<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=MK</id>
	<title>WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=MK"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/MK"/>
	<updated>2026-04-30T05:33:39Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.35.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Graf%C3%A9m&amp;diff=31655</id>
		<title>Grafém</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Graf%C3%A9m&amp;diff=31655"/>
		<updated>2013-05-11T09:34:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MK: /* Konsonantické grafémy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Michaela Kouřilová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' lingvistika, pravopis&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' písmeno&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - pravopis, lingvistika&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
Pojem grafém pochází z řečtiny a označuje grafický nebo písemný znak. V základním významu se pak používá pro označení nejmenší, dále už nedělitelné jednotky psaného jazyka. Je to základní strukturní jednotka. Běžně zastupuje jeden foném, ale může také označovat další znaky, jako jsou na příklad číslice, interpunkční znaménka nebo i piktogramy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblastí, která upravuje reprezentaci fonémů v písmu, je pravopis, neboli ortografie. Soubor jeho pravidel se liší podle jazyků. Většina jazyků světových a všechny jazyky evropské užívají hláskové písmo, v němž se často uplatňuje pravopis fonetický (lépe fonologický). Ten je založen na principu, že jedné hlásce odpovídá pouze jeden grafém a naopak - uplatňuje se např. v srbštině, chorvatštině, běloruštině nebo finštině. V češtině se využívá také, ale je doplněn principem morfologickým a historickým. Ten najedeme ještě ve větší míře v němčině, francouzštině a nejvíc v angličtině.&amp;lt;ref&amp;gt;BACHMANNOVÁ, Jarmila, Petr KARLÍK, Marek NEKULA a Jana PLESKALOVÁ. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Lidové noviny, 2002. ISBN 807106484x. S. 337&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj českého pravopisu==&lt;br /&gt;
Český pravopis prošel mnoha úpravami, než se ustálil v současné podobě. Od tzv. primitivního pravopisu, kde jeden grafém mohl představovat i několik fonémů (např. písmeno ''c'' mohlo být čteno jako ''c'', ''č'' i ''k''), přes dva typy pravopisu spřežkového (hláska, která nemá speciální znak, se zapisuje pomocí kombinace dvou nebo i tří grafémů - např. ''rs'' za ''ř'', ''ss'' za ''s'' nebo ''š''), který se dnes používá v polštině. Dále následovaly změny způsobené reformou Jana Husa, zavedení tzv. diakritického pravopisu, kde byly spřežky nahrazeny písmeny s diakritickými znaménky, tečkou či čárkou (''ċ'' za ''č'', ''ż'' za ''ž'' a čárkou se označovala délka, což se zachovalo do dnes). V 16. století následoval pravopis bratrský, který sjednotil pravopisný úzus a místo teček se nad písmeny začaly objevovat háčky. Další změny byly, že se např. začala označovat kvantita u kroužkem, vzniklo tedy ''ů'' nebo se ''š'' z typografických důvodů i nadále psalo spřežkou ''ʃʃ''. V 19. století ještě následovaly tři obrozenecké reformy, které ale řešily spíše už dílčí problémy pravopisu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vokalické grafémy==&lt;br /&gt;
Vokalické fonémy /a/, /e/, /i/, /o/, /u/, /á/, /é/, /í/, /ó/, /ú/ jsou v písmu realizovány pomocí 14 grafémů. Kromě základních podob existují také podoby pro krátké a dlouhé /i/ po pravopisně tvrdých a obojetných souhláskách, tedy ''y'' a ''ý''. Z historických důvodů se foném /ú/ uvnitř českých slov a v koncovkách píše jako ''ů''. Dalším českým specifikem je písmeno ''ě'', které spolu s předcházející souhláskou zní buď /j/+/e/, ve slabikách ''bě'', ''pě'', ''vě'', ''fě'', nebo /ň/+/e/ ve tvaru ''mě''. Můžeme tedy shrnout, že písmena ''y'', ''ý'', ''ů'', ''ě'' označují v současné češtině už jen grafémy bez příslušné odlišující fonetické složky.&amp;lt;ref&amp;gt;GREPL, Miroslav, Petr KARLÍK, Marek NEKULA a Zdenka RUSÍNOVÁ. Příruční mluvnice češtiny. Vyd 2., opr. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. ISBN 9788071069805. S. 28.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Konsonantické grafémy==&lt;br /&gt;
Pro označení 21 pravých konsonantických fonémů slouží pouze 18 grafémů. Jedná se tedy o opačnou tendenci než u hlásek vokalických. Mezi českými písmeny se dochovala jediná spřežka, a to ''ch''. Nepoměr mezi počtem fonémů a grafému vzniká mimo jiné také díky okrajovým hláskám /ʒ/ a /ǯ/, které se graficky zaznamenávají pomocí písmen ''d''+''z'' a ''d''+''ž''. Na úplné periferii užívání pak stojí grafémy ''x'', ''q'', ''w''.&amp;lt;ref&amp;gt;GREPL, Miroslav, Petr KARLÍK, Marek NEKULA a Zdenka RUSÍNOVÁ. Příruční mluvnice češtiny. Vyd 2., opr. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. ISBN 9788071069805. S. 33.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BACHMANNOVÁ, Jarmila, Petr KARLÍK, Marek NEKULA a Jana PLESKALOVÁ. ''Encyklopedický slovník češtiny''. Praha: Lidové noviny, 2002, 604 s. ISBN 807106484x.&lt;br /&gt;
* GREPL, Miroslav, Petr KARLÍK, Marek NEKULA a Zdenka RUSÍNOVÁ. ''Příruční mluvnice češtiny''. Vyd 2., opr. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008, 799 s. ISBN 9788071069805.&lt;br /&gt;
* ŠLOSAR, Dušan. ''Spisovný jazyk v dějinách české společnosti''. Vyd. 3., opr. a dopl. Brno: Host, 2009, 178 s. ISBN 9788072943111.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MK</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Graf%C3%A9m&amp;diff=29503</id>
		<title>Grafém</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Graf%C3%A9m&amp;diff=29503"/>
		<updated>2013-04-11T17:19:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MK: Založena nová stránka: '''Autor:''' Michaela Kouřilová  '''Klíčová slova:''' lingvistika, pravopis  '''Synonyma:''' písmeno  '''Související pojmy:'''  	&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' - prav...&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Michaela Kouřilová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' lingvistika, pravopis&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' písmeno&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - pravopis, lingvistika&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
Pojem grafém pochází z řečtiny a označuje grafický nebo písemný znak. V základním významu se pak používá pro označení nejmenší, dále už nedělitelné jednotky psaného jazyka. Je to základní strukturní jednotka. Běžně zastupuje jeden foném, ale může také označovat další znaky, jako jsou na příklad číslice, interpunkční znaménka nebo i piktogramy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblastí, která upravuje reprezentaci fonémů v písmu, je pravopis, neboli ortografie. Soubor jeho pravidel se liší podle jazyků. Většina jazyků světových a všechny jazyky evropské užívají hláskové písmo, v němž se často uplatňuje pravopis fonetický (lépe fonologický). Ten je založen na principu, že jedné hlásce odpovídá pouze jeden grafém a naopak - uplatňuje se např. v srbštině, chorvatštině, běloruštině nebo finštině. V češtině se využívá také, ale je doplněn principem morfologickým a historickým. Ten najedeme ještě ve větší míře v němčině, francouzštině a nejvíc v angličtině.&amp;lt;ref&amp;gt;BACHMANNOVÁ, Jarmila, Petr KARLÍK, Marek NEKULA a Jana PLESKALOVÁ. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Lidové noviny, 2002. ISBN 807106484x. S. 337&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj českého pravopisu==&lt;br /&gt;
Český pravopis prošel mnoha úpravami, než se ustálil v současné podobě. Od tzv. primitivního pravopisu, kde jeden grafém mohl představovat i několik fonémů (např. písmeno ''c'' mohlo být čteno jako ''c'', ''č'' i ''k''), přes dva typy pravopisu spřežkového (hláska, která nemá speciální znak, se zapisuje pomocí kombinace dvou nebo i tří grafémů - např. ''rs'' za ''ř'', ''ss'' za ''s'' nebo ''š''), který se dnes používá v polštině. Dále následovaly změny způsobené reformou Jana Husa, zavedení tzv. diakritického pravopisu, kde byly spřežky nahrazeny písmeny s diakritickými znaménky, tečkou či čárkou (''ċ'' za ''č'', ''ż'' za ''ž'' a čárkou se označovala délka, což se zachovalo do dnes). V 16. století následoval pravopis bratrský, který sjednotil pravopisný úzus a místo teček se nad písmeny začaly objevovat háčky. Další změny byly, že se např. začala označovat kvantita u kroužkem, vzniklo tedy ''ů'' nebo se ''š'' z typografických důvodů i nadále psalo spřežkou ''ʃʃ''. V 19. století ještě následovaly tři obrozenecké reformy, které ale řešily spíše už dílčí problémy pravopisu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vokalické grafémy==&lt;br /&gt;
Vokalické fonémy /a/, /e/, /i/, /o/, /u/, /á/, /é/, /í/, /ó/, /ú/ jsou v písmu realizovány pomocí 14 grafémů. Kromě základních podob existují také podoby pro krátké a dlouhé /i/ po pravopisně tvrdých a obojetných souhláskách, tedy ''y'' a ''ý''. Z historických důvodů se foném /ú/ uvnitř českých slov a v koncovkách píše jako ''ů''. Dalším českým specifikem je písmeno ''ě'', které spolu s předcházející souhláskou zní buď /j/+/e/, ve slabikách ''bě'', ''pě'', ''vě'', ''fě'', nebo /ň/+/e/ ve tvaru ''mě''. Můžeme tedy shrnout, že písmena ''y'', ''ý'', ''ů'', ''ě'' označují v současné češtině už jen grafémy bez příslušné odlišující fonetické složky.&amp;lt;ref&amp;gt;GREPL, Miroslav, Petr KARLÍK, Marek NEKULA a Zdenka RUSÍNOVÁ. Příruční mluvnice češtiny. Vyd 2., opr. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. ISBN 9788071069805. S. 28.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Konsonantické grafémy==&lt;br /&gt;
Pro označení 21 pravých konsonantických fonémů slouží pouze 18 grafémů. Jedná se tedy o opačnou tendenci než u hlásek vokalických. Mezi českými písmeny se dochovala jediná spřežka, a to ''ch''. Nepoměr mezi počtem fonémů a grafému vzniká mimo jiné také díky okrajovým hláskám /ʒ/ a /ǯ/, které se graficky zaznamenávají pomocí písmen ''d''+''z'' a ''d''+''ž''. Na úplné periferii užívání pak stojí grafémy ''x'', ''q'', ''w''.&amp;lt;ref&amp;gt;GREPL, Miroslav, Petr KARLÍK, Marek NEKULA a Zdenka RUSÍNOVÁ. Příruční mluvnice češtiny. Vyd 2., opr. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. ISBN 9788071069805. S. 33.&amp;lt;/ref&amp;gt; (Přír. s. 33)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BACHMANNOVÁ, Jarmila, Petr KARLÍK, Marek NEKULA a Jana PLESKALOVÁ. ''Encyklopedický slovník češtiny''. Praha: Lidové noviny, 2002, 604 s. ISBN 807106484x.&lt;br /&gt;
* GREPL, Miroslav, Petr KARLÍK, Marek NEKULA a Zdenka RUSÍNOVÁ. ''Příruční mluvnice češtiny''. Vyd 2., opr. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008, 799 s. ISBN 9788071069805.&lt;br /&gt;
* ŠLOSAR, Dušan. ''Spisovný jazyk v dějinách české společnosti''. Vyd. 3., opr. a dopl. Brno: Host, 2009, 178 s. ISBN 9788072943111.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MK</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&amp;diff=28951</id>
		<title>KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&amp;diff=28951"/>
		<updated>2013-03-02T08:08:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MK: /* Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;div style=&amp;quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Organizační pokyny==&lt;br /&gt;
===Postup při tvorbě hesla===&lt;br /&gt;
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,&lt;br /&gt;
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,&lt;br /&gt;
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,&lt;br /&gt;
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),&lt;br /&gt;
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 19. KVĚTNA 2013. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 16. ČERVNA 2013.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Požadavky na hesla===&lt;br /&gt;
* Minimální rozsah textu hesla je 3000 znaků (bez hlavičky a literatury).&lt;br /&gt;
* Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem).&lt;br /&gt;
* Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena.&lt;br /&gt;
* Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování! Základní principy pro odborný text může nabídnout předmět KPI11 Kurz práce s informacemi nebo [http://www.slideshare.net/CEINVE/kurz-prace-s-informacemi studijní materiály], který z tohoto předmětu vznikl.&lt;br /&gt;
* S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).&lt;br /&gt;
* Heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu.&lt;br /&gt;
* U hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené). S výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud si nejste jisti významem těchto kategorií, podívejte se na učivo prvního stupně základní školy v českém jazyce. Pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!&lt;br /&gt;
* Heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Časté chyby ===&lt;br /&gt;
Vzhledem k množství opakujících se chyb a počtu a podobě vrácených úkolů v semestru podzim 2012 je nově zařazena do pokynů sekce častých chyb, která se bude postupně rozšiřovat. Kromě toho bude značně zpřísněno hodnocení a opravu jakákoli z dále uvedených chyb bude důvodem vrácení hesla. Pokud si nebudete u svého tématu jisti, jak se některému z prohřešků vyhnout nebo jak naplnit daný požadavek pro odborný text, raději se spojte s vyučující předmětu.&lt;br /&gt;
Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří:&lt;br /&gt;
* Použití Wikipedie (jakékoli jazykové mutace)&lt;br /&gt;
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články&lt;br /&gt;
* Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku)&lt;br /&gt;
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů&lt;br /&gt;
* Záznamy zdrojů odlišné od formy podle platné normy ISO 690&lt;br /&gt;
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací&lt;br /&gt;
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami&lt;br /&gt;
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy nejsou akceptovány)&lt;br /&gt;
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj)&lt;br /&gt;
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem, např. na základě odborných zdrojů si vezme situaci ve dvou státech a sám vlastními myšlenkovými pochody vytvoří srovnání vycházející ne z jeho dojmů, ale z odborných zdrojů)&lt;br /&gt;
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma)&lt;br /&gt;
* Větší množství hrubek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Blok expertů - Vzor ===&lt;br /&gt;
* [[grooming]] - Pavla Kovářová&lt;br /&gt;
&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
{{RIGHTTOC}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - jaro 2013==&lt;br /&gt;
===Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí===&lt;br /&gt;
* [[analýza chování]]&lt;br /&gt;
* [[datový korpus]]&lt;br /&gt;
* [[dialogový systém]]&lt;br /&gt;
* [[diskrétní model]]&lt;br /&gt;
* [[foném]] - Michal Kaláb&lt;br /&gt;
* [[formální systém]]&lt;br /&gt;
* [[grafém]] - Michaela Kouřilová&lt;br /&gt;
* [[Hilbertův program]]&lt;br /&gt;
* [[informační šum]]&lt;br /&gt;
* [[informatika]]&lt;br /&gt;
* [[interdisciplinarita]]&lt;br /&gt;
* [[kognitivní věda]] - Jan Strach&lt;br /&gt;
* [[logika]] - Michaela Kočová&lt;br /&gt;
* [[Mealyho automat]]&lt;br /&gt;
* [[neuron]] Jakub Fryš&lt;br /&gt;
* [[neurotransmiter]] - Ester Březinová&lt;br /&gt;
* [[operační systém]]&lt;br /&gt;
* [[počítačová simulace]]&lt;br /&gt;
* [[počítačová věda]]&lt;br /&gt;
* [[pravděpodobnostní model]]&lt;br /&gt;
* [[primární emoce]] - Michaela Horáková&lt;br /&gt;
* [[Russelův paradox]]&lt;br /&gt;
* [[sekundární emoce]]&lt;br /&gt;
* [[skrytý Markovův model]]&lt;br /&gt;
* [[synapse]] - Denisa Karpeová&lt;br /&gt;
* [[syntéza řeči]] - Lukáš Zduba&lt;br /&gt;
* [[taxonomie]]&lt;br /&gt;
* [[teorie her]] - Martina Leitgebová&lt;br /&gt;
* [[teorie informace]]&lt;br /&gt;
* [[věta o neúplnosti]]&lt;br /&gt;
* [[vězňovo dilema]] - Viktor Michnáč&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů===&lt;br /&gt;
* [[Kickstarter]] - Vojtěch Dvořák&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách===&lt;br /&gt;
===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===&lt;br /&gt;
===Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání===&lt;br /&gt;
===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===&lt;br /&gt;
===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===&lt;br /&gt;
===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===&lt;br /&gt;
===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===&lt;br /&gt;
===Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===&lt;br /&gt;
===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - podzim 2012==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková&lt;br /&gt;
*[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek&lt;br /&gt;
*[[Internetbanking]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
*[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová&lt;br /&gt;
*[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák&lt;br /&gt;
*[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik&lt;br /&gt;
*[[Morálka]] - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
*[[Programování]] - Vítězslav Rathouz&lt;br /&gt;
*[[Smlouva]] - Monika Krejčová&lt;br /&gt;
*[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal&lt;br /&gt;
*[[Šifrování]] - Jonáš Kopp  &lt;br /&gt;
*[[Vyhláška]] - Petr Šmíd&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
*[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá&lt;br /&gt;
*[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová&lt;br /&gt;
*[[Rešerše]] - zpracováno dříve&lt;br /&gt;
*[[ÚPV]] - &lt;br /&gt;
*[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová&lt;br /&gt;
*[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová&lt;br /&gt;
*[[Vídeňská dohoda]] - Anna Stránská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===&lt;br /&gt;
* [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai&lt;br /&gt;
* [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová&lt;br /&gt;
* [[QRpedia]] - Boris Turek&lt;br /&gt;
* [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný&lt;br /&gt;
* [[Wikikniha]] - Edita Hečová&lt;br /&gt;
* [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová&lt;br /&gt;
* [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík&lt;br /&gt;
* [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===&lt;br /&gt;
* [[bibliografie]] - Matej Kucharovic&lt;br /&gt;
* [[Blended learning]] - Roman Novotný&lt;br /&gt;
* [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová&lt;br /&gt;
* [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
* [[Hippokratova přísaha]] -&lt;br /&gt;
* [[legislativa]] - Olga Senčaková&lt;br /&gt;
* [[lékařská etika]] - Michaela Hortová&lt;br /&gt;
* [[lékařství]] - Jana Doupovcová&lt;br /&gt;
* [[Medvik]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno&lt;br /&gt;
* [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[portál]] - Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová&lt;br /&gt;
* [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová&lt;br /&gt;
* [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková&lt;br /&gt;
* [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===&lt;br /&gt;
* [[datová schránka]] - Jana Pekárková&lt;br /&gt;
* [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý&lt;br /&gt;
* [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová&lt;br /&gt;
* [[Ernst &amp;amp; Young]] - Lucie Bělejová&lt;br /&gt;
* [[judikatura]] - Petr Šmíd&lt;br /&gt;
* [[Opencard]] - Daniel Novák&lt;br /&gt;
* [[rodné číslo]] - Marie Lemonová&lt;br /&gt;
* [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
* [[soukromí]] - Katarína Filičková&lt;br /&gt;
* [[výběrové řízení]] - Michal Rohovský&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===&lt;br /&gt;
* [[Apple TV]] - Karolína Krbcová&lt;br /&gt;
* [[Bluetooth]] - Alena Paulusová&lt;br /&gt;
* [[Geek]] - Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[Geocaching]] - Veronika Krausová&lt;br /&gt;
* [[iPod]] - Tereza Čoupková&lt;br /&gt;
* [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal&lt;br /&gt;
* [[Mobito]] - Jakub Forman&lt;br /&gt;
* [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná&lt;br /&gt;
* [[Passbook]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
* [[Poken]] - Gabriela Tšponová&lt;br /&gt;
* [[Product placement]]- Filip Kocián&lt;br /&gt;
* [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová&lt;br /&gt;
* [[úložiště]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
* [[Use Case]] – Jan Martinek&lt;br /&gt;
* [[Visa payWave]] - Eva Mertová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===&lt;br /&gt;
* [[autobiografie]] - Martina Sehnalová&lt;br /&gt;
* [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa &lt;br /&gt;
* [[DVD]] - Martina Volavková&lt;br /&gt;
* [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková&lt;br /&gt;
* [[kamera]] - Andrea Prokopová&lt;br /&gt;
* [[nářečí]] - Michal Kaláb&lt;br /&gt;
* [[orální historie]] - Ester Březinová&lt;br /&gt;
* [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková&lt;br /&gt;
* [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová&lt;br /&gt;
* [[Stopy totality]] - Anna Halfarová&lt;br /&gt;
* [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková&lt;br /&gt;
* [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná&lt;br /&gt;
* [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===&lt;br /&gt;
* [[matice]] - Petr Věžník&lt;br /&gt;
* [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===&lt;br /&gt;
* [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková&lt;br /&gt;
* [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs&lt;br /&gt;
* [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková&lt;br /&gt;
* [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Debriefing]] - Daniela Králová&lt;br /&gt;
*[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová&lt;br /&gt;
*[[Evropská rada]] - Petr Zapletal&lt;br /&gt;
*[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová&lt;br /&gt;
*[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková&lt;br /&gt;
*[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík&lt;br /&gt;
*[[Serious game]] - Jonáš Prstek&lt;br /&gt;
*[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal&lt;br /&gt;
*[[Strategická hra]] - Věra Žitková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===&lt;br /&gt;
*[[Klementinum]] - Katrin Kalay&lt;br /&gt;
*[[MDT]] - Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
*[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová&lt;br /&gt;
*[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková&lt;br /&gt;
*[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt&lt;br /&gt;
*[[UNIX]] - Dagmar Chládková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===&lt;br /&gt;
*[[CZ.NIC]] - Jakub Alt&lt;br /&gt;
*[[digitální podpis]] - Michal Rohovský&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - JARO 2012==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===&lt;br /&gt;
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová&lt;br /&gt;
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková&lt;br /&gt;
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková&lt;br /&gt;
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová&lt;br /&gt;
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová&lt;br /&gt;
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová&lt;br /&gt;
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová&lt;br /&gt;
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová&lt;br /&gt;
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová&lt;br /&gt;
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová&lt;br /&gt;
* [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková&lt;br /&gt;
*[[skenování pro digitalizaci - techniky]]  Michala Mádlová&lt;br /&gt;
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz&lt;br /&gt;
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová&lt;br /&gt;
*[[MARC21]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek&lt;br /&gt;
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová&lt;br /&gt;
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
*[[ALTO]] - Jan Karlík&lt;br /&gt;
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová&lt;br /&gt;
*[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha&lt;br /&gt;
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová&lt;br /&gt;
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová&lt;br /&gt;
*[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===&lt;br /&gt;
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová&lt;br /&gt;
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ)  - Petra Němcová&lt;br /&gt;
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos&lt;br /&gt;
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana&lt;br /&gt;
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[školská reforma]] - Jana Slaná&lt;br /&gt;
* [[rámcové vzdělávací programy]] &lt;br /&gt;
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová&lt;br /&gt;
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Bastl: Netwar===&lt;br /&gt;
* [[netwar]] - Julie Haladová&lt;br /&gt;
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
* [[kracking]] - Petra Němcová&lt;br /&gt;
* [[phreaking]] - Edita Hečová&lt;br /&gt;
* [[phishing]] - Martin Chalupa&lt;br /&gt;
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák&lt;br /&gt;
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová&lt;br /&gt;
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová&lt;br /&gt;
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká&lt;br /&gt;
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
* [[FloodNet]] - Roman Novotný&lt;br /&gt;
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián&lt;br /&gt;
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová&lt;br /&gt;
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová&lt;br /&gt;
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová&lt;br /&gt;
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová&lt;br /&gt;
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai&lt;br /&gt;
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal&lt;br /&gt;
* [[Informační válka]] - Jiří Beran&lt;br /&gt;
* [[Malware]] - Michal Létal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Petr Přidal: Georeferencer===&lt;br /&gt;
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek&lt;br /&gt;
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===&lt;br /&gt;
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová&lt;br /&gt;
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
* [[obsahová strategie]] (content strategy)&lt;br /&gt;
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil&lt;br /&gt;
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp&lt;br /&gt;
* [[JavaScript]] - Jan Karlík&lt;br /&gt;
* [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs&lt;br /&gt;
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[webová typografie]] - Daniela Králová&lt;br /&gt;
* [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš&lt;br /&gt;
* [[UX designer]]&lt;br /&gt;
* [[UX design]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová&lt;br /&gt;
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský&lt;br /&gt;
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[Gamifikace]] - Jaromír Červený&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===&lt;br /&gt;
* [[FinLiCo]] - Martina Musilová&lt;br /&gt;
* [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská&lt;br /&gt;
* [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová&lt;br /&gt;
* [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová&lt;br /&gt;
* [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka&lt;br /&gt;
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková&lt;br /&gt;
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová&lt;br /&gt;
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová&lt;br /&gt;
* [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===&lt;br /&gt;
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková&lt;br /&gt;
* [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková&lt;br /&gt;
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková&lt;br /&gt;
* [[Software Studies]] - Martina Volavková&lt;br /&gt;
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá&lt;br /&gt;
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká&lt;br /&gt;
* [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček&lt;br /&gt;
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík&lt;br /&gt;
* [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===&lt;br /&gt;
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler&lt;br /&gt;
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===&lt;br /&gt;
* [[mHealth]] - Jan Hrabal&lt;br /&gt;
* [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
* [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová&lt;br /&gt;
* [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová&lt;br /&gt;
* [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn&lt;br /&gt;
* [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová&lt;br /&gt;
* [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák&lt;br /&gt;
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík&lt;br /&gt;
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský&lt;br /&gt;
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek&lt;br /&gt;
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková&lt;br /&gt;
* [[SignWriting]] - Alena Paulusová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===&lt;br /&gt;
* [[TED]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý&lt;br /&gt;
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - podzim 2011==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===&lt;br /&gt;
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
* [[City identity]] - Drahomír Hájek&lt;br /&gt;
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman&lt;br /&gt;
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===&lt;br /&gt;
* [[user experience]] - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
* [[UX designer]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová&lt;br /&gt;
* [[design služeb]] - Marie Štouračová&lt;br /&gt;
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová&lt;br /&gt;
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková&lt;br /&gt;
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===&lt;br /&gt;
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===&lt;br /&gt;
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová&lt;br /&gt;
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp&lt;br /&gt;
* [[Brand]] &lt;br /&gt;
* [[Font]] - Andrea Szászová&lt;br /&gt;
* [[Typografie]] -Lucie Górecká&lt;br /&gt;
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková&lt;br /&gt;
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková&lt;br /&gt;
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Juhás: Bookfan===&lt;br /&gt;
* [[StartUp]] - Petr Maňásek&lt;br /&gt;
* [[Facebook]]&lt;br /&gt;
* [[Business plan]] - Michaela Kočová&lt;br /&gt;
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
* [[Angel investor]] - Ester Březinová&lt;br /&gt;
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová&lt;br /&gt;
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[Online komunita]] - Eva Durnová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===&lt;br /&gt;
* [[korpus]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský&lt;br /&gt;
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn&lt;br /&gt;
* [[syntax]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová&lt;br /&gt;
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká&lt;br /&gt;
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Josef Průša: Open source hardware===&lt;br /&gt;
* [[open source hardware]] - Daniela Králová&lt;br /&gt;
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová&lt;br /&gt;
* [[OpenCores]] - Martin Mašek&lt;br /&gt;
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová&lt;br /&gt;
* [[Arduino]] - Julie Haladová&lt;br /&gt;
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová&lt;br /&gt;
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová&lt;br /&gt;
* [[3D skener]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[BTS]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
*[[IP adresa]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč&lt;br /&gt;
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka&lt;br /&gt;
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos&lt;br /&gt;
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová&lt;br /&gt;
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová&lt;br /&gt;
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová&lt;br /&gt;
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan&lt;br /&gt;
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová&lt;br /&gt;
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===&lt;br /&gt;
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová&lt;br /&gt;
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===&lt;br /&gt;
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková&lt;br /&gt;
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková&lt;br /&gt;
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza&lt;br /&gt;
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===&lt;br /&gt;
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl&lt;br /&gt;
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová&lt;br /&gt;
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián&lt;br /&gt;
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - jaro 2011==&lt;br /&gt;
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===&lt;br /&gt;
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn&lt;br /&gt;
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha&lt;br /&gt;
* [[gesto]]- Marta Konířová&lt;br /&gt;
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha&lt;br /&gt;
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková&lt;br /&gt;
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek&lt;br /&gt;
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek&lt;br /&gt;
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
* [[Google Squared]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)&lt;br /&gt;
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech&lt;br /&gt;
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč&lt;br /&gt;
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková&lt;br /&gt;
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE&lt;br /&gt;
* [[tablet PC]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Marketing knihoven na sociálních sítích===&lt;br /&gt;
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová&lt;br /&gt;
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková&lt;br /&gt;
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková&lt;br /&gt;
* [[geolokace]] &lt;br /&gt;
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[hashtag]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová &lt;br /&gt;
* [[infografika]] - Irena Hodžová&lt;br /&gt;
* [[inovace]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová&lt;br /&gt;
* [[newsletter]]- Markéta Novotná&lt;br /&gt;
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza&lt;br /&gt;
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová&lt;br /&gt;
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová&lt;br /&gt;
* [[statistika]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[storytelling]] - Marie Packová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===&lt;br /&gt;
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková&lt;br /&gt;
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
* [[brand]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová&lt;br /&gt;
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová&lt;br /&gt;
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
* [[licence]]- Marie Packová&lt;br /&gt;
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová&lt;br /&gt;
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová&lt;br /&gt;
* [[Napster]] - Igor Hlaváč&lt;br /&gt;
* [[oligopol]] - Lenka Matušková&lt;br /&gt;
* [[patent]] - Markéta Novotná&lt;br /&gt;
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
* [[States' Rights]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková&lt;br /&gt;
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová&lt;br /&gt;
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Open Access===&lt;br /&gt;
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová&lt;br /&gt;
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová&lt;br /&gt;
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[Dspace]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová&lt;br /&gt;
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová&lt;br /&gt;
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[plagiát]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[preprint]]- Dalibor Bláha&lt;br /&gt;
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[repozitář]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pirátství dnes i kdysi===&lt;br /&gt;
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků&lt;br /&gt;
* [[kniha]] - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
* [[kopie]] - Edita Hečová&lt;br /&gt;
* [[litografie]] - Marta Janošová&lt;br /&gt;
* [[MP3]] - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová&lt;br /&gt;
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová&lt;br /&gt;
* [[průmysl]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[revoluce]] - Monika Machovská &lt;br /&gt;
* [[software]]- Veronika Svobodová&lt;br /&gt;
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková&lt;br /&gt;
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[vynález]] - Marcela Střelcová&lt;br /&gt;
* [[zákon]] - Dominika Fromelová&lt;br /&gt;
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Národní digitální knihovna===&lt;br /&gt;
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová&lt;br /&gt;
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil&lt;br /&gt;
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová&lt;br /&gt;
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček&lt;br /&gt;
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková&lt;br /&gt;
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová&lt;br /&gt;
* [[MARC21]] - &lt;br /&gt;
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[METS]] - Martina Snížková&lt;br /&gt;
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek&lt;br /&gt;
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek&lt;br /&gt;
* [[PDF]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[personalizace]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[robotický skener]] - Eva Durnová&lt;br /&gt;
* [[rukopis]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek&lt;br /&gt;
* [[TIFF]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka&lt;br /&gt;
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová&lt;br /&gt;
* [[workflow]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===&lt;br /&gt;
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová&lt;br /&gt;
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[editor]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil&lt;br /&gt;
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová&lt;br /&gt;
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===&lt;br /&gt;
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková&lt;br /&gt;
* [[citační etika]]- Julie Haladová&lt;br /&gt;
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
* [[generace X]] - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová&lt;br /&gt;
* [[hardware]] - Veronika Krausová&lt;br /&gt;
* [[referenční služby]] - Filip Kocián&lt;br /&gt;
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková&lt;br /&gt;
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===&lt;br /&gt;
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová&lt;br /&gt;
* [[cracker]] - Michal Kunrt&lt;br /&gt;
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica&lt;br /&gt;
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová&lt;br /&gt;
* [[gambler]] - Michaela Bočánová&lt;br /&gt;
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok&lt;br /&gt;
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[hacker]] - Jonáš Kopp &lt;br /&gt;
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt&lt;br /&gt;
* [[informační smog]] - Milan Říha&lt;br /&gt;
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský&lt;br /&gt;
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová&lt;br /&gt;
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová&lt;br /&gt;
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková&lt;br /&gt;
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka&lt;br /&gt;
* [[netholismus]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
* [[netománie]] - Jitka Šteflová&lt;br /&gt;
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková&lt;br /&gt;
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[outsourcing]]- Marie Indráková&lt;br /&gt;
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong&lt;br /&gt;
* [[Stuxnet]] - Josef Kos&lt;br /&gt;
* [[závislost]] - Hana Nováková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - podzim 2010==&lt;br /&gt;
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===&lt;br /&gt;
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová&lt;br /&gt;
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová&lt;br /&gt;
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá&lt;br /&gt;
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková&lt;br /&gt;
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká&lt;br /&gt;
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová &lt;br /&gt;
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá&lt;br /&gt;
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová&lt;br /&gt;
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Makrosvět mikrokampaní===&lt;br /&gt;
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková&lt;br /&gt;
* [[banner]] - Simona Chudobová&lt;br /&gt;
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová&lt;br /&gt;
* [[e-business]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[e-komerce]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová&lt;br /&gt;
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová&lt;br /&gt;
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[GSM]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
* [[kreativita]] - Lenka Fatková&lt;br /&gt;
* [[mailing list]]- Věra Motyčková&lt;br /&gt;
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová&lt;br /&gt;
* [[nová média]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká&lt;br /&gt;
* [[propagace]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
* [[reklama]] - Anna Mikulášková&lt;br /&gt;
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková&lt;br /&gt;
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková&lt;br /&gt;
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová&lt;br /&gt;
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek&lt;br /&gt;
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[ZOOT]] - Petr Manasek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===&lt;br /&gt;
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková&lt;br /&gt;
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[etika]]- Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova&lt;br /&gt;
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
* [[konvergence]] - Martina Snížková&lt;br /&gt;
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová&lt;br /&gt;
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská&lt;br /&gt;
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová&lt;br /&gt;
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
* [[případová studie]] - Jana Chlanová&lt;br /&gt;
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová&lt;br /&gt;
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova&lt;br /&gt;
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková&lt;br /&gt;
* [[výukové metody]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[výzkum]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Ženy v IT===&lt;br /&gt;
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích&lt;br /&gt;
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák&lt;br /&gt;
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil&lt;br /&gt;
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová&lt;br /&gt;
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková&lt;br /&gt;
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová&lt;br /&gt;
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková&lt;br /&gt;
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[manažer]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská&lt;br /&gt;
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová&lt;br /&gt;
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích &lt;br /&gt;
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Poznámky k novosti nových médií===&lt;br /&gt;
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová&lt;br /&gt;
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka&lt;br /&gt;
* [[internet]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt&lt;br /&gt;
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová&lt;br /&gt;
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová&lt;br /&gt;
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Location Based Service===&lt;br /&gt;
* [[Android]]-Tomáš Vorálek&lt;br /&gt;
* [[Galileo]] - Filip Šelong&lt;br /&gt;
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman&lt;br /&gt;
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč&lt;br /&gt;
* [[Mashup]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová&lt;br /&gt;
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica&lt;br /&gt;
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová&lt;br /&gt;
* [[smartphone]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[spam]] - Lenka Čípková&lt;br /&gt;
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman&lt;br /&gt;
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner&lt;br /&gt;
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Getting Things Done===&lt;br /&gt;
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova&lt;br /&gt;
* [[coaching]] - Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova&lt;br /&gt;
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová&lt;br /&gt;
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník&lt;br /&gt;
* [[projekt]] - Hana Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[stres]] - Eva Petrášová&lt;br /&gt;
* [[Time Management]]- Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jak (ne)hledat investora===&lt;br /&gt;
* [[arbitr]] Jana Procházková&lt;br /&gt;
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická&lt;br /&gt;
* [[fúze]] - Jana Procházková&lt;br /&gt;
* [[iPad]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Autorské právo a knihovny===&lt;br /&gt;
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
* [[DILIA]] - Hana Habermannová&lt;br /&gt;
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková&lt;br /&gt;
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[torrent]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[volné dílo]] - Marta Janošová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Komunitní role knihoven===&lt;br /&gt;
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[komunita]] - Magda Šallaiová&lt;br /&gt;
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová&lt;br /&gt;
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková&lt;br /&gt;
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Informace jako politické téma===&lt;br /&gt;
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[demokracie]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil&lt;br /&gt;
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza&lt;br /&gt;
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek&lt;br /&gt;
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová&lt;br /&gt;
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková&lt;br /&gt;
* [[warez]] - Igor Hlaváč&lt;br /&gt;
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Národní úložiště šedé literatury===&lt;br /&gt;
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - jaro 2010==&lt;br /&gt;
===Náboženství v kyberprostoru===&lt;br /&gt;
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková&lt;br /&gt;
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák&lt;br /&gt;
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová&lt;br /&gt;
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová&lt;br /&gt;
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor&lt;br /&gt;
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová&lt;br /&gt;
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská&lt;br /&gt;
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková&lt;br /&gt;
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková&lt;br /&gt;
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá&lt;br /&gt;
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová&lt;br /&gt;
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová&lt;br /&gt;
* [[New Age]] - Lenka Veselá&lt;br /&gt;
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová&lt;br /&gt;
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová&lt;br /&gt;
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová&lt;br /&gt;
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek&lt;br /&gt;
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova&lt;br /&gt;
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková&lt;br /&gt;
* [[UFO kult]] - Jana Plotková&lt;br /&gt;
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===&lt;br /&gt;
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková&lt;br /&gt;
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová&lt;br /&gt;
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová&lt;br /&gt;
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová&lt;br /&gt;
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová&lt;br /&gt;
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích&lt;br /&gt;
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková&lt;br /&gt;
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková&lt;br /&gt;
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková&lt;br /&gt;
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová&lt;br /&gt;
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová&lt;br /&gt;
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová&lt;br /&gt;
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová&lt;br /&gt;
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová&lt;br /&gt;
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová&lt;br /&gt;
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková&lt;br /&gt;
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová&lt;br /&gt;
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová&lt;br /&gt;
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková&lt;br /&gt;
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová&lt;br /&gt;
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková&lt;br /&gt;
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková&lt;br /&gt;
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová&lt;br /&gt;
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Manažerské informační systémy===&lt;br /&gt;
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař&lt;br /&gt;
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích&lt;br /&gt;
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová&lt;br /&gt;
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman&lt;br /&gt;
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková&lt;br /&gt;
* [[informace]] - Kamila Jobová&lt;br /&gt;
* [[informační management]] - Lenka Divišová&lt;br /&gt;
* [[informační systém]] - Petr Vorel&lt;br /&gt;
* [[intranet]] - Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková&lt;br /&gt;
* [[management]] - Kristýna Macháčková&lt;br /&gt;
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel&lt;br /&gt;
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman&lt;br /&gt;
* [[Talent Management]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OPAC 2.0 v českých podmínkách===&lt;br /&gt;
* [[akvizice]] - Eva Králíčková&lt;br /&gt;
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný&lt;br /&gt;
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá&lt;br /&gt;
* [[Clavius]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica&lt;br /&gt;
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová&lt;br /&gt;
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová&lt;br /&gt;
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů &lt;br /&gt;
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný&lt;br /&gt;
* [[MVS]] - Simona Stolařová&lt;br /&gt;
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská&lt;br /&gt;
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá&lt;br /&gt;
* [[SQL]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[tenký klient]] - Magda Fialová&lt;br /&gt;
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Soustružníci lidských duší===&lt;br /&gt;
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská&lt;br /&gt;
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková&lt;br /&gt;
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková&lt;br /&gt;
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková&lt;br /&gt;
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek&lt;br /&gt;
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková&lt;br /&gt;
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová&lt;br /&gt;
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků&lt;br /&gt;
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná&lt;br /&gt;
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková&lt;br /&gt;
* [[Proces se &amp;quot;zelenou internacionálou&amp;quot;]] - Markéta Homolová&lt;br /&gt;
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech&lt;br /&gt;
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová&lt;br /&gt;
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková&lt;br /&gt;
* závadná literatura&lt;br /&gt;
** [[braková literatura]] - Hana Janečková&lt;br /&gt;
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková&lt;br /&gt;
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek&lt;br /&gt;
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===&lt;br /&gt;
* [[algoritmus]] - Petr Věžník&lt;br /&gt;
* [[bannerová slepota]] - David Koval&lt;br /&gt;
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
* [[Delicious]] - Filip Šubrt&lt;br /&gt;
* [[e-mail]] - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[Last.fm]] - Filip Šelong&lt;br /&gt;
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková&lt;br /&gt;
* [[Produsage]] - David Němeček&lt;br /&gt;
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE&lt;br /&gt;
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha&lt;br /&gt;
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar&lt;br /&gt;
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová&lt;br /&gt;
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[YouTube]] - Daniel Hübner&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Digitální knihovna Manuscriptorium===&lt;br /&gt;
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková&lt;br /&gt;
* [[digitalizace]] - Martina Snížková&lt;br /&gt;
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová&lt;br /&gt;
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů&lt;br /&gt;
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[harddisk]] - Kamila Horáková&lt;br /&gt;
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková&lt;br /&gt;
* [[JPEG]] - Jiří Křupala&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich&lt;br /&gt;
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů&lt;br /&gt;
* [[metadata]] - Jiří Beran&lt;br /&gt;
* [[papyrus]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich&lt;br /&gt;
* [[skenování]] - Michal Kunrt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===&lt;br /&gt;
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková&lt;br /&gt;
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková&lt;br /&gt;
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová&lt;br /&gt;
* [[INFOZ]] - Alena Fafková&lt;br /&gt;
* [[nakladatel]] - Monika Beránková&lt;br /&gt;
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková&lt;br /&gt;
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel&lt;br /&gt;
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková&lt;br /&gt;
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===&lt;br /&gt;
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
* [[Long Tail]] - Jakub Alt&lt;br /&gt;
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík&lt;br /&gt;
* [[PageRank]] - Peter Kahoun&lt;br /&gt;
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda&lt;br /&gt;
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Škola 2.0 beta===&lt;br /&gt;
* [[Action Learning]] - Lenka Janská&lt;br /&gt;
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková&lt;br /&gt;
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková&lt;br /&gt;
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková&lt;br /&gt;
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská&lt;br /&gt;
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)&lt;br /&gt;
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovník v 21. století===&lt;br /&gt;
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková&lt;br /&gt;
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká&lt;br /&gt;
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová&lt;br /&gt;
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===eBooks on Demand===&lt;br /&gt;
* [[eBook]] - Magda Šallaiová&lt;br /&gt;
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová&lt;br /&gt;
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MK</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD&amp;diff=26648</id>
		<title>Sociální lékařství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD&amp;diff=26648"/>
		<updated>2012-12-09T19:43:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MK: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Michaela Kouřilová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' lékařství, společnost, zdraví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - lékařství, zdravotnictví, péče o zdraví&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
„Sociální lékařství je vědní, medicínský a interdisciplinární obor, který se zabývá zdravím populace a péčí o zdraví ve společnosti.“&amp;lt;ref&amp;gt;GLADKIJ, Ivan a Zdenka KOLDOVÁ. ''Propedeutika sociálního lékařství''. 3., upr. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, 176 s. ISBN 80-244-1120-2. S. 6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sociální lékařství je jedním ze základních medicínských předmětů. Je to interdisciplinární obor, který vznikl na počátku 20. století. Za cíl si klade popis, rozbor a hodnocení zdravotní situace ve společnosti, aby mohlo přispět ke zlepšení zdraví lidí. Konkrétně pomocí studia zdravotního stavu včetně zdravotních zvyklostí a potřeb občanů. Díky tomu může optimalizovat systém péče o zdraví, a to pomocí zdravotní politiky, zdravotních programů, soustavy zdravotnických služeb nebo např. právních opatření.&amp;lt;ref&amp;gt;GLADKIJ, Ivan a Zdenka KOLDOVÁ. ''Propedeutika sociálního lékařství''. 3., upr. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, 176 s. ISBN 80-244-1120-2. S. 6.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předmětem studia sociálního lékařství je vliv společenských faktorů na zdraví. Dalo by se říci, že faktory medicínské jsou v zájmu oboru až na druhém místě za faktory společenskými.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento obor chápe jedince jako součást společenství, jako jednotku společenské struktury, prvek, který je charakterizovaný společenskými vazbami. Ke zkoumání jeho zdravotních stavů a potřeb je proto potřeba zapojit vedle medicíny také jiné obory, jako je na příklad ekonomie, sociologie, právo a legislativa, psychologie, demografie, ekologie nebo statistika a informatika. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zařazení oboru==&lt;br /&gt;
Sociální lékařství patří do skupiny sociomedicínských oborů, které spolu se základními biomedicínskými a klinickými biomedicínskými obory tvoří množinu lékařských oborů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sociální lékařství je oborem, který využívá poznatky z biomedicínské teorie a převádí je do praxe v řízení zdravotnictví. Vědecké poznatky využívá jako základ, na kterém buduje metodiku, jak co nejlépe organizovat, řídit a rozdělovat zdravotnické služby v rámci celé společnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Objektem zájmu sociálního lékařství jsou celé populační skupiny i s jejich vztahy s prostředím, na základě podmíněném historickými a společenskými podmínkami. Zkoumají se hlavně názory, postoje, jednání a požadavky populačních skupin na zdravotnické služby. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poslání oboru a jeho definování pomocí základních funkcí==&lt;br /&gt;
# '''Funkce poznávací a metodická''' se zaměřuje na jevy, vztahy a hypotézy, které lze definovat, měřit a ověřit.&lt;br /&gt;
# '''Funkce hodnotová, postojová a morální''' zkoumá morální aspekty rozhodování v rámci zdravotní péče. Základní oblastí je lékařská etika. &lt;br /&gt;
# '''Funkce výchovná''' má základ ve vzdělávání všech zdravotnických pracovníků, ale také ve výchově orientované na celou občanskou veřejnost. &lt;br /&gt;
# V rámci '''funkce aplikační a formativní''' se připravují návrhy a opatření, které by měly přispět ke zkvalitňování systému zdravotní péče. Obecně sem bývá řazena problematika řízení zdravotnictví.&lt;br /&gt;
# '''Funkce koordinační a integrační'''. V této funkci se SL snaží o nalezení obecných zákonitostí a určujících vztahů mezi životním stylem, prostředím, zdravotnickými službami a úrovní či rozložením zdraví.&amp;lt;ref&amp;gt;HOLČÍK, Jan, Adolf ŽÁČEK a Ilona KOUPILOVÁ. ''Sociální lékařství''. #, nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 137 s. ISBN 80-210-3954-x. S. 7-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Základní metody==&lt;br /&gt;
které sociální lékařství používá:&lt;br /&gt;
* epidemiologické&lt;br /&gt;
* sociologické&lt;br /&gt;
* demografické&lt;br /&gt;
* statistické&lt;br /&gt;
* historické&lt;br /&gt;
* systémová analýza a syntéza&amp;lt;ref&amp;gt;ZAVÁZALOVÁ, Helena. ''Sociální lékařství a veřejné zdravotnictví''. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 154 s. ISBN 80-246-0467-1. S. 10.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Obor sociální lékařství vznikl na počátku 20. století, přestože jeho kořeny sahají až do antiky a ještě mnohem dál. Samostatně se obor začal rozvíjet po 1. světové válce. Tehdy navázal na poznatky sociálně-zdravotní péče, kterou rozvíjeli prof. František Procházka a prof. František Hamza. Další vlivnou koncepcí byly anglosaské zkušenosti uvedené do Československa prof. dr. H. Pelcem ještě před 2. světovou válkou. Poté bylo dalším významným krokem oboru zapojení šířeji pojímané epidemiologie, informatiky a systémového přístupu.&amp;lt;ref&amp;gt;GLADKIJ, Ivan a Zdenka KOLDOVÁ. ''Propedeutika sociálního lékařství''. 3., upr. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, 176 s. ISBN 80-244-1120-2. S. 6.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době je základním opěrným pilířem evropská zdravotní strategie vypracovaná Světovou zdravotnickou organizací.&amp;lt;ref&amp;gt;GLADKIJ, Ivan a Zdenka KOLDOVÁ. ''Propedeutika sociálního lékařství''. 3., upr. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, 176 s. ISBN 80-244-1120-2. S. 6.&amp;lt;/ref&amp;gt; Další zlepšení a změny vznikají na základě předávání zkušeností jednotlivých zemí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
* GLADKIJ, Ivan a Zdenka KOLDOVÁ. ''Propedeutika sociálního lékařství''. 3., upr. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, 176 s. ISBN 80-244-1120-2.&lt;br /&gt;
* HOLČÍK, Jan, Adolf ŽÁČEK a Ilona KOUPILOVÁ. ''Sociální lékařství''. 3., nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 137 s. ISBN 80-210-3954-x.&lt;br /&gt;
* KOLDOVÁ, Zdenka. ''Nové kapitoly ze sociálního lékařství''. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1996, 63 s. ISBN 80-7067-682-5.&lt;br /&gt;
* MÜLLER, Čestmír. ''Kapitoly ze sociálního lékařství''. Dotisk 2. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990, 90 s.  &lt;br /&gt;
* ZAVÁZALOVÁ, Helena. ''Sociální lékařství a veřejné zdravotnictví''. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 154 s. ISBN 80-246-0467-1.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MK</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD&amp;diff=26647</id>
		<title>Sociální lékařství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD&amp;diff=26647"/>
		<updated>2012-12-09T19:10:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MK: Založena nová stránka: Sociální lékařství&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Sociální lékařství&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MK</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/navrh-tematu&amp;diff=26320</id>
		<title>KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/navrh-tematu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/navrh-tematu&amp;diff=26320"/>
		<updated>2012-11-30T20:36:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MK: /* Témata */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Pravidla pro zapisování témat závěrečného úkolu:&amp;lt;br/&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Závěrečnou práci zpracovává vždy '''skupina 4-6 lidí'''.&lt;br /&gt;
*Vymyslete a zapište zde '''téma, které chcete zpracováva'''t.&lt;br /&gt;
*Návrh tématu bude mít následující strukturu:&lt;br /&gt;
**název tématu (např. Výzkum informačních potřeb žen na mateřské dovolené)&lt;br /&gt;
**jednoduchá operacionalizace (operační definice proměnných a rozložení na dílčí výzkumné otázky)&lt;br /&gt;
**stručný popis tématu (v jednom odstavci rozveďte, koho, jak a proč chcete zkoumat)&lt;br /&gt;
**seznam členů vašeho týmu.&amp;amp;nbsp;&lt;br /&gt;
*Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, '''dodržujte citační etiku''' (!)&lt;br /&gt;
*Témata navrhujte nejpozději do '''10. listopadu 2012''' (pokud téma již máte a budete chtít ode mne zpětnou vazbu dříve, napište mi na mail &amp;lt;a href=&amp;quot;&amp;lt;a href=&amp;quot;[mailto:sucha@phil.muni.cz mailto:sucha@phil.muni.cz]&amp;quot;&amp;gt;[mailto:sucha@phil.muni.cz mailto:sucha@phil.muni.cz]&amp;amp;lt;/a&amp;amp;gt;&amp;quot;&amp;gt;sucha@phil.muni.cz&amp;amp;lt;/a&amp;amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Témata ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma 1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výzkum informačních potřeb vězňů ve výkonu trestu''' - téma přijato (poznámky poslány na mail) - --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 18:40 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výzkum zaměřený na osoby ve výkonu trestu si klade za cíl zmapovat a zjistit míru uspokojení informační potřeby u této části populace, a to za pomoci metody dotazníkového šetření. Vzhledem k velikosti definované skupiny by se mohlo jednat o potenciální uživatele služeb knihoven, a pokud ta bude znát jejich potřeby, bude jim moci nabídnout službu nebo produkt odpovídající jejich požadavku. Zároveň může výzkum přinést věznicím podněty k rozšíření nebo upravení jejich možností v oblasti přístupu k informacím a pomoci tak ke zpětnému začlenění vězňů do společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;Tkáčik Jozef&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kantorová Jana&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Leitgebová Martina&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Musilová Martina&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vebrová Jana&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fussová Tereza&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;Téma 2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Využití dotykových displejů pro nevidomé v ČR''' - ''téma vráceno k přepracování'' - --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 18:34 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cíl výzkumu:''' V reportáži České televize [http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/199158-nevidomi-jsou-z-dotykovych-displeju-bezradni/] se několik nevidomých vyjadřovalo o nemožnosti práce s dotykovými zařízeními ve vztahu ke svému handicapu. Přestože na trhu existuje řada screen readerů, které by měly umožnovat nevidomým plnohodnotnou práci s dotykovými zařízeními. V tomto výzkumu bychom chtěli zjistit, jaké faktory komplikují nevidomým uživatelům práci na dotykových displejích, v tomto konkrétním případě na tabletech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''výzkumný vzorek:''' nevidomí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''metoda:''' dotazník, nezúčastněné pozorování, uživatelské testování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''výzkumné otázky:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístupnost tabletů pro nevidomé?&lt;br /&gt;
Faktory ovlivňující práci na tabletech?&lt;br /&gt;
Rozdíl v práci (rychlost, složitost) na klasickém PC a na tabletu?&lt;br /&gt;
Nakolik jsou obavy dány předsudky k nové technologii?&lt;br /&gt;
Závislost používání dotykových zařízení na věku uživatele?&lt;br /&gt;
Závislost používání dotykových zařízení na nutnosti jeho kontaktu s počítači (práce, škola)?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Michal Kaláb&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martina Filová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Marie Pučálková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Michaela Kouřilová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Anna Halfarová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;Téma 3&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační chování uživatelů v knihovně''' - ''vráceno k doplnění'' --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 15. 11. 2012, 19:58 (CET) Informační chování uživatelů v knihovně&amp;lt;br/&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;'''výzkumná skupina: '''návštěvníci knihovny FF MU&amp;lt;br/&amp;gt;'''metoda: '''nezúčastněné pozorování, rozhovor, případně dotazník&amp;lt;br/&amp;gt;'''otázky: '''Jak se uživatelé chovají při vyhledávání informací? Jaké strategie&amp;lt;br/&amp;gt;vyhledávání používají? Daří se jim najít relevantní informace? Ptají se&amp;lt;br/&amp;gt;knihovníků na pomoc, nebo problém řeší jiným způsobem?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;'''obecný cíl: '''Popsat informační chování uživatelů v knihovně s cílem zkvalitnit&amp;lt;br/&amp;gt;knihovní služby a design knihoven tak, aby byly pro uživatele co nejlepší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Helena Novotná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jana Pacáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lenka Cahlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martina Zoubková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma 4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přepracováno (20.11.):&lt;br /&gt;
''' Výzkum požadavků na přívětivé webové stránky pro děti''' - ''vráceno k doplnění'' --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 15. 11. 2012, 19:58 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výzkum se zaměří na pozorování a uživatelské testování dětí od 5 do 10 let věku v oblasti webových stránek primárně určených pro tuto cílovou skupinu. Výzkum si klade za cíl vyhodnotit potřeby a parametry uživatelsky přívětivého prostředí webů pro malé děti a to s pomocí aktuálně provozovaných webových stránek, které jsou přímo určeny dětem a některými kritérii hodnoceny jako nejlepší. Na základě porovnání potřeb dětí (Zjišťování formou dotazníku v kombinaci s rozhovorem.)a obsahu dětských webových stránek (Hodnocení bude probíhat formou uživatelského testování a analýzy.) bude možné definovat konkrétní požadavky na přívětivý web pro určenou skupinu dětí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lucia Barthová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barbora Pitašová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kateřina Petrová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma 5&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační chování studentů KISK''' - ''vráceno k doplnění'' --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 15. 11. 2012, 19:58 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výzkum se snaží zachytit informační chování studentů Informačních studií a knihovnictví. Zjišťuje, zda-li u studentů hraje roli primárního zdroje při vyhledávání informací knihovna nebo jiné elektronické zdroje, popřípadě jaké. Dále se snaží zjistit, jaké povědomí mají studenti o elektronických zdrojích na Masarykově univerzitě a do jaké míry těchto zdrojů využívají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''výzkumný vzorek:''' studenti 2. ročníku bakalářského studia oboru Informační studia a knihovnictví na Masarykově univerzitě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;'''metoda:''' kvantitativní výzkum prováděný formou elektronických dotazníků&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;'''výzkumné otázky:''' Jaké informační zdroje studenti používají? Na které pozici se nachází knihovna jako zdroj při vyhledávání informací? Převládají u studentů internetové zdroje nebo tištěné? Jaký je rozdíl mezi informačním chování žen a mužů? Mají studenti přehled o elektronických informačních zdrojích na MU? Jak často je při studiu využívají?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;Mertová Eva&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Krbcová Karolína&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dvořák Vojtěch&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uřičář Ivo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filičková Katarína&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Olga Senčaková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&amp;amp;lt;p&amp;amp;gt;Téma 6&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;amp;lt;/p&amp;amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Všeobecné povědomí o existenci digitalizačních projektů a jejich reálná využívanost studenty na KISKu''' - '''''téma přijato''''' --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 15. 11. 2012, 20:06 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*stručný popis tématu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- '''výzkumná skupina:''' aktuální studenti KISKu od 2. ročníku bakalářského studia&amp;lt;br/&amp;gt;- '''otázky:''' znají studenti digitalizační projekty? České nebo zahraniční? Které znají konkrétně? Využívají je? Pokud ano, tak které a k jakým účelům? Soukromým, badatelským, studijním?&amp;lt;br/&amp;gt;- '''výzkum:''' formou písemného dotazníku podpořeného citační analýzou dostupných prací&amp;lt;br/&amp;gt;- '''obecný cíl:''' možnost využití současných digitalizačních projektů při studiu našeho oboru&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*členové&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kateřina Veselá&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Michala Mádlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veronika Skuhrovcová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Laura Kabai&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdeňka Sovková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Matúš Hrušovský&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&amp;amp;lt;p&amp;amp;gt;Téma 7&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;amp;lt;/p&amp;amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Faktory ovlivňující motivaci studentů KISKu navazovat v magisterském studiu na témata svých bakalářských prací''' - ''téma přijat''o --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 15. 11. 2012, 20:10 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Výzkum se bude týkat studentů magisterského oboru Informační studia a knihovnictví na MU, kteří pokračují z bakalářského studia stejného oboru. Zajímá nás, zda navazují na témata svých bakalářských prací (podmínky označení práce za navazující budou stanoveny). Mezi faktory, na které se výzkum zaměří, patří: pohlaví, forma studia, hodnocení bakalářské práce, téma práce (v kategoriích: praktický výzkum, teoretická práce), vedoucí práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lucie Malúšková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pavla Minaříková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Alena Paulusová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ivo Macík&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Petr Pospíchal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martin Štecher&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&amp;amp;lt;p&amp;amp;gt;Téma 8&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;amp;lt;/p&amp;amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''faktory ovlivňující informační chování při nákupu''' - ''téma vráceno k doplnění'' --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 17:15 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naše výzkumná skupina budou lidé ve věku od 20ti do 45 let. Chtěli bychom co nejvíce různých typů lidí. Tzn různého pohlaví, vzdělání, velikosti města kde žijí atp. Výzkum bychom chtěli vést formou dotazníkového šetření. Otázky se budou týkat nakupování. Tzn zda nakupují přes internet či v kamenných obchodech, jestli nakupují na základě doporučení či si hledají recenze atd, jdou - li si pro vybraný výrobek přímo do obchodu, či si jej objednají domů. Výsledek by měl pomoci pochopit, jak se liší informační chování dle pohlaví, věku atp a zefektivnit tak nakupovací systém na e-shopech prodávající elektroniku. (opraveno)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobešová Monika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Červený Jaromír&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kateřina Šťastná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Petr Zapletal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Václav Kůs&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kucharovic Matej&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&amp;amp;lt;p&amp;amp;gt;Téma 9&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;amp;lt;/p&amp;amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pokračují absolventi středních knihovnických škol ve svém primárním oboru?''' - vráceno k doplnění --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 17:24 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;Výzkum bude zaměřený na současné absolventy všech středních knihovnických škol v České republice. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;'''Otázky''': Pokračují absolventi ve svém oboru na VŠ (KISK, ÚBK, UISK)? Jdou studovat jiný obor? (Příp. jaký?) Pokud nejdou na VŠ, pracují v oboru informačních služeb a knihovnictví nebo v jiném? (Příp. v jakém oboru?) &lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;'''Metoda výzkumu''': dotazníky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martina Sehnalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jana Slaná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eliška Pernesová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barbora Mohelníková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&amp;amp;lt;p&amp;amp;gt;Téma 10&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;amp;lt;/p&amp;amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Faktory ovlivňující soustředěnost studentů při studiu''' - téma vráceno k doplnění - --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 17:31 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-'''populace:'''studenti VŠ FF MU (forma studia - prezenční x kombinovaná)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-'''výzkumný vzorek:'''studenti KISKu vybráni systematickým výběrem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-'''otázky:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1)Ovlivňuje prostředí studenty při samostudiu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2)Které prostředí nejvíce ovlivňuje studenty při studiu (pozitivně/negativně)?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3)Kdy se studenti nejvíce soustředí na studium?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4)Jaké faktory odpoutávají studenty od studia? Naopak jaké faktory kladně podporují studium?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5)Jak se studenti vyhýbají nepříznivým faktorům při studiu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-'''metody výzkumu:'''jedná se o kvantitativní výzkum, při němž se budeme dotazovat pomocí online dotazníků s využitím většiny specifických otázek - dichotomické, seřazení položek, polouzavřené i filtrační otázky, (popř. rozhovory)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martin Chalupa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lukáš Kisler&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lada Ambrožová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jana Doupovcová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gabriela Tšponová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;Téma 11&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Problém elektronizace zdravotnictví''' - ''téma přijato (poznámky zaslány na mail)'' - --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 17:31 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V čem spočívají překážky zavedení elektronické komunikace mezi zdravotními profesionály a zdravotními institucemi? Výzkum kvantitativní - dotazníky lékařům a informatikům ve zdravotnictví, možná kombinace s kvalitativním provedením.&lt;br /&gt;
EDIT (30. 11.): Lékaři si vyměňují data s pojišťovnami, nemocnicemi, laboratořemi a dalšími zdravotními profesionály papírově. Co jim brání v použití elektronické komunikace? A chtějí ji? Pakliže ano jsou překážkami finance na techniku, legislativa, nepřipravenost institucí; když nechtějí, proč? Nepotřebnost, neochota změny? Jaké jsou překážky v zavedení elektronické zdravotní knížky - tj. vkládání dat o pacientech na internet? (IZIP) Brání se tomu nebo ne? Pokud ano, proč?  Proč lékaři odmítají povinně internet v ordinacích? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jan Hrabal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martin Brzobohatý&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lukáš Strouhal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lukáš Závodný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roman Novotný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martin Bartoš&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&amp;amp;lt;p&amp;amp;gt;Téma 12&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;amp;lt;/p&amp;amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Faktory ovlivňující rozhodnutí pro studium oboru Informační studia a knihovnictví''' ''téma přijato (poznámky zaslány na mail)'' - --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 17:42 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cíl výzkumu:'''Výzkum bude zaměřen na studenty bakalářského oboru Informační studia a knihovnictví. Výzkumné otázky se budou týkat typu vystudované střední školy, kde se studenti o oboru dozvěděli, jaké mají od studia očekávání, jaké povolání by chtěli po dokončení studia vykonávat a tak podobně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Populace:''' Studenti KISKu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výzkumný vzorek:''' Studenti 1. ročníku bakalářského studia oboru Informační studia a knihovnictví, MU&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Metoda výzkumu:''' Kvantitativní výzkum pomocí dotazníků&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klára Tesařová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martina Volavková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vítězslav Rathouz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Michal Létal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Andrea Prokopová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakub Horák&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma 13&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Využití EIZ na KISKu''' - téma vráceno k doplnění - --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 17:42 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Adriana Fujková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Věra Žitková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Anna Stránská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jana Krůčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Michaela Trňáková&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MK</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&amp;diff=25898</id>
		<title>KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&amp;diff=25898"/>
		<updated>2012-11-16T16:08:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MK: /* Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka? */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;div style=&amp;quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Požadavky na hesla==&lt;br /&gt;
* minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)&lt;br /&gt;
* heslo ve slovníku představuje definování významu hesla&lt;br /&gt;
* obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena&lt;br /&gt;
* klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování!&lt;br /&gt;
* s výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na již zpracovaná hesla, která budou v textu zmíněna&lt;br /&gt;
* heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu&lt;br /&gt;
* u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené); s výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!&lt;br /&gt;
* heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Postup při tvorbě hesla==&lt;br /&gt;
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,&lt;br /&gt;
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,&lt;br /&gt;
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,&lt;br /&gt;
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),&lt;br /&gt;
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 13. PROSINCE 2012. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. LEDNA 2013.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Blok expertů - Vzor ==&lt;br /&gt;
* [[grooming]] - Pavla Kovářová&lt;br /&gt;
&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
{{RIGHTTOC}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - podzim 2012==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Bankovnípoplatky.com]]&lt;br /&gt;
*[[Certifikát]] - &lt;br /&gt;
*[[Data]]&lt;br /&gt;
*[[Digitální trezor]]&lt;br /&gt;
*[[Elektronický výpis]] - Denisa Šnédarová&lt;br /&gt;
*[[E-mailová notifikace]]&lt;br /&gt;
*[[Hub]] (pracovní prostor)&lt;br /&gt;
*[[Internetbanking]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
*[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum)&lt;br /&gt;
*[[Kasa.cz]]&lt;br /&gt;
*[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák&lt;br /&gt;
*[[Mobilní platba]]&lt;br /&gt;
*[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik&lt;br /&gt;
*[[Morálka]] - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
*[[Nápad roku]] (soutěž Vodafone) - Ester Březinová&lt;br /&gt;
*[[Patria.cz]]&lt;br /&gt;
*[[Programování]] - Vítězslav Rathouz&lt;br /&gt;
*[[Server]] - Petr Šmíd&lt;br /&gt;
*[[Smlouva]] - Monika Krejčová&lt;br /&gt;
*[[Správa financí]] - Marie Lemonová&lt;br /&gt;
*[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal&lt;br /&gt;
*[[Šifrování]] - Petr Šmíd&lt;br /&gt;
*[[Vyhláška]]&lt;br /&gt;
*[[Zlatá koruna]] (soutěž)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV===&lt;br /&gt;
* [[ECLA]] (The European Classification System)&lt;br /&gt;
* [[Espacenet]]&lt;br /&gt;
* [[klíčové slovo]] - Lenka Čípková&lt;br /&gt;
* [[Locarnská dohoda]] o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů - Veronika Víšková&lt;br /&gt;
* [[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
* [[objev]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[OHIM]] (The Office of Harmonization for the Internal Market)&lt;br /&gt;
* [[ochranná známka]] - Veronika Chromá&lt;br /&gt;
* [[patentový spis]] - Jana Vebrová&lt;br /&gt;
* [[průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová&lt;br /&gt;
* [[průmyslový vzor]] - Katrin Kalay&lt;br /&gt;
* [[předmět průmyslových práv]]&lt;br /&gt;
* [[Rejstřík ochranných známek]] - Daniel Novák&lt;br /&gt;
* [[rešerše]] - zpracováno dříve&lt;br /&gt;
* [[Smlouva o patentové spolupráci]] - Kateřina Veselá&lt;br /&gt;
* [[U.S. Patent Classification System]]&lt;br /&gt;
* [[ÚPV]] (Úřad průmyslového vlastnictví) - Jana Pacáková&lt;br /&gt;
* [[užitný vzor]] - Lada Ambrožová&lt;br /&gt;
* [[vědecká teorie]]&lt;br /&gt;
* [[Vídeňská dohoda]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===&lt;br /&gt;
* [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai&lt;br /&gt;
* [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová&lt;br /&gt;
* [[heslo]]&lt;br /&gt;
* [[MediaWiki]]&lt;br /&gt;
* [[QRpedia]]&lt;br /&gt;
* [[Studenti píší Wikipedii]]&lt;br /&gt;
* [[trol]] (na internetu)&lt;br /&gt;
* [[Wiki miluje památky]] - Miroslava Töpferová&lt;br /&gt;
* [[Wikidata]]&lt;br /&gt;
* [[Wikidruh]]&lt;br /&gt;
* [[Wikikniha]]&lt;br /&gt;
* [[Wikimedia ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík&lt;br /&gt;
* [[Wikimedian]]&lt;br /&gt;
* [[Wikinomie]] - Eva Šteinigerová&lt;br /&gt;
* [[Wikipedista]]&lt;br /&gt;
* [[Wikipe-tan]]&lt;br /&gt;
* [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká&lt;br /&gt;
* [[Wikitravel]]&lt;br /&gt;
* [[Wikiverzita]]&lt;br /&gt;
* [[Wikizpráva]]&lt;br /&gt;
* [[Wiktionary]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===&lt;br /&gt;
* [[bibliografie]] - Matej Kucharovic&lt;br /&gt;
* [[Blended learning]] - Roman Novotný&lt;br /&gt;
* [[BMC]] (Bibliographia medica Čechoslovaca)&lt;br /&gt;
* [[česká zdravotní politika]]&lt;br /&gt;
* [[EAHIL]] (European Association for Health Information and Libraries)&lt;br /&gt;
* [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová&lt;br /&gt;
* [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
* [[Hippokratova přísaha]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
* [[klinický knihovník]]&lt;br /&gt;
* [[konzorcium]]&lt;br /&gt;
* [[legislativa]]&lt;br /&gt;
* [[lékařská etika]] - Michaela Hortová&lt;br /&gt;
* [[lékařství]] - Jana Doupovcová&lt;br /&gt;
* [[licenční smlouva]]&lt;br /&gt;
* [[medical library]]&lt;br /&gt;
* [[medicína]]&lt;br /&gt;
* [[Medvik]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno&lt;br /&gt;
* [[MLA]] (Medical Library Association)&lt;br /&gt;
* [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[Peer-review]]&lt;br /&gt;
* [[portál]] - Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová&lt;br /&gt;
* [[PubMed]]&lt;br /&gt;
* [[referenční knihovník]] - Daniela Králová&lt;br /&gt;
* [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová&lt;br /&gt;
* [[specializovaná knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková&lt;br /&gt;
* [[veřejné informační služby ve zdravotnictví]]&lt;br /&gt;
* [[vzdálený přístup]] - Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[zákon o zdravotních službách]]&lt;br /&gt;
* [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===&lt;br /&gt;
* [[arbitráž]]&lt;br /&gt;
* [[auditor]]&lt;br /&gt;
* [[CzechPOINT]] - Jana Vebrová&lt;br /&gt;
* [[datová schránka]] - Jana Pekárková&lt;br /&gt;
* [[DONEZ]] (Docházka nezaměstnaných)&lt;br /&gt;
* [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý&lt;br /&gt;
* [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová&lt;br /&gt;
* [[Ernst &amp;amp; Young]]&lt;br /&gt;
* [[hyperzávislost]]&lt;br /&gt;
* [[judikatura]] - Martina Volavková&lt;br /&gt;
* [[Karta života]] - Jana Slaná&lt;br /&gt;
* [[Opencard]] - Filip Kocián&lt;br /&gt;
* [[OPUScard]]&lt;br /&gt;
* [[podzákonná norma]]&lt;br /&gt;
* [[rodné číslo]]&lt;br /&gt;
* [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
* [[soukromí]]&lt;br /&gt;
* [[výběrové řízení]]&lt;br /&gt;
* [[základní registry]]&lt;br /&gt;
* [[zdravotní knížka]] (obecně, ne IZIP)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vít Šisler: Výukové hry (bude upřesněno)===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - JARO 2012==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===&lt;br /&gt;
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová&lt;br /&gt;
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková&lt;br /&gt;
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková&lt;br /&gt;
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová&lt;br /&gt;
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová&lt;br /&gt;
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová&lt;br /&gt;
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová&lt;br /&gt;
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová&lt;br /&gt;
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová&lt;br /&gt;
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová&lt;br /&gt;
* [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková&lt;br /&gt;
*[[skenování pro digitalizaci - techniky]]  Michala Mádlová&lt;br /&gt;
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz&lt;br /&gt;
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová&lt;br /&gt;
*[[MARC21]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek&lt;br /&gt;
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová&lt;br /&gt;
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
*[[ALTO]] - Jan Karlík&lt;br /&gt;
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová&lt;br /&gt;
*[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha&lt;br /&gt;
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová&lt;br /&gt;
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová&lt;br /&gt;
*[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===&lt;br /&gt;
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová&lt;br /&gt;
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ)  - Petra Němcová&lt;br /&gt;
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos&lt;br /&gt;
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana&lt;br /&gt;
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[školská reforma]] - Jana Slaná&lt;br /&gt;
* [[rámcové vzdělávací programy]] &lt;br /&gt;
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová&lt;br /&gt;
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Bastl: Netwar===&lt;br /&gt;
* [[netwar]] - Julie Haladová&lt;br /&gt;
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
* [[kracking]] - Petra Němcová&lt;br /&gt;
* [[phreaking]] - Edita Hečová&lt;br /&gt;
* [[phishing]] - Martin Chalupa&lt;br /&gt;
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák&lt;br /&gt;
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová&lt;br /&gt;
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová&lt;br /&gt;
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká&lt;br /&gt;
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
* [[FloodNet]] - Roman Novotný&lt;br /&gt;
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián&lt;br /&gt;
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová&lt;br /&gt;
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová&lt;br /&gt;
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová&lt;br /&gt;
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová&lt;br /&gt;
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai&lt;br /&gt;
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal&lt;br /&gt;
* [[Informační válka]] - Jiří Beran&lt;br /&gt;
* [[Malware]] - Michal Létal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Petr Přidal: Georeferencer===&lt;br /&gt;
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek&lt;br /&gt;
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===&lt;br /&gt;
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová&lt;br /&gt;
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
* [[obsahová strategie]] (content strategy)&lt;br /&gt;
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil&lt;br /&gt;
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp&lt;br /&gt;
* [[JavaScript]] - Jan Karlík&lt;br /&gt;
* [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs&lt;br /&gt;
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[webová typografie]] - Daniela Králová&lt;br /&gt;
* [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš&lt;br /&gt;
* [[UX designer]]&lt;br /&gt;
* [[UX design]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová&lt;br /&gt;
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský&lt;br /&gt;
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[Gamifikace]] - Jaromír Červený&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===&lt;br /&gt;
* [[FinLiCo]] - Martina Musilová&lt;br /&gt;
* [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská&lt;br /&gt;
* [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová&lt;br /&gt;
* [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová&lt;br /&gt;
* [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka&lt;br /&gt;
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková&lt;br /&gt;
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová&lt;br /&gt;
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová&lt;br /&gt;
* [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===&lt;br /&gt;
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková&lt;br /&gt;
* [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková&lt;br /&gt;
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková&lt;br /&gt;
* [[Software Studies]] - Martina Volavková&lt;br /&gt;
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá&lt;br /&gt;
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká&lt;br /&gt;
* [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček&lt;br /&gt;
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík&lt;br /&gt;
* [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===&lt;br /&gt;
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler&lt;br /&gt;
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===&lt;br /&gt;
* [[mHealth]] - Jan Hrabal&lt;br /&gt;
* [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
* [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová&lt;br /&gt;
* [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová&lt;br /&gt;
* [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn&lt;br /&gt;
* [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová&lt;br /&gt;
* [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák&lt;br /&gt;
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík&lt;br /&gt;
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský&lt;br /&gt;
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek&lt;br /&gt;
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková&lt;br /&gt;
* [[SignWriting]] - Alena Paulusová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===&lt;br /&gt;
* [[TED]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý&lt;br /&gt;
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - podzim 2011==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===&lt;br /&gt;
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
* [[City identity]] - Drahomír Hájek&lt;br /&gt;
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman&lt;br /&gt;
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===&lt;br /&gt;
* [[user experience]] - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
* [[UX designer]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová&lt;br /&gt;
* [[design služeb]] - Marie Štouračová&lt;br /&gt;
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová&lt;br /&gt;
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková&lt;br /&gt;
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===&lt;br /&gt;
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===&lt;br /&gt;
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová&lt;br /&gt;
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp&lt;br /&gt;
* [[Brand]] &lt;br /&gt;
* [[Font]] - Andrea Szászová&lt;br /&gt;
* [[Typografie]] -Lucie Górecká&lt;br /&gt;
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková&lt;br /&gt;
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková&lt;br /&gt;
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Juhás: Bookfan===&lt;br /&gt;
* [[StartUp]] - Petr Maňásek&lt;br /&gt;
* [[Facebook]]&lt;br /&gt;
* [[Business plan]] - Michaela Kočová&lt;br /&gt;
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
* [[Angel investor]] - Ester Březinová&lt;br /&gt;
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová&lt;br /&gt;
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[Online komunita]] - Eva Durnová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===&lt;br /&gt;
* [[korpus]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský&lt;br /&gt;
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn&lt;br /&gt;
* [[syntax]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová&lt;br /&gt;
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká&lt;br /&gt;
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Josef Průša: Open source hardware===&lt;br /&gt;
* [[open source hardware]] - Daniela Králová&lt;br /&gt;
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová&lt;br /&gt;
* [[OpenCores]] - Martin Mašek&lt;br /&gt;
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová&lt;br /&gt;
* [[Arduino]] - Julie Haladová&lt;br /&gt;
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová&lt;br /&gt;
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová&lt;br /&gt;
* [[3D skener]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[BTS]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
*[[IP adresa]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč&lt;br /&gt;
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka&lt;br /&gt;
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos&lt;br /&gt;
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová&lt;br /&gt;
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová&lt;br /&gt;
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová&lt;br /&gt;
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan&lt;br /&gt;
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová&lt;br /&gt;
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===&lt;br /&gt;
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová&lt;br /&gt;
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===&lt;br /&gt;
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková&lt;br /&gt;
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková&lt;br /&gt;
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza&lt;br /&gt;
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===&lt;br /&gt;
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl&lt;br /&gt;
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová&lt;br /&gt;
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián&lt;br /&gt;
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - jaro 2011==&lt;br /&gt;
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===&lt;br /&gt;
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn&lt;br /&gt;
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha&lt;br /&gt;
* [[gesto]]- Marta Konířová&lt;br /&gt;
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha&lt;br /&gt;
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková&lt;br /&gt;
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek&lt;br /&gt;
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek&lt;br /&gt;
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
* [[Google Squared]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)&lt;br /&gt;
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech&lt;br /&gt;
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč&lt;br /&gt;
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková&lt;br /&gt;
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE&lt;br /&gt;
* [[tablet PC]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Marketing knihoven na sociálních sítích===&lt;br /&gt;
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová&lt;br /&gt;
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková&lt;br /&gt;
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková&lt;br /&gt;
* [[geolokace]] &lt;br /&gt;
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[hashtag]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová &lt;br /&gt;
* [[infografika]] - Irena Hodžová&lt;br /&gt;
* [[inovace]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová&lt;br /&gt;
* [[newsletter]]- Markéta Novotná&lt;br /&gt;
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza&lt;br /&gt;
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová&lt;br /&gt;
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová&lt;br /&gt;
* [[statistika]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[storytelling]] - Marie Packová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===&lt;br /&gt;
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková&lt;br /&gt;
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
* [[brand]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová&lt;br /&gt;
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová&lt;br /&gt;
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
* [[licence]]- Marie Packová&lt;br /&gt;
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová&lt;br /&gt;
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová&lt;br /&gt;
* [[Napster]] - Igor Hlaváč&lt;br /&gt;
* [[oligopol]] - Lenka Matušková&lt;br /&gt;
* [[patent]] - Markéta Novotná&lt;br /&gt;
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
* [[States' Rights]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková&lt;br /&gt;
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová&lt;br /&gt;
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Open Access===&lt;br /&gt;
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová&lt;br /&gt;
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová&lt;br /&gt;
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[Dspace]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová&lt;br /&gt;
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová&lt;br /&gt;
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[plagiát]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[preprint]]- Dalibor Bláha&lt;br /&gt;
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[repozitář]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pirátství dnes i kdysi===&lt;br /&gt;
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků&lt;br /&gt;
* [[kniha]] - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
* [[kopie]] - Edita Hečová&lt;br /&gt;
* [[litografie]] - Marta Janošová&lt;br /&gt;
* [[MP3]] - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová&lt;br /&gt;
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová&lt;br /&gt;
* [[průmysl]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[revoluce]] - Monika Machovská &lt;br /&gt;
* [[software]]- Veronika Svobodová&lt;br /&gt;
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková&lt;br /&gt;
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[vynález]] - Marcela Střelcová&lt;br /&gt;
* [[zákon]] - Dominika Fromelová&lt;br /&gt;
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Národní digitální knihovna===&lt;br /&gt;
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová&lt;br /&gt;
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil&lt;br /&gt;
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová&lt;br /&gt;
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček&lt;br /&gt;
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková&lt;br /&gt;
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová&lt;br /&gt;
* [[MARC21]] - &lt;br /&gt;
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[METS]] - Martina Snížková&lt;br /&gt;
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek&lt;br /&gt;
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek&lt;br /&gt;
* [[PDF]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[personalizace]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[robotický skener]] - Eva Durnová&lt;br /&gt;
* [[rukopis]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek&lt;br /&gt;
* [[TIFF]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka&lt;br /&gt;
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová&lt;br /&gt;
* [[workflow]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===&lt;br /&gt;
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová&lt;br /&gt;
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[editor]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil&lt;br /&gt;
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová&lt;br /&gt;
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===&lt;br /&gt;
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková&lt;br /&gt;
* [[citační etika]]- Julie Haladová&lt;br /&gt;
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
* [[generace X]] - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová&lt;br /&gt;
* [[hardware]] - Veronika Krausová&lt;br /&gt;
* [[referenční služby]] - Filip Kocián&lt;br /&gt;
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková&lt;br /&gt;
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===&lt;br /&gt;
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová&lt;br /&gt;
* [[cracker]] - Michal Kunrt&lt;br /&gt;
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica&lt;br /&gt;
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová&lt;br /&gt;
* [[gambler]] - Michaela Bočánová&lt;br /&gt;
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok&lt;br /&gt;
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[hacker]] - Jonáš Kopp &lt;br /&gt;
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt&lt;br /&gt;
* [[informační smog]] - Milan Říha&lt;br /&gt;
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský&lt;br /&gt;
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová&lt;br /&gt;
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová&lt;br /&gt;
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková&lt;br /&gt;
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka&lt;br /&gt;
* [[netholismus]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
* [[netománie]] - Jitka Šteflová&lt;br /&gt;
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková&lt;br /&gt;
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[outsourcing]]- Marie Indráková&lt;br /&gt;
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong&lt;br /&gt;
* [[Stuxnet]] - Josef Kos&lt;br /&gt;
* [[závislost]] - Hana Nováková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - podzim 2010==&lt;br /&gt;
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===&lt;br /&gt;
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová&lt;br /&gt;
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová&lt;br /&gt;
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá&lt;br /&gt;
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková&lt;br /&gt;
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká&lt;br /&gt;
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová &lt;br /&gt;
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá&lt;br /&gt;
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová&lt;br /&gt;
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Makrosvět mikrokampaní===&lt;br /&gt;
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková&lt;br /&gt;
* [[banner]] - Simona Chudobová&lt;br /&gt;
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová&lt;br /&gt;
* [[e-business]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[e-komerce]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová&lt;br /&gt;
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová&lt;br /&gt;
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[GSM]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
* [[kreativita]] - Lenka Fatková&lt;br /&gt;
* [[mailing list]]- Věra Motyčková&lt;br /&gt;
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová&lt;br /&gt;
* [[nová média]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká&lt;br /&gt;
* [[propagace]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
* [[reklama]] - Anna Mikulášková&lt;br /&gt;
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková&lt;br /&gt;
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková&lt;br /&gt;
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová&lt;br /&gt;
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek&lt;br /&gt;
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[ZOOT]] - Petr Manasek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===&lt;br /&gt;
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková&lt;br /&gt;
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[etika]]- Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova&lt;br /&gt;
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
* [[konvergence]] - Martina Snížková&lt;br /&gt;
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová&lt;br /&gt;
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská&lt;br /&gt;
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová&lt;br /&gt;
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
* [[případová studie]] - Jana Chlanová&lt;br /&gt;
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová&lt;br /&gt;
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova&lt;br /&gt;
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková&lt;br /&gt;
* [[výukové metody]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[výzkum]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Ženy v IT===&lt;br /&gt;
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích&lt;br /&gt;
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák&lt;br /&gt;
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil&lt;br /&gt;
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová&lt;br /&gt;
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková&lt;br /&gt;
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová&lt;br /&gt;
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková&lt;br /&gt;
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[manažer]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská&lt;br /&gt;
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová&lt;br /&gt;
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích &lt;br /&gt;
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Poznámky k novosti nových médií===&lt;br /&gt;
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová&lt;br /&gt;
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka&lt;br /&gt;
* [[internet]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt&lt;br /&gt;
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová&lt;br /&gt;
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová&lt;br /&gt;
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Location Based Service===&lt;br /&gt;
* [[Android]]-Tomáš Vorálek&lt;br /&gt;
* [[Galileo]] - Filip Šelong&lt;br /&gt;
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman&lt;br /&gt;
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč&lt;br /&gt;
* [[Mashup]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová&lt;br /&gt;
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica&lt;br /&gt;
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová&lt;br /&gt;
* [[smartphone]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[spam]] - Lenka Čípková&lt;br /&gt;
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman&lt;br /&gt;
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner&lt;br /&gt;
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Getting Things Done===&lt;br /&gt;
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova&lt;br /&gt;
* [[coaching]] - Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova&lt;br /&gt;
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová&lt;br /&gt;
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník&lt;br /&gt;
* [[projekt]] - Hana Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[stres]] - Eva Petrášová&lt;br /&gt;
* [[Time Management]]- Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jak (ne)hledat investora===&lt;br /&gt;
* [[arbitr]] Jana Procházková&lt;br /&gt;
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická&lt;br /&gt;
* [[fúze]] - Jana Procházková&lt;br /&gt;
* [[iPad]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Autorské právo a knihovny===&lt;br /&gt;
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
* [[DILIA]] - Hana Habermannová&lt;br /&gt;
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková&lt;br /&gt;
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[torrent]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[volné dílo]] - Marta Janošová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Komunitní role knihoven===&lt;br /&gt;
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[komunita]] - Magda Šallaiová&lt;br /&gt;
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová&lt;br /&gt;
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková&lt;br /&gt;
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Informace jako politické téma===&lt;br /&gt;
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[demokracie]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil&lt;br /&gt;
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza&lt;br /&gt;
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek&lt;br /&gt;
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová&lt;br /&gt;
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková&lt;br /&gt;
* [[warez]] - Igor Hlaváč&lt;br /&gt;
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Národní úložiště šedé literatury===&lt;br /&gt;
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - jaro 2010==&lt;br /&gt;
===Náboženství v kyberprostoru===&lt;br /&gt;
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková&lt;br /&gt;
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák&lt;br /&gt;
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová&lt;br /&gt;
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová&lt;br /&gt;
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor&lt;br /&gt;
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová&lt;br /&gt;
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská&lt;br /&gt;
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková&lt;br /&gt;
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková&lt;br /&gt;
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá&lt;br /&gt;
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová&lt;br /&gt;
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová&lt;br /&gt;
* [[New Age]] - Lenka Veselá&lt;br /&gt;
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová&lt;br /&gt;
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová&lt;br /&gt;
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová&lt;br /&gt;
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek&lt;br /&gt;
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova&lt;br /&gt;
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková&lt;br /&gt;
* [[UFO kult]] - Jana Plotková&lt;br /&gt;
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===&lt;br /&gt;
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková&lt;br /&gt;
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová&lt;br /&gt;
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová&lt;br /&gt;
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová&lt;br /&gt;
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová&lt;br /&gt;
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích&lt;br /&gt;
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková&lt;br /&gt;
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková&lt;br /&gt;
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková&lt;br /&gt;
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová&lt;br /&gt;
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová&lt;br /&gt;
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová&lt;br /&gt;
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová&lt;br /&gt;
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová&lt;br /&gt;
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová&lt;br /&gt;
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková&lt;br /&gt;
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová&lt;br /&gt;
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová&lt;br /&gt;
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková&lt;br /&gt;
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová&lt;br /&gt;
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková&lt;br /&gt;
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková&lt;br /&gt;
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová&lt;br /&gt;
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Manažerské informační systémy===&lt;br /&gt;
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař&lt;br /&gt;
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích&lt;br /&gt;
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová&lt;br /&gt;
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman&lt;br /&gt;
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková&lt;br /&gt;
* [[informace]] - Kamila Jobová&lt;br /&gt;
* [[informační management]] - Lenka Divišová&lt;br /&gt;
* [[informační systém]] - Petr Vorel&lt;br /&gt;
* [[intranet]] - Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková&lt;br /&gt;
* [[management]] - Kristýna Macháčková&lt;br /&gt;
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel&lt;br /&gt;
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman&lt;br /&gt;
* [[Talent Management]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OPAC 2.0 v českých podmínkách===&lt;br /&gt;
* [[akvizice]] - Eva Králíčková&lt;br /&gt;
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný&lt;br /&gt;
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá&lt;br /&gt;
* [[Clavius]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica&lt;br /&gt;
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová&lt;br /&gt;
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová&lt;br /&gt;
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů &lt;br /&gt;
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný&lt;br /&gt;
* [[MVS]] - Simona Stolařová&lt;br /&gt;
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská&lt;br /&gt;
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá&lt;br /&gt;
* [[SQL]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[tenký klient]] - Magda Fialová&lt;br /&gt;
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Soustružníci lidských duší===&lt;br /&gt;
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská&lt;br /&gt;
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková&lt;br /&gt;
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková&lt;br /&gt;
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková&lt;br /&gt;
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek&lt;br /&gt;
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková&lt;br /&gt;
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová&lt;br /&gt;
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků&lt;br /&gt;
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná&lt;br /&gt;
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková&lt;br /&gt;
* [[Proces se &amp;quot;zelenou internacionálou&amp;quot;]] - Markéta Homolová&lt;br /&gt;
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech&lt;br /&gt;
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová&lt;br /&gt;
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková&lt;br /&gt;
* závadná literatura&lt;br /&gt;
** [[braková literatura]] - Hana Janečková&lt;br /&gt;
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková&lt;br /&gt;
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek&lt;br /&gt;
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===&lt;br /&gt;
* [[algoritmus]] - Petr Věžník&lt;br /&gt;
* [[bannerová slepota]] - David Koval&lt;br /&gt;
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
* [[Delicious]] - Filip Šubrt&lt;br /&gt;
* [[e-mail]] - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[Last.fm]] - Filip Šelong&lt;br /&gt;
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková&lt;br /&gt;
* [[Produsage]] - David Němeček&lt;br /&gt;
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE&lt;br /&gt;
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha&lt;br /&gt;
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar&lt;br /&gt;
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová&lt;br /&gt;
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[YouTube]] - Daniel Hübner&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Digitální knihovna Manuscriptorium===&lt;br /&gt;
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková&lt;br /&gt;
* [[digitalizace]] - Martina Snížková&lt;br /&gt;
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová&lt;br /&gt;
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů&lt;br /&gt;
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[harddisk]] - Kamila Horáková&lt;br /&gt;
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková&lt;br /&gt;
* [[JPEG]] - Jiří Křupala&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich&lt;br /&gt;
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů&lt;br /&gt;
* [[metadata]] - Jiří Beran&lt;br /&gt;
* [[papyrus]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich&lt;br /&gt;
* [[skenování]] - Michal Kunrt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===&lt;br /&gt;
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková&lt;br /&gt;
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková&lt;br /&gt;
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová&lt;br /&gt;
* [[INFOZ]] - Alena Fafková&lt;br /&gt;
* [[nakladatel]] - Monika Beránková&lt;br /&gt;
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková&lt;br /&gt;
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel&lt;br /&gt;
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková&lt;br /&gt;
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===&lt;br /&gt;
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
* [[Long Tail]] - Jakub Alt&lt;br /&gt;
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík&lt;br /&gt;
* [[PageRank]] - Peter Kahoun&lt;br /&gt;
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda&lt;br /&gt;
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Škola 2.0 beta===&lt;br /&gt;
* [[Action Learning]] - Lenka Janská&lt;br /&gt;
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková&lt;br /&gt;
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková&lt;br /&gt;
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková&lt;br /&gt;
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská&lt;br /&gt;
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)&lt;br /&gt;
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovník v 21. století===&lt;br /&gt;
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková&lt;br /&gt;
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká&lt;br /&gt;
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová&lt;br /&gt;
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===eBooks on Demand===&lt;br /&gt;
* [[eBook]] - Magda Šallaiová&lt;br /&gt;
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová&lt;br /&gt;
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MK</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/navrh-tematu&amp;diff=25820</id>
		<title>KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/navrh-tematu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/navrh-tematu&amp;diff=25820"/>
		<updated>2012-11-09T20:03:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MK: /* Témata */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Pravidla pro zapisování témat závěrečného úkolu:&amp;lt;br/&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Závěrečnou práci zpracovává vždy '''skupina 4-6 lidí'''.&lt;br /&gt;
*Vymyslete a zapište zde '''téma, které chcete zpracováva'''t.&lt;br /&gt;
*Návrh tématu bude mít následující strukturu:&lt;br /&gt;
**název tématu (např. Výzkum informačních potřeb žen na mateřské dovolené)&lt;br /&gt;
**stručný popis tématu (v jednom odstavci rozveďte, koho, jak a proč chcete zkoumat)&lt;br /&gt;
**seznam členů vašeho týmu.&amp;amp;nbsp;&lt;br /&gt;
*Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, '''dodržujte citační etiku''' (!)&lt;br /&gt;
*Témata navrhujte nejpozději do '''10. listopadu 2012''' (pokud téma již máte a budete chtít ode mne zpětnou vazbu dříve, napište mi na mail [mailto:sucha@phil.muni.cz sucha@phil.muni.cz].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Témata ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma 1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výzkum informačních potřeb vězňů ve výkonu trestu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tkáčik Jozef&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kantorová Jana&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Leitgebová Martina&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Musilová Martina&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vebrová Jana&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fussová Tereza &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma 2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Využití dotykových displejů pro nevidomé'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Michal Kaláb&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martina Filová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Marie Pučálková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Michaela Kouřilová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Anna Halfarová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;Téma 3&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační chování uživatelů v knihovně'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Helena Novotná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jana Pacáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lenka Cahlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martina Zoubková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma 4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Užívateľské testovanie (v neštandardných podmienkach)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lucia Barthová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barbora Pitašová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kateřina Petrová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lenka Cvrkalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma 5&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační chování studentů KISK'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mertová Eva&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Krbcová Karolína&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dvořák Vojtěch&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uřičář Ivo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma 6&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''' Všeobecné povědomí o existenci digitalizačních projektů a jejich reálná využívanost studenty na KISKu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* stručný popis tématu:&lt;br /&gt;
- '''výzkumná skupina:''' aktuální studenti KISKu od 2. ročníku bakalářského studia&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
- '''otázky:''' znají studenti digitalizační projekty? České nebo zahraniční? Které znají&lt;br /&gt;
konkrétně? Využívají je? Pokud ano, tak které a k jakým účelům? Soukromým, badatelským, studijním? &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
- '''výzkum:''' formou písemného dotazníku podpořeného citační analýzou dostupných prací&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
- '''obecný cíl:''' možnost využití současných digitalizačních projektů při studiu našeho oboru&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*členové&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kateřina Veselá&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Michala Mádlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veronika Skuhrovcová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma 7&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Faktory ovlivňující motivaci studentů KISKu navazovat v magisterském studiu na témata svých bakalářských prací''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Výzkum se bude týkat studentů magisterského oboru Informační studia a knihovnictví na MU, kteří pokračují z bakalářského studia stejného oboru. Zajímá nás, zda navazují na témata svých bakalářských prací (podmínky označení práce za navazující budou stanoveny). Mezi faktory, na které se výzkum zaměří, patří: pohlaví, forma studia, hodnocení bakalářské práce, téma práce (v kategoriích: praktický výzkum, teoretická práce), vedoucí práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lucie Malúšková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pavla Minaříková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Alena Paulusová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ivo Macík&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Petr Pospíchal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma 8&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''faktory ovlivňující informační chování při nákupu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobešová Monika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Červený Jaromír&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kateřina Šťastná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Petr Zapletal &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Václav Kůs&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kucharovic Matej&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma 9&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pokračují absolventi středních knihovnických škol ve svém primárním oboru?'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martina Sehnalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jana Slaná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eliška Pernesová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barbora Mohelníková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma 10&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Faktory ovlivňující soustředěnost studentů VŠ při studiu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martin Chalupa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lukáš Kisler&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Marie Lemonová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lada Ambrožová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jana Doupovcová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gabriela Tšponová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma 11&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Problém postoje českých lékařů k implementaci elektronické zdravotní dokumentace'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Elektronická zdravotní dokumentace je pacientův digitální záznam (zdravotní karta/knížka). Polovina lékařů v ČR má k tomuto zavedení negativní přístup (http://goo.gl/PBzlA). Cílem výzkumu je zjištění co nejširšího záběru důvodů. Výzkum bude proveden kvalitativně (možná v kombinaci s kvantitativním provedením).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jan Hrabal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martin Brzobohatý&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lukáš Strouhal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lukáš Závodný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roman Novotný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martin Bartoš&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MK</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Z%C3%BA%C4%8Dastn%C4%9Bn%C3%A9_pozorov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=24881</id>
		<title>Zúčastněné pozorování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Z%C3%BA%C4%8Dastn%C4%9Bn%C3%A9_pozorov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=24881"/>
		<updated>2012-10-11T13:34:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MK: /* Průběh výzkumu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Metoda pozorování patří rozhodně mezi nejstarší - nejenže lidé neustále něco nebo někoho sledují po celý život již od svého narození, ale je to metoda lidstvu známá od svých počátků. Aby však bylo obyčejné (každodenní) pozorování povýšeno na vědeckou úroveň, musí splnit jisté podmínky - pozorování musí být založeno na zaměřeném, systematickém a organizovaném sledování smyslově vnímaných projevů aktuálního stavu prvků, aspektů, fenoménů atd., jež jsou objektem zkoumání.K vědeckému pozorování jsou obvykle zapotřebí jisté pomůcky či přístroje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;REICHEL&amp;quot;&amp;gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 94. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Pozorování''' obecně jako metodu výzkumu můžeme rozdělit na několik typů, které se mezi sebou vzájemně kombinují. První metodou dělení je ''podle míry standardizace'', tedy podle toho jak moc je pozorování formalizované. '''Nestandardizované''' pozorování má velmi nízký nebo žádný stupeň formalizace. Velmi často bývá u tohoto typu určen pouze cíl nebo předmět pozorování a ostatní aspekty pozorování jsou doplňovány průběžně. Tato forma průzkumu se nejčastěji vyskytuje ve spojení s kvalitativními průzkumy, jako je právě například zúčastněné pozorování. Naopak '''standardizované''' pozorování má striktně danou formu. Předem je stanoven cíl i přesná podoba výzkumu, včetně například času nebo místa. Pozorovatel předem připraví záznamový arch s předem určenými pozorovacími kategoriemi, díky tomu může být výzkum kompatibilnější a vzniká možnost spolupráce více výzkumníků na jednom projektu. Tato metoda není v praxi zcela běžná a dá se velmi dobře využít ve kvantitativních přístupech. Určitým kompromisem mezi oběma hraničními metodami je pozorování polostandardizované, některé projevy jsou zaznamenány formalizovaným záznamem, jiné aspekty výzkumu jsou zaznamenány nestandardizovanou formou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;REICHEL1&amp;quot;&amp;gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 94-95. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Druhou možností dělení ''podle pozice pozorovatele ke zkoumaným osobám''. U pozorování '''zjevného''' (někdy nazýváno otevřené) jsou zkoumané osoby informovány, tom že jsou pozorovány. Nebezpečím je v takovém případě možnost zkreslení výsledků díky narušení přirozeného chování pozorovaného subjektu či skupiny. Pozorování '''skryté''' naopak umožnuje záznam poznatků, aniž by o tom studované subjekty věděli, ale zároveň s sebou přináší nebezpečí odhalení a s tím související komplikace v pokračování výzkumu. Obě tyto formy pozorování se vylučují s kombinací se standardizovanou formou pozorovaní a používají se tedy výhradně při kvalitativních výzkumech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;REICHEL3&amp;quot;&amp;gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 97-98. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poslední možností je rozdělení podle toho, zda ''pozorovatel vstupuje či nevstupuje do skupiny''. Při '''nezúčastněném''' pozorování (taktéž vnější nebo neparticipační), zůstává pozorovatel mimo sledovanou skupinu. Tento typ můžeme kombinovat s nestandardizovanou i standardizovanou formou, kdy je možnost zapojení více výzkumníků. Posledním typem je pozorování '''zúčastněné''', kde se pozorovatel zapojuje do skupiny a spolupodílí se na jejím životě a aktivitách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;REICHEL4&amp;quot;&amp;gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 96-97. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní charakteristika ==&lt;br /&gt;
'''Zúčastněné pozorování''' (někdy též vnitřní, participantní) řadíme mezi tzv. [[kvalitativní metody]], ty lze definovat jako výzkumy, jež nedosahují výsledku pomocí kvantifikací či užitím nejrůznějších statistických metod. Značnou výhodou tohoto typu výzkumu je, že výzkumné otázky je možné modifikovat i během probíhajícího sběru a analýzy dat, to však klade na výzkumníka větší nároky, jelikož musí reagovat na neustálé změny ve výzkumu. Protože sběr dat a jejich následná analýza zabere daleko více času, výzkumný proces má longitudinální charakter. Pro kvalitativní výzkum je také charakteristické, že sběr dat a jejich analýza probíhá v jeden moment. Následně jsou z analyzovaných dat vytvořeny nové dílčí závěry, které jsou v novém cyklu podrobeny opětovnému ověření. Výsledná výzkumná zpráva z kvalitativních výzkumů pak obsahuje velké množství citací z rozhovorů a poznámek o času a místě pozorování.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při zúčastněném pozorování se výzkumník přímo pohybuje v prostoru, kde se vyskytují zkoumané fenomény, sám je součástí tohoto prostředí, splývá s ním a stává se jedním z aktérů, čímž dochází k interakci mezi pozorovaným a pozorovatelem (výzkumníkem). Podle toho, zda se jedná o pozorování '''otevřené''' (subjekty jsou jasně informovány o tom, že jsou podrobovány pozorování ze strany výzkumného pracovníka, odpadají veškeré etické problémy) či '''skryté''' (pozorovaný neví o skutečnosti, že je sledován, v tomto případě mohou vyvstat jisté etické otázky a ne vždy je možné této metody využít - např. pro skryté zúčastněné pozorování dětí v dětském koutku v oddělení dětské knihovny bychom byli pravděpodobně brzy považováni za pedofila), je zvolen další postup sledování - způsob navázání kontaktu, vstup do pozorovaného prostředí a následný pohyb v něm, komunikační aktivita v tomto prostředí (role výzkumníka, převažující aktivita či pasivita apod.), metoda záznamu získaných dat atp.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody metody ==&lt;br /&gt;
Hlavní výhodou je veskrze detailní popis pozorovaného fenoménu. Dojde tak k pochopení problému v jeho hloubce, čímž se otevře možnost daleko rozsáhlejší komparace dvou jevů. Pozorování také probíhá nejčastěji v přirozeném prostředí, výzkumník zachycuje bezprostřední zkušenost s pozorovaným jevem, závěry z výzkumu proto bývají opravdu vypovídající. Proniknutím do určité komunity také může výzkumník odhalit souvislosti, které by jinak zůstaly vnějším pozorovaním (nebo jinou metodou) skryty či nepochopeny. Protože v průběhu pozorování dochází k analýze dat, může výzkumník okamžitě reagovat na nejrůznější situace (neočekávané změny, úprava předchozích výzkumných domněnek apod.). Protože pozorování náleží do kvalitativních metod výzkumu, daleko častěji umožňuje generování hypotéz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další výhodou metody je, že pozorování ověří, zda se lidé doopravdy chovají tak, jak si myslí, že se chovají. Můžeme si ověřit, zda informace, které vyplní v dotazníku jsou pravdivé. (Beck)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nevýhody metody ==&lt;br /&gt;
Mezi možné nevýhody může patřit obtížnější popis kontextu a schopnost pozorovat daný fenomén v širokých souvislostech. Jako značná nevýhoda se v některých případech může jevit malá míra standardizace tohoto druhu výzkumu, snižuje se tak replikovatelnost. Výsledky také není vždy možné generalizovat na větší část populace.&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
Místy jsou rovněž kladeny velké nároky na výzkumného pracovníka. Právě na něm často závisí celé pozorování. Je potřeba vybrat osobu s dostatečnými zkušenostmi v této oblasti, protože by jinak snadno mohlo dojít k ovlivnění celého pozorování výzkumníkem a jeho osobními preferencemi (jeho subjektivními dojmy, jeho předsudy a očekáváními - výzkumník by měl mít nadhled), případně by mohl výzkumník narušit obvyklý běh událostí a přirozenost zkoumaného prostředí. Tesné sepjetí výzkumníka s pozorovaným jevem se však může mnohdy jevit i jako výhoda.&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
Pozorování mají často longitudinální charakter - jsou časově i finančně náročné. Ne vždy je možné využít této metody - například výzkumník nemůže využít metody zúčastněného pozorování.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nesmíme zapomenout, že pozorování může být použito pouze ke zkoumání chování, jednání (co lidé dělají), ale ke studiu poznání (co si lidé myslí) a afektů (jak se lidé cítí) není vhodné.(Beck, 110)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Průběh výzkumu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Průběh výzkumné metody zúčastněného pozorování by se dal rozdělit do následujících několika bodů '''''podle Susan E. Beck a Kate Manuel''''':&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Nalezení tématu&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2) Formulace otázek&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''3) Vytvoření vzorku.''' Vzorek pro výzkum pomocí zúčastněného pozorování obecně nebývá příliš velký. Jakob Nielsem dokonce považuje za dostatečný počet 5 uživatelů. Běžnější ale bývá vzorek obsahující asi 10 až 20 jedinců. Pokud je účastníků 50, mluvíme už o velké skupině.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nejen množství, ale také složení vzorku je podstatné. Roli hraje jak (ne)reprezentativnost vzorku, úroveň schopností, znalostí a obeznámeností účastníků, tak i to, zda se zkoumá konkrétní aktivita, či její průběh v čase.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''4) Výběr designu výzkumu.''' V tomto bodě se připravuje a plánuje celý proces pozorování. Je nutné stanovit, co konkrétně chceme zjistit (nedá se pozorovat vše) a jak bude nejlepší to udělat. Je také dobré takto vytvořený plán otestovat, zda je funkční a dají se z něj získat ta data, která potřebujeme, než samotné pozorování proběhne naostro.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''5) Shromáždění dat.''' Zde už dochází k vlastnímu zúčastněnému pozorování. Výzkumník popisuje nejen to, na co je zaměřený celý jeho výzkum, ale všechno k čemu dochází. Neměl by opomínat ani přirozené změny v prostředí, které s výzkumem zdánlivě nesouvisí. Mohou totiž ovlivnit chování účastníků, a tím i nepřímo výsledky celého výzkumu.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pokud je to možné, vyplatí se pozorování nahrávat. Nejvýraznějším přínosem je možnost opakovaného sledování situace, což výzkumníkům umožní lepší a přesnější interpretaci, sběr dat a spolehlivější výsledky. Navíc může být záznam použit i ke kontrole výsledků jinými badateli a dalším může usnadnit práci na jejich výzkumu.&amp;lt;br/&amp;gt;  &lt;br /&gt;
'''6) Zveřejnění výsledků.''' Většina pozorovacích studií výsledky zpřístupňuje formou popsání problému nebo hledání otázky, dále zde najdeme obecnější seznámení se zásadními body oblasti pomocí představení vhodné literatury, která pomůže při pochopení problému. Zásadním bodem je popsání použité metodologie, vykázání zjištění a na jejich podkladě předložení výsledků.&amp;lt;br/&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Do zprávy o výsledcích je vhodné připojit také vizuální prvky, jako jsou grafy a tabulky. Ty totiž pomáhají čtenáři problém si snadněji představit a je pro ně jednodušší se seznámit s výsledky.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;'''''Průběh výzkumu podle Jana Hendla'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Navázání kontaktu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou z nejdůležitějších fází výzkumu je hned úvodní navázání kontaktu. Pozorovatel se snaží proniknout do skupiny a přitom ji co nejméně ovlivnit svým příchodem. Je nutné postup nejprve pečlivě promyslet a přizpůsobit svůj životní styl a rytmus. Specifickým bodem je i výběr vhodného spojence, který ho iniciuje do skupiny a představí ostatním členům, často je takovým člověkem někdo přímo ze skupiny, jehož pokyny usnadňuje vstup a adaptaci. Kromě již zmíněného iniciátora je dobré nutné najít ve skupině '''klíčového informátora''', či informátory&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady užití ==&lt;br /&gt;
Michal:nikde jsem to v literature nevycetl ale napadlo me nasledujici&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) zkoumat se da knihovnik - co dela rozdil mezi &amp;quot;knihovnikem&amp;quot; a &amp;quot;knihovnikem expertem&amp;quot; a jak se jim stane?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2) zkoumat se da dite jako ctenar - jak privedeme deti k aktivnimu ctenarstvi, co dela z ditete dozivotniho aktivniho ctenare?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
3) zkoumat se da uzivatel knihovny - koho do knihovny nikdy nedostanete a na kterou skupinu se nema smysl zamerovat&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
- při vyhledávání informací v katalogu: Uživatel si myslí, že v katalogu vyhledává efektivně, při pozorování zjistíme, zda je tomu doopravdy tak. Může se ukázat pravý opak. (Beck)  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
4) zkoumat se da navstevnik vzdelav. seminaru knihovny - co presvedci cloveka k tomu, aby prisel na nejaky vzdelavaci seminar (ci jinou akci) do knihovny, ackoli to neni tak zcela jeho predmet zajmu?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
5) ověření validity výzkumu, který byl prováděn jinou metodou (např. interview, dotazník)(Beck)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. ''Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals''. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.&amp;lt;br&amp;gt;  &lt;br /&gt;
HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 407 s. ISBN 80-7367-040-2.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů''. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 184 s. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
STRAUSS, Anselm a CORBINE, Juliet. ''Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie''. Vyd. 1. Brno: Sdružení Podané Ruce, 1999. 194 s. ISBN 80-85834-60-X.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MK</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Z%C3%BA%C4%8Dastn%C4%9Bn%C3%A9_pozorov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=24876</id>
		<title>Zúčastněné pozorování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Z%C3%BA%C4%8Dastn%C4%9Bn%C3%A9_pozorov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=24876"/>
		<updated>2012-10-11T13:15:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MK: /* Průběh výzkumu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Metoda pozorování patří rozhodně mezi nejstarší - nejenže lidé neustále něco nebo někoho sledují po celý život již od svého narození, ale je to metoda lidstvu známá od svých počátků. Aby však bylo obyčejné (každodenní) pozorování povýšeno na vědeckou úroveň, musí splnit jisté podmínky - pozorování musí být založeno na zaměřeném, systematickém a organizovaném sledování smyslově vnímaných projevů aktuálního stavu prvků, aspektů, fenoménů atd., jež jsou objektem zkoumání.K vědeckému pozorování jsou obvykle zapotřebí jisté pomůcky či přístroje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;REICHEL&amp;quot;&amp;gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 94. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Pozorování''' obecně jako metodu výzkumu můžeme rozdělit na několik typů, které se mezi sebou vzájemně kombinují. První metodou dělení je ''podle míry standardizace'', tedy podle toho jak moc je pozorování formalizované. '''Nestandardizované''' pozorování má velmi nízký nebo žádný stupeň formalizace. Velmi často bývá u tohoto typu určen pouze cíl nebo předmět pozorování a ostatní aspekty pozorování jsou doplňovány průběžně. Tato forma průzkumu se nejčastěji vyskytuje ve spojení s kvalitativními průzkumy, jako je právě například zúčastněné pozorování. Naopak '''standardizované''' pozorování má striktně danou formu. Předem je stanoven cíl i přesná podoba výzkumu, včetně například času nebo místa. Pozorovatel předem připraví záznamový arch s předem určenými pozorovacími kategoriemi, díky tomu může být výzkum kompatibilnější a vzniká možnost spolupráce více výzkumníků na jednom projektu. Tato metoda není v praxi zcela běžná a dá se velmi dobře využít ve kvantitativních přístupech. Určitým kompromisem mezi oběma hraničními metodami je pozorování polostandardizované, některé projevy jsou zaznamenány formalizovaným záznamem, jiné aspekty výzkumu jsou zaznamenány nestandardizovanou formou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;REICHEL1&amp;quot;&amp;gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 94-95. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Druhou možností dělení ''podle pozice pozorovatele ke zkoumaným osobám''. U pozorování '''zjevného''' (někdy nazýváno otevřené) jsou zkoumané osoby informovány, tom že jsou pozorovány. Nebezpečím je v takovém případě možnost zkreslení výsledků díky narušení přirozeného chování pozorovaného subjektu či skupiny. Pozorování '''skryté''' naopak umožnuje záznam poznatků, aniž by o tom studované subjekty věděli, ale zároveň s sebou přináší nebezpečí odhalení a s tím související komplikace v pokračování výzkumu. Obě tyto formy pozorování se vylučují s kombinací se standardizovanou formou pozorovaní a používají se tedy výhradně při kvalitativních výzkumech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;REICHEL3&amp;quot;&amp;gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 97-98. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poslední možností je rozdělení podle toho, zda ''pozorovatel vstupuje či nevstupuje do skupiny''. Při '''nezúčastněném''' pozorování (taktéž vnější nebo neparticipační), zůstává pozorovatel mimo sledovanou skupinu. Tento typ můžeme kombinovat s nestandardizovanou i standardizovanou formou, kdy je možnost zapojení více výzkumníků. Posledním typem je pozorování '''zúčastněné''', kde se pozorovatel zapojuje do skupiny a spolupodílí se na jejím životě a aktivitách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;REICHEL4&amp;quot;&amp;gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 96-97. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní charakteristika ==&lt;br /&gt;
'''Zúčastněné pozorování''' (někdy též vnitřní, participantní) řadíme mezi tzv. [[kvalitativní metody]], ty lze definovat jako výzkumy, jež nedosahují výsledku pomocí kvantifikací či užitím nejrůznějších statistických metod. Značnou výhodou tohoto typu výzkumu je, že výzkumné otázky je možné modifikovat i během probíhajícího sběru a analýzy dat, to však klade na výzkumníka větší nároky, jelikož musí reagovat na neustálé změny ve výzkumu. Protože sběr dat a jejich následná analýza zabere daleko více času, výzkumný proces má longitudinální charakter. Pro kvalitativní výzkum je také charakteristické, že sběr dat a jejich analýza probíhá v jeden moment. Následně jsou z analyzovaných dat vytvořeny nové dílčí závěry, které jsou v novém cyklu podrobeny opětovnému ověření. Výsledná výzkumná zpráva z kvalitativních výzkumů pak obsahuje velké množství citací z rozhovorů a poznámek o času a místě pozorování.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při zúčastněném pozorování se výzkumník přímo pohybuje v prostoru, kde se vyskytují zkoumané fenomény, sám je součástí tohoto prostředí, splývá s ním a stává se jedním z aktérů, čímž dochází k interakci mezi pozorovaným a pozorovatelem (výzkumníkem). Podle toho, zda se jedná o pozorování '''otevřené''' (subjekty jsou jasně informovány o tom, že jsou podrobovány pozorování ze strany výzkumného pracovníka, odpadají veškeré etické problémy) či '''skryté''' (pozorovaný neví o skutečnosti, že je sledován, v tomto případě mohou vyvstat jisté etické otázky a ne vždy je možné této metody využít - např. pro skryté zúčastněné pozorování dětí v dětském koutku v oddělení dětské knihovny bychom byli pravděpodobně brzy považováni za pedofila), je zvolen další postup sledování - způsob navázání kontaktu, vstup do pozorovaného prostředí a následný pohyb v něm, komunikační aktivita v tomto prostředí (role výzkumníka, převažující aktivita či pasivita apod.), metoda záznamu získaných dat atp.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody metody ==&lt;br /&gt;
Hlavní výhodou je veskrze detailní popis pozorovaného fenoménu. Dojde tak k pochopení problému v jeho hloubce, čímž se otevře možnost daleko rozsáhlejší komparace dvou jevů. Pozorování také probíhá nejčastěji v přirozeném prostředí, výzkumník zachycuje bezprostřední zkušenost s pozorovaným jevem, závěry z výzkumu proto bývají opravdu vypovídající. Proniknutím do určité komunity také může výzkumník odhalit souvislosti, které by jinak zůstaly vnějším pozorovaním (nebo jinou metodou) skryty či nepochopeny. Protože v průběhu pozorování dochází k analýze dat, může výzkumník okamžitě reagovat na nejrůznější situace (neočekávané změny, úprava předchozích výzkumných domněnek apod.). Protože pozorování náleží do kvalitativních metod výzkumu, daleko častěji umožňuje generování hypotéz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další výhodou metody je, že pozorování ověří, zda se lidé doopravdy chovají tak, jak si myslí, že se chovají. Můžeme si ověřit, zda informace, které vyplní v dotazníku jsou pravdivé. (Beck)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nevýhody metody ==&lt;br /&gt;
Mezi možné nevýhody může patřit obtížnější popis kontextu a schopnost pozorovat daný fenomén v širokých souvislostech. Jako značná nevýhoda se v některých případech může jevit malá míra standardizace tohoto druhu výzkumu, snižuje se tak replikovatelnost. Výsledky také není vždy možné generalizovat na větší část populace.&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
Místy jsou rovněž kladeny velké nároky na výzkumného pracovníka. Právě na něm často závisí celé pozorování. Je potřeba vybrat osobu s dostatečnými zkušenostmi v této oblasti, protože by jinak snadno mohlo dojít k ovlivnění celého pozorování výzkumníkem a jeho osobními preferencemi (jeho subjektivními dojmy, jeho předsudy a očekáváními - výzkumník by měl mít nadhled), případně by mohl výzkumník narušit obvyklý běh událostí a přirozenost zkoumaného prostředí. Tesné sepjetí výzkumníka s pozorovaným jevem se však může mnohdy jevit i jako výhoda.&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
Pozorování mají často longitudinální charakter - jsou časově i finančně náročné. Ne vždy je možné využít této metody - například výzkumník nemůže využít metody zúčastněného pozorování.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nesmíme zapomenout, že pozorování může být použito pouze ke zkoumání chování, jednání (co lidé dělají), ale ke studiu poznání (co si lidé myslí) a afektů (jak se lidé cítí) není vhodné.(Beck, 110)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Průběh výzkumu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Průběh výzkumné metody zúčastněného pozorování by se dal rozdělit do následujících několika bodů '''''podle Susan E. Beck a Kate Manuel''''':&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Nalezení tématu&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2) Formulace otázek&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''3) Vytvoření vzorku.''' Vzorek pro výzkum pomocí zúčastněného pozorování obecně nebývá příliš velký. Jakob Nielsem dokonce považuje za dostatečný počet 5 uživatelů. Běžnější ale bývá vzorek obsahující asi 10 až 20 jedinců. Pokud je účastníků 50, mluvíme už o velké skupině.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nejen množství, ale také složení vzorku je podstatné. Roli hraje jak (ne)reprezentativnost vzorku, úroveň schopností, znalostí a obeznámeností účastníků, tak i to, zda se zkoumá konkrétní aktivita, či její průběh v čase.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''4) Výběr designu výzkumu.''' V tomto bodě se připravuje a plánuje celý proces pozorování. Je nutné stanovit, co konkrétně chceme zjistit (nedá se pozorovat vše) a jak bude nejlepší to udělat. Je také dobré takto vytvořený plán otestovat, zda je funkční a dají se z něj získat ta data, která potřebujeme, než samotné pozorování proběhne naostro.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''5) Shromáždění dat.''' Zde už dochází k vlastnímu zúčastněnému pozorování. Výzkumník popisuje nejen to, na co je zaměřený celý jeho výzkum, ale všechno k čemu dochází. Neměl by opomínat ani přirozené změny v prostředí, které s výzkumem zdánlivě nesouvisí. Mohou totiž ovlivnit chování účastníků, a tím i nepřímo výsledky celého výzkumu.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pokud je to možné, vyplatí se pozorování nahrávat. Nejvýraznějším přínosem je možnost opakovaného sledování situace, což výzkumníkům umožní lepší a přesnější interpretaci, sběr dat a spolehlivější výsledky. Navíc může být záznam použit i ke kontrole výsledků jinými badateli a dalším může usnadnit práci na jejich výzkumu.&amp;lt;br/&amp;gt;  &lt;br /&gt;
6) Zveřejnění výsledků&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;'''''Průběh výzkumu podle Jana Hendla'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Navázání kontaktu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou z nejdůležitějších fází výzkumu je hned úvodní navázání kontaktu. Pozorovatel se snaží proniknout do skupiny a přitom ji co nejméně ovlivnit svým příchodem. Je nutné postup nejprve pečlivě promyslet a přizpůsobit svůj životní styl a rytmus. Specifickým bodem je i výběr vhodného spojence, který ho iniciuje do skupiny a představí ostatním členům, často je takovým člověkem někdo přímo ze skupiny, jehož pokyny usnadňuje vstup a adaptaci. Kromě již zmíněného iniciátora je dobré nutné najít ve skupině '''klíčového informátora''', či informátory&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady užití ==&lt;br /&gt;
Michal:nikde jsem to v literature nevycetl ale napadlo me nasledujici&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) zkoumat se da knihovnik - co dela rozdil mezi &amp;quot;knihovnikem&amp;quot; a &amp;quot;knihovnikem expertem&amp;quot; a jak se jim stane?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2) zkoumat se da dite jako ctenar - jak privedeme deti k aktivnimu ctenarstvi, co dela z ditete dozivotniho aktivniho ctenare?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
3) zkoumat se da uzivatel knihovny - koho do knihovny nikdy nedostanete a na kterou skupinu se nema smysl zamerovat&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
- při vyhledávání informací v katalogu: Uživatel si myslí, že v katalogu vyhledává efektivně, při pozorování zjistíme, zda je tomu doopravdy tak. Může se ukázat pravý opak. (Beck)  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
4) zkoumat se da navstevnik vzdelav. seminaru knihovny - co presvedci cloveka k tomu, aby prisel na nejaky vzdelavaci seminar (ci jinou akci) do knihovny, ackoli to neni tak zcela jeho predmet zajmu?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
5) ověření validity výzkumu, který byl prováděn jinou metodou (např. interview, dotazník)(Beck)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. ''Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals''. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.&amp;lt;br&amp;gt;  &lt;br /&gt;
HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 407 s. ISBN 80-7367-040-2.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů''. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 184 s. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
STRAUSS, Anselm a CORBINE, Juliet. ''Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie''. Vyd. 1. Brno: Sdružení Podané Ruce, 1999. 194 s. ISBN 80-85834-60-X.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MK</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Z%C3%BA%C4%8Dastn%C4%9Bn%C3%A9_pozorov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=24875</id>
		<title>Zúčastněné pozorování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Z%C3%BA%C4%8Dastn%C4%9Bn%C3%A9_pozorov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=24875"/>
		<updated>2012-10-11T13:13:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MK: /* Průběh výzkumu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Metoda pozorování patří rozhodně mezi nejstarší - nejenže lidé neustále něco nebo někoho sledují po celý život již od svého narození, ale je to metoda lidstvu známá od svých počátků. Aby však bylo obyčejné (každodenní) pozorování povýšeno na vědeckou úroveň, musí splnit jisté podmínky - pozorování musí být založeno na zaměřeném, systematickém a organizovaném sledování smyslově vnímaných projevů aktuálního stavu prvků, aspektů, fenoménů atd., jež jsou objektem zkoumání.K vědeckému pozorování jsou obvykle zapotřebí jisté pomůcky či přístroje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;REICHEL&amp;quot;&amp;gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 94. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Pozorování''' obecně jako metodu výzkumu můžeme rozdělit na několik typů, které se mezi sebou vzájemně kombinují. První metodou dělení je ''podle míry standardizace'', tedy podle toho jak moc je pozorování formalizované. '''Nestandardizované''' pozorování má velmi nízký nebo žádný stupeň formalizace. Velmi často bývá u tohoto typu určen pouze cíl nebo předmět pozorování a ostatní aspekty pozorování jsou doplňovány průběžně. Tato forma průzkumu se nejčastěji vyskytuje ve spojení s kvalitativními průzkumy, jako je právě například zúčastněné pozorování. Naopak '''standardizované''' pozorování má striktně danou formu. Předem je stanoven cíl i přesná podoba výzkumu, včetně například času nebo místa. Pozorovatel předem připraví záznamový arch s předem určenými pozorovacími kategoriemi, díky tomu může být výzkum kompatibilnější a vzniká možnost spolupráce více výzkumníků na jednom projektu. Tato metoda není v praxi zcela běžná a dá se velmi dobře využít ve kvantitativních přístupech. Určitým kompromisem mezi oběma hraničními metodami je pozorování polostandardizované, některé projevy jsou zaznamenány formalizovaným záznamem, jiné aspekty výzkumu jsou zaznamenány nestandardizovanou formou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;REICHEL1&amp;quot;&amp;gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 94-95. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Druhou možností dělení ''podle pozice pozorovatele ke zkoumaným osobám''. U pozorování '''zjevného''' (někdy nazýváno otevřené) jsou zkoumané osoby informovány, tom že jsou pozorovány. Nebezpečím je v takovém případě možnost zkreslení výsledků díky narušení přirozeného chování pozorovaného subjektu či skupiny. Pozorování '''skryté''' naopak umožnuje záznam poznatků, aniž by o tom studované subjekty věděli, ale zároveň s sebou přináší nebezpečí odhalení a s tím související komplikace v pokračování výzkumu. Obě tyto formy pozorování se vylučují s kombinací se standardizovanou formou pozorovaní a používají se tedy výhradně při kvalitativních výzkumech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;REICHEL3&amp;quot;&amp;gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 97-98. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poslední možností je rozdělení podle toho, zda ''pozorovatel vstupuje či nevstupuje do skupiny''. Při '''nezúčastněném''' pozorování (taktéž vnější nebo neparticipační), zůstává pozorovatel mimo sledovanou skupinu. Tento typ můžeme kombinovat s nestandardizovanou i standardizovanou formou, kdy je možnost zapojení více výzkumníků. Posledním typem je pozorování '''zúčastněné''', kde se pozorovatel zapojuje do skupiny a spolupodílí se na jejím životě a aktivitách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;REICHEL4&amp;quot;&amp;gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 96-97. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní charakteristika ==&lt;br /&gt;
'''Zúčastněné pozorování''' (někdy též vnitřní, participantní) řadíme mezi tzv. [[kvalitativní metody]], ty lze definovat jako výzkumy, jež nedosahují výsledku pomocí kvantifikací či užitím nejrůznějších statistických metod. Značnou výhodou tohoto typu výzkumu je, že výzkumné otázky je možné modifikovat i během probíhajícího sběru a analýzy dat, to však klade na výzkumníka větší nároky, jelikož musí reagovat na neustálé změny ve výzkumu. Protože sběr dat a jejich následná analýza zabere daleko více času, výzkumný proces má longitudinální charakter. Pro kvalitativní výzkum je také charakteristické, že sběr dat a jejich analýza probíhá v jeden moment. Následně jsou z analyzovaných dat vytvořeny nové dílčí závěry, které jsou v novém cyklu podrobeny opětovnému ověření. Výsledná výzkumná zpráva z kvalitativních výzkumů pak obsahuje velké množství citací z rozhovorů a poznámek o času a místě pozorování.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při zúčastněném pozorování se výzkumník přímo pohybuje v prostoru, kde se vyskytují zkoumané fenomény, sám je součástí tohoto prostředí, splývá s ním a stává se jedním z aktérů, čímž dochází k interakci mezi pozorovaným a pozorovatelem (výzkumníkem). Podle toho, zda se jedná o pozorování '''otevřené''' (subjekty jsou jasně informovány o tom, že jsou podrobovány pozorování ze strany výzkumného pracovníka, odpadají veškeré etické problémy) či '''skryté''' (pozorovaný neví o skutečnosti, že je sledován, v tomto případě mohou vyvstat jisté etické otázky a ne vždy je možné této metody využít - např. pro skryté zúčastněné pozorování dětí v dětském koutku v oddělení dětské knihovny bychom byli pravděpodobně brzy považováni za pedofila), je zvolen další postup sledování - způsob navázání kontaktu, vstup do pozorovaného prostředí a následný pohyb v něm, komunikační aktivita v tomto prostředí (role výzkumníka, převažující aktivita či pasivita apod.), metoda záznamu získaných dat atp.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody metody ==&lt;br /&gt;
Hlavní výhodou je veskrze detailní popis pozorovaného fenoménu. Dojde tak k pochopení problému v jeho hloubce, čímž se otevře možnost daleko rozsáhlejší komparace dvou jevů. Pozorování také probíhá nejčastěji v přirozeném prostředí, výzkumník zachycuje bezprostřední zkušenost s pozorovaným jevem, závěry z výzkumu proto bývají opravdu vypovídající. Proniknutím do určité komunity také může výzkumník odhalit souvislosti, které by jinak zůstaly vnějším pozorovaním (nebo jinou metodou) skryty či nepochopeny. Protože v průběhu pozorování dochází k analýze dat, může výzkumník okamžitě reagovat na nejrůznější situace (neočekávané změny, úprava předchozích výzkumných domněnek apod.). Protože pozorování náleží do kvalitativních metod výzkumu, daleko častěji umožňuje generování hypotéz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další výhodou metody je, že pozorování ověří, zda se lidé doopravdy chovají tak, jak si myslí, že se chovají. Můžeme si ověřit, zda informace, které vyplní v dotazníku jsou pravdivé. (Beck)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nevýhody metody ==&lt;br /&gt;
Mezi možné nevýhody může patřit obtížnější popis kontextu a schopnost pozorovat daný fenomén v širokých souvislostech. Jako značná nevýhoda se v některých případech může jevit malá míra standardizace tohoto druhu výzkumu, snižuje se tak replikovatelnost. Výsledky také není vždy možné generalizovat na větší část populace.&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
Místy jsou rovněž kladeny velké nároky na výzkumného pracovníka. Právě na něm často závisí celé pozorování. Je potřeba vybrat osobu s dostatečnými zkušenostmi v této oblasti, protože by jinak snadno mohlo dojít k ovlivnění celého pozorování výzkumníkem a jeho osobními preferencemi (jeho subjektivními dojmy, jeho předsudy a očekáváními - výzkumník by měl mít nadhled), případně by mohl výzkumník narušit obvyklý běh událostí a přirozenost zkoumaného prostředí. Tesné sepjetí výzkumníka s pozorovaným jevem se však může mnohdy jevit i jako výhoda.&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
Pozorování mají často longitudinální charakter - jsou časově i finančně náročné. Ne vždy je možné využít této metody - například výzkumník nemůže využít metody zúčastněného pozorování.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nesmíme zapomenout, že pozorování může být použito pouze ke zkoumání chování, jednání (co lidé dělají), ale ke studiu poznání (co si lidé myslí) a afektů (jak se lidé cítí) není vhodné.(Beck, 110)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Průběh výzkumu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Průběh výzkumné metody zúčastněného pozorování by se dal rozdělit do následujících několika bodů podle Susan E. Beck a Kate Manuel:&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
1) Nalezení tématu&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2) Formulace otázek&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''3) Vytvoření vzorku.''' Vzorek pro výzkum pomocí zúčastněného pozorování obecně nebývá příliš velký. Jakob Nielsem dokonce považuje za dostatečný počet 5 uživatelů. Běžnější ale bývá vzorek obsahující asi 10 až 20 jedinců. Pokud je účastníků 50, mluvíme už o velké skupině.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nejen množství, ale také složení vzorku je podstatné. Roli hraje jak (ne)reprezentativnost vzorku, úroveň schopností, znalostí a obeznámeností účastníků, tak i to, zda se zkoumá konkrétní aktivita, či její průběh v čase.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''4) Výběr designu výzkumu.''' V tomto bodě se připravuje a plánuje celý proces pozorování. Je nutné stanovit, co konkrétně chceme zjistit (nedá se pozorovat vše) a jak bude nejlepší to udělat. Je také dobré takto vytvořený plán otestovat, zda je funkční a dají se z něj získat ta data, která potřebujeme, než samotné pozorování proběhne naostro.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''5) Shromáždění dat.''' Zde už dochází k vlastnímu zúčastněnému pozorování. Výzkumník popisuje nejen to, na co je zaměřený celý jeho výzkum, ale všechno k čemu dochází. Neměl by opomínat ani přirozené změny v prostředí, které s výzkumem zdánlivě nesouvisí. Mohou totiž ovlivnit chování účastníků, a tím i nepřímo výsledky celého výzkumu.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pokud je to možné, vyplatí se pozorování nahrávat. Nejvýraznějším přínosem je možnost opakovaného sledování situace, což výzkumníkům umožní lepší a přesnější interpretaci, sběr dat a spolehlivější výsledky. Navíc může být záznam použit i ke kontrole výsledků jinými badateli a dalším může usnadnit práci na jejich výzkumu.&amp;lt;br/&amp;gt;  &lt;br /&gt;
6) Zveřejnění výsledků&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;'''''Průběh výzkumu podle Jana Hendla'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Navázání kontaktu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou z nejdůležitějších fází výzkumu je hned úvodní navázání kontaktu. Pozorovatel se snaží proniknout do skupiny a přitom ji co nejméně ovlivnit svým příchodem. Je nutné postup nejprve pečlivě promyslet a přizpůsobit svůj životní styl a rytmus. Specifickým bodem je i výběr vhodného spojence, který ho iniciuje do skupiny a představí ostatním členům, často je takovým člověkem někdo přímo ze skupiny, jehož pokyny usnadňuje vstup a adaptaci. Kromě již zmíněného iniciátora je dobré nutné najít ve skupině '''klíčového informátora''', či informátory&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady užití ==&lt;br /&gt;
Michal:nikde jsem to v literature nevycetl ale napadlo me nasledujici&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) zkoumat se da knihovnik - co dela rozdil mezi &amp;quot;knihovnikem&amp;quot; a &amp;quot;knihovnikem expertem&amp;quot; a jak se jim stane?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2) zkoumat se da dite jako ctenar - jak privedeme deti k aktivnimu ctenarstvi, co dela z ditete dozivotniho aktivniho ctenare?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
3) zkoumat se da uzivatel knihovny - koho do knihovny nikdy nedostanete a na kterou skupinu se nema smysl zamerovat&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
- při vyhledávání informací v katalogu: Uživatel si myslí, že v katalogu vyhledává efektivně, při pozorování zjistíme, zda je tomu doopravdy tak. Může se ukázat pravý opak. (Beck)  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
4) zkoumat se da navstevnik vzdelav. seminaru knihovny - co presvedci cloveka k tomu, aby prisel na nejaky vzdelavaci seminar (ci jinou akci) do knihovny, ackoli to neni tak zcela jeho predmet zajmu?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
5) ověření validity výzkumu, který byl prováděn jinou metodou (např. interview, dotazník)(Beck)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. ''Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals''. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.&amp;lt;br&amp;gt;  &lt;br /&gt;
HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 407 s. ISBN 80-7367-040-2.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů''. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 184 s. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
STRAUSS, Anselm a CORBINE, Juliet. ''Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie''. Vyd. 1. Brno: Sdružení Podané Ruce, 1999. 194 s. ISBN 80-85834-60-X.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MK</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Z%C3%BA%C4%8Dastn%C4%9Bn%C3%A9_pozorov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=24871</id>
		<title>Zúčastněné pozorování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Z%C3%BA%C4%8Dastn%C4%9Bn%C3%A9_pozorov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=24871"/>
		<updated>2012-10-11T13:01:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MK: /* Nevýhody metody */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Metoda pozorování patří rozhodně mezi nejstarší - nejenže lidé neustále něco nebo někoho sledují po celý život již od svého narození, ale je to metoda lidstvu známá od svých počátků. Aby však bylo obyčejné (každodenní) pozorování povýšeno na vědeckou úroveň, musí splnit jisté podmínky - pozorování musí být založeno na zaměřeném, systematickém a organizovaném sledování smyslově vnímaných projevů aktuálního stavu prvků, aspektů, fenoménů atd., jež jsou objektem zkoumání.K vědeckému pozorování jsou obvykle zapotřebí jisté pomůcky či přístroje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;REICHEL&amp;quot;&amp;gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 94. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Pozorování''' obecně jako metodu výzkumu můžeme rozdělit na několik typů, které se mezi sebou vzájemně kombinují. První metodou dělení je ''podle míry standardizace'', tedy podle toho jak moc je pozorování formalizované. '''Nestandardizované''' pozorování má velmi nízký nebo žádný stupeň formalizace. Velmi často bývá u tohoto typu určen pouze cíl nebo předmět pozorování a ostatní aspekty pozorování jsou doplňovány průběžně. Tato forma průzkumu se nejčastěji vyskytuje ve spojení s kvalitativními průzkumy, jako je právě například zúčastněné pozorování. Naopak '''standardizované''' pozorování má striktně danou formu. Předem je stanoven cíl i přesná podoba výzkumu, včetně například času nebo místa. Pozorovatel předem připraví záznamový arch s předem určenými pozorovacími kategoriemi, díky tomu může být výzkum kompatibilnější a vzniká možnost spolupráce více výzkumníků na jednom projektu. Tato metoda není v praxi zcela běžná a dá se velmi dobře využít ve kvantitativních přístupech. Určitým kompromisem mezi oběma hraničními metodami je pozorování polostandardizované, některé projevy jsou zaznamenány formalizovaným záznamem, jiné aspekty výzkumu jsou zaznamenány nestandardizovanou formou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;REICHEL1&amp;quot;&amp;gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 94-95. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Druhou možností dělení ''podle pozice pozorovatele ke zkoumaným osobám''. U pozorování '''zjevného''' (někdy nazýváno otevřené) jsou zkoumané osoby informovány, tom že jsou pozorovány. Nebezpečím je v takovém případě možnost zkreslení výsledků díky narušení přirozeného chování pozorovaného subjektu či skupiny. Pozorování '''skryté''' naopak umožnuje záznam poznatků, aniž by o tom studované subjekty věděli, ale zároveň s sebou přináší nebezpečí odhalení a s tím související komplikace v pokračování výzkumu. Obě tyto formy pozorování se vylučují s kombinací se standardizovanou formou pozorovaní a používají se tedy výhradně při kvalitativních výzkumech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;REICHEL3&amp;quot;&amp;gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 97-98. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poslední možností je rozdělení podle toho, zda ''pozorovatel vstupuje či nevstupuje do skupiny''. Při '''nezúčastněném''' pozorování (taktéž vnější nebo neparticipační), zůstává pozorovatel mimo sledovanou skupinu. Tento typ můžeme kombinovat s nestandardizovanou i standardizovanou formou, kdy je možnost zapojení více výzkumníků. Posledním typem je pozorování '''zúčastněné''', kde se pozorovatel zapojuje do skupiny a spolupodílí se na jejím životě a aktivitách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;REICHEL4&amp;quot;&amp;gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 96-97. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní charakteristika ==&lt;br /&gt;
'''Zúčastněné pozorování''' (někdy též vnitřní, participantní) řadíme mezi tzv. [[kvalitativní metody]], ty lze definovat jako výzkumy, jež nedosahují výsledku pomocí kvantifikací či užitím nejrůznějších statistických metod. Značnou výhodou tohoto typu výzkumu je, že výzkumné otázky je možné modifikovat i během probíhajícího sběru a analýzy dat, to však klade na výzkumníka větší nároky, jelikož musí reagovat na neustálé změny ve výzkumu. Protože sběr dat a jejich následná analýza zabere daleko více času, výzkumný proces má longitudinální charakter. Pro kvalitativní výzkum je také charakteristické, že sběr dat a jejich analýza probíhá v jeden moment. Následně jsou z analyzovaných dat vytvořeny nové dílčí závěry, které jsou v novém cyklu podrobeny opětovnému ověření. Výsledná výzkumná zpráva z kvalitativních výzkumů pak obsahuje velké množství citací z rozhovorů a poznámek o času a místě pozorování.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při zúčastněném pozorování se výzkumník přímo pohybuje v prostoru, kde se vyskytují zkoumané fenomény, sám je součástí tohoto prostředí, splývá s ním a stává se jedním z aktérů, čímž dochází k interakci mezi pozorovaným a pozorovatelem (výzkumníkem). Podle toho, zda se jedná o pozorování '''otevřené''' (subjekty jsou jasně informovány o tom, že jsou podrobovány pozorování ze strany výzkumného pracovníka, odpadají veškeré etické problémy) či '''skryté''' (pozorovaný neví o skutečnosti, že je sledován, v tomto případě mohou vyvstat jisté etické otázky a ne vždy je možné této metody využít - např. pro skryté zúčastněné pozorování dětí v dětském koutku v oddělení dětské knihovny bychom byli pravděpodobně brzy považováni za pedofila), je zvolen další postup sledování - způsob navázání kontaktu, vstup do pozorovaného prostředí a následný pohyb v něm, komunikační aktivita v tomto prostředí (role výzkumníka, převažující aktivita či pasivita apod.), metoda záznamu získaných dat atp.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody metody ==&lt;br /&gt;
Hlavní výhodou je veskrze detailní popis pozorovaného fenoménu. Dojde tak k pochopení problému v jeho hloubce, čímž se otevře možnost daleko rozsáhlejší komparace dvou jevů. Pozorování také probíhá nejčastěji v přirozeném prostředí, výzkumník zachycuje bezprostřední zkušenost s pozorovaným jevem, závěry z výzkumu proto bývají opravdu vypovídající. Proniknutím do určité komunity také může výzkumník odhalit souvislosti, které by jinak zůstaly vnějším pozorovaním (nebo jinou metodou) skryty či nepochopeny. Protože v průběhu pozorování dochází k analýze dat, může výzkumník okamžitě reagovat na nejrůznější situace (neočekávané změny, úprava předchozích výzkumných domněnek apod.). Protože pozorování náleží do kvalitativních metod výzkumu, daleko častěji umožňuje generování hypotéz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další výhodou metody je, že pozorování ověří, zda se lidé doopravdy chovají tak, jak si myslí, že se chovají. Můžeme si ověřit, zda informace, které vyplní v dotazníku jsou pravdivé. (Beck)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nevýhody metody ==&lt;br /&gt;
Mezi možné nevýhody může patřit obtížnější popis kontextu a schopnost pozorovat daný fenomén v širokých souvislostech. Jako značná nevýhoda se v některých případech může jevit malá míra standardizace tohoto druhu výzkumu, snižuje se tak replikovatelnost. Výsledky také není vždy možné generalizovat na větší část populace.&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
Místy jsou rovněž kladeny velké nároky na výzkumného pracovníka. Právě na něm často závisí celé pozorování. Je potřeba vybrat osobu s dostatečnými zkušenostmi v této oblasti, protože by jinak snadno mohlo dojít k ovlivnění celého pozorování výzkumníkem a jeho osobními preferencemi (jeho subjektivními dojmy, jeho předsudy a očekáváními - výzkumník by měl mít nadhled), případně by mohl výzkumník narušit obvyklý běh událostí a přirozenost zkoumaného prostředí. Tesné sepjetí výzkumníka s pozorovaným jevem se však může mnohdy jevit i jako výhoda.&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
Pozorování mají často longitudinální charakter - jsou časově i finančně náročné. Ne vždy je možné využít této metody - například výzkumník nemůže využít metody zúčastněného pozorování.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nesmíme zapomenout, že pozorování může být použito pouze ke zkoumání chování, jednání (co lidé dělají), ale ke studiu poznání (co si lidé myslí) a afektů (jak se lidé cítí) není vhodné.(Beck, 110)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Průběh výzkumu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Průběh výzkumné metody zúčastněného pozorování by se dal rozdělit do následujících několika bodů podle Susan E. Beck a Kate Manuel:&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
1) Nalezení tématu&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2) Formulace otázek&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''3) Vytvoření vzorku.''' Vzorek pro výzkum pomocí zúčastněného pozorování obecně nebývá příliš velký. Jakob Nielsem dokonce považuje za dostatečný počet 5 uživatelů. Běžnější ale bývá vzorek obsahující asi 10 až 20 jedinců. Pokud je účastníků 50, mluvíme už o velké skupině.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nejen množství, ale také složení vzorku je podstatné. Roli hraje jak (ne)reprezentativnost vzorku, úroveň schopností, znalostí a obeznámeností účastníků, tak i to, zda se zkoumá konkrétní aktivita, či její průběh v čase.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''4) Výběr designu výzkumu.''' V tomto bodě se připravuje a plánuje celý proces pozorování. Je nutné stanovit, co konkrétně chceme zjistit (nedá se pozorovat vše) a jak bude nejlepší to udělat. Je také dobré takto vytvořený plán otestovat, zda je funkční a dají se z něj získat ta data, která potřebujeme, než samotné pozorování proběhne naostro.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
5) Shromáždění dat&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
6) Zveřejnění výsledků&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;'''''Průběh výzkumu podle Jana Hendla'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Navázání kontaktu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou z nejdůležitějších fází výzkumu je hned úvodní navázání kontaktu. Pozorovatel se snaží proniknout do skupiny a přitom ji co nejméně ovlivnit svým příchodem. Je nutné postup nejprve pečlivě promyslet a přizpůsobit svůj životní styl a rytmus. Specifickým bodem je i výběr vhodného spojence, který ho iniciuje do skupiny a představí ostatním členům, často je takovým člověkem někdo přímo ze skupiny, jehož pokyny usnadňuje vstup a adaptaci. Kromě již zmíněného iniciátora je dobré nutné najít ve skupině '''klíčového informátora''', či informátory&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady užití ==&lt;br /&gt;
Michal:nikde jsem to v literature nevycetl ale napadlo me nasledujici&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) zkoumat se da knihovnik - co dela rozdil mezi &amp;quot;knihovnikem&amp;quot; a &amp;quot;knihovnikem expertem&amp;quot; a jak se jim stane?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2) zkoumat se da dite jako ctenar - jak privedeme deti k aktivnimu ctenarstvi, co dela z ditete dozivotniho aktivniho ctenare?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
3) zkoumat se da uzivatel knihovny - koho do knihovny nikdy nedostanete a na kterou skupinu se nema smysl zamerovat&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
- při vyhledávání informací v katalogu: Uživatel si myslí, že v katalogu vyhledává efektivně, při pozorování zjistíme, zda je tomu doopravdy tak. Může se ukázat pravý opak. (Beck)  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
4) zkoumat se da navstevnik vzdelav. seminaru knihovny - co presvedci cloveka k tomu, aby prisel na nejaky vzdelavaci seminar (ci jinou akci) do knihovny, ackoli to neni tak zcela jeho predmet zajmu?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
5) ověření validity výzkumu, který byl prováděn jinou metodou (např. interview, dotazník)(Beck)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. ''Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals''. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.&amp;lt;br&amp;gt;  &lt;br /&gt;
HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 407 s. ISBN 80-7367-040-2.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů''. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 184 s. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
STRAUSS, Anselm a CORBINE, Juliet. ''Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie''. Vyd. 1. Brno: Sdružení Podané Ruce, 1999. 194 s. ISBN 80-85834-60-X.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MK</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Z%C3%BA%C4%8Dastn%C4%9Bn%C3%A9_pozorov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=24870</id>
		<title>Zúčastněné pozorování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Z%C3%BA%C4%8Dastn%C4%9Bn%C3%A9_pozorov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=24870"/>
		<updated>2012-10-11T12:59:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MK: /* Průběh výzkumu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Metoda pozorování patří rozhodně mezi nejstarší - nejenže lidé neustále něco nebo někoho sledují po celý život již od svého narození, ale je to metoda lidstvu známá od svých počátků. Aby však bylo obyčejné (každodenní) pozorování povýšeno na vědeckou úroveň, musí splnit jisté podmínky - pozorování musí být založeno na zaměřeném, systematickém a organizovaném sledování smyslově vnímaných projevů aktuálního stavu prvků, aspektů, fenoménů atd., jež jsou objektem zkoumání.K vědeckému pozorování jsou obvykle zapotřebí jisté pomůcky či přístroje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;REICHEL&amp;quot;&amp;gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 94. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Pozorování''' obecně jako metodu výzkumu můžeme rozdělit na několik typů, které se mezi sebou vzájemně kombinují. První metodou dělení je ''podle míry standardizace'', tedy podle toho jak moc je pozorování formalizované. '''Nestandardizované''' pozorování má velmi nízký nebo žádný stupeň formalizace. Velmi často bývá u tohoto typu určen pouze cíl nebo předmět pozorování a ostatní aspekty pozorování jsou doplňovány průběžně. Tato forma průzkumu se nejčastěji vyskytuje ve spojení s kvalitativními průzkumy, jako je právě například zúčastněné pozorování. Naopak '''standardizované''' pozorování má striktně danou formu. Předem je stanoven cíl i přesná podoba výzkumu, včetně například času nebo místa. Pozorovatel předem připraví záznamový arch s předem určenými pozorovacími kategoriemi, díky tomu může být výzkum kompatibilnější a vzniká možnost spolupráce více výzkumníků na jednom projektu. Tato metoda není v praxi zcela běžná a dá se velmi dobře využít ve kvantitativních přístupech. Určitým kompromisem mezi oběma hraničními metodami je pozorování polostandardizované, některé projevy jsou zaznamenány formalizovaným záznamem, jiné aspekty výzkumu jsou zaznamenány nestandardizovanou formou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;REICHEL1&amp;quot;&amp;gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 94-95. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Druhou možností dělení ''podle pozice pozorovatele ke zkoumaným osobám''. U pozorování '''zjevného''' (někdy nazýváno otevřené) jsou zkoumané osoby informovány, tom že jsou pozorovány. Nebezpečím je v takovém případě možnost zkreslení výsledků díky narušení přirozeného chování pozorovaného subjektu či skupiny. Pozorování '''skryté''' naopak umožnuje záznam poznatků, aniž by o tom studované subjekty věděli, ale zároveň s sebou přináší nebezpečí odhalení a s tím související komplikace v pokračování výzkumu. Obě tyto formy pozorování se vylučují s kombinací se standardizovanou formou pozorovaní a používají se tedy výhradně při kvalitativních výzkumech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;REICHEL3&amp;quot;&amp;gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 97-98. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poslední možností je rozdělení podle toho, zda ''pozorovatel vstupuje či nevstupuje do skupiny''. Při '''nezúčastněném''' pozorování (taktéž vnější nebo neparticipační), zůstává pozorovatel mimo sledovanou skupinu. Tento typ můžeme kombinovat s nestandardizovanou i standardizovanou formou, kdy je možnost zapojení více výzkumníků. Posledním typem je pozorování '''zúčastněné''', kde se pozorovatel zapojuje do skupiny a spolupodílí se na jejím životě a aktivitách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;REICHEL4&amp;quot;&amp;gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 96-97. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní charakteristika ==&lt;br /&gt;
'''Zúčastněné pozorování''' (někdy též vnitřní, participantní) řadíme mezi tzv. [[kvalitativní metody]], ty lze definovat jako výzkumy, jež nedosahují výsledku pomocí kvantifikací či užitím nejrůznějších statistických metod. Značnou výhodou tohoto typu výzkumu je, že výzkumné otázky je možné modifikovat i během probíhajícího sběru a analýzy dat, to však klade na výzkumníka větší nároky, jelikož musí reagovat na neustálé změny ve výzkumu. Protože sběr dat a jejich následná analýza zabere daleko více času, výzkumný proces má longitudinální charakter. Pro kvalitativní výzkum je také charakteristické, že sběr dat a jejich analýza probíhá v jeden moment. Následně jsou z analyzovaných dat vytvořeny nové dílčí závěry, které jsou v novém cyklu podrobeny opětovnému ověření. Výsledná výzkumná zpráva z kvalitativních výzkumů pak obsahuje velké množství citací z rozhovorů a poznámek o času a místě pozorování.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při zúčastněném pozorování se výzkumník přímo pohybuje v prostoru, kde se vyskytují zkoumané fenomény, sám je součástí tohoto prostředí, splývá s ním a stává se jedním z aktérů, čímž dochází k interakci mezi pozorovaným a pozorovatelem (výzkumníkem). Podle toho, zda se jedná o pozorování '''otevřené''' (subjekty jsou jasně informovány o tom, že jsou podrobovány pozorování ze strany výzkumného pracovníka, odpadají veškeré etické problémy) či '''skryté''' (pozorovaný neví o skutečnosti, že je sledován, v tomto případě mohou vyvstat jisté etické otázky a ne vždy je možné této metody využít - např. pro skryté zúčastněné pozorování dětí v dětském koutku v oddělení dětské knihovny bychom byli pravděpodobně brzy považováni za pedofila), je zvolen další postup sledování - způsob navázání kontaktu, vstup do pozorovaného prostředí a následný pohyb v něm, komunikační aktivita v tomto prostředí (role výzkumníka, převažující aktivita či pasivita apod.), metoda záznamu získaných dat atp.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody metody ==&lt;br /&gt;
Hlavní výhodou je veskrze detailní popis pozorovaného fenoménu. Dojde tak k pochopení problému v jeho hloubce, čímž se otevře možnost daleko rozsáhlejší komparace dvou jevů. Pozorování také probíhá nejčastěji v přirozeném prostředí, výzkumník zachycuje bezprostřední zkušenost s pozorovaným jevem, závěry z výzkumu proto bývají opravdu vypovídající. Proniknutím do určité komunity také může výzkumník odhalit souvislosti, které by jinak zůstaly vnějším pozorovaním (nebo jinou metodou) skryty či nepochopeny. Protože v průběhu pozorování dochází k analýze dat, může výzkumník okamžitě reagovat na nejrůznější situace (neočekávané změny, úprava předchozích výzkumných domněnek apod.). Protože pozorování náleží do kvalitativních metod výzkumu, daleko častěji umožňuje generování hypotéz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další výhodou metody je, že pozorování ověří, zda se lidé doopravdy chovají tak, jak si myslí, že se chovají. Můžeme si ověřit, zda informace, které vyplní v dotazníku jsou pravdivé. (Beck)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nevýhody metody ==&lt;br /&gt;
Mezi možné nevýhody může patřit obtížnější popis kontextu a schopnost pozorovat daný fenomén v širokých souvislostech. Jako značná nevýhoda se v některých případech může jevit malá míra standardizace tohoto druhu výzkumu, snižuje se tak replikovatelnost. Výsledky také není vždy možné generalizovat na větší část populace.&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
Místy jsou rovněž kladeny velké nároky na výzkumného pracovníka. Právě na něm často závisí celé pozorování. Je potřeba vybrat osobu s dostatečnými zkušenostmi v této oblasti, protože by jinak snadno mohlo dojít k ovlivnění celého pozorování výzkumníkem a jeho osobními preferencemi (jeho subjektivními dojmy, jeho předsudy a očekáváními - výzkumník by měl mít nadhled), případně by mohl výzkumník narušit obvyklý běh událostí a přirozenost zkoumaného prostředí. Tesné sepjetí výzkumníka s pozorovaným jevem se však může mnohdy jevit i jako výhoda.&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
Pozorování mají často longitudinální charakter - jsou časově i finančně náročné. Ne vždy je možné využít této metody - například výzkumník nemůže využít metody zúčastněného pozorování.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nesmíme zapomenout, že pozorování může být použito pouze ke zkoumání chování, jednání (co lidé dělají), ale ke studiu poznání (co si lidé myslí)a afektů (jak se lidé cítí)není vhodné.(Beck, 110)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Průběh výzkumu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Průběh výzkumné metody zúčastněného pozorování by se dal rozdělit do následujících několika bodů podle Susan E. Beck a Kate Manuel:&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
1) Nalezení tématu&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2) Formulace otázek&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''3) Vytvoření vzorku.''' Vzorek pro výzkum pomocí zúčastněného pozorování obecně nebývá příliš velký. Jakob Nielsem dokonce považuje za dostatečný počet 5 uživatelů. Běžnější ale bývá vzorek obsahující asi 10 až 20 jedinců. Pokud je účastníků 50, mluvíme už o velké skupině.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nejen množství, ale také složení vzorku je podstatné. Roli hraje jak (ne)reprezentativnost vzorku, úroveň schopností, znalostí a obeznámeností účastníků, tak i to, zda se zkoumá konkrétní aktivita, či její průběh v čase.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''4) Výběr designu výzkumu.''' V tomto bodě se připravuje a plánuje celý proces pozorování. Je nutné stanovit, co konkrétně chceme zjistit (nedá se pozorovat vše) a jak bude nejlepší to udělat. Je také dobré takto vytvořený plán otestovat, zda je funkční a dají se z něj získat ta data, která potřebujeme, než samotné pozorování proběhne naostro.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
5) Shromáždění dat&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
6) Zveřejnění výsledků&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;'''''Průběh výzkumu podle Jana Hendla'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Navázání kontaktu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou z nejdůležitějších fází výzkumu je hned úvodní navázání kontaktu. Pozorovatel se snaží proniknout do skupiny a přitom ji co nejméně ovlivnit svým příchodem. Je nutné postup nejprve pečlivě promyslet a přizpůsobit svůj životní styl a rytmus. Specifickým bodem je i výběr vhodného spojence, který ho iniciuje do skupiny a představí ostatním členům, často je takovým člověkem někdo přímo ze skupiny, jehož pokyny usnadňuje vstup a adaptaci. Kromě již zmíněného iniciátora je dobré nutné najít ve skupině '''klíčového informátora''', či informátory&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady užití ==&lt;br /&gt;
Michal:nikde jsem to v literature nevycetl ale napadlo me nasledujici&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) zkoumat se da knihovnik - co dela rozdil mezi &amp;quot;knihovnikem&amp;quot; a &amp;quot;knihovnikem expertem&amp;quot; a jak se jim stane?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2) zkoumat se da dite jako ctenar - jak privedeme deti k aktivnimu ctenarstvi, co dela z ditete dozivotniho aktivniho ctenare?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
3) zkoumat se da uzivatel knihovny - koho do knihovny nikdy nedostanete a na kterou skupinu se nema smysl zamerovat&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
- při vyhledávání informací v katalogu: Uživatel si myslí, že v katalogu vyhledává efektivně, při pozorování zjistíme, zda je tomu doopravdy tak. Může se ukázat pravý opak. (Beck)  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
4) zkoumat se da navstevnik vzdelav. seminaru knihovny - co presvedci cloveka k tomu, aby prisel na nejaky vzdelavaci seminar (ci jinou akci) do knihovny, ackoli to neni tak zcela jeho predmet zajmu?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
5) ověření validity výzkumu, který byl prováděn jinou metodou (např. interview, dotazník)(Beck)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. ''Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals''. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.&amp;lt;br&amp;gt;  &lt;br /&gt;
HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 407 s. ISBN 80-7367-040-2.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů''. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 184 s. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
STRAUSS, Anselm a CORBINE, Juliet. ''Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie''. Vyd. 1. Brno: Sdružení Podané Ruce, 1999. 194 s. ISBN 80-85834-60-X.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MK</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Z%C3%BA%C4%8Dastn%C4%9Bn%C3%A9_pozorov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=24867</id>
		<title>Zúčastněné pozorování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Z%C3%BA%C4%8Dastn%C4%9Bn%C3%A9_pozorov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=24867"/>
		<updated>2012-10-11T12:50:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MK: /* Průběh výzkumu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Metoda pozorování patří rozhodně mezi nejstarší - nejenže lidé neustále něco nebo někoho sledují po celý život již od svého narození, ale je to metoda lidstvu známá od svých počátků. Aby však bylo obyčejné (každodenní) pozorování povýšeno na vědeckou úroveň, musí splnit jisté podmínky - pozorování musí být založeno na zaměřeném, systematickém a organizovaném sledování smyslově vnímaných projevů aktuálního stavu prvků, aspektů, fenoménů atd., jež jsou objektem zkoumání.K vědeckému pozorování jsou obvykle zapotřebí jisté pomůcky či přístroje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;REICHEL&amp;quot;&amp;gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 94. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Pozorování''' obecně jako metodu výzkumu můžeme rozdělit na několik typů, které se mezi sebou vzájemně kombinují. První metodou dělení je ''podle míry standardizace'', tedy podle toho jak moc je pozorování formalizované. '''Nestandardizované''' pozorování má velmi nízký nebo žádný stupeň formalizace. Velmi často bývá u tohoto typu určen pouze cíl nebo předmět pozorování a ostatní aspekty pozorování jsou doplňovány průběžně. Tato forma průzkumu se nejčastěji vyskytuje ve spojení s kvalitativními průzkumy, jako je právě například zúčastněné pozorování. Naopak '''standardizované''' pozorování má striktně danou formu. Předem je stanoven cíl i přesná podoba výzkumu, včetně například času nebo místa. Pozorovatel předem připraví záznamový arch s předem určenými pozorovacími kategoriemi, díky tomu může být výzkum kompatibilnější a vzniká možnost spolupráce více výzkumníků na jednom projektu. Tato metoda není v praxi zcela běžná a dá se velmi dobře využít ve kvantitativních přístupech. Určitým kompromisem mezi oběma hraničními metodami je pozorování polostandardizované, některé projevy jsou zaznamenány formalizovaným záznamem, jiné aspekty výzkumu jsou zaznamenány nestandardizovanou formou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;REICHEL1&amp;quot;&amp;gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 94-95. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Druhou možností dělení ''podle pozice pozorovatele ke zkoumaným osobám''. U pozorování '''zjevného''' (někdy nazýváno otevřené) jsou zkoumané osoby informovány, tom že jsou pozorovány. Nebezpečím je v takovém případě možnost zkreslení výsledků díky narušení přirozeného chování pozorovaného subjektu či skupiny. Pozorování '''skryté''' naopak umožnuje záznam poznatků, aniž by o tom studované subjekty věděli, ale zároveň s sebou přináší nebezpečí odhalení a s tím související komplikace v pokračování výzkumu. Obě tyto formy pozorování se vylučují s kombinací se standardizovanou formou pozorovaní a používají se tedy výhradně při kvalitativních výzkumech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;REICHEL3&amp;quot;&amp;gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 97-98. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poslední možností je rozdělení podle toho, zda ''pozorovatel vstupuje či nevstupuje do skupiny''. Při '''nezúčastněném''' pozorování (taktéž vnější nebo neparticipační), zůstává pozorovatel mimo sledovanou skupinu. Tento typ můžeme kombinovat s nestandardizovanou i standardizovanou formou, kdy je možnost zapojení více výzkumníků. Posledním typem je pozorování '''zúčastněné''', kde se pozorovatel zapojuje do skupiny a spolupodílí se na jejím životě a aktivitách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;REICHEL4&amp;quot;&amp;gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 96-97. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní charakteristika ==&lt;br /&gt;
'''Zúčastněné pozorování''' (někdy též vnitřní, participantní) řadíme mezi tzv. [[kvalitativní metody]], ty lze definovat jako výzkumy, jež nedosahují výsledku pomocí kvantifikací či užitím nejrůznějších statistických metod. Značnou výhodou tohoto typu výzkumu je, že výzkumné otázky je možné modifikovat i během probíhajícího sběru a analýzy dat, to však klade na výzkumníka větší nároky, jelikož musí reagovat na neustálé změny ve výzkumu. Protože sběr dat a jejich následná analýza zabere daleko více času, výzkumný proces má longitudinální charakter. Pro kvalitativní výzkum je také charakteristické, že sběr dat a jejich analýza probíhá v jeden moment. Následně jsou z analyzovaných dat vytvořeny nové dílčí závěry, které jsou v novém cyklu podrobeny opětovnému ověření. Výsledná výzkumná zpráva z kvalitativních výzkumů pak obsahuje velké množství citací z rozhovorů a poznámek o času a místě pozorování.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při zúčastněném pozorování se výzkumník přímo pohybuje v prostoru, kde se vyskytují zkoumané fenomény, sám je součástí tohoto prostředí, splývá s ním a stává se jedním z aktérů, čímž dochází k interakci mezi pozorovaným a pozorovatelem (výzkumníkem). Podle toho, zda se jedná o pozorování '''otevřené''' (subjekty jsou jasně informovány o tom, že jsou podrobovány pozorování ze strany výzkumného pracovníka, odpadají veškeré etické problémy) či '''skryté''' (pozorovaný neví o skutečnosti, že je sledován, v tomto případě mohou vyvstat jisté etické otázky a ne vždy je možné této metody využít - např. pro skryté zúčastněné pozorování dětí v dětském koutku v oddělení dětské knihovny bychom byli pravděpodobně brzy považováni za pedofila), je zvolen další postup sledování - způsob navázání kontaktu, vstup do pozorovaného prostředí a následný pohyb v něm, komunikační aktivita v tomto prostředí (role výzkumníka, převažující aktivita či pasivita apod.), metoda záznamu získaných dat atp.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody metody ==&lt;br /&gt;
Hlavní výhodou je veskrze detailní popis pozorovaného fenoménu. Dojde tak k pochopení problému v jeho hloubce, čímž se otevře možnost daleko rozsáhlejší komparace dvou jevů. Pozorování také probíhá nejčastěji v přirozeném prostředí, výzkumník zachycuje bezprostřední zkušenost s pozorovaným jevem, závěry z výzkumu proto bývají opravdu vypovídající. Proniknutím do určité komunity také může výzkumník odhalit souvislosti, které by jinak zůstaly vnějším pozorovaním (nebo jinou metodou) skryty či nepochopeny. Protože v průběhu pozorování dochází k analýze dat, může výzkumník okamžitě reagovat na nejrůznější situace (neočekávané změny, úprava předchozích výzkumných domněnek apod.). Protože pozorování náleží do kvalitativních metod výzkumu, daleko častěji umožňuje generování hypotéz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další výhodou metody je, že pozorování ověří, zda se lidé doopravdy chovají tak, jak si myslí, že se chovají. Můžeme si ověřit, zda informace, které vyplní v dotazníku jsou pravdivé. (Beck)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nevýhody metody ==&lt;br /&gt;
Mezi možné nevýhody může patřit obtížnější popis kontextu a schopnost pozorovat daný fenomén v širokých souvislostech. Jako značná nevýhoda se v některých případech může jevit malá míra standardizace tohoto druhu výzkumu, snižuje se tak replikovatelnost. Výsledky také není vždy možné generalizovat na větší část populace.&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
Místy jsou rovněž kladeny velké nároky na výzkumného pracovníka. Právě na něm často závisí celé pozorování. Je potřeba vybrat osobu s dostatečnými zkušenostmi v této oblasti, protože by jinak snadno mohlo dojít k ovlivnění celého pozorování výzkumníkem a jeho osobními preferencemi (jeho subjektivními dojmy, jeho předsudy a očekáváními - výzkumník by měl mít nadhled), případně by mohl výzkumník narušit obvyklý běh událostí a přirozenost zkoumaného prostředí. Tesné sepjetí výzkumníka s pozorovaným jevem se však může mnohdy jevit i jako výhoda.&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
Pozorování mají často longitudinální charakter - jsou časově i finančně náročné. Ne vždy je možné využít této metody - například výzkumník nemůže využít metody zúčastněného pozorování.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nesmíme zapomenout, že pozorování může být použito pouze ke zkoumání chování, jednání (co lidé dělají), ale ke studiu poznání (co si lidé myslí)a afektů (jak se lidé cítí)není vhodné.(Beck, 110)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Průběh výzkumu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Průběh výzkumné metody zúčastněného pozorování by se dal rozdělit do následujících několika bodů podle Susan E. Beck a Kate Manuel:&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
1) Nalezení tématu&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2) Formulace otázek&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''3) Vytvoření vzorku.''' Vzorek pro výzkum pomocí zúčastněného pozorování obecně nebývá příliš rozsáhlý. Jakob Nielsem dokonce považuje za dostatečný počet 5 uživatelů. Běžnější ale bývá vzorek obsahující asi 10 až 20 jedinců. Pokud je účastníků 50, mluvíme už o velké skupině.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nejen množství, ale také složení vzorku je podstatné. Roli hraje jak (ne)reprezentativnost vzorku, úroveň schopností, znalostí a obeznámeností účastníků, tak i to, zda se zkoumá konkrétní aktivita, či její průběh v čase.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
4) Výběr designu výzkumu&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
5) Shromáždění dat&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
6) Zveřejnění výsledků&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;'''''Průběh výzkumu podle Jana Hendla'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Navázání kontaktu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou z nejdůležitějších fází výzkumu je hned úvodní navázání kontaktu. Pozorovatel se snaží proniknout do skupiny a přitom ji co nejméně ovlivnit svým příchodem. Je nutné postup nejprve pečlivě promyslet a přizpůsobit svůj životní styl a rytmus. Specifickým bodem je i výběr vhodného spojence, který ho iniciuje do skupiny a představí ostatním členům, často je takovým člověkem někdo přímo ze skupiny, jehož pokyny usnadňuje vstup a adaptaci. Kromě již zmíněného iniciátora je dobré nutné najít ve skupině '''klíčového informátora''', či informátory&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady užití ==&lt;br /&gt;
Michal:nikde jsem to v literature nevycetl ale napadlo me nasledujici&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) zkoumat se da knihovnik - co dela rozdil mezi &amp;quot;knihovnikem&amp;quot; a &amp;quot;knihovnikem expertem&amp;quot; a jak se jim stane?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2) zkoumat se da dite jako ctenar - jak privedeme deti k aktivnimu ctenarstvi, co dela z ditete dozivotniho aktivniho ctenare?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
3) zkoumat se da uzivatel knihovny - koho do knihovny nikdy nedostanete a na kterou skupinu se nema smysl zamerovat&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
- při vyhledávání informací v katalogu: Uživatel si myslí, že v katalogu vyhledává efektivně, při pozorování zjistíme, zda je tomu doopravdy tak. Může se ukázat pravý opak. (Beck)  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
4) zkoumat se da navstevnik vzdelav. seminaru knihovny - co presvedci cloveka k tomu, aby prisel na nejaky vzdelavaci seminar (ci jinou akci) do knihovny, ackoli to neni tak zcela jeho predmet zajmu?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
5) ověření validity výzkumu, který byl prováděn jinou metodou (např. interview, dotazník)(Beck)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. ''Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals''. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.&amp;lt;br&amp;gt;  &lt;br /&gt;
HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 407 s. ISBN 80-7367-040-2.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů''. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 184 s. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
STRAUSS, Anselm a CORBINE, Juliet. ''Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie''. Vyd. 1. Brno: Sdružení Podané Ruce, 1999. 194 s. ISBN 80-85834-60-X.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MK</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Z%C3%BA%C4%8Dastn%C4%9Bn%C3%A9_pozorov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=24864</id>
		<title>Zúčastněné pozorování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Z%C3%BA%C4%8Dastn%C4%9Bn%C3%A9_pozorov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=24864"/>
		<updated>2012-10-11T12:17:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MK: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Metoda pozorování patří rozhodně mezi nejstarší - nejenže lidé neustále něco nebo někoho sledují po celý život již od svého narození, ale je to metoda lidstvu známá od svých počátků. Aby však bylo obyčejné (každodenní) pozorování povýšeno na vědeckou úroveň, musí splnit jisté podmínky - pozorování musí být založeno na zaměřeném, systematickém a organizovaném sledování smyslově vnímaných projevů aktuálního stavu prvků, aspektů, fenoménů atd., jež jsou objektem zkoumání.K vědeckému pozorování jsou obvykle zapotřebí jisté pomůcky či přístroje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;REICHEL&amp;quot;&amp;gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 94. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Pozorování''' obecně jako metodu výzkumu můžeme rozdělit na několik typů, které se mezi sebou vzájemně kombinují. První metodou dělení je ''podle míry standardizace'', tedy podle toho jak moc je pozorování formalizované. '''Nestandardizované''' pozorování má velmi nízký nebo žádný stupeň formalizace. Velmi často bývá u tohoto typu určen pouze cíl nebo předmět pozorování a ostatní aspekty pozorování jsou doplňovány průběžně. Tato forma průzkumu se nejčastěji vyskytuje ve spojení s kvalitativními průzkumy, jako je právě například zúčastněné pozorování. Naopak '''standardizované''' pozorování má striktně danou formu. Předem je stanoven cíl i přesná podoba výzkumu, včetně například času nebo místa. Pozorovatel předem připraví záznamový arch s předem určenými pozorovacími kategoriemi, díky tomu může být výzkum kompatibilnější a vzniká možnost spolupráce více výzkumníků na jednom projektu. Tato metoda není v praxi zcela běžná a dá se velmi dobře využít ve kvantitativních přístupech. Určitým kompromisem mezi oběma hraničními metodami je pozorování polostandardizované, některé projevy jsou zaznamenány formalizovaným záznamem, jiné aspekty výzkumu jsou zaznamenány nestandardizovanou formou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;REICHEL1&amp;quot;&amp;gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 94-95. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Druhou možností dělení ''podle pozice pozorovatele ke zkoumaným osobám''. U pozorování '''zjevného''' (někdy nazýváno otevřené) jsou zkoumané osoby informovány, tom že jsou pozorovány. Nebezpečím je v takovém případě možnost zkreslení výsledků díky narušení přirozeného chování pozorovaného subjektu či skupiny. Pozorování '''skryté''' naopak umožnuje záznam poznatků, aniž by o tom studované subjekty věděli, ale zároveň s sebou přináší nebezpečí odhalení a s tím související komplikace v pokračování výzkumu. Obě tyto formy pozorování se vylučují s kombinací se standardizovanou formou pozorovaní a používají se tedy výhradně při kvalitativních výzkumech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;REICHEL3&amp;quot;&amp;gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 97-98. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poslední možností je rozdělení podle toho, zda ''pozorovatel vstupuje či nevstupuje do skupiny''. Při '''nezúčastněném''' pozorování (taktéž vnější nebo neparticipační), zůstává pozorovatel mimo sledovanou skupinu. Tento typ můžeme kombinovat s nestandardizovanou i standardizovanou formou, kdy je možnost zapojení více výzkumníků. Posledním typem je pozorování '''zúčastněné''', kde se pozorovatel zapojuje do skupiny a spolupodílí se na jejím životě a aktivitách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;REICHEL4&amp;quot;&amp;gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 96-97. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní charakteristika ==&lt;br /&gt;
'''Zúčastněné pozorování''' (někdy též vnitřní, participantní) řadíme mezi tzv. [[kvalitativní metody]], ty lze definovat jako výzkumy, jež nedosahují výsledku pomocí kvantifikací či užitím nejrůznějších statistických metod. Značnou výhodou tohoto typu výzkumu je, že výzkumné otázky je možné modifikovat i během probíhajícího sběru a analýzy dat, to však klade na výzkumníka větší nároky, jelikož musí reagovat na neustálé změny ve výzkumu. Protože sběr dat a jejich následná analýza zabere daleko více času, výzkumný proces má longitudinální charakter. Pro kvalitativní výzkum je také charakteristické, že sběr dat a jejich analýza probíhá v jeden moment. Následně jsou z analyzovaných dat vytvořeny nové dílčí závěry, které jsou v novém cyklu podrobeny opětovnému ověření. Výsledná výzkumná zpráva z kvalitativních výzkumů pak obsahuje velké množství citací z rozhovorů a poznámek o času a místě pozorování.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při zúčastněném pozorování se výzkumník přímo pohybuje v prostoru, kde se vyskytují zkoumané fenomény, sám je součástí tohoto prostředí, splývá s ním a stává se jedním z aktérů, čímž dochází k interakci mezi pozorovaným a pozorovatelem (výzkumníkem). Podle toho, zda se jedná o pozorování '''otevřené''' (subjekty jsou jasně informovány o tom, že jsou podrobovány pozorování ze strany výzkumného pracovníka, odpadají veškeré etické problémy) či '''skryté''' (pozorovaný neví o skutečnosti, že je sledován, v tomto případě mohou vyvstat jisté etické otázky a ne vždy je možné této metody využít - např. pro skryté zúčastněné pozorování dětí v dětském koutku v oddělení dětské knihovny bychom byli pravděpodobně brzy považováni za pedofila), je zvolen další postup sledování - způsob navázání kontaktu, vstup do pozorovaného prostředí a následný pohyb v něm, komunikační aktivita v tomto prostředí (role výzkumníka, převažující aktivita či pasivita apod.), metoda záznamu získaných dat atp.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody metody ==&lt;br /&gt;
Hlavní výhodou je veskrze detailní popis pozorovaného fenoménu. Dojde tak k pochopení problému v jeho hloubce, čímž se otevře možnost daleko rozsáhlejší komparace dvou jevů. Pozorování také probíhá nejčastěji v přirozeném prostředí, výzkumník zachycuje bezprostřední zkušenost s pozorovaným jevem, závěry z výzkumu proto bývají opravdu vypovídající. Proniknutím do určité komunity také může výzkumník odhalit souvislosti, které by jinak zůstaly vnějším pozorovaním (nebo jinou metodou) skryty či nepochopeny. Protože v průběhu pozorování dochází k analýze dat, může výzkumník okamžitě reagovat na nejrůznější situace (neočekávané změny, úprava předchozích výzkumných domněnek apod.). Protože pozorování náleží do kvalitativních metod výzkumu, daleko častěji umožňuje generování hypotéz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další výhodou metody je, že pozorování ověří, zda se lidé doopravdy chovají tak, jak si myslí, že se chovají. Můžeme si ověřit, zda informace, které vyplní v dotazníku jsou pravdivé. (Beck)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nevýhody metody ==&lt;br /&gt;
Mezi možné nevýhody může patřit obtížnější popis kontextu a schopnost pozorovat daný fenomén v širokých souvislostech. Jako značná nevýhoda se v některých případech může jevit malá míra standardizace tohoto druhu výzkumu, snižuje se tak replikovatelnost. Výsledky také není vždy možné generalizovat na větší část populace.&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
Místy jsou rovněž kladeny velké nároky na výzkumného pracovníka. Právě na něm často závisí celé pozorování. Je potřeba vybrat osobu s dostatečnými zkušenostmi v této oblasti, protože by jinak snadno mohlo dojít k ovlivnění celého pozorování výzkumníkem a jeho osobními preferencemi (jeho subjektivními dojmy, jeho předsudy a očekáváními - výzkumník by měl mít nadhled), případně by mohl výzkumník narušit obvyklý běh událostí a přirozenost zkoumaného prostředí. Tesné sepjetí výzkumníka s pozorovaným jevem se však může mnohdy jevit i jako výhoda.&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
Pozorování mají často longitudinální charakter - jsou časově i finančně náročné. Ne vždy je možné využít této metody - například výzkumník nemůže využít metody zúčastněného pozorování.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nesmíme zapomenout, že pozorování může být použito pouze ke zkoumání chování, jednání (co lidé dělají), ale ke studiu poznání (co si lidé myslí)a afektů (jak se lidé cítí)není vhodné.(Beck, 110)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Průběh výzkumu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Průběh výzkumné metody zúčastněného pozorování by se dal rozdělit do následujících několika bodů (dle Beck-Manuel):&amp;lt;br/&amp;gt;1) Nalezení tématu&amp;lt;br/&amp;gt;2) Formulace otázek&amp;lt;br/&amp;gt;3) Vytvoření vzorku&amp;lt;br/&amp;gt;4) Výběr designu výzkumu&amp;lt;br/&amp;gt;5) Shromáždění dat&amp;lt;br/&amp;gt;6) Zveřejnění výsledků&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;'''''Průběh výzkumu podle Jana Hendla'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Navázání kontaktu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou z nejdůležitějších fází výzkumu je hned úvodní navázání kontaktu. Pozorovatel se snaží proniknout do skupiny a přitom ji co nejméně ovlivnit svým příchodem. Je nutné postup nejprve pečlivě promyslet a přizpůsobit svůj životní styl a rytmus. Specifickým bodem je i výběr vhodného spojence, který ho iniciuje do skupiny a představí ostatním členům, často je takovým člověkem někdo přímo ze skupiny, jehož pokyny usnadňuje vstup a adaptaci. Kromě již zmíněného iniciátora je dobré nutné najít ve skupině '''klíčového informátora''', či informátory&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady užití ==&lt;br /&gt;
Michal:nikde jsem to v literature nevycetl ale napadlo me nasledujici&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) zkoumat se da knihovnik - co dela rozdil mezi &amp;quot;knihovnikem&amp;quot; a &amp;quot;knihovnikem expertem&amp;quot; a jak se jim stane?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2) zkoumat se da dite jako ctenar - jak privedeme deti k aktivnimu ctenarstvi, co dela z ditete dozivotniho aktivniho ctenare?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
3) zkoumat se da uzivatel knihovny - koho do knihovny nikdy nedostanete a na kterou skupinu se nema smysl zamerovat&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
- při vyhledávání informací v katalogu: Uživatel si myslí, že v katalogu vyhledává efektivně, při pozorování zjistíme, zda je tomu doopravdy tak. Může se ukázat pravý opak. (Beck)  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
4) zkoumat se da navstevnik vzdelav. seminaru knihovny - co presvedci cloveka k tomu, aby prisel na nejaky vzdelavaci seminar (ci jinou akci) do knihovny, ackoli to neni tak zcela jeho predmet zajmu?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
5) ověření validity výzkumu, který byl prováděn jinou metodou (např. interview, dotazník)(Beck)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. ''Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals''. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.&amp;lt;br&amp;gt;  &lt;br /&gt;
HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 407 s. ISBN 80-7367-040-2.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů''. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 184 s. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
STRAUSS, Anselm a CORBINE, Juliet. ''Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie''. Vyd. 1. Brno: Sdružení Podané Ruce, 1999. 194 s. ISBN 80-85834-60-X.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MK</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Z%C3%BA%C4%8Dastn%C4%9Bn%C3%A9_pozorov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=24809</id>
		<title>Zúčastněné pozorování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Z%C3%BA%C4%8Dastn%C4%9Bn%C3%A9_pozorov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=24809"/>
		<updated>2012-10-10T09:08:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MK: /* Zdroje */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Metoda pozorování patří rozhodně mezi nejstarší - nejenže lidé neustále něco nebo někoho sledují již od svého narození, ale je to metoda lidstvu známá od svých počátků, dokonce je vlastní i zvířatům. Aby však bylo obyčejné (každodenní) pozorování povýšeno na vědeckou úroveň, musí splnit jisté podmínky - pozorování musí být založeno na zaměřeném, systematickém a organizovaném sledování smyslově vnímaných projevů aktuálního stavu prvků, aspektů, fenoménů atd., jež jsou objektem zkoumání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;REICHEL&amp;quot;&amp;gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 94 s. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;. K vědeckému pozorování jsou obvykle zapotřebí jisté pomůcky či přístroje. Pozorování je možné rozdělit na zúčastněné a [[nezúčastněné]], každé z nich se pak liší užitými metodami a přístupem.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní charakteristika ==&lt;br /&gt;
'''Zúčastněné pozorování''' (někdy též vnitřní, participantní) řadíme mezi tzv. [[kvalitativní metody]], ty lze definovat jako výzkumy, jež nedosahují výsledku pomocí kvantifikací či užitím nejrůznějších statistických metod. Značnou výhodou tohoto typu výzkumu je, že výzkumné otázky je možné modifikovat i během probíhajícího sběru a analýzy dat, to však klade na výzkumníka větší nároky, jelikož musí reagovat na neustálé změny ve výzkumu. Protože sběr dat a jejich následná analýza zabere daleko více času, výzkumný proces má longitudinální charakter. Pro kvalitativní výzkum je také charakteristické, že sběr dat a jejich analýza probíhá v jeden moment. Následně jsou z analyzovaných dat vytvořeny nové dílčí závěry, které jsou v novém cyklu podrobeny opětovnému ověření. Výsledná výzkumná zpráva z kvalitativních výzkumů pak obsahuje velké množství citací z rozhovorů a poznámek o času a místě pozorování.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při zúčastněném pozorování se výzkumník přímo pohybuje v prostoru, kde se vyskytují zkoumané fenomény, stává se sám součástí tohoto prostředí, splývá s ním a stává se jedním z aktérů, čímž dochází k interakci mezi pozorovaným a pozorovatelem (výzkumníkem). Podle toho, zda se jedná o pozorování '''otevřené''' (subjekty jsou jasně informovány o tom, že jsou podrobovány pozorování ze strany výzkumného pracovníka, odpadají veškeré etické problémy) či '''skryté''' (pozorovaný neví o skutečnosti, že je sledován, v tomto případě mohou vyvstat jisté etické otázky a ne vždy je možné této metody využít - např. pro skryté zúčastněné pozorování dětí v dětském koutku v oddělení dětské knihovny bychom byli pravděpodobně brzy považováni za pedofila), je zvolen další postup sledování - způsob navázání kontaktu, vstup do pozorovaného prostředí a následný pohyb v něm, komunikační aktivita v tomto prostředí (role výzkumníka, převažující aktivita či pasivita apod.), metoda záznamu získaných dat atp.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody metody ==&lt;br /&gt;
Hlavní výhodou je veskrze detailní popis pozorovaného fenoménu. Dojde tak k pochopení problému v jeho hloubce, čímž se otevře možnost daleko rozsáhlejší komparace dvou jevů. Pozorování také probíhá nejčastěji v přirozeném prostředí, výzkumník zachycuje bezprostřední zkušenost s pozorovaným jevem, závěry z výzkumu proto bývají opravdu vypovídající. Proniknutím do určité komunity také může výzkumník odhalit souvislosti, které by jinak zůstaly vnějším pozorovaním (nebo jinou metodou) skryty či nepochopeny. Protože v průběhu pozorování dochází k analýze dat, může výzkumník okamžitě reagovat na nejrůznější situace (neočekávané změny, úprava předchozích výzkumných domněnek apod.). Protože pozorování náleží do kvalitativních metod výzkumu, daleko častěji umožňuje generování hypotéz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nevýhody metody ==&lt;br /&gt;
Mezi možné nevýhody může patřit obtížnější popis kontextu a schopnost pozorovat daný fenomén v širokých souvislostech. Jako značná nevýhoda se v některých případech může jevit malá míra standardizace tohoto druhu výzkumu, snižuje se tak replikovatelnost. Výsledky také není vždy možné generalizovat na větší část populace. Místy jsou rovněž kladeny velké nároky na výzkumného pracovníka. Právě na něm často závisí celé pozorování. Je potřeba vybrat osobu s dostatečnými zkušenostmi v této oblasti, protože by jinak snadno mohlo dojít k ovlivnění celého pozorování výzkumníkem a jeho osobními preferencemi (jeho subjektivními dojmy, výzkumník by měl mít nadhled), případně by mohl výzkumník narušit obvyklý běh událostí a přirozenost zkoumaného prostředí. Tesné sepjetí výzkumníka s pozorovaným jevem se však může mnohdy jevit i jako výhoda. Pozorování mají často longitudinální charakter - jsou časově i finančně náročné. Ne vždy je možné využít této metody - například výzkumník nemůže využít metody zúčastněného pozorování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Průběh výzkumu ==&lt;br /&gt;
Průběh výzkumné metody zúčastněného pozorování by se dal rozdělit do následujících několika bodů (dle Beck-Manuel):&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1) Nalezení tématu&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2) Formulace otázek&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
3) Vytvoření vzorku&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
4) Výběr designu výzkumu&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
5) Shromáždění dat&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
6) Zveřejnění výsledků&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady užití ==&lt;br /&gt;
Michal:nikde jsem to v literature nevycetl ale napadlo me nasledujici&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) zkoumat se da knihovnik - co dela rozdil mezi &amp;quot;knihovnikem&amp;quot; a &amp;quot;knihovnikem expertem&amp;quot; a jak se jim stane?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2) zkoumat se da dite jako ctenar - jak privedeme deti k aktivnimu ctenarstvi, co dela z ditete dozivotniho aktivniho ctenare?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
3) zkoumat se da uzivatel knihovny - koho do knihovny nikdy nedostanete a na kterou skupinu se nema smysl zamerovat&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
4) zkoumat se da navstevnik vzdelav. seminaru knihovny - co presvedci cloveka k tomu, aby prisel na nejaky vzdelavaci seminar (ci jinou akci) do knihovny, ackoli to neni tak zcela jeho predmet zajmu?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. ''Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals''. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.&amp;lt;br&amp;gt;  &lt;br /&gt;
HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 407 s. ISBN 80-7367-040-2.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů''. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 184 s. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
STRAUSS, Anselm a CORBINE, Juliet. ''Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie''. Vyd. 1. Brno: Sdružení Podané Ruce, 1999. 194 s. ISBN 80-85834-60-X.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MK</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Z%C3%BA%C4%8Dastn%C4%9Bn%C3%A9_pozorov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=24808</id>
		<title>Zúčastněné pozorování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Z%C3%BA%C4%8Dastn%C4%9Bn%C3%A9_pozorov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=24808"/>
		<updated>2012-10-10T08:59:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MK: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Metoda pozorování patří rozhodně mezi nejstarší - nejenže lidé neustále něco nebo někoho sledují již od svého narození, ale je to metoda lidstvu známá od svých počátků, dokonce je vlastní i zvířatům. Aby však bylo obyčejné (každodenní) pozorování povýšeno na vědeckou úroveň, musí splnit jisté podmínky - pozorování musí být založeno na zaměřeném, systematickém a organizovaném sledování smyslově vnímaných projevů aktuálního stavu prvků, aspektů, fenoménů atd., jež jsou objektem zkoumání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;REICHEL&amp;quot;&amp;gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 94 s. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;. K vědeckému pozorování jsou obvykle zapotřebí jisté pomůcky či přístroje. Pozorování je možné rozdělit na zúčastněné a [[nezúčastněné]], každé z nich se pak liší užitými metodami a přístupem.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní charakteristika ==&lt;br /&gt;
'''Zúčastněné pozorování''' (někdy též vnitřní, participantní) řadíme mezi tzv. [[kvalitativní metody]], ty lze definovat jako výzkumy, jež nedosahují výsledku pomocí kvantifikací či užitím nejrůznějších statistických metod. Značnou výhodou tohoto typu výzkumu je, že výzkumné otázky je možné modifikovat i během probíhajícího sběru a analýzy dat, to však klade na výzkumníka větší nároky, jelikož musí reagovat na neustálé změny ve výzkumu. Protože sběr dat a jejich následná analýza zabere daleko více času, výzkumný proces má longitudinální charakter. Pro kvalitativní výzkum je také charakteristické, že sběr dat a jejich analýza probíhá v jeden moment. Následně jsou z analyzovaných dat vytvořeny nové dílčí závěry, které jsou v novém cyklu podrobeny opětovnému ověření. Výsledná výzkumná zpráva z kvalitativních výzkumů pak obsahuje velké množství citací z rozhovorů a poznámek o času a místě pozorování.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při zúčastněném pozorování se výzkumník přímo pohybuje v prostoru, kde se vyskytují zkoumané fenomény, stává se sám součástí tohoto prostředí, splývá s ním a stává se jedním z aktérů, čímž dochází k interakci mezi pozorovaným a pozorovatelem (výzkumníkem). Podle toho, zda se jedná o pozorování '''otevřené''' (subjekty jsou jasně informovány o tom, že jsou podrobovány pozorování ze strany výzkumného pracovníka, odpadají veškeré etické problémy) či '''skryté''' (pozorovaný neví o skutečnosti, že je sledován, v tomto případě mohou vyvstat jisté etické otázky a ne vždy je možné této metody využít - např. pro skryté zúčastněné pozorování dětí v dětském koutku v oddělení dětské knihovny bychom byli pravděpodobně brzy považováni za pedofila), je zvolen další postup sledování - způsob navázání kontaktu, vstup do pozorovaného prostředí a následný pohyb v něm, komunikační aktivita v tomto prostředí (role výzkumníka, převažující aktivita či pasivita apod.), metoda záznamu získaných dat atp.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody metody ==&lt;br /&gt;
Hlavní výhodou je veskrze detailní popis pozorovaného fenoménu. Dojde tak k pochopení problému v jeho hloubce, čímž se otevře možnost daleko rozsáhlejší komparace dvou jevů. Pozorování také probíhá nejčastěji v přirozeném prostředí, výzkumník zachycuje bezprostřední zkušenost s pozorovaným jevem, závěry z výzkumu proto bývají opravdu vypovídající. Proniknutím do určité komunity také může výzkumník odhalit souvislosti, které by jinak zůstaly vnějším pozorovaním (nebo jinou metodou) skryty či nepochopeny. Protože v průběhu pozorování dochází k analýze dat, může výzkumník okamžitě reagovat na nejrůznější situace (neočekávané změny, úprava předchozích výzkumných domněnek apod.). Protože pozorování náleží do kvalitativních metod výzkumu, daleko častěji umožňuje generování hypotéz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nevýhody metody ==&lt;br /&gt;
Mezi možné nevýhody může patřit obtížnější popis kontextu a schopnost pozorovat daný fenomén v širokých souvislostech. Jako značná nevýhoda se v některých případech může jevit malá míra standardizace tohoto druhu výzkumu, snižuje se tak replikovatelnost. Výsledky také není vždy možné generalizovat na větší část populace. Místy jsou rovněž kladeny velké nároky na výzkumného pracovníka. Právě na něm často závisí celé pozorování. Je potřeba vybrat osobu s dostatečnými zkušenostmi v této oblasti, protože by jinak snadno mohlo dojít k ovlivnění celého pozorování výzkumníkem a jeho osobními preferencemi (jeho subjektivními dojmy, výzkumník by měl mít nadhled), případně by mohl výzkumník narušit obvyklý běh událostí a přirozenost zkoumaného prostředí. Tesné sepjetí výzkumníka s pozorovaným jevem se však může mnohdy jevit i jako výhoda. Pozorování mají často longitudinální charakter - jsou časově i finančně náročné. Ne vždy je možné využít této metody - například výzkumník nemůže využít metody zúčastněného pozorování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Průběh výzkumu ==&lt;br /&gt;
Průběh výzkumné metody zúčastněného pozorování by se dal rozdělit do následujících několika bodů (dle Beck-Manuel):&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
1) Nalezení tématu&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2) Formulace otázek&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
3) Vytvoření vzorku&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
4) Výběr designu výzkumu&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
5) Shromáždění dat&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
6) Zveřejnění výsledků&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady užití ==&lt;br /&gt;
Michal:nikde jsem to v literature nevycetl ale napadlo me nasledujici&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) zkoumat se da knihovnik - co dela rozdil mezi &amp;quot;knihovnikem&amp;quot; a &amp;quot;knihovnikem expertem&amp;quot; a jak se jim stane?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2) zkoumat se da dite jako ctenar - jak privedeme deti k aktivnimu ctenarstvi, co dela z ditete dozivotniho aktivniho ctenare?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
3) zkoumat se da uzivatel knihovny - koho do knihovny nikdy nedostanete a na kterou skupinu se nema smysl zamerovat&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
4) zkoumat se da navstevnik vzdelav. seminaru knihovny - co presvedci cloveka k tomu, aby prisel na nejaky vzdelavaci seminar (ci jinou akci) do knihovny, ackoli to neni tak zcela jeho predmet zajmu?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 407 s. ISBN 80-7367-040-2.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů''. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 184 s. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
STRAUSS, Anselm a CORBINE, Juliet. ''Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie''. Vyd. 1. Brno: Sdružení Podané Ruce, 1999. 194 s. ISBN 80-85834-60-X.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MK</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Z%C3%BA%C4%8Dastn%C4%9Bn%C3%A9_pozorov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=24806</id>
		<title>Zúčastněné pozorování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Z%C3%BA%C4%8Dastn%C4%9Bn%C3%A9_pozorov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=24806"/>
		<updated>2012-10-10T08:44:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MK: /* Nevýhody metody */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Metoda pozorování patří rozhodně mezi nejstarší - nejenže lidé neustále něco nebo někoho sledují již od svého narození, ale je to metoda lidstvu známá od svých počátků, dokonce je vlastní i zvířatům. Aby však bylo obyčejné (každodenní) pozorování povýšeno na vědeckou úroveň, musí splnit jisté podmínky - pozorování musí být založeno na zaměřeném, systematickém a organizovaném sledování smyslově vnímaných projevů aktuálního stavu prvků, aspektů, fenoménů atd., jež jsou objektem zkoumání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;REICHEL&amp;quot;&amp;gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 94 s. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;. K vědeckému pozorování jsou obvykle zapotřebí jisté pomůcky či přístroje. Pozorování je možné rozdělit na zúčastněné a [[nezúčastněné]], každé z nich se pak liší užitými metodami a přístupem.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní charakteristika ==&lt;br /&gt;
'''Zúčastněné pozorování''' (někdy též vnitřní, participantní) řadíme mezi tzv. [[kvalitativní metody]], ty lze definovat jako výzkumy, jež nedosahují výsledku pomocí kvantifikací či užitím nejrůznějších statistických metod. Značnou výhodou tohoto typu výzkumu je, že výzkumné otázky je možné modifikovat i během probíhajícího sběru a analýzy dat, to však klade na výzkumníka větší nároky, jelikož musí reagovat na neustálé změny ve výzkumu. Protože sběr dat a jejich následná analýza zabere daleko více času, výzkumný proces má longitudinální charakter. Pro kvalitativní výzkum je také charakteristické, že sběr dat a jejich analýza probíhá v jeden moment. Následně jsou z analyzovaných dat vytvořeny nové dílčí závěry, které jsou v novém cyklu podrobeny opětovnému ověření. Výsledná výzkumná zpráva z kvalitativních výzkumů pak obsahuje velké množství citací z rozhovorů a poznámek o času a místě pozorování.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při zúčastněném pozorování se výzkumník přímo pohybuje v prostoru, kde se vyskytují zkoumané fenomény, stává se sám součástí tohoto prostředí, splývá s ním a stává se jedním z aktérů, čímž dochází k interakci mezi pozorovaným a pozorovatelem (výzkumníkem). Podle toho, zda se jedná o pozorování '''otevřené''' (subjekty jsou jasně informovány o tom, že jsou podrobovány pozorování ze strany výzkumného pracovníka, odpadají veškeré etické problémy) či '''skryté''' (pozorovaný neví o skutečnosti, že je sledován, v tomto případě mohou vyvstat jisté etické otázky a ne vždy je možné této metody využít - např. pro skryté zúčastněné pozorování dětí v dětském koutku v oddělení dětské knihovny bychom byli pravděpodobně brzy považováni za pedofila), je zvolen další postup sledování - způsob navázání kontaktu, vstup do pozorovaného prostředí a následný pohyb v něm, komunikační aktivita v tomto prostředí (role výzkumníka, převažující aktivita či pasivita apod.), metoda záznamu získaných dat atp.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody metody ==&lt;br /&gt;
Hlavní výhodou je veskrze detailní popis pozorovaného fenoménu. Dojde tak k pochopení problému v jeho hloubce, čímž se otevře možnost daleko rozsáhlejší komparace dvou jevů. Pozorování také probíhá nejčastěji v přirozeném prostředí, výzkumník zachycuje bezprostřední zkušenost s pozorovaným jevem, závěry z výzkumu proto bývají opravdu vypovídající. Proniknutím do určité komunity také může výzkumník odhalit souvislosti, které by jinak zůstaly vnějším pozorovaním (nebo jinou metodou) skryty či nepochopeny. Protože v průběhu pozorování dochází k analýze dat, může výzkumník okamžitě reagovat na nejrůznější situace (neočekávané změny, úprava předchozích výzkumných domněnek apod.). Protože pozorování náleží do kvalitativních metod výzkumu, daleko častěji umožňuje generování hypotéz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nevýhody metody ==&lt;br /&gt;
Mezi možné nevýhody může patřit obtížnější popis kontextu a schopnost pozorovat daný fenomén v širokých souvislostech. Jako značná nevýhoda se v některých případech může jevit malá míra standardizace tohoto druhu výzkumu, snižuje se tak replikovatelnost. Výsledky také není vždy možné generalizovat na větší část populace. Místy jsou rovněž kladeny velké nároky na výzkumného pracovníka. Právě na něm často závisí celé pozorování. Je potřeba vybrat osobu s dostatečnými zkušenostmi v této oblasti, protože by jinak snadno mohlo dojít k ovlivnění celého pozorování výzkumníkem a jeho osobními preferencemi (jeho subjektivními dojmy, výzkumník by měl mít nadhled), případně by mohl výzkumník narušit obvyklý běh událostí a přirozenost zkoumaného prostředí. Tesné sepjetí výzkumníka s pozorovaným jevem se však může mnohdy jevit i jako výhoda. Pozorování mají často longitudinální charakter - jsou časově i finančně náročné. Ne vždy je možné využít této metody - například výzkumník nemůže využít metody zúčastněného pozorování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady užití ==&lt;br /&gt;
Michal:nikde jsem to v literature nevycetl ale napadlo me nasledujici&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) zkoumat se da knihovnik - co dela rozdil mezi &amp;quot;knihovnikem&amp;quot; a &amp;quot;knihovnikem expertem&amp;quot; a jak se jim stane?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2) zkoumat se da dite jako ctenar - jak privedeme deti k aktivnimu ctenarstvi, co dela z ditete dozivotniho aktivniho ctenare?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
3) zkoumat se da uzivatel knihovny - koho do knihovny nikdy nedostanete a na kterou skupinu se nema smysl zamerovat&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
4) zkoumat se da navstevnik vzdelav. seminaru knihovny - co presvedci cloveka k tomu, aby prisel na nejaky vzdelavaci seminar (ci jinou akci) do knihovny, ackoli to neni tak zcela jeho predmet zajmu?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 407 s. ISBN 80-7367-040-2.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů''. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 184 s. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
STRAUSS, Anselm a CORBINE, Juliet. ''Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie''. Vyd. 1. Brno: Sdružení Podané Ruce, 1999. 194 s. ISBN 80-85834-60-X.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MK</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Z%C3%BA%C4%8Dastn%C4%9Bn%C3%A9_pozorov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=24805</id>
		<title>Zúčastněné pozorování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Z%C3%BA%C4%8Dastn%C4%9Bn%C3%A9_pozorov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=24805"/>
		<updated>2012-10-10T08:40:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MK: /* Výhody metody */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Metoda pozorování patří rozhodně mezi nejstarší - nejenže lidé neustále něco nebo někoho sledují již od svého narození, ale je to metoda lidstvu známá od svých počátků, dokonce je vlastní i zvířatům. Aby však bylo obyčejné (každodenní) pozorování povýšeno na vědeckou úroveň, musí splnit jisté podmínky - pozorování musí být založeno na zaměřeném, systematickém a organizovaném sledování smyslově vnímaných projevů aktuálního stavu prvků, aspektů, fenoménů atd., jež jsou objektem zkoumání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;REICHEL&amp;quot;&amp;gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 94 s. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;. K vědeckému pozorování jsou obvykle zapotřebí jisté pomůcky či přístroje. Pozorování je možné rozdělit na zúčastněné a [[nezúčastněné]], každé z nich se pak liší užitými metodami a přístupem.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní charakteristika ==&lt;br /&gt;
'''Zúčastněné pozorování''' (někdy též vnitřní, participantní) řadíme mezi tzv. [[kvalitativní metody]], ty lze definovat jako výzkumy, jež nedosahují výsledku pomocí kvantifikací či užitím nejrůznějších statistických metod. Značnou výhodou tohoto typu výzkumu je, že výzkumné otázky je možné modifikovat i během probíhajícího sběru a analýzy dat, to však klade na výzkumníka větší nároky, jelikož musí reagovat na neustálé změny ve výzkumu. Protože sběr dat a jejich následná analýza zabere daleko více času, výzkumný proces má longitudinální charakter. Pro kvalitativní výzkum je také charakteristické, že sběr dat a jejich analýza probíhá v jeden moment. Následně jsou z analyzovaných dat vytvořeny nové dílčí závěry, které jsou v novém cyklu podrobeny opětovnému ověření. Výsledná výzkumná zpráva z kvalitativních výzkumů pak obsahuje velké množství citací z rozhovorů a poznámek o času a místě pozorování.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při zúčastněném pozorování se výzkumník přímo pohybuje v prostoru, kde se vyskytují zkoumané fenomény, stává se sám součástí tohoto prostředí, splývá s ním a stává se jedním z aktérů, čímž dochází k interakci mezi pozorovaným a pozorovatelem (výzkumníkem). Podle toho, zda se jedná o pozorování '''otevřené''' (subjekty jsou jasně informovány o tom, že jsou podrobovány pozorování ze strany výzkumného pracovníka, odpadají veškeré etické problémy) či '''skryté''' (pozorovaný neví o skutečnosti, že je sledován, v tomto případě mohou vyvstat jisté etické otázky a ne vždy je možné této metody využít - např. pro skryté zúčastněné pozorování dětí v dětském koutku v oddělení dětské knihovny bychom byli pravděpodobně brzy považováni za pedofila), je zvolen další postup sledování - způsob navázání kontaktu, vstup do pozorovaného prostředí a následný pohyb v něm, komunikační aktivita v tomto prostředí (role výzkumníka, převažující aktivita či pasivita apod.), metoda záznamu získaných dat atp.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody metody ==&lt;br /&gt;
Hlavní výhodou je veskrze detailní popis pozorovaného fenoménu. Dojde tak k pochopení problému v jeho hloubce, čímž se otevře možnost daleko rozsáhlejší komparace dvou jevů. Pozorování také probíhá nejčastěji v přirozeném prostředí, výzkumník zachycuje bezprostřední zkušenost s pozorovaným jevem, závěry z výzkumu proto bývají opravdu vypovídající. Proniknutím do určité komunity také může výzkumník odhalit souvislosti, které by jinak zůstaly vnějším pozorovaním (nebo jinou metodou) skryty či nepochopeny. Protože v průběhu pozorování dochází k analýze dat, může výzkumník okamžitě reagovat na nejrůznější situace (neočekávané změny, úprava předchozích výzkumných domněnek apod.). Protože pozorování náleží do kvalitativních metod výzkumu, daleko častěji umožňuje generování hypotéz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nevýhody metody ==&lt;br /&gt;
Mezi možné nevýhody může patřit obtížnější popis kontextu a schopnost pozorovat daný fenomén v širokých souvislostech. Jako značná nevýhoda se v některých případech může jevit malá míra standardizace tohoto druhu výzkumu, sníže je tak replikovatelnost. Výsledky také není vždy možné generalizovat na větší část populace. Místy jsou rovněž kladeny velké nároky na výzkumného pracovníka. Právě na něm často závisí celé pozorování, je tedy potřeba vybrat osobu s dostatečnými zkušenostmi v této oblasti, snadno by mohlo dojít k ovlivnění celého pozorování výzkumníkem a jeho osobními preferencemi (jeho subjektivními dojmy, výzkumník by měl mít nadhled), případně by mohl výzkumník narušit obvyklý běh událostí a přirozenost zkoumaného prostředí. Tesně sepjetí výzkumníka s pozorovaným jevem se však může mnohdy jevit i jako výhoda. Pozorování mají často longitudinální charakter - jsou časově i finančně náročné. Ne vždy je možné využít této metody - například výzkumník nemůže využít metody zúčastněného pozorování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady užití ==&lt;br /&gt;
Michal:nikde jsem to v literature nevycetl ale napadlo me nasledujici&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) zkoumat se da knihovnik - co dela rozdil mezi &amp;quot;knihovnikem&amp;quot; a &amp;quot;knihovnikem expertem&amp;quot; a jak se jim stane?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2) zkoumat se da dite jako ctenar - jak privedeme deti k aktivnimu ctenarstvi, co dela z ditete dozivotniho aktivniho ctenare?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
3) zkoumat se da uzivatel knihovny - koho do knihovny nikdy nedostanete a na kterou skupinu se nema smysl zamerovat&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
4) zkoumat se da navstevnik vzdelav. seminaru knihovny - co presvedci cloveka k tomu, aby prisel na nejaky vzdelavaci seminar (ci jinou akci) do knihovny, ackoli to neni tak zcela jeho predmet zajmu?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 407 s. ISBN 80-7367-040-2.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů''. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 184 s. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
STRAUSS, Anselm a CORBINE, Juliet. ''Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie''. Vyd. 1. Brno: Sdružení Podané Ruce, 1999. 194 s. ISBN 80-85834-60-X.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MK</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Z%C3%BA%C4%8Dastn%C4%9Bn%C3%A9_pozorov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=24804</id>
		<title>Zúčastněné pozorování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Z%C3%BA%C4%8Dastn%C4%9Bn%C3%A9_pozorov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=24804"/>
		<updated>2012-10-10T08:38:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MK: /* Základní charakteristika */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Metoda pozorování patří rozhodně mezi nejstarší - nejenže lidé neustále něco nebo někoho sledují již od svého narození, ale je to metoda lidstvu známá od svých počátků, dokonce je vlastní i zvířatům. Aby však bylo obyčejné (každodenní) pozorování povýšeno na vědeckou úroveň, musí splnit jisté podmínky - pozorování musí být založeno na zaměřeném, systematickém a organizovaném sledování smyslově vnímaných projevů aktuálního stavu prvků, aspektů, fenoménů atd., jež jsou objektem zkoumání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;REICHEL&amp;quot;&amp;gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 94 s. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;. K vědeckému pozorování jsou obvykle zapotřebí jisté pomůcky či přístroje. Pozorování je možné rozdělit na zúčastněné a [[nezúčastněné]], každé z nich se pak liší užitými metodami a přístupem.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní charakteristika ==&lt;br /&gt;
'''Zúčastněné pozorování''' (někdy též vnitřní, participantní) řadíme mezi tzv. [[kvalitativní metody]], ty lze definovat jako výzkumy, jež nedosahují výsledku pomocí kvantifikací či užitím nejrůznějších statistických metod. Značnou výhodou tohoto typu výzkumu je, že výzkumné otázky je možné modifikovat i během probíhajícího sběru a analýzy dat, to však klade na výzkumníka větší nároky, jelikož musí reagovat na neustálé změny ve výzkumu. Protože sběr dat a jejich následná analýza zabere daleko více času, výzkumný proces má longitudinální charakter. Pro kvalitativní výzkum je také charakteristické, že sběr dat a jejich analýza probíhá v jeden moment. Následně jsou z analyzovaných dat vytvořeny nové dílčí závěry, které jsou v novém cyklu podrobeny opětovnému ověření. Výsledná výzkumná zpráva z kvalitativních výzkumů pak obsahuje velké množství citací z rozhovorů a poznámek o času a místě pozorování.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při zúčastněném pozorování se výzkumník přímo pohybuje v prostoru, kde se vyskytují zkoumané fenomény, stává se sám součástí tohoto prostředí, splývá s ním a stává se jedním z aktérů, čímž dochází k interakci mezi pozorovaným a pozorovatelem (výzkumníkem). Podle toho, zda se jedná o pozorování '''otevřené''' (subjekty jsou jasně informovány o tom, že jsou podrobovány pozorování ze strany výzkumného pracovníka, odpadají veškeré etické problémy) či '''skryté''' (pozorovaný neví o skutečnosti, že je sledován, v tomto případě mohou vyvstat jisté etické otázky a ne vždy je možné této metody využít - např. pro skryté zúčastněné pozorování dětí v dětském koutku v oddělení dětské knihovny bychom byli pravděpodobně brzy považováni za pedofila), je zvolen další postup sledování - způsob navázání kontaktu, vstup do pozorovaného prostředí a následný pohyb v něm, komunikační aktivita v tomto prostředí (role výzkumníka, převažující aktivita či pasivita apod.), metoda záznamu získaných dat atp.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody metody ==&lt;br /&gt;
Hlavní výhodou je veskrze detailní popis pozorovaného fenoménu, dojde tak k pochopení problému v jeho hloubce, čímž se otevře možnost daleko rozsáhlejší komparace dvou jevů. Pozorování také probíhá nejčastěji v přirozeném prostředí, výzkumník zachycuje bezprostřední zkušenost s pozorovaným jevem, závěry z výzkumu proto bývají opravdu vypovídající. Proniknutím do určité komunity také může výzkumník odhalit souvislosti, které by jinak zůstaly vnějším pozorovaním (nebo jinou metodou) skryty či nepochopeny. Protože v průběhu pozorování dochází k analýze dat, může výzkumník okamžitě reagovat na nejrůznější situace (neočekávané změny, úprava předchozích výzkumných domněnek apod.). Protože poozorování náleží do kvalitativních metod výzkumu, daleko častěji umožňuje generování hypotéz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nevýhody metody ==&lt;br /&gt;
Mezi možné nevýhody může patřit obtížnější popis kontextu a schopnost pozorovat daný fenomén v širokých souvislostech. Jako značná nevýhoda se v některých případech může jevit malá míra standardizace tohoto druhu výzkumu, sníže je tak replikovatelnost. Výsledky také není vždy možné generalizovat na větší část populace. Místy jsou rovněž kladeny velké nároky na výzkumného pracovníka. Právě na něm často závisí celé pozorování, je tedy potřeba vybrat osobu s dostatečnými zkušenostmi v této oblasti, snadno by mohlo dojít k ovlivnění celého pozorování výzkumníkem a jeho osobními preferencemi (jeho subjektivními dojmy, výzkumník by měl mít nadhled), případně by mohl výzkumník narušit obvyklý běh událostí a přirozenost zkoumaného prostředí. Tesně sepjetí výzkumníka s pozorovaným jevem se však může mnohdy jevit i jako výhoda. Pozorování mají často longitudinální charakter - jsou časově i finančně náročné. Ne vždy je možné využít této metody - například výzkumník nemůže využít metody zúčastněného pozorování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady užití ==&lt;br /&gt;
Michal:nikde jsem to v literature nevycetl ale napadlo me nasledujici&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) zkoumat se da knihovnik - co dela rozdil mezi &amp;quot;knihovnikem&amp;quot; a &amp;quot;knihovnikem expertem&amp;quot; a jak se jim stane?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2) zkoumat se da dite jako ctenar - jak privedeme deti k aktivnimu ctenarstvi, co dela z ditete dozivotniho aktivniho ctenare?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
3) zkoumat se da uzivatel knihovny - koho do knihovny nikdy nedostanete a na kterou skupinu se nema smysl zamerovat&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
4) zkoumat se da navstevnik vzdelav. seminaru knihovny - co presvedci cloveka k tomu, aby prisel na nejaky vzdelavaci seminar (ci jinou akci) do knihovny, ackoli to neni tak zcela jeho predmet zajmu?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 407 s. ISBN 80-7367-040-2.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů''. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 184 s. ISBN 978-80-247-3006-6.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
STRAUSS, Anselm a CORBINE, Juliet. ''Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie''. Vyd. 1. Brno: Sdružení Podané Ruce, 1999. 194 s. ISBN 80-85834-60-X.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MK</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=22001</id>
		<title>Bonnie Nardi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=22001"/>
		<updated>2012-05-16T07:03:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MK: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{DEFAULTSORT: Nardi, Bonnie}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bonnie Nardi je americká antropoložka. Promovala na University of California v Berkeley  a nyní působí jako profesorka na Donald Bren School of Information and Computer Sciences  na University of California v Irvine.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předtím než nastoupila na učitelskou dráhu, pracovala od roku 1984 v prestižních technologických společnostech, kde zkoumala chování spotřebitelů v jejich domovech a kancelářích. Studovala využití technologií v kancelářích, nemocnicích, školách, knihovnách a laboratořích. Zaměstnaná byla například ve firmách  AT&amp;amp;T Labs, Agilent nebo v Apple labs.&lt;br /&gt;
V roce 1981 strávila antropologickým rok výzkumem v západní Samoi, kde se zaměřovala na důvody vysokého počtu narozených dětí v rodinách, průměrně osm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je matkou 3 dětí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oblasti vědeckého zájmu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Teorie aktivity'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zastává myšlenku, že lidské vědomí je formováno praxí, že lidé a jejich výtvory zprostředkovávají náš vztah s realitou. Vědomí vzniká v rámci komunikace s jinými lidmi a věcmi místo toho, aby bylo omezeno pouze na prostor uvnitř lidské hlavy. Vědci, kteří se teorií zabývali (vznikla v Rusku prací Lva Vygotského roku 1920, na kterou navázala díla jeho studentů Alexeje Leontieva, Sergeje L. Rubinsteina nebo Alexandera Lurii), ji chápali komplexně, jako součinnost sociálních a fyziologických oblastí, psychoanalýzy a behaviorismu. Už první práce měly vliv ve vzdělávání, organizačním designu a interakci designu. Bylo to dáno do jisté míry tím, že vědci zkoušeli své teorie v praxi a byli přesvědčeni, že výsledkem teorie je především její aplikace, ne samostatná činnost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bonnie Nardi se ve svých spisech především zabývala otázkou jak, z psychologického hlediska, může být teorie aktivity využita ke spolupráci, aniž by ztratila ze zřetele jednotlivé účastníky aktivity.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Komunikace zprostředkovaná počítačem'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výzkum Bonnie Nardi v oblasti počítačem zprostředkované komunikace naznačuje, že značná část komunikace se snaží o vytvoření pocitu spojení mezi lidmi spíše než o sdělení konkrétní zprávy. Afinita, závazek a pozornost jsou zásadní aspekty připojení. Mezi těmito kontakty jsou aktivní pole, které jsou neustále aktualizována a monitorována. Tato pole se bez vzájemného ovlivňování rozpadají nebo se stávají nečinnými. Interakce „z očí do očí“ je obzvláště bohatá na způsoby, jak navázat spojení např. doteky, společné jídlo, pohledy do očí, sdílení společného prostoru, neformální povídání. Avšak lidé také stále častěji navazují spojení zprostředkovaně přes různé blogy, wiki, instant messaging, e-mail, chat, diskuzní skupiny nebo webové stránky. Zajímavým fenoménem jsou online hry, které vytvářejí i udržují pole připojení a umožňují výměnu věcných informací. Nardiiny poslední výzkumy o masivně rozšířených multiplayerových hrách byly prováděny pozorováním přímo v terénu, ve  hře World of Warcraft. Zde studovala, jak hráči spolupracují, stejně jako vztah off-line, on-line a činností ve hře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní design'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní design je obor zabývající se vztahem mezi produkty (jejich chováním a fungováním) a jejich uživateli, přičemž největší pozornost je věnována interakci mezi člověkem a zařízením (počítačem, mobilním telefonem, PDA,…). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bonnie Nardi v rámci svého výzkumu vyvinula několik zlepšujících návrhů plochy. Tvrdí, že se nakonec bude muset plocha stejně reorganizovat, aby mohla odrážet komplexní soubor činností uživatelů při zapojení se do zlepšování jednotlivých aplikací, souborů a složek. Oblast propojuje s teorií aktivity, která by mohla nabídnout způsoby, jak využít digitální technologie při lepším organizování většího počtu aktivit, stanovení smysluplných souvislostí pro různé činnosti a při spolupráci s ostatními.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Společnost a technologie'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při velkých sociálních a kulturních změnách, které se zde objevily zároveň s novými technologiemi, vyvstala potřeba přemýšlet o nich novým způsobem. Následné reakce na změny a nejistota ohledně dalšího vývoje vnesla do situace nestabilitu. V současné globální ekonomice máme efektivní způsoby šíření technologie. Nové politické a sociální formy jsou potřeba. Bonnie Nardi a její studenti zkoumají důležitá témata v této oblasti, jako je například použití digitálních technologií ze strany bezdomovců v USA nebo žen ve slumech v hustě zalidněných částech Indie. Zabývají se také zpodobováním digitálního já. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Profesorka Nardi je mezi knihovníky známá především pro svůj podíl na knize Information Ecologies, kde se zaměřovala na knihovníky jako na základní kameny v informační ekologii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nardi si myslí, že lidské znalosti, úsudek a kreativita mohou být podporovány, ale nikoliv nahrazeny počítačovými nástroji.  Upozorňuje uživatele na kritické využívání technologií. Radí, abychom se řídili morálním kodexem a přijali odpovědné užívání technologií, podobně jako některé instituce, například knihovny. Bonnie Nardi zastává názor, že knihovníci budou nepostradatelní, označuje je jako „keystone species“.  Což je biologický termín označující druh důležitý pro přežití celého ekosystému. Ve světě, který je stále více závislý na nových technologiích, vidí knihovníky jako průvodce složitým bludištěm. Přestože informace jsou stále k dispozici prostřednictvím digitálních zdrojů, knihovníci jsou nenahraditelní díky ve své schopnosti mluvit jazykem vyhledávacích systémů a porozumět výsledkům. Oceňuje jejich schopnost poskytnout na základě rozhovoru badatelům přesné informace díky specifickým vyhledávacím strategiím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Díla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Teorie aktivity'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAPTELININ, Victor, NARDI, Bonnie. ''Acting with Technology: Activity Theory and Interaction Design''. Cambridge: MIT Press, 2006. 333 s. ISBN 0262112981.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Victor Kaptelinin a Bonnie Nardi v této knize popisují činnost a principy teorie aktivity, její historii, vztah k jiným teoretickým přístupům i aplikace a návrhy technologií. Práce přináší první systematický úvod do hlavních principů teorie. Popisuje její využití v praxi a předkládá klíčová témata v oblasti rozvoje její činnosti. V závěru nastiňuje současné i budoucí problémy teorie a poskytuje srovnávací analýzu s jejími hlavními konkurenty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NetWORKers and their Activity in Intensional Networks (2002) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NARDI, Bonnie (ed.). ''Context and Consciousness : Activity Theory and Human-Computer Interaction''. London: MIT Press, 1996. 400 s. ISBN 0262140586.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kniha Context and Consciousness obsahuje 13 příspěvků, které se vztahují k problematice vztahu člověk-počítač z hlediska teorie aktivity. Texty ukazují, jak lidé skutečně používají počítače v každodenním životě, a tím i správné postupy při jejich správném navrhování a hodnocení. Tento vhled představuje teorii jako prostředek strukturování a vedení interakce člověka s počítačem od návrhu až po praxi. Vedle Bonnie Nardi do knihy přispěli: Rachel Bellamy, Susanne Bødker, Ellen Christiansen, Yrjö Engeström, Virginia Escalante, Dorothy Holland, Victor Kaptelinin, Kari Kuutti, Arne Raeithel, James Reeves, Boris Velichkovksy, Vladimír P. Zinchenko.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Komunikace zprostředkovaná počítačem'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NARDI, Bonnie. ''My Life as a Night Elf Priest: An Anthropological Account of World of Warcraft''. Ann Arbor: University of Michigan Press, 2010. 248 s. ISBN 0472050982.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bonnie Nardi ve svém díle nazvaném My Life as a Night Elf Priest zpracovává více než tříletý výzkum, který prováděla na hráčích hry World of Warcraft. Sledovala prolínání hry s kulturou hráčů z USA a Číny, dále vliv jejich vzdělání, pohlaví nebo zkušeností na průběh a jejich chování ve hře. V této knize Nardi aplikuje teorii aktivity a estetické zkušenosti na studium hraní počítačových her.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* A Study of Raiders with Disabilities in World of Warcraft. Proceedings Foundations of Digital Games 2011.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* A New Look at the Social Landscape of World of Warcraft. Proceedings Foundations of Digital Games 2011.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* If You Build It They Might Stay: Retention Mechanisms in World of Warcraft. Proceedings Foundations of Digital Games 2011.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* A qualitative study of Ragnarök Online private servers: In-game sociological issues. Proceedings Foundations of Digital Games 2010.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Technology, Agency and Community: The Case of Modding in World of Warcraft (2009)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* I am a black cat, letting day come and go: Multimodal Conversations in a Poetry Workshop (2009)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* A Hybrid Cultural Ecology: World of Warcraft in China (2008)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Learning Conversations in World of Warcraft (2007)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Strangers and Friends: Collaborative Play in World of Warcraft (2006)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Beyond Bandwidth: Dimensions of Connection in Interpersonal Communication (2005)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Blogging as Social Activity, or, Would You Let 900 Million People Read Your Diary? (2004)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Why We Blog (2004)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Interaction and Outeraction: Instant Messaging in Action (2000)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní gesign'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Whither or whether HCI: Requirements analysis for multi-Sited, multi-user cyberinfrastructures. (co-author Ann Zimmerman) Proceedings Computer-human Interaction Conference, Montreal (2006)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NARDI, Bonnie, FISHER, Daniel. Soylent and ContactMap: Tools for constructing the social workscape. In: CZERWINSKI, Mary, KAPTELININ, Victor (eds.). ''Integrated Workscapes''. Cambridge: MIT Press, 2006. ISBN 026211304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Collaborative, Programmable Intelligent Agents (1998)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Creating Presentation Slides: A Study of User Preferences for Task-Specific versus Generic Application Software (1996)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Finding and Reminding: File Organization from the Desktop (1995)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* User Preferences for Task-specific vs. Generic Application Software (1994)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Gardeners and Gurus: Patterns of Cooperation Among CAD Users (1992)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* An Ethnographic Study of Distributed Problem Solving in Spreadsheet Development (1990)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Společnost a technologie'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Hope you will read this one: Response to Coburn Report. (2011). With Nicole Ellison, Cliff Lampe.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Comparative Informatics. (2011). With Ravi Vatrapu, Torkil Clemmensen.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Infrastructures for Low-cost Laptop use in Mexican Schools. (2010). First author, Ruy Cervantes.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Forget Online Communities? Revisit Cooperative Work! (2010). First author, Yong Ming Kow.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* The Digital Habitat: Rethinking Experience and Social Practice. (2010). With Jannis Kallinikos and Giovan Francseco Lanzara.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* How We Know What (We Think) We Know about Chinese Gold Farming. (2010). With Yong Ming Kow.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Who Owns the Mods? (2010). With Yong Ming Kow.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Survival Needs and Social Inclusion: Technology Use Among the Homeless. (2010). First author, Jahmeilah Roberson.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Encountering Development Ethnographically. (2009). First author, Nithya Sambasivan.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Placeless Organizations: Collaborating for Transformation (2007)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Další díla:'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* NARDI, Bonnie, O’DAY, Vicky L. ''Information Ecologies : Using Technology with Heart''. Cambridge: MIT Press, 1999. 323 s. ISBN 0262640422. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NARDI, Bonnie. ''A Small Matter of Programming : Perspectives on End User Computing''. Cambridge: MIT Press, 1993. 178 s. ISBN 0262140535. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HAFNER, Katie. Coming Of Age In Palo Alto [online]. [cit. 4. května 2012]. Dostupný na WWW: [&amp;lt;http://www.nytimes.com/1999/06/10/technology/coming-of-age-in-palo-alto.html?src=pm&amp;gt;].&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
NARDI, Bonnie. home [online]. [cit. 7. května 2012]. Dostupný na WWW: [&amp;lt;http://www.artifex.org/~bonnie/index.html&amp;gt;].&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
NARDI, Bonnie. publications [online]. [cit. 7. května 2012]. Dostupný na WWW: [&amp;lt;http://www.artifex.org/~bonnie/publications.htm&amp;gt;].&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
NARDI, Bonnie, O’DAY, Vicky L. Information Ecologies : Using Technology with Heart [cit. 12. května 2012]. Dostupný na WWW: [&amp;lt;http://firstmonday.org/htbin/cgiwrap/bin/ojs/index.php/fm/article/view/672/582&amp;gt;].&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
TWITTER. Bonnie Nardi [online]. [cit. 12. května 2012]. Dostupný na WWW: [&amp;lt;http://twitter.com/#!/bonnienardi&amp;gt;].&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
UC IRVINE. Department of Informatics [online]. [cit. 4. května 2012]. Dostupný na WWW: [&amp;lt;http://www.informatics.uci.edu/&amp;gt;].&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
UC IRVINE. Faculty Porfile [online]. [cit. 4. května 2012]. Dostupný na WWW: [&amp;lt;http://www.ics.uci.edu/faculty/profiles/view_faculty.php?ucinetid=nardi/&amp;gt;].&amp;lt;br&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MK</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=21932</id>
		<title>Bonnie Nardi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=21932"/>
		<updated>2012-05-15T10:12:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MK: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{DEFAULTSORT: Nardi, Bonnie}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bonnie Nardi je americká antropoložka. Promovala na University of California v Berkeley  a nyní působí jako profesorka na Donald Bren School of Information and Computer Sciences  na University of California v Irvine.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předtím než nastoupila na učitelskou dráhu, pracovala od roku 1984 v prestižních technologických společnostech, kde zkoumala chování spotřebitelů v jejich domovech a kancelářích. Studovala využití technologií v kancelářích, nemocnicích, školách, knihovnách a laboratořích. Zaměstnaná byla například ve firmách  AT&amp;amp;T Labs, Agilent nebo v Apple labs.&lt;br /&gt;
V roce 1981 strávila antropologickým rok výzkumem v západní Samoi, kde se zaměřovala na důvody vysokého počtu narozených dětí v rodinách, průměrně osm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je matkou 3 dětí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oblasti vědeckého zájmu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Teorie aktivity'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zastává myšlenku, že lidské vědomí je formováno praxí, že lidé a jejich výtvory zprostředkovávají náš vztah s realitou. Vědomí vzniká v rámci komunikace s jinými lidmi a věcmi místo toho, aby bylo omezeno pouze na prostor uvnitř lidské hlavy. Vědci, kteří se teorií zabývali (vznikla v Rusku prací Lva Vygotského roku 1920, na kterou navázala díla jeho studentů Alexeje Leontieva, Sergeje L. Rubinsteina nebo Alexandera Lurii), ji chápali komplexně, jako součinnost sociálních a fyziologických oblastí, psychoanalýzy a behaviorismu. Už první práce měly vliv ve vzdělávání, organizačním designu a interakci designu. Bylo to dáno do jisté míry tím, že vědci zkoušeli své teorie v praxi a byli přesvědčeni, že výsledkem teorie je především její aplikace, ne samostatná činnost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bonnie Nardi se ve svých spisech především zabývala otázkou jak, z psychologického hlediska, může být teorie aktivity využita ke spolupráci, aniž by ztratila ze zřetele jednotlivé účastníky aktivity.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Komunikace zprostředkovaná počítačem'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výzkum Bonnie Nardi v oblasti počítačem zprostředkované komunikace naznačuje, že značná část komunikace se snaží o vytvoření pocitu spojení mezi lidmi spíše než o sdělení konkrétní zprávy. Afinita, závazek a pozornost jsou zásadní aspekty připojení. Mezi těmito kontakty jsou aktivní pole, které jsou neustále aktualizována a monitorována. Tato pole se bez vzájemného ovlivňování rozpadají nebo se stávají nečinnými. Interakce „z očí do očí“ je obzvláště bohatá na způsoby, jak navázat spojení např. doteky, společné jídlo, pohledy do očí, sdílení společného prostoru, neformální povídání. Avšak lidé také stále častěji navazují spojení zprostředkovaně přes různé blogy, wiki, instant messaging, e-mail, chat, diskuzní skupiny nebo webové stránky. Zajímavým fenoménem jsou online hry, které vytvářejí i udržují pole připojení a umožňují výměnu věcných informací. Nardiiny poslední výzkumy o masivně rozšířených multiplayerových hrách byly prováděny pozorováním přímo v terénu, ve  hře World of Warcraft. Zde studovala, jak hráči spolupracují, stejně jako vztah off-line, on-line a činností ve hře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní design'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní design je obor zabývající se vztahem mezi produkty (jejich chováním a fungováním) a jejich uživateli, přičemž největší pozornost je věnována interakci mezi člověkem a zařízením (počítačem, mobilním telefonem, PDA,…). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bonnie Nardi v rámci svého výzkumu vyvinula několik zlepšujících návrhů plochy. Tvrdí, že se nakonec bude muset plocha stejně reorganizovat, aby mohla odrážet komplexní soubor činností uživatelů při zapojení se do zlepšování jednotlivých aplikací, souborů a složek. Oblast propojuje s teorií aktivity, která by mohla nabídnout způsoby, jak využít digitální technologie při lepším organizování většího počtu aktivit, stanovení smysluplných souvislostí pro různé činnosti a při spolupráci s ostatními.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Společnost a technologie'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při velkých sociálních a kulturních změnách, které se zde objevily zároveň s novými technologiemi, vyvstala potřeba přemýšlet o nich novým způsobem. Následné reakce na změny a nejistota ohledně dalšího vývoje vnesla do situace nestabilitu. V současné globální ekonomice máme efektivní způsoby šíření technologie. Nové politické a sociální formy jsou potřeba. Bonnie Nardi a její studenti zkoumají důležitá témata v této oblasti, jako je například použití digitálních technologií ze strany bezdomovců v USA nebo žen ve slumech v hustě zalidněných částech Indie. Zabývají se také zpodobováním digitálního já. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Profesorka Nardi je mezi knihovníky známá především pro svůj podíl na knize Information Ecologies, kde se zaměřovala na knihovníky jako na základní kameny v informační ekologii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nardi si myslí, že lidské znalosti, úsudek a kreativita mohou být podporovány, ale nikoliv nahrazeny počítačovými nástroji.  Upozorňuje uživatele na kritické využívání technologií. Radí, abychom se řídili morálním kodexem a přijali odpovědné užívání technologií, podobně jako některé instituce, například knihovny. Bonnie Nardi zastává názor, že knihovníci budou nepostradatelní, označuje je jako „keystone species“.  Což je biologický termín označující druh důležitý pro přežití celého ekosystému. Ve světě, který je stále více závislý na nových technologiích, vidí knihovníky jako průvodce složitým bludištěm. Přestože informace jsou stále k dispozici prostřednictvím digitálních zdrojů, knihovníci jsou nenahraditelní díky ve své schopnosti mluvit jazykem vyhledávacích systémů a porozumět výsledkům. Oceňuje jejich schopnost poskytnout na základě rozhovoru badatelům přesné informace díky specifickým vyhledávacím strategiím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Díla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Teorie aktivity'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAPTELININ, Victor, NARDI, Bonnie. ''Acting with Technology: Activity Theory and Interaction Design''. Cambridge: MIT Press, 2006. 333 s. ISBN 0262112981.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Victor Kaptelinin a Bonnie Nardi v této knize popisují činnost a principy teorie aktivity, její historii, vztah k jiným teoretickým přístupům i aplikace a návrhy technologií. Práce přináší první systematický úvod do hlavních principů teorie. Popisuje její využití v praxi a předkládá klíčová témata v oblasti rozvoje její činnosti. V závěru nastiňuje současné i budoucí problémy teorie a poskytuje srovnávací analýzu s jejími hlavními konkurenty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NetWORKers and their Activity in Intensional Networks (2002) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NARDI, Bonnie (ed.). ''Context and Consciousness : Activity Theory and Human-Computer Interaction''. London: MIT Press, 1996. 400 s. ISBN 0262140586.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kniha Context and Consciousness obsahuje 13 příspěvků, které se vztahují k problematice vztahu člověk-počítač z hlediska teorie aktivity. Texty ukazují, jak lidé skutečně používají počítače v každodenním životě, a tím i správné postupy při jejich správném navrhování a hodnocení. Tento vhled představuje teorii jako prostředek strukturování a vedení interakce člověka s počítačem od návrhu až po praxi. Vedle Bonnie Nardi do knihy přispěli: Rachel Bellamy, Susanne Bødker, Ellen Christiansen, Yrjö Engeström, Virginia Escalante, Dorothy Holland, Victor Kaptelinin, Kari Kuutti, Arne Raeithel, James Reeves, Boris Velichkovksy, Vladimír P. Zinchenko.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Komunikace zprostředkovaná počítačem'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NARDI, Bonnie. ''My Life as a Night Elf Priest: An Anthropological Account of World of Warcraft''. Ann Arbor: University of Michigan Press, 2010. 248 s. ISBN 0472050982.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bonnie Nardi ve svém díle nazvaném My Life as a Night Elf Priest zpracovává více než tříletý výzkum, který prováděla na hráčích hry World of Warcraft. Sledovala prolínání hry s kulturou hráčů z USA a Číny, dále vliv jejich vzdělání, pohlaví nebo zkušeností na průběh a jejich chování ve hře. V této knize Nardi aplikuje teorii aktivity a estetické zkušenosti na studium hraní počítačových her.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* A Study of Raiders with Disabilities in World of Warcraft. Proceedings Foundations of Digital Games 2011.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* A New Look at the Social Landscape of World of Warcraft. Proceedings Foundations of Digital Games 2011.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* If You Build It They Might Stay: Retention Mechanisms in World of Warcraft. Proceedings Foundations of Digital Games 2011.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* A qualitative study of Ragnarök Online private servers: In-game sociological issues. Proceedings Foundations of Digital Games 2010.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Technology, Agency and Community: The Case of Modding in World of Warcraft (2009)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* I am a black cat, letting day come and go: Multimodal Conversations in a Poetry Workshop (2009)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* A Hybrid Cultural Ecology: World of Warcraft in China (2008)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Learning Conversations in World of Warcraft (2007)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Strangers and Friends: Collaborative Play in World of Warcraft (2006)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Beyond Bandwidth: Dimensions of Connection in Interpersonal Communication (2005)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Blogging as Social Activity, or, Would You Let 900 Million People Read Your Diary? (2004)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Why We Blog (2004)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Interaction and Outeraction: Instant Messaging in Action (2000)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní gesign'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Whither or whether HCI: Requirements analysis for multi-Sited, multi-user cyberinfrastructures. (co-author Ann Zimmerman) Proceedings Computer-human Interaction Conference, Montreal (2006)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NARDI, Bonnie, FISHER, Daniel. Soylent and ContactMap: Tools for constructing the social workscape. In: CZERWINSKI, Mary, KAPTELININ, Victor (eds.). ''Integrated Workscapes''. Cambridge: MIT Press, 2006. ISBN 026211304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Collaborative, Programmable Intelligent Agents (1998)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Creating Presentation Slides: A Study of User Preferences for Task-Specific versus Generic Application Software (1996)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Finding and Reminding: File Organization from the Desktop (1995)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* User Preferences for Task-specific vs. Generic Application Software (1994)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Gardeners and Gurus: Patterns of Cooperation Among CAD Users (1992)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* An Ethnographic Study of Distributed Problem Solving in Spreadsheet Development (1990)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Společnost a technologie'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Hope you will read this one: Response to Coburn Report. (2011). With Nicole Ellison, Cliff Lampe.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Comparative Informatics. (2011). With Ravi Vatrapu, Torkil Clemmensen.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Infrastructures for Low-cost Laptop use in Mexican Schools. (2010). First author, Ruy Cervantes.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Forget Online Communities? Revisit Cooperative Work! (2010). First author, Yong Ming Kow.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* The Digital Habitat: Rethinking Experience and Social Practice. (2010). With Jannis Kallinikos and Giovan Francseco Lanzara.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* How We Know What (We Think) We Know about Chinese Gold Farming. (2010). With Yong Ming Kow.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Who Owns the Mods? (2010). With Yong Ming Kow.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Survival Needs and Social Inclusion: Technology Use Among the Homeless. (2010). First author, Jahmeilah Roberson.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Encountering Development Ethnographically. (2009). First author, Nithya Sambasivan.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Placeless Organizations: Collaborating for Transformation (2007)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Další díla:'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* NARDI, Bonnie, O’DAY, Vicky L. ''Information Ecologies : Using Technology with Heart''. Cambridge: MIT Press, 1999. 323 s. ISBN 0262640422. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NARDI, Bonnie. ''A Small Matter of Programming : Perspectives on End User Computing''. Cambridge: MIT Press, 1993. 178 s. ISBN 0262140535. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HAFNER, Katie. Coming Of Age In Palo Alto [online]. [cit. 4. května 2012]. Dostupný na WWW: [&amp;lt;http://www.nytimes.com/1999/06/10/technology/coming-of-age-in-palo-alto.html?src=pm&amp;gt;].&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
NARDI, Bonnie. home [online]. [cit. 7. května 2012]. Dostupný na WWW: [&amp;lt;http://www.artifex.org/~bonnie/index.html&amp;gt;].&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
NARDI, Bonnie. publications [online]. [cit. 7. května 2012]. Dostupný na WWW: [&amp;lt;http://www.artifex.org/~bonnie/publications.htm&amp;gt;].&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
TWITTER. Bonnie Nardi [online]. [cit. 12. května 2012]. Dostupný na WWW: [&amp;lt;http://twitter.com/#!/bonnienardi&amp;gt;].&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
UC IRVINE. Department of Informatics [online]. [cit. 4. května 2012]. Dostupný na WWW: [&amp;lt;http://www.informatics.uci.edu/&amp;gt;].&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
UC IRVINE. Faculty Porfile [online]. [cit. 4. května 2012]. Dostupný na WWW: [&amp;lt;http://www.ics.uci.edu/faculty/profiles/view_faculty.php?ucinetid=nardi/&amp;gt;].&amp;lt;br&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MK</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=21931</id>
		<title>Bonnie Nardi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=21931"/>
		<updated>2012-05-15T09:44:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MK: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{DEFAULTSORT: Nardi, Bonnie}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bonnie Nardi je americká antropoložka. Promovala na University of California v Berkeley  a nyní působí jako profesorka na Donald Bren School of Information and Computer Sciences  na University of California v Irvine.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předtím než nastoupila na učitelskou dráhu, pracovala od roku 1984 v prestižních technologických společnostech, kde zkoumala chování spotřebitelů v jejich domovech a kancelářích. Studovala využití technologií v kancelářích, nemocnicích, školách, knihovnách a laboratořích. Zaměstnaná byla například ve firmách  AT&amp;amp;T Labs, Agilent nebo v Apple labs.&lt;br /&gt;
V roce 1981 strávila antropologickým rok výzkumem v západní Samoi, kde se zaměřovala na důvody vysokého počtu narozených dětí v rodinách, průměrně osm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je matkou 3 dětí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aktivity a dílo ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Teorie aktivity'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zastává myšlenku, že lidské vědomí je formováno praxí, že lidé a jejich výtvory zprostředkovávají náš vztah s realitou. Vědomí vzniká v rámci komunikace s jinými lidmi a věcmi místo toho, aby bylo omezeno pouze na prostor uvnitř lidské hlavy. Vědci, kteří se teorií zabývali (vznikla v Rusku prací Lva Vygotského roku 1920, na kterou navázala díla jeho studentů Alexeje Leontieva, Sergeje L. Rubinsteina nebo Alexandera Lurii), ji chápali komplexně, jako součinnost sociálních a fyziologických oblastí, psychoanalýzy a behaviorismu. Už první práce měly vliv ve vzdělávání, organizačním designu a interakci designu. Bylo to dáno do jisté míry tím, že vědci zkoušeli své teorie v praxi a byli přesvědčeni, že výsledkem teorie je především její aplikace, ne samostatná činnost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bonnie Nardi se ve svých spisech především zabývala otázkou jak, z psychologického hlediska, může být teorie aktivity využita ke spolupráci, aniž by ztratila ze zřetele jednotlivé účastníky aktivity.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díla:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAPTELININ, Victor, NARDI, Bonnie. ''Acting with Technology: Activity Theory and Interaction Design''. Cambridge: MIT Press, 2006. 333 s. ISBN 0262112981.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Victor Kaptelinin a Bonnie Nardi v této knize popisují činnost a principy teorie aktivity, její historii, vztah k jiným teoretickým přístupům i aplikace a návrhy technologií. Práce přináší první systematický úvod do hlavních principů teorie. Popisuje její využití v praxi a předkládá klíčová témata v oblasti rozvoje její činnosti. V závěru nastiňuje současné i budoucí problémy teorie a poskytuje srovnávací analýzu s jejími hlavními konkurenty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NetWORKers and their Activity in Intensional Networks (2002) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NARDI, Bonnie (ed.). ''Context and Consciousness : Activity Theory and Human-Computer Interaction''. London: MIT Press, 1996. 400 s. ISBN 0262140586.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kniha Context and Consciousness obsahuje 13 příspěvků, které se vztahují k problematice vztahu člověk-počítač z hlediska teorie aktivity. Texty ukazují, jak lidé skutečně používají počítače v každodenním životě, a tím i správné postupy při jejich správném navrhování a hodnocení. Tento vhled představuje teorii jako prostředek strukturování a vedení interakce člověka s počítačem od návrhu až po praxi. Vedle Bonnie Nardi do knihy přispěli: Rachel Bellamy, Susanne Bødker, Ellen Christiansen, Yrjö Engeström, Virginia Escalante, Dorothy Holland, Victor Kaptelinin, Kari Kuutti, Arne Raeithel, James Reeves, Boris Velichkovksy, Vladimír P. Zinchenko.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Komunikace zprostředkovaná počítačem'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výzkum Bonnie Nardi v oblasti počítačem zprostředkované komunikace naznačuje, že značná část komunikace se snaží o vytvoření pocitu spojení mezi lidmi spíše než o sdělení konkrétní zprávy. Afinita, závazek a pozornost jsou zásadní aspekty připojení. Mezi těmito kontakty jsou aktivní pole, které jsou neustále aktualizována a monitorována. Tato pole se bez vzájemného ovlivňování rozpadají nebo se stávají nečinnými. Interakce „z očí do očí“ je obzvláště bohatá na způsoby, jak navázat spojení např. doteky, společné jídlo, pohledy do očí, sdílení společného prostoru, neformální povídání. Avšak lidé také stále častěji navazují spojení zprostředkovaně přes různé blogy, wiki, instant messaging, e-mail, chat, diskuzní skupiny nebo webové stránky. Zajímavým fenoménem jsou online hry, které vytvářejí i udržují pole připojení a umožňují výměnu věcných informací. Nardiiny poslední výzkumy o masivně rozšířených multiplayerových hrách byly prováděny pozorováním přímo v terénu, ve  hře World of Warcraft. Zde studovala, jak hráči spolupracují, stejně jako vztah off-line, on-line a činností ve hře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díla: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NARDI, Bonnie. ''My Life as a Night Elf Priest: An Anthropological Account of World of Warcraft''. Ann Arbor: University of Michigan Press, 2010. 248 s. ISBN 0472050982.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bonnie Nardi ve svém díle nazvaném My Life as a Night Elf Priest zpracovává více než tříletý výzkum, který prováděla na hráčích hry World of Warcraft. Sledovala prolínání hry s kulturou hráčů z USA a Číny, dále vliv jejich vzdělání, pohlaví nebo zkušeností na průběh a jejich chování ve hře. V této knize Nardi aplikuje teorii aktivity a estetické zkušenosti na studium hraní počítačových her.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* A Study of Raiders with Disabilities in World of Warcraft. Proceedings Foundations of Digital Games 2011.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* A New Look at the Social Landscape of World of Warcraft. Proceedings Foundations of Digital Games 2011.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* If You Build It They Might Stay: Retention Mechanisms in World of Warcraft. Proceedings Foundations of Digital Games 2011.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* A qualitative study of Ragnarök Online private servers: In-game sociological issues. Proceedings Foundations of Digital Games 2010.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Technology, Agency and Community: The Case of Modding in World of Warcraft (2009)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* I am a black cat, letting day come and go: Multimodal Conversations in a Poetry Workshop (2009)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* A Hybrid Cultural Ecology: World of Warcraft in China (2008)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Learning Conversations in World of Warcraft (2007)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Strangers and Friends: Collaborative Play in World of Warcraft (2006)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Beyond Bandwidth: Dimensions of Connection in Interpersonal Communication (2005)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Blogging as Social Activity, or, Would You Let 900 Million People Read Your Diary? (2004)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Why We Blog (2004)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Interaction and Outeraction: Instant Messaging in Action (2000)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní design'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní design je obor zabývající se vztahem mezi produkty (jejich chováním a fungováním) a jejich uživateli, přičemž největší pozornost je věnována interakci mezi člověkem a zařízením (počítačem, mobilním telefonem, PDA,…). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bonnie Nardi v rámci svého výzkumu vyvinula několik zlepšujících návrhů plochy. Tvrdí, že se nakonec bude muset plocha stejně reorganizovat, aby mohla odrážet komplexní soubor činností uživatelů při zapojení se do zlepšování jednotlivých aplikací, souborů a složek. Oblast propojuje s teorií aktivity, která by mohla nabídnout způsoby, jak využít digitální technologie při lepším organizování většího počtu aktivit, stanovení smysluplných souvislostí pro různé činnosti a při spolupráci s ostatními.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díla:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Whither or whether HCI: Requirements analysis for multi-Sited, multi-user cyberinfrastructures. (co-author Ann Zimmerman) Proceedings Computer-human Interaction Conference, Montreal (2006)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NARDI, Bonnie, FISHER, Daniel. Soylent and ContactMap: Tools for constructing the social workscape. In: CZERWINSKI, Mary, KAPTELININ, Victor (eds.). ''Integrated Workscapes''. Cambridge: MIT Press, 2006. ISBN 026211304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Collaborative, Programmable Intelligent Agents (1998)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Creating Presentation Slides: A Study of User Preferences for Task-Specific versus Generic Application Software (1996)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Finding and Reminding: File Organization from the Desktop (1995)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* User Preferences for Task-specific vs. Generic Application Software (1994)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Gardeners and Gurus: Patterns of Cooperation Among CAD Users (1992)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* An Ethnographic Study of Distributed Problem Solving in Spreadsheet Development (1990)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Společnost a technologie'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při velkých sociálních a kulturních změnách, které se zde objevily zároveň s novými technologiemi, vyvstala potřeba přemýšlet o nich novým způsobem. Následné reakce na změny a nejistota ohledně dalšího vývoje vnesla do situace nestabilitu. V současné globální ekonomice máme efektivní způsoby šíření technologie. Nové politické a sociální formy jsou potřeba. Bonnie Nardi a její studenti zkoumají důležitá témata v této oblasti, jako je například použití digitálních technologií ze strany bezdomovců v USA nebo žen ve slumech v hustě zalidněných částech Indie. Zabývají se také zpodobováním digitálního já. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díla:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Hope you will read this one: Response to Coburn Report. (2011). With Nicole Ellison, Cliff Lampe.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Comparative Informatics. (2011). With Ravi Vatrapu, Torkil Clemmensen.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Infrastructures for Low-cost Laptop use in Mexican Schools. (2010). First author, Ruy Cervantes.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Forget Online Communities? Revisit Cooperative Work! (2010). First author, Yong Ming Kow.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* The Digital Habitat: Rethinking Experience and Social Practice. (2010). With Jannis Kallinikos and Giovan Francseco Lanzara.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* How We Know What (We Think) We Know about Chinese Gold Farming. (2010). With Yong Ming Kow.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Who Owns the Mods? (2010). With Yong Ming Kow.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Survival Needs and Social Inclusion: Technology Use Among the Homeless. (2010). First author, Jahmeilah Roberson.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Encountering Development Ethnographically. (2009). First author, Nithya Sambasivan.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Placeless Organizations: Collaborating for Transformation (2007)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Další díla:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NARDI, Bonnie, O’DAY, Vicky L. ''Information Ecologies : Using Technology with Heart''. Cambridge: MIT Press, 1999. 323 s. ISBN 0262640422. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NARDI, Bonnie. ''A Small Matter of Programming : Perspectives on End User Computing''. Cambridge: MIT Press, 1993. 178 s. ISBN 0262140535. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Profesorka Nardi je mezi knihovníky známá především pro svůj podíl na knize Information Ecologies, kde se zaměřovala na knihovníky jako na základní kameny v informační ekologii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nardi si myslí, že lidské znalosti, úsudek a kreativita mohou být podporovány, ale nikoliv nahrazeny počítačovými nástroji.  Upozorňuje uživatele na kritické využívání technologií. Radí, abychom se řídili morálním kodexem a přijali odpovědné užívání technologií, podobně jako některé instituce, například knihovny. Bonnie Nardi zastává názor, že knihovníci budou nepostradatelní, označuje je jako „keystone species“.  Což je biologický termín označující druh důležitý pro přežití celého ekosystému. Ve světě, který je stále více závislý na nových technologiích, vidí knihovníky jako průvodce složitým bludištěm. Přestože informace jsou stále k dispozici prostřednictvím digitálních zdrojů, knihovníci jsou nenahraditelní díky ve své schopnosti mluvit jazykem vyhledávacích systémů a porozumět výsledkům. Oceňuje jejich schopnost poskytnout na základě rozhovoru badatelům přesné informace díky specifickým vyhledávacím strategiím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HAFNER, Katie. Coming Of Age In Palo Alto [online]. [cit. 4. května 2012]. Dostupný na WWW: [&amp;lt;http://www.nytimes.com/1999/06/10/technology/coming-of-age-in-palo-alto.html?src=pm&amp;gt;].&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
NARDI, Bonnie. home [online]. [cit. 7. května 2012]. Dostupný na WWW: [&amp;lt;http://www.artifex.org/~bonnie/index.html&amp;gt;].&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
NARDI, Bonnie. publications [online]. [cit. 7. května 2012]. Dostupný na WWW: [&amp;lt;http://www.artifex.org/~bonnie/publications.htm&amp;gt;].&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
TWITTER. Bonnie Nardi [online]. [cit. 12. května 2012]. Dostupný na WWW: [&amp;lt;http://twitter.com/#!/bonnienardi&amp;gt;].&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
UC IRVINE. Department of Informatics [online]. [cit. 4. května 2012]. Dostupný na WWW: [&amp;lt;http://www.informatics.uci.edu/&amp;gt;].&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
UC IRVINE. Faculty Porfile [online]. [cit. 4. května 2012]. Dostupný na WWW: [&amp;lt;http://www.ics.uci.edu/faculty/profiles/view_faculty.php?ucinetid=nardi/&amp;gt;].&amp;lt;br&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MK</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=21930</id>
		<title>Bonnie Nardi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Bonnie_Nardi&amp;diff=21930"/>
		<updated>2012-05-15T09:13:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MK: Založena nová stránka: {{DEFAULTSORT: Nardi, Bonnie}} Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví  == Život ==   Bonnie Nardi je americká antropoložka. Promovala ...&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{DEFAULTSORT: Nardi, Bonnie}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bonnie Nardi je americká antropoložka. Promovala na University of California v Berkeley  a nyní působí jako profesorka na Donald Bren School of Information and Computer Sciences  na University of California v Irvine.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předtím než nastoupila na učitelskou dráhu, pracovala od roku 1984 v prestižních technologických společnostech, kde zkoumala chování spotřebitelů v jejich domovech a kancelářích. Studovala využití technologií v kancelářích, nemocnicích, školách, knihovnách a laboratořích. Zaměstnaná byla například ve firmách  AT&amp;amp;T Labs, Agilent nebo v Apple labs.&lt;br /&gt;
V roce 1981 strávila antropologickým rok výzkumem v západní Samoi, kde se zaměřovala na důvody vysokého počtu narozených dětí v rodinách, průměrně osm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je matkou 3 dětí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aktivity a dílo ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Teorie aktivity'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zastává myšlenku, že lidské vědomí je formováno praxí, že lidé a jejich výtvory zprostředkovávají náš vztah s realitou. Vědomí vzniká v rámci komunikace s jinými lidmi a věcmi místo toho, aby bylo omezeno pouze na prostor uvnitř lidské hlavy. Vědci, kteří se teorií zabývali (vznikla v Rusku prací Lva Vygotského roku 1920, na kterou navázala díla jeho studentů Alexeje Leontieva, Sergeje L. Rubinsteina nebo Alexandera Lurii), ji chápali komplexně, jako součinnost sociálních a fyziologických oblastí, psychoanalýzy a behaviorismu. Už první práce měly vliv ve vzdělávání, organizačním designu a interakci designu. Bylo to dáno do jisté míry tím, že vědci zkoušeli své teorie v praxi a byli přesvědčeni, že výsledkem teorie je především její aplikace, ne samostatná činnost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bonnie Nardi se ve svých spisech především zabývala otázkou jak, z psychologického hlediska, může být teorie aktivity využita ke spolupráci, aniž by ztratila ze zřetele jednotlivé účastníky aktivity.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díla:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAPTELININ, Victor, NARDI, Bonnie. ''Acting with Technology: Activity Theory and Interaction Design''. Cambridge: MIT Press, 2006. 333 s. ISBN 0262112981.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Victor Kaptelinin a Bonnie Nardi v této knize popisují činnost a principy teorie aktivity, její historii, vztah k jiným teoretickým přístupům i aplikace a návrhy technologií. Práce přináší první systematický úvod do hlavních principů teorie. Popisuje její využití v praxi a předkládá klíčová témata v oblasti rozvoje její činnosti. V závěru nastiňuje současné i budoucí problémy teorie a poskytuje srovnávací analýzu s jejími hlavními konkurenty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NetWORKers and their Activity in Intensional Networks (2002) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NARDI, Bonnie (ed.). ''Context and Consciousness : Activity Theory and Human-Computer Interaction''. London: MIT Press, 1996. 400 s. ISBN 0262140586.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kniha Context and Consciousness obsahuje 13 příspěvků, které se vztahují k problematice vztahu člověk-počítač z hlediska teorie aktivity. Texty ukazují, jak lidé skutečně používají počítače v každodenním životě, a tím i správné postupy při jejich správném navrhování a hodnocení. Tento vhled představuje teorii jako prostředek strukturování a vedení interakce člověka s počítačem od návrhu až po praxi. Vedle Bonnie Nardi do knihy přispěli: Rachel Bellamy, Susanne Bødker, Ellen Christiansen, Yrjö Engeström, Virginia Escalante, Dorothy Holland, Victor Kaptelinin, Kari Kuutti, Arne Raeithel, James Reeves, Boris Velichkovksy, Vladimír P. Zinchenko.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Komunikace zprostředkovaná počítačem'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výzkum Bonnie Nardi v oblasti počítačem zprostředkované komunikace naznačuje, že značná část komunikace se snaží o vytvoření pocitu spojení mezi lidmi spíše než o sdělení konkrétní zprávy. Afinita, závazek a pozornost jsou zásadní aspekty připojení. Mezi těmito kontakty jsou aktivní pole, které jsou neustále aktualizována a monitorována. Tato pole se bez vzájemného ovlivňování rozpadají nebo se stávají nečinnými. Interakce „z očí do očí“ je obzvláště bohatá na způsoby, jak navázat spojení např. doteky, společné jídlo, pohledy do očí, sdílení společného prostoru, neformální povídání. Avšak lidé také stále častěji navazují spojení zprostředkovaně přes různé blogy, wiki, instant messaging, e-mail, chat, diskuzní skupiny nebo webové stránky. Zajímavým fenoménem jsou online hry, které vytvářejí i udržují pole připojení a umožňují výměnu věcných informací. Nardiiny poslední výzkumy o masivně rozšířených multiplayerových hrách byly prováděny pozorováním přímo v terénu, ve  hře World of Warcraft. Zde studovala, jak hráči spolupracují, stejně jako vztah off-line, on-line a činností ve hře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díla: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NARDI, Bonnie. ''My Life as a Night Elf Priest: An Anthropological Account of World of Warcraft''. Ann Arbor: University of Michigan Press, 2010. 248 s. ISBN 0472050982.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bonnie Nardi ve svém díle nazvaném My Life as a Night Elf Priest zpracovává více než tříletý výzkum, který prováděla na hráčích hry World of Warcraft. Sledovala prolínání hry s kulturou hráčů z USA a Číny, dále vliv jejich vzdělání, pohlaví nebo zkušeností na průběh a jejich chování ve hře. V této knize Nardi aplikuje teorii aktivity a estetické zkušenosti na studium hraní počítačových her.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* A Study of Raiders with Disabilities in World of Warcraft. Proceedings Foundations of Digital Games 2011.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* A New Look at the Social Landscape of World of Warcraft. Proceedings Foundations of Digital Games 2011.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* If You Build It They Might Stay: Retention Mechanisms in World of Warcraft. Proceedings Foundations of Digital Games 2011.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* A qualitative study of Ragnarök Online private servers: In-game sociological issues. Proceedings Foundations of Digital Games 2010.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Technology, Agency and Community: The Case of Modding in World of Warcraft (2009)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* I am a black cat, letting day come and go: Multimodal Conversations in a Poetry Workshop (2009)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* A Hybrid Cultural Ecology: World of Warcraft in China (2008)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Learning Conversations in World of Warcraft (2007)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Strangers and Friends: Collaborative Play in World of Warcraft (2006)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Beyond Bandwidth: Dimensions of Connection in Interpersonal Communication (2005)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Blogging as Social Activity, or, Would You Let 900 Million People Read Your Diary? (2004)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Why We Blog (2004)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Interaction and Outeraction: Instant Messaging in Action (2000)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivní design'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaktivní design je obor zabývající se vztahem mezi produkty (jejich chováním a fungováním) a jejich uživateli, přičemž největší pozornost je věnována interakci mezi člověkem a zařízením (počítačem, mobilním telefonem, PDA,…). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bonnie Nardi v rámci svého výzkumu vyvinula několik zlepšujících návrhů plochy. Tvrdí, že se nakonec bude muset plocha stejně reorganizovat, aby mohla odrážet komplexní soubor činností uživatelů při zapojení se do zlepšování jednotlivých aplikací, souborů a složek. Oblast propojuje s teorií aktivity, která by mohla nabídnout způsoby, jak využít digitální technologie při lepším organizování většího počtu aktivit, stanovení smysluplných souvislostí pro různé činnosti a při spolupráci s ostatními.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díla:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Whither or whether HCI: Requirements analysis for multi-Sited, multi-user cyberinfrastructures. (co-author Ann Zimmerman) Proceedings Computer-human Interaction Conference, Montreal (2006)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NARDI, Bonnie, FISHER, Daniel. Soylent and ContactMap: Tools for constructing the social workscape. In: CZERWINSKI, Mary, KAPTELININ, Victor (eds.). ''Integrated Workscapes''. Cambridge: MIT Press, 2006. ISBN 026211304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Collaborative, Programmable Intelligent Agents (1998)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Creating Presentation Slides: A Study of User Preferences for Task-Specific versus Generic Application Software (1996)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Finding and Reminding: File Organization from the Desktop (1995)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* User Preferences for Task-specific vs. Generic Application Software (1994)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Gardeners and Gurus: Patterns of Cooperation Among CAD Users (1992)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* An Ethnographic Study of Distributed Problem Solving in Spreadsheet Development (1990)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Společnost a technologie'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při velkých sociálních a kulturních změnách, které se zde objevily zároveň s novými technologiemi, vyvstala potřeba přemýšlet o nich novým způsobem. Následné reakce na změny a nejistota ohledně dalšího vývoje vnesla do situace nestabilitu. V současné globální ekonomice máme efektivní způsoby šíření technologie. Nové politické a sociální formy jsou potřeba. Bonnie Nardi a její studenti zkoumají důležitá témata v této oblasti, jako je například použití digitálních technologií ze strany bezdomovců v USA nebo žen ve slumech v hustě zalidněných částech Indie. Zabývají se také zpodobováním digitálního já. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díla:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Hope you will read this one: Response to Coburn Report. (2011). With Nicole Ellison, Cliff Lampe.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Comparative Informatics. (2011). With Ravi Vatrapu, Torkil Clemmensen.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Infrastructures for Low-cost Laptop use in Mexican Schools. (2010). First author, Ruy Cervantes.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Forget Online Communities? Revisit Cooperative Work! (2010). First author, Yong Ming Kow.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* The Digital Habitat: Rethinking Experience and Social Practice. (2010). With Jannis Kallinikos and Giovan Francseco Lanzara.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* How We Know What (We Think) We Know about Chinese Gold Farming. (2010). With Yong Ming Kow.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Who Owns the Mods? (2010). With Yong Ming Kow.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Survival Needs and Social Inclusion: Technology Use Among the Homeless. (2010). First author, Jahmeilah Roberson.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Encountering Development Ethnographically. (2009). First author, Nithya Sambasivan.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Placeless Organizations: Collaborating for Transformation (2007)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Další díla:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NARDI, Bonnie, O’DAY, Vicky L. ''Information Ecologies : Using Technology with Heart''. Cambridge: MIT Press, 1999. 323 s. ISBN 0262640422. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NARDI, Bonnie. ''A Small Matter of Programming : Perspectives on End User Computing''. Cambridge: MIT Press, 1993. 178 s. ISBN 0262140535. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Profesorka Nardi je mezi knihovníky známá především pro svůj podíl na knize Information Ecologies, kde se zaměřovala na knihovníky jako na základní kameny v informační ekologii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nardi si myslí, že lidské znalosti, úsudek a kreativita mohou být podporovány, ale nikoliv nahrazeny počítačovými nástroji.  Upozorňuje uživatele na kritické využívání technologií. Radí, abychom se řídili morálním kodexem a přijali odpovědné užívání technologií, podobně jako některé instituce, například knihovny. Bonnie Nardi zastává názor, že knihovníci budou nepostradatelní, označuje je jako „keystone species“.  Což je biologický termín označující druh důležitý pro přežití celého ekosystému. Ve světě, který je stále více závislý na nových technologiích, vidí knihovníky jako průvodce složitým bludištěm. Přestože informace jsou stále k dispozici prostřednictvím digitálních zdrojů, knihovníci jsou nenahraditelní díky ve své schopnosti mluvit jazykem vyhledávacích systémů a porozumět výsledkům. Oceňuje jejich schopnost poskytnout na základě rozhovoru badatelům přesné informace díky specifickým vyhledávacím strategiím.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MK</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Psychologie_poh%C3%A1dek&amp;diff=20872</id>
		<title>Psychologie pohádek</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Psychologie_poh%C3%A1dek&amp;diff=20872"/>
		<updated>2012-04-24T06:43:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MK: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Michaela Kouřilová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' analytická psychologie, pohádky, archetypy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - archetypová psychologie, analytická psychologie&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
Psychologie pohádek je odvětvím psychoterapie, převážně součástí jungovské, analytické metody. Vychází z přesvědčení, že pohádka je, podobně jako mýty nebo sny, vyjádřením vnitřní skutečnosti člověka, jakýmsi poselstvím, které chce být interpretováno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vznik a učení o archetypech==&lt;br /&gt;
Směr psychologie pohádek navazující na učení C. G. Junga vychází především z jeho učení o archetypech. Archetyp je psychický faktor uložený v kolektivním nevědomí, který obsahuje všechny zkušenosti, jimiž lidstvo za dobu své existence prošlo (jsou ve všech kulturách shodné). Projevuje se nejen jako obraz, tedy staticky, ale také dynamicko-procesově. Lze tedy říci, že všechny typické životní projevy člověka spočívají na archetypové základně, ať už se „manifestují na biologické, psychobiologické nebo psychické rovině.“&amp;lt;ref&amp;gt;JACOBI, Jolande. ''Psychologie C. G. Junga''. Dotisk 1. vydání. Praha: Psychologické nakladatelství, 1993. s. 23.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní motivy jednotlivých pohádek je možné nalézt na celém světě. Vyplývá z toho, že určitý vnitřní lidský základ musí být společný. Při převedení pohádky do psychologického jazyka tak je možné odhalit základy pocitů, emocí, fantazie a jednání. Psychologická interpretace pohádek se může díky tomu stát nástrojem terapeutické praxe. Jak o tom píše Marie-Louise von Franz: „Pohádky jsou nejčistším a nejjednodušším výrazem kolektivně nevědomých psychických procesů. Zobrazují archetypy v jejich nejjednodušší, nejhutnější a nejpřesnější podobě. V tomto čistém tvaru nám archetypové obrazy poskytují nejlepší návod k porozumění procesům, které se odehrávají v kolektivní psyché.“&amp;lt;ref&amp;gt;FRANZ, Marie-Louise von. ''Psychologický výklad pohádek : smysl pohádkových vyprávění podle jungovské archetypové psychologie''. Praha: Portál, 1998. s. 15.&amp;lt;/ref&amp;gt; Oproti mýtům nebo ságám, kde je navíc ještě velké množství dalšího kulturního materiálu, pohádky jsou jednodušší, čímž odráží základní vnitřní pochody jasněji.&lt;br /&gt;
Marie-Louise von Franz za všemi pohádkami vidí jedinou psychickou skutečnost, ke které se člověk dokáže přiblížit pouze nepřímo, právě díky nazírání z mnoha různých úhlů pohledu. Tuto skutečnost nazývá podle C. G. Junga „Selbst“ (bytostné Já), což je „zároveň psychický celek individua a paradoxně i regulující centrum celého kolektivního nevědomí.“&amp;lt;ref&amp;gt;FRANZ, Marie-Louise von. ''Psychologický výklad pohádek : smysl pohádkových vyprávění podle jungovské archetypové psychologie''. Praha: Portál, 1998. s. 16.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Psychologové zabývající se psychologií pohádek==&lt;br /&gt;
Přestože se tímto tématem zabýval C. G. Jung v rámci učení o archetypech, za skutečnou zakladatelku psychologie pohádky by se dala považovat až Marie-Louise von Franz, která se oblastí zabývala soustavněji. Výsledků její práce později využila mimo jiných Hedwiga von Beit při psaní svého zásadního třísvazkového díla ''Symbolik des Märchens'' (Symbolika pohádky). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Psychologií pohádek se zabývaly především dva  směry. Jeden vycházel z učení Sigmunda Freuda a zastupují ho '''Herbert Silberer''' dílem z roku 1914 ''Probleme der Mystik und ihrer Symbolik'' (Problémy mystiky a její symboliky), '''Ottokar Wittgenstein''' textem ''Märchen, Träume, Schicksale'' (1981; Pohádky, sny, osudy) a asi nejvýznamější z freudovského směru je kniha dětského psychologa '''Bruna Bettelheima''' ''The Uses of Enchantment: The Meaning and Importance of Fairy Tales'' (1976; česky v roce 2000 s názvem ''Za tajemstvím pohádek''). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Značně rozšířenější směr navazuje na učení '''Carla Gustava Junga'''. Ten svou teorii zformuloval v rané práci ''Symbole der Wandlung'' (1912; Symboly proměny) a později ve spolupráci s Karlem Kerényim v díle ''Věda o mytologii'' (česky v Nakladatelství Tomáše Janečka 2004). Učení o archetypech se ale přirozeně prolíná celým jeho dílem. Text zabývající se konkrétně psychologií pohádky vyšel česky pod názvem ''Fenomenologie ducha v pohádkách'' v rámci Jungova ''Výboru z díla''. &lt;br /&gt;
Kromě velkého vlivu, který získala '''Marie-Louise von Franz''' svým dílem, především textem ''Psychologische Märcheninterpretation'' (1986; česky 1998 jako ''Psychologický výklad pohádek''), jsou z Jungových následovníků známí tito: '''Hedwiga von Beit''' (1952; ''Symbolik des Märchens''/Symbolika pohádky), '''Wilhelm Laiblin''' (1975, ''Märchenforschung und Tiefenpsychologie''/Výzkum pohádek a hlubinná psychologie; 1961, ''Der goldene Vogel. Zur Symbolik der Individuation im Volksmärchen''/Zlatý pták. Symbolika individuace v lidových pohádkách; 1974, ''Wachstum und Wandlung''/Růst a proměna), '''Hans Dieckmann''' (1983, ''Gelebte Märchen''/Prožívané pohádky; 1984, ''Märchen und Symbole''/Pohádky a symboly) a mnozí další. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
* BETTELHEIM, Bruno. ''Za tajemstvím pohádek : proč a jak je číst v dnešní době''. Praha: Lidové noviny, 2000. 335 s. ISBN 8071062901.&lt;br /&gt;
* FRANZ, Marie-Louise von. ''Animus a anima v pohádkách''. Brno: Emitos a Nakladatelství Tomáše Janečka, 2008. 101 s. ISBN 9788087171059 (Emitos) a ISBN 9788085880540 (Nakladatelství Tomáše Janečka).&lt;br /&gt;
* FRANZ, Marie-Louise von. ''Psychologický výklad pohádek : smysl pohádkových vyprávění podle jungovské archetypové psychologie''. Praha: Portál, 1998. 182 s. ISBN 8071782602.&lt;br /&gt;
* JACOBI, Jolande. ''Psychologie C. G. Junga''. Dotisk 1. vydání. Praha: Psychologické nakladatelství, 1993. 79 s.&lt;br /&gt;
* JUNG, Carl Gustav. ''Výbor z díla II. : Archetypy a nevědomí''. Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka, 1997. 437 s. ISBN 8085880164.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MK</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Psychologie_poh%C3%A1dek&amp;diff=20708</id>
		<title>Psychologie pohádek</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Psychologie_poh%C3%A1dek&amp;diff=20708"/>
		<updated>2012-04-14T11:32:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MK: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Michaela Kouřilová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' analytická psychologie, pohádky, archetypy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - archetypová psychologie, analytická psychologie&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
Psychologie pohádek je odvětvím psychoterapie, převážně součástí jungovské, analytické metody. Vychází z přesvědčení, že pohádka je, podobně jako mýty nebo sny, vyjádřením vnitřní skutečnosti člověka, jakýmsi poselstvím, které chce být interpretováno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vznik a učení o archetypech==&lt;br /&gt;
Směr psychologie pohádek navazující na učení C. G. Junga vychází především z jeho učení o archetypech. Archetyp je psychický faktor uložený v kolektivním nevědomí, který obsahuje všechny zkušenosti, jimiž lidstvo za dobu své existence prošlo (jsou ve všech kulturách shodné). Projevuje se nejen jako obraz, tedy staticky, ale také dynamicko-procesově. Lze tedy říci, že všechny typické životní projevy člověka spočívají na archetypové základně, ať už se „manifestují na biologické, psychobiologické nebo psychické rovině.“&amp;lt;ref&amp;gt;JACOBI, Jolande. ''Psychologie C. G. Junga''. Dotisk 1. vydání. Praha: Psychologické nakladatelství, 1993. s. 23.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní motivy jednotlivých pohádek je možné nalézt na celém světě. Vyplývá z toho, že určitý vnitřní lidský základ musí být společný. Při převedení pohádky do psychologického jazyka tak je možné odhalit základy pocitů, emocí, fantazie a jednání. Psychologická interpretace pohádek se může díky tomu stát nástrojem terapeutické praxe. Jak o tom píše Marie-Louise von Franz: „Pohádky jsou nejčistším a nejjednodušším výrazem kolektivně nevědomých psychických procesů. Zobrazují archetypy v jejich nejjednodušší, nejhutnější a nejpřesnější podobě. V tomto čistém tvaru nám archetypové obrazy poskytují nejlepší návod k porozumění procesům, které se odehrávají v kolektivní psyché.“&amp;lt;ref&amp;gt;FRANZ, Marie-Louise von. ''Psychologický výklad pohádek : smysl pohádkových vyprávění podle jungovské archetypové psychologie''. Praha: Portál, 1998. s. 15.&amp;lt;/ref&amp;gt; Oproti mýtům nebo ságám, kde je navíc ještě velké množství dalšího kulturního materiálu, pohádky jsou jednodušší, čímž odráží základní vnitřní pochody jasněji.&lt;br /&gt;
Marie-Louise von Franz za všemi pohádkami vidí jedinou psychickou skutečnost, ke které se člověk dokáže přiblížit pouze nepřímo, právě díky nazírání z mnoha různých úhlů pohledu. Tuto skutečnost nazývá podle C. G. Junga „Selbst“ (bytostné Já), což je „zároveň psychický celek individua a paradoxně i regulující centrum celého kolektivního nevědomí.“&amp;lt;ref&amp;gt;FRANZ, Marie-Louise von. ''Psychologický výklad pohádek : smysl pohádkových vyprávění podle jungovské archetypové psychologie''. Praha: Portál, 1998. s. 16.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Psychologové zabývající se psychologií pohádek==&lt;br /&gt;
Přestože se tímto tématem zabýval C. G. Jung v rámci učení o archetypech, za skutečnou zakladatelku psychologie pohádky by se dala považovat až Marie-Louise von Franz, která se oblastí zabývala soustavněji. Výsledků její práce později využila mimo jiných Hedwiga von Beit při psaní svého zásadního třísvazkového díla ''Symbolik des Märchens'' (Symbolika pohádky). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Psychologií pohádek se zabývaly především dva  směry. Jeden vycházel z učení Sigmunda Freuda a zastupují ho '''Herbert Silberer''' dílem z roku 1914 ''Probleme der Mystik und ihrer Symbolik'' (Problémy mystiky a její symboliky), '''Ottokar Wittgenstein''' textem ''Märchen, Träume, Schicksale'' (1981; Pohádky, sny, osudy) a asi nejvýznamější z freudovského směru je kniha dětského psychologa '''Bruna Bettelheima''' ''The Uses of Enchantment: The Meaning and Importance of Fairy Tales'' (1976; česky v roce 2000 s názvem ''Za tajemstvím pohádek''). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Značně rozšířenější směr navazuje na učení '''Carla Gustava Junga'''. Ten svou teorii zformuloval v rané práci ''Symbole der Wandlung'' (1912; Symboly proměny) a později ve spolupráci s Karlem Kerényim v díle ''Věda o mytologii'' (česky v Nakladatelství Tomáše Janečka 2004). Učení o archetypech se ale přirozeně prolíná celým jeho dílem. Text zabývající se konkrétně psychologií pohádky vyšel česky pod názvem ''Fenomenologie ducha v pohádkách'' v rámci Jungova ''Výboru z díla''. &lt;br /&gt;
Kromě velkého vlivu, který získala '''Marie-Louise von Franz''' svým dílem, především textem ''Psychologische Märcheninterpretation'' (1986; česky 1998 jako ''Psychologický výklad pohádek''), jsou z Jungových následovníků známí tito: '''Hedwiga von Beit''' (1952; ''Symbolik des Märchens''/Symbolika pohádky), '''Wilhelm Laiblin''' (1975, ''Märchenforschung und Tiefenpsychologie''/Výzkum pohádek a hlubinná psychologie; 1961, ''Der goldene Vogel. Zur Symbolik der Individuation im Volksmärchen''/Zlatý pták. Symbolika individuace v lidových pohádkách; 1974, ''Wachstum und Wandlung''/Růst a proměna), '''Hans Dieckmann''' (1983, ''Gelebte Märchen''/Prožívané pohádky; 1984, ''Märchen und Symbole''/Pohádky a symboly) a mnozí další. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
* BETTELHEIM, Bruno. ''Za tajemstvím pohádek : proč a jak je číst v dnešní době''. Praha: Lidové noviny, 2000. 335 s. ISBN 8071062901.&lt;br /&gt;
* FRANZ, Marie-Louise von. ''Psychologický výklad pohádek : smysl pohádkových vyprávění podle jungovské archetypové psychologie''. Praha: Portál, 1998. 182 s. ISBN 8071782602.&lt;br /&gt;
* JACOBI, Jolande. ''Psychologie C. G. Junga''. Dotisk 1. vydání. Praha: Psychologické nakladatelství, 1993. 79 s.&lt;br /&gt;
* JUNG, Carl Gustav. ''Výbor z díla II. : Archetypy a nevědomí''. Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka, 1997. 437 s. ISBN 8085880164.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MK</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Psychologie_poh%C3%A1dek&amp;diff=20707</id>
		<title>Psychologie pohádek</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Psychologie_poh%C3%A1dek&amp;diff=20707"/>
		<updated>2012-04-14T11:31:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MK: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Michaela Kouřilová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' analytická psychologie, pohádky, archetypy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - archetypová psychologie&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
Psychologie pohádek je odvětvím psychoterapie, převážně součástí jungovské, analytické metody. Vychází z přesvědčení, že pohádka je, podobně jako mýty nebo sny, vyjádřením vnitřní skutečnosti člověka, jakýmsi poselstvím, které chce být interpretováno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vznik a učení o archetypech==&lt;br /&gt;
Směr psychologie pohádek navazující na učení C. G. Junga vychází především z jeho učení o archetypech. Archetyp je psychický faktor uložený v kolektivním nevědomí, který obsahuje všechny zkušenosti, jimiž lidstvo za dobu své existence prošlo (jsou ve všech kulturách shodné). Projevuje se nejen jako obraz, tedy staticky, ale také dynamicko-procesově. Lze tedy říci, že všechny typické životní projevy člověka spočívají na archetypové základně, ať už se „manifestují na biologické, psychobiologické nebo psychické rovině.“&amp;lt;ref&amp;gt;JACOBI, Jolande. ''Psychologie C. G. Junga''. Dotisk 1. vydání. Praha: Psychologické nakladatelství, 1993. s. 23.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní motivy jednotlivých pohádek je možné nalézt na celém světě. Vyplývá z toho, že určitý vnitřní lidský základ musí být společný. Při převedení pohádky do psychologického jazyka tak je možné odhalit základy pocitů, emocí, fantazie a jednání. Psychologická interpretace pohádek se může díky tomu stát nástrojem terapeutické praxe. Jak o tom píše Marie-Louise von Franz: „Pohádky jsou nejčistším a nejjednodušším výrazem kolektivně nevědomých psychických procesů. Zobrazují archetypy v jejich nejjednodušší, nejhutnější a nejpřesnější podobě. V tomto čistém tvaru nám archetypové obrazy poskytují nejlepší návod k porozumění procesům, které se odehrávají v kolektivní psyché.“&amp;lt;ref&amp;gt;FRANZ, Marie-Louise von. ''Psychologický výklad pohádek : smysl pohádkových vyprávění podle jungovské archetypové psychologie''. Praha: Portál, 1998. s. 15.&amp;lt;/ref&amp;gt; Oproti mýtům nebo ságám, kde je navíc ještě velké množství dalšího kulturního materiálu, pohádky jsou jednodušší, čímž odráží základní vnitřní pochody jasněji.&lt;br /&gt;
Marie-Louise von Franz za všemi pohádkami vidí jedinou psychickou skutečnost, ke které se člověk dokáže přiblížit pouze nepřímo, právě díky nazírání z mnoha různých úhlů pohledu. Tuto skutečnost nazývá podle C. G. Junga „Selbst“ (bytostné Já), což je „zároveň psychický celek individua a paradoxně i regulující centrum celého kolektivního nevědomí.“&amp;lt;ref&amp;gt;FRANZ, Marie-Louise von. ''Psychologický výklad pohádek : smysl pohádkových vyprávění podle jungovské archetypové psychologie''. Praha: Portál, 1998. s. 16.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Psychologové zabývající se psychologií pohádek==&lt;br /&gt;
Přestože se tímto tématem zabýval C. G. Jung v rámci učení o archetypech, za skutečnou zakladatelku psychologie pohádky by se dala považovat až Marie-Louise von Franz, která se oblastí zabývala soustavněji. Výsledků její práce později využila mimo jiných Hedwiga von Beit při psaní svého zásadního třísvazkového díla ''Symbolik des Märchens'' (Symbolika pohádky). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Psychologií pohádek se zabývaly především dva  směry. Jeden vycházel z učení Sigmunda Freuda a zastupují ho '''Herbert Silberer''' dílem z roku 1914 ''Probleme der Mystik und ihrer Symbolik'' (Problémy mystiky a její symboliky), '''Ottokar Wittgenstein''' textem ''Märchen, Träume, Schicksale'' (1981; Pohádky, sny, osudy) a asi nejvýznamější z freudovského směru je kniha dětského psychologa '''Bruna Bettelheima''' ''The Uses of Enchantment: The Meaning and Importance of Fairy Tales'' (1976; česky v roce 2000 s názvem ''Za tajemstvím pohádek''). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Značně rozšířenější směr navazuje na učení '''Carla Gustava Junga'''. Ten svou teorii zformuloval v rané práci ''Symbole der Wandlung'' (1912; Symboly proměny) a později ve spolupráci s Karlem Kerényim v díle ''Věda o mytologii'' (česky v Nakladatelství Tomáše Janečka 2004). Učení o archetypech se ale přirozeně prolíná celým jeho dílem. Text zabývající se konkrétně psychologií pohádky vyšel česky pod názvem ''Fenomenologie ducha v pohádkách'' v rámci Jungova ''Výboru z díla''. &lt;br /&gt;
Kromě velkého vlivu, který získala '''Marie-Louise von Franz''' svým dílem, především textem ''Psychologische Märcheninterpretation'' (1986; česky 1998 jako ''Psychologický výklad pohádek''), jsou z Jungových následovníků známí tito: '''Hedwiga von Beit''' (1952; ''Symbolik des Märchens''/Symbolika pohádky), '''Wilhelm Laiblin''' (1975, ''Märchenforschung und Tiefenpsychologie''/Výzkum pohádek a hlubinná psychologie; 1961, ''Der goldene Vogel. Zur Symbolik der Individuation im Volksmärchen''/Zlatý pták. Symbolika individuace v lidových pohádkách; 1974, ''Wachstum und Wandlung''/Růst a proměna), '''Hans Dieckmann''' (1983, ''Gelebte Märchen''/Prožívané pohádky; 1984, ''Märchen und Symbole''/Pohádky a symboly) a mnozí další. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
* BETTELHEIM, Bruno. ''Za tajemstvím pohádek : proč a jak je číst v dnešní době''. Praha: Lidové noviny, 2000. 335 s. ISBN 8071062901.&lt;br /&gt;
* FRANZ, Marie-Louise von. ''Psychologický výklad pohádek : smysl pohádkových vyprávění podle jungovské archetypové psychologie''. Praha: Portál, 1998. 182 s. ISBN 8071782602.&lt;br /&gt;
* JACOBI, Jolande. ''Psychologie C. G. Junga''. Dotisk 1. vydání. Praha: Psychologické nakladatelství, 1993. 79 s.&lt;br /&gt;
* JUNG, Carl Gustav. ''Výbor z díla II. : Archetypy a nevědomí''. Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka, 1997. 437 s. ISBN 8085880164.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MK</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Psychologie_poh%C3%A1dek&amp;diff=20706</id>
		<title>Psychologie pohádek</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Psychologie_poh%C3%A1dek&amp;diff=20706"/>
		<updated>2012-04-14T11:29:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MK: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Michaela Kouřilová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' analytická psychologie, pohádky, archetypy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - archetypová psychologie&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
Psychologie pohádek je odvětvím psychoterapie, převážně součástí jungovské, analytické metody. Vychází z přesvědčení, že pohádka je, podobně jako mýty nebo sny, vyjádřením vnitřní skutečnosti člověka, jakýmsi poselstvím, které chce být interpretováno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vznik a učení o archetypech==&lt;br /&gt;
Směr psychologie pohádek navazující na učení C. G. Junga vychází především z jeho učení o archetypech. Archetyp je psychický faktor uložený v kolektivním nevědomí, který obsahuje všechny zkušenosti, jimiž lidstvo za dobu své existence prošlo (jsou ve všech kulturách shodné). Projevuje se nejen jako obraz, tedy staticky, ale také dynamicko-procesově. Lze tedy říci, že všechny typické životní projevy člověka spočívají na archetypové základně, ať už se „manifestují na biologické, psychobiologické nebo psychické rovině.“&amp;lt;ref&amp;gt;JACOBI, Jolande. ''Psychologie C. G. Junga''. Dotisk 1. vydání. Praha: Psychologické nakladatelství, 1993. s. 23.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní motivy jednotlivých pohádek je možné nalézt na celém světě. Vyplývá z toho, že určitý vnitřní lidský základ musí být společný. Při převedení pohádky do psychologického jazyka tak je možné odhalit základy pocitů, emocí, fantazie a jednání. Psychologická interpretace pohádek se může díky tomu stát nástrojem terapeutické praxe. Jak o tom píše Marie-Louise von Franz: „Pohádky jsou nejčistším a nejjednodušším výrazem kolektivně nevědomých psychických procesů. Zobrazují archetypy v jejich nejjednodušší, nejhutnější a nejpřesnější podobě. V tomto čistém tvaru nám archetypové obrazy poskytují nejlepší návod k porozumění procesům, které se odehrávají v kolektivní psyché.“&amp;lt;ref&amp;gt;FRANZ, Marie-Louise von. ''Psychologický výklad pohádek : smysl pohádkových vyprávění podle jungovské archetypové psychologie''. Praha: Portál, 1998. s. 15.&amp;lt;/ref&amp;gt; Oproti mýtům nebo ságám, kde je navíc ještě velké množství dalšího kulturního materiálu, pohádky jsou jednodušší, čímž odráží základní vnitřní pochody jasněji.&lt;br /&gt;
Marie-Louise von Franz za všemi pohádkami vidí jedinou psychickou skutečnost, ke které se člověk dokáže přiblížit pouze nepřímo, právě díky nazírání z mnoha různých úhlů pohledu. Tuto skutečnost nazývá podle C. G. Junga „Selbst“ (bytostné Já), což je „zároveň psychický celek individua a paradoxně i regulující centrum celého kolektivního nevědomí.“&amp;lt;ref&amp;gt;FRANZ, Marie-Louise von. ''Psychologický výklad pohádek : smysl pohádkových vyprávění podle jungovské archetypové psychologie''. Praha: Portál, 1998. s. 16.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Psychologové zabývající se psychologií pohádek==&lt;br /&gt;
Přestože se tímto tématem zabýval C. G. Jung v rámci učení o archetypech, za skutečnou zakladatelku psychologie pohádky by se dala považovat až Marie-Louise von Franz, která se oblastí zabývala soustavněji. Výsledků její práce později využila mimo jiných Hedwiga von Beit při psaní svého zásadního třísvazkového díla ''Symbolik des Märchens'' (Symbolika pohádky). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Psychologií pohádek se zabývaly především dva  směry. Jeden vycházel z učení Sigmunda Freuda a zastupují ho '''Herbert Silberer''' dílem z roku 1914 ''Probleme der Mystik und ihrer Symbolik'' (Problémy mystiky a její symboliky), '''Ottokar Wittgenstein''' textem ''Märchen, Träume, Schicksale'' (1981; Pohádky, sny, osudy) a asi nejvýznamější z freudovského směru je kniha dětského psychologa '''Bruna Bettelheima''' ''The Uses of Enchantment: The Meaning and Importance of Fairy Tales'' (1976; česky v roce 2000 s názvem ''Za tajemstvím pohádek''). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Značně rozšířenější směr navazuje na učení '''Carla Gustava Junga'''. Ten svou teorii zformuloval v rané práci ''Symbole der Wandlung'' (1912; Symboly proměny) a později ve spolupráci s Karlem Kerényim v díle ''Věda o mytologii'' (česky v Nakladatelství Tomáše Janečka 2004). Učení o archetypech se ale přirozeně prolíná celým jeho dílem. Text zabývající se konkrétně psychologií pohádky vyšel česky pod názvem ''Fenomenologie ducha v pohádkách'' v rámci Jungova ''Výboru z díla''. &lt;br /&gt;
Kromě velkého vlivu, který získala '''Marie-Louise von Franz''' svým dílem, především textem ''Psychologische Märcheninterpretation'' (1986; česky 1998 jako ''Psychologický výklad pohádek''), jsou z Jungových následovníků známí tito: '''Hedwiga von Beit''' (1952; ''Symbolik des Märchens''/Symbolika pohádky), '''Wilhelm Laiblin''' (1975, ''Märchenforschung und Tiefenpsychologie''/Výzkum pohádek a hlubinná psychologie; 1961, ''Der goldene Vogel. Zur Symbolik der Individuation im Volksmärchen''/Zlatý pták. Symbolika individuace v lidových pohádkách; 1974, ''Wachstum und Wandlung''/Růst a proměna), '''Hans Dieckmann''' (1983, ''Gelebte Märchen''/Prožívané pohádky; 1984, ''Märchen und Symbole''/Pohádky a symboly) a mnozí další. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
* BETTELHEIM, Bruno. ''Za tajemstvím pohádek : proč a jak je číst v dnešní době''. Praha: Lidové noviny, 2000. 335 s. ISBN 8071062901.&lt;br /&gt;
* FRANZ, Marie-Louise von. ''Psychologický výklad pohádek : smysl pohádkových vyprávění podle jungovské archetypové psychologie''. Praha: Portál, 1998. 182 s. ISBN 8071782602.&lt;br /&gt;
* JUNG, Carl Gustav. ''Výbor z díla II. : Archetypy a nevědomí''. Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka, 1997. 437 s. ISBN 8085880164.&lt;br /&gt;
* JACOBI, Jolande. ''Psychologie C. G. Junga''. Dotisk 1. vydání. Praha: Psychologické nakladatelství, 1993. 79 s.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MK</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF&amp;diff=20336</id>
		<title>KISK:Blok expertů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF&amp;diff=20336"/>
		<updated>2012-03-28T09:05:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MK: /* Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;div style=&amp;quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci předmětu Blok expertů (VIKBB27) je podmínkou ukončení daný '''počet přítomností na přednáškách''' a '''tvorba hesla''' (příp. dvou hesel u kombinovaného typu studia), které obsahově vychází z přednášek uskutečněných v rámci tohoto předmětu (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]). Hesla budou součástí odborného slovníku, který bude pod KISKem vytvářen.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Požadavky na hesla==&lt;br /&gt;
* minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)&lt;br /&gt;
* heslo ve slovníku představuje definování významu hesla&lt;br /&gt;
* obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena&lt;br /&gt;
* klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]])&lt;br /&gt;
* heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu&lt;br /&gt;
* u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené) (pokud existují)&lt;br /&gt;
* heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Postup při tvorbě hesla==&lt;br /&gt;
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,&lt;br /&gt;
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,&lt;br /&gt;
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete nám toto heslo na e-mail (v jarním semestru Ladislava Suchá: mailto:sucha@phil.muni.cz, v podzimním semestru Pavla Kovářová: mailto:136790@mail.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,&lt;br /&gt;
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),&lt;br /&gt;
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 22. KVĚTNA. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. ČERVNA 2012.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Blok expertů - Vzor ==&lt;br /&gt;
* [[grooming]] - Pavla Kovářová&lt;br /&gt;
&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
{{RIGHTTOC}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - JARO 2012==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pavla Švástová: Digitalizační projekty===&lt;br /&gt;
* digitalizační workflow - fáze digitalizace - Jana Pacáková&lt;br /&gt;
* skenování pro digitalizaci - techniky Michala Mádlová&lt;br /&gt;
* [[formáty souborů a jejich srovnání - tiff, jp2, jpg, djvu...]] - Vítězslav Rathouz&lt;br /&gt;
* [[skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová&lt;br /&gt;
* [[MARC21]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
* techniky pro snižování chybovosti OCR &lt;br /&gt;
* digitalizační projekty - ČR Veronika Skuhrovcová&lt;br /&gt;
* digitalizační projekty - zahraničí - Daniela Králová&lt;br /&gt;
* ALTO &lt;br /&gt;
* metadatová schémata - srovnání (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová&lt;br /&gt;
* využití crowdsourcingu pro popis dat - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
* [[autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová&lt;br /&gt;
* [[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===&lt;br /&gt;
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová&lt;br /&gt;
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková&lt;br /&gt;
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková&lt;br /&gt;
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová&lt;br /&gt;
* [[Deníky v terapeutické praxi]] – Jana Lánová&lt;br /&gt;
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová&lt;br /&gt;
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - podzim 2011==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===&lt;br /&gt;
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
* [[City identity]] - Drahomír Hájek&lt;br /&gt;
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman&lt;br /&gt;
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===&lt;br /&gt;
* [[user experience]] - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
* [[UX designer]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová&lt;br /&gt;
* [[design služeb]] - Marie Štouračová&lt;br /&gt;
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová&lt;br /&gt;
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková&lt;br /&gt;
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová&lt;br /&gt;
* uživatelský výzkum a knihovny&lt;br /&gt;
* testování webu a knihovny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===&lt;br /&gt;
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
* Barcampy (idea, rozšíření) &lt;br /&gt;
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===&lt;br /&gt;
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová&lt;br /&gt;
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp&lt;br /&gt;
* [[Brand]] &lt;br /&gt;
* [[Font]] - Andrea Szászová&lt;br /&gt;
* [[Typografie]] -Lucie Górecká&lt;br /&gt;
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková&lt;br /&gt;
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková&lt;br /&gt;
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
* Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (ČR)&lt;br /&gt;
* Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (svět)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Juhás: Bookfan===&lt;br /&gt;
* [[StartUp]] - Petr Maňásek&lt;br /&gt;
* [[Facebook]]&lt;br /&gt;
* [[Business plan]] - Michaela Kočová&lt;br /&gt;
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
* [[Angel investor]] - Ester Březinová&lt;br /&gt;
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová&lt;br /&gt;
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[Online komunita]] - Eva Durnová&lt;br /&gt;
*webové aplikace na podporu čtenářství - ČR&lt;br /&gt;
*webové aplikace na podporu čtenářství - svět&lt;br /&gt;
*mobilní aplikace na podporu čtenářství - ČR&lt;br /&gt;
*mobilní aplikace na podporu čtenářství - svět&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===&lt;br /&gt;
* [[korpus]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský&lt;br /&gt;
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn&lt;br /&gt;
* [[syntax]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová&lt;br /&gt;
* stromové korpusy - Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká&lt;br /&gt;
* Corpus Architect&lt;br /&gt;
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Josef Průša: Open source hardware===&lt;br /&gt;
* [[open source hardware]] - Daniela Králová&lt;br /&gt;
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová&lt;br /&gt;
* [[OpenCores]] - Martin Mašek&lt;br /&gt;
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová&lt;br /&gt;
* obchodní modely pro open source hardware&lt;br /&gt;
* [[Arduino]] - Julie Haladová&lt;br /&gt;
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová&lt;br /&gt;
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová&lt;br /&gt;
* [[3D skener]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
*Open Source Hardware a knihovny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[BTS]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
*[[IP adresa]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč&lt;br /&gt;
*Geolokační sítě - přehled - Barbora Ondrušová&lt;br /&gt;
*Foursquare vs. Govalla - srovnání - Barbora Ondrušová&lt;br /&gt;
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka&lt;br /&gt;
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos&lt;br /&gt;
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová&lt;br /&gt;
*Využití geolokačních služeb v knihovnách - ČR&lt;br /&gt;
*Využití geolokačních služeb v knihovnách - svět&lt;br /&gt;
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová&lt;br /&gt;
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová&lt;br /&gt;
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan&lt;br /&gt;
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová&lt;br /&gt;
*Tři stupně vlivu (Three Degrees of Influence)&lt;br /&gt;
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===&lt;br /&gt;
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová&lt;br /&gt;
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
*Štestí vs. příjem/HDP/bohatství (statistiky)&lt;br /&gt;
*Vybrané statistiky pocitu štěstí - korelace s dalšímim indikátory&lt;br /&gt;
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===&lt;br /&gt;
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková&lt;br /&gt;
*aktivity knihoven pro děti - ČR&lt;br /&gt;
*aktivity knihoven pro děti - zahraničí&lt;br /&gt;
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková&lt;br /&gt;
*akce na podporu čtenářství - zahraničí&lt;br /&gt;
*komunitní funkce knihovny&lt;br /&gt;
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza&lt;br /&gt;
*zdroje financování pro knihovny&lt;br /&gt;
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
*měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - ČR&lt;br /&gt;
*měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - zahraničí&lt;br /&gt;
*sponzoring v knihovnách&lt;br /&gt;
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková&lt;br /&gt;
*trendy v knihovnických povoláních&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tomáš Böhm: Koncepce rozvoje Národní knihovny ČR===&lt;br /&gt;
===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===&lt;br /&gt;
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl&lt;br /&gt;
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová&lt;br /&gt;
*Autorské čtení -&lt;br /&gt;
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián&lt;br /&gt;
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
*dramaterapie - projekty v ČR -&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - jaro 2011==&lt;br /&gt;
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===&lt;br /&gt;
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn&lt;br /&gt;
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha&lt;br /&gt;
* [[gesto]]- Marta Konířová&lt;br /&gt;
* [[Google]]&lt;br /&gt;
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha&lt;br /&gt;
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková&lt;br /&gt;
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek&lt;br /&gt;
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek&lt;br /&gt;
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
* [[Google Sets]] &lt;br /&gt;
* [[Google Squared]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)&lt;br /&gt;
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech&lt;br /&gt;
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč&lt;br /&gt;
* [[Machine Transcription]]&lt;br /&gt;
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková&lt;br /&gt;
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE&lt;br /&gt;
* [[tablet PC]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
* [[Voice Actions]] - Jiří Zeman&lt;br /&gt;
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban&lt;br /&gt;
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Marketing knihoven na sociálních sítích===&lt;br /&gt;
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová&lt;br /&gt;
* [[Book meme]]&lt;br /&gt;
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková&lt;br /&gt;
* [[copyrighting]] &lt;br /&gt;
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková&lt;br /&gt;
* [[geolokace]]&lt;br /&gt;
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[hashtag]] - Iveta Jansová&lt;br /&gt;
* [[image]]&lt;br /&gt;
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová &lt;br /&gt;
* [[infografika]] - Irena Hodžová&lt;br /&gt;
* [[inovace]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová&lt;br /&gt;
* [[networking]]-&lt;br /&gt;
* [[newsletter]]- Markéta Novotná&lt;br /&gt;
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza&lt;br /&gt;
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová&lt;br /&gt;
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová&lt;br /&gt;
* [[Socialnomics]]&lt;br /&gt;
* [[statistika]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[storytelling]] - Marie Packová&lt;br /&gt;
* [[vize]] -&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===&lt;br /&gt;
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková&lt;br /&gt;
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
* [[brand]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová&lt;br /&gt;
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová&lt;br /&gt;
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
* [[konektor]]- &lt;br /&gt;
* [[konfiskace]]&lt;br /&gt;
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
* [[licence]]- Marie Packová&lt;br /&gt;
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová&lt;br /&gt;
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová&lt;br /&gt;
* [[Napster]] - Igor Hlaváč&lt;br /&gt;
* [[oligopol]] - Lenka Matušková&lt;br /&gt;
* [[patent]] - Markéta Novotná&lt;br /&gt;
* [[právní terorismus]]&lt;br /&gt;
* [[producent]]&lt;br /&gt;
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[regulace]]&lt;br /&gt;
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
* [[States' Rights]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková&lt;br /&gt;
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová&lt;br /&gt;
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Open Access===&lt;br /&gt;
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová&lt;br /&gt;
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová&lt;br /&gt;
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[Big Deal]]&lt;br /&gt;
* [[DOAJ]] (Directory of Open Access Journals)&lt;br /&gt;
* [[Dspace]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[eprint]]&lt;br /&gt;
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[Národní programy VaV]]&lt;br /&gt;
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová&lt;br /&gt;
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová&lt;br /&gt;
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[plagiát]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[postprint]]&lt;br /&gt;
* [[preprint]]- Dalibor Bláha&lt;br /&gt;
* [[Publish or Perish]]&lt;br /&gt;
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[repozitář]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[SHERPA/RoMEO]]&lt;br /&gt;
* [[Toll Access]]&lt;br /&gt;
* [[vědec]]&lt;br /&gt;
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pirátství dnes i kdysi===&lt;br /&gt;
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků&lt;br /&gt;
* [[Company of Stationers]]&lt;br /&gt;
* [[imprimatur]]&lt;br /&gt;
* [[infrastruktura]] &lt;br /&gt;
* [[jurisdikce]]&lt;br /&gt;
* [[kniha]] - Martina Sochorová&lt;br /&gt;
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
* [[kopie]] - Edita Hečová&lt;br /&gt;
* [[litera]]&lt;br /&gt;
* [[litografie]] - Marta Janošová&lt;br /&gt;
* [[MP3]] - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová&lt;br /&gt;
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová&lt;br /&gt;
* [[průmysl]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[reprint]]&lt;br /&gt;
* [[revoluce]] - Monika Machovská &lt;br /&gt;
* [[software]]- Veronika Svobodová&lt;br /&gt;
* [[stereotypie]]&lt;br /&gt;
* [[svoboda tisku]]&lt;br /&gt;
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková&lt;br /&gt;
* [[tiskárna]] (řemeslná dílna)&lt;br /&gt;
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[vynález]] - Marcela Střelcová&lt;br /&gt;
* [[zákon]] - Dominika Fromelová&lt;br /&gt;
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Národní digitální knihovna===&lt;br /&gt;
* [[bibliografický formát]]&lt;br /&gt;
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová&lt;br /&gt;
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil&lt;br /&gt;
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová&lt;br /&gt;
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček&lt;br /&gt;
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková&lt;br /&gt;
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[konzistence]]&lt;br /&gt;
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová&lt;br /&gt;
* [[MARC21]] - &lt;br /&gt;
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[metodika]]&lt;br /&gt;
* [[METS]] - Martina Snížková&lt;br /&gt;
* [[migrace dat]]&lt;br /&gt;
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[monitoring]]&lt;br /&gt;
* [[NAS Cluster]]&lt;br /&gt;
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek&lt;br /&gt;
* [[OAIS]] (model)&lt;br /&gt;
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek&lt;br /&gt;
* [[PDF]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[personalizace]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[poloprovoz]]&lt;br /&gt;
* [[PRONOM/DROID]]&lt;br /&gt;
* [[robotický skener]] - Eva Durnová&lt;br /&gt;
* [[rozhraní]] (IT)-&lt;br /&gt;
* [[rukopis]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[standard]] &lt;br /&gt;
* [[stream]] (IT) &lt;br /&gt;
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek&lt;br /&gt;
* [[TIFF]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka&lt;br /&gt;
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová&lt;br /&gt;
* [[workflow]] - Dagmar Šiková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===&lt;br /&gt;
* [[alocitace]]&lt;br /&gt;
* [[autocitace]]&lt;br /&gt;
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová&lt;br /&gt;
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[Citation Indexing]]&lt;br /&gt;
* [[editor]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[fenomén zapomínání]]&lt;br /&gt;
* [[hodnocení výzkumu]]&lt;br /&gt;
* [[Invisible College]]&lt;br /&gt;
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil&lt;br /&gt;
* [[kocitační analýza]]&lt;br /&gt;
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová&lt;br /&gt;
* [[publikace]]&lt;br /&gt;
* [[RIV]] (Rejstřík informací o výsledcích)- Vladimíra Perlová&lt;br /&gt;
* [[Science Citation Index]]&lt;br /&gt;
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===&lt;br /&gt;
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková&lt;br /&gt;
* [[Blackboard]]&lt;br /&gt;
* [[Center for Learning and Teaching]]&lt;br /&gt;
* [[citační etika]]- Julie Haladová ('''HOTOVO K TERMÍNU 20. 5. 2011''')&lt;br /&gt;
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
* [[Embeded Information Education]]&lt;br /&gt;
* [[Faculty Liasion]]&lt;br /&gt;
* [[generace X]] - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[generace Y]]&lt;br /&gt;
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová&lt;br /&gt;
* [[hardware]] - Veronika Krausová&lt;br /&gt;
* [[hodnocení efektivity]]&lt;br /&gt;
* [[Information Commons]]&lt;br /&gt;
* [[integrované informační vzdělávání]]&lt;br /&gt;
* [[IVIG AKVŠ]]&lt;br /&gt;
* [[Learning Commons]]&lt;br /&gt;
* [[Learning Lab]]&lt;br /&gt;
* [[Library Liasion]]&lt;br /&gt;
* [[Outreach Librarian]]&lt;br /&gt;
* [[počítačová gramotnost]] - Simona Stolařová&lt;br /&gt;
* [[portál]]&lt;br /&gt;
* [[portál]]&lt;br /&gt;
* [[referenční služby]] - Filip Kocián&lt;br /&gt;
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková&lt;br /&gt;
* [[rozcestník]]&lt;br /&gt;
* [[Subject Librarian]]&lt;br /&gt;
* [[Teacher Librarian]]&lt;br /&gt;
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)&lt;br /&gt;
* [[Writing Center]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===&lt;br /&gt;
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová&lt;br /&gt;
* [[cracker]] - Michal Kunrt&lt;br /&gt;
* [[CSIRT]]&lt;br /&gt;
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica&lt;br /&gt;
* [[Cyberlife]]&lt;br /&gt;
* [[data]]&lt;br /&gt;
* [[DDoS]]&lt;br /&gt;
* [[Defacement]]&lt;br /&gt;
* [[Echelon]]&lt;br /&gt;
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová&lt;br /&gt;
* [[Enron]]&lt;br /&gt;
* [[FAPSI]] (Federal Agency of Government Communications and Information)&lt;br /&gt;
* [[gambler]] - Michaela Bočánová&lt;br /&gt;
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok&lt;br /&gt;
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[H4H]] (Hackers for Hire)&lt;br /&gt;
* [[hacker]] - Jonáš Kopp &lt;br /&gt;
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt&lt;br /&gt;
* [[identita]]&lt;br /&gt;
* [[informační smog]] - Milan Říha&lt;br /&gt;
* [[infoware]]&lt;br /&gt;
* [[IT governance]]&lt;br /&gt;
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský&lt;br /&gt;
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová&lt;br /&gt;
* [[kredibilita]]&lt;br /&gt;
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová&lt;br /&gt;
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková&lt;br /&gt;
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka&lt;br /&gt;
* [[kybertronika]]&lt;br /&gt;
* [[matrix]] &lt;br /&gt;
* [[netholismus]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
* [[netománie]] - Jitka Šteflová&lt;br /&gt;
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková&lt;br /&gt;
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[outsourcing]]- Marie Indráková&lt;br /&gt;
* [[rootkit]]&lt;br /&gt;
* [[Smart Grids]]&lt;br /&gt;
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong&lt;br /&gt;
* [[soukromí]]&lt;br /&gt;
* [[Stuxnet]] - Josef Kos&lt;br /&gt;
* [[technologie]]&lt;br /&gt;
* [[virtuální exhibicionismus]]&lt;br /&gt;
* [[XSS]] (Cross-site Scripting) &lt;br /&gt;
* [[závislost]] - Hana Nováková&lt;br /&gt;
* [[Zero-day útoky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - podzim 2010==&lt;br /&gt;
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===&lt;br /&gt;
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová&lt;br /&gt;
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová&lt;br /&gt;
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá&lt;br /&gt;
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková&lt;br /&gt;
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková&lt;br /&gt;
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká&lt;br /&gt;
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová &lt;br /&gt;
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá&lt;br /&gt;
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová&lt;br /&gt;
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Makrosvět mikrokampaní===&lt;br /&gt;
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková&lt;br /&gt;
* [[banner]] - Simona Chudobová&lt;br /&gt;
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová&lt;br /&gt;
* [[e-business]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[e-komerce]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová&lt;br /&gt;
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová&lt;br /&gt;
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[GSM]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
* [[kreativita]] - Lenka Fatková&lt;br /&gt;
* [[mailing list]]- Věra Motyčková&lt;br /&gt;
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová&lt;br /&gt;
* [[nová média]] - Miroslav Kršek&lt;br /&gt;
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká&lt;br /&gt;
* [[propagace]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
* [[reklama]] - Anna Mikulášková&lt;br /&gt;
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková&lt;br /&gt;
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková&lt;br /&gt;
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová&lt;br /&gt;
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek&lt;br /&gt;
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[ZOOT]] - Petr Manasek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===&lt;br /&gt;
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková&lt;br /&gt;
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
* [[etika]]- Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova&lt;br /&gt;
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
* [[konvergence]] - Martina Snížková&lt;br /&gt;
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová&lt;br /&gt;
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka&lt;br /&gt;
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská&lt;br /&gt;
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová&lt;br /&gt;
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
* [[případová studie]] - Jana Chlanová&lt;br /&gt;
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová&lt;br /&gt;
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova&lt;br /&gt;
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková&lt;br /&gt;
* [[výukové metody]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[výzkum]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Ženy v IT===&lt;br /&gt;
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích&lt;br /&gt;
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák&lt;br /&gt;
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil&lt;br /&gt;
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová&lt;br /&gt;
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková&lt;br /&gt;
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová&lt;br /&gt;
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková&lt;br /&gt;
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[manažer]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská&lt;br /&gt;
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová&lt;br /&gt;
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích &lt;br /&gt;
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Poznámky k novosti nových médií===&lt;br /&gt;
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová&lt;br /&gt;
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka&lt;br /&gt;
* [[internet]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt&lt;br /&gt;
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová&lt;br /&gt;
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová&lt;br /&gt;
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Location Based Service===&lt;br /&gt;
* [[Android]]-Tomáš Vorálek&lt;br /&gt;
* [[Galileo]] - Filip Šelong&lt;br /&gt;
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman&lt;br /&gt;
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč&lt;br /&gt;
* [[Mashup]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová&lt;br /&gt;
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica&lt;br /&gt;
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová&lt;br /&gt;
* [[smartphone]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[spam]] - Lenka Čípková&lt;br /&gt;
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman&lt;br /&gt;
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner&lt;br /&gt;
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Getting Things Done===&lt;br /&gt;
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova&lt;br /&gt;
* [[coaching]] - Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova&lt;br /&gt;
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová&lt;br /&gt;
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník&lt;br /&gt;
* [[projekt]] - Hana Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[stres]] - Eva Petrášová&lt;br /&gt;
* [[Time Management]]- Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jak (ne)hledat investora===&lt;br /&gt;
* [[arbitr]] Jana Procházková&lt;br /&gt;
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická&lt;br /&gt;
* [[fúze]] - Jana Procházková&lt;br /&gt;
* [[iPad]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Autorské právo a knihovny===&lt;br /&gt;
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
* [[DILIA]] - Hana Habermannová&lt;br /&gt;
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková&lt;br /&gt;
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[torrent]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[volné dílo]] - Marta Janošová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Komunitní role knihoven===&lt;br /&gt;
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová&lt;br /&gt;
* [[komunita]] - Magda Šallaiová&lt;br /&gt;
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová&lt;br /&gt;
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková&lt;br /&gt;
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Informace jako politické téma===&lt;br /&gt;
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek&lt;br /&gt;
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný&lt;br /&gt;
* [[demokracie]] - Martina Snozová&lt;br /&gt;
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil&lt;br /&gt;
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza&lt;br /&gt;
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek&lt;br /&gt;
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová&lt;br /&gt;
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková&lt;br /&gt;
* [[warez]] - Igor Hlaváč&lt;br /&gt;
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Národní úložiště šedé literatury===&lt;br /&gt;
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková&lt;br /&gt;
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Blok expertů - jaro 2010==&lt;br /&gt;
===Náboženství v kyberprostoru===&lt;br /&gt;
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková&lt;br /&gt;
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák&lt;br /&gt;
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová&lt;br /&gt;
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová&lt;br /&gt;
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor&lt;br /&gt;
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová&lt;br /&gt;
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská&lt;br /&gt;
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková&lt;br /&gt;
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková&lt;br /&gt;
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá&lt;br /&gt;
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová&lt;br /&gt;
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová&lt;br /&gt;
* [[New Age]] - Lenka Veselá&lt;br /&gt;
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová&lt;br /&gt;
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová&lt;br /&gt;
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová&lt;br /&gt;
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová&lt;br /&gt;
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek&lt;br /&gt;
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova&lt;br /&gt;
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková&lt;br /&gt;
* [[UFO kult]] - Jana Plotková&lt;br /&gt;
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===&lt;br /&gt;
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková&lt;br /&gt;
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová&lt;br /&gt;
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb&lt;br /&gt;
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová&lt;br /&gt;
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová&lt;br /&gt;
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová&lt;br /&gt;
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová&lt;br /&gt;
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová&lt;br /&gt;
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích&lt;br /&gt;
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková&lt;br /&gt;
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková&lt;br /&gt;
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková&lt;br /&gt;
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková&lt;br /&gt;
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová&lt;br /&gt;
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová&lt;br /&gt;
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová&lt;br /&gt;
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová&lt;br /&gt;
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová&lt;br /&gt;
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová&lt;br /&gt;
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová&lt;br /&gt;
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová&lt;br /&gt;
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková&lt;br /&gt;
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová&lt;br /&gt;
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová&lt;br /&gt;
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková&lt;br /&gt;
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová&lt;br /&gt;
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková&lt;br /&gt;
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová&lt;br /&gt;
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková&lt;br /&gt;
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová&lt;br /&gt;
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Manažerské informační systémy===&lt;br /&gt;
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař&lt;br /&gt;
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích&lt;br /&gt;
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová&lt;br /&gt;
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman&lt;br /&gt;
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková&lt;br /&gt;
* [[informace]] - Kamila Jobová&lt;br /&gt;
* [[informační management]] - Lenka Divišová&lt;br /&gt;
* [[informační systém]] - Petr Vorel&lt;br /&gt;
* [[intranet]] - Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar&lt;br /&gt;
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková&lt;br /&gt;
* [[management]] - Kristýna Macháčková&lt;br /&gt;
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel&lt;br /&gt;
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman&lt;br /&gt;
* [[Talent Management]] - Jan Růžička&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OPAC 2.0 v českých podmínkách===&lt;br /&gt;
* [[akvizice]] - Eva Králíčková&lt;br /&gt;
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný&lt;br /&gt;
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá&lt;br /&gt;
* [[Clavius]] - Marie Vlčková&lt;br /&gt;
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica&lt;br /&gt;
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová&lt;br /&gt;
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová&lt;br /&gt;
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů &lt;br /&gt;
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková&lt;br /&gt;
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný&lt;br /&gt;
* [[MVS]] - Simona Stolařová&lt;br /&gt;
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská&lt;br /&gt;
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá&lt;br /&gt;
* [[SQL]] - Petr Fiala&lt;br /&gt;
* [[tenký klient]] - Magda Fialová&lt;br /&gt;
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová&lt;br /&gt;
* [[Z39.50]] - Petr Hloušek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Soustružníci lidských duší===&lt;br /&gt;
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská&lt;br /&gt;
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková&lt;br /&gt;
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková&lt;br /&gt;
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková&lt;br /&gt;
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková&lt;br /&gt;
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek&lt;br /&gt;
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková&lt;br /&gt;
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová&lt;br /&gt;
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků&lt;br /&gt;
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná&lt;br /&gt;
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková&lt;br /&gt;
* [[Proces se &amp;quot;zelenou internacionálou&amp;quot;]] - Markéta Homolová&lt;br /&gt;
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech&lt;br /&gt;
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová&lt;br /&gt;
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková&lt;br /&gt;
* závadná literatura&lt;br /&gt;
** [[braková literatura]] - Hana Janečková&lt;br /&gt;
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková&lt;br /&gt;
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek&lt;br /&gt;
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===&lt;br /&gt;
* [[algoritmus]] - Petr Věžník&lt;br /&gt;
* [[bannerová slepota]] - David Koval&lt;br /&gt;
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt&lt;br /&gt;
* [[Delicious]] - Filip Šubrt&lt;br /&gt;
* [[e-mail]] - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín&lt;br /&gt;
* [[Last.fm]] - Filip Šelong&lt;br /&gt;
* [[MySpace]] - Tomáš Janypka&lt;br /&gt;
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková&lt;br /&gt;
* [[Produsage]] - David Němeček&lt;br /&gt;
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE&lt;br /&gt;
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha&lt;br /&gt;
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar&lt;br /&gt;
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová&lt;br /&gt;
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů&lt;br /&gt;
* [[YouTube]] - Daniel Hübner&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Digitální knihovna Manuscriptorium===&lt;br /&gt;
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková&lt;br /&gt;
* [[digitalizace]] - Martina Snížková&lt;br /&gt;
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová&lt;br /&gt;
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů&lt;br /&gt;
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[harddisk]] - Kamila Horáková&lt;br /&gt;
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková&lt;br /&gt;
* [[JPEG]] - Jiří Křupala&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová&lt;br /&gt;
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich&lt;br /&gt;
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů&lt;br /&gt;
* [[metadata]] - Jiří Beran&lt;br /&gt;
* [[papyrus]] - Katarína Hečková&lt;br /&gt;
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich&lt;br /&gt;
* [[skenování]] - Michal Kunrt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===&lt;br /&gt;
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková&lt;br /&gt;
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková&lt;br /&gt;
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová&lt;br /&gt;
* [[INFOZ]] - Alena Fafková&lt;br /&gt;
* [[nakladatel]] - Monika Beránková&lt;br /&gt;
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová&lt;br /&gt;
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková&lt;br /&gt;
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel&lt;br /&gt;
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková&lt;br /&gt;
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===&lt;br /&gt;
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
* [[Long Tail]] - Jakub Alt&lt;br /&gt;
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík&lt;br /&gt;
* [[ontologie]] - Jan Kratochvíl&lt;br /&gt;
* [[PageRank]] - Peter Kahoun&lt;br /&gt;
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda&lt;br /&gt;
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná&lt;br /&gt;
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Škola 2.0 beta===&lt;br /&gt;
* [[Action Learning]] - Lenka Janská&lt;br /&gt;
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková&lt;br /&gt;
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková&lt;br /&gt;
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková&lt;br /&gt;
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská&lt;br /&gt;
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová&lt;br /&gt;
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)&lt;br /&gt;
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovník v 21. století===&lt;br /&gt;
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková&lt;br /&gt;
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká&lt;br /&gt;
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová&lt;br /&gt;
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===eBooks on Demand===&lt;br /&gt;
* [[eBook]] - Magda Šallaiová&lt;br /&gt;
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová&lt;br /&gt;
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MK</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Psychologie_poh%C3%A1dek&amp;diff=20335</id>
		<title>Psychologie pohádek</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Psychologie_poh%C3%A1dek&amp;diff=20335"/>
		<updated>2012-03-28T09:03:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MK: založení stránky&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Michaela Kouřilová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' analytická psychologie, pohádky, archetypy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - jungovská archetypová psychologie&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MK</name></author>
	</entry>
</feed>