Závěrečná práce -
[[Uživatel:Lucie Jarošová|Lucie Jarošová]]

== '''SelfCheck ''' ==

SelfCheck je výpůjční zařízení, využívané v moderních knihovnách, které zpracovává položky s RFID čipy a čárovými kódy. Jedná se o systém pro samoobslužné půjčování a vracení absenčních knih. Registrovaného čtenáře identifikuje podle jeho čtenářské karty a komunikuje s ním v češtině i angličtině. Přístroj se ovládá pomocí dotekové obrazovky a je dodáván jako komponent nebo je předem integrován do nábytku. 

Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje zapůjčení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Zavedení SelfChecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající služby knihovny, ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků. 

Svět knihoven se mění. Roste poptávka po nových a lepších službách knihovny. Již naprostou samozřejmostí je připojení k Internetu a všudypřítomný čárový kód, na který knihovny při identifikaci inventáře spoléhaly více než dvě desetiletí, se náhle nedokáže vypořádat s požadavky moderní doby. Čárová kód sám o sobě už nestačí ke zvýšení produktivity a zefektivnění práce a snížení provozních nákladů. 

3M SelfCheck systémy byly představeny v roce 1992 a jsou neustále zdokonalovány tak, aby splňovaly nejnáročnější požadavky moderních knihoven. Nabídka variant zhotovených na zakázku a značné množství vlastností, které jsou přátelské k uživatelům, to vše zajišťuje úspěch již při prvním použití. 

Služby čtenářům v nové prostředí – možnost přiblížit se čtenářům a být přístupný čtenáři, aniž by musel čekat na přijetí za knihovním pultem. 

Využívání veřejné katalogu, databází a internetu – zlepšení znalostí knihovníků ve vyhledávání informací a práce s vyhledávacími nástroji. 

Knihovníci také získají čas ke zlepšení práce se čtenáři. Budou tak moci lépe čtenářů a uživatelům pomoci s využíváním zdrojů knihovny přes katalog, Internet a databázové vyhledávače. 

=== ''' Hlavní výhody využívání zařízení SelCheck'''===
**Samostatné provedení výpůjčky.
**Automatický tisk stvrzenky.
**Kompatibilní s ochranným systémem proti odcizení.
**Nastaveny instrukce pro zákazníky a jejich promítání na obrazovce.
**Volba nastavení cizího jazyka.

=== '''Stručný popis základních částí přístroje SelfCheck''' ===

*Laserový skener – slouží pro čtení čárových kódů na identifikačních kartách registrovaných uživatelů a čárových kódů na knihovních jednotkách.
*Numerická podložka – malá klávesnice, pomocí které registrovaný čtenář zapíše svůj kód (PIN), jestliže je to nutné.
*Detektor – chrání před výpůjčením několika knih pod jedním čárovým kódem.
*Snímací oblast – oblast, kde jsou snímány čárové kódy z knihovních jednotek.
*Platforma – drží v paměti čárový kód čtenáře a čárové kódy knihovních jednotek až do chvíle ukončení výpůjčky a automatického odhlášení čtenáře.
*Tiskárna stvrzenky – stvrzenka je automaticky vytištěna, když je výpůjčka provedena. Stvrzenka obsahuje názvy dokumentů a dobu vrácení zpět do knihovny.
*Obrazovka - zobrazuje jednotlivé úkony, které jsou při procesu samostatného půjčování / vracení vykonávany, krok po kroku . 

=== '''Systémy SelfCheck''' ===

*''Model BCS systému SelfCheck™'' 
**Umožňuje rychlé samoobslužné půjčování všech knihovních materiálů, prostřednictvím
čárového kódu.
**Je určeno pro knihovny bez zabezpečení.
**Umožňuje přesné a efektivní snímání při různých umístěních, formátech a stavech
čárových kódů. 

*''Model 8210 systému SelfCheck™'' 
**Snímá čárové kódy a štítky RFID.
**Při půjčování a vracení zpracovává současně více položek bez nutnosti je otevřít.
**Podložka čtečky je vestavěna přímo do horní desky vámi určeného nábytku.
**Dotyková obrazovka pomáhá zajistit úspěch operace na první pokus. 

*''Model V1 V-Series systému SelfCheck™'' 
**Snadno použitelný samoobslužný systém s výrazným moderním "V" designem a grafikou, pomáhající návštěvníkům řádně založit položky, zajišťuje úspěch operace na první pokus a snižuje výskyt falešných alarmů.
**Je určen pro knihovny s elektromagnetickým zabezpečením. 

*''Model V2 V-Series systému SelfCheck™'' 
**Zdokonaluje systém modelu V1, přidáním bezpečnostního prvku detekce více knih.
**Model V2 rozezná, když je při vypůjčení vložena více než jedna položka a brání návštěvníkům ve vypůjčení více položek pod jediným čárovým kódem. 

*''Model V3 V-Series systému SelfCheck™'' 
**Nabízí technologii zabezpečení Tattle-Tape™ a současně i označení RFID pro identifikaci položek.
**Technologie RFID, současně se zajištěním knihovní sbírky svědčenou funkcí technologie elektromagnetického zabezpečení.

=== '''Systémy SelfCheck pro proces výpůjček''' ===

*''Systém SelfCheck™ V-Série '' 
**Méně planých poplachů.
**Úspěch zaručen prvním použití.
**V-Série nabízí prvotřídní ochranu pomocí zabezpečovacích Tattle-Tape™ s výrazným V-designem, který urychluje a překvapivě zjednodušuje proces půjčování a vracení knihovních položek. 

*''Systém SelfCheck™ R-Série'' 
**Je součástí systému 3M™ RFID a umožňuje zákazníkům knihovny snadné vypůjčení a vracení knihovních položek.
**Čte čárové a štítky 3M™ RFID a zpracovává vícenásobné knihovní položky. 

*''Systém SelfCheck™ BCS-Série'' 
**Knihovnám bez zabezpečení nabízí možnost rychlého a efektivního vypůjčení a vracení knihovních položek pouze čárovými kódy.
**Nabízí možnost snadného přechodu na jiný systém, který bude vyhovovat neustále se měnícím potřebám vaší knihovny. 

=== '''Systémy SelfCheck™ pro proces vracení''' ===

*''Systém SelfCheck™ S-Série'' 
**Nabízí kompletní samoobslužný systém vracení a třídění knihovních položek označených štítky RFID a čárovými kódy. 

*''Systém SelfCheck™ C-Série'' 
**Možnost vracení v reálném čase a snadné uživatelské rozhraní, umožňuje vaší knihovně zvýšit půjčování knihovních položek a vést si o nich přesnější údaje. 

=== '''Umístění samoobslužného zařízení v knihovně''' ===
Důležitou roli hraje umístění zařízení SelfCheck v knihovně. Jedná se sice o samoobslužné zařízení, ale čtenáři potřebují zpočátku odbornou asistenci knihovníka. Mnoho čtenářů si princip fungování a jednotlivé kroky související s manipulací s přístrojem lépe zapamatují, když je jim názorně předvedena knihovníkem než v písemné formě umístěné někde v blízkosti přístroje. Knihovník čtenáři může názorně předvést, jak předkládat před SelfCheck knihovní kartičku, jednotlivé položky a také jak vytisknout stvrzenku obsahují jednotlivé zapůjčené knihovní jednotky a datum vrácení položek zpět do knihovny. Daný návod jim je jasnější a více nápomocný při dalších výpůjčkách, které již budou provádět bez asistence knihovníka.

Když čtenář poprvé předstoupí před toto samoobslužné zařízení, může se potýkat hned z několik problémy, které sám není schopen vyřešit. Je možné, že mu SelfCheck nebude chtít danou knihu, časopis, CD nebo DVD půjčit. V tomto případě se může jednat o knihovní jednotku určenou pouze k prezenčnímu prostudování a užití nebo se blíží konec platnosti jeho knihovní průkazky apod.

=== '''Proces vypůjčení knihy přes SelfCheck''' ===

*Registrovaný čtenář musí vyhledat dokument určený k absenčnímu vypůjčení – dokument z prezenčního fondu mu nebude zapůjčen.
*Čtenář musí správně umístit svou identifikační kartu pod čtecí zařízení tak, aby se červený paprsek dotýkal čárového kódu.
*Po úspěšném přihlášení čtenář umístí čárový kód, který se nachází na zadní straně každého dokumentu, pod čtecí zařízení tak, aby se opět dotýkal červeného paprsku.
*Po načtení kódu daný dokument čtenář posune na dno deaktivátoru, je-li vše dobře provedeno, ozve se zvuk a objeví se zelený rámeček.
*S každou další položkou je třeba, aby čtenář zopakovat krok, který je uveden výše, všechny požadované jednotky se průběžně zobrazují na monitoru.
*Po provedení všech výpůjček čtenář stiskne tlačítko ''konec'', a bude mu vytištěn paragon a systém již čtenáře sám automaticky odhlásí. 

Čtenář je krok po kroku veden pokyny na dotykové obrazovce nebo případně manuálem umístěným v blízkosti tohoto přístroje, které ho navedou k vykonání správného vypůjčení knihovních jednotek. 

=== '''Praktická ukázka kroků uskutečňovaných při procesu samostatného vypůjčování dokumentů''' ===

1. Položte svoji knihovní kartičku na platformu. Na obrazovce se objeví instrukce, jak správně předkládat kartičku. Po správném nastavení se vaše kartička zobrazí na obrazovce. SelfCheck skenuje vaši kartičku a může se objevit zpráva „Kontrolování detailů karty“. Při objevení nějakých problému nebo omezení na vaši čtenářské kartě bude transakce zrušena a přístroj připraven pro dalšího čtenáře. Problémy s kartou musíte řešit u výpůjčního pultu s knihovníkem. Jestliže kontrola čtenářské karty proběhne v pořádku, můžete přistoupit k druhému kroku. 

2. Proveďte, jste-li vybízeni, zadání svého PIN a číselného podpisu (číselné heslo) # pomocí numerické podložky. Přístroj vás vyzve k předložení dokumentů na platformu. Na obrazovce uvidíte, jak dokument správně umístit. Ujistěte se, že čárový kód požadovaného dokumentu je správně nastaven pod laser skeneru. 

3. SelfCheck naskenuje čárový kód knihovní jednotky. Při vyskytnutí nějakého problému nebo omezení se objeví vzkaz, že jednotka nemůže být půjčena. Jestliže je vše v pořádku, na obrazovce se objeví vzkaz „ Výpůjčka potvrzena“ a termín vrácení jednotky. 

4. Odstranění položky z platformy SelfCheck zařízení. Systém vás vyzve k předložení další knihovní jednotky určené z zapůjčení nebo k ukončení výpůjčky vyjmutím vaší knihovní karty. Jestliže vyjmete vaši knihovní kartu předčasně, ještě před úspěšným zakončením a výzvě k odebrání vaší knihovní karty, celá transakce bude zrušena. Bude tak muset opakovat kroky od čísla 3. 

5. Opakování kroků 3-4 vždy s novou jednotkou určenou k zapůjčení nebo při opravě předchozího nesprávného úkonu. 

6. Po ukončení výpůjčky vyjměte svoji knihovní kartu z platformy. Systém vám na závěr může vytisknout stvrzenku. 

7. Vezměte si stvrzenku, která vám byla vytištěna. Přístroj je nyní připraven pro dalšího čtenáře. 

=== '''Možné problémy při manipulaci s přístrojem SelfCheck''' ===

*''Karta registrovaného čtenáře se nenačítá'' 
**Karta může být chybně položena pod čtečku a červený paprsek nedopadá na čárový kód.
**Kartu je třeba přiblížit nebo případně oddálit od červeného paprsku.
**Kartu je třeba zkusit natáčet pod jiným úhlem.
**Obraťte se na knihovníka. 

*''Systém nechce čtenáře přihlásit'' 
**Uživatel není registrovaným čtenářem a je třeba provést jeho registraci u registračního pultu.
**Registrovaný čtenář má prošlou registraci nebo se blíží konec registrační doby a je nutné zaplatit registrační poplatek u knihovníka.
**Čtenář má vůči knihovně nevyřízené pohledávky - nevrácené dokumenty a je nutné, aby kontaktoval knihovníka. 

*''Nelze načíst čárový kód knihy''
**Kniha je pravděpodobně chybně položena pod čtecí zařízení a červený paprsek nedopadá na čárový kód - je třeba zkusit přiblížit nebo oddálit čárový kód od paprsku.
**Kód je poškozený - kontaktujte knihovníka. 

=='''Čárový kód ''' ==

Čárový kód spadá do oblasti tzv. "automatické identifikace" neboli jinak řečeno do oblasti "registrace dat bez použití kláves". Skládá se z tmavých čar a světlých mezer, ve kterých jsou zakódovány různé informace (číslo artiklu, hmotnost, skladové informace atd.). Ke čtení a dekódování čárového kódu slouží snímače, které na principu světla dokáží převést informace v podobě čísel a znaků do počítače či jiného zařízení, kde lze s těmito informacemi dále pracovat. 

Do stejné oblasti patří rovněž magnetické kódy používané např. na kreditních kartách nebo strojově čitelné písmo OCR. Čárový kód je z různých důvodů nejrozšířenější. 

Čárový kód má mnoho výhod a předností. Hlavní jeho předností je přesnost a také rychlost. Čárové kódy je možné umístit na kterýkoliv materiál odolný proti kyselinám, mrazu, vlhkosti apod. Jeho velkost lze přizpůsobit podle formátu výrobku nebo množství dat. 

Čárové kódy trpí každodenní manipulací s knihou. Při pravidelném skenování čárových kódů pomocí čtecího zařízení dochází k odírání toneru a vytištěný kód se postupně stává nečitelný. Je tedy potřeba je chránit pomocí transparentních PVC A PP fólií, kterou je možné sehnat v matném i lesklém provedení. Čárový kód přelepený samolepící fólií je lépe ochráněn a déle vydrží. Tato fólie ochrání nejen čárové kódy, ale i etikety a popisy. Podle náročnosti a potřeby je možné zvolit ten nejideálnější typ ochrany. 

*''Výhody používání čárových kódů'' 
**Eliminace chyb, vznikajících při ručním zadávání dat.
**Velmi nízké náklady na vytištění čárového kódu i jeho snímání.
**Nízké náklady na samotné médium - etiketu.
**Možnost definice vlastního obsahu kódu.
**Vhodně vyrobený čárový kód lze použít i v extrémních podmínkách vysokých teplot či v chemických procesech. 

*''Umístění čárových kódů na dokumenty'' 
**Použité čárové kódy musí být kompatibilní s vaším SelfCheck přístrojem a musí být také řádně umístěny na vašich knihovních kartách a dokumentech. .
**Čárové kódy na všech vašich knihovních fondech by měly být shodně umístěny. Čárové kódy by měly být lepeny na přední neb zadní stranu vazby dokumentu. Takto umístěné čárové kódy jsou snadněji čitelné pro zařízení SelfCheck.
**Čárové kódy se neumisťují na hřbety knih, protože by se na tomto místě staly pro SelCheck nečitelné. Také se čárové kódy neumisťují do vnitřku dokumentu. V žádném případě není použito více čárových kódu na jeden dokument. 

=='''Systém RFID''' ==

Přechod na systém RFID je pro knihovnu velká finanční a časová investice. Tento krok si každá knihovna musí velmi dobře rozmlet. Mezi klíčové proměnně patří míra růstu oběhu výpůjček, politiky a procesu oběhu, zmapování „problematických míst“, počet zaměstnanců, stavební plány a půdorys knihovny. 

Systém RFID nepotřebuje žádnou speciální orientaci položek. Systém je připraven k práci se všemi typy knihovních materiálu a je schopen současně zpracovávat několik položek, což činí samoobslužné půjčování a vracení velmi snadným a příjemný. 

*''Umístění Náklady vynaložené do zavedení systému RFID'' 

**Počáteční nákup čipů do knih a zařízení RFID.
**Adaptace budovy nebo výpůjční přepážky (někdy není nutná).
**Licence SIP (komunikační protokol – pouze se systémem SelfCheck).
**Dodatečný nákup čipů do knih.
**Náklady na smlouvu o servisu nebo údržbě.
**Pracovní doba – vlepování čipů do knih a řízení projektu; průběžný dohled 

===''' Štítek RFID (Radiofrekvenční identifikace)Systém RFID'''=== 

Štítek RFID je samolepící štítek obsahující radiofrekvenční čip s rozsáhlou pamětí, který se vlepuje do knih, CD, kazet nebo jiných nosičů uchovávajících informace. Tento čip RFID nese katalogizační (inventarizační) informace o knize. Do daného čipu jsou načteny veškeré informace jednoznačně identifikující daný dokument. Díky tomu je možné, aby si čtenář knihu zapůjčil a následně vrátil sám, aniž by se knihovníci měli obávat nárůstu ztrát knihovních jednotek. Štítky jsou spolehlivé, snadno použitelné a zajišťují rychlé třídění a správu inventáře v moderních knihovnách. 

*''Hlavní výhody štítku RFID'' 
**Identifikuje a sleduje dokument.
**Obsahuje bezpečnostní materiál.
**Není nutné mířit čtečkou přímo na RFID čip, tak jak je tomu v případě čárových kódů.
**Systém umožňuje vypůjčení nebo vrácení více položek najednou.
**3M RFID čipy jsou přepisovatelné – informace může být pozměněna a aktualizována. 

Přepisovatelné štítky 3M pomáhají knihovníkům zvyšovat efektivnost a produktivitu při současném zachování bezpečnosti. Každý štítek obsahuje čip s rozsáhlou pamětí, který může být naprogramován a přeprogramován informacemi potřebnými k identifikaci a sledování knihovních materiálů. 

Bezpečnostní statut je uložen přímo ve štítku, takže není vyžadován samostatný server. Kromě toho, že záruka se řídí životností knihovní položky, ve které je štítek vlepen, obsahují štítky pouze ID této knihovní položky (např. čárový kód). Tím je chráněno soukromí zákazníka. A vzhledem k tomu, že technologie RFID nevyžaduje potřebu „přímé viditelnosti“, je vypůjčování a vracení jednoduché jak pro zákazníka, tak pro personál. Štítky rovněž napomáhají automatickému třídění, manipulaci a správě inventáře. 

*''Hlavní výhody přepisovatelného štítku RFID '' 
**Informace může být pozměňována a aktualizována.
**Paměťový čip ukládá informaci o položce. 

V zájmu ochrany soukromí čtenářů se doporučuje do čipů ukládat pouze základní informace, aby se přímo nesdělovala identita knihovní jednotky nebo čtenáře. Doporučuje se ukládat číslo čárového kódu nebo ID položky. Knihovny také volitelně ukládají kód místa pobočky nebo typu materiálu. Na čip se neukládají bibliografické či oběhové informace. 

Mírně komplikované je užití RIFD čipů na CD A DVD. Audio a audio-vizuální materiály obsahují kovový materiál, který může mít určité rušivé účinky na čipy RFID a může tak dojít ke snížené schopnosti čtecího rozsahu. Tento účinek je nejvíce zjevný ve výkonu detekčních systémů. Proto na CD a DVD najdeme dvojité označení čipem disků se střední značkou přímo na disku plus standardní obdélníkovou značku na obalu, které vedou ke zvýšení schopnosti načtení detekčním systém. 

Společnost 3M nabízí knihovnám dvě řešení RFID. A to řešení RFID s jedním označením, kdy je identifikace i zabezpečení položky poskytnuto v jediném označení a řešení, které funguje s proužky Tattle Tape poskytující vyšší bezpečnost. 

=='''Zabezpečovací systémy''' ==
*''Tattle-TapeTM '' 

V zabezpečení knihoven chrání 3M jako světová špička pomocí spolehlivých zabezpečovacích pásků Tattle-Tape™ a nejmodernějších detekčních systémů a výpůjčního příslušenství po více než 35 let doslova miliardy jednotlivých položek v tisíce knihovnách po celém světě. 

Zabezpečovací pásky Tattle-Tape™ nelze odstínit žádnou aktovkou, batohem, lidským tělem ani jiným předmětem, a jejich signál se časem nesnižuje. Mohou být opakovaně aktivovány a deaktivovány. Jejich původní výkon zůstává zachován a zajišťuje nejvyšší zabezpečení, pokud nejsou kompletně deaktivovány k zamezení planého poplachu. 

*''Komponenty zabezpečovacího systému Tattle-Tape™ '' 
**Detekční branky – pomáhají zajistit, aby materiály neopustily knihovnu, pokud nejsou řádně zapůjčeny.
**Aktivátory / Deaktivátory - bezpečně a kompletně zapínají a vypínají bezpečnostní proužky 3M™ Tattle-Tape™.
**Bezpečnostní pásky a aplikátory - poskytují diskrétní ochranu celého knihovního fondu, včetně magnetických médií.
**Systém RFID - technologie radiofrekvenční identifikace je nejrychlejší, nejsnadnější a nejefektivnější způsob pro vyhledávání, identifikaci a správu knihovních položek. *''Tattle-TapeTM. 

=== '''Použitá literatura''' ===

*Ameritech Library Services. 3M SelfCheck : User\'s guide. [s.l.] : [s.n.], c 199-1999. 33 s. s. 1.
Dostupný z WWW: <http://www.seminolecountyfl.gov/lls/library/staff/cu/pdf/180selfcheck.pdf>. 

*NOVOTNÝ , Otto. Problematika zavádění nové technologie 3M RFID do knihoven v České republice. In Automatizace knihovnických procesů 2005 (AKP 2005), 10 ročník seminář, Liberec, 3 a 4. květen 2008. [s.l.] : [s.n.], 2005. s. 1-10. Dostupný z WWW: <http://www.akvs.cz/akp-2005/17-novotny.pdf>. 

*http://knihovna.fss.muni.cz/KnihovnaFSS/Soubory/karel2007.pdf 

*http://multimedia.mmm.com/mws/mediawebserver.dyn?6666660Zjcf6lVs6EVs66SEOECOrrrrQ-

SelfCheck

2008-05-04T19:58:07Z

Lucie:

SelfCheck

2008-05-04T19:57:09Z

Lucie:

Závěrečná práce
[[Uživatel:Lucie Jarošová|Lucie Jarošová]]

== '''SelfCheck ''' ==

SelfCheck je výpůjční zařízení, využívané v moderních knihovnách, které zpracovává položky s RFID čipy a čárovými kódy. Jedná se o systém pro samoobslužné půjčování a vracení absenčních knih. Registrovaného čtenáře identifikuje podle jeho čtenářské karty a komunikuje s ním v češtině i angličtině. Přístroj se ovládá pomocí dotekové obrazovky a je dodáván jako komponent nebo je předem integrován do nábytku. 

=== '''Stručný popis základních částí přístroje SelfCheck''' ===

*Laserový skener – slouží pro čtení čárových kódů na identifikačních kartách registrovaných uživatelů a čárových kódů na knihovních jednotkách.
*Numerická podložka – malá klávesnice, pomocí které registrovaný čtenář zapíše svůj kód (PIN), jestliže je to nutné.
*Snímací oblast – oblast, kde jsou snímány čárové kódy z knihovních jednotek.
*Platforma – drží v paměti čárový kód čtenáře a čárové kódy knihovních jednotek až do chvíle ukončení výpůjčky a automatického odhlášení čtenáře. 

=== '''Proces vypůjčení knihy přes SelfCheck''' ===

*Registrovaný čtenář musí vyhledat dokument určený k absenčnímu vypůjčení – dokument z prezenčního fondu mu nebude zapůjčen.
*Čtenář musí správně umístit svou identifikační kartu pod čtecí zařízení tak, aby se červený paprsek dotýkal čárového kódu.
*Po úspěšném přihlášení čtenář umístí čárový kód, který se nachází na zadní straně každého dokumentu, pod čtecí zařízení tak, aby se opět dotýkal červeného paprsku.
*Po načtení kódu daný dokument čtenář posune na dno deaktivátoru, je-li vše dobře provedeno, ozve se zvuk a objeví se zelený rámeček.
*S každou další položkou je třeba, aby čtenář zopakovat krok, který je uveden výše, všechny požadované jednotky se průběžně zobrazují na monitoru.
*Po provedení všech výpůjček čtenář stiskne tlačítko ''konec'', a bude mu vytištěn paragon a systém již čtenáře sám automaticky odhlásí. 

Čtenář je krok po kroku veden pokyny na dotykové obrazovce nebo případně manuálem umístěným v blízkosti tohoto přístroje, které ho navedou k vykonání správného vypůjčení knihovních jednotek. 

=== '''Možné problémy při manipulaci s přístrojem SelfCheck''' ===

*''Karta registrovaného čtenáře se nenačítá'' 
**Karta může být chybně položena pod čtečku a červený paprsek nedopadá na čárový kód.
**Kartu je třeba přiblížit nebo případně oddálit od červeného paprsku.
**Kartu je třeba zkusit natáčet pod jiným úhlem.
**Obraťte se na knihovníka. 

*''Systém nechce čtenáře přihlásit'' 
**Uživatel není registrovaným čtenářem a je třeba provést jeho registraci u registračního pultu.
**Registrovaný čtenář má prošlou registraci nebo se blíží konec registrační doby a je nutné zaplatit registrační poplatek u knihovníka.
**Čtenář má vůči knihovně nevyřízené pohledávky - nevrácené dokumenty a je nutné, aby kontaktoval knihovníka. 

*''Nelze načíst čárový kód knihy''
**Kniha je pravděpodobně chybně položena pod čtecí zařízení a červený paprsek nedopadá na čárový kód - je třeba zkusit přiblížit nebo oddálit čárový kód od paprsku.
**Kód je poškozený - kontaktujte knihovníka. 

=== '''Štítek RFID (Radiofrekvenční identifikace)''' ===

Štítek RFID je samolepící štítek obsahující radiofrekvenční čip s rozsáhlou pamětí, který se vlepuje do knih, CD, kazet nebo jiných nosičů uchovávajících informace. Tento čip RFID nese katalogizační (inventarizační) informace o knize. Do daného čipu jsou načteny veškeré informace jednoznačně identifikující daný dokument. Díky tomu je možné, aby si čtenář knihu zapůjčil a následně vrátil sám, aniž by se knihovníci měli obávat nárůstu ztrát knihovních jednotek. Štítky jsou spolehlivé, snadno použitelné a zajišťují rychlé třídění a správu inventáře v moderních knihovnách. 

*''Hlavní výhody štítku RFID'' 
**Identifikuje a sleduje dokument.
**Obsahuje bezpečnostní materiál.
**Není nutné mířit čtečkou přímo na RFID čip, tak jak je tomu v případě čárových kódů.
**Systém umožňuje vypůjčení nebo vrácení více položek najednou.
**3M RFID čipy jsou přepisovatelné – informace může být pozměněna a aktualizována. 

=== '''Použitá literatura''' ===

*Ameritech Library Services. 3M SelfCheck : User\'s guide. [s.l.] : [s.n.], c 199-1999. 33 s. s. 1.
Dostupný z WWW: <http://www.seminolecountyfl.gov/lls/library/staff/cu/pdf/180selfcheck.pdf>. 

*NOVOTNÝ , Otto. Problematika zavádění nové technologie 3M RFID do knihoven v České republice. In Automatizace knihovnických procesů 2005 (AKP 2005), 10 ročník seminář, Liberec, 3 a 4. květen 2008. [s.l.] : [s.n.], 2005. s. 1-10. Dostupný z WWW: <http://www.akvs.cz/akp-2005/17-novotny.pdf>. 

*http://knihovna.fss.muni.cz/KnihovnaFSS/Soubory/karel2007.pdf 

*http://multimedia.mmm.com/mws/mediawebserver.dyn?6666660Zjcf6lVs6EVs66SEOECOrrrrQ-

2008-04-05T11:48:12Z

Lucie: /* Odkazy */

==Definice==

Základem [http://en.wikipedia.org/wiki/Library_2.0 Library 2.0] jsou změny soustředěné na uživatele. Je to model knihovních služeb,
které podporují neustálé a cílevědomé změny, které jsou přitažlivými pro účast uživatelů.

==Základní charakteristika==

*zapojení uživatele do vytváření služeb knihovny, aktivní účast v procesech plánování a programech knihovny
*knihovna reaguje na uživatele - je obohacována
*kombinace OPAC katalogu a služeb RSS kanálů
*možnost hodnocení uživateli, interaktivita
*blogy knihovníků (informace pro kolegy)
*dostupnost virtuálně na Internetu
*nabídka technologií umožňující využívat sociální síť

--[[Uživatel:K.urbankova|K.urbankova]] 11:57, 27. 2. 2008 (CET)

==Různé pohledy (extrémní) na Library 2.0==
* '''Technologický''' - knihovna má budoucnost na webu, Web 2.0 technologie vše vyřeší, klasické knihovny zaniknou.
* '''Humanitní''' - všechno se musí točit kolem uživatelů, co nepoužívají nemá právo na existenci, knihovna se jim musí stále přizpůsobovat, aktivně zjišťovat co chtějí a realizovat to.
* '''Konzervativní''' - Library 2.0 je humbuk jako Web 2.0, samotné technologie toho moc nevyřeší, uživatelský přístup už dávno v knihovnách existuje a je základem knihovnictví.
* '''Skeptický''' - Library 2.0 je nesmysl a v praxi nikdy nedojde k jejímu uskutečnění

Přidejte další, když na ně narazíte. [[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 10:53, 7. 3. 2008 (CET)

==Nápady, jak využít Web 2.0 v knihovnách (nové služby, aplikace, ...)==
Zde přidávejte svoje nebo i cizí nápady. Vyzývám všechny studenty tohoto kurzu, aby se zamysleli a přidali sem nápady. Později je můžeme probrat.

Nápověda: Aplikujte myšlenky (Webu)2.0 na knihovny - akvizici, katalogizaci, referenční služby, vzdělávání, dolování dat z databází ...

Pro začátek pár nápadů ze semináře s prezenčními studenty (doplňte mě, nedělal jsem si poznámky):
* Umožnit čtenářům popsat knihy, které mají doma, a zpřístupnit je prostřednictvím knihovního katalogu ostatním, knihovna by zprostředkovala výpůjčku.
* Uživatelé by mohli sdíleně popisovat dokumenty na webu a přidávat je do katalogu.
----

* Uživatelé by mohli na webové stránce knihovny průběžně vytvářet seznam dokumentů, které by měla knihovna koupit (včetně časopisů, které by měla knihovna odebírat, apod.). Tento seznam by měl být přístupný všem '''registrovaným''' uživatelům knihovny, aby mohli podpořit koupi určitého dokumentu. U každé konkrétní citace dokumentu by bylo počítadlo zájemců. Takto by knihovna snadno a rychle zjistila, o které dokumenty mají uživatelé skutečně zájem. Toto zjišťování uživatelského zájmu by se nemuselo omezit jen na jednotlivé dokumenty, ale mohl by se zjišťovat i zájem o produkci konkrétních nakladatelství, určitou tematiku, žánry, autory atd.
* Uživatelům by se měla umožnit, případně usnadnit jak vzájemná komunikace mezi sebou, tak komunikace s knihovnou. Ke každé části knihovního webu by mohlo existovat uživatelské diskusní fórum, které by umožnilo uživatelům výměnu názorů a zkušeností a zaměstnancům knihovny dovědět se, s čím jsou uživatelé spokojeni a co je naopak třeba zlepšit. Spíše pro potřeby uživatelů by pak mohla sloužit diskusní fóra k jednotlivým knihám.
* Knihovna by mohla vytvořit pro své uživatele e-learningový kurs zaměřený na využívání svých služeb.
--[[Uživatel:Pešková L.|Pešková L.]] 23:35, 8. 3. 2008 (CET)

* Součástí záznamu knihy by měl být i náhled některých vybraných stránek knihy včetně stránky s obsahem; ten by často o knize vypověděl více než selekční obraz dokumentu.

--[[Uživatel:Pešková L.|Pešková L.]] 15:18, 15. 3. 2008 (CET)
----

* Uživatelské hodnocení dokumentů - co by se hodnotilo?
** Přínosnost publikace pro dané téma
** Pro jakou úroveň odborných znalostí se kniha hodí
** Zpracování tématu autorem
** Atd.

Toto hodnocení by pak, podobně jako v e-shopech hvězdičky, ukazovalo, jak moc je kniha přínosná, oblíbena atd. Výpis publikaíc by se podle nich dal řadit.

* Personalizace prostředí, zvolit vzhled, zobrazování funkcí, bubliny s nápovědou
* Funkce, která umožní uložit vyhledanou knihu do osobní databáze. S tím by bylo dobré i zavést "štítkování"
* Vyhledávání podle historie uživatele - stejně jako google, by katalog mohl nabízet různé výsledky na stejný dotaz podle (oboru, zájmů, preferencí - to by si uživatel navolil) popř. podle historie vyhledávání, podle předmětů (katalog by šmíroval, co má dané učo zapsané na semestr a jestli mu může nabídnout nějakou zajímavou knihu)
* Podle navolených oborů při vstupu do katalogu ukazovat nové knížky
* A hlavně AJAX!!!! Náhled detailu knihy, aniž bych musela kliknout na záznam

--[[Uživatel:Tes|Tereza]] 20:03, 10. 3. 2008 (CET)
----

* Ke každému bibliografickému záznamu v katalogu by mohla být připojena stupnice pro hodnocení titulu a také počitadlo, které by sledovalo počet uživatelů zapojených do hodnocení. Hodnocení poslouží jako zpětná vazba pro ostatní uživatele. Nerozhodným uživatelům, kteří titul neznají, poskytne jakési vodítko. Získají tak informaci, jak knihu hodnotí a co si o ní myslí ti, kteří ji četli.
* Protože hodnocení pomocí stupnice je pouze rámcové, měla by existovat možnost zapojit se do diskuse k titulu. Prostor pro přidávání komentářů k titulu a výměnu názorů. Opět tato funkce poslouží jako přidaná hodnota katalogu knihovny.
* Uživatel knihovny si může zadat oblast svého zájmu, a to při registraci nebo kdykoliv během členství v knihovně. Může specifikovat obor, u něhož si přeje sledovat novinky v literatuře. Pomocí služby SDI bude pak pravidelně informován o nových přírůstcích, aniž by musel hledat na stránkách katalogu. Informován může být pomocí mailu,sms zprávy apod. Stejně tak si může určit tituly časopisů, které ho zajímají. Vyjde-li nové číslo určeného časopisu, je čtenář bezprostředně informován.

Kovářová Dana
----

* Možnost přispění registrovaných uživatelů k indexaci knih, k přiřazování předmětových hesel, ať už pomocí slovníku nebo pomocí vlastního hesla, třeba na základě stručné nápovědy v podobě jednotlivých aspektů, k nimž se k indexaci přihlíží (žánr, doba, místo, téma apod.).
* Možnost psaní recenzí, seznam nejoblíbenějších knih viditelný ostatním čtenářům, komentáře, hodnocení.
* Komunikace s knihovníkem - Zeptej se svého knihovníka.
* Teď jsem se mrkla do toho KOHA katalogu a docela se mi líbí funkce, že ve vyhledaných záznamech jsou proklikatelná i jména autorů. Tak jednoduše přejdete na seznam knih, které daný autor napsal.

--[[Uživatel:Katka|Katka H.]]
----

* knihovny by měly nabízet nové databáze a umožnit k nim přístup, s tím že by mohly být přístupny prezentace, které by naváděly uživatele, jak s databázemi pracovat
* informace které by poskytl uživatel prostřednictvím fóra by pomohly v akvizici a tím by docházelo ke zkvalitnění výběru literatury (dle potřeb uživatelů)

-- [[Poskierová Lucka]] 12:58, 18. 3. 2008 (CET)
----

V souvislosti s Library 2.0 tady hodně mluvíme o potřebách uživatelů a s tím souvisejícím nákupem fondů, přístupům k databázím apod. Zní to moc pěkně - nakupovat do knihoven jen ty knihy, o které je zájem a které uživatelé sami vyberou. Jsem ale v tomto ohledu trochu skeptická - akvizice se většinou řídí v první řadě jedinou podmínkou, a to jsou finance. A u univerzitních knihoven také tím, jaké publikace si objednávají jednotlivé katedry, ústavy a kabinety - a tyto požadavky vycházejí většinou od vyučujících, ne od studentů!
Možná by v konceptu Library 2.0 měla být tedy zahrnuta i otázka financování - ale zatím netuším jak.

Iva Zadražilová
----

Mě osobně nejvíce oslovuje export dat do jiných systémů.
* generování povinné literatury ze složky mých oblíbených knih
* jejich automatické zobrazování na jiných stránkách (viz včerejší online přednáška)
* zobrazování záznamů v podobě citací a jejich snadné zkopírování do mých textů!!!
* export do citacních systémů (např. RefWorks, EndNote)

A samozřejmě také využívání informací z jiných systémů a služeb
* obálky a info o knize z [http://www.amazon.com Amazon.com]
* náhledy kapitol z [http://books.google.com Google Books] (viz experimenty M. Vojnara)

Určitě bych uvítal i různá hodnocení uživatelů (hvězdičky, komentáře, uživatelské recenze). Tady je samozřejmě nutné vytvořit komunitu uživatelů. Včera zaznělo zapojení vyučujících, k čemuž jsem ale velmi skeptický :)

A ještě k AJAXu. AJAX je výborná technologie, která by se však měla používat s mírou a ne za každou cenu. Trochu mi tento boom připomíná javasrciptové sněžení a další efekty tak populární před asi 8 lety, které uživateli nijak neusnadňovali orientaci na stránce, spíše naopak. Takže AJAX ano, ale jen tam, kde pomůže použitelnosti a přístupnosti.

--[[Uživatel:Brca|M. Krčál]] 12:38, 18. 3. 2008 (CET)

==Odkazy==
* [http://futurelib.pbwiki.com/ Futurelib]: Designing the future -- Library Systems and Data Formats. Wiki systém, ve kterém se řeší dva hlavní okruhy technických knihovnických problémů: Next Generation Catalog a Next Generation Data Format. (Velmi doporučuji).
* [http://www.librarytechnology.org/SystemsLibrarian.pl?ID=20080319878967285&code=bib '''Systems Librarian column'''] by Marshall Breeding at Library Technology Guides - desítky článků na téma tohoto kurzu. Must read!
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12881 It's Time to Break the Mold of the Original ILS]
*** Současné systémy zvládají dobře jen papírové dokumenty, je třeba pracovat i s digitálními.
*** Velká nespokojenost knihovníků se současnými komerčními systémy. Chtělo by to otevřené open source systémy s dokumentovaným API, aby se data z ILS mohly používat i v jiných aplikacích.
*** Současné ILS jsou moc univerzální, mají spousty možností konfigurace a je těžké je správně nastavit a udržovat v chodu. Systémy by se měly zjednodušit, rozdělit na víc jednoduchých aplikací, propojit pomocí služeb.
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12880 The Birth of a New Generation of Library Interfaces]
*** Uživatelské rozhraní v knihovních katalozích by mělo odrážet potřeby uživatelů, na které jsou zvyklí z prostředí Internetu, a to s využitím nejmodernějších technologií.
*** "Starý OPAC umírá" neboli tradičním katalogům zaměřeným především na sbírky fyzických dokumentů odzvonilo, protože nesplňují očekávání nynějšího ovzduší Webu 2.0.
*** Nová vize uživatelského rozhraní OPACu (4 charakteristiky):
**** Veškerý obsah katalogu dostupný z jednoho místa.
**** Moderní vzhled rozhraní, seřazení dle relevance, fasetová navigace, přidané hodnoty v podobě naskenovaných obálek knih, recenzí, komentářů a hodnocení.
**** Efektivní dodávání dokumentů - nabídka dostupných zdrojů, ideálně k dispozicvi "na jedno kliknutí".
**** Využití tradničních funkcí OPACu - rozšířené vyhledávání, možnost rezervace, dostupnost dokumentu apod.
*** Rapidní rozvoj v oblasti automatizace knihoven vede ke konkurenci komerčních automatizovaných systémů a systémů založených na Open Source, vytvářených samotnými knihovnami.
*** Příklady OPACů nové generace: AquaBrowser, Encore, Primo, Polaris Online Catalogue, WorldCat Local.
**:[[Uživatel:Katka|Katka]] 18:44, 2. 4. 2008 (CEST)
**[http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12994 An analytical approach to assessing the effectiveness of Web-based resources]
**:Článek o analytickém přístupu k hodnocení efektivity webových zdrojů. Při zavádění nového www designu a nových technologií je zapotřebí zpětná vazba o účinnosti těchto kroků. Důležité jsou informace, jak změny přijímají uživatelé, zda mají pozitivní či negativní dopad. Tyto informace získáme na základě chování uživatelů na webu. Každý uživatel webu za sebou zanechává stopu , kterou můžeme analyzovat. Pomocí záznamu přístupů lze sledovat návštěvnost stránek v různých obdobích, oblibu stránek, průměrný čas uživatelského připojení apod. Existují placené i volně dostupné nástroje pro měření aktivit uživatelů webu. Google Analytics je volně dostupná služba. Pracuje na základě krátkého JavaScriptu, vloženého na každou stránku, kterou chceme sledovat. Vyžaduje založení Google účtu, specifikaci konfigurace a registraci každé sledované stránky. Přičemž je zajištěna ochrana soukromí uživatele . Tento nástroj je vhodný pro sledování webových stránek. Online katalogy knihoven, vícezdrojové prohledávání, prolinky, digitální kolekce a repozitáře představují specializované služby knihoven, které mají často své vlastní nástroje pro statistické vyhodnocení. Z nich můžeme kvantifikovat úspěšnost vyhledávání, získat přehled uživatelských formulací dotazů apod. Tyto údaje jsou důležité pro pochopení potřeb uživatelů.
**:--[[Uživatel:Kovářová Dana|Kovářová Dana]] 16:13, 3. 4. 2008 (CEST)
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12735 Librarians face online social networks]
*** Breeding na příkladu služby [http://www.facebook.com/about.php Facebook] (podobné: MySpace, Linkedln, and Friendster) popisuje možnosti využití společenských sítí knihovnami k zlepšení jejich služeb - většina am. studentů podobné služby využívá - desítky mil. uživatelů po celém světě.
*** Popis služby facebook.com: každý člen má profil, získává přátelé, patří do sítí a vytváří skupiny (resp. přidavají se k nim). Člen obvykle reprezentuje skutečnou osobu, poskytuje fakta o své osobě, dále si může stanovit aktuální náladu/aktivitu, posílat veřejné komentáře na stránky svých přátel ("wall posts"), systém umožňuje posílání soukromých zpráv, RSS kanál profilu. Facebook je také jednou z nejpopulárnějších stránek na sdílení fotografií: jednoduchost + umožňuje tagovat jednotlivé kamarády na fotkách a spoluvytvářet tak sítě.
*** Neustálý vývoj a nové nápady - klíč k úspěchu služby.
*** Téma bezpečnosti a zveřejňování osobních informací a možnost jejich zneužití - řešeno pomocí různých úrovní zabezpečení, které si uživatelé mohou zvolit.
*** Jak mohou facebook využít knihovníci: rozšířit svůj dosah tam, kde se pohybuje většina studentů - možnost zodpovídat faktografické dotazy x mnoho studentů si ale knihovníky do svých přátel nepřidá - knihovníci ale mohou sami využívat možnosti zájmových a společenských sítí a nechat se inspirovat pro zdokonalování vlastních služeb + možnost integrace obsahu a služeb knihovny do Facebook.
*** Facebook jako součást obecného trendu vývoje webu směrem k větší podpoře spolupráce a sociálních vazeb (= k aktivitě).
**[http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12574 We Need to Go Beyond Web 2.0]
***Autor popisuje výhody i nevýhody Webu 2.0 a jeho využití v knihovnickém prostředí, v Library 2.0. Web 2.0 brzdí opravdový potenciál webu tím, že využívá určité technologie a zanedbává jiné. Cílem je tvořit takové prostředí, které nejlépe pomůže knihovníkům setkat se s potřebami svých uživatelů. Autor vyjadřuje skepsi vůči Library 2.0. Knihovnická internetová rozhraní se v posledních letech výrazně zlepšila. Je však nutné vyvinout takové automatizované technologie, které by spojily architekturu knihovny s webem 2.0, což je i důvod, proč dnes knihovní svět zaostává v obchodním světě. Je třeba zlepšit informační architekturu a aplikace, které jsou stavěny pro tuto součinnost. Web 2.0 vyžaduje interaktivnější přístup v zacházení s uživateli, ale také potřebuje prostředí pro dynamickou komunikaci počítačovým systémů mezi sebou. Podpora těchto nových technologií je klíčem k posunu k novému webovému rozhraní.
***Web 2.0 představuje hlavní využití v ekonomické oblasti. Spíše než webové služby je však nutné řešit individuální problémy. Trendem je vytvořit obchodní aplikace, které spoléhají na webové služby pro všechny aspekty komunikace v informačním prostředí.
***Popularita webu 2.0 technologií v knihovnách je jen odrazový můstek na to, co přijde příště. Budoucnost je nekonečný proces.
**:[[Uživatel:hankav]] 20:50, 3. 4. 2008 (CEST)
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12575 Thinking About Your Next OPAC]
*** Rychlý rozvoj uživatelského rozhraní ([http://en.wikipedia.org/wiki/User_interface "User Interface"]), i v knihovnách, jak díky komerčním službám, tak i opensource iniciativám (Encore, Primo, AquaBrowser, Endeca, Koha, Evergreen atd.) - soustředí na nejrůznější rysy/vlastnosti, předpoklady a funkce, které významně překračují naše současné představy o možnostech web. prezentace knihoven.
*** Dnešní uživatelé mají větší požadavky, jsou zvyklí na komfort - rozhraní musí oslovit; klíčové vlastnosti, koncepty a techniky, které jsou nepostradatelné pro atraktivní a efektivní vyhledávací prostředí:
**** hodnocení, vyhledávání a uspořádání záznamů dle jejich relevance (nejzájimavější a nejdůležitější nejdřív)
**** fasetová navigace (dle témat, autorit, dat, formátu - slouží k odfiltrování záznamů nesouvisejících s hledaným tématem) a clusteringové třídění výsledků
**** snadná navigace ([http://en.wikipedia.org/wiki/Breadcrumb_(navigation) "Breadcrumb Trails"]), snadná cesta zpět
**** rychlejší a jednotné prostředí, intuitivní a funkčně bohaté (např. jako Amazon) - integrace prohledávání všech fondů knihovny (i EIZ - přímý přístup k fulltextům)
** An Update on Open Source ILS
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12444 Working towards transparency in library automation]
***Knihovníci by si měli klást otázku: Kdo jsou vlastníci a většinoví investoři, kteří určují vývojovou strategii a produkt?
****Vztah knihovny a jejího dodavatele automatizace softwaru a služeb není jen jednoduché zprostředkování a udržování systému, ale jedná se o dlouhodobou spolupráci a strategické úsilí.
****Knihovníci potřebují mít přístup k informacím o finančních zájmech společností, se kterými obchodují.
***Data o tom, jak knihovny naložily s veřejnými finančními prostředky na automatizované systémy, by měly být snadno dostupné. Skutečnost je však taková, že společnosti jen výjimečně uvádějí opravdové částky, které byly za automatizované systémy zaplaceny, protože je zde snaha manažérů udržet seznamy zákazníků v tajnosti.
*** „lib-webcats“ je databáze knihoven a jejich automatizovaných systémů, která přinesla více transparentnosti – otevřenosti, komunikace a zodpovědnosti - do oblasti automatizace knihoven.
****Z databáze „lib-webcats“ lze vyčíst, které systémy jsou stále prosperující, které již ne, je zde možné vysledovat trendy pro různé typy a velikosti knihoven.
****Databáze se dále vyvíjí a byly do ní již přidány pole pro některé další produkty automatizace – alternativní rozhraní, moduly řízení elektronických zdrojů atd.
**:[[Uživatel : Lucie J.|Lucie J.]]
** Knitting systems together
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12053 Web 2.0? Let's get to Web 1.0 first]
*** autor popisuje výsledky průzkumu webových stránek knihoven
*** očekával, že především velké městké a univerzitní knihovny budou mít kvalitní stránky, ovšem obvykle byly spíše průměrné; naopak pěkně zpracované stránky našel u některých malých knihoven; znepokojivé bylo, že řada knihoven neměla stránky vůbec, nebo velmi zastaralé a prakticky nefunkční, popřípadě stránky, které vypadaly jako z "raných časů internetu"
*** knihovny by měly tudíž usilovat, aby se nejprve dostaly na úroveň webu 1.0, než začnou pomýšlet na web 2.0
*** autor dále zkoumal validitu webových stránek; vychází totiž z toho, že ačkoliv i nevalidní kód HTML jsou prohlížeče schopny zobrazit, tak u technologií založených na XML (které využívá web 2.0) je dodržování standardů nezbytné
*** jen velmi málo webů knihoven bylo validních, avšak testem neprošly ani velké portály jako eBay nebo Flickr apod., přesto fungují velmi dobře
*** dá se však očekávat že nová generace webových služeb si striktní dodržování standardů vyžádá
** How we funneled searchers from Google to our collections by catering to Web crawlers
** Musings on the state of the ILS in 2006
** Analyzing Web server logs to improve a site's usage
**[http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=11414 Looking toward the future of library technology]
*** Jednotný knihovní systém by bylo potřeba přehodnotit a vytvořit nový, který bude obsahovat i prostředky pro spravování elektronických dokumentů a kolekcí elektronických dokumentů.
*** Místo toho, aby byly v katalogu přímo implementovány, jsou dodávány v přídavných balících a nějaký čas zabere jejich instalace a optimalizace pro tu kterou knihovnu.
*** Ale přece jenom ani není problém to, že jsou balíky pro správu elektronických dokumentů (link resolver, systémy ERM – electronic resource management, metavyhledávací rozhraní…) dodávány samostatně, ale že nejdou lehce integrovat do knihovního systému.
*** Často jsou vystavěny na úplně jiném principu, ačkoliv je důležité, aby jeho komponenty byly schopné sdílet potřebná data.
*** Firmy vyvíjející knihovní software – na jedné straně je výhodou, že je dost produktů, firmy mezi sebou soutěží a knihovna má možnost celkem širokého výběru, na druhé straně jsou produkty často velice podobné.
*** Docílilo se toho, že je vyvíjen celkem dobrý knihovní software, jen by mohl být trošku více technicky sofistikovaný, aby mohl alespoň částečně konkurovat např. Googlu.
*** Měla by být výhoda, když se firma, která vyvíjí knihovní software, nezabývá pouze tímto, ale má též jiné aktivity (např. vývoj e-learningových aplikací), není na vytváření tohoto produktu finančně závislá a má lepší rozhled i v jiných než jen knihovnických technologiích
*** Knihovny by měly spolupracovat a sdílet tak automatizované systémy. Snížily by se náklady na administraci, neboť by byly rozprostřené mezi více institucí. Sdílené systémy jsou spravovány jednotně a odborně, proto je menší riziko ztráty dat apod.
*** Takto by se dala sjednotit třeba i katalogizace či akvizice. Stejně tak by bylo v některých případech jednodušší sdílet celé fondy nebo např. přístup do databází.
*** Otázka open source katalogů - např. pro menší školní knihovny by to mohlo být výhodné, přesto těchto katalogů zatím moc neexistuje. Zmínit můžeme např. systémy Koha, Evergreen, či projekt Georgia PINES. Rozšíří se mezi více knihoven nebo zůstanou knihovny raději u komerčních katalogů?
** Reflecting on 20 Years of Library Technology
** Re-Integrating the integrated library system
** Now that it's all digital, where do I put it? exploring data storage technologies
** The trend toward outsourcing the ILS: recognizing the benefits of shared systems
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=10780 Essential elements of a library Web site]
*** potenciál webových stránek knihovny pozitivně a efektivně reprezentovat. Na základě vlastního neustálého pozorování autor popisuje základní součásti web. stránek knihovny:
**** perzistentní a jednoduchá url adresa - snadno zapamatovatelná/identifikovatelná adresa
**** možnost kontaktovat knihovníky - mail nebo formulář; používát spíše společnou adresu
**** snadno/rychlo dohledatalné základní info o knihovně (ofic. název, adresa, tel. a email. kontakty, otvírací doba, link na online kat., popis zařízení a fondu knihovny)
**** + u větších knihoven - zaměření na EIZ - průvodci, oborové brány; mapa stránek; seznam pracovníků; search box
**** vyhnout se zbytečnostem - problematické: flash, zvukové pozadí, efekty
***jen základ - weby knihoven mohou být portály nabízející široké spektrum služeb
** The many facets of managing electronic resources
** The right technology: no-tech, low-tech, or high-tech
** The Open Archives Initiative
**[http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12342 Technology for the next generation]
*** služby knihoven se musí řídit potřebami dnešní generace, která hledá rychlé a atraktivní zdroje
*** jednou z největších výzev v knihovnách je, že lidé starší a střední generace, kteří tam pracují, mají vytvářet služby vhodné pro generací nového tisíciletí
*** přitom se jedná často o hodně rozdílné technologie, které tyto generace znají a používají
*** nová generace je zvyklá dostat informace rychle, bezprostředně, netoleruje zpoždění, očekává přívětivá uživatelská rozhraní
*** je to vidět i v komunikaci, například místo e-mailu používají raději rychlejší telefon, nepracují samostatně, sdružují se do skupin a sociálních sítí, dávají přednost grafice /obrazu, zvuku/ než textu
*** některé nabídky dnešních knihoven nemůže nová generace ocenit - obzvláště přeplněné www stránky, oddělené zdroje informací /knihy zvlášť, články jinde, digitální zdroje zase na jiném místě/, nebo knihovní katalogy podobné katalogizačním lístkům, které nová generace nikdy nepoznala
*** jako řešení by mohl posloužit Web 2.0 - nabízí použití blogů, RSS technolgoicí, internetovou komunikaci, komunitní služby, lepší přístup uživatelů k informacím a datům
*** některé potřeby uživatelů jsou ale i mimo Web 2.0 - intuitivní knihovní rozhraní, lepší vyhledávače, možnost hodnocení obsahu, lepší modely hledání, ditigtalizace, využití multimédií apod.
*** uspokojit požadavky nové generace není jen tím hlavním cílem - to, co se bude líbit této generaci, by se mělo líbit a vyhovovat nakonec všem, není tedy potřeba to vnímat jako generační problém, ale jako zlepšení služeb pro všechny uživatele

* [http://www.libraryjournal.com/article/CA516027.html Digital Libraries: "Lipstick on a Pig"] by Roy Tennant -- Library Journal, 4/15/2005
: ''"Librarians appear to be afflicted with a type of myopia. We see only minor, easy-to-make corrections instead of changes that will truly affect the user experience."''
: ''"We need to focus more energy on important, systemic changes rather than cosmetic ones."''
: ''"... you can put lipstick on a pig, but it's still very much a pig."''
* [http://www.slideshare.net/librarianmer/building-academic-library-20/ Building Academic Library 2.0] by Meredith Farkas [prezentace na SlideShare]
**Co je library 2.0? Rozdíl mezi web 1.0 a web 2.0. Revoluce nebo evoluce?
**Academic library 2.0
***poznat měnící se potřeby uživatelů
***věřit uživatelům
***zbavit se kultury dokonalosti
***mít na vědomí nové technologie a možnosti
***hledat aplikace, příležitosti a inspiraci mimo svět knihovny
**Budování AL 2.0 zvenku
***znát uživatele
***komunikovat, stát se transparentnější
***používat 2.0 nástroje k zvýraznění sbírek
***jít tam, kde jsou uživatelé
***budovat participaci
***vytvářet partnerství
***nezaměřovat se pouze na technologie
**Budování AL 2.0 zevnitř
***rozvíjet kulturu učení
***shromažďovat znalosti uvnitř
***vše je to o síti
***být transparentní
***dobré nápady mohou přijít odkohokoliv a odkudkoliv
***být hbitý
***zahrnovat zaměstnance na všech úrovních do plánování
***vyhnout se "technotouze"
***porozumět potřebám a limitům zaměstnanců
***věnovat tomu všemu čas
***potřeba nových zaměstnanců nebo ne

* [http://www.slideshare.net/librarianmer/going-where-our-patrons-are-online/ Going Where Our Patrons Are Online] by Meredith Farkas [prezentace na SlideShare]
* Jack M. Maness. [http://www.webology.ir/2006/v3n2/a25.html Library 2.0 Theory: Web 2.0 and Its Implications for Libraries]. Webology, Volume 3, Number 2, June, 2006.
* [http://www.techsource.ala.org/blog/2006/10/toward-the-next-gen-catalog.html Toward the Next Gen Catalog]. ALA TEchSource.

==Budování současnosti pomocí sociálních sítí==

''Sociální sítě''
*SW fungující na principu propojování uživatelů, v centru je vždy profil uživatele, jeho profese, zájmy a další parametry, na základě kterých může propojení vznikat.
*Smyslem je najít přátele nebo obchodní kontakty s podobnými zájmy
*Typickým příkladem je facebook - více než 34 miliónů uživatelů. Využíván zejména VŠ studenty, od toho se odvíjí i téma většiny diskuzních vláken.. Pravděpodobně nejoblíbenější "sociální" systém nese název MySpace. 200 000 000 účtů. Základní profil uživatele může vidět kdokoli. Možnost editovat profil pomocí HTML a CSS

''Proč by měly knihovny používat sociální SW a prezentovat se pomocí vytváření profilů?''
*Budování povědomí o knihovně v místě, kde se nachází potencionální uživatelé
*Poskytnout svým uživatelům i jiný přístup ke službám
*Získají zpětnou vazbu od uživatelů
*Vypadají Cool :)

''Jaké nástroje pro propagaci knihoven nabízí social SW''
*Vyhledávací nástroje
*Aplikace pro hodnocení přečtených knih
*Sdílení slidů a dokumentů
*Vytváření průvodců knihovnou
*Informace o novinkách v katalogu
*Aplikace pro doporučení ...
*IM
*Sdílení videa
*Kontaktní formuláře, nástěnky, writeboards pro získání zpětné vazby
*Aplikace pro LMS pro on-line semináře

''Na co nezapomenout?''
*vložit do profilu odkaz na web knihovny, popř. na konkrétní službu
*odkazovat na jednotlivé služby a vysvětlovat je

--[[Uživatel:Tes|Tereza]] 19:57, 1. 4. 2008 (CEST)

Library 2.0

2008-03-31T12:32:22Z

Lucie: /* Odkazy */

Library 2.0

2008-03-30T20:17:45Z

Lucie: /* Odkazy */