https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Luk%C3%A1%C5%A1Z 2026-06-13T06:21:08Z Příspěvky uživatele MediaWiki 1.35.0 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/navrh-tematu_2013&diff=38398 2013-12-08T18:05:33Z

<p>LukášZ: </p> <hr /> <div>Téma: '''Využívání elektronických zařízení na SŠ v rámci vzdělávání''' (Jakub Fryš, Tereza Navarová, Petr Kalíšek, Marie Ondrášková)<br /> &lt;br/&gt;<br /> Téma: '''Informační chování akademických pracovníků''' (Tatiana Kňazeová, Jana Skládaná, Marek Svízela, Dana Tomančáková, Zdeňka Žádníková)<br /> &lt;br/&gt;<br /> Výzkumem bychom chtěli zjistit, jakým způsobem si akademičtí pracovníci zajišťují aktuální informace pro své akademické působení, jak zpracovávají a uchovávají svá získaná data, a jak jim mohou knihovny, případně další instituce pomoci se sběrem a uchováním a distribucí informací. Zajímá nás, zda mají akademičtí pracovníci rozdílný přístup k vyhledávání informací (dle dosaženého vzdělání, dle délky akademické praxe atp.) a jakým způsobem si vyhledané informace třídí a jak je uchovávají. (elektronicky, tištěné a jakou formou) zda využívají k archivaci dat nástroje dostupné na webu, případně sdílí své zdroje s dalšími pracovníky (dropbox atp.) nebo uchovávají tištěné informace ve složkách a v příručních knihovnách. V neposlední řadě nás zajímá, zda poskytují své práce v systému open access a zda informace, dostupné díky open acces, využívají. (jak a jakým způsobem si ověřují validitu informací a kde získávají základní informace před vlastním začátkem výzkumu.<br /> <br /> Téma: '''E-prezenčka v knihovně FF MU''' (Lada Matyášová, Anna Pangrácová, Martina Vaňková, Helena Novotná) &lt;br/&gt;<br /> Chceme zjistit, zda-li uživatelé knihovny (studenti i učitelé) využívají e-prezenčku v knihovně Filozofické fakulty MU. Odkud se o ní dozvěděli. Jak často ji využívají. Za jakým účelem (vypracování seminární práce, učení, čtení beletrie apod.) ji využívají. Zda-li jim přijde lepší než možnost vypůjčení si literatury prezenčně v prostorách knihovně (resp. možnost mít v ruce papírovou hmatatelnou knihu). V čem vidí její výhody a nevýhody. Jaká by navrhovali zlepšení této služby (například možnost přístupu v celém areálu FF, možnost kopie na jeden NB za mírný poplatek atd.). Motivují učitelé studenty k využívání e-prezenčky?<br /> &lt;br/&gt;<br /> Téma: '''Jak jsou studenti spokojeni s povinnými předměty na KISKu?''' (Štěpánka Kaftanová, Iveta Burdová, Petr Svoboda, Jakub Foral)<br /> &lt;br/&gt;<br /> Téma: '''Průzkum spokojenosti kombinovaných studentů se studiem na KISKu.'''(Marta Lelková, Iva Michálková, Marta Valešová, Jitka Petrlová, Miroslava Töpferová)&lt;br/&gt;<br /> Cílem našeho výzkumu bude zjistit, jak jsou studenti kombinovaného studia na KISKu spokojeni s podmínkami, které jim ke studiu MU nabízí. Asi se zaměříme na průzkum spokojenosti jenom mezi studenty našeho ročníku - to ještě upřesníme. (Doba přednášek, materiály ke studiu, téměř stejné podmínky jako pro studenty denního studia apod.)<br /> <br /> Téma: '''Přenos informací přes sociální sítě.''' (Romana Jakšlová, Michaela Hortová, Jana Hlavinková, Šárka Vančurová, Lenka Hodicová)&lt;br/&gt;<br /> Cílem výzkumu bude zjistit, jakým způsobem studenti KISKu využívají sociální sítě k šíření informací, které sítě preferují, jaké sdílejí informace, s kým je sdílejí a v jakém množství, jestli má na sdílení vliv jejich pohlaví, jak jsou informace ze sociálních sítí spolehlivé, zda/jak je využívají atp. Pokud informace nesdílejí, pokusíme se zjistit, proč tomu tak je.<br /> <br /> Téma: '''Průzkum o vnímání oboru Informační studia a knihovnictví studenty jiných oborů/fakult na MU.''' (Katrin Kalay, Kristýna Klímková, Renáta Šajnarová, Lukáš Zduba)&lt;br/&gt;<br /> Za cíl práce bychom si dali zjistit představy studentů jiných oborů/fakult o našem oboru.Předmětem zjištění, by tak byly názory na otázky, např.: o čem se asi učíme, s čím vším jsme &quot;studijně&quot; propojeni, jestli jim přijde náš obor užitečný a perspektivní. Jaký je jejich názor na uplatnění na pracovním trhu. V jakých oblastech se můžeme pohybovat. Celkově by nás zajímali, zda existují určité předsudky, dostatečná informovanost o našem oboru, případně jejich zkušenosti(pozitivní/negativní) s předměty,vyučujícími atd.).</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_modely_(Dimenze_kultury)_(Hall,_Hofstede)&diff=36823 2013-10-21T19:07:15Z

<p>LukášZ: </p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> <br /> = Výzkumy používající teorii =<br /> <br /> == Výzkum první ==<br /> Na výzkumu s názvem '''Revisiting Hofstede’s Dimensions: Examining the Cultural Convergence of the United Stated and Japan''' pracovali společně Erich B. Bergiel, Blaise J. Bergiel a John W. Upson, všichni z University of West Georgia. Cílem této studie je zjistit, jak velký vliv měly drastické změny v posledních desetiletích na Hofstedeho kulturní dimenze, konkrétně se věnuje kulturnímu sbližování Spojených států amerických a Japonska.<br /> <br /> Dotazník, který byl hlavní výzkumnou metodou, byl doručen studentům středně velkých univerzit v severovýchodní části USA a jižní části Japonska. Celkový počet vyhovujících dotazníků byl 237, z toho 107 zastupovalo studenty z USA a 130 dotazníků zodpověděli studenti z Japonska. Další demografické údaje posílily ekvivalenci tohoto vzorku: 31 % japonských dotazovaných byly ženy, v americkém vzorku bylo 50 % žen; většina respondentů z obou zemí byla ve věku 20 – 24 let; a konečně 33 % dotazovaných v Japonsku absolvovalo nejméně 15 let školní docházky a 34 % amerických respondentů absolvovalo nejméně 16 let školní docházky. <br /> <br /> Výzkumným nástrojem byl Hofstedeho '''Value Survey Model 2008'''. Jedná se o dotazník s 34 položkami, který umožňuje srovnání kulturních hodnot respondentů z různých zemí. Respondenti uváděli své odpovědi prostřednictvím pětibodového měřítka. Value Survey Model 2008 posuzuje celkem sedm kulturních dimenzí: vzdálenost moci, individualismus – kolektivismus, vyhýbání se nejistotě, maskulinitu – femininitu, dlouhodobou orientaci + dvě další dimenze, které objevil Minkov v roce 2007: shovívavost – omezování, monumentalismus – flexhumita (angl. flexhumity). Výsledek pro každou dimenzi se počítal pomocí Hofstedova vzorce, díky kterému se výsledky většinou pohybují v hodnotě 0 až 100. Dotazník byl poprvé přeložen do japonštiny a po drobných úpravách se oba dotazníky shodovaly. <br /> <br /> Nevýhodou tohoto dotazníkového modelu je, že se nedají provést přímá srovnání nových výsledků z obou zemí. Místo toho jsou nová data vložena do stávajícího rámce, respektive je vložen rozdíl mezi starými a novými výsledky dat. V případě tohoto výzkumu byla takto upravena data z USA a byla porovnána s původními a novými výsledky z Japonska. <br /> <br /> Výsledky studie ukázali konvergenci mezi oběma zeměmi v takové míře, kterou neočekávali ani výzkumníci. Zjistilo se, že zatímco USA byla v době původního výzkumu více individuální, femininní a vzdálenost moci byla menší, v průběhu posledních let se poměr mezi zeměmi obrátil a nyní je v této pozici Japonsko. V dimenzi dlouhodobé orientace byla taktéž zaregistrována konvergence. Zato u dimenze vyhýbání se nejistotě byla zpozorována větší divergence než u původních dat. Poslední dvě dimenze byly zkoumány poprvé a bylo zjištěno, že USA je více shovívavá a monumentalistická než Japonsko. Výzkum tedy ukázal, že s rostoucí globalizací se nutně zvyšuje i vzájemný vliv různých zemí.<br /> <br /> == Výzkum druhý ==<br /> Hofstedeho kulturní modely v mnoha studiích zkoumají stav určité společnosti či instituce, možnost použití je však i na vzájemném porovnání dvou zemí. Aplikovat se mohou na dvě úplně odlišné kultury a zkoumat jak moc a především v čem se od sebe tak liší nebo na dvě podobné země (kultury) a tak sledovat nepatrné odchylky mezi nimi. Stejně tak to udělali i autoři Low Sui Pheng a Shi Yuquan v práci s názvem '''An exploratory study of Hofstede’s cross-cultural dimensions in construction projects''', kdy zkoumali kulturní dimenze Singapuru a Číny. Primární potřeba této studie těchto zemí je pracovní, kdy pochopení obou kultur představuje lepší porozumění a do budoucna i spolupráci. Ignorace kulturních rozdílů může znamenat v obchodním odvětví a nejen v něm, velkou chybu. Jako základ je bráno seznámení se se základními zvyky a tradicemi, především je kladen důraz na loajálnost. Singapurská stavební firma si tyto fakta dobře uvědomila a provedla tento výzkum zaměřený na Čínu, která představuje lukrativní stát s širokým spektrem nabídek. Cílem tedy je zefektivnit vzájemnou komunikaci a získat lepší pozici na trhu.<br /> <br /> Všechna získaná data pro studii byla získána terénně, jedná se o tak field research část práce. Pro zisk dat se používalo nejdříve dvou forem dotazníků (anglická a čínská). Nejprve vznikla anglická verze a ta se poté přeložila do čínštiny, obsah dotazníků odpovídá firemní problematice a přístupu vedoucích k zaměstnancům a naopak. Korektura jazyka zde hrála důležitou roli, výzkum neměla totiž ovlivnit jazyková bariéra. K práci bylo vybráno 84 respondentů (43 čínských a 41 singapurských), ze dvou stavebních firem, se kterými měli autoři již zkušenost. Podmínkou pro účast na této studii bylo, že musel mít každý terciální vzdělání a zkušenost s webem. Tímto se tedy selektovali jedinci vhodní pro dotazování. V dotaznících byly použity pětistupňové stupnice odpovědí, pouze některé obsahovaly možnosti ano/ne. V některých otázkách došlo ke snížení z pěti na čtyřstupňovou hranici a to především z důvodu vynechání střední hodnoty, která bývá nejčastější volbou. V případě čtyř možností se respondent musí rozhodnout na jednu či druhou stranu. V Číně byly nabídnuty čínské verze dotazníků a v Singapuru naopak ty anglické. Rozdání proběhlo osobně, což mohlo udělat větší dojem pro dotazované. Po vyplnění odpovědí se jejich dotazníky zkontrolovali, aby byly vyplněny správně.<br /> <br /> Po té se studie dostala do své desk research části a proběhla analýza získaných dat. Z dotazníků se vypočítaly kulturní modely a tím byly zjištěny i požadované hodnoty. Získané informace zobrazily rozdíly ve vedeních společností, kdy v Číně je práce více kolektivní a spolupracovníci jsou si rovnější a proti tomu v Singapuru se tento vztah opomíjí a podřízení mají pocit nerovnosti s osobami na vyšších místech. Celá tato práce především poskytuje dobrého průvodce pro manažery k analýze kulturních dimenzí v kontextu stavebních projektů. <br /> <br /> == Výzkum třetí ==<br /> <br /> <br /> = Použitá literatura a zdroje =<br /> *BERGIEL, Erich B., Blaise J. BERGIEL a John W. UPSON. Revisiting Hofstede’s Dimensions: Examining the Cultural Convergence of the United States and Japan. ''American Journal of Management''. 2012, Vol. 12, No. 1, pp. 69-79.<br /> <br /> *PHENG, Low Sui, YUQUAN Shi. An exploratory study of Hofstede’s cross-cultural dimensions in construction projects. ''Management Decision''. 2002, Vol. 40, No. 1, pp. 7-16, ISSN 0025-1747.</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/teorie_v_ISK2013&diff=36043 2013-10-12T09:28:49Z

<p>LukášZ: </p> <hr /> <div>Doménová analýza (Birger Hjorland) - Kristýna Kalmárová, Andrea Kratochvílová<br /> <br /> [[Sociální pozice (Lisa M. Given)]]- Štěpánka Kaftanová, Petr Svoboda, Iveta Burdová<br /> <br /> Hodnotově-senzitivní design<br /> <br /> [[Zóna nejbližšího vývoje (Vygotsky)]] - Anna Pangrácová, Martina Vaňková<br /> <br /> [[Teorie sociálního kapitálu]] - Petr Kalíšek, Fryš Jakub, Marie Ondrášková, Tereza Navarová<br /> <br /> Informační ekologie - Marek Svízela, Jana Skládaná, Zdeňka Žádníková, Tatiana Kňazeová<br /> <br /> Network gatekeeping<br /> <br /> Reader Response Theory (Stanley Fish) - Dana Tomančáková<br /> <br /> [[Interpretativní repertoáry]] - Romana Jakšlová, Michaela Hortová, Jana Hlavinková, Šárka Vančurová<br /> <br /> Diffusion Theory (teorie šíření inovací / difúze inovace)<br /> <br /> Sociálně-konstruktivistický pohled na informační praxe (e (Tuominen, Talja, Savolainen)<br /> <br /> Teorie sociálního učení (Bandura) - Lada Matyášová, Zima, Učnová, Matoušek<br /> <br /> Kulturní modely (Dimenze kultury) (Hall, Hofstede) - Katrin Kalay, Renáta Šajnarová, Kristýna Klímková, Lukáš Zduba<br /> <br /> Ellisův model informačního chování Lelková, Valešova, Michálková, Foral<br /> <br /> Information intends (Todd)</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Synt%C3%A9za_%C5%99e%C4%8Di&diff=33844 2013-05-19T16:59:26Z

<p>LukášZ: /* Použitá literatura */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lukáš Zduba<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' syntéza řeči, Speech Synthesis, TTS (text-to-speech), syntezátor<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;''nadřazené'' – virtuální komunikace, fonetický přepis&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;''podřazené'' - vizém, vizuální řeč&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Syntéza řeči ==<br /> <br /> ''„Syntéza řeči je počítačem generovaná simulace lidské řeči.&quot;''&lt;ref&gt;ROUSE M. ''What is speech synthesis?''[online]. Aktualizováno 1. 8. 2005 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: &lt;http://whatis.techtarget.com/definition/speech-synthesis&gt;&lt;/ref&gt; Jiným pohledem je syntéza řeči proces tvorby umělé lidské řeči. V současné době se jedná o běžný prostředek ke komunikaci, bez níž by řada společností a projektů vůbec nevznikla. <br /> <br /> Prvním krokem procesu je získání lidského hlasu do digitální podoby. Vybraný hlas se zaznamenává pomocí kvalitních mikrofonů, kde je především dbán velký důraz na čistotu hlasu bez okolních šumů a ruchů. Požadovaný hlas se vybírá dle různých parametrů, mezi které patří např.: barva hlasu, stabilita hlasu a především vyjadřování. Zaznamenávání se pak liší podle účelu. Malé projekty či programy nahrávají celá slova či slovní spojení u velkých programů se zaznamenávají souhlásky, které se později spojují do slov. Jednotlivé prvky jsou v programu naprogramovány a přiřazeny jednotlivým znakům. <br /> <br /> S tímto procesem operují samotné syntezátory řeči. ''„Syntezátor je zařízení pracující se samotným převodem textové formy písma do akustického lidského hlasu.&quot;''&lt;ref&gt; ''What is a Speech Synthesizer??''[online]. Aktualizováno 19. 4. 2007, [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: &lt;http://www.wisegeek.com/what-is-a-speech-synthesizer.htm&gt;&lt;/ref&gt; Souhrnný název pro tuto metodu je text-to-speech(text k řeči). Kvalita je určována podobnosti s lidskou řečí a výslovností rozsáhlejších vět. Mezi nejznámější osobu využívající syntezátor jako komunikační prostředek patří britský fyzik, Stephen Hawking.&lt;ref&gt;GREENEMEIER L. ''Stephen Hawking's Voice: New Technology May Help Physicist Talk Faster, Computer Scientist Says?''[online]. Aktualizováno 22. 1. 2013 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://www.huffingtonpost.com/2013/01/22/stephen-hawking-voice-intel-physicist_n_2525744.html&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nástavbou a zdokonalením syntézy je vizuální řeč. Výsledkem tohoto složitého postupu je vymodelovaná lidská tvář (i 3D), která pohybuje stejně ústy jako živý a dobře artikulující člověk. Klíčem k této vlastnosti je vizém. Člověk při každé slabice či samohlásce jinak využívá artikulační orgány, tyto kombinace se poté označují vizémy. České hlásky, však využívají i stejné pohyby rtů, jako např.: vizém (p, b, m) či vizém sykavek (s, z, c).&lt;ref&gt;FERSCHMANN J. ''Audiovizuální syntéza řeči''[online]. Plzeň 2008 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: &lt;http://musslap.zcu.cz/cs/o-projektu/&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Historie ==<br /> <br /> Mezi první zmínku o umělé řeči se postaral v roce 1779 ruský profesor Christian Kratzenstein. V tu dobu vysvětlil fyziologické rozdíly v samohláskách a jejich napodobení dokázal vyvolat uměle pomocí trubek, jenž při úderech rezonovaly do patřičných tónů. Tento jev byl dán tvarem trubky. V roce 1800 přišel s upraveným von Kempeleneho strojem&lt;ref&gt;CATER J. P.''Electronically Speaking: Computer Speech Generation.'' Sams Publishing, England, 1983, str. 72-74, ISBN:0672219476.&lt;/ref&gt;, který dokázal produkovat lidské souhlásky a různě je kombinovat. Výstupem mohlo býti i slovo. První elektrický syntezátor byl Voder. Vznikl během 30. let a pomohl vědecké sféře k rozvoji umělé řeči. Postupem času a s vývojem číslicové techniky šel rozvoj prudce nahoru a projekty už byly čistě digitální.&lt;ref&gt;LEMMETTY S. ''Review of Speech Synthesis.'' [online]. Espoo, 1999, str. 5-8, [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: &lt;http://www.acoustics.hut.fi/publications/files/theses/lemmetty_mst/thesis.pdf&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Využití ==<br /> <br /> '''Podporné programy pro tělesně postižené'''- Největší využití je pro nevidomé osoby při práci na počítači. Hlasový pomocník je provádí prostředím a umožňuje jim lepší orientaci při práci. Nevidomé nebo špatně vidící osoby si tak poslechnou text na webu, který by za jiných okolností nezaregistrovaly. Lidé s poruchou sluchu mohou touto cestou komunikovat s lidmi, kteří znakové řeči nerozumí.&lt;ref&gt;LEMMETTY S. ''Review of Speech Synthesis.'' [online]. Espoo, 1999, str. 47-48, [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: &lt;http://www.acoustics.hut.fi/publications/files/theses/lemmetty_mst/thesis.pdf&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Uživatelská podpora'''- Společnosti a firmy se snaží poskytnout svým uživatelům neustálou podporu, proto jsou tyto systémy určeny i ke komunikaci se zákazníky. Firmy je využívají při běžných oznámeních nebo při nepřítomnosti zaměstnanců.<br /> <br /> '''Vzdělání'''- Programy se syntezátory mohou učit jazyky a především zlepšit výslovnost pro studenty. Při učení je možno vidět psanou formu slova a poté si ověřit jeho výslovnost. Podobné programy pomáhají i žákům, kteří mají problém se čtením i v jejich rodném jazyce. Jedná se především o dyslexii.<br /> <br /> '''GPS'''- Většina běžných řidičů přišla do kontaktu s hlasovým pomocníkem pomocí GPS navigátoru. Hlavní doménou je komunikace s řidičem bez nutnosti vizuálního kontaktu. GPS navádí pomocí hlasu a pomáhá při orientaci na cestě.<br /> <br /> == Společnosti pracující se syntézou řeči ==<br /> <br /> • Apple<br /> <br /> • Microsoft Windows<br /> <br /> • IBM<br /> <br /> • AT&amp;T<br /> <br /> • Komerční projekty (VoiceOnTheGo, SVOX, IVONA TTS, NeoSpeech TTS …)<br /> <br /> • Internet je plný nejrůznějších doplňků, většinou se jedná o free verze ve formě: pluginů, pomůcek, RSS nebo aplikací<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> <br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> *CENEK, Pavel. ''Syntéza a rozpoznávání řeči.'' LSD FI Masaryk University. Dostupné z: http://nlp.fi.muni.cz/poc_lingv/slajdy-2006/ASR_a_TTS/TTS+ASR.pdf<br /> *KUMAR, K. Pavan. ''Speech Synthesis Based on Sinusoidal Modeling.'' M.Tech. Credit Seminar Report, Electronic Systems Group, EE Dept, IIT Bombay, submitted November 2004. Supervisor: Prof. Preeti S. Rao. Dostupné z: http://www.ee.iitb.ac.in/~esgroup/es_mtech04_sem/es_sem04_paper_04307023.pdf<br /> *LEMMETTY, Sammi. ''Review of Speech Synthesis Technology.'' Helsinki University of Technology Department of Electrical and Communications Engineering, 1999. Supervisor of the Thesis Professor Matti Karjalainen. Dostupné z: http://www.acoustics.hut.fi/publications/files/theses/lemmetty_mst/thesis.pdf<br /> *SCHRÖDER, Marc. ''Emotional speech synthesis(Technologies and research approaches).'' HUMAINE WP6 workshop, Paris, 10 March 2005. Dostupné z: http://emotion-research.net/projects/humaine/ws/wp6/humaine_wp6_workshop_speech_synthesis.pdf<br /> *Syntéza řeči z psaného textu. Dostupné z: http://tuetschek.wz.cz/schule/tts.pdf<br /> *TÄTILÄ, Veli-Pekka. ''Reviews of Popular Speech Synthesizers.'' Dostupné z: http://www.webbie.org.uk/Veli-Pekka/reviews_of_speech_synths.html</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Synt%C3%A9za_%C5%99e%C4%8Di&diff=33834 2013-05-19T16:46:17Z

<p>LukášZ: /* Historie */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lukáš Zduba<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' syntéza řeči, Speech Synthesis, TTS (text-to-speech), syntezátor<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;''nadřazené'' – virtuální komunikace, fonetický přepis&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;''podřazené'' - vizém, vizuální řeč&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Syntéza řeči ==<br /> <br /> ''„Syntéza řeči je počítačem generovaná simulace lidské řeči.&quot;''&lt;ref&gt;ROUSE M. ''What is speech synthesis?''[online]. Aktualizováno 1. 8. 2005 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: &lt;http://whatis.techtarget.com/definition/speech-synthesis&gt;&lt;/ref&gt; Jiným pohledem je syntéza řeči proces tvorby umělé lidské řeči. V současné době se jedná o běžný prostředek ke komunikaci, bez níž by řada společností a projektů vůbec nevznikla. <br /> <br /> Prvním krokem procesu je získání lidského hlasu do digitální podoby. Vybraný hlas se zaznamenává pomocí kvalitních mikrofonů, kde je především dbán velký důraz na čistotu hlasu bez okolních šumů a ruchů. Požadovaný hlas se vybírá dle různých parametrů, mezi které patří např.: barva hlasu, stabilita hlasu a především vyjadřování. Zaznamenávání se pak liší podle účelu. Malé projekty či programy nahrávají celá slova či slovní spojení u velkých programů se zaznamenávají souhlásky, které se později spojují do slov. Jednotlivé prvky jsou v programu naprogramovány a přiřazeny jednotlivým znakům. <br /> <br /> S tímto procesem operují samotné syntezátory řeči. ''„Syntezátor je zařízení pracující se samotným převodem textové formy písma do akustického lidského hlasu.&quot;''&lt;ref&gt; ''What is a Speech Synthesizer??''[online]. Aktualizováno 19. 4. 2007, [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: &lt;http://www.wisegeek.com/what-is-a-speech-synthesizer.htm&gt;&lt;/ref&gt; Souhrnný název pro tuto metodu je text-to-speech(text k řeči). Kvalita je určována podobnosti s lidskou řečí a výslovností rozsáhlejších vět. Mezi nejznámější osobu využívající syntezátor jako komunikační prostředek patří britský fyzik, Stephen Hawking.&lt;ref&gt;GREENEMEIER L. ''Stephen Hawking's Voice: New Technology May Help Physicist Talk Faster, Computer Scientist Says?''[online]. Aktualizováno 22. 1. 2013 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://www.huffingtonpost.com/2013/01/22/stephen-hawking-voice-intel-physicist_n_2525744.html&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nástavbou a zdokonalením syntézy je vizuální řeč. Výsledkem tohoto složitého postupu je vymodelovaná lidská tvář (i 3D), která pohybuje stejně ústy jako živý a dobře artikulující člověk. Klíčem k této vlastnosti je vizém. Člověk při každé slabice či samohlásce jinak využívá artikulační orgány, tyto kombinace se poté označují vizémy. České hlásky, však využívají i stejné pohyby rtů, jako např.: vizém (p, b, m) či vizém sykavek (s, z, c).&lt;ref&gt;FERSCHMANN J. ''Audiovizuální syntéza řeči''[online]. Plzeň 2008 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: &lt;http://musslap.zcu.cz/cs/o-projektu/&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Historie ==<br /> <br /> Mezi první zmínku o umělé řeči se postaral v roce 1779 ruský profesor Christian Kratzenstein. V tu dobu vysvětlil fyziologické rozdíly v samohláskách a jejich napodobení dokázal vyvolat uměle pomocí trubek, jenž při úderech rezonovaly do patřičných tónů. Tento jev byl dán tvarem trubky. V roce 1800 přišel s upraveným von Kempeleneho strojem&lt;ref&gt;CATER J. P.''Electronically Speaking: Computer Speech Generation.'' Sams Publishing, England, 1983, str. 72-74, ISBN:0672219476.&lt;/ref&gt;, který dokázal produkovat lidské souhlásky a různě je kombinovat. Výstupem mohlo býti i slovo. První elektrický syntezátor byl Voder. Vznikl během 30. let a pomohl vědecké sféře k rozvoji umělé řeči. Postupem času a s vývojem číslicové techniky šel rozvoj prudce nahoru a projekty už byly čistě digitální.&lt;ref&gt;LEMMETTY S. ''Review of Speech Synthesis.'' [online]. Espoo, 1999, str. 5-8, [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: &lt;http://www.acoustics.hut.fi/publications/files/theses/lemmetty_mst/thesis.pdf&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Využití ==<br /> <br /> '''Podporné programy pro tělesně postižené'''- Největší využití je pro nevidomé osoby při práci na počítači. Hlasový pomocník je provádí prostředím a umožňuje jim lepší orientaci při práci. Nevidomé nebo špatně vidící osoby si tak poslechnou text na webu, který by za jiných okolností nezaregistrovaly. Lidé s poruchou sluchu mohou touto cestou komunikovat s lidmi, kteří znakové řeči nerozumí.&lt;ref&gt;LEMMETTY S. ''Review of Speech Synthesis.'' [online]. Espoo, 1999, str. 47-48, [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: &lt;http://www.acoustics.hut.fi/publications/files/theses/lemmetty_mst/thesis.pdf&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Uživatelská podpora'''- Společnosti a firmy se snaží poskytnout svým uživatelům neustálou podporu, proto jsou tyto systémy určeny i ke komunikaci se zákazníky. Firmy je využívají při běžných oznámeních nebo při nepřítomnosti zaměstnanců.<br /> <br /> '''Vzdělání'''- Programy se syntezátory mohou učit jazyky a především zlepšit výslovnost pro studenty. Při učení je možno vidět psanou formu slova a poté si ověřit jeho výslovnost. Podobné programy pomáhají i žákům, kteří mají problém se čtením i v jejich rodném jazyce. Jedná se především o dyslexii.<br /> <br /> '''GPS'''- Většina běžných řidičů přišla do kontaktu s hlasovým pomocníkem pomocí GPS navigátoru. Hlavní doménou je komunikace s řidičem bez nutnosti vizuálního kontaktu. GPS navádí pomocí hlasu a pomáhá při orientaci na cestě.<br /> <br /> == Společnosti pracující se syntézou řeči ==<br /> <br /> • Apple<br /> <br /> • Microsoft Windows<br /> <br /> • IBM<br /> <br /> • AT&amp;T<br /> <br /> • Komerční projekty (VoiceOnTheGo, SVOX, IVONA TTS, NeoSpeech TTS …)<br /> <br /> • Internet je plný nejrůznějších doplňků, většinou se jedná o free verze ve formě: pluginů, pomůcek, RSS nebo aplikací<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> <br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> *CENEK, Pavel. Syntéza a rozpoznávání řeči. LSD FI Masaryk University. Dostupné z: http://nlp.fi.muni.cz/poc_lingv/slajdy-2006/ASR_a_TTS/TTS+ASR.pdf<br /> *KUMAR, K. Pavan. Speech Synthesis Based on Sinusoidal Modeling. M.Tech. Credit Seminar Report, Electronic Systems Group, EE Dept, IIT Bombay, submitted November 2004. Supervisor: Prof. Preeti S. Rao. Dostupné z: http://www.ee.iitb.ac.in/~esgroup/es_mtech04_sem/es_sem04_paper_04307023.pdf<br /> *LEMMETTY, Sammi. Review of Speech Synthesis Technology. Helsinki University of Technology Department of Electrical and Communications Engineering, 1999. Supervisor of the Thesis Professor Matti Karjalainen. Dostupné z: http://www.acoustics.hut.fi/publications/files/theses/lemmetty_mst/thesis.pdf<br /> *SCHRÖDER, Marc. Emotional speech synthesis(Technologies and research approaches). HUMAINE WP6 workshop, Paris, 10 March 2005. Dostupné z: http://emotion-research.net/projects/humaine/ws/wp6/humaine_wp6_workshop_speech_synthesis.pdf<br /> *Syntéza řeči z psaného textu. Dostupné z: http://tuetschek.wz.cz/schule/tts.pdf<br /> *TÄTILÄ, Veli-Pekka. Reviews of Popular Speech Synthesizers. Dostupné z: http://www.webbie.org.uk/Veli-Pekka/reviews_of_speech_synths.html</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=32327 2013-05-15T07:50:22Z

<p>LukášZ: /* Colon classification (Dvojtečkové třídění) */</p> <hr /> <div>'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označováno jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ramamrita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vzdělání ===<br /> Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kariéra ===<br /> Již během studií nebyl Ranganathan spokojený s podmínkami a postavením učitelské obce. Ranganathan mohl vyučovat na univerzitách matematiku a související obory, ale jelikož nebyl spokojen s podmínkami a platem, tak se rozhodl přijmout místo knihovníka na Madraské univerzitě. Podmínkou pro tuto práci bylo vzdělání v oboru a tak v letech 1924-25 absolvoval vysokoškolské knihovnické vzdělání v Londýně. Ranganathan měl velký vliv na knihovnictví. Nebyl spokojen s úrovní knihovnictví v Indii. Myslel si, že jde mnohem lépe využít služby a funkce. Prostřednictvím nových metod chtěl pozvednout knihovní vědu, aby ji vůbec bylo možno nazývat vědou.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1928 založil Madraskou knihovní asociaci. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta. Byl hostujícím profesorem či lektorem na nejrůznějších místech světa. Působil v zajímavých oblastech, např.: Bombaj, Varanasi, Spojené Království, Dillí, USA, Kanada či Japonsko.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Do roku 1945 působil hlavně na jihu Indie, kde se snažil vybudovat silnou síť knihoven. V roce 1944 obdržel od Madraské univerzity předčasnou penzi, a ikdyž toto období nepatřilo k jeho nejlepším, tak se nenechal odradit a pokračoval v dalších činnostech. Začal tak uplatňovat svůj vliv jak na celonárodním tak na mezinárodním poli.Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> ;1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> ;2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> ;3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> ;4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> ;5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v dalších doporučených zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMEST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMEST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> ==Classified catalogue code==<br /> V roce 1934 publikoval Ranganathan další důležitou práci : Classified catalogue code. Katalog by se měl skládat ze dvou částí. V první části by měly být klasifikovány podle tématu odrážející knihovnický klasifikační systém s čísly položek. Druhá část by měla být slovníkový katalog, který by zahrnoval autora, název, sérii a podobné identifikátory.<br /> <br /> ==Chain indexing==<br /> Ranganathan vymyslel geniálně jednoduchou metodu pro určování položek v katalogu, která se jmenovala Chain indexing. Tato metoda využívá každý aspekt předmětu jako položku rejstříku. Všechny důležité aspekty předmětu, od nejobecnější po nejkonkrétnější, jsou automaticky zahrnuty. Toto indexování může být přizpůsobeno na jiné klasifikační systémy stejně.&lt;ref&gt;DR. S .R .RANGANATHAN: FATHER OF INDIAN LIBRARY SCIENCE [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: <br /> http://libraryforall.tripod.com/sr.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Aktivity =<br /> V roce 1922 byl uvězněn Gandhi a byl propuštěn v době, kdy Ranganathan začal s aktivnější prací. V této době se snažil zavést masivní změny knihovního systému, což mělo potenciál podporovat občanskou neposlušnost. Tento fakt není nijak historicky podložen, přesto postupem času revoluci v knihovnickém světě udělal a umožnil ženám a menšinám informační proces hledání<br /> Rangathan stál v čele indické Library Association 1944 – 1953. Nebyl to však nikdy nijak zdatný správce. Známá byla jeho reakce na přechod z jeho vlastního třídění (Colon Classifiacation)na Deweyho desetinné třídění, kdy uprostřed hlasování odešel z místnosti. Dal tak silně najevo svůj postoj. <br /> Ranganathan byl předsedou skupiny klasifikační Výzkumné Mezinárodní Federace pro dokumentaci (angl.:. International Federation for Information and Documentation (zkr.FID)) mezi roky 1950-1962, mezitím vytvořil 12 výzkumných zpráv pro FID a od roku 1962 se stal čestným předsedou až do své smrti v roce 1972.&lt;ref&gt;S. R. Ranganathan- A Short Biography Zdroj: Encyclopedia of Library and Information Science, Ed. by Allen Kent and others, Vol. 25,<br /> 1978, published by Marcel Dekker Inc., New York. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: <br /> http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRBIO.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Mimo to se mu postupně zdařilo ustavit legislativní rámec pro oblast knihovnictví téměř ve všech indických státech. Později, v roce 1948, podal návrh zákona obecně platného pro všechny státy Indie (Union library bill), který byl součástí Plánu pro rozvoj knihoven (Library developement plan). Legislativou se nadále zabýval i v dalších letech. Výsledkem byly revize již stávajících zákonů či návrhy nových zákonů odpovídajících měnícím se podmínkám.<br /> Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jako národní zástupce Veřejné knihovny v Dillí vyjednával o svém projektu, jako plánu pro UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté posloužila jako obecný vzor veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Většina jeho platu z různých zaměstnání šla na konto Nadace pro knihovnictví Sarady Ranganathanové (jeho manželky), kterou v její práci podporoval.<br /> <br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> Ranganathan je považován za otce knihovnictví a podle informací a prací, také zaslouženě. O jeho významných dílech a objevech toho zde bylo napsáno už spousta. Mezi další významné osobnosti v oboru LIS (Librarian and Information Science), tak rozhodně patří. Důkazem o tom jsou časté citace i dlouho po jeho smrti. Jeho stěžejní práce &quot;The Five Laws of Library Science&quot; (Pět zákonů knihovnictví a &quot;Colon classification&quot; (Dvojtečkové třídění) jsou dnes brány jako základ knihovnictví a spousta nových prací či teorií právě z nich vychází. <br /> Mezi další zásluhy, tentokrát v oboru informační vědy, patří jeho definice pojmu &quot;předmět&quot; (v ang. subject). Definice zní:<br /> <br /> '''Předmět – organizovaná skupina myšlenek, jejichž rozšířením a záměrem je pravděpodobné, že se připojuje k oblasti zájmů a v plné kompetenci se nevyhnutelně specializuje na normálního člověka.''' Tato myšlenka vznikla v Prolegomena to library classification(p. 82), kde se nachází i její anglická originální verze.<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> === Ocenění ===<br /> *1935 Rao Sahib, Government of India<br /> *1948 D. Litt. (Honoris causa), Delhi University<br /> *1951 Honorary Fellow, Virginia Bibliographic Society<br /> *1954 Patron, Delhi Library Association<br /> *1956 Honorary Member, Indian Association of Special Libraries and Information Centers<br /> *1957 Padmashree, Government of India<br /> :: Honorary Vice-President, Library Association (London) <br /> :: Honorary Fellow, International Federation for Documentation1962Founder-Patron, Mysore Library Association, Bangalore<br /> <br /> *1964 D. Litt. (Honoris causa), University of Pittsburgh, U.S.A.<br /> *1965 National Research Professor for Library Science (Government of India) <br /> *1967 Honorary Fellow, Indian Standards Institution<br /> *1970 Margaret Mann Award (American Library Association)<br /> *1971 Grand Knight of Peace (Mark Twain Society, U.S.A.)<br /> <br /> === Členství ===<br /> *1916-1972 Member, Indian Mathematical Society<br /> *1917-1920 Founder-President, Mathematics and Science Association of the College<br /> *1922-1923 Secretary, Mathematics and Science Section, Madras Teachers Guild<br /> *1923 Secretary, Non-Gazetted Collegiate Officers Association<br /> *1928-1934 Treasurer, Indian Mathematical Society<br /> *1928-1953 Founder-Secretary, Madras Library Association<br /> *1928-1972 Fellow, Library Association, London<br /> *1930-1933 Member, International Library Committee of the World Association for Adult Education <br /> *1933-1972 Member, Indian Library Association <br /> *1937-1944 Vice-President, Indian Library Association <br /> *1944-1963 President, Indian Library Association <br /> *1949-1953 Secretary, Indian Adult Education Association <br /> *1953-1956 Vice President. FID<br /> :: Vice President, Indian Adult Education Association <br /> *1954-1964 Secretary and Chairman, FID Committee on general classification<br /> *1968-1961 Vice-President, International Federation for Documentation <br /> *1951 Promoted the formation of the Asian Federation of Library Associations at Indore (April)<br /> *1953-1957 Vice-President, Madras Library Association<br /> <br /> === Člen výborů ===<br /> *1948 Member, International Committee of Library Experts, United Nations<br /> *1949 Negotiated with UNESCO for the establishment of the Delhi Public Library as a pilot project<br /> *1950 Negotiated with UNESCO for the establishment of INSDOC <br /> :: Consultant, UNESCO, for preparing the place of machines in literature search<br /> *1951-1961 Rapporteur-general, FID/CA (Committee on General Theory of Classification of the International Federation for Documentation)<br /> *1951-1953 Member, International Advisory Committee on Bibliography of UNESCO<br /> *1963- Honorary Chairman, FID/CR (Committee on Classification Research of the International Federation for Documentation)&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> Za celou svou kariéru publikoval Ranganathan přes 60 knih a 2000 článků. Toto číslo je velmi vysoké, a tak zde nebude níže celý seznam jeho publikační činnosti, nýbrž zmíněny jeho hlavní práce a další vybrané.&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Hlavní práce ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R. (1931). The Five Laws of Library Science. Madras Library Association (Madras, India) and Edward Goldston (London, UK). <br /> *Ranganathan, S. R. (1933). Colon classification. Madras: The Madras Library Association; London: Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1934). Classified catalogue code. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1937). Prolegomena to library classification. Madras, Madras library association; London, E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1938). Theory of library catalogue. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1945). Elements of library classification : based on lectures delivered at the University of Bombay in December 1944. Poona: N.K. Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1948). Classification and international documentation. La Haye : Fédération internationale de documentation.<br /> *Ranganathan, S. R. (1951). Classification and Communication. University of Delhi (Delhi, India).<br /> *Ranganathan, S. R. (1955). Headings and Canons. Madras, S. Viswanathan.<br /> <br /> === Další publikace ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Sundaram, C. (1940). Reference service and bibliography. Madras; London: The Madras Library Association ; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1942). School and college libraries. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1944). Post-war reconstruction of libraries in India, a scheme. Lahore: Modern Librarian. Punjab Library Association. Forman Christian College Library.<br /> *Ranganathan, S. R. (1946). National library system : a plan for India. Lahore: Indian Librarian.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. (1950). Classification, coding and machinery for search. Paris: UNESCO.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. Field Science Cooperation Office for South, A. (1953). Union catalogue of learned periodical publications in South Asia. London: Indian Library Association.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; All India Library, C. (1953). Depth classification and reference service &amp; reference material : papers for discussion at the tenth All-India Library Conference, Hyderabad, 1-4 June 1953, Delhi.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Indian National Scientific Documentation, C. (1954). Annals of library science. Annals of library science.<br /> *Ranganathan, S. R. (1957). Prolegomena to library classification. London: The Library Association.<br /> *Ranganathan, S. R. (1959). Library administration. Bombay: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1960). Library manual, for library authorities, librarians, and honorary library workers. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1961). Reference service. London: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1961). Education for leisure. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). Documentation and its facets : being a symposium of seventy papers by thirty-two authors. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). Library week souvenir. Bangalore: Mysore Library Association<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). The organization of libraries. London: Oxford University Press.<br /> *Ranganathan, S. R. (1966). Library development plan with a draft library bill for Kerala State. Trivandrum: S.G.P., Govt. Press.<br /> *Ranganathan, S. R. (1968). Free book service for all. Bombay: Pub. for the Mysore Library Assoc. by Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1973). Documentation: genesis and development. Delhi: Vikas Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Neelameghan, A. (1975). Physical bibliography for librarians. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1990). Indian library manifesto. New Delhi: ABC Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Kaula, P. N. (1992). A Librarian looks back : an autobiography of Dr. S.R. Ranganathan. New Delhi: ABC Pub. Hosue : Exclusive distributors, UBS Publishers' Distributors.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; National, L. (1993). Dr. S.R. Ranganathan : a tribute : on the occasion of his centenary celebrations. Calcutta: National Library.<br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Další doporučené zdroje =<br /> <br /> ''A Tribute to S. R. Ranganathan, the Father of Indian LiBmsry Science. Part 2. Contribution to Indian and International Lfbrary Science.'' Essays of an Information Scientist Vol:7, p.45- 49, 1984. Current Comments, #7, p.3-7, February 13, 1984. Dostupné na: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p045y1984.pdf<br /> <br /> Dr. RAMAN NAIR, R.. ''Ranganathan and public library system.'', 1996 In: International and Comparative Librarianship and Information Systems. Delhi, B R Publishing Corporation, pp. 127-135. Dostupné na: http://eprints.rclis.org/7499/1/Rangan1.pdf<br /> <br /> HARKER, Karen. ''The Fifth Law''. Being and Librarianship, 2. May, 2012. Dostupné na: http://beingandlibrarianship.blogspot.cz/2012/04/fifth-law.html<br /> <br /> MITCHELL, W. Bede. Reflections on the Evolution of Academic Libraries in the 21st Century. Dean of the Library, Georgia Southern University. Dostupné na: http://library.georgiasouthern.edu/cio/ciospch.html<br /> <br /> SEN, Kanti Bimal. ''Ranganathan's Five Laws''. Annals of Library and Information Studies, Vol. 55, June 2008, pp 87-90. Dostupné na: http://nopr.niscair.res.in/bitstream/123456789/1769/1/ALIS%2055(2)%2087-90.pdf<br /> <br /> SINGH, Harjit. ''S.R. Ranganathan-An Exemplary Teacher and a Guide.'' DESIDoC Bull Inj Tech. 12(5) September 1992. pp. 13- 15. Dostupné na: http://publications.drdo.gov.in/gsdl/collect/dbit/index/assoc/HASH2ed8.dir/dbit1205013.pdf<br /> <br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ramamrita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=32326 2013-05-15T07:49:00Z

<p>LukášZ: /* Colon classification (Dvojtečkové třídění) */</p> <hr /> <div>'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označováno jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ramamrita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vzdělání ===<br /> Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kariéra ===<br /> Již během studií nebyl Ranganathan spokojený s podmínkami a postavením učitelské obce. Ranganathan mohl vyučovat na univerzitách matematiku a související obory, ale jelikož nebyl spokojen s podmínkami a platem, tak se rozhodl přijmout místo knihovníka na Madraské univerzitě. Podmínkou pro tuto práci bylo vzdělání v oboru a tak v letech 1924-25 absolvoval vysokoškolské knihovnické vzdělání v Londýně. Ranganathan měl velký vliv na knihovnictví. Nebyl spokojen s úrovní knihovnictví v Indii. Myslel si, že jde mnohem lépe využít služby a funkce. Prostřednictvím nových metod chtěl pozvednout knihovní vědu, aby ji vůbec bylo možno nazývat vědou.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1928 založil Madraskou knihovní asociaci. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta. Byl hostujícím profesorem či lektorem na nejrůznějších místech světa. Působil v zajímavých oblastech, např.: Bombaj, Varanasi, Spojené Království, Dillí, USA, Kanada či Japonsko.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Do roku 1945 působil hlavně na jihu Indie, kde se snažil vybudovat silnou síť knihoven. V roce 1944 obdržel od Madraské univerzity předčasnou penzi, a ikdyž toto období nepatřilo k jeho nejlepším, tak se nenechal odradit a pokračoval v dalších činnostech. Začal tak uplatňovat svůj vliv jak na celonárodním tak na mezinárodním poli.Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> ;1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> ;2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> ;3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> ;4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> ;5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v dalších doporučených zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> ==Classified catalogue code==<br /> V roce 1934 publikoval Ranganathan další důležitou práci : Classified catalogue code. Katalog by se měl skládat ze dvou částí. V první části by měly být klasifikovány podle tématu odrážející knihovnický klasifikační systém s čísly položek. Druhá část by měla být slovníkový katalog, který by zahrnoval autora, název, sérii a podobné identifikátory.<br /> <br /> ==Chain indexing==<br /> Ranganathan vymyslel geniálně jednoduchou metodu pro určování položek v katalogu, která se jmenovala Chain indexing. Tato metoda využívá každý aspekt předmětu jako položku rejstříku. Všechny důležité aspekty předmětu, od nejobecnější po nejkonkrétnější, jsou automaticky zahrnuty. Toto indexování může být přizpůsobeno na jiné klasifikační systémy stejně.&lt;ref&gt;DR. S .R .RANGANATHAN: FATHER OF INDIAN LIBRARY SCIENCE [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: <br /> http://libraryforall.tripod.com/sr.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Aktivity =<br /> V roce 1922 byl uvězněn Gandhi a byl propuštěn v době, kdy Ranganathan začal s aktivnější prací. V této době se snažil zavést masivní změny knihovního systému, což mělo potenciál podporovat občanskou neposlušnost. Tento fakt není nijak historicky podložen, přesto postupem času revoluci v knihovnickém světě udělal a umožnil ženám a menšinám informační proces hledání<br /> Rangathan stál v čele indické Library Association 1944 – 1953. Nebyl to však nikdy nijak zdatný správce. Známá byla jeho reakce na přechod z jeho vlastního třídění (Colon Classifiacation)na Deweyho desetinné třídění, kdy uprostřed hlasování odešel z místnosti. Dal tak silně najevo svůj postoj. <br /> Ranganathan byl předsedou skupiny klasifikační Výzkumné Mezinárodní Federace pro dokumentaci (angl.:. International Federation for Information and Documentation (zkr.FID)) mezi roky 1950-1962, mezitím vytvořil 12 výzkumných zpráv pro FID a od roku 1962 se stal čestným předsedou až do své smrti v roce 1972.&lt;ref&gt;S. R. Ranganathan- A Short Biography Zdroj: Encyclopedia of Library and Information Science, Ed. by Allen Kent and others, Vol. 25,<br /> 1978, published by Marcel Dekker Inc., New York. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: <br /> http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRBIO.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Mimo to se mu postupně zdařilo ustavit legislativní rámec pro oblast knihovnictví téměř ve všech indických státech. Později, v roce 1948, podal návrh zákona obecně platného pro všechny státy Indie (Union library bill), který byl součástí Plánu pro rozvoj knihoven (Library developement plan). Legislativou se nadále zabýval i v dalších letech. Výsledkem byly revize již stávajících zákonů či návrhy nových zákonů odpovídajících měnícím se podmínkám.<br /> Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jako národní zástupce Veřejné knihovny v Dillí vyjednával o svém projektu, jako plánu pro UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté posloužila jako obecný vzor veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Většina jeho platu z různých zaměstnání šla na konto Nadace pro knihovnictví Sarady Ranganathanové (jeho manželky), kterou v její práci podporoval.<br /> <br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> Ranganathan je považován za otce knihovnictví a podle informací a prací, také zaslouženě. O jeho významných dílech a objevech toho zde bylo napsáno už spousta. Mezi další významné osobnosti v oboru LIS (Librarian and Information Science), tak rozhodně patří. Důkazem o tom jsou časté citace i dlouho po jeho smrti. Jeho stěžejní práce &quot;The Five Laws of Library Science&quot; (Pět zákonů knihovnictví a &quot;Colon classification&quot; (Dvojtečkové třídění) jsou dnes brány jako základ knihovnictví a spousta nových prací či teorií právě z nich vychází. <br /> Mezi další zásluhy, tentokrát v oboru informační vědy, patří jeho definice pojmu &quot;předmět&quot; (v ang. subject). Definice zní:<br /> <br /> '''Předmět – organizovaná skupina myšlenek, jejichž rozšířením a záměrem je pravděpodobné, že se připojuje k oblasti zájmů a v plné kompetenci se nevyhnutelně specializuje na normálního člověka.''' Tato myšlenka vznikla v Prolegomena to library classification(p. 82), kde se nachází i její anglická originální verze.<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> === Ocenění ===<br /> *1935 Rao Sahib, Government of India<br /> *1948 D. Litt. (Honoris causa), Delhi University<br /> *1951 Honorary Fellow, Virginia Bibliographic Society<br /> *1954 Patron, Delhi Library Association<br /> *1956 Honorary Member, Indian Association of Special Libraries and Information Centers<br /> *1957 Padmashree, Government of India<br /> :: Honorary Vice-President, Library Association (London) <br /> :: Honorary Fellow, International Federation for Documentation1962Founder-Patron, Mysore Library Association, Bangalore<br /> <br /> *1964 D. Litt. (Honoris causa), University of Pittsburgh, U.S.A.<br /> *1965 National Research Professor for Library Science (Government of India) <br /> *1967 Honorary Fellow, Indian Standards Institution<br /> *1970 Margaret Mann Award (American Library Association)<br /> *1971 Grand Knight of Peace (Mark Twain Society, U.S.A.)<br /> <br /> === Členství ===<br /> *1916-1972 Member, Indian Mathematical Society<br /> *1917-1920 Founder-President, Mathematics and Science Association of the College<br /> *1922-1923 Secretary, Mathematics and Science Section, Madras Teachers Guild<br /> *1923 Secretary, Non-Gazetted Collegiate Officers Association<br /> *1928-1934 Treasurer, Indian Mathematical Society<br /> *1928-1953 Founder-Secretary, Madras Library Association<br /> *1928-1972 Fellow, Library Association, London<br /> *1930-1933 Member, International Library Committee of the World Association for Adult Education <br /> *1933-1972 Member, Indian Library Association <br /> *1937-1944 Vice-President, Indian Library Association <br /> *1944-1963 President, Indian Library Association <br /> *1949-1953 Secretary, Indian Adult Education Association <br /> *1953-1956 Vice President. FID<br /> :: Vice President, Indian Adult Education Association <br /> *1954-1964 Secretary and Chairman, FID Committee on general classification<br /> *1968-1961 Vice-President, International Federation for Documentation <br /> *1951 Promoted the formation of the Asian Federation of Library Associations at Indore (April)<br /> *1953-1957 Vice-President, Madras Library Association<br /> <br /> === Člen výborů ===<br /> *1948 Member, International Committee of Library Experts, United Nations<br /> *1949 Negotiated with UNESCO for the establishment of the Delhi Public Library as a pilot project<br /> *1950 Negotiated with UNESCO for the establishment of INSDOC <br /> :: Consultant, UNESCO, for preparing the place of machines in literature search<br /> *1951-1961 Rapporteur-general, FID/CA (Committee on General Theory of Classification of the International Federation for Documentation)<br /> *1951-1953 Member, International Advisory Committee on Bibliography of UNESCO<br /> *1963- Honorary Chairman, FID/CR (Committee on Classification Research of the International Federation for Documentation)&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> Za celou svou kariéru publikoval Ranganathan přes 60 knih a 2000 článků. Toto číslo je velmi vysoké, a tak zde nebude níže celý seznam jeho publikační činnosti, nýbrž zmíněny jeho hlavní práce a další vybrané.&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Hlavní práce ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R. (1931). The Five Laws of Library Science. Madras Library Association (Madras, India) and Edward Goldston (London, UK). <br /> *Ranganathan, S. R. (1933). Colon classification. Madras: The Madras Library Association; London: Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1934). Classified catalogue code. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1937). Prolegomena to library classification. Madras, Madras library association; London, E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1938). Theory of library catalogue. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1945). Elements of library classification : based on lectures delivered at the University of Bombay in December 1944. Poona: N.K. Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1948). Classification and international documentation. La Haye : Fédération internationale de documentation.<br /> *Ranganathan, S. R. (1951). Classification and Communication. University of Delhi (Delhi, India).<br /> *Ranganathan, S. R. (1955). Headings and Canons. Madras, S. Viswanathan.<br /> <br /> === Další publikace ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Sundaram, C. (1940). Reference service and bibliography. Madras; London: The Madras Library Association ; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1942). School and college libraries. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1944). Post-war reconstruction of libraries in India, a scheme. Lahore: Modern Librarian. Punjab Library Association. Forman Christian College Library.<br /> *Ranganathan, S. R. (1946). National library system : a plan for India. Lahore: Indian Librarian.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. (1950). Classification, coding and machinery for search. Paris: UNESCO.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. Field Science Cooperation Office for South, A. (1953). Union catalogue of learned periodical publications in South Asia. London: Indian Library Association.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; All India Library, C. (1953). Depth classification and reference service &amp; reference material : papers for discussion at the tenth All-India Library Conference, Hyderabad, 1-4 June 1953, Delhi.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Indian National Scientific Documentation, C. (1954). Annals of library science. Annals of library science.<br /> *Ranganathan, S. R. (1957). Prolegomena to library classification. London: The Library Association.<br /> *Ranganathan, S. R. (1959). Library administration. Bombay: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1960). Library manual, for library authorities, librarians, and honorary library workers. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1961). Reference service. London: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1961). Education for leisure. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). Documentation and its facets : being a symposium of seventy papers by thirty-two authors. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). Library week souvenir. Bangalore: Mysore Library Association<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). The organization of libraries. London: Oxford University Press.<br /> *Ranganathan, S. R. (1966). Library development plan with a draft library bill for Kerala State. Trivandrum: S.G.P., Govt. Press.<br /> *Ranganathan, S. R. (1968). Free book service for all. Bombay: Pub. for the Mysore Library Assoc. by Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1973). Documentation: genesis and development. Delhi: Vikas Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Neelameghan, A. (1975). Physical bibliography for librarians. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1990). Indian library manifesto. New Delhi: ABC Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Kaula, P. N. (1992). A Librarian looks back : an autobiography of Dr. S.R. Ranganathan. New Delhi: ABC Pub. Hosue : Exclusive distributors, UBS Publishers' Distributors.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; National, L. (1993). Dr. S.R. Ranganathan : a tribute : on the occasion of his centenary celebrations. Calcutta: National Library.<br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Další doporučené zdroje =<br /> <br /> ''A Tribute to S. R. Ranganathan, the Father of Indian LiBmsry Science. Part 2. Contribution to Indian and International Lfbrary Science.'' Essays of an Information Scientist Vol:7, p.45- 49, 1984. Current Comments, #7, p.3-7, February 13, 1984. Dostupné na: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p045y1984.pdf<br /> <br /> Dr. RAMAN NAIR, R.. ''Ranganathan and public library system.'', 1996 In: International and Comparative Librarianship and Information Systems. Delhi, B R Publishing Corporation, pp. 127-135. Dostupné na: http://eprints.rclis.org/7499/1/Rangan1.pdf<br /> <br /> HARKER, Karen. ''The Fifth Law''. Being and Librarianship, 2. May, 2012. Dostupné na: http://beingandlibrarianship.blogspot.cz/2012/04/fifth-law.html<br /> <br /> MITCHELL, W. Bede. Reflections on the Evolution of Academic Libraries in the 21st Century. Dean of the Library, Georgia Southern University. Dostupné na: http://library.georgiasouthern.edu/cio/ciospch.html<br /> <br /> SEN, Kanti Bimal. ''Ranganathan's Five Laws''. Annals of Library and Information Studies, Vol. 55, June 2008, pp 87-90. Dostupné na: http://nopr.niscair.res.in/bitstream/123456789/1769/1/ALIS%2055(2)%2087-90.pdf<br /> <br /> SINGH, Harjit. ''S.R. Ranganathan-An Exemplary Teacher and a Guide.'' DESIDoC Bull Inj Tech. 12(5) September 1992. pp. 13- 15. Dostupné na: http://publications.drdo.gov.in/gsdl/collect/dbit/index/assoc/HASH2ed8.dir/dbit1205013.pdf<br /> <br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ramamrita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=32325 2013-05-15T07:45:44Z

<p>LukášZ: /* Další publikace */</p> <hr /> <div>'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označováno jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ramamrita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vzdělání ===<br /> Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kariéra ===<br /> Již během studií nebyl Ranganathan spokojený s podmínkami a postavením učitelské obce. Ranganathan mohl vyučovat na univerzitách matematiku a související obory, ale jelikož nebyl spokojen s podmínkami a platem, tak se rozhodl přijmout místo knihovníka na Madraské univerzitě. Podmínkou pro tuto práci bylo vzdělání v oboru a tak v letech 1924-25 absolvoval vysokoškolské knihovnické vzdělání v Londýně. Ranganathan měl velký vliv na knihovnictví. Nebyl spokojen s úrovní knihovnictví v Indii. Myslel si, že jde mnohem lépe využít služby a funkce. Prostřednictvím nových metod chtěl pozvednout knihovní vědu, aby ji vůbec bylo možno nazývat vědou.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1928 založil Madraskou knihovní asociaci. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta. Byl hostujícím profesorem či lektorem na nejrůznějších místech světa. Působil v zajímavých oblastech, např.: Bombaj, Varanasi, Spojené Království, Dillí, USA, Kanada či Japonsko.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Do roku 1945 působil hlavně na jihu Indie, kde se snažil vybudovat silnou síť knihoven. V roce 1944 obdržel od Madraské univerzity předčasnou penzi, a ikdyž toto období nepatřilo k jeho nejlepším, tak se nenechal odradit a pokračoval v dalších činnostech. Začal tak uplatňovat svůj vliv jak na celonárodním tak na mezinárodním poli.Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> ;1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> ;2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> ;3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> ;4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> ;5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v dalších doporučených zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> ==Classified catalogue code==<br /> V roce 1934 publikoval Ranganathan další důležitou práci : Classified catalogue code. Katalog by se měl skládat ze dvou částí. V první části by měly být klasifikovány podle tématu odrážející knihovnický klasifikační systém s čísly položek. Druhá část by měla být slovníkový katalog, který by zahrnoval autora, název, sérii a podobné identifikátory.<br /> <br /> ==Chain indexing==<br /> Ranganathan vymyslel geniálně jednoduchou metodu pro určování položek v katalogu, která se jmenovala Chain indexing. Tato metoda využívá každý aspekt předmětu jako položku rejstříku. Všechny důležité aspekty předmětu, od nejobecnější po nejkonkrétnější, jsou automaticky zahrnuty. Toto indexování může být přizpůsobeno na jiné klasifikační systémy stejně.&lt;ref&gt;DR. S .R .RANGANATHAN: FATHER OF INDIAN LIBRARY SCIENCE [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: <br /> http://libraryforall.tripod.com/sr.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Aktivity =<br /> V roce 1922 byl uvězněn Gandhi a byl propuštěn v době, kdy Ranganathan začal s aktivnější prací. V této době se snažil zavést masivní změny knihovního systému, což mělo potenciál podporovat občanskou neposlušnost. Tento fakt není nijak historicky podložen, přesto postupem času revoluci v knihovnickém světě udělal a umožnil ženám a menšinám informační proces hledání<br /> Rangathan stál v čele indické Library Association 1944 – 1953. Nebyl to však nikdy nijak zdatný správce. Známá byla jeho reakce na přechod z jeho vlastního třídění (Colon Classifiacation)na Deweyho desetinné třídění, kdy uprostřed hlasování odešel z místnosti. Dal tak silně najevo svůj postoj. <br /> Ranganathan byl předsedou skupiny klasifikační Výzkumné Mezinárodní Federace pro dokumentaci (angl.:. International Federation for Information and Documentation (zkr.FID)) mezi roky 1950-1962, mezitím vytvořil 12 výzkumných zpráv pro FID a od roku 1962 se stal čestným předsedou až do své smrti v roce 1972.&lt;ref&gt;S. R. Ranganathan- A Short Biography Zdroj: Encyclopedia of Library and Information Science, Ed. by Allen Kent and others, Vol. 25,<br /> 1978, published by Marcel Dekker Inc., New York. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: <br /> http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRBIO.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Mimo to se mu postupně zdařilo ustavit legislativní rámec pro oblast knihovnictví téměř ve všech indických státech. Později, v roce 1948, podal návrh zákona obecně platného pro všechny státy Indie (Union library bill), který byl součástí Plánu pro rozvoj knihoven (Library developement plan). Legislativou se nadále zabýval i v dalších letech. Výsledkem byly revize již stávajících zákonů či návrhy nových zákonů odpovídajících měnícím se podmínkám.<br /> Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jako národní zástupce Veřejné knihovny v Dillí vyjednával o svém projektu, jako plánu pro UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté posloužila jako obecný vzor veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Většina jeho platu z různých zaměstnání šla na konto Nadace pro knihovnictví Sarady Ranganathanové (jeho manželky), kterou v její práci podporoval.<br /> <br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> Ranganathan je považován za otce knihovnictví a podle informací a prací, také zaslouženě. O jeho významných dílech a objevech toho zde bylo napsáno už spousta. Mezi další významné osobnosti v oboru LIS (Librarian and Information Science), tak rozhodně patří. Důkazem o tom jsou časté citace i dlouho po jeho smrti. Jeho stěžejní práce &quot;The Five Laws of Library Science&quot; (Pět zákonů knihovnictví a &quot;Colon classification&quot; (Dvojtečkové třídění) jsou dnes brány jako základ knihovnictví a spousta nových prací či teorií právě z nich vychází. <br /> Mezi další zásluhy, tentokrát v oboru informační vědy, patří jeho definice pojmu &quot;předmět&quot; (v ang. subject). Definice zní:<br /> <br /> '''Předmět – organizovaná skupina myšlenek, jejichž rozšířením a záměrem je pravděpodobné, že se připojuje k oblasti zájmů a v plné kompetenci se nevyhnutelně specializuje na normálního člověka.''' Tato myšlenka vznikla v Prolegomena to library classification(p. 82), kde se nachází i její anglická originální verze.<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> === Ocenění ===<br /> *1935 Rao Sahib, Government of India<br /> *1948 D. Litt. (Honoris causa), Delhi University<br /> *1951 Honorary Fellow, Virginia Bibliographic Society<br /> *1954 Patron, Delhi Library Association<br /> *1956 Honorary Member, Indian Association of Special Libraries and Information Centers<br /> *1957 Padmashree, Government of India<br /> :: Honorary Vice-President, Library Association (London) <br /> :: Honorary Fellow, International Federation for Documentation1962Founder-Patron, Mysore Library Association, Bangalore<br /> <br /> *1964 D. Litt. (Honoris causa), University of Pittsburgh, U.S.A.<br /> *1965 National Research Professor for Library Science (Government of India) <br /> *1967 Honorary Fellow, Indian Standards Institution<br /> *1970 Margaret Mann Award (American Library Association)<br /> *1971 Grand Knight of Peace (Mark Twain Society, U.S.A.)<br /> <br /> === Členství ===<br /> *1916-1972 Member, Indian Mathematical Society<br /> *1917-1920 Founder-President, Mathematics and Science Association of the College<br /> *1922-1923 Secretary, Mathematics and Science Section, Madras Teachers Guild<br /> *1923 Secretary, Non-Gazetted Collegiate Officers Association<br /> *1928-1934 Treasurer, Indian Mathematical Society<br /> *1928-1953 Founder-Secretary, Madras Library Association<br /> *1928-1972 Fellow, Library Association, London<br /> *1930-1933 Member, International Library Committee of the World Association for Adult Education <br /> *1933-1972 Member, Indian Library Association <br /> *1937-1944 Vice-President, Indian Library Association <br /> *1944-1963 President, Indian Library Association <br /> *1949-1953 Secretary, Indian Adult Education Association <br /> *1953-1956 Vice President. FID<br /> :: Vice President, Indian Adult Education Association <br /> *1954-1964 Secretary and Chairman, FID Committee on general classification<br /> *1968-1961 Vice-President, International Federation for Documentation <br /> *1951 Promoted the formation of the Asian Federation of Library Associations at Indore (April)<br /> *1953-1957 Vice-President, Madras Library Association<br /> <br /> === Člen výborů ===<br /> *1948 Member, International Committee of Library Experts, United Nations<br /> *1949 Negotiated with UNESCO for the establishment of the Delhi Public Library as a pilot project<br /> *1950 Negotiated with UNESCO for the establishment of INSDOC <br /> :: Consultant, UNESCO, for preparing the place of machines in literature search<br /> *1951-1961 Rapporteur-general, FID/CA (Committee on General Theory of Classification of the International Federation for Documentation)<br /> *1951-1953 Member, International Advisory Committee on Bibliography of UNESCO<br /> *1963- Honorary Chairman, FID/CR (Committee on Classification Research of the International Federation for Documentation)&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> Za celou svou kariéru publikoval Ranganathan přes 60 knih a 2000 článků. Toto číslo je velmi vysoké, a tak zde nebude níže celý seznam jeho publikační činnosti, nýbrž zmíněny jeho hlavní práce a další vybrané.&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Hlavní práce ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R. (1931). The Five Laws of Library Science. Madras Library Association (Madras, India) and Edward Goldston (London, UK). <br /> *Ranganathan, S. R. (1933). Colon classification. Madras: The Madras Library Association; London: Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1934). Classified catalogue code. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1937). Prolegomena to library classification. Madras, Madras library association; London, E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1938). Theory of library catalogue. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1945). Elements of library classification : based on lectures delivered at the University of Bombay in December 1944. Poona: N.K. Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1948). Classification and international documentation. La Haye : Fédération internationale de documentation.<br /> *Ranganathan, S. R. (1951). Classification and Communication. University of Delhi (Delhi, India).<br /> *Ranganathan, S. R. (1955). Headings and Canons. Madras, S. Viswanathan.<br /> <br /> === Další publikace ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Sundaram, C. (1940). Reference service and bibliography. Madras; London: The Madras Library Association ; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1942). School and college libraries. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1944). Post-war reconstruction of libraries in India, a scheme. Lahore: Modern Librarian. Punjab Library Association. Forman Christian College Library.<br /> *Ranganathan, S. R. (1946). National library system : a plan for India. Lahore: Indian Librarian.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. (1950). Classification, coding and machinery for search. Paris: UNESCO.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. Field Science Cooperation Office for South, A. (1953). Union catalogue of learned periodical publications in South Asia. London: Indian Library Association.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; All India Library, C. (1953). Depth classification and reference service &amp; reference material : papers for discussion at the tenth All-India Library Conference, Hyderabad, 1-4 June 1953, Delhi.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Indian National Scientific Documentation, C. (1954). Annals of library science. Annals of library science.<br /> *Ranganathan, S. R. (1957). Prolegomena to library classification. London: The Library Association.<br /> *Ranganathan, S. R. (1959). Library administration. Bombay: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1960). Library manual, for library authorities, librarians, and honorary library workers. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1961). Reference service. London: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1961). Education for leisure. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). Documentation and its facets : being a symposium of seventy papers by thirty-two authors. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). Library week souvenir. Bangalore: Mysore Library Association<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). The organization of libraries. London: Oxford University Press.<br /> *Ranganathan, S. R. (1966). Library development plan with a draft library bill for Kerala State. Trivandrum: S.G.P., Govt. Press.<br /> *Ranganathan, S. R. (1968). Free book service for all. Bombay: Pub. for the Mysore Library Assoc. by Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1973). Documentation: genesis and development. Delhi: Vikas Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Neelameghan, A. (1975). Physical bibliography for librarians. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1990). Indian library manifesto. New Delhi: ABC Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Kaula, P. N. (1992). A Librarian looks back : an autobiography of Dr. S.R. Ranganathan. New Delhi: ABC Pub. Hosue : Exclusive distributors, UBS Publishers' Distributors.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; National, L. (1993). Dr. S.R. Ranganathan : a tribute : on the occasion of his centenary celebrations. Calcutta: National Library.<br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Další doporučené zdroje =<br /> <br /> ''A Tribute to S. R. Ranganathan, the Father of Indian LiBmsry Science. Part 2. Contribution to Indian and International Lfbrary Science.'' Essays of an Information Scientist Vol:7, p.45- 49, 1984. Current Comments, #7, p.3-7, February 13, 1984. Dostupné na: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p045y1984.pdf<br /> <br /> Dr. RAMAN NAIR, R.. ''Ranganathan and public library system.'', 1996 In: International and Comparative Librarianship and Information Systems. Delhi, B R Publishing Corporation, pp. 127-135. Dostupné na: http://eprints.rclis.org/7499/1/Rangan1.pdf<br /> <br /> HARKER, Karen. ''The Fifth Law''. Being and Librarianship, 2. May, 2012. Dostupné na: http://beingandlibrarianship.blogspot.cz/2012/04/fifth-law.html<br /> <br /> MITCHELL, W. Bede. Reflections on the Evolution of Academic Libraries in the 21st Century. Dean of the Library, Georgia Southern University. Dostupné na: http://library.georgiasouthern.edu/cio/ciospch.html<br /> <br /> SEN, Kanti Bimal. ''Ranganathan's Five Laws''. Annals of Library and Information Studies, Vol. 55, June 2008, pp 87-90. Dostupné na: http://nopr.niscair.res.in/bitstream/123456789/1769/1/ALIS%2055(2)%2087-90.pdf<br /> <br /> SINGH, Harjit. ''S.R. Ranganathan-An Exemplary Teacher and a Guide.'' DESIDoC Bull Inj Tech. 12(5) September 1992. pp. 13- 15. Dostupné na: http://publications.drdo.gov.in/gsdl/collect/dbit/index/assoc/HASH2ed8.dir/dbit1205013.pdf<br /> <br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ramamrita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=32324 2013-05-15T07:42:36Z

<p>LukášZ: /* Další publikace */</p> <hr /> <div>'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označováno jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ramamrita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vzdělání ===<br /> Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kariéra ===<br /> Již během studií nebyl Ranganathan spokojený s podmínkami a postavením učitelské obce. Ranganathan mohl vyučovat na univerzitách matematiku a související obory, ale jelikož nebyl spokojen s podmínkami a platem, tak se rozhodl přijmout místo knihovníka na Madraské univerzitě. Podmínkou pro tuto práci bylo vzdělání v oboru a tak v letech 1924-25 absolvoval vysokoškolské knihovnické vzdělání v Londýně. Ranganathan měl velký vliv na knihovnictví. Nebyl spokojen s úrovní knihovnictví v Indii. Myslel si, že jde mnohem lépe využít služby a funkce. Prostřednictvím nových metod chtěl pozvednout knihovní vědu, aby ji vůbec bylo možno nazývat vědou.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1928 založil Madraskou knihovní asociaci. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta. Byl hostujícím profesorem či lektorem na nejrůznějších místech světa. Působil v zajímavých oblastech, např.: Bombaj, Varanasi, Spojené Království, Dillí, USA, Kanada či Japonsko.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Do roku 1945 působil hlavně na jihu Indie, kde se snažil vybudovat silnou síť knihoven. V roce 1944 obdržel od Madraské univerzity předčasnou penzi, a ikdyž toto období nepatřilo k jeho nejlepším, tak se nenechal odradit a pokračoval v dalších činnostech. Začal tak uplatňovat svůj vliv jak na celonárodním tak na mezinárodním poli.Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> ;1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> ;2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> ;3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> ;4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> ;5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v dalších doporučených zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> ==Classified catalogue code==<br /> V roce 1934 publikoval Ranganathan další důležitou práci : Classified catalogue code. Katalog by se měl skládat ze dvou částí. V první části by měly být klasifikovány podle tématu odrážející knihovnický klasifikační systém s čísly položek. Druhá část by měla být slovníkový katalog, který by zahrnoval autora, název, sérii a podobné identifikátory.<br /> <br /> ==Chain indexing==<br /> Ranganathan vymyslel geniálně jednoduchou metodu pro určování položek v katalogu, která se jmenovala Chain indexing. Tato metoda využívá každý aspekt předmětu jako položku rejstříku. Všechny důležité aspekty předmětu, od nejobecnější po nejkonkrétnější, jsou automaticky zahrnuty. Toto indexování může být přizpůsobeno na jiné klasifikační systémy stejně.&lt;ref&gt;DR. S .R .RANGANATHAN: FATHER OF INDIAN LIBRARY SCIENCE [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: <br /> http://libraryforall.tripod.com/sr.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Aktivity =<br /> V roce 1922 byl uvězněn Gandhi a byl propuštěn v době, kdy Ranganathan začal s aktivnější prací. V této době se snažil zavést masivní změny knihovního systému, což mělo potenciál podporovat občanskou neposlušnost. Tento fakt není nijak historicky podložen, přesto postupem času revoluci v knihovnickém světě udělal a umožnil ženám a menšinám informační proces hledání<br /> Rangathan stál v čele indické Library Association 1944 – 1953. Nebyl to však nikdy nijak zdatný správce. Známá byla jeho reakce na přechod z jeho vlastního třídění (Colon Classifiacation)na Deweyho desetinné třídění, kdy uprostřed hlasování odešel z místnosti. Dal tak silně najevo svůj postoj. <br /> Ranganathan byl předsedou skupiny klasifikační Výzkumné Mezinárodní Federace pro dokumentaci (angl.:. International Federation for Information and Documentation (zkr.FID)) mezi roky 1950-1962, mezitím vytvořil 12 výzkumných zpráv pro FID a od roku 1962 se stal čestným předsedou až do své smrti v roce 1972.&lt;ref&gt;S. R. Ranganathan- A Short Biography Zdroj: Encyclopedia of Library and Information Science, Ed. by Allen Kent and others, Vol. 25,<br /> 1978, published by Marcel Dekker Inc., New York. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: <br /> http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRBIO.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Mimo to se mu postupně zdařilo ustavit legislativní rámec pro oblast knihovnictví téměř ve všech indických státech. Později, v roce 1948, podal návrh zákona obecně platného pro všechny státy Indie (Union library bill), který byl součástí Plánu pro rozvoj knihoven (Library developement plan). Legislativou se nadále zabýval i v dalších letech. Výsledkem byly revize již stávajících zákonů či návrhy nových zákonů odpovídajících měnícím se podmínkám.<br /> Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jako národní zástupce Veřejné knihovny v Dillí vyjednával o svém projektu, jako plánu pro UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté posloužila jako obecný vzor veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Většina jeho platu z různých zaměstnání šla na konto Nadace pro knihovnictví Sarady Ranganathanové (jeho manželky), kterou v její práci podporoval.<br /> <br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> Ranganathan je považován za otce knihovnictví a podle informací a prací, také zaslouženě. O jeho významných dílech a objevech toho zde bylo napsáno už spousta. Mezi další významné osobnosti v oboru LIS (Librarian and Information Science), tak rozhodně patří. Důkazem o tom jsou časté citace i dlouho po jeho smrti. Jeho stěžejní práce &quot;The Five Laws of Library Science&quot; (Pět zákonů knihovnictví a &quot;Colon classification&quot; (Dvojtečkové třídění) jsou dnes brány jako základ knihovnictví a spousta nových prací či teorií právě z nich vychází. <br /> Mezi další zásluhy, tentokrát v oboru informační vědy, patří jeho definice pojmu &quot;předmět&quot; (v ang. subject). Definice zní:<br /> <br /> '''Předmět – organizovaná skupina myšlenek, jejichž rozšířením a záměrem je pravděpodobné, že se připojuje k oblasti zájmů a v plné kompetenci se nevyhnutelně specializuje na normálního člověka.''' Tato myšlenka vznikla v Prolegomena to library classification(p. 82), kde se nachází i její anglická originální verze.<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> === Ocenění ===<br /> *1935 Rao Sahib, Government of India<br /> *1948 D. Litt. (Honoris causa), Delhi University<br /> *1951 Honorary Fellow, Virginia Bibliographic Society<br /> *1954 Patron, Delhi Library Association<br /> *1956 Honorary Member, Indian Association of Special Libraries and Information Centers<br /> *1957 Padmashree, Government of India<br /> :: Honorary Vice-President, Library Association (London) <br /> :: Honorary Fellow, International Federation for Documentation1962Founder-Patron, Mysore Library Association, Bangalore<br /> <br /> *1964 D. Litt. (Honoris causa), University of Pittsburgh, U.S.A.<br /> *1965 National Research Professor for Library Science (Government of India) <br /> *1967 Honorary Fellow, Indian Standards Institution<br /> *1970 Margaret Mann Award (American Library Association)<br /> *1971 Grand Knight of Peace (Mark Twain Society, U.S.A.)<br /> <br /> === Členství ===<br /> *1916-1972 Member, Indian Mathematical Society<br /> *1917-1920 Founder-President, Mathematics and Science Association of the College<br /> *1922-1923 Secretary, Mathematics and Science Section, Madras Teachers Guild<br /> *1923 Secretary, Non-Gazetted Collegiate Officers Association<br /> *1928-1934 Treasurer, Indian Mathematical Society<br /> *1928-1953 Founder-Secretary, Madras Library Association<br /> *1928-1972 Fellow, Library Association, London<br /> *1930-1933 Member, International Library Committee of the World Association for Adult Education <br /> *1933-1972 Member, Indian Library Association <br /> *1937-1944 Vice-President, Indian Library Association <br /> *1944-1963 President, Indian Library Association <br /> *1949-1953 Secretary, Indian Adult Education Association <br /> *1953-1956 Vice President. FID<br /> :: Vice President, Indian Adult Education Association <br /> *1954-1964 Secretary and Chairman, FID Committee on general classification<br /> *1968-1961 Vice-President, International Federation for Documentation <br /> *1951 Promoted the formation of the Asian Federation of Library Associations at Indore (April)<br /> *1953-1957 Vice-President, Madras Library Association<br /> <br /> === Člen výborů ===<br /> *1948 Member, International Committee of Library Experts, United Nations<br /> *1949 Negotiated with UNESCO for the establishment of the Delhi Public Library as a pilot project<br /> *1950 Negotiated with UNESCO for the establishment of INSDOC <br /> :: Consultant, UNESCO, for preparing the place of machines in literature search<br /> *1951-1961 Rapporteur-general, FID/CA (Committee on General Theory of Classification of the International Federation for Documentation)<br /> *1951-1953 Member, International Advisory Committee on Bibliography of UNESCO<br /> *1963- Honorary Chairman, FID/CR (Committee on Classification Research of the International Federation for Documentation)&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> Za celou svou kariéru publikoval Ranganathan přes 60 knih a 2000 článků. Toto číslo je velmi vysoké, a tak zde nebude níže celý seznam jeho publikační činnosti, nýbrž zmíněny jeho hlavní práce a další vybrané.&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Hlavní práce ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R. (1931). The Five Laws of Library Science. Madras Library Association (Madras, India) and Edward Goldston (London, UK). <br /> *Ranganathan, S. R. (1933). Colon classification. Madras: The Madras Library Association; London: Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1934). Classified catalogue code. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1937). Prolegomena to library classification. Madras, Madras library association; London, E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1938). Theory of library catalogue. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1945). Elements of library classification : based on lectures delivered at the University of Bombay in December 1944. Poona: N.K. Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1948). Classification and international documentation. La Haye : Fédération internationale de documentation.<br /> *Ranganathan, S. R. (1951). Classification and Communication. University of Delhi (Delhi, India).<br /> *Ranganathan, S. R. (1955). Headings and Canons. Madras, S. Viswanathan.<br /> <br /> === Další publikace ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Sundaram, C. (1940). Reference service and bibliography. Madras; London: The Madras Library Association ; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1942). School and college libraries. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1946). National library system : a plan for India. Lahore: Indian Librarian.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. (1950). Classification, coding and machinery for search. Paris: UNESCO.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. Field Science Cooperation Office for South, A. (1953). Union catalogue of learned periodical publications in South Asia. London: Indian Library Association.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; All India Library, C. (1953). Depth classification and reference service &amp; reference material : papers for discussion at the tenth All-India Library Conference, Hyderabad, 1-4 June 1953, Delhi.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Indian National Scientific Documentation, C. (1954). Annals of library science. Annals of library science.<br /> *Ranganathan, S. R. (1957). Prolegomena to library classification. London: The Library Association.<br /> *Ranganathan, S. R. (1959). Library administration. Bombay: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1960). Library manual, for library authorities, librarians, and honorary library workers. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1961). Reference service. London: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1961). Education for leisure. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). Documentation and its facets : being a symposium of seventy papers by thirty-two authors. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). Library week souvenir. Bangalore: Mysore Library Association<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). The organization of libraries. London: Oxford University Press.<br /> *Ranganathan, S. R. (1966). Library development plan with a draft library bill for Kerala State. Trivandrum: S.G.P., Govt. Press.<br /> *Ranganathan, S. R. (1968). Free book service for all. Bombay: Pub. for the Mysore Library Assoc. by Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1973). Documentation: genesis and development. Delhi: Vikas Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Neelameghan, A. (1975). Physical bibliography for librarians. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1990). Indian library manifesto. New Delhi: ABC Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Kaula, P. N. (1992). A Librarian looks back : an autobiography of Dr. S.R. Ranganathan. New Delhi: ABC Pub. Hosue : Exclusive distributors, UBS Publishers' Distributors.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; National, L. (1993). Dr. S.R. Ranganathan : a tribute : on the occasion of his centenary celebrations. Calcutta: National Library.<br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Další doporučené zdroje =<br /> <br /> ''A Tribute to S. R. Ranganathan, the Father of Indian LiBmsry Science. Part 2. Contribution to Indian and International Lfbrary Science.'' Essays of an Information Scientist Vol:7, p.45- 49, 1984. Current Comments, #7, p.3-7, February 13, 1984. Dostupné na: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p045y1984.pdf<br /> <br /> Dr. RAMAN NAIR, R.. ''Ranganathan and public library system.'', 1996 In: International and Comparative Librarianship and Information Systems. Delhi, B R Publishing Corporation, pp. 127-135. Dostupné na: http://eprints.rclis.org/7499/1/Rangan1.pdf<br /> <br /> HARKER, Karen. ''The Fifth Law''. Being and Librarianship, 2. May, 2012. Dostupné na: http://beingandlibrarianship.blogspot.cz/2012/04/fifth-law.html<br /> <br /> MITCHELL, W. Bede. Reflections on the Evolution of Academic Libraries in the 21st Century. Dean of the Library, Georgia Southern University. Dostupné na: http://library.georgiasouthern.edu/cio/ciospch.html<br /> <br /> SEN, Kanti Bimal. ''Ranganathan's Five Laws''. Annals of Library and Information Studies, Vol. 55, June 2008, pp 87-90. Dostupné na: http://nopr.niscair.res.in/bitstream/123456789/1769/1/ALIS%2055(2)%2087-90.pdf<br /> <br /> SINGH, Harjit. ''S.R. Ranganathan-An Exemplary Teacher and a Guide.'' DESIDoC Bull Inj Tech. 12(5) September 1992. pp. 13- 15. Dostupné na: http://publications.drdo.gov.in/gsdl/collect/dbit/index/assoc/HASH2ed8.dir/dbit1205013.pdf<br /> <br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ramamrita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=32323 2013-05-15T07:42:18Z

<p>LukášZ: /* Další publikace */</p> <hr /> <div>'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označováno jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ramamrita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vzdělání ===<br /> Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kariéra ===<br /> Již během studií nebyl Ranganathan spokojený s podmínkami a postavením učitelské obce. Ranganathan mohl vyučovat na univerzitách matematiku a související obory, ale jelikož nebyl spokojen s podmínkami a platem, tak se rozhodl přijmout místo knihovníka na Madraské univerzitě. Podmínkou pro tuto práci bylo vzdělání v oboru a tak v letech 1924-25 absolvoval vysokoškolské knihovnické vzdělání v Londýně. Ranganathan měl velký vliv na knihovnictví. Nebyl spokojen s úrovní knihovnictví v Indii. Myslel si, že jde mnohem lépe využít služby a funkce. Prostřednictvím nových metod chtěl pozvednout knihovní vědu, aby ji vůbec bylo možno nazývat vědou.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1928 založil Madraskou knihovní asociaci. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta. Byl hostujícím profesorem či lektorem na nejrůznějších místech světa. Působil v zajímavých oblastech, např.: Bombaj, Varanasi, Spojené Království, Dillí, USA, Kanada či Japonsko.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Do roku 1945 působil hlavně na jihu Indie, kde se snažil vybudovat silnou síť knihoven. V roce 1944 obdržel od Madraské univerzity předčasnou penzi, a ikdyž toto období nepatřilo k jeho nejlepším, tak se nenechal odradit a pokračoval v dalších činnostech. Začal tak uplatňovat svůj vliv jak na celonárodním tak na mezinárodním poli.Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> ;1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> ;2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> ;3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> ;4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> ;5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v dalších doporučených zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> ==Classified catalogue code==<br /> V roce 1934 publikoval Ranganathan další důležitou práci : Classified catalogue code. Katalog by se měl skládat ze dvou částí. V první části by měly být klasifikovány podle tématu odrážející knihovnický klasifikační systém s čísly položek. Druhá část by měla být slovníkový katalog, který by zahrnoval autora, název, sérii a podobné identifikátory.<br /> <br /> ==Chain indexing==<br /> Ranganathan vymyslel geniálně jednoduchou metodu pro určování položek v katalogu, která se jmenovala Chain indexing. Tato metoda využívá každý aspekt předmětu jako položku rejstříku. Všechny důležité aspekty předmětu, od nejobecnější po nejkonkrétnější, jsou automaticky zahrnuty. Toto indexování může být přizpůsobeno na jiné klasifikační systémy stejně.&lt;ref&gt;DR. S .R .RANGANATHAN: FATHER OF INDIAN LIBRARY SCIENCE [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: <br /> http://libraryforall.tripod.com/sr.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Aktivity =<br /> V roce 1922 byl uvězněn Gandhi a byl propuštěn v době, kdy Ranganathan začal s aktivnější prací. V této době se snažil zavést masivní změny knihovního systému, což mělo potenciál podporovat občanskou neposlušnost. Tento fakt není nijak historicky podložen, přesto postupem času revoluci v knihovnickém světě udělal a umožnil ženám a menšinám informační proces hledání<br /> Rangathan stál v čele indické Library Association 1944 – 1953. Nebyl to však nikdy nijak zdatný správce. Známá byla jeho reakce na přechod z jeho vlastního třídění (Colon Classifiacation)na Deweyho desetinné třídění, kdy uprostřed hlasování odešel z místnosti. Dal tak silně najevo svůj postoj. <br /> Ranganathan byl předsedou skupiny klasifikační Výzkumné Mezinárodní Federace pro dokumentaci (angl.:. International Federation for Information and Documentation (zkr.FID)) mezi roky 1950-1962, mezitím vytvořil 12 výzkumných zpráv pro FID a od roku 1962 se stal čestným předsedou až do své smrti v roce 1972.&lt;ref&gt;S. R. Ranganathan- A Short Biography Zdroj: Encyclopedia of Library and Information Science, Ed. by Allen Kent and others, Vol. 25,<br /> 1978, published by Marcel Dekker Inc., New York. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: <br /> http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRBIO.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Mimo to se mu postupně zdařilo ustavit legislativní rámec pro oblast knihovnictví téměř ve všech indických státech. Později, v roce 1948, podal návrh zákona obecně platného pro všechny státy Indie (Union library bill), který byl součástí Plánu pro rozvoj knihoven (Library developement plan). Legislativou se nadále zabýval i v dalších letech. Výsledkem byly revize již stávajících zákonů či návrhy nových zákonů odpovídajících měnícím se podmínkám.<br /> Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jako národní zástupce Veřejné knihovny v Dillí vyjednával o svém projektu, jako plánu pro UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté posloužila jako obecný vzor veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Většina jeho platu z různých zaměstnání šla na konto Nadace pro knihovnictví Sarady Ranganathanové (jeho manželky), kterou v její práci podporoval.<br /> <br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> Ranganathan je považován za otce knihovnictví a podle informací a prací, také zaslouženě. O jeho významných dílech a objevech toho zde bylo napsáno už spousta. Mezi další významné osobnosti v oboru LIS (Librarian and Information Science), tak rozhodně patří. Důkazem o tom jsou časté citace i dlouho po jeho smrti. Jeho stěžejní práce &quot;The Five Laws of Library Science&quot; (Pět zákonů knihovnictví a &quot;Colon classification&quot; (Dvojtečkové třídění) jsou dnes brány jako základ knihovnictví a spousta nových prací či teorií právě z nich vychází. <br /> Mezi další zásluhy, tentokrát v oboru informační vědy, patří jeho definice pojmu &quot;předmět&quot; (v ang. subject). Definice zní:<br /> <br /> '''Předmět – organizovaná skupina myšlenek, jejichž rozšířením a záměrem je pravděpodobné, že se připojuje k oblasti zájmů a v plné kompetenci se nevyhnutelně specializuje na normálního člověka.''' Tato myšlenka vznikla v Prolegomena to library classification(p. 82), kde se nachází i její anglická originální verze.<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> === Ocenění ===<br /> *1935 Rao Sahib, Government of India<br /> *1948 D. Litt. (Honoris causa), Delhi University<br /> *1951 Honorary Fellow, Virginia Bibliographic Society<br /> *1954 Patron, Delhi Library Association<br /> *1956 Honorary Member, Indian Association of Special Libraries and Information Centers<br /> *1957 Padmashree, Government of India<br /> :: Honorary Vice-President, Library Association (London) <br /> :: Honorary Fellow, International Federation for Documentation1962Founder-Patron, Mysore Library Association, Bangalore<br /> <br /> *1964 D. Litt. (Honoris causa), University of Pittsburgh, U.S.A.<br /> *1965 National Research Professor for Library Science (Government of India) <br /> *1967 Honorary Fellow, Indian Standards Institution<br /> *1970 Margaret Mann Award (American Library Association)<br /> *1971 Grand Knight of Peace (Mark Twain Society, U.S.A.)<br /> <br /> === Členství ===<br /> *1916-1972 Member, Indian Mathematical Society<br /> *1917-1920 Founder-President, Mathematics and Science Association of the College<br /> *1922-1923 Secretary, Mathematics and Science Section, Madras Teachers Guild<br /> *1923 Secretary, Non-Gazetted Collegiate Officers Association<br /> *1928-1934 Treasurer, Indian Mathematical Society<br /> *1928-1953 Founder-Secretary, Madras Library Association<br /> *1928-1972 Fellow, Library Association, London<br /> *1930-1933 Member, International Library Committee of the World Association for Adult Education <br /> *1933-1972 Member, Indian Library Association <br /> *1937-1944 Vice-President, Indian Library Association <br /> *1944-1963 President, Indian Library Association <br /> *1949-1953 Secretary, Indian Adult Education Association <br /> *1953-1956 Vice President. FID<br /> :: Vice President, Indian Adult Education Association <br /> *1954-1964 Secretary and Chairman, FID Committee on general classification<br /> *1968-1961 Vice-President, International Federation for Documentation <br /> *1951 Promoted the formation of the Asian Federation of Library Associations at Indore (April)<br /> *1953-1957 Vice-President, Madras Library Association<br /> <br /> === Člen výborů ===<br /> *1948 Member, International Committee of Library Experts, United Nations<br /> *1949 Negotiated with UNESCO for the establishment of the Delhi Public Library as a pilot project<br /> *1950 Negotiated with UNESCO for the establishment of INSDOC <br /> :: Consultant, UNESCO, for preparing the place of machines in literature search<br /> *1951-1961 Rapporteur-general, FID/CA (Committee on General Theory of Classification of the International Federation for Documentation)<br /> *1951-1953 Member, International Advisory Committee on Bibliography of UNESCO<br /> *1963- Honorary Chairman, FID/CR (Committee on Classification Research of the International Federation for Documentation)&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> Za celou svou kariéru publikoval Ranganathan přes 60 knih a 2000 článků. Toto číslo je velmi vysoké, a tak zde nebude níže celý seznam jeho publikační činnosti, nýbrž zmíněny jeho hlavní práce a další vybrané.&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Hlavní práce ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R. (1931). The Five Laws of Library Science. Madras Library Association (Madras, India) and Edward Goldston (London, UK). <br /> *Ranganathan, S. R. (1933). Colon classification. Madras: The Madras Library Association; London: Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1934). Classified catalogue code. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1937). Prolegomena to library classification. Madras, Madras library association; London, E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1938). Theory of library catalogue. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1945). Elements of library classification : based on lectures delivered at the University of Bombay in December 1944. Poona: N.K. Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1948). Classification and international documentation. La Haye : Fédération internationale de documentation.<br /> *Ranganathan, S. R. (1951). Classification and Communication. University of Delhi (Delhi, India).<br /> *Ranganathan, S. R. (1955). Headings and Canons. Madras, S. Viswanathan.<br /> <br /> === Další publikace ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Sundaram, C. (1940). Reference service and bibliography. Madras; London: The Madras Library Association ; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1942). School and college libraries. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1946). National library system : a plan for India. Lahore: Indian Librarian.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. (1950). Classification, coding and machinery for search. Paris: UNESCO.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. Field Science Cooperation Office for South, A. (1953). Union catalogue of learned periodical publications in South Asia. London: Indian Library Association.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; All India Library, C. (1953). Depth classification and reference service &amp; reference material : papers for discussion at the tenth All-India Library Conference, Hyderabad, 1-4 June 1953, Delhi.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Indian National Scientific Documentation, C. (1954). Annals of library science. Annals of library science.<br /> *Ranganathan, S. R. (1957b). Prolegomena to library classification. London: The Library Association.<br /> *Ranganathan, S. R. (1959). Library administration. Bombay: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1960). Library manual, for library authorities, librarians, and honorary library workers. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1961). Reference service. London: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1961). Education for leisure. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). Documentation and its facets : being a symposium of seventy papers by thirty-two authors. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). Library week souvenir. Bangalore: Mysore Library Association<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). The organization of libraries. London: Oxford University Press.<br /> *Ranganathan, S. R. (1966). Library development plan with a draft library bill for Kerala State. Trivandrum: S.G.P., Govt. Press.<br /> *Ranganathan, S. R. (1968). Free book service for all. Bombay: Pub. for the Mysore Library Assoc. by Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1973). Documentation: genesis and development. Delhi: Vikas Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Neelameghan, A. (1975). Physical bibliography for librarians. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1990). Indian library manifesto. New Delhi: ABC Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Kaula, P. N. (1992). A Librarian looks back : an autobiography of Dr. S.R. Ranganathan. New Delhi: ABC Pub. Hosue : Exclusive distributors, UBS Publishers' Distributors.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; National, L. (1993). Dr. S.R. Ranganathan : a tribute : on the occasion of his centenary celebrations. Calcutta: National Library.<br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Další doporučené zdroje =<br /> <br /> ''A Tribute to S. R. Ranganathan, the Father of Indian LiBmsry Science. Part 2. Contribution to Indian and International Lfbrary Science.'' Essays of an Information Scientist Vol:7, p.45- 49, 1984. Current Comments, #7, p.3-7, February 13, 1984. Dostupné na: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p045y1984.pdf<br /> <br /> Dr. RAMAN NAIR, R.. ''Ranganathan and public library system.'', 1996 In: International and Comparative Librarianship and Information Systems. Delhi, B R Publishing Corporation, pp. 127-135. Dostupné na: http://eprints.rclis.org/7499/1/Rangan1.pdf<br /> <br /> HARKER, Karen. ''The Fifth Law''. Being and Librarianship, 2. May, 2012. Dostupné na: http://beingandlibrarianship.blogspot.cz/2012/04/fifth-law.html<br /> <br /> MITCHELL, W. Bede. Reflections on the Evolution of Academic Libraries in the 21st Century. Dean of the Library, Georgia Southern University. Dostupné na: http://library.georgiasouthern.edu/cio/ciospch.html<br /> <br /> SEN, Kanti Bimal. ''Ranganathan's Five Laws''. Annals of Library and Information Studies, Vol. 55, June 2008, pp 87-90. Dostupné na: http://nopr.niscair.res.in/bitstream/123456789/1769/1/ALIS%2055(2)%2087-90.pdf<br /> <br /> SINGH, Harjit. ''S.R. Ranganathan-An Exemplary Teacher and a Guide.'' DESIDoC Bull Inj Tech. 12(5) September 1992. pp. 13- 15. Dostupné na: http://publications.drdo.gov.in/gsdl/collect/dbit/index/assoc/HASH2ed8.dir/dbit1205013.pdf<br /> <br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ramamrita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=32180 2013-05-14T08:51:06Z

<p>LukášZ: /* Význam pro pro knihovnictví a informační vědu */</p> <hr /> <div>'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označováno jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ramamrita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vzdělání ===<br /> Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kariéra ===<br /> Již během studií nebyl Ranganathan spokojený s podmínkami a postavením učitelské obce. Ranganathan mohl vyučovat na univerzitách matematiku a související obory, ale jelikož nebyl spokojen s podmínkami a platem, tak se rozhodl přijmout místo knihovníka na Madraské univerzitě. Podmínkou pro tuto práci bylo vzdělání v oboru a tak v letech 1924-25 absolvoval vysokoškolské knihovnické vzdělání v Londýně. Ranganathan měl velký vliv na knihovnictví. Nebyl spokojen s úrovní knihovnictví v Indii. Myslel si, že jde mnohem lépe využít služby a funkce. Prostřednictvím nových metod chtěl pozvednout knihovní vědu, aby ji vůbec bylo možno nazývat vědou.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1928 založil Madraskou knihovní asociaci. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta. Byl hostujícím profesorem či lektorem na nejrůznějších místech světa. Působil v zajímavých oblastech, např.: Bombaj, Varanasi, Spojené Království, Dillí, USA, Kanada či Japonsko.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Do roku 1945 působil hlavně na jihu Indie, kde se snažil vybudovat silnou síť knihoven. V roce 1944 obdržel od Madraské univerzity předčasnou penzi, a ikdyž toto období nepatřilo k jeho nejlepším, tak se nenechal odradit a pokračoval v dalších činnostech. Začal tak uplatňovat svůj vliv jak na celonárodním tak na mezinárodním poli.Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> ;1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> ;2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> ;3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> ;4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> ;5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v dalších doporučených zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> ==Classified catalogue code==<br /> V roce 1934 publikoval Ranganathan další důležitou práci : Classified catalogue code. Katalog by se měl skládat ze dvou částí. V první části by měly být klasifikovány podle tématu odrážející knihovnický klasifikační systém s čísly položek. Druhá část by měla být slovníkový katalog, který by zahrnoval autora, název, sérii a podobné identifikátory.<br /> <br /> ==Chain indexing==<br /> Ranganathan vymyslel geniálně jednoduchou metodu pro určování položek v katalogu, která se jmenovala Chain indexing. Tato metoda využívá každý aspekt předmětu jako položku rejstříku. Všechny důležité aspekty předmětu, od nejobecnější po nejkonkrétnější, jsou automaticky zahrnuty. Toto indexování může být přizpůsobeno na jiné klasifikační systémy stejně.&lt;ref&gt;DR. S .R .RANGANATHAN: FATHER OF INDIAN LIBRARY SCIENCE [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: <br /> http://libraryforall.tripod.com/sr.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Aktivity =<br /> V roce 1922 byl uvězněn Gandhi a byl propuštěn v době, kdy Ranganathan začal s aktivnější prací. V této době se snažil zavést masivní změny knihovního systému, což mělo potenciál podporovat občanskou neposlušnost. Tento fakt není nijak historicky podložen, přesto postupem času revoluci v knihovnickém světě udělal a umožnil ženám a menšinám informační proces hledání<br /> Rangathan stál v čele indické Library Association 1944 – 1953. Nebyl to však nikdy nijak zdatný správce. Známá byla jeho reakce na přechod z jeho vlastního třídění (Colon Classifiacation)na Deweyho desetinné třídění, kdy uprostřed hlasování odešel z místnosti. Dal tak silně najevo svůj postoj. <br /> Ranganathan byl předsedou skupiny klasifikační Výzkumné Mezinárodní Federace pro dokumentaci (angl.:. International Federation for Information and Documentation (zkr.FID)) mezi roky 1950-1962, mezitím vytvořil 12 výzkumných zpráv pro FID a od roku 1962 se stal čestným předsedou až do své smrti v roce 1972.&lt;ref&gt;S. R. Ranganathan- A Short Biography Zdroj: Encyclopedia of Library and Information Science, Ed. by Allen Kent and others, Vol. 25,<br /> 1978, published by Marcel Dekker Inc., New York. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: <br /> http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRBIO.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Mimo to se mu postupně zdařilo ustavit legislativní rámec pro oblast knihovnictví téměř ve všech indických státech. Později, v roce 1948, podal návrh zákona obecně platného pro všechny státy Indie (Union library bill), který byl součástí Plánu pro rozvoj knihoven (Library developement plan). Legislativou se nadále zabýval i v dalších letech. Výsledkem byly revize již stávajících zákonů či návrhy nových zákonů odpovídajících měnícím se podmínkám.<br /> Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jako národní zástupce Veřejné knihovny v Dillí vyjednával o svém projektu, jako plánu pro UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté posloužila jako obecný vzor veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Většina jeho platu z různých zaměstnání šla na konto Nadace pro knihovnictví Sarady Ranganathanové (jeho manželky), kterou v její práci podporoval.<br /> <br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> Ranganathan je považován za otce knihovnictví a podle informací a prací, také zaslouženě. O jeho významných dílech a objevech toho zde bylo napsáno už spousta. Mezi další významné osobnosti v oboru LIS (Librarian and Information Science), tak rozhodně patří. Důkazem o tom jsou časté citace i dlouho po jeho smrti. Jeho stěžejní práce &quot;The Five Laws of Library Science&quot; (Pět zákonů knihovnictví a &quot;Colon classification&quot; (Dvojtečkové třídění) jsou dnes brány jako základ knihovnictví a spousta nových prací či teorií právě z nich vychází. <br /> Mezi další zásluhy, tentokrát v oboru informační vědy, patří jeho definice pojmu &quot;předmět&quot; (v ang. subject). Definice zní:<br /> <br /> '''Předmět – organizovaná skupina myšlenek, jejichž rozšířením a záměrem je pravděpodobné, že se připojuje k oblasti zájmů a v plné kompetenci se nevyhnutelně specializuje na normálního člověka.''' Tato myšlenka vznikla v Prolegomena to library classification(p. 82), kde se nachází i její anglická originální verze.<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> === Ocenění ===<br /> *1935 Rao Sahib, Government of India<br /> *1948 D. Litt. (Honoris causa), Delhi University<br /> *1951 Honorary Fellow, Virginia Bibliographic Society<br /> *1954 Patron, Delhi Library Association<br /> *1956 Honorary Member, Indian Association of Special Libraries and Information Centers<br /> *1957 Padmashree, Government of India<br /> :: Honorary Vice-President, Library Association (London) <br /> :: Honorary Fellow, International Federation for Documentation1962Founder-Patron, Mysore Library Association, Bangalore<br /> <br /> *1964 D. Litt. (Honoris causa), University of Pittsburgh, U.S.A.<br /> *1965 National Research Professor for Library Science (Government of India) <br /> *1967 Honorary Fellow, Indian Standards Institution<br /> *1970 Margaret Mann Award (American Library Association)<br /> *1971 Grand Knight of Peace (Mark Twain Society, U.S.A.)<br /> <br /> === Členství ===<br /> *1916-1972 Member, Indian Mathematical Society<br /> *1917-1920 Founder-President, Mathematics and Science Association of the College<br /> *1922-1923 Secretary, Mathematics and Science Section, Madras Teachers Guild<br /> *1923 Secretary, Non-Gazetted Collegiate Officers Association<br /> *1928-1934 Treasurer, Indian Mathematical Society<br /> *1928-1953 Founder-Secretary, Madras Library Association<br /> *1928-1972 Fellow, Library Association, London<br /> *1930-1933 Member, International Library Committee of the World Association for Adult Education <br /> *1933-1972 Member, Indian Library Association <br /> *1937-1944 Vice-President, Indian Library Association <br /> *1944-1963 President, Indian Library Association <br /> *1949-1953 Secretary, Indian Adult Education Association <br /> *1953-1956 Vice President. FID<br /> :: Vice President, Indian Adult Education Association <br /> *1954-1964 Secretary and Chairman, FID Committee on general classification<br /> *1968-1961 Vice-President, International Federation for Documentation <br /> *1951 Promoted the formation of the Asian Federation of Library Associations at Indore (April)<br /> *1953-1957 Vice-President, Madras Library Association<br /> <br /> === Člen výborů ===<br /> *1948 Member, International Committee of Library Experts, United Nations<br /> *1949 Negotiated with UNESCO for the establishment of the Delhi Public Library as a pilot project<br /> *1950 Negotiated with UNESCO for the establishment of INSDOC <br /> :: Consultant, UNESCO, for preparing the place of machines in literature search<br /> *1951-1961 Rapporteur-general, FID/CA (Committee on General Theory of Classification of the International Federation for Documentation)<br /> *1951-1953 Member, International Advisory Committee on Bibliography of UNESCO<br /> *1963- Honorary Chairman, FID/CR (Committee on Classification Research of the International Federation for Documentation)&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> Za celou svou kariéru publikoval Ranganathan přes 60 knih a 2000 článků. Toto číslo je velmi vysoké, a tak zde nebude níže celý seznam jeho publikační činnosti, nýbrž zmíněny jeho hlavní práce a další vybrané.&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Hlavní práce ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R. (1931). The Five Laws of Library Science. Madras Library Association (Madras, India) and Edward Goldston (London, UK). <br /> *Ranganathan, S. R. (1933). Colon classification. Madras: The Madras Library Association; London: Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1934). Classified catalogue code. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1937). Prolegomena to library classification. Madras, Madras library association; London, E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1938). Theory of library catalogue. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1945). Elements of library classification : based on lectures delivered at the University of Bombay in December 1944. Poona: N.K. Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1948). Classification and international documentation. La Haye : Fédération internationale de documentation.<br /> *Ranganathan, S. R. (1951). Classification and Communication. University of Delhi (Delhi, India).<br /> *Ranganathan, S. R. (1955). Headings and Canons. Madras, S. Viswanathan.<br /> <br /> === Další publikace ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Sundaram, C. (1940). Reference service and bibliography. Madras; London: The Madras Library Association ; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1942). School and college libraries. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1946). National library system : a plan for India. Lahore: Indian Librarian.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. (1950). Classification, coding and machinery for search. Paris: UNESCO.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. Field Science Cooperation Office for South, A. (1953). Union catalogue of learned periodical publications in South Asia. London: Indian Library Association.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; All India Library, C. (1953). Depth classification and reference service &amp; reference material : papers for discussion at the tenth All-India Library Conference, Hyderabad, 1-4 June 1953, Delhi.<br /> *Ranganathan, S. R. (1959). Library administration. Bombay: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1960). Library manual, for library authorities, librarians, and honorary library workers. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1961). Reference service. London: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). Documentation and its facets : being a symposium of seventy papers by thirty-two authors. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1966). Library development plan with a draft library bill for Kerala State. Trivandrum: S.G.P., Govt. Press.<br /> *Ranganathan, S. R. (1968). Free book service for all. Bombay: Pub. for the Mysore Library Assoc. by Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1973). Documentation: genesis and development. Delhi: Vikas Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Neelameghan, A. (1975). Physical bibliography for librarians. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1990). Indian library manifesto. New Delhi: ABC Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Kaula, P. N. (1992). A Librarian looks back : an autobiography of Dr. S.R. Ranganathan. New Delhi: ABC Pub. Hosue : Exclusive distributors, UBS Publishers' Distributors.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; National, L. (1993). Dr. S.R. Ranganathan : a tribute : on the occasion of his centenary celebrations. Calcutta: National Library.<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Další doporučené zdroje =<br /> <br /> ''A Tribute to S. R. Ranganathan, the Father of Indian LiBmsry Science. Part 2. Contribution to Indian and International Lfbrary Science.'' Essays of an Information Scientist Vol:7, p.45- 49, 1984. Current Comments, #7, p.3-7, February 13, 1984. Dostupné na: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p045y1984.pdf<br /> <br /> Dr. RAMAN NAIR, R.. ''Ranganathan and public library system.'', 1996 In: International and Comparative Librarianship and Information Systems. Delhi, B R Publishing Corporation, pp. 127-135. Dostupné na: http://eprints.rclis.org/7499/1/Rangan1.pdf<br /> <br /> HARKER, Karen. ''The Fifth Law''. Being and Librarianship, 2. May, 2012. Dostupné na: http://beingandlibrarianship.blogspot.cz/2012/04/fifth-law.html<br /> <br /> MITCHELL, W. Bede. Reflections on the Evolution of Academic Libraries in the 21st Century. Dean of the Library, Georgia Southern University. Dostupné na: http://library.georgiasouthern.edu/cio/ciospch.html<br /> <br /> SEN, Kanti Bimal. ''Ranganathan's Five Laws''. Annals of Library and Information Studies, Vol. 55, June 2008, pp 87-90. Dostupné na: http://nopr.niscair.res.in/bitstream/123456789/1769/1/ALIS%2055(2)%2087-90.pdf<br /> <br /> SINGH, Harjit. ''S.R. Ranganathan-An Exemplary Teacher and a Guide.'' DESIDoC Bull Inj Tech. 12(5) September 1992. pp. 13- 15. Dostupné na: http://publications.drdo.gov.in/gsdl/collect/dbit/index/assoc/HASH2ed8.dir/dbit1205013.pdf<br /> <br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ramamrita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=32179 2013-05-14T08:45:29Z

<p>LukášZ: /* Význam pro pro knihovnictví a informační vědu */</p> <hr /> <div>'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označováno jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ramamrita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vzdělání ===<br /> Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kariéra ===<br /> Již během studií nebyl Ranganathan spokojený s podmínkami a postavením učitelské obce. Ranganathan mohl vyučovat na univerzitách matematiku a související obory, ale jelikož nebyl spokojen s podmínkami a platem, tak se rozhodl přijmout místo knihovníka na Madraské univerzitě. Podmínkou pro tuto práci bylo vzdělání v oboru a tak v letech 1924-25 absolvoval vysokoškolské knihovnické vzdělání v Londýně. Ranganathan měl velký vliv na knihovnictví. Nebyl spokojen s úrovní knihovnictví v Indii. Myslel si, že jde mnohem lépe využít služby a funkce. Prostřednictvím nových metod chtěl pozvednout knihovní vědu, aby ji vůbec bylo možno nazývat vědou.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1928 založil Madraskou knihovní asociaci. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta. Byl hostujícím profesorem či lektorem na nejrůznějších místech světa. Působil v zajímavých oblastech, např.: Bombaj, Varanasi, Spojené Království, Dillí, USA, Kanada či Japonsko.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Do roku 1945 působil hlavně na jihu Indie, kde se snažil vybudovat silnou síť knihoven. V roce 1944 obdržel od Madraské univerzity předčasnou penzi, a ikdyž toto období nepatřilo k jeho nejlepším, tak se nenechal odradit a pokračoval v dalších činnostech. Začal tak uplatňovat svůj vliv jak na celonárodním tak na mezinárodním poli.Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> ;1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> ;2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> ;3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> ;4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> ;5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v dalších doporučených zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> ==Classified catalogue code==<br /> V roce 1934 publikoval Ranganathan další důležitou práci : Classified catalogue code. Katalog by se měl skládat ze dvou částí. V první části by měly být klasifikovány podle tématu odrážející knihovnický klasifikační systém s čísly položek. Druhá část by měla být slovníkový katalog, který by zahrnoval autora, název, sérii a podobné identifikátory.<br /> <br /> ==Chain indexing==<br /> Ranganathan vymyslel geniálně jednoduchou metodu pro určování položek v katalogu, která se jmenovala Chain indexing. Tato metoda využívá každý aspekt předmětu jako položku rejstříku. Všechny důležité aspekty předmětu, od nejobecnější po nejkonkrétnější, jsou automaticky zahrnuty. Toto indexování může být přizpůsobeno na jiné klasifikační systémy stejně.&lt;ref&gt;DR. S .R .RANGANATHAN: FATHER OF INDIAN LIBRARY SCIENCE [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: <br /> http://libraryforall.tripod.com/sr.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Aktivity =<br /> V roce 1922 byl uvězněn Gandhi a byl propuštěn v době, kdy Ranganathan začal s aktivnější prací. V této době se snažil zavést masivní změny knihovního systému, což mělo potenciál podporovat občanskou neposlušnost. Tento fakt není nijak historicky podložen, přesto postupem času revoluci v knihovnickém světě udělal a umožnil ženám a menšinám informační proces hledání<br /> Rangathan stál v čele indické Library Association 1944 – 1953. Nebyl to však nikdy nijak zdatný správce. Známá byla jeho reakce na přechod z jeho vlastního třídění (Colon Classifiacation)na Deweyho desetinné třídění, kdy uprostřed hlasování odešel z místnosti. Dal tak silně najevo svůj postoj. <br /> Ranganathan byl předsedou skupiny klasifikační Výzkumné Mezinárodní Federace pro dokumentaci (angl.:. International Federation for Information and Documentation (zkr.FID)) mezi roky 1950-1962, mezitím vytvořil 12 výzkumných zpráv pro FID a od roku 1962 se stal čestným předsedou až do své smrti v roce 1972.&lt;ref&gt;S. R. Ranganathan- A Short Biography Zdroj: Encyclopedia of Library and Information Science, Ed. by Allen Kent and others, Vol. 25,<br /> 1978, published by Marcel Dekker Inc., New York. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: <br /> http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRBIO.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Mimo to se mu postupně zdařilo ustavit legislativní rámec pro oblast knihovnictví téměř ve všech indických státech. Později, v roce 1948, podal návrh zákona obecně platného pro všechny státy Indie (Union library bill), který byl součástí Plánu pro rozvoj knihoven (Library developement plan). Legislativou se nadále zabýval i v dalších letech. Výsledkem byly revize již stávajících zákonů či návrhy nových zákonů odpovídajících měnícím se podmínkám.<br /> Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jako národní zástupce Veřejné knihovny v Dillí vyjednával o svém projektu, jako plánu pro UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté posloužila jako obecný vzor veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Většina jeho platu z různých zaměstnání šla na konto Nadace pro knihovnictví Sarady Ranganathanové (jeho manželky), kterou v její práci podporoval.<br /> <br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> Ranganathan je považován za otce knihovnictví a podle informací a prací, také zaslouženě. O jeho významných dílech a objevech toho zde bylo napsáno už spousta. Mezi další významné osobnosti v oboru LIS (Librarian and Information Science), tak rozhodně patří. Důkazem o tom jsou časté citace i dlouho po jeho smrti. Jeho stěžejní práce &quot;The Five Laws of Library Science&quot; (Pět zákonů knihovnictví a &quot;Colon classification&quot; (Dvojtečkové třídění) jsou dnes brány jako základ knihovnictví a spousta nových prací či teorií právě z nich vychází. <br /> Mezi další zásluhy, tentokrát v oboru informační vědy, patří jeho definice pojmu &quot;předmět&quot; (v ang. subject). Definice zní:<br /> <br /> '''Předmět - organizovaná skupina myšlenek, jejichž rozšířením a záměrem je pravděpodobně, souvislost v oblasti zájmů a intelektuální kompetence v oblasti nevyhnutelné specializace normálního člověka.''' Tato myšlenka vznikla v Prolegomena to library classification(p. 82), kde se nachází i její anglická originální verze.<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> === Ocenění ===<br /> *1935 Rao Sahib, Government of India<br /> *1948 D. Litt. (Honoris causa), Delhi University<br /> *1951 Honorary Fellow, Virginia Bibliographic Society<br /> *1954 Patron, Delhi Library Association<br /> *1956 Honorary Member, Indian Association of Special Libraries and Information Centers<br /> *1957 Padmashree, Government of India<br /> :: Honorary Vice-President, Library Association (London) <br /> :: Honorary Fellow, International Federation for Documentation1962Founder-Patron, Mysore Library Association, Bangalore<br /> <br /> *1964 D. Litt. (Honoris causa), University of Pittsburgh, U.S.A.<br /> *1965 National Research Professor for Library Science (Government of India) <br /> *1967 Honorary Fellow, Indian Standards Institution<br /> *1970 Margaret Mann Award (American Library Association)<br /> *1971 Grand Knight of Peace (Mark Twain Society, U.S.A.)<br /> <br /> === Členství ===<br /> *1916-1972 Member, Indian Mathematical Society<br /> *1917-1920 Founder-President, Mathematics and Science Association of the College<br /> *1922-1923 Secretary, Mathematics and Science Section, Madras Teachers Guild<br /> *1923 Secretary, Non-Gazetted Collegiate Officers Association<br /> *1928-1934 Treasurer, Indian Mathematical Society<br /> *1928-1953 Founder-Secretary, Madras Library Association<br /> *1928-1972 Fellow, Library Association, London<br /> *1930-1933 Member, International Library Committee of the World Association for Adult Education <br /> *1933-1972 Member, Indian Library Association <br /> *1937-1944 Vice-President, Indian Library Association <br /> *1944-1963 President, Indian Library Association <br /> *1949-1953 Secretary, Indian Adult Education Association <br /> *1953-1956 Vice President. FID<br /> :: Vice President, Indian Adult Education Association <br /> *1954-1964 Secretary and Chairman, FID Committee on general classification<br /> *1968-1961 Vice-President, International Federation for Documentation <br /> *1951 Promoted the formation of the Asian Federation of Library Associations at Indore (April)<br /> *1953-1957 Vice-President, Madras Library Association<br /> <br /> === Člen výborů ===<br /> *1948 Member, International Committee of Library Experts, United Nations<br /> *1949 Negotiated with UNESCO for the establishment of the Delhi Public Library as a pilot project<br /> *1950 Negotiated with UNESCO for the establishment of INSDOC <br /> :: Consultant, UNESCO, for preparing the place of machines in literature search<br /> *1951-1961 Rapporteur-general, FID/CA (Committee on General Theory of Classification of the International Federation for Documentation)<br /> *1951-1953 Member, International Advisory Committee on Bibliography of UNESCO<br /> *1963- Honorary Chairman, FID/CR (Committee on Classification Research of the International Federation for Documentation)&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> Za celou svou kariéru publikoval Ranganathan přes 60 knih a 2000 článků. Toto číslo je velmi vysoké, a tak zde nebude níže celý seznam jeho publikační činnosti, nýbrž zmíněny jeho hlavní práce a další vybrané.&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Hlavní práce ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R. (1931). The Five Laws of Library Science. Madras Library Association (Madras, India) and Edward Goldston (London, UK). <br /> *Ranganathan, S. R. (1933). Colon classification. Madras: The Madras Library Association; London: Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1934). Classified catalogue code. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1937). Prolegomena to library classification. Madras, Madras library association; London, E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1938). Theory of library catalogue. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1945). Elements of library classification : based on lectures delivered at the University of Bombay in December 1944. Poona: N.K. Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1948). Classification and international documentation. La Haye : Fédération internationale de documentation.<br /> *Ranganathan, S. R. (1951). Classification and Communication. University of Delhi (Delhi, India).<br /> *Ranganathan, S. R. (1955). Headings and Canons. Madras, S. Viswanathan.<br /> <br /> === Další publikace ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Sundaram, C. (1940). Reference service and bibliography. Madras; London: The Madras Library Association ; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1942). School and college libraries. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1946). National library system : a plan for India. Lahore: Indian Librarian.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. (1950). Classification, coding and machinery for search. Paris: UNESCO.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. Field Science Cooperation Office for South, A. (1953). Union catalogue of learned periodical publications in South Asia. London: Indian Library Association.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; All India Library, C. (1953). Depth classification and reference service &amp; reference material : papers for discussion at the tenth All-India Library Conference, Hyderabad, 1-4 June 1953, Delhi.<br /> *Ranganathan, S. R. (1959). Library administration. Bombay: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1960). Library manual, for library authorities, librarians, and honorary library workers. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1961). Reference service. London: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). Documentation and its facets : being a symposium of seventy papers by thirty-two authors. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1966). Library development plan with a draft library bill for Kerala State. Trivandrum: S.G.P., Govt. Press.<br /> *Ranganathan, S. R. (1968). Free book service for all. Bombay: Pub. for the Mysore Library Assoc. by Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1973). Documentation: genesis and development. Delhi: Vikas Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Neelameghan, A. (1975). Physical bibliography for librarians. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1990). Indian library manifesto. New Delhi: ABC Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Kaula, P. N. (1992). A Librarian looks back : an autobiography of Dr. S.R. Ranganathan. New Delhi: ABC Pub. Hosue : Exclusive distributors, UBS Publishers' Distributors.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; National, L. (1993). Dr. S.R. Ranganathan : a tribute : on the occasion of his centenary celebrations. Calcutta: National Library.<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Další doporučené zdroje =<br /> <br /> ''A Tribute to S. R. Ranganathan, the Father of Indian LiBmsry Science. Part 2. Contribution to Indian and International Lfbrary Science.'' Essays of an Information Scientist Vol:7, p.45- 49, 1984. Current Comments, #7, p.3-7, February 13, 1984. Dostupné na: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p045y1984.pdf<br /> <br /> Dr. RAMAN NAIR, R.. ''Ranganathan and public library system.'', 1996 In: International and Comparative Librarianship and Information Systems. Delhi, B R Publishing Corporation, pp. 127-135. Dostupné na: http://eprints.rclis.org/7499/1/Rangan1.pdf<br /> <br /> HARKER, Karen. ''The Fifth Law''. Being and Librarianship, 2. May, 2012. Dostupné na: http://beingandlibrarianship.blogspot.cz/2012/04/fifth-law.html<br /> <br /> MITCHELL, W. Bede. Reflections on the Evolution of Academic Libraries in the 21st Century. Dean of the Library, Georgia Southern University. Dostupné na: http://library.georgiasouthern.edu/cio/ciospch.html<br /> <br /> SEN, Kanti Bimal. ''Ranganathan's Five Laws''. Annals of Library and Information Studies, Vol. 55, June 2008, pp 87-90. Dostupné na: http://nopr.niscair.res.in/bitstream/123456789/1769/1/ALIS%2055(2)%2087-90.pdf<br /> <br /> SINGH, Harjit. ''S.R. Ranganathan-An Exemplary Teacher and a Guide.'' DESIDoC Bull Inj Tech. 12(5) September 1992. pp. 13- 15. Dostupné na: http://publications.drdo.gov.in/gsdl/collect/dbit/index/assoc/HASH2ed8.dir/dbit1205013.pdf<br /> <br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ramamrita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=32178 2013-05-14T08:43:15Z

<p>LukášZ: /* Význam pro pro knihovnictví a informační vědu */</p> <hr /> <div>'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označováno jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ramamrita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vzdělání ===<br /> Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kariéra ===<br /> Již během studií nebyl Ranganathan spokojený s podmínkami a postavením učitelské obce. Ranganathan mohl vyučovat na univerzitách matematiku a související obory, ale jelikož nebyl spokojen s podmínkami a platem, tak se rozhodl přijmout místo knihovníka na Madraské univerzitě. Podmínkou pro tuto práci bylo vzdělání v oboru a tak v letech 1924-25 absolvoval vysokoškolské knihovnické vzdělání v Londýně. Ranganathan měl velký vliv na knihovnictví. Nebyl spokojen s úrovní knihovnictví v Indii. Myslel si, že jde mnohem lépe využít služby a funkce. Prostřednictvím nových metod chtěl pozvednout knihovní vědu, aby ji vůbec bylo možno nazývat vědou.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1928 založil Madraskou knihovní asociaci. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta. Byl hostujícím profesorem či lektorem na nejrůznějších místech světa. Působil v zajímavých oblastech, např.: Bombaj, Varanasi, Spojené Království, Dillí, USA, Kanada či Japonsko.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Do roku 1945 působil hlavně na jihu Indie, kde se snažil vybudovat silnou síť knihoven. V roce 1944 obdržel od Madraské univerzity předčasnou penzi, a ikdyž toto období nepatřilo k jeho nejlepším, tak se nenechal odradit a pokračoval v dalších činnostech. Začal tak uplatňovat svůj vliv jak na celonárodním tak na mezinárodním poli.Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> ;1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> ;2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> ;3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> ;4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> ;5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v dalších doporučených zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> ==Classified catalogue code==<br /> V roce 1934 publikoval Ranganathan další důležitou práci : Classified catalogue code. Katalog by se měl skládat ze dvou částí. V první části by měly být klasifikovány podle tématu odrážející knihovnický klasifikační systém s čísly položek. Druhá část by měla být slovníkový katalog, který by zahrnoval autora, název, sérii a podobné identifikátory.<br /> <br /> ==Chain indexing==<br /> Ranganathan vymyslel geniálně jednoduchou metodu pro určování položek v katalogu, která se jmenovala Chain indexing. Tato metoda využívá každý aspekt předmětu jako položku rejstříku. Všechny důležité aspekty předmětu, od nejobecnější po nejkonkrétnější, jsou automaticky zahrnuty. Toto indexování může být přizpůsobeno na jiné klasifikační systémy stejně.&lt;ref&gt;DR. S .R .RANGANATHAN: FATHER OF INDIAN LIBRARY SCIENCE [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: <br /> http://libraryforall.tripod.com/sr.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Aktivity =<br /> V roce 1922 byl uvězněn Gandhi a byl propuštěn v době, kdy Ranganathan začal s aktivnější prací. V této době se snažil zavést masivní změny knihovního systému, což mělo potenciál podporovat občanskou neposlušnost. Tento fakt není nijak historicky podložen, přesto postupem času revoluci v knihovnickém světě udělal a umožnil ženám a menšinám informační proces hledání<br /> Rangathan stál v čele indické Library Association 1944 – 1953. Nebyl to však nikdy nijak zdatný správce. Známá byla jeho reakce na přechod z jeho vlastního třídění (Colon Classifiacation)na Deweyho desetinné třídění, kdy uprostřed hlasování odešel z místnosti. Dal tak silně najevo svůj postoj. <br /> Ranganathan byl předsedou skupiny klasifikační Výzkumné Mezinárodní Federace pro dokumentaci (angl.:. International Federation for Information and Documentation (zkr.FID)) mezi roky 1950-1962, mezitím vytvořil 12 výzkumných zpráv pro FID a od roku 1962 se stal čestným předsedou až do své smrti v roce 1972.&lt;ref&gt;S. R. Ranganathan- A Short Biography Zdroj: Encyclopedia of Library and Information Science, Ed. by Allen Kent and others, Vol. 25,<br /> 1978, published by Marcel Dekker Inc., New York. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: <br /> http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRBIO.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Mimo to se mu postupně zdařilo ustavit legislativní rámec pro oblast knihovnictví téměř ve všech indických státech. Později, v roce 1948, podal návrh zákona obecně platného pro všechny státy Indie (Union library bill), který byl součástí Plánu pro rozvoj knihoven (Library developement plan). Legislativou se nadále zabýval i v dalších letech. Výsledkem byly revize již stávajících zákonů či návrhy nových zákonů odpovídajících měnícím se podmínkám.<br /> Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jako národní zástupce Veřejné knihovny v Dillí vyjednával o svém projektu, jako plánu pro UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté posloužila jako obecný vzor veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Většina jeho platu z různých zaměstnání šla na konto Nadace pro knihovnictví Sarady Ranganathanové (jeho manželky), kterou v její práci podporoval.<br /> <br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> Ranganathan je považován za otce knihovnictví a podle informací a prací, také zaslouženě. O jeho významných dílech a objevech toho, zde bylo napsáno už spousta. Mezi další významné osobnosti v oboru LIS (Librarian and Information Science), tak rozhodně patří. Důkazem o tom jsou časté citace i dlouho po jeho smrti. Jeho stěžejné práce &quot;The Five Laws of Library Science&quot; (Pět zákonů knihovnictví a &quot;Colon classification&quot; (Dvojtečkové třídění) jsou dnes brány jako základ knihovnictví a spousta nových prací či teorií právě z nich vychází. <br /> Mezi další zásluhy, tentokrát v oboru informační vědy, patří jeho definice pojmu &quot;předmět&quot; (v ang. subject). Definice zní:<br /> <br /> '''Předmět - organizovaná skupina myšlenek, jejichž rozšířením a záměrem je pravděpodobně, souvislost v oblasti zájmů a intelektuální kompetence v oblasti nevyhnutelné specializace normálního člověka.''' Tato myšlenka vznikla v Prolegomena to library classification(p. 82), kde se nachází i její anglická originální verze.<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> === Ocenění ===<br /> *1935 Rao Sahib, Government of India<br /> *1948 D. Litt. (Honoris causa), Delhi University<br /> *1951 Honorary Fellow, Virginia Bibliographic Society<br /> *1954 Patron, Delhi Library Association<br /> *1956 Honorary Member, Indian Association of Special Libraries and Information Centers<br /> *1957 Padmashree, Government of India<br /> :: Honorary Vice-President, Library Association (London) <br /> :: Honorary Fellow, International Federation for Documentation1962Founder-Patron, Mysore Library Association, Bangalore<br /> <br /> *1964 D. Litt. (Honoris causa), University of Pittsburgh, U.S.A.<br /> *1965 National Research Professor for Library Science (Government of India) <br /> *1967 Honorary Fellow, Indian Standards Institution<br /> *1970 Margaret Mann Award (American Library Association)<br /> *1971 Grand Knight of Peace (Mark Twain Society, U.S.A.)<br /> <br /> === Členství ===<br /> *1916-1972 Member, Indian Mathematical Society<br /> *1917-1920 Founder-President, Mathematics and Science Association of the College<br /> *1922-1923 Secretary, Mathematics and Science Section, Madras Teachers Guild<br /> *1923 Secretary, Non-Gazetted Collegiate Officers Association<br /> *1928-1934 Treasurer, Indian Mathematical Society<br /> *1928-1953 Founder-Secretary, Madras Library Association<br /> *1928-1972 Fellow, Library Association, London<br /> *1930-1933 Member, International Library Committee of the World Association for Adult Education <br /> *1933-1972 Member, Indian Library Association <br /> *1937-1944 Vice-President, Indian Library Association <br /> *1944-1963 President, Indian Library Association <br /> *1949-1953 Secretary, Indian Adult Education Association <br /> *1953-1956 Vice President. FID<br /> :: Vice President, Indian Adult Education Association <br /> *1954-1964 Secretary and Chairman, FID Committee on general classification<br /> *1968-1961 Vice-President, International Federation for Documentation <br /> *1951 Promoted the formation of the Asian Federation of Library Associations at Indore (April)<br /> *1953-1957 Vice-President, Madras Library Association<br /> <br /> === Člen výborů ===<br /> *1948 Member, International Committee of Library Experts, United Nations<br /> *1949 Negotiated with UNESCO for the establishment of the Delhi Public Library as a pilot project<br /> *1950 Negotiated with UNESCO for the establishment of INSDOC <br /> :: Consultant, UNESCO, for preparing the place of machines in literature search<br /> *1951-1961 Rapporteur-general, FID/CA (Committee on General Theory of Classification of the International Federation for Documentation)<br /> *1951-1953 Member, International Advisory Committee on Bibliography of UNESCO<br /> *1963- Honorary Chairman, FID/CR (Committee on Classification Research of the International Federation for Documentation)&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> Za celou svou kariéru publikoval Ranganathan přes 60 knih a 2000 článků. Toto číslo je velmi vysoké, a tak zde nebude níže celý seznam jeho publikační činnosti, nýbrž zmíněny jeho hlavní práce a další vybrané.&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Hlavní práce ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R. (1931). The Five Laws of Library Science. Madras Library Association (Madras, India) and Edward Goldston (London, UK). <br /> *Ranganathan, S. R. (1933). Colon classification. Madras: The Madras Library Association; London: Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1934). Classified catalogue code. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1937). Prolegomena to library classification. Madras, Madras library association; London, E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1938). Theory of library catalogue. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1945). Elements of library classification : based on lectures delivered at the University of Bombay in December 1944. Poona: N.K. Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1948). Classification and international documentation. La Haye : Fédération internationale de documentation.<br /> *Ranganathan, S. R. (1951). Classification and Communication. University of Delhi (Delhi, India).<br /> *Ranganathan, S. R. (1955). Headings and Canons. Madras, S. Viswanathan.<br /> <br /> === Další publikace ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Sundaram, C. (1940). Reference service and bibliography. Madras; London: The Madras Library Association ; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1942). School and college libraries. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1946). National library system : a plan for India. Lahore: Indian Librarian.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. (1950). Classification, coding and machinery for search. Paris: UNESCO.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. Field Science Cooperation Office for South, A. (1953). Union catalogue of learned periodical publications in South Asia. London: Indian Library Association.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; All India Library, C. (1953). Depth classification and reference service &amp; reference material : papers for discussion at the tenth All-India Library Conference, Hyderabad, 1-4 June 1953, Delhi.<br /> *Ranganathan, S. R. (1959). Library administration. Bombay: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1960). Library manual, for library authorities, librarians, and honorary library workers. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1961). Reference service. London: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). Documentation and its facets : being a symposium of seventy papers by thirty-two authors. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1966). Library development plan with a draft library bill for Kerala State. Trivandrum: S.G.P., Govt. Press.<br /> *Ranganathan, S. R. (1968). Free book service for all. Bombay: Pub. for the Mysore Library Assoc. by Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1973). Documentation: genesis and development. Delhi: Vikas Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Neelameghan, A. (1975). Physical bibliography for librarians. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1990). Indian library manifesto. New Delhi: ABC Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Kaula, P. N. (1992). A Librarian looks back : an autobiography of Dr. S.R. Ranganathan. New Delhi: ABC Pub. Hosue : Exclusive distributors, UBS Publishers' Distributors.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; National, L. (1993). Dr. S.R. Ranganathan : a tribute : on the occasion of his centenary celebrations. Calcutta: National Library.<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Další doporučené zdroje =<br /> <br /> ''A Tribute to S. R. Ranganathan, the Father of Indian LiBmsry Science. Part 2. Contribution to Indian and International Lfbrary Science.'' Essays of an Information Scientist Vol:7, p.45- 49, 1984. Current Comments, #7, p.3-7, February 13, 1984. Dostupné na: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p045y1984.pdf<br /> <br /> Dr. RAMAN NAIR, R.. ''Ranganathan and public library system.'', 1996 In: International and Comparative Librarianship and Information Systems. Delhi, B R Publishing Corporation, pp. 127-135. Dostupné na: http://eprints.rclis.org/7499/1/Rangan1.pdf<br /> <br /> HARKER, Karen. ''The Fifth Law''. Being and Librarianship, 2. May, 2012. Dostupné na: http://beingandlibrarianship.blogspot.cz/2012/04/fifth-law.html<br /> <br /> MITCHELL, W. Bede. Reflections on the Evolution of Academic Libraries in the 21st Century. Dean of the Library, Georgia Southern University. Dostupné na: http://library.georgiasouthern.edu/cio/ciospch.html<br /> <br /> SEN, Kanti Bimal. ''Ranganathan's Five Laws''. Annals of Library and Information Studies, Vol. 55, June 2008, pp 87-90. Dostupné na: http://nopr.niscair.res.in/bitstream/123456789/1769/1/ALIS%2055(2)%2087-90.pdf<br /> <br /> SINGH, Harjit. ''S.R. Ranganathan-An Exemplary Teacher and a Guide.'' DESIDoC Bull Inj Tech. 12(5) September 1992. pp. 13- 15. Dostupné na: http://publications.drdo.gov.in/gsdl/collect/dbit/index/assoc/HASH2ed8.dir/dbit1205013.pdf<br /> <br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ramamrita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=32177 2013-05-14T08:42:01Z

<p>LukášZ: /* Význam pro pro knihovnictví a informační vědu */</p> <hr /> <div>'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označováno jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ramamrita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vzdělání ===<br /> Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kariéra ===<br /> Již během studií nebyl Ranganathan spokojený s podmínkami a postavením učitelské obce. Ranganathan mohl vyučovat na univerzitách matematiku a související obory, ale jelikož nebyl spokojen s podmínkami a platem, tak se rozhodl přijmout místo knihovníka na Madraské univerzitě. Podmínkou pro tuto práci bylo vzdělání v oboru a tak v letech 1924-25 absolvoval vysokoškolské knihovnické vzdělání v Londýně. Ranganathan měl velký vliv na knihovnictví. Nebyl spokojen s úrovní knihovnictví v Indii. Myslel si, že jde mnohem lépe využít služby a funkce. Prostřednictvím nových metod chtěl pozvednout knihovní vědu, aby ji vůbec bylo možno nazývat vědou.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1928 založil Madraskou knihovní asociaci. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta. Byl hostujícím profesorem či lektorem na nejrůznějších místech světa. Působil v zajímavých oblastech, např.: Bombaj, Varanasi, Spojené Království, Dillí, USA, Kanada či Japonsko.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Do roku 1945 působil hlavně na jihu Indie, kde se snažil vybudovat silnou síť knihoven. V roce 1944 obdržel od Madraské univerzity předčasnou penzi, a ikdyž toto období nepatřilo k jeho nejlepším, tak se nenechal odradit a pokračoval v dalších činnostech. Začal tak uplatňovat svůj vliv jak na celonárodním tak na mezinárodním poli.Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> ;1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> ;2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> ;3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> ;4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> ;5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v dalších doporučených zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> ==Classified catalogue code==<br /> V roce 1934 publikoval Ranganathan další důležitou práci : Classified catalogue code. Katalog by se měl skládat ze dvou částí. V první části by měly být klasifikovány podle tématu odrážející knihovnický klasifikační systém s čísly položek. Druhá část by měla být slovníkový katalog, který by zahrnoval autora, název, sérii a podobné identifikátory.<br /> <br /> ==Chain indexing==<br /> Ranganathan vymyslel geniálně jednoduchou metodu pro určování položek v katalogu, která se jmenovala Chain indexing. Tato metoda využívá každý aspekt předmětu jako položku rejstříku. Všechny důležité aspekty předmětu, od nejobecnější po nejkonkrétnější, jsou automaticky zahrnuty. Toto indexování může být přizpůsobeno na jiné klasifikační systémy stejně.&lt;ref&gt;DR. S .R .RANGANATHAN: FATHER OF INDIAN LIBRARY SCIENCE [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: <br /> http://libraryforall.tripod.com/sr.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Aktivity =<br /> V roce 1922 byl uvězněn Gandhi a byl propuštěn v době, kdy Ranganathan začal s aktivnější prací. V této době se snažil zavést masivní změny knihovního systému, což mělo potenciál podporovat občanskou neposlušnost. Tento fakt není nijak historicky podložen, přesto postupem času revoluci v knihovnickém světě udělal a umožnil ženám a menšinám informační proces hledání<br /> Rangathan stál v čele indické Library Association 1944 – 1953. Nebyl to však nikdy nijak zdatný správce. Známá byla jeho reakce na přechod z jeho vlastního třídění (Colon Classifiacation)na Deweyho desetinné třídění, kdy uprostřed hlasování odešel z místnosti. Dal tak silně najevo svůj postoj. <br /> Ranganathan byl předsedou skupiny klasifikační Výzkumné Mezinárodní Federace pro dokumentaci (angl.:. International Federation for Information and Documentation (zkr.FID)) mezi roky 1950-1962, mezitím vytvořil 12 výzkumných zpráv pro FID a od roku 1962 se stal čestným předsedou až do své smrti v roce 1972.&lt;ref&gt;S. R. Ranganathan- A Short Biography Zdroj: Encyclopedia of Library and Information Science, Ed. by Allen Kent and others, Vol. 25,<br /> 1978, published by Marcel Dekker Inc., New York. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: <br /> http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRBIO.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Mimo to se mu postupně zdařilo ustavit legislativní rámec pro oblast knihovnictví téměř ve všech indických státech. Později, v roce 1948, podal návrh zákona obecně platného pro všechny státy Indie (Union library bill), který byl součástí Plánu pro rozvoj knihoven (Library developement plan). Legislativou se nadále zabýval i v dalších letech. Výsledkem byly revize již stávajících zákonů či návrhy nových zákonů odpovídajících měnícím se podmínkám.<br /> Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jako národní zástupce Veřejné knihovny v Dillí vyjednával o svém projektu, jako plánu pro UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté posloužila jako obecný vzor veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Většina jeho platu z různých zaměstnání šla na konto Nadace pro knihovnictví Sarady Ranganathanové (jeho manželky), kterou v její práci podporoval.<br /> <br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> Ranganathan je považován za otce knihovnictví a podle informací a prací, také zaslouženě. O jeho významných dílech a objevech toho, zde bylo napsáno už spousta. Mezi další významné osobnosti v oboru LIS (Librarian and Information Science), tak rozhodně patří. Důkazem o tom jsou časté citace i dlouho po jeho smrti. Jeho stěžejné práce &quot;The Five Laws of Library Science&quot; (Pět zákonů knihovnictví a &quot;Colon classification&quot; (Dvojtečkové třídění) jsou dnes brány jako základ knihovnictví a spousta nových prací či teorií právě z nich vychází. <br /> Mezi další zásluhy, tentokrát v oboru informační vědy, patří jeho definice pojmu &quot;předmět&quot; (v ang. subject). Definice zní:<br /> <br /> '''Předmět - organizovaná skupina myšlenek, jejichž rozšířením a záměrem je pravděpodobně, souvislost v oblasti zájmů<br />   a intelektuální kompetence v oblasti nevyhnutelné specializace normálního člověka.''' Tato myšlenka vznikla v Prolegomena to library classification(p. 82), kde se nachází i její anglická originální verze.<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> === Ocenění ===<br /> *1935 Rao Sahib, Government of India<br /> *1948 D. Litt. (Honoris causa), Delhi University<br /> *1951 Honorary Fellow, Virginia Bibliographic Society<br /> *1954 Patron, Delhi Library Association<br /> *1956 Honorary Member, Indian Association of Special Libraries and Information Centers<br /> *1957 Padmashree, Government of India<br /> :: Honorary Vice-President, Library Association (London) <br /> :: Honorary Fellow, International Federation for Documentation1962Founder-Patron, Mysore Library Association, Bangalore<br /> <br /> *1964 D. Litt. (Honoris causa), University of Pittsburgh, U.S.A.<br /> *1965 National Research Professor for Library Science (Government of India) <br /> *1967 Honorary Fellow, Indian Standards Institution<br /> *1970 Margaret Mann Award (American Library Association)<br /> *1971 Grand Knight of Peace (Mark Twain Society, U.S.A.)<br /> <br /> === Členství ===<br /> *1916-1972 Member, Indian Mathematical Society<br /> *1917-1920 Founder-President, Mathematics and Science Association of the College<br /> *1922-1923 Secretary, Mathematics and Science Section, Madras Teachers Guild<br /> *1923 Secretary, Non-Gazetted Collegiate Officers Association<br /> *1928-1934 Treasurer, Indian Mathematical Society<br /> *1928-1953 Founder-Secretary, Madras Library Association<br /> *1928-1972 Fellow, Library Association, London<br /> *1930-1933 Member, International Library Committee of the World Association for Adult Education <br /> *1933-1972 Member, Indian Library Association <br /> *1937-1944 Vice-President, Indian Library Association <br /> *1944-1963 President, Indian Library Association <br /> *1949-1953 Secretary, Indian Adult Education Association <br /> *1953-1956 Vice President. FID<br /> :: Vice President, Indian Adult Education Association <br /> *1954-1964 Secretary and Chairman, FID Committee on general classification<br /> *1968-1961 Vice-President, International Federation for Documentation <br /> *1951 Promoted the formation of the Asian Federation of Library Associations at Indore (April)<br /> *1953-1957 Vice-President, Madras Library Association<br /> <br /> === Člen výborů ===<br /> *1948 Member, International Committee of Library Experts, United Nations<br /> *1949 Negotiated with UNESCO for the establishment of the Delhi Public Library as a pilot project<br /> *1950 Negotiated with UNESCO for the establishment of INSDOC <br /> :: Consultant, UNESCO, for preparing the place of machines in literature search<br /> *1951-1961 Rapporteur-general, FID/CA (Committee on General Theory of Classification of the International Federation for Documentation)<br /> *1951-1953 Member, International Advisory Committee on Bibliography of UNESCO<br /> *1963- Honorary Chairman, FID/CR (Committee on Classification Research of the International Federation for Documentation)&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> Za celou svou kariéru publikoval Ranganathan přes 60 knih a 2000 článků. Toto číslo je velmi vysoké, a tak zde nebude níže celý seznam jeho publikační činnosti, nýbrž zmíněny jeho hlavní práce a další vybrané.&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Hlavní práce ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R. (1931). The Five Laws of Library Science. Madras Library Association (Madras, India) and Edward Goldston (London, UK). <br /> *Ranganathan, S. R. (1933). Colon classification. Madras: The Madras Library Association; London: Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1934). Classified catalogue code. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1937). Prolegomena to library classification. Madras, Madras library association; London, E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1938). Theory of library catalogue. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1945). Elements of library classification : based on lectures delivered at the University of Bombay in December 1944. Poona: N.K. Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1948). Classification and international documentation. La Haye : Fédération internationale de documentation.<br /> *Ranganathan, S. R. (1951). Classification and Communication. University of Delhi (Delhi, India).<br /> *Ranganathan, S. R. (1955). Headings and Canons. Madras, S. Viswanathan.<br /> <br /> === Další publikace ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Sundaram, C. (1940). Reference service and bibliography. Madras; London: The Madras Library Association ; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1942). School and college libraries. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1946). National library system : a plan for India. Lahore: Indian Librarian.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. (1950). Classification, coding and machinery for search. Paris: UNESCO.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. Field Science Cooperation Office for South, A. (1953). Union catalogue of learned periodical publications in South Asia. London: Indian Library Association.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; All India Library, C. (1953). Depth classification and reference service &amp; reference material : papers for discussion at the tenth All-India Library Conference, Hyderabad, 1-4 June 1953, Delhi.<br /> *Ranganathan, S. R. (1959). Library administration. Bombay: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1960). Library manual, for library authorities, librarians, and honorary library workers. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1961). Reference service. London: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). Documentation and its facets : being a symposium of seventy papers by thirty-two authors. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1966). Library development plan with a draft library bill for Kerala State. Trivandrum: S.G.P., Govt. Press.<br /> *Ranganathan, S. R. (1968). Free book service for all. Bombay: Pub. for the Mysore Library Assoc. by Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1973). Documentation: genesis and development. Delhi: Vikas Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Neelameghan, A. (1975). Physical bibliography for librarians. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1990). Indian library manifesto. New Delhi: ABC Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Kaula, P. N. (1992). A Librarian looks back : an autobiography of Dr. S.R. Ranganathan. New Delhi: ABC Pub. Hosue : Exclusive distributors, UBS Publishers' Distributors.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; National, L. (1993). Dr. S.R. Ranganathan : a tribute : on the occasion of his centenary celebrations. Calcutta: National Library.<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Další doporučené zdroje =<br /> <br /> ''A Tribute to S. R. Ranganathan, the Father of Indian LiBmsry Science. Part 2. Contribution to Indian and International Lfbrary Science.'' Essays of an Information Scientist Vol:7, p.45- 49, 1984. Current Comments, #7, p.3-7, February 13, 1984. Dostupné na: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p045y1984.pdf<br /> <br /> Dr. RAMAN NAIR, R.. ''Ranganathan and public library system.'', 1996 In: International and Comparative Librarianship and Information Systems. Delhi, B R Publishing Corporation, pp. 127-135. Dostupné na: http://eprints.rclis.org/7499/1/Rangan1.pdf<br /> <br /> HARKER, Karen. ''The Fifth Law''. Being and Librarianship, 2. May, 2012. Dostupné na: http://beingandlibrarianship.blogspot.cz/2012/04/fifth-law.html<br /> <br /> MITCHELL, W. Bede. Reflections on the Evolution of Academic Libraries in the 21st Century. Dean of the Library, Georgia Southern University. Dostupné na: http://library.georgiasouthern.edu/cio/ciospch.html<br /> <br /> SEN, Kanti Bimal. ''Ranganathan's Five Laws''. Annals of Library and Information Studies, Vol. 55, June 2008, pp 87-90. Dostupné na: http://nopr.niscair.res.in/bitstream/123456789/1769/1/ALIS%2055(2)%2087-90.pdf<br /> <br /> SINGH, Harjit. ''S.R. Ranganathan-An Exemplary Teacher and a Guide.'' DESIDoC Bull Inj Tech. 12(5) September 1992. pp. 13- 15. Dostupné na: http://publications.drdo.gov.in/gsdl/collect/dbit/index/assoc/HASH2ed8.dir/dbit1205013.pdf<br /> <br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ramamrita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=32176 2013-05-14T08:41:48Z

<p>LukášZ: /* Význam pro pro knihovnictví a informační vědu */</p> <hr /> <div>'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označováno jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ramamrita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vzdělání ===<br /> Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kariéra ===<br /> Již během studií nebyl Ranganathan spokojený s podmínkami a postavením učitelské obce. Ranganathan mohl vyučovat na univerzitách matematiku a související obory, ale jelikož nebyl spokojen s podmínkami a platem, tak se rozhodl přijmout místo knihovníka na Madraské univerzitě. Podmínkou pro tuto práci bylo vzdělání v oboru a tak v letech 1924-25 absolvoval vysokoškolské knihovnické vzdělání v Londýně. Ranganathan měl velký vliv na knihovnictví. Nebyl spokojen s úrovní knihovnictví v Indii. Myslel si, že jde mnohem lépe využít služby a funkce. Prostřednictvím nových metod chtěl pozvednout knihovní vědu, aby ji vůbec bylo možno nazývat vědou.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1928 založil Madraskou knihovní asociaci. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta. Byl hostujícím profesorem či lektorem na nejrůznějších místech světa. Působil v zajímavých oblastech, např.: Bombaj, Varanasi, Spojené Království, Dillí, USA, Kanada či Japonsko.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Do roku 1945 působil hlavně na jihu Indie, kde se snažil vybudovat silnou síť knihoven. V roce 1944 obdržel od Madraské univerzity předčasnou penzi, a ikdyž toto období nepatřilo k jeho nejlepším, tak se nenechal odradit a pokračoval v dalších činnostech. Začal tak uplatňovat svůj vliv jak na celonárodním tak na mezinárodním poli.Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> ;1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> ;2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> ;3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> ;4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> ;5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v dalších doporučených zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> ==Classified catalogue code==<br /> V roce 1934 publikoval Ranganathan další důležitou práci : Classified catalogue code. Katalog by se měl skládat ze dvou částí. V první části by měly být klasifikovány podle tématu odrážející knihovnický klasifikační systém s čísly položek. Druhá část by měla být slovníkový katalog, který by zahrnoval autora, název, sérii a podobné identifikátory.<br /> <br /> ==Chain indexing==<br /> Ranganathan vymyslel geniálně jednoduchou metodu pro určování položek v katalogu, která se jmenovala Chain indexing. Tato metoda využívá každý aspekt předmětu jako položku rejstříku. Všechny důležité aspekty předmětu, od nejobecnější po nejkonkrétnější, jsou automaticky zahrnuty. Toto indexování může být přizpůsobeno na jiné klasifikační systémy stejně.&lt;ref&gt;DR. S .R .RANGANATHAN: FATHER OF INDIAN LIBRARY SCIENCE [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: <br /> http://libraryforall.tripod.com/sr.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Aktivity =<br /> V roce 1922 byl uvězněn Gandhi a byl propuštěn v době, kdy Ranganathan začal s aktivnější prací. V této době se snažil zavést masivní změny knihovního systému, což mělo potenciál podporovat občanskou neposlušnost. Tento fakt není nijak historicky podložen, přesto postupem času revoluci v knihovnickém světě udělal a umožnil ženám a menšinám informační proces hledání<br /> Rangathan stál v čele indické Library Association 1944 – 1953. Nebyl to však nikdy nijak zdatný správce. Známá byla jeho reakce na přechod z jeho vlastního třídění (Colon Classifiacation)na Deweyho desetinné třídění, kdy uprostřed hlasování odešel z místnosti. Dal tak silně najevo svůj postoj. <br /> Ranganathan byl předsedou skupiny klasifikační Výzkumné Mezinárodní Federace pro dokumentaci (angl.:. International Federation for Information and Documentation (zkr.FID)) mezi roky 1950-1962, mezitím vytvořil 12 výzkumných zpráv pro FID a od roku 1962 se stal čestným předsedou až do své smrti v roce 1972.&lt;ref&gt;S. R. Ranganathan- A Short Biography Zdroj: Encyclopedia of Library and Information Science, Ed. by Allen Kent and others, Vol. 25,<br /> 1978, published by Marcel Dekker Inc., New York. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: <br /> http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRBIO.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Mimo to se mu postupně zdařilo ustavit legislativní rámec pro oblast knihovnictví téměř ve všech indických státech. Později, v roce 1948, podal návrh zákona obecně platného pro všechny státy Indie (Union library bill), který byl součástí Plánu pro rozvoj knihoven (Library developement plan). Legislativou se nadále zabýval i v dalších letech. Výsledkem byly revize již stávajících zákonů či návrhy nových zákonů odpovídajících měnícím se podmínkám.<br /> Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jako národní zástupce Veřejné knihovny v Dillí vyjednával o svém projektu, jako plánu pro UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté posloužila jako obecný vzor veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Většina jeho platu z různých zaměstnání šla na konto Nadace pro knihovnictví Sarady Ranganathanové (jeho manželky), kterou v její práci podporoval.<br /> <br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> Ranganathan je považován za otce knihovnictví a podle informací a prací, také zaslouženě. O jeho významných dílech a objevech toho, zde bylo napsáno už spousta. Mezi další významné osobnosti v oboru LIS (Librarian and Information Science), tak rozhodně patří. Důkazem o tom jsou časté citace i dlouho po jeho smrti. Jeho stěžejné práce &quot;The Five Laws of Library Science&quot; (Pět zákonů knihovnictví a &quot;Colon classification&quot; (Dvojtečkové třídění) jsou dnes brány jako základ knihovnictví a spousta nových prací či teorií právě z nich vychází. <br /> Mezi další zásluhy, tentokrát v oboru informační vědy, patří jeho definice pojmu &quot;předmět&quot; (v ang. subject). Definice zní:<br /> '''Předmět - organizovaná skupina myšlenek, jejichž rozšířením a záměrem je pravděpodobně, souvislost v oblasti zájmů<br />   a intelektuální kompetence v oblasti nevyhnutelné specializace normálního člověka.''' Tato myšlenka vznikla v Prolegomena to library classification(p. 82), kde se nachází i její anglická originální verze.<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> === Ocenění ===<br /> *1935 Rao Sahib, Government of India<br /> *1948 D. Litt. (Honoris causa), Delhi University<br /> *1951 Honorary Fellow, Virginia Bibliographic Society<br /> *1954 Patron, Delhi Library Association<br /> *1956 Honorary Member, Indian Association of Special Libraries and Information Centers<br /> *1957 Padmashree, Government of India<br /> :: Honorary Vice-President, Library Association (London) <br /> :: Honorary Fellow, International Federation for Documentation1962Founder-Patron, Mysore Library Association, Bangalore<br /> <br /> *1964 D. Litt. (Honoris causa), University of Pittsburgh, U.S.A.<br /> *1965 National Research Professor for Library Science (Government of India) <br /> *1967 Honorary Fellow, Indian Standards Institution<br /> *1970 Margaret Mann Award (American Library Association)<br /> *1971 Grand Knight of Peace (Mark Twain Society, U.S.A.)<br /> <br /> === Členství ===<br /> *1916-1972 Member, Indian Mathematical Society<br /> *1917-1920 Founder-President, Mathematics and Science Association of the College<br /> *1922-1923 Secretary, Mathematics and Science Section, Madras Teachers Guild<br /> *1923 Secretary, Non-Gazetted Collegiate Officers Association<br /> *1928-1934 Treasurer, Indian Mathematical Society<br /> *1928-1953 Founder-Secretary, Madras Library Association<br /> *1928-1972 Fellow, Library Association, London<br /> *1930-1933 Member, International Library Committee of the World Association for Adult Education <br /> *1933-1972 Member, Indian Library Association <br /> *1937-1944 Vice-President, Indian Library Association <br /> *1944-1963 President, Indian Library Association <br /> *1949-1953 Secretary, Indian Adult Education Association <br /> *1953-1956 Vice President. FID<br /> :: Vice President, Indian Adult Education Association <br /> *1954-1964 Secretary and Chairman, FID Committee on general classification<br /> *1968-1961 Vice-President, International Federation for Documentation <br /> *1951 Promoted the formation of the Asian Federation of Library Associations at Indore (April)<br /> *1953-1957 Vice-President, Madras Library Association<br /> <br /> === Člen výborů ===<br /> *1948 Member, International Committee of Library Experts, United Nations<br /> *1949 Negotiated with UNESCO for the establishment of the Delhi Public Library as a pilot project<br /> *1950 Negotiated with UNESCO for the establishment of INSDOC <br /> :: Consultant, UNESCO, for preparing the place of machines in literature search<br /> *1951-1961 Rapporteur-general, FID/CA (Committee on General Theory of Classification of the International Federation for Documentation)<br /> *1951-1953 Member, International Advisory Committee on Bibliography of UNESCO<br /> *1963- Honorary Chairman, FID/CR (Committee on Classification Research of the International Federation for Documentation)&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> Za celou svou kariéru publikoval Ranganathan přes 60 knih a 2000 článků. Toto číslo je velmi vysoké, a tak zde nebude níže celý seznam jeho publikační činnosti, nýbrž zmíněny jeho hlavní práce a další vybrané.&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Hlavní práce ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R. (1931). The Five Laws of Library Science. Madras Library Association (Madras, India) and Edward Goldston (London, UK). <br /> *Ranganathan, S. R. (1933). Colon classification. Madras: The Madras Library Association; London: Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1934). Classified catalogue code. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1937). Prolegomena to library classification. Madras, Madras library association; London, E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1938). Theory of library catalogue. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1945). Elements of library classification : based on lectures delivered at the University of Bombay in December 1944. Poona: N.K. Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1948). Classification and international documentation. La Haye : Fédération internationale de documentation.<br /> *Ranganathan, S. R. (1951). Classification and Communication. University of Delhi (Delhi, India).<br /> *Ranganathan, S. R. (1955). Headings and Canons. Madras, S. Viswanathan.<br /> <br /> === Další publikace ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Sundaram, C. (1940). Reference service and bibliography. Madras; London: The Madras Library Association ; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1942). School and college libraries. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1946). National library system : a plan for India. Lahore: Indian Librarian.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. (1950). Classification, coding and machinery for search. Paris: UNESCO.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. Field Science Cooperation Office for South, A. (1953). Union catalogue of learned periodical publications in South Asia. London: Indian Library Association.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; All India Library, C. (1953). Depth classification and reference service &amp; reference material : papers for discussion at the tenth All-India Library Conference, Hyderabad, 1-4 June 1953, Delhi.<br /> *Ranganathan, S. R. (1959). Library administration. Bombay: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1960). Library manual, for library authorities, librarians, and honorary library workers. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1961). Reference service. London: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). Documentation and its facets : being a symposium of seventy papers by thirty-two authors. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1966). Library development plan with a draft library bill for Kerala State. Trivandrum: S.G.P., Govt. Press.<br /> *Ranganathan, S. R. (1968). Free book service for all. Bombay: Pub. for the Mysore Library Assoc. by Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1973). Documentation: genesis and development. Delhi: Vikas Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Neelameghan, A. (1975). Physical bibliography for librarians. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1990). Indian library manifesto. New Delhi: ABC Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Kaula, P. N. (1992). A Librarian looks back : an autobiography of Dr. S.R. Ranganathan. New Delhi: ABC Pub. Hosue : Exclusive distributors, UBS Publishers' Distributors.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; National, L. (1993). Dr. S.R. Ranganathan : a tribute : on the occasion of his centenary celebrations. Calcutta: National Library.<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Další doporučené zdroje =<br /> <br /> ''A Tribute to S. R. Ranganathan, the Father of Indian LiBmsry Science. Part 2. Contribution to Indian and International Lfbrary Science.'' Essays of an Information Scientist Vol:7, p.45- 49, 1984. Current Comments, #7, p.3-7, February 13, 1984. Dostupné na: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p045y1984.pdf<br /> <br /> Dr. RAMAN NAIR, R.. ''Ranganathan and public library system.'', 1996 In: International and Comparative Librarianship and Information Systems. Delhi, B R Publishing Corporation, pp. 127-135. Dostupné na: http://eprints.rclis.org/7499/1/Rangan1.pdf<br /> <br /> HARKER, Karen. ''The Fifth Law''. Being and Librarianship, 2. May, 2012. Dostupné na: http://beingandlibrarianship.blogspot.cz/2012/04/fifth-law.html<br /> <br /> MITCHELL, W. Bede. Reflections on the Evolution of Academic Libraries in the 21st Century. Dean of the Library, Georgia Southern University. Dostupné na: http://library.georgiasouthern.edu/cio/ciospch.html<br /> <br /> SEN, Kanti Bimal. ''Ranganathan's Five Laws''. Annals of Library and Information Studies, Vol. 55, June 2008, pp 87-90. Dostupné na: http://nopr.niscair.res.in/bitstream/123456789/1769/1/ALIS%2055(2)%2087-90.pdf<br /> <br /> SINGH, Harjit. ''S.R. Ranganathan-An Exemplary Teacher and a Guide.'' DESIDoC Bull Inj Tech. 12(5) September 1992. pp. 13- 15. Dostupné na: http://publications.drdo.gov.in/gsdl/collect/dbit/index/assoc/HASH2ed8.dir/dbit1205013.pdf<br /> <br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ramamrita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=32175 2013-05-14T08:41:16Z

<p>LukášZ: /* Význam pro pro knihovnictví a informační vědu */</p> <hr /> <div>'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označováno jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ramamrita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vzdělání ===<br /> Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kariéra ===<br /> Již během studií nebyl Ranganathan spokojený s podmínkami a postavením učitelské obce. Ranganathan mohl vyučovat na univerzitách matematiku a související obory, ale jelikož nebyl spokojen s podmínkami a platem, tak se rozhodl přijmout místo knihovníka na Madraské univerzitě. Podmínkou pro tuto práci bylo vzdělání v oboru a tak v letech 1924-25 absolvoval vysokoškolské knihovnické vzdělání v Londýně. Ranganathan měl velký vliv na knihovnictví. Nebyl spokojen s úrovní knihovnictví v Indii. Myslel si, že jde mnohem lépe využít služby a funkce. Prostřednictvím nových metod chtěl pozvednout knihovní vědu, aby ji vůbec bylo možno nazývat vědou.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1928 založil Madraskou knihovní asociaci. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta. Byl hostujícím profesorem či lektorem na nejrůznějších místech světa. Působil v zajímavých oblastech, např.: Bombaj, Varanasi, Spojené Království, Dillí, USA, Kanada či Japonsko.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Do roku 1945 působil hlavně na jihu Indie, kde se snažil vybudovat silnou síť knihoven. V roce 1944 obdržel od Madraské univerzity předčasnou penzi, a ikdyž toto období nepatřilo k jeho nejlepším, tak se nenechal odradit a pokračoval v dalších činnostech. Začal tak uplatňovat svůj vliv jak na celonárodním tak na mezinárodním poli.Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> ;1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> ;2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> ;3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> ;4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> ;5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v dalších doporučených zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> ==Classified catalogue code==<br /> V roce 1934 publikoval Ranganathan další důležitou práci : Classified catalogue code. Katalog by se měl skládat ze dvou částí. V první části by měly být klasifikovány podle tématu odrážející knihovnický klasifikační systém s čísly položek. Druhá část by měla být slovníkový katalog, který by zahrnoval autora, název, sérii a podobné identifikátory.<br /> <br /> ==Chain indexing==<br /> Ranganathan vymyslel geniálně jednoduchou metodu pro určování položek v katalogu, která se jmenovala Chain indexing. Tato metoda využívá každý aspekt předmětu jako položku rejstříku. Všechny důležité aspekty předmětu, od nejobecnější po nejkonkrétnější, jsou automaticky zahrnuty. Toto indexování může být přizpůsobeno na jiné klasifikační systémy stejně.&lt;ref&gt;DR. S .R .RANGANATHAN: FATHER OF INDIAN LIBRARY SCIENCE [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: <br /> http://libraryforall.tripod.com/sr.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Aktivity =<br /> V roce 1922 byl uvězněn Gandhi a byl propuštěn v době, kdy Ranganathan začal s aktivnější prací. V této době se snažil zavést masivní změny knihovního systému, což mělo potenciál podporovat občanskou neposlušnost. Tento fakt není nijak historicky podložen, přesto postupem času revoluci v knihovnickém světě udělal a umožnil ženám a menšinám informační proces hledání<br /> Rangathan stál v čele indické Library Association 1944 – 1953. Nebyl to však nikdy nijak zdatný správce. Známá byla jeho reakce na přechod z jeho vlastního třídění (Colon Classifiacation)na Deweyho desetinné třídění, kdy uprostřed hlasování odešel z místnosti. Dal tak silně najevo svůj postoj. <br /> Ranganathan byl předsedou skupiny klasifikační Výzkumné Mezinárodní Federace pro dokumentaci (angl.:. International Federation for Information and Documentation (zkr.FID)) mezi roky 1950-1962, mezitím vytvořil 12 výzkumných zpráv pro FID a od roku 1962 se stal čestným předsedou až do své smrti v roce 1972.&lt;ref&gt;S. R. Ranganathan- A Short Biography Zdroj: Encyclopedia of Library and Information Science, Ed. by Allen Kent and others, Vol. 25,<br /> 1978, published by Marcel Dekker Inc., New York. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: <br /> http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRBIO.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Mimo to se mu postupně zdařilo ustavit legislativní rámec pro oblast knihovnictví téměř ve všech indických státech. Později, v roce 1948, podal návrh zákona obecně platného pro všechny státy Indie (Union library bill), který byl součástí Plánu pro rozvoj knihoven (Library developement plan). Legislativou se nadále zabýval i v dalších letech. Výsledkem byly revize již stávajících zákonů či návrhy nových zákonů odpovídajících měnícím se podmínkám.<br /> Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jako národní zástupce Veřejné knihovny v Dillí vyjednával o svém projektu, jako plánu pro UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté posloužila jako obecný vzor veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Většina jeho platu z různých zaměstnání šla na konto Nadace pro knihovnictví Sarady Ranganathanové (jeho manželky), kterou v její práci podporoval.<br /> <br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> Ranganathan je považován za otce knihovnictví a podle informací a prací, také zaslouženě. O jeho významných dílech a objevech toho, zde bylo napsáno už spousta. Mezi další významné osobnosti v oboru LIS (Librarian and Information Science), tak rozhodně patří. Důkazem o tom jsou časté citace i dlouho po jeho smrti. Jeho stěžejné práce &quot;The Five Laws of Library Science&quot; (Pět zákonů knihovnictví a &quot;Colon classification&quot; (Dvojtečkové třídění) jsou dnes brány jako základ knihovnictví a spousta nových prací či teorií právě z nich vychází. <br /> Mezi další zásluhy, tentokrát v oboru informační vědy, patří jeho definice pojmu &quot;předmět&quot; (v ang. subject). Definice zní:<br /> ''Předmět - organizovaná skupina myšlenek, jejichž rozšířením a záměrem je pravděpodobně, souvislost v oblasti zájmů<br />   a intelektuální kompetence v oblasti nevyhnutelné specializace normálního člověka.'' Tato myšlenka vznikla v Prolegomena to library classification(p. 82), kde se nachází i její anglická originální verze.<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> === Ocenění ===<br /> *1935 Rao Sahib, Government of India<br /> *1948 D. Litt. (Honoris causa), Delhi University<br /> *1951 Honorary Fellow, Virginia Bibliographic Society<br /> *1954 Patron, Delhi Library Association<br /> *1956 Honorary Member, Indian Association of Special Libraries and Information Centers<br /> *1957 Padmashree, Government of India<br /> :: Honorary Vice-President, Library Association (London) <br /> :: Honorary Fellow, International Federation for Documentation1962Founder-Patron, Mysore Library Association, Bangalore<br /> <br /> *1964 D. Litt. (Honoris causa), University of Pittsburgh, U.S.A.<br /> *1965 National Research Professor for Library Science (Government of India) <br /> *1967 Honorary Fellow, Indian Standards Institution<br /> *1970 Margaret Mann Award (American Library Association)<br /> *1971 Grand Knight of Peace (Mark Twain Society, U.S.A.)<br /> <br /> === Členství ===<br /> *1916-1972 Member, Indian Mathematical Society<br /> *1917-1920 Founder-President, Mathematics and Science Association of the College<br /> *1922-1923 Secretary, Mathematics and Science Section, Madras Teachers Guild<br /> *1923 Secretary, Non-Gazetted Collegiate Officers Association<br /> *1928-1934 Treasurer, Indian Mathematical Society<br /> *1928-1953 Founder-Secretary, Madras Library Association<br /> *1928-1972 Fellow, Library Association, London<br /> *1930-1933 Member, International Library Committee of the World Association for Adult Education <br /> *1933-1972 Member, Indian Library Association <br /> *1937-1944 Vice-President, Indian Library Association <br /> *1944-1963 President, Indian Library Association <br /> *1949-1953 Secretary, Indian Adult Education Association <br /> *1953-1956 Vice President. FID<br /> :: Vice President, Indian Adult Education Association <br /> *1954-1964 Secretary and Chairman, FID Committee on general classification<br /> *1968-1961 Vice-President, International Federation for Documentation <br /> *1951 Promoted the formation of the Asian Federation of Library Associations at Indore (April)<br /> *1953-1957 Vice-President, Madras Library Association<br /> <br /> === Člen výborů ===<br /> *1948 Member, International Committee of Library Experts, United Nations<br /> *1949 Negotiated with UNESCO for the establishment of the Delhi Public Library as a pilot project<br /> *1950 Negotiated with UNESCO for the establishment of INSDOC <br /> :: Consultant, UNESCO, for preparing the place of machines in literature search<br /> *1951-1961 Rapporteur-general, FID/CA (Committee on General Theory of Classification of the International Federation for Documentation)<br /> *1951-1953 Member, International Advisory Committee on Bibliography of UNESCO<br /> *1963- Honorary Chairman, FID/CR (Committee on Classification Research of the International Federation for Documentation)&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> Za celou svou kariéru publikoval Ranganathan přes 60 knih a 2000 článků. Toto číslo je velmi vysoké, a tak zde nebude níže celý seznam jeho publikační činnosti, nýbrž zmíněny jeho hlavní práce a další vybrané.&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Hlavní práce ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R. (1931). The Five Laws of Library Science. Madras Library Association (Madras, India) and Edward Goldston (London, UK). <br /> *Ranganathan, S. R. (1933). Colon classification. Madras: The Madras Library Association; London: Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1934). Classified catalogue code. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1937). Prolegomena to library classification. Madras, Madras library association; London, E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1938). Theory of library catalogue. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1945). Elements of library classification : based on lectures delivered at the University of Bombay in December 1944. Poona: N.K. Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1948). Classification and international documentation. La Haye : Fédération internationale de documentation.<br /> *Ranganathan, S. R. (1951). Classification and Communication. University of Delhi (Delhi, India).<br /> *Ranganathan, S. R. (1955). Headings and Canons. Madras, S. Viswanathan.<br /> <br /> === Další publikace ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Sundaram, C. (1940). Reference service and bibliography. Madras; London: The Madras Library Association ; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1942). School and college libraries. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1946). National library system : a plan for India. Lahore: Indian Librarian.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. (1950). Classification, coding and machinery for search. Paris: UNESCO.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. Field Science Cooperation Office for South, A. (1953). Union catalogue of learned periodical publications in South Asia. London: Indian Library Association.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; All India Library, C. (1953). Depth classification and reference service &amp; reference material : papers for discussion at the tenth All-India Library Conference, Hyderabad, 1-4 June 1953, Delhi.<br /> *Ranganathan, S. R. (1959). Library administration. Bombay: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1960). Library manual, for library authorities, librarians, and honorary library workers. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1961). Reference service. London: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). Documentation and its facets : being a symposium of seventy papers by thirty-two authors. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1966). Library development plan with a draft library bill for Kerala State. Trivandrum: S.G.P., Govt. Press.<br /> *Ranganathan, S. R. (1968). Free book service for all. Bombay: Pub. for the Mysore Library Assoc. by Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1973). Documentation: genesis and development. Delhi: Vikas Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Neelameghan, A. (1975). Physical bibliography for librarians. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1990). Indian library manifesto. New Delhi: ABC Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Kaula, P. N. (1992). A Librarian looks back : an autobiography of Dr. S.R. Ranganathan. New Delhi: ABC Pub. Hosue : Exclusive distributors, UBS Publishers' Distributors.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; National, L. (1993). Dr. S.R. Ranganathan : a tribute : on the occasion of his centenary celebrations. Calcutta: National Library.<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Další doporučené zdroje =<br /> <br /> ''A Tribute to S. R. Ranganathan, the Father of Indian LiBmsry Science. Part 2. Contribution to Indian and International Lfbrary Science.'' Essays of an Information Scientist Vol:7, p.45- 49, 1984. Current Comments, #7, p.3-7, February 13, 1984. Dostupné na: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p045y1984.pdf<br /> <br /> Dr. RAMAN NAIR, R.. ''Ranganathan and public library system.'', 1996 In: International and Comparative Librarianship and Information Systems. Delhi, B R Publishing Corporation, pp. 127-135. Dostupné na: http://eprints.rclis.org/7499/1/Rangan1.pdf<br /> <br /> HARKER, Karen. ''The Fifth Law''. Being and Librarianship, 2. May, 2012. Dostupné na: http://beingandlibrarianship.blogspot.cz/2012/04/fifth-law.html<br /> <br /> MITCHELL, W. Bede. Reflections on the Evolution of Academic Libraries in the 21st Century. Dean of the Library, Georgia Southern University. Dostupné na: http://library.georgiasouthern.edu/cio/ciospch.html<br /> <br /> SEN, Kanti Bimal. ''Ranganathan's Five Laws''. Annals of Library and Information Studies, Vol. 55, June 2008, pp 87-90. Dostupné na: http://nopr.niscair.res.in/bitstream/123456789/1769/1/ALIS%2055(2)%2087-90.pdf<br /> <br /> SINGH, Harjit. ''S.R. Ranganathan-An Exemplary Teacher and a Guide.'' DESIDoC Bull Inj Tech. 12(5) September 1992. pp. 13- 15. Dostupné na: http://publications.drdo.gov.in/gsdl/collect/dbit/index/assoc/HASH2ed8.dir/dbit1205013.pdf<br /> <br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ramamrita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=32174 2013-05-14T08:17:07Z

<p>LukášZ: /* Další doporučené zdroje */</p> <hr /> <div>'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označováno jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ramamrita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vzdělání ===<br /> Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kariéra ===<br /> Již během studií nebyl Ranganathan spokojený s podmínkami a postavením učitelské obce. Ranganathan mohl vyučovat na univerzitách matematiku a související obory, ale jelikož nebyl spokojen s podmínkami a platem, tak se rozhodl přijmout místo knihovníka na Madraské univerzitě. Podmínkou pro tuto práci bylo vzdělání v oboru a tak v letech 1924-25 absolvoval vysokoškolské knihovnické vzdělání v Londýně. Ranganathan měl velký vliv na knihovnictví. Nebyl spokojen s úrovní knihovnictví v Indii. Myslel si, že jde mnohem lépe využít služby a funkce. Prostřednictvím nových metod chtěl pozvednout knihovní vědu, aby ji vůbec bylo možno nazývat vědou.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1928 založil Madraskou knihovní asociaci. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta. Byl hostujícím profesorem či lektorem na nejrůznějších místech světa. Působil v zajímavých oblastech, např.: Bombaj, Varanasi, Spojené Království, Dillí, USA, Kanada či Japonsko.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Do roku 1945 působil hlavně na jihu Indie, kde se snažil vybudovat silnou síť knihoven. V roce 1944 obdržel od Madraské univerzity předčasnou penzi, a ikdyž toto období nepatřilo k jeho nejlepším, tak se nenechal odradit a pokračoval v dalších činnostech. Začal tak uplatňovat svůj vliv jak na celonárodním tak na mezinárodním poli.Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> ;1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> ;2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> ;3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> ;4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> ;5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v dalších doporučených zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> ==Classified catalogue code==<br /> V roce 1934 publikoval Ranganathan další důležitou práci : Classified catalogue code. Katalog by se měl skládat ze dvou částí. V první části by měly být klasifikovány podle tématu odrážející knihovnický klasifikační systém s čísly položek. Druhá část by měla být slovníkový katalog, který by zahrnoval autora, název, sérii a podobné identifikátory.<br /> <br /> ==Chain indexing==<br /> Ranganathan vymyslel geniálně jednoduchou metodu pro určování položek v katalogu, která se jmenovala Chain indexing. Tato metoda využívá každý aspekt předmětu jako položku rejstříku. Všechny důležité aspekty předmětu, od nejobecnější po nejkonkrétnější, jsou automaticky zahrnuty. Toto indexování může být přizpůsobeno na jiné klasifikační systémy stejně.&lt;ref&gt;DR. S .R .RANGANATHAN: FATHER OF INDIAN LIBRARY SCIENCE [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: <br /> http://libraryforall.tripod.com/sr.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Aktivity =<br /> V roce 1922 byl uvězněn Gandhi a byl propuštěn v době, kdy Ranganathan začal s aktivnější prací. V této době se snažil zavést masivní změny knihovního systému, což mělo potenciál podporovat občanskou neposlušnost. Tento fakt není nijak historicky podložen, přesto postupem času revoluci v knihovnickém světě udělal a umožnil ženám a menšinám informační proces hledání<br /> Rangathan stál v čele indické Library Association 1944 – 1953. Nebyl to však nikdy nijak zdatný správce. Známá byla jeho reakce na přechod z jeho vlastního třídění (Colon Classifiacation)na Deweyho desetinné třídění, kdy uprostřed hlasování odešel z místnosti. Dal tak silně najevo svůj postoj. <br /> Ranganathan byl předsedou skupiny klasifikační Výzkumné Mezinárodní Federace pro dokumentaci (angl.:. International Federation for Information and Documentation (zkr.FID)) mezi roky 1950-1962, mezitím vytvořil 12 výzkumných zpráv pro FID a od roku 1962 se stal čestným předsedou až do své smrti v roce 1972.&lt;ref&gt;S. R. Ranganathan- A Short Biography Zdroj: Encyclopedia of Library and Information Science, Ed. by Allen Kent and others, Vol. 25,<br /> 1978, published by Marcel Dekker Inc., New York. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: <br /> http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRBIO.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Mimo to se mu postupně zdařilo ustavit legislativní rámec pro oblast knihovnictví téměř ve všech indických státech. Později, v roce 1948, podal návrh zákona obecně platného pro všechny státy Indie (Union library bill), který byl součástí Plánu pro rozvoj knihoven (Library developement plan). Legislativou se nadále zabýval i v dalších letech. Výsledkem byly revize již stávajících zákonů či návrhy nových zákonů odpovídajících měnícím se podmínkám.<br /> Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jako národní zástupce Veřejné knihovny v Dillí vyjednával o svém projektu, jako plánu pro UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté posloužila jako obecný vzor veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Většina jeho platu z různých zaměstnání šla na konto Nadace pro knihovnictví Sarady Ranganathanové (jeho manželky), kterou v její práci podporoval.<br /> <br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> Ranganathan je považován za otce knihovnictví a podle informací a prací, také zaslouženě.<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> === Ocenění ===<br /> *1935 Rao Sahib, Government of India<br /> *1948 D. Litt. (Honoris causa), Delhi University<br /> *1951 Honorary Fellow, Virginia Bibliographic Society<br /> *1954 Patron, Delhi Library Association<br /> *1956 Honorary Member, Indian Association of Special Libraries and Information Centers<br /> *1957 Padmashree, Government of India<br /> :: Honorary Vice-President, Library Association (London) <br /> :: Honorary Fellow, International Federation for Documentation1962Founder-Patron, Mysore Library Association, Bangalore<br /> <br /> *1964 D. Litt. (Honoris causa), University of Pittsburgh, U.S.A.<br /> *1965 National Research Professor for Library Science (Government of India) <br /> *1967 Honorary Fellow, Indian Standards Institution<br /> *1970 Margaret Mann Award (American Library Association)<br /> *1971 Grand Knight of Peace (Mark Twain Society, U.S.A.)<br /> <br /> === Členství ===<br /> *1916-1972 Member, Indian Mathematical Society<br /> *1917-1920 Founder-President, Mathematics and Science Association of the College<br /> *1922-1923 Secretary, Mathematics and Science Section, Madras Teachers Guild<br /> *1923 Secretary, Non-Gazetted Collegiate Officers Association<br /> *1928-1934 Treasurer, Indian Mathematical Society<br /> *1928-1953 Founder-Secretary, Madras Library Association<br /> *1928-1972 Fellow, Library Association, London<br /> *1930-1933 Member, International Library Committee of the World Association for Adult Education <br /> *1933-1972 Member, Indian Library Association <br /> *1937-1944 Vice-President, Indian Library Association <br /> *1944-1963 President, Indian Library Association <br /> *1949-1953 Secretary, Indian Adult Education Association <br /> *1953-1956 Vice President. FID<br /> :: Vice President, Indian Adult Education Association <br /> *1954-1964 Secretary and Chairman, FID Committee on general classification<br /> *1968-1961 Vice-President, International Federation for Documentation <br /> *1951 Promoted the formation of the Asian Federation of Library Associations at Indore (April)<br /> *1953-1957 Vice-President, Madras Library Association<br /> <br /> === Člen výborů ===<br /> *1948 Member, International Committee of Library Experts, United Nations<br /> *1949 Negotiated with UNESCO for the establishment of the Delhi Public Library as a pilot project<br /> *1950 Negotiated with UNESCO for the establishment of INSDOC <br /> :: Consultant, UNESCO, for preparing the place of machines in literature search<br /> *1951-1961 Rapporteur-general, FID/CA (Committee on General Theory of Classification of the International Federation for Documentation)<br /> *1951-1953 Member, International Advisory Committee on Bibliography of UNESCO<br /> *1963- Honorary Chairman, FID/CR (Committee on Classification Research of the International Federation for Documentation)&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> Za celou svou kariéru publikoval Ranganathan přes 60 knih a 2000 článků. Toto číslo je velmi vysoké, a tak zde nebude níže celý seznam jeho publikační činnosti, nýbrž zmíněny jeho hlavní práce a další vybrané.&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Hlavní práce ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R. (1931). The Five Laws of Library Science. Madras Library Association (Madras, India) and Edward Goldston (London, UK). <br /> *Ranganathan, S. R. (1933). Colon classification. Madras: The Madras Library Association; London: Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1934). Classified catalogue code. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1937). Prolegomena to library classification. Madras, Madras library association; London, E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1938). Theory of library catalogue. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1945). Elements of library classification : based on lectures delivered at the University of Bombay in December 1944. Poona: N.K. Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1948). Classification and international documentation. La Haye : Fédération internationale de documentation.<br /> *Ranganathan, S. R. (1951). Classification and Communication. University of Delhi (Delhi, India).<br /> *Ranganathan, S. R. (1955). Headings and Canons. Madras, S. Viswanathan.<br /> <br /> === Další publikace ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Sundaram, C. (1940). Reference service and bibliography. Madras; London: The Madras Library Association ; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1942). School and college libraries. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1946). National library system : a plan for India. Lahore: Indian Librarian.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. (1950). Classification, coding and machinery for search. Paris: UNESCO.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. Field Science Cooperation Office for South, A. (1953). Union catalogue of learned periodical publications in South Asia. London: Indian Library Association.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; All India Library, C. (1953). Depth classification and reference service &amp; reference material : papers for discussion at the tenth All-India Library Conference, Hyderabad, 1-4 June 1953, Delhi.<br /> *Ranganathan, S. R. (1959). Library administration. Bombay: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1960). Library manual, for library authorities, librarians, and honorary library workers. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1961). Reference service. London: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). Documentation and its facets : being a symposium of seventy papers by thirty-two authors. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1966). Library development plan with a draft library bill for Kerala State. Trivandrum: S.G.P., Govt. Press.<br /> *Ranganathan, S. R. (1968). Free book service for all. Bombay: Pub. for the Mysore Library Assoc. by Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1973). Documentation: genesis and development. Delhi: Vikas Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Neelameghan, A. (1975). Physical bibliography for librarians. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1990). Indian library manifesto. New Delhi: ABC Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Kaula, P. N. (1992). A Librarian looks back : an autobiography of Dr. S.R. Ranganathan. New Delhi: ABC Pub. Hosue : Exclusive distributors, UBS Publishers' Distributors.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; National, L. (1993). Dr. S.R. Ranganathan : a tribute : on the occasion of his centenary celebrations. Calcutta: National Library.<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Další doporučené zdroje =<br /> <br /> ''A Tribute to S. R. Ranganathan, the Father of Indian LiBmsry Science. Part 2. Contribution to Indian and International Lfbrary Science.'' Essays of an Information Scientist Vol:7, p.45- 49, 1984. Current Comments, #7, p.3-7, February 13, 1984. Dostupné na: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p045y1984.pdf<br /> <br /> Dr. RAMAN NAIR, R.. ''Ranganathan and public library system.'', 1996 In: International and Comparative Librarianship and Information Systems. Delhi, B R Publishing Corporation, pp. 127-135. Dostupné na: http://eprints.rclis.org/7499/1/Rangan1.pdf<br /> <br /> HARKER, Karen. ''The Fifth Law''. Being and Librarianship, 2. May, 2012. Dostupné na: http://beingandlibrarianship.blogspot.cz/2012/04/fifth-law.html<br /> <br /> MITCHELL, W. Bede. Reflections on the Evolution of Academic Libraries in the 21st Century. Dean of the Library, Georgia Southern University. Dostupné na: http://library.georgiasouthern.edu/cio/ciospch.html<br /> <br /> SEN, Kanti Bimal. ''Ranganathan's Five Laws''. Annals of Library and Information Studies, Vol. 55, June 2008, pp 87-90. Dostupné na: http://nopr.niscair.res.in/bitstream/123456789/1769/1/ALIS%2055(2)%2087-90.pdf<br /> <br /> SINGH, Harjit. ''S.R. Ranganathan-An Exemplary Teacher and a Guide.'' DESIDoC Bull Inj Tech. 12(5) September 1992. pp. 13- 15. Dostupné na: http://publications.drdo.gov.in/gsdl/collect/dbit/index/assoc/HASH2ed8.dir/dbit1205013.pdf<br /> <br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ramamrita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=31567 2013-05-10T09:38:32Z

<p>LukášZ: /* Význam pro pro knihovnictví a informační vědu */</p> <hr /> <div>'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označováno jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ramamrita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vzdělání ===<br /> Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kariéra ===<br /> Již během studií nebyl Ranganathan spokojený s podmínkami a postavením učitelské obce. Ranganathan mohl vyučovat na univerzitách matematiku a související obory, ale jelikož nebyl spokojen s podmínkami a platem, tak se rozhodl přijmout místo knihovníka na Madraské univerzitě. Podmínkou pro tuto práci bylo vzdělání v oboru a tak v letech 1924-25 absolvoval vysokoškolské knihovnické vzdělání v Londýně. Ranganathan měl velký vliv na knihovnictví. Nebyl spokojen s úrovní knihovnictví v Indii. Myslel si, že jde mnohem lépe využít služby a funkce. Prostřednictvím nových metod chtěl pozvednout knihovní vědu, aby ji vůbec bylo možno nazývat vědou.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1928 založil Madraskou knihovní asociaci. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta. Byl hostujícím profesorem či lektorem na nejrůznějších místech světa. Působil v zajímavých oblastech, např.: Bombaj, Varanasi, Spojené Království, Dillí, USA, Kanada či Japonsko.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Do roku 1945 působil hlavně na jihu Indie, kde se snažil vybudovat silnou síť knihoven. V roce 1944 obdržel od Madraské univerzity předčasnou penzi, a ikdyž toto období nepatřilo k jeho nejlepším, tak se nenechal odradit a pokračoval v dalších činnostech. Začal tak uplatňovat svůj vliv jak na celonárodním tak na mezinárodním poli.Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> ;1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> ;2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> ;3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> ;4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> ;5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v dalších doporučených zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> ==Classified catalogue code==<br /> V roce 1934 publikoval Ranganathan další důležitou práci : Classified catalogue code. Katalog by se měl skládat ze dvou částí. V první části by měly být klasifikovány podle tématu odrážející knihovnický klasifikační systém s čísly položek. Druhá část by měla být slovníkový katalog, který by zahrnoval autora, název, sérii a podobné identifikátory.<br /> <br /> ==Chain indexing==<br /> Ranganathan vymyslel geniálně jednoduchou metodu pro určování položek v katalogu, která se jmenovala Chain indexing. Tato metoda využívá každý aspekt předmětu jako položku rejstříku. Všechny důležité aspekty předmětu, od nejobecnější po nejkonkrétnější, jsou automaticky zahrnuty. Toto indexování může být přizpůsobeno na jiné klasifikační systémy stejně.&lt;ref&gt;DR. S .R .RANGANATHAN: FATHER OF INDIAN LIBRARY SCIENCE [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: <br /> http://libraryforall.tripod.com/sr.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Aktivity =<br /> V roce 1922 byl uvězněn Gandhi a byl propuštěn v době, kdy Ranganathan začal s aktivnější prací. V této době se snažil zavést masivní změny knihovního systému, což mělo potenciál podporovat občanskou neposlušnost. Tento fakt není nijak historicky podložen, přesto postupem času revoluci v knihovnickém světě udělal a umožnil ženám a menšinám informační proces hledání<br /> Rangathan stál v čele indické Library Association 1944 – 1953. Nebyl to však nikdy nijak zdatný správce. Známá byla jeho reakce na přechod z jeho vlastního třídění (Colon Classifiacation)na Deweyho desetinné třídění, kdy uprostřed hlasování odešel z místnosti. Dal tak silně najevo svůj postoj. <br /> Ranganathan byl předsedou skupiny klasifikační Výzkumné Mezinárodní Federace pro dokumentaci (angl.:. International Federation for Information and Documentation (zkr.FID)) mezi roky 1950-1962, mezitím vytvořil 12 výzkumných zpráv pro FID a od roku 1962 se stal čestným předsedou až do své smrti v roce 1972.&lt;ref&gt;S. R. Ranganathan- A Short Biography Zdroj: Encyclopedia of Library and Information Science, Ed. by Allen Kent and others, Vol. 25,<br /> 1978, published by Marcel Dekker Inc., New York. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: <br /> http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRBIO.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Mimo to se mu postupně zdařilo ustavit legislativní rámec pro oblast knihovnictví téměř ve všech indických státech. Později, v roce 1948, podal návrh zákona obecně platného pro všechny státy Indie (Union library bill), který byl součástí Plánu pro rozvoj knihoven (Library developement plan). Legislativou se nadále zabýval i v dalších letech. Výsledkem byly revize již stávajících zákonů či návrhy nových zákonů odpovídajících měnícím se podmínkám.<br /> Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jako národní zástupce Veřejné knihovny v Dillí vyjednával o svém projektu, jako plánu pro UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté posloužila jako obecný vzor veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Většina jeho platu z různých zaměstnání šla na konto Nadace pro knihovnictví Sarady Ranganathanové (jeho manželky), kterou v její práci podporoval.<br /> <br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> Ranganathan je považován za otce knihovnictví a podle informací a prací, také zaslouženě.<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> === Ocenění ===<br /> *1935 Rao Sahib, Government of India<br /> *1948 D. Litt. (Honoris causa), Delhi University<br /> *1951 Honorary Fellow, Virginia Bibliographic Society<br /> *1954 Patron, Delhi Library Association<br /> *1956 Honorary Member, Indian Association of Special Libraries and Information Centers<br /> *1957 Padmashree, Government of India<br /> :: Honorary Vice-President, Library Association (London) <br /> :: Honorary Fellow, International Federation for Documentation1962Founder-Patron, Mysore Library Association, Bangalore<br /> <br /> *1964 D. Litt. (Honoris causa), University of Pittsburgh, U.S.A.<br /> *1965 National Research Professor for Library Science (Government of India) <br /> *1967 Honorary Fellow, Indian Standards Institution<br /> *1970 Margaret Mann Award (American Library Association)<br /> *1971 Grand Knight of Peace (Mark Twain Society, U.S.A.)<br /> <br /> === Členství ===<br /> *1916-1972 Member, Indian Mathematical Society<br /> *1917-1920 Founder-President, Mathematics and Science Association of the College<br /> *1922-1923 Secretary, Mathematics and Science Section, Madras Teachers Guild<br /> *1923 Secretary, Non-Gazetted Collegiate Officers Association<br /> *1928-1934 Treasurer, Indian Mathematical Society<br /> *1928-1953 Founder-Secretary, Madras Library Association<br /> *1928-1972 Fellow, Library Association, London<br /> *1930-1933 Member, International Library Committee of the World Association for Adult Education <br /> *1933-1972 Member, Indian Library Association <br /> *1937-1944 Vice-President, Indian Library Association <br /> *1944-1963 President, Indian Library Association <br /> *1949-1953 Secretary, Indian Adult Education Association <br /> *1953-1956 Vice President. FID<br /> :: Vice President, Indian Adult Education Association <br /> *1954-1964 Secretary and Chairman, FID Committee on general classification<br /> *1968-1961 Vice-President, International Federation for Documentation <br /> *1951 Promoted the formation of the Asian Federation of Library Associations at Indore (April)<br /> *1953-1957 Vice-President, Madras Library Association<br /> <br /> === Člen výborů ===<br /> *1948 Member, International Committee of Library Experts, United Nations<br /> *1949 Negotiated with UNESCO for the establishment of the Delhi Public Library as a pilot project<br /> *1950 Negotiated with UNESCO for the establishment of INSDOC <br /> :: Consultant, UNESCO, for preparing the place of machines in literature search<br /> *1951-1961 Rapporteur-general, FID/CA (Committee on General Theory of Classification of the International Federation for Documentation)<br /> *1951-1953 Member, International Advisory Committee on Bibliography of UNESCO<br /> *1963- Honorary Chairman, FID/CR (Committee on Classification Research of the International Federation for Documentation)&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> Za celou svou kariéru publikoval Ranganathan přes 60 knih a 2000 článků. Toto číslo je velmi vysoké, a tak zde nebude níže celý seznam jeho publikační činnosti, nýbrž zmíněny jeho hlavní práce a další vybrané.&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Hlavní práce ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R. (1931). The Five Laws of Library Science. Madras Library Association (Madras, India) and Edward Goldston (London, UK). <br /> *Ranganathan, S. R. (1933). Colon classification. Madras: The Madras Library Association; London: Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1934). Classified catalogue code. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1937). Prolegomena to library classification. Madras, Madras library association; London, E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1938). Theory of library catalogue. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1945). Elements of library classification : based on lectures delivered at the University of Bombay in December 1944. Poona: N.K. Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1948). Classification and international documentation. La Haye : Fédération internationale de documentation.<br /> *Ranganathan, S. R. (1951). Classification and Communication. University of Delhi (Delhi, India).<br /> *Ranganathan, S. R. (1955). Headings and Canons. Madras, S. Viswanathan.<br /> <br /> === Další publikace ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Sundaram, C. (1940). Reference service and bibliography. Madras; London: The Madras Library Association ; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1942). School and college libraries. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1946). National library system : a plan for India. Lahore: Indian Librarian.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. (1950). Classification, coding and machinery for search. Paris: UNESCO.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. Field Science Cooperation Office for South, A. (1953). Union catalogue of learned periodical publications in South Asia. London: Indian Library Association.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; All India Library, C. (1953). Depth classification and reference service &amp; reference material : papers for discussion at the tenth All-India Library Conference, Hyderabad, 1-4 June 1953, Delhi.<br /> *Ranganathan, S. R. (1959). Library administration. Bombay: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1960). Library manual, for library authorities, librarians, and honorary library workers. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1961). Reference service. London: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). Documentation and its facets : being a symposium of seventy papers by thirty-two authors. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1966). Library development plan with a draft library bill for Kerala State. Trivandrum: S.G.P., Govt. Press.<br /> *Ranganathan, S. R. (1968). Free book service for all. Bombay: Pub. for the Mysore Library Assoc. by Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1973). Documentation: genesis and development. Delhi: Vikas Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Neelameghan, A. (1975). Physical bibliography for librarians. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1990). Indian library manifesto. New Delhi: ABC Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Kaula, P. N. (1992). A Librarian looks back : an autobiography of Dr. S.R. Ranganathan. New Delhi: ABC Pub. Hosue : Exclusive distributors, UBS Publishers' Distributors.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; National, L. (1993). Dr. S.R. Ranganathan : a tribute : on the occasion of his centenary celebrations. Calcutta: National Library.<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Další doporučené zdroje =<br /> <br /> SEN, Kanti Bimal. ''Ranganathan's Five Laws''. Annals of Library and Information Studies, Vol. 55, June 2008, pp 87-90. Dostupné na: http://nopr.niscair.res.in/bitstream/123456789/1769/1/ALIS%2055(2)%2087-90.pdf<br /> <br /> Dr. RAMAN NAIR, R.. ''Ranganathan and public library system.'', 1996 In: International and Comparative Librarianship and Information Systems. Delhi, B R Publishing Corporation, pp. 127-135. Dostupné na: http://eprints.rclis.org/7499/1/Rangan1.pdf<br /> <br /> MITCHELL, W. Bede. Reflections on the Evolution of Academic Libraries in the 21st Century. Dean of the Library, Georgia Southern University. Dostupné na: http://library.georgiasouthern.edu/cio/ciospch.html<br /> <br /> SINGH, Harjit. ''S.R. Ranganathan-An Exemplary Teacher and a Guide.'' DESIDoC Bull Inj Tech. 12(5) September 1992. pp. 13- 15. Dostupné na: http://publications.drdo.gov.in/gsdl/collect/dbit/index/assoc/HASH2ed8.dir/dbit1205013.pdf<br /> <br /> ''A Tribute to S. R. Ranganathan, the Father of Indian LiBmsry Science. Part 2. Contribution to Indian and International Lfbrary Science.'' Essays of an Information Scientist Vol:7, p.45- 49, 1984. Current Comments, #7, p.3-7, February 13, 1984. Dostupné na: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p045y1984.pdf<br /> <br /> HARKER, Karen. ''The Fifth Law''. Being and Librarianship, 2. May, 2012. Dostupné na: http://beingandlibrarianship.blogspot.cz/2012/04/fifth-law.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ramamrita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=31565 2013-05-10T09:32:58Z

<p>LukášZ: </p> <hr /> <div>'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označováno jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ramamrita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vzdělání ===<br /> Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kariéra ===<br /> Již během studií nebyl Ranganathan spokojený s podmínkami a postavením učitelské obce. Ranganathan mohl vyučovat na univerzitách matematiku a související obory, ale jelikož nebyl spokojen s podmínkami a platem, tak se rozhodl přijmout místo knihovníka na Madraské univerzitě. Podmínkou pro tuto práci bylo vzdělání v oboru a tak v letech 1924-25 absolvoval vysokoškolské knihovnické vzdělání v Londýně. Ranganathan měl velký vliv na knihovnictví. Nebyl spokojen s úrovní knihovnictví v Indii. Myslel si, že jde mnohem lépe využít služby a funkce. Prostřednictvím nových metod chtěl pozvednout knihovní vědu, aby ji vůbec bylo možno nazývat vědou.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1928 založil Madraskou knihovní asociaci. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta. Byl hostujícím profesorem či lektorem na nejrůznějších místech světa. Působil v zajímavých oblastech, např.: Bombaj, Varanasi, Spojené Království, Dillí, USA, Kanada či Japonsko.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Do roku 1945 působil hlavně na jihu Indie, kde se snažil vybudovat silnou síť knihoven. V roce 1944 obdržel od Madraské univerzity předčasnou penzi, a ikdyž toto období nepatřilo k jeho nejlepším, tak se nenechal odradit a pokračoval v dalších činnostech. Začal tak uplatňovat svůj vliv jak na celonárodním tak na mezinárodním poli.Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> ;1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> ;2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> ;3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> ;4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> ;5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v dalších doporučených zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> ==Classified catalogue code==<br /> V roce 1934 publikoval Ranganathan další důležitou práci : Classified catalogue code. Katalog by se měl skládat ze dvou částí. V první části by měly být klasifikovány podle tématu odrážející knihovnický klasifikační systém s čísly položek. Druhá část by měla být slovníkový katalog, který by zahrnoval autora, název, sérii a podobné identifikátory.<br /> <br /> ==Chain indexing==<br /> Ranganathan vymyslel geniálně jednoduchou metodu pro určování položek v katalogu, která se jmenovala Chain indexing. Tato metoda využívá každý aspekt předmětu jako položku rejstříku. Všechny důležité aspekty předmětu, od nejobecnější po nejkonkrétnější, jsou automaticky zahrnuty. Toto indexování může být přizpůsobeno na jiné klasifikační systémy stejně.&lt;ref&gt;DR. S .R .RANGANATHAN: FATHER OF INDIAN LIBRARY SCIENCE [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: <br /> http://libraryforall.tripod.com/sr.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Aktivity =<br /> V roce 1922 byl uvězněn Gandhi a byl propuštěn v době, kdy Ranganathan začal s aktivnější prací. V této době se snažil zavést masivní změny knihovního systému, což mělo potenciál podporovat občanskou neposlušnost. Tento fakt není nijak historicky podložen, přesto postupem času revoluci v knihovnickém světě udělal a umožnil ženám a menšinám informační proces hledání<br /> Rangathan stál v čele indické Library Association 1944 – 1953. Nebyl to však nikdy nijak zdatný správce. Známá byla jeho reakce na přechod z jeho vlastního třídění (Colon Classifiacation)na Deweyho desetinné třídění, kdy uprostřed hlasování odešel z místnosti. Dal tak silně najevo svůj postoj. <br /> Ranganathan byl předsedou skupiny klasifikační Výzkumné Mezinárodní Federace pro dokumentaci (angl.:. International Federation for Information and Documentation (zkr.FID)) mezi roky 1950-1962, mezitím vytvořil 12 výzkumných zpráv pro FID a od roku 1962 se stal čestným předsedou až do své smrti v roce 1972.&lt;ref&gt;S. R. Ranganathan- A Short Biography Zdroj: Encyclopedia of Library and Information Science, Ed. by Allen Kent and others, Vol. 25,<br /> 1978, published by Marcel Dekker Inc., New York. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: <br /> http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRBIO.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Mimo to se mu postupně zdařilo ustavit legislativní rámec pro oblast knihovnictví téměř ve všech indických státech. Později, v roce 1948, podal návrh zákona obecně platného pro všechny státy Indie (Union library bill), který byl součástí Plánu pro rozvoj knihoven (Library developement plan). Legislativou se nadále zabýval i v dalších letech. Výsledkem byly revize již stávajících zákonů či návrhy nových zákonů odpovídajících měnícím se podmínkám.<br /> Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jako národní zástupce Veřejné knihovny v Dillí vyjednával o svém projektu, jako plánu pro UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté posloužila jako obecný vzor veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Většina jeho platu z různých zaměstnání šla na konto Nadace pro knihovnictví Sarady Ranganathanové (jeho manželky), kterou v její práci podporoval.<br /> <br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> === Ocenění ===<br /> *1935 Rao Sahib, Government of India<br /> *1948 D. Litt. (Honoris causa), Delhi University<br /> *1951 Honorary Fellow, Virginia Bibliographic Society<br /> *1954 Patron, Delhi Library Association<br /> *1956 Honorary Member, Indian Association of Special Libraries and Information Centers<br /> *1957 Padmashree, Government of India<br /> :: Honorary Vice-President, Library Association (London) <br /> :: Honorary Fellow, International Federation for Documentation1962Founder-Patron, Mysore Library Association, Bangalore<br /> <br /> *1964 D. Litt. (Honoris causa), University of Pittsburgh, U.S.A.<br /> *1965 National Research Professor for Library Science (Government of India) <br /> *1967 Honorary Fellow, Indian Standards Institution<br /> *1970 Margaret Mann Award (American Library Association)<br /> *1971 Grand Knight of Peace (Mark Twain Society, U.S.A.)<br /> <br /> === Členství ===<br /> *1916-1972 Member, Indian Mathematical Society<br /> *1917-1920 Founder-President, Mathematics and Science Association of the College<br /> *1922-1923 Secretary, Mathematics and Science Section, Madras Teachers Guild<br /> *1923 Secretary, Non-Gazetted Collegiate Officers Association<br /> *1928-1934 Treasurer, Indian Mathematical Society<br /> *1928-1953 Founder-Secretary, Madras Library Association<br /> *1928-1972 Fellow, Library Association, London<br /> *1930-1933 Member, International Library Committee of the World Association for Adult Education <br /> *1933-1972 Member, Indian Library Association <br /> *1937-1944 Vice-President, Indian Library Association <br /> *1944-1963 President, Indian Library Association <br /> *1949-1953 Secretary, Indian Adult Education Association <br /> *1953-1956 Vice President. FID<br /> :: Vice President, Indian Adult Education Association <br /> *1954-1964 Secretary and Chairman, FID Committee on general classification<br /> *1968-1961 Vice-President, International Federation for Documentation <br /> *1951 Promoted the formation of the Asian Federation of Library Associations at Indore (April)<br /> *1953-1957 Vice-President, Madras Library Association<br /> <br /> === Člen výborů ===<br /> *1948 Member, International Committee of Library Experts, United Nations<br /> *1949 Negotiated with UNESCO for the establishment of the Delhi Public Library as a pilot project<br /> *1950 Negotiated with UNESCO for the establishment of INSDOC <br /> :: Consultant, UNESCO, for preparing the place of machines in literature search<br /> *1951-1961 Rapporteur-general, FID/CA (Committee on General Theory of Classification of the International Federation for Documentation)<br /> *1951-1953 Member, International Advisory Committee on Bibliography of UNESCO<br /> *1963- Honorary Chairman, FID/CR (Committee on Classification Research of the International Federation for Documentation)&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> Za celou svou kariéru publikoval Ranganathan přes 60 knih a 2000 článků. Toto číslo je velmi vysoké, a tak zde nebude níže celý seznam jeho publikační činnosti, nýbrž zmíněny jeho hlavní práce a další vybrané.&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Hlavní práce ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R. (1931). The Five Laws of Library Science. Madras Library Association (Madras, India) and Edward Goldston (London, UK). <br /> *Ranganathan, S. R. (1933). Colon classification. Madras: The Madras Library Association; London: Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1934). Classified catalogue code. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1937). Prolegomena to library classification. Madras, Madras library association; London, E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1938). Theory of library catalogue. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1945). Elements of library classification : based on lectures delivered at the University of Bombay in December 1944. Poona: N.K. Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1948). Classification and international documentation. La Haye : Fédération internationale de documentation.<br /> *Ranganathan, S. R. (1951). Classification and Communication. University of Delhi (Delhi, India).<br /> *Ranganathan, S. R. (1955). Headings and Canons. Madras, S. Viswanathan.<br /> <br /> === Další publikace ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Sundaram, C. (1940). Reference service and bibliography. Madras; London: The Madras Library Association ; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1942). School and college libraries. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1946). National library system : a plan for India. Lahore: Indian Librarian.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. (1950). Classification, coding and machinery for search. Paris: UNESCO.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. Field Science Cooperation Office for South, A. (1953). Union catalogue of learned periodical publications in South Asia. London: Indian Library Association.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; All India Library, C. (1953). Depth classification and reference service &amp; reference material : papers for discussion at the tenth All-India Library Conference, Hyderabad, 1-4 June 1953, Delhi.<br /> *Ranganathan, S. R. (1959). Library administration. Bombay: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1960). Library manual, for library authorities, librarians, and honorary library workers. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1961). Reference service. London: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). Documentation and its facets : being a symposium of seventy papers by thirty-two authors. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1966). Library development plan with a draft library bill for Kerala State. Trivandrum: S.G.P., Govt. Press.<br /> *Ranganathan, S. R. (1968). Free book service for all. Bombay: Pub. for the Mysore Library Assoc. by Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1973). Documentation: genesis and development. Delhi: Vikas Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Neelameghan, A. (1975). Physical bibliography for librarians. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1990). Indian library manifesto. New Delhi: ABC Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Kaula, P. N. (1992). A Librarian looks back : an autobiography of Dr. S.R. Ranganathan. New Delhi: ABC Pub. Hosue : Exclusive distributors, UBS Publishers' Distributors.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; National, L. (1993). Dr. S.R. Ranganathan : a tribute : on the occasion of his centenary celebrations. Calcutta: National Library.<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Další doporučené zdroje =<br /> <br /> SEN, Kanti Bimal. ''Ranganathan's Five Laws''. Annals of Library and Information Studies, Vol. 55, June 2008, pp 87-90. Dostupné na: http://nopr.niscair.res.in/bitstream/123456789/1769/1/ALIS%2055(2)%2087-90.pdf<br /> <br /> Dr. RAMAN NAIR, R.. ''Ranganathan and public library system.'', 1996 In: International and Comparative Librarianship and Information Systems. Delhi, B R Publishing Corporation, pp. 127-135. Dostupné na: http://eprints.rclis.org/7499/1/Rangan1.pdf<br /> <br /> MITCHELL, W. Bede. Reflections on the Evolution of Academic Libraries in the 21st Century. Dean of the Library, Georgia Southern University. Dostupné na: http://library.georgiasouthern.edu/cio/ciospch.html<br /> <br /> SINGH, Harjit. ''S.R. Ranganathan-An Exemplary Teacher and a Guide.'' DESIDoC Bull Inj Tech. 12(5) September 1992. pp. 13- 15. Dostupné na: http://publications.drdo.gov.in/gsdl/collect/dbit/index/assoc/HASH2ed8.dir/dbit1205013.pdf<br /> <br /> ''A Tribute to S. R. Ranganathan, the Father of Indian LiBmsry Science. Part 2. Contribution to Indian and International Lfbrary Science.'' Essays of an Information Scientist Vol:7, p.45- 49, 1984. Current Comments, #7, p.3-7, February 13, 1984. Dostupné na: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p045y1984.pdf<br /> <br /> HARKER, Karen. ''The Fifth Law''. Being and Librarianship, 2. May, 2012. Dostupné na: http://beingandlibrarianship.blogspot.cz/2012/04/fifth-law.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ramamrita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=31564 2013-05-10T09:30:35Z

<p>LukášZ: </p> <hr /> <div>'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označováno jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ramamrita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vzdělání ===<br /> Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kariéra ===<br /> Již během studií nebyl Ranganathan spokojený s podmínkami a postavením učitelské obce. Ranganathan mohl vyučovat na univerzitách matematiku a související obory, ale jelikož nebyl spokojen s podmínkami a platem, tak se rozhodl přijmout místo knihovníka na Madraské univerzitě. Podmínkou pro tuto práci bylo vzdělání v oboru a tak v letech 1924-25 absolvoval vysokoškolské knihovnické vzdělání v Londýně. Ranganathan měl velký vliv na knihovnictví. Nebyl spokojen s úrovní knihovnictví v Indii. Myslel si, že jde mnohem lépe využít služby a funkce. Prostřednictvím nových metod chtěl pozvednout knihovní vědu, aby ji vůbec bylo možno nazývat vědou.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1928 založil Madraskou knihovní asociaci. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta. Byl hostujícím profesorem či lektorem na nejrůznějších místech světa. Působil v zajímavých oblastech, např.: Bombaj, Varanasi, Spojené Království, Dillí, USA, Kanada či Japonsko.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Do roku 1945 působil hlavně na jihu Indie, kde se snažil vybudovat silnou síť knihoven. V roce 1944 obdržel od Madraské univerzity předčasnou penzi, a ikdyž toto období nepatřilo k jeho nejlepším, tak se nenechal odradit a pokračoval v dalších činnostech. Začal tak uplatňovat svůj vliv jak na celonárodním tak na mezinárodním poli.Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> ;1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> ;2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> ;3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> ;4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> ;5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v dalších doporučených zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> ==Classified catalogue code==<br /> V roce 1934 publikoval Ranganathan další důležitou práci : Classified catalogue code. Katalog by se měl skládat ze dvou částí. V první části by měly být klasifikovány podle tématu odrážející knihovnický klasifikační systém s čísly položek. Druhá část by měla být slovníkový katalog, který by zahrnoval autora, název, sérii a podobné identifikátory.<br /> <br /> ==Chain indexing==<br /> Ranganathan vymyslel geniálně jednoduchou metodu pro určování položek v katalogu, která se jmenovala Chain indexing. Tato metoda využívá každý aspekt předmětu jako položku rejstříku. Všechny důležité aspekty předmětu, od nejobecnější po nejkonkrétnější, jsou automaticky zahrnuty. Toto indexování může být přizpůsobeno na jiné klasifikační systémy stejně.<br /> <br /> = Aktivity =<br /> V roce 1922 byl uvězněn Gandhi a byl propuštěn v době, kdy Ranganathan začal s aktivnější prací. V této době se snažil zavést masivní změny knihovního systému, což mělo potenciál podporovat občanskou neposlušnost. Tento fakt není nijak historicky podložen, přesto postupem času revoluci v knihovnickém světě udělal a umožnil ženám a menšinám informační proces hledání<br /> Rangathan stál v čele indické Library Association 1944 – 1953. Nebyl to však nikdy nijak zdatný správce. Známá byla jeho reakce na přechod z jeho vlastního třídění (Colon Classifiacation)na Deweyho desetinné třídění, kdy uprostřed hlasování odešel z místnosti. Dal tak silně najevo svůj postoj. <br /> Ranganathan byl předsedou skupiny klasifikační Výzkumné Mezinárodní Federace pro dokumentaci (angl.:. International Federation for Information and Documentation (zkr.FID)) mezi roky 1950-1962, mezitím vytvořil 12 výzkumných zpráv pro FID a od roku 1962 se stal čestným předsedou až do své smrti v roce 1972.&lt;ref&gt;S. R. Ranganathan- A Short Biography Zdroj: Encyclopedia of Library and Information Science, Ed. by Allen Kent and others, Vol. 25,<br /> 1978, published by Marcel Dekker Inc., New York. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: <br /> http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRBIO.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Mimo to se mu postupně zdařilo ustavit legislativní rámec pro oblast knihovnictví téměř ve všech indických státech. Později, v roce 1948, podal návrh zákona obecně platného pro všechny státy Indie (Union library bill), který byl součástí Plánu pro rozvoj knihoven (Library developement plan). Legislativou se nadále zabýval i v dalších letech. Výsledkem byly revize již stávajících zákonů či návrhy nových zákonů odpovídajících měnícím se podmínkám.<br /> Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jako národní zástupce Veřejné knihovny v Dillí vyjednával o svém projektu, jako plánu pro UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté posloužila jako obecný vzor veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Většina jeho platu z různých zaměstnání šla na konto Nadace pro knihovnictví Sarady Ranganathanové (jeho manželky), kterou v její práci podporoval.&lt;ref&gt;DR. S .R .RANGANATHAN: FATHER OF INDIAN LIBRARY SCIENCE [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: <br /> http://libraryforall.tripod.com/sr.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> === Ocenění ===<br /> *1935 Rao Sahib, Government of India<br /> *1948 D. Litt. (Honoris causa), Delhi University<br /> *1951 Honorary Fellow, Virginia Bibliographic Society<br /> *1954 Patron, Delhi Library Association<br /> *1956 Honorary Member, Indian Association of Special Libraries and Information Centers<br /> *1957 Padmashree, Government of India<br /> :: Honorary Vice-President, Library Association (London) <br /> :: Honorary Fellow, International Federation for Documentation1962Founder-Patron, Mysore Library Association, Bangalore<br /> <br /> *1964 D. Litt. (Honoris causa), University of Pittsburgh, U.S.A.<br /> *1965 National Research Professor for Library Science (Government of India) <br /> *1967 Honorary Fellow, Indian Standards Institution<br /> *1970 Margaret Mann Award (American Library Association)<br /> *1971 Grand Knight of Peace (Mark Twain Society, U.S.A.)<br /> <br /> === Členství ===<br /> *1916-1972 Member, Indian Mathematical Society<br /> *1917-1920 Founder-President, Mathematics and Science Association of the College<br /> *1922-1923 Secretary, Mathematics and Science Section, Madras Teachers Guild<br /> *1923 Secretary, Non-Gazetted Collegiate Officers Association<br /> *1928-1934 Treasurer, Indian Mathematical Society<br /> *1928-1953 Founder-Secretary, Madras Library Association<br /> *1928-1972 Fellow, Library Association, London<br /> *1930-1933 Member, International Library Committee of the World Association for Adult Education <br /> *1933-1972 Member, Indian Library Association <br /> *1937-1944 Vice-President, Indian Library Association <br /> *1944-1963 President, Indian Library Association <br /> *1949-1953 Secretary, Indian Adult Education Association <br /> *1953-1956 Vice President. FID<br /> :: Vice President, Indian Adult Education Association <br /> *1954-1964 Secretary and Chairman, FID Committee on general classification<br /> *1968-1961 Vice-President, International Federation for Documentation <br /> *1951 Promoted the formation of the Asian Federation of Library Associations at Indore (April)<br /> *1953-1957 Vice-President, Madras Library Association<br /> <br /> === Člen výborů ===<br /> *1948 Member, International Committee of Library Experts, United Nations<br /> *1949 Negotiated with UNESCO for the establishment of the Delhi Public Library as a pilot project<br /> *1950 Negotiated with UNESCO for the establishment of INSDOC <br /> :: Consultant, UNESCO, for preparing the place of machines in literature search<br /> *1951-1961 Rapporteur-general, FID/CA (Committee on General Theory of Classification of the International Federation for Documentation)<br /> *1951-1953 Member, International Advisory Committee on Bibliography of UNESCO<br /> *1963- Honorary Chairman, FID/CR (Committee on Classification Research of the International Federation for Documentation)&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> Za celou svou kariéru publikoval Ranganathan přes 60 knih a 2000 článků. Toto číslo je velmi vysoké, a tak zde nebude níže celý seznam jeho publikační činnosti, nýbrž zmíněny jeho hlavní práce a další vybrané.&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Hlavní práce ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R. (1931). The Five Laws of Library Science. Madras Library Association (Madras, India) and Edward Goldston (London, UK). <br /> *Ranganathan, S. R. (1933). Colon classification. Madras: The Madras Library Association; London: Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1934). Classified catalogue code. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1937). Prolegomena to library classification. Madras, Madras library association; London, E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1938). Theory of library catalogue. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1945). Elements of library classification : based on lectures delivered at the University of Bombay in December 1944. Poona: N.K. Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1948). Classification and international documentation. La Haye : Fédération internationale de documentation.<br /> *Ranganathan, S. R. (1951). Classification and Communication. University of Delhi (Delhi, India).<br /> *Ranganathan, S. R. (1955). Headings and Canons. Madras, S. Viswanathan.<br /> <br /> === Další publikace ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Sundaram, C. (1940). Reference service and bibliography. Madras; London: The Madras Library Association ; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1942). School and college libraries. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1946). National library system : a plan for India. Lahore: Indian Librarian.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. (1950). Classification, coding and machinery for search. Paris: UNESCO.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. Field Science Cooperation Office for South, A. (1953). Union catalogue of learned periodical publications in South Asia. London: Indian Library Association.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; All India Library, C. (1953). Depth classification and reference service &amp; reference material : papers for discussion at the tenth All-India Library Conference, Hyderabad, 1-4 June 1953, Delhi.<br /> *Ranganathan, S. R. (1959). Library administration. Bombay: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1960). Library manual, for library authorities, librarians, and honorary library workers. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1961). Reference service. London: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). Documentation and its facets : being a symposium of seventy papers by thirty-two authors. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1966). Library development plan with a draft library bill for Kerala State. Trivandrum: S.G.P., Govt. Press.<br /> *Ranganathan, S. R. (1968). Free book service for all. Bombay: Pub. for the Mysore Library Assoc. by Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1973). Documentation: genesis and development. Delhi: Vikas Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Neelameghan, A. (1975). Physical bibliography for librarians. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1990). Indian library manifesto. New Delhi: ABC Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Kaula, P. N. (1992). A Librarian looks back : an autobiography of Dr. S.R. Ranganathan. New Delhi: ABC Pub. Hosue : Exclusive distributors, UBS Publishers' Distributors.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; National, L. (1993). Dr. S.R. Ranganathan : a tribute : on the occasion of his centenary celebrations. Calcutta: National Library.<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Další doporučené zdroje =<br /> <br /> SEN, Kanti Bimal. ''Ranganathan's Five Laws''. Annals of Library and Information Studies, Vol. 55, June 2008, pp 87-90. Dostupné na: http://nopr.niscair.res.in/bitstream/123456789/1769/1/ALIS%2055(2)%2087-90.pdf<br /> <br /> Dr. RAMAN NAIR, R.. ''Ranganathan and public library system.'', 1996 In: International and Comparative Librarianship and Information Systems. Delhi, B R Publishing Corporation, pp. 127-135. Dostupné na: http://eprints.rclis.org/7499/1/Rangan1.pdf<br /> <br /> MITCHELL, W. Bede. Reflections on the Evolution of Academic Libraries in the 21st Century. Dean of the Library, Georgia Southern University. Dostupné na: http://library.georgiasouthern.edu/cio/ciospch.html<br /> <br /> SINGH, Harjit. ''S.R. Ranganathan-An Exemplary Teacher and a Guide.'' DESIDoC Bull Inj Tech. 12(5) September 1992. pp. 13- 15. Dostupné na: http://publications.drdo.gov.in/gsdl/collect/dbit/index/assoc/HASH2ed8.dir/dbit1205013.pdf<br /> <br /> ''A Tribute to S. R. Ranganathan, the Father of Indian LiBmsry Science. Part 2. Contribution to Indian and International Lfbrary Science.'' Essays of an Information Scientist Vol:7, p.45- 49, 1984. Current Comments, #7, p.3-7, February 13, 1984. Dostupné na: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p045y1984.pdf<br /> <br /> HARKER, Karen. ''The Fifth Law''. Being and Librarianship, 2. May, 2012. Dostupné na: http://beingandlibrarianship.blogspot.cz/2012/04/fifth-law.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ramamrita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=30187 2013-04-25T14:59:49Z

<p>LukášZ: </p> <hr /> <div>'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označováno jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ramamrita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vzdělání ===<br /> Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kariéra ===<br /> Již během studií nebyl Ranganathan spokojený s podmínkami a postavením učitelské obce. Ranganathan mohl vyučovat na univerzitách matematiku a související obory, ale jelikož nebyl spokojen s podmínkami a platem, tak se rozhodl přijmout místo knihovníka na Madraské univerzitě. Podmínkou pro tuto práci bylo vzdělání v oboru a tak v letech 1924-25 absolvoval vysokoškolské knihovnické vzdělání v Londýně. Ranganathan měl velký vliv na knihovnictví. Nebyl spokojen s úrovní knihovnictví v Indii. Myslel si, že jde mnohem lépe využít služby a funkce. Prostřednictvím nových metod chtěl pozvednout knihovní vědu, aby ji vůbec bylo možno nazývat vědou.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1928 založil Madraskou knihovní asociaci. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta. Byl hostujícím profesorem či lektorem na nejrůznějších místech světa. Působil v zajímavých oblastech, např.: Bombaj, Varanasi, Spojené Království, Dillí, USA, Kanada či Japonsko.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Do roku 1945 působil hlavně na jihu Indie, kde se snažil vybudovat silnou síť knihoven. V roce 1944 obdržel od Madraské univerzity předčasnou penzi, a ikdyž toto období nepatřilo k jeho nejlepším, tak se nenechal odradit a pokračoval v dalších činnostech. Začal tak uplatňovat svůj vliv jak na celonárodním tak na mezinárodním poli.Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> ;1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> ;2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> ;3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> ;4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> ;5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v dalších doporučených zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> = Aktivity =<br /> V roce 1922 byl uvězněn Gandhi a byl propuštěn v době, kdy Ranganathan začal s aktivnější prací. V této době se snažil zavést masivní změny knihovního systému, což mělo potenciál podporovat občanskou neposlušnost. Tento fakt není nijak historicky podložen, přesto postupem času revoluci v knihovnickém světě udělal a umožnil ženám a menšinám informační proces hledání<br /> Rangathan stál v čele indické Library Association 1944 – 1953. Nebyl to však nikdy nijak zdatný správce. Známá byla jeho reakce na přechod z jeho vlastního třídění (Colon Classifiacation)na Deweyho desetinné třídění, kdy uprostřed hlasování odešel z místnosti. Dal tak silně najevo svůj postoj. <br /> Ranganathan byl předsedou skupiny klasifikační Výzkumné Mezinárodní Federace pro dokumentaci (angl.:. International Federation for Information and Documentation (zkr.FID)) mezi roky 1950-1962, mezitím vytvořil 12 výzkumných zpráv pro FID a od roku 1962 se stal čestným předsedou až do své smrti v roce 1972.&lt;ref&gt;S. R. Ranganathan- A Short Biography Zdroj: Encyclopedia of Library and Information Science, Ed. by Allen Kent and others, Vol. 25,<br /> 1978, published by Marcel Dekker Inc., New York. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: <br /> http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRBIO.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Mimo to se mu postupně zdařilo ustavit legislativní rámec pro oblast knihovnictví téměř ve všech indických státech. Později, v roce 1948, podal návrh zákona obecně platného pro všechny státy Indie (Union library bill), který byl součástí Plánu pro rozvoj knihoven (Library developement plan). Legislativou se nadále zabýval i v dalších letech. Výsledkem byly revize již stávajících zákonů či návrhy nových zákonů odpovídajících měnícím se podmínkám.<br /> Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jako národní zástupce Veřejné knihovny v Dillí vyjednával o svém projektu, jako plánu pro UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté posloužila jako obecný vzor veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Většina jeho platu z různých zaměstnání šla na konto Nadace pro knihovnictví Sarady Ranganathanové (jeho manželky), kterou v její práci podporoval.<br /> <br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> === Ocenění ===<br /> *1935 Rao Sahib, Government of India<br /> *1948 D. Litt. (Honoris causa), Delhi University<br /> *1951 Honorary Fellow, Virginia Bibliographic Society<br /> *1954 Patron, Delhi Library Association<br /> *1956 Honorary Member, Indian Association of Special Libraries and Information Centers<br /> *1957 Padmashree, Government of India<br /> :: Honorary Vice-President, Library Association (London) <br /> :: Honorary Fellow, International Federation for Documentation1962Founder-Patron, Mysore Library Association, Bangalore<br /> <br /> *1964 D. Litt. (Honoris causa), University of Pittsburgh, U.S.A.<br /> *1965 National Research Professor for Library Science (Government of India) <br /> *1967 Honorary Fellow, Indian Standards Institution<br /> *1970 Margaret Mann Award (American Library Association)<br /> *1971 Grand Knight of Peace (Mark Twain Society, U.S.A.)<br /> <br /> === Členství ===<br /> *1916-1972 Member, Indian Mathematical Society<br /> *1917-1920 Founder-President, Mathematics and Science Association of the College<br /> *1922-1923 Secretary, Mathematics and Science Section, Madras Teachers Guild<br /> *1923 Secretary, Non-Gazetted Collegiate Officers Association<br /> *1928-1934 Treasurer, Indian Mathematical Society<br /> *1928-1953 Founder-Secretary, Madras Library Association<br /> *1928-1972 Fellow, Library Association, London<br /> *1930-1933 Member, International Library Committee of the World Association for Adult Education <br /> *1933-1972 Member, Indian Library Association <br /> *1937-1944 Vice-President, Indian Library Association <br /> *1944-1963 President, Indian Library Association <br /> *1949-1953 Secretary, Indian Adult Education Association <br /> *1953-1956 Vice President. FID<br /> :: Vice President, Indian Adult Education Association <br /> *1954-1964 Secretary and Chairman, FID Committee on general classification<br /> *1968-1961 Vice-President, International Federation for Documentation <br /> *1951 Promoted the formation of the Asian Federation of Library Associations at Indore (April)<br /> *1953-1957 Vice-President, Madras Library Association<br /> <br /> === Člen výborů ===<br /> *1948 Member, International Committee of Library Experts, United Nations<br /> *1949 Negotiated with UNESCO for the establishment of the Delhi Public Library as a pilot project<br /> *1950 Negotiated with UNESCO for the establishment of INSDOC <br /> :: Consultant, UNESCO, for preparing the place of machines in literature search<br /> *1951-1961 Rapporteur-general, FID/CA (Committee on General Theory of Classification of the International Federation for Documentation)<br /> *1951-1953 Member, International Advisory Committee on Bibliography of UNESCO<br /> *1963- Honorary Chairman, FID/CR (Committee on Classification Research of the International Federation for Documentation)&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> Za celou svou kariéru publikoval Ranganathan přes 60 knih a 2000 článků. Toto číslo je velmi vysoké, a tak zde nebude níže celý seznam jeho publikační činnosti, nýbrž zmíněny jeho hlavní práce a další vybrané.&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Hlavní práce ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R. (1931). The Five Laws of Library Science. Madras Library Association (Madras, India) and Edward Goldston (London, UK). <br /> *Ranganathan, S. R. (1933). Colon classification. Madras: The Madras Library Association; London: Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1934). Classified catalogue code. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1937). Prolegomena to library classification. Madras, Madras library association; London, E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1938). Theory of library catalogue. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1945). Elements of library classification : based on lectures delivered at the University of Bombay in December 1944. Poona: N.K. Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1948). Classification and international documentation. La Haye : Fédération internationale de documentation.<br /> *Ranganathan, S. R. (1951). Classification and Communication. University of Delhi (Delhi, India).<br /> *Ranganathan, S. R. (1955). Headings and Canons. Madras, S. Viswanathan.<br /> <br /> === Další publikace ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Sundaram, C. (1940). Reference service and bibliography. Madras; London: The Madras Library Association ; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1942). School and college libraries. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1946). National library system : a plan for India. Lahore: Indian Librarian.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. (1950). Classification, coding and machinery for search. Paris: UNESCO.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. Field Science Cooperation Office for South, A. (1953). Union catalogue of learned periodical publications in South Asia. London: Indian Library Association.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; All India Library, C. (1953). Depth classification and reference service &amp; reference material : papers for discussion at the tenth All-India Library Conference, Hyderabad, 1-4 June 1953, Delhi.<br /> *Ranganathan, S. R. (1959). Library administration. Bombay: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1960). Library manual, for library authorities, librarians, and honorary library workers. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1961). Reference service. London: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). Documentation and its facets : being a symposium of seventy papers by thirty-two authors. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1966). Library development plan with a draft library bill for Kerala State. Trivandrum: S.G.P., Govt. Press.<br /> *Ranganathan, S. R. (1968). Free book service for all. Bombay: Pub. for the Mysore Library Assoc. by Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1973). Documentation: genesis and development. Delhi: Vikas Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Neelameghan, A. (1975). Physical bibliography for librarians. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1990). Indian library manifesto. New Delhi: ABC Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Kaula, P. N. (1992). A Librarian looks back : an autobiography of Dr. S.R. Ranganathan. New Delhi: ABC Pub. Hosue : Exclusive distributors, UBS Publishers' Distributors.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; National, L. (1993). Dr. S.R. Ranganathan : a tribute : on the occasion of his centenary celebrations. Calcutta: National Library.<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Další doporučené zdroje =<br /> <br /> SEN, Kanti Bimal. ''Ranganathan's Five Laws''. Annals of Library and Information Studies, Vol. 55, June 2008, pp 87-90. Dostupné na: http://nopr.niscair.res.in/bitstream/123456789/1769/1/ALIS%2055(2)%2087-90.pdf<br /> <br /> Dr. RAMAN NAIR, R.. ''Ranganathan and public library system.'', 1996 In: International and Comparative Librarianship and Information Systems. Delhi, B R Publishing Corporation, pp. 127-135. Dostupné na: http://eprints.rclis.org/7499/1/Rangan1.pdf<br /> <br /> MITCHELL, W. Bede. Reflections on the Evolution of Academic Libraries in the 21st Century. Dean of the Library, Georgia Southern University. Dostupné na: http://library.georgiasouthern.edu/cio/ciospch.html<br /> <br /> SINGH, Harjit. ''S.R. Ranganathan-An Exemplary Teacher and a Guide.'' DESIDoC Bull Inj Tech. 12(5) September 1992. pp. 13- 15. Dostupné na: http://publications.drdo.gov.in/gsdl/collect/dbit/index/assoc/HASH2ed8.dir/dbit1205013.pdf<br /> <br /> ''A Tribute to S. R. Ranganathan, the Father of Indian LiBmsry Science. Part 2. Contribution to Indian and International Lfbrary Science.'' Essays of an Information Scientist Vol:7, p.45- 49, 1984. Current Comments, #7, p.3-7, February 13, 1984. Dostupné na: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p045y1984.pdf<br /> <br /> HARKER, Karen. ''The Fifth Law''. Being and Librarianship, 2. May, 2012. Dostupné na: http://beingandlibrarianship.blogspot.cz/2012/04/fifth-law.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ramamrita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=30184 2013-04-25T14:54:31Z

<p>LukášZ: </p> <hr /> <div>'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označováno jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ramamrita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vzdělání ===<br /> Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kariéra ===<br /> Již během studií nebyl Ranganathan spokojený s podmínkami a postavením učitelské obce. Ranganathan mohl vyučovat na univerzitách matematiku a související obory, ale jelikož nebyl spokojen s podmínkami a platem, tak se rozhodl přijmout místo knihovníka na Madraské univerzitě. Podmínkou pro tuto práci bylo vzdělání v oboru a tak v letech 1924-25 absolvoval vysokoškolské knihovnické vzdělání v Londýně. Ranganathan měl velký vliv na knihovnictví. Nebyl spokojen s úrovní knihovnictví v Indii. Myslel si, že jde mnohem lépe využít služby a funkce. Prostřednictvím nových metod chtěl pozvednout knihovní vědu, aby ji vůbec bylo možno nazývat vědou.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1928 založil Madraskou knihovní asociaci. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta. Byl hostujícím profesorem či lektorem na nejrůznějších místech světa. Působil v zajímavých oblastech, např.: Bombaj, Varanasi, Spojené Království, Dillí, USA, Kanada či Japonsko.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Do roku 1945 působil hlavně na jihu Indie, kde se snažil vybudovat silnou síť knihoven. V roce 1944 obdržel od Madraské univerzity předčasnou penzi, a ikdyž toto období nepatřilo k jeho nejlepším, tak se nenechal odradit a pokračoval v dalších činnostech. Začal tak uplatňovat svůj vliv jak na celonárodním tak na mezinárodním poli.Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> ;1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> ;2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> ;3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> ;4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> ;5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v dalších doporučených zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> = Aktivity =<br /> V roce 1922 byl uvězněn Gandhi a byl propuštěn v době, kdy Ranganathan začal s aktivnější prací. V této době se snažil zavést masivní změny knihovního systému, což mělo potenciál podporovat občanskou neposlušnost. Tento fakt není nijak historicky podložen, přesto postupem času revoluci v knihovnickém světě udělal a umožnil ženám a menšinám informační proces hledání<br /> Rangathan stál v čele indické Library Association 1944 – 1953. Nebyl to však nikdy nijak zdatný správce. Známá byla jeho reakce na přechod z jeho vlastního třídění (Colon Classifiacation)na Deweyho desetinné třídění, kdy uprostřed hlasování odešel z místnosti. Dal tak silně najevo svůj postoj. <br /> Ranganathan byl předsedou skupiny klasifikační Výzkumné Mezinárodní Federace pro dokumentaci (angl.:. International Federation for Information and Documentation (zkr.FID)) mezi roky 1950-1962, mezitím vytvořil 12 výzkumných zpráv pro FID a od roku 1962 se stal čestným předsedou až do své smrti v roce 1972.&lt;ref&gt;S. R. Ranganathan- A Short Biography Zdroj: Encyclopedia of Library and Information Science, Ed. by Allen Kent and others, Vol. 25,<br /> 1978, published by Marcel Dekker Inc., New York. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: <br /> http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRBIO.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Mimo to se mu postupně zdařilo ustavit legislativní rámec pro oblast knihovnictví téměř ve všech indických státech. Později, v roce 1948, podal návrh zákona obecně platného pro všechny státy Indie (Union library bill), který byl součástí Plánu pro rozvoj knihoven (Library developement plan). Legislativou se nadále zabýval i v dalších letech. Výsledkem byly revize již stávajících zákonů či návrhy nových zákonů odpovídajících měnícím se podmínkám.<br /> Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jako národní zástupce Veřejné knihovny v Dillí vyjednával o svém projektu, jako plánu pro UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté posloužila jako obecný vzor veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Většina jeho platu z různých zaměstnání šla na konto Nadace pro knihovnictví Sarady Ranganathanové (jeho manželky), kterou v její práci podporoval.<br /> <br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> === Ocenění ===<br /> *1935 Rao Sahib, Government of India<br /> *1948 D. Litt. (Honoris causa), Delhi University<br /> *1951 Honorary Fellow, Virginia Bibliographic Society<br /> *1954 Patron, Delhi Library Association<br /> *1956 Honorary Member, Indian Association of Special Libraries and Information Centers<br /> *1957 Padmashree, Government of India<br /> :: Honorary Vice-President, Library Association (London) <br /> :: Honorary Fellow, International Federation for Documentation1962Founder-Patron, Mysore Library Association, Bangalore<br /> <br /> *1964 D. Litt. (Honoris causa), University of Pittsburgh, U.S.A.<br /> *1965 National Research Professor for Library Science (Government of India) <br /> *1967 Honorary Fellow, Indian Standards Institution<br /> *1970 Margaret Mann Award (American Library Association)<br /> *1971 Grand Knight of Peace (Mark Twain Society, U.S.A.)<br /> <br /> === Členství ===<br /> *1916-1972 Member, Indian Mathematical Society<br /> *1917-1920 Founder-President, Mathematics and Science Association of the College<br /> *1922-1923 Secretary, Mathematics and Science Section, Madras Teachers Guild<br /> *1923 Secretary, Non-Gazetted Collegiate Officers Association<br /> *1928-1934 Treasurer, Indian Mathematical Society<br /> *1928-1953 Founder-Secretary, Madras Library Association<br /> *1928-1972 Fellow, Library Association, London<br /> *1930-1933 Member, International Library Committee of the World Association for Adult Education <br /> *1933-1972 Member, Indian Library Association <br /> *1937-1944 Vice-President, Indian Library Association <br /> *1944-1963 President, Indian Library Association <br /> *1949-1953 Secretary, Indian Adult Education Association <br /> *1953-1956 Vice President. FID<br /> :: Vice President, Indian Adult Education Association <br /> *1954-1964 Secretary and Chairman, FID Committee on general classification<br /> *1968-1961 Vice-President, International Federation for Documentation <br /> *1951 Promoted the formation of the Asian Federation of Library Associations at Indore (April)<br /> *1953-1957 Vice-President, Madras Library Association<br /> <br /> === Člen výborů ===<br /> *1948 Member, International Committee of Library Experts, United Nations<br /> *1949 Negotiated with UNESCO for the establishment of the Delhi Public Library as a pilot project<br /> *1950 Negotiated with UNESCO for the establishment of INSDOC <br /> :: Consultant, UNESCO, for preparing the place of machines in literature search<br /> *1951-1961 Rapporteur-general, FID/CA (Committee on General Theory of Classification of the International Federation for Documentation)<br /> *1951-1953 Member, International Advisory Committee on Bibliography of UNESCO<br /> *1963- Honorary Chairman, FID/CR (Committee on Classification Research of the International Federation for Documentation)&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> Za celou svou kariéru publikoval Ranganathan přes 60 knih a 2000 článků. Toto číslo je velmi vysoké, a tak zde nebude níže celý seznam jeho publikační činnosti, nýbrž zmíněny jeho hlavní práce a další vybrané.&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Hlavní práce ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R. (1931). The Five Laws of Library Science. Madras Library Association (Madras, India) and Edward Goldston (London, UK). <br /> *Ranganathan, S. R. (1933). Colon classification. Madras: The Madras Library Association; London: Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1934). Classified catalogue code. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1937). Prolegomena to library classification. Madras, Madras library association; London, E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1938). Theory of library catalogue. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1945). Elements of library classification : based on lectures delivered at the University of Bombay in December 1944. Poona: N.K. Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1948). Classification and international documentation. La Haye : Fédération internationale de documentation.<br /> *Ranganathan, S. R. (1951). Classification and Communication. University of Delhi (Delhi, India).<br /> *Ranganathan, S. R. (1955). Headings and Canons. Madras, S. Viswanathan.<br /> <br /> === Další publikace ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Sundaram, C. (1940). Reference service and bibliography. Madras; London: The Madras Library Association ; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1942). School and college libraries. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1946). National library system : a plan for India. Lahore: Indian Librarian.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. (1950). Classification, coding and machinery for search. Paris: UNESCO.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. Field Science Cooperation Office for South, A. (1953). Union catalogue of learned periodical publications in South Asia. London: Indian Library Association.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; All India Library, C. (1953). Depth classification and reference service &amp; reference material : papers for discussion at the tenth All-India Library Conference, Hyderabad, 1-4 June 1953, Delhi.<br /> *Ranganathan, S. R. (1959). Library administration. Bombay: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1960). Library manual, for library authorities, librarians, and honorary library workers. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1961). Reference service. London: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). Documentation and its facets : being a symposium of seventy papers by thirty-two authors. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1966). Library development plan with a draft library bill for Kerala State. Trivandrum: S.G.P., Govt. Press.<br /> *Ranganathan, S. R. (1968). Free book service for all. Bombay: Pub. for the Mysore Library Assoc. by Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1973). Documentation: genesis and development. Delhi: Vikas Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Neelameghan, A. (1975). Physical bibliography for librarians. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1990). Indian library manifesto. New Delhi: ABC Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Kaula, P. N. (1992). A Librarian looks back : an autobiography of Dr. S.R. Ranganathan. New Delhi: ABC Pub. Hosue : Exclusive distributors, UBS Publishers' Distributors.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; National, L. (1993). Dr. S.R. Ranganathan : a tribute : on the occasion of his centenary celebrations. Calcutta: National Library.<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Další doporučené zdroje =<br /> <br /> SEN, Kanti Bimal. ''Ranganathan's Five Laws''. Annals of Library and Information Studies, Vol. 55, June 2008, pp 87-90. Dostupné na: http://nopr.niscair.res.in/bitstream/123456789/1769/1/ALIS%2055(2)%2087-90.pdf<br /> <br /> Dr. RAMAN NAIR, R.. ''Ranganathan and public library system.'', 1996 In: International and Comparative Librarianship and Information Systems. Delhi, B R Publishing Corporation, pp. 127-135. Dostupné na: http://eprints.rclis.org/7499/1/Rangan1.pdf<br /> <br /> MITCHELL, W. Bede. Reflections on the Evolution of Academic Libraries in the 21st Century. Dean of the Library, Georgia Southern University. Dostupné na: http://library.georgiasouthern.edu/cio/ciospch.html<br /> <br /> SINGH, Harjit. ''S.R. Ranganathan-An Exemplary Teacher and a Guide.'' DESIDoC Bull Inj Tech. 12(5) September 1992. pp. 13- 15. Dostupné na: http://publications.drdo.gov.in/gsdl/collect/dbit/index/assoc/HASH2ed8.dir/dbit1205013.pdf<br /> <br /> ''A Tribute to S. R. Ranganathan, the Father of Indian LiBmsry Science. Part 2. Contribution to Indian and International Lfbrary Science.'' Essays of an Information Scientist Vol:7, p.45- 49, 1984. Current Comments, #7, p.3-7, February 13, 1984. Dostupné na: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p045y1984.pdf<br /> <br /> HARKER, Karen. ''The Fifth Law''. Being and Librarianship, 2. May, 2012. Dostupné na: http://beingandlibrarianship.blogspot.cz/2012/04/fifth-law.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ramamrita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=30178 2013-04-25T14:43:37Z

<p>LukášZ: </p> <hr /> <div>'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označováno jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ramamrita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vzdělání ===<br /> Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kariéra ===<br /> Již během studií nebyl Ranganathan spokojený s podmínkami a postavením učitelské obce. Ranganathan mohl vyučovat na univerzitách matematiku a související obory, ale jelikož nebyl spokojen s podmínkami a platem, tak se rozhodl přijmout místo knihovníka na Madraské univerzitě. Podmínkou pro tuto práci bylo vzdělání v oboru a tak v letech 1924-25 absolvoval vysokoškolské knihovnické vzdělání v Londýně. Ranganathan měl velký vliv na knihovnictví. Nebyl spokojen s úrovní knihovnictví v Indii. Myslel si, že jde mnohem lépe využít služby a funkce. Prostřednictvím nových metod chtěl pozvednout knihovní vědu, aby ji vůbec bylo možno nazývat vědou.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1928 založil Madraskou knihovní asociaci. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta. Byl hostujícím profesorem či lektorem na nejrůznějších místech světa. Působil v zajímavých oblastech, např.: Bombaj, Varanasi, Spojené Království, Dillí, USA, Kanada či Japonsko.&lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Do roku 1945 působil hlavně na jihu Indie, kde se snažil vybudovat silnou síť knihoven. V roce 1944 obdržel od Madraské univerzity předčasnou penzi, a ikdyž toto období nepatřilo k jeho nejlepším, tak se nenechal odradit a pokračoval v dalších činnostech. Začal tak uplatňovat svůj vliv jak na celonárodním tak na mezinárodním poli.Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> 1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> 3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> 4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> 5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v dalších doporučených zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> = Aktivity =<br /> V roce 1922 byl uvězněn Gandhi a byl propuštěn v době, kdy Ranganathan začal s aktivnější prací. V této době se snažil zavést masivní změny knihovního systému, což mělo potenciál podporovat občanskou neposlušnost. Tento fakt není nijak historicky podložen, přesto postupem času revoluci v knihovnickém světě udělal a umožnil ženám a menšinám informační proces hledání<br /> Rangathan stál v čele indické Library Association 1944 – 1953. Nebyl to však nikdy nijak zdatný správce. Známá byla jeho reakce na přechod z jeho vlastního třídění (Colon Classifiacation)na Deweyho desetinné třídění, kdy uprostřed hlasování odešel z místnosti. Dal tak silně najevo svůj postoj. <br /> Ranganathan byl předsedou skupiny klasifikační Výzkumné Mezinárodní Federace pro dokumentaci (angl.:. International Federation for Information and Documentation (zkr.FID)) mezi roky 1950-1962, mezitím vytvořil 12 výzkumných zpráv pro FID a od roku 1962 se stal čestným předsedou až do své smrti v roce 1972.&lt;ref&gt;S. R. Ranganathan- A Short Biography Zdroj: Encyclopedia of Library and Information Science, Ed. by Allen Kent and others, Vol. 25,<br /> 1978, published by Marcel Dekker Inc., New York. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: <br /> http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRBIO.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Mimo to se mu postupně zdařilo ustavit legislativní rámec pro oblast knihovnictví téměř ve všech indických státech. Později, v roce 1948, podal návrh zákona obecně platného pro všechny státy Indie (Union library bill), který byl součástí Plánu pro rozvoj knihoven (Library developement plan). Legislativou se nadále zabýval i v dalších letech. Výsledkem byly revize již stávajících zákonů či návrhy nových zákonů odpovídajících měnícím se podmínkám.<br /> Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jako národní zástupce Veřejné knihovny v Dillí vyjednával o svém projektu, jako plánu pro UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté posloužila jako obecný vzor veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Většina jeho platu z různých zaměstnání šla na konto Nadace pro knihovnictví Sarady Ranganathanové (jeho manželky), kterou v její práci podporoval.<br /> <br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> === Ocenění ===<br /> *1935 Rao Sahib, Government of India<br /> *1948 D. Litt. (Honoris causa), Delhi University<br /> *1951 Honorary Fellow, Virginia Bibliographic Society<br /> *1954 Patron, Delhi Library Association<br /> *1956 Honorary Member, Indian Association of Special Libraries and Information Centers<br /> *1957 Padmashree, Government of India<br /> :: Honorary Vice-President, Library Association (London) <br /> :: Honorary Fellow, International Federation for Documentation1962Founder-Patron, Mysore Library Association, Bangalore<br /> <br /> *1964 D. Litt. (Honoris causa), University of Pittsburgh, U.S.A.<br /> *1965 National Research Professor for Library Science (Government of India) <br /> *1967 Honorary Fellow, Indian Standards Institution<br /> *1970 Margaret Mann Award (American Library Association)<br /> *1971 Grand Knight of Peace (Mark Twain Society, U.S.A.)<br /> <br /> === Členství ===<br /> *1916-1972 Member, Indian Mathematical Society<br /> *1917-1920 Founder-President, Mathematics and Science Association of the College<br /> *1922-1923 Secretary, Mathematics and Science Section, Madras Teachers Guild<br /> *1923 Secretary, Non-Gazetted Collegiate Officers Association<br /> *1928-1934 Treasurer, Indian Mathematical Society<br /> *1928-1953 Founder-Secretary, Madras Library Association<br /> *1928-1972 Fellow, Library Association, London<br /> *1930-1933 Member, International Library Committee of the World Association for Adult Education <br /> *1933-1972 Member, Indian Library Association <br /> *1937-1944 Vice-President, Indian Library Association <br /> *1944-1963 President, Indian Library Association <br /> *1949-1953 Secretary, Indian Adult Education Association <br /> *1953-1956 Vice President. FID<br /> :: Vice President, Indian Adult Education Association <br /> *1954-1964 Secretary and Chairman, FID Committee on general classification<br /> *1968-1961 Vice-President, International Federation for Documentation <br /> *1951 Promoted the formation of the Asian Federation of Library Associations at Indore (April)<br /> *1953-1957 Vice-President, Madras Library Association<br /> <br /> === Člen výborů ===<br /> *1948 Member, International Committee of Library Experts, United Nations<br /> *1949 Negotiated with UNESCO for the establishment of the Delhi Public Library as a pilot project<br /> *1950 Negotiated with UNESCO for the establishment of INSDOC <br /> :: Consultant, UNESCO, for preparing the place of machines in literature search<br /> *1951-1961 Rapporteur-general, FID/CA (Committee on General Theory of Classification of the International Federation for Documentation)<br /> *1951-1953 Member, International Advisory Committee on Bibliography of UNESCO<br /> *1963- Honorary Chairman, FID/CR (Committee on Classification Research of the International Federation for Documentation)&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;ref name=&quot;summary&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> Za celou svou kariéru publikoval Ranganathan přes 60 knih a 2000 článků. Toto číslo je velmi vysoké, a tak zde nebude níže celý seznam jeho publikační činnosti, nýbrž zmíněny jeho hlavní práce a další vybrané.&lt;ref name=&quot;bakar&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Hlavní práce ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R. (1931). The Five Laws of Library Science. Madras Library Association (Madras, India) and Edward Goldston (London, UK). <br /> *Ranganathan, S. R. (1933). Colon classification. Madras: The Madras Library Association; London: Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1934). Classified catalogue code. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1937). Prolegomena to library classification. Madras, Madras library association; London, E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1938). Theory of library catalogue. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1945). Elements of library classification : based on lectures delivered at the University of Bombay in December 1944. Poona: N.K. Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1948). Classification and international documentation. La Haye : Fédération internationale de documentation.<br /> *Ranganathan, S. R. (1951). Classification and Communication. University of Delhi (Delhi, India).<br /> *Ranganathan, S. R. (1955). Headings and Canons. Madras, S. Viswanathan.<br /> <br /> === Další publikace ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Sundaram, C. (1940). Reference service and bibliography. Madras; London: The Madras Library Association ; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1942). School and college libraries. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1946). National library system : a plan for India. Lahore: Indian Librarian.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. (1950). Classification, coding and machinery for search. Paris: UNESCO.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. Field Science Cooperation Office for South, A. (1953). Union catalogue of learned periodical publications in South Asia. London: Indian Library Association.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; All India Library, C. (1953). Depth classification and reference service &amp; reference material : papers for discussion at the tenth All-India Library Conference, Hyderabad, 1-4 June 1953, Delhi.<br /> *Ranganathan, S. R. (1959). Library administration. Bombay: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1960). Library manual, for library authorities, librarians, and honorary library workers. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1961). Reference service. London: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). Documentation and its facets : being a symposium of seventy papers by thirty-two authors. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1966). Library development plan with a draft library bill for Kerala State. Trivandrum: S.G.P., Govt. Press.<br /> *Ranganathan, S. R. (1968). Free book service for all. Bombay: Pub. for the Mysore Library Assoc. by Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1973). Documentation: genesis and development. Delhi: Vikas Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Neelameghan, A. (1975). Physical bibliography for librarians. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1990). Indian library manifesto. New Delhi: ABC Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Kaula, P. N. (1992). A Librarian looks back : an autobiography of Dr. S.R. Ranganathan. New Delhi: ABC Pub. Hosue : Exclusive distributors, UBS Publishers' Distributors.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; National, L. (1993). Dr. S.R. Ranganathan : a tribute : on the occasion of his centenary celebrations. Calcutta: National Library.<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Další doporučené zdroje =<br /> <br /> SEN, Kanti Bimal. ''Ranganathan's Five Laws''. Annals of Library and Information Studies, Vol. 55, June 2008, pp 87-90. Dostupné na: http://nopr.niscair.res.in/bitstream/123456789/1769/1/ALIS%2055(2)%2087-90.pdf<br /> <br /> Dr. RAMAN NAIR, R.. ''Ranganathan and public library system.'', 1996 In: International and Comparative Librarianship and Information Systems. Delhi, B R Publishing Corporation, pp. 127-135. Dostupné na: http://eprints.rclis.org/7499/1/Rangan1.pdf<br /> <br /> MITCHELL, W. Bede. Reflections on the Evolution of Academic Libraries in the 21st Century. Dean of the Library, Georgia Southern University. Dostupné na: http://library.georgiasouthern.edu/cio/ciospch.html<br /> <br /> SINGH, Harjit. ''S.R. Ranganathan-An Exemplary Teacher and a Guide.'' DESIDoC Bull Inj Tech. 12(5) September 1992. pp. 13- 15. Dostupné na: http://publications.drdo.gov.in/gsdl/collect/dbit/index/assoc/HASH2ed8.dir/dbit1205013.pdf<br /> <br /> ''A Tribute to S. R. Ranganathan, the Father of Indian LiBmsry Science. Part 2. Contribution to Indian and International Lfbrary Science.'' Essays of an Information Scientist Vol:7, p.45- 49, 1984. Current Comments, #7, p.3-7, February 13, 1984. Dostupné na: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p045y1984.pdf<br /> <br /> HARKER, Karen. ''The Fifth Law''. Being and Librarianship, 2. May, 2012. Dostupné na: http://beingandlibrarianship.blogspot.cz/2012/04/fifth-law.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ramamrita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=30176 2013-04-25T14:26:55Z

<p>LukášZ: </p> <hr /> <div>'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označováno jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ramamrita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vzdělání ===<br /> Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.&lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kariéra ===<br /> Již během studií nebyl Ranganathan spokojený s podmínkami a postavením učitelské obce. Ranganathan mohl vyučovat na univerzitách matematiku a související obory, ale jelikož nebyl spokojen s podmínkami a platem, tak se rozhodl přijmout místo knihovníka na Madraské univerzitě. Podmínkou pro tuto práci bylo vzdělání v oboru a tak v letech 1924-25 absolvoval vysokoškolské knihovnické vzdělání v Londýně. Ranganathan měl velký vliv na knihovnictví. Nebyl spokojen s úrovní knihovnictví v Indii. Myslel si, že jde mnohem lépe využít služby a funkce. Prostřednictvím nových metod chtěl pozvednout knihovní vědu, aby ji vůbec bylo možno nazývat vědou.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1928 založil Madraskou knihovní asociaci. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta. Byl hostujícím profesorem či lektorem na nejrůznějších místech světa. Působil v zajímavých oblastech, např.: Bombaj, Varanasi, Spojené Království, Dillí, USA, Kanada či Japonsko.&lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Do roku 1945 působil hlavně na jihu Indie, kde se snažil vybudovat silnou síť knihoven. V roce 1944 obdržel od Madraské univerzity předčasnou penzi, a ikdyž toto období nepatřilo k jeho nejlepším, tak se nenechal odradit a pokračoval v dalších činnostech. Začal tak uplatňovat svůj vliv jak na celonárodním tak na mezinárodním poli.Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> 1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> 3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> 4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> 5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref name=&quot;noruzi&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v dalších doporučených zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> = Aktivity =<br /> V roce 1922 byl uvězněn Gandhi a byl propuštěn v době, kdy Ranganathan začal s aktivnější prací. V této době se snažil zavést masivní změny knihovního systému, což mělo potenciál podporovat občanskou neposlušnost. Tento fakt není nijak historicky podložen, přesto postupem času revoluci v knihovnickém světě udělal a umožnil ženám a menšinám informační proces hledání<br /> Rangathan stál v čele indické Library Association 1944 – 1953. Nebyl to však nikdy nijak zdatný správce. Známá byla jeho reakce na přechod z jeho vlastního třídění (Colon Classifiacation)na Deweyho desetinné třídění, kdy uprostřed hlasování odešel z místnosti. Dal tak silně najevo svůj postoj. <br /> Ranganathan byl předsedou skupiny klasifikační Výzkumné Mezinárodní Federace pro dokumentaci (angl.:. International Federation for Information and Documentation (zkr.FID)) mezi roky 1950-1962, mezitím vytvořil 12 výzkumných zpráv pro FID a od roku 1962 se stal čestným předsedou až do své smrti v roce 1972.&lt;ref&gt;S. R. Ranganathan- A Short Biography Zdroj: Encyclopedia of Library and Information Science, Ed. by Allen Kent and others, Vol. 25,<br /> 1978, published by Marcel Dekker Inc., New York. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: <br /> http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRBIO.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Mimo to se mu postupně zdařilo ustavit legislativní rámec pro oblast knihovnictví téměř ve všech indických státech. Později, v roce 1948, podal návrh zákona obecně platného pro všechny státy Indie (Union library bill), který byl součástí Plánu pro rozvoj knihoven (Library developement plan). Legislativou se nadále zabýval i v dalších letech. Výsledkem byly revize již stávajících zákonů či návrhy nových zákonů odpovídajících měnícím se podmínkám.<br /> Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jako národní zástupce Veřejné knihovny v Dillí vyjednával o svém projektu, jako plánu pro UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté posloužila jako obecný vzor veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Většina jeho platu z různých zaměstnání šla na konto Nadace pro knihovnictví Sarady Ranganathanové (jeho manželky), kterou v její práci podporoval.<br /> <br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> === Ocenění ===<br /> *1935 Rao Sahib, Government of India<br /> *1948 D. Litt. (Honoris causa), Delhi University<br /> *1951 Honorary Fellow, Virginia Bibliographic Society<br /> *1954 Patron, Delhi Library Association<br /> *1956 Honorary Member, Indian Association of Special Libraries and Information Centers<br /> *1957 Padmashree, Government of India<br /> :: Honorary Vice-President, Library Association (London) <br /> :: Honorary Fellow, International Federation for Documentation1962Founder-Patron, Mysore Library Association, Bangalore<br /> <br /> *1964 D. Litt. (Honoris causa), University of Pittsburgh, U.S.A.<br /> *1965 National Research Professor for Library Science (Government of India) <br /> *1967 Honorary Fellow, Indian Standards Institution<br /> *1970 Margaret Mann Award (American Library Association)<br /> *1971 Grand Knight of Peace (Mark Twain Society, U.S.A.)<br /> <br /> === Členství ===<br /> *1916-1972 Member, Indian Mathematical Society<br /> *1917-1920 Founder-President, Mathematics and Science Association of the College<br /> *1922-1923 Secretary, Mathematics and Science Section, Madras Teachers Guild<br /> *1923 Secretary, Non-Gazetted Collegiate Officers Association<br /> *1928-1934 Treasurer, Indian Mathematical Society<br /> *1928-1953 Founder-Secretary, Madras Library Association<br /> *1928-1972 Fellow, Library Association, London<br /> *1930-1933 Member, International Library Committee of the World Association for Adult Education <br /> *1933-1972 Member, Indian Library Association <br /> *1937-1944 Vice-President, Indian Library Association <br /> *1944-1963 President, Indian Library Association <br /> *1949-1953 Secretary, Indian Adult Education Association <br /> *1953-1956 Vice President. FID<br /> :: Vice President, Indian Adult Education Association <br /> *1954-1964 Secretary and Chairman, FID Committee on general classification<br /> *1968-1961 Vice-President, International Federation for Documentation <br /> *1951 Promoted the formation of the Asian Federation of Library Associations at Indore (April)<br /> *1953-1957 Vice-President, Madras Library Association<br /> <br /> === Člen výborů ===<br /> *1948 Member, International Committee of Library Experts, United Nations<br /> *1949 Negotiated with UNESCO for the establishment of the Delhi Public Library as a pilot project<br /> *1950 Negotiated with UNESCO for the establishment of INSDOC <br /> :: Consultant, UNESCO, for preparing the place of machines in literature search<br /> *1951-1961 Rapporteur-general, FID/CA (Committee on General Theory of Classification of the International Federation for Documentation)<br /> *1951-1953 Member, International Advisory Committee on Bibliography of UNESCO<br /> *1963- Honorary Chairman, FID/CR (Committee on Classification Research of the International Federation for Documentation)&lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> Za celou svou kariéru publikoval Ranganathan přes 60 knih a 2000 článků. Toto číslo je velmi vysoké, a tak zde nebude níže celý seznam jeho publikační činnosti, nýbrž zmíněny jeho hlavní práce a další vybrané.&lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Hlavní práce ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R. (1931). The Five Laws of Library Science. Madras Library Association (Madras, India) and Edward Goldston (London, UK). <br /> *Ranganathan, S. R. (1933). Colon classification. Madras: The Madras Library Association; London: Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1934). Classified catalogue code. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1937). Prolegomena to library classification. Madras, Madras library association; London, E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1938). Theory of library catalogue. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1945). Elements of library classification : based on lectures delivered at the University of Bombay in December 1944. Poona: N.K. Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1948). Classification and international documentation. La Haye : Fédération internationale de documentation.<br /> *Ranganathan, S. R. (1951). Classification and Communication. University of Delhi (Delhi, India).<br /> *Ranganathan, S. R. (1955). Headings and Canons. Madras, S. Viswanathan.<br /> <br /> === Další publikace ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Sundaram, C. (1940). Reference service and bibliography. Madras; London: The Madras Library Association ; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1942). School and college libraries. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1946). National library system : a plan for India. Lahore: Indian Librarian.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. (1950). Classification, coding and machinery for search. Paris: UNESCO.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. Field Science Cooperation Office for South, A. (1953). Union catalogue of learned periodical publications in South Asia. London: Indian Library Association.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; All India Library, C. (1953). Depth classification and reference service &amp; reference material : papers for discussion at the tenth All-India Library Conference, Hyderabad, 1-4 June 1953, Delhi.<br /> *Ranganathan, S. R. (1959). Library administration. Bombay: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1960). Library manual, for library authorities, librarians, and honorary library workers. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1961). Reference service. London: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). Documentation and its facets : being a symposium of seventy papers by thirty-two authors. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1966). Library development plan with a draft library bill for Kerala State. Trivandrum: S.G.P., Govt. Press.<br /> *Ranganathan, S. R. (1968). Free book service for all. Bombay: Pub. for the Mysore Library Assoc. by Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1973). Documentation: genesis and development. Delhi: Vikas Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Neelameghan, A. (1975). Physical bibliography for librarians. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1990). Indian library manifesto. New Delhi: ABC Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Kaula, P. N. (1992). A Librarian looks back : an autobiography of Dr. S.R. Ranganathan. New Delhi: ABC Pub. Hosue : Exclusive distributors, UBS Publishers' Distributors.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; National, L. (1993). Dr. S.R. Ranganathan : a tribute : on the occasion of his centenary celebrations. Calcutta: National Library.<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Další doporučené zdroje =<br /> <br /> SEN, Kanti Bimal. ''Ranganathan's Five Laws''. Annals of Library and Information Studies, Vol. 55, June 2008, pp 87-90. Dostupné na: http://nopr.niscair.res.in/bitstream/123456789/1769/1/ALIS%2055(2)%2087-90.pdf<br /> <br /> Dr. RAMAN NAIR, R.. ''Ranganathan and public library system.'', 1996 In: International and Comparative Librarianship and Information Systems. Delhi, B R Publishing Corporation, pp. 127-135. Dostupné na: http://eprints.rclis.org/7499/1/Rangan1.pdf<br /> <br /> MITCHELL, W. Bede. Reflections on the Evolution of Academic Libraries in the 21st Century. Dean of the Library, Georgia Southern University. Dostupné na: http://library.georgiasouthern.edu/cio/ciospch.html<br /> <br /> SINGH, Harjit. ''S.R. Ranganathan-An Exemplary Teacher and a Guide.'' DESIDoC Bull Inj Tech. 12(5) September 1992. pp. 13- 15. Dostupné na: http://publications.drdo.gov.in/gsdl/collect/dbit/index/assoc/HASH2ed8.dir/dbit1205013.pdf<br /> <br /> ''A Tribute to S. R. Ranganathan, the Father of Indian LiBmsry Science. Part 2. Contribution to Indian and International Lfbrary Science.'' Essays of an Information Scientist Vol:7, p.45- 49, 1984. Current Comments, #7, p.3-7, February 13, 1984. Dostupné na: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p045y1984.pdf<br /> <br /> HARKER, Karen. ''The Fifth Law''. Being and Librarianship, 2. May, 2012. Dostupné na: http://beingandlibrarianship.blogspot.cz/2012/04/fifth-law.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ramamrita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=30172 2013-04-25T14:14:34Z

<p>LukášZ: </p> <hr /> <div>'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označováno jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ramamrita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vzdělání ===<br /> Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.&lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kariéra ===<br /> Již během studií nebyl Ranganathan spokojený s podmínkami a postavením učitelské obce. Ranganathan mohl vyučovat na univerzitách matematiku a související obory, ale jelikož nebyl spokojen s podmínkami a platem, tak se rozhodl přijmout místo knihovníka na Madraské univerzitě. Podmínkou pro tuto práci bylo vzdělání v oboru a tak v letech 1924-25 absolvoval vysokoškolské knihovnické vzdělání v Londýně. Ranganathan měl velký vliv na knihovnictví. Nebyl spokojen s úrovní knihovnictví v Indii. Myslel si, že jde mnohem lépe využít služby a funkce. Prostřednictvím nových metod chtěl pozvednout knihovní vědu, aby ji vůbec bylo možno nazývat vědou.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1928 založil Madraskou knihovní asociaci. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta. Byl hostujícím profesorem či lektorem na nejrůznějších místech světa. Působil v zajímavých oblastech, např.: Bombaj, Varanasi, Spojené Království, Dillí, USA, Kanada či Japonsko.&lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Do roku 1945 působil hlavně na jihu Indie, kde se snažil vybudovat silnou síť knihoven. V roce 1944 obdržel od Madraské univerzity předčasnou penzi, a ikdyž toto období nepatřilo k jeho nejlepším, tak se nenechal odradit a pokračoval v dalších činnostech. Začal tak uplatňovat svůj vliv jak na celonárodním tak na mezinárodním poli.Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> 1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> 3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> 4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> 5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.webology.org/2004/v1n2/a8.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v dalších doporučených zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> = Aktivity =<br /> V roce 1922 byl uvězněn Gandhi a byl propuštěn v době, kdy Ranganathan začal s aktivnější prací. V této době se snažil zavést masivní změny knihovního systému, což mělo potenciál podporovat občanskou neposlušnost. Tento fakt není nijak historicky podložen, přesto postupem času revoluci v knihovnickém světě udělal a umožnil ženám a menšinám informační proces hledání<br /> Rangathan stál v čele indické Library Association 1944 – 1953. Nebyl to však nikdy nijak zdatný správce. Známá byla jeho reakce na přechod z jeho vlastního třídění (Colon Classifiacation)na Deweyho desetinné třídění, kdy uprostřed hlasování odešel z místnosti. Dal tak silně najevo svůj postoj. <br /> Ranganathan byl předsedou skupiny klasifikační Výzkumné Mezinárodní Federace pro dokumentaci (angl.:. International Federation for Information and Documentation (zkr.FID)) mezi roky 1950-1962, mezitím vytvořil 12 výzkumných zpráv pro FID a od roku 1962 se stal čestným předsedou až do své smrti v roce 1972.&lt;ref&gt;S. R. Ranganathan- A Short Biography Zdroj: Encyclopedia of Library and Information Science, Ed. by Allen Kent and others, Vol. 25,<br /> 1978, published by Marcel Dekker Inc., New York. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: <br /> http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRBIO.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Mimo to se mu postupně zdařilo ustavit legislativní rámec pro oblast knihovnictví téměř ve všech indických státech. Později, v roce 1948, podal návrh zákona obecně platného pro všechny státy Indie (Union library bill), který byl součástí Plánu pro rozvoj knihoven (Library developement plan). Legislativou se nadále zabýval i v dalších letech. Výsledkem byly revize již stávajících zákonů či návrhy nových zákonů odpovídajících měnícím se podmínkám.<br /> Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jako národní zástupce Veřejné knihovny v Dillí vyjednával o svém projektu, jako plánu pro UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté posloužila jako obecný vzor veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie.&lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> Většina jeho platu z různých zaměstnání šla na konto Nadace pro knihovnictví Sarady Ranganathanové (jeho manželky), kterou v její práci podporoval.<br /> <br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> === Ocenění ===<br /> *1935 Rao Sahib, Government of India<br /> *1948 D. Litt. (Honoris causa), Delhi University<br /> *1951 Honorary Fellow, Virginia Bibliographic Society<br /> *1954 Patron, Delhi Library Association<br /> *1956 Honorary Member, Indian Association of Special Libraries and Information Centers<br /> *1957 Padmashree, Government of India<br /> :: Honorary Vice-President, Library Association (London) <br /> :: Honorary Fellow, International Federation for Documentation1962Founder-Patron, Mysore Library Association, Bangalore<br /> <br /> *1964 D. Litt. (Honoris causa), University of Pittsburgh, U.S.A.<br /> *1965 National Research Professor for Library Science (Government of India) <br /> *1967 Honorary Fellow, Indian Standards Institution<br /> *1970 Margaret Mann Award (American Library Association)<br /> *1971 Grand Knight of Peace (Mark Twain Society, U.S.A.)<br /> <br /> === Členství ===<br /> *1916-1972 Member, Indian Mathematical Society<br /> *1917-1920 Founder-President, Mathematics and Science Association of the College<br /> *1922-1923 Secretary, Mathematics and Science Section, Madras Teachers Guild<br /> *1923 Secretary, Non-Gazetted Collegiate Officers Association<br /> *1928-1934 Treasurer, Indian Mathematical Society<br /> *1928-1953 Founder-Secretary, Madras Library Association<br /> *1928-1972 Fellow, Library Association, London<br /> *1930-1933 Member, International Library Committee of the World Association for Adult Education <br /> *1933-1972 Member, Indian Library Association <br /> *1937-1944 Vice-President, Indian Library Association <br /> *1944-1963 President, Indian Library Association <br /> *1949-1953 Secretary, Indian Adult Education Association <br /> *1953-1956 Vice President. FID<br /> :: Vice President, Indian Adult Education Association <br /> *1954-1964 Secretary and Chairman, FID Committee on general classification<br /> *1968-1961 Vice-President, International Federation for Documentation <br /> *1951 Promoted the formation of the Asian Federation of Library Associations at Indore (April)<br /> *1953-1957 Vice-President, Madras Library Association<br /> <br /> === Člen výborů ===<br /> *1948 Member, International Committee of Library Experts, United Nations<br /> *1949 Negotiated with UNESCO for the establishment of the Delhi Public Library as a pilot project<br /> *1950 Negotiated with UNESCO for the establishment of INSDOC <br /> :: Consultant, UNESCO, for preparing the place of machines in literature search<br /> *1951-1961 Rapporteur-general, FID/CA (Committee on General Theory of Classification of the International Federation for Documentation)<br /> *1951-1953 Member, International Advisory Committee on Bibliography of UNESCO<br /> *1963- Honorary Chairman, FID/CR (Committee on Classification Research of the International Federation for Documentation)&lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> Za celou svou kariéru publikoval Ranganathan přes 60 knih a 2000 článků. Toto číslo je velmi vysoké, a tak zde nebude níže celý seznam jeho publikační činnosti, nýbrž zmíněny jeho hlavní práce a další vybrané.&lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Hlavní práce ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R. (1931). The Five Laws of Library Science. Madras Library Association (Madras, India) and Edward Goldston (London, UK). <br /> *Ranganathan, S. R. (1933). Colon classification. Madras: The Madras Library Association; London: Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1934). Classified catalogue code. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1937). Prolegomena to library classification. Madras, Madras library association; London, E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1938). Theory of library catalogue. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1945). Elements of library classification : based on lectures delivered at the University of Bombay in December 1944. Poona: N.K. Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1948). Classification and international documentation. La Haye : Fédération internationale de documentation.<br /> *Ranganathan, S. R. (1951). Classification and Communication. University of Delhi (Delhi, India).<br /> *Ranganathan, S. R. (1955). Headings and Canons. Madras, S. Viswanathan.<br /> <br /> === Další publikace ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Sundaram, C. (1940). Reference service and bibliography. Madras; London: The Madras Library Association ; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1942). School and college libraries. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1946). National library system : a plan for India. Lahore: Indian Librarian.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. (1950). Classification, coding and machinery for search. Paris: UNESCO.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. Field Science Cooperation Office for South, A. (1953). Union catalogue of learned periodical publications in South Asia. London: Indian Library Association.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; All India Library, C. (1953). Depth classification and reference service &amp; reference material : papers for discussion at the tenth All-India Library Conference, Hyderabad, 1-4 June 1953, Delhi.<br /> *Ranganathan, S. R. (1959). Library administration. Bombay: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1960). Library manual, for library authorities, librarians, and honorary library workers. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1961). Reference service. London: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). Documentation and its facets : being a symposium of seventy papers by thirty-two authors. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1966). Library development plan with a draft library bill for Kerala State. Trivandrum: S.G.P., Govt. Press.<br /> *Ranganathan, S. R. (1968). Free book service for all. Bombay: Pub. for the Mysore Library Assoc. by Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1973). Documentation: genesis and development. Delhi: Vikas Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Neelameghan, A. (1975). Physical bibliography for librarians. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1990). Indian library manifesto. New Delhi: ABC Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Kaula, P. N. (1992). A Librarian looks back : an autobiography of Dr. S.R. Ranganathan. New Delhi: ABC Pub. Hosue : Exclusive distributors, UBS Publishers' Distributors.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; National, L. (1993). Dr. S.R. Ranganathan : a tribute : on the occasion of his centenary celebrations. Calcutta: National Library.<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Další doporučené zdroje =<br /> <br /> SEN, Kanti Bimal. ''Ranganathan's Five Laws''. Annals of Library and Information Studies, Vol. 55, June 2008, pp 87-90. Dostupné na: http://nopr.niscair.res.in/bitstream/123456789/1769/1/ALIS%2055(2)%2087-90.pdf<br /> <br /> Dr. RAMAN NAIR, R.. ''Ranganathan and public library system.'', 1996 In: International and Comparative Librarianship and Information Systems. Delhi, B R Publishing Corporation, pp. 127-135. Dostupné na: http://eprints.rclis.org/7499/1/Rangan1.pdf<br /> <br /> MITCHELL, W. Bede. Reflections on the Evolution of Academic Libraries in the 21st Century. Dean of the Library, Georgia Southern University. Dostupné na: http://library.georgiasouthern.edu/cio/ciospch.html<br /> <br /> SINGH, Harjit. ''S.R. Ranganathan-An Exemplary Teacher and a Guide.'' DESIDoC Bull Inj Tech. 12(5) September 1992. pp. 13- 15. Dostupné na: http://publications.drdo.gov.in/gsdl/collect/dbit/index/assoc/HASH2ed8.dir/dbit1205013.pdf<br /> <br /> ''A Tribute to S. R. Ranganathan, the Father of Indian LiBmsry Science. Part 2. Contribution to Indian and International Lfbrary Science.'' Essays of an Information Scientist Vol:7, p.45- 49, 1984. Current Comments, #7, p.3-7, February 13, 1984. Dostupné na: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p045y1984.pdf<br /> <br /> HARKER, Karen. ''The Fifth Law''. Being and Librarianship, 2. May, 2012. Dostupné na: http://beingandlibrarianship.blogspot.cz/2012/04/fifth-law.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ramamrita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Synt%C3%A9za_%C5%99e%C4%8Di&diff=29856 2013-04-20T18:49:23Z

<p>LukášZ: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lukáš Zduba<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' syntéza řeči, Speech Synthesis, TTS (text-to-speech), syntezátor<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;''nadřazené'' – virtuální komunikace, fonetický přepis&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;''podřazené'' - vizém, vizuální řeč&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Syntéza řeči ==<br /> <br /> ''„Syntéza řeči je počítačem generovaná simulace lidské řeči.&quot;''&lt;ref&gt;ROUSE M. ''What is speech synthesis?''[online]. Aktualizováno 1. 8. 2005 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: &lt;http://whatis.techtarget.com/definition/speech-synthesis&gt;&lt;/ref&gt; Jiným pohledem je syntéza řeči proces tvorby umělé lidské řeči. V současné době se jedná o běžný prostředek ke komunikaci, bez níž by řada společností a projektů vůbec nevznikla. <br /> <br /> Prvním krokem procesu je získání lidského hlasu do digitální podoby. Vybraný hlas se zaznamenává pomocí kvalitních mikrofonů, kde je především dbán velký důraz na čistotu hlasu bez okolních šumů a ruchů. Požadovaný hlas se vybírá dle různých parametrů, mezi které patří např.: barva hlasu, stabilita hlasu a především vyjadřování. Zaznamenávání se pak liší podle účelu. Malé projekty či programy nahrávají celá slova či slovní spojení u velkých programů se zaznamenávají souhlásky, které se později spojují do slov. Jednotlivé prvky jsou v programu naprogramovány a přiřazeny jednotlivým znakům. <br /> <br /> S tímto procesem operují samotné syntezátory řeči. ''„Syntezátor je zařízení pracující se samotným převodem textové formy písma do akustického lidského hlasu.&quot;''&lt;ref&gt; ''What is a Speech Synthesizer??''[online]. Aktualizováno 19. 4. 2007, [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: &lt;http://www.wisegeek.com/what-is-a-speech-synthesizer.htm&gt;&lt;/ref&gt; Souhrnný název pro tuto metodu je text-to-speech(text k řeči). Kvalita je určována podobnosti s lidskou řečí a výslovností rozsáhlejších vět. Mezi nejznámější osobu využívající syntezátor jako komunikační prostředek patří britský fyzik, Stephen Hawking.&lt;ref&gt;GREENEMEIER L. ''Stephen Hawking's Voice: New Technology May Help Physicist Talk Faster, Computer Scientist Says?''[online]. Aktualizováno 22. 1. 2013 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://www.huffingtonpost.com/2013/01/22/stephen-hawking-voice-intel-physicist_n_2525744.html&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nástavbou a zdokonalením syntézy je vizuální řeč. Výsledkem tohoto složitého postupu je vymodelovaná lidská tvář (i 3D), která pohybuje stejně ústy jako živý a dobře artikulující člověk. Klíčem k této vlastnosti je vizém. Člověk při každé slabice či samohlásce jinak využívá artikulační orgány, tyto kombinace se poté označují vizémy. České hlásky, však využívají i stejné pohyby rtů, jako např.: vizém (p, b, m) či vizém sykavek (s, z, c).&lt;ref&gt;FERSCHMANN J. ''Audiovizuální syntéza řeči''[online]. Plzeň 2008 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: &lt;http://musslap.zcu.cz/cs/o-projektu/&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Historie ==<br /> <br /> Mezi první zmínku o umělé řeči se postaral v roce 1779 ruský profesor Christian Kratzenstein. V tu dobu vysvětlil fyziologické rozdíly v samohláskách a jejich napodobení dokázal vyvolat uměle pomocí trubek, jenž při úderech rezonovaly do patřičných tónů. Tento jev byl dán tvarem trubky. V roce 1800 přišel s upraveným von Kempeleneho strojem&lt;ref&gt;CATER J. P.''Electronically Speaking: Computer Speech Generation.'' Sams Publishing, England, 1983, str. 72-74.&lt;/ref&gt;, který dokázal produkovat lidské souhlásky a různě je kombinovat. Výstupem mohlo býti i slovo. První elektrický syntezátor byl Voder. Vznikl během 30. let a pomohl vědecké sféře k rozvoji umělé řeči. Postupem času a s vývojem číslicové techniky šel rozvoj prudce nahoru a projekty už byly čistě digitální.&lt;ref&gt;LEMMETTY S. ''Review of Speech Synthesis.'' [online]. Espoo, 1999, str. 5-8, [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: &lt;http://www.acoustics.hut.fi/publications/files/theses/lemmetty_mst/thesis.pdf&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Využití ==<br /> <br /> '''Podporné programy pro tělesně postižené'''- Největší využití je pro nevidomé osoby při práci na počítači. Hlasový pomocník je provádí prostředím a umožňuje jim lepší orientaci při práci. Nevidomé nebo špatně vidící osoby si tak poslechnou text na webu, který by za jiných okolností nezaregistrovaly. Lidé s poruchou sluchu mohou touto cestou komunikovat s lidmi, kteří znakové řeči nerozumí.&lt;ref&gt;LEMMETTY S. ''Review of Speech Synthesis.'' [online]. Espoo, 1999, str. 47-48, [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: &lt;http://www.acoustics.hut.fi/publications/files/theses/lemmetty_mst/thesis.pdf&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Uživatelská podpora'''- Společnosti a firmy se snaží poskytnout svým uživatelům neustálou podporu, proto jsou tyto systémy určeny i ke komunikaci se zákazníky. Firmy je využívají při běžných oznámeních nebo při nepřítomnosti zaměstnanců.<br /> <br /> '''Vzdělání'''- Programy se syntezátory mohou učit jazyky a především zlepšit výslovnost pro studenty. Při učení je možno vidět psanou formu slova a poté si ověřit jeho výslovnost. Podobné programy pomáhají i žákům, kteří mají problém se čtením i v jejich rodném jazyce. Jedná se především o dyslexii.<br /> <br /> '''GPS'''- Většina běžných řidičů přišla do kontaktu s hlasovým pomocníkem pomocí GPS navigátoru. Hlavní doménou je komunikace s řidičem bez nutnosti vizuálního kontaktu. GPS navádí pomocí hlasu a pomáhá při orientaci na cestě.<br /> <br /> == Společnosti pracující se syntézou řeči ==<br /> <br /> • Apple<br /> <br /> • Microsoft Windows<br /> <br /> • IBM<br /> <br /> • AT&amp;T<br /> <br /> • Komerční projekty (VoiceOnTheGo, SVOX, IVONA TTS, NeoSpeech TTS …)<br /> <br /> • Internet je plný nejrůznějších doplňků, většinou se jedná o free verze ve formě: pluginů, pomůcek, RSS nebo aplikací<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> <br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> *CENEK, Pavel. Syntéza a rozpoznávání řeči. LSD FI Masaryk University. Dostupné z: http://nlp.fi.muni.cz/poc_lingv/slajdy-2006/ASR_a_TTS/TTS+ASR.pdf<br /> *KUMAR, K. Pavan. Speech Synthesis Based on Sinusoidal Modeling. M.Tech. Credit Seminar Report, Electronic Systems Group, EE Dept, IIT Bombay, submitted November 2004. Supervisor: Prof. Preeti S. Rao. Dostupné z: http://www.ee.iitb.ac.in/~esgroup/es_mtech04_sem/es_sem04_paper_04307023.pdf<br /> *LEMMETTY, Sammi. Review of Speech Synthesis Technology. Helsinki University of Technology Department of Electrical and Communications Engineering, 1999. Supervisor of the Thesis Professor Matti Karjalainen. Dostupné z: http://www.acoustics.hut.fi/publications/files/theses/lemmetty_mst/thesis.pdf<br /> *SCHRÖDER, Marc. Emotional speech synthesis(Technologies and research approaches). HUMAINE WP6 workshop, Paris, 10 March 2005. Dostupné z: http://emotion-research.net/projects/humaine/ws/wp6/humaine_wp6_workshop_speech_synthesis.pdf<br /> *Syntéza řeči z psaného textu. Dostupné z: http://tuetschek.wz.cz/schule/tts.pdf<br /> *TÄTILÄ, Veli-Pekka. Reviews of Popular Speech Synthesizers. Dostupné z: http://www.webbie.org.uk/Veli-Pekka/reviews_of_speech_synths.html</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Synt%C3%A9za_%C5%99e%C4%8Di&diff=29854 2013-04-20T18:31:16Z

<p>LukášZ: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Lukáš Zduba<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' syntéza řeči, Speech Synthesis, TTS (text-to-speech), syntezátor<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;''nadřazené'' – virtuální komunikace, fonetický přepis&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;''podřazené'' - vizém, vizuální řeč&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Syntéza řeči ==<br /> <br /> ''„Syntéza řeči je počítačem generovaná simulace lidské řeči.&quot;''&lt;ref&gt;ROUSE M. ''What is speech synthesis?''[online]. Aktualizováno 1. 8. 2005 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: &lt;http://whatis.techtarget.com/definition/speech-synthesis&gt;&lt;/ref&gt; Jiným pohledem je syntéza řeči proces tvorby umělé lidské řeči. V současné době se jedná o běžný prostředek ke komunikaci, bez níž by řada společností a projektů vůbec nevznikla. <br /> <br /> Prvním krokem procesu je získání lidského hlasu do digitální podoby. Vybraný hlas se zaznamenává pomocí kvalitních mikrofonů, kde je především dbán velký důraz na čistotu hlasu bez okolních šumů a ruchů. Požadovaný hlas se vybírá dle různých parametrů, mezi které patří např.: barva hlasu, stabilita hlasu a především vyjadřování. Zaznamenávání se pak liší podle účelu. Malé projekty či programy nahrávají celá slova či slovní spojení u velkých programů se zaznamenávají souhlásky, které se později spojují do slov. Jednotlivé prvky jsou v programu naprogramovány a přiřazeny jednotlivým znakům. <br /> <br /> S tímto procesem operují samotné syntezátory řeči. ''„Syntezátor je zařízení pracující se samotným převodem textové formy písma do akustického lidského hlasu.&quot;''&lt;ref&gt; ''What is a Speech Synthesizer??''[online]. Aktualizováno 19. 4. 2007, [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: &lt;http://www.wisegeek.com/what-is-a-speech-synthesizer.htm&gt;&lt;/ref&gt; Souhrnný název pro tuto metodu je text-to-speech(text k řeči). Kvalita je určována podobnosti s lidskou řečí a výslovností rozsáhlejších vět. Mezi nejznámější osobu využívající syntezátor jako komunikační prostředek patří britský fyzik, Stephen Hawking.&lt;ref&gt;GREENEMEIER L. ''Stephen Hawking's Voice: New Technology May Help Physicist Talk Faster, Computer Scientist Says?''[online]. Aktualizováno 22. 1. 2013 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://www.huffingtonpost.com/2013/01/22/stephen-hawking-voice-intel-physicist_n_2525744.html&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nástavbou a zdokonalením syntézy je vizuální řeč. Výsledkem tohoto složitého postupu je vymodelovaná lidská tvář (i 3D), která pohybuje stejně ústy jako živý a dobře artikulující člověk. Klíčem k této vlastnosti je vizém. Člověk při každé slabice či samohlásce jinak využívá artikulační orgány, tyto kombinace se poté označují vizémy. České hlásky, však využívají i stejné pohyby rtů, jako např.: vizém (p, b, m) či vizém sykavek (s, z, c).&lt;ref&gt;FERSCHMANN J. ''Audiovizuální syntéza řeči''[online]. Plzeň 2008 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: &lt;http://musslap.zcu.cz/cs/o-projektu/&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Historie ==<br /> <br /> Mezi první zmínku o umělé řeči se postaral v roce 1779 ruský profesor Christian Kratzenstein. V tu dobu vysvětlil fyziologické rozdíly v samohláskách a jejich napodobení dokázal vyvolat uměle pomocí trubek, jenž při úderech rezonovaly do patřičných tónů. Tento jev byl dán tvarem trubky. V roce 1800 přišel s upraveným von Kempeleneho strojem&lt;ref&gt;CATER J. P.''Electronically Speaking: Computer Speech Generation.'' Sams Publishing, England, 1983, str. 72-74.&lt;/ref&gt;, který dokázal produkovat lidské souhlásky a různě je kombinovat. Výstupem mohlo býti i slovo. První elektrický syntezátor byl Voder. Vznikl během 30. let a pomohl vědecké sféře k rozvoji umělé řeči. Postupem času a s vývojem číslicové techniky šel rozvoj prudce nahoru a projekty už byly čistě digitální.&lt;ref&gt;LEMMETTY S. ''Review of Speech Synthesis.'' [online]. Espoo, 1999, str. 5-8, [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: &lt;http://www.acoustics.hut.fi/publications/files/theses/lemmetty_mst/thesis.pdf&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Využití ==<br /> <br /> '''Podporné programy pro tělesně postižené'''- Největší využití je pro nevidomé osoby při práci na počítači. Hlasový pomocník je provádí prostředím a umožňuje jim lepší orientaci při práci. Nevidomé nebo špatně vidící osoby si tak poslechnou text na webu, který by za jiných okolností nezaregistrovaly. Lidé s poruchou sluchu mohou touto cestou komunikovat s lidmi, kteří znakové řeči nerozumí.&lt;ref&gt;LEMMETTY S. ''Review of Speech Synthesis.'' [online]. Espoo, 1999, str. 47-48, [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: &lt;http://www.acoustics.hut.fi/publications/files/theses/lemmetty_mst/thesis.pdf&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Uživatelská podpora'''- Společnosti a firmy se snaží poskytnout svým uživatelům neustálou podporu, proto jsou tyto systémy určeny i ke komunikaci se zákazníky. Firmy je využívají při běžných oznámeních nebo při nepřítomnosti zaměstnanců.<br /> <br /> '''Vzdělání'''- Programy se syntezátory mohou učit jazyky a především zlepšit výslovnost pro studenty. Při učení je možno vidět psanou formu slova a poté si ověřit jeho výslovnost. Podobné programy pomáhají i žákům, kteří mají problém se čtením i v jejich rodném jazyce. Jedná se především o dyslexii.<br /> <br /> '''GPS'''- Většina běžných řidičů přišla do kontaktu s hlasovým pomocníkem pomocí GPS navigátoru. Hlavní doménou je komunikace s řidičem bez nutnosti vizuálního kontaktu. GPS navádí pomocí hlasu a pomáhá při orientaci na cestě.<br /> <br /> == Společnosti pracující se syntézou řeči ==<br /> <br /> • Apple<br /> <br /> • Microsoft Windows<br /> <br /> • IBM<br /> <br /> • AT&amp;T<br /> <br /> • Komerční projekty (VoiceOnTheGo, SVOX, IVONA TTS, NeoSpeech TTS …)<br /> <br /> • Internet je plný nejrůznějších doplňků, většinou se jedná o free verze ve formě: pluginů, pomůcek, RSS nebo aplikací<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> <br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Použitá literatura ==</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=29853 2013-04-20T18:01:02Z

<p>LukášZ: </p> <hr /> <div>'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označováno jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ramamrita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vzdělání ===<br /> Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.&lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kariéra ===<br /> Již během studií nebyl Ranganathan spokojený s podmínkami a postavením učitelské obce. Ranganathan mohl vyučovat na univerzitách matematiku a související obory, ale jelikož nebyl spokojen s podmínkami a platem, tak se rozhodl přijmout místo knihovníka na Madraské univerzitě. Podmínkou pro tuto práci bylo vzdělání v oboru a tak v letech 1924-25 absolvoval vysokoškolské knihovnické vzdělání v Londýně. Ranganathan měl velký vliv na knihovnictví. Nebyl spokojen s úrovní knihovnictví v Indii. Myslel si, že jde mnohem lépe využít služby a funkce. Prostřednictvím nových metod chtěl pozvednout knihovní vědu, aby ji vůbec bylo možno nazývat vědou.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1928 založil Madraskou knihovní asociaci. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta. Byl hostujícím profesorem či lektorem na nejrůznějších místech světa. Působil v zajímavých oblastech, např.: Bombaj, Varanasi, Spojené Království, Dillí, USA, Kanada či Japonsko.&lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Do roku 1945 působil hlavně na jihu Indie, kde se snažil vybudovat silnou síť knihoven. V roce 1944 obdržel od Madraské univerzity předčasnou penzi, a ikdyž toto období nepatřilo k jeho nejlepším, tak se nenechal odradit a pokračoval v dalších činnostech. Začal tak uplatňovat svůj vliv jak na celonárodním tak na mezinárodním poli.Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> 1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> 3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> 4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> 5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.webology.org/2004/v1n2/a8.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v dalších doporučených zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> = Aktivity =<br /> V roce 1922 byl uvězněn Gandhi a byl propuštěn v době, kdy Ranganathan začal s aktivnější prací. V této době se snažil zavést masivní změny knihovního systému, což mělo potenciál podporovat občanskou neposlušnost. Tento fakt není nijak historicky podložen, přesto postupem času revoluci v knihovnickém světě udělal a umožnil ženám a menšinám informační proces hledání<br /> Rangathan stál v čele indické Library Association 1944 – 1953. Nebyl to však nikdy nijak zdatný správce. Známá byla jeho reakce na přechod z jeho vlastního třídění (Colon Classifiacation)na Deweyho desetinné třídění, kdy uprostřed hlasování odešel z místnosti. Dal tak silně najevo svůj postoj. <br /> Ranganathan byl předsedou skupiny klasifikační Výzkumné Mezinárodní Federace pro dokumentaci (angl.:. International Federation for Information and Documentation (zkr.FID)) mezi roky 1950-1962, mezitím vytvořil 12 výzkumných zpráv pro FID a od roku 1962 se stal čestným předsedou až do své smrti v roce 1972.&lt;ref&gt;S. R. Ranganathan- A Short Biography Zdroj: Encyclopedia of Library and Information Science, Ed. by Allen Kent and others, Vol. 25,<br /> 1978, published by Marcel Dekker Inc., New York. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: <br /> http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRBIO.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Mimo to se mu postupně zdařilo ustavit legislativní rámec pro oblast knihovnictví téměř ve všech indických státech. Později, v roce 1948, podal návrh zákona obecně platného pro všechny státy Indie (Union library bill), který byl součástí Plánu pro rozvoj knihoven (Library developement plan). Legislativou se nadále zabýval i v dalších letech. Výsledkem byly revize již stávajících zákonů či návrhy nových zákonů odpovídajících měnícím se podmínkám.<br /> Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jako národní zástupce Veřejné knihovny v Dillí vyjednával o svém projektu, jako plánu pro UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté posloužila jako obecný vzor veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Většina jeho platu z různých zaměstnání šla na konto Nadace pro knihovnictví Sarady Ranganathanové (jeho manželky), kterou v její práci podporoval.<br /> <br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> === Ocenění ===<br /> *1935 Rao Sahib, Government of India<br /> *1948 D. Litt. (Honoris causa), Delhi University<br /> *1951 Honorary Fellow, Virginia Bibliographic Society<br /> *1954 Patron, Delhi Library Association<br /> *1956 Honorary Member, Indian Association of Special Libraries and Information Centers<br /> *1957 Padmashree, Government of India<br /> :: Honorary Vice-President, Library Association (London) <br /> :: Honorary Fellow, International Federation for Documentation1962Founder-Patron, Mysore Library Association, Bangalore<br /> <br /> *1964 D. Litt. (Honoris causa), University of Pittsburgh, U.S.A.<br /> *1965 National Research Professor for Library Science (Government of India) <br /> *1967 Honorary Fellow, Indian Standards Institution<br /> *1970 Margaret Mann Award (American Library Association)<br /> *1971 Grand Knight of Peace (Mark Twain Society, U.S.A.)<br /> <br /> === Členství ===<br /> *1916-1972 Member, Indian Mathematical Society<br /> *1917-1920 Founder-President, Mathematics and Science Association of the College<br /> *1922-1923 Secretary, Mathematics and Science Section, Madras Teachers Guild<br /> *1923 Secretary, Non-Gazetted Collegiate Officers Association<br /> *1928-1934 Treasurer, Indian Mathematical Society<br /> *1928-1953 Founder-Secretary, Madras Library Association<br /> *1928-1972 Fellow, Library Association, London<br /> *1930-1933 Member, International Library Committee of the World Association for Adult Education <br /> *1933-1972 Member, Indian Library Association <br /> *1937-1944 Vice-President, Indian Library Association <br /> *1944-1963 President, Indian Library Association <br /> *1949-1953 Secretary, Indian Adult Education Association <br /> *1953-1956 Vice President. FID<br /> :: Vice President, Indian Adult Education Association <br /> *1954-1964 Secretary and Chairman, FID Committee on general classification<br /> *1968-1961 Vice-President, International Federation for Documentation <br /> *1951 Promoted the formation of the Asian Federation of Library Associations at Indore (April)<br /> *1953-1957 Vice-President, Madras Library Association<br /> <br /> === Člen výborů ===<br /> *1948 Member, International Committee of Library Experts, United Nations<br /> *1949 Negotiated with UNESCO for the establishment of the Delhi Public Library as a pilot project<br /> *1950 Negotiated with UNESCO for the establishment of INSDOC <br /> :: Consultant, UNESCO, for preparing the place of machines in literature search<br /> *1951-1961 Rapporteur-general, FID/CA (Committee on General Theory of Classification of the International Federation for Documentation)<br /> *1951-1953 Member, International Advisory Committee on Bibliography of UNESCO<br /> *1963- Honorary Chairman, FID/CR (Committee on Classification Research of the International Federation for Documentation)&lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> Za celou svou kariéru publikoval Ranganathan přes 60 knih a 2000 článků. Toto číslo je velmi vysoké, a tak zde nebude níže celý seznam jeho publikační činnosti, nýbrž zmíněny jeho hlavní práce a další vybrané.&lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Hlavní práce ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R. (1931). The Five Laws of Library Science. Madras Library Association (Madras, India) and Edward Goldston (London, UK). <br /> *Ranganathan, S. R. (1933). Colon classification. Madras: The Madras Library Association; London: Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1934). Classified catalogue code. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1937). Prolegomena to library classification. Madras, Madras library association; London, E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1938). Theory of library catalogue. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1945). Elements of library classification : based on lectures delivered at the University of Bombay in December 1944. Poona: N.K. Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1948). Classification and international documentation. La Haye : Fédération internationale de documentation.<br /> *Ranganathan, S. R. (1951). Classification and Communication. University of Delhi (Delhi, India).<br /> *Ranganathan, S. R. (1955). Headings and Canons. Madras, S. Viswanathan.<br /> <br /> === Další publikace ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Sundaram, C. (1940). Reference service and bibliography. Madras; London: The Madras Library Association ; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1942). School and college libraries. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1946). National library system : a plan for India. Lahore: Indian Librarian.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. (1950). Classification, coding and machinery for search. Paris: UNESCO.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. Field Science Cooperation Office for South, A. (1953). Union catalogue of learned periodical publications in South Asia. London: Indian Library Association.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; All India Library, C. (1953). Depth classification and reference service &amp; reference material : papers for discussion at the tenth All-India Library Conference, Hyderabad, 1-4 June 1953, Delhi.<br /> *Ranganathan, S. R. (1959). Library administration. Bombay: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1960). Library manual, for library authorities, librarians, and honorary library workers. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1961). Reference service. London: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). Documentation and its facets : being a symposium of seventy papers by thirty-two authors. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1966). Library development plan with a draft library bill for Kerala State. Trivandrum: S.G.P., Govt. Press.<br /> *Ranganathan, S. R. (1968). Free book service for all. Bombay: Pub. for the Mysore Library Assoc. by Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1973). Documentation: genesis and development. Delhi: Vikas Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Neelameghan, A. (1975). Physical bibliography for librarians. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1990). Indian library manifesto. New Delhi: ABC Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Kaula, P. N. (1992). A Librarian looks back : an autobiography of Dr. S.R. Ranganathan. New Delhi: ABC Pub. Hosue : Exclusive distributors, UBS Publishers' Distributors.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; National, L. (1993). Dr. S.R. Ranganathan : a tribute : on the occasion of his centenary celebrations. Calcutta: National Library.<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Další doporučené zdroje =<br /> <br /> SEN, Kanti Bimal. ''Ranganathan's Five Laws''. Annals of Library and Information Studies, Vol. 55, June 2008, pp 87-90. Dostupné na: http://nopr.niscair.res.in/bitstream/123456789/1769/1/ALIS%2055(2)%2087-90.pdf<br /> <br /> Dr. RAMAN NAIR, R.. ''Ranganathan and public library system.'', 1996 In: International and Comparative Librarianship and Information Systems. Delhi, B R Publishing Corporation, pp. 127-135. Dostupné na: http://eprints.rclis.org/7499/1/Rangan1.pdf<br /> <br /> MITCHELL, W. Bede. Reflections on the Evolution of Academic Libraries in the 21st Century. Dean of the Library, Georgia Southern University. Dostupné na: http://library.georgiasouthern.edu/cio/ciospch.html<br /> <br /> SINGH, Harjit. ''S.R. Ranganathan-An Exemplary Teacher and a Guide.'' DESIDoC Bull Inj Tech. 12(5) September 1992. pp. 13- 15. Dostupné na: http://publications.drdo.gov.in/gsdl/collect/dbit/index/assoc/HASH2ed8.dir/dbit1205013.pdf<br /> <br /> ''A Tribute to S. R. Ranganathan, the Father of Indian LiBmsry Science. Part 2. Contribution to Indian and International Lfbrary Science.'' Essays of an Information Scientist Vol:7, p.45- 49, 1984. Current Comments, #7, p.3-7, February 13, 1984. Dostupné na: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p045y1984.pdf<br /> <br /> HARKER, Karen. ''The Fifth Law''. Being and Librarianship, 2. May, 2012. Dostupné na: http://beingandlibrarianship.blogspot.cz/2012/04/fifth-law.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ramamrita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=29840 2013-04-20T13:43:27Z

<p>LukášZ: </p> <hr /> <div>'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označováno jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ramamrita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vzdělání ===<br /> Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.&lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kariéra ===<br /> Již během studií nebyl Ranganathan spokojený s podmínkami a postavením učitelské obce. Ranganathan mohl vyučovat na univerzitách matematiku a související obory, ale jelikož nebyl spokojen s podmínkami a platem, tak se rozhodl přijmout místo knihovníka na Madraské univerzitě. Podmínkou pro tuto práci bylo vzdělání v oboru a tak v letech 1924-25 absolvoval vysokoškolské knihovnické vzdělání v Londýně. Ranganathan měl velký vliv na knihovnictví. Nebyl spokojen s úrovní knihovnictví v Indii. Myslel si, že jde mnohem lépe využít služby a funkce. Prostřednictvím nových metod chtěl pozvednout knihovní vědu, aby ji vůbec bylo možno nazývat vědou.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1928 založil Madraskou knihovní asociaci. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta. Byl hostujícím profesorem či lektorem na nejrůznějších místech světa. Působil v zajímavých oblastech, např.: Bombaj, Varanasi, Spojené Království, Dillí, USA, Kanada či Japonsko.&lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Do roku 1945 působil hlavně na jihu Indie, kde se snažil vybudovat silnou síť knihoven. V roce 1944 obdržel od Madraské univerzity předčasnou penzi, a ikdyž toto období nepatřilo k jeho nejlepším, tak se nenechal odradit a pokračoval v dalších činnostech. Začal tak uplatňovat svůj vliv jak na celonárodním tak na mezinárodním poli.Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> 1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> 3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> 4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> 5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.webology.org/2004/v1n2/a8.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> ==== Odlišný pohled na knihovnictví ====<br /> <br /> Ironická verze knihovnictví<br /> Jim Thompson v roce 1992 se podíval na zákony úplně jiným pohledem. Jeho modifikace rozhodně není nijak lichotivá k původní myšlence. Ve své verzi shazuje systém knihovnictví a vidí ho jako čistě výdělečnou organizaci s jediným cílem a to, vydělat peníze. Zde je jeho osnova:<br /> <br /> 1. Knihy slouží k dosažení zisku.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má účet.<br /> <br /> 3. Každá kopie má účet.<br /> <br /> 4. Vezměte hotovost čtenáři.<br /> <br /> 5. Knihovna je naříkající organismus.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v dalších doporučených zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Pokud se přeneseme přes poslední ironickou verzi Thompsona, zjistíme, že většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> = Aktivity =<br /> V roce 1922 byl uvězněn Gandhi a byl propuštěn v době, kdy Ranganathan začal s aktivnější prací. V této době se snažil zavést masivní změny knihovního systému, což mělo potenciál podporovat občanskou neposlušnost. Tento fakt není nijak historicky podložen, přesto postupem času revoluci v knihovnickém světě udělal a umožnil ženám a menšinám informační proces hledání<br /> Rangathan stál v čele indické Library Association 1944 – 1953. Nebyl to však nikdy nijak zdatný správce. Známá byla jeho reakce na přechod z jeho vlastního třídění (Colon Classifiacation)na Deweyho desetinné třídění, kdy uprostřed hlasování odešel z místnosti. Dal tak silně najevo svůj postoj. <br /> Ranganathan byl předsedou skupiny klasifikační Výzkumné Mezinárodní Federace pro dokumentaci (angl.:. International Federation for Information and Documentation (zkr.FID)) mezi roky 1950-1962, mezitím vytvořil 12 výzkumných zpráv pro FID a od roku 1962 se stal čestným předsedou až do své smrti v roce 1972.&lt;ref&gt;S. R. Ranganathan- A Short Biography Zdroj: Encyclopedia of Library and Information Science, Ed. by Allen Kent and others, Vol. 25,<br /> 1978, published by Marcel Dekker Inc., New York. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: <br /> http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRBIO.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Mimo to se mu postupně zdařilo ustavit legislativní rámec pro oblast knihovnictví téměř ve všech indických státech. Později, v roce 1948, podal návrh zákona obecně platného pro všechny státy Indie (Union library bill), který byl součástí Plánu pro rozvoj knihoven (Library developement plan). Legislativou se nadále zabýval i v dalších letech. Výsledkem byly revize již stávajících zákonů či návrhy nových zákonů odpovídajících měnícím se podmínkám.<br /> Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jako národní zástupce Veřejné knihovny v Dillí vyjednával o svém projektu, jako plánu pro UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté posloužila jako obecný vzor veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Většina jeho platu z různých zaměstnání šla na konto Nadace pro knihovnictví Sarady Ranganathanové (jeho manželky), kterou v její práci podporoval.<br /> <br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> === Ocenění ===<br /> *1935 Rao Sahib, Government of India<br /> *1948 D. Litt. (Honoris causa), Delhi University<br /> *1951 Honorary Fellow, Virginia Bibliographic Society<br /> *1954 Patron, Delhi Library Association<br /> *1956 Honorary Member, Indian Association of Special Libraries and Information Centers<br /> *1957 Padmashree, Government of India<br /> :: Honorary Vice-President, Library Association (London) <br /> :: Honorary Fellow, International Federation for Documentation1962Founder-Patron, Mysore Library Association, Bangalore<br /> <br /> *1964 D. Litt. (Honoris causa), University of Pittsburgh, U.S.A.<br /> *1965 National Research Professor for Library Science (Government of India) <br /> *1967 Honorary Fellow, Indian Standards Institution<br /> *1970 Margaret Mann Award (American Library Association)<br /> *1971 Grand Knight of Peace (Mark Twain Society, U.S.A.)<br /> <br /> === Členství ===<br /> *1916-1972 Member, Indian Mathematical Society<br /> *1917-1920 Founder-President, Mathematics and Science Association of the College<br /> *1922-1923 Secretary, Mathematics and Science Section, Madras Teachers Guild<br /> *1923 Secretary, Non-Gazetted Collegiate Officers Association<br /> *1928-1934 Treasurer, Indian Mathematical Society<br /> *1928-1953 Founder-Secretary, Madras Library Association<br /> *1928-1972 Fellow, Library Association, London<br /> *1930-1933 Member, International Library Committee of the World Association for Adult Education <br /> *1933-1972 Member, Indian Library Association <br /> *1937-1944 Vice-President, Indian Library Association <br /> *1944-1963 President, Indian Library Association <br /> *1949-1953 Secretary, Indian Adult Education Association <br /> *1953-1956 Vice President. FID<br /> :: Vice President, Indian Adult Education Association <br /> *1954-1964 Secretary and Chairman, FID Committee on general classification<br /> *1968-1961 Vice-President, International Federation for Documentation <br /> *1951 Promoted the formation of the Asian Federation of Library Associations at Indore (April)<br /> *1953-1957 Vice-President, Madras Library Association<br /> <br /> === Člen výborů ===<br /> *1948 Member, International Committee of Library Experts, United Nations<br /> *1949 Negotiated with UNESCO for the establishment of the Delhi Public Library as a pilot project<br /> *1950 Negotiated with UNESCO for the establishment of INSDOC <br /> :: Consultant, UNESCO, for preparing the place of machines in literature search<br /> *1951-1961 Rapporteur-general, FID/CA (Committee on General Theory of Classification of the International Federation for Documentation)<br /> *1951-1953 Member, International Advisory Committee on Bibliography of UNESCO<br /> *1963- Honorary Chairman, FID/CR (Committee on Classification Research of the International Federation for Documentation)&lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt; &lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> Za celou svou kariéru publikoval Ranganathan přes 60 knih a 2000 článků. Toto číslo je velmi vysoké, a tak zde nebude níže celý seznam jeho publikační činnosti, nýbrž zmíněny jeho hlavní práce a další vybrané.&lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Hlavní práce ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R. (1931). The Five Laws of Library Science. Madras Library Association (Madras, India) and Edward Goldston (London, UK). <br /> *Ranganathan, S. R. (1933). Colon classification. Madras: The Madras Library Association; London: Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1934). Classified catalogue code. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1937). Prolegomena to library classification. Madras, Madras library association; London, E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1938). Theory of library catalogue. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1945). Elements of library classification : based on lectures delivered at the University of Bombay in December 1944. Poona: N.K. Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1948). Classification and international documentation. La Haye : Fédération internationale de documentation.<br /> *Ranganathan, S. R. (1951). Classification and Communication. University of Delhi (Delhi, India).<br /> *Ranganathan, S. R. (1955). Headings and Canons. Madras, S. Viswanathan.<br /> <br /> === Další publikace ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Sundaram, C. (1940). Reference service and bibliography. Madras; London: The Madras Library Association ; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1942). School and college libraries. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1946). National library system : a plan for India. Lahore: Indian Librarian.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. (1950). Classification, coding and machinery for search. Paris: UNESCO.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. Field Science Cooperation Office for South, A. (1953). Union catalogue of learned periodical publications in South Asia. London: Indian Library Association.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; All India Library, C. (1953). Depth classification and reference service &amp; reference material : papers for discussion at the tenth All-India Library Conference, Hyderabad, 1-4 June 1953, Delhi.<br /> *Ranganathan, S. R. (1959). Library administration. Bombay: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1960). Library manual, for library authorities, librarians, and honorary library workers. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1961). Reference service. London: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). Documentation and its facets : being a symposium of seventy papers by thirty-two authors. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1966). Library development plan with a draft library bill for Kerala State. Trivandrum: S.G.P., Govt. Press.<br /> *Ranganathan, S. R. (1968). Free book service for all. Bombay: Pub. for the Mysore Library Assoc. by Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1973). Documentation: genesis and development. Delhi: Vikas Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Neelameghan, A. (1975). Physical bibliography for librarians. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1990). Indian library manifesto. New Delhi: ABC Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Kaula, P. N. (1992). A Librarian looks back : an autobiography of Dr. S.R. Ranganathan. New Delhi: ABC Pub. Hosue : Exclusive distributors, UBS Publishers' Distributors.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; National, L. (1993). Dr. S.R. Ranganathan : a tribute : on the occasion of his centenary celebrations. Calcutta: National Library.<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Další doporučené zdroje =<br /> <br /> SEN, Kanti Bimal. ''Ranganathan's Five Laws''. Annals of Library and Information Studies, Vol. 55, June 2008, pp 87-90. Dostupné na: http://nopr.niscair.res.in/bitstream/123456789/1769/1/ALIS%2055(2)%2087-90.pdf<br /> <br /> Dr. RAMAN NAIR, R.. ''Ranganathan and public library system.'', 1996 In: International and Comparative Librarianship and Information Systems. Delhi, B R Publishing Corporation, pp. 127-135. Dostupné na: http://eprints.rclis.org/7499/1/Rangan1.pdf<br /> <br /> MITCHELL, W. Bede. Reflections on the Evolution of Academic Libraries in the 21st Century. Dean of the Library, Georgia Southern University. Dostupné na: http://library.georgiasouthern.edu/cio/ciospch.html<br /> <br /> SINGH, Harjit. ''S.R. Ranganathan-An Exemplary Teacher and a Guide.'' DESIDoC Bull Inj Tech. 12(5) September 1992. pp. 13- 15. Dostupné na: http://publications.drdo.gov.in/gsdl/collect/dbit/index/assoc/HASH2ed8.dir/dbit1205013.pdf<br /> <br /> ''A Tribute to S. R. Ranganathan, the Father of Indian LiBmsry Science. Part 2. Contribution to Indian and International Lfbrary Science.'' Essays of an Information Scientist Vol:7, p.45- 49, 1984. Current Comments, #7, p.3-7, February 13, 1984. Dostupné na: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p045y1984.pdf<br /> <br /> HARKER, Karen. ''The Fifth Law''. Being and Librarianship, 2. May, 2012. Dostupné na: http://beingandlibrarianship.blogspot.cz/2012/04/fifth-law.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ramamrita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=29839 2013-04-20T13:39:53Z

<p>LukášZ: </p> <hr /> <div>'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označováno jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ramamrita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vzdělání ===<br /> Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.&lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kariéra ===<br /> Již během studií nebyl Ranganathan spokojený s podmínkami a postavením učitelské obce. Ranganathan mohl vyučovat na univerzitách matematiku a související obory, ale jelikož nebyl spokojen s podmínkami a platem, tak se rozhodl přijmout místo knihovníka na Madraské univerzitě. Podmínkou pro tuto práci bylo vzdělání v oboru a tak v letech 1924-25 absolvoval vysokoškolské knihovnické vzdělání v Londýně. Ranganathan měl velký vliv na knihovnictví. Nebyl spokojen s úrovní knihovnictví v Indii. Myslel si, že jde mnohem lépe využít služby a funkce. Prostřednictvím nových metod chtěl pozvednout knihovní vědu, aby ji vůbec bylo možno nazývat vědou.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1928 založil Madraskou knihovní asociaci. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta. Byl hostujícím profesorem či lektorem na nejrůznějších místech světa. Působil v zajímavých oblastech, např.: Bombaj, Varanasi, Spojené Království, Dillí, USA, Kanada či Japonsko.&lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Do roku 1945 působil hlavně na jihu Indie, kde se snažil vybudovat silnou síť knihoven. V roce 1944 obdržel od Madraské univerzity předčasnou penzi, a ikdyž toto období nepatřilo k jeho nejlepším, tak se nenechal odradit a pokračoval v dalších činnostech. Začal tak uplatňovat svůj vliv jak na celonárodním tak na mezinárodním poli.Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> 1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> 3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> 4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> 5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.webology.org/2004/v1n2/a8.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> ==== Odlišný pohled na knihovnictví ====<br /> <br /> Ironická verze knihovnictví<br /> Jim Thompson v roce 1992 se podíval na zákony úplně jiným pohledem. Jeho modifikace rozhodně není nijak lichotivá k původní myšlence. Ve své verzi shazuje systém knihovnictví a vidí ho jako čistě výdělečnou organizaci s jediným cílem a to, vydělat peníze. Zde je jeho osnova:<br /> <br /> 1. Knihy slouží k dosažení zisku.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má účet.<br /> <br /> 3. Každá kopie má účet.<br /> <br /> 4. Vezměte hotovost čtenáři.<br /> <br /> 5. Knihovna je naříkající organismus.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v dalších doporučených zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Pokud se přeneseme přes poslední ironickou verzi Thompsona, zjistíme, že většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> = Aktivity =<br /> V roce 1922 byl uvězněn Gandhi a byl propuštěn v době, kdy Ranganathan začal s aktivnější prací. V této době se snažil zavést masivní změny knihovního systému, což mělo potenciál podporovat občanskou neposlušnost. Tento fakt není nijak historicky podložen, přesto postupem času revoluci v knihovnickém světě udělal a umožnil ženám a menšinám informační proces hledání<br /> Rangathan stál v čele indické Library Association 1944 – 1953. Nebyl to však nikdy nijak zdatný správce. Známá byla jeho reakce na přechod z jeho vlastního třídění (Colon Classifiacation)na Deweyho desetinné třídění, kdy uprostřed hlasování odešel z místnosti. Dal tak silně najevo svůj postoj. <br /> Ranganathan byl předsedou skupiny klasifikační Výzkumné Mezinárodní Federace pro dokumentaci (angl.:. International Federation for Information and Documentation (zkr.FID)) mezi roky 1950-1962, mezitím vytvořil 12 výzkumných zpráv pro FID a od roku 1962 se stal čestným předsedou až do své smrti v roce 1972.&lt;ref&gt;S. R. Ranganathan- A Short Biography Zdroj: Encyclopedia of Library and Information Science, Ed. by Allen Kent and others, Vol. 25,<br /> 1978, published by Marcel Dekker Inc., New York. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: <br /> http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRBIO.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Mimo to se mu postupně zdařilo ustavit legislativní rámec pro oblast knihovnictví téměř ve všech indických státech. Později, v roce 1948, podal návrh zákona obecně platného pro všechny státy Indie (Union library bill), který byl součástí Plánu pro rozvoj knihoven (Library developement plan). Legislativou se nadále zabýval i v dalších letech. Výsledkem byly revize již stávajících zákonů či návrhy nových zákonů odpovídajících měnícím se podmínkám.<br /> Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jako národní zástupce Veřejné knihovny v Dillí vyjednával o svém projektu, jako plánu pro UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté posloužila jako obecný vzor veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Většina jeho platu z různých zaměstnání šla na konto Nadace pro knihovnictví Sarady Ranganathanové (jeho manželky), kterou v její práci podporoval.<br /> <br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> === Ocenění ===<br /> *1935 Rao Sahib, Government of India<br /> *1948 D. Litt. (Honoris causa), Delhi University<br /> *1951 Honorary Fellow, Virginia Bibliographic Society<br /> *1954 Patron, Delhi Library Association<br /> *1956 Honorary Member, Indian Association of Special Libraries and Information Centers<br /> *1957 Padmashree, Government of India<br /> :: Honorary Vice-President, Library Association (London) <br /> :: Honorary Fellow, International Federation for Documentation1962Founder-Patron, Mysore Library Association, Bangalore<br /> <br /> *1964 D. Litt. (Honoris causa), University of Pittsburgh, U.S.A.<br /> *1965 National Research Professor for Library Science (Government of India) <br /> *1967 Honorary Fellow, Indian Standards Institution<br /> *1970 Margaret Mann Award (American Library Association)<br /> *1971 Grand Knight of Peace (Mark Twain Society, U.S.A.)<br /> <br /> === Členství ===<br /> *1916-1972 Member, Indian Mathematical Society<br /> *1917-1920 Founder-President, Mathematics and Science Association of the College<br /> *1922-1923 Secretary, Mathematics and Science Section, Madras Teachers Guild<br /> *1923 Secretary, Non-Gazetted Collegiate Officers Association<br /> *1928-1934 Treasurer, Indian Mathematical Society<br /> *1928-1953 Founder-Secretary, Madras Library Association<br /> *1928-1972 Fellow, Library Association, London<br /> *1930-1933 Member, International Library Committee of the World Association for Adult Education <br /> *1933-1972 Member, Indian Library Association <br /> *1937-1944 Vice-President, Indian Library Association <br /> *1944-1963 President, Indian Library Association <br /> *1949-1953 Secretary, Indian Adult Education Association <br /> *1953-1956 Vice President. FID<br /> :: Vice President, Indian Adult Education Association <br /> *1954-1964 Secretary and Chairman, FID Committee on general classification<br /> *1968-1961 Vice-President, International Federation for Documentation <br /> *1951 Promoted the formation of the Asian Federation of Library Associations at Indore (April)<br /> *1953-1957 Vice-President, Madras Library Association<br /> <br /> === Člen výborů ===<br /> *1948 Member, International Committee of Library Experts, United Nations<br /> *1949 Negotiated with UNESCO for the establishment of the Delhi Public Library as a pilot project<br /> *1950 Negotiated with UNESCO for the establishment of INSDOC <br /> :: Consultant, UNESCO, for preparing the place of machines in literature search<br /> *1951-1961 Rapporteur-general, FID/CA (Committee on General Theory of Classification of the International Federation for Documentation)<br /> *1951-1953 Member, International Advisory Committee on Bibliography of UNESCO<br /> *1963- Honorary Chairman, FID/CR (Committee on Classification Research of the International Federation for Documentation)<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> Za celou svou kariéru publikoval Ranganathan přes 60 knih a 2000 článků. Toto číslo je velmi vysoké, a tak zde nebude níže celý seznam jeho publikační činnosti, nýbrž zmíněny jeho hlavní práce a další vybrané.&lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Hlavní práce ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R. (1931). The Five Laws of Library Science. Madras Library Association (Madras, India) and Edward Goldston (London, UK). <br /> *Ranganathan, S. R. (1933). Colon classification. Madras: The Madras Library Association; London: Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1934). Classified catalogue code. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1937). Prolegomena to library classification. Madras, Madras library association; London, E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1938). Theory of library catalogue. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1945). Elements of library classification : based on lectures delivered at the University of Bombay in December 1944. Poona: N.K. Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1948). Classification and international documentation. La Haye : Fédération internationale de documentation.<br /> *Ranganathan, S. R. (1951). Classification and Communication. University of Delhi (Delhi, India).<br /> *Ranganathan, S. R. (1955). Headings and Canons. Madras, S. Viswanathan.<br /> <br /> === Další publikace ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Sundaram, C. (1940). Reference service and bibliography. Madras; London: The Madras Library Association ; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1942). School and college libraries. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1946). National library system : a plan for India. Lahore: Indian Librarian.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. (1950). Classification, coding and machinery for search. Paris: UNESCO.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. Field Science Cooperation Office for South, A. (1953). Union catalogue of learned periodical publications in South Asia. London: Indian Library Association.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; All India Library, C. (1953). Depth classification and reference service &amp; reference material : papers for discussion at the tenth All-India Library Conference, Hyderabad, 1-4 June 1953, Delhi.<br /> *Ranganathan, S. R. (1959). Library administration. Bombay: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1960). Library manual, for library authorities, librarians, and honorary library workers. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1961). Reference service. London: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). Documentation and its facets : being a symposium of seventy papers by thirty-two authors. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1966). Library development plan with a draft library bill for Kerala State. Trivandrum: S.G.P., Govt. Press.<br /> *Ranganathan, S. R. (1968). Free book service for all. Bombay: Pub. for the Mysore Library Assoc. by Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1973). Documentation: genesis and development. Delhi: Vikas Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Neelameghan, A. (1975). Physical bibliography for librarians. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1990). Indian library manifesto. New Delhi: ABC Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Kaula, P. N. (1992). A Librarian looks back : an autobiography of Dr. S.R. Ranganathan. New Delhi: ABC Pub. Hosue : Exclusive distributors, UBS Publishers' Distributors.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; National, L. (1993). Dr. S.R. Ranganathan : a tribute : on the occasion of his centenary celebrations. Calcutta: National Library.<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Další doporučené zdroje =<br /> <br /> SEN, Kanti Bimal. ''Ranganathan's Five Laws''. Annals of Library and Information Studies, Vol. 55, June 2008, pp 87-90. Dostupné na: http://nopr.niscair.res.in/bitstream/123456789/1769/1/ALIS%2055(2)%2087-90.pdf<br /> <br /> Dr. RAMAN NAIR, R.. ''Ranganathan and public library system.'', 1996 In: International and Comparative Librarianship and Information Systems. Delhi, B R Publishing Corporation, pp. 127-135. Dostupné na: http://eprints.rclis.org/7499/1/Rangan1.pdf<br /> <br /> MITCHELL, W. Bede. Reflections on the Evolution of Academic Libraries in the 21st Century. Dean of the Library, Georgia Southern University. Dostupné na: http://library.georgiasouthern.edu/cio/ciospch.html<br /> <br /> SINGH, Harjit. ''S.R. Ranganathan-An Exemplary Teacher and a Guide.'' DESIDoC Bull Inj Tech. 12(5) September 1992. pp. 13- 15. Dostupné na: http://publications.drdo.gov.in/gsdl/collect/dbit/index/assoc/HASH2ed8.dir/dbit1205013.pdf<br /> <br /> ''A Tribute to S. R. Ranganathan, the Father of Indian LiBmsry Science. Part 2. Contribution to Indian and International Lfbrary Science.'' Essays of an Information Scientist Vol:7, p.45- 49, 1984. Current Comments, #7, p.3-7, February 13, 1984. Dostupné na: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p045y1984.pdf<br /> <br /> HARKER, Karen. ''The Fifth Law''. Being and Librarianship, 2. May, 2012. Dostupné na: http://beingandlibrarianship.blogspot.cz/2012/04/fifth-law.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ramamrita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=29838 2013-04-20T13:33:32Z

<p>LukášZ: </p> <hr /> <div>'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označováno jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ramamrita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vzdělání ===<br /> Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.&lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kariéra ===<br /> Již během studií nebyl Ranganathan spokojený s podmínkami a postavením učitelské obce. Ranganathan mohl vyučovat na univerzitách matematiku a související obory, ale jelikož nebyl spokojen s podmínkami a platem, tak se rozhodl přijmout místo knihovníka na Madraské univerzitě. Podmínkou pro tuto práci bylo vzdělání v oboru a tak v letech 1924-25 absolvoval vysokoškolské knihovnické vzdělání v Londýně. Ranganathan měl velký vliv na knihovnictví. Nebyl spokojen s úrovní knihovnictví v Indii. Myslel si, že jde mnohem lépe využít služby a funkce. Prostřednictvím nových metod chtěl pozvednout knihovní vědu, aby ji vůbec bylo možno nazývat vědou.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1928 založil Madraskou knihovní asociaci. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta. Byl hostujícím profesorem či lektorem na nejrůznějších místech světa. Působil v zajímavých oblastech, např.: Bombaj, Varanasi, Spojené Království, Dillí, USA, Kanada či Japonsko.&lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Do roku 1945 působil hlavně na jihu Indie, kde se snažil vybudovat silnou síť knihoven. V roce 1944 obdržel od Madraské univerzity předčasnou penzi, a ikdyž toto období nepatřilo k jeho nejlepším, tak se nenechal odradit a pokračoval v dalších činnostech. Začal tak uplatňovat svůj vliv jak na celonárodním tak na mezinárodním poli.Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> 1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> 3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> 4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> 5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.webology.org/2004/v1n2/a8.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> ==== Odlišný pohled na knihovnictví ====<br /> <br /> Ironická verze knihovnictví<br /> Jim Thompson v roce 1992 se podíval na zákony úplně jiným pohledem. Jeho modifikace rozhodně není nijak lichotivá k původní myšlence. Ve své verzi shazuje systém knihovnictví a vidí ho jako čistě výdělečnou organizaci s jediným cílem a to, vydělat peníze. Zde je jeho osnova:<br /> <br /> 1. Knihy slouží k dosažení zisku.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má účet.<br /> <br /> 3. Každá kopie má účet.<br /> <br /> 4. Vezměte hotovost čtenáři.<br /> <br /> 5. Knihovna je naříkající organismus.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v dalších doporučených zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Pokud se přeneseme přes poslední ironickou verzi Thompsona, zjistíme, že většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> = Aktivity =<br /> V roce 1922 byl uvězněn Gandhi a byl propuštěn v době, kdy Ranganathan začal s aktivnější prací. V této době se snažil zavést masivní změny knihovního systému, což mělo potenciál podporovat občanskou neposlušnost. Tento fakt není nijak historicky podložen, přesto postupem času revoluci v knihovnickém světě udělal a umožnil ženám a menšinám informační proces hledání<br /> Rangathan stál v čele indické Library Association 1944 – 1953. Nebyl to však nikdy nijak zdatný správce. Známá byla jeho reakce na přechod z jeho vlastního třídění (Colon Classifiacation)na Deweyho desetinné třídění, kdy uprostřed hlasování odešel z místnosti. Dal tak silně najevo svůj postoj. <br /> Ranganathan byl předsedou skupiny klasifikační Výzkumné Mezinárodní Federace pro dokumentaci (angl.:. International Federation for Information and Documentation (zkr.FID)) mezi roky 1950-1962, mezitím vytvořil 12 výzkumných zpráv pro FID a od roku 1962 se stal čestným předsedou až do své smrti v roce 1972.&lt;ref&gt;S. R. Ranganathan- A Short Biography Zdroj: Encyclopedia of Library and Information Science, Ed. by Allen Kent and others, Vol. 25,<br /> 1978, published by Marcel Dekker Inc., New York. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: <br /> http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRBIO.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Mimo to se mu postupně zdařilo ustavit legislativní rámec pro oblast knihovnictví téměř ve všech indických státech. Později, v roce 1948, podal návrh zákona obecně platného pro všechny státy Indie (Union library bill), který byl součástí Plánu pro rozvoj knihoven (Library developement plan). Legislativou se nadále zabýval i v dalších letech. Výsledkem byly revize již stávajících zákonů či návrhy nových zákonů odpovídajících měnícím se podmínkám.<br /> Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jako národní zástupce Veřejné knihovny v Dillí vyjednával o svém projektu, jako plánu pro UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté posloužila jako obecný vzor veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Většina jeho platu z různých zaměstnání šla na konto Nadace pro knihovnictví Sarady Ranganathanové (jeho manželky), kterou v její práci podporoval.<br /> <br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> === Ocenění ===<br /> *1935 Rao Sahib, Government of India<br /> *1948 D. Litt. (Honoris causa), Delhi University<br /> *1951 Honorary Fellow, Virginia Bibliographic Society<br /> *1954 Patron, Delhi Library Association<br /> *1956 Honorary Member, Indian Association of Special Libraries and Information Centers<br /> *1957 Padmashree, Government of India<br /> :: Honorary Vice-President, Library Association (London) <br /> :: Honorary Fellow, International Federation for Documentation1962Founder-Patron, Mysore Library Association, Bangalore<br /> <br /> *1964 D. Litt. (Honoris causa), University of Pittsburgh, U.S.A.<br /> *1965 National Research Professor for Library Science (Government of India) <br /> *1967 Honorary Fellow, Indian Standards Institution<br /> *1970 Margaret Mann Award (American Library Association)<br /> *1971 Grand Knight of Peace (Mark Twain Society, U.S.A.)<br /> <br /> === Členství ===<br /> <br /> === Člen výborů ===<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> Za celou svou kariéru publikoval Ranganathan přes 60 knih a 2000 článků. Toto číslo je velmi vysoké, a tak zde nebude níže celý seznam jeho publikační činnosti, nýbrž zmíněny jeho hlavní práce a další vybrané.&lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Hlavní práce ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R. (1931). The Five Laws of Library Science. Madras Library Association (Madras, India) and Edward Goldston (London, UK). <br /> *Ranganathan, S. R. (1933). Colon classification. Madras: The Madras Library Association; London: Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1934). Classified catalogue code. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1937). Prolegomena to library classification. Madras, Madras library association; London, E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1938). Theory of library catalogue. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1945). Elements of library classification : based on lectures delivered at the University of Bombay in December 1944. Poona: N.K. Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1948). Classification and international documentation. La Haye : Fédération internationale de documentation.<br /> *Ranganathan, S. R. (1951). Classification and Communication. University of Delhi (Delhi, India).<br /> *Ranganathan, S. R. (1955). Headings and Canons. Madras, S. Viswanathan.<br /> <br /> === Další publikace ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Sundaram, C. (1940). Reference service and bibliography. Madras; London: The Madras Library Association ; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1942). School and college libraries. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1946). National library system : a plan for India. Lahore: Indian Librarian.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. (1950). Classification, coding and machinery for search. Paris: UNESCO.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. Field Science Cooperation Office for South, A. (1953). Union catalogue of learned periodical publications in South Asia. London: Indian Library Association.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; All India Library, C. (1953). Depth classification and reference service &amp; reference material : papers for discussion at the tenth All-India Library Conference, Hyderabad, 1-4 June 1953, Delhi.<br /> *Ranganathan, S. R. (1959). Library administration. Bombay: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1960). Library manual, for library authorities, librarians, and honorary library workers. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1961). Reference service. London: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). Documentation and its facets : being a symposium of seventy papers by thirty-two authors. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1966). Library development plan with a draft library bill for Kerala State. Trivandrum: S.G.P., Govt. Press.<br /> *Ranganathan, S. R. (1968). Free book service for all. Bombay: Pub. for the Mysore Library Assoc. by Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1973). Documentation: genesis and development. Delhi: Vikas Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Neelameghan, A. (1975). Physical bibliography for librarians. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1990). Indian library manifesto. New Delhi: ABC Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Kaula, P. N. (1992). A Librarian looks back : an autobiography of Dr. S.R. Ranganathan. New Delhi: ABC Pub. Hosue : Exclusive distributors, UBS Publishers' Distributors.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; National, L. (1993). Dr. S.R. Ranganathan : a tribute : on the occasion of his centenary celebrations. Calcutta: National Library.<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Další doporučené zdroje =<br /> <br /> SEN, Kanti Bimal. ''Ranganathan's Five Laws''. Annals of Library and Information Studies, Vol. 55, June 2008, pp 87-90. Dostupné na: http://nopr.niscair.res.in/bitstream/123456789/1769/1/ALIS%2055(2)%2087-90.pdf<br /> <br /> Dr. RAMAN NAIR, R.. ''Ranganathan and public library system.'', 1996 In: International and Comparative Librarianship and Information Systems. Delhi, B R Publishing Corporation, pp. 127-135. Dostupné na: http://eprints.rclis.org/7499/1/Rangan1.pdf<br /> <br /> MITCHELL, W. Bede. Reflections on the Evolution of Academic Libraries in the 21st Century. Dean of the Library, Georgia Southern University. Dostupné na: http://library.georgiasouthern.edu/cio/ciospch.html<br /> <br /> SINGH, Harjit. ''S.R. Ranganathan-An Exemplary Teacher and a Guide.'' DESIDoC Bull Inj Tech. 12(5) September 1992. pp. 13- 15. Dostupné na: http://publications.drdo.gov.in/gsdl/collect/dbit/index/assoc/HASH2ed8.dir/dbit1205013.pdf<br /> <br /> ''A Tribute to S. R. Ranganathan, the Father of Indian LiBmsry Science. Part 2. Contribution to Indian and International Lfbrary Science.'' Essays of an Information Scientist Vol:7, p.45- 49, 1984. Current Comments, #7, p.3-7, February 13, 1984. Dostupné na: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p045y1984.pdf<br /> <br /> HARKER, Karen. ''The Fifth Law''. Being and Librarianship, 2. May, 2012. Dostupné na: http://beingandlibrarianship.blogspot.cz/2012/04/fifth-law.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ramamrita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=29836 2013-04-20T12:58:18Z

<p>LukášZ: </p> <hr /> <div>'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označováno jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ramamrita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vzdělání ===<br /> Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.&lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kariéra ===<br /> Již během studií nebyl Ranganathan spokojený s podmínkami a postavením učitelské obce. Ranganathan mohl vyučovat na univerzitách matematiku a související obory, ale jelikož nebyl spokojen s podmínkami a platem, tak se rozhodl přijmout místo knihovníka na Madraské univerzitě. Podmínkou pro tuto práci bylo vzdělání v oboru a tak v letech 1924-25 absolvoval vysokoškolské knihovnické vzdělání v Londýně. Ranganathan měl velký vliv na knihovnictví. Nebyl spokojen s úrovní knihovnictví v Indii. Myslel si, že jde mnohem lépe využít služby a funkce. Prostřednictvím nových metod chtěl pozvednout knihovní vědu, aby ji vůbec bylo možno nazývat vědou.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1928 založil Madraskou knihovní asociaci. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta. Byl hostujícím profesorem či lektorem na nejrůznějších místech světa. Působil v zajímavých oblastech, např.: Bombaj, Varanasi, Spojené Království, Dillí, USA, Kanada či Japonsko.&lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Do roku 1945 působil hlavně na jihu Indie, kde se snažil vybudovat silnou síť knihoven. V roce 1944 obdržel od Madraské univerzity předčasnou penzi, a ikdyž toto období nepatřilo k jeho nejlepším, tak se nenechal odradit a pokračoval v dalších činnostech. Začal tak uplatňovat svůj vliv jak na celonárodním tak na mezinárodním poli.Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> 1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> 3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> 4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> 5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.webology.org/2004/v1n2/a8.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> ==== Odlišný pohled na knihovnictví ====<br /> <br /> Ironická verze knihovnictví<br /> Jim Thompson v roce 1992 se podíval na zákony úplně jiným pohledem. Jeho modifikace rozhodně není nijak lichotivá k původní myšlence. Ve své verzi shazuje systém knihovnictví a vidí ho jako čistě výdělečnou organizaci s jediným cílem a to, vydělat peníze. Zde je jeho osnova:<br /> <br /> 1. Knihy slouží k dosažení zisku.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má účet.<br /> <br /> 3. Každá kopie má účet.<br /> <br /> 4. Vezměte hotovost čtenáři.<br /> <br /> 5. Knihovna je naříkající organismus.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v dalších doporučených zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Pokud se přeneseme přes poslední ironickou verzi Thompsona, zjistíme, že většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> = Aktivity =<br /> V roce 1922 byl uvězněn Gandhi a byl propuštěn v době, kdy Ranganathan začal s aktivnější prací. V této době se snažil zavést masivní změny knihovního systému, což mělo potenciál podporovat občanskou neposlušnost. Tento fakt není nijak historicky podložen, přesto postupem času revoluci v knihovnickém světě udělal a umožnil ženám a menšinám informační proces hledání<br /> Rangathan stál v čele indické Library Association 1944 – 1953. Nebyl to však nikdy nijak zdatný správce. Známá byla jeho reakce na přechod z jeho vlastního třídění (Colon Classifiacation)na Deweyho desetinné třídění, kdy uprostřed hlasování odešel z místnosti. Dal tak silně najevo svůj postoj. <br /> Ranganathan byl předsedou skupiny klasifikační Výzkumné Mezinárodní Federace pro dokumentaci (angl.:. International Federation for Information and Documentation (zkr.FID)) mezi roky 1950-1962, mezitím vytvořil 12 výzkumných zpráv pro FID a od roku 1962 se stal čestným předsedou až do své smrti v roce 1972.&lt;ref&gt;S. R. Ranganathan- A Short Biography Zdroj: Encyclopedia of Library and Information Science, Ed. by Allen Kent and others, Vol. 25,<br /> 1978, published by Marcel Dekker Inc., New York. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: <br /> http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRBIO.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Mimo to se mu postupně zdařilo ustavit legislativní rámec pro oblast knihovnictví téměř ve všech indických státech. Později, v roce 1948, podal návrh zákona obecně platného pro všechny státy Indie (Union library bill), který byl součástí Plánu pro rozvoj knihoven (Library developement plan). Legislativou se nadále zabýval i v dalších letech. Výsledkem byly revize již stávajících zákonů či návrhy nových zákonů odpovídajících měnícím se podmínkám.<br /> Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jako národní zástupce Veřejné knihovny v Dillí vyjednával o svém projektu, jako plánu pro UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté posloužila jako obecný vzor veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Většina jeho platu z různých zaměstnání šla na konto Nadace pro knihovnictví Sarady Ranganathanové (jeho manželky), kterou v její práci podporoval.<br /> <br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> Za celou svou kariéru publikoval Ranganathan přes 60 knih a 2000 článků. Toto číslo je velmi vysoké, a tak zde nebude níže celý seznam jeho publikační činnosti, nýbrž zmíněny jeho hlavní práce a další vybrané.&lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Hlavní práce ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R. (1931). The Five Laws of Library Science. Madras Library Association (Madras, India) and Edward Goldston (London, UK). <br /> *Ranganathan, S. R. (1933). Colon classification. Madras: The Madras Library Association; London: Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1934). Classified catalogue code. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1937). Prolegomena to library classification. Madras, Madras library association; London, E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1938). Theory of library catalogue. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1945). Elements of library classification : based on lectures delivered at the University of Bombay in December 1944. Poona: N.K. Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1948). Classification and international documentation. La Haye : Fédération internationale de documentation.<br /> *Ranganathan, S. R. (1951). Classification and Communication. University of Delhi (Delhi, India).<br /> *Ranganathan, S. R. (1955). Headings and Canons. Madras, S. Viswanathan.<br /> <br /> === Další publikace ===<br /> <br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Sundaram, C. (1940). Reference service and bibliography. Madras; London: The Madras Library Association ; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1942). School and college libraries. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> *Ranganathan, S. R. (1946). National library system : a plan for India. Lahore: Indian Librarian.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. (1950). Classification, coding and machinery for search. Paris: UNESCO.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Unesco. Field Science Cooperation Office for South, A. (1953). Union catalogue of learned periodical publications in South Asia. London: Indian Library Association.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; All India Library, C. (1953). Depth classification and reference service &amp; reference material : papers for discussion at the tenth All-India Library Conference, Hyderabad, 1-4 June 1953, Delhi.<br /> *Ranganathan, S. R. (1959). Library administration. Bombay: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1960). Library manual, for library authorities, librarians, and honorary library workers. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1961). Reference service. London: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1963). Documentation and its facets : being a symposium of seventy papers by thirty-two authors. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1966). Library development plan with a draft library bill for Kerala State. Trivandrum: S.G.P., Govt. Press.<br /> *Ranganathan, S. R. (1968). Free book service for all. Bombay: Pub. for the Mysore Library Assoc. by Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1973). Documentation: genesis and development. Delhi: Vikas Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Neelameghan, A. (1975). Physical bibliography for librarians. New York: Asia Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R. (1990). Indian library manifesto. New Delhi: ABC Pub. House.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; Kaula, P. N. (1992). A Librarian looks back : an autobiography of Dr. S.R. Ranganathan. New Delhi: ABC Pub. Hosue : Exclusive distributors, UBS Publishers' Distributors.<br /> *Ranganathan, S. R., &amp; National, L. (1993). Dr. S.R. Ranganathan : a tribute : on the occasion of his centenary celebrations. Calcutta: National Library.<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Další doporučené zdroje =<br /> <br /> SEN, Kanti Bimal. ''Ranganathan's Five Laws''. Annals of Library and Information Studies, Vol. 55, June 2008, pp 87-90. Dostupné na: http://nopr.niscair.res.in/bitstream/123456789/1769/1/ALIS%2055(2)%2087-90.pdf<br /> <br /> Dr. RAMAN NAIR, R.. ''Ranganathan and public library system.'', 1996 In: International and Comparative Librarianship and Information Systems. Delhi, B R Publishing Corporation, pp. 127-135. Dostupné na: http://eprints.rclis.org/7499/1/Rangan1.pdf<br /> <br /> MITCHELL, W. Bede. Reflections on the Evolution of Academic Libraries in the 21st Century. Dean of the Library, Georgia Southern University. Dostupné na: http://library.georgiasouthern.edu/cio/ciospch.html<br /> <br /> SINGH, Harjit. ''S.R. Ranganathan-An Exemplary Teacher and a Guide.'' DESIDoC Bull Inj Tech. 12(5) September 1992. pp. 13- 15. Dostupné na: http://publications.drdo.gov.in/gsdl/collect/dbit/index/assoc/HASH2ed8.dir/dbit1205013.pdf<br /> <br /> ''A Tribute to S. R. Ranganathan, the Father of Indian LiBmsry Science. Part 2. Contribution to Indian and International Lfbrary Science.'' Essays of an Information Scientist Vol:7, p.45- 49, 1984. Current Comments, #7, p.3-7, February 13, 1984. Dostupné na: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p045y1984.pdf<br /> <br /> HARKER, Karen. ''The Fifth Law''. Being and Librarianship, 2. May, 2012. Dostupné na: http://beingandlibrarianship.blogspot.cz/2012/04/fifth-law.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ramamrita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=29835 2013-04-20T12:27:22Z

<p>LukášZ: /* Publikace */</p> <hr /> <div>'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označováno jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ramamrita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vzdělání ===<br /> Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.&lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kariéra ===<br /> Již během studií nebyl Ranganathan spokojený s podmínkami a postavením učitelské obce. Ranganathan mohl vyučovat na univerzitách matematiku a související obory, ale jelikož nebyl spokojen s podmínkami a platem, tak se rozhodl přijmout místo knihovníka na Madraské univerzitě. Podmínkou pro tuto práci bylo vzdělání v oboru a tak v letech 1924-25 absolvoval vysokoškolské knihovnické vzdělání v Londýně. Ranganathan měl velký vliv na knihovnictví. Nebyl spokojen s úrovní knihovnictví v Indii. Myslel si, že jde mnohem lépe využít služby a funkce. Prostřednictvím nových metod chtěl pozvednout knihovní vědu, aby ji vůbec bylo možno nazývat vědou.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1928 založil Madraskou knihovní asociaci. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta. Byl hostujícím profesorem či lektorem na nejrůznějších místech světa. Působil v zajímavých oblastech, např.: Bombaj, Varanasi, Spojené Království, Dillí, USA, Kanada či Japonsko.&lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Do roku 1945 působil hlavně na jihu Indie, kde se snažil vybudovat silnou síť knihoven. V roce 1944 obdržel od Madraské univerzity předčasnou penzi, a ikdyž toto období nepatřilo k jeho nejlepším, tak se nenechal odradit a pokračoval v dalších činnostech. Začal tak uplatňovat svůj vliv jak na celonárodním tak na mezinárodním poli.Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> 1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> 3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> 4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> 5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.webology.org/2004/v1n2/a8.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> ==== Odlišný pohled na knihovnictví ====<br /> <br /> Ironická verze knihovnictví<br /> Jim Thompson v roce 1992 se podíval na zákony úplně jiným pohledem. Jeho modifikace rozhodně není nijak lichotivá k původní myšlence. Ve své verzi shazuje systém knihovnictví a vidí ho jako čistě výdělečnou organizaci s jediným cílem a to, vydělat peníze. Zde je jeho osnova:<br /> <br /> 1. Knihy slouží k dosažení zisku.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má účet.<br /> <br /> 3. Každá kopie má účet.<br /> <br /> 4. Vezměte hotovost čtenáři.<br /> <br /> 5. Knihovna je naříkající organismus.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v dalších doporučených zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Pokud se přeneseme přes poslední ironickou verzi Thompsona, zjistíme, že většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> = Aktivity =<br /> V roce 1922 byl uvězněn Gandhi a byl propuštěn v době, kdy Ranganathan začal s aktivnější prací. V této době se snažil zavést masivní změny knihovního systému, což mělo potenciál podporovat občanskou neposlušnost. Tento fakt není nijak historicky podložen, přesto postupem času revoluci v knihovnickém světě udělal a umožnil ženám a menšinám informační proces hledání<br /> Rangathan stál v čele indické Library Association 1944 – 1953. Nebyl to však nikdy nijak zdatný správce. Známá byla jeho reakce na přechod z jeho vlastního třídění (Colon Classifiacation)na Deweyho desetinné třídění, kdy uprostřed hlasování odešel z místnosti. Dal tak silně najevo svůj postoj. <br /> Ranganathan byl předsedou skupiny klasifikační Výzkumné Mezinárodní Federace pro dokumentaci (angl.:. International Federation for Information and Documentation (zkr.FID)) mezi roky 1950-1962, mezitím vytvořil 12 výzkumných zpráv pro FID a od roku 1962 se stal čestným předsedou až do své smrti v roce 1972.&lt;ref&gt;S. R. Ranganathan- A Short Biography Zdroj: Encyclopedia of Library and Information Science, Ed. by Allen Kent and others, Vol. 25,<br /> 1978, published by Marcel Dekker Inc., New York. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: <br /> http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRBIO.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Mimo to se mu postupně zdařilo ustavit legislativní rámec pro oblast knihovnictví téměř ve všech indických státech. Později, v roce 1948, podal návrh zákona obecně platného pro všechny státy Indie (Union library bill), který byl součástí Plánu pro rozvoj knihoven (Library developement plan). Legislativou se nadále zabýval i v dalších letech. Výsledkem byly revize již stávajících zákonů či návrhy nových zákonů odpovídajících měnícím se podmínkám.<br /> Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jako národní zástupce Veřejné knihovny v Dillí vyjednával o svém projektu, jako plánu pro UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté posloužila jako obecný vzor veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Většina jeho platu z různých zaměstnání šla na konto Nadace pro knihovnictví Sarady Ranganathanové (jeho manželky), kterou v její práci podporoval.<br /> <br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> Za celou svou kariéru publikoval Ranganathan přes 60 a 2000 článků. Toto číslo je velmi vysoké, a tak zde nebude níže celý seznam jeho publikační činnosti, nýbrž zmíněny jeho hlavní práce a další vybrané.<br /> <br /> Hlavní práce:<br /> <br /> Ranganathan, S. R.. The Five Laws of Library Science. Madras Library Association (Madras, India) and Edward Goldston (London, UK). 1931<br /> <br /> Ranganathan, S. R.. Colon classification. Madras: The Madras Library Association; London: Goldston. 1933<br /> <br /> Ranganathan, S. R. (1934). Classified catalogue code. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.<br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Další doporučené zdroje =<br /> <br /> SEN, Kanti Bimal. ''Ranganathan's Five Laws''. Annals of Library and Information Studies, Vol. 55, June 2008, pp 87-90. Dostupné na: http://nopr.niscair.res.in/bitstream/123456789/1769/1/ALIS%2055(2)%2087-90.pdf<br /> <br /> Dr. RAMAN NAIR, R.. ''Ranganathan and public library system.'', 1996 In: International and Comparative Librarianship and Information Systems. Delhi, B R Publishing Corporation, pp. 127-135. Dostupné na: http://eprints.rclis.org/7499/1/Rangan1.pdf<br /> <br /> MITCHELL, W. Bede. Reflections on the Evolution of Academic Libraries in the 21st Century. Dean of the Library, Georgia Southern University. Dostupné na: http://library.georgiasouthern.edu/cio/ciospch.html<br /> <br /> SINGH, Harjit. ''S.R. Ranganathan-An Exemplary Teacher and a Guide.'' DESIDoC Bull Inj Tech. 12(5) September 1992. pp. 13- 15. Dostupné na: http://publications.drdo.gov.in/gsdl/collect/dbit/index/assoc/HASH2ed8.dir/dbit1205013.pdf<br /> <br /> ''A Tribute to S. R. Ranganathan, the Father of Indian LiBmsry Science. Part 2. Contribution to Indian and International Lfbrary Science.'' Essays of an Information Scientist Vol:7, p.45- 49, 1984. Current Comments, #7, p.3-7, February 13, 1984. Dostupné na: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p045y1984.pdf<br /> <br /> HARKER, Karen. ''The Fifth Law''. Being and Librarianship, 2. May, 2012. Dostupné na: http://beingandlibrarianship.blogspot.cz/2012/04/fifth-law.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ramamrita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=29834 2013-04-20T12:23:58Z

<p>LukášZ: /* Publikace */</p> <hr /> <div>'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označováno jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ramamrita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vzdělání ===<br /> Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.&lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kariéra ===<br /> Již během studií nebyl Ranganathan spokojený s podmínkami a postavením učitelské obce. Ranganathan mohl vyučovat na univerzitách matematiku a související obory, ale jelikož nebyl spokojen s podmínkami a platem, tak se rozhodl přijmout místo knihovníka na Madraské univerzitě. Podmínkou pro tuto práci bylo vzdělání v oboru a tak v letech 1924-25 absolvoval vysokoškolské knihovnické vzdělání v Londýně. Ranganathan měl velký vliv na knihovnictví. Nebyl spokojen s úrovní knihovnictví v Indii. Myslel si, že jde mnohem lépe využít služby a funkce. Prostřednictvím nových metod chtěl pozvednout knihovní vědu, aby ji vůbec bylo možno nazývat vědou.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1928 založil Madraskou knihovní asociaci. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta. Byl hostujícím profesorem či lektorem na nejrůznějších místech světa. Působil v zajímavých oblastech, např.: Bombaj, Varanasi, Spojené Království, Dillí, USA, Kanada či Japonsko.&lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Do roku 1945 působil hlavně na jihu Indie, kde se snažil vybudovat silnou síť knihoven. V roce 1944 obdržel od Madraské univerzity předčasnou penzi, a ikdyž toto období nepatřilo k jeho nejlepším, tak se nenechal odradit a pokračoval v dalších činnostech. Začal tak uplatňovat svůj vliv jak na celonárodním tak na mezinárodním poli.Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> 1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> 3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> 4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> 5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.webology.org/2004/v1n2/a8.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> ==== Odlišný pohled na knihovnictví ====<br /> <br /> Ironická verze knihovnictví<br /> Jim Thompson v roce 1992 se podíval na zákony úplně jiným pohledem. Jeho modifikace rozhodně není nijak lichotivá k původní myšlence. Ve své verzi shazuje systém knihovnictví a vidí ho jako čistě výdělečnou organizaci s jediným cílem a to, vydělat peníze. Zde je jeho osnova:<br /> <br /> 1. Knihy slouží k dosažení zisku.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má účet.<br /> <br /> 3. Každá kopie má účet.<br /> <br /> 4. Vezměte hotovost čtenáři.<br /> <br /> 5. Knihovna je naříkající organismus.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v dalších doporučených zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Pokud se přeneseme přes poslední ironickou verzi Thompsona, zjistíme, že většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> = Aktivity =<br /> V roce 1922 byl uvězněn Gandhi a byl propuštěn v době, kdy Ranganathan začal s aktivnější prací. V této době se snažil zavést masivní změny knihovního systému, což mělo potenciál podporovat občanskou neposlušnost. Tento fakt není nijak historicky podložen, přesto postupem času revoluci v knihovnickém světě udělal a umožnil ženám a menšinám informační proces hledání<br /> Rangathan stál v čele indické Library Association 1944 – 1953. Nebyl to však nikdy nijak zdatný správce. Známá byla jeho reakce na přechod z jeho vlastního třídění (Colon Classifiacation)na Deweyho desetinné třídění, kdy uprostřed hlasování odešel z místnosti. Dal tak silně najevo svůj postoj. <br /> Ranganathan byl předsedou skupiny klasifikační Výzkumné Mezinárodní Federace pro dokumentaci (angl.:. International Federation for Information and Documentation (zkr.FID)) mezi roky 1950-1962, mezitím vytvořil 12 výzkumných zpráv pro FID a od roku 1962 se stal čestným předsedou až do své smrti v roce 1972.&lt;ref&gt;S. R. Ranganathan- A Short Biography Zdroj: Encyclopedia of Library and Information Science, Ed. by Allen Kent and others, Vol. 25,<br /> 1978, published by Marcel Dekker Inc., New York. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: <br /> http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRBIO.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Mimo to se mu postupně zdařilo ustavit legislativní rámec pro oblast knihovnictví téměř ve všech indických státech. Později, v roce 1948, podal návrh zákona obecně platného pro všechny státy Indie (Union library bill), který byl součástí Plánu pro rozvoj knihoven (Library developement plan). Legislativou se nadále zabýval i v dalších letech. Výsledkem byly revize již stávajících zákonů či návrhy nových zákonů odpovídajících měnícím se podmínkám.<br /> Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jako národní zástupce Veřejné knihovny v Dillí vyjednával o svém projektu, jako plánu pro UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté posloužila jako obecný vzor veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Většina jeho platu z různých zaměstnání šla na konto Nadace pro knihovnictví Sarady Ranganathanové (jeho manželky), kterou v její práci podporoval.<br /> <br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> Za celou svou kariéru publikoval Ranganathan přes 60 a 2000 článků. Toto číslo je velmi vysoké, a tak zde nebude níže celý seznam jeho publikační činnosti, nýbrž zmíněny jeho hlavní práce a další vybrané.<br /> <br /> Hlavní práce:<br /> <br /> Ranganathan, S. R.. The Five Laws of Library Science. Madras Library Association (Madras, India) and Edward Goldston (London, UK). 1931<br /> Ranganathan, S. R.. Colon classification. Madras: The Madras Library Association; London: Goldston. 1933<br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Další doporučené zdroje =<br /> <br /> SEN, Kanti Bimal. ''Ranganathan's Five Laws''. Annals of Library and Information Studies, Vol. 55, June 2008, pp 87-90. Dostupné na: http://nopr.niscair.res.in/bitstream/123456789/1769/1/ALIS%2055(2)%2087-90.pdf<br /> <br /> Dr. RAMAN NAIR, R.. ''Ranganathan and public library system.'', 1996 In: International and Comparative Librarianship and Information Systems. Delhi, B R Publishing Corporation, pp. 127-135. Dostupné na: http://eprints.rclis.org/7499/1/Rangan1.pdf<br /> <br /> MITCHELL, W. Bede. Reflections on the Evolution of Academic Libraries in the 21st Century. Dean of the Library, Georgia Southern University. Dostupné na: http://library.georgiasouthern.edu/cio/ciospch.html<br /> <br /> SINGH, Harjit. ''S.R. Ranganathan-An Exemplary Teacher and a Guide.'' DESIDoC Bull Inj Tech. 12(5) September 1992. pp. 13- 15. Dostupné na: http://publications.drdo.gov.in/gsdl/collect/dbit/index/assoc/HASH2ed8.dir/dbit1205013.pdf<br /> <br /> ''A Tribute to S. R. Ranganathan, the Father of Indian LiBmsry Science. Part 2. Contribution to Indian and International Lfbrary Science.'' Essays of an Information Scientist Vol:7, p.45- 49, 1984. Current Comments, #7, p.3-7, February 13, 1984. Dostupné na: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p045y1984.pdf<br /> <br /> HARKER, Karen. ''The Fifth Law''. Being and Librarianship, 2. May, 2012. Dostupné na: http://beingandlibrarianship.blogspot.cz/2012/04/fifth-law.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ramamrita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=29833 2013-04-20T12:23:38Z

<p>LukášZ: </p> <hr /> <div>'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označováno jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ramamrita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vzdělání ===<br /> Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.&lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kariéra ===<br /> Již během studií nebyl Ranganathan spokojený s podmínkami a postavením učitelské obce. Ranganathan mohl vyučovat na univerzitách matematiku a související obory, ale jelikož nebyl spokojen s podmínkami a platem, tak se rozhodl přijmout místo knihovníka na Madraské univerzitě. Podmínkou pro tuto práci bylo vzdělání v oboru a tak v letech 1924-25 absolvoval vysokoškolské knihovnické vzdělání v Londýně. Ranganathan měl velký vliv na knihovnictví. Nebyl spokojen s úrovní knihovnictví v Indii. Myslel si, že jde mnohem lépe využít služby a funkce. Prostřednictvím nových metod chtěl pozvednout knihovní vědu, aby ji vůbec bylo možno nazývat vědou.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1928 založil Madraskou knihovní asociaci. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta. Byl hostujícím profesorem či lektorem na nejrůznějších místech světa. Působil v zajímavých oblastech, např.: Bombaj, Varanasi, Spojené Království, Dillí, USA, Kanada či Japonsko.&lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Do roku 1945 působil hlavně na jihu Indie, kde se snažil vybudovat silnou síť knihoven. V roce 1944 obdržel od Madraské univerzity předčasnou penzi, a ikdyž toto období nepatřilo k jeho nejlepším, tak se nenechal odradit a pokračoval v dalších činnostech. Začal tak uplatňovat svůj vliv jak na celonárodním tak na mezinárodním poli.Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> 1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> 3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> 4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> 5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.webology.org/2004/v1n2/a8.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> ==== Odlišný pohled na knihovnictví ====<br /> <br /> Ironická verze knihovnictví<br /> Jim Thompson v roce 1992 se podíval na zákony úplně jiným pohledem. Jeho modifikace rozhodně není nijak lichotivá k původní myšlence. Ve své verzi shazuje systém knihovnictví a vidí ho jako čistě výdělečnou organizaci s jediným cílem a to, vydělat peníze. Zde je jeho osnova:<br /> <br /> 1. Knihy slouží k dosažení zisku.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má účet.<br /> <br /> 3. Každá kopie má účet.<br /> <br /> 4. Vezměte hotovost čtenáři.<br /> <br /> 5. Knihovna je naříkající organismus.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v dalších doporučených zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Pokud se přeneseme přes poslední ironickou verzi Thompsona, zjistíme, že většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> = Aktivity =<br /> V roce 1922 byl uvězněn Gandhi a byl propuštěn v době, kdy Ranganathan začal s aktivnější prací. V této době se snažil zavést masivní změny knihovního systému, což mělo potenciál podporovat občanskou neposlušnost. Tento fakt není nijak historicky podložen, přesto postupem času revoluci v knihovnickém světě udělal a umožnil ženám a menšinám informační proces hledání<br /> Rangathan stál v čele indické Library Association 1944 – 1953. Nebyl to však nikdy nijak zdatný správce. Známá byla jeho reakce na přechod z jeho vlastního třídění (Colon Classifiacation)na Deweyho desetinné třídění, kdy uprostřed hlasování odešel z místnosti. Dal tak silně najevo svůj postoj. <br /> Ranganathan byl předsedou skupiny klasifikační Výzkumné Mezinárodní Federace pro dokumentaci (angl.:. International Federation for Information and Documentation (zkr.FID)) mezi roky 1950-1962, mezitím vytvořil 12 výzkumných zpráv pro FID a od roku 1962 se stal čestným předsedou až do své smrti v roce 1972.&lt;ref&gt;S. R. Ranganathan- A Short Biography Zdroj: Encyclopedia of Library and Information Science, Ed. by Allen Kent and others, Vol. 25,<br /> 1978, published by Marcel Dekker Inc., New York. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: <br /> http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRBIO.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Mimo to se mu postupně zdařilo ustavit legislativní rámec pro oblast knihovnictví téměř ve všech indických státech. Později, v roce 1948, podal návrh zákona obecně platného pro všechny státy Indie (Union library bill), který byl součástí Plánu pro rozvoj knihoven (Library developement plan). Legislativou se nadále zabýval i v dalších letech. Výsledkem byly revize již stávajících zákonů či návrhy nových zákonů odpovídajících měnícím se podmínkám.<br /> Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jako národní zástupce Veřejné knihovny v Dillí vyjednával o svém projektu, jako plánu pro UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté posloužila jako obecný vzor veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Většina jeho platu z různých zaměstnání šla na konto Nadace pro knihovnictví Sarady Ranganathanové (jeho manželky), kterou v její práci podporoval.<br /> <br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> Za celou svou kariéru publikoval Ranganathan přes 60 a 2000 článků. Toto číslo je velmi vysoké, a tak zde nebude níže celý seznam jeho publikační činnosti, nýbrž zmíněny jeho hlavní práce a další vybrané.<br /> <br /> Hlavní práce:<br /> Ranganathan, S. R.. The Five Laws of Library Science. Madras Library Association (Madras, India) and Edward Goldston (London, UK). 1931<br /> Ranganathan, S. R.. Colon classification. Madras: The Madras Library Association; London: Goldston. 1933<br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Další doporučené zdroje =<br /> <br /> SEN, Kanti Bimal. ''Ranganathan's Five Laws''. Annals of Library and Information Studies, Vol. 55, June 2008, pp 87-90. Dostupné na: http://nopr.niscair.res.in/bitstream/123456789/1769/1/ALIS%2055(2)%2087-90.pdf<br /> <br /> Dr. RAMAN NAIR, R.. ''Ranganathan and public library system.'', 1996 In: International and Comparative Librarianship and Information Systems. Delhi, B R Publishing Corporation, pp. 127-135. Dostupné na: http://eprints.rclis.org/7499/1/Rangan1.pdf<br /> <br /> MITCHELL, W. Bede. Reflections on the Evolution of Academic Libraries in the 21st Century. Dean of the Library, Georgia Southern University. Dostupné na: http://library.georgiasouthern.edu/cio/ciospch.html<br /> <br /> SINGH, Harjit. ''S.R. Ranganathan-An Exemplary Teacher and a Guide.'' DESIDoC Bull Inj Tech. 12(5) September 1992. pp. 13- 15. Dostupné na: http://publications.drdo.gov.in/gsdl/collect/dbit/index/assoc/HASH2ed8.dir/dbit1205013.pdf<br /> <br /> ''A Tribute to S. R. Ranganathan, the Father of Indian LiBmsry Science. Part 2. Contribution to Indian and International Lfbrary Science.'' Essays of an Information Scientist Vol:7, p.45- 49, 1984. Current Comments, #7, p.3-7, February 13, 1984. Dostupné na: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p045y1984.pdf<br /> <br /> HARKER, Karen. ''The Fifth Law''. Being and Librarianship, 2. May, 2012. Dostupné na: http://beingandlibrarianship.blogspot.cz/2012/04/fifth-law.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ramamrita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=29830 2013-04-20T11:40:29Z

<p>LukášZ: </p> <hr /> <div>'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označováno jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ramamrita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vzdělání ===<br /> Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.&lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kariéra ===<br /> Již během studií nebyl Ranganathan spokojený s podmínkami a postavením učitelské obce. Ranganathan mohl vyučovat na univerzitách matematiku a související obory, ale jelikož nebyl spokojen s podmínkami a platem, tak se rozhodl přijmout místo knihovníka na Madraské univerzitě. Podmínkou pro tuto práci bylo vzdělání v oboru a tak v letech 1924-25 absolvoval vysokoškolské knihovnické vzdělání v Londýně. Ranganathan měl velký vliv na knihovnictví. Nebyl spokojen s úrovní knihovnictví v Indii. Myslel si, že jde mnohem lépe využít služby a funkce. Prostřednictvím nových metod chtěl pozvednout knihovní vědu, aby ji vůbec bylo možno nazývat vědou.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1928 založil Madraskou knihovní asociaci. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta. Byl hostujícím profesorem či lektorem na nejrůznějších místech světa. Působil v zajímavých oblastech, např.: Bombaj, Varanasi, Spojené Království, Dillí, USA, Kanada či Japonsko.&lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Do roku 1945 působil hlavně na jihu Indie, kde se snažil vybudovat silnou síť knihoven. V roce 1944 obdržel od Madraské univerzity předčasnou penzi, a ikdyž toto období nepatřilo k jeho nejlepším, tak se nenechal odradit a pokračoval v dalších činnostech. Začal tak uplatňovat svůj vliv jak na celonárodním tak na mezinárodním poli.Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> 1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> 3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> 4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> 5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.webology.org/2004/v1n2/a8.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> ==== Odlišný pohled na knihovnictví ====<br /> <br /> Ironická verze knihovnictví<br /> Jim Thompson v roce 1992 se podíval na zákony úplně jiným pohledem. Jeho modifikace rozhodně není nijak lichotivá k původní myšlence. Ve své verzi shazuje systém knihovnictví a vidí ho jako čistě výdělečnou organizaci s jediným cílem a to, vydělat peníze. Zde je jeho osnova:<br /> <br /> 1. Knihy slouží k dosažení zisku.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má účet.<br /> <br /> 3. Každá kopie má účet.<br /> <br /> 4. Vezměte hotovost čtenáři.<br /> <br /> 5. Knihovna je naříkající organismus.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v dalších doporučených zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Pokud se přeneseme přes poslední ironickou verzi Thompsona, zjistíme, že většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> = Aktivity =<br /> V roce 1922 byl uvězněn Gandhi a byl propuštěn v době, kdy Ranganathan začal s aktivnější prací. V této době se snažil zavést masivní změny knihovního systému, což mělo potenciál podporovat občanskou neposlušnost. Tento fakt není nijak historicky podložen, přesto postupem času revoluci v knihovnickém světě udělal a umožnil ženám a menšinám informační proces hledání<br /> Rangathan stál v čele indické Library Association 1944 – 1953. Nebyl to však nikdy nijak zdatný správce. Známá byla jeho reakce na přechod z jeho vlastního třídění (Colon Classifiacation)na Deweyho desetinné třídění, kdy uprostřed hlasování odešel z místnosti. Dal tak silně najevo svůj postoj. <br /> Ranganathan byl předsedou skupiny klasifikační Výzkumné Mezinárodní Federace pro dokumentaci (angl.:. International Federation for Information and Documentation (zkr.FID)) mezi roky 1950-1962, mezitím vytvořil 12 výzkumných zpráv pro FID a od roku 1962 se stal čestným předsedou až do své smrti v roce 1972.&lt;ref&gt;S. R. Ranganathan- A Short Biography Zdroj: Encyclopedia of Library and Information Science, Ed. by Allen Kent and others, Vol. 25,<br /> 1978, published by Marcel Dekker Inc., New York. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: <br /> http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRBIO.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Mimo to se mu postupně zdařilo ustavit legislativní rámec pro oblast knihovnictví téměř ve všech indických státech. Později, v roce 1948, podal návrh zákona obecně platného pro všechny státy Indie (Union library bill), který byl součástí Plánu pro rozvoj knihoven (Library developement plan). Legislativou se nadále zabýval i v dalších letech. Výsledkem byly revize již stávajících zákonů či návrhy nových zákonů odpovídajících měnícím se podmínkám.<br /> Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jako národní zástupce Veřejné knihovny v Dillí vyjednával o svém projektu, jako plánu pro UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté posloužila jako obecný vzor veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Většina jeho platu z různých zaměstnání šla na konto Nadace pro knihovnictví Sarady Ranganathanové (jeho manželky), kterou v její práci podporoval.<br /> <br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Další doporučené zdroje =<br /> <br /> SEN, Kanti Bimal. ''Ranganathan's Five Laws''. Annals of Library and Information Studies, Vol. 55, June 2008, pp 87-90. Dostupné na: http://nopr.niscair.res.in/bitstream/123456789/1769/1/ALIS%2055(2)%2087-90.pdf<br /> <br /> Dr. RAMAN NAIR, R.. ''Ranganathan and public library system.'', 1996 In: International and Comparative Librarianship and Information Systems. Delhi, B R Publishing Corporation, pp. 127-135. Dostupné na: http://eprints.rclis.org/7499/1/Rangan1.pdf<br /> <br /> MITCHELL, W. Bede. Reflections on the Evolution of Academic Libraries in the 21st Century. Dean of the Library, Georgia Southern University. Dostupné na: http://library.georgiasouthern.edu/cio/ciospch.html<br /> <br /> SINGH, Harjit. ''S.R. Ranganathan-An Exemplary Teacher and a Guide.'' DESIDoC Bull Inj Tech. 12(5) September 1992. pp. 13- 15. Dostupné na: http://publications.drdo.gov.in/gsdl/collect/dbit/index/assoc/HASH2ed8.dir/dbit1205013.pdf<br /> <br /> ''A Tribute to S. R. Ranganathan, the Father of Indian LiBmsry Science. Part 2. Contribution to Indian and International Lfbrary Science.'' Essays of an Information Scientist Vol:7, p.45- 49, 1984. Current Comments, #7, p.3-7, February 13, 1984. Dostupné na: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p045y1984.pdf<br /> <br /> HARKER, Karen. ''The Fifth Law''. Being and Librarianship, 2. May, 2012. Dostupné na: http://beingandlibrarianship.blogspot.cz/2012/04/fifth-law.html<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ramamrita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=29828 2013-04-20T11:07:22Z

<p>LukášZ: </p> <hr /> <div>'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označováno jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ramamrita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vzdělání ===<br /> Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.&lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kariéra ===<br /> Již během studií nebyl Ranganathan spokojený s podmínkami a postavením učitelské obce. Ranganathan mohl vyučovat na univerzitách matematiku a související obory, ale jelikož nebyl spokojen s podmínkami a platem, tak se rozhodl přijmout místo knihovníka na Madraské univerzitě. Podmínkou pro tuto práci bylo vzdělání v oboru a tak v letech 1924-25 absolvoval vysokoškolské knihovnické vzdělání v Londýně. Ranganathan měl velký vliv na knihovnictví. Nebyl spokojen s úrovní knihovnictví v Indii. Myslel si, že jde mnohem lépe využít služby a funkce. Prostřednictvím nových metod chtěl pozvednout knihovní vědu, aby ji vůbec bylo možno nazývat vědou.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1928 založil Madraskou knihovní asociaci. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta. Byl hostujícím profesorem či lektorem na nejrůznějších místech světa. Působil v zajímavých oblastech, např.: Bombaj, Varanasi, Spojené Království, Dillí, USA, Kanada či Japonsko.&lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Do roku 1945 působil hlavně na jihu Indie, kde se snažil vybudovat silnou síť knihoven. V roce 1944 obdržel od Madraské univerzity předčasnou penzi, a ikdyž toto období nepatřilo k jeho nejlepším, tak se nenechal odradit a pokračoval v dalších činnostech. Začal tak uplatňovat svůj vliv jak na celonárodním tak na mezinárodním poli.Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> 1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> 3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> 4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> 5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.webology.org/2004/v1n2/a8.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> ==== Odlišný pohled na knihovnictví ====<br /> <br /> Ironická verze knihovnictví<br /> Jim Thompson v roce 1992 se podíval na zákony úplně jiným pohledem. Jeho modifikace rozhodně není nijak lichotivá k původní myšlence. Ve své verzi shazuje systém knihovnictví a vidí ho jako čistě výdělečnou organizaci s jediným cílem a to, vydělat peníze. Zde je jeho osnova:<br /> <br /> 1. Knihy slouží k dosažení zisku.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má účet.<br /> <br /> 3. Každá kopie má účet.<br /> <br /> 4. Vezměte hotovost čtenáři.<br /> <br /> 5. Knihovna je naříkající organismus.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v dalších doporučených zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Pokud se přeneseme přes poslední ironickou verzi Thompsona, zjistíme, že většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> = Aktivity =<br /> V roce 1922 byl uvězněn Gandhi a byl propuštěn v době, kdy Ranganathan začal s aktivnější prací. V této době se snažil zavést masivní změny knihovního systému, což mělo potenciál podporovat občanskou neposlušnost. Tento fakt není nijak historicky podložen, přesto postupem času revoluci v knihovnickém světě udělal a umožnil ženám a menšinám informační proces hledání<br /> Rangathan stál v čele indické Library Association 1944 – 1953. Nebyl to však nikdy nijak zdatný správce. Známá byla jeho reakce na přechod z jeho vlastního třídění (Colon Classifiacation)na Deweyho desetinné třídění, kdy uprostřed hlasování odešel z místnosti. Dal tak silně najevo svůj postoj. <br /> Ranganathan byl předsedou skupiny klasifikační Výzkumné Mezinárodní Federace pro dokumentaci (angl.:. International Federation for Information and Documentation (zkr.FID)) mezi roky 1950-1962, mezitím vytvořil 12 výzkumných zpráv pro FID a od roku 1962 se stal čestným předsedou až do své smrti v roce 1972.&lt;ref&gt;S. R. Ranganathan- A Short Biography Zdroj: Encyclopedia of Library and Information Science, Ed. by Allen Kent and others, Vol. 25,<br /> 1978, published by Marcel Dekker Inc., New York. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: <br /> http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRBIO.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Mimo to se mu postupně zdařilo ustavit legislativní rámec pro oblast knihovnictví téměř ve všech indických státech. Později, v roce 1948, podal návrh zákona obecně platného pro všechny státy Indie (Union library bill), který byl součástí Plánu pro rozvoj knihoven (Library developement plan). Legislativou se nadále zabýval i v dalších letech. Výsledkem byly revize již stávajících zákonů či návrhy nových zákonů odpovídajících měnícím se podmínkám.<br /> Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jako národní zástupce Veřejné knihovny v Dillí vyjednával o svém projektu, jako plánu pro UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté posloužila jako obecný vzor veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Většina jeho platu z různých zaměstnání šla na konto Nadace pro knihovnictví Sarady Ranganathanové (jeho manželky), kterou v její práci podporoval.<br /> <br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Další doporučené zdroje =<br /> <br /> SEN, Kanti Bimal. ''Ranganathan's Five Laws''. Annals of Library and Information Studies, Vol. 55, June 2008, pp 87-90. Dostupné na: http://nopr.niscair.res.in/bitstream/123456789/1769/1/ALIS%2055(2)%2087-90.pdf<br /> <br /> Dr. RAMAN NAIR, R.. ''Ranganathan and public library system.'', 1996 In: International and Comparative Librarianship and Information Systems. Delhi, B R Publishing Corporation, pp. 127-135. Dostupné na: http://eprints.rclis.org/7499/1/Rangan1.pdf<br /> <br /> MITCHELL, W. Bede. Reflections on the Evolution of Academic Libraries in the 21st Century. Dean of the Library, Georgia Southern University. Dostupné na: http://library.georgiasouthern.edu/cio/ciospch.html<br /> <br /> SINGH, Harjit. ''S.R. Ranganathan-An Exemplary Teacher and a Guide.'' DESIDoC Bull Inj Tech. 12(5) September 1992. pp. 13- 15. Dostupné na: http://publications.drdo.gov.in/gsdl/collect/dbit/index/assoc/HASH2ed8.dir/dbit1205013.pdf<br /> <br /> ''A Tribute to S. R. Ranganathan, the Father of Indian LiBmsry Science. Part 2. Contribution to Indian and International Lfbrary Science.'' <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ramamrita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=29827 2013-04-20T10:37:24Z

<p>LukášZ: </p> <hr /> <div>'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označováno jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ramamrita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vzdělání ===<br /> Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.&lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kariéra ===<br /> Již během studií nebyl Ranganathan spokojený s podmínkami a postavením učitelské obce. Ranganathan mohl vyučovat na univerzitách matematiku a související obory, ale jelikož nebyl spokojen s podmínkami a platem, tak se rozhodl přijmout místo knihovníka na Madraské univerzitě. Podmínkou pro tuto práci bylo vzdělání v oboru a tak v letech 1924-25 absolvoval vysokoškolské knihovnické vzdělání v Londýně. Ranganathan měl velký vliv na knihovnictví. Nebyl spokojen s úrovní knihovnictví v Indii. Myslel si, že jde mnohem lépe využít služby a funkce. Prostřednictvím nových metod chtěl pozvednout knihovní vědu, aby ji vůbec bylo možno nazývat vědou.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1928 založil Madraskou knihovní asociaci. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta. Byl hostujícím profesorem či lektorem na nejrůznějších místech světa. Působil v zajímavých oblastech, např.: Bombaj, Varanasi, Spojené Království, Dillí, USA, Kanada či Japonsko.&lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Do roku 1945 působil hlavně na jihu Indie, kde se snažil vybudovat silnou síť knihoven. V roce 1944 obdržel od Madraské univerzity předčasnou penzi, a ikdyž toto období nepatřilo k jeho nejlepším, tak se nenechal odradit a pokračoval v dalších činnostech. Začal tak uplatňovat svůj vliv jak na celonárodním tak na mezinárodním poli.Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> 1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> 3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> 4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> 5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.webology.org/2004/v1n2/a8.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> ==== Odlišný pohled na knihovnictví ====<br /> <br /> Ironická verze knihovnictví<br /> Jim Thompson v roce 1992 se podíval na zákony úplně jiným pohledem. Jeho modifikace rozhodně není nijak lichotivá k původní myšlence. Ve své verzi shazuje systém knihovnictví a vidí ho jako čistě výdělečnou organizaci s jediným cílem a to, vydělat peníze. Zde je jeho osnova:<br /> <br /> 1. Knihy slouží k dosažení zisku.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má účet.<br /> <br /> 3. Každá kopie má účet.<br /> <br /> 4. Vezměte hotovost čtenáři.<br /> <br /> 5. Knihovna je naříkající organismus.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v použitých zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Pokud se přeneseme přes poslední ironickou verzi Thompsona, zjistíme, že většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> = Aktivity =<br /> V roce 1922 byl uvězněn Gandhi a byl propuštěn v době, kdy Ranganathan začal s aktivnější prací. V této době se snažil zavést masivní změny knihovního systému, což mělo potenciál podporovat občanskou neposlušnost. Tento fakt není nijak historicky podložen, přesto postupem času revoluci v knihovnickém světě udělal a umožnil ženám a menšinám informační proces hledání<br /> Rangathan stál v čele indické Library Association 1944 – 1953. Nebyl to však nikdy nijak zdatný správce. Známá byla jeho reakce na přechod z jeho vlastního třídění (Colon Classifiacation)na Deweyho desetinné třídění, kdy uprostřed hlasování odešel z místnosti. Dal tak silně najevo svůj postoj. <br /> Ranganathan byl předsedou skupiny klasifikační Výzkumné Mezinárodní Federace pro dokumentaci (angl.:. International Federation for Information and Documentation (zkr.FID)) mezi roky 1950-1962, mezitím vytvořil 12 výzkumných zpráv pro FID a od roku 1962 se stal čestným předsedou až do své smrti v roce 1972.&lt;ref&gt;S. R. Ranganathan- A Short Biography Zdroj: Encyclopedia of Library and Information Science, Ed. by Allen Kent and others, Vol. 25,<br /> 1978, published by Marcel Dekker Inc., New York. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: <br /> http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRBIO.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Mimo to se mu postupně zdařilo ustavit legislativní rámec pro oblast knihovnictví téměř ve všech indických státech. Později, v roce 1948, podal návrh zákona obecně platného pro všechny státy Indie (Union library bill), který byl součástí Plánu pro rozvoj knihoven (Library developement plan). Legislativou se nadále zabýval i v dalších letech. Výsledkem byly revize již stávajících zákonů či návrhy nových zákonů odpovídajících měnícím se podmínkám.<br /> Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jako národní zástupce Veřejné knihovny v Dillí vyjednával o svém projektu, jako plánu pro UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté posloužila jako obecný vzor veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Většina jeho platu z různých zaměstnání šla na konto Nadace pro knihovnictví Sarady Ranganathanové (jeho manželky), kterou v její práci podporoval.<br /> <br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Externí zdroje =<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ramamrita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=29825 2013-04-20T10:13:41Z

<p>LukášZ: </p> <hr /> <div>'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označováno jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ramamrita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vzdělání ===<br /> Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.&lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kariéra ===<br /> Již během studií nebyl Ranganathan spokojený s podmínkami a postavením učitelské obce. Ranganathan mohl vyučovat na univerzitách matematiku a související obory, ale jelikož nebyl spokojen s podmínkami a platem, tak se rozhodl přijmout místo knihovníka na Madraské univerzitě. Podmínkou pro tuto práci bylo vzdělání v oboru a tak v letech 1924-25 absolvoval vysokoškolské knihovnické vzdělání v Londýně. Ranganathan měl velký vliv na knihovnictví. Nebyl spokojen s úrovní knihovnictví v Indii. Myslel si, že jde mnohem lépe využít služby a funkce. Prostřednictvím nových metod chtěl pozvednout knihovní vědu, aby ji vůbec bylo možno nazývat vědou.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1928 založil Madraskou knihovní asociaci. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta. Byl hostujícím profesorem či lektorem na nejrůznějších místech světa. Působil v zajímavých oblastech, např.: Bombaj, Varanasi, Spojené Království, Dillí, USA, Kanada či Japonsko.&lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Do roku 1945 působil hlavně na jihu Indie, kde se snažil vybudovat silnou síť knihoven. V roce 1944 obdržel od Madraské univerzity předčasnou penzi, a ikdyž toto období nepatřilo k jeho nejlepším, tak se nenechal odradit a pokračoval v dalších činnostech. Začal tak uplatňovat svůj vliv jak na celonárodním tak na mezinárodním poli.Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> 1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> 3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> 4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> 5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.webology.org/2004/v1n2/a8.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> ==== Odlišný pohled na knihovnictví ====<br /> <br /> Ironická verze knihovnictví<br /> Jim Thompson v roce 1992 se podíval na zákony úplně jiným pohledem. Jeho modifikace rozhodně není nijak lichotivá k původní myšlence. Ve své verzi shazuje systém knihovnictví a vidí ho jako čistě výdělečnou organizaci s jediným cílem a to, vydělat peníze. Zde je jeho osnova:<br /> <br /> 1. Knihy slouží k dosažení zisku.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má účet.<br /> <br /> 3. Každá kopie má účet.<br /> <br /> 4. Vezměte hotovost čtenáři.<br /> <br /> 5. Knihovna je naříkající organismus.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v použitých zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Pokud se přeneseme přes poslední ironickou verzi Thompsona, zjistíme, že většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> = Aktivity =<br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Externí zdroje =<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ramamrita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=29822 2013-04-20T09:07:25Z

<p>LukášZ: </p> <hr /> <div>'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Jeho práce se často střetává s další významnou osobností, a to s: Melwilem Deweym. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označován jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ramamrita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vzdělání ===<br /> Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.&lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kariéra ===<br /> Již během studií nebyl Ranganathan spokojený s podmínkami a postavením učitelské obce. Ranganathan mohl vyučovat na univerzitách matematiku a související obory, ale jelikož nebyl spokojen s podmínkami a platem, tak se rozhodl přijmout místo knihovníka na Madraské univerzitě. Podmínkou pro tuto práci bylo vzdělání v oboru a tak v letech 1924-25 absolvoval vysokoškolské knihovnické vzdělání v Londýně. Ranganathan měl velký vliv na knihovnictví. Nebyl spokojen s úrovní knihovnictví v Indii. Myslel si, že jde mnohem lépe využít služby a funkce. Prostřednictvím nových metod chtěl pozvednout knihovní vědu, aby ji vůbec bylo možno nazývat vědou.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1928 založil Madraskou knihovní asociaci. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta. Byl hostujícím profesorem či lektorem na nejrůznějších místech světa. Působil v zajímavých oblastech, např.: Bombaj, Varanasi, Spojené Království, Dillí, USA, Kanada či Japonsko.&lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf&lt;/ref&gt;<br /> Do roku 1945 působil hlavně na jihu Indie, kde se snažil vybudovat silnou síť knihoven. V roce 1944 obdržel od Madraské univerzity předčasnou penzi, a ikdyž toto období nepatřilo k jeho nejlepším, tak se nenechal odradit a pokračoval v dalších činnostech. Začal tak uplatňovat svůj vliv jak na celonárodním tak na mezinárodním poli.Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> 1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> 3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> 4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> 5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.webology.org/2004/v1n2/a8.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> ==== Odlišný pohled na knihovnictví ====<br /> <br /> Ironická verze knihovnictví<br /> Jim Thompson v roce 1992 se podíval na zákony úplně jiným pohledem. Jeho modifikace rozhodně není nijak lichotivá k původní myšlence. Ve své verzi shazuje systém knihovnictví a vidí ho jako čistě výdělečnou organizaci s jediným cílem a to, vydělat peníze. Zde je jeho osnova:<br /> <br /> 1. Knihy slouží k dosažení zisku.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má účet.<br /> <br /> 3. Každá kopie má účet.<br /> <br /> 4. Vezměte hotovost čtenáři.<br /> <br /> 5. Knihovna je naříkající organismus.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v použitých zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Pokud se přeneseme přes poslední ironickou verzi Thompsona, zjistíme, že většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> = Aktivity =<br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Externí zdroje =<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ramamrita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=29821 2013-04-20T08:49:24Z

<p>LukášZ: </p> <hr /> <div>'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Jeho práce se často střetává s další významnou osobností, a to s: Melwilem Deweym. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označován jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ramamrita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ramamrita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vzdělání ===<br /> Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.&lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.&lt;ref&gt;Summary of the Work and Achievements of<br /> Shiyali R RANGANATHAN [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kariéra ===<br /> <br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> 1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> 3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> 4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> 5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.webology.org/2004/v1n2/a8.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> ==== Odlišný pohled na knihovnictví ====<br /> <br /> Ironická verze knihovnictví<br /> Jim Thompson v roce 1992 se podíval na zákony úplně jiným pohledem. Jeho modifikace rozhodně není nijak lichotivá k původní myšlence. Ve své verzi shazuje systém knihovnictví a vidí ho jako čistě výdělečnou organizaci s jediným cílem a to, vydělat peníze. Zde je jeho osnova:<br /> <br /> 1. Knihy slouží k dosažení zisku.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má účet.<br /> <br /> 3. Každá kopie má účet.<br /> <br /> 4. Vezměte hotovost čtenáři.<br /> <br /> 5. Knihovna je naříkající organismus.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v použitých zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Pokud se přeneseme přes poslední ironickou verzi Thompsona, zjistíme, že většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> = Aktivity =<br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Externí zdroje =<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ramamrita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=29811 2013-04-19T09:27:48Z

<p>LukášZ: </p> <hr /> <div>'''Shiyali Ranmarita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Jeho práce se často střetává s další významnou osobností, a to s: Melwilem Deweym. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označován jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ranmarita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ranmarita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ranmarita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ranmarita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ranmarita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> 1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> 3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> 4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> 5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.webology.org/2004/v1n2/a8.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> ==== Odlišný pohled na knihovnictví ====<br /> <br /> Ironická verze knihovnictví<br /> Jim Thompson v roce 1992 se podíval na zákony úplně jiným pohledem. Jeho modifikace rozhodně není nijak lichotivá k původní myšlence. Ve své verzi shazuje systém knihovnictví a vidí ho jako čistě výdělečnou organizaci s jediným cílem a to, vydělat peníze. Zde je jeho osnova:<br /> <br /> 1. Knihy slouží k dosažení zisku.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má účet.<br /> <br /> 3. Každá kopie má účet.<br /> <br /> 4. Vezměte hotovost čtenáři.<br /> <br /> 5. Knihovna je naříkající organismus.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v použitých zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Pokud se přeneseme přes poslední ironickou verzi Thompsona, zjistíme, že většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> = Aktivity =<br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Externí zdroje =<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ranmarita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=29810 2013-04-19T09:14:48Z

<p>LukášZ: </p> <hr /> <div>'''Shiyali Ranmarita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Jeho práce se často střetává s další významnou osobností, a to s: Melwilem Deweym. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označován jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ranmarita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ranmarita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ranmarita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ranmarita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ranmarita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> 1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> 3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> 4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> 5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.webology.org/2004/v1n2/a8.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> ==== Odlišný pohled na knihovnictví ====<br /> <br /> Ironická verze knihovnictví<br /> Jim Thompson v roce 1992 se podíval na zákony úplně jiným pohledem. Jeho modifikace rozhodně není nijak lichotivá k původní myšlence. Ve své verzi shazuje systém knihovnictví a vidí ho jako čistě výdělečnou organizaci s jediným cílem a to, vydělat peníze. Zde je jeho osnova:<br /> <br /> 1. Knihy slouží k dosažení zisku.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má účet.<br /> <br /> 3. Každá kopie má účet.<br /> <br /> 4. Vezměte hotovost čtenáři.<br /> <br /> 5. Knihovna je naříkající organismus.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v použitých zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Pokud se přeneseme přes poslední ironickou verzi Thompsona, zjistíme, že většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> = Aktivity =<br /> <br /> = Význam pro pro knihovnictví a informační vědu =<br /> <br /> = Úspěchy =<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Externí zdroje =<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ranmarita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=29807 2013-04-19T08:23:55Z

<p>LukášZ: </p> <hr /> <div>'''Shiyali Ranmarita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Jeho práce se často střetává s další významnou osobností, a to s: Melwilem Deweym. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označován jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ranmarita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ranmarita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ranmarita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ranmarita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ranmarita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> 1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> 3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> 4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> 5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Dotýká se především postoje čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.webology.org/2004/v1n2/a8.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> ==== Odlišný pohled na knihovnictví ====<br /> <br /> Ironická verze knihovnictví<br /> Jim Thompson v roce 1992 se podíval na zákony úplně jiným pohledem. Jeho modifikace rozhodně není nijak lichotivá k původní myšlence. Ve své verzi shazuje systém knihovnictví a vidí ho jako čistě výdělečnou organizaci s jediným cílem a to, vydělat peníze. Zde je jeho osnova:<br /> <br /> 1. Knihy slouží k dosažení zisku.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má účet.<br /> <br /> 3. Každá kopie má účet.<br /> <br /> 4. Vezměte hotovost čtenáři.<br /> <br /> 5. Knihovna je naříkající organismus.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v použitých zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Pokud se přeneseme přes poslední ironickou verzi Thompsona, zjistíme, že většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> <br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> <br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> <br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ranmarita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=29806 2013-04-19T08:21:40Z

<p>LukášZ: </p> <hr /> <div>'''Shiyali Ranmarita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Jeho práce se často střetává s další významnou osobností, a to s: Melwilem Deweym. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označován jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ranmarita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ranmarita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ranmarita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ranmarita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ranmarita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> <br /> 1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> 3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> 4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> 5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Dotýká se především postoje čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.webology.org/2004/v1n2/a8.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;/br&gt;<br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> ==== Odlišný pohled na knihovnictví ====<br /> <br /> Ironická verze knihovnictví<br /> Jim Thompson v roce 1992 se podíval na zákony úplně jiným pohledem. Jeho modifikace rozhodně není nijak lichotivá k původní myšlence. Ve své verzi shazuje systém knihovnictví a vidí ho jako čistě výdělečnou organizaci s jediným cílem a to, vydělat peníze. Zde je jeho osnova:<br /> <br /> 1. Knihy slouží k dosažení zisku.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má účet.<br /> <br /> 3. Každá kopie má účet.<br /> <br /> 4. Vezměte hotovost čtenáři.<br /> <br /> 5. Knihovna je naříkající organismus.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v použitých zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Pokud se přeneseme přes poslední ironickou verzi Thompsona, zjistíme, že většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> &lt;/br&gt;<br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> &lt;/br&gt;<br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> B Matematika N Umění<br /> <br /> C Fyzika O Literatura<br /> <br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> <br /> E Chemie Q Náboženství<br /> <br /> F Technologie R Filosofie<br /> <br /> G Biologie S Psychologie<br /> <br /> H Geologie T Výchova<br /> <br /> I Botanika U Geografie<br /> <br /> J Zemědělství V Historie<br /> <br /> K Zoologie W Politická věda<br /> <br /> L Medicína X Ekonomie<br /> <br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> <br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> <br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> <br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> <br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> &lt;/br&gt;<br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ranmarita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=29805 2013-04-19T08:16:18Z

<p>LukášZ: </p> <hr /> <div>'''Shiyali Ranmarita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Jeho práce se často střetává s další významnou osobností, a to s: Melwilem Deweym. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označován jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ranmarita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ranmarita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ranmarita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ranmarita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ranmarita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Díla =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět zákonů knihovnictví ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> 1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> 3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> 4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> 5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Dotýká se především postoje čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> ==== Pět zákonů webu ====<br /> <br /> <br /> Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“. <br /> <br /> 1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.<br /> <br /> 3. Každý webový zdroj má svého uživatele.<br /> <br /> 4. Šetři čas uživatelům.<br /> <br /> 5. Web je rostoucí organismus.&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.webology.org/2004/v1n2/a8.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;/br&gt;<br /> Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.<br /> <br /> ==== Odlišný pohled na knihovnictví ====<br /> <br /> Ironická verze knihovnictví<br /> Jim Thompson v roce 1992 se podíval na zákony úplně jiným pohledem. Jeho modifikace rozhodně není nijak lichotivá k původní myšlence. Ve své verzi shazuje systém knihovnictví a vidí ho jako čistě výdělečnou organizaci s jediným cílem a to, vydělat peníze. Zde je jeho osnova:<br /> <br /> 1. Knihy slouží k dosažení zisku.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má účet.<br /> <br /> 3. Každá kopie má účet.<br /> <br /> 4. Vezměte hotovost čtenáři.<br /> <br /> 5. Knihovna je naříkající organismus.<br /> <br /> Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v použitých zdrojích (SEN, Kanti Bimal). <br /> Pokud se přeneseme přes poslední ironickou verzi Thompsona, zjistíme, že většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.<br /> <br /> == Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==<br /> <br /> Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci. <br /> &lt;/br&gt;<br /> Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.&lt;ref&gt;KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://kelschindexing.com/colonclassification.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> , (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)<br /> <br /> ; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)<br /> <br /> : (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)<br /> <br /> . (tečka)= Místo (kde informace probíhá)<br /> <br /> ‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)<br /> &lt;/br&gt;<br /> Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).<br /> Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.<br /> Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):<br /> B Matematika N Umění<br /> C Fyzika O Literatura<br /> D Inženýrství P Lingvistika<br /> E Chemie Q Náboženství<br /> F Technologie R Filosofie<br /> G Biologie S Psychologie<br /> H Geologie T Výchova<br /> I Botanika U Geografie<br /> J Zemědělství V Historie<br /> K Zoologie W Politická věda<br /> L Medicína X Ekonomie<br /> M Užité umění Y Sociologie<br /> Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo<br /> <br /> 1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika<br /> 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie<br /> 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum<br /> 4 Masová komunikace 8 Management<br /> <br /> Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.&lt;ref&gt;BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: <br /> http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29&lt;/ref&gt;<br /> &lt;/br&gt;<br /> Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.<br /> <br /> <br /> = Citace a odkazy na použité zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ranmarita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=29804 2013-04-19T07:21:59Z

<p>LukášZ: </p> <hr /> <div><br /> <br /> '''Shiyali Ranmarita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Jeho práce se často střetává s další významnou osobností, a to s: Melwilem Deweym. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označován jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ranmarita Ranganathan<br /> [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ranmarita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ranmarita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ranmarita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ranmarita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Dílo =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět knihovních zákonů ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> 1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> 3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> 4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> 5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Dotýká se především postoje čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ranmarita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=29803 2013-04-19T07:21:43Z

<p>LukášZ: </p> <hr /> <div>[[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ranmarita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> <br /> '''Shiyali Ranmarita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Jeho práce se často střetává s další významnou osobností, a to s: Melwilem Deweym. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označován jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ranmarita Ranganathan<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ranmarita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ranmarita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ranmarita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Dílo =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět knihovních zákonů ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> 1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> 3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> 4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> 5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Dotýká se především postoje čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ranmarita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=29781 2013-04-18T18:25:28Z

<p>LukášZ: </p> <hr /> <div>[[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|345px|Shiyali Ranmarita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> <br /> '''Shiyali Ranmarita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Jeho práce se často střetává s další významnou osobností, a to s: Melwilem Deweym. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označován jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ranmarita Ranganathan<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ranmarita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ranmarita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ranmarita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Dílo =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět knihovních zákonů ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> 1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> 3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> 4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> 5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Dotýká se především postoje čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ranmarita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&diff=29778 2013-04-18T18:20:43Z

<p>LukášZ: </p> <hr /> <div>[[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|345px|Shiyali Ranmarita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]]<br /> <br /> '''Shiyali Ranmarita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Jeho práce se často střetává s další významnou osobností, a to s: Melwilem Deweym. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označován jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.<br /> <br /> <br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Shiyali Ranmarita Ranganathan<br /> |datum_narozeni = 12. srpen 1892<br /> |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie<br /> |datum_umrti = 27. září 1972<br /> |misto_umrti = Bengalúru<br /> |duvod_umrti = akutní bronchitida<br /> |pobyt = Shiyali, Zurich, Londýn <br /> |obcanstvi = Indie<br /> |rodina = první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar<br /> |skola = magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně<br /> |pracoviste = University of Madras<br /> |znamy_diky = [[Shiyali Ranmarita Ranganathan#Vynálezy|Pět zákonů knihovnictví]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ranmarita Ranganathan#Vynálezy|Dvojtečkové třídění]]&lt;br/&gt; [[Shiyali Ranmarita Ranganathan#Vynálezy|Classified Catalogue Code]]&lt;br/&gt;<br /> |oceneni = čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další<br /> }}<br /> <br /> = Život =<br /> Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. &lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. &lt;ref name=&quot;abu bakar&quot;&gt;ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation&lt;/ref&gt;<br /> Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. &lt;ref name=&quot;škopík&quot;&gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana&lt;/ref&gt;<br /> Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.&lt;ref&gt;Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/&lt;/ref&gt;<br /> Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.&lt;ref name=&quot;mishra&quot;&gt;MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Dílo =<br /> <br /> Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.<br /> <br /> == Pět knihovních zákonů ==<br /> Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. <br /> Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: <br /> 1. Knihy jsou určeny pro použití.<br /> <br /> 2. Každý čtenář má svou knihu.<br /> <br /> 3. Každá kniha má svého čtenáře.<br /> <br /> 4. Ušetřete čas čtenáře.<br /> <br /> 5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;ref&gt;Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === První zákon === <br /> Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.<br /> === Druhý zákon ===<br /> Dotýká se především postoje čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.<br /> === Třetí zákon === <br /> Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb. <br /> === Čtvrtý zákon ===<br /> Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele. <br /> === Pátý zákon === <br /> V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. &lt;ref&gt;BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. <br /> V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).&lt;ref&gt;NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.<br /> <br /> === Varianty ===<br /> <br /> ==== Pět nových zákonů knihovnictví ====<br /> Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:<br /> <br /> 1. Knihovny slouží lidstvu.<br /> <br /> 2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.<br /> <br /> 3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.<br /> <br /> 4. Chraňme volný přístup k znalostem.<br /> <br /> 5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.&lt;ref&gt;GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: <br /> http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.<br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ranmarita}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

LukášZ