WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]

Odmítnutí

2014-03-28T21:48:42Z

Lukastrouhal:

Pojem odmítnutí se objevuje především ve spojitosti s vedením [[Moc soudní|soudního]] řízení - ať už [[Trestní řízení|trestního]], [[Civilní řízení|civilního]] nebo [[Správní řízení|správního]]. Odmítnout lze návrh či požadavek (tím může být například žaloba) nebo využití opravného prostředku (například [[Odvolání|odvolání]]). Pokud je taková žádost odmítnutá, znamená to, že se jí příslušný orgán nezabýval a to především z důvodů formálních nedostatků takové žádosti. Odmítnutí tedy není rozhodnutí ve věci samotné, ale pouze procesní problém. Na rozdíl tedy od [[Zamítnutí|zamítnutí]] to neznamená, že by stejná věc nemohla být (po úpravách procesní a formální stránky požadavku) projednána v rámci nového podání.

===Použité a doplňující zdroje===
*Odmítnutí a zamítnutí žaloby v občanskoprávním sporném řízení v prvním stupni. ''Kubištová Co.'' [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.kubistovaco.cz/cs/detail/52-odmitnuti-a-zamitnuti-zaloby-v-obcanskopravnim-spornem-rizeni-v-prvnim-stupni/?PHPSESSID=e1edf8c190d59f5bf4474f51de0662a7
*Základy občanského soudního řízení. In: ''BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export'' [online]. 7. 7. 2009 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/zaklady-obcanskeho-soudniho-rizeni-opu-4588.html
*Zamítnutí x odmítnutí. In: ''Trestni-rizeni.com: O trestním právu srozumitelně'' [online]. © 2006-2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.trestni-rizeni.com/dokumenty/pravnictina-pro-novinare/zamitnuti-x-odmitnuti
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Zamítnutí

2014-03-28T21:47:14Z

Lukastrouhal:

Pojem zamítnutí se objevuje především ve spojitosti s vedením [[Moc soudní|soudního]] řízení - ať už [[Trestní řízení|trestního]], [[Civilní řízení|civilního]] nebo [[Správní řízení|správního]]. Zamítnout lze návrh či požadavek (tím může být například žaloba) nebo využití opravného prostředku (například [[Odvolání|odvolání]] se). Pokud je taková žádost zamítnutá, znamená to, že se jí příslušný orgán zabýval a shledal ji jako neúspěšnou. V případě žaloby například [[Žalobce|žalobce]] dostatečně neprokázal svůj nárok. Zamítnutí je tedy plnohodnotné rozhodnutí orgánu a může znamenat, že se stejnou věcí už nebude zabývat. Podobným pojmem s jiným významem i možnými následky je pak [[Odmítnutí|odmítnutí]].

===Použité a doplňující zdroje===
*Odmítnutí a zamítnutí žaloby v občanskoprávním sporném řízení v prvním stupni. ''Kubištová Co.'' [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.kubistovaco.cz/cs/detail/52-odmitnuti-a-zamitnuti-zaloby-v-obcanskopravnim-spornem-rizeni-v-prvnim-stupni/?PHPSESSID=e1edf8c190d59f5bf4474f51de0662a7
*Základy občanského soudního řízení. In: ''BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export'' [online]. 7. 7. 2009 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/zaklady-obcanskeho-soudniho-rizeni-opu-4588.html
*Zamítnutí x odmítnutí. In: ''Trestni-rizeni.com: O trestním právu srozumitelně'' [online]. © 2006-2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.trestni-rizeni.com/dokumenty/pravnictina-pro-novinare/zamitnuti-x-odmitnuti
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Zamítnutí

2014-03-28T21:46:50Z

Lukastrouhal:

Pojem zamítnutí se objevuje především ve spojitosti s vedením [[Moc soudní|soudního]] řízení - ať už [[Trestní řízení|trestního]], [[Civilní řízení|civilního]] nebo [[Správní řízení|správního]]. Zamítnout lze návrh či požadavek (tím může být například žaloba) nebo využití opravného prostředku (například [[Odvolání|odvolání]] se). Pokud je taková žádost zamítnutá, znamená to, že se jí příslušná orgán zabýval a shledal ji jako neúspěšnou. V případě žaloby například [[Žalobce|žalobce]] dostatečně neprokázal svůj nárok. Zamítnutí je tedy plnohodnotné rozhodnutí orgánu a může znamenat, že se stejnou věcí už nebude zabývat. Podobným pojmem s jiným významem i možnými následky je pak [[Odmítnutí|odmítnutí]].

===Použité a doplňující zdroje===
*Odmítnutí a zamítnutí žaloby v občanskoprávním sporném řízení v prvním stupni. ''Kubištová Co.'' [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.kubistovaco.cz/cs/detail/52-odmitnuti-a-zamitnuti-zaloby-v-obcanskopravnim-spornem-rizeni-v-prvnim-stupni/?PHPSESSID=e1edf8c190d59f5bf4474f51de0662a7
*Základy občanského soudního řízení. In: ''BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export'' [online]. 7. 7. 2009 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/zaklady-obcanskeho-soudniho-rizeni-opu-4588.html
*Zamítnutí x odmítnutí. In: ''Trestni-rizeni.com: O trestním právu srozumitelně'' [online]. © 2006-2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.trestni-rizeni.com/dokumenty/pravnictina-pro-novinare/zamitnuti-x-odmitnuti
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Kogentní právní normy

2014-03-28T21:45:43Z

Lukastrouhal:

Kogentní [[Právní normy|právní normou]] se rozumí norma, která nedovoluje odchýlení se od svého znění a je tak absolutně závazná. Na rozdíl od [[Dispozitivní právní normy|dispozitivní právní normy]] není možné například upravit právní vztah mezi dvěma subjekty jinak, než jak jej upravuje kogentní právní norma a takové úpravy jsou potom neplatné. Norma musí být tedy jasná a dostatečně specifická. Příkladem znění typickým pro kogentní přístup je ''subjekt je povinen do 15 dnů...'' Kogentní právní normy se využívají především ve [[Veřejné právo|veřejném právu]].

===Použité a doplňující zdroje===
*MELZER, Filip. Dispozitivní a kogentní normy v novém občanském zákoníku. In: ''IPrávník'' [online]. 2013 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.ipravnik.cz/cz/clanky/art_8700/dispozitivni-a-kogentni-normy-v-novem-obcanskem-zakoniku.aspx
*Právní norma kogentní. In: ''Sagit: nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava'' [online]. © 1996-2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=154&typ=r&refresh=yes&levelid=pr_226.htm
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Vláda

2014-03-28T21:42:07Z

Lukastrouhal:

Vláda České republiky je vrcholným orgánem [[Moc výkonná|výkonné moci]] na našem území. Primárně má za úkol řídit chod země a základní vymezení její funkce najdeme v [[Ústavní zákony|Ústavě České republiky]]. Skládá se z předsedy vlády (označuje se také jako premiér), místopředsedů vlády a ministrů. Každý z ministrů má obvykle přidělený konkrétní resort, který spravuje - například ministerstvo dopravy, případně jsou členy vlády i ministři bez portfeje - bez přiřazení k ministerstvu. Členy vlády jmenuje [[Prezident|prezident]] a vláda je odpovědná [[Poslanecká sněmovna|poslanecké sněmovně]]. Ta ji vyslovuje svým hlasováním důvěru, případně i nedůvěru a ovlivňuje tak její existenci, na půdě sněmovny probíhají i vládní interpelace. Vláda rozhoduje jako sbor za pomoci hlasování. Má [[Zákonodárná iniciativa|zákonodárnou iniciativu]] a může sama o sobě vydávat i prováděcí [[Právní předpisy|právní předpisy]] - [[Nařízení vlády|vládní nařízení]].

===Použité a doplňující zdroje===
*Ústava České republiky. In: ''Sbírka zákonů''. 1992. Dostupné také z: http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html
*Vláda. In: ''Iuridictum: Encyklopedie o právu'' [online]. 2. 10. 2006, poslední editace 5. 3. 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/Vl%C3%A1da
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Přestupek

2014-03-28T21:37:00Z

Lukastrouhal:

Přestupek je [[Právní skutečnosti|protiprávní]] jednání, které je společensky nežádoucí, ovšem méně významné a nebezpečné než [[Trestný čin|trestný čin]]. V českém prostředí je přestupkem takové jednání, které je za přestupek označeno v Zákoně o přestupcích nebo i v jiných [[Zákony|zákonech]]. Například se může jednat o překročení povolené rychlosti při řízení vozidla. Narozdíl od tresných činů není spáchání přestupku projednáváno před [[Moc soudní|soudem]], ale formou [[Správní řízení|správního řízení]] typicky u obecního úřadu (avšak i u správních úřadů jiných - například Úřad na ochranu osobních údajů). U některých přestupků lze využít i jiného typu řízení - například blokového přímo na místě. Mezi [[Struktura právní normy|sankce]], které lze za spáchání přestupku stanovit, patří:
*napomenutí
*pokuta
*zákaz činnosti
*propadnutí věci
*zákaz pobytu

===Použité a doplňující zdroje===
*Přestupek. In: ''Iuridictum: Encyklopedie o právu'' [online]. 26. 9. 2005, poslední editace 26. 1. 2007 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/P%C5%99estupek
*Přestupek. ''Městská policie hlavního města Prahy'' [online]. © 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.mppraha.cz/caste-dotazy/prestupky/prestupek/
*Zákon České národní rady o přestupcích. In: ''Sbírka zákonů''. 1990. Dostupné také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1990-200
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

KISK:Právní informatika

2014-03-28T21:32:50Z

Lukastrouhal:

==Heslář pojmů==

*'''[[Derogace]]'''
*'''[[Doba]]''' X '''[[Lhůta]]'''
*'''[[Právní předpisy]]'''
**[[Ústavní zákony]]
**[[Zákony]]
**[[Nařízení vlády]]
**[[Vyhlášky]]
*'''[[Legislativní proces]]'''
*'''[[Moc soudní]]'''
*'''[[Moc výkonná]]'''
*'''[[Moc zákonodárná]]'''
*'''[[Navrhovatel]]''' X '''[[Odpůrce]]'''
*'''[[Novelizace]]'''
*'''[[Odvolání]]''' X '''[[Dovolání]]'''
*'''Profese'''
**[[Advokát]]
**[[Exekutor]]
**[[Notář]]
**[[Soudce]]
**[[Státní zástupce]]
*'''Prameny práva EU'''
**[[Nařízení]]
**[[Směrnice]]
**[[Základní smlouvy]]
*'''[[Právní jednání]]'''
*'''[[Právní normy]]'''
**[[Platnost]]
**[[Působnost]]
**[[Účinnost]]
*'''[[Právní normy]]'''
**[[Dispozitivní právní normy]]
**[[Kogentní právní normy]]
*'''[[Právní skutečnosti]]'''
*'''[[Právní stát]]'''
*'''Právo'''
**[[Hmotné právo]]
**[[Procesní právo]]
**[[Soukromé právo]]
**[[Veřejné právo]]
*'''Řízení'''
**[[Civilní řízení]]
**[[Správní řízení]]
**[[Trestní řízení]]
*'''Strany řízení'''
**[[Obžalovaný]]
**[[Žalobce]]
**[[Žalovaný]]
*'''[[Struktura právní normy]]'''
*'''[[Trestný čin]]''' X '''[[Přestupek]]'''
*'''[[Demonstrativní výčet]]''' X '''[[Taxativní výčet]]'''
*'''[[Výklad právních předpisů]]'''
*'''[[Zákonodárná iniciativa]]'''
*'''Zákonodárné orgány ČR'''
**[[Prezident]]
**[[Poslanecká sněmovna]]
**[[Senát]]
**[[Vláda]]
*'''[[Zamítnutí]]''' X '''[[Odmítnutí]]'''

[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Přestupek

2014-03-28T21:31:51Z

Lukastrouhal: /* Použité a doplňující zdroje */

Přestupek je [[Právní skutečnosti|protiprávní]] jednání, které je společensky nežádoucí, ovšem méně významné a nebezpečné jako [[Trestný čin|trestný čin]]. V českém prostředí je přestupkem takové jednání, které je za přestupek označeno v Zákoně o přestupcích nebo i v jiných [[Zákony|zákonech]]. Například se může jednat o překročení povolené rychlosti při řízení vozidla. Narozdíl od tresných činů není spáchání přestupku projednáváno před [[Moc soudní|soudem]], ale formou [[Správní řízení|správního řízení]] typicky u obecního úřadu (avšak i u správních úřadů jiných - například Úřad na ochranu osobních údajů). U některých přestupků lze využít i jiného typu řízení - například blokového přímo na místě. Mezi [[Struktura právní normy|sankce]], které lze za spáchání přestupku stanovit, patří:
*napomenutí
*pokuta
*zákaz činnosti
*propadnutí věci
*zákaz pobytu

===Použité a doplňující zdroje===
*Přestupek. In: ''Iuridictum: Encyklopedie o právu'' [online]. 26. 9. 2005, poslední editace 26. 1. 2007 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/P%C5%99estupek
*Přestupek. ''Městská policie hlavního města Prahy'' [online]. © 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.mppraha.cz/caste-dotazy/prestupky/prestupek/
*Zákon České národní rady o přestupcích. In: ''Sbírka zákonů''. 1990. Dostupné také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1990-200
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Veřejné právo

2014-03-28T21:30:15Z

Lukastrouhal: /* Použité a doplňující zdroje */

Veřejné právo, jako jedna z větví práva, se odděluje od práva [[Soukromé právo|soukromého]] především metodou své právní úpravy. Základním rozdílem je, že ve veřejném právu si účastníci nejsou rovni. Jeden ze subjektů je nadřízený (stát) a má právo v rámci právního řádu rozhodovat o jiných podřízených subjektech (fyzické a právnické osoby). Ve veřejném právu se používají [[Kogentní právní normy|kogentní právní normy]]. Mezi základní nástroje veřejného práva patří nařízení, rozsudek, nález a další. Příkladem veřejného práva jsou oblasti trestního práva, finančního práva nebo třeba práva ústavního.

===Použité a doplňující zdroje===
*Právo soukromé a právo veřejné. In: ''IUS WIKI'' [online]. 25. 2. 2011, poslední editace 3. 1. 2012 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.ius-wiki.eu/teorie-prava/pfuk/teorka/zkouska/otazka-25
*Veřejné právo. In: ''Iuridictum: Encyklopedie o právu'' [online]. 26. 9. 2005, poslední editace 15. 7. 2013 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/Ve%C5%99ejn%C3%A9_pr%C3%A1vo
*Veřejné právo. In: ''Sagit: nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava'' [online]. © 1996-2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=151&typ=r&refresh=yes&levelid=oc_492.htm
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Soukromé právo

2014-03-28T21:29:51Z

Lukastrouhal: /* Použité a doplňující zdroje */

Soukromé právo, jako jedna z větví práva, se odděluje od práva [[Veřejné právo|veřejného]] především metodou své právní úpravy. Základním rozdílem je, že v soukromém právu jsou si v svém právním vztahu účastníci rovni. Uplatňuje se především smluvní typ vzniku právních vztahů a jde často o úpravu majetkových práv. V oblasti soukromého práva se setkáváme s využitím [[Dispozitivní právní normy|dispozitivních právních norem]]. Spory mezi subjekty řeší třetí strana a to orgán státní moci - [[Moc soudní|soud]]. Mezi soukromé právo se řadí právní úprava občanská, rodinná nebo třeba pracovní.

===Použité a doplňující zdroje===
*Právo soukromé a právo veřejné. In: ''IUS WIKI'' [online]. 25. 2. 2011, poslední editace 3. 1. 2012 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.ius-wiki.eu/teorie-prava/pfuk/teorka/zkouska/otazka-25
*Soukromé právo. In: ''Iuridictum: Encyklopedie o právu'' [online]. 26. 9. 2005, poslední editace 22. 12. 2011 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/Soukrom%C3%A9_pr%C3%A1vo
*Soukromé právo. In: ''Sagit: nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava'' [online]. © 1996-2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=151&typ=r&levelid=oc_435.htm
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Procesní právo

2014-03-28T21:29:17Z

Lukastrouhal: /* Použité a doplňující zdroje */

Procesní právo je soubor [[Právní normy|právních norem]], které upravují postupy a procesy, jak jak je právo v dané oblasti uplatňováno a jak se ho domoci. Zatímco [[Hmotné právo|hmotné právo]] stanovuje přímo práva a povinnosti, procesní právo na něj navazuje a vychází z něj. Příkladem procesního práva může být Občanský soudní řád. Existují právní předpisy, které kombinují jak právo hmotné, tak i právo procesní. Za takový předpis můžeme považovat například [[Ústavní zákony|Ústavu České republiky]].

===Použité a doplňující zdroje===
*Právo. In: ''Iuridictum: Encyklopedie o právu'' [online]. 25. 9. 2005, poslední editace 29. 1. 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/Pr%C3%A1vo
*Právo hmotné a procesní. In: ''Právo a terénní sociální práce'' [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.clovekvpravu.cz/pravo-a-pravni-rad-3/pravo-hmotne-a-procesni-13
*Právo hmotné a procesní. In: ''IUS WIKI'' [online]. 19.2.2011, poslední editace 3. 1. 2012 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.ius-wiki.eu/teorie-prava/pfuk/teorka/zkouska/otazka-26
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Hmotné právo

2014-03-28T21:29:00Z

Lukastrouhal: /* Použité a doplňující zdroje */

Hmotné právo, jako jedna z větví právního řádu, stanovuje práva a povinnosti těch, na které se vztahuje. Jde o souhrn [[Právní normy|právních norem]], jejichž smyslem je postihnout účel a smysl právní úpravy daného tématu. Tím se liší od práva [[Procesní právo|procesního]], které upravuje proces a postup jak se hmotných práv domoci, a proto je procesní právo na právu hmotném závislé. Příkladem pramenu hmotného práva je Občanský zákoník.

===Použité a doplňující zdroje===
*Právo. In: ''Iuridictum: Encyklopedie o právu'' [online]. 25. 9. 2005, poslední editace 29. 1. 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/Pr%C3%A1vo
*Právo hmotné a procesní. In: ''Právo a terénní sociální práce'' [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.clovekvpravu.cz/pravo-a-pravni-rad-3/pravo-hmotne-a-procesni-13
*Právo hmotné a procesní. In: ''IUS WIKI'' [online]. 19. 2. 2011, poslední editace 3. 1. 2012 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.ius-wiki.eu/teorie-prava/pfuk/teorka/zkouska/otazka-26
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Právní skutečnosti

2014-03-28T21:28:17Z

Lukastrouhal: /* Použité a doplňující zdroje */

Termín právní skutečnost vyjadřuje okolnosti, děje a činy, které mají právní následky, tedy vznik, změnu nebo zánik právních vztahů. Jedna nebo více právních skutečností může například tvořit skutkovou podstatu [[Trestný čin|trestného činu]]. V základu dělíme právní skutečnosti na:
*objektivní - nemají přímou souvislost s volním jednáním člověka a jde například o celospolečenské nebo přírodní děje
*subjektivní - má přímou souvislost s volním jednáním člověka a jde například o podání výpovědi.
Při dalším dělením právních skutečností rozlišujeme:
*právní jednání - činnosti které jsou v souladu s právem - například uzavření pracovní smlouvy
*protiprávní jednání - činnosti které právo porušují a často jsou s nimi spojené sankce - například krádež
*právní událost - okolnosti závislé na fungování společnosti a světa, které mají vliv na právní vztahy - například úmrtí
*protiprávní stav - objektivní skutečnost, která právu odporuje a tím způsobuje změnu právních vztahů a zpravidla vyvolává škodu - například povodeň.
Speciálními typy právní skutečnosti mohou být:
*právní domněnka, kdy se předpokládá určitý stav věci, ač to nemusí být vždy pravdivé (příklad - manžel matky dítěte je jeho otcem)
*právní fikce, kdy je jisté, že se reálný stav od předpokládaného liší (příklad - pokud není právní dokument vinou subjektu vyzvednut ve lhůtě, posuzuje se jako doručený)

===Použité a doplňující zdroje===
*Právní skutečnost. In: ''Iuridictum: Encyklopedie o právu'' [online]. 30. 10. 2005, poslední editace 16. 2. 2010 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/Pr%C3%A1vn%C3%AD_skute%C4%8Dnost
*Právní skutečnosti. In: ''Sagit: nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava'' [online]. © 1996-2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=151&typ=r&levelid=oc_324.htm
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Účinnost

2014-03-28T21:27:40Z

Lukastrouhal: /* Použité a doplňující zdroje */

Účinnost [[Právní normy|právní normy]] nebo [[Právní předpisy|právního předpisu]] označuje stav, kdy je nutné se normou nebo předpisem řídit a dodržovat pravidla, která ukládá. V českém právním prostředí nabývá účinnosti předpis nejdříve dnem svého vyhlášení, to znamená situaci kdy je den nabytí [[Platnost|platnosti]] shodný s dnem nabytí účinnosti. Obvykle se však účinnost za platností opožďuje. Typicky, pokud není stanoveno jinak, je to 15 dnů od vyhlášení předpisu. Datum nabytí účinnosti může být ovšem posunuto i na delší dobu. Pojem účinnost se dá použít i pokud hovoříme například o smlouvách, význam zůstává shodný.

===Použité a doplňující zdroje===
*Platnost x účinnost. ''In: Trestni-rizeni.com: O trestním právu srozumitelně'' [online]. © 2006-2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.trestni-rizeni.com/dokumenty/pravnictina-pro-novinare/platnost-x-ucinnost
*Platnost a účinnost právních předpisů. ''Universität Regensburg'' [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.uni-regensburg.de/Einrichtungen/ZSK/Tschechische_Rechtssprache/ustavniPravo/Chapter1/Block2/content.html
*Platnost a účinnost právních úkonů, smluv. In: ''E-pravo.cz'' [online]. 14. 1. 2002 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/html/index.php3?s1=3&s2=0&s3=0&s4=0&s5=0&s6=0&m=1&typ=clankya&back%5Bs1%5D=3&back%5Bs2%5D=0&back%5Bs3%5D=0&back%5Bs4%5D=0&back%5Bs5%5D=0&back%5Bs6%5D=0&recid_cl=15618
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Působnost

2014-03-28T21:27:15Z

Lukastrouhal: /* Použité a doplňující zdroje */

Působnost [[Právní normy|právní normy]] upravuje v jakém rozsahu se právní norma používá a rámcově tak vymezuje možnosti její aplikace. Rozlišujeme čtyři hlavní měřítka působnosti:
*prostorová nebo místní působnost - upravuje působnost normy v rámci fyzického prostoru. Může se jednat například o celostátní působnost nebo lokální působnost pro konkrétní obci. S místní působností souvisí i suverenita státu, kdy ostatní země nejsou oprávněny upravovat právo na území daného státu s výjimkou schválených mezinárodních smluv.
*časová působnost - souvisí především s [[Platnost|platností]] a [[Účinnost|účinností]] právní normy a vymezuje tak její používání v čase. Také souvisí s otázkou retroaktivity práva, která je nežádoucí - normy by měli být závazné pouze s výhledem do budoucna a ne zpětně.
*personální nebo osobní působnost - určuje na koho se norma vztahuje a kdo se jí musí řídit. Řeší mimo jiné otázky rovnosti před [[Zákony|zákonem]] nebo například právní imunity
*věcná působnost - řeší vlastní téma, kterého se norma týká a které upravuje, věnuje se například skutkové podstatě [[Trestný čin|trestného činu]]
S pojmem působnost souvisí i termíny přenesená působnost, kdy samospráva obcí a krajů může řešit záležitosti státní správy, a samostatná působnost, kdy samospráva obcí a krajů řeší záležitosti vlastního území sama, nikoliv na základě zadání státní správy.

===Použité a doplňující zdroje===
*Působnost. In: ''Iuridictum: Encyklopedie o právu'' [online]. 27. 9. 2005, poslední editace 3. 9. 2011 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/P%C5%AFsobnost
*Působnost právních norem. In: ''IUS WIKI'' [online]. 9. 3. 2011, poslední editace 3. 1. 2012 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.ius-wiki.eu/teorie-prava/pfuk/teorka/zkouska/otazka-9
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Právní jednání

2014-03-28T21:26:33Z

Lukastrouhal: /* Použité a doplňující zdroje */

Právním jednáním (nebo také právním úkonem - starší termín) se rozumí projev vůle jednajícího (fyzická osoba, právnická osoba, úřád), který jej právně zavazuje a týká se především vzniku, změny či zániku právního vztahu. Může se jednat o právní jednání jednostranné - např. výpověď pracovní smlouvy nebo vícestranné - sepsání kupní smlouvy. Aby bylo takové jednání [[Platnost|platné]], musí splňovat určité základní podmínky:
*jednající je dostatečně mentálně vyspělý k takovému jednání - příkladem je zletilost
*jednající není zbaven způsobilosti k právnímu jednání
*jednající koná ve stavu duševní příčetnosti
*jednající svou vůli projevuje svobodně a vážně - například jednání v žertu
*právní jednání je srozumitelné a jednoznačné
*právní jednání není v rozporu s dobrými mravy a jednající strana není uvedena záměrně v omyl
Právní jednání může být konáno ústně, písemně nebo i mlčky (například nákup v obchodě)

===Použité a doplňující zdroje===
*HULMÁK, Milan. Právní jednání podle nového občanského zákoníku a jeho vady. In: ''Idnes.cz'' [online]. 13. 9. 2012 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/pravni-jednani-podle-noveho-obcanskeho-zakoniku-a-jeho-vady-p4s-/pravo.aspx?c=A120912_114003_pravo_vr
*Právní jednání. In: ''Iuridictum: Encyklopedie o právu'' [online]. 24. 9. 2005, poslední editace 20. 3. 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/Pr%C3%A1vn%C3%AD_jedn%C3%A1n%C3%AD
*Právní jednání. In: ''IUS WIKI'' [online]. 18. 2. 2011, poslední editace 3. 1. 2012 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.ius-wiki.eu/teorie-prava/pfuk/teorka/zkouska/otazka-38
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Základní smlouvy

2014-03-28T21:26:00Z

Lukastrouhal: /* Použité a doplňující zdroje */

Za primární zdroje evropského práva jsou považovány především stěžejní smlouvy, které v hierarchii stojí nejvýše. Jedná se o Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o fungování Evropské unie. Mezi další smlouvy, které výrazně ovlivnily fungování Evropské unie nebo jsou významné pro historii vývoje Evropské unie patří:
*Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli
*Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii
*Smlouva o jednotných orgánech
*Jednotný evropský akt
*Amsterodamská smlouva
*Niceská smlouva
*Lisabonská smlouva
Mezi významné dokumenty tohoto typu patří i pozměňující akty Evropské unie, protokoly připojené ke smlouvám a taky přístupové smlouvy jednotlivých států. Hlavním smyslem těchto základních dokumentů je nastavit a upravit právní rámec fungování Evropské unie, rozdělit pravomoci unie a jednotlivých států, definovat [[Legislativní proces|legislativní proces]], unijní orgány a vymezit jejich [[Působnost|působnost]].

===Použité a doplňující zdroje===
*Prameny práva Evropské unie. ''Evropská unie'' [online]. 2010 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/institutional_affairs/decisionmaking_process/l14534_cs.htmhttp://europa.eu/legislation_summaries/institutional_affairs/decisionmaking_process/l14534_cs.htm
*Právo EU. ''Portál evropské e-Justice'' [online]. 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: https://e-justice.europa.eu/content_eu_law-3-cs.do
*Smlouvy EU. ''Evropská unie'' [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://europa.eu/about-eu/basic-information/decision-making/treaties/index_cs.htm
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Státní zástupce

2014-03-28T21:24:49Z

Lukastrouhal: /* Použité a doplňující zdroje */

Státní zástupce (dříve označovaný jako prokurátor) je právní povolání, jehož náplní je především zastupovat stát při ochraně veřejného zájmu - nejčastěji v rámci [[Moc soudní|soudního]] řízení. Státní zástupce má na starosti jak [[Trestní řízení|trestní řízení]], tak i řízení [[Civilní řízení|občanskoprávní]] nebo [[Správní řízení|správní]], vykonává dohled nad průběhem vazby, odnětí svobody nebo ochranné léčby a má také povinnost stíhat všechny [[Trestný čin|trestné činy]], o kterých je informován. Státní zastupitelství je v České republice hierarchicky členěno na nejvyšší, vrchní, krajské a okresní. Činnosti státního zastupitelství upravuje především [[Ústavní zákony|Ústava České republiky]] a [[Zákony|zákon]] o státním zastupitelství - ten krom [[Působnost|působnosti]] státního zastupitelství upravuje například podmínky pro výkon funkce státního zástupce:
*svéprávnost a bezúhonnost
*občanství České republiky
*úplné vysokoškolské vzdělání v právní oblasti
*složení závěrečné zkoušky a slibu
*morální vlastnosti dávající záruku, že kandidát bude funkci řádně zastávat
*věk minimálně 25 let

===Použité a doplňující zdroje===
*Státní zástupce. In: ''Iuridictum: Encyklopedie o právu'' [online]. 16. 9. 2006, poslední editace 21. 4. 2013 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/St%C3%A1tn%C3%AD_z%C3%A1stupce
*Ústava České republiky. In: ''Sbírka zákonů''. 1992. Dostupné také z: http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html
*Zákon o státním zastupitelství. In: ''Sbírka zákonů''. 1993. Dostupné také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-283
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Exekutor

2014-03-28T21:24:10Z

Lukastrouhal: /* Použité a doplňující zdroje */

Exekutorem se v českém právním prostředí rozumí fyzická osoba, která má po oprávnění provádět exekuce a je tak státem pověřena k výkonu exekutorského úřadu. Exekucí se rozumí vymáhání zaplacení finanční částky či splnění jiné povinnosti, která je od dlužníka (označovaný jako povinný) vyžadovaná na základě rozhodnutí [[Moc soudní|soudu]], rozhodnutí orgánu státní správy nebo z jiných zákonem daných důvodů. Toto oprávnění získá teprve po splnění podmínek, které stanovuje exekuční řád. Pro výkon funkce soudního exekutora, jak se správně takové povoláni označuje, je nutné:
* být svéprávný a bezúhonný
*získat úplné vysokoškolské vzdělání v oblasti práva
*absolvovat alespoň tři roky exekutorské praxe (exekutorský koncipient nebo kandidát, jiná právní povolání definovaná exekutorským řádem)
* složit exekutorskou zkoušku a slib
*být členem Exekutorské komory České republiky
Pozor na záměnu soudního exekutora a různých komerčních vymahačů, kteří nejsou [[Zákony|zákonem]] nijak regulováni, ač se také označují jako exekutoři.

===Použité a doplňující zdroje===
*BUŘÍNSKÁ, Barbora. Průvodce exekucí krok za krokem. In: ''Peníze.cz'' [online]. 17. 9. 2012 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.penize.cz/exekuce/242480-pruvodce-exekuci-krok-za-krokem
*Kdo je soudní exekutor?. ''Exekutorská komora České republiky'' [online]. © 2009 - 2012 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.ekcr.cz/1/exekutori-radi/789-5-kdo-je-soudni-exekutor?w=
*MÁLEK, Zdeněk. Obrana proti exekucím aneb Jaké jsou možnosti, když se u dveří objeví exekutor. ''Iuridicum Remedium'' [online]. 7. 6. 2012 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.iure.org/14/89/obrana-proti-exekucim-aneb-jake-jsou-moznosti-kdyz-se-u-dveri-objevi-exekutor
*Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. In: ''Sbírka zákonů''. 2001. Dostupné také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-120
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Dovolání

2014-03-28T21:22:57Z

Lukastrouhal: /* Použité a doplňující zdroje */

Dovolání je jedním z mimořádných opravných prostředků, které je možné využít u [[Moc soudní|soudního]] či [[Správní řízení|správního řízení]]. Dovolání se využívá na základě nespokojenosti jedné ze stran řízení s výsledkem [[Odvolání|odvolání]]. Dovolání se podává proti pravomocnému rozhodnutí. Důvody, kterými je možné zaštítit dovolání, jsou [[Taxativní výčet|taxativně]] vyjmenovány. O výsledku dovolání rozhoduje Nejvyšší soud, který může dovolání [[Odmítnutí|odmítnout]], [[Zamítnutí|zamítnout]] (a tak potvrdit původní rozhodnutí), potvrdit a vrátit tak věc k novému projednání nebo výjimečně rozhodnout ve věci sám.

===Použité a doplňující zdroje===
*Dovolání. ''Kovář & Šalomoun: advokátní kancelář'' [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.pravnipraxe.com/index.php?file=soudy_dovolani
*Dovolání. In: ''Iuridictum: Encyklopedie o právu'' [online]. 26. 9. 2005, poslední editace 30. 3. 2010 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/Dovol%C3%A1n%C3%AD
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Odvolání

2014-03-28T21:22:37Z

Lukastrouhal: /* Použité a doplňující zdroje */

Odvolání je jedním z řádných opravných prostředků, které je možné využít u [[Moc soudní|soudního]] či [[Správní řízení|správního řízení]]. Odvolání se používá proti nepravomocným rozhodnutí a pouze u řízení prvního stupně (to znamená že se nelze odvolat proti výsledku jiného odvolání). Odvolání se podává ve stanovené [[Lhůta|lhůtě]] od rozhodnutí, se kterým strana sporu nesouhlasí, a zpravidla se celá kauza posouvá k orgánu vyšší instance (například od obecního ke krajskému soudu). Výsledkem odvolání může být potvrzení původního rozhodnutí, vrácení věci původnímu orgánu k dalšímu řízení nebo nové rozhodnutí nadřízeného orgánu. Pokud strana, která se odvolává, s výsledkem odvolání nesouhlasí, může podat [[Dovolání|dovolání]].

===Použité a doplňující zdroje===
*Odvolání. In: ''Iuridictum: Encyklopedie o právu'' [online]. 26. 9. 2005, poslední editace 8. 4. 2008 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/Odvol%C3%A1n%C3%AD
*Odvolání a další opravné prostředky v trestním řízení. In: ''Trestni-rizeni.com: O trestním právu srozumitelně'' [online]. © 2006-2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.trestni-rizeni.com/vyklad-pojmu/odvolani-a-dalsi-opravne-prostredky-v-trestnim-rizeni
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Novelizace

2014-03-28T21:22:09Z

Lukastrouhal:

Novelizací se rozumí takový proces, kdy je novým [[Právní předpisy|právním předpisem]] doplněn či změněn právní předpis starší. Novější právní předpis, kterým je upraven starší, se potom nazývá novela. S novelizací je často spojeno rušení a změna částí původního předpisu, které se označuje jako [[Derogace|derogace]]. Novela prochází standardním [[Legislativní proces|legislativním procesem]], má vlastní [[Účinnost|účinnost]] i [[Platnost|platnost]] a je publikovaná ve Sbírce zákonů. Předpis, který je novelizován, se potom označuje původními identifikátory, ovšem k vyjádření zapracované novelizace se využívá označení ''ve znění pozdějších předpisů''.

===Použité a doplňující zdroje===
*Legislativní proces. ''Ministerstvo dopravy'' [online]. © 2006 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.lepsipravo.cz/StaticContentForm.aspx?Key=Page_LegislativniProces
*Novela. In: ''Iuridictum: Encyklopedie o právu'' [online]. 26. 9. 2005, poslední editace 4. 1. 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/Novela
*Novelizace přímá. In: ''Legislativní helpdesk'' [online]. © 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: https://help.odok.cz/vykladovy-slovnik/-/wiki/V%C3%BDkladov%C3%BD%20slovn%C3%ADk/Novelizace+p%C5%99%C3%ADm%C3%A1
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Moc zákonodárná

2014-03-28T21:21:20Z

Lukastrouhal: /* Použité a doplňující zdroje */

Zákonodárnou mocí (označovanou také jako legislativa) se primárně rozumí oprávnění vydávat, měnit či rušit zákony, které ovlivňují fungování státu. Spolu s mocí [[Moc výkonná|výkonnou]] a [[Moc soudní|soudní]] tvoří systém tří složek moci ve státě, které jsou vzájemně odděleny za účelem snížení rizika jejího zneužití. V českém právním prostředí náleží zákonodárná moc Parlamentu České republiky, kde ji realizují poslanci [[Poslanecká sněmovna|Poslanecké sněmovny PČR]] a senátoři [[Senát|Senátu PČR]]. Tito zástupci jsou přímo voleni občany České republiky, získávají tak legitimitu pro výkon zákonodárné moci na základě demokratických principů. Základní vymezení práv a povinností zákonodárné moci na našem území je zakotveno v hlavě druhé [[Ústavní zákony|Ústavy České republiky]]. Parlamentu České republiky náleží za předem jasně popsaných podmínek rozhodování mimo jiné o otázkách:
*změn [[Ústavní zákony|Ústavy České republiky]]
*ratifikace mezinárodních smluv
*vyslovení důvěry či nedůvěry [[Vláda|Vládě České republiky]]
*vyhlášení válečného stavu
*schvalování státního rozpočtu

===Použité a doplňující zdroje===
*Ústava České republiky. In: ''Sbírka zákonů''. 1992. Dostupné také z: http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html
*Zákonodárná moc v ČR. In: ''IUS WIKI'' [online]. 11. 11. 2011, poslední editace 22. 1. 2013 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.ius-wiki.eu/ustavni-pravo/pfuk/ustavko/zkouska/otazka-13
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Moc výkonná

2014-03-28T21:21:00Z

Lukastrouhal: /* Použité a doplňující zdroje */

Výkonnou mocí (označovanou také jako exekutiva) se rozumí pověření ke každodennímu řízení státu - státní správa. Spolu s mocí [[Moc zákonodárná|zákonodárnou]] a [[Moc soudní|soudní]] tvoří systém tří složek moci ve státě, které jsou vzájemně odděleny za účelem snížení rizika jejího zneužití. Obvykle vykonná moc náleží [[Vláda|vládě]] a čelnímu představiteli země. V České republice výkonnou moc obstarává především [[Vláda|Vláda České republiky]] a [[Prezident|Prezident České republiky]]. Činnosti výkonné moci jsou podřízeny [[Moc zákonodárná|moci zakonodárné]], vláda tedy nemůže vydávat [[Zákony|zákony]], pouze podzákonné [[Právní předpisy|předpisy]] - například [[Nařízení vlády|vládní nařízení]]. Základní vymezení práv a povinností vykonné moci na našem území je zakotveno v hlavě třetí [[Ústavní zákony|Ústavy České republiky]]. V širším pojetí jsou jako složky výkonné moci svou [[Působnost|působností]] chápany i úřady, které mají na starosti chod země, jako například Česká národní banka či Nejvyšší kontrolní úřad. Ty jsou ovšem v [[Ústavní zákony|Ústavě České republiky]] zakotveny samostatně mimo oblast moci výkonné, protože vykonávají krom jiného i dohled nad tradičními složkami exekutivy.

===Použité a doplňující zdroje===
*Exekutiva. In: ''Iuridictum: Encyklopedie o právu'' [online]. 18. 11. 2005, poslední editace 4. 11. 2006 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/Exekutiva
*Ústava České republiky. In: ''Sbírka zákonů''. 1992. Dostupné také z: http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Moc soudní

2014-03-28T21:20:13Z

Lukastrouhal:

Soudní moc (justice) má za úkol zajišťovat právní ochranu a vymáhat dodržování práv. Spolu s mocí [[Moc výkonná|výkonnou]] a [[Moc zákonodárná|zákonodárnou]] tvoří systém tří složek moci ve státě, které jsou vzájemně odděleny za účelem snížení rizika jejího zneužití. Soudní moc vykonávají v [[Právní stát|právním státě]] nezávislé a nestranné soudy prostřednictvím [[Soudce|soudců]]. Soudy rozhodují nejčastěji v [[Trestní řízení|řízení trestním]], [[Civilní řízení|občanskoprávním]] a [[Správní řízení|správním]] podle typu řešeného případu. Při svém rozhodování jsou soudy vázány [[Zákony|zákony]] a [[Ústavní zákony|předpisy vyšší právní síly]]. Justici v České republice upravuje hlava čtvrtá [[Ústavní zákony|Ústavy České republiky]], kde se nachází i rozdělení soudního systému na:
*Ústavní soud - dbá především na dodržování ústavy, kontroluje rozpor ústavy a [[Právní předpisy|právních předpisů]] nižší síly (např. [[Zákony|zákonů]]), řeší ústavní stížnosti
*Nevyšší správní soud - zabývá se otázkamy korektního soudnictví, provádí kontrolu rozhodnutí orgánů veřejné správy a rozhodnutí krajských soudů na základě kasační stížnosti
*Okresní, krajské, vrchní soudy + Nejvyšší soud - řeší konkrétní případy, na základě vzájemné hierarchie je možné se proti rozhodnutí soudů odvolávat

Vedle státní struktury soudů stojí ještě soudy mezinárodní, které řeší spory mezi státy nebo vážné případy porušování lidských práv.

===Použité a doplňující zdroje===
*Justice. In: ''Iuridictum: Encyklopedie o právu'' [online]. 18. 11. 2005, poslední editace 9. 12. 2010 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/Soudn%C3%AD_moc
*Soudní systém v ČR. ''Ústav státu a práva: Akademi věd ČR'' [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.ilaw.cas.cz/index.php?page=50
*Ústava České republiky. In: ''Sbírka zákonů''. 1992. Dostupné také z: http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Vyhlášky

2014-03-28T21:19:06Z

Lukastrouhal: /* Použité a doplňující zdroje */

Vyhláškou se nejčastěji rozumí podzákonný [[Právní předpisy|právní předpis]], který je vydáván obcí nebo krajem prostřednictvím zastupitelstva. Svojí právní silou stojí níže než [[Zákony|zákony]] nebo [[Ústavní zákony|ústavní zákony]] a nesmí tak s nimi být ve sporu. Jedná se o právní předpis v rámci samostatné [[Působnost|působnosti]]. Upravuje právní prostředí na území kraje nebo obce a může tak postihnout specifika pro danou oblast. Pojmem vyhláška se také označují prováděcí právní předpisy ústředních správních úřadů, které k tomu mají zmocnění (například ministerstva) - vyhláška v tomto smyslu upřesňuje konkrétní zákon a pohybuje se v jeho mezích. Na rozdíl tedy od obecní či krajské vyhlášky je svým obsahem svázána s konkrétním zákonem.

===Použité a doplňující zdroje===
*Vyhláška. In: ''Iuridictum: Encyklopedie o právu'' [online]. 26 .9. 2005, poslední editace 14. 3. 2009 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/Vyhl%C3%A1%C5%A1ka
*Vyhláška obecní. In: ''Legislativní helpdesk'' [online]. © 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: https://help.odok.cz/vykladovy-slovnik/-/wiki/V%C3%BDkladov%C3%BD%20slovn%C3%ADk/Vyhl%C3%A1%C5%A1ka+obecn%C3%AD
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Nařízení vlády

2014-03-28T21:18:45Z

Lukastrouhal: /* Použité a doplňující zdroje */

Nařízení vlády je [[Právní předpisy|právní předpis]], který svojí silou stojí pod [[Zákony|zákony]]. Jedná se o předpis prováděcí, jde tedy o zpřesnění výkladu konkrétního zákona, v jehož mezích se takové nařízení musí pohybovat. Pro přijetí vládního nařízení je třeba podpis předsedy [[Vláda|vlády]] a příslušného člena vlády. Tuto pravomoc dává vládě [[Ústavní zákony|Ústava České republiky]] a proces při vydávání vládních nařízení stanovují především Legislativní pravidla vlády. Pojmem nařízení se může označovat i předpis vydaný správním úřadem, krajem nebo obcí v rámci své přenesené [[Působnost|působnosti]], jsou-li k tomu tyto orgány zákonem zmocněny.

===Použité a doplňující zdroje===
*Legislativní pravidla. ''Vláda České republiky'' [online]. (c) 2009-2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/lrv/dokumenty/legislativni-pravidla-vlady-91209/
*Nařízení obcí. ''Olomoucký kraj'' [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.kr-olomoucky.cz/narizeni-obci-cl-295.html
*Nařízení vlády. In: ''Legislativní helpdesk'' [online]. © 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: https://help.odok.cz/vykladovy-slovnik/-/wiki/V%C3%BDkladov%C3%BD%20slovn%C3%ADk/Na%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%20vl%C3%A1dy
*TURČÍN, Jiří. K zákonným zmocněním k vydávání nařízení obcí. ''Ministerstvo vnitra České republiky'' [online]. 2011 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/k-zakonnym-zmocnenim-k-vydavani-narizeni-obci.aspx
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Ústavní zákony

2014-03-28T21:17:29Z

Lukastrouhal: /* Použité a doplňující zdroje */

Ústavní zákony jsou v českém právním prostředí [[Právní předpisy|právní předpisy]] s nejvyšší silou a níže postavené předpisy s nimi tedy nesmí být ve sporu. Upravují základní otázky týkající se státu a jeho právního prostředí. Samotná Ústava České republiky (č. 1/1993 Sb.) je chápána jako ústavní zákon a je doplňována a upravovaná dalšími ústavními zákony. Mezi předpisy českého ústavního pořádku se řádí i Listina základních práv a svobod. Ústavní zákony přijímá Parlament České republiky a pro úspěšné přijetí je třeba 2/3 všech [[Poslanecká sněmovna|poslanců Poslanecké sněmovny]] a 2/3 přítomných [[Senát|senátorů]].

===Použité a doplňující zdroje===
*Ústava České republiky. In: ''Sbírka zákonů''. 1992. Dostupné také z: http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html
*Ústavní pořádek. In: ''IUS WIKI'' [online]. 11. 11. 2011, poslední editace 2. 6. 2013 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.ius-wiki.eu/ustavni-pravo/pfuk/ustavko/zkouska/otazka-3
*Ústavní zákon. In: ''Iuridictum: Encyklopedie o právu'' [online]. 26. 9. 2005, poslední editace 8. 10. 2006 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/%C3%9Astavn%C3%AD_z%C3%A1kon
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Právní předpisy

2014-03-28T21:16:47Z

Lukastrouhal: /* Použité a doplňující zdroje */

Právní předpis je termín, který označuje pramen práva vydaný orgánem veřejné moci. Obsahuje obecně platná nařízení a tvoří tak pravidla, která upravují fungování a vztahy státu a jednotlivce. Někdy bývá nesprávně zaměňován s pojmem právní či zákonná [[Právní normy|norma]], to je ovšem jen dílčí složka právního předpisu. Vydávání právních předpisů musí respektovat pravomoci orgánů, které předpis vydávají, [[Legislativní proces|procesní správnost]] a formu publikování hotového předpisu. Právní předpisy můžeme dělit podle jejich právní síly (výše postavený předpis se pak označuje jako nadřazený):
*[[Ústavní zákony]]
*[[Zákony]]
*[[Nařízení vlády|Nařízení]]
*[[Vyhlášky]]
Právní předpisy dodržují formální strukturu a dělí se na:
*Části
*Hlavy
*Díly
*Oddíly
S pojmem právní předpis se užívají i některá slovní spojení, která mají specifický význam:
*Prováděcí právní předpis - jedná se o podzákonný předpis, který doplňuje a upřesňuje konkrétní zákon a musí se pohybovat v pouze jeho mezích. Charakter prováděcího právního předpisu má i nařízení a vyhláška.
*Zvláštní právní předpis - takový termín označuje odkaz na jiný právní předpis, než v ten, ve které je odkaz uveden. Pokud tedy součástí konkrétního zákona bude norma, která se odkazuje na jiný (například dříve vydaný) předpis, pak se označí jako zvláštní.

===Použité a doplňující zdroje===
*Právní předpis. In: ''Iuridictum: Encyklopedie o právu'' [online]. 26. 9. 2005, poslední editace 20. 5. 2013 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/Pr%C3%A1vn%C3%AD_p%C5%99edpis
*''Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách 2010: Aktualizované znění 2012'' [online]. Praha: Svaz měst a obcí České republiky, 2012, s. 180-187 [cit. 2014-03-28]. ISBN 978-80-905421-0-5. Dostupné z: http://www.smocr.cz/getFile.aspx?itemID=263481
*ZVLÁŠTNÍ PŘEDPIS. In: ''Sagit'' [online]. 1. 5. 2004 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=153&typ=r&levelid=PR_385.HTM
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Lhůta

2014-03-28T21:15:32Z

Lukastrouhal: /* Použité a doplňující zdroje */

Lhůta je pojem, který se objevuje při počítání času v kontextu práva. Často je zaměňován s pojmem [[Doba|doba]]. Oba pojmy upravuje v českém prostředí Občanský zákoník. Lhůtou se rozumí určený časový úsek, v rámci kterého je možné něco vykonat, uplatnit své právo. Pokud takové jednání není realizováno, má to jiné následky, než kdyby bylo - například stanovení [[Struktura právní normy|sankce]]. V případě lhůty se rozlišují dny pracovní a nepracovní - pokud její konec připadá pro ilustraci na sobotu, je reálně jejím koncem první následující pracovní den. Příkladem může být lhůta k podání [[Odvolání|odvolání]] nebo zaplacení pokuty.

===Použité a doplňující zdroje===

*Jaký je rozdíl mezi lhůtami a dobami. ''Doručení/doruceni.cz'' [online]. 7. 3. 2013 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.doruceni.cz/jaky-je-rozdil-mezi-lhutami-a-dobami-exekutor-judr-kamil-li-ka/2960/
*KNOBLOCHOVÁ, Vladimíra. Nový občanský zákoník – lhůty a doby. ''Portál.POHODA'' [online]. 19. 9. 2013 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://portal.pohoda.cz/zakon-a-pravo/novy-obcansky-zakonik/novy-obcansky-zakonik-%E2%80%93-lhuty-a-doby/
*Počítání času: lhůty a doby v pracovním právu. In: ''IUS WIKI'' [online]. 26. 10. 2012, poslední editace 3. 1. 2013 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.ius-wiki.eu/pracovni-pravo/pfuk/pracko/zkouska/skupina-i/otazka-13
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Doba

2014-03-28T21:15:06Z

Lukastrouhal: /* Použité a doplňující zdroje */

Doba je pojem, který se objevuje při počítání času v kontextu práva. Často je zaměňován s pojmem [[Lhůta|lhůta]]. Oba pojmy upravuje v českém prostředí Občanský zákoník. Dobou se rozumí určený časový úsek, po jehož uplynutí vznikají, mění se či zanikají práva a povinnosti subjektů. Nejde tedy o to v tomto časovém rozmezí něco vykonat, ale pouze o délku trvání. Na počítání doby nemá vliv to, zda její začátek nebo konec spadá na pracovní či nepracovní den. Příkladem může být záruční doba.

===Použité a doplňující zdroje===

*Jaký je rozdíl mezi lhůtami a dobami. ''Doručení/doruceni.cz'' [online]. 7. 3. 2013 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.doruceni.cz/jaky-je-rozdil-mezi-lhutami-a-dobami-exekutor-judr-kamil-li-ka/2960/
*KNOBLOCHOVÁ, Vladimíra. Nový občanský zákoník – lhůty a doby. ''Portál.POHODA'' [online]. 19. 9. 2013 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://portal.pohoda.cz/zakon-a-pravo/novy-obcansky-zakonik/novy-obcansky-zakonik-%E2%80%93-lhuty-a-doby/
*Počítání času: lhůty a doby v pracovním právu. In: ''IUS WIKI'' [online]. 26. 10. 2012, poslední editace 3. 1. 2013 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.ius-wiki.eu/pracovni-pravo/pfuk/pracko/zkouska/skupina-i/otazka-13
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Derogace

2014-03-28T21:14:34Z

Lukastrouhal: /* Použité a doplňující zdroje */

Derogace znamená zrušení celého [[Právní předpisy|právního předpisu]] nebo jeho částí. Děje se tak často z důvodů nového právního předpisu (viz [[Novelizace|novelizace]]), který nahrazuje původní znění. Můžeme rozlišovat derogaci explicitní, která přímo identifikuje konkrétní předpis nebo jeho část, a derogaci implicitní či nepřímou, která zrušené předpisy pojmenovává obecně (ruší například všechny předpisy týkající se určitého tématu). Lze se setkat i s pojmem abrogace jako označení kompletní zrušení právního předpisu, zatímco derogací může být myšleno zrušení pouze částečné.

===Použité a doplňující zdroje===
*Derogace. In: ''Iuridicum: Encyklopedie o právu'' [online]. 23. 9. 2005, poslední editace 18. 2. 2007 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/Derogace
*FETTER, Richard W. Jak pracovat se Sbírkou zákonů. In: ''BusinessInfo.cz'' [online]. 27. 5. 2004 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/jak-pracovat-se-sbirkou-zakonu-4914.html
*ŠEVČÍK, Ludvík a Michal KINCL. Implicitní derogace - mýtus či realita. ''Společná advokátní kancelář'' [online]. © 2008 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.sakbrno.cz/implicitni-derogace-mytus-ci-realita.html?id=117&lid=159
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Derogace

2014-03-28T21:14:15Z

Lukastrouhal: /* Použité a doplňující zdroje */

Derogace znamená zrušení celého [[Právní předpisy|právního předpisu]] nebo jeho částí. Děje se tak často z důvodů nového právního předpisu (viz [[Novelizace|novelizace]]), který nahrazuje původní znění. Můžeme rozlišovat derogaci explicitní, která přímo identifikuje konkrétní předpis nebo jeho část, a derogaci implicitní či nepřímou, která zrušené předpisy pojmenovává obecně (ruší například všechny předpisy týkající se určitého tématu). Lze se setkat i s pojmem abrogace jako označení kompletní zrušení právního předpisu, zatímco derogací může být myšleno zrušení pouze částečné.

===Použité a doplňující zdroje===
*Derogace. In: ''Iuridicum: Encyklopedie o právu'' [online]. 23. 9. 2005, poslední editace 18. 2. 2007 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/Derogace
*FETTER, Richard W. Jak pracovat se Sbírkou zákonů. ''BusinessInfo.cz'' [online]. 27. 5. 2004 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/jak-pracovat-se-sbirkou-zakonu-4914.html
*ŠEVČÍK, Ludvík a Michal KINCL. Implicitní derogace - mýtus či realita. ''Společná advokátní kancelář'' [online]. © 2008 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.sakbrno.cz/implicitni-derogace-mytus-ci-realita.html?id=117&lid=159
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Odmítnutí

2014-03-28T21:12:22Z

Lukastrouhal:

Pojem odmítnutí se objevuje především ve spojitosti s vedením [[Moc soudní|soudního]] řízení - ať už [[Trestní řízení|trestního]], [[Civilní řízení|civilního]] nebo [[Správní řízení|správního]]. Odmítnout lze návrh či požadavek (tím může být například žaloba) nebo využití opravného prostředku (například [[Odvolání|odvolání]]). Pokud je taková žádost odmítnutá, znamená to, že se jí příslušná orgán nezabýval a to především z důvodů formálních nedostatků takové žádosti. Odmítnutí tedy není rozhodnutí ve věci samotné, ale pouze procesní problém. Na rozdíl tedy od [[Zamítnutí|zamítnutí]] to neznamená, že by stejná věc nemohla být (po úpravách procesní a formální stránky požadavku) projednána v rámci nového podání.

===Použité a doplňující zdroje===
*Odmítnutí a zamítnutí žaloby v občanskoprávním sporném řízení v prvním stupni. ''Kubištová Co.'' [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.kubistovaco.cz/cs/detail/52-odmitnuti-a-zamitnuti-zaloby-v-obcanskopravnim-spornem-rizeni-v-prvnim-stupni/?PHPSESSID=e1edf8c190d59f5bf4474f51de0662a7
*Základy občanského soudního řízení. In: ''BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export'' [online]. 7. 7. 2009 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/zaklady-obcanskeho-soudniho-rizeni-opu-4588.html
*Zamítnutí x odmítnutí. In: ''Trestni-rizeni.com: O trestním právu srozumitelně'' [online]. © 2006-2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.trestni-rizeni.com/dokumenty/pravnictina-pro-novinare/zamitnuti-x-odmitnuti
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Zamítnutí

2014-03-28T21:12:04Z

Lukastrouhal:

Pojem zamítnutí se objevuje především ve spojitosti s vedením [[Moc soudní|soudního]] řízení - ať už [[Trestní řízení|trestního]], [[Civilní řízení|civilního]] nebo [[Správní řízení|správního]]. Zamítnou lze návrh či požadavek (tím může být například žaloba) nebo využití opravného prostředku (například [[Odvolání|odvolání]] se). Pokud je taková žádost zamítnutá, znamená to, že se jí příslušná orgán zabýval a shledal ji jako neúspěšnou. V případě žaloby například [[Žalobce|žalobce]] dostatečně neprokázal svůj nárok. Zamítnutí je tedy plnohodnotné rozhodnutí orgánu a může znamenat, že se stejnou věcí už nebude zabývat. Podobným pojmem s jiným významem i možnými následky je pak [[Odmítnutí|odmítnutí]].

===Použité a doplňující zdroje===
*Odmítnutí a zamítnutí žaloby v občanskoprávním sporném řízení v prvním stupni. ''Kubištová Co.'' [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.kubistovaco.cz/cs/detail/52-odmitnuti-a-zamitnuti-zaloby-v-obcanskopravnim-spornem-rizeni-v-prvnim-stupni/?PHPSESSID=e1edf8c190d59f5bf4474f51de0662a7
*Základy občanského soudního řízení. In: ''BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export'' [online]. 7. 7. 2009 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/zaklady-obcanskeho-soudniho-rizeni-opu-4588.html
*Zamítnutí x odmítnutí. In: ''Trestni-rizeni.com: O trestním právu srozumitelně'' [online]. © 2006-2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.trestni-rizeni.com/dokumenty/pravnictina-pro-novinare/zamitnuti-x-odmitnuti
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Zamítnutí

2014-03-28T21:09:03Z

Lukastrouhal:

Pojem zamítnutí se objevuje především ve spojitosti s vedením [[Moc soudní|soudního]] řízení - ať už [[Trestní řízení|trestního]], [[Civilní řízení|civilního]] nebo [[Správní řízení|správního]]. Zamítnou lze návrh či požadavek (tím může být například žaloba) nebo využití opravného prostředku (například [[Odvolání|odvolání]] se). Pokud je taková žádost zamítnutá, znamená to, že se jí příslušná orgán zabýval a shledal ji jako neúspěšnou. V případě žaloby například [[Žalobce|žalobce]] dostatečně neprokázal svůj nárok. Zamítnutí je tedy plnohodnotné rozhodnutí orgánu a může znamenat, že se stejnou věcí už nebude zabývat. Podobným pojmem s jiným významem i možnými následky je pak [[Odmítnutí|odmítnutí]].

===Použité a doplňující zdroje===
*Odmítnutí a zamítnutí žaloby v občanskoprávním sporném řízení v prvním stupni. ''Kubištová Co.'' [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.kubistovaco.cz/cs/detail/52-odmitnuti-a-zamitnuti-zaloby-v-obcanskopravnim-spornem-rizeni-v-prvnim-stupni/?PHPSESSID=e1edf8c190d59f5bf4474f51de0662a7
*Zamítnutí x odmítnutí. In: ''Trestni-rizeni.com: O trestním právu srozumitelně'' [online]. © 2006-2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.trestni-rizeni.com/dokumenty/pravnictina-pro-novinare/zamitnuti-x-odmitnuti
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Vláda

2014-03-28T21:05:37Z

Lukastrouhal:

Vláda České republiky je vrcholným orgánem [[Moc výkonná|výkonné moci]] na našem území. Primárně má za úkol řídit chod země a základní vymezení její funkce najdeme v [[Ústavní zákony|Ústavě České republiky]]. Skládá se z předsedy vlády (označuje se také jako premiér), místopředsedů vlády a ministrů. Každý z ministrů má obvykle přidělený konkrétní resort, který spravuje - například ministerstvo dopravy, případně jsou členy vlády i ministři bez portfeje - bez přiřazení k ministerstvu. Členy vlády jmenuje [[Prezident|prezident]] a vláda je odpovědná [[Poslanecká sněmovna|poslanecké sněmovně]]. Ta ji vyslovuje svým hlasováním důvěru, případně i nedůvěru a ovlivňuje tak její existenci, na půdě sněmovny probíhají i vládní interpelace. Vláda rozhoduje jako sbor za pomocí hlasování. Má [[Zákonodárná iniciativa|zákonodárnou iniciativu]] a může sama o sobě vydávat i prováděcí [[Právní předpisy|právní předpisy]] - [[Nařízení vlády|vládní nařízení]].

===Použité a doplňující zdroje===
*Ústava České republiky. In: ''Sbírka zákonů''. 1992. Dostupné také z: http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html
*Vláda. In: ''Iuridictum: Encyklopedie o právu'' [online]. 2. 10. 2006, poslední editace 5. 3. 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/Vl%C3%A1da
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Senát

2014-03-28T21:03:48Z

Lukastrouhal:

Senát je horní komorou Parlamentu České republiky a představuje vedle [[Poslanecká sněmovna|Poslanecké sněmovny]] složku [[Moc zákonodárná|zákonodárné moci]]. Jeho hlavní funkcí je podílet se na [[Legislativní proces|legislativním procesu]] a představuje jistou záruku stability a kontroly v českém politicko-právním systému. Základní vymezení role Senátu najdeme v [[Ústavní zákony|Ústavě České republiky]]. Senát je tvořen 81 senátory, z nichž každý je volen na 6 let. Volby probíhají každé dva roky, kdy se obmění třetina senátorů v přímém dvoukolovém většinovém volebním systému. Vedle podílu na přijímání zákonů má Senát i další pravomoci jako je například [[Zákonodárná iniciativa|zákonodárná iniciativa]], vydávání zákonných opatření v případě rozpuštění sněmovny nebo například obžaloba [[Prezident|prezidenta]] republiky z velezrady. Stejně jako poslanci jsou i senátoři chránění právní imunitou a obvykle se sdružují v rámci politických stran.

===Použité a doplňující zdroje===
*Senát. In: ''Iuridictum: Encyklopedie o právu'' [online]. 8. 10. 2006, poslední editace 5. 12. 2013 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/Sen%C3%A1t_(parlament)
*Ústava České republiky. In: ''Sbírka zákonů''. 1992. Dostupné také z: http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Poslanecká sněmovna

2014-03-28T21:02:04Z

Lukastrouhal:

Poslanecká sněmovna představuje v České republice dolní komoru Parlamentu. Jedná se především o zákonodárný sbor, představuje tedy vedle [[Senát|Senátu]] jednu z hlavních složek [[Moc zákonodárná|moci zákonodárné]] na našem území. Sněmovna je tvořena 200 přímo volenými poslanci, kteří vzešli z poměrného volebního systému a získali tak mandát na 4 roky. Poslancem může být kterýkoliv občan s volebním právem starší 21 let. Základní rámec fungování Parlamentu, a tedy i Poslanecké sněmovny, stanovuje [[Ústavní zákony|Ústava České republiky]]. Přijímání zákonů ve sněmovně se řídí pravidly [[Legislativní proces|legislativního procesu]]. Ve sněmovně zpravidla fungují poslanci sdružení v politických stranách a to jak ti, kteří podporují [[Vláda|vládu]], tak i poslanci opoziční. Poslanci mají [[Zákonodárná iniciativa|zákonodárnou iniciativu]].Členové sněmovny jsou chráněni právní imunitou v jasně stanoveném rozsahu. Krom přijímaní [[Zákony|zákonů]] sněmovna mimo jiné vyslovuje důvěru či nedůvěru vládě, probíhají zde interpelace a rozpravy návrhů zákona, zřizuje vyšetřovací komise nebo například volí členy veřejných orgánů.

===Použité a doplňující zdroje===
*Poslanecká sněmovna. In: ''Iuridictum: Encyklopedie o právu'' [online]. 6. 10. 2006, poslední editace 11. 9. 2012 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/Poslaneck%C3%A1_sn%C4%9Bmovna
*Ústava České republiky. In: ''Sbírka zákonů''. 1992. Dostupné také z: http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Prezident

2014-03-28T20:59:57Z

Lukastrouhal:

Prezident České republiky je podle [[Ústavní zákony|Ústavy České republiky]] hlavou státu - nejvyšším ústavním činitelem. Je volen přímo občany dvoukolovým většinovým systémem (dříve byl volen nepřímo oběma komorami Parlamentu). Prezidentem se může stát občan starší 40 let, který má právo volit. Mandát prezidenta trvá pět let a začíná dnem složení slibu, stejná osoba může být prezidentem maximálně dvakrát. Prezident je spolu s [[Vláda|vládou]] představitelem [[Moc výkonná|moci výkonné]]. Z výkonu své funkce je neodpovědný a vztahuje se na něj široká právní imunita. Mezi jeho pravomoci, které upravuje Ústava, patří zejména:
*jmenování a odvolání členů vlády
*rozpuštění [[Poslanecká sněmovna|poslanecké sněmovny]]
*jmenování [[Soudce|soudců]], rektorů, profesorů a také významných představitelů klíčových úřadů
*udílení milostí a vyhlašování amnestie
*jmenování generálů jakožto vrchní velitel ozbrojených sil
*ratifikace mezinárodních smluv a reprezentace státu navenek
*podepisování [[Zákony|zákonů]]

===Použité a doplňující zdroje===
*President republiky. In: ''Iuridictum: Encyklopedie o právu'' [online]. 17. 10. 2006, poslední editace 12. 4. 2011 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/President_republiky
*Ústava České republiky. In: ''Sbírka zákonů''. 1992. Dostupné také z: http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Zákonodárná iniciativa

2014-03-28T20:57:51Z

Lukastrouhal:

Zákonodárnou iniciativou se rozumí možnost podat návrh [[Zákony|zákona]], která je v souladu s právem. Zákonodárnou iniciativu v českém prostředí upravuje [[Ústavní zákony|Ústava České republiky]] a ta stanovuje, že návrh zákona může podat:
*[[Poslanecká sněmovna|poslanec]]
*skupina poslanců (jakkoliv vzniklá a jakkoliv velká)
*[[Senát]] (jako celek)
*[[Vláda|vláda]]
*krajské zastupitelstvo nebo zastupitelstvo hlavního města Prahy
Návrh zákona se předkládá [[Poslanecká sněmovna|Poslanecké sněmovně]] do rukou jejího předsedy v písemné podobě. Musí obsahovat přesné znění navrhovaného zákona a důvodovou zprávu, která vysvětluje současný stav dané problematiky, důvody pro případnou změnu, plánovanou finanční zátěž a taky posouzení ústavnosti nebo případného sporu s mezinárodními smlouvami a návrhu zákona.

===Použité a doplňující zdroje===
*Přijímání zákonů. ''Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky'' [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=173
*Zákonodárná iniciativa. In: ''Legislativní helpdesk'' [online]. © 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: https://help.odok.cz/vykladovy-slovnik/-/wiki/V%C3%BDkladov%C3%BD%20slovn%C3%ADk/Z%C3%A1konod%C3%A1rn%C3%A1%20iniciativa
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Zákony

2014-03-28T20:56:31Z

Lukastrouhal: /* Použité a doplňující zdroje */

Zákonem se rozumí obecně závazný [[Právní předpisy|právní předpis]], který přijímají [[Moc zákonodárná|zákonodárci]] v rámci jasně stanoveného [[Legislativní proces|procesu]]. V České Republice se jedná o [[Poslanecká sněmovna|Poslaneckou sněmovnu]] a [[Senát]]. Zákonem může být upravena prakticky jakákoliv oblast lidské činnosti ve státě. Svojí právní silou stojí zákony nad podzákonnými normami ([[Nařízení vlády|nařízení]] a [[Vyhlášky|vyhlášky]]), ovšem jsou podřízeny [[Ústavní zákony|ústavním zákonům]] a nesmí s nimi tak být ve sporu. Na případný konflikt s ústavními předpisy dohlíží [[Moc soudní|Ústavní soud]].

===Použité a doplňující zdroje===
*Přijímání zákonů. ''Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky'' [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=173
*Zákon. In: ''Iuridictum: Encyklopedie o právu'' [online]. 26. 9. 2005, poslední editace 30. 8. 2012 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/Z%C3%A1kon
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Výklad právních předpisů

2014-03-28T20:54:57Z

Lukastrouhal:

Výklad či interpretace práva a [[Právní předpisy|právních předpisů]] je disciplínou, která má za cíl zjistit obsah a smysl [[Právní normy|právních norem]], stanovit a pochopit jejich správnou aplikaci v právním prostředí. Výkladu právních předpisů se věnují především představitelé právních povolání - [[Soudce|soudci]], [[Advokát|advokáti]] a další. Takový výklad má potom přínos jak pro rozhodování v právních otázkách, tak i pro ty, kteří se právními předpisy a normami musí řídit. K interpretaci práva se využívá různých metod a to například:
*Jazykový výklad právních předpisů - ve svém výkladu se opírá o jazykovou strukturu norem - zkoumá vztahy jednotlivých vět a slov, všímá si gramatiky, morfologie, syntaxe i sémantiky
*Historický výklad právních předpisů - zabývá se především dobou, kdy byla norma vydaná, zajímá se o společenské příčiny, které k vydání směřovaly, věnuje se předchozí úpravě daného tématu a zkoumá dobové dokumenty právní i neprávní povahy
*Účelový výklad právních předpisů - také jinak teleologický výklad, zkoumá současný účel právní normy a úmysly, které jejím vydáním byly sledovány, sleduje společenský kontext normy, může pracovat například i s rozpravou v [[Poslanecká sněmovna|poslanecké sněmovně]] k danému zákonu

===Použité a doplňující zdroje===
*Cvičení: Interpretace práva. ''Sokrates.cz'' [online]. © 1998 - 2013 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.sokrates.cz/vos/Public/E-learning/4-cvi_gotz-1274.pdf
*Interpretace právní normy. In: ''Sagit: nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava'' [online]. © 1996-2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=151&typ=r&refresh=yes&levelid=oc_099.htm
*Výklad. In: ''Iuridictum: Encyklopedie o právu'' [online]. 26. 9. 2005, poslední editace 8. 10. 2009 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/V%C3%BDklad
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Taxativní výčet

2014-03-28T20:44:04Z

Lukastrouhal:

Taxativní výčet je takový seznam prvků, který je úplný a vyčerpávající. Není tedy možné za prvky takového výčtu brát ty, které nejsou přímo vyjmenované. Tím se liší od [[Demonstrativní výčet|demonstrativního výčtu]]. Smyslem taxativního výčtu v [[Právní normy|právních normách]] je kompletně postihnout určitou problematiku a stanovit její prvky co nejjasněji. Příkladem může být výčet [[Trestný čin|trestných činů]] v českém Trestním zákoníku.

===Použité a doplňující zdroje===
*NEŠČÁKOVÁ, Libuše. ''Pracovní právo pro neprávníky: rozbory vybraných ustanovení, praktická aplikace, vzory a příklady'' [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 271 s., s. 24. [cit. 2014-03-28]. Právo pro každého (Grada). ISBN 978-80-247-4091-1. Dostupné také z: http://books.google.cz/books?id=ESlgAgAAQBAJ&pg=PA24&lpg=PA24&dq=taxativn%C3%AD+a+demonstrativn%C3%AD+v%C3%BD%C4%8Det&source=bl&ots=AS1r57rLZu&sig=xpwQZWcwI0m-TR3Cd9UCzU6qJqo&hl=cs&sa=X&ei=8RMxU5mTFKS7ygOk5YK4CQ&ved=0CDIQ6AEwATgK#v=onepage&q=taxativn%C3%AD%20a%20demonstrativn%C3%AD%20v%C3%BD%C4%8Det&f=false
*Taxativní výčet. In: ''Iuridictum: Encyklopedie o právu'' [online]. 23. 10. 2006, poslední editace 4. 11. 2006 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/Taxativn%C3%AD_v%C3%BD%C4%8Det
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Demonstrativní výčet

2014-03-28T20:41:51Z

Lukastrouhal:

Demonstrativní výčet znamená takový seznam prvků, který není úplný a který je zpravidla ilustrován příklady. V [[Právní normy|právních normách]] je nejčastěji uvozen slovy jako "zejména", "zpravidla" nebo třeba "například". Smyslem demonstrativního výčtu je definovat obecně a ilustrativně prvky výčtu tam, kde jejich úplné vyjmenování je nevhodné či nemožné. Příkladem může být výčet polehčujících okolností v trestním zákoníku - [[Moc soudní|soud]] může za polehčující okolnost uvážit i jiný prvek, než jaké jsou ve výčtu uvedeny. Opakem demonstrativního výčtu je [[Taxativní výčet|výčet taxativní]].

===Použité a doplňující zdroje===
*Demonstrativní výčet. In: ''Iuridictum: Encyklopedie o právu'' [online]. 23. 10. 2006, poslední editace 4. 11. 2006 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/Demonstrativn%C3%AD_v%C3%BD%C4%8Det
*NEŠČÁKOVÁ, Libuše. ''Pracovní právo pro neprávníky: rozbory vybraných ustanovení, praktická aplikace, vzory a příklady'' [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 271 s., s. 24. [cit. 2014-03-28]. Právo pro každého (Grada). ISBN 978-80-247-4091-1. Dostupné také z: http://books.google.cz/books?id=ESlgAgAAQBAJ&pg=PA24&lpg=PA24&dq=taxativn%C3%AD+a+demonstrativn%C3%AD+v%C3%BD%C4%8Det&source=bl&ots=AS1r57rLZu&sig=xpwQZWcwI0m-TR3Cd9UCzU6qJqo&hl=cs&sa=X&ei=8RMxU5mTFKS7ygOk5YK4CQ&ved=0CDIQ6AEwATgK#v=onepage&q=taxativn%C3%AD%20a%20demonstrativn%C3%AD%20v%C3%BD%C4%8Det&f=false
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Přestupek

2014-03-28T20:32:06Z

Lukastrouhal:

Přestupek je [[Právní skutečnosti|protiprávní]] jednání, které je společensky nežádoucí, ovšem méně významné a nebezpečné jako [[Trestný čin|trestný čin]]. V českém prostředí je přestupkem takové jednání, které je za přestupek označeno v Zákoně o přestupcích nebo i v jiných [[Zákony|zákonech]]. Například se může jednat o překročení povolené rychlosti při řízení vozidla. Narozdíl od tresných činů není spáchání přestupku projednáváno před [[Moc soudní|soudem]], ale formou [[Správní řízení|správního řízení]] typicky u obecního úřadu (avšak i u správních úřadů jiných - například Úřad na ochranu osobních údajů). U některých přestupků lze využít i jiného typu řízení - například blokového přímo na místě. Mezi [[Struktura právní normy|sankce]], které lze za spáchání přestupku stanovit, patří:
*napomenutí
*pokuta
*zákaz činnosti
*propadnutí věci
*zákaz pobytu

===Použité a doplňující zdroje===
*Přestupek. In: ''Iuridictum: Encyklopedie o právu'' [online]. 26. 9. 2005, poslední editace 26. 1. 2007 [cit. 2014-03-28]. http://iuridictum.pecina.cz/w/P%C5%99estupek
*Přestupek. ''Městská policie hlavního města Prahy'' [online]. © 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.mppraha.cz/caste-dotazy/prestupky/prestupek/
*Zákon České národní rady o přestupcích. In: ''Sbírka zákonů''. 1990. Dostupné také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1990-200
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Trestný čin

2014-03-28T20:28:06Z

Lukastrouhal:

Trestným činem se obecně rozumí závažné [[Právní skutečnosti|protiprávní jednání]], které je společensky nebezpečné a které podléhá výrazným [[Struktura právní normy|sankcím]] (například odnětí svobody). V České republice je trestný čin definován jako chování, které je za trestné označeno nebo naplňuje znaky takového označení výhradně podle Trestním zákoníku. Tento [[Právní předpisy|právní předpis]] dělí trestné činy na:
*přečiny - všechny trestné činy spáchané z nedbalosti + úmyslné trestní činy s horní hranicí trestu odnětí svobody pěti let
*zločiny - všechny ostatní trestné činy, za zvlášť závažné zločiny se pak považují úmyslné trestné činy s horní hranicí trestu odnětí svobody minimálně deset let
Trestní zákoník dále stanovuje zásady posuzování trestnosti jednání, mezi které patří definování trestní odpovědnosti - zohledňuje se mimo jiné věk, který musí být vyšší než 15 let, nebo zákaz retroaktivity - trestnost jednání musí být stanovena dříve, než je čin spáchán. Trestný čin může být spáchán jak s úmyslem (například vražda), tak i z nedbalosti (například ublížení na zdraví z nedbalosti). Mezi tresty, které může [[Moc soudní|soud]] v [[Trestní řízení|trestním řízení]] stanovit, patří krom odnětí svobody třeba také domácí vězení, obecně prospěšné práce nebo peněžitý trest. Méně závažné protiprávní jednání než trestný čin se označuje jako [[Přestupek|přestupek]].

===Použité a doplňující zdroje===
*Jaké tresty lze uložit v trestním řízení. In: ''Právní linka: Právní poradna, smlouvy, právní rady, články'' [online]. 2013 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.pravnilinka.cz/bezplatna-pravni-poradna-zdarma/tresty-v-trestnim-rizeni.html
*Trestný čin. In: ''Trestni-rizeni.com: O trestním právu srozumitelně'' [online]. © 2006-2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.trestni-rizeni.com/vyklad-pojmu/trestny-cin
*Trestný čin. In: ''Iuridictum: Encyklopedie o právu'' [online]. 1. 10. 2005, poslední editace 13. 3. 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/Trestn%C3%BD_%C4%8Din
*Zákon trestní zákoník. In: ''Sbírka zákonů''. 2009. Dostupné také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Struktura právní normy

2014-03-28T20:22:16Z

Lukastrouhal:

Při tvorbě právních norem se tradičně postupuje podle schématu o třech částech - hypotéza, dispozice a sankce. Toto klasické rozložení bývá občas doplněno preambulí.

*preambule - nepovinná část, která má za cíl uvodit normu nebo [[Právní předpisy|právní předpis]], vysvětlit záměry a kontext tvorby
*hypotéza - popisuje okolnosti, za jakých bude norma uplatněna a definuje podmínky její [[Působnost|působnosti]], může chybět u obecně platných norem
*dispozice - vlastní jádro normy, obsahuje vyjádření příkazu, zákazu nebo povolení, neměla by chybět
*sankce - vyjadřuje, co nastane v případě porušení dispozice, přestože hypotéza platí - například újmu pro toho, kdo normu porušil, může chybět

Mezi jednotlivými částmi existuje logická návaznost, která vyjadřuje: pokud platí hypotéza, platí i dispozice / pokud platí hypotéza, ale dispozice je porušena, platí sankce.

===Použité a doplňující zdroje===
*MALÍŘ, Jan. ''Právní norma - pojem'' [online]. 2008 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.uhk.cz/cs-cz/fakulty-a-pracoviste/filozoficka-fakulta/katedry-a-ustavy/katedra-filozofie-a-spolecenskych-ved/eDokumenty/Documents/Materi%C3%A1ly/Jan%20Mal%C3%AD%C5%99/Pr%C3%A1vo%202%20-%20Pr%C3%A1vn%C3%AD%20norma.pdf
*Právní norma. In: ''Iuridictum: Encyklopedie o právu'' [online]. 26. 9. 2005, poslední editace 9. 11. 2006 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/Pr%C3%A1vn%C3%AD_norma
*Struktura právních norem. In: ''IUS WIKI'' [online]. 21.2.2011, poslední editace 3.1.2012 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.ius-wiki.eu/teorie-prava/pfuk/teorka/zkouska/otazka-6
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Právní normy

2014-03-28T20:21:55Z

Lukastrouhal: /* Použité a doplňující zdroje */

Právní norma je základní a nejmenší jednotkou právního řádu. Jedná se o právně závazné vyjádření jednoho určitého příkazu, zákazu nebo třeba oprávnění k úkonu. [[Právní předpisy]] se zpravidla skládají z více právních norem. Právní norma má svoji [[Struktura právní normy|strukturu]] a její tvorba se řídí pravidly - měla by být obecná (stanovuje podmínky abstraktně, nikoliv pro konkrétní subjekty či situace), vynutitelná veřejnou mocí a mít stanovené atributy jako je [[Platnost|platnost]], [[Účinnost|účinnost]] a [[Působnost|působnost]].

===Použité a doplňující zdroje===
*MALÍŘ, Jan. ''Právní norma - pojem'' [online]. 2008 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.uhk.cz/cs-cz/fakulty-a-pracoviste/filozoficka-fakulta/katedry-a-ustavy/katedra-filozofie-a-spolecenskych-ved/eDokumenty/Documents/Materi%C3%A1ly/Jan%20Mal%C3%AD%C5%99/Pr%C3%A1vo%202%20-%20Pr%C3%A1vn%C3%AD%20norma.pdf
*Právní norma. In: ''Iuridictum: Encyklopedie o právu'' [online]. 26. 9. 2005, poslední editace 9. 11. 2006 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/Pr%C3%A1vn%C3%AD_norma
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]

Žalovaný

2014-03-28T20:18:16Z

Lukastrouhal:

Žalovaný je jedna ze stran [[Civilní řízení|civilního řízení]] nebo [[Správní řízení|správního soudnictví]]. Jde o toho, na koho byla podána žaloba [[Žalobce|žalobcem]] a u [[Moc soudní|soudu]] se této žalobě brání. Z pohledu soudního procesu se jedná o [[Odpůrce|odpůrce]]. Ve většině případů je práce žalujícího dokázat, že je v právu a žalovaný jeho práva narušil nebo nesplnil své povinnosti. Žalovaný má ovšem u soudního řízení stejné možnosti předkládat důkazy a vyjadřovat se k nim jako žalující. Pojem žalovaný se někdy nesprávně uvádí v souvislosti s [[Trestní řízení|trestním řízením]], tam však v obdobné pozici vystupuje strana, která se nazývá [[Obžalovaný|obžalovaný]].

===Použité a doplňující zdroje===
*Základy občanského soudního řízení. In: ''BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export'' [online]. 7. 7. 2009 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/zaklady-obcanskeho-soudniho-rizeni-opu-4588.html
*Žalovaný. In: ''Iuridictum: Encyklopedie o právu'' [online]. 26. 9. 2005, poslední editace 21. 10. 2006 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/%C5%BDalovan%C3%BD
[[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]]