Longitudinální výzkum zahrnuje studování stejné skupiny jednotlivců po delší časové období. Data jsou shromážděna na počátku studie a poté můžou být získávána opakovaně během celého trvání výzkumu. V některých případech může tato studie trvat několik desetiletí.<ref>Cherry, Kendra, What Is Longitudinal Research?: About.com: Psychology [online]. 2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://psychology.about.com/od/lindex/g/longitudinal.htm</ref>

== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ==

Longitudinální studie jsou významným zdrojem poznatků z oblasti lidské činnosti. Především zachycují intraindividuální změny. Pokud je výzkum velmi dlouhodobý, je prakticky nemožné udržet výchozí soubor sledovaných osob. Z důvodu migrace, úmrtnosti apod. Břicháček<ref>Břicháček, V.: Vývojové projekty v psychologii. In: Havlínová, M. a kol.: Psychologické aspekty zdravotního chování v dospělosti u osob dlouhodobě sledovaných od narození do 45 let. 2007. Praha, Státní zdravotní ústav, 23-39.</ref> doporučuje dodatečně rozdělit původní skupiny na dva soubory. První, který výzkum dokončil a druhý, který jej nedokončil. Poté porovnat jejich výsledky ze začátku šetření. Jestliže budou zjištěny velké rozdíly, je potřeba velká obezřetnosti při interpretaci výsledků.

Cairnsovi<ref>Cairns, R.B., Cairns, B.D.: Plotting developmental pathways: Methods, measures, models, and madness. In: Phelps, E., Furstenberg, F.F. Jr., Colby, A.: Looking at lives. American longitudinal studies of the twentieth century. 2002. New York, Russell Sage Foundation, 267-296.</ref> analyzovali mnoho longitudinálních studií, provedených převážně v USA. Došli k závěru, že těchto studií se účastní více mužů než žen a že většina studií je pořízena v městském prostředí. S časovou délkou studie narůstá pravděpodobnost odklonění studie od původního záměru. Čas může také změnit význam nebo hodnotu shromážděných dat. Čím je komplikovanější studovaný jev, tím je lepší použití jednodušších statistických postupů.

Longitudinální výzkum má často pouze hlavního řešitele. Na něm závisí zajištění spolupracovníků. Ti se mění v souvislosti se získanou podporou (granty apod.). Avšak blízký kontakt a důvěrná znalost účastníků ovlivňuje úsudek výzkumníka. Hlavní řešitel má také na starosti péči o data a jejich uchování, udržování studie v chodu, usilování o granty a jinou finanční podporu.

Velkým problémem longitudinálních výzkumů je aplikace získaných poznatků. Při době 20 a více let data ze začátku zkoumání ztrácí aktuálnost. Dlouhodobé výzkumy mohou přinést zastaralé poznatky. Často nezbytné slučování individuálních dat do skupinových údajů může způsobit mnoho omylů.

Fuerstenberg<ref>Furstenberg, F.F. Jr.: How it takes thirty years to do a study. In: Phelps, E., Furstenberg, F.F. Jr., Colby, A.: Looking at lives. American longitudinal studies of the twentieth century. 2002. New York, Russell Sage Foundation, 37-57.</ref> poukazuje na to, že longitudinální studie mají větší schopnost změnit život výzkumníka, než změnit život účastníkům studie. Také tvrdí, že tento výzkum zlepšuje naše porozumění životům v jejich časovém průběhu, ale málokdy dospějeme ke konečným a určitým závěrům. „LS spíš odhalí, co neplatí, než aby přinesly jasné odpovědi.“ <ref>ŠOLCOVÁ, Iva. Metodologické poznámky k longitudinálním studiím. Československá psychologie. Praha: Psychologický ústav AV ČR, 2011, roč. 55, č. 4, s. 374-380. ISSN 0009-062x.</ref>

Podle Menarda<ref>Menard, S. 2002. Longitudinal Research. London: Sage. Informace o British Household Panel Survey. Dokument dostupný na www: http://www.iser.essex.ac.uk/ulsc/bhps/</ref> existují čtyři základní typy longitudinálních designů (známých typů je více, ale Menard tvrdí, že jsou jen obměnou jeho 4 typů):

#Výzkum celé populace (total population design) – např. sčítání lidu.
#Opakovaný cross-sectional výzkum (repeated cross-sectional design) – např. výzkum veřejného mínění.
#Rotační panelový výzkum (revolving panel design) – založen na obměně určité části vzorku srovnatelnou skupinou.
#Longitudinální panelový výzkum (longitudinal panel desig) – několik cyklů, kdy každý používá stejný soubor respondentů.

''Na první pohled je zřejmé, že ve srovnání s výzkumem celé populace jsou ostatní tři designy založené na šetření jen určitého vzorku dané populace a liší se rozsahem sledování stejných nebo srovnatelných případů mezi jednotlivými cykly.''<ref>BASL, Josef. British Household Panel Survey jako příklad longitudinálního výzkumu. Socioweb.cz [online]. 2007, č. 6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&shw=297&lst=114</ref>

== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ==

*Pokud sledujeme celoživotní vývoj člověka.
*Pokud sledujeme dlouhodobý vývoj nějakého jevu.
*Pokud chceme měřit kauzální vztahy.
*Pokud zkoumáme osobnost člověka a individuální změny.
*Pokud je výzkum zaměřen na „optimální vývoj člověka“.
*Pokud je výzkum dlouhodobý.
*Pokud chceme zkoumat ten samý výzkumný vzorek během odlišných časových období (např. nyní a pak ty samé lidi až za 5 let atd.).

== Jaké jsou výhody a nevýhody? ==

=== '''Výhody''': ===

*Výzkumníci nemusí manipulovat s daty či zkoumanými osobami, pouze sledují = nemusí se zúčastňovat přímo.
*Umožňuje výzkumníkům sledovat změny tak, jak se vyvíjí v čase.
*Umožňuje výzkumníkům sledovat celoživotní vývoj člověka.
*Umožňuje sledovat, jak se určité znaky a charakteristiky člověka mění s věkem.
*Tento typ výzkumu je velice užitečný, když jde o studie zaměřené na vývoj a změny zkoumaných jevů.
*Výsledky bývají přesnější než u jiných druhů výzkumů.

=== '''Nevýhody''': ===

*Časová náročnost.
*Finanční náročnost.
*Menší výzkumný vzorek.
*Výsledky se dají obtížně aplikovat na větší populaci.
*Zkoumané jevy se dají sledovat pouze na individuální úrovni (= výzkumník je individualita, a tím pádem je ovlivňován předsudky či vlastními zkušenostmi, stereotypy atd.).
*Výzkum mohou více zkreslovat individuální rozdíly mezi lidmi.
*Nepříliš výhodné z praktické stránky provedení výzkumu.

== Jak takový výzkum probíhá? ==

Longitudinální výzkum probíhá během dlouhého časového úseku, přičemž data jsou sbírána v alespoň dvou rozdílných časových obdobích, případy (respondenti) jsou v rámci jednotlivých cyklů sběru dat ti samí nebo alespoň srovnatelní a analýza zahrnuje srovnání mezi cykly.

=== Plánování ===

Je důležité předem stanovit, jak dlouho bude výzkum probíhat a jak často budou data sbírána. Tyto plány závisí na mnoha věcech. Jeden z nejdůležitějších aspektů je životní cyklus procesu, který chceme sledovat. Například longitudinální výzkum zaměřený na využívání knihovny při psaní diplomových prací může trvat několik let a sbírání informací může být prováděno každých pár měsíců. Jiný výzkum může sledovat způsoby, jakými lidé využívají webové stránky k naplánování své dovolené; v tomto případě může být sběr dat prováděn každý týden po dobu několika měsíců.

=== '''Sběr dat''' ===

Data mohou být získávána různými způsoby, např. prostřednictvím rozhovorů, dotazníků, přímým pozorováním objektu nebo je možné využít již existující záznamy (např. knihovní). Jakmile jsou data shromážděna, je třeba je analyzovat. K tomu je možné použít mnoho výzkumných metod, a to kvalitativních i kvantitativních.

=== Účastníci ===

Vzhledem k tomu, že longitudinální výzkum probíhá během dlouhého časového období, může být výběr vzorku, se kterým se bude pracovat, složitější než u výzkumu, který sesbírá data pouze jednou. Může dojít ke zkreslení výsledku výzkumu kvůli tomu, že v průběhu celého výzkumu nebude zachován stejný vzorek respondentů. Důvodem je úmrtnost, stěhování apod., ale také dobrovolné a úmyslné opuštění výzkumu v jeho průběhu. Je několik možností, kterými je možné toto riziko minimalizovat. Zaprvé je důležité zaznamenat si přesné kontaktní údaje na každého účastníka, aby bylo možné ho později najít. Je také vhodné, aby se se všemi účastníky zacházelo stejně, a to při každém setkání, přičemž platí, že účastníci ve výzkumu setrvají spíše, pokud budou mít osobní vztah k tazateli. Důležité je ujistit se, že frekvence sběru dat a množství vyžadovaného času není pro účastníka příliš velká zátěž. Užitečné je také účastníky nějakým způsobem odměnit.

=== Problémy ===

S longitudinálním výzkumem je spojeno několik problémů, které nejsou lehce řešitelné, jejich zvážením při plánování výzkumu je však možné minimalizovat jejich negativní dopady na platnost výzkumu. První problém je nazvaný ''History effects'' a spočívá v nebezpečí, že v průběhu studie dojde k nějaké vnější události, která sledovanou oblast ovlivní. Čím delší je výzkum, tím pravděpodobněji nastane něco nečekaného. Další problém je zvaný ''panel conditioning''. To, že stále stejné měření probíhá několikrát, může ovlivnit účastníka a tím i výsledky. Pokud je například zkoumána informační gramotnost studentů, je pravděpodobné, že při opakování stejných testů dojde ke zlepšení jejich dovedností.''<ref>WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s. ISBN 15-915-8503-1</ref>

== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ==

=== Wisconsinský longitudinální výzkum ===

Wisconsinský longitudinální výzkum (Wisconsin Longitudinal Study, WLS) je projekt podporovaný programem Behaviorálního a sociálního výzkumu (Behavioral and Social Research Program) Národního Institutu zdraví (National Institute of Health) ve Spojených státech amerických. Wisconsinský longitudinální výzkum je dlouhodobá studie náhodně vybraného vzorku 10317 mužů a žen, kteří absolvovali středoškolské vzdělání ve státu Wisconsin v roce 1957.

Výzkum poskytuje příležitost zkoumat celoživotní, mezigenerační přechody a vztahy, fungování rodin, fyzické a duševní zdraví, pocit duševní pohody a úmrtnost od období rané adolescence až do roku 2008. Výzkum také zahrnuje studii sociálního pozadí, aspirací v mládí, školní docházky, služby v armádě, zkušeností na trhu práce, charakteristiku rodiny a událostí v životě jednotlivce, účasti ve společnosti, psychologické charakteristiky jednotlivce a odchod do penze.

Výzkumná data byla získána od původních respondentů, nebo jejich rodičů v letech 1957, 1964, 1975, 1992 a 2004. Ze vzorku vybraných sourozenců byla data pro výzkum získána v letech 1977, 1994 a 2005. Od partnerů respondentů byla data získána v roce 2004, od partnerů vybraných sourozenců v roce 2006 a od ovdovělých partnerů zbylých respondentů v roce 2006. Data jsou nyní dostupná z celé sbírky, s výjimkou ovdovělých. Ta budou dostupná v budoucnosti.<ref>UNIVERSITY OF WISCONSIN SYSTEM. Wisconsin Longitudinal Study [online]. 2006 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.ssc.wisc.edu/wlsresearch/</ref>

A longitudinal study of changes in learners' cognitive states during and following an information literacy teaching intervention.

Geoff Walton, Thompson Library, Staffordshire University, Stoke-on-Trent, UK
Mark Hepworth, Department of Information Science, Loughborough University, Loughborough, UK

Záměrem studie bylo určit změny v poznávání spojené s rostoucí informační gramotností, přesněji ve vztahu k hodnocení informací. Výzkum spojil myšlenky z informační gramotnosti, učení se a vyučování, e-learningu a informačního chování.
Metodologií byla kombinace učení tváří v tvář a učení pomocí sociálních sítí. Zaměřila se na jediný aspekt informační gramotnosti – schopnosti zhodnotit materiál. Data byla získána v rozhovorech, cílových skupinách a z online diskusí. Respondenty byli studenti prvního ročníku tělovýchovného oboru na Staffordshire University v Anglii.[10]

A longitudinal analysis of citation distribution breadth for Chinese scholars.

Siluo Yang, Public Management School, Xiangtan University, Xiangtan China
Feng Ma, Research Center for Chinese Science Evaluation, Wuhan University, Wuhan China
Yanhui Song, tamtéž
Junping Qiu, tamtéž

Cílem výzkumu bylo studování citačního chování čínských vědců. Výzkumný vzorek zahrnoval všechny citace z 2338033 dokumentů pocházejících z Čínské Citační Databáze v letech 1979 až 2008, která pokrývá následující disciplíny: chemii, klinickou medicínu, knihovnictví, informační a archivní vědu, čínskou literaturu a světovou literaturu. V roce 2009 byla studie provedena.
Výsledek ukázal pokles koncentrace a zvýšení rozsahu citací. Odhaduje se, že tento fenomén může být zapříčiněn snadnějším přístupem k materiálům, souvisejícím s přístupem na Internet.[[11]]

ELSPAC
European Longitudinal Study of Pregnancy and Childhood
(Evropská dlouhodobá studie těhotenství a dětství)

Studie, které jsem se osobně zúčastnila coby respondentka. Jedná se o projekt Světové zdravotnické organizace.
Zapojily se následující země: Velká Británie, ostrov Man, Česká republika, Slovenská republika, Rusko, Ukrajina, částečně Chorvatsko a Estonsko a v počátcích Řecko a Španělsko.
Cílem je sledování vybraných souborů dětí a jejich rodin od těhotenství matky, přes porod, šestinedělí a kojenecké období až do nejméně 18 let věku dítěte s cílem identifikovat faktory podílející se na zdravém vývoji dětí, respektive pokusit se postihnout ty vlivy, které zdravý vývoj dětí ohrožují.
V ČR je výzkum realizován přes Výzkumné pracoviště preventivní a sociální pediatrie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Údaje se zjišťují prostřednictvím dotazníků v papírové podobě i online. Tyto vyplňuje respondent a jeho rodiče, později třídní učitel. Sběr dat se uskutečňuje ve stanovených věkových obdobích respondenta. Součástí výzkumu je rovněž pediatrické, antropometrické a psychologické vyšetření. Jeho část probíhala na FSS MU.
Zapojení do projektu bylo dobrovolné. Účast byla nabídnuta matkám dětí narozených v období od 1.3. 1991 do 30.6. 1992 s trvalým bydlištěm v městě Brně a 1.4. 1991 do 30.6. 1992 s trvalým bydlištěm v okrese Znojmo.
V současné době je dotazování již skončeno. Probíhá zpracování, prezentace dat a jejich využití v publikační činnosti.[[12]]

== Použitá literatura ==

<references /> Co je to ELSPAC?: EUROPEAN LONGITUDINAL STUDY OF PREGNANCY AND CHILDHOOD. In: Evropská dlouhodobá studie těhotenství a dětství [online]. 2009-2010 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: [http://www.sci.muni.cz/elspac/www/cs/o_nas http://www.sci.muni.cz/elspac/www/cs/o_nas]

A longitudinal analysis of citation distribution breadth for Chinese scholars. In: Scientometrics: An International Journal for all Quantitative Aspects of the Science of Science, Communication in Science and Science Policy [online]. Budapest, Hungary: Akadémiai Kiadó, 2010 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: [http://www.springerlink.com/content/u284q2n12304w112/fulltext.html?MUD=MP http://www.springerlink.com/content/u284q2n12304w112/fulltext.html?MUD=MP]

Walton, G., & Hepworth, M. (2011). A longitudinal study of changes in learners' cognitive states during and following an information literacy teaching intervention. Journal of Documentation, 67(3), 449-479. doi: [http://dx.doi.org/10.1108/00220411111124541 http://dx.doi.org/10.1108/00220411111124541]

Longitudinální výzkum

2012-10-12T19:28:10Z

MZ: /* Použitá literatura */

== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ==
Podle Menarda<ref>Menard, S. 2002. Longitudinal Research. London: Sage.
Informace o British Household Panel Survey. Dokument dostupný na www: http://www.iser.essex.ac.uk/ulsc/bhps/</ref> existují čtyři základní typy longitudinálních designů (známých typů je více, ale Menard tvrdí, že jsou jen obměnou jeho 4 typů):
# Výzkum celé populace (total population design) – např. sčítání lidu.
# Opakovaný cross-sectional výzkum (repeated cross-sectional design) – např. výzkum veřejného mínění.
# Rotační panelový výzkum (revolving panel design) – založen na obměně určité části vzorku srovnatelnou skupinou.
# Longitudinální panelový výzkum (longitudinal panel desig) – několik cyklů, kdy každý používá stejný soubor respondentů.

''Na první pohled je zřejmé, že ve srovnání s výzkumem celé populace jsou ostatní tři designy založené na šetření jen určitého vzorku dané populace a liší se rozsahem sledování stejných nebo srovnatelných případů mezi jednotlivými cykly.''<ref>BASL, Josef. British Household Panel Survey jako příklad longitudinálního výzkumu. Socioweb.cz [online]. 2007, č. 6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&shw=297&lst=114</ref>

== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ==
* Pokud sledujeme celoživotní vývoj člověka.
* Pokud sledujeme dlouhodobý vývoj nějakého jevu.
* Pokud chceme měřit kauzální vztahy.
* Pokud zkoumáme osobnost člověka a individuální změny.
* Pokud je výzkum zaměřen na „optimální vývoj člověka“.
* Pokud je výzkum dlouhodobý.
* Pokud chceme zkoumat ten samý výzkumný vzorek během odlišných časových období (např. nyní a pak ty samé lidi až za 5 let atd.).

== Jaké jsou výhody a nevýhody? ==

=== '''Výhody''': ===
* Výzkumníci nemusí manipulovat s daty či zkoumanými osobami, pouze sledují = nemusí se zúčastňovat přímo.
* Umožňuje výzkumníkům sledovat změny tak, jak se vyvíjí v čase.
* Umožňuje výzkumníkům sledovat celoživotní vývoj člověka.
* Umožňuje sledovat, jak se určité znaky a charakteristiky člověka mění s věkem.
* Tento typ výzkumu je velice užitečný, když jde o studie zaměřené na vývoj a změny zkoumaných jevů.
* Výsledky bývají přesnější než u jiných druhů výzkumů.

=== '''Nevýhody''': ===
* Časová náročnost.
* Finanční náročnost.
* Menší výzkumný vzorek.
* Výsledky se dají obtížně aplikovat na větší populaci.
* Zkoumané jevy se dají sledovat pouze na individuální úrovni (= výzkumník je individualita, a tím pádem je ovlivňován předsudky či vlastními zkušenostmi, stereotypy atd.).
* Výzkum mohou více zkreslovat individuální rozdíly mezi lidmi.
* Nepříliš výhodné z praktické stránky provedení výzkumu.

== Jak takový výzkum probíhá? ==

== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ==
=== Wisconsinský longitudinální výzkum ===
Wisconsinský longitudinální výzkum (Wisconsin Longitudinal Study, WLS) je projekt podporovaný programem Behaviorálního a sociálního výzkumu (Behavioral and Social Research Program) Národního Institutu zdraví (National Institute of Health) ve Spojených státech amerických. Wisconsinský longitudinální výzkum je dlouhodobá studie náhodně vybraného vzorku 10317 mužů a žen, kteří absolvovali středoškolské vzdělání ve státu Wisconsin v roce 1957.

Výzkum poskytuje příležitost zkoumat celoživotní, mezigenerační přechody a vztahy, fungování rodin, fyzické a duševní zdraví, pocit duševní pohody a úmrtnost od období rané adolescence až do roku 2008. Výzkum také zahrnuje studii sociálního pozadí, aspirací v mládí, školní docházky, služby v armádě, zkušeností na trhu práce, charakteristiku rodiny a událostí v životě jednotlivce, účasti ve společnosti, psychologické charakteristiky jednotlivce a odchod do penze.

Výzkumná data byla získána od původních respondentů, nebo jejich rodičů v letech 1957, 1964, 1975, 1992 a 2004. Ze vzorku vybraných sourozenců byla data pro výzkum získána v letech 1977, 1994 a 2005. Od partnerů respondentů byla data získána v roce 2004, od partnerů vybraných sourozenců v roce 2006 a od ovdovělých partnerů zbylých respondentů v roce 2006. Data jsou nyní dostupná z celé sbírky, s výjimkou ovdovělých. Ta budou dostupná v budoucnosti.

== Použitá literatura ==
<references/>
Co je to ELSPAC?: EUROPEAN LONGITUDINAL STUDY OF PREGNANCY AND CHILDHOOD. In: Evropská dlouhodobá studie těhotenství a dětství [online]. 2009-2010 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.sci.muni.cz/elspac/www/cs/o_nas

A longitudinal analysis of citation distribution breadth for Chinese scholars. In: Scientometrics: An International Journal for all Quantitative Aspects of the Science of Science, Communication in Science and Science Policy [online]. Budapest, Hungary: Akadémiai Kiadó, 2010 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.springerlink.com/content/u284q2n12304w112/fulltext.html?MUD=MP

Walton, G., & Hepworth, M. (2011). A longitudinal study of changes in learners' cognitive states during and following an information literacy teaching intervention. Journal of Documentation, 67(3), 449-479. doi: http://dx.doi.org/10.1108/00220411111124541

2012-10-03T19:39:42Z

MZ:

'''''Zadání úkolu'''''

Pravidla zapisování:

#Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.
#Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.
#Kdo se zapíše dříve, má přednost.
#Téma zpracujte přímo zde na WIKI.
#Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.
#Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)
#Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci.
#Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:

**Co je pro daný design výzkumu charakteristické?
**Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?
**Jaké jsou výhody a nevýhody?
**Jak takový výzkum probíhá?
**Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 3-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library & Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)

'''''Text má rozsah 6-10 normostran. Vítané jsou i případné ilustrační obrázky a videoukázky. Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.'''''

== Případové studie ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)

Zpracovávají:

Anna Stránská

Adriana Fujková

Katarína Filičková

Olina Senčáková

Václav Kůs

Petr Zapletal

== Longitidunální výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)

Zpracovávají:

Martina Sehnalová

Helena Novotná

Lenka Cahlová

Jana Slaná

Jana Pacáková

Martina Zoubková

== Delphi metoda ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)

Zpracovávají:

Kateřina Šťastná

== Historický výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 16),

Zpracovávají:

== Analýza dokumentů a artefaktů ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)

Zpracovávají:

Tereza Fussová

Dana Katrňáková

Lada Ambrožová

Jana Doupovcová

Gabriela Tšponová

Lukáš Kisler

== Analýzy logů (statistika webu) ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)

Zpracovávají:

Jaromír Červený

Monika Dobešová

Matej Kucharovic

Andrea Prokopová

Marie Lemonová

== Uživatelské testování ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck & Manuel (2008, kap. 5)

Zpracovávají:

Lucia Barthová

Kateřina Petrová

Vojtěch Dvořák

Barbora Pitašová

Lenka Cvrkalová

== Zúčastněné pozorování ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Michaela Kouřilová

Martina Filová

Marie Pučálková

Michal Kaláb

Anna Halfarová

== Nezúčastněné pozorování ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Lukáš Strouhal

Lukáš Závodný

Roman Novotný

Jan Hrabal

Martin Brzobohatý

Martin Štecher

== Výzkumné deníky ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 21)

Zpracovávají:

Martina Vaňková

== Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Kateřina Veselá

Eva Mertová

Karolína Krbcová

Veronika Skuhrovcová

Michala Mádlová

== Focus Groups ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Martin Bartoš

Klára Tesařová

Vítězslav Rathouz

Martina Volavková

Jakub Horák

Michal Létal

== Dotazníková šetření ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)

Zpracovávají:

Jozef Tkáčik

Martina Leitgebová

Jana Kantorová

Martina Musilová

Jana Vebrová

Michaela Trňáková

== Obsahová analýza ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck & Manuel (2008, kap. 3)

Zpracovávají:

Ivo Macík

Lucie Malúšková

Pavla Minaříková

Alena Paulusová

Věra Žitková

Petr Pospíchal

== Bibliometrie ==

Doporučená literatura: Beck & Manuel (2008, kap. 7)

Zpracovávají:

Sovková Zdeňka

Kabai Laura

Chalupa Martin

== Vlastní návrh ==

Pokud chcete zpracovat méně obvyklou metodu, napište mi na mail (sucha@phil.muni.cz)

Zpracovávají: