl.handle.net/10195/21699]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://hdl.handle.net/10195/21699 http://hdl.handle.net/10195/21699]&quot;&gt;[http://hdl.handle.net/10195/21699 http://hdl.handle.net/10195/21699]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://hdl.handle.net/10195/21699 http://hdl.handle.net/10195/21699]&quot;&gt;[http://hdl.handle.net/10195/21699 http://hdl.handle.net/10195/21699]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice. Vedoucí práce Blažková, Marie.)''<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&amp;lt;p&amp;gt;''4. zdroj (Michal Létal): URBAN, Hugh B. The Devil at Heaven's Gate: Rethinking the Study of Religion in the Age of Cyber-Space. Nova religio. 2000, roč. 3, č. 2, s. 268-302. ISSN 10926690. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531 http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531]&quot;&gt;[http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531 http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531 http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531]&quot;&gt;[http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531 http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531 http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531]&quot;&gt;[http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531 http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531 http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531]&quot;&gt;[http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531 http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> *Pokud člověk oklame sám sebe a něčemu věří, jak těžké je ho přesvědčit o tom, že nemá pravdu?<br /> *Dá se vývoj a výchova člověka přirovnat k programování?<br /> *Můžeme už v dnešní době sami sebe (nebo alespoň některé jedince) považovat za cyborgy, s ohledem na to, že používáme komunikační technologie jako nadstavbu našeho těla?<br /> <br /> 5. zdroj (Martina Vaňková): RAMSLAND, Katherine. The Heaven's Gate Cult. Crimelibrary: Criminal minds&amp;methods [online]. 2011 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://www.trutv.com/library/crime/notorious_murders/mass/heavens_gate/1.html?sect=8 http://www.trutv.com/library/crime/notorious_murders/mass/heavens_gate/1.html?sect=8]&quot;&gt;[http://www.trutv.com/library/crime/notorious_murders/mass/heavens_gate/1.html?sect=8 http://www.trutv.com/library/crime/notorious_murders/mass/heavens_gate/1.html?sect=8]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> ''6. zdroj (Martin Horák): Heaven's Gate Cult. [online]. 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.questia.com/library/religion/other-practices/cults/heavens-gate-cult''<br /> *proč jinak racionální lidé zcela ignorují kritické myšlení a slepě následují sektářkou ideologii...jinými slovy, nejsou sekty jen sdružení bláznů?<br /> <br /> == 3. 4. Děti jako specifičtí uživatelé ==<br /> <br /> === Kybergrooming a případ Hovorka ===<br /> <br /> 1. zdroj (Jakub Fryš): Případy kybergroomingu I. ''E-Bezpečí'' [online]. 14.2.2009 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112 http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112]&quot;&gt;[http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112 http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112 http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112]&quot;&gt;[http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112 http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112 http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112]&quot;&gt;[http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112 http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112 http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112]&quot;&gt;[http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112 http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> *Jak snížit počet těchto případů? Je prevence dostatečná? Co by se mohlo zlepšit?<br /> <br /> 2. zdroj (Martina Vaňková): KOPECKÝ, Kamil. KYBERGROOMING: NEBEZPEČÍ KYBERPROSTORU. Olomouc: NET UNIVERSITY s.r.o., 2010, 16 s. ISBN 978-80-254-7573-7. Dostupné z:&lt;a href=&quot;[https://docs.google.com/viewer?a=v&amp;q=cache:riEw3t0tl5UJ:lms.e-nebezpeci.cz/unifor/loadFileMSSQL.php?file_id%3D01B95615-92CD-46F2-B0BA-CD301B8BCCBF+Kybergrooming&amp;hl=cs&amp;gl=cz&amp;pid=bl&amp;srcid=ADGEEShAJNf9mIwMeE1MkvstZv80T9Q_VYET6YNJbxEWYy44HgG4uI04m3VcTtbzzwyDMYqh6m5Tb63OrB17d6YP5CHhm3DGVY7s03KWkuBC4if_ZEuOg8C794RbddIvYJl_reEo_5kr&amp;sig=AHIEtbRrJ2swh0d1cMk1tcFvQ03vU4IzQw https://docs.google.com/viewer?a=v&amp;q=cache:riEw3t0tl5UJ:lms.e-nebezpeci.cz/unifor/loadFileMSSQL.php?file_id%3D01B95615-92CD-46F2-B0BA-CD301B8BCCBF+Kybergrooming&amp;hl=cs&amp;gl=cz&amp;pid=bl&amp;srcid=ADGEEShAJNf9mIwMeE1MkvstZv80T9Q_VYET6YNJbxEWYy44HgG4uI04m3VcTtbzzwyDMYqh6m5Tb63OrB17d6YP5CHhm3DGVY7s03KWkuBC4if_ZEuOg8C794RbddIvYJl_reEo_5kr&amp;sig=AHIEtbRrJ2swh0d1cMk1tcFvQ03vU4IzQw]&quot;&gt;[https://docs.google.com/viewer?a=v&amp;q=cache:riEw3t0tl5UJ:lms.e-nebezpeci.cz/unifor/loadFileMSSQL.php?file_id%3D01B95615-92CD-46F2-B0BA-CD301B8BCCBF+Kybergrooming&amp;hl=cs&amp;gl=cz&amp;pid=bl&amp;srcid=ADGEEShAJNf9mIwMeE1MkvstZv80T9Q_VYET6YNJbxEWYy44HgG4uI04m3VcTtbzzwyDMYqh6m5Tb63OrB17d6YP5CHhm3DGVY7s03KWkuBC4if_ZEuOg8C794RbddIvYJl_reEo_5kr&amp;sig=AHIEtbRrJ2swh0d1cMk1tcFvQ03vU4IzQw https://docs.google.com/viewer?a=v&amp;q=cache:riEw3t0tl5UJ:lms.e-nebezpeci.cz/unifor/loadFileMSSQL.php?file_id%3D01B95615-92CD-46F2-B0BA-CD301B8BCCBF+Kybergrooming&amp;hl=cs&amp;gl=cz&amp;pid=bl&amp;srcid=ADGEEShAJNf9mIwMeE1MkvstZv80T9Q_VYET6YNJbxEWYy44HgG4uI04m3VcTtbzzwyDMYqh6m5Tb63OrB17d6YP5CHhm3DGVY7s03KWkuBC4if_ZEuOg8C794RbddIvYJl_reEo_5kr&amp;sig=AHIEtbRrJ2swh0d1cMk1tcFvQ03vU4IzQw]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> <br /> ''3. zdroj (Michaela Hortová): Kybergrooming. Nebuď oběť!: Rizika internetu a komunikačních technologií o.s. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.nebudobet.cz/?page=kybergrooming<br /> *Jak je možné, že dotyčný zneužil tolik chlapců, než byl odhalen? Došlo někde k selhání? (ví se, kde?)<br /> <br /> <br /> 4. zdroj (Karolína Krbcová): Kybergrooming. ''E-Bezpečí.cz'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/42/35/lang,czech/ http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/42/35/lang,czech/]&quot;&gt;[http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/42/35/lang,czech/ http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/42/35/lang,czech/]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> 5. zdroj (Petr Pospíchal): VALCHÁŘ, Pavel. Kybergrooming a další nebezpečné aktivity spojené s využíváním moderních komunikačních technologií [online]. 2012 [cit. 2013-04-09]. Diplomová práce. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI, Pedagogická fakulta. s.57-61. Vedoucí práce Linda Švrčinová. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://theses.cz/id/c8sg8b/ http://theses.cz/id/c8sg8b/]&quot;&gt;[http://theses.cz/id/c8sg8b/ http://theses.cz/id/c8sg8b/]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> 6. zdroj (Martin Horák): MILOŠOVÁ, Taťána. Kybergrooming jako nebezpečný jev v informačních a komunikačních technologiích. Zlín, 2011. Dostupné z: http://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/18232/milo%C5%A1ov%C3%A1_2011_bp.pdf?sequence=1. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. <br /> *absolutní obrana nemožná, investice do prevence vs investice do zmírňování důsledků?<br /> <br /> === Star War Kid ===<br /> <br /> 1. Zdroj (Michal Létal): CHRISTENSEN, Jørgen Riber. The Star Wars Kid and the Bedroom Intruder: Panopticon or Subversion?. Academic Quarter: The academic journal for research from the humanities [online]. 2011, vol 3, Fall, s. 135-146 [cit. 2013-03-31]. ISSN 1904-0008. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://www.akademiskkvarter.hum.aau.dk/pdf/vol3/RiberChristensen_Star_War_Kid.pdf http://www.akademiskkvarter.hum.aau.dk/pdf/vol3/RiberChristensen_Star_War_Kid.pdf]&quot;&gt;[http://www.akademiskkvarter.hum.aau.dk/pdf/vol3/RiberChristensen_Star_War_Kid.pdf http://www.akademiskkvarter.hum.aau.dk/pdf/vol3/RiberChristensen_Star_War_Kid.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> <br /> *Jak dlouhodobé jsou následky takovéto šikany?<br /> <br /> 2. Zdroj (Anna Pangrácová): Cyberbulling Part One. In: AboutKidsHealth [online]. 18. 6. 2010 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://www.aboutkidshealth.ca/En/News/NewsAndFeatures/Pages/Cyberbullying-Part-One.aspx http://www.aboutkidshealth.ca/En/News/NewsAndFeatures/Pages/Cyberbullying-Part-One.aspx]&quot;&gt;[http://www.aboutkidshealth.ca/En/News/NewsAndFeatures/Pages/Cyberbullying-Part-One.aspx http://www.aboutkidshealth.ca/En/News/NewsAndFeatures/Pages/Cyberbullying-Part-One.aspx]&amp;lt;/a&amp;gt; Cyberbulling Part Two. In: AboutKidsHealth [online]. 18. 6. 2010 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://www.aboutkidshealth.ca/En/News/NewsAndFeatures/Pages/Cyberbullying-Part-Two.aspx http://www.aboutkidshealth.ca/En/News/NewsAndFeatures/Pages/Cyberbullying-Part-Two.aspx]&quot;&gt;[http://www.aboutkidshealth.ca/En/News/NewsAndFeatures/Pages/Cyberbullying-Part-Two.aspx http://www.aboutkidshealth.ca/En/News/NewsAndFeatures/Pages/Cyberbullying-Part-Two.aspx]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> 3. Zdroj (Andrea Prokopová): 'STAR WARS KID' GETS REVENGE - WINS BIG $ LAWSUIT, ProQuest Central [online]. New York, N.Y., 2006. 10.4.2006 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http: &lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/334350544?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/334350544?accountid=142864]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/334350544?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/334350544?accountid=142864]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> 4. Zdroj (Martin Horák): Cyber Bullying Part Two. Dostupné z: http://www.aboutkidshealth.ca/En/News/NewsAndFeatures/Pages/Cyberbullying-Part-Two.aspx<br /> <br /> == 10. 4. Anonymous ==<br /> <br /> 1. zdroj (Jakub Fryš): ALBANESIUS, Chloe. Anonymous Hacks Syrian President's Emails. ''PC Magazine'' [online]. February 2012 [cit. 2013-03-31], s. 1-1. ISSN 08888507. Dostupné z: EBSCO Business Source Complete.<br /> <br /> *Jsou Anonymous hrozbou pro občanskou společnost? Škodí jí svými činy a akcemi nebo spíše pomáhají?<br /> *Myslíte si, že velký počet členů a neexistující hierarchie hnutí jsou spíše dobrá věc (samoregulace &quot;špatných&quot; motivů a členů) nebo špatná (nekonzistentnost akcí, názorová roztříštěnost členů)?<br /> <br /> <br /> <br /> 2. zdroj (Michaela Hortová): ZSEMLYE, Vincent. Anonymous. OKO Časopis [online]. 2012 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://okocasopis.sk/tema/anonymous<br /> * Když Anonymous nemají žádné &quot;vedení&quot;, kdo píše všechna prohlášení a vytváří informační videa atp.?<br /> ** Nejde pak spíše o názory jednotlivců, které mnozí nekriticky a bez rozmyslu přejímají a jiní se k nim s různými výhradami přiklánějí jen pro to, že jsou jako autor uvedeni Anonymous?<br /> * =} pak dochází ke zmatkům typu &quot;Anonymous chce shodit Facebook&quot;.<br /> <br /> <br /> 3. zdroj (Karolína Krbcová): NÝVLT, Václav a Jan KUŽNÍK. Anonymous napadli servery OSA, web české vlády i Evropského parlamentu. ''Technet.cz'' [online]. 2012 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://technet.idnes.cz/anonymous-napadli-servery-osa-web-ceske-vlady-i-evropskeho-parlamentu-1mp-/sw_internet.aspx?c=A120126_134112_sw_internet_nyv http://technet.idnes.cz/anonymous-napadli-servery-osa-web-ceske-vlady-i-evropskeho-parlamentu-1mp-/sw_internet.aspx?c=A120126_134112_sw_internet_nyv]&quot;&gt;[http://technet.idnes.cz/anonymous-napadli-servery-osa-web-ceske-vlady-i-evropskeho-parlamentu-1mp-/sw_internet.aspx?c=A120126_134112_sw_internet_nyv http://technet.idnes.cz/anonymous-napadli-servery-osa-web-ceske-vlady-i-evropskeho-parlamentu-1mp-/sw_internet.aspx?c=A120126_134112_sw_internet_nyv]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> 4. zdroj (Michal Létal): Černý Michal. Kyberterorismus v informační společnosti. Část II. ''Inflow: information journal'' [online]. 2012, roč. 5, č. 10 [cit. 2013-04-06]. Dostupný z WWW: &lt;&lt;a href=&quot;[http://www.inflow.cz/kyberterorismus-v-informacni-spolecnosti-cast-ii http://www.inflow.cz/kyberterorismus-v-informacni-spolecnosti-cast-ii]&quot;&gt;[http://www.inflow.cz/kyberterorismus-v-informacni-spolecnosti-cast-ii http://www.inflow.cz/kyberterorismus-v-informacni-spolecnosti-cast-ii]&amp;lt;/a&amp;gt;&gt;. ISSN 1802-9736.<br /> *Přidali by jste se k Anonymous?<br /> *Jsou všechny jejich akce etické?<br /> <br /> 5. zdroj (Pavla Minaříková): MURPHY, Samantha. The Heart of a Hacker. New Scientist [online]. 2011, roč. 211, č. 2820, s. 26-27 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S026240791161628X http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S026240791161628X]&quot;&gt;[http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S026240791161628X http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S026240791161628X]&amp;lt;/a&amp;gt;.<br /> <br /> *(článek je interview s člověkem z LulzSec a AntiSec)<br /> *Jaká může být motivace lidí, kteří se zapojují do aktivit Anonymous a jiných skupin?<br /> <br /> 6. zdroj (Anna Pangrácová): Anonymous launches massive cyber assault on Israel. In: RT [online] 8. 4. 2013 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://rt.com/news/opisrael-anonymous-final-warning-448/ http://rt.com/news/opisrael-anonymous-final-warning-448/]&quot;&gt;[http://rt.com/news/opisrael-anonymous-final-warning-448/ http://rt.com/news/opisrael-anonymous-final-warning-448/]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> 7. zdroj (Marek Svízela):<br /> <br /> DOČEKAL, Daniel. Redaktor Reuters obviněn z pomoci Anonymous při hacknutí zpravodajských webů. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 2013, 17. 3. 2013 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/redaktor-reuters-obvinen-z-pomoci-anonymous-pri-hacknuti-zpravodajskych-webu/ http://www.lupa.cz/clanky/redaktor-reuters-obvinen-z-pomoci-anonymous-pri-hacknuti-zpravodajskych-webu/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/redaktor-reuters-obvinen-z-pomoci-anonymous-pri-hacknuti-zpravodajskych-webu/ http://www.lupa.cz/clanky/redaktor-reuters-obvinen-z-pomoci-anonymous-pri-hacknuti-zpravodajskych-webu/]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> *Jaký má význam jejich činnost, když jsou schopni“ opustit své ideály“ v okamžiku, když jsou zadrženi úřady?<br /> <br /> SLÍŽEK, David. &quot;Volili jste nás? Jste idioti.&quot; Anonymous napadli a změnili web brněnské KSČM. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 2012, 14. 10. 2012 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/volili-jste-nas-jste-idioti-anonymous-napadli-a-zmenili-web-brnenske-kscm/ http://www.lupa.cz/clanky/volili-jste-nas-jste-idioti-anonymous-napadli-a-zmenili-web-brnenske-kscm/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/volili-jste-nas-jste-idioti-anonymous-napadli-a-zmenili-web-brnenske-kscm/ http://www.lupa.cz/clanky/volili-jste-nas-jste-idioti-anonymous-napadli-a-zmenili-web-brnenske-kscm/]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> *(Spíše k zamyšlení) Lze toto považovat za vážný problém, když hacktivisté z Anonymous poukázali na skutečný problém?<br /> <br /> DOČEKAL, Daniel. Pirátské noviny hacknuty Anonymous Czech Republic [online]. 2012, 9. 9. 2012 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/piratske-noviny-hacknuty-anonymous-czech-republic/ http://www.lupa.cz/clanky/piratske-noviny-hacknuty-anonymous-czech-republic/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/piratske-noviny-hacknuty-anonymous-czech-republic/ http://www.lupa.cz/clanky/piratske-noviny-hacknuty-anonymous-czech-republic/]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> 8. zdroj (Andrea Prokopová): ANONYMOUS. ACTA up&amp;nbsp;; Internet freedom and copyright law. ProQuest Central [online]. Londýn, 11. 2. 2012. vol. 402, issue 8771. [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/921164948?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/921164948?accountid=142864]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/921164948?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/921164948?accountid=142864]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> 9. zdroj (Jozef Tkáčik): OLSON, Parmy. 5 Things Every Organization Can Learn From Anonymous. ''Forbes.com'' [online]. [New York, N.Y.]: Forbes Inc., 1918-, 2012-05-06 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.forbes.com/sites/parmyolson/2012/06/05/5-things-every-organization-can-learn-from-anonymous<br /> <br /> *''Anonymouse je značka'' - nevznikla marketingovým tahem, vznikla z potřeby společnosti. Jejich stoupenci nejsou pouze hackeři, ale i lidi bez zvláštních IT dovedností, kteří pochopili kulturu internetu a vyžadují transparentnost v současném světě. <br /> *''Jsou kapaliny'' - jejich decentralizovaný systém (hvězdice) funguje proti rozbití z jednoho místa a každý útok na ně vyvolá posílení jejich řad.<br /> *''Flexibilní práce v malých skupinách'' - Spontány systém bez vůdců, bez hierarchie, pouze základní pravidla, žádné fyzické místo setkání. Online setkání pouze několik hodin před útokem.<br /> *''Talent a nápady oslovující masy'' - Sílu Anonymouse tvoří komunita, která se bez pobízení sama hlásí do realizace jejich aktivit. <br /> *''Nikomu nevěř'' - jde spíš o varování jaké nebezpečí tvoří internet pro naše soukromé i firemní data.<br /> <br /> <br /> 10. zdroj (Petr Pospíchal): KUTHAN, Jan. Skupina Anonymous a její působení v ČR: manifest. In: KdoSiOdJinud: osobní web [online]. 15.11.2011 23:46 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.kdosiodjinud.cz/skupina-anonymous-a-jeji-pusobeni-v-cr-manifest.a199.html<br /> <br /> 11. zdroj (Martin Horák): NAOTINAL CYBER SECURITY AND COMMUNICATIONS INTEGRATION CENTER. Cyber Bullying Part Two. (U //FOUO ) “ANONYMOUS” UPCOMING US OPERATIONS, IMPACT, AND LIKELIHOOD. http://info.publicintelligence.net/NCCIC-AnonOps.p. Dostupné z: http://www.aboutkidshealth.ca/En/News/NewsAndFeatures/Pages/Cyberbullying-Part-Two.aspx <br /> *legitimní zdroj vzdoru?<br /> <br /> == 17. 4. Digitální podpis v ČR ==<br /> <br /> 1. zdroj (Jakub Fryš): KOPECKÝ, Tomáš. ''EJustice'' [online]. Brno, 2012 [cit. 2013-03-31]. 28-36. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://is.muni.cz/th/173125/pravf_m/eJustice.pdf http://is.muni.cz/th/173125/pravf_m/eJustice.pdf]&quot;&gt;[http://is.muni.cz/th/173125/pravf_m/eJustice.pdf http://is.muni.cz/th/173125/pravf_m/eJustice.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Katedra právní teorie. Vedoucí práce JUDr. Radim Polčák, Ph.D.<br /> <br /> *Je elektronický podpis rozšířen v ČR tak, jak by měl?<br /> *Používáte někdo elektronický podpis?<br /> <br /> 2. zdroj (Michaela Hortová): PETERKA, Jiří. Jak poznat uznávaný elektronický podpis?. Computerworld: Ucelený informační zdroj pro IT profesionály [online]. Praha: IDG Czech, a.s, 2012 [cit. 2013-04-01]. ISSN 1210-9924. Dostupné z: http://computerworld.cz/securityworld/jak-poznat-uznavany-elektronicky-podpis-48540<br /> * Máte někdo zkušenost s http://tsl.gov.cz/ a CertIQ?<br /> * Pokud se mají v rámci EU uznávat i zahraniční podpisy, neměla by být sjednocena forma akreditace autorit?<br /> <br /> <br /> 3. zdroj (Karolína Krbcová): NEVOSÁD, Lukáš. Jak jsem si pořídil elektronický podpis České pošty. ''Lupa.cz'' [online]. 2005 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-jsem-si-poridil-elektronicky-podpis-ceske-posty/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-jsem-si-poridil-elektronicky-podpis-ceske-posty/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-jsem-si-poridil-elektronicky-podpis-ceske-posty/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-jsem-si-poridil-elektronicky-podpis-ceske-posty/]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> 4. zdroj (Martina Vaňková): PETERKA, Jiří. Elektronický podpis. EArchiv.cz: archiv článků a přednášek Jiřího Peterky [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/i_digsig.php3<br /> <br /> 5. zdroj (Pavla Minaříková): PETERKA, Jiří. Názvoslovné omyly světa počítačů - III. [online]. 2000 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/anovinky/ai3731.php3.<br /> * terminologická otázka - elektronický, nebo digitální?<br /> * elektronická je pouze reprezentace digitálních dat (ta můžou být v dané chvíli vyjádřena též mechanicky, opticky, ...)<br /> * proto je správné používání pojmu digitální podpis (autor se nad tímto problémem pozastavuje především kvůli možným právním potížím)<br /> <br /> 6. zdroj (Anna Pangrácová): ČESKÁ POŠTA. Elektronický podpis v mobilu? Žádný problém. ''Ceskaposta.cz'' [online]. 2011 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.ceskaposta.cz/cz/aktualne/tiskove-zpravy/2013/elektronicky-podpis-v-mobilu--zadny-problem---id39808/<br /> <br /> 7. zdroj (Andrea Prokopová): M.BERÁNEK, T.LÍPA, O.PODZIMEK. Kryptologie. [online]. 2003 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://kryptologie.uhk.cz/54.htm<br /> <br /> 8. zdroj (Michal Létal): PETERKA, Jiří. Elektronický podpis na rozcestí. ''Lupa.cz'' [online]. 6. 6. 2011 [cit. 2013-04-16]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/elektronicky-podpis-na-rozcesti/<br /> * Jaký je váš názor na zavedení dynamických biometrických podpisů?<br /> * Dočetli jste se o problému dlouhověkosti digitálních podpisů?<br /> <br /> 9. zdroj (Petr Pospíchal): BEDNÁŘ, Vojtěch. Vyplatí se podnikateli digitální podpis? Zjistili jsme za vás. Podnikatel.cz: Průvodce vaším podnikáním [online]. 4. 2. 2011 [cit. 2013-04-16]. ISSN 1802-8012. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/digitalni-podpis-pro-podnikatele/<br /> <br /> 10. zdroj (Soňa Príborská): VALÁŠEK, Michal.Potěmkinův e-government.Lupa.cz [online]. 13. 9. 2011 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/potemkinuv-e-government/.<br /> <br /> 11. zdroj (Marek svízela): PETERKA, Jiří. Jak budou fungovat elektronické podpisy po 1. červenci?. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/jak-budou-fungovat-elektronicke-podpisy-po-1-cervenci/<br /> <br /> == 24. 4. Saferinternet CZ ==<br /> <br /> 1. zdroj (Jakub Fryš): Klíčová zjištění studie EU Kids online 2009. In: ''Saferinternet.cz'' [online]. červen 2009 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://www.saferinternet.cz/webmagazine/download.asp?idg=87&amp;file=eu-kids-ol_cz-shrnuti_2009_87.pdf http://www.saferinternet.cz/webmagazine/download.asp?idg=87&amp;file=eu-kids-ol_cz-shrnuti_2009_87.pdf]&quot;&gt;[http://www.saferinternet.cz/webmagazine/download.asp?idg=87&amp;file=eu-kids-ol_cz-shrnuti_2009_87.pdf http://www.saferinternet.cz/webmagazine/download.asp?idg=87&amp;file=eu-kids-ol_cz-shrnuti_2009_87.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> *Narazili jste sami (popř. vyhledávali / prohlíželi) někdy tento nebo podobný porál, zaměřený na internetovou bezpečnost, od doby co používáte internet?<br /> *Znáte jiné projekty s podobnou tematikou?<br /> *Jakou jinou formu osvěty než klasickou webovou stránku byste zvolili, aby měla větší dopad na primární cílovou skupinu - děti. (Pozn.: Saferinternet.cz má na Facebooku jen necelé dvě stovky sympatizantů.)<br /> <br /> <br /> 2. zdroj (Michaela Hortová): Safer Internet CZ: stručný popis projektu. NCBI [online]. 2012 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.ncbi.cz/evropska-komise/safer-internet-cz.html <br /> * Víte o nějaké osvětové akci , která seznamovala s programem širokou veřejnost?<br /> <br /> 3. zdroj (Karolína Krbcová): Saferinternet.cz a UPC chystají příručku bezpečnějšího internetu pro děti a rodiče. ''Lupa.cz'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/tiskove-zpravy/saferinternet-cz-a-upc-chystaji-prirucku-pro-deti/<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&amp;lt;img src=&quot;/images/thumb/4/42/OPVK_MU_rgb.jpg/1000px-OPVK_MU_rgb.jpg&quot; _fck_mw_filename=&quot;OPVK MU rgb.jpg&quot; _fck_mw_location=&quot;left&quot; _fck_mw_width=&quot;1000&quot; alt=&quot;Inovace předmětu je financována z fondu OP VK Evropské unie.&quot; class=&quot;fck_mw_left&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> 4. zdroj (Michal Létal): Safer Internet CZ SIC: Safer Internet Cz. In: Europe's Information Society: Thematic Portal [online]. [2011], 25/02/2011 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/apps/projects/factsheet/index.cfm?project_ref=SI-2009-SIC-123907<br /> * Je vhodné pokud už jeden web máme, používat jako další komunikační kanál jiný web?<br /> <br /> 5. zdroj (Anna Pangrácová): Spuštěna kampaň &quot;Mladí proti nenávisti online&quot;. In: MSMT [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mladez/spustena-kampan-mladi-proti-nenavisti-online<br /> <br /> 5. zdroj (Marek Svízela): LICCIARDELLO, Carla. SAFER INTERNET DAY 2013 FOCUSES ON ONLINE RIGHTS AND RESPONSIBILITIES. Itublog [online]. [2013], 07.02.2013 [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://itu4u.wordpress.com/2013/02/07/safer-internet-day-2013-focuses-on-online-rights-and-responsibilities/</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_bezpe%C4%8Dnost&diff=29695 2013-04-17T06:05:55Z

<p>Marconius214: /* 17. 4. Digitální podpis v ČR */</p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right; padding:10px; margin-left:10px; margin-bottom:10px; border:5px solid #00688B; background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> = Organizační pokyny k diskuzím na semináři =<br /> <br /> V rámci každé přednášky po teoretickém shrnutí základních informací o řešené problematice bude následovat diskuze o konkrétním reálném problému, který byl v něčem významný. U většiny témat je vybraný příklad dostatečně podložený v literatuře, u českého případu je na výběr i zahraniční alternativa, je na každém, na který případ se rozhodne zaměřit. Příklady jsou uvedeny v první prezentaci v &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[https://is.muni.cz/ https://is.muni.cz/]&quot;&gt;[https://is.muni.cz/ https://is.muni.cz/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[https://is.muni.cz/ https://is.muni.cz/]&quot;&gt;[https://is.muni.cz/ https://is.muni.cz/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;IS MU&amp;lt;/a&amp;gt;. Před přednáškou '''do úterní půlnoci''' bude zde každým uvedeno:<br /> <br /> *reference jedinečného odborného zdroje, který k danému případu četl (ve formě podle platné normy ISO 690)<br /> *otázky či podněty, které ho při čtení napadaly<br /> <br /> == Práce se zdroji ==<br /> <br /> Pro diskuzi je nutné vybrat opravdu odborný zdroj, ne zpravodajství nebo popularizační materiál. Důvěryhodnost zdroje bude řešena na přednášce, protože hodnocení důvěryhodnosti zdroje je v informační bezpečnosti klíčové. Každý musí číst jiný článek než ostatní, tedy proto slovo &quot;jedinečný&quot; výše. Platí pravidlo &quot;kdo dřív přijde, ten dřív mele&quot;. I proto je na tuto činnost použito wiki prostředí, které dobře dokumentuje historii úpravy stránky.<br /> <br /> == Otázky a podněty ==<br /> <br /> V této části je možné uvést cokoli odborného, co si myslíte, že by mělo být řešeno na diskuzi v kolektivu Vašich kolegů. Může se jednat o zajímavost, na co Vám článek neodpověděl nebo co Vás překvapilo, prostě cokoli, co by mohlo být přínosné, čemu má smysl věnovat pozornost. I v této části je nutné dodržet princip jedinečnosti, tedy neopakovat to, co již uvedl někdo jiný.<br /> <br /> == Na semináři ==<br /> <br /> Při setkání ve středu bude diskuzní část zahájena shrnutím řešeného případu. To přednese ten, jehož záznam zde na wiki byl nejslabší (nedůvěryhodností zdroje či množstvím podnětů do diskuze). Následně se již budeme věnovat zde uvedeným otázkám a komentářům, směr výuky tedy do značné míry budete určovat sami.<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> ---<br /> <br /> = Případy k přednáškám =<br /> <br /> == 27. 2. Kevin Mitnick a jeho sociální inženýrství ==<br /> <br /> ''1. zdroj: Umění klamu, Kevin Mitnick &amp; William Simon. Gliwice&amp;nbsp;: Helion, 2003''<br /> <br /> ''2. zdroj:(Martin Horák): PŘIBYL, Tomáš. Sociální inženýrství z pohledu útočníka. [online]. [cit. 2013-02-21]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html]&quot;&gt;[http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html]&quot;&gt;[http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html]&quot;&gt;[http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html]&quot;&gt;[http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> <br /> ''3. zdroj (Michaela Hortová): BRECHLEROVÁ, Dagmar. Sociální inženýrství. IT Systems [online]. Brno: CCB s.r.o, 2007, č. 3 [cit. 2013-02-22]. ISSN 1802-002x. Dostupné z: http://www.systemonline.cz/it-security/socialni-inzenyrstvi.htm''<br /> <br /> *- Jakými způsoby lze zneužít znalost výše něčího přijmu?<br /> *- Proč je nebezpečné, když někdo zjistí číslo účtu? (Zná ho přeci mnoho lidí - všichni, kdo na účet platí, nebo jim je z něj placeno - platby za zboží, výplata...)<br /> *- Společnosti jako Reader's Digest, Blanchporte atp. rozesílají dopisy o výhrách vysokých částek, automobilů atp., kvůli které je však třeba si něco objednat a pak se teprve dotyčný dostane do slosování. Je to také sociální inženýrství (viz bod 6 Vzácná příležitost)?<br /> *- Je sociální inženýrství vždy trestné? Pokud ne, kdy je a kdy není?<br /> <br /> <br /> ''4. zdroj (Michal Létal): FREEMAN, Edward H. The Legend and Legacy of Kevin Mitnick. Information security journal [online]. Philadelphia: Taylor and Francis Group LLC, May/Jun2001, Vol. 10, Issue 2 [cit. 2013-02-23]. ISSN 1065898X. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25]&quot;&gt;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25]&quot;&gt;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25]&quot;&gt;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25]&quot;&gt;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *- Zajímavý způsob potrestání (ne)byl správný? (nemohl používat technologie).<br /> *- Nejsou důkazy o tom, že by&amp;nbsp; prodal něco z toho, co získal.<br /> *- Stal se odstrašujícím příkladem, protože byl populární?<br /> <br /> ''5. zdroj (Pavla Minaříková): NIKITINA, Svetlana. Hackers as Tricksters of the Digital Age: Creativity in Hacker Culture. The Journal of Popular Culture [online]. 2012, roč. 45, č. 1 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full]&quot;&gt;[http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full]&quot;&gt;[http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full]&quot;&gt;[http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full]&quot;&gt;[http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *o hackerech vznikají mýty v archetypálních rysech ne nepodobné těm klasickým (což o Mitnickovi jistě platí také)<br /> *Hermes vlastně hacknul Apollonovy posvátné krávy - ukradl je s použitím nestandardní metody (podle jedné verze mýtu dokonce i za pomoci sociálního inženýrství), zametl za sebou stopy a krávy kreativně využil (z jejich vnitřností vyrobil první lyru). Apollon jej přesto později přijal na Olymp (jako se hackeři stávají odborníky na zabezpečení)<br /> <br /> ''6. zdroj (Jozef Tkáčik): MITNICK, Kevin. Protecting Your Data From People Like Me. ''Wall Street Journal. Eastern Edition''. 2011, roč. 258, č. 37, C3. ISSN 00999660. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/883219091 http://search.proquest.com/docview/883219091]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/883219091 http://search.proquest.com/docview/883219091]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/883219091 http://search.proquest.com/docview/883219091]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/883219091 http://search.proquest.com/docview/883219091]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/883219091 http://search.proquest.com/docview/883219091]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/883219091 http://search.proquest.com/docview/883219091]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/883219091 http://search.proquest.com/docview/883219091]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/883219091 http://search.proquest.com/docview/883219091]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *Jak by jste reagovali na situaci, kdy se vám někdo do telefonu představil jako policie? odmítli by jste nahlásit své osobní údaje?<br /> <br /> ''7. zdroj (Karolína Krbcová): GEDDA, Rodney. Hacker Mitnick preaches social engineering awareness. Computerworld: The voice of it management [online]. 2005 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/ http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/]&quot;&gt;[http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/ http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/ http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/]&quot;&gt;[http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/ http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/ http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/]&quot;&gt;[http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/ http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/ http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/]&quot;&gt;[http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/ http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *- 9 z 10 lidí by vyměnilo své heslo za Velikonoční čokoládové vajíčko - opravdu?<br /> <br /> &lt;br/&gt;''8. zdroj (Marek Svízela): Services. MITNICK SECUROTY CONSULTING. Mitnick Security Consulting [online]. 2004 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://mitnicksecurity.com/services.php http://mitnicksecurity.com/services.php]&quot;&gt;[http://mitnicksecurity.com/services.php http://mitnicksecurity.com/services.php]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://mitnicksecurity.com/services.php http://mitnicksecurity.com/services.php]&quot;&gt;[http://mitnicksecurity.com/services.php http://mitnicksecurity.com/services.php]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://mitnicksecurity.com/services.php http://mitnicksecurity.com/services.php]&quot;&gt;[http://mitnicksecurity.com/services.php http://mitnicksecurity.com/services.php]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://mitnicksecurity.com/services.php http://mitnicksecurity.com/services.php]&quot;&gt;[http://mitnicksecurity.com/services.php http://mitnicksecurity.com/services.php]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''9. zdroj (Andrea Prokopová): GOLD, Steve. Social engineering today: psychology, strategies and tricks. Network Security [online]. 2010, Vol. 2010, Is. 11, Pages 11–14. [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5 http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5]&quot;&gt;[http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5 http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5 http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5]&quot;&gt;[http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5 http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5 http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5]&quot;&gt;[http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5 http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5 http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5]&quot;&gt;[http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5 http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *Jaká je možnost informovat veřejnost aby nepodléhali SI?<br /> *Nové technologie = nové techniky. Ty staré jsou ale stále účinné.<br /> *DEFCON a systém pro rozpoznání SI (integrace bezpečnostní a datové vrstvy).<br /> <br /> &quot;10. zdroj (Soňa Príborská): LITTMAN, Johnathan. In the mind of `most wanted' hacker, Kevin Mitnick. &quot;Computerworld&quot;. 19960115, roč. 30, č. 3, s. 87-89. ISSN 00104841. &quot;<br /> <br /> ''11. zdroj (Jakub Fryš): BERTI, John. Social engineering: The forgotten risk. &amp;lt;i&amp;gt;Canadian HR reporter'' [online]. 14 July 2003, roč. 16, č. 13 [cit. 2013-02-26]. ISSN 0838-228x. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/220800795 http://search.proquest.com/docview/220800795]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/220800795 http://search.proquest.com/docview/220800795]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/220800795 http://search.proquest.com/docview/220800795]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/220800795 http://search.proquest.com/docview/220800795]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/220800795 http://search.proquest.com/docview/220800795]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/220800795 http://search.proquest.com/docview/220800795]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/220800795 http://search.proquest.com/docview/220800795]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/220800795 http://search.proquest.com/docview/220800795]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/i&amp;gt;<br /> <br /> *(ne)legálnost: falšování (padělání) '''identifikačních''' dokladů/průkazů (nespadá pod Tr. z. § 178, §§ 233 - 238, § 245, § 348, § 350)<br /> *(ne)legálnost: průnik do sítě/systému/databáze bez využití či zneužití dat (stále se jedná o podvod dle § 209 Tr. z.?)<br /> *jak odhalit útok a únik dat; jak určit identitu útočníka a jak ho vystopovat, pokud data očividně nezneužil ani se únik jinak veřejně neprojevil např. u konkurenta<br /> *SI v kontextu průmyslové špionáže<br /> <br /> &quot;12. zdroj (Petr Pospíchal): KUNEŠ, Jakub. Co je sociální inženýrství?. Dvojklik.cz: Magazín o lidech a technologiích [online]. 28. 5. 2012 17:24 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi]&quot;&gt;[http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi]&quot;&gt;[http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi]&quot;&gt;[http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi]&quot;&gt;[http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt; &quot;<br /> <br /> == 6. 3. Stuxnet ==<br /> <br /> ''1. zdroj (Michaela Hortová): HOUSER, Pavel. Martin Libicki: červ Stuxnet rozhodně nepředstavuje začátek nové éry malware. ITBIZ: Vaše jednička mezi nulami [online]. 2011 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z: http://www.itbiz.cz/martin-libicki-cerv-stuxnet-rozhodne-nepredstavuje-zacatek-nove-ery-malware''<br /> <br /> *Je reálné riziko, že by Stuxnet (či něco podobného) mohl způsobit výbuch jaderné elektrárny?<br /> *Je tedy Stuxnet &quot;začátek nové éry malware&quot; nebo jen další běžný červ, za jehož úspěch může pouze náhoda?<br /> *Je znám nějaký závažný případ napadení Stuxnetem v ČR?<br /> <br /> <br /> ''2. zdroj (Jakub Fryš): BAXTER, Kevin. The Threat Of Cyber-Terrorism. &amp;lt;i&amp;gt;MEED: Middle East Economic Digest'' [online]. 20 July 2012, roč. 56, č. 29 [cit. 2013-02-28]. ISSN 00477230. Dostupné z: EBSCO Business Source Complete.&amp;lt;/i&amp;gt;<br /> <br /> *je kyberterorismus vzhledem k náročnosti (finanční, znalostní, personální a časové) novým prostředkem imperialismu 21. století?<br /> *legitimita takovýchto útoků<br /> <br /> ''3. zdroj (Pavla Minaříková): FARWELL, James P. a Rafal ROHOZINSKI. Stuxnet and the Future of Cyber War. Survival [online]. 2011, roč. 53, č. 1, s. 23-40 [cit. 2013-03-01]. ISSN 0039-6338. DOI: 10.1080/00396338.2011.555586. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586 http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586]&quot;&gt;[http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586 http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586 http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586]&quot;&gt;[http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586 http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586 http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586]&quot;&gt;[http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586 http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586 http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586]&quot;&gt;[http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586 http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;.''<br /> <br /> *''for cyber war, the future is now'' - takže by to všichni měli začít řešit.<br /> *specifika kybernetických zbraní - kdo je zodpovědný (''cyber-crime communtity''), jak se s tím zákoně vypořádat? fyzická lokace útočníka je použitými technikami (obzvlášť u distribuovaných útoků) značně ztížena.<br /> *když jsou zbraně podle US Air Force definovány jako ''devices designed to kill, injure, or disable people or to damage or destroy property'' - jak to klasifikovat v případě kybernetického útoku? prý záleží na konkrétních okolnostech (řízení letadla/finanční infrastruktura - jak určit závažnost škody?)<br /> <br /> ''4. zdroj (Michal Létal): CHEN, Thomas a Saeed ABU-NIMEH. Lessons from Stuxnet. Computer. 2011, roč. 44, č. 4, s. 91-93. ISSN 00189162. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014 http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014]&quot;&gt;[http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014 http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014 http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014]&quot;&gt;[http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014 http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014 http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014]&quot;&gt;[http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014 http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014 http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014]&quot;&gt;[http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014 http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *zaměření Stuxnetu<br /> *cíle Stuxnetu?<br /> <br /> ''5. zdroj (Karolína Krbcová): FINNIE, Scot. Stuxnet Was a Wake-up Call, But Don't Fall Back Asleep. Computerworld [online]. 2012, roč. 46, č. 12, 60 - 60 [cit. 2013-03-04]. ISSN 00104841. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27# http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27#]&quot;&gt;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27# http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27#]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27# http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27#]&quot;&gt;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27# http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27#]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27# http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27#]&quot;&gt;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27# http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27#]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27# http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27#]&quot;&gt;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27# http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27#]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *nejsme připraveni na to, abychom se bránili kyber-špionáži a sabotáži<br /> *A version of Stuxnet is now available for<br /> <br /> download on the Internet - k čemu?<br /> <br /> ''6. zdroj (Jozef Tkáčik): Stuxnet: rumours increase, infections spread. &amp;lt;i&amp;gt;Network security''. 2010, roč. 2010, č. 10, s. 1. ISSN 13534858. Dostupné z&amp;nbsp;: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215 http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215]&quot;&gt;[http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215 http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215 http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215]&quot;&gt;[http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215 http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215 http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215]&quot;&gt;[http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215 http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215 http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215]&quot;&gt;[http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215 http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/i&amp;gt;<br /> <br /> *Při vyšetřovaní případu byly v Iranu zatčené určité osoby. Na veřejnost se ale nedostali informace o kolik osob šlo a ani jejich národnost<br /> *Do vývoje Stuxnetu bylo investováno mnoho času a peněz. Je to nereálné, aby do něj investoval pouze 1 investor, nebo aby to byl zájem pouze pár lidí<br /> <br /> ''7. zdroj (Andrea Prokopová): CLAYTON, Mark. Obama ordered Stuxnet cyberattack, reports say. Did it leave US vulnerable? The Christian Science Monitor [online]. Jun 1, 2012, 11 p. ISSN 08827729. Dostupné z&amp;nbsp;: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *Zásah proti obohacováni paliva v Iránu (riziko pomsty?).<br /> *Bezpečnostní politika USA: do jaké míry mohou útoky na ostatní země ohrozit bezpečnost USA?<br /> *Hrozba kybernetické války.<br /> <br /> ''8. zdroj (Soňa Príborská): CLAYTON, Mark. A year of stuxnet: Why is the new cyberweapon's warning being ignored? The Christian Science Monitor [online]. Sep 26, 2011. ISSN 08827729. Dostupný z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531 http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531 http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531 http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531 http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531 http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531 http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531 http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531 http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;''<br /> <br /> *stuxnet pomohl upozornit na chabé zabezpečení klíčových míst industriálních infrastruktur<br /> *polovina ze společností, které nalezly ve své infrastruktuře Stuxnet nijak nereagovala (další opatření etc), jen necelých dvacet procent si nechaly udělat kyberbezpečnostní audit<br /> *spousta firem považuje výdaje na kyberbezpečnost za zbytečné, protože negenerují žádný zisk<br /> <br /> ''9. Zdroj (Martin Horák): DENNING, Dorothy E. Stuxnet: What Has Changed?. Future Internet [online]. 2012, s. 16 [cit. 2013-03-05]. ISSN 1999-5903. DOI: 10.3390/ fi 4 0 3 0 672. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf]&quot;&gt;[http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf]&quot;&gt;[http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf]&quot;&gt;[http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf]&quot;&gt;[http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *ovlivní Stuxnet budoucnost?<br /> <br /> *kybernetické zbraně místo zbraní konvenčních? mezinárodní úroveň, kyberterorismus<br /> <br /> *možné využití hacktivisty nebo kyberzločinci?<br /> <br /> *Stuxnet a vliv na kyber obranu?<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> ''10. Zdroj (Marek Svízela): Staxnet worm. LANDESMAN, Mary. About. com [online]. 2013 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm]&quot;&gt;[http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm]&quot;&gt;[http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm]&quot;&gt;[http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm]&quot;&gt;[http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''11. Zdroj (Petr Pospíchal): GREENE, T., 2013. Stuxnet was Attacking Iran's Nuke Program a Year Earlier than Thought. Network World (Online), Feb 26 ProQuest Central; ProQuest Hospital Collection; ProQuest Science Journals; ProQuest Technology Collection. ISSN 08877661.''<br /> <br /> *Proč se na to nedošlo dřív?<br /> *Viry se běžně zkouší od lehčích verzí a postupně se vydávají vylepšenější, když se na to nepřijde?<br /> *Jak si ideálně hlídat informace tak, aby je nějaký zaměstnanec nezneužil?<br /> <br /> 12. ''zdroj (Anna Pangrácová): MITCHELL, ROBERT L. The new rules of Cyberwar. (Cover story). Computerworld [online]. 2012, roč. 46, č. 20, s. 18-23 [cit. 2013-03-05]. ISSN 00104841. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122]&quot;&gt;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122]&quot;&gt;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122]&quot;&gt;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122]&quot;&gt;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> == 13. 3. Drahoušek zákazník – phishing pro Českou spořitelnu v 1Q 2008 ==<br /> <br /> ''1. zdroj (Jakub Fryš):''&lt;br/&gt;MIKLÍK, Aleš. Cracker: na podvodné e-maily naletí až dvacet procent příjemců. ''Lupa.cz'' [online]. 13.10.2006 [cit. 2012-12-20]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/ http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/ http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/ http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/ http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/ http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/ http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/ http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/ http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt; ('''DOPORUČUJI PŘEŘÍST''')&lt;br/&gt;MACICH ML., Jiří. Klienti České spořitelny opět terčem útoku. ''Lupa.cz'' [online]. 6.1.2008 [cit. 2012-12-20]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/ http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/ http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/ http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/ http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/ http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/ http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/ http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/ http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br/&gt;HOUSER, Pavel. Další phishing proti České spořitelně. ''Computerworld'' [online]. 11.1.2008 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051 http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051]&quot;&gt;[http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051 http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051 http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051]&quot;&gt;[http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051 http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051 http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051]&quot;&gt;[http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051 http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051 http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051]&quot;&gt;[http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051 http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br/&gt;MACICH ML., Jiří. Další phishing útočící na klienty České spořitelny. ''Lupa.cz'' [online]. 23.2.2008 [cit. 2012-12-20]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br/&gt;MACICH ML., Jiří. Na klienty České spořitelny opět útočí podvodníci. ''Lupa.cz'' [online]. 26.2.2008 [cit. 2012-12-20]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/ http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/ http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/ http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/ http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/ http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/ http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/ http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/ http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br/&gt;SLUKA, Jiří. Phishing v Česku: napodruhé lépe. ''Lupa.cz'' [online]. 9.3.2008 [cit. 2012-12-20]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br/&gt;KUŽNÍK, Jan a Václav NÝVLT. Drahoušci České spořitelny vyhrávají 50 dolarů. Podvodné dopisy opět kolují. ''Technet.cz'' [online]. 10.3.2008 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV]&quot;&gt;[http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV]&quot;&gt;[http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV]&quot;&gt;[http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV]&quot;&gt;[http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br/&gt;MACICH ML., Jiří. Phishing varující před phishingem. ''Lupa.cz'' [online]. 12.3.2008 [cit. 2012-12-20]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br/&gt;MACICH ML., Jiří. A další phishing útoční na klienty České spořitelny. ''Lupa.cz'' [online]. 19.3.2008 [cit. 2012-12-20]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br/&gt;DOČEKAL, Daniel. Jak se dělá phishing. ''Lupa.cz'' [online]. 20.3.2008 [cit. 2012-12-20]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt; ('''DOPORUČUJI PŘEŘÍST''')<br /> <br /> *zkoušel někdo phishing nebo zná někdo takového člověka?<br /> *jaký je nejznámější zahraniční případ?<br /> *jaký známý phishing byl považován za nejúspěšnější v počtu získaných údajů nebo odcizených prostředků?<br /> <br /> <br /> ''2. zdroj (Michaela Hortová): POLZER, Jan. Česká spořitelna a phishing: Kdy už to skončí?. Maxiorel [online]. 2008 [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://www.maxiorel.cz/ceska-sporitelna-phishing-kdy-uz-skonci''<br /> <br /> *Původní mail &quot;Drahoušek Zákazník&quot; byl psán očividně špatnou češtinou a obsahoval i anglické výrazy (viz můj druhý zdroj). Co vedlo poškozené k tomu, aby na něco takového vůbec reagovali, když jde ke všemu o českou banku?<br /> <br /> <br /> ''3. zdroj (Andrea Prokopová) DOČEKAL, Daniel. Jak se dělá phishing. ''Lupa.cz''[online]. 20.3.2008 [cit. 2013-3-5]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt; )''<br /> <br /> *Do jaké míry je v současné době zajištěna bezpečnost internetového bankovnictví?<br /> *Roste s využíváním on-line bankovnictví i množství útoků?<br /> *Základní pravidlo: banka neposílá maily související s transakcemi a penězi!<br /> <br /> ''3. zdroj (Karolína Krbcová): CHVÁTAL, Dalibor Z. Phishing a rhybaření: Chytněte si českou bankovní rybičku. Měšec [online]. 2008 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/ http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/]&quot;&gt;[http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/ http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/ http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/]&quot;&gt;[http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/ http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/ http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/]&quot;&gt;[http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/ http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/ http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/]&quot;&gt;[http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/ http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''5. zdroj (Michal Létal): HAVLÍČEK, David. Drahoušek Zákazník. Respekt [online]. 25. 3. 2008 [cit. 2013-03-11]. ISSN 1801-1446. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik]&quot;&gt;[http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik]&quot;&gt;[http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik]&quot;&gt;[http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik]&quot;&gt;[http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *Podobné útoky poškozují také dobré jméno (značku) společnosti a je těžké se proti nim z této perspektivy bránit.<br /> *Útoky se často vyvíjejí a následují po nich další typy útoků jako pharming nebo vishing.<br /> <br /> ''6. zdroj (Jozef Tkáčik): PŘIBYL, Tomáš. Phishing na druhou: sofistikované metody útoků. ICTsecurity.cz [online]. 2010 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html]&quot;&gt;[http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html]&quot;&gt;[http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html]&quot;&gt;[http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html]&quot;&gt;[http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *<br /> <br /> ''7. zdroj (Anna Pangrácová): VOLEVECKÝ, Petr. Jak se krade pomocí Internetu - Phishing v praxi. DDWorld.cz [online]. 17. 5. 2008 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html]&quot;&gt;[http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html]&quot;&gt;[http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html]&quot;&gt;[http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html]&quot;&gt;[http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *Jaké je&amp;nbsp;% úspěšnosti takových útoků?<br /> <br /> ''8. zdroj: (Martin Horák): KRČMÁŘ, Petr. Český phishing v akci!. [online]. 2006 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/ http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/]&quot;&gt;[http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/ http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/ http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/]&quot;&gt;[http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/ http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/ http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/]&quot;&gt;[http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/ http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/ http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/]&quot;&gt;[http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/ http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''9. zdroj (Marek Svízela): Co je to phising. Phising [online]. [2006] [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing]&quot;&gt;[http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing]&quot;&gt;[http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing]&quot;&gt;[http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing]&quot;&gt;[http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''10. zdroj (Pavla Minaříková): LOCKIE, Mark. News comment&amp;nbsp;: €˜Phishing€™ and chips. Card Technology Today [online]. 2004, roč. 16, 7-8, s. 2- [cit. 2013-03-13]. ISSN 09652590. DOI: 10.1016/S0965-2590(04)00128-8. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288 http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288]&quot;&gt;[http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288 http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288 http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288]&quot;&gt;[http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288 http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288 http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288]&quot;&gt;[http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288 http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288 http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288]&quot;&gt;[http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288 http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *od roku 2003 existence Anti-Phishing Working Group (APWG), přes 400 členů, reprezentujících 250 organizací (v roce 2004)<br /> *článek předvídá (2004) používání ''smart cards'' - karet, které by uživatel dostal (spolu s čtečkou?) například od bankovní instituce (právě na jejich klienty jsou nejčastěji cíleny phishingové útoky), po vložení karty by zadal PIN a na displeji čtečky by se mu zobrazilo jednorázové přístupové heslo k zadání na webu instituce<br /> <br /> == 20. 3. Autorské právo a pornografie na internetu ==<br /> <br /> === „Osvětové akce“ BSA ===<br /> <br /> ''1. zdroj (Michaela Hortová): BITTO, Ondřej. BSA vystupuje ze stínu – konec záhad?. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 2006 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/bsa-vystupuje-ze-stinu-konec-zahad/''<br /> <br /> *Dřívější BSA CS vstoupila do likvidace kvůli prohře ve sporu s neprávem obviněnou společností a vyhnula se tak placení udělené pokuty. Je takové jednání ze strany právo vymáhající organizace správné? Nesnižuje to spíše jejich důvěryhodnost?<br /> *Zaměřuje se BSA i na jednotlivce, nebo vždy jen na firmy?<br /> *Při otestování svého počítače na webu BSA je každý uživatel anonymní, nebo tím - v případě nalezení nelegálního obsahu - na sebe spíše upozorní? Máte s tím testem někdo zkušenosti?<br /> <br /> <br /> ''2. zdroj (Jakub Fryš):''&lt;br/&gt;20 tisíc firem dostane obsílku kvůli softwarovému pirátství. ''BSA Czech Republic'' [online]. 1.10.2009 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx]&quot;&gt;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx]&quot;&gt;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx]&quot;&gt;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx]&quot;&gt;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br/&gt;Shadow Market: 2011 BSA Global Software Piracy Study. In: ''BSA: Business Software Alliance'' [online]. May 2012 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf]&quot;&gt;[http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf]&quot;&gt;[http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf]&quot;&gt;[http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf]&quot;&gt;[http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br/&gt;JAKUB, Čížek. BSA opět začíná rozesílat dopisy. Tentokrát úředníkům. ''Živě.cz'' [online]. 22.10.2012 [cit. 2012-10-17]. ISSN 1212-8554. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/ http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/]&quot;&gt;[http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/ http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/ http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/]&quot;&gt;[http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/ http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/ http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/]&quot;&gt;[http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/ http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/ http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/]&quot;&gt;[http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/ http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> *Jaké alternativní akce a činnosti byste jako zástupce protipirátské společnosti vytvořili, aby měly vyšší efektivitu / pozitivní ohlas?<br /> <br /> ''3. zdroj (Karolína Krbcová): MACICH, Jiří ml. BSA: pokud víte o nelegálním softwaru u konkurence, oznamte to!. Lupa.cz [online]. 2009 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''4. zdroj (Andrea Prokopová): BSA, IDC,Ipsos Public Affairs. Míra softwarového pirátství v Česku klesla čtvrtým rokem o procentní bod V Česku je v počítačích instalováno 35 procent softwaru nelegálně [online]. 2011 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z:&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx]&quot;&gt;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx]&quot;&gt;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx]&quot;&gt;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx]&quot;&gt;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''5. zdroj (Martin Horák): PETR, Krčmáč. Piráti z BSA. [online]. 2005 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/ http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/]&quot;&gt;[http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/ http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/ http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/]&quot;&gt;[http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/ http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/ http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/]&quot;&gt;[http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/ http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/ http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/]&quot;&gt;[http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/ http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *zkreslené statistiky, chyba v premisách, nebo cílená manipulace?<br /> <br /> ''6. zdroj (Michal Létal): DOČEKAL, Michal. Legalizace softwaru, BSA a open source. Linuxexpres [online]. 17.12. 2012 [cit. 2013-03-19]. ISSN 1214-9608. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source]&quot;&gt;[http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source]&quot;&gt;[http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source]&quot;&gt;[http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source]&quot;&gt;[http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *Bývají kampaně a kroky BSA vždy etické? (podpora anonymního udávání, rozesílání nátakových dopisů). Četl někdo něco podobného?<br /> *Jde BSA o legalizaci softwaru nebo o zvýšení prodeje softwaru svých členů?<br /> <br /> ''7. zdroj (Marek Svízela): ČÍRTEK, Andrej. Porno na Internetu: Vatikán, Uzel a zákon. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 2002, 22. 2. 2002 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/ http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/ http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/ http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/ http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/ http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/ http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/ http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/ http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''8. zdroj (Soňa Príborská): ZEMAN, Mirek. BSA tajemství zbavená. Lupa.cz - server o českém Internetu [online]. 9. 3. 2001 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''9. zdroj (Pavla Minaříková): KRAUSE, Tomáš. BSA znovu zasahuje (a nabízí prý i Linux). Root.cz [online] 27. 5. 2002 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/ http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/]&quot;&gt;[http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/ http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/ http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/]&quot;&gt;[http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/ http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/ http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/]&quot;&gt;[http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/ http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/ http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/]&quot;&gt;[http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/ http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *rok 2002 - BSA rozesílá zastrašující dopisy, vybízející k udávání (s podporou Policie ČR)<br /> *„proč Policie podporuje BSA?“<br /> *je v zájmu BSA doporučovat open source a informovat o něm? (jak se již ptali kolegové - o co jim vlastně jde?)<br /> <br /> === Kolik je pornografie na internetu? ===<br /> <br /> ''1. zdroj (Jakub Fryš):''&lt;br/&gt;The Stats on Internet Pornography [infographic]. ''Daily Infographic'' [online]. 4 January 2013 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic]&quot;&gt;[http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic]&quot;&gt;[http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic]&quot;&gt;[http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic]&quot;&gt;[http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br/&gt;HENRIKSON, Jenise Uehara. Infographic: Porn vs The Internet [NSFW]. ''Search Engine Journal'' [online]. 25 October 2011 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/ http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/]&quot;&gt;[http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/ http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/ http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/]&quot;&gt;[http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/ http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/ http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/]&quot;&gt;[http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/ http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/ http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/]&quot;&gt;[http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/ http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> *Zdají se vám 4&amp;nbsp;% hodně nebo málo?<br /> <br /> &lt;br/&gt;''2. zdroj (Andrea Prokopová): AVIV, Rachel. &amp;lt;i&amp;gt;THE SCIENCE OF SEX ABUSE: Annals of Crime'', The New Yorker [online]. New York. Jan 14, 2013. ISSN 0028792X. [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt; &amp;lt;/i&amp;gt;<br /> <br /> *Mohl by tento typ pornografie (dětské pornografie) zamezit nebo snížit počet reálně uskutečněných deliktů?<br /> *Je problém pedofilie více morální nebo klinický problém delikventa?<br /> <br /> ''3. zdroj (Martin Horák): WHITE, Jory. Addicts Seek Help as US Internet Porn Addiction Rates Reach Alarming Heights. [online]. 2005 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425 http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425]&quot;&gt;[http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425 http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425 http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425]&quot;&gt;[http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425 http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425 http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425]&quot;&gt;[http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425 http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425 http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425]&quot;&gt;[http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425 http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *RemoteWebGuard a další blokační SW, efektivní?<br /> <br /> ''4. zdroj (Petr Pospíchal)&amp;nbsp;: Internet Pornography Statistics. TECHMEDIANETWORK. TopTenREVIEWS: We Do the Research so [online]. 2013 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html]&quot;&gt;[http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html]&quot;&gt;[http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html]&quot;&gt;[http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html]&quot;&gt;[http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''5. zdroj (Jozef Tkáčik)&amp;nbsp;: MARTIN, Daniel. Starbucks fails to block internet porn in its cafes. &amp;lt;i&amp;gt;Daily mail''. 2012. ISSN 03077578. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/1149626865 http://search.proquest.com/docview/1149626865]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/1149626865 http://search.proquest.com/docview/1149626865]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/1149626865 http://search.proquest.com/docview/1149626865]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/1149626865 http://search.proquest.com/docview/1149626865]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/1149626865 http://search.proquest.com/docview/1149626865]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/1149626865 http://search.proquest.com/docview/1149626865]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/1149626865 http://search.proquest.com/docview/1149626865]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/1149626865 http://search.proquest.com/docview/1149626865]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/i&amp;gt;<br /> <br /> *Jsou za zamezení přístupu nezletilým k nevhodnému obsahu primárně odpovědní rodiče, nebo poskytovatel?<br /> <br /> ''6. zdroj (Martina Vaňková): ANTOŠ, David. Vládne porno Internetu?. Lupa.cz - server o českém Internetu [online]. 2006 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/ http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/ http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/ http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/ http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/ http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/ http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/ http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/ http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''7. zdroj: (Príborská Soňa): &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png]&quot;&gt;[http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png]&quot;&gt;[http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png]&quot;&gt;[http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png]&quot;&gt;[http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> == 27. 3. Náboženské sekty ==<br /> <br /> === Vesmírní lidé ===<br /> <br /> ''1. zdroj (Michaela Hortová): ZELINKA, Ladislav. UFO-skupiny a náboženství 4: Aštarovo velitelství, Vesmírní lidé. Exopolitics Czech Republic [online]. 2012 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.exopolitika.cz/news/ufo-skupiny-a-nabozenstvi-4-astarovo-velitelstvi-vesmirni-lide/''<br /> <br /> *Proč vznikli? Možné možnosti:<br /> **A) Reakce křesťanů na objevy ohledně vesmíru a mimozemšťanů?<br /> **B) Snaha kreativně zamezit riziku (jaderné) války?<br /> **C) Křesťanství už některé křesťany nudilo, tak se pobavili?<br /> **D) Recese, která se vymkla kontrole?<br /> **E) Je to prostě pravda?&amp;nbsp;:,D<br /> **''F) Máte jiný nápad?''<br /> <br /> *Kdo mají vlastně být ti Vesmírní lidé? Andělé? Bohové? Astrální bytosti? Mimozemští křesťané šířící &quot;světlo&quot; napříč galaxiemi? - Vypadá to, že tohle všechno dohromady...<br /> <br /> *Co z toho vzešlo zajímavého:<br /> **1. co sami tvrdí =} Ježíš Kristus je mimozemšťan =} Ivo A. Benda mimo jiné mluvil s Bohem<br /> **2. reakce z webu =} http://jesteri-z-pekel.ic.cz/ - Ještěři z Pekel (mimochodem v článku zcela opomenutý a postrádaný fakt&amp;nbsp;:,)) =} http://www.vesmirna-drubez.cz<br /> <br /> *Článek je na oficiálních stránkách české exopolitiky, je psán člověkem s bakalářským titulem a má dokonce seznam použité literatury. Vypadá odborně a přináší skutečně dost informací. ALE =} Je správné, že autor zcela opomněl možnost, že je celá kauza okolo Aštara vymyšlená a článek píše s podtónem, který hlásí, že Aštar a spol. určitě existují? (Myslím, že ne.)<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;''2. zdroj (Karolína Krbcová):KOMÁREK, Josef. Vesmírní lidé jsou ve skutečnosti Teletubbies. Technet.cz [online]. 2003 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality]&quot;&gt;[http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality]&quot;&gt;[http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality]&quot;&gt;[http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality]&quot;&gt;[http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''3. zdroj (Andrea Prokopová): KACLOVÁ, M., JANOŠEC, P.Jsou vesmírní lidé sekta anebo jen fanatici? Radiožurnál [online]. 2003 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462 http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462]&quot;&gt;[http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462 http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462 http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462]&quot;&gt;[http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462 http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462 http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462]&quot;&gt;[http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462 http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462 http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462]&quot;&gt;[http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462 http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&quot;&gt;[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&quot;&gt;[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&quot;&gt;[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&quot;&gt;[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> *&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.universe-people.cz/default_cz.htm http://www.universe-people.cz/default_cz.htm]&quot;&gt;[http://www.universe-people.cz/default_cz.htm http://www.universe-people.cz/default_cz.htm]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.universe-people.cz/default_cz.htm http://www.universe-people.cz/default_cz.htm]&quot;&gt;[http://www.universe-people.cz/default_cz.htm http://www.universe-people.cz/default_cz.htm]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.universe-people.cz/default_cz.htm http://www.universe-people.cz/default_cz.htm]&quot;&gt;[http://www.universe-people.cz/default_cz.htm http://www.universe-people.cz/default_cz.htm]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.universe-people.cz/default_cz.htm http://www.universe-people.cz/default_cz.htm]&quot;&gt;[http://www.universe-people.cz/default_cz.htm http://www.universe-people.cz/default_cz.htm]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> *mají rádi Krtečka<br /> <br /> ''4. zdroj (Jozef Tkáčik)&amp;nbsp;: cc napadli web Vesmírných lidí. &amp;lt;i&amp;gt;Novinky.cz'' [online]. 2003 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html]&quot;&gt;[http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html]&quot;&gt;[http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html]&quot;&gt;[http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html]&quot;&gt;[http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/i&amp;gt;<br /> <br /> *hackeři využili název Ještírci. Takto se označují zastánci Síly temna - největší nepřátele Vesmírných lidí<br /> <br /> ''5. zdroj (Marek Svízela)&amp;nbsp;: Ivo. A. Benda. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda]&quot;&gt;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda]&quot;&gt;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda]&quot;&gt;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda]&quot;&gt;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> Vesmírní lidé. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&quot;&gt;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&quot;&gt;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&quot;&gt;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&quot;&gt;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> *Jsou skutečně nebezpeční, nelze to spíše považovat za určitý druh psychické nemoci projevované prostřednictvím internetu?<br /> *Může být opravdu někdo tak &quot;naivní&quot; a věřit takovým &quot;zvláštním&quot; teoriím?<br /> <br /> ''6. zdroj (Soňa Príborská)&amp;nbsp;: DOČEKAL, Daniel. SPAM&amp;nbsp;: Vesmírní lidé přinášejí lásku a pravdu. In: POOH.CZ [online]. 2004 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367]&quot;&gt;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367]&quot;&gt;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367]&quot;&gt;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367]&quot;&gt;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> DOČEKAL, Daniel. SPAM&amp;nbsp;: Vesmírní lidé opět útočí!. In: POOH.CZ [online]. 2004 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182]&quot;&gt;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182]&quot;&gt;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182]&quot;&gt;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182]&quot;&gt;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> ''7. zdroj (Anna Pangrácová): KRATOCHVÍL, Radek. VESMÍRNÍ LIDÉ KONTAKTÉRSKÁ SKUPINA [online]. 2004 [cit. 2013-03-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Dušan Lužný. Dostupné z: &lt;&lt;a href=&quot;[http://is.muni.cz/th/53035/ff_b/ http://is.muni.cz/th/53035/ff_b/]&quot;&gt;[http://is.muni.cz/th/53035/ff_b/ http://is.muni.cz/th/53035/ff_b/]&amp;lt;/a&amp;gt;&gt;.''<br /> <br /> ''8. zdroj (Martin Horák) HOLMEROVÁ, Lída. V zajetí sekty vesmírných lidí. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.kpufo.cz/oblasti/ufo/kont.k/c_zaje.htm ''<br /> * jsou menší sekty více nebezpečné pro své členy, než ty velké?<br /> <br /> === Heaven's Gate a internet&lt;br/&gt; ===<br /> <br /> &amp;lt;p&amp;gt;''1. zdroj (Pavla Minaříková): ROBINSON, Wendy Gale. Heaven's Gate: The End. Journal of Computer-Mediated Communication [online]. 1997, roč. 3, č. 3 [cit. 2013-03-20]. ISSN 10836101. DOI: 10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x]&quot;&gt;[http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x]&quot;&gt;[http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x]&quot;&gt;[http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x]&quot;&gt;[http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *média v podstatě spojila celou událost pouze s internetem (HG jako reprezentatni kyberkultury), přitom kult existoval už 22 let a oni sami se necítili součástí kyberprostoru, byl pro ně nejvíce jen dalším komunikačním médiem<br /> *členové kultu provozovali ''web consulting business'' s názvem Higher Source a používali meta tag k evangelickým účelům<br /> *vlivy: Star Trek, Akta X, Star Wars (Yoda spojený s Mesiášem - ''they watched The X-Files and Star Trek religiously''), H. G. Wells, konec milénia, ...<br /> <br /> ''2. zdroj (Jakub Fryš): GEIER, Thom. Is there life after death for Heaven's Gate?. &amp;lt;i&amp;gt;U.S. News &amp; World Report''. 19980330, roč. 124, č. 12, s. 32-32. ISSN 00415537. Dostupné z: EBSCO Academic Search Complete.&amp;lt;/i&amp;gt;<br /> <br /> *Hraje internet zásadní roli v tomto a podobných případech? Jaký by byl rozdíl, kdyby nepoužili internet jako distribuční a komunikační kanál?<br /> <br /> ''3. zdroj (Petr Pospíchal): Sebevraždy VI - sekty: Nebeská brána, závěr: Nebeská brána, závěr. Avalon [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm]&quot;&gt;[http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm]&quot;&gt;[http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm]&quot;&gt;[http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm]&quot;&gt;[http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt; (kapitola z: PÁNKOVÁ, Tereza. Fenomén sebevražednosti. 2004. DOI: D13530. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://hdl.handle.net/10195/21699 http://hdl.handle.net/10195/21699]&quot;&gt;[http://hdl.handle.net/10195/21699 http://hdl.handle.net/10195/21699]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://hdl.handle.net/10195/21699 http://hdl.handle.net/10195/21699]&quot;&gt;[http://hdl.handle.net/10195/21699 http://hdl.handle.net/10195/21699]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://hdl.handle.net/10195/21699 http://hdl.handle.net/10195/21699]&quot;&gt;[http://hdl.handle.net/10195/21699 http://hdl.handle.net/10195/21699]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://hdl.handle.net/10195/21699 http://hdl.handle.net/10195/21699]&quot;&gt;[http://hdl.handle.net/10195/21699 http://hdl.handle.net/10195/21699]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice. Vedoucí práce Blažková, Marie.)''<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&amp;lt;p&amp;gt;''4. zdroj (Michal Létal): URBAN, Hugh B. The Devil at Heaven's Gate: Rethinking the Study of Religion in the Age of Cyber-Space. Nova religio. 2000, roč. 3, č. 2, s. 268-302. ISSN 10926690. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531 http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531]&quot;&gt;[http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531 http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531 http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531]&quot;&gt;[http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531 http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531 http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531]&quot;&gt;[http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531 http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531 http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531]&quot;&gt;[http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531 http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> *Pokud člověk oklame sám sebe a něčemu věří, jak těžké je ho přesvědčit o tom, že nemá pravdu?<br /> *Dá se vývoj a výchova člověka přirovnat k programování?<br /> *Můžeme už v dnešní době sami sebe (nebo alespoň některé jedince) považovat za cyborgy, s ohledem na to, že používáme komunikační technologie jako nadstavbu našeho těla?<br /> <br /> 5. zdroj (Martina Vaňková): RAMSLAND, Katherine. The Heaven's Gate Cult. Crimelibrary: Criminal minds&amp;methods [online]. 2011 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://www.trutv.com/library/crime/notorious_murders/mass/heavens_gate/1.html?sect=8 http://www.trutv.com/library/crime/notorious_murders/mass/heavens_gate/1.html?sect=8]&quot;&gt;[http://www.trutv.com/library/crime/notorious_murders/mass/heavens_gate/1.html?sect=8 http://www.trutv.com/library/crime/notorious_murders/mass/heavens_gate/1.html?sect=8]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> ''6. zdroj (Martin Horák): Heaven's Gate Cult. [online]. 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.questia.com/library/religion/other-practices/cults/heavens-gate-cult''<br /> *proč jinak racionální lidé zcela ignorují kritické myšlení a slepě následují sektářkou ideologii...jinými slovy, nejsou sekty jen sdružení bláznů?<br /> <br /> == 3. 4. Děti jako specifičtí uživatelé ==<br /> <br /> === Kybergrooming a případ Hovorka ===<br /> <br /> 1. zdroj (Jakub Fryš): Případy kybergroomingu I. ''E-Bezpečí'' [online]. 14.2.2009 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112 http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112]&quot;&gt;[http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112 http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112 http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112]&quot;&gt;[http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112 http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112 http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112]&quot;&gt;[http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112 http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112 http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112]&quot;&gt;[http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112 http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> *Jak snížit počet těchto případů? Je prevence dostatečná? Co by se mohlo zlepšit?<br /> <br /> 2. zdroj (Martina Vaňková): KOPECKÝ, Kamil. KYBERGROOMING: NEBEZPEČÍ KYBERPROSTORU. Olomouc: NET UNIVERSITY s.r.o., 2010, 16 s. ISBN 978-80-254-7573-7. Dostupné z:&lt;a href=&quot;[https://docs.google.com/viewer?a=v&amp;q=cache:riEw3t0tl5UJ:lms.e-nebezpeci.cz/unifor/loadFileMSSQL.php?file_id%3D01B95615-92CD-46F2-B0BA-CD301B8BCCBF+Kybergrooming&amp;hl=cs&amp;gl=cz&amp;pid=bl&amp;srcid=ADGEEShAJNf9mIwMeE1MkvstZv80T9Q_VYET6YNJbxEWYy44HgG4uI04m3VcTtbzzwyDMYqh6m5Tb63OrB17d6YP5CHhm3DGVY7s03KWkuBC4if_ZEuOg8C794RbddIvYJl_reEo_5kr&amp;sig=AHIEtbRrJ2swh0d1cMk1tcFvQ03vU4IzQw https://docs.google.com/viewer?a=v&amp;q=cache:riEw3t0tl5UJ:lms.e-nebezpeci.cz/unifor/loadFileMSSQL.php?file_id%3D01B95615-92CD-46F2-B0BA-CD301B8BCCBF+Kybergrooming&amp;hl=cs&amp;gl=cz&amp;pid=bl&amp;srcid=ADGEEShAJNf9mIwMeE1MkvstZv80T9Q_VYET6YNJbxEWYy44HgG4uI04m3VcTtbzzwyDMYqh6m5Tb63OrB17d6YP5CHhm3DGVY7s03KWkuBC4if_ZEuOg8C794RbddIvYJl_reEo_5kr&amp;sig=AHIEtbRrJ2swh0d1cMk1tcFvQ03vU4IzQw]&quot;&gt;[https://docs.google.com/viewer?a=v&amp;q=cache:riEw3t0tl5UJ:lms.e-nebezpeci.cz/unifor/loadFileMSSQL.php?file_id%3D01B95615-92CD-46F2-B0BA-CD301B8BCCBF+Kybergrooming&amp;hl=cs&amp;gl=cz&amp;pid=bl&amp;srcid=ADGEEShAJNf9mIwMeE1MkvstZv80T9Q_VYET6YNJbxEWYy44HgG4uI04m3VcTtbzzwyDMYqh6m5Tb63OrB17d6YP5CHhm3DGVY7s03KWkuBC4if_ZEuOg8C794RbddIvYJl_reEo_5kr&amp;sig=AHIEtbRrJ2swh0d1cMk1tcFvQ03vU4IzQw https://docs.google.com/viewer?a=v&amp;q=cache:riEw3t0tl5UJ:lms.e-nebezpeci.cz/unifor/loadFileMSSQL.php?file_id%3D01B95615-92CD-46F2-B0BA-CD301B8BCCBF+Kybergrooming&amp;hl=cs&amp;gl=cz&amp;pid=bl&amp;srcid=ADGEEShAJNf9mIwMeE1MkvstZv80T9Q_VYET6YNJbxEWYy44HgG4uI04m3VcTtbzzwyDMYqh6m5Tb63OrB17d6YP5CHhm3DGVY7s03KWkuBC4if_ZEuOg8C794RbddIvYJl_reEo_5kr&amp;sig=AHIEtbRrJ2swh0d1cMk1tcFvQ03vU4IzQw]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> <br /> ''3. zdroj (Michaela Hortová): Kybergrooming. Nebuď oběť!: Rizika internetu a komunikačních technologií o.s. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.nebudobet.cz/?page=kybergrooming<br /> *Jak je možné, že dotyčný zneužil tolik chlapců, než byl odhalen? Došlo někde k selhání? (ví se, kde?)<br /> <br /> <br /> 4. zdroj (Karolína Krbcová): Kybergrooming. ''E-Bezpečí.cz'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/42/35/lang,czech/ http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/42/35/lang,czech/]&quot;&gt;[http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/42/35/lang,czech/ http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/42/35/lang,czech/]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> 5. zdroj (Petr Pospíchal): VALCHÁŘ, Pavel. Kybergrooming a další nebezpečné aktivity spojené s využíváním moderních komunikačních technologií [online]. 2012 [cit. 2013-04-09]. Diplomová práce. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI, Pedagogická fakulta. s.57-61. Vedoucí práce Linda Švrčinová. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://theses.cz/id/c8sg8b/ http://theses.cz/id/c8sg8b/]&quot;&gt;[http://theses.cz/id/c8sg8b/ http://theses.cz/id/c8sg8b/]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> 6. zdroj (Martin Horák): MILOŠOVÁ, Taťána. Kybergrooming jako nebezpečný jev v informačních a komunikačních technologiích. Zlín, 2011. Dostupné z: http://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/18232/milo%C5%A1ov%C3%A1_2011_bp.pdf?sequence=1. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. <br /> *absolutní obrana nemožná, investice do prevence vs investice do zmírňování důsledků?<br /> <br /> === Star War Kid ===<br /> <br /> 1. Zdroj (Michal Létal): CHRISTENSEN, Jørgen Riber. The Star Wars Kid and the Bedroom Intruder: Panopticon or Subversion?. Academic Quarter: The academic journal for research from the humanities [online]. 2011, vol 3, Fall, s. 135-146 [cit. 2013-03-31]. ISSN 1904-0008. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://www.akademiskkvarter.hum.aau.dk/pdf/vol3/RiberChristensen_Star_War_Kid.pdf http://www.akademiskkvarter.hum.aau.dk/pdf/vol3/RiberChristensen_Star_War_Kid.pdf]&quot;&gt;[http://www.akademiskkvarter.hum.aau.dk/pdf/vol3/RiberChristensen_Star_War_Kid.pdf http://www.akademiskkvarter.hum.aau.dk/pdf/vol3/RiberChristensen_Star_War_Kid.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> <br /> *Jak dlouhodobé jsou následky takovéto šikany?<br /> <br /> 2. Zdroj (Anna Pangrácová): Cyberbulling Part One. In: AboutKidsHealth [online]. 18. 6. 2010 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://www.aboutkidshealth.ca/En/News/NewsAndFeatures/Pages/Cyberbullying-Part-One.aspx http://www.aboutkidshealth.ca/En/News/NewsAndFeatures/Pages/Cyberbullying-Part-One.aspx]&quot;&gt;[http://www.aboutkidshealth.ca/En/News/NewsAndFeatures/Pages/Cyberbullying-Part-One.aspx http://www.aboutkidshealth.ca/En/News/NewsAndFeatures/Pages/Cyberbullying-Part-One.aspx]&amp;lt;/a&amp;gt; Cyberbulling Part Two. In: AboutKidsHealth [online]. 18. 6. 2010 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://www.aboutkidshealth.ca/En/News/NewsAndFeatures/Pages/Cyberbullying-Part-Two.aspx http://www.aboutkidshealth.ca/En/News/NewsAndFeatures/Pages/Cyberbullying-Part-Two.aspx]&quot;&gt;[http://www.aboutkidshealth.ca/En/News/NewsAndFeatures/Pages/Cyberbullying-Part-Two.aspx http://www.aboutkidshealth.ca/En/News/NewsAndFeatures/Pages/Cyberbullying-Part-Two.aspx]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> 3. Zdroj (Andrea Prokopová): 'STAR WARS KID' GETS REVENGE - WINS BIG $ LAWSUIT, ProQuest Central [online]. New York, N.Y., 2006. 10.4.2006 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http: &lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/334350544?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/334350544?accountid=142864]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/334350544?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/334350544?accountid=142864]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> 4. Zdroj (Martin Horák): Cyber Bullying Part Two. Dostupné z: http://www.aboutkidshealth.ca/En/News/NewsAndFeatures/Pages/Cyberbullying-Part-Two.aspx<br /> <br /> == 10. 4. Anonymous ==<br /> <br /> 1. zdroj (Jakub Fryš): ALBANESIUS, Chloe. Anonymous Hacks Syrian President's Emails. ''PC Magazine'' [online]. February 2012 [cit. 2013-03-31], s. 1-1. ISSN 08888507. Dostupné z: EBSCO Business Source Complete.<br /> <br /> *Jsou Anonymous hrozbou pro občanskou společnost? Škodí jí svými činy a akcemi nebo spíše pomáhají?<br /> *Myslíte si, že velký počet členů a neexistující hierarchie hnutí jsou spíše dobrá věc (samoregulace &quot;špatných&quot; motivů a členů) nebo špatná (nekonzistentnost akcí, názorová roztříštěnost členů)?<br /> <br /> <br /> <br /> 2. zdroj (Michaela Hortová): ZSEMLYE, Vincent. Anonymous. OKO Časopis [online]. 2012 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://okocasopis.sk/tema/anonymous<br /> * Když Anonymous nemají žádné &quot;vedení&quot;, kdo píše všechna prohlášení a vytváří informační videa atp.?<br /> ** Nejde pak spíše o názory jednotlivců, které mnozí nekriticky a bez rozmyslu přejímají a jiní se k nim s různými výhradami přiklánějí jen pro to, že jsou jako autor uvedeni Anonymous?<br /> * =} pak dochází ke zmatkům typu &quot;Anonymous chce shodit Facebook&quot;.<br /> <br /> <br /> 3. zdroj (Karolína Krbcová): NÝVLT, Václav a Jan KUŽNÍK. Anonymous napadli servery OSA, web české vlády i Evropského parlamentu. ''Technet.cz'' [online]. 2012 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://technet.idnes.cz/anonymous-napadli-servery-osa-web-ceske-vlady-i-evropskeho-parlamentu-1mp-/sw_internet.aspx?c=A120126_134112_sw_internet_nyv http://technet.idnes.cz/anonymous-napadli-servery-osa-web-ceske-vlady-i-evropskeho-parlamentu-1mp-/sw_internet.aspx?c=A120126_134112_sw_internet_nyv]&quot;&gt;[http://technet.idnes.cz/anonymous-napadli-servery-osa-web-ceske-vlady-i-evropskeho-parlamentu-1mp-/sw_internet.aspx?c=A120126_134112_sw_internet_nyv http://technet.idnes.cz/anonymous-napadli-servery-osa-web-ceske-vlady-i-evropskeho-parlamentu-1mp-/sw_internet.aspx?c=A120126_134112_sw_internet_nyv]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> 4. zdroj (Michal Létal): Černý Michal. Kyberterorismus v informační společnosti. Část II. ''Inflow: information journal'' [online]. 2012, roč. 5, č. 10 [cit. 2013-04-06]. Dostupný z WWW: &lt;&lt;a href=&quot;[http://www.inflow.cz/kyberterorismus-v-informacni-spolecnosti-cast-ii http://www.inflow.cz/kyberterorismus-v-informacni-spolecnosti-cast-ii]&quot;&gt;[http://www.inflow.cz/kyberterorismus-v-informacni-spolecnosti-cast-ii http://www.inflow.cz/kyberterorismus-v-informacni-spolecnosti-cast-ii]&amp;lt;/a&amp;gt;&gt;. ISSN 1802-9736.<br /> *Přidali by jste se k Anonymous?<br /> *Jsou všechny jejich akce etické?<br /> <br /> 5. zdroj (Pavla Minaříková): MURPHY, Samantha. The Heart of a Hacker. New Scientist [online]. 2011, roč. 211, č. 2820, s. 26-27 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S026240791161628X http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S026240791161628X]&quot;&gt;[http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S026240791161628X http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S026240791161628X]&amp;lt;/a&amp;gt;.<br /> <br /> *(článek je interview s člověkem z LulzSec a AntiSec)<br /> *Jaká může být motivace lidí, kteří se zapojují do aktivit Anonymous a jiných skupin?<br /> <br /> 6. zdroj (Anna Pangrácová): Anonymous launches massive cyber assault on Israel. In: RT [online] 8. 4. 2013 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://rt.com/news/opisrael-anonymous-final-warning-448/ http://rt.com/news/opisrael-anonymous-final-warning-448/]&quot;&gt;[http://rt.com/news/opisrael-anonymous-final-warning-448/ http://rt.com/news/opisrael-anonymous-final-warning-448/]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> 7. zdroj (Marek Svízela):<br /> <br /> DOČEKAL, Daniel. Redaktor Reuters obviněn z pomoci Anonymous při hacknutí zpravodajských webů. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 2013, 17. 3. 2013 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/redaktor-reuters-obvinen-z-pomoci-anonymous-pri-hacknuti-zpravodajskych-webu/ http://www.lupa.cz/clanky/redaktor-reuters-obvinen-z-pomoci-anonymous-pri-hacknuti-zpravodajskych-webu/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/redaktor-reuters-obvinen-z-pomoci-anonymous-pri-hacknuti-zpravodajskych-webu/ http://www.lupa.cz/clanky/redaktor-reuters-obvinen-z-pomoci-anonymous-pri-hacknuti-zpravodajskych-webu/]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> *Jaký má význam jejich činnost, když jsou schopni“ opustit své ideály“ v okamžiku, když jsou zadrženi úřady?<br /> <br /> SLÍŽEK, David. &quot;Volili jste nás? Jste idioti.&quot; Anonymous napadli a změnili web brněnské KSČM. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 2012, 14. 10. 2012 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/volili-jste-nas-jste-idioti-anonymous-napadli-a-zmenili-web-brnenske-kscm/ http://www.lupa.cz/clanky/volili-jste-nas-jste-idioti-anonymous-napadli-a-zmenili-web-brnenske-kscm/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/volili-jste-nas-jste-idioti-anonymous-napadli-a-zmenili-web-brnenske-kscm/ http://www.lupa.cz/clanky/volili-jste-nas-jste-idioti-anonymous-napadli-a-zmenili-web-brnenske-kscm/]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> *(Spíše k zamyšlení) Lze toto považovat za vážný problém, když hacktivisté z Anonymous poukázali na skutečný problém?<br /> <br /> DOČEKAL, Daniel. Pirátské noviny hacknuty Anonymous Czech Republic [online]. 2012, 9. 9. 2012 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/piratske-noviny-hacknuty-anonymous-czech-republic/ http://www.lupa.cz/clanky/piratske-noviny-hacknuty-anonymous-czech-republic/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/piratske-noviny-hacknuty-anonymous-czech-republic/ http://www.lupa.cz/clanky/piratske-noviny-hacknuty-anonymous-czech-republic/]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> 8. zdroj (Andrea Prokopová): ANONYMOUS. ACTA up&amp;nbsp;; Internet freedom and copyright law. ProQuest Central [online]. Londýn, 11. 2. 2012. vol. 402, issue 8771. [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/921164948?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/921164948?accountid=142864]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/921164948?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/921164948?accountid=142864]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> 9. zdroj (Jozef Tkáčik): OLSON, Parmy. 5 Things Every Organization Can Learn From Anonymous. ''Forbes.com'' [online]. [New York, N.Y.]: Forbes Inc., 1918-, 2012-05-06 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.forbes.com/sites/parmyolson/2012/06/05/5-things-every-organization-can-learn-from-anonymous<br /> <br /> *''Anonymouse je značka'' - nevznikla marketingovým tahem, vznikla z potřeby společnosti. Jejich stoupenci nejsou pouze hackeři, ale i lidi bez zvláštních IT dovedností, kteří pochopili kulturu internetu a vyžadují transparentnost v současném světě. <br /> *''Jsou kapaliny'' - jejich decentralizovaný systém (hvězdice) funguje proti rozbití z jednoho místa a každý útok na ně vyvolá posílení jejich řad.<br /> *''Flexibilní práce v malých skupinách'' - Spontány systém bez vůdců, bez hierarchie, pouze základní pravidla, žádné fyzické místo setkání. Online setkání pouze několik hodin před útokem.<br /> *''Talent a nápady oslovující masy'' - Sílu Anonymouse tvoří komunita, která se bez pobízení sama hlásí do realizace jejich aktivit. <br /> *''Nikomu nevěř'' - jde spíš o varování jaké nebezpečí tvoří internet pro naše soukromé i firemní data.<br /> <br /> <br /> 10. zdroj (Petr Pospíchal): KUTHAN, Jan. Skupina Anonymous a její působení v ČR: manifest. In: KdoSiOdJinud: osobní web [online]. 15.11.2011 23:46 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.kdosiodjinud.cz/skupina-anonymous-a-jeji-pusobeni-v-cr-manifest.a199.html<br /> <br /> 11. zdroj (Martin Horák): NAOTINAL CYBER SECURITY AND COMMUNICATIONS INTEGRATION CENTER. Cyber Bullying Part Two. (U //FOUO ) “ANONYMOUS” UPCOMING US OPERATIONS, IMPACT, AND LIKELIHOOD. http://info.publicintelligence.net/NCCIC-AnonOps.p. Dostupné z: http://www.aboutkidshealth.ca/En/News/NewsAndFeatures/Pages/Cyberbullying-Part-Two.aspx <br /> *legitimní zdroj vzdoru?<br /> <br /> == 17. 4. Digitální podpis v ČR ==<br /> <br /> 1. zdroj (Jakub Fryš): KOPECKÝ, Tomáš. ''EJustice'' [online]. Brno, 2012 [cit. 2013-03-31]. 28-36. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://is.muni.cz/th/173125/pravf_m/eJustice.pdf http://is.muni.cz/th/173125/pravf_m/eJustice.pdf]&quot;&gt;[http://is.muni.cz/th/173125/pravf_m/eJustice.pdf http://is.muni.cz/th/173125/pravf_m/eJustice.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Katedra právní teorie. Vedoucí práce JUDr. Radim Polčák, Ph.D.<br /> <br /> *Je elektronický podpis rozšířen v ČR tak, jak by měl?<br /> *Používáte někdo elektronický podpis?<br /> <br /> 2. zdroj (Michaela Hortová): PETERKA, Jiří. Jak poznat uznávaný elektronický podpis?. Computerworld: Ucelený informační zdroj pro IT profesionály [online]. Praha: IDG Czech, a.s, 2012 [cit. 2013-04-01]. ISSN 1210-9924. Dostupné z: http://computerworld.cz/securityworld/jak-poznat-uznavany-elektronicky-podpis-48540<br /> * Máte někdo zkušenost s http://tsl.gov.cz/ a CertIQ?<br /> * Pokud se mají v rámci EU uznávat i zahraniční podpisy, neměla by být sjednocena forma akreditace autorit?<br /> <br /> <br /> 3. zdroj (Karolína Krbcová): NEVOSÁD, Lukáš. Jak jsem si pořídil elektronický podpis České pošty. ''Lupa.cz'' [online]. 2005 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-jsem-si-poridil-elektronicky-podpis-ceske-posty/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-jsem-si-poridil-elektronicky-podpis-ceske-posty/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-jsem-si-poridil-elektronicky-podpis-ceske-posty/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-jsem-si-poridil-elektronicky-podpis-ceske-posty/]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> 4. zdroj (Martina Vaňková): PETERKA, Jiří. Elektronický podpis. EArchiv.cz: archiv článků a přednášek Jiřího Peterky [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/i_digsig.php3<br /> <br /> 5. zdroj (Pavla Minaříková): PETERKA, Jiří. Názvoslovné omyly světa počítačů - III. [online]. 2000 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/anovinky/ai3731.php3.<br /> * terminologická otázka - elektronický, nebo digitální?<br /> * elektronická je pouze reprezentace digitálních dat (ta můžou být v dané chvíli vyjádřena též mechanicky, opticky, ...)<br /> * proto je správné používání pojmu digitální podpis (autor se nad tímto problémem pozastavuje především kvůli možným právním potížím)<br /> <br /> 6. zdroj (Anna Pangrácová): ČESKÁ POŠTA. Elektronický podpis v mobilu? Žádný problém. ''Ceskaposta.cz'' [online]. 2011 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.ceskaposta.cz/cz/aktualne/tiskove-zpravy/2013/elektronicky-podpis-v-mobilu--zadny-problem---id39808/<br /> <br /> 7. zdroj (Andrea Prokopová): M.BERÁNEK, T.LÍPA, O.PODZIMEK. Kryptologie. [online]. 2003 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://kryptologie.uhk.cz/54.htm<br /> <br /> 8. zdroj (Michal Létal): PETERKA, Jiří. Elektronický podpis na rozcestí. ''Lupa.cz'' [online]. 6. 6. 2011 [cit. 2013-04-16]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/elektronicky-podpis-na-rozcesti/<br /> * Jaký je váš názor na zavedení dynamických biometrických podpisů?<br /> * Dočetli jste se o problému dlouhověkosti digitálních podpisů?<br /> <br /> 9. zdroj (Petr Pospíchal): BEDNÁŘ, Vojtěch. Vyplatí se podnikateli digitální podpis? Zjistili jsme za vás. Podnikatel.cz: Průvodce vaším podnikáním [online]. 4. 2. 2011 [cit. 2013-04-16]. ISSN 1802-8012. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/digitalni-podpis-pro-podnikatele/<br /> <br /> 10. zdroj (Soňa Príborská): VALÁŠEK, Michal.Potěmkinův e-government.Lupa.cz [online]. 13. 9. 2011 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/potemkinuv-e-government/.<br /> <br /> 11. zdroj (Marek svízela): PETERKA, Jiří. Jak budou fungovat elektronické podpisy po 1. červenci?. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/jak-budou-fungovat-elektronicke-podpisy-po-1-cervenci/<br /> <br /> == 24. 4. Saferinternet CZ ==<br /> <br /> 1. zdroj (Jakub Fryš): Klíčová zjištění studie EU Kids online 2009. In: ''Saferinternet.cz'' [online]. červen 2009 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;[http://www.saferinternet.cz/webmagazine/download.asp?idg=87&amp;file=eu-kids-ol_cz-shrnuti_2009_87.pdf http://www.saferinternet.cz/webmagazine/download.asp?idg=87&amp;file=eu-kids-ol_cz-shrnuti_2009_87.pdf]&quot;&gt;[http://www.saferinternet.cz/webmagazine/download.asp?idg=87&amp;file=eu-kids-ol_cz-shrnuti_2009_87.pdf http://www.saferinternet.cz/webmagazine/download.asp?idg=87&amp;file=eu-kids-ol_cz-shrnuti_2009_87.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> *Narazili jste sami (popř. vyhledávali / prohlíželi) někdy tento nebo podobný porál, zaměřený na internetovou bezpečnost, od doby co používáte internet?<br /> *Znáte jiné projekty s podobnou tematikou?<br /> *Jakou jinou formu osvěty než klasickou webovou stránku byste zvolili, aby měla větší dopad na primární cílovou skupinu - děti. (Pozn.: Saferinternet.cz má na Facebooku jen necelé dvě stovky sympatizantů.)<br /> <br /> <br /> 2. zdroj (Michaela Hortová): Safer Internet CZ: stručný popis projektu. NCBI [online]. 2012 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.ncbi.cz/evropska-komise/safer-internet-cz.html <br /> * Víte o nějaké osvětové akci , která seznamovala s programem širokou veřejnost?<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&amp;lt;img src=&quot;/images/thumb/4/42/OPVK_MU_rgb.jpg/1000px-OPVK_MU_rgb.jpg&quot; _fck_mw_filename=&quot;OPVK MU rgb.jpg&quot; _fck_mw_location=&quot;left&quot; _fck_mw_width=&quot;1000&quot; alt=&quot;Inovace předmětu je financována z fondu OP VK Evropské unie.&quot; class=&quot;fck_mw_left&quot; /&amp;gt;</div>

Marconius214 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_bezpe%C4%8Dnost&diff=29468 2013-04-08T13:34:29Z

<p>Marconius214: /* 10. 4. Anonymous */</p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right; padding:10px; margin-left:10px; margin-bottom:10px; border:5px solid #00688B; background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> = Organizační pokyny k diskuzím na semináři =<br /> <br /> V rámci každé přednášky po teoretickém shrnutí základních informací o řešené problematice bude následovat diskuze o konkrétním reálném problému, který byl v něčem významný. U většiny témat je vybraný příklad dostatečně podložený v literatuře, u českého případu je na výběr i zahraniční alternativa, je na každém, na který případ se rozhodne zaměřit. Příklady jsou uvedeny v první prezentaci v &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[https://is.muni.cz/ https://is.muni.cz/]&quot;&gt;[https://is.muni.cz/ https://is.muni.cz/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;IS MU&amp;lt;/a&amp;gt;. Před přednáškou '''do úterní půlnoci''' bude zde každým uvedeno:<br /> <br /> *reference jedinečného odborného zdroje, který k danému případu četl (ve formě podle platné normy ISO 690)<br /> *otázky či podněty, které ho při čtení napadaly<br /> <br /> == Práce se zdroji ==<br /> <br /> Pro diskuzi je nutné vybrat opravdu odborný zdroj, ne zpravodajství nebo popularizační materiál. Důvěryhodnost zdroje bude řešena na přednášce, protože hodnocení důvěryhodnosti zdroje je v informační bezpečnosti klíčové. Každý musí číst jiný článek než ostatní, tedy proto slovo &quot;jedinečný&quot; výše. Platí pravidlo &quot;kdo dřív přijde, ten dřív mele&quot;. I proto je na tuto činnost použito wiki prostředí, které dobře dokumentuje historii úpravy stránky.<br /> <br /> == Otázky a podněty ==<br /> <br /> V této části je možné uvést cokoli odborného, co si myslíte, že by mělo být řešeno na diskuzi v kolektivu Vašich kolegů. Může se jednat o zajímavost, na co Vám článek neodpověděl nebo co Vás překvapilo, prostě cokoli, co by mohlo být přínosné, čemu má smysl věnovat pozornost. I v této části je nutné dodržet princip jedinečnosti, tedy neopakovat to, co již uvedl někdo jiný.<br /> <br /> == Na semináři ==<br /> <br /> Při setkání ve středu bude diskuzní část zahájena shrnutím řešeného případu. To přednese ten, jehož záznam zde na wiki byl nejslabší (nedůvěryhodností zdroje či množstvím podnětů do diskuze). Následně se již budeme věnovat zde uvedeným otázkám a komentářům, směr výuky tedy do značné míry budete určovat sami.<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> ---<br /> <br /> = Případy k přednáškám =<br /> <br /> == 27. 2. Kevin Mitnick a jeho sociální inženýrství ==<br /> <br /> ''1. zdroj: Umění klamu, Kevin Mitnick &amp; William Simon. Gliwice&amp;nbsp;: Helion, 2003''<br /> <br /> ''2. zdroj:(Martin Horák): PŘIBYL, Tomáš. Sociální inženýrství z pohledu útočníka. [online]. [cit. 2013-02-21]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html]&quot;&gt;[http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html]&quot;&gt;[http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html http://www.ictsecurity.cz/odborne-clanky/socialni-inzenyrstvi-z-pohledu-utocnika.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''3. zdroj (Michaela Hortová): BRECHLEROVÁ, Dagmar. Sociální inženýrství. IT Systems [online]. Brno: CCB s.r.o, 2007, č. 3 [cit. 2013-02-22]. ISSN 1802-002x. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.systemonline.cz/it-security/socialni-inzenyrstvi.htm http://www.systemonline.cz/it-security/socialni-inzenyrstvi.htm]&quot;&gt;[http://www.systemonline.cz/it-security/socialni-inzenyrstvi.htm http://www.systemonline.cz/it-security/socialni-inzenyrstvi.htm]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.systemonline.cz/it-security/socialni-inzenyrstvi.htm http://www.systemonline.cz/it-security/socialni-inzenyrstvi.htm]&quot;&gt;[http://www.systemonline.cz/it-security/socialni-inzenyrstvi.htm http://www.systemonline.cz/it-security/socialni-inzenyrstvi.htm]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *- Jakými způsoby lze zneužít znalost výše něčího přijmu?<br /> *- Proč je nebezpečné, když někdo zjistí číslo účtu? (Zná ho přeci mnoho lidí - všichni, kdo na účet platí, nebo jim je z něj placeno - platby za zboží, výplata...)<br /> *- Společnosti jako Reader's Digest, Blanchporte atp. rozesílají dopisy o výhrách vysokých částek, automobilů atp., kvůli které je však třeba si něco objednat a pak se teprve dotyčný dostane do slosování. Je to také sociální inženýrství (viz bod 6 Vzácná příležitost)?<br /> *- Je sociální inženýrství vždy trestné? Pokud ne, kdy je a kdy není?<br /> <br /> ''4. zdroj (Michal Létal): FREEMAN, Edward H. The Legend and Legacy of Kevin Mitnick. Information security journal [online]. Philadelphia: Taylor and Francis Group LLC, May/Jun2001, Vol. 10, Issue 2 [cit. 2013-02-23]. ISSN 1065898X. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25]&quot;&gt;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25]&quot;&gt;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=35363c14-8e96-439a-9bac-b6c801e9de92%40sessionmgr10&amp;vid=6&amp;hid=25]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *- Zajímavý způsob potrestání (ne)byl správný? (nemohl používat technologie).<br /> *- Nejsou důkazy o tom, že by&amp;nbsp; prodal něco z toho, co získal.<br /> *- Stal se odstrašujícím příkladem, protože byl populární?<br /> <br /> ''5. zdroj (Pavla Minaříková): NIKITINA, Svetlana. Hackers as Tricksters of the Digital Age: Creativity in Hacker Culture. The Journal of Popular Culture [online]. 2012, roč. 45, č. 1 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full]&quot;&gt;[http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full]&quot;&gt;[http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-5931.2011.00915.x/full]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *o hackerech vznikají mýty v archetypálních rysech ne nepodobné těm klasickým (což o Mitnickovi jistě platí také)<br /> *Hermes vlastně hacknul Apollonovy posvátné krávy - ukradl je s použitím nestandardní metody (podle jedné verze mýtu dokonce i za pomoci sociálního inženýrství), zametl za sebou stopy a krávy kreativně využil (z jejich vnitřností vyrobil první lyru). Apollon jej přesto později přijal na Olymp (jako se hackeři stávají odborníky na zabezpečení)<br /> <br /> ''6. zdroj (Jozef Tkáčik): MITNICK, Kevin. Protecting Your Data From People Like Me. ''Wall Street Journal. Eastern Edition''. 2011, roč. 258, č. 37, C3. ISSN 00999660. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/883219091 http://search.proquest.com/docview/883219091]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/883219091 http://search.proquest.com/docview/883219091]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/883219091 http://search.proquest.com/docview/883219091]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/883219091 http://search.proquest.com/docview/883219091]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *Jak by jste reagovali na situaci, kdy se vám někdo do telefonu představil jako policie? odmítli by jste nahlásit své osobní údaje?<br /> <br /> ''7. zdroj (Karolína Krbcová): GEDDA, Rodney. Hacker Mitnick preaches social engineering awareness. Computerworld: The voice of it management [online]. 2005 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/ http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/]&quot;&gt;[http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/ http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/ http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/]&quot;&gt;[http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/ http://www.computerworld.com.au/article/136508/hacker_mitnick_preaches_social_engineering_awareness/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *- 9 z 10 lidí by vyměnilo své heslo za Velikonoční čokoládové vajíčko - opravdu?<br /> <br /> &lt;br/&gt;''8. zdroj (Marek Svízela): Services. MITNICK SECUROTY CONSULTING. Mitnick Security Consulting [online]. 2004 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://mitnicksecurity.com/services.php http://mitnicksecurity.com/services.php]&quot;&gt;[http://mitnicksecurity.com/services.php http://mitnicksecurity.com/services.php]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://mitnicksecurity.com/services.php http://mitnicksecurity.com/services.php]&quot;&gt;[http://mitnicksecurity.com/services.php http://mitnicksecurity.com/services.php]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''9. zdroj (Andrea Prokopová): GOLD, Steve. Social engineering today: psychology, strategies and tricks. Network Security [online]. 2010, Vol. 2010, Is. 11, Pages 11–14. [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5 http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5]&quot;&gt;[http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5 http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5 http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5]&quot;&gt;[http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5 http://dx.doi.org/10.1016/S1353-4858(10)70135-5]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *Jaká je možnost informovat veřejnost aby nepodléhali SI?<br /> *Nové technologie = nové techniky. Ty staré jsou ale stále účinné.<br /> *DEFCON a systém pro rozpoznání SI (integrace bezpečnostní a datové vrstvy).<br /> <br /> &quot;10. zdroj (Soňa Príborská): LITTMAN, Johnathan. In the mind of `most wanted' hacker, Kevin Mitnick. &quot;Computerworld&quot;. 19960115, roč. 30, č. 3, s. 87-89. ISSN 00104841. &quot;<br /> <br /> ''11. zdroj (Jakub Fryš): BERTI, John. Social engineering: The forgotten risk. &amp;lt;i&amp;gt;Canadian HR reporter'' [online]. 14 July 2003, roč. 16, č. 13 [cit. 2013-02-26]. ISSN 0838-228x. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/220800795 http://search.proquest.com/docview/220800795]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/220800795 http://search.proquest.com/docview/220800795]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/220800795 http://search.proquest.com/docview/220800795]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/220800795 http://search.proquest.com/docview/220800795]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/i&amp;gt;<br /> <br /> *(ne)legálnost: falšování (padělání) '''identifikačních''' dokladů/průkazů (nespadá pod Tr. z. § 178, §§ 233 - 238, § 245, § 348, § 350)<br /> *(ne)legálnost: průnik do sítě/systému/databáze bez využití či zneužití dat (stále se jedná o podvod dle § 209 Tr. z.?)<br /> *jak odhalit útok a únik dat; jak určit identitu útočníka a jak ho vystopovat, pokud data očividně nezneužil ani se únik jinak veřejně neprojevil např. u konkurenta<br /> *SI v kontextu průmyslové špionáže<br /> <br /> &quot;12. zdroj (Petr Pospíchal): KUNEŠ, Jakub. Co je sociální inženýrství?. Dvojklik.cz: Magazín o lidech a technologiích [online]. 28. 5. 2012 17:24 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi]&quot;&gt;[http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi]&quot;&gt;[http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi http://www.dvojklik.cz/31-co-je-socialni-inzenyrstvi]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt; &quot;<br /> <br /> == 6. 3. Stuxnet ==<br /> <br /> ''1. zdroj (Michaela Hortová): HOUSER, Pavel. Martin Libicki: červ Stuxnet rozhodně nepředstavuje začátek nové éry malware. ITBIZ: Vaše jednička mezi nulami [online]. 2011 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.itbiz.cz/martin-libicki-cerv-stuxnet-rozhodne-nepredstavuje-zacatek-nove-ery-malware http://www.itbiz.cz/martin-libicki-cerv-stuxnet-rozhodne-nepredstavuje-zacatek-nove-ery-malware]&quot;&gt;[http://www.itbiz.cz/martin-libicki-cerv-stuxnet-rozhodne-nepredstavuje-zacatek-nove-ery-malware http://www.itbiz.cz/martin-libicki-cerv-stuxnet-rozhodne-nepredstavuje-zacatek-nove-ery-malware]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.itbiz.cz/martin-libicki-cerv-stuxnet-rozhodne-nepredstavuje-zacatek-nove-ery-malware http://www.itbiz.cz/martin-libicki-cerv-stuxnet-rozhodne-nepredstavuje-zacatek-nove-ery-malware]&quot;&gt;[http://www.itbiz.cz/martin-libicki-cerv-stuxnet-rozhodne-nepredstavuje-zacatek-nove-ery-malware http://www.itbiz.cz/martin-libicki-cerv-stuxnet-rozhodne-nepredstavuje-zacatek-nove-ery-malware]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *Je reálné riziko, že by Stuxnet (či něco podobného) mohl způsobit výbuch jaderné elektrárny?<br /> *Je tedy Stuxnet &quot;začátek nové éry malware&quot; nebo jen další běžný červ, za jehož úspěch může pouze náhoda?<br /> *Je znám nějaký závažný případ napadení Stuxnetem v ČR?<br /> <br /> ''2. zdroj (Jakub Fryš): BAXTER, Kevin. The Threat Of Cyber-Terrorism. &amp;lt;i&amp;gt;MEED: Middle East Economic Digest'' [online]. 20 July 2012, roč. 56, č. 29 [cit. 2013-02-28]. ISSN 00477230. Dostupné z: EBSCO Business Source Complete.&amp;lt;/i&amp;gt;<br /> <br /> *je kyberterorismus vzhledem k náročnosti (finanční, znalostní, personální a časové) novým prostředkem imperialismu 21. století?<br /> *legitimita takovýchto útoků<br /> <br /> ''3. zdroj (Pavla Minaříková): FARWELL, James P. a Rafal ROHOZINSKI. Stuxnet and the Future of Cyber War. Survival [online]. 2011, roč. 53, č. 1, s. 23-40 [cit. 2013-03-01]. ISSN 0039-6338. DOI: 10.1080/00396338.2011.555586. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586 http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586]&quot;&gt;[http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586 http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586 http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586]&quot;&gt;[http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586 http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00396338.2011.555586]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;.''<br /> <br /> *''for cyber war, the future is now'' - takže by to všichni měli začít řešit.<br /> *specifika kybernetických zbraní - kdo je zodpovědný (''cyber-crime communtity''), jak se s tím zákoně vypořádat? fyzická lokace útočníka je použitými technikami (obzvlášť u distribuovaných útoků) značně ztížena.<br /> *když jsou zbraně podle US Air Force definovány jako ''devices designed to kill, injure, or disable people or to damage or destroy property'' - jak to klasifikovat v případě kybernetického útoku? prý záleží na konkrétních okolnostech (řízení letadla/finanční infrastruktura - jak určit závažnost škody?)<br /> <br /> ''4. zdroj (Michal Létal): CHEN, Thomas a Saeed ABU-NIMEH. Lessons from Stuxnet. Computer. 2011, roč. 44, č. 4, s. 91-93. ISSN 00189162. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014 http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014]&quot;&gt;[http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014 http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014 http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014]&quot;&gt;[http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014 http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=5742014]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *zaměření Stuxnetu<br /> *cíle Stuxnetu?<br /> <br /> ''5. zdroj (Karolína Krbcová): FINNIE, Scot. Stuxnet Was a Wake-up Call, But Don't Fall Back Asleep. Computerworld [online]. 2012, roč. 46, č. 12, 60 - 60 [cit. 2013-03-04]. ISSN 00104841. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27# http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27#]&quot;&gt;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27# http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27#]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27# http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27#]&quot;&gt;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27# http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=7a8b4abe-9585-431e-a213-ba199444c8be%40sessionmgr4&amp;vid=1&amp;hid=27#]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *nejsme připraveni na to, abychom se bránili kyber-špionáži a sabotáži<br /> *A version of Stuxnet is now available for<br /> <br /> download on the Internet - k čemu?<br /> <br /> ''6. zdroj (Jozef Tkáčik): Stuxnet: rumours increase, infections spread. &amp;lt;i&amp;gt;Network security''. 2010, roč. 2010, č. 10, s. 1. ISSN 13534858. Dostupné z&amp;nbsp;: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215 http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215]&quot;&gt;[http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215 http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215 http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215]&quot;&gt;[http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215 http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1353485810701215]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/i&amp;gt;<br /> <br /> *Při vyšetřovaní případu byly v Iranu zatčené určité osoby. Na veřejnost se ale nedostali informace o kolik osob šlo a ani jejich národnost<br /> *Do vývoje Stuxnetu bylo investováno mnoho času a peněz. Je to nereálné, aby do něj investoval pouze 1 investor, nebo aby to byl zájem pouze pár lidí<br /> <br /> ''7. zdroj (Andrea Prokopová): CLAYTON, Mark. Obama ordered Stuxnet cyberattack, reports say. Did it leave US vulnerable? The Christian Science Monitor [online]. Jun 1, 2012, 11 p. ISSN 08827729. Dostupné z&amp;nbsp;: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1018109959?accountid=142864]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *Zásah proti obohacováni paliva v Iránu (riziko pomsty?).<br /> *Bezpečnostní politika USA: do jaké míry mohou útoky na ostatní země ohrozit bezpečnost USA?<br /> *Hrozba kybernetické války.<br /> <br /> ''8. zdroj (Soňa Príborská): CLAYTON, Mark. A year of stuxnet: Why is the new cyberweapon's warning being ignored? The Christian Science Monitor [online]. Sep 26, 2011. ISSN 08827729. Dostupný z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531 http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531 http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531 http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531 http://search.proquest.com/docview/894137316?accountid=16531]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;''<br /> <br /> *stuxnet pomohl upozornit na chabé zabezpečení klíčových míst industriálních infrastruktur<br /> *polovina ze společností, které nalezly ve své infrastruktuře Stuxnet nijak nereagovala (další opatření etc), jen necelých dvacet procent si nechaly udělat kyberbezpečnostní audit<br /> *spousta firem považuje výdaje na kyberbezpečnost za zbytečné, protože negenerují žádný zisk<br /> <br /> ''9. Zdroj (Martin Horák): DENNING, Dorothy E. Stuxnet: What Has Changed?. Future Internet [online]. 2012, s. 16 [cit. 2013-03-05]. ISSN 1999-5903. DOI: 10.3390/ fi 4 0 3 0 672. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf]&quot;&gt;[http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf]&quot;&gt;[http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf http://faculty.nps.edu/dedennin/publications/Stuxnet%20-%20What%20Has%20Changed%20-%20Future%20Internet%20-%20final.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *ovlivní Stuxnet budoucnost?<br /> <br /> *kybernetické zbraně místo zbraní konvenčních? mezinárodní úroveň, kyberterorismus<br /> <br /> *možné využití hacktivisty nebo kyberzločinci?<br /> <br /> *Stuxnet a vliv na kyber obranu?<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> ''10. Zdroj (Marek Svízela): Staxnet worm. LANDESMAN, Mary. About. com [online]. 2013 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm]&quot;&gt;[http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm]&quot;&gt;[http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm http://antivirus.about.com/od/virusdescriptions/p/Stuxnet-Worm.htm]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''11. Zdroj (Petr Pospíchal): GREENE, T., 2013. Stuxnet was Attacking Iran's Nuke Program a Year Earlier than Thought. Network World (Online), Feb 26 ProQuest Central; ProQuest Hospital Collection; ProQuest Science Journals; ProQuest Technology Collection. ISSN 08877661.''<br /> <br /> *Proč se na to nedošlo dřív?<br /> *Viry se běžně zkouší od lehčích verzí a postupně se vydávají vylepšenější, když se na to nepřijde?<br /> *Jak si ideálně hlídat informace tak, aby je nějaký zaměstnanec nezneužil?<br /> <br /> 12. ''zdroj (Anna Pangrácová): MITCHELL, ROBERT L. The new rules of Cyberwar. (Cover story). Computerworld [online]. 2012, roč. 46, č. 20, s. 18-23 [cit. 2013-03-05]. ISSN 00104841. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122]&quot;&gt;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122]&quot;&gt;[http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4e6b2fa8-d1aa-4a7e-9371-1f322884b457%40sessionmgr113&amp;vid=1&amp;hid=122]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> == 13. 3. Drahoušek zákazník – phishing pro Českou spořitelnu v 1Q 2008 ==<br /> <br /> ''1. zdroj (Jakub Fryš):''&lt;br/&gt;MIKLÍK, Aleš. Cracker: na podvodné e-maily naletí až dvacet procent příjemců. ''Lupa.cz'' [online]. 13.10.2006 [cit. 2012-12-20]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/ http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/ http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/ http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/ http://www.lupa.cz/clanky/cracker-na-podvodne-e-maily-naleti-az-dvacet-procent-prijemcu/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt; ('''DOPORUČUJI PŘEŘÍST''')&lt;br/&gt;MACICH ML., Jiří. Klienti České spořitelny opět terčem útoku. ''Lupa.cz'' [online]. 6.1.2008 [cit. 2012-12-20]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/ http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/ http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/ http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/ http://www.lupa.cz/clanky/klienti-ceske-sporitelny-opet-tercem-utoku/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br/&gt;HOUSER, Pavel. Další phishing proti České spořitelně. ''Computerworld'' [online]. 11.1.2008 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051 http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051]&quot;&gt;[http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051 http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051 http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051]&quot;&gt;[http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051 http://computerworld.cz/securityworld/dalsi-phishing-proti-ceske-sporitelne-46051]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br/&gt;MACICH ML., Jiří. Další phishing útočící na klienty České spořitelny. ''Lupa.cz'' [online]. 23.2.2008 [cit. 2012-12-20]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocici-na-klienty-ceske-sporitelny/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br/&gt;MACICH ML., Jiří. Na klienty České spořitelny opět útočí podvodníci. ''Lupa.cz'' [online]. 26.2.2008 [cit. 2012-12-20]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/ http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/ http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/ http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/ http://www.lupa.cz/clanky/na-klienty-ceske-sporitelny-opet-utoci-podvodnici/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br/&gt;SLUKA, Jiří. Phishing v Česku: napodruhé lépe. ''Lupa.cz'' [online]. 9.3.2008 [cit. 2012-12-20]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-v-cesku-napodruhe-lepe/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br/&gt;KUŽNÍK, Jan a Václav NÝVLT. Drahoušci České spořitelny vyhrávají 50 dolarů. Podvodné dopisy opět kolují. ''Technet.cz'' [online]. 10.3.2008 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV]&quot;&gt;[http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV]&quot;&gt;[http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV http://technet.idnes.cz/drahousci-ceske-sporitelny-vyhravaji-50-dolaru-podvodne-dopisy-opet-koluji-16o-/sw_internet.aspx?c=A080310_184512_sw_internet_NYV]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br/&gt;MACICH ML., Jiří. Phishing varující před phishingem. ''Lupa.cz'' [online]. 12.3.2008 [cit. 2012-12-20]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/ http://www.lupa.cz/clanky/phishing-varujici-pred-phishingem/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br/&gt;MACICH ML., Jiří. A další phishing útoční na klienty České spořitelny. ''Lupa.cz'' [online]. 19.3.2008 [cit. 2012-12-20]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/ http://www.lupa.cz/clanky/dalsi-phishing-utocni-na-klienty-ceske-sporitelny/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br/&gt;DOČEKAL, Daniel. Jak se dělá phishing. ''Lupa.cz'' [online]. 20.3.2008 [cit. 2012-12-20]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt; ('''DOPORUČUJI PŘEŘÍST''')<br /> <br /> *zkoušel někdo phishing nebo zná někdo takového člověka?<br /> *jaký je nejznámější zahraniční případ?<br /> *jaký známý phishing byl považován za nejúspěšnější v počtu získaných údajů nebo odcizených prostředků?<br /> <br /> ''2. zdroj (Michaela Hortová): POLZER, Jan. Česká spořitelna a phishing: Kdy už to skončí?. Maxiorel [online]. 2008 [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.maxiorel.cz/ceska-sporitelna-phishing-kdy-uz-skonci http://www.maxiorel.cz/ceska-sporitelna-phishing-kdy-uz-skonci]&quot;&gt;[http://www.maxiorel.cz/ceska-sporitelna-phishing-kdy-uz-skonci http://www.maxiorel.cz/ceska-sporitelna-phishing-kdy-uz-skonci]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.maxiorel.cz/ceska-sporitelna-phishing-kdy-uz-skonci http://www.maxiorel.cz/ceska-sporitelna-phishing-kdy-uz-skonci]&quot;&gt;[http://www.maxiorel.cz/ceska-sporitelna-phishing-kdy-uz-skonci http://www.maxiorel.cz/ceska-sporitelna-phishing-kdy-uz-skonci]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt; ''&lt;br/&gt;''Phishing: drahoušci České spořitelny. In: INeBe - Informační (ne)Bezpečí. [online]. 2012 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.inebe.eu/page/drahousci-ceske-sporitelny http://www.inebe.eu/page/drahousci-ceske-sporitelny]&quot;&gt;[http://www.inebe.eu/page/drahousci-ceske-sporitelny http://www.inebe.eu/page/drahousci-ceske-sporitelny]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.inebe.eu/page/drahousci-ceske-sporitelny http://www.inebe.eu/page/drahousci-ceske-sporitelny]&quot;&gt;[http://www.inebe.eu/page/drahousci-ceske-sporitelny http://www.inebe.eu/page/drahousci-ceske-sporitelny]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *Původní mail &quot;Drahoušek Zákazník&quot; byl psán očividně špatnou češtinou a obsahoval i anglické výrazy (viz můj druhý zdroj). Co vedlo poškozené k tomu, aby na něco takového vůbec reagovali, když jde ke všemu o českou banku?<br /> <br /> ''3. zdroj (Andrea Prokopová) DOČEKAL, Daniel. Jak se dělá phishing. ''Lupa.cz''[online]. 20.3.2008 [cit. 2013-3-5]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/ http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-dela-phishing/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt; )''<br /> <br /> *Do jaké míry je v současné době zajištěna bezpečnost internetového bankovnictví?<br /> *Roste s využíváním on-line bankovnictví i množství útoků?<br /> *Základní pravidlo: banka neposílá maily související s transakcemi a penězi!<br /> <br /> ''3. zdroj (Karolína Krbcová): CHVÁTAL, Dalibor Z. Phishing a rhybaření: Chytněte si českou bankovní rybičku. Měšec [online]. 2008 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/ http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/]&quot;&gt;[http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/ http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/ http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/]&quot;&gt;[http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/ http://www.mesec.cz/clanky/phishing-a-rhybareni-chytnete-si-ceskou-rybicku/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''5. zdroj (Michal Létal): HAVLÍČEK, David. Drahoušek Zákazník. Respekt [online]. 25. 3. 2008 [cit. 2013-03-11]. ISSN 1801-1446. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik]&quot;&gt;[http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik]&quot;&gt;[http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-36358930-drahousek-zakaznik]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *Podobné útoky poškozují také dobré jméno (značku) společnosti a je těžké se proti nim z této perspektivy bránit.<br /> *Útoky se často vyvíjejí a následují po nich další typy útoků jako pharming nebo vishing.<br /> <br /> ''6. zdroj (Jozef Tkáčik): PŘIBYL, Tomáš. Phishing na druhou: sofistikované metody útoků. ICTsecurity.cz [online]. 2010 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html]&quot;&gt;[http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html]&quot;&gt;[http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html http://www.ictsecurity.cz/10/08/2-spam-a-phishing/phishing-na-druhou-sofistikovane-metody-utoku.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *<br /> <br /> ''7. zdroj (Anna Pangrácová): VOLEVECKÝ, Petr. Jak se krade pomocí Internetu - Phishing v praxi. DDWorld.cz [online]. 17. 5. 2008 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html]&quot;&gt;[http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html]&quot;&gt;[http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html http://www.ddworld.cz/software/windows/jak-se-krade-pomoci-internetu-phishing-v-praxi.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *Jaké je&amp;nbsp;% úspěšnosti takových útoků?<br /> <br /> ''8. zdroj: (Martin Horák): KRČMÁŘ, Petr. Český phishing v akci!. [online]. 2006 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/ http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/]&quot;&gt;[http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/ http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/ http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/]&quot;&gt;[http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/ http://www.root.cz/clanky/cesky-phishing-v-akci/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''9. zdroj (Marek Svízela): Co je to phising. Phising [online]. [2006] [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing]&quot;&gt;[http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing]&quot;&gt;[http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''10. zdroj (Pavla Minaříková): LOCKIE, Mark. News comment&amp;nbsp;: €˜Phishing€™ and chips. Card Technology Today [online]. 2004, roč. 16, 7-8, s. 2- [cit. 2013-03-13]. ISSN 09652590. DOI: 10.1016/S0965-2590(04)00128-8. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288 http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288]&quot;&gt;[http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288 http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288 http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288]&quot;&gt;[http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288 http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0965259004001288]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *od roku 2003 existence Anti-Phishing Working Group (APWG), přes 400 členů, reprezentujících 250 organizací (v roce 2004)<br /> *článek předvídá (2004) používání ''smart cards'' - karet, které by uživatel dostal (spolu s čtečkou?) například od bankovní instituce (právě na jejich klienty jsou nejčastěji cíleny phishingové útoky), po vložení karty by zadal PIN a na displeji čtečky by se mu zobrazilo jednorázové přístupové heslo k zadání na webu instituce<br /> <br /> == 20. 3. Autorské právo a pornografie na internetu ==<br /> <br /> === „Osvětové akce“ BSA ===<br /> <br /> ''1. zdroj (Michaela Hortová): BITTO, Ondřej. BSA vystupuje ze stínu – konec záhad?. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 2006 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-vystupuje-ze-stinu-konec-zahad/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-vystupuje-ze-stinu-konec-zahad/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-vystupuje-ze-stinu-konec-zahad/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-vystupuje-ze-stinu-konec-zahad/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-vystupuje-ze-stinu-konec-zahad/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-vystupuje-ze-stinu-konec-zahad/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-vystupuje-ze-stinu-konec-zahad/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-vystupuje-ze-stinu-konec-zahad/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *Dřívější BSA CS vstoupila do likvidace kvůli prohře ve sporu s neprávem obviněnou společností a vyhnula se tak placení udělené pokuty. Je takové jednání ze strany právo vymáhající organizace správné? Nesnižuje to spíše jejich důvěryhodnost?<br /> *Zaměřuje se BSA i na jednotlivce, nebo vždy jen na firmy?<br /> *Při otestování svého počítače na webu BSA je každý uživatel anonymní, nebo tím - v případě nalezení nelegálního obsahu - na sebe spíše upozorní? Máte s tím testem někdo zkušenosti?<br /> <br /> ''2. zdroj (Jakub Fryš):''&lt;br/&gt;20 tisíc firem dostane obsílku kvůli softwarovému pirátství. ''BSA Czech Republic'' [online]. 1.10.2009 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx]&quot;&gt;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx]&quot;&gt;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2009/cs-10012009-softwarelegalne.aspx]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br/&gt;Shadow Market: 2011 BSA Global Software Piracy Study. In: ''BSA: Business Software Alliance'' [online]. May 2012 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf]&quot;&gt;[http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf]&quot;&gt;[http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf http://portal.bsa.org/globalpiracy2011/downloads/study_pdf/2011_BSA_Piracy_Study-Standard.pdf]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br/&gt;JAKUB, Čížek. BSA opět začíná rozesílat dopisy. Tentokrát úředníkům. ''Živě.cz'' [online]. 22.10.2012 [cit. 2012-10-17]. ISSN 1212-8554. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/ http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/]&quot;&gt;[http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/ http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/ http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/]&quot;&gt;[http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/ http://www.zive.cz/bleskovky/bsa-opet-zacina-rozesilat-dopisy-tentokrat-urednikum/sc-4-a-166003/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> *Jaké alternativní akce a činnosti byste jako zástupce protipirátské společnosti vytvořili, aby měly vyšší efektivitu / pozitivní ohlas?<br /> <br /> ''3. zdroj (Karolína Krbcová): MACICH, Jiří ml. BSA: pokud víte o nelegálním softwaru u konkurence, oznamte to!. Lupa.cz [online]. 2009 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-oznamte-to/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''4. zdroj (Andrea Prokopová): BSA, IDC,Ipsos Public Affairs. Míra softwarového pirátství v Česku klesla čtvrtým rokem o procentní bod V Česku je v počítačích instalováno 35 procent softwaru nelegálně [online]. 2011 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z:&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx]&quot;&gt;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx]&quot;&gt;[http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx http://ww2.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/05152012-idc-globalpiracystudy.aspx]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''5. zdroj (Martin Horák): PETR, Krčmáč. Piráti z BSA. [online]. 2005 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/ http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/]&quot;&gt;[http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/ http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/ http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/]&quot;&gt;[http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/ http://www.root.cz/clanky/pirati-z-bsa/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *zkreslené statistiky, chyba v premisách, nebo cílená manipulace?<br /> <br /> ''6. zdroj (Michal Létal): DOČEKAL, Michal. Legalizace softwaru, BSA a open source. Linuxexpres [online]. 17.12. 2012 [cit. 2013-03-19]. ISSN 1214-9608. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source]&quot;&gt;[http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source]&quot;&gt;[http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source http://www.linuxexpres.cz/business/legalizace-softwaru-bsa-a-open-source]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *Bývají kampaně a kroky BSA vždy etické? (podpora anonymního udávání, rozesílání nátakových dopisů). Četl někdo něco podobného?<br /> *Jde BSA o legalizaci softwaru nebo o zvýšení prodeje softwaru svých členů?<br /> <br /> ''7. zdroj (Marek Svízela): ČÍRTEK, Andrej. Porno na Internetu: Vatikán, Uzel a zákon. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 2002, 22. 2. 2002 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/ http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/ http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/ http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/ http://www.lupa.cz/clanky/porno-na-internetu-vatikan-uzel-a-zakon/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''8. zdroj (Soňa Príborská): ZEMAN, Mirek. BSA tajemství zbavená. Lupa.cz - server o českém Internetu [online]. 9. 3. 2001 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/ http://www.lupa.cz/clanky/bsa-tajemstvi-zbavena/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''9. zdroj (Pavla Minaříková): KRAUSE, Tomáš. BSA znovu zasahuje (a nabízí prý i Linux). Root.cz [online] 27. 5. 2002 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/ http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/]&quot;&gt;[http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/ http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/ http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/]&quot;&gt;[http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/ http://www.root.cz/clanky/bsa-znovu-zasahuje-a-nabizi-pry-i-linux/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *rok 2002 - BSA rozesílá zastrašující dopisy, vybízející k udávání (s podporou Policie ČR)<br /> *„proč Policie podporuje BSA?“<br /> *je v zájmu BSA doporučovat open source a informovat o něm? (jak se již ptali kolegové - o co jim vlastně jde?)<br /> <br /> === Kolik je pornografie na internetu? ===<br /> <br /> ''1. zdroj (Jakub Fryš):''&lt;br/&gt;The Stats on Internet Pornography [infographic]. ''Daily Infographic'' [online]. 4 January 2013 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic]&quot;&gt;[http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic]&quot;&gt;[http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic http://dailyinfographic.com/the-stats-on-internet-pornography-infographic]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br/&gt;HENRIKSON, Jenise Uehara. Infographic: Porn vs The Internet [NSFW]. ''Search Engine Journal'' [online]. 25 October 2011 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/ http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/]&quot;&gt;[http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/ http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/ http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/]&quot;&gt;[http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/ http://www.searchenginejournal.com/infographic-porn-vs-the-internet-nsfw/35165/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> *Zdají se vám 4&amp;nbsp;% hodně nebo málo?<br /> <br /> &lt;br/&gt;''2. zdroj (Andrea Prokopová): AVIV, Rachel. &amp;lt;i&amp;gt;THE SCIENCE OF SEX ABUSE: Annals of Crime'', The New Yorker [online]. New York. Jan 14, 2013. ISSN 0028792X. [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864 http://search.proquest.com/docview/1269644913?accountid=142864]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt; &amp;lt;/i&amp;gt;<br /> <br /> *Mohl by tento typ pornografie (dětské pornografie) zamezit nebo snížit počet reálně uskutečněných deliktů?<br /> *Je problém pedofilie více morální nebo klinický problém delikventa?<br /> <br /> ''3. zdroj (Martin Horák): WHITE, Jory. Addicts Seek Help as US Internet Porn Addiction Rates Reach Alarming Heights. [online]. 2005 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425 http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425]&quot;&gt;[http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425 http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425 http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425]&quot;&gt;[http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425 http://www.reuters.com/article/2011/04/25/idUS133162+25-Apr-2011+MW20110425]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *RemoteWebGuard a další blokační SW, efektivní?<br /> <br /> ''4. zdroj (Petr Pospíchal)&amp;nbsp;: Internet Pornography Statistics. TECHMEDIANETWORK. TopTenREVIEWS: We Do the Research so [online]. 2013 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html]&quot;&gt;[http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html]&quot;&gt;[http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html http://internet-filter-review.toptenreviews.com/internet-pornography-statistics.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''5. zdroj (Jozef Tkáčik)&amp;nbsp;: MARTIN, Daniel. Starbucks fails to block internet porn in its cafes. &amp;lt;i&amp;gt;Daily mail''. 2012. ISSN 03077578. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/1149626865 http://search.proquest.com/docview/1149626865]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/1149626865 http://search.proquest.com/docview/1149626865]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com/docview/1149626865 http://search.proquest.com/docview/1149626865]&quot;&gt;[http://search.proquest.com/docview/1149626865 http://search.proquest.com/docview/1149626865]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/i&amp;gt;<br /> <br /> *Jsou za zamezení přístupu nezletilým k nevhodnému obsahu primárně odpovědní rodiče, nebo poskytovatel?<br /> <br /> ''6. zdroj (Martina Vaňková): ANTOŠ, David. Vládne porno Internetu?. Lupa.cz - server o českém Internetu [online]. 2006 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/ http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/ http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/ http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/]&quot;&gt;[http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/ http://www.lupa.cz/clanky/vladne-porno-internetu/]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''7. zdroj: (Príborská Soňa): &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png]&quot;&gt;[http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png]&quot;&gt;[http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png http://www.explosm.net/db/files/Comics/Rob/historyoftheinternet.png]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> == 27. 3. Náboženské sekty ==<br /> <br /> === Vesmírní lidé ===<br /> <br /> ''1. zdroj (Michaela Hortová): ZELINKA, Ladislav. UFO-skupiny a náboženství 4: Aštarovo velitelství, Vesmírní lidé. Exopolitics Czech Republic [online]. 2012 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.exopolitika.cz/news/ufo-skupiny-a-nabozenstvi-4-astarovo-velitelstvi-vesmirni-lide/ ''<br /> <br /> *Proč vznikli? Možné možnosti:<br /> **A) Reakce křesťanů na objevy ohledně vesmíru a mimozemšťanů?<br /> **B) Snaha kreativně zamezit riziku (jaderné) války?<br /> **C) Křesťanství už některé křesťany nudilo, tak se pobavili?<br /> **D) Recese, která se vymkla kontrole?<br /> **E) Je to prostě pravda?&amp;nbsp;:,D<br /> **''F) Máte jiný nápad?''<br /> <br /> *Kdo mají vlastně být ti Vesmírní lidé? Andělé? Bohové? Astrální bytosti? Mimozemští křesťané šířící &quot;světlo&quot; napříč galaxiemi? - Vypadá to, že tohle všechno dohromady...<br /> <br /> *Co z toho vzešlo zajímavého:<br /> **1. co sami tvrdí =} Ježíš Kristus je mimozemšťan =} Ivo A. Benda mimo jiné mluvil s Bohem<br /> **2. reakce z webu =} http://jesteri-z-pekel.ic.cz/ - Ještěři z Pekel (mimochodem v článku zcela opomenutý a postrádaný fakt&amp;nbsp;:,)) =} http://www.vesmirna-drubez.cz<br /> <br /> *Článek je na oficiálních stránkách české exopolitiky, je psán člověkem s bakalářským titulem a má dokonce seznam použité literatury. Vypadá odborně a přináší skutečně dost informací. ALE =} Je správné, že autor zcela opomněl možnost, že je celá kauza okolo Aštara vymyšlená a článek píše s podtónem, který hlásí, že Aštar a spol. určitě existují? (Myslím, že ne.)<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;''2. zdroj (Karolína Krbcová):KOMÁREK, Josef. Vesmírní lidé jsou ve skutečnosti Teletubbies. Technet.cz [online]. 2003 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality]&quot;&gt;[http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality]&quot;&gt;[http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality http://technet.idnes.cz/vesmirni-lide-jsou-ve-skutecnosti-teletubbies-fl2-/tec_reportaze.aspx?c=A031015_25261_tec_aktuality]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> ''3. zdroj (Andrea Prokopová): KACLOVÁ, M., JANOŠEC, P.Jsou vesmírní lidé sekta anebo jen fanatici? Radiožurnál [online]. 2003 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462 http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462]&quot;&gt;[http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462 http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462 http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462]&quot;&gt;[http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462 http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/74462]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&quot;&gt;[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&quot;&gt;[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> *&lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.universe-people.cz/default_cz.htm http://www.universe-people.cz/default_cz.htm]&quot;&gt;[http://www.universe-people.cz/default_cz.htm http://www.universe-people.cz/default_cz.htm]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.universe-people.cz/default_cz.htm http://www.universe-people.cz/default_cz.htm]&quot;&gt;[http://www.universe-people.cz/default_cz.htm http://www.universe-people.cz/default_cz.htm]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> *mají rádi Krtečka<br /> <br /> ''4. zdroj (Jozef Tkáčik)&amp;nbsp;: cc napadli web Vesmírných lidí. &amp;lt;i&amp;gt;Novinky.cz'' [online]. 2003 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html]&quot;&gt;[http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html]&quot;&gt;[http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html http://www.novinky.cz/internet-a-pc/10883-jestirci-napadli-web-vesmirnych-lidi.html]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/i&amp;gt;<br /> <br /> *hackeři využili název Ještírci. Takto se označují zastánci Síly temna - největší nepřátele Vesmírných lidí<br /> <br /> ''5. zdroj (Marek Svízela)&amp;nbsp;: Ivo. A. Benda. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda]&quot;&gt;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda]&quot;&gt;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo_A._Benda]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> Vesmírní lidé. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&quot;&gt;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&quot;&gt;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9 http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%AD_lid%C3%A9]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> *Jsou skutečně nebezpeční, nelze to spíše považovat za určitý druh psychické nemoci projevované prostřednictvím internetu?<br /> *Může být opravdu někdo tak &quot;naivní&quot; a věřit takovým &quot;zvláštním&quot; teoriím?<br /> <br /> ''6. zdroj (Soňa Príborská)&amp;nbsp;: DOČEKAL, Daniel. SPAM&amp;nbsp;: Vesmírní lidé přinášejí lásku a pravdu. In: POOH.CZ [online]. 2004 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367]&quot;&gt;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367]&quot;&gt;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2010367]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> DOČEKAL, Daniel. SPAM&amp;nbsp;: Vesmírní lidé opět útočí!. In: POOH.CZ [online]. 2004 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182]&quot;&gt;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182]&quot;&gt;[http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2011182]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> ''7. zdroj (Anna Pangrácová): KRATOCHVÍL, Radek. VESMÍRNÍ LIDÉ KONTAKTÉRSKÁ SKUPINA [online]. 2004 [cit. 2013-03-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Dušan Lužný. Dostupné z: &lt;[http://is.muni.cz/th/53035/ff_b/ http://is.muni.cz/th/53035/ff_b/]&gt;.''<br /> <br /> === Heaven's Gate a internet&lt;br/&gt; ===<br /> <br /> &amp;lt;p&amp;gt;''1. zdroj (Pavla Minaříková): ROBINSON, Wendy Gale. Heaven's Gate: The End. Journal of Computer-Mediated Communication [online]. 1997, roč. 3, č. 3 [cit. 2013-03-20]. ISSN 10836101. DOI: 10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x]&quot;&gt;[http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x]&quot;&gt;[http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x http://doi.wiley.com/10.1111/j.1083-6101.1997.tb00077.x]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> *média v podstatě spojila celou událost pouze s internetem (HG jako reprezentatni kyberkultury), přitom kult existoval už 22 let a oni sami se necítili součástí kyberprostoru, byl pro ně nejvíce jen dalším komunikačním médiem<br /> *členové kultu provozovali ''web consulting business'' s názvem Higher Source a používali meta tag k evangelickým účelům<br /> *vlivy: Star Trek, Akta X, Star Wars (Yoda spojený s Mesiášem - ''they watched The X-Files and Star Trek religiously''), H. G. Wells, konec milénia, ...<br /> <br /> ''2. zdroj (Jakub Fryš): GEIER, Thom. Is there life after death for Heaven's Gate?. &amp;lt;i&amp;gt;U.S. News &amp; World Report''. 19980330, roč. 124, č. 12, s. 32-32. ISSN 00415537. Dostupné z: EBSCO Academic Search Complete.&amp;lt;/i&amp;gt;<br /> <br /> *Hraje internet zásadní roli v tomto a podobných případech? Jaký by byl rozdíl, kdyby nepoužili internet jako distribuční a komunikační kanál?<br /> <br /> ''3. zdroj (Petr Pospíchal): Sebevraždy VI - sekty: Nebeská brána, závěr: Nebeská brána, závěr. Avalon [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm]&quot;&gt;[http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm]&quot;&gt;[http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Sebevrazdy6branazaver.htm]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt; (kapitola z: PÁNKOVÁ, Tereza. Fenomén sebevražednosti. 2004. DOI: D13530. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://hdl.handle.net/10195/21699 http://hdl.handle.net/10195/21699]&quot;&gt;[http://hdl.handle.net/10195/21699 http://hdl.handle.net/10195/21699]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://hdl.handle.net/10195/21699 http://hdl.handle.net/10195/21699]&quot;&gt;[http://hdl.handle.net/10195/21699 http://hdl.handle.net/10195/21699]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice. Vedoucí práce Blažková, Marie.)''<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&amp;lt;p&amp;gt;''4. zdroj (Michal Létal): URBAN, Hugh B. The Devil at Heaven's Gate: Rethinking the Study of Religion in the Age of Cyber-Space. Nova religio. 2000, roč. 3, č. 2, s. 268-302. ISSN 10926690. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531 http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531]&quot;&gt;[http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531 http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531 http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531]&quot;&gt;[http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531 http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/222612327?accountid=16531]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;''<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> *Pokud člověk oklame sám sebe a něčemu věří, jak těžké je ho přesvědčit o tom, že nemá pravdu?<br /> *Dá se vývoj a výchova člověka přirovnat k programování?<br /> *Můžeme už v dnešní době sami sebe (nebo alespoň některé jedince) považovat za cyborgy, s ohledem na to, že používáme komunikační technologie jako nadstavbu našeho těla?<br /> <br /> 5. zdroj (Martina Vaňková): RAMSLAND, Katherine. The Heaven's Gate Cult. Crimelibrary: Criminal minds&amp;methods [online]. 2011 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.trutv.com/library/crime/notorious_murders/mass/heavens_gate/1.html?sect=8<br /> <br /> == 3. 4. Děti jako specifičtí uživatelé ==<br /> <br /> === Kybergrooming a případ Hovorka ===<br /> <br /> 1. zdroj (Jakub Fryš): Případy kybergroomingu I. ''E-Bezpečí'' [online]. 14.2.2009 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112 http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112]&quot;&gt;[http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112 http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;[http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112 http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112]&quot;&gt;[http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112 http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112]&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> <br /> *Jak snížit počet těchto případů? Je prevence dostatečná? Co by se mohlo zlepšit?<br /> <br /> 2. zdroj (Martina Vaňková): KOPECKÝ, Kamil. KYBERGROOMING: NEBEZPEČÍ KYBERPROSTORU. Olomouc: NET UNIVERSITY s.r.o., 2010, 16 s. ISBN 978-80-254-7573-7. Dostupné z:https://docs.google.com/viewer?a=v&amp;q=cache:riEw3t0tl5UJ:lms.e-nebezpeci.cz/unifor/loadFileMSSQL.php?file_id%3D01B95615-92CD-46F2-B0BA-CD301B8BCCBF+Kybergrooming&amp;hl=cs&amp;gl=cz&amp;pid=bl&amp;srcid=ADGEEShAJNf9mIwMeE1MkvstZv80T9Q_VYET6YNJbxEWYy44HgG4uI04m3VcTtbzzwyDMYqh6m5Tb63OrB17d6YP5CHhm3DGVY7s03KWkuBC4if_ZEuOg8C794RbddIvYJl_reEo_5kr&amp;sig=AHIEtbRrJ2swh0d1cMk1tcFvQ03vU4IzQw <br /> <br /> ''3. zdroj (Michaela Hortová): Kybergrooming. Nebuď oběť!: Rizika internetu a komunikačních technologií o.s. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.nebudobet.cz/?page=kybergrooming''<br /> * Jak je možné, že dotyčný zneužil tolik chlapců, než byl odhalen? Došlo někde k selhání? (ví se, kde?)<br /> <br /> 4. zdroj (Karolína Krbcová): Kybergrooming. ''E-Bezpečí.cz'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/42/35/lang,czech/<br /> <br /> === Star War Kid ===<br /> 1. Zdroj (Michal Létal): CHRISTENSEN, Jørgen Riber. The Star Wars Kid and the Bedroom Intruder: Panopticon or Subversion?. Academic Quarter: The academic journal for research from the humanities [online]. 2011, vol 3, Fall, s. 135-146 [cit. 2013-03-31]. ISSN 1904-0008. Dostupné z: http://www.akademiskkvarter.hum.aau.dk/pdf/vol3/RiberChristensen_Star_War_Kid.pdf<br /> *Jak dlouhodobé jsou následky takovéto šikany?<br /> 2. Zdroj (Anna Pangrácová): <br /> Cyberbulling Part One. In: AboutKidsHealth [online]. 18. 6. 2010 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.aboutkidshealth.ca/En/News/NewsAndFeatures/Pages/Cyberbullying-Part-One.aspx<br /> Cyberbulling Part Two. In: AboutKidsHealth [online]. 18. 6. 2010 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.aboutkidshealth.ca/En/News/NewsAndFeatures/Pages/Cyberbullying-Part-Two.aspx<br /> <br /> == 10. 4. Anonymous ==<br /> <br /> 1. zdroj (Jakub Fryš): ALBANESIUS, Chloe. Anonymous Hacks Syrian President's Emails. &lt;i&gt;PC Magazine&lt;/i&gt; [online]. February 2012 [cit. 2013-03-31], s. 1-1. ISSN 08888507. Dostupné z: EBSCO Business Source Complete.<br /> *Jsou Anonymous hrozbou pro občanskou společnost? Škodí jí svými činy a akcemi nebo spíše pomáhají?<br /> *Myslíte si, že velký počet členů a neexistující hierarchie hnutí jsou spíše dobrá věc (samoregulace &quot;špatných&quot; motivů a členů) nebo špatná (nekonzistentnost akcí, názorová roztříštěnost členů)?<br /> <br /> 2. zdroj (Michaela Hortová): ZSEMLYE, Vincent. Anonymous. OKO Časopis [online]. 2012 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://okocasopis.sk/tema/anonymous<br /> <br /> 3. zdroj (Karolína Krbcová): NÝVLT, Václav a Jan KUŽNÍK. Anonymous napadli servery OSA, web české vlády i Evropského parlamentu. &lt;i&gt;Technet.cz&lt;/i&gt; [online]. 2012 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/anonymous-napadli-servery-osa-web-ceske-vlady-i-evropskeho-parlamentu-1mp-/sw_internet.aspx?c=A120126_134112_sw_internet_nyv<br /> <br /> 4. zdroj (Michal Létal): Černý Michal. Kyberterorismus v informační společnosti. Část II. ''Inflow: information journal'' [online]. 2012, roč. 5, č. 10 [cit. 2013-04-06]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/kyberterorismus-v-informacni-spolecnosti-cast-ii&gt;. ISSN 1802-9736.<br /> <br /> 5. zdroj (Pavla Minaříková): MURPHY, Samantha. The Heart of a Hacker. New Scientist [online]. 2011, roč. 211, č. 2820, s. 26-27 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S026240791161628X.<br /> * (článek je interview s člověkem z LulzSec a AntiSec)<br /> * Jaká může být motivace lidí, kteří se zapojují do aktivit Anonymous a jiných skupin?<br /> <br /> 6. zdroj (Anna Pangrácová): Anonymous launches massive cyber assault on Israel. In: RT [online] 8. 4. 2013 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://rt.com/news/opisrael-anonymous-final-warning-448/<br /> <br /> 7. zdroj (Marek Svízela): <br /> DOČEKAL, Daniel. Redaktor Reuters obviněn z pomoci Anonymous při hacknutí zpravodajských webů. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 2013, 17. 3. 2013 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/redaktor-reuters-obvinen-z-pomoci-anonymous-pri-hacknuti-zpravodajskych-webu/ <br /> * Jaký má význam jejich činnost, když jsou schopni“ opustit své ideály“ v okamžiku, když jsou zadrženi úřady?<br /> <br /> SLÍŽEK, David. &quot;Volili jste nás? Jste idioti.&quot; Anonymous napadli a změnili web brněnské KSČM. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 2012, 14. 10. 2012 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/volili-jste-nas-jste-idioti-anonymous-napadli-a-zmenili-web-brnenske-kscm/<br /> * (Spíše k zamyšlení) Lze toto považovat za vážný problém, když hacktivisté z Anonymous poukázali na skutečný problém?<br /> <br /> DOČEKAL, Daniel. Pirátské noviny hacknuty Anonymous Czech Republic [online]. 2012, 9. 9. 2012 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/piratske-noviny-hacknuty-anonymous-czech-republic/<br /> <br /> == 17. 4. Digitální podpis v ČR ==<br /> <br /> 1. zdroj (Jakub Fryš): KOPECKÝ, Tomáš. &lt;i&gt;EJustice&lt;/i&gt; [online]. Brno, 2012 [cit. 2013-03-31]. 28-36. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/173125/pravf_m/eJustice.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Katedra právní teorie. Vedoucí práce JUDr. Radim Polčák, Ph.D.<br /> *Je elektronický podpis rozšířen v ČR tak, jak by měl?<br /> *Používáte někdo elektronický podpis?<br /> <br /> 2. zdroj (Michaela Hortová): PETERKA, Jiří. Jak poznat uznávaný elektronický podpis?. Computerworld: Ucelený informační zdroj pro IT profesionály [online]. Praha: IDG Czech, a.s, 2012 [cit. 2013-04-01]. ISSN 1210-9924. Dostupné z: http://computerworld.cz/securityworld/jak-poznat-uznavany-elektronicky-podpis-48540<br /> <br /> 3. zdroj (Karolína Krbcová): NEVOSÁD, Lukáš. Jak jsem si pořídil elektronický podpis České pošty. ''Lupa.cz'' [online]. 2005 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/jak-jsem-si-poridil-elektronicky-podpis-ceske-posty/<br /> <br /> == 24. 4. Saferinternet CZ ==<br /> <br /> 1. zdroj (Jakub Fryš): Klíčová zjištění studie EU Kids online 2009. In: &lt;i&gt;Saferinternet.cz&lt;/i&gt; [online]. červen 2009 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.saferinternet.cz/webmagazine/download.asp?idg=87&amp;amp;file=eu-kids-ol_cz-shrnuti_2009_87.pdf<br /> *Narazili jste sami (popř. vyhledávali / prohlíželi) někdy tento nebo podobný porál, zaměřený na internetovou bezpečnost, od doby co používáte internet?<br /> *Znáte jiné projekty s podobnou tematikou?<br /> *Jakou jinou formu osvěty než klasickou webovou stránku byste zvolili, aby měla větší dopad na primární cílovou skupinu - děti. (Pozn.: Saferinternet.cz má na Facebooku jen necelé dvě stovky sympatizantů.)<br /> <br /> 2. zdroj (Michaela Hortová): Safer Internet CZ: stručný popis projektu. NCBI [online]. 2012 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.ncbi.cz/evropska-komise/safer-internet-cz.html <br /> <br /> <br /> &amp;lt;img src=&quot;/images/thumb/4/42/OPVK_MU_rgb.jpg/1000px-OPVK_MU_rgb.jpg&quot; _fck_mw_filename=&quot;OPVK MU rgb.jpg&quot; _fck_mw_location=&quot;left&quot; _fck_mw_width=&quot;1000&quot; alt=&quot;Inovace předmětu je financována z fondu OP VK Evropské unie.&quot; class=&quot;fck_mw_left&quot; /&amp;gt;</div>

Marconius214