WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]

Struktura prezentace

2015-01-16T16:41:47Z

Maniskopesten: /* BIKER B */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova: ''' prezentace, struktura

'''Synonyma: -''' představení, interpretace

'''Související pojmy:'''

                  '' nadřazené:'' komunikace, rétorika, přednes

                   ''podřazené:'' sdělení, návrh, postup

== Úvod ==
Prezentace je činnost, při které je posluchači nebo posluchačům něco předloženo, ukázáno, jsou mu projeveny návrhy, myšlenky a stanoviska. Jedná se tedy o cílený přenos [[informace|informací]]. Způsoby jakými lze prezentovat jsou: slovně, vizuálně, s pomocí flipchartu nebo využití nějakého [[software|softwaru]] pro tvorbu prezentací (například MS Powerpoint nebo Macromedia Flash MX). Předpokladem úspěšné prezentace podle Olgy Medlíkové je:
*'''Cíl''' - prezentující musí vědět, čeho chce svou prezentací dosáhnout
*'''Scénář''' - rozvržení přednášky a diskuze, timing, pomůcky, kombinace informačních a zábavných prvků
*'''Uživatelské pohodlí posluchačů''' - prezentující sleduje reakce publika a jestli mají vše, co k přednášce potřebují
*'''Interaktivní prostředí''' - posluchačům je poskytnuta možnost se do prezentace zapojit: reakce na otázky, připomínky a zároveň zabránění nečekaných přerušení
*'''Jasné výstupy''' - výstup prezentace musí být všem posluchačům srozumitelný<ref>MEDLÍKOVÁ, Olga. ''Přesvědčivá prezentace: Špičkové rady, tipy a příklady''. Grada Publishing a.s.: Praha, 2010, s. 14-33. ISBN 9788024722788.</ref>

== Struktura prezentace ==

Existuje mnoho možných struktur prezentace, které jsou vhodné pro určitý druh publika a přednášející se v přípravné fázi snaží si vytvářet tak zvané [[persony]]: svou cílovou skupinu posluchačů. Podle Plamínka existují z pohledu dynamiky tři odlišné fáze: zahájení, jádro prezentace a závěr. U sestavování prezentace je nutné počítat s kolísavou pozorností publika, kdy na začátku je jejich pozornost nejvyšší, potom klesá a na konci se opět zvedá. Cílem je, aby posluchač i při nižší pozornosti stále sledoval řeč mluvčího.<ref>PLAMÍNEK, Jiří. ''Komunikace a prezentace: Umění mluvit, slyšet a rozumět''. Praha: Grada Publishing a.s., 2008, s. 152-153. ISBN 9788024727066.</ref>

=== 3 TELL ===
Horálek se zmiňuje o pravidle 3 TELL, které lze shrnout do následujících hesel:
*'''Řekni, co řekneš''' - používá se v úvodu, kam spadá: pozdravení, představení se a vysvětlení, proč jsme přišli. Je to fáze, ve které si mluvčí buduje vztah s posluchačem a snaží se získat jeho důvěru. Zde, stejně jako po celou dobu prezentace, je důležitá [[řeč těla]] a [[mimika]]. Prezentující nesmí dát najevo nervozitu
*'''Řekni to''' - hlavní část promluvy. Zde je nejdůležitější udržet pozornost posluchače a sledovat, zda všemu rozumí
*'''Řekni co jsi řekl''' - tato část přichází na závěr a zahrnuje krátké shrnutí. Doporučuje se zmínit maximálně tři body a přejít k diskuzi. Nakonec poděkovat za pozornost a rozloučit se<ref>HORÁLEK, Josef. Jak úspěšně a efektivně prezentovat. ''Horalek.org'' [online]. [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://www.horalek.org/clanky/Prezentace%20-text.pdf</ref>
John Townsend ve své příručce The Presentations nastínil několik dalších možností prezentačních struktur, které lze využít:

=== BIKER B ===
Jedná se o mnemotechnickou pomůcku usnadňující tvorbu prezentace:

*'''Bang!''' - na úvod tato technika doporučuje použít nějaký způsob, který upoutá pozornost publika. Ten odpovídá tématu i osobnosti vystupujícího. V této části můžete začít nějakým poutavým upozorněním, evokováním hypotetické situace, vytvořením metafory, přímou otázkou k publiku, veselou historkou nebo nějakým vizuálním či dramatickým vstupem.
*'''Introduction''' - obsah klíčových bodů prezentace a představení tématu. Tedy co jste přišli publiku říct.
*'''Key points''' - ohraničení prezentace na 1 až 5 klíčových bodů
*'''Examples''' - tady je potřeba provázat klíčové pojmy s publikem a jeho potřebami a zkušenostmi pomocí příkladů, aby sdělení snáze pochopili. Pro každou z klíčových oblastí je dobré použít jeden příklad, vizuální zobrazení, nebo říct příběh, který demonstruje to, co se snažíte prosadit.
*'''Recap''' - v části zvané rekapitulace znovu stručně zopakujete obsah své prezentace, aby si jej publikum snáze zapamatovalo
*'''Bang!''' - na závěr se doporučuje další boom, který prezentaci dramaticky zakončí, aby se stala nezapomenutelná. Je možné verbálně nebo vizuálně navázat na úvodní boom, udělat nečekanou akci nebo naopak jednoduše zakončit slovy “Děkuji za pozornost”.

Po této fázi obvykle následuje prostor pro dotazy z publika. Podle Townsenda je tohle zakončení vhodné, pokud je publikum spíše malé a téma se přímo dotýká jejich životů nebo práce. Nicméně při práci s větším publikem a při formálnějších akcích je vhodné brát v potaz fakt, že mnoho účastníků se ostýchá položit otázku před ostatními.<ref>TOWNSEND, John. ''The Presentations''. ilustrované vydání, přepracované. Alresford: Pocketbooks, 2009. Pocketbooks Series: Management Pocketbooks Series, s 19-27. ISBN 9781906610159.
</ref>

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
*HORÁLEK, Josef. Jak úspěšně a efektivně prezentovat. ''Horalek.org'' [online]. [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://www.horalek.org/clanky/Prezentace%20-text.pdf
* MEDLÍKOVÁ, Olga. ''Přesvědčivá prezentace: Špičkové rady, tipy a příklady''. Grada Publishing a.s.: Praha, 2010, s. 14-33. ISBN 9788024722788.
*PLAMÍNEK, Jiří. ''Komunikace a prezentace: Umění mluvit, slyšet a rozumět''. Praha: Grada Publishing a.s., 2008, s 152-153. ISBN 9788024727066.
*TOWNSEND, John. ''The Presentations''. ilustrované vydání, přepracované. Alresford: Pocketbooks, 2009. Pocketbooks Series: Management Pocketbooks Series, s. 19-27. ISBN 9781906610159.

Struktura prezentace

2015-01-16T16:40:30Z

Maniskopesten: /* 3 TELL */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova: ''' prezentace, struktura

'''Synonyma: -''' představení, interpretace

'''Související pojmy:'''

                  '' nadřazené:'' komunikace, rétorika, přednes

                   ''podřazené:'' sdělení, návrh, postup

== Úvod ==
Prezentace je činnost, při které je posluchači nebo posluchačům něco předloženo, ukázáno, jsou mu projeveny návrhy, myšlenky a stanoviska. Jedná se tedy o cílený přenos [[informace|informací]]. Způsoby jakými lze prezentovat jsou: slovně, vizuálně, s pomocí flipchartu nebo využití nějakého [[software|softwaru]] pro tvorbu prezentací (například MS Powerpoint nebo Macromedia Flash MX). Předpokladem úspěšné prezentace podle Olgy Medlíkové je:
*'''Cíl''' - prezentující musí vědět, čeho chce svou prezentací dosáhnout
*'''Scénář''' - rozvržení přednášky a diskuze, timing, pomůcky, kombinace informačních a zábavných prvků
*'''Uživatelské pohodlí posluchačů''' - prezentující sleduje reakce publika a jestli mají vše, co k přednášce potřebují
*'''Interaktivní prostředí''' - posluchačům je poskytnuta možnost se do prezentace zapojit: reakce na otázky, připomínky a zároveň zabránění nečekaných přerušení
*'''Jasné výstupy''' - výstup prezentace musí být všem posluchačům srozumitelný<ref>MEDLÍKOVÁ, Olga. ''Přesvědčivá prezentace: Špičkové rady, tipy a příklady''. Grada Publishing a.s.: Praha, 2010, s. 14-33. ISBN 9788024722788.</ref>

== Struktura prezentace ==

Existuje mnoho možných struktur prezentace, které jsou vhodné pro určitý druh publika a přednášející se v přípravné fázi snaží si vytvářet tak zvané [[persony]]: svou cílovou skupinu posluchačů. Podle Plamínka existují z pohledu dynamiky tři odlišné fáze: zahájení, jádro prezentace a závěr. U sestavování prezentace je nutné počítat s kolísavou pozorností publika, kdy na začátku je jejich pozornost nejvyšší, potom klesá a na konci se opět zvedá. Cílem je, aby posluchač i při nižší pozornosti stále sledoval řeč mluvčího.<ref>PLAMÍNEK, Jiří. ''Komunikace a prezentace: Umění mluvit, slyšet a rozumět''. Praha: Grada Publishing a.s., 2008, s. 152-153. ISBN 9788024727066.</ref>

=== 3 TELL ===
Horálek se zmiňuje o pravidle 3 TELL, které lze shrnout do následujících hesel:
*'''Řekni, co řekneš''' - používá se v úvodu, kam spadá: pozdravení, představení se a vysvětlení, proč jsme přišli. Je to fáze, ve které si mluvčí buduje vztah s posluchačem a snaží se získat jeho důvěru. Zde, stejně jako po celou dobu prezentace, je důležitá [[řeč těla]] a [[mimika]]. Prezentující nesmí dát najevo nervozitu
*'''Řekni to''' - hlavní část promluvy. Zde je nejdůležitější udržet pozornost posluchače a sledovat, zda všemu rozumí
*'''Řekni co jsi řekl''' - tato část přichází na závěr a zahrnuje krátké shrnutí. Doporučuje se zmínit maximálně tři body a přejít k diskuzi. Nakonec poděkovat za pozornost a rozloučit se<ref>HORÁLEK, Josef. Jak úspěšně a efektivně prezentovat. ''Horalek.org'' [online]. [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://www.horalek.org/clanky/Prezentace%20-text.pdf</ref>
John Townsend ve své příručce The Presentations nastínil několik dalších možností prezentačních struktur, které lze využít:

=== BIKER B ===
Jedná se o mnemotechnickou pomůcku usnadňující tvorbu prezentace:

*'''Bang!''' - na úvod tato technika doporučuje použít nějaký způsob, který upoutá pozornost publika. Ten odpovídá tématu i osobnosti vystupujícího. V této části můžete začít nějakým poutavým upozorněním, evokováním hypotetické situace, vytvořením metafory, přímou otázkou k publiku, veselou historkou nebo nějakým vizuálním či dramatickým vstupem.
*'''Introduction''' - obsah klíčových bodů prezentace a představení tématu. Tedy co jste přišli publiku říct.
*'''Key points''' - ohraničení prezentace na 1 až 5 klíčových bodů.
*'''Examples''' - tady je potřeba provázat klíčové pojmy s publikem a jeho potřebami a zkušenostmi pomocí příkladů, aby sdělení snáze pochopili. Pro každou z klíčových oblastí je dobré použít jeden příklad, vizuální zobrazení, nebo říct příběh, který demonstruje to, co se snažíte prosadit.
*'''Recap''' - v části zvané rekapitulace znovu stručně zopakujete obsah své prezentace, aby si jej publikum snáze zapamatovalo.
*'''Bang!''' - na závěr se doporučuje další boom, který prezentaci dramaticky zakončí, aby se stala nezapomenutelná. Je možné verbálně nebo vizuálně navázat na úvodní boom, udělat nečekanou akci nebo naopak jednoduše zakončit slovy “Děkuji za pozornost”

Po této fázi obvykle následuje prostor pro dotazy z publika. Podle Townsenda je tohle zakončení vhodné, pokud je publikum spíše malé a téma se přímo dotýká jejich životů nebo práce. Nicméně při práci s větším publikem a při formálnějších akcích je vhodné brát v potaz fakt, že mnoho účastníků se ostýchá položit otázku před ostatními.<ref>TOWNSEND, John. ''The Presentations''. ilustrované vydání, přepracované. Alresford: Pocketbooks, 2009. Pocketbooks Series: Management Pocketbooks Series, s 19-27. ISBN 9781906610159.
</ref>

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
*HORÁLEK, Josef. Jak úspěšně a efektivně prezentovat. ''Horalek.org'' [online]. [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://www.horalek.org/clanky/Prezentace%20-text.pdf
* MEDLÍKOVÁ, Olga. ''Přesvědčivá prezentace: Špičkové rady, tipy a příklady''. Grada Publishing a.s.: Praha, 2010, s. 14-33. ISBN 9788024722788.
*PLAMÍNEK, Jiří. ''Komunikace a prezentace: Umění mluvit, slyšet a rozumět''. Praha: Grada Publishing a.s., 2008, s 152-153. ISBN 9788024727066.
*TOWNSEND, John. ''The Presentations''. ilustrované vydání, přepracované. Alresford: Pocketbooks, 2009. Pocketbooks Series: Management Pocketbooks Series, s. 19-27. ISBN 9781906610159.

Struktura prezentace

2015-01-16T16:38:15Z

Maniskopesten: /* Struktura prezentace */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova: ''' prezentace, struktura

'''Synonyma: -''' představení, interpretace

'''Související pojmy:'''

                  '' nadřazené:'' komunikace, rétorika, přednes

                   ''podřazené:'' sdělení, návrh, postup

== Úvod ==
Prezentace je činnost, při které je posluchači nebo posluchačům něco předloženo, ukázáno, jsou mu projeveny návrhy, myšlenky a stanoviska. Jedná se tedy o cílený přenos [[informace|informací]]. Způsoby jakými lze prezentovat jsou: slovně, vizuálně, s pomocí flipchartu nebo využití nějakého [[software|softwaru]] pro tvorbu prezentací (například MS Powerpoint nebo Macromedia Flash MX). Předpokladem úspěšné prezentace podle Olgy Medlíkové je:
*'''Cíl''' - prezentující musí vědět, čeho chce svou prezentací dosáhnout
*'''Scénář''' - rozvržení přednášky a diskuze, timing, pomůcky, kombinace informačních a zábavných prvků
*'''Uživatelské pohodlí posluchačů''' - prezentující sleduje reakce publika a jestli mají vše, co k přednášce potřebují
*'''Interaktivní prostředí''' - posluchačům je poskytnuta možnost se do prezentace zapojit: reakce na otázky, připomínky a zároveň zabránění nečekaných přerušení
*'''Jasné výstupy''' - výstup prezentace musí být všem posluchačům srozumitelný<ref>MEDLÍKOVÁ, Olga. ''Přesvědčivá prezentace: Špičkové rady, tipy a příklady''. Grada Publishing a.s.: Praha, 2010, s. 14-33. ISBN 9788024722788.</ref>

== Struktura prezentace ==

Existuje mnoho možných struktur prezentace, které jsou vhodné pro určitý druh publika a přednášející se v přípravné fázi snaží si vytvářet tak zvané [[persony]]: svou cílovou skupinu posluchačů. Podle Plamínka existují z pohledu dynamiky tři odlišné fáze: zahájení, jádro prezentace a závěr. U sestavování prezentace je nutné počítat s kolísavou pozorností publika, kdy na začátku je jejich pozornost nejvyšší, potom klesá a na konci se opět zvedá. Cílem je, aby posluchač i při nižší pozornosti stále sledoval řeč mluvčího.<ref>PLAMÍNEK, Jiří. ''Komunikace a prezentace: Umění mluvit, slyšet a rozumět''. Praha: Grada Publishing a.s., 2008, s. 152-153. ISBN 9788024727066.</ref>

=== 3 TELL ===
Horálek se zmiňuje o pravidle 3 TELL, které lze shrnout do následujících hesel:
*'''Řekni, co řekneš''' - používá se v úvodu, kam spadá: pozdravení, představení se a vysvětlení, proč jsme přišli. Je to fáze, ve které si mluvčí buduje vztah s posluchačem a snaží se získat jeho důvěru. Zde, stejně jako po celou dobu prezentace, je důležitá [[řeč těla]] a [[mimika]]. Prezentující nesmí dát najevo nervozitu.
*'''Řekni to''' - hlavní část promluvy. Zde je nejdůležitější udržet pozornost posluchače a sledovat, zda všemu rozumí
*'''Řekni co jsi řekl''' - tato část přichází na závěr a zahrnuje krátké shrnutí. Doporučuje se zmínit maximálně tři body a přejít k diskuzi. Nakonec poděkovat za pozornost a rozloučit se.<ref>HORÁLEK, Josef. Jak úspěšně a efektivně prezentovat. ''Horalek.org'' [online]. [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://www.horalek.org/clanky/Prezentace%20-text.pdf</ref>
John Townsend ve své příručce The Presentations nastínil několik dalších možností prezentačních struktur, které lze využít:

=== BIKER B ===
Jedná se o mnemotechnickou pomůcku usnadňující tvorbu prezentace:

*'''Bang!''' - na úvod tato technika doporučuje použít nějaký způsob, který upoutá pozornost publika. Ten odpovídá tématu i osobnosti vystupujícího. V této části můžete začít nějakým poutavým upozorněním, evokováním hypotetické situace, vytvořením metafory, přímou otázkou k publiku, veselou historkou nebo nějakým vizuálním či dramatickým vstupem.
*'''Introduction''' - obsah klíčových bodů prezentace a představení tématu. Tedy co jste přišli publiku říct.
*'''Key points''' - ohraničení prezentace na 1 až 5 klíčových bodů.
*'''Examples''' - tady je potřeba provázat klíčové pojmy s publikem a jeho potřebami a zkušenostmi pomocí příkladů, aby sdělení snáze pochopili. Pro každou z klíčových oblastí je dobré použít jeden příklad, vizuální zobrazení, nebo říct příběh, který demonstruje to, co se snažíte prosadit.
*'''Recap''' - v části zvané rekapitulace znovu stručně zopakujete obsah své prezentace, aby si jej publikum snáze zapamatovalo.
*'''Bang!''' - na závěr se doporučuje další boom, který prezentaci dramaticky zakončí, aby se stala nezapomenutelná. Je možné verbálně nebo vizuálně navázat na úvodní boom, udělat nečekanou akci nebo naopak jednoduše zakončit slovy “Děkuji za pozornost”

Po této fázi obvykle následuje prostor pro dotazy z publika. Podle Townsenda je tohle zakončení vhodné, pokud je publikum spíše malé a téma se přímo dotýká jejich životů nebo práce. Nicméně při práci s větším publikem a při formálnějších akcích je vhodné brát v potaz fakt, že mnoho účastníků se ostýchá položit otázku před ostatními.<ref>TOWNSEND, John. ''The Presentations''. ilustrované vydání, přepracované. Alresford: Pocketbooks, 2009. Pocketbooks Series: Management Pocketbooks Series, s 19-27. ISBN 9781906610159.
</ref>

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
*HORÁLEK, Josef. Jak úspěšně a efektivně prezentovat. ''Horalek.org'' [online]. [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://www.horalek.org/clanky/Prezentace%20-text.pdf
* MEDLÍKOVÁ, Olga. ''Přesvědčivá prezentace: Špičkové rady, tipy a příklady''. Grada Publishing a.s.: Praha, 2010, s. 14-33. ISBN 9788024722788.
*PLAMÍNEK, Jiří. ''Komunikace a prezentace: Umění mluvit, slyšet a rozumět''. Praha: Grada Publishing a.s., 2008, s 152-153. ISBN 9788024727066.
*TOWNSEND, John. ''The Presentations''. ilustrované vydání, přepracované. Alresford: Pocketbooks, 2009. Pocketbooks Series: Management Pocketbooks Series, s. 19-27. ISBN 9781906610159.

Struktura prezentace

2015-01-16T16:31:07Z

Maniskopesten: /* Úvod */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova: ''' prezentace, struktura

'''Synonyma: -''' představení, interpretace

'''Související pojmy:'''

                  '' nadřazené:'' komunikace, rétorika, přednes

                   ''podřazené:'' sdělení, návrh, postup

== Úvod ==
Prezentace je činnost, při které je posluchači nebo posluchačům něco předloženo, ukázáno, jsou mu projeveny návrhy, myšlenky a stanoviska. Jedná se tedy o cílený přenos [[informace|informací]]. Způsoby jakými lze prezentovat jsou: slovně, vizuálně, s pomocí flipchartu nebo využití nějakého [[software|softwaru]] pro tvorbu prezentací (například MS Powerpoint nebo Macromedia Flash MX). Předpokladem úspěšné prezentace podle Olgy Medlíkové je:
*'''Cíl''' - prezentující musí vědět, čeho chce svou prezentací dosáhnout
*'''Scénář''' - rozvržení přednášky a diskuze, timing, pomůcky, kombinace informačních a zábavných prvků
*'''Uživatelské pohodlí posluchačů''' - prezentující sleduje reakce publika a jestli mají vše, co k přednášce potřebují
*'''Interaktivní prostředí''' - posluchačům je poskytnuta možnost se do prezentace zapojit: reakce na otázky, připomínky a zároveň zabránění nečekaných přerušení
*'''Jasné výstupy''' - výstup prezentace musí být všem posluchačům srozumitelný<ref>MEDLÍKOVÁ, Olga. ''Přesvědčivá prezentace: Špičkové rady, tipy a příklady''. Grada Publishing a.s.: Praha, 2010, s. 14-33. ISBN 9788024722788.</ref>

== Struktura prezentace ==

Existuje mnoho možných struktur prezentace, které jsou vhodné pro určitý druh publika a přednášející se v přípravné fázi snaží si vytvářet tak zvané [[persony]], tedy svou cílovou skupinu posluchačů. Podle Plamínka existují z pohledu dynamiky tři odlišné fáze: tedy zahájení, jádro prezentace a závěr. U sestavování prezentace je nutné počítat s kolísavou pozorností publika, kdy na začátku je jejich pozornost nejvyšší, potom klesá a na konci se opět zvedá. Cílem je, aby posluchač i při nižší pozornosti stále sledoval řeč mluvčího.<ref>PLAMÍNEK, Jiří. ''Komunikace a prezentace: Umění mluvit, slyšet a rozumět''. Praha: Grada Publishing a.s., 2008, s. 152-153. ISBN 9788024727066.</ref>

=== 3 TELL ===
Horálek se zmiňuje o pravidle 3 TELL, které lze shrnout do následujících hesel:
*'''Řekni, co řekneš''' - používá se v úvodu, kam spadá: pozdravení, představení se a vysvětlení, proč jsme přišli. Je to fáze, ve které si mluvčí buduje vztah s posluchačem a snaží se získat jeho důvěru. Zde stejně jako po celou dobu prezentace je důležitá [[řeč těla]] a [[mimika]]. Prezentující nesmí dát najevo nervozitu.
*'''Řekni to''' - hlavní část promluvy. Zde je nejdůležitější udržet pozornost posluchače a sledovat, zda všemu rozumí
*'''Řekni co jsi řekl''' - tato část přichází na závěr a zahrnuje krátké shrnutí. Doporučuje se zmínit maximálně tři body a dále přejít k diskuzi. Nakonec poděkovat za pozornost a rozloučit se.<ref>HORÁLEK, Josef. Jak úspěšně a efektivně prezentovat. ''Horalek.org'' [online]. [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://www.horalek.org/clanky/Prezentace%20-text.pdf</ref>
John Townsend ve své příručce The Presentations nastínil několik dalších možností prezenačních struktur, které lze využít:

=== BIKER B ===
Jedná se o mnemotechnickou pomůcku usnadňující tvorbu prezentace:

*'''Bang!''' - na úvod technika doporučuje použít nějaký způsob upoutající pozornost publika, který odpovídá tématu i osobnosti vystupujícího. V této části můžete začít nějakým poutavým upozorněním, evokováním hypotetické situace, vytvořením metafory, přímou otázkou k publiku, veselou historkou, nebo nějakým vizuálním či dramatickým vstupem.
*'''Introduction''' - obsah klíčových bodů prezentace a představení tématu. Tedy co jste přišli publiku říct.
*'''Key points''' - ohraničení prezentace na 1 až 5 klíčových bodů.
*'''Examples''' - tady je potřeba provázat klíčové pojmy s publikem a jeho potřebami a zkušenostmi pomocí příkladů, aby sdělení snáze pochopili. Pro každou z klíčových oblastí je dobré použít jeden příklad, vizuální zobrazení, nebo říct příběh, který demonstruje to, co se snažíte prosadit.
*'''Recap''' - v části zvané rekapitulace znovu stručně zopakujete obsah své prezentace, aby si jej publikum snáze zapamatovalo.
*'''Bang!''' - na závěr se doporučuje další boom, který prezentaci dramaticky zakončí, aby se stala nezapomenutelná. Je možné verbálně nebo vizuálně navázat na úvodní boom, udělat nečekanou akci nebo naopak jednoduše zakončit slovy “Děkuji za pozornost”

Po této fázi obvykle následuje prostor pro dotazy z publika. Podle Townsenda je tohle zakončení vhodné, pokud je publikum spíše malé a téma se přímo dotýká jejich životů nebo práce. Nicméně při práci s větším publikem a při formálnějších akcích je vhodné brát v potaz fakt, že mnoho účastníků se ostýchá položit otázku před ostatními.<ref>TOWNSEND, John. ''The Presentations''. ilustrované vydání, přepracované. Alresford: Pocketbooks, 2009. Pocketbooks Series: Management Pocketbooks Series, s 19-27. ISBN 9781906610159.
</ref>

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
*HORÁLEK, Josef. Jak úspěšně a efektivně prezentovat. ''Horalek.org'' [online]. [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://www.horalek.org/clanky/Prezentace%20-text.pdf
* MEDLÍKOVÁ, Olga. ''Přesvědčivá prezentace: Špičkové rady, tipy a příklady''. Grada Publishing a.s.: Praha, 2010, s. 14-33. ISBN 9788024722788.
*PLAMÍNEK, Jiří. ''Komunikace a prezentace: Umění mluvit, slyšet a rozumět''. Praha: Grada Publishing a.s., 2008, s 152-153. ISBN 9788024727066.
*TOWNSEND, John. ''The Presentations''. ilustrované vydání, přepracované. Alresford: Pocketbooks, 2009. Pocketbooks Series: Management Pocketbooks Series, s. 19-27. ISBN 9781906610159.

Přístupnost webu

2015-01-16T16:24:47Z

Maniskopesten: /* Pravidla přístupnosti */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené:'' internet, ICT </blockquote>
<blockquote>
''podřazené:'' tvorba webu, optimalizace webu </blockquote>

=Přístupnost=
Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost, ve které se v posledních letech uplatňuje spíše koncept [[univerzální design|univerzálního designu]]. Přístupné webové stránky si kladou za cíl především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický.
Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web, je hned několik. Jedním z nich jsou '''komerční účely'''. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do [[propagace]] svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší '''viditelnost webu''' pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit '''prestiž organizace''', protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž. Proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním důležitým důvodem je '''zákon''', který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy.<ref>ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. ''Pristupnost.nawebu.cz'' [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
</ref> Česká pravidla přístupnosti jsou zakotvená v novele Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb.

=Pravidla přístupnosti=
Zde je zestručněný přehled základních pravidel pro tvorbu přístupného webu:

'''1. Obsah webových stránek je dostupný a čitelný''' - každý netextový prvek (obrázky, grafy) musí mít i svou písemnou alternativu a stejně tak se to týká i multimediálních dokumentů, které musí obsahovat titulek. Informace sdělené pomocí barev musí být přístupné i bez tohoto rozlišení a barvy musí být dostatečně kontrastní vůči sobě. Velikost písma musí být možno změnit bez ztráty obsahu nebo funkcionality.

'''2. Práci s webovou stránkou řídí uživatel''' - obsah ani kód nesmí vyžadovat speciální vstupní nebo ovládací zařízení a načtení nové webové stránky musí být možné jen po aktivaci odkazu nebo odesláním formuláře. Zvuk musí být možné vypnout, barevné přechody se nesmí měnit za méně než třikrát za sekundu a časový limit pro práci se stránkou musí být dostatečný.

'''3. Informace jsou srozumitelné a přehledné''' - informace jsou sděleny jednoduchou formou a přehledně. Rozsáhlé informace je potřeba rozdělit do menších bloků.

'''4. Ovládání webu je jasné a pochopitelné''' - navigace musí být jednoduchá, srozumitelná a konzistentní s ostatními weby veřejné správy. Ovládání by také mělo být na všech stránkách stejné. Každá webová stránka musí obsahovat odkaz na hlavní stránku a na stránku, která je hierarchicky výše.

'''5. [[Zdrojový kód]] je technicky způsobilý a strukturovaný'''

'''6. Prohlášení o přístupnosti webových stránek''' - každá webová stránka musí vždy obsahovat prohlášení o tom, že forma uveřejnění informací je v souladu s vyhláškou (prohlášení o přístupnosti) nebo obsahovat odkaz na toto prohlášení.<ref>Česká pravidla přístupnosti. ''Pristupnost.cz'' [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/</ref>

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

'''Metodika Blind Friendly Web 2.3'''

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek.
V roce 2004 vznikl metodický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3.

'''WCAG'''

Metodika [[WCAG - web content accessibility guidelines|Web Content Accessibility Guidelines]] (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C).
WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. ''Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society'' [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

'''Dogma W4'''
Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. ''Dogma W4''. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

'''Section 508'''

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>The United States Government. ''Section508''.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*Česká pravidla přístupnosti. ''Pristupnost.cz'' [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/
*RØMEN a SVANÆS. ''Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society'' [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. ''Dogma W4D'' [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. ''Pristupnost.nawebu.cz'' [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
*The United States Government. ''Section508.gov'' [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Přístupnost webu

2015-01-16T16:21:57Z

Maniskopesten: /* Přístupnost */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené:'' internet, ICT </blockquote>
<blockquote>
''podřazené:'' tvorba webu, optimalizace webu </blockquote>

=Přístupnost=
Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost, ve které se v posledních letech uplatňuje spíše koncept [[univerzální design|univerzálního designu]]. Přístupné webové stránky si kladou za cíl především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický.
Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web, je hned několik. Jedním z nich jsou '''komerční účely'''. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do [[propagace]] svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší '''viditelnost webu''' pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit '''prestiž organizace''', protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž. Proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním důležitým důvodem je '''zákon''', který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy.<ref>ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. ''Pristupnost.nawebu.cz'' [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
</ref> Česká pravidla přístupnosti jsou zakotvená v novele Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb.

=Pravidla přístupnosti=
Zde je zestručněný přehled základních pravidel pro tvorbu přístupného webu:

'''1. Obsah webových stránek je dostupný a čitelný''' - každý netextový prvek (obrázky, grafy) musí mít i svou písemnou alternativu a stejně tak se to týká i multimediálních dokumentů, které musí obsahovat titulek. Informace sdělené pomocí barev musí být přístupné i bez tohoto rozlišení a barvy musí být dostatečně kontrastní vůči sobě. Velikost písma musí být možno změnit bez ztráty obsahu nebo funkcionality.

'''2. Práci s webovou stránkou řídí uživatel''' - obsah ani kód nesmí vyžadovat speciální vstupní nebo ovládací zařízení a načtení nové webové stránky musí být možné jen po aktivaci odkazu nebo odesláním formuláře. Zvuk musí být možné vypnout, barevné přechody se nesmí měnit za méně než třikrát za sekundu a časový limit pro práci se stránkou musí být dostatečný.

'''3. Informace jsou srozumitelné a přehledné''' - informace jsou sděleny jednoduchou formou a přehledně. Rozsáhlé informace je potřeba rozdělit do menších bloků.

'''4. Ovládání webu je jasné a pochopitelné''' - navigace musí být jednoduchá, srozumitelná a konzistentní s ostatními weby veřejné správy. Ovládání by také mělo být na všech stránkách stejné. Každá webová stránka musí obsahovat odkaz na hlavní stránku a na stránku, která je hierarchicky výše.

'''5. [[Zdrojový kód]] je technicky způsobilý a strukturovaný'''

'''6. Prohlášení o přístupnosti webových stránek''' - každá webová stránka musí vždy obsahovat prohlášení o tom, že forma uveřejnění informací je v souladu s vyhláškou (prohlášení o přístupnosti) nebo odkaz na toto prohlášení.<ref>Česká pravidla přístupnosti. ''Pristupnost.cz'' [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/</ref>

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

'''Metodika Blind Friendly Web 2.3'''

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek.
V roce 2004 vznikl metodický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3.

'''WCAG'''

Metodika [[WCAG - web content accessibility guidelines|Web Content Accessibility Guidelines]] (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C).
WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. ''Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society'' [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

'''Dogma W4'''
Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. ''Dogma W4''. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

'''Section 508'''

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>The United States Government. ''Section508''.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*Česká pravidla přístupnosti. ''Pristupnost.cz'' [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/
*RØMEN a SVANÆS. ''Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society'' [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. ''Dogma W4D'' [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. ''Pristupnost.nawebu.cz'' [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
*The United States Government. ''Section508.gov'' [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Přístupnost webu

2015-01-15T09:35:22Z

Maniskopesten: /* Přístupnost */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené:'' internet, ICT </blockquote>
<blockquote>
''podřazené:'' tvorba webu, optimalizace webu </blockquote>

=Přístupnost=
Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost, ve které se v posledních letech uplatňuje spíše koncept [[univerzální design|univerzálního designu]]. Přístupné webové stránky si kladou za cíl především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický.
Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web, je hned několik. Jedním z nich jsou '''komerční účely'''. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do [[propagace]] svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší '''viditelnost webu''' pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit '''prestiž organizace''', protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž. Proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním důležitým důvodem je '''zákon''', který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy.<ref>ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. ''Pristupnost.nawebu.cz'' [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
</ref> Česká pravidla přístupnosti zakotvená v novele Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb.

=Pravidla přístupnosti=
Zde je zestručněný přehled základních pravidel pro tvorbu přístupného webu:

'''1. Obsah webových stránek je dostupný a čitelný''' - každý netextový prvek (obrázky, grafy) musí mít i svou písemnou alternativu a stejně tak se to týká i multimediálních dokumentů, které musí obsahovat titulek. Informace sdělené pomocí barev musí být přístupné i bez tohoto rozlišení a barvy musí být dostatečně kontrastní vůči sobě. Velikost písma musí být možno změnit bez ztráty obsahu nebo funkcionality.

'''2. Práci s webovou stránkou řídí uživatel''' - obsah ani kód nesmí vyžadovat speciální vstupní nebo ovládací zařízení a načtení nové webové stránky musí být možné jen po aktivaci odkazu nebo odesláním formuláře. Zvuk musí být možné vypnout, barevné přechody se nesmí měnit za méně než třikrát za sekundu a časový limit pro práci se stránkou musí být dostatečný.

'''3. Informace jsou srozumitelné a přehledné''' - informace jsou sděleny jednoduchou formou a přehledně. Rozsáhlé informace je potřeba rozdělit do menších bloků.

'''4. Ovládání webu je jasné a pochopitelné''' - navigace musí být jednoduchá, srozumitelná a konzistentní s ostatními weby veřejné správy. Ovládání by také mělo být na všech stránkách stejné. Každá webová stránka musí obsahovat odkaz na hlavní stránku a na stránku, která je hierarchicky výše.

'''5. [[Zdrojový kód]] je technicky způsobilý a strukturovaný'''

'''6. Prohlášení o přístupnosti webových stránek''' - každá webová stránka musí vždy obsahovat prohlášení o tom, že forma uveřejnění informací je v souladu s vyhláškou (prohlášení o přístupnosti) nebo odkaz na toto prohlášení.<ref>Česká pravidla přístupnosti. ''Pristupnost.cz'' [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/</ref>

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

'''Metodika Blind Friendly Web 2.3'''

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek.
V roce 2004 vznikl metodický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3.

'''WCAG'''

Metodika [[WCAG - web content accessibility guidelines|Web Content Accessibility Guidelines]] (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C).
WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. ''Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society'' [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

'''Dogma W4'''
Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. ''Dogma W4''. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

'''Section 508'''

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>The United States Government. ''Section508''.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*Česká pravidla přístupnosti. ''Pristupnost.cz'' [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/
*RØMEN a SVANÆS. ''Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society'' [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. ''Dogma W4D'' [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. ''Pristupnost.nawebu.cz'' [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
*The United States Government. ''Section508.gov'' [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Přístupnost webu

2015-01-15T09:32:30Z

Maniskopesten: /* Přístupnost */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené:'' internet, ICT </blockquote>
<blockquote>
''podřazené:'' tvorba webu, optimalizace webu </blockquote>

=Přístupnost=
Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost, ve které se v posledních letech uplatňuje spíše koncept [[univerzální design|univerzálního designu]]. Přístupné webové stránky si kladou za cíl především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický.
Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web, je hned několik. Jedním z nich jsou '''komerční účely'''. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do [[propagace]] svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší '''viditelnost webu''' pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit '''prestiž organizace''', protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž. Proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním, neméně důležitým důvodem, je '''zákon''', který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy.<ref>ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. ''Pristupnost.nawebu.cz'' [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
</ref> Česká pravidla přístupnosti zakotvená v novele Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb.

=Pravidla přístupnosti=
Zde je zestručněný přehled základních pravidel pro tvorbu přístupného webu:

'''1. Obsah webových stránek je dostupný a čitelný''' - každý netextový prvek (obrázky, grafy) musí mít i svou písemnou alternativu a stejně tak se to týká i multimediálních dokumentů, které musí obsahovat titulek. Informace sdělené pomocí barev musí být přístupné i bez tohoto rozlišení a barvy musí být dostatečně kontrastní vůči sobě. Velikost písma musí být možno změnit bez ztráty obsahu nebo funkcionality.

'''2. Práci s webovou stránkou řídí uživatel''' - obsah ani kód nesmí vyžadovat speciální vstupní nebo ovládací zařízení a načtení nové webové stránky musí být možné jen po aktivaci odkazu nebo odesláním formuláře. Zvuk musí být možné vypnout, barevné přechody se nesmí měnit za méně než třikrát za sekundu a časový limit pro práci se stránkou musí být dostatečný.

'''3. Informace jsou srozumitelné a přehledné''' - informace jsou sděleny jednoduchou formou a přehledně. Rozsáhlé informace je potřeba rozdělit do menších bloků.

'''4. Ovládání webu je jasné a pochopitelné''' - navigace musí být jednoduchá, srozumitelná a konzistentní s ostatními weby veřejné správy. Ovládání by také mělo být na všech stránkách stejné. Každá webová stránka musí obsahovat odkaz na hlavní stránku a na stránku, která je hierarchicky výše.

'''5. [[Zdrojový kód]] je technicky způsobilý a strukturovaný'''

'''6. Prohlášení o přístupnosti webových stránek''' - každá webová stránka musí vždy obsahovat prohlášení o tom, že forma uveřejnění informací je v souladu s vyhláškou (prohlášení o přístupnosti) nebo odkaz na toto prohlášení.<ref>Česká pravidla přístupnosti. ''Pristupnost.cz'' [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/</ref>

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

'''Metodika Blind Friendly Web 2.3'''

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek.
V roce 2004 vznikl metodický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3.

'''WCAG'''

Metodika [[WCAG - web content accessibility guidelines|Web Content Accessibility Guidelines]] (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C).
WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. ''Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society'' [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

'''Dogma W4'''
Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. ''Dogma W4''. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

'''Section 508'''

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>The United States Government. ''Section508''.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*Česká pravidla přístupnosti. ''Pristupnost.cz'' [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/
*RØMEN a SVANÆS. ''Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society'' [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. ''Dogma W4D'' [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. ''Pristupnost.nawebu.cz'' [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
*The United States Government. ''Section508.gov'' [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Přístupnost webu

2015-01-15T09:16:20Z

Maniskopesten: /* Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené:'' internet, ICT </blockquote>
<blockquote>
''podřazené:'' tvorba webu, optimalizace webu </blockquote>

=Přístupnost=
Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost, ve které se v posledních letech uplatňuje spíše koncept [[univerzální design|univerzálního designu]]. Přístupné webové stránky si kladou za cíl především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický.
Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web, je hned několik. Jedním z nich jsou '''komerční účely'''. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do [[propagace]] svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší '''viditelnost webu''' pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit '''prestiž organizace''', protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž. Proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním neméně důležitým důvodem je '''zákon''', který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy.<ref>ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. ''Pristupnost.nawebu.cz'' [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
</ref> Česká pravidla přístupnosti zakotvená v novele Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb.

=Pravidla přístupnosti=
Zde je zestručněný přehled základních pravidel pro tvorbu přístupného webu:

'''1. Obsah webových stránek je dostupný a čitelný''' - každý netextový prvek (obrázky, grafy) musí mít i svou písemnou alternativu a stejně tak se to týká i multimediálních dokumentů, které musí obsahovat titulek. Informace sdělené pomocí barev musí být přístupné i bez tohoto rozlišení a barvy musí být dostatečně kontrastní vůči sobě. Velikost písma musí být možno změnit bez ztráty obsahu nebo funkcionality.

'''2. Práci s webovou stránkou řídí uživatel''' - obsah ani kód nesmí vyžadovat speciální vstupní nebo ovládací zařízení a načtení nové webové stránky musí být možné jen po aktivaci odkazu nebo odesláním formuláře. Zvuk musí být možné vypnout, barevné přechody se nesmí měnit za méně než třikrát za sekundu a časový limit pro práci se stránkou musí být dostatečný.

'''3. Informace jsou srozumitelné a přehledné''' - informace jsou sděleny jednoduchou formou a přehledně. Rozsáhlé informace je potřeba rozdělit do menších bloků.

'''4. Ovládání webu je jasné a pochopitelné''' - navigace musí být jednoduchá, srozumitelná a konzistentní s ostatními weby veřejné správy. Ovládání by také mělo být na všech stránkách stejné. Každá webová stránka musí obsahovat odkaz na hlavní stránku a na stránku, která je hierarchicky výše.

'''5. [[Zdrojový kód]] je technicky způsobilý a strukturovaný'''

'''6. Prohlášení o přístupnosti webových stránek''' - každá webová stránka musí vždy obsahovat prohlášení o tom, že forma uveřejnění informací je v souladu s vyhláškou (prohlášení o přístupnosti) nebo odkaz na toto prohlášení.<ref>Česká pravidla přístupnosti. ''Pristupnost.cz'' [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/</ref>

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

'''Metodika Blind Friendly Web 2.3'''

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek.
V roce 2004 vznikl metodický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3.

'''WCAG'''

Metodika [[WCAG - web content accessibility guidelines|Web Content Accessibility Guidelines]] (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C).
WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. ''Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society'' [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

'''Dogma W4'''
Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. ''Dogma W4''. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

'''Section 508'''

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>The United States Government. ''Section508''.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*Česká pravidla přístupnosti. ''Pristupnost.cz'' [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/
*RØMEN a SVANÆS. ''Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society'' [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. ''Dogma W4D'' [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. ''Pristupnost.nawebu.cz'' [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
*The United States Government. ''Section508.gov'' [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Přístupnost webu

2015-01-15T09:14:25Z

Maniskopesten: /* Pravidla přístupnosti */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené:'' internet, ICT </blockquote>
<blockquote>
''podřazené:'' tvorba webu, optimalizace webu </blockquote>

=Přístupnost=
Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost, ve které se v posledních letech uplatňuje spíše koncept [[univerzální design|univerzálního designu]]. Přístupné webové stránky si kladou za cíl především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický.
Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web, je hned několik. Jedním z nich jsou '''komerční účely'''. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do [[propagace]] svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší '''viditelnost webu''' pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit '''prestiž organizace''', protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž. Proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním neméně důležitým důvodem je '''zákon''', který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy.<ref>ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. ''Pristupnost.nawebu.cz'' [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
</ref> Česká pravidla přístupnosti zakotvená v novele Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb.

=Pravidla přístupnosti=
Zde je zestručněný přehled základních pravidel pro tvorbu přístupného webu:

'''1. Obsah webových stránek je dostupný a čitelný''' - každý netextový prvek (obrázky, grafy) musí mít i svou písemnou alternativu a stejně tak se to týká i multimediálních dokumentů, které musí obsahovat titulek. Informace sdělené pomocí barev musí být přístupné i bez tohoto rozlišení a barvy musí být dostatečně kontrastní vůči sobě. Velikost písma musí být možno změnit bez ztráty obsahu nebo funkcionality.

'''2. Práci s webovou stránkou řídí uživatel''' - obsah ani kód nesmí vyžadovat speciální vstupní nebo ovládací zařízení a načtení nové webové stránky musí být možné jen po aktivaci odkazu nebo odesláním formuláře. Zvuk musí být možné vypnout, barevné přechody se nesmí měnit za méně než třikrát za sekundu a časový limit pro práci se stránkou musí být dostatečný.

'''3. Informace jsou srozumitelné a přehledné''' - informace jsou sděleny jednoduchou formou a přehledně. Rozsáhlé informace je potřeba rozdělit do menších bloků.

'''4. Ovládání webu je jasné a pochopitelné''' - navigace musí být jednoduchá, srozumitelná a konzistentní s ostatními weby veřejné správy. Ovládání by také mělo být na všech stránkách stejné. Každá webová stránka musí obsahovat odkaz na hlavní stránku a na stránku, která je hierarchicky výše.

'''5. [[Zdrojový kód]] je technicky způsobilý a strukturovaný'''

'''6. Prohlášení o přístupnosti webových stránek''' - každá webová stránka musí vždy obsahovat prohlášení o tom, že forma uveřejnění informací je v souladu s vyhláškou (prohlášení o přístupnosti) nebo odkaz na toto prohlášení.<ref>Česká pravidla přístupnosti. ''Pristupnost.cz'' [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/</ref>

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

'''Metodika Blind Friendly Web 2.3'''

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek.
V roce 2004 vnikl medotický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3.

'''WCAG'''

Metodika [[WCAG - web content accessibility guidelines|Web Content Accessibility Guidelines]] (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C).
WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. ''Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society'' [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

'''Dogma W4'''
Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. ''Dogma W4''. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

'''Section 508'''

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>The United States Government. ''Section508''.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*Česká pravidla přístupnosti. ''Pristupnost.cz'' [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/
*RØMEN a SVANÆS. ''Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society'' [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. ''Dogma W4D'' [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. ''Pristupnost.nawebu.cz'' [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
*The United States Government. ''Section508.gov'' [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Přístupnost webu

2015-01-15T09:11:44Z

Maniskopesten: /* Přístupnost */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené:'' internet, ICT </blockquote>
<blockquote>
''podřazené:'' tvorba webu, optimalizace webu </blockquote>

=Přístupnost=
Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost, ve které se v posledních letech uplatňuje spíše koncept [[univerzální design|univerzálního designu]]. Přístupné webové stránky si kladou za cíl především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický.
Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web, je hned několik. Jedním z nich jsou '''komerční účely'''. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do [[propagace]] svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší '''viditelnost webu''' pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit '''prestiž organizace''', protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž. Proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním neméně důležitým důvodem je '''zákon''', který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy.<ref>ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. ''Pristupnost.nawebu.cz'' [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
</ref> Česká pravidla přístupnosti zakotvená v novele Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb.

=Pravidla přístupnosti=
Zde je zestručněný přehled základních pravidel pro tvorbu přístupného webu:

'''1. Obsah webových stránek je dostupný a čitelný''' - každý netextový prvek (obrázky, grafy) musí mít i svou písemnou alternativu a stejně tak se to týká i multimediálních dokumentů, které musí obsahovat titulek. Informace sdělené pomocí barev musí být přístupné i bez tohoto rozlišení a barvy musí být dostatečně kontrastní vůči sobě. Velikost písma musí být možno změnit bez ztráty obsahu nebo funkcionality.

'''2. Práci s webovou stránkou řídí uživatel''' - obsah ani kód nesmí vyžadovat speciální vstupní nebo ovládací zařízení a načtené nové webové schránky musí být možné jen po aktivaci odkazu nebo odesláním formuláře. Zvuk musí být možné vypnout, barevné přechody se nesmí měnit za méně než třikrát za sekundu a časový limit pro práci se stránkou musí být dostatečný.

'''3. Informace jsou srozumitelné a přehledné''' - informace jsou sděleny jednoduchou formou a přehledně. Rozsáhlé informace je potřeba rozdělit do menších bloků.

'''4. Ovládání webu je jasné a pochopitelné''' - navigace musí být jednoduchá, srozumitelná a konzistentní s ostatními weby veřejné správy. Ovládání by také mělo být na všech stránkách stejné. Každá webová stránka musí obsahovat odkaz na hlavní stránku a na stránku, která je hierarchicky výše.

'''5. [[Zdrojový kód]] je technicky způsobilý a strukturovaný'''

'''6. Prohlášení o přístupnosti webových stránek''' - Každá webová stránka musí vždy obsahovat prohlášení o tom, že forma uveřejnění informací je v souladu s vyhláškou (prohlášení o přístupnosti) nebo odkaz na toto prohlášení.<ref>Česká pravidla přístupnosti. ''Pristupnost.cz'' [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/</ref>

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

'''Metodika Blind Friendly Web 2.3'''

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek.
V roce 2004 vnikl medotický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3.

'''WCAG'''

Metodika [[WCAG - web content accessibility guidelines|Web Content Accessibility Guidelines]] (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C).
WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. ''Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society'' [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

'''Dogma W4'''
Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. ''Dogma W4''. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

'''Section 508'''

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>The United States Government. ''Section508''.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*Česká pravidla přístupnosti. ''Pristupnost.cz'' [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/
*RØMEN a SVANÆS. ''Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society'' [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. ''Dogma W4D'' [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. ''Pristupnost.nawebu.cz'' [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
*The United States Government. ''Section508.gov'' [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Struktura prezentace

2015-01-09T11:02:52Z

Maniskopesten: /* 3 TELL */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova: ''' prezentace, struktura

'''Synonyma: -''' představení, interpretace

'''Související pojmy:'''

                  '' nadřazené:'' komunikace, rétorika, přednes

                   ''podřazené:'' sdělení, návrh, postup

== Úvod ==
Prezentace je činnost při které je posluchači nebo posluchačům něco předloženo, ukázáno, jsou mu projeveny návrhy, myšlenky a stanoviska. Jedná se tedy o cílený přenos [[informace|informací]]. Způsoby jakými lze prezentovat jsou: slovně, vizuálně, s pomocí flipchartu nebo využití nějakého [[software|softwaru]] pro tvorbu prezentací, například MS Powerpoint nebo Macromedia Flash MX. Předpokladem úspěšné prezentace podle Olgy Medlíkové je:
*'''Cíl''' - prezentující musí vědět, čeho chce svou prezentací dosáhnout
*'''Scénář''' - rozvržení přednášky a diskuze, timing, pomůcky, kombinace informačních a zábavných prvků
*'''Uživatelské pohodlí posluchačů''' - prezentující sleduje reakce publika a také, jestli mají vše, co k přednášce potřebují
*'''Interaktivní prostředí''' - posluchačům je poskytnuta možnost se do prezentace zapojit: reakce na otázky, připomínky, ale zároveň zabránění nečekaných přerušení
*'''Jasné výstupy''' - výstup prezentace musí být všem posluchačům srozumitelný<ref>MEDLÍKOVÁ, Olga. ''Přesvědčivá prezentace: Špičkové rady, tipy a příklady''. Grada Publishing a.s.: Praha, 2010, s. 14-33. ISBN 9788024722788.</ref>

== Struktura prezentace ==

Existuje mnoho možných struktur prezentace, které jsou vhodné pro určitý druh publika a přednášející se v přípravné fázi snaží si vytvářet tak zvané [[persony]], tedy svou cílovou skupinu posluchačů. Podle Plamínka existují z pohledu dynamiky tři odlišné fáze: tedy zahájení, jádro prezentace a závěr. U sestavování prezentace je nutné počítat s kolísavou pozorností publika, kdy na začátku je jejich pozornost nejvyšší, potom klesá a na konci se opět zvedá. Cílem je, aby posluchač i při nižší pozornosti stále sledoval řeč mluvčího.<ref>PLAMÍNEK, Jiří. ''Komunikace a prezentace: Umění mluvit, slyšet a rozumět''. Praha: Grada Publishing a.s., 2008, s. 152-153. ISBN 9788024727066.</ref>

=== 3 TELL ===
Horálek se zmiňuje o pravidle 3 TELL, které lze shrnout do následujících hesel:
*'''Řekni, co řekneš''' - používá se v úvodu, kam spadá: pozdravení, představení se a vysvětlení, proč jsme přišli. Je to fáze, ve které si mluvčí buduje vztah s posluchačem a snaží se získat jeho důvěru. Zde stejně jako po celou dobu prezentace je důležitá [[řeč těla]] a [[mimika]]. Prezentující nesmí dát najevo nervozitu.
*'''Řekni to''' - hlavní část promluvy. Zde je nejdůležitější udržet pozornost posluchače a sledovat, zda všemu rozumí
*'''Řekni co jsi řekl''' - tato část přichází na závěr a zahrnuje krátké shrnutí. Doporučuje se zmínit maximálně tři body a dále přejít k diskuzi. Nakonec poděkovat za pozornost a rozloučit se.<ref>HORÁLEK, Josef. Jak úspěšně a efektivně prezentovat. ''Horalek.org'' [online]. [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://www.horalek.org/clanky/Prezentace%20-text.pdf</ref>
John Townsend ve své příručce The Presentations nastínil několik dalších možností prezenačních struktur, které lze využít:

=== BIKER B ===
Jedná se o mnemotechnickou pomůcku usnadňující tvorbu prezentace:

*'''Bang!''' - na úvod technika doporučuje použít nějaký způsob upoutající pozornost publika, který odpovídá tématu i osobnosti vystupujícího. V této části můžete začít nějakým poutavým upozorněním, evokováním hypotetické situace, vytvořením metafory, přímou otázkou k publiku, veselou historkou, nebo nějakým vizuálním či dramatickým vstupem.
*'''Introduction''' - obsah klíčových bodů prezentace a představení tématu. Tedy co jste přišli publiku říct.
*'''Key points''' - ohraničení prezentace na 1 až 5 klíčových bodů.
*'''Examples''' - tady je potřeba provázat klíčové pojmy s publikem a jeho potřebami a zkušenostmi pomocí příkladů, aby sdělení snáze pochopili. Pro každou z klíčových oblastí je dobré použít jeden příklad, vizuální zobrazení, nebo říct příběh, který demonstruje to, co se snažíte prosadit.
*'''Recap''' - v části zvané rekapitulace znovu stručně zopakujete obsah své prezentace, aby si jej publikum snáze zapamatovalo.
*'''Bang!''' - na závěr se doporučuje další boom, který prezentaci dramaticky zakončí, aby se stala nezapomenutelná. Je možné verbálně nebo vizuálně navázat na úvodní boom, udělat nečekanou akci nebo naopak jednoduše zakončit slovy “Děkuji za pozornost”

Po této fázi obvykle následuje prostor pro dotazy z publika. Podle Townsenda je tohle zakončení vhodné, pokud je publikum spíše malé a téma se přímo dotýká jejich životů nebo práce. Nicméně při práci s větším publikem a při formálnějších akcích je vhodné brát v potaz fakt, že mnoho účastníků se ostýchá položit otázku před ostatními.<ref>TOWNSEND, John. ''The Presentations''. ilustrované vydání, přepracované. Alresford: Pocketbooks, 2009. Pocketbooks Series: Management Pocketbooks Series, s 19-27. ISBN 9781906610159.
</ref>

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
*HORÁLEK, Josef. Jak úspěšně a efektivně prezentovat. ''Horalek.org'' [online]. [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://www.horalek.org/clanky/Prezentace%20-text.pdf
* MEDLÍKOVÁ, Olga. ''Přesvědčivá prezentace: Špičkové rady, tipy a příklady''. Grada Publishing a.s.: Praha, 2010, s. 14-33. ISBN 9788024722788.
*PLAMÍNEK, Jiří. ''Komunikace a prezentace: Umění mluvit, slyšet a rozumět''. Praha: Grada Publishing a.s., 2008, s 152-153. ISBN 9788024727066.
*TOWNSEND, John. ''The Presentations''. ilustrované vydání, přepracované. Alresford: Pocketbooks, 2009. Pocketbooks Series: Management Pocketbooks Series, s. 19-27. ISBN 9781906610159.

Struktura prezentace

2015-01-09T11:02:27Z

Maniskopesten: /* Použitá literatura */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova: ''' prezentace, struktura

'''Synonyma: -''' představení, interpretace

'''Související pojmy:'''

                  '' nadřazené:'' komunikace, rétorika, přednes

                   ''podřazené:'' sdělení, návrh, postup

== Úvod ==
Prezentace je činnost při které je posluchači nebo posluchačům něco předloženo, ukázáno, jsou mu projeveny návrhy, myšlenky a stanoviska. Jedná se tedy o cílený přenos [[informace|informací]]. Způsoby jakými lze prezentovat jsou: slovně, vizuálně, s pomocí flipchartu nebo využití nějakého [[software|softwaru]] pro tvorbu prezentací, například MS Powerpoint nebo Macromedia Flash MX. Předpokladem úspěšné prezentace podle Olgy Medlíkové je:
*'''Cíl''' - prezentující musí vědět, čeho chce svou prezentací dosáhnout
*'''Scénář''' - rozvržení přednášky a diskuze, timing, pomůcky, kombinace informačních a zábavných prvků
*'''Uživatelské pohodlí posluchačů''' - prezentující sleduje reakce publika a také, jestli mají vše, co k přednášce potřebují
*'''Interaktivní prostředí''' - posluchačům je poskytnuta možnost se do prezentace zapojit: reakce na otázky, připomínky, ale zároveň zabránění nečekaných přerušení
*'''Jasné výstupy''' - výstup prezentace musí být všem posluchačům srozumitelný<ref>MEDLÍKOVÁ, Olga. ''Přesvědčivá prezentace: Špičkové rady, tipy a příklady''. Grada Publishing a.s.: Praha, 2010, s. 14-33. ISBN 9788024722788.</ref>

== Struktura prezentace ==

Existuje mnoho možných struktur prezentace, které jsou vhodné pro určitý druh publika a přednášející se v přípravné fázi snaží si vytvářet tak zvané [[persony]], tedy svou cílovou skupinu posluchačů. Podle Plamínka existují z pohledu dynamiky tři odlišné fáze: tedy zahájení, jádro prezentace a závěr. U sestavování prezentace je nutné počítat s kolísavou pozorností publika, kdy na začátku je jejich pozornost nejvyšší, potom klesá a na konci se opět zvedá. Cílem je, aby posluchač i při nižší pozornosti stále sledoval řeč mluvčího.<ref>PLAMÍNEK, Jiří. ''Komunikace a prezentace: Umění mluvit, slyšet a rozumět''. Praha: Grada Publishing a.s., 2008, s. 152-153. ISBN 9788024727066.</ref>

=== 3 TELL ===
Horálek se zmiňuje o pravidle 3 TELL, které lze shrnout do následujících hesel:
*'''Řekni, co řekneš''' - používá se v úvodu, kam spadá: pozdravení, představení se a vysvětlení, proč jsme přišli. Je to fáze, ve které si mluvčí buduje vztah s posluchačem a snaží se získat jeho důvěru. Zde stejně jako po celou dobu prezentace je důležitá [[řeč těla]] a [[mimika]]. Prezentující nesmí dát najevo nervozitu.
*'''Řekni to''' - hlavní část promluvy. Zde je nejdůležitější udržet pozornost posluchače a sledovat, zda všemu rozumí
*'''Řekni co jsi řekl''' - tato část přichází na závěr a zahrnuje krátké shrnutí. Doporučuje se zmínit maximálně tři body a dále přejít k diskuzi. Nakonec poděkovat za pozornost a rozloučit se.<ref>HORÁLEK, Josef. ''Jak úspěšně a efektivně prezentovat''. In Média a vzdělávání 2007. [s.l.] : [s.n.], 2007. s. 21-24. ISBN 978-80-86578-. ISSN 1214-9187.</ref>
John Townsend ve své příručce The Presentations nastínil několik dalších možností prezenačních struktur, které lze využít:

=== BIKER B ===
Jedná se o mnemotechnickou pomůcku usnadňující tvorbu prezentace:

*'''Bang!''' - na úvod technika doporučuje použít nějaký způsob upoutající pozornost publika, který odpovídá tématu i osobnosti vystupujícího. V této části můžete začít nějakým poutavým upozorněním, evokováním hypotetické situace, vytvořením metafory, přímou otázkou k publiku, veselou historkou, nebo nějakým vizuálním či dramatickým vstupem.
*'''Introduction''' - obsah klíčových bodů prezentace a představení tématu. Tedy co jste přišli publiku říct.
*'''Key points''' - ohraničení prezentace na 1 až 5 klíčových bodů.
*'''Examples''' - tady je potřeba provázat klíčové pojmy s publikem a jeho potřebami a zkušenostmi pomocí příkladů, aby sdělení snáze pochopili. Pro každou z klíčových oblastí je dobré použít jeden příklad, vizuální zobrazení, nebo říct příběh, který demonstruje to, co se snažíte prosadit.
*'''Recap''' - v části zvané rekapitulace znovu stručně zopakujete obsah své prezentace, aby si jej publikum snáze zapamatovalo.
*'''Bang!''' - na závěr se doporučuje další boom, který prezentaci dramaticky zakončí, aby se stala nezapomenutelná. Je možné verbálně nebo vizuálně navázat na úvodní boom, udělat nečekanou akci nebo naopak jednoduše zakončit slovy “Děkuji za pozornost”

Po této fázi obvykle následuje prostor pro dotazy z publika. Podle Townsenda je tohle zakončení vhodné, pokud je publikum spíše malé a téma se přímo dotýká jejich životů nebo práce. Nicméně při práci s větším publikem a při formálnějších akcích je vhodné brát v potaz fakt, že mnoho účastníků se ostýchá položit otázku před ostatními.<ref>TOWNSEND, John. ''The Presentations''. ilustrované vydání, přepracované. Alresford: Pocketbooks, 2009. Pocketbooks Series: Management Pocketbooks Series, s 19-27. ISBN 9781906610159.
</ref>

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
*HORÁLEK, Josef. Jak úspěšně a efektivně prezentovat. ''Horalek.org'' [online]. [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://www.horalek.org/clanky/Prezentace%20-text.pdf
* MEDLÍKOVÁ, Olga. ''Přesvědčivá prezentace: Špičkové rady, tipy a příklady''. Grada Publishing a.s.: Praha, 2010, s. 14-33. ISBN 9788024722788.
*PLAMÍNEK, Jiří. ''Komunikace a prezentace: Umění mluvit, slyšet a rozumět''. Praha: Grada Publishing a.s., 2008, s 152-153. ISBN 9788024727066.
*TOWNSEND, John. ''The Presentations''. ilustrované vydání, přepracované. Alresford: Pocketbooks, 2009. Pocketbooks Series: Management Pocketbooks Series, s. 19-27. ISBN 9781906610159.

Struktura prezentace

2015-01-09T10:58:19Z

Maniskopesten:

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova: ''' prezentace, struktura

'''Synonyma: -''' představení, interpretace

'''Související pojmy:'''

                  '' nadřazené:'' komunikace, rétorika, přednes

                   ''podřazené:'' sdělení, návrh, postup

== Úvod ==
Prezentace je činnost při které je posluchači nebo posluchačům něco předloženo, ukázáno, jsou mu projeveny návrhy, myšlenky a stanoviska. Jedná se tedy o cílený přenos [[informace|informací]]. Způsoby jakými lze prezentovat jsou: slovně, vizuálně, s pomocí flipchartu nebo využití nějakého [[software|softwaru]] pro tvorbu prezentací, například MS Powerpoint nebo Macromedia Flash MX. Předpokladem úspěšné prezentace podle Olgy Medlíkové je:
*'''Cíl''' - prezentující musí vědět, čeho chce svou prezentací dosáhnout
*'''Scénář''' - rozvržení přednášky a diskuze, timing, pomůcky, kombinace informačních a zábavných prvků
*'''Uživatelské pohodlí posluchačů''' - prezentující sleduje reakce publika a také, jestli mají vše, co k přednášce potřebují
*'''Interaktivní prostředí''' - posluchačům je poskytnuta možnost se do prezentace zapojit: reakce na otázky, připomínky, ale zároveň zabránění nečekaných přerušení
*'''Jasné výstupy''' - výstup prezentace musí být všem posluchačům srozumitelný<ref>MEDLÍKOVÁ, Olga. ''Přesvědčivá prezentace: Špičkové rady, tipy a příklady''. Grada Publishing a.s.: Praha, 2010, s. 14-33. ISBN 9788024722788.</ref>

== Struktura prezentace ==

Existuje mnoho možných struktur prezentace, které jsou vhodné pro určitý druh publika a přednášející se v přípravné fázi snaží si vytvářet tak zvané [[persony]], tedy svou cílovou skupinu posluchačů. Podle Plamínka existují z pohledu dynamiky tři odlišné fáze: tedy zahájení, jádro prezentace a závěr. U sestavování prezentace je nutné počítat s kolísavou pozorností publika, kdy na začátku je jejich pozornost nejvyšší, potom klesá a na konci se opět zvedá. Cílem je, aby posluchač i při nižší pozornosti stále sledoval řeč mluvčího.<ref>PLAMÍNEK, Jiří. ''Komunikace a prezentace: Umění mluvit, slyšet a rozumět''. Praha: Grada Publishing a.s., 2008, s. 152-153. ISBN 9788024727066.</ref>

=== 3 TELL ===
Horálek se zmiňuje o pravidle 3 TELL, které lze shrnout do následujících hesel:
*'''Řekni, co řekneš''' - používá se v úvodu, kam spadá: pozdravení, představení se a vysvětlení, proč jsme přišli. Je to fáze, ve které si mluvčí buduje vztah s posluchačem a snaží se získat jeho důvěru. Zde stejně jako po celou dobu prezentace je důležitá [[řeč těla]] a [[mimika]]. Prezentující nesmí dát najevo nervozitu.
*'''Řekni to''' - hlavní část promluvy. Zde je nejdůležitější udržet pozornost posluchače a sledovat, zda všemu rozumí
*'''Řekni co jsi řekl''' - tato část přichází na závěr a zahrnuje krátké shrnutí. Doporučuje se zmínit maximálně tři body a dále přejít k diskuzi. Nakonec poděkovat za pozornost a rozloučit se.<ref>HORÁLEK, Josef. ''Jak úspěšně a efektivně prezentovat''. In Média a vzdělávání 2007. [s.l.] : [s.n.], 2007. s. 21-24. ISBN 978-80-86578-. ISSN 1214-9187.</ref>
John Townsend ve své příručce The Presentations nastínil několik dalších možností prezenačních struktur, které lze využít:

=== BIKER B ===
Jedná se o mnemotechnickou pomůcku usnadňující tvorbu prezentace:

*'''Bang!''' - na úvod technika doporučuje použít nějaký způsob upoutající pozornost publika, který odpovídá tématu i osobnosti vystupujícího. V této části můžete začít nějakým poutavým upozorněním, evokováním hypotetické situace, vytvořením metafory, přímou otázkou k publiku, veselou historkou, nebo nějakým vizuálním či dramatickým vstupem.
*'''Introduction''' - obsah klíčových bodů prezentace a představení tématu. Tedy co jste přišli publiku říct.
*'''Key points''' - ohraničení prezentace na 1 až 5 klíčových bodů.
*'''Examples''' - tady je potřeba provázat klíčové pojmy s publikem a jeho potřebami a zkušenostmi pomocí příkladů, aby sdělení snáze pochopili. Pro každou z klíčových oblastí je dobré použít jeden příklad, vizuální zobrazení, nebo říct příběh, který demonstruje to, co se snažíte prosadit.
*'''Recap''' - v části zvané rekapitulace znovu stručně zopakujete obsah své prezentace, aby si jej publikum snáze zapamatovalo.
*'''Bang!''' - na závěr se doporučuje další boom, který prezentaci dramaticky zakončí, aby se stala nezapomenutelná. Je možné verbálně nebo vizuálně navázat na úvodní boom, udělat nečekanou akci nebo naopak jednoduše zakončit slovy “Děkuji za pozornost”

Po této fázi obvykle následuje prostor pro dotazy z publika. Podle Townsenda je tohle zakončení vhodné, pokud je publikum spíše malé a téma se přímo dotýká jejich životů nebo práce. Nicméně při práci s větším publikem a při formálnějších akcích je vhodné brát v potaz fakt, že mnoho účastníků se ostýchá položit otázku před ostatními.<ref>TOWNSEND, John. ''The Presentations''. ilustrované vydání, přepracované. Alresford: Pocketbooks, 2009. Pocketbooks Series: Management Pocketbooks Series, s 19-27. ISBN 9781906610159.
</ref>

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
*HORÁLEK, Josef. ''Jak úspěšně a efektivně prezentovat''. In Média a vzdělávání 2007. [s.l.] : [s.n.], 2007. s. 21-24. ISBN 978-80-86578-. ISSN 1214-9187.
* MEDLÍKOVÁ, Olga. ''Přesvědčivá prezentace: Špičkové rady, tipy a příklady''. Grada Publishing a.s.: Praha, 2010, s. 14-33. ISBN 9788024722788.
*PLAMÍNEK, Jiří. ''Komunikace a prezentace: Umění mluvit, slyšet a rozumět''. Praha: Grada Publishing a.s., 2008, s 152-153. ISBN 9788024727066.
*TOWNSEND, John. ''The Presentations''. ilustrované vydání, přepracované. Alresford: Pocketbooks, 2009. Pocketbooks Series: Management Pocketbooks Series, s. 19-27. ISBN 9781906610159.

Přístupnost webu

2015-01-09T10:51:10Z

Maniskopesten: /* Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené:'' internet, ICT </blockquote>
<blockquote>
''podřazené:'' tvorba webu, optimalizace webu </blockquote>

=Přístupnost=
Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost, ve které se v posledních letech uplatňuje spíše koncept [[univerzální design|univerzálního designu]]. Přístupné webové stránky si kladou za cíl, především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický.
Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web je hned několik. Jedním z nich jsou '''komerční účely'''. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do [[propagace]] svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší '''viditelnost webu''' pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit '''prestiž organizace''', protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž, proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním neméně důležitým důvodem je '''zákon''', který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy.<ref>ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. ''Pristupnost.nawebu.cz'' [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
</ref> Česká pravidla přístupnosti zakotvená v novele Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb.

=Pravidla přístupnosti=
Zde je zestručněný přehled základních pravidel pro tvorbu přístupného webu:

'''1. Obsah webových stránek je dostupný a čitelný''' - každý netextový prvek (obrázky, grafy) musí mít i svou písemnou alternativu a stejně tak se to týká i multimediálních dokumentů, které musí obsahovat titulek. Informace sdělené pomocí barev musí být přístupné i bez tohoto rozlišení a barvy musí být dostatečně kontrastní vůči sobě. Velikost písma musí být možno změnit bez ztráty obsahu nebo funkcionality.

'''2. Práci s webovou stránkou řídí uživatel''' - obsah ani kód nesmí vyžadovat speciální vstupní nebo ovládací zařízení a načtené nové webové schránky musí být možné jen po aktivaci odkazu nebo odesláním formuláře. Zvuk musí být možné vypnout, barevné přechody se nesmí měnit za méně než třikrát za sekundu a časový limit pro práci se stránkou musí být dostatečný.

'''3. Informace jsou srozumitelné a přehledné''' - informace jsou sděleny jednoduchou formou a přehledně. Rozsáhlé informace je potřeba rozdělit do menších bloků.

'''4. Ovládání webu je jasné a pochopitelné''' - navigace musí být jednoduchá, srozumitelná a konzistentní s ostatními weby veřejné správy. Ovládání by také mělo být na všech stránkách stejné. Každá webová stránka musí obsahovat odkaz na hlavní stránku a na stránku, která je hierarchicky výše.

'''5. [[Zdrojový kód]] je technicky způsobilý a strukturovaný'''

'''6. Prohlášení o přístupnosti webových stránek''' - Každá webová stránka musí vždy obsahovat prohlášení o tom, že forma uveřejnění informací je v souladu s vyhláškou (prohlášení o přístupnosti) nebo odkaz na toto prohlášení.<ref>Česká pravidla přístupnosti. ''Pristupnost.cz'' [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/</ref>

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

'''Metodika Blind Friendly Web 2.3'''

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek.
V roce 2004 vnikl medotický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3.

'''WCAG'''

Metodika [[WCAG - web content accessibility guidelines|Web Content Accessibility Guidelines]] (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C).
WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. ''Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society'' [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

'''Dogma W4'''
Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. ''Dogma W4''. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

'''Section 508'''

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>The United States Government. ''Section508''.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*Česká pravidla přístupnosti. ''Pristupnost.cz'' [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/
*RØMEN a SVANÆS. ''Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society'' [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. ''Dogma W4D'' [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. ''Pristupnost.nawebu.cz'' [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
*The United States Government. ''Section508.gov'' [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Přístupnost webu

2015-01-09T10:50:37Z

Maniskopesten: /* Použitá literatura */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené:'' internet, ICT </blockquote>
<blockquote>
''podřazené:'' tvorba webu, optimalizace webu </blockquote>

=Přístupnost=
Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost, ve které se v posledních letech uplatňuje spíše koncept [[univerzální design|univerzálního designu]]. Přístupné webové stránky si kladou za cíl, především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický.
Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web je hned několik. Jedním z nich jsou '''komerční účely'''. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do [[propagace]] svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší '''viditelnost webu''' pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit '''prestiž organizace''', protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž, proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním neméně důležitým důvodem je '''zákon''', který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy.<ref>ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. ''Pristupnost.nawebu.cz'' [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
</ref> Česká pravidla přístupnosti zakotvená v novele Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb.

=Pravidla přístupnosti=
Zde je zestručněný přehled základních pravidel pro tvorbu přístupného webu:

'''1. Obsah webových stránek je dostupný a čitelný''' - každý netextový prvek (obrázky, grafy) musí mít i svou písemnou alternativu a stejně tak se to týká i multimediálních dokumentů, které musí obsahovat titulek. Informace sdělené pomocí barev musí být přístupné i bez tohoto rozlišení a barvy musí být dostatečně kontrastní vůči sobě. Velikost písma musí být možno změnit bez ztráty obsahu nebo funkcionality.

'''2. Práci s webovou stránkou řídí uživatel''' - obsah ani kód nesmí vyžadovat speciální vstupní nebo ovládací zařízení a načtené nové webové schránky musí být možné jen po aktivaci odkazu nebo odesláním formuláře. Zvuk musí být možné vypnout, barevné přechody se nesmí měnit za méně než třikrát za sekundu a časový limit pro práci se stránkou musí být dostatečný.

'''3. Informace jsou srozumitelné a přehledné''' - informace jsou sděleny jednoduchou formou a přehledně. Rozsáhlé informace je potřeba rozdělit do menších bloků.

'''4. Ovládání webu je jasné a pochopitelné''' - navigace musí být jednoduchá, srozumitelná a konzistentní s ostatními weby veřejné správy. Ovládání by také mělo být na všech stránkách stejné. Každá webová stránka musí obsahovat odkaz na hlavní stránku a na stránku, která je hierarchicky výše.

'''5. [[Zdrojový kód]] je technicky způsobilý a strukturovaný'''

'''6. Prohlášení o přístupnosti webových stránek''' - Každá webová stránka musí vždy obsahovat prohlášení o tom, že forma uveřejnění informací je v souladu s vyhláškou (prohlášení o přístupnosti) nebo odkaz na toto prohlášení.<ref>Česká pravidla přístupnosti. ''Pristupnost.cz'' [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/</ref>

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

'''Metodika Blind Friendly Web 2.3'''

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek.
V roce 2004 vnikl medotický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3.

'''WCAG'''

Metodika [[WCAG - web content accessibility guidelines|Web Content Accessibility Guidelines]] (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C).
WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. ''Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society'' [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

'''Dogma W4'''
Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. ''Dogma W4''. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

'''Section 508'''

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>THE UNITED STATES GOVERNMENT. ''Section508''.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*Česká pravidla přístupnosti. ''Pristupnost.cz'' [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/
*RØMEN a SVANÆS. ''Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society'' [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. ''Dogma W4D'' [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. ''Pristupnost.nawebu.cz'' [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
*The United States Government. ''Section508.gov'' [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Přístupnost webu

2015-01-09T10:46:59Z

Maniskopesten: /* Pravidla přístupnosti */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené:'' internet, ICT </blockquote>
<blockquote>
''podřazené:'' tvorba webu, optimalizace webu </blockquote>

=Přístupnost=
Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost, ve které se v posledních letech uplatňuje spíše koncept [[univerzální design|univerzálního designu]]. Přístupné webové stránky si kladou za cíl, především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický.
Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web je hned několik. Jedním z nich jsou '''komerční účely'''. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do [[propagace]] svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší '''viditelnost webu''' pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit '''prestiž organizace''', protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž, proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním neméně důležitým důvodem je '''zákon''', který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy.<ref>ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. ''Pristupnost.nawebu.cz'' [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
</ref> Česká pravidla přístupnosti zakotvená v novele Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb.

=Pravidla přístupnosti=
Zde je zestručněný přehled základních pravidel pro tvorbu přístupného webu:

'''1. Obsah webových stránek je dostupný a čitelný''' - každý netextový prvek (obrázky, grafy) musí mít i svou písemnou alternativu a stejně tak se to týká i multimediálních dokumentů, které musí obsahovat titulek. Informace sdělené pomocí barev musí být přístupné i bez tohoto rozlišení a barvy musí být dostatečně kontrastní vůči sobě. Velikost písma musí být možno změnit bez ztráty obsahu nebo funkcionality.

'''2. Práci s webovou stránkou řídí uživatel''' - obsah ani kód nesmí vyžadovat speciální vstupní nebo ovládací zařízení a načtené nové webové schránky musí být možné jen po aktivaci odkazu nebo odesláním formuláře. Zvuk musí být možné vypnout, barevné přechody se nesmí měnit za méně než třikrát za sekundu a časový limit pro práci se stránkou musí být dostatečný.

'''3. Informace jsou srozumitelné a přehledné''' - informace jsou sděleny jednoduchou formou a přehledně. Rozsáhlé informace je potřeba rozdělit do menších bloků.

'''4. Ovládání webu je jasné a pochopitelné''' - navigace musí být jednoduchá, srozumitelná a konzistentní s ostatními weby veřejné správy. Ovládání by také mělo být na všech stránkách stejné. Každá webová stránka musí obsahovat odkaz na hlavní stránku a na stránku, která je hierarchicky výše.

'''5. [[Zdrojový kód]] je technicky způsobilý a strukturovaný'''

'''6. Prohlášení o přístupnosti webových stránek''' - Každá webová stránka musí vždy obsahovat prohlášení o tom, že forma uveřejnění informací je v souladu s vyhláškou (prohlášení o přístupnosti) nebo odkaz na toto prohlášení.<ref>Česká pravidla přístupnosti. ''Pristupnost.cz'' [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/</ref>

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

'''Metodika Blind Friendly Web 2.3'''

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek.
V roce 2004 vnikl medotický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3.

'''WCAG'''

Metodika [[WCAG - web content accessibility guidelines|Web Content Accessibility Guidelines]] (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C).
WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. ''Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society'' [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

'''Dogma W4'''
Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. ''Dogma W4''. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

'''Section 508'''

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>THE UNITED STATES GOVERNMENT. ''Section508''.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*Česká pravidla přístupnosti. ''Pristupnost.cz'' [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/
*RØMEN a SVANÆS. ''Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society'' [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. ''Dogma W4D'' [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. ''Pristupnost.nawebu.cz'' [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
*THE UNITED STATES GOVERNMENT. ''Section508.gov'' [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Struktura prezentace

2015-01-09T10:26:49Z

Maniskopesten:

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova: ''' prezentace, struktura

'''Synonyma: -''' představení, interpretace

'''Související pojmy:'''

                  '' nadřazené:'' komunikace, rétorika

                   ''podřazené:'' sdělení, návrh, stanovisko

== Úvod ==
Prezentace je činnost při které je posluchači nebo posluchačům něco předloženo, ukázáno, jsou mu projeveny návrhy, myšlenky a stanoviska. Jedná se tedy o cílený přenos [[informace|informací]]. Způsoby jakými lze prezentovat jsou: slovně, vizuálně, s pomocí flipchartu nebo využití nějakého [[software|softwaru]] pro tvorbu prezentací, například MS Powerpoint nebo Macromedia Flash MX. Předpokladem úspěšné prezentace podle Olgy Medlíkové je:
*'''Cíl''' - prezentující musí vědět, čeho chce svou prezentací dosáhnout
*'''Scénář''' - rozvržení přednášky a diskuze, timing, pomůcky, kombinace informačních a zábavných prvků
*'''Uživatelské pohodlí posluchačů''' - prezentující sleduje reakce publika a také, jestli mají vše, co k přednášce potřebují
*'''Interaktivní prostředí''' - posluchačům je poskytnuta možnost se do prezentace zapojit: reakce na otázky, připomínky, ale zároveň zabránění nečekaných přerušení
*'''Jasné výstupy''' - výstup prezentace musí být všem posluchačům srozumitelný<ref>MEDLÍKOVÁ, Olga. ''Přesvědčivá prezentace: Špičkové rady, tipy a příklady''. Grada Publishing a.s.: Praha, 2010, s. 14-33. ISBN 9788024722788.</ref>

== Struktura prezentace ==

Existuje mnoho možných struktur prezentace, které jsou vhodné pro určitý druh publika a přednášející se v přípravné fázi snaží si vytvářet tak zvané [[persony]], tedy svou cílovou skupinu posluchačů. Podle Plamínka existují z pohledu dynamiky tři odlišné fáze: tedy zahájení, jádro prezentace a závěr. U sestavování prezentace je nutné počítat s kolísavou pozorností publika, kdy na začátku je jejich pozornost nejvyšší, potom klesá a na konci se opět zvedá. Cílem je, aby posluchač i při nižší pozornosti stále sledoval řeč mluvčího.<ref>PLAMÍNEK, Jiří. ''Komunikace a prezentace: Umění mluvit, slyšet a rozumět''. Praha: Grada Publishing a.s., 2008, s. 152-153. ISBN 9788024727066.</ref>

=== 3 TELL ===
Horálek se zmiňuje o pravidle 3 TELL, které lze shrnout do následujících hesel:
*'''Řekni, co řekneš''' - používá se v úvodu, kam spadá: pozdravení, představení se a vysvětlení, proč jsme přišli. Je to fáze, ve které si mluvčí buduje vztah s posluchačem a snaží se získat jeho důvěru. Zde stejně jako po celou dobu prezentace je důležitá [[řeč těla]] a [[mimika]]. Prezentující nesmí dát najevo nervozitu.
*'''Řekni to''' - hlavní část promluvy. Zde je nejdůležitější udržet pozornost posluchače a sledovat, zda všemu rozumí
*'''Řekni co jsi řekl''' - tato část přichází na závěr a zahrnuje krátké shrnutí. Doporučuje se zmínit maximálně tři body a dále přejít k diskuzi. Nakonec poděkovat za pozornost a rozloučit se.<ref>HORÁLEK, Josef. ''Jak úspěšně a efektivně prezentovat''. In Média a vzdělávání 2007. [s.l.] : [s.n.], 2007. s. 21-24. ISBN 978-80-86578-. ISSN 1214-9187.</ref>
John Townsend ve své příručce The Presentations nastínil několik dalších možností prezenačních struktur, které lze využít:

=== BIKER B ===
Jedná se o mnemotechnickou pomůcku usnadňující tvorbu prezentace:

*'''Bang!''' - na úvod technika doporučuje použít nějaký způsob upoutající pozornost publika, který odpovídá tématu i osobnosti vystupujícího. V této části můžete začít nějakým poutavým upozorněním, evokováním hypotetické situace, vytvořením metafory, přímou otázkou k publiku, veselou historkou, nebo nějakým vizuálním či dramatickým vstupem.
*'''Introduction''' - obsah klíčových bodů prezentace a představení tématu. Tedy co jste přišli publiku říct.
*'''Key points''' - ohraničení prezentace na 1 až 5 klíčových bodů.
*'''Examples''' - tady je potřeba provázat klíčové pojmy s publikem a jeho potřebami a zkušenostmi pomocí příkladů, aby sdělení snáze pochopili. Pro každou z klíčových oblastí je dobré použít jeden příklad, vizuální zobrazení, nebo říct příběh, který demonstruje to, co se snažíte prosadit.
*'''Recap''' - v části zvané rekapitulace znovu stručně zopakujete obsah své prezentace, aby si jej publikum snáze zapamatovalo.
*'''Bang!''' - na závěr se doporučuje další boom, který prezentaci dramaticky zakončí, aby se stala nezapomenutelná. Je možné verbálně nebo vizuálně navázat na úvodní boom, udělat nečekanou akci nebo naopak jednoduše zakončit slovy “Děkuji za pozornost”

Po této fázi obvykle následuje prostor pro dotazy z publika. Podle Townsenda je tohle zakončení vhodné, pokud je publikum spíše malé a téma se přímo dotýká jejich životů nebo práce. Nicméně při práci s větším publikem a při formálnějších akcích je vhodné brát v potaz fakt, že mnoho účastníků se ostýchá položit otázku před ostatními.<ref>TOWNSEND, John. ''The Presentations''. ilustrované vydání, přepracované. Alresford: Pocketbooks, 2009. Pocketbooks Series: Management Pocketbooks Series, s 19-27. ISBN 9781906610159.
</ref>

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
*HORÁLEK, Josef. ''Jak úspěšně a efektivně prezentovat''. In Média a vzdělávání 2007. [s.l.] : [s.n.], 2007. s. 21-24. ISBN 978-80-86578-. ISSN 1214-9187.
* MEDLÍKOVÁ, Olga. ''Přesvědčivá prezentace: Špičkové rady, tipy a příklady''. Grada Publishing a.s.: Praha, 2010, s. 14-33. ISBN 9788024722788.
*PLAMÍNEK, Jiří. ''Komunikace a prezentace: Umění mluvit, slyšet a rozumět''. Praha: Grada Publishing a.s., 2008, s 152-153. ISBN 9788024727066.
*TOWNSEND, John. ''The Presentations''. ilustrované vydání, přepracované. Alresford: Pocketbooks, 2009. Pocketbooks Series: Management Pocketbooks Series, s. 19-27. ISBN 9781906610159.

Struktura prezentace

2015-01-09T10:25:33Z

Maniskopesten: /* Použitá literatura */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova: ''' prezentace, struktura

'''Synonyma: -''' představení, interpretace

'''Související pojmy:'''

                  '' nadřazené:'' komunikace, rétorika

                   ''podřazené:'' sdělení, návrh, stanovisko

== Úvod ==
Prezentace je činnost při které je posluchači nebo posluchačům něco předloženo, ukázáno, jsou mu projeveny návrhy, myšlenky a stanoviska. Jedná se tedy o cílený přenos [[informace|informací]]. Způsoby jakými lze prezentovat jsou: slovně, vizuálně, s pomocí flipchartu nebo využití nějakého [[software|softwaru]] pro tvorbu prezentací, například MS Powerpoint nebo Macromedia Flash MX. Předpokladem úspěšné prezentace podle Olgy Medlíkové je:
*'''Cíl''' - prezentující musí vědět, čeho chce svou prezentací dosáhnout
*'''Scénář''' - rozvržení přednášky a diskuze, timing, pomůcky, kombinace informačních a zábavných prvků
*'''Uživatelské pohodlí posluchačů''' - prezentující sleduje reakce publika a také, jestli mají vše, co k přednášce potřebují
*'''Interaktivní prostředí''' - posluchačům je poskytnuta možnost se do prezentace zapojit: reakce na otázky, připomínky, ale zároveň zabránění nečekaných přerušení
*'''Jasné výstupy''' - výstup prezentace musí být všem posluchačům srozumitelný<ref>MEDLÍKOVÁ, Olga. Přesvědčivá prezentace: Špičkové rady, tipy a příklady. Grada Publishing a.s.: Praha, 2010, s. 14-33. ISBN 9788024722788.</ref>

== Struktura prezentace ==

Existuje mnoho možných struktur prezentace, které jsou vhodné pro určitý druh publika a přednášející se v přípravné fázi snaží si vytvářet tak zvané [[persony]], tedy svou cílovou skupinu posluchačů. Podle Plamínka existují z pohledu dynamiky tři odlišné fáze: tedy zahájení, jádro prezentace a závěr. U sestavování prezentace je nutné počítat s kolísavou pozorností publika, kdy na začátku je jejich pozornost nejvyšší, potom klesá a na konci se opět zvedá. Cílem je, aby posluchač i při nižší pozornosti stále sledoval řeč mluvčího.<ref>PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: Umění mluvit, slyšet a rozumět. Praha: Grada Publishing a.s., 2008, s. 152-153. ISBN 9788024727066.</ref>

=== 3 TELL ===
Horálek se zmiňuje o pravidle 3 TELL, které lze shrnout do následujících hesel:
*'''Řekni, co řekneš''' - používá se v úvodu, kam spadá: pozdravení, představení se a vysvětlení, proč jsme přišli. Je to fáze, ve které si mluvčí buduje vztah s posluchačem a snaží se získat jeho důvěru. Zde stejně jako po celou dobu prezentace je důležitá [[řeč těla]] a [[mimika]]. Prezentující nesmí dát najevo nervozitu.
*'''Řekni to''' - hlavní část promluvy. Zde je nejdůležitější udržet pozornost posluchače a sledovat, zda všemu rozumí
*'''Řekni co jsi řekl''' - tato část přichází na závěr a zahrnuje krátké shrnutí. Doporučuje se zmínit maximálně tři body a dále přejít k diskuzi. Nakonec poděkovat za pozornost a rozloučit se.<ref>HORÁLEK, Josef. Jak úspěšně a efektivně prezentovat. In Média a vzdělávání 2007. [s.l.] : [s.n.], 2007. s. 21-24. ISBN 978-80-86578-. ISSN 1214-9187.</ref>
John Townsend ve své příručce The Presentations nastínil několik dalších možností prezenačních struktur, které lze využít:

=== BIKER B ===
Jedná se o mnemotechnickou pomůcku usnadňující tvorbu prezentace:

*'''Bang!''' - na úvod technika doporučuje použít nějaký způsob upoutající pozornost publika, který odpovídá tématu i osobnosti vystupujícího. V této části můžete začít nějakým poutavým upozorněním, evokováním hypotetické situace, vytvořením metafory, přímou otázkou k publiku, veselou historkou, nebo nějakým vizuálním či dramatickým vstupem.
*'''Introduction''' - obsah klíčových bodů prezentace a představení tématu. Tedy co jste přišli publiku říct.
*'''Key points''' - ohraničení prezentace na 1 až 5 klíčových bodů.
*'''Examples''' - tady je potřeba provázat klíčové pojmy s publikem a jeho potřebami a zkušenostmi pomocí příkladů, aby sdělení snáze pochopili. Pro každou z klíčových oblastí je dobré použít jeden příklad, vizuální zobrazení, nebo říct příběh, který demonstruje to, co se snažíte prosadit.
*'''Recap''' - v části zvané rekapitulace znovu stručně zopakujete obsah své prezentace, aby si jej publikum snáze zapamatovalo.
*'''Bang!''' - na závěr se doporučuje další boom, který prezentaci dramaticky zakončí, aby se stala nezapomenutelná. Je možné verbálně nebo vizuálně navázat na úvodní boom, udělat nečekanou akci nebo naopak jednoduše zakončit slovy “Děkuji za pozornost”

Po této fázi obvykle následuje prostor pro dotazy z publika. Podle Townsenda je tohle zakončení vhodné, pokud je publikum spíše malé a téma se přímo dotýká jejich životů nebo práce. Nicméně při práci s větším publikem a při formálnějších akcích je vhodné brát v potaz fakt, že mnoho účastníků se ostýchá položit otázku před ostatními.<ref>TOWNSEND, John. The Presentations. ilustrované vydání, přepracované. Alresford: Pocketbooks, 2009. Pocketbooks Series: Management Pocketbooks Series, s 19-27. ISBN 9781906610159.
</ref>

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
*HORÁLEK, Josef. ''Jak úspěšně a efektivně prezentovat''. In Média a vzdělávání 2007. [s.l.] : [s.n.], 2007. s. 21-24. ISBN 978-80-86578-. ISSN 1214-9187.
* MEDLÍKOVÁ, Olga. ''Přesvědčivá prezentace: Špičkové rady, tipy a příklady''. Grada Publishing a.s.: Praha, 2010, s. 14-33. ISBN 9788024722788.
*PLAMÍNEK, Jiří. ''Komunikace a prezentace: Umění mluvit, slyšet a rozumět''. Praha: Grada Publishing a.s., 2008, s 152-153. ISBN 9788024727066.
*TOWNSEND, John. ''The Presentations''. ilustrované vydání, přepracované. Alresford: Pocketbooks, 2009. Pocketbooks Series: Management Pocketbooks Series, s. 19-27. ISBN 9781906610159.

Přístupnost webu

2015-01-09T10:23:18Z

Maniskopesten: /* Pravidla přístupnosti */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené:'' internet, ICT </blockquote>
<blockquote>
''podřazené:'' tvorba webu, optimalizace webu </blockquote>

=Přístupnost=
Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost, ve které se v posledních letech uplatňuje spíše koncept [[univerzální design|univerzálního designu]]. Přístupné webové stránky si kladou za cíl, především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický.
Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web je hned několik. Jedním z nich jsou '''komerční účely'''. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do [[propagace]] svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší '''viditelnost webu''' pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit '''prestiž organizace''', protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž, proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním neméně důležitým důvodem je '''zákon''', který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy.<ref>ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. ''Pristupnost.nawebu.cz'' [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
</ref> Česká pravidla přístupnosti zakotvená v novele Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb.

=Pravidla přístupnosti=
1. Obsah webových stránek je dostupný a čitelný

2. Práci s webovou stránkou řídí uživatel

3. Informace jsou srozumitelné a přehledné

4. Ovládání webu je jasné a pochopitelné

5. [[Zdrojový kód]] je technicky způsobilý a strukturovaný

6. Prohlášení o přístupnosti webových stránek<ref>Česká pravidla přístupnosti. ''Pristupnost.cz'' [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/</ref>

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

'''Metodika Blind Friendly Web 2.3'''

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek.
V roce 2004 vnikl medotický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3.

'''WCAG'''

Metodika [[WCAG - web content accessibility guidelines|Web Content Accessibility Guidelines]] (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C).
WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. ''Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society'' [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

'''Dogma W4'''
Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. ''Dogma W4''. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

'''Section 508'''

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>THE UNITED STATES GOVERNMENT. ''Section508''.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*Česká pravidla přístupnosti. ''Pristupnost.cz'' [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/
*RØMEN a SVANÆS. ''Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society'' [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. ''Dogma W4D'' [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. ''Pristupnost.nawebu.cz'' [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
*THE UNITED STATES GOVERNMENT. ''Section508.gov'' [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Přístupnost webu

2015-01-09T10:22:56Z

Maniskopesten: /* Přístupnost */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené:'' internet, ICT </blockquote>
<blockquote>
''podřazené:'' tvorba webu, optimalizace webu </blockquote>

=Přístupnost=
Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost, ve které se v posledních letech uplatňuje spíše koncept [[univerzální design|univerzálního designu]]. Přístupné webové stránky si kladou za cíl, především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický.
Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web je hned několik. Jedním z nich jsou '''komerční účely'''. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do [[propagace]] svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší '''viditelnost webu''' pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit '''prestiž organizace''', protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž, proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním neméně důležitým důvodem je '''zákon''', který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy.<ref>ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. ''Pristupnost.nawebu.cz'' [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
</ref> Česká pravidla přístupnosti zakotvená v novele Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb.

=Pravidla přístupnosti=
1. Obsah webových stránek je dostupný a čitelný

2. Práci s webovou stránkou řídí uživatel

3. Informace jsou srozumitelné a přehledné

4. Ovládání webu je jasné a pochopitelné

5. [[Zdrojový kód]] je technicky způsobilý a strukturovaný

6. Prohlášení o přístupnosti webových stránek<ref>''Česká pravidla přístupnosti''. Pristupnost.cz [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/</ref>

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

'''Metodika Blind Friendly Web 2.3'''

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek.
V roce 2004 vnikl medotický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3.

'''WCAG'''

Metodika [[WCAG - web content accessibility guidelines|Web Content Accessibility Guidelines]] (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C).
WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. ''Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society'' [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

'''Dogma W4'''
Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. ''Dogma W4''. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

'''Section 508'''

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>THE UNITED STATES GOVERNMENT. ''Section508''.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*Česká pravidla přístupnosti. ''Pristupnost.cz'' [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/
*RØMEN a SVANÆS. ''Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society'' [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. ''Dogma W4D'' [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. ''Pristupnost.nawebu.cz'' [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
*THE UNITED STATES GOVERNMENT. ''Section508.gov'' [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Přístupnost webu

2015-01-09T10:22:02Z

Maniskopesten: /* Použitá literatura */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené:'' internet, ICT </blockquote>
<blockquote>
''podřazené:'' tvorba webu, optimalizace webu </blockquote>

=Přístupnost=
Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost, ve které se v posledních letech uplatňuje spíše koncept [[univerzální design|univerzálního designu]]. Přístupné webové stránky si kladou za cíl, především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický.
Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web je hned několik. Jedním z nich jsou '''komerční účely'''. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do [[propagace]] svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší '''viditelnost webu''' pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit '''prestiž organizace''', protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž, proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním neméně důležitým důvodem je '''zákon''', který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy.<ref>ŠPINAR, David. ''Charakteristika a výhody přístupnosti''. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
</ref> Česká pravidla přístupnosti zakotvená v novele Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb.

=Pravidla přístupnosti=
1. Obsah webových stránek je dostupný a čitelný

2. Práci s webovou stránkou řídí uživatel

3. Informace jsou srozumitelné a přehledné

4. Ovládání webu je jasné a pochopitelné

5. [[Zdrojový kód]] je technicky způsobilý a strukturovaný

6. Prohlášení o přístupnosti webových stránek<ref>''Česká pravidla přístupnosti''. Pristupnost.cz [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/</ref>

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

'''Metodika Blind Friendly Web 2.3'''

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek.
V roce 2004 vnikl medotický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3.

'''WCAG'''

Metodika [[WCAG - web content accessibility guidelines|Web Content Accessibility Guidelines]] (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C).
WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. ''Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society'' [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

'''Dogma W4'''
Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. ''Dogma W4''. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

'''Section 508'''

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>THE UNITED STATES GOVERNMENT. ''Section508''.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*Česká pravidla přístupnosti. ''Pristupnost.cz'' [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/
*RØMEN a SVANÆS. ''Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society'' [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. ''Dogma W4D'' [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. ''Pristupnost.nawebu.cz'' [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
*THE UNITED STATES GOVERNMENT. ''Section508.gov'' [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Přístupnost webu

2015-01-09T10:15:41Z

Maniskopesten: /* Použitá literatura */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené:'' internet, ICT </blockquote>
<blockquote>
''podřazené:'' tvorba webu, optimalizace webu </blockquote>

=Přístupnost=
Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost, ve které se v posledních letech uplatňuje spíše koncept [[univerzální design|univerzálního designu]]. Přístupné webové stránky si kladou za cíl, především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický.
Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web je hned několik. Jedním z nich jsou '''komerční účely'''. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do [[propagace]] svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší '''viditelnost webu''' pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit '''prestiž organizace''', protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž, proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním neméně důležitým důvodem je '''zákon''', který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy.<ref>ŠPINAR, David. ''Charakteristika a výhody přístupnosti''. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
</ref> Česká pravidla přístupnosti zakotvená v novele Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb.

=Pravidla přístupnosti=
1. Obsah webových stránek je dostupný a čitelný

2. Práci s webovou stránkou řídí uživatel

3. Informace jsou srozumitelné a přehledné

4. Ovládání webu je jasné a pochopitelné

5. [[Zdrojový kód]] je technicky způsobilý a strukturovaný

6. Prohlášení o přístupnosti webových stránek<ref>''Česká pravidla přístupnosti''. Pristupnost.cz [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/</ref>

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

'''Metodika Blind Friendly Web 2.3'''

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek.
V roce 2004 vnikl medotický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3.

'''WCAG'''

Metodika [[WCAG - web content accessibility guidelines|Web Content Accessibility Guidelines]] (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C).
WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. ''Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society'' [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

'''Dogma W4'''
Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. ''Dogma W4''. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

'''Section 508'''

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>THE UNITED STATES GOVERNMENT. ''Section508''.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*''Česká pravidla přístupnosti''. Pristupnost.cz [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/
*RØMEN a SVANÆS. ''Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society'' [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. ''Dogma W4D'' [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David. ''Charakteristika a výhody přístupnosti''. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
*THE UNITED STATES GOVERNMENT. ''Section508.gov'' [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Přístupnost webu

2015-01-09T10:14:50Z

Maniskopesten:

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené:'' internet, ICT </blockquote>
<blockquote>
''podřazené:'' tvorba webu, optimalizace webu </blockquote>

=Přístupnost=
Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost, ve které se v posledních letech uplatňuje spíše koncept [[univerzální design|univerzálního designu]]. Přístupné webové stránky si kladou za cíl, především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický.
Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web je hned několik. Jedním z nich jsou '''komerční účely'''. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do [[propagace]] svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší '''viditelnost webu''' pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit '''prestiž organizace''', protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž, proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním neméně důležitým důvodem je '''zákon''', který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy.<ref>ŠPINAR, David. ''Charakteristika a výhody přístupnosti''. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
</ref> Česká pravidla přístupnosti zakotvená v novele Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb.

=Pravidla přístupnosti=
1. Obsah webových stránek je dostupný a čitelný

2. Práci s webovou stránkou řídí uživatel

3. Informace jsou srozumitelné a přehledné

4. Ovládání webu je jasné a pochopitelné

5. [[Zdrojový kód]] je technicky způsobilý a strukturovaný

6. Prohlášení o přístupnosti webových stránek<ref>''Česká pravidla přístupnosti''. Pristupnost.cz [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/</ref>

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

'''Metodika Blind Friendly Web 2.3'''

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek.
V roce 2004 vnikl medotický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3.

'''WCAG'''

Metodika [[WCAG - web content accessibility guidelines|Web Content Accessibility Guidelines]] (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C).
WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. ''Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society'' [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

'''Dogma W4'''
Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. ''Dogma W4''. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

'''Section 508'''

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>THE UNITED STATES GOVERNMENT. ''Section508''.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*''Česká pravidla přístupnosti''. Pristupnost.cz [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/
*RØMEN a SVANÆS. ''Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users''''.Universal Access in the Information Society'' [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. ''Dogma W4D'' [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David. ''Charakteristika a výhody přístupnosti''. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
*THE UNITED STATES GOVERNMENT. ''Section508.gov'' [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Přístupnost webu

2015-01-09T09:59:37Z

Maniskopesten:

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené:'' internet, ICT </blockquote>
<blockquote>
''podřazené:'' tvorba webu, optimalizace webu </blockquote>

=Přístupnost=
Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost, ve které se v posledních letech uplatňuje spíše koncept [[univerzální design|univerzálního designu]]. Přístupné webové stránky si kladou za cíl, především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický.
Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web je hned několik. Jedním z nich jsou '''komerční účely'''. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do [[propagace]] svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší '''viditelnost webu''' pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit '''prestiž organizace''', protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž, proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním neméně důležitým důvodem je '''zákon''', který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy.<ref>ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
</ref> Česká pravidla přístupnosti zakotvená v novele Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb.

=Pravidla přístupnosti=
1. Obsah webových stránek je dostupný a čitelný

2. Práci s webovou stránkou řídí uživatel

3. Informace jsou srozumitelné a přehledné

4. Ovládání webu je jasné a pochopitelné

5. [[Zdrojový kód]] je technicky způsobilý a strukturovaný

6. Prohlášení o přístupnosti webových stránek<ref>Česká pravidla přístupnosti. Pristupnost.cz [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/</ref>

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

'''Metodika Blind Friendly Web 2.3'''

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek.
V roce 2004 vnikl medotický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3.

'''WCAG'''

Metodika [[WCAG - web content accessibility guidelines|Web Content Accessibility Guidelines]] (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C).
WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

'''Dogma W4'''
Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

'''Section 508'''

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*Česká pravidla přístupnosti. Pristupnost.cz [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/
*RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
*THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Přístupnost webu

2015-01-09T09:59:19Z

Maniskopesten:

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené:''internet, ICT </blockquote>
<blockquote>
''podřazené:''tvorba webu, optimalizace webu </blockquote>

=Přístupnost=
Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost, ve které se v posledních letech uplatňuje spíše koncept [[univerzální design|univerzálního designu]]. Přístupné webové stránky si kladou za cíl, především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický.
Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web je hned několik. Jedním z nich jsou '''komerční účely'''. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do [[propagace]] svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší '''viditelnost webu''' pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit '''prestiž organizace''', protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž, proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním neméně důležitým důvodem je '''zákon''', který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy.<ref>ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
</ref> Česká pravidla přístupnosti zakotvená v novele Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb.

=Pravidla přístupnosti=
1. Obsah webových stránek je dostupný a čitelný

2. Práci s webovou stránkou řídí uživatel

3. Informace jsou srozumitelné a přehledné

4. Ovládání webu je jasné a pochopitelné

5. [[Zdrojový kód]] je technicky způsobilý a strukturovaný

6. Prohlášení o přístupnosti webových stránek<ref>Česká pravidla přístupnosti. Pristupnost.cz [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/</ref>

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

'''Metodika Blind Friendly Web 2.3'''

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek.
V roce 2004 vnikl medotický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3.

'''WCAG'''

Metodika [[WCAG - web content accessibility guidelines|Web Content Accessibility Guidelines]] (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C).
WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

'''Dogma W4'''
Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

'''Section 508'''

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*Česká pravidla přístupnosti. Pristupnost.cz [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/
*RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
*THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Přístupnost webu

2015-01-09T09:53:26Z

Maniskopesten: /* Pravidla přístupnosti */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' </blockquote>

=Přístupnost=
Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost, ve které se v posledních letech uplatňuje spíše koncept [[univerzální design|univerzálního designu]]. Přístupné webové stránky si kladou za cíl, především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický.
Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web je hned několik. Jedním z nich jsou '''komerční účely'''. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do [[propagace]] svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší '''viditelnost webu''' pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit '''prestiž organizace''', protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž, proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním neméně důležitým důvodem je '''zákon''', který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy.<ref>ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
</ref> Česká pravidla přístupnosti zakotvená v novele Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb.

=Pravidla přístupnosti=
1. Obsah webových stránek je dostupný a čitelný

2. Práci s webovou stránkou řídí uživatel

3. Informace jsou srozumitelné a přehledné

4. Ovládání webu je jasné a pochopitelné

5. [[Zdrojový kód]] je technicky způsobilý a strukturovaný

6. Prohlášení o přístupnosti webových stránek<ref>Česká pravidla přístupnosti. Pristupnost.cz [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/</ref>

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

'''Metodika Blind Friendly Web 2.3'''

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek.
V roce 2004 vnikl medotický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3.

'''WCAG'''

Metodika [[WCAG - web content accessibility guidelines|Web Content Accessibility Guidelines]] (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C).
WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

'''Dogma W4'''
Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

'''Section 508'''

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*Česká pravidla přístupnosti. Pristupnost.cz [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/
*RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
*THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Přístupnost webu

2015-01-09T09:50:17Z

Maniskopesten: /* Přístupnost */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' </blockquote>

=Přístupnost=
Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost, ve které se v posledních letech uplatňuje spíše koncept [[univerzální design|univerzálního designu]]. Přístupné webové stránky si kladou za cíl, především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický.
Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web je hned několik. Jedním z nich jsou '''komerční účely'''. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do [[propagace]] svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší '''viditelnost webu''' pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit '''prestiž organizace''', protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž, proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním neméně důležitým důvodem je '''zákon''', který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy.<ref>ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
</ref> Česká pravidla přístupnosti zakotvená v novele Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb.

=Pravidla přístupnosti=
1. Obsah webových stránek je dostupný a čitelný

2. Práci s webovou stránkou řídí uživatel

3. Informace jsou srozumitelné a přehledné

4. Ovládání webu je jasné a pochopitelné

5. Kód je technicky způsobilý a strukturovaný

6. Prohlášení o přístupnosti webových stránek<ref>Česká pravidla přístupnosti. Pristupnost.cz [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/</ref>

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

'''Metodika Blind Friendly Web 2.3'''

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek.
V roce 2004 vnikl medotický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3.

'''WCAG'''

Metodika [[WCAG - web content accessibility guidelines|Web Content Accessibility Guidelines]] (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C).
WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

'''Dogma W4'''
Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

'''Section 508'''

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*Česká pravidla přístupnosti. Pristupnost.cz [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/
*RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
*THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Přístupnost webu

2015-01-09T09:46:11Z

Maniskopesten: /* Přístupnost */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' </blockquote>

=Přístupnost=
Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost. Přístupné webové stránky si kladou za cíl, především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický.
Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web je hned několik. Jedním z nich jsou '''komerční účely'''. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do [[propagace]] svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší '''viditelnost webu''' pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit '''prestiž organizace''', protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž, proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním neméně důležitým důvodem je '''zákon''', který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy.<ref>ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
</ref> Česká pravidla přístupnosti zakotvená v novele Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb.

=Pravidla přístupnosti=
1. Obsah webových stránek je dostupný a čitelný

2. Práci s webovou stránkou řídí uživatel

3. Informace jsou srozumitelné a přehledné

4. Ovládání webu je jasné a pochopitelné

5. Kód je technicky způsobilý a strukturovaný

6. Prohlášení o přístupnosti webových stránek<ref>Česká pravidla přístupnosti. Pristupnost.cz [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/</ref>

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

'''Metodika Blind Friendly Web 2.3'''

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek.
V roce 2004 vnikl medotický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3.

'''WCAG'''

Metodika [[WCAG - web content accessibility guidelines|Web Content Accessibility Guidelines]] (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C).
WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

'''Dogma W4'''
Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

'''Section 508'''

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*Česká pravidla přístupnosti. Pristupnost.cz [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/
*RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
*THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Přístupnost webu

2015-01-09T09:44:49Z

Maniskopesten: /* Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' </blockquote>

=Přístupnost=
Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost. Přístupné webové stránky si kladou za cíl, především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický.
Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web je hned několik. Jedním z nich jsou '''komerční účely'''. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do propagace svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší '''viditelnost webu''' pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit '''prestiž organizace''', protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž, proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním neméně důležitým důvodem je '''zákon''', který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy.<ref>ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
</ref> Česká pravidla přístupnosti zakotvená v novele Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb.

=Pravidla přístupnosti=
1. Obsah webových stránek je dostupný a čitelný

2. Práci s webovou stránkou řídí uživatel

3. Informace jsou srozumitelné a přehledné

4. Ovládání webu je jasné a pochopitelné

5. Kód je technicky způsobilý a strukturovaný

6. Prohlášení o přístupnosti webových stránek<ref>Česká pravidla přístupnosti. Pristupnost.cz [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/</ref>

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

'''Metodika Blind Friendly Web 2.3'''

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek.
V roce 2004 vnikl medotický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3.

'''WCAG'''

Metodika [[WCAG - web content accessibility guidelines|Web Content Accessibility Guidelines]] (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C).
WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

'''Dogma W4'''
Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

'''Section 508'''

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*Česká pravidla přístupnosti. Pristupnost.cz [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/
*RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
*THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Přístupnost webu

2015-01-09T09:44:02Z

Maniskopesten: /* Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' </blockquote>

=Přístupnost=
Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost. Přístupné webové stránky si kladou za cíl, především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický.
Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web je hned několik. Jedním z nich jsou '''komerční účely'''. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do propagace svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší '''viditelnost webu''' pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit '''prestiž organizace''', protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž, proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním neméně důležitým důvodem je '''zákon''', který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy.<ref>ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
</ref> Česká pravidla přístupnosti zakotvená v novele Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb.

=Pravidla přístupnosti=
1. Obsah webových stránek je dostupný a čitelný

2. Práci s webovou stránkou řídí uživatel

3. Informace jsou srozumitelné a přehledné

4. Ovládání webu je jasné a pochopitelné

5. Kód je technicky způsobilý a strukturovaný

6. Prohlášení o přístupnosti webových stránek<ref>Česká pravidla přístupnosti. Pristupnost.cz [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/</ref>

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

'''Metodika Blind Friendly Web 2.3'''

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek.
V roce 2004 vnikl medotický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3.

'''WCAG'''

Metodika [[Web Content Accessibility Guidelines|WCAG - web content accessibility guidelines]] (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C).
WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

'''Dogma W4'''
Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

'''Section 508'''

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*Česká pravidla přístupnosti. Pristupnost.cz [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/
*RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
*THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Přístupnost webu

2015-01-09T09:43:05Z

Maniskopesten: /* Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' </blockquote>

=Přístupnost=
Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost. Přístupné webové stránky si kladou za cíl, především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický.
Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web je hned několik. Jedním z nich jsou '''komerční účely'''. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do propagace svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší '''viditelnost webu''' pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit '''prestiž organizace''', protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž, proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním neméně důležitým důvodem je '''zákon''', který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy.<ref>ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
</ref> Česká pravidla přístupnosti zakotvená v novele Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb.

=Pravidla přístupnosti=
1. Obsah webových stránek je dostupný a čitelný

2. Práci s webovou stránkou řídí uživatel

3. Informace jsou srozumitelné a přehledné

4. Ovládání webu je jasné a pochopitelné

5. Kód je technicky způsobilý a strukturovaný

6. Prohlášení o přístupnosti webových stránek<ref>Česká pravidla přístupnosti. Pristupnost.cz [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/</ref>

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

'''Metodika Blind Friendly Web 2.3'''

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek.
V roce 2004 vnikl medotický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3.

'''WCAG'''

Metodika Web Content Accessibility Guidelines|WCAG - web content accessibility guidelines (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C).
WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

'''Dogma W4'''
Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

'''Section 508'''

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*Česká pravidla přístupnosti. Pristupnost.cz [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/
*RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
*THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Přístupnost webu

2015-01-09T09:41:02Z

Maniskopesten: /* Přístupnost webu */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' </blockquote>

=Přístupnost=
Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost. Přístupné webové stránky si kladou za cíl, především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický.
Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web je hned několik. Jedním z nich jsou '''komerční účely'''. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do propagace svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší '''viditelnost webu''' pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit '''prestiž organizace''', protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž, proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním neméně důležitým důvodem je '''zákon''', který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy.<ref>ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
</ref> Česká pravidla přístupnosti zakotvená v novele Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb.

=Pravidla přístupnosti=
1. Obsah webových stránek je dostupný a čitelný

2. Práci s webovou stránkou řídí uživatel

3. Informace jsou srozumitelné a přehledné

4. Ovládání webu je jasné a pochopitelné

5. Kód je technicky způsobilý a strukturovaný

6. Prohlášení o přístupnosti webových stránek<ref>Česká pravidla přístupnosti. Pristupnost.cz [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/</ref>

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

'''Metodika Blind Friendly Web 2.3'''

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek.
V roce 2004 vnikl medotický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3.

'''WCAG'''

Metodika Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C).
WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

'''Dogma W4'''
Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

'''Section 508'''

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*Česká pravidla přístupnosti. Pristupnost.cz [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/
*RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
*THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Přístupnost webu

2015-01-09T09:38:40Z

Maniskopesten: /* Pravidla přístupnosti */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' </blockquote>

=Přístupnost webu=
Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost. Přístupné webové stránky si kladou za cíl, především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický.
Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web je hned několik. Jedním z nich jsou '''komerční účely'''. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do propagace svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší '''viditelnost webu''' pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit '''prestiž organizace''', protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž, proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním neméně důležitým důvodem je '''zákon''', který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy.<ref>ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
</ref> Česká pravidla přístupnosti zakotvená v novele Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb.

=Pravidla přístupnosti=
1. Obsah webových stránek je dostupný a čitelný

2. Práci s webovou stránkou řídí uživatel

3. Informace jsou srozumitelné a přehledné

4. Ovládání webu je jasné a pochopitelné

5. Kód je technicky způsobilý a strukturovaný

6. Prohlášení o přístupnosti webových stránek<ref>Česká pravidla přístupnosti. Pristupnost.cz [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/</ref>

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

'''Metodika Blind Friendly Web 2.3'''

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek.
V roce 2004 vnikl medotický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3.

'''WCAG'''

Metodika Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C).
WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

'''Dogma W4'''
Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

'''Section 508'''

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*Česká pravidla přístupnosti. Pristupnost.cz [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/
*RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
*THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Přístupnost webu

2015-01-09T09:37:16Z

Maniskopesten:

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' </blockquote>

=Přístupnost webu=
Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost. Přístupné webové stránky si kladou za cíl, především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický.
Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web je hned několik. Jedním z nich jsou '''komerční účely'''. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do propagace svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší '''viditelnost webu''' pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit '''prestiž organizace''', protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž, proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním neméně důležitým důvodem je '''zákon''', který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy.<ref>ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
</ref> Česká pravidla přístupnosti zakotvená v novele Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb.

=Pravidla přístupnosti=
1. Obsah webových stránek je dostupný a čitelný
2. Práci s webovou stránkou řídí uživatel
3. Informace jsou srozumitelné a přehledné
4. Ovládání webu je jasné a pochopitelné
5. Kód je technicky způsobilý a strukturovaný
6. Prohlášení o přístupnosti webových stránek<ref>Česká pravidla přístupnosti. Pristupnost.cz [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/</ref>

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

'''Metodika Blind Friendly Web 2.3'''

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek.
V roce 2004 vnikl medotický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3.

'''WCAG'''

Metodika Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C).
WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

'''Dogma W4'''
Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

'''Section 508'''

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*Česká pravidla přístupnosti. Pristupnost.cz [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/
*RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
*THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Přístupnost webu

2015-01-09T09:33:02Z

Maniskopesten: /* Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' </blockquote>

=Přístupnost webu=
Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost. Přístupné webové stránky si kladou za cíl, především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický.
Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web je hned několik. Jedním z nich jsou '''komerční účely'''. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do propagace svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší '''viditelnost webu''' pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit '''prestiž organizace''', protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž, proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním neméně důležitým důvodem je '''zákon''', který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy.<ref>ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
</ref> Česká pravidla přístupnosti zakotvená v novele Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb.

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

'''Metodika Blind Friendly Web 2.3'''

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek.
V roce 2004 vnikl medotický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3.

'''WCAG'''

Metodika Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C).
WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

'''Dogma W4'''
Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

'''Section 508'''

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
*THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Přístupnost webu

2015-01-09T09:32:22Z

Maniskopesten: /* Použitá literatura */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' </blockquote>

=Přístupnost webu=
Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost. Přístupné webové stránky si kladou za cíl, především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický.
Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web je hned několik. Jedním z nich jsou '''komerční účely'''. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do propagace svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší '''viditelnost webu''' pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit '''prestiž organizace''', protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž, proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním neméně důležitým důvodem je '''zákon''', který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy.<ref>ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
</ref> Česká pravidla přístupnosti zakotvená v novele Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb.

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

'''Metodika Blind Friendly Web 2.3'''

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek.
V roce 2004 vnikl medotický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3, která nese podnázev ''Dokumentace zásad přístupnosti webových stránek pro těžce zrakově postižené uživatele''.

'''WCAG'''

Metodika Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C).
WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

'''Dogma W4'''
Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

'''Section 508'''

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
*THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Přístupnost webu

2015-01-09T09:31:37Z

Maniskopesten:

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' </blockquote>

=Přístupnost webu=
Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost. Přístupné webové stránky si kladou za cíl, především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický.
Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web je hned několik. Jedním z nich jsou '''komerční účely'''. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do propagace svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší '''viditelnost webu''' pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit '''prestiž organizace''', protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž, proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním neméně důležitým důvodem je '''zákon''', který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy.<ref>ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
</ref> Česká pravidla přístupnosti zakotvená v novele Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb.

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

'''Metodika Blind Friendly Web 2.3'''

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek.
V roce 2004 vnikl medotický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3, která nese podnázev ''Dokumentace zásad přístupnosti webových stránek pro těžce zrakově postižené uživatele''.

'''WCAG'''

Metodika Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C).
WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

'''Dogma W4'''
Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

'''Section 508'''

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
*ŠPINAR, David a Radek PAVLÍČEK. Pravidla tvorby přístupného webu. H1.CZ. Pravidlapřístupnosti [online]. 2006 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Přístupnost webu

2015-01-09T09:26:54Z

Maniskopesten: /* Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' </blockquote>

=Přístupnost webu=
Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost. Přístupné webové stránky si kladou za cíl, především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický.
Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web je hned několik. Jedním z nich jsou '''komerční účely'''. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do propagace svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší '''viditelnost webu''' pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit '''prestiž organizace''', protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž, proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním neméně důležitým důvodem je '''zákon''', který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy.<ref>ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
</ref>

=Zákon o přístupnosti v ČR=

V roce 2004 zavedla Česká republika pravidla přístupnosti pro weby veřejné správy a tato pravidla vznikla na půdě Ministerstva informatiky ČR. Ministerstvo informatiky vypsalo výzkumný [[projekt]] Přístupnost webových stránek veřejné správy, na jehož řešení se podílejí: H1.cz - poradenská firma poskytující analytické, poradenské, vzdělávací a kreativní služby v oblasti webdesignu a internetového [[marketing|marketingu]]; Fakulta informatiky Masarykovy univerzity v Brně; TyfloCentrum Brno - středisko sociálních služeb pro zrakově postižené v Jihomoravském kraji. Výstupem jsou Nová pravidla přístupného webu pro účely novely Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech [[veřejná správa|veřejné správy]], provedenou zákonem č. 81/2006. Plné znění těchto pravidel je možné najít na stránkách http://www.pravidla-pristupnosti.cz/.<ref>ŠPINAR, David a Radek PAVLÍČEK. Pravidla tvorby přístupného webu. H1.CZ. Pravidlapřístupnosti [online]. 2006 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pravidla-pristupnosti.cz/</ref>

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

'''Metodika Blind Friendly Web 2.3'''

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek.
V roce 2004 vnikl medotický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3, která nese podnázev ''Dokumentace zásad přístupnosti webových stránek pro těžce zrakově postižené uživatele''.

'''WCAG'''

Metodika Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C).
WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

'''Dogma W4'''
Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

'''Section 508'''

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
*ŠPINAR, David a Radek PAVLÍČEK. Pravidla tvorby přístupného webu. H1.CZ. Pravidlapřístupnosti [online]. 2006 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Přístupnost webu

2015-01-09T09:24:57Z

Maniskopesten: /* Přístupnost webu */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' </blockquote>

=Přístupnost webu=
Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost. Přístupné webové stránky si kladou za cíl, především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický.
Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web je hned několik. Jedním z nich jsou '''komerční účely'''. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do propagace svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší '''viditelnost webu''' pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit '''prestiž organizace''', protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž, proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním neméně důležitým důvodem je '''zákon''', který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy.<ref>ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
</ref>

=Zákon o přístupnosti v ČR=

V roce 2004 zavedla Česká republika pravidla přístupnosti pro weby veřejné správy a tato pravidla vznikla na půdě Ministerstva informatiky ČR. Ministerstvo informatiky vypsalo výzkumný [[projekt]] Přístupnost webových stránek veřejné správy, na jehož řešení se podílejí: H1.cz - poradenská firma poskytující analytické, poradenské, vzdělávací a kreativní služby v oblasti webdesignu a internetového [[marketing|marketingu]]; Fakulta informatiky Masarykovy univerzity v Brně; TyfloCentrum Brno - středisko sociálních služeb pro zrakově postižené v Jihomoravském kraji. Výstupem jsou Nová pravidla přístupného webu pro účely novely Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech [[veřejná správa|veřejné správy]], provedenou zákonem č. 81/2006. Plné znění těchto pravidel je možné najít na stránkách http://www.pravidla-pristupnosti.cz/.<ref>ŠPINAR, David a Radek PAVLÍČEK. Pravidla tvorby přístupného webu. H1.CZ. Pravidlapřístupnosti [online]. 2006 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pravidla-pristupnosti.cz/</ref>

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

==Metodika Blind Friendly Web 2.3==

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek.
V roce 2004 vnikl medotický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3, která nese podnázev ''Dokumentace zásad přístupnosti webových stránek pro těžce zrakově postižené uživatele''.

==WCAG==

Metodika Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C).
WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

==Dogma W4==

Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

==Section 508==

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
*ŠPINAR, David a Radek PAVLÍČEK. Pravidla tvorby přístupného webu. H1.CZ. Pravidlapřístupnosti [online]. 2006 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Přístupnost webu

2015-01-09T09:22:26Z

Maniskopesten:

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' </blockquote>

=Přístupnost webu=
Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost. Přístupné webové stránky si kladou za cíl, především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický.
Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web je hned několik. Jedním z nich jsou komerční účely. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do propagace svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší viditelnost webu pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit prestiž organizace, protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž, proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním neméně důležitým důvodem je zákon, který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy.<ref>ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
</ref>

=Zákon o přístupnosti v ČR=

V roce 2004 zavedla Česká republika pravidla přístupnosti pro weby veřejné správy a tato pravidla vznikla na půdě Ministerstva informatiky ČR. Ministerstvo informatiky vypsalo výzkumný [[projekt]] Přístupnost webových stránek veřejné správy, na jehož řešení se podílejí: H1.cz - poradenská firma poskytující analytické, poradenské, vzdělávací a kreativní služby v oblasti webdesignu a internetového [[marketing|marketingu]]; Fakulta informatiky Masarykovy univerzity v Brně; TyfloCentrum Brno - středisko sociálních služeb pro zrakově postižené v Jihomoravském kraji. Výstupem jsou Nová pravidla přístupného webu pro účely novely Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech [[veřejná správa|veřejné správy]], provedenou zákonem č. 81/2006. Plné znění těchto pravidel je možné najít na stránkách http://www.pravidla-pristupnosti.cz/.<ref>ŠPINAR, David a Radek PAVLÍČEK. Pravidla tvorby přístupného webu. H1.CZ. Pravidlapřístupnosti [online]. 2006 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pravidla-pristupnosti.cz/</ref>

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

==Metodika Blind Friendly Web 2.3==

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek.
V roce 2004 vnikl medotický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3, která nese podnázev ''Dokumentace zásad přístupnosti webových stránek pro těžce zrakově postižené uživatele''.

==WCAG==

Metodika Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C).
WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

==Dogma W4==

Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

==Section 508==

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
*ŠPINAR, David a Radek PAVLÍČEK. Pravidla tvorby přístupného webu. H1.CZ. Pravidlapřístupnosti [online]. 2006 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Přístupnost webu

2015-01-09T09:05:50Z

Maniskopesten: /* Použitá literatura */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' </blockquote>

=Zákon o přístupnosti v ČR=

V roce 2004 zavedla Česká republika pravidla přístupnosti pro weby veřejné správy a tato pravidla vznikla na půdě Ministerstva informatiky ČR. Ministerstvo informatiky vypsalo výzkumný [[projekt]] Přístupnost webových stránek veřejné správy, na jehož řešení se podílejí: H1.cz - poradenská firma poskytující analytické, poradenské, vzdělávací a kreativní služby v oblasti webdesignu a internetového [[marketing|marketingu]]; Fakulta informatiky Masarykovy univerzity v Brně; TyfloCentrum Brno - středisko sociálních služeb pro zrakově postižené v Jihomoravském kraji. Výstupem jsou Nová pravidla přístupného webu pro účely novely Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech [[veřejná správa|veřejné správy]], provedenou zákonem č. 81/2006. Plné znění těchto pravidel je možné najít na stránkách http://www.pravidla-pristupnosti.cz/.<ref>ŠPINAR, David a Radek PAVLÍČEK. Pravidla tvorby přístupného webu. H1.CZ. Pravidlapřístupnosti [online]. 2006 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pravidla-pristupnosti.cz/</ref>

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

==Metodika Blind Friendly Web 2.3==

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek.
V roce 2004 vnikl medotický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3, která nese podnázev ''Dokumentace zásad přístupnosti webových stránek pro těžce zrakově postižené uživatele''.

==WCAG==

Metodika Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C).
WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

==Dogma W4==

Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

==Section 508==

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David a Radek PAVLÍČEK. Pravidla tvorby přístupného webu. H1.CZ. Pravidlapřístupnosti [online]. 2006 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Přístupnost webu

2015-01-09T09:04:48Z

Maniskopesten: /* Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' </blockquote>

=Zákon o přístupnosti v ČR=

V roce 2004 zavedla Česká republika pravidla přístupnosti pro weby veřejné správy a tato pravidla vznikla na půdě Ministerstva informatiky ČR. Ministerstvo informatiky vypsalo výzkumný [[projekt]] Přístupnost webových stránek veřejné správy, na jehož řešení se podílejí: H1.cz - poradenská firma poskytující analytické, poradenské, vzdělávací a kreativní služby v oblasti webdesignu a internetového [[marketing|marketingu]]; Fakulta informatiky Masarykovy univerzity v Brně; TyfloCentrum Brno - středisko sociálních služeb pro zrakově postižené v Jihomoravském kraji. Výstupem jsou Nová pravidla přístupného webu pro účely novely Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech [[veřejná správa|veřejné správy]], provedenou zákonem č. 81/2006. Plné znění těchto pravidel je možné najít na stránkách http://www.pravidla-pristupnosti.cz/.<ref>ŠPINAR, David a Radek PAVLÍČEK. Pravidla tvorby přístupného webu. H1.CZ. Pravidlapřístupnosti [online]. 2006 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pravidla-pristupnosti.cz/</ref>

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

==Metodika Blind Friendly Web 2.3==

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek.
V roce 2004 vnikl medotický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3, která nese podnázev ''Dokumentace zásad přístupnosti webových stránek pro těžce zrakově postižené uživatele''.

==WCAG==

Metodika Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C).
WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

==Dogma W4==

Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

==Section 508==

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*O projektu. In: Blind Friendly [online]. 2008 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://blindfriendly.cz/o-projektu
*RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David a Radek PAVLÍČEK. Pravidla tvorby přístupného webu. H1.CZ. Pravidlapřístupnosti [online]. 2006 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Přístupnost webu

2015-01-09T08:58:39Z

Maniskopesten: /* Zákon o přístupnosti v ČR */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' </blockquote>

=Zákon o přístupnosti v ČR=

V roce 2004 zavedla Česká republika pravidla přístupnosti pro weby veřejné správy a tato pravidla vznikla na půdě Ministerstva informatiky ČR. Ministerstvo informatiky vypsalo výzkumný [[projekt]] Přístupnost webových stránek veřejné správy, na jehož řešení se podílejí: H1.cz - poradenská firma poskytující analytické, poradenské, vzdělávací a kreativní služby v oblasti webdesignu a internetového [[marketing|marketingu]]; Fakulta informatiky Masarykovy univerzity v Brně; TyfloCentrum Brno - středisko sociálních služeb pro zrakově postižené v Jihomoravském kraji. Výstupem jsou Nová pravidla přístupného webu pro účely novely Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech [[veřejná správa|veřejné správy]], provedenou zákonem č. 81/2006. Plné znění těchto pravidel je možné najít na stránkách http://www.pravidla-pristupnosti.cz/.<ref>ŠPINAR, David a Radek PAVLÍČEK. Pravidla tvorby přístupného webu. H1.CZ. Pravidlapřístupnosti [online]. 2006 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pravidla-pristupnosti.cz/</ref>

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

==Metodika Blind Friendly Web 2.3==

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek. Projekt je rozdělen do dvou etap: První etapa trvala od roku 2000 do roku 2007 a důvodem pro vznik bylo zjištění, že značná část webových stránek neodpovídá požadavkům bezbariérového používání.<ref>O projektu. In: Blind Friendly [online]. 2008 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://blindfriendly.cz/o-projektu</ref>
Výstupem této etapy byl vznik metodického materiálu z roku 2004 Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3, která nese podnázev ''Dokumentace zásad přístupnosti webových stránek pro těžce zrakově postižené uživatele''.

==WCAG 1.0 a 2.0==

Metodika Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C). Verze 1.0 byla vyvinuta na konci 90. let a její definice tvrdí, že „Obsah je přístupný, pokud může být používán někým s postižením.“ Obsahuje 14 hlavních pokynů a 65 specifických kontrolních bodů. Každý kontrolní bod má pak různý stupeň priority od jedné do tří podle jejich dopadu na přístupnost. Tato metodika se stala významným souborem zásad pro tvorbu webu a je v současné době základem hodnocení webových přístupností a pokynů v mnoha zemích.
WCAG 2.0 uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

==Dogma W4==

Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

==Section 508==

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*O projektu. In: Blind Friendly [online]. 2008 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://blindfriendly.cz/o-projektu
*RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David a Radek PAVLÍČEK. Pravidla tvorby přístupného webu. H1.CZ. Pravidlapřístupnosti [online]. 2006 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Přístupnost webu

2015-01-09T08:57:03Z

Maniskopesten: /* Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti

'''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' </blockquote>

=Zákon o přístupnosti v ČR=

V roce 2004 zavedla Česká republika pravidla přístupnosti pro weby veřejné správy a tato pravidla vznikla na půdě Ministerstva informatiky ČR. Jejich autory byly kapacity v oboru a ačkoliv se jednalo o všeobecně respektovaná a uznávaná pravidla, postupem času se ukázalo, že mají řadu slabin. Bylo potřeba provést revizi pravidel, a tak Ministerstvo informatiky vypsalo výzkumný [[projekt]] Přístupnost webových stránek veřejné správy, na jehož řešení se podílejí: H1.cz - poradenská firma poskytující analytické, poradenské, vzdělávací a kreativní služby v oblasti webdesignu a internetového [[marketing|marketingu]]; Fakulta informatiky Masarykovy univerzity v Brně; TyfloCentrum Brno - středisko sociálních služeb pro zrakově postižené v Jihomoravském kraji. Výstupem tohoto snažení jsou Nová pravidla přístupného webu pro účely novely Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech [[veřejná správa|veřejné správy]], provedenou zákonem č. 81/2006. Plné znění těchto pravidel je možné najít na stránkách http://www.pravidla-pristupnosti.cz/.<ref>ŠPINAR, David a Radek PAVLÍČEK. Pravidla tvorby přístupného webu. H1.CZ. Pravidlapřístupnosti [online]. 2006 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pravidla-pristupnosti.cz/</ref>

= Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek=

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

==Metodika Blind Friendly Web 2.3==

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek. Projekt je rozdělen do dvou etap: První etapa trvala od roku 2000 do roku 2007 a důvodem pro vznik bylo zjištění, že značná část webových stránek neodpovídá požadavkům bezbariérového používání.<ref>O projektu. In: Blind Friendly [online]. 2008 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://blindfriendly.cz/o-projektu</ref>
Výstupem této etapy byl vznik metodického materiálu z roku 2004 Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
</ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI.
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.
Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3, která nese podnázev ''Dokumentace zásad přístupnosti webových stránek pro těžce zrakově postižené uživatele''.

==WCAG 1.0 a 2.0==

Metodika Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C). Verze 1.0 byla vyvinuta na konci 90. let a její definice tvrdí, že „Obsah je přístupný, pokud může být používán někým s postižením.“ Obsahuje 14 hlavních pokynů a 65 specifických kontrolních bodů. Každý kontrolní bod má pak různý stupeň priority od jedné do tří podle jejich dopadu na přístupnost. Tato metodika se stala významným souborem zásad pro tvorbu webu a je v současné době základem hodnocení webových přístupností a pokynů v mnoha zemích.
WCAG 2.0 uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
</ref>

==Dogma W4==

Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref>

==Section 508==

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
</ref>

=Poznámky=
<references/>

=Použitá literatura=
*O projektu. In: Blind Friendly [online]. 2008 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://blindfriendly.cz/o-projektu
*RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
*STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
*ŠPINAR, David a Radek PAVLÍČEK. Pravidla tvorby přístupného webu. H1.CZ. Pravidlapřístupnosti [online]. 2006 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

=Odkazy=
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
*http://blindfriendly.cz/
*https://www.section508.gov/

Struktura prezentace

2014-11-09T18:21:14Z

Maniskopesten: /* 3 TELL */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova: ''' prezentace, struktura

'''Synonyma: -''' představení, interpretace

'''Související pojmy:'''

                  '' nadřazené:'' komunikace, rétorika

                   ''podřazené:'' sdělení, návrh, stanovisko

== Úvod ==
Prezentace je činnost při které je posluchači nebo posluchačům něco předloženo, ukázáno, jsou mu projeveny návrhy, myšlenky a stanoviska. Jedná se tedy o cílený přenos [[informace|informací]]. Způsoby jakými lze prezentovat jsou: slovně, vizuálně, s pomocí flipchartu nebo využití nějakého [[software|softwaru]] pro tvorbu prezentací, například MS Powerpoint nebo Macromedia Flash MX. Předpokladem úspěšné prezentace podle Olgy Medlíkové je:
*'''Cíl''' - prezentující musí vědět, čeho chce svou prezentací dosáhnout
*'''Scénář''' - rozvržení přednášky a diskuze, timing, pomůcky, kombinace informačních a zábavných prvků
*'''Uživatelské pohodlí posluchačů''' - prezentující sleduje reakce publika a také, jestli mají vše, co k přednášce potřebují
*'''Interaktivní prostředí''' - posluchačům je poskytnuta možnost se do prezentace zapojit: reakce na otázky, připomínky, ale zároveň zabránění nečekaných přerušení
*'''Jasné výstupy''' - výstup prezentace musí být všem posluchačům srozumitelný<ref>MEDLÍKOVÁ, Olga. Přesvědčivá prezentace: Špičkové rady, tipy a příklady. Grada Publishing a.s.: Praha, 2010, s. 14-33. ISBN 9788024722788.</ref>

== Struktura prezentace ==

Existuje mnoho možných struktur prezentace, které jsou vhodné pro určitý druh publika a přednášející se v přípravné fázi snaží si vytvářet tak zvané [[persony]], tedy svou cílovou skupinu posluchačů. Podle Plamínka existují z pohledu dynamiky tři odlišné fáze: tedy zahájení, jádro prezentace a závěr. U sestavování prezentace je nutné počítat s kolísavou pozorností publika, kdy na začátku je jejich pozornost nejvyšší, potom klesá a na konci se opět zvedá. Cílem je, aby posluchač i při nižší pozornosti stále sledoval řeč mluvčího.<ref>PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: Umění mluvit, slyšet a rozumět. Praha: Grada Publishing a.s., 2008, s. 152-153. ISBN 9788024727066.</ref>

=== 3 TELL ===
Horálek se zmiňuje o pravidle 3 TELL, které lze shrnout do následujících hesel:
*'''Řekni, co řekneš''' - používá se v úvodu, kam spadá: pozdravení, představení se a vysvětlení, proč jsme přišli. Je to fáze, ve které si mluvčí buduje vztah s posluchačem a snaží se získat jeho důvěru. Zde stejně jako po celou dobu prezentace je důležitá [[řeč těla]] a [[mimika]]. Prezentující nesmí dát najevo nervozitu.
*'''Řekni to''' - hlavní část promluvy. Zde je nejdůležitější udržet pozornost posluchače a sledovat, zda všemu rozumí
*'''Řekni co jsi řekl''' - tato část přichází na závěr a zahrnuje krátké shrnutí. Doporučuje se zmínit maximálně tři body a dále přejít k diskuzi. Nakonec poděkovat za pozornost a rozloučit se.<ref>HORÁLEK, Josef. Jak úspěšně a efektivně prezentovat. In Média a vzdělávání 2007. [s.l.] : [s.n.], 2007. s. 21-24. ISBN 978-80-86578-. ISSN 1214-9187.</ref>
John Townsend ve své příručce The Presentations nastínil několik dalších možností prezenačních struktur, které lze využít:

=== BIKER B ===
Jedná se o mnemotechnickou pomůcku usnadňující tvorbu prezentace:

*'''Bang!''' - na úvod technika doporučuje použít nějaký způsob upoutající pozornost publika, který odpovídá tématu i osobnosti vystupujícího. V této části můžete začít nějakým poutavým upozorněním, evokováním hypotetické situace, vytvořením metafory, přímou otázkou k publiku, veselou historkou, nebo nějakým vizuálním či dramatickým vstupem.
*'''Introduction''' - obsah klíčových bodů prezentace a představení tématu. Tedy co jste přišli publiku říct.
*'''Key points''' - ohraničení prezentace na 1 až 5 klíčových bodů.
*'''Examples''' - tady je potřeba provázat klíčové pojmy s publikem a jeho potřebami a zkušenostmi pomocí příkladů, aby sdělení snáze pochopili. Pro každou z klíčových oblastí je dobré použít jeden příklad, vizuální zobrazení, nebo říct příběh, který demonstruje to, co se snažíte prosadit.
*'''Recap''' - v části zvané rekapitulace znovu stručně zopakujete obsah své prezentace, aby si jej publikum snáze zapamatovalo.
*'''Bang!''' - na závěr se doporučuje další boom, který prezentaci dramaticky zakončí, aby se stala nezapomenutelná. Je možné verbálně nebo vizuálně navázat na úvodní boom, udělat nečekanou akci nebo naopak jednoduše zakončit slovy “Děkuji za pozornost”

Po této fázi obvykle následuje prostor pro dotazy z publika. Podle Townsenda je tohle zakončení vhodné, pokud je publikum spíše malé a téma se přímo dotýká jejich životů nebo práce. Nicméně při práci s větším publikem a při formálnějších akcích je vhodné brát v potaz fakt, že mnoho účastníků se ostýchá položit otázku před ostatními.<ref>TOWNSEND, John. The Presentations. ilustrované vydání, přepracované. Alresford: Pocketbooks, 2009. Pocketbooks Series: Management Pocketbooks Series, s 19-27. ISBN 9781906610159.
</ref>

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
*HORÁLEK, Josef. Jak úspěšně a efektivně prezentovat. In Média a vzdělávání 2007. [s.l.] : [s.n.], 2007. s. 21-24. ISBN 978-80-86578-. ISSN 1214-9187.
* MEDLÍKOVÁ, Olga. Přesvědčivá prezentace: Špičkové rady, tipy a příklady. Grada Publishing a.s.: Praha, 2010, s. 14-33. ISBN 9788024722788.
*PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: Umění mluvit, slyšet a rozumět. Praha: Grada Publishing a.s., 2008, s 152-153. ISBN 9788024727066.
*TOWNSEND, John. The Presentations. ilustrované vydání, přepracované. Alresford: Pocketbooks, 2009. Pocketbooks Series: Management Pocketbooks Series, s. 19-27. ISBN 9781906610159.

Struktura prezentace

2014-11-09T18:13:26Z

Maniskopesten:

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova: ''' prezentace, struktura

'''Synonyma: -''' představení, interpretace

'''Související pojmy:'''

                  '' nadřazené:'' komunikace, rétorika

                   ''podřazené:'' sdělení, návrh, stanovisko

== Úvod ==
Prezentace je činnost při které je posluchači nebo posluchačům něco předloženo, ukázáno, jsou mu projeveny návrhy, myšlenky a stanoviska. Jedná se tedy o cílený přenos [[informace|informací]]. Způsoby jakými lze prezentovat jsou: slovně, vizuálně, s pomocí flipchartu nebo využití nějakého [[software|softwaru]] pro tvorbu prezentací, například MS Powerpoint nebo Macromedia Flash MX. Předpokladem úspěšné prezentace podle Olgy Medlíkové je:
*'''Cíl''' - prezentující musí vědět, čeho chce svou prezentací dosáhnout
*'''Scénář''' - rozvržení přednášky a diskuze, timing, pomůcky, kombinace informačních a zábavných prvků
*'''Uživatelské pohodlí posluchačů''' - prezentující sleduje reakce publika a také, jestli mají vše, co k přednášce potřebují
*'''Interaktivní prostředí''' - posluchačům je poskytnuta možnost se do prezentace zapojit: reakce na otázky, připomínky, ale zároveň zabránění nečekaných přerušení
*'''Jasné výstupy''' - výstup prezentace musí být všem posluchačům srozumitelný<ref>MEDLÍKOVÁ, Olga. Přesvědčivá prezentace: Špičkové rady, tipy a příklady. Grada Publishing a.s.: Praha, 2010, s. 14-33. ISBN 9788024722788.</ref>

== Struktura prezentace ==

Existuje mnoho možných struktur prezentace, které jsou vhodné pro určitý druh publika a přednášející se v přípravné fázi snaží si vytvářet tak zvané [[persony]], tedy svou cílovou skupinu posluchačů. Podle Plamínka existují z pohledu dynamiky tři odlišné fáze: tedy zahájení, jádro prezentace a závěr. U sestavování prezentace je nutné počítat s kolísavou pozorností publika, kdy na začátku je jejich pozornost nejvyšší, potom klesá a na konci se opět zvedá. Cílem je, aby posluchač i při nižší pozornosti stále sledoval řeč mluvčího.<ref>PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: Umění mluvit, slyšet a rozumět. Praha: Grada Publishing a.s., 2008, s. 152-153. ISBN 9788024727066.</ref>

=== 3 TELL ===
Horálek se zmiňuje o pravidle 3 TELL, které lze shrnout do následujících hesel:
*'''Řekni, co řekneš''' - používá se v úvodu, kam spadá: pozdravení, představení se a vysvětlení, proč jsme přišli. Je to fáze, ve které si mluvčí buduje vztah s posluchačem a snaží se získat jeho důvěru
*'''Řekni to''' - hlavní část promluvy. Zde je nejdůležitější udržet pozornost posluchače a sledovat, zda všemu rozumí
*'''Řekni co jsi řekl''' - tato část přichází na závěr a zahrnuje krátké shrnutí. Doporučuje se zmínit maximálně tři body a dále přejít k diskuzi. Nakonec poděkovat za pozornost a rozloučit se.<ref>HORÁLEK, Josef. Jak úspěšně a efektivně prezentovat. In Média a vzdělávání 2007. [s.l.] : [s.n.], 2007. s. 21-24. ISBN 978-80-86578-. ISSN 1214-9187.</ref>
John Townsend ve své příručce The Presentations nastínil několik dalších možností prezenačních struktur, které lze využít:

=== BIKER B ===
Jedná se o mnemotechnickou pomůcku usnadňující tvorbu prezentace:

*'''Bang!''' - na úvod technika doporučuje použít nějaký způsob upoutající pozornost publika, který odpovídá tématu i osobnosti vystupujícího. V této části můžete začít nějakým poutavým upozorněním, evokováním hypotetické situace, vytvořením metafory, přímou otázkou k publiku, veselou historkou, nebo nějakým vizuálním či dramatickým vstupem.
*'''Introduction''' - obsah klíčových bodů prezentace a představení tématu. Tedy co jste přišli publiku říct.
*'''Key points''' - ohraničení prezentace na 1 až 5 klíčových bodů.
*'''Examples''' - tady je potřeba provázat klíčové pojmy s publikem a jeho potřebami a zkušenostmi pomocí příkladů, aby sdělení snáze pochopili. Pro každou z klíčových oblastí je dobré použít jeden příklad, vizuální zobrazení, nebo říct příběh, který demonstruje to, co se snažíte prosadit.
*'''Recap''' - v části zvané rekapitulace znovu stručně zopakujete obsah své prezentace, aby si jej publikum snáze zapamatovalo.
*'''Bang!''' - na závěr se doporučuje další boom, který prezentaci dramaticky zakončí, aby se stala nezapomenutelná. Je možné verbálně nebo vizuálně navázat na úvodní boom, udělat nečekanou akci nebo naopak jednoduše zakončit slovy “Děkuji za pozornost”

Po této fázi obvykle následuje prostor pro dotazy z publika. Podle Townsenda je tohle zakončení vhodné, pokud je publikum spíše malé a téma se přímo dotýká jejich životů nebo práce. Nicméně při práci s větším publikem a při formálnějších akcích je vhodné brát v potaz fakt, že mnoho účastníků se ostýchá položit otázku před ostatními.<ref>TOWNSEND, John. The Presentations. ilustrované vydání, přepracované. Alresford: Pocketbooks, 2009. Pocketbooks Series: Management Pocketbooks Series, s 19-27. ISBN 9781906610159.
</ref>

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
*HORÁLEK, Josef. Jak úspěšně a efektivně prezentovat. In Média a vzdělávání 2007. [s.l.] : [s.n.], 2007. s. 21-24. ISBN 978-80-86578-. ISSN 1214-9187.
* MEDLÍKOVÁ, Olga. Přesvědčivá prezentace: Špičkové rady, tipy a příklady. Grada Publishing a.s.: Praha, 2010, s. 14-33. ISBN 9788024722788.
*PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: Umění mluvit, slyšet a rozumět. Praha: Grada Publishing a.s., 2008, s 152-153. ISBN 9788024727066.
*TOWNSEND, John. The Presentations. ilustrované vydání, přepracované. Alresford: Pocketbooks, 2009. Pocketbooks Series: Management Pocketbooks Series, s. 19-27. ISBN 9781906610159.

Struktura prezentace

2014-11-09T18:12:31Z

Maniskopesten: /* 3 TELL */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova: ''' prezentace, struktura

'''Synonyma: -''' představení, interpretace

'''Související pojmy:'''

                  '' nadřazené:'' komunikace, rétorika

                   ''podřazené:'' sdělení, návrh, stanovisko

== Úvod ==
Prezentace je činnost při které je posluchači nebo posluchačům něco předloženo, ukázáno, jsou mu projeveny návrhy, myšlenky a stanoviska. Jedná se tedy o cílený přenos [[informace|informací]]. Způsoby jakými lze prezentovat jsou: slovně, vizuálně, s pomocí flipchartu nebo využití nějakého [[software|softwaru]] pro tvorbu prezentací, například MS Powerpoint nebo Macromedia Flash MX. Předpokladem úspěšné prezentace podle Olgy Medlíkové je:
*'''Cíl''' - prezentující musí vědět, čeho chce svou prezentací dosáhnout
*'''Scénář''' - rozvržení přednášky a diskuze, timing, pomůcky, kombinace informačních a zábavných prvků
*'''Uživatelské pohodlí posluchačů''' - prezentující sleduje reakce publika a také, jestli mají vše, co k přednášce potřebují
*'''Interaktivní prostředí''' - posluchačům je poskytnuta možnost se do prezentace zapojit: reakce na otázky, připomínky, ale zároveň zabránění nečekaných přerušení
*'''Jasné výstupy''' - výstup prezentace musí být všem posluchačům srozumitelný<ref>MEDLÍKOVÁ, Olga. Přesvědčivá prezentace: Špičkové rady, tipy a příklady. Grada Publishing a.s.: Praha, 2010, s. 14-33. ISBN 9788024722788.</ref>

== Struktura prezentace ==

Existuje mnoho možných struktur prezentace, které jsou vhodné pro určitý druh publika a přednášející se v přípravné fázi snaží si vytvářet tak zvané [[persony]], tedy svou cílovou skupinu posluchačů. Podle Plamínka existují z pohledu dynamiky tři odlišné fáze: tedy zahájení, jádro prezentace a závěr. U sestavování prezentace je nutné počítat s kolísavou pozorností publika, kdy na začátku je jejich pozornost nejvyšší, potom klesá a na konci se opět zvedá. Cílem je, aby posluchač i při nižší pozornosti stále sledoval řeč mluvčího.<ref>PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: Umění mluvit, slyšet a rozumět. Praha: Grada Publishing a.s., 2008, s. 152-153. ISBN 9788024727066.</ref>

=== 3 TELL ===
Horálek se zmiňuje o pravidle 3 TELL, které lze shrnout do následujících hesel:
*'''Řekni, co řekneš''' - používá se v úvodu, kam spadá: pozdravení, představení se a vysvětlení, proč jsme přišli. Je to fáze, ve které si mluvčí buduje vztah s posluchačem a snaží se získat jeho důvěru
*'''Řekni to''' - hlavní část promluvy. Zde je nejdůležitější udržet pozornost posluchače a sledovat, zda všemu rozumí
*'''Řekni co jsi řekl''' - tato část přichází na závěr a zahrnuje krátké shrnutí. Doporučuje se zmínit maximálně tři body a dále přejít k diskuzi. Nakonec poděkovat za pozornost a rozloučit se.<ref>HORÁLEK, Josef. Jak úspěšně a efektivně prezentovat. In Média a vzdělávání 2007. [s.l.] : [s.n.], 2007. s. 21-24. ISBN 978-80-86578-. ISSN 1214-9187.</ref>
John Townsend ve své příručce The Presentations nastínil několik dalších možností prezenačních struktur, které lze využít:

=== BIKER B ===
Jedná se o mnemotechnickou pomůcku usnadňující tvorbu prezentace:

*'''Bang!''' - na úvod technika doporučuje použít nějaký způsob upoutající pozornost publika, který odpovídá tématu i osobnosti vystupujícího. V této části můžete začít nějakým poutavým upozorněním, evokováním hypotetické situace, vytvořením metafory, přímou otázkou k publiku, veselou historkou, nebo nějakým vizuálním či dramatickým vstupem.
*'''Introduction''' - obsah klíčových bodů prezentace a představení tématu. Tedy co jste přišli publiku říct.
*'''Key points''' - ohraničení prezentace na 1 až 5 klíčových bodů.
*'''Examples''' - tady je potřeba provázat klíčové pojmy s publikem a jeho potřebami a zkušenostmi pomocí příkladů, aby sdělení snáze pochopili. Pro každou z klíčových oblastí je dobré použít jeden příklad, vizuální zobrazení, nebo říct příběh, který demonstruje to, co se snažíte prosadit.
*'''Recap''' - v části zvané rekapitulace znovu stručně zopakujete obsah své prezentace, aby si jej publikum snáze zapamatovalo.
*'''Bang!''' - na závěr se doporučuje další boom, který prezentaci dramaticky zakončí, aby se stala nezapomenutelná. Je možné verbálně nebo vizuálně navázat na úvodní boom, udělat nečekanou akci nebo naopak jednoduše zakončit slovy “Děkuji za pozornost”

Po této fázi obvykle následuje prostor pro dotazy z publika. Podle Townsenda je tohle zakončení vhodné, pokud je publikum spíše malé a téma se přímo dotýká jejich životů nebo práce. Nicméně při práci s větším publikem a při formálnějších akcích je vhodné brát v potaz fakt, že mnoho účastníků se ostýchá položit otázku před ostatními.<ref>TOWNSEND, John. The Presentations. ilustrované vydání, přepracované. Alresford: Pocketbooks, 2009. Pocketbooks Series: Management Pocketbooks Series, s 19-27. ISBN 9781906610159.
</ref>

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
*HORÁLEK, Josef. Jak úspěšně a efektivně prezentovat. In Média a vzdělávání 2007. [s.l.] : [s.n.], 2007. s. 21-24. ISBN 978-80-86578-. ISSN 1214-9187.
* MEDLÍKOVÁ, Olga. Přesvědčivá prezentace: Špičkové rady, tipy a příklady. Grada Publishing a.s.: Praha, 2010, s. 14-33. ISBN 9788024722788.
*PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: Umění mluvit, slyšet a rozumět. Praha: Grada Publishing a.s., 2008, s 152-153. ISBN 9788024727066.
*TOWNSEND, John. The Presentations. ilustrované vydání, přepracované. Alresford: Pocketbooks, 2009. Pocketbooks Series: Management Pocketbooks Series, s. 19-27. ISBN 9781906610159.

== Externí odkazy ==

Struktura prezentace

2014-11-09T18:11:56Z

Maniskopesten: /* Struktura prezentace */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova: ''' prezentace, struktura

'''Synonyma: -''' představení, interpretace

'''Související pojmy:'''

                  '' nadřazené:'' komunikace, rétorika

                   ''podřazené:'' sdělení, návrh, stanovisko

== Úvod ==
Prezentace je činnost při které je posluchači nebo posluchačům něco předloženo, ukázáno, jsou mu projeveny návrhy, myšlenky a stanoviska. Jedná se tedy o cílený přenos [[informace|informací]]. Způsoby jakými lze prezentovat jsou: slovně, vizuálně, s pomocí flipchartu nebo využití nějakého [[software|softwaru]] pro tvorbu prezentací, například MS Powerpoint nebo Macromedia Flash MX. Předpokladem úspěšné prezentace podle Olgy Medlíkové je:
*'''Cíl''' - prezentující musí vědět, čeho chce svou prezentací dosáhnout
*'''Scénář''' - rozvržení přednášky a diskuze, timing, pomůcky, kombinace informačních a zábavných prvků
*'''Uživatelské pohodlí posluchačů''' - prezentující sleduje reakce publika a také, jestli mají vše, co k přednášce potřebují
*'''Interaktivní prostředí''' - posluchačům je poskytnuta možnost se do prezentace zapojit: reakce na otázky, připomínky, ale zároveň zabránění nečekaných přerušení
*'''Jasné výstupy''' - výstup prezentace musí být všem posluchačům srozumitelný<ref>MEDLÍKOVÁ, Olga. Přesvědčivá prezentace: Špičkové rady, tipy a příklady. Grada Publishing a.s.: Praha, 2010, s. 14-33. ISBN 9788024722788.</ref>

== Struktura prezentace ==

Existuje mnoho možných struktur prezentace, které jsou vhodné pro určitý druh publika a přednášející se v přípravné fázi snaží si vytvářet tak zvané [[persony]], tedy svou cílovou skupinu posluchačů. Podle Plamínka existují z pohledu dynamiky tři odlišné fáze: tedy zahájení, jádro prezentace a závěr. U sestavování prezentace je nutné počítat s kolísavou pozorností publika, kdy na začátku je jejich pozornost nejvyšší, potom klesá a na konci se opět zvedá. Cílem je, aby posluchač i při nižší pozornosti stále sledoval řeč mluvčího.<ref>PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: Umění mluvit, slyšet a rozumět. Praha: Grada Publishing a.s., 2008, s. 152-153. ISBN 9788024727066.</ref>

=== 3 TELL ===
Horálek se zmiňuje o pravidle 3 TELL, které lze shrnout do následujících hesel:
*Řekni, co řekneš - používá se v úvodu, kam spadá: pozdravení, představení se a vysvětlení, proč jsme přišli. Je to fáze, ve které si mluvčí buduje vztah s posluchačem a snaží se získat jeho důvěru
*Řekni to - hlavní část promluvy. Zde je nejdůležitější udržet pozornost posluchače a sledovat, zda všemu rozumí
*Řekni co jsi řekl - tato část přichází na závěr a zahrnuje krátké shrnutí. Doporučuje se zmínit maximálně tři body a dále přejít k diskuzi. Nakonec poděkovat za pozornost a rozloučit se.<ref>HORÁLEK, Josef. Jak úspěšně a efektivně prezentovat. In Média a vzdělávání 2007. [s.l.] : [s.n.], 2007. s. 21-24. ISBN 978-80-86578-. ISSN 1214-9187.</ref>
John Townsend ve své příručce The Presentations nastínil několik dalších možností prezenačních struktur, které lze využít:

=== BIKER B ===
Jedná se o mnemotechnickou pomůcku usnadňující tvorbu prezentace:

*'''Bang!''' - na úvod technika doporučuje použít nějaký způsob upoutající pozornost publika, který odpovídá tématu i osobnosti vystupujícího. V této části můžete začít nějakým poutavým upozorněním, evokováním hypotetické situace, vytvořením metafory, přímou otázkou k publiku, veselou historkou, nebo nějakým vizuálním či dramatickým vstupem.
*'''Introduction''' - obsah klíčových bodů prezentace a představení tématu. Tedy co jste přišli publiku říct.
*'''Key points''' - ohraničení prezentace na 1 až 5 klíčových bodů.
*'''Examples''' - tady je potřeba provázat klíčové pojmy s publikem a jeho potřebami a zkušenostmi pomocí příkladů, aby sdělení snáze pochopili. Pro každou z klíčových oblastí je dobré použít jeden příklad, vizuální zobrazení, nebo říct příběh, který demonstruje to, co se snažíte prosadit.
*'''Recap''' - v části zvané rekapitulace znovu stručně zopakujete obsah své prezentace, aby si jej publikum snáze zapamatovalo.
*'''Bang!''' - na závěr se doporučuje další boom, který prezentaci dramaticky zakončí, aby se stala nezapomenutelná. Je možné verbálně nebo vizuálně navázat na úvodní boom, udělat nečekanou akci nebo naopak jednoduše zakončit slovy “Děkuji za pozornost”

Po této fázi obvykle následuje prostor pro dotazy z publika. Podle Townsenda je tohle zakončení vhodné, pokud je publikum spíše malé a téma se přímo dotýká jejich životů nebo práce. Nicméně při práci s větším publikem a při formálnějších akcích je vhodné brát v potaz fakt, že mnoho účastníků se ostýchá položit otázku před ostatními.<ref>TOWNSEND, John. The Presentations. ilustrované vydání, přepracované. Alresford: Pocketbooks, 2009. Pocketbooks Series: Management Pocketbooks Series, s 19-27. ISBN 9781906610159.
</ref>

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
*HORÁLEK, Josef. Jak úspěšně a efektivně prezentovat. In Média a vzdělávání 2007. [s.l.] : [s.n.], 2007. s. 21-24. ISBN 978-80-86578-. ISSN 1214-9187.
* MEDLÍKOVÁ, Olga. Přesvědčivá prezentace: Špičkové rady, tipy a příklady. Grada Publishing a.s.: Praha, 2010, s. 14-33. ISBN 9788024722788.
*PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: Umění mluvit, slyšet a rozumět. Praha: Grada Publishing a.s., 2008, s 152-153. ISBN 9788024727066.
*TOWNSEND, John. The Presentations. ilustrované vydání, přepracované. Alresford: Pocketbooks, 2009. Pocketbooks Series: Management Pocketbooks Series, s. 19-27. ISBN 9781906610159.

== Externí odkazy ==

Struktura prezentace

2014-11-09T18:09:47Z

Maniskopesten: /* Použitá literatura */

'''Autor:''' Iva Michálková

'''Klíčová slova: ''' prezentace, struktura

'''Synonyma: -''' představení, interpretace

'''Související pojmy:'''

                  '' nadřazené:'' komunikace, rétorika

                   ''podřazené:'' sdělení, návrh, stanovisko

== Úvod ==
Prezentace je činnost při které je posluchači nebo posluchačům něco předloženo, ukázáno, jsou mu projeveny návrhy, myšlenky a stanoviska. Jedná se tedy o cílený přenos [[informace|informací]]. Způsoby jakými lze prezentovat jsou: slovně, vizuálně, s pomocí flipchartu nebo využití nějakého [[software|softwaru]] pro tvorbu prezentací, například MS Powerpoint nebo Macromedia Flash MX. Předpokladem úspěšné prezentace podle Olgy Medlíkové je:
*'''Cíl''' - prezentující musí vědět, čeho chce svou prezentací dosáhnout
*'''Scénář''' - rozvržení přednášky a diskuze, timing, pomůcky, kombinace informačních a zábavných prvků
*'''Uživatelské pohodlí posluchačů''' - prezentující sleduje reakce publika a také, jestli mají vše, co k přednášce potřebují
*'''Interaktivní prostředí''' - posluchačům je poskytnuta možnost se do prezentace zapojit: reakce na otázky, připomínky, ale zároveň zabránění nečekaných přerušení
*'''Jasné výstupy''' - výstup prezentace musí být všem posluchačům srozumitelný<ref>MEDLÍKOVÁ, Olga. Přesvědčivá prezentace: Špičkové rady, tipy a příklady. Grada Publishing a.s.: Praha, 2010, s. 14-33. ISBN 9788024722788.</ref>

== Struktura prezentace ==

Existuje mnoho možných struktur prezentace, které jsou vhodné pro určitý druh publika a přednášející se v přípravné fázi snaží si vytvářet tak zvané [[persony]], tedy svou cílovou skupinu posluchačů. Podle Plamínka existují z pohledu dynamiky tři odlišné fáze: tedy zahájení, jádro prezentace a závěr. U sestavování prezentace je nutné počítat s kolísavou pozorností publika, kdy na začátku je jejich pozornost nejvyšší, potom klesá a na konci se opět zvedá. Cílem je, aby posluchač i při nižší pozornosti stále sledoval řeč mluvčího.<ref>PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: Umění mluvit, slyšet a rozumět. Praha: Grada Publishing a.s., 2008, s. 152-153. ISBN 9788024727066.</ref>
Horálek se zmiňuje o pravidle 3 TELL, které lze shrnout do následujících hesel:
*Řekni, co řekneš - používá se v úvodu, kam spadá: pozdravení, představení se a vysvětlení, proč jsme přišli. Je to fáze, ve které si mluvčí buduje vztah s posluchačem a snaží se získat jeho důvěru
*Řekni to - hlavní část promluvy. Zde je nejdůležitější udržet pozornost posluchače a sledovat, zda všemu rozumí
*Řekni co jsi řekl - tato část přichází na závěr a zahrnuje krátké shrnutí. Doporučuje se zmínit maximálně tři body a dále přejít k diskuzi. Nakonec poděkovat za pozornost a rozloučit se.<ref>HORÁLEK, Josef. Jak úspěšně a efektivně prezentovat. In Média a vzdělávání 2007. [s.l.] : [s.n.], 2007. s. 21-24. ISBN 978-80-86578-. ISSN 1214-9187.</ref>
John Townsend ve své příručce The Presentations nastínil několik dalších možností prezenačních struktur, které lze využít:

=== BIKER B ===
Jedná se o mnemotechnickou pomůcku usnadňující tvorbu prezentace:

*'''Bang!''' - na úvod technika doporučuje použít nějaký způsob upoutající pozornost publika, který odpovídá tématu i osobnosti vystupujícího. V této části můžete začít nějakým poutavým upozorněním, evokováním hypotetické situace, vytvořením metafory, přímou otázkou k publiku, veselou historkou, nebo nějakým vizuálním či dramatickým vstupem.
*'''Introduction''' - obsah klíčových bodů prezentace a představení tématu. Tedy co jste přišli publiku říct.
*'''Key points''' - ohraničení prezentace na 1 až 5 klíčových bodů.
*'''Examples''' - tady je potřeba provázat klíčové pojmy s publikem a jeho potřebami a zkušenostmi pomocí příkladů, aby sdělení snáze pochopili. Pro každou z klíčových oblastí je dobré použít jeden příklad, vizuální zobrazení, nebo říct příběh, který demonstruje to, co se snažíte prosadit.
*'''Recap''' - v části zvané rekapitulace znovu stručně zopakujete obsah své prezentace, aby si jej publikum snáze zapamatovalo.
*'''Bang!''' - na závěr se doporučuje další boom, který prezentaci dramaticky zakončí, aby se stala nezapomenutelná. Je možné verbálně nebo vizuálně navázat na úvodní boom, udělat nečekanou akci nebo naopak jednoduše zakončit slovy “Děkuji za pozornost”

Po této fázi obvykle následuje prostor pro dotazy z publika. Podle Townsenda je tohle zakončení vhodné, pokud je publikum spíše malé a téma se přímo dotýká jejich životů nebo práce. Nicméně při práci s větším publikem a při formálnějších akcích je vhodné brát v potaz fakt, že mnoho účastníků se ostýchá položit otázku před ostatními.<ref>TOWNSEND, John. The Presentations. ilustrované vydání, přepracované. Alresford: Pocketbooks, 2009. Pocketbooks Series: Management Pocketbooks Series, s 19-27. ISBN 9781906610159.
</ref>

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
*HORÁLEK, Josef. Jak úspěšně a efektivně prezentovat. In Média a vzdělávání 2007. [s.l.] : [s.n.], 2007. s. 21-24. ISBN 978-80-86578-. ISSN 1214-9187.
* MEDLÍKOVÁ, Olga. Přesvědčivá prezentace: Špičkové rady, tipy a příklady. Grada Publishing a.s.: Praha, 2010, s. 14-33. ISBN 9788024722788.
*PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: Umění mluvit, slyšet a rozumět. Praha: Grada Publishing a.s., 2008, s 152-153. ISBN 9788024727066.
*TOWNSEND, John. The Presentations. ilustrované vydání, přepracované. Alresford: Pocketbooks, 2009. Pocketbooks Series: Management Pocketbooks Series, s. 19-27. ISBN 9781906610159.

== Externí odkazy ==