https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Maluskoval 2026-08-07T11:58:54Z Příspěvky uživatele MediaWiki 1.35.0 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Crowdfunding&diff=34569 2013-05-26T19:33:05Z

<p>Maluskoval: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lucie Malúšková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' ekonomika sdílení, spolupráce<br /> <br /> '''Synonyma:''' sdílené financování<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - networking, sociální sítě&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - Kickstarter, fund raising&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Crowdfunding je fenomén odkazující na [[sociální sítě]], které propojují ty, kteří potřebují finančně podpořit pro dosažení svého cíle, a ty, kteří jim chtějí pomoci. Lidé z celého světa mají možnost přispět různými finančními částkami k naplnění účelu, který se jim zdá smysluplný. Může se jednat o rozvoj [[StartUp|startupu]], zaplacení lékařské péče nebo třeba vydání [[kniha|knihy]].<br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> Princip crowdfundingu je jednoduchý. I vysokou finanční částku lze získat sečtením malých finančních příspěvků od velkého množství lidí. Dárci se na základě vlastního uvážení rozhodují, jestli svými penězi přispívají na dobrou věc. <br /> Lidé, kteří žádají o finanční výpomoc, využívají crowdfundingových [[portál]]ů, aby představili účel své sbírky. Sbírku si může založit v podstatě kdokoli - jedinec, skupina, organizace. Pro úspěšnou sbírku je důležité, aby jste důkladně seznámili ostatní uživatele s účelem své potřeby finanční výpomoci a nejlépe aby jste komunikovali prostřednictvím blogu o všech fázích přípravy a realizace cíle. Obvykle se určí cílová částka a často také odměny (uvedení v závěrečných titulcích filmu, podepsaná fotografie, náramek,...) za přispění určitým finančním obnosem. Tuto odměnu přispěvatelé obvykle obdrží po dosažení cílové částky. Tímto jejich investování končí a nějaký další prospěch je většinou nečeká.<br /> Samotné crowdfundingové [[portál]]y si účtují malé procento z vybrané částky úspěšných [[projekt]]ů (například [[Kickstarter]] získává 5%&lt;ref&gt;Start your project - Kickstarter. ''Kickstarter'' [online]. Kickstarter, Inc., © 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter&lt;/ref&gt;). <br /> <br /> ===Příklad crowdfundingu===<br /> Hudební kapela by chtěla vydat studiové album, pro svou sbírku si vybere libovolnou stránku sloužící ke crowdfundingu a založí nový [[projekt]]. Představí nejen projekt, ale i sebe, a především vysvětlí situaci, proč potřebuje finanční pomoc. Určí cílovou částku, dobu, do kdy musí peníze získat, a odměny pro dárce - darování digitální kopie, trička, lístku na koncert a kompletní diskografie (v závislosti na výši darovaného obnosu). Při spuštění bude [[projekt]] propagován na stránce crowdfundingu a bude možné jej na stránce vyhledat. Díky dobré [[propagace|propagaci]], popularitě a [[komunikace|komunikaci]] s fanoušky se kapele podaří získat potřebnou částku. Jakmile je to pro kapelu možné, odmění své dárce, kteří další výhody již neočekávají.&lt;ref&gt;HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vývoj==<br /> Získávání peněz či jiných prostředků pro dosažení nějakého cíle pomocí veřejné sbírky existuje ve společnosti od pradávna. Nicméně crowdfunding je novodobý princip, který by nemohl vzniknout bez [[internet]]u. Nejedná se o samotný [[portál|webový portál]], ale podstatnou roli hrají [[internetbanking|internetové bankovnictví]] a virtuální peněženky.<br /> Na počátku stojí projekt [[Kickstarter]], který s myšlenkou crowdfundingu přišel jako první. Od roku 2009 bylo shromážděno přes 607 milionů USD k realizaci více než 41 000 projektů&lt;ref&gt;What is Kickstarter - Kickstarter. ''Kickstarter'' [online]. Kickstarter, Inc., © 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/hello?ref=nav&lt;/ref&gt;. <br /> Dalšími podobnými projekty jsou:<br /> * [http://www.indiegogo.com/ Indiegogo] podporující [[kreativita|kreativní]] nápady, sociální sféru i podnikání<br /> * [http://www.buzzbnk.org/ Buzzbnk] zaměřující se na sociální sféru (charita, vzdělávaní sociálně znevýhodněných apod.)<br /> * [http://www.peoplefund.it/ Peoplefund.it]<br /> * [http://humantribeproject.com/ Human Tribe Project] sloužící k získání finanční pomoci při zdravotních obtížích<br /> * [http://spacehive.com/ Spacehive] podporující projekty prospěšné pro občanskou veřejnost (zeleň ve městě, dětská hřiště apod.)<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Výhody<br /> * [[Komunikace]] s lidmi, kterým záleží na úspěchu vašeho cíle, je přínosnější než žádání o půjčku v bance, které záleží především na vaší bonitě a ne smyslu vaší potřeby financí. <br /> * Důvěra získaná od dárců [[motivace|motivuje]] více než nutnost splatit půjčku u banky. <br /> <br /> Nevýhody<br /> * Dárci odevzdávají své peníze z dobré vůle a ve víře, že jim žadatel nelže. Nicméně může docházet k podvodům a žadatel může darované peníze (nebo část peněz) využít za jiným účelem.<br /> <br /> ==Příklady využití==<br /> V základu crowdfunding podporoval [[kreativita|kreativní]] činnost, časem se vyvinul v mnohem širší koncept, který dnes může připomínat charitu. V podstatě účelem projektu může být cokoliv.<br /> * Podpora umělců, hudebníků, filmařů<br /> * Financování [[StartUp|startupů]]<br /> * Politické kampaně<br /> * Splácení lékařské péče<br /> * Podpora drobných podnikatelů<br /> * Vývoj [[software|softwaru]] a nových technologií<br /> * Vývoj počítačových her<br /> * Místní zemědělská produkce<br /> * Rozvoj občanské společnosti<br /> * Sociální sféra<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * What is a Social Enterprise?. ''Buzzbnk: Positive People Backing Bright Ideas'' [online]. London, UK, © 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.buzzbnk.org/StaticPages/SocialEnterprise.aspx.<br /> * CONRAD, Ross. CROWDFUNDING. ''Bee Culture''. 2012, roč. 140, č. 11, s. 65 - 66 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10713190.<br /> * ČERNÝ, Michal. Crowdfunding - sdílením zdrojů k lepšímu světu. In: ''DSL Internet, nabídky připojení k Internetu'' [online]. © 2003 - 2013 [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://www.dsl.cz/clanek/2833-crowdfunding-8211-sdilenim-zdroju-k-lepsimu-svetu.<br /> * ČERNÝ, Michal. Crowdfunding jako cesta k realizaci projektů. In: ''Lupa.cz: server o českém Internetu'' [online]. © 1998 – 2013 [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/crowdfunding-jako-cesta-k-realizaci-projektu/.<br /> * HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 - 49 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.<br /> * CHAFKIN, Max. Kickstarter Can Fund Your Dreams. ''Fast Company''. 2013, č. 174, s. 92 - 115 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10859241.<br /> * Start your project - Kickstarter. ''Kickstarter'' [online]. Kickstarter, Inc., © 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter.<br /> * What is Kickstarter - Kickstarter. ''Kickstarter'' [online]. Kickstarter, Inc., © 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/hello?ref=nav.</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Crowdfunding&diff=34568 2013-05-26T19:31:36Z

<p>Maluskoval: /* Použitá literatura */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lucie Malúšková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' ekonomika sdílení, spolupráce<br /> <br /> '''Synonyma:''' fund raising, sdílené financování<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - networking, sociální sítě&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - Kickstarter&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Crowdfunding je fenomén odkazující na [[sociální sítě]], které propojují ty, kteří potřebují finančně podpořit pro dosažení svého cíle, a ty, kteří jim chtějí pomoci. Lidé z celého světa mají možnost přispět různými finančními částkami k naplnění účelu, který se jim zdá smysluplný. Může se jednat o rozvoj [[StartUp|startupu]], zaplacení lékařské péče nebo třeba vydání [[kniha|knihy]].<br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> Princip crowdfundingu je jednoduchý. I vysokou finanční částku lze získat sečtením malých finančních příspěvků od velkého množství lidí. Dárci se na základě vlastního uvážení rozhodují, jestli svými penězi přispívají na dobrou věc. <br /> Lidé, kteří žádají o finanční výpomoc, využívají crowdfundingových [[portál]]ů, aby představili účel své sbírky. Sbírku si může založit v podstatě kdokoli - jedinec, skupina, organizace. Pro úspěšnou sbírku je důležité, aby jste důkladně seznámili ostatní uživatele s účelem své potřeby finanční výpomoci a nejlépe aby jste komunikovali prostřednictvím blogu o všech fázích přípravy a realizace cíle. Obvykle se určí cílová částka a často také odměny (uvedení v závěrečných titulcích filmu, podepsaná fotografie, náramek,...) za přispění určitým finančním obnosem. Tuto odměnu přispěvatelé obvykle obdrží po dosažení cílové částky. Tímto jejich investování končí a nějaký další prospěch je většinou nečeká.<br /> Samotné crowdfundingové [[portál]]y si účtují malé procento z vybrané částky úspěšných [[projekt]]ů (například [[Kickstarter]] získává 5%&lt;ref&gt;Start your project - Kickstarter. ''Kickstarter'' [online]. Kickstarter, Inc., © 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter&lt;/ref&gt;). <br /> <br /> ===Příklad crowdfundingu===<br /> Hudební kapela by chtěla vydat studiové album, pro svou sbírku si vybere libovolnou stránku sloužící ke crowdfundingu a založí nový [[projekt]]. Představí nejen projekt, ale i sebe, a především vysvětlí situaci, proč potřebuje finanční pomoc. Určí cílovou částku, dobu, do kdy musí peníze získat, a odměny pro dárce - darování digitální kopie, trička, lístku na koncert a kompletní diskografie (v závislosti na výši darovaného obnosu). Při spuštění bude [[projekt]] propagován na stránce crowdfundingu a bude možné jej na stránce vyhledat. Díky dobré [[propagace|propagaci]], popularitě a [[komunikace|komunikaci]] s fanoušky se kapele podaří získat potřebnou částku. Jakmile je to pro kapelu možné, odmění své dárce, kteří další výhody již neočekávají.&lt;ref&gt;HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vývoj==<br /> Získávání peněz či jiných prostředků pro dosažení nějakého cíle pomocí veřejné sbírky existuje ve společnosti od pradávna. Nicméně crowdfunding je novodobý princip, který by nemohl vzniknout bez [[internet]]u. Nejedná se o samotný [[portál|webový portál]], ale podstatnou roli hrají [[internetbanking|internetové bankovnictví]] a virtuální peněženky.<br /> Na počátku stojí projekt [[Kickstarter]], který s myšlenkou crowdfundingu přišel jako první. Od roku 2009 bylo shromážděno přes 607 milionů USD k realizaci více než 41 000 projektů&lt;ref&gt;What is Kickstarter - Kickstarter. ''Kickstarter'' [online]. Kickstarter, Inc., © 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/hello?ref=nav&lt;/ref&gt;. <br /> Dalšími podobnými projekty jsou:<br /> * [http://www.indiegogo.com/ Indiegogo] podporující [[kreativita|kreativní]] nápady, sociální sféru i podnikání<br /> * [http://www.buzzbnk.org/ Buzzbnk] zaměřující se na sociální sféru (charita, vzdělávaní sociálně znevýhodněných apod.)<br /> * [http://www.peoplefund.it/ Peoplefund.it]<br /> * [http://humantribeproject.com/ Human Tribe Project] sloužící k získání finanční pomoci při zdravotních obtížích<br /> * [http://spacehive.com/ Spacehive] podporující projekty prospěšné pro občanskou veřejnost (zeleň ve městě, dětská hřiště apod.)<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Výhody<br /> * [[Komunikace]] s lidmi, kterým záleží na úspěchu vašeho cíle, je přínosnější než žádání o půjčku v bance, které záleží především na vaší bonitě a ne smyslu vaší potřeby financí. <br /> * Důvěra získaná od dárců [[motivace|motivuje]] více než nutnost splatit půjčku u banky. <br /> <br /> Nevýhody<br /> * Dárci odevzdávají své peníze z dobré vůle a ve víře, že jim žadatel nelže. Nicméně může docházet k podvodům a žadatel může darované peníze (nebo část peněz) využít za jiným účelem.<br /> <br /> ==Příklady využití==<br /> V základu crowdfunding podporoval [[kreativita|kreativní]] činnost, časem se vyvinul v mnohem širší koncept, který dnes může připomínat charitu. V podstatě účelem projektu může být cokoliv.<br /> * Podpora umělců, hudebníků, filmařů<br /> * Financování [[StartUp|startupů]]<br /> * Politické kampaně<br /> * Splácení lékařské péče<br /> * Podpora drobných podnikatelů<br /> * Vývoj [[software|softwaru]] a nových technologií<br /> * Vývoj počítačových her<br /> * Místní zemědělská produkce<br /> * Rozvoj občanské společnosti<br /> * Sociální sféra<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * What is a Social Enterprise?. ''Buzzbnk: Positive People Backing Bright Ideas'' [online]. London, UK, © 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.buzzbnk.org/StaticPages/SocialEnterprise.aspx.<br /> * CONRAD, Ross. CROWDFUNDING. ''Bee Culture''. 2012, roč. 140, č. 11, s. 65 - 66 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10713190.<br /> * ČERNÝ, Michal. Crowdfunding - sdílením zdrojů k lepšímu světu. In: ''DSL Internet, nabídky připojení k Internetu'' [online]. © 2003 - 2013 [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://www.dsl.cz/clanek/2833-crowdfunding-8211-sdilenim-zdroju-k-lepsimu-svetu.<br /> * ČERNÝ, Michal. Crowdfunding jako cesta k realizaci projektů. In: ''Lupa.cz: server o českém Internetu'' [online]. © 1998 – 2013 [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/crowdfunding-jako-cesta-k-realizaci-projektu/.<br /> * HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 - 49 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.<br /> * CHAFKIN, Max. Kickstarter Can Fund Your Dreams. ''Fast Company''. 2013, č. 174, s. 92 - 115 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10859241.<br /> * Start your project - Kickstarter. ''Kickstarter'' [online]. Kickstarter, Inc., © 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter.<br /> * What is Kickstarter - Kickstarter. ''Kickstarter'' [online]. Kickstarter, Inc., © 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/hello?ref=nav.</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Crowdfunding&diff=34567 2013-05-26T19:28:37Z

<p>Maluskoval: /* Použitá literatura */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lucie Malúšková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' ekonomika sdílení, spolupráce<br /> <br /> '''Synonyma:''' fund raising, sdílené financování<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - networking, sociální sítě&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - Kickstarter&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Crowdfunding je fenomén odkazující na [[sociální sítě]], které propojují ty, kteří potřebují finančně podpořit pro dosažení svého cíle, a ty, kteří jim chtějí pomoci. Lidé z celého světa mají možnost přispět různými finančními částkami k naplnění účelu, který se jim zdá smysluplný. Může se jednat o rozvoj [[StartUp|startupu]], zaplacení lékařské péče nebo třeba vydání [[kniha|knihy]].<br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> Princip crowdfundingu je jednoduchý. I vysokou finanční částku lze získat sečtením malých finančních příspěvků od velkého množství lidí. Dárci se na základě vlastního uvážení rozhodují, jestli svými penězi přispívají na dobrou věc. <br /> Lidé, kteří žádají o finanční výpomoc, využívají crowdfundingových [[portál]]ů, aby představili účel své sbírky. Sbírku si může založit v podstatě kdokoli - jedinec, skupina, organizace. Pro úspěšnou sbírku je důležité, aby jste důkladně seznámili ostatní uživatele s účelem své potřeby finanční výpomoci a nejlépe aby jste komunikovali prostřednictvím blogu o všech fázích přípravy a realizace cíle. Obvykle se určí cílová částka a často také odměny (uvedení v závěrečných titulcích filmu, podepsaná fotografie, náramek,...) za přispění určitým finančním obnosem. Tuto odměnu přispěvatelé obvykle obdrží po dosažení cílové částky. Tímto jejich investování končí a nějaký další prospěch je většinou nečeká.<br /> Samotné crowdfundingové [[portál]]y si účtují malé procento z vybrané částky úspěšných [[projekt]]ů (například [[Kickstarter]] získává 5%&lt;ref&gt;Start your project - Kickstarter. ''Kickstarter'' [online]. Kickstarter, Inc., © 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter&lt;/ref&gt;). <br /> <br /> ===Příklad crowdfundingu===<br /> Hudební kapela by chtěla vydat studiové album, pro svou sbírku si vybere libovolnou stránku sloužící ke crowdfundingu a založí nový [[projekt]]. Představí nejen projekt, ale i sebe, a především vysvětlí situaci, proč potřebuje finanční pomoc. Určí cílovou částku, dobu, do kdy musí peníze získat, a odměny pro dárce - darování digitální kopie, trička, lístku na koncert a kompletní diskografie (v závislosti na výši darovaného obnosu). Při spuštění bude [[projekt]] propagován na stránce crowdfundingu a bude možné jej na stránce vyhledat. Díky dobré [[propagace|propagaci]], popularitě a [[komunikace|komunikaci]] s fanoušky se kapele podaří získat potřebnou částku. Jakmile je to pro kapelu možné, odmění své dárce, kteří další výhody již neočekávají.&lt;ref&gt;HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vývoj==<br /> Získávání peněz či jiných prostředků pro dosažení nějakého cíle pomocí veřejné sbírky existuje ve společnosti od pradávna. Nicméně crowdfunding je novodobý princip, který by nemohl vzniknout bez [[internet]]u. Nejedná se o samotný [[portál|webový portál]], ale podstatnou roli hrají [[internetbanking|internetové bankovnictví]] a virtuální peněženky.<br /> Na počátku stojí projekt [[Kickstarter]], který s myšlenkou crowdfundingu přišel jako první. Od roku 2009 bylo shromážděno přes 607 milionů USD k realizaci více než 41 000 projektů&lt;ref&gt;What is Kickstarter - Kickstarter. ''Kickstarter'' [online]. Kickstarter, Inc., © 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/hello?ref=nav&lt;/ref&gt;. <br /> Dalšími podobnými projekty jsou:<br /> * [http://www.indiegogo.com/ Indiegogo] podporující [[kreativita|kreativní]] nápady, sociální sféru i podnikání<br /> * [http://www.buzzbnk.org/ Buzzbnk] zaměřující se na sociální sféru (charita, vzdělávaní sociálně znevýhodněných apod.)<br /> * [http://www.peoplefund.it/ Peoplefund.it]<br /> * [http://humantribeproject.com/ Human Tribe Project] sloužící k získání finanční pomoci při zdravotních obtížích<br /> * [http://spacehive.com/ Spacehive] podporující projekty prospěšné pro občanskou veřejnost (zeleň ve městě, dětská hřiště apod.)<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Výhody<br /> * [[Komunikace]] s lidmi, kterým záleží na úspěchu vašeho cíle, je přínosnější než žádání o půjčku v bance, které záleží především na vaší bonitě a ne smyslu vaší potřeby financí. <br /> * Důvěra získaná od dárců [[motivace|motivuje]] více než nutnost splatit půjčku u banky. <br /> <br /> Nevýhody<br /> * Dárci odevzdávají své peníze z dobré vůle a ve víře, že jim žadatel nelže. Nicméně může docházet k podvodům a žadatel může darované peníze (nebo část peněz) využít za jiným účelem.<br /> <br /> ==Příklady využití==<br /> V základu crowdfunding podporoval [[kreativita|kreativní]] činnost, časem se vyvinul v mnohem širší koncept, který dnes může připomínat charitu. V podstatě účelem projektu může být cokoliv.<br /> * Podpora umělců, hudebníků, filmařů<br /> * Financování [[StartUp|startupů]]<br /> * Politické kampaně<br /> * Splácení lékařské péče<br /> * Podpora drobných podnikatelů<br /> * Vývoj [[software|softwaru]] a nových technologií<br /> * Vývoj počítačových her<br /> * Místní zemědělská produkce<br /> * Rozvoj občanské společnosti<br /> * Sociální sféra<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * What is a Social Enterprise?. ''Buzzbnk: Positive People Backing Bright Ideas'' [online]. London, UK, © 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.buzzbnk.org/StaticPages/SocialEnterprise.aspx.<br /> * CONRAD, Ross. CROWDFUNDING. ''Bee Culture''. 2012, roč. 140, č. 11, s. 65 - 66 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10713190.<br /> * ČERNÝ, Michal. Crowdfunding - sdílením zdrojů k lepšímu světu. In: ''DSL Internet, nabídky připojení k Internetu'' [online]. © 2003 - 2013 [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://www.dsl.cz/clanek/2833-crowdfunding-8211-sdilenim-zdroju-k-lepsimu-svetu.<br /> * ČERNÝ, Michal. Crowdfunding jako cesta k realizaci projektů. In ''Lupa.cz'' [on-line]. 07. 03. 2012 [cit. 2013-05-10]. Dostupný z URL &lt;http://www.lupa.cz/clanky/crowdfunding-jako-cesta-k-realizaci-projektu/&gt;.<br /> * HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 - 49 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.<br /> * CHAFKIN, Max. Kickstarter Can Fund Your Dreams. ''Fast Company''. 2013, č. 174, s. 92 - 115 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10859241.<br /> * Start your project - Kickstarter. ''Kickstarter'' [online]. Kickstarter, Inc., © 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter.<br /> * What is Kickstarter - Kickstarter. ''Kickstarter'' [online]. Kickstarter, Inc., © 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/hello?ref=nav.</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Crowdfunding&diff=34566 2013-05-26T19:25:10Z

<p>Maluskoval: /* Použitá literatura */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lucie Malúšková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' ekonomika sdílení, spolupráce<br /> <br /> '''Synonyma:''' fund raising, sdílené financování<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - networking, sociální sítě&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - Kickstarter&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Crowdfunding je fenomén odkazující na [[sociální sítě]], které propojují ty, kteří potřebují finančně podpořit pro dosažení svého cíle, a ty, kteří jim chtějí pomoci. Lidé z celého světa mají možnost přispět různými finančními částkami k naplnění účelu, který se jim zdá smysluplný. Může se jednat o rozvoj [[StartUp|startupu]], zaplacení lékařské péče nebo třeba vydání [[kniha|knihy]].<br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> Princip crowdfundingu je jednoduchý. I vysokou finanční částku lze získat sečtením malých finančních příspěvků od velkého množství lidí. Dárci se na základě vlastního uvážení rozhodují, jestli svými penězi přispívají na dobrou věc. <br /> Lidé, kteří žádají o finanční výpomoc, využívají crowdfundingových [[portál]]ů, aby představili účel své sbírky. Sbírku si může založit v podstatě kdokoli - jedinec, skupina, organizace. Pro úspěšnou sbírku je důležité, aby jste důkladně seznámili ostatní uživatele s účelem své potřeby finanční výpomoci a nejlépe aby jste komunikovali prostřednictvím blogu o všech fázích přípravy a realizace cíle. Obvykle se určí cílová částka a často také odměny (uvedení v závěrečných titulcích filmu, podepsaná fotografie, náramek,...) za přispění určitým finančním obnosem. Tuto odměnu přispěvatelé obvykle obdrží po dosažení cílové částky. Tímto jejich investování končí a nějaký další prospěch je většinou nečeká.<br /> Samotné crowdfundingové [[portál]]y si účtují malé procento z vybrané částky úspěšných [[projekt]]ů (například [[Kickstarter]] získává 5%&lt;ref&gt;Start your project - Kickstarter. ''Kickstarter'' [online]. Kickstarter, Inc., © 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter&lt;/ref&gt;). <br /> <br /> ===Příklad crowdfundingu===<br /> Hudební kapela by chtěla vydat studiové album, pro svou sbírku si vybere libovolnou stránku sloužící ke crowdfundingu a založí nový [[projekt]]. Představí nejen projekt, ale i sebe, a především vysvětlí situaci, proč potřebuje finanční pomoc. Určí cílovou částku, dobu, do kdy musí peníze získat, a odměny pro dárce - darování digitální kopie, trička, lístku na koncert a kompletní diskografie (v závislosti na výši darovaného obnosu). Při spuštění bude [[projekt]] propagován na stránce crowdfundingu a bude možné jej na stránce vyhledat. Díky dobré [[propagace|propagaci]], popularitě a [[komunikace|komunikaci]] s fanoušky se kapele podaří získat potřebnou částku. Jakmile je to pro kapelu možné, odmění své dárce, kteří další výhody již neočekávají.&lt;ref&gt;HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vývoj==<br /> Získávání peněz či jiných prostředků pro dosažení nějakého cíle pomocí veřejné sbírky existuje ve společnosti od pradávna. Nicméně crowdfunding je novodobý princip, který by nemohl vzniknout bez [[internet]]u. Nejedná se o samotný [[portál|webový portál]], ale podstatnou roli hrají [[internetbanking|internetové bankovnictví]] a virtuální peněženky.<br /> Na počátku stojí projekt [[Kickstarter]], který s myšlenkou crowdfundingu přišel jako první. Od roku 2009 bylo shromážděno přes 607 milionů USD k realizaci více než 41 000 projektů&lt;ref&gt;What is Kickstarter - Kickstarter. ''Kickstarter'' [online]. Kickstarter, Inc., © 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/hello?ref=nav&lt;/ref&gt;. <br /> Dalšími podobnými projekty jsou:<br /> * [http://www.indiegogo.com/ Indiegogo] podporující [[kreativita|kreativní]] nápady, sociální sféru i podnikání<br /> * [http://www.buzzbnk.org/ Buzzbnk] zaměřující se na sociální sféru (charita, vzdělávaní sociálně znevýhodněných apod.)<br /> * [http://www.peoplefund.it/ Peoplefund.it]<br /> * [http://humantribeproject.com/ Human Tribe Project] sloužící k získání finanční pomoci při zdravotních obtížích<br /> * [http://spacehive.com/ Spacehive] podporující projekty prospěšné pro občanskou veřejnost (zeleň ve městě, dětská hřiště apod.)<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Výhody<br /> * [[Komunikace]] s lidmi, kterým záleží na úspěchu vašeho cíle, je přínosnější než žádání o půjčku v bance, které záleží především na vaší bonitě a ne smyslu vaší potřeby financí. <br /> * Důvěra získaná od dárců [[motivace|motivuje]] více než nutnost splatit půjčku u banky. <br /> <br /> Nevýhody<br /> * Dárci odevzdávají své peníze z dobré vůle a ve víře, že jim žadatel nelže. Nicméně může docházet k podvodům a žadatel může darované peníze (nebo část peněz) využít za jiným účelem.<br /> <br /> ==Příklady využití==<br /> V základu crowdfunding podporoval [[kreativita|kreativní]] činnost, časem se vyvinul v mnohem širší koncept, který dnes může připomínat charitu. V podstatě účelem projektu může být cokoliv.<br /> * Podpora umělců, hudebníků, filmařů<br /> * Financování [[StartUp|startupů]]<br /> * Politické kampaně<br /> * Splácení lékařské péče<br /> * Podpora drobných podnikatelů<br /> * Vývoj [[software|softwaru]] a nových technologií<br /> * Vývoj počítačových her<br /> * Místní zemědělská produkce<br /> * Rozvoj občanské společnosti<br /> * Sociální sféra<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * What is a Social Enterprise?. ''Buzzbnk: Positive People Backing Bright Ideas'' [online]. London, UK, © 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.buzzbnk.org/StaticPages/SocialEnterprise.aspx.<br /> * CONRAD, Ross. CROWDFUNDING. ''Bee Culture''. 2012, roč. 140, č. 11, s. 65 - 66 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10713190.<br /> * ČERNÝ, Michal. Crowdfunding – sdílením zdrojů k lepšímu světu. In ''DSL.cz'' [on-line]. 08. 03. 2013 [cit. 2013-05-10]. Dostupný z URL &lt;http://www.dsl.cz/clanek/2833-crowdfunding-8211-sdilenim-zdroju-k-lepsimu-svetu&gt;.<br /> * ČERNÝ, Michal. Crowdfunding jako cesta k realizaci projektů. In ''Lupa.cz'' [on-line]. 07. 03. 2012 [cit. 2013-05-10]. Dostupný z URL &lt;http://www.lupa.cz/clanky/crowdfunding-jako-cesta-k-realizaci-projektu/&gt;.<br /> * HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 - 49 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.<br /> * CHAFKIN, Max. Kickstarter Can Fund Your Dreams. ''Fast Company''. 2013, č. 174, s. 92 - 115 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10859241.<br /> * Start your project - Kickstarter. ''Kickstarter'' [online]. Kickstarter, Inc., © 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter.<br /> * What is Kickstarter - Kickstarter. ''Kickstarter'' [online]. Kickstarter, Inc., © 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/hello?ref=nav.</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Crowdfunding&diff=34565 2013-05-26T19:24:51Z

<p>Maluskoval: /* Použitá literatura */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lucie Malúšková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' ekonomika sdílení, spolupráce<br /> <br /> '''Synonyma:''' fund raising, sdílené financování<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - networking, sociální sítě&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - Kickstarter&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Crowdfunding je fenomén odkazující na [[sociální sítě]], které propojují ty, kteří potřebují finančně podpořit pro dosažení svého cíle, a ty, kteří jim chtějí pomoci. Lidé z celého světa mají možnost přispět různými finančními částkami k naplnění účelu, který se jim zdá smysluplný. Může se jednat o rozvoj [[StartUp|startupu]], zaplacení lékařské péče nebo třeba vydání [[kniha|knihy]].<br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> Princip crowdfundingu je jednoduchý. I vysokou finanční částku lze získat sečtením malých finančních příspěvků od velkého množství lidí. Dárci se na základě vlastního uvážení rozhodují, jestli svými penězi přispívají na dobrou věc. <br /> Lidé, kteří žádají o finanční výpomoc, využívají crowdfundingových [[portál]]ů, aby představili účel své sbírky. Sbírku si může založit v podstatě kdokoli - jedinec, skupina, organizace. Pro úspěšnou sbírku je důležité, aby jste důkladně seznámili ostatní uživatele s účelem své potřeby finanční výpomoci a nejlépe aby jste komunikovali prostřednictvím blogu o všech fázích přípravy a realizace cíle. Obvykle se určí cílová částka a často také odměny (uvedení v závěrečných titulcích filmu, podepsaná fotografie, náramek,...) za přispění určitým finančním obnosem. Tuto odměnu přispěvatelé obvykle obdrží po dosažení cílové částky. Tímto jejich investování končí a nějaký další prospěch je většinou nečeká.<br /> Samotné crowdfundingové [[portál]]y si účtují malé procento z vybrané částky úspěšných [[projekt]]ů (například [[Kickstarter]] získává 5%&lt;ref&gt;Start your project - Kickstarter. ''Kickstarter'' [online]. Kickstarter, Inc., © 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter&lt;/ref&gt;). <br /> <br /> ===Příklad crowdfundingu===<br /> Hudební kapela by chtěla vydat studiové album, pro svou sbírku si vybere libovolnou stránku sloužící ke crowdfundingu a založí nový [[projekt]]. Představí nejen projekt, ale i sebe, a především vysvětlí situaci, proč potřebuje finanční pomoc. Určí cílovou částku, dobu, do kdy musí peníze získat, a odměny pro dárce - darování digitální kopie, trička, lístku na koncert a kompletní diskografie (v závislosti na výši darovaného obnosu). Při spuštění bude [[projekt]] propagován na stránce crowdfundingu a bude možné jej na stránce vyhledat. Díky dobré [[propagace|propagaci]], popularitě a [[komunikace|komunikaci]] s fanoušky se kapele podaří získat potřebnou částku. Jakmile je to pro kapelu možné, odmění své dárce, kteří další výhody již neočekávají.&lt;ref&gt;HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vývoj==<br /> Získávání peněz či jiných prostředků pro dosažení nějakého cíle pomocí veřejné sbírky existuje ve společnosti od pradávna. Nicméně crowdfunding je novodobý princip, který by nemohl vzniknout bez [[internet]]u. Nejedná se o samotný [[portál|webový portál]], ale podstatnou roli hrají [[internetbanking|internetové bankovnictví]] a virtuální peněženky.<br /> Na počátku stojí projekt [[Kickstarter]], který s myšlenkou crowdfundingu přišel jako první. Od roku 2009 bylo shromážděno přes 607 milionů USD k realizaci více než 41 000 projektů&lt;ref&gt;What is Kickstarter - Kickstarter. ''Kickstarter'' [online]. Kickstarter, Inc., © 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/hello?ref=nav&lt;/ref&gt;. <br /> Dalšími podobnými projekty jsou:<br /> * [http://www.indiegogo.com/ Indiegogo] podporující [[kreativita|kreativní]] nápady, sociální sféru i podnikání<br /> * [http://www.buzzbnk.org/ Buzzbnk] zaměřující se na sociální sféru (charita, vzdělávaní sociálně znevýhodněných apod.)<br /> * [http://www.peoplefund.it/ Peoplefund.it]<br /> * [http://humantribeproject.com/ Human Tribe Project] sloužící k získání finanční pomoci při zdravotních obtížích<br /> * [http://spacehive.com/ Spacehive] podporující projekty prospěšné pro občanskou veřejnost (zeleň ve městě, dětská hřiště apod.)<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Výhody<br /> * [[Komunikace]] s lidmi, kterým záleží na úspěchu vašeho cíle, je přínosnější než žádání o půjčku v bance, které záleží především na vaší bonitě a ne smyslu vaší potřeby financí. <br /> * Důvěra získaná od dárců [[motivace|motivuje]] více než nutnost splatit půjčku u banky. <br /> <br /> Nevýhody<br /> * Dárci odevzdávají své peníze z dobré vůle a ve víře, že jim žadatel nelže. Nicméně může docházet k podvodům a žadatel může darované peníze (nebo část peněz) využít za jiným účelem.<br /> <br /> ==Příklady využití==<br /> V základu crowdfunding podporoval [[kreativita|kreativní]] činnost, časem se vyvinul v mnohem širší koncept, který dnes může připomínat charitu. V podstatě účelem projektu může být cokoliv.<br /> * Podpora umělců, hudebníků, filmařů<br /> * Financování [[StartUp|startupů]]<br /> * Politické kampaně<br /> * Splácení lékařské péče<br /> * Podpora drobných podnikatelů<br /> * Vývoj [[software|softwaru]] a nových technologií<br /> * Vývoj počítačových her<br /> * Místní zemědělská produkce<br /> * Rozvoj občanské společnosti<br /> * Sociální sféra<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * What is a Social Enterprise?. ''Buzzbnk: Positive People Backing Bright Ideas'' [online]. London, UK, © 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: https://www.buzzbnk.org/StaticPages/SocialEnterprise.aspx.<br /> * CONRAD, Ross. CROWDFUNDING. ''Bee Culture''. 2012, roč. 140, č. 11, s. 65 - 66 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10713190.<br /> * ČERNÝ, Michal. Crowdfunding – sdílením zdrojů k lepšímu světu. In ''DSL.cz'' [on-line]. 08. 03. 2013 [cit. 2013-05-10]. Dostupný z URL &lt;http://www.dsl.cz/clanek/2833-crowdfunding-8211-sdilenim-zdroju-k-lepsimu-svetu&gt;.<br /> * ČERNÝ, Michal. Crowdfunding jako cesta k realizaci projektů. In ''Lupa.cz'' [on-line]. 07. 03. 2012 [cit. 2013-05-10]. Dostupný z URL &lt;http://www.lupa.cz/clanky/crowdfunding-jako-cesta-k-realizaci-projektu/&gt;.<br /> * HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 - 49 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.<br /> * CHAFKIN, Max. Kickstarter Can Fund Your Dreams. ''Fast Company''. 2013, č. 174, s. 92 - 115 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10859241.<br /> * Start your project - Kickstarter. ''Kickstarter'' [online]. Kickstarter, Inc., © 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter.<br /> * What is Kickstarter - Kickstarter. ''Kickstarter'' [online]. Kickstarter, Inc., © 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/hello?ref=nav.</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Crowdfunding&diff=34561 2013-05-26T19:12:36Z

<p>Maluskoval: /* Použitá literatura */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lucie Malúšková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' ekonomika sdílení, spolupráce<br /> <br /> '''Synonyma:''' fund raising, sdílené financování<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - networking, sociální sítě&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - Kickstarter&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Crowdfunding je fenomén odkazující na [[sociální sítě]], které propojují ty, kteří potřebují finančně podpořit pro dosažení svého cíle, a ty, kteří jim chtějí pomoci. Lidé z celého světa mají možnost přispět různými finančními částkami k naplnění účelu, který se jim zdá smysluplný. Může se jednat o rozvoj [[StartUp|startupu]], zaplacení lékařské péče nebo třeba vydání [[kniha|knihy]].<br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> Princip crowdfundingu je jednoduchý. I vysokou finanční částku lze získat sečtením malých finančních příspěvků od velkého množství lidí. Dárci se na základě vlastního uvážení rozhodují, jestli svými penězi přispívají na dobrou věc. <br /> Lidé, kteří žádají o finanční výpomoc, využívají crowdfundingových [[portál]]ů, aby představili účel své sbírky. Sbírku si může založit v podstatě kdokoli - jedinec, skupina, organizace. Pro úspěšnou sbírku je důležité, aby jste důkladně seznámili ostatní uživatele s účelem své potřeby finanční výpomoci a nejlépe aby jste komunikovali prostřednictvím blogu o všech fázích přípravy a realizace cíle. Obvykle se určí cílová částka a často také odměny (uvedení v závěrečných titulcích filmu, podepsaná fotografie, náramek,...) za přispění určitým finančním obnosem. Tuto odměnu přispěvatelé obvykle obdrží po dosažení cílové částky. Tímto jejich investování končí a nějaký další prospěch je většinou nečeká.<br /> Samotné crowdfundingové [[portál]]y si účtují malé procento z vybrané částky úspěšných [[projekt]]ů (například [[Kickstarter]] získává 5%&lt;ref&gt;Start your project - Kickstarter. ''Kickstarter'' [online]. Kickstarter, Inc., © 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter&lt;/ref&gt;). <br /> <br /> ===Příklad crowdfundingu===<br /> Hudební kapela by chtěla vydat studiové album, pro svou sbírku si vybere libovolnou stránku sloužící ke crowdfundingu a založí nový [[projekt]]. Představí nejen projekt, ale i sebe, a především vysvětlí situaci, proč potřebuje finanční pomoc. Určí cílovou částku, dobu, do kdy musí peníze získat, a odměny pro dárce - darování digitální kopie, trička, lístku na koncert a kompletní diskografie (v závislosti na výši darovaného obnosu). Při spuštění bude [[projekt]] propagován na stránce crowdfundingu a bude možné jej na stránce vyhledat. Díky dobré [[propagace|propagaci]], popularitě a [[komunikace|komunikaci]] s fanoušky se kapele podaří získat potřebnou částku. Jakmile je to pro kapelu možné, odmění své dárce, kteří další výhody již neočekávají.&lt;ref&gt;HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vývoj==<br /> Získávání peněz či jiných prostředků pro dosažení nějakého cíle pomocí veřejné sbírky existuje ve společnosti od pradávna. Nicméně crowdfunding je novodobý princip, který by nemohl vzniknout bez [[internet]]u. Nejedná se o samotný [[portál|webový portál]], ale podstatnou roli hrají [[internetbanking|internetové bankovnictví]] a virtuální peněženky.<br /> Na počátku stojí projekt [[Kickstarter]], který s myšlenkou crowdfundingu přišel jako první. Od roku 2009 bylo shromážděno přes 607 milionů USD k realizaci více než 41 000 projektů&lt;ref&gt;What is Kickstarter - Kickstarter. ''Kickstarter'' [online]. Kickstarter, Inc., © 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/hello?ref=nav&lt;/ref&gt;. <br /> Dalšími podobnými projekty jsou:<br /> * [http://www.indiegogo.com/ Indiegogo] podporující [[kreativita|kreativní]] nápady, sociální sféru i podnikání<br /> * [http://www.buzzbnk.org/ Buzzbnk] zaměřující se na sociální sféru (charita, vzdělávaní sociálně znevýhodněných apod.)<br /> * [http://www.peoplefund.it/ Peoplefund.it]<br /> * [http://humantribeproject.com/ Human Tribe Project] sloužící k získání finanční pomoci při zdravotních obtížích<br /> * [http://spacehive.com/ Spacehive] podporující projekty prospěšné pro občanskou veřejnost (zeleň ve městě, dětská hřiště apod.)<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Výhody<br /> * [[Komunikace]] s lidmi, kterým záleží na úspěchu vašeho cíle, je přínosnější než žádání o půjčku v bance, které záleží především na vaší bonitě a ne smyslu vaší potřeby financí. <br /> * Důvěra získaná od dárců [[motivace|motivuje]] více než nutnost splatit půjčku u banky. <br /> <br /> Nevýhody<br /> * Dárci odevzdávají své peníze z dobré vůle a ve víře, že jim žadatel nelže. Nicméně může docházet k podvodům a žadatel může darované peníze (nebo část peněz) využít za jiným účelem.<br /> <br /> ==Příklady využití==<br /> V základu crowdfunding podporoval [[kreativita|kreativní]] činnost, časem se vyvinul v mnohem širší koncept, který dnes může připomínat charitu. V podstatě účelem projektu může být cokoliv.<br /> * Podpora umělců, hudebníků, filmařů<br /> * Financování [[StartUp|startupů]]<br /> * Politické kampaně<br /> * Splácení lékařské péče<br /> * Podpora drobných podnikatelů<br /> * Vývoj [[software|softwaru]] a nových technologií<br /> * Vývoj počítačových her<br /> * Místní zemědělská produkce<br /> * Rozvoj občanské společnosti<br /> * Sociální sféra<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ''Buzzbnk - Positive People Backing Bright Ideas - What is Social Enterprise?'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupný z URL &lt;http://www.buzzbnk.org/StaticPages/SocialEnterprise.aspx&gt;.<br /> * CONRAD, Ross. CROWDFUNDING. ''Bee Culture''. 2012, roč. 140, č. 11, s. 65 - 66 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10713190.<br /> * ČERNÝ, Michal. Crowdfunding – sdílením zdrojů k lepšímu světu. In ''DSL.cz'' [on-line]. 08. 03. 2013 [cit. 2013-05-10]. Dostupný z URL &lt;http://www.dsl.cz/clanek/2833-crowdfunding-8211-sdilenim-zdroju-k-lepsimu-svetu&gt;.<br /> * ČERNÝ, Michal. Crowdfunding jako cesta k realizaci projektů. In ''Lupa.cz'' [on-line]. 07. 03. 2012 [cit. 2013-05-10]. Dostupný z URL &lt;http://www.lupa.cz/clanky/crowdfunding-jako-cesta-k-realizaci-projektu/&gt;.<br /> * HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 - 49 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.<br /> * CHAFKIN, Max. Kickstarter Can Fund Your Dreams. ''Fast Company''. 2013, č. 174, s. 92 - 115 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10859241.<br /> * Start your project - Kickstarter. ''Kickstarter'' [online]. Kickstarter, Inc., © 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter<br /> * What is Kickstarter - Kickstarter. ''Kickstarter'' [online]. Kickstarter, Inc., © 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/hello?ref=nav</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Crowdfunding&diff=34560 2013-05-26T19:12:17Z

<p>Maluskoval: /* Vývoj */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lucie Malúšková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' ekonomika sdílení, spolupráce<br /> <br /> '''Synonyma:''' fund raising, sdílené financování<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - networking, sociální sítě&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - Kickstarter&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Crowdfunding je fenomén odkazující na [[sociální sítě]], které propojují ty, kteří potřebují finančně podpořit pro dosažení svého cíle, a ty, kteří jim chtějí pomoci. Lidé z celého světa mají možnost přispět různými finančními částkami k naplnění účelu, který se jim zdá smysluplný. Může se jednat o rozvoj [[StartUp|startupu]], zaplacení lékařské péče nebo třeba vydání [[kniha|knihy]].<br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> Princip crowdfundingu je jednoduchý. I vysokou finanční částku lze získat sečtením malých finančních příspěvků od velkého množství lidí. Dárci se na základě vlastního uvážení rozhodují, jestli svými penězi přispívají na dobrou věc. <br /> Lidé, kteří žádají o finanční výpomoc, využívají crowdfundingových [[portál]]ů, aby představili účel své sbírky. Sbírku si může založit v podstatě kdokoli - jedinec, skupina, organizace. Pro úspěšnou sbírku je důležité, aby jste důkladně seznámili ostatní uživatele s účelem své potřeby finanční výpomoci a nejlépe aby jste komunikovali prostřednictvím blogu o všech fázích přípravy a realizace cíle. Obvykle se určí cílová částka a často také odměny (uvedení v závěrečných titulcích filmu, podepsaná fotografie, náramek,...) za přispění určitým finančním obnosem. Tuto odměnu přispěvatelé obvykle obdrží po dosažení cílové částky. Tímto jejich investování končí a nějaký další prospěch je většinou nečeká.<br /> Samotné crowdfundingové [[portál]]y si účtují malé procento z vybrané částky úspěšných [[projekt]]ů (například [[Kickstarter]] získává 5%&lt;ref&gt;Start your project - Kickstarter. ''Kickstarter'' [online]. Kickstarter, Inc., © 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter&lt;/ref&gt;). <br /> <br /> ===Příklad crowdfundingu===<br /> Hudební kapela by chtěla vydat studiové album, pro svou sbírku si vybere libovolnou stránku sloužící ke crowdfundingu a založí nový [[projekt]]. Představí nejen projekt, ale i sebe, a především vysvětlí situaci, proč potřebuje finanční pomoc. Určí cílovou částku, dobu, do kdy musí peníze získat, a odměny pro dárce - darování digitální kopie, trička, lístku na koncert a kompletní diskografie (v závislosti na výši darovaného obnosu). Při spuštění bude [[projekt]] propagován na stránce crowdfundingu a bude možné jej na stránce vyhledat. Díky dobré [[propagace|propagaci]], popularitě a [[komunikace|komunikaci]] s fanoušky se kapele podaří získat potřebnou částku. Jakmile je to pro kapelu možné, odmění své dárce, kteří další výhody již neočekávají.&lt;ref&gt;HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vývoj==<br /> Získávání peněz či jiných prostředků pro dosažení nějakého cíle pomocí veřejné sbírky existuje ve společnosti od pradávna. Nicméně crowdfunding je novodobý princip, který by nemohl vzniknout bez [[internet]]u. Nejedná se o samotný [[portál|webový portál]], ale podstatnou roli hrají [[internetbanking|internetové bankovnictví]] a virtuální peněženky.<br /> Na počátku stojí projekt [[Kickstarter]], který s myšlenkou crowdfundingu přišel jako první. Od roku 2009 bylo shromážděno přes 607 milionů USD k realizaci více než 41 000 projektů&lt;ref&gt;What is Kickstarter - Kickstarter. ''Kickstarter'' [online]. Kickstarter, Inc., © 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/hello?ref=nav&lt;/ref&gt;. <br /> Dalšími podobnými projekty jsou:<br /> * [http://www.indiegogo.com/ Indiegogo] podporující [[kreativita|kreativní]] nápady, sociální sféru i podnikání<br /> * [http://www.buzzbnk.org/ Buzzbnk] zaměřující se na sociální sféru (charita, vzdělávaní sociálně znevýhodněných apod.)<br /> * [http://www.peoplefund.it/ Peoplefund.it]<br /> * [http://humantribeproject.com/ Human Tribe Project] sloužící k získání finanční pomoci při zdravotních obtížích<br /> * [http://spacehive.com/ Spacehive] podporující projekty prospěšné pro občanskou veřejnost (zeleň ve městě, dětská hřiště apod.)<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Výhody<br /> * [[Komunikace]] s lidmi, kterým záleží na úspěchu vašeho cíle, je přínosnější než žádání o půjčku v bance, které záleží především na vaší bonitě a ne smyslu vaší potřeby financí. <br /> * Důvěra získaná od dárců [[motivace|motivuje]] více než nutnost splatit půjčku u banky. <br /> <br /> Nevýhody<br /> * Dárci odevzdávají své peníze z dobré vůle a ve víře, že jim žadatel nelže. Nicméně může docházet k podvodům a žadatel může darované peníze (nebo část peněz) využít za jiným účelem.<br /> <br /> ==Příklady využití==<br /> V základu crowdfunding podporoval [[kreativita|kreativní]] činnost, časem se vyvinul v mnohem širší koncept, který dnes může připomínat charitu. V podstatě účelem projektu může být cokoliv.<br /> * Podpora umělců, hudebníků, filmařů<br /> * Financování [[StartUp|startupů]]<br /> * Politické kampaně<br /> * Splácení lékařské péče<br /> * Podpora drobných podnikatelů<br /> * Vývoj [[software|softwaru]] a nových technologií<br /> * Vývoj počítačových her<br /> * Místní zemědělská produkce<br /> * Rozvoj občanské společnosti<br /> * Sociální sféra<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ''Buzzbnk - Positive People Backing Bright Ideas - What is Social Enterprise?'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupný z URL &lt;http://www.buzzbnk.org/StaticPages/SocialEnterprise.aspx&gt;.<br /> * CONRAD, Ross. CROWDFUNDING. ''Bee Culture''. 2012, roč. 140, č. 11, s. 65 - 66 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10713190.<br /> * ČERNÝ, Michal. Crowdfunding – sdílením zdrojů k lepšímu světu. In ''DSL.cz'' [on-line]. 08. 03. 2013 [cit. 2013-05-10]. Dostupný z URL &lt;http://www.dsl.cz/clanek/2833-crowdfunding-8211-sdilenim-zdroju-k-lepsimu-svetu&gt;.<br /> * ČERNÝ, Michal. Crowdfunding jako cesta k realizaci projektů. In ''Lupa.cz'' [on-line]. 07. 03. 2012 [cit. 2013-05-10]. Dostupný z URL &lt;http://www.lupa.cz/clanky/crowdfunding-jako-cesta-k-realizaci-projektu/&gt;.<br /> * HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 - 49 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.<br /> * CHAFKIN, Max. Kickstarter Can Fund Your Dreams. ''Fast Company''. 2013, č. 174, s. 92 - 115 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10859241.<br /> * Start your project - Kickstarter. ''Kickstarter'' [online]. Kickstarter, Inc., © 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter<br /> * ''Kickstarter - What is Kickstarter?'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/hello?ref=nav&gt;</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Crowdfunding&diff=34559 2013-05-26T19:09:35Z

<p>Maluskoval: /* Použitá literatura */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lucie Malúšková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' ekonomika sdílení, spolupráce<br /> <br /> '''Synonyma:''' fund raising, sdílené financování<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - networking, sociální sítě&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - Kickstarter&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Crowdfunding je fenomén odkazující na [[sociální sítě]], které propojují ty, kteří potřebují finančně podpořit pro dosažení svého cíle, a ty, kteří jim chtějí pomoci. Lidé z celého světa mají možnost přispět různými finančními částkami k naplnění účelu, který se jim zdá smysluplný. Může se jednat o rozvoj [[StartUp|startupu]], zaplacení lékařské péče nebo třeba vydání [[kniha|knihy]].<br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> Princip crowdfundingu je jednoduchý. I vysokou finanční částku lze získat sečtením malých finančních příspěvků od velkého množství lidí. Dárci se na základě vlastního uvážení rozhodují, jestli svými penězi přispívají na dobrou věc. <br /> Lidé, kteří žádají o finanční výpomoc, využívají crowdfundingových [[portál]]ů, aby představili účel své sbírky. Sbírku si může založit v podstatě kdokoli - jedinec, skupina, organizace. Pro úspěšnou sbírku je důležité, aby jste důkladně seznámili ostatní uživatele s účelem své potřeby finanční výpomoci a nejlépe aby jste komunikovali prostřednictvím blogu o všech fázích přípravy a realizace cíle. Obvykle se určí cílová částka a často také odměny (uvedení v závěrečných titulcích filmu, podepsaná fotografie, náramek,...) za přispění určitým finančním obnosem. Tuto odměnu přispěvatelé obvykle obdrží po dosažení cílové částky. Tímto jejich investování končí a nějaký další prospěch je většinou nečeká.<br /> Samotné crowdfundingové [[portál]]y si účtují malé procento z vybrané částky úspěšných [[projekt]]ů (například [[Kickstarter]] získává 5%&lt;ref&gt;Start your project - Kickstarter. ''Kickstarter'' [online]. Kickstarter, Inc., © 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter&lt;/ref&gt;). <br /> <br /> ===Příklad crowdfundingu===<br /> Hudební kapela by chtěla vydat studiové album, pro svou sbírku si vybere libovolnou stránku sloužící ke crowdfundingu a založí nový [[projekt]]. Představí nejen projekt, ale i sebe, a především vysvětlí situaci, proč potřebuje finanční pomoc. Určí cílovou částku, dobu, do kdy musí peníze získat, a odměny pro dárce - darování digitální kopie, trička, lístku na koncert a kompletní diskografie (v závislosti na výši darovaného obnosu). Při spuštění bude [[projekt]] propagován na stránce crowdfundingu a bude možné jej na stránce vyhledat. Díky dobré [[propagace|propagaci]], popularitě a [[komunikace|komunikaci]] s fanoušky se kapele podaří získat potřebnou částku. Jakmile je to pro kapelu možné, odmění své dárce, kteří další výhody již neočekávají.&lt;ref&gt;HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vývoj==<br /> Získávání peněz či jiných prostředků pro dosažení nějakého cíle pomocí veřejné sbírky existuje ve společnosti od pradávna. Nicméně crowdfunding je novodobý princip, který by nemohl vzniknout bez [[internet]]u. Nejedná se o samotný [[portál|webový portál]], ale podstatnou roli hrají [[internetbanking|internetové bankovnictví]] a virtuální peněženky.<br /> Na počátku stojí projekt [[Kickstarter]], který s myšlenkou crowdfundingu přišel jako první. Od roku 2009 bylo shromážděno přes 607 milionů USD k realizaci více než 41 000 projektů&lt;ref&gt;''Kickstarter - What is Kickstarter?'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/hello?ref=nav&gt;&lt;/ref&gt;. <br /> Dalšími podobnými projekty jsou:<br /> * [http://www.indiegogo.com/ Indiegogo] podporující [[kreativita|kreativní]] nápady, sociální sféru i podnikání<br /> * [http://www.buzzbnk.org/ Buzzbnk] zaměřující se na sociální sféru (charita, vzdělávaní sociálně znevýhodněných apod.)<br /> * [http://www.peoplefund.it/ Peoplefund.it]<br /> * [http://humantribeproject.com/ Human Tribe Project] sloužící k získání finanční pomoci při zdravotních obtížích<br /> * [http://spacehive.com/ Spacehive] podporující projekty prospěšné pro občanskou veřejnost (zeleň ve městě, dětská hřiště apod.)<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Výhody<br /> * [[Komunikace]] s lidmi, kterým záleží na úspěchu vašeho cíle, je přínosnější než žádání o půjčku v bance, které záleží především na vaší bonitě a ne smyslu vaší potřeby financí. <br /> * Důvěra získaná od dárců [[motivace|motivuje]] více než nutnost splatit půjčku u banky. <br /> <br /> Nevýhody<br /> * Dárci odevzdávají své peníze z dobré vůle a ve víře, že jim žadatel nelže. Nicméně může docházet k podvodům a žadatel může darované peníze (nebo část peněz) využít za jiným účelem.<br /> <br /> ==Příklady využití==<br /> V základu crowdfunding podporoval [[kreativita|kreativní]] činnost, časem se vyvinul v mnohem širší koncept, který dnes může připomínat charitu. V podstatě účelem projektu může být cokoliv.<br /> * Podpora umělců, hudebníků, filmařů<br /> * Financování [[StartUp|startupů]]<br /> * Politické kampaně<br /> * Splácení lékařské péče<br /> * Podpora drobných podnikatelů<br /> * Vývoj [[software|softwaru]] a nových technologií<br /> * Vývoj počítačových her<br /> * Místní zemědělská produkce<br /> * Rozvoj občanské společnosti<br /> * Sociální sféra<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ''Buzzbnk - Positive People Backing Bright Ideas - What is Social Enterprise?'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupný z URL &lt;http://www.buzzbnk.org/StaticPages/SocialEnterprise.aspx&gt;.<br /> * CONRAD, Ross. CROWDFUNDING. ''Bee Culture''. 2012, roč. 140, č. 11, s. 65 - 66 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10713190.<br /> * ČERNÝ, Michal. Crowdfunding – sdílením zdrojů k lepšímu světu. In ''DSL.cz'' [on-line]. 08. 03. 2013 [cit. 2013-05-10]. Dostupný z URL &lt;http://www.dsl.cz/clanek/2833-crowdfunding-8211-sdilenim-zdroju-k-lepsimu-svetu&gt;.<br /> * ČERNÝ, Michal. Crowdfunding jako cesta k realizaci projektů. In ''Lupa.cz'' [on-line]. 07. 03. 2012 [cit. 2013-05-10]. Dostupný z URL &lt;http://www.lupa.cz/clanky/crowdfunding-jako-cesta-k-realizaci-projektu/&gt;.<br /> * HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 - 49 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.<br /> * CHAFKIN, Max. Kickstarter Can Fund Your Dreams. ''Fast Company''. 2013, č. 174, s. 92 - 115 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10859241.<br /> * Start your project - Kickstarter. ''Kickstarter'' [online]. Kickstarter, Inc., © 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter<br /> * ''Kickstarter - What is Kickstarter?'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/hello?ref=nav&gt;</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Crowdfunding&diff=34558 2013-05-26T19:08:39Z

<p>Maluskoval: /* Charakteristika */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lucie Malúšková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' ekonomika sdílení, spolupráce<br /> <br /> '''Synonyma:''' fund raising, sdílené financování<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - networking, sociální sítě&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - Kickstarter&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Crowdfunding je fenomén odkazující na [[sociální sítě]], které propojují ty, kteří potřebují finančně podpořit pro dosažení svého cíle, a ty, kteří jim chtějí pomoci. Lidé z celého světa mají možnost přispět různými finančními částkami k naplnění účelu, který se jim zdá smysluplný. Může se jednat o rozvoj [[StartUp|startupu]], zaplacení lékařské péče nebo třeba vydání [[kniha|knihy]].<br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> Princip crowdfundingu je jednoduchý. I vysokou finanční částku lze získat sečtením malých finančních příspěvků od velkého množství lidí. Dárci se na základě vlastního uvážení rozhodují, jestli svými penězi přispívají na dobrou věc. <br /> Lidé, kteří žádají o finanční výpomoc, využívají crowdfundingových [[portál]]ů, aby představili účel své sbírky. Sbírku si může založit v podstatě kdokoli - jedinec, skupina, organizace. Pro úspěšnou sbírku je důležité, aby jste důkladně seznámili ostatní uživatele s účelem své potřeby finanční výpomoci a nejlépe aby jste komunikovali prostřednictvím blogu o všech fázích přípravy a realizace cíle. Obvykle se určí cílová částka a často také odměny (uvedení v závěrečných titulcích filmu, podepsaná fotografie, náramek,...) za přispění určitým finančním obnosem. Tuto odměnu přispěvatelé obvykle obdrží po dosažení cílové částky. Tímto jejich investování končí a nějaký další prospěch je většinou nečeká.<br /> Samotné crowdfundingové [[portál]]y si účtují malé procento z vybrané částky úspěšných [[projekt]]ů (například [[Kickstarter]] získává 5%&lt;ref&gt;Start your project - Kickstarter. ''Kickstarter'' [online]. Kickstarter, Inc., © 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter&lt;/ref&gt;). <br /> <br /> ===Příklad crowdfundingu===<br /> Hudební kapela by chtěla vydat studiové album, pro svou sbírku si vybere libovolnou stránku sloužící ke crowdfundingu a založí nový [[projekt]]. Představí nejen projekt, ale i sebe, a především vysvětlí situaci, proč potřebuje finanční pomoc. Určí cílovou částku, dobu, do kdy musí peníze získat, a odměny pro dárce - darování digitální kopie, trička, lístku na koncert a kompletní diskografie (v závislosti na výši darovaného obnosu). Při spuštění bude [[projekt]] propagován na stránce crowdfundingu a bude možné jej na stránce vyhledat. Díky dobré [[propagace|propagaci]], popularitě a [[komunikace|komunikaci]] s fanoušky se kapele podaří získat potřebnou částku. Jakmile je to pro kapelu možné, odmění své dárce, kteří další výhody již neočekávají.&lt;ref&gt;HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vývoj==<br /> Získávání peněz či jiných prostředků pro dosažení nějakého cíle pomocí veřejné sbírky existuje ve společnosti od pradávna. Nicméně crowdfunding je novodobý princip, který by nemohl vzniknout bez [[internet]]u. Nejedná se o samotný [[portál|webový portál]], ale podstatnou roli hrají [[internetbanking|internetové bankovnictví]] a virtuální peněženky.<br /> Na počátku stojí projekt [[Kickstarter]], který s myšlenkou crowdfundingu přišel jako první. Od roku 2009 bylo shromážděno přes 607 milionů USD k realizaci více než 41 000 projektů&lt;ref&gt;''Kickstarter - What is Kickstarter?'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/hello?ref=nav&gt;&lt;/ref&gt;. <br /> Dalšími podobnými projekty jsou:<br /> * [http://www.indiegogo.com/ Indiegogo] podporující [[kreativita|kreativní]] nápady, sociální sféru i podnikání<br /> * [http://www.buzzbnk.org/ Buzzbnk] zaměřující se na sociální sféru (charita, vzdělávaní sociálně znevýhodněných apod.)<br /> * [http://www.peoplefund.it/ Peoplefund.it]<br /> * [http://humantribeproject.com/ Human Tribe Project] sloužící k získání finanční pomoci při zdravotních obtížích<br /> * [http://spacehive.com/ Spacehive] podporující projekty prospěšné pro občanskou veřejnost (zeleň ve městě, dětská hřiště apod.)<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Výhody<br /> * [[Komunikace]] s lidmi, kterým záleží na úspěchu vašeho cíle, je přínosnější než žádání o půjčku v bance, které záleží především na vaší bonitě a ne smyslu vaší potřeby financí. <br /> * Důvěra získaná od dárců [[motivace|motivuje]] více než nutnost splatit půjčku u banky. <br /> <br /> Nevýhody<br /> * Dárci odevzdávají své peníze z dobré vůle a ve víře, že jim žadatel nelže. Nicméně může docházet k podvodům a žadatel může darované peníze (nebo část peněz) využít za jiným účelem.<br /> <br /> ==Příklady využití==<br /> V základu crowdfunding podporoval [[kreativita|kreativní]] činnost, časem se vyvinul v mnohem širší koncept, který dnes může připomínat charitu. V podstatě účelem projektu může být cokoliv.<br /> * Podpora umělců, hudebníků, filmařů<br /> * Financování [[StartUp|startupů]]<br /> * Politické kampaně<br /> * Splácení lékařské péče<br /> * Podpora drobných podnikatelů<br /> * Vývoj [[software|softwaru]] a nových technologií<br /> * Vývoj počítačových her<br /> * Místní zemědělská produkce<br /> * Rozvoj občanské společnosti<br /> * Sociální sféra<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ''Buzzbnk - Positive People Backing Bright Ideas - What is Social Enterprise?'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupný z URL &lt;http://www.buzzbnk.org/StaticPages/SocialEnterprise.aspx&gt;.<br /> * CONRAD, Ross. CROWDFUNDING. ''Bee Culture''. 2012, roč. 140, č. 11, s. 65 - 66 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10713190.<br /> * ČERNÝ, Michal. Crowdfunding – sdílením zdrojů k lepšímu světu. In ''DSL.cz'' [on-line]. 08. 03. 2013 [cit. 2013-05-10]. Dostupný z URL &lt;http://www.dsl.cz/clanek/2833-crowdfunding-8211-sdilenim-zdroju-k-lepsimu-svetu&gt;.<br /> * ČERNÝ, Michal. Crowdfunding jako cesta k realizaci projektů. In ''Lupa.cz'' [on-line]. 07. 03. 2012 [cit. 2013-05-10]. Dostupný z URL &lt;http://www.lupa.cz/clanky/crowdfunding-jako-cesta-k-realizaci-projektu/&gt;.<br /> * HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 - 49 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.<br /> * CHAFKIN, Max. Kickstarter Can Fund Your Dreams. ''Fast Company''. 2013, č. 174, s. 92 - 115 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10859241.<br /> * ''Kickstarter - Start your project'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter&gt;<br /> * ''Kickstarter - What is Kickstarter?'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/hello?ref=nav&gt;</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Crowdfunding&diff=31843 2013-05-12T09:14:05Z

<p>Maluskoval: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lucie Malúšková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' ekonomika sdílení, spolupráce<br /> <br /> '''Synonyma:''' fund raising, sdílené financování<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - networking, sociální sítě&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - Kickstarter&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Crowdfunding je fenomén odkazující na [[sociální sítě]], které propojují ty, kteří potřebují finančně podpořit pro dosažení svého cíle, a ty, kteří jim chtějí pomoci. Lidé z celého světa mají možnost přispět různými finančními částkami k naplnění účelu, který se jim zdá smysluplný. Může se jednat o rozvoj [[StartUp|startupu]], zaplacení lékařské péče nebo třeba vydání [[kniha|knihy]].<br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> Princip crowdfundingu je jednoduchý. I vysokou finanční částku lze získat sečtením malých finančních příspěvků od velkého množství lidí. Dárci se na základě vlastního uvážení rozhodují, jestli svými penězi přispívají na dobrou věc. <br /> Lidé, kteří žádají o finanční výpomoc, využívají crowdfundingových [[portál]]ů, aby představili účel své sbírky. Sbírku si může založit v podstatě kdokoli - jedinec, skupina, organizace. Pro úspěšnou sbírku je důležité, aby jste důkladně seznámili ostatní uživatele s účelem své potřeby finanční výpomoci a nejlépe aby jste komunikovali prostřednictvím blogu o všech fázích přípravy a realizace cíle. Obvykle se určí cílová částka a často také odměny (uvedení v závěrečných titulcích filmu, podepsaná fotografie, náramek,...) za přispění určitým finančním obnosem. Tuto odměnu přispěvatelé obvykle obdrží po dosažení cílové částky. Tímto jejich investování končí a nějaký další prospěch je většinou nečeká.<br /> Samotné crowdfundingové [[portál]]y si účtují malé procento z vybrané částky úspěšných [[projekt]]ů (například [[Kickstarter]] získává 5%&lt;ref&gt;''Kickstarter - Start your project'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter&gt;&lt;/ref&gt;). <br /> <br /> ===Příklad crowdfundingu===<br /> Hudební kapela by chtěla vydat studiové album, pro svou sbírku si vybere libovolnou stránku sloužící ke crowdfundingu a založí nový [[projekt]]. Představí nejen projekt, ale i sebe, a především vysvětlí situaci, proč potřebuje finanční pomoc. Určí cílovou částku, dobu, do kdy musí peníze získat, a odměny pro dárce - darování digitální kopie, trička, lístku na koncert a kompletní diskografie (v závislosti na výši darovaného obnosu). Při spuštění bude [[projekt]] propagován na stránce crowdfundingu a bude možné jej na stránce vyhledat. Díky dobré [[propagace|propagaci]], popularitě a [[komunikace|komunikaci]] s fanoušky se kapele podaří získat potřebnou částku. Jakmile je to pro kapelu možné, odmění své dárce, kteří další výhody již neočekávají.&lt;ref&gt;HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vývoj==<br /> Získávání peněz či jiných prostředků pro dosažení nějakého cíle pomocí veřejné sbírky existuje ve společnosti od pradávna. Nicméně crowdfunding je novodobý princip, který by nemohl vzniknout bez [[internet]]u. Nejedná se o samotný [[portál|webový portál]], ale podstatnou roli hrají [[internetbanking|internetové bankovnictví]] a virtuální peněženky.<br /> Na počátku stojí projekt [[Kickstarter]], který s myšlenkou crowdfundingu přišel jako první. Od roku 2009 bylo shromážděno přes 607 milionů USD k realizaci více než 41 000 projektů&lt;ref&gt;''Kickstarter - What is Kickstarter?'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/hello?ref=nav&gt;&lt;/ref&gt;. <br /> Dalšími podobnými projekty jsou:<br /> * [http://www.indiegogo.com/ Indiegogo] podporující [[kreativita|kreativní]] nápady, sociální sféru i podnikání<br /> * [http://www.buzzbnk.org/ Buzzbnk] zaměřující se na sociální sféru (charita, vzdělávaní sociálně znevýhodněných apod.)<br /> * [http://www.peoplefund.it/ Peoplefund.it]<br /> * [http://humantribeproject.com/ Human Tribe Project] sloužící k získání finanční pomoci při zdravotních obtížích<br /> * [http://spacehive.com/ Spacehive] podporující projekty prospěšné pro občanskou veřejnost (zeleň ve městě, dětská hřiště apod.)<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Výhody<br /> * [[Komunikace]] s lidmi, kterým záleží na úspěchu vašeho cíle, je přínosnější než žádání o půjčku v bance, které záleží především na vaší bonitě a ne smyslu vaší potřeby financí. <br /> * Důvěra získaná od dárců [[motivace|motivuje]] více než nutnost splatit půjčku u banky. <br /> <br /> Nevýhody<br /> * Dárci odevzdávají své peníze z dobré vůle a ve víře, že jim žadatel nelže. Nicméně může docházet k podvodům a žadatel může darované peníze (nebo část peněz) využít za jiným účelem.<br /> <br /> ==Příklady využití==<br /> V základu crowdfunding podporoval [[kreativita|kreativní]] činnost, časem se vyvinul v mnohem širší koncept, který dnes může připomínat charitu. V podstatě účelem projektu může být cokoliv.<br /> * Podpora umělců, hudebníků, filmařů<br /> * Financování [[StartUp|startupů]]<br /> * Politické kampaně<br /> * Splácení lékařské péče<br /> * Podpora drobných podnikatelů<br /> * Vývoj [[software|softwaru]] a nových technologií<br /> * Vývoj počítačových her<br /> * Místní zemědělská produkce<br /> * Rozvoj občanské společnosti<br /> * Sociální sféra<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ''Buzzbnk - Positive People Backing Bright Ideas - What is Social Enterprise?'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupný z URL &lt;http://www.buzzbnk.org/StaticPages/SocialEnterprise.aspx&gt;.<br /> * CONRAD, Ross. CROWDFUNDING. ''Bee Culture''. 2012, roč. 140, č. 11, s. 65 - 66 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10713190.<br /> * ČERNÝ, Michal. Crowdfunding – sdílením zdrojů k lepšímu světu. In ''DSL.cz'' [on-line]. 08. 03. 2013 [cit. 2013-05-10]. Dostupný z URL &lt;http://www.dsl.cz/clanek/2833-crowdfunding-8211-sdilenim-zdroju-k-lepsimu-svetu&gt;.<br /> * ČERNÝ, Michal. Crowdfunding jako cesta k realizaci projektů. In ''Lupa.cz'' [on-line]. 07. 03. 2012 [cit. 2013-05-10]. Dostupný z URL &lt;http://www.lupa.cz/clanky/crowdfunding-jako-cesta-k-realizaci-projektu/&gt;.<br /> * HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 - 49 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.<br /> * CHAFKIN, Max. Kickstarter Can Fund Your Dreams. ''Fast Company''. 2013, č. 174, s. 92 - 115 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10859241.<br /> * ''Kickstarter - Start your project'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter&gt;<br /> * ''Kickstarter - What is Kickstarter?'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/hello?ref=nav&gt;</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Crowdfunding&diff=31841 2013-05-12T09:10:24Z

<p>Maluskoval: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lucie Malúšková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' ekonomika sdílení, spolupráce<br /> <br /> '''Synonyma:''' fund raising, sdílené financování<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - networking, sociální sítě&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - Kickstarter&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Crowdfunding je fenomén odkazující na [[sociální sítě]], které propojují ty, kteří potřebují finančně podpořit pro dosažení svého cíle, a ty, kteří jim chtějí pomoci. Lidé z celého světa mají možnost přispět různými finančními částkami k naplnění účelu, který se jim zdá smysluplný. Může se jednat o rozvoj [[StartUp|startupu]], zaplacení lékařské péče nebo třeba vydání [[kniha|knihy]].<br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> Princip crowdfundingu je jednoduchý. I vysokou finanční částku lze získat sečtením malých finančních příspěvků od velkého množství lidí. Dárci se na základě vlastního uvážení rozhodují, jestli svými penězi přispívají na dobrou věc. <br /> Lidé, kteří žádají o finanční výpomoc, využívají crowdfundingových [[portál]]ů, aby představili účel své sbírky. Sbírku si může založit v podstatě kdokoli - jedinec, skupina, organizace. Pro úspěšnou sbírku je důležité, aby jste důkladně seznámili ostatní uživatele s účelem své potřeby finanční výpomoci a nejlépe aby jste komunikovali prostřednictvím blogu o všech fázích přípravy a realizace cíle. Obvykle se určí cílová částka a často také odměny (uvedení v závěrečných titulcích filmu, podepsaná fotografie, náramek,...) za přispění určitým finančním obnosem. Tuto odměnu přispěvatelé obvykle obdrží po dosažení cílové částky. Tímto jejich investování končí a nějaký další prospěch je většinou nečeká.<br /> Samotné crowdfundingové [[portál]]y si účtují malé procento z vybrané částky úspěšných [[projekt]]ů (například [[Kickstarter]] získává 5%&lt;ref&gt;''Kickstarter - Start your project'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter&gt;&lt;/ref&gt;). <br /> <br /> ===Příklad crowdfundingu===<br /> Hudební kapela by chtěla vydat studiové album, pro svou sbírku si vybere libovolnou stránku sloužící ke crowdfundingu a založí nový [[projekt]]. Představí nejen projekt, ale i sebe, a především vysvětlí situaci, proč potřebuje finanční pomoc. Určí cílovou částku, dobu, do kdy musí peníze získat, a odměny pro dárce - darování digitální kopie, trička, lístku na koncert a kompletní diskografie (v závislosti na výši darovaného obnosu). Při spuštění bude [[projekt]] propagován na stránce crowdfundingu a bude možné jej na stránce vyhledat. Díky dobré [[propagace|propagaci]], popularitě a [[komunikace|komunikaci]] s fanoušky se kapele podaří získat potřebnou částku. Jakmile je to pro kapelu možné, odmění své dárce, kteří další výhody již neočekávají.&lt;ref&gt;HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vývoj==<br /> Získávání peněz či jiných prostředků pro dosažení nějakého cíle pomocí veřejné sbírky existuje ve společnosti od pradávna. Nicméně crowdfunding je novodobý princip, který by nemohl vzniknout bez [[internet]]u. Nejedná se o samotný [[portál|webový portál]], ale podstatnou roli hrají [[internetbanking|internetové bankovnictví]] a virtuální peněženky.<br /> Na počátku stojí projekt [[Kickstarter]], který s myšlenkou crowdfundingu přišel jako první. Od roku 2009 bylo shromážděno přes 607 milionů USD k realizaci více než 41 000 projektů&lt;ref&gt;''Kickstarter - What is Kickstarter?'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/hello?ref=nav&gt;&lt;/ref&gt;. <br /> Dalšími podobnými projekty jsou:<br /> * [http://www.indiegogo.com/ Indiegogo] podporující [[kreativita|kreativní]] nápady, sociální sféru i podnikání<br /> * [http://www.buzzbnk.org/ Buzzbnk] zaměřující se na sociální sféru (charita, vzdělávaní sociálně znevýhodněných apod.)<br /> * [http://www.peoplefund.it/ Peoplefund.it]<br /> * [http://humantribeproject.com/ Human Tribe Project] sloužící k získání finanční pomoci při zdravotních obtížích<br /> * [http://spacehive.com/ Spacehive] podporující projekty prospěšné pro občanskou veřejnost (zeleň ve městě, dětská hřiště apod.)<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Výhody<br /> * [[Komunikace]] s lidmi, kterým záleží na úspěchu vašeho cíle, je přínosnější než žádání o půjčku v bance, které záleží především na vaší bonitě a ne smyslu vaší potřeby financí. <br /> * Důvěra získaná od dárců [[motivace|motivuje]] více než nutnost splatit půjčku u banky. <br /> <br /> Nevýhody<br /> * Dárci odevzdávají své peníze z dobré vůle a ve víře, že jim žadatel nelže. Nicméně může docházet k podvodům a žadatel může darované peníze (nebo část peněz) využít za jiným účelem.<br /> <br /> ==Příklady využití==<br /> V základu crowdfunding podporoval [[kreativita|kreativní]] činnost, časem se vyvinul v mnohem širší koncept, který dnes může připomínat charitu. V podstatě účelem projektu může být cokoliv.<br /> * Podpora umělců, hudebníků, filmařů<br /> * Financování startupů<br /> * Politické kampaně<br /> * Splácení lékařské péče<br /> * Podpora drobných podnikatelů<br /> * Vývoj softwaru a nových technologií<br /> * Vývoj počítačových her<br /> * Místní zemědělská produkce<br /> * Rozvoj občanské společnosti<br /> * Sociální sféra<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ''Buzzbnk - Positive People Backing Bright Ideas - What is Social Enterprise?'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupný z URL &lt;http://www.buzzbnk.org/StaticPages/SocialEnterprise.aspx&gt;.<br /> * CONRAD, Ross. CROWDFUNDING. ''Bee Culture''. 2012, roč. 140, č. 11, s. 65 - 66 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10713190.<br /> * ČERNÝ, Michal. Crowdfunding – sdílením zdrojů k lepšímu světu. In ''DSL.cz'' [on-line]. 08. 03. 2013 [cit. 2013-05-10]. Dostupný z URL &lt;http://www.dsl.cz/clanek/2833-crowdfunding-8211-sdilenim-zdroju-k-lepsimu-svetu&gt;.<br /> * ČERNÝ, Michal. Crowdfunding jako cesta k realizaci projektů. In ''Lupa.cz'' [on-line]. 07. 03. 2012 [cit. 2013-05-10]. Dostupný z URL &lt;http://www.lupa.cz/clanky/crowdfunding-jako-cesta-k-realizaci-projektu/&gt;.<br /> * HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 - 49 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.<br /> * CHAFKIN, Max. Kickstarter Can Fund Your Dreams. ''Fast Company''. 2013, č. 174, s. 92 - 115 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10859241.<br /> * ''Kickstarter - Start your project'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter&gt;<br /> * ''Kickstarter - What is Kickstarter?'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/hello?ref=nav&gt;</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Crowdfunding&diff=31837 2013-05-12T08:56:12Z

<p>Maluskoval: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lucie Malúšková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' ekonomika sdílení, spolupráce<br /> <br /> '''Synonyma:''' fund raising, sdílené financování<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - networking, sociální sítě&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - Kickstarter&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Crowdfunding je fenomén odkazující na [[sociální sítě]], které propojují ty, kteří potřebují finančně podpořit pro dosažení svého cíle, a ty, kteří jim chtějí pomoci. Lidé z celého světa mají možnost přispět různými finančními částkami k naplnění účelu, který se jim zdá smysluplný. Může se jednat o rozvoj [[StartUp|startupu]], zaplacení lékařské péče nebo třeba vydání [[kniha|knihy]].<br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> Princip crowdfundingu je jednoduchý. I vysokou finanční částku lze získat sečtením malých finančních příspěvků od velkého množství lidí. Dárci se na základě vlastního uvážení rozhodují, jestli svými penězi přispívají na dobrou věc. <br /> Lidé, kteří žádají o finanční výpomoc, využívají crowdfundingových [[portál|portálů]], aby představili účel své sbírky. Sbírku si může založit v podstatě kdokoli - jedinec, skupina, organizace. Pro úspěšnou sbírku je důležité, aby jste důkladně seznámili ostatní uživatele s účelem své potřeby finanční výpomoci a nejlépe aby jste komunikovali prostřednictvím blogu o všech fázích přípravy a realizace cíle. Obvykle se určí cílová částka a často také odměny (uvedení v závěrečných titulcích filmu, podepsaná fotografie, náramek,...) za přispění určitým finančním obnosem. Tuto odměnu přispěvatelé obvykle obdrží po dosažení cílové částky. Tímto jejich investování končí a nějaký další prospěch je většinou nečeká.<br /> Samotné crowdfundingové portály si účtují malé procento z vybrané částky úspěšných projektů (například [[Kickstarter]] získává 5%&lt;ref&gt;''Kickstarter - Start your project'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter&gt;&lt;/ref&gt;). <br /> <br /> ===Příklad crowdfundingu===<br /> Hudební kapela by chtěla vydat studiové album, pro svou sbírku si vybere libovolnou stránku sloužící ke crowdfundingu a založí nový projekt. Představí nejen projekt, ale i sebe, a především vysvětlí situaci, proč potřebuje finanční pomoc. Určí cílovou částku, dobu, do kdy musí peníze získat, a odměny pro dárce - darování digitální kopie, trička, lístku na koncert a kompletní diskografie (v závislosti na výši darovaného obnosu). Při spuštění bude projekt propagován na stránce crowdfundingu a bude možné jej na stránce vyhledat. Díky dobré propagaci, popularitě a komunikaci s fanoušky se kapele podaří získat potřebnou částku. Jakmile je to pro kapelu možné, odmění své dárce, kteří další výhody již neočekávají.&lt;ref&gt;HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vývoj==<br /> Získávání peněz či jiných prostředků pro dosažení nějakého cíle pomocí veřejné sbírky existuje ve společnosti od pradávna. Nicméně crowdfunding je novodobý princip, který by nemohl vzniknout bez [[internet|internetu]]. Nejedná se o samotný webový portál, ale podstatnou roli hrají internetové bankovnictví a virtuální peněženky.<br /> Na počátku stojí projekt [[Kickstarter]], který s myšlenkou crowdfundingu přišel jako první. Od roku 2009 bylo shromážděno přes 607 milionů USD k realizaci více než 41 000 projektů&lt;ref&gt;''Kickstarter - What is Kickstarter?'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/hello?ref=nav&gt;&lt;/ref&gt;. <br /> Dalšími podobnými projekty jsou:<br /> * [http://www.indiegogo.com/ Indiegogo] podporující kreativní nápady, sociální sféru i podnikání<br /> * [http://www.buzzbnk.org/ Buzzbnk] zaměřující se na sociální sféru (charita, vzdělávaní sociálně znevýhodněných apod.)<br /> * [http://www.peoplefund.it/ Peoplefund.it]<br /> * [http://humantribeproject.com/ Human Tribe Project] sloužící k získání finanční pomoci při zdravotních obtížích<br /> * [http://spacehive.com/ Spacehive] podporující projekty prospěšné pro občanskou veřejnost (zeleň ve městě, dětská hřiště apod.)<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Výhody<br /> * Komunikace s lidmi, kterým záleží na úspěchu vašeho cíle, je přínosnější než žádání o půjčku v bance, které záleží především na vaší bonitě a ne smyslu vaší potřeby financí. <br /> * Důvěra získaná od dárců motivuje více než nutnost splatit půjčku u banky. <br /> <br /> Nevýhody<br /> * Dárci odevzdávají své peníze z dobré vůle a ve víře, že jim žadatel nelže. Nicméně může docházet k podvodům a žadatel může darované peníze (nebo část peněz) využít za jiným účelem.<br /> <br /> ==Příklady využití==<br /> V základu crowdfunding podporoval kreativní činnost, časem se vyvinul v mnohem širší koncept, který dnes může připomínat charitu. V podstatě účelem projektu může být cokoliv.<br /> * Podpora umělců, hudebníků, filmařů<br /> * Financování startupů<br /> * Politické kampaně<br /> * Splacení lékařské péče<br /> * Podpora drobných podnikatelů<br /> * Vývoj softwaru a nových technologií<br /> * Vývoj počítačových her<br /> * Místní zemědělská produkce<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ''Buzzbnk - Positive People Backing Bright Ideas - What is Social Enterprise?'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupný z URL &lt;http://www.buzzbnk.org/StaticPages/SocialEnterprise.aspx&gt;.<br /> * CONRAD, Ross. CROWDFUNDING. ''Bee Culture''. 2012, roč. 140, č. 11, s. 65 - 66 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10713190.<br /> * ČERNÝ, Michal. Crowdfunding – sdílením zdrojů k lepšímu světu. In ''DSL.cz'' [on-line]. 08. 03. 2013 [cit. 2013-05-10]. Dostupný z URL &lt;http://www.dsl.cz/clanek/2833-crowdfunding-8211-sdilenim-zdroju-k-lepsimu-svetu&gt;.<br /> * ČERNÝ, Michal. Crowdfunding jako cesta k realizaci projektů. In ''Lupa.cz'' [on-line]. 07. 03. 2012 [cit. 2013-05-10]. Dostupný z URL &lt;http://www.lupa.cz/clanky/crowdfunding-jako-cesta-k-realizaci-projektu/&gt;.<br /> * HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 - 49 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.<br /> * CHAFKIN, Max. Kickstarter Can Fund Your Dreams. ''Fast Company''. 2013, č. 174, s. 92 - 115 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10859241.<br /> * ''Kickstarter - Start your project'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter&gt;<br /> * ''Kickstarter - What is Kickstarter?'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/hello?ref=nav&gt;</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Crowdfunding&diff=31832 2013-05-12T08:37:46Z

<p>Maluskoval: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lucie Malúšková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' ekonomika sdílení, spolupráce<br /> <br /> '''Synonyma:''' fund raising, sdílené financování<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - networking, sociální sítě&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - Kickstarter&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Crowdfunding je fenomén odkazující na [[sociální sítě]], které propojují ty, kteří potřebují finančně podpořit pro dosažení svého cíle, a ty, kteří jim chtějí pomoci. Lidé z celého světa mají možnost přispět různými finančními částkami k naplnění účelu, který se jim zdá smysluplný. Může se jednat o rozvoj [[StartUp|startupu]], zaplacení lékařské péče nebo třeba vydání [[kniha|knihy]].<br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> Princip crowdfundingu je jednoduchý. I vysokou finanční částku lze získat sečtením malých finančních příspěvků od velkého množství lidí. Dárci se na základě vlastního uvážení rozhodují, jestli svými penězi přispívají na dobrou věc. <br /> Lidé, kteří žádají o finanční výpomoc, využívají crowdfundingových [[portál|portálů]], aby představili účel své sbírky. Sbírku si může založit v podstatě kdokoli - jedinec, skupina, organizace. Pro úspěšnou sbírku je důležité, aby jste důkladně seznámili ostatní uživatele s účelem své potřeby finanční výpomoci a nejlépe aby jste komunikovali prostřednictvím blogu o všech fázích přípravy a realizace cíle. Obvykle se určí cílová částka a často také odměny (uvedení v závěrečných titulcích filmu, podepsaná fotografie, náramek,...) za přispění určitým finančním obnosem. Tuto odměnu přispěvatelé obvykle obdrží po dosažení cílové částky. Tímto jejich investování končí a nějaký další prospěch je většinou nečeká.<br /> Samotné crowdfundingové portály si účtují malé procento z vybrané částky úspěšných projektů (například [[Kickstarter]] získává 5%&lt;ref&gt;''Kickstarter - Start your project'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter&gt;&lt;/ref&gt;). <br /> <br /> ===Příklad crowdfundingu===<br /> Hudební kapela by chtěla vydat studiové album, pro svou sbírku si vybere libovolnou stránku sloužící ke crowdfundingu a založí nový projekt. Představí nejen projekt, ale i sebe, a především vysvětlí situaci, proč potřebuje finanční pomoc. Určí cílovou částku, dobu, do kdy musí peníze získat, a odměny pro dárce - darování digitální kopie, trička, lístku na koncert a kompletní diskografie (v závislosti na výši darovaného obnosu). Při spuštění bude projekt propagován na stránce crowdfundingu a bude možné jej na stránce vyhledat. Díky dobré propagaci, popularitě a komunikaci s fanoušky se kapele podaří získat potřebnou částku. Jakmile je to pro kapelu možné, odmění své dárce, kteří další výhody již neočekávají.&lt;ref&gt;HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vývoj==<br /> Získávání peněz či jiných prostředků pro dosažení nějakého cíle pomocí veřejné sbírky existuje ve společnosti od pradávna. Nicméně crowdfunding je novodobý princip, který by nemohl vzniknout bez [[internet|internetu]]. Nejedná se o samotný webový portál, ale podstatnou roli hrají internetové bankovnictví a virtuální peněženky.<br /> Na počátku stojí projekt [[Kickstarter]], který s myšlenkou crowdfundingu přišel jako první. Od roku 2009 bylo shromážděno přes 607 milionů USD k realizaci více než 41 000 projektů&lt;ref&gt;''Kickstarter - What is Kickstarter?'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/hello?ref=nav&gt;&lt;/ref&gt;. <br /> Dalšími podobnými projekty jsou:<br /> * [http://www.indiegogo.com/ Indiegogo] podporuje kreativní nápady, sociální sféru i podnikání<br /> * [http://www.buzzbnk.org/ Buzzbnk] zaměřující se na sociální sféru (charita, vzdělávaní sociálně znevýhodněných apod.)<br /> * [http://www.peoplefund.it/ Peoplefund.it]<br /> * [http://humantribeproject.com/ Human Tribe Project] sloužící k získání finanční pomoci při zdravotních obtížích<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Výhody<br /> * Komunikace s lidmi, kterým záleží na úspěchu vašeho cíle, je přínosnější než žádání o půjčku v bance, které záleží především na vaší bonitě a ne smyslu vaší potřeby financí. <br /> * Důvěra získaná od dárců motivuje více než nutnost splatit půjčku u banky. <br /> <br /> Nevýhody<br /> * Dárci odevzdávají své peníze z dobré vůle a ve víře, že jim žadatel nelže. Nicméně může docházet k podvodům a žadatel může darované peníze (nebo část peněz) využít za jiným účelem.<br /> <br /> ==Příklady využití==<br /> V základu crowdfunding podporoval kreativní činnost, časem se vyvinul v mnohem širší koncept, který dnes může připomínat charitu. V podstatě účelem projektu může být cokoliv.<br /> * Podpora umělců, hudebníků, filmařů<br /> * Financování startupů<br /> * Politické kampaně<br /> * Splacení lékařské péče<br /> * Podpora drobných podnikatelů<br /> * Vývoj softwaru a nových technologií<br /> * Vývoj počítačových her<br /> * Místní zemědělská produkce<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ''Buzzbnk - Positive People Backing Bright Ideas - What is Social Enterprise?'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupný z URL &lt;http://www.buzzbnk.org/StaticPages/SocialEnterprise.aspx&gt;.<br /> * CONRAD, Ross. CROWDFUNDING. ''Bee Culture''. 2012, roč. 140, č. 11, s. 65 - 66 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10713190.<br /> * ČERNÝ, Michal. Crowdfunding – sdílením zdrojů k lepšímu světu. In ''DSL.cz'' [on-line]. 08. 03. 2013 [cit. 2013-05-10]. Dostupný z URL &lt;http://www.dsl.cz/clanek/2833-crowdfunding-8211-sdilenim-zdroju-k-lepsimu-svetu&gt;.<br /> * ČERNÝ, Michal. Crowdfunding jako cesta k realizaci projektů. In ''Lupa.cz'' [on-line]. 07. 03. 2012 [cit. 2013-05-10]. Dostupný z URL &lt;http://www.lupa.cz/clanky/crowdfunding-jako-cesta-k-realizaci-projektu/&gt;.<br /> * HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 - 49 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.<br /> * CHAFKIN, Max. Kickstarter Can Fund Your Dreams. ''Fast Company''. 2013, č. 174, s. 92 - 115 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10859241.<br /> * ''Kickstarter - Start your project'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter&gt;<br /> * ''Kickstarter - What is Kickstarter?'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/hello?ref=nav&gt;</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Crowdfunding&diff=31831 2013-05-12T08:37:13Z

<p>Maluskoval: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lucie Malúšková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' ekonomika sdílení, spolupráce<br /> <br /> '''Synonyma:''' fund raising, sdílené financování<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - networking, sociální sítě&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - Kickstarter&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Crowdfunding je fenomén odkazující na [[sociální sítě]], které propojují ty, kteří potřebují finančně podpořit pro dosažení svého cíle, a ty, kteří jim chtějí pomoci. Lidé z celého světa mají možnost přispět různými finančními částkami k naplnění účelu, který se jim zdá smysluplný. Může se jednat o rozvoj [[StartUp|startupu]], zaplacení lékařské péče nebo třeba vydání [[kniha|knihy]].<br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> Princip crowdfundingu je jednoduchý. I vysokou finanční částku lze získat sečtením malých finančních příspěvků od velkého množství lidí. Dárci se na základě vlastního uvážení rozhodují, jestli svými penězi přispívají na dobrou věc. <br /> Lidé, kteří žádají o finanční výpomoc, využívají crowdfundingových [[portál|portálů]], aby představili účel své sbírky. Sbírku si může založit v podstatě kdokoli - jedinec, skupina, organizace. Pro úspěšnou sbírku je důležité, aby jste důkladně seznámili ostatní uživatele s účelem své potřeby finanční výpomoci a nejlépe aby jste komunikovali prostřednictvím blogu o všech fázích přípravy a realizace cíle. Obvykle se určí cílová částka a často také odměny (uvedení v závěrečných titulcích filmu, podepsaná fotografie, náramek,...) za přispění určitým finančním obnosem. Tuto odměnu přispěvatelé obvykle obdrží po dosažení cílové částky. Tímto jejich investování končí a nějaký další prospěch je většinou nečeká.<br /> Samotné crowdfundingové portály si účtují malé procento z vybrané částky úspěšných projektů (například [[Kickstarter]] získává 5%&lt;ref&gt;''Kickstarter - Start your project'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter&gt;&lt;/ref&gt;). <br /> <br /> ===Příklad crowdfundingu===<br /> Hudební kapela by chtěla vydat studiové album, pro svou sbírku si vybere libovolnou stránku sloužící ke crowdfundingu a založí nový projekt. Představí nejen projekt, ale i sebe, a především vysvětlí situaci, proč potřebuje finanční pomoc. Určí cílovou částku, dobu, do kdy musí peníze získat, a odměny pro dárce - darování digitální kopie, trička, lístku na koncert a kompletní diskografie (v závislosti na výši darovaného obnosu). Při spuštění bude projekt propagován na stránce crowdfundingu a bude možné jej na stránce vyhledat. Díky dobré propagaci, popularitě a komunikaci s fanoušky se kapele podaří získat potřebnou částku. Jakmile je to pro kapelu možné, odmění své dárce, kteří další výhody již neočekávají.&lt;ref&gt;HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vývoj==<br /> Získávání peněz či jiných prostředků pro dosažení nějakého cíle pomocí veřejné sbírky existuje ve společnosti od pradávna. Nicméně crowdfunding je novodobý princip, který by nemohl vzniknout bez [[internet|internetu]]. Nejedná se o samotný webový portál, ale podstatnou roli hrají internetové bankovnictví a virtuální peněženky.<br /> Na počátku stojí projekt [[Kickstarter]], který s myšlenkou crowdfundingu přišel jako první. Od roku 2009 bylo shromážděno přes 607 milionů USD k realizaci více než 41 000 projektů&lt;ref&gt;''Kickstarter - What is Kickstarter?'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/hello?ref=nav&gt;&lt;/ref&gt;. <br /> Dalšími podobnými projekty jsou:<br /> * [http://www.indiegogo.com/ Indiegogo] podporuje kreativní nápady, sociální sféru i podnikání<br /> * [https://www.buzzbnk.org/ Buzzbnk] zaměřující se na sociální sféru (charita, vzdělávaní sociálně znevýhodněných apod.)<br /> * [http://www.peoplefund.it/ Peoplefund.it]<br /> * [http://humantribeproject.com/ Human Tribe Project] sloužící k získání finanční pomoci při zdravotních obtížích<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Výhody<br /> * Komunikace s lidmi, kterým záleží na úspěchu vašeho cíle, je přínosnější než žádání o půjčku v bance, které záleží především na vaší bonitě a ne smyslu vaší potřeby financí. <br /> * Důvěra získaná od dárců motivuje více než nutnost splatit půjčku u banky. <br /> <br /> Nevýhody<br /> * Dárci odevzdávají své peníze z dobré vůle a ve víře, že jim žadatel nelže. Nicméně může docházet k podvodům a žadatel může darované peníze (nebo část peněz) využít za jiným účelem.<br /> <br /> ==Příklady využití==<br /> V základu crowdfunding podporoval kreativní činnost, časem se vyvinul v mnohem širší koncept, který dnes může připomínat charitu. V podstatě účelem projektu může být cokoliv.<br /> * Podpora umělců, hudebníků, filmařů<br /> * Financování startupů<br /> * Politické kampaně<br /> * Splacení lékařské péče<br /> * Podpora drobných podnikatelů<br /> * Vývoj softwaru a nových technologií<br /> * Vývoj počítačových her<br /> * Místní zemědělská produkce<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ''Buzzbnk - Positive People Backing Bright Ideas - What is Social Enterprise?'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupný z URL &lt;https://www.buzzbnk.org/StaticPages/SocialEnterprise.aspx&gt;.<br /> * CONRAD, Ross. CROWDFUNDING. ''Bee Culture''. 2012, roč. 140, č. 11, s. 65 - 66 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10713190.<br /> * ČERNÝ, Michal. Crowdfunding – sdílením zdrojů k lepšímu světu. In ''DSL.cz'' [on-line]. 08. 03. 2013 [cit. 2013-05-10]. Dostupný z URL &lt;http://www.dsl.cz/clanek/2833-crowdfunding-8211-sdilenim-zdroju-k-lepsimu-svetu&gt;.<br /> * ČERNÝ, Michal. Crowdfunding jako cesta k realizaci projektů. In ''Lupa.cz'' [on-line]. 07. 03. 2012 [cit. 2013-05-10]. Dostupný z URL &lt;http://www.lupa.cz/clanky/crowdfunding-jako-cesta-k-realizaci-projektu/&gt;.<br /> * HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 - 49 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.<br /> * CHAFKIN, Max. Kickstarter Can Fund Your Dreams. ''Fast Company''. 2013, č. 174, s. 92 - 115 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10859241.<br /> * ''Kickstarter - Start your project'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter&gt;<br /> * ''Kickstarter - What is Kickstarter?'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/hello?ref=nav&gt;</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Crowdfunding&diff=31821 2013-05-12T08:16:01Z

<p>Maluskoval: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lucie Malúšková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' ekonomika sdílení, spolupráce<br /> <br /> '''Synonyma:''' fund raising, sdílené financování<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - networking, sociální sítě&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - Kickstarter&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Crowdfunding je fenomén odkazující na [[sociální sítě]], které propojují ty, kteří potřebují finančně podpořit pro dosažení svého cíle, a ty, kteří jim chtějí pomoci. Lidé z celého světa mají možnost přispět různými finančními částkami k naplnění účelu, který se jim zdá smysluplný. Může se jednat o rozvoj [[StartUp|startupu]], zaplacení lékařské péče nebo třeba vydání [[kniha|knihy]].<br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> Princip crowdfundingu je jednoduchý. I vysokou finanční částku lze získat sečtením malých finančních příspěvků od velkého množství lidí. Dárci se na základě vlastního uvážení rozhodují, jestli svými penězi přispívají na dobrou věc. <br /> Lidé, kteří žádají o finanční výpomoc, využívají crowdfundingových [[portál|portálů]], aby představili účel své sbírky. Sbírku si může založit v podstatě kdokoli - jedinec, skupina, organizace. Pro úspěšnou sbírku je důležité, aby jste důkladně seznámili ostatní uživatele s účelem své potřeby finanční výpomoci a nejlépe aby jste komunikovali prostřednictvím blogu o všech fázích přípravy a realizace cíle. Obvykle se určí cílová částka a často také odměny (uvedení v závěrečných titulcích filmu, podepsaná fotografie, náramek,...) za přispění určitým finančním obnosem. Tuto odměnu přispěvatelé obvykle obdrží po dosažení cílové částky. Tímto jejich investování končí a nějaký další prospěch je většinou nečeká.<br /> Samotné crowdfundingové portály si účtují malé procento z vybrané částky úspěšných projektů (například [[Kickstarter]] získává 5%&lt;ref&gt;''Kickstarter - Start your project'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter&gt;&lt;/ref&gt;). <br /> <br /> ===Příklad crowdfundingu===<br /> Hudební kapela by chtěla vydat studiové album, pro svou sbírku si vybere libovolnou stránku sloužící ke crowdfundingu a založí nový projekt. Představí nejen projekt, ale i sebe, a především vysvětlí situaci, proč potřebuje finanční pomoc. Určí cílovou částku, dobu, do kdy musí peníze získat, a odměny pro dárce - darování digitální kopie, trička, lístku na koncert a kompletní diskografie (v závislosti na výši darovaného obnosu). Při spuštění bude projekt propagován na stránce crowdfundingu a bude možné jej na stránce vyhledat. Díky dobré propagaci, popularitě a komunikaci s fanoušky se kapele podaří získat potřebnou částku. Jakmile je to pro kapelu možné, odmění své dárce, kteří další výhody již neočekávají.&lt;ref&gt;HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vývoj==<br /> Získávání peněz či jiných prostředků pro dosažení nějakého cíle pomocí veřejné sbírky existuje ve společnosti od pradávna. Nicméně crowdfunding je novodobý princip, který by nemohl vzniknout bez [[internet|internetu]]. Nejedná se o samotný webový portál, ale podstatnou roli hrají internetové bankovnictví a virtuální peněženky.<br /> Na počátku stojí projekt [[Kickstarter]], který s myšlenkou crowdfundingu přišel jako první. Od roku 2009 bylo shromážděno přes 607 milionů USD k realizaci více než 41 000 projektů&lt;ref&gt;''Kickstarter - What is Kickstarter?'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/hello?ref=nav&gt;&lt;/ref&gt;. <br /> Dalšími podobnými projekty jsou:<br /> * [https://www.buzzbnk.org/ Buzzbnk] zaměřující se na sociální sféru (charita, vzdělávaní sociálně znevýhodněných apod.)<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Výhody<br /> * Komunikace s lidmi, kterým záleží na úspěchu vašeho cíle, je přínosnější než žádání o půjčku v bance, které záleží především na vaší bonitě a ne smyslu vaší potřeby financí. <br /> * Důvěra získaná od dárců motivuje více než nutnost splatit půjčku u banky. <br /> <br /> Nevýhody<br /> * Dárci odevzdávají své peníze z dobré vůle a ve víře, že jim žadatel nelže. Nicméně může docházet k podvodům a žadatel může darované peníze (nebo část peněz) využít za jiným účelem.<br /> <br /> ==Příklady využití==<br /> V základu crowdfunding podporoval kreativní činnost, časem se vyvinul v mnohem širší koncept, který dnes může připomínat charitu. V podstatě účelem projektu může být cokoliv.<br /> * Podpora umělců, hudebníků, filmařů<br /> * Financování startupů<br /> * Politické kampaně<br /> * Splacení lékařské péče<br /> * Podpora drobných podnikatelů<br /> * Vývoj softwaru a nových technologií<br /> * Vývoj počítačových her<br /> * Místní zemědělská produkce<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ''Buzzbnk - Positive People Backing Bright Ideas - What is Social Enterprise?'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupný z URL &lt;https://www.buzzbnk.org/StaticPages/SocialEnterprise.aspx&gt;.<br /> * CONRAD, Ross. CROWDFUNDING. ''Bee Culture''. 2012, roč. 140, č. 11, s. 65 - 66 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10713190.<br /> * ČERNÝ, Michal. Crowdfunding – sdílením zdrojů k lepšímu světu. In ''DSL.cz'' [on-line]. 08. 03. 2013 [cit. 2013-05-10]. Dostupný z URL &lt;http://www.dsl.cz/clanek/2833-crowdfunding-8211-sdilenim-zdroju-k-lepsimu-svetu&gt;.<br /> * ČERNÝ, Michal. Crowdfunding jako cesta k realizaci projektů. In ''Lupa.cz'' [on-line]. 07. 03. 2012 [cit. 2013-05-10]. Dostupný z URL &lt;http://www.lupa.cz/clanky/crowdfunding-jako-cesta-k-realizaci-projektu/&gt;.<br /> * HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 - 49 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.<br /> * CHAFKIN, Max. Kickstarter Can Fund Your Dreams. ''Fast Company''. 2013, č. 174, s. 92 - 115 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10859241.</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Crowdfunding&diff=31785 2013-05-11T20:23:11Z

<p>Maluskoval: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lucie Malúšková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' ekonomika sdílení, spolupráce<br /> <br /> '''Synonyma:''' fund raising, sdílené financování<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - networking, sociální sítě&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - Kickstarter&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Crowdfunding je fenomén odkazující na [[sociální sítě]], které propojují ty, kteří potřebují finančně podpořit pro dosažení svého cíle, a ty, kteří jim chtějí pomoci. Lidé z celého světa mají možnost přispět různými finančními částkami k naplnění účelu, který se jim zdá smysluplný. Může se jednat o rozvoj [[StartUp|startupu]], zaplacení lékařské péče nebo třeba vydání [[kniha|knihy]].<br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> Princip crowdfundingu je jednoduchý. I vysokou finanční částku lze získat sečtením malých finančních příspěvků od velkého množství lidí. Dárci se na základě vlastního uvážení rozhodují, jestli svými penězi přispívají na dobrou věc. <br /> Lidé, kteří žádají o finanční výpomoc, využívají crowdfundingových [[portál|portálů]], aby představili účel své sbírky. Sbírku si může založit v podstatě kdokoli - jedinec, skupina, organizace. Pro úspěšnou sbírku je důležité, aby jste důkladně seznámili ostatní uživatele s účelem své potřeby finanční výpomoci a nejlépe aby jste komunikovali prostřednictvím blogu o všech fázích přípravy a realizace cíle. Obvykle se určí cílová částka a často také odměny (uvedení v závěrečných titulcích filmu, podepsaná fotografie, náramek,...) za přispění určitým finančním obnosem. Tuto odměnu přispěvatelé obvykle obdrží po dosažení cílové částky. Tímto jejich investování končí a nějaký další prospěch je většinou nečeká.<br /> Samotné crowdfundingové portály si účtují malé procento z vybrané částky úspěšných projektů (například [[Kickstarter]] získává 5%&lt;ref&gt;''Kickstarter - Start your project'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter&gt;&lt;/ref&gt;). <br /> <br /> ===Příklad crowdfundingu===<br /> Hudební kapela by chtěla vydat studiové album, pro svou sbírku si vybere libovolnou stránku sloužící ke crowdfundingu a založí nový projekt. Představí nejen projekt, ale i sebe, a především vysvětlí situaci, proč potřebuje finanční pomoc. Určí cílovou částku, dobu, do kdy musí peníze získat, a odměny pro dárce - darování digitální kopie, trička, lístku na koncert a kompletní diskografie (v závislosti na výši darovaného obnosu). Při spuštění bude projekt propagován na stránce crowdfundingu a bude možné jej na stránce vyhledat. Díky dobré propagaci, popularitě a komunikaci s fanoušky se kapele podaří získat potřebnou částku. Jakmile je to pro kapelu možné, odmění své dárce, kteří další výhody již neočekávají.&lt;ref&gt;HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vývoj==<br /> Získávání peněz či jiných prostředků pro dosažení nějakého cíle pomocí veřejné sbírky existuje ve společnosti od pradávna. Nicméně crowdfunding je novodobý princip, který by nemohl vzniknout bez [[internet|internetu]]. Nejedná se o samotný webový portál, ale podstatnou roli hrají internetové bankovnictví a virtuální peněženky.<br /> Na počátku stojí projekt [[Kickstarter]], který s myšlenkou crowdfundingu přišel jako první. Od roku 2009 bylo shromážděno přes 607 milionů USD k realizaci více než 41 000 projektů&lt;ref&gt;''Kickstarter - What is Kickstarter?'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/hello?ref=nav&gt;&lt;/ref&gt;. Dalšími podobnými projekty jsou ...<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Výhody<br /> * Komunikace s lidmi, kterým záleží na úspěchu vašeho cíle, je přínosnější než žádání o půjčku v bance, které záleží především na vaší bonitě a ne smyslu vaší potřeby financí. <br /> * Důvěra získaná od dárců motivuje více než nutnost splatit půjčku u banky. <br /> <br /> Nevýhody<br /> * Dárci odevzdávají své peníze z dobré vůle a ve víře, že jim žadatel nelže. Nicméně může docházet k podvodům a žadatel může darované peníze (nebo část peněz) využít za jiným účelem.<br /> <br /> ==Příklady využití==<br /> V základu crowdfunding podporoval kreativní činnost, časem se vyvinul v mnohem širší koncept, který dnes může připomínat charitu. V podstatě účelem projektu může být cokoliv.<br /> * Podpora umělců, hudebníků, filmařů<br /> * Financování startupů<br /> * Politické kampaně<br /> * Splacení lékařské péče<br /> * Podpora drobných podnikatelů<br /> * Vývoj softwaru a nových technologií<br /> * Vývoj počítačových her<br /> * Místní zemědělská produkce<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * CONRAD, Ross. CROWDFUNDING. ''Bee Culture''. 2012, roč. 140, č. 11, s. 65 - 66 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10713190.<br /> * HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 - 49 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.<br /> * CHAFKIN, Max. Kickstarter Can Fund Your Dreams. ''Fast Company''. 2013, č. 174, s. 92 - 115 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10859241.</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Crowdfunding&diff=31784 2013-05-11T20:22:45Z

<p>Maluskoval: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lucie Malúšková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' ekonomika sdílení, spolupráce<br /> <br /> '''Synonyma:''' fund raising, sdílené financování<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - networking, sociální sítě&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - Kickstarter&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Crowdfunding je fenomén odkazující na [[sociální sítě]], které propojují ty, kteří potřebují finančně podpořit pro dosažení svého cíle, a ty, kteří jim chtějí pomoci. Lidé z celého světa mají možnost přispět různými finančními částkami k naplnění účelu, který se jim zdá smysluplný. Může se jednat o rozvoj [[StartUp|startupu]], zaplacení lékařské péče nebo třeba vydání [[kniha|knihy]].<br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> Princip crowdfundingu je jednoduchý. I vysokou finanční částku lze získat sečtením malých finančních příspěvků od velkého množství lidí. Dárci se na základě vlastního uvážení rozhodují, jestli svými penězi přispívají na dobrou věc. <br /> Lidé, kteří žádají o finanční výpomoc, využívají crowdfundingových [[portál|portálů]], aby představili účel své sbírky. Sbírku si může založit v podstatě kdokoli - jedinec, skupina, organizace. Pro úspěšnou sbírku je důležité, aby jste důkladně seznámili ostatní uživatele s účelem své potřeby finanční výpomoci a nejlépe aby jste komunikovali prostřednictvím blogu o všech fázích přípravy a realizace cíle. Obvykle se určí cílová částka a často také odměny (uvedení v závěrečných titulcích filmu, podepsaná fotografie, náramek,...) za přispění určitým finančním obnosem. Tuto odměnu přispěvatelé obvykle obdrží po dosažení cílové částky. Tímto jejich investování končí a nějaký další prospěch je většinou nečeká.<br /> Samotné crowdfundingové portály si účtují malé procento z vybrané částky úspěšných projektů (například [[Kickstarter]] získává 5%&lt;ref&gt;''Kickstarter - Start your project'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter&gt;&lt;/ref&gt;). <br /> <br /> ===Příklad crowdfundingu===<br /> Hudební kapela by chtěla vydat studiové album, pro svou sbírku si vybere libovolnou stránku sloužící ke crowdfundingu a založí nový projekt. Představí nejen projekt, ale i sebe, a především vysvětlí situaci, proč potřebuje finanční pomoc. Určí cílovou částku, dobu, do kdy musí peníze získat, a odměny pro dárce - darování digitální kopie, trička, lístku na koncert a kompletní diskografie (v závislosti na výši darovaného obnosu). Při spuštění bude projekt propagován na stránce crowdfundingu a bude možné jej na stránce vyhledat. Díky dobré propagaci, popularitě a komunikaci s fanoušky se kapele podaří získat potřebnou částku. Jakmile je to pro kapelu možné, odmění své dárce, kteří další výhody již neočekávají.&lt;ref&gt;HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vývoj==<br /> Získávání peněz či jiných prostředků pro dosažení nějakého cíle pomocí veřejné sbírky existuje ve společnosti od pradávna. Nicméně crowdfunding je novodobý princip, který by nemohl vzniknout bez [[internet|internetu]]. Nejedná se o samotný webový portál, ale podstatnou roli hraje internetové bankovnictví a virtuální peněženky.<br /> Na počátku stojí projekt [[Kickstarter]], který s myšlenkou crowdfundingu přišel jako první. Od roku 2009 bylo shromážděno přes 607 milionů USD k realizaci více než 41 000 projektů&lt;ref&gt;''Kickstarter - What is Kickstarter?'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/hello?ref=nav&gt;&lt;/ref&gt;. Dalšími podobnými projekty jsou ...<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Výhody<br /> * Komunikace s lidmi, kterým záleží na úspěchu vašeho cíle, je přínosnější než žádání o půjčku v bance, které záleží především na vaší bonitě a ne smyslu vaší potřeby financí. <br /> * Důvěra získaná od dárců motivuje více než nutnost splatit půjčku u banky. <br /> <br /> Nevýhody<br /> * Dárci odevzdávají své peníze z dobré vůle a ve víře, že jim žadatel nelže. Nicméně může docházet k podvodům a žadatel může darované peníze (nebo část peněz) využít za jiným účelem.<br /> <br /> ==Příklady využití==<br /> V základu crowdfunding podporoval kreativní činnost, časem se vyvinul v mnohem širší koncept, který dnes může připomínat charitu. V podstatě účelem projektu může být cokoliv.<br /> * Podpora umělců, hudebníků, filmařů<br /> * Financování startupů<br /> * Politické kampaně<br /> * Splacení lékařské péče<br /> * Podpora drobných podnikatelů<br /> * Vývoj softwaru a nových technologií<br /> * Vývoj počítačových her<br /> * Místní zemědělská produkce<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * CONRAD, Ross. CROWDFUNDING. ''Bee Culture''. 2012, roč. 140, č. 11, s. 65 - 66 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10713190.<br /> * HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 - 49 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.<br /> * CHAFKIN, Max. Kickstarter Can Fund Your Dreams. ''Fast Company''. 2013, č. 174, s. 92 - 115 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10859241.</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Crowdfunding&diff=31783 2013-05-11T20:22:07Z

<p>Maluskoval: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lucie Malúšková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' ekonomika sdílení, spolupráce<br /> <br /> '''Synonyma:''' fund raising, sdílené financování<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - networking, sociální sítě&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - Kickstarter&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Crowdfunding je fenomén odkazující na [[sociální sítě]], které propojují ty, kteří potřebují finančně podpořit pro dosažení svého cíle, a ty, kteří jim chtějí pomoci. Lidé z celého světa mají možnost přispět různými finančními částkami k naplnění účelu, který se jim zdá smysluplný. Může se jednat o rozvoj [[StartUp|startupu]], zaplacení lékařské péče nebo třeba vydání [[kniha|knihy]].<br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> Princip crowdfundingu je jednoduchý. I vysokou finanční částku lze získat sečtením malých finančních příspěvků od velkého množství lidí. Dárci se na základě vlastního uvážení rozhodují, jestli svými penězi přispívají na dobrou věc. <br /> Lidé, kteří žádají o finanční výpomoc, využívají crowdfundingových [[portál|portálů]], aby představili účel své sbírky. Sbírku si může založit v podstatě kdokoli - jedinec, skupina, organizace. Pro úspěšnou sbírku je důležité, aby jste důkladně seznámili ostatní uživatele s účelem své potřeby finanční výpomoci a nejlépe aby jste komunikovali prostřednictvím blogu o všech fázích přípravy a realizace cíle. Obvykle se určí cílová částka a často také odměny (uvedení v závěrečných titulcích filmu, podepsaná fotografie, náramek,...) za přispění určitým finančním obnosem. Tuto odměnu přispěvatelé obvykle obdrží po dosažení cílové částky. Tímto jejich investování končí a nějaký další prospěch je většinou nečeká.<br /> Samotné crowdfundingové portály si účtují malé procento z vybrané částky úspěšných projektů (například [[Kickstarter]] získává 5%&lt;ref&gt;''Kickstarter - Start your project'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter&gt;&lt;/ref&gt;). <br /> <br /> ===Příklad crowdfundingu===<br /> Hudební kapela by chtěla vydat studiové album, pro svou sbírku si vybere libovolnou stránku sloužící ke crowdfundingu a založí nový projekt. Představí nejen projekt, ale i sebe, a především vysvětlí situaci, proč potřebuje finanční pomoc. Určí cílovou částku, dobu, do kdy musí peníze získat, a odměny pro dárce - darování digitální kopie, trička, lístku na koncert a kompletní diskografie (v závislosti na výši darovaného obnosu). Při spuštění bude projekt propagován na stránce crowdfundingu a bude možné jej na stránce vyhledat. Díky dobré propagaci, popularitě a komunikaci s fanoušky se kapele podaří získat potřebnou částku. Jakmile je to pro kapelu možné, odmění své dárce, kteří další výhody již neočekávají.&lt;ref&gt;HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vývoj==<br /> Získávání peněz či jiných prostředků pro dosažení nějakého cíle pomocí veřejné sbírky existuje ve společnosti od pradávna. Nicméně crowdfunding je novodobý princip, který by nemohl vzniknout bez [[internet|internetu]]. Nejedná se o samotný webový portál, ale podstatnou roli hraje internetové bankovnictví a virtuální peněženky.<br /> Na počátku stojí projekt [[Kickstarter]], který s myšlenkou crowdfundingu přišel jako první. Od roku 2009 bylo shromážděno přes 607 milionů USD k realizaci více než 41000 projektů&lt;ref&gt;''Kickstarter - What is Kickstarter?'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/hello?ref=nav&gt;&lt;/ref&gt;. Dalšími podobnými projekty jsou ...<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Výhody<br /> * Komunikace s lidmi, kterým záleží na úspěchu vašeho cíle, je přínosnější než žádání o půjčku v bance, které záleží především na vaší bonitě a ne smyslu vaší potřeby financí. <br /> * Důvěra získaná od dárců motivuje více než nutnost splatit půjčku u banky. <br /> <br /> Nevýhody<br /> * Dárci odevzdávají své peníze z dobré vůle a ve víře, že jim žadatel nelže. Nicméně může docházet k podvodům a žadatel může darované peníze (nebo část peněz) využít za jiným účelem.<br /> <br /> ==Příklady využití==<br /> V základu crowdfunding podporoval kreativní činnost, časem se vyvinul v mnohem širší koncept, který dnes může připomínat charitu. V podstatě účelem projektu může být cokoliv.<br /> * Podpora umělců, hudebníků, filmařů<br /> * Financování startupů<br /> * Politické kampaně<br /> * Splacení lékařské péče<br /> * Podpora drobných podnikatelů<br /> * Vývoj softwaru a nových technologií<br /> * Vývoj počítačových her<br /> * Místní zemědělská produkce<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * CONRAD, Ross. CROWDFUNDING. ''Bee Culture''. 2012, roč. 140, č. 11, s. 65 - 66 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10713190.<br /> * HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 - 49 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.<br /> * CHAFKIN, Max. Kickstarter Can Fund Your Dreams. ''Fast Company''. 2013, č. 174, s. 92 - 115 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10859241.</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Crowdfunding&diff=31772 2013-05-11T20:01:10Z

<p>Maluskoval: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lucie Malúšková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' ekonomika sdílení, spolupráce<br /> <br /> '''Synonyma:''' fund raising, sdílené financování<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - networking, sociální sítě&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - Kickstarter&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Crowdfunding je fenomén odkazující na [[sociální sítě]], které propojují ty, kteří potřebují finančně podpořit pro dosažení svého cíle, a ty, kteří jim chtějí pomoci. Lidé z celého světa mají možnost přispět různými finančními částkami k naplnění účelu, který se jim zdá smysluplný. Může se jednat o rozvoj [[StartUp|startupu]], zaplacení lékařské péče nebo třeba vydání [[kniha|knihy]].<br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> Princip crowdfundingu je jednoduchý. I vysokou finanční částku lze získat sečtením malých finančních příspěvků od velkého množství lidí. Dárci se na základě vlastního uvážení rozhodují, jestli svými penězi přispívají na dobrou věc. <br /> Lidé, kteří žádají o finanční výpomoc, využívají crowdfundingových [[portál|portálů]], aby představili účel své sbírky. Sbírku si může založit v podstatě kdokoli - jedinec, skupina, organizace. Pro úspěšnou sbírku je důležité, aby jste důkladně seznámili ostatní uživatele s účelem své potřeby finanční výpomoci a nejlépe aby jste komunikovali prostřednictvím blogu o všech fázích přípravy a realizace cíle. Obvykle se určí cílová částka a často také odměny (uvedení v závěrečných titulcích filmu, podepsaná fotografie, náramek,...) za přispění určitým finančním obnosem. Tuto odměnu přispěvatelé obvykle obdrží po dosažení cílové částky. Tímto jejich investování končí a nějaký další prospěch je většinou nečeká.<br /> Samotné crowdfundingové portály si účtují malé procento z vybrané částky úspěšných projektů (například [[Kickstarter]] získává 5%&lt;ref&gt;''Kickstarter - Start your project'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter&gt;&lt;/ref&gt;). <br /> <br /> ===Příklad crowdfundingu===<br /> Hudební kapela by chtěla vydat studiové album, pro svou sbírku si vybere libovolnou stránku sloužící ke crowdfundingu a založí nový projekt. Představí nejen projekt, ale i sebe, a především vysvětlí situaci, proč potřebuje finanční pomoc. Určí cílovou částku, dobu, do kdy musí peníze získat, a odměny pro dárce - darování digitální kopie, trička, lístku na koncert a kompletní diskografie (v závislosti na výši darovaného obnosu). Při spuštění bude projekt propagován na stránce crowdfundingu a bude možné jej na stránce vyhledat. Díky dobré propagaci, popularitě a komunikaci s fanoušky se kapele podaří získat potřebnou částku. Jakmile je to pro kapelu možné, odmění své dárce, kteří další výhody již neočekávají.&lt;ref&gt;HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vývoj==<br /> Získávání peněz či jiných prostředků pro dosažení nějakého cíle pomocí veřejné sbírky existuje ve společnosti od pradávna. Nicméně crowdfunding je novodobý princip, který by nemohl vzniknout bez [[internet|internetu]]. Nejedná se o samotný webový portál, ale podstatnou roli hraje internetové bankovnictví a virtuální peněženky.<br /> Na počátku crowdfundingu stojí projekt [[Kickstarter]]...<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Výhody<br /> * Komunikace s lidmi, kterým záleží na úspěchu vašeho cíle, je přínosnější než žádání o půjčku v bance, které záleží především na vaší bonitě a ne smyslu vaší potřeby financí. <br /> * Důvěra získaná od dárců motivuje více než nutnost splatit půjčku u banky. <br /> <br /> Nevýhody<br /> * Dárci odevzdávají své peníze z dobré vůle a ve víře, že jim žadatel nelže. Nicméně může docházet k podvodům a žadatel může darované peníze (nebo část peněz) využít za jiným účelem.<br /> <br /> ==Příklady využití==<br /> V základu crowdfunding podporoval kreativní činnost, časem se vyvinul v mnohem širší koncept, který dnes může připomínat charitu. V podstatě účelem projektu může být cokoliv.<br /> * Podpora umělců, hudebníků, filmařů<br /> * Financování startupů<br /> * Politické kampaně<br /> * Splacení lékařské péče<br /> * Podpora drobných podnikatelů<br /> * Vývoj softwaru a nových technologií<br /> * Místní zemědělská produkce<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * CONRAD, Ross. CROWDFUNDING. ''Bee Culture''. 2012, roč. 140, č. 11, s. 65 - 66 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10713190.<br /> * HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 - 49 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.<br /> * CHAFKIN, Max. Kickstarter Can Fund Your Dreams. ''Fast Company''. 2013, č. 174, s. 92 - 115 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10859241.</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Crowdfunding&diff=31759 2013-05-11T19:52:01Z

<p>Maluskoval: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lucie Malúšková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' ekonomika sdílení, spolupráce<br /> <br /> '''Synonyma:''' fund raising, sdílené financování<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - networking, sociální sítě&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - Kickstarter&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Crowdfunding je fenomén odkazující na [[sociální sítě]], které propojují ty, kteří potřebují finančně podpořit pro dosažení svého cíle, a ty, kteří jim chtějí pomoci. Lidé z celého světa mají možnost přispět různými finančními částkami k naplnění účelu, který se jim zdá smysluplný. Může se jednat o rozvoj [[StartUp|startupu]], zaplacení lékařské péče nebo třeba vydání [[kniha|knihy]].<br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> Princip crowdfundingu je jednoduchý. I vysokou finanční částku lze získat sečtením malých finančních příspěvků od velkého množství lidí. Dárci se na základě vlastního uvážení rozhodují, jestli svými penězi přispívají na dobrou věc. <br /> Lidé, kteří žádají o finanční výpomoc, využívají crowdfundingových [[portál|portálů]], aby představili účel své sbírky. Sbírku si může založit v podstatě kdokoli - jedinec, skupina, organizace. Pro úspěšnou sbírku je důležité, aby jste důkladně seznámili ostatní uživatele s účelem své potřeby finanční výpomoci a nejlépe aby jste komunikovali prostřednictvím blogu o všech fázích přípravy a realizace cíle. Obvykle se určí cílová částka a často také odměny (uvedení v závěrečných titulcích filmu, podepsaná fotografie, náramek,...) za přispění určitým finančním obnosem. Tuto odměnu přispěvatelé obvykle obdrží po dosažení cílové částky. Tímto jejich investování končí a nějaký další prospěch je většinou nečeká.<br /> Samotné crowdfundingové portály si účtují malé procento z vybrané částky úspěšných projektů (například [[Kickstarter]] získává 5%&lt;ref&gt;''Kickstarter - Start your project'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter&gt;&lt;/ref&gt;). <br /> <br /> ===Příklad crowdfundingu===<br /> Hudební kapela by chtěla vydat studiové album, pro svou sbírku si vybere libovolnou stránku sloužící ke crowdfundingu a založí nový projekt. Představí nejen projekt, ale i sebe, a především vysvětlí situaci, proč potřebuje finanční pomoc. Určí cílovou částku, dobu, do kdy musí peníze získat, a odměny pro dárce - darování digitální kopie, trička, lístku na koncert a kompletní diskografie (v závislosti na výši darovaného obnosu). Při spuštění bude projekt propagován na stránce crowdfundingu a bude možné jej na stránce vyhledat. Díky dobré propagaci, popularitě a komunikaci s fanoušky se kapele podaří získat potřebnou částku. Jakmile je to pro kapelu možné, odmění své dárce, kteří další výhody již neočekávají.&lt;ref&gt;HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vývoj==<br /> Získávání peněz či jiných prostředků pro dosažení nějakého cíle pomocí veřejné sbírky existuje ve společnosti od pradávna. Nicméně crowdfunding je novodobý princip, který by nemohl vzniknout bez [[internet|internetu]]. Nejedná se o samotný webový portál, ale podstatnou roli hraje internetové bankovnictví a virtuální peněženky.<br /> Na počátku crowdfundingu stojí projekt [[Kickstarter]]...<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Výhody<br /> * Komunikace s lidmi, kterým záleží na úspěchu vašeho cíle, je přínosnější než žádání o půjčku v bance, které záleží především na vaší bonitě a ne smyslu vaší potřeby financí. <br /> * Důvěra získaná od dárců motivuje více než nutnost splatit půjčku u banky. <br /> <br /> Nevýhody<br /> * Dárci odevzdávají své peníze z dobré vůle a ve víře, že jim žadatel nelže. Nicméně může docházet k podvodům a žadatel může darované peníze (nebo část peněz) využít za jiným účelem.<br /> <br /> ==Příklady využití==<br /> V základu crowdfunding podporoval kreativní činnost, časem se vyvinul v mnohem širší koncept, který dnes může připomínat charitu. V podstatě účelem projektu může být cokoliv.<br /> * Podpora umělců, hudebníků, filmařů<br /> * Financování startupů<br /> * Politické kampaně<br /> * Splacení lékařské péče<br /> * Podpora drobných podnikatelů<br /> * Vývoj softwaru a nových technologií<br /> * Místní zemědělská produkce<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * CONRAD, Ross. CROWDFUNDING. ''Bee Culture''. 2012, roč. 140, č. 11, s. 65 - 66 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10713190.<br /> * HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 - 49 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Crowdfunding&diff=31730 2013-05-11T18:38:57Z

<p>Maluskoval: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lucie Malúšková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' ekonomika sdílení, spolupráce<br /> <br /> '''Synonyma:''' fund raising, sdílené financování<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - networking, sociální sítě&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - Kickstarter&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Crowdfunding je fenomén odkazující na [[sociální sítě]], které propojují ty, kteří potřebují finančně podpořit pro dosažení svého cíle, a ty, kteří jim chtějí pomoci. Lidé z celého světa mají možnost přispět různými finančními částkami k naplnění účelu, který se jim zdá smysluplný. Může se jednat o rozvoj [[StartUp|startupu]], zaplacení lékařské péče nebo třeba vydání [[kniha|knihy]].<br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> Princip crowdfundingu je jednoduchý. I vysokou finanční částku lze získat sečtením malých finančních příspěvků od velkého množství lidí. Dárci se na základě vlastního uvážení rozhodují, jestli svými penězi přispívají na dobrou věc. <br /> Lidé, kteří žádají o finanční výpomoc, využívají crowdfundingových [[portál|portálů]], aby představili účel své sbírky. Sbírku si může založit v podstatě kdokoli - jedinec, skupina, organizace. Pro úspěšnou sbírku je důležité, aby jste důkladně seznámili ostatní uživatele s účelem své potřeby finanční výpomoci a nejlépe aby jste komunikovali prostřednictvím blogu o všech fázích přípravy a realizace cíle. Obvykle se určí cílová částka a často také odměny (uvedení v závěrečných titulcích filmu, podepsaná fotografie, náramek,...) za přispění určitým finančním obnosem. Tuto odměnu přispěvatelé obvykle obdrží po dosažení cílové částky. Tímto jejich investování končí a nějaký další prospěch je většinou nečeká.<br /> Samotné crowdfundingové portály si účtují malé procento z vybrané částky úspěšných projektů (například [[Kickstarter]] získává 5%&lt;ref&gt;''Kickstarter - Start your project'' [on-line]. c2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupný z URL &lt;http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter&gt;&lt;/ref&gt;). <br /> <br /> ===Příklad crowdfundingu===<br /> Hudební kapela by chtěla vydat studiové album, pro svou sbírku si vybere libovolnou stránku sloužící ke crowdfundingu a založí nový projekt. Představí nejen projekt, ale i sebe, a především vysvětlí situaci, proč potřebuje finanční pomoc. Určí cílovou částku, dobu, do kdy musí peníze získat, a odměny pro dárce - darování digitální kopie, trička, lístku na koncert a kompletní diskografie (v závislosti na výši darovaného obnosu). Při spuštění bude projekt propagován na stránce crowdfundingu a bude možné jej na stránce vyhledat. Díky dobré propagaci, popularitě a komunikaci s fanoušky se kapele podaří získat potřebnou částku. Jakmile je to pro kapelu možné, odmění své dárce, kteří další výhody již neočekávají.&lt;ref&gt;HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vývoj==<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Výhody<br /> * Komunikace s lidmi, kterým záleží na úspěchu vašeho cíle, je přínosnější než žádání o půjčku v bance, které záleží především na vaší bonitě a ne smyslu vaší potřeby financí. <br /> * Důvěra získaná od dárců motivuje více než nutnost splatit půjčku u banky. <br /> <br /> Nevýhody<br /> * Dárci odevzdávají své peníze z dobré vůle a ve víře, že jim žadatel nelže. Nicméně může docházet k podvodům a žadatel může darované peníze (nebo část peněz) využít za jiným účelem.<br /> <br /> ==Využití==<br /> * Podpora umělců, hudebníků, filmařů<br /> * Financování startupů<br /> * Politické kampaně<br /> * Splacení lékařské péče<br /> * Podpora drobných podnikatelů<br /> * Vývoj softwaru a nových technologií<br /> * Místní zemědělská produkce<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * CONRAD, Ross. CROWDFUNDING. ''Bee Culture''. 2012, roč. 140, č. 11, s. 65 - 66 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10713190.<br /> * HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 - 49 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Crowdfunding&diff=31696 2013-05-11T17:43:40Z

<p>Maluskoval: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lucie Malúšková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' ekonomika sdílení, spolupráce<br /> <br /> '''Synonyma:''' fund raising, sdílené financování<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - networking, sociální sítě&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - Kickstarter&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Crowdfunding je fenomén odkazující na [[sociální sítě]], které propojují ty, kteří potřebují finančně podpořit pro dosažení svého cíle, a ty, kteří jim chtějí pomoci. Lidé z celého světa mají možnost přispět různými finančními částkami k naplnění účelu, který se jim zdá smysluplný. Může se jednat o rozvoj [[StartUp|startupu]], zaplacení lékařské péče nebo třeba vydání [[kniha|knihy]].<br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> Princip crowdfundingu je jednoduchý. I vysokou finanční částku lze získat sečtením malých finančních příspěvků od velkého množství lidí. Dárci se na základě vlastního uvážení rozhodují, jestli svými penězi přispívají na dobrou věc. <br /> Lidé, kteří žádají o finanční výpomoc, využívají crowdfundingových [[portál|portálů]], aby představili účel své sbírky. Sbírku si může založit v podstatě kdokoli - jedinec, skupina, organizace. Pro úspěšnou sbírku je důležité, aby jste důkladně seznámili ostatní uživatele s účelem své potřeby finanční výpomoci a nejlépe aby jste komunikovali prostřednictvím blogu o všech fázích přípravy a realizace cíle. Obvykle se určí cílová částka a často také odměny (uvedení v závěrečných titulcích filmu, podepsaná fotografie, náramek,...) za přispění určitým finančním obnosem. Tuto odměnu přispěvatelé obvykle obdrží po dosažení cílové částky. Tímto jejich investování končí a nějaký další prospěch je většinou nečeká.<br /> <br /> ===Příklad crowdfundingu===<br /> Hudební kapela by chtěla vydat studiové album, pro svou sbírku si vybere libovolnou stránku sloužící ke crowdfundingu a založí nový projekt. Představí nejen projekt, ale i sebe, a především vysvětlí situaci, proč potřebuje finanční pomoc. Určí cílovou částku, dobu, do kdy musí peníze získat, a odměny pro dárce - darování digitální kopie, trička, lístku na koncert a kompletní diskografie (v závislosti na výši darovaného obnosu). Při spuštění bude projekt propagován na stránce crowdfundingu a bude možné jej na stránce vyhledat. Díky dobré propagaci, popularitě a komunikaci s fanoušky se kapele podaří získat potřebnou částku. Jakmile je to pro kapelu možné, odmění své dárce, kteří další výhody již neočekávají.&lt;ref&gt;HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vývoj==<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Výhody<br /> * Komunikace s lidmi, kterým záleží na úspěchu vašeho cíle, je přínosnější než žádání o půjčku v bance, které záleží především na vaší bonitě a ne smyslu vaší potřeby financí. <br /> * Důvěra získaná od dárců motivuje více než nutnost splatit půjčku u banky. <br /> <br /> Nevýhody<br /> * Dárci odevzdávají své peníze z dobré vůle a ve víře, že jim žadatel nelže. Nicméně může docházet k podvodům a žadatel může darované peníze (nebo část peněz) využít za jiným účelem.<br /> <br /> ==Využití==<br /> * Podpora umělců, hudebníků, filmařů<br /> * Financování startupů<br /> * Politické kampaně<br /> * Splacení lékařské péče<br /> * Podpora drobných podnikatelů<br /> * Vývoj softwaru a nových technologií<br /> * Místní zemědělská produkce<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * CONRAD, Ross. CROWDFUNDING. ''Bee Culture''. 2012, roč. 140, č. 11, s. 65 - 66 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10713190.<br /> * HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 - 49 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Crowdfunding&diff=31679 2013-05-11T13:15:28Z

<p>Maluskoval: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lucie Malúšková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' ekonomika sdílení, spolupráce<br /> <br /> '''Synonyma:''' fund raising, sdílené financování<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - networking, sociální sítě&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - Kickstarter&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Crowdfunding je fenomén odkazující na [[sociální sítě]], které propojují ty, kteří potřebují finančně podpořit pro dosažení svého cíle, a ty, kteří jim chtějí pomoci. Lidé z celého světa mají možnost přispět různými finančními částkami k naplnění účelu, který se jim zdá smysluplný. Může se jednat o rozvoj [[StartUp|startupu]], zaplacení lékařské péče nebo třeba vydání [[kniha|knihy]].<br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> Princip crowdfundingu je jednoduchý. I vysokou finanční částku lze získat sečtením malých finančních příspěvků od velkého množství lidí. Dárci se na základě vlastního uvážení rozhodují, jestli svými penězi přispívají na dobrou věc. <br /> Lidé, kteří žádají o finanční výpomoc, využívají crowdfundingových [[portál|portálů]], aby představili účel své sbírky. Sbírku si může založit v podstatě kdokoli - jedinec, skupina, organizace. Pro úspěšnou sbírku je důležité, aby jste důkladně seznámili ostatní uživatele s účelem své potřeby finanční výpomoci a nejlépe aby jste komunikovali prostřednictvím blogu o všech fázích přípravy a realizace cíle. Obvykle se určí cílová částka a často také odměny (uvedení v závěrečných titulcích filmu, podepsaná fotografie, náramek,...) za přispění určitým finančním obnosem. Tuto odměnu přispěvatelé obvykle obdrží po dosažení cílové částky. Tímto jejich investování končí a nějaký další prospěch je většinou nečeká.<br /> <br /> ===Příklad crowdfundingu===<br /> Hudební kapela by chtěla vydat studiové album, pro svou sbírku si vybere libovolnou stránku sloužící ke crowdfundingu a založí nový projekt. Představí nejen projekt, ale i sebe, a především vysvětlí situaci, proč potřebuje finanční pomoc. Určí cílovou částku, dobu, do kdy musí peníze získat, a odměny pro dárce - darování digitální kopie, trička, lístku na koncert a kompletní diskografie (v závislosti na výši darovaného obnosu). Při spuštění bude projekt propagován na stránce crowdfundingu a bude možné jej na stránce vyhledat. Díky dobré propagaci, popularitě a komunikaci s fanoušky se kapele podaří získat potřebnou částku. Jakmile je to pro kapelu možné, odmění své dárce, kteří další výhody již neočekávají.&lt;ref&gt;HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vývoj==<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Výhody<br /> * Komunikace s lidmi, kterým záleží na úspěchu vašeho cíle, je přínosnější než žádání o půjčku v bance, které záleží především na vaší bonitě a ne smyslu vaší potřeby financí. <br /> * Důvěra získaná od dárců motivuje více než nutnost splatit půjčku u banky. <br /> <br /> ==Využití==<br /> Podpora umělců, hudebníků, filmařů<br /> Financování startupů<br /> Politické kampaně<br /> Splacení lékařské péče<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * CONRAD, Ross. CROWDFUNDING. ''Bee Culture''. 2012, roč. 140, č. 11, s. 65 - 66 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10713190.<br /> * HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 - 49 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Crowdfunding&diff=31677 2013-05-11T13:14:39Z

<p>Maluskoval: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lucie Malúšková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' ekonomika sdílení, spolupráce<br /> <br /> '''Synonyma:''' fund raising, sdílené financování<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - networking, sociální sítě&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - Kickstarter&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Crowdfunding je fenomén odkazující na [[sociální sítě]], které propojují ty, kteří potřebují finančně podpořit pro dosažení svého cíle, a ty, kteří jim chtějí pomoci. Lidé z celého světa mají možnost přispět různými finančními částkami k naplnění účelu, který se jim zdá smysluplný. Může se jednat o rozvoj [[StartUp|startupu]], zaplacení lékařské péče nebo třeba vydání [[kniha|knihy]].<br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> Princip crowdfundingu je jednoduchý. I vysokou finanční částku lze získat sečtením malých finančních příspěvků od velkého množství lidí. Dárci se na základě vlastního uvážení rozhodují, jestli svými penězi přispívají na dobrou věc. <br /> Lidé, kteří žádají o finanční výpomoc, využívají crowdfundingových [[portál|portálů]], aby představili účel své sbírky. Sbírku si může založit v podstatě kdokoli - jedinec, skupina, organizace. Pro úspěšnou sbírku je důležité, aby jste důkladně seznámili ostatní uživatele s účelem své potřeby finanční výpomoci a nejlépe aby jste komunikovali prostřednictvím blogu o všech fázích přípravy a realizace cíle. Obvykle se určí cílová částka a často také odměny (uvedení v závěrečných titulcích filmu, podepsaná fotografie, náramek,...) za přispění určitým finančním obnosem. Tuto odměnu přispěvatelé obvykle obdrží po dosažení cílové částky. Tímto jejich investování končí a nějaký další prospěch je většinou nečeká.<br /> <br /> ===Příklad crowdfundingu===<br /> Hudební kapela by chtěla vydat studiové album, pro svou sbírku si vybere libovolnou stránku sloužící ke crowdfundingu a založí nový projekt. Představí nejen projekt, ale i sebe, a především vysvětlí situaci, proč potřebuje finanční pomoc. Určí cílovou částku, dobu, do kdy musí peníze získat, a odměny pro dárce - darování digitální kopie, trička, lístku na koncert a kompletní diskografie (v závislosti na výši darovaného obnosu). Při spuštění bude projekt propagován na stránce crowdfundingu a bude možné jej na stránce vyhledat. Díky dobré propagaci, popularitě a komunikaci s fanoušky se kapele podaří získat potřebnou částku. Jakmile je to pro kapelu možné, odmění své dárce, kteří další výhody již neočekávají.&lt;ref&gt;HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vývoj==<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Výhody<br /> * Komunikace s lidmi, kterým záleží na úspěchu vašeho cíle, je přínosnější než žádání o půjčku v bance, které záleží především na vaší bonitě a ne smyslu vaší potřeby financí. <br /> * Důvěra získaná od dárců motivuje více než nutnost splatit půjčku u banky. <br /> <br /> ==Využití==<br /> Podpora umělců, hudebníků, filmařů<br /> Financování startupů<br /> Politické kampaně<br /> Splacení lékařské péče<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * CONRAD, Ross. CROWDFUNDING. ''Bee Culture''. 2012, roč. 140, č. 11, s. 65 - 66 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10713190.<br /> * HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 - 49 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Crowdfunding&diff=31676 2013-05-11T13:11:10Z

<p>Maluskoval: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lucie Malúšková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' ekonomika sdílení, spolupráce<br /> <br /> '''Synonyma:''' fund raising, sdílené financování<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - networking, sociální sítě&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - Kickstarter&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Crowdfunding je fenomén odkazující na [[sociální sítě]], které propojují ty, kteří potřebují finančně podpořit pro dosažení svého cíle, a ty, kteří jim chtějí pomoci. Lidé z celého světa mají možnost přispět různými finančními částkami k naplnění účelu, který se jim zdá smysluplný. Může se jednat o rozvoj [[StartUp|startupu]], zaplacení lékařské péče nebo třeba vydání [[kniha|knihy]].<br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> Princip crowdfundingu je jednoduchý. I vysokou finanční částku lze získat sečtením malých finančních příspěvků od velkého množství lidí. Dárci se na základě vlastního uvážení rozhodují, jestli svými penězi přispívají na dobrou věc. <br /> Lidé, kteří žádají o finanční výpomoc, využívají crowdfundingových [[portál|portálů]], aby představili účel své sbírky. Sbírku si může založit v podstatě kdokoli - jedinec, skupina, organizace. Pro úspěšnou sbírku je důležité, aby jste důkladně seznámili ostatní uživatele s účelem své potřeby finanční výpomoci a nejlépe aby jste komunikovali prostřednictvím blogu o všech fázích přípravy a realizace cíle. Obvykle se určí cílová částka a často také odměny (uvedení v závěrečných titulcích filmu, podepsaná fotografie, náramek,...) za přispění určitým finančním obnosem. Tuto odměnu přispěvatelé obvykle obdrží po dosažení cílové částky. Tímto jejich investování končí a nějaký další prospěch je většinou nečeká.<br /> <br /> ===Příklad crowdfundingu===<br /> Hudební kapela by chtěla vydat studiové album, pro svou sbírku si vybere libovolnou stránku sloužící ke crowdfundingu a založí nový projekt. Představí nejen projekt, ale i sebe, a především vysvětlí situaci, proč potřebuje finanční pomoc. Určí cílovou částku, dobu, do kdy musí peníze získat, a odměny pro dárce - darování digitální kopie, trička, lístku na koncert a kompletní diskografie (v závislosti na výši darovaného obnosu). Při spuštění bude projekt propagován na stránce crowdfundingu a bude možné jej na stránce vyhledat. Díky dobré propagaci, popularitě a komunikaci s fanoušky se kapele podaří získat potřebnou částku. Jakmile je to pro kapelu možné, odmění své dárce, kteří další výhody již neočekávají.<br /> <br /> ==Vývoj==<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Výhody<br /> * Komunikace s lidmi, kterým záleží na úspěchu vašeho cíle, je přínosnější než žádání o půjčku v bance, které záleží především na vaší bonitě a ne smyslu vaší potřeby financí. <br /> * Důvěra získaná od dárců motivuje více než nutnost splatit půjčku u banky. <br /> <br /> ==Využití==<br /> Podpora umělců, hudebníků, filmařů<br /> Financování startupů<br /> Politické kampaně<br /> Splacení lékařské péče<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * CONRAD, Ross. CROWDFUNDING. ''Bee Culture''. 2012, roč. 140, č. 11, s. 65 - 66 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10713190.<br /> * HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 - 49 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Crowdfunding&diff=31675 2013-05-11T12:38:18Z

<p>Maluskoval: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lucie Malúšková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' ekonomika sdílení, spolupráce<br /> <br /> '''Synonyma:''' fund raising, sdílené financování<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - networking, sociální sítě&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - Kickstarter&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Crowdfunding je fenomén odkazující na [[sociální sítě]], které propojují ty, kteří potřebují finančně podpořit pro dosažení svého cíle, a ty, kteří jim chtějí pomoci. Lidé z celého světa mají možnost přispět různými finančními částkami k naplnění účelu, který se jim zdá smysluplný. Může se jednat o rozvoj [[StartUp|startupu]], zaplacení lékařské péče nebo třeba vydání [[kniha|knihy]].<br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> Princip crowdfundingu je jednoduchý. I vysokou finanční částku lze získat sečtením malých finančních příspěvků od velkého množství lidí. Dárci se na základě vlastního uvážení rozhodují, jestli svými penězi přispívají na dobrou věc. <br /> Lidé, kteří žádají o finanční výpomoc, využívají crowdfundingových [[portál|portálů]], aby představili účel své sbírky. Sbírku si může založit v podstatě kdokoli - jedinec, skupina, organizace. Pro úspěšnou sbírku je důležité, aby jste důkladně seznámili ostatní uživatele s účelem své potřeby finanční výpomoci a nejlépe aby jste komunikovali prostřednictvím blogu o všech fázích přípravy a realizace cíle. Obvykle se určí cílová částka a často také odměny (uvedení v závěrečných titulcích filmu, podepsaná fotografie, náramek,...) za přispění určitým finančním obnosem. Tuto odměnu přispěvatelé obvykle obdrží po dosažení cílové částky. Tímto jejich investování končí a nějaký další prospěch je většinou nečeká.<br /> <br /> ==Vývoj==<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Výhody<br /> * Komunikace s lidmi, kterým záleží na úspěchu vašeho cíle, je přínosnější než žádání o půjčku v bance, které záleží především na vaší bonitě a ne smyslu vaší potřeby financí. <br /> * Důvěra získaná od dárců motivuje více než nutnost splatit půjčku u banky. <br /> <br /> ==Využití==<br /> Podpora umělců, hudebníků, filmařů<br /> Financování startupů<br /> Politické kampaně<br /> Splacení lékařské péče<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * CONRAD, Ross. CROWDFUNDING. ''Bee Culture''. 2012, roč. 140, č. 11, s. 65 - 66 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10713190.<br /> * HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate &amp; Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 - 49 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Crowdfunding&diff=31674 2013-05-11T12:14:04Z

<p>Maluskoval: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lucie Malúšková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' ekonomika sdílení, spolupráce<br /> <br /> '''Synonyma:''' fund raising, sdílené financování<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - networking, sociální sítě&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - Kickstarter&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Crowdfunding je fenomén odkazující na [[sociální sítě]], které propojují ty, kteří potřebují finančně podpořit pro dosažení svého cíle, a ty, kteří jim chtějí pomoci. Lidé z celého světa mají možnost přispět různými finančními částkami k naplnění účelu, který se jim zdá smysluplný. Může se jednat o rozvoj [[StartUp|startupu]], zaplacení lékařské péče nebo třeba vydání [[kniha|knihy]].<br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> Princip crowdfundingu je jednoduchý. I vysokou finanční částku lze získat sečtením malých finančních příspěvků od velkého množství lidí. Dárci se na základě vlastního uvážení rozhodují, jestli svými penězi přispívají na dobrou věc. <br /> Lidé, kteří žádají o finanční výpomoc, využívají crowdfundingových [[portál|portálů]], aby představili účel své sbírky. Sbírku si může založit v podstatě kdokoli - jedinec, skupina, organizace. Pro úspěšnou sbírku je důležité, aby jste důkladně seznámili ostatní uživatele s účelem své potřeby finanční výpomoci a nejlépe aby jste komunikovali prostřednictvím blogu o všech fázích přípravy a realizace cíle.<br /> Obvykle se určí cílová částka a často také odměny (uvedení v závěrečných titulcích filmu, podepsaná fotografie, náramek,...) za přispění určitým finančním obnosem. Po dosažení cílové částky ...<br /> <br /> ==Vývoj==<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> <br /> ==Využití==<br /> <br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * CONRAD, Ross. CROWDFUNDING. ''Bee Culture''. 2012, roč. 140, č. 11, s. 65 - 66 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10713190.</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Crowdfunding&diff=31673 2013-05-11T12:08:43Z

<p>Maluskoval: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lucie Malúšková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' ekonomika sdílení, spolupráce<br /> <br /> '''Synonyma:''' fund raising, sdílené financování<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - networking, sociální sítě&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - Kickstarter&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Crowdfunding je fenomén odkazující na [[sociální sítě]], které propojují ty, kteří potřebují finančně podpořit pro dosažení svého cíle, a ty, kteří jim chtějí pomoci. Lidé z celého světa mají možnost přispět různými finančními částkami k naplnění účelu, který se jim zdá smysluplný. Může se jednat o rozvoj [[StartUp|startupu]], zaplacení lékařské péče nebo třeba vydání [[kniha|knihy]].<br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> Princip crowdfundingu je jednoduchý. I vysokou finanční částku lze získat sečtením malých finančních obnosů od velkého množství lidí. Tito lidé navíc věří, že přispívají na dobrou věc. Lidé, kteří žádají o finanční výpomoc, využívají crowdfundingových [[portál|portálů]], aby představili účel své sbírky. Sbírku si může založit v podstatě kdokoli - jedinec, skupina, organizace. Pro úspěšnou sbírku je důležité, aby jste důkladně seznámili ostatní uživatelé s účelem své potřeby finanční výpomoci a aby jste komunikovali prostřednictvím blogu o všech fázích přípravy a realizace cíle.<br /> Obvykle se určí cílová částka a často také odměny (uvedení v závěrečných titulcích filmu, podepsaná fotografie, náramek,...) za přispění určitým finančním obnosem. <br /> <br /> ==Vývoj==<br /> <br /> <br /> ==Využití==<br /> <br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * CONRAD, Ross. CROWDFUNDING. ''Bee Culture''. 2012, roč. 140, č. 11, s. 65 - 66 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10713190.</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Crowdfunding&diff=31672 2013-05-11T12:08:18Z

<p>Maluskoval: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lucie Malúšková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' ekonomika sdílení, spolupráce<br /> <br /> '''Synonyma:''' fund raising, sdílené financování<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - networking, sociální sítě&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - Kickstarter&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Crowdfunding je fenomén odkazující na [[sociální sítě]], které propojují ty, kteří potřebují finančně podpořit pro dosažení svého cíle, a ty, kteří jim chtějí pomoci. Lidé z celého světa mají možnost přispět různými finančními částkami k naplnění účelu, který se jim zdá smysluplný. Může se jednat o rozvoj [[StartUp|startupu]], zaplacení lékařské péče nebo třeba vydání [[kniha|knihy]].<br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> Princip crowdfundingu je jednoduchý. I vysokou finanční částku lze získat sečtením malých finančních obnosů od velkého množství lidí. Tito lidé navíc věří, že přispívají na dobrou věc. Lidé, kteří žádají o finanční výpomoc, využívají crowdfundingových [[portál|portálů]], aby představili účel své sbírky. Sbírku si může založit v podstatě kdokoli - jedinec, skupina, organizace. Pro úspěšnou sbírku je důležité, aby jste důkladně seznámili ostatní uživatelé s účelem své potřeby finanční výpomoci a aby jste komunikovali prostřednictvím blogu o všech fázích přípravy a realizace cíle.<br /> Obvykle se určí cílová částka a často také odměny (uvedení v závěrečných titulcích filmu, podepsaná fotografie, náramek,...) za přispění určitým finančním obnosem. <br /> <br /> =Vývoj==<br /> <br /> <br /> ==Využití==<br /> <br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * CONRAD, Ross. CROWDFUNDING. ''Bee Culture''. 2012, roč. 140, č. 11, s. 65 - 66 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10713190.</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Crowdfunding&diff=31666 2013-05-11T11:30:17Z

<p>Maluskoval: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lucie Malúšková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' sdílené financování, ekonomika sdílení<br /> <br /> '''Synonyma:''' fund raising<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - networking, sociální sítě&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - Kickstarter&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Crowdfunding je fenomén odkazující na sociální sítě, které propojují ty, kteří potřebují finančně podpořit pro dosažení svého cíle, a ty, kteří jim chtějí pomoci. Lidé z celého světa mají možnost přispět různými finančními částkami k naplnění účelu, který se jim zdá smysluplný, může se jednat o rozvoj startupu, zaplacení lékařské péče nebo třeba vydání knihy.<br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * CONRAD, Ross. CROWDFUNDING. ''Bee Culture''. 2012, roč. 140, č. 11, s. 65 - 66 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10713190.</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Crowdfunding&diff=31665 2013-05-11T11:28:12Z

<p>Maluskoval: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lucie Malúšková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' sdílené financování, ekonomika sdílení<br /> <br /> '''Synonyma:''' fund raising<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - networking, sociální sítě&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - Kickstarter&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Crowdfunding je fenomén odkazující na sociální sítě, které propojují ty, kteří potřebují finančně podpořit pro dosažení svého cíle, a ty, kteří jim chtějí pomoci. Lidé z celého světa mají možnost přispět různými finančními částkami k naplnění účelu, který se jim zdá smysluplný, může se jednat o rozvoj startupu, zaplacení lékařské péče nebo třeba vydání knihy.<br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * CONRAD, Ross. CROWDFUNDING. ''Bee Culture''. 2012, roč. 140, č. 11, s. 65 - 66. ISSN 10713190.</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Crowdfunding&diff=31663 2013-05-11T11:13:36Z

<p>Maluskoval: Založena nová stránka: '''Autor:''' Lucie Malúšková '''Klíčová slova:''' sdílené financování, ekonomika sdílení '''Synonyma:''' fund raising '''Související pojmy:''' &lt;blockquot...</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lucie Malúšková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' sdílené financování, ekonomika sdílení<br /> <br /> '''Synonyma:''' fund raising<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - networking, sociální sítě&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - Kickstarter&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> Crowdfunding je fenomén odkazující na sociální sítě, které propojují ty, kteří potřebují finančně podpořit pro dosažení svého cíle, a ty, kteří jim chtějí pomoci. Lidé z celého světa mají možnost přispět různými finančními částkami k naplnění účelu, který se jim zdá smysluplný, může se jednat o rozvoj startupu, zaplacení lékařské péče nebo třeba vydání knihy.<br /> <br /> ==Charakteristika==</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&diff=29032 2013-03-06T07:31:31Z

<p>Maluskoval: /* Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů */</p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> ==Organizační pokyny==<br /> ===Postup při tvorbě hesla===<br /> # na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br /> # pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br /> # pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br /> # kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br /> # heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br /> <br /> V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br /> <br /> HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 19. KVĚTNA 2013. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 16. ČERVNA 2013.<br /> <br /> ===Požadavky na hesla===<br /> * Minimální rozsah textu hesla je 3000 znaků (bez hlavičky a literatury).<br /> * Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem).<br /> * Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena.<br /> * Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování! Základní principy pro odborný text může nabídnout předmět KPI11 Kurz práce s informacemi nebo [http://www.slideshare.net/CEINVE/kurz-prace-s-informacemi studijní materiály], který z tohoto předmětu vznikl.<br /> * S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).<br /> * Heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu.<br /> * U hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené). S výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud si nejste jisti významem těchto kategorií, podívejte se na učivo prvního stupně základní školy v českém jazyce. Pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * Heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou.<br /> <br /> Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).<br /> <br /> Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br /> <br /> Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br /> <br /> === Časté chyby ===<br /> Vzhledem k množství opakujících se chyb a počtu a podobě vrácených úkolů v semestru podzim 2012 je nově zařazena do pokynů sekce častých chyb, která se bude postupně rozšiřovat. Kromě toho bude značně zpřísněno hodnocení a opravu jakákoli z dále uvedených chyb bude důvodem vrácení hesla. Pokud si nebudete u svého tématu jisti, jak se některému z prohřešků vyhnout nebo jak naplnit daný požadavek pro odborný text, raději se spojte s vyučující předmětu.<br /> Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří:<br /> * Použití Wikipedie (jakékoli jazykové mutace)<br /> * Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články<br /> * Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku)<br /> * Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů<br /> * Záznamy zdrojů odlišné od formy podle platné normy ISO 690<br /> * V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací<br /> * Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami<br /> * Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy nejsou akceptovány)<br /> * Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj)<br /> * Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem, např. na základě odborných zdrojů si vezme situaci ve dvou státech a sám vlastními myšlenkovými pochody vytvoří srovnání vycházející ne z jeho dojmů, ale z odborných zdrojů)<br /> * Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma)<br /> * Větší množství hrubek<br /> <br /> <br /> === Blok expertů - Vzor ===<br /> * [[grooming]] - Pavla Kovářová<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> <br /> ---<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2013==<br /> ===Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí===<br /> * [[analýza chování]]<br /> * [[datový korpus]]<br /> * [[dialogový systém]]<br /> * [[diskrétní model]]<br /> * [[foném]] - Michal Kaláb<br /> * [[formální systém]]<br /> * [[grafém]] - Michaela Kouřilová<br /> * [[Hilbertův program]]<br /> * [[informační šum]] - Marie Štouračová<br /> * [[informatika]] - Eva Sedláková<br /> * [[interdisciplinarita]]<br /> * [[kognitivní věda]] - Jan Strach<br /> * [[logika]] - Michaela Kočová<br /> * [[Mealyho automat]]<br /> * [[neuron]] Jakub Fryš<br /> * [[neurotransmiter]] - Ester Březinová<br /> * [[operační systém]] - Ivana Krištofová<br /> * [[počítačová simulace]] - Jitka Šiborová<br /> * [[počítačová věda]]<br /> * [[pravděpodobnostní model]]<br /> * [[primární emoce]] - Michaela Horáková<br /> * [[Russelův paradox]] - Radovan Bartošek<br /> * [[sekundární emoce]]<br /> * [[skrytý Markovův model]]<br /> * [[synapse]] - Denisa Karpeová<br /> * [[syntéza řeči]] - Lukáš Zduba<br /> * [[taxonomie]] - Roman Novotný<br /> * [[teorie her]] - Martina Leitgebová<br /> * [[teorie informace]]<br /> * [[věta o neúplnosti]]<br /> * [[vězňovo dilema]] - Viktor Michnáč<br /> <br /> ===Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů===<br /> * [[CMS]] (Content Management System) - Kateřina Kopecká<br /> * [[crowdfunding]] - Lucie Malúšková<br /> * [[doménová znalost]]<br /> * [[Kickstarter]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[konkurence]]<br /> * [[koučování]]<br /> * [[Lean Startup]] - Tereza Navarová<br /> * [[market test]]<br /> * [[MVP]] (Minimum Viable Product)<br /> * [[networking]]<br /> * [[programátor]]<br /> * [[religionistika]]<br /> * [[slevový portál]] - Jana Vrtělová<br /> * [[split test]]<br /> * [[StarCube]]<br /> * [[Startup Hipster]]<br /> * [[StartupClub]]<br /> * [[umělá inteligence]]<br /> * [[záloha]]<br /> <br /> ===Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách===<br /> ===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===<br /> ===Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání===<br /> ===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===<br /> ===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===<br /> ===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===<br /> ===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===<br /> ===Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===<br /> ===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2012==<br /> <br /> === Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===<br /> <br /> *[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková<br /> *[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek<br /> *[[Internetbanking]] - Iveta Jansová<br /> *[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová<br /> *[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák<br /> *[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik<br /> *[[Morálka]] - Martina Sochorová<br /> *[[Programování]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Smlouva]] - Monika Krejčová<br /> *[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal<br /> *[[Šifrování]] - Jonáš Kopp <br /> *[[Vyhláška]] - Petr Šmíd<br /> <br /> === Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===<br /> <br /> *[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová<br /> *[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá<br /> *[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová<br /> *[[Rešerše]] - zpracováno dříve<br /> *[[ÚPV]] - <br /> *[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová<br /> *[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová<br /> *[[Vídeňská dohoda]] - Anna Stránská<br /> <br /> ===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===<br /> * [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai<br /> * [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová<br /> * [[QRpedia]] - Boris Turek<br /> * [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný<br /> * [[Wikikniha]] - Edita Hečová<br /> * [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová<br /> * [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík<br /> * [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká<br /> <br /> ===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===<br /> * [[bibliografie]] - Matej Kucharovic<br /> * [[Blended learning]] - Roman Novotný<br /> * [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová<br /> * [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková<br /> * [[Hippokratova přísaha]] -<br /> * [[legislativa]] - Olga Senčaková<br /> * [[lékařská etika]] - Michaela Hortová<br /> * [[lékařství]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Medvik]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno<br /> * [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[portál]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová<br /> * [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová<br /> * [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal<br /> <br /> ===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===<br /> * [[datová schránka]] - Jana Pekárková<br /> * [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová<br /> * [[Ernst &amp; Young]] - Lucie Bělejová<br /> * [[judikatura]] - Petr Šmíd<br /> * [[Opencard]] - Daniel Novák<br /> * [[rodné číslo]] - Marie Lemonová<br /> * [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[soukromí]] - Katarína Filičková<br /> * [[výběrové řízení]] - Michal Rohovský<br /> <br /> ===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===<br /> * [[Apple TV]] - Karolína Krbcová<br /> * [[Bluetooth]] - Alena Paulusová<br /> * [[Geek]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Geocaching]] - Veronika Krausová<br /> * [[iPod]] - Tereza Čoupková<br /> * [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Mobito]] - Jakub Forman<br /> * [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná<br /> * [[Passbook]] - Jan Růžička<br /> * [[Poken]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[Product placement]]- Filip Kocián<br /> * [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[úložiště]] - Jan Růžička<br /> * [[Use Case]] – Jan Martinek<br /> * [[Visa payWave]] - Eva Mertová<br /> <br /> ===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===<br /> * [[autobiografie]] - Martina Sehnalová<br /> * [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa <br /> * [[DVD]] - Martina Volavková<br /> * [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková<br /> * [[kamera]] - Andrea Prokopová<br /> * [[nářečí]] - Michal Kaláb<br /> * [[orální historie]] - Ester Březinová<br /> * [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková<br /> * [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová<br /> * [[Stopy totality]] - Anna Halfarová<br /> * [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková<br /> * [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná<br /> * [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová<br /> <br /> ===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===<br /> * [[matice]] - Petr Věžník<br /> * [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová<br /> * [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková<br /> <br /> ===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===<br /> * [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková<br /> * [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs<br /> * [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková<br /> * [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs<br /> <br /> === Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===<br /> <br /> *[[Debriefing]] - Daniela Králová<br /> *[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Evropská rada]] - Petr Zapletal<br /> *[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová<br /> *[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková<br /> *[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík<br /> *[[Serious game]] - Jonáš Prstek<br /> *[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal<br /> *[[Strategická hra]] - Věra Žitková<br /> <br /> ===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===<br /> *[[Klementinum]] - Katrin Kalay<br /> *[[MDT]] - Miroslava Brázdová<br /> *[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová<br /> *[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková<br /> *[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt<br /> *[[UNIX]] - Dagmar Chládková<br /> <br /> ===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===<br /> *[[CZ.NIC]] - Jakub Alt<br /> *[[digitální podpis]] - Michal Rohovský<br /> <br /> ==Blok expertů - JARO 2012==<br /> <br /> ===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br /> * [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br /> * [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br /> * [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br /> * [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br /> * [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br /> * [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br /> * [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br /> * [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br /> * [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> * [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br /> <br /> === Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br /> <br /> *[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br /> *[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br /> *[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br /> *[[MARC21]] - Michal Klajban<br /> *[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br /> *[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br /> *[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br /> *[[ALTO]] - Jan Karlík<br /> *[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br /> *[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha<br /> *[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br /> *[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br /> *[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková<br /> <br /> ===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br /> * [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br /> * [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br /> * [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br /> * [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br /> * [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br /> * [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br /> * [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br /> * [[školská reforma]] - Jana Slaná<br /> * [[rámcové vzdělávací programy]] <br /> * [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br /> <br /> ===Martin Bastl: Netwar===<br /> * [[netwar]] - Julie Haladová<br /> * [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br /> * [[kracking]] - Petra Němcová<br /> * [[phreaking]] - Edita Hečová<br /> * [[phishing]] - Martin Chalupa<br /> * [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br /> * [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br /> * [[FloodNet]] - Roman Novotný<br /> * [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br /> * [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br /> * [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br /> * [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br /> * [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br /> * [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Informační válka]] - Jiří Beran<br /> * [[Malware]] - Michal Létal<br /> <br /> ===Petr Přidal: Georeferencer===<br /> * [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br /> * [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br /> <br /> ===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br /> * [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br /> * [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br /> * [[obsahová strategie]] (content strategy)<br /> * [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br /> * [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br /> * [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br /> * [[JavaScript]] - Jan Karlík<br /> * [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs<br /> * [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[webová typografie]] - Daniela Králová<br /> * [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br /> * [[UX designer]]<br /> * [[UX design]] - Anna Kultová<br /> * [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br /> * [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br /> * [[Gamifikace]] - Jaromír Červený<br /> <br /> === Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br /> * [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br /> * [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br /> * [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br /> * [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br /> * [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br /> * [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br /> * [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br /> * [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br /> * [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt<br /> <br /> === Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br /> * [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br /> * [[Software Studies]] - Martina Volavková<br /> * [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br /> * [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br /> * [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br /> * [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br /> * [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka<br /> <br /> ===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br /> * [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br /> * [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br /> * [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler<br /> * [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> === Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br /> * [[mHealth]] - Jan Hrabal<br /> * [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br /> * [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br /> * [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br /> * [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br /> * [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák<br /> * [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br /> * [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br /> * [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek<br /> * [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[SignWriting]] - Alena Paulusová<br /> <br /> === Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br /> * [[TED]] - Michal Klajban<br /> * [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br /> * [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br /> <br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2011==<br /> <br /> ===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br /> * [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br /> * [[City identity]] - Drahomír Hájek<br /> * [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br /> * [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> ===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br /> * [[user experience]] - Jakub Procházka<br /> * [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br /> * [[UX designer]] - Simona Střalková<br /> * [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br /> * [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br /> * [[design služeb]] - Marie Štouračová<br /> * [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br /> * [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br /> * [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br /> <br /> ===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br /> * [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br /> * [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br /> * [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br /> <br /> ===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br /> * [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br /> * [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br /> * [[Brand]] <br /> * [[Font]] - Andrea Szászová<br /> * [[Typografie]] -Lucie Górecká<br /> * [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br /> * [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br /> <br /> ===Michal Juhás: Bookfan===<br /> * [[StartUp]] - Petr Maňásek<br /> * [[Facebook]]<br /> * [[Business plan]] - Michaela Kočová<br /> * [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br /> * [[Angel investor]] - Ester Březinová<br /> * [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br /> * [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Online komunita]] - Eva Durnová<br /> <br /> ===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br /> * [[korpus]] - Petr Fiala<br /> * [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br /> * [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br /> * [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br /> * [[syntax]] - Alena Brožová<br /> * [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br /> * [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br /> * [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br /> <br /> ===Josef Průša: Open source hardware===<br /> * [[open source hardware]] - Daniela Králová<br /> * [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br /> * [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br /> * [[OpenCores]] - Martin Mašek<br /> * [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br /> * [[Arduino]] - Julie Haladová<br /> * [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br /> * [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[3D skener]] - Katarína Hečková<br /> * [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br /> <br /> ===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br /> <br /> *[[BTS]] - Martina Snozová<br /> *[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[IP adresa]] - Martina Snozová<br /> *[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br /> *[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br /> *[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br /> *[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br /> *[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br /> *[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br /> *[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br /> *[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br /> <br /> ===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br /> *[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br /> *[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br /> *[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br /> *[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br /> *[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br /> *[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br /> *[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br /> *[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br /> <br /> ===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br /> *[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br /> *[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br /> *[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br /> *[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br /> *[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br /> <br /> ===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br /> *[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br /> *[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br /> *[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br /> *[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br /> * [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2011==<br /> ===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br /> * [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br /> * [[gesto]]- Marta Konířová<br /> * [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br /> * [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br /> * [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br /> * [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br /> * [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br /> * [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br /> * [[Google Squared]] - Alena Brožová<br /> * [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br /> * [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br /> * [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br /> * [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br /> * [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br /> * [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br /> * [[tablet PC]] - Jan Růžička<br /> * [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br /> * [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br /> * [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br /> <br /> ===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br /> * [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br /> * [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br /> * [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br /> * [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br /> * [[geolokace]] <br /> * [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br /> * [[hashtag]] - Iveta Jansová<br /> * [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br /> * [[infografika]] - Irena Hodžová<br /> * [[inovace]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br /> * [[newsletter]]- Markéta Novotná<br /> * [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br /> * [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[statistika]] - Marie Vlčková<br /> * [[storytelling]] - Marie Packová<br /> <br /> ===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br /> * [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br /> * [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br /> * [[brand]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br /> * [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br /> * [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br /> * [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br /> * [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br /> * [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[licence]]- Marie Packová<br /> * [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br /> * [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br /> * [[Napster]] - Igor Hlaváč<br /> * [[oligopol]] - Lenka Matušková<br /> * [[patent]] - Markéta Novotná<br /> * [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[States' Rights]] - Anna Kultová<br /> * [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br /> * [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br /> * [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br /> <br /> ===Open Access===<br /> * [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br /> * [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br /> * [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br /> * [[Dspace]] - Petra Besperátová<br /> * [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br /> * [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br /> * [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br /> * [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br /> * [[plagiát]] - Katarína Hečková<br /> * [[preprint]]- Dalibor Bláha<br /> * [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[repozitář]] - Martina Snozová<br /> * [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br /> * [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br /> <br /> ===Pirátství dnes i kdysi===<br /> * [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br /> * [[kniha]] - Martina Sochorová<br /> * [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br /> * [[kopie]] - Edita Hečová<br /> * [[litografie]] - Marta Janošová<br /> * [[MP3]] - Emil Budín<br /> * [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br /> * [[průmysl]] - Daniel Šváb<br /> * [[revoluce]] - Monika Machovská <br /> * [[software]]- Veronika Svobodová<br /> * [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br /> * [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[vynález]] - Marcela Střelcová<br /> * [[zákon]] - Dominika Fromelová<br /> * [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br /> <br /> ===Národní digitální knihovna===<br /> * [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br /> * [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br /> * [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br /> * [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br /> * [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br /> * [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[MARC21]] - <br /> * [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[METS]] - Martina Snížková<br /> * [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br /> * [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br /> * [[PDF]] - Petr Fiala<br /> * [[personalizace]] - Anna Kultová<br /> * [[robotický skener]] - Eva Durnová<br /> * [[rukopis]] - Simona Střalková<br /> * [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br /> * [[TIFF]] - Petr Fiala<br /> * [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br /> * [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br /> * [[workflow]] - Dagmar Šiková<br /> <br /> ===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br /> * [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br /> * [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br /> * [[editor]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br /> * [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br /> * [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br /> <br /> ===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br /> * [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br /> * [[citační etika]]- Julie Haladová<br /> * [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[generace X]] - Antonín Pokorný<br /> * [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[hardware]] - Veronika Krausová<br /> * [[referenční služby]] - Filip Kocián<br /> * [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br /> * [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br /> <br /> ===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br /> * [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[cracker]] - Michal Kunrt<br /> * [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br /> * [[gambler]] - Michaela Bočánová<br /> * [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br /> * [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br /> * [[hacker]] - Jonáš Kopp <br /> * [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br /> * [[informační smog]] - Milan Říha<br /> * [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br /> * [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br /> * [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br /> * [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br /> * [[netholismus]] - Kamila Burdová<br /> * [[netománie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br /> * [[outsourcing]]- Marie Indráková<br /> * [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br /> * [[Stuxnet]] - Josef Kos<br /> * [[závislost]] - Hana Nováková<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2010==<br /> ===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br /> * [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br /> * [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br /> * [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br /> * [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br /> * [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br /> * [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br /> * [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br /> * [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br /> * [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br /> * [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br /> * [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br /> * [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br /> * [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br /> <br /> ===Makrosvět mikrokampaní===<br /> * [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br /> * [[banner]] - Simona Chudobová<br /> * [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br /> * [[e-business]] - Anna Kultová<br /> * [[e-komerce]] - Anna Kultová<br /> * [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br /> * [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br /> * [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br /> * [[GSM]] - Milan Spisar<br /> * [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[kreativita]] - Lenka Fatková<br /> * [[mailing list]]- Věra Motyčková<br /> * [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br /> * [[nová média]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br /> * [[propagace]] - Karolína Žáková<br /> * [[reklama]] - Anna Mikulášková<br /> * [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br /> * [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br /> * [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br /> * [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br /> * [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br /> * [[ZOOT]] - Petr Manasek<br /> <br /> ===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br /> * [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br /> * [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br /> * [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[etika]]- Kamila Brablíková<br /> * [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br /> * [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br /> * [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br /> * [[konvergence]] - Martina Snížková<br /> * [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br /> * [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br /> * [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br /> * [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br /> * [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br /> * [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[případová studie]] - Jana Chlanová<br /> * [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br /> * [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br /> * [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br /> * [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[výukové metody]] - Věra Adámková<br /> * [[výzkum]] - Renata Valentová<br /> * [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br /> <br /> ===Ženy v IT===<br /> * [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br /> * [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br /> * [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br /> * [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br /> * [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br /> * [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br /> * [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br /> * [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br /> * [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br /> * [[manažer]] - Renata Valentová<br /> * [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br /> * [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br /> * [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br /> * [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br /> <br /> ===Poznámky k novosti nových médií===<br /> * [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br /> * [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br /> * [[internet]] - Martina Snozová<br /> * [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br /> * [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br /> * [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br /> * [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br /> * [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br /> * [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br /> <br /> ===Location Based Service===<br /> * [[Android]]-Tomáš Vorálek<br /> * [[Galileo]] - Filip Šelong<br /> * [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br /> * [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br /> * [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br /> * [[Mashup]] - Petra Besperátová<br /> * [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br /> * [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br /> * [[smartphone]] - Daniel Šváb<br /> * [[spam]] - Lenka Čípková<br /> * [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br /> * [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br /> * [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br /> <br /> ===Getting Things Done===<br /> * [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br /> * [[coaching]] - Renata Borková<br /> * [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br /> * [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br /> * [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br /> * [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br /> * [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br /> * [[projekt]] - Hana Dvořáková<br /> * [[stres]] - Eva Petrášová<br /> * [[Time Management]]- Renata Borková<br /> * [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br /> <br /> ===Jak (ne)hledat investora===<br /> * [[arbitr]] Jana Procházková<br /> * [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br /> * [[fúze]] - Jana Procházková<br /> * [[iPad]] - Jan Růžička<br /> * [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br /> <br /> ===Autorské právo a knihovny===<br /> * [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[DILIA]] - Hana Habermannová<br /> * [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br /> * [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br /> * [[torrent]] - Petra Besperátová<br /> * [[volné dílo]] - Marta Janošová<br /> <br /> ===Komunitní role knihoven===<br /> * [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[komunita]] - Magda Šallaiová<br /> * [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br /> * [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br /> <br /> ===Informace jako politické téma===<br /> * [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br /> * [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br /> * [[demokracie]] - Martina Snozová<br /> * [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br /> * [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br /> * [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br /> * [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br /> * [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br /> * [[warez]] - Igor Hlaváč<br /> * [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br /> <br /> ===Národní úložiště šedé literatury===<br /> * [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br /> * [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br /> * [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br /> * [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2010==<br /> ===Náboženství v kyberprostoru===<br /> * [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br /> * [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br /> * [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br /> * [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br /> * [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br /> * [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br /> * [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br /> * [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br /> * [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br /> * [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br /> * [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br /> * [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br /> * [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br /> * [[New Age]] - Lenka Veselá<br /> * [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br /> * [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br /> * [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br /> * [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br /> * [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br /> * [[UFO kult]] - Jana Plotková<br /> * [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br /> <br /> ===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br /> * [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br /> * [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br /> * [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br /> * [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br /> * [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br /> * [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br /> * [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br /> * [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br /> * [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br /> * [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br /> * [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br /> * [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br /> * [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br /> * [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br /> * [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br /> * [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br /> * [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br /> * [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br /> * [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br /> * [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br /> * [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br /> * [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br /> * [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br /> * [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br /> * [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br /> * [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br /> * [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br /> <br /> ===Manažerské informační systémy===<br /> * [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br /> * [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br /> * [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br /> * [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br /> * [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br /> * [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br /> * [[informace]] - Kamila Jobová<br /> * [[informační management]] - Lenka Divišová<br /> * [[informační systém]] - Petr Vorel<br /> * [[intranet]] - Marie Sýkorová<br /> * [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br /> * [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br /> * [[management]] - Kristýna Macháčková<br /> * [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br /> * [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br /> * [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br /> * [[Talent Management]] - Jan Růžička<br /> <br /> ===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br /> * [[akvizice]] - Eva Králíčková<br /> * [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br /> * [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br /> * [[Clavius]] - Marie Vlčková<br /> * [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br /> * [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br /> * [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br /> * [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br /> * [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br /> * [[MVS]] - Simona Stolařová<br /> * [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br /> * [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br /> * [[SQL]] - Petr Fiala<br /> * [[tenký klient]] - Magda Fialová<br /> * [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br /> <br /> ===Soustružníci lidských duší===<br /> * [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br /> * [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br /> * [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br /> * [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br /> * [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br /> * [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br /> * [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br /> * [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br /> * [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br /> * [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br /> * [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br /> * [[Proces se &quot;zelenou internacionálou&quot;]] - Markéta Homolová<br /> * [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br /> * [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br /> * [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br /> * závadná literatura<br /> ** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br /> ** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br /> ** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br /> ** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br /> ** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br /> <br /> ===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br /> * [[algoritmus]] - Petr Věžník<br /> * [[bannerová slepota]] - David Koval<br /> * [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[Delicious]] - Filip Šubrt<br /> * [[e-mail]] - Emil Budín<br /> * [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br /> * [[Last.fm]] - Filip Šelong<br /> * [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Produsage]] - David Němeček<br /> * [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br /> * [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br /> * [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br /> * [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br /> * [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[YouTube]] - Daniel Hübner<br /> <br /> ===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br /> * [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br /> * [[digitalizace]] - Martina Snížková<br /> * [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br /> * [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br /> * [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br /> * [[harddisk]] - Kamila Horáková<br /> * [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br /> * [[JPEG]] - Jiří Křupala<br /> * [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br /> * [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[metadata]] - Jiří Beran<br /> * [[papyrus]] - Katarína Hečková<br /> * [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[skenování]] - Michal Kunrt<br /> <br /> ===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br /> * [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br /> * [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br /> * [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br /> * [[INFOZ]] - Alena Fafková<br /> * [[nakladatel]] - Monika Beránková<br /> * [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br /> * [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br /> * [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br /> * [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br /> * [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br /> <br /> ===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br /> * [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[Long Tail]] - Jakub Alt<br /> * [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br /> * [[PageRank]] - Peter Kahoun<br /> * [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br /> * [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br /> * [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br /> <br /> ===Škola 2.0 beta===<br /> * [[Action Learning]] - Lenka Janská<br /> * [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br /> * [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br /> * [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br /> * [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br /> * [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br /> * [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br /> * [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br /> <br /> ===Knihovník v 21. století===<br /> * [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br /> * [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br /> * [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br /> * [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br /> <br /> ===eBooks on Demand===<br /> * [[eBook]] - Magda Šallaiová<br /> * [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br /> * [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br /> <br /> [[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Vypracovan%C3%A9_ot%C3%A1zky_k_testu_VIKBA10&diff=28369 2013-01-22T12:27:38Z

<p>Maluskoval: /* 106. Porovnejte formáty MARC a Dublin Core, jaké jsou zásadní rozdíly, výhody, nevýhody? */</p> <hr /> <div>* Na tuto stránku můžete vkládat vypracované odpovědi.<br /> * Veškeré otázky jsou záměrně na jedné stránce, aby bylo snažší vytisknout si vypracovaný test a učit se z něj. Pokud však máte pocit, že je dané téma příliš široké, založte pro otázku samostatnou stránku a odkažte na ní.<br /> * Využijte všech možností wiki systému! '''Vkládejte, editujte,opravujte diskutujte.'''<br /> <br /> <br /> ==1. Co znamená pojem &quot;šedá literatura&quot;?==<br /> <br /> * Označována také jako nekonvenční.<br /> * Jedná se především o literaturu, která '''není běžně k dostání v knihkupectvích. '''Je '''vydávána omezeně''' pro speciální potřeby různých institucí.<br /> * Uchovává se především v archivech.<br /> <br /> '''Mezi šedou literaturu patří:''' diplomové práce, disertační práce, zprávy z konferencí, technické zprávy výzkumné práce, speciální analýzy, technické zprávy, firemní informace, výroční zprávy, patenty …<br /> <br /> ==2. Co mají společného nebo rozdílného pojmy &quot;edice&quot;, &quot;edition&quot;, &quot;series&quot; a &quot;vydání&quot;?==<br /> <br /> '''EDICE a SERIES'''<br /> <br /> * &quot;edice&quot; a &quot;series&quot; '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> <br /> '''VYDÁNÍ a EDITION'''<br /> <br /> * &quot;vydání&quot; a &quot;edition&quot; také '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * vydání vycházejí ze '''společného originálu''', ale mohou být doplněné, přepracované či aktualizované<br /> <br /> ==3. Jaký je rozdíl mezi monografií a seriálem?==<br /> <br /> * hlavní rozdíl spočívá v tom, že monografie je vydávaná buď jako jedna část (kniha) nebo je rozdělena do několika částí (svazků), ale tento '''počet částí je vždy konečný'''. Zatímco seriál má '''nestanovený počet částí a ty jsou vydávány postupně'''<br /> <br /> * příkladem monografie může být '''Slovník spisovného jazyka českého''', který vyšel postupně během roku 1989 v nakladatelství Academia celkem v osmi svazcích (1. svazek: A-G, 2. svazek: H-L, atd.)<br /> <br /> * jednotlivé části monografie mohou být vydávány buď '''současně''' nebo '''postupně'''<br /> <br /> * příkladem seriálu jsou časopisy (i elektronické), deníky, výroční zprávy<br /> <br /> * seriál je pokračující zdroj, '''postupně''' vydávaný po jednotlivých částech, obvykle číslovaný a bez předem stanovené doby ukončení (není stanoveno, kolik bude mít částí/čísel)<br /> <br /> * jednotlivá část (číslo) seriálu může či nemusí mít svůj vlastní název<br /> <br /> ==4. Co je to &quot;edice&quot;?==<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - edice Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> ==5. Uveďte důležitou vlastnost digitálních dokumentů, která zásadně mění způsob nakládání s těmito dokumenty (oproti klasickým analogovým) především z hlediska autorských práv.==<br /> <br /> Hlavním rozdílem digitálních dokumentů oproti analogovým je, že digitální dokumenty mohou být kopírovány velice jednoduše ve stejné kvalitě takovým způsobem, že originál není rozeznatelný. <br /> <br /> Autorské právo:<br /> Výhodou digitálních dokumentů je právě skutečnost, že mohou být k dispozici ve stejném okamžiku velkému množství uživatelů bez ohledu na to, jestli je dokument v knihovně nebo ne. Podle autorského zákona je v současné době vystavit a dát uživatelům k dispozici především jen rukopisy a staré tisky (NK ČR).<br /> <br /> Základní principy autorského práva:<br /> - Bezúplatná licence – užití, kdy uživatel nemá povinnost platit autorovi odměnu.<br /> <br /> - Užití, kde není nutný souhlas autora, ale kde musí uživatel autorovi platit odměnu za užití díla.<br /> <br /> - Užití, kdy je nutný výslovný souhlas autora a vyžaduje uzavření lic. smlouvy (dig. distribuce - DB).<br /> <br /> <br /> Digitální distribuce z pohledu českého práva – Distribuce:<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce zcela volně<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce s tzv. podmíněným přístupem (zobrazení podmiňuje ID a heslo)<br /> <br /> - zaslání dokumentu prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> - zpřístupněním dokumentu konkrétní osobě (ID a heslo) v knihovně (v rámci intranetu)<br /> <br /> - převedení dokumentu do el. podoby (digitalizace) a získat tak rozmnoženinu díla v el. podobě<br /> <br /> - zpřístupnění díla, nebo kopie prostřednictvím internetu na místě a čase své vlastní volby<br /> <br /> ==6. S jakými hlavními problémy bychom se setkali, kdybychom se rozhodli převést klasickou knihovnu do její digitální podoby.==<br /> * volba nesprávné technologie - hardware a software<br /> * životnost nosičů (CD přibližně 59 let, kvalitní papír až 1000 let)<br /> * rychlá ztráta záznamů (digitální záznamy zmizí najednou, analogové degradují postupně)<br /> * možnosti hrozeb pro digitální informace = změna nebo smazání obsahu, nefungující nebo zastaralý hardware či software, neplatný formát, destrukce fyzického nosiče<br /> <br /> ==7. Jaké knihovny tvoří tzv. systém knihoven v ČR podle knihovního zákona?==<br /> <br /> * '''Národní knihovna ČR''' - '''Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana''' - '''Moravská zemská knihovna'''<br /> <br /> * '''krajské knihovny''' (zřizované orgánem kraje)<br /> <br /> * '''základní knihovny''' (zřizované orgánem obce - veřejné knihovny obecní, městské)<br /> <br /> * '''specializované knihovny''' (zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění - knihovny technické, lékařské, právnické, muzejní atd., knihovny Akademie věd ČR)<br /> <br /> ==8. Charakterizujte a u uveďte, čím se od sebe navzájem liší tři hlavní druhy paměťových institucí.==<br /> * '''knihovny''' - především '''zpřístupňují''' informace na hmotných objektech, nové dokumenty získávají v největší míře nákupem<br /> * '''archivy''' - především '''shromažďují a uchovávají''' dokumenty, pro veřejnost mají omezený přístup<br /> * '''muzea''' - zabývají se '''trojrozměrnými objekty''', veřejnosti je zpřístupňují prostřednictvím výstav<br /> <br /> Tyto paměťové instituce se tedy liší '''skladbou fondu, mírou a způsobem jeho zpřístupnění'''.<br /> <br /> ==9. Jaké jsou hlavní funkce všech paměťových institucí?==<br /> * paměťové instituce = knihovny, archivy, muzea<br /> * shromažďují, uspořádávají a zpřístupňují informace uložené na fyzických nebo elektronických objektech<br /> <br /> ==10. Jaké jsou funkce knihovny?==<br /> * shromažďují, uspořádávají, ochraňují a zpřístupňují informace v dokumentech ze svého vlastního fondu<br /> * zpřístupňují dokumenty formou výpůjček prezenčních nebo absenčních<br /> * zprostředkovávají dokumenty z fondů jiných knihoven prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby (MVS) nebo mezinárodní meziknihovní výpůjční služby(MMVS)<br /> * zprostředkovávají přístup k Internetu<br /> * mají i kulturní a společenskou funkci - pořádají nejrůznější akce<br /> <br /> ==11. Jakým způsobem přispívají knihovny k rozvoji demokracie?==<br /> Poskytují knihovnické a informační služby obyvatelů za rovných podmínek. Zajišťují občanům rovný přístup ke kulturním hodnotám, informacím a ke vzdělání. Tyto služby jsou poskytovány bez rozdílu všem, nezávisle na původu, náboženství, … Aplikuje se tu zákon o svobodném přístupu k informacím a o ochraně osobních údajů. Zákon č. 257/2001 sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).<br /> <br /> ==12. Co umožňuje, aby měly knihovny výjimku z autorského zákona, týkající se bezplatného půjčování dokumentů ze svých fondů?==<br /> Autorský zákon 121/2000 sb.:<br /> <br /> §37 – Knihovní licence<br /> <br /> (1) Do autorského práva nezasahuje knihovna, archiv, muzeum galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení<br /> <br /> a) zhotoví-li rozmnoženinu díla, které neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a konzervační potřeby.<br /> <br /> (2) Do autorského práva nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která přísluší autorům od osoby a ve výši stanovené v příloze k tomuto zákonu. Právo na odměnu autor nemá v případě půjčování zveřejněných děl podle tohoto odstavce na místě samém, nebo půjčí-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl školní knihovny a knihovny vysokých škol, NK ČR, MZK, STK, NLK, NPK Komenského, … Parlamentní knihovna ČR.<br /> <br /> Knihovny mají výjimku týkající se půjčování knih vyplývající z Listiny základních práv a svobod ČR, že každý bez rozdílu má mít svobodný přístup k informacím.<br /> <br /> ==13. Uveďte jaké znáte mechanismy, které mohou zajistit vyšší kvalitu (spolehlivost, nestrannost,...) zveřejňovaných informací.==<br /> - odborná kvalifikace autora, jež ho opravňuje k psaní na dané téma<br /> <br /> - reputace vydavatele<br /> <br /> - datum vydání<br /> <br /> - přesnost, spolehlivost a bezchybnost<br /> <br /> - šíře i hloubka pokrytí dané problematiky<br /> <br /> - objektivita poskytovaných informací s minimem předpojatosti<br /> <br /> - aktuálnost zveřejněných informací<br /> <br /> ==14. Použijete-li přirovnání Internetu ke knihovně. Jaké najdete společné znaky a v čem je toto přirovnání neadekvátní?==<br /> Rozdíly:<br /> - organizace (web jako celek není organizován)<br /> <br /> - Internetové vyhledávače většinou spoléhají na jednoduché fulltextové vyhledávání<br /> <br /> - řízení vstupu dat – knihovny kontrolují, jak kvalitní informace přijímají do svého fondu<br /> <br /> - web není cílen na konkrétní skupinu uživatelů<br /> <br /> - krátký poločas rozpadu dokumentů na webu<br /> <br /> ==15. V čem spočívá rozdíl mezi tzv. povrchovým/hlubokým nebo viditelným/neviditelným webem?==<br /> - hluboký (neviditelný) web je ten, který vyhledávače nedokáží indexovat<br /> <br /> - hluboký web je asi 500x větší<br /> <br /> - hluboký web nabízí mnohem kvalitnější informace, soustředěné v relativně v malém počtu sídel<br /> <br /> - víc než polovina hlubokého webu je v předmětových databázích<br /> <br /> - poměr hlubokého a povrchového webu se mění jen nevýrazně<br /> <br /> - 95% hlubokého webu je přístupná bez poplatků<br /> <br /> - běžně používané vyhledávače neindexují více než 16% povrchového webu.<br /> <br /> ==16. Co znamená pojem hypertext?==<br /> <br /> * hypertext je vazba mezi skupinou textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (tzv. linků)<br /> <br /> * odkazuje na jiné informace a umožňuje jejich snadné vyhledávání<br /> <br /> * nejznámějším takovým systémem je World Wide Web<br /> <br /> * myšlenka hypertextu vznikla v roce 1945, kdy Vannevar Bush v článku „As We May Think“ popsal zařízení Memex, umožňující ukládání informací a jejich vzájemné propojování<br /> <br /> ==17. Jaké výhody a nevýhody přináší elektronické médium oproti klasickým analogovým?==<br /> Výhody digitální technologie: snadná manipulovatelnost, stlačitelnost, síťovatelnost, transformovatelnost, překlad z jednoho jazyka do druhého za pomoci speciálního software, možnost automatického vyhledávání, nepoměrně méně náročnější na sklady, možnost rychlého přenosu, snadná přenositelnost uložených dat.<br /> <br /> Analogové záznamy jsou nepoměrně kvalitnější než digitální – avšak jsou snadno poškoditelná. Proto se používá digitalizace. Na analogová i digitální média však mohou společně negativně působit i další vlivy jako prach, vlhkost, …<br /> <br /> ==18. Na jaké hlavní prvky (bloky, oddělení) můžeme dekomponovat knihovnu, podíváme-li se na ni jako na systém?==<br /> * '''Studovny'''<br /> * '''Sklady'''<br /> * '''Databáze'''<br /> * '''Výpůjční oddělení'''<br /> * '''Informační oddělení'''<br /> * '''Linka zpracování''', tj. akvizice, popis, adjustace<br /> * '''Management knihovny'''<br /> * '''Počítače''' - přístup do databází knihovny a připojení k Internetu<br /> Každé oddělení má své správce, tj. knihovníky (např. správce skladu, správce studovny).<br /> <br /> Schéma knihovny jako systému z přednášky Dr. Ing. Kadlece předmětu Knihovnické systémy a standardy naleznete zde[http://knihomol.phil.muni.cz/vik/vikba10/prednask/knihovna.htm]<br /> <br /> <br /> 1)knihovník<br /> 2)dokument<br /> 3)uživatel<br /> <br /> ==19. Co znamená a z čeho se skládá v knihovně tzv. &quot;linka zpracování&quot;?==<br /> Je to systém tří oddělení (činností) v knihovně, kterými projde získaný dokument než je k dispozici uživatelům: <br /> <br /> 1. '''Akvizice''' - získání dokumentů (koupí, darem, výměnou, povinným výtiskem) a jejich evidence (zápis do přírůstkového seznamu).<br /> <br /> 2. '''Popis''' - jmenný (tj. popis dokumentu z hlediska toho, co je v ní napsané, jména autorů, korporací,...) a věcný (tj. podle oborů).<br /> <br /> 3. '''Adjustace''' - dokument se označí štítky, signaturou, zabalí se a následně pošle dál (do skladu, studovny či půjčovny).<br /> <br /> ==20. K čemu slouží a jaké úkoly plní v knihovně akvizice?==<br /> * Akvizice je činnost, která je zaměřená na zjišťování, výběr a získávání dokumentů do fondu dané knihovny. <br /> * Je důležité brát ohled na funkci knihovny, její zaměření a poslání, obsahovou strukturu jejího fondu a potřeby uživatelů.<br /> * Získání dokumentů je možné koupí, darem, výměnou a u vybraných knihoven také tzv. povinným výtiskem.<br /> <br /> ==21. Jaké jsou hlavní zdroje získávání dokumentů do knihovny?==<br /> <br /> * nákup<br /> * dar<br /> * výměna<br /> * (povinný výtisk) - pouze vybrané knihovny<br /> <br /> ==22. Jaké základní seznamy musí knihovna vytvářet, k čemu slouží a jaké údaje se v nich uvádí?==<br /> <br /> 1. '''Přírůstkový seznam''' - je základním seznamem každé knihovny. Zapisují se do něj všechny získané knihovní jednotky (mimo exemplářů periodik). Může být veden jednak v klasické (papírové) podobě či v elektronické.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok jeho vydání, způsob nabytí.<br /> <br /> 2. '''Úbytkový seznam''' - je druhým důležitým seznamem v knihovně. Zapisují se do něj odepsané (vyřazené) knihovní jednotky (úbytky) dané knihovny.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, úbytkové číslo, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok vydání, důvod odpisu.<br /> <br /> ==23. Co je &quot;signatura&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> Je to označení alfanumerickým znakem, podle kterého najdeme knihu na regále.<br /> <br /> Mají pravidla vytváření, každá knihovna má jiný systém signatur.<br /> <br /> ==24. Co je &quot;přírůstkové číslo&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * je to evidenční číslo, pod kterým je zapsána do přírůstkového seznamu každá nová knihovní jednotka<br /> <br /> ==25. Co je &quot;sigla&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * sigla je lokační značka knihovny<br /> <br /> * užívá se k jednoznačné identifikaci knihovny např. v Souborném katalogu ČR<br /> <br /> * i když se stane, že knihovna změní název, sigla zůstává stále stejná<br /> <br /> * siglu tvoří kombinace tří abecedních a tří číselných znaků, např. JNG001<br /> <br /> * velká písmena na první a druhé pozici mají funkci geografického znaku (odvozeného z běžně užívaných zkratek bývalých okresních měst), velké písmeno na třetí pozici vyjadřuje typ knihovny:<br /> <br /> A – ústřední knihovny<br /> <br /> B – knihovny ústavu Akademie věd ČR<br /> <br /> C – knihovny ostatních ústavů<br /> <br /> D – vysokoškolské knihovny<br /> <br /> E – knihovny státní správy, veřejných institucí, kulturních, zájmových a společenských institucí, lékařské knihovny zdravotnických zařízení a církevní knihovny<br /> <br /> F – knihovny podniků, závodů, projektových organizací a firem<br /> <br /> G – veřejné knihovny a školní knihovny<br /> <br /> * číselná část je identifikačním číslem té konkrétní knihovny. Skládá se z třímístného čísla od 001 do 999: <br /> čísla od 001 do 499 se používají pro označení knihoven se sídlem v okresním městě<br /> čísla od 500 do 999 označují knihovny sídlící v ostatních místech okresu.<br /> Např.:<br /> JNG001 = Městská knihovna Jablonec nad Nisou<br /> (JN = okres Jablonec nad Nisou, G = veřejná knihovna, 001 = knihovna se sídlem v okresním městě)<br /> <br /> * siglu přiděluje Národní knihovna ČR, Oddělení souborných katalogů<br /> <br /> ==26. Jakým způsobem je ve skladu knihovny zajištěno optimální využití prostoru?==<br /> Knihy se řadí dle rozměrů aby se ušetřilo místo v regálech. Knihy stejných, nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==27. Co znamená termín &quot;stavění fondu&quot; a jaké druhy stavění fondu znáte?==<br /> Je to uspořádání fondu podle určitého systému, který umožňuje zpětné vyhledávání knihovních jednotek a jejich ochranu.<br /> <br /> Formátově pořadové stavění – uspořádání dle formátu a přiděleného pořadového čísla. Vícesvazková díla a multiplikáty se řadí vedle sebe.<br /> <br /> Formátově přírůstkové stavění – uspořádání dle formátu a přírůstkových čísel bez ohledu na vícesvazková díla a multiplikáty. <br /> <br /> Přírůstkově formátové stavění – stavění podle přírůstkových čísel s ohledem na formát a multiplikáty a vícesvazková díla.<br /> <br /> Systematicko-formátové stavění – uspořádání podle tříd systematické klasifikace, dále podle formátu a podle pořadových čísel.<br /> <br /> ==28. Kde a proč se používá formátové stavění fondu?==<br /> Používá se ve skladech depozit z důvodu úspory místa. Knihy stejných nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==29. Kde a proč se používá oborové stavění fondu?==<br /> Oborové – věnované určitému předmětu, jako je lékařství, a opomíjí se všechny další předměty (například právo). Právo se uvádí jen pokud je v souvislosti s lékařstvím (práva pacientů).<br /> <br /> Například u technické literatury (kde členění podle autorů není důležité, protože autorem je kolektiv)<br /> Zkrátka umožňuje uživatelům vyhledávat podle oboru jejich zájmu.<br /> <br /> ==30. Co znamená termín &quot;adjustace knihy&quot; a jaké úkony zahrnuje?==<br /> Je to označení vlastnictví knihovní jednotky evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli.<br /> <br /> Skládá se z fyzického ošetření knihy před vlastním uložením (obalení, polepení signaturou).<br /> <br /> Adjustace také spočívá v prověření správnosti faktury a také zaevidování faktury do knihy faktur, která může být vedena ručně, nebo strojově, nebo obojím způsobem (obojí je nejvýhodnější). Na faktuře by měly být uvedeny veškeré důležité údaje: cena, datum podpis, vystavení, splatnost, datum dodání faktury, kdo fakturu vystavil, … <br /> <br /> Po kontrole těchto údajů následuje označení vlastnictví dokumentu.<br /> <br /> ==31. Jaké vlivy působí na degradaci dokumentů v knihovně?==<br /> - Nedodržení klimatických podmínek (vlhkost, teplota, světelné záření, …)<br /> <br /> - Nevhodná manipulace a uložení<br /> <br /> - Nedostatečná ochrana před biologickými činiteli (živočichové, plísně, …)<br /> <br /> - Nedostatečná čistota<br /> <br /> - Špatné ovzduší (různé oxidy, …)<br /> <br /> ==32. Jaká opatření můžeme udělat, abychom zabránili degradaci případně úplnému zničení dokumentů v knihovně?==<br /> - Uložíme dokumenty ve vhodných podmínkách<br /> <br /> - Údržbou: očistou, ambulantními opravami, různými konzervačními metodami<br /> <br /> - Restaurátorským zásahem<br /> <br /> - Šetrnou manipulací<br /> <br /> - Prevencí katastrofických událostí<br /> <br /> ==33. Jaký je smysl prezenční výpůjčky v knihovně?==<br /> Udržet knihy, které mají být po celou dobu k dispozici čtenářům v knihovně právě v prostorách knihovny pro studijní účely. Dále se takto půjčují knihy, které jsou moc cenné nebo drahé a tím se knihovníci snaží je ochránit.<br /> <br /> ==34. Jaký je rozdíl mezi objednávkou dokumentu a jeho rezervací?==<br /> <br /> Objednávka – požadavek na vypůjčení knihovní jednotky, která je momentálně k dispozici, ale nachází se mimo volný výběr (je například ve skladu).<br /> <br /> <br /> Rezervace – Záznam požadavku uživatele na dokument, který je momentálně vypůjčen<br /> <br /> ==35. Jak se řeší při půjčování situace, kdy má o dokument zájem ve stejnou dobu víc uživatelů?==<br /> Kniha se půjčí podle toho, kdo si ji dříve zamluví, nebo rezervace. Postupuje se chronologicky.<br /> <br /> ==36. Jaké rozlišujeme typy výpůjček z hlediska délky výpůjční lhůty?==<br /> Krátkodobá, dlouhodobá, trvalá (depozit), meziknihovní.<br /> <br /> ==37. Jak souvisí pojem &quot;metadata&quot; s pojmem &quot;bibliografický popis&quot;?==<br /> Metadata – strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech. Mají funkci popisnou, selekční a archivační.<br /> <br /> Bibliografický popis – obsahuje soubor popisných údajů zaznamenávajících a identifikujících zpracovávaný dokument pomocí osmi oblastí údajů.<br /> <br /> Oba tyto pojmy spolu souvisí tím, že nesou informace o primárních datech<br /> <br /> ==38. Proč se vytváří (k čemu slouží) bibliografické záznamy?==<br /> Soubor údajů o zpracovaném dokumentu. Umožňuje identifikaci dokumentu tím, že představuje v něm uložené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení, jeho fyzickou formu, dále umožňuje jeho vyhledání a přístup k němu.<br /> <br /> ==39. Jaké problémy je nutné řešit při popisu zdrojů?==<br /> - Odkud vzít údaje pro popis<br /> <br /> - Jaké vlastnosti zdrojů popisovat<br /> <br /> - Jakých hodnot mohou nabývat<br /> <br /> - V jakém jazyku budou vyjádřeny<br /> <br /> - Jakým skriptem budou zapsány<br /> <br /> - Jak formálně tvrzení zapsat<br /> <br /> - V jakém formátu zapsat (struktura, kódování)<br /> <br /> ==40. Základní rozdělení bibliografických údajů z hlediska způsobu jejich vytváření a pozdějšího použití. Uveďte základní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami.==<br /> Bibliografický popis – účelem je umožnit rozlišit různé bibliografické zdroje od sebe navzájem (pomocí informací z dokumentu).<br /> <br /> <br /> Selekční údaj – údaj, podle kterého lze bibliografický záznam vyhledat a identifikovat (je tvořen pomocí selekčních jazyků).<br /> <br /> ==41. Co je podstatou selekčních údajů a jejich základní rozdělení.==<br /> Selekční údaje nám umožňují zařadit a popsat dokument podle jeho vlastností. Na základě takovýchto údajů pak mohou uživatelé a zaměstnanci knihovny takovéto dokumenty vyhledávat. <br /> <br /> <br /> Selekční jazyky jmenné – (jmenné záhlaví), personální, korporativní, názvová, geografická jména, …<br /> Selekční jazyky věcné - předmětové (na bázi přirozeného jazyka); systematické (umělé jazyky)<br /> <br /> ==42. Jaké prostředky používá bibliografický popis pro vyjádření vlastností popisovaných zdrojů?==<br /> Skupina entit 1: – produkty intelektuální nebo umělecké činnosti, které jsou jmenovány nebo popsány v bibliografických záznamech.<br /> - Dílo – určitý intelektuální nebo umělecký výtvor (abstraktní entita)<br /> - Vyjádření – určitá intelektuální nebo umělecká realizace díla (ve formě různých druhů záznamů)<br /> - Provedení – fyzická podoba vyjádření díla (všechny hmotné objekty se stejnou intelektuální formou).<br /> - Jednotka – jednotlivý exemplář provedení<br /> <br /> <br /> Skupina entit 2: – entity odpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, za fyzickou výrobu a správu entit.<br /> - Osoba – jednotlivec (ty které zemřely i ty, které žijí).<br /> - Korporace – organizace nebo skupina působící jako celek.<br /> <br /> <br /> Skupina entit 3 – doplňkový soubor entit, které slouží jako předměty int. nebo umělecké činnosti.<br /> - Pojem – abstraktní představa nebo myšlenka<br /> - Objekt – hmotný předmět<br /> - Akce – činnost nebo událost<br /> - Místo - lokace<br /> <br /> ==43. Co se rozumí pod pojmem &quot;korporace&quot; ve smyslu původce díla při bibliografickém popisu?==<br /> Organizace nebo skupina osob, identifikovaná vlastním jménem, vystupující jako celek (asociace, instituce, obchodní firmy, nevýdělečné instituce, …).<br /> <br /> ==44. Uveďte, jaké druhy odpovědnosti za dílo rozlišují AACR2R a stručně je charakterizujte.==<br /> Individuální – jedna osoba (fiktivní, neznámá, nejistá, …)<br /> <br /> Společná – spolupracují dvě nebo více osob nebo korporací, vykonávají stejný druh aktivity, mohou se podílet na různých částech, nebo podíl nemusí být odlišen.<br /> <br /> Smíšená – různé korporace nebo osoby přispívají různými druhy aktivit (modifikace, ilustrace, …)<br /> <br /> ==45. Z jakých dvou hledisek je nutné popisovat bibliografický zdroj a proč je nutné tyto dva aspekty rozlišovat?==<br /> Dvě hlediska:<br /> - Obsah (content) – intelektuální a umělecký obsah (nehmotný)<br /> - Nosič (carrier) – fyzické vlastnosti, formát (nehmotný)<br /> <br /> <br /> Účelem je umožnit rozlišení různých bibliografických zdrojů od sebe navzájem. Je třeba vzít v úvahu všechny aspekty popisované jednotky (obsah, nosič, typ publikace, bibliografické souvislosti, …). Tato hlediska by měla být zohledněna ve všech oblastech popisu.<br /> <br /> ==46. S jakými problémy se setkáváme při použití názvů a jmen k popisu zdrojů?==<br /> Názvy a přiřazená jména se mohou časem měnit, osoby mohou mít přiřazeno více druhů jmen, která se mohou vyskytovat v různých jazycích a znacích, názvy nemusí vůbec existovat, jména mohou být neznámá, jeden název může mít přiřazeno více osob nebo objektů, …<br /> <br /> ==47. Jak se řeší problém nejednoznačnosti jména (víc osob má stejné jméno) např. při popisu původce díla?==<br /> Je nutné použít doplňky (kvalifikátory) pro rozlišení stejných jmen (např. data, místa, …).<br /> <br /> ==48. Jak se řeší při bib. popisu situace, kdy je text v dokumentu zapsán v písmu, které nelze technicky pro popis použít (např. azbukou nebo řecky)?==<br /> Pro popis se použijí tzv. transliterační tabulky. Při převodu se nepřihlíží k fonetické hodnotě jednotlivých písem. Je možný zpětný převod do původní abecedy.<br /> <br /> ==49. Jaké jsou hlavní prameny popisu, ze kterých se čerpá při vytváření bibliografického záznamu knihy?==<br /> Zdrojem popisné informace je obvykle jednotka, kterou popisujeme, případně různé příručky a další díla. Pro každou oblast popisu je předepsán hlavní pramen popisu. Pokud informaci nenajdeme v hlavním popisu a najdeme ji jinde, uvedeme ji v hranatých závorkách.<br /> <br /> 1. Název a údaje o odpovědnosti &gt; Titulní stránka<br /> <br /> 2. Vydání &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 4. Nakladatelské údaje &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 5. Fyzický popis &gt; Celá publikace<br /> <br /> 6. Edice &gt; Celá publikace<br /> <br /> 7. Poznámky &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> 8. Standardní číslo &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> ==50. Jaký je rozdíl mezi vylučovacím a přidružovacím odkazem?==<br /> Vylučovací odkaz: (viz)<br /> Odkaz alternativního znění jména autora nebo unifikovaného názvu, jež nebylo použito pro hlavní záhlaví na autoritní formu daného jména nebo názvu.Může se jednat o odkaz, který přivádí uživatele k heslu, jež nebylo použito, ale pod kterým by se mohla daná problematika také skrývat. <br /> <br /> Přidružovací odkaz: (viz též)<br /> Upozorňuje uživatele jmenného katalogu pod jakým záhlavím mohou být nalezena díla téhož autora, má-li dvě bibliografické identity (např. pseudonym).<br /> V předmětovém katalogu upozorňuje uživatele na tématicky příbuzné dokumenty<br /> <br /> ==51. Čím se zabývá identifikační (jmenný) popis?==<br /> Je to část bibliografického záznamu, která se zabývá tvorbou bibliografického popisu , jmenných selekčních údajů (záhlaví) a tím i souvisejících jmenných a názvových autorit<br /> <br /> ==52. Čím se zabývá věcný popis?==<br /> Zabývá se pořádáním informací, při kterém jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pomocí pořádacích znaků věcných selekčních jazyků.<br /> <br /> ==53. Základní rozdělení selekčních jazyků a jejich stručná charakteristika.==<br /> 1) Podle typu zpřístupňovaných dokumentů na:<br /> Dokumentační – pořádání a ukládání dokumentografických informací (obsahová char. dokumentu).<br /> Faktografické – pořádání a ukládání faktografických informací<br /> <br /> <br /> 2) Podle charakteru zpřístupňovaných informací na:<br /> Identifikační – slouží pro popis formálních charakteristik v bibliog. popisu a jmenné katalogizaci<br /> Věcné – použití při zpracování věcných údajů s cílem umožnit vyhledávání dok. podle obsahu.<br /> <br /> <br /> Dělí se dále na: <br /> <br /> Předmětové selekční jazyky (na bázi přirozeného jazyka)<br /> <br /> Systematické selekční jazyky (na bázi umělého jazyka)<br /> <br /> Prekoordiované – lexikální jednotky jsou složené (MDT, předmět. hesla).<br /> <br /> Postkoordinované – lex. jednotky vyjadřují jednoduché pojmy (tezaurus).<br /> <br /> ==54. Co je základní myšlenkou studie FRBR (funkční požadavky na bibliografické záznamy)?==<br /> Studie vznikla v roce 1997 z podnětu IFLA. Cílem je jasně definovaný , strukturovaný rámec, uvádějící do souvislostí údaje zaznamenané v bibliografických záznamech a vyhovující potřebám uživatelů těchto záznamů. Dále doporučit základní úroveň funkčnosti pro záznamy vytvořené národními bibliografickými agenturami.<br /> <br /> <br /> Studie používá metodiku konceptuálního modelování založenou na technice analýzy entit. Zabývá se třemi hlavními prvky:<br /> <br /> <br /> Entity – klíčové objekty, které jsou předmětem zájmu uživatelů informací<br /> Vztahy mezi různými typy entit<br /> Atributy – důležité vlastnosti entit<br /> <br /> <br /> Atributy a vztahy jsou mapovány do čtyř obec. uživatelských úloh (najít, identifikovat, vybrat, získat).<br /> <br /> ==55. Jaký je rozdíl mezi dílem a jeho provedením?==<br /> <br /> Dílo je umělecký, vědecky, technický nebo řemeslný výtvor tvůrčí lidské činnosti (abstraktní podoba).<br /> <br /> <br /> Provedení je fyzická podoba vyjádření díla. Představuje všechny hmotné objekty, které mají stejné vlastnosti pokud jde o intelektuální obsah a fyzickou formu.<br /> <br /> ==56. Jaké znáte globální identifikátory, používané při popisu bibliografických zdrojů?==<br /> <br /> ISBN, ISSN, ISMN, ISRN, SICI, URI<br /> <br /> Podrobnosti v [http://sigma.nkp.cz/F/EQMA23ADXHPBFKY16YU4I6NNNAKP9R1DJ1K68QH45H3A3UBE2U-47696?func=file&amp;file_name=find-b&amp;local_base=KTD TDKIV].<br /> <br /> ==57. Jak je zajištěno, že mezinárodní identifikátor (např. ISBN) je globálně jednoznačný - jedinečný?==<br /> Systém ISBN je řízen mezinárodní agenturou ISBN, které podléhají národní agentury ISBN. Ty přidělují novým publikacím ISBN z přidělených bloků čísel a provádějí evidenci těchto publikací.<br /> V ČR funguje národní agentura ISBN při NK ČR.<br /> <br /> <br /> ISBN je mezinárodní standardní číslo knihy, alfanumerický kód určený pro jednoznačnou identifikaci knižních vydání. Vychází z mezinárodního standardu ISO 2108. Z této alfanumerické struktury lze získat základní informace o původu knihy. Označení je složeno z částí proměnlivé délky, rozdělenými pomlčkami a mezerami.<br /> <br /> <br /> ISBN-10 – bylo dříve původní deseticiferné.<br /> ISBN-13 – nyní, má o jednu skupinu na začátku navíc a má nyní identickou strukturu jako čárový kód. Takže je takto ISBN na knihách i uvedeno.<br /> <br /> <br /> Složení ISBN-13: <br /> Na začátku nově přidaný prefix: konstanta 978 nebo 979, který označuje prefix čárového kódu.<br /> Druhou částí je identifikátor skupiny, který popisuje zemi a zeměpisný region.<br /> Třetí částí je identifikace vydavatele knihy pomocí kódu který je jednoznačný.<br /> Čtvrtá část popisuje již konkrétní vydání příslušné knihy u daného vydavatele (max. 6 číslic)<br /> Poslední číslo je kontrolní cifra, která zajišťuje, aby při překlepu nebyla nalezena jiná kniha.<br /> <br /> ==58. Co znamená tzv. perzistence identifikátoru?==<br /> Identifikátor musí být trvale platný a funkční - nezávislost na lokaci (přesuneme-li objekt na jiné místo webu, identifikátor objektu by měl zůstat nezměněn) a směrovatelnost (zadáme-li identifikátor do webového prohlížeče, infrastruktura webu by nás měla automaticky nasměrovat na příslušný objekt, ať se nachází v rámci globální sítě kdekoliv.<br /> <br /> ==59. Jaké moduly integrovaných knihovnických informačních systémů znáte a jaké funkce plní?==<br /> Dělí se do modulů podle funkcí:<br /> <br /> - Katalog – data o dokumentech (OPAC, bibliografický popis, jednotky)<br /> <br /> - Výpůjční modul – data o uživatelích, výpůjčkách a peň. trans. (výpůjčky, MVS, správa studoven)<br /> <br /> - Akvizice – data o dodavatelích objednávkách, fakturách, rozpočtech (evidence, správa seriálů, výměna publikací).<br /> <br /> - Správa systému – data o účtech, o nastavení systému, …<br /> <br /> Zpravidla obsahuje i nástroje pro zapojení do sítě knihoven a r komunikaci s externími zdroji.<br /> <br /> ==60. Co obnáší proces automatizace v knihovnách?==<br /> Jde o proces, při němž se vytváří struktury a formy záznamu dokumentu pomocí počítačových technologií a to podle typu zpracovaného dokumentu, účelu využití takového záznamu, úrovně podle typu popisné jednotky a použitého nosiče záznamu.<br /> Výsledkem takovéhoto zpracování jsou elektronické katalogy, bibliografické databáze, …<br /> V počátcích automatizace též tištěné katalogy, bibliografie a tištěné katalogizační lístky.<br /> <br /> Automatické zpracování informací – proces zpracování informací pomocí informačních technologií. Zahrnující sběr, ukládání, třídění, propojování, editování,vyhledávání, zobrazování informací, …<br /> <br /> ==61. Jaké integrované knihovnické systémy znáte?==<br /> Lanius, Clavius, Aleph, Koniáš, Daimon, KP_Sys, KP-Win, Voyager, Advanced rapid library<br /> <br /> ==62. Jaké znáte formy knihovních katalogů? (podle používané technologie)==<br /> Svazkový – tištěná kniha, uzavřený, nebo za určité období<br /> <br /> Lístkový – kartónové lístky (75x125 mm) – mezinárodní, 105x 150 – standardizovaný<br /> <br /> Elektronický – počítačová databáze, součást integrovaného knihovnického systému<br /> <br /> Online – OPAC (na síti)<br /> <br /> ==63. Uveďte druhy knihovních katalogů podle způsobu jejich uspořádání.==<br /> * '''Katalog jmenný''' - záznamy jsou uspořádány podle příjmení autora, korporace, prvního slova z názvu (není-li autor) <br /> * '''Katakog věcný''' - ''systematický'' - záznamy uspořádány podle oborů, znaků MDT / ''předmětový'' - uspořádání podle předmětových hesel <br /> * '''Katalog názvový''' - záznamy seřazeny podle názvů dokumentů <br /> * '''Katalog slovníkový (křížový)''' - řazení podle klíčových slov <br /> * '''Katalog místní''' - záznamy uspořádány podle signatur<br /> <br /> ==64. Uveďte druhy knihovních katalogů podle rozsahu fondů, které popisují.==<br /> * '''Generální katalog''' - obsahuje záznamy fondu celé knihovny<br /> * '''Speciální katalog''' - obsahuje záznamy pouze části fondu dané knihovny, např. pouze AV dokumenty <br /> * '''Souborný katalog''' - obsahuje záznamy z fondů více knihoven (např. Souborný katalog ČR je příkladem elektronického souborného katalogu) <br /> * '''Virtuální katalog''' - umožňuje prohledání katalogů online a slučování jejich výsledků<br /> <br /> ==65. Co je hlavním znakem katalogu narozdíl třeba od bibliografie?==<br /> *'''Katalog''' obsahuje záznamy o dokumentech, které daná knihovna vlastní. Na katalogizačním záznamu by neměly chybět lokační údaje (signatura). <br /> * '''Bibliografie''' informuje o existenci dokumentů, není vázaná na konkrétní instituci. Bibliografický záznam proto lokační údaje neobsahuje a také obvykle bývá rozsáhlejší než katalogizační.<br /> <br /> ==66. Uveďte hlavní funkce knihovního katalogu.==<br /> * '''bibliografická''' (indikativní) - informuje o existenci primárních dokumentů<br /> * '''rešeršní''' (selekční) - vyhledávání záznamů dokumentů<br /> * '''lokační''' - umožňuje zjistit, kde nalezené zdroje jsou a jsou-li dostupné a jak<br /> * '''evidenční''' - eviduje dokumenty (tj. majetek) knihovny<br /> * '''kolokační''' - zajištění toho, aby se záznamy, které spolu nějakým zpúsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe (např. díla jednoho autora)<br /> * '''identifikační''' (popisná) - umožňuje zjistit, o jaký dokument se jedná a odlišit ho od ostatních <br /> * '''propagační''' - nabízí obsah sbírek knihovny<br /> <br /> ==67. Vysvětlete termín &quot;kolokační funkce&quot; katalogu.==<br /> * kolokační funkce katalogu zajišťuje, aby se dokumenty, které spolu nějakým způsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe, např. díla jednoho autora, různá vydání stejného díla<br /> <br /> ==68. Co znamená termín &quot;navigace&quot; v katalogu?==<br /> Znamená to NAVIGOVAT UŽIVATELE KATALOGU (prostřednictvím logického uspořádání bibliografických informací a jasnou prezentací způsobu, jak se v katalogu pohybovat, včetně prezentace vztahu mezi díly, vyjádřeními, manifestacemi a jednotkami).<br /> <br /> ==69. Co znamená termín OPAC?==<br /> * OPAC = Online public access catalog<br /> * veřejně dostupný elektronický katalog dokumentů nacházejících se v knihovně<br /> * vyhledávání v OPACu jednoduché nebo pokročilé<br /> * možnost listování v rejstřících<br /> * řada knihoven přidává do svého OPACu náhledy obálek dokumentů či nabízí uživatelům možnost přidávat recenze dokumentů <br /> * standartně bývá součástí přístup do čtenářského konta, možnost rezervace nebo prolongace dokumentu<br /> <br /> ==70. Jaké jiné další funkce poskytuje OPAC katalog oproti klasickým např. lístkovým katalogům?==<br /> * složitější vyhledávání záznamů na základě kombinování dotazů<br /> * prohlížení rejstříků v rámci vyhledávání (rejstřík autorů, klíčových slov)<br /> * možnost volby vyhledávání v celém fondu knihovny nebo pouze ve vybrané části<br /> * možnost zjištění, zda je nebo není dokument momentálně vypůjčený (popř. datum, kdy by měl být čtenářem vrácen)<br /> * možnost rezervace nebo prodloužení (prolongace) dokumentu<br /> * možnost bezprostřední aktualizace záznamu knihovníkem (přidání či oprava údajů) prostřednictvím příslušného knihovního programu<br /> * možnost vkládání náhledů obálek, přidávání recenzí<br /> * propojení s jinými databázemi či službami<br /> * možnost zobrazení vybraného záznamu v různých formátech (katalogizační záznam, citace, záznam ve formátu MARC21, UNIMARC či ISBD<br /> * možnost tisku vyfiltrovaného záznamu<br /> * přístup do čtenářského konta<br /> * knihovny mohou využít objednávky MVS přes online katalog<br /> <br /> ==71. Jaké výhody přinesly elektronické katalogy oproti klasickým papírovým?==<br /> * přístup ke katalogu neomezenému počtu uživatelů ve stejný čas<br /> * přístup 24 hodin denně<br /> * nemusím být v knihovně<br /> * možnost vyhledávat dokument podle nejrůznějších kritérií (autor, název, jazyk dokumentu, roku vydání, nakladatele, klíčových slov)<br /> * možnost sdílení záznamů<br /> * rychlejší a pohodlnější vyhledávání<br /> <br /> ==72. Jak se nazývá proces převodu lístkového katalogu do elektronické podoby?==<br /> Retrospektivní konverze.<br /> <br /> ==73. Co představuje termín &quot;bibliomining&quot;?==<br /> Bibliomining souvisí s pojmem data mining = těžba dat. Ve spojení s biblio znamená těžba informací z knihovny a jejích katalogů, tzv. čtení mezi řádky (návštěvnost, obliba knížek, přelidněnost v závislosti na otevírací době, denní hodině…)<br /> <br /> ==74. Co vyjadřuje označení &quot;Library 2.0&quot;?==<br /> Tento pojem souvisí s pojmem Web 2.0. Library 2.0 je podle mnohých názorů spojením klasické knihovny a technologií Web 2.0 + Bussines 2.0 = Library 2.0<br /> <br /> Charakteristika: Zapojení uživatele do vytváření a implementace služeb knihovny pomocí tech. W2.<br /> <br /> Library 2.0 není uzavřený koncept což knihovnu vede k potřebě k neustále reakci na potřeby uživatelů (vylepšování stávajících služeb právě za pomoci uživatelů).<br /> Hlavní myšlenka tedy je vytvoření takové knihovny, která by byla adekvátní potřebám uživatelů a dokázala by se jim nejen jednorázově přizpůsobit, ale hlavně neustále reagovat na změny jejich potřeb a přání. Taková knihovna by ve svých službách, které nabízí, používala technologie W2.<br /> Přístup do knihoven pomocí webového OPACu je dnes již zavedeným standardem. Ovšem kdyby se tato služba propojila s RSS kanály a s možností uživatelů hodnotit a přidávat své názory na jednotlivé tituly, knihovní služby by pak nabraly úplně jiné podoby.<br /> <br /> ==75. Uveďte příklad &quot;de iure&quot; standardu a &quot;de facto&quot; standardu a jaký je mezi nimi rozdíl.==<br /> De uire standardy vytváří obvykle komise expertů pověřená nějakou organizací, nejlépe standardizační (např. ISBN).<br /> <br /> De facto standardy vychází z praxe. Určité řešení se ujme a rozšíří, protože z něj vyplývají určité výhody (mp3).<br /> <br /> ==76. Uveďte důvody používání standardů.==<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> <br /> ==77. Jmenujte nejdůležitější světové a české standardizační organizace.==<br /> '''ISO '''<br /> * Mezinárodní organizace pro normalizaci<br /> * International Organization for Standardization<br /> * založeno 1947, sídlo v Ženevě<br /> * světová federace národních normalizačních organizací<br /> * členem ISO je Český normalizační institut<br /> * zabývá se tvorbou mezinárodních norem ve všech oblastech mimo elektrotechniky<br /> <br /> <br /> '''ANSI'''<br /> * The American National Standards Institute<br /> * založeno 1919, současný název od roku 1969, sídlo ve Washingtonu<br /> * americká standardizační organizace<br /> * vytváří průmyslové standardy v USA<br /> * je členem ISO<br /> <br /> <br /> '''NISO'''<br /> * National Information Standards Organization<br /> * americká standardizační organizace<br /> * založeno 1939, současný název od roku 1984<br /> * vyvíjí standardy týkající se informačních technologií (v oblasti knihovnictví jsou to např. ISSN, Z39.50, Dublin Core, ...)<br /> <br /> <br /> '''CEN'''<br /> * European Committee for Standardization<br /> * Evropský výbor pro normalizaci<br /> * produkuje European Standards - EN<br /> * má 30 národních členů, členy CEN jsou národní normalizační organizace ze 30 evropských zemí<br /> * za ČR je členem Český normalizační institut (ČNI)<br /> <br /> <br /> '''ČNI'''<br /> * Český normalizační institut<br /> * spravuje české národní standardy<br /> * je zodpovědný za tvorbu českých technických norem<br /> * založen roku 1922, současný název od roku 2005, dříve název ČSNI <br /> <br /> <br /> <br /> '''W3C'''<br /> * World Wide Web Consortium<br /> * mezinárodní konsorcium<br /> * založeno roku 1994<br /> * vytváří webové standardy a doporučení pro World Wide Web (např. HTML - Hypertext Markup Language, CSS - Cascading Style Sheets)<br /> * konsorciu předsedá jeho zakladatel Tim Berners-Lee<br /> <br /> <br /> <br /> '''IETF'''<br /> * The Internet Engineering Task Force<br /> * zabývá se problematikou Internetu<br /> * publikuje Internet Drafts a RFC (Requests for Comments)<br /> <br /> <br /> '''ALA'''<br /> * The American Library Association<br /> * spravuje a vydává AACR<br /> <br /> <br /> '''JSC'''<br /> * Joint Steering Committee for Revision of AACR<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje AACR<br /> <br /> <br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> <br /> '''IFLA'''<br /> * International Federation of Library Associations and Institutions<br /> * Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí<br /> * světové nevládní knihovnické společenství, které ovlivňuje a usměrňuje rozvoj knihovnictví na celém světě<br /> * založena v roce 1922 ve skotském Edinburghu<br /> * vedení IFLA sídlí v Haagu v Královské knihovně (Nizozemsko)<br /> * spravuje UNIMARC<br /> * IFLA doporučení: FRBR (Functional Requirements for Bibliographic Record, Funkční požadavky na bibliografický záznam)<br /> <br /> <br /> '''NK ČR'''<br /> * Národní knihovna České republiky<br /> * určuje knihovní standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy<br /> <br /> ==78. Jmenujte jednu mezinárodní a jednu americkou organizaci sdružující knihovny.==<br /> americká organizace:<br /> '''ALA''' - The American Library Associations<br /> <br /> mezinárodní organizace:<br /> '''IFLA''' - Internation Federation of Library Associations and Institutions<br /> <br /> ==79. Která organizace má v ČR na starosti standardizaci v knihovnictví?==<br /> '''Národní knihovna ČR''' <br /> * určuje knihovnické standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy a vydává je<br /> <br /> ==80. Která organizace vyvíjí MARC formáty?==<br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> ==81. Jaké jsou výhody jazyka XML při strukturování dat?==<br /> * textový formát, nezávislý na prostředí<br /> * odděluje popis struktury od prezentace<br /> * DTD (Document Type Definition) je možné sdílet v rámci skupin uživatelů<br /> * standard je otevřený - bez licencí<br /> * a je podporovaný komerčními i volnými aplikacemi<br /> <br /> ==82. Jaké jsou výhody a nevýhody standardizace?==<br /> ''Výhody'':<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> ''Nevýhody'':<br /> * Standardizace omezuje uživatele na předem dané postupy a případy dané standardem, standardizací není možné postihnout všechny možné případy.<br /> * Vývoj a udržování standardu vyžaduje financování: Někdo je musí hradit (firmy, státy, sdružení). Standardy mohou být předmětem patentů a za jejich používání je nutné platit licenční poplatky. Úspěšnost standardu roste s tím, kolik se do něho investuje prostředků.<br /> <br /> ==83. Co znamená termín &quot;blog&quot;?==<br /> * blog je '''webová aplikace''' na jedné webové stránce obsahující příspěvky uživatelů (tzv. '''blogerů''')<br /> * jsou to internetové deníky obsahující články a reakce na ně<br /> * umožňují veřejné vyjádření názoru kohokoliv <br /> * příspěvky bývají nejčastěji řazeny chronologicky, nejnovější nahoře<br /> * možnost přidávání komentářů k jednotlivým příspěvkům<br /> * výhodou je jednoduchá tvorba a užívání<br /> * blogy jsou jednou z technologií Web 2.0<br /> <br /> ==84. V čem spočívá princip &quot;wiki&quot;?==<br /> <br /> * Wiki je technologie umožňující vytvářet dokumenty pomocí jednoduchého značkovacího jazyka za použití webového prohlížeče. <br /> <br /> * Výhodou je snadné vytváření a aktualizace wiki stránek. <br /> <br /> * Většina systémů wiki je otevřena veřejnosti, uživatelé mohou libovolně vkládat či upravovat texty.<br /> <br /> * Název wiki pochází z havajštiny (rychlý).<br /> <br /> * Příkladem je Wikipedia.<br /> <br /> ==85. Co znamená termín &quot;social bookmarking&quot;?==<br /> <br /> * Social bookmarking je jednou z technologií Webu 2.0.<br /> <br /> * Jedná se o vzájemné sdílení zajímavých odkazů (např. článků, videí, webových stránek atd.) v prostředí Internetu. <br /> <br /> * Uživatel Internetu najde velmi zajímavý článek či webovou stránku a podělí se o ni s ostatními lidmi na Internetu. K tomuto účelu slouží specializované servery, u nás například '''linkuj.cz''' nebo '''jagg.cz'''. Tyto servery umožní daný článek zalinkovat a tím jej nasdílet s ostatními uživateli. <br /> <br /> *Zajímavé odkazy se nemusí jen linkovat, ale uživatel může tyto servery jen navštěvovat a sledovat, co se nového (podle ostatních uživatelů zajímavého) na Internetu objevilo.<br /> <br /> ==86. Co znamená termín &quot;tagging&quot;?==<br /> <br /> * tagging = tagování<br /> <br /> * Tagging označuje přiřazování klíčových slov k souborům na webu přímo uživatelem.<br /> <br /> * Jedná se o technologii Web 2.0.<br /> <br /> * Tagy slouží k označování internetového obsahu a jsou důležitou složkou spoluvytváření obsahu Internetu. Jedná se o jednoduchá slova, kterými mohou uživatelé popisovat různý webový obsah.<br /> <br /> * Jedním z užitečných navigačních prvků, které vytváří samotní uživatelé, je tzv. Tag cloud. Jde o seznam odkazů umístěných na jedné stránce, přičemž každý z nich může být zobrazen jinou velikostí fontu. Velikost fontu u jednotlivých odkazů je ovlivněna popularitou jednotlivých odkazů. Tím se rozumí jak často (tedy kolik uživatelů) na daný odkaz klikne. Čím je odkaz populárnější tím větším fontem se zobrazuje a naopak.<br /> <br /> * V praxi si Tag cloud můžete prohlédnout na '''torrentz.com''' nebo '''del.icio.us'''.<br /> <br /> * Podrobný článek o taggování naleznete zde [[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Tagging]].<br /> <br /> ==87. Co znamená a jaký je princip RSS?==<br /> <br /> * RSS (Really Simple Syndication) je nástroj, který slouží ke snadnému stahování informací o novinkách a změnách na uživatelem vybraném webu ve formátu XML.<br /> <br /> * K použití informací z RSS zdrojů slouží specializované programy, tzv. '''RSS čtečky'''.<br /> <br /> * Díky RSS nemusí uživatel navštěvovat své oblíbené servery, zda na nich není nějaký nový článek, ale stačí mít zapnutou RSS čtečku, která servery navštíví za uživatele a ihned ho upozorní na veškeré změny.<br /> <br /> ==88. Co je to &quot;podcast&quot;?==<br /> <br /> * Podcasting je metoda šíření informací, kterou v roce 2004 vymyslel Adam Curry. <br /> <br /> * Jedná se v podstatě o způsob, jak si automaticky stahovat internetové zvukové záznamy do svého počítače či přenosného kapesního přehrávače jako je iPod. <br /> <br /> * Hlavní přínosem je, že si uživatel nemusí kontrolovat, kdy se bude vysílat jeho oblíbený pořad. Specializovaný program (např. Juice) stáhne vybraný pořad přímo do počítače a uživatel si jej může kdykoliv zpětně přehrát či si jej stáhnout. <br /> <br /> * Podcast může být nejen pořad, ale i jakýkoliv příspěvek převedený do digitálního zvukového formátu. <br /> <br /> * Název podcasting vznikl spojením slov iPod a broadcasting (vysílání).<br /> <br /> ==89. Co je &quot;instant messaging&quot;?==<br /> <br /> * Instant messaging je internetová služba, která pomocí specializovaných programů umožňuje komunikaci v reálném čase s jinými lidmi na síti. <br /> <br /> * Pomocí Instant messaging komunikátorů je možné posílat textové zprávy, soubory různých typů (textové, zvukové, video), komunikovat hlasově prostřednictvím mikrofonu nebo audiovizuálně pomocí webkamery, vytvářet seznamy svých známých (možnost poznat, kdo z nich je právě online).<br /> <br /> ==90. Jak mohou technologie Web 2.0 přispět k rozvoji knihoven a jejich služeb?==<br /> * SOPAC = social OPAC – nová verze katalogů umožňující propojení se sociálními sítěmi a tak větší propojení s uživateli (hodnocení, komentáře, tagging,...)<br /> * aplikace dalších technologií do katalogu: pokročilé formy vyhledávání, našeptáváče, fazetové vyhledávání, dotazy v přirozeném jazyce, RSS, obsahy a obálky knih, propojování na e-zdroje<br /> * blogy: mohou doplňovat webovou prezentaci knihovny, umožňují komunikaci s uživateli, informují o novinkách a dění v knihovně, poskytují různé návody či tipy spojené s knihovnou, vyhledáváním, využíváním zdrojů apod.<br /> * technologie webu 2.0 umožňují reagovat na změny a měnící se potřeby uživatelů, rozvoj umožňují otevřenost, snadnost použití, inovační přístup, participaci uživatelů<br /> <br /> ==91. Co si představíte pod termínem &quot;katalogizační pravidla&quot; nebo &quot;katalogizační instrukce&quot;?==<br /> Katalogizační pravidla jsou určena pro tvorbu katalogů a jiných soupisů v univerzálních knihovnách všech velikostí. <br /> <br /> Je to souhrn metodických pokynů, který umožňuje jednoznačně řešit problémy katalogizace. Tedy co a jak zapisovat.<br /> <br /> ==92. Jmenujte v současnosti používaná katalogizační pravidla v ČR.==<br /> * AACR2 (Anglo-americká katalogizační pravidla, 2. revidované vydání)<br /> * ISBD (Mezinárodní standardní bibliografický popis)<br /> <br /> ==93. Jaký je v hlavních bodech postup při popisu zdrojů podle AARC2R?==<br /> # popsat fyzický předmět <br /> # zvolit hlavní a vedlejší záhlaví<br /> # stanovit správnou formu jmen v záhlavích<br /> # provést odkazy na odlišné formy jmen<br /> <br /> ==94. Čím se zabývá prvních 12 kapitol AACR2R?==<br /> Všeobecnými pravidly popisu u jednotlivých typů dokumentů:<br /> # Všeobecná pravidla popisu<br /> # Knihy, brožury a jednolistové tisky<br /> # Kartografické dokumenty<br /> # Rukopisy (včetně rukopisných sbírek)<br /> # Hudebniny<br /> # Zvukové dokumenty<br /> # Filmy a videozáznamy<br /> # Grafické dokumenty<br /> # Elektronické zdroje<br /> # Trojrozměrné dokumenty<br /> # Mikrodokumenty<br /> # Seriály<br /> <br /> ==95. Jakými hlavními typy identifikačních selekčních údajů (záhlaví) se zabývají AACR2?==<br /> * Popis pod individuálním autorem <br /> ::individuální autor je osoba s hlavní odpovědností za vytvoření intelektuálního nebo uměleckého obsahu díla<br /> * Popis pod korporací <br /> ::korporace je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek<br /> * Popis pod názvem, příp. unifikovaným názvem<br /> ::unifikovaný název je název, jímž je dílo identifikováno pro katalogizační účely, <br /> ::nebo název použitý k rozlišení záhlaví pro jedno dílo od záhlaví pro dílo odlišné <br /> ::nebo konvenční skupinový název použitý pro uspořádání publikací (jednoho autora,...) obsahujících řadu prací nebo výtahy atd. z několika prací (např. sebraná díla,...)<br /> <br /> ==96. Uveďte příklady hlavních pramenů popisu pro knihu podle AACR2R.==<br /> * Titulní stránka<br /> * Preliminária = titulní stránka, rub titulního listu, všechny stránky přecházející titulní stránce a obal<br /> * Tiráž<br /> * Celá popisná jednotka<br /> * Jakýkoli pramen<br /> <br /> ==97. Čím se liší tzv. unifikovaný název od hlavního názvu bibliografického zdroje (třeba knihy)?==<br /> Unifikovaný název slouží k identifikaci jednotky pro katalogizační účely, název bibliografického zdroje může být stejný u více zdrojů, unifikovaný název slouží k upřesnění, o který zdroj se jedná (do kulatých závorek připojí např. název vydávající korporace nebo jiné rozlišující údaje).<br /> <br /> ==98. Uveďte jaké znáte oblasti popisných údajů (je jich 8), které jsou specifikovány v ISBD.==<br /> * '''Oblast údajů o názvu a odpovědnosti''': hlavní název, obecné označení druhu dokumentu, souběžný název, ostatní informace o názvu, údaje o odpovědnosti.<br /> * '''Oblast údajů o vydání''': údaj o vydání, souběžný údaj o vydání, údaje o odpovědnosti vztažené k vydání, další údaje o vydání, …<br /> * '''Oblast specifických údajů o materiálu nebo typu publikace'''<br /> * '''Oblast údajů o publikaci, distribuci atd.''': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby.<br /> * '''Oblast údajů fyzického popisu''': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál.<br /> * '''Oblast údajů o edici''': hlavní název edice, souběžný název edice, další údaje o názvu edice, údaje o odpovědnosti vztažené k edici, ISSN edice, číslování v rámci edice.<br /> * '''Oblast poznámek'''<br /> * '''Oblast standardních čísel a údajů o dostupnosti''': standardní číslo, klíčový název, údaje o dostupnosti nebo ceně.<br /> <br /> ==99. Jaké hlavní údaje se uvádí v oblasti údajů o publikaci podle ISBD (nebo i AACR2)?==<br /> ''ISBD'': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby<br /> ''AACR2'': místo a datum vydání, distribuce, jméno nakladatele, distributora<br /> <br /> ==100. Jaké popisné údaje se podle vás uvádí v oblasti údajů fyzického popisu podle ISBD nebo AACR2?==<br /> ''ISBD'': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál<br /> <br /> ''AACR2'': rozsah fyzické jednotky (pro knihy stránkování), další fyzické údaje (ilustrace …), rozměr, doprovodný materiál<br /> <br /> ==101. K čemu slouží tzv. &quot;interpunkce&quot; v bibliografickém záznamu a čím je určena?==<br /> Interpunkce má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu. <br /> <br /> Využívají se tato interpunkční znaménka: dvojtečky, středníky, lomítka, pomlčky, čárky a tečky.<br /> <br /> ==102. Je nějak určeno pořadí popisných údajů v bibliografickém záznamu podle ISBD a proč?==<br /> Ano, pořadí je přesně určeno, společně s interpunkcí má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu.<br /> <br /> ==103. Co znamená, když řekneme o bibliografickém záznamu, že je v určitém &quot;formátu&quot;? Jinak řečeno co znamená &quot;formát bibliografického záznamu&quot;?==<br /> Formát určuje strukturu zápisu bibliografického záznamu, určuje tedy '''kam''' dané informace zapisovat. Nezabývá se prezentací (vzhledem) textu.<br /> <br /> ==104. Jaké znáte formáty (standardy) pro komunikaci bibliografických záznamů?==<br /> MARC21, UNIMARC, MARCXML, Dublin Core, MODS, XOBIS<br /> <br /> ==105. Srovnejte komunikační formáty MARC s formáty založenými na XML. Výhody/nevýhody.==<br /> Formáty založené na XML umožňují navázání na nové technologie, nicméně stále vycházejí z osvědčených metod a postupů – z MARCu. <br /> <br /> Vyjádření dat ve formátu MARC pomocí XML je nejjednodušší způsob, jak s nimi pracovat. Hlavními výhodami práce s XML je velké množství SW aplikací a možnost použití XSLT stylesheets pro převod do jiných formátů.<br /> <br /> ==106. Porovnejte formáty MARC a Dublin Core, jaké jsou zásadní rozdíly, výhody, nevýhody?==<br /> Dublin Core umožňuje vyhledávání elektronických zdrojů, jeho výhody jsou: jednoduchost, sémantická interoperabilita, mezinárodní podpora, rozšiřitelnost a modifikovatelnost.<br /> <br /> ==107. Co je definováno ve formátech MARC?==<br /> UNIMARC – má jen formát pro bibliografická data<br /> <br /> <br /> MARC21 formáty jsou definovány pro pět typů dat:<br /> <br /> - Format for Biblographic Data – bibliografická data<br /> <br /> - Format for Holdings Data – to, co knihovna vlastní<br /> <br /> - Format for Autority Data – záhlaví – autor a údaje o něm<br /> <br /> - Format for Classification Data – klasifikační data<br /> <br /> - Format for Community Information – záznamy o knihovnách<br /> <br /> ==108. Co je principem standardu MARC? Jak se člení a označují data záznamu?==<br /> <br /> - MARC = MAchine Readable Cataloguing<br /> - Standard pro reprezentaci a komunikaci (výměnu) bibliografických a souvisejících informací ve strojem čitelné podobě<br /> <br /> <br /> Záznam se dělí na tři úrovně:<br /> - Struktura záznamu – je dána standardy ANSI Z39.2 a ISO 2709<br /> - Označení obsahu – kódy a konvence, které dále identifikují a dále charakterizují obsah záznamu<br /> - Obsah většiny datových elementů je určen mimo standardy MARC, jako jsou AACR, LCSH, …<br /> <br /> <br /> Princip:<br /> - Data se člení do polí a podpolí označených pomocí tagů<br /> - Pole mohou mít pevnou nebo proměnlivou délku<br /> - Pole s pevnou délkou obsahují kódované údaje<br /> - Poli mohou předcházet dva identifikátory, které zpřesňují význam obsahu<br /> <br /> <br /> Hodnoty tagů a jednotlivých polí, podpolí, určuje konkrétní verze formátu MARC, většinou národní.<br /> <br /> ==109. V čem se obecně liší různé verze formátu MARC, např. MARC21 a UNIMARC?==<br /> <br /> - V MARC21 je interpunkce součástí dat, v UNIMARC se generuje až při zobrazení (srov. pole 245 resp. 200), <br /> - UNIMARC má tzv. vyšší granularitu údajů - je podrobněji strukturovaný (srov. pole 100 resp. 700).<br /> <br /> ==110. Stručně charakterizujte bibliografický standard MODS.==<br /> <br /> - MODS – Metadata Object Description Schema) – schéma pro popis objektu metadaty.<br /> - Tento formát byl vytvořen Library of Congress především pro použití v knihovnických appl..<br /> - Obsahuje vybrané prvky z MARC21, které jsou však jinak strukturované a uspořádané.<br /> - Záměrem je jednodušší formát než MARC21, ale stále dostatečně strukturovaný.<br /> <br /> ==111. Stručně charakterizujte formát Dublin Core.==<br /> <br /> - Standard pro netafatový popis digitálních objektů často vyjadřovaný prostřednictvím XML.<br /> - Název vychází z města Dublin v USA – konference na které byl vytvořen.<br /> - Záměrem je usnadnit vyhledávání elektronických zdrojů.<br /> - Standard obsahuje základní sadu 16ti prvků (název, tvůrce, předmět, popis, …) z nichž žádný není povinný<br /> - Původně byl vytvořen jako popis zdrojů na www sestavený přímo autorem. Pak ale zaujal instituce, které se zabývají formálním zpracováním zdrojů (knihovny, vládní agentury, …).<br /> - Struktura Dublin Core se v současnosti používá ve 20 zemích a nové stále přibývají.<br /> <br /> ==112. K čemu se používá protokol Z39.50?==<br /> <br /> - Protokol založený na architektuře server – klient, který je určený pro vyhledávání a získávání informací ze vzdálených databází (je určený pro heterogenní prostředí – různé systémy).<br /> - Tento protokol definuje komunikační jazyk (Z-jazyk) a způsob kódování přenášených údajů.<br /> - Není závislý na platformě ani systému.<br /> - Použitý standard v knihovnictví.<br /> <br /> Protokol umožňuje: Vyhledávání, update údajů, předávání a přebírání (upload a download), <br /> <br /> Při komunikaci nastávají problémy s různými verzemi a různými profily (soubory funkcí, které jsou implementovány). <br /> Implementace protokolu - konkrétní realizace pro konkrétní systém (databázi) a platformu, která může zahrnovat jen určitou podmnožinu funkcí (např. jen vyhledávání, ne update)</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Vypracovan%C3%A9_ot%C3%A1zky_k_testu_VIKBA10&diff=28368 2013-01-22T12:27:28Z

<p>Maluskoval: /* 105. Srovnejte komunikační formáty MARC s formáty založenými na XML. Výhody/nevýhody. */</p> <hr /> <div>* Na tuto stránku můžete vkládat vypracované odpovědi.<br /> * Veškeré otázky jsou záměrně na jedné stránce, aby bylo snažší vytisknout si vypracovaný test a učit se z něj. Pokud však máte pocit, že je dané téma příliš široké, založte pro otázku samostatnou stránku a odkažte na ní.<br /> * Využijte všech možností wiki systému! '''Vkládejte, editujte,opravujte diskutujte.'''<br /> <br /> <br /> ==1. Co znamená pojem &quot;šedá literatura&quot;?==<br /> <br /> * Označována také jako nekonvenční.<br /> * Jedná se především o literaturu, která '''není běžně k dostání v knihkupectvích. '''Je '''vydávána omezeně''' pro speciální potřeby různých institucí.<br /> * Uchovává se především v archivech.<br /> <br /> '''Mezi šedou literaturu patří:''' diplomové práce, disertační práce, zprávy z konferencí, technické zprávy výzkumné práce, speciální analýzy, technické zprávy, firemní informace, výroční zprávy, patenty …<br /> <br /> ==2. Co mají společného nebo rozdílného pojmy &quot;edice&quot;, &quot;edition&quot;, &quot;series&quot; a &quot;vydání&quot;?==<br /> <br /> '''EDICE a SERIES'''<br /> <br /> * &quot;edice&quot; a &quot;series&quot; '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> <br /> '''VYDÁNÍ a EDITION'''<br /> <br /> * &quot;vydání&quot; a &quot;edition&quot; také '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * vydání vycházejí ze '''společného originálu''', ale mohou být doplněné, přepracované či aktualizované<br /> <br /> ==3. Jaký je rozdíl mezi monografií a seriálem?==<br /> <br /> * hlavní rozdíl spočívá v tom, že monografie je vydávaná buď jako jedna část (kniha) nebo je rozdělena do několika částí (svazků), ale tento '''počet částí je vždy konečný'''. Zatímco seriál má '''nestanovený počet částí a ty jsou vydávány postupně'''<br /> <br /> * příkladem monografie může být '''Slovník spisovného jazyka českého''', který vyšel postupně během roku 1989 v nakladatelství Academia celkem v osmi svazcích (1. svazek: A-G, 2. svazek: H-L, atd.)<br /> <br /> * jednotlivé části monografie mohou být vydávány buď '''současně''' nebo '''postupně'''<br /> <br /> * příkladem seriálu jsou časopisy (i elektronické), deníky, výroční zprávy<br /> <br /> * seriál je pokračující zdroj, '''postupně''' vydávaný po jednotlivých částech, obvykle číslovaný a bez předem stanovené doby ukončení (není stanoveno, kolik bude mít částí/čísel)<br /> <br /> * jednotlivá část (číslo) seriálu může či nemusí mít svůj vlastní název<br /> <br /> ==4. Co je to &quot;edice&quot;?==<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - edice Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> ==5. Uveďte důležitou vlastnost digitálních dokumentů, která zásadně mění způsob nakládání s těmito dokumenty (oproti klasickým analogovým) především z hlediska autorských práv.==<br /> <br /> Hlavním rozdílem digitálních dokumentů oproti analogovým je, že digitální dokumenty mohou být kopírovány velice jednoduše ve stejné kvalitě takovým způsobem, že originál není rozeznatelný. <br /> <br /> Autorské právo:<br /> Výhodou digitálních dokumentů je právě skutečnost, že mohou být k dispozici ve stejném okamžiku velkému množství uživatelů bez ohledu na to, jestli je dokument v knihovně nebo ne. Podle autorského zákona je v současné době vystavit a dát uživatelům k dispozici především jen rukopisy a staré tisky (NK ČR).<br /> <br /> Základní principy autorského práva:<br /> - Bezúplatná licence – užití, kdy uživatel nemá povinnost platit autorovi odměnu.<br /> <br /> - Užití, kde není nutný souhlas autora, ale kde musí uživatel autorovi platit odměnu za užití díla.<br /> <br /> - Užití, kdy je nutný výslovný souhlas autora a vyžaduje uzavření lic. smlouvy (dig. distribuce - DB).<br /> <br /> <br /> Digitální distribuce z pohledu českého práva – Distribuce:<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce zcela volně<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce s tzv. podmíněným přístupem (zobrazení podmiňuje ID a heslo)<br /> <br /> - zaslání dokumentu prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> - zpřístupněním dokumentu konkrétní osobě (ID a heslo) v knihovně (v rámci intranetu)<br /> <br /> - převedení dokumentu do el. podoby (digitalizace) a získat tak rozmnoženinu díla v el. podobě<br /> <br /> - zpřístupnění díla, nebo kopie prostřednictvím internetu na místě a čase své vlastní volby<br /> <br /> ==6. S jakými hlavními problémy bychom se setkali, kdybychom se rozhodli převést klasickou knihovnu do její digitální podoby.==<br /> * volba nesprávné technologie - hardware a software<br /> * životnost nosičů (CD přibližně 59 let, kvalitní papír až 1000 let)<br /> * rychlá ztráta záznamů (digitální záznamy zmizí najednou, analogové degradují postupně)<br /> * možnosti hrozeb pro digitální informace = změna nebo smazání obsahu, nefungující nebo zastaralý hardware či software, neplatný formát, destrukce fyzického nosiče<br /> <br /> ==7. Jaké knihovny tvoří tzv. systém knihoven v ČR podle knihovního zákona?==<br /> <br /> * '''Národní knihovna ČR''' - '''Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana''' - '''Moravská zemská knihovna'''<br /> <br /> * '''krajské knihovny''' (zřizované orgánem kraje)<br /> <br /> * '''základní knihovny''' (zřizované orgánem obce - veřejné knihovny obecní, městské)<br /> <br /> * '''specializované knihovny''' (zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění - knihovny technické, lékařské, právnické, muzejní atd., knihovny Akademie věd ČR)<br /> <br /> ==8. Charakterizujte a u uveďte, čím se od sebe navzájem liší tři hlavní druhy paměťových institucí.==<br /> * '''knihovny''' - především '''zpřístupňují''' informace na hmotných objektech, nové dokumenty získávají v největší míře nákupem<br /> * '''archivy''' - především '''shromažďují a uchovávají''' dokumenty, pro veřejnost mají omezený přístup<br /> * '''muzea''' - zabývají se '''trojrozměrnými objekty''', veřejnosti je zpřístupňují prostřednictvím výstav<br /> <br /> Tyto paměťové instituce se tedy liší '''skladbou fondu, mírou a způsobem jeho zpřístupnění'''.<br /> <br /> ==9. Jaké jsou hlavní funkce všech paměťových institucí?==<br /> * paměťové instituce = knihovny, archivy, muzea<br /> * shromažďují, uspořádávají a zpřístupňují informace uložené na fyzických nebo elektronických objektech<br /> <br /> ==10. Jaké jsou funkce knihovny?==<br /> * shromažďují, uspořádávají, ochraňují a zpřístupňují informace v dokumentech ze svého vlastního fondu<br /> * zpřístupňují dokumenty formou výpůjček prezenčních nebo absenčních<br /> * zprostředkovávají dokumenty z fondů jiných knihoven prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby (MVS) nebo mezinárodní meziknihovní výpůjční služby(MMVS)<br /> * zprostředkovávají přístup k Internetu<br /> * mají i kulturní a společenskou funkci - pořádají nejrůznější akce<br /> <br /> ==11. Jakým způsobem přispívají knihovny k rozvoji demokracie?==<br /> Poskytují knihovnické a informační služby obyvatelů za rovných podmínek. Zajišťují občanům rovný přístup ke kulturním hodnotám, informacím a ke vzdělání. Tyto služby jsou poskytovány bez rozdílu všem, nezávisle na původu, náboženství, … Aplikuje se tu zákon o svobodném přístupu k informacím a o ochraně osobních údajů. Zákon č. 257/2001 sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).<br /> <br /> ==12. Co umožňuje, aby měly knihovny výjimku z autorského zákona, týkající se bezplatného půjčování dokumentů ze svých fondů?==<br /> Autorský zákon 121/2000 sb.:<br /> <br /> §37 – Knihovní licence<br /> <br /> (1) Do autorského práva nezasahuje knihovna, archiv, muzeum galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení<br /> <br /> a) zhotoví-li rozmnoženinu díla, které neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a konzervační potřeby.<br /> <br /> (2) Do autorského práva nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která přísluší autorům od osoby a ve výši stanovené v příloze k tomuto zákonu. Právo na odměnu autor nemá v případě půjčování zveřejněných děl podle tohoto odstavce na místě samém, nebo půjčí-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl školní knihovny a knihovny vysokých škol, NK ČR, MZK, STK, NLK, NPK Komenského, … Parlamentní knihovna ČR.<br /> <br /> Knihovny mají výjimku týkající se půjčování knih vyplývající z Listiny základních práv a svobod ČR, že každý bez rozdílu má mít svobodný přístup k informacím.<br /> <br /> ==13. Uveďte jaké znáte mechanismy, které mohou zajistit vyšší kvalitu (spolehlivost, nestrannost,...) zveřejňovaných informací.==<br /> - odborná kvalifikace autora, jež ho opravňuje k psaní na dané téma<br /> <br /> - reputace vydavatele<br /> <br /> - datum vydání<br /> <br /> - přesnost, spolehlivost a bezchybnost<br /> <br /> - šíře i hloubka pokrytí dané problematiky<br /> <br /> - objektivita poskytovaných informací s minimem předpojatosti<br /> <br /> - aktuálnost zveřejněných informací<br /> <br /> ==14. Použijete-li přirovnání Internetu ke knihovně. Jaké najdete společné znaky a v čem je toto přirovnání neadekvátní?==<br /> Rozdíly:<br /> - organizace (web jako celek není organizován)<br /> <br /> - Internetové vyhledávače většinou spoléhají na jednoduché fulltextové vyhledávání<br /> <br /> - řízení vstupu dat – knihovny kontrolují, jak kvalitní informace přijímají do svého fondu<br /> <br /> - web není cílen na konkrétní skupinu uživatelů<br /> <br /> - krátký poločas rozpadu dokumentů na webu<br /> <br /> ==15. V čem spočívá rozdíl mezi tzv. povrchovým/hlubokým nebo viditelným/neviditelným webem?==<br /> - hluboký (neviditelný) web je ten, který vyhledávače nedokáží indexovat<br /> <br /> - hluboký web je asi 500x větší<br /> <br /> - hluboký web nabízí mnohem kvalitnější informace, soustředěné v relativně v malém počtu sídel<br /> <br /> - víc než polovina hlubokého webu je v předmětových databázích<br /> <br /> - poměr hlubokého a povrchového webu se mění jen nevýrazně<br /> <br /> - 95% hlubokého webu je přístupná bez poplatků<br /> <br /> - běžně používané vyhledávače neindexují více než 16% povrchového webu.<br /> <br /> ==16. Co znamená pojem hypertext?==<br /> <br /> * hypertext je vazba mezi skupinou textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (tzv. linků)<br /> <br /> * odkazuje na jiné informace a umožňuje jejich snadné vyhledávání<br /> <br /> * nejznámějším takovým systémem je World Wide Web<br /> <br /> * myšlenka hypertextu vznikla v roce 1945, kdy Vannevar Bush v článku „As We May Think“ popsal zařízení Memex, umožňující ukládání informací a jejich vzájemné propojování<br /> <br /> ==17. Jaké výhody a nevýhody přináší elektronické médium oproti klasickým analogovým?==<br /> Výhody digitální technologie: snadná manipulovatelnost, stlačitelnost, síťovatelnost, transformovatelnost, překlad z jednoho jazyka do druhého za pomoci speciálního software, možnost automatického vyhledávání, nepoměrně méně náročnější na sklady, možnost rychlého přenosu, snadná přenositelnost uložených dat.<br /> <br /> Analogové záznamy jsou nepoměrně kvalitnější než digitální – avšak jsou snadno poškoditelná. Proto se používá digitalizace. Na analogová i digitální média však mohou společně negativně působit i další vlivy jako prach, vlhkost, …<br /> <br /> ==18. Na jaké hlavní prvky (bloky, oddělení) můžeme dekomponovat knihovnu, podíváme-li se na ni jako na systém?==<br /> * '''Studovny'''<br /> * '''Sklady'''<br /> * '''Databáze'''<br /> * '''Výpůjční oddělení'''<br /> * '''Informační oddělení'''<br /> * '''Linka zpracování''', tj. akvizice, popis, adjustace<br /> * '''Management knihovny'''<br /> * '''Počítače''' - přístup do databází knihovny a připojení k Internetu<br /> Každé oddělení má své správce, tj. knihovníky (např. správce skladu, správce studovny).<br /> <br /> Schéma knihovny jako systému z přednášky Dr. Ing. Kadlece předmětu Knihovnické systémy a standardy naleznete zde[http://knihomol.phil.muni.cz/vik/vikba10/prednask/knihovna.htm]<br /> <br /> <br /> 1)knihovník<br /> 2)dokument<br /> 3)uživatel<br /> <br /> ==19. Co znamená a z čeho se skládá v knihovně tzv. &quot;linka zpracování&quot;?==<br /> Je to systém tří oddělení (činností) v knihovně, kterými projde získaný dokument než je k dispozici uživatelům: <br /> <br /> 1. '''Akvizice''' - získání dokumentů (koupí, darem, výměnou, povinným výtiskem) a jejich evidence (zápis do přírůstkového seznamu).<br /> <br /> 2. '''Popis''' - jmenný (tj. popis dokumentu z hlediska toho, co je v ní napsané, jména autorů, korporací,...) a věcný (tj. podle oborů).<br /> <br /> 3. '''Adjustace''' - dokument se označí štítky, signaturou, zabalí se a následně pošle dál (do skladu, studovny či půjčovny).<br /> <br /> ==20. K čemu slouží a jaké úkoly plní v knihovně akvizice?==<br /> * Akvizice je činnost, která je zaměřená na zjišťování, výběr a získávání dokumentů do fondu dané knihovny. <br /> * Je důležité brát ohled na funkci knihovny, její zaměření a poslání, obsahovou strukturu jejího fondu a potřeby uživatelů.<br /> * Získání dokumentů je možné koupí, darem, výměnou a u vybraných knihoven také tzv. povinným výtiskem.<br /> <br /> ==21. Jaké jsou hlavní zdroje získávání dokumentů do knihovny?==<br /> <br /> * nákup<br /> * dar<br /> * výměna<br /> * (povinný výtisk) - pouze vybrané knihovny<br /> <br /> ==22. Jaké základní seznamy musí knihovna vytvářet, k čemu slouží a jaké údaje se v nich uvádí?==<br /> <br /> 1. '''Přírůstkový seznam''' - je základním seznamem každé knihovny. Zapisují se do něj všechny získané knihovní jednotky (mimo exemplářů periodik). Může být veden jednak v klasické (papírové) podobě či v elektronické.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok jeho vydání, způsob nabytí.<br /> <br /> 2. '''Úbytkový seznam''' - je druhým důležitým seznamem v knihovně. Zapisují se do něj odepsané (vyřazené) knihovní jednotky (úbytky) dané knihovny.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, úbytkové číslo, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok vydání, důvod odpisu.<br /> <br /> ==23. Co je &quot;signatura&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> Je to označení alfanumerickým znakem, podle kterého najdeme knihu na regále.<br /> <br /> Mají pravidla vytváření, každá knihovna má jiný systém signatur.<br /> <br /> ==24. Co je &quot;přírůstkové číslo&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * je to evidenční číslo, pod kterým je zapsána do přírůstkového seznamu každá nová knihovní jednotka<br /> <br /> ==25. Co je &quot;sigla&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * sigla je lokační značka knihovny<br /> <br /> * užívá se k jednoznačné identifikaci knihovny např. v Souborném katalogu ČR<br /> <br /> * i když se stane, že knihovna změní název, sigla zůstává stále stejná<br /> <br /> * siglu tvoří kombinace tří abecedních a tří číselných znaků, např. JNG001<br /> <br /> * velká písmena na první a druhé pozici mají funkci geografického znaku (odvozeného z běžně užívaných zkratek bývalých okresních měst), velké písmeno na třetí pozici vyjadřuje typ knihovny:<br /> <br /> A – ústřední knihovny<br /> <br /> B – knihovny ústavu Akademie věd ČR<br /> <br /> C – knihovny ostatních ústavů<br /> <br /> D – vysokoškolské knihovny<br /> <br /> E – knihovny státní správy, veřejných institucí, kulturních, zájmových a společenských institucí, lékařské knihovny zdravotnických zařízení a církevní knihovny<br /> <br /> F – knihovny podniků, závodů, projektových organizací a firem<br /> <br /> G – veřejné knihovny a školní knihovny<br /> <br /> * číselná část je identifikačním číslem té konkrétní knihovny. Skládá se z třímístného čísla od 001 do 999: <br /> čísla od 001 do 499 se používají pro označení knihoven se sídlem v okresním městě<br /> čísla od 500 do 999 označují knihovny sídlící v ostatních místech okresu.<br /> Např.:<br /> JNG001 = Městská knihovna Jablonec nad Nisou<br /> (JN = okres Jablonec nad Nisou, G = veřejná knihovna, 001 = knihovna se sídlem v okresním městě)<br /> <br /> * siglu přiděluje Národní knihovna ČR, Oddělení souborných katalogů<br /> <br /> ==26. Jakým způsobem je ve skladu knihovny zajištěno optimální využití prostoru?==<br /> Knihy se řadí dle rozměrů aby se ušetřilo místo v regálech. Knihy stejných, nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==27. Co znamená termín &quot;stavění fondu&quot; a jaké druhy stavění fondu znáte?==<br /> Je to uspořádání fondu podle určitého systému, který umožňuje zpětné vyhledávání knihovních jednotek a jejich ochranu.<br /> <br /> Formátově pořadové stavění – uspořádání dle formátu a přiděleného pořadového čísla. Vícesvazková díla a multiplikáty se řadí vedle sebe.<br /> <br /> Formátově přírůstkové stavění – uspořádání dle formátu a přírůstkových čísel bez ohledu na vícesvazková díla a multiplikáty. <br /> <br /> Přírůstkově formátové stavění – stavění podle přírůstkových čísel s ohledem na formát a multiplikáty a vícesvazková díla.<br /> <br /> Systematicko-formátové stavění – uspořádání podle tříd systematické klasifikace, dále podle formátu a podle pořadových čísel.<br /> <br /> ==28. Kde a proč se používá formátové stavění fondu?==<br /> Používá se ve skladech depozit z důvodu úspory místa. Knihy stejných nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==29. Kde a proč se používá oborové stavění fondu?==<br /> Oborové – věnované určitému předmětu, jako je lékařství, a opomíjí se všechny další předměty (například právo). Právo se uvádí jen pokud je v souvislosti s lékařstvím (práva pacientů).<br /> <br /> Například u technické literatury (kde členění podle autorů není důležité, protože autorem je kolektiv)<br /> Zkrátka umožňuje uživatelům vyhledávat podle oboru jejich zájmu.<br /> <br /> ==30. Co znamená termín &quot;adjustace knihy&quot; a jaké úkony zahrnuje?==<br /> Je to označení vlastnictví knihovní jednotky evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli.<br /> <br /> Skládá se z fyzického ošetření knihy před vlastním uložením (obalení, polepení signaturou).<br /> <br /> Adjustace také spočívá v prověření správnosti faktury a také zaevidování faktury do knihy faktur, která může být vedena ručně, nebo strojově, nebo obojím způsobem (obojí je nejvýhodnější). Na faktuře by měly být uvedeny veškeré důležité údaje: cena, datum podpis, vystavení, splatnost, datum dodání faktury, kdo fakturu vystavil, … <br /> <br /> Po kontrole těchto údajů následuje označení vlastnictví dokumentu.<br /> <br /> ==31. Jaké vlivy působí na degradaci dokumentů v knihovně?==<br /> - Nedodržení klimatických podmínek (vlhkost, teplota, světelné záření, …)<br /> <br /> - Nevhodná manipulace a uložení<br /> <br /> - Nedostatečná ochrana před biologickými činiteli (živočichové, plísně, …)<br /> <br /> - Nedostatečná čistota<br /> <br /> - Špatné ovzduší (různé oxidy, …)<br /> <br /> ==32. Jaká opatření můžeme udělat, abychom zabránili degradaci případně úplnému zničení dokumentů v knihovně?==<br /> - Uložíme dokumenty ve vhodných podmínkách<br /> <br /> - Údržbou: očistou, ambulantními opravami, různými konzervačními metodami<br /> <br /> - Restaurátorským zásahem<br /> <br /> - Šetrnou manipulací<br /> <br /> - Prevencí katastrofických událostí<br /> <br /> ==33. Jaký je smysl prezenční výpůjčky v knihovně?==<br /> Udržet knihy, které mají být po celou dobu k dispozici čtenářům v knihovně právě v prostorách knihovny pro studijní účely. Dále se takto půjčují knihy, které jsou moc cenné nebo drahé a tím se knihovníci snaží je ochránit.<br /> <br /> ==34. Jaký je rozdíl mezi objednávkou dokumentu a jeho rezervací?==<br /> <br /> Objednávka – požadavek na vypůjčení knihovní jednotky, která je momentálně k dispozici, ale nachází se mimo volný výběr (je například ve skladu).<br /> <br /> <br /> Rezervace – Záznam požadavku uživatele na dokument, který je momentálně vypůjčen<br /> <br /> ==35. Jak se řeší při půjčování situace, kdy má o dokument zájem ve stejnou dobu víc uživatelů?==<br /> Kniha se půjčí podle toho, kdo si ji dříve zamluví, nebo rezervace. Postupuje se chronologicky.<br /> <br /> ==36. Jaké rozlišujeme typy výpůjček z hlediska délky výpůjční lhůty?==<br /> Krátkodobá, dlouhodobá, trvalá (depozit), meziknihovní.<br /> <br /> ==37. Jak souvisí pojem &quot;metadata&quot; s pojmem &quot;bibliografický popis&quot;?==<br /> Metadata – strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech. Mají funkci popisnou, selekční a archivační.<br /> <br /> Bibliografický popis – obsahuje soubor popisných údajů zaznamenávajících a identifikujících zpracovávaný dokument pomocí osmi oblastí údajů.<br /> <br /> Oba tyto pojmy spolu souvisí tím, že nesou informace o primárních datech<br /> <br /> ==38. Proč se vytváří (k čemu slouží) bibliografické záznamy?==<br /> Soubor údajů o zpracovaném dokumentu. Umožňuje identifikaci dokumentu tím, že představuje v něm uložené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení, jeho fyzickou formu, dále umožňuje jeho vyhledání a přístup k němu.<br /> <br /> ==39. Jaké problémy je nutné řešit při popisu zdrojů?==<br /> - Odkud vzít údaje pro popis<br /> <br /> - Jaké vlastnosti zdrojů popisovat<br /> <br /> - Jakých hodnot mohou nabývat<br /> <br /> - V jakém jazyku budou vyjádřeny<br /> <br /> - Jakým skriptem budou zapsány<br /> <br /> - Jak formálně tvrzení zapsat<br /> <br /> - V jakém formátu zapsat (struktura, kódování)<br /> <br /> ==40. Základní rozdělení bibliografických údajů z hlediska způsobu jejich vytváření a pozdějšího použití. Uveďte základní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami.==<br /> Bibliografický popis – účelem je umožnit rozlišit různé bibliografické zdroje od sebe navzájem (pomocí informací z dokumentu).<br /> <br /> <br /> Selekční údaj – údaj, podle kterého lze bibliografický záznam vyhledat a identifikovat (je tvořen pomocí selekčních jazyků).<br /> <br /> ==41. Co je podstatou selekčních údajů a jejich základní rozdělení.==<br /> Selekční údaje nám umožňují zařadit a popsat dokument podle jeho vlastností. Na základě takovýchto údajů pak mohou uživatelé a zaměstnanci knihovny takovéto dokumenty vyhledávat. <br /> <br /> <br /> Selekční jazyky jmenné – (jmenné záhlaví), personální, korporativní, názvová, geografická jména, …<br /> Selekční jazyky věcné - předmětové (na bázi přirozeného jazyka); systematické (umělé jazyky)<br /> <br /> ==42. Jaké prostředky používá bibliografický popis pro vyjádření vlastností popisovaných zdrojů?==<br /> Skupina entit 1: – produkty intelektuální nebo umělecké činnosti, které jsou jmenovány nebo popsány v bibliografických záznamech.<br /> - Dílo – určitý intelektuální nebo umělecký výtvor (abstraktní entita)<br /> - Vyjádření – určitá intelektuální nebo umělecká realizace díla (ve formě různých druhů záznamů)<br /> - Provedení – fyzická podoba vyjádření díla (všechny hmotné objekty se stejnou intelektuální formou).<br /> - Jednotka – jednotlivý exemplář provedení<br /> <br /> <br /> Skupina entit 2: – entity odpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, za fyzickou výrobu a správu entit.<br /> - Osoba – jednotlivec (ty které zemřely i ty, které žijí).<br /> - Korporace – organizace nebo skupina působící jako celek.<br /> <br /> <br /> Skupina entit 3 – doplňkový soubor entit, které slouží jako předměty int. nebo umělecké činnosti.<br /> - Pojem – abstraktní představa nebo myšlenka<br /> - Objekt – hmotný předmět<br /> - Akce – činnost nebo událost<br /> - Místo - lokace<br /> <br /> ==43. Co se rozumí pod pojmem &quot;korporace&quot; ve smyslu původce díla při bibliografickém popisu?==<br /> Organizace nebo skupina osob, identifikovaná vlastním jménem, vystupující jako celek (asociace, instituce, obchodní firmy, nevýdělečné instituce, …).<br /> <br /> ==44. Uveďte, jaké druhy odpovědnosti za dílo rozlišují AACR2R a stručně je charakterizujte.==<br /> Individuální – jedna osoba (fiktivní, neznámá, nejistá, …)<br /> <br /> Společná – spolupracují dvě nebo více osob nebo korporací, vykonávají stejný druh aktivity, mohou se podílet na různých částech, nebo podíl nemusí být odlišen.<br /> <br /> Smíšená – různé korporace nebo osoby přispívají různými druhy aktivit (modifikace, ilustrace, …)<br /> <br /> ==45. Z jakých dvou hledisek je nutné popisovat bibliografický zdroj a proč je nutné tyto dva aspekty rozlišovat?==<br /> Dvě hlediska:<br /> - Obsah (content) – intelektuální a umělecký obsah (nehmotný)<br /> - Nosič (carrier) – fyzické vlastnosti, formát (nehmotný)<br /> <br /> <br /> Účelem je umožnit rozlišení různých bibliografických zdrojů od sebe navzájem. Je třeba vzít v úvahu všechny aspekty popisované jednotky (obsah, nosič, typ publikace, bibliografické souvislosti, …). Tato hlediska by měla být zohledněna ve všech oblastech popisu.<br /> <br /> ==46. S jakými problémy se setkáváme při použití názvů a jmen k popisu zdrojů?==<br /> Názvy a přiřazená jména se mohou časem měnit, osoby mohou mít přiřazeno více druhů jmen, která se mohou vyskytovat v různých jazycích a znacích, názvy nemusí vůbec existovat, jména mohou být neznámá, jeden název může mít přiřazeno více osob nebo objektů, …<br /> <br /> ==47. Jak se řeší problém nejednoznačnosti jména (víc osob má stejné jméno) např. při popisu původce díla?==<br /> Je nutné použít doplňky (kvalifikátory) pro rozlišení stejných jmen (např. data, místa, …).<br /> <br /> ==48. Jak se řeší při bib. popisu situace, kdy je text v dokumentu zapsán v písmu, které nelze technicky pro popis použít (např. azbukou nebo řecky)?==<br /> Pro popis se použijí tzv. transliterační tabulky. Při převodu se nepřihlíží k fonetické hodnotě jednotlivých písem. Je možný zpětný převod do původní abecedy.<br /> <br /> ==49. Jaké jsou hlavní prameny popisu, ze kterých se čerpá při vytváření bibliografického záznamu knihy?==<br /> Zdrojem popisné informace je obvykle jednotka, kterou popisujeme, případně různé příručky a další díla. Pro každou oblast popisu je předepsán hlavní pramen popisu. Pokud informaci nenajdeme v hlavním popisu a najdeme ji jinde, uvedeme ji v hranatých závorkách.<br /> <br /> 1. Název a údaje o odpovědnosti &gt; Titulní stránka<br /> <br /> 2. Vydání &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 4. Nakladatelské údaje &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 5. Fyzický popis &gt; Celá publikace<br /> <br /> 6. Edice &gt; Celá publikace<br /> <br /> 7. Poznámky &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> 8. Standardní číslo &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> ==50. Jaký je rozdíl mezi vylučovacím a přidružovacím odkazem?==<br /> Vylučovací odkaz: (viz)<br /> Odkaz alternativního znění jména autora nebo unifikovaného názvu, jež nebylo použito pro hlavní záhlaví na autoritní formu daného jména nebo názvu.Může se jednat o odkaz, který přivádí uživatele k heslu, jež nebylo použito, ale pod kterým by se mohla daná problematika také skrývat. <br /> <br /> Přidružovací odkaz: (viz též)<br /> Upozorňuje uživatele jmenného katalogu pod jakým záhlavím mohou být nalezena díla téhož autora, má-li dvě bibliografické identity (např. pseudonym).<br /> V předmětovém katalogu upozorňuje uživatele na tématicky příbuzné dokumenty<br /> <br /> ==51. Čím se zabývá identifikační (jmenný) popis?==<br /> Je to část bibliografického záznamu, která se zabývá tvorbou bibliografického popisu , jmenných selekčních údajů (záhlaví) a tím i souvisejících jmenných a názvových autorit<br /> <br /> ==52. Čím se zabývá věcný popis?==<br /> Zabývá se pořádáním informací, při kterém jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pomocí pořádacích znaků věcných selekčních jazyků.<br /> <br /> ==53. Základní rozdělení selekčních jazyků a jejich stručná charakteristika.==<br /> 1) Podle typu zpřístupňovaných dokumentů na:<br /> Dokumentační – pořádání a ukládání dokumentografických informací (obsahová char. dokumentu).<br /> Faktografické – pořádání a ukládání faktografických informací<br /> <br /> <br /> 2) Podle charakteru zpřístupňovaných informací na:<br /> Identifikační – slouží pro popis formálních charakteristik v bibliog. popisu a jmenné katalogizaci<br /> Věcné – použití při zpracování věcných údajů s cílem umožnit vyhledávání dok. podle obsahu.<br /> <br /> <br /> Dělí se dále na: <br /> <br /> Předmětové selekční jazyky (na bázi přirozeného jazyka)<br /> <br /> Systematické selekční jazyky (na bázi umělého jazyka)<br /> <br /> Prekoordiované – lexikální jednotky jsou složené (MDT, předmět. hesla).<br /> <br /> Postkoordinované – lex. jednotky vyjadřují jednoduché pojmy (tezaurus).<br /> <br /> ==54. Co je základní myšlenkou studie FRBR (funkční požadavky na bibliografické záznamy)?==<br /> Studie vznikla v roce 1997 z podnětu IFLA. Cílem je jasně definovaný , strukturovaný rámec, uvádějící do souvislostí údaje zaznamenané v bibliografických záznamech a vyhovující potřebám uživatelů těchto záznamů. Dále doporučit základní úroveň funkčnosti pro záznamy vytvořené národními bibliografickými agenturami.<br /> <br /> <br /> Studie používá metodiku konceptuálního modelování založenou na technice analýzy entit. Zabývá se třemi hlavními prvky:<br /> <br /> <br /> Entity – klíčové objekty, které jsou předmětem zájmu uživatelů informací<br /> Vztahy mezi různými typy entit<br /> Atributy – důležité vlastnosti entit<br /> <br /> <br /> Atributy a vztahy jsou mapovány do čtyř obec. uživatelských úloh (najít, identifikovat, vybrat, získat).<br /> <br /> ==55. Jaký je rozdíl mezi dílem a jeho provedením?==<br /> <br /> Dílo je umělecký, vědecky, technický nebo řemeslný výtvor tvůrčí lidské činnosti (abstraktní podoba).<br /> <br /> <br /> Provedení je fyzická podoba vyjádření díla. Představuje všechny hmotné objekty, které mají stejné vlastnosti pokud jde o intelektuální obsah a fyzickou formu.<br /> <br /> ==56. Jaké znáte globální identifikátory, používané při popisu bibliografických zdrojů?==<br /> <br /> ISBN, ISSN, ISMN, ISRN, SICI, URI<br /> <br /> Podrobnosti v [http://sigma.nkp.cz/F/EQMA23ADXHPBFKY16YU4I6NNNAKP9R1DJ1K68QH45H3A3UBE2U-47696?func=file&amp;file_name=find-b&amp;local_base=KTD TDKIV].<br /> <br /> ==57. Jak je zajištěno, že mezinárodní identifikátor (např. ISBN) je globálně jednoznačný - jedinečný?==<br /> Systém ISBN je řízen mezinárodní agenturou ISBN, které podléhají národní agentury ISBN. Ty přidělují novým publikacím ISBN z přidělených bloků čísel a provádějí evidenci těchto publikací.<br /> V ČR funguje národní agentura ISBN při NK ČR.<br /> <br /> <br /> ISBN je mezinárodní standardní číslo knihy, alfanumerický kód určený pro jednoznačnou identifikaci knižních vydání. Vychází z mezinárodního standardu ISO 2108. Z této alfanumerické struktury lze získat základní informace o původu knihy. Označení je složeno z částí proměnlivé délky, rozdělenými pomlčkami a mezerami.<br /> <br /> <br /> ISBN-10 – bylo dříve původní deseticiferné.<br /> ISBN-13 – nyní, má o jednu skupinu na začátku navíc a má nyní identickou strukturu jako čárový kód. Takže je takto ISBN na knihách i uvedeno.<br /> <br /> <br /> Složení ISBN-13: <br /> Na začátku nově přidaný prefix: konstanta 978 nebo 979, který označuje prefix čárového kódu.<br /> Druhou částí je identifikátor skupiny, který popisuje zemi a zeměpisný region.<br /> Třetí částí je identifikace vydavatele knihy pomocí kódu který je jednoznačný.<br /> Čtvrtá část popisuje již konkrétní vydání příslušné knihy u daného vydavatele (max. 6 číslic)<br /> Poslední číslo je kontrolní cifra, která zajišťuje, aby při překlepu nebyla nalezena jiná kniha.<br /> <br /> ==58. Co znamená tzv. perzistence identifikátoru?==<br /> Identifikátor musí být trvale platný a funkční - nezávislost na lokaci (přesuneme-li objekt na jiné místo webu, identifikátor objektu by měl zůstat nezměněn) a směrovatelnost (zadáme-li identifikátor do webového prohlížeče, infrastruktura webu by nás měla automaticky nasměrovat na příslušný objekt, ať se nachází v rámci globální sítě kdekoliv.<br /> <br /> ==59. Jaké moduly integrovaných knihovnických informačních systémů znáte a jaké funkce plní?==<br /> Dělí se do modulů podle funkcí:<br /> <br /> - Katalog – data o dokumentech (OPAC, bibliografický popis, jednotky)<br /> <br /> - Výpůjční modul – data o uživatelích, výpůjčkách a peň. trans. (výpůjčky, MVS, správa studoven)<br /> <br /> - Akvizice – data o dodavatelích objednávkách, fakturách, rozpočtech (evidence, správa seriálů, výměna publikací).<br /> <br /> - Správa systému – data o účtech, o nastavení systému, …<br /> <br /> Zpravidla obsahuje i nástroje pro zapojení do sítě knihoven a r komunikaci s externími zdroji.<br /> <br /> ==60. Co obnáší proces automatizace v knihovnách?==<br /> Jde o proces, při němž se vytváří struktury a formy záznamu dokumentu pomocí počítačových technologií a to podle typu zpracovaného dokumentu, účelu využití takového záznamu, úrovně podle typu popisné jednotky a použitého nosiče záznamu.<br /> Výsledkem takovéhoto zpracování jsou elektronické katalogy, bibliografické databáze, …<br /> V počátcích automatizace též tištěné katalogy, bibliografie a tištěné katalogizační lístky.<br /> <br /> Automatické zpracování informací – proces zpracování informací pomocí informačních technologií. Zahrnující sběr, ukládání, třídění, propojování, editování,vyhledávání, zobrazování informací, …<br /> <br /> ==61. Jaké integrované knihovnické systémy znáte?==<br /> Lanius, Clavius, Aleph, Koniáš, Daimon, KP_Sys, KP-Win, Voyager, Advanced rapid library<br /> <br /> ==62. Jaké znáte formy knihovních katalogů? (podle používané technologie)==<br /> Svazkový – tištěná kniha, uzavřený, nebo za určité období<br /> <br /> Lístkový – kartónové lístky (75x125 mm) – mezinárodní, 105x 150 – standardizovaný<br /> <br /> Elektronický – počítačová databáze, součást integrovaného knihovnického systému<br /> <br /> Online – OPAC (na síti)<br /> <br /> ==63. Uveďte druhy knihovních katalogů podle způsobu jejich uspořádání.==<br /> * '''Katalog jmenný''' - záznamy jsou uspořádány podle příjmení autora, korporace, prvního slova z názvu (není-li autor) <br /> * '''Katakog věcný''' - ''systematický'' - záznamy uspořádány podle oborů, znaků MDT / ''předmětový'' - uspořádání podle předmětových hesel <br /> * '''Katalog názvový''' - záznamy seřazeny podle názvů dokumentů <br /> * '''Katalog slovníkový (křížový)''' - řazení podle klíčových slov <br /> * '''Katalog místní''' - záznamy uspořádány podle signatur<br /> <br /> ==64. Uveďte druhy knihovních katalogů podle rozsahu fondů, které popisují.==<br /> * '''Generální katalog''' - obsahuje záznamy fondu celé knihovny<br /> * '''Speciální katalog''' - obsahuje záznamy pouze části fondu dané knihovny, např. pouze AV dokumenty <br /> * '''Souborný katalog''' - obsahuje záznamy z fondů více knihoven (např. Souborný katalog ČR je příkladem elektronického souborného katalogu) <br /> * '''Virtuální katalog''' - umožňuje prohledání katalogů online a slučování jejich výsledků<br /> <br /> ==65. Co je hlavním znakem katalogu narozdíl třeba od bibliografie?==<br /> *'''Katalog''' obsahuje záznamy o dokumentech, které daná knihovna vlastní. Na katalogizačním záznamu by neměly chybět lokační údaje (signatura). <br /> * '''Bibliografie''' informuje o existenci dokumentů, není vázaná na konkrétní instituci. Bibliografický záznam proto lokační údaje neobsahuje a také obvykle bývá rozsáhlejší než katalogizační.<br /> <br /> ==66. Uveďte hlavní funkce knihovního katalogu.==<br /> * '''bibliografická''' (indikativní) - informuje o existenci primárních dokumentů<br /> * '''rešeršní''' (selekční) - vyhledávání záznamů dokumentů<br /> * '''lokační''' - umožňuje zjistit, kde nalezené zdroje jsou a jsou-li dostupné a jak<br /> * '''evidenční''' - eviduje dokumenty (tj. majetek) knihovny<br /> * '''kolokační''' - zajištění toho, aby se záznamy, které spolu nějakým zpúsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe (např. díla jednoho autora)<br /> * '''identifikační''' (popisná) - umožňuje zjistit, o jaký dokument se jedná a odlišit ho od ostatních <br /> * '''propagační''' - nabízí obsah sbírek knihovny<br /> <br /> ==67. Vysvětlete termín &quot;kolokační funkce&quot; katalogu.==<br /> * kolokační funkce katalogu zajišťuje, aby se dokumenty, které spolu nějakým způsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe, např. díla jednoho autora, různá vydání stejného díla<br /> <br /> ==68. Co znamená termín &quot;navigace&quot; v katalogu?==<br /> Znamená to NAVIGOVAT UŽIVATELE KATALOGU (prostřednictvím logického uspořádání bibliografických informací a jasnou prezentací způsobu, jak se v katalogu pohybovat, včetně prezentace vztahu mezi díly, vyjádřeními, manifestacemi a jednotkami).<br /> <br /> ==69. Co znamená termín OPAC?==<br /> * OPAC = Online public access catalog<br /> * veřejně dostupný elektronický katalog dokumentů nacházejících se v knihovně<br /> * vyhledávání v OPACu jednoduché nebo pokročilé<br /> * možnost listování v rejstřících<br /> * řada knihoven přidává do svého OPACu náhledy obálek dokumentů či nabízí uživatelům možnost přidávat recenze dokumentů <br /> * standartně bývá součástí přístup do čtenářského konta, možnost rezervace nebo prolongace dokumentu<br /> <br /> ==70. Jaké jiné další funkce poskytuje OPAC katalog oproti klasickým např. lístkovým katalogům?==<br /> * složitější vyhledávání záznamů na základě kombinování dotazů<br /> * prohlížení rejstříků v rámci vyhledávání (rejstřík autorů, klíčových slov)<br /> * možnost volby vyhledávání v celém fondu knihovny nebo pouze ve vybrané části<br /> * možnost zjištění, zda je nebo není dokument momentálně vypůjčený (popř. datum, kdy by měl být čtenářem vrácen)<br /> * možnost rezervace nebo prodloužení (prolongace) dokumentu<br /> * možnost bezprostřední aktualizace záznamu knihovníkem (přidání či oprava údajů) prostřednictvím příslušného knihovního programu<br /> * možnost vkládání náhledů obálek, přidávání recenzí<br /> * propojení s jinými databázemi či službami<br /> * možnost zobrazení vybraného záznamu v různých formátech (katalogizační záznam, citace, záznam ve formátu MARC21, UNIMARC či ISBD<br /> * možnost tisku vyfiltrovaného záznamu<br /> * přístup do čtenářského konta<br /> * knihovny mohou využít objednávky MVS přes online katalog<br /> <br /> ==71. Jaké výhody přinesly elektronické katalogy oproti klasickým papírovým?==<br /> * přístup ke katalogu neomezenému počtu uživatelů ve stejný čas<br /> * přístup 24 hodin denně<br /> * nemusím být v knihovně<br /> * možnost vyhledávat dokument podle nejrůznějších kritérií (autor, název, jazyk dokumentu, roku vydání, nakladatele, klíčových slov)<br /> * možnost sdílení záznamů<br /> * rychlejší a pohodlnější vyhledávání<br /> <br /> ==72. Jak se nazývá proces převodu lístkového katalogu do elektronické podoby?==<br /> Retrospektivní konverze.<br /> <br /> ==73. Co představuje termín &quot;bibliomining&quot;?==<br /> Bibliomining souvisí s pojmem data mining = těžba dat. Ve spojení s biblio znamená těžba informací z knihovny a jejích katalogů, tzv. čtení mezi řádky (návštěvnost, obliba knížek, přelidněnost v závislosti na otevírací době, denní hodině…)<br /> <br /> ==74. Co vyjadřuje označení &quot;Library 2.0&quot;?==<br /> Tento pojem souvisí s pojmem Web 2.0. Library 2.0 je podle mnohých názorů spojením klasické knihovny a technologií Web 2.0 + Bussines 2.0 = Library 2.0<br /> <br /> Charakteristika: Zapojení uživatele do vytváření a implementace služeb knihovny pomocí tech. W2.<br /> <br /> Library 2.0 není uzavřený koncept což knihovnu vede k potřebě k neustále reakci na potřeby uživatelů (vylepšování stávajících služeb právě za pomoci uživatelů).<br /> Hlavní myšlenka tedy je vytvoření takové knihovny, která by byla adekvátní potřebám uživatelů a dokázala by se jim nejen jednorázově přizpůsobit, ale hlavně neustále reagovat na změny jejich potřeb a přání. Taková knihovna by ve svých službách, které nabízí, používala technologie W2.<br /> Přístup do knihoven pomocí webového OPACu je dnes již zavedeným standardem. Ovšem kdyby se tato služba propojila s RSS kanály a s možností uživatelů hodnotit a přidávat své názory na jednotlivé tituly, knihovní služby by pak nabraly úplně jiné podoby.<br /> <br /> ==75. Uveďte příklad &quot;de iure&quot; standardu a &quot;de facto&quot; standardu a jaký je mezi nimi rozdíl.==<br /> De uire standardy vytváří obvykle komise expertů pověřená nějakou organizací, nejlépe standardizační (např. ISBN).<br /> <br /> De facto standardy vychází z praxe. Určité řešení se ujme a rozšíří, protože z něj vyplývají určité výhody (mp3).<br /> <br /> ==76. Uveďte důvody používání standardů.==<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> <br /> ==77. Jmenujte nejdůležitější světové a české standardizační organizace.==<br /> '''ISO '''<br /> * Mezinárodní organizace pro normalizaci<br /> * International Organization for Standardization<br /> * založeno 1947, sídlo v Ženevě<br /> * světová federace národních normalizačních organizací<br /> * členem ISO je Český normalizační institut<br /> * zabývá se tvorbou mezinárodních norem ve všech oblastech mimo elektrotechniky<br /> <br /> <br /> '''ANSI'''<br /> * The American National Standards Institute<br /> * založeno 1919, současný název od roku 1969, sídlo ve Washingtonu<br /> * americká standardizační organizace<br /> * vytváří průmyslové standardy v USA<br /> * je členem ISO<br /> <br /> <br /> '''NISO'''<br /> * National Information Standards Organization<br /> * americká standardizační organizace<br /> * založeno 1939, současný název od roku 1984<br /> * vyvíjí standardy týkající se informačních technologií (v oblasti knihovnictví jsou to např. ISSN, Z39.50, Dublin Core, ...)<br /> <br /> <br /> '''CEN'''<br /> * European Committee for Standardization<br /> * Evropský výbor pro normalizaci<br /> * produkuje European Standards - EN<br /> * má 30 národních členů, členy CEN jsou národní normalizační organizace ze 30 evropských zemí<br /> * za ČR je členem Český normalizační institut (ČNI)<br /> <br /> <br /> '''ČNI'''<br /> * Český normalizační institut<br /> * spravuje české národní standardy<br /> * je zodpovědný za tvorbu českých technických norem<br /> * založen roku 1922, současný název od roku 2005, dříve název ČSNI <br /> <br /> <br /> <br /> '''W3C'''<br /> * World Wide Web Consortium<br /> * mezinárodní konsorcium<br /> * založeno roku 1994<br /> * vytváří webové standardy a doporučení pro World Wide Web (např. HTML - Hypertext Markup Language, CSS - Cascading Style Sheets)<br /> * konsorciu předsedá jeho zakladatel Tim Berners-Lee<br /> <br /> <br /> <br /> '''IETF'''<br /> * The Internet Engineering Task Force<br /> * zabývá se problematikou Internetu<br /> * publikuje Internet Drafts a RFC (Requests for Comments)<br /> <br /> <br /> '''ALA'''<br /> * The American Library Association<br /> * spravuje a vydává AACR<br /> <br /> <br /> '''JSC'''<br /> * Joint Steering Committee for Revision of AACR<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje AACR<br /> <br /> <br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> <br /> '''IFLA'''<br /> * International Federation of Library Associations and Institutions<br /> * Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí<br /> * světové nevládní knihovnické společenství, které ovlivňuje a usměrňuje rozvoj knihovnictví na celém světě<br /> * založena v roce 1922 ve skotském Edinburghu<br /> * vedení IFLA sídlí v Haagu v Královské knihovně (Nizozemsko)<br /> * spravuje UNIMARC<br /> * IFLA doporučení: FRBR (Functional Requirements for Bibliographic Record, Funkční požadavky na bibliografický záznam)<br /> <br /> <br /> '''NK ČR'''<br /> * Národní knihovna České republiky<br /> * určuje knihovní standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy<br /> <br /> ==78. Jmenujte jednu mezinárodní a jednu americkou organizaci sdružující knihovny.==<br /> americká organizace:<br /> '''ALA''' - The American Library Associations<br /> <br /> mezinárodní organizace:<br /> '''IFLA''' - Internation Federation of Library Associations and Institutions<br /> <br /> ==79. Která organizace má v ČR na starosti standardizaci v knihovnictví?==<br /> '''Národní knihovna ČR''' <br /> * určuje knihovnické standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy a vydává je<br /> <br /> ==80. Která organizace vyvíjí MARC formáty?==<br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> ==81. Jaké jsou výhody jazyka XML při strukturování dat?==<br /> * textový formát, nezávislý na prostředí<br /> * odděluje popis struktury od prezentace<br /> * DTD (Document Type Definition) je možné sdílet v rámci skupin uživatelů<br /> * standard je otevřený - bez licencí<br /> * a je podporovaný komerčními i volnými aplikacemi<br /> <br /> ==82. Jaké jsou výhody a nevýhody standardizace?==<br /> ''Výhody'':<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> ''Nevýhody'':<br /> * Standardizace omezuje uživatele na předem dané postupy a případy dané standardem, standardizací není možné postihnout všechny možné případy.<br /> * Vývoj a udržování standardu vyžaduje financování: Někdo je musí hradit (firmy, státy, sdružení). Standardy mohou být předmětem patentů a za jejich používání je nutné platit licenční poplatky. Úspěšnost standardu roste s tím, kolik se do něho investuje prostředků.<br /> <br /> ==83. Co znamená termín &quot;blog&quot;?==<br /> * blog je '''webová aplikace''' na jedné webové stránce obsahující příspěvky uživatelů (tzv. '''blogerů''')<br /> * jsou to internetové deníky obsahující články a reakce na ně<br /> * umožňují veřejné vyjádření názoru kohokoliv <br /> * příspěvky bývají nejčastěji řazeny chronologicky, nejnovější nahoře<br /> * možnost přidávání komentářů k jednotlivým příspěvkům<br /> * výhodou je jednoduchá tvorba a užívání<br /> * blogy jsou jednou z technologií Web 2.0<br /> <br /> ==84. V čem spočívá princip &quot;wiki&quot;?==<br /> <br /> * Wiki je technologie umožňující vytvářet dokumenty pomocí jednoduchého značkovacího jazyka za použití webového prohlížeče. <br /> <br /> * Výhodou je snadné vytváření a aktualizace wiki stránek. <br /> <br /> * Většina systémů wiki je otevřena veřejnosti, uživatelé mohou libovolně vkládat či upravovat texty.<br /> <br /> * Název wiki pochází z havajštiny (rychlý).<br /> <br /> * Příkladem je Wikipedia.<br /> <br /> ==85. Co znamená termín &quot;social bookmarking&quot;?==<br /> <br /> * Social bookmarking je jednou z technologií Webu 2.0.<br /> <br /> * Jedná se o vzájemné sdílení zajímavých odkazů (např. článků, videí, webových stránek atd.) v prostředí Internetu. <br /> <br /> * Uživatel Internetu najde velmi zajímavý článek či webovou stránku a podělí se o ni s ostatními lidmi na Internetu. K tomuto účelu slouží specializované servery, u nás například '''linkuj.cz''' nebo '''jagg.cz'''. Tyto servery umožní daný článek zalinkovat a tím jej nasdílet s ostatními uživateli. <br /> <br /> *Zajímavé odkazy se nemusí jen linkovat, ale uživatel může tyto servery jen navštěvovat a sledovat, co se nového (podle ostatních uživatelů zajímavého) na Internetu objevilo.<br /> <br /> ==86. Co znamená termín &quot;tagging&quot;?==<br /> <br /> * tagging = tagování<br /> <br /> * Tagging označuje přiřazování klíčových slov k souborům na webu přímo uživatelem.<br /> <br /> * Jedná se o technologii Web 2.0.<br /> <br /> * Tagy slouží k označování internetového obsahu a jsou důležitou složkou spoluvytváření obsahu Internetu. Jedná se o jednoduchá slova, kterými mohou uživatelé popisovat různý webový obsah.<br /> <br /> * Jedním z užitečných navigačních prvků, které vytváří samotní uživatelé, je tzv. Tag cloud. Jde o seznam odkazů umístěných na jedné stránce, přičemž každý z nich může být zobrazen jinou velikostí fontu. Velikost fontu u jednotlivých odkazů je ovlivněna popularitou jednotlivých odkazů. Tím se rozumí jak často (tedy kolik uživatelů) na daný odkaz klikne. Čím je odkaz populárnější tím větším fontem se zobrazuje a naopak.<br /> <br /> * V praxi si Tag cloud můžete prohlédnout na '''torrentz.com''' nebo '''del.icio.us'''.<br /> <br /> * Podrobný článek o taggování naleznete zde [[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Tagging]].<br /> <br /> ==87. Co znamená a jaký je princip RSS?==<br /> <br /> * RSS (Really Simple Syndication) je nástroj, který slouží ke snadnému stahování informací o novinkách a změnách na uživatelem vybraném webu ve formátu XML.<br /> <br /> * K použití informací z RSS zdrojů slouží specializované programy, tzv. '''RSS čtečky'''.<br /> <br /> * Díky RSS nemusí uživatel navštěvovat své oblíbené servery, zda na nich není nějaký nový článek, ale stačí mít zapnutou RSS čtečku, která servery navštíví za uživatele a ihned ho upozorní na veškeré změny.<br /> <br /> ==88. Co je to &quot;podcast&quot;?==<br /> <br /> * Podcasting je metoda šíření informací, kterou v roce 2004 vymyslel Adam Curry. <br /> <br /> * Jedná se v podstatě o způsob, jak si automaticky stahovat internetové zvukové záznamy do svého počítače či přenosného kapesního přehrávače jako je iPod. <br /> <br /> * Hlavní přínosem je, že si uživatel nemusí kontrolovat, kdy se bude vysílat jeho oblíbený pořad. Specializovaný program (např. Juice) stáhne vybraný pořad přímo do počítače a uživatel si jej může kdykoliv zpětně přehrát či si jej stáhnout. <br /> <br /> * Podcast může být nejen pořad, ale i jakýkoliv příspěvek převedený do digitálního zvukového formátu. <br /> <br /> * Název podcasting vznikl spojením slov iPod a broadcasting (vysílání).<br /> <br /> ==89. Co je &quot;instant messaging&quot;?==<br /> <br /> * Instant messaging je internetová služba, která pomocí specializovaných programů umožňuje komunikaci v reálném čase s jinými lidmi na síti. <br /> <br /> * Pomocí Instant messaging komunikátorů je možné posílat textové zprávy, soubory různých typů (textové, zvukové, video), komunikovat hlasově prostřednictvím mikrofonu nebo audiovizuálně pomocí webkamery, vytvářet seznamy svých známých (možnost poznat, kdo z nich je právě online).<br /> <br /> ==90. Jak mohou technologie Web 2.0 přispět k rozvoji knihoven a jejich služeb?==<br /> * SOPAC = social OPAC – nová verze katalogů umožňující propojení se sociálními sítěmi a tak větší propojení s uživateli (hodnocení, komentáře, tagging,...)<br /> * aplikace dalších technologií do katalogu: pokročilé formy vyhledávání, našeptáváče, fazetové vyhledávání, dotazy v přirozeném jazyce, RSS, obsahy a obálky knih, propojování na e-zdroje<br /> * blogy: mohou doplňovat webovou prezentaci knihovny, umožňují komunikaci s uživateli, informují o novinkách a dění v knihovně, poskytují různé návody či tipy spojené s knihovnou, vyhledáváním, využíváním zdrojů apod.<br /> * technologie webu 2.0 umožňují reagovat na změny a měnící se potřeby uživatelů, rozvoj umožňují otevřenost, snadnost použití, inovační přístup, participaci uživatelů<br /> <br /> ==91. Co si představíte pod termínem &quot;katalogizační pravidla&quot; nebo &quot;katalogizační instrukce&quot;?==<br /> Katalogizační pravidla jsou určena pro tvorbu katalogů a jiných soupisů v univerzálních knihovnách všech velikostí. <br /> <br /> Je to souhrn metodických pokynů, který umožňuje jednoznačně řešit problémy katalogizace. Tedy co a jak zapisovat.<br /> <br /> ==92. Jmenujte v současnosti používaná katalogizační pravidla v ČR.==<br /> * AACR2 (Anglo-americká katalogizační pravidla, 2. revidované vydání)<br /> * ISBD (Mezinárodní standardní bibliografický popis)<br /> <br /> ==93. Jaký je v hlavních bodech postup při popisu zdrojů podle AARC2R?==<br /> # popsat fyzický předmět <br /> # zvolit hlavní a vedlejší záhlaví<br /> # stanovit správnou formu jmen v záhlavích<br /> # provést odkazy na odlišné formy jmen<br /> <br /> ==94. Čím se zabývá prvních 12 kapitol AACR2R?==<br /> Všeobecnými pravidly popisu u jednotlivých typů dokumentů:<br /> # Všeobecná pravidla popisu<br /> # Knihy, brožury a jednolistové tisky<br /> # Kartografické dokumenty<br /> # Rukopisy (včetně rukopisných sbírek)<br /> # Hudebniny<br /> # Zvukové dokumenty<br /> # Filmy a videozáznamy<br /> # Grafické dokumenty<br /> # Elektronické zdroje<br /> # Trojrozměrné dokumenty<br /> # Mikrodokumenty<br /> # Seriály<br /> <br /> ==95. Jakými hlavními typy identifikačních selekčních údajů (záhlaví) se zabývají AACR2?==<br /> * Popis pod individuálním autorem <br /> ::individuální autor je osoba s hlavní odpovědností za vytvoření intelektuálního nebo uměleckého obsahu díla<br /> * Popis pod korporací <br /> ::korporace je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek<br /> * Popis pod názvem, příp. unifikovaným názvem<br /> ::unifikovaný název je název, jímž je dílo identifikováno pro katalogizační účely, <br /> ::nebo název použitý k rozlišení záhlaví pro jedno dílo od záhlaví pro dílo odlišné <br /> ::nebo konvenční skupinový název použitý pro uspořádání publikací (jednoho autora,...) obsahujících řadu prací nebo výtahy atd. z několika prací (např. sebraná díla,...)<br /> <br /> ==96. Uveďte příklady hlavních pramenů popisu pro knihu podle AACR2R.==<br /> * Titulní stránka<br /> * Preliminária = titulní stránka, rub titulního listu, všechny stránky přecházející titulní stránce a obal<br /> * Tiráž<br /> * Celá popisná jednotka<br /> * Jakýkoli pramen<br /> <br /> ==97. Čím se liší tzv. unifikovaný název od hlavního názvu bibliografického zdroje (třeba knihy)?==<br /> Unifikovaný název slouží k identifikaci jednotky pro katalogizační účely, název bibliografického zdroje může být stejný u více zdrojů, unifikovaný název slouží k upřesnění, o který zdroj se jedná (do kulatých závorek připojí např. název vydávající korporace nebo jiné rozlišující údaje).<br /> <br /> ==98. Uveďte jaké znáte oblasti popisných údajů (je jich 8), které jsou specifikovány v ISBD.==<br /> * '''Oblast údajů o názvu a odpovědnosti''': hlavní název, obecné označení druhu dokumentu, souběžný název, ostatní informace o názvu, údaje o odpovědnosti.<br /> * '''Oblast údajů o vydání''': údaj o vydání, souběžný údaj o vydání, údaje o odpovědnosti vztažené k vydání, další údaje o vydání, …<br /> * '''Oblast specifických údajů o materiálu nebo typu publikace'''<br /> * '''Oblast údajů o publikaci, distribuci atd.''': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby.<br /> * '''Oblast údajů fyzického popisu''': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál.<br /> * '''Oblast údajů o edici''': hlavní název edice, souběžný název edice, další údaje o názvu edice, údaje o odpovědnosti vztažené k edici, ISSN edice, číslování v rámci edice.<br /> * '''Oblast poznámek'''<br /> * '''Oblast standardních čísel a údajů o dostupnosti''': standardní číslo, klíčový název, údaje o dostupnosti nebo ceně.<br /> <br /> ==99. Jaké hlavní údaje se uvádí v oblasti údajů o publikaci podle ISBD (nebo i AACR2)?==<br /> ''ISBD'': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby<br /> ''AACR2'': místo a datum vydání, distribuce, jméno nakladatele, distributora<br /> <br /> ==100. Jaké popisné údaje se podle vás uvádí v oblasti údajů fyzického popisu podle ISBD nebo AACR2?==<br /> ''ISBD'': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál<br /> <br /> ''AACR2'': rozsah fyzické jednotky (pro knihy stránkování), další fyzické údaje (ilustrace …), rozměr, doprovodný materiál<br /> <br /> ==101. K čemu slouží tzv. &quot;interpunkce&quot; v bibliografickém záznamu a čím je určena?==<br /> Interpunkce má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu. <br /> <br /> Využívají se tato interpunkční znaménka: dvojtečky, středníky, lomítka, pomlčky, čárky a tečky.<br /> <br /> ==102. Je nějak určeno pořadí popisných údajů v bibliografickém záznamu podle ISBD a proč?==<br /> Ano, pořadí je přesně určeno, společně s interpunkcí má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu.<br /> <br /> ==103. Co znamená, když řekneme o bibliografickém záznamu, že je v určitém &quot;formátu&quot;? Jinak řečeno co znamená &quot;formát bibliografického záznamu&quot;?==<br /> Formát určuje strukturu zápisu bibliografického záznamu, určuje tedy '''kam''' dané informace zapisovat. Nezabývá se prezentací (vzhledem) textu.<br /> <br /> ==104. Jaké znáte formáty (standardy) pro komunikaci bibliografických záznamů?==<br /> MARC21, UNIMARC, MARCXML, Dublin Core, MODS, XOBIS<br /> <br /> ==105. Srovnejte komunikační formáty MARC s formáty založenými na XML. Výhody/nevýhody.==<br /> Formáty založené na XML umožňují navázání na nové technologie, nicméně stále vycházejí z osvědčených metod a postupů – z MARCu. <br /> <br /> Vyjádření dat ve formátu MARC pomocí XML je nejjednodušší způsob, jak s nimi pracovat. Hlavními výhodami práce s XML je velké množství SW aplikací a možnost použití XSLT stylesheets pro převod do jiných formátů.<br /> <br /> ==106. Porovnejte formáty MARC a Dublin Core, jaké jsou zásadní rozdíly, výhody, nevýhody?==<br /> ==107. Co je definováno ve formátech MARC?==<br /> UNIMARC – má jen formát pro bibliografická data<br /> <br /> <br /> MARC21 formáty jsou definovány pro pět typů dat:<br /> <br /> - Format for Biblographic Data – bibliografická data<br /> <br /> - Format for Holdings Data – to, co knihovna vlastní<br /> <br /> - Format for Autority Data – záhlaví – autor a údaje o něm<br /> <br /> - Format for Classification Data – klasifikační data<br /> <br /> - Format for Community Information – záznamy o knihovnách<br /> <br /> ==108. Co je principem standardu MARC? Jak se člení a označují data záznamu?==<br /> <br /> - MARC = MAchine Readable Cataloguing<br /> - Standard pro reprezentaci a komunikaci (výměnu) bibliografických a souvisejících informací ve strojem čitelné podobě<br /> <br /> <br /> Záznam se dělí na tři úrovně:<br /> - Struktura záznamu – je dána standardy ANSI Z39.2 a ISO 2709<br /> - Označení obsahu – kódy a konvence, které dále identifikují a dále charakterizují obsah záznamu<br /> - Obsah většiny datových elementů je určen mimo standardy MARC, jako jsou AACR, LCSH, …<br /> <br /> <br /> Princip:<br /> - Data se člení do polí a podpolí označených pomocí tagů<br /> - Pole mohou mít pevnou nebo proměnlivou délku<br /> - Pole s pevnou délkou obsahují kódované údaje<br /> - Poli mohou předcházet dva identifikátory, které zpřesňují význam obsahu<br /> <br /> <br /> Hodnoty tagů a jednotlivých polí, podpolí, určuje konkrétní verze formátu MARC, většinou národní.<br /> <br /> ==109. V čem se obecně liší různé verze formátu MARC, např. MARC21 a UNIMARC?==<br /> <br /> - V MARC21 je interpunkce součástí dat, v UNIMARC se generuje až při zobrazení (srov. pole 245 resp. 200), <br /> - UNIMARC má tzv. vyšší granularitu údajů - je podrobněji strukturovaný (srov. pole 100 resp. 700).<br /> <br /> ==110. Stručně charakterizujte bibliografický standard MODS.==<br /> <br /> - MODS – Metadata Object Description Schema) – schéma pro popis objektu metadaty.<br /> - Tento formát byl vytvořen Library of Congress především pro použití v knihovnických appl..<br /> - Obsahuje vybrané prvky z MARC21, které jsou však jinak strukturované a uspořádané.<br /> - Záměrem je jednodušší formát než MARC21, ale stále dostatečně strukturovaný.<br /> <br /> ==111. Stručně charakterizujte formát Dublin Core.==<br /> <br /> - Standard pro netafatový popis digitálních objektů často vyjadřovaný prostřednictvím XML.<br /> - Název vychází z města Dublin v USA – konference na které byl vytvořen.<br /> - Záměrem je usnadnit vyhledávání elektronických zdrojů.<br /> - Standard obsahuje základní sadu 16ti prvků (název, tvůrce, předmět, popis, …) z nichž žádný není povinný<br /> - Původně byl vytvořen jako popis zdrojů na www sestavený přímo autorem. Pak ale zaujal instituce, které se zabývají formálním zpracováním zdrojů (knihovny, vládní agentury, …).<br /> - Struktura Dublin Core se v současnosti používá ve 20 zemích a nové stále přibývají.<br /> <br /> ==112. K čemu se používá protokol Z39.50?==<br /> <br /> - Protokol založený na architektuře server – klient, který je určený pro vyhledávání a získávání informací ze vzdálených databází (je určený pro heterogenní prostředí – různé systémy).<br /> - Tento protokol definuje komunikační jazyk (Z-jazyk) a způsob kódování přenášených údajů.<br /> - Není závislý na platformě ani systému.<br /> - Použitý standard v knihovnictví.<br /> <br /> Protokol umožňuje: Vyhledávání, update údajů, předávání a přebírání (upload a download), <br /> <br /> Při komunikaci nastávají problémy s různými verzemi a různými profily (soubory funkcí, které jsou implementovány). <br /> Implementace protokolu - konkrétní realizace pro konkrétní systém (databázi) a platformu, která může zahrnovat jen určitou podmnožinu funkcí (např. jen vyhledávání, ne update)</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Vypracovan%C3%A9_ot%C3%A1zky_k_testu_VIKBA10&diff=28367 2013-01-22T12:25:42Z

<p>Maluskoval: /* 105. Srovnejte komunikační formáty MARC s formáty založenými na XML. Výhody/nevýhody. */</p> <hr /> <div>* Na tuto stránku můžete vkládat vypracované odpovědi.<br /> * Veškeré otázky jsou záměrně na jedné stránce, aby bylo snažší vytisknout si vypracovaný test a učit se z něj. Pokud však máte pocit, že je dané téma příliš široké, založte pro otázku samostatnou stránku a odkažte na ní.<br /> * Využijte všech možností wiki systému! '''Vkládejte, editujte,opravujte diskutujte.'''<br /> <br /> <br /> ==1. Co znamená pojem &quot;šedá literatura&quot;?==<br /> <br /> * Označována také jako nekonvenční.<br /> * Jedná se především o literaturu, která '''není běžně k dostání v knihkupectvích. '''Je '''vydávána omezeně''' pro speciální potřeby různých institucí.<br /> * Uchovává se především v archivech.<br /> <br /> '''Mezi šedou literaturu patří:''' diplomové práce, disertační práce, zprávy z konferencí, technické zprávy výzkumné práce, speciální analýzy, technické zprávy, firemní informace, výroční zprávy, patenty …<br /> <br /> ==2. Co mají společného nebo rozdílného pojmy &quot;edice&quot;, &quot;edition&quot;, &quot;series&quot; a &quot;vydání&quot;?==<br /> <br /> '''EDICE a SERIES'''<br /> <br /> * &quot;edice&quot; a &quot;series&quot; '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> <br /> '''VYDÁNÍ a EDITION'''<br /> <br /> * &quot;vydání&quot; a &quot;edition&quot; také '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * vydání vycházejí ze '''společného originálu''', ale mohou být doplněné, přepracované či aktualizované<br /> <br /> ==3. Jaký je rozdíl mezi monografií a seriálem?==<br /> <br /> * hlavní rozdíl spočívá v tom, že monografie je vydávaná buď jako jedna část (kniha) nebo je rozdělena do několika částí (svazků), ale tento '''počet částí je vždy konečný'''. Zatímco seriál má '''nestanovený počet částí a ty jsou vydávány postupně'''<br /> <br /> * příkladem monografie může být '''Slovník spisovného jazyka českého''', který vyšel postupně během roku 1989 v nakladatelství Academia celkem v osmi svazcích (1. svazek: A-G, 2. svazek: H-L, atd.)<br /> <br /> * jednotlivé části monografie mohou být vydávány buď '''současně''' nebo '''postupně'''<br /> <br /> * příkladem seriálu jsou časopisy (i elektronické), deníky, výroční zprávy<br /> <br /> * seriál je pokračující zdroj, '''postupně''' vydávaný po jednotlivých částech, obvykle číslovaný a bez předem stanovené doby ukončení (není stanoveno, kolik bude mít částí/čísel)<br /> <br /> * jednotlivá část (číslo) seriálu může či nemusí mít svůj vlastní název<br /> <br /> ==4. Co je to &quot;edice&quot;?==<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - edice Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> ==5. Uveďte důležitou vlastnost digitálních dokumentů, která zásadně mění způsob nakládání s těmito dokumenty (oproti klasickým analogovým) především z hlediska autorských práv.==<br /> <br /> Hlavním rozdílem digitálních dokumentů oproti analogovým je, že digitální dokumenty mohou být kopírovány velice jednoduše ve stejné kvalitě takovým způsobem, že originál není rozeznatelný. <br /> <br /> Autorské právo:<br /> Výhodou digitálních dokumentů je právě skutečnost, že mohou být k dispozici ve stejném okamžiku velkému množství uživatelů bez ohledu na to, jestli je dokument v knihovně nebo ne. Podle autorského zákona je v současné době vystavit a dát uživatelům k dispozici především jen rukopisy a staré tisky (NK ČR).<br /> <br /> Základní principy autorského práva:<br /> - Bezúplatná licence – užití, kdy uživatel nemá povinnost platit autorovi odměnu.<br /> <br /> - Užití, kde není nutný souhlas autora, ale kde musí uživatel autorovi platit odměnu za užití díla.<br /> <br /> - Užití, kdy je nutný výslovný souhlas autora a vyžaduje uzavření lic. smlouvy (dig. distribuce - DB).<br /> <br /> <br /> Digitální distribuce z pohledu českého práva – Distribuce:<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce zcela volně<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce s tzv. podmíněným přístupem (zobrazení podmiňuje ID a heslo)<br /> <br /> - zaslání dokumentu prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> - zpřístupněním dokumentu konkrétní osobě (ID a heslo) v knihovně (v rámci intranetu)<br /> <br /> - převedení dokumentu do el. podoby (digitalizace) a získat tak rozmnoženinu díla v el. podobě<br /> <br /> - zpřístupnění díla, nebo kopie prostřednictvím internetu na místě a čase své vlastní volby<br /> <br /> ==6. S jakými hlavními problémy bychom se setkali, kdybychom se rozhodli převést klasickou knihovnu do její digitální podoby.==<br /> * volba nesprávné technologie - hardware a software<br /> * životnost nosičů (CD přibližně 59 let, kvalitní papír až 1000 let)<br /> * rychlá ztráta záznamů (digitální záznamy zmizí najednou, analogové degradují postupně)<br /> * možnosti hrozeb pro digitální informace = změna nebo smazání obsahu, nefungující nebo zastaralý hardware či software, neplatný formát, destrukce fyzického nosiče<br /> <br /> ==7. Jaké knihovny tvoří tzv. systém knihoven v ČR podle knihovního zákona?==<br /> <br /> * '''Národní knihovna ČR''' - '''Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana''' - '''Moravská zemská knihovna'''<br /> <br /> * '''krajské knihovny''' (zřizované orgánem kraje)<br /> <br /> * '''základní knihovny''' (zřizované orgánem obce - veřejné knihovny obecní, městské)<br /> <br /> * '''specializované knihovny''' (zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění - knihovny technické, lékařské, právnické, muzejní atd., knihovny Akademie věd ČR)<br /> <br /> ==8. Charakterizujte a u uveďte, čím se od sebe navzájem liší tři hlavní druhy paměťových institucí.==<br /> * '''knihovny''' - především '''zpřístupňují''' informace na hmotných objektech, nové dokumenty získávají v největší míře nákupem<br /> * '''archivy''' - především '''shromažďují a uchovávají''' dokumenty, pro veřejnost mají omezený přístup<br /> * '''muzea''' - zabývají se '''trojrozměrnými objekty''', veřejnosti je zpřístupňují prostřednictvím výstav<br /> <br /> Tyto paměťové instituce se tedy liší '''skladbou fondu, mírou a způsobem jeho zpřístupnění'''.<br /> <br /> ==9. Jaké jsou hlavní funkce všech paměťových institucí?==<br /> * paměťové instituce = knihovny, archivy, muzea<br /> * shromažďují, uspořádávají a zpřístupňují informace uložené na fyzických nebo elektronických objektech<br /> <br /> ==10. Jaké jsou funkce knihovny?==<br /> * shromažďují, uspořádávají, ochraňují a zpřístupňují informace v dokumentech ze svého vlastního fondu<br /> * zpřístupňují dokumenty formou výpůjček prezenčních nebo absenčních<br /> * zprostředkovávají dokumenty z fondů jiných knihoven prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby (MVS) nebo mezinárodní meziknihovní výpůjční služby(MMVS)<br /> * zprostředkovávají přístup k Internetu<br /> * mají i kulturní a společenskou funkci - pořádají nejrůznější akce<br /> <br /> ==11. Jakým způsobem přispívají knihovny k rozvoji demokracie?==<br /> Poskytují knihovnické a informační služby obyvatelů za rovných podmínek. Zajišťují občanům rovný přístup ke kulturním hodnotám, informacím a ke vzdělání. Tyto služby jsou poskytovány bez rozdílu všem, nezávisle na původu, náboženství, … Aplikuje se tu zákon o svobodném přístupu k informacím a o ochraně osobních údajů. Zákon č. 257/2001 sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).<br /> <br /> ==12. Co umožňuje, aby měly knihovny výjimku z autorského zákona, týkající se bezplatného půjčování dokumentů ze svých fondů?==<br /> Autorský zákon 121/2000 sb.:<br /> <br /> §37 – Knihovní licence<br /> <br /> (1) Do autorského práva nezasahuje knihovna, archiv, muzeum galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení<br /> <br /> a) zhotoví-li rozmnoženinu díla, které neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a konzervační potřeby.<br /> <br /> (2) Do autorského práva nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která přísluší autorům od osoby a ve výši stanovené v příloze k tomuto zákonu. Právo na odměnu autor nemá v případě půjčování zveřejněných děl podle tohoto odstavce na místě samém, nebo půjčí-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl školní knihovny a knihovny vysokých škol, NK ČR, MZK, STK, NLK, NPK Komenského, … Parlamentní knihovna ČR.<br /> <br /> Knihovny mají výjimku týkající se půjčování knih vyplývající z Listiny základních práv a svobod ČR, že každý bez rozdílu má mít svobodný přístup k informacím.<br /> <br /> ==13. Uveďte jaké znáte mechanismy, které mohou zajistit vyšší kvalitu (spolehlivost, nestrannost,...) zveřejňovaných informací.==<br /> - odborná kvalifikace autora, jež ho opravňuje k psaní na dané téma<br /> <br /> - reputace vydavatele<br /> <br /> - datum vydání<br /> <br /> - přesnost, spolehlivost a bezchybnost<br /> <br /> - šíře i hloubka pokrytí dané problematiky<br /> <br /> - objektivita poskytovaných informací s minimem předpojatosti<br /> <br /> - aktuálnost zveřejněných informací<br /> <br /> ==14. Použijete-li přirovnání Internetu ke knihovně. Jaké najdete společné znaky a v čem je toto přirovnání neadekvátní?==<br /> Rozdíly:<br /> - organizace (web jako celek není organizován)<br /> <br /> - Internetové vyhledávače většinou spoléhají na jednoduché fulltextové vyhledávání<br /> <br /> - řízení vstupu dat – knihovny kontrolují, jak kvalitní informace přijímají do svého fondu<br /> <br /> - web není cílen na konkrétní skupinu uživatelů<br /> <br /> - krátký poločas rozpadu dokumentů na webu<br /> <br /> ==15. V čem spočívá rozdíl mezi tzv. povrchovým/hlubokým nebo viditelným/neviditelným webem?==<br /> - hluboký (neviditelný) web je ten, který vyhledávače nedokáží indexovat<br /> <br /> - hluboký web je asi 500x větší<br /> <br /> - hluboký web nabízí mnohem kvalitnější informace, soustředěné v relativně v malém počtu sídel<br /> <br /> - víc než polovina hlubokého webu je v předmětových databázích<br /> <br /> - poměr hlubokého a povrchového webu se mění jen nevýrazně<br /> <br /> - 95% hlubokého webu je přístupná bez poplatků<br /> <br /> - běžně používané vyhledávače neindexují více než 16% povrchového webu.<br /> <br /> ==16. Co znamená pojem hypertext?==<br /> <br /> * hypertext je vazba mezi skupinou textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (tzv. linků)<br /> <br /> * odkazuje na jiné informace a umožňuje jejich snadné vyhledávání<br /> <br /> * nejznámějším takovým systémem je World Wide Web<br /> <br /> * myšlenka hypertextu vznikla v roce 1945, kdy Vannevar Bush v článku „As We May Think“ popsal zařízení Memex, umožňující ukládání informací a jejich vzájemné propojování<br /> <br /> ==17. Jaké výhody a nevýhody přináší elektronické médium oproti klasickým analogovým?==<br /> Výhody digitální technologie: snadná manipulovatelnost, stlačitelnost, síťovatelnost, transformovatelnost, překlad z jednoho jazyka do druhého za pomoci speciálního software, možnost automatického vyhledávání, nepoměrně méně náročnější na sklady, možnost rychlého přenosu, snadná přenositelnost uložených dat.<br /> <br /> Analogové záznamy jsou nepoměrně kvalitnější než digitální – avšak jsou snadno poškoditelná. Proto se používá digitalizace. Na analogová i digitální média však mohou společně negativně působit i další vlivy jako prach, vlhkost, …<br /> <br /> ==18. Na jaké hlavní prvky (bloky, oddělení) můžeme dekomponovat knihovnu, podíváme-li se na ni jako na systém?==<br /> * '''Studovny'''<br /> * '''Sklady'''<br /> * '''Databáze'''<br /> * '''Výpůjční oddělení'''<br /> * '''Informační oddělení'''<br /> * '''Linka zpracování''', tj. akvizice, popis, adjustace<br /> * '''Management knihovny'''<br /> * '''Počítače''' - přístup do databází knihovny a připojení k Internetu<br /> Každé oddělení má své správce, tj. knihovníky (např. správce skladu, správce studovny).<br /> <br /> Schéma knihovny jako systému z přednášky Dr. Ing. Kadlece předmětu Knihovnické systémy a standardy naleznete zde[http://knihomol.phil.muni.cz/vik/vikba10/prednask/knihovna.htm]<br /> <br /> <br /> 1)knihovník<br /> 2)dokument<br /> 3)uživatel<br /> <br /> ==19. Co znamená a z čeho se skládá v knihovně tzv. &quot;linka zpracování&quot;?==<br /> Je to systém tří oddělení (činností) v knihovně, kterými projde získaný dokument než je k dispozici uživatelům: <br /> <br /> 1. '''Akvizice''' - získání dokumentů (koupí, darem, výměnou, povinným výtiskem) a jejich evidence (zápis do přírůstkového seznamu).<br /> <br /> 2. '''Popis''' - jmenný (tj. popis dokumentu z hlediska toho, co je v ní napsané, jména autorů, korporací,...) a věcný (tj. podle oborů).<br /> <br /> 3. '''Adjustace''' - dokument se označí štítky, signaturou, zabalí se a následně pošle dál (do skladu, studovny či půjčovny).<br /> <br /> ==20. K čemu slouží a jaké úkoly plní v knihovně akvizice?==<br /> * Akvizice je činnost, která je zaměřená na zjišťování, výběr a získávání dokumentů do fondu dané knihovny. <br /> * Je důležité brát ohled na funkci knihovny, její zaměření a poslání, obsahovou strukturu jejího fondu a potřeby uživatelů.<br /> * Získání dokumentů je možné koupí, darem, výměnou a u vybraných knihoven také tzv. povinným výtiskem.<br /> <br /> ==21. Jaké jsou hlavní zdroje získávání dokumentů do knihovny?==<br /> <br /> * nákup<br /> * dar<br /> * výměna<br /> * (povinný výtisk) - pouze vybrané knihovny<br /> <br /> ==22. Jaké základní seznamy musí knihovna vytvářet, k čemu slouží a jaké údaje se v nich uvádí?==<br /> <br /> 1. '''Přírůstkový seznam''' - je základním seznamem každé knihovny. Zapisují se do něj všechny získané knihovní jednotky (mimo exemplářů periodik). Může být veden jednak v klasické (papírové) podobě či v elektronické.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok jeho vydání, způsob nabytí.<br /> <br /> 2. '''Úbytkový seznam''' - je druhým důležitým seznamem v knihovně. Zapisují se do něj odepsané (vyřazené) knihovní jednotky (úbytky) dané knihovny.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, úbytkové číslo, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok vydání, důvod odpisu.<br /> <br /> ==23. Co je &quot;signatura&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> Je to označení alfanumerickým znakem, podle kterého najdeme knihu na regále.<br /> <br /> Mají pravidla vytváření, každá knihovna má jiný systém signatur.<br /> <br /> ==24. Co je &quot;přírůstkové číslo&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * je to evidenční číslo, pod kterým je zapsána do přírůstkového seznamu každá nová knihovní jednotka<br /> <br /> ==25. Co je &quot;sigla&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * sigla je lokační značka knihovny<br /> <br /> * užívá se k jednoznačné identifikaci knihovny např. v Souborném katalogu ČR<br /> <br /> * i když se stane, že knihovna změní název, sigla zůstává stále stejná<br /> <br /> * siglu tvoří kombinace tří abecedních a tří číselných znaků, např. JNG001<br /> <br /> * velká písmena na první a druhé pozici mají funkci geografického znaku (odvozeného z běžně užívaných zkratek bývalých okresních měst), velké písmeno na třetí pozici vyjadřuje typ knihovny:<br /> <br /> A – ústřední knihovny<br /> <br /> B – knihovny ústavu Akademie věd ČR<br /> <br /> C – knihovny ostatních ústavů<br /> <br /> D – vysokoškolské knihovny<br /> <br /> E – knihovny státní správy, veřejných institucí, kulturních, zájmových a společenských institucí, lékařské knihovny zdravotnických zařízení a církevní knihovny<br /> <br /> F – knihovny podniků, závodů, projektových organizací a firem<br /> <br /> G – veřejné knihovny a školní knihovny<br /> <br /> * číselná část je identifikačním číslem té konkrétní knihovny. Skládá se z třímístného čísla od 001 do 999: <br /> čísla od 001 do 499 se používají pro označení knihoven se sídlem v okresním městě<br /> čísla od 500 do 999 označují knihovny sídlící v ostatních místech okresu.<br /> Např.:<br /> JNG001 = Městská knihovna Jablonec nad Nisou<br /> (JN = okres Jablonec nad Nisou, G = veřejná knihovna, 001 = knihovna se sídlem v okresním městě)<br /> <br /> * siglu přiděluje Národní knihovna ČR, Oddělení souborných katalogů<br /> <br /> ==26. Jakým způsobem je ve skladu knihovny zajištěno optimální využití prostoru?==<br /> Knihy se řadí dle rozměrů aby se ušetřilo místo v regálech. Knihy stejných, nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==27. Co znamená termín &quot;stavění fondu&quot; a jaké druhy stavění fondu znáte?==<br /> Je to uspořádání fondu podle určitého systému, který umožňuje zpětné vyhledávání knihovních jednotek a jejich ochranu.<br /> <br /> Formátově pořadové stavění – uspořádání dle formátu a přiděleného pořadového čísla. Vícesvazková díla a multiplikáty se řadí vedle sebe.<br /> <br /> Formátově přírůstkové stavění – uspořádání dle formátu a přírůstkových čísel bez ohledu na vícesvazková díla a multiplikáty. <br /> <br /> Přírůstkově formátové stavění – stavění podle přírůstkových čísel s ohledem na formát a multiplikáty a vícesvazková díla.<br /> <br /> Systematicko-formátové stavění – uspořádání podle tříd systematické klasifikace, dále podle formátu a podle pořadových čísel.<br /> <br /> ==28. Kde a proč se používá formátové stavění fondu?==<br /> Používá se ve skladech depozit z důvodu úspory místa. Knihy stejných nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==29. Kde a proč se používá oborové stavění fondu?==<br /> Oborové – věnované určitému předmětu, jako je lékařství, a opomíjí se všechny další předměty (například právo). Právo se uvádí jen pokud je v souvislosti s lékařstvím (práva pacientů).<br /> <br /> Například u technické literatury (kde členění podle autorů není důležité, protože autorem je kolektiv)<br /> Zkrátka umožňuje uživatelům vyhledávat podle oboru jejich zájmu.<br /> <br /> ==30. Co znamená termín &quot;adjustace knihy&quot; a jaké úkony zahrnuje?==<br /> Je to označení vlastnictví knihovní jednotky evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli.<br /> <br /> Skládá se z fyzického ošetření knihy před vlastním uložením (obalení, polepení signaturou).<br /> <br /> Adjustace také spočívá v prověření správnosti faktury a také zaevidování faktury do knihy faktur, která může být vedena ručně, nebo strojově, nebo obojím způsobem (obojí je nejvýhodnější). Na faktuře by měly být uvedeny veškeré důležité údaje: cena, datum podpis, vystavení, splatnost, datum dodání faktury, kdo fakturu vystavil, … <br /> <br /> Po kontrole těchto údajů následuje označení vlastnictví dokumentu.<br /> <br /> ==31. Jaké vlivy působí na degradaci dokumentů v knihovně?==<br /> - Nedodržení klimatických podmínek (vlhkost, teplota, světelné záření, …)<br /> <br /> - Nevhodná manipulace a uložení<br /> <br /> - Nedostatečná ochrana před biologickými činiteli (živočichové, plísně, …)<br /> <br /> - Nedostatečná čistota<br /> <br /> - Špatné ovzduší (různé oxidy, …)<br /> <br /> ==32. Jaká opatření můžeme udělat, abychom zabránili degradaci případně úplnému zničení dokumentů v knihovně?==<br /> - Uložíme dokumenty ve vhodných podmínkách<br /> <br /> - Údržbou: očistou, ambulantními opravami, různými konzervačními metodami<br /> <br /> - Restaurátorským zásahem<br /> <br /> - Šetrnou manipulací<br /> <br /> - Prevencí katastrofických událostí<br /> <br /> ==33. Jaký je smysl prezenční výpůjčky v knihovně?==<br /> Udržet knihy, které mají být po celou dobu k dispozici čtenářům v knihovně právě v prostorách knihovny pro studijní účely. Dále se takto půjčují knihy, které jsou moc cenné nebo drahé a tím se knihovníci snaží je ochránit.<br /> <br /> ==34. Jaký je rozdíl mezi objednávkou dokumentu a jeho rezervací?==<br /> <br /> Objednávka – požadavek na vypůjčení knihovní jednotky, která je momentálně k dispozici, ale nachází se mimo volný výběr (je například ve skladu).<br /> <br /> <br /> Rezervace – Záznam požadavku uživatele na dokument, který je momentálně vypůjčen<br /> <br /> ==35. Jak se řeší při půjčování situace, kdy má o dokument zájem ve stejnou dobu víc uživatelů?==<br /> Kniha se půjčí podle toho, kdo si ji dříve zamluví, nebo rezervace. Postupuje se chronologicky.<br /> <br /> ==36. Jaké rozlišujeme typy výpůjček z hlediska délky výpůjční lhůty?==<br /> Krátkodobá, dlouhodobá, trvalá (depozit), meziknihovní.<br /> <br /> ==37. Jak souvisí pojem &quot;metadata&quot; s pojmem &quot;bibliografický popis&quot;?==<br /> Metadata – strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech. Mají funkci popisnou, selekční a archivační.<br /> <br /> Bibliografický popis – obsahuje soubor popisných údajů zaznamenávajících a identifikujících zpracovávaný dokument pomocí osmi oblastí údajů.<br /> <br /> Oba tyto pojmy spolu souvisí tím, že nesou informace o primárních datech<br /> <br /> ==38. Proč se vytváří (k čemu slouží) bibliografické záznamy?==<br /> Soubor údajů o zpracovaném dokumentu. Umožňuje identifikaci dokumentu tím, že představuje v něm uložené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení, jeho fyzickou formu, dále umožňuje jeho vyhledání a přístup k němu.<br /> <br /> ==39. Jaké problémy je nutné řešit při popisu zdrojů?==<br /> - Odkud vzít údaje pro popis<br /> <br /> - Jaké vlastnosti zdrojů popisovat<br /> <br /> - Jakých hodnot mohou nabývat<br /> <br /> - V jakém jazyku budou vyjádřeny<br /> <br /> - Jakým skriptem budou zapsány<br /> <br /> - Jak formálně tvrzení zapsat<br /> <br /> - V jakém formátu zapsat (struktura, kódování)<br /> <br /> ==40. Základní rozdělení bibliografických údajů z hlediska způsobu jejich vytváření a pozdějšího použití. Uveďte základní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami.==<br /> Bibliografický popis – účelem je umožnit rozlišit různé bibliografické zdroje od sebe navzájem (pomocí informací z dokumentu).<br /> <br /> <br /> Selekční údaj – údaj, podle kterého lze bibliografický záznam vyhledat a identifikovat (je tvořen pomocí selekčních jazyků).<br /> <br /> ==41. Co je podstatou selekčních údajů a jejich základní rozdělení.==<br /> Selekční údaje nám umožňují zařadit a popsat dokument podle jeho vlastností. Na základě takovýchto údajů pak mohou uživatelé a zaměstnanci knihovny takovéto dokumenty vyhledávat. <br /> <br /> <br /> Selekční jazyky jmenné – (jmenné záhlaví), personální, korporativní, názvová, geografická jména, …<br /> Selekční jazyky věcné - předmětové (na bázi přirozeného jazyka); systematické (umělé jazyky)<br /> <br /> ==42. Jaké prostředky používá bibliografický popis pro vyjádření vlastností popisovaných zdrojů?==<br /> Skupina entit 1: – produkty intelektuální nebo umělecké činnosti, které jsou jmenovány nebo popsány v bibliografických záznamech.<br /> - Dílo – určitý intelektuální nebo umělecký výtvor (abstraktní entita)<br /> - Vyjádření – určitá intelektuální nebo umělecká realizace díla (ve formě různých druhů záznamů)<br /> - Provedení – fyzická podoba vyjádření díla (všechny hmotné objekty se stejnou intelektuální formou).<br /> - Jednotka – jednotlivý exemplář provedení<br /> <br /> <br /> Skupina entit 2: – entity odpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, za fyzickou výrobu a správu entit.<br /> - Osoba – jednotlivec (ty které zemřely i ty, které žijí).<br /> - Korporace – organizace nebo skupina působící jako celek.<br /> <br /> <br /> Skupina entit 3 – doplňkový soubor entit, které slouží jako předměty int. nebo umělecké činnosti.<br /> - Pojem – abstraktní představa nebo myšlenka<br /> - Objekt – hmotný předmět<br /> - Akce – činnost nebo událost<br /> - Místo - lokace<br /> <br /> ==43. Co se rozumí pod pojmem &quot;korporace&quot; ve smyslu původce díla při bibliografickém popisu?==<br /> Organizace nebo skupina osob, identifikovaná vlastním jménem, vystupující jako celek (asociace, instituce, obchodní firmy, nevýdělečné instituce, …).<br /> <br /> ==44. Uveďte, jaké druhy odpovědnosti za dílo rozlišují AACR2R a stručně je charakterizujte.==<br /> Individuální – jedna osoba (fiktivní, neznámá, nejistá, …)<br /> <br /> Společná – spolupracují dvě nebo více osob nebo korporací, vykonávají stejný druh aktivity, mohou se podílet na různých částech, nebo podíl nemusí být odlišen.<br /> <br /> Smíšená – různé korporace nebo osoby přispívají různými druhy aktivit (modifikace, ilustrace, …)<br /> <br /> ==45. Z jakých dvou hledisek je nutné popisovat bibliografický zdroj a proč je nutné tyto dva aspekty rozlišovat?==<br /> Dvě hlediska:<br /> - Obsah (content) – intelektuální a umělecký obsah (nehmotný)<br /> - Nosič (carrier) – fyzické vlastnosti, formát (nehmotný)<br /> <br /> <br /> Účelem je umožnit rozlišení různých bibliografických zdrojů od sebe navzájem. Je třeba vzít v úvahu všechny aspekty popisované jednotky (obsah, nosič, typ publikace, bibliografické souvislosti, …). Tato hlediska by měla být zohledněna ve všech oblastech popisu.<br /> <br /> ==46. S jakými problémy se setkáváme při použití názvů a jmen k popisu zdrojů?==<br /> Názvy a přiřazená jména se mohou časem měnit, osoby mohou mít přiřazeno více druhů jmen, která se mohou vyskytovat v různých jazycích a znacích, názvy nemusí vůbec existovat, jména mohou být neznámá, jeden název může mít přiřazeno více osob nebo objektů, …<br /> <br /> ==47. Jak se řeší problém nejednoznačnosti jména (víc osob má stejné jméno) např. při popisu původce díla?==<br /> Je nutné použít doplňky (kvalifikátory) pro rozlišení stejných jmen (např. data, místa, …).<br /> <br /> ==48. Jak se řeší při bib. popisu situace, kdy je text v dokumentu zapsán v písmu, které nelze technicky pro popis použít (např. azbukou nebo řecky)?==<br /> Pro popis se použijí tzv. transliterační tabulky. Při převodu se nepřihlíží k fonetické hodnotě jednotlivých písem. Je možný zpětný převod do původní abecedy.<br /> <br /> ==49. Jaké jsou hlavní prameny popisu, ze kterých se čerpá při vytváření bibliografického záznamu knihy?==<br /> Zdrojem popisné informace je obvykle jednotka, kterou popisujeme, případně různé příručky a další díla. Pro každou oblast popisu je předepsán hlavní pramen popisu. Pokud informaci nenajdeme v hlavním popisu a najdeme ji jinde, uvedeme ji v hranatých závorkách.<br /> <br /> 1. Název a údaje o odpovědnosti &gt; Titulní stránka<br /> <br /> 2. Vydání &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 4. Nakladatelské údaje &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 5. Fyzický popis &gt; Celá publikace<br /> <br /> 6. Edice &gt; Celá publikace<br /> <br /> 7. Poznámky &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> 8. Standardní číslo &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> ==50. Jaký je rozdíl mezi vylučovacím a přidružovacím odkazem?==<br /> Vylučovací odkaz: (viz)<br /> Odkaz alternativního znění jména autora nebo unifikovaného názvu, jež nebylo použito pro hlavní záhlaví na autoritní formu daného jména nebo názvu.Může se jednat o odkaz, který přivádí uživatele k heslu, jež nebylo použito, ale pod kterým by se mohla daná problematika také skrývat. <br /> <br /> Přidružovací odkaz: (viz též)<br /> Upozorňuje uživatele jmenného katalogu pod jakým záhlavím mohou být nalezena díla téhož autora, má-li dvě bibliografické identity (např. pseudonym).<br /> V předmětovém katalogu upozorňuje uživatele na tématicky příbuzné dokumenty<br /> <br /> ==51. Čím se zabývá identifikační (jmenný) popis?==<br /> Je to část bibliografického záznamu, která se zabývá tvorbou bibliografického popisu , jmenných selekčních údajů (záhlaví) a tím i souvisejících jmenných a názvových autorit<br /> <br /> ==52. Čím se zabývá věcný popis?==<br /> Zabývá se pořádáním informací, při kterém jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pomocí pořádacích znaků věcných selekčních jazyků.<br /> <br /> ==53. Základní rozdělení selekčních jazyků a jejich stručná charakteristika.==<br /> 1) Podle typu zpřístupňovaných dokumentů na:<br /> Dokumentační – pořádání a ukládání dokumentografických informací (obsahová char. dokumentu).<br /> Faktografické – pořádání a ukládání faktografických informací<br /> <br /> <br /> 2) Podle charakteru zpřístupňovaných informací na:<br /> Identifikační – slouží pro popis formálních charakteristik v bibliog. popisu a jmenné katalogizaci<br /> Věcné – použití při zpracování věcných údajů s cílem umožnit vyhledávání dok. podle obsahu.<br /> <br /> <br /> Dělí se dále na: <br /> <br /> Předmětové selekční jazyky (na bázi přirozeného jazyka)<br /> <br /> Systematické selekční jazyky (na bázi umělého jazyka)<br /> <br /> Prekoordiované – lexikální jednotky jsou složené (MDT, předmět. hesla).<br /> <br /> Postkoordinované – lex. jednotky vyjadřují jednoduché pojmy (tezaurus).<br /> <br /> ==54. Co je základní myšlenkou studie FRBR (funkční požadavky na bibliografické záznamy)?==<br /> Studie vznikla v roce 1997 z podnětu IFLA. Cílem je jasně definovaný , strukturovaný rámec, uvádějící do souvislostí údaje zaznamenané v bibliografických záznamech a vyhovující potřebám uživatelů těchto záznamů. Dále doporučit základní úroveň funkčnosti pro záznamy vytvořené národními bibliografickými agenturami.<br /> <br /> <br /> Studie používá metodiku konceptuálního modelování založenou na technice analýzy entit. Zabývá se třemi hlavními prvky:<br /> <br /> <br /> Entity – klíčové objekty, které jsou předmětem zájmu uživatelů informací<br /> Vztahy mezi různými typy entit<br /> Atributy – důležité vlastnosti entit<br /> <br /> <br /> Atributy a vztahy jsou mapovány do čtyř obec. uživatelských úloh (najít, identifikovat, vybrat, získat).<br /> <br /> ==55. Jaký je rozdíl mezi dílem a jeho provedením?==<br /> <br /> Dílo je umělecký, vědecky, technický nebo řemeslný výtvor tvůrčí lidské činnosti (abstraktní podoba).<br /> <br /> <br /> Provedení je fyzická podoba vyjádření díla. Představuje všechny hmotné objekty, které mají stejné vlastnosti pokud jde o intelektuální obsah a fyzickou formu.<br /> <br /> ==56. Jaké znáte globální identifikátory, používané při popisu bibliografických zdrojů?==<br /> <br /> ISBN, ISSN, ISMN, ISRN, SICI, URI<br /> <br /> Podrobnosti v [http://sigma.nkp.cz/F/EQMA23ADXHPBFKY16YU4I6NNNAKP9R1DJ1K68QH45H3A3UBE2U-47696?func=file&amp;file_name=find-b&amp;local_base=KTD TDKIV].<br /> <br /> ==57. Jak je zajištěno, že mezinárodní identifikátor (např. ISBN) je globálně jednoznačný - jedinečný?==<br /> Systém ISBN je řízen mezinárodní agenturou ISBN, které podléhají národní agentury ISBN. Ty přidělují novým publikacím ISBN z přidělených bloků čísel a provádějí evidenci těchto publikací.<br /> V ČR funguje národní agentura ISBN při NK ČR.<br /> <br /> <br /> ISBN je mezinárodní standardní číslo knihy, alfanumerický kód určený pro jednoznačnou identifikaci knižních vydání. Vychází z mezinárodního standardu ISO 2108. Z této alfanumerické struktury lze získat základní informace o původu knihy. Označení je složeno z částí proměnlivé délky, rozdělenými pomlčkami a mezerami.<br /> <br /> <br /> ISBN-10 – bylo dříve původní deseticiferné.<br /> ISBN-13 – nyní, má o jednu skupinu na začátku navíc a má nyní identickou strukturu jako čárový kód. Takže je takto ISBN na knihách i uvedeno.<br /> <br /> <br /> Složení ISBN-13: <br /> Na začátku nově přidaný prefix: konstanta 978 nebo 979, který označuje prefix čárového kódu.<br /> Druhou částí je identifikátor skupiny, který popisuje zemi a zeměpisný region.<br /> Třetí částí je identifikace vydavatele knihy pomocí kódu který je jednoznačný.<br /> Čtvrtá část popisuje již konkrétní vydání příslušné knihy u daného vydavatele (max. 6 číslic)<br /> Poslední číslo je kontrolní cifra, která zajišťuje, aby při překlepu nebyla nalezena jiná kniha.<br /> <br /> ==58. Co znamená tzv. perzistence identifikátoru?==<br /> Identifikátor musí být trvale platný a funkční - nezávislost na lokaci (přesuneme-li objekt na jiné místo webu, identifikátor objektu by měl zůstat nezměněn) a směrovatelnost (zadáme-li identifikátor do webového prohlížeče, infrastruktura webu by nás měla automaticky nasměrovat na příslušný objekt, ať se nachází v rámci globální sítě kdekoliv.<br /> <br /> ==59. Jaké moduly integrovaných knihovnických informačních systémů znáte a jaké funkce plní?==<br /> Dělí se do modulů podle funkcí:<br /> <br /> - Katalog – data o dokumentech (OPAC, bibliografický popis, jednotky)<br /> <br /> - Výpůjční modul – data o uživatelích, výpůjčkách a peň. trans. (výpůjčky, MVS, správa studoven)<br /> <br /> - Akvizice – data o dodavatelích objednávkách, fakturách, rozpočtech (evidence, správa seriálů, výměna publikací).<br /> <br /> - Správa systému – data o účtech, o nastavení systému, …<br /> <br /> Zpravidla obsahuje i nástroje pro zapojení do sítě knihoven a r komunikaci s externími zdroji.<br /> <br /> ==60. Co obnáší proces automatizace v knihovnách?==<br /> Jde o proces, při němž se vytváří struktury a formy záznamu dokumentu pomocí počítačových technologií a to podle typu zpracovaného dokumentu, účelu využití takového záznamu, úrovně podle typu popisné jednotky a použitého nosiče záznamu.<br /> Výsledkem takovéhoto zpracování jsou elektronické katalogy, bibliografické databáze, …<br /> V počátcích automatizace též tištěné katalogy, bibliografie a tištěné katalogizační lístky.<br /> <br /> Automatické zpracování informací – proces zpracování informací pomocí informačních technologií. Zahrnující sběr, ukládání, třídění, propojování, editování,vyhledávání, zobrazování informací, …<br /> <br /> ==61. Jaké integrované knihovnické systémy znáte?==<br /> Lanius, Clavius, Aleph, Koniáš, Daimon, KP_Sys, KP-Win, Voyager, Advanced rapid library<br /> <br /> ==62. Jaké znáte formy knihovních katalogů? (podle používané technologie)==<br /> Svazkový – tištěná kniha, uzavřený, nebo za určité období<br /> <br /> Lístkový – kartónové lístky (75x125 mm) – mezinárodní, 105x 150 – standardizovaný<br /> <br /> Elektronický – počítačová databáze, součást integrovaného knihovnického systému<br /> <br /> Online – OPAC (na síti)<br /> <br /> ==63. Uveďte druhy knihovních katalogů podle způsobu jejich uspořádání.==<br /> * '''Katalog jmenný''' - záznamy jsou uspořádány podle příjmení autora, korporace, prvního slova z názvu (není-li autor) <br /> * '''Katakog věcný''' - ''systematický'' - záznamy uspořádány podle oborů, znaků MDT / ''předmětový'' - uspořádání podle předmětových hesel <br /> * '''Katalog názvový''' - záznamy seřazeny podle názvů dokumentů <br /> * '''Katalog slovníkový (křížový)''' - řazení podle klíčových slov <br /> * '''Katalog místní''' - záznamy uspořádány podle signatur<br /> <br /> ==64. Uveďte druhy knihovních katalogů podle rozsahu fondů, které popisují.==<br /> * '''Generální katalog''' - obsahuje záznamy fondu celé knihovny<br /> * '''Speciální katalog''' - obsahuje záznamy pouze části fondu dané knihovny, např. pouze AV dokumenty <br /> * '''Souborný katalog''' - obsahuje záznamy z fondů více knihoven (např. Souborný katalog ČR je příkladem elektronického souborného katalogu) <br /> * '''Virtuální katalog''' - umožňuje prohledání katalogů online a slučování jejich výsledků<br /> <br /> ==65. Co je hlavním znakem katalogu narozdíl třeba od bibliografie?==<br /> *'''Katalog''' obsahuje záznamy o dokumentech, které daná knihovna vlastní. Na katalogizačním záznamu by neměly chybět lokační údaje (signatura). <br /> * '''Bibliografie''' informuje o existenci dokumentů, není vázaná na konkrétní instituci. Bibliografický záznam proto lokační údaje neobsahuje a také obvykle bývá rozsáhlejší než katalogizační.<br /> <br /> ==66. Uveďte hlavní funkce knihovního katalogu.==<br /> * '''bibliografická''' (indikativní) - informuje o existenci primárních dokumentů<br /> * '''rešeršní''' (selekční) - vyhledávání záznamů dokumentů<br /> * '''lokační''' - umožňuje zjistit, kde nalezené zdroje jsou a jsou-li dostupné a jak<br /> * '''evidenční''' - eviduje dokumenty (tj. majetek) knihovny<br /> * '''kolokační''' - zajištění toho, aby se záznamy, které spolu nějakým zpúsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe (např. díla jednoho autora)<br /> * '''identifikační''' (popisná) - umožňuje zjistit, o jaký dokument se jedná a odlišit ho od ostatních <br /> * '''propagační''' - nabízí obsah sbírek knihovny<br /> <br /> ==67. Vysvětlete termín &quot;kolokační funkce&quot; katalogu.==<br /> * kolokační funkce katalogu zajišťuje, aby se dokumenty, které spolu nějakým způsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe, např. díla jednoho autora, různá vydání stejného díla<br /> <br /> ==68. Co znamená termín &quot;navigace&quot; v katalogu?==<br /> Znamená to NAVIGOVAT UŽIVATELE KATALOGU (prostřednictvím logického uspořádání bibliografických informací a jasnou prezentací způsobu, jak se v katalogu pohybovat, včetně prezentace vztahu mezi díly, vyjádřeními, manifestacemi a jednotkami).<br /> <br /> ==69. Co znamená termín OPAC?==<br /> * OPAC = Online public access catalog<br /> * veřejně dostupný elektronický katalog dokumentů nacházejících se v knihovně<br /> * vyhledávání v OPACu jednoduché nebo pokročilé<br /> * možnost listování v rejstřících<br /> * řada knihoven přidává do svého OPACu náhledy obálek dokumentů či nabízí uživatelům možnost přidávat recenze dokumentů <br /> * standartně bývá součástí přístup do čtenářského konta, možnost rezervace nebo prolongace dokumentu<br /> <br /> ==70. Jaké jiné další funkce poskytuje OPAC katalog oproti klasickým např. lístkovým katalogům?==<br /> * složitější vyhledávání záznamů na základě kombinování dotazů<br /> * prohlížení rejstříků v rámci vyhledávání (rejstřík autorů, klíčových slov)<br /> * možnost volby vyhledávání v celém fondu knihovny nebo pouze ve vybrané části<br /> * možnost zjištění, zda je nebo není dokument momentálně vypůjčený (popř. datum, kdy by měl být čtenářem vrácen)<br /> * možnost rezervace nebo prodloužení (prolongace) dokumentu<br /> * možnost bezprostřední aktualizace záznamu knihovníkem (přidání či oprava údajů) prostřednictvím příslušného knihovního programu<br /> * možnost vkládání náhledů obálek, přidávání recenzí<br /> * propojení s jinými databázemi či službami<br /> * možnost zobrazení vybraného záznamu v různých formátech (katalogizační záznam, citace, záznam ve formátu MARC21, UNIMARC či ISBD<br /> * možnost tisku vyfiltrovaného záznamu<br /> * přístup do čtenářského konta<br /> * knihovny mohou využít objednávky MVS přes online katalog<br /> <br /> ==71. Jaké výhody přinesly elektronické katalogy oproti klasickým papírovým?==<br /> * přístup ke katalogu neomezenému počtu uživatelů ve stejný čas<br /> * přístup 24 hodin denně<br /> * nemusím být v knihovně<br /> * možnost vyhledávat dokument podle nejrůznějších kritérií (autor, název, jazyk dokumentu, roku vydání, nakladatele, klíčových slov)<br /> * možnost sdílení záznamů<br /> * rychlejší a pohodlnější vyhledávání<br /> <br /> ==72. Jak se nazývá proces převodu lístkového katalogu do elektronické podoby?==<br /> Retrospektivní konverze.<br /> <br /> ==73. Co představuje termín &quot;bibliomining&quot;?==<br /> Bibliomining souvisí s pojmem data mining = těžba dat. Ve spojení s biblio znamená těžba informací z knihovny a jejích katalogů, tzv. čtení mezi řádky (návštěvnost, obliba knížek, přelidněnost v závislosti na otevírací době, denní hodině…)<br /> <br /> ==74. Co vyjadřuje označení &quot;Library 2.0&quot;?==<br /> Tento pojem souvisí s pojmem Web 2.0. Library 2.0 je podle mnohých názorů spojením klasické knihovny a technologií Web 2.0 + Bussines 2.0 = Library 2.0<br /> <br /> Charakteristika: Zapojení uživatele do vytváření a implementace služeb knihovny pomocí tech. W2.<br /> <br /> Library 2.0 není uzavřený koncept což knihovnu vede k potřebě k neustále reakci na potřeby uživatelů (vylepšování stávajících služeb právě za pomoci uživatelů).<br /> Hlavní myšlenka tedy je vytvoření takové knihovny, která by byla adekvátní potřebám uživatelů a dokázala by se jim nejen jednorázově přizpůsobit, ale hlavně neustále reagovat na změny jejich potřeb a přání. Taková knihovna by ve svých službách, které nabízí, používala technologie W2.<br /> Přístup do knihoven pomocí webového OPACu je dnes již zavedeným standardem. Ovšem kdyby se tato služba propojila s RSS kanály a s možností uživatelů hodnotit a přidávat své názory na jednotlivé tituly, knihovní služby by pak nabraly úplně jiné podoby.<br /> <br /> ==75. Uveďte příklad &quot;de iure&quot; standardu a &quot;de facto&quot; standardu a jaký je mezi nimi rozdíl.==<br /> De uire standardy vytváří obvykle komise expertů pověřená nějakou organizací, nejlépe standardizační (např. ISBN).<br /> <br /> De facto standardy vychází z praxe. Určité řešení se ujme a rozšíří, protože z něj vyplývají určité výhody (mp3).<br /> <br /> ==76. Uveďte důvody používání standardů.==<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> <br /> ==77. Jmenujte nejdůležitější světové a české standardizační organizace.==<br /> '''ISO '''<br /> * Mezinárodní organizace pro normalizaci<br /> * International Organization for Standardization<br /> * založeno 1947, sídlo v Ženevě<br /> * světová federace národních normalizačních organizací<br /> * členem ISO je Český normalizační institut<br /> * zabývá se tvorbou mezinárodních norem ve všech oblastech mimo elektrotechniky<br /> <br /> <br /> '''ANSI'''<br /> * The American National Standards Institute<br /> * založeno 1919, současný název od roku 1969, sídlo ve Washingtonu<br /> * americká standardizační organizace<br /> * vytváří průmyslové standardy v USA<br /> * je členem ISO<br /> <br /> <br /> '''NISO'''<br /> * National Information Standards Organization<br /> * americká standardizační organizace<br /> * založeno 1939, současný název od roku 1984<br /> * vyvíjí standardy týkající se informačních technologií (v oblasti knihovnictví jsou to např. ISSN, Z39.50, Dublin Core, ...)<br /> <br /> <br /> '''CEN'''<br /> * European Committee for Standardization<br /> * Evropský výbor pro normalizaci<br /> * produkuje European Standards - EN<br /> * má 30 národních členů, členy CEN jsou národní normalizační organizace ze 30 evropských zemí<br /> * za ČR je členem Český normalizační institut (ČNI)<br /> <br /> <br /> '''ČNI'''<br /> * Český normalizační institut<br /> * spravuje české národní standardy<br /> * je zodpovědný za tvorbu českých technických norem<br /> * založen roku 1922, současný název od roku 2005, dříve název ČSNI <br /> <br /> <br /> <br /> '''W3C'''<br /> * World Wide Web Consortium<br /> * mezinárodní konsorcium<br /> * založeno roku 1994<br /> * vytváří webové standardy a doporučení pro World Wide Web (např. HTML - Hypertext Markup Language, CSS - Cascading Style Sheets)<br /> * konsorciu předsedá jeho zakladatel Tim Berners-Lee<br /> <br /> <br /> <br /> '''IETF'''<br /> * The Internet Engineering Task Force<br /> * zabývá se problematikou Internetu<br /> * publikuje Internet Drafts a RFC (Requests for Comments)<br /> <br /> <br /> '''ALA'''<br /> * The American Library Association<br /> * spravuje a vydává AACR<br /> <br /> <br /> '''JSC'''<br /> * Joint Steering Committee for Revision of AACR<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje AACR<br /> <br /> <br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> <br /> '''IFLA'''<br /> * International Federation of Library Associations and Institutions<br /> * Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí<br /> * světové nevládní knihovnické společenství, které ovlivňuje a usměrňuje rozvoj knihovnictví na celém světě<br /> * založena v roce 1922 ve skotském Edinburghu<br /> * vedení IFLA sídlí v Haagu v Královské knihovně (Nizozemsko)<br /> * spravuje UNIMARC<br /> * IFLA doporučení: FRBR (Functional Requirements for Bibliographic Record, Funkční požadavky na bibliografický záznam)<br /> <br /> <br /> '''NK ČR'''<br /> * Národní knihovna České republiky<br /> * určuje knihovní standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy<br /> <br /> ==78. Jmenujte jednu mezinárodní a jednu americkou organizaci sdružující knihovny.==<br /> americká organizace:<br /> '''ALA''' - The American Library Associations<br /> <br /> mezinárodní organizace:<br /> '''IFLA''' - Internation Federation of Library Associations and Institutions<br /> <br /> ==79. Která organizace má v ČR na starosti standardizaci v knihovnictví?==<br /> '''Národní knihovna ČR''' <br /> * určuje knihovnické standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy a vydává je<br /> <br /> ==80. Která organizace vyvíjí MARC formáty?==<br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> ==81. Jaké jsou výhody jazyka XML při strukturování dat?==<br /> * textový formát, nezávislý na prostředí<br /> * odděluje popis struktury od prezentace<br /> * DTD (Document Type Definition) je možné sdílet v rámci skupin uživatelů<br /> * standard je otevřený - bez licencí<br /> * a je podporovaný komerčními i volnými aplikacemi<br /> <br /> ==82. Jaké jsou výhody a nevýhody standardizace?==<br /> ''Výhody'':<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> ''Nevýhody'':<br /> * Standardizace omezuje uživatele na předem dané postupy a případy dané standardem, standardizací není možné postihnout všechny možné případy.<br /> * Vývoj a udržování standardu vyžaduje financování: Někdo je musí hradit (firmy, státy, sdružení). Standardy mohou být předmětem patentů a za jejich používání je nutné platit licenční poplatky. Úspěšnost standardu roste s tím, kolik se do něho investuje prostředků.<br /> <br /> ==83. Co znamená termín &quot;blog&quot;?==<br /> * blog je '''webová aplikace''' na jedné webové stránce obsahující příspěvky uživatelů (tzv. '''blogerů''')<br /> * jsou to internetové deníky obsahující články a reakce na ně<br /> * umožňují veřejné vyjádření názoru kohokoliv <br /> * příspěvky bývají nejčastěji řazeny chronologicky, nejnovější nahoře<br /> * možnost přidávání komentářů k jednotlivým příspěvkům<br /> * výhodou je jednoduchá tvorba a užívání<br /> * blogy jsou jednou z technologií Web 2.0<br /> <br /> ==84. V čem spočívá princip &quot;wiki&quot;?==<br /> <br /> * Wiki je technologie umožňující vytvářet dokumenty pomocí jednoduchého značkovacího jazyka za použití webového prohlížeče. <br /> <br /> * Výhodou je snadné vytváření a aktualizace wiki stránek. <br /> <br /> * Většina systémů wiki je otevřena veřejnosti, uživatelé mohou libovolně vkládat či upravovat texty.<br /> <br /> * Název wiki pochází z havajštiny (rychlý).<br /> <br /> * Příkladem je Wikipedia.<br /> <br /> ==85. Co znamená termín &quot;social bookmarking&quot;?==<br /> <br /> * Social bookmarking je jednou z technologií Webu 2.0.<br /> <br /> * Jedná se o vzájemné sdílení zajímavých odkazů (např. článků, videí, webových stránek atd.) v prostředí Internetu. <br /> <br /> * Uživatel Internetu najde velmi zajímavý článek či webovou stránku a podělí se o ni s ostatními lidmi na Internetu. K tomuto účelu slouží specializované servery, u nás například '''linkuj.cz''' nebo '''jagg.cz'''. Tyto servery umožní daný článek zalinkovat a tím jej nasdílet s ostatními uživateli. <br /> <br /> *Zajímavé odkazy se nemusí jen linkovat, ale uživatel může tyto servery jen navštěvovat a sledovat, co se nového (podle ostatních uživatelů zajímavého) na Internetu objevilo.<br /> <br /> ==86. Co znamená termín &quot;tagging&quot;?==<br /> <br /> * tagging = tagování<br /> <br /> * Tagging označuje přiřazování klíčových slov k souborům na webu přímo uživatelem.<br /> <br /> * Jedná se o technologii Web 2.0.<br /> <br /> * Tagy slouží k označování internetového obsahu a jsou důležitou složkou spoluvytváření obsahu Internetu. Jedná se o jednoduchá slova, kterými mohou uživatelé popisovat různý webový obsah.<br /> <br /> * Jedním z užitečných navigačních prvků, které vytváří samotní uživatelé, je tzv. Tag cloud. Jde o seznam odkazů umístěných na jedné stránce, přičemž každý z nich může být zobrazen jinou velikostí fontu. Velikost fontu u jednotlivých odkazů je ovlivněna popularitou jednotlivých odkazů. Tím se rozumí jak často (tedy kolik uživatelů) na daný odkaz klikne. Čím je odkaz populárnější tím větším fontem se zobrazuje a naopak.<br /> <br /> * V praxi si Tag cloud můžete prohlédnout na '''torrentz.com''' nebo '''del.icio.us'''.<br /> <br /> * Podrobný článek o taggování naleznete zde [[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Tagging]].<br /> <br /> ==87. Co znamená a jaký je princip RSS?==<br /> <br /> * RSS (Really Simple Syndication) je nástroj, který slouží ke snadnému stahování informací o novinkách a změnách na uživatelem vybraném webu ve formátu XML.<br /> <br /> * K použití informací z RSS zdrojů slouží specializované programy, tzv. '''RSS čtečky'''.<br /> <br /> * Díky RSS nemusí uživatel navštěvovat své oblíbené servery, zda na nich není nějaký nový článek, ale stačí mít zapnutou RSS čtečku, která servery navštíví za uživatele a ihned ho upozorní na veškeré změny.<br /> <br /> ==88. Co je to &quot;podcast&quot;?==<br /> <br /> * Podcasting je metoda šíření informací, kterou v roce 2004 vymyslel Adam Curry. <br /> <br /> * Jedná se v podstatě o způsob, jak si automaticky stahovat internetové zvukové záznamy do svého počítače či přenosného kapesního přehrávače jako je iPod. <br /> <br /> * Hlavní přínosem je, že si uživatel nemusí kontrolovat, kdy se bude vysílat jeho oblíbený pořad. Specializovaný program (např. Juice) stáhne vybraný pořad přímo do počítače a uživatel si jej může kdykoliv zpětně přehrát či si jej stáhnout. <br /> <br /> * Podcast může být nejen pořad, ale i jakýkoliv příspěvek převedený do digitálního zvukového formátu. <br /> <br /> * Název podcasting vznikl spojením slov iPod a broadcasting (vysílání).<br /> <br /> ==89. Co je &quot;instant messaging&quot;?==<br /> <br /> * Instant messaging je internetová služba, která pomocí specializovaných programů umožňuje komunikaci v reálném čase s jinými lidmi na síti. <br /> <br /> * Pomocí Instant messaging komunikátorů je možné posílat textové zprávy, soubory různých typů (textové, zvukové, video), komunikovat hlasově prostřednictvím mikrofonu nebo audiovizuálně pomocí webkamery, vytvářet seznamy svých známých (možnost poznat, kdo z nich je právě online).<br /> <br /> ==90. Jak mohou technologie Web 2.0 přispět k rozvoji knihoven a jejich služeb?==<br /> * SOPAC = social OPAC – nová verze katalogů umožňující propojení se sociálními sítěmi a tak větší propojení s uživateli (hodnocení, komentáře, tagging,...)<br /> * aplikace dalších technologií do katalogu: pokročilé formy vyhledávání, našeptáváče, fazetové vyhledávání, dotazy v přirozeném jazyce, RSS, obsahy a obálky knih, propojování na e-zdroje<br /> * blogy: mohou doplňovat webovou prezentaci knihovny, umožňují komunikaci s uživateli, informují o novinkách a dění v knihovně, poskytují různé návody či tipy spojené s knihovnou, vyhledáváním, využíváním zdrojů apod.<br /> * technologie webu 2.0 umožňují reagovat na změny a měnící se potřeby uživatelů, rozvoj umožňují otevřenost, snadnost použití, inovační přístup, participaci uživatelů<br /> <br /> ==91. Co si představíte pod termínem &quot;katalogizační pravidla&quot; nebo &quot;katalogizační instrukce&quot;?==<br /> Katalogizační pravidla jsou určena pro tvorbu katalogů a jiných soupisů v univerzálních knihovnách všech velikostí. <br /> <br /> Je to souhrn metodických pokynů, který umožňuje jednoznačně řešit problémy katalogizace. Tedy co a jak zapisovat.<br /> <br /> ==92. Jmenujte v současnosti používaná katalogizační pravidla v ČR.==<br /> * AACR2 (Anglo-americká katalogizační pravidla, 2. revidované vydání)<br /> * ISBD (Mezinárodní standardní bibliografický popis)<br /> <br /> ==93. Jaký je v hlavních bodech postup při popisu zdrojů podle AARC2R?==<br /> # popsat fyzický předmět <br /> # zvolit hlavní a vedlejší záhlaví<br /> # stanovit správnou formu jmen v záhlavích<br /> # provést odkazy na odlišné formy jmen<br /> <br /> ==94. Čím se zabývá prvních 12 kapitol AACR2R?==<br /> Všeobecnými pravidly popisu u jednotlivých typů dokumentů:<br /> # Všeobecná pravidla popisu<br /> # Knihy, brožury a jednolistové tisky<br /> # Kartografické dokumenty<br /> # Rukopisy (včetně rukopisných sbírek)<br /> # Hudebniny<br /> # Zvukové dokumenty<br /> # Filmy a videozáznamy<br /> # Grafické dokumenty<br /> # Elektronické zdroje<br /> # Trojrozměrné dokumenty<br /> # Mikrodokumenty<br /> # Seriály<br /> <br /> ==95. Jakými hlavními typy identifikačních selekčních údajů (záhlaví) se zabývají AACR2?==<br /> * Popis pod individuálním autorem <br /> ::individuální autor je osoba s hlavní odpovědností za vytvoření intelektuálního nebo uměleckého obsahu díla<br /> * Popis pod korporací <br /> ::korporace je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek<br /> * Popis pod názvem, příp. unifikovaným názvem<br /> ::unifikovaný název je název, jímž je dílo identifikováno pro katalogizační účely, <br /> ::nebo název použitý k rozlišení záhlaví pro jedno dílo od záhlaví pro dílo odlišné <br /> ::nebo konvenční skupinový název použitý pro uspořádání publikací (jednoho autora,...) obsahujících řadu prací nebo výtahy atd. z několika prací (např. sebraná díla,...)<br /> <br /> ==96. Uveďte příklady hlavních pramenů popisu pro knihu podle AACR2R.==<br /> * Titulní stránka<br /> * Preliminária = titulní stránka, rub titulního listu, všechny stránky přecházející titulní stránce a obal<br /> * Tiráž<br /> * Celá popisná jednotka<br /> * Jakýkoli pramen<br /> <br /> ==97. Čím se liší tzv. unifikovaný název od hlavního názvu bibliografického zdroje (třeba knihy)?==<br /> Unifikovaný název slouží k identifikaci jednotky pro katalogizační účely, název bibliografického zdroje může být stejný u více zdrojů, unifikovaný název slouží k upřesnění, o který zdroj se jedná (do kulatých závorek připojí např. název vydávající korporace nebo jiné rozlišující údaje).<br /> <br /> ==98. Uveďte jaké znáte oblasti popisných údajů (je jich 8), které jsou specifikovány v ISBD.==<br /> * '''Oblast údajů o názvu a odpovědnosti''': hlavní název, obecné označení druhu dokumentu, souběžný název, ostatní informace o názvu, údaje o odpovědnosti.<br /> * '''Oblast údajů o vydání''': údaj o vydání, souběžný údaj o vydání, údaje o odpovědnosti vztažené k vydání, další údaje o vydání, …<br /> * '''Oblast specifických údajů o materiálu nebo typu publikace'''<br /> * '''Oblast údajů o publikaci, distribuci atd.''': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby.<br /> * '''Oblast údajů fyzického popisu''': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál.<br /> * '''Oblast údajů o edici''': hlavní název edice, souběžný název edice, další údaje o názvu edice, údaje o odpovědnosti vztažené k edici, ISSN edice, číslování v rámci edice.<br /> * '''Oblast poznámek'''<br /> * '''Oblast standardních čísel a údajů o dostupnosti''': standardní číslo, klíčový název, údaje o dostupnosti nebo ceně.<br /> <br /> ==99. Jaké hlavní údaje se uvádí v oblasti údajů o publikaci podle ISBD (nebo i AACR2)?==<br /> ''ISBD'': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby<br /> ''AACR2'': místo a datum vydání, distribuce, jméno nakladatele, distributora<br /> <br /> ==100. Jaké popisné údaje se podle vás uvádí v oblasti údajů fyzického popisu podle ISBD nebo AACR2?==<br /> ''ISBD'': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál<br /> <br /> ''AACR2'': rozsah fyzické jednotky (pro knihy stránkování), další fyzické údaje (ilustrace …), rozměr, doprovodný materiál<br /> <br /> ==101. K čemu slouží tzv. &quot;interpunkce&quot; v bibliografickém záznamu a čím je určena?==<br /> Interpunkce má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu. <br /> <br /> Využívají se tato interpunkční znaménka: dvojtečky, středníky, lomítka, pomlčky, čárky a tečky.<br /> <br /> ==102. Je nějak určeno pořadí popisných údajů v bibliografickém záznamu podle ISBD a proč?==<br /> Ano, pořadí je přesně určeno, společně s interpunkcí má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu.<br /> <br /> ==103. Co znamená, když řekneme o bibliografickém záznamu, že je v určitém &quot;formátu&quot;? Jinak řečeno co znamená &quot;formát bibliografického záznamu&quot;?==<br /> Formát určuje strukturu zápisu bibliografického záznamu, určuje tedy '''kam''' dané informace zapisovat. Nezabývá se prezentací (vzhledem) textu.<br /> <br /> ==104. Jaké znáte formáty (standardy) pro komunikaci bibliografických záznamů?==<br /> MARC21, UNIMARC, MARCXML, Dublin Core, MODS, XOBIS<br /> <br /> ==105. Srovnejte komunikační formáty MARC s formáty založenými na XML. Výhody/nevýhody.==<br /> Formáty založené na XML umožňují navázání na nové technologie, nicméně stále vycházejí z osvědčených metod a postupů – z MARCu. <br /> <br /> Vyjádření dat ve formátu MARC pomocí XML je nejjednodušší způsob, jak s nimi pracovat. Hlavními výhodami práce s XML je velké množství SW aplikací a možnost použití XSLT stylesheets pro převod do jiných formátů. <br /> <br /> Dublin Core umožňuje vyhledávání elektronických zdrojů, jeho výhody jsou: jednoduchost, sémantická interoperabilita, mezinárodní podpora, rozšiřitelnost a modifikovatelnost.<br /> <br /> ==106. Porovnejte formáty MARC a Dublin Core, jaké jsou zásadní rozdíly, výhody, nevýhody?==<br /> ==107. Co je definováno ve formátech MARC?==<br /> UNIMARC – má jen formát pro bibliografická data<br /> <br /> <br /> MARC21 formáty jsou definovány pro pět typů dat:<br /> <br /> - Format for Biblographic Data – bibliografická data<br /> <br /> - Format for Holdings Data – to, co knihovna vlastní<br /> <br /> - Format for Autority Data – záhlaví – autor a údaje o něm<br /> <br /> - Format for Classification Data – klasifikační data<br /> <br /> - Format for Community Information – záznamy o knihovnách<br /> <br /> ==108. Co je principem standardu MARC? Jak se člení a označují data záznamu?==<br /> <br /> - MARC = MAchine Readable Cataloguing<br /> - Standard pro reprezentaci a komunikaci (výměnu) bibliografických a souvisejících informací ve strojem čitelné podobě<br /> <br /> <br /> Záznam se dělí na tři úrovně:<br /> - Struktura záznamu – je dána standardy ANSI Z39.2 a ISO 2709<br /> - Označení obsahu – kódy a konvence, které dále identifikují a dále charakterizují obsah záznamu<br /> - Obsah většiny datových elementů je určen mimo standardy MARC, jako jsou AACR, LCSH, …<br /> <br /> <br /> Princip:<br /> - Data se člení do polí a podpolí označených pomocí tagů<br /> - Pole mohou mít pevnou nebo proměnlivou délku<br /> - Pole s pevnou délkou obsahují kódované údaje<br /> - Poli mohou předcházet dva identifikátory, které zpřesňují význam obsahu<br /> <br /> <br /> Hodnoty tagů a jednotlivých polí, podpolí, určuje konkrétní verze formátu MARC, většinou národní.<br /> <br /> ==109. V čem se obecně liší různé verze formátu MARC, např. MARC21 a UNIMARC?==<br /> <br /> - V MARC21 je interpunkce součástí dat, v UNIMARC se generuje až při zobrazení (srov. pole 245 resp. 200), <br /> - UNIMARC má tzv. vyšší granularitu údajů - je podrobněji strukturovaný (srov. pole 100 resp. 700).<br /> <br /> ==110. Stručně charakterizujte bibliografický standard MODS.==<br /> <br /> - MODS – Metadata Object Description Schema) – schéma pro popis objektu metadaty.<br /> - Tento formát byl vytvořen Library of Congress především pro použití v knihovnických appl..<br /> - Obsahuje vybrané prvky z MARC21, které jsou však jinak strukturované a uspořádané.<br /> - Záměrem je jednodušší formát než MARC21, ale stále dostatečně strukturovaný.<br /> <br /> ==111. Stručně charakterizujte formát Dublin Core.==<br /> <br /> - Standard pro netafatový popis digitálních objektů často vyjadřovaný prostřednictvím XML.<br /> - Název vychází z města Dublin v USA – konference na které byl vytvořen.<br /> - Záměrem je usnadnit vyhledávání elektronických zdrojů.<br /> - Standard obsahuje základní sadu 16ti prvků (název, tvůrce, předmět, popis, …) z nichž žádný není povinný<br /> - Původně byl vytvořen jako popis zdrojů na www sestavený přímo autorem. Pak ale zaujal instituce, které se zabývají formálním zpracováním zdrojů (knihovny, vládní agentury, …).<br /> - Struktura Dublin Core se v současnosti používá ve 20 zemích a nové stále přibývají.<br /> <br /> ==112. K čemu se používá protokol Z39.50?==<br /> <br /> - Protokol založený na architektuře server – klient, který je určený pro vyhledávání a získávání informací ze vzdálených databází (je určený pro heterogenní prostředí – různé systémy).<br /> - Tento protokol definuje komunikační jazyk (Z-jazyk) a způsob kódování přenášených údajů.<br /> - Není závislý na platformě ani systému.<br /> - Použitý standard v knihovnictví.<br /> <br /> Protokol umožňuje: Vyhledávání, update údajů, předávání a přebírání (upload a download), <br /> <br /> Při komunikaci nastávají problémy s různými verzemi a různými profily (soubory funkcí, které jsou implementovány). <br /> Implementace protokolu - konkrétní realizace pro konkrétní systém (databázi) a platformu, která může zahrnovat jen určitou podmnožinu funkcí (např. jen vyhledávání, ne update)</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Vypracovan%C3%A9_ot%C3%A1zky_k_testu_VIKBA10&diff=28366 2013-01-22T12:15:43Z

<p>Maluskoval: /* 104. Jaké znáte formáty (standardy) pro komunikaci bibliografických záznamů? */</p> <hr /> <div>* Na tuto stránku můžete vkládat vypracované odpovědi.<br /> * Veškeré otázky jsou záměrně na jedné stránce, aby bylo snažší vytisknout si vypracovaný test a učit se z něj. Pokud však máte pocit, že je dané téma příliš široké, založte pro otázku samostatnou stránku a odkažte na ní.<br /> * Využijte všech možností wiki systému! '''Vkládejte, editujte,opravujte diskutujte.'''<br /> <br /> <br /> ==1. Co znamená pojem &quot;šedá literatura&quot;?==<br /> <br /> * Označována také jako nekonvenční.<br /> * Jedná se především o literaturu, která '''není běžně k dostání v knihkupectvích. '''Je '''vydávána omezeně''' pro speciální potřeby různých institucí.<br /> * Uchovává se především v archivech.<br /> <br /> '''Mezi šedou literaturu patří:''' diplomové práce, disertační práce, zprávy z konferencí, technické zprávy výzkumné práce, speciální analýzy, technické zprávy, firemní informace, výroční zprávy, patenty …<br /> <br /> ==2. Co mají společného nebo rozdílného pojmy &quot;edice&quot;, &quot;edition&quot;, &quot;series&quot; a &quot;vydání&quot;?==<br /> <br /> '''EDICE a SERIES'''<br /> <br /> * &quot;edice&quot; a &quot;series&quot; '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> <br /> '''VYDÁNÍ a EDITION'''<br /> <br /> * &quot;vydání&quot; a &quot;edition&quot; také '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * vydání vycházejí ze '''společného originálu''', ale mohou být doplněné, přepracované či aktualizované<br /> <br /> ==3. Jaký je rozdíl mezi monografií a seriálem?==<br /> <br /> * hlavní rozdíl spočívá v tom, že monografie je vydávaná buď jako jedna část (kniha) nebo je rozdělena do několika částí (svazků), ale tento '''počet částí je vždy konečný'''. Zatímco seriál má '''nestanovený počet částí a ty jsou vydávány postupně'''<br /> <br /> * příkladem monografie může být '''Slovník spisovného jazyka českého''', který vyšel postupně během roku 1989 v nakladatelství Academia celkem v osmi svazcích (1. svazek: A-G, 2. svazek: H-L, atd.)<br /> <br /> * jednotlivé části monografie mohou být vydávány buď '''současně''' nebo '''postupně'''<br /> <br /> * příkladem seriálu jsou časopisy (i elektronické), deníky, výroční zprávy<br /> <br /> * seriál je pokračující zdroj, '''postupně''' vydávaný po jednotlivých částech, obvykle číslovaný a bez předem stanovené doby ukončení (není stanoveno, kolik bude mít částí/čísel)<br /> <br /> * jednotlivá část (číslo) seriálu může či nemusí mít svůj vlastní název<br /> <br /> ==4. Co je to &quot;edice&quot;?==<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - edice Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> ==5. Uveďte důležitou vlastnost digitálních dokumentů, která zásadně mění způsob nakládání s těmito dokumenty (oproti klasickým analogovým) především z hlediska autorských práv.==<br /> <br /> Hlavním rozdílem digitálních dokumentů oproti analogovým je, že digitální dokumenty mohou být kopírovány velice jednoduše ve stejné kvalitě takovým způsobem, že originál není rozeznatelný. <br /> <br /> Autorské právo:<br /> Výhodou digitálních dokumentů je právě skutečnost, že mohou být k dispozici ve stejném okamžiku velkému množství uživatelů bez ohledu na to, jestli je dokument v knihovně nebo ne. Podle autorského zákona je v současné době vystavit a dát uživatelům k dispozici především jen rukopisy a staré tisky (NK ČR).<br /> <br /> Základní principy autorského práva:<br /> - Bezúplatná licence – užití, kdy uživatel nemá povinnost platit autorovi odměnu.<br /> <br /> - Užití, kde není nutný souhlas autora, ale kde musí uživatel autorovi platit odměnu za užití díla.<br /> <br /> - Užití, kdy je nutný výslovný souhlas autora a vyžaduje uzavření lic. smlouvy (dig. distribuce - DB).<br /> <br /> <br /> Digitální distribuce z pohledu českého práva – Distribuce:<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce zcela volně<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce s tzv. podmíněným přístupem (zobrazení podmiňuje ID a heslo)<br /> <br /> - zaslání dokumentu prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> - zpřístupněním dokumentu konkrétní osobě (ID a heslo) v knihovně (v rámci intranetu)<br /> <br /> - převedení dokumentu do el. podoby (digitalizace) a získat tak rozmnoženinu díla v el. podobě<br /> <br /> - zpřístupnění díla, nebo kopie prostřednictvím internetu na místě a čase své vlastní volby<br /> <br /> ==6. S jakými hlavními problémy bychom se setkali, kdybychom se rozhodli převést klasickou knihovnu do její digitální podoby.==<br /> * volba nesprávné technologie - hardware a software<br /> * životnost nosičů (CD přibližně 59 let, kvalitní papír až 1000 let)<br /> * rychlá ztráta záznamů (digitální záznamy zmizí najednou, analogové degradují postupně)<br /> * možnosti hrozeb pro digitální informace = změna nebo smazání obsahu, nefungující nebo zastaralý hardware či software, neplatný formát, destrukce fyzického nosiče<br /> <br /> ==7. Jaké knihovny tvoří tzv. systém knihoven v ČR podle knihovního zákona?==<br /> <br /> * '''Národní knihovna ČR''' - '''Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana''' - '''Moravská zemská knihovna'''<br /> <br /> * '''krajské knihovny''' (zřizované orgánem kraje)<br /> <br /> * '''základní knihovny''' (zřizované orgánem obce - veřejné knihovny obecní, městské)<br /> <br /> * '''specializované knihovny''' (zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění - knihovny technické, lékařské, právnické, muzejní atd., knihovny Akademie věd ČR)<br /> <br /> ==8. Charakterizujte a u uveďte, čím se od sebe navzájem liší tři hlavní druhy paměťových institucí.==<br /> * '''knihovny''' - především '''zpřístupňují''' informace na hmotných objektech, nové dokumenty získávají v největší míře nákupem<br /> * '''archivy''' - především '''shromažďují a uchovávají''' dokumenty, pro veřejnost mají omezený přístup<br /> * '''muzea''' - zabývají se '''trojrozměrnými objekty''', veřejnosti je zpřístupňují prostřednictvím výstav<br /> <br /> Tyto paměťové instituce se tedy liší '''skladbou fondu, mírou a způsobem jeho zpřístupnění'''.<br /> <br /> ==9. Jaké jsou hlavní funkce všech paměťových institucí?==<br /> * paměťové instituce = knihovny, archivy, muzea<br /> * shromažďují, uspořádávají a zpřístupňují informace uložené na fyzických nebo elektronických objektech<br /> <br /> ==10. Jaké jsou funkce knihovny?==<br /> * shromažďují, uspořádávají, ochraňují a zpřístupňují informace v dokumentech ze svého vlastního fondu<br /> * zpřístupňují dokumenty formou výpůjček prezenčních nebo absenčních<br /> * zprostředkovávají dokumenty z fondů jiných knihoven prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby (MVS) nebo mezinárodní meziknihovní výpůjční služby(MMVS)<br /> * zprostředkovávají přístup k Internetu<br /> * mají i kulturní a společenskou funkci - pořádají nejrůznější akce<br /> <br /> ==11. Jakým způsobem přispívají knihovny k rozvoji demokracie?==<br /> Poskytují knihovnické a informační služby obyvatelů za rovných podmínek. Zajišťují občanům rovný přístup ke kulturním hodnotám, informacím a ke vzdělání. Tyto služby jsou poskytovány bez rozdílu všem, nezávisle na původu, náboženství, … Aplikuje se tu zákon o svobodném přístupu k informacím a o ochraně osobních údajů. Zákon č. 257/2001 sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).<br /> <br /> ==12. Co umožňuje, aby měly knihovny výjimku z autorského zákona, týkající se bezplatného půjčování dokumentů ze svých fondů?==<br /> Autorský zákon 121/2000 sb.:<br /> <br /> §37 – Knihovní licence<br /> <br /> (1) Do autorského práva nezasahuje knihovna, archiv, muzeum galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení<br /> <br /> a) zhotoví-li rozmnoženinu díla, které neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a konzervační potřeby.<br /> <br /> (2) Do autorského práva nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která přísluší autorům od osoby a ve výši stanovené v příloze k tomuto zákonu. Právo na odměnu autor nemá v případě půjčování zveřejněných děl podle tohoto odstavce na místě samém, nebo půjčí-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl školní knihovny a knihovny vysokých škol, NK ČR, MZK, STK, NLK, NPK Komenského, … Parlamentní knihovna ČR.<br /> <br /> Knihovny mají výjimku týkající se půjčování knih vyplývající z Listiny základních práv a svobod ČR, že každý bez rozdílu má mít svobodný přístup k informacím.<br /> <br /> ==13. Uveďte jaké znáte mechanismy, které mohou zajistit vyšší kvalitu (spolehlivost, nestrannost,...) zveřejňovaných informací.==<br /> - odborná kvalifikace autora, jež ho opravňuje k psaní na dané téma<br /> <br /> - reputace vydavatele<br /> <br /> - datum vydání<br /> <br /> - přesnost, spolehlivost a bezchybnost<br /> <br /> - šíře i hloubka pokrytí dané problematiky<br /> <br /> - objektivita poskytovaných informací s minimem předpojatosti<br /> <br /> - aktuálnost zveřejněných informací<br /> <br /> ==14. Použijete-li přirovnání Internetu ke knihovně. Jaké najdete společné znaky a v čem je toto přirovnání neadekvátní?==<br /> Rozdíly:<br /> - organizace (web jako celek není organizován)<br /> <br /> - Internetové vyhledávače většinou spoléhají na jednoduché fulltextové vyhledávání<br /> <br /> - řízení vstupu dat – knihovny kontrolují, jak kvalitní informace přijímají do svého fondu<br /> <br /> - web není cílen na konkrétní skupinu uživatelů<br /> <br /> - krátký poločas rozpadu dokumentů na webu<br /> <br /> ==15. V čem spočívá rozdíl mezi tzv. povrchovým/hlubokým nebo viditelným/neviditelným webem?==<br /> - hluboký (neviditelný) web je ten, který vyhledávače nedokáží indexovat<br /> <br /> - hluboký web je asi 500x větší<br /> <br /> - hluboký web nabízí mnohem kvalitnější informace, soustředěné v relativně v malém počtu sídel<br /> <br /> - víc než polovina hlubokého webu je v předmětových databázích<br /> <br /> - poměr hlubokého a povrchového webu se mění jen nevýrazně<br /> <br /> - 95% hlubokého webu je přístupná bez poplatků<br /> <br /> - běžně používané vyhledávače neindexují více než 16% povrchového webu.<br /> <br /> ==16. Co znamená pojem hypertext?==<br /> <br /> * hypertext je vazba mezi skupinou textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (tzv. linků)<br /> <br /> * odkazuje na jiné informace a umožňuje jejich snadné vyhledávání<br /> <br /> * nejznámějším takovým systémem je World Wide Web<br /> <br /> * myšlenka hypertextu vznikla v roce 1945, kdy Vannevar Bush v článku „As We May Think“ popsal zařízení Memex, umožňující ukládání informací a jejich vzájemné propojování<br /> <br /> ==17. Jaké výhody a nevýhody přináší elektronické médium oproti klasickým analogovým?==<br /> Výhody digitální technologie: snadná manipulovatelnost, stlačitelnost, síťovatelnost, transformovatelnost, překlad z jednoho jazyka do druhého za pomoci speciálního software, možnost automatického vyhledávání, nepoměrně méně náročnější na sklady, možnost rychlého přenosu, snadná přenositelnost uložených dat.<br /> <br /> Analogové záznamy jsou nepoměrně kvalitnější než digitální – avšak jsou snadno poškoditelná. Proto se používá digitalizace. Na analogová i digitální média však mohou společně negativně působit i další vlivy jako prach, vlhkost, …<br /> <br /> ==18. Na jaké hlavní prvky (bloky, oddělení) můžeme dekomponovat knihovnu, podíváme-li se na ni jako na systém?==<br /> * '''Studovny'''<br /> * '''Sklady'''<br /> * '''Databáze'''<br /> * '''Výpůjční oddělení'''<br /> * '''Informační oddělení'''<br /> * '''Linka zpracování''', tj. akvizice, popis, adjustace<br /> * '''Management knihovny'''<br /> * '''Počítače''' - přístup do databází knihovny a připojení k Internetu<br /> Každé oddělení má své správce, tj. knihovníky (např. správce skladu, správce studovny).<br /> <br /> Schéma knihovny jako systému z přednášky Dr. Ing. Kadlece předmětu Knihovnické systémy a standardy naleznete zde[http://knihomol.phil.muni.cz/vik/vikba10/prednask/knihovna.htm]<br /> <br /> <br /> 1)knihovník<br /> 2)dokument<br /> 3)uživatel<br /> <br /> ==19. Co znamená a z čeho se skládá v knihovně tzv. &quot;linka zpracování&quot;?==<br /> Je to systém tří oddělení (činností) v knihovně, kterými projde získaný dokument než je k dispozici uživatelům: <br /> <br /> 1. '''Akvizice''' - získání dokumentů (koupí, darem, výměnou, povinným výtiskem) a jejich evidence (zápis do přírůstkového seznamu).<br /> <br /> 2. '''Popis''' - jmenný (tj. popis dokumentu z hlediska toho, co je v ní napsané, jména autorů, korporací,...) a věcný (tj. podle oborů).<br /> <br /> 3. '''Adjustace''' - dokument se označí štítky, signaturou, zabalí se a následně pošle dál (do skladu, studovny či půjčovny).<br /> <br /> ==20. K čemu slouží a jaké úkoly plní v knihovně akvizice?==<br /> * Akvizice je činnost, která je zaměřená na zjišťování, výběr a získávání dokumentů do fondu dané knihovny. <br /> * Je důležité brát ohled na funkci knihovny, její zaměření a poslání, obsahovou strukturu jejího fondu a potřeby uživatelů.<br /> * Získání dokumentů je možné koupí, darem, výměnou a u vybraných knihoven také tzv. povinným výtiskem.<br /> <br /> ==21. Jaké jsou hlavní zdroje získávání dokumentů do knihovny?==<br /> <br /> * nákup<br /> * dar<br /> * výměna<br /> * (povinný výtisk) - pouze vybrané knihovny<br /> <br /> ==22. Jaké základní seznamy musí knihovna vytvářet, k čemu slouží a jaké údaje se v nich uvádí?==<br /> <br /> 1. '''Přírůstkový seznam''' - je základním seznamem každé knihovny. Zapisují se do něj všechny získané knihovní jednotky (mimo exemplářů periodik). Může být veden jednak v klasické (papírové) podobě či v elektronické.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok jeho vydání, způsob nabytí.<br /> <br /> 2. '''Úbytkový seznam''' - je druhým důležitým seznamem v knihovně. Zapisují se do něj odepsané (vyřazené) knihovní jednotky (úbytky) dané knihovny.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, úbytkové číslo, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok vydání, důvod odpisu.<br /> <br /> ==23. Co je &quot;signatura&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> Je to označení alfanumerickým znakem, podle kterého najdeme knihu na regále.<br /> <br /> Mají pravidla vytváření, každá knihovna má jiný systém signatur.<br /> <br /> ==24. Co je &quot;přírůstkové číslo&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * je to evidenční číslo, pod kterým je zapsána do přírůstkového seznamu každá nová knihovní jednotka<br /> <br /> ==25. Co je &quot;sigla&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * sigla je lokační značka knihovny<br /> <br /> * užívá se k jednoznačné identifikaci knihovny např. v Souborném katalogu ČR<br /> <br /> * i když se stane, že knihovna změní název, sigla zůstává stále stejná<br /> <br /> * siglu tvoří kombinace tří abecedních a tří číselných znaků, např. JNG001<br /> <br /> * velká písmena na první a druhé pozici mají funkci geografického znaku (odvozeného z běžně užívaných zkratek bývalých okresních měst), velké písmeno na třetí pozici vyjadřuje typ knihovny:<br /> <br /> A – ústřední knihovny<br /> <br /> B – knihovny ústavu Akademie věd ČR<br /> <br /> C – knihovny ostatních ústavů<br /> <br /> D – vysokoškolské knihovny<br /> <br /> E – knihovny státní správy, veřejných institucí, kulturních, zájmových a společenských institucí, lékařské knihovny zdravotnických zařízení a církevní knihovny<br /> <br /> F – knihovny podniků, závodů, projektových organizací a firem<br /> <br /> G – veřejné knihovny a školní knihovny<br /> <br /> * číselná část je identifikačním číslem té konkrétní knihovny. Skládá se z třímístného čísla od 001 do 999: <br /> čísla od 001 do 499 se používají pro označení knihoven se sídlem v okresním městě<br /> čísla od 500 do 999 označují knihovny sídlící v ostatních místech okresu.<br /> Např.:<br /> JNG001 = Městská knihovna Jablonec nad Nisou<br /> (JN = okres Jablonec nad Nisou, G = veřejná knihovna, 001 = knihovna se sídlem v okresním městě)<br /> <br /> * siglu přiděluje Národní knihovna ČR, Oddělení souborných katalogů<br /> <br /> ==26. Jakým způsobem je ve skladu knihovny zajištěno optimální využití prostoru?==<br /> Knihy se řadí dle rozměrů aby se ušetřilo místo v regálech. Knihy stejných, nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==27. Co znamená termín &quot;stavění fondu&quot; a jaké druhy stavění fondu znáte?==<br /> Je to uspořádání fondu podle určitého systému, který umožňuje zpětné vyhledávání knihovních jednotek a jejich ochranu.<br /> <br /> Formátově pořadové stavění – uspořádání dle formátu a přiděleného pořadového čísla. Vícesvazková díla a multiplikáty se řadí vedle sebe.<br /> <br /> Formátově přírůstkové stavění – uspořádání dle formátu a přírůstkových čísel bez ohledu na vícesvazková díla a multiplikáty. <br /> <br /> Přírůstkově formátové stavění – stavění podle přírůstkových čísel s ohledem na formát a multiplikáty a vícesvazková díla.<br /> <br /> Systematicko-formátové stavění – uspořádání podle tříd systematické klasifikace, dále podle formátu a podle pořadových čísel.<br /> <br /> ==28. Kde a proč se používá formátové stavění fondu?==<br /> Používá se ve skladech depozit z důvodu úspory místa. Knihy stejných nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==29. Kde a proč se používá oborové stavění fondu?==<br /> Oborové – věnované určitému předmětu, jako je lékařství, a opomíjí se všechny další předměty (například právo). Právo se uvádí jen pokud je v souvislosti s lékařstvím (práva pacientů).<br /> <br /> Například u technické literatury (kde členění podle autorů není důležité, protože autorem je kolektiv)<br /> Zkrátka umožňuje uživatelům vyhledávat podle oboru jejich zájmu.<br /> <br /> ==30. Co znamená termín &quot;adjustace knihy&quot; a jaké úkony zahrnuje?==<br /> Je to označení vlastnictví knihovní jednotky evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli.<br /> <br /> Skládá se z fyzického ošetření knihy před vlastním uložením (obalení, polepení signaturou).<br /> <br /> Adjustace také spočívá v prověření správnosti faktury a také zaevidování faktury do knihy faktur, která může být vedena ručně, nebo strojově, nebo obojím způsobem (obojí je nejvýhodnější). Na faktuře by měly být uvedeny veškeré důležité údaje: cena, datum podpis, vystavení, splatnost, datum dodání faktury, kdo fakturu vystavil, … <br /> <br /> Po kontrole těchto údajů následuje označení vlastnictví dokumentu.<br /> <br /> ==31. Jaké vlivy působí na degradaci dokumentů v knihovně?==<br /> - Nedodržení klimatických podmínek (vlhkost, teplota, světelné záření, …)<br /> <br /> - Nevhodná manipulace a uložení<br /> <br /> - Nedostatečná ochrana před biologickými činiteli (živočichové, plísně, …)<br /> <br /> - Nedostatečná čistota<br /> <br /> - Špatné ovzduší (různé oxidy, …)<br /> <br /> ==32. Jaká opatření můžeme udělat, abychom zabránili degradaci případně úplnému zničení dokumentů v knihovně?==<br /> - Uložíme dokumenty ve vhodných podmínkách<br /> <br /> - Údržbou: očistou, ambulantními opravami, různými konzervačními metodami<br /> <br /> - Restaurátorským zásahem<br /> <br /> - Šetrnou manipulací<br /> <br /> - Prevencí katastrofických událostí<br /> <br /> ==33. Jaký je smysl prezenční výpůjčky v knihovně?==<br /> Udržet knihy, které mají být po celou dobu k dispozici čtenářům v knihovně právě v prostorách knihovny pro studijní účely. Dále se takto půjčují knihy, které jsou moc cenné nebo drahé a tím se knihovníci snaží je ochránit.<br /> <br /> ==34. Jaký je rozdíl mezi objednávkou dokumentu a jeho rezervací?==<br /> <br /> Objednávka – požadavek na vypůjčení knihovní jednotky, která je momentálně k dispozici, ale nachází se mimo volný výběr (je například ve skladu).<br /> <br /> <br /> Rezervace – Záznam požadavku uživatele na dokument, který je momentálně vypůjčen<br /> <br /> ==35. Jak se řeší při půjčování situace, kdy má o dokument zájem ve stejnou dobu víc uživatelů?==<br /> Kniha se půjčí podle toho, kdo si ji dříve zamluví, nebo rezervace. Postupuje se chronologicky.<br /> <br /> ==36. Jaké rozlišujeme typy výpůjček z hlediska délky výpůjční lhůty?==<br /> Krátkodobá, dlouhodobá, trvalá (depozit), meziknihovní.<br /> <br /> ==37. Jak souvisí pojem &quot;metadata&quot; s pojmem &quot;bibliografický popis&quot;?==<br /> Metadata – strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech. Mají funkci popisnou, selekční a archivační.<br /> <br /> Bibliografický popis – obsahuje soubor popisných údajů zaznamenávajících a identifikujících zpracovávaný dokument pomocí osmi oblastí údajů.<br /> <br /> Oba tyto pojmy spolu souvisí tím, že nesou informace o primárních datech<br /> <br /> ==38. Proč se vytváří (k čemu slouží) bibliografické záznamy?==<br /> Soubor údajů o zpracovaném dokumentu. Umožňuje identifikaci dokumentu tím, že představuje v něm uložené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení, jeho fyzickou formu, dále umožňuje jeho vyhledání a přístup k němu.<br /> <br /> ==39. Jaké problémy je nutné řešit při popisu zdrojů?==<br /> - Odkud vzít údaje pro popis<br /> <br /> - Jaké vlastnosti zdrojů popisovat<br /> <br /> - Jakých hodnot mohou nabývat<br /> <br /> - V jakém jazyku budou vyjádřeny<br /> <br /> - Jakým skriptem budou zapsány<br /> <br /> - Jak formálně tvrzení zapsat<br /> <br /> - V jakém formátu zapsat (struktura, kódování)<br /> <br /> ==40. Základní rozdělení bibliografických údajů z hlediska způsobu jejich vytváření a pozdějšího použití. Uveďte základní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami.==<br /> Bibliografický popis – účelem je umožnit rozlišit různé bibliografické zdroje od sebe navzájem (pomocí informací z dokumentu).<br /> <br /> <br /> Selekční údaj – údaj, podle kterého lze bibliografický záznam vyhledat a identifikovat (je tvořen pomocí selekčních jazyků).<br /> <br /> ==41. Co je podstatou selekčních údajů a jejich základní rozdělení.==<br /> Selekční údaje nám umožňují zařadit a popsat dokument podle jeho vlastností. Na základě takovýchto údajů pak mohou uživatelé a zaměstnanci knihovny takovéto dokumenty vyhledávat. <br /> <br /> <br /> Selekční jazyky jmenné – (jmenné záhlaví), personální, korporativní, názvová, geografická jména, …<br /> Selekční jazyky věcné - předmětové (na bázi přirozeného jazyka); systematické (umělé jazyky)<br /> <br /> ==42. Jaké prostředky používá bibliografický popis pro vyjádření vlastností popisovaných zdrojů?==<br /> Skupina entit 1: – produkty intelektuální nebo umělecké činnosti, které jsou jmenovány nebo popsány v bibliografických záznamech.<br /> - Dílo – určitý intelektuální nebo umělecký výtvor (abstraktní entita)<br /> - Vyjádření – určitá intelektuální nebo umělecká realizace díla (ve formě různých druhů záznamů)<br /> - Provedení – fyzická podoba vyjádření díla (všechny hmotné objekty se stejnou intelektuální formou).<br /> - Jednotka – jednotlivý exemplář provedení<br /> <br /> <br /> Skupina entit 2: – entity odpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, za fyzickou výrobu a správu entit.<br /> - Osoba – jednotlivec (ty které zemřely i ty, které žijí).<br /> - Korporace – organizace nebo skupina působící jako celek.<br /> <br /> <br /> Skupina entit 3 – doplňkový soubor entit, které slouží jako předměty int. nebo umělecké činnosti.<br /> - Pojem – abstraktní představa nebo myšlenka<br /> - Objekt – hmotný předmět<br /> - Akce – činnost nebo událost<br /> - Místo - lokace<br /> <br /> ==43. Co se rozumí pod pojmem &quot;korporace&quot; ve smyslu původce díla při bibliografickém popisu?==<br /> Organizace nebo skupina osob, identifikovaná vlastním jménem, vystupující jako celek (asociace, instituce, obchodní firmy, nevýdělečné instituce, …).<br /> <br /> ==44. Uveďte, jaké druhy odpovědnosti za dílo rozlišují AACR2R a stručně je charakterizujte.==<br /> Individuální – jedna osoba (fiktivní, neznámá, nejistá, …)<br /> <br /> Společná – spolupracují dvě nebo více osob nebo korporací, vykonávají stejný druh aktivity, mohou se podílet na různých částech, nebo podíl nemusí být odlišen.<br /> <br /> Smíšená – různé korporace nebo osoby přispívají různými druhy aktivit (modifikace, ilustrace, …)<br /> <br /> ==45. Z jakých dvou hledisek je nutné popisovat bibliografický zdroj a proč je nutné tyto dva aspekty rozlišovat?==<br /> Dvě hlediska:<br /> - Obsah (content) – intelektuální a umělecký obsah (nehmotný)<br /> - Nosič (carrier) – fyzické vlastnosti, formát (nehmotný)<br /> <br /> <br /> Účelem je umožnit rozlišení různých bibliografických zdrojů od sebe navzájem. Je třeba vzít v úvahu všechny aspekty popisované jednotky (obsah, nosič, typ publikace, bibliografické souvislosti, …). Tato hlediska by měla být zohledněna ve všech oblastech popisu.<br /> <br /> ==46. S jakými problémy se setkáváme při použití názvů a jmen k popisu zdrojů?==<br /> Názvy a přiřazená jména se mohou časem měnit, osoby mohou mít přiřazeno více druhů jmen, která se mohou vyskytovat v různých jazycích a znacích, názvy nemusí vůbec existovat, jména mohou být neznámá, jeden název může mít přiřazeno více osob nebo objektů, …<br /> <br /> ==47. Jak se řeší problém nejednoznačnosti jména (víc osob má stejné jméno) např. při popisu původce díla?==<br /> Je nutné použít doplňky (kvalifikátory) pro rozlišení stejných jmen (např. data, místa, …).<br /> <br /> ==48. Jak se řeší při bib. popisu situace, kdy je text v dokumentu zapsán v písmu, které nelze technicky pro popis použít (např. azbukou nebo řecky)?==<br /> Pro popis se použijí tzv. transliterační tabulky. Při převodu se nepřihlíží k fonetické hodnotě jednotlivých písem. Je možný zpětný převod do původní abecedy.<br /> <br /> ==49. Jaké jsou hlavní prameny popisu, ze kterých se čerpá při vytváření bibliografického záznamu knihy?==<br /> Zdrojem popisné informace je obvykle jednotka, kterou popisujeme, případně různé příručky a další díla. Pro každou oblast popisu je předepsán hlavní pramen popisu. Pokud informaci nenajdeme v hlavním popisu a najdeme ji jinde, uvedeme ji v hranatých závorkách.<br /> <br /> 1. Název a údaje o odpovědnosti &gt; Titulní stránka<br /> <br /> 2. Vydání &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 4. Nakladatelské údaje &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 5. Fyzický popis &gt; Celá publikace<br /> <br /> 6. Edice &gt; Celá publikace<br /> <br /> 7. Poznámky &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> 8. Standardní číslo &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> ==50. Jaký je rozdíl mezi vylučovacím a přidružovacím odkazem?==<br /> Vylučovací odkaz: (viz)<br /> Odkaz alternativního znění jména autora nebo unifikovaného názvu, jež nebylo použito pro hlavní záhlaví na autoritní formu daného jména nebo názvu.Může se jednat o odkaz, který přivádí uživatele k heslu, jež nebylo použito, ale pod kterým by se mohla daná problematika také skrývat. <br /> <br /> Přidružovací odkaz: (viz též)<br /> Upozorňuje uživatele jmenného katalogu pod jakým záhlavím mohou být nalezena díla téhož autora, má-li dvě bibliografické identity (např. pseudonym).<br /> V předmětovém katalogu upozorňuje uživatele na tématicky příbuzné dokumenty<br /> <br /> ==51. Čím se zabývá identifikační (jmenný) popis?==<br /> Je to část bibliografického záznamu, která se zabývá tvorbou bibliografického popisu , jmenných selekčních údajů (záhlaví) a tím i souvisejících jmenných a názvových autorit<br /> <br /> ==52. Čím se zabývá věcný popis?==<br /> Zabývá se pořádáním informací, při kterém jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pomocí pořádacích znaků věcných selekčních jazyků.<br /> <br /> ==53. Základní rozdělení selekčních jazyků a jejich stručná charakteristika.==<br /> 1) Podle typu zpřístupňovaných dokumentů na:<br /> Dokumentační – pořádání a ukládání dokumentografických informací (obsahová char. dokumentu).<br /> Faktografické – pořádání a ukládání faktografických informací<br /> <br /> <br /> 2) Podle charakteru zpřístupňovaných informací na:<br /> Identifikační – slouží pro popis formálních charakteristik v bibliog. popisu a jmenné katalogizaci<br /> Věcné – použití při zpracování věcných údajů s cílem umožnit vyhledávání dok. podle obsahu.<br /> <br /> <br /> Dělí se dále na: <br /> <br /> Předmětové selekční jazyky (na bázi přirozeného jazyka)<br /> <br /> Systematické selekční jazyky (na bázi umělého jazyka)<br /> <br /> Prekoordiované – lexikální jednotky jsou složené (MDT, předmět. hesla).<br /> <br /> Postkoordinované – lex. jednotky vyjadřují jednoduché pojmy (tezaurus).<br /> <br /> ==54. Co je základní myšlenkou studie FRBR (funkční požadavky na bibliografické záznamy)?==<br /> Studie vznikla v roce 1997 z podnětu IFLA. Cílem je jasně definovaný , strukturovaný rámec, uvádějící do souvislostí údaje zaznamenané v bibliografických záznamech a vyhovující potřebám uživatelů těchto záznamů. Dále doporučit základní úroveň funkčnosti pro záznamy vytvořené národními bibliografickými agenturami.<br /> <br /> <br /> Studie používá metodiku konceptuálního modelování založenou na technice analýzy entit. Zabývá se třemi hlavními prvky:<br /> <br /> <br /> Entity – klíčové objekty, které jsou předmětem zájmu uživatelů informací<br /> Vztahy mezi různými typy entit<br /> Atributy – důležité vlastnosti entit<br /> <br /> <br /> Atributy a vztahy jsou mapovány do čtyř obec. uživatelských úloh (najít, identifikovat, vybrat, získat).<br /> <br /> ==55. Jaký je rozdíl mezi dílem a jeho provedením?==<br /> <br /> Dílo je umělecký, vědecky, technický nebo řemeslný výtvor tvůrčí lidské činnosti (abstraktní podoba).<br /> <br /> <br /> Provedení je fyzická podoba vyjádření díla. Představuje všechny hmotné objekty, které mají stejné vlastnosti pokud jde o intelektuální obsah a fyzickou formu.<br /> <br /> ==56. Jaké znáte globální identifikátory, používané při popisu bibliografických zdrojů?==<br /> <br /> ISBN, ISSN, ISMN, ISRN, SICI, URI<br /> <br /> Podrobnosti v [http://sigma.nkp.cz/F/EQMA23ADXHPBFKY16YU4I6NNNAKP9R1DJ1K68QH45H3A3UBE2U-47696?func=file&amp;file_name=find-b&amp;local_base=KTD TDKIV].<br /> <br /> ==57. Jak je zajištěno, že mezinárodní identifikátor (např. ISBN) je globálně jednoznačný - jedinečný?==<br /> Systém ISBN je řízen mezinárodní agenturou ISBN, které podléhají národní agentury ISBN. Ty přidělují novým publikacím ISBN z přidělených bloků čísel a provádějí evidenci těchto publikací.<br /> V ČR funguje národní agentura ISBN při NK ČR.<br /> <br /> <br /> ISBN je mezinárodní standardní číslo knihy, alfanumerický kód určený pro jednoznačnou identifikaci knižních vydání. Vychází z mezinárodního standardu ISO 2108. Z této alfanumerické struktury lze získat základní informace o původu knihy. Označení je složeno z částí proměnlivé délky, rozdělenými pomlčkami a mezerami.<br /> <br /> <br /> ISBN-10 – bylo dříve původní deseticiferné.<br /> ISBN-13 – nyní, má o jednu skupinu na začátku navíc a má nyní identickou strukturu jako čárový kód. Takže je takto ISBN na knihách i uvedeno.<br /> <br /> <br /> Složení ISBN-13: <br /> Na začátku nově přidaný prefix: konstanta 978 nebo 979, který označuje prefix čárového kódu.<br /> Druhou částí je identifikátor skupiny, který popisuje zemi a zeměpisný region.<br /> Třetí částí je identifikace vydavatele knihy pomocí kódu který je jednoznačný.<br /> Čtvrtá část popisuje již konkrétní vydání příslušné knihy u daného vydavatele (max. 6 číslic)<br /> Poslední číslo je kontrolní cifra, která zajišťuje, aby při překlepu nebyla nalezena jiná kniha.<br /> <br /> ==58. Co znamená tzv. perzistence identifikátoru?==<br /> Identifikátor musí být trvale platný a funkční - nezávislost na lokaci (přesuneme-li objekt na jiné místo webu, identifikátor objektu by měl zůstat nezměněn) a směrovatelnost (zadáme-li identifikátor do webového prohlížeče, infrastruktura webu by nás měla automaticky nasměrovat na příslušný objekt, ať se nachází v rámci globální sítě kdekoliv.<br /> <br /> ==59. Jaké moduly integrovaných knihovnických informačních systémů znáte a jaké funkce plní?==<br /> Dělí se do modulů podle funkcí:<br /> <br /> - Katalog – data o dokumentech (OPAC, bibliografický popis, jednotky)<br /> <br /> - Výpůjční modul – data o uživatelích, výpůjčkách a peň. trans. (výpůjčky, MVS, správa studoven)<br /> <br /> - Akvizice – data o dodavatelích objednávkách, fakturách, rozpočtech (evidence, správa seriálů, výměna publikací).<br /> <br /> - Správa systému – data o účtech, o nastavení systému, …<br /> <br /> Zpravidla obsahuje i nástroje pro zapojení do sítě knihoven a r komunikaci s externími zdroji.<br /> <br /> ==60. Co obnáší proces automatizace v knihovnách?==<br /> Jde o proces, při němž se vytváří struktury a formy záznamu dokumentu pomocí počítačových technologií a to podle typu zpracovaného dokumentu, účelu využití takového záznamu, úrovně podle typu popisné jednotky a použitého nosiče záznamu.<br /> Výsledkem takovéhoto zpracování jsou elektronické katalogy, bibliografické databáze, …<br /> V počátcích automatizace též tištěné katalogy, bibliografie a tištěné katalogizační lístky.<br /> <br /> Automatické zpracování informací – proces zpracování informací pomocí informačních technologií. Zahrnující sběr, ukládání, třídění, propojování, editování,vyhledávání, zobrazování informací, …<br /> <br /> ==61. Jaké integrované knihovnické systémy znáte?==<br /> Lanius, Clavius, Aleph, Koniáš, Daimon, KP_Sys, KP-Win, Voyager, Advanced rapid library<br /> <br /> ==62. Jaké znáte formy knihovních katalogů? (podle používané technologie)==<br /> Svazkový – tištěná kniha, uzavřený, nebo za určité období<br /> <br /> Lístkový – kartónové lístky (75x125 mm) – mezinárodní, 105x 150 – standardizovaný<br /> <br /> Elektronický – počítačová databáze, součást integrovaného knihovnického systému<br /> <br /> Online – OPAC (na síti)<br /> <br /> ==63. Uveďte druhy knihovních katalogů podle způsobu jejich uspořádání.==<br /> * '''Katalog jmenný''' - záznamy jsou uspořádány podle příjmení autora, korporace, prvního slova z názvu (není-li autor) <br /> * '''Katakog věcný''' - ''systematický'' - záznamy uspořádány podle oborů, znaků MDT / ''předmětový'' - uspořádání podle předmětových hesel <br /> * '''Katalog názvový''' - záznamy seřazeny podle názvů dokumentů <br /> * '''Katalog slovníkový (křížový)''' - řazení podle klíčových slov <br /> * '''Katalog místní''' - záznamy uspořádány podle signatur<br /> <br /> ==64. Uveďte druhy knihovních katalogů podle rozsahu fondů, které popisují.==<br /> * '''Generální katalog''' - obsahuje záznamy fondu celé knihovny<br /> * '''Speciální katalog''' - obsahuje záznamy pouze části fondu dané knihovny, např. pouze AV dokumenty <br /> * '''Souborný katalog''' - obsahuje záznamy z fondů více knihoven (např. Souborný katalog ČR je příkladem elektronického souborného katalogu) <br /> * '''Virtuální katalog''' - umožňuje prohledání katalogů online a slučování jejich výsledků<br /> <br /> ==65. Co je hlavním znakem katalogu narozdíl třeba od bibliografie?==<br /> *'''Katalog''' obsahuje záznamy o dokumentech, které daná knihovna vlastní. Na katalogizačním záznamu by neměly chybět lokační údaje (signatura). <br /> * '''Bibliografie''' informuje o existenci dokumentů, není vázaná na konkrétní instituci. Bibliografický záznam proto lokační údaje neobsahuje a také obvykle bývá rozsáhlejší než katalogizační.<br /> <br /> ==66. Uveďte hlavní funkce knihovního katalogu.==<br /> * '''bibliografická''' (indikativní) - informuje o existenci primárních dokumentů<br /> * '''rešeršní''' (selekční) - vyhledávání záznamů dokumentů<br /> * '''lokační''' - umožňuje zjistit, kde nalezené zdroje jsou a jsou-li dostupné a jak<br /> * '''evidenční''' - eviduje dokumenty (tj. majetek) knihovny<br /> * '''kolokační''' - zajištění toho, aby se záznamy, které spolu nějakým zpúsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe (např. díla jednoho autora)<br /> * '''identifikační''' (popisná) - umožňuje zjistit, o jaký dokument se jedná a odlišit ho od ostatních <br /> * '''propagační''' - nabízí obsah sbírek knihovny<br /> <br /> ==67. Vysvětlete termín &quot;kolokační funkce&quot; katalogu.==<br /> * kolokační funkce katalogu zajišťuje, aby se dokumenty, které spolu nějakým způsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe, např. díla jednoho autora, různá vydání stejného díla<br /> <br /> ==68. Co znamená termín &quot;navigace&quot; v katalogu?==<br /> Znamená to NAVIGOVAT UŽIVATELE KATALOGU (prostřednictvím logického uspořádání bibliografických informací a jasnou prezentací způsobu, jak se v katalogu pohybovat, včetně prezentace vztahu mezi díly, vyjádřeními, manifestacemi a jednotkami).<br /> <br /> ==69. Co znamená termín OPAC?==<br /> * OPAC = Online public access catalog<br /> * veřejně dostupný elektronický katalog dokumentů nacházejících se v knihovně<br /> * vyhledávání v OPACu jednoduché nebo pokročilé<br /> * možnost listování v rejstřících<br /> * řada knihoven přidává do svého OPACu náhledy obálek dokumentů či nabízí uživatelům možnost přidávat recenze dokumentů <br /> * standartně bývá součástí přístup do čtenářského konta, možnost rezervace nebo prolongace dokumentu<br /> <br /> ==70. Jaké jiné další funkce poskytuje OPAC katalog oproti klasickým např. lístkovým katalogům?==<br /> * složitější vyhledávání záznamů na základě kombinování dotazů<br /> * prohlížení rejstříků v rámci vyhledávání (rejstřík autorů, klíčových slov)<br /> * možnost volby vyhledávání v celém fondu knihovny nebo pouze ve vybrané části<br /> * možnost zjištění, zda je nebo není dokument momentálně vypůjčený (popř. datum, kdy by měl být čtenářem vrácen)<br /> * možnost rezervace nebo prodloužení (prolongace) dokumentu<br /> * možnost bezprostřední aktualizace záznamu knihovníkem (přidání či oprava údajů) prostřednictvím příslušného knihovního programu<br /> * možnost vkládání náhledů obálek, přidávání recenzí<br /> * propojení s jinými databázemi či službami<br /> * možnost zobrazení vybraného záznamu v různých formátech (katalogizační záznam, citace, záznam ve formátu MARC21, UNIMARC či ISBD<br /> * možnost tisku vyfiltrovaného záznamu<br /> * přístup do čtenářského konta<br /> * knihovny mohou využít objednávky MVS přes online katalog<br /> <br /> ==71. Jaké výhody přinesly elektronické katalogy oproti klasickým papírovým?==<br /> * přístup ke katalogu neomezenému počtu uživatelů ve stejný čas<br /> * přístup 24 hodin denně<br /> * nemusím být v knihovně<br /> * možnost vyhledávat dokument podle nejrůznějších kritérií (autor, název, jazyk dokumentu, roku vydání, nakladatele, klíčových slov)<br /> * možnost sdílení záznamů<br /> * rychlejší a pohodlnější vyhledávání<br /> <br /> ==72. Jak se nazývá proces převodu lístkového katalogu do elektronické podoby?==<br /> Retrospektivní konverze.<br /> <br /> ==73. Co představuje termín &quot;bibliomining&quot;?==<br /> Bibliomining souvisí s pojmem data mining = těžba dat. Ve spojení s biblio znamená těžba informací z knihovny a jejích katalogů, tzv. čtení mezi řádky (návštěvnost, obliba knížek, přelidněnost v závislosti na otevírací době, denní hodině…)<br /> <br /> ==74. Co vyjadřuje označení &quot;Library 2.0&quot;?==<br /> Tento pojem souvisí s pojmem Web 2.0. Library 2.0 je podle mnohých názorů spojením klasické knihovny a technologií Web 2.0 + Bussines 2.0 = Library 2.0<br /> <br /> Charakteristika: Zapojení uživatele do vytváření a implementace služeb knihovny pomocí tech. W2.<br /> <br /> Library 2.0 není uzavřený koncept což knihovnu vede k potřebě k neustále reakci na potřeby uživatelů (vylepšování stávajících služeb právě za pomoci uživatelů).<br /> Hlavní myšlenka tedy je vytvoření takové knihovny, která by byla adekvátní potřebám uživatelů a dokázala by se jim nejen jednorázově přizpůsobit, ale hlavně neustále reagovat na změny jejich potřeb a přání. Taková knihovna by ve svých službách, které nabízí, používala technologie W2.<br /> Přístup do knihoven pomocí webového OPACu je dnes již zavedeným standardem. Ovšem kdyby se tato služba propojila s RSS kanály a s možností uživatelů hodnotit a přidávat své názory na jednotlivé tituly, knihovní služby by pak nabraly úplně jiné podoby.<br /> <br /> ==75. Uveďte příklad &quot;de iure&quot; standardu a &quot;de facto&quot; standardu a jaký je mezi nimi rozdíl.==<br /> De uire standardy vytváří obvykle komise expertů pověřená nějakou organizací, nejlépe standardizační (např. ISBN).<br /> <br /> De facto standardy vychází z praxe. Určité řešení se ujme a rozšíří, protože z něj vyplývají určité výhody (mp3).<br /> <br /> ==76. Uveďte důvody používání standardů.==<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> <br /> ==77. Jmenujte nejdůležitější světové a české standardizační organizace.==<br /> '''ISO '''<br /> * Mezinárodní organizace pro normalizaci<br /> * International Organization for Standardization<br /> * založeno 1947, sídlo v Ženevě<br /> * světová federace národních normalizačních organizací<br /> * členem ISO je Český normalizační institut<br /> * zabývá se tvorbou mezinárodních norem ve všech oblastech mimo elektrotechniky<br /> <br /> <br /> '''ANSI'''<br /> * The American National Standards Institute<br /> * založeno 1919, současný název od roku 1969, sídlo ve Washingtonu<br /> * americká standardizační organizace<br /> * vytváří průmyslové standardy v USA<br /> * je členem ISO<br /> <br /> <br /> '''NISO'''<br /> * National Information Standards Organization<br /> * americká standardizační organizace<br /> * založeno 1939, současný název od roku 1984<br /> * vyvíjí standardy týkající se informačních technologií (v oblasti knihovnictví jsou to např. ISSN, Z39.50, Dublin Core, ...)<br /> <br /> <br /> '''CEN'''<br /> * European Committee for Standardization<br /> * Evropský výbor pro normalizaci<br /> * produkuje European Standards - EN<br /> * má 30 národních členů, členy CEN jsou národní normalizační organizace ze 30 evropských zemí<br /> * za ČR je členem Český normalizační institut (ČNI)<br /> <br /> <br /> '''ČNI'''<br /> * Český normalizační institut<br /> * spravuje české národní standardy<br /> * je zodpovědný za tvorbu českých technických norem<br /> * založen roku 1922, současný název od roku 2005, dříve název ČSNI <br /> <br /> <br /> <br /> '''W3C'''<br /> * World Wide Web Consortium<br /> * mezinárodní konsorcium<br /> * založeno roku 1994<br /> * vytváří webové standardy a doporučení pro World Wide Web (např. HTML - Hypertext Markup Language, CSS - Cascading Style Sheets)<br /> * konsorciu předsedá jeho zakladatel Tim Berners-Lee<br /> <br /> <br /> <br /> '''IETF'''<br /> * The Internet Engineering Task Force<br /> * zabývá se problematikou Internetu<br /> * publikuje Internet Drafts a RFC (Requests for Comments)<br /> <br /> <br /> '''ALA'''<br /> * The American Library Association<br /> * spravuje a vydává AACR<br /> <br /> <br /> '''JSC'''<br /> * Joint Steering Committee for Revision of AACR<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje AACR<br /> <br /> <br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> <br /> '''IFLA'''<br /> * International Federation of Library Associations and Institutions<br /> * Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí<br /> * světové nevládní knihovnické společenství, které ovlivňuje a usměrňuje rozvoj knihovnictví na celém světě<br /> * založena v roce 1922 ve skotském Edinburghu<br /> * vedení IFLA sídlí v Haagu v Královské knihovně (Nizozemsko)<br /> * spravuje UNIMARC<br /> * IFLA doporučení: FRBR (Functional Requirements for Bibliographic Record, Funkční požadavky na bibliografický záznam)<br /> <br /> <br /> '''NK ČR'''<br /> * Národní knihovna České republiky<br /> * určuje knihovní standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy<br /> <br /> ==78. Jmenujte jednu mezinárodní a jednu americkou organizaci sdružující knihovny.==<br /> americká organizace:<br /> '''ALA''' - The American Library Associations<br /> <br /> mezinárodní organizace:<br /> '''IFLA''' - Internation Federation of Library Associations and Institutions<br /> <br /> ==79. Která organizace má v ČR na starosti standardizaci v knihovnictví?==<br /> '''Národní knihovna ČR''' <br /> * určuje knihovnické standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy a vydává je<br /> <br /> ==80. Která organizace vyvíjí MARC formáty?==<br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> ==81. Jaké jsou výhody jazyka XML při strukturování dat?==<br /> * textový formát, nezávislý na prostředí<br /> * odděluje popis struktury od prezentace<br /> * DTD (Document Type Definition) je možné sdílet v rámci skupin uživatelů<br /> * standard je otevřený - bez licencí<br /> * a je podporovaný komerčními i volnými aplikacemi<br /> <br /> ==82. Jaké jsou výhody a nevýhody standardizace?==<br /> ''Výhody'':<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> ''Nevýhody'':<br /> * Standardizace omezuje uživatele na předem dané postupy a případy dané standardem, standardizací není možné postihnout všechny možné případy.<br /> * Vývoj a udržování standardu vyžaduje financování: Někdo je musí hradit (firmy, státy, sdružení). Standardy mohou být předmětem patentů a za jejich používání je nutné platit licenční poplatky. Úspěšnost standardu roste s tím, kolik se do něho investuje prostředků.<br /> <br /> ==83. Co znamená termín &quot;blog&quot;?==<br /> * blog je '''webová aplikace''' na jedné webové stránce obsahující příspěvky uživatelů (tzv. '''blogerů''')<br /> * jsou to internetové deníky obsahující články a reakce na ně<br /> * umožňují veřejné vyjádření názoru kohokoliv <br /> * příspěvky bývají nejčastěji řazeny chronologicky, nejnovější nahoře<br /> * možnost přidávání komentářů k jednotlivým příspěvkům<br /> * výhodou je jednoduchá tvorba a užívání<br /> * blogy jsou jednou z technologií Web 2.0<br /> <br /> ==84. V čem spočívá princip &quot;wiki&quot;?==<br /> <br /> * Wiki je technologie umožňující vytvářet dokumenty pomocí jednoduchého značkovacího jazyka za použití webového prohlížeče. <br /> <br /> * Výhodou je snadné vytváření a aktualizace wiki stránek. <br /> <br /> * Většina systémů wiki je otevřena veřejnosti, uživatelé mohou libovolně vkládat či upravovat texty.<br /> <br /> * Název wiki pochází z havajštiny (rychlý).<br /> <br /> * Příkladem je Wikipedia.<br /> <br /> ==85. Co znamená termín &quot;social bookmarking&quot;?==<br /> <br /> * Social bookmarking je jednou z technologií Webu 2.0.<br /> <br /> * Jedná se o vzájemné sdílení zajímavých odkazů (např. článků, videí, webových stránek atd.) v prostředí Internetu. <br /> <br /> * Uživatel Internetu najde velmi zajímavý článek či webovou stránku a podělí se o ni s ostatními lidmi na Internetu. K tomuto účelu slouží specializované servery, u nás například '''linkuj.cz''' nebo '''jagg.cz'''. Tyto servery umožní daný článek zalinkovat a tím jej nasdílet s ostatními uživateli. <br /> <br /> *Zajímavé odkazy se nemusí jen linkovat, ale uživatel může tyto servery jen navštěvovat a sledovat, co se nového (podle ostatních uživatelů zajímavého) na Internetu objevilo.<br /> <br /> ==86. Co znamená termín &quot;tagging&quot;?==<br /> <br /> * tagging = tagování<br /> <br /> * Tagging označuje přiřazování klíčových slov k souborům na webu přímo uživatelem.<br /> <br /> * Jedná se o technologii Web 2.0.<br /> <br /> * Tagy slouží k označování internetového obsahu a jsou důležitou složkou spoluvytváření obsahu Internetu. Jedná se o jednoduchá slova, kterými mohou uživatelé popisovat různý webový obsah.<br /> <br /> * Jedním z užitečných navigačních prvků, které vytváří samotní uživatelé, je tzv. Tag cloud. Jde o seznam odkazů umístěných na jedné stránce, přičemž každý z nich může být zobrazen jinou velikostí fontu. Velikost fontu u jednotlivých odkazů je ovlivněna popularitou jednotlivých odkazů. Tím se rozumí jak často (tedy kolik uživatelů) na daný odkaz klikne. Čím je odkaz populárnější tím větším fontem se zobrazuje a naopak.<br /> <br /> * V praxi si Tag cloud můžete prohlédnout na '''torrentz.com''' nebo '''del.icio.us'''.<br /> <br /> * Podrobný článek o taggování naleznete zde [[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Tagging]].<br /> <br /> ==87. Co znamená a jaký je princip RSS?==<br /> <br /> * RSS (Really Simple Syndication) je nástroj, který slouží ke snadnému stahování informací o novinkách a změnách na uživatelem vybraném webu ve formátu XML.<br /> <br /> * K použití informací z RSS zdrojů slouží specializované programy, tzv. '''RSS čtečky'''.<br /> <br /> * Díky RSS nemusí uživatel navštěvovat své oblíbené servery, zda na nich není nějaký nový článek, ale stačí mít zapnutou RSS čtečku, která servery navštíví za uživatele a ihned ho upozorní na veškeré změny.<br /> <br /> ==88. Co je to &quot;podcast&quot;?==<br /> <br /> * Podcasting je metoda šíření informací, kterou v roce 2004 vymyslel Adam Curry. <br /> <br /> * Jedná se v podstatě o způsob, jak si automaticky stahovat internetové zvukové záznamy do svého počítače či přenosného kapesního přehrávače jako je iPod. <br /> <br /> * Hlavní přínosem je, že si uživatel nemusí kontrolovat, kdy se bude vysílat jeho oblíbený pořad. Specializovaný program (např. Juice) stáhne vybraný pořad přímo do počítače a uživatel si jej může kdykoliv zpětně přehrát či si jej stáhnout. <br /> <br /> * Podcast může být nejen pořad, ale i jakýkoliv příspěvek převedený do digitálního zvukového formátu. <br /> <br /> * Název podcasting vznikl spojením slov iPod a broadcasting (vysílání).<br /> <br /> ==89. Co je &quot;instant messaging&quot;?==<br /> <br /> * Instant messaging je internetová služba, která pomocí specializovaných programů umožňuje komunikaci v reálném čase s jinými lidmi na síti. <br /> <br /> * Pomocí Instant messaging komunikátorů je možné posílat textové zprávy, soubory různých typů (textové, zvukové, video), komunikovat hlasově prostřednictvím mikrofonu nebo audiovizuálně pomocí webkamery, vytvářet seznamy svých známých (možnost poznat, kdo z nich je právě online).<br /> <br /> ==90. Jak mohou technologie Web 2.0 přispět k rozvoji knihoven a jejich služeb?==<br /> * SOPAC = social OPAC – nová verze katalogů umožňující propojení se sociálními sítěmi a tak větší propojení s uživateli (hodnocení, komentáře, tagging,...)<br /> * aplikace dalších technologií do katalogu: pokročilé formy vyhledávání, našeptáváče, fazetové vyhledávání, dotazy v přirozeném jazyce, RSS, obsahy a obálky knih, propojování na e-zdroje<br /> * blogy: mohou doplňovat webovou prezentaci knihovny, umožňují komunikaci s uživateli, informují o novinkách a dění v knihovně, poskytují různé návody či tipy spojené s knihovnou, vyhledáváním, využíváním zdrojů apod.<br /> * technologie webu 2.0 umožňují reagovat na změny a měnící se potřeby uživatelů, rozvoj umožňují otevřenost, snadnost použití, inovační přístup, participaci uživatelů<br /> <br /> ==91. Co si představíte pod termínem &quot;katalogizační pravidla&quot; nebo &quot;katalogizační instrukce&quot;?==<br /> Katalogizační pravidla jsou určena pro tvorbu katalogů a jiných soupisů v univerzálních knihovnách všech velikostí. <br /> <br /> Je to souhrn metodických pokynů, který umožňuje jednoznačně řešit problémy katalogizace. Tedy co a jak zapisovat.<br /> <br /> ==92. Jmenujte v současnosti používaná katalogizační pravidla v ČR.==<br /> * AACR2 (Anglo-americká katalogizační pravidla, 2. revidované vydání)<br /> * ISBD (Mezinárodní standardní bibliografický popis)<br /> <br /> ==93. Jaký je v hlavních bodech postup při popisu zdrojů podle AARC2R?==<br /> # popsat fyzický předmět <br /> # zvolit hlavní a vedlejší záhlaví<br /> # stanovit správnou formu jmen v záhlavích<br /> # provést odkazy na odlišné formy jmen<br /> <br /> ==94. Čím se zabývá prvních 12 kapitol AACR2R?==<br /> Všeobecnými pravidly popisu u jednotlivých typů dokumentů:<br /> # Všeobecná pravidla popisu<br /> # Knihy, brožury a jednolistové tisky<br /> # Kartografické dokumenty<br /> # Rukopisy (včetně rukopisných sbírek)<br /> # Hudebniny<br /> # Zvukové dokumenty<br /> # Filmy a videozáznamy<br /> # Grafické dokumenty<br /> # Elektronické zdroje<br /> # Trojrozměrné dokumenty<br /> # Mikrodokumenty<br /> # Seriály<br /> <br /> ==95. Jakými hlavními typy identifikačních selekčních údajů (záhlaví) se zabývají AACR2?==<br /> * Popis pod individuálním autorem <br /> ::individuální autor je osoba s hlavní odpovědností za vytvoření intelektuálního nebo uměleckého obsahu díla<br /> * Popis pod korporací <br /> ::korporace je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek<br /> * Popis pod názvem, příp. unifikovaným názvem<br /> ::unifikovaný název je název, jímž je dílo identifikováno pro katalogizační účely, <br /> ::nebo název použitý k rozlišení záhlaví pro jedno dílo od záhlaví pro dílo odlišné <br /> ::nebo konvenční skupinový název použitý pro uspořádání publikací (jednoho autora,...) obsahujících řadu prací nebo výtahy atd. z několika prací (např. sebraná díla,...)<br /> <br /> ==96. Uveďte příklady hlavních pramenů popisu pro knihu podle AACR2R.==<br /> * Titulní stránka<br /> * Preliminária = titulní stránka, rub titulního listu, všechny stránky přecházející titulní stránce a obal<br /> * Tiráž<br /> * Celá popisná jednotka<br /> * Jakýkoli pramen<br /> <br /> ==97. Čím se liší tzv. unifikovaný název od hlavního názvu bibliografického zdroje (třeba knihy)?==<br /> Unifikovaný název slouží k identifikaci jednotky pro katalogizační účely, název bibliografického zdroje může být stejný u více zdrojů, unifikovaný název slouží k upřesnění, o který zdroj se jedná (do kulatých závorek připojí např. název vydávající korporace nebo jiné rozlišující údaje).<br /> <br /> ==98. Uveďte jaké znáte oblasti popisných údajů (je jich 8), které jsou specifikovány v ISBD.==<br /> * '''Oblast údajů o názvu a odpovědnosti''': hlavní název, obecné označení druhu dokumentu, souběžný název, ostatní informace o názvu, údaje o odpovědnosti.<br /> * '''Oblast údajů o vydání''': údaj o vydání, souběžný údaj o vydání, údaje o odpovědnosti vztažené k vydání, další údaje o vydání, …<br /> * '''Oblast specifických údajů o materiálu nebo typu publikace'''<br /> * '''Oblast údajů o publikaci, distribuci atd.''': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby.<br /> * '''Oblast údajů fyzického popisu''': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál.<br /> * '''Oblast údajů o edici''': hlavní název edice, souběžný název edice, další údaje o názvu edice, údaje o odpovědnosti vztažené k edici, ISSN edice, číslování v rámci edice.<br /> * '''Oblast poznámek'''<br /> * '''Oblast standardních čísel a údajů o dostupnosti''': standardní číslo, klíčový název, údaje o dostupnosti nebo ceně.<br /> <br /> ==99. Jaké hlavní údaje se uvádí v oblasti údajů o publikaci podle ISBD (nebo i AACR2)?==<br /> ''ISBD'': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby<br /> ''AACR2'': místo a datum vydání, distribuce, jméno nakladatele, distributora<br /> <br /> ==100. Jaké popisné údaje se podle vás uvádí v oblasti údajů fyzického popisu podle ISBD nebo AACR2?==<br /> ''ISBD'': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál<br /> <br /> ''AACR2'': rozsah fyzické jednotky (pro knihy stránkování), další fyzické údaje (ilustrace …), rozměr, doprovodný materiál<br /> <br /> ==101. K čemu slouží tzv. &quot;interpunkce&quot; v bibliografickém záznamu a čím je určena?==<br /> Interpunkce má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu. <br /> <br /> Využívají se tato interpunkční znaménka: dvojtečky, středníky, lomítka, pomlčky, čárky a tečky.<br /> <br /> ==102. Je nějak určeno pořadí popisných údajů v bibliografickém záznamu podle ISBD a proč?==<br /> Ano, pořadí je přesně určeno, společně s interpunkcí má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu.<br /> <br /> ==103. Co znamená, když řekneme o bibliografickém záznamu, že je v určitém &quot;formátu&quot;? Jinak řečeno co znamená &quot;formát bibliografického záznamu&quot;?==<br /> Formát určuje strukturu zápisu bibliografického záznamu, určuje tedy '''kam''' dané informace zapisovat. Nezabývá se prezentací (vzhledem) textu.<br /> <br /> ==104. Jaké znáte formáty (standardy) pro komunikaci bibliografických záznamů?==<br /> MARC21, UNIMARC, MARCXML, Dublin Core, MODS, XOBIS<br /> <br /> ==105. Srovnejte komunikační formáty MARC s formáty založenými na XML. Výhody/nevýhody.==<br /> <br /> ==106. Porovnejte formáty MARC a Dublin Core, jaké jsou zásadní rozdíly, výhody, nevýhody?==<br /> ==107. Co je definováno ve formátech MARC?==<br /> UNIMARC – má jen formát pro bibliografická data<br /> <br /> <br /> MARC21 formáty jsou definovány pro pět typů dat:<br /> <br /> - Format for Biblographic Data – bibliografická data<br /> <br /> - Format for Holdings Data – to, co knihovna vlastní<br /> <br /> - Format for Autority Data – záhlaví – autor a údaje o něm<br /> <br /> - Format for Classification Data – klasifikační data<br /> <br /> - Format for Community Information – záznamy o knihovnách<br /> <br /> ==108. Co je principem standardu MARC? Jak se člení a označují data záznamu?==<br /> <br /> - MARC = MAchine Readable Cataloguing<br /> - Standard pro reprezentaci a komunikaci (výměnu) bibliografických a souvisejících informací ve strojem čitelné podobě<br /> <br /> <br /> Záznam se dělí na tři úrovně:<br /> - Struktura záznamu – je dána standardy ANSI Z39.2 a ISO 2709<br /> - Označení obsahu – kódy a konvence, které dále identifikují a dále charakterizují obsah záznamu<br /> - Obsah většiny datových elementů je určen mimo standardy MARC, jako jsou AACR, LCSH, …<br /> <br /> <br /> Princip:<br /> - Data se člení do polí a podpolí označených pomocí tagů<br /> - Pole mohou mít pevnou nebo proměnlivou délku<br /> - Pole s pevnou délkou obsahují kódované údaje<br /> - Poli mohou předcházet dva identifikátory, které zpřesňují význam obsahu<br /> <br /> <br /> Hodnoty tagů a jednotlivých polí, podpolí, určuje konkrétní verze formátu MARC, většinou národní.<br /> <br /> ==109. V čem se obecně liší různé verze formátu MARC, např. MARC21 a UNIMARC?==<br /> <br /> - V MARC21 je interpunkce součástí dat, v UNIMARC se generuje až při zobrazení (srov. pole 245 resp. 200), <br /> - UNIMARC má tzv. vyšší granularitu údajů - je podrobněji strukturovaný (srov. pole 100 resp. 700).<br /> <br /> ==110. Stručně charakterizujte bibliografický standard MODS.==<br /> <br /> - MODS – Metadata Object Description Schema) – schéma pro popis objektu metadaty.<br /> - Tento formát byl vytvořen Library of Congress především pro použití v knihovnických appl..<br /> - Obsahuje vybrané prvky z MARC21, které jsou však jinak strukturované a uspořádané.<br /> - Záměrem je jednodušší formát než MARC21, ale stále dostatečně strukturovaný.<br /> <br /> ==111. Stručně charakterizujte formát Dublin Core.==<br /> <br /> - Standard pro netafatový popis digitálních objektů často vyjadřovaný prostřednictvím XML.<br /> - Název vychází z města Dublin v USA – konference na které byl vytvořen.<br /> - Záměrem je usnadnit vyhledávání elektronických zdrojů.<br /> - Standard obsahuje základní sadu 16ti prvků (název, tvůrce, předmět, popis, …) z nichž žádný není povinný<br /> - Původně byl vytvořen jako popis zdrojů na www sestavený přímo autorem. Pak ale zaujal instituce, které se zabývají formálním zpracováním zdrojů (knihovny, vládní agentury, …).<br /> - Struktura Dublin Core se v současnosti používá ve 20 zemích a nové stále přibývají.<br /> <br /> ==112. K čemu se používá protokol Z39.50?==<br /> <br /> - Protokol založený na architektuře server – klient, který je určený pro vyhledávání a získávání informací ze vzdálených databází (je určený pro heterogenní prostředí – různé systémy).<br /> - Tento protokol definuje komunikační jazyk (Z-jazyk) a způsob kódování přenášených údajů.<br /> - Není závislý na platformě ani systému.<br /> - Použitý standard v knihovnictví.<br /> <br /> Protokol umožňuje: Vyhledávání, update údajů, předávání a přebírání (upload a download), <br /> <br /> Při komunikaci nastávají problémy s různými verzemi a různými profily (soubory funkcí, které jsou implementovány). <br /> Implementace protokolu - konkrétní realizace pro konkrétní systém (databázi) a platformu, která může zahrnovat jen určitou podmnožinu funkcí (např. jen vyhledávání, ne update)</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Vypracovan%C3%A9_ot%C3%A1zky_k_testu_VIKBA10&diff=28365 2013-01-22T12:11:08Z

<p>Maluskoval: /* 104. Jaké znáte formáty (standardy) pro komunikaci bibliografických záznamů? */</p> <hr /> <div>* Na tuto stránku můžete vkládat vypracované odpovědi.<br /> * Veškeré otázky jsou záměrně na jedné stránce, aby bylo snažší vytisknout si vypracovaný test a učit se z něj. Pokud však máte pocit, že je dané téma příliš široké, založte pro otázku samostatnou stránku a odkažte na ní.<br /> * Využijte všech možností wiki systému! '''Vkládejte, editujte,opravujte diskutujte.'''<br /> <br /> <br /> ==1. Co znamená pojem &quot;šedá literatura&quot;?==<br /> <br /> * Označována také jako nekonvenční.<br /> * Jedná se především o literaturu, která '''není běžně k dostání v knihkupectvích. '''Je '''vydávána omezeně''' pro speciální potřeby různých institucí.<br /> * Uchovává se především v archivech.<br /> <br /> '''Mezi šedou literaturu patří:''' diplomové práce, disertační práce, zprávy z konferencí, technické zprávy výzkumné práce, speciální analýzy, technické zprávy, firemní informace, výroční zprávy, patenty …<br /> <br /> ==2. Co mají společného nebo rozdílného pojmy &quot;edice&quot;, &quot;edition&quot;, &quot;series&quot; a &quot;vydání&quot;?==<br /> <br /> '''EDICE a SERIES'''<br /> <br /> * &quot;edice&quot; a &quot;series&quot; '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> <br /> '''VYDÁNÍ a EDITION'''<br /> <br /> * &quot;vydání&quot; a &quot;edition&quot; také '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * vydání vycházejí ze '''společného originálu''', ale mohou být doplněné, přepracované či aktualizované<br /> <br /> ==3. Jaký je rozdíl mezi monografií a seriálem?==<br /> <br /> * hlavní rozdíl spočívá v tom, že monografie je vydávaná buď jako jedna část (kniha) nebo je rozdělena do několika částí (svazků), ale tento '''počet částí je vždy konečný'''. Zatímco seriál má '''nestanovený počet částí a ty jsou vydávány postupně'''<br /> <br /> * příkladem monografie může být '''Slovník spisovného jazyka českého''', který vyšel postupně během roku 1989 v nakladatelství Academia celkem v osmi svazcích (1. svazek: A-G, 2. svazek: H-L, atd.)<br /> <br /> * jednotlivé části monografie mohou být vydávány buď '''současně''' nebo '''postupně'''<br /> <br /> * příkladem seriálu jsou časopisy (i elektronické), deníky, výroční zprávy<br /> <br /> * seriál je pokračující zdroj, '''postupně''' vydávaný po jednotlivých částech, obvykle číslovaný a bez předem stanovené doby ukončení (není stanoveno, kolik bude mít částí/čísel)<br /> <br /> * jednotlivá část (číslo) seriálu může či nemusí mít svůj vlastní název<br /> <br /> ==4. Co je to &quot;edice&quot;?==<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - edice Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> ==5. Uveďte důležitou vlastnost digitálních dokumentů, která zásadně mění způsob nakládání s těmito dokumenty (oproti klasickým analogovým) především z hlediska autorských práv.==<br /> <br /> Hlavním rozdílem digitálních dokumentů oproti analogovým je, že digitální dokumenty mohou být kopírovány velice jednoduše ve stejné kvalitě takovým způsobem, že originál není rozeznatelný. <br /> <br /> Autorské právo:<br /> Výhodou digitálních dokumentů je právě skutečnost, že mohou být k dispozici ve stejném okamžiku velkému množství uživatelů bez ohledu na to, jestli je dokument v knihovně nebo ne. Podle autorského zákona je v současné době vystavit a dát uživatelům k dispozici především jen rukopisy a staré tisky (NK ČR).<br /> <br /> Základní principy autorského práva:<br /> - Bezúplatná licence – užití, kdy uživatel nemá povinnost platit autorovi odměnu.<br /> <br /> - Užití, kde není nutný souhlas autora, ale kde musí uživatel autorovi platit odměnu za užití díla.<br /> <br /> - Užití, kdy je nutný výslovný souhlas autora a vyžaduje uzavření lic. smlouvy (dig. distribuce - DB).<br /> <br /> <br /> Digitální distribuce z pohledu českého práva – Distribuce:<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce zcela volně<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce s tzv. podmíněným přístupem (zobrazení podmiňuje ID a heslo)<br /> <br /> - zaslání dokumentu prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> - zpřístupněním dokumentu konkrétní osobě (ID a heslo) v knihovně (v rámci intranetu)<br /> <br /> - převedení dokumentu do el. podoby (digitalizace) a získat tak rozmnoženinu díla v el. podobě<br /> <br /> - zpřístupnění díla, nebo kopie prostřednictvím internetu na místě a čase své vlastní volby<br /> <br /> ==6. S jakými hlavními problémy bychom se setkali, kdybychom se rozhodli převést klasickou knihovnu do její digitální podoby.==<br /> * volba nesprávné technologie - hardware a software<br /> * životnost nosičů (CD přibližně 59 let, kvalitní papír až 1000 let)<br /> * rychlá ztráta záznamů (digitální záznamy zmizí najednou, analogové degradují postupně)<br /> * možnosti hrozeb pro digitální informace = změna nebo smazání obsahu, nefungující nebo zastaralý hardware či software, neplatný formát, destrukce fyzického nosiče<br /> <br /> ==7. Jaké knihovny tvoří tzv. systém knihoven v ČR podle knihovního zákona?==<br /> <br /> * '''Národní knihovna ČR''' - '''Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana''' - '''Moravská zemská knihovna'''<br /> <br /> * '''krajské knihovny''' (zřizované orgánem kraje)<br /> <br /> * '''základní knihovny''' (zřizované orgánem obce - veřejné knihovny obecní, městské)<br /> <br /> * '''specializované knihovny''' (zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění - knihovny technické, lékařské, právnické, muzejní atd., knihovny Akademie věd ČR)<br /> <br /> ==8. Charakterizujte a u uveďte, čím se od sebe navzájem liší tři hlavní druhy paměťových institucí.==<br /> * '''knihovny''' - především '''zpřístupňují''' informace na hmotných objektech, nové dokumenty získávají v největší míře nákupem<br /> * '''archivy''' - především '''shromažďují a uchovávají''' dokumenty, pro veřejnost mají omezený přístup<br /> * '''muzea''' - zabývají se '''trojrozměrnými objekty''', veřejnosti je zpřístupňují prostřednictvím výstav<br /> <br /> Tyto paměťové instituce se tedy liší '''skladbou fondu, mírou a způsobem jeho zpřístupnění'''.<br /> <br /> ==9. Jaké jsou hlavní funkce všech paměťových institucí?==<br /> * paměťové instituce = knihovny, archivy, muzea<br /> * shromažďují, uspořádávají a zpřístupňují informace uložené na fyzických nebo elektronických objektech<br /> <br /> ==10. Jaké jsou funkce knihovny?==<br /> * shromažďují, uspořádávají, ochraňují a zpřístupňují informace v dokumentech ze svého vlastního fondu<br /> * zpřístupňují dokumenty formou výpůjček prezenčních nebo absenčních<br /> * zprostředkovávají dokumenty z fondů jiných knihoven prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby (MVS) nebo mezinárodní meziknihovní výpůjční služby(MMVS)<br /> * zprostředkovávají přístup k Internetu<br /> * mají i kulturní a společenskou funkci - pořádají nejrůznější akce<br /> <br /> ==11. Jakým způsobem přispívají knihovny k rozvoji demokracie?==<br /> Poskytují knihovnické a informační služby obyvatelů za rovných podmínek. Zajišťují občanům rovný přístup ke kulturním hodnotám, informacím a ke vzdělání. Tyto služby jsou poskytovány bez rozdílu všem, nezávisle na původu, náboženství, … Aplikuje se tu zákon o svobodném přístupu k informacím a o ochraně osobních údajů. Zákon č. 257/2001 sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).<br /> <br /> ==12. Co umožňuje, aby měly knihovny výjimku z autorského zákona, týkající se bezplatného půjčování dokumentů ze svých fondů?==<br /> Autorský zákon 121/2000 sb.:<br /> <br /> §37 – Knihovní licence<br /> <br /> (1) Do autorského práva nezasahuje knihovna, archiv, muzeum galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení<br /> <br /> a) zhotoví-li rozmnoženinu díla, které neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a konzervační potřeby.<br /> <br /> (2) Do autorského práva nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která přísluší autorům od osoby a ve výši stanovené v příloze k tomuto zákonu. Právo na odměnu autor nemá v případě půjčování zveřejněných děl podle tohoto odstavce na místě samém, nebo půjčí-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl školní knihovny a knihovny vysokých škol, NK ČR, MZK, STK, NLK, NPK Komenského, … Parlamentní knihovna ČR.<br /> <br /> Knihovny mají výjimku týkající se půjčování knih vyplývající z Listiny základních práv a svobod ČR, že každý bez rozdílu má mít svobodný přístup k informacím.<br /> <br /> ==13. Uveďte jaké znáte mechanismy, které mohou zajistit vyšší kvalitu (spolehlivost, nestrannost,...) zveřejňovaných informací.==<br /> - odborná kvalifikace autora, jež ho opravňuje k psaní na dané téma<br /> <br /> - reputace vydavatele<br /> <br /> - datum vydání<br /> <br /> - přesnost, spolehlivost a bezchybnost<br /> <br /> - šíře i hloubka pokrytí dané problematiky<br /> <br /> - objektivita poskytovaných informací s minimem předpojatosti<br /> <br /> - aktuálnost zveřejněných informací<br /> <br /> ==14. Použijete-li přirovnání Internetu ke knihovně. Jaké najdete společné znaky a v čem je toto přirovnání neadekvátní?==<br /> Rozdíly:<br /> - organizace (web jako celek není organizován)<br /> <br /> - Internetové vyhledávače většinou spoléhají na jednoduché fulltextové vyhledávání<br /> <br /> - řízení vstupu dat – knihovny kontrolují, jak kvalitní informace přijímají do svého fondu<br /> <br /> - web není cílen na konkrétní skupinu uživatelů<br /> <br /> - krátký poločas rozpadu dokumentů na webu<br /> <br /> ==15. V čem spočívá rozdíl mezi tzv. povrchovým/hlubokým nebo viditelným/neviditelným webem?==<br /> - hluboký (neviditelný) web je ten, který vyhledávače nedokáží indexovat<br /> <br /> - hluboký web je asi 500x větší<br /> <br /> - hluboký web nabízí mnohem kvalitnější informace, soustředěné v relativně v malém počtu sídel<br /> <br /> - víc než polovina hlubokého webu je v předmětových databázích<br /> <br /> - poměr hlubokého a povrchového webu se mění jen nevýrazně<br /> <br /> - 95% hlubokého webu je přístupná bez poplatků<br /> <br /> - běžně používané vyhledávače neindexují více než 16% povrchového webu.<br /> <br /> ==16. Co znamená pojem hypertext?==<br /> <br /> * hypertext je vazba mezi skupinou textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (tzv. linků)<br /> <br /> * odkazuje na jiné informace a umožňuje jejich snadné vyhledávání<br /> <br /> * nejznámějším takovým systémem je World Wide Web<br /> <br /> * myšlenka hypertextu vznikla v roce 1945, kdy Vannevar Bush v článku „As We May Think“ popsal zařízení Memex, umožňující ukládání informací a jejich vzájemné propojování<br /> <br /> ==17. Jaké výhody a nevýhody přináší elektronické médium oproti klasickým analogovým?==<br /> Výhody digitální technologie: snadná manipulovatelnost, stlačitelnost, síťovatelnost, transformovatelnost, překlad z jednoho jazyka do druhého za pomoci speciálního software, možnost automatického vyhledávání, nepoměrně méně náročnější na sklady, možnost rychlého přenosu, snadná přenositelnost uložených dat.<br /> <br /> Analogové záznamy jsou nepoměrně kvalitnější než digitální – avšak jsou snadno poškoditelná. Proto se používá digitalizace. Na analogová i digitální média však mohou společně negativně působit i další vlivy jako prach, vlhkost, …<br /> <br /> ==18. Na jaké hlavní prvky (bloky, oddělení) můžeme dekomponovat knihovnu, podíváme-li se na ni jako na systém?==<br /> * '''Studovny'''<br /> * '''Sklady'''<br /> * '''Databáze'''<br /> * '''Výpůjční oddělení'''<br /> * '''Informační oddělení'''<br /> * '''Linka zpracování''', tj. akvizice, popis, adjustace<br /> * '''Management knihovny'''<br /> * '''Počítače''' - přístup do databází knihovny a připojení k Internetu<br /> Každé oddělení má své správce, tj. knihovníky (např. správce skladu, správce studovny).<br /> <br /> Schéma knihovny jako systému z přednášky Dr. Ing. Kadlece předmětu Knihovnické systémy a standardy naleznete zde[http://knihomol.phil.muni.cz/vik/vikba10/prednask/knihovna.htm]<br /> <br /> <br /> 1)knihovník<br /> 2)dokument<br /> 3)uživatel<br /> <br /> ==19. Co znamená a z čeho se skládá v knihovně tzv. &quot;linka zpracování&quot;?==<br /> Je to systém tří oddělení (činností) v knihovně, kterými projde získaný dokument než je k dispozici uživatelům: <br /> <br /> 1. '''Akvizice''' - získání dokumentů (koupí, darem, výměnou, povinným výtiskem) a jejich evidence (zápis do přírůstkového seznamu).<br /> <br /> 2. '''Popis''' - jmenný (tj. popis dokumentu z hlediska toho, co je v ní napsané, jména autorů, korporací,...) a věcný (tj. podle oborů).<br /> <br /> 3. '''Adjustace''' - dokument se označí štítky, signaturou, zabalí se a následně pošle dál (do skladu, studovny či půjčovny).<br /> <br /> ==20. K čemu slouží a jaké úkoly plní v knihovně akvizice?==<br /> * Akvizice je činnost, která je zaměřená na zjišťování, výběr a získávání dokumentů do fondu dané knihovny. <br /> * Je důležité brát ohled na funkci knihovny, její zaměření a poslání, obsahovou strukturu jejího fondu a potřeby uživatelů.<br /> * Získání dokumentů je možné koupí, darem, výměnou a u vybraných knihoven také tzv. povinným výtiskem.<br /> <br /> ==21. Jaké jsou hlavní zdroje získávání dokumentů do knihovny?==<br /> <br /> * nákup<br /> * dar<br /> * výměna<br /> * (povinný výtisk) - pouze vybrané knihovny<br /> <br /> ==22. Jaké základní seznamy musí knihovna vytvářet, k čemu slouží a jaké údaje se v nich uvádí?==<br /> <br /> 1. '''Přírůstkový seznam''' - je základním seznamem každé knihovny. Zapisují se do něj všechny získané knihovní jednotky (mimo exemplářů periodik). Může být veden jednak v klasické (papírové) podobě či v elektronické.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok jeho vydání, způsob nabytí.<br /> <br /> 2. '''Úbytkový seznam''' - je druhým důležitým seznamem v knihovně. Zapisují se do něj odepsané (vyřazené) knihovní jednotky (úbytky) dané knihovny.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, úbytkové číslo, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok vydání, důvod odpisu.<br /> <br /> ==23. Co je &quot;signatura&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> Je to označení alfanumerickým znakem, podle kterého najdeme knihu na regále.<br /> <br /> Mají pravidla vytváření, každá knihovna má jiný systém signatur.<br /> <br /> ==24. Co je &quot;přírůstkové číslo&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * je to evidenční číslo, pod kterým je zapsána do přírůstkového seznamu každá nová knihovní jednotka<br /> <br /> ==25. Co je &quot;sigla&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * sigla je lokační značka knihovny<br /> <br /> * užívá se k jednoznačné identifikaci knihovny např. v Souborném katalogu ČR<br /> <br /> * i když se stane, že knihovna změní název, sigla zůstává stále stejná<br /> <br /> * siglu tvoří kombinace tří abecedních a tří číselných znaků, např. JNG001<br /> <br /> * velká písmena na první a druhé pozici mají funkci geografického znaku (odvozeného z běžně užívaných zkratek bývalých okresních měst), velké písmeno na třetí pozici vyjadřuje typ knihovny:<br /> <br /> A – ústřední knihovny<br /> <br /> B – knihovny ústavu Akademie věd ČR<br /> <br /> C – knihovny ostatních ústavů<br /> <br /> D – vysokoškolské knihovny<br /> <br /> E – knihovny státní správy, veřejných institucí, kulturních, zájmových a společenských institucí, lékařské knihovny zdravotnických zařízení a církevní knihovny<br /> <br /> F – knihovny podniků, závodů, projektových organizací a firem<br /> <br /> G – veřejné knihovny a školní knihovny<br /> <br /> * číselná část je identifikačním číslem té konkrétní knihovny. Skládá se z třímístného čísla od 001 do 999: <br /> čísla od 001 do 499 se používají pro označení knihoven se sídlem v okresním městě<br /> čísla od 500 do 999 označují knihovny sídlící v ostatních místech okresu.<br /> Např.:<br /> JNG001 = Městská knihovna Jablonec nad Nisou<br /> (JN = okres Jablonec nad Nisou, G = veřejná knihovna, 001 = knihovna se sídlem v okresním městě)<br /> <br /> * siglu přiděluje Národní knihovna ČR, Oddělení souborných katalogů<br /> <br /> ==26. Jakým způsobem je ve skladu knihovny zajištěno optimální využití prostoru?==<br /> Knihy se řadí dle rozměrů aby se ušetřilo místo v regálech. Knihy stejných, nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==27. Co znamená termín &quot;stavění fondu&quot; a jaké druhy stavění fondu znáte?==<br /> Je to uspořádání fondu podle určitého systému, který umožňuje zpětné vyhledávání knihovních jednotek a jejich ochranu.<br /> <br /> Formátově pořadové stavění – uspořádání dle formátu a přiděleného pořadového čísla. Vícesvazková díla a multiplikáty se řadí vedle sebe.<br /> <br /> Formátově přírůstkové stavění – uspořádání dle formátu a přírůstkových čísel bez ohledu na vícesvazková díla a multiplikáty. <br /> <br /> Přírůstkově formátové stavění – stavění podle přírůstkových čísel s ohledem na formát a multiplikáty a vícesvazková díla.<br /> <br /> Systematicko-formátové stavění – uspořádání podle tříd systematické klasifikace, dále podle formátu a podle pořadových čísel.<br /> <br /> ==28. Kde a proč se používá formátové stavění fondu?==<br /> Používá se ve skladech depozit z důvodu úspory místa. Knihy stejných nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==29. Kde a proč se používá oborové stavění fondu?==<br /> Oborové – věnované určitému předmětu, jako je lékařství, a opomíjí se všechny další předměty (například právo). Právo se uvádí jen pokud je v souvislosti s lékařstvím (práva pacientů).<br /> <br /> Například u technické literatury (kde členění podle autorů není důležité, protože autorem je kolektiv)<br /> Zkrátka umožňuje uživatelům vyhledávat podle oboru jejich zájmu.<br /> <br /> ==30. Co znamená termín &quot;adjustace knihy&quot; a jaké úkony zahrnuje?==<br /> Je to označení vlastnictví knihovní jednotky evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli.<br /> <br /> Skládá se z fyzického ošetření knihy před vlastním uložením (obalení, polepení signaturou).<br /> <br /> Adjustace také spočívá v prověření správnosti faktury a také zaevidování faktury do knihy faktur, která může být vedena ručně, nebo strojově, nebo obojím způsobem (obojí je nejvýhodnější). Na faktuře by měly být uvedeny veškeré důležité údaje: cena, datum podpis, vystavení, splatnost, datum dodání faktury, kdo fakturu vystavil, … <br /> <br /> Po kontrole těchto údajů následuje označení vlastnictví dokumentu.<br /> <br /> ==31. Jaké vlivy působí na degradaci dokumentů v knihovně?==<br /> - Nedodržení klimatických podmínek (vlhkost, teplota, světelné záření, …)<br /> <br /> - Nevhodná manipulace a uložení<br /> <br /> - Nedostatečná ochrana před biologickými činiteli (živočichové, plísně, …)<br /> <br /> - Nedostatečná čistota<br /> <br /> - Špatné ovzduší (různé oxidy, …)<br /> <br /> ==32. Jaká opatření můžeme udělat, abychom zabránili degradaci případně úplnému zničení dokumentů v knihovně?==<br /> - Uložíme dokumenty ve vhodných podmínkách<br /> <br /> - Údržbou: očistou, ambulantními opravami, různými konzervačními metodami<br /> <br /> - Restaurátorským zásahem<br /> <br /> - Šetrnou manipulací<br /> <br /> - Prevencí katastrofických událostí<br /> <br /> ==33. Jaký je smysl prezenční výpůjčky v knihovně?==<br /> Udržet knihy, které mají být po celou dobu k dispozici čtenářům v knihovně právě v prostorách knihovny pro studijní účely. Dále se takto půjčují knihy, které jsou moc cenné nebo drahé a tím se knihovníci snaží je ochránit.<br /> <br /> ==34. Jaký je rozdíl mezi objednávkou dokumentu a jeho rezervací?==<br /> <br /> Objednávka – požadavek na vypůjčení knihovní jednotky, která je momentálně k dispozici, ale nachází se mimo volný výběr (je například ve skladu).<br /> <br /> <br /> Rezervace – Záznam požadavku uživatele na dokument, který je momentálně vypůjčen<br /> <br /> ==35. Jak se řeší při půjčování situace, kdy má o dokument zájem ve stejnou dobu víc uživatelů?==<br /> Kniha se půjčí podle toho, kdo si ji dříve zamluví, nebo rezervace. Postupuje se chronologicky.<br /> <br /> ==36. Jaké rozlišujeme typy výpůjček z hlediska délky výpůjční lhůty?==<br /> Krátkodobá, dlouhodobá, trvalá (depozit), meziknihovní.<br /> <br /> ==37. Jak souvisí pojem &quot;metadata&quot; s pojmem &quot;bibliografický popis&quot;?==<br /> Metadata – strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech. Mají funkci popisnou, selekční a archivační.<br /> <br /> Bibliografický popis – obsahuje soubor popisných údajů zaznamenávajících a identifikujících zpracovávaný dokument pomocí osmi oblastí údajů.<br /> <br /> Oba tyto pojmy spolu souvisí tím, že nesou informace o primárních datech<br /> <br /> ==38. Proč se vytváří (k čemu slouží) bibliografické záznamy?==<br /> Soubor údajů o zpracovaném dokumentu. Umožňuje identifikaci dokumentu tím, že představuje v něm uložené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení, jeho fyzickou formu, dále umožňuje jeho vyhledání a přístup k němu.<br /> <br /> ==39. Jaké problémy je nutné řešit při popisu zdrojů?==<br /> - Odkud vzít údaje pro popis<br /> <br /> - Jaké vlastnosti zdrojů popisovat<br /> <br /> - Jakých hodnot mohou nabývat<br /> <br /> - V jakém jazyku budou vyjádřeny<br /> <br /> - Jakým skriptem budou zapsány<br /> <br /> - Jak formálně tvrzení zapsat<br /> <br /> - V jakém formátu zapsat (struktura, kódování)<br /> <br /> ==40. Základní rozdělení bibliografických údajů z hlediska způsobu jejich vytváření a pozdějšího použití. Uveďte základní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami.==<br /> Bibliografický popis – účelem je umožnit rozlišit různé bibliografické zdroje od sebe navzájem (pomocí informací z dokumentu).<br /> <br /> <br /> Selekční údaj – údaj, podle kterého lze bibliografický záznam vyhledat a identifikovat (je tvořen pomocí selekčních jazyků).<br /> <br /> ==41. Co je podstatou selekčních údajů a jejich základní rozdělení.==<br /> Selekční údaje nám umožňují zařadit a popsat dokument podle jeho vlastností. Na základě takovýchto údajů pak mohou uživatelé a zaměstnanci knihovny takovéto dokumenty vyhledávat. <br /> <br /> <br /> Selekční jazyky jmenné – (jmenné záhlaví), personální, korporativní, názvová, geografická jména, …<br /> Selekční jazyky věcné - předmětové (na bázi přirozeného jazyka); systematické (umělé jazyky)<br /> <br /> ==42. Jaké prostředky používá bibliografický popis pro vyjádření vlastností popisovaných zdrojů?==<br /> Skupina entit 1: – produkty intelektuální nebo umělecké činnosti, které jsou jmenovány nebo popsány v bibliografických záznamech.<br /> - Dílo – určitý intelektuální nebo umělecký výtvor (abstraktní entita)<br /> - Vyjádření – určitá intelektuální nebo umělecká realizace díla (ve formě různých druhů záznamů)<br /> - Provedení – fyzická podoba vyjádření díla (všechny hmotné objekty se stejnou intelektuální formou).<br /> - Jednotka – jednotlivý exemplář provedení<br /> <br /> <br /> Skupina entit 2: – entity odpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, za fyzickou výrobu a správu entit.<br /> - Osoba – jednotlivec (ty které zemřely i ty, které žijí).<br /> - Korporace – organizace nebo skupina působící jako celek.<br /> <br /> <br /> Skupina entit 3 – doplňkový soubor entit, které slouží jako předměty int. nebo umělecké činnosti.<br /> - Pojem – abstraktní představa nebo myšlenka<br /> - Objekt – hmotný předmět<br /> - Akce – činnost nebo událost<br /> - Místo - lokace<br /> <br /> ==43. Co se rozumí pod pojmem &quot;korporace&quot; ve smyslu původce díla při bibliografickém popisu?==<br /> Organizace nebo skupina osob, identifikovaná vlastním jménem, vystupující jako celek (asociace, instituce, obchodní firmy, nevýdělečné instituce, …).<br /> <br /> ==44. Uveďte, jaké druhy odpovědnosti za dílo rozlišují AACR2R a stručně je charakterizujte.==<br /> Individuální – jedna osoba (fiktivní, neznámá, nejistá, …)<br /> <br /> Společná – spolupracují dvě nebo více osob nebo korporací, vykonávají stejný druh aktivity, mohou se podílet na různých částech, nebo podíl nemusí být odlišen.<br /> <br /> Smíšená – různé korporace nebo osoby přispívají různými druhy aktivit (modifikace, ilustrace, …)<br /> <br /> ==45. Z jakých dvou hledisek je nutné popisovat bibliografický zdroj a proč je nutné tyto dva aspekty rozlišovat?==<br /> Dvě hlediska:<br /> - Obsah (content) – intelektuální a umělecký obsah (nehmotný)<br /> - Nosič (carrier) – fyzické vlastnosti, formát (nehmotný)<br /> <br /> <br /> Účelem je umožnit rozlišení různých bibliografických zdrojů od sebe navzájem. Je třeba vzít v úvahu všechny aspekty popisované jednotky (obsah, nosič, typ publikace, bibliografické souvislosti, …). Tato hlediska by měla být zohledněna ve všech oblastech popisu.<br /> <br /> ==46. S jakými problémy se setkáváme při použití názvů a jmen k popisu zdrojů?==<br /> Názvy a přiřazená jména se mohou časem měnit, osoby mohou mít přiřazeno více druhů jmen, která se mohou vyskytovat v různých jazycích a znacích, názvy nemusí vůbec existovat, jména mohou být neznámá, jeden název může mít přiřazeno více osob nebo objektů, …<br /> <br /> ==47. Jak se řeší problém nejednoznačnosti jména (víc osob má stejné jméno) např. při popisu původce díla?==<br /> Je nutné použít doplňky (kvalifikátory) pro rozlišení stejných jmen (např. data, místa, …).<br /> <br /> ==48. Jak se řeší při bib. popisu situace, kdy je text v dokumentu zapsán v písmu, které nelze technicky pro popis použít (např. azbukou nebo řecky)?==<br /> Pro popis se použijí tzv. transliterační tabulky. Při převodu se nepřihlíží k fonetické hodnotě jednotlivých písem. Je možný zpětný převod do původní abecedy.<br /> <br /> ==49. Jaké jsou hlavní prameny popisu, ze kterých se čerpá při vytváření bibliografického záznamu knihy?==<br /> Zdrojem popisné informace je obvykle jednotka, kterou popisujeme, případně různé příručky a další díla. Pro každou oblast popisu je předepsán hlavní pramen popisu. Pokud informaci nenajdeme v hlavním popisu a najdeme ji jinde, uvedeme ji v hranatých závorkách.<br /> <br /> 1. Název a údaje o odpovědnosti &gt; Titulní stránka<br /> <br /> 2. Vydání &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 4. Nakladatelské údaje &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 5. Fyzický popis &gt; Celá publikace<br /> <br /> 6. Edice &gt; Celá publikace<br /> <br /> 7. Poznámky &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> 8. Standardní číslo &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> ==50. Jaký je rozdíl mezi vylučovacím a přidružovacím odkazem?==<br /> Vylučovací odkaz: (viz)<br /> Odkaz alternativního znění jména autora nebo unifikovaného názvu, jež nebylo použito pro hlavní záhlaví na autoritní formu daného jména nebo názvu.Může se jednat o odkaz, který přivádí uživatele k heslu, jež nebylo použito, ale pod kterým by se mohla daná problematika také skrývat. <br /> <br /> Přidružovací odkaz: (viz též)<br /> Upozorňuje uživatele jmenného katalogu pod jakým záhlavím mohou být nalezena díla téhož autora, má-li dvě bibliografické identity (např. pseudonym).<br /> V předmětovém katalogu upozorňuje uživatele na tématicky příbuzné dokumenty<br /> <br /> ==51. Čím se zabývá identifikační (jmenný) popis?==<br /> Je to část bibliografického záznamu, která se zabývá tvorbou bibliografického popisu , jmenných selekčních údajů (záhlaví) a tím i souvisejících jmenných a názvových autorit<br /> <br /> ==52. Čím se zabývá věcný popis?==<br /> Zabývá se pořádáním informací, při kterém jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pomocí pořádacích znaků věcných selekčních jazyků.<br /> <br /> ==53. Základní rozdělení selekčních jazyků a jejich stručná charakteristika.==<br /> 1) Podle typu zpřístupňovaných dokumentů na:<br /> Dokumentační – pořádání a ukládání dokumentografických informací (obsahová char. dokumentu).<br /> Faktografické – pořádání a ukládání faktografických informací<br /> <br /> <br /> 2) Podle charakteru zpřístupňovaných informací na:<br /> Identifikační – slouží pro popis formálních charakteristik v bibliog. popisu a jmenné katalogizaci<br /> Věcné – použití při zpracování věcných údajů s cílem umožnit vyhledávání dok. podle obsahu.<br /> <br /> <br /> Dělí se dále na: <br /> <br /> Předmětové selekční jazyky (na bázi přirozeného jazyka)<br /> <br /> Systematické selekční jazyky (na bázi umělého jazyka)<br /> <br /> Prekoordiované – lexikální jednotky jsou složené (MDT, předmět. hesla).<br /> <br /> Postkoordinované – lex. jednotky vyjadřují jednoduché pojmy (tezaurus).<br /> <br /> ==54. Co je základní myšlenkou studie FRBR (funkční požadavky na bibliografické záznamy)?==<br /> Studie vznikla v roce 1997 z podnětu IFLA. Cílem je jasně definovaný , strukturovaný rámec, uvádějící do souvislostí údaje zaznamenané v bibliografických záznamech a vyhovující potřebám uživatelů těchto záznamů. Dále doporučit základní úroveň funkčnosti pro záznamy vytvořené národními bibliografickými agenturami.<br /> <br /> <br /> Studie používá metodiku konceptuálního modelování založenou na technice analýzy entit. Zabývá se třemi hlavními prvky:<br /> <br /> <br /> Entity – klíčové objekty, které jsou předmětem zájmu uživatelů informací<br /> Vztahy mezi různými typy entit<br /> Atributy – důležité vlastnosti entit<br /> <br /> <br /> Atributy a vztahy jsou mapovány do čtyř obec. uživatelských úloh (najít, identifikovat, vybrat, získat).<br /> <br /> ==55. Jaký je rozdíl mezi dílem a jeho provedením?==<br /> <br /> Dílo je umělecký, vědecky, technický nebo řemeslný výtvor tvůrčí lidské činnosti (abstraktní podoba).<br /> <br /> <br /> Provedení je fyzická podoba vyjádření díla. Představuje všechny hmotné objekty, které mají stejné vlastnosti pokud jde o intelektuální obsah a fyzickou formu.<br /> <br /> ==56. Jaké znáte globální identifikátory, používané při popisu bibliografických zdrojů?==<br /> <br /> ISBN, ISSN, ISMN, ISRN, SICI, URI<br /> <br /> Podrobnosti v [http://sigma.nkp.cz/F/EQMA23ADXHPBFKY16YU4I6NNNAKP9R1DJ1K68QH45H3A3UBE2U-47696?func=file&amp;file_name=find-b&amp;local_base=KTD TDKIV].<br /> <br /> ==57. Jak je zajištěno, že mezinárodní identifikátor (např. ISBN) je globálně jednoznačný - jedinečný?==<br /> Systém ISBN je řízen mezinárodní agenturou ISBN, které podléhají národní agentury ISBN. Ty přidělují novým publikacím ISBN z přidělených bloků čísel a provádějí evidenci těchto publikací.<br /> V ČR funguje národní agentura ISBN při NK ČR.<br /> <br /> <br /> ISBN je mezinárodní standardní číslo knihy, alfanumerický kód určený pro jednoznačnou identifikaci knižních vydání. Vychází z mezinárodního standardu ISO 2108. Z této alfanumerické struktury lze získat základní informace o původu knihy. Označení je složeno z částí proměnlivé délky, rozdělenými pomlčkami a mezerami.<br /> <br /> <br /> ISBN-10 – bylo dříve původní deseticiferné.<br /> ISBN-13 – nyní, má o jednu skupinu na začátku navíc a má nyní identickou strukturu jako čárový kód. Takže je takto ISBN na knihách i uvedeno.<br /> <br /> <br /> Složení ISBN-13: <br /> Na začátku nově přidaný prefix: konstanta 978 nebo 979, který označuje prefix čárového kódu.<br /> Druhou částí je identifikátor skupiny, který popisuje zemi a zeměpisný region.<br /> Třetí částí je identifikace vydavatele knihy pomocí kódu který je jednoznačný.<br /> Čtvrtá část popisuje již konkrétní vydání příslušné knihy u daného vydavatele (max. 6 číslic)<br /> Poslední číslo je kontrolní cifra, která zajišťuje, aby při překlepu nebyla nalezena jiná kniha.<br /> <br /> ==58. Co znamená tzv. perzistence identifikátoru?==<br /> Identifikátor musí být trvale platný a funkční - nezávislost na lokaci (přesuneme-li objekt na jiné místo webu, identifikátor objektu by měl zůstat nezměněn) a směrovatelnost (zadáme-li identifikátor do webového prohlížeče, infrastruktura webu by nás měla automaticky nasměrovat na příslušný objekt, ať se nachází v rámci globální sítě kdekoliv.<br /> <br /> ==59. Jaké moduly integrovaných knihovnických informačních systémů znáte a jaké funkce plní?==<br /> Dělí se do modulů podle funkcí:<br /> <br /> - Katalog – data o dokumentech (OPAC, bibliografický popis, jednotky)<br /> <br /> - Výpůjční modul – data o uživatelích, výpůjčkách a peň. trans. (výpůjčky, MVS, správa studoven)<br /> <br /> - Akvizice – data o dodavatelích objednávkách, fakturách, rozpočtech (evidence, správa seriálů, výměna publikací).<br /> <br /> - Správa systému – data o účtech, o nastavení systému, …<br /> <br /> Zpravidla obsahuje i nástroje pro zapojení do sítě knihoven a r komunikaci s externími zdroji.<br /> <br /> ==60. Co obnáší proces automatizace v knihovnách?==<br /> Jde o proces, při němž se vytváří struktury a formy záznamu dokumentu pomocí počítačových technologií a to podle typu zpracovaného dokumentu, účelu využití takového záznamu, úrovně podle typu popisné jednotky a použitého nosiče záznamu.<br /> Výsledkem takovéhoto zpracování jsou elektronické katalogy, bibliografické databáze, …<br /> V počátcích automatizace též tištěné katalogy, bibliografie a tištěné katalogizační lístky.<br /> <br /> Automatické zpracování informací – proces zpracování informací pomocí informačních technologií. Zahrnující sběr, ukládání, třídění, propojování, editování,vyhledávání, zobrazování informací, …<br /> <br /> ==61. Jaké integrované knihovnické systémy znáte?==<br /> Lanius, Clavius, Aleph, Koniáš, Daimon, KP_Sys, KP-Win, Voyager, Advanced rapid library<br /> <br /> ==62. Jaké znáte formy knihovních katalogů? (podle používané technologie)==<br /> Svazkový – tištěná kniha, uzavřený, nebo za určité období<br /> <br /> Lístkový – kartónové lístky (75x125 mm) – mezinárodní, 105x 150 – standardizovaný<br /> <br /> Elektronický – počítačová databáze, součást integrovaného knihovnického systému<br /> <br /> Online – OPAC (na síti)<br /> <br /> ==63. Uveďte druhy knihovních katalogů podle způsobu jejich uspořádání.==<br /> * '''Katalog jmenný''' - záznamy jsou uspořádány podle příjmení autora, korporace, prvního slova z názvu (není-li autor) <br /> * '''Katakog věcný''' - ''systematický'' - záznamy uspořádány podle oborů, znaků MDT / ''předmětový'' - uspořádání podle předmětových hesel <br /> * '''Katalog názvový''' - záznamy seřazeny podle názvů dokumentů <br /> * '''Katalog slovníkový (křížový)''' - řazení podle klíčových slov <br /> * '''Katalog místní''' - záznamy uspořádány podle signatur<br /> <br /> ==64. Uveďte druhy knihovních katalogů podle rozsahu fondů, které popisují.==<br /> * '''Generální katalog''' - obsahuje záznamy fondu celé knihovny<br /> * '''Speciální katalog''' - obsahuje záznamy pouze části fondu dané knihovny, např. pouze AV dokumenty <br /> * '''Souborný katalog''' - obsahuje záznamy z fondů více knihoven (např. Souborný katalog ČR je příkladem elektronického souborného katalogu) <br /> * '''Virtuální katalog''' - umožňuje prohledání katalogů online a slučování jejich výsledků<br /> <br /> ==65. Co je hlavním znakem katalogu narozdíl třeba od bibliografie?==<br /> *'''Katalog''' obsahuje záznamy o dokumentech, které daná knihovna vlastní. Na katalogizačním záznamu by neměly chybět lokační údaje (signatura). <br /> * '''Bibliografie''' informuje o existenci dokumentů, není vázaná na konkrétní instituci. Bibliografický záznam proto lokační údaje neobsahuje a také obvykle bývá rozsáhlejší než katalogizační.<br /> <br /> ==66. Uveďte hlavní funkce knihovního katalogu.==<br /> * '''bibliografická''' (indikativní) - informuje o existenci primárních dokumentů<br /> * '''rešeršní''' (selekční) - vyhledávání záznamů dokumentů<br /> * '''lokační''' - umožňuje zjistit, kde nalezené zdroje jsou a jsou-li dostupné a jak<br /> * '''evidenční''' - eviduje dokumenty (tj. majetek) knihovny<br /> * '''kolokační''' - zajištění toho, aby se záznamy, které spolu nějakým zpúsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe (např. díla jednoho autora)<br /> * '''identifikační''' (popisná) - umožňuje zjistit, o jaký dokument se jedná a odlišit ho od ostatních <br /> * '''propagační''' - nabízí obsah sbírek knihovny<br /> <br /> ==67. Vysvětlete termín &quot;kolokační funkce&quot; katalogu.==<br /> * kolokační funkce katalogu zajišťuje, aby se dokumenty, které spolu nějakým způsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe, např. díla jednoho autora, různá vydání stejného díla<br /> <br /> ==68. Co znamená termín &quot;navigace&quot; v katalogu?==<br /> Znamená to NAVIGOVAT UŽIVATELE KATALOGU (prostřednictvím logického uspořádání bibliografických informací a jasnou prezentací způsobu, jak se v katalogu pohybovat, včetně prezentace vztahu mezi díly, vyjádřeními, manifestacemi a jednotkami).<br /> <br /> ==69. Co znamená termín OPAC?==<br /> * OPAC = Online public access catalog<br /> * veřejně dostupný elektronický katalog dokumentů nacházejících se v knihovně<br /> * vyhledávání v OPACu jednoduché nebo pokročilé<br /> * možnost listování v rejstřících<br /> * řada knihoven přidává do svého OPACu náhledy obálek dokumentů či nabízí uživatelům možnost přidávat recenze dokumentů <br /> * standartně bývá součástí přístup do čtenářského konta, možnost rezervace nebo prolongace dokumentu<br /> <br /> ==70. Jaké jiné další funkce poskytuje OPAC katalog oproti klasickým např. lístkovým katalogům?==<br /> * složitější vyhledávání záznamů na základě kombinování dotazů<br /> * prohlížení rejstříků v rámci vyhledávání (rejstřík autorů, klíčových slov)<br /> * možnost volby vyhledávání v celém fondu knihovny nebo pouze ve vybrané části<br /> * možnost zjištění, zda je nebo není dokument momentálně vypůjčený (popř. datum, kdy by měl být čtenářem vrácen)<br /> * možnost rezervace nebo prodloužení (prolongace) dokumentu<br /> * možnost bezprostřední aktualizace záznamu knihovníkem (přidání či oprava údajů) prostřednictvím příslušného knihovního programu<br /> * možnost vkládání náhledů obálek, přidávání recenzí<br /> * propojení s jinými databázemi či službami<br /> * možnost zobrazení vybraného záznamu v různých formátech (katalogizační záznam, citace, záznam ve formátu MARC21, UNIMARC či ISBD<br /> * možnost tisku vyfiltrovaného záznamu<br /> * přístup do čtenářského konta<br /> * knihovny mohou využít objednávky MVS přes online katalog<br /> <br /> ==71. Jaké výhody přinesly elektronické katalogy oproti klasickým papírovým?==<br /> * přístup ke katalogu neomezenému počtu uživatelů ve stejný čas<br /> * přístup 24 hodin denně<br /> * nemusím být v knihovně<br /> * možnost vyhledávat dokument podle nejrůznějších kritérií (autor, název, jazyk dokumentu, roku vydání, nakladatele, klíčových slov)<br /> * možnost sdílení záznamů<br /> * rychlejší a pohodlnější vyhledávání<br /> <br /> ==72. Jak se nazývá proces převodu lístkového katalogu do elektronické podoby?==<br /> Retrospektivní konverze.<br /> <br /> ==73. Co představuje termín &quot;bibliomining&quot;?==<br /> Bibliomining souvisí s pojmem data mining = těžba dat. Ve spojení s biblio znamená těžba informací z knihovny a jejích katalogů, tzv. čtení mezi řádky (návštěvnost, obliba knížek, přelidněnost v závislosti na otevírací době, denní hodině…)<br /> <br /> ==74. Co vyjadřuje označení &quot;Library 2.0&quot;?==<br /> Tento pojem souvisí s pojmem Web 2.0. Library 2.0 je podle mnohých názorů spojením klasické knihovny a technologií Web 2.0 + Bussines 2.0 = Library 2.0<br /> <br /> Charakteristika: Zapojení uživatele do vytváření a implementace služeb knihovny pomocí tech. W2.<br /> <br /> Library 2.0 není uzavřený koncept což knihovnu vede k potřebě k neustále reakci na potřeby uživatelů (vylepšování stávajících služeb právě za pomoci uživatelů).<br /> Hlavní myšlenka tedy je vytvoření takové knihovny, která by byla adekvátní potřebám uživatelů a dokázala by se jim nejen jednorázově přizpůsobit, ale hlavně neustále reagovat na změny jejich potřeb a přání. Taková knihovna by ve svých službách, které nabízí, používala technologie W2.<br /> Přístup do knihoven pomocí webového OPACu je dnes již zavedeným standardem. Ovšem kdyby se tato služba propojila s RSS kanály a s možností uživatelů hodnotit a přidávat své názory na jednotlivé tituly, knihovní služby by pak nabraly úplně jiné podoby.<br /> <br /> ==75. Uveďte příklad &quot;de iure&quot; standardu a &quot;de facto&quot; standardu a jaký je mezi nimi rozdíl.==<br /> De uire standardy vytváří obvykle komise expertů pověřená nějakou organizací, nejlépe standardizační (např. ISBN).<br /> <br /> De facto standardy vychází z praxe. Určité řešení se ujme a rozšíří, protože z něj vyplývají určité výhody (mp3).<br /> <br /> ==76. Uveďte důvody používání standardů.==<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> <br /> ==77. Jmenujte nejdůležitější světové a české standardizační organizace.==<br /> '''ISO '''<br /> * Mezinárodní organizace pro normalizaci<br /> * International Organization for Standardization<br /> * založeno 1947, sídlo v Ženevě<br /> * světová federace národních normalizačních organizací<br /> * členem ISO je Český normalizační institut<br /> * zabývá se tvorbou mezinárodních norem ve všech oblastech mimo elektrotechniky<br /> <br /> <br /> '''ANSI'''<br /> * The American National Standards Institute<br /> * založeno 1919, současný název od roku 1969, sídlo ve Washingtonu<br /> * americká standardizační organizace<br /> * vytváří průmyslové standardy v USA<br /> * je členem ISO<br /> <br /> <br /> '''NISO'''<br /> * National Information Standards Organization<br /> * americká standardizační organizace<br /> * založeno 1939, současný název od roku 1984<br /> * vyvíjí standardy týkající se informačních technologií (v oblasti knihovnictví jsou to např. ISSN, Z39.50, Dublin Core, ...)<br /> <br /> <br /> '''CEN'''<br /> * European Committee for Standardization<br /> * Evropský výbor pro normalizaci<br /> * produkuje European Standards - EN<br /> * má 30 národních členů, členy CEN jsou národní normalizační organizace ze 30 evropských zemí<br /> * za ČR je členem Český normalizační institut (ČNI)<br /> <br /> <br /> '''ČNI'''<br /> * Český normalizační institut<br /> * spravuje české národní standardy<br /> * je zodpovědný za tvorbu českých technických norem<br /> * založen roku 1922, současný název od roku 2005, dříve název ČSNI <br /> <br /> <br /> <br /> '''W3C'''<br /> * World Wide Web Consortium<br /> * mezinárodní konsorcium<br /> * založeno roku 1994<br /> * vytváří webové standardy a doporučení pro World Wide Web (např. HTML - Hypertext Markup Language, CSS - Cascading Style Sheets)<br /> * konsorciu předsedá jeho zakladatel Tim Berners-Lee<br /> <br /> <br /> <br /> '''IETF'''<br /> * The Internet Engineering Task Force<br /> * zabývá se problematikou Internetu<br /> * publikuje Internet Drafts a RFC (Requests for Comments)<br /> <br /> <br /> '''ALA'''<br /> * The American Library Association<br /> * spravuje a vydává AACR<br /> <br /> <br /> '''JSC'''<br /> * Joint Steering Committee for Revision of AACR<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje AACR<br /> <br /> <br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> <br /> '''IFLA'''<br /> * International Federation of Library Associations and Institutions<br /> * Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí<br /> * světové nevládní knihovnické společenství, které ovlivňuje a usměrňuje rozvoj knihovnictví na celém světě<br /> * založena v roce 1922 ve skotském Edinburghu<br /> * vedení IFLA sídlí v Haagu v Královské knihovně (Nizozemsko)<br /> * spravuje UNIMARC<br /> * IFLA doporučení: FRBR (Functional Requirements for Bibliographic Record, Funkční požadavky na bibliografický záznam)<br /> <br /> <br /> '''NK ČR'''<br /> * Národní knihovna České republiky<br /> * určuje knihovní standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy<br /> <br /> ==78. Jmenujte jednu mezinárodní a jednu americkou organizaci sdružující knihovny.==<br /> americká organizace:<br /> '''ALA''' - The American Library Associations<br /> <br /> mezinárodní organizace:<br /> '''IFLA''' - Internation Federation of Library Associations and Institutions<br /> <br /> ==79. Která organizace má v ČR na starosti standardizaci v knihovnictví?==<br /> '''Národní knihovna ČR''' <br /> * určuje knihovnické standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy a vydává je<br /> <br /> ==80. Která organizace vyvíjí MARC formáty?==<br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> ==81. Jaké jsou výhody jazyka XML při strukturování dat?==<br /> * textový formát, nezávislý na prostředí<br /> * odděluje popis struktury od prezentace<br /> * DTD (Document Type Definition) je možné sdílet v rámci skupin uživatelů<br /> * standard je otevřený - bez licencí<br /> * a je podporovaný komerčními i volnými aplikacemi<br /> <br /> ==82. Jaké jsou výhody a nevýhody standardizace?==<br /> ''Výhody'':<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> ''Nevýhody'':<br /> * Standardizace omezuje uživatele na předem dané postupy a případy dané standardem, standardizací není možné postihnout všechny možné případy.<br /> * Vývoj a udržování standardu vyžaduje financování: Někdo je musí hradit (firmy, státy, sdružení). Standardy mohou být předmětem patentů a za jejich používání je nutné platit licenční poplatky. Úspěšnost standardu roste s tím, kolik se do něho investuje prostředků.<br /> <br /> ==83. Co znamená termín &quot;blog&quot;?==<br /> * blog je '''webová aplikace''' na jedné webové stránce obsahující příspěvky uživatelů (tzv. '''blogerů''')<br /> * jsou to internetové deníky obsahující články a reakce na ně<br /> * umožňují veřejné vyjádření názoru kohokoliv <br /> * příspěvky bývají nejčastěji řazeny chronologicky, nejnovější nahoře<br /> * možnost přidávání komentářů k jednotlivým příspěvkům<br /> * výhodou je jednoduchá tvorba a užívání<br /> * blogy jsou jednou z technologií Web 2.0<br /> <br /> ==84. V čem spočívá princip &quot;wiki&quot;?==<br /> <br /> * Wiki je technologie umožňující vytvářet dokumenty pomocí jednoduchého značkovacího jazyka za použití webového prohlížeče. <br /> <br /> * Výhodou je snadné vytváření a aktualizace wiki stránek. <br /> <br /> * Většina systémů wiki je otevřena veřejnosti, uživatelé mohou libovolně vkládat či upravovat texty.<br /> <br /> * Název wiki pochází z havajštiny (rychlý).<br /> <br /> * Příkladem je Wikipedia.<br /> <br /> ==85. Co znamená termín &quot;social bookmarking&quot;?==<br /> <br /> * Social bookmarking je jednou z technologií Webu 2.0.<br /> <br /> * Jedná se o vzájemné sdílení zajímavých odkazů (např. článků, videí, webových stránek atd.) v prostředí Internetu. <br /> <br /> * Uživatel Internetu najde velmi zajímavý článek či webovou stránku a podělí se o ni s ostatními lidmi na Internetu. K tomuto účelu slouží specializované servery, u nás například '''linkuj.cz''' nebo '''jagg.cz'''. Tyto servery umožní daný článek zalinkovat a tím jej nasdílet s ostatními uživateli. <br /> <br /> *Zajímavé odkazy se nemusí jen linkovat, ale uživatel může tyto servery jen navštěvovat a sledovat, co se nového (podle ostatních uživatelů zajímavého) na Internetu objevilo.<br /> <br /> ==86. Co znamená termín &quot;tagging&quot;?==<br /> <br /> * tagging = tagování<br /> <br /> * Tagging označuje přiřazování klíčových slov k souborům na webu přímo uživatelem.<br /> <br /> * Jedná se o technologii Web 2.0.<br /> <br /> * Tagy slouží k označování internetového obsahu a jsou důležitou složkou spoluvytváření obsahu Internetu. Jedná se o jednoduchá slova, kterými mohou uživatelé popisovat různý webový obsah.<br /> <br /> * Jedním z užitečných navigačních prvků, které vytváří samotní uživatelé, je tzv. Tag cloud. Jde o seznam odkazů umístěných na jedné stránce, přičemž každý z nich může být zobrazen jinou velikostí fontu. Velikost fontu u jednotlivých odkazů je ovlivněna popularitou jednotlivých odkazů. Tím se rozumí jak často (tedy kolik uživatelů) na daný odkaz klikne. Čím je odkaz populárnější tím větším fontem se zobrazuje a naopak.<br /> <br /> * V praxi si Tag cloud můžete prohlédnout na '''torrentz.com''' nebo '''del.icio.us'''.<br /> <br /> * Podrobný článek o taggování naleznete zde [[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Tagging]].<br /> <br /> ==87. Co znamená a jaký je princip RSS?==<br /> <br /> * RSS (Really Simple Syndication) je nástroj, který slouží ke snadnému stahování informací o novinkách a změnách na uživatelem vybraném webu ve formátu XML.<br /> <br /> * K použití informací z RSS zdrojů slouží specializované programy, tzv. '''RSS čtečky'''.<br /> <br /> * Díky RSS nemusí uživatel navštěvovat své oblíbené servery, zda na nich není nějaký nový článek, ale stačí mít zapnutou RSS čtečku, která servery navštíví za uživatele a ihned ho upozorní na veškeré změny.<br /> <br /> ==88. Co je to &quot;podcast&quot;?==<br /> <br /> * Podcasting je metoda šíření informací, kterou v roce 2004 vymyslel Adam Curry. <br /> <br /> * Jedná se v podstatě o způsob, jak si automaticky stahovat internetové zvukové záznamy do svého počítače či přenosného kapesního přehrávače jako je iPod. <br /> <br /> * Hlavní přínosem je, že si uživatel nemusí kontrolovat, kdy se bude vysílat jeho oblíbený pořad. Specializovaný program (např. Juice) stáhne vybraný pořad přímo do počítače a uživatel si jej může kdykoliv zpětně přehrát či si jej stáhnout. <br /> <br /> * Podcast může být nejen pořad, ale i jakýkoliv příspěvek převedený do digitálního zvukového formátu. <br /> <br /> * Název podcasting vznikl spojením slov iPod a broadcasting (vysílání).<br /> <br /> ==89. Co je &quot;instant messaging&quot;?==<br /> <br /> * Instant messaging je internetová služba, která pomocí specializovaných programů umožňuje komunikaci v reálném čase s jinými lidmi na síti. <br /> <br /> * Pomocí Instant messaging komunikátorů je možné posílat textové zprávy, soubory různých typů (textové, zvukové, video), komunikovat hlasově prostřednictvím mikrofonu nebo audiovizuálně pomocí webkamery, vytvářet seznamy svých známých (možnost poznat, kdo z nich je právě online).<br /> <br /> ==90. Jak mohou technologie Web 2.0 přispět k rozvoji knihoven a jejich služeb?==<br /> * SOPAC = social OPAC – nová verze katalogů umožňující propojení se sociálními sítěmi a tak větší propojení s uživateli (hodnocení, komentáře, tagging,...)<br /> * aplikace dalších technologií do katalogu: pokročilé formy vyhledávání, našeptáváče, fazetové vyhledávání, dotazy v přirozeném jazyce, RSS, obsahy a obálky knih, propojování na e-zdroje<br /> * blogy: mohou doplňovat webovou prezentaci knihovny, umožňují komunikaci s uživateli, informují o novinkách a dění v knihovně, poskytují různé návody či tipy spojené s knihovnou, vyhledáváním, využíváním zdrojů apod.<br /> * technologie webu 2.0 umožňují reagovat na změny a měnící se potřeby uživatelů, rozvoj umožňují otevřenost, snadnost použití, inovační přístup, participaci uživatelů<br /> <br /> ==91. Co si představíte pod termínem &quot;katalogizační pravidla&quot; nebo &quot;katalogizační instrukce&quot;?==<br /> Katalogizační pravidla jsou určena pro tvorbu katalogů a jiných soupisů v univerzálních knihovnách všech velikostí. <br /> <br /> Je to souhrn metodických pokynů, který umožňuje jednoznačně řešit problémy katalogizace. Tedy co a jak zapisovat.<br /> <br /> ==92. Jmenujte v současnosti používaná katalogizační pravidla v ČR.==<br /> * AACR2 (Anglo-americká katalogizační pravidla, 2. revidované vydání)<br /> * ISBD (Mezinárodní standardní bibliografický popis)<br /> <br /> ==93. Jaký je v hlavních bodech postup při popisu zdrojů podle AARC2R?==<br /> # popsat fyzický předmět <br /> # zvolit hlavní a vedlejší záhlaví<br /> # stanovit správnou formu jmen v záhlavích<br /> # provést odkazy na odlišné formy jmen<br /> <br /> ==94. Čím se zabývá prvních 12 kapitol AACR2R?==<br /> Všeobecnými pravidly popisu u jednotlivých typů dokumentů:<br /> # Všeobecná pravidla popisu<br /> # Knihy, brožury a jednolistové tisky<br /> # Kartografické dokumenty<br /> # Rukopisy (včetně rukopisných sbírek)<br /> # Hudebniny<br /> # Zvukové dokumenty<br /> # Filmy a videozáznamy<br /> # Grafické dokumenty<br /> # Elektronické zdroje<br /> # Trojrozměrné dokumenty<br /> # Mikrodokumenty<br /> # Seriály<br /> <br /> ==95. Jakými hlavními typy identifikačních selekčních údajů (záhlaví) se zabývají AACR2?==<br /> * Popis pod individuálním autorem <br /> ::individuální autor je osoba s hlavní odpovědností za vytvoření intelektuálního nebo uměleckého obsahu díla<br /> * Popis pod korporací <br /> ::korporace je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek<br /> * Popis pod názvem, příp. unifikovaným názvem<br /> ::unifikovaný název je název, jímž je dílo identifikováno pro katalogizační účely, <br /> ::nebo název použitý k rozlišení záhlaví pro jedno dílo od záhlaví pro dílo odlišné <br /> ::nebo konvenční skupinový název použitý pro uspořádání publikací (jednoho autora,...) obsahujících řadu prací nebo výtahy atd. z několika prací (např. sebraná díla,...)<br /> <br /> ==96. Uveďte příklady hlavních pramenů popisu pro knihu podle AACR2R.==<br /> * Titulní stránka<br /> * Preliminária = titulní stránka, rub titulního listu, všechny stránky přecházející titulní stránce a obal<br /> * Tiráž<br /> * Celá popisná jednotka<br /> * Jakýkoli pramen<br /> <br /> ==97. Čím se liší tzv. unifikovaný název od hlavního názvu bibliografického zdroje (třeba knihy)?==<br /> Unifikovaný název slouží k identifikaci jednotky pro katalogizační účely, název bibliografického zdroje může být stejný u více zdrojů, unifikovaný název slouží k upřesnění, o který zdroj se jedná (do kulatých závorek připojí např. název vydávající korporace nebo jiné rozlišující údaje).<br /> <br /> ==98. Uveďte jaké znáte oblasti popisných údajů (je jich 8), které jsou specifikovány v ISBD.==<br /> * '''Oblast údajů o názvu a odpovědnosti''': hlavní název, obecné označení druhu dokumentu, souběžný název, ostatní informace o názvu, údaje o odpovědnosti.<br /> * '''Oblast údajů o vydání''': údaj o vydání, souběžný údaj o vydání, údaje o odpovědnosti vztažené k vydání, další údaje o vydání, …<br /> * '''Oblast specifických údajů o materiálu nebo typu publikace'''<br /> * '''Oblast údajů o publikaci, distribuci atd.''': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby.<br /> * '''Oblast údajů fyzického popisu''': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál.<br /> * '''Oblast údajů o edici''': hlavní název edice, souběžný název edice, další údaje o názvu edice, údaje o odpovědnosti vztažené k edici, ISSN edice, číslování v rámci edice.<br /> * '''Oblast poznámek'''<br /> * '''Oblast standardních čísel a údajů o dostupnosti''': standardní číslo, klíčový název, údaje o dostupnosti nebo ceně.<br /> <br /> ==99. Jaké hlavní údaje se uvádí v oblasti údajů o publikaci podle ISBD (nebo i AACR2)?==<br /> ''ISBD'': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby<br /> ''AACR2'': místo a datum vydání, distribuce, jméno nakladatele, distributora<br /> <br /> ==100. Jaké popisné údaje se podle vás uvádí v oblasti údajů fyzického popisu podle ISBD nebo AACR2?==<br /> ''ISBD'': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál<br /> <br /> ''AACR2'': rozsah fyzické jednotky (pro knihy stránkování), další fyzické údaje (ilustrace …), rozměr, doprovodný materiál<br /> <br /> ==101. K čemu slouží tzv. &quot;interpunkce&quot; v bibliografickém záznamu a čím je určena?==<br /> Interpunkce má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu. <br /> <br /> Využívají se tato interpunkční znaménka: dvojtečky, středníky, lomítka, pomlčky, čárky a tečky.<br /> <br /> ==102. Je nějak určeno pořadí popisných údajů v bibliografickém záznamu podle ISBD a proč?==<br /> Ano, pořadí je přesně určeno, společně s interpunkcí má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu.<br /> <br /> ==103. Co znamená, když řekneme o bibliografickém záznamu, že je v určitém &quot;formátu&quot;? Jinak řečeno co znamená &quot;formát bibliografického záznamu&quot;?==<br /> Formát určuje strukturu zápisu bibliografického záznamu, určuje tedy '''kam''' dané informace zapisovat. Nezabývá se prezentací (vzhledem) textu.<br /> <br /> ==104. Jaké znáte formáty (standardy) pro komunikaci bibliografických záznamů?==<br /> MARC21, UNIMARC, MARCXML, Dublin Core, MODS<br /> <br /> ==105. Srovnejte komunikační formáty MARC s formáty založenými na XML. Výhody/nevýhody.==<br /> <br /> ==106. Porovnejte formáty MARC a Dublin Core, jaké jsou zásadní rozdíly, výhody, nevýhody?==<br /> ==107. Co je definováno ve formátech MARC?==<br /> UNIMARC – má jen formát pro bibliografická data<br /> <br /> <br /> MARC21 formáty jsou definovány pro pět typů dat:<br /> <br /> - Format for Biblographic Data – bibliografická data<br /> <br /> - Format for Holdings Data – to, co knihovna vlastní<br /> <br /> - Format for Autority Data – záhlaví – autor a údaje o něm<br /> <br /> - Format for Classification Data – klasifikační data<br /> <br /> - Format for Community Information – záznamy o knihovnách<br /> <br /> ==108. Co je principem standardu MARC? Jak se člení a označují data záznamu?==<br /> <br /> - MARC = MAchine Readable Cataloguing<br /> - Standard pro reprezentaci a komunikaci (výměnu) bibliografických a souvisejících informací ve strojem čitelné podobě<br /> <br /> <br /> Záznam se dělí na tři úrovně:<br /> - Struktura záznamu – je dána standardy ANSI Z39.2 a ISO 2709<br /> - Označení obsahu – kódy a konvence, které dále identifikují a dále charakterizují obsah záznamu<br /> - Obsah většiny datových elementů je určen mimo standardy MARC, jako jsou AACR, LCSH, …<br /> <br /> <br /> Princip:<br /> - Data se člení do polí a podpolí označených pomocí tagů<br /> - Pole mohou mít pevnou nebo proměnlivou délku<br /> - Pole s pevnou délkou obsahují kódované údaje<br /> - Poli mohou předcházet dva identifikátory, které zpřesňují význam obsahu<br /> <br /> <br /> Hodnoty tagů a jednotlivých polí, podpolí, určuje konkrétní verze formátu MARC, většinou národní.<br /> <br /> ==109. V čem se obecně liší různé verze formátu MARC, např. MARC21 a UNIMARC?==<br /> <br /> - V MARC21 je interpunkce součástí dat, v UNIMARC se generuje až při zobrazení (srov. pole 245 resp. 200), <br /> - UNIMARC má tzv. vyšší granularitu údajů - je podrobněji strukturovaný (srov. pole 100 resp. 700).<br /> <br /> ==110. Stručně charakterizujte bibliografický standard MODS.==<br /> <br /> - MODS – Metadata Object Description Schema) – schéma pro popis objektu metadaty.<br /> - Tento formát byl vytvořen Library of Congress především pro použití v knihovnických appl..<br /> - Obsahuje vybrané prvky z MARC21, které jsou však jinak strukturované a uspořádané.<br /> - Záměrem je jednodušší formát než MARC21, ale stále dostatečně strukturovaný.<br /> <br /> ==111. Stručně charakterizujte formát Dublin Core.==<br /> <br /> - Standard pro netafatový popis digitálních objektů často vyjadřovaný prostřednictvím XML.<br /> - Název vychází z města Dublin v USA – konference na které byl vytvořen.<br /> - Záměrem je usnadnit vyhledávání elektronických zdrojů.<br /> - Standard obsahuje základní sadu 16ti prvků (název, tvůrce, předmět, popis, …) z nichž žádný není povinný<br /> - Původně byl vytvořen jako popis zdrojů na www sestavený přímo autorem. Pak ale zaujal instituce, které se zabývají formálním zpracováním zdrojů (knihovny, vládní agentury, …).<br /> - Struktura Dublin Core se v současnosti používá ve 20 zemích a nové stále přibývají.<br /> <br /> ==112. K čemu se používá protokol Z39.50?==<br /> <br /> - Protokol založený na architektuře server – klient, který je určený pro vyhledávání a získávání informací ze vzdálených databází (je určený pro heterogenní prostředí – různé systémy).<br /> - Tento protokol definuje komunikační jazyk (Z-jazyk) a způsob kódování přenášených údajů.<br /> - Není závislý na platformě ani systému.<br /> - Použitý standard v knihovnictví.<br /> <br /> Protokol umožňuje: Vyhledávání, update údajů, předávání a přebírání (upload a download), <br /> <br /> Při komunikaci nastávají problémy s různými verzemi a různými profily (soubory funkcí, které jsou implementovány). <br /> Implementace protokolu - konkrétní realizace pro konkrétní systém (databázi) a platformu, která může zahrnovat jen určitou podmnožinu funkcí (např. jen vyhledávání, ne update)</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Vypracovan%C3%A9_ot%C3%A1zky_k_testu_VIKBA10&diff=28364 2013-01-22T12:05:26Z

<p>Maluskoval: /* 103. Co znamená, když řekneme o bibliografickém záznamu, že je v určitém &quot;formátu&quot;? Jinak řečeno co znamená &quot;formát bibliografického záznamu&quot;? */</p> <hr /> <div>* Na tuto stránku můžete vkládat vypracované odpovědi.<br /> * Veškeré otázky jsou záměrně na jedné stránce, aby bylo snažší vytisknout si vypracovaný test a učit se z něj. Pokud však máte pocit, že je dané téma příliš široké, založte pro otázku samostatnou stránku a odkažte na ní.<br /> * Využijte všech možností wiki systému! '''Vkládejte, editujte,opravujte diskutujte.'''<br /> <br /> <br /> ==1. Co znamená pojem &quot;šedá literatura&quot;?==<br /> <br /> * Označována také jako nekonvenční.<br /> * Jedná se především o literaturu, která '''není běžně k dostání v knihkupectvích. '''Je '''vydávána omezeně''' pro speciální potřeby různých institucí.<br /> * Uchovává se především v archivech.<br /> <br /> '''Mezi šedou literaturu patří:''' diplomové práce, disertační práce, zprávy z konferencí, technické zprávy výzkumné práce, speciální analýzy, technické zprávy, firemní informace, výroční zprávy, patenty …<br /> <br /> ==2. Co mají společného nebo rozdílného pojmy &quot;edice&quot;, &quot;edition&quot;, &quot;series&quot; a &quot;vydání&quot;?==<br /> <br /> '''EDICE a SERIES'''<br /> <br /> * &quot;edice&quot; a &quot;series&quot; '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> <br /> '''VYDÁNÍ a EDITION'''<br /> <br /> * &quot;vydání&quot; a &quot;edition&quot; také '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * vydání vycházejí ze '''společného originálu''', ale mohou být doplněné, přepracované či aktualizované<br /> <br /> ==3. Jaký je rozdíl mezi monografií a seriálem?==<br /> <br /> * hlavní rozdíl spočívá v tom, že monografie je vydávaná buď jako jedna část (kniha) nebo je rozdělena do několika částí (svazků), ale tento '''počet částí je vždy konečný'''. Zatímco seriál má '''nestanovený počet částí a ty jsou vydávány postupně'''<br /> <br /> * příkladem monografie může být '''Slovník spisovného jazyka českého''', který vyšel postupně během roku 1989 v nakladatelství Academia celkem v osmi svazcích (1. svazek: A-G, 2. svazek: H-L, atd.)<br /> <br /> * jednotlivé části monografie mohou být vydávány buď '''současně''' nebo '''postupně'''<br /> <br /> * příkladem seriálu jsou časopisy (i elektronické), deníky, výroční zprávy<br /> <br /> * seriál je pokračující zdroj, '''postupně''' vydávaný po jednotlivých částech, obvykle číslovaný a bez předem stanovené doby ukončení (není stanoveno, kolik bude mít částí/čísel)<br /> <br /> * jednotlivá část (číslo) seriálu může či nemusí mít svůj vlastní název<br /> <br /> ==4. Co je to &quot;edice&quot;?==<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - edice Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> ==5. Uveďte důležitou vlastnost digitálních dokumentů, která zásadně mění způsob nakládání s těmito dokumenty (oproti klasickým analogovým) především z hlediska autorských práv.==<br /> <br /> Hlavním rozdílem digitálních dokumentů oproti analogovým je, že digitální dokumenty mohou být kopírovány velice jednoduše ve stejné kvalitě takovým způsobem, že originál není rozeznatelný. <br /> <br /> Autorské právo:<br /> Výhodou digitálních dokumentů je právě skutečnost, že mohou být k dispozici ve stejném okamžiku velkému množství uživatelů bez ohledu na to, jestli je dokument v knihovně nebo ne. Podle autorského zákona je v současné době vystavit a dát uživatelům k dispozici především jen rukopisy a staré tisky (NK ČR).<br /> <br /> Základní principy autorského práva:<br /> - Bezúplatná licence – užití, kdy uživatel nemá povinnost platit autorovi odměnu.<br /> <br /> - Užití, kde není nutný souhlas autora, ale kde musí uživatel autorovi platit odměnu za užití díla.<br /> <br /> - Užití, kdy je nutný výslovný souhlas autora a vyžaduje uzavření lic. smlouvy (dig. distribuce - DB).<br /> <br /> <br /> Digitální distribuce z pohledu českého práva – Distribuce:<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce zcela volně<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce s tzv. podmíněným přístupem (zobrazení podmiňuje ID a heslo)<br /> <br /> - zaslání dokumentu prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> - zpřístupněním dokumentu konkrétní osobě (ID a heslo) v knihovně (v rámci intranetu)<br /> <br /> - převedení dokumentu do el. podoby (digitalizace) a získat tak rozmnoženinu díla v el. podobě<br /> <br /> - zpřístupnění díla, nebo kopie prostřednictvím internetu na místě a čase své vlastní volby<br /> <br /> ==6. S jakými hlavními problémy bychom se setkali, kdybychom se rozhodli převést klasickou knihovnu do její digitální podoby.==<br /> * volba nesprávné technologie - hardware a software<br /> * životnost nosičů (CD přibližně 59 let, kvalitní papír až 1000 let)<br /> * rychlá ztráta záznamů (digitální záznamy zmizí najednou, analogové degradují postupně)<br /> * možnosti hrozeb pro digitální informace = změna nebo smazání obsahu, nefungující nebo zastaralý hardware či software, neplatný formát, destrukce fyzického nosiče<br /> <br /> ==7. Jaké knihovny tvoří tzv. systém knihoven v ČR podle knihovního zákona?==<br /> <br /> * '''Národní knihovna ČR''' - '''Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana''' - '''Moravská zemská knihovna'''<br /> <br /> * '''krajské knihovny''' (zřizované orgánem kraje)<br /> <br /> * '''základní knihovny''' (zřizované orgánem obce - veřejné knihovny obecní, městské)<br /> <br /> * '''specializované knihovny''' (zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění - knihovny technické, lékařské, právnické, muzejní atd., knihovny Akademie věd ČR)<br /> <br /> ==8. Charakterizujte a u uveďte, čím se od sebe navzájem liší tři hlavní druhy paměťových institucí.==<br /> * '''knihovny''' - především '''zpřístupňují''' informace na hmotných objektech, nové dokumenty získávají v největší míře nákupem<br /> * '''archivy''' - především '''shromažďují a uchovávají''' dokumenty, pro veřejnost mají omezený přístup<br /> * '''muzea''' - zabývají se '''trojrozměrnými objekty''', veřejnosti je zpřístupňují prostřednictvím výstav<br /> <br /> Tyto paměťové instituce se tedy liší '''skladbou fondu, mírou a způsobem jeho zpřístupnění'''.<br /> <br /> ==9. Jaké jsou hlavní funkce všech paměťových institucí?==<br /> * paměťové instituce = knihovny, archivy, muzea<br /> * shromažďují, uspořádávají a zpřístupňují informace uložené na fyzických nebo elektronických objektech<br /> <br /> ==10. Jaké jsou funkce knihovny?==<br /> * shromažďují, uspořádávají, ochraňují a zpřístupňují informace v dokumentech ze svého vlastního fondu<br /> * zpřístupňují dokumenty formou výpůjček prezenčních nebo absenčních<br /> * zprostředkovávají dokumenty z fondů jiných knihoven prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby (MVS) nebo mezinárodní meziknihovní výpůjční služby(MMVS)<br /> * zprostředkovávají přístup k Internetu<br /> * mají i kulturní a společenskou funkci - pořádají nejrůznější akce<br /> <br /> ==11. Jakým způsobem přispívají knihovny k rozvoji demokracie?==<br /> Poskytují knihovnické a informační služby obyvatelů za rovných podmínek. Zajišťují občanům rovný přístup ke kulturním hodnotám, informacím a ke vzdělání. Tyto služby jsou poskytovány bez rozdílu všem, nezávisle na původu, náboženství, … Aplikuje se tu zákon o svobodném přístupu k informacím a o ochraně osobních údajů. Zákon č. 257/2001 sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).<br /> <br /> ==12. Co umožňuje, aby měly knihovny výjimku z autorského zákona, týkající se bezplatného půjčování dokumentů ze svých fondů?==<br /> Autorský zákon 121/2000 sb.:<br /> <br /> §37 – Knihovní licence<br /> <br /> (1) Do autorského práva nezasahuje knihovna, archiv, muzeum galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení<br /> <br /> a) zhotoví-li rozmnoženinu díla, které neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a konzervační potřeby.<br /> <br /> (2) Do autorského práva nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která přísluší autorům od osoby a ve výši stanovené v příloze k tomuto zákonu. Právo na odměnu autor nemá v případě půjčování zveřejněných děl podle tohoto odstavce na místě samém, nebo půjčí-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl školní knihovny a knihovny vysokých škol, NK ČR, MZK, STK, NLK, NPK Komenského, … Parlamentní knihovna ČR.<br /> <br /> Knihovny mají výjimku týkající se půjčování knih vyplývající z Listiny základních práv a svobod ČR, že každý bez rozdílu má mít svobodný přístup k informacím.<br /> <br /> ==13. Uveďte jaké znáte mechanismy, které mohou zajistit vyšší kvalitu (spolehlivost, nestrannost,...) zveřejňovaných informací.==<br /> - odborná kvalifikace autora, jež ho opravňuje k psaní na dané téma<br /> <br /> - reputace vydavatele<br /> <br /> - datum vydání<br /> <br /> - přesnost, spolehlivost a bezchybnost<br /> <br /> - šíře i hloubka pokrytí dané problematiky<br /> <br /> - objektivita poskytovaných informací s minimem předpojatosti<br /> <br /> - aktuálnost zveřejněných informací<br /> <br /> ==14. Použijete-li přirovnání Internetu ke knihovně. Jaké najdete společné znaky a v čem je toto přirovnání neadekvátní?==<br /> Rozdíly:<br /> - organizace (web jako celek není organizován)<br /> <br /> - Internetové vyhledávače většinou spoléhají na jednoduché fulltextové vyhledávání<br /> <br /> - řízení vstupu dat – knihovny kontrolují, jak kvalitní informace přijímají do svého fondu<br /> <br /> - web není cílen na konkrétní skupinu uživatelů<br /> <br /> - krátký poločas rozpadu dokumentů na webu<br /> <br /> ==15. V čem spočívá rozdíl mezi tzv. povrchovým/hlubokým nebo viditelným/neviditelným webem?==<br /> - hluboký (neviditelný) web je ten, který vyhledávače nedokáží indexovat<br /> <br /> - hluboký web je asi 500x větší<br /> <br /> - hluboký web nabízí mnohem kvalitnější informace, soustředěné v relativně v malém počtu sídel<br /> <br /> - víc než polovina hlubokého webu je v předmětových databázích<br /> <br /> - poměr hlubokého a povrchového webu se mění jen nevýrazně<br /> <br /> - 95% hlubokého webu je přístupná bez poplatků<br /> <br /> - běžně používané vyhledávače neindexují více než 16% povrchového webu.<br /> <br /> ==16. Co znamená pojem hypertext?==<br /> <br /> * hypertext je vazba mezi skupinou textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (tzv. linků)<br /> <br /> * odkazuje na jiné informace a umožňuje jejich snadné vyhledávání<br /> <br /> * nejznámějším takovým systémem je World Wide Web<br /> <br /> * myšlenka hypertextu vznikla v roce 1945, kdy Vannevar Bush v článku „As We May Think“ popsal zařízení Memex, umožňující ukládání informací a jejich vzájemné propojování<br /> <br /> ==17. Jaké výhody a nevýhody přináší elektronické médium oproti klasickým analogovým?==<br /> Výhody digitální technologie: snadná manipulovatelnost, stlačitelnost, síťovatelnost, transformovatelnost, překlad z jednoho jazyka do druhého za pomoci speciálního software, možnost automatického vyhledávání, nepoměrně méně náročnější na sklady, možnost rychlého přenosu, snadná přenositelnost uložených dat.<br /> <br /> Analogové záznamy jsou nepoměrně kvalitnější než digitální – avšak jsou snadno poškoditelná. Proto se používá digitalizace. Na analogová i digitální média však mohou společně negativně působit i další vlivy jako prach, vlhkost, …<br /> <br /> ==18. Na jaké hlavní prvky (bloky, oddělení) můžeme dekomponovat knihovnu, podíváme-li se na ni jako na systém?==<br /> * '''Studovny'''<br /> * '''Sklady'''<br /> * '''Databáze'''<br /> * '''Výpůjční oddělení'''<br /> * '''Informační oddělení'''<br /> * '''Linka zpracování''', tj. akvizice, popis, adjustace<br /> * '''Management knihovny'''<br /> * '''Počítače''' - přístup do databází knihovny a připojení k Internetu<br /> Každé oddělení má své správce, tj. knihovníky (např. správce skladu, správce studovny).<br /> <br /> Schéma knihovny jako systému z přednášky Dr. Ing. Kadlece předmětu Knihovnické systémy a standardy naleznete zde[http://knihomol.phil.muni.cz/vik/vikba10/prednask/knihovna.htm]<br /> <br /> <br /> 1)knihovník<br /> 2)dokument<br /> 3)uživatel<br /> <br /> ==19. Co znamená a z čeho se skládá v knihovně tzv. &quot;linka zpracování&quot;?==<br /> Je to systém tří oddělení (činností) v knihovně, kterými projde získaný dokument než je k dispozici uživatelům: <br /> <br /> 1. '''Akvizice''' - získání dokumentů (koupí, darem, výměnou, povinným výtiskem) a jejich evidence (zápis do přírůstkového seznamu).<br /> <br /> 2. '''Popis''' - jmenný (tj. popis dokumentu z hlediska toho, co je v ní napsané, jména autorů, korporací,...) a věcný (tj. podle oborů).<br /> <br /> 3. '''Adjustace''' - dokument se označí štítky, signaturou, zabalí se a následně pošle dál (do skladu, studovny či půjčovny).<br /> <br /> ==20. K čemu slouží a jaké úkoly plní v knihovně akvizice?==<br /> * Akvizice je činnost, která je zaměřená na zjišťování, výběr a získávání dokumentů do fondu dané knihovny. <br /> * Je důležité brát ohled na funkci knihovny, její zaměření a poslání, obsahovou strukturu jejího fondu a potřeby uživatelů.<br /> * Získání dokumentů je možné koupí, darem, výměnou a u vybraných knihoven také tzv. povinným výtiskem.<br /> <br /> ==21. Jaké jsou hlavní zdroje získávání dokumentů do knihovny?==<br /> <br /> * nákup<br /> * dar<br /> * výměna<br /> * (povinný výtisk) - pouze vybrané knihovny<br /> <br /> ==22. Jaké základní seznamy musí knihovna vytvářet, k čemu slouží a jaké údaje se v nich uvádí?==<br /> <br /> 1. '''Přírůstkový seznam''' - je základním seznamem každé knihovny. Zapisují se do něj všechny získané knihovní jednotky (mimo exemplářů periodik). Může být veden jednak v klasické (papírové) podobě či v elektronické.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok jeho vydání, způsob nabytí.<br /> <br /> 2. '''Úbytkový seznam''' - je druhým důležitým seznamem v knihovně. Zapisují se do něj odepsané (vyřazené) knihovní jednotky (úbytky) dané knihovny.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, úbytkové číslo, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok vydání, důvod odpisu.<br /> <br /> ==23. Co je &quot;signatura&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> Je to označení alfanumerickým znakem, podle kterého najdeme knihu na regále.<br /> <br /> Mají pravidla vytváření, každá knihovna má jiný systém signatur.<br /> <br /> ==24. Co je &quot;přírůstkové číslo&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * je to evidenční číslo, pod kterým je zapsána do přírůstkového seznamu každá nová knihovní jednotka<br /> <br /> ==25. Co je &quot;sigla&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * sigla je lokační značka knihovny<br /> <br /> * užívá se k jednoznačné identifikaci knihovny např. v Souborném katalogu ČR<br /> <br /> * i když se stane, že knihovna změní název, sigla zůstává stále stejná<br /> <br /> * siglu tvoří kombinace tří abecedních a tří číselných znaků, např. JNG001<br /> <br /> * velká písmena na první a druhé pozici mají funkci geografického znaku (odvozeného z běžně užívaných zkratek bývalých okresních měst), velké písmeno na třetí pozici vyjadřuje typ knihovny:<br /> <br /> A – ústřední knihovny<br /> <br /> B – knihovny ústavu Akademie věd ČR<br /> <br /> C – knihovny ostatních ústavů<br /> <br /> D – vysokoškolské knihovny<br /> <br /> E – knihovny státní správy, veřejných institucí, kulturních, zájmových a společenských institucí, lékařské knihovny zdravotnických zařízení a církevní knihovny<br /> <br /> F – knihovny podniků, závodů, projektových organizací a firem<br /> <br /> G – veřejné knihovny a školní knihovny<br /> <br /> * číselná část je identifikačním číslem té konkrétní knihovny. Skládá se z třímístného čísla od 001 do 999: <br /> čísla od 001 do 499 se používají pro označení knihoven se sídlem v okresním městě<br /> čísla od 500 do 999 označují knihovny sídlící v ostatních místech okresu.<br /> Např.:<br /> JNG001 = Městská knihovna Jablonec nad Nisou<br /> (JN = okres Jablonec nad Nisou, G = veřejná knihovna, 001 = knihovna se sídlem v okresním městě)<br /> <br /> * siglu přiděluje Národní knihovna ČR, Oddělení souborných katalogů<br /> <br /> ==26. Jakým způsobem je ve skladu knihovny zajištěno optimální využití prostoru?==<br /> Knihy se řadí dle rozměrů aby se ušetřilo místo v regálech. Knihy stejných, nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==27. Co znamená termín &quot;stavění fondu&quot; a jaké druhy stavění fondu znáte?==<br /> Je to uspořádání fondu podle určitého systému, který umožňuje zpětné vyhledávání knihovních jednotek a jejich ochranu.<br /> <br /> Formátově pořadové stavění – uspořádání dle formátu a přiděleného pořadového čísla. Vícesvazková díla a multiplikáty se řadí vedle sebe.<br /> <br /> Formátově přírůstkové stavění – uspořádání dle formátu a přírůstkových čísel bez ohledu na vícesvazková díla a multiplikáty. <br /> <br /> Přírůstkově formátové stavění – stavění podle přírůstkových čísel s ohledem na formát a multiplikáty a vícesvazková díla.<br /> <br /> Systematicko-formátové stavění – uspořádání podle tříd systematické klasifikace, dále podle formátu a podle pořadových čísel.<br /> <br /> ==28. Kde a proč se používá formátové stavění fondu?==<br /> Používá se ve skladech depozit z důvodu úspory místa. Knihy stejných nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==29. Kde a proč se používá oborové stavění fondu?==<br /> Oborové – věnované určitému předmětu, jako je lékařství, a opomíjí se všechny další předměty (například právo). Právo se uvádí jen pokud je v souvislosti s lékařstvím (práva pacientů).<br /> <br /> Například u technické literatury (kde členění podle autorů není důležité, protože autorem je kolektiv)<br /> Zkrátka umožňuje uživatelům vyhledávat podle oboru jejich zájmu.<br /> <br /> ==30. Co znamená termín &quot;adjustace knihy&quot; a jaké úkony zahrnuje?==<br /> Je to označení vlastnictví knihovní jednotky evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli.<br /> <br /> Skládá se z fyzického ošetření knihy před vlastním uložením (obalení, polepení signaturou).<br /> <br /> Adjustace také spočívá v prověření správnosti faktury a také zaevidování faktury do knihy faktur, která může být vedena ručně, nebo strojově, nebo obojím způsobem (obojí je nejvýhodnější). Na faktuře by měly být uvedeny veškeré důležité údaje: cena, datum podpis, vystavení, splatnost, datum dodání faktury, kdo fakturu vystavil, … <br /> <br /> Po kontrole těchto údajů následuje označení vlastnictví dokumentu.<br /> <br /> ==31. Jaké vlivy působí na degradaci dokumentů v knihovně?==<br /> - Nedodržení klimatických podmínek (vlhkost, teplota, světelné záření, …)<br /> <br /> - Nevhodná manipulace a uložení<br /> <br /> - Nedostatečná ochrana před biologickými činiteli (živočichové, plísně, …)<br /> <br /> - Nedostatečná čistota<br /> <br /> - Špatné ovzduší (různé oxidy, …)<br /> <br /> ==32. Jaká opatření můžeme udělat, abychom zabránili degradaci případně úplnému zničení dokumentů v knihovně?==<br /> - Uložíme dokumenty ve vhodných podmínkách<br /> <br /> - Údržbou: očistou, ambulantními opravami, různými konzervačními metodami<br /> <br /> - Restaurátorským zásahem<br /> <br /> - Šetrnou manipulací<br /> <br /> - Prevencí katastrofických událostí<br /> <br /> ==33. Jaký je smysl prezenční výpůjčky v knihovně?==<br /> Udržet knihy, které mají být po celou dobu k dispozici čtenářům v knihovně právě v prostorách knihovny pro studijní účely. Dále se takto půjčují knihy, které jsou moc cenné nebo drahé a tím se knihovníci snaží je ochránit.<br /> <br /> ==34. Jaký je rozdíl mezi objednávkou dokumentu a jeho rezervací?==<br /> <br /> Objednávka – požadavek na vypůjčení knihovní jednotky, která je momentálně k dispozici, ale nachází se mimo volný výběr (je například ve skladu).<br /> <br /> <br /> Rezervace – Záznam požadavku uživatele na dokument, který je momentálně vypůjčen<br /> <br /> ==35. Jak se řeší při půjčování situace, kdy má o dokument zájem ve stejnou dobu víc uživatelů?==<br /> Kniha se půjčí podle toho, kdo si ji dříve zamluví, nebo rezervace. Postupuje se chronologicky.<br /> <br /> ==36. Jaké rozlišujeme typy výpůjček z hlediska délky výpůjční lhůty?==<br /> Krátkodobá, dlouhodobá, trvalá (depozit), meziknihovní.<br /> <br /> ==37. Jak souvisí pojem &quot;metadata&quot; s pojmem &quot;bibliografický popis&quot;?==<br /> Metadata – strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech. Mají funkci popisnou, selekční a archivační.<br /> <br /> Bibliografický popis – obsahuje soubor popisných údajů zaznamenávajících a identifikujících zpracovávaný dokument pomocí osmi oblastí údajů.<br /> <br /> Oba tyto pojmy spolu souvisí tím, že nesou informace o primárních datech<br /> <br /> ==38. Proč se vytváří (k čemu slouží) bibliografické záznamy?==<br /> Soubor údajů o zpracovaném dokumentu. Umožňuje identifikaci dokumentu tím, že představuje v něm uložené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení, jeho fyzickou formu, dále umožňuje jeho vyhledání a přístup k němu.<br /> <br /> ==39. Jaké problémy je nutné řešit při popisu zdrojů?==<br /> - Odkud vzít údaje pro popis<br /> <br /> - Jaké vlastnosti zdrojů popisovat<br /> <br /> - Jakých hodnot mohou nabývat<br /> <br /> - V jakém jazyku budou vyjádřeny<br /> <br /> - Jakým skriptem budou zapsány<br /> <br /> - Jak formálně tvrzení zapsat<br /> <br /> - V jakém formátu zapsat (struktura, kódování)<br /> <br /> ==40. Základní rozdělení bibliografických údajů z hlediska způsobu jejich vytváření a pozdějšího použití. Uveďte základní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami.==<br /> Bibliografický popis – účelem je umožnit rozlišit různé bibliografické zdroje od sebe navzájem (pomocí informací z dokumentu).<br /> <br /> <br /> Selekční údaj – údaj, podle kterého lze bibliografický záznam vyhledat a identifikovat (je tvořen pomocí selekčních jazyků).<br /> <br /> ==41. Co je podstatou selekčních údajů a jejich základní rozdělení.==<br /> Selekční údaje nám umožňují zařadit a popsat dokument podle jeho vlastností. Na základě takovýchto údajů pak mohou uživatelé a zaměstnanci knihovny takovéto dokumenty vyhledávat. <br /> <br /> <br /> Selekční jazyky jmenné – (jmenné záhlaví), personální, korporativní, názvová, geografická jména, …<br /> Selekční jazyky věcné - předmětové (na bázi přirozeného jazyka); systematické (umělé jazyky)<br /> <br /> ==42. Jaké prostředky používá bibliografický popis pro vyjádření vlastností popisovaných zdrojů?==<br /> Skupina entit 1: – produkty intelektuální nebo umělecké činnosti, které jsou jmenovány nebo popsány v bibliografických záznamech.<br /> - Dílo – určitý intelektuální nebo umělecký výtvor (abstraktní entita)<br /> - Vyjádření – určitá intelektuální nebo umělecká realizace díla (ve formě různých druhů záznamů)<br /> - Provedení – fyzická podoba vyjádření díla (všechny hmotné objekty se stejnou intelektuální formou).<br /> - Jednotka – jednotlivý exemplář provedení<br /> <br /> <br /> Skupina entit 2: – entity odpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, za fyzickou výrobu a správu entit.<br /> - Osoba – jednotlivec (ty které zemřely i ty, které žijí).<br /> - Korporace – organizace nebo skupina působící jako celek.<br /> <br /> <br /> Skupina entit 3 – doplňkový soubor entit, které slouží jako předměty int. nebo umělecké činnosti.<br /> - Pojem – abstraktní představa nebo myšlenka<br /> - Objekt – hmotný předmět<br /> - Akce – činnost nebo událost<br /> - Místo - lokace<br /> <br /> ==43. Co se rozumí pod pojmem &quot;korporace&quot; ve smyslu původce díla při bibliografickém popisu?==<br /> Organizace nebo skupina osob, identifikovaná vlastním jménem, vystupující jako celek (asociace, instituce, obchodní firmy, nevýdělečné instituce, …).<br /> <br /> ==44. Uveďte, jaké druhy odpovědnosti za dílo rozlišují AACR2R a stručně je charakterizujte.==<br /> Individuální – jedna osoba (fiktivní, neznámá, nejistá, …)<br /> <br /> Společná – spolupracují dvě nebo více osob nebo korporací, vykonávají stejný druh aktivity, mohou se podílet na různých částech, nebo podíl nemusí být odlišen.<br /> <br /> Smíšená – různé korporace nebo osoby přispívají různými druhy aktivit (modifikace, ilustrace, …)<br /> <br /> ==45. Z jakých dvou hledisek je nutné popisovat bibliografický zdroj a proč je nutné tyto dva aspekty rozlišovat?==<br /> Dvě hlediska:<br /> - Obsah (content) – intelektuální a umělecký obsah (nehmotný)<br /> - Nosič (carrier) – fyzické vlastnosti, formát (nehmotný)<br /> <br /> <br /> Účelem je umožnit rozlišení různých bibliografických zdrojů od sebe navzájem. Je třeba vzít v úvahu všechny aspekty popisované jednotky (obsah, nosič, typ publikace, bibliografické souvislosti, …). Tato hlediska by měla být zohledněna ve všech oblastech popisu.<br /> <br /> ==46. S jakými problémy se setkáváme při použití názvů a jmen k popisu zdrojů?==<br /> Názvy a přiřazená jména se mohou časem měnit, osoby mohou mít přiřazeno více druhů jmen, která se mohou vyskytovat v různých jazycích a znacích, názvy nemusí vůbec existovat, jména mohou být neznámá, jeden název může mít přiřazeno více osob nebo objektů, …<br /> <br /> ==47. Jak se řeší problém nejednoznačnosti jména (víc osob má stejné jméno) např. při popisu původce díla?==<br /> Je nutné použít doplňky (kvalifikátory) pro rozlišení stejných jmen (např. data, místa, …).<br /> <br /> ==48. Jak se řeší při bib. popisu situace, kdy je text v dokumentu zapsán v písmu, které nelze technicky pro popis použít (např. azbukou nebo řecky)?==<br /> Pro popis se použijí tzv. transliterační tabulky. Při převodu se nepřihlíží k fonetické hodnotě jednotlivých písem. Je možný zpětný převod do původní abecedy.<br /> <br /> ==49. Jaké jsou hlavní prameny popisu, ze kterých se čerpá při vytváření bibliografického záznamu knihy?==<br /> Zdrojem popisné informace je obvykle jednotka, kterou popisujeme, případně různé příručky a další díla. Pro každou oblast popisu je předepsán hlavní pramen popisu. Pokud informaci nenajdeme v hlavním popisu a najdeme ji jinde, uvedeme ji v hranatých závorkách.<br /> <br /> 1. Název a údaje o odpovědnosti &gt; Titulní stránka<br /> <br /> 2. Vydání &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 4. Nakladatelské údaje &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 5. Fyzický popis &gt; Celá publikace<br /> <br /> 6. Edice &gt; Celá publikace<br /> <br /> 7. Poznámky &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> 8. Standardní číslo &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> ==50. Jaký je rozdíl mezi vylučovacím a přidružovacím odkazem?==<br /> Vylučovací odkaz: (viz)<br /> Odkaz alternativního znění jména autora nebo unifikovaného názvu, jež nebylo použito pro hlavní záhlaví na autoritní formu daného jména nebo názvu.Může se jednat o odkaz, který přivádí uživatele k heslu, jež nebylo použito, ale pod kterým by se mohla daná problematika také skrývat. <br /> <br /> Přidružovací odkaz: (viz též)<br /> Upozorňuje uživatele jmenného katalogu pod jakým záhlavím mohou být nalezena díla téhož autora, má-li dvě bibliografické identity (např. pseudonym).<br /> V předmětovém katalogu upozorňuje uživatele na tématicky příbuzné dokumenty<br /> <br /> ==51. Čím se zabývá identifikační (jmenný) popis?==<br /> Je to část bibliografického záznamu, která se zabývá tvorbou bibliografického popisu , jmenných selekčních údajů (záhlaví) a tím i souvisejících jmenných a názvových autorit<br /> <br /> ==52. Čím se zabývá věcný popis?==<br /> Zabývá se pořádáním informací, při kterém jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pomocí pořádacích znaků věcných selekčních jazyků.<br /> <br /> ==53. Základní rozdělení selekčních jazyků a jejich stručná charakteristika.==<br /> 1) Podle typu zpřístupňovaných dokumentů na:<br /> Dokumentační – pořádání a ukládání dokumentografických informací (obsahová char. dokumentu).<br /> Faktografické – pořádání a ukládání faktografických informací<br /> <br /> <br /> 2) Podle charakteru zpřístupňovaných informací na:<br /> Identifikační – slouží pro popis formálních charakteristik v bibliog. popisu a jmenné katalogizaci<br /> Věcné – použití při zpracování věcných údajů s cílem umožnit vyhledávání dok. podle obsahu.<br /> <br /> <br /> Dělí se dále na: <br /> <br /> Předmětové selekční jazyky (na bázi přirozeného jazyka)<br /> <br /> Systematické selekční jazyky (na bázi umělého jazyka)<br /> <br /> Prekoordiované – lexikální jednotky jsou složené (MDT, předmět. hesla).<br /> <br /> Postkoordinované – lex. jednotky vyjadřují jednoduché pojmy (tezaurus).<br /> <br /> ==54. Co je základní myšlenkou studie FRBR (funkční požadavky na bibliografické záznamy)?==<br /> Studie vznikla v roce 1997 z podnětu IFLA. Cílem je jasně definovaný , strukturovaný rámec, uvádějící do souvislostí údaje zaznamenané v bibliografických záznamech a vyhovující potřebám uživatelů těchto záznamů. Dále doporučit základní úroveň funkčnosti pro záznamy vytvořené národními bibliografickými agenturami.<br /> <br /> <br /> Studie používá metodiku konceptuálního modelování založenou na technice analýzy entit. Zabývá se třemi hlavními prvky:<br /> <br /> <br /> Entity – klíčové objekty, které jsou předmětem zájmu uživatelů informací<br /> Vztahy mezi různými typy entit<br /> Atributy – důležité vlastnosti entit<br /> <br /> <br /> Atributy a vztahy jsou mapovány do čtyř obec. uživatelských úloh (najít, identifikovat, vybrat, získat).<br /> <br /> ==55. Jaký je rozdíl mezi dílem a jeho provedením?==<br /> <br /> Dílo je umělecký, vědecky, technický nebo řemeslný výtvor tvůrčí lidské činnosti (abstraktní podoba).<br /> <br /> <br /> Provedení je fyzická podoba vyjádření díla. Představuje všechny hmotné objekty, které mají stejné vlastnosti pokud jde o intelektuální obsah a fyzickou formu.<br /> <br /> ==56. Jaké znáte globální identifikátory, používané při popisu bibliografických zdrojů?==<br /> <br /> ISBN, ISSN, ISMN, ISRN, SICI, URI<br /> <br /> Podrobnosti v [http://sigma.nkp.cz/F/EQMA23ADXHPBFKY16YU4I6NNNAKP9R1DJ1K68QH45H3A3UBE2U-47696?func=file&amp;file_name=find-b&amp;local_base=KTD TDKIV].<br /> <br /> ==57. Jak je zajištěno, že mezinárodní identifikátor (např. ISBN) je globálně jednoznačný - jedinečný?==<br /> Systém ISBN je řízen mezinárodní agenturou ISBN, které podléhají národní agentury ISBN. Ty přidělují novým publikacím ISBN z přidělených bloků čísel a provádějí evidenci těchto publikací.<br /> V ČR funguje národní agentura ISBN při NK ČR.<br /> <br /> <br /> ISBN je mezinárodní standardní číslo knihy, alfanumerický kód určený pro jednoznačnou identifikaci knižních vydání. Vychází z mezinárodního standardu ISO 2108. Z této alfanumerické struktury lze získat základní informace o původu knihy. Označení je složeno z částí proměnlivé délky, rozdělenými pomlčkami a mezerami.<br /> <br /> <br /> ISBN-10 – bylo dříve původní deseticiferné.<br /> ISBN-13 – nyní, má o jednu skupinu na začátku navíc a má nyní identickou strukturu jako čárový kód. Takže je takto ISBN na knihách i uvedeno.<br /> <br /> <br /> Složení ISBN-13: <br /> Na začátku nově přidaný prefix: konstanta 978 nebo 979, který označuje prefix čárového kódu.<br /> Druhou částí je identifikátor skupiny, který popisuje zemi a zeměpisný region.<br /> Třetí částí je identifikace vydavatele knihy pomocí kódu který je jednoznačný.<br /> Čtvrtá část popisuje již konkrétní vydání příslušné knihy u daného vydavatele (max. 6 číslic)<br /> Poslední číslo je kontrolní cifra, která zajišťuje, aby při překlepu nebyla nalezena jiná kniha.<br /> <br /> ==58. Co znamená tzv. perzistence identifikátoru?==<br /> Identifikátor musí být trvale platný a funkční - nezávislost na lokaci (přesuneme-li objekt na jiné místo webu, identifikátor objektu by měl zůstat nezměněn) a směrovatelnost (zadáme-li identifikátor do webového prohlížeče, infrastruktura webu by nás měla automaticky nasměrovat na příslušný objekt, ať se nachází v rámci globální sítě kdekoliv.<br /> <br /> ==59. Jaké moduly integrovaných knihovnických informačních systémů znáte a jaké funkce plní?==<br /> Dělí se do modulů podle funkcí:<br /> <br /> - Katalog – data o dokumentech (OPAC, bibliografický popis, jednotky)<br /> <br /> - Výpůjční modul – data o uživatelích, výpůjčkách a peň. trans. (výpůjčky, MVS, správa studoven)<br /> <br /> - Akvizice – data o dodavatelích objednávkách, fakturách, rozpočtech (evidence, správa seriálů, výměna publikací).<br /> <br /> - Správa systému – data o účtech, o nastavení systému, …<br /> <br /> Zpravidla obsahuje i nástroje pro zapojení do sítě knihoven a r komunikaci s externími zdroji.<br /> <br /> ==60. Co obnáší proces automatizace v knihovnách?==<br /> Jde o proces, při němž se vytváří struktury a formy záznamu dokumentu pomocí počítačových technologií a to podle typu zpracovaného dokumentu, účelu využití takového záznamu, úrovně podle typu popisné jednotky a použitého nosiče záznamu.<br /> Výsledkem takovéhoto zpracování jsou elektronické katalogy, bibliografické databáze, …<br /> V počátcích automatizace též tištěné katalogy, bibliografie a tištěné katalogizační lístky.<br /> <br /> Automatické zpracování informací – proces zpracování informací pomocí informačních technologií. Zahrnující sběr, ukládání, třídění, propojování, editování,vyhledávání, zobrazování informací, …<br /> <br /> ==61. Jaké integrované knihovnické systémy znáte?==<br /> Lanius, Clavius, Aleph, Koniáš, Daimon, KP_Sys, KP-Win, Voyager, Advanced rapid library<br /> <br /> ==62. Jaké znáte formy knihovních katalogů? (podle používané technologie)==<br /> Svazkový – tištěná kniha, uzavřený, nebo za určité období<br /> <br /> Lístkový – kartónové lístky (75x125 mm) – mezinárodní, 105x 150 – standardizovaný<br /> <br /> Elektronický – počítačová databáze, součást integrovaného knihovnického systému<br /> <br /> Online – OPAC (na síti)<br /> <br /> ==63. Uveďte druhy knihovních katalogů podle způsobu jejich uspořádání.==<br /> * '''Katalog jmenný''' - záznamy jsou uspořádány podle příjmení autora, korporace, prvního slova z názvu (není-li autor) <br /> * '''Katakog věcný''' - ''systematický'' - záznamy uspořádány podle oborů, znaků MDT / ''předmětový'' - uspořádání podle předmětových hesel <br /> * '''Katalog názvový''' - záznamy seřazeny podle názvů dokumentů <br /> * '''Katalog slovníkový (křížový)''' - řazení podle klíčových slov <br /> * '''Katalog místní''' - záznamy uspořádány podle signatur<br /> <br /> ==64. Uveďte druhy knihovních katalogů podle rozsahu fondů, které popisují.==<br /> * '''Generální katalog''' - obsahuje záznamy fondu celé knihovny<br /> * '''Speciální katalog''' - obsahuje záznamy pouze části fondu dané knihovny, např. pouze AV dokumenty <br /> * '''Souborný katalog''' - obsahuje záznamy z fondů více knihoven (např. Souborný katalog ČR je příkladem elektronického souborného katalogu) <br /> * '''Virtuální katalog''' - umožňuje prohledání katalogů online a slučování jejich výsledků<br /> <br /> ==65. Co je hlavním znakem katalogu narozdíl třeba od bibliografie?==<br /> *'''Katalog''' obsahuje záznamy o dokumentech, které daná knihovna vlastní. Na katalogizačním záznamu by neměly chybět lokační údaje (signatura). <br /> * '''Bibliografie''' informuje o existenci dokumentů, není vázaná na konkrétní instituci. Bibliografický záznam proto lokační údaje neobsahuje a také obvykle bývá rozsáhlejší než katalogizační.<br /> <br /> ==66. Uveďte hlavní funkce knihovního katalogu.==<br /> * '''bibliografická''' (indikativní) - informuje o existenci primárních dokumentů<br /> * '''rešeršní''' (selekční) - vyhledávání záznamů dokumentů<br /> * '''lokační''' - umožňuje zjistit, kde nalezené zdroje jsou a jsou-li dostupné a jak<br /> * '''evidenční''' - eviduje dokumenty (tj. majetek) knihovny<br /> * '''kolokační''' - zajištění toho, aby se záznamy, které spolu nějakým zpúsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe (např. díla jednoho autora)<br /> * '''identifikační''' (popisná) - umožňuje zjistit, o jaký dokument se jedná a odlišit ho od ostatních <br /> * '''propagační''' - nabízí obsah sbírek knihovny<br /> <br /> ==67. Vysvětlete termín &quot;kolokační funkce&quot; katalogu.==<br /> * kolokační funkce katalogu zajišťuje, aby se dokumenty, které spolu nějakým způsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe, např. díla jednoho autora, různá vydání stejného díla<br /> <br /> ==68. Co znamená termín &quot;navigace&quot; v katalogu?==<br /> Znamená to NAVIGOVAT UŽIVATELE KATALOGU (prostřednictvím logického uspořádání bibliografických informací a jasnou prezentací způsobu, jak se v katalogu pohybovat, včetně prezentace vztahu mezi díly, vyjádřeními, manifestacemi a jednotkami).<br /> <br /> ==69. Co znamená termín OPAC?==<br /> * OPAC = Online public access catalog<br /> * veřejně dostupný elektronický katalog dokumentů nacházejících se v knihovně<br /> * vyhledávání v OPACu jednoduché nebo pokročilé<br /> * možnost listování v rejstřících<br /> * řada knihoven přidává do svého OPACu náhledy obálek dokumentů či nabízí uživatelům možnost přidávat recenze dokumentů <br /> * standartně bývá součástí přístup do čtenářského konta, možnost rezervace nebo prolongace dokumentu<br /> <br /> ==70. Jaké jiné další funkce poskytuje OPAC katalog oproti klasickým např. lístkovým katalogům?==<br /> * složitější vyhledávání záznamů na základě kombinování dotazů<br /> * prohlížení rejstříků v rámci vyhledávání (rejstřík autorů, klíčových slov)<br /> * možnost volby vyhledávání v celém fondu knihovny nebo pouze ve vybrané části<br /> * možnost zjištění, zda je nebo není dokument momentálně vypůjčený (popř. datum, kdy by měl být čtenářem vrácen)<br /> * možnost rezervace nebo prodloužení (prolongace) dokumentu<br /> * možnost bezprostřední aktualizace záznamu knihovníkem (přidání či oprava údajů) prostřednictvím příslušného knihovního programu<br /> * možnost vkládání náhledů obálek, přidávání recenzí<br /> * propojení s jinými databázemi či službami<br /> * možnost zobrazení vybraného záznamu v různých formátech (katalogizační záznam, citace, záznam ve formátu MARC21, UNIMARC či ISBD<br /> * možnost tisku vyfiltrovaného záznamu<br /> * přístup do čtenářského konta<br /> * knihovny mohou využít objednávky MVS přes online katalog<br /> <br /> ==71. Jaké výhody přinesly elektronické katalogy oproti klasickým papírovým?==<br /> * přístup ke katalogu neomezenému počtu uživatelů ve stejný čas<br /> * přístup 24 hodin denně<br /> * nemusím být v knihovně<br /> * možnost vyhledávat dokument podle nejrůznějších kritérií (autor, název, jazyk dokumentu, roku vydání, nakladatele, klíčových slov)<br /> * možnost sdílení záznamů<br /> * rychlejší a pohodlnější vyhledávání<br /> <br /> ==72. Jak se nazývá proces převodu lístkového katalogu do elektronické podoby?==<br /> Retrospektivní konverze.<br /> <br /> ==73. Co představuje termín &quot;bibliomining&quot;?==<br /> Bibliomining souvisí s pojmem data mining = těžba dat. Ve spojení s biblio znamená těžba informací z knihovny a jejích katalogů, tzv. čtení mezi řádky (návštěvnost, obliba knížek, přelidněnost v závislosti na otevírací době, denní hodině…)<br /> <br /> ==74. Co vyjadřuje označení &quot;Library 2.0&quot;?==<br /> Tento pojem souvisí s pojmem Web 2.0. Library 2.0 je podle mnohých názorů spojením klasické knihovny a technologií Web 2.0 + Bussines 2.0 = Library 2.0<br /> <br /> Charakteristika: Zapojení uživatele do vytváření a implementace služeb knihovny pomocí tech. W2.<br /> <br /> Library 2.0 není uzavřený koncept což knihovnu vede k potřebě k neustále reakci na potřeby uživatelů (vylepšování stávajících služeb právě za pomoci uživatelů).<br /> Hlavní myšlenka tedy je vytvoření takové knihovny, která by byla adekvátní potřebám uživatelů a dokázala by se jim nejen jednorázově přizpůsobit, ale hlavně neustále reagovat na změny jejich potřeb a přání. Taková knihovna by ve svých službách, které nabízí, používala technologie W2.<br /> Přístup do knihoven pomocí webového OPACu je dnes již zavedeným standardem. Ovšem kdyby se tato služba propojila s RSS kanály a s možností uživatelů hodnotit a přidávat své názory na jednotlivé tituly, knihovní služby by pak nabraly úplně jiné podoby.<br /> <br /> ==75. Uveďte příklad &quot;de iure&quot; standardu a &quot;de facto&quot; standardu a jaký je mezi nimi rozdíl.==<br /> De uire standardy vytváří obvykle komise expertů pověřená nějakou organizací, nejlépe standardizační (např. ISBN).<br /> <br /> De facto standardy vychází z praxe. Určité řešení se ujme a rozšíří, protože z něj vyplývají určité výhody (mp3).<br /> <br /> ==76. Uveďte důvody používání standardů.==<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> <br /> ==77. Jmenujte nejdůležitější světové a české standardizační organizace.==<br /> '''ISO '''<br /> * Mezinárodní organizace pro normalizaci<br /> * International Organization for Standardization<br /> * založeno 1947, sídlo v Ženevě<br /> * světová federace národních normalizačních organizací<br /> * členem ISO je Český normalizační institut<br /> * zabývá se tvorbou mezinárodních norem ve všech oblastech mimo elektrotechniky<br /> <br /> <br /> '''ANSI'''<br /> * The American National Standards Institute<br /> * založeno 1919, současný název od roku 1969, sídlo ve Washingtonu<br /> * americká standardizační organizace<br /> * vytváří průmyslové standardy v USA<br /> * je členem ISO<br /> <br /> <br /> '''NISO'''<br /> * National Information Standards Organization<br /> * americká standardizační organizace<br /> * založeno 1939, současný název od roku 1984<br /> * vyvíjí standardy týkající se informačních technologií (v oblasti knihovnictví jsou to např. ISSN, Z39.50, Dublin Core, ...)<br /> <br /> <br /> '''CEN'''<br /> * European Committee for Standardization<br /> * Evropský výbor pro normalizaci<br /> * produkuje European Standards - EN<br /> * má 30 národních členů, členy CEN jsou národní normalizační organizace ze 30 evropských zemí<br /> * za ČR je členem Český normalizační institut (ČNI)<br /> <br /> <br /> '''ČNI'''<br /> * Český normalizační institut<br /> * spravuje české národní standardy<br /> * je zodpovědný za tvorbu českých technických norem<br /> * založen roku 1922, současný název od roku 2005, dříve název ČSNI <br /> <br /> <br /> <br /> '''W3C'''<br /> * World Wide Web Consortium<br /> * mezinárodní konsorcium<br /> * založeno roku 1994<br /> * vytváří webové standardy a doporučení pro World Wide Web (např. HTML - Hypertext Markup Language, CSS - Cascading Style Sheets)<br /> * konsorciu předsedá jeho zakladatel Tim Berners-Lee<br /> <br /> <br /> <br /> '''IETF'''<br /> * The Internet Engineering Task Force<br /> * zabývá se problematikou Internetu<br /> * publikuje Internet Drafts a RFC (Requests for Comments)<br /> <br /> <br /> '''ALA'''<br /> * The American Library Association<br /> * spravuje a vydává AACR<br /> <br /> <br /> '''JSC'''<br /> * Joint Steering Committee for Revision of AACR<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje AACR<br /> <br /> <br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> <br /> '''IFLA'''<br /> * International Federation of Library Associations and Institutions<br /> * Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí<br /> * světové nevládní knihovnické společenství, které ovlivňuje a usměrňuje rozvoj knihovnictví na celém světě<br /> * založena v roce 1922 ve skotském Edinburghu<br /> * vedení IFLA sídlí v Haagu v Královské knihovně (Nizozemsko)<br /> * spravuje UNIMARC<br /> * IFLA doporučení: FRBR (Functional Requirements for Bibliographic Record, Funkční požadavky na bibliografický záznam)<br /> <br /> <br /> '''NK ČR'''<br /> * Národní knihovna České republiky<br /> * určuje knihovní standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy<br /> <br /> ==78. Jmenujte jednu mezinárodní a jednu americkou organizaci sdružující knihovny.==<br /> americká organizace:<br /> '''ALA''' - The American Library Associations<br /> <br /> mezinárodní organizace:<br /> '''IFLA''' - Internation Federation of Library Associations and Institutions<br /> <br /> ==79. Která organizace má v ČR na starosti standardizaci v knihovnictví?==<br /> '''Národní knihovna ČR''' <br /> * určuje knihovnické standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy a vydává je<br /> <br /> ==80. Která organizace vyvíjí MARC formáty?==<br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> ==81. Jaké jsou výhody jazyka XML při strukturování dat?==<br /> * textový formát, nezávislý na prostředí<br /> * odděluje popis struktury od prezentace<br /> * DTD (Document Type Definition) je možné sdílet v rámci skupin uživatelů<br /> * standard je otevřený - bez licencí<br /> * a je podporovaný komerčními i volnými aplikacemi<br /> <br /> ==82. Jaké jsou výhody a nevýhody standardizace?==<br /> ''Výhody'':<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> ''Nevýhody'':<br /> * Standardizace omezuje uživatele na předem dané postupy a případy dané standardem, standardizací není možné postihnout všechny možné případy.<br /> * Vývoj a udržování standardu vyžaduje financování: Někdo je musí hradit (firmy, státy, sdružení). Standardy mohou být předmětem patentů a za jejich používání je nutné platit licenční poplatky. Úspěšnost standardu roste s tím, kolik se do něho investuje prostředků.<br /> <br /> ==83. Co znamená termín &quot;blog&quot;?==<br /> * blog je '''webová aplikace''' na jedné webové stránce obsahující příspěvky uživatelů (tzv. '''blogerů''')<br /> * jsou to internetové deníky obsahující články a reakce na ně<br /> * umožňují veřejné vyjádření názoru kohokoliv <br /> * příspěvky bývají nejčastěji řazeny chronologicky, nejnovější nahoře<br /> * možnost přidávání komentářů k jednotlivým příspěvkům<br /> * výhodou je jednoduchá tvorba a užívání<br /> * blogy jsou jednou z technologií Web 2.0<br /> <br /> ==84. V čem spočívá princip &quot;wiki&quot;?==<br /> <br /> * Wiki je technologie umožňující vytvářet dokumenty pomocí jednoduchého značkovacího jazyka za použití webového prohlížeče. <br /> <br /> * Výhodou je snadné vytváření a aktualizace wiki stránek. <br /> <br /> * Většina systémů wiki je otevřena veřejnosti, uživatelé mohou libovolně vkládat či upravovat texty.<br /> <br /> * Název wiki pochází z havajštiny (rychlý).<br /> <br /> * Příkladem je Wikipedia.<br /> <br /> ==85. Co znamená termín &quot;social bookmarking&quot;?==<br /> <br /> * Social bookmarking je jednou z technologií Webu 2.0.<br /> <br /> * Jedná se o vzájemné sdílení zajímavých odkazů (např. článků, videí, webových stránek atd.) v prostředí Internetu. <br /> <br /> * Uživatel Internetu najde velmi zajímavý článek či webovou stránku a podělí se o ni s ostatními lidmi na Internetu. K tomuto účelu slouží specializované servery, u nás například '''linkuj.cz''' nebo '''jagg.cz'''. Tyto servery umožní daný článek zalinkovat a tím jej nasdílet s ostatními uživateli. <br /> <br /> *Zajímavé odkazy se nemusí jen linkovat, ale uživatel může tyto servery jen navštěvovat a sledovat, co se nového (podle ostatních uživatelů zajímavého) na Internetu objevilo.<br /> <br /> ==86. Co znamená termín &quot;tagging&quot;?==<br /> <br /> * tagging = tagování<br /> <br /> * Tagging označuje přiřazování klíčových slov k souborům na webu přímo uživatelem.<br /> <br /> * Jedná se o technologii Web 2.0.<br /> <br /> * Tagy slouží k označování internetového obsahu a jsou důležitou složkou spoluvytváření obsahu Internetu. Jedná se o jednoduchá slova, kterými mohou uživatelé popisovat různý webový obsah.<br /> <br /> * Jedním z užitečných navigačních prvků, které vytváří samotní uživatelé, je tzv. Tag cloud. Jde o seznam odkazů umístěných na jedné stránce, přičemž každý z nich může být zobrazen jinou velikostí fontu. Velikost fontu u jednotlivých odkazů je ovlivněna popularitou jednotlivých odkazů. Tím se rozumí jak často (tedy kolik uživatelů) na daný odkaz klikne. Čím je odkaz populárnější tím větším fontem se zobrazuje a naopak.<br /> <br /> * V praxi si Tag cloud můžete prohlédnout na '''torrentz.com''' nebo '''del.icio.us'''.<br /> <br /> * Podrobný článek o taggování naleznete zde [[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Tagging]].<br /> <br /> ==87. Co znamená a jaký je princip RSS?==<br /> <br /> * RSS (Really Simple Syndication) je nástroj, který slouží ke snadnému stahování informací o novinkách a změnách na uživatelem vybraném webu ve formátu XML.<br /> <br /> * K použití informací z RSS zdrojů slouží specializované programy, tzv. '''RSS čtečky'''.<br /> <br /> * Díky RSS nemusí uživatel navštěvovat své oblíbené servery, zda na nich není nějaký nový článek, ale stačí mít zapnutou RSS čtečku, která servery navštíví za uživatele a ihned ho upozorní na veškeré změny.<br /> <br /> ==88. Co je to &quot;podcast&quot;?==<br /> <br /> * Podcasting je metoda šíření informací, kterou v roce 2004 vymyslel Adam Curry. <br /> <br /> * Jedná se v podstatě o způsob, jak si automaticky stahovat internetové zvukové záznamy do svého počítače či přenosného kapesního přehrávače jako je iPod. <br /> <br /> * Hlavní přínosem je, že si uživatel nemusí kontrolovat, kdy se bude vysílat jeho oblíbený pořad. Specializovaný program (např. Juice) stáhne vybraný pořad přímo do počítače a uživatel si jej může kdykoliv zpětně přehrát či si jej stáhnout. <br /> <br /> * Podcast může být nejen pořad, ale i jakýkoliv příspěvek převedený do digitálního zvukového formátu. <br /> <br /> * Název podcasting vznikl spojením slov iPod a broadcasting (vysílání).<br /> <br /> ==89. Co je &quot;instant messaging&quot;?==<br /> <br /> * Instant messaging je internetová služba, která pomocí specializovaných programů umožňuje komunikaci v reálném čase s jinými lidmi na síti. <br /> <br /> * Pomocí Instant messaging komunikátorů je možné posílat textové zprávy, soubory různých typů (textové, zvukové, video), komunikovat hlasově prostřednictvím mikrofonu nebo audiovizuálně pomocí webkamery, vytvářet seznamy svých známých (možnost poznat, kdo z nich je právě online).<br /> <br /> ==90. Jak mohou technologie Web 2.0 přispět k rozvoji knihoven a jejich služeb?==<br /> * SOPAC = social OPAC – nová verze katalogů umožňující propojení se sociálními sítěmi a tak větší propojení s uživateli (hodnocení, komentáře, tagging,...)<br /> * aplikace dalších technologií do katalogu: pokročilé formy vyhledávání, našeptáváče, fazetové vyhledávání, dotazy v přirozeném jazyce, RSS, obsahy a obálky knih, propojování na e-zdroje<br /> * blogy: mohou doplňovat webovou prezentaci knihovny, umožňují komunikaci s uživateli, informují o novinkách a dění v knihovně, poskytují různé návody či tipy spojené s knihovnou, vyhledáváním, využíváním zdrojů apod.<br /> * technologie webu 2.0 umožňují reagovat na změny a měnící se potřeby uživatelů, rozvoj umožňují otevřenost, snadnost použití, inovační přístup, participaci uživatelů<br /> <br /> ==91. Co si představíte pod termínem &quot;katalogizační pravidla&quot; nebo &quot;katalogizační instrukce&quot;?==<br /> Katalogizační pravidla jsou určena pro tvorbu katalogů a jiných soupisů v univerzálních knihovnách všech velikostí. <br /> <br /> Je to souhrn metodických pokynů, který umožňuje jednoznačně řešit problémy katalogizace. Tedy co a jak zapisovat.<br /> <br /> ==92. Jmenujte v současnosti používaná katalogizační pravidla v ČR.==<br /> * AACR2 (Anglo-americká katalogizační pravidla, 2. revidované vydání)<br /> * ISBD (Mezinárodní standardní bibliografický popis)<br /> <br /> ==93. Jaký je v hlavních bodech postup při popisu zdrojů podle AARC2R?==<br /> # popsat fyzický předmět <br /> # zvolit hlavní a vedlejší záhlaví<br /> # stanovit správnou formu jmen v záhlavích<br /> # provést odkazy na odlišné formy jmen<br /> <br /> ==94. Čím se zabývá prvních 12 kapitol AACR2R?==<br /> Všeobecnými pravidly popisu u jednotlivých typů dokumentů:<br /> # Všeobecná pravidla popisu<br /> # Knihy, brožury a jednolistové tisky<br /> # Kartografické dokumenty<br /> # Rukopisy (včetně rukopisných sbírek)<br /> # Hudebniny<br /> # Zvukové dokumenty<br /> # Filmy a videozáznamy<br /> # Grafické dokumenty<br /> # Elektronické zdroje<br /> # Trojrozměrné dokumenty<br /> # Mikrodokumenty<br /> # Seriály<br /> <br /> ==95. Jakými hlavními typy identifikačních selekčních údajů (záhlaví) se zabývají AACR2?==<br /> * Popis pod individuálním autorem <br /> ::individuální autor je osoba s hlavní odpovědností za vytvoření intelektuálního nebo uměleckého obsahu díla<br /> * Popis pod korporací <br /> ::korporace je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek<br /> * Popis pod názvem, příp. unifikovaným názvem<br /> ::unifikovaný název je název, jímž je dílo identifikováno pro katalogizační účely, <br /> ::nebo název použitý k rozlišení záhlaví pro jedno dílo od záhlaví pro dílo odlišné <br /> ::nebo konvenční skupinový název použitý pro uspořádání publikací (jednoho autora,...) obsahujících řadu prací nebo výtahy atd. z několika prací (např. sebraná díla,...)<br /> <br /> ==96. Uveďte příklady hlavních pramenů popisu pro knihu podle AACR2R.==<br /> * Titulní stránka<br /> * Preliminária = titulní stránka, rub titulního listu, všechny stránky přecházející titulní stránce a obal<br /> * Tiráž<br /> * Celá popisná jednotka<br /> * Jakýkoli pramen<br /> <br /> ==97. Čím se liší tzv. unifikovaný název od hlavního názvu bibliografického zdroje (třeba knihy)?==<br /> Unifikovaný název slouží k identifikaci jednotky pro katalogizační účely, název bibliografického zdroje může být stejný u více zdrojů, unifikovaný název slouží k upřesnění, o který zdroj se jedná (do kulatých závorek připojí např. název vydávající korporace nebo jiné rozlišující údaje).<br /> <br /> ==98. Uveďte jaké znáte oblasti popisných údajů (je jich 8), které jsou specifikovány v ISBD.==<br /> * '''Oblast údajů o názvu a odpovědnosti''': hlavní název, obecné označení druhu dokumentu, souběžný název, ostatní informace o názvu, údaje o odpovědnosti.<br /> * '''Oblast údajů o vydání''': údaj o vydání, souběžný údaj o vydání, údaje o odpovědnosti vztažené k vydání, další údaje o vydání, …<br /> * '''Oblast specifických údajů o materiálu nebo typu publikace'''<br /> * '''Oblast údajů o publikaci, distribuci atd.''': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby.<br /> * '''Oblast údajů fyzického popisu''': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál.<br /> * '''Oblast údajů o edici''': hlavní název edice, souběžný název edice, další údaje o názvu edice, údaje o odpovědnosti vztažené k edici, ISSN edice, číslování v rámci edice.<br /> * '''Oblast poznámek'''<br /> * '''Oblast standardních čísel a údajů o dostupnosti''': standardní číslo, klíčový název, údaje o dostupnosti nebo ceně.<br /> <br /> ==99. Jaké hlavní údaje se uvádí v oblasti údajů o publikaci podle ISBD (nebo i AACR2)?==<br /> ''ISBD'': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby<br /> ''AACR2'': místo a datum vydání, distribuce, jméno nakladatele, distributora<br /> <br /> ==100. Jaké popisné údaje se podle vás uvádí v oblasti údajů fyzického popisu podle ISBD nebo AACR2?==<br /> ''ISBD'': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál<br /> <br /> ''AACR2'': rozsah fyzické jednotky (pro knihy stránkování), další fyzické údaje (ilustrace …), rozměr, doprovodný materiál<br /> <br /> ==101. K čemu slouží tzv. &quot;interpunkce&quot; v bibliografickém záznamu a čím je určena?==<br /> Interpunkce má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu. <br /> <br /> Využívají se tato interpunkční znaménka: dvojtečky, středníky, lomítka, pomlčky, čárky a tečky.<br /> <br /> ==102. Je nějak určeno pořadí popisných údajů v bibliografickém záznamu podle ISBD a proč?==<br /> Ano, pořadí je přesně určeno, společně s interpunkcí má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu.<br /> <br /> ==103. Co znamená, když řekneme o bibliografickém záznamu, že je v určitém &quot;formátu&quot;? Jinak řečeno co znamená &quot;formát bibliografického záznamu&quot;?==<br /> Formát určuje strukturu zápisu bibliografického záznamu, určuje tedy '''kam''' dané informace zapisovat. Nezabývá se prezentací (vzhledem) textu.<br /> <br /> ==104. Jaké znáte formáty (standardy) pro komunikaci bibliografických záznamů?==<br /> <br /> ==105. Srovnejte komunikační formáty MARC s formáty založenými na XML. Výhody/nevýhody.==<br /> <br /> ==106. Porovnejte formáty MARC a Dublin Core, jaké jsou zásadní rozdíly, výhody, nevýhody?==<br /> ==107. Co je definováno ve formátech MARC?==<br /> UNIMARC – má jen formát pro bibliografická data<br /> <br /> <br /> MARC21 formáty jsou definovány pro pět typů dat:<br /> <br /> - Format for Biblographic Data – bibliografická data<br /> <br /> - Format for Holdings Data – to, co knihovna vlastní<br /> <br /> - Format for Autority Data – záhlaví – autor a údaje o něm<br /> <br /> - Format for Classification Data – klasifikační data<br /> <br /> - Format for Community Information – záznamy o knihovnách<br /> <br /> ==108. Co je principem standardu MARC? Jak se člení a označují data záznamu?==<br /> <br /> - MARC = MAchine Readable Cataloguing<br /> - Standard pro reprezentaci a komunikaci (výměnu) bibliografických a souvisejících informací ve strojem čitelné podobě<br /> <br /> <br /> Záznam se dělí na tři úrovně:<br /> - Struktura záznamu – je dána standardy ANSI Z39.2 a ISO 2709<br /> - Označení obsahu – kódy a konvence, které dále identifikují a dále charakterizují obsah záznamu<br /> - Obsah většiny datových elementů je určen mimo standardy MARC, jako jsou AACR, LCSH, …<br /> <br /> <br /> Princip:<br /> - Data se člení do polí a podpolí označených pomocí tagů<br /> - Pole mohou mít pevnou nebo proměnlivou délku<br /> - Pole s pevnou délkou obsahují kódované údaje<br /> - Poli mohou předcházet dva identifikátory, které zpřesňují význam obsahu<br /> <br /> <br /> Hodnoty tagů a jednotlivých polí, podpolí, určuje konkrétní verze formátu MARC, většinou národní.<br /> <br /> ==109. V čem se obecně liší různé verze formátu MARC, např. MARC21 a UNIMARC?==<br /> <br /> - V MARC21 je interpunkce součástí dat, v UNIMARC se generuje až při zobrazení (srov. pole 245 resp. 200), <br /> - UNIMARC má tzv. vyšší granularitu údajů - je podrobněji strukturovaný (srov. pole 100 resp. 700).<br /> <br /> ==110. Stručně charakterizujte bibliografický standard MODS.==<br /> <br /> - MODS – Metadata Object Description Schema) – schéma pro popis objektu metadaty.<br /> - Tento formát byl vytvořen Library of Congress především pro použití v knihovnických appl..<br /> - Obsahuje vybrané prvky z MARC21, které jsou však jinak strukturované a uspořádané.<br /> - Záměrem je jednodušší formát než MARC21, ale stále dostatečně strukturovaný.<br /> <br /> ==111. Stručně charakterizujte formát Dublin Core.==<br /> <br /> - Standard pro netafatový popis digitálních objektů často vyjadřovaný prostřednictvím XML.<br /> - Název vychází z města Dublin v USA – konference na které byl vytvořen.<br /> - Záměrem je usnadnit vyhledávání elektronických zdrojů.<br /> - Standard obsahuje základní sadu 16ti prvků (název, tvůrce, předmět, popis, …) z nichž žádný není povinný<br /> - Původně byl vytvořen jako popis zdrojů na www sestavený přímo autorem. Pak ale zaujal instituce, které se zabývají formálním zpracováním zdrojů (knihovny, vládní agentury, …).<br /> - Struktura Dublin Core se v současnosti používá ve 20 zemích a nové stále přibývají.<br /> <br /> ==112. K čemu se používá protokol Z39.50?==<br /> <br /> - Protokol založený na architektuře server – klient, který je určený pro vyhledávání a získávání informací ze vzdálených databází (je určený pro heterogenní prostředí – různé systémy).<br /> - Tento protokol definuje komunikační jazyk (Z-jazyk) a způsob kódování přenášených údajů.<br /> - Není závislý na platformě ani systému.<br /> - Použitý standard v knihovnictví.<br /> <br /> Protokol umožňuje: Vyhledávání, update údajů, předávání a přebírání (upload a download), <br /> <br /> Při komunikaci nastávají problémy s různými verzemi a různými profily (soubory funkcí, které jsou implementovány). <br /> Implementace protokolu - konkrétní realizace pro konkrétní systém (databázi) a platformu, která může zahrnovat jen určitou podmnožinu funkcí (např. jen vyhledávání, ne update)</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Vypracovan%C3%A9_ot%C3%A1zky_k_testu_VIKBA10&diff=28363 2013-01-22T11:56:57Z

<p>Maluskoval: /* 104. Jaké znáte formáty (standardy) pro komunikaci bibliografických záznamů?==105. Srovnejte komunikační formáty MARC s formáty ==založenými na XML. Výhody/nevýhody. */</p> <hr /> <div>* Na tuto stránku můžete vkládat vypracované odpovědi.<br /> * Veškeré otázky jsou záměrně na jedné stránce, aby bylo snažší vytisknout si vypracovaný test a učit se z něj. Pokud však máte pocit, že je dané téma příliš široké, založte pro otázku samostatnou stránku a odkažte na ní.<br /> * Využijte všech možností wiki systému! '''Vkládejte, editujte,opravujte diskutujte.'''<br /> <br /> <br /> ==1. Co znamená pojem &quot;šedá literatura&quot;?==<br /> <br /> * Označována také jako nekonvenční.<br /> * Jedná se především o literaturu, která '''není běžně k dostání v knihkupectvích. '''Je '''vydávána omezeně''' pro speciální potřeby různých institucí.<br /> * Uchovává se především v archivech.<br /> <br /> '''Mezi šedou literaturu patří:''' diplomové práce, disertační práce, zprávy z konferencí, technické zprávy výzkumné práce, speciální analýzy, technické zprávy, firemní informace, výroční zprávy, patenty …<br /> <br /> ==2. Co mají společného nebo rozdílného pojmy &quot;edice&quot;, &quot;edition&quot;, &quot;series&quot; a &quot;vydání&quot;?==<br /> <br /> '''EDICE a SERIES'''<br /> <br /> * &quot;edice&quot; a &quot;series&quot; '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> <br /> '''VYDÁNÍ a EDITION'''<br /> <br /> * &quot;vydání&quot; a &quot;edition&quot; také '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * vydání vycházejí ze '''společného originálu''', ale mohou být doplněné, přepracované či aktualizované<br /> <br /> ==3. Jaký je rozdíl mezi monografií a seriálem?==<br /> <br /> * hlavní rozdíl spočívá v tom, že monografie je vydávaná buď jako jedna část (kniha) nebo je rozdělena do několika částí (svazků), ale tento '''počet částí je vždy konečný'''. Zatímco seriál má '''nestanovený počet částí a ty jsou vydávány postupně'''<br /> <br /> * příkladem monografie může být '''Slovník spisovného jazyka českého''', který vyšel postupně během roku 1989 v nakladatelství Academia celkem v osmi svazcích (1. svazek: A-G, 2. svazek: H-L, atd.)<br /> <br /> * jednotlivé části monografie mohou být vydávány buď '''současně''' nebo '''postupně'''<br /> <br /> * příkladem seriálu jsou časopisy (i elektronické), deníky, výroční zprávy<br /> <br /> * seriál je pokračující zdroj, '''postupně''' vydávaný po jednotlivých částech, obvykle číslovaný a bez předem stanovené doby ukončení (není stanoveno, kolik bude mít částí/čísel)<br /> <br /> * jednotlivá část (číslo) seriálu může či nemusí mít svůj vlastní název<br /> <br /> ==4. Co je to &quot;edice&quot;?==<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - edice Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> ==5. Uveďte důležitou vlastnost digitálních dokumentů, která zásadně mění způsob nakládání s těmito dokumenty (oproti klasickým analogovým) především z hlediska autorských práv.==<br /> <br /> Hlavním rozdílem digitálních dokumentů oproti analogovým je, že digitální dokumenty mohou být kopírovány velice jednoduše ve stejné kvalitě takovým způsobem, že originál není rozeznatelný. <br /> <br /> Autorské právo:<br /> Výhodou digitálních dokumentů je právě skutečnost, že mohou být k dispozici ve stejném okamžiku velkému množství uživatelů bez ohledu na to, jestli je dokument v knihovně nebo ne. Podle autorského zákona je v současné době vystavit a dát uživatelům k dispozici především jen rukopisy a staré tisky (NK ČR).<br /> <br /> Základní principy autorského práva:<br /> - Bezúplatná licence – užití, kdy uživatel nemá povinnost platit autorovi odměnu.<br /> <br /> - Užití, kde není nutný souhlas autora, ale kde musí uživatel autorovi platit odměnu za užití díla.<br /> <br /> - Užití, kdy je nutný výslovný souhlas autora a vyžaduje uzavření lic. smlouvy (dig. distribuce - DB).<br /> <br /> <br /> Digitální distribuce z pohledu českého práva – Distribuce:<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce zcela volně<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce s tzv. podmíněným přístupem (zobrazení podmiňuje ID a heslo)<br /> <br /> - zaslání dokumentu prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> - zpřístupněním dokumentu konkrétní osobě (ID a heslo) v knihovně (v rámci intranetu)<br /> <br /> - převedení dokumentu do el. podoby (digitalizace) a získat tak rozmnoženinu díla v el. podobě<br /> <br /> - zpřístupnění díla, nebo kopie prostřednictvím internetu na místě a čase své vlastní volby<br /> <br /> ==6. S jakými hlavními problémy bychom se setkali, kdybychom se rozhodli převést klasickou knihovnu do její digitální podoby.==<br /> * volba nesprávné technologie - hardware a software<br /> * životnost nosičů (CD přibližně 59 let, kvalitní papír až 1000 let)<br /> * rychlá ztráta záznamů (digitální záznamy zmizí najednou, analogové degradují postupně)<br /> * možnosti hrozeb pro digitální informace = změna nebo smazání obsahu, nefungující nebo zastaralý hardware či software, neplatný formát, destrukce fyzického nosiče<br /> <br /> ==7. Jaké knihovny tvoří tzv. systém knihoven v ČR podle knihovního zákona?==<br /> <br /> * '''Národní knihovna ČR''' - '''Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana''' - '''Moravská zemská knihovna'''<br /> <br /> * '''krajské knihovny''' (zřizované orgánem kraje)<br /> <br /> * '''základní knihovny''' (zřizované orgánem obce - veřejné knihovny obecní, městské)<br /> <br /> * '''specializované knihovny''' (zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění - knihovny technické, lékařské, právnické, muzejní atd., knihovny Akademie věd ČR)<br /> <br /> ==8. Charakterizujte a u uveďte, čím se od sebe navzájem liší tři hlavní druhy paměťových institucí.==<br /> * '''knihovny''' - především '''zpřístupňují''' informace na hmotných objektech, nové dokumenty získávají v největší míře nákupem<br /> * '''archivy''' - především '''shromažďují a uchovávají''' dokumenty, pro veřejnost mají omezený přístup<br /> * '''muzea''' - zabývají se '''trojrozměrnými objekty''', veřejnosti je zpřístupňují prostřednictvím výstav<br /> <br /> Tyto paměťové instituce se tedy liší '''skladbou fondu, mírou a způsobem jeho zpřístupnění'''.<br /> <br /> ==9. Jaké jsou hlavní funkce všech paměťových institucí?==<br /> * paměťové instituce = knihovny, archivy, muzea<br /> * shromažďují, uspořádávají a zpřístupňují informace uložené na fyzických nebo elektronických objektech<br /> <br /> ==10. Jaké jsou funkce knihovny?==<br /> * shromažďují, uspořádávají, ochraňují a zpřístupňují informace v dokumentech ze svého vlastního fondu<br /> * zpřístupňují dokumenty formou výpůjček prezenčních nebo absenčních<br /> * zprostředkovávají dokumenty z fondů jiných knihoven prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby (MVS) nebo mezinárodní meziknihovní výpůjční služby(MMVS)<br /> * zprostředkovávají přístup k Internetu<br /> * mají i kulturní a společenskou funkci - pořádají nejrůznější akce<br /> <br /> ==11. Jakým způsobem přispívají knihovny k rozvoji demokracie?==<br /> Poskytují knihovnické a informační služby obyvatelů za rovných podmínek. Zajišťují občanům rovný přístup ke kulturním hodnotám, informacím a ke vzdělání. Tyto služby jsou poskytovány bez rozdílu všem, nezávisle na původu, náboženství, … Aplikuje se tu zákon o svobodném přístupu k informacím a o ochraně osobních údajů. Zákon č. 257/2001 sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).<br /> <br /> ==12. Co umožňuje, aby měly knihovny výjimku z autorského zákona, týkající se bezplatného půjčování dokumentů ze svých fondů?==<br /> Autorský zákon 121/2000 sb.:<br /> <br /> §37 – Knihovní licence<br /> <br /> (1) Do autorského práva nezasahuje knihovna, archiv, muzeum galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení<br /> <br /> a) zhotoví-li rozmnoženinu díla, které neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a konzervační potřeby.<br /> <br /> (2) Do autorského práva nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která přísluší autorům od osoby a ve výši stanovené v příloze k tomuto zákonu. Právo na odměnu autor nemá v případě půjčování zveřejněných děl podle tohoto odstavce na místě samém, nebo půjčí-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl školní knihovny a knihovny vysokých škol, NK ČR, MZK, STK, NLK, NPK Komenského, … Parlamentní knihovna ČR.<br /> <br /> Knihovny mají výjimku týkající se půjčování knih vyplývající z Listiny základních práv a svobod ČR, že každý bez rozdílu má mít svobodný přístup k informacím.<br /> <br /> ==13. Uveďte jaké znáte mechanismy, které mohou zajistit vyšší kvalitu (spolehlivost, nestrannost,...) zveřejňovaných informací.==<br /> - odborná kvalifikace autora, jež ho opravňuje k psaní na dané téma<br /> <br /> - reputace vydavatele<br /> <br /> - datum vydání<br /> <br /> - přesnost, spolehlivost a bezchybnost<br /> <br /> - šíře i hloubka pokrytí dané problematiky<br /> <br /> - objektivita poskytovaných informací s minimem předpojatosti<br /> <br /> - aktuálnost zveřejněných informací<br /> <br /> ==14. Použijete-li přirovnání Internetu ke knihovně. Jaké najdete společné znaky a v čem je toto přirovnání neadekvátní?==<br /> Rozdíly:<br /> - organizace (web jako celek není organizován)<br /> <br /> - Internetové vyhledávače většinou spoléhají na jednoduché fulltextové vyhledávání<br /> <br /> - řízení vstupu dat – knihovny kontrolují, jak kvalitní informace přijímají do svého fondu<br /> <br /> - web není cílen na konkrétní skupinu uživatelů<br /> <br /> - krátký poločas rozpadu dokumentů na webu<br /> <br /> ==15. V čem spočívá rozdíl mezi tzv. povrchovým/hlubokým nebo viditelným/neviditelným webem?==<br /> - hluboký (neviditelný) web je ten, který vyhledávače nedokáží indexovat<br /> <br /> - hluboký web je asi 500x větší<br /> <br /> - hluboký web nabízí mnohem kvalitnější informace, soustředěné v relativně v malém počtu sídel<br /> <br /> - víc než polovina hlubokého webu je v předmětových databázích<br /> <br /> - poměr hlubokého a povrchového webu se mění jen nevýrazně<br /> <br /> - 95% hlubokého webu je přístupná bez poplatků<br /> <br /> - běžně používané vyhledávače neindexují více než 16% povrchového webu.<br /> <br /> ==16. Co znamená pojem hypertext?==<br /> <br /> * hypertext je vazba mezi skupinou textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (tzv. linků)<br /> <br /> * odkazuje na jiné informace a umožňuje jejich snadné vyhledávání<br /> <br /> * nejznámějším takovým systémem je World Wide Web<br /> <br /> * myšlenka hypertextu vznikla v roce 1945, kdy Vannevar Bush v článku „As We May Think“ popsal zařízení Memex, umožňující ukládání informací a jejich vzájemné propojování<br /> <br /> ==17. Jaké výhody a nevýhody přináší elektronické médium oproti klasickým analogovým?==<br /> Výhody digitální technologie: snadná manipulovatelnost, stlačitelnost, síťovatelnost, transformovatelnost, překlad z jednoho jazyka do druhého za pomoci speciálního software, možnost automatického vyhledávání, nepoměrně méně náročnější na sklady, možnost rychlého přenosu, snadná přenositelnost uložených dat.<br /> <br /> Analogové záznamy jsou nepoměrně kvalitnější než digitální – avšak jsou snadno poškoditelná. Proto se používá digitalizace. Na analogová i digitální média však mohou společně negativně působit i další vlivy jako prach, vlhkost, …<br /> <br /> ==18. Na jaké hlavní prvky (bloky, oddělení) můžeme dekomponovat knihovnu, podíváme-li se na ni jako na systém?==<br /> * '''Studovny'''<br /> * '''Sklady'''<br /> * '''Databáze'''<br /> * '''Výpůjční oddělení'''<br /> * '''Informační oddělení'''<br /> * '''Linka zpracování''', tj. akvizice, popis, adjustace<br /> * '''Management knihovny'''<br /> * '''Počítače''' - přístup do databází knihovny a připojení k Internetu<br /> Každé oddělení má své správce, tj. knihovníky (např. správce skladu, správce studovny).<br /> <br /> Schéma knihovny jako systému z přednášky Dr. Ing. Kadlece předmětu Knihovnické systémy a standardy naleznete zde[http://knihomol.phil.muni.cz/vik/vikba10/prednask/knihovna.htm]<br /> <br /> <br /> 1)knihovník<br /> 2)dokument<br /> 3)uživatel<br /> <br /> ==19. Co znamená a z čeho se skládá v knihovně tzv. &quot;linka zpracování&quot;?==<br /> Je to systém tří oddělení (činností) v knihovně, kterými projde získaný dokument než je k dispozici uživatelům: <br /> <br /> 1. '''Akvizice''' - získání dokumentů (koupí, darem, výměnou, povinným výtiskem) a jejich evidence (zápis do přírůstkového seznamu).<br /> <br /> 2. '''Popis''' - jmenný (tj. popis dokumentu z hlediska toho, co je v ní napsané, jména autorů, korporací,...) a věcný (tj. podle oborů).<br /> <br /> 3. '''Adjustace''' - dokument se označí štítky, signaturou, zabalí se a následně pošle dál (do skladu, studovny či půjčovny).<br /> <br /> ==20. K čemu slouží a jaké úkoly plní v knihovně akvizice?==<br /> * Akvizice je činnost, která je zaměřená na zjišťování, výběr a získávání dokumentů do fondu dané knihovny. <br /> * Je důležité brát ohled na funkci knihovny, její zaměření a poslání, obsahovou strukturu jejího fondu a potřeby uživatelů.<br /> * Získání dokumentů je možné koupí, darem, výměnou a u vybraných knihoven také tzv. povinným výtiskem.<br /> <br /> ==21. Jaké jsou hlavní zdroje získávání dokumentů do knihovny?==<br /> <br /> * nákup<br /> * dar<br /> * výměna<br /> * (povinný výtisk) - pouze vybrané knihovny<br /> <br /> ==22. Jaké základní seznamy musí knihovna vytvářet, k čemu slouží a jaké údaje se v nich uvádí?==<br /> <br /> 1. '''Přírůstkový seznam''' - je základním seznamem každé knihovny. Zapisují se do něj všechny získané knihovní jednotky (mimo exemplářů periodik). Může být veden jednak v klasické (papírové) podobě či v elektronické.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok jeho vydání, způsob nabytí.<br /> <br /> 2. '''Úbytkový seznam''' - je druhým důležitým seznamem v knihovně. Zapisují se do něj odepsané (vyřazené) knihovní jednotky (úbytky) dané knihovny.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, úbytkové číslo, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok vydání, důvod odpisu.<br /> <br /> ==23. Co je &quot;signatura&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> Je to označení alfanumerickým znakem, podle kterého najdeme knihu na regále.<br /> <br /> Mají pravidla vytváření, každá knihovna má jiný systém signatur.<br /> <br /> ==24. Co je &quot;přírůstkové číslo&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * je to evidenční číslo, pod kterým je zapsána do přírůstkového seznamu každá nová knihovní jednotka<br /> <br /> ==25. Co je &quot;sigla&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * sigla je lokační značka knihovny<br /> <br /> * užívá se k jednoznačné identifikaci knihovny např. v Souborném katalogu ČR<br /> <br /> * i když se stane, že knihovna změní název, sigla zůstává stále stejná<br /> <br /> * siglu tvoří kombinace tří abecedních a tří číselných znaků, např. JNG001<br /> <br /> * velká písmena na první a druhé pozici mají funkci geografického znaku (odvozeného z běžně užívaných zkratek bývalých okresních měst), velké písmeno na třetí pozici vyjadřuje typ knihovny:<br /> <br /> A – ústřední knihovny<br /> <br /> B – knihovny ústavu Akademie věd ČR<br /> <br /> C – knihovny ostatních ústavů<br /> <br /> D – vysokoškolské knihovny<br /> <br /> E – knihovny státní správy, veřejných institucí, kulturních, zájmových a společenských institucí, lékařské knihovny zdravotnických zařízení a církevní knihovny<br /> <br /> F – knihovny podniků, závodů, projektových organizací a firem<br /> <br /> G – veřejné knihovny a školní knihovny<br /> <br /> * číselná část je identifikačním číslem té konkrétní knihovny. Skládá se z třímístného čísla od 001 do 999: <br /> čísla od 001 do 499 se používají pro označení knihoven se sídlem v okresním městě<br /> čísla od 500 do 999 označují knihovny sídlící v ostatních místech okresu.<br /> Např.:<br /> JNG001 = Městská knihovna Jablonec nad Nisou<br /> (JN = okres Jablonec nad Nisou, G = veřejná knihovna, 001 = knihovna se sídlem v okresním městě)<br /> <br /> * siglu přiděluje Národní knihovna ČR, Oddělení souborných katalogů<br /> <br /> ==26. Jakým způsobem je ve skladu knihovny zajištěno optimální využití prostoru?==<br /> Knihy se řadí dle rozměrů aby se ušetřilo místo v regálech. Knihy stejných, nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==27. Co znamená termín &quot;stavění fondu&quot; a jaké druhy stavění fondu znáte?==<br /> Je to uspořádání fondu podle určitého systému, který umožňuje zpětné vyhledávání knihovních jednotek a jejich ochranu.<br /> <br /> Formátově pořadové stavění – uspořádání dle formátu a přiděleného pořadového čísla. Vícesvazková díla a multiplikáty se řadí vedle sebe.<br /> <br /> Formátově přírůstkové stavění – uspořádání dle formátu a přírůstkových čísel bez ohledu na vícesvazková díla a multiplikáty. <br /> <br /> Přírůstkově formátové stavění – stavění podle přírůstkových čísel s ohledem na formát a multiplikáty a vícesvazková díla.<br /> <br /> Systematicko-formátové stavění – uspořádání podle tříd systematické klasifikace, dále podle formátu a podle pořadových čísel.<br /> <br /> ==28. Kde a proč se používá formátové stavění fondu?==<br /> Používá se ve skladech depozit z důvodu úspory místa. Knihy stejných nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==29. Kde a proč se používá oborové stavění fondu?==<br /> Oborové – věnované určitému předmětu, jako je lékařství, a opomíjí se všechny další předměty (například právo). Právo se uvádí jen pokud je v souvislosti s lékařstvím (práva pacientů).<br /> <br /> Například u technické literatury (kde členění podle autorů není důležité, protože autorem je kolektiv)<br /> Zkrátka umožňuje uživatelům vyhledávat podle oboru jejich zájmu.<br /> <br /> ==30. Co znamená termín &quot;adjustace knihy&quot; a jaké úkony zahrnuje?==<br /> Je to označení vlastnictví knihovní jednotky evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli.<br /> <br /> Skládá se z fyzického ošetření knihy před vlastním uložením (obalení, polepení signaturou).<br /> <br /> Adjustace také spočívá v prověření správnosti faktury a také zaevidování faktury do knihy faktur, která může být vedena ručně, nebo strojově, nebo obojím způsobem (obojí je nejvýhodnější). Na faktuře by měly být uvedeny veškeré důležité údaje: cena, datum podpis, vystavení, splatnost, datum dodání faktury, kdo fakturu vystavil, … <br /> <br /> Po kontrole těchto údajů následuje označení vlastnictví dokumentu.<br /> <br /> ==31. Jaké vlivy působí na degradaci dokumentů v knihovně?==<br /> - Nedodržení klimatických podmínek (vlhkost, teplota, světelné záření, …)<br /> <br /> - Nevhodná manipulace a uložení<br /> <br /> - Nedostatečná ochrana před biologickými činiteli (živočichové, plísně, …)<br /> <br /> - Nedostatečná čistota<br /> <br /> - Špatné ovzduší (různé oxidy, …)<br /> <br /> ==32. Jaká opatření můžeme udělat, abychom zabránili degradaci případně úplnému zničení dokumentů v knihovně?==<br /> - Uložíme dokumenty ve vhodných podmínkách<br /> <br /> - Údržbou: očistou, ambulantními opravami, různými konzervačními metodami<br /> <br /> - Restaurátorským zásahem<br /> <br /> - Šetrnou manipulací<br /> <br /> - Prevencí katastrofických událostí<br /> <br /> ==33. Jaký je smysl prezenční výpůjčky v knihovně?==<br /> Udržet knihy, které mají být po celou dobu k dispozici čtenářům v knihovně právě v prostorách knihovny pro studijní účely. Dále se takto půjčují knihy, které jsou moc cenné nebo drahé a tím se knihovníci snaží je ochránit.<br /> <br /> ==34. Jaký je rozdíl mezi objednávkou dokumentu a jeho rezervací?==<br /> <br /> Objednávka – požadavek na vypůjčení knihovní jednotky, která je momentálně k dispozici, ale nachází se mimo volný výběr (je například ve skladu).<br /> <br /> <br /> Rezervace – Záznam požadavku uživatele na dokument, který je momentálně vypůjčen<br /> <br /> ==35. Jak se řeší při půjčování situace, kdy má o dokument zájem ve stejnou dobu víc uživatelů?==<br /> Kniha se půjčí podle toho, kdo si ji dříve zamluví, nebo rezervace. Postupuje se chronologicky.<br /> <br /> ==36. Jaké rozlišujeme typy výpůjček z hlediska délky výpůjční lhůty?==<br /> Krátkodobá, dlouhodobá, trvalá (depozit), meziknihovní.<br /> <br /> ==37. Jak souvisí pojem &quot;metadata&quot; s pojmem &quot;bibliografický popis&quot;?==<br /> Metadata – strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech. Mají funkci popisnou, selekční a archivační.<br /> <br /> Bibliografický popis – obsahuje soubor popisných údajů zaznamenávajících a identifikujících zpracovávaný dokument pomocí osmi oblastí údajů.<br /> <br /> Oba tyto pojmy spolu souvisí tím, že nesou informace o primárních datech<br /> <br /> ==38. Proč se vytváří (k čemu slouží) bibliografické záznamy?==<br /> Soubor údajů o zpracovaném dokumentu. Umožňuje identifikaci dokumentu tím, že představuje v něm uložené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení, jeho fyzickou formu, dále umožňuje jeho vyhledání a přístup k němu.<br /> <br /> ==39. Jaké problémy je nutné řešit při popisu zdrojů?==<br /> - Odkud vzít údaje pro popis<br /> <br /> - Jaké vlastnosti zdrojů popisovat<br /> <br /> - Jakých hodnot mohou nabývat<br /> <br /> - V jakém jazyku budou vyjádřeny<br /> <br /> - Jakým skriptem budou zapsány<br /> <br /> - Jak formálně tvrzení zapsat<br /> <br /> - V jakém formátu zapsat (struktura, kódování)<br /> <br /> ==40. Základní rozdělení bibliografických údajů z hlediska způsobu jejich vytváření a pozdějšího použití. Uveďte základní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami.==<br /> Bibliografický popis – účelem je umožnit rozlišit různé bibliografické zdroje od sebe navzájem (pomocí informací z dokumentu).<br /> <br /> <br /> Selekční údaj – údaj, podle kterého lze bibliografický záznam vyhledat a identifikovat (je tvořen pomocí selekčních jazyků).<br /> <br /> ==41. Co je podstatou selekčních údajů a jejich základní rozdělení.==<br /> Selekční údaje nám umožňují zařadit a popsat dokument podle jeho vlastností. Na základě takovýchto údajů pak mohou uživatelé a zaměstnanci knihovny takovéto dokumenty vyhledávat. <br /> <br /> <br /> Selekční jazyky jmenné – (jmenné záhlaví), personální, korporativní, názvová, geografická jména, …<br /> Selekční jazyky věcné - předmětové (na bázi přirozeného jazyka); systematické (umělé jazyky)<br /> <br /> ==42. Jaké prostředky používá bibliografický popis pro vyjádření vlastností popisovaných zdrojů?==<br /> Skupina entit 1: – produkty intelektuální nebo umělecké činnosti, které jsou jmenovány nebo popsány v bibliografických záznamech.<br /> - Dílo – určitý intelektuální nebo umělecký výtvor (abstraktní entita)<br /> - Vyjádření – určitá intelektuální nebo umělecká realizace díla (ve formě různých druhů záznamů)<br /> - Provedení – fyzická podoba vyjádření díla (všechny hmotné objekty se stejnou intelektuální formou).<br /> - Jednotka – jednotlivý exemplář provedení<br /> <br /> <br /> Skupina entit 2: – entity odpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, za fyzickou výrobu a správu entit.<br /> - Osoba – jednotlivec (ty které zemřely i ty, které žijí).<br /> - Korporace – organizace nebo skupina působící jako celek.<br /> <br /> <br /> Skupina entit 3 – doplňkový soubor entit, které slouží jako předměty int. nebo umělecké činnosti.<br /> - Pojem – abstraktní představa nebo myšlenka<br /> - Objekt – hmotný předmět<br /> - Akce – činnost nebo událost<br /> - Místo - lokace<br /> <br /> ==43. Co se rozumí pod pojmem &quot;korporace&quot; ve smyslu původce díla při bibliografickém popisu?==<br /> Organizace nebo skupina osob, identifikovaná vlastním jménem, vystupující jako celek (asociace, instituce, obchodní firmy, nevýdělečné instituce, …).<br /> <br /> ==44. Uveďte, jaké druhy odpovědnosti za dílo rozlišují AACR2R a stručně je charakterizujte.==<br /> Individuální – jedna osoba (fiktivní, neznámá, nejistá, …)<br /> <br /> Společná – spolupracují dvě nebo více osob nebo korporací, vykonávají stejný druh aktivity, mohou se podílet na různých částech, nebo podíl nemusí být odlišen.<br /> <br /> Smíšená – různé korporace nebo osoby přispívají různými druhy aktivit (modifikace, ilustrace, …)<br /> <br /> ==45. Z jakých dvou hledisek je nutné popisovat bibliografický zdroj a proč je nutné tyto dva aspekty rozlišovat?==<br /> Dvě hlediska:<br /> - Obsah (content) – intelektuální a umělecký obsah (nehmotný)<br /> - Nosič (carrier) – fyzické vlastnosti, formát (nehmotný)<br /> <br /> <br /> Účelem je umožnit rozlišení různých bibliografických zdrojů od sebe navzájem. Je třeba vzít v úvahu všechny aspekty popisované jednotky (obsah, nosič, typ publikace, bibliografické souvislosti, …). Tato hlediska by měla být zohledněna ve všech oblastech popisu.<br /> <br /> ==46. S jakými problémy se setkáváme při použití názvů a jmen k popisu zdrojů?==<br /> Názvy a přiřazená jména se mohou časem měnit, osoby mohou mít přiřazeno více druhů jmen, která se mohou vyskytovat v různých jazycích a znacích, názvy nemusí vůbec existovat, jména mohou být neznámá, jeden název může mít přiřazeno více osob nebo objektů, …<br /> <br /> ==47. Jak se řeší problém nejednoznačnosti jména (víc osob má stejné jméno) např. při popisu původce díla?==<br /> Je nutné použít doplňky (kvalifikátory) pro rozlišení stejných jmen (např. data, místa, …).<br /> <br /> ==48. Jak se řeší při bib. popisu situace, kdy je text v dokumentu zapsán v písmu, které nelze technicky pro popis použít (např. azbukou nebo řecky)?==<br /> Pro popis se použijí tzv. transliterační tabulky. Při převodu se nepřihlíží k fonetické hodnotě jednotlivých písem. Je možný zpětný převod do původní abecedy.<br /> <br /> ==49. Jaké jsou hlavní prameny popisu, ze kterých se čerpá při vytváření bibliografického záznamu knihy?==<br /> Zdrojem popisné informace je obvykle jednotka, kterou popisujeme, případně různé příručky a další díla. Pro každou oblast popisu je předepsán hlavní pramen popisu. Pokud informaci nenajdeme v hlavním popisu a najdeme ji jinde, uvedeme ji v hranatých závorkách.<br /> <br /> 1. Název a údaje o odpovědnosti &gt; Titulní stránka<br /> <br /> 2. Vydání &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 4. Nakladatelské údaje &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 5. Fyzický popis &gt; Celá publikace<br /> <br /> 6. Edice &gt; Celá publikace<br /> <br /> 7. Poznámky &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> 8. Standardní číslo &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> ==50. Jaký je rozdíl mezi vylučovacím a přidružovacím odkazem?==<br /> Vylučovací odkaz: (viz)<br /> Odkaz alternativního znění jména autora nebo unifikovaného názvu, jež nebylo použito pro hlavní záhlaví na autoritní formu daného jména nebo názvu.Může se jednat o odkaz, který přivádí uživatele k heslu, jež nebylo použito, ale pod kterým by se mohla daná problematika také skrývat. <br /> <br /> Přidružovací odkaz: (viz též)<br /> Upozorňuje uživatele jmenného katalogu pod jakým záhlavím mohou být nalezena díla téhož autora, má-li dvě bibliografické identity (např. pseudonym).<br /> V předmětovém katalogu upozorňuje uživatele na tématicky příbuzné dokumenty<br /> <br /> ==51. Čím se zabývá identifikační (jmenný) popis?==<br /> Je to část bibliografického záznamu, která se zabývá tvorbou bibliografického popisu , jmenných selekčních údajů (záhlaví) a tím i souvisejících jmenných a názvových autorit<br /> <br /> ==52. Čím se zabývá věcný popis?==<br /> Zabývá se pořádáním informací, při kterém jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pomocí pořádacích znaků věcných selekčních jazyků.<br /> <br /> ==53. Základní rozdělení selekčních jazyků a jejich stručná charakteristika.==<br /> 1) Podle typu zpřístupňovaných dokumentů na:<br /> Dokumentační – pořádání a ukládání dokumentografických informací (obsahová char. dokumentu).<br /> Faktografické – pořádání a ukládání faktografických informací<br /> <br /> <br /> 2) Podle charakteru zpřístupňovaných informací na:<br /> Identifikační – slouží pro popis formálních charakteristik v bibliog. popisu a jmenné katalogizaci<br /> Věcné – použití při zpracování věcných údajů s cílem umožnit vyhledávání dok. podle obsahu.<br /> <br /> <br /> Dělí se dále na: <br /> <br /> Předmětové selekční jazyky (na bázi přirozeného jazyka)<br /> <br /> Systematické selekční jazyky (na bázi umělého jazyka)<br /> <br /> Prekoordiované – lexikální jednotky jsou složené (MDT, předmět. hesla).<br /> <br /> Postkoordinované – lex. jednotky vyjadřují jednoduché pojmy (tezaurus).<br /> <br /> ==54. Co je základní myšlenkou studie FRBR (funkční požadavky na bibliografické záznamy)?==<br /> Studie vznikla v roce 1997 z podnětu IFLA. Cílem je jasně definovaný , strukturovaný rámec, uvádějící do souvislostí údaje zaznamenané v bibliografických záznamech a vyhovující potřebám uživatelů těchto záznamů. Dále doporučit základní úroveň funkčnosti pro záznamy vytvořené národními bibliografickými agenturami.<br /> <br /> <br /> Studie používá metodiku konceptuálního modelování založenou na technice analýzy entit. Zabývá se třemi hlavními prvky:<br /> <br /> <br /> Entity – klíčové objekty, které jsou předmětem zájmu uživatelů informací<br /> Vztahy mezi různými typy entit<br /> Atributy – důležité vlastnosti entit<br /> <br /> <br /> Atributy a vztahy jsou mapovány do čtyř obec. uživatelských úloh (najít, identifikovat, vybrat, získat).<br /> <br /> ==55. Jaký je rozdíl mezi dílem a jeho provedením?==<br /> <br /> Dílo je umělecký, vědecky, technický nebo řemeslný výtvor tvůrčí lidské činnosti (abstraktní podoba).<br /> <br /> <br /> Provedení je fyzická podoba vyjádření díla. Představuje všechny hmotné objekty, které mají stejné vlastnosti pokud jde o intelektuální obsah a fyzickou formu.<br /> <br /> ==56. Jaké znáte globální identifikátory, používané při popisu bibliografických zdrojů?==<br /> <br /> ISBN, ISSN, ISMN, ISRN, SICI, URI<br /> <br /> Podrobnosti v [http://sigma.nkp.cz/F/EQMA23ADXHPBFKY16YU4I6NNNAKP9R1DJ1K68QH45H3A3UBE2U-47696?func=file&amp;file_name=find-b&amp;local_base=KTD TDKIV].<br /> <br /> ==57. Jak je zajištěno, že mezinárodní identifikátor (např. ISBN) je globálně jednoznačný - jedinečný?==<br /> Systém ISBN je řízen mezinárodní agenturou ISBN, které podléhají národní agentury ISBN. Ty přidělují novým publikacím ISBN z přidělených bloků čísel a provádějí evidenci těchto publikací.<br /> V ČR funguje národní agentura ISBN při NK ČR.<br /> <br /> <br /> ISBN je mezinárodní standardní číslo knihy, alfanumerický kód určený pro jednoznačnou identifikaci knižních vydání. Vychází z mezinárodního standardu ISO 2108. Z této alfanumerické struktury lze získat základní informace o původu knihy. Označení je složeno z částí proměnlivé délky, rozdělenými pomlčkami a mezerami.<br /> <br /> <br /> ISBN-10 – bylo dříve původní deseticiferné.<br /> ISBN-13 – nyní, má o jednu skupinu na začátku navíc a má nyní identickou strukturu jako čárový kód. Takže je takto ISBN na knihách i uvedeno.<br /> <br /> <br /> Složení ISBN-13: <br /> Na začátku nově přidaný prefix: konstanta 978 nebo 979, který označuje prefix čárového kódu.<br /> Druhou částí je identifikátor skupiny, který popisuje zemi a zeměpisný region.<br /> Třetí částí je identifikace vydavatele knihy pomocí kódu který je jednoznačný.<br /> Čtvrtá část popisuje již konkrétní vydání příslušné knihy u daného vydavatele (max. 6 číslic)<br /> Poslední číslo je kontrolní cifra, která zajišťuje, aby při překlepu nebyla nalezena jiná kniha.<br /> <br /> ==58. Co znamená tzv. perzistence identifikátoru?==<br /> Identifikátor musí být trvale platný a funkční - nezávislost na lokaci (přesuneme-li objekt na jiné místo webu, identifikátor objektu by měl zůstat nezměněn) a směrovatelnost (zadáme-li identifikátor do webového prohlížeče, infrastruktura webu by nás měla automaticky nasměrovat na příslušný objekt, ať se nachází v rámci globální sítě kdekoliv.<br /> <br /> ==59. Jaké moduly integrovaných knihovnických informačních systémů znáte a jaké funkce plní?==<br /> Dělí se do modulů podle funkcí:<br /> <br /> - Katalog – data o dokumentech (OPAC, bibliografický popis, jednotky)<br /> <br /> - Výpůjční modul – data o uživatelích, výpůjčkách a peň. trans. (výpůjčky, MVS, správa studoven)<br /> <br /> - Akvizice – data o dodavatelích objednávkách, fakturách, rozpočtech (evidence, správa seriálů, výměna publikací).<br /> <br /> - Správa systému – data o účtech, o nastavení systému, …<br /> <br /> Zpravidla obsahuje i nástroje pro zapojení do sítě knihoven a r komunikaci s externími zdroji.<br /> <br /> ==60. Co obnáší proces automatizace v knihovnách?==<br /> Jde o proces, při němž se vytváří struktury a formy záznamu dokumentu pomocí počítačových technologií a to podle typu zpracovaného dokumentu, účelu využití takového záznamu, úrovně podle typu popisné jednotky a použitého nosiče záznamu.<br /> Výsledkem takovéhoto zpracování jsou elektronické katalogy, bibliografické databáze, …<br /> V počátcích automatizace též tištěné katalogy, bibliografie a tištěné katalogizační lístky.<br /> <br /> Automatické zpracování informací – proces zpracování informací pomocí informačních technologií. Zahrnující sběr, ukládání, třídění, propojování, editování,vyhledávání, zobrazování informací, …<br /> <br /> ==61. Jaké integrované knihovnické systémy znáte?==<br /> Lanius, Clavius, Aleph, Koniáš, Daimon, KP_Sys, KP-Win, Voyager, Advanced rapid library<br /> <br /> ==62. Jaké znáte formy knihovních katalogů? (podle používané technologie)==<br /> Svazkový – tištěná kniha, uzavřený, nebo za určité období<br /> <br /> Lístkový – kartónové lístky (75x125 mm) – mezinárodní, 105x 150 – standardizovaný<br /> <br /> Elektronický – počítačová databáze, součást integrovaného knihovnického systému<br /> <br /> Online – OPAC (na síti)<br /> <br /> ==63. Uveďte druhy knihovních katalogů podle způsobu jejich uspořádání.==<br /> * '''Katalog jmenný''' - záznamy jsou uspořádány podle příjmení autora, korporace, prvního slova z názvu (není-li autor) <br /> * '''Katakog věcný''' - ''systematický'' - záznamy uspořádány podle oborů, znaků MDT / ''předmětový'' - uspořádání podle předmětových hesel <br /> * '''Katalog názvový''' - záznamy seřazeny podle názvů dokumentů <br /> * '''Katalog slovníkový (křížový)''' - řazení podle klíčových slov <br /> * '''Katalog místní''' - záznamy uspořádány podle signatur<br /> <br /> ==64. Uveďte druhy knihovních katalogů podle rozsahu fondů, které popisují.==<br /> * '''Generální katalog''' - obsahuje záznamy fondu celé knihovny<br /> * '''Speciální katalog''' - obsahuje záznamy pouze části fondu dané knihovny, např. pouze AV dokumenty <br /> * '''Souborný katalog''' - obsahuje záznamy z fondů více knihoven (např. Souborný katalog ČR je příkladem elektronického souborného katalogu) <br /> * '''Virtuální katalog''' - umožňuje prohledání katalogů online a slučování jejich výsledků<br /> <br /> ==65. Co je hlavním znakem katalogu narozdíl třeba od bibliografie?==<br /> *'''Katalog''' obsahuje záznamy o dokumentech, které daná knihovna vlastní. Na katalogizačním záznamu by neměly chybět lokační údaje (signatura). <br /> * '''Bibliografie''' informuje o existenci dokumentů, není vázaná na konkrétní instituci. Bibliografický záznam proto lokační údaje neobsahuje a také obvykle bývá rozsáhlejší než katalogizační.<br /> <br /> ==66. Uveďte hlavní funkce knihovního katalogu.==<br /> * '''bibliografická''' (indikativní) - informuje o existenci primárních dokumentů<br /> * '''rešeršní''' (selekční) - vyhledávání záznamů dokumentů<br /> * '''lokační''' - umožňuje zjistit, kde nalezené zdroje jsou a jsou-li dostupné a jak<br /> * '''evidenční''' - eviduje dokumenty (tj. majetek) knihovny<br /> * '''kolokační''' - zajištění toho, aby se záznamy, které spolu nějakým zpúsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe (např. díla jednoho autora)<br /> * '''identifikační''' (popisná) - umožňuje zjistit, o jaký dokument se jedná a odlišit ho od ostatních <br /> * '''propagační''' - nabízí obsah sbírek knihovny<br /> <br /> ==67. Vysvětlete termín &quot;kolokační funkce&quot; katalogu.==<br /> * kolokační funkce katalogu zajišťuje, aby se dokumenty, které spolu nějakým způsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe, např. díla jednoho autora, různá vydání stejného díla<br /> <br /> ==68. Co znamená termín &quot;navigace&quot; v katalogu?==<br /> Znamená to NAVIGOVAT UŽIVATELE KATALOGU (prostřednictvím logického uspořádání bibliografických informací a jasnou prezentací způsobu, jak se v katalogu pohybovat, včetně prezentace vztahu mezi díly, vyjádřeními, manifestacemi a jednotkami).<br /> <br /> ==69. Co znamená termín OPAC?==<br /> * OPAC = Online public access catalog<br /> * veřejně dostupný elektronický katalog dokumentů nacházejících se v knihovně<br /> * vyhledávání v OPACu jednoduché nebo pokročilé<br /> * možnost listování v rejstřících<br /> * řada knihoven přidává do svého OPACu náhledy obálek dokumentů či nabízí uživatelům možnost přidávat recenze dokumentů <br /> * standartně bývá součástí přístup do čtenářského konta, možnost rezervace nebo prolongace dokumentu<br /> <br /> ==70. Jaké jiné další funkce poskytuje OPAC katalog oproti klasickým např. lístkovým katalogům?==<br /> * složitější vyhledávání záznamů na základě kombinování dotazů<br /> * prohlížení rejstříků v rámci vyhledávání (rejstřík autorů, klíčových slov)<br /> * možnost volby vyhledávání v celém fondu knihovny nebo pouze ve vybrané části<br /> * možnost zjištění, zda je nebo není dokument momentálně vypůjčený (popř. datum, kdy by měl být čtenářem vrácen)<br /> * možnost rezervace nebo prodloužení (prolongace) dokumentu<br /> * možnost bezprostřední aktualizace záznamu knihovníkem (přidání či oprava údajů) prostřednictvím příslušného knihovního programu<br /> * možnost vkládání náhledů obálek, přidávání recenzí<br /> * propojení s jinými databázemi či službami<br /> * možnost zobrazení vybraného záznamu v různých formátech (katalogizační záznam, citace, záznam ve formátu MARC21, UNIMARC či ISBD<br /> * možnost tisku vyfiltrovaného záznamu<br /> * přístup do čtenářského konta<br /> * knihovny mohou využít objednávky MVS přes online katalog<br /> <br /> ==71. Jaké výhody přinesly elektronické katalogy oproti klasickým papírovým?==<br /> * přístup ke katalogu neomezenému počtu uživatelů ve stejný čas<br /> * přístup 24 hodin denně<br /> * nemusím být v knihovně<br /> * možnost vyhledávat dokument podle nejrůznějších kritérií (autor, název, jazyk dokumentu, roku vydání, nakladatele, klíčových slov)<br /> * možnost sdílení záznamů<br /> * rychlejší a pohodlnější vyhledávání<br /> <br /> ==72. Jak se nazývá proces převodu lístkového katalogu do elektronické podoby?==<br /> Retrospektivní konverze.<br /> <br /> ==73. Co představuje termín &quot;bibliomining&quot;?==<br /> Bibliomining souvisí s pojmem data mining = těžba dat. Ve spojení s biblio znamená těžba informací z knihovny a jejích katalogů, tzv. čtení mezi řádky (návštěvnost, obliba knížek, přelidněnost v závislosti na otevírací době, denní hodině…)<br /> <br /> ==74. Co vyjadřuje označení &quot;Library 2.0&quot;?==<br /> Tento pojem souvisí s pojmem Web 2.0. Library 2.0 je podle mnohých názorů spojením klasické knihovny a technologií Web 2.0 + Bussines 2.0 = Library 2.0<br /> <br /> Charakteristika: Zapojení uživatele do vytváření a implementace služeb knihovny pomocí tech. W2.<br /> <br /> Library 2.0 není uzavřený koncept což knihovnu vede k potřebě k neustále reakci na potřeby uživatelů (vylepšování stávajících služeb právě za pomoci uživatelů).<br /> Hlavní myšlenka tedy je vytvoření takové knihovny, která by byla adekvátní potřebám uživatelů a dokázala by se jim nejen jednorázově přizpůsobit, ale hlavně neustále reagovat na změny jejich potřeb a přání. Taková knihovna by ve svých službách, které nabízí, používala technologie W2.<br /> Přístup do knihoven pomocí webového OPACu je dnes již zavedeným standardem. Ovšem kdyby se tato služba propojila s RSS kanály a s možností uživatelů hodnotit a přidávat své názory na jednotlivé tituly, knihovní služby by pak nabraly úplně jiné podoby.<br /> <br /> ==75. Uveďte příklad &quot;de iure&quot; standardu a &quot;de facto&quot; standardu a jaký je mezi nimi rozdíl.==<br /> De uire standardy vytváří obvykle komise expertů pověřená nějakou organizací, nejlépe standardizační (např. ISBN).<br /> <br /> De facto standardy vychází z praxe. Určité řešení se ujme a rozšíří, protože z něj vyplývají určité výhody (mp3).<br /> <br /> ==76. Uveďte důvody používání standardů.==<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> <br /> ==77. Jmenujte nejdůležitější světové a české standardizační organizace.==<br /> '''ISO '''<br /> * Mezinárodní organizace pro normalizaci<br /> * International Organization for Standardization<br /> * založeno 1947, sídlo v Ženevě<br /> * světová federace národních normalizačních organizací<br /> * členem ISO je Český normalizační institut<br /> * zabývá se tvorbou mezinárodních norem ve všech oblastech mimo elektrotechniky<br /> <br /> <br /> '''ANSI'''<br /> * The American National Standards Institute<br /> * založeno 1919, současný název od roku 1969, sídlo ve Washingtonu<br /> * americká standardizační organizace<br /> * vytváří průmyslové standardy v USA<br /> * je členem ISO<br /> <br /> <br /> '''NISO'''<br /> * National Information Standards Organization<br /> * americká standardizační organizace<br /> * založeno 1939, současný název od roku 1984<br /> * vyvíjí standardy týkající se informačních technologií (v oblasti knihovnictví jsou to např. ISSN, Z39.50, Dublin Core, ...)<br /> <br /> <br /> '''CEN'''<br /> * European Committee for Standardization<br /> * Evropský výbor pro normalizaci<br /> * produkuje European Standards - EN<br /> * má 30 národních členů, členy CEN jsou národní normalizační organizace ze 30 evropských zemí<br /> * za ČR je členem Český normalizační institut (ČNI)<br /> <br /> <br /> '''ČNI'''<br /> * Český normalizační institut<br /> * spravuje české národní standardy<br /> * je zodpovědný za tvorbu českých technických norem<br /> * založen roku 1922, současný název od roku 2005, dříve název ČSNI <br /> <br /> <br /> <br /> '''W3C'''<br /> * World Wide Web Consortium<br /> * mezinárodní konsorcium<br /> * založeno roku 1994<br /> * vytváří webové standardy a doporučení pro World Wide Web (např. HTML - Hypertext Markup Language, CSS - Cascading Style Sheets)<br /> * konsorciu předsedá jeho zakladatel Tim Berners-Lee<br /> <br /> <br /> <br /> '''IETF'''<br /> * The Internet Engineering Task Force<br /> * zabývá se problematikou Internetu<br /> * publikuje Internet Drafts a RFC (Requests for Comments)<br /> <br /> <br /> '''ALA'''<br /> * The American Library Association<br /> * spravuje a vydává AACR<br /> <br /> <br /> '''JSC'''<br /> * Joint Steering Committee for Revision of AACR<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje AACR<br /> <br /> <br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> <br /> '''IFLA'''<br /> * International Federation of Library Associations and Institutions<br /> * Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí<br /> * světové nevládní knihovnické společenství, které ovlivňuje a usměrňuje rozvoj knihovnictví na celém světě<br /> * založena v roce 1922 ve skotském Edinburghu<br /> * vedení IFLA sídlí v Haagu v Královské knihovně (Nizozemsko)<br /> * spravuje UNIMARC<br /> * IFLA doporučení: FRBR (Functional Requirements for Bibliographic Record, Funkční požadavky na bibliografický záznam)<br /> <br /> <br /> '''NK ČR'''<br /> * Národní knihovna České republiky<br /> * určuje knihovní standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy<br /> <br /> ==78. Jmenujte jednu mezinárodní a jednu americkou organizaci sdružující knihovny.==<br /> americká organizace:<br /> '''ALA''' - The American Library Associations<br /> <br /> mezinárodní organizace:<br /> '''IFLA''' - Internation Federation of Library Associations and Institutions<br /> <br /> ==79. Která organizace má v ČR na starosti standardizaci v knihovnictví?==<br /> '''Národní knihovna ČR''' <br /> * určuje knihovnické standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy a vydává je<br /> <br /> ==80. Která organizace vyvíjí MARC formáty?==<br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> ==81. Jaké jsou výhody jazyka XML při strukturování dat?==<br /> * textový formát, nezávislý na prostředí<br /> * odděluje popis struktury od prezentace<br /> * DTD (Document Type Definition) je možné sdílet v rámci skupin uživatelů<br /> * standard je otevřený - bez licencí<br /> * a je podporovaný komerčními i volnými aplikacemi<br /> <br /> ==82. Jaké jsou výhody a nevýhody standardizace?==<br /> ''Výhody'':<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> ''Nevýhody'':<br /> * Standardizace omezuje uživatele na předem dané postupy a případy dané standardem, standardizací není možné postihnout všechny možné případy.<br /> * Vývoj a udržování standardu vyžaduje financování: Někdo je musí hradit (firmy, státy, sdružení). Standardy mohou být předmětem patentů a za jejich používání je nutné platit licenční poplatky. Úspěšnost standardu roste s tím, kolik se do něho investuje prostředků.<br /> <br /> ==83. Co znamená termín &quot;blog&quot;?==<br /> * blog je '''webová aplikace''' na jedné webové stránce obsahující příspěvky uživatelů (tzv. '''blogerů''')<br /> * jsou to internetové deníky obsahující články a reakce na ně<br /> * umožňují veřejné vyjádření názoru kohokoliv <br /> * příspěvky bývají nejčastěji řazeny chronologicky, nejnovější nahoře<br /> * možnost přidávání komentářů k jednotlivým příspěvkům<br /> * výhodou je jednoduchá tvorba a užívání<br /> * blogy jsou jednou z technologií Web 2.0<br /> <br /> ==84. V čem spočívá princip &quot;wiki&quot;?==<br /> <br /> * Wiki je technologie umožňující vytvářet dokumenty pomocí jednoduchého značkovacího jazyka za použití webového prohlížeče. <br /> <br /> * Výhodou je snadné vytváření a aktualizace wiki stránek. <br /> <br /> * Většina systémů wiki je otevřena veřejnosti, uživatelé mohou libovolně vkládat či upravovat texty.<br /> <br /> * Název wiki pochází z havajštiny (rychlý).<br /> <br /> * Příkladem je Wikipedia.<br /> <br /> ==85. Co znamená termín &quot;social bookmarking&quot;?==<br /> <br /> * Social bookmarking je jednou z technologií Webu 2.0.<br /> <br /> * Jedná se o vzájemné sdílení zajímavých odkazů (např. článků, videí, webových stránek atd.) v prostředí Internetu. <br /> <br /> * Uživatel Internetu najde velmi zajímavý článek či webovou stránku a podělí se o ni s ostatními lidmi na Internetu. K tomuto účelu slouží specializované servery, u nás například '''linkuj.cz''' nebo '''jagg.cz'''. Tyto servery umožní daný článek zalinkovat a tím jej nasdílet s ostatními uživateli. <br /> <br /> *Zajímavé odkazy se nemusí jen linkovat, ale uživatel může tyto servery jen navštěvovat a sledovat, co se nového (podle ostatních uživatelů zajímavého) na Internetu objevilo.<br /> <br /> ==86. Co znamená termín &quot;tagging&quot;?==<br /> <br /> * tagging = tagování<br /> <br /> * Tagging označuje přiřazování klíčových slov k souborům na webu přímo uživatelem.<br /> <br /> * Jedná se o technologii Web 2.0.<br /> <br /> * Tagy slouží k označování internetového obsahu a jsou důležitou složkou spoluvytváření obsahu Internetu. Jedná se o jednoduchá slova, kterými mohou uživatelé popisovat různý webový obsah.<br /> <br /> * Jedním z užitečných navigačních prvků, které vytváří samotní uživatelé, je tzv. Tag cloud. Jde o seznam odkazů umístěných na jedné stránce, přičemž každý z nich může být zobrazen jinou velikostí fontu. Velikost fontu u jednotlivých odkazů je ovlivněna popularitou jednotlivých odkazů. Tím se rozumí jak často (tedy kolik uživatelů) na daný odkaz klikne. Čím je odkaz populárnější tím větším fontem se zobrazuje a naopak.<br /> <br /> * V praxi si Tag cloud můžete prohlédnout na '''torrentz.com''' nebo '''del.icio.us'''.<br /> <br /> * Podrobný článek o taggování naleznete zde [[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Tagging]].<br /> <br /> ==87. Co znamená a jaký je princip RSS?==<br /> <br /> * RSS (Really Simple Syndication) je nástroj, který slouží ke snadnému stahování informací o novinkách a změnách na uživatelem vybraném webu ve formátu XML.<br /> <br /> * K použití informací z RSS zdrojů slouží specializované programy, tzv. '''RSS čtečky'''.<br /> <br /> * Díky RSS nemusí uživatel navštěvovat své oblíbené servery, zda na nich není nějaký nový článek, ale stačí mít zapnutou RSS čtečku, která servery navštíví za uživatele a ihned ho upozorní na veškeré změny.<br /> <br /> ==88. Co je to &quot;podcast&quot;?==<br /> <br /> * Podcasting je metoda šíření informací, kterou v roce 2004 vymyslel Adam Curry. <br /> <br /> * Jedná se v podstatě o způsob, jak si automaticky stahovat internetové zvukové záznamy do svého počítače či přenosného kapesního přehrávače jako je iPod. <br /> <br /> * Hlavní přínosem je, že si uživatel nemusí kontrolovat, kdy se bude vysílat jeho oblíbený pořad. Specializovaný program (např. Juice) stáhne vybraný pořad přímo do počítače a uživatel si jej může kdykoliv zpětně přehrát či si jej stáhnout. <br /> <br /> * Podcast může být nejen pořad, ale i jakýkoliv příspěvek převedený do digitálního zvukového formátu. <br /> <br /> * Název podcasting vznikl spojením slov iPod a broadcasting (vysílání).<br /> <br /> ==89. Co je &quot;instant messaging&quot;?==<br /> <br /> * Instant messaging je internetová služba, která pomocí specializovaných programů umožňuje komunikaci v reálném čase s jinými lidmi na síti. <br /> <br /> * Pomocí Instant messaging komunikátorů je možné posílat textové zprávy, soubory různých typů (textové, zvukové, video), komunikovat hlasově prostřednictvím mikrofonu nebo audiovizuálně pomocí webkamery, vytvářet seznamy svých známých (možnost poznat, kdo z nich je právě online).<br /> <br /> ==90. Jak mohou technologie Web 2.0 přispět k rozvoji knihoven a jejich služeb?==<br /> * SOPAC = social OPAC – nová verze katalogů umožňující propojení se sociálními sítěmi a tak větší propojení s uživateli (hodnocení, komentáře, tagging,...)<br /> * aplikace dalších technologií do katalogu: pokročilé formy vyhledávání, našeptáváče, fazetové vyhledávání, dotazy v přirozeném jazyce, RSS, obsahy a obálky knih, propojování na e-zdroje<br /> * blogy: mohou doplňovat webovou prezentaci knihovny, umožňují komunikaci s uživateli, informují o novinkách a dění v knihovně, poskytují různé návody či tipy spojené s knihovnou, vyhledáváním, využíváním zdrojů apod.<br /> * technologie webu 2.0 umožňují reagovat na změny a měnící se potřeby uživatelů, rozvoj umožňují otevřenost, snadnost použití, inovační přístup, participaci uživatelů<br /> <br /> ==91. Co si představíte pod termínem &quot;katalogizační pravidla&quot; nebo &quot;katalogizační instrukce&quot;?==<br /> Katalogizační pravidla jsou určena pro tvorbu katalogů a jiných soupisů v univerzálních knihovnách všech velikostí. <br /> <br /> Je to souhrn metodických pokynů, který umožňuje jednoznačně řešit problémy katalogizace. Tedy co a jak zapisovat.<br /> <br /> ==92. Jmenujte v současnosti používaná katalogizační pravidla v ČR.==<br /> * AACR2 (Anglo-americká katalogizační pravidla, 2. revidované vydání)<br /> * ISBD (Mezinárodní standardní bibliografický popis)<br /> <br /> ==93. Jaký je v hlavních bodech postup při popisu zdrojů podle AARC2R?==<br /> # popsat fyzický předmět <br /> # zvolit hlavní a vedlejší záhlaví<br /> # stanovit správnou formu jmen v záhlavích<br /> # provést odkazy na odlišné formy jmen<br /> <br /> ==94. Čím se zabývá prvních 12 kapitol AACR2R?==<br /> Všeobecnými pravidly popisu u jednotlivých typů dokumentů:<br /> # Všeobecná pravidla popisu<br /> # Knihy, brožury a jednolistové tisky<br /> # Kartografické dokumenty<br /> # Rukopisy (včetně rukopisných sbírek)<br /> # Hudebniny<br /> # Zvukové dokumenty<br /> # Filmy a videozáznamy<br /> # Grafické dokumenty<br /> # Elektronické zdroje<br /> # Trojrozměrné dokumenty<br /> # Mikrodokumenty<br /> # Seriály<br /> <br /> ==95. Jakými hlavními typy identifikačních selekčních údajů (záhlaví) se zabývají AACR2?==<br /> * Popis pod individuálním autorem <br /> ::individuální autor je osoba s hlavní odpovědností za vytvoření intelektuálního nebo uměleckého obsahu díla<br /> * Popis pod korporací <br /> ::korporace je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek<br /> * Popis pod názvem, příp. unifikovaným názvem<br /> ::unifikovaný název je název, jímž je dílo identifikováno pro katalogizační účely, <br /> ::nebo název použitý k rozlišení záhlaví pro jedno dílo od záhlaví pro dílo odlišné <br /> ::nebo konvenční skupinový název použitý pro uspořádání publikací (jednoho autora,...) obsahujících řadu prací nebo výtahy atd. z několika prací (např. sebraná díla,...)<br /> <br /> ==96. Uveďte příklady hlavních pramenů popisu pro knihu podle AACR2R.==<br /> * Titulní stránka<br /> * Preliminária = titulní stránka, rub titulního listu, všechny stránky přecházející titulní stránce a obal<br /> * Tiráž<br /> * Celá popisná jednotka<br /> * Jakýkoli pramen<br /> <br /> ==97. Čím se liší tzv. unifikovaný název od hlavního názvu bibliografického zdroje (třeba knihy)?==<br /> Unifikovaný název slouží k identifikaci jednotky pro katalogizační účely, název bibliografického zdroje může být stejný u více zdrojů, unifikovaný název slouží k upřesnění, o který zdroj se jedná (do kulatých závorek připojí např. název vydávající korporace nebo jiné rozlišující údaje).<br /> <br /> ==98. Uveďte jaké znáte oblasti popisných údajů (je jich 8), které jsou specifikovány v ISBD.==<br /> * '''Oblast údajů o názvu a odpovědnosti''': hlavní název, obecné označení druhu dokumentu, souběžný název, ostatní informace o názvu, údaje o odpovědnosti.<br /> * '''Oblast údajů o vydání''': údaj o vydání, souběžný údaj o vydání, údaje o odpovědnosti vztažené k vydání, další údaje o vydání, …<br /> * '''Oblast specifických údajů o materiálu nebo typu publikace'''<br /> * '''Oblast údajů o publikaci, distribuci atd.''': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby.<br /> * '''Oblast údajů fyzického popisu''': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál.<br /> * '''Oblast údajů o edici''': hlavní název edice, souběžný název edice, další údaje o názvu edice, údaje o odpovědnosti vztažené k edici, ISSN edice, číslování v rámci edice.<br /> * '''Oblast poznámek'''<br /> * '''Oblast standardních čísel a údajů o dostupnosti''': standardní číslo, klíčový název, údaje o dostupnosti nebo ceně.<br /> <br /> ==99. Jaké hlavní údaje se uvádí v oblasti údajů o publikaci podle ISBD (nebo i AACR2)?==<br /> ''ISBD'': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby<br /> ''AACR2'': místo a datum vydání, distribuce, jméno nakladatele, distributora<br /> <br /> ==100. Jaké popisné údaje se podle vás uvádí v oblasti údajů fyzického popisu podle ISBD nebo AACR2?==<br /> ''ISBD'': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál<br /> <br /> ''AACR2'': rozsah fyzické jednotky (pro knihy stránkování), další fyzické údaje (ilustrace …), rozměr, doprovodný materiál<br /> <br /> ==101. K čemu slouží tzv. &quot;interpunkce&quot; v bibliografickém záznamu a čím je určena?==<br /> Interpunkce má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu. <br /> <br /> Využívají se tato interpunkční znaménka: dvojtečky, středníky, lomítka, pomlčky, čárky a tečky.<br /> <br /> ==102. Je nějak určeno pořadí popisných údajů v bibliografickém záznamu podle ISBD a proč?==<br /> Ano, pořadí je přesně určeno, společně s interpunkcí má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu.<br /> <br /> ==103. Co znamená, když řekneme o bibliografickém záznamu, že je v určitém &quot;formátu&quot;? Jinak řečeno co znamená &quot;formát bibliografického záznamu&quot;?==<br /> ==104. Jaké znáte formáty (standardy) pro komunikaci bibliografických záznamů?==<br /> <br /> ==105. Srovnejte komunikační formáty MARC s formáty založenými na XML. Výhody/nevýhody.==<br /> <br /> ==106. Porovnejte formáty MARC a Dublin Core, jaké jsou zásadní rozdíly, výhody, nevýhody?==<br /> ==107. Co je definováno ve formátech MARC?==<br /> UNIMARC – má jen formát pro bibliografická data<br /> <br /> <br /> MARC21 formáty jsou definovány pro pět typů dat:<br /> <br /> - Format for Biblographic Data – bibliografická data<br /> <br /> - Format for Holdings Data – to, co knihovna vlastní<br /> <br /> - Format for Autority Data – záhlaví – autor a údaje o něm<br /> <br /> - Format for Classification Data – klasifikační data<br /> <br /> - Format for Community Information – záznamy o knihovnách<br /> <br /> ==108. Co je principem standardu MARC? Jak se člení a označují data záznamu?==<br /> <br /> - MARC = MAchine Readable Cataloguing<br /> - Standard pro reprezentaci a komunikaci (výměnu) bibliografických a souvisejících informací ve strojem čitelné podobě<br /> <br /> <br /> Záznam se dělí na tři úrovně:<br /> - Struktura záznamu – je dána standardy ANSI Z39.2 a ISO 2709<br /> - Označení obsahu – kódy a konvence, které dále identifikují a dále charakterizují obsah záznamu<br /> - Obsah většiny datových elementů je určen mimo standardy MARC, jako jsou AACR, LCSH, …<br /> <br /> <br /> Princip:<br /> - Data se člení do polí a podpolí označených pomocí tagů<br /> - Pole mohou mít pevnou nebo proměnlivou délku<br /> - Pole s pevnou délkou obsahují kódované údaje<br /> - Poli mohou předcházet dva identifikátory, které zpřesňují význam obsahu<br /> <br /> <br /> Hodnoty tagů a jednotlivých polí, podpolí, určuje konkrétní verze formátu MARC, většinou národní.<br /> <br /> ==109. V čem se obecně liší různé verze formátu MARC, např. MARC21 a UNIMARC?==<br /> <br /> - V MARC21 je interpunkce součástí dat, v UNIMARC se generuje až při zobrazení (srov. pole 245 resp. 200), <br /> - UNIMARC má tzv. vyšší granularitu údajů - je podrobněji strukturovaný (srov. pole 100 resp. 700).<br /> <br /> ==110. Stručně charakterizujte bibliografický standard MODS.==<br /> <br /> - MODS – Metadata Object Description Schema) – schéma pro popis objektu metadaty.<br /> - Tento formát byl vytvořen Library of Congress především pro použití v knihovnických appl..<br /> - Obsahuje vybrané prvky z MARC21, které jsou však jinak strukturované a uspořádané.<br /> - Záměrem je jednodušší formát než MARC21, ale stále dostatečně strukturovaný.<br /> <br /> ==111. Stručně charakterizujte formát Dublin Core.==<br /> <br /> - Standard pro netafatový popis digitálních objektů často vyjadřovaný prostřednictvím XML.<br /> - Název vychází z města Dublin v USA – konference na které byl vytvořen.<br /> - Záměrem je usnadnit vyhledávání elektronických zdrojů.<br /> - Standard obsahuje základní sadu 16ti prvků (název, tvůrce, předmět, popis, …) z nichž žádný není povinný<br /> - Původně byl vytvořen jako popis zdrojů na www sestavený přímo autorem. Pak ale zaujal instituce, které se zabývají formálním zpracováním zdrojů (knihovny, vládní agentury, …).<br /> - Struktura Dublin Core se v současnosti používá ve 20 zemích a nové stále přibývají.<br /> <br /> ==112. K čemu se používá protokol Z39.50?==<br /> <br /> - Protokol založený na architektuře server – klient, který je určený pro vyhledávání a získávání informací ze vzdálených databází (je určený pro heterogenní prostředí – různé systémy).<br /> - Tento protokol definuje komunikační jazyk (Z-jazyk) a způsob kódování přenášených údajů.<br /> - Není závislý na platformě ani systému.<br /> - Použitý standard v knihovnictví.<br /> <br /> Protokol umožňuje: Vyhledávání, update údajů, předávání a přebírání (upload a download), <br /> <br /> Při komunikaci nastávají problémy s různými verzemi a různými profily (soubory funkcí, které jsou implementovány). <br /> Implementace protokolu - konkrétní realizace pro konkrétní systém (databázi) a platformu, která může zahrnovat jen určitou podmnožinu funkcí (např. jen vyhledávání, ne update)</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Vypracovan%C3%A9_ot%C3%A1zky_k_testu_VIKBA10&diff=28362 2013-01-22T11:55:21Z

<p>Maluskoval: /* 102. Je nějak určeno pořadí popisných údajů v bibliografickém záznamu podle ISBD a proč? */</p> <hr /> <div>* Na tuto stránku můžete vkládat vypracované odpovědi.<br /> * Veškeré otázky jsou záměrně na jedné stránce, aby bylo snažší vytisknout si vypracovaný test a učit se z něj. Pokud však máte pocit, že je dané téma příliš široké, založte pro otázku samostatnou stránku a odkažte na ní.<br /> * Využijte všech možností wiki systému! '''Vkládejte, editujte,opravujte diskutujte.'''<br /> <br /> <br /> ==1. Co znamená pojem &quot;šedá literatura&quot;?==<br /> <br /> * Označována také jako nekonvenční.<br /> * Jedná se především o literaturu, která '''není běžně k dostání v knihkupectvích. '''Je '''vydávána omezeně''' pro speciální potřeby různých institucí.<br /> * Uchovává se především v archivech.<br /> <br /> '''Mezi šedou literaturu patří:''' diplomové práce, disertační práce, zprávy z konferencí, technické zprávy výzkumné práce, speciální analýzy, technické zprávy, firemní informace, výroční zprávy, patenty …<br /> <br /> ==2. Co mají společného nebo rozdílného pojmy &quot;edice&quot;, &quot;edition&quot;, &quot;series&quot; a &quot;vydání&quot;?==<br /> <br /> '''EDICE a SERIES'''<br /> <br /> * &quot;edice&quot; a &quot;series&quot; '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> <br /> '''VYDÁNÍ a EDITION'''<br /> <br /> * &quot;vydání&quot; a &quot;edition&quot; také '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * vydání vycházejí ze '''společného originálu''', ale mohou být doplněné, přepracované či aktualizované<br /> <br /> ==3. Jaký je rozdíl mezi monografií a seriálem?==<br /> <br /> * hlavní rozdíl spočívá v tom, že monografie je vydávaná buď jako jedna část (kniha) nebo je rozdělena do několika částí (svazků), ale tento '''počet částí je vždy konečný'''. Zatímco seriál má '''nestanovený počet částí a ty jsou vydávány postupně'''<br /> <br /> * příkladem monografie může být '''Slovník spisovného jazyka českého''', který vyšel postupně během roku 1989 v nakladatelství Academia celkem v osmi svazcích (1. svazek: A-G, 2. svazek: H-L, atd.)<br /> <br /> * jednotlivé části monografie mohou být vydávány buď '''současně''' nebo '''postupně'''<br /> <br /> * příkladem seriálu jsou časopisy (i elektronické), deníky, výroční zprávy<br /> <br /> * seriál je pokračující zdroj, '''postupně''' vydávaný po jednotlivých částech, obvykle číslovaný a bez předem stanovené doby ukončení (není stanoveno, kolik bude mít částí/čísel)<br /> <br /> * jednotlivá část (číslo) seriálu může či nemusí mít svůj vlastní název<br /> <br /> ==4. Co je to &quot;edice&quot;?==<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - edice Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> ==5. Uveďte důležitou vlastnost digitálních dokumentů, která zásadně mění způsob nakládání s těmito dokumenty (oproti klasickým analogovým) především z hlediska autorských práv.==<br /> <br /> Hlavním rozdílem digitálních dokumentů oproti analogovým je, že digitální dokumenty mohou být kopírovány velice jednoduše ve stejné kvalitě takovým způsobem, že originál není rozeznatelný. <br /> <br /> Autorské právo:<br /> Výhodou digitálních dokumentů je právě skutečnost, že mohou být k dispozici ve stejném okamžiku velkému množství uživatelů bez ohledu na to, jestli je dokument v knihovně nebo ne. Podle autorského zákona je v současné době vystavit a dát uživatelům k dispozici především jen rukopisy a staré tisky (NK ČR).<br /> <br /> Základní principy autorského práva:<br /> - Bezúplatná licence – užití, kdy uživatel nemá povinnost platit autorovi odměnu.<br /> <br /> - Užití, kde není nutný souhlas autora, ale kde musí uživatel autorovi platit odměnu za užití díla.<br /> <br /> - Užití, kdy je nutný výslovný souhlas autora a vyžaduje uzavření lic. smlouvy (dig. distribuce - DB).<br /> <br /> <br /> Digitální distribuce z pohledu českého práva – Distribuce:<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce zcela volně<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce s tzv. podmíněným přístupem (zobrazení podmiňuje ID a heslo)<br /> <br /> - zaslání dokumentu prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> - zpřístupněním dokumentu konkrétní osobě (ID a heslo) v knihovně (v rámci intranetu)<br /> <br /> - převedení dokumentu do el. podoby (digitalizace) a získat tak rozmnoženinu díla v el. podobě<br /> <br /> - zpřístupnění díla, nebo kopie prostřednictvím internetu na místě a čase své vlastní volby<br /> <br /> ==6. S jakými hlavními problémy bychom se setkali, kdybychom se rozhodli převést klasickou knihovnu do její digitální podoby.==<br /> * volba nesprávné technologie - hardware a software<br /> * životnost nosičů (CD přibližně 59 let, kvalitní papír až 1000 let)<br /> * rychlá ztráta záznamů (digitální záznamy zmizí najednou, analogové degradují postupně)<br /> * možnosti hrozeb pro digitální informace = změna nebo smazání obsahu, nefungující nebo zastaralý hardware či software, neplatný formát, destrukce fyzického nosiče<br /> <br /> ==7. Jaké knihovny tvoří tzv. systém knihoven v ČR podle knihovního zákona?==<br /> <br /> * '''Národní knihovna ČR''' - '''Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana''' - '''Moravská zemská knihovna'''<br /> <br /> * '''krajské knihovny''' (zřizované orgánem kraje)<br /> <br /> * '''základní knihovny''' (zřizované orgánem obce - veřejné knihovny obecní, městské)<br /> <br /> * '''specializované knihovny''' (zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění - knihovny technické, lékařské, právnické, muzejní atd., knihovny Akademie věd ČR)<br /> <br /> ==8. Charakterizujte a u uveďte, čím se od sebe navzájem liší tři hlavní druhy paměťových institucí.==<br /> * '''knihovny''' - především '''zpřístupňují''' informace na hmotných objektech, nové dokumenty získávají v největší míře nákupem<br /> * '''archivy''' - především '''shromažďují a uchovávají''' dokumenty, pro veřejnost mají omezený přístup<br /> * '''muzea''' - zabývají se '''trojrozměrnými objekty''', veřejnosti je zpřístupňují prostřednictvím výstav<br /> <br /> Tyto paměťové instituce se tedy liší '''skladbou fondu, mírou a způsobem jeho zpřístupnění'''.<br /> <br /> ==9. Jaké jsou hlavní funkce všech paměťových institucí?==<br /> * paměťové instituce = knihovny, archivy, muzea<br /> * shromažďují, uspořádávají a zpřístupňují informace uložené na fyzických nebo elektronických objektech<br /> <br /> ==10. Jaké jsou funkce knihovny?==<br /> * shromažďují, uspořádávají, ochraňují a zpřístupňují informace v dokumentech ze svého vlastního fondu<br /> * zpřístupňují dokumenty formou výpůjček prezenčních nebo absenčních<br /> * zprostředkovávají dokumenty z fondů jiných knihoven prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby (MVS) nebo mezinárodní meziknihovní výpůjční služby(MMVS)<br /> * zprostředkovávají přístup k Internetu<br /> * mají i kulturní a společenskou funkci - pořádají nejrůznější akce<br /> <br /> ==11. Jakým způsobem přispívají knihovny k rozvoji demokracie?==<br /> Poskytují knihovnické a informační služby obyvatelů za rovných podmínek. Zajišťují občanům rovný přístup ke kulturním hodnotám, informacím a ke vzdělání. Tyto služby jsou poskytovány bez rozdílu všem, nezávisle na původu, náboženství, … Aplikuje se tu zákon o svobodném přístupu k informacím a o ochraně osobních údajů. Zákon č. 257/2001 sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).<br /> <br /> ==12. Co umožňuje, aby měly knihovny výjimku z autorského zákona, týkající se bezplatného půjčování dokumentů ze svých fondů?==<br /> Autorský zákon 121/2000 sb.:<br /> <br /> §37 – Knihovní licence<br /> <br /> (1) Do autorského práva nezasahuje knihovna, archiv, muzeum galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení<br /> <br /> a) zhotoví-li rozmnoženinu díla, které neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a konzervační potřeby.<br /> <br /> (2) Do autorského práva nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která přísluší autorům od osoby a ve výši stanovené v příloze k tomuto zákonu. Právo na odměnu autor nemá v případě půjčování zveřejněných děl podle tohoto odstavce na místě samém, nebo půjčí-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl školní knihovny a knihovny vysokých škol, NK ČR, MZK, STK, NLK, NPK Komenského, … Parlamentní knihovna ČR.<br /> <br /> Knihovny mají výjimku týkající se půjčování knih vyplývající z Listiny základních práv a svobod ČR, že každý bez rozdílu má mít svobodný přístup k informacím.<br /> <br /> ==13. Uveďte jaké znáte mechanismy, které mohou zajistit vyšší kvalitu (spolehlivost, nestrannost,...) zveřejňovaných informací.==<br /> - odborná kvalifikace autora, jež ho opravňuje k psaní na dané téma<br /> <br /> - reputace vydavatele<br /> <br /> - datum vydání<br /> <br /> - přesnost, spolehlivost a bezchybnost<br /> <br /> - šíře i hloubka pokrytí dané problematiky<br /> <br /> - objektivita poskytovaných informací s minimem předpojatosti<br /> <br /> - aktuálnost zveřejněných informací<br /> <br /> ==14. Použijete-li přirovnání Internetu ke knihovně. Jaké najdete společné znaky a v čem je toto přirovnání neadekvátní?==<br /> Rozdíly:<br /> - organizace (web jako celek není organizován)<br /> <br /> - Internetové vyhledávače většinou spoléhají na jednoduché fulltextové vyhledávání<br /> <br /> - řízení vstupu dat – knihovny kontrolují, jak kvalitní informace přijímají do svého fondu<br /> <br /> - web není cílen na konkrétní skupinu uživatelů<br /> <br /> - krátký poločas rozpadu dokumentů na webu<br /> <br /> ==15. V čem spočívá rozdíl mezi tzv. povrchovým/hlubokým nebo viditelným/neviditelným webem?==<br /> - hluboký (neviditelný) web je ten, který vyhledávače nedokáží indexovat<br /> <br /> - hluboký web je asi 500x větší<br /> <br /> - hluboký web nabízí mnohem kvalitnější informace, soustředěné v relativně v malém počtu sídel<br /> <br /> - víc než polovina hlubokého webu je v předmětových databázích<br /> <br /> - poměr hlubokého a povrchového webu se mění jen nevýrazně<br /> <br /> - 95% hlubokého webu je přístupná bez poplatků<br /> <br /> - běžně používané vyhledávače neindexují více než 16% povrchového webu.<br /> <br /> ==16. Co znamená pojem hypertext?==<br /> <br /> * hypertext je vazba mezi skupinou textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (tzv. linků)<br /> <br /> * odkazuje na jiné informace a umožňuje jejich snadné vyhledávání<br /> <br /> * nejznámějším takovým systémem je World Wide Web<br /> <br /> * myšlenka hypertextu vznikla v roce 1945, kdy Vannevar Bush v článku „As We May Think“ popsal zařízení Memex, umožňující ukládání informací a jejich vzájemné propojování<br /> <br /> ==17. Jaké výhody a nevýhody přináší elektronické médium oproti klasickým analogovým?==<br /> Výhody digitální technologie: snadná manipulovatelnost, stlačitelnost, síťovatelnost, transformovatelnost, překlad z jednoho jazyka do druhého za pomoci speciálního software, možnost automatického vyhledávání, nepoměrně méně náročnější na sklady, možnost rychlého přenosu, snadná přenositelnost uložených dat.<br /> <br /> Analogové záznamy jsou nepoměrně kvalitnější než digitální – avšak jsou snadno poškoditelná. Proto se používá digitalizace. Na analogová i digitální média však mohou společně negativně působit i další vlivy jako prach, vlhkost, …<br /> <br /> ==18. Na jaké hlavní prvky (bloky, oddělení) můžeme dekomponovat knihovnu, podíváme-li se na ni jako na systém?==<br /> * '''Studovny'''<br /> * '''Sklady'''<br /> * '''Databáze'''<br /> * '''Výpůjční oddělení'''<br /> * '''Informační oddělení'''<br /> * '''Linka zpracování''', tj. akvizice, popis, adjustace<br /> * '''Management knihovny'''<br /> * '''Počítače''' - přístup do databází knihovny a připojení k Internetu<br /> Každé oddělení má své správce, tj. knihovníky (např. správce skladu, správce studovny).<br /> <br /> Schéma knihovny jako systému z přednášky Dr. Ing. Kadlece předmětu Knihovnické systémy a standardy naleznete zde[http://knihomol.phil.muni.cz/vik/vikba10/prednask/knihovna.htm]<br /> <br /> <br /> 1)knihovník<br /> 2)dokument<br /> 3)uživatel<br /> <br /> ==19. Co znamená a z čeho se skládá v knihovně tzv. &quot;linka zpracování&quot;?==<br /> Je to systém tří oddělení (činností) v knihovně, kterými projde získaný dokument než je k dispozici uživatelům: <br /> <br /> 1. '''Akvizice''' - získání dokumentů (koupí, darem, výměnou, povinným výtiskem) a jejich evidence (zápis do přírůstkového seznamu).<br /> <br /> 2. '''Popis''' - jmenný (tj. popis dokumentu z hlediska toho, co je v ní napsané, jména autorů, korporací,...) a věcný (tj. podle oborů).<br /> <br /> 3. '''Adjustace''' - dokument se označí štítky, signaturou, zabalí se a následně pošle dál (do skladu, studovny či půjčovny).<br /> <br /> ==20. K čemu slouží a jaké úkoly plní v knihovně akvizice?==<br /> * Akvizice je činnost, která je zaměřená na zjišťování, výběr a získávání dokumentů do fondu dané knihovny. <br /> * Je důležité brát ohled na funkci knihovny, její zaměření a poslání, obsahovou strukturu jejího fondu a potřeby uživatelů.<br /> * Získání dokumentů je možné koupí, darem, výměnou a u vybraných knihoven také tzv. povinným výtiskem.<br /> <br /> ==21. Jaké jsou hlavní zdroje získávání dokumentů do knihovny?==<br /> <br /> * nákup<br /> * dar<br /> * výměna<br /> * (povinný výtisk) - pouze vybrané knihovny<br /> <br /> ==22. Jaké základní seznamy musí knihovna vytvářet, k čemu slouží a jaké údaje se v nich uvádí?==<br /> <br /> 1. '''Přírůstkový seznam''' - je základním seznamem každé knihovny. Zapisují se do něj všechny získané knihovní jednotky (mimo exemplářů periodik). Může být veden jednak v klasické (papírové) podobě či v elektronické.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok jeho vydání, způsob nabytí.<br /> <br /> 2. '''Úbytkový seznam''' - je druhým důležitým seznamem v knihovně. Zapisují se do něj odepsané (vyřazené) knihovní jednotky (úbytky) dané knihovny.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, úbytkové číslo, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok vydání, důvod odpisu.<br /> <br /> ==23. Co je &quot;signatura&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> Je to označení alfanumerickým znakem, podle kterého najdeme knihu na regále.<br /> <br /> Mají pravidla vytváření, každá knihovna má jiný systém signatur.<br /> <br /> ==24. Co je &quot;přírůstkové číslo&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * je to evidenční číslo, pod kterým je zapsána do přírůstkového seznamu každá nová knihovní jednotka<br /> <br /> ==25. Co je &quot;sigla&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * sigla je lokační značka knihovny<br /> <br /> * užívá se k jednoznačné identifikaci knihovny např. v Souborném katalogu ČR<br /> <br /> * i když se stane, že knihovna změní název, sigla zůstává stále stejná<br /> <br /> * siglu tvoří kombinace tří abecedních a tří číselných znaků, např. JNG001<br /> <br /> * velká písmena na první a druhé pozici mají funkci geografického znaku (odvozeného z běžně užívaných zkratek bývalých okresních měst), velké písmeno na třetí pozici vyjadřuje typ knihovny:<br /> <br /> A – ústřední knihovny<br /> <br /> B – knihovny ústavu Akademie věd ČR<br /> <br /> C – knihovny ostatních ústavů<br /> <br /> D – vysokoškolské knihovny<br /> <br /> E – knihovny státní správy, veřejných institucí, kulturních, zájmových a společenských institucí, lékařské knihovny zdravotnických zařízení a církevní knihovny<br /> <br /> F – knihovny podniků, závodů, projektových organizací a firem<br /> <br /> G – veřejné knihovny a školní knihovny<br /> <br /> * číselná část je identifikačním číslem té konkrétní knihovny. Skládá se z třímístného čísla od 001 do 999: <br /> čísla od 001 do 499 se používají pro označení knihoven se sídlem v okresním městě<br /> čísla od 500 do 999 označují knihovny sídlící v ostatních místech okresu.<br /> Např.:<br /> JNG001 = Městská knihovna Jablonec nad Nisou<br /> (JN = okres Jablonec nad Nisou, G = veřejná knihovna, 001 = knihovna se sídlem v okresním městě)<br /> <br /> * siglu přiděluje Národní knihovna ČR, Oddělení souborných katalogů<br /> <br /> ==26. Jakým způsobem je ve skladu knihovny zajištěno optimální využití prostoru?==<br /> Knihy se řadí dle rozměrů aby se ušetřilo místo v regálech. Knihy stejných, nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==27. Co znamená termín &quot;stavění fondu&quot; a jaké druhy stavění fondu znáte?==<br /> Je to uspořádání fondu podle určitého systému, který umožňuje zpětné vyhledávání knihovních jednotek a jejich ochranu.<br /> <br /> Formátově pořadové stavění – uspořádání dle formátu a přiděleného pořadového čísla. Vícesvazková díla a multiplikáty se řadí vedle sebe.<br /> <br /> Formátově přírůstkové stavění – uspořádání dle formátu a přírůstkových čísel bez ohledu na vícesvazková díla a multiplikáty. <br /> <br /> Přírůstkově formátové stavění – stavění podle přírůstkových čísel s ohledem na formát a multiplikáty a vícesvazková díla.<br /> <br /> Systematicko-formátové stavění – uspořádání podle tříd systematické klasifikace, dále podle formátu a podle pořadových čísel.<br /> <br /> ==28. Kde a proč se používá formátové stavění fondu?==<br /> Používá se ve skladech depozit z důvodu úspory místa. Knihy stejných nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==29. Kde a proč se používá oborové stavění fondu?==<br /> Oborové – věnované určitému předmětu, jako je lékařství, a opomíjí se všechny další předměty (například právo). Právo se uvádí jen pokud je v souvislosti s lékařstvím (práva pacientů).<br /> <br /> Například u technické literatury (kde členění podle autorů není důležité, protože autorem je kolektiv)<br /> Zkrátka umožňuje uživatelům vyhledávat podle oboru jejich zájmu.<br /> <br /> ==30. Co znamená termín &quot;adjustace knihy&quot; a jaké úkony zahrnuje?==<br /> Je to označení vlastnictví knihovní jednotky evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli.<br /> <br /> Skládá se z fyzického ošetření knihy před vlastním uložením (obalení, polepení signaturou).<br /> <br /> Adjustace také spočívá v prověření správnosti faktury a také zaevidování faktury do knihy faktur, která může být vedena ručně, nebo strojově, nebo obojím způsobem (obojí je nejvýhodnější). Na faktuře by měly být uvedeny veškeré důležité údaje: cena, datum podpis, vystavení, splatnost, datum dodání faktury, kdo fakturu vystavil, … <br /> <br /> Po kontrole těchto údajů následuje označení vlastnictví dokumentu.<br /> <br /> ==31. Jaké vlivy působí na degradaci dokumentů v knihovně?==<br /> - Nedodržení klimatických podmínek (vlhkost, teplota, světelné záření, …)<br /> <br /> - Nevhodná manipulace a uložení<br /> <br /> - Nedostatečná ochrana před biologickými činiteli (živočichové, plísně, …)<br /> <br /> - Nedostatečná čistota<br /> <br /> - Špatné ovzduší (různé oxidy, …)<br /> <br /> ==32. Jaká opatření můžeme udělat, abychom zabránili degradaci případně úplnému zničení dokumentů v knihovně?==<br /> - Uložíme dokumenty ve vhodných podmínkách<br /> <br /> - Údržbou: očistou, ambulantními opravami, různými konzervačními metodami<br /> <br /> - Restaurátorským zásahem<br /> <br /> - Šetrnou manipulací<br /> <br /> - Prevencí katastrofických událostí<br /> <br /> ==33. Jaký je smysl prezenční výpůjčky v knihovně?==<br /> Udržet knihy, které mají být po celou dobu k dispozici čtenářům v knihovně právě v prostorách knihovny pro studijní účely. Dále se takto půjčují knihy, které jsou moc cenné nebo drahé a tím se knihovníci snaží je ochránit.<br /> <br /> ==34. Jaký je rozdíl mezi objednávkou dokumentu a jeho rezervací?==<br /> <br /> Objednávka – požadavek na vypůjčení knihovní jednotky, která je momentálně k dispozici, ale nachází se mimo volný výběr (je například ve skladu).<br /> <br /> <br /> Rezervace – Záznam požadavku uživatele na dokument, který je momentálně vypůjčen<br /> <br /> ==35. Jak se řeší při půjčování situace, kdy má o dokument zájem ve stejnou dobu víc uživatelů?==<br /> Kniha se půjčí podle toho, kdo si ji dříve zamluví, nebo rezervace. Postupuje se chronologicky.<br /> <br /> ==36. Jaké rozlišujeme typy výpůjček z hlediska délky výpůjční lhůty?==<br /> Krátkodobá, dlouhodobá, trvalá (depozit), meziknihovní.<br /> <br /> ==37. Jak souvisí pojem &quot;metadata&quot; s pojmem &quot;bibliografický popis&quot;?==<br /> Metadata – strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech. Mají funkci popisnou, selekční a archivační.<br /> <br /> Bibliografický popis – obsahuje soubor popisných údajů zaznamenávajících a identifikujících zpracovávaný dokument pomocí osmi oblastí údajů.<br /> <br /> Oba tyto pojmy spolu souvisí tím, že nesou informace o primárních datech<br /> <br /> ==38. Proč se vytváří (k čemu slouží) bibliografické záznamy?==<br /> Soubor údajů o zpracovaném dokumentu. Umožňuje identifikaci dokumentu tím, že představuje v něm uložené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení, jeho fyzickou formu, dále umožňuje jeho vyhledání a přístup k němu.<br /> <br /> ==39. Jaké problémy je nutné řešit při popisu zdrojů?==<br /> - Odkud vzít údaje pro popis<br /> <br /> - Jaké vlastnosti zdrojů popisovat<br /> <br /> - Jakých hodnot mohou nabývat<br /> <br /> - V jakém jazyku budou vyjádřeny<br /> <br /> - Jakým skriptem budou zapsány<br /> <br /> - Jak formálně tvrzení zapsat<br /> <br /> - V jakém formátu zapsat (struktura, kódování)<br /> <br /> ==40. Základní rozdělení bibliografických údajů z hlediska způsobu jejich vytváření a pozdějšího použití. Uveďte základní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami.==<br /> Bibliografický popis – účelem je umožnit rozlišit různé bibliografické zdroje od sebe navzájem (pomocí informací z dokumentu).<br /> <br /> <br /> Selekční údaj – údaj, podle kterého lze bibliografický záznam vyhledat a identifikovat (je tvořen pomocí selekčních jazyků).<br /> <br /> ==41. Co je podstatou selekčních údajů a jejich základní rozdělení.==<br /> Selekční údaje nám umožňují zařadit a popsat dokument podle jeho vlastností. Na základě takovýchto údajů pak mohou uživatelé a zaměstnanci knihovny takovéto dokumenty vyhledávat. <br /> <br /> <br /> Selekční jazyky jmenné – (jmenné záhlaví), personální, korporativní, názvová, geografická jména, …<br /> Selekční jazyky věcné - předmětové (na bázi přirozeného jazyka); systematické (umělé jazyky)<br /> <br /> ==42. Jaké prostředky používá bibliografický popis pro vyjádření vlastností popisovaných zdrojů?==<br /> Skupina entit 1: – produkty intelektuální nebo umělecké činnosti, které jsou jmenovány nebo popsány v bibliografických záznamech.<br /> - Dílo – určitý intelektuální nebo umělecký výtvor (abstraktní entita)<br /> - Vyjádření – určitá intelektuální nebo umělecká realizace díla (ve formě různých druhů záznamů)<br /> - Provedení – fyzická podoba vyjádření díla (všechny hmotné objekty se stejnou intelektuální formou).<br /> - Jednotka – jednotlivý exemplář provedení<br /> <br /> <br /> Skupina entit 2: – entity odpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, za fyzickou výrobu a správu entit.<br /> - Osoba – jednotlivec (ty které zemřely i ty, které žijí).<br /> - Korporace – organizace nebo skupina působící jako celek.<br /> <br /> <br /> Skupina entit 3 – doplňkový soubor entit, které slouží jako předměty int. nebo umělecké činnosti.<br /> - Pojem – abstraktní představa nebo myšlenka<br /> - Objekt – hmotný předmět<br /> - Akce – činnost nebo událost<br /> - Místo - lokace<br /> <br /> ==43. Co se rozumí pod pojmem &quot;korporace&quot; ve smyslu původce díla při bibliografickém popisu?==<br /> Organizace nebo skupina osob, identifikovaná vlastním jménem, vystupující jako celek (asociace, instituce, obchodní firmy, nevýdělečné instituce, …).<br /> <br /> ==44. Uveďte, jaké druhy odpovědnosti za dílo rozlišují AACR2R a stručně je charakterizujte.==<br /> Individuální – jedna osoba (fiktivní, neznámá, nejistá, …)<br /> <br /> Společná – spolupracují dvě nebo více osob nebo korporací, vykonávají stejný druh aktivity, mohou se podílet na různých částech, nebo podíl nemusí být odlišen.<br /> <br /> Smíšená – různé korporace nebo osoby přispívají různými druhy aktivit (modifikace, ilustrace, …)<br /> <br /> ==45. Z jakých dvou hledisek je nutné popisovat bibliografický zdroj a proč je nutné tyto dva aspekty rozlišovat?==<br /> Dvě hlediska:<br /> - Obsah (content) – intelektuální a umělecký obsah (nehmotný)<br /> - Nosič (carrier) – fyzické vlastnosti, formát (nehmotný)<br /> <br /> <br /> Účelem je umožnit rozlišení různých bibliografických zdrojů od sebe navzájem. Je třeba vzít v úvahu všechny aspekty popisované jednotky (obsah, nosič, typ publikace, bibliografické souvislosti, …). Tato hlediska by měla být zohledněna ve všech oblastech popisu.<br /> <br /> ==46. S jakými problémy se setkáváme při použití názvů a jmen k popisu zdrojů?==<br /> Názvy a přiřazená jména se mohou časem měnit, osoby mohou mít přiřazeno více druhů jmen, která se mohou vyskytovat v různých jazycích a znacích, názvy nemusí vůbec existovat, jména mohou být neznámá, jeden název může mít přiřazeno více osob nebo objektů, …<br /> <br /> ==47. Jak se řeší problém nejednoznačnosti jména (víc osob má stejné jméno) např. při popisu původce díla?==<br /> Je nutné použít doplňky (kvalifikátory) pro rozlišení stejných jmen (např. data, místa, …).<br /> <br /> ==48. Jak se řeší při bib. popisu situace, kdy je text v dokumentu zapsán v písmu, které nelze technicky pro popis použít (např. azbukou nebo řecky)?==<br /> Pro popis se použijí tzv. transliterační tabulky. Při převodu se nepřihlíží k fonetické hodnotě jednotlivých písem. Je možný zpětný převod do původní abecedy.<br /> <br /> ==49. Jaké jsou hlavní prameny popisu, ze kterých se čerpá při vytváření bibliografického záznamu knihy?==<br /> Zdrojem popisné informace je obvykle jednotka, kterou popisujeme, případně různé příručky a další díla. Pro každou oblast popisu je předepsán hlavní pramen popisu. Pokud informaci nenajdeme v hlavním popisu a najdeme ji jinde, uvedeme ji v hranatých závorkách.<br /> <br /> 1. Název a údaje o odpovědnosti &gt; Titulní stránka<br /> <br /> 2. Vydání &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 4. Nakladatelské údaje &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 5. Fyzický popis &gt; Celá publikace<br /> <br /> 6. Edice &gt; Celá publikace<br /> <br /> 7. Poznámky &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> 8. Standardní číslo &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> ==50. Jaký je rozdíl mezi vylučovacím a přidružovacím odkazem?==<br /> Vylučovací odkaz: (viz)<br /> Odkaz alternativního znění jména autora nebo unifikovaného názvu, jež nebylo použito pro hlavní záhlaví na autoritní formu daného jména nebo názvu.Může se jednat o odkaz, který přivádí uživatele k heslu, jež nebylo použito, ale pod kterým by se mohla daná problematika také skrývat. <br /> <br /> Přidružovací odkaz: (viz též)<br /> Upozorňuje uživatele jmenného katalogu pod jakým záhlavím mohou být nalezena díla téhož autora, má-li dvě bibliografické identity (např. pseudonym).<br /> V předmětovém katalogu upozorňuje uživatele na tématicky příbuzné dokumenty<br /> <br /> ==51. Čím se zabývá identifikační (jmenný) popis?==<br /> Je to část bibliografického záznamu, která se zabývá tvorbou bibliografického popisu , jmenných selekčních údajů (záhlaví) a tím i souvisejících jmenných a názvových autorit<br /> <br /> ==52. Čím se zabývá věcný popis?==<br /> Zabývá se pořádáním informací, při kterém jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pomocí pořádacích znaků věcných selekčních jazyků.<br /> <br /> ==53. Základní rozdělení selekčních jazyků a jejich stručná charakteristika.==<br /> 1) Podle typu zpřístupňovaných dokumentů na:<br /> Dokumentační – pořádání a ukládání dokumentografických informací (obsahová char. dokumentu).<br /> Faktografické – pořádání a ukládání faktografických informací<br /> <br /> <br /> 2) Podle charakteru zpřístupňovaných informací na:<br /> Identifikační – slouží pro popis formálních charakteristik v bibliog. popisu a jmenné katalogizaci<br /> Věcné – použití při zpracování věcných údajů s cílem umožnit vyhledávání dok. podle obsahu.<br /> <br /> <br /> Dělí se dále na: <br /> <br /> Předmětové selekční jazyky (na bázi přirozeného jazyka)<br /> <br /> Systematické selekční jazyky (na bázi umělého jazyka)<br /> <br /> Prekoordiované – lexikální jednotky jsou složené (MDT, předmět. hesla).<br /> <br /> Postkoordinované – lex. jednotky vyjadřují jednoduché pojmy (tezaurus).<br /> <br /> ==54. Co je základní myšlenkou studie FRBR (funkční požadavky na bibliografické záznamy)?==<br /> Studie vznikla v roce 1997 z podnětu IFLA. Cílem je jasně definovaný , strukturovaný rámec, uvádějící do souvislostí údaje zaznamenané v bibliografických záznamech a vyhovující potřebám uživatelů těchto záznamů. Dále doporučit základní úroveň funkčnosti pro záznamy vytvořené národními bibliografickými agenturami.<br /> <br /> <br /> Studie používá metodiku konceptuálního modelování založenou na technice analýzy entit. Zabývá se třemi hlavními prvky:<br /> <br /> <br /> Entity – klíčové objekty, které jsou předmětem zájmu uživatelů informací<br /> Vztahy mezi různými typy entit<br /> Atributy – důležité vlastnosti entit<br /> <br /> <br /> Atributy a vztahy jsou mapovány do čtyř obec. uživatelských úloh (najít, identifikovat, vybrat, získat).<br /> <br /> ==55. Jaký je rozdíl mezi dílem a jeho provedením?==<br /> <br /> Dílo je umělecký, vědecky, technický nebo řemeslný výtvor tvůrčí lidské činnosti (abstraktní podoba).<br /> <br /> <br /> Provedení je fyzická podoba vyjádření díla. Představuje všechny hmotné objekty, které mají stejné vlastnosti pokud jde o intelektuální obsah a fyzickou formu.<br /> <br /> ==56. Jaké znáte globální identifikátory, používané při popisu bibliografických zdrojů?==<br /> <br /> ISBN, ISSN, ISMN, ISRN, SICI, URI<br /> <br /> Podrobnosti v [http://sigma.nkp.cz/F/EQMA23ADXHPBFKY16YU4I6NNNAKP9R1DJ1K68QH45H3A3UBE2U-47696?func=file&amp;file_name=find-b&amp;local_base=KTD TDKIV].<br /> <br /> ==57. Jak je zajištěno, že mezinárodní identifikátor (např. ISBN) je globálně jednoznačný - jedinečný?==<br /> Systém ISBN je řízen mezinárodní agenturou ISBN, které podléhají národní agentury ISBN. Ty přidělují novým publikacím ISBN z přidělených bloků čísel a provádějí evidenci těchto publikací.<br /> V ČR funguje národní agentura ISBN při NK ČR.<br /> <br /> <br /> ISBN je mezinárodní standardní číslo knihy, alfanumerický kód určený pro jednoznačnou identifikaci knižních vydání. Vychází z mezinárodního standardu ISO 2108. Z této alfanumerické struktury lze získat základní informace o původu knihy. Označení je složeno z částí proměnlivé délky, rozdělenými pomlčkami a mezerami.<br /> <br /> <br /> ISBN-10 – bylo dříve původní deseticiferné.<br /> ISBN-13 – nyní, má o jednu skupinu na začátku navíc a má nyní identickou strukturu jako čárový kód. Takže je takto ISBN na knihách i uvedeno.<br /> <br /> <br /> Složení ISBN-13: <br /> Na začátku nově přidaný prefix: konstanta 978 nebo 979, který označuje prefix čárového kódu.<br /> Druhou částí je identifikátor skupiny, který popisuje zemi a zeměpisný region.<br /> Třetí částí je identifikace vydavatele knihy pomocí kódu který je jednoznačný.<br /> Čtvrtá část popisuje již konkrétní vydání příslušné knihy u daného vydavatele (max. 6 číslic)<br /> Poslední číslo je kontrolní cifra, která zajišťuje, aby při překlepu nebyla nalezena jiná kniha.<br /> <br /> ==58. Co znamená tzv. perzistence identifikátoru?==<br /> Identifikátor musí být trvale platný a funkční - nezávislost na lokaci (přesuneme-li objekt na jiné místo webu, identifikátor objektu by měl zůstat nezměněn) a směrovatelnost (zadáme-li identifikátor do webového prohlížeče, infrastruktura webu by nás měla automaticky nasměrovat na příslušný objekt, ať se nachází v rámci globální sítě kdekoliv.<br /> <br /> ==59. Jaké moduly integrovaných knihovnických informačních systémů znáte a jaké funkce plní?==<br /> Dělí se do modulů podle funkcí:<br /> <br /> - Katalog – data o dokumentech (OPAC, bibliografický popis, jednotky)<br /> <br /> - Výpůjční modul – data o uživatelích, výpůjčkách a peň. trans. (výpůjčky, MVS, správa studoven)<br /> <br /> - Akvizice – data o dodavatelích objednávkách, fakturách, rozpočtech (evidence, správa seriálů, výměna publikací).<br /> <br /> - Správa systému – data o účtech, o nastavení systému, …<br /> <br /> Zpravidla obsahuje i nástroje pro zapojení do sítě knihoven a r komunikaci s externími zdroji.<br /> <br /> ==60. Co obnáší proces automatizace v knihovnách?==<br /> Jde o proces, při němž se vytváří struktury a formy záznamu dokumentu pomocí počítačových technologií a to podle typu zpracovaného dokumentu, účelu využití takového záznamu, úrovně podle typu popisné jednotky a použitého nosiče záznamu.<br /> Výsledkem takovéhoto zpracování jsou elektronické katalogy, bibliografické databáze, …<br /> V počátcích automatizace též tištěné katalogy, bibliografie a tištěné katalogizační lístky.<br /> <br /> Automatické zpracování informací – proces zpracování informací pomocí informačních technologií. Zahrnující sběr, ukládání, třídění, propojování, editování,vyhledávání, zobrazování informací, …<br /> <br /> ==61. Jaké integrované knihovnické systémy znáte?==<br /> Lanius, Clavius, Aleph, Koniáš, Daimon, KP_Sys, KP-Win, Voyager, Advanced rapid library<br /> <br /> ==62. Jaké znáte formy knihovních katalogů? (podle používané technologie)==<br /> Svazkový – tištěná kniha, uzavřený, nebo za určité období<br /> <br /> Lístkový – kartónové lístky (75x125 mm) – mezinárodní, 105x 150 – standardizovaný<br /> <br /> Elektronický – počítačová databáze, součást integrovaného knihovnického systému<br /> <br /> Online – OPAC (na síti)<br /> <br /> ==63. Uveďte druhy knihovních katalogů podle způsobu jejich uspořádání.==<br /> * '''Katalog jmenný''' - záznamy jsou uspořádány podle příjmení autora, korporace, prvního slova z názvu (není-li autor) <br /> * '''Katakog věcný''' - ''systematický'' - záznamy uspořádány podle oborů, znaků MDT / ''předmětový'' - uspořádání podle předmětových hesel <br /> * '''Katalog názvový''' - záznamy seřazeny podle názvů dokumentů <br /> * '''Katalog slovníkový (křížový)''' - řazení podle klíčových slov <br /> * '''Katalog místní''' - záznamy uspořádány podle signatur<br /> <br /> ==64. Uveďte druhy knihovních katalogů podle rozsahu fondů, které popisují.==<br /> * '''Generální katalog''' - obsahuje záznamy fondu celé knihovny<br /> * '''Speciální katalog''' - obsahuje záznamy pouze části fondu dané knihovny, např. pouze AV dokumenty <br /> * '''Souborný katalog''' - obsahuje záznamy z fondů více knihoven (např. Souborný katalog ČR je příkladem elektronického souborného katalogu) <br /> * '''Virtuální katalog''' - umožňuje prohledání katalogů online a slučování jejich výsledků<br /> <br /> ==65. Co je hlavním znakem katalogu narozdíl třeba od bibliografie?==<br /> *'''Katalog''' obsahuje záznamy o dokumentech, které daná knihovna vlastní. Na katalogizačním záznamu by neměly chybět lokační údaje (signatura). <br /> * '''Bibliografie''' informuje o existenci dokumentů, není vázaná na konkrétní instituci. Bibliografický záznam proto lokační údaje neobsahuje a také obvykle bývá rozsáhlejší než katalogizační.<br /> <br /> ==66. Uveďte hlavní funkce knihovního katalogu.==<br /> * '''bibliografická''' (indikativní) - informuje o existenci primárních dokumentů<br /> * '''rešeršní''' (selekční) - vyhledávání záznamů dokumentů<br /> * '''lokační''' - umožňuje zjistit, kde nalezené zdroje jsou a jsou-li dostupné a jak<br /> * '''evidenční''' - eviduje dokumenty (tj. majetek) knihovny<br /> * '''kolokační''' - zajištění toho, aby se záznamy, které spolu nějakým zpúsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe (např. díla jednoho autora)<br /> * '''identifikační''' (popisná) - umožňuje zjistit, o jaký dokument se jedná a odlišit ho od ostatních <br /> * '''propagační''' - nabízí obsah sbírek knihovny<br /> <br /> ==67. Vysvětlete termín &quot;kolokační funkce&quot; katalogu.==<br /> * kolokační funkce katalogu zajišťuje, aby se dokumenty, které spolu nějakým způsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe, např. díla jednoho autora, různá vydání stejného díla<br /> <br /> ==68. Co znamená termín &quot;navigace&quot; v katalogu?==<br /> Znamená to NAVIGOVAT UŽIVATELE KATALOGU (prostřednictvím logického uspořádání bibliografických informací a jasnou prezentací způsobu, jak se v katalogu pohybovat, včetně prezentace vztahu mezi díly, vyjádřeními, manifestacemi a jednotkami).<br /> <br /> ==69. Co znamená termín OPAC?==<br /> * OPAC = Online public access catalog<br /> * veřejně dostupný elektronický katalog dokumentů nacházejících se v knihovně<br /> * vyhledávání v OPACu jednoduché nebo pokročilé<br /> * možnost listování v rejstřících<br /> * řada knihoven přidává do svého OPACu náhledy obálek dokumentů či nabízí uživatelům možnost přidávat recenze dokumentů <br /> * standartně bývá součástí přístup do čtenářského konta, možnost rezervace nebo prolongace dokumentu<br /> <br /> ==70. Jaké jiné další funkce poskytuje OPAC katalog oproti klasickým např. lístkovým katalogům?==<br /> * složitější vyhledávání záznamů na základě kombinování dotazů<br /> * prohlížení rejstříků v rámci vyhledávání (rejstřík autorů, klíčových slov)<br /> * možnost volby vyhledávání v celém fondu knihovny nebo pouze ve vybrané části<br /> * možnost zjištění, zda je nebo není dokument momentálně vypůjčený (popř. datum, kdy by měl být čtenářem vrácen)<br /> * možnost rezervace nebo prodloužení (prolongace) dokumentu<br /> * možnost bezprostřední aktualizace záznamu knihovníkem (přidání či oprava údajů) prostřednictvím příslušného knihovního programu<br /> * možnost vkládání náhledů obálek, přidávání recenzí<br /> * propojení s jinými databázemi či službami<br /> * možnost zobrazení vybraného záznamu v různých formátech (katalogizační záznam, citace, záznam ve formátu MARC21, UNIMARC či ISBD<br /> * možnost tisku vyfiltrovaného záznamu<br /> * přístup do čtenářského konta<br /> * knihovny mohou využít objednávky MVS přes online katalog<br /> <br /> ==71. Jaké výhody přinesly elektronické katalogy oproti klasickým papírovým?==<br /> * přístup ke katalogu neomezenému počtu uživatelů ve stejný čas<br /> * přístup 24 hodin denně<br /> * nemusím být v knihovně<br /> * možnost vyhledávat dokument podle nejrůznějších kritérií (autor, název, jazyk dokumentu, roku vydání, nakladatele, klíčových slov)<br /> * možnost sdílení záznamů<br /> * rychlejší a pohodlnější vyhledávání<br /> <br /> ==72. Jak se nazývá proces převodu lístkového katalogu do elektronické podoby?==<br /> Retrospektivní konverze.<br /> <br /> ==73. Co představuje termín &quot;bibliomining&quot;?==<br /> Bibliomining souvisí s pojmem data mining = těžba dat. Ve spojení s biblio znamená těžba informací z knihovny a jejích katalogů, tzv. čtení mezi řádky (návštěvnost, obliba knížek, přelidněnost v závislosti na otevírací době, denní hodině…)<br /> <br /> ==74. Co vyjadřuje označení &quot;Library 2.0&quot;?==<br /> Tento pojem souvisí s pojmem Web 2.0. Library 2.0 je podle mnohých názorů spojením klasické knihovny a technologií Web 2.0 + Bussines 2.0 = Library 2.0<br /> <br /> Charakteristika: Zapojení uživatele do vytváření a implementace služeb knihovny pomocí tech. W2.<br /> <br /> Library 2.0 není uzavřený koncept což knihovnu vede k potřebě k neustále reakci na potřeby uživatelů (vylepšování stávajících služeb právě za pomoci uživatelů).<br /> Hlavní myšlenka tedy je vytvoření takové knihovny, která by byla adekvátní potřebám uživatelů a dokázala by se jim nejen jednorázově přizpůsobit, ale hlavně neustále reagovat na změny jejich potřeb a přání. Taková knihovna by ve svých službách, které nabízí, používala technologie W2.<br /> Přístup do knihoven pomocí webového OPACu je dnes již zavedeným standardem. Ovšem kdyby se tato služba propojila s RSS kanály a s možností uživatelů hodnotit a přidávat své názory na jednotlivé tituly, knihovní služby by pak nabraly úplně jiné podoby.<br /> <br /> ==75. Uveďte příklad &quot;de iure&quot; standardu a &quot;de facto&quot; standardu a jaký je mezi nimi rozdíl.==<br /> De uire standardy vytváří obvykle komise expertů pověřená nějakou organizací, nejlépe standardizační (např. ISBN).<br /> <br /> De facto standardy vychází z praxe. Určité řešení se ujme a rozšíří, protože z něj vyplývají určité výhody (mp3).<br /> <br /> ==76. Uveďte důvody používání standardů.==<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> <br /> ==77. Jmenujte nejdůležitější světové a české standardizační organizace.==<br /> '''ISO '''<br /> * Mezinárodní organizace pro normalizaci<br /> * International Organization for Standardization<br /> * založeno 1947, sídlo v Ženevě<br /> * světová federace národních normalizačních organizací<br /> * členem ISO je Český normalizační institut<br /> * zabývá se tvorbou mezinárodních norem ve všech oblastech mimo elektrotechniky<br /> <br /> <br /> '''ANSI'''<br /> * The American National Standards Institute<br /> * založeno 1919, současný název od roku 1969, sídlo ve Washingtonu<br /> * americká standardizační organizace<br /> * vytváří průmyslové standardy v USA<br /> * je členem ISO<br /> <br /> <br /> '''NISO'''<br /> * National Information Standards Organization<br /> * americká standardizační organizace<br /> * založeno 1939, současný název od roku 1984<br /> * vyvíjí standardy týkající se informačních technologií (v oblasti knihovnictví jsou to např. ISSN, Z39.50, Dublin Core, ...)<br /> <br /> <br /> '''CEN'''<br /> * European Committee for Standardization<br /> * Evropský výbor pro normalizaci<br /> * produkuje European Standards - EN<br /> * má 30 národních členů, členy CEN jsou národní normalizační organizace ze 30 evropských zemí<br /> * za ČR je členem Český normalizační institut (ČNI)<br /> <br /> <br /> '''ČNI'''<br /> * Český normalizační institut<br /> * spravuje české národní standardy<br /> * je zodpovědný za tvorbu českých technických norem<br /> * založen roku 1922, současný název od roku 2005, dříve název ČSNI <br /> <br /> <br /> <br /> '''W3C'''<br /> * World Wide Web Consortium<br /> * mezinárodní konsorcium<br /> * založeno roku 1994<br /> * vytváří webové standardy a doporučení pro World Wide Web (např. HTML - Hypertext Markup Language, CSS - Cascading Style Sheets)<br /> * konsorciu předsedá jeho zakladatel Tim Berners-Lee<br /> <br /> <br /> <br /> '''IETF'''<br /> * The Internet Engineering Task Force<br /> * zabývá se problematikou Internetu<br /> * publikuje Internet Drafts a RFC (Requests for Comments)<br /> <br /> <br /> '''ALA'''<br /> * The American Library Association<br /> * spravuje a vydává AACR<br /> <br /> <br /> '''JSC'''<br /> * Joint Steering Committee for Revision of AACR<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje AACR<br /> <br /> <br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> <br /> '''IFLA'''<br /> * International Federation of Library Associations and Institutions<br /> * Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí<br /> * světové nevládní knihovnické společenství, které ovlivňuje a usměrňuje rozvoj knihovnictví na celém světě<br /> * založena v roce 1922 ve skotském Edinburghu<br /> * vedení IFLA sídlí v Haagu v Královské knihovně (Nizozemsko)<br /> * spravuje UNIMARC<br /> * IFLA doporučení: FRBR (Functional Requirements for Bibliographic Record, Funkční požadavky na bibliografický záznam)<br /> <br /> <br /> '''NK ČR'''<br /> * Národní knihovna České republiky<br /> * určuje knihovní standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy<br /> <br /> ==78. Jmenujte jednu mezinárodní a jednu americkou organizaci sdružující knihovny.==<br /> americká organizace:<br /> '''ALA''' - The American Library Associations<br /> <br /> mezinárodní organizace:<br /> '''IFLA''' - Internation Federation of Library Associations and Institutions<br /> <br /> ==79. Která organizace má v ČR na starosti standardizaci v knihovnictví?==<br /> '''Národní knihovna ČR''' <br /> * určuje knihovnické standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy a vydává je<br /> <br /> ==80. Která organizace vyvíjí MARC formáty?==<br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> ==81. Jaké jsou výhody jazyka XML při strukturování dat?==<br /> * textový formát, nezávislý na prostředí<br /> * odděluje popis struktury od prezentace<br /> * DTD (Document Type Definition) je možné sdílet v rámci skupin uživatelů<br /> * standard je otevřený - bez licencí<br /> * a je podporovaný komerčními i volnými aplikacemi<br /> <br /> ==82. Jaké jsou výhody a nevýhody standardizace?==<br /> ''Výhody'':<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> ''Nevýhody'':<br /> * Standardizace omezuje uživatele na předem dané postupy a případy dané standardem, standardizací není možné postihnout všechny možné případy.<br /> * Vývoj a udržování standardu vyžaduje financování: Někdo je musí hradit (firmy, státy, sdružení). Standardy mohou být předmětem patentů a za jejich používání je nutné platit licenční poplatky. Úspěšnost standardu roste s tím, kolik se do něho investuje prostředků.<br /> <br /> ==83. Co znamená termín &quot;blog&quot;?==<br /> * blog je '''webová aplikace''' na jedné webové stránce obsahující příspěvky uživatelů (tzv. '''blogerů''')<br /> * jsou to internetové deníky obsahující články a reakce na ně<br /> * umožňují veřejné vyjádření názoru kohokoliv <br /> * příspěvky bývají nejčastěji řazeny chronologicky, nejnovější nahoře<br /> * možnost přidávání komentářů k jednotlivým příspěvkům<br /> * výhodou je jednoduchá tvorba a užívání<br /> * blogy jsou jednou z technologií Web 2.0<br /> <br /> ==84. V čem spočívá princip &quot;wiki&quot;?==<br /> <br /> * Wiki je technologie umožňující vytvářet dokumenty pomocí jednoduchého značkovacího jazyka za použití webového prohlížeče. <br /> <br /> * Výhodou je snadné vytváření a aktualizace wiki stránek. <br /> <br /> * Většina systémů wiki je otevřena veřejnosti, uživatelé mohou libovolně vkládat či upravovat texty.<br /> <br /> * Název wiki pochází z havajštiny (rychlý).<br /> <br /> * Příkladem je Wikipedia.<br /> <br /> ==85. Co znamená termín &quot;social bookmarking&quot;?==<br /> <br /> * Social bookmarking je jednou z technologií Webu 2.0.<br /> <br /> * Jedná se o vzájemné sdílení zajímavých odkazů (např. článků, videí, webových stránek atd.) v prostředí Internetu. <br /> <br /> * Uživatel Internetu najde velmi zajímavý článek či webovou stránku a podělí se o ni s ostatními lidmi na Internetu. K tomuto účelu slouží specializované servery, u nás například '''linkuj.cz''' nebo '''jagg.cz'''. Tyto servery umožní daný článek zalinkovat a tím jej nasdílet s ostatními uživateli. <br /> <br /> *Zajímavé odkazy se nemusí jen linkovat, ale uživatel může tyto servery jen navštěvovat a sledovat, co se nového (podle ostatních uživatelů zajímavého) na Internetu objevilo.<br /> <br /> ==86. Co znamená termín &quot;tagging&quot;?==<br /> <br /> * tagging = tagování<br /> <br /> * Tagging označuje přiřazování klíčových slov k souborům na webu přímo uživatelem.<br /> <br /> * Jedná se o technologii Web 2.0.<br /> <br /> * Tagy slouží k označování internetového obsahu a jsou důležitou složkou spoluvytváření obsahu Internetu. Jedná se o jednoduchá slova, kterými mohou uživatelé popisovat různý webový obsah.<br /> <br /> * Jedním z užitečných navigačních prvků, které vytváří samotní uživatelé, je tzv. Tag cloud. Jde o seznam odkazů umístěných na jedné stránce, přičemž každý z nich může být zobrazen jinou velikostí fontu. Velikost fontu u jednotlivých odkazů je ovlivněna popularitou jednotlivých odkazů. Tím se rozumí jak často (tedy kolik uživatelů) na daný odkaz klikne. Čím je odkaz populárnější tím větším fontem se zobrazuje a naopak.<br /> <br /> * V praxi si Tag cloud můžete prohlédnout na '''torrentz.com''' nebo '''del.icio.us'''.<br /> <br /> * Podrobný článek o taggování naleznete zde [[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Tagging]].<br /> <br /> ==87. Co znamená a jaký je princip RSS?==<br /> <br /> * RSS (Really Simple Syndication) je nástroj, který slouží ke snadnému stahování informací o novinkách a změnách na uživatelem vybraném webu ve formátu XML.<br /> <br /> * K použití informací z RSS zdrojů slouží specializované programy, tzv. '''RSS čtečky'''.<br /> <br /> * Díky RSS nemusí uživatel navštěvovat své oblíbené servery, zda na nich není nějaký nový článek, ale stačí mít zapnutou RSS čtečku, která servery navštíví za uživatele a ihned ho upozorní na veškeré změny.<br /> <br /> ==88. Co je to &quot;podcast&quot;?==<br /> <br /> * Podcasting je metoda šíření informací, kterou v roce 2004 vymyslel Adam Curry. <br /> <br /> * Jedná se v podstatě o způsob, jak si automaticky stahovat internetové zvukové záznamy do svého počítače či přenosného kapesního přehrávače jako je iPod. <br /> <br /> * Hlavní přínosem je, že si uživatel nemusí kontrolovat, kdy se bude vysílat jeho oblíbený pořad. Specializovaný program (např. Juice) stáhne vybraný pořad přímo do počítače a uživatel si jej může kdykoliv zpětně přehrát či si jej stáhnout. <br /> <br /> * Podcast může být nejen pořad, ale i jakýkoliv příspěvek převedený do digitálního zvukového formátu. <br /> <br /> * Název podcasting vznikl spojením slov iPod a broadcasting (vysílání).<br /> <br /> ==89. Co je &quot;instant messaging&quot;?==<br /> <br /> * Instant messaging je internetová služba, která pomocí specializovaných programů umožňuje komunikaci v reálném čase s jinými lidmi na síti. <br /> <br /> * Pomocí Instant messaging komunikátorů je možné posílat textové zprávy, soubory různých typů (textové, zvukové, video), komunikovat hlasově prostřednictvím mikrofonu nebo audiovizuálně pomocí webkamery, vytvářet seznamy svých známých (možnost poznat, kdo z nich je právě online).<br /> <br /> ==90. Jak mohou technologie Web 2.0 přispět k rozvoji knihoven a jejich služeb?==<br /> * SOPAC = social OPAC – nová verze katalogů umožňující propojení se sociálními sítěmi a tak větší propojení s uživateli (hodnocení, komentáře, tagging,...)<br /> * aplikace dalších technologií do katalogu: pokročilé formy vyhledávání, našeptáváče, fazetové vyhledávání, dotazy v přirozeném jazyce, RSS, obsahy a obálky knih, propojování na e-zdroje<br /> * blogy: mohou doplňovat webovou prezentaci knihovny, umožňují komunikaci s uživateli, informují o novinkách a dění v knihovně, poskytují různé návody či tipy spojené s knihovnou, vyhledáváním, využíváním zdrojů apod.<br /> * technologie webu 2.0 umožňují reagovat na změny a měnící se potřeby uživatelů, rozvoj umožňují otevřenost, snadnost použití, inovační přístup, participaci uživatelů<br /> <br /> ==91. Co si představíte pod termínem &quot;katalogizační pravidla&quot; nebo &quot;katalogizační instrukce&quot;?==<br /> Katalogizační pravidla jsou určena pro tvorbu katalogů a jiných soupisů v univerzálních knihovnách všech velikostí. <br /> <br /> Je to souhrn metodických pokynů, který umožňuje jednoznačně řešit problémy katalogizace. Tedy co a jak zapisovat.<br /> <br /> ==92. Jmenujte v současnosti používaná katalogizační pravidla v ČR.==<br /> * AACR2 (Anglo-americká katalogizační pravidla, 2. revidované vydání)<br /> * ISBD (Mezinárodní standardní bibliografický popis)<br /> <br /> ==93. Jaký je v hlavních bodech postup při popisu zdrojů podle AARC2R?==<br /> # popsat fyzický předmět <br /> # zvolit hlavní a vedlejší záhlaví<br /> # stanovit správnou formu jmen v záhlavích<br /> # provést odkazy na odlišné formy jmen<br /> <br /> ==94. Čím se zabývá prvních 12 kapitol AACR2R?==<br /> Všeobecnými pravidly popisu u jednotlivých typů dokumentů:<br /> # Všeobecná pravidla popisu<br /> # Knihy, brožury a jednolistové tisky<br /> # Kartografické dokumenty<br /> # Rukopisy (včetně rukopisných sbírek)<br /> # Hudebniny<br /> # Zvukové dokumenty<br /> # Filmy a videozáznamy<br /> # Grafické dokumenty<br /> # Elektronické zdroje<br /> # Trojrozměrné dokumenty<br /> # Mikrodokumenty<br /> # Seriály<br /> <br /> ==95. Jakými hlavními typy identifikačních selekčních údajů (záhlaví) se zabývají AACR2?==<br /> * Popis pod individuálním autorem <br /> ::individuální autor je osoba s hlavní odpovědností za vytvoření intelektuálního nebo uměleckého obsahu díla<br /> * Popis pod korporací <br /> ::korporace je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek<br /> * Popis pod názvem, příp. unifikovaným názvem<br /> ::unifikovaný název je název, jímž je dílo identifikováno pro katalogizační účely, <br /> ::nebo název použitý k rozlišení záhlaví pro jedno dílo od záhlaví pro dílo odlišné <br /> ::nebo konvenční skupinový název použitý pro uspořádání publikací (jednoho autora,...) obsahujících řadu prací nebo výtahy atd. z několika prací (např. sebraná díla,...)<br /> <br /> ==96. Uveďte příklady hlavních pramenů popisu pro knihu podle AACR2R.==<br /> * Titulní stránka<br /> * Preliminária = titulní stránka, rub titulního listu, všechny stránky přecházející titulní stránce a obal<br /> * Tiráž<br /> * Celá popisná jednotka<br /> * Jakýkoli pramen<br /> <br /> ==97. Čím se liší tzv. unifikovaný název od hlavního názvu bibliografického zdroje (třeba knihy)?==<br /> Unifikovaný název slouží k identifikaci jednotky pro katalogizační účely, název bibliografického zdroje může být stejný u více zdrojů, unifikovaný název slouží k upřesnění, o který zdroj se jedná (do kulatých závorek připojí např. název vydávající korporace nebo jiné rozlišující údaje).<br /> <br /> ==98. Uveďte jaké znáte oblasti popisných údajů (je jich 8), které jsou specifikovány v ISBD.==<br /> * '''Oblast údajů o názvu a odpovědnosti''': hlavní název, obecné označení druhu dokumentu, souběžný název, ostatní informace o názvu, údaje o odpovědnosti.<br /> * '''Oblast údajů o vydání''': údaj o vydání, souběžný údaj o vydání, údaje o odpovědnosti vztažené k vydání, další údaje o vydání, …<br /> * '''Oblast specifických údajů o materiálu nebo typu publikace'''<br /> * '''Oblast údajů o publikaci, distribuci atd.''': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby.<br /> * '''Oblast údajů fyzického popisu''': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál.<br /> * '''Oblast údajů o edici''': hlavní název edice, souběžný název edice, další údaje o názvu edice, údaje o odpovědnosti vztažené k edici, ISSN edice, číslování v rámci edice.<br /> * '''Oblast poznámek'''<br /> * '''Oblast standardních čísel a údajů o dostupnosti''': standardní číslo, klíčový název, údaje o dostupnosti nebo ceně.<br /> <br /> ==99. Jaké hlavní údaje se uvádí v oblasti údajů o publikaci podle ISBD (nebo i AACR2)?==<br /> ''ISBD'': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby<br /> ''AACR2'': místo a datum vydání, distribuce, jméno nakladatele, distributora<br /> <br /> ==100. Jaké popisné údaje se podle vás uvádí v oblasti údajů fyzického popisu podle ISBD nebo AACR2?==<br /> ''ISBD'': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál<br /> <br /> ''AACR2'': rozsah fyzické jednotky (pro knihy stránkování), další fyzické údaje (ilustrace …), rozměr, doprovodný materiál<br /> <br /> ==101. K čemu slouží tzv. &quot;interpunkce&quot; v bibliografickém záznamu a čím je určena?==<br /> Interpunkce má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu. <br /> <br /> Využívají se tato interpunkční znaménka: dvojtečky, středníky, lomítka, pomlčky, čárky a tečky.<br /> <br /> ==102. Je nějak určeno pořadí popisných údajů v bibliografickém záznamu podle ISBD a proč?==<br /> Ano, pořadí je přesně určeno, společně s interpunkcí má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu.<br /> <br /> ==103. Co znamená, když řekneme o bibliografickém záznamu, že je v určitém &quot;formátu&quot;? Jinak řečeno co znamená &quot;formát bibliografického záznamu&quot;?==<br /> ==104. Jaké znáte formáty (standardy) pro komunikaci bibliografických záznamů?==105. Srovnejte komunikační formáty MARC s formáty ==založenými na XML. Výhody/nevýhody.==<br /> ==106. Porovnejte formáty MARC a Dublin Core, jaké jsou zásadní rozdíly, výhody, nevýhody?==<br /> ==107. Co je definováno ve formátech MARC?==<br /> UNIMARC – má jen formát pro bibliografická data<br /> <br /> <br /> MARC21 formáty jsou definovány pro pět typů dat:<br /> <br /> - Format for Biblographic Data – bibliografická data<br /> <br /> - Format for Holdings Data – to, co knihovna vlastní<br /> <br /> - Format for Autority Data – záhlaví – autor a údaje o něm<br /> <br /> - Format for Classification Data – klasifikační data<br /> <br /> - Format for Community Information – záznamy o knihovnách<br /> <br /> ==108. Co je principem standardu MARC? Jak se člení a označují data záznamu?==<br /> <br /> - MARC = MAchine Readable Cataloguing<br /> - Standard pro reprezentaci a komunikaci (výměnu) bibliografických a souvisejících informací ve strojem čitelné podobě<br /> <br /> <br /> Záznam se dělí na tři úrovně:<br /> - Struktura záznamu – je dána standardy ANSI Z39.2 a ISO 2709<br /> - Označení obsahu – kódy a konvence, které dále identifikují a dále charakterizují obsah záznamu<br /> - Obsah většiny datových elementů je určen mimo standardy MARC, jako jsou AACR, LCSH, …<br /> <br /> <br /> Princip:<br /> - Data se člení do polí a podpolí označených pomocí tagů<br /> - Pole mohou mít pevnou nebo proměnlivou délku<br /> - Pole s pevnou délkou obsahují kódované údaje<br /> - Poli mohou předcházet dva identifikátory, které zpřesňují význam obsahu<br /> <br /> <br /> Hodnoty tagů a jednotlivých polí, podpolí, určuje konkrétní verze formátu MARC, většinou národní.<br /> <br /> ==109. V čem se obecně liší různé verze formátu MARC, např. MARC21 a UNIMARC?==<br /> <br /> - V MARC21 je interpunkce součástí dat, v UNIMARC se generuje až při zobrazení (srov. pole 245 resp. 200), <br /> - UNIMARC má tzv. vyšší granularitu údajů - je podrobněji strukturovaný (srov. pole 100 resp. 700).<br /> <br /> ==110. Stručně charakterizujte bibliografický standard MODS.==<br /> <br /> - MODS – Metadata Object Description Schema) – schéma pro popis objektu metadaty.<br /> - Tento formát byl vytvořen Library of Congress především pro použití v knihovnických appl..<br /> - Obsahuje vybrané prvky z MARC21, které jsou však jinak strukturované a uspořádané.<br /> - Záměrem je jednodušší formát než MARC21, ale stále dostatečně strukturovaný.<br /> <br /> ==111. Stručně charakterizujte formát Dublin Core.==<br /> <br /> - Standard pro netafatový popis digitálních objektů často vyjadřovaný prostřednictvím XML.<br /> - Název vychází z města Dublin v USA – konference na které byl vytvořen.<br /> - Záměrem je usnadnit vyhledávání elektronických zdrojů.<br /> - Standard obsahuje základní sadu 16ti prvků (název, tvůrce, předmět, popis, …) z nichž žádný není povinný<br /> - Původně byl vytvořen jako popis zdrojů na www sestavený přímo autorem. Pak ale zaujal instituce, které se zabývají formálním zpracováním zdrojů (knihovny, vládní agentury, …).<br /> - Struktura Dublin Core se v současnosti používá ve 20 zemích a nové stále přibývají.<br /> <br /> ==112. K čemu se používá protokol Z39.50?==<br /> <br /> - Protokol založený na architektuře server – klient, který je určený pro vyhledávání a získávání informací ze vzdálených databází (je určený pro heterogenní prostředí – různé systémy).<br /> - Tento protokol definuje komunikační jazyk (Z-jazyk) a způsob kódování přenášených údajů.<br /> - Není závislý na platformě ani systému.<br /> - Použitý standard v knihovnictví.<br /> <br /> Protokol umožňuje: Vyhledávání, update údajů, předávání a přebírání (upload a download), <br /> <br /> Při komunikaci nastávají problémy s různými verzemi a různými profily (soubory funkcí, které jsou implementovány). <br /> Implementace protokolu - konkrétní realizace pro konkrétní systém (databázi) a platformu, která může zahrnovat jen určitou podmnožinu funkcí (např. jen vyhledávání, ne update)</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Vypracovan%C3%A9_ot%C3%A1zky_k_testu_VIKBA10&diff=28361 2013-01-22T11:53:06Z

<p>Maluskoval: /* 101. K čemu slouží tzv. &quot;interpunkce&quot; v bibliografickém záznamu a čím je určena? */</p> <hr /> <div>* Na tuto stránku můžete vkládat vypracované odpovědi.<br /> * Veškeré otázky jsou záměrně na jedné stránce, aby bylo snažší vytisknout si vypracovaný test a učit se z něj. Pokud však máte pocit, že je dané téma příliš široké, založte pro otázku samostatnou stránku a odkažte na ní.<br /> * Využijte všech možností wiki systému! '''Vkládejte, editujte,opravujte diskutujte.'''<br /> <br /> <br /> ==1. Co znamená pojem &quot;šedá literatura&quot;?==<br /> <br /> * Označována také jako nekonvenční.<br /> * Jedná se především o literaturu, která '''není běžně k dostání v knihkupectvích. '''Je '''vydávána omezeně''' pro speciální potřeby různých institucí.<br /> * Uchovává se především v archivech.<br /> <br /> '''Mezi šedou literaturu patří:''' diplomové práce, disertační práce, zprávy z konferencí, technické zprávy výzkumné práce, speciální analýzy, technické zprávy, firemní informace, výroční zprávy, patenty …<br /> <br /> ==2. Co mají společného nebo rozdílného pojmy &quot;edice&quot;, &quot;edition&quot;, &quot;series&quot; a &quot;vydání&quot;?==<br /> <br /> '''EDICE a SERIES'''<br /> <br /> * &quot;edice&quot; a &quot;series&quot; '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> <br /> '''VYDÁNÍ a EDITION'''<br /> <br /> * &quot;vydání&quot; a &quot;edition&quot; také '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * vydání vycházejí ze '''společného originálu''', ale mohou být doplněné, přepracované či aktualizované<br /> <br /> ==3. Jaký je rozdíl mezi monografií a seriálem?==<br /> <br /> * hlavní rozdíl spočívá v tom, že monografie je vydávaná buď jako jedna část (kniha) nebo je rozdělena do několika částí (svazků), ale tento '''počet částí je vždy konečný'''. Zatímco seriál má '''nestanovený počet částí a ty jsou vydávány postupně'''<br /> <br /> * příkladem monografie může být '''Slovník spisovného jazyka českého''', který vyšel postupně během roku 1989 v nakladatelství Academia celkem v osmi svazcích (1. svazek: A-G, 2. svazek: H-L, atd.)<br /> <br /> * jednotlivé části monografie mohou být vydávány buď '''současně''' nebo '''postupně'''<br /> <br /> * příkladem seriálu jsou časopisy (i elektronické), deníky, výroční zprávy<br /> <br /> * seriál je pokračující zdroj, '''postupně''' vydávaný po jednotlivých částech, obvykle číslovaný a bez předem stanovené doby ukončení (není stanoveno, kolik bude mít částí/čísel)<br /> <br /> * jednotlivá část (číslo) seriálu může či nemusí mít svůj vlastní název<br /> <br /> ==4. Co je to &quot;edice&quot;?==<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - edice Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> ==5. Uveďte důležitou vlastnost digitálních dokumentů, která zásadně mění způsob nakládání s těmito dokumenty (oproti klasickým analogovým) především z hlediska autorských práv.==<br /> <br /> Hlavním rozdílem digitálních dokumentů oproti analogovým je, že digitální dokumenty mohou být kopírovány velice jednoduše ve stejné kvalitě takovým způsobem, že originál není rozeznatelný. <br /> <br /> Autorské právo:<br /> Výhodou digitálních dokumentů je právě skutečnost, že mohou být k dispozici ve stejném okamžiku velkému množství uživatelů bez ohledu na to, jestli je dokument v knihovně nebo ne. Podle autorského zákona je v současné době vystavit a dát uživatelům k dispozici především jen rukopisy a staré tisky (NK ČR).<br /> <br /> Základní principy autorského práva:<br /> - Bezúplatná licence – užití, kdy uživatel nemá povinnost platit autorovi odměnu.<br /> <br /> - Užití, kde není nutný souhlas autora, ale kde musí uživatel autorovi platit odměnu za užití díla.<br /> <br /> - Užití, kdy je nutný výslovný souhlas autora a vyžaduje uzavření lic. smlouvy (dig. distribuce - DB).<br /> <br /> <br /> Digitální distribuce z pohledu českého práva – Distribuce:<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce zcela volně<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce s tzv. podmíněným přístupem (zobrazení podmiňuje ID a heslo)<br /> <br /> - zaslání dokumentu prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> - zpřístupněním dokumentu konkrétní osobě (ID a heslo) v knihovně (v rámci intranetu)<br /> <br /> - převedení dokumentu do el. podoby (digitalizace) a získat tak rozmnoženinu díla v el. podobě<br /> <br /> - zpřístupnění díla, nebo kopie prostřednictvím internetu na místě a čase své vlastní volby<br /> <br /> ==6. S jakými hlavními problémy bychom se setkali, kdybychom se rozhodli převést klasickou knihovnu do její digitální podoby.==<br /> * volba nesprávné technologie - hardware a software<br /> * životnost nosičů (CD přibližně 59 let, kvalitní papír až 1000 let)<br /> * rychlá ztráta záznamů (digitální záznamy zmizí najednou, analogové degradují postupně)<br /> * možnosti hrozeb pro digitální informace = změna nebo smazání obsahu, nefungující nebo zastaralý hardware či software, neplatný formát, destrukce fyzického nosiče<br /> <br /> ==7. Jaké knihovny tvoří tzv. systém knihoven v ČR podle knihovního zákona?==<br /> <br /> * '''Národní knihovna ČR''' - '''Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana''' - '''Moravská zemská knihovna'''<br /> <br /> * '''krajské knihovny''' (zřizované orgánem kraje)<br /> <br /> * '''základní knihovny''' (zřizované orgánem obce - veřejné knihovny obecní, městské)<br /> <br /> * '''specializované knihovny''' (zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění - knihovny technické, lékařské, právnické, muzejní atd., knihovny Akademie věd ČR)<br /> <br /> ==8. Charakterizujte a u uveďte, čím se od sebe navzájem liší tři hlavní druhy paměťových institucí.==<br /> * '''knihovny''' - především '''zpřístupňují''' informace na hmotných objektech, nové dokumenty získávají v největší míře nákupem<br /> * '''archivy''' - především '''shromažďují a uchovávají''' dokumenty, pro veřejnost mají omezený přístup<br /> * '''muzea''' - zabývají se '''trojrozměrnými objekty''', veřejnosti je zpřístupňují prostřednictvím výstav<br /> <br /> Tyto paměťové instituce se tedy liší '''skladbou fondu, mírou a způsobem jeho zpřístupnění'''.<br /> <br /> ==9. Jaké jsou hlavní funkce všech paměťových institucí?==<br /> * paměťové instituce = knihovny, archivy, muzea<br /> * shromažďují, uspořádávají a zpřístupňují informace uložené na fyzických nebo elektronických objektech<br /> <br /> ==10. Jaké jsou funkce knihovny?==<br /> * shromažďují, uspořádávají, ochraňují a zpřístupňují informace v dokumentech ze svého vlastního fondu<br /> * zpřístupňují dokumenty formou výpůjček prezenčních nebo absenčních<br /> * zprostředkovávají dokumenty z fondů jiných knihoven prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby (MVS) nebo mezinárodní meziknihovní výpůjční služby(MMVS)<br /> * zprostředkovávají přístup k Internetu<br /> * mají i kulturní a společenskou funkci - pořádají nejrůznější akce<br /> <br /> ==11. Jakým způsobem přispívají knihovny k rozvoji demokracie?==<br /> Poskytují knihovnické a informační služby obyvatelů za rovných podmínek. Zajišťují občanům rovný přístup ke kulturním hodnotám, informacím a ke vzdělání. Tyto služby jsou poskytovány bez rozdílu všem, nezávisle na původu, náboženství, … Aplikuje se tu zákon o svobodném přístupu k informacím a o ochraně osobních údajů. Zákon č. 257/2001 sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).<br /> <br /> ==12. Co umožňuje, aby měly knihovny výjimku z autorského zákona, týkající se bezplatného půjčování dokumentů ze svých fondů?==<br /> Autorský zákon 121/2000 sb.:<br /> <br /> §37 – Knihovní licence<br /> <br /> (1) Do autorského práva nezasahuje knihovna, archiv, muzeum galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení<br /> <br /> a) zhotoví-li rozmnoženinu díla, které neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a konzervační potřeby.<br /> <br /> (2) Do autorského práva nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která přísluší autorům od osoby a ve výši stanovené v příloze k tomuto zákonu. Právo na odměnu autor nemá v případě půjčování zveřejněných děl podle tohoto odstavce na místě samém, nebo půjčí-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl školní knihovny a knihovny vysokých škol, NK ČR, MZK, STK, NLK, NPK Komenského, … Parlamentní knihovna ČR.<br /> <br /> Knihovny mají výjimku týkající se půjčování knih vyplývající z Listiny základních práv a svobod ČR, že každý bez rozdílu má mít svobodný přístup k informacím.<br /> <br /> ==13. Uveďte jaké znáte mechanismy, které mohou zajistit vyšší kvalitu (spolehlivost, nestrannost,...) zveřejňovaných informací.==<br /> - odborná kvalifikace autora, jež ho opravňuje k psaní na dané téma<br /> <br /> - reputace vydavatele<br /> <br /> - datum vydání<br /> <br /> - přesnost, spolehlivost a bezchybnost<br /> <br /> - šíře i hloubka pokrytí dané problematiky<br /> <br /> - objektivita poskytovaných informací s minimem předpojatosti<br /> <br /> - aktuálnost zveřejněných informací<br /> <br /> ==14. Použijete-li přirovnání Internetu ke knihovně. Jaké najdete společné znaky a v čem je toto přirovnání neadekvátní?==<br /> Rozdíly:<br /> - organizace (web jako celek není organizován)<br /> <br /> - Internetové vyhledávače většinou spoléhají na jednoduché fulltextové vyhledávání<br /> <br /> - řízení vstupu dat – knihovny kontrolují, jak kvalitní informace přijímají do svého fondu<br /> <br /> - web není cílen na konkrétní skupinu uživatelů<br /> <br /> - krátký poločas rozpadu dokumentů na webu<br /> <br /> ==15. V čem spočívá rozdíl mezi tzv. povrchovým/hlubokým nebo viditelným/neviditelným webem?==<br /> - hluboký (neviditelný) web je ten, který vyhledávače nedokáží indexovat<br /> <br /> - hluboký web je asi 500x větší<br /> <br /> - hluboký web nabízí mnohem kvalitnější informace, soustředěné v relativně v malém počtu sídel<br /> <br /> - víc než polovina hlubokého webu je v předmětových databázích<br /> <br /> - poměr hlubokého a povrchového webu se mění jen nevýrazně<br /> <br /> - 95% hlubokého webu je přístupná bez poplatků<br /> <br /> - běžně používané vyhledávače neindexují více než 16% povrchového webu.<br /> <br /> ==16. Co znamená pojem hypertext?==<br /> <br /> * hypertext je vazba mezi skupinou textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (tzv. linků)<br /> <br /> * odkazuje na jiné informace a umožňuje jejich snadné vyhledávání<br /> <br /> * nejznámějším takovým systémem je World Wide Web<br /> <br /> * myšlenka hypertextu vznikla v roce 1945, kdy Vannevar Bush v článku „As We May Think“ popsal zařízení Memex, umožňující ukládání informací a jejich vzájemné propojování<br /> <br /> ==17. Jaké výhody a nevýhody přináší elektronické médium oproti klasickým analogovým?==<br /> Výhody digitální technologie: snadná manipulovatelnost, stlačitelnost, síťovatelnost, transformovatelnost, překlad z jednoho jazyka do druhého za pomoci speciálního software, možnost automatického vyhledávání, nepoměrně méně náročnější na sklady, možnost rychlého přenosu, snadná přenositelnost uložených dat.<br /> <br /> Analogové záznamy jsou nepoměrně kvalitnější než digitální – avšak jsou snadno poškoditelná. Proto se používá digitalizace. Na analogová i digitální média však mohou společně negativně působit i další vlivy jako prach, vlhkost, …<br /> <br /> ==18. Na jaké hlavní prvky (bloky, oddělení) můžeme dekomponovat knihovnu, podíváme-li se na ni jako na systém?==<br /> * '''Studovny'''<br /> * '''Sklady'''<br /> * '''Databáze'''<br /> * '''Výpůjční oddělení'''<br /> * '''Informační oddělení'''<br /> * '''Linka zpracování''', tj. akvizice, popis, adjustace<br /> * '''Management knihovny'''<br /> * '''Počítače''' - přístup do databází knihovny a připojení k Internetu<br /> Každé oddělení má své správce, tj. knihovníky (např. správce skladu, správce studovny).<br /> <br /> Schéma knihovny jako systému z přednášky Dr. Ing. Kadlece předmětu Knihovnické systémy a standardy naleznete zde[http://knihomol.phil.muni.cz/vik/vikba10/prednask/knihovna.htm]<br /> <br /> <br /> 1)knihovník<br /> 2)dokument<br /> 3)uživatel<br /> <br /> ==19. Co znamená a z čeho se skládá v knihovně tzv. &quot;linka zpracování&quot;?==<br /> Je to systém tří oddělení (činností) v knihovně, kterými projde získaný dokument než je k dispozici uživatelům: <br /> <br /> 1. '''Akvizice''' - získání dokumentů (koupí, darem, výměnou, povinným výtiskem) a jejich evidence (zápis do přírůstkového seznamu).<br /> <br /> 2. '''Popis''' - jmenný (tj. popis dokumentu z hlediska toho, co je v ní napsané, jména autorů, korporací,...) a věcný (tj. podle oborů).<br /> <br /> 3. '''Adjustace''' - dokument se označí štítky, signaturou, zabalí se a následně pošle dál (do skladu, studovny či půjčovny).<br /> <br /> ==20. K čemu slouží a jaké úkoly plní v knihovně akvizice?==<br /> * Akvizice je činnost, která je zaměřená na zjišťování, výběr a získávání dokumentů do fondu dané knihovny. <br /> * Je důležité brát ohled na funkci knihovny, její zaměření a poslání, obsahovou strukturu jejího fondu a potřeby uživatelů.<br /> * Získání dokumentů je možné koupí, darem, výměnou a u vybraných knihoven také tzv. povinným výtiskem.<br /> <br /> ==21. Jaké jsou hlavní zdroje získávání dokumentů do knihovny?==<br /> <br /> * nákup<br /> * dar<br /> * výměna<br /> * (povinný výtisk) - pouze vybrané knihovny<br /> <br /> ==22. Jaké základní seznamy musí knihovna vytvářet, k čemu slouží a jaké údaje se v nich uvádí?==<br /> <br /> 1. '''Přírůstkový seznam''' - je základním seznamem každé knihovny. Zapisují se do něj všechny získané knihovní jednotky (mimo exemplářů periodik). Může být veden jednak v klasické (papírové) podobě či v elektronické.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok jeho vydání, způsob nabytí.<br /> <br /> 2. '''Úbytkový seznam''' - je druhým důležitým seznamem v knihovně. Zapisují se do něj odepsané (vyřazené) knihovní jednotky (úbytky) dané knihovny.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, úbytkové číslo, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok vydání, důvod odpisu.<br /> <br /> ==23. Co je &quot;signatura&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> Je to označení alfanumerickým znakem, podle kterého najdeme knihu na regále.<br /> <br /> Mají pravidla vytváření, každá knihovna má jiný systém signatur.<br /> <br /> ==24. Co je &quot;přírůstkové číslo&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * je to evidenční číslo, pod kterým je zapsána do přírůstkového seznamu každá nová knihovní jednotka<br /> <br /> ==25. Co je &quot;sigla&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * sigla je lokační značka knihovny<br /> <br /> * užívá se k jednoznačné identifikaci knihovny např. v Souborném katalogu ČR<br /> <br /> * i když se stane, že knihovna změní název, sigla zůstává stále stejná<br /> <br /> * siglu tvoří kombinace tří abecedních a tří číselných znaků, např. JNG001<br /> <br /> * velká písmena na první a druhé pozici mají funkci geografického znaku (odvozeného z běžně užívaných zkratek bývalých okresních měst), velké písmeno na třetí pozici vyjadřuje typ knihovny:<br /> <br /> A – ústřední knihovny<br /> <br /> B – knihovny ústavu Akademie věd ČR<br /> <br /> C – knihovny ostatních ústavů<br /> <br /> D – vysokoškolské knihovny<br /> <br /> E – knihovny státní správy, veřejných institucí, kulturních, zájmových a společenských institucí, lékařské knihovny zdravotnických zařízení a církevní knihovny<br /> <br /> F – knihovny podniků, závodů, projektových organizací a firem<br /> <br /> G – veřejné knihovny a školní knihovny<br /> <br /> * číselná část je identifikačním číslem té konkrétní knihovny. Skládá se z třímístného čísla od 001 do 999: <br /> čísla od 001 do 499 se používají pro označení knihoven se sídlem v okresním městě<br /> čísla od 500 do 999 označují knihovny sídlící v ostatních místech okresu.<br /> Např.:<br /> JNG001 = Městská knihovna Jablonec nad Nisou<br /> (JN = okres Jablonec nad Nisou, G = veřejná knihovna, 001 = knihovna se sídlem v okresním městě)<br /> <br /> * siglu přiděluje Národní knihovna ČR, Oddělení souborných katalogů<br /> <br /> ==26. Jakým způsobem je ve skladu knihovny zajištěno optimální využití prostoru?==<br /> Knihy se řadí dle rozměrů aby se ušetřilo místo v regálech. Knihy stejných, nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==27. Co znamená termín &quot;stavění fondu&quot; a jaké druhy stavění fondu znáte?==<br /> Je to uspořádání fondu podle určitého systému, který umožňuje zpětné vyhledávání knihovních jednotek a jejich ochranu.<br /> <br /> Formátově pořadové stavění – uspořádání dle formátu a přiděleného pořadového čísla. Vícesvazková díla a multiplikáty se řadí vedle sebe.<br /> <br /> Formátově přírůstkové stavění – uspořádání dle formátu a přírůstkových čísel bez ohledu na vícesvazková díla a multiplikáty. <br /> <br /> Přírůstkově formátové stavění – stavění podle přírůstkových čísel s ohledem na formát a multiplikáty a vícesvazková díla.<br /> <br /> Systematicko-formátové stavění – uspořádání podle tříd systematické klasifikace, dále podle formátu a podle pořadových čísel.<br /> <br /> ==28. Kde a proč se používá formátové stavění fondu?==<br /> Používá se ve skladech depozit z důvodu úspory místa. Knihy stejných nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==29. Kde a proč se používá oborové stavění fondu?==<br /> Oborové – věnované určitému předmětu, jako je lékařství, a opomíjí se všechny další předměty (například právo). Právo se uvádí jen pokud je v souvislosti s lékařstvím (práva pacientů).<br /> <br /> Například u technické literatury (kde členění podle autorů není důležité, protože autorem je kolektiv)<br /> Zkrátka umožňuje uživatelům vyhledávat podle oboru jejich zájmu.<br /> <br /> ==30. Co znamená termín &quot;adjustace knihy&quot; a jaké úkony zahrnuje?==<br /> Je to označení vlastnictví knihovní jednotky evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli.<br /> <br /> Skládá se z fyzického ošetření knihy před vlastním uložením (obalení, polepení signaturou).<br /> <br /> Adjustace také spočívá v prověření správnosti faktury a také zaevidování faktury do knihy faktur, která může být vedena ručně, nebo strojově, nebo obojím způsobem (obojí je nejvýhodnější). Na faktuře by měly být uvedeny veškeré důležité údaje: cena, datum podpis, vystavení, splatnost, datum dodání faktury, kdo fakturu vystavil, … <br /> <br /> Po kontrole těchto údajů následuje označení vlastnictví dokumentu.<br /> <br /> ==31. Jaké vlivy působí na degradaci dokumentů v knihovně?==<br /> - Nedodržení klimatických podmínek (vlhkost, teplota, světelné záření, …)<br /> <br /> - Nevhodná manipulace a uložení<br /> <br /> - Nedostatečná ochrana před biologickými činiteli (živočichové, plísně, …)<br /> <br /> - Nedostatečná čistota<br /> <br /> - Špatné ovzduší (různé oxidy, …)<br /> <br /> ==32. Jaká opatření můžeme udělat, abychom zabránili degradaci případně úplnému zničení dokumentů v knihovně?==<br /> - Uložíme dokumenty ve vhodných podmínkách<br /> <br /> - Údržbou: očistou, ambulantními opravami, různými konzervačními metodami<br /> <br /> - Restaurátorským zásahem<br /> <br /> - Šetrnou manipulací<br /> <br /> - Prevencí katastrofických událostí<br /> <br /> ==33. Jaký je smysl prezenční výpůjčky v knihovně?==<br /> Udržet knihy, které mají být po celou dobu k dispozici čtenářům v knihovně právě v prostorách knihovny pro studijní účely. Dále se takto půjčují knihy, které jsou moc cenné nebo drahé a tím se knihovníci snaží je ochránit.<br /> <br /> ==34. Jaký je rozdíl mezi objednávkou dokumentu a jeho rezervací?==<br /> <br /> Objednávka – požadavek na vypůjčení knihovní jednotky, která je momentálně k dispozici, ale nachází se mimo volný výběr (je například ve skladu).<br /> <br /> <br /> Rezervace – Záznam požadavku uživatele na dokument, který je momentálně vypůjčen<br /> <br /> ==35. Jak se řeší při půjčování situace, kdy má o dokument zájem ve stejnou dobu víc uživatelů?==<br /> Kniha se půjčí podle toho, kdo si ji dříve zamluví, nebo rezervace. Postupuje se chronologicky.<br /> <br /> ==36. Jaké rozlišujeme typy výpůjček z hlediska délky výpůjční lhůty?==<br /> Krátkodobá, dlouhodobá, trvalá (depozit), meziknihovní.<br /> <br /> ==37. Jak souvisí pojem &quot;metadata&quot; s pojmem &quot;bibliografický popis&quot;?==<br /> Metadata – strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech. Mají funkci popisnou, selekční a archivační.<br /> <br /> Bibliografický popis – obsahuje soubor popisných údajů zaznamenávajících a identifikujících zpracovávaný dokument pomocí osmi oblastí údajů.<br /> <br /> Oba tyto pojmy spolu souvisí tím, že nesou informace o primárních datech<br /> <br /> ==38. Proč se vytváří (k čemu slouží) bibliografické záznamy?==<br /> Soubor údajů o zpracovaném dokumentu. Umožňuje identifikaci dokumentu tím, že představuje v něm uložené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení, jeho fyzickou formu, dále umožňuje jeho vyhledání a přístup k němu.<br /> <br /> ==39. Jaké problémy je nutné řešit při popisu zdrojů?==<br /> - Odkud vzít údaje pro popis<br /> <br /> - Jaké vlastnosti zdrojů popisovat<br /> <br /> - Jakých hodnot mohou nabývat<br /> <br /> - V jakém jazyku budou vyjádřeny<br /> <br /> - Jakým skriptem budou zapsány<br /> <br /> - Jak formálně tvrzení zapsat<br /> <br /> - V jakém formátu zapsat (struktura, kódování)<br /> <br /> ==40. Základní rozdělení bibliografických údajů z hlediska způsobu jejich vytváření a pozdějšího použití. Uveďte základní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami.==<br /> Bibliografický popis – účelem je umožnit rozlišit různé bibliografické zdroje od sebe navzájem (pomocí informací z dokumentu).<br /> <br /> <br /> Selekční údaj – údaj, podle kterého lze bibliografický záznam vyhledat a identifikovat (je tvořen pomocí selekčních jazyků).<br /> <br /> ==41. Co je podstatou selekčních údajů a jejich základní rozdělení.==<br /> Selekční údaje nám umožňují zařadit a popsat dokument podle jeho vlastností. Na základě takovýchto údajů pak mohou uživatelé a zaměstnanci knihovny takovéto dokumenty vyhledávat. <br /> <br /> <br /> Selekční jazyky jmenné – (jmenné záhlaví), personální, korporativní, názvová, geografická jména, …<br /> Selekční jazyky věcné - předmětové (na bázi přirozeného jazyka); systematické (umělé jazyky)<br /> <br /> ==42. Jaké prostředky používá bibliografický popis pro vyjádření vlastností popisovaných zdrojů?==<br /> Skupina entit 1: – produkty intelektuální nebo umělecké činnosti, které jsou jmenovány nebo popsány v bibliografických záznamech.<br /> - Dílo – určitý intelektuální nebo umělecký výtvor (abstraktní entita)<br /> - Vyjádření – určitá intelektuální nebo umělecká realizace díla (ve formě různých druhů záznamů)<br /> - Provedení – fyzická podoba vyjádření díla (všechny hmotné objekty se stejnou intelektuální formou).<br /> - Jednotka – jednotlivý exemplář provedení<br /> <br /> <br /> Skupina entit 2: – entity odpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, za fyzickou výrobu a správu entit.<br /> - Osoba – jednotlivec (ty které zemřely i ty, které žijí).<br /> - Korporace – organizace nebo skupina působící jako celek.<br /> <br /> <br /> Skupina entit 3 – doplňkový soubor entit, které slouží jako předměty int. nebo umělecké činnosti.<br /> - Pojem – abstraktní představa nebo myšlenka<br /> - Objekt – hmotný předmět<br /> - Akce – činnost nebo událost<br /> - Místo - lokace<br /> <br /> ==43. Co se rozumí pod pojmem &quot;korporace&quot; ve smyslu původce díla při bibliografickém popisu?==<br /> Organizace nebo skupina osob, identifikovaná vlastním jménem, vystupující jako celek (asociace, instituce, obchodní firmy, nevýdělečné instituce, …).<br /> <br /> ==44. Uveďte, jaké druhy odpovědnosti za dílo rozlišují AACR2R a stručně je charakterizujte.==<br /> Individuální – jedna osoba (fiktivní, neznámá, nejistá, …)<br /> <br /> Společná – spolupracují dvě nebo více osob nebo korporací, vykonávají stejný druh aktivity, mohou se podílet na různých částech, nebo podíl nemusí být odlišen.<br /> <br /> Smíšená – různé korporace nebo osoby přispívají různými druhy aktivit (modifikace, ilustrace, …)<br /> <br /> ==45. Z jakých dvou hledisek je nutné popisovat bibliografický zdroj a proč je nutné tyto dva aspekty rozlišovat?==<br /> Dvě hlediska:<br /> - Obsah (content) – intelektuální a umělecký obsah (nehmotný)<br /> - Nosič (carrier) – fyzické vlastnosti, formát (nehmotný)<br /> <br /> <br /> Účelem je umožnit rozlišení různých bibliografických zdrojů od sebe navzájem. Je třeba vzít v úvahu všechny aspekty popisované jednotky (obsah, nosič, typ publikace, bibliografické souvislosti, …). Tato hlediska by měla být zohledněna ve všech oblastech popisu.<br /> <br /> ==46. S jakými problémy se setkáváme při použití názvů a jmen k popisu zdrojů?==<br /> Názvy a přiřazená jména se mohou časem měnit, osoby mohou mít přiřazeno více druhů jmen, která se mohou vyskytovat v různých jazycích a znacích, názvy nemusí vůbec existovat, jména mohou být neznámá, jeden název může mít přiřazeno více osob nebo objektů, …<br /> <br /> ==47. Jak se řeší problém nejednoznačnosti jména (víc osob má stejné jméno) např. při popisu původce díla?==<br /> Je nutné použít doplňky (kvalifikátory) pro rozlišení stejných jmen (např. data, místa, …).<br /> <br /> ==48. Jak se řeší při bib. popisu situace, kdy je text v dokumentu zapsán v písmu, které nelze technicky pro popis použít (např. azbukou nebo řecky)?==<br /> Pro popis se použijí tzv. transliterační tabulky. Při převodu se nepřihlíží k fonetické hodnotě jednotlivých písem. Je možný zpětný převod do původní abecedy.<br /> <br /> ==49. Jaké jsou hlavní prameny popisu, ze kterých se čerpá při vytváření bibliografického záznamu knihy?==<br /> Zdrojem popisné informace je obvykle jednotka, kterou popisujeme, případně různé příručky a další díla. Pro každou oblast popisu je předepsán hlavní pramen popisu. Pokud informaci nenajdeme v hlavním popisu a najdeme ji jinde, uvedeme ji v hranatých závorkách.<br /> <br /> 1. Název a údaje o odpovědnosti &gt; Titulní stránka<br /> <br /> 2. Vydání &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 4. Nakladatelské údaje &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 5. Fyzický popis &gt; Celá publikace<br /> <br /> 6. Edice &gt; Celá publikace<br /> <br /> 7. Poznámky &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> 8. Standardní číslo &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> ==50. Jaký je rozdíl mezi vylučovacím a přidružovacím odkazem?==<br /> Vylučovací odkaz: (viz)<br /> Odkaz alternativního znění jména autora nebo unifikovaného názvu, jež nebylo použito pro hlavní záhlaví na autoritní formu daného jména nebo názvu.Může se jednat o odkaz, který přivádí uživatele k heslu, jež nebylo použito, ale pod kterým by se mohla daná problematika také skrývat. <br /> <br /> Přidružovací odkaz: (viz též)<br /> Upozorňuje uživatele jmenného katalogu pod jakým záhlavím mohou být nalezena díla téhož autora, má-li dvě bibliografické identity (např. pseudonym).<br /> V předmětovém katalogu upozorňuje uživatele na tématicky příbuzné dokumenty<br /> <br /> ==51. Čím se zabývá identifikační (jmenný) popis?==<br /> Je to část bibliografického záznamu, která se zabývá tvorbou bibliografického popisu , jmenných selekčních údajů (záhlaví) a tím i souvisejících jmenných a názvových autorit<br /> <br /> ==52. Čím se zabývá věcný popis?==<br /> Zabývá se pořádáním informací, při kterém jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pomocí pořádacích znaků věcných selekčních jazyků.<br /> <br /> ==53. Základní rozdělení selekčních jazyků a jejich stručná charakteristika.==<br /> 1) Podle typu zpřístupňovaných dokumentů na:<br /> Dokumentační – pořádání a ukládání dokumentografických informací (obsahová char. dokumentu).<br /> Faktografické – pořádání a ukládání faktografických informací<br /> <br /> <br /> 2) Podle charakteru zpřístupňovaných informací na:<br /> Identifikační – slouží pro popis formálních charakteristik v bibliog. popisu a jmenné katalogizaci<br /> Věcné – použití při zpracování věcných údajů s cílem umožnit vyhledávání dok. podle obsahu.<br /> <br /> <br /> Dělí se dále na: <br /> <br /> Předmětové selekční jazyky (na bázi přirozeného jazyka)<br /> <br /> Systematické selekční jazyky (na bázi umělého jazyka)<br /> <br /> Prekoordiované – lexikální jednotky jsou složené (MDT, předmět. hesla).<br /> <br /> Postkoordinované – lex. jednotky vyjadřují jednoduché pojmy (tezaurus).<br /> <br /> ==54. Co je základní myšlenkou studie FRBR (funkční požadavky na bibliografické záznamy)?==<br /> Studie vznikla v roce 1997 z podnětu IFLA. Cílem je jasně definovaný , strukturovaný rámec, uvádějící do souvislostí údaje zaznamenané v bibliografických záznamech a vyhovující potřebám uživatelů těchto záznamů. Dále doporučit základní úroveň funkčnosti pro záznamy vytvořené národními bibliografickými agenturami.<br /> <br /> <br /> Studie používá metodiku konceptuálního modelování založenou na technice analýzy entit. Zabývá se třemi hlavními prvky:<br /> <br /> <br /> Entity – klíčové objekty, které jsou předmětem zájmu uživatelů informací<br /> Vztahy mezi různými typy entit<br /> Atributy – důležité vlastnosti entit<br /> <br /> <br /> Atributy a vztahy jsou mapovány do čtyř obec. uživatelských úloh (najít, identifikovat, vybrat, získat).<br /> <br /> ==55. Jaký je rozdíl mezi dílem a jeho provedením?==<br /> <br /> Dílo je umělecký, vědecky, technický nebo řemeslný výtvor tvůrčí lidské činnosti (abstraktní podoba).<br /> <br /> <br /> Provedení je fyzická podoba vyjádření díla. Představuje všechny hmotné objekty, které mají stejné vlastnosti pokud jde o intelektuální obsah a fyzickou formu.<br /> <br /> ==56. Jaké znáte globální identifikátory, používané při popisu bibliografických zdrojů?==<br /> <br /> ISBN, ISSN, ISMN, ISRN, SICI, URI<br /> <br /> Podrobnosti v [http://sigma.nkp.cz/F/EQMA23ADXHPBFKY16YU4I6NNNAKP9R1DJ1K68QH45H3A3UBE2U-47696?func=file&amp;file_name=find-b&amp;local_base=KTD TDKIV].<br /> <br /> ==57. Jak je zajištěno, že mezinárodní identifikátor (např. ISBN) je globálně jednoznačný - jedinečný?==<br /> Systém ISBN je řízen mezinárodní agenturou ISBN, které podléhají národní agentury ISBN. Ty přidělují novým publikacím ISBN z přidělených bloků čísel a provádějí evidenci těchto publikací.<br /> V ČR funguje národní agentura ISBN při NK ČR.<br /> <br /> <br /> ISBN je mezinárodní standardní číslo knihy, alfanumerický kód určený pro jednoznačnou identifikaci knižních vydání. Vychází z mezinárodního standardu ISO 2108. Z této alfanumerické struktury lze získat základní informace o původu knihy. Označení je složeno z částí proměnlivé délky, rozdělenými pomlčkami a mezerami.<br /> <br /> <br /> ISBN-10 – bylo dříve původní deseticiferné.<br /> ISBN-13 – nyní, má o jednu skupinu na začátku navíc a má nyní identickou strukturu jako čárový kód. Takže je takto ISBN na knihách i uvedeno.<br /> <br /> <br /> Složení ISBN-13: <br /> Na začátku nově přidaný prefix: konstanta 978 nebo 979, který označuje prefix čárového kódu.<br /> Druhou částí je identifikátor skupiny, který popisuje zemi a zeměpisný region.<br /> Třetí částí je identifikace vydavatele knihy pomocí kódu který je jednoznačný.<br /> Čtvrtá část popisuje již konkrétní vydání příslušné knihy u daného vydavatele (max. 6 číslic)<br /> Poslední číslo je kontrolní cifra, která zajišťuje, aby při překlepu nebyla nalezena jiná kniha.<br /> <br /> ==58. Co znamená tzv. perzistence identifikátoru?==<br /> Identifikátor musí být trvale platný a funkční - nezávislost na lokaci (přesuneme-li objekt na jiné místo webu, identifikátor objektu by měl zůstat nezměněn) a směrovatelnost (zadáme-li identifikátor do webového prohlížeče, infrastruktura webu by nás měla automaticky nasměrovat na příslušný objekt, ať se nachází v rámci globální sítě kdekoliv.<br /> <br /> ==59. Jaké moduly integrovaných knihovnických informačních systémů znáte a jaké funkce plní?==<br /> Dělí se do modulů podle funkcí:<br /> <br /> - Katalog – data o dokumentech (OPAC, bibliografický popis, jednotky)<br /> <br /> - Výpůjční modul – data o uživatelích, výpůjčkách a peň. trans. (výpůjčky, MVS, správa studoven)<br /> <br /> - Akvizice – data o dodavatelích objednávkách, fakturách, rozpočtech (evidence, správa seriálů, výměna publikací).<br /> <br /> - Správa systému – data o účtech, o nastavení systému, …<br /> <br /> Zpravidla obsahuje i nástroje pro zapojení do sítě knihoven a r komunikaci s externími zdroji.<br /> <br /> ==60. Co obnáší proces automatizace v knihovnách?==<br /> Jde o proces, při němž se vytváří struktury a formy záznamu dokumentu pomocí počítačových technologií a to podle typu zpracovaného dokumentu, účelu využití takového záznamu, úrovně podle typu popisné jednotky a použitého nosiče záznamu.<br /> Výsledkem takovéhoto zpracování jsou elektronické katalogy, bibliografické databáze, …<br /> V počátcích automatizace též tištěné katalogy, bibliografie a tištěné katalogizační lístky.<br /> <br /> Automatické zpracování informací – proces zpracování informací pomocí informačních technologií. Zahrnující sběr, ukládání, třídění, propojování, editování,vyhledávání, zobrazování informací, …<br /> <br /> ==61. Jaké integrované knihovnické systémy znáte?==<br /> Lanius, Clavius, Aleph, Koniáš, Daimon, KP_Sys, KP-Win, Voyager, Advanced rapid library<br /> <br /> ==62. Jaké znáte formy knihovních katalogů? (podle používané technologie)==<br /> Svazkový – tištěná kniha, uzavřený, nebo za určité období<br /> <br /> Lístkový – kartónové lístky (75x125 mm) – mezinárodní, 105x 150 – standardizovaný<br /> <br /> Elektronický – počítačová databáze, součást integrovaného knihovnického systému<br /> <br /> Online – OPAC (na síti)<br /> <br /> ==63. Uveďte druhy knihovních katalogů podle způsobu jejich uspořádání.==<br /> * '''Katalog jmenný''' - záznamy jsou uspořádány podle příjmení autora, korporace, prvního slova z názvu (není-li autor) <br /> * '''Katakog věcný''' - ''systematický'' - záznamy uspořádány podle oborů, znaků MDT / ''předmětový'' - uspořádání podle předmětových hesel <br /> * '''Katalog názvový''' - záznamy seřazeny podle názvů dokumentů <br /> * '''Katalog slovníkový (křížový)''' - řazení podle klíčových slov <br /> * '''Katalog místní''' - záznamy uspořádány podle signatur<br /> <br /> ==64. Uveďte druhy knihovních katalogů podle rozsahu fondů, které popisují.==<br /> * '''Generální katalog''' - obsahuje záznamy fondu celé knihovny<br /> * '''Speciální katalog''' - obsahuje záznamy pouze části fondu dané knihovny, např. pouze AV dokumenty <br /> * '''Souborný katalog''' - obsahuje záznamy z fondů více knihoven (např. Souborný katalog ČR je příkladem elektronického souborného katalogu) <br /> * '''Virtuální katalog''' - umožňuje prohledání katalogů online a slučování jejich výsledků<br /> <br /> ==65. Co je hlavním znakem katalogu narozdíl třeba od bibliografie?==<br /> *'''Katalog''' obsahuje záznamy o dokumentech, které daná knihovna vlastní. Na katalogizačním záznamu by neměly chybět lokační údaje (signatura). <br /> * '''Bibliografie''' informuje o existenci dokumentů, není vázaná na konkrétní instituci. Bibliografický záznam proto lokační údaje neobsahuje a také obvykle bývá rozsáhlejší než katalogizační.<br /> <br /> ==66. Uveďte hlavní funkce knihovního katalogu.==<br /> * '''bibliografická''' (indikativní) - informuje o existenci primárních dokumentů<br /> * '''rešeršní''' (selekční) - vyhledávání záznamů dokumentů<br /> * '''lokační''' - umožňuje zjistit, kde nalezené zdroje jsou a jsou-li dostupné a jak<br /> * '''evidenční''' - eviduje dokumenty (tj. majetek) knihovny<br /> * '''kolokační''' - zajištění toho, aby se záznamy, které spolu nějakým zpúsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe (např. díla jednoho autora)<br /> * '''identifikační''' (popisná) - umožňuje zjistit, o jaký dokument se jedná a odlišit ho od ostatních <br /> * '''propagační''' - nabízí obsah sbírek knihovny<br /> <br /> ==67. Vysvětlete termín &quot;kolokační funkce&quot; katalogu.==<br /> * kolokační funkce katalogu zajišťuje, aby se dokumenty, které spolu nějakým způsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe, např. díla jednoho autora, různá vydání stejného díla<br /> <br /> ==68. Co znamená termín &quot;navigace&quot; v katalogu?==<br /> Znamená to NAVIGOVAT UŽIVATELE KATALOGU (prostřednictvím logického uspořádání bibliografických informací a jasnou prezentací způsobu, jak se v katalogu pohybovat, včetně prezentace vztahu mezi díly, vyjádřeními, manifestacemi a jednotkami).<br /> <br /> ==69. Co znamená termín OPAC?==<br /> * OPAC = Online public access catalog<br /> * veřejně dostupný elektronický katalog dokumentů nacházejících se v knihovně<br /> * vyhledávání v OPACu jednoduché nebo pokročilé<br /> * možnost listování v rejstřících<br /> * řada knihoven přidává do svého OPACu náhledy obálek dokumentů či nabízí uživatelům možnost přidávat recenze dokumentů <br /> * standartně bývá součástí přístup do čtenářského konta, možnost rezervace nebo prolongace dokumentu<br /> <br /> ==70. Jaké jiné další funkce poskytuje OPAC katalog oproti klasickým např. lístkovým katalogům?==<br /> * složitější vyhledávání záznamů na základě kombinování dotazů<br /> * prohlížení rejstříků v rámci vyhledávání (rejstřík autorů, klíčových slov)<br /> * možnost volby vyhledávání v celém fondu knihovny nebo pouze ve vybrané části<br /> * možnost zjištění, zda je nebo není dokument momentálně vypůjčený (popř. datum, kdy by měl být čtenářem vrácen)<br /> * možnost rezervace nebo prodloužení (prolongace) dokumentu<br /> * možnost bezprostřední aktualizace záznamu knihovníkem (přidání či oprava údajů) prostřednictvím příslušného knihovního programu<br /> * možnost vkládání náhledů obálek, přidávání recenzí<br /> * propojení s jinými databázemi či službami<br /> * možnost zobrazení vybraného záznamu v různých formátech (katalogizační záznam, citace, záznam ve formátu MARC21, UNIMARC či ISBD<br /> * možnost tisku vyfiltrovaného záznamu<br /> * přístup do čtenářského konta<br /> * knihovny mohou využít objednávky MVS přes online katalog<br /> <br /> ==71. Jaké výhody přinesly elektronické katalogy oproti klasickým papírovým?==<br /> * přístup ke katalogu neomezenému počtu uživatelů ve stejný čas<br /> * přístup 24 hodin denně<br /> * nemusím být v knihovně<br /> * možnost vyhledávat dokument podle nejrůznějších kritérií (autor, název, jazyk dokumentu, roku vydání, nakladatele, klíčových slov)<br /> * možnost sdílení záznamů<br /> * rychlejší a pohodlnější vyhledávání<br /> <br /> ==72. Jak se nazývá proces převodu lístkového katalogu do elektronické podoby?==<br /> Retrospektivní konverze.<br /> <br /> ==73. Co představuje termín &quot;bibliomining&quot;?==<br /> Bibliomining souvisí s pojmem data mining = těžba dat. Ve spojení s biblio znamená těžba informací z knihovny a jejích katalogů, tzv. čtení mezi řádky (návštěvnost, obliba knížek, přelidněnost v závislosti na otevírací době, denní hodině…)<br /> <br /> ==74. Co vyjadřuje označení &quot;Library 2.0&quot;?==<br /> Tento pojem souvisí s pojmem Web 2.0. Library 2.0 je podle mnohých názorů spojením klasické knihovny a technologií Web 2.0 + Bussines 2.0 = Library 2.0<br /> <br /> Charakteristika: Zapojení uživatele do vytváření a implementace služeb knihovny pomocí tech. W2.<br /> <br /> Library 2.0 není uzavřený koncept což knihovnu vede k potřebě k neustále reakci na potřeby uživatelů (vylepšování stávajících služeb právě za pomoci uživatelů).<br /> Hlavní myšlenka tedy je vytvoření takové knihovny, která by byla adekvátní potřebám uživatelů a dokázala by se jim nejen jednorázově přizpůsobit, ale hlavně neustále reagovat na změny jejich potřeb a přání. Taková knihovna by ve svých službách, které nabízí, používala technologie W2.<br /> Přístup do knihoven pomocí webového OPACu je dnes již zavedeným standardem. Ovšem kdyby se tato služba propojila s RSS kanály a s možností uživatelů hodnotit a přidávat své názory na jednotlivé tituly, knihovní služby by pak nabraly úplně jiné podoby.<br /> <br /> ==75. Uveďte příklad &quot;de iure&quot; standardu a &quot;de facto&quot; standardu a jaký je mezi nimi rozdíl.==<br /> De uire standardy vytváří obvykle komise expertů pověřená nějakou organizací, nejlépe standardizační (např. ISBN).<br /> <br /> De facto standardy vychází z praxe. Určité řešení se ujme a rozšíří, protože z něj vyplývají určité výhody (mp3).<br /> <br /> ==76. Uveďte důvody používání standardů.==<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> <br /> ==77. Jmenujte nejdůležitější světové a české standardizační organizace.==<br /> '''ISO '''<br /> * Mezinárodní organizace pro normalizaci<br /> * International Organization for Standardization<br /> * založeno 1947, sídlo v Ženevě<br /> * světová federace národních normalizačních organizací<br /> * členem ISO je Český normalizační institut<br /> * zabývá se tvorbou mezinárodních norem ve všech oblastech mimo elektrotechniky<br /> <br /> <br /> '''ANSI'''<br /> * The American National Standards Institute<br /> * založeno 1919, současný název od roku 1969, sídlo ve Washingtonu<br /> * americká standardizační organizace<br /> * vytváří průmyslové standardy v USA<br /> * je členem ISO<br /> <br /> <br /> '''NISO'''<br /> * National Information Standards Organization<br /> * americká standardizační organizace<br /> * založeno 1939, současný název od roku 1984<br /> * vyvíjí standardy týkající se informačních technologií (v oblasti knihovnictví jsou to např. ISSN, Z39.50, Dublin Core, ...)<br /> <br /> <br /> '''CEN'''<br /> * European Committee for Standardization<br /> * Evropský výbor pro normalizaci<br /> * produkuje European Standards - EN<br /> * má 30 národních členů, členy CEN jsou národní normalizační organizace ze 30 evropských zemí<br /> * za ČR je členem Český normalizační institut (ČNI)<br /> <br /> <br /> '''ČNI'''<br /> * Český normalizační institut<br /> * spravuje české národní standardy<br /> * je zodpovědný za tvorbu českých technických norem<br /> * založen roku 1922, současný název od roku 2005, dříve název ČSNI <br /> <br /> <br /> <br /> '''W3C'''<br /> * World Wide Web Consortium<br /> * mezinárodní konsorcium<br /> * založeno roku 1994<br /> * vytváří webové standardy a doporučení pro World Wide Web (např. HTML - Hypertext Markup Language, CSS - Cascading Style Sheets)<br /> * konsorciu předsedá jeho zakladatel Tim Berners-Lee<br /> <br /> <br /> <br /> '''IETF'''<br /> * The Internet Engineering Task Force<br /> * zabývá se problematikou Internetu<br /> * publikuje Internet Drafts a RFC (Requests for Comments)<br /> <br /> <br /> '''ALA'''<br /> * The American Library Association<br /> * spravuje a vydává AACR<br /> <br /> <br /> '''JSC'''<br /> * Joint Steering Committee for Revision of AACR<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje AACR<br /> <br /> <br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> <br /> '''IFLA'''<br /> * International Federation of Library Associations and Institutions<br /> * Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí<br /> * světové nevládní knihovnické společenství, které ovlivňuje a usměrňuje rozvoj knihovnictví na celém světě<br /> * založena v roce 1922 ve skotském Edinburghu<br /> * vedení IFLA sídlí v Haagu v Královské knihovně (Nizozemsko)<br /> * spravuje UNIMARC<br /> * IFLA doporučení: FRBR (Functional Requirements for Bibliographic Record, Funkční požadavky na bibliografický záznam)<br /> <br /> <br /> '''NK ČR'''<br /> * Národní knihovna České republiky<br /> * určuje knihovní standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy<br /> <br /> ==78. Jmenujte jednu mezinárodní a jednu americkou organizaci sdružující knihovny.==<br /> americká organizace:<br /> '''ALA''' - The American Library Associations<br /> <br /> mezinárodní organizace:<br /> '''IFLA''' - Internation Federation of Library Associations and Institutions<br /> <br /> ==79. Která organizace má v ČR na starosti standardizaci v knihovnictví?==<br /> '''Národní knihovna ČR''' <br /> * určuje knihovnické standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy a vydává je<br /> <br /> ==80. Která organizace vyvíjí MARC formáty?==<br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> ==81. Jaké jsou výhody jazyka XML při strukturování dat?==<br /> * textový formát, nezávislý na prostředí<br /> * odděluje popis struktury od prezentace<br /> * DTD (Document Type Definition) je možné sdílet v rámci skupin uživatelů<br /> * standard je otevřený - bez licencí<br /> * a je podporovaný komerčními i volnými aplikacemi<br /> <br /> ==82. Jaké jsou výhody a nevýhody standardizace?==<br /> ''Výhody'':<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> ''Nevýhody'':<br /> * Standardizace omezuje uživatele na předem dané postupy a případy dané standardem, standardizací není možné postihnout všechny možné případy.<br /> * Vývoj a udržování standardu vyžaduje financování: Někdo je musí hradit (firmy, státy, sdružení). Standardy mohou být předmětem patentů a za jejich používání je nutné platit licenční poplatky. Úspěšnost standardu roste s tím, kolik se do něho investuje prostředků.<br /> <br /> ==83. Co znamená termín &quot;blog&quot;?==<br /> * blog je '''webová aplikace''' na jedné webové stránce obsahující příspěvky uživatelů (tzv. '''blogerů''')<br /> * jsou to internetové deníky obsahující články a reakce na ně<br /> * umožňují veřejné vyjádření názoru kohokoliv <br /> * příspěvky bývají nejčastěji řazeny chronologicky, nejnovější nahoře<br /> * možnost přidávání komentářů k jednotlivým příspěvkům<br /> * výhodou je jednoduchá tvorba a užívání<br /> * blogy jsou jednou z technologií Web 2.0<br /> <br /> ==84. V čem spočívá princip &quot;wiki&quot;?==<br /> <br /> * Wiki je technologie umožňující vytvářet dokumenty pomocí jednoduchého značkovacího jazyka za použití webového prohlížeče. <br /> <br /> * Výhodou je snadné vytváření a aktualizace wiki stránek. <br /> <br /> * Většina systémů wiki je otevřena veřejnosti, uživatelé mohou libovolně vkládat či upravovat texty.<br /> <br /> * Název wiki pochází z havajštiny (rychlý).<br /> <br /> * Příkladem je Wikipedia.<br /> <br /> ==85. Co znamená termín &quot;social bookmarking&quot;?==<br /> <br /> * Social bookmarking je jednou z technologií Webu 2.0.<br /> <br /> * Jedná se o vzájemné sdílení zajímavých odkazů (např. článků, videí, webových stránek atd.) v prostředí Internetu. <br /> <br /> * Uživatel Internetu najde velmi zajímavý článek či webovou stránku a podělí se o ni s ostatními lidmi na Internetu. K tomuto účelu slouží specializované servery, u nás například '''linkuj.cz''' nebo '''jagg.cz'''. Tyto servery umožní daný článek zalinkovat a tím jej nasdílet s ostatními uživateli. <br /> <br /> *Zajímavé odkazy se nemusí jen linkovat, ale uživatel může tyto servery jen navštěvovat a sledovat, co se nového (podle ostatních uživatelů zajímavého) na Internetu objevilo.<br /> <br /> ==86. Co znamená termín &quot;tagging&quot;?==<br /> <br /> * tagging = tagování<br /> <br /> * Tagging označuje přiřazování klíčových slov k souborům na webu přímo uživatelem.<br /> <br /> * Jedná se o technologii Web 2.0.<br /> <br /> * Tagy slouží k označování internetového obsahu a jsou důležitou složkou spoluvytváření obsahu Internetu. Jedná se o jednoduchá slova, kterými mohou uživatelé popisovat různý webový obsah.<br /> <br /> * Jedním z užitečných navigačních prvků, které vytváří samotní uživatelé, je tzv. Tag cloud. Jde o seznam odkazů umístěných na jedné stránce, přičemž každý z nich může být zobrazen jinou velikostí fontu. Velikost fontu u jednotlivých odkazů je ovlivněna popularitou jednotlivých odkazů. Tím se rozumí jak často (tedy kolik uživatelů) na daný odkaz klikne. Čím je odkaz populárnější tím větším fontem se zobrazuje a naopak.<br /> <br /> * V praxi si Tag cloud můžete prohlédnout na '''torrentz.com''' nebo '''del.icio.us'''.<br /> <br /> * Podrobný článek o taggování naleznete zde [[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Tagging]].<br /> <br /> ==87. Co znamená a jaký je princip RSS?==<br /> <br /> * RSS (Really Simple Syndication) je nástroj, který slouží ke snadnému stahování informací o novinkách a změnách na uživatelem vybraném webu ve formátu XML.<br /> <br /> * K použití informací z RSS zdrojů slouží specializované programy, tzv. '''RSS čtečky'''.<br /> <br /> * Díky RSS nemusí uživatel navštěvovat své oblíbené servery, zda na nich není nějaký nový článek, ale stačí mít zapnutou RSS čtečku, která servery navštíví za uživatele a ihned ho upozorní na veškeré změny.<br /> <br /> ==88. Co je to &quot;podcast&quot;?==<br /> <br /> * Podcasting je metoda šíření informací, kterou v roce 2004 vymyslel Adam Curry. <br /> <br /> * Jedná se v podstatě o způsob, jak si automaticky stahovat internetové zvukové záznamy do svého počítače či přenosného kapesního přehrávače jako je iPod. <br /> <br /> * Hlavní přínosem je, že si uživatel nemusí kontrolovat, kdy se bude vysílat jeho oblíbený pořad. Specializovaný program (např. Juice) stáhne vybraný pořad přímo do počítače a uživatel si jej může kdykoliv zpětně přehrát či si jej stáhnout. <br /> <br /> * Podcast může být nejen pořad, ale i jakýkoliv příspěvek převedený do digitálního zvukového formátu. <br /> <br /> * Název podcasting vznikl spojením slov iPod a broadcasting (vysílání).<br /> <br /> ==89. Co je &quot;instant messaging&quot;?==<br /> <br /> * Instant messaging je internetová služba, která pomocí specializovaných programů umožňuje komunikaci v reálném čase s jinými lidmi na síti. <br /> <br /> * Pomocí Instant messaging komunikátorů je možné posílat textové zprávy, soubory různých typů (textové, zvukové, video), komunikovat hlasově prostřednictvím mikrofonu nebo audiovizuálně pomocí webkamery, vytvářet seznamy svých známých (možnost poznat, kdo z nich je právě online).<br /> <br /> ==90. Jak mohou technologie Web 2.0 přispět k rozvoji knihoven a jejich služeb?==<br /> * SOPAC = social OPAC – nová verze katalogů umožňující propojení se sociálními sítěmi a tak větší propojení s uživateli (hodnocení, komentáře, tagging,...)<br /> * aplikace dalších technologií do katalogu: pokročilé formy vyhledávání, našeptáváče, fazetové vyhledávání, dotazy v přirozeném jazyce, RSS, obsahy a obálky knih, propojování na e-zdroje<br /> * blogy: mohou doplňovat webovou prezentaci knihovny, umožňují komunikaci s uživateli, informují o novinkách a dění v knihovně, poskytují různé návody či tipy spojené s knihovnou, vyhledáváním, využíváním zdrojů apod.<br /> * technologie webu 2.0 umožňují reagovat na změny a měnící se potřeby uživatelů, rozvoj umožňují otevřenost, snadnost použití, inovační přístup, participaci uživatelů<br /> <br /> ==91. Co si představíte pod termínem &quot;katalogizační pravidla&quot; nebo &quot;katalogizační instrukce&quot;?==<br /> Katalogizační pravidla jsou určena pro tvorbu katalogů a jiných soupisů v univerzálních knihovnách všech velikostí. <br /> <br /> Je to souhrn metodických pokynů, který umožňuje jednoznačně řešit problémy katalogizace. Tedy co a jak zapisovat.<br /> <br /> ==92. Jmenujte v současnosti používaná katalogizační pravidla v ČR.==<br /> * AACR2 (Anglo-americká katalogizační pravidla, 2. revidované vydání)<br /> * ISBD (Mezinárodní standardní bibliografický popis)<br /> <br /> ==93. Jaký je v hlavních bodech postup při popisu zdrojů podle AARC2R?==<br /> # popsat fyzický předmět <br /> # zvolit hlavní a vedlejší záhlaví<br /> # stanovit správnou formu jmen v záhlavích<br /> # provést odkazy na odlišné formy jmen<br /> <br /> ==94. Čím se zabývá prvních 12 kapitol AACR2R?==<br /> Všeobecnými pravidly popisu u jednotlivých typů dokumentů:<br /> # Všeobecná pravidla popisu<br /> # Knihy, brožury a jednolistové tisky<br /> # Kartografické dokumenty<br /> # Rukopisy (včetně rukopisných sbírek)<br /> # Hudebniny<br /> # Zvukové dokumenty<br /> # Filmy a videozáznamy<br /> # Grafické dokumenty<br /> # Elektronické zdroje<br /> # Trojrozměrné dokumenty<br /> # Mikrodokumenty<br /> # Seriály<br /> <br /> ==95. Jakými hlavními typy identifikačních selekčních údajů (záhlaví) se zabývají AACR2?==<br /> * Popis pod individuálním autorem <br /> ::individuální autor je osoba s hlavní odpovědností za vytvoření intelektuálního nebo uměleckého obsahu díla<br /> * Popis pod korporací <br /> ::korporace je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek<br /> * Popis pod názvem, příp. unifikovaným názvem<br /> ::unifikovaný název je název, jímž je dílo identifikováno pro katalogizační účely, <br /> ::nebo název použitý k rozlišení záhlaví pro jedno dílo od záhlaví pro dílo odlišné <br /> ::nebo konvenční skupinový název použitý pro uspořádání publikací (jednoho autora,...) obsahujících řadu prací nebo výtahy atd. z několika prací (např. sebraná díla,...)<br /> <br /> ==96. Uveďte příklady hlavních pramenů popisu pro knihu podle AACR2R.==<br /> * Titulní stránka<br /> * Preliminária = titulní stránka, rub titulního listu, všechny stránky přecházející titulní stránce a obal<br /> * Tiráž<br /> * Celá popisná jednotka<br /> * Jakýkoli pramen<br /> <br /> ==97. Čím se liší tzv. unifikovaný název od hlavního názvu bibliografického zdroje (třeba knihy)?==<br /> Unifikovaný název slouží k identifikaci jednotky pro katalogizační účely, název bibliografického zdroje může být stejný u více zdrojů, unifikovaný název slouží k upřesnění, o který zdroj se jedná (do kulatých závorek připojí např. název vydávající korporace nebo jiné rozlišující údaje).<br /> <br /> ==98. Uveďte jaké znáte oblasti popisných údajů (je jich 8), které jsou specifikovány v ISBD.==<br /> * '''Oblast údajů o názvu a odpovědnosti''': hlavní název, obecné označení druhu dokumentu, souběžný název, ostatní informace o názvu, údaje o odpovědnosti.<br /> * '''Oblast údajů o vydání''': údaj o vydání, souběžný údaj o vydání, údaje o odpovědnosti vztažené k vydání, další údaje o vydání, …<br /> * '''Oblast specifických údajů o materiálu nebo typu publikace'''<br /> * '''Oblast údajů o publikaci, distribuci atd.''': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby.<br /> * '''Oblast údajů fyzického popisu''': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál.<br /> * '''Oblast údajů o edici''': hlavní název edice, souběžný název edice, další údaje o názvu edice, údaje o odpovědnosti vztažené k edici, ISSN edice, číslování v rámci edice.<br /> * '''Oblast poznámek'''<br /> * '''Oblast standardních čísel a údajů o dostupnosti''': standardní číslo, klíčový název, údaje o dostupnosti nebo ceně.<br /> <br /> ==99. Jaké hlavní údaje se uvádí v oblasti údajů o publikaci podle ISBD (nebo i AACR2)?==<br /> ''ISBD'': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby<br /> ''AACR2'': místo a datum vydání, distribuce, jméno nakladatele, distributora<br /> <br /> ==100. Jaké popisné údaje se podle vás uvádí v oblasti údajů fyzického popisu podle ISBD nebo AACR2?==<br /> ''ISBD'': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál<br /> <br /> ''AACR2'': rozsah fyzické jednotky (pro knihy stránkování), další fyzické údaje (ilustrace …), rozměr, doprovodný materiál<br /> <br /> ==101. K čemu slouží tzv. &quot;interpunkce&quot; v bibliografickém záznamu a čím je určena?==<br /> Interpunkce má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu. <br /> <br /> Využívají se tato interpunkční znaménka: dvojtečky, středníky, lomítka, pomlčky, čárky a tečky.<br /> <br /> ==102. Je nějak určeno pořadí popisných údajů v bibliografickém záznamu podle ISBD a proč?==<br /> ==103. Co znamená, když řekneme o bibliografickém záznamu, že je v určitém &quot;formátu&quot;? Jinak řečeno co znamená &quot;formát bibliografického záznamu&quot;?==<br /> ==104. Jaké znáte formáty (standardy) pro komunikaci bibliografických záznamů?==105. Srovnejte komunikační formáty MARC s formáty ==založenými na XML. Výhody/nevýhody.==<br /> ==106. Porovnejte formáty MARC a Dublin Core, jaké jsou zásadní rozdíly, výhody, nevýhody?==<br /> ==107. Co je definováno ve formátech MARC?==<br /> UNIMARC – má jen formát pro bibliografická data<br /> <br /> <br /> MARC21 formáty jsou definovány pro pět typů dat:<br /> <br /> - Format for Biblographic Data – bibliografická data<br /> <br /> - Format for Holdings Data – to, co knihovna vlastní<br /> <br /> - Format for Autority Data – záhlaví – autor a údaje o něm<br /> <br /> - Format for Classification Data – klasifikační data<br /> <br /> - Format for Community Information – záznamy o knihovnách<br /> <br /> ==108. Co je principem standardu MARC? Jak se člení a označují data záznamu?==<br /> <br /> - MARC = MAchine Readable Cataloguing<br /> - Standard pro reprezentaci a komunikaci (výměnu) bibliografických a souvisejících informací ve strojem čitelné podobě<br /> <br /> <br /> Záznam se dělí na tři úrovně:<br /> - Struktura záznamu – je dána standardy ANSI Z39.2 a ISO 2709<br /> - Označení obsahu – kódy a konvence, které dále identifikují a dále charakterizují obsah záznamu<br /> - Obsah většiny datových elementů je určen mimo standardy MARC, jako jsou AACR, LCSH, …<br /> <br /> <br /> Princip:<br /> - Data se člení do polí a podpolí označených pomocí tagů<br /> - Pole mohou mít pevnou nebo proměnlivou délku<br /> - Pole s pevnou délkou obsahují kódované údaje<br /> - Poli mohou předcházet dva identifikátory, které zpřesňují význam obsahu<br /> <br /> <br /> Hodnoty tagů a jednotlivých polí, podpolí, určuje konkrétní verze formátu MARC, většinou národní.<br /> <br /> ==109. V čem se obecně liší různé verze formátu MARC, např. MARC21 a UNIMARC?==<br /> <br /> - V MARC21 je interpunkce součástí dat, v UNIMARC se generuje až při zobrazení (srov. pole 245 resp. 200), <br /> - UNIMARC má tzv. vyšší granularitu údajů - je podrobněji strukturovaný (srov. pole 100 resp. 700).<br /> <br /> ==110. Stručně charakterizujte bibliografický standard MODS.==<br /> <br /> - MODS – Metadata Object Description Schema) – schéma pro popis objektu metadaty.<br /> - Tento formát byl vytvořen Library of Congress především pro použití v knihovnických appl..<br /> - Obsahuje vybrané prvky z MARC21, které jsou však jinak strukturované a uspořádané.<br /> - Záměrem je jednodušší formát než MARC21, ale stále dostatečně strukturovaný.<br /> <br /> ==111. Stručně charakterizujte formát Dublin Core.==<br /> <br /> - Standard pro netafatový popis digitálních objektů často vyjadřovaný prostřednictvím XML.<br /> - Název vychází z města Dublin v USA – konference na které byl vytvořen.<br /> - Záměrem je usnadnit vyhledávání elektronických zdrojů.<br /> - Standard obsahuje základní sadu 16ti prvků (název, tvůrce, předmět, popis, …) z nichž žádný není povinný<br /> - Původně byl vytvořen jako popis zdrojů na www sestavený přímo autorem. Pak ale zaujal instituce, které se zabývají formálním zpracováním zdrojů (knihovny, vládní agentury, …).<br /> - Struktura Dublin Core se v současnosti používá ve 20 zemích a nové stále přibývají.<br /> <br /> ==112. K čemu se používá protokol Z39.50?==<br /> <br /> - Protokol založený na architektuře server – klient, který je určený pro vyhledávání a získávání informací ze vzdálených databází (je určený pro heterogenní prostředí – různé systémy).<br /> - Tento protokol definuje komunikační jazyk (Z-jazyk) a způsob kódování přenášených údajů.<br /> - Není závislý na platformě ani systému.<br /> - Použitý standard v knihovnictví.<br /> <br /> Protokol umožňuje: Vyhledávání, update údajů, předávání a přebírání (upload a download), <br /> <br /> Při komunikaci nastávají problémy s různými verzemi a různými profily (soubory funkcí, které jsou implementovány). <br /> Implementace protokolu - konkrétní realizace pro konkrétní systém (databázi) a platformu, která může zahrnovat jen určitou podmnožinu funkcí (např. jen vyhledávání, ne update)</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Vypracovan%C3%A9_ot%C3%A1zky_k_testu_VIKBA10&diff=28360 2013-01-22T11:48:17Z

<p>Maluskoval: /* 99. Jaké hlavní údaje se uvádí v oblasti údajů o publikaci podle ISBD (nebo i AACR2)? */</p> <hr /> <div>* Na tuto stránku můžete vkládat vypracované odpovědi.<br /> * Veškeré otázky jsou záměrně na jedné stránce, aby bylo snažší vytisknout si vypracovaný test a učit se z něj. Pokud však máte pocit, že je dané téma příliš široké, založte pro otázku samostatnou stránku a odkažte na ní.<br /> * Využijte všech možností wiki systému! '''Vkládejte, editujte,opravujte diskutujte.'''<br /> <br /> <br /> ==1. Co znamená pojem &quot;šedá literatura&quot;?==<br /> <br /> * Označována také jako nekonvenční.<br /> * Jedná se především o literaturu, která '''není běžně k dostání v knihkupectvích. '''Je '''vydávána omezeně''' pro speciální potřeby různých institucí.<br /> * Uchovává se především v archivech.<br /> <br /> '''Mezi šedou literaturu patří:''' diplomové práce, disertační práce, zprávy z konferencí, technické zprávy výzkumné práce, speciální analýzy, technické zprávy, firemní informace, výroční zprávy, patenty …<br /> <br /> ==2. Co mají společného nebo rozdílného pojmy &quot;edice&quot;, &quot;edition&quot;, &quot;series&quot; a &quot;vydání&quot;?==<br /> <br /> '''EDICE a SERIES'''<br /> <br /> * &quot;edice&quot; a &quot;series&quot; '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> <br /> '''VYDÁNÍ a EDITION'''<br /> <br /> * &quot;vydání&quot; a &quot;edition&quot; také '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * vydání vycházejí ze '''společného originálu''', ale mohou být doplněné, přepracované či aktualizované<br /> <br /> ==3. Jaký je rozdíl mezi monografií a seriálem?==<br /> <br /> * hlavní rozdíl spočívá v tom, že monografie je vydávaná buď jako jedna část (kniha) nebo je rozdělena do několika částí (svazků), ale tento '''počet částí je vždy konečný'''. Zatímco seriál má '''nestanovený počet částí a ty jsou vydávány postupně'''<br /> <br /> * příkladem monografie může být '''Slovník spisovného jazyka českého''', který vyšel postupně během roku 1989 v nakladatelství Academia celkem v osmi svazcích (1. svazek: A-G, 2. svazek: H-L, atd.)<br /> <br /> * jednotlivé části monografie mohou být vydávány buď '''současně''' nebo '''postupně'''<br /> <br /> * příkladem seriálu jsou časopisy (i elektronické), deníky, výroční zprávy<br /> <br /> * seriál je pokračující zdroj, '''postupně''' vydávaný po jednotlivých částech, obvykle číslovaný a bez předem stanovené doby ukončení (není stanoveno, kolik bude mít částí/čísel)<br /> <br /> * jednotlivá část (číslo) seriálu může či nemusí mít svůj vlastní název<br /> <br /> ==4. Co je to &quot;edice&quot;?==<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - edice Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> ==5. Uveďte důležitou vlastnost digitálních dokumentů, která zásadně mění způsob nakládání s těmito dokumenty (oproti klasickým analogovým) především z hlediska autorských práv.==<br /> <br /> Hlavním rozdílem digitálních dokumentů oproti analogovým je, že digitální dokumenty mohou být kopírovány velice jednoduše ve stejné kvalitě takovým způsobem, že originál není rozeznatelný. <br /> <br /> Autorské právo:<br /> Výhodou digitálních dokumentů je právě skutečnost, že mohou být k dispozici ve stejném okamžiku velkému množství uživatelů bez ohledu na to, jestli je dokument v knihovně nebo ne. Podle autorského zákona je v současné době vystavit a dát uživatelům k dispozici především jen rukopisy a staré tisky (NK ČR).<br /> <br /> Základní principy autorského práva:<br /> - Bezúplatná licence – užití, kdy uživatel nemá povinnost platit autorovi odměnu.<br /> <br /> - Užití, kde není nutný souhlas autora, ale kde musí uživatel autorovi platit odměnu za užití díla.<br /> <br /> - Užití, kdy je nutný výslovný souhlas autora a vyžaduje uzavření lic. smlouvy (dig. distribuce - DB).<br /> <br /> <br /> Digitální distribuce z pohledu českého práva – Distribuce:<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce zcela volně<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce s tzv. podmíněným přístupem (zobrazení podmiňuje ID a heslo)<br /> <br /> - zaslání dokumentu prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> - zpřístupněním dokumentu konkrétní osobě (ID a heslo) v knihovně (v rámci intranetu)<br /> <br /> - převedení dokumentu do el. podoby (digitalizace) a získat tak rozmnoženinu díla v el. podobě<br /> <br /> - zpřístupnění díla, nebo kopie prostřednictvím internetu na místě a čase své vlastní volby<br /> <br /> ==6. S jakými hlavními problémy bychom se setkali, kdybychom se rozhodli převést klasickou knihovnu do její digitální podoby.==<br /> * volba nesprávné technologie - hardware a software<br /> * životnost nosičů (CD přibližně 59 let, kvalitní papír až 1000 let)<br /> * rychlá ztráta záznamů (digitální záznamy zmizí najednou, analogové degradují postupně)<br /> * možnosti hrozeb pro digitální informace = změna nebo smazání obsahu, nefungující nebo zastaralý hardware či software, neplatný formát, destrukce fyzického nosiče<br /> <br /> ==7. Jaké knihovny tvoří tzv. systém knihoven v ČR podle knihovního zákona?==<br /> <br /> * '''Národní knihovna ČR''' - '''Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana''' - '''Moravská zemská knihovna'''<br /> <br /> * '''krajské knihovny''' (zřizované orgánem kraje)<br /> <br /> * '''základní knihovny''' (zřizované orgánem obce - veřejné knihovny obecní, městské)<br /> <br /> * '''specializované knihovny''' (zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění - knihovny technické, lékařské, právnické, muzejní atd., knihovny Akademie věd ČR)<br /> <br /> ==8. Charakterizujte a u uveďte, čím se od sebe navzájem liší tři hlavní druhy paměťových institucí.==<br /> * '''knihovny''' - především '''zpřístupňují''' informace na hmotných objektech, nové dokumenty získávají v největší míře nákupem<br /> * '''archivy''' - především '''shromažďují a uchovávají''' dokumenty, pro veřejnost mají omezený přístup<br /> * '''muzea''' - zabývají se '''trojrozměrnými objekty''', veřejnosti je zpřístupňují prostřednictvím výstav<br /> <br /> Tyto paměťové instituce se tedy liší '''skladbou fondu, mírou a způsobem jeho zpřístupnění'''.<br /> <br /> ==9. Jaké jsou hlavní funkce všech paměťových institucí?==<br /> * paměťové instituce = knihovny, archivy, muzea<br /> * shromažďují, uspořádávají a zpřístupňují informace uložené na fyzických nebo elektronických objektech<br /> <br /> ==10. Jaké jsou funkce knihovny?==<br /> * shromažďují, uspořádávají, ochraňují a zpřístupňují informace v dokumentech ze svého vlastního fondu<br /> * zpřístupňují dokumenty formou výpůjček prezenčních nebo absenčních<br /> * zprostředkovávají dokumenty z fondů jiných knihoven prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby (MVS) nebo mezinárodní meziknihovní výpůjční služby(MMVS)<br /> * zprostředkovávají přístup k Internetu<br /> * mají i kulturní a společenskou funkci - pořádají nejrůznější akce<br /> <br /> ==11. Jakým způsobem přispívají knihovny k rozvoji demokracie?==<br /> Poskytují knihovnické a informační služby obyvatelů za rovných podmínek. Zajišťují občanům rovný přístup ke kulturním hodnotám, informacím a ke vzdělání. Tyto služby jsou poskytovány bez rozdílu všem, nezávisle na původu, náboženství, … Aplikuje se tu zákon o svobodném přístupu k informacím a o ochraně osobních údajů. Zákon č. 257/2001 sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).<br /> <br /> ==12. Co umožňuje, aby měly knihovny výjimku z autorského zákona, týkající se bezplatného půjčování dokumentů ze svých fondů?==<br /> Autorský zákon 121/2000 sb.:<br /> <br /> §37 – Knihovní licence<br /> <br /> (1) Do autorského práva nezasahuje knihovna, archiv, muzeum galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení<br /> <br /> a) zhotoví-li rozmnoženinu díla, které neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a konzervační potřeby.<br /> <br /> (2) Do autorského práva nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která přísluší autorům od osoby a ve výši stanovené v příloze k tomuto zákonu. Právo na odměnu autor nemá v případě půjčování zveřejněných děl podle tohoto odstavce na místě samém, nebo půjčí-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl školní knihovny a knihovny vysokých škol, NK ČR, MZK, STK, NLK, NPK Komenského, … Parlamentní knihovna ČR.<br /> <br /> Knihovny mají výjimku týkající se půjčování knih vyplývající z Listiny základních práv a svobod ČR, že každý bez rozdílu má mít svobodný přístup k informacím.<br /> <br /> ==13. Uveďte jaké znáte mechanismy, které mohou zajistit vyšší kvalitu (spolehlivost, nestrannost,...) zveřejňovaných informací.==<br /> - odborná kvalifikace autora, jež ho opravňuje k psaní na dané téma<br /> <br /> - reputace vydavatele<br /> <br /> - datum vydání<br /> <br /> - přesnost, spolehlivost a bezchybnost<br /> <br /> - šíře i hloubka pokrytí dané problematiky<br /> <br /> - objektivita poskytovaných informací s minimem předpojatosti<br /> <br /> - aktuálnost zveřejněných informací<br /> <br /> ==14. Použijete-li přirovnání Internetu ke knihovně. Jaké najdete společné znaky a v čem je toto přirovnání neadekvátní?==<br /> Rozdíly:<br /> - organizace (web jako celek není organizován)<br /> <br /> - Internetové vyhledávače většinou spoléhají na jednoduché fulltextové vyhledávání<br /> <br /> - řízení vstupu dat – knihovny kontrolují, jak kvalitní informace přijímají do svého fondu<br /> <br /> - web není cílen na konkrétní skupinu uživatelů<br /> <br /> - krátký poločas rozpadu dokumentů na webu<br /> <br /> ==15. V čem spočívá rozdíl mezi tzv. povrchovým/hlubokým nebo viditelným/neviditelným webem?==<br /> - hluboký (neviditelný) web je ten, který vyhledávače nedokáží indexovat<br /> <br /> - hluboký web je asi 500x větší<br /> <br /> - hluboký web nabízí mnohem kvalitnější informace, soustředěné v relativně v malém počtu sídel<br /> <br /> - víc než polovina hlubokého webu je v předmětových databázích<br /> <br /> - poměr hlubokého a povrchového webu se mění jen nevýrazně<br /> <br /> - 95% hlubokého webu je přístupná bez poplatků<br /> <br /> - běžně používané vyhledávače neindexují více než 16% povrchového webu.<br /> <br /> ==16. Co znamená pojem hypertext?==<br /> <br /> * hypertext je vazba mezi skupinou textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (tzv. linků)<br /> <br /> * odkazuje na jiné informace a umožňuje jejich snadné vyhledávání<br /> <br /> * nejznámějším takovým systémem je World Wide Web<br /> <br /> * myšlenka hypertextu vznikla v roce 1945, kdy Vannevar Bush v článku „As We May Think“ popsal zařízení Memex, umožňující ukládání informací a jejich vzájemné propojování<br /> <br /> ==17. Jaké výhody a nevýhody přináší elektronické médium oproti klasickým analogovým?==<br /> Výhody digitální technologie: snadná manipulovatelnost, stlačitelnost, síťovatelnost, transformovatelnost, překlad z jednoho jazyka do druhého za pomoci speciálního software, možnost automatického vyhledávání, nepoměrně méně náročnější na sklady, možnost rychlého přenosu, snadná přenositelnost uložených dat.<br /> <br /> Analogové záznamy jsou nepoměrně kvalitnější než digitální – avšak jsou snadno poškoditelná. Proto se používá digitalizace. Na analogová i digitální média však mohou společně negativně působit i další vlivy jako prach, vlhkost, …<br /> <br /> ==18. Na jaké hlavní prvky (bloky, oddělení) můžeme dekomponovat knihovnu, podíváme-li se na ni jako na systém?==<br /> * '''Studovny'''<br /> * '''Sklady'''<br /> * '''Databáze'''<br /> * '''Výpůjční oddělení'''<br /> * '''Informační oddělení'''<br /> * '''Linka zpracování''', tj. akvizice, popis, adjustace<br /> * '''Management knihovny'''<br /> * '''Počítače''' - přístup do databází knihovny a připojení k Internetu<br /> Každé oddělení má své správce, tj. knihovníky (např. správce skladu, správce studovny).<br /> <br /> Schéma knihovny jako systému z přednášky Dr. Ing. Kadlece předmětu Knihovnické systémy a standardy naleznete zde[http://knihomol.phil.muni.cz/vik/vikba10/prednask/knihovna.htm]<br /> <br /> <br /> 1)knihovník<br /> 2)dokument<br /> 3)uživatel<br /> <br /> ==19. Co znamená a z čeho se skládá v knihovně tzv. &quot;linka zpracování&quot;?==<br /> Je to systém tří oddělení (činností) v knihovně, kterými projde získaný dokument než je k dispozici uživatelům: <br /> <br /> 1. '''Akvizice''' - získání dokumentů (koupí, darem, výměnou, povinným výtiskem) a jejich evidence (zápis do přírůstkového seznamu).<br /> <br /> 2. '''Popis''' - jmenný (tj. popis dokumentu z hlediska toho, co je v ní napsané, jména autorů, korporací,...) a věcný (tj. podle oborů).<br /> <br /> 3. '''Adjustace''' - dokument se označí štítky, signaturou, zabalí se a následně pošle dál (do skladu, studovny či půjčovny).<br /> <br /> ==20. K čemu slouží a jaké úkoly plní v knihovně akvizice?==<br /> * Akvizice je činnost, která je zaměřená na zjišťování, výběr a získávání dokumentů do fondu dané knihovny. <br /> * Je důležité brát ohled na funkci knihovny, její zaměření a poslání, obsahovou strukturu jejího fondu a potřeby uživatelů.<br /> * Získání dokumentů je možné koupí, darem, výměnou a u vybraných knihoven také tzv. povinným výtiskem.<br /> <br /> ==21. Jaké jsou hlavní zdroje získávání dokumentů do knihovny?==<br /> <br /> * nákup<br /> * dar<br /> * výměna<br /> * (povinný výtisk) - pouze vybrané knihovny<br /> <br /> ==22. Jaké základní seznamy musí knihovna vytvářet, k čemu slouží a jaké údaje se v nich uvádí?==<br /> <br /> 1. '''Přírůstkový seznam''' - je základním seznamem každé knihovny. Zapisují se do něj všechny získané knihovní jednotky (mimo exemplářů periodik). Může být veden jednak v klasické (papírové) podobě či v elektronické.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok jeho vydání, způsob nabytí.<br /> <br /> 2. '''Úbytkový seznam''' - je druhým důležitým seznamem v knihovně. Zapisují se do něj odepsané (vyřazené) knihovní jednotky (úbytky) dané knihovny.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, úbytkové číslo, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok vydání, důvod odpisu.<br /> <br /> ==23. Co je &quot;signatura&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> Je to označení alfanumerickým znakem, podle kterého najdeme knihu na regále.<br /> <br /> Mají pravidla vytváření, každá knihovna má jiný systém signatur.<br /> <br /> ==24. Co je &quot;přírůstkové číslo&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * je to evidenční číslo, pod kterým je zapsána do přírůstkového seznamu každá nová knihovní jednotka<br /> <br /> ==25. Co je &quot;sigla&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * sigla je lokační značka knihovny<br /> <br /> * užívá se k jednoznačné identifikaci knihovny např. v Souborném katalogu ČR<br /> <br /> * i když se stane, že knihovna změní název, sigla zůstává stále stejná<br /> <br /> * siglu tvoří kombinace tří abecedních a tří číselných znaků, např. JNG001<br /> <br /> * velká písmena na první a druhé pozici mají funkci geografického znaku (odvozeného z běžně užívaných zkratek bývalých okresních měst), velké písmeno na třetí pozici vyjadřuje typ knihovny:<br /> <br /> A – ústřední knihovny<br /> <br /> B – knihovny ústavu Akademie věd ČR<br /> <br /> C – knihovny ostatních ústavů<br /> <br /> D – vysokoškolské knihovny<br /> <br /> E – knihovny státní správy, veřejných institucí, kulturních, zájmových a společenských institucí, lékařské knihovny zdravotnických zařízení a církevní knihovny<br /> <br /> F – knihovny podniků, závodů, projektových organizací a firem<br /> <br /> G – veřejné knihovny a školní knihovny<br /> <br /> * číselná část je identifikačním číslem té konkrétní knihovny. Skládá se z třímístného čísla od 001 do 999: <br /> čísla od 001 do 499 se používají pro označení knihoven se sídlem v okresním městě<br /> čísla od 500 do 999 označují knihovny sídlící v ostatních místech okresu.<br /> Např.:<br /> JNG001 = Městská knihovna Jablonec nad Nisou<br /> (JN = okres Jablonec nad Nisou, G = veřejná knihovna, 001 = knihovna se sídlem v okresním městě)<br /> <br /> * siglu přiděluje Národní knihovna ČR, Oddělení souborných katalogů<br /> <br /> ==26. Jakým způsobem je ve skladu knihovny zajištěno optimální využití prostoru?==<br /> Knihy se řadí dle rozměrů aby se ušetřilo místo v regálech. Knihy stejných, nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==27. Co znamená termín &quot;stavění fondu&quot; a jaké druhy stavění fondu znáte?==<br /> Je to uspořádání fondu podle určitého systému, který umožňuje zpětné vyhledávání knihovních jednotek a jejich ochranu.<br /> <br /> Formátově pořadové stavění – uspořádání dle formátu a přiděleného pořadového čísla. Vícesvazková díla a multiplikáty se řadí vedle sebe.<br /> <br /> Formátově přírůstkové stavění – uspořádání dle formátu a přírůstkových čísel bez ohledu na vícesvazková díla a multiplikáty. <br /> <br /> Přírůstkově formátové stavění – stavění podle přírůstkových čísel s ohledem na formát a multiplikáty a vícesvazková díla.<br /> <br /> Systematicko-formátové stavění – uspořádání podle tříd systematické klasifikace, dále podle formátu a podle pořadových čísel.<br /> <br /> ==28. Kde a proč se používá formátové stavění fondu?==<br /> Používá se ve skladech depozit z důvodu úspory místa. Knihy stejných nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==29. Kde a proč se používá oborové stavění fondu?==<br /> Oborové – věnované určitému předmětu, jako je lékařství, a opomíjí se všechny další předměty (například právo). Právo se uvádí jen pokud je v souvislosti s lékařstvím (práva pacientů).<br /> <br /> Například u technické literatury (kde členění podle autorů není důležité, protože autorem je kolektiv)<br /> Zkrátka umožňuje uživatelům vyhledávat podle oboru jejich zájmu.<br /> <br /> ==30. Co znamená termín &quot;adjustace knihy&quot; a jaké úkony zahrnuje?==<br /> Je to označení vlastnictví knihovní jednotky evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli.<br /> <br /> Skládá se z fyzického ošetření knihy před vlastním uložením (obalení, polepení signaturou).<br /> <br /> Adjustace také spočívá v prověření správnosti faktury a také zaevidování faktury do knihy faktur, která může být vedena ručně, nebo strojově, nebo obojím způsobem (obojí je nejvýhodnější). Na faktuře by měly být uvedeny veškeré důležité údaje: cena, datum podpis, vystavení, splatnost, datum dodání faktury, kdo fakturu vystavil, … <br /> <br /> Po kontrole těchto údajů následuje označení vlastnictví dokumentu.<br /> <br /> ==31. Jaké vlivy působí na degradaci dokumentů v knihovně?==<br /> - Nedodržení klimatických podmínek (vlhkost, teplota, světelné záření, …)<br /> <br /> - Nevhodná manipulace a uložení<br /> <br /> - Nedostatečná ochrana před biologickými činiteli (živočichové, plísně, …)<br /> <br /> - Nedostatečná čistota<br /> <br /> - Špatné ovzduší (různé oxidy, …)<br /> <br /> ==32. Jaká opatření můžeme udělat, abychom zabránili degradaci případně úplnému zničení dokumentů v knihovně?==<br /> - Uložíme dokumenty ve vhodných podmínkách<br /> <br /> - Údržbou: očistou, ambulantními opravami, různými konzervačními metodami<br /> <br /> - Restaurátorským zásahem<br /> <br /> - Šetrnou manipulací<br /> <br /> - Prevencí katastrofických událostí<br /> <br /> ==33. Jaký je smysl prezenční výpůjčky v knihovně?==<br /> Udržet knihy, které mají být po celou dobu k dispozici čtenářům v knihovně právě v prostorách knihovny pro studijní účely. Dále se takto půjčují knihy, které jsou moc cenné nebo drahé a tím se knihovníci snaží je ochránit.<br /> <br /> ==34. Jaký je rozdíl mezi objednávkou dokumentu a jeho rezervací?==<br /> <br /> Objednávka – požadavek na vypůjčení knihovní jednotky, která je momentálně k dispozici, ale nachází se mimo volný výběr (je například ve skladu).<br /> <br /> <br /> Rezervace – Záznam požadavku uživatele na dokument, který je momentálně vypůjčen<br /> <br /> ==35. Jak se řeší při půjčování situace, kdy má o dokument zájem ve stejnou dobu víc uživatelů?==<br /> Kniha se půjčí podle toho, kdo si ji dříve zamluví, nebo rezervace. Postupuje se chronologicky.<br /> <br /> ==36. Jaké rozlišujeme typy výpůjček z hlediska délky výpůjční lhůty?==<br /> Krátkodobá, dlouhodobá, trvalá (depozit), meziknihovní.<br /> <br /> ==37. Jak souvisí pojem &quot;metadata&quot; s pojmem &quot;bibliografický popis&quot;?==<br /> Metadata – strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech. Mají funkci popisnou, selekční a archivační.<br /> <br /> Bibliografický popis – obsahuje soubor popisných údajů zaznamenávajících a identifikujících zpracovávaný dokument pomocí osmi oblastí údajů.<br /> <br /> Oba tyto pojmy spolu souvisí tím, že nesou informace o primárních datech<br /> <br /> ==38. Proč se vytváří (k čemu slouží) bibliografické záznamy?==<br /> Soubor údajů o zpracovaném dokumentu. Umožňuje identifikaci dokumentu tím, že představuje v něm uložené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení, jeho fyzickou formu, dále umožňuje jeho vyhledání a přístup k němu.<br /> <br /> ==39. Jaké problémy je nutné řešit při popisu zdrojů?==<br /> - Odkud vzít údaje pro popis<br /> <br /> - Jaké vlastnosti zdrojů popisovat<br /> <br /> - Jakých hodnot mohou nabývat<br /> <br /> - V jakém jazyku budou vyjádřeny<br /> <br /> - Jakým skriptem budou zapsány<br /> <br /> - Jak formálně tvrzení zapsat<br /> <br /> - V jakém formátu zapsat (struktura, kódování)<br /> <br /> ==40. Základní rozdělení bibliografických údajů z hlediska způsobu jejich vytváření a pozdějšího použití. Uveďte základní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami.==<br /> Bibliografický popis – účelem je umožnit rozlišit různé bibliografické zdroje od sebe navzájem (pomocí informací z dokumentu).<br /> <br /> <br /> Selekční údaj – údaj, podle kterého lze bibliografický záznam vyhledat a identifikovat (je tvořen pomocí selekčních jazyků).<br /> <br /> ==41. Co je podstatou selekčních údajů a jejich základní rozdělení.==<br /> Selekční údaje nám umožňují zařadit a popsat dokument podle jeho vlastností. Na základě takovýchto údajů pak mohou uživatelé a zaměstnanci knihovny takovéto dokumenty vyhledávat. <br /> <br /> <br /> Selekční jazyky jmenné – (jmenné záhlaví), personální, korporativní, názvová, geografická jména, …<br /> Selekční jazyky věcné - předmětové (na bázi přirozeného jazyka); systematické (umělé jazyky)<br /> <br /> ==42. Jaké prostředky používá bibliografický popis pro vyjádření vlastností popisovaných zdrojů?==<br /> Skupina entit 1: – produkty intelektuální nebo umělecké činnosti, které jsou jmenovány nebo popsány v bibliografických záznamech.<br /> - Dílo – určitý intelektuální nebo umělecký výtvor (abstraktní entita)<br /> - Vyjádření – určitá intelektuální nebo umělecká realizace díla (ve formě různých druhů záznamů)<br /> - Provedení – fyzická podoba vyjádření díla (všechny hmotné objekty se stejnou intelektuální formou).<br /> - Jednotka – jednotlivý exemplář provedení<br /> <br /> <br /> Skupina entit 2: – entity odpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, za fyzickou výrobu a správu entit.<br /> - Osoba – jednotlivec (ty které zemřely i ty, které žijí).<br /> - Korporace – organizace nebo skupina působící jako celek.<br /> <br /> <br /> Skupina entit 3 – doplňkový soubor entit, které slouží jako předměty int. nebo umělecké činnosti.<br /> - Pojem – abstraktní představa nebo myšlenka<br /> - Objekt – hmotný předmět<br /> - Akce – činnost nebo událost<br /> - Místo - lokace<br /> <br /> ==43. Co se rozumí pod pojmem &quot;korporace&quot; ve smyslu původce díla při bibliografickém popisu?==<br /> Organizace nebo skupina osob, identifikovaná vlastním jménem, vystupující jako celek (asociace, instituce, obchodní firmy, nevýdělečné instituce, …).<br /> <br /> ==44. Uveďte, jaké druhy odpovědnosti za dílo rozlišují AACR2R a stručně je charakterizujte.==<br /> Individuální – jedna osoba (fiktivní, neznámá, nejistá, …)<br /> <br /> Společná – spolupracují dvě nebo více osob nebo korporací, vykonávají stejný druh aktivity, mohou se podílet na různých částech, nebo podíl nemusí být odlišen.<br /> <br /> Smíšená – různé korporace nebo osoby přispívají různými druhy aktivit (modifikace, ilustrace, …)<br /> <br /> ==45. Z jakých dvou hledisek je nutné popisovat bibliografický zdroj a proč je nutné tyto dva aspekty rozlišovat?==<br /> Dvě hlediska:<br /> - Obsah (content) – intelektuální a umělecký obsah (nehmotný)<br /> - Nosič (carrier) – fyzické vlastnosti, formát (nehmotný)<br /> <br /> <br /> Účelem je umožnit rozlišení různých bibliografických zdrojů od sebe navzájem. Je třeba vzít v úvahu všechny aspekty popisované jednotky (obsah, nosič, typ publikace, bibliografické souvislosti, …). Tato hlediska by měla být zohledněna ve všech oblastech popisu.<br /> <br /> ==46. S jakými problémy se setkáváme při použití názvů a jmen k popisu zdrojů?==<br /> Názvy a přiřazená jména se mohou časem měnit, osoby mohou mít přiřazeno více druhů jmen, která se mohou vyskytovat v různých jazycích a znacích, názvy nemusí vůbec existovat, jména mohou být neznámá, jeden název může mít přiřazeno více osob nebo objektů, …<br /> <br /> ==47. Jak se řeší problém nejednoznačnosti jména (víc osob má stejné jméno) např. při popisu původce díla?==<br /> Je nutné použít doplňky (kvalifikátory) pro rozlišení stejných jmen (např. data, místa, …).<br /> <br /> ==48. Jak se řeší při bib. popisu situace, kdy je text v dokumentu zapsán v písmu, které nelze technicky pro popis použít (např. azbukou nebo řecky)?==<br /> Pro popis se použijí tzv. transliterační tabulky. Při převodu se nepřihlíží k fonetické hodnotě jednotlivých písem. Je možný zpětný převod do původní abecedy.<br /> <br /> ==49. Jaké jsou hlavní prameny popisu, ze kterých se čerpá při vytváření bibliografického záznamu knihy?==<br /> Zdrojem popisné informace je obvykle jednotka, kterou popisujeme, případně různé příručky a další díla. Pro každou oblast popisu je předepsán hlavní pramen popisu. Pokud informaci nenajdeme v hlavním popisu a najdeme ji jinde, uvedeme ji v hranatých závorkách.<br /> <br /> 1. Název a údaje o odpovědnosti &gt; Titulní stránka<br /> <br /> 2. Vydání &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 4. Nakladatelské údaje &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 5. Fyzický popis &gt; Celá publikace<br /> <br /> 6. Edice &gt; Celá publikace<br /> <br /> 7. Poznámky &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> 8. Standardní číslo &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> ==50. Jaký je rozdíl mezi vylučovacím a přidružovacím odkazem?==<br /> Vylučovací odkaz: (viz)<br /> Odkaz alternativního znění jména autora nebo unifikovaného názvu, jež nebylo použito pro hlavní záhlaví na autoritní formu daného jména nebo názvu.Může se jednat o odkaz, který přivádí uživatele k heslu, jež nebylo použito, ale pod kterým by se mohla daná problematika také skrývat. <br /> <br /> Přidružovací odkaz: (viz též)<br /> Upozorňuje uživatele jmenného katalogu pod jakým záhlavím mohou být nalezena díla téhož autora, má-li dvě bibliografické identity (např. pseudonym).<br /> V předmětovém katalogu upozorňuje uživatele na tématicky příbuzné dokumenty<br /> <br /> ==51. Čím se zabývá identifikační (jmenný) popis?==<br /> Je to část bibliografického záznamu, která se zabývá tvorbou bibliografického popisu , jmenných selekčních údajů (záhlaví) a tím i souvisejících jmenných a názvových autorit<br /> <br /> ==52. Čím se zabývá věcný popis?==<br /> Zabývá se pořádáním informací, při kterém jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pomocí pořádacích znaků věcných selekčních jazyků.<br /> <br /> ==53. Základní rozdělení selekčních jazyků a jejich stručná charakteristika.==<br /> 1) Podle typu zpřístupňovaných dokumentů na:<br /> Dokumentační – pořádání a ukládání dokumentografických informací (obsahová char. dokumentu).<br /> Faktografické – pořádání a ukládání faktografických informací<br /> <br /> <br /> 2) Podle charakteru zpřístupňovaných informací na:<br /> Identifikační – slouží pro popis formálních charakteristik v bibliog. popisu a jmenné katalogizaci<br /> Věcné – použití při zpracování věcných údajů s cílem umožnit vyhledávání dok. podle obsahu.<br /> <br /> <br /> Dělí se dále na: <br /> <br /> Předmětové selekční jazyky (na bázi přirozeného jazyka)<br /> <br /> Systematické selekční jazyky (na bázi umělého jazyka)<br /> <br /> Prekoordiované – lexikální jednotky jsou složené (MDT, předmět. hesla).<br /> <br /> Postkoordinované – lex. jednotky vyjadřují jednoduché pojmy (tezaurus).<br /> <br /> ==54. Co je základní myšlenkou studie FRBR (funkční požadavky na bibliografické záznamy)?==<br /> Studie vznikla v roce 1997 z podnětu IFLA. Cílem je jasně definovaný , strukturovaný rámec, uvádějící do souvislostí údaje zaznamenané v bibliografických záznamech a vyhovující potřebám uživatelů těchto záznamů. Dále doporučit základní úroveň funkčnosti pro záznamy vytvořené národními bibliografickými agenturami.<br /> <br /> <br /> Studie používá metodiku konceptuálního modelování založenou na technice analýzy entit. Zabývá se třemi hlavními prvky:<br /> <br /> <br /> Entity – klíčové objekty, které jsou předmětem zájmu uživatelů informací<br /> Vztahy mezi různými typy entit<br /> Atributy – důležité vlastnosti entit<br /> <br /> <br /> Atributy a vztahy jsou mapovány do čtyř obec. uživatelských úloh (najít, identifikovat, vybrat, získat).<br /> <br /> ==55. Jaký je rozdíl mezi dílem a jeho provedením?==<br /> <br /> Dílo je umělecký, vědecky, technický nebo řemeslný výtvor tvůrčí lidské činnosti (abstraktní podoba).<br /> <br /> <br /> Provedení je fyzická podoba vyjádření díla. Představuje všechny hmotné objekty, které mají stejné vlastnosti pokud jde o intelektuální obsah a fyzickou formu.<br /> <br /> ==56. Jaké znáte globální identifikátory, používané při popisu bibliografických zdrojů?==<br /> <br /> ISBN, ISSN, ISMN, ISRN, SICI, URI<br /> <br /> Podrobnosti v [http://sigma.nkp.cz/F/EQMA23ADXHPBFKY16YU4I6NNNAKP9R1DJ1K68QH45H3A3UBE2U-47696?func=file&amp;file_name=find-b&amp;local_base=KTD TDKIV].<br /> <br /> ==57. Jak je zajištěno, že mezinárodní identifikátor (např. ISBN) je globálně jednoznačný - jedinečný?==<br /> Systém ISBN je řízen mezinárodní agenturou ISBN, které podléhají národní agentury ISBN. Ty přidělují novým publikacím ISBN z přidělených bloků čísel a provádějí evidenci těchto publikací.<br /> V ČR funguje národní agentura ISBN při NK ČR.<br /> <br /> <br /> ISBN je mezinárodní standardní číslo knihy, alfanumerický kód určený pro jednoznačnou identifikaci knižních vydání. Vychází z mezinárodního standardu ISO 2108. Z této alfanumerické struktury lze získat základní informace o původu knihy. Označení je složeno z částí proměnlivé délky, rozdělenými pomlčkami a mezerami.<br /> <br /> <br /> ISBN-10 – bylo dříve původní deseticiferné.<br /> ISBN-13 – nyní, má o jednu skupinu na začátku navíc a má nyní identickou strukturu jako čárový kód. Takže je takto ISBN na knihách i uvedeno.<br /> <br /> <br /> Složení ISBN-13: <br /> Na začátku nově přidaný prefix: konstanta 978 nebo 979, který označuje prefix čárového kódu.<br /> Druhou částí je identifikátor skupiny, který popisuje zemi a zeměpisný region.<br /> Třetí částí je identifikace vydavatele knihy pomocí kódu který je jednoznačný.<br /> Čtvrtá část popisuje již konkrétní vydání příslušné knihy u daného vydavatele (max. 6 číslic)<br /> Poslední číslo je kontrolní cifra, která zajišťuje, aby při překlepu nebyla nalezena jiná kniha.<br /> <br /> ==58. Co znamená tzv. perzistence identifikátoru?==<br /> Identifikátor musí být trvale platný a funkční - nezávislost na lokaci (přesuneme-li objekt na jiné místo webu, identifikátor objektu by měl zůstat nezměněn) a směrovatelnost (zadáme-li identifikátor do webového prohlížeče, infrastruktura webu by nás měla automaticky nasměrovat na příslušný objekt, ať se nachází v rámci globální sítě kdekoliv.<br /> <br /> ==59. Jaké moduly integrovaných knihovnických informačních systémů znáte a jaké funkce plní?==<br /> Dělí se do modulů podle funkcí:<br /> <br /> - Katalog – data o dokumentech (OPAC, bibliografický popis, jednotky)<br /> <br /> - Výpůjční modul – data o uživatelích, výpůjčkách a peň. trans. (výpůjčky, MVS, správa studoven)<br /> <br /> - Akvizice – data o dodavatelích objednávkách, fakturách, rozpočtech (evidence, správa seriálů, výměna publikací).<br /> <br /> - Správa systému – data o účtech, o nastavení systému, …<br /> <br /> Zpravidla obsahuje i nástroje pro zapojení do sítě knihoven a r komunikaci s externími zdroji.<br /> <br /> ==60. Co obnáší proces automatizace v knihovnách?==<br /> Jde o proces, při němž se vytváří struktury a formy záznamu dokumentu pomocí počítačových technologií a to podle typu zpracovaného dokumentu, účelu využití takového záznamu, úrovně podle typu popisné jednotky a použitého nosiče záznamu.<br /> Výsledkem takovéhoto zpracování jsou elektronické katalogy, bibliografické databáze, …<br /> V počátcích automatizace též tištěné katalogy, bibliografie a tištěné katalogizační lístky.<br /> <br /> Automatické zpracování informací – proces zpracování informací pomocí informačních technologií. Zahrnující sběr, ukládání, třídění, propojování, editování,vyhledávání, zobrazování informací, …<br /> <br /> ==61. Jaké integrované knihovnické systémy znáte?==<br /> Lanius, Clavius, Aleph, Koniáš, Daimon, KP_Sys, KP-Win, Voyager, Advanced rapid library<br /> <br /> ==62. Jaké znáte formy knihovních katalogů? (podle používané technologie)==<br /> Svazkový – tištěná kniha, uzavřený, nebo za určité období<br /> <br /> Lístkový – kartónové lístky (75x125 mm) – mezinárodní, 105x 150 – standardizovaný<br /> <br /> Elektronický – počítačová databáze, součást integrovaného knihovnického systému<br /> <br /> Online – OPAC (na síti)<br /> <br /> ==63. Uveďte druhy knihovních katalogů podle způsobu jejich uspořádání.==<br /> * '''Katalog jmenný''' - záznamy jsou uspořádány podle příjmení autora, korporace, prvního slova z názvu (není-li autor) <br /> * '''Katakog věcný''' - ''systematický'' - záznamy uspořádány podle oborů, znaků MDT / ''předmětový'' - uspořádání podle předmětových hesel <br /> * '''Katalog názvový''' - záznamy seřazeny podle názvů dokumentů <br /> * '''Katalog slovníkový (křížový)''' - řazení podle klíčových slov <br /> * '''Katalog místní''' - záznamy uspořádány podle signatur<br /> <br /> ==64. Uveďte druhy knihovních katalogů podle rozsahu fondů, které popisují.==<br /> * '''Generální katalog''' - obsahuje záznamy fondu celé knihovny<br /> * '''Speciální katalog''' - obsahuje záznamy pouze části fondu dané knihovny, např. pouze AV dokumenty <br /> * '''Souborný katalog''' - obsahuje záznamy z fondů více knihoven (např. Souborný katalog ČR je příkladem elektronického souborného katalogu) <br /> * '''Virtuální katalog''' - umožňuje prohledání katalogů online a slučování jejich výsledků<br /> <br /> ==65. Co je hlavním znakem katalogu narozdíl třeba od bibliografie?==<br /> *'''Katalog''' obsahuje záznamy o dokumentech, které daná knihovna vlastní. Na katalogizačním záznamu by neměly chybět lokační údaje (signatura). <br /> * '''Bibliografie''' informuje o existenci dokumentů, není vázaná na konkrétní instituci. Bibliografický záznam proto lokační údaje neobsahuje a také obvykle bývá rozsáhlejší než katalogizační.<br /> <br /> ==66. Uveďte hlavní funkce knihovního katalogu.==<br /> * '''bibliografická''' (indikativní) - informuje o existenci primárních dokumentů<br /> * '''rešeršní''' (selekční) - vyhledávání záznamů dokumentů<br /> * '''lokační''' - umožňuje zjistit, kde nalezené zdroje jsou a jsou-li dostupné a jak<br /> * '''evidenční''' - eviduje dokumenty (tj. majetek) knihovny<br /> * '''kolokační''' - zajištění toho, aby se záznamy, které spolu nějakým zpúsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe (např. díla jednoho autora)<br /> * '''identifikační''' (popisná) - umožňuje zjistit, o jaký dokument se jedná a odlišit ho od ostatních <br /> * '''propagační''' - nabízí obsah sbírek knihovny<br /> <br /> ==67. Vysvětlete termín &quot;kolokační funkce&quot; katalogu.==<br /> * kolokační funkce katalogu zajišťuje, aby se dokumenty, které spolu nějakým způsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe, např. díla jednoho autora, různá vydání stejného díla<br /> <br /> ==68. Co znamená termín &quot;navigace&quot; v katalogu?==<br /> Znamená to NAVIGOVAT UŽIVATELE KATALOGU (prostřednictvím logického uspořádání bibliografických informací a jasnou prezentací způsobu, jak se v katalogu pohybovat, včetně prezentace vztahu mezi díly, vyjádřeními, manifestacemi a jednotkami).<br /> <br /> ==69. Co znamená termín OPAC?==<br /> * OPAC = Online public access catalog<br /> * veřejně dostupný elektronický katalog dokumentů nacházejících se v knihovně<br /> * vyhledávání v OPACu jednoduché nebo pokročilé<br /> * možnost listování v rejstřících<br /> * řada knihoven přidává do svého OPACu náhledy obálek dokumentů či nabízí uživatelům možnost přidávat recenze dokumentů <br /> * standartně bývá součástí přístup do čtenářského konta, možnost rezervace nebo prolongace dokumentu<br /> <br /> ==70. Jaké jiné další funkce poskytuje OPAC katalog oproti klasickým např. lístkovým katalogům?==<br /> * složitější vyhledávání záznamů na základě kombinování dotazů<br /> * prohlížení rejstříků v rámci vyhledávání (rejstřík autorů, klíčových slov)<br /> * možnost volby vyhledávání v celém fondu knihovny nebo pouze ve vybrané části<br /> * možnost zjištění, zda je nebo není dokument momentálně vypůjčený (popř. datum, kdy by měl být čtenářem vrácen)<br /> * možnost rezervace nebo prodloužení (prolongace) dokumentu<br /> * možnost bezprostřední aktualizace záznamu knihovníkem (přidání či oprava údajů) prostřednictvím příslušného knihovního programu<br /> * možnost vkládání náhledů obálek, přidávání recenzí<br /> * propojení s jinými databázemi či službami<br /> * možnost zobrazení vybraného záznamu v různých formátech (katalogizační záznam, citace, záznam ve formátu MARC21, UNIMARC či ISBD<br /> * možnost tisku vyfiltrovaného záznamu<br /> * přístup do čtenářského konta<br /> * knihovny mohou využít objednávky MVS přes online katalog<br /> <br /> ==71. Jaké výhody přinesly elektronické katalogy oproti klasickým papírovým?==<br /> * přístup ke katalogu neomezenému počtu uživatelů ve stejný čas<br /> * přístup 24 hodin denně<br /> * nemusím být v knihovně<br /> * možnost vyhledávat dokument podle nejrůznějších kritérií (autor, název, jazyk dokumentu, roku vydání, nakladatele, klíčových slov)<br /> * možnost sdílení záznamů<br /> * rychlejší a pohodlnější vyhledávání<br /> <br /> ==72. Jak se nazývá proces převodu lístkového katalogu do elektronické podoby?==<br /> Retrospektivní konverze.<br /> <br /> ==73. Co představuje termín &quot;bibliomining&quot;?==<br /> Bibliomining souvisí s pojmem data mining = těžba dat. Ve spojení s biblio znamená těžba informací z knihovny a jejích katalogů, tzv. čtení mezi řádky (návštěvnost, obliba knížek, přelidněnost v závislosti na otevírací době, denní hodině…)<br /> <br /> ==74. Co vyjadřuje označení &quot;Library 2.0&quot;?==<br /> Tento pojem souvisí s pojmem Web 2.0. Library 2.0 je podle mnohých názorů spojením klasické knihovny a technologií Web 2.0 + Bussines 2.0 = Library 2.0<br /> <br /> Charakteristika: Zapojení uživatele do vytváření a implementace služeb knihovny pomocí tech. W2.<br /> <br /> Library 2.0 není uzavřený koncept což knihovnu vede k potřebě k neustále reakci na potřeby uživatelů (vylepšování stávajících služeb právě za pomoci uživatelů).<br /> Hlavní myšlenka tedy je vytvoření takové knihovny, která by byla adekvátní potřebám uživatelů a dokázala by se jim nejen jednorázově přizpůsobit, ale hlavně neustále reagovat na změny jejich potřeb a přání. Taková knihovna by ve svých službách, které nabízí, používala technologie W2.<br /> Přístup do knihoven pomocí webového OPACu je dnes již zavedeným standardem. Ovšem kdyby se tato služba propojila s RSS kanály a s možností uživatelů hodnotit a přidávat své názory na jednotlivé tituly, knihovní služby by pak nabraly úplně jiné podoby.<br /> <br /> ==75. Uveďte příklad &quot;de iure&quot; standardu a &quot;de facto&quot; standardu a jaký je mezi nimi rozdíl.==<br /> De uire standardy vytváří obvykle komise expertů pověřená nějakou organizací, nejlépe standardizační (např. ISBN).<br /> <br /> De facto standardy vychází z praxe. Určité řešení se ujme a rozšíří, protože z něj vyplývají určité výhody (mp3).<br /> <br /> ==76. Uveďte důvody používání standardů.==<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> <br /> ==77. Jmenujte nejdůležitější světové a české standardizační organizace.==<br /> '''ISO '''<br /> * Mezinárodní organizace pro normalizaci<br /> * International Organization for Standardization<br /> * založeno 1947, sídlo v Ženevě<br /> * světová federace národních normalizačních organizací<br /> * členem ISO je Český normalizační institut<br /> * zabývá se tvorbou mezinárodních norem ve všech oblastech mimo elektrotechniky<br /> <br /> <br /> '''ANSI'''<br /> * The American National Standards Institute<br /> * založeno 1919, současný název od roku 1969, sídlo ve Washingtonu<br /> * americká standardizační organizace<br /> * vytváří průmyslové standardy v USA<br /> * je členem ISO<br /> <br /> <br /> '''NISO'''<br /> * National Information Standards Organization<br /> * americká standardizační organizace<br /> * založeno 1939, současný název od roku 1984<br /> * vyvíjí standardy týkající se informačních technologií (v oblasti knihovnictví jsou to např. ISSN, Z39.50, Dublin Core, ...)<br /> <br /> <br /> '''CEN'''<br /> * European Committee for Standardization<br /> * Evropský výbor pro normalizaci<br /> * produkuje European Standards - EN<br /> * má 30 národních členů, členy CEN jsou národní normalizační organizace ze 30 evropských zemí<br /> * za ČR je členem Český normalizační institut (ČNI)<br /> <br /> <br /> '''ČNI'''<br /> * Český normalizační institut<br /> * spravuje české národní standardy<br /> * je zodpovědný za tvorbu českých technických norem<br /> * založen roku 1922, současný název od roku 2005, dříve název ČSNI <br /> <br /> <br /> <br /> '''W3C'''<br /> * World Wide Web Consortium<br /> * mezinárodní konsorcium<br /> * založeno roku 1994<br /> * vytváří webové standardy a doporučení pro World Wide Web (např. HTML - Hypertext Markup Language, CSS - Cascading Style Sheets)<br /> * konsorciu předsedá jeho zakladatel Tim Berners-Lee<br /> <br /> <br /> <br /> '''IETF'''<br /> * The Internet Engineering Task Force<br /> * zabývá se problematikou Internetu<br /> * publikuje Internet Drafts a RFC (Requests for Comments)<br /> <br /> <br /> '''ALA'''<br /> * The American Library Association<br /> * spravuje a vydává AACR<br /> <br /> <br /> '''JSC'''<br /> * Joint Steering Committee for Revision of AACR<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje AACR<br /> <br /> <br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> <br /> '''IFLA'''<br /> * International Federation of Library Associations and Institutions<br /> * Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí<br /> * světové nevládní knihovnické společenství, které ovlivňuje a usměrňuje rozvoj knihovnictví na celém světě<br /> * založena v roce 1922 ve skotském Edinburghu<br /> * vedení IFLA sídlí v Haagu v Královské knihovně (Nizozemsko)<br /> * spravuje UNIMARC<br /> * IFLA doporučení: FRBR (Functional Requirements for Bibliographic Record, Funkční požadavky na bibliografický záznam)<br /> <br /> <br /> '''NK ČR'''<br /> * Národní knihovna České republiky<br /> * určuje knihovní standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy<br /> <br /> ==78. Jmenujte jednu mezinárodní a jednu americkou organizaci sdružující knihovny.==<br /> americká organizace:<br /> '''ALA''' - The American Library Associations<br /> <br /> mezinárodní organizace:<br /> '''IFLA''' - Internation Federation of Library Associations and Institutions<br /> <br /> ==79. Která organizace má v ČR na starosti standardizaci v knihovnictví?==<br /> '''Národní knihovna ČR''' <br /> * určuje knihovnické standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy a vydává je<br /> <br /> ==80. Která organizace vyvíjí MARC formáty?==<br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> ==81. Jaké jsou výhody jazyka XML při strukturování dat?==<br /> * textový formát, nezávislý na prostředí<br /> * odděluje popis struktury od prezentace<br /> * DTD (Document Type Definition) je možné sdílet v rámci skupin uživatelů<br /> * standard je otevřený - bez licencí<br /> * a je podporovaný komerčními i volnými aplikacemi<br /> <br /> ==82. Jaké jsou výhody a nevýhody standardizace?==<br /> ''Výhody'':<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> ''Nevýhody'':<br /> * Standardizace omezuje uživatele na předem dané postupy a případy dané standardem, standardizací není možné postihnout všechny možné případy.<br /> * Vývoj a udržování standardu vyžaduje financování: Někdo je musí hradit (firmy, státy, sdružení). Standardy mohou být předmětem patentů a za jejich používání je nutné platit licenční poplatky. Úspěšnost standardu roste s tím, kolik se do něho investuje prostředků.<br /> <br /> ==83. Co znamená termín &quot;blog&quot;?==<br /> * blog je '''webová aplikace''' na jedné webové stránce obsahující příspěvky uživatelů (tzv. '''blogerů''')<br /> * jsou to internetové deníky obsahující články a reakce na ně<br /> * umožňují veřejné vyjádření názoru kohokoliv <br /> * příspěvky bývají nejčastěji řazeny chronologicky, nejnovější nahoře<br /> * možnost přidávání komentářů k jednotlivým příspěvkům<br /> * výhodou je jednoduchá tvorba a užívání<br /> * blogy jsou jednou z technologií Web 2.0<br /> <br /> ==84. V čem spočívá princip &quot;wiki&quot;?==<br /> <br /> * Wiki je technologie umožňující vytvářet dokumenty pomocí jednoduchého značkovacího jazyka za použití webového prohlížeče. <br /> <br /> * Výhodou je snadné vytváření a aktualizace wiki stránek. <br /> <br /> * Většina systémů wiki je otevřena veřejnosti, uživatelé mohou libovolně vkládat či upravovat texty.<br /> <br /> * Název wiki pochází z havajštiny (rychlý).<br /> <br /> * Příkladem je Wikipedia.<br /> <br /> ==85. Co znamená termín &quot;social bookmarking&quot;?==<br /> <br /> * Social bookmarking je jednou z technologií Webu 2.0.<br /> <br /> * Jedná se o vzájemné sdílení zajímavých odkazů (např. článků, videí, webových stránek atd.) v prostředí Internetu. <br /> <br /> * Uživatel Internetu najde velmi zajímavý článek či webovou stránku a podělí se o ni s ostatními lidmi na Internetu. K tomuto účelu slouží specializované servery, u nás například '''linkuj.cz''' nebo '''jagg.cz'''. Tyto servery umožní daný článek zalinkovat a tím jej nasdílet s ostatními uživateli. <br /> <br /> *Zajímavé odkazy se nemusí jen linkovat, ale uživatel může tyto servery jen navštěvovat a sledovat, co se nového (podle ostatních uživatelů zajímavého) na Internetu objevilo.<br /> <br /> ==86. Co znamená termín &quot;tagging&quot;?==<br /> <br /> * tagging = tagování<br /> <br /> * Tagging označuje přiřazování klíčových slov k souborům na webu přímo uživatelem.<br /> <br /> * Jedná se o technologii Web 2.0.<br /> <br /> * Tagy slouží k označování internetového obsahu a jsou důležitou složkou spoluvytváření obsahu Internetu. Jedná se o jednoduchá slova, kterými mohou uživatelé popisovat různý webový obsah.<br /> <br /> * Jedním z užitečných navigačních prvků, které vytváří samotní uživatelé, je tzv. Tag cloud. Jde o seznam odkazů umístěných na jedné stránce, přičemž každý z nich může být zobrazen jinou velikostí fontu. Velikost fontu u jednotlivých odkazů je ovlivněna popularitou jednotlivých odkazů. Tím se rozumí jak často (tedy kolik uživatelů) na daný odkaz klikne. Čím je odkaz populárnější tím větším fontem se zobrazuje a naopak.<br /> <br /> * V praxi si Tag cloud můžete prohlédnout na '''torrentz.com''' nebo '''del.icio.us'''.<br /> <br /> * Podrobný článek o taggování naleznete zde [[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Tagging]].<br /> <br /> ==87. Co znamená a jaký je princip RSS?==<br /> <br /> * RSS (Really Simple Syndication) je nástroj, který slouží ke snadnému stahování informací o novinkách a změnách na uživatelem vybraném webu ve formátu XML.<br /> <br /> * K použití informací z RSS zdrojů slouží specializované programy, tzv. '''RSS čtečky'''.<br /> <br /> * Díky RSS nemusí uživatel navštěvovat své oblíbené servery, zda na nich není nějaký nový článek, ale stačí mít zapnutou RSS čtečku, která servery navštíví za uživatele a ihned ho upozorní na veškeré změny.<br /> <br /> ==88. Co je to &quot;podcast&quot;?==<br /> <br /> * Podcasting je metoda šíření informací, kterou v roce 2004 vymyslel Adam Curry. <br /> <br /> * Jedná se v podstatě o způsob, jak si automaticky stahovat internetové zvukové záznamy do svého počítače či přenosného kapesního přehrávače jako je iPod. <br /> <br /> * Hlavní přínosem je, že si uživatel nemusí kontrolovat, kdy se bude vysílat jeho oblíbený pořad. Specializovaný program (např. Juice) stáhne vybraný pořad přímo do počítače a uživatel si jej může kdykoliv zpětně přehrát či si jej stáhnout. <br /> <br /> * Podcast může být nejen pořad, ale i jakýkoliv příspěvek převedený do digitálního zvukového formátu. <br /> <br /> * Název podcasting vznikl spojením slov iPod a broadcasting (vysílání).<br /> <br /> ==89. Co je &quot;instant messaging&quot;?==<br /> <br /> * Instant messaging je internetová služba, která pomocí specializovaných programů umožňuje komunikaci v reálném čase s jinými lidmi na síti. <br /> <br /> * Pomocí Instant messaging komunikátorů je možné posílat textové zprávy, soubory různých typů (textové, zvukové, video), komunikovat hlasově prostřednictvím mikrofonu nebo audiovizuálně pomocí webkamery, vytvářet seznamy svých známých (možnost poznat, kdo z nich je právě online).<br /> <br /> ==90. Jak mohou technologie Web 2.0 přispět k rozvoji knihoven a jejich služeb?==<br /> * SOPAC = social OPAC – nová verze katalogů umožňující propojení se sociálními sítěmi a tak větší propojení s uživateli (hodnocení, komentáře, tagging,...)<br /> * aplikace dalších technologií do katalogu: pokročilé formy vyhledávání, našeptáváče, fazetové vyhledávání, dotazy v přirozeném jazyce, RSS, obsahy a obálky knih, propojování na e-zdroje<br /> * blogy: mohou doplňovat webovou prezentaci knihovny, umožňují komunikaci s uživateli, informují o novinkách a dění v knihovně, poskytují různé návody či tipy spojené s knihovnou, vyhledáváním, využíváním zdrojů apod.<br /> * technologie webu 2.0 umožňují reagovat na změny a měnící se potřeby uživatelů, rozvoj umožňují otevřenost, snadnost použití, inovační přístup, participaci uživatelů<br /> <br /> ==91. Co si představíte pod termínem &quot;katalogizační pravidla&quot; nebo &quot;katalogizační instrukce&quot;?==<br /> Katalogizační pravidla jsou určena pro tvorbu katalogů a jiných soupisů v univerzálních knihovnách všech velikostí. <br /> <br /> Je to souhrn metodických pokynů, který umožňuje jednoznačně řešit problémy katalogizace. Tedy co a jak zapisovat.<br /> <br /> ==92. Jmenujte v současnosti používaná katalogizační pravidla v ČR.==<br /> * AACR2 (Anglo-americká katalogizační pravidla, 2. revidované vydání)<br /> * ISBD (Mezinárodní standardní bibliografický popis)<br /> <br /> ==93. Jaký je v hlavních bodech postup při popisu zdrojů podle AARC2R?==<br /> # popsat fyzický předmět <br /> # zvolit hlavní a vedlejší záhlaví<br /> # stanovit správnou formu jmen v záhlavích<br /> # provést odkazy na odlišné formy jmen<br /> <br /> ==94. Čím se zabývá prvních 12 kapitol AACR2R?==<br /> Všeobecnými pravidly popisu u jednotlivých typů dokumentů:<br /> # Všeobecná pravidla popisu<br /> # Knihy, brožury a jednolistové tisky<br /> # Kartografické dokumenty<br /> # Rukopisy (včetně rukopisných sbírek)<br /> # Hudebniny<br /> # Zvukové dokumenty<br /> # Filmy a videozáznamy<br /> # Grafické dokumenty<br /> # Elektronické zdroje<br /> # Trojrozměrné dokumenty<br /> # Mikrodokumenty<br /> # Seriály<br /> <br /> ==95. Jakými hlavními typy identifikačních selekčních údajů (záhlaví) se zabývají AACR2?==<br /> * Popis pod individuálním autorem <br /> ::individuální autor je osoba s hlavní odpovědností za vytvoření intelektuálního nebo uměleckého obsahu díla<br /> * Popis pod korporací <br /> ::korporace je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek<br /> * Popis pod názvem, příp. unifikovaným názvem<br /> ::unifikovaný název je název, jímž je dílo identifikováno pro katalogizační účely, <br /> ::nebo název použitý k rozlišení záhlaví pro jedno dílo od záhlaví pro dílo odlišné <br /> ::nebo konvenční skupinový název použitý pro uspořádání publikací (jednoho autora,...) obsahujících řadu prací nebo výtahy atd. z několika prací (např. sebraná díla,...)<br /> <br /> ==96. Uveďte příklady hlavních pramenů popisu pro knihu podle AACR2R.==<br /> * Titulní stránka<br /> * Preliminária = titulní stránka, rub titulního listu, všechny stránky přecházející titulní stránce a obal<br /> * Tiráž<br /> * Celá popisná jednotka<br /> * Jakýkoli pramen<br /> <br /> ==97. Čím se liší tzv. unifikovaný název od hlavního názvu bibliografického zdroje (třeba knihy)?==<br /> Unifikovaný název slouží k identifikaci jednotky pro katalogizační účely, název bibliografického zdroje může být stejný u více zdrojů, unifikovaný název slouží k upřesnění, o který zdroj se jedná (do kulatých závorek připojí např. název vydávající korporace nebo jiné rozlišující údaje).<br /> <br /> ==98. Uveďte jaké znáte oblasti popisných údajů (je jich 8), které jsou specifikovány v ISBD.==<br /> * '''Oblast údajů o názvu a odpovědnosti''': hlavní název, obecné označení druhu dokumentu, souběžný název, ostatní informace o názvu, údaje o odpovědnosti.<br /> * '''Oblast údajů o vydání''': údaj o vydání, souběžný údaj o vydání, údaje o odpovědnosti vztažené k vydání, další údaje o vydání, …<br /> * '''Oblast specifických údajů o materiálu nebo typu publikace'''<br /> * '''Oblast údajů o publikaci, distribuci atd.''': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby.<br /> * '''Oblast údajů fyzického popisu''': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál.<br /> * '''Oblast údajů o edici''': hlavní název edice, souběžný název edice, další údaje o názvu edice, údaje o odpovědnosti vztažené k edici, ISSN edice, číslování v rámci edice.<br /> * '''Oblast poznámek'''<br /> * '''Oblast standardních čísel a údajů o dostupnosti''': standardní číslo, klíčový název, údaje o dostupnosti nebo ceně.<br /> <br /> ==99. Jaké hlavní údaje se uvádí v oblasti údajů o publikaci podle ISBD (nebo i AACR2)?==<br /> ''ISBD'': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby<br /> ''AACR2'': místo a datum vydání, distribuce, jméno nakladatele, distributora<br /> <br /> ==100. Jaké popisné údaje se podle vás uvádí v oblasti údajů fyzického popisu podle ISBD nebo AACR2?==<br /> ''ISBD'': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál<br /> <br /> ''AACR2'': rozsah fyzické jednotky (pro knihy stránkování), další fyzické údaje (ilustrace …), rozměr, doprovodný materiál<br /> <br /> ==101. K čemu slouží tzv. &quot;interpunkce&quot; v bibliografickém záznamu a čím je určena?==<br /> ==102. Je nějak určeno pořadí popisných údajů v bibliografickém záznamu podle ISBD a proč?==<br /> ==103. Co znamená, když řekneme o bibliografickém záznamu, že je v určitém &quot;formátu&quot;? Jinak řečeno co znamená &quot;formát bibliografického záznamu&quot;?==<br /> ==104. Jaké znáte formáty (standardy) pro komunikaci bibliografických záznamů?==105. Srovnejte komunikační formáty MARC s formáty ==založenými na XML. Výhody/nevýhody.==<br /> ==106. Porovnejte formáty MARC a Dublin Core, jaké jsou zásadní rozdíly, výhody, nevýhody?==<br /> ==107. Co je definováno ve formátech MARC?==<br /> UNIMARC – má jen formát pro bibliografická data<br /> <br /> <br /> MARC21 formáty jsou definovány pro pět typů dat:<br /> <br /> - Format for Biblographic Data – bibliografická data<br /> <br /> - Format for Holdings Data – to, co knihovna vlastní<br /> <br /> - Format for Autority Data – záhlaví – autor a údaje o něm<br /> <br /> - Format for Classification Data – klasifikační data<br /> <br /> - Format for Community Information – záznamy o knihovnách<br /> <br /> ==108. Co je principem standardu MARC? Jak se člení a označují data záznamu?==<br /> <br /> - MARC = MAchine Readable Cataloguing<br /> - Standard pro reprezentaci a komunikaci (výměnu) bibliografických a souvisejících informací ve strojem čitelné podobě<br /> <br /> <br /> Záznam se dělí na tři úrovně:<br /> - Struktura záznamu – je dána standardy ANSI Z39.2 a ISO 2709<br /> - Označení obsahu – kódy a konvence, které dále identifikují a dále charakterizují obsah záznamu<br /> - Obsah většiny datových elementů je určen mimo standardy MARC, jako jsou AACR, LCSH, …<br /> <br /> <br /> Princip:<br /> - Data se člení do polí a podpolí označených pomocí tagů<br /> - Pole mohou mít pevnou nebo proměnlivou délku<br /> - Pole s pevnou délkou obsahují kódované údaje<br /> - Poli mohou předcházet dva identifikátory, které zpřesňují význam obsahu<br /> <br /> <br /> Hodnoty tagů a jednotlivých polí, podpolí, určuje konkrétní verze formátu MARC, většinou národní.<br /> <br /> ==109. V čem se obecně liší různé verze formátu MARC, např. MARC21 a UNIMARC?==<br /> <br /> - V MARC21 je interpunkce součástí dat, v UNIMARC se generuje až při zobrazení (srov. pole 245 resp. 200), <br /> - UNIMARC má tzv. vyšší granularitu údajů - je podrobněji strukturovaný (srov. pole 100 resp. 700).<br /> <br /> ==110. Stručně charakterizujte bibliografický standard MODS.==<br /> <br /> - MODS – Metadata Object Description Schema) – schéma pro popis objektu metadaty.<br /> - Tento formát byl vytvořen Library of Congress především pro použití v knihovnických appl..<br /> - Obsahuje vybrané prvky z MARC21, které jsou však jinak strukturované a uspořádané.<br /> - Záměrem je jednodušší formát než MARC21, ale stále dostatečně strukturovaný.<br /> <br /> ==111. Stručně charakterizujte formát Dublin Core.==<br /> <br /> - Standard pro netafatový popis digitálních objektů často vyjadřovaný prostřednictvím XML.<br /> - Název vychází z města Dublin v USA – konference na které byl vytvořen.<br /> - Záměrem je usnadnit vyhledávání elektronických zdrojů.<br /> - Standard obsahuje základní sadu 16ti prvků (název, tvůrce, předmět, popis, …) z nichž žádný není povinný<br /> - Původně byl vytvořen jako popis zdrojů na www sestavený přímo autorem. Pak ale zaujal instituce, které se zabývají formálním zpracováním zdrojů (knihovny, vládní agentury, …).<br /> - Struktura Dublin Core se v současnosti používá ve 20 zemích a nové stále přibývají.<br /> <br /> ==112. K čemu se používá protokol Z39.50?==<br /> <br /> - Protokol založený na architektuře server – klient, který je určený pro vyhledávání a získávání informací ze vzdálených databází (je určený pro heterogenní prostředí – různé systémy).<br /> - Tento protokol definuje komunikační jazyk (Z-jazyk) a způsob kódování přenášených údajů.<br /> - Není závislý na platformě ani systému.<br /> - Použitý standard v knihovnictví.<br /> <br /> Protokol umožňuje: Vyhledávání, update údajů, předávání a přebírání (upload a download), <br /> <br /> Při komunikaci nastávají problémy s různými verzemi a různými profily (soubory funkcí, které jsou implementovány). <br /> Implementace protokolu - konkrétní realizace pro konkrétní systém (databázi) a platformu, která může zahrnovat jen určitou podmnožinu funkcí (např. jen vyhledávání, ne update)</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Vypracovan%C3%A9_ot%C3%A1zky_k_testu_VIKBA10&diff=28359 2013-01-22T11:48:05Z

<p>Maluskoval: /* 100. Jaké popisné údaje se podle vás uvádí v oblasti údajů fyzického popisu podle ISBD nebo AACR2? */</p> <hr /> <div>* Na tuto stránku můžete vkládat vypracované odpovědi.<br /> * Veškeré otázky jsou záměrně na jedné stránce, aby bylo snažší vytisknout si vypracovaný test a učit se z něj. Pokud však máte pocit, že je dané téma příliš široké, založte pro otázku samostatnou stránku a odkažte na ní.<br /> * Využijte všech možností wiki systému! '''Vkládejte, editujte,opravujte diskutujte.'''<br /> <br /> <br /> ==1. Co znamená pojem &quot;šedá literatura&quot;?==<br /> <br /> * Označována také jako nekonvenční.<br /> * Jedná se především o literaturu, která '''není běžně k dostání v knihkupectvích. '''Je '''vydávána omezeně''' pro speciální potřeby různých institucí.<br /> * Uchovává se především v archivech.<br /> <br /> '''Mezi šedou literaturu patří:''' diplomové práce, disertační práce, zprávy z konferencí, technické zprávy výzkumné práce, speciální analýzy, technické zprávy, firemní informace, výroční zprávy, patenty …<br /> <br /> ==2. Co mají společného nebo rozdílného pojmy &quot;edice&quot;, &quot;edition&quot;, &quot;series&quot; a &quot;vydání&quot;?==<br /> <br /> '''EDICE a SERIES'''<br /> <br /> * &quot;edice&quot; a &quot;series&quot; '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> <br /> '''VYDÁNÍ a EDITION'''<br /> <br /> * &quot;vydání&quot; a &quot;edition&quot; také '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * vydání vycházejí ze '''společného originálu''', ale mohou být doplněné, přepracované či aktualizované<br /> <br /> ==3. Jaký je rozdíl mezi monografií a seriálem?==<br /> <br /> * hlavní rozdíl spočívá v tom, že monografie je vydávaná buď jako jedna část (kniha) nebo je rozdělena do několika částí (svazků), ale tento '''počet částí je vždy konečný'''. Zatímco seriál má '''nestanovený počet částí a ty jsou vydávány postupně'''<br /> <br /> * příkladem monografie může být '''Slovník spisovného jazyka českého''', který vyšel postupně během roku 1989 v nakladatelství Academia celkem v osmi svazcích (1. svazek: A-G, 2. svazek: H-L, atd.)<br /> <br /> * jednotlivé části monografie mohou být vydávány buď '''současně''' nebo '''postupně'''<br /> <br /> * příkladem seriálu jsou časopisy (i elektronické), deníky, výroční zprávy<br /> <br /> * seriál je pokračující zdroj, '''postupně''' vydávaný po jednotlivých částech, obvykle číslovaný a bez předem stanovené doby ukončení (není stanoveno, kolik bude mít částí/čísel)<br /> <br /> * jednotlivá část (číslo) seriálu může či nemusí mít svůj vlastní název<br /> <br /> ==4. Co je to &quot;edice&quot;?==<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - edice Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> ==5. Uveďte důležitou vlastnost digitálních dokumentů, která zásadně mění způsob nakládání s těmito dokumenty (oproti klasickým analogovým) především z hlediska autorských práv.==<br /> <br /> Hlavním rozdílem digitálních dokumentů oproti analogovým je, že digitální dokumenty mohou být kopírovány velice jednoduše ve stejné kvalitě takovým způsobem, že originál není rozeznatelný. <br /> <br /> Autorské právo:<br /> Výhodou digitálních dokumentů je právě skutečnost, že mohou být k dispozici ve stejném okamžiku velkému množství uživatelů bez ohledu na to, jestli je dokument v knihovně nebo ne. Podle autorského zákona je v současné době vystavit a dát uživatelům k dispozici především jen rukopisy a staré tisky (NK ČR).<br /> <br /> Základní principy autorského práva:<br /> - Bezúplatná licence – užití, kdy uživatel nemá povinnost platit autorovi odměnu.<br /> <br /> - Užití, kde není nutný souhlas autora, ale kde musí uživatel autorovi platit odměnu za užití díla.<br /> <br /> - Užití, kdy je nutný výslovný souhlas autora a vyžaduje uzavření lic. smlouvy (dig. distribuce - DB).<br /> <br /> <br /> Digitální distribuce z pohledu českého práva – Distribuce:<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce zcela volně<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce s tzv. podmíněným přístupem (zobrazení podmiňuje ID a heslo)<br /> <br /> - zaslání dokumentu prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> - zpřístupněním dokumentu konkrétní osobě (ID a heslo) v knihovně (v rámci intranetu)<br /> <br /> - převedení dokumentu do el. podoby (digitalizace) a získat tak rozmnoženinu díla v el. podobě<br /> <br /> - zpřístupnění díla, nebo kopie prostřednictvím internetu na místě a čase své vlastní volby<br /> <br /> ==6. S jakými hlavními problémy bychom se setkali, kdybychom se rozhodli převést klasickou knihovnu do její digitální podoby.==<br /> * volba nesprávné technologie - hardware a software<br /> * životnost nosičů (CD přibližně 59 let, kvalitní papír až 1000 let)<br /> * rychlá ztráta záznamů (digitální záznamy zmizí najednou, analogové degradují postupně)<br /> * možnosti hrozeb pro digitální informace = změna nebo smazání obsahu, nefungující nebo zastaralý hardware či software, neplatný formát, destrukce fyzického nosiče<br /> <br /> ==7. Jaké knihovny tvoří tzv. systém knihoven v ČR podle knihovního zákona?==<br /> <br /> * '''Národní knihovna ČR''' - '''Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana''' - '''Moravská zemská knihovna'''<br /> <br /> * '''krajské knihovny''' (zřizované orgánem kraje)<br /> <br /> * '''základní knihovny''' (zřizované orgánem obce - veřejné knihovny obecní, městské)<br /> <br /> * '''specializované knihovny''' (zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění - knihovny technické, lékařské, právnické, muzejní atd., knihovny Akademie věd ČR)<br /> <br /> ==8. Charakterizujte a u uveďte, čím se od sebe navzájem liší tři hlavní druhy paměťových institucí.==<br /> * '''knihovny''' - především '''zpřístupňují''' informace na hmotných objektech, nové dokumenty získávají v největší míře nákupem<br /> * '''archivy''' - především '''shromažďují a uchovávají''' dokumenty, pro veřejnost mají omezený přístup<br /> * '''muzea''' - zabývají se '''trojrozměrnými objekty''', veřejnosti je zpřístupňují prostřednictvím výstav<br /> <br /> Tyto paměťové instituce se tedy liší '''skladbou fondu, mírou a způsobem jeho zpřístupnění'''.<br /> <br /> ==9. Jaké jsou hlavní funkce všech paměťových institucí?==<br /> * paměťové instituce = knihovny, archivy, muzea<br /> * shromažďují, uspořádávají a zpřístupňují informace uložené na fyzických nebo elektronických objektech<br /> <br /> ==10. Jaké jsou funkce knihovny?==<br /> * shromažďují, uspořádávají, ochraňují a zpřístupňují informace v dokumentech ze svého vlastního fondu<br /> * zpřístupňují dokumenty formou výpůjček prezenčních nebo absenčních<br /> * zprostředkovávají dokumenty z fondů jiných knihoven prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby (MVS) nebo mezinárodní meziknihovní výpůjční služby(MMVS)<br /> * zprostředkovávají přístup k Internetu<br /> * mají i kulturní a společenskou funkci - pořádají nejrůznější akce<br /> <br /> ==11. Jakým způsobem přispívají knihovny k rozvoji demokracie?==<br /> Poskytují knihovnické a informační služby obyvatelů za rovných podmínek. Zajišťují občanům rovný přístup ke kulturním hodnotám, informacím a ke vzdělání. Tyto služby jsou poskytovány bez rozdílu všem, nezávisle na původu, náboženství, … Aplikuje se tu zákon o svobodném přístupu k informacím a o ochraně osobních údajů. Zákon č. 257/2001 sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).<br /> <br /> ==12. Co umožňuje, aby měly knihovny výjimku z autorského zákona, týkající se bezplatného půjčování dokumentů ze svých fondů?==<br /> Autorský zákon 121/2000 sb.:<br /> <br /> §37 – Knihovní licence<br /> <br /> (1) Do autorského práva nezasahuje knihovna, archiv, muzeum galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení<br /> <br /> a) zhotoví-li rozmnoženinu díla, které neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a konzervační potřeby.<br /> <br /> (2) Do autorského práva nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která přísluší autorům od osoby a ve výši stanovené v příloze k tomuto zákonu. Právo na odměnu autor nemá v případě půjčování zveřejněných děl podle tohoto odstavce na místě samém, nebo půjčí-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl školní knihovny a knihovny vysokých škol, NK ČR, MZK, STK, NLK, NPK Komenského, … Parlamentní knihovna ČR.<br /> <br /> Knihovny mají výjimku týkající se půjčování knih vyplývající z Listiny základních práv a svobod ČR, že každý bez rozdílu má mít svobodný přístup k informacím.<br /> <br /> ==13. Uveďte jaké znáte mechanismy, které mohou zajistit vyšší kvalitu (spolehlivost, nestrannost,...) zveřejňovaných informací.==<br /> - odborná kvalifikace autora, jež ho opravňuje k psaní na dané téma<br /> <br /> - reputace vydavatele<br /> <br /> - datum vydání<br /> <br /> - přesnost, spolehlivost a bezchybnost<br /> <br /> - šíře i hloubka pokrytí dané problematiky<br /> <br /> - objektivita poskytovaných informací s minimem předpojatosti<br /> <br /> - aktuálnost zveřejněných informací<br /> <br /> ==14. Použijete-li přirovnání Internetu ke knihovně. Jaké najdete společné znaky a v čem je toto přirovnání neadekvátní?==<br /> Rozdíly:<br /> - organizace (web jako celek není organizován)<br /> <br /> - Internetové vyhledávače většinou spoléhají na jednoduché fulltextové vyhledávání<br /> <br /> - řízení vstupu dat – knihovny kontrolují, jak kvalitní informace přijímají do svého fondu<br /> <br /> - web není cílen na konkrétní skupinu uživatelů<br /> <br /> - krátký poločas rozpadu dokumentů na webu<br /> <br /> ==15. V čem spočívá rozdíl mezi tzv. povrchovým/hlubokým nebo viditelným/neviditelným webem?==<br /> - hluboký (neviditelný) web je ten, který vyhledávače nedokáží indexovat<br /> <br /> - hluboký web je asi 500x větší<br /> <br /> - hluboký web nabízí mnohem kvalitnější informace, soustředěné v relativně v malém počtu sídel<br /> <br /> - víc než polovina hlubokého webu je v předmětových databázích<br /> <br /> - poměr hlubokého a povrchového webu se mění jen nevýrazně<br /> <br /> - 95% hlubokého webu je přístupná bez poplatků<br /> <br /> - běžně používané vyhledávače neindexují více než 16% povrchového webu.<br /> <br /> ==16. Co znamená pojem hypertext?==<br /> <br /> * hypertext je vazba mezi skupinou textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (tzv. linků)<br /> <br /> * odkazuje na jiné informace a umožňuje jejich snadné vyhledávání<br /> <br /> * nejznámějším takovým systémem je World Wide Web<br /> <br /> * myšlenka hypertextu vznikla v roce 1945, kdy Vannevar Bush v článku „As We May Think“ popsal zařízení Memex, umožňující ukládání informací a jejich vzájemné propojování<br /> <br /> ==17. Jaké výhody a nevýhody přináší elektronické médium oproti klasickým analogovým?==<br /> Výhody digitální technologie: snadná manipulovatelnost, stlačitelnost, síťovatelnost, transformovatelnost, překlad z jednoho jazyka do druhého za pomoci speciálního software, možnost automatického vyhledávání, nepoměrně méně náročnější na sklady, možnost rychlého přenosu, snadná přenositelnost uložených dat.<br /> <br /> Analogové záznamy jsou nepoměrně kvalitnější než digitální – avšak jsou snadno poškoditelná. Proto se používá digitalizace. Na analogová i digitální média však mohou společně negativně působit i další vlivy jako prach, vlhkost, …<br /> <br /> ==18. Na jaké hlavní prvky (bloky, oddělení) můžeme dekomponovat knihovnu, podíváme-li se na ni jako na systém?==<br /> * '''Studovny'''<br /> * '''Sklady'''<br /> * '''Databáze'''<br /> * '''Výpůjční oddělení'''<br /> * '''Informační oddělení'''<br /> * '''Linka zpracování''', tj. akvizice, popis, adjustace<br /> * '''Management knihovny'''<br /> * '''Počítače''' - přístup do databází knihovny a připojení k Internetu<br /> Každé oddělení má své správce, tj. knihovníky (např. správce skladu, správce studovny).<br /> <br /> Schéma knihovny jako systému z přednášky Dr. Ing. Kadlece předmětu Knihovnické systémy a standardy naleznete zde[http://knihomol.phil.muni.cz/vik/vikba10/prednask/knihovna.htm]<br /> <br /> <br /> 1)knihovník<br /> 2)dokument<br /> 3)uživatel<br /> <br /> ==19. Co znamená a z čeho se skládá v knihovně tzv. &quot;linka zpracování&quot;?==<br /> Je to systém tří oddělení (činností) v knihovně, kterými projde získaný dokument než je k dispozici uživatelům: <br /> <br /> 1. '''Akvizice''' - získání dokumentů (koupí, darem, výměnou, povinným výtiskem) a jejich evidence (zápis do přírůstkového seznamu).<br /> <br /> 2. '''Popis''' - jmenný (tj. popis dokumentu z hlediska toho, co je v ní napsané, jména autorů, korporací,...) a věcný (tj. podle oborů).<br /> <br /> 3. '''Adjustace''' - dokument se označí štítky, signaturou, zabalí se a následně pošle dál (do skladu, studovny či půjčovny).<br /> <br /> ==20. K čemu slouží a jaké úkoly plní v knihovně akvizice?==<br /> * Akvizice je činnost, která je zaměřená na zjišťování, výběr a získávání dokumentů do fondu dané knihovny. <br /> * Je důležité brát ohled na funkci knihovny, její zaměření a poslání, obsahovou strukturu jejího fondu a potřeby uživatelů.<br /> * Získání dokumentů je možné koupí, darem, výměnou a u vybraných knihoven také tzv. povinným výtiskem.<br /> <br /> ==21. Jaké jsou hlavní zdroje získávání dokumentů do knihovny?==<br /> <br /> * nákup<br /> * dar<br /> * výměna<br /> * (povinný výtisk) - pouze vybrané knihovny<br /> <br /> ==22. Jaké základní seznamy musí knihovna vytvářet, k čemu slouží a jaké údaje se v nich uvádí?==<br /> <br /> 1. '''Přírůstkový seznam''' - je základním seznamem každé knihovny. Zapisují se do něj všechny získané knihovní jednotky (mimo exemplářů periodik). Může být veden jednak v klasické (papírové) podobě či v elektronické.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok jeho vydání, způsob nabytí.<br /> <br /> 2. '''Úbytkový seznam''' - je druhým důležitým seznamem v knihovně. Zapisují se do něj odepsané (vyřazené) knihovní jednotky (úbytky) dané knihovny.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, úbytkové číslo, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok vydání, důvod odpisu.<br /> <br /> ==23. Co je &quot;signatura&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> Je to označení alfanumerickým znakem, podle kterého najdeme knihu na regále.<br /> <br /> Mají pravidla vytváření, každá knihovna má jiný systém signatur.<br /> <br /> ==24. Co je &quot;přírůstkové číslo&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * je to evidenční číslo, pod kterým je zapsána do přírůstkového seznamu každá nová knihovní jednotka<br /> <br /> ==25. Co je &quot;sigla&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * sigla je lokační značka knihovny<br /> <br /> * užívá se k jednoznačné identifikaci knihovny např. v Souborném katalogu ČR<br /> <br /> * i když se stane, že knihovna změní název, sigla zůstává stále stejná<br /> <br /> * siglu tvoří kombinace tří abecedních a tří číselných znaků, např. JNG001<br /> <br /> * velká písmena na první a druhé pozici mají funkci geografického znaku (odvozeného z běžně užívaných zkratek bývalých okresních měst), velké písmeno na třetí pozici vyjadřuje typ knihovny:<br /> <br /> A – ústřední knihovny<br /> <br /> B – knihovny ústavu Akademie věd ČR<br /> <br /> C – knihovny ostatních ústavů<br /> <br /> D – vysokoškolské knihovny<br /> <br /> E – knihovny státní správy, veřejných institucí, kulturních, zájmových a společenských institucí, lékařské knihovny zdravotnických zařízení a církevní knihovny<br /> <br /> F – knihovny podniků, závodů, projektových organizací a firem<br /> <br /> G – veřejné knihovny a školní knihovny<br /> <br /> * číselná část je identifikačním číslem té konkrétní knihovny. Skládá se z třímístného čísla od 001 do 999: <br /> čísla od 001 do 499 se používají pro označení knihoven se sídlem v okresním městě<br /> čísla od 500 do 999 označují knihovny sídlící v ostatních místech okresu.<br /> Např.:<br /> JNG001 = Městská knihovna Jablonec nad Nisou<br /> (JN = okres Jablonec nad Nisou, G = veřejná knihovna, 001 = knihovna se sídlem v okresním městě)<br /> <br /> * siglu přiděluje Národní knihovna ČR, Oddělení souborných katalogů<br /> <br /> ==26. Jakým způsobem je ve skladu knihovny zajištěno optimální využití prostoru?==<br /> Knihy se řadí dle rozměrů aby se ušetřilo místo v regálech. Knihy stejných, nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==27. Co znamená termín &quot;stavění fondu&quot; a jaké druhy stavění fondu znáte?==<br /> Je to uspořádání fondu podle určitého systému, který umožňuje zpětné vyhledávání knihovních jednotek a jejich ochranu.<br /> <br /> Formátově pořadové stavění – uspořádání dle formátu a přiděleného pořadového čísla. Vícesvazková díla a multiplikáty se řadí vedle sebe.<br /> <br /> Formátově přírůstkové stavění – uspořádání dle formátu a přírůstkových čísel bez ohledu na vícesvazková díla a multiplikáty. <br /> <br /> Přírůstkově formátové stavění – stavění podle přírůstkových čísel s ohledem na formát a multiplikáty a vícesvazková díla.<br /> <br /> Systematicko-formátové stavění – uspořádání podle tříd systematické klasifikace, dále podle formátu a podle pořadových čísel.<br /> <br /> ==28. Kde a proč se používá formátové stavění fondu?==<br /> Používá se ve skladech depozit z důvodu úspory místa. Knihy stejných nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==29. Kde a proč se používá oborové stavění fondu?==<br /> Oborové – věnované určitému předmětu, jako je lékařství, a opomíjí se všechny další předměty (například právo). Právo se uvádí jen pokud je v souvislosti s lékařstvím (práva pacientů).<br /> <br /> Například u technické literatury (kde členění podle autorů není důležité, protože autorem je kolektiv)<br /> Zkrátka umožňuje uživatelům vyhledávat podle oboru jejich zájmu.<br /> <br /> ==30. Co znamená termín &quot;adjustace knihy&quot; a jaké úkony zahrnuje?==<br /> Je to označení vlastnictví knihovní jednotky evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli.<br /> <br /> Skládá se z fyzického ošetření knihy před vlastním uložením (obalení, polepení signaturou).<br /> <br /> Adjustace také spočívá v prověření správnosti faktury a také zaevidování faktury do knihy faktur, která může být vedena ručně, nebo strojově, nebo obojím způsobem (obojí je nejvýhodnější). Na faktuře by měly být uvedeny veškeré důležité údaje: cena, datum podpis, vystavení, splatnost, datum dodání faktury, kdo fakturu vystavil, … <br /> <br /> Po kontrole těchto údajů následuje označení vlastnictví dokumentu.<br /> <br /> ==31. Jaké vlivy působí na degradaci dokumentů v knihovně?==<br /> - Nedodržení klimatických podmínek (vlhkost, teplota, světelné záření, …)<br /> <br /> - Nevhodná manipulace a uložení<br /> <br /> - Nedostatečná ochrana před biologickými činiteli (živočichové, plísně, …)<br /> <br /> - Nedostatečná čistota<br /> <br /> - Špatné ovzduší (různé oxidy, …)<br /> <br /> ==32. Jaká opatření můžeme udělat, abychom zabránili degradaci případně úplnému zničení dokumentů v knihovně?==<br /> - Uložíme dokumenty ve vhodných podmínkách<br /> <br /> - Údržbou: očistou, ambulantními opravami, různými konzervačními metodami<br /> <br /> - Restaurátorským zásahem<br /> <br /> - Šetrnou manipulací<br /> <br /> - Prevencí katastrofických událostí<br /> <br /> ==33. Jaký je smysl prezenční výpůjčky v knihovně?==<br /> Udržet knihy, které mají být po celou dobu k dispozici čtenářům v knihovně právě v prostorách knihovny pro studijní účely. Dále se takto půjčují knihy, které jsou moc cenné nebo drahé a tím se knihovníci snaží je ochránit.<br /> <br /> ==34. Jaký je rozdíl mezi objednávkou dokumentu a jeho rezervací?==<br /> <br /> Objednávka – požadavek na vypůjčení knihovní jednotky, která je momentálně k dispozici, ale nachází se mimo volný výběr (je například ve skladu).<br /> <br /> <br /> Rezervace – Záznam požadavku uživatele na dokument, který je momentálně vypůjčen<br /> <br /> ==35. Jak se řeší při půjčování situace, kdy má o dokument zájem ve stejnou dobu víc uživatelů?==<br /> Kniha se půjčí podle toho, kdo si ji dříve zamluví, nebo rezervace. Postupuje se chronologicky.<br /> <br /> ==36. Jaké rozlišujeme typy výpůjček z hlediska délky výpůjční lhůty?==<br /> Krátkodobá, dlouhodobá, trvalá (depozit), meziknihovní.<br /> <br /> ==37. Jak souvisí pojem &quot;metadata&quot; s pojmem &quot;bibliografický popis&quot;?==<br /> Metadata – strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech. Mají funkci popisnou, selekční a archivační.<br /> <br /> Bibliografický popis – obsahuje soubor popisných údajů zaznamenávajících a identifikujících zpracovávaný dokument pomocí osmi oblastí údajů.<br /> <br /> Oba tyto pojmy spolu souvisí tím, že nesou informace o primárních datech<br /> <br /> ==38. Proč se vytváří (k čemu slouží) bibliografické záznamy?==<br /> Soubor údajů o zpracovaném dokumentu. Umožňuje identifikaci dokumentu tím, že představuje v něm uložené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení, jeho fyzickou formu, dále umožňuje jeho vyhledání a přístup k němu.<br /> <br /> ==39. Jaké problémy je nutné řešit při popisu zdrojů?==<br /> - Odkud vzít údaje pro popis<br /> <br /> - Jaké vlastnosti zdrojů popisovat<br /> <br /> - Jakých hodnot mohou nabývat<br /> <br /> - V jakém jazyku budou vyjádřeny<br /> <br /> - Jakým skriptem budou zapsány<br /> <br /> - Jak formálně tvrzení zapsat<br /> <br /> - V jakém formátu zapsat (struktura, kódování)<br /> <br /> ==40. Základní rozdělení bibliografických údajů z hlediska způsobu jejich vytváření a pozdějšího použití. Uveďte základní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami.==<br /> Bibliografický popis – účelem je umožnit rozlišit různé bibliografické zdroje od sebe navzájem (pomocí informací z dokumentu).<br /> <br /> <br /> Selekční údaj – údaj, podle kterého lze bibliografický záznam vyhledat a identifikovat (je tvořen pomocí selekčních jazyků).<br /> <br /> ==41. Co je podstatou selekčních údajů a jejich základní rozdělení.==<br /> Selekční údaje nám umožňují zařadit a popsat dokument podle jeho vlastností. Na základě takovýchto údajů pak mohou uživatelé a zaměstnanci knihovny takovéto dokumenty vyhledávat. <br /> <br /> <br /> Selekční jazyky jmenné – (jmenné záhlaví), personální, korporativní, názvová, geografická jména, …<br /> Selekční jazyky věcné - předmětové (na bázi přirozeného jazyka); systematické (umělé jazyky)<br /> <br /> ==42. Jaké prostředky používá bibliografický popis pro vyjádření vlastností popisovaných zdrojů?==<br /> Skupina entit 1: – produkty intelektuální nebo umělecké činnosti, které jsou jmenovány nebo popsány v bibliografických záznamech.<br /> - Dílo – určitý intelektuální nebo umělecký výtvor (abstraktní entita)<br /> - Vyjádření – určitá intelektuální nebo umělecká realizace díla (ve formě různých druhů záznamů)<br /> - Provedení – fyzická podoba vyjádření díla (všechny hmotné objekty se stejnou intelektuální formou).<br /> - Jednotka – jednotlivý exemplář provedení<br /> <br /> <br /> Skupina entit 2: – entity odpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, za fyzickou výrobu a správu entit.<br /> - Osoba – jednotlivec (ty které zemřely i ty, které žijí).<br /> - Korporace – organizace nebo skupina působící jako celek.<br /> <br /> <br /> Skupina entit 3 – doplňkový soubor entit, které slouží jako předměty int. nebo umělecké činnosti.<br /> - Pojem – abstraktní představa nebo myšlenka<br /> - Objekt – hmotný předmět<br /> - Akce – činnost nebo událost<br /> - Místo - lokace<br /> <br /> ==43. Co se rozumí pod pojmem &quot;korporace&quot; ve smyslu původce díla při bibliografickém popisu?==<br /> Organizace nebo skupina osob, identifikovaná vlastním jménem, vystupující jako celek (asociace, instituce, obchodní firmy, nevýdělečné instituce, …).<br /> <br /> ==44. Uveďte, jaké druhy odpovědnosti za dílo rozlišují AACR2R a stručně je charakterizujte.==<br /> Individuální – jedna osoba (fiktivní, neznámá, nejistá, …)<br /> <br /> Společná – spolupracují dvě nebo více osob nebo korporací, vykonávají stejný druh aktivity, mohou se podílet na různých částech, nebo podíl nemusí být odlišen.<br /> <br /> Smíšená – různé korporace nebo osoby přispívají různými druhy aktivit (modifikace, ilustrace, …)<br /> <br /> ==45. Z jakých dvou hledisek je nutné popisovat bibliografický zdroj a proč je nutné tyto dva aspekty rozlišovat?==<br /> Dvě hlediska:<br /> - Obsah (content) – intelektuální a umělecký obsah (nehmotný)<br /> - Nosič (carrier) – fyzické vlastnosti, formát (nehmotný)<br /> <br /> <br /> Účelem je umožnit rozlišení různých bibliografických zdrojů od sebe navzájem. Je třeba vzít v úvahu všechny aspekty popisované jednotky (obsah, nosič, typ publikace, bibliografické souvislosti, …). Tato hlediska by měla být zohledněna ve všech oblastech popisu.<br /> <br /> ==46. S jakými problémy se setkáváme při použití názvů a jmen k popisu zdrojů?==<br /> Názvy a přiřazená jména se mohou časem měnit, osoby mohou mít přiřazeno více druhů jmen, která se mohou vyskytovat v různých jazycích a znacích, názvy nemusí vůbec existovat, jména mohou být neznámá, jeden název může mít přiřazeno více osob nebo objektů, …<br /> <br /> ==47. Jak se řeší problém nejednoznačnosti jména (víc osob má stejné jméno) např. při popisu původce díla?==<br /> Je nutné použít doplňky (kvalifikátory) pro rozlišení stejných jmen (např. data, místa, …).<br /> <br /> ==48. Jak se řeší při bib. popisu situace, kdy je text v dokumentu zapsán v písmu, které nelze technicky pro popis použít (např. azbukou nebo řecky)?==<br /> Pro popis se použijí tzv. transliterační tabulky. Při převodu se nepřihlíží k fonetické hodnotě jednotlivých písem. Je možný zpětný převod do původní abecedy.<br /> <br /> ==49. Jaké jsou hlavní prameny popisu, ze kterých se čerpá při vytváření bibliografického záznamu knihy?==<br /> Zdrojem popisné informace je obvykle jednotka, kterou popisujeme, případně různé příručky a další díla. Pro každou oblast popisu je předepsán hlavní pramen popisu. Pokud informaci nenajdeme v hlavním popisu a najdeme ji jinde, uvedeme ji v hranatých závorkách.<br /> <br /> 1. Název a údaje o odpovědnosti &gt; Titulní stránka<br /> <br /> 2. Vydání &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 4. Nakladatelské údaje &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 5. Fyzický popis &gt; Celá publikace<br /> <br /> 6. Edice &gt; Celá publikace<br /> <br /> 7. Poznámky &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> 8. Standardní číslo &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> ==50. Jaký je rozdíl mezi vylučovacím a přidružovacím odkazem?==<br /> Vylučovací odkaz: (viz)<br /> Odkaz alternativního znění jména autora nebo unifikovaného názvu, jež nebylo použito pro hlavní záhlaví na autoritní formu daného jména nebo názvu.Může se jednat o odkaz, který přivádí uživatele k heslu, jež nebylo použito, ale pod kterým by se mohla daná problematika také skrývat. <br /> <br /> Přidružovací odkaz: (viz též)<br /> Upozorňuje uživatele jmenného katalogu pod jakým záhlavím mohou být nalezena díla téhož autora, má-li dvě bibliografické identity (např. pseudonym).<br /> V předmětovém katalogu upozorňuje uživatele na tématicky příbuzné dokumenty<br /> <br /> ==51. Čím se zabývá identifikační (jmenný) popis?==<br /> Je to část bibliografického záznamu, která se zabývá tvorbou bibliografického popisu , jmenných selekčních údajů (záhlaví) a tím i souvisejících jmenných a názvových autorit<br /> <br /> ==52. Čím se zabývá věcný popis?==<br /> Zabývá se pořádáním informací, při kterém jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pomocí pořádacích znaků věcných selekčních jazyků.<br /> <br /> ==53. Základní rozdělení selekčních jazyků a jejich stručná charakteristika.==<br /> 1) Podle typu zpřístupňovaných dokumentů na:<br /> Dokumentační – pořádání a ukládání dokumentografických informací (obsahová char. dokumentu).<br /> Faktografické – pořádání a ukládání faktografických informací<br /> <br /> <br /> 2) Podle charakteru zpřístupňovaných informací na:<br /> Identifikační – slouží pro popis formálních charakteristik v bibliog. popisu a jmenné katalogizaci<br /> Věcné – použití při zpracování věcných údajů s cílem umožnit vyhledávání dok. podle obsahu.<br /> <br /> <br /> Dělí se dále na: <br /> <br /> Předmětové selekční jazyky (na bázi přirozeného jazyka)<br /> <br /> Systematické selekční jazyky (na bázi umělého jazyka)<br /> <br /> Prekoordiované – lexikální jednotky jsou složené (MDT, předmět. hesla).<br /> <br /> Postkoordinované – lex. jednotky vyjadřují jednoduché pojmy (tezaurus).<br /> <br /> ==54. Co je základní myšlenkou studie FRBR (funkční požadavky na bibliografické záznamy)?==<br /> Studie vznikla v roce 1997 z podnětu IFLA. Cílem je jasně definovaný , strukturovaný rámec, uvádějící do souvislostí údaje zaznamenané v bibliografických záznamech a vyhovující potřebám uživatelů těchto záznamů. Dále doporučit základní úroveň funkčnosti pro záznamy vytvořené národními bibliografickými agenturami.<br /> <br /> <br /> Studie používá metodiku konceptuálního modelování založenou na technice analýzy entit. Zabývá se třemi hlavními prvky:<br /> <br /> <br /> Entity – klíčové objekty, které jsou předmětem zájmu uživatelů informací<br /> Vztahy mezi různými typy entit<br /> Atributy – důležité vlastnosti entit<br /> <br /> <br /> Atributy a vztahy jsou mapovány do čtyř obec. uživatelských úloh (najít, identifikovat, vybrat, získat).<br /> <br /> ==55. Jaký je rozdíl mezi dílem a jeho provedením?==<br /> <br /> Dílo je umělecký, vědecky, technický nebo řemeslný výtvor tvůrčí lidské činnosti (abstraktní podoba).<br /> <br /> <br /> Provedení je fyzická podoba vyjádření díla. Představuje všechny hmotné objekty, které mají stejné vlastnosti pokud jde o intelektuální obsah a fyzickou formu.<br /> <br /> ==56. Jaké znáte globální identifikátory, používané při popisu bibliografických zdrojů?==<br /> <br /> ISBN, ISSN, ISMN, ISRN, SICI, URI<br /> <br /> Podrobnosti v [http://sigma.nkp.cz/F/EQMA23ADXHPBFKY16YU4I6NNNAKP9R1DJ1K68QH45H3A3UBE2U-47696?func=file&amp;file_name=find-b&amp;local_base=KTD TDKIV].<br /> <br /> ==57. Jak je zajištěno, že mezinárodní identifikátor (např. ISBN) je globálně jednoznačný - jedinečný?==<br /> Systém ISBN je řízen mezinárodní agenturou ISBN, které podléhají národní agentury ISBN. Ty přidělují novým publikacím ISBN z přidělených bloků čísel a provádějí evidenci těchto publikací.<br /> V ČR funguje národní agentura ISBN při NK ČR.<br /> <br /> <br /> ISBN je mezinárodní standardní číslo knihy, alfanumerický kód určený pro jednoznačnou identifikaci knižních vydání. Vychází z mezinárodního standardu ISO 2108. Z této alfanumerické struktury lze získat základní informace o původu knihy. Označení je složeno z částí proměnlivé délky, rozdělenými pomlčkami a mezerami.<br /> <br /> <br /> ISBN-10 – bylo dříve původní deseticiferné.<br /> ISBN-13 – nyní, má o jednu skupinu na začátku navíc a má nyní identickou strukturu jako čárový kód. Takže je takto ISBN na knihách i uvedeno.<br /> <br /> <br /> Složení ISBN-13: <br /> Na začátku nově přidaný prefix: konstanta 978 nebo 979, který označuje prefix čárového kódu.<br /> Druhou částí je identifikátor skupiny, který popisuje zemi a zeměpisný region.<br /> Třetí částí je identifikace vydavatele knihy pomocí kódu který je jednoznačný.<br /> Čtvrtá část popisuje již konkrétní vydání příslušné knihy u daného vydavatele (max. 6 číslic)<br /> Poslední číslo je kontrolní cifra, která zajišťuje, aby při překlepu nebyla nalezena jiná kniha.<br /> <br /> ==58. Co znamená tzv. perzistence identifikátoru?==<br /> Identifikátor musí být trvale platný a funkční - nezávislost na lokaci (přesuneme-li objekt na jiné místo webu, identifikátor objektu by měl zůstat nezměněn) a směrovatelnost (zadáme-li identifikátor do webového prohlížeče, infrastruktura webu by nás měla automaticky nasměrovat na příslušný objekt, ať se nachází v rámci globální sítě kdekoliv.<br /> <br /> ==59. Jaké moduly integrovaných knihovnických informačních systémů znáte a jaké funkce plní?==<br /> Dělí se do modulů podle funkcí:<br /> <br /> - Katalog – data o dokumentech (OPAC, bibliografický popis, jednotky)<br /> <br /> - Výpůjční modul – data o uživatelích, výpůjčkách a peň. trans. (výpůjčky, MVS, správa studoven)<br /> <br /> - Akvizice – data o dodavatelích objednávkách, fakturách, rozpočtech (evidence, správa seriálů, výměna publikací).<br /> <br /> - Správa systému – data o účtech, o nastavení systému, …<br /> <br /> Zpravidla obsahuje i nástroje pro zapojení do sítě knihoven a r komunikaci s externími zdroji.<br /> <br /> ==60. Co obnáší proces automatizace v knihovnách?==<br /> Jde o proces, při němž se vytváří struktury a formy záznamu dokumentu pomocí počítačových technologií a to podle typu zpracovaného dokumentu, účelu využití takového záznamu, úrovně podle typu popisné jednotky a použitého nosiče záznamu.<br /> Výsledkem takovéhoto zpracování jsou elektronické katalogy, bibliografické databáze, …<br /> V počátcích automatizace též tištěné katalogy, bibliografie a tištěné katalogizační lístky.<br /> <br /> Automatické zpracování informací – proces zpracování informací pomocí informačních technologií. Zahrnující sběr, ukládání, třídění, propojování, editování,vyhledávání, zobrazování informací, …<br /> <br /> ==61. Jaké integrované knihovnické systémy znáte?==<br /> Lanius, Clavius, Aleph, Koniáš, Daimon, KP_Sys, KP-Win, Voyager, Advanced rapid library<br /> <br /> ==62. Jaké znáte formy knihovních katalogů? (podle používané technologie)==<br /> Svazkový – tištěná kniha, uzavřený, nebo za určité období<br /> <br /> Lístkový – kartónové lístky (75x125 mm) – mezinárodní, 105x 150 – standardizovaný<br /> <br /> Elektronický – počítačová databáze, součást integrovaného knihovnického systému<br /> <br /> Online – OPAC (na síti)<br /> <br /> ==63. Uveďte druhy knihovních katalogů podle způsobu jejich uspořádání.==<br /> * '''Katalog jmenný''' - záznamy jsou uspořádány podle příjmení autora, korporace, prvního slova z názvu (není-li autor) <br /> * '''Katakog věcný''' - ''systematický'' - záznamy uspořádány podle oborů, znaků MDT / ''předmětový'' - uspořádání podle předmětových hesel <br /> * '''Katalog názvový''' - záznamy seřazeny podle názvů dokumentů <br /> * '''Katalog slovníkový (křížový)''' - řazení podle klíčových slov <br /> * '''Katalog místní''' - záznamy uspořádány podle signatur<br /> <br /> ==64. Uveďte druhy knihovních katalogů podle rozsahu fondů, které popisují.==<br /> * '''Generální katalog''' - obsahuje záznamy fondu celé knihovny<br /> * '''Speciální katalog''' - obsahuje záznamy pouze části fondu dané knihovny, např. pouze AV dokumenty <br /> * '''Souborný katalog''' - obsahuje záznamy z fondů více knihoven (např. Souborný katalog ČR je příkladem elektronického souborného katalogu) <br /> * '''Virtuální katalog''' - umožňuje prohledání katalogů online a slučování jejich výsledků<br /> <br /> ==65. Co je hlavním znakem katalogu narozdíl třeba od bibliografie?==<br /> *'''Katalog''' obsahuje záznamy o dokumentech, které daná knihovna vlastní. Na katalogizačním záznamu by neměly chybět lokační údaje (signatura). <br /> * '''Bibliografie''' informuje o existenci dokumentů, není vázaná na konkrétní instituci. Bibliografický záznam proto lokační údaje neobsahuje a také obvykle bývá rozsáhlejší než katalogizační.<br /> <br /> ==66. Uveďte hlavní funkce knihovního katalogu.==<br /> * '''bibliografická''' (indikativní) - informuje o existenci primárních dokumentů<br /> * '''rešeršní''' (selekční) - vyhledávání záznamů dokumentů<br /> * '''lokační''' - umožňuje zjistit, kde nalezené zdroje jsou a jsou-li dostupné a jak<br /> * '''evidenční''' - eviduje dokumenty (tj. majetek) knihovny<br /> * '''kolokační''' - zajištění toho, aby se záznamy, které spolu nějakým zpúsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe (např. díla jednoho autora)<br /> * '''identifikační''' (popisná) - umožňuje zjistit, o jaký dokument se jedná a odlišit ho od ostatních <br /> * '''propagační''' - nabízí obsah sbírek knihovny<br /> <br /> ==67. Vysvětlete termín &quot;kolokační funkce&quot; katalogu.==<br /> * kolokační funkce katalogu zajišťuje, aby se dokumenty, které spolu nějakým způsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe, např. díla jednoho autora, různá vydání stejného díla<br /> <br /> ==68. Co znamená termín &quot;navigace&quot; v katalogu?==<br /> Znamená to NAVIGOVAT UŽIVATELE KATALOGU (prostřednictvím logického uspořádání bibliografických informací a jasnou prezentací způsobu, jak se v katalogu pohybovat, včetně prezentace vztahu mezi díly, vyjádřeními, manifestacemi a jednotkami).<br /> <br /> ==69. Co znamená termín OPAC?==<br /> * OPAC = Online public access catalog<br /> * veřejně dostupný elektronický katalog dokumentů nacházejících se v knihovně<br /> * vyhledávání v OPACu jednoduché nebo pokročilé<br /> * možnost listování v rejstřících<br /> * řada knihoven přidává do svého OPACu náhledy obálek dokumentů či nabízí uživatelům možnost přidávat recenze dokumentů <br /> * standartně bývá součástí přístup do čtenářského konta, možnost rezervace nebo prolongace dokumentu<br /> <br /> ==70. Jaké jiné další funkce poskytuje OPAC katalog oproti klasickým např. lístkovým katalogům?==<br /> * složitější vyhledávání záznamů na základě kombinování dotazů<br /> * prohlížení rejstříků v rámci vyhledávání (rejstřík autorů, klíčových slov)<br /> * možnost volby vyhledávání v celém fondu knihovny nebo pouze ve vybrané části<br /> * možnost zjištění, zda je nebo není dokument momentálně vypůjčený (popř. datum, kdy by měl být čtenářem vrácen)<br /> * možnost rezervace nebo prodloužení (prolongace) dokumentu<br /> * možnost bezprostřední aktualizace záznamu knihovníkem (přidání či oprava údajů) prostřednictvím příslušného knihovního programu<br /> * možnost vkládání náhledů obálek, přidávání recenzí<br /> * propojení s jinými databázemi či službami<br /> * možnost zobrazení vybraného záznamu v různých formátech (katalogizační záznam, citace, záznam ve formátu MARC21, UNIMARC či ISBD<br /> * možnost tisku vyfiltrovaného záznamu<br /> * přístup do čtenářského konta<br /> * knihovny mohou využít objednávky MVS přes online katalog<br /> <br /> ==71. Jaké výhody přinesly elektronické katalogy oproti klasickým papírovým?==<br /> * přístup ke katalogu neomezenému počtu uživatelů ve stejný čas<br /> * přístup 24 hodin denně<br /> * nemusím být v knihovně<br /> * možnost vyhledávat dokument podle nejrůznějších kritérií (autor, název, jazyk dokumentu, roku vydání, nakladatele, klíčových slov)<br /> * možnost sdílení záznamů<br /> * rychlejší a pohodlnější vyhledávání<br /> <br /> ==72. Jak se nazývá proces převodu lístkového katalogu do elektronické podoby?==<br /> Retrospektivní konverze.<br /> <br /> ==73. Co představuje termín &quot;bibliomining&quot;?==<br /> Bibliomining souvisí s pojmem data mining = těžba dat. Ve spojení s biblio znamená těžba informací z knihovny a jejích katalogů, tzv. čtení mezi řádky (návštěvnost, obliba knížek, přelidněnost v závislosti na otevírací době, denní hodině…)<br /> <br /> ==74. Co vyjadřuje označení &quot;Library 2.0&quot;?==<br /> Tento pojem souvisí s pojmem Web 2.0. Library 2.0 je podle mnohých názorů spojením klasické knihovny a technologií Web 2.0 + Bussines 2.0 = Library 2.0<br /> <br /> Charakteristika: Zapojení uživatele do vytváření a implementace služeb knihovny pomocí tech. W2.<br /> <br /> Library 2.0 není uzavřený koncept což knihovnu vede k potřebě k neustále reakci na potřeby uživatelů (vylepšování stávajících služeb právě za pomoci uživatelů).<br /> Hlavní myšlenka tedy je vytvoření takové knihovny, která by byla adekvátní potřebám uživatelů a dokázala by se jim nejen jednorázově přizpůsobit, ale hlavně neustále reagovat na změny jejich potřeb a přání. Taková knihovna by ve svých službách, které nabízí, používala technologie W2.<br /> Přístup do knihoven pomocí webového OPACu je dnes již zavedeným standardem. Ovšem kdyby se tato služba propojila s RSS kanály a s možností uživatelů hodnotit a přidávat své názory na jednotlivé tituly, knihovní služby by pak nabraly úplně jiné podoby.<br /> <br /> ==75. Uveďte příklad &quot;de iure&quot; standardu a &quot;de facto&quot; standardu a jaký je mezi nimi rozdíl.==<br /> De uire standardy vytváří obvykle komise expertů pověřená nějakou organizací, nejlépe standardizační (např. ISBN).<br /> <br /> De facto standardy vychází z praxe. Určité řešení se ujme a rozšíří, protože z něj vyplývají určité výhody (mp3).<br /> <br /> ==76. Uveďte důvody používání standardů.==<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> <br /> ==77. Jmenujte nejdůležitější světové a české standardizační organizace.==<br /> '''ISO '''<br /> * Mezinárodní organizace pro normalizaci<br /> * International Organization for Standardization<br /> * založeno 1947, sídlo v Ženevě<br /> * světová federace národních normalizačních organizací<br /> * členem ISO je Český normalizační institut<br /> * zabývá se tvorbou mezinárodních norem ve všech oblastech mimo elektrotechniky<br /> <br /> <br /> '''ANSI'''<br /> * The American National Standards Institute<br /> * založeno 1919, současný název od roku 1969, sídlo ve Washingtonu<br /> * americká standardizační organizace<br /> * vytváří průmyslové standardy v USA<br /> * je členem ISO<br /> <br /> <br /> '''NISO'''<br /> * National Information Standards Organization<br /> * americká standardizační organizace<br /> * založeno 1939, současný název od roku 1984<br /> * vyvíjí standardy týkající se informačních technologií (v oblasti knihovnictví jsou to např. ISSN, Z39.50, Dublin Core, ...)<br /> <br /> <br /> '''CEN'''<br /> * European Committee for Standardization<br /> * Evropský výbor pro normalizaci<br /> * produkuje European Standards - EN<br /> * má 30 národních členů, členy CEN jsou národní normalizační organizace ze 30 evropských zemí<br /> * za ČR je členem Český normalizační institut (ČNI)<br /> <br /> <br /> '''ČNI'''<br /> * Český normalizační institut<br /> * spravuje české národní standardy<br /> * je zodpovědný za tvorbu českých technických norem<br /> * založen roku 1922, současný název od roku 2005, dříve název ČSNI <br /> <br /> <br /> <br /> '''W3C'''<br /> * World Wide Web Consortium<br /> * mezinárodní konsorcium<br /> * založeno roku 1994<br /> * vytváří webové standardy a doporučení pro World Wide Web (např. HTML - Hypertext Markup Language, CSS - Cascading Style Sheets)<br /> * konsorciu předsedá jeho zakladatel Tim Berners-Lee<br /> <br /> <br /> <br /> '''IETF'''<br /> * The Internet Engineering Task Force<br /> * zabývá se problematikou Internetu<br /> * publikuje Internet Drafts a RFC (Requests for Comments)<br /> <br /> <br /> '''ALA'''<br /> * The American Library Association<br /> * spravuje a vydává AACR<br /> <br /> <br /> '''JSC'''<br /> * Joint Steering Committee for Revision of AACR<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje AACR<br /> <br /> <br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> <br /> '''IFLA'''<br /> * International Federation of Library Associations and Institutions<br /> * Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí<br /> * světové nevládní knihovnické společenství, které ovlivňuje a usměrňuje rozvoj knihovnictví na celém světě<br /> * založena v roce 1922 ve skotském Edinburghu<br /> * vedení IFLA sídlí v Haagu v Královské knihovně (Nizozemsko)<br /> * spravuje UNIMARC<br /> * IFLA doporučení: FRBR (Functional Requirements for Bibliographic Record, Funkční požadavky na bibliografický záznam)<br /> <br /> <br /> '''NK ČR'''<br /> * Národní knihovna České republiky<br /> * určuje knihovní standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy<br /> <br /> ==78. Jmenujte jednu mezinárodní a jednu americkou organizaci sdružující knihovny.==<br /> americká organizace:<br /> '''ALA''' - The American Library Associations<br /> <br /> mezinárodní organizace:<br /> '''IFLA''' - Internation Federation of Library Associations and Institutions<br /> <br /> ==79. Která organizace má v ČR na starosti standardizaci v knihovnictví?==<br /> '''Národní knihovna ČR''' <br /> * určuje knihovnické standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy a vydává je<br /> <br /> ==80. Která organizace vyvíjí MARC formáty?==<br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> ==81. Jaké jsou výhody jazyka XML při strukturování dat?==<br /> * textový formát, nezávislý na prostředí<br /> * odděluje popis struktury od prezentace<br /> * DTD (Document Type Definition) je možné sdílet v rámci skupin uživatelů<br /> * standard je otevřený - bez licencí<br /> * a je podporovaný komerčními i volnými aplikacemi<br /> <br /> ==82. Jaké jsou výhody a nevýhody standardizace?==<br /> ''Výhody'':<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> ''Nevýhody'':<br /> * Standardizace omezuje uživatele na předem dané postupy a případy dané standardem, standardizací není možné postihnout všechny možné případy.<br /> * Vývoj a udržování standardu vyžaduje financování: Někdo je musí hradit (firmy, státy, sdružení). Standardy mohou být předmětem patentů a za jejich používání je nutné platit licenční poplatky. Úspěšnost standardu roste s tím, kolik se do něho investuje prostředků.<br /> <br /> ==83. Co znamená termín &quot;blog&quot;?==<br /> * blog je '''webová aplikace''' na jedné webové stránce obsahující příspěvky uživatelů (tzv. '''blogerů''')<br /> * jsou to internetové deníky obsahující články a reakce na ně<br /> * umožňují veřejné vyjádření názoru kohokoliv <br /> * příspěvky bývají nejčastěji řazeny chronologicky, nejnovější nahoře<br /> * možnost přidávání komentářů k jednotlivým příspěvkům<br /> * výhodou je jednoduchá tvorba a užívání<br /> * blogy jsou jednou z technologií Web 2.0<br /> <br /> ==84. V čem spočívá princip &quot;wiki&quot;?==<br /> <br /> * Wiki je technologie umožňující vytvářet dokumenty pomocí jednoduchého značkovacího jazyka za použití webového prohlížeče. <br /> <br /> * Výhodou je snadné vytváření a aktualizace wiki stránek. <br /> <br /> * Většina systémů wiki je otevřena veřejnosti, uživatelé mohou libovolně vkládat či upravovat texty.<br /> <br /> * Název wiki pochází z havajštiny (rychlý).<br /> <br /> * Příkladem je Wikipedia.<br /> <br /> ==85. Co znamená termín &quot;social bookmarking&quot;?==<br /> <br /> * Social bookmarking je jednou z technologií Webu 2.0.<br /> <br /> * Jedná se o vzájemné sdílení zajímavých odkazů (např. článků, videí, webových stránek atd.) v prostředí Internetu. <br /> <br /> * Uživatel Internetu najde velmi zajímavý článek či webovou stránku a podělí se o ni s ostatními lidmi na Internetu. K tomuto účelu slouží specializované servery, u nás například '''linkuj.cz''' nebo '''jagg.cz'''. Tyto servery umožní daný článek zalinkovat a tím jej nasdílet s ostatními uživateli. <br /> <br /> *Zajímavé odkazy se nemusí jen linkovat, ale uživatel může tyto servery jen navštěvovat a sledovat, co se nového (podle ostatních uživatelů zajímavého) na Internetu objevilo.<br /> <br /> ==86. Co znamená termín &quot;tagging&quot;?==<br /> <br /> * tagging = tagování<br /> <br /> * Tagging označuje přiřazování klíčových slov k souborům na webu přímo uživatelem.<br /> <br /> * Jedná se o technologii Web 2.0.<br /> <br /> * Tagy slouží k označování internetového obsahu a jsou důležitou složkou spoluvytváření obsahu Internetu. Jedná se o jednoduchá slova, kterými mohou uživatelé popisovat různý webový obsah.<br /> <br /> * Jedním z užitečných navigačních prvků, které vytváří samotní uživatelé, je tzv. Tag cloud. Jde o seznam odkazů umístěných na jedné stránce, přičemž každý z nich může být zobrazen jinou velikostí fontu. Velikost fontu u jednotlivých odkazů je ovlivněna popularitou jednotlivých odkazů. Tím se rozumí jak často (tedy kolik uživatelů) na daný odkaz klikne. Čím je odkaz populárnější tím větším fontem se zobrazuje a naopak.<br /> <br /> * V praxi si Tag cloud můžete prohlédnout na '''torrentz.com''' nebo '''del.icio.us'''.<br /> <br /> * Podrobný článek o taggování naleznete zde [[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Tagging]].<br /> <br /> ==87. Co znamená a jaký je princip RSS?==<br /> <br /> * RSS (Really Simple Syndication) je nástroj, který slouží ke snadnému stahování informací o novinkách a změnách na uživatelem vybraném webu ve formátu XML.<br /> <br /> * K použití informací z RSS zdrojů slouží specializované programy, tzv. '''RSS čtečky'''.<br /> <br /> * Díky RSS nemusí uživatel navštěvovat své oblíbené servery, zda na nich není nějaký nový článek, ale stačí mít zapnutou RSS čtečku, která servery navštíví za uživatele a ihned ho upozorní na veškeré změny.<br /> <br /> ==88. Co je to &quot;podcast&quot;?==<br /> <br /> * Podcasting je metoda šíření informací, kterou v roce 2004 vymyslel Adam Curry. <br /> <br /> * Jedná se v podstatě o způsob, jak si automaticky stahovat internetové zvukové záznamy do svého počítače či přenosného kapesního přehrávače jako je iPod. <br /> <br /> * Hlavní přínosem je, že si uživatel nemusí kontrolovat, kdy se bude vysílat jeho oblíbený pořad. Specializovaný program (např. Juice) stáhne vybraný pořad přímo do počítače a uživatel si jej může kdykoliv zpětně přehrát či si jej stáhnout. <br /> <br /> * Podcast může být nejen pořad, ale i jakýkoliv příspěvek převedený do digitálního zvukového formátu. <br /> <br /> * Název podcasting vznikl spojením slov iPod a broadcasting (vysílání).<br /> <br /> ==89. Co je &quot;instant messaging&quot;?==<br /> <br /> * Instant messaging je internetová služba, která pomocí specializovaných programů umožňuje komunikaci v reálném čase s jinými lidmi na síti. <br /> <br /> * Pomocí Instant messaging komunikátorů je možné posílat textové zprávy, soubory různých typů (textové, zvukové, video), komunikovat hlasově prostřednictvím mikrofonu nebo audiovizuálně pomocí webkamery, vytvářet seznamy svých známých (možnost poznat, kdo z nich je právě online).<br /> <br /> ==90. Jak mohou technologie Web 2.0 přispět k rozvoji knihoven a jejich služeb?==<br /> * SOPAC = social OPAC – nová verze katalogů umožňující propojení se sociálními sítěmi a tak větší propojení s uživateli (hodnocení, komentáře, tagging,...)<br /> * aplikace dalších technologií do katalogu: pokročilé formy vyhledávání, našeptáváče, fazetové vyhledávání, dotazy v přirozeném jazyce, RSS, obsahy a obálky knih, propojování na e-zdroje<br /> * blogy: mohou doplňovat webovou prezentaci knihovny, umožňují komunikaci s uživateli, informují o novinkách a dění v knihovně, poskytují různé návody či tipy spojené s knihovnou, vyhledáváním, využíváním zdrojů apod.<br /> * technologie webu 2.0 umožňují reagovat na změny a měnící se potřeby uživatelů, rozvoj umožňují otevřenost, snadnost použití, inovační přístup, participaci uživatelů<br /> <br /> ==91. Co si představíte pod termínem &quot;katalogizační pravidla&quot; nebo &quot;katalogizační instrukce&quot;?==<br /> Katalogizační pravidla jsou určena pro tvorbu katalogů a jiných soupisů v univerzálních knihovnách všech velikostí. <br /> <br /> Je to souhrn metodických pokynů, který umožňuje jednoznačně řešit problémy katalogizace. Tedy co a jak zapisovat.<br /> <br /> ==92. Jmenujte v současnosti používaná katalogizační pravidla v ČR.==<br /> * AACR2 (Anglo-americká katalogizační pravidla, 2. revidované vydání)<br /> * ISBD (Mezinárodní standardní bibliografický popis)<br /> <br /> ==93. Jaký je v hlavních bodech postup při popisu zdrojů podle AARC2R?==<br /> # popsat fyzický předmět <br /> # zvolit hlavní a vedlejší záhlaví<br /> # stanovit správnou formu jmen v záhlavích<br /> # provést odkazy na odlišné formy jmen<br /> <br /> ==94. Čím se zabývá prvních 12 kapitol AACR2R?==<br /> Všeobecnými pravidly popisu u jednotlivých typů dokumentů:<br /> # Všeobecná pravidla popisu<br /> # Knihy, brožury a jednolistové tisky<br /> # Kartografické dokumenty<br /> # Rukopisy (včetně rukopisných sbírek)<br /> # Hudebniny<br /> # Zvukové dokumenty<br /> # Filmy a videozáznamy<br /> # Grafické dokumenty<br /> # Elektronické zdroje<br /> # Trojrozměrné dokumenty<br /> # Mikrodokumenty<br /> # Seriály<br /> <br /> ==95. Jakými hlavními typy identifikačních selekčních údajů (záhlaví) se zabývají AACR2?==<br /> * Popis pod individuálním autorem <br /> ::individuální autor je osoba s hlavní odpovědností za vytvoření intelektuálního nebo uměleckého obsahu díla<br /> * Popis pod korporací <br /> ::korporace je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek<br /> * Popis pod názvem, příp. unifikovaným názvem<br /> ::unifikovaný název je název, jímž je dílo identifikováno pro katalogizační účely, <br /> ::nebo název použitý k rozlišení záhlaví pro jedno dílo od záhlaví pro dílo odlišné <br /> ::nebo konvenční skupinový název použitý pro uspořádání publikací (jednoho autora,...) obsahujících řadu prací nebo výtahy atd. z několika prací (např. sebraná díla,...)<br /> <br /> ==96. Uveďte příklady hlavních pramenů popisu pro knihu podle AACR2R.==<br /> * Titulní stránka<br /> * Preliminária = titulní stránka, rub titulního listu, všechny stránky přecházející titulní stránce a obal<br /> * Tiráž<br /> * Celá popisná jednotka<br /> * Jakýkoli pramen<br /> <br /> ==97. Čím se liší tzv. unifikovaný název od hlavního názvu bibliografického zdroje (třeba knihy)?==<br /> Unifikovaný název slouží k identifikaci jednotky pro katalogizační účely, název bibliografického zdroje může být stejný u více zdrojů, unifikovaný název slouží k upřesnění, o který zdroj se jedná (do kulatých závorek připojí např. název vydávající korporace nebo jiné rozlišující údaje).<br /> <br /> ==98. Uveďte jaké znáte oblasti popisných údajů (je jich 8), které jsou specifikovány v ISBD.==<br /> * '''Oblast údajů o názvu a odpovědnosti''': hlavní název, obecné označení druhu dokumentu, souběžný název, ostatní informace o názvu, údaje o odpovědnosti.<br /> * '''Oblast údajů o vydání''': údaj o vydání, souběžný údaj o vydání, údaje o odpovědnosti vztažené k vydání, další údaje o vydání, …<br /> * '''Oblast specifických údajů o materiálu nebo typu publikace'''<br /> * '''Oblast údajů o publikaci, distribuci atd.''': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby.<br /> * '''Oblast údajů fyzického popisu''': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál.<br /> * '''Oblast údajů o edici''': hlavní název edice, souběžný název edice, další údaje o názvu edice, údaje o odpovědnosti vztažené k edici, ISSN edice, číslování v rámci edice.<br /> * '''Oblast poznámek'''<br /> * '''Oblast standardních čísel a údajů o dostupnosti''': standardní číslo, klíčový název, údaje o dostupnosti nebo ceně.<br /> <br /> ==99. Jaké hlavní údaje se uvádí v oblasti údajů o publikaci podle ISBD (nebo i AACR2)?==<br /> * ''ISBD'': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby<br /> * ''AACR2'': místo a datum vydání, distribuce, jméno nakladatele, distributora<br /> <br /> ==100. Jaké popisné údaje se podle vás uvádí v oblasti údajů fyzického popisu podle ISBD nebo AACR2?==<br /> ''ISBD'': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál<br /> <br /> ''AACR2'': rozsah fyzické jednotky (pro knihy stránkování), další fyzické údaje (ilustrace …), rozměr, doprovodný materiál<br /> <br /> ==101. K čemu slouží tzv. &quot;interpunkce&quot; v bibliografickém záznamu a čím je určena?==<br /> ==102. Je nějak určeno pořadí popisných údajů v bibliografickém záznamu podle ISBD a proč?==<br /> ==103. Co znamená, když řekneme o bibliografickém záznamu, že je v určitém &quot;formátu&quot;? Jinak řečeno co znamená &quot;formát bibliografického záznamu&quot;?==<br /> ==104. Jaké znáte formáty (standardy) pro komunikaci bibliografických záznamů?==105. Srovnejte komunikační formáty MARC s formáty ==založenými na XML. Výhody/nevýhody.==<br /> ==106. Porovnejte formáty MARC a Dublin Core, jaké jsou zásadní rozdíly, výhody, nevýhody?==<br /> ==107. Co je definováno ve formátech MARC?==<br /> UNIMARC – má jen formát pro bibliografická data<br /> <br /> <br /> MARC21 formáty jsou definovány pro pět typů dat:<br /> <br /> - Format for Biblographic Data – bibliografická data<br /> <br /> - Format for Holdings Data – to, co knihovna vlastní<br /> <br /> - Format for Autority Data – záhlaví – autor a údaje o něm<br /> <br /> - Format for Classification Data – klasifikační data<br /> <br /> - Format for Community Information – záznamy o knihovnách<br /> <br /> ==108. Co je principem standardu MARC? Jak se člení a označují data záznamu?==<br /> <br /> - MARC = MAchine Readable Cataloguing<br /> - Standard pro reprezentaci a komunikaci (výměnu) bibliografických a souvisejících informací ve strojem čitelné podobě<br /> <br /> <br /> Záznam se dělí na tři úrovně:<br /> - Struktura záznamu – je dána standardy ANSI Z39.2 a ISO 2709<br /> - Označení obsahu – kódy a konvence, které dále identifikují a dále charakterizují obsah záznamu<br /> - Obsah většiny datových elementů je určen mimo standardy MARC, jako jsou AACR, LCSH, …<br /> <br /> <br /> Princip:<br /> - Data se člení do polí a podpolí označených pomocí tagů<br /> - Pole mohou mít pevnou nebo proměnlivou délku<br /> - Pole s pevnou délkou obsahují kódované údaje<br /> - Poli mohou předcházet dva identifikátory, které zpřesňují význam obsahu<br /> <br /> <br /> Hodnoty tagů a jednotlivých polí, podpolí, určuje konkrétní verze formátu MARC, většinou národní.<br /> <br /> ==109. V čem se obecně liší různé verze formátu MARC, např. MARC21 a UNIMARC?==<br /> <br /> - V MARC21 je interpunkce součástí dat, v UNIMARC se generuje až při zobrazení (srov. pole 245 resp. 200), <br /> - UNIMARC má tzv. vyšší granularitu údajů - je podrobněji strukturovaný (srov. pole 100 resp. 700).<br /> <br /> ==110. Stručně charakterizujte bibliografický standard MODS.==<br /> <br /> - MODS – Metadata Object Description Schema) – schéma pro popis objektu metadaty.<br /> - Tento formát byl vytvořen Library of Congress především pro použití v knihovnických appl..<br /> - Obsahuje vybrané prvky z MARC21, které jsou však jinak strukturované a uspořádané.<br /> - Záměrem je jednodušší formát než MARC21, ale stále dostatečně strukturovaný.<br /> <br /> ==111. Stručně charakterizujte formát Dublin Core.==<br /> <br /> - Standard pro netafatový popis digitálních objektů často vyjadřovaný prostřednictvím XML.<br /> - Název vychází z města Dublin v USA – konference na které byl vytvořen.<br /> - Záměrem je usnadnit vyhledávání elektronických zdrojů.<br /> - Standard obsahuje základní sadu 16ti prvků (název, tvůrce, předmět, popis, …) z nichž žádný není povinný<br /> - Původně byl vytvořen jako popis zdrojů na www sestavený přímo autorem. Pak ale zaujal instituce, které se zabývají formálním zpracováním zdrojů (knihovny, vládní agentury, …).<br /> - Struktura Dublin Core se v současnosti používá ve 20 zemích a nové stále přibývají.<br /> <br /> ==112. K čemu se používá protokol Z39.50?==<br /> <br /> - Protokol založený na architektuře server – klient, který je určený pro vyhledávání a získávání informací ze vzdálených databází (je určený pro heterogenní prostředí – různé systémy).<br /> - Tento protokol definuje komunikační jazyk (Z-jazyk) a způsob kódování přenášených údajů.<br /> - Není závislý na platformě ani systému.<br /> - Použitý standard v knihovnictví.<br /> <br /> Protokol umožňuje: Vyhledávání, update údajů, předávání a přebírání (upload a download), <br /> <br /> Při komunikaci nastávají problémy s různými verzemi a různými profily (soubory funkcí, které jsou implementovány). <br /> Implementace protokolu - konkrétní realizace pro konkrétní systém (databázi) a platformu, která může zahrnovat jen určitou podmnožinu funkcí (např. jen vyhledávání, ne update)</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Vypracovan%C3%A9_ot%C3%A1zky_k_testu_VIKBA10&diff=28358 2013-01-22T11:45:52Z

<p>Maluskoval: /* 99. Jaké hlavní údaje se uvádí v oblasti údajů o publikaci podle ISBD (nebo i AACR2)? */</p> <hr /> <div>* Na tuto stránku můžete vkládat vypracované odpovědi.<br /> * Veškeré otázky jsou záměrně na jedné stránce, aby bylo snažší vytisknout si vypracovaný test a učit se z něj. Pokud však máte pocit, že je dané téma příliš široké, založte pro otázku samostatnou stránku a odkažte na ní.<br /> * Využijte všech možností wiki systému! '''Vkládejte, editujte,opravujte diskutujte.'''<br /> <br /> <br /> ==1. Co znamená pojem &quot;šedá literatura&quot;?==<br /> <br /> * Označována také jako nekonvenční.<br /> * Jedná se především o literaturu, která '''není běžně k dostání v knihkupectvích. '''Je '''vydávána omezeně''' pro speciální potřeby různých institucí.<br /> * Uchovává se především v archivech.<br /> <br /> '''Mezi šedou literaturu patří:''' diplomové práce, disertační práce, zprávy z konferencí, technické zprávy výzkumné práce, speciální analýzy, technické zprávy, firemní informace, výroční zprávy, patenty …<br /> <br /> ==2. Co mají společného nebo rozdílného pojmy &quot;edice&quot;, &quot;edition&quot;, &quot;series&quot; a &quot;vydání&quot;?==<br /> <br /> '''EDICE a SERIES'''<br /> <br /> * &quot;edice&quot; a &quot;series&quot; '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> <br /> '''VYDÁNÍ a EDITION'''<br /> <br /> * &quot;vydání&quot; a &quot;edition&quot; také '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * vydání vycházejí ze '''společného originálu''', ale mohou být doplněné, přepracované či aktualizované<br /> <br /> ==3. Jaký je rozdíl mezi monografií a seriálem?==<br /> <br /> * hlavní rozdíl spočívá v tom, že monografie je vydávaná buď jako jedna část (kniha) nebo je rozdělena do několika částí (svazků), ale tento '''počet částí je vždy konečný'''. Zatímco seriál má '''nestanovený počet částí a ty jsou vydávány postupně'''<br /> <br /> * příkladem monografie může být '''Slovník spisovného jazyka českého''', který vyšel postupně během roku 1989 v nakladatelství Academia celkem v osmi svazcích (1. svazek: A-G, 2. svazek: H-L, atd.)<br /> <br /> * jednotlivé části monografie mohou být vydávány buď '''současně''' nebo '''postupně'''<br /> <br /> * příkladem seriálu jsou časopisy (i elektronické), deníky, výroční zprávy<br /> <br /> * seriál je pokračující zdroj, '''postupně''' vydávaný po jednotlivých částech, obvykle číslovaný a bez předem stanovené doby ukončení (není stanoveno, kolik bude mít částí/čísel)<br /> <br /> * jednotlivá část (číslo) seriálu může či nemusí mít svůj vlastní název<br /> <br /> ==4. Co je to &quot;edice&quot;?==<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - edice Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> ==5. Uveďte důležitou vlastnost digitálních dokumentů, která zásadně mění způsob nakládání s těmito dokumenty (oproti klasickým analogovým) především z hlediska autorských práv.==<br /> <br /> Hlavním rozdílem digitálních dokumentů oproti analogovým je, že digitální dokumenty mohou být kopírovány velice jednoduše ve stejné kvalitě takovým způsobem, že originál není rozeznatelný. <br /> <br /> Autorské právo:<br /> Výhodou digitálních dokumentů je právě skutečnost, že mohou být k dispozici ve stejném okamžiku velkému množství uživatelů bez ohledu na to, jestli je dokument v knihovně nebo ne. Podle autorského zákona je v současné době vystavit a dát uživatelům k dispozici především jen rukopisy a staré tisky (NK ČR).<br /> <br /> Základní principy autorského práva:<br /> - Bezúplatná licence – užití, kdy uživatel nemá povinnost platit autorovi odměnu.<br /> <br /> - Užití, kde není nutný souhlas autora, ale kde musí uživatel autorovi platit odměnu za užití díla.<br /> <br /> - Užití, kdy je nutný výslovný souhlas autora a vyžaduje uzavření lic. smlouvy (dig. distribuce - DB).<br /> <br /> <br /> Digitální distribuce z pohledu českého práva – Distribuce:<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce zcela volně<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce s tzv. podmíněným přístupem (zobrazení podmiňuje ID a heslo)<br /> <br /> - zaslání dokumentu prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> - zpřístupněním dokumentu konkrétní osobě (ID a heslo) v knihovně (v rámci intranetu)<br /> <br /> - převedení dokumentu do el. podoby (digitalizace) a získat tak rozmnoženinu díla v el. podobě<br /> <br /> - zpřístupnění díla, nebo kopie prostřednictvím internetu na místě a čase své vlastní volby<br /> <br /> ==6. S jakými hlavními problémy bychom se setkali, kdybychom se rozhodli převést klasickou knihovnu do její digitální podoby.==<br /> * volba nesprávné technologie - hardware a software<br /> * životnost nosičů (CD přibližně 59 let, kvalitní papír až 1000 let)<br /> * rychlá ztráta záznamů (digitální záznamy zmizí najednou, analogové degradují postupně)<br /> * možnosti hrozeb pro digitální informace = změna nebo smazání obsahu, nefungující nebo zastaralý hardware či software, neplatný formát, destrukce fyzického nosiče<br /> <br /> ==7. Jaké knihovny tvoří tzv. systém knihoven v ČR podle knihovního zákona?==<br /> <br /> * '''Národní knihovna ČR''' - '''Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana''' - '''Moravská zemská knihovna'''<br /> <br /> * '''krajské knihovny''' (zřizované orgánem kraje)<br /> <br /> * '''základní knihovny''' (zřizované orgánem obce - veřejné knihovny obecní, městské)<br /> <br /> * '''specializované knihovny''' (zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění - knihovny technické, lékařské, právnické, muzejní atd., knihovny Akademie věd ČR)<br /> <br /> ==8. Charakterizujte a u uveďte, čím se od sebe navzájem liší tři hlavní druhy paměťových institucí.==<br /> * '''knihovny''' - především '''zpřístupňují''' informace na hmotných objektech, nové dokumenty získávají v největší míře nákupem<br /> * '''archivy''' - především '''shromažďují a uchovávají''' dokumenty, pro veřejnost mají omezený přístup<br /> * '''muzea''' - zabývají se '''trojrozměrnými objekty''', veřejnosti je zpřístupňují prostřednictvím výstav<br /> <br /> Tyto paměťové instituce se tedy liší '''skladbou fondu, mírou a způsobem jeho zpřístupnění'''.<br /> <br /> ==9. Jaké jsou hlavní funkce všech paměťových institucí?==<br /> * paměťové instituce = knihovny, archivy, muzea<br /> * shromažďují, uspořádávají a zpřístupňují informace uložené na fyzických nebo elektronických objektech<br /> <br /> ==10. Jaké jsou funkce knihovny?==<br /> * shromažďují, uspořádávají, ochraňují a zpřístupňují informace v dokumentech ze svého vlastního fondu<br /> * zpřístupňují dokumenty formou výpůjček prezenčních nebo absenčních<br /> * zprostředkovávají dokumenty z fondů jiných knihoven prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby (MVS) nebo mezinárodní meziknihovní výpůjční služby(MMVS)<br /> * zprostředkovávají přístup k Internetu<br /> * mají i kulturní a společenskou funkci - pořádají nejrůznější akce<br /> <br /> ==11. Jakým způsobem přispívají knihovny k rozvoji demokracie?==<br /> Poskytují knihovnické a informační služby obyvatelů za rovných podmínek. Zajišťují občanům rovný přístup ke kulturním hodnotám, informacím a ke vzdělání. Tyto služby jsou poskytovány bez rozdílu všem, nezávisle na původu, náboženství, … Aplikuje se tu zákon o svobodném přístupu k informacím a o ochraně osobních údajů. Zákon č. 257/2001 sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).<br /> <br /> ==12. Co umožňuje, aby měly knihovny výjimku z autorského zákona, týkající se bezplatného půjčování dokumentů ze svých fondů?==<br /> Autorský zákon 121/2000 sb.:<br /> <br /> §37 – Knihovní licence<br /> <br /> (1) Do autorského práva nezasahuje knihovna, archiv, muzeum galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení<br /> <br /> a) zhotoví-li rozmnoženinu díla, které neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a konzervační potřeby.<br /> <br /> (2) Do autorského práva nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která přísluší autorům od osoby a ve výši stanovené v příloze k tomuto zákonu. Právo na odměnu autor nemá v případě půjčování zveřejněných děl podle tohoto odstavce na místě samém, nebo půjčí-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl školní knihovny a knihovny vysokých škol, NK ČR, MZK, STK, NLK, NPK Komenského, … Parlamentní knihovna ČR.<br /> <br /> Knihovny mají výjimku týkající se půjčování knih vyplývající z Listiny základních práv a svobod ČR, že každý bez rozdílu má mít svobodný přístup k informacím.<br /> <br /> ==13. Uveďte jaké znáte mechanismy, které mohou zajistit vyšší kvalitu (spolehlivost, nestrannost,...) zveřejňovaných informací.==<br /> - odborná kvalifikace autora, jež ho opravňuje k psaní na dané téma<br /> <br /> - reputace vydavatele<br /> <br /> - datum vydání<br /> <br /> - přesnost, spolehlivost a bezchybnost<br /> <br /> - šíře i hloubka pokrytí dané problematiky<br /> <br /> - objektivita poskytovaných informací s minimem předpojatosti<br /> <br /> - aktuálnost zveřejněných informací<br /> <br /> ==14. Použijete-li přirovnání Internetu ke knihovně. Jaké najdete společné znaky a v čem je toto přirovnání neadekvátní?==<br /> Rozdíly:<br /> - organizace (web jako celek není organizován)<br /> <br /> - Internetové vyhledávače většinou spoléhají na jednoduché fulltextové vyhledávání<br /> <br /> - řízení vstupu dat – knihovny kontrolují, jak kvalitní informace přijímají do svého fondu<br /> <br /> - web není cílen na konkrétní skupinu uživatelů<br /> <br /> - krátký poločas rozpadu dokumentů na webu<br /> <br /> ==15. V čem spočívá rozdíl mezi tzv. povrchovým/hlubokým nebo viditelným/neviditelným webem?==<br /> - hluboký (neviditelný) web je ten, který vyhledávače nedokáží indexovat<br /> <br /> - hluboký web je asi 500x větší<br /> <br /> - hluboký web nabízí mnohem kvalitnější informace, soustředěné v relativně v malém počtu sídel<br /> <br /> - víc než polovina hlubokého webu je v předmětových databázích<br /> <br /> - poměr hlubokého a povrchového webu se mění jen nevýrazně<br /> <br /> - 95% hlubokého webu je přístupná bez poplatků<br /> <br /> - běžně používané vyhledávače neindexují více než 16% povrchového webu.<br /> <br /> ==16. Co znamená pojem hypertext?==<br /> <br /> * hypertext je vazba mezi skupinou textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (tzv. linků)<br /> <br /> * odkazuje na jiné informace a umožňuje jejich snadné vyhledávání<br /> <br /> * nejznámějším takovým systémem je World Wide Web<br /> <br /> * myšlenka hypertextu vznikla v roce 1945, kdy Vannevar Bush v článku „As We May Think“ popsal zařízení Memex, umožňující ukládání informací a jejich vzájemné propojování<br /> <br /> ==17. Jaké výhody a nevýhody přináší elektronické médium oproti klasickým analogovým?==<br /> Výhody digitální technologie: snadná manipulovatelnost, stlačitelnost, síťovatelnost, transformovatelnost, překlad z jednoho jazyka do druhého za pomoci speciálního software, možnost automatického vyhledávání, nepoměrně méně náročnější na sklady, možnost rychlého přenosu, snadná přenositelnost uložených dat.<br /> <br /> Analogové záznamy jsou nepoměrně kvalitnější než digitální – avšak jsou snadno poškoditelná. Proto se používá digitalizace. Na analogová i digitální média však mohou společně negativně působit i další vlivy jako prach, vlhkost, …<br /> <br /> ==18. Na jaké hlavní prvky (bloky, oddělení) můžeme dekomponovat knihovnu, podíváme-li se na ni jako na systém?==<br /> * '''Studovny'''<br /> * '''Sklady'''<br /> * '''Databáze'''<br /> * '''Výpůjční oddělení'''<br /> * '''Informační oddělení'''<br /> * '''Linka zpracování''', tj. akvizice, popis, adjustace<br /> * '''Management knihovny'''<br /> * '''Počítače''' - přístup do databází knihovny a připojení k Internetu<br /> Každé oddělení má své správce, tj. knihovníky (např. správce skladu, správce studovny).<br /> <br /> Schéma knihovny jako systému z přednášky Dr. Ing. Kadlece předmětu Knihovnické systémy a standardy naleznete zde[http://knihomol.phil.muni.cz/vik/vikba10/prednask/knihovna.htm]<br /> <br /> <br /> 1)knihovník<br /> 2)dokument<br /> 3)uživatel<br /> <br /> ==19. Co znamená a z čeho se skládá v knihovně tzv. &quot;linka zpracování&quot;?==<br /> Je to systém tří oddělení (činností) v knihovně, kterými projde získaný dokument než je k dispozici uživatelům: <br /> <br /> 1. '''Akvizice''' - získání dokumentů (koupí, darem, výměnou, povinným výtiskem) a jejich evidence (zápis do přírůstkového seznamu).<br /> <br /> 2. '''Popis''' - jmenný (tj. popis dokumentu z hlediska toho, co je v ní napsané, jména autorů, korporací,...) a věcný (tj. podle oborů).<br /> <br /> 3. '''Adjustace''' - dokument se označí štítky, signaturou, zabalí se a následně pošle dál (do skladu, studovny či půjčovny).<br /> <br /> ==20. K čemu slouží a jaké úkoly plní v knihovně akvizice?==<br /> * Akvizice je činnost, která je zaměřená na zjišťování, výběr a získávání dokumentů do fondu dané knihovny. <br /> * Je důležité brát ohled na funkci knihovny, její zaměření a poslání, obsahovou strukturu jejího fondu a potřeby uživatelů.<br /> * Získání dokumentů je možné koupí, darem, výměnou a u vybraných knihoven také tzv. povinným výtiskem.<br /> <br /> ==21. Jaké jsou hlavní zdroje získávání dokumentů do knihovny?==<br /> <br /> * nákup<br /> * dar<br /> * výměna<br /> * (povinný výtisk) - pouze vybrané knihovny<br /> <br /> ==22. Jaké základní seznamy musí knihovna vytvářet, k čemu slouží a jaké údaje se v nich uvádí?==<br /> <br /> 1. '''Přírůstkový seznam''' - je základním seznamem každé knihovny. Zapisují se do něj všechny získané knihovní jednotky (mimo exemplářů periodik). Může být veden jednak v klasické (papírové) podobě či v elektronické.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok jeho vydání, způsob nabytí.<br /> <br /> 2. '''Úbytkový seznam''' - je druhým důležitým seznamem v knihovně. Zapisují se do něj odepsané (vyřazené) knihovní jednotky (úbytky) dané knihovny.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, úbytkové číslo, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok vydání, důvod odpisu.<br /> <br /> ==23. Co je &quot;signatura&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> Je to označení alfanumerickým znakem, podle kterého najdeme knihu na regále.<br /> <br /> Mají pravidla vytváření, každá knihovna má jiný systém signatur.<br /> <br /> ==24. Co je &quot;přírůstkové číslo&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * je to evidenční číslo, pod kterým je zapsána do přírůstkového seznamu každá nová knihovní jednotka<br /> <br /> ==25. Co je &quot;sigla&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * sigla je lokační značka knihovny<br /> <br /> * užívá se k jednoznačné identifikaci knihovny např. v Souborném katalogu ČR<br /> <br /> * i když se stane, že knihovna změní název, sigla zůstává stále stejná<br /> <br /> * siglu tvoří kombinace tří abecedních a tří číselných znaků, např. JNG001<br /> <br /> * velká písmena na první a druhé pozici mají funkci geografického znaku (odvozeného z běžně užívaných zkratek bývalých okresních měst), velké písmeno na třetí pozici vyjadřuje typ knihovny:<br /> <br /> A – ústřední knihovny<br /> <br /> B – knihovny ústavu Akademie věd ČR<br /> <br /> C – knihovny ostatních ústavů<br /> <br /> D – vysokoškolské knihovny<br /> <br /> E – knihovny státní správy, veřejných institucí, kulturních, zájmových a společenských institucí, lékařské knihovny zdravotnických zařízení a církevní knihovny<br /> <br /> F – knihovny podniků, závodů, projektových organizací a firem<br /> <br /> G – veřejné knihovny a školní knihovny<br /> <br /> * číselná část je identifikačním číslem té konkrétní knihovny. Skládá se z třímístného čísla od 001 do 999: <br /> čísla od 001 do 499 se používají pro označení knihoven se sídlem v okresním městě<br /> čísla od 500 do 999 označují knihovny sídlící v ostatních místech okresu.<br /> Např.:<br /> JNG001 = Městská knihovna Jablonec nad Nisou<br /> (JN = okres Jablonec nad Nisou, G = veřejná knihovna, 001 = knihovna se sídlem v okresním městě)<br /> <br /> * siglu přiděluje Národní knihovna ČR, Oddělení souborných katalogů<br /> <br /> ==26. Jakým způsobem je ve skladu knihovny zajištěno optimální využití prostoru?==<br /> Knihy se řadí dle rozměrů aby se ušetřilo místo v regálech. Knihy stejných, nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==27. Co znamená termín &quot;stavění fondu&quot; a jaké druhy stavění fondu znáte?==<br /> Je to uspořádání fondu podle určitého systému, který umožňuje zpětné vyhledávání knihovních jednotek a jejich ochranu.<br /> <br /> Formátově pořadové stavění – uspořádání dle formátu a přiděleného pořadového čísla. Vícesvazková díla a multiplikáty se řadí vedle sebe.<br /> <br /> Formátově přírůstkové stavění – uspořádání dle formátu a přírůstkových čísel bez ohledu na vícesvazková díla a multiplikáty. <br /> <br /> Přírůstkově formátové stavění – stavění podle přírůstkových čísel s ohledem na formát a multiplikáty a vícesvazková díla.<br /> <br /> Systematicko-formátové stavění – uspořádání podle tříd systematické klasifikace, dále podle formátu a podle pořadových čísel.<br /> <br /> ==28. Kde a proč se používá formátové stavění fondu?==<br /> Používá se ve skladech depozit z důvodu úspory místa. Knihy stejných nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==29. Kde a proč se používá oborové stavění fondu?==<br /> Oborové – věnované určitému předmětu, jako je lékařství, a opomíjí se všechny další předměty (například právo). Právo se uvádí jen pokud je v souvislosti s lékařstvím (práva pacientů).<br /> <br /> Například u technické literatury (kde členění podle autorů není důležité, protože autorem je kolektiv)<br /> Zkrátka umožňuje uživatelům vyhledávat podle oboru jejich zájmu.<br /> <br /> ==30. Co znamená termín &quot;adjustace knihy&quot; a jaké úkony zahrnuje?==<br /> Je to označení vlastnictví knihovní jednotky evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli.<br /> <br /> Skládá se z fyzického ošetření knihy před vlastním uložením (obalení, polepení signaturou).<br /> <br /> Adjustace také spočívá v prověření správnosti faktury a také zaevidování faktury do knihy faktur, která může být vedena ručně, nebo strojově, nebo obojím způsobem (obojí je nejvýhodnější). Na faktuře by měly být uvedeny veškeré důležité údaje: cena, datum podpis, vystavení, splatnost, datum dodání faktury, kdo fakturu vystavil, … <br /> <br /> Po kontrole těchto údajů následuje označení vlastnictví dokumentu.<br /> <br /> ==31. Jaké vlivy působí na degradaci dokumentů v knihovně?==<br /> - Nedodržení klimatických podmínek (vlhkost, teplota, světelné záření, …)<br /> <br /> - Nevhodná manipulace a uložení<br /> <br /> - Nedostatečná ochrana před biologickými činiteli (živočichové, plísně, …)<br /> <br /> - Nedostatečná čistota<br /> <br /> - Špatné ovzduší (různé oxidy, …)<br /> <br /> ==32. Jaká opatření můžeme udělat, abychom zabránili degradaci případně úplnému zničení dokumentů v knihovně?==<br /> - Uložíme dokumenty ve vhodných podmínkách<br /> <br /> - Údržbou: očistou, ambulantními opravami, různými konzervačními metodami<br /> <br /> - Restaurátorským zásahem<br /> <br /> - Šetrnou manipulací<br /> <br /> - Prevencí katastrofických událostí<br /> <br /> ==33. Jaký je smysl prezenční výpůjčky v knihovně?==<br /> Udržet knihy, které mají být po celou dobu k dispozici čtenářům v knihovně právě v prostorách knihovny pro studijní účely. Dále se takto půjčují knihy, které jsou moc cenné nebo drahé a tím se knihovníci snaží je ochránit.<br /> <br /> ==34. Jaký je rozdíl mezi objednávkou dokumentu a jeho rezervací?==<br /> <br /> Objednávka – požadavek na vypůjčení knihovní jednotky, která je momentálně k dispozici, ale nachází se mimo volný výběr (je například ve skladu).<br /> <br /> <br /> Rezervace – Záznam požadavku uživatele na dokument, který je momentálně vypůjčen<br /> <br /> ==35. Jak se řeší při půjčování situace, kdy má o dokument zájem ve stejnou dobu víc uživatelů?==<br /> Kniha se půjčí podle toho, kdo si ji dříve zamluví, nebo rezervace. Postupuje se chronologicky.<br /> <br /> ==36. Jaké rozlišujeme typy výpůjček z hlediska délky výpůjční lhůty?==<br /> Krátkodobá, dlouhodobá, trvalá (depozit), meziknihovní.<br /> <br /> ==37. Jak souvisí pojem &quot;metadata&quot; s pojmem &quot;bibliografický popis&quot;?==<br /> Metadata – strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech. Mají funkci popisnou, selekční a archivační.<br /> <br /> Bibliografický popis – obsahuje soubor popisných údajů zaznamenávajících a identifikujících zpracovávaný dokument pomocí osmi oblastí údajů.<br /> <br /> Oba tyto pojmy spolu souvisí tím, že nesou informace o primárních datech<br /> <br /> ==38. Proč se vytváří (k čemu slouží) bibliografické záznamy?==<br /> Soubor údajů o zpracovaném dokumentu. Umožňuje identifikaci dokumentu tím, že představuje v něm uložené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení, jeho fyzickou formu, dále umožňuje jeho vyhledání a přístup k němu.<br /> <br /> ==39. Jaké problémy je nutné řešit při popisu zdrojů?==<br /> - Odkud vzít údaje pro popis<br /> <br /> - Jaké vlastnosti zdrojů popisovat<br /> <br /> - Jakých hodnot mohou nabývat<br /> <br /> - V jakém jazyku budou vyjádřeny<br /> <br /> - Jakým skriptem budou zapsány<br /> <br /> - Jak formálně tvrzení zapsat<br /> <br /> - V jakém formátu zapsat (struktura, kódování)<br /> <br /> ==40. Základní rozdělení bibliografických údajů z hlediska způsobu jejich vytváření a pozdějšího použití. Uveďte základní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami.==<br /> Bibliografický popis – účelem je umožnit rozlišit různé bibliografické zdroje od sebe navzájem (pomocí informací z dokumentu).<br /> <br /> <br /> Selekční údaj – údaj, podle kterého lze bibliografický záznam vyhledat a identifikovat (je tvořen pomocí selekčních jazyků).<br /> <br /> ==41. Co je podstatou selekčních údajů a jejich základní rozdělení.==<br /> Selekční údaje nám umožňují zařadit a popsat dokument podle jeho vlastností. Na základě takovýchto údajů pak mohou uživatelé a zaměstnanci knihovny takovéto dokumenty vyhledávat. <br /> <br /> <br /> Selekční jazyky jmenné – (jmenné záhlaví), personální, korporativní, názvová, geografická jména, …<br /> Selekční jazyky věcné - předmětové (na bázi přirozeného jazyka); systematické (umělé jazyky)<br /> <br /> ==42. Jaké prostředky používá bibliografický popis pro vyjádření vlastností popisovaných zdrojů?==<br /> Skupina entit 1: – produkty intelektuální nebo umělecké činnosti, které jsou jmenovány nebo popsány v bibliografických záznamech.<br /> - Dílo – určitý intelektuální nebo umělecký výtvor (abstraktní entita)<br /> - Vyjádření – určitá intelektuální nebo umělecká realizace díla (ve formě různých druhů záznamů)<br /> - Provedení – fyzická podoba vyjádření díla (všechny hmotné objekty se stejnou intelektuální formou).<br /> - Jednotka – jednotlivý exemplář provedení<br /> <br /> <br /> Skupina entit 2: – entity odpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, za fyzickou výrobu a správu entit.<br /> - Osoba – jednotlivec (ty které zemřely i ty, které žijí).<br /> - Korporace – organizace nebo skupina působící jako celek.<br /> <br /> <br /> Skupina entit 3 – doplňkový soubor entit, které slouží jako předměty int. nebo umělecké činnosti.<br /> - Pojem – abstraktní představa nebo myšlenka<br /> - Objekt – hmotný předmět<br /> - Akce – činnost nebo událost<br /> - Místo - lokace<br /> <br /> ==43. Co se rozumí pod pojmem &quot;korporace&quot; ve smyslu původce díla při bibliografickém popisu?==<br /> Organizace nebo skupina osob, identifikovaná vlastním jménem, vystupující jako celek (asociace, instituce, obchodní firmy, nevýdělečné instituce, …).<br /> <br /> ==44. Uveďte, jaké druhy odpovědnosti za dílo rozlišují AACR2R a stručně je charakterizujte.==<br /> Individuální – jedna osoba (fiktivní, neznámá, nejistá, …)<br /> <br /> Společná – spolupracují dvě nebo více osob nebo korporací, vykonávají stejný druh aktivity, mohou se podílet na různých částech, nebo podíl nemusí být odlišen.<br /> <br /> Smíšená – různé korporace nebo osoby přispívají různými druhy aktivit (modifikace, ilustrace, …)<br /> <br /> ==45. Z jakých dvou hledisek je nutné popisovat bibliografický zdroj a proč je nutné tyto dva aspekty rozlišovat?==<br /> Dvě hlediska:<br /> - Obsah (content) – intelektuální a umělecký obsah (nehmotný)<br /> - Nosič (carrier) – fyzické vlastnosti, formát (nehmotný)<br /> <br /> <br /> Účelem je umožnit rozlišení různých bibliografických zdrojů od sebe navzájem. Je třeba vzít v úvahu všechny aspekty popisované jednotky (obsah, nosič, typ publikace, bibliografické souvislosti, …). Tato hlediska by měla být zohledněna ve všech oblastech popisu.<br /> <br /> ==46. S jakými problémy se setkáváme při použití názvů a jmen k popisu zdrojů?==<br /> Názvy a přiřazená jména se mohou časem měnit, osoby mohou mít přiřazeno více druhů jmen, která se mohou vyskytovat v různých jazycích a znacích, názvy nemusí vůbec existovat, jména mohou být neznámá, jeden název může mít přiřazeno více osob nebo objektů, …<br /> <br /> ==47. Jak se řeší problém nejednoznačnosti jména (víc osob má stejné jméno) např. při popisu původce díla?==<br /> Je nutné použít doplňky (kvalifikátory) pro rozlišení stejných jmen (např. data, místa, …).<br /> <br /> ==48. Jak se řeší při bib. popisu situace, kdy je text v dokumentu zapsán v písmu, které nelze technicky pro popis použít (např. azbukou nebo řecky)?==<br /> Pro popis se použijí tzv. transliterační tabulky. Při převodu se nepřihlíží k fonetické hodnotě jednotlivých písem. Je možný zpětný převod do původní abecedy.<br /> <br /> ==49. Jaké jsou hlavní prameny popisu, ze kterých se čerpá při vytváření bibliografického záznamu knihy?==<br /> Zdrojem popisné informace je obvykle jednotka, kterou popisujeme, případně různé příručky a další díla. Pro každou oblast popisu je předepsán hlavní pramen popisu. Pokud informaci nenajdeme v hlavním popisu a najdeme ji jinde, uvedeme ji v hranatých závorkách.<br /> <br /> 1. Název a údaje o odpovědnosti &gt; Titulní stránka<br /> <br /> 2. Vydání &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 4. Nakladatelské údaje &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 5. Fyzický popis &gt; Celá publikace<br /> <br /> 6. Edice &gt; Celá publikace<br /> <br /> 7. Poznámky &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> 8. Standardní číslo &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> ==50. Jaký je rozdíl mezi vylučovacím a přidružovacím odkazem?==<br /> Vylučovací odkaz: (viz)<br /> Odkaz alternativního znění jména autora nebo unifikovaného názvu, jež nebylo použito pro hlavní záhlaví na autoritní formu daného jména nebo názvu.Může se jednat o odkaz, který přivádí uživatele k heslu, jež nebylo použito, ale pod kterým by se mohla daná problematika také skrývat. <br /> <br /> Přidružovací odkaz: (viz též)<br /> Upozorňuje uživatele jmenného katalogu pod jakým záhlavím mohou být nalezena díla téhož autora, má-li dvě bibliografické identity (např. pseudonym).<br /> V předmětovém katalogu upozorňuje uživatele na tématicky příbuzné dokumenty<br /> <br /> ==51. Čím se zabývá identifikační (jmenný) popis?==<br /> Je to část bibliografického záznamu, která se zabývá tvorbou bibliografického popisu , jmenných selekčních údajů (záhlaví) a tím i souvisejících jmenných a názvových autorit<br /> <br /> ==52. Čím se zabývá věcný popis?==<br /> Zabývá se pořádáním informací, při kterém jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pomocí pořádacích znaků věcných selekčních jazyků.<br /> <br /> ==53. Základní rozdělení selekčních jazyků a jejich stručná charakteristika.==<br /> 1) Podle typu zpřístupňovaných dokumentů na:<br /> Dokumentační – pořádání a ukládání dokumentografických informací (obsahová char. dokumentu).<br /> Faktografické – pořádání a ukládání faktografických informací<br /> <br /> <br /> 2) Podle charakteru zpřístupňovaných informací na:<br /> Identifikační – slouží pro popis formálních charakteristik v bibliog. popisu a jmenné katalogizaci<br /> Věcné – použití při zpracování věcných údajů s cílem umožnit vyhledávání dok. podle obsahu.<br /> <br /> <br /> Dělí se dále na: <br /> <br /> Předmětové selekční jazyky (na bázi přirozeného jazyka)<br /> <br /> Systematické selekční jazyky (na bázi umělého jazyka)<br /> <br /> Prekoordiované – lexikální jednotky jsou složené (MDT, předmět. hesla).<br /> <br /> Postkoordinované – lex. jednotky vyjadřují jednoduché pojmy (tezaurus).<br /> <br /> ==54. Co je základní myšlenkou studie FRBR (funkční požadavky na bibliografické záznamy)?==<br /> Studie vznikla v roce 1997 z podnětu IFLA. Cílem je jasně definovaný , strukturovaný rámec, uvádějící do souvislostí údaje zaznamenané v bibliografických záznamech a vyhovující potřebám uživatelů těchto záznamů. Dále doporučit základní úroveň funkčnosti pro záznamy vytvořené národními bibliografickými agenturami.<br /> <br /> <br /> Studie používá metodiku konceptuálního modelování založenou na technice analýzy entit. Zabývá se třemi hlavními prvky:<br /> <br /> <br /> Entity – klíčové objekty, které jsou předmětem zájmu uživatelů informací<br /> Vztahy mezi různými typy entit<br /> Atributy – důležité vlastnosti entit<br /> <br /> <br /> Atributy a vztahy jsou mapovány do čtyř obec. uživatelských úloh (najít, identifikovat, vybrat, získat).<br /> <br /> ==55. Jaký je rozdíl mezi dílem a jeho provedením?==<br /> <br /> Dílo je umělecký, vědecky, technický nebo řemeslný výtvor tvůrčí lidské činnosti (abstraktní podoba).<br /> <br /> <br /> Provedení je fyzická podoba vyjádření díla. Představuje všechny hmotné objekty, které mají stejné vlastnosti pokud jde o intelektuální obsah a fyzickou formu.<br /> <br /> ==56. Jaké znáte globální identifikátory, používané při popisu bibliografických zdrojů?==<br /> <br /> ISBN, ISSN, ISMN, ISRN, SICI, URI<br /> <br /> Podrobnosti v [http://sigma.nkp.cz/F/EQMA23ADXHPBFKY16YU4I6NNNAKP9R1DJ1K68QH45H3A3UBE2U-47696?func=file&amp;file_name=find-b&amp;local_base=KTD TDKIV].<br /> <br /> ==57. Jak je zajištěno, že mezinárodní identifikátor (např. ISBN) je globálně jednoznačný - jedinečný?==<br /> Systém ISBN je řízen mezinárodní agenturou ISBN, které podléhají národní agentury ISBN. Ty přidělují novým publikacím ISBN z přidělených bloků čísel a provádějí evidenci těchto publikací.<br /> V ČR funguje národní agentura ISBN při NK ČR.<br /> <br /> <br /> ISBN je mezinárodní standardní číslo knihy, alfanumerický kód určený pro jednoznačnou identifikaci knižních vydání. Vychází z mezinárodního standardu ISO 2108. Z této alfanumerické struktury lze získat základní informace o původu knihy. Označení je složeno z částí proměnlivé délky, rozdělenými pomlčkami a mezerami.<br /> <br /> <br /> ISBN-10 – bylo dříve původní deseticiferné.<br /> ISBN-13 – nyní, má o jednu skupinu na začátku navíc a má nyní identickou strukturu jako čárový kód. Takže je takto ISBN na knihách i uvedeno.<br /> <br /> <br /> Složení ISBN-13: <br /> Na začátku nově přidaný prefix: konstanta 978 nebo 979, který označuje prefix čárového kódu.<br /> Druhou částí je identifikátor skupiny, který popisuje zemi a zeměpisný region.<br /> Třetí částí je identifikace vydavatele knihy pomocí kódu který je jednoznačný.<br /> Čtvrtá část popisuje již konkrétní vydání příslušné knihy u daného vydavatele (max. 6 číslic)<br /> Poslední číslo je kontrolní cifra, která zajišťuje, aby při překlepu nebyla nalezena jiná kniha.<br /> <br /> ==58. Co znamená tzv. perzistence identifikátoru?==<br /> Identifikátor musí být trvale platný a funkční - nezávislost na lokaci (přesuneme-li objekt na jiné místo webu, identifikátor objektu by měl zůstat nezměněn) a směrovatelnost (zadáme-li identifikátor do webového prohlížeče, infrastruktura webu by nás měla automaticky nasměrovat na příslušný objekt, ať se nachází v rámci globální sítě kdekoliv.<br /> <br /> ==59. Jaké moduly integrovaných knihovnických informačních systémů znáte a jaké funkce plní?==<br /> Dělí se do modulů podle funkcí:<br /> <br /> - Katalog – data o dokumentech (OPAC, bibliografický popis, jednotky)<br /> <br /> - Výpůjční modul – data o uživatelích, výpůjčkách a peň. trans. (výpůjčky, MVS, správa studoven)<br /> <br /> - Akvizice – data o dodavatelích objednávkách, fakturách, rozpočtech (evidence, správa seriálů, výměna publikací).<br /> <br /> - Správa systému – data o účtech, o nastavení systému, …<br /> <br /> Zpravidla obsahuje i nástroje pro zapojení do sítě knihoven a r komunikaci s externími zdroji.<br /> <br /> ==60. Co obnáší proces automatizace v knihovnách?==<br /> Jde o proces, při němž se vytváří struktury a formy záznamu dokumentu pomocí počítačových technologií a to podle typu zpracovaného dokumentu, účelu využití takového záznamu, úrovně podle typu popisné jednotky a použitého nosiče záznamu.<br /> Výsledkem takovéhoto zpracování jsou elektronické katalogy, bibliografické databáze, …<br /> V počátcích automatizace též tištěné katalogy, bibliografie a tištěné katalogizační lístky.<br /> <br /> Automatické zpracování informací – proces zpracování informací pomocí informačních technologií. Zahrnující sběr, ukládání, třídění, propojování, editování,vyhledávání, zobrazování informací, …<br /> <br /> ==61. Jaké integrované knihovnické systémy znáte?==<br /> Lanius, Clavius, Aleph, Koniáš, Daimon, KP_Sys, KP-Win, Voyager, Advanced rapid library<br /> <br /> ==62. Jaké znáte formy knihovních katalogů? (podle používané technologie)==<br /> Svazkový – tištěná kniha, uzavřený, nebo za určité období<br /> <br /> Lístkový – kartónové lístky (75x125 mm) – mezinárodní, 105x 150 – standardizovaný<br /> <br /> Elektronický – počítačová databáze, součást integrovaného knihovnického systému<br /> <br /> Online – OPAC (na síti)<br /> <br /> ==63. Uveďte druhy knihovních katalogů podle způsobu jejich uspořádání.==<br /> * '''Katalog jmenný''' - záznamy jsou uspořádány podle příjmení autora, korporace, prvního slova z názvu (není-li autor) <br /> * '''Katakog věcný''' - ''systematický'' - záznamy uspořádány podle oborů, znaků MDT / ''předmětový'' - uspořádání podle předmětových hesel <br /> * '''Katalog názvový''' - záznamy seřazeny podle názvů dokumentů <br /> * '''Katalog slovníkový (křížový)''' - řazení podle klíčových slov <br /> * '''Katalog místní''' - záznamy uspořádány podle signatur<br /> <br /> ==64. Uveďte druhy knihovních katalogů podle rozsahu fondů, které popisují.==<br /> * '''Generální katalog''' - obsahuje záznamy fondu celé knihovny<br /> * '''Speciální katalog''' - obsahuje záznamy pouze části fondu dané knihovny, např. pouze AV dokumenty <br /> * '''Souborný katalog''' - obsahuje záznamy z fondů více knihoven (např. Souborný katalog ČR je příkladem elektronického souborného katalogu) <br /> * '''Virtuální katalog''' - umožňuje prohledání katalogů online a slučování jejich výsledků<br /> <br /> ==65. Co je hlavním znakem katalogu narozdíl třeba od bibliografie?==<br /> *'''Katalog''' obsahuje záznamy o dokumentech, které daná knihovna vlastní. Na katalogizačním záznamu by neměly chybět lokační údaje (signatura). <br /> * '''Bibliografie''' informuje o existenci dokumentů, není vázaná na konkrétní instituci. Bibliografický záznam proto lokační údaje neobsahuje a také obvykle bývá rozsáhlejší než katalogizační.<br /> <br /> ==66. Uveďte hlavní funkce knihovního katalogu.==<br /> * '''bibliografická''' (indikativní) - informuje o existenci primárních dokumentů<br /> * '''rešeršní''' (selekční) - vyhledávání záznamů dokumentů<br /> * '''lokační''' - umožňuje zjistit, kde nalezené zdroje jsou a jsou-li dostupné a jak<br /> * '''evidenční''' - eviduje dokumenty (tj. majetek) knihovny<br /> * '''kolokační''' - zajištění toho, aby se záznamy, které spolu nějakým zpúsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe (např. díla jednoho autora)<br /> * '''identifikační''' (popisná) - umožňuje zjistit, o jaký dokument se jedná a odlišit ho od ostatních <br /> * '''propagační''' - nabízí obsah sbírek knihovny<br /> <br /> ==67. Vysvětlete termín &quot;kolokační funkce&quot; katalogu.==<br /> * kolokační funkce katalogu zajišťuje, aby se dokumenty, které spolu nějakým způsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe, např. díla jednoho autora, různá vydání stejného díla<br /> <br /> ==68. Co znamená termín &quot;navigace&quot; v katalogu?==<br /> Znamená to NAVIGOVAT UŽIVATELE KATALOGU (prostřednictvím logického uspořádání bibliografických informací a jasnou prezentací způsobu, jak se v katalogu pohybovat, včetně prezentace vztahu mezi díly, vyjádřeními, manifestacemi a jednotkami).<br /> <br /> ==69. Co znamená termín OPAC?==<br /> * OPAC = Online public access catalog<br /> * veřejně dostupný elektronický katalog dokumentů nacházejících se v knihovně<br /> * vyhledávání v OPACu jednoduché nebo pokročilé<br /> * možnost listování v rejstřících<br /> * řada knihoven přidává do svého OPACu náhledy obálek dokumentů či nabízí uživatelům možnost přidávat recenze dokumentů <br /> * standartně bývá součástí přístup do čtenářského konta, možnost rezervace nebo prolongace dokumentu<br /> <br /> ==70. Jaké jiné další funkce poskytuje OPAC katalog oproti klasickým např. lístkovým katalogům?==<br /> * složitější vyhledávání záznamů na základě kombinování dotazů<br /> * prohlížení rejstříků v rámci vyhledávání (rejstřík autorů, klíčových slov)<br /> * možnost volby vyhledávání v celém fondu knihovny nebo pouze ve vybrané části<br /> * možnost zjištění, zda je nebo není dokument momentálně vypůjčený (popř. datum, kdy by měl být čtenářem vrácen)<br /> * možnost rezervace nebo prodloužení (prolongace) dokumentu<br /> * možnost bezprostřední aktualizace záznamu knihovníkem (přidání či oprava údajů) prostřednictvím příslušného knihovního programu<br /> * možnost vkládání náhledů obálek, přidávání recenzí<br /> * propojení s jinými databázemi či službami<br /> * možnost zobrazení vybraného záznamu v různých formátech (katalogizační záznam, citace, záznam ve formátu MARC21, UNIMARC či ISBD<br /> * možnost tisku vyfiltrovaného záznamu<br /> * přístup do čtenářského konta<br /> * knihovny mohou využít objednávky MVS přes online katalog<br /> <br /> ==71. Jaké výhody přinesly elektronické katalogy oproti klasickým papírovým?==<br /> * přístup ke katalogu neomezenému počtu uživatelů ve stejný čas<br /> * přístup 24 hodin denně<br /> * nemusím být v knihovně<br /> * možnost vyhledávat dokument podle nejrůznějších kritérií (autor, název, jazyk dokumentu, roku vydání, nakladatele, klíčových slov)<br /> * možnost sdílení záznamů<br /> * rychlejší a pohodlnější vyhledávání<br /> <br /> ==72. Jak se nazývá proces převodu lístkového katalogu do elektronické podoby?==<br /> Retrospektivní konverze.<br /> <br /> ==73. Co představuje termín &quot;bibliomining&quot;?==<br /> Bibliomining souvisí s pojmem data mining = těžba dat. Ve spojení s biblio znamená těžba informací z knihovny a jejích katalogů, tzv. čtení mezi řádky (návštěvnost, obliba knížek, přelidněnost v závislosti na otevírací době, denní hodině…)<br /> <br /> ==74. Co vyjadřuje označení &quot;Library 2.0&quot;?==<br /> Tento pojem souvisí s pojmem Web 2.0. Library 2.0 je podle mnohých názorů spojením klasické knihovny a technologií Web 2.0 + Bussines 2.0 = Library 2.0<br /> <br /> Charakteristika: Zapojení uživatele do vytváření a implementace služeb knihovny pomocí tech. W2.<br /> <br /> Library 2.0 není uzavřený koncept což knihovnu vede k potřebě k neustále reakci na potřeby uživatelů (vylepšování stávajících služeb právě za pomoci uživatelů).<br /> Hlavní myšlenka tedy je vytvoření takové knihovny, která by byla adekvátní potřebám uživatelů a dokázala by se jim nejen jednorázově přizpůsobit, ale hlavně neustále reagovat na změny jejich potřeb a přání. Taková knihovna by ve svých službách, které nabízí, používala technologie W2.<br /> Přístup do knihoven pomocí webového OPACu je dnes již zavedeným standardem. Ovšem kdyby se tato služba propojila s RSS kanály a s možností uživatelů hodnotit a přidávat své názory na jednotlivé tituly, knihovní služby by pak nabraly úplně jiné podoby.<br /> <br /> ==75. Uveďte příklad &quot;de iure&quot; standardu a &quot;de facto&quot; standardu a jaký je mezi nimi rozdíl.==<br /> De uire standardy vytváří obvykle komise expertů pověřená nějakou organizací, nejlépe standardizační (např. ISBN).<br /> <br /> De facto standardy vychází z praxe. Určité řešení se ujme a rozšíří, protože z něj vyplývají určité výhody (mp3).<br /> <br /> ==76. Uveďte důvody používání standardů.==<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> <br /> ==77. Jmenujte nejdůležitější světové a české standardizační organizace.==<br /> '''ISO '''<br /> * Mezinárodní organizace pro normalizaci<br /> * International Organization for Standardization<br /> * založeno 1947, sídlo v Ženevě<br /> * světová federace národních normalizačních organizací<br /> * členem ISO je Český normalizační institut<br /> * zabývá se tvorbou mezinárodních norem ve všech oblastech mimo elektrotechniky<br /> <br /> <br /> '''ANSI'''<br /> * The American National Standards Institute<br /> * založeno 1919, současný název od roku 1969, sídlo ve Washingtonu<br /> * americká standardizační organizace<br /> * vytváří průmyslové standardy v USA<br /> * je členem ISO<br /> <br /> <br /> '''NISO'''<br /> * National Information Standards Organization<br /> * americká standardizační organizace<br /> * založeno 1939, současný název od roku 1984<br /> * vyvíjí standardy týkající se informačních technologií (v oblasti knihovnictví jsou to např. ISSN, Z39.50, Dublin Core, ...)<br /> <br /> <br /> '''CEN'''<br /> * European Committee for Standardization<br /> * Evropský výbor pro normalizaci<br /> * produkuje European Standards - EN<br /> * má 30 národních členů, členy CEN jsou národní normalizační organizace ze 30 evropských zemí<br /> * za ČR je členem Český normalizační institut (ČNI)<br /> <br /> <br /> '''ČNI'''<br /> * Český normalizační institut<br /> * spravuje české národní standardy<br /> * je zodpovědný za tvorbu českých technických norem<br /> * založen roku 1922, současný název od roku 2005, dříve název ČSNI <br /> <br /> <br /> <br /> '''W3C'''<br /> * World Wide Web Consortium<br /> * mezinárodní konsorcium<br /> * založeno roku 1994<br /> * vytváří webové standardy a doporučení pro World Wide Web (např. HTML - Hypertext Markup Language, CSS - Cascading Style Sheets)<br /> * konsorciu předsedá jeho zakladatel Tim Berners-Lee<br /> <br /> <br /> <br /> '''IETF'''<br /> * The Internet Engineering Task Force<br /> * zabývá se problematikou Internetu<br /> * publikuje Internet Drafts a RFC (Requests for Comments)<br /> <br /> <br /> '''ALA'''<br /> * The American Library Association<br /> * spravuje a vydává AACR<br /> <br /> <br /> '''JSC'''<br /> * Joint Steering Committee for Revision of AACR<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje AACR<br /> <br /> <br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> <br /> '''IFLA'''<br /> * International Federation of Library Associations and Institutions<br /> * Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí<br /> * světové nevládní knihovnické společenství, které ovlivňuje a usměrňuje rozvoj knihovnictví na celém světě<br /> * založena v roce 1922 ve skotském Edinburghu<br /> * vedení IFLA sídlí v Haagu v Královské knihovně (Nizozemsko)<br /> * spravuje UNIMARC<br /> * IFLA doporučení: FRBR (Functional Requirements for Bibliographic Record, Funkční požadavky na bibliografický záznam)<br /> <br /> <br /> '''NK ČR'''<br /> * Národní knihovna České republiky<br /> * určuje knihovní standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy<br /> <br /> ==78. Jmenujte jednu mezinárodní a jednu americkou organizaci sdružující knihovny.==<br /> americká organizace:<br /> '''ALA''' - The American Library Associations<br /> <br /> mezinárodní organizace:<br /> '''IFLA''' - Internation Federation of Library Associations and Institutions<br /> <br /> ==79. Která organizace má v ČR na starosti standardizaci v knihovnictví?==<br /> '''Národní knihovna ČR''' <br /> * určuje knihovnické standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy a vydává je<br /> <br /> ==80. Která organizace vyvíjí MARC formáty?==<br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> ==81. Jaké jsou výhody jazyka XML při strukturování dat?==<br /> * textový formát, nezávislý na prostředí<br /> * odděluje popis struktury od prezentace<br /> * DTD (Document Type Definition) je možné sdílet v rámci skupin uživatelů<br /> * standard je otevřený - bez licencí<br /> * a je podporovaný komerčními i volnými aplikacemi<br /> <br /> ==82. Jaké jsou výhody a nevýhody standardizace?==<br /> ''Výhody'':<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> ''Nevýhody'':<br /> * Standardizace omezuje uživatele na předem dané postupy a případy dané standardem, standardizací není možné postihnout všechny možné případy.<br /> * Vývoj a udržování standardu vyžaduje financování: Někdo je musí hradit (firmy, státy, sdružení). Standardy mohou být předmětem patentů a za jejich používání je nutné platit licenční poplatky. Úspěšnost standardu roste s tím, kolik se do něho investuje prostředků.<br /> <br /> ==83. Co znamená termín &quot;blog&quot;?==<br /> * blog je '''webová aplikace''' na jedné webové stránce obsahující příspěvky uživatelů (tzv. '''blogerů''')<br /> * jsou to internetové deníky obsahující články a reakce na ně<br /> * umožňují veřejné vyjádření názoru kohokoliv <br /> * příspěvky bývají nejčastěji řazeny chronologicky, nejnovější nahoře<br /> * možnost přidávání komentářů k jednotlivým příspěvkům<br /> * výhodou je jednoduchá tvorba a užívání<br /> * blogy jsou jednou z technologií Web 2.0<br /> <br /> ==84. V čem spočívá princip &quot;wiki&quot;?==<br /> <br /> * Wiki je technologie umožňující vytvářet dokumenty pomocí jednoduchého značkovacího jazyka za použití webového prohlížeče. <br /> <br /> * Výhodou je snadné vytváření a aktualizace wiki stránek. <br /> <br /> * Většina systémů wiki je otevřena veřejnosti, uživatelé mohou libovolně vkládat či upravovat texty.<br /> <br /> * Název wiki pochází z havajštiny (rychlý).<br /> <br /> * Příkladem je Wikipedia.<br /> <br /> ==85. Co znamená termín &quot;social bookmarking&quot;?==<br /> <br /> * Social bookmarking je jednou z technologií Webu 2.0.<br /> <br /> * Jedná se o vzájemné sdílení zajímavých odkazů (např. článků, videí, webových stránek atd.) v prostředí Internetu. <br /> <br /> * Uživatel Internetu najde velmi zajímavý článek či webovou stránku a podělí se o ni s ostatními lidmi na Internetu. K tomuto účelu slouží specializované servery, u nás například '''linkuj.cz''' nebo '''jagg.cz'''. Tyto servery umožní daný článek zalinkovat a tím jej nasdílet s ostatními uživateli. <br /> <br /> *Zajímavé odkazy se nemusí jen linkovat, ale uživatel může tyto servery jen navštěvovat a sledovat, co se nového (podle ostatních uživatelů zajímavého) na Internetu objevilo.<br /> <br /> ==86. Co znamená termín &quot;tagging&quot;?==<br /> <br /> * tagging = tagování<br /> <br /> * Tagging označuje přiřazování klíčových slov k souborům na webu přímo uživatelem.<br /> <br /> * Jedná se o technologii Web 2.0.<br /> <br /> * Tagy slouží k označování internetového obsahu a jsou důležitou složkou spoluvytváření obsahu Internetu. Jedná se o jednoduchá slova, kterými mohou uživatelé popisovat různý webový obsah.<br /> <br /> * Jedním z užitečných navigačních prvků, které vytváří samotní uživatelé, je tzv. Tag cloud. Jde o seznam odkazů umístěných na jedné stránce, přičemž každý z nich může být zobrazen jinou velikostí fontu. Velikost fontu u jednotlivých odkazů je ovlivněna popularitou jednotlivých odkazů. Tím se rozumí jak často (tedy kolik uživatelů) na daný odkaz klikne. Čím je odkaz populárnější tím větším fontem se zobrazuje a naopak.<br /> <br /> * V praxi si Tag cloud můžete prohlédnout na '''torrentz.com''' nebo '''del.icio.us'''.<br /> <br /> * Podrobný článek o taggování naleznete zde [[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Tagging]].<br /> <br /> ==87. Co znamená a jaký je princip RSS?==<br /> <br /> * RSS (Really Simple Syndication) je nástroj, který slouží ke snadnému stahování informací o novinkách a změnách na uživatelem vybraném webu ve formátu XML.<br /> <br /> * K použití informací z RSS zdrojů slouží specializované programy, tzv. '''RSS čtečky'''.<br /> <br /> * Díky RSS nemusí uživatel navštěvovat své oblíbené servery, zda na nich není nějaký nový článek, ale stačí mít zapnutou RSS čtečku, která servery navštíví za uživatele a ihned ho upozorní na veškeré změny.<br /> <br /> ==88. Co je to &quot;podcast&quot;?==<br /> <br /> * Podcasting je metoda šíření informací, kterou v roce 2004 vymyslel Adam Curry. <br /> <br /> * Jedná se v podstatě o způsob, jak si automaticky stahovat internetové zvukové záznamy do svého počítače či přenosného kapesního přehrávače jako je iPod. <br /> <br /> * Hlavní přínosem je, že si uživatel nemusí kontrolovat, kdy se bude vysílat jeho oblíbený pořad. Specializovaný program (např. Juice) stáhne vybraný pořad přímo do počítače a uživatel si jej může kdykoliv zpětně přehrát či si jej stáhnout. <br /> <br /> * Podcast může být nejen pořad, ale i jakýkoliv příspěvek převedený do digitálního zvukového formátu. <br /> <br /> * Název podcasting vznikl spojením slov iPod a broadcasting (vysílání).<br /> <br /> ==89. Co je &quot;instant messaging&quot;?==<br /> <br /> * Instant messaging je internetová služba, která pomocí specializovaných programů umožňuje komunikaci v reálném čase s jinými lidmi na síti. <br /> <br /> * Pomocí Instant messaging komunikátorů je možné posílat textové zprávy, soubory různých typů (textové, zvukové, video), komunikovat hlasově prostřednictvím mikrofonu nebo audiovizuálně pomocí webkamery, vytvářet seznamy svých známých (možnost poznat, kdo z nich je právě online).<br /> <br /> ==90. Jak mohou technologie Web 2.0 přispět k rozvoji knihoven a jejich služeb?==<br /> * SOPAC = social OPAC – nová verze katalogů umožňující propojení se sociálními sítěmi a tak větší propojení s uživateli (hodnocení, komentáře, tagging,...)<br /> * aplikace dalších technologií do katalogu: pokročilé formy vyhledávání, našeptáváče, fazetové vyhledávání, dotazy v přirozeném jazyce, RSS, obsahy a obálky knih, propojování na e-zdroje<br /> * blogy: mohou doplňovat webovou prezentaci knihovny, umožňují komunikaci s uživateli, informují o novinkách a dění v knihovně, poskytují různé návody či tipy spojené s knihovnou, vyhledáváním, využíváním zdrojů apod.<br /> * technologie webu 2.0 umožňují reagovat na změny a měnící se potřeby uživatelů, rozvoj umožňují otevřenost, snadnost použití, inovační přístup, participaci uživatelů<br /> <br /> ==91. Co si představíte pod termínem &quot;katalogizační pravidla&quot; nebo &quot;katalogizační instrukce&quot;?==<br /> Katalogizační pravidla jsou určena pro tvorbu katalogů a jiných soupisů v univerzálních knihovnách všech velikostí. <br /> <br /> Je to souhrn metodických pokynů, který umožňuje jednoznačně řešit problémy katalogizace. Tedy co a jak zapisovat.<br /> <br /> ==92. Jmenujte v současnosti používaná katalogizační pravidla v ČR.==<br /> * AACR2 (Anglo-americká katalogizační pravidla, 2. revidované vydání)<br /> * ISBD (Mezinárodní standardní bibliografický popis)<br /> <br /> ==93. Jaký je v hlavních bodech postup při popisu zdrojů podle AARC2R?==<br /> # popsat fyzický předmět <br /> # zvolit hlavní a vedlejší záhlaví<br /> # stanovit správnou formu jmen v záhlavích<br /> # provést odkazy na odlišné formy jmen<br /> <br /> ==94. Čím se zabývá prvních 12 kapitol AACR2R?==<br /> Všeobecnými pravidly popisu u jednotlivých typů dokumentů:<br /> # Všeobecná pravidla popisu<br /> # Knihy, brožury a jednolistové tisky<br /> # Kartografické dokumenty<br /> # Rukopisy (včetně rukopisných sbírek)<br /> # Hudebniny<br /> # Zvukové dokumenty<br /> # Filmy a videozáznamy<br /> # Grafické dokumenty<br /> # Elektronické zdroje<br /> # Trojrozměrné dokumenty<br /> # Mikrodokumenty<br /> # Seriály<br /> <br /> ==95. Jakými hlavními typy identifikačních selekčních údajů (záhlaví) se zabývají AACR2?==<br /> * Popis pod individuálním autorem <br /> ::individuální autor je osoba s hlavní odpovědností za vytvoření intelektuálního nebo uměleckého obsahu díla<br /> * Popis pod korporací <br /> ::korporace je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek<br /> * Popis pod názvem, příp. unifikovaným názvem<br /> ::unifikovaný název je název, jímž je dílo identifikováno pro katalogizační účely, <br /> ::nebo název použitý k rozlišení záhlaví pro jedno dílo od záhlaví pro dílo odlišné <br /> ::nebo konvenční skupinový název použitý pro uspořádání publikací (jednoho autora,...) obsahujících řadu prací nebo výtahy atd. z několika prací (např. sebraná díla,...)<br /> <br /> ==96. Uveďte příklady hlavních pramenů popisu pro knihu podle AACR2R.==<br /> * Titulní stránka<br /> * Preliminária = titulní stránka, rub titulního listu, všechny stránky přecházející titulní stránce a obal<br /> * Tiráž<br /> * Celá popisná jednotka<br /> * Jakýkoli pramen<br /> <br /> ==97. Čím se liší tzv. unifikovaný název od hlavního názvu bibliografického zdroje (třeba knihy)?==<br /> Unifikovaný název slouží k identifikaci jednotky pro katalogizační účely, název bibliografického zdroje může být stejný u více zdrojů, unifikovaný název slouží k upřesnění, o který zdroj se jedná (do kulatých závorek připojí např. název vydávající korporace nebo jiné rozlišující údaje).<br /> <br /> ==98. Uveďte jaké znáte oblasti popisných údajů (je jich 8), které jsou specifikovány v ISBD.==<br /> * '''Oblast údajů o názvu a odpovědnosti''': hlavní název, obecné označení druhu dokumentu, souběžný název, ostatní informace o názvu, údaje o odpovědnosti.<br /> * '''Oblast údajů o vydání''': údaj o vydání, souběžný údaj o vydání, údaje o odpovědnosti vztažené k vydání, další údaje o vydání, …<br /> * '''Oblast specifických údajů o materiálu nebo typu publikace'''<br /> * '''Oblast údajů o publikaci, distribuci atd.''': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby.<br /> * '''Oblast údajů fyzického popisu''': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál.<br /> * '''Oblast údajů o edici''': hlavní název edice, souběžný název edice, další údaje o názvu edice, údaje o odpovědnosti vztažené k edici, ISSN edice, číslování v rámci edice.<br /> * '''Oblast poznámek'''<br /> * '''Oblast standardních čísel a údajů o dostupnosti''': standardní číslo, klíčový název, údaje o dostupnosti nebo ceně.<br /> <br /> ==99. Jaké hlavní údaje se uvádí v oblasti údajů o publikaci podle ISBD (nebo i AACR2)?==<br /> * ''ISBD'': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby<br /> * ''AACR2'': místo a datum vydání, distribuce, jméno nakladatele, distributora<br /> <br /> ==100. Jaké popisné údaje se podle vás uvádí v oblasti údajů fyzického popisu podle ISBD nebo AACR2?==<br /> ==101. K čemu slouží tzv. &quot;interpunkce&quot; v bibliografickém záznamu a čím je určena?==<br /> ==102. Je nějak určeno pořadí popisných údajů v bibliografickém záznamu podle ISBD a proč?==<br /> ==103. Co znamená, když řekneme o bibliografickém záznamu, že je v určitém &quot;formátu&quot;? Jinak řečeno co znamená &quot;formát bibliografického záznamu&quot;?==<br /> ==104. Jaké znáte formáty (standardy) pro komunikaci bibliografických záznamů?==105. Srovnejte komunikační formáty MARC s formáty ==založenými na XML. Výhody/nevýhody.==<br /> ==106. Porovnejte formáty MARC a Dublin Core, jaké jsou zásadní rozdíly, výhody, nevýhody?==<br /> ==107. Co je definováno ve formátech MARC?==<br /> UNIMARC – má jen formát pro bibliografická data<br /> <br /> <br /> MARC21 formáty jsou definovány pro pět typů dat:<br /> <br /> - Format for Biblographic Data – bibliografická data<br /> <br /> - Format for Holdings Data – to, co knihovna vlastní<br /> <br /> - Format for Autority Data – záhlaví – autor a údaje o něm<br /> <br /> - Format for Classification Data – klasifikační data<br /> <br /> - Format for Community Information – záznamy o knihovnách<br /> <br /> ==108. Co je principem standardu MARC? Jak se člení a označují data záznamu?==<br /> <br /> - MARC = MAchine Readable Cataloguing<br /> - Standard pro reprezentaci a komunikaci (výměnu) bibliografických a souvisejících informací ve strojem čitelné podobě<br /> <br /> <br /> Záznam se dělí na tři úrovně:<br /> - Struktura záznamu – je dána standardy ANSI Z39.2 a ISO 2709<br /> - Označení obsahu – kódy a konvence, které dále identifikují a dále charakterizují obsah záznamu<br /> - Obsah většiny datových elementů je určen mimo standardy MARC, jako jsou AACR, LCSH, …<br /> <br /> <br /> Princip:<br /> - Data se člení do polí a podpolí označených pomocí tagů<br /> - Pole mohou mít pevnou nebo proměnlivou délku<br /> - Pole s pevnou délkou obsahují kódované údaje<br /> - Poli mohou předcházet dva identifikátory, které zpřesňují význam obsahu<br /> <br /> <br /> Hodnoty tagů a jednotlivých polí, podpolí, určuje konkrétní verze formátu MARC, většinou národní.<br /> <br /> ==109. V čem se obecně liší různé verze formátu MARC, např. MARC21 a UNIMARC?==<br /> <br /> - V MARC21 je interpunkce součástí dat, v UNIMARC se generuje až při zobrazení (srov. pole 245 resp. 200), <br /> - UNIMARC má tzv. vyšší granularitu údajů - je podrobněji strukturovaný (srov. pole 100 resp. 700).<br /> <br /> ==110. Stručně charakterizujte bibliografický standard MODS.==<br /> <br /> - MODS – Metadata Object Description Schema) – schéma pro popis objektu metadaty.<br /> - Tento formát byl vytvořen Library of Congress především pro použití v knihovnických appl..<br /> - Obsahuje vybrané prvky z MARC21, které jsou však jinak strukturované a uspořádané.<br /> - Záměrem je jednodušší formát než MARC21, ale stále dostatečně strukturovaný.<br /> <br /> ==111. Stručně charakterizujte formát Dublin Core.==<br /> <br /> - Standard pro netafatový popis digitálních objektů často vyjadřovaný prostřednictvím XML.<br /> - Název vychází z města Dublin v USA – konference na které byl vytvořen.<br /> - Záměrem je usnadnit vyhledávání elektronických zdrojů.<br /> - Standard obsahuje základní sadu 16ti prvků (název, tvůrce, předmět, popis, …) z nichž žádný není povinný<br /> - Původně byl vytvořen jako popis zdrojů na www sestavený přímo autorem. Pak ale zaujal instituce, které se zabývají formálním zpracováním zdrojů (knihovny, vládní agentury, …).<br /> - Struktura Dublin Core se v současnosti používá ve 20 zemích a nové stále přibývají.<br /> <br /> ==112. K čemu se používá protokol Z39.50?==<br /> <br /> - Protokol založený na architektuře server – klient, který je určený pro vyhledávání a získávání informací ze vzdálených databází (je určený pro heterogenní prostředí – různé systémy).<br /> - Tento protokol definuje komunikační jazyk (Z-jazyk) a způsob kódování přenášených údajů.<br /> - Není závislý na platformě ani systému.<br /> - Použitý standard v knihovnictví.<br /> <br /> Protokol umožňuje: Vyhledávání, update údajů, předávání a přebírání (upload a download), <br /> <br /> Při komunikaci nastávají problémy s různými verzemi a různými profily (soubory funkcí, které jsou implementovány). <br /> Implementace protokolu - konkrétní realizace pro konkrétní systém (databázi) a platformu, která může zahrnovat jen určitou podmnožinu funkcí (např. jen vyhledávání, ne update)</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Vypracovan%C3%A9_ot%C3%A1zky_k_testu_VIKBA10&diff=28357 2013-01-22T11:42:47Z

<p>Maluskoval: /* 98. Uveďte jaké znáte oblasti popisných údajů (je jich 8), které jsou specifikovány v ISBD. */</p> <hr /> <div>* Na tuto stránku můžete vkládat vypracované odpovědi.<br /> * Veškeré otázky jsou záměrně na jedné stránce, aby bylo snažší vytisknout si vypracovaný test a učit se z něj. Pokud však máte pocit, že je dané téma příliš široké, založte pro otázku samostatnou stránku a odkažte na ní.<br /> * Využijte všech možností wiki systému! '''Vkládejte, editujte,opravujte diskutujte.'''<br /> <br /> <br /> ==1. Co znamená pojem &quot;šedá literatura&quot;?==<br /> <br /> * Označována také jako nekonvenční.<br /> * Jedná se především o literaturu, která '''není běžně k dostání v knihkupectvích. '''Je '''vydávána omezeně''' pro speciální potřeby různých institucí.<br /> * Uchovává se především v archivech.<br /> <br /> '''Mezi šedou literaturu patří:''' diplomové práce, disertační práce, zprávy z konferencí, technické zprávy výzkumné práce, speciální analýzy, technické zprávy, firemní informace, výroční zprávy, patenty …<br /> <br /> ==2. Co mají společného nebo rozdílného pojmy &quot;edice&quot;, &quot;edition&quot;, &quot;series&quot; a &quot;vydání&quot;?==<br /> <br /> '''EDICE a SERIES'''<br /> <br /> * &quot;edice&quot; a &quot;series&quot; '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> <br /> '''VYDÁNÍ a EDITION'''<br /> <br /> * &quot;vydání&quot; a &quot;edition&quot; také '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * vydání vycházejí ze '''společného originálu''', ale mohou být doplněné, přepracované či aktualizované<br /> <br /> ==3. Jaký je rozdíl mezi monografií a seriálem?==<br /> <br /> * hlavní rozdíl spočívá v tom, že monografie je vydávaná buď jako jedna část (kniha) nebo je rozdělena do několika částí (svazků), ale tento '''počet částí je vždy konečný'''. Zatímco seriál má '''nestanovený počet částí a ty jsou vydávány postupně'''<br /> <br /> * příkladem monografie může být '''Slovník spisovného jazyka českého''', který vyšel postupně během roku 1989 v nakladatelství Academia celkem v osmi svazcích (1. svazek: A-G, 2. svazek: H-L, atd.)<br /> <br /> * jednotlivé části monografie mohou být vydávány buď '''současně''' nebo '''postupně'''<br /> <br /> * příkladem seriálu jsou časopisy (i elektronické), deníky, výroční zprávy<br /> <br /> * seriál je pokračující zdroj, '''postupně''' vydávaný po jednotlivých částech, obvykle číslovaný a bez předem stanovené doby ukončení (není stanoveno, kolik bude mít částí/čísel)<br /> <br /> * jednotlivá část (číslo) seriálu může či nemusí mít svůj vlastní název<br /> <br /> ==4. Co je to &quot;edice&quot;?==<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - edice Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> ==5. Uveďte důležitou vlastnost digitálních dokumentů, která zásadně mění způsob nakládání s těmito dokumenty (oproti klasickým analogovým) především z hlediska autorských práv.==<br /> <br /> Hlavním rozdílem digitálních dokumentů oproti analogovým je, že digitální dokumenty mohou být kopírovány velice jednoduše ve stejné kvalitě takovým způsobem, že originál není rozeznatelný. <br /> <br /> Autorské právo:<br /> Výhodou digitálních dokumentů je právě skutečnost, že mohou být k dispozici ve stejném okamžiku velkému množství uživatelů bez ohledu na to, jestli je dokument v knihovně nebo ne. Podle autorského zákona je v současné době vystavit a dát uživatelům k dispozici především jen rukopisy a staré tisky (NK ČR).<br /> <br /> Základní principy autorského práva:<br /> - Bezúplatná licence – užití, kdy uživatel nemá povinnost platit autorovi odměnu.<br /> <br /> - Užití, kde není nutný souhlas autora, ale kde musí uživatel autorovi platit odměnu za užití díla.<br /> <br /> - Užití, kdy je nutný výslovný souhlas autora a vyžaduje uzavření lic. smlouvy (dig. distribuce - DB).<br /> <br /> <br /> Digitální distribuce z pohledu českého práva – Distribuce:<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce zcela volně<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce s tzv. podmíněným přístupem (zobrazení podmiňuje ID a heslo)<br /> <br /> - zaslání dokumentu prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> - zpřístupněním dokumentu konkrétní osobě (ID a heslo) v knihovně (v rámci intranetu)<br /> <br /> - převedení dokumentu do el. podoby (digitalizace) a získat tak rozmnoženinu díla v el. podobě<br /> <br /> - zpřístupnění díla, nebo kopie prostřednictvím internetu na místě a čase své vlastní volby<br /> <br /> ==6. S jakými hlavními problémy bychom se setkali, kdybychom se rozhodli převést klasickou knihovnu do její digitální podoby.==<br /> * volba nesprávné technologie - hardware a software<br /> * životnost nosičů (CD přibližně 59 let, kvalitní papír až 1000 let)<br /> * rychlá ztráta záznamů (digitální záznamy zmizí najednou, analogové degradují postupně)<br /> * možnosti hrozeb pro digitální informace = změna nebo smazání obsahu, nefungující nebo zastaralý hardware či software, neplatný formát, destrukce fyzického nosiče<br /> <br /> ==7. Jaké knihovny tvoří tzv. systém knihoven v ČR podle knihovního zákona?==<br /> <br /> * '''Národní knihovna ČR''' - '''Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana''' - '''Moravská zemská knihovna'''<br /> <br /> * '''krajské knihovny''' (zřizované orgánem kraje)<br /> <br /> * '''základní knihovny''' (zřizované orgánem obce - veřejné knihovny obecní, městské)<br /> <br /> * '''specializované knihovny''' (zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění - knihovny technické, lékařské, právnické, muzejní atd., knihovny Akademie věd ČR)<br /> <br /> ==8. Charakterizujte a u uveďte, čím se od sebe navzájem liší tři hlavní druhy paměťových institucí.==<br /> * '''knihovny''' - především '''zpřístupňují''' informace na hmotných objektech, nové dokumenty získávají v největší míře nákupem<br /> * '''archivy''' - především '''shromažďují a uchovávají''' dokumenty, pro veřejnost mají omezený přístup<br /> * '''muzea''' - zabývají se '''trojrozměrnými objekty''', veřejnosti je zpřístupňují prostřednictvím výstav<br /> <br /> Tyto paměťové instituce se tedy liší '''skladbou fondu, mírou a způsobem jeho zpřístupnění'''.<br /> <br /> ==9. Jaké jsou hlavní funkce všech paměťových institucí?==<br /> * paměťové instituce = knihovny, archivy, muzea<br /> * shromažďují, uspořádávají a zpřístupňují informace uložené na fyzických nebo elektronických objektech<br /> <br /> ==10. Jaké jsou funkce knihovny?==<br /> * shromažďují, uspořádávají, ochraňují a zpřístupňují informace v dokumentech ze svého vlastního fondu<br /> * zpřístupňují dokumenty formou výpůjček prezenčních nebo absenčních<br /> * zprostředkovávají dokumenty z fondů jiných knihoven prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby (MVS) nebo mezinárodní meziknihovní výpůjční služby(MMVS)<br /> * zprostředkovávají přístup k Internetu<br /> * mají i kulturní a společenskou funkci - pořádají nejrůznější akce<br /> <br /> ==11. Jakým způsobem přispívají knihovny k rozvoji demokracie?==<br /> Poskytují knihovnické a informační služby obyvatelů za rovných podmínek. Zajišťují občanům rovný přístup ke kulturním hodnotám, informacím a ke vzdělání. Tyto služby jsou poskytovány bez rozdílu všem, nezávisle na původu, náboženství, … Aplikuje se tu zákon o svobodném přístupu k informacím a o ochraně osobních údajů. Zákon č. 257/2001 sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).<br /> <br /> ==12. Co umožňuje, aby měly knihovny výjimku z autorského zákona, týkající se bezplatného půjčování dokumentů ze svých fondů?==<br /> Autorský zákon 121/2000 sb.:<br /> <br /> §37 – Knihovní licence<br /> <br /> (1) Do autorského práva nezasahuje knihovna, archiv, muzeum galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení<br /> <br /> a) zhotoví-li rozmnoženinu díla, které neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a konzervační potřeby.<br /> <br /> (2) Do autorského práva nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která přísluší autorům od osoby a ve výši stanovené v příloze k tomuto zákonu. Právo na odměnu autor nemá v případě půjčování zveřejněných děl podle tohoto odstavce na místě samém, nebo půjčí-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl školní knihovny a knihovny vysokých škol, NK ČR, MZK, STK, NLK, NPK Komenského, … Parlamentní knihovna ČR.<br /> <br /> Knihovny mají výjimku týkající se půjčování knih vyplývající z Listiny základních práv a svobod ČR, že každý bez rozdílu má mít svobodný přístup k informacím.<br /> <br /> ==13. Uveďte jaké znáte mechanismy, které mohou zajistit vyšší kvalitu (spolehlivost, nestrannost,...) zveřejňovaných informací.==<br /> - odborná kvalifikace autora, jež ho opravňuje k psaní na dané téma<br /> <br /> - reputace vydavatele<br /> <br /> - datum vydání<br /> <br /> - přesnost, spolehlivost a bezchybnost<br /> <br /> - šíře i hloubka pokrytí dané problematiky<br /> <br /> - objektivita poskytovaných informací s minimem předpojatosti<br /> <br /> - aktuálnost zveřejněných informací<br /> <br /> ==14. Použijete-li přirovnání Internetu ke knihovně. Jaké najdete společné znaky a v čem je toto přirovnání neadekvátní?==<br /> Rozdíly:<br /> - organizace (web jako celek není organizován)<br /> <br /> - Internetové vyhledávače většinou spoléhají na jednoduché fulltextové vyhledávání<br /> <br /> - řízení vstupu dat – knihovny kontrolují, jak kvalitní informace přijímají do svého fondu<br /> <br /> - web není cílen na konkrétní skupinu uživatelů<br /> <br /> - krátký poločas rozpadu dokumentů na webu<br /> <br /> ==15. V čem spočívá rozdíl mezi tzv. povrchovým/hlubokým nebo viditelným/neviditelným webem?==<br /> - hluboký (neviditelný) web je ten, který vyhledávače nedokáží indexovat<br /> <br /> - hluboký web je asi 500x větší<br /> <br /> - hluboký web nabízí mnohem kvalitnější informace, soustředěné v relativně v malém počtu sídel<br /> <br /> - víc než polovina hlubokého webu je v předmětových databázích<br /> <br /> - poměr hlubokého a povrchového webu se mění jen nevýrazně<br /> <br /> - 95% hlubokého webu je přístupná bez poplatků<br /> <br /> - běžně používané vyhledávače neindexují více než 16% povrchového webu.<br /> <br /> ==16. Co znamená pojem hypertext?==<br /> <br /> * hypertext je vazba mezi skupinou textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (tzv. linků)<br /> <br /> * odkazuje na jiné informace a umožňuje jejich snadné vyhledávání<br /> <br /> * nejznámějším takovým systémem je World Wide Web<br /> <br /> * myšlenka hypertextu vznikla v roce 1945, kdy Vannevar Bush v článku „As We May Think“ popsal zařízení Memex, umožňující ukládání informací a jejich vzájemné propojování<br /> <br /> ==17. Jaké výhody a nevýhody přináší elektronické médium oproti klasickým analogovým?==<br /> Výhody digitální technologie: snadná manipulovatelnost, stlačitelnost, síťovatelnost, transformovatelnost, překlad z jednoho jazyka do druhého za pomoci speciálního software, možnost automatického vyhledávání, nepoměrně méně náročnější na sklady, možnost rychlého přenosu, snadná přenositelnost uložených dat.<br /> <br /> Analogové záznamy jsou nepoměrně kvalitnější než digitální – avšak jsou snadno poškoditelná. Proto se používá digitalizace. Na analogová i digitální média však mohou společně negativně působit i další vlivy jako prach, vlhkost, …<br /> <br /> ==18. Na jaké hlavní prvky (bloky, oddělení) můžeme dekomponovat knihovnu, podíváme-li se na ni jako na systém?==<br /> * '''Studovny'''<br /> * '''Sklady'''<br /> * '''Databáze'''<br /> * '''Výpůjční oddělení'''<br /> * '''Informační oddělení'''<br /> * '''Linka zpracování''', tj. akvizice, popis, adjustace<br /> * '''Management knihovny'''<br /> * '''Počítače''' - přístup do databází knihovny a připojení k Internetu<br /> Každé oddělení má své správce, tj. knihovníky (např. správce skladu, správce studovny).<br /> <br /> Schéma knihovny jako systému z přednášky Dr. Ing. Kadlece předmětu Knihovnické systémy a standardy naleznete zde[http://knihomol.phil.muni.cz/vik/vikba10/prednask/knihovna.htm]<br /> <br /> <br /> 1)knihovník<br /> 2)dokument<br /> 3)uživatel<br /> <br /> ==19. Co znamená a z čeho se skládá v knihovně tzv. &quot;linka zpracování&quot;?==<br /> Je to systém tří oddělení (činností) v knihovně, kterými projde získaný dokument než je k dispozici uživatelům: <br /> <br /> 1. '''Akvizice''' - získání dokumentů (koupí, darem, výměnou, povinným výtiskem) a jejich evidence (zápis do přírůstkového seznamu).<br /> <br /> 2. '''Popis''' - jmenný (tj. popis dokumentu z hlediska toho, co je v ní napsané, jména autorů, korporací,...) a věcný (tj. podle oborů).<br /> <br /> 3. '''Adjustace''' - dokument se označí štítky, signaturou, zabalí se a následně pošle dál (do skladu, studovny či půjčovny).<br /> <br /> ==20. K čemu slouží a jaké úkoly plní v knihovně akvizice?==<br /> * Akvizice je činnost, která je zaměřená na zjišťování, výběr a získávání dokumentů do fondu dané knihovny. <br /> * Je důležité brát ohled na funkci knihovny, její zaměření a poslání, obsahovou strukturu jejího fondu a potřeby uživatelů.<br /> * Získání dokumentů je možné koupí, darem, výměnou a u vybraných knihoven také tzv. povinným výtiskem.<br /> <br /> ==21. Jaké jsou hlavní zdroje získávání dokumentů do knihovny?==<br /> <br /> * nákup<br /> * dar<br /> * výměna<br /> * (povinný výtisk) - pouze vybrané knihovny<br /> <br /> ==22. Jaké základní seznamy musí knihovna vytvářet, k čemu slouží a jaké údaje se v nich uvádí?==<br /> <br /> 1. '''Přírůstkový seznam''' - je základním seznamem každé knihovny. Zapisují se do něj všechny získané knihovní jednotky (mimo exemplářů periodik). Může být veden jednak v klasické (papírové) podobě či v elektronické.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok jeho vydání, způsob nabytí.<br /> <br /> 2. '''Úbytkový seznam''' - je druhým důležitým seznamem v knihovně. Zapisují se do něj odepsané (vyřazené) knihovní jednotky (úbytky) dané knihovny.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, úbytkové číslo, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok vydání, důvod odpisu.<br /> <br /> ==23. Co je &quot;signatura&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> Je to označení alfanumerickým znakem, podle kterého najdeme knihu na regále.<br /> <br /> Mají pravidla vytváření, každá knihovna má jiný systém signatur.<br /> <br /> ==24. Co je &quot;přírůstkové číslo&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * je to evidenční číslo, pod kterým je zapsána do přírůstkového seznamu každá nová knihovní jednotka<br /> <br /> ==25. Co je &quot;sigla&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * sigla je lokační značka knihovny<br /> <br /> * užívá se k jednoznačné identifikaci knihovny např. v Souborném katalogu ČR<br /> <br /> * i když se stane, že knihovna změní název, sigla zůstává stále stejná<br /> <br /> * siglu tvoří kombinace tří abecedních a tří číselných znaků, např. JNG001<br /> <br /> * velká písmena na první a druhé pozici mají funkci geografického znaku (odvozeného z běžně užívaných zkratek bývalých okresních měst), velké písmeno na třetí pozici vyjadřuje typ knihovny:<br /> <br /> A – ústřední knihovny<br /> <br /> B – knihovny ústavu Akademie věd ČR<br /> <br /> C – knihovny ostatních ústavů<br /> <br /> D – vysokoškolské knihovny<br /> <br /> E – knihovny státní správy, veřejných institucí, kulturních, zájmových a společenských institucí, lékařské knihovny zdravotnických zařízení a církevní knihovny<br /> <br /> F – knihovny podniků, závodů, projektových organizací a firem<br /> <br /> G – veřejné knihovny a školní knihovny<br /> <br /> * číselná část je identifikačním číslem té konkrétní knihovny. Skládá se z třímístného čísla od 001 do 999: <br /> čísla od 001 do 499 se používají pro označení knihoven se sídlem v okresním městě<br /> čísla od 500 do 999 označují knihovny sídlící v ostatních místech okresu.<br /> Např.:<br /> JNG001 = Městská knihovna Jablonec nad Nisou<br /> (JN = okres Jablonec nad Nisou, G = veřejná knihovna, 001 = knihovna se sídlem v okresním městě)<br /> <br /> * siglu přiděluje Národní knihovna ČR, Oddělení souborných katalogů<br /> <br /> ==26. Jakým způsobem je ve skladu knihovny zajištěno optimální využití prostoru?==<br /> Knihy se řadí dle rozměrů aby se ušetřilo místo v regálech. Knihy stejných, nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==27. Co znamená termín &quot;stavění fondu&quot; a jaké druhy stavění fondu znáte?==<br /> Je to uspořádání fondu podle určitého systému, který umožňuje zpětné vyhledávání knihovních jednotek a jejich ochranu.<br /> <br /> Formátově pořadové stavění – uspořádání dle formátu a přiděleného pořadového čísla. Vícesvazková díla a multiplikáty se řadí vedle sebe.<br /> <br /> Formátově přírůstkové stavění – uspořádání dle formátu a přírůstkových čísel bez ohledu na vícesvazková díla a multiplikáty. <br /> <br /> Přírůstkově formátové stavění – stavění podle přírůstkových čísel s ohledem na formát a multiplikáty a vícesvazková díla.<br /> <br /> Systematicko-formátové stavění – uspořádání podle tříd systematické klasifikace, dále podle formátu a podle pořadových čísel.<br /> <br /> ==28. Kde a proč se používá formátové stavění fondu?==<br /> Používá se ve skladech depozit z důvodu úspory místa. Knihy stejných nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==29. Kde a proč se používá oborové stavění fondu?==<br /> Oborové – věnované určitému předmětu, jako je lékařství, a opomíjí se všechny další předměty (například právo). Právo se uvádí jen pokud je v souvislosti s lékařstvím (práva pacientů).<br /> <br /> Například u technické literatury (kde členění podle autorů není důležité, protože autorem je kolektiv)<br /> Zkrátka umožňuje uživatelům vyhledávat podle oboru jejich zájmu.<br /> <br /> ==30. Co znamená termín &quot;adjustace knihy&quot; a jaké úkony zahrnuje?==<br /> Je to označení vlastnictví knihovní jednotky evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli.<br /> <br /> Skládá se z fyzického ošetření knihy před vlastním uložením (obalení, polepení signaturou).<br /> <br /> Adjustace také spočívá v prověření správnosti faktury a také zaevidování faktury do knihy faktur, která může být vedena ručně, nebo strojově, nebo obojím způsobem (obojí je nejvýhodnější). Na faktuře by měly být uvedeny veškeré důležité údaje: cena, datum podpis, vystavení, splatnost, datum dodání faktury, kdo fakturu vystavil, … <br /> <br /> Po kontrole těchto údajů následuje označení vlastnictví dokumentu.<br /> <br /> ==31. Jaké vlivy působí na degradaci dokumentů v knihovně?==<br /> - Nedodržení klimatických podmínek (vlhkost, teplota, světelné záření, …)<br /> <br /> - Nevhodná manipulace a uložení<br /> <br /> - Nedostatečná ochrana před biologickými činiteli (živočichové, plísně, …)<br /> <br /> - Nedostatečná čistota<br /> <br /> - Špatné ovzduší (různé oxidy, …)<br /> <br /> ==32. Jaká opatření můžeme udělat, abychom zabránili degradaci případně úplnému zničení dokumentů v knihovně?==<br /> - Uložíme dokumenty ve vhodných podmínkách<br /> <br /> - Údržbou: očistou, ambulantními opravami, různými konzervačními metodami<br /> <br /> - Restaurátorským zásahem<br /> <br /> - Šetrnou manipulací<br /> <br /> - Prevencí katastrofických událostí<br /> <br /> ==33. Jaký je smysl prezenční výpůjčky v knihovně?==<br /> Udržet knihy, které mají být po celou dobu k dispozici čtenářům v knihovně právě v prostorách knihovny pro studijní účely. Dále se takto půjčují knihy, které jsou moc cenné nebo drahé a tím se knihovníci snaží je ochránit.<br /> <br /> ==34. Jaký je rozdíl mezi objednávkou dokumentu a jeho rezervací?==<br /> <br /> Objednávka – požadavek na vypůjčení knihovní jednotky, která je momentálně k dispozici, ale nachází se mimo volný výběr (je například ve skladu).<br /> <br /> <br /> Rezervace – Záznam požadavku uživatele na dokument, který je momentálně vypůjčen<br /> <br /> ==35. Jak se řeší při půjčování situace, kdy má o dokument zájem ve stejnou dobu víc uživatelů?==<br /> Kniha se půjčí podle toho, kdo si ji dříve zamluví, nebo rezervace. Postupuje se chronologicky.<br /> <br /> ==36. Jaké rozlišujeme typy výpůjček z hlediska délky výpůjční lhůty?==<br /> Krátkodobá, dlouhodobá, trvalá (depozit), meziknihovní.<br /> <br /> ==37. Jak souvisí pojem &quot;metadata&quot; s pojmem &quot;bibliografický popis&quot;?==<br /> Metadata – strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech. Mají funkci popisnou, selekční a archivační.<br /> <br /> Bibliografický popis – obsahuje soubor popisných údajů zaznamenávajících a identifikujících zpracovávaný dokument pomocí osmi oblastí údajů.<br /> <br /> Oba tyto pojmy spolu souvisí tím, že nesou informace o primárních datech<br /> <br /> ==38. Proč se vytváří (k čemu slouží) bibliografické záznamy?==<br /> Soubor údajů o zpracovaném dokumentu. Umožňuje identifikaci dokumentu tím, že představuje v něm uložené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení, jeho fyzickou formu, dále umožňuje jeho vyhledání a přístup k němu.<br /> <br /> ==39. Jaké problémy je nutné řešit při popisu zdrojů?==<br /> - Odkud vzít údaje pro popis<br /> <br /> - Jaké vlastnosti zdrojů popisovat<br /> <br /> - Jakých hodnot mohou nabývat<br /> <br /> - V jakém jazyku budou vyjádřeny<br /> <br /> - Jakým skriptem budou zapsány<br /> <br /> - Jak formálně tvrzení zapsat<br /> <br /> - V jakém formátu zapsat (struktura, kódování)<br /> <br /> ==40. Základní rozdělení bibliografických údajů z hlediska způsobu jejich vytváření a pozdějšího použití. Uveďte základní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami.==<br /> Bibliografický popis – účelem je umožnit rozlišit různé bibliografické zdroje od sebe navzájem (pomocí informací z dokumentu).<br /> <br /> <br /> Selekční údaj – údaj, podle kterého lze bibliografický záznam vyhledat a identifikovat (je tvořen pomocí selekčních jazyků).<br /> <br /> ==41. Co je podstatou selekčních údajů a jejich základní rozdělení.==<br /> Selekční údaje nám umožňují zařadit a popsat dokument podle jeho vlastností. Na základě takovýchto údajů pak mohou uživatelé a zaměstnanci knihovny takovéto dokumenty vyhledávat. <br /> <br /> <br /> Selekční jazyky jmenné – (jmenné záhlaví), personální, korporativní, názvová, geografická jména, …<br /> Selekční jazyky věcné - předmětové (na bázi přirozeného jazyka); systematické (umělé jazyky)<br /> <br /> ==42. Jaké prostředky používá bibliografický popis pro vyjádření vlastností popisovaných zdrojů?==<br /> Skupina entit 1: – produkty intelektuální nebo umělecké činnosti, které jsou jmenovány nebo popsány v bibliografických záznamech.<br /> - Dílo – určitý intelektuální nebo umělecký výtvor (abstraktní entita)<br /> - Vyjádření – určitá intelektuální nebo umělecká realizace díla (ve formě různých druhů záznamů)<br /> - Provedení – fyzická podoba vyjádření díla (všechny hmotné objekty se stejnou intelektuální formou).<br /> - Jednotka – jednotlivý exemplář provedení<br /> <br /> <br /> Skupina entit 2: – entity odpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, za fyzickou výrobu a správu entit.<br /> - Osoba – jednotlivec (ty které zemřely i ty, které žijí).<br /> - Korporace – organizace nebo skupina působící jako celek.<br /> <br /> <br /> Skupina entit 3 – doplňkový soubor entit, které slouží jako předměty int. nebo umělecké činnosti.<br /> - Pojem – abstraktní představa nebo myšlenka<br /> - Objekt – hmotný předmět<br /> - Akce – činnost nebo událost<br /> - Místo - lokace<br /> <br /> ==43. Co se rozumí pod pojmem &quot;korporace&quot; ve smyslu původce díla při bibliografickém popisu?==<br /> Organizace nebo skupina osob, identifikovaná vlastním jménem, vystupující jako celek (asociace, instituce, obchodní firmy, nevýdělečné instituce, …).<br /> <br /> ==44. Uveďte, jaké druhy odpovědnosti za dílo rozlišují AACR2R a stručně je charakterizujte.==<br /> Individuální – jedna osoba (fiktivní, neznámá, nejistá, …)<br /> <br /> Společná – spolupracují dvě nebo více osob nebo korporací, vykonávají stejný druh aktivity, mohou se podílet na různých částech, nebo podíl nemusí být odlišen.<br /> <br /> Smíšená – různé korporace nebo osoby přispívají různými druhy aktivit (modifikace, ilustrace, …)<br /> <br /> ==45. Z jakých dvou hledisek je nutné popisovat bibliografický zdroj a proč je nutné tyto dva aspekty rozlišovat?==<br /> Dvě hlediska:<br /> - Obsah (content) – intelektuální a umělecký obsah (nehmotný)<br /> - Nosič (carrier) – fyzické vlastnosti, formát (nehmotný)<br /> <br /> <br /> Účelem je umožnit rozlišení různých bibliografických zdrojů od sebe navzájem. Je třeba vzít v úvahu všechny aspekty popisované jednotky (obsah, nosič, typ publikace, bibliografické souvislosti, …). Tato hlediska by měla být zohledněna ve všech oblastech popisu.<br /> <br /> ==46. S jakými problémy se setkáváme při použití názvů a jmen k popisu zdrojů?==<br /> Názvy a přiřazená jména se mohou časem měnit, osoby mohou mít přiřazeno více druhů jmen, která se mohou vyskytovat v různých jazycích a znacích, názvy nemusí vůbec existovat, jména mohou být neznámá, jeden název může mít přiřazeno více osob nebo objektů, …<br /> <br /> ==47. Jak se řeší problém nejednoznačnosti jména (víc osob má stejné jméno) např. při popisu původce díla?==<br /> Je nutné použít doplňky (kvalifikátory) pro rozlišení stejných jmen (např. data, místa, …).<br /> <br /> ==48. Jak se řeší při bib. popisu situace, kdy je text v dokumentu zapsán v písmu, které nelze technicky pro popis použít (např. azbukou nebo řecky)?==<br /> Pro popis se použijí tzv. transliterační tabulky. Při převodu se nepřihlíží k fonetické hodnotě jednotlivých písem. Je možný zpětný převod do původní abecedy.<br /> <br /> ==49. Jaké jsou hlavní prameny popisu, ze kterých se čerpá při vytváření bibliografického záznamu knihy?==<br /> Zdrojem popisné informace je obvykle jednotka, kterou popisujeme, případně různé příručky a další díla. Pro každou oblast popisu je předepsán hlavní pramen popisu. Pokud informaci nenajdeme v hlavním popisu a najdeme ji jinde, uvedeme ji v hranatých závorkách.<br /> <br /> 1. Název a údaje o odpovědnosti &gt; Titulní stránka<br /> <br /> 2. Vydání &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 4. Nakladatelské údaje &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 5. Fyzický popis &gt; Celá publikace<br /> <br /> 6. Edice &gt; Celá publikace<br /> <br /> 7. Poznámky &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> 8. Standardní číslo &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> ==50. Jaký je rozdíl mezi vylučovacím a přidružovacím odkazem?==<br /> Vylučovací odkaz: (viz)<br /> Odkaz alternativního znění jména autora nebo unifikovaného názvu, jež nebylo použito pro hlavní záhlaví na autoritní formu daného jména nebo názvu.Může se jednat o odkaz, který přivádí uživatele k heslu, jež nebylo použito, ale pod kterým by se mohla daná problematika také skrývat. <br /> <br /> Přidružovací odkaz: (viz též)<br /> Upozorňuje uživatele jmenného katalogu pod jakým záhlavím mohou být nalezena díla téhož autora, má-li dvě bibliografické identity (např. pseudonym).<br /> V předmětovém katalogu upozorňuje uživatele na tématicky příbuzné dokumenty<br /> <br /> ==51. Čím se zabývá identifikační (jmenný) popis?==<br /> Je to část bibliografického záznamu, která se zabývá tvorbou bibliografického popisu , jmenných selekčních údajů (záhlaví) a tím i souvisejících jmenných a názvových autorit<br /> <br /> ==52. Čím se zabývá věcný popis?==<br /> Zabývá se pořádáním informací, při kterém jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pomocí pořádacích znaků věcných selekčních jazyků.<br /> <br /> ==53. Základní rozdělení selekčních jazyků a jejich stručná charakteristika.==<br /> 1) Podle typu zpřístupňovaných dokumentů na:<br /> Dokumentační – pořádání a ukládání dokumentografických informací (obsahová char. dokumentu).<br /> Faktografické – pořádání a ukládání faktografických informací<br /> <br /> <br /> 2) Podle charakteru zpřístupňovaných informací na:<br /> Identifikační – slouží pro popis formálních charakteristik v bibliog. popisu a jmenné katalogizaci<br /> Věcné – použití při zpracování věcných údajů s cílem umožnit vyhledávání dok. podle obsahu.<br /> <br /> <br /> Dělí se dále na: <br /> <br /> Předmětové selekční jazyky (na bázi přirozeného jazyka)<br /> <br /> Systematické selekční jazyky (na bázi umělého jazyka)<br /> <br /> Prekoordiované – lexikální jednotky jsou složené (MDT, předmět. hesla).<br /> <br /> Postkoordinované – lex. jednotky vyjadřují jednoduché pojmy (tezaurus).<br /> <br /> ==54. Co je základní myšlenkou studie FRBR (funkční požadavky na bibliografické záznamy)?==<br /> Studie vznikla v roce 1997 z podnětu IFLA. Cílem je jasně definovaný , strukturovaný rámec, uvádějící do souvislostí údaje zaznamenané v bibliografických záznamech a vyhovující potřebám uživatelů těchto záznamů. Dále doporučit základní úroveň funkčnosti pro záznamy vytvořené národními bibliografickými agenturami.<br /> <br /> <br /> Studie používá metodiku konceptuálního modelování založenou na technice analýzy entit. Zabývá se třemi hlavními prvky:<br /> <br /> <br /> Entity – klíčové objekty, které jsou předmětem zájmu uživatelů informací<br /> Vztahy mezi různými typy entit<br /> Atributy – důležité vlastnosti entit<br /> <br /> <br /> Atributy a vztahy jsou mapovány do čtyř obec. uživatelských úloh (najít, identifikovat, vybrat, získat).<br /> <br /> ==55. Jaký je rozdíl mezi dílem a jeho provedením?==<br /> <br /> Dílo je umělecký, vědecky, technický nebo řemeslný výtvor tvůrčí lidské činnosti (abstraktní podoba).<br /> <br /> <br /> Provedení je fyzická podoba vyjádření díla. Představuje všechny hmotné objekty, které mají stejné vlastnosti pokud jde o intelektuální obsah a fyzickou formu.<br /> <br /> ==56. Jaké znáte globální identifikátory, používané při popisu bibliografických zdrojů?==<br /> <br /> ISBN, ISSN, ISMN, ISRN, SICI, URI<br /> <br /> Podrobnosti v [http://sigma.nkp.cz/F/EQMA23ADXHPBFKY16YU4I6NNNAKP9R1DJ1K68QH45H3A3UBE2U-47696?func=file&amp;file_name=find-b&amp;local_base=KTD TDKIV].<br /> <br /> ==57. Jak je zajištěno, že mezinárodní identifikátor (např. ISBN) je globálně jednoznačný - jedinečný?==<br /> Systém ISBN je řízen mezinárodní agenturou ISBN, které podléhají národní agentury ISBN. Ty přidělují novým publikacím ISBN z přidělených bloků čísel a provádějí evidenci těchto publikací.<br /> V ČR funguje národní agentura ISBN při NK ČR.<br /> <br /> <br /> ISBN je mezinárodní standardní číslo knihy, alfanumerický kód určený pro jednoznačnou identifikaci knižních vydání. Vychází z mezinárodního standardu ISO 2108. Z této alfanumerické struktury lze získat základní informace o původu knihy. Označení je složeno z částí proměnlivé délky, rozdělenými pomlčkami a mezerami.<br /> <br /> <br /> ISBN-10 – bylo dříve původní deseticiferné.<br /> ISBN-13 – nyní, má o jednu skupinu na začátku navíc a má nyní identickou strukturu jako čárový kód. Takže je takto ISBN na knihách i uvedeno.<br /> <br /> <br /> Složení ISBN-13: <br /> Na začátku nově přidaný prefix: konstanta 978 nebo 979, který označuje prefix čárového kódu.<br /> Druhou částí je identifikátor skupiny, který popisuje zemi a zeměpisný region.<br /> Třetí částí je identifikace vydavatele knihy pomocí kódu který je jednoznačný.<br /> Čtvrtá část popisuje již konkrétní vydání příslušné knihy u daného vydavatele (max. 6 číslic)<br /> Poslední číslo je kontrolní cifra, která zajišťuje, aby při překlepu nebyla nalezena jiná kniha.<br /> <br /> ==58. Co znamená tzv. perzistence identifikátoru?==<br /> Identifikátor musí být trvale platný a funkční - nezávislost na lokaci (přesuneme-li objekt na jiné místo webu, identifikátor objektu by měl zůstat nezměněn) a směrovatelnost (zadáme-li identifikátor do webového prohlížeče, infrastruktura webu by nás měla automaticky nasměrovat na příslušný objekt, ať se nachází v rámci globální sítě kdekoliv.<br /> <br /> ==59. Jaké moduly integrovaných knihovnických informačních systémů znáte a jaké funkce plní?==<br /> Dělí se do modulů podle funkcí:<br /> <br /> - Katalog – data o dokumentech (OPAC, bibliografický popis, jednotky)<br /> <br /> - Výpůjční modul – data o uživatelích, výpůjčkách a peň. trans. (výpůjčky, MVS, správa studoven)<br /> <br /> - Akvizice – data o dodavatelích objednávkách, fakturách, rozpočtech (evidence, správa seriálů, výměna publikací).<br /> <br /> - Správa systému – data o účtech, o nastavení systému, …<br /> <br /> Zpravidla obsahuje i nástroje pro zapojení do sítě knihoven a r komunikaci s externími zdroji.<br /> <br /> ==60. Co obnáší proces automatizace v knihovnách?==<br /> Jde o proces, při němž se vytváří struktury a formy záznamu dokumentu pomocí počítačových technologií a to podle typu zpracovaného dokumentu, účelu využití takového záznamu, úrovně podle typu popisné jednotky a použitého nosiče záznamu.<br /> Výsledkem takovéhoto zpracování jsou elektronické katalogy, bibliografické databáze, …<br /> V počátcích automatizace též tištěné katalogy, bibliografie a tištěné katalogizační lístky.<br /> <br /> Automatické zpracování informací – proces zpracování informací pomocí informačních technologií. Zahrnující sběr, ukládání, třídění, propojování, editování,vyhledávání, zobrazování informací, …<br /> <br /> ==61. Jaké integrované knihovnické systémy znáte?==<br /> Lanius, Clavius, Aleph, Koniáš, Daimon, KP_Sys, KP-Win, Voyager, Advanced rapid library<br /> <br /> ==62. Jaké znáte formy knihovních katalogů? (podle používané technologie)==<br /> Svazkový – tištěná kniha, uzavřený, nebo za určité období<br /> <br /> Lístkový – kartónové lístky (75x125 mm) – mezinárodní, 105x 150 – standardizovaný<br /> <br /> Elektronický – počítačová databáze, součást integrovaného knihovnického systému<br /> <br /> Online – OPAC (na síti)<br /> <br /> ==63. Uveďte druhy knihovních katalogů podle způsobu jejich uspořádání.==<br /> * '''Katalog jmenný''' - záznamy jsou uspořádány podle příjmení autora, korporace, prvního slova z názvu (není-li autor) <br /> * '''Katakog věcný''' - ''systematický'' - záznamy uspořádány podle oborů, znaků MDT / ''předmětový'' - uspořádání podle předmětových hesel <br /> * '''Katalog názvový''' - záznamy seřazeny podle názvů dokumentů <br /> * '''Katalog slovníkový (křížový)''' - řazení podle klíčových slov <br /> * '''Katalog místní''' - záznamy uspořádány podle signatur<br /> <br /> ==64. Uveďte druhy knihovních katalogů podle rozsahu fondů, které popisují.==<br /> * '''Generální katalog''' - obsahuje záznamy fondu celé knihovny<br /> * '''Speciální katalog''' - obsahuje záznamy pouze části fondu dané knihovny, např. pouze AV dokumenty <br /> * '''Souborný katalog''' - obsahuje záznamy z fondů více knihoven (např. Souborný katalog ČR je příkladem elektronického souborného katalogu) <br /> * '''Virtuální katalog''' - umožňuje prohledání katalogů online a slučování jejich výsledků<br /> <br /> ==65. Co je hlavním znakem katalogu narozdíl třeba od bibliografie?==<br /> *'''Katalog''' obsahuje záznamy o dokumentech, které daná knihovna vlastní. Na katalogizačním záznamu by neměly chybět lokační údaje (signatura). <br /> * '''Bibliografie''' informuje o existenci dokumentů, není vázaná na konkrétní instituci. Bibliografický záznam proto lokační údaje neobsahuje a také obvykle bývá rozsáhlejší než katalogizační.<br /> <br /> ==66. Uveďte hlavní funkce knihovního katalogu.==<br /> * '''bibliografická''' (indikativní) - informuje o existenci primárních dokumentů<br /> * '''rešeršní''' (selekční) - vyhledávání záznamů dokumentů<br /> * '''lokační''' - umožňuje zjistit, kde nalezené zdroje jsou a jsou-li dostupné a jak<br /> * '''evidenční''' - eviduje dokumenty (tj. majetek) knihovny<br /> * '''kolokační''' - zajištění toho, aby se záznamy, které spolu nějakým zpúsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe (např. díla jednoho autora)<br /> * '''identifikační''' (popisná) - umožňuje zjistit, o jaký dokument se jedná a odlišit ho od ostatních <br /> * '''propagační''' - nabízí obsah sbírek knihovny<br /> <br /> ==67. Vysvětlete termín &quot;kolokační funkce&quot; katalogu.==<br /> * kolokační funkce katalogu zajišťuje, aby se dokumenty, které spolu nějakým způsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe, např. díla jednoho autora, různá vydání stejného díla<br /> <br /> ==68. Co znamená termín &quot;navigace&quot; v katalogu?==<br /> Znamená to NAVIGOVAT UŽIVATELE KATALOGU (prostřednictvím logického uspořádání bibliografických informací a jasnou prezentací způsobu, jak se v katalogu pohybovat, včetně prezentace vztahu mezi díly, vyjádřeními, manifestacemi a jednotkami).<br /> <br /> ==69. Co znamená termín OPAC?==<br /> * OPAC = Online public access catalog<br /> * veřejně dostupný elektronický katalog dokumentů nacházejících se v knihovně<br /> * vyhledávání v OPACu jednoduché nebo pokročilé<br /> * možnost listování v rejstřících<br /> * řada knihoven přidává do svého OPACu náhledy obálek dokumentů či nabízí uživatelům možnost přidávat recenze dokumentů <br /> * standartně bývá součástí přístup do čtenářského konta, možnost rezervace nebo prolongace dokumentu<br /> <br /> ==70. Jaké jiné další funkce poskytuje OPAC katalog oproti klasickým např. lístkovým katalogům?==<br /> * složitější vyhledávání záznamů na základě kombinování dotazů<br /> * prohlížení rejstříků v rámci vyhledávání (rejstřík autorů, klíčových slov)<br /> * možnost volby vyhledávání v celém fondu knihovny nebo pouze ve vybrané části<br /> * možnost zjištění, zda je nebo není dokument momentálně vypůjčený (popř. datum, kdy by měl být čtenářem vrácen)<br /> * možnost rezervace nebo prodloužení (prolongace) dokumentu<br /> * možnost bezprostřední aktualizace záznamu knihovníkem (přidání či oprava údajů) prostřednictvím příslušného knihovního programu<br /> * možnost vkládání náhledů obálek, přidávání recenzí<br /> * propojení s jinými databázemi či službami<br /> * možnost zobrazení vybraného záznamu v různých formátech (katalogizační záznam, citace, záznam ve formátu MARC21, UNIMARC či ISBD<br /> * možnost tisku vyfiltrovaného záznamu<br /> * přístup do čtenářského konta<br /> * knihovny mohou využít objednávky MVS přes online katalog<br /> <br /> ==71. Jaké výhody přinesly elektronické katalogy oproti klasickým papírovým?==<br /> * přístup ke katalogu neomezenému počtu uživatelů ve stejný čas<br /> * přístup 24 hodin denně<br /> * nemusím být v knihovně<br /> * možnost vyhledávat dokument podle nejrůznějších kritérií (autor, název, jazyk dokumentu, roku vydání, nakladatele, klíčových slov)<br /> * možnost sdílení záznamů<br /> * rychlejší a pohodlnější vyhledávání<br /> <br /> ==72. Jak se nazývá proces převodu lístkového katalogu do elektronické podoby?==<br /> Retrospektivní konverze.<br /> <br /> ==73. Co představuje termín &quot;bibliomining&quot;?==<br /> Bibliomining souvisí s pojmem data mining = těžba dat. Ve spojení s biblio znamená těžba informací z knihovny a jejích katalogů, tzv. čtení mezi řádky (návštěvnost, obliba knížek, přelidněnost v závislosti na otevírací době, denní hodině…)<br /> <br /> ==74. Co vyjadřuje označení &quot;Library 2.0&quot;?==<br /> Tento pojem souvisí s pojmem Web 2.0. Library 2.0 je podle mnohých názorů spojením klasické knihovny a technologií Web 2.0 + Bussines 2.0 = Library 2.0<br /> <br /> Charakteristika: Zapojení uživatele do vytváření a implementace služeb knihovny pomocí tech. W2.<br /> <br /> Library 2.0 není uzavřený koncept což knihovnu vede k potřebě k neustále reakci na potřeby uživatelů (vylepšování stávajících služeb právě za pomoci uživatelů).<br /> Hlavní myšlenka tedy je vytvoření takové knihovny, která by byla adekvátní potřebám uživatelů a dokázala by se jim nejen jednorázově přizpůsobit, ale hlavně neustále reagovat na změny jejich potřeb a přání. Taková knihovna by ve svých službách, které nabízí, používala technologie W2.<br /> Přístup do knihoven pomocí webového OPACu je dnes již zavedeným standardem. Ovšem kdyby se tato služba propojila s RSS kanály a s možností uživatelů hodnotit a přidávat své názory na jednotlivé tituly, knihovní služby by pak nabraly úplně jiné podoby.<br /> <br /> ==75. Uveďte příklad &quot;de iure&quot; standardu a &quot;de facto&quot; standardu a jaký je mezi nimi rozdíl.==<br /> De uire standardy vytváří obvykle komise expertů pověřená nějakou organizací, nejlépe standardizační (např. ISBN).<br /> <br /> De facto standardy vychází z praxe. Určité řešení se ujme a rozšíří, protože z něj vyplývají určité výhody (mp3).<br /> <br /> ==76. Uveďte důvody používání standardů.==<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> <br /> ==77. Jmenujte nejdůležitější světové a české standardizační organizace.==<br /> '''ISO '''<br /> * Mezinárodní organizace pro normalizaci<br /> * International Organization for Standardization<br /> * založeno 1947, sídlo v Ženevě<br /> * světová federace národních normalizačních organizací<br /> * členem ISO je Český normalizační institut<br /> * zabývá se tvorbou mezinárodních norem ve všech oblastech mimo elektrotechniky<br /> <br /> <br /> '''ANSI'''<br /> * The American National Standards Institute<br /> * založeno 1919, současný název od roku 1969, sídlo ve Washingtonu<br /> * americká standardizační organizace<br /> * vytváří průmyslové standardy v USA<br /> * je členem ISO<br /> <br /> <br /> '''NISO'''<br /> * National Information Standards Organization<br /> * americká standardizační organizace<br /> * založeno 1939, současný název od roku 1984<br /> * vyvíjí standardy týkající se informačních technologií (v oblasti knihovnictví jsou to např. ISSN, Z39.50, Dublin Core, ...)<br /> <br /> <br /> '''CEN'''<br /> * European Committee for Standardization<br /> * Evropský výbor pro normalizaci<br /> * produkuje European Standards - EN<br /> * má 30 národních členů, členy CEN jsou národní normalizační organizace ze 30 evropských zemí<br /> * za ČR je členem Český normalizační institut (ČNI)<br /> <br /> <br /> '''ČNI'''<br /> * Český normalizační institut<br /> * spravuje české národní standardy<br /> * je zodpovědný za tvorbu českých technických norem<br /> * založen roku 1922, současný název od roku 2005, dříve název ČSNI <br /> <br /> <br /> <br /> '''W3C'''<br /> * World Wide Web Consortium<br /> * mezinárodní konsorcium<br /> * založeno roku 1994<br /> * vytváří webové standardy a doporučení pro World Wide Web (např. HTML - Hypertext Markup Language, CSS - Cascading Style Sheets)<br /> * konsorciu předsedá jeho zakladatel Tim Berners-Lee<br /> <br /> <br /> <br /> '''IETF'''<br /> * The Internet Engineering Task Force<br /> * zabývá se problematikou Internetu<br /> * publikuje Internet Drafts a RFC (Requests for Comments)<br /> <br /> <br /> '''ALA'''<br /> * The American Library Association<br /> * spravuje a vydává AACR<br /> <br /> <br /> '''JSC'''<br /> * Joint Steering Committee for Revision of AACR<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje AACR<br /> <br /> <br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> <br /> '''IFLA'''<br /> * International Federation of Library Associations and Institutions<br /> * Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí<br /> * světové nevládní knihovnické společenství, které ovlivňuje a usměrňuje rozvoj knihovnictví na celém světě<br /> * založena v roce 1922 ve skotském Edinburghu<br /> * vedení IFLA sídlí v Haagu v Královské knihovně (Nizozemsko)<br /> * spravuje UNIMARC<br /> * IFLA doporučení: FRBR (Functional Requirements for Bibliographic Record, Funkční požadavky na bibliografický záznam)<br /> <br /> <br /> '''NK ČR'''<br /> * Národní knihovna České republiky<br /> * určuje knihovní standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy<br /> <br /> ==78. Jmenujte jednu mezinárodní a jednu americkou organizaci sdružující knihovny.==<br /> americká organizace:<br /> '''ALA''' - The American Library Associations<br /> <br /> mezinárodní organizace:<br /> '''IFLA''' - Internation Federation of Library Associations and Institutions<br /> <br /> ==79. Která organizace má v ČR na starosti standardizaci v knihovnictví?==<br /> '''Národní knihovna ČR''' <br /> * určuje knihovnické standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy a vydává je<br /> <br /> ==80. Která organizace vyvíjí MARC formáty?==<br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> ==81. Jaké jsou výhody jazyka XML při strukturování dat?==<br /> * textový formát, nezávislý na prostředí<br /> * odděluje popis struktury od prezentace<br /> * DTD (Document Type Definition) je možné sdílet v rámci skupin uživatelů<br /> * standard je otevřený - bez licencí<br /> * a je podporovaný komerčními i volnými aplikacemi<br /> <br /> ==82. Jaké jsou výhody a nevýhody standardizace?==<br /> ''Výhody'':<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> ''Nevýhody'':<br /> * Standardizace omezuje uživatele na předem dané postupy a případy dané standardem, standardizací není možné postihnout všechny možné případy.<br /> * Vývoj a udržování standardu vyžaduje financování: Někdo je musí hradit (firmy, státy, sdružení). Standardy mohou být předmětem patentů a za jejich používání je nutné platit licenční poplatky. Úspěšnost standardu roste s tím, kolik se do něho investuje prostředků.<br /> <br /> ==83. Co znamená termín &quot;blog&quot;?==<br /> * blog je '''webová aplikace''' na jedné webové stránce obsahující příspěvky uživatelů (tzv. '''blogerů''')<br /> * jsou to internetové deníky obsahující články a reakce na ně<br /> * umožňují veřejné vyjádření názoru kohokoliv <br /> * příspěvky bývají nejčastěji řazeny chronologicky, nejnovější nahoře<br /> * možnost přidávání komentářů k jednotlivým příspěvkům<br /> * výhodou je jednoduchá tvorba a užívání<br /> * blogy jsou jednou z technologií Web 2.0<br /> <br /> ==84. V čem spočívá princip &quot;wiki&quot;?==<br /> <br /> * Wiki je technologie umožňující vytvářet dokumenty pomocí jednoduchého značkovacího jazyka za použití webového prohlížeče. <br /> <br /> * Výhodou je snadné vytváření a aktualizace wiki stránek. <br /> <br /> * Většina systémů wiki je otevřena veřejnosti, uživatelé mohou libovolně vkládat či upravovat texty.<br /> <br /> * Název wiki pochází z havajštiny (rychlý).<br /> <br /> * Příkladem je Wikipedia.<br /> <br /> ==85. Co znamená termín &quot;social bookmarking&quot;?==<br /> <br /> * Social bookmarking je jednou z technologií Webu 2.0.<br /> <br /> * Jedná se o vzájemné sdílení zajímavých odkazů (např. článků, videí, webových stránek atd.) v prostředí Internetu. <br /> <br /> * Uživatel Internetu najde velmi zajímavý článek či webovou stránku a podělí se o ni s ostatními lidmi na Internetu. K tomuto účelu slouží specializované servery, u nás například '''linkuj.cz''' nebo '''jagg.cz'''. Tyto servery umožní daný článek zalinkovat a tím jej nasdílet s ostatními uživateli. <br /> <br /> *Zajímavé odkazy se nemusí jen linkovat, ale uživatel může tyto servery jen navštěvovat a sledovat, co se nového (podle ostatních uživatelů zajímavého) na Internetu objevilo.<br /> <br /> ==86. Co znamená termín &quot;tagging&quot;?==<br /> <br /> * tagging = tagování<br /> <br /> * Tagging označuje přiřazování klíčových slov k souborům na webu přímo uživatelem.<br /> <br /> * Jedná se o technologii Web 2.0.<br /> <br /> * Tagy slouží k označování internetového obsahu a jsou důležitou složkou spoluvytváření obsahu Internetu. Jedná se o jednoduchá slova, kterými mohou uživatelé popisovat různý webový obsah.<br /> <br /> * Jedním z užitečných navigačních prvků, které vytváří samotní uživatelé, je tzv. Tag cloud. Jde o seznam odkazů umístěných na jedné stránce, přičemž každý z nich může být zobrazen jinou velikostí fontu. Velikost fontu u jednotlivých odkazů je ovlivněna popularitou jednotlivých odkazů. Tím se rozumí jak často (tedy kolik uživatelů) na daný odkaz klikne. Čím je odkaz populárnější tím větším fontem se zobrazuje a naopak.<br /> <br /> * V praxi si Tag cloud můžete prohlédnout na '''torrentz.com''' nebo '''del.icio.us'''.<br /> <br /> * Podrobný článek o taggování naleznete zde [[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Tagging]].<br /> <br /> ==87. Co znamená a jaký je princip RSS?==<br /> <br /> * RSS (Really Simple Syndication) je nástroj, který slouží ke snadnému stahování informací o novinkách a změnách na uživatelem vybraném webu ve formátu XML.<br /> <br /> * K použití informací z RSS zdrojů slouží specializované programy, tzv. '''RSS čtečky'''.<br /> <br /> * Díky RSS nemusí uživatel navštěvovat své oblíbené servery, zda na nich není nějaký nový článek, ale stačí mít zapnutou RSS čtečku, která servery navštíví za uživatele a ihned ho upozorní na veškeré změny.<br /> <br /> ==88. Co je to &quot;podcast&quot;?==<br /> <br /> * Podcasting je metoda šíření informací, kterou v roce 2004 vymyslel Adam Curry. <br /> <br /> * Jedná se v podstatě o způsob, jak si automaticky stahovat internetové zvukové záznamy do svého počítače či přenosného kapesního přehrávače jako je iPod. <br /> <br /> * Hlavní přínosem je, že si uživatel nemusí kontrolovat, kdy se bude vysílat jeho oblíbený pořad. Specializovaný program (např. Juice) stáhne vybraný pořad přímo do počítače a uživatel si jej může kdykoliv zpětně přehrát či si jej stáhnout. <br /> <br /> * Podcast může být nejen pořad, ale i jakýkoliv příspěvek převedený do digitálního zvukového formátu. <br /> <br /> * Název podcasting vznikl spojením slov iPod a broadcasting (vysílání).<br /> <br /> ==89. Co je &quot;instant messaging&quot;?==<br /> <br /> * Instant messaging je internetová služba, která pomocí specializovaných programů umožňuje komunikaci v reálném čase s jinými lidmi na síti. <br /> <br /> * Pomocí Instant messaging komunikátorů je možné posílat textové zprávy, soubory různých typů (textové, zvukové, video), komunikovat hlasově prostřednictvím mikrofonu nebo audiovizuálně pomocí webkamery, vytvářet seznamy svých známých (možnost poznat, kdo z nich je právě online).<br /> <br /> ==90. Jak mohou technologie Web 2.0 přispět k rozvoji knihoven a jejich služeb?==<br /> * SOPAC = social OPAC – nová verze katalogů umožňující propojení se sociálními sítěmi a tak větší propojení s uživateli (hodnocení, komentáře, tagging,...)<br /> * aplikace dalších technologií do katalogu: pokročilé formy vyhledávání, našeptáváče, fazetové vyhledávání, dotazy v přirozeném jazyce, RSS, obsahy a obálky knih, propojování na e-zdroje<br /> * blogy: mohou doplňovat webovou prezentaci knihovny, umožňují komunikaci s uživateli, informují o novinkách a dění v knihovně, poskytují různé návody či tipy spojené s knihovnou, vyhledáváním, využíváním zdrojů apod.<br /> * technologie webu 2.0 umožňují reagovat na změny a měnící se potřeby uživatelů, rozvoj umožňují otevřenost, snadnost použití, inovační přístup, participaci uživatelů<br /> <br /> ==91. Co si představíte pod termínem &quot;katalogizační pravidla&quot; nebo &quot;katalogizační instrukce&quot;?==<br /> Katalogizační pravidla jsou určena pro tvorbu katalogů a jiných soupisů v univerzálních knihovnách všech velikostí. <br /> <br /> Je to souhrn metodických pokynů, který umožňuje jednoznačně řešit problémy katalogizace. Tedy co a jak zapisovat.<br /> <br /> ==92. Jmenujte v současnosti používaná katalogizační pravidla v ČR.==<br /> * AACR2 (Anglo-americká katalogizační pravidla, 2. revidované vydání)<br /> * ISBD (Mezinárodní standardní bibliografický popis)<br /> <br /> ==93. Jaký je v hlavních bodech postup při popisu zdrojů podle AARC2R?==<br /> # popsat fyzický předmět <br /> # zvolit hlavní a vedlejší záhlaví<br /> # stanovit správnou formu jmen v záhlavích<br /> # provést odkazy na odlišné formy jmen<br /> <br /> ==94. Čím se zabývá prvních 12 kapitol AACR2R?==<br /> Všeobecnými pravidly popisu u jednotlivých typů dokumentů:<br /> # Všeobecná pravidla popisu<br /> # Knihy, brožury a jednolistové tisky<br /> # Kartografické dokumenty<br /> # Rukopisy (včetně rukopisných sbírek)<br /> # Hudebniny<br /> # Zvukové dokumenty<br /> # Filmy a videozáznamy<br /> # Grafické dokumenty<br /> # Elektronické zdroje<br /> # Trojrozměrné dokumenty<br /> # Mikrodokumenty<br /> # Seriály<br /> <br /> ==95. Jakými hlavními typy identifikačních selekčních údajů (záhlaví) se zabývají AACR2?==<br /> * Popis pod individuálním autorem <br /> ::individuální autor je osoba s hlavní odpovědností za vytvoření intelektuálního nebo uměleckého obsahu díla<br /> * Popis pod korporací <br /> ::korporace je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek<br /> * Popis pod názvem, příp. unifikovaným názvem<br /> ::unifikovaný název je název, jímž je dílo identifikováno pro katalogizační účely, <br /> ::nebo název použitý k rozlišení záhlaví pro jedno dílo od záhlaví pro dílo odlišné <br /> ::nebo konvenční skupinový název použitý pro uspořádání publikací (jednoho autora,...) obsahujících řadu prací nebo výtahy atd. z několika prací (např. sebraná díla,...)<br /> <br /> ==96. Uveďte příklady hlavních pramenů popisu pro knihu podle AACR2R.==<br /> * Titulní stránka<br /> * Preliminária = titulní stránka, rub titulního listu, všechny stránky přecházející titulní stránce a obal<br /> * Tiráž<br /> * Celá popisná jednotka<br /> * Jakýkoli pramen<br /> <br /> ==97. Čím se liší tzv. unifikovaný název od hlavního názvu bibliografického zdroje (třeba knihy)?==<br /> Unifikovaný název slouží k identifikaci jednotky pro katalogizační účely, název bibliografického zdroje může být stejný u více zdrojů, unifikovaný název slouží k upřesnění, o který zdroj se jedná (do kulatých závorek připojí např. název vydávající korporace nebo jiné rozlišující údaje).<br /> <br /> ==98. Uveďte jaké znáte oblasti popisných údajů (je jich 8), které jsou specifikovány v ISBD.==<br /> * '''Oblast údajů o názvu a odpovědnosti''': hlavní název, obecné označení druhu dokumentu, souběžný název, ostatní informace o názvu, údaje o odpovědnosti.<br /> * '''Oblast údajů o vydání''': údaj o vydání, souběžný údaj o vydání, údaje o odpovědnosti vztažené k vydání, další údaje o vydání, …<br /> * '''Oblast specifických údajů o materiálu nebo typu publikace'''<br /> * '''Oblast údajů o publikaci, distribuci atd.''': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby.<br /> * '''Oblast údajů fyzického popisu''': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál.<br /> * '''Oblast údajů o edici''': hlavní název edice, souběžný název edice, další údaje o názvu edice, údaje o odpovědnosti vztažené k edici, ISSN edice, číslování v rámci edice.<br /> * '''Oblast poznámek'''<br /> * '''Oblast standardních čísel a údajů o dostupnosti''': standardní číslo, klíčový název, údaje o dostupnosti nebo ceně.<br /> <br /> ==99. Jaké hlavní údaje se uvádí v oblasti údajů o publikaci podle ISBD (nebo i AACR2)?==<br /> ==100. Jaké popisné údaje se podle vás uvádí v oblasti údajů fyzického popisu podle ISBD nebo AACR2?==<br /> ==101. K čemu slouží tzv. &quot;interpunkce&quot; v bibliografickém záznamu a čím je určena?==<br /> ==102. Je nějak určeno pořadí popisných údajů v bibliografickém záznamu podle ISBD a proč?==<br /> ==103. Co znamená, když řekneme o bibliografickém záznamu, že je v určitém &quot;formátu&quot;? Jinak řečeno co znamená &quot;formát bibliografického záznamu&quot;?==<br /> ==104. Jaké znáte formáty (standardy) pro komunikaci bibliografických záznamů?==105. Srovnejte komunikační formáty MARC s formáty ==založenými na XML. Výhody/nevýhody.==<br /> ==106. Porovnejte formáty MARC a Dublin Core, jaké jsou zásadní rozdíly, výhody, nevýhody?==<br /> ==107. Co je definováno ve formátech MARC?==<br /> UNIMARC – má jen formát pro bibliografická data<br /> <br /> <br /> MARC21 formáty jsou definovány pro pět typů dat:<br /> <br /> - Format for Biblographic Data – bibliografická data<br /> <br /> - Format for Holdings Data – to, co knihovna vlastní<br /> <br /> - Format for Autority Data – záhlaví – autor a údaje o něm<br /> <br /> - Format for Classification Data – klasifikační data<br /> <br /> - Format for Community Information – záznamy o knihovnách<br /> <br /> ==108. Co je principem standardu MARC? Jak se člení a označují data záznamu?==<br /> <br /> - MARC = MAchine Readable Cataloguing<br /> - Standard pro reprezentaci a komunikaci (výměnu) bibliografických a souvisejících informací ve strojem čitelné podobě<br /> <br /> <br /> Záznam se dělí na tři úrovně:<br /> - Struktura záznamu – je dána standardy ANSI Z39.2 a ISO 2709<br /> - Označení obsahu – kódy a konvence, které dále identifikují a dále charakterizují obsah záznamu<br /> - Obsah většiny datových elementů je určen mimo standardy MARC, jako jsou AACR, LCSH, …<br /> <br /> <br /> Princip:<br /> - Data se člení do polí a podpolí označených pomocí tagů<br /> - Pole mohou mít pevnou nebo proměnlivou délku<br /> - Pole s pevnou délkou obsahují kódované údaje<br /> - Poli mohou předcházet dva identifikátory, které zpřesňují význam obsahu<br /> <br /> <br /> Hodnoty tagů a jednotlivých polí, podpolí, určuje konkrétní verze formátu MARC, většinou národní.<br /> <br /> ==109. V čem se obecně liší různé verze formátu MARC, např. MARC21 a UNIMARC?==<br /> <br /> - V MARC21 je interpunkce součástí dat, v UNIMARC se generuje až při zobrazení (srov. pole 245 resp. 200), <br /> - UNIMARC má tzv. vyšší granularitu údajů - je podrobněji strukturovaný (srov. pole 100 resp. 700).<br /> <br /> ==110. Stručně charakterizujte bibliografický standard MODS.==<br /> <br /> - MODS – Metadata Object Description Schema) – schéma pro popis objektu metadaty.<br /> - Tento formát byl vytvořen Library of Congress především pro použití v knihovnických appl..<br /> - Obsahuje vybrané prvky z MARC21, které jsou však jinak strukturované a uspořádané.<br /> - Záměrem je jednodušší formát než MARC21, ale stále dostatečně strukturovaný.<br /> <br /> ==111. Stručně charakterizujte formát Dublin Core.==<br /> <br /> - Standard pro netafatový popis digitálních objektů často vyjadřovaný prostřednictvím XML.<br /> - Název vychází z města Dublin v USA – konference na které byl vytvořen.<br /> - Záměrem je usnadnit vyhledávání elektronických zdrojů.<br /> - Standard obsahuje základní sadu 16ti prvků (název, tvůrce, předmět, popis, …) z nichž žádný není povinný<br /> - Původně byl vytvořen jako popis zdrojů na www sestavený přímo autorem. Pak ale zaujal instituce, které se zabývají formálním zpracováním zdrojů (knihovny, vládní agentury, …).<br /> - Struktura Dublin Core se v současnosti používá ve 20 zemích a nové stále přibývají.<br /> <br /> ==112. K čemu se používá protokol Z39.50?==<br /> <br /> - Protokol založený na architektuře server – klient, který je určený pro vyhledávání a získávání informací ze vzdálených databází (je určený pro heterogenní prostředí – různé systémy).<br /> - Tento protokol definuje komunikační jazyk (Z-jazyk) a způsob kódování přenášených údajů.<br /> - Není závislý na platformě ani systému.<br /> - Použitý standard v knihovnictví.<br /> <br /> Protokol umožňuje: Vyhledávání, update údajů, předávání a přebírání (upload a download), <br /> <br /> Při komunikaci nastávají problémy s různými verzemi a různými profily (soubory funkcí, které jsou implementovány). <br /> Implementace protokolu - konkrétní realizace pro konkrétní systém (databázi) a platformu, která může zahrnovat jen určitou podmnožinu funkcí (např. jen vyhledávání, ne update)</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Vypracovan%C3%A9_ot%C3%A1zky_k_testu_VIKBA10&diff=28356 2013-01-22T11:39:13Z

<p>Maluskoval: /* 97. Čím se liší tzv. unifikovaný název od hlavního názvu bibliografického zdroje (třeba knihy)? */</p> <hr /> <div>* Na tuto stránku můžete vkládat vypracované odpovědi.<br /> * Veškeré otázky jsou záměrně na jedné stránce, aby bylo snažší vytisknout si vypracovaný test a učit se z něj. Pokud však máte pocit, že je dané téma příliš široké, založte pro otázku samostatnou stránku a odkažte na ní.<br /> * Využijte všech možností wiki systému! '''Vkládejte, editujte,opravujte diskutujte.'''<br /> <br /> <br /> ==1. Co znamená pojem &quot;šedá literatura&quot;?==<br /> <br /> * Označována také jako nekonvenční.<br /> * Jedná se především o literaturu, která '''není běžně k dostání v knihkupectvích. '''Je '''vydávána omezeně''' pro speciální potřeby různých institucí.<br /> * Uchovává se především v archivech.<br /> <br /> '''Mezi šedou literaturu patří:''' diplomové práce, disertační práce, zprávy z konferencí, technické zprávy výzkumné práce, speciální analýzy, technické zprávy, firemní informace, výroční zprávy, patenty …<br /> <br /> ==2. Co mají společného nebo rozdílného pojmy &quot;edice&quot;, &quot;edition&quot;, &quot;series&quot; a &quot;vydání&quot;?==<br /> <br /> '''EDICE a SERIES'''<br /> <br /> * &quot;edice&quot; a &quot;series&quot; '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> <br /> '''VYDÁNÍ a EDITION'''<br /> <br /> * &quot;vydání&quot; a &quot;edition&quot; také '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * vydání vycházejí ze '''společného originálu''', ale mohou být doplněné, přepracované či aktualizované<br /> <br /> ==3. Jaký je rozdíl mezi monografií a seriálem?==<br /> <br /> * hlavní rozdíl spočívá v tom, že monografie je vydávaná buď jako jedna část (kniha) nebo je rozdělena do několika částí (svazků), ale tento '''počet částí je vždy konečný'''. Zatímco seriál má '''nestanovený počet částí a ty jsou vydávány postupně'''<br /> <br /> * příkladem monografie může být '''Slovník spisovného jazyka českého''', který vyšel postupně během roku 1989 v nakladatelství Academia celkem v osmi svazcích (1. svazek: A-G, 2. svazek: H-L, atd.)<br /> <br /> * jednotlivé části monografie mohou být vydávány buď '''současně''' nebo '''postupně'''<br /> <br /> * příkladem seriálu jsou časopisy (i elektronické), deníky, výroční zprávy<br /> <br /> * seriál je pokračující zdroj, '''postupně''' vydávaný po jednotlivých částech, obvykle číslovaný a bez předem stanovené doby ukončení (není stanoveno, kolik bude mít částí/čísel)<br /> <br /> * jednotlivá část (číslo) seriálu může či nemusí mít svůj vlastní název<br /> <br /> ==4. Co je to &quot;edice&quot;?==<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - edice Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> ==5. Uveďte důležitou vlastnost digitálních dokumentů, která zásadně mění způsob nakládání s těmito dokumenty (oproti klasickým analogovým) především z hlediska autorských práv.==<br /> <br /> Hlavním rozdílem digitálních dokumentů oproti analogovým je, že digitální dokumenty mohou být kopírovány velice jednoduše ve stejné kvalitě takovým způsobem, že originál není rozeznatelný. <br /> <br /> Autorské právo:<br /> Výhodou digitálních dokumentů je právě skutečnost, že mohou být k dispozici ve stejném okamžiku velkému množství uživatelů bez ohledu na to, jestli je dokument v knihovně nebo ne. Podle autorského zákona je v současné době vystavit a dát uživatelům k dispozici především jen rukopisy a staré tisky (NK ČR).<br /> <br /> Základní principy autorského práva:<br /> - Bezúplatná licence – užití, kdy uživatel nemá povinnost platit autorovi odměnu.<br /> <br /> - Užití, kde není nutný souhlas autora, ale kde musí uživatel autorovi platit odměnu za užití díla.<br /> <br /> - Užití, kdy je nutný výslovný souhlas autora a vyžaduje uzavření lic. smlouvy (dig. distribuce - DB).<br /> <br /> <br /> Digitální distribuce z pohledu českého práva – Distribuce:<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce zcela volně<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce s tzv. podmíněným přístupem (zobrazení podmiňuje ID a heslo)<br /> <br /> - zaslání dokumentu prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> - zpřístupněním dokumentu konkrétní osobě (ID a heslo) v knihovně (v rámci intranetu)<br /> <br /> - převedení dokumentu do el. podoby (digitalizace) a získat tak rozmnoženinu díla v el. podobě<br /> <br /> - zpřístupnění díla, nebo kopie prostřednictvím internetu na místě a čase své vlastní volby<br /> <br /> ==6. S jakými hlavními problémy bychom se setkali, kdybychom se rozhodli převést klasickou knihovnu do její digitální podoby.==<br /> * volba nesprávné technologie - hardware a software<br /> * životnost nosičů (CD přibližně 59 let, kvalitní papír až 1000 let)<br /> * rychlá ztráta záznamů (digitální záznamy zmizí najednou, analogové degradují postupně)<br /> * možnosti hrozeb pro digitální informace = změna nebo smazání obsahu, nefungující nebo zastaralý hardware či software, neplatný formát, destrukce fyzického nosiče<br /> <br /> ==7. Jaké knihovny tvoří tzv. systém knihoven v ČR podle knihovního zákona?==<br /> <br /> * '''Národní knihovna ČR''' - '''Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana''' - '''Moravská zemská knihovna'''<br /> <br /> * '''krajské knihovny''' (zřizované orgánem kraje)<br /> <br /> * '''základní knihovny''' (zřizované orgánem obce - veřejné knihovny obecní, městské)<br /> <br /> * '''specializované knihovny''' (zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění - knihovny technické, lékařské, právnické, muzejní atd., knihovny Akademie věd ČR)<br /> <br /> ==8. Charakterizujte a u uveďte, čím se od sebe navzájem liší tři hlavní druhy paměťových institucí.==<br /> * '''knihovny''' - především '''zpřístupňují''' informace na hmotných objektech, nové dokumenty získávají v největší míře nákupem<br /> * '''archivy''' - především '''shromažďují a uchovávají''' dokumenty, pro veřejnost mají omezený přístup<br /> * '''muzea''' - zabývají se '''trojrozměrnými objekty''', veřejnosti je zpřístupňují prostřednictvím výstav<br /> <br /> Tyto paměťové instituce se tedy liší '''skladbou fondu, mírou a způsobem jeho zpřístupnění'''.<br /> <br /> ==9. Jaké jsou hlavní funkce všech paměťových institucí?==<br /> * paměťové instituce = knihovny, archivy, muzea<br /> * shromažďují, uspořádávají a zpřístupňují informace uložené na fyzických nebo elektronických objektech<br /> <br /> ==10. Jaké jsou funkce knihovny?==<br /> * shromažďují, uspořádávají, ochraňují a zpřístupňují informace v dokumentech ze svého vlastního fondu<br /> * zpřístupňují dokumenty formou výpůjček prezenčních nebo absenčních<br /> * zprostředkovávají dokumenty z fondů jiných knihoven prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby (MVS) nebo mezinárodní meziknihovní výpůjční služby(MMVS)<br /> * zprostředkovávají přístup k Internetu<br /> * mají i kulturní a společenskou funkci - pořádají nejrůznější akce<br /> <br /> ==11. Jakým způsobem přispívají knihovny k rozvoji demokracie?==<br /> Poskytují knihovnické a informační služby obyvatelů za rovných podmínek. Zajišťují občanům rovný přístup ke kulturním hodnotám, informacím a ke vzdělání. Tyto služby jsou poskytovány bez rozdílu všem, nezávisle na původu, náboženství, … Aplikuje se tu zákon o svobodném přístupu k informacím a o ochraně osobních údajů. Zákon č. 257/2001 sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).<br /> <br /> ==12. Co umožňuje, aby měly knihovny výjimku z autorského zákona, týkající se bezplatného půjčování dokumentů ze svých fondů?==<br /> Autorský zákon 121/2000 sb.:<br /> <br /> §37 – Knihovní licence<br /> <br /> (1) Do autorského práva nezasahuje knihovna, archiv, muzeum galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení<br /> <br /> a) zhotoví-li rozmnoženinu díla, které neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a konzervační potřeby.<br /> <br /> (2) Do autorského práva nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která přísluší autorům od osoby a ve výši stanovené v příloze k tomuto zákonu. Právo na odměnu autor nemá v případě půjčování zveřejněných děl podle tohoto odstavce na místě samém, nebo půjčí-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl školní knihovny a knihovny vysokých škol, NK ČR, MZK, STK, NLK, NPK Komenského, … Parlamentní knihovna ČR.<br /> <br /> Knihovny mají výjimku týkající se půjčování knih vyplývající z Listiny základních práv a svobod ČR, že každý bez rozdílu má mít svobodný přístup k informacím.<br /> <br /> ==13. Uveďte jaké znáte mechanismy, které mohou zajistit vyšší kvalitu (spolehlivost, nestrannost,...) zveřejňovaných informací.==<br /> - odborná kvalifikace autora, jež ho opravňuje k psaní na dané téma<br /> <br /> - reputace vydavatele<br /> <br /> - datum vydání<br /> <br /> - přesnost, spolehlivost a bezchybnost<br /> <br /> - šíře i hloubka pokrytí dané problematiky<br /> <br /> - objektivita poskytovaných informací s minimem předpojatosti<br /> <br /> - aktuálnost zveřejněných informací<br /> <br /> ==14. Použijete-li přirovnání Internetu ke knihovně. Jaké najdete společné znaky a v čem je toto přirovnání neadekvátní?==<br /> Rozdíly:<br /> - organizace (web jako celek není organizován)<br /> <br /> - Internetové vyhledávače většinou spoléhají na jednoduché fulltextové vyhledávání<br /> <br /> - řízení vstupu dat – knihovny kontrolují, jak kvalitní informace přijímají do svého fondu<br /> <br /> - web není cílen na konkrétní skupinu uživatelů<br /> <br /> - krátký poločas rozpadu dokumentů na webu<br /> <br /> ==15. V čem spočívá rozdíl mezi tzv. povrchovým/hlubokým nebo viditelným/neviditelným webem?==<br /> - hluboký (neviditelný) web je ten, který vyhledávače nedokáží indexovat<br /> <br /> - hluboký web je asi 500x větší<br /> <br /> - hluboký web nabízí mnohem kvalitnější informace, soustředěné v relativně v malém počtu sídel<br /> <br /> - víc než polovina hlubokého webu je v předmětových databázích<br /> <br /> - poměr hlubokého a povrchového webu se mění jen nevýrazně<br /> <br /> - 95% hlubokého webu je přístupná bez poplatků<br /> <br /> - běžně používané vyhledávače neindexují více než 16% povrchového webu.<br /> <br /> ==16. Co znamená pojem hypertext?==<br /> <br /> * hypertext je vazba mezi skupinou textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (tzv. linků)<br /> <br /> * odkazuje na jiné informace a umožňuje jejich snadné vyhledávání<br /> <br /> * nejznámějším takovým systémem je World Wide Web<br /> <br /> * myšlenka hypertextu vznikla v roce 1945, kdy Vannevar Bush v článku „As We May Think“ popsal zařízení Memex, umožňující ukládání informací a jejich vzájemné propojování<br /> <br /> ==17. Jaké výhody a nevýhody přináší elektronické médium oproti klasickým analogovým?==<br /> Výhody digitální technologie: snadná manipulovatelnost, stlačitelnost, síťovatelnost, transformovatelnost, překlad z jednoho jazyka do druhého za pomoci speciálního software, možnost automatického vyhledávání, nepoměrně méně náročnější na sklady, možnost rychlého přenosu, snadná přenositelnost uložených dat.<br /> <br /> Analogové záznamy jsou nepoměrně kvalitnější než digitální – avšak jsou snadno poškoditelná. Proto se používá digitalizace. Na analogová i digitální média však mohou společně negativně působit i další vlivy jako prach, vlhkost, …<br /> <br /> ==18. Na jaké hlavní prvky (bloky, oddělení) můžeme dekomponovat knihovnu, podíváme-li se na ni jako na systém?==<br /> * '''Studovny'''<br /> * '''Sklady'''<br /> * '''Databáze'''<br /> * '''Výpůjční oddělení'''<br /> * '''Informační oddělení'''<br /> * '''Linka zpracování''', tj. akvizice, popis, adjustace<br /> * '''Management knihovny'''<br /> * '''Počítače''' - přístup do databází knihovny a připojení k Internetu<br /> Každé oddělení má své správce, tj. knihovníky (např. správce skladu, správce studovny).<br /> <br /> Schéma knihovny jako systému z přednášky Dr. Ing. Kadlece předmětu Knihovnické systémy a standardy naleznete zde[http://knihomol.phil.muni.cz/vik/vikba10/prednask/knihovna.htm]<br /> <br /> <br /> 1)knihovník<br /> 2)dokument<br /> 3)uživatel<br /> <br /> ==19. Co znamená a z čeho se skládá v knihovně tzv. &quot;linka zpracování&quot;?==<br /> Je to systém tří oddělení (činností) v knihovně, kterými projde získaný dokument než je k dispozici uživatelům: <br /> <br /> 1. '''Akvizice''' - získání dokumentů (koupí, darem, výměnou, povinným výtiskem) a jejich evidence (zápis do přírůstkového seznamu).<br /> <br /> 2. '''Popis''' - jmenný (tj. popis dokumentu z hlediska toho, co je v ní napsané, jména autorů, korporací,...) a věcný (tj. podle oborů).<br /> <br /> 3. '''Adjustace''' - dokument se označí štítky, signaturou, zabalí se a následně pošle dál (do skladu, studovny či půjčovny).<br /> <br /> ==20. K čemu slouží a jaké úkoly plní v knihovně akvizice?==<br /> * Akvizice je činnost, která je zaměřená na zjišťování, výběr a získávání dokumentů do fondu dané knihovny. <br /> * Je důležité brát ohled na funkci knihovny, její zaměření a poslání, obsahovou strukturu jejího fondu a potřeby uživatelů.<br /> * Získání dokumentů je možné koupí, darem, výměnou a u vybraných knihoven také tzv. povinným výtiskem.<br /> <br /> ==21. Jaké jsou hlavní zdroje získávání dokumentů do knihovny?==<br /> <br /> * nákup<br /> * dar<br /> * výměna<br /> * (povinný výtisk) - pouze vybrané knihovny<br /> <br /> ==22. Jaké základní seznamy musí knihovna vytvářet, k čemu slouží a jaké údaje se v nich uvádí?==<br /> <br /> 1. '''Přírůstkový seznam''' - je základním seznamem každé knihovny. Zapisují se do něj všechny získané knihovní jednotky (mimo exemplářů periodik). Může být veden jednak v klasické (papírové) podobě či v elektronické.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok jeho vydání, způsob nabytí.<br /> <br /> 2. '''Úbytkový seznam''' - je druhým důležitým seznamem v knihovně. Zapisují se do něj odepsané (vyřazené) knihovní jednotky (úbytky) dané knihovny.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, úbytkové číslo, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok vydání, důvod odpisu.<br /> <br /> ==23. Co je &quot;signatura&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> Je to označení alfanumerickým znakem, podle kterého najdeme knihu na regále.<br /> <br /> Mají pravidla vytváření, každá knihovna má jiný systém signatur.<br /> <br /> ==24. Co je &quot;přírůstkové číslo&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * je to evidenční číslo, pod kterým je zapsána do přírůstkového seznamu každá nová knihovní jednotka<br /> <br /> ==25. Co je &quot;sigla&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * sigla je lokační značka knihovny<br /> <br /> * užívá se k jednoznačné identifikaci knihovny např. v Souborném katalogu ČR<br /> <br /> * i když se stane, že knihovna změní název, sigla zůstává stále stejná<br /> <br /> * siglu tvoří kombinace tří abecedních a tří číselných znaků, např. JNG001<br /> <br /> * velká písmena na první a druhé pozici mají funkci geografického znaku (odvozeného z běžně užívaných zkratek bývalých okresních měst), velké písmeno na třetí pozici vyjadřuje typ knihovny:<br /> <br /> A – ústřední knihovny<br /> <br /> B – knihovny ústavu Akademie věd ČR<br /> <br /> C – knihovny ostatních ústavů<br /> <br /> D – vysokoškolské knihovny<br /> <br /> E – knihovny státní správy, veřejných institucí, kulturních, zájmových a společenských institucí, lékařské knihovny zdravotnických zařízení a církevní knihovny<br /> <br /> F – knihovny podniků, závodů, projektových organizací a firem<br /> <br /> G – veřejné knihovny a školní knihovny<br /> <br /> * číselná část je identifikačním číslem té konkrétní knihovny. Skládá se z třímístného čísla od 001 do 999: <br /> čísla od 001 do 499 se používají pro označení knihoven se sídlem v okresním městě<br /> čísla od 500 do 999 označují knihovny sídlící v ostatních místech okresu.<br /> Např.:<br /> JNG001 = Městská knihovna Jablonec nad Nisou<br /> (JN = okres Jablonec nad Nisou, G = veřejná knihovna, 001 = knihovna se sídlem v okresním městě)<br /> <br /> * siglu přiděluje Národní knihovna ČR, Oddělení souborných katalogů<br /> <br /> ==26. Jakým způsobem je ve skladu knihovny zajištěno optimální využití prostoru?==<br /> Knihy se řadí dle rozměrů aby se ušetřilo místo v regálech. Knihy stejných, nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==27. Co znamená termín &quot;stavění fondu&quot; a jaké druhy stavění fondu znáte?==<br /> Je to uspořádání fondu podle určitého systému, který umožňuje zpětné vyhledávání knihovních jednotek a jejich ochranu.<br /> <br /> Formátově pořadové stavění – uspořádání dle formátu a přiděleného pořadového čísla. Vícesvazková díla a multiplikáty se řadí vedle sebe.<br /> <br /> Formátově přírůstkové stavění – uspořádání dle formátu a přírůstkových čísel bez ohledu na vícesvazková díla a multiplikáty. <br /> <br /> Přírůstkově formátové stavění – stavění podle přírůstkových čísel s ohledem na formát a multiplikáty a vícesvazková díla.<br /> <br /> Systematicko-formátové stavění – uspořádání podle tříd systematické klasifikace, dále podle formátu a podle pořadových čísel.<br /> <br /> ==28. Kde a proč se používá formátové stavění fondu?==<br /> Používá se ve skladech depozit z důvodu úspory místa. Knihy stejných nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==29. Kde a proč se používá oborové stavění fondu?==<br /> Oborové – věnované určitému předmětu, jako je lékařství, a opomíjí se všechny další předměty (například právo). Právo se uvádí jen pokud je v souvislosti s lékařstvím (práva pacientů).<br /> <br /> Například u technické literatury (kde členění podle autorů není důležité, protože autorem je kolektiv)<br /> Zkrátka umožňuje uživatelům vyhledávat podle oboru jejich zájmu.<br /> <br /> ==30. Co znamená termín &quot;adjustace knihy&quot; a jaké úkony zahrnuje?==<br /> Je to označení vlastnictví knihovní jednotky evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli.<br /> <br /> Skládá se z fyzického ošetření knihy před vlastním uložením (obalení, polepení signaturou).<br /> <br /> Adjustace také spočívá v prověření správnosti faktury a také zaevidování faktury do knihy faktur, která může být vedena ručně, nebo strojově, nebo obojím způsobem (obojí je nejvýhodnější). Na faktuře by měly být uvedeny veškeré důležité údaje: cena, datum podpis, vystavení, splatnost, datum dodání faktury, kdo fakturu vystavil, … <br /> <br /> Po kontrole těchto údajů následuje označení vlastnictví dokumentu.<br /> <br /> ==31. Jaké vlivy působí na degradaci dokumentů v knihovně?==<br /> - Nedodržení klimatických podmínek (vlhkost, teplota, světelné záření, …)<br /> <br /> - Nevhodná manipulace a uložení<br /> <br /> - Nedostatečná ochrana před biologickými činiteli (živočichové, plísně, …)<br /> <br /> - Nedostatečná čistota<br /> <br /> - Špatné ovzduší (různé oxidy, …)<br /> <br /> ==32. Jaká opatření můžeme udělat, abychom zabránili degradaci případně úplnému zničení dokumentů v knihovně?==<br /> - Uložíme dokumenty ve vhodných podmínkách<br /> <br /> - Údržbou: očistou, ambulantními opravami, různými konzervačními metodami<br /> <br /> - Restaurátorským zásahem<br /> <br /> - Šetrnou manipulací<br /> <br /> - Prevencí katastrofických událostí<br /> <br /> ==33. Jaký je smysl prezenční výpůjčky v knihovně?==<br /> Udržet knihy, které mají být po celou dobu k dispozici čtenářům v knihovně právě v prostorách knihovny pro studijní účely. Dále se takto půjčují knihy, které jsou moc cenné nebo drahé a tím se knihovníci snaží je ochránit.<br /> <br /> ==34. Jaký je rozdíl mezi objednávkou dokumentu a jeho rezervací?==<br /> <br /> Objednávka – požadavek na vypůjčení knihovní jednotky, která je momentálně k dispozici, ale nachází se mimo volný výběr (je například ve skladu).<br /> <br /> <br /> Rezervace – Záznam požadavku uživatele na dokument, který je momentálně vypůjčen<br /> <br /> ==35. Jak se řeší při půjčování situace, kdy má o dokument zájem ve stejnou dobu víc uživatelů?==<br /> Kniha se půjčí podle toho, kdo si ji dříve zamluví, nebo rezervace. Postupuje se chronologicky.<br /> <br /> ==36. Jaké rozlišujeme typy výpůjček z hlediska délky výpůjční lhůty?==<br /> Krátkodobá, dlouhodobá, trvalá (depozit), meziknihovní.<br /> <br /> ==37. Jak souvisí pojem &quot;metadata&quot; s pojmem &quot;bibliografický popis&quot;?==<br /> Metadata – strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech. Mají funkci popisnou, selekční a archivační.<br /> <br /> Bibliografický popis – obsahuje soubor popisných údajů zaznamenávajících a identifikujících zpracovávaný dokument pomocí osmi oblastí údajů.<br /> <br /> Oba tyto pojmy spolu souvisí tím, že nesou informace o primárních datech<br /> <br /> ==38. Proč se vytváří (k čemu slouží) bibliografické záznamy?==<br /> Soubor údajů o zpracovaném dokumentu. Umožňuje identifikaci dokumentu tím, že představuje v něm uložené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení, jeho fyzickou formu, dále umožňuje jeho vyhledání a přístup k němu.<br /> <br /> ==39. Jaké problémy je nutné řešit při popisu zdrojů?==<br /> - Odkud vzít údaje pro popis<br /> <br /> - Jaké vlastnosti zdrojů popisovat<br /> <br /> - Jakých hodnot mohou nabývat<br /> <br /> - V jakém jazyku budou vyjádřeny<br /> <br /> - Jakým skriptem budou zapsány<br /> <br /> - Jak formálně tvrzení zapsat<br /> <br /> - V jakém formátu zapsat (struktura, kódování)<br /> <br /> ==40. Základní rozdělení bibliografických údajů z hlediska způsobu jejich vytváření a pozdějšího použití. Uveďte základní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami.==<br /> Bibliografický popis – účelem je umožnit rozlišit různé bibliografické zdroje od sebe navzájem (pomocí informací z dokumentu).<br /> <br /> <br /> Selekční údaj – údaj, podle kterého lze bibliografický záznam vyhledat a identifikovat (je tvořen pomocí selekčních jazyků).<br /> <br /> ==41. Co je podstatou selekčních údajů a jejich základní rozdělení.==<br /> Selekční údaje nám umožňují zařadit a popsat dokument podle jeho vlastností. Na základě takovýchto údajů pak mohou uživatelé a zaměstnanci knihovny takovéto dokumenty vyhledávat. <br /> <br /> <br /> Selekční jazyky jmenné – (jmenné záhlaví), personální, korporativní, názvová, geografická jména, …<br /> Selekční jazyky věcné - předmětové (na bázi přirozeného jazyka); systematické (umělé jazyky)<br /> <br /> ==42. Jaké prostředky používá bibliografický popis pro vyjádření vlastností popisovaných zdrojů?==<br /> Skupina entit 1: – produkty intelektuální nebo umělecké činnosti, které jsou jmenovány nebo popsány v bibliografických záznamech.<br /> - Dílo – určitý intelektuální nebo umělecký výtvor (abstraktní entita)<br /> - Vyjádření – určitá intelektuální nebo umělecká realizace díla (ve formě různých druhů záznamů)<br /> - Provedení – fyzická podoba vyjádření díla (všechny hmotné objekty se stejnou intelektuální formou).<br /> - Jednotka – jednotlivý exemplář provedení<br /> <br /> <br /> Skupina entit 2: – entity odpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, za fyzickou výrobu a správu entit.<br /> - Osoba – jednotlivec (ty které zemřely i ty, které žijí).<br /> - Korporace – organizace nebo skupina působící jako celek.<br /> <br /> <br /> Skupina entit 3 – doplňkový soubor entit, které slouží jako předměty int. nebo umělecké činnosti.<br /> - Pojem – abstraktní představa nebo myšlenka<br /> - Objekt – hmotný předmět<br /> - Akce – činnost nebo událost<br /> - Místo - lokace<br /> <br /> ==43. Co se rozumí pod pojmem &quot;korporace&quot; ve smyslu původce díla při bibliografickém popisu?==<br /> Organizace nebo skupina osob, identifikovaná vlastním jménem, vystupující jako celek (asociace, instituce, obchodní firmy, nevýdělečné instituce, …).<br /> <br /> ==44. Uveďte, jaké druhy odpovědnosti za dílo rozlišují AACR2R a stručně je charakterizujte.==<br /> Individuální – jedna osoba (fiktivní, neznámá, nejistá, …)<br /> <br /> Společná – spolupracují dvě nebo více osob nebo korporací, vykonávají stejný druh aktivity, mohou se podílet na různých částech, nebo podíl nemusí být odlišen.<br /> <br /> Smíšená – různé korporace nebo osoby přispívají různými druhy aktivit (modifikace, ilustrace, …)<br /> <br /> ==45. Z jakých dvou hledisek je nutné popisovat bibliografický zdroj a proč je nutné tyto dva aspekty rozlišovat?==<br /> Dvě hlediska:<br /> - Obsah (content) – intelektuální a umělecký obsah (nehmotný)<br /> - Nosič (carrier) – fyzické vlastnosti, formát (nehmotný)<br /> <br /> <br /> Účelem je umožnit rozlišení různých bibliografických zdrojů od sebe navzájem. Je třeba vzít v úvahu všechny aspekty popisované jednotky (obsah, nosič, typ publikace, bibliografické souvislosti, …). Tato hlediska by měla být zohledněna ve všech oblastech popisu.<br /> <br /> ==46. S jakými problémy se setkáváme při použití názvů a jmen k popisu zdrojů?==<br /> Názvy a přiřazená jména se mohou časem měnit, osoby mohou mít přiřazeno více druhů jmen, která se mohou vyskytovat v různých jazycích a znacích, názvy nemusí vůbec existovat, jména mohou být neznámá, jeden název může mít přiřazeno více osob nebo objektů, …<br /> <br /> ==47. Jak se řeší problém nejednoznačnosti jména (víc osob má stejné jméno) např. při popisu původce díla?==<br /> Je nutné použít doplňky (kvalifikátory) pro rozlišení stejných jmen (např. data, místa, …).<br /> <br /> ==48. Jak se řeší při bib. popisu situace, kdy je text v dokumentu zapsán v písmu, které nelze technicky pro popis použít (např. azbukou nebo řecky)?==<br /> Pro popis se použijí tzv. transliterační tabulky. Při převodu se nepřihlíží k fonetické hodnotě jednotlivých písem. Je možný zpětný převod do původní abecedy.<br /> <br /> ==49. Jaké jsou hlavní prameny popisu, ze kterých se čerpá při vytváření bibliografického záznamu knihy?==<br /> Zdrojem popisné informace je obvykle jednotka, kterou popisujeme, případně různé příručky a další díla. Pro každou oblast popisu je předepsán hlavní pramen popisu. Pokud informaci nenajdeme v hlavním popisu a najdeme ji jinde, uvedeme ji v hranatých závorkách.<br /> <br /> 1. Název a údaje o odpovědnosti &gt; Titulní stránka<br /> <br /> 2. Vydání &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 4. Nakladatelské údaje &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 5. Fyzický popis &gt; Celá publikace<br /> <br /> 6. Edice &gt; Celá publikace<br /> <br /> 7. Poznámky &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> 8. Standardní číslo &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> ==50. Jaký je rozdíl mezi vylučovacím a přidružovacím odkazem?==<br /> Vylučovací odkaz: (viz)<br /> Odkaz alternativního znění jména autora nebo unifikovaného názvu, jež nebylo použito pro hlavní záhlaví na autoritní formu daného jména nebo názvu.Může se jednat o odkaz, který přivádí uživatele k heslu, jež nebylo použito, ale pod kterým by se mohla daná problematika také skrývat. <br /> <br /> Přidružovací odkaz: (viz též)<br /> Upozorňuje uživatele jmenného katalogu pod jakým záhlavím mohou být nalezena díla téhož autora, má-li dvě bibliografické identity (např. pseudonym).<br /> V předmětovém katalogu upozorňuje uživatele na tématicky příbuzné dokumenty<br /> <br /> ==51. Čím se zabývá identifikační (jmenný) popis?==<br /> Je to část bibliografického záznamu, která se zabývá tvorbou bibliografického popisu , jmenných selekčních údajů (záhlaví) a tím i souvisejících jmenných a názvových autorit<br /> <br /> ==52. Čím se zabývá věcný popis?==<br /> Zabývá se pořádáním informací, při kterém jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pomocí pořádacích znaků věcných selekčních jazyků.<br /> <br /> ==53. Základní rozdělení selekčních jazyků a jejich stručná charakteristika.==<br /> 1) Podle typu zpřístupňovaných dokumentů na:<br /> Dokumentační – pořádání a ukládání dokumentografických informací (obsahová char. dokumentu).<br /> Faktografické – pořádání a ukládání faktografických informací<br /> <br /> <br /> 2) Podle charakteru zpřístupňovaných informací na:<br /> Identifikační – slouží pro popis formálních charakteristik v bibliog. popisu a jmenné katalogizaci<br /> Věcné – použití při zpracování věcných údajů s cílem umožnit vyhledávání dok. podle obsahu.<br /> <br /> <br /> Dělí se dále na: <br /> <br /> Předmětové selekční jazyky (na bázi přirozeného jazyka)<br /> <br /> Systematické selekční jazyky (na bázi umělého jazyka)<br /> <br /> Prekoordiované – lexikální jednotky jsou složené (MDT, předmět. hesla).<br /> <br /> Postkoordinované – lex. jednotky vyjadřují jednoduché pojmy (tezaurus).<br /> <br /> ==54. Co je základní myšlenkou studie FRBR (funkční požadavky na bibliografické záznamy)?==<br /> Studie vznikla v roce 1997 z podnětu IFLA. Cílem je jasně definovaný , strukturovaný rámec, uvádějící do souvislostí údaje zaznamenané v bibliografických záznamech a vyhovující potřebám uživatelů těchto záznamů. Dále doporučit základní úroveň funkčnosti pro záznamy vytvořené národními bibliografickými agenturami.<br /> <br /> <br /> Studie používá metodiku konceptuálního modelování založenou na technice analýzy entit. Zabývá se třemi hlavními prvky:<br /> <br /> <br /> Entity – klíčové objekty, které jsou předmětem zájmu uživatelů informací<br /> Vztahy mezi různými typy entit<br /> Atributy – důležité vlastnosti entit<br /> <br /> <br /> Atributy a vztahy jsou mapovány do čtyř obec. uživatelských úloh (najít, identifikovat, vybrat, získat).<br /> <br /> ==55. Jaký je rozdíl mezi dílem a jeho provedením?==<br /> <br /> Dílo je umělecký, vědecky, technický nebo řemeslný výtvor tvůrčí lidské činnosti (abstraktní podoba).<br /> <br /> <br /> Provedení je fyzická podoba vyjádření díla. Představuje všechny hmotné objekty, které mají stejné vlastnosti pokud jde o intelektuální obsah a fyzickou formu.<br /> <br /> ==56. Jaké znáte globální identifikátory, používané při popisu bibliografických zdrojů?==<br /> <br /> ISBN, ISSN, ISMN, ISRN, SICI, URI<br /> <br /> Podrobnosti v [http://sigma.nkp.cz/F/EQMA23ADXHPBFKY16YU4I6NNNAKP9R1DJ1K68QH45H3A3UBE2U-47696?func=file&amp;file_name=find-b&amp;local_base=KTD TDKIV].<br /> <br /> ==57. Jak je zajištěno, že mezinárodní identifikátor (např. ISBN) je globálně jednoznačný - jedinečný?==<br /> Systém ISBN je řízen mezinárodní agenturou ISBN, které podléhají národní agentury ISBN. Ty přidělují novým publikacím ISBN z přidělených bloků čísel a provádějí evidenci těchto publikací.<br /> V ČR funguje národní agentura ISBN při NK ČR.<br /> <br /> <br /> ISBN je mezinárodní standardní číslo knihy, alfanumerický kód určený pro jednoznačnou identifikaci knižních vydání. Vychází z mezinárodního standardu ISO 2108. Z této alfanumerické struktury lze získat základní informace o původu knihy. Označení je složeno z částí proměnlivé délky, rozdělenými pomlčkami a mezerami.<br /> <br /> <br /> ISBN-10 – bylo dříve původní deseticiferné.<br /> ISBN-13 – nyní, má o jednu skupinu na začátku navíc a má nyní identickou strukturu jako čárový kód. Takže je takto ISBN na knihách i uvedeno.<br /> <br /> <br /> Složení ISBN-13: <br /> Na začátku nově přidaný prefix: konstanta 978 nebo 979, který označuje prefix čárového kódu.<br /> Druhou částí je identifikátor skupiny, který popisuje zemi a zeměpisný region.<br /> Třetí částí je identifikace vydavatele knihy pomocí kódu který je jednoznačný.<br /> Čtvrtá část popisuje již konkrétní vydání příslušné knihy u daného vydavatele (max. 6 číslic)<br /> Poslední číslo je kontrolní cifra, která zajišťuje, aby při překlepu nebyla nalezena jiná kniha.<br /> <br /> ==58. Co znamená tzv. perzistence identifikátoru?==<br /> Identifikátor musí být trvale platný a funkční - nezávislost na lokaci (přesuneme-li objekt na jiné místo webu, identifikátor objektu by měl zůstat nezměněn) a směrovatelnost (zadáme-li identifikátor do webového prohlížeče, infrastruktura webu by nás měla automaticky nasměrovat na příslušný objekt, ať se nachází v rámci globální sítě kdekoliv.<br /> <br /> ==59. Jaké moduly integrovaných knihovnických informačních systémů znáte a jaké funkce plní?==<br /> Dělí se do modulů podle funkcí:<br /> <br /> - Katalog – data o dokumentech (OPAC, bibliografický popis, jednotky)<br /> <br /> - Výpůjční modul – data o uživatelích, výpůjčkách a peň. trans. (výpůjčky, MVS, správa studoven)<br /> <br /> - Akvizice – data o dodavatelích objednávkách, fakturách, rozpočtech (evidence, správa seriálů, výměna publikací).<br /> <br /> - Správa systému – data o účtech, o nastavení systému, …<br /> <br /> Zpravidla obsahuje i nástroje pro zapojení do sítě knihoven a r komunikaci s externími zdroji.<br /> <br /> ==60. Co obnáší proces automatizace v knihovnách?==<br /> Jde o proces, při němž se vytváří struktury a formy záznamu dokumentu pomocí počítačových technologií a to podle typu zpracovaného dokumentu, účelu využití takového záznamu, úrovně podle typu popisné jednotky a použitého nosiče záznamu.<br /> Výsledkem takovéhoto zpracování jsou elektronické katalogy, bibliografické databáze, …<br /> V počátcích automatizace též tištěné katalogy, bibliografie a tištěné katalogizační lístky.<br /> <br /> Automatické zpracování informací – proces zpracování informací pomocí informačních technologií. Zahrnující sběr, ukládání, třídění, propojování, editování,vyhledávání, zobrazování informací, …<br /> <br /> ==61. Jaké integrované knihovnické systémy znáte?==<br /> Lanius, Clavius, Aleph, Koniáš, Daimon, KP_Sys, KP-Win, Voyager, Advanced rapid library<br /> <br /> ==62. Jaké znáte formy knihovních katalogů? (podle používané technologie)==<br /> Svazkový – tištěná kniha, uzavřený, nebo za určité období<br /> <br /> Lístkový – kartónové lístky (75x125 mm) – mezinárodní, 105x 150 – standardizovaný<br /> <br /> Elektronický – počítačová databáze, součást integrovaného knihovnického systému<br /> <br /> Online – OPAC (na síti)<br /> <br /> ==63. Uveďte druhy knihovních katalogů podle způsobu jejich uspořádání.==<br /> * '''Katalog jmenný''' - záznamy jsou uspořádány podle příjmení autora, korporace, prvního slova z názvu (není-li autor) <br /> * '''Katakog věcný''' - ''systematický'' - záznamy uspořádány podle oborů, znaků MDT / ''předmětový'' - uspořádání podle předmětových hesel <br /> * '''Katalog názvový''' - záznamy seřazeny podle názvů dokumentů <br /> * '''Katalog slovníkový (křížový)''' - řazení podle klíčových slov <br /> * '''Katalog místní''' - záznamy uspořádány podle signatur<br /> <br /> ==64. Uveďte druhy knihovních katalogů podle rozsahu fondů, které popisují.==<br /> * '''Generální katalog''' - obsahuje záznamy fondu celé knihovny<br /> * '''Speciální katalog''' - obsahuje záznamy pouze části fondu dané knihovny, např. pouze AV dokumenty <br /> * '''Souborný katalog''' - obsahuje záznamy z fondů více knihoven (např. Souborný katalog ČR je příkladem elektronického souborného katalogu) <br /> * '''Virtuální katalog''' - umožňuje prohledání katalogů online a slučování jejich výsledků<br /> <br /> ==65. Co je hlavním znakem katalogu narozdíl třeba od bibliografie?==<br /> *'''Katalog''' obsahuje záznamy o dokumentech, které daná knihovna vlastní. Na katalogizačním záznamu by neměly chybět lokační údaje (signatura). <br /> * '''Bibliografie''' informuje o existenci dokumentů, není vázaná na konkrétní instituci. Bibliografický záznam proto lokační údaje neobsahuje a také obvykle bývá rozsáhlejší než katalogizační.<br /> <br /> ==66. Uveďte hlavní funkce knihovního katalogu.==<br /> * '''bibliografická''' (indikativní) - informuje o existenci primárních dokumentů<br /> * '''rešeršní''' (selekční) - vyhledávání záznamů dokumentů<br /> * '''lokační''' - umožňuje zjistit, kde nalezené zdroje jsou a jsou-li dostupné a jak<br /> * '''evidenční''' - eviduje dokumenty (tj. majetek) knihovny<br /> * '''kolokační''' - zajištění toho, aby se záznamy, které spolu nějakým zpúsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe (např. díla jednoho autora)<br /> * '''identifikační''' (popisná) - umožňuje zjistit, o jaký dokument se jedná a odlišit ho od ostatních <br /> * '''propagační''' - nabízí obsah sbírek knihovny<br /> <br /> ==67. Vysvětlete termín &quot;kolokační funkce&quot; katalogu.==<br /> * kolokační funkce katalogu zajišťuje, aby se dokumenty, které spolu nějakým způsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe, např. díla jednoho autora, různá vydání stejného díla<br /> <br /> ==68. Co znamená termín &quot;navigace&quot; v katalogu?==<br /> Znamená to NAVIGOVAT UŽIVATELE KATALOGU (prostřednictvím logického uspořádání bibliografických informací a jasnou prezentací způsobu, jak se v katalogu pohybovat, včetně prezentace vztahu mezi díly, vyjádřeními, manifestacemi a jednotkami).<br /> <br /> ==69. Co znamená termín OPAC?==<br /> * OPAC = Online public access catalog<br /> * veřejně dostupný elektronický katalog dokumentů nacházejících se v knihovně<br /> * vyhledávání v OPACu jednoduché nebo pokročilé<br /> * možnost listování v rejstřících<br /> * řada knihoven přidává do svého OPACu náhledy obálek dokumentů či nabízí uživatelům možnost přidávat recenze dokumentů <br /> * standartně bývá součástí přístup do čtenářského konta, možnost rezervace nebo prolongace dokumentu<br /> <br /> ==70. Jaké jiné další funkce poskytuje OPAC katalog oproti klasickým např. lístkovým katalogům?==<br /> * složitější vyhledávání záznamů na základě kombinování dotazů<br /> * prohlížení rejstříků v rámci vyhledávání (rejstřík autorů, klíčových slov)<br /> * možnost volby vyhledávání v celém fondu knihovny nebo pouze ve vybrané části<br /> * možnost zjištění, zda je nebo není dokument momentálně vypůjčený (popř. datum, kdy by měl být čtenářem vrácen)<br /> * možnost rezervace nebo prodloužení (prolongace) dokumentu<br /> * možnost bezprostřední aktualizace záznamu knihovníkem (přidání či oprava údajů) prostřednictvím příslušného knihovního programu<br /> * možnost vkládání náhledů obálek, přidávání recenzí<br /> * propojení s jinými databázemi či službami<br /> * možnost zobrazení vybraného záznamu v různých formátech (katalogizační záznam, citace, záznam ve formátu MARC21, UNIMARC či ISBD<br /> * možnost tisku vyfiltrovaného záznamu<br /> * přístup do čtenářského konta<br /> * knihovny mohou využít objednávky MVS přes online katalog<br /> <br /> ==71. Jaké výhody přinesly elektronické katalogy oproti klasickým papírovým?==<br /> * přístup ke katalogu neomezenému počtu uživatelů ve stejný čas<br /> * přístup 24 hodin denně<br /> * nemusím být v knihovně<br /> * možnost vyhledávat dokument podle nejrůznějších kritérií (autor, název, jazyk dokumentu, roku vydání, nakladatele, klíčových slov)<br /> * možnost sdílení záznamů<br /> * rychlejší a pohodlnější vyhledávání<br /> <br /> ==72. Jak se nazývá proces převodu lístkového katalogu do elektronické podoby?==<br /> Retrospektivní konverze.<br /> <br /> ==73. Co představuje termín &quot;bibliomining&quot;?==<br /> Bibliomining souvisí s pojmem data mining = těžba dat. Ve spojení s biblio znamená těžba informací z knihovny a jejích katalogů, tzv. čtení mezi řádky (návštěvnost, obliba knížek, přelidněnost v závislosti na otevírací době, denní hodině…)<br /> <br /> ==74. Co vyjadřuje označení &quot;Library 2.0&quot;?==<br /> Tento pojem souvisí s pojmem Web 2.0. Library 2.0 je podle mnohých názorů spojením klasické knihovny a technologií Web 2.0 + Bussines 2.0 = Library 2.0<br /> <br /> Charakteristika: Zapojení uživatele do vytváření a implementace služeb knihovny pomocí tech. W2.<br /> <br /> Library 2.0 není uzavřený koncept což knihovnu vede k potřebě k neustále reakci na potřeby uživatelů (vylepšování stávajících služeb právě za pomoci uživatelů).<br /> Hlavní myšlenka tedy je vytvoření takové knihovny, která by byla adekvátní potřebám uživatelů a dokázala by se jim nejen jednorázově přizpůsobit, ale hlavně neustále reagovat na změny jejich potřeb a přání. Taková knihovna by ve svých službách, které nabízí, používala technologie W2.<br /> Přístup do knihoven pomocí webového OPACu je dnes již zavedeným standardem. Ovšem kdyby se tato služba propojila s RSS kanály a s možností uživatelů hodnotit a přidávat své názory na jednotlivé tituly, knihovní služby by pak nabraly úplně jiné podoby.<br /> <br /> ==75. Uveďte příklad &quot;de iure&quot; standardu a &quot;de facto&quot; standardu a jaký je mezi nimi rozdíl.==<br /> De uire standardy vytváří obvykle komise expertů pověřená nějakou organizací, nejlépe standardizační (např. ISBN).<br /> <br /> De facto standardy vychází z praxe. Určité řešení se ujme a rozšíří, protože z něj vyplývají určité výhody (mp3).<br /> <br /> ==76. Uveďte důvody používání standardů.==<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> <br /> ==77. Jmenujte nejdůležitější světové a české standardizační organizace.==<br /> '''ISO '''<br /> * Mezinárodní organizace pro normalizaci<br /> * International Organization for Standardization<br /> * založeno 1947, sídlo v Ženevě<br /> * světová federace národních normalizačních organizací<br /> * členem ISO je Český normalizační institut<br /> * zabývá se tvorbou mezinárodních norem ve všech oblastech mimo elektrotechniky<br /> <br /> <br /> '''ANSI'''<br /> * The American National Standards Institute<br /> * založeno 1919, současný název od roku 1969, sídlo ve Washingtonu<br /> * americká standardizační organizace<br /> * vytváří průmyslové standardy v USA<br /> * je členem ISO<br /> <br /> <br /> '''NISO'''<br /> * National Information Standards Organization<br /> * americká standardizační organizace<br /> * založeno 1939, současný název od roku 1984<br /> * vyvíjí standardy týkající se informačních technologií (v oblasti knihovnictví jsou to např. ISSN, Z39.50, Dublin Core, ...)<br /> <br /> <br /> '''CEN'''<br /> * European Committee for Standardization<br /> * Evropský výbor pro normalizaci<br /> * produkuje European Standards - EN<br /> * má 30 národních členů, členy CEN jsou národní normalizační organizace ze 30 evropských zemí<br /> * za ČR je členem Český normalizační institut (ČNI)<br /> <br /> <br /> '''ČNI'''<br /> * Český normalizační institut<br /> * spravuje české národní standardy<br /> * je zodpovědný za tvorbu českých technických norem<br /> * založen roku 1922, současný název od roku 2005, dříve název ČSNI <br /> <br /> <br /> <br /> '''W3C'''<br /> * World Wide Web Consortium<br /> * mezinárodní konsorcium<br /> * založeno roku 1994<br /> * vytváří webové standardy a doporučení pro World Wide Web (např. HTML - Hypertext Markup Language, CSS - Cascading Style Sheets)<br /> * konsorciu předsedá jeho zakladatel Tim Berners-Lee<br /> <br /> <br /> <br /> '''IETF'''<br /> * The Internet Engineering Task Force<br /> * zabývá se problematikou Internetu<br /> * publikuje Internet Drafts a RFC (Requests for Comments)<br /> <br /> <br /> '''ALA'''<br /> * The American Library Association<br /> * spravuje a vydává AACR<br /> <br /> <br /> '''JSC'''<br /> * Joint Steering Committee for Revision of AACR<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje AACR<br /> <br /> <br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> <br /> '''IFLA'''<br /> * International Federation of Library Associations and Institutions<br /> * Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí<br /> * světové nevládní knihovnické společenství, které ovlivňuje a usměrňuje rozvoj knihovnictví na celém světě<br /> * založena v roce 1922 ve skotském Edinburghu<br /> * vedení IFLA sídlí v Haagu v Královské knihovně (Nizozemsko)<br /> * spravuje UNIMARC<br /> * IFLA doporučení: FRBR (Functional Requirements for Bibliographic Record, Funkční požadavky na bibliografický záznam)<br /> <br /> <br /> '''NK ČR'''<br /> * Národní knihovna České republiky<br /> * určuje knihovní standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy<br /> <br /> ==78. Jmenujte jednu mezinárodní a jednu americkou organizaci sdružující knihovny.==<br /> americká organizace:<br /> '''ALA''' - The American Library Associations<br /> <br /> mezinárodní organizace:<br /> '''IFLA''' - Internation Federation of Library Associations and Institutions<br /> <br /> ==79. Která organizace má v ČR na starosti standardizaci v knihovnictví?==<br /> '''Národní knihovna ČR''' <br /> * určuje knihovnické standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy a vydává je<br /> <br /> ==80. Která organizace vyvíjí MARC formáty?==<br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> ==81. Jaké jsou výhody jazyka XML při strukturování dat?==<br /> * textový formát, nezávislý na prostředí<br /> * odděluje popis struktury od prezentace<br /> * DTD (Document Type Definition) je možné sdílet v rámci skupin uživatelů<br /> * standard je otevřený - bez licencí<br /> * a je podporovaný komerčními i volnými aplikacemi<br /> <br /> ==82. Jaké jsou výhody a nevýhody standardizace?==<br /> ''Výhody'':<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> ''Nevýhody'':<br /> * Standardizace omezuje uživatele na předem dané postupy a případy dané standardem, standardizací není možné postihnout všechny možné případy.<br /> * Vývoj a udržování standardu vyžaduje financování: Někdo je musí hradit (firmy, státy, sdružení). Standardy mohou být předmětem patentů a za jejich používání je nutné platit licenční poplatky. Úspěšnost standardu roste s tím, kolik se do něho investuje prostředků.<br /> <br /> ==83. Co znamená termín &quot;blog&quot;?==<br /> * blog je '''webová aplikace''' na jedné webové stránce obsahující příspěvky uživatelů (tzv. '''blogerů''')<br /> * jsou to internetové deníky obsahující články a reakce na ně<br /> * umožňují veřejné vyjádření názoru kohokoliv <br /> * příspěvky bývají nejčastěji řazeny chronologicky, nejnovější nahoře<br /> * možnost přidávání komentářů k jednotlivým příspěvkům<br /> * výhodou je jednoduchá tvorba a užívání<br /> * blogy jsou jednou z technologií Web 2.0<br /> <br /> ==84. V čem spočívá princip &quot;wiki&quot;?==<br /> <br /> * Wiki je technologie umožňující vytvářet dokumenty pomocí jednoduchého značkovacího jazyka za použití webového prohlížeče. <br /> <br /> * Výhodou je snadné vytváření a aktualizace wiki stránek. <br /> <br /> * Většina systémů wiki je otevřena veřejnosti, uživatelé mohou libovolně vkládat či upravovat texty.<br /> <br /> * Název wiki pochází z havajštiny (rychlý).<br /> <br /> * Příkladem je Wikipedia.<br /> <br /> ==85. Co znamená termín &quot;social bookmarking&quot;?==<br /> <br /> * Social bookmarking je jednou z technologií Webu 2.0.<br /> <br /> * Jedná se o vzájemné sdílení zajímavých odkazů (např. článků, videí, webových stránek atd.) v prostředí Internetu. <br /> <br /> * Uživatel Internetu najde velmi zajímavý článek či webovou stránku a podělí se o ni s ostatními lidmi na Internetu. K tomuto účelu slouží specializované servery, u nás například '''linkuj.cz''' nebo '''jagg.cz'''. Tyto servery umožní daný článek zalinkovat a tím jej nasdílet s ostatními uživateli. <br /> <br /> *Zajímavé odkazy se nemusí jen linkovat, ale uživatel může tyto servery jen navštěvovat a sledovat, co se nového (podle ostatních uživatelů zajímavého) na Internetu objevilo.<br /> <br /> ==86. Co znamená termín &quot;tagging&quot;?==<br /> <br /> * tagging = tagování<br /> <br /> * Tagging označuje přiřazování klíčových slov k souborům na webu přímo uživatelem.<br /> <br /> * Jedná se o technologii Web 2.0.<br /> <br /> * Tagy slouží k označování internetového obsahu a jsou důležitou složkou spoluvytváření obsahu Internetu. Jedná se o jednoduchá slova, kterými mohou uživatelé popisovat různý webový obsah.<br /> <br /> * Jedním z užitečných navigačních prvků, které vytváří samotní uživatelé, je tzv. Tag cloud. Jde o seznam odkazů umístěných na jedné stránce, přičemž každý z nich může být zobrazen jinou velikostí fontu. Velikost fontu u jednotlivých odkazů je ovlivněna popularitou jednotlivých odkazů. Tím se rozumí jak často (tedy kolik uživatelů) na daný odkaz klikne. Čím je odkaz populárnější tím větším fontem se zobrazuje a naopak.<br /> <br /> * V praxi si Tag cloud můžete prohlédnout na '''torrentz.com''' nebo '''del.icio.us'''.<br /> <br /> * Podrobný článek o taggování naleznete zde [[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Tagging]].<br /> <br /> ==87. Co znamená a jaký je princip RSS?==<br /> <br /> * RSS (Really Simple Syndication) je nástroj, který slouží ke snadnému stahování informací o novinkách a změnách na uživatelem vybraném webu ve formátu XML.<br /> <br /> * K použití informací z RSS zdrojů slouží specializované programy, tzv. '''RSS čtečky'''.<br /> <br /> * Díky RSS nemusí uživatel navštěvovat své oblíbené servery, zda na nich není nějaký nový článek, ale stačí mít zapnutou RSS čtečku, která servery navštíví za uživatele a ihned ho upozorní na veškeré změny.<br /> <br /> ==88. Co je to &quot;podcast&quot;?==<br /> <br /> * Podcasting je metoda šíření informací, kterou v roce 2004 vymyslel Adam Curry. <br /> <br /> * Jedná se v podstatě o způsob, jak si automaticky stahovat internetové zvukové záznamy do svého počítače či přenosného kapesního přehrávače jako je iPod. <br /> <br /> * Hlavní přínosem je, že si uživatel nemusí kontrolovat, kdy se bude vysílat jeho oblíbený pořad. Specializovaný program (např. Juice) stáhne vybraný pořad přímo do počítače a uživatel si jej může kdykoliv zpětně přehrát či si jej stáhnout. <br /> <br /> * Podcast může být nejen pořad, ale i jakýkoliv příspěvek převedený do digitálního zvukového formátu. <br /> <br /> * Název podcasting vznikl spojením slov iPod a broadcasting (vysílání).<br /> <br /> ==89. Co je &quot;instant messaging&quot;?==<br /> <br /> * Instant messaging je internetová služba, která pomocí specializovaných programů umožňuje komunikaci v reálném čase s jinými lidmi na síti. <br /> <br /> * Pomocí Instant messaging komunikátorů je možné posílat textové zprávy, soubory různých typů (textové, zvukové, video), komunikovat hlasově prostřednictvím mikrofonu nebo audiovizuálně pomocí webkamery, vytvářet seznamy svých známých (možnost poznat, kdo z nich je právě online).<br /> <br /> ==90. Jak mohou technologie Web 2.0 přispět k rozvoji knihoven a jejich služeb?==<br /> * SOPAC = social OPAC – nová verze katalogů umožňující propojení se sociálními sítěmi a tak větší propojení s uživateli (hodnocení, komentáře, tagging,...)<br /> * aplikace dalších technologií do katalogu: pokročilé formy vyhledávání, našeptáváče, fazetové vyhledávání, dotazy v přirozeném jazyce, RSS, obsahy a obálky knih, propojování na e-zdroje<br /> * blogy: mohou doplňovat webovou prezentaci knihovny, umožňují komunikaci s uživateli, informují o novinkách a dění v knihovně, poskytují různé návody či tipy spojené s knihovnou, vyhledáváním, využíváním zdrojů apod.<br /> * technologie webu 2.0 umožňují reagovat na změny a měnící se potřeby uživatelů, rozvoj umožňují otevřenost, snadnost použití, inovační přístup, participaci uživatelů<br /> <br /> ==91. Co si představíte pod termínem &quot;katalogizační pravidla&quot; nebo &quot;katalogizační instrukce&quot;?==<br /> Katalogizační pravidla jsou určena pro tvorbu katalogů a jiných soupisů v univerzálních knihovnách všech velikostí. <br /> <br /> Je to souhrn metodických pokynů, který umožňuje jednoznačně řešit problémy katalogizace. Tedy co a jak zapisovat.<br /> <br /> ==92. Jmenujte v současnosti používaná katalogizační pravidla v ČR.==<br /> * AACR2 (Anglo-americká katalogizační pravidla, 2. revidované vydání)<br /> * ISBD (Mezinárodní standardní bibliografický popis)<br /> <br /> ==93. Jaký je v hlavních bodech postup při popisu zdrojů podle AARC2R?==<br /> # popsat fyzický předmět <br /> # zvolit hlavní a vedlejší záhlaví<br /> # stanovit správnou formu jmen v záhlavích<br /> # provést odkazy na odlišné formy jmen<br /> <br /> ==94. Čím se zabývá prvních 12 kapitol AACR2R?==<br /> Všeobecnými pravidly popisu u jednotlivých typů dokumentů:<br /> # Všeobecná pravidla popisu<br /> # Knihy, brožury a jednolistové tisky<br /> # Kartografické dokumenty<br /> # Rukopisy (včetně rukopisných sbírek)<br /> # Hudebniny<br /> # Zvukové dokumenty<br /> # Filmy a videozáznamy<br /> # Grafické dokumenty<br /> # Elektronické zdroje<br /> # Trojrozměrné dokumenty<br /> # Mikrodokumenty<br /> # Seriály<br /> <br /> ==95. Jakými hlavními typy identifikačních selekčních údajů (záhlaví) se zabývají AACR2?==<br /> * Popis pod individuálním autorem <br /> ::individuální autor je osoba s hlavní odpovědností za vytvoření intelektuálního nebo uměleckého obsahu díla<br /> * Popis pod korporací <br /> ::korporace je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek<br /> * Popis pod názvem, příp. unifikovaným názvem<br /> ::unifikovaný název je název, jímž je dílo identifikováno pro katalogizační účely, <br /> ::nebo název použitý k rozlišení záhlaví pro jedno dílo od záhlaví pro dílo odlišné <br /> ::nebo konvenční skupinový název použitý pro uspořádání publikací (jednoho autora,...) obsahujících řadu prací nebo výtahy atd. z několika prací (např. sebraná díla,...)<br /> <br /> ==96. Uveďte příklady hlavních pramenů popisu pro knihu podle AACR2R.==<br /> * Titulní stránka<br /> * Preliminária = titulní stránka, rub titulního listu, všechny stránky přecházející titulní stránce a obal<br /> * Tiráž<br /> * Celá popisná jednotka<br /> * Jakýkoli pramen<br /> <br /> ==97. Čím se liší tzv. unifikovaný název od hlavního názvu bibliografického zdroje (třeba knihy)?==<br /> Unifikovaný název slouží k identifikaci jednotky pro katalogizační účely, název bibliografického zdroje může být stejný u více zdrojů, unifikovaný název slouží k upřesnění, o který zdroj se jedná (do kulatých závorek připojí např. název vydávající korporace nebo jiné rozlišující údaje).<br /> <br /> ==98. Uveďte jaké znáte oblasti popisných údajů (je jich 8), které jsou specifikovány v ISBD.==<br /> ==99. Jaké hlavní údaje se uvádí v oblasti údajů o publikaci podle ISBD (nebo i AACR2)?==<br /> ==100. Jaké popisné údaje se podle vás uvádí v oblasti údajů fyzického popisu podle ISBD nebo AACR2?==<br /> ==101. K čemu slouží tzv. &quot;interpunkce&quot; v bibliografickém záznamu a čím je určena?==<br /> ==102. Je nějak určeno pořadí popisných údajů v bibliografickém záznamu podle ISBD a proč?==<br /> ==103. Co znamená, když řekneme o bibliografickém záznamu, že je v určitém &quot;formátu&quot;? Jinak řečeno co znamená &quot;formát bibliografického záznamu&quot;?==<br /> ==104. Jaké znáte formáty (standardy) pro komunikaci bibliografických záznamů?==105. Srovnejte komunikační formáty MARC s formáty ==založenými na XML. Výhody/nevýhody.==<br /> ==106. Porovnejte formáty MARC a Dublin Core, jaké jsou zásadní rozdíly, výhody, nevýhody?==<br /> ==107. Co je definováno ve formátech MARC?==<br /> UNIMARC – má jen formát pro bibliografická data<br /> <br /> <br /> MARC21 formáty jsou definovány pro pět typů dat:<br /> <br /> - Format for Biblographic Data – bibliografická data<br /> <br /> - Format for Holdings Data – to, co knihovna vlastní<br /> <br /> - Format for Autority Data – záhlaví – autor a údaje o něm<br /> <br /> - Format for Classification Data – klasifikační data<br /> <br /> - Format for Community Information – záznamy o knihovnách<br /> <br /> ==108. Co je principem standardu MARC? Jak se člení a označují data záznamu?==<br /> <br /> - MARC = MAchine Readable Cataloguing<br /> - Standard pro reprezentaci a komunikaci (výměnu) bibliografických a souvisejících informací ve strojem čitelné podobě<br /> <br /> <br /> Záznam se dělí na tři úrovně:<br /> - Struktura záznamu – je dána standardy ANSI Z39.2 a ISO 2709<br /> - Označení obsahu – kódy a konvence, které dále identifikují a dále charakterizují obsah záznamu<br /> - Obsah většiny datových elementů je určen mimo standardy MARC, jako jsou AACR, LCSH, …<br /> <br /> <br /> Princip:<br /> - Data se člení do polí a podpolí označených pomocí tagů<br /> - Pole mohou mít pevnou nebo proměnlivou délku<br /> - Pole s pevnou délkou obsahují kódované údaje<br /> - Poli mohou předcházet dva identifikátory, které zpřesňují význam obsahu<br /> <br /> <br /> Hodnoty tagů a jednotlivých polí, podpolí, určuje konkrétní verze formátu MARC, většinou národní.<br /> <br /> ==109. V čem se obecně liší různé verze formátu MARC, např. MARC21 a UNIMARC?==<br /> <br /> - V MARC21 je interpunkce součástí dat, v UNIMARC se generuje až při zobrazení (srov. pole 245 resp. 200), <br /> - UNIMARC má tzv. vyšší granularitu údajů - je podrobněji strukturovaný (srov. pole 100 resp. 700).<br /> <br /> ==110. Stručně charakterizujte bibliografický standard MODS.==<br /> <br /> - MODS – Metadata Object Description Schema) – schéma pro popis objektu metadaty.<br /> - Tento formát byl vytvořen Library of Congress především pro použití v knihovnických appl..<br /> - Obsahuje vybrané prvky z MARC21, které jsou však jinak strukturované a uspořádané.<br /> - Záměrem je jednodušší formát než MARC21, ale stále dostatečně strukturovaný.<br /> <br /> ==111. Stručně charakterizujte formát Dublin Core.==<br /> <br /> - Standard pro netafatový popis digitálních objektů často vyjadřovaný prostřednictvím XML.<br /> - Název vychází z města Dublin v USA – konference na které byl vytvořen.<br /> - Záměrem je usnadnit vyhledávání elektronických zdrojů.<br /> - Standard obsahuje základní sadu 16ti prvků (název, tvůrce, předmět, popis, …) z nichž žádný není povinný<br /> - Původně byl vytvořen jako popis zdrojů na www sestavený přímo autorem. Pak ale zaujal instituce, které se zabývají formálním zpracováním zdrojů (knihovny, vládní agentury, …).<br /> - Struktura Dublin Core se v současnosti používá ve 20 zemích a nové stále přibývají.<br /> <br /> ==112. K čemu se používá protokol Z39.50?==<br /> <br /> - Protokol založený na architektuře server – klient, který je určený pro vyhledávání a získávání informací ze vzdálených databází (je určený pro heterogenní prostředí – různé systémy).<br /> - Tento protokol definuje komunikační jazyk (Z-jazyk) a způsob kódování přenášených údajů.<br /> - Není závislý na platformě ani systému.<br /> - Použitý standard v knihovnictví.<br /> <br /> Protokol umožňuje: Vyhledávání, update údajů, předávání a přebírání (upload a download), <br /> <br /> Při komunikaci nastávají problémy s různými verzemi a různými profily (soubory funkcí, které jsou implementovány). <br /> Implementace protokolu - konkrétní realizace pro konkrétní systém (databázi) a platformu, která může zahrnovat jen určitou podmnožinu funkcí (např. jen vyhledávání, ne update)</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Vypracovan%C3%A9_ot%C3%A1zky_k_testu_VIKBA10&diff=28355 2013-01-22T11:21:29Z

<p>Maluskoval: /* 96. Uveďte příklady hlavních pramenů popisu pro knihu podle AACR2R. */</p> <hr /> <div>* Na tuto stránku můžete vkládat vypracované odpovědi.<br /> * Veškeré otázky jsou záměrně na jedné stránce, aby bylo snažší vytisknout si vypracovaný test a učit se z něj. Pokud však máte pocit, že je dané téma příliš široké, založte pro otázku samostatnou stránku a odkažte na ní.<br /> * Využijte všech možností wiki systému! '''Vkládejte, editujte,opravujte diskutujte.'''<br /> <br /> <br /> ==1. Co znamená pojem &quot;šedá literatura&quot;?==<br /> <br /> * Označována také jako nekonvenční.<br /> * Jedná se především o literaturu, která '''není běžně k dostání v knihkupectvích. '''Je '''vydávána omezeně''' pro speciální potřeby různých institucí.<br /> * Uchovává se především v archivech.<br /> <br /> '''Mezi šedou literaturu patří:''' diplomové práce, disertační práce, zprávy z konferencí, technické zprávy výzkumné práce, speciální analýzy, technické zprávy, firemní informace, výroční zprávy, patenty …<br /> <br /> ==2. Co mají společného nebo rozdílného pojmy &quot;edice&quot;, &quot;edition&quot;, &quot;series&quot; a &quot;vydání&quot;?==<br /> <br /> '''EDICE a SERIES'''<br /> <br /> * &quot;edice&quot; a &quot;series&quot; '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> <br /> '''VYDÁNÍ a EDITION'''<br /> <br /> * &quot;vydání&quot; a &quot;edition&quot; také '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * vydání vycházejí ze '''společného originálu''', ale mohou být doplněné, přepracované či aktualizované<br /> <br /> ==3. Jaký je rozdíl mezi monografií a seriálem?==<br /> <br /> * hlavní rozdíl spočívá v tom, že monografie je vydávaná buď jako jedna část (kniha) nebo je rozdělena do několika částí (svazků), ale tento '''počet částí je vždy konečný'''. Zatímco seriál má '''nestanovený počet částí a ty jsou vydávány postupně'''<br /> <br /> * příkladem monografie může být '''Slovník spisovného jazyka českého''', který vyšel postupně během roku 1989 v nakladatelství Academia celkem v osmi svazcích (1. svazek: A-G, 2. svazek: H-L, atd.)<br /> <br /> * jednotlivé části monografie mohou být vydávány buď '''současně''' nebo '''postupně'''<br /> <br /> * příkladem seriálu jsou časopisy (i elektronické), deníky, výroční zprávy<br /> <br /> * seriál je pokračující zdroj, '''postupně''' vydávaný po jednotlivých částech, obvykle číslovaný a bez předem stanovené doby ukončení (není stanoveno, kolik bude mít částí/čísel)<br /> <br /> * jednotlivá část (číslo) seriálu může či nemusí mít svůj vlastní název<br /> <br /> ==4. Co je to &quot;edice&quot;?==<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - edice Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> ==5. Uveďte důležitou vlastnost digitálních dokumentů, která zásadně mění způsob nakládání s těmito dokumenty (oproti klasickým analogovým) především z hlediska autorských práv.==<br /> <br /> Hlavním rozdílem digitálních dokumentů oproti analogovým je, že digitální dokumenty mohou být kopírovány velice jednoduše ve stejné kvalitě takovým způsobem, že originál není rozeznatelný. <br /> <br /> Autorské právo:<br /> Výhodou digitálních dokumentů je právě skutečnost, že mohou být k dispozici ve stejném okamžiku velkému množství uživatelů bez ohledu na to, jestli je dokument v knihovně nebo ne. Podle autorského zákona je v současné době vystavit a dát uživatelům k dispozici především jen rukopisy a staré tisky (NK ČR).<br /> <br /> Základní principy autorského práva:<br /> - Bezúplatná licence – užití, kdy uživatel nemá povinnost platit autorovi odměnu.<br /> <br /> - Užití, kde není nutný souhlas autora, ale kde musí uživatel autorovi platit odměnu za užití díla.<br /> <br /> - Užití, kdy je nutný výslovný souhlas autora a vyžaduje uzavření lic. smlouvy (dig. distribuce - DB).<br /> <br /> <br /> Digitální distribuce z pohledu českého práva – Distribuce:<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce zcela volně<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce s tzv. podmíněným přístupem (zobrazení podmiňuje ID a heslo)<br /> <br /> - zaslání dokumentu prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> - zpřístupněním dokumentu konkrétní osobě (ID a heslo) v knihovně (v rámci intranetu)<br /> <br /> - převedení dokumentu do el. podoby (digitalizace) a získat tak rozmnoženinu díla v el. podobě<br /> <br /> - zpřístupnění díla, nebo kopie prostřednictvím internetu na místě a čase své vlastní volby<br /> <br /> ==6. S jakými hlavními problémy bychom se setkali, kdybychom se rozhodli převést klasickou knihovnu do její digitální podoby.==<br /> * volba nesprávné technologie - hardware a software<br /> * životnost nosičů (CD přibližně 59 let, kvalitní papír až 1000 let)<br /> * rychlá ztráta záznamů (digitální záznamy zmizí najednou, analogové degradují postupně)<br /> * možnosti hrozeb pro digitální informace = změna nebo smazání obsahu, nefungující nebo zastaralý hardware či software, neplatný formát, destrukce fyzického nosiče<br /> <br /> ==7. Jaké knihovny tvoří tzv. systém knihoven v ČR podle knihovního zákona?==<br /> <br /> * '''Národní knihovna ČR''' - '''Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana''' - '''Moravská zemská knihovna'''<br /> <br /> * '''krajské knihovny''' (zřizované orgánem kraje)<br /> <br /> * '''základní knihovny''' (zřizované orgánem obce - veřejné knihovny obecní, městské)<br /> <br /> * '''specializované knihovny''' (zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění - knihovny technické, lékařské, právnické, muzejní atd., knihovny Akademie věd ČR)<br /> <br /> ==8. Charakterizujte a u uveďte, čím se od sebe navzájem liší tři hlavní druhy paměťových institucí.==<br /> * '''knihovny''' - především '''zpřístupňují''' informace na hmotných objektech, nové dokumenty získávají v největší míře nákupem<br /> * '''archivy''' - především '''shromažďují a uchovávají''' dokumenty, pro veřejnost mají omezený přístup<br /> * '''muzea''' - zabývají se '''trojrozměrnými objekty''', veřejnosti je zpřístupňují prostřednictvím výstav<br /> <br /> Tyto paměťové instituce se tedy liší '''skladbou fondu, mírou a způsobem jeho zpřístupnění'''.<br /> <br /> ==9. Jaké jsou hlavní funkce všech paměťových institucí?==<br /> * paměťové instituce = knihovny, archivy, muzea<br /> * shromažďují, uspořádávají a zpřístupňují informace uložené na fyzických nebo elektronických objektech<br /> <br /> ==10. Jaké jsou funkce knihovny?==<br /> * shromažďují, uspořádávají, ochraňují a zpřístupňují informace v dokumentech ze svého vlastního fondu<br /> * zpřístupňují dokumenty formou výpůjček prezenčních nebo absenčních<br /> * zprostředkovávají dokumenty z fondů jiných knihoven prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby (MVS) nebo mezinárodní meziknihovní výpůjční služby(MMVS)<br /> * zprostředkovávají přístup k Internetu<br /> * mají i kulturní a společenskou funkci - pořádají nejrůznější akce<br /> <br /> ==11. Jakým způsobem přispívají knihovny k rozvoji demokracie?==<br /> Poskytují knihovnické a informační služby obyvatelů za rovných podmínek. Zajišťují občanům rovný přístup ke kulturním hodnotám, informacím a ke vzdělání. Tyto služby jsou poskytovány bez rozdílu všem, nezávisle na původu, náboženství, … Aplikuje se tu zákon o svobodném přístupu k informacím a o ochraně osobních údajů. Zákon č. 257/2001 sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).<br /> <br /> ==12. Co umožňuje, aby měly knihovny výjimku z autorského zákona, týkající se bezplatného půjčování dokumentů ze svých fondů?==<br /> Autorský zákon 121/2000 sb.:<br /> <br /> §37 – Knihovní licence<br /> <br /> (1) Do autorského práva nezasahuje knihovna, archiv, muzeum galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení<br /> <br /> a) zhotoví-li rozmnoženinu díla, které neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a konzervační potřeby.<br /> <br /> (2) Do autorského práva nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která přísluší autorům od osoby a ve výši stanovené v příloze k tomuto zákonu. Právo na odměnu autor nemá v případě půjčování zveřejněných děl podle tohoto odstavce na místě samém, nebo půjčí-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl školní knihovny a knihovny vysokých škol, NK ČR, MZK, STK, NLK, NPK Komenského, … Parlamentní knihovna ČR.<br /> <br /> Knihovny mají výjimku týkající se půjčování knih vyplývající z Listiny základních práv a svobod ČR, že každý bez rozdílu má mít svobodný přístup k informacím.<br /> <br /> ==13. Uveďte jaké znáte mechanismy, které mohou zajistit vyšší kvalitu (spolehlivost, nestrannost,...) zveřejňovaných informací.==<br /> - odborná kvalifikace autora, jež ho opravňuje k psaní na dané téma<br /> <br /> - reputace vydavatele<br /> <br /> - datum vydání<br /> <br /> - přesnost, spolehlivost a bezchybnost<br /> <br /> - šíře i hloubka pokrytí dané problematiky<br /> <br /> - objektivita poskytovaných informací s minimem předpojatosti<br /> <br /> - aktuálnost zveřejněných informací<br /> <br /> ==14. Použijete-li přirovnání Internetu ke knihovně. Jaké najdete společné znaky a v čem je toto přirovnání neadekvátní?==<br /> Rozdíly:<br /> - organizace (web jako celek není organizován)<br /> <br /> - Internetové vyhledávače většinou spoléhají na jednoduché fulltextové vyhledávání<br /> <br /> - řízení vstupu dat – knihovny kontrolují, jak kvalitní informace přijímají do svého fondu<br /> <br /> - web není cílen na konkrétní skupinu uživatelů<br /> <br /> - krátký poločas rozpadu dokumentů na webu<br /> <br /> ==15. V čem spočívá rozdíl mezi tzv. povrchovým/hlubokým nebo viditelným/neviditelným webem?==<br /> - hluboký (neviditelný) web je ten, který vyhledávače nedokáží indexovat<br /> <br /> - hluboký web je asi 500x větší<br /> <br /> - hluboký web nabízí mnohem kvalitnější informace, soustředěné v relativně v malém počtu sídel<br /> <br /> - víc než polovina hlubokého webu je v předmětových databázích<br /> <br /> - poměr hlubokého a povrchového webu se mění jen nevýrazně<br /> <br /> - 95% hlubokého webu je přístupná bez poplatků<br /> <br /> - běžně používané vyhledávače neindexují více než 16% povrchového webu.<br /> <br /> ==16. Co znamená pojem hypertext?==<br /> <br /> * hypertext je vazba mezi skupinou textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (tzv. linků)<br /> <br /> * odkazuje na jiné informace a umožňuje jejich snadné vyhledávání<br /> <br /> * nejznámějším takovým systémem je World Wide Web<br /> <br /> * myšlenka hypertextu vznikla v roce 1945, kdy Vannevar Bush v článku „As We May Think“ popsal zařízení Memex, umožňující ukládání informací a jejich vzájemné propojování<br /> <br /> ==17. Jaké výhody a nevýhody přináší elektronické médium oproti klasickým analogovým?==<br /> Výhody digitální technologie: snadná manipulovatelnost, stlačitelnost, síťovatelnost, transformovatelnost, překlad z jednoho jazyka do druhého za pomoci speciálního software, možnost automatického vyhledávání, nepoměrně méně náročnější na sklady, možnost rychlého přenosu, snadná přenositelnost uložených dat.<br /> <br /> Analogové záznamy jsou nepoměrně kvalitnější než digitální – avšak jsou snadno poškoditelná. Proto se používá digitalizace. Na analogová i digitální média však mohou společně negativně působit i další vlivy jako prach, vlhkost, …<br /> <br /> ==18. Na jaké hlavní prvky (bloky, oddělení) můžeme dekomponovat knihovnu, podíváme-li se na ni jako na systém?==<br /> * '''Studovny'''<br /> * '''Sklady'''<br /> * '''Databáze'''<br /> * '''Výpůjční oddělení'''<br /> * '''Informační oddělení'''<br /> * '''Linka zpracování''', tj. akvizice, popis, adjustace<br /> * '''Management knihovny'''<br /> * '''Počítače''' - přístup do databází knihovny a připojení k Internetu<br /> Každé oddělení má své správce, tj. knihovníky (např. správce skladu, správce studovny).<br /> <br /> Schéma knihovny jako systému z přednášky Dr. Ing. Kadlece předmětu Knihovnické systémy a standardy naleznete zde[http://knihomol.phil.muni.cz/vik/vikba10/prednask/knihovna.htm]<br /> <br /> <br /> 1)knihovník<br /> 2)dokument<br /> 3)uživatel<br /> <br /> ==19. Co znamená a z čeho se skládá v knihovně tzv. &quot;linka zpracování&quot;?==<br /> Je to systém tří oddělení (činností) v knihovně, kterými projde získaný dokument než je k dispozici uživatelům: <br /> <br /> 1. '''Akvizice''' - získání dokumentů (koupí, darem, výměnou, povinným výtiskem) a jejich evidence (zápis do přírůstkového seznamu).<br /> <br /> 2. '''Popis''' - jmenný (tj. popis dokumentu z hlediska toho, co je v ní napsané, jména autorů, korporací,...) a věcný (tj. podle oborů).<br /> <br /> 3. '''Adjustace''' - dokument se označí štítky, signaturou, zabalí se a následně pošle dál (do skladu, studovny či půjčovny).<br /> <br /> ==20. K čemu slouží a jaké úkoly plní v knihovně akvizice?==<br /> * Akvizice je činnost, která je zaměřená na zjišťování, výběr a získávání dokumentů do fondu dané knihovny. <br /> * Je důležité brát ohled na funkci knihovny, její zaměření a poslání, obsahovou strukturu jejího fondu a potřeby uživatelů.<br /> * Získání dokumentů je možné koupí, darem, výměnou a u vybraných knihoven také tzv. povinným výtiskem.<br /> <br /> ==21. Jaké jsou hlavní zdroje získávání dokumentů do knihovny?==<br /> <br /> * nákup<br /> * dar<br /> * výměna<br /> * (povinný výtisk) - pouze vybrané knihovny<br /> <br /> ==22. Jaké základní seznamy musí knihovna vytvářet, k čemu slouží a jaké údaje se v nich uvádí?==<br /> <br /> 1. '''Přírůstkový seznam''' - je základním seznamem každé knihovny. Zapisují se do něj všechny získané knihovní jednotky (mimo exemplářů periodik). Může být veden jednak v klasické (papírové) podobě či v elektronické.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok jeho vydání, způsob nabytí.<br /> <br /> 2. '''Úbytkový seznam''' - je druhým důležitým seznamem v knihovně. Zapisují se do něj odepsané (vyřazené) knihovní jednotky (úbytky) dané knihovny.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, úbytkové číslo, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok vydání, důvod odpisu.<br /> <br /> ==23. Co je &quot;signatura&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> Je to označení alfanumerickým znakem, podle kterého najdeme knihu na regále.<br /> <br /> Mají pravidla vytváření, každá knihovna má jiný systém signatur.<br /> <br /> ==24. Co je &quot;přírůstkové číslo&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * je to evidenční číslo, pod kterým je zapsána do přírůstkového seznamu každá nová knihovní jednotka<br /> <br /> ==25. Co je &quot;sigla&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * sigla je lokační značka knihovny<br /> <br /> * užívá se k jednoznačné identifikaci knihovny např. v Souborném katalogu ČR<br /> <br /> * i když se stane, že knihovna změní název, sigla zůstává stále stejná<br /> <br /> * siglu tvoří kombinace tří abecedních a tří číselných znaků, např. JNG001<br /> <br /> * velká písmena na první a druhé pozici mají funkci geografického znaku (odvozeného z běžně užívaných zkratek bývalých okresních měst), velké písmeno na třetí pozici vyjadřuje typ knihovny:<br /> <br /> A – ústřední knihovny<br /> <br /> B – knihovny ústavu Akademie věd ČR<br /> <br /> C – knihovny ostatních ústavů<br /> <br /> D – vysokoškolské knihovny<br /> <br /> E – knihovny státní správy, veřejných institucí, kulturních, zájmových a společenských institucí, lékařské knihovny zdravotnických zařízení a církevní knihovny<br /> <br /> F – knihovny podniků, závodů, projektových organizací a firem<br /> <br /> G – veřejné knihovny a školní knihovny<br /> <br /> * číselná část je identifikačním číslem té konkrétní knihovny. Skládá se z třímístného čísla od 001 do 999: <br /> čísla od 001 do 499 se používají pro označení knihoven se sídlem v okresním městě<br /> čísla od 500 do 999 označují knihovny sídlící v ostatních místech okresu.<br /> Např.:<br /> JNG001 = Městská knihovna Jablonec nad Nisou<br /> (JN = okres Jablonec nad Nisou, G = veřejná knihovna, 001 = knihovna se sídlem v okresním městě)<br /> <br /> * siglu přiděluje Národní knihovna ČR, Oddělení souborných katalogů<br /> <br /> ==26. Jakým způsobem je ve skladu knihovny zajištěno optimální využití prostoru?==<br /> Knihy se řadí dle rozměrů aby se ušetřilo místo v regálech. Knihy stejných, nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==27. Co znamená termín &quot;stavění fondu&quot; a jaké druhy stavění fondu znáte?==<br /> Je to uspořádání fondu podle určitého systému, který umožňuje zpětné vyhledávání knihovních jednotek a jejich ochranu.<br /> <br /> Formátově pořadové stavění – uspořádání dle formátu a přiděleného pořadového čísla. Vícesvazková díla a multiplikáty se řadí vedle sebe.<br /> <br /> Formátově přírůstkové stavění – uspořádání dle formátu a přírůstkových čísel bez ohledu na vícesvazková díla a multiplikáty. <br /> <br /> Přírůstkově formátové stavění – stavění podle přírůstkových čísel s ohledem na formát a multiplikáty a vícesvazková díla.<br /> <br /> Systematicko-formátové stavění – uspořádání podle tříd systematické klasifikace, dále podle formátu a podle pořadových čísel.<br /> <br /> ==28. Kde a proč se používá formátové stavění fondu?==<br /> Používá se ve skladech depozit z důvodu úspory místa. Knihy stejných nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==29. Kde a proč se používá oborové stavění fondu?==<br /> Oborové – věnované určitému předmětu, jako je lékařství, a opomíjí se všechny další předměty (například právo). Právo se uvádí jen pokud je v souvislosti s lékařstvím (práva pacientů).<br /> <br /> Například u technické literatury (kde členění podle autorů není důležité, protože autorem je kolektiv)<br /> Zkrátka umožňuje uživatelům vyhledávat podle oboru jejich zájmu.<br /> <br /> ==30. Co znamená termín &quot;adjustace knihy&quot; a jaké úkony zahrnuje?==<br /> Je to označení vlastnictví knihovní jednotky evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli.<br /> <br /> Skládá se z fyzického ošetření knihy před vlastním uložením (obalení, polepení signaturou).<br /> <br /> Adjustace také spočívá v prověření správnosti faktury a také zaevidování faktury do knihy faktur, která může být vedena ručně, nebo strojově, nebo obojím způsobem (obojí je nejvýhodnější). Na faktuře by měly být uvedeny veškeré důležité údaje: cena, datum podpis, vystavení, splatnost, datum dodání faktury, kdo fakturu vystavil, … <br /> <br /> Po kontrole těchto údajů následuje označení vlastnictví dokumentu.<br /> <br /> ==31. Jaké vlivy působí na degradaci dokumentů v knihovně?==<br /> - Nedodržení klimatických podmínek (vlhkost, teplota, světelné záření, …)<br /> <br /> - Nevhodná manipulace a uložení<br /> <br /> - Nedostatečná ochrana před biologickými činiteli (živočichové, plísně, …)<br /> <br /> - Nedostatečná čistota<br /> <br /> - Špatné ovzduší (různé oxidy, …)<br /> <br /> ==32. Jaká opatření můžeme udělat, abychom zabránili degradaci případně úplnému zničení dokumentů v knihovně?==<br /> - Uložíme dokumenty ve vhodných podmínkách<br /> <br /> - Údržbou: očistou, ambulantními opravami, různými konzervačními metodami<br /> <br /> - Restaurátorským zásahem<br /> <br /> - Šetrnou manipulací<br /> <br /> - Prevencí katastrofických událostí<br /> <br /> ==33. Jaký je smysl prezenční výpůjčky v knihovně?==<br /> Udržet knihy, které mají být po celou dobu k dispozici čtenářům v knihovně právě v prostorách knihovny pro studijní účely. Dále se takto půjčují knihy, které jsou moc cenné nebo drahé a tím se knihovníci snaží je ochránit.<br /> <br /> ==34. Jaký je rozdíl mezi objednávkou dokumentu a jeho rezervací?==<br /> <br /> Objednávka – požadavek na vypůjčení knihovní jednotky, která je momentálně k dispozici, ale nachází se mimo volný výběr (je například ve skladu).<br /> <br /> <br /> Rezervace – Záznam požadavku uživatele na dokument, který je momentálně vypůjčen<br /> <br /> ==35. Jak se řeší při půjčování situace, kdy má o dokument zájem ve stejnou dobu víc uživatelů?==<br /> Kniha se půjčí podle toho, kdo si ji dříve zamluví, nebo rezervace. Postupuje se chronologicky.<br /> <br /> ==36. Jaké rozlišujeme typy výpůjček z hlediska délky výpůjční lhůty?==<br /> Krátkodobá, dlouhodobá, trvalá (depozit), meziknihovní.<br /> <br /> ==37. Jak souvisí pojem &quot;metadata&quot; s pojmem &quot;bibliografický popis&quot;?==<br /> Metadata – strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech. Mají funkci popisnou, selekční a archivační.<br /> <br /> Bibliografický popis – obsahuje soubor popisných údajů zaznamenávajících a identifikujících zpracovávaný dokument pomocí osmi oblastí údajů.<br /> <br /> Oba tyto pojmy spolu souvisí tím, že nesou informace o primárních datech<br /> <br /> ==38. Proč se vytváří (k čemu slouží) bibliografické záznamy?==<br /> Soubor údajů o zpracovaném dokumentu. Umožňuje identifikaci dokumentu tím, že představuje v něm uložené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení, jeho fyzickou formu, dále umožňuje jeho vyhledání a přístup k němu.<br /> <br /> ==39. Jaké problémy je nutné řešit při popisu zdrojů?==<br /> - Odkud vzít údaje pro popis<br /> <br /> - Jaké vlastnosti zdrojů popisovat<br /> <br /> - Jakých hodnot mohou nabývat<br /> <br /> - V jakém jazyku budou vyjádřeny<br /> <br /> - Jakým skriptem budou zapsány<br /> <br /> - Jak formálně tvrzení zapsat<br /> <br /> - V jakém formátu zapsat (struktura, kódování)<br /> <br /> ==40. Základní rozdělení bibliografických údajů z hlediska způsobu jejich vytváření a pozdějšího použití. Uveďte základní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami.==<br /> Bibliografický popis – účelem je umožnit rozlišit různé bibliografické zdroje od sebe navzájem (pomocí informací z dokumentu).<br /> <br /> <br /> Selekční údaj – údaj, podle kterého lze bibliografický záznam vyhledat a identifikovat (je tvořen pomocí selekčních jazyků).<br /> <br /> ==41. Co je podstatou selekčních údajů a jejich základní rozdělení.==<br /> Selekční údaje nám umožňují zařadit a popsat dokument podle jeho vlastností. Na základě takovýchto údajů pak mohou uživatelé a zaměstnanci knihovny takovéto dokumenty vyhledávat. <br /> <br /> <br /> Selekční jazyky jmenné – (jmenné záhlaví), personální, korporativní, názvová, geografická jména, …<br /> Selekční jazyky věcné - předmětové (na bázi přirozeného jazyka); systematické (umělé jazyky)<br /> <br /> ==42. Jaké prostředky používá bibliografický popis pro vyjádření vlastností popisovaných zdrojů?==<br /> Skupina entit 1: – produkty intelektuální nebo umělecké činnosti, které jsou jmenovány nebo popsány v bibliografických záznamech.<br /> - Dílo – určitý intelektuální nebo umělecký výtvor (abstraktní entita)<br /> - Vyjádření – určitá intelektuální nebo umělecká realizace díla (ve formě různých druhů záznamů)<br /> - Provedení – fyzická podoba vyjádření díla (všechny hmotné objekty se stejnou intelektuální formou).<br /> - Jednotka – jednotlivý exemplář provedení<br /> <br /> <br /> Skupina entit 2: – entity odpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, za fyzickou výrobu a správu entit.<br /> - Osoba – jednotlivec (ty které zemřely i ty, které žijí).<br /> - Korporace – organizace nebo skupina působící jako celek.<br /> <br /> <br /> Skupina entit 3 – doplňkový soubor entit, které slouží jako předměty int. nebo umělecké činnosti.<br /> - Pojem – abstraktní představa nebo myšlenka<br /> - Objekt – hmotný předmět<br /> - Akce – činnost nebo událost<br /> - Místo - lokace<br /> <br /> ==43. Co se rozumí pod pojmem &quot;korporace&quot; ve smyslu původce díla při bibliografickém popisu?==<br /> Organizace nebo skupina osob, identifikovaná vlastním jménem, vystupující jako celek (asociace, instituce, obchodní firmy, nevýdělečné instituce, …).<br /> <br /> ==44. Uveďte, jaké druhy odpovědnosti za dílo rozlišují AACR2R a stručně je charakterizujte.==<br /> Individuální – jedna osoba (fiktivní, neznámá, nejistá, …)<br /> <br /> Společná – spolupracují dvě nebo více osob nebo korporací, vykonávají stejný druh aktivity, mohou se podílet na různých částech, nebo podíl nemusí být odlišen.<br /> <br /> Smíšená – různé korporace nebo osoby přispívají různými druhy aktivit (modifikace, ilustrace, …)<br /> <br /> ==45. Z jakých dvou hledisek je nutné popisovat bibliografický zdroj a proč je nutné tyto dva aspekty rozlišovat?==<br /> Dvě hlediska:<br /> - Obsah (content) – intelektuální a umělecký obsah (nehmotný)<br /> - Nosič (carrier) – fyzické vlastnosti, formát (nehmotný)<br /> <br /> <br /> Účelem je umožnit rozlišení různých bibliografických zdrojů od sebe navzájem. Je třeba vzít v úvahu všechny aspekty popisované jednotky (obsah, nosič, typ publikace, bibliografické souvislosti, …). Tato hlediska by měla být zohledněna ve všech oblastech popisu.<br /> <br /> ==46. S jakými problémy se setkáváme při použití názvů a jmen k popisu zdrojů?==<br /> Názvy a přiřazená jména se mohou časem měnit, osoby mohou mít přiřazeno více druhů jmen, která se mohou vyskytovat v různých jazycích a znacích, názvy nemusí vůbec existovat, jména mohou být neznámá, jeden název může mít přiřazeno více osob nebo objektů, …<br /> <br /> ==47. Jak se řeší problém nejednoznačnosti jména (víc osob má stejné jméno) např. při popisu původce díla?==<br /> Je nutné použít doplňky (kvalifikátory) pro rozlišení stejných jmen (např. data, místa, …).<br /> <br /> ==48. Jak se řeší při bib. popisu situace, kdy je text v dokumentu zapsán v písmu, které nelze technicky pro popis použít (např. azbukou nebo řecky)?==<br /> Pro popis se použijí tzv. transliterační tabulky. Při převodu se nepřihlíží k fonetické hodnotě jednotlivých písem. Je možný zpětný převod do původní abecedy.<br /> <br /> ==49. Jaké jsou hlavní prameny popisu, ze kterých se čerpá při vytváření bibliografického záznamu knihy?==<br /> Zdrojem popisné informace je obvykle jednotka, kterou popisujeme, případně různé příručky a další díla. Pro každou oblast popisu je předepsán hlavní pramen popisu. Pokud informaci nenajdeme v hlavním popisu a najdeme ji jinde, uvedeme ji v hranatých závorkách.<br /> <br /> 1. Název a údaje o odpovědnosti &gt; Titulní stránka<br /> <br /> 2. Vydání &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 4. Nakladatelské údaje &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 5. Fyzický popis &gt; Celá publikace<br /> <br /> 6. Edice &gt; Celá publikace<br /> <br /> 7. Poznámky &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> 8. Standardní číslo &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> ==50. Jaký je rozdíl mezi vylučovacím a přidružovacím odkazem?==<br /> Vylučovací odkaz: (viz)<br /> Odkaz alternativního znění jména autora nebo unifikovaného názvu, jež nebylo použito pro hlavní záhlaví na autoritní formu daného jména nebo názvu.Může se jednat o odkaz, který přivádí uživatele k heslu, jež nebylo použito, ale pod kterým by se mohla daná problematika také skrývat. <br /> <br /> Přidružovací odkaz: (viz též)<br /> Upozorňuje uživatele jmenného katalogu pod jakým záhlavím mohou být nalezena díla téhož autora, má-li dvě bibliografické identity (např. pseudonym).<br /> V předmětovém katalogu upozorňuje uživatele na tématicky příbuzné dokumenty<br /> <br /> ==51. Čím se zabývá identifikační (jmenný) popis?==<br /> Je to část bibliografického záznamu, která se zabývá tvorbou bibliografického popisu , jmenných selekčních údajů (záhlaví) a tím i souvisejících jmenných a názvových autorit<br /> <br /> ==52. Čím se zabývá věcný popis?==<br /> Zabývá se pořádáním informací, při kterém jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pomocí pořádacích znaků věcných selekčních jazyků.<br /> <br /> ==53. Základní rozdělení selekčních jazyků a jejich stručná charakteristika.==<br /> 1) Podle typu zpřístupňovaných dokumentů na:<br /> Dokumentační – pořádání a ukládání dokumentografických informací (obsahová char. dokumentu).<br /> Faktografické – pořádání a ukládání faktografických informací<br /> <br /> <br /> 2) Podle charakteru zpřístupňovaných informací na:<br /> Identifikační – slouží pro popis formálních charakteristik v bibliog. popisu a jmenné katalogizaci<br /> Věcné – použití při zpracování věcných údajů s cílem umožnit vyhledávání dok. podle obsahu.<br /> <br /> <br /> Dělí se dále na: <br /> <br /> Předmětové selekční jazyky (na bázi přirozeného jazyka)<br /> <br /> Systematické selekční jazyky (na bázi umělého jazyka)<br /> <br /> Prekoordiované – lexikální jednotky jsou složené (MDT, předmět. hesla).<br /> <br /> Postkoordinované – lex. jednotky vyjadřují jednoduché pojmy (tezaurus).<br /> <br /> ==54. Co je základní myšlenkou studie FRBR (funkční požadavky na bibliografické záznamy)?==<br /> Studie vznikla v roce 1997 z podnětu IFLA. Cílem je jasně definovaný , strukturovaný rámec, uvádějící do souvislostí údaje zaznamenané v bibliografických záznamech a vyhovující potřebám uživatelů těchto záznamů. Dále doporučit základní úroveň funkčnosti pro záznamy vytvořené národními bibliografickými agenturami.<br /> <br /> <br /> Studie používá metodiku konceptuálního modelování založenou na technice analýzy entit. Zabývá se třemi hlavními prvky:<br /> <br /> <br /> Entity – klíčové objekty, které jsou předmětem zájmu uživatelů informací<br /> Vztahy mezi různými typy entit<br /> Atributy – důležité vlastnosti entit<br /> <br /> <br /> Atributy a vztahy jsou mapovány do čtyř obec. uživatelských úloh (najít, identifikovat, vybrat, získat).<br /> <br /> ==55. Jaký je rozdíl mezi dílem a jeho provedením?==<br /> <br /> Dílo je umělecký, vědecky, technický nebo řemeslný výtvor tvůrčí lidské činnosti (abstraktní podoba).<br /> <br /> <br /> Provedení je fyzická podoba vyjádření díla. Představuje všechny hmotné objekty, které mají stejné vlastnosti pokud jde o intelektuální obsah a fyzickou formu.<br /> <br /> ==56. Jaké znáte globální identifikátory, používané při popisu bibliografických zdrojů?==<br /> <br /> ISBN, ISSN, ISMN, ISRN, SICI, URI<br /> <br /> Podrobnosti v [http://sigma.nkp.cz/F/EQMA23ADXHPBFKY16YU4I6NNNAKP9R1DJ1K68QH45H3A3UBE2U-47696?func=file&amp;file_name=find-b&amp;local_base=KTD TDKIV].<br /> <br /> ==57. Jak je zajištěno, že mezinárodní identifikátor (např. ISBN) je globálně jednoznačný - jedinečný?==<br /> Systém ISBN je řízen mezinárodní agenturou ISBN, které podléhají národní agentury ISBN. Ty přidělují novým publikacím ISBN z přidělených bloků čísel a provádějí evidenci těchto publikací.<br /> V ČR funguje národní agentura ISBN při NK ČR.<br /> <br /> <br /> ISBN je mezinárodní standardní číslo knihy, alfanumerický kód určený pro jednoznačnou identifikaci knižních vydání. Vychází z mezinárodního standardu ISO 2108. Z této alfanumerické struktury lze získat základní informace o původu knihy. Označení je složeno z částí proměnlivé délky, rozdělenými pomlčkami a mezerami.<br /> <br /> <br /> ISBN-10 – bylo dříve původní deseticiferné.<br /> ISBN-13 – nyní, má o jednu skupinu na začátku navíc a má nyní identickou strukturu jako čárový kód. Takže je takto ISBN na knihách i uvedeno.<br /> <br /> <br /> Složení ISBN-13: <br /> Na začátku nově přidaný prefix: konstanta 978 nebo 979, který označuje prefix čárového kódu.<br /> Druhou částí je identifikátor skupiny, který popisuje zemi a zeměpisný region.<br /> Třetí částí je identifikace vydavatele knihy pomocí kódu který je jednoznačný.<br /> Čtvrtá část popisuje již konkrétní vydání příslušné knihy u daného vydavatele (max. 6 číslic)<br /> Poslední číslo je kontrolní cifra, která zajišťuje, aby při překlepu nebyla nalezena jiná kniha.<br /> <br /> ==58. Co znamená tzv. perzistence identifikátoru?==<br /> Identifikátor musí být trvale platný a funkční - nezávislost na lokaci (přesuneme-li objekt na jiné místo webu, identifikátor objektu by měl zůstat nezměněn) a směrovatelnost (zadáme-li identifikátor do webového prohlížeče, infrastruktura webu by nás měla automaticky nasměrovat na příslušný objekt, ať se nachází v rámci globální sítě kdekoliv.<br /> <br /> ==59. Jaké moduly integrovaných knihovnických informačních systémů znáte a jaké funkce plní?==<br /> Dělí se do modulů podle funkcí:<br /> <br /> - Katalog – data o dokumentech (OPAC, bibliografický popis, jednotky)<br /> <br /> - Výpůjční modul – data o uživatelích, výpůjčkách a peň. trans. (výpůjčky, MVS, správa studoven)<br /> <br /> - Akvizice – data o dodavatelích objednávkách, fakturách, rozpočtech (evidence, správa seriálů, výměna publikací).<br /> <br /> - Správa systému – data o účtech, o nastavení systému, …<br /> <br /> Zpravidla obsahuje i nástroje pro zapojení do sítě knihoven a r komunikaci s externími zdroji.<br /> <br /> ==60. Co obnáší proces automatizace v knihovnách?==<br /> Jde o proces, při němž se vytváří struktury a formy záznamu dokumentu pomocí počítačových technologií a to podle typu zpracovaného dokumentu, účelu využití takového záznamu, úrovně podle typu popisné jednotky a použitého nosiče záznamu.<br /> Výsledkem takovéhoto zpracování jsou elektronické katalogy, bibliografické databáze, …<br /> V počátcích automatizace též tištěné katalogy, bibliografie a tištěné katalogizační lístky.<br /> <br /> Automatické zpracování informací – proces zpracování informací pomocí informačních technologií. Zahrnující sběr, ukládání, třídění, propojování, editování,vyhledávání, zobrazování informací, …<br /> <br /> ==61. Jaké integrované knihovnické systémy znáte?==<br /> Lanius, Clavius, Aleph, Koniáš, Daimon, KP_Sys, KP-Win, Voyager, Advanced rapid library<br /> <br /> ==62. Jaké znáte formy knihovních katalogů? (podle používané technologie)==<br /> Svazkový – tištěná kniha, uzavřený, nebo za určité období<br /> <br /> Lístkový – kartónové lístky (75x125 mm) – mezinárodní, 105x 150 – standardizovaný<br /> <br /> Elektronický – počítačová databáze, součást integrovaného knihovnického systému<br /> <br /> Online – OPAC (na síti)<br /> <br /> ==63. Uveďte druhy knihovních katalogů podle způsobu jejich uspořádání.==<br /> * '''Katalog jmenný''' - záznamy jsou uspořádány podle příjmení autora, korporace, prvního slova z názvu (není-li autor) <br /> * '''Katakog věcný''' - ''systematický'' - záznamy uspořádány podle oborů, znaků MDT / ''předmětový'' - uspořádání podle předmětových hesel <br /> * '''Katalog názvový''' - záznamy seřazeny podle názvů dokumentů <br /> * '''Katalog slovníkový (křížový)''' - řazení podle klíčových slov <br /> * '''Katalog místní''' - záznamy uspořádány podle signatur<br /> <br /> ==64. Uveďte druhy knihovních katalogů podle rozsahu fondů, které popisují.==<br /> * '''Generální katalog''' - obsahuje záznamy fondu celé knihovny<br /> * '''Speciální katalog''' - obsahuje záznamy pouze části fondu dané knihovny, např. pouze AV dokumenty <br /> * '''Souborný katalog''' - obsahuje záznamy z fondů více knihoven (např. Souborný katalog ČR je příkladem elektronického souborného katalogu) <br /> * '''Virtuální katalog''' - umožňuje prohledání katalogů online a slučování jejich výsledků<br /> <br /> ==65. Co je hlavním znakem katalogu narozdíl třeba od bibliografie?==<br /> *'''Katalog''' obsahuje záznamy o dokumentech, které daná knihovna vlastní. Na katalogizačním záznamu by neměly chybět lokační údaje (signatura). <br /> * '''Bibliografie''' informuje o existenci dokumentů, není vázaná na konkrétní instituci. Bibliografický záznam proto lokační údaje neobsahuje a také obvykle bývá rozsáhlejší než katalogizační.<br /> <br /> ==66. Uveďte hlavní funkce knihovního katalogu.==<br /> * '''bibliografická''' (indikativní) - informuje o existenci primárních dokumentů<br /> * '''rešeršní''' (selekční) - vyhledávání záznamů dokumentů<br /> * '''lokační''' - umožňuje zjistit, kde nalezené zdroje jsou a jsou-li dostupné a jak<br /> * '''evidenční''' - eviduje dokumenty (tj. majetek) knihovny<br /> * '''kolokační''' - zajištění toho, aby se záznamy, které spolu nějakým zpúsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe (např. díla jednoho autora)<br /> * '''identifikační''' (popisná) - umožňuje zjistit, o jaký dokument se jedná a odlišit ho od ostatních <br /> * '''propagační''' - nabízí obsah sbírek knihovny<br /> <br /> ==67. Vysvětlete termín &quot;kolokační funkce&quot; katalogu.==<br /> * kolokační funkce katalogu zajišťuje, aby se dokumenty, které spolu nějakým způsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe, např. díla jednoho autora, různá vydání stejného díla<br /> <br /> ==68. Co znamená termín &quot;navigace&quot; v katalogu?==<br /> Znamená to NAVIGOVAT UŽIVATELE KATALOGU (prostřednictvím logického uspořádání bibliografických informací a jasnou prezentací způsobu, jak se v katalogu pohybovat, včetně prezentace vztahu mezi díly, vyjádřeními, manifestacemi a jednotkami).<br /> <br /> ==69. Co znamená termín OPAC?==<br /> * OPAC = Online public access catalog<br /> * veřejně dostupný elektronický katalog dokumentů nacházejících se v knihovně<br /> * vyhledávání v OPACu jednoduché nebo pokročilé<br /> * možnost listování v rejstřících<br /> * řada knihoven přidává do svého OPACu náhledy obálek dokumentů či nabízí uživatelům možnost přidávat recenze dokumentů <br /> * standartně bývá součástí přístup do čtenářského konta, možnost rezervace nebo prolongace dokumentu<br /> <br /> ==70. Jaké jiné další funkce poskytuje OPAC katalog oproti klasickým např. lístkovým katalogům?==<br /> * složitější vyhledávání záznamů na základě kombinování dotazů<br /> * prohlížení rejstříků v rámci vyhledávání (rejstřík autorů, klíčových slov)<br /> * možnost volby vyhledávání v celém fondu knihovny nebo pouze ve vybrané části<br /> * možnost zjištění, zda je nebo není dokument momentálně vypůjčený (popř. datum, kdy by měl být čtenářem vrácen)<br /> * možnost rezervace nebo prodloužení (prolongace) dokumentu<br /> * možnost bezprostřední aktualizace záznamu knihovníkem (přidání či oprava údajů) prostřednictvím příslušného knihovního programu<br /> * možnost vkládání náhledů obálek, přidávání recenzí<br /> * propojení s jinými databázemi či službami<br /> * možnost zobrazení vybraného záznamu v různých formátech (katalogizační záznam, citace, záznam ve formátu MARC21, UNIMARC či ISBD<br /> * možnost tisku vyfiltrovaného záznamu<br /> * přístup do čtenářského konta<br /> * knihovny mohou využít objednávky MVS přes online katalog<br /> <br /> ==71. Jaké výhody přinesly elektronické katalogy oproti klasickým papírovým?==<br /> * přístup ke katalogu neomezenému počtu uživatelů ve stejný čas<br /> * přístup 24 hodin denně<br /> * nemusím být v knihovně<br /> * možnost vyhledávat dokument podle nejrůznějších kritérií (autor, název, jazyk dokumentu, roku vydání, nakladatele, klíčových slov)<br /> * možnost sdílení záznamů<br /> * rychlejší a pohodlnější vyhledávání<br /> <br /> ==72. Jak se nazývá proces převodu lístkového katalogu do elektronické podoby?==<br /> Retrospektivní konverze.<br /> <br /> ==73. Co představuje termín &quot;bibliomining&quot;?==<br /> Bibliomining souvisí s pojmem data mining = těžba dat. Ve spojení s biblio znamená těžba informací z knihovny a jejích katalogů, tzv. čtení mezi řádky (návštěvnost, obliba knížek, přelidněnost v závislosti na otevírací době, denní hodině…)<br /> <br /> ==74. Co vyjadřuje označení &quot;Library 2.0&quot;?==<br /> Tento pojem souvisí s pojmem Web 2.0. Library 2.0 je podle mnohých názorů spojením klasické knihovny a technologií Web 2.0 + Bussines 2.0 = Library 2.0<br /> <br /> Charakteristika: Zapojení uživatele do vytváření a implementace služeb knihovny pomocí tech. W2.<br /> <br /> Library 2.0 není uzavřený koncept což knihovnu vede k potřebě k neustále reakci na potřeby uživatelů (vylepšování stávajících služeb právě za pomoci uživatelů).<br /> Hlavní myšlenka tedy je vytvoření takové knihovny, která by byla adekvátní potřebám uživatelů a dokázala by se jim nejen jednorázově přizpůsobit, ale hlavně neustále reagovat na změny jejich potřeb a přání. Taková knihovna by ve svých službách, které nabízí, používala technologie W2.<br /> Přístup do knihoven pomocí webového OPACu je dnes již zavedeným standardem. Ovšem kdyby se tato služba propojila s RSS kanály a s možností uživatelů hodnotit a přidávat své názory na jednotlivé tituly, knihovní služby by pak nabraly úplně jiné podoby.<br /> <br /> ==75. Uveďte příklad &quot;de iure&quot; standardu a &quot;de facto&quot; standardu a jaký je mezi nimi rozdíl.==<br /> De uire standardy vytváří obvykle komise expertů pověřená nějakou organizací, nejlépe standardizační (např. ISBN).<br /> <br /> De facto standardy vychází z praxe. Určité řešení se ujme a rozšíří, protože z něj vyplývají určité výhody (mp3).<br /> <br /> ==76. Uveďte důvody používání standardů.==<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> <br /> ==77. Jmenujte nejdůležitější světové a české standardizační organizace.==<br /> '''ISO '''<br /> * Mezinárodní organizace pro normalizaci<br /> * International Organization for Standardization<br /> * založeno 1947, sídlo v Ženevě<br /> * světová federace národních normalizačních organizací<br /> * členem ISO je Český normalizační institut<br /> * zabývá se tvorbou mezinárodních norem ve všech oblastech mimo elektrotechniky<br /> <br /> <br /> '''ANSI'''<br /> * The American National Standards Institute<br /> * založeno 1919, současný název od roku 1969, sídlo ve Washingtonu<br /> * americká standardizační organizace<br /> * vytváří průmyslové standardy v USA<br /> * je členem ISO<br /> <br /> <br /> '''NISO'''<br /> * National Information Standards Organization<br /> * americká standardizační organizace<br /> * založeno 1939, současný název od roku 1984<br /> * vyvíjí standardy týkající se informačních technologií (v oblasti knihovnictví jsou to např. ISSN, Z39.50, Dublin Core, ...)<br /> <br /> <br /> '''CEN'''<br /> * European Committee for Standardization<br /> * Evropský výbor pro normalizaci<br /> * produkuje European Standards - EN<br /> * má 30 národních členů, členy CEN jsou národní normalizační organizace ze 30 evropských zemí<br /> * za ČR je členem Český normalizační institut (ČNI)<br /> <br /> <br /> '''ČNI'''<br /> * Český normalizační institut<br /> * spravuje české národní standardy<br /> * je zodpovědný za tvorbu českých technických norem<br /> * založen roku 1922, současný název od roku 2005, dříve název ČSNI <br /> <br /> <br /> <br /> '''W3C'''<br /> * World Wide Web Consortium<br /> * mezinárodní konsorcium<br /> * založeno roku 1994<br /> * vytváří webové standardy a doporučení pro World Wide Web (např. HTML - Hypertext Markup Language, CSS - Cascading Style Sheets)<br /> * konsorciu předsedá jeho zakladatel Tim Berners-Lee<br /> <br /> <br /> <br /> '''IETF'''<br /> * The Internet Engineering Task Force<br /> * zabývá se problematikou Internetu<br /> * publikuje Internet Drafts a RFC (Requests for Comments)<br /> <br /> <br /> '''ALA'''<br /> * The American Library Association<br /> * spravuje a vydává AACR<br /> <br /> <br /> '''JSC'''<br /> * Joint Steering Committee for Revision of AACR<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje AACR<br /> <br /> <br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> <br /> '''IFLA'''<br /> * International Federation of Library Associations and Institutions<br /> * Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí<br /> * světové nevládní knihovnické společenství, které ovlivňuje a usměrňuje rozvoj knihovnictví na celém světě<br /> * založena v roce 1922 ve skotském Edinburghu<br /> * vedení IFLA sídlí v Haagu v Královské knihovně (Nizozemsko)<br /> * spravuje UNIMARC<br /> * IFLA doporučení: FRBR (Functional Requirements for Bibliographic Record, Funkční požadavky na bibliografický záznam)<br /> <br /> <br /> '''NK ČR'''<br /> * Národní knihovna České republiky<br /> * určuje knihovní standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy<br /> <br /> ==78. Jmenujte jednu mezinárodní a jednu americkou organizaci sdružující knihovny.==<br /> americká organizace:<br /> '''ALA''' - The American Library Associations<br /> <br /> mezinárodní organizace:<br /> '''IFLA''' - Internation Federation of Library Associations and Institutions<br /> <br /> ==79. Která organizace má v ČR na starosti standardizaci v knihovnictví?==<br /> '''Národní knihovna ČR''' <br /> * určuje knihovnické standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy a vydává je<br /> <br /> ==80. Která organizace vyvíjí MARC formáty?==<br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> ==81. Jaké jsou výhody jazyka XML při strukturování dat?==<br /> * textový formát, nezávislý na prostředí<br /> * odděluje popis struktury od prezentace<br /> * DTD (Document Type Definition) je možné sdílet v rámci skupin uživatelů<br /> * standard je otevřený - bez licencí<br /> * a je podporovaný komerčními i volnými aplikacemi<br /> <br /> ==82. Jaké jsou výhody a nevýhody standardizace?==<br /> ''Výhody'':<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> ''Nevýhody'':<br /> * Standardizace omezuje uživatele na předem dané postupy a případy dané standardem, standardizací není možné postihnout všechny možné případy.<br /> * Vývoj a udržování standardu vyžaduje financování: Někdo je musí hradit (firmy, státy, sdružení). Standardy mohou být předmětem patentů a za jejich používání je nutné platit licenční poplatky. Úspěšnost standardu roste s tím, kolik se do něho investuje prostředků.<br /> <br /> ==83. Co znamená termín &quot;blog&quot;?==<br /> * blog je '''webová aplikace''' na jedné webové stránce obsahující příspěvky uživatelů (tzv. '''blogerů''')<br /> * jsou to internetové deníky obsahující články a reakce na ně<br /> * umožňují veřejné vyjádření názoru kohokoliv <br /> * příspěvky bývají nejčastěji řazeny chronologicky, nejnovější nahoře<br /> * možnost přidávání komentářů k jednotlivým příspěvkům<br /> * výhodou je jednoduchá tvorba a užívání<br /> * blogy jsou jednou z technologií Web 2.0<br /> <br /> ==84. V čem spočívá princip &quot;wiki&quot;?==<br /> <br /> * Wiki je technologie umožňující vytvářet dokumenty pomocí jednoduchého značkovacího jazyka za použití webového prohlížeče. <br /> <br /> * Výhodou je snadné vytváření a aktualizace wiki stránek. <br /> <br /> * Většina systémů wiki je otevřena veřejnosti, uživatelé mohou libovolně vkládat či upravovat texty.<br /> <br /> * Název wiki pochází z havajštiny (rychlý).<br /> <br /> * Příkladem je Wikipedia.<br /> <br /> ==85. Co znamená termín &quot;social bookmarking&quot;?==<br /> <br /> * Social bookmarking je jednou z technologií Webu 2.0.<br /> <br /> * Jedná se o vzájemné sdílení zajímavých odkazů (např. článků, videí, webových stránek atd.) v prostředí Internetu. <br /> <br /> * Uživatel Internetu najde velmi zajímavý článek či webovou stránku a podělí se o ni s ostatními lidmi na Internetu. K tomuto účelu slouží specializované servery, u nás například '''linkuj.cz''' nebo '''jagg.cz'''. Tyto servery umožní daný článek zalinkovat a tím jej nasdílet s ostatními uživateli. <br /> <br /> *Zajímavé odkazy se nemusí jen linkovat, ale uživatel může tyto servery jen navštěvovat a sledovat, co se nového (podle ostatních uživatelů zajímavého) na Internetu objevilo.<br /> <br /> ==86. Co znamená termín &quot;tagging&quot;?==<br /> <br /> * tagging = tagování<br /> <br /> * Tagging označuje přiřazování klíčových slov k souborům na webu přímo uživatelem.<br /> <br /> * Jedná se o technologii Web 2.0.<br /> <br /> * Tagy slouží k označování internetového obsahu a jsou důležitou složkou spoluvytváření obsahu Internetu. Jedná se o jednoduchá slova, kterými mohou uživatelé popisovat různý webový obsah.<br /> <br /> * Jedním z užitečných navigačních prvků, které vytváří samotní uživatelé, je tzv. Tag cloud. Jde o seznam odkazů umístěných na jedné stránce, přičemž každý z nich může být zobrazen jinou velikostí fontu. Velikost fontu u jednotlivých odkazů je ovlivněna popularitou jednotlivých odkazů. Tím se rozumí jak často (tedy kolik uživatelů) na daný odkaz klikne. Čím je odkaz populárnější tím větším fontem se zobrazuje a naopak.<br /> <br /> * V praxi si Tag cloud můžete prohlédnout na '''torrentz.com''' nebo '''del.icio.us'''.<br /> <br /> * Podrobný článek o taggování naleznete zde [[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Tagging]].<br /> <br /> ==87. Co znamená a jaký je princip RSS?==<br /> <br /> * RSS (Really Simple Syndication) je nástroj, který slouží ke snadnému stahování informací o novinkách a změnách na uživatelem vybraném webu ve formátu XML.<br /> <br /> * K použití informací z RSS zdrojů slouží specializované programy, tzv. '''RSS čtečky'''.<br /> <br /> * Díky RSS nemusí uživatel navštěvovat své oblíbené servery, zda na nich není nějaký nový článek, ale stačí mít zapnutou RSS čtečku, která servery navštíví za uživatele a ihned ho upozorní na veškeré změny.<br /> <br /> ==88. Co je to &quot;podcast&quot;?==<br /> <br /> * Podcasting je metoda šíření informací, kterou v roce 2004 vymyslel Adam Curry. <br /> <br /> * Jedná se v podstatě o způsob, jak si automaticky stahovat internetové zvukové záznamy do svého počítače či přenosného kapesního přehrávače jako je iPod. <br /> <br /> * Hlavní přínosem je, že si uživatel nemusí kontrolovat, kdy se bude vysílat jeho oblíbený pořad. Specializovaný program (např. Juice) stáhne vybraný pořad přímo do počítače a uživatel si jej může kdykoliv zpětně přehrát či si jej stáhnout. <br /> <br /> * Podcast může být nejen pořad, ale i jakýkoliv příspěvek převedený do digitálního zvukového formátu. <br /> <br /> * Název podcasting vznikl spojením slov iPod a broadcasting (vysílání).<br /> <br /> ==89. Co je &quot;instant messaging&quot;?==<br /> <br /> * Instant messaging je internetová služba, která pomocí specializovaných programů umožňuje komunikaci v reálném čase s jinými lidmi na síti. <br /> <br /> * Pomocí Instant messaging komunikátorů je možné posílat textové zprávy, soubory různých typů (textové, zvukové, video), komunikovat hlasově prostřednictvím mikrofonu nebo audiovizuálně pomocí webkamery, vytvářet seznamy svých známých (možnost poznat, kdo z nich je právě online).<br /> <br /> ==90. Jak mohou technologie Web 2.0 přispět k rozvoji knihoven a jejich služeb?==<br /> * SOPAC = social OPAC – nová verze katalogů umožňující propojení se sociálními sítěmi a tak větší propojení s uživateli (hodnocení, komentáře, tagging,...)<br /> * aplikace dalších technologií do katalogu: pokročilé formy vyhledávání, našeptáváče, fazetové vyhledávání, dotazy v přirozeném jazyce, RSS, obsahy a obálky knih, propojování na e-zdroje<br /> * blogy: mohou doplňovat webovou prezentaci knihovny, umožňují komunikaci s uživateli, informují o novinkách a dění v knihovně, poskytují různé návody či tipy spojené s knihovnou, vyhledáváním, využíváním zdrojů apod.<br /> * technologie webu 2.0 umožňují reagovat na změny a měnící se potřeby uživatelů, rozvoj umožňují otevřenost, snadnost použití, inovační přístup, participaci uživatelů<br /> <br /> ==91. Co si představíte pod termínem &quot;katalogizační pravidla&quot; nebo &quot;katalogizační instrukce&quot;?==<br /> Katalogizační pravidla jsou určena pro tvorbu katalogů a jiných soupisů v univerzálních knihovnách všech velikostí. <br /> <br /> Je to souhrn metodických pokynů, který umožňuje jednoznačně řešit problémy katalogizace. Tedy co a jak zapisovat.<br /> <br /> ==92. Jmenujte v současnosti používaná katalogizační pravidla v ČR.==<br /> * AACR2 (Anglo-americká katalogizační pravidla, 2. revidované vydání)<br /> * ISBD (Mezinárodní standardní bibliografický popis)<br /> <br /> ==93. Jaký je v hlavních bodech postup při popisu zdrojů podle AARC2R?==<br /> # popsat fyzický předmět <br /> # zvolit hlavní a vedlejší záhlaví<br /> # stanovit správnou formu jmen v záhlavích<br /> # provést odkazy na odlišné formy jmen<br /> <br /> ==94. Čím se zabývá prvních 12 kapitol AACR2R?==<br /> Všeobecnými pravidly popisu u jednotlivých typů dokumentů:<br /> # Všeobecná pravidla popisu<br /> # Knihy, brožury a jednolistové tisky<br /> # Kartografické dokumenty<br /> # Rukopisy (včetně rukopisných sbírek)<br /> # Hudebniny<br /> # Zvukové dokumenty<br /> # Filmy a videozáznamy<br /> # Grafické dokumenty<br /> # Elektronické zdroje<br /> # Trojrozměrné dokumenty<br /> # Mikrodokumenty<br /> # Seriály<br /> <br /> ==95. Jakými hlavními typy identifikačních selekčních údajů (záhlaví) se zabývají AACR2?==<br /> * Popis pod individuálním autorem <br /> ::individuální autor je osoba s hlavní odpovědností za vytvoření intelektuálního nebo uměleckého obsahu díla<br /> * Popis pod korporací <br /> ::korporace je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek<br /> * Popis pod názvem, příp. unifikovaným názvem<br /> ::unifikovaný název je název, jímž je dílo identifikováno pro katalogizační účely, <br /> ::nebo název použitý k rozlišení záhlaví pro jedno dílo od záhlaví pro dílo odlišné <br /> ::nebo konvenční skupinový název použitý pro uspořádání publikací (jednoho autora,...) obsahujících řadu prací nebo výtahy atd. z několika prací (např. sebraná díla,...)<br /> <br /> ==96. Uveďte příklady hlavních pramenů popisu pro knihu podle AACR2R.==<br /> * Titulní stránka<br /> * Preliminária = titulní stránka, rub titulního listu, všechny stránky přecházející titulní stránce a obal<br /> * Tiráž<br /> * Celá popisná jednotka<br /> * Jakýkoli pramen<br /> <br /> ==97. Čím se liší tzv. unifikovaný název od hlavního názvu bibliografického zdroje (třeba knihy)?==<br /> ==98. Uveďte jaké znáte oblasti popisných údajů (je jich 8), které jsou specifikovány v ISBD.==<br /> ==99. Jaké hlavní údaje se uvádí v oblasti údajů o publikaci podle ISBD (nebo i AACR2)?==<br /> ==100. Jaké popisné údaje se podle vás uvádí v oblasti údajů fyzického popisu podle ISBD nebo AACR2?==<br /> ==101. K čemu slouží tzv. &quot;interpunkce&quot; v bibliografickém záznamu a čím je určena?==<br /> ==102. Je nějak určeno pořadí popisných údajů v bibliografickém záznamu podle ISBD a proč?==<br /> ==103. Co znamená, když řekneme o bibliografickém záznamu, že je v určitém &quot;formátu&quot;? Jinak řečeno co znamená &quot;formát bibliografického záznamu&quot;?==<br /> ==104. Jaké znáte formáty (standardy) pro komunikaci bibliografických záznamů?==105. Srovnejte komunikační formáty MARC s formáty ==založenými na XML. Výhody/nevýhody.==<br /> ==106. Porovnejte formáty MARC a Dublin Core, jaké jsou zásadní rozdíly, výhody, nevýhody?==<br /> ==107. Co je definováno ve formátech MARC?==<br /> UNIMARC – má jen formát pro bibliografická data<br /> <br /> <br /> MARC21 formáty jsou definovány pro pět typů dat:<br /> <br /> - Format for Biblographic Data – bibliografická data<br /> <br /> - Format for Holdings Data – to, co knihovna vlastní<br /> <br /> - Format for Autority Data – záhlaví – autor a údaje o něm<br /> <br /> - Format for Classification Data – klasifikační data<br /> <br /> - Format for Community Information – záznamy o knihovnách<br /> <br /> ==108. Co je principem standardu MARC? Jak se člení a označují data záznamu?==<br /> <br /> - MARC = MAchine Readable Cataloguing<br /> - Standard pro reprezentaci a komunikaci (výměnu) bibliografických a souvisejících informací ve strojem čitelné podobě<br /> <br /> <br /> Záznam se dělí na tři úrovně:<br /> - Struktura záznamu – je dána standardy ANSI Z39.2 a ISO 2709<br /> - Označení obsahu – kódy a konvence, které dále identifikují a dále charakterizují obsah záznamu<br /> - Obsah většiny datových elementů je určen mimo standardy MARC, jako jsou AACR, LCSH, …<br /> <br /> <br /> Princip:<br /> - Data se člení do polí a podpolí označených pomocí tagů<br /> - Pole mohou mít pevnou nebo proměnlivou délku<br /> - Pole s pevnou délkou obsahují kódované údaje<br /> - Poli mohou předcházet dva identifikátory, které zpřesňují význam obsahu<br /> <br /> <br /> Hodnoty tagů a jednotlivých polí, podpolí, určuje konkrétní verze formátu MARC, většinou národní.<br /> <br /> ==109. V čem se obecně liší různé verze formátu MARC, např. MARC21 a UNIMARC?==<br /> <br /> - V MARC21 je interpunkce součástí dat, v UNIMARC se generuje až při zobrazení (srov. pole 245 resp. 200), <br /> - UNIMARC má tzv. vyšší granularitu údajů - je podrobněji strukturovaný (srov. pole 100 resp. 700).<br /> <br /> ==110. Stručně charakterizujte bibliografický standard MODS.==<br /> <br /> - MODS – Metadata Object Description Schema) – schéma pro popis objektu metadaty.<br /> - Tento formát byl vytvořen Library of Congress především pro použití v knihovnických appl..<br /> - Obsahuje vybrané prvky z MARC21, které jsou však jinak strukturované a uspořádané.<br /> - Záměrem je jednodušší formát než MARC21, ale stále dostatečně strukturovaný.<br /> <br /> ==111. Stručně charakterizujte formát Dublin Core.==<br /> <br /> - Standard pro netafatový popis digitálních objektů často vyjadřovaný prostřednictvím XML.<br /> - Název vychází z města Dublin v USA – konference na které byl vytvořen.<br /> - Záměrem je usnadnit vyhledávání elektronických zdrojů.<br /> - Standard obsahuje základní sadu 16ti prvků (název, tvůrce, předmět, popis, …) z nichž žádný není povinný<br /> - Původně byl vytvořen jako popis zdrojů na www sestavený přímo autorem. Pak ale zaujal instituce, které se zabývají formálním zpracováním zdrojů (knihovny, vládní agentury, …).<br /> - Struktura Dublin Core se v současnosti používá ve 20 zemích a nové stále přibývají.<br /> <br /> ==112. K čemu se používá protokol Z39.50?==<br /> <br /> - Protokol založený na architektuře server – klient, který je určený pro vyhledávání a získávání informací ze vzdálených databází (je určený pro heterogenní prostředí – různé systémy).<br /> - Tento protokol definuje komunikační jazyk (Z-jazyk) a způsob kódování přenášených údajů.<br /> - Není závislý na platformě ani systému.<br /> - Použitý standard v knihovnictví.<br /> <br /> Protokol umožňuje: Vyhledávání, update údajů, předávání a přebírání (upload a download), <br /> <br /> Při komunikaci nastávají problémy s různými verzemi a různými profily (soubory funkcí, které jsou implementovány). <br /> Implementace protokolu - konkrétní realizace pro konkrétní systém (databázi) a platformu, která může zahrnovat jen určitou podmnožinu funkcí (např. jen vyhledávání, ne update)</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Vypracovan%C3%A9_ot%C3%A1zky_k_testu_VIKBA10&diff=28354 2013-01-22T11:16:20Z

<p>Maluskoval: /* 95. Jakými hlavními typy identifikačních selekčních údajů (záhlaví) se zabývají AACR2? */</p> <hr /> <div>* Na tuto stránku můžete vkládat vypracované odpovědi.<br /> * Veškeré otázky jsou záměrně na jedné stránce, aby bylo snažší vytisknout si vypracovaný test a učit se z něj. Pokud však máte pocit, že je dané téma příliš široké, založte pro otázku samostatnou stránku a odkažte na ní.<br /> * Využijte všech možností wiki systému! '''Vkládejte, editujte,opravujte diskutujte.'''<br /> <br /> <br /> ==1. Co znamená pojem &quot;šedá literatura&quot;?==<br /> <br /> * Označována také jako nekonvenční.<br /> * Jedná se především o literaturu, která '''není běžně k dostání v knihkupectvích. '''Je '''vydávána omezeně''' pro speciální potřeby různých institucí.<br /> * Uchovává se především v archivech.<br /> <br /> '''Mezi šedou literaturu patří:''' diplomové práce, disertační práce, zprávy z konferencí, technické zprávy výzkumné práce, speciální analýzy, technické zprávy, firemní informace, výroční zprávy, patenty …<br /> <br /> ==2. Co mají společného nebo rozdílného pojmy &quot;edice&quot;, &quot;edition&quot;, &quot;series&quot; a &quot;vydání&quot;?==<br /> <br /> '''EDICE a SERIES'''<br /> <br /> * &quot;edice&quot; a &quot;series&quot; '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> <br /> '''VYDÁNÍ a EDITION'''<br /> <br /> * &quot;vydání&quot; a &quot;edition&quot; také '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * vydání vycházejí ze '''společného originálu''', ale mohou být doplněné, přepracované či aktualizované<br /> <br /> ==3. Jaký je rozdíl mezi monografií a seriálem?==<br /> <br /> * hlavní rozdíl spočívá v tom, že monografie je vydávaná buď jako jedna část (kniha) nebo je rozdělena do několika částí (svazků), ale tento '''počet částí je vždy konečný'''. Zatímco seriál má '''nestanovený počet částí a ty jsou vydávány postupně'''<br /> <br /> * příkladem monografie může být '''Slovník spisovného jazyka českého''', který vyšel postupně během roku 1989 v nakladatelství Academia celkem v osmi svazcích (1. svazek: A-G, 2. svazek: H-L, atd.)<br /> <br /> * jednotlivé části monografie mohou být vydávány buď '''současně''' nebo '''postupně'''<br /> <br /> * příkladem seriálu jsou časopisy (i elektronické), deníky, výroční zprávy<br /> <br /> * seriál je pokračující zdroj, '''postupně''' vydávaný po jednotlivých částech, obvykle číslovaný a bez předem stanovené doby ukončení (není stanoveno, kolik bude mít částí/čísel)<br /> <br /> * jednotlivá část (číslo) seriálu může či nemusí mít svůj vlastní název<br /> <br /> ==4. Co je to &quot;edice&quot;?==<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - edice Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> ==5. Uveďte důležitou vlastnost digitálních dokumentů, která zásadně mění způsob nakládání s těmito dokumenty (oproti klasickým analogovým) především z hlediska autorských práv.==<br /> <br /> Hlavním rozdílem digitálních dokumentů oproti analogovým je, že digitální dokumenty mohou být kopírovány velice jednoduše ve stejné kvalitě takovým způsobem, že originál není rozeznatelný. <br /> <br /> Autorské právo:<br /> Výhodou digitálních dokumentů je právě skutečnost, že mohou být k dispozici ve stejném okamžiku velkému množství uživatelů bez ohledu na to, jestli je dokument v knihovně nebo ne. Podle autorského zákona je v současné době vystavit a dát uživatelům k dispozici především jen rukopisy a staré tisky (NK ČR).<br /> <br /> Základní principy autorského práva:<br /> - Bezúplatná licence – užití, kdy uživatel nemá povinnost platit autorovi odměnu.<br /> <br /> - Užití, kde není nutný souhlas autora, ale kde musí uživatel autorovi platit odměnu za užití díla.<br /> <br /> - Užití, kdy je nutný výslovný souhlas autora a vyžaduje uzavření lic. smlouvy (dig. distribuce - DB).<br /> <br /> <br /> Digitální distribuce z pohledu českého práva – Distribuce:<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce zcela volně<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce s tzv. podmíněným přístupem (zobrazení podmiňuje ID a heslo)<br /> <br /> - zaslání dokumentu prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> - zpřístupněním dokumentu konkrétní osobě (ID a heslo) v knihovně (v rámci intranetu)<br /> <br /> - převedení dokumentu do el. podoby (digitalizace) a získat tak rozmnoženinu díla v el. podobě<br /> <br /> - zpřístupnění díla, nebo kopie prostřednictvím internetu na místě a čase své vlastní volby<br /> <br /> ==6. S jakými hlavními problémy bychom se setkali, kdybychom se rozhodli převést klasickou knihovnu do její digitální podoby.==<br /> * volba nesprávné technologie - hardware a software<br /> * životnost nosičů (CD přibližně 59 let, kvalitní papír až 1000 let)<br /> * rychlá ztráta záznamů (digitální záznamy zmizí najednou, analogové degradují postupně)<br /> * možnosti hrozeb pro digitální informace = změna nebo smazání obsahu, nefungující nebo zastaralý hardware či software, neplatný formát, destrukce fyzického nosiče<br /> <br /> ==7. Jaké knihovny tvoří tzv. systém knihoven v ČR podle knihovního zákona?==<br /> <br /> * '''Národní knihovna ČR''' - '''Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana''' - '''Moravská zemská knihovna'''<br /> <br /> * '''krajské knihovny''' (zřizované orgánem kraje)<br /> <br /> * '''základní knihovny''' (zřizované orgánem obce - veřejné knihovny obecní, městské)<br /> <br /> * '''specializované knihovny''' (zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění - knihovny technické, lékařské, právnické, muzejní atd., knihovny Akademie věd ČR)<br /> <br /> ==8. Charakterizujte a u uveďte, čím se od sebe navzájem liší tři hlavní druhy paměťových institucí.==<br /> * '''knihovny''' - především '''zpřístupňují''' informace na hmotných objektech, nové dokumenty získávají v největší míře nákupem<br /> * '''archivy''' - především '''shromažďují a uchovávají''' dokumenty, pro veřejnost mají omezený přístup<br /> * '''muzea''' - zabývají se '''trojrozměrnými objekty''', veřejnosti je zpřístupňují prostřednictvím výstav<br /> <br /> Tyto paměťové instituce se tedy liší '''skladbou fondu, mírou a způsobem jeho zpřístupnění'''.<br /> <br /> ==9. Jaké jsou hlavní funkce všech paměťových institucí?==<br /> * paměťové instituce = knihovny, archivy, muzea<br /> * shromažďují, uspořádávají a zpřístupňují informace uložené na fyzických nebo elektronických objektech<br /> <br /> ==10. Jaké jsou funkce knihovny?==<br /> * shromažďují, uspořádávají, ochraňují a zpřístupňují informace v dokumentech ze svého vlastního fondu<br /> * zpřístupňují dokumenty formou výpůjček prezenčních nebo absenčních<br /> * zprostředkovávají dokumenty z fondů jiných knihoven prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby (MVS) nebo mezinárodní meziknihovní výpůjční služby(MMVS)<br /> * zprostředkovávají přístup k Internetu<br /> * mají i kulturní a společenskou funkci - pořádají nejrůznější akce<br /> <br /> ==11. Jakým způsobem přispívají knihovny k rozvoji demokracie?==<br /> Poskytují knihovnické a informační služby obyvatelů za rovných podmínek. Zajišťují občanům rovný přístup ke kulturním hodnotám, informacím a ke vzdělání. Tyto služby jsou poskytovány bez rozdílu všem, nezávisle na původu, náboženství, … Aplikuje se tu zákon o svobodném přístupu k informacím a o ochraně osobních údajů. Zákon č. 257/2001 sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).<br /> <br /> ==12. Co umožňuje, aby měly knihovny výjimku z autorského zákona, týkající se bezplatného půjčování dokumentů ze svých fondů?==<br /> Autorský zákon 121/2000 sb.:<br /> <br /> §37 – Knihovní licence<br /> <br /> (1) Do autorského práva nezasahuje knihovna, archiv, muzeum galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení<br /> <br /> a) zhotoví-li rozmnoženinu díla, které neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a konzervační potřeby.<br /> <br /> (2) Do autorského práva nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která přísluší autorům od osoby a ve výši stanovené v příloze k tomuto zákonu. Právo na odměnu autor nemá v případě půjčování zveřejněných děl podle tohoto odstavce na místě samém, nebo půjčí-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl školní knihovny a knihovny vysokých škol, NK ČR, MZK, STK, NLK, NPK Komenského, … Parlamentní knihovna ČR.<br /> <br /> Knihovny mají výjimku týkající se půjčování knih vyplývající z Listiny základních práv a svobod ČR, že každý bez rozdílu má mít svobodný přístup k informacím.<br /> <br /> ==13. Uveďte jaké znáte mechanismy, které mohou zajistit vyšší kvalitu (spolehlivost, nestrannost,...) zveřejňovaných informací.==<br /> - odborná kvalifikace autora, jež ho opravňuje k psaní na dané téma<br /> <br /> - reputace vydavatele<br /> <br /> - datum vydání<br /> <br /> - přesnost, spolehlivost a bezchybnost<br /> <br /> - šíře i hloubka pokrytí dané problematiky<br /> <br /> - objektivita poskytovaných informací s minimem předpojatosti<br /> <br /> - aktuálnost zveřejněných informací<br /> <br /> ==14. Použijete-li přirovnání Internetu ke knihovně. Jaké najdete společné znaky a v čem je toto přirovnání neadekvátní?==<br /> Rozdíly:<br /> - organizace (web jako celek není organizován)<br /> <br /> - Internetové vyhledávače většinou spoléhají na jednoduché fulltextové vyhledávání<br /> <br /> - řízení vstupu dat – knihovny kontrolují, jak kvalitní informace přijímají do svého fondu<br /> <br /> - web není cílen na konkrétní skupinu uživatelů<br /> <br /> - krátký poločas rozpadu dokumentů na webu<br /> <br /> ==15. V čem spočívá rozdíl mezi tzv. povrchovým/hlubokým nebo viditelným/neviditelným webem?==<br /> - hluboký (neviditelný) web je ten, který vyhledávače nedokáží indexovat<br /> <br /> - hluboký web je asi 500x větší<br /> <br /> - hluboký web nabízí mnohem kvalitnější informace, soustředěné v relativně v malém počtu sídel<br /> <br /> - víc než polovina hlubokého webu je v předmětových databázích<br /> <br /> - poměr hlubokého a povrchového webu se mění jen nevýrazně<br /> <br /> - 95% hlubokého webu je přístupná bez poplatků<br /> <br /> - běžně používané vyhledávače neindexují více než 16% povrchového webu.<br /> <br /> ==16. Co znamená pojem hypertext?==<br /> <br /> * hypertext je vazba mezi skupinou textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (tzv. linků)<br /> <br /> * odkazuje na jiné informace a umožňuje jejich snadné vyhledávání<br /> <br /> * nejznámějším takovým systémem je World Wide Web<br /> <br /> * myšlenka hypertextu vznikla v roce 1945, kdy Vannevar Bush v článku „As We May Think“ popsal zařízení Memex, umožňující ukládání informací a jejich vzájemné propojování<br /> <br /> ==17. Jaké výhody a nevýhody přináší elektronické médium oproti klasickým analogovým?==<br /> Výhody digitální technologie: snadná manipulovatelnost, stlačitelnost, síťovatelnost, transformovatelnost, překlad z jednoho jazyka do druhého za pomoci speciálního software, možnost automatického vyhledávání, nepoměrně méně náročnější na sklady, možnost rychlého přenosu, snadná přenositelnost uložených dat.<br /> <br /> Analogové záznamy jsou nepoměrně kvalitnější než digitální – avšak jsou snadno poškoditelná. Proto se používá digitalizace. Na analogová i digitální média však mohou společně negativně působit i další vlivy jako prach, vlhkost, …<br /> <br /> ==18. Na jaké hlavní prvky (bloky, oddělení) můžeme dekomponovat knihovnu, podíváme-li se na ni jako na systém?==<br /> * '''Studovny'''<br /> * '''Sklady'''<br /> * '''Databáze'''<br /> * '''Výpůjční oddělení'''<br /> * '''Informační oddělení'''<br /> * '''Linka zpracování''', tj. akvizice, popis, adjustace<br /> * '''Management knihovny'''<br /> * '''Počítače''' - přístup do databází knihovny a připojení k Internetu<br /> Každé oddělení má své správce, tj. knihovníky (např. správce skladu, správce studovny).<br /> <br /> Schéma knihovny jako systému z přednášky Dr. Ing. Kadlece předmětu Knihovnické systémy a standardy naleznete zde[http://knihomol.phil.muni.cz/vik/vikba10/prednask/knihovna.htm]<br /> <br /> <br /> 1)knihovník<br /> 2)dokument<br /> 3)uživatel<br /> <br /> ==19. Co znamená a z čeho se skládá v knihovně tzv. &quot;linka zpracování&quot;?==<br /> Je to systém tří oddělení (činností) v knihovně, kterými projde získaný dokument než je k dispozici uživatelům: <br /> <br /> 1. '''Akvizice''' - získání dokumentů (koupí, darem, výměnou, povinným výtiskem) a jejich evidence (zápis do přírůstkového seznamu).<br /> <br /> 2. '''Popis''' - jmenný (tj. popis dokumentu z hlediska toho, co je v ní napsané, jména autorů, korporací,...) a věcný (tj. podle oborů).<br /> <br /> 3. '''Adjustace''' - dokument se označí štítky, signaturou, zabalí se a následně pošle dál (do skladu, studovny či půjčovny).<br /> <br /> ==20. K čemu slouží a jaké úkoly plní v knihovně akvizice?==<br /> * Akvizice je činnost, která je zaměřená na zjišťování, výběr a získávání dokumentů do fondu dané knihovny. <br /> * Je důležité brát ohled na funkci knihovny, její zaměření a poslání, obsahovou strukturu jejího fondu a potřeby uživatelů.<br /> * Získání dokumentů je možné koupí, darem, výměnou a u vybraných knihoven také tzv. povinným výtiskem.<br /> <br /> ==21. Jaké jsou hlavní zdroje získávání dokumentů do knihovny?==<br /> <br /> * nákup<br /> * dar<br /> * výměna<br /> * (povinný výtisk) - pouze vybrané knihovny<br /> <br /> ==22. Jaké základní seznamy musí knihovna vytvářet, k čemu slouží a jaké údaje se v nich uvádí?==<br /> <br /> 1. '''Přírůstkový seznam''' - je základním seznamem každé knihovny. Zapisují se do něj všechny získané knihovní jednotky (mimo exemplářů periodik). Může být veden jednak v klasické (papírové) podobě či v elektronické.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok jeho vydání, způsob nabytí.<br /> <br /> 2. '''Úbytkový seznam''' - je druhým důležitým seznamem v knihovně. Zapisují se do něj odepsané (vyřazené) knihovní jednotky (úbytky) dané knihovny.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, úbytkové číslo, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok vydání, důvod odpisu.<br /> <br /> ==23. Co je &quot;signatura&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> Je to označení alfanumerickým znakem, podle kterého najdeme knihu na regále.<br /> <br /> Mají pravidla vytváření, každá knihovna má jiný systém signatur.<br /> <br /> ==24. Co je &quot;přírůstkové číslo&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * je to evidenční číslo, pod kterým je zapsána do přírůstkového seznamu každá nová knihovní jednotka<br /> <br /> ==25. Co je &quot;sigla&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * sigla je lokační značka knihovny<br /> <br /> * užívá se k jednoznačné identifikaci knihovny např. v Souborném katalogu ČR<br /> <br /> * i když se stane, že knihovna změní název, sigla zůstává stále stejná<br /> <br /> * siglu tvoří kombinace tří abecedních a tří číselných znaků, např. JNG001<br /> <br /> * velká písmena na první a druhé pozici mají funkci geografického znaku (odvozeného z běžně užívaných zkratek bývalých okresních měst), velké písmeno na třetí pozici vyjadřuje typ knihovny:<br /> <br /> A – ústřední knihovny<br /> <br /> B – knihovny ústavu Akademie věd ČR<br /> <br /> C – knihovny ostatních ústavů<br /> <br /> D – vysokoškolské knihovny<br /> <br /> E – knihovny státní správy, veřejných institucí, kulturních, zájmových a společenských institucí, lékařské knihovny zdravotnických zařízení a církevní knihovny<br /> <br /> F – knihovny podniků, závodů, projektových organizací a firem<br /> <br /> G – veřejné knihovny a školní knihovny<br /> <br /> * číselná část je identifikačním číslem té konkrétní knihovny. Skládá se z třímístného čísla od 001 do 999: <br /> čísla od 001 do 499 se používají pro označení knihoven se sídlem v okresním městě<br /> čísla od 500 do 999 označují knihovny sídlící v ostatních místech okresu.<br /> Např.:<br /> JNG001 = Městská knihovna Jablonec nad Nisou<br /> (JN = okres Jablonec nad Nisou, G = veřejná knihovna, 001 = knihovna se sídlem v okresním městě)<br /> <br /> * siglu přiděluje Národní knihovna ČR, Oddělení souborných katalogů<br /> <br /> ==26. Jakým způsobem je ve skladu knihovny zajištěno optimální využití prostoru?==<br /> Knihy se řadí dle rozměrů aby se ušetřilo místo v regálech. Knihy stejných, nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==27. Co znamená termín &quot;stavění fondu&quot; a jaké druhy stavění fondu znáte?==<br /> Je to uspořádání fondu podle určitého systému, který umožňuje zpětné vyhledávání knihovních jednotek a jejich ochranu.<br /> <br /> Formátově pořadové stavění – uspořádání dle formátu a přiděleného pořadového čísla. Vícesvazková díla a multiplikáty se řadí vedle sebe.<br /> <br /> Formátově přírůstkové stavění – uspořádání dle formátu a přírůstkových čísel bez ohledu na vícesvazková díla a multiplikáty. <br /> <br /> Přírůstkově formátové stavění – stavění podle přírůstkových čísel s ohledem na formát a multiplikáty a vícesvazková díla.<br /> <br /> Systematicko-formátové stavění – uspořádání podle tříd systematické klasifikace, dále podle formátu a podle pořadových čísel.<br /> <br /> ==28. Kde a proč se používá formátové stavění fondu?==<br /> Používá se ve skladech depozit z důvodu úspory místa. Knihy stejných nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==29. Kde a proč se používá oborové stavění fondu?==<br /> Oborové – věnované určitému předmětu, jako je lékařství, a opomíjí se všechny další předměty (například právo). Právo se uvádí jen pokud je v souvislosti s lékařstvím (práva pacientů).<br /> <br /> Například u technické literatury (kde členění podle autorů není důležité, protože autorem je kolektiv)<br /> Zkrátka umožňuje uživatelům vyhledávat podle oboru jejich zájmu.<br /> <br /> ==30. Co znamená termín &quot;adjustace knihy&quot; a jaké úkony zahrnuje?==<br /> Je to označení vlastnictví knihovní jednotky evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli.<br /> <br /> Skládá se z fyzického ošetření knihy před vlastním uložením (obalení, polepení signaturou).<br /> <br /> Adjustace také spočívá v prověření správnosti faktury a také zaevidování faktury do knihy faktur, která může být vedena ručně, nebo strojově, nebo obojím způsobem (obojí je nejvýhodnější). Na faktuře by měly být uvedeny veškeré důležité údaje: cena, datum podpis, vystavení, splatnost, datum dodání faktury, kdo fakturu vystavil, … <br /> <br /> Po kontrole těchto údajů následuje označení vlastnictví dokumentu.<br /> <br /> ==31. Jaké vlivy působí na degradaci dokumentů v knihovně?==<br /> - Nedodržení klimatických podmínek (vlhkost, teplota, světelné záření, …)<br /> <br /> - Nevhodná manipulace a uložení<br /> <br /> - Nedostatečná ochrana před biologickými činiteli (živočichové, plísně, …)<br /> <br /> - Nedostatečná čistota<br /> <br /> - Špatné ovzduší (různé oxidy, …)<br /> <br /> ==32. Jaká opatření můžeme udělat, abychom zabránili degradaci případně úplnému zničení dokumentů v knihovně?==<br /> - Uložíme dokumenty ve vhodných podmínkách<br /> <br /> - Údržbou: očistou, ambulantními opravami, různými konzervačními metodami<br /> <br /> - Restaurátorským zásahem<br /> <br /> - Šetrnou manipulací<br /> <br /> - Prevencí katastrofických událostí<br /> <br /> ==33. Jaký je smysl prezenční výpůjčky v knihovně?==<br /> Udržet knihy, které mají být po celou dobu k dispozici čtenářům v knihovně právě v prostorách knihovny pro studijní účely. Dále se takto půjčují knihy, které jsou moc cenné nebo drahé a tím se knihovníci snaží je ochránit.<br /> <br /> ==34. Jaký je rozdíl mezi objednávkou dokumentu a jeho rezervací?==<br /> <br /> Objednávka – požadavek na vypůjčení knihovní jednotky, která je momentálně k dispozici, ale nachází se mimo volný výběr (je například ve skladu).<br /> <br /> <br /> Rezervace – Záznam požadavku uživatele na dokument, který je momentálně vypůjčen<br /> <br /> ==35. Jak se řeší při půjčování situace, kdy má o dokument zájem ve stejnou dobu víc uživatelů?==<br /> Kniha se půjčí podle toho, kdo si ji dříve zamluví, nebo rezervace. Postupuje se chronologicky.<br /> <br /> ==36. Jaké rozlišujeme typy výpůjček z hlediska délky výpůjční lhůty?==<br /> Krátkodobá, dlouhodobá, trvalá (depozit), meziknihovní.<br /> <br /> ==37. Jak souvisí pojem &quot;metadata&quot; s pojmem &quot;bibliografický popis&quot;?==<br /> Metadata – strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech. Mají funkci popisnou, selekční a archivační.<br /> <br /> Bibliografický popis – obsahuje soubor popisných údajů zaznamenávajících a identifikujících zpracovávaný dokument pomocí osmi oblastí údajů.<br /> <br /> Oba tyto pojmy spolu souvisí tím, že nesou informace o primárních datech<br /> <br /> ==38. Proč se vytváří (k čemu slouží) bibliografické záznamy?==<br /> Soubor údajů o zpracovaném dokumentu. Umožňuje identifikaci dokumentu tím, že představuje v něm uložené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení, jeho fyzickou formu, dále umožňuje jeho vyhledání a přístup k němu.<br /> <br /> ==39. Jaké problémy je nutné řešit při popisu zdrojů?==<br /> - Odkud vzít údaje pro popis<br /> <br /> - Jaké vlastnosti zdrojů popisovat<br /> <br /> - Jakých hodnot mohou nabývat<br /> <br /> - V jakém jazyku budou vyjádřeny<br /> <br /> - Jakým skriptem budou zapsány<br /> <br /> - Jak formálně tvrzení zapsat<br /> <br /> - V jakém formátu zapsat (struktura, kódování)<br /> <br /> ==40. Základní rozdělení bibliografických údajů z hlediska způsobu jejich vytváření a pozdějšího použití. Uveďte základní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami.==<br /> Bibliografický popis – účelem je umožnit rozlišit různé bibliografické zdroje od sebe navzájem (pomocí informací z dokumentu).<br /> <br /> <br /> Selekční údaj – údaj, podle kterého lze bibliografický záznam vyhledat a identifikovat (je tvořen pomocí selekčních jazyků).<br /> <br /> ==41. Co je podstatou selekčních údajů a jejich základní rozdělení.==<br /> Selekční údaje nám umožňují zařadit a popsat dokument podle jeho vlastností. Na základě takovýchto údajů pak mohou uživatelé a zaměstnanci knihovny takovéto dokumenty vyhledávat. <br /> <br /> <br /> Selekční jazyky jmenné – (jmenné záhlaví), personální, korporativní, názvová, geografická jména, …<br /> Selekční jazyky věcné - předmětové (na bázi přirozeného jazyka); systematické (umělé jazyky)<br /> <br /> ==42. Jaké prostředky používá bibliografický popis pro vyjádření vlastností popisovaných zdrojů?==<br /> Skupina entit 1: – produkty intelektuální nebo umělecké činnosti, které jsou jmenovány nebo popsány v bibliografických záznamech.<br /> - Dílo – určitý intelektuální nebo umělecký výtvor (abstraktní entita)<br /> - Vyjádření – určitá intelektuální nebo umělecká realizace díla (ve formě různých druhů záznamů)<br /> - Provedení – fyzická podoba vyjádření díla (všechny hmotné objekty se stejnou intelektuální formou).<br /> - Jednotka – jednotlivý exemplář provedení<br /> <br /> <br /> Skupina entit 2: – entity odpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, za fyzickou výrobu a správu entit.<br /> - Osoba – jednotlivec (ty které zemřely i ty, které žijí).<br /> - Korporace – organizace nebo skupina působící jako celek.<br /> <br /> <br /> Skupina entit 3 – doplňkový soubor entit, které slouží jako předměty int. nebo umělecké činnosti.<br /> - Pojem – abstraktní představa nebo myšlenka<br /> - Objekt – hmotný předmět<br /> - Akce – činnost nebo událost<br /> - Místo - lokace<br /> <br /> ==43. Co se rozumí pod pojmem &quot;korporace&quot; ve smyslu původce díla při bibliografickém popisu?==<br /> Organizace nebo skupina osob, identifikovaná vlastním jménem, vystupující jako celek (asociace, instituce, obchodní firmy, nevýdělečné instituce, …).<br /> <br /> ==44. Uveďte, jaké druhy odpovědnosti za dílo rozlišují AACR2R a stručně je charakterizujte.==<br /> Individuální – jedna osoba (fiktivní, neznámá, nejistá, …)<br /> <br /> Společná – spolupracují dvě nebo více osob nebo korporací, vykonávají stejný druh aktivity, mohou se podílet na různých částech, nebo podíl nemusí být odlišen.<br /> <br /> Smíšená – různé korporace nebo osoby přispívají různými druhy aktivit (modifikace, ilustrace, …)<br /> <br /> ==45. Z jakých dvou hledisek je nutné popisovat bibliografický zdroj a proč je nutné tyto dva aspekty rozlišovat?==<br /> Dvě hlediska:<br /> - Obsah (content) – intelektuální a umělecký obsah (nehmotný)<br /> - Nosič (carrier) – fyzické vlastnosti, formát (nehmotný)<br /> <br /> <br /> Účelem je umožnit rozlišení různých bibliografických zdrojů od sebe navzájem. Je třeba vzít v úvahu všechny aspekty popisované jednotky (obsah, nosič, typ publikace, bibliografické souvislosti, …). Tato hlediska by měla být zohledněna ve všech oblastech popisu.<br /> <br /> ==46. S jakými problémy se setkáváme při použití názvů a jmen k popisu zdrojů?==<br /> Názvy a přiřazená jména se mohou časem měnit, osoby mohou mít přiřazeno více druhů jmen, která se mohou vyskytovat v různých jazycích a znacích, názvy nemusí vůbec existovat, jména mohou být neznámá, jeden název může mít přiřazeno více osob nebo objektů, …<br /> <br /> ==47. Jak se řeší problém nejednoznačnosti jména (víc osob má stejné jméno) např. při popisu původce díla?==<br /> Je nutné použít doplňky (kvalifikátory) pro rozlišení stejných jmen (např. data, místa, …).<br /> <br /> ==48. Jak se řeší při bib. popisu situace, kdy je text v dokumentu zapsán v písmu, které nelze technicky pro popis použít (např. azbukou nebo řecky)?==<br /> Pro popis se použijí tzv. transliterační tabulky. Při převodu se nepřihlíží k fonetické hodnotě jednotlivých písem. Je možný zpětný převod do původní abecedy.<br /> <br /> ==49. Jaké jsou hlavní prameny popisu, ze kterých se čerpá při vytváření bibliografického záznamu knihy?==<br /> Zdrojem popisné informace je obvykle jednotka, kterou popisujeme, případně různé příručky a další díla. Pro každou oblast popisu je předepsán hlavní pramen popisu. Pokud informaci nenajdeme v hlavním popisu a najdeme ji jinde, uvedeme ji v hranatých závorkách.<br /> <br /> 1. Název a údaje o odpovědnosti &gt; Titulní stránka<br /> <br /> 2. Vydání &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 4. Nakladatelské údaje &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 5. Fyzický popis &gt; Celá publikace<br /> <br /> 6. Edice &gt; Celá publikace<br /> <br /> 7. Poznámky &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> 8. Standardní číslo &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> ==50. Jaký je rozdíl mezi vylučovacím a přidružovacím odkazem?==<br /> Vylučovací odkaz: (viz)<br /> Odkaz alternativního znění jména autora nebo unifikovaného názvu, jež nebylo použito pro hlavní záhlaví na autoritní formu daného jména nebo názvu.Může se jednat o odkaz, který přivádí uživatele k heslu, jež nebylo použito, ale pod kterým by se mohla daná problematika také skrývat. <br /> <br /> Přidružovací odkaz: (viz též)<br /> Upozorňuje uživatele jmenného katalogu pod jakým záhlavím mohou být nalezena díla téhož autora, má-li dvě bibliografické identity (např. pseudonym).<br /> V předmětovém katalogu upozorňuje uživatele na tématicky příbuzné dokumenty<br /> <br /> ==51. Čím se zabývá identifikační (jmenný) popis?==<br /> Je to část bibliografického záznamu, která se zabývá tvorbou bibliografického popisu , jmenných selekčních údajů (záhlaví) a tím i souvisejících jmenných a názvových autorit<br /> <br /> ==52. Čím se zabývá věcný popis?==<br /> Zabývá se pořádáním informací, při kterém jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pomocí pořádacích znaků věcných selekčních jazyků.<br /> <br /> ==53. Základní rozdělení selekčních jazyků a jejich stručná charakteristika.==<br /> 1) Podle typu zpřístupňovaných dokumentů na:<br /> Dokumentační – pořádání a ukládání dokumentografických informací (obsahová char. dokumentu).<br /> Faktografické – pořádání a ukládání faktografických informací<br /> <br /> <br /> 2) Podle charakteru zpřístupňovaných informací na:<br /> Identifikační – slouží pro popis formálních charakteristik v bibliog. popisu a jmenné katalogizaci<br /> Věcné – použití při zpracování věcných údajů s cílem umožnit vyhledávání dok. podle obsahu.<br /> <br /> <br /> Dělí se dále na: <br /> <br /> Předmětové selekční jazyky (na bázi přirozeného jazyka)<br /> <br /> Systematické selekční jazyky (na bázi umělého jazyka)<br /> <br /> Prekoordiované – lexikální jednotky jsou složené (MDT, předmět. hesla).<br /> <br /> Postkoordinované – lex. jednotky vyjadřují jednoduché pojmy (tezaurus).<br /> <br /> ==54. Co je základní myšlenkou studie FRBR (funkční požadavky na bibliografické záznamy)?==<br /> Studie vznikla v roce 1997 z podnětu IFLA. Cílem je jasně definovaný , strukturovaný rámec, uvádějící do souvislostí údaje zaznamenané v bibliografických záznamech a vyhovující potřebám uživatelů těchto záznamů. Dále doporučit základní úroveň funkčnosti pro záznamy vytvořené národními bibliografickými agenturami.<br /> <br /> <br /> Studie používá metodiku konceptuálního modelování založenou na technice analýzy entit. Zabývá se třemi hlavními prvky:<br /> <br /> <br /> Entity – klíčové objekty, které jsou předmětem zájmu uživatelů informací<br /> Vztahy mezi různými typy entit<br /> Atributy – důležité vlastnosti entit<br /> <br /> <br /> Atributy a vztahy jsou mapovány do čtyř obec. uživatelských úloh (najít, identifikovat, vybrat, získat).<br /> <br /> ==55. Jaký je rozdíl mezi dílem a jeho provedením?==<br /> <br /> Dílo je umělecký, vědecky, technický nebo řemeslný výtvor tvůrčí lidské činnosti (abstraktní podoba).<br /> <br /> <br /> Provedení je fyzická podoba vyjádření díla. Představuje všechny hmotné objekty, které mají stejné vlastnosti pokud jde o intelektuální obsah a fyzickou formu.<br /> <br /> ==56. Jaké znáte globální identifikátory, používané při popisu bibliografických zdrojů?==<br /> <br /> ISBN, ISSN, ISMN, ISRN, SICI, URI<br /> <br /> Podrobnosti v [http://sigma.nkp.cz/F/EQMA23ADXHPBFKY16YU4I6NNNAKP9R1DJ1K68QH45H3A3UBE2U-47696?func=file&amp;file_name=find-b&amp;local_base=KTD TDKIV].<br /> <br /> ==57. Jak je zajištěno, že mezinárodní identifikátor (např. ISBN) je globálně jednoznačný - jedinečný?==<br /> Systém ISBN je řízen mezinárodní agenturou ISBN, které podléhají národní agentury ISBN. Ty přidělují novým publikacím ISBN z přidělených bloků čísel a provádějí evidenci těchto publikací.<br /> V ČR funguje národní agentura ISBN při NK ČR.<br /> <br /> <br /> ISBN je mezinárodní standardní číslo knihy, alfanumerický kód určený pro jednoznačnou identifikaci knižních vydání. Vychází z mezinárodního standardu ISO 2108. Z této alfanumerické struktury lze získat základní informace o původu knihy. Označení je složeno z částí proměnlivé délky, rozdělenými pomlčkami a mezerami.<br /> <br /> <br /> ISBN-10 – bylo dříve původní deseticiferné.<br /> ISBN-13 – nyní, má o jednu skupinu na začátku navíc a má nyní identickou strukturu jako čárový kód. Takže je takto ISBN na knihách i uvedeno.<br /> <br /> <br /> Složení ISBN-13: <br /> Na začátku nově přidaný prefix: konstanta 978 nebo 979, který označuje prefix čárového kódu.<br /> Druhou částí je identifikátor skupiny, který popisuje zemi a zeměpisný region.<br /> Třetí částí je identifikace vydavatele knihy pomocí kódu který je jednoznačný.<br /> Čtvrtá část popisuje již konkrétní vydání příslušné knihy u daného vydavatele (max. 6 číslic)<br /> Poslední číslo je kontrolní cifra, která zajišťuje, aby při překlepu nebyla nalezena jiná kniha.<br /> <br /> ==58. Co znamená tzv. perzistence identifikátoru?==<br /> Identifikátor musí být trvale platný a funkční - nezávislost na lokaci (přesuneme-li objekt na jiné místo webu, identifikátor objektu by měl zůstat nezměněn) a směrovatelnost (zadáme-li identifikátor do webového prohlížeče, infrastruktura webu by nás měla automaticky nasměrovat na příslušný objekt, ať se nachází v rámci globální sítě kdekoliv.<br /> <br /> ==59. Jaké moduly integrovaných knihovnických informačních systémů znáte a jaké funkce plní?==<br /> Dělí se do modulů podle funkcí:<br /> <br /> - Katalog – data o dokumentech (OPAC, bibliografický popis, jednotky)<br /> <br /> - Výpůjční modul – data o uživatelích, výpůjčkách a peň. trans. (výpůjčky, MVS, správa studoven)<br /> <br /> - Akvizice – data o dodavatelích objednávkách, fakturách, rozpočtech (evidence, správa seriálů, výměna publikací).<br /> <br /> - Správa systému – data o účtech, o nastavení systému, …<br /> <br /> Zpravidla obsahuje i nástroje pro zapojení do sítě knihoven a r komunikaci s externími zdroji.<br /> <br /> ==60. Co obnáší proces automatizace v knihovnách?==<br /> Jde o proces, při němž se vytváří struktury a formy záznamu dokumentu pomocí počítačových technologií a to podle typu zpracovaného dokumentu, účelu využití takového záznamu, úrovně podle typu popisné jednotky a použitého nosiče záznamu.<br /> Výsledkem takovéhoto zpracování jsou elektronické katalogy, bibliografické databáze, …<br /> V počátcích automatizace též tištěné katalogy, bibliografie a tištěné katalogizační lístky.<br /> <br /> Automatické zpracování informací – proces zpracování informací pomocí informačních technologií. Zahrnující sběr, ukládání, třídění, propojování, editování,vyhledávání, zobrazování informací, …<br /> <br /> ==61. Jaké integrované knihovnické systémy znáte?==<br /> Lanius, Clavius, Aleph, Koniáš, Daimon, KP_Sys, KP-Win, Voyager, Advanced rapid library<br /> <br /> ==62. Jaké znáte formy knihovních katalogů? (podle používané technologie)==<br /> Svazkový – tištěná kniha, uzavřený, nebo za určité období<br /> <br /> Lístkový – kartónové lístky (75x125 mm) – mezinárodní, 105x 150 – standardizovaný<br /> <br /> Elektronický – počítačová databáze, součást integrovaného knihovnického systému<br /> <br /> Online – OPAC (na síti)<br /> <br /> ==63. Uveďte druhy knihovních katalogů podle způsobu jejich uspořádání.==<br /> * '''Katalog jmenný''' - záznamy jsou uspořádány podle příjmení autora, korporace, prvního slova z názvu (není-li autor) <br /> * '''Katakog věcný''' - ''systematický'' - záznamy uspořádány podle oborů, znaků MDT / ''předmětový'' - uspořádání podle předmětových hesel <br /> * '''Katalog názvový''' - záznamy seřazeny podle názvů dokumentů <br /> * '''Katalog slovníkový (křížový)''' - řazení podle klíčových slov <br /> * '''Katalog místní''' - záznamy uspořádány podle signatur<br /> <br /> ==64. Uveďte druhy knihovních katalogů podle rozsahu fondů, které popisují.==<br /> * '''Generální katalog''' - obsahuje záznamy fondu celé knihovny<br /> * '''Speciální katalog''' - obsahuje záznamy pouze části fondu dané knihovny, např. pouze AV dokumenty <br /> * '''Souborný katalog''' - obsahuje záznamy z fondů více knihoven (např. Souborný katalog ČR je příkladem elektronického souborného katalogu) <br /> * '''Virtuální katalog''' - umožňuje prohledání katalogů online a slučování jejich výsledků<br /> <br /> ==65. Co je hlavním znakem katalogu narozdíl třeba od bibliografie?==<br /> *'''Katalog''' obsahuje záznamy o dokumentech, které daná knihovna vlastní. Na katalogizačním záznamu by neměly chybět lokační údaje (signatura). <br /> * '''Bibliografie''' informuje o existenci dokumentů, není vázaná na konkrétní instituci. Bibliografický záznam proto lokační údaje neobsahuje a také obvykle bývá rozsáhlejší než katalogizační.<br /> <br /> ==66. Uveďte hlavní funkce knihovního katalogu.==<br /> * '''bibliografická''' (indikativní) - informuje o existenci primárních dokumentů<br /> * '''rešeršní''' (selekční) - vyhledávání záznamů dokumentů<br /> * '''lokační''' - umožňuje zjistit, kde nalezené zdroje jsou a jsou-li dostupné a jak<br /> * '''evidenční''' - eviduje dokumenty (tj. majetek) knihovny<br /> * '''kolokační''' - zajištění toho, aby se záznamy, které spolu nějakým zpúsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe (např. díla jednoho autora)<br /> * '''identifikační''' (popisná) - umožňuje zjistit, o jaký dokument se jedná a odlišit ho od ostatních <br /> * '''propagační''' - nabízí obsah sbírek knihovny<br /> <br /> ==67. Vysvětlete termín &quot;kolokační funkce&quot; katalogu.==<br /> * kolokační funkce katalogu zajišťuje, aby se dokumenty, které spolu nějakým způsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe, např. díla jednoho autora, různá vydání stejného díla<br /> <br /> ==68. Co znamená termín &quot;navigace&quot; v katalogu?==<br /> Znamená to NAVIGOVAT UŽIVATELE KATALOGU (prostřednictvím logického uspořádání bibliografických informací a jasnou prezentací způsobu, jak se v katalogu pohybovat, včetně prezentace vztahu mezi díly, vyjádřeními, manifestacemi a jednotkami).<br /> <br /> ==69. Co znamená termín OPAC?==<br /> * OPAC = Online public access catalog<br /> * veřejně dostupný elektronický katalog dokumentů nacházejících se v knihovně<br /> * vyhledávání v OPACu jednoduché nebo pokročilé<br /> * možnost listování v rejstřících<br /> * řada knihoven přidává do svého OPACu náhledy obálek dokumentů či nabízí uživatelům možnost přidávat recenze dokumentů <br /> * standartně bývá součástí přístup do čtenářského konta, možnost rezervace nebo prolongace dokumentu<br /> <br /> ==70. Jaké jiné další funkce poskytuje OPAC katalog oproti klasickým např. lístkovým katalogům?==<br /> * složitější vyhledávání záznamů na základě kombinování dotazů<br /> * prohlížení rejstříků v rámci vyhledávání (rejstřík autorů, klíčových slov)<br /> * možnost volby vyhledávání v celém fondu knihovny nebo pouze ve vybrané části<br /> * možnost zjištění, zda je nebo není dokument momentálně vypůjčený (popř. datum, kdy by měl být čtenářem vrácen)<br /> * možnost rezervace nebo prodloužení (prolongace) dokumentu<br /> * možnost bezprostřední aktualizace záznamu knihovníkem (přidání či oprava údajů) prostřednictvím příslušného knihovního programu<br /> * možnost vkládání náhledů obálek, přidávání recenzí<br /> * propojení s jinými databázemi či službami<br /> * možnost zobrazení vybraného záznamu v různých formátech (katalogizační záznam, citace, záznam ve formátu MARC21, UNIMARC či ISBD<br /> * možnost tisku vyfiltrovaného záznamu<br /> * přístup do čtenářského konta<br /> * knihovny mohou využít objednávky MVS přes online katalog<br /> <br /> ==71. Jaké výhody přinesly elektronické katalogy oproti klasickým papírovým?==<br /> * přístup ke katalogu neomezenému počtu uživatelů ve stejný čas<br /> * přístup 24 hodin denně<br /> * nemusím být v knihovně<br /> * možnost vyhledávat dokument podle nejrůznějších kritérií (autor, název, jazyk dokumentu, roku vydání, nakladatele, klíčových slov)<br /> * možnost sdílení záznamů<br /> * rychlejší a pohodlnější vyhledávání<br /> <br /> ==72. Jak se nazývá proces převodu lístkového katalogu do elektronické podoby?==<br /> Retrospektivní konverze.<br /> <br /> ==73. Co představuje termín &quot;bibliomining&quot;?==<br /> Bibliomining souvisí s pojmem data mining = těžba dat. Ve spojení s biblio znamená těžba informací z knihovny a jejích katalogů, tzv. čtení mezi řádky (návštěvnost, obliba knížek, přelidněnost v závislosti na otevírací době, denní hodině…)<br /> <br /> ==74. Co vyjadřuje označení &quot;Library 2.0&quot;?==<br /> Tento pojem souvisí s pojmem Web 2.0. Library 2.0 je podle mnohých názorů spojením klasické knihovny a technologií Web 2.0 + Bussines 2.0 = Library 2.0<br /> <br /> Charakteristika: Zapojení uživatele do vytváření a implementace služeb knihovny pomocí tech. W2.<br /> <br /> Library 2.0 není uzavřený koncept což knihovnu vede k potřebě k neustále reakci na potřeby uživatelů (vylepšování stávajících služeb právě za pomoci uživatelů).<br /> Hlavní myšlenka tedy je vytvoření takové knihovny, která by byla adekvátní potřebám uživatelů a dokázala by se jim nejen jednorázově přizpůsobit, ale hlavně neustále reagovat na změny jejich potřeb a přání. Taková knihovna by ve svých službách, které nabízí, používala technologie W2.<br /> Přístup do knihoven pomocí webového OPACu je dnes již zavedeným standardem. Ovšem kdyby se tato služba propojila s RSS kanály a s možností uživatelů hodnotit a přidávat své názory na jednotlivé tituly, knihovní služby by pak nabraly úplně jiné podoby.<br /> <br /> ==75. Uveďte příklad &quot;de iure&quot; standardu a &quot;de facto&quot; standardu a jaký je mezi nimi rozdíl.==<br /> De uire standardy vytváří obvykle komise expertů pověřená nějakou organizací, nejlépe standardizační (např. ISBN).<br /> <br /> De facto standardy vychází z praxe. Určité řešení se ujme a rozšíří, protože z něj vyplývají určité výhody (mp3).<br /> <br /> ==76. Uveďte důvody používání standardů.==<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> <br /> ==77. Jmenujte nejdůležitější světové a české standardizační organizace.==<br /> '''ISO '''<br /> * Mezinárodní organizace pro normalizaci<br /> * International Organization for Standardization<br /> * založeno 1947, sídlo v Ženevě<br /> * světová federace národních normalizačních organizací<br /> * členem ISO je Český normalizační institut<br /> * zabývá se tvorbou mezinárodních norem ve všech oblastech mimo elektrotechniky<br /> <br /> <br /> '''ANSI'''<br /> * The American National Standards Institute<br /> * založeno 1919, současný název od roku 1969, sídlo ve Washingtonu<br /> * americká standardizační organizace<br /> * vytváří průmyslové standardy v USA<br /> * je členem ISO<br /> <br /> <br /> '''NISO'''<br /> * National Information Standards Organization<br /> * americká standardizační organizace<br /> * založeno 1939, současný název od roku 1984<br /> * vyvíjí standardy týkající se informačních technologií (v oblasti knihovnictví jsou to např. ISSN, Z39.50, Dublin Core, ...)<br /> <br /> <br /> '''CEN'''<br /> * European Committee for Standardization<br /> * Evropský výbor pro normalizaci<br /> * produkuje European Standards - EN<br /> * má 30 národních členů, členy CEN jsou národní normalizační organizace ze 30 evropských zemí<br /> * za ČR je členem Český normalizační institut (ČNI)<br /> <br /> <br /> '''ČNI'''<br /> * Český normalizační institut<br /> * spravuje české národní standardy<br /> * je zodpovědný za tvorbu českých technických norem<br /> * založen roku 1922, současný název od roku 2005, dříve název ČSNI <br /> <br /> <br /> <br /> '''W3C'''<br /> * World Wide Web Consortium<br /> * mezinárodní konsorcium<br /> * založeno roku 1994<br /> * vytváří webové standardy a doporučení pro World Wide Web (např. HTML - Hypertext Markup Language, CSS - Cascading Style Sheets)<br /> * konsorciu předsedá jeho zakladatel Tim Berners-Lee<br /> <br /> <br /> <br /> '''IETF'''<br /> * The Internet Engineering Task Force<br /> * zabývá se problematikou Internetu<br /> * publikuje Internet Drafts a RFC (Requests for Comments)<br /> <br /> <br /> '''ALA'''<br /> * The American Library Association<br /> * spravuje a vydává AACR<br /> <br /> <br /> '''JSC'''<br /> * Joint Steering Committee for Revision of AACR<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje AACR<br /> <br /> <br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> <br /> '''IFLA'''<br /> * International Federation of Library Associations and Institutions<br /> * Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí<br /> * světové nevládní knihovnické společenství, které ovlivňuje a usměrňuje rozvoj knihovnictví na celém světě<br /> * založena v roce 1922 ve skotském Edinburghu<br /> * vedení IFLA sídlí v Haagu v Královské knihovně (Nizozemsko)<br /> * spravuje UNIMARC<br /> * IFLA doporučení: FRBR (Functional Requirements for Bibliographic Record, Funkční požadavky na bibliografický záznam)<br /> <br /> <br /> '''NK ČR'''<br /> * Národní knihovna České republiky<br /> * určuje knihovní standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy<br /> <br /> ==78. Jmenujte jednu mezinárodní a jednu americkou organizaci sdružující knihovny.==<br /> americká organizace:<br /> '''ALA''' - The American Library Associations<br /> <br /> mezinárodní organizace:<br /> '''IFLA''' - Internation Federation of Library Associations and Institutions<br /> <br /> ==79. Která organizace má v ČR na starosti standardizaci v knihovnictví?==<br /> '''Národní knihovna ČR''' <br /> * určuje knihovnické standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy a vydává je<br /> <br /> ==80. Která organizace vyvíjí MARC formáty?==<br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> ==81. Jaké jsou výhody jazyka XML při strukturování dat?==<br /> * textový formát, nezávislý na prostředí<br /> * odděluje popis struktury od prezentace<br /> * DTD (Document Type Definition) je možné sdílet v rámci skupin uživatelů<br /> * standard je otevřený - bez licencí<br /> * a je podporovaný komerčními i volnými aplikacemi<br /> <br /> ==82. Jaké jsou výhody a nevýhody standardizace?==<br /> ''Výhody'':<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> ''Nevýhody'':<br /> * Standardizace omezuje uživatele na předem dané postupy a případy dané standardem, standardizací není možné postihnout všechny možné případy.<br /> * Vývoj a udržování standardu vyžaduje financování: Někdo je musí hradit (firmy, státy, sdružení). Standardy mohou být předmětem patentů a za jejich používání je nutné platit licenční poplatky. Úspěšnost standardu roste s tím, kolik se do něho investuje prostředků.<br /> <br /> ==83. Co znamená termín &quot;blog&quot;?==<br /> * blog je '''webová aplikace''' na jedné webové stránce obsahující příspěvky uživatelů (tzv. '''blogerů''')<br /> * jsou to internetové deníky obsahující články a reakce na ně<br /> * umožňují veřejné vyjádření názoru kohokoliv <br /> * příspěvky bývají nejčastěji řazeny chronologicky, nejnovější nahoře<br /> * možnost přidávání komentářů k jednotlivým příspěvkům<br /> * výhodou je jednoduchá tvorba a užívání<br /> * blogy jsou jednou z technologií Web 2.0<br /> <br /> ==84. V čem spočívá princip &quot;wiki&quot;?==<br /> <br /> * Wiki je technologie umožňující vytvářet dokumenty pomocí jednoduchého značkovacího jazyka za použití webového prohlížeče. <br /> <br /> * Výhodou je snadné vytváření a aktualizace wiki stránek. <br /> <br /> * Většina systémů wiki je otevřena veřejnosti, uživatelé mohou libovolně vkládat či upravovat texty.<br /> <br /> * Název wiki pochází z havajštiny (rychlý).<br /> <br /> * Příkladem je Wikipedia.<br /> <br /> ==85. Co znamená termín &quot;social bookmarking&quot;?==<br /> <br /> * Social bookmarking je jednou z technologií Webu 2.0.<br /> <br /> * Jedná se o vzájemné sdílení zajímavých odkazů (např. článků, videí, webových stránek atd.) v prostředí Internetu. <br /> <br /> * Uživatel Internetu najde velmi zajímavý článek či webovou stránku a podělí se o ni s ostatními lidmi na Internetu. K tomuto účelu slouží specializované servery, u nás například '''linkuj.cz''' nebo '''jagg.cz'''. Tyto servery umožní daný článek zalinkovat a tím jej nasdílet s ostatními uživateli. <br /> <br /> *Zajímavé odkazy se nemusí jen linkovat, ale uživatel může tyto servery jen navštěvovat a sledovat, co se nového (podle ostatních uživatelů zajímavého) na Internetu objevilo.<br /> <br /> ==86. Co znamená termín &quot;tagging&quot;?==<br /> <br /> * tagging = tagování<br /> <br /> * Tagging označuje přiřazování klíčových slov k souborům na webu přímo uživatelem.<br /> <br /> * Jedná se o technologii Web 2.0.<br /> <br /> * Tagy slouží k označování internetového obsahu a jsou důležitou složkou spoluvytváření obsahu Internetu. Jedná se o jednoduchá slova, kterými mohou uživatelé popisovat různý webový obsah.<br /> <br /> * Jedním z užitečných navigačních prvků, které vytváří samotní uživatelé, je tzv. Tag cloud. Jde o seznam odkazů umístěných na jedné stránce, přičemž každý z nich může být zobrazen jinou velikostí fontu. Velikost fontu u jednotlivých odkazů je ovlivněna popularitou jednotlivých odkazů. Tím se rozumí jak často (tedy kolik uživatelů) na daný odkaz klikne. Čím je odkaz populárnější tím větším fontem se zobrazuje a naopak.<br /> <br /> * V praxi si Tag cloud můžete prohlédnout na '''torrentz.com''' nebo '''del.icio.us'''.<br /> <br /> * Podrobný článek o taggování naleznete zde [[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Tagging]].<br /> <br /> ==87. Co znamená a jaký je princip RSS?==<br /> <br /> * RSS (Really Simple Syndication) je nástroj, který slouží ke snadnému stahování informací o novinkách a změnách na uživatelem vybraném webu ve formátu XML.<br /> <br /> * K použití informací z RSS zdrojů slouží specializované programy, tzv. '''RSS čtečky'''.<br /> <br /> * Díky RSS nemusí uživatel navštěvovat své oblíbené servery, zda na nich není nějaký nový článek, ale stačí mít zapnutou RSS čtečku, která servery navštíví za uživatele a ihned ho upozorní na veškeré změny.<br /> <br /> ==88. Co je to &quot;podcast&quot;?==<br /> <br /> * Podcasting je metoda šíření informací, kterou v roce 2004 vymyslel Adam Curry. <br /> <br /> * Jedná se v podstatě o způsob, jak si automaticky stahovat internetové zvukové záznamy do svého počítače či přenosného kapesního přehrávače jako je iPod. <br /> <br /> * Hlavní přínosem je, že si uživatel nemusí kontrolovat, kdy se bude vysílat jeho oblíbený pořad. Specializovaný program (např. Juice) stáhne vybraný pořad přímo do počítače a uživatel si jej může kdykoliv zpětně přehrát či si jej stáhnout. <br /> <br /> * Podcast může být nejen pořad, ale i jakýkoliv příspěvek převedený do digitálního zvukového formátu. <br /> <br /> * Název podcasting vznikl spojením slov iPod a broadcasting (vysílání).<br /> <br /> ==89. Co je &quot;instant messaging&quot;?==<br /> <br /> * Instant messaging je internetová služba, která pomocí specializovaných programů umožňuje komunikaci v reálném čase s jinými lidmi na síti. <br /> <br /> * Pomocí Instant messaging komunikátorů je možné posílat textové zprávy, soubory různých typů (textové, zvukové, video), komunikovat hlasově prostřednictvím mikrofonu nebo audiovizuálně pomocí webkamery, vytvářet seznamy svých známých (možnost poznat, kdo z nich je právě online).<br /> <br /> ==90. Jak mohou technologie Web 2.0 přispět k rozvoji knihoven a jejich služeb?==<br /> * SOPAC = social OPAC – nová verze katalogů umožňující propojení se sociálními sítěmi a tak větší propojení s uživateli (hodnocení, komentáře, tagging,...)<br /> * aplikace dalších technologií do katalogu: pokročilé formy vyhledávání, našeptáváče, fazetové vyhledávání, dotazy v přirozeném jazyce, RSS, obsahy a obálky knih, propojování na e-zdroje<br /> * blogy: mohou doplňovat webovou prezentaci knihovny, umožňují komunikaci s uživateli, informují o novinkách a dění v knihovně, poskytují různé návody či tipy spojené s knihovnou, vyhledáváním, využíváním zdrojů apod.<br /> * technologie webu 2.0 umožňují reagovat na změny a měnící se potřeby uživatelů, rozvoj umožňují otevřenost, snadnost použití, inovační přístup, participaci uživatelů<br /> <br /> ==91. Co si představíte pod termínem &quot;katalogizační pravidla&quot; nebo &quot;katalogizační instrukce&quot;?==<br /> Katalogizační pravidla jsou určena pro tvorbu katalogů a jiných soupisů v univerzálních knihovnách všech velikostí. <br /> <br /> Je to souhrn metodických pokynů, který umožňuje jednoznačně řešit problémy katalogizace. Tedy co a jak zapisovat.<br /> <br /> ==92. Jmenujte v současnosti používaná katalogizační pravidla v ČR.==<br /> * AACR2 (Anglo-americká katalogizační pravidla, 2. revidované vydání)<br /> * ISBD (Mezinárodní standardní bibliografický popis)<br /> <br /> ==93. Jaký je v hlavních bodech postup při popisu zdrojů podle AARC2R?==<br /> # popsat fyzický předmět <br /> # zvolit hlavní a vedlejší záhlaví<br /> # stanovit správnou formu jmen v záhlavích<br /> # provést odkazy na odlišné formy jmen<br /> <br /> ==94. Čím se zabývá prvních 12 kapitol AACR2R?==<br /> Všeobecnými pravidly popisu u jednotlivých typů dokumentů:<br /> # Všeobecná pravidla popisu<br /> # Knihy, brožury a jednolistové tisky<br /> # Kartografické dokumenty<br /> # Rukopisy (včetně rukopisných sbírek)<br /> # Hudebniny<br /> # Zvukové dokumenty<br /> # Filmy a videozáznamy<br /> # Grafické dokumenty<br /> # Elektronické zdroje<br /> # Trojrozměrné dokumenty<br /> # Mikrodokumenty<br /> # Seriály<br /> <br /> ==95. Jakými hlavními typy identifikačních selekčních údajů (záhlaví) se zabývají AACR2?==<br /> * Popis pod individuálním autorem <br /> ::individuální autor je osoba s hlavní odpovědností za vytvoření intelektuálního nebo uměleckého obsahu díla<br /> * Popis pod korporací <br /> ::korporace je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek<br /> * Popis pod názvem, příp. unifikovaným názvem<br /> ::unifikovaný název je název, jímž je dílo identifikováno pro katalogizační účely, <br /> ::nebo název použitý k rozlišení záhlaví pro jedno dílo od záhlaví pro dílo odlišné <br /> ::nebo konvenční skupinový název použitý pro uspořádání publikací (jednoho autora,...) obsahujících řadu prací nebo výtahy atd. z několika prací (např. sebraná díla,...)<br /> <br /> ==96. Uveďte příklady hlavních pramenů popisu pro knihu podle AACR2R.==<br /> ==97. Čím se liší tzv. unifikovaný název od hlavního názvu bibliografického zdroje (třeba knihy)?==<br /> ==98. Uveďte jaké znáte oblasti popisných údajů (je jich 8), které jsou specifikovány v ISBD.==<br /> ==99. Jaké hlavní údaje se uvádí v oblasti údajů o publikaci podle ISBD (nebo i AACR2)?==<br /> ==100. Jaké popisné údaje se podle vás uvádí v oblasti údajů fyzického popisu podle ISBD nebo AACR2?==<br /> ==101. K čemu slouží tzv. &quot;interpunkce&quot; v bibliografickém záznamu a čím je určena?==<br /> ==102. Je nějak určeno pořadí popisných údajů v bibliografickém záznamu podle ISBD a proč?==<br /> ==103. Co znamená, když řekneme o bibliografickém záznamu, že je v určitém &quot;formátu&quot;? Jinak řečeno co znamená &quot;formát bibliografického záznamu&quot;?==<br /> ==104. Jaké znáte formáty (standardy) pro komunikaci bibliografických záznamů?==105. Srovnejte komunikační formáty MARC s formáty ==založenými na XML. Výhody/nevýhody.==<br /> ==106. Porovnejte formáty MARC a Dublin Core, jaké jsou zásadní rozdíly, výhody, nevýhody?==<br /> ==107. Co je definováno ve formátech MARC?==<br /> UNIMARC – má jen formát pro bibliografická data<br /> <br /> <br /> MARC21 formáty jsou definovány pro pět typů dat:<br /> <br /> - Format for Biblographic Data – bibliografická data<br /> <br /> - Format for Holdings Data – to, co knihovna vlastní<br /> <br /> - Format for Autority Data – záhlaví – autor a údaje o něm<br /> <br /> - Format for Classification Data – klasifikační data<br /> <br /> - Format for Community Information – záznamy o knihovnách<br /> <br /> ==108. Co je principem standardu MARC? Jak se člení a označují data záznamu?==<br /> <br /> - MARC = MAchine Readable Cataloguing<br /> - Standard pro reprezentaci a komunikaci (výměnu) bibliografických a souvisejících informací ve strojem čitelné podobě<br /> <br /> <br /> Záznam se dělí na tři úrovně:<br /> - Struktura záznamu – je dána standardy ANSI Z39.2 a ISO 2709<br /> - Označení obsahu – kódy a konvence, které dále identifikují a dále charakterizují obsah záznamu<br /> - Obsah většiny datových elementů je určen mimo standardy MARC, jako jsou AACR, LCSH, …<br /> <br /> <br /> Princip:<br /> - Data se člení do polí a podpolí označených pomocí tagů<br /> - Pole mohou mít pevnou nebo proměnlivou délku<br /> - Pole s pevnou délkou obsahují kódované údaje<br /> - Poli mohou předcházet dva identifikátory, které zpřesňují význam obsahu<br /> <br /> <br /> Hodnoty tagů a jednotlivých polí, podpolí, určuje konkrétní verze formátu MARC, většinou národní.<br /> <br /> ==109. V čem se obecně liší různé verze formátu MARC, např. MARC21 a UNIMARC?==<br /> <br /> - V MARC21 je interpunkce součástí dat, v UNIMARC se generuje až při zobrazení (srov. pole 245 resp. 200), <br /> - UNIMARC má tzv. vyšší granularitu údajů - je podrobněji strukturovaný (srov. pole 100 resp. 700).<br /> <br /> ==110. Stručně charakterizujte bibliografický standard MODS.==<br /> <br /> - MODS – Metadata Object Description Schema) – schéma pro popis objektu metadaty.<br /> - Tento formát byl vytvořen Library of Congress především pro použití v knihovnických appl..<br /> - Obsahuje vybrané prvky z MARC21, které jsou však jinak strukturované a uspořádané.<br /> - Záměrem je jednodušší formát než MARC21, ale stále dostatečně strukturovaný.<br /> <br /> ==111. Stručně charakterizujte formát Dublin Core.==<br /> <br /> - Standard pro netafatový popis digitálních objektů často vyjadřovaný prostřednictvím XML.<br /> - Název vychází z města Dublin v USA – konference na které byl vytvořen.<br /> - Záměrem je usnadnit vyhledávání elektronických zdrojů.<br /> - Standard obsahuje základní sadu 16ti prvků (název, tvůrce, předmět, popis, …) z nichž žádný není povinný<br /> - Původně byl vytvořen jako popis zdrojů na www sestavený přímo autorem. Pak ale zaujal instituce, které se zabývají formálním zpracováním zdrojů (knihovny, vládní agentury, …).<br /> - Struktura Dublin Core se v současnosti používá ve 20 zemích a nové stále přibývají.<br /> <br /> ==112. K čemu se používá protokol Z39.50?==<br /> <br /> - Protokol založený na architektuře server – klient, který je určený pro vyhledávání a získávání informací ze vzdálených databází (je určený pro heterogenní prostředí – různé systémy).<br /> - Tento protokol definuje komunikační jazyk (Z-jazyk) a způsob kódování přenášených údajů.<br /> - Není závislý na platformě ani systému.<br /> - Použitý standard v knihovnictví.<br /> <br /> Protokol umožňuje: Vyhledávání, update údajů, předávání a přebírání (upload a download), <br /> <br /> Při komunikaci nastávají problémy s různými verzemi a různými profily (soubory funkcí, které jsou implementovány). <br /> Implementace protokolu - konkrétní realizace pro konkrétní systém (databázi) a platformu, která může zahrnovat jen určitou podmnožinu funkcí (např. jen vyhledávání, ne update)</div>

Maluskoval https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Vypracovan%C3%A9_ot%C3%A1zky_k_testu_VIKBA10&diff=28352 2013-01-22T11:08:12Z

<p>Maluskoval: /* 94. Čím se zabývá prvních 12 kapitol AACR2R? */</p> <hr /> <div>* Na tuto stránku můžete vkládat vypracované odpovědi.<br /> * Veškeré otázky jsou záměrně na jedné stránce, aby bylo snažší vytisknout si vypracovaný test a učit se z něj. Pokud však máte pocit, že je dané téma příliš široké, založte pro otázku samostatnou stránku a odkažte na ní.<br /> * Využijte všech možností wiki systému! '''Vkládejte, editujte,opravujte diskutujte.'''<br /> <br /> <br /> ==1. Co znamená pojem &quot;šedá literatura&quot;?==<br /> <br /> * Označována také jako nekonvenční.<br /> * Jedná se především o literaturu, která '''není běžně k dostání v knihkupectvích. '''Je '''vydávána omezeně''' pro speciální potřeby různých institucí.<br /> * Uchovává se především v archivech.<br /> <br /> '''Mezi šedou literaturu patří:''' diplomové práce, disertační práce, zprávy z konferencí, technické zprávy výzkumné práce, speciální analýzy, technické zprávy, firemní informace, výroční zprávy, patenty …<br /> <br /> ==2. Co mají společného nebo rozdílného pojmy &quot;edice&quot;, &quot;edition&quot;, &quot;series&quot; a &quot;vydání&quot;?==<br /> <br /> '''EDICE a SERIES'''<br /> <br /> * &quot;edice&quot; a &quot;series&quot; '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> <br /> '''VYDÁNÍ a EDITION'''<br /> <br /> * &quot;vydání&quot; a &quot;edition&quot; také '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * vydání vycházejí ze '''společného originálu''', ale mohou být doplněné, přepracované či aktualizované<br /> <br /> ==3. Jaký je rozdíl mezi monografií a seriálem?==<br /> <br /> * hlavní rozdíl spočívá v tom, že monografie je vydávaná buď jako jedna část (kniha) nebo je rozdělena do několika částí (svazků), ale tento '''počet částí je vždy konečný'''. Zatímco seriál má '''nestanovený počet částí a ty jsou vydávány postupně'''<br /> <br /> * příkladem monografie může být '''Slovník spisovného jazyka českého''', který vyšel postupně během roku 1989 v nakladatelství Academia celkem v osmi svazcích (1. svazek: A-G, 2. svazek: H-L, atd.)<br /> <br /> * jednotlivé části monografie mohou být vydávány buď '''současně''' nebo '''postupně'''<br /> <br /> * příkladem seriálu jsou časopisy (i elektronické), deníky, výroční zprávy<br /> <br /> * seriál je pokračující zdroj, '''postupně''' vydávaný po jednotlivých částech, obvykle číslovaný a bez předem stanovené doby ukončení (není stanoveno, kolik bude mít částí/čísel)<br /> <br /> * jednotlivá část (číslo) seriálu může či nemusí mít svůj vlastní název<br /> <br /> ==4. Co je to &quot;edice&quot;?==<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - edice Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> ==5. Uveďte důležitou vlastnost digitálních dokumentů, která zásadně mění způsob nakládání s těmito dokumenty (oproti klasickým analogovým) především z hlediska autorských práv.==<br /> <br /> Hlavním rozdílem digitálních dokumentů oproti analogovým je, že digitální dokumenty mohou být kopírovány velice jednoduše ve stejné kvalitě takovým způsobem, že originál není rozeznatelný. <br /> <br /> Autorské právo:<br /> Výhodou digitálních dokumentů je právě skutečnost, že mohou být k dispozici ve stejném okamžiku velkému množství uživatelů bez ohledu na to, jestli je dokument v knihovně nebo ne. Podle autorského zákona je v současné době vystavit a dát uživatelům k dispozici především jen rukopisy a staré tisky (NK ČR).<br /> <br /> Základní principy autorského práva:<br /> - Bezúplatná licence – užití, kdy uživatel nemá povinnost platit autorovi odměnu.<br /> <br /> - Užití, kde není nutný souhlas autora, ale kde musí uživatel autorovi platit odměnu za užití díla.<br /> <br /> - Užití, kdy je nutný výslovný souhlas autora a vyžaduje uzavření lic. smlouvy (dig. distribuce - DB).<br /> <br /> <br /> Digitální distribuce z pohledu českého práva – Distribuce:<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce zcela volně<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce s tzv. podmíněným přístupem (zobrazení podmiňuje ID a heslo)<br /> <br /> - zaslání dokumentu prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> - zpřístupněním dokumentu konkrétní osobě (ID a heslo) v knihovně (v rámci intranetu)<br /> <br /> - převedení dokumentu do el. podoby (digitalizace) a získat tak rozmnoženinu díla v el. podobě<br /> <br /> - zpřístupnění díla, nebo kopie prostřednictvím internetu na místě a čase své vlastní volby<br /> <br /> ==6. S jakými hlavními problémy bychom se setkali, kdybychom se rozhodli převést klasickou knihovnu do její digitální podoby.==<br /> * volba nesprávné technologie - hardware a software<br /> * životnost nosičů (CD přibližně 59 let, kvalitní papír až 1000 let)<br /> * rychlá ztráta záznamů (digitální záznamy zmizí najednou, analogové degradují postupně)<br /> * možnosti hrozeb pro digitální informace = změna nebo smazání obsahu, nefungující nebo zastaralý hardware či software, neplatný formát, destrukce fyzického nosiče<br /> <br /> ==7. Jaké knihovny tvoří tzv. systém knihoven v ČR podle knihovního zákona?==<br /> <br /> * '''Národní knihovna ČR''' - '''Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana''' - '''Moravská zemská knihovna'''<br /> <br /> * '''krajské knihovny''' (zřizované orgánem kraje)<br /> <br /> * '''základní knihovny''' (zřizované orgánem obce - veřejné knihovny obecní, městské)<br /> <br /> * '''specializované knihovny''' (zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění - knihovny technické, lékařské, právnické, muzejní atd., knihovny Akademie věd ČR)<br /> <br /> ==8. Charakterizujte a u uveďte, čím se od sebe navzájem liší tři hlavní druhy paměťových institucí.==<br /> * '''knihovny''' - především '''zpřístupňují''' informace na hmotných objektech, nové dokumenty získávají v největší míře nákupem<br /> * '''archivy''' - především '''shromažďují a uchovávají''' dokumenty, pro veřejnost mají omezený přístup<br /> * '''muzea''' - zabývají se '''trojrozměrnými objekty''', veřejnosti je zpřístupňují prostřednictvím výstav<br /> <br /> Tyto paměťové instituce se tedy liší '''skladbou fondu, mírou a způsobem jeho zpřístupnění'''.<br /> <br /> ==9. Jaké jsou hlavní funkce všech paměťových institucí?==<br /> * paměťové instituce = knihovny, archivy, muzea<br /> * shromažďují, uspořádávají a zpřístupňují informace uložené na fyzických nebo elektronických objektech<br /> <br /> ==10. Jaké jsou funkce knihovny?==<br /> * shromažďují, uspořádávají, ochraňují a zpřístupňují informace v dokumentech ze svého vlastního fondu<br /> * zpřístupňují dokumenty formou výpůjček prezenčních nebo absenčních<br /> * zprostředkovávají dokumenty z fondů jiných knihoven prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby (MVS) nebo mezinárodní meziknihovní výpůjční služby(MMVS)<br /> * zprostředkovávají přístup k Internetu<br /> * mají i kulturní a společenskou funkci - pořádají nejrůznější akce<br /> <br /> ==11. Jakým způsobem přispívají knihovny k rozvoji demokracie?==<br /> Poskytují knihovnické a informační služby obyvatelů za rovných podmínek. Zajišťují občanům rovný přístup ke kulturním hodnotám, informacím a ke vzdělání. Tyto služby jsou poskytovány bez rozdílu všem, nezávisle na původu, náboženství, … Aplikuje se tu zákon o svobodném přístupu k informacím a o ochraně osobních údajů. Zákon č. 257/2001 sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).<br /> <br /> ==12. Co umožňuje, aby měly knihovny výjimku z autorského zákona, týkající se bezplatného půjčování dokumentů ze svých fondů?==<br /> Autorský zákon 121/2000 sb.:<br /> <br /> §37 – Knihovní licence<br /> <br /> (1) Do autorského práva nezasahuje knihovna, archiv, muzeum galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení<br /> <br /> a) zhotoví-li rozmnoženinu díla, které neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a konzervační potřeby.<br /> <br /> (2) Do autorského práva nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která přísluší autorům od osoby a ve výši stanovené v příloze k tomuto zákonu. Právo na odměnu autor nemá v případě půjčování zveřejněných děl podle tohoto odstavce na místě samém, nebo půjčí-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl školní knihovny a knihovny vysokých škol, NK ČR, MZK, STK, NLK, NPK Komenského, … Parlamentní knihovna ČR.<br /> <br /> Knihovny mají výjimku týkající se půjčování knih vyplývající z Listiny základních práv a svobod ČR, že každý bez rozdílu má mít svobodný přístup k informacím.<br /> <br /> ==13. Uveďte jaké znáte mechanismy, které mohou zajistit vyšší kvalitu (spolehlivost, nestrannost,...) zveřejňovaných informací.==<br /> - odborná kvalifikace autora, jež ho opravňuje k psaní na dané téma<br /> <br /> - reputace vydavatele<br /> <br /> - datum vydání<br /> <br /> - přesnost, spolehlivost a bezchybnost<br /> <br /> - šíře i hloubka pokrytí dané problematiky<br /> <br /> - objektivita poskytovaných informací s minimem předpojatosti<br /> <br /> - aktuálnost zveřejněných informací<br /> <br /> ==14. Použijete-li přirovnání Internetu ke knihovně. Jaké najdete společné znaky a v čem je toto přirovnání neadekvátní?==<br /> Rozdíly:<br /> - organizace (web jako celek není organizován)<br /> <br /> - Internetové vyhledávače většinou spoléhají na jednoduché fulltextové vyhledávání<br /> <br /> - řízení vstupu dat – knihovny kontrolují, jak kvalitní informace přijímají do svého fondu<br /> <br /> - web není cílen na konkrétní skupinu uživatelů<br /> <br /> - krátký poločas rozpadu dokumentů na webu<br /> <br /> ==15. V čem spočívá rozdíl mezi tzv. povrchovým/hlubokým nebo viditelným/neviditelným webem?==<br /> - hluboký (neviditelný) web je ten, který vyhledávače nedokáží indexovat<br /> <br /> - hluboký web je asi 500x větší<br /> <br /> - hluboký web nabízí mnohem kvalitnější informace, soustředěné v relativně v malém počtu sídel<br /> <br /> - víc než polovina hlubokého webu je v předmětových databázích<br /> <br /> - poměr hlubokého a povrchového webu se mění jen nevýrazně<br /> <br /> - 95% hlubokého webu je přístupná bez poplatků<br /> <br /> - běžně používané vyhledávače neindexují více než 16% povrchového webu.<br /> <br /> ==16. Co znamená pojem hypertext?==<br /> <br /> * hypertext je vazba mezi skupinou textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (tzv. linků)<br /> <br /> * odkazuje na jiné informace a umožňuje jejich snadné vyhledávání<br /> <br /> * nejznámějším takovým systémem je World Wide Web<br /> <br /> * myšlenka hypertextu vznikla v roce 1945, kdy Vannevar Bush v článku „As We May Think“ popsal zařízení Memex, umožňující ukládání informací a jejich vzájemné propojování<br /> <br /> ==17. Jaké výhody a nevýhody přináší elektronické médium oproti klasickým analogovým?==<br /> Výhody digitální technologie: snadná manipulovatelnost, stlačitelnost, síťovatelnost, transformovatelnost, překlad z jednoho jazyka do druhého za pomoci speciálního software, možnost automatického vyhledávání, nepoměrně méně náročnější na sklady, možnost rychlého přenosu, snadná přenositelnost uložených dat.<br /> <br /> Analogové záznamy jsou nepoměrně kvalitnější než digitální – avšak jsou snadno poškoditelná. Proto se používá digitalizace. Na analogová i digitální média však mohou společně negativně působit i další vlivy jako prach, vlhkost, …<br /> <br /> ==18. Na jaké hlavní prvky (bloky, oddělení) můžeme dekomponovat knihovnu, podíváme-li se na ni jako na systém?==<br /> * '''Studovny'''<br /> * '''Sklady'''<br /> * '''Databáze'''<br /> * '''Výpůjční oddělení'''<br /> * '''Informační oddělení'''<br /> * '''Linka zpracování''', tj. akvizice, popis, adjustace<br /> * '''Management knihovny'''<br /> * '''Počítače''' - přístup do databází knihovny a připojení k Internetu<br /> Každé oddělení má své správce, tj. knihovníky (např. správce skladu, správce studovny).<br /> <br /> Schéma knihovny jako systému z přednášky Dr. Ing. Kadlece předmětu Knihovnické systémy a standardy naleznete zde[http://knihomol.phil.muni.cz/vik/vikba10/prednask/knihovna.htm]<br /> <br /> <br /> 1)knihovník<br /> 2)dokument<br /> 3)uživatel<br /> <br /> ==19. Co znamená a z čeho se skládá v knihovně tzv. &quot;linka zpracování&quot;?==<br /> Je to systém tří oddělení (činností) v knihovně, kterými projde získaný dokument než je k dispozici uživatelům: <br /> <br /> 1. '''Akvizice''' - získání dokumentů (koupí, darem, výměnou, povinným výtiskem) a jejich evidence (zápis do přírůstkového seznamu).<br /> <br /> 2. '''Popis''' - jmenný (tj. popis dokumentu z hlediska toho, co je v ní napsané, jména autorů, korporací,...) a věcný (tj. podle oborů).<br /> <br /> 3. '''Adjustace''' - dokument se označí štítky, signaturou, zabalí se a následně pošle dál (do skladu, studovny či půjčovny).<br /> <br /> ==20. K čemu slouží a jaké úkoly plní v knihovně akvizice?==<br /> * Akvizice je činnost, která je zaměřená na zjišťování, výběr a získávání dokumentů do fondu dané knihovny. <br /> * Je důležité brát ohled na funkci knihovny, její zaměření a poslání, obsahovou strukturu jejího fondu a potřeby uživatelů.<br /> * Získání dokumentů je možné koupí, darem, výměnou a u vybraných knihoven také tzv. povinným výtiskem.<br /> <br /> ==21. Jaké jsou hlavní zdroje získávání dokumentů do knihovny?==<br /> <br /> * nákup<br /> * dar<br /> * výměna<br /> * (povinný výtisk) - pouze vybrané knihovny<br /> <br /> ==22. Jaké základní seznamy musí knihovna vytvářet, k čemu slouží a jaké údaje se v nich uvádí?==<br /> <br /> 1. '''Přírůstkový seznam''' - je základním seznamem každé knihovny. Zapisují se do něj všechny získané knihovní jednotky (mimo exemplářů periodik). Může být veden jednak v klasické (papírové) podobě či v elektronické.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok jeho vydání, způsob nabytí.<br /> <br /> 2. '''Úbytkový seznam''' - je druhým důležitým seznamem v knihovně. Zapisují se do něj odepsané (vyřazené) knihovní jednotky (úbytky) dané knihovny.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, úbytkové číslo, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok vydání, důvod odpisu.<br /> <br /> ==23. Co je &quot;signatura&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> Je to označení alfanumerickým znakem, podle kterého najdeme knihu na regále.<br /> <br /> Mají pravidla vytváření, každá knihovna má jiný systém signatur.<br /> <br /> ==24. Co je &quot;přírůstkové číslo&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * je to evidenční číslo, pod kterým je zapsána do přírůstkového seznamu každá nová knihovní jednotka<br /> <br /> ==25. Co je &quot;sigla&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * sigla je lokační značka knihovny<br /> <br /> * užívá se k jednoznačné identifikaci knihovny např. v Souborném katalogu ČR<br /> <br /> * i když se stane, že knihovna změní název, sigla zůstává stále stejná<br /> <br /> * siglu tvoří kombinace tří abecedních a tří číselných znaků, např. JNG001<br /> <br /> * velká písmena na první a druhé pozici mají funkci geografického znaku (odvozeného z běžně užívaných zkratek bývalých okresních měst), velké písmeno na třetí pozici vyjadřuje typ knihovny:<br /> <br /> A – ústřední knihovny<br /> <br /> B – knihovny ústavu Akademie věd ČR<br /> <br /> C – knihovny ostatních ústavů<br /> <br /> D – vysokoškolské knihovny<br /> <br /> E – knihovny státní správy, veřejných institucí, kulturních, zájmových a společenských institucí, lékařské knihovny zdravotnických zařízení a církevní knihovny<br /> <br /> F – knihovny podniků, závodů, projektových organizací a firem<br /> <br /> G – veřejné knihovny a školní knihovny<br /> <br /> * číselná část je identifikačním číslem té konkrétní knihovny. Skládá se z třímístného čísla od 001 do 999: <br /> čísla od 001 do 499 se používají pro označení knihoven se sídlem v okresním městě<br /> čísla od 500 do 999 označují knihovny sídlící v ostatních místech okresu.<br /> Např.:<br /> JNG001 = Městská knihovna Jablonec nad Nisou<br /> (JN = okres Jablonec nad Nisou, G = veřejná knihovna, 001 = knihovna se sídlem v okresním městě)<br /> <br /> * siglu přiděluje Národní knihovna ČR, Oddělení souborných katalogů<br /> <br /> ==26. Jakým způsobem je ve skladu knihovny zajištěno optimální využití prostoru?==<br /> Knihy se řadí dle rozměrů aby se ušetřilo místo v regálech. Knihy stejných, nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==27. Co znamená termín &quot;stavění fondu&quot; a jaké druhy stavění fondu znáte?==<br /> Je to uspořádání fondu podle určitého systému, který umožňuje zpětné vyhledávání knihovních jednotek a jejich ochranu.<br /> <br /> Formátově pořadové stavění – uspořádání dle formátu a přiděleného pořadového čísla. Vícesvazková díla a multiplikáty se řadí vedle sebe.<br /> <br /> Formátově přírůstkové stavění – uspořádání dle formátu a přírůstkových čísel bez ohledu na vícesvazková díla a multiplikáty. <br /> <br /> Přírůstkově formátové stavění – stavění podle přírůstkových čísel s ohledem na formát a multiplikáty a vícesvazková díla.<br /> <br /> Systematicko-formátové stavění – uspořádání podle tříd systematické klasifikace, dále podle formátu a podle pořadových čísel.<br /> <br /> ==28. Kde a proč se používá formátové stavění fondu?==<br /> Používá se ve skladech depozit z důvodu úspory místa. Knihy stejných nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==29. Kde a proč se používá oborové stavění fondu?==<br /> Oborové – věnované určitému předmětu, jako je lékařství, a opomíjí se všechny další předměty (například právo). Právo se uvádí jen pokud je v souvislosti s lékařstvím (práva pacientů).<br /> <br /> Například u technické literatury (kde členění podle autorů není důležité, protože autorem je kolektiv)<br /> Zkrátka umožňuje uživatelům vyhledávat podle oboru jejich zájmu.<br /> <br /> ==30. Co znamená termín &quot;adjustace knihy&quot; a jaké úkony zahrnuje?==<br /> Je to označení vlastnictví knihovní jednotky evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli.<br /> <br /> Skládá se z fyzického ošetření knihy před vlastním uložením (obalení, polepení signaturou).<br /> <br /> Adjustace také spočívá v prověření správnosti faktury a také zaevidování faktury do knihy faktur, která může být vedena ručně, nebo strojově, nebo obojím způsobem (obojí je nejvýhodnější). Na faktuře by měly být uvedeny veškeré důležité údaje: cena, datum podpis, vystavení, splatnost, datum dodání faktury, kdo fakturu vystavil, … <br /> <br /> Po kontrole těchto údajů následuje označení vlastnictví dokumentu.<br /> <br /> ==31. Jaké vlivy působí na degradaci dokumentů v knihovně?==<br /> - Nedodržení klimatických podmínek (vlhkost, teplota, světelné záření, …)<br /> <br /> - Nevhodná manipulace a uložení<br /> <br /> - Nedostatečná ochrana před biologickými činiteli (živočichové, plísně, …)<br /> <br /> - Nedostatečná čistota<br /> <br /> - Špatné ovzduší (různé oxidy, …)<br /> <br /> ==32. Jaká opatření můžeme udělat, abychom zabránili degradaci případně úplnému zničení dokumentů v knihovně?==<br /> - Uložíme dokumenty ve vhodných podmínkách<br /> <br /> - Údržbou: očistou, ambulantními opravami, různými konzervačními metodami<br /> <br /> - Restaurátorským zásahem<br /> <br /> - Šetrnou manipulací<br /> <br /> - Prevencí katastrofických událostí<br /> <br /> ==33. Jaký je smysl prezenční výpůjčky v knihovně?==<br /> Udržet knihy, které mají být po celou dobu k dispozici čtenářům v knihovně právě v prostorách knihovny pro studijní účely. Dále se takto půjčují knihy, které jsou moc cenné nebo drahé a tím se knihovníci snaží je ochránit.<br /> <br /> ==34. Jaký je rozdíl mezi objednávkou dokumentu a jeho rezervací?==<br /> <br /> Objednávka – požadavek na vypůjčení knihovní jednotky, která je momentálně k dispozici, ale nachází se mimo volný výběr (je například ve skladu).<br /> <br /> <br /> Rezervace – Záznam požadavku uživatele na dokument, který je momentálně vypůjčen<br /> <br /> ==35. Jak se řeší při půjčování situace, kdy má o dokument zájem ve stejnou dobu víc uživatelů?==<br /> Kniha se půjčí podle toho, kdo si ji dříve zamluví, nebo rezervace. Postupuje se chronologicky.<br /> <br /> ==36. Jaké rozlišujeme typy výpůjček z hlediska délky výpůjční lhůty?==<br /> Krátkodobá, dlouhodobá, trvalá (depozit), meziknihovní.<br /> <br /> ==37. Jak souvisí pojem &quot;metadata&quot; s pojmem &quot;bibliografický popis&quot;?==<br /> Metadata – strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech. Mají funkci popisnou, selekční a archivační.<br /> <br /> Bibliografický popis – obsahuje soubor popisných údajů zaznamenávajících a identifikujících zpracovávaný dokument pomocí osmi oblastí údajů.<br /> <br /> Oba tyto pojmy spolu souvisí tím, že nesou informace o primárních datech<br /> <br /> ==38. Proč se vytváří (k čemu slouží) bibliografické záznamy?==<br /> Soubor údajů o zpracovaném dokumentu. Umožňuje identifikaci dokumentu tím, že představuje v něm uložené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení, jeho fyzickou formu, dále umožňuje jeho vyhledání a přístup k němu.<br /> <br /> ==39. Jaké problémy je nutné řešit při popisu zdrojů?==<br /> - Odkud vzít údaje pro popis<br /> <br /> - Jaké vlastnosti zdrojů popisovat<br /> <br /> - Jakých hodnot mohou nabývat<br /> <br /> - V jakém jazyku budou vyjádřeny<br /> <br /> - Jakým skriptem budou zapsány<br /> <br /> - Jak formálně tvrzení zapsat<br /> <br /> - V jakém formátu zapsat (struktura, kódování)<br /> <br /> ==40. Základní rozdělení bibliografických údajů z hlediska způsobu jejich vytváření a pozdějšího použití. Uveďte základní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami.==<br /> Bibliografický popis – účelem je umožnit rozlišit různé bibliografické zdroje od sebe navzájem (pomocí informací z dokumentu).<br /> <br /> <br /> Selekční údaj – údaj, podle kterého lze bibliografický záznam vyhledat a identifikovat (je tvořen pomocí selekčních jazyků).<br /> <br /> ==41. Co je podstatou selekčních údajů a jejich základní rozdělení.==<br /> Selekční údaje nám umožňují zařadit a popsat dokument podle jeho vlastností. Na základě takovýchto údajů pak mohou uživatelé a zaměstnanci knihovny takovéto dokumenty vyhledávat. <br /> <br /> <br /> Selekční jazyky jmenné – (jmenné záhlaví), personální, korporativní, názvová, geografická jména, …<br /> Selekční jazyky věcné - předmětové (na bázi přirozeného jazyka); systematické (umělé jazyky)<br /> <br /> ==42. Jaké prostředky používá bibliografický popis pro vyjádření vlastností popisovaných zdrojů?==<br /> Skupina entit 1: – produkty intelektuální nebo umělecké činnosti, které jsou jmenovány nebo popsány v bibliografických záznamech.<br /> - Dílo – určitý intelektuální nebo umělecký výtvor (abstraktní entita)<br /> - Vyjádření – určitá intelektuální nebo umělecká realizace díla (ve formě různých druhů záznamů)<br /> - Provedení – fyzická podoba vyjádření díla (všechny hmotné objekty se stejnou intelektuální formou).<br /> - Jednotka – jednotlivý exemplář provedení<br /> <br /> <br /> Skupina entit 2: – entity odpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, za fyzickou výrobu a správu entit.<br /> - Osoba – jednotlivec (ty které zemřely i ty, které žijí).<br /> - Korporace – organizace nebo skupina působící jako celek.<br /> <br /> <br /> Skupina entit 3 – doplňkový soubor entit, které slouží jako předměty int. nebo umělecké činnosti.<br /> - Pojem – abstraktní představa nebo myšlenka<br /> - Objekt – hmotný předmět<br /> - Akce – činnost nebo událost<br /> - Místo - lokace<br /> <br /> ==43. Co se rozumí pod pojmem &quot;korporace&quot; ve smyslu původce díla při bibliografickém popisu?==<br /> Organizace nebo skupina osob, identifikovaná vlastním jménem, vystupující jako celek (asociace, instituce, obchodní firmy, nevýdělečné instituce, …).<br /> <br /> ==44. Uveďte, jaké druhy odpovědnosti za dílo rozlišují AACR2R a stručně je charakterizujte.==<br /> Individuální – jedna osoba (fiktivní, neznámá, nejistá, …)<br /> <br /> Společná – spolupracují dvě nebo více osob nebo korporací, vykonávají stejný druh aktivity, mohou se podílet na různých částech, nebo podíl nemusí být odlišen.<br /> <br /> Smíšená – různé korporace nebo osoby přispívají různými druhy aktivit (modifikace, ilustrace, …)<br /> <br /> ==45. Z jakých dvou hledisek je nutné popisovat bibliografický zdroj a proč je nutné tyto dva aspekty rozlišovat?==<br /> Dvě hlediska:<br /> - Obsah (content) – intelektuální a umělecký obsah (nehmotný)<br /> - Nosič (carrier) – fyzické vlastnosti, formát (nehmotný)<br /> <br /> <br /> Účelem je umožnit rozlišení různých bibliografických zdrojů od sebe navzájem. Je třeba vzít v úvahu všechny aspekty popisované jednotky (obsah, nosič, typ publikace, bibliografické souvislosti, …). Tato hlediska by měla být zohledněna ve všech oblastech popisu.<br /> <br /> ==46. S jakými problémy se setkáváme při použití názvů a jmen k popisu zdrojů?==<br /> Názvy a přiřazená jména se mohou časem měnit, osoby mohou mít přiřazeno více druhů jmen, která se mohou vyskytovat v různých jazycích a znacích, názvy nemusí vůbec existovat, jména mohou být neznámá, jeden název může mít přiřazeno více osob nebo objektů, …<br /> <br /> ==47. Jak se řeší problém nejednoznačnosti jména (víc osob má stejné jméno) např. při popisu původce díla?==<br /> Je nutné použít doplňky (kvalifikátory) pro rozlišení stejných jmen (např. data, místa, …).<br /> <br /> ==48. Jak se řeší při bib. popisu situace, kdy je text v dokumentu zapsán v písmu, které nelze technicky pro popis použít (např. azbukou nebo řecky)?==<br /> Pro popis se použijí tzv. transliterační tabulky. Při převodu se nepřihlíží k fonetické hodnotě jednotlivých písem. Je možný zpětný převod do původní abecedy.<br /> <br /> ==49. Jaké jsou hlavní prameny popisu, ze kterých se čerpá při vytváření bibliografického záznamu knihy?==<br /> Zdrojem popisné informace je obvykle jednotka, kterou popisujeme, případně různé příručky a další díla. Pro každou oblast popisu je předepsán hlavní pramen popisu. Pokud informaci nenajdeme v hlavním popisu a najdeme ji jinde, uvedeme ji v hranatých závorkách.<br /> <br /> 1. Název a údaje o odpovědnosti &gt; Titulní stránka<br /> <br /> 2. Vydání &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 4. Nakladatelské údaje &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 5. Fyzický popis &gt; Celá publikace<br /> <br /> 6. Edice &gt; Celá publikace<br /> <br /> 7. Poznámky &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> 8. Standardní číslo &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> ==50. Jaký je rozdíl mezi vylučovacím a přidružovacím odkazem?==<br /> Vylučovací odkaz: (viz)<br /> Odkaz alternativního znění jména autora nebo unifikovaného názvu, jež nebylo použito pro hlavní záhlaví na autoritní formu daného jména nebo názvu.Může se jednat o odkaz, který přivádí uživatele k heslu, jež nebylo použito, ale pod kterým by se mohla daná problematika také skrývat. <br /> <br /> Přidružovací odkaz: (viz též)<br /> Upozorňuje uživatele jmenného katalogu pod jakým záhlavím mohou být nalezena díla téhož autora, má-li dvě bibliografické identity (např. pseudonym).<br /> V předmětovém katalogu upozorňuje uživatele na tématicky příbuzné dokumenty<br /> <br /> ==51. Čím se zabývá identifikační (jmenný) popis?==<br /> Je to část bibliografického záznamu, která se zabývá tvorbou bibliografického popisu , jmenných selekčních údajů (záhlaví) a tím i souvisejících jmenných a názvových autorit<br /> <br /> ==52. Čím se zabývá věcný popis?==<br /> Zabývá se pořádáním informací, při kterém jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pomocí pořádacích znaků věcných selekčních jazyků.<br /> <br /> ==53. Základní rozdělení selekčních jazyků a jejich stručná charakteristika.==<br /> 1) Podle typu zpřístupňovaných dokumentů na:<br /> Dokumentační – pořádání a ukládání dokumentografických informací (obsahová char. dokumentu).<br /> Faktografické – pořádání a ukládání faktografických informací<br /> <br /> <br /> 2) Podle charakteru zpřístupňovaných informací na:<br /> Identifikační – slouží pro popis formálních charakteristik v bibliog. popisu a jmenné katalogizaci<br /> Věcné – použití při zpracování věcných údajů s cílem umožnit vyhledávání dok. podle obsahu.<br /> <br /> <br /> Dělí se dále na: <br /> <br /> Předmětové selekční jazyky (na bázi přirozeného jazyka)<br /> <br /> Systematické selekční jazyky (na bázi umělého jazyka)<br /> <br /> Prekoordiované – lexikální jednotky jsou složené (MDT, předmět. hesla).<br /> <br /> Postkoordinované – lex. jednotky vyjadřují jednoduché pojmy (tezaurus).<br /> <br /> ==54. Co je základní myšlenkou studie FRBR (funkční požadavky na bibliografické záznamy)?==<br /> Studie vznikla v roce 1997 z podnětu IFLA. Cílem je jasně definovaný , strukturovaný rámec, uvádějící do souvislostí údaje zaznamenané v bibliografických záznamech a vyhovující potřebám uživatelů těchto záznamů. Dále doporučit základní úroveň funkčnosti pro záznamy vytvořené národními bibliografickými agenturami.<br /> <br /> <br /> Studie používá metodiku konceptuálního modelování založenou na technice analýzy entit. Zabývá se třemi hlavními prvky:<br /> <br /> <br /> Entity – klíčové objekty, které jsou předmětem zájmu uživatelů informací<br /> Vztahy mezi různými typy entit<br /> Atributy – důležité vlastnosti entit<br /> <br /> <br /> Atributy a vztahy jsou mapovány do čtyř obec. uživatelských úloh (najít, identifikovat, vybrat, získat).<br /> <br /> ==55. Jaký je rozdíl mezi dílem a jeho provedením?==<br /> <br /> Dílo je umělecký, vědecky, technický nebo řemeslný výtvor tvůrčí lidské činnosti (abstraktní podoba).<br /> <br /> <br /> Provedení je fyzická podoba vyjádření díla. Představuje všechny hmotné objekty, které mají stejné vlastnosti pokud jde o intelektuální obsah a fyzickou formu.<br /> <br /> ==56. Jaké znáte globální identifikátory, používané při popisu bibliografických zdrojů?==<br /> <br /> ISBN, ISSN, ISMN, ISRN, SICI, URI<br /> <br /> Podrobnosti v [http://sigma.nkp.cz/F/EQMA23ADXHPBFKY16YU4I6NNNAKP9R1DJ1K68QH45H3A3UBE2U-47696?func=file&amp;file_name=find-b&amp;local_base=KTD TDKIV].<br /> <br /> ==57. Jak je zajištěno, že mezinárodní identifikátor (např. ISBN) je globálně jednoznačný - jedinečný?==<br /> Systém ISBN je řízen mezinárodní agenturou ISBN, které podléhají národní agentury ISBN. Ty přidělují novým publikacím ISBN z přidělených bloků čísel a provádějí evidenci těchto publikací.<br /> V ČR funguje národní agentura ISBN při NK ČR.<br /> <br /> <br /> ISBN je mezinárodní standardní číslo knihy, alfanumerický kód určený pro jednoznačnou identifikaci knižních vydání. Vychází z mezinárodního standardu ISO 2108. Z této alfanumerické struktury lze získat základní informace o původu knihy. Označení je složeno z částí proměnlivé délky, rozdělenými pomlčkami a mezerami.<br /> <br /> <br /> ISBN-10 – bylo dříve původní deseticiferné.<br /> ISBN-13 – nyní, má o jednu skupinu na začátku navíc a má nyní identickou strukturu jako čárový kód. Takže je takto ISBN na knihách i uvedeno.<br /> <br /> <br /> Složení ISBN-13: <br /> Na začátku nově přidaný prefix: konstanta 978 nebo 979, který označuje prefix čárového kódu.<br /> Druhou částí je identifikátor skupiny, který popisuje zemi a zeměpisný region.<br /> Třetí částí je identifikace vydavatele knihy pomocí kódu který je jednoznačný.<br /> Čtvrtá část popisuje již konkrétní vydání příslušné knihy u daného vydavatele (max. 6 číslic)<br /> Poslední číslo je kontrolní cifra, která zajišťuje, aby při překlepu nebyla nalezena jiná kniha.<br /> <br /> ==58. Co znamená tzv. perzistence identifikátoru?==<br /> Identifikátor musí být trvale platný a funkční - nezávislost na lokaci (přesuneme-li objekt na jiné místo webu, identifikátor objektu by měl zůstat nezměněn) a směrovatelnost (zadáme-li identifikátor do webového prohlížeče, infrastruktura webu by nás měla automaticky nasměrovat na příslušný objekt, ať se nachází v rámci globální sítě kdekoliv.<br /> <br /> ==59. Jaké moduly integrovaných knihovnických informačních systémů znáte a jaké funkce plní?==<br /> Dělí se do modulů podle funkcí:<br /> <br /> - Katalog – data o dokumentech (OPAC, bibliografický popis, jednotky)<br /> <br /> - Výpůjční modul – data o uživatelích, výpůjčkách a peň. trans. (výpůjčky, MVS, správa studoven)<br /> <br /> - Akvizice – data o dodavatelích objednávkách, fakturách, rozpočtech (evidence, správa seriálů, výměna publikací).<br /> <br /> - Správa systému – data o účtech, o nastavení systému, …<br /> <br /> Zpravidla obsahuje i nástroje pro zapojení do sítě knihoven a r komunikaci s externími zdroji.<br /> <br /> ==60. Co obnáší proces automatizace v knihovnách?==<br /> Jde o proces, při němž se vytváří struktury a formy záznamu dokumentu pomocí počítačových technologií a to podle typu zpracovaného dokumentu, účelu využití takového záznamu, úrovně podle typu popisné jednotky a použitého nosiče záznamu.<br /> Výsledkem takovéhoto zpracování jsou elektronické katalogy, bibliografické databáze, …<br /> V počátcích automatizace též tištěné katalogy, bibliografie a tištěné katalogizační lístky.<br /> <br /> Automatické zpracování informací – proces zpracování informací pomocí informačních technologií. Zahrnující sběr, ukládání, třídění, propojování, editování,vyhledávání, zobrazování informací, …<br /> <br /> ==61. Jaké integrované knihovnické systémy znáte?==<br /> Lanius, Clavius, Aleph, Koniáš, Daimon, KP_Sys, KP-Win, Voyager, Advanced rapid library<br /> <br /> ==62. Jaké znáte formy knihovních katalogů? (podle používané technologie)==<br /> Svazkový – tištěná kniha, uzavřený, nebo za určité období<br /> <br /> Lístkový – kartónové lístky (75x125 mm) – mezinárodní, 105x 150 – standardizovaný<br /> <br /> Elektronický – počítačová databáze, součást integrovaného knihovnického systému<br /> <br /> Online – OPAC (na síti)<br /> <br /> ==63. Uveďte druhy knihovních katalogů podle způsobu jejich uspořádání.==<br /> * '''Katalog jmenný''' - záznamy jsou uspořádány podle příjmení autora, korporace, prvního slova z názvu (není-li autor) <br /> * '''Katakog věcný''' - ''systematický'' - záznamy uspořádány podle oborů, znaků MDT / ''předmětový'' - uspořádání podle předmětových hesel <br /> * '''Katalog názvový''' - záznamy seřazeny podle názvů dokumentů <br /> * '''Katalog slovníkový (křížový)''' - řazení podle klíčových slov <br /> * '''Katalog místní''' - záznamy uspořádány podle signatur<br /> <br /> ==64. Uveďte druhy knihovních katalogů podle rozsahu fondů, které popisují.==<br /> * '''Generální katalog''' - obsahuje záznamy fondu celé knihovny<br /> * '''Speciální katalog''' - obsahuje záznamy pouze části fondu dané knihovny, např. pouze AV dokumenty <br /> * '''Souborný katalog''' - obsahuje záznamy z fondů více knihoven (např. Souborný katalog ČR je příkladem elektronického souborného katalogu) <br /> * '''Virtuální katalog''' - umožňuje prohledání katalogů online a slučování jejich výsledků<br /> <br /> ==65. Co je hlavním znakem katalogu narozdíl třeba od bibliografie?==<br /> *'''Katalog''' obsahuje záznamy o dokumentech, které daná knihovna vlastní. Na katalogizačním záznamu by neměly chybět lokační údaje (signatura). <br /> * '''Bibliografie''' informuje o existenci dokumentů, není vázaná na konkrétní instituci. Bibliografický záznam proto lokační údaje neobsahuje a také obvykle bývá rozsáhlejší než katalogizační.<br /> <br /> ==66. Uveďte hlavní funkce knihovního katalogu.==<br /> * '''bibliografická''' (indikativní) - informuje o existenci primárních dokumentů<br /> * '''rešeršní''' (selekční) - vyhledávání záznamů dokumentů<br /> * '''lokační''' - umožňuje zjistit, kde nalezené zdroje jsou a jsou-li dostupné a jak<br /> * '''evidenční''' - eviduje dokumenty (tj. majetek) knihovny<br /> * '''kolokační''' - zajištění toho, aby se záznamy, které spolu nějakým zpúsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe (např. díla jednoho autora)<br /> * '''identifikační''' (popisná) - umožňuje zjistit, o jaký dokument se jedná a odlišit ho od ostatních <br /> * '''propagační''' - nabízí obsah sbírek knihovny<br /> <br /> ==67. Vysvětlete termín &quot;kolokační funkce&quot; katalogu.==<br /> * kolokační funkce katalogu zajišťuje, aby se dokumenty, které spolu nějakým způsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe, např. díla jednoho autora, různá vydání stejného díla<br /> <br /> ==68. Co znamená termín &quot;navigace&quot; v katalogu?==<br /> Znamená to NAVIGOVAT UŽIVATELE KATALOGU (prostřednictvím logického uspořádání bibliografických informací a jasnou prezentací způsobu, jak se v katalogu pohybovat, včetně prezentace vztahu mezi díly, vyjádřeními, manifestacemi a jednotkami).<br /> <br /> ==69. Co znamená termín OPAC?==<br /> * OPAC = Online public access catalog<br /> * veřejně dostupný elektronický katalog dokumentů nacházejících se v knihovně<br /> * vyhledávání v OPACu jednoduché nebo pokročilé<br /> * možnost listování v rejstřících<br /> * řada knihoven přidává do svého OPACu náhledy obálek dokumentů či nabízí uživatelům možnost přidávat recenze dokumentů <br /> * standartně bývá součástí přístup do čtenářského konta, možnost rezervace nebo prolongace dokumentu<br /> <br /> ==70. Jaké jiné další funkce poskytuje OPAC katalog oproti klasickým např. lístkovým katalogům?==<br /> * složitější vyhledávání záznamů na základě kombinování dotazů<br /> * prohlížení rejstříků v rámci vyhledávání (rejstřík autorů, klíčových slov)<br /> * možnost volby vyhledávání v celém fondu knihovny nebo pouze ve vybrané části<br /> * možnost zjištění, zda je nebo není dokument momentálně vypůjčený (popř. datum, kdy by měl být čtenářem vrácen)<br /> * možnost rezervace nebo prodloužení (prolongace) dokumentu<br /> * možnost bezprostřední aktualizace záznamu knihovníkem (přidání či oprava údajů) prostřednictvím příslušného knihovního programu<br /> * možnost vkládání náhledů obálek, přidávání recenzí<br /> * propojení s jinými databázemi či službami<br /> * možnost zobrazení vybraného záznamu v různých formátech (katalogizační záznam, citace, záznam ve formátu MARC21, UNIMARC či ISBD<br /> * možnost tisku vyfiltrovaného záznamu<br /> * přístup do čtenářského konta<br /> * knihovny mohou využít objednávky MVS přes online katalog<br /> <br /> ==71. Jaké výhody přinesly elektronické katalogy oproti klasickým papírovým?==<br /> * přístup ke katalogu neomezenému počtu uživatelů ve stejný čas<br /> * přístup 24 hodin denně<br /> * nemusím být v knihovně<br /> * možnost vyhledávat dokument podle nejrůznějších kritérií (autor, název, jazyk dokumentu, roku vydání, nakladatele, klíčových slov)<br /> * možnost sdílení záznamů<br /> * rychlejší a pohodlnější vyhledávání<br /> <br /> ==72. Jak se nazývá proces převodu lístkového katalogu do elektronické podoby?==<br /> Retrospektivní konverze.<br /> <br /> ==73. Co představuje termín &quot;bibliomining&quot;?==<br /> Bibliomining souvisí s pojmem data mining = těžba dat. Ve spojení s biblio znamená těžba informací z knihovny a jejích katalogů, tzv. čtení mezi řádky (návštěvnost, obliba knížek, přelidněnost v závislosti na otevírací době, denní hodině…)<br /> <br /> ==74. Co vyjadřuje označení &quot;Library 2.0&quot;?==<br /> Tento pojem souvisí s pojmem Web 2.0. Library 2.0 je podle mnohých názorů spojením klasické knihovny a technologií Web 2.0 + Bussines 2.0 = Library 2.0<br /> <br /> Charakteristika: Zapojení uživatele do vytváření a implementace služeb knihovny pomocí tech. W2.<br /> <br /> Library 2.0 není uzavřený koncept což knihovnu vede k potřebě k neustále reakci na potřeby uživatelů (vylepšování stávajících služeb právě za pomoci uživatelů).<br /> Hlavní myšlenka tedy je vytvoření takové knihovny, která by byla adekvátní potřebám uživatelů a dokázala by se jim nejen jednorázově přizpůsobit, ale hlavně neustále reagovat na změny jejich potřeb a přání. Taková knihovna by ve svých službách, které nabízí, používala technologie W2.<br /> Přístup do knihoven pomocí webového OPACu je dnes již zavedeným standardem. Ovšem kdyby se tato služba propojila s RSS kanály a s možností uživatelů hodnotit a přidávat své názory na jednotlivé tituly, knihovní služby by pak nabraly úplně jiné podoby.<br /> <br /> ==75. Uveďte příklad &quot;de iure&quot; standardu a &quot;de facto&quot; standardu a jaký je mezi nimi rozdíl.==<br /> De uire standardy vytváří obvykle komise expertů pověřená nějakou organizací, nejlépe standardizační (např. ISBN).<br /> <br /> De facto standardy vychází z praxe. Určité řešení se ujme a rozšíří, protože z něj vyplývají určité výhody (mp3).<br /> <br /> ==76. Uveďte důvody používání standardů.==<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> <br /> ==77. Jmenujte nejdůležitější světové a české standardizační organizace.==<br /> '''ISO '''<br /> * Mezinárodní organizace pro normalizaci<br /> * International Organization for Standardization<br /> * založeno 1947, sídlo v Ženevě<br /> * světová federace národních normalizačních organizací<br /> * členem ISO je Český normalizační institut<br /> * zabývá se tvorbou mezinárodních norem ve všech oblastech mimo elektrotechniky<br /> <br /> <br /> '''ANSI'''<br /> * The American National Standards Institute<br /> * založeno 1919, současný název od roku 1969, sídlo ve Washingtonu<br /> * americká standardizační organizace<br /> * vytváří průmyslové standardy v USA<br /> * je členem ISO<br /> <br /> <br /> '''NISO'''<br /> * National Information Standards Organization<br /> * americká standardizační organizace<br /> * založeno 1939, současný název od roku 1984<br /> * vyvíjí standardy týkající se informačních technologií (v oblasti knihovnictví jsou to např. ISSN, Z39.50, Dublin Core, ...)<br /> <br /> <br /> '''CEN'''<br /> * European Committee for Standardization<br /> * Evropský výbor pro normalizaci<br /> * produkuje European Standards - EN<br /> * má 30 národních členů, členy CEN jsou národní normalizační organizace ze 30 evropských zemí<br /> * za ČR je členem Český normalizační institut (ČNI)<br /> <br /> <br /> '''ČNI'''<br /> * Český normalizační institut<br /> * spravuje české národní standardy<br /> * je zodpovědný za tvorbu českých technických norem<br /> * založen roku 1922, současný název od roku 2005, dříve název ČSNI <br /> <br /> <br /> <br /> '''W3C'''<br /> * World Wide Web Consortium<br /> * mezinárodní konsorcium<br /> * založeno roku 1994<br /> * vytváří webové standardy a doporučení pro World Wide Web (např. HTML - Hypertext Markup Language, CSS - Cascading Style Sheets)<br /> * konsorciu předsedá jeho zakladatel Tim Berners-Lee<br /> <br /> <br /> <br /> '''IETF'''<br /> * The Internet Engineering Task Force<br /> * zabývá se problematikou Internetu<br /> * publikuje Internet Drafts a RFC (Requests for Comments)<br /> <br /> <br /> '''ALA'''<br /> * The American Library Association<br /> * spravuje a vydává AACR<br /> <br /> <br /> '''JSC'''<br /> * Joint Steering Committee for Revision of AACR<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje AACR<br /> <br /> <br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> <br /> '''IFLA'''<br /> * International Federation of Library Associations and Institutions<br /> * Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí<br /> * světové nevládní knihovnické společenství, které ovlivňuje a usměrňuje rozvoj knihovnictví na celém světě<br /> * založena v roce 1922 ve skotském Edinburghu<br /> * vedení IFLA sídlí v Haagu v Královské knihovně (Nizozemsko)<br /> * spravuje UNIMARC<br /> * IFLA doporučení: FRBR (Functional Requirements for Bibliographic Record, Funkční požadavky na bibliografický záznam)<br /> <br /> <br /> '''NK ČR'''<br /> * Národní knihovna České republiky<br /> * určuje knihovní standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy<br /> <br /> ==78. Jmenujte jednu mezinárodní a jednu americkou organizaci sdružující knihovny.==<br /> americká organizace:<br /> '''ALA''' - The American Library Associations<br /> <br /> mezinárodní organizace:<br /> '''IFLA''' - Internation Federation of Library Associations and Institutions<br /> <br /> ==79. Která organizace má v ČR na starosti standardizaci v knihovnictví?==<br /> '''Národní knihovna ČR''' <br /> * určuje knihovnické standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy a vydává je<br /> <br /> ==80. Která organizace vyvíjí MARC formáty?==<br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> ==81. Jaké jsou výhody jazyka XML při strukturování dat?==<br /> * textový formát, nezávislý na prostředí<br /> * odděluje popis struktury od prezentace<br /> * DTD (Document Type Definition) je možné sdílet v rámci skupin uživatelů<br /> * standard je otevřený - bez licencí<br /> * a je podporovaný komerčními i volnými aplikacemi<br /> <br /> ==82. Jaké jsou výhody a nevýhody standardizace?==<br /> ''Výhody'':<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> ''Nevýhody'':<br /> * Standardizace omezuje uživatele na předem dané postupy a případy dané standardem, standardizací není možné postihnout všechny možné případy.<br /> * Vývoj a udržování standardu vyžaduje financování: Někdo je musí hradit (firmy, státy, sdružení). Standardy mohou být předmětem patentů a za jejich používání je nutné platit licenční poplatky. Úspěšnost standardu roste s tím, kolik se do něho investuje prostředků.<br /> <br /> ==83. Co znamená termín &quot;blog&quot;?==<br /> * blog je '''webová aplikace''' na jedné webové stránce obsahující příspěvky uživatelů (tzv. '''blogerů''')<br /> * jsou to internetové deníky obsahující články a reakce na ně<br /> * umožňují veřejné vyjádření názoru kohokoliv <br /> * příspěvky bývají nejčastěji řazeny chronologicky, nejnovější nahoře<br /> * možnost přidávání komentářů k jednotlivým příspěvkům<br /> * výhodou je jednoduchá tvorba a užívání<br /> * blogy jsou jednou z technologií Web 2.0<br /> <br /> ==84. V čem spočívá princip &quot;wiki&quot;?==<br /> <br /> * Wiki je technologie umožňující vytvářet dokumenty pomocí jednoduchého značkovacího jazyka za použití webového prohlížeče. <br /> <br /> * Výhodou je snadné vytváření a aktualizace wiki stránek. <br /> <br /> * Většina systémů wiki je otevřena veřejnosti, uživatelé mohou libovolně vkládat či upravovat texty.<br /> <br /> * Název wiki pochází z havajštiny (rychlý).<br /> <br /> * Příkladem je Wikipedia.<br /> <br /> ==85. Co znamená termín &quot;social bookmarking&quot;?==<br /> <br /> * Social bookmarking je jednou z technologií Webu 2.0.<br /> <br /> * Jedná se o vzájemné sdílení zajímavých odkazů (např. článků, videí, webových stránek atd.) v prostředí Internetu. <br /> <br /> * Uživatel Internetu najde velmi zajímavý článek či webovou stránku a podělí se o ni s ostatními lidmi na Internetu. K tomuto účelu slouží specializované servery, u nás například '''linkuj.cz''' nebo '''jagg.cz'''. Tyto servery umožní daný článek zalinkovat a tím jej nasdílet s ostatními uživateli. <br /> <br /> *Zajímavé odkazy se nemusí jen linkovat, ale uživatel může tyto servery jen navštěvovat a sledovat, co se nového (podle ostatních uživatelů zajímavého) na Internetu objevilo.<br /> <br /> ==86. Co znamená termín &quot;tagging&quot;?==<br /> <br /> * tagging = tagování<br /> <br /> * Tagging označuje přiřazování klíčových slov k souborům na webu přímo uživatelem.<br /> <br /> * Jedná se o technologii Web 2.0.<br /> <br /> * Tagy slouží k označování internetového obsahu a jsou důležitou složkou spoluvytváření obsahu Internetu. Jedná se o jednoduchá slova, kterými mohou uživatelé popisovat různý webový obsah.<br /> <br /> * Jedním z užitečných navigačních prvků, které vytváří samotní uživatelé, je tzv. Tag cloud. Jde o seznam odkazů umístěných na jedné stránce, přičemž každý z nich může být zobrazen jinou velikostí fontu. Velikost fontu u jednotlivých odkazů je ovlivněna popularitou jednotlivých odkazů. Tím se rozumí jak často (tedy kolik uživatelů) na daný odkaz klikne. Čím je odkaz populárnější tím větším fontem se zobrazuje a naopak.<br /> <br /> * V praxi si Tag cloud můžete prohlédnout na '''torrentz.com''' nebo '''del.icio.us'''.<br /> <br /> * Podrobný článek o taggování naleznete zde [[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Tagging]].<br /> <br /> ==87. Co znamená a jaký je princip RSS?==<br /> <br /> * RSS (Really Simple Syndication) je nástroj, který slouží ke snadnému stahování informací o novinkách a změnách na uživatelem vybraném webu ve formátu XML.<br /> <br /> * K použití informací z RSS zdrojů slouží specializované programy, tzv. '''RSS čtečky'''.<br /> <br /> * Díky RSS nemusí uživatel navštěvovat své oblíbené servery, zda na nich není nějaký nový článek, ale stačí mít zapnutou RSS čtečku, která servery navštíví za uživatele a ihned ho upozorní na veškeré změny.<br /> <br /> ==88. Co je to &quot;podcast&quot;?==<br /> <br /> * Podcasting je metoda šíření informací, kterou v roce 2004 vymyslel Adam Curry. <br /> <br /> * Jedná se v podstatě o způsob, jak si automaticky stahovat internetové zvukové záznamy do svého počítače či přenosného kapesního přehrávače jako je iPod. <br /> <br /> * Hlavní přínosem je, že si uživatel nemusí kontrolovat, kdy se bude vysílat jeho oblíbený pořad. Specializovaný program (např. Juice) stáhne vybraný pořad přímo do počítače a uživatel si jej může kdykoliv zpětně přehrát či si jej stáhnout. <br /> <br /> * Podcast může být nejen pořad, ale i jakýkoliv příspěvek převedený do digitálního zvukového formátu. <br /> <br /> * Název podcasting vznikl spojením slov iPod a broadcasting (vysílání).<br /> <br /> ==89. Co je &quot;instant messaging&quot;?==<br /> <br /> * Instant messaging je internetová služba, která pomocí specializovaných programů umožňuje komunikaci v reálném čase s jinými lidmi na síti. <br /> <br /> * Pomocí Instant messaging komunikátorů je možné posílat textové zprávy, soubory různých typů (textové, zvukové, video), komunikovat hlasově prostřednictvím mikrofonu nebo audiovizuálně pomocí webkamery, vytvářet seznamy svých známých (možnost poznat, kdo z nich je právě online).<br /> <br /> ==90. Jak mohou technologie Web 2.0 přispět k rozvoji knihoven a jejich služeb?==<br /> * SOPAC = social OPAC – nová verze katalogů umožňující propojení se sociálními sítěmi a tak větší propojení s uživateli (hodnocení, komentáře, tagging,...)<br /> * aplikace dalších technologií do katalogu: pokročilé formy vyhledávání, našeptáváče, fazetové vyhledávání, dotazy v přirozeném jazyce, RSS, obsahy a obálky knih, propojování na e-zdroje<br /> * blogy: mohou doplňovat webovou prezentaci knihovny, umožňují komunikaci s uživateli, informují o novinkách a dění v knihovně, poskytují různé návody či tipy spojené s knihovnou, vyhledáváním, využíváním zdrojů apod.<br /> * technologie webu 2.0 umožňují reagovat na změny a měnící se potřeby uživatelů, rozvoj umožňují otevřenost, snadnost použití, inovační přístup, participaci uživatelů<br /> <br /> ==91. Co si představíte pod termínem &quot;katalogizační pravidla&quot; nebo &quot;katalogizační instrukce&quot;?==<br /> Katalogizační pravidla jsou určena pro tvorbu katalogů a jiných soupisů v univerzálních knihovnách všech velikostí. <br /> <br /> Je to souhrn metodických pokynů, který umožňuje jednoznačně řešit problémy katalogizace. Tedy co a jak zapisovat.<br /> <br /> ==92. Jmenujte v současnosti používaná katalogizační pravidla v ČR.==<br /> * AACR2 (Anglo-americká katalogizační pravidla, 2. revidované vydání)<br /> * ISBD (Mezinárodní standardní bibliografický popis)<br /> <br /> ==93. Jaký je v hlavních bodech postup při popisu zdrojů podle AARC2R?==<br /> # popsat fyzický předmět <br /> # zvolit hlavní a vedlejší záhlaví<br /> # stanovit správnou formu jmen v záhlavích<br /> # provést odkazy na odlišné formy jmen<br /> <br /> ==94. Čím se zabývá prvních 12 kapitol AACR2R?==<br /> Všeobecnými pravidly popisu u jednotlivých typů dokumentů:<br /> # Všeobecná pravidla popisu<br /> # Knihy, brožury a jednolistové tisky<br /> # Kartografické dokumenty<br /> # Rukopisy (včetně rukopisných sbírek)<br /> # Hudebniny<br /> # Zvukové dokumenty<br /> # Filmy a videozáznamy<br /> # Grafické dokumenty<br /> # Elektronické zdroje<br /> # Trojrozměrné dokumenty<br /> # Mikrodokumenty<br /> # Seriály<br /> <br /> ==95. Jakými hlavními typy identifikačních selekčních údajů (záhlaví) se zabývají AACR2?==<br /> ==96. Uveďte příklady hlavních pramenů popisu pro knihu podle AACR2R.==<br /> ==97. Čím se liší tzv. unifikovaný název od hlavního názvu bibliografického zdroje (třeba knihy)?==<br /> ==98. Uveďte jaké znáte oblasti popisných údajů (je jich 8), které jsou specifikovány v ISBD.==<br /> ==99. Jaké hlavní údaje se uvádí v oblasti údajů o publikaci podle ISBD (nebo i AACR2)?==<br /> ==100. Jaké popisné údaje se podle vás uvádí v oblasti údajů fyzického popisu podle ISBD nebo AACR2?==<br /> ==101. K čemu slouží tzv. &quot;interpunkce&quot; v bibliografickém záznamu a čím je určena?==<br /> ==102. Je nějak určeno pořadí popisných údajů v bibliografickém záznamu podle ISBD a proč?==<br /> ==103. Co znamená, když řekneme o bibliografickém záznamu, že je v určitém &quot;formátu&quot;? Jinak řečeno co znamená &quot;formát bibliografického záznamu&quot;?==<br /> ==104. Jaké znáte formáty (standardy) pro komunikaci bibliografických záznamů?==105. Srovnejte komunikační formáty MARC s formáty ==založenými na XML. Výhody/nevýhody.==<br /> ==106. Porovnejte formáty MARC a Dublin Core, jaké jsou zásadní rozdíly, výhody, nevýhody?==<br /> ==107. Co je definováno ve formátech MARC?==<br /> UNIMARC – má jen formát pro bibliografická data<br /> <br /> <br /> MARC21 formáty jsou definovány pro pět typů dat:<br /> <br /> - Format for Biblographic Data – bibliografická data<br /> <br /> - Format for Holdings Data – to, co knihovna vlastní<br /> <br /> - Format for Autority Data – záhlaví – autor a údaje o něm<br /> <br /> - Format for Classification Data – klasifikační data<br /> <br /> - Format for Community Information – záznamy o knihovnách<br /> <br /> ==108. Co je principem standardu MARC? Jak se člení a označují data záznamu?==<br /> <br /> - MARC = MAchine Readable Cataloguing<br /> - Standard pro reprezentaci a komunikaci (výměnu) bibliografických a souvisejících informací ve strojem čitelné podobě<br /> <br /> <br /> Záznam se dělí na tři úrovně:<br /> - Struktura záznamu – je dána standardy ANSI Z39.2 a ISO 2709<br /> - Označení obsahu – kódy a konvence, které dále identifikují a dále charakterizují obsah záznamu<br /> - Obsah většiny datových elementů je určen mimo standardy MARC, jako jsou AACR, LCSH, …<br /> <br /> <br /> Princip:<br /> - Data se člení do polí a podpolí označených pomocí tagů<br /> - Pole mohou mít pevnou nebo proměnlivou délku<br /> - Pole s pevnou délkou obsahují kódované údaje<br /> - Poli mohou předcházet dva identifikátory, které zpřesňují význam obsahu<br /> <br /> <br /> Hodnoty tagů a jednotlivých polí, podpolí, určuje konkrétní verze formátu MARC, většinou národní.<br /> <br /> ==109. V čem se obecně liší různé verze formátu MARC, např. MARC21 a UNIMARC?==<br /> <br /> - V MARC21 je interpunkce součástí dat, v UNIMARC se generuje až při zobrazení (srov. pole 245 resp. 200), <br /> - UNIMARC má tzv. vyšší granularitu údajů - je podrobněji strukturovaný (srov. pole 100 resp. 700).<br /> <br /> ==110. Stručně charakterizujte bibliografický standard MODS.==<br /> <br /> - MODS – Metadata Object Description Schema) – schéma pro popis objektu metadaty.<br /> - Tento formát byl vytvořen Library of Congress především pro použití v knihovnických appl..<br /> - Obsahuje vybrané prvky z MARC21, které jsou však jinak strukturované a uspořádané.<br /> - Záměrem je jednodušší formát než MARC21, ale stále dostatečně strukturovaný.<br /> <br /> ==111. Stručně charakterizujte formát Dublin Core.==<br /> <br /> - Standard pro netafatový popis digitálních objektů často vyjadřovaný prostřednictvím XML.<br /> - Název vychází z města Dublin v USA – konference na které byl vytvořen.<br /> - Záměrem je usnadnit vyhledávání elektronických zdrojů.<br /> - Standard obsahuje základní sadu 16ti prvků (název, tvůrce, předmět, popis, …) z nichž žádný není povinný<br /> - Původně byl vytvořen jako popis zdrojů na www sestavený přímo autorem. Pak ale zaujal instituce, které se zabývají formálním zpracováním zdrojů (knihovny, vládní agentury, …).<br /> - Struktura Dublin Core se v současnosti používá ve 20 zemích a nové stále přibývají.<br /> <br /> ==112. K čemu se používá protokol Z39.50?==<br /> <br /> - Protokol založený na architektuře server – klient, který je určený pro vyhledávání a získávání informací ze vzdálených databází (je určený pro heterogenní prostředí – různé systémy).<br /> - Tento protokol definuje komunikační jazyk (Z-jazyk) a způsob kódování přenášených údajů.<br /> - Není závislý na platformě ani systému.<br /> - Použitý standard v knihovnictví.<br /> <br /> Protokol umožňuje: Vyhledávání, update údajů, předávání a přebírání (upload a download), <br /> <br /> Při komunikaci nastávají problémy s různými verzemi a různými profily (soubory funkcí, které jsou implementovány). <br /> Implementace protokolu - konkrétní realizace pro konkrétní systém (databázi) a platformu, která může zahrnovat jen určitou podmnožinu funkcí (např. jen vyhledávání, ne update)</div>

Maluskoval