<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Lilu</id>
	<title>WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Lilu"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Lilu"/>
	<updated>2026-05-23T03:35:11Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.35.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&amp;diff=38246</id>
		<title>KISK:Blok expertů/Témata pro magistry</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&amp;diff=38246"/>
		<updated>2013-11-21T12:54:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: /* Marcel Láža: BigData vs. analýza &amp;quot;normálních&amp;quot; dat */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Požadavky na shrnutí přednášek ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 25. září 2013'''. Ke každému se může zapsat max. 4 studenti, do naplnění kapacity si lze vybrat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) a nebanální odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položíte min. jeden dotaz, pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, bude položený dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (tj. do 17:25) znemožní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Mgr. Alžbětu Karolyiovou - karolyiova@phil.muni.cz).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přihlašování k tématům na podzim 2013 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání v 21. století ===&lt;br /&gt;
Hanka Habermannová&lt;br /&gt;
*'' Jak efektivní je online výuka na českých vysokých školách? ''&lt;br /&gt;
*'' Myslíte si, že MOOC kurzy budou v dohledné době tvořit součást školního rozvrhu?''&lt;br /&gt;
*'' Na jaké technologie ve vzdělávání je potřeba se zaměřit a se kterými naopak ztrácíme čas?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Marta Konířová&lt;br /&gt;
*'' Jaké změny českého školství považujete za žádoucí a jaké za současných ekonomických a politických podmínek za možné? ''&lt;br /&gt;
*''Jak souvisí síťová gramotnost se sociální gramotností?''&lt;br /&gt;
*''Jak moderní technologie mohou ovlivnit rovný přístup ke vzdělávání?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Katarína Hečková&lt;br /&gt;
*''Myslíte si že by bolo možné vo vyučovacom procese na stredných a základných školách nahraniť knihy a zošity tabletmi?&lt;br /&gt;
*''Je podľa Vás potrebné v súčasnosti učiť deti písať v škole písaným písmom?&lt;br /&gt;
*'' Koľko ideálne HDP by sa malo v ČR investovať do školstva? (V roku 2013 išlo do škôl 3,11 % HDP) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Alžběta Lukšů&lt;br /&gt;
*'' Do jaké míry jsou české školy a čeští učitelé připraveni plně využívat možností nových digitálních technologií?&lt;br /&gt;
*'' Jaké jsou možnosti využívání nových technologií ve vzdělávání dětí s poruchami učení (ADHD, dyslexie, dysgrafie)?&lt;br /&gt;
*'' Pomohou nové technologie ve vzdělávání zvýšit motivaci a zájem dětí o učení?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
*''Je RTB marketing trendem usnadňujícím uživateli nákup nebo narušujícím jeho soukromí? Lze se proti tomuto trendu bránit?''&lt;br /&gt;
*''Je reklama na Facebooku trend, do kterého se investuje čím dál tím více nebo spíš fenomén Facebooku upadá i v tomto odvětví? Případně, jaké jsou tendence investice do reklamy na FB v České republice a ve světě?''&lt;br /&gt;
*''Lze sledovat rozdíly v úspěšnosti marketingových kampaní a reklam na internetu versus mimo internet?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veronika Víšková&lt;br /&gt;
*'' Jaké marketingové praktiky jsou na internetu nejúspěšnější? ''&lt;br /&gt;
*'' Existuje v rámci internetového marketingu v současné době nějaký (nový) trend? ''&lt;br /&gt;
*'' Které marketingové kampaně na internetu považujete za nejvíce zdařilé a proč? ''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pavla Macháčková&lt;br /&gt;
*'' Jaká je úspěšnost reklamy na FB? ''&lt;br /&gt;
*'' Myslíte si, že je FB dobrý prodejní kanál? ''&lt;br /&gt;
*'' Jaký je dopad jednotlivých marketingových technik a která je nejúčinnější v případě Marketing festivalu?  ''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tomáš Vojta&lt;br /&gt;
*'' Jaké znalosti a dovednosti by měl mít specialista internetového marketingu?''&lt;br /&gt;
*'' Kde se vy osobně vzděláváte v oblasti internetového marketingu, kde čerpáte inspiraci?  ''&lt;br /&gt;
*'' Jak bude internetový marketing vypadat za 10 let? Co můžeme očekávat za změny? Jaké pustupy které dnes fungují už nebudou platné?  ''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pavel Rankov: Digitální technologie a procesy remediace v kultuře ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ľudovít Nápoký&lt;br /&gt;
*'' Možno médiá považovať za súčasti kultúrnych tradícií? &lt;br /&gt;
*'' Môžeme remediované médiá považovať za tú istú tradíciu?&lt;br /&gt;
*'' Ak sa určité dielo, štýl, zámer vráti do kultúry v podobe retra je možné tento jav považovať za jav remediácie?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Vendula Bednářová&lt;br /&gt;
*'' Moderní způsoby šíření digitálních médií se projevují lepší dostupností, a zároveň vyšší mírou pirátství. Myslíte, že se tak děje na úkor autorů? ''&lt;br /&gt;
*'' Myslíte, že zvýšená dostupnost audioknih způsobuje, že díla poslouchají i lidé, kteří by knihu nečetli? ''&lt;br /&gt;
*'' Očekáváte, že remediace způsobí zánik původních médií nebo se původní nosiče zachovají? Např. vzrůstající obliba poslechu gramodesek. ''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Jaroslava Dvořáková&lt;br /&gt;
*''Je dle Vás remediace činitelem technologického vývoje?''&lt;br /&gt;
*''Souhlasíte s výrokem Marshalla McLuhana, který říká, že médium je poselství?''&lt;br /&gt;
*''Existuje jasná definice digitálních technologií?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
*'' Jaké vidíte zápory při remediaci v kultuře? ''&lt;br /&gt;
*'' Pomohl vstup rozhlasu na internet? Přilákal tak rozhlas více uživatelů? (např.: Český rozhlas - Nová média ČRo)''&lt;br /&gt;
*'' &amp;quot;Nezabíjí&amp;quot; digitální technologie kulturní akce? Nebo uživatelé dnes již vše hledají &amp;quot;online&amp;quot;?  ''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lucie Rohlíková: Mýty o distančním vzdělávání === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jakou roli by měl plnit vyučující v rámci distanční výuky na univerzitách?&lt;br /&gt;
*''Které oblasti lidského vědění jsou vhodné pro předávání touto formou výuky? Které nikoliv?&lt;br /&gt;
*''Nemůže se stát, že distanční výuka bude formou vzdělávání pro chudé a za kvalitní F2F výuku se budou platit ještě vyšší poplatky než doposud (USA, VB, ...)?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Floriánová Žaneta&lt;br /&gt;
*''Proč myslíte, že se distanční vzdělávání tolik podceňuje?&lt;br /&gt;
*''Umožní dnešní elektronická doba rozvoji distančního vzdělávání?&lt;br /&gt;
*''Vidíte v distančním vzdělávání budoucnost?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Davit Šmehlík&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'' Jak v e-learningu nejlépe skloubit, aby užívání aplikace bylo zároveň zábava i didakticky efektivní?&lt;br /&gt;
*'' Co, kromě financí, brání masivnějšímu rozšíření využití tabletů ve výuce na českých školách?&lt;br /&gt;
*'' Mohla byste s námi sdílet vaše hlavní myšlenky týkající se fenoménu MOOC?&lt;br /&gt;
*'' Jaký je váš postoj ke vzdělávacímu potenciálu digitálních her?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Tomáš Vorálek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'' Jaké jsou nejčastější problémy studentů v distančním vzdělávání?&lt;br /&gt;
*'' Které média nejčastěji používáte při distančním vzdělávání a proč?&lt;br /&gt;
*'' Jakými způsoby komunikujete se studenty, kteří jsou zapojeni do kurzu distančního vzdělávání?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií ===&lt;br /&gt;
Hanka Habermannová&lt;br /&gt;
*''Jsou technologie ve vzdělávání podporovány EU?''&lt;br /&gt;
*''Existují nějaká omezení, která brání škole v širším zavádění digitálních technologií?''&lt;br /&gt;
*''V čem jsme pozadu oproti jiným zemím, které ve svých školách využívají digitální technologie v mnohem větším rozsahu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lucie Lindrová&lt;br /&gt;
*''Je zájem ze strany vyučujících o používání nových technologií a inovací ve výuce?''&lt;br /&gt;
*''Jsou inovace ve vzdělávání implementovány do výuky budoucích učitelů na pedagogických VŠ?''&lt;br /&gt;
*''Která země má nejlépe vytvořený vzdělávací systém s využíváním ICT?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Marta Konířová&lt;br /&gt;
*''Kde se mohou čeští učitelé o možnostech, příkladech, dobré praxi inovací ve vzdělávání u nás i ve světě dozvědět nebo o nich informovat? ''&lt;br /&gt;
*''Jaké je nebezpečí komerčních tlaků? Souvisejí inovace ve vzdělávání vždy nutně s moderním vybavením ICT, nebo je lze realizovat i se starším vybavením?''&lt;br /&gt;
*''„Inovace“ znamená „obnovení, zdokonalení“. Souhlasíte s názorem, že inovace ve vzdělávání znamenají také „obnovu“ některých myšlenek reformní pedagogiky, které dříve nemohly být realizovány?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kateřina Kopecká&lt;br /&gt;
*''Existují nějaké metody či nástroje pro měření inovací ve vzdělávání?''&lt;br /&gt;
*''Jaký bude podle vás budoucí vývoj ve vzdělávání pomocí digitálních technologií?''&lt;br /&gt;
*''Co nejčastěji komplikuje zavádění vzdělávacích inovací do českých škol?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kateřina Rovná&lt;br /&gt;
* ''Jaké jsou v současné době trendy využití ICT ve vzdělávání žáků/studentů se specifickými potřebami?''&lt;br /&gt;
* ''Mají vyučující motivaci a prostor k získávání zpětné vazby (pokroky, rozvíjení dovedností)?''&lt;br /&gt;
* ''Jaké jsou postupy v případě, že změnám/inovacím není nakloněno vedení školy?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== František Bartes: Nové pojetí Competitive Intelligence ===&lt;br /&gt;
Tomáš Marek&lt;br /&gt;
*''Můžete popsat, jak je CI rozvinuto a využíváno v České republice?&lt;br /&gt;
*''Jak jsou na tom s využíváním CI na našem území SME?&lt;br /&gt;
*''Mění se CI v souvislosti s růstem objemu dat a jak se tento trend odráží v požadavcích na schopnosti CI profesionála?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Alžběta Lukšů&lt;br /&gt;
*''Sběr a analýza informací o zákaznících, konkurentech, či výrobcích je drahou a časově náročnou záležitostí. Vyplatí se i malým firmám či živnostníkům? Případně existuje na našem trhu nabídka služeb competitive intelligence pro drobné podnikatele?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Můžete blíže popsat metody zpracování informací získaných v primárním a sekundárním výzkumu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jakou roli hraje při zpracovávání informací v rámci competitive intelligence lidský faktor a lidská inteligence na jedné straně a síla výpočetní techniky na straně druhé? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lea Mentlíková&lt;br /&gt;
*''Jaké informace, které firmy o sobě zveřejňují online, Vás nejvíce zajímají?&lt;br /&gt;
*''Existují nějaké online nástroje pro CI?&lt;br /&gt;
*''Na základě čeho odhadujete budoucí vývoj firmy? Dá se vývoj podle Vás nějak předpokládat nebo je to tak komplexní věc, že bod zlomu může přijít kdykoliv?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
*''Liší se nějak chápaní a provádění CI v České republice a v zahraničí?&lt;br /&gt;
*''Jak velký přínos může pro firmu CI mít v poměru k nákladům? (Pro jakou firmu to má smysl a pro jakou už ne?)&lt;br /&gt;
*''Jaké procento firem CI v ČR skutečně využívá?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== David Spáčil: Predikce videotrendů v blízké budoucnosti ===&lt;br /&gt;
Filip Kocián&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*''S nástupem DSLR se výrazně snížily rozdíly mezi profesionály a amatéry, co predikujete pro příštích 5 let v tomto ohledu? ''&lt;br /&gt;
*''Forma je stále důležitější než technická kvalita zpracování, můžete uvést příklady z praxe?''&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou nejčastější chyby tvůrců, při snaze vytvořit video s virálním potenciálem?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hana Konečná&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Mění se rozšířením videa chování lidí, stanou se z nich pod stálým dohledem kamer herci, nebo se budou chovat přirozeně?&lt;br /&gt;
*Očekáváte masové rozšíření podobného fenoménu, jako je Instagram, i pro video?&lt;br /&gt;
*Jaké video se podle vašich zkušeností s provozem serveru Videoflot dá pořídit za nejnižší ceny kolem dvou tisíc?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martina Antlová&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jaký je Váš názor na využití videa ve vzdělávání (např. ve výuce)?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Co si myslíte o 3D videu? Má 2D video ještě nějakou budoucnost?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Proč jsou virální videa stále více oblíbenější?&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blanka Justová&lt;br /&gt;
*Jaká je cena hudebního videoklipu zprostředkovaného pomocí Videoflotu?&lt;br /&gt;
*Proč vás zaujala právě oblast videa? Co vás na něm baví nejvíc?&lt;br /&gt;
*Jak dlouho trvá tvorba kvalitního videa od zadání po prezentaci online?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Michal Bláha: Nové přístupy ke zjišťování zákaznické spokojenosti, 14. 11. 2013 === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Seznámil byste nás s historií přístupů ke zjišťování zákaznické spokojenosti?&lt;br /&gt;
*''Máte nějakou zkušenost se zájmem o systémy zjišťování zákaznické spokojenosti ze strany institucí české státní správy?&lt;br /&gt;
*''Pokud uživatel hodnotí spokojenost s konkrétní službou, např. pomocí SMS, jakým způsob je zajištěno, že se seznámí se všeobecnými podmínkami dané služby pro hodnocení uživatelské spokojenosti ještě před odesláním svého hodnocení?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Marcela Střelcová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké způsoby motivace pro zvýšení účasti na zjišťování zákaznické spokojenosti byste doporučil?&lt;br /&gt;
*''Je známo, zda zákazníci upřednostňují vyplňování dotazníku o spokojenosti formou rozhovoru s tazatelem nebo raději pomocí technologií v podobě vyplnění dotazníku na obrazovce umístěné v obchodě?&lt;br /&gt;
*''Jsou data o spokojenosti zákazníků analyzovány odborníky a opravdu aplikovány podle výsledků průzkumu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''&lt;br /&gt;
*''&lt;br /&gt;
*''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Ondřej Kašpárek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'' Myslíte si, že má smysl zjišťovat spokojenost zákazníků způsobem, jakým to dělá heuréka.cz? Tj. že je uživatel vybízen k hodnocení nákupu na nějakém eshopu, i přesto, že se na eshop dostal přímo přes link, nikoli přes Heuréku.&lt;br /&gt;
*'' Víte o nějaké firmě, která by vyhodnocování zákaznické spokojenosti využívala volně dostupná data z twitteru?&lt;br /&gt;
*''Využívají se při sběru dat pro analýzu zákaznické spokojenosti služby typu Google Alerts?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Eva Syrovátková&lt;br /&gt;
*''Myslíte si, že vliv opinion leaderů je ve výzkumu zákaznické spokojenosti důležitý?&lt;br /&gt;
*''Jak zabudovat do výzkumů faktor opinion leadera? Lze ho nějak měřit?&lt;br /&gt;
*''Nejsou uživatelé zkoumáním spokojenosti přehlceni? Jak se odlišit jako poskytovatel služby od ostatních a neznudit uživatele?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pavlína Louženská: Happiness Designer Wanted === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hana Sychrová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	''Dají se v oblasti copywritingu vysledovat určité trendy? Případně jaký trend vládne v současnosti?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	''Lze najít v této oblasti rozdíly mezi Českou republikou a zahraničím?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	''Jak by podle Vás mohla vypadat budoucnost copywriterů v České republice? Mimo pozice „Happiness Designer“.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klára Kašparová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	''Jaké znalosti a dovednosti by měl mít copywriter?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	''Jak dělat kvalitní copywriting?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	''Čím upoutat čtenáře a přesvědčit ho, aby se textem zabýval?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Michal Konečný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	''Jak bojují profesionální copywriteři s autorským blokem? Existují nějaké triky, jak jej překonat?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	''Jak často zasahují klienti do hotového textu a zanechávají v něm své „stopy“?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	''Kolik času zabere profesionálovi zpracování jedné normostrany textu (bez započítání rešerší a studia)?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Radomír Šuhej&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Marcel Láža: BigData vs. analýza &amp;quot;normálních&amp;quot; dat ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hana Konečná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vendula Bednářová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Od jakého objemu dat už se mluví o BigDatech?&lt;br /&gt;
*&amp;amp;nbsp;Jaké znáte nástroje pro zpracování BigDat?&amp;amp;nbsp;&lt;br /&gt;
*&amp;amp;nbsp;Znáte nástroj Hadoop? Co si o něm myslíte? Používáte ho?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aneta Bublová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lukáš Konarovský: Webová aplikace jako služba ===&lt;br /&gt;
Jakub Forman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaký je Váš názor na digitální prototypování webových aplikací? Má to smysl?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Mají webové aplikace v dnešní době mobilních aplikací budoucnost? ''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak byste definoval úspěšnou webovou aplikaci? Proč jsou některé aplikace výrazně úspěšnější?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Michal Konečný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martina Antlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lukáš Nevosád: Jak zbohatnout na mobilních aplikacích ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Radim Chalupník&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filip Kotáb&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přihlašování k tématům na jaře 2013 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?''&lt;br /&gt;
*''Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)''&lt;br /&gt;
*''Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Anna Mikulášková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou možnosti využití počítačového zpracování emocí?''&lt;br /&gt;
*''Jakým směrem se tento obor bude vyvíjet do budoucna? Jaké změny může přinést třeba pro vzdělávání a zdravotnictví?''&lt;br /&gt;
*''Budou počítače někdy schopné detailně rozpoznat širokou škálu emocí, kterou disponují lidé?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak detailně je třeba mít zpracovaný business plán, aby bylo možné pomýšlet na získání investora, příp. úvěru v bance?''&lt;br /&gt;
*''Jaký typ projektů ve Starcube preferujete - např. z hlediska odvětví, počtu zapojených lidí, vlastních financí, míry inovace?''&lt;br /&gt;
*''Máte informace, statistiky, jak se vede firmám, které již opustily Váš akcelerátor? A pokud ano, uveďte prosím ty v současnosti nejúspěšnější.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Je důležitější nápad, nebo složení týmu?''&lt;br /&gt;
*''Čím se liší startup od projektu?''&lt;br /&gt;
*''Jaká je pravděpodobnost, že startup bude úspěšný?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. František Dalecký&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak hodnotíte úroveň místních mentorů a jejich vliv na úspěch českých startupů?''&lt;br /&gt;
*''Které české startupy považujete za nejúspěšnější a v čem by se od nich měli ostatní poučit?''&lt;br /&gt;
*''Jak hodnotíte způsob přípravy českých vysokých škol na podnikání v IT byznysu?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Hana Habermannová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jakým způsobem je JIC nebo Starcube napojen na zahraniční akcelerátory a např. Silicon Valley?''&lt;br /&gt;
*''Teď je v kurzu lean startup jako přístup v budování startupů. Jak dlouho myslíte, že tento trend vydrží a co přijde potom?''&lt;br /&gt;
*''V čem se může česká startupová scéna učit např. od té americké?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Tomáš Vorálek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Podle jakého systému třídění se nejčastěji řadí notové záznamy?''&lt;br /&gt;
*''Jakým způsobem se tyto záznamy uchovávají oproti klasickým knižním''&lt;br /&gt;
*''Probíhá digitalizace těchto dokumentů?''&lt;br /&gt;
*''Jak se liší digitalizace notových záznamů oproti digitalizaci knih?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Je dobré při krizové komunikaci využívat dárky a úplatky? (např.: jízdné zdarma se společností)''&lt;br /&gt;
*''Je výhodné mít předpřipravené koncepty krizové komunikaci nebo raději řešit krizi &amp;quot;až přijde&amp;quot;?''&lt;br /&gt;
*''Liší se krizová komunikace na sociálních sítích a s médii?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Alžběta Lukšů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou možnosti a techniky získávání prostoru v médiích (mimo inzerce)?''&lt;br /&gt;
*''Do jaké míry lze krizovou komunikaci plánovat, když jejím principem je reakce na neplánované krizové situace?''&lt;br /&gt;
*''Která média vybírat pro maximální efektivitu krizové komunikace?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Marta Konířová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak má být provázána krizová komunikace s médii (vnější komunikace) s krizovou komunikací vnitřní (se zaměstnanci)? (Zaměstnanci se určitě nechtějí dozvídat negativní zprávy, např. o propouštění, z médií, na druhou stranu mohou negativní informace o stavu podniku „vynášet“, třeba i nevědomky.)''&lt;br /&gt;
*''Kdo a jak by měl vytvořit plány krizové komunikace?''&lt;br /&gt;
*''Co přesně označuje termín &amp;quot;nepřátelská média&amp;quot; a jak s nimi komunikovat?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Katarína Hečková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Aké chyby najčastejšie robia firmi pri krízovej komunikácií s médiami?''&lt;br /&gt;
*''Aké vlastnosti by mal mať predstaviteľ firmy, ktorý v krízových situáciach komunikuje s médiami?''&lt;br /&gt;
*''O aký typ kríz vo firmách sa najčastejšie zaujímajú české média v posledných rokoch? (ekonomické, úrazy/úmrtia na pracoviskum,...)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Můžete prosím uvést konkrétní příklady implementace technologií Cloud Computingu (CC) ve vzdělávání?''&lt;br /&gt;
*''V čem spatřujete výhody a nevýhody řešení postavených na CC proti klasickému přístupu spočívajícím ve využití vlastní ICT infrastruktury?''&lt;br /&gt;
*''Pokud se podílíte na konkrétním vzdělávacím projektu na bázi CC, prováděli jste komparativní analýzu nákladů vůči tradičnímu řešení? Pokud ano, s jakým výsledkem?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Má CC nějaká zásadní negativa?''&lt;br /&gt;
*''Jak jsme na tom v oblasti CC ve srovnání se světem, jaké můžeme očekávat trendy?''&lt;br /&gt;
*''Existují CC služby ve vzdělávání, které jsou pro školství zdarma?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Klára Jánská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Používáte vy sama cloud computing ve výuce? Pokud ano, jak to hodnotí vaši studenti?''&lt;br /&gt;
*''Kdy se u nás začal cloud computing ve vzdělávání využívat?''&lt;br /&gt;
*''Jak velké je nebezpečí při využívání CC v otázce zabezpečení soukromých dat a zachování autorství?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Michal Klajban&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké konkrétní CC služby doporučujete?''&lt;br /&gt;
*''Dá se kvalitní CC zajistit pomocí služeb poskytovaných zdarma?''&lt;br /&gt;
*''Existují služby specializované na CC ve vzdělávání?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== David Grudl: User Experience - poznejte své uživatele===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'' Bohužel nebylo známo téma přednášky předem. Po skončení přednášky byl můj dotaz na to, zda se v ČR nějaká firma UX profesionálně zabývá, položen kolegyní přede mnou. Další otázku jsem vzhledem k formě přednášky (spíše workshop s příklady a obecně platnými fakty než teorie a koncepce) a faktu, že jsem se celou dobu soustředil na zaznamenání přednášky pro její další zpracování, bohužel nepoložil. Domnívám se, že ostatní posluchači svými dotazy časový prostor pro diskuzi vrchovatě naplnili. Děkuji za pochopení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Norbert Bago&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Čo Vás viedlo k tomu že ste začali vytvárať vlastný framework?''&lt;br /&gt;
*''Aký je rozdiel medzi Nette a inými frameworkami?''&lt;br /&gt;
*''Proč je dobré využívať framework pri práci a jaky používate editor pri programovani&amp;amp;nbsp;?''&lt;br /&gt;
*''Jaké máte plány pri dalšom rozvoji Nette Frameworku?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Michal Klajban&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Se omlouvám, že jsem nedodal otázky, ale těžko něco vymýšlet na přednášku, jejíž téma neznám. Podle [http://www.slideshare.net/davidgrudl/bude-upesnno-na-barcamp-brno-2011 některých indicií] bych se asi měl připravit na něco z teorie pravděpodobnosti nebo života Montyho Halla, za jednu noc si na to ale netroufám. --[[Uživatel:Michal Klajban|Michal Klajban]] 27. 3. 2013, 18:41 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Alžběta Lukšů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Do jaké míry lze řídit tacitní, tedy těžko sdělitelné znalosti? Existují nějaké systémy, které toto usnadňují?''&lt;br /&gt;
*''Zavedení systému pro řízení znalostí je velmi nákladné. Vyplatí se i menším firmám?''&lt;br /&gt;
*''Jak lze motivovat zaměstnance k využívání systémů pro řízení znalostí? Stává se, že zaměstnanci své znalosti s ostatními sdílet nechtějí?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Tomáš Marek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''&amp;lt;del&amp;gt;Jak často provádíte VRI Audity, kdo je obvyklým zákazníkem (firmy, osoby)?&amp;lt;/del&amp;gt;''&lt;br /&gt;
*''&amp;lt;del&amp;gt;Kolik takový audit rámcově stojí, např. kontinuální intervenční analýza digitální stopy?&amp;lt;/del&amp;gt;''&lt;br /&gt;
*''&amp;lt;del&amp;gt;Jak se na to vy osobně díváte z pohledu soukromí?&amp;lt;/del&amp;gt;''&lt;br /&gt;
Otázky neodpovídaly konečnému obsahu přednášky, položil jsem tedy ve zbylém čase jiný dotaz relevantní obsahu přednášky.&lt;br /&gt;
*''Dle vašeho výkladu se tedy KM posouvá od zaměření na systém a procesy k zaměření na lidi. Díky tomu ovšem musí pracovat s diverzitou znalostních pracovníků, ať už generační, pohlavní nebo kulturní. Měl by podle Vás mít dokonalý znalostní manažer vzdělání také v oboru sociologie, psychologie nebo podobném?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Michal Klajban&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''V jakém rozmezí se pohybuje plat znalostního managera v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách?''&lt;br /&gt;
*''Jaké vzdělání je podle vás nejvhodnější pro znalostního managera?'' a&lt;br /&gt;
*''Existuje nějaký obor znalostního managementu? Resp. mohla byste jmenovat obor, který je mu nejblíže?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jakým způsobem přitahujete čtenáře do knihovny?''&lt;br /&gt;
*''Myslíte, že technická vybavenost přiláká čtenáře do knihovny (ve vašem případě studenty?)''&lt;br /&gt;
*''Narážíte na nějaké bariéry při inovaci knihovny? (například ve vedení knihovny či fakulty?)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Lenka Kupková&lt;br /&gt;
*''Jakou zajímavou inovaci jste v poslední době v knihovně realizovali?&lt;br /&gt;
*''Provádíte výuku informační gramotnosti?&lt;br /&gt;
*''Jaký je roční přírůstek knižního fondu Vaší knihovny a jak se roční přírůstky měnily v průběhu doby fungování knihovny?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Alžbeta Šellengová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Čo by ste označili za najväčší úspech Vašej knižnice?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Čo naopak, plánujete v dohľadnej dobe zmeniť poprípade zlepšiť?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Čím by podľa Vás mala disponovať každá dobrá knižnica?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jakými způsoby zjišťujete spokojenost/ potřeby vašich uživatelů?''&lt;br /&gt;
*''Co byste zhodnotila jako největší přednost vaší knihovny? Co k vám táhne čtenáře?''&lt;br /&gt;
*''Jaké máte plány s vaší knihovnou do budoucna? Jak vidíte budoucnost knihoven obecně?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Monika Machovská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké služby ve Vaší knihovně poskytujete?''&lt;br /&gt;
*''Zapojuje se Vaše knihovna do nějakých knihovnických nebo studentských projektů? Do jakých?''&lt;br /&gt;
*''Jak získáváte peníze na Vaše aktivity?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015 ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Matěj Málek&lt;br /&gt;
*''Kdo přesně se skrývá pod pojmem občanská komunita? Jaká je 'cílová skupina'? Jsou to občanští aktivisté, neziskové organizace, různé kulturní spolky nebo někdo jiný?''&lt;br /&gt;
*''Čím přesně chtějí knihovny podporovat činnosti těchto komunit? Co jim mohou dát navíc?''&lt;br /&gt;
*''Je součástí koncepce i nějaká podpora coworkingových aktivit? Například pro neziskové organizace atd.''&lt;br /&gt;
2. Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak hodláte dosáhnout toho, aby byly knihovní služby dle koncepce dostupné i v noci? Nebude motivovat knihovníky k nočním službám příliš složité a finančně nákladné? ''&lt;br /&gt;
*''Jakým způsobem je možné přimět potenciální uživatele, aby knihovnu začali v dnešní době upřednostňovat jako informační zdroj a podíleli se tak na vytváření komunit v knihovnách?''&lt;br /&gt;
*''Součástí koncepce je také vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Není tento bod v mnoha případech nereálný?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Hana Ohlídalová&lt;br /&gt;
*''V koncepci se mluví o propojení knihovny s dalšími informačními institucemi, které konkrétně by to podle vás měly být? A které to u vás reálně jsou?''&lt;br /&gt;
*''Co pro vás znamená „přívětivá otevírací doba“? Řešili jste otevírací dobu knihovny nějakým způsobem s uživateli?''&lt;br /&gt;
*''Co podle vás nejvíce ovlivňuje, zda se uživatel v knihovně cítí příjemně a rád v ní tráví čas? Je to prostředí, nabízené služby, akce a jiné možnosti trávení volného času, personál (přívětivost, odbornost), nebo ještě něco jiného?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Iva Slabá&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Můžete uvést příklady komunitních aktivit, které probíhají v Městské knihovně v Kutné Hoře?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Jak by měly knihovny motivovat místní komunity k péči o ně?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Které moderní technologie mají podle Vás největší šanci přilákat komunity tvořené jejich uživateli do knihoven?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Martina Pelcová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Michaela Sagitariová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Vendula Bednářová&lt;br /&gt;
    - Negativní reklama - používá se záměrně? Pokud ano, s jakým úspěchem?&lt;br /&gt;
    - Dnešní společnost začíná být reklamou a marketingovými tahy přesycena. Myslíte, že lidé mohou postupem času být vůči reklamě imunní?&lt;br /&gt;
    - Jak tomu předejít/zabránit?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Pavlína Božková&lt;br /&gt;
    - Jakou literaturu by jste mohl doporučit k tomuto tématu?&lt;br /&gt;
    - Co znamená &amp;quot;vystrčit hlavu z krabice&amp;quot;?&lt;br /&gt;
    - Jaké jsou dnešní základní segmenty marketingu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Šárka Gachová&lt;br /&gt;
*Jakým směrem, se podle Vás, bude ubírat knihovnictví v budoucnu?&lt;br /&gt;
*Co byste českým knihovnám doporučila nejvíce? Na co by se měly zaměřit/soustředit?&lt;br /&gt;
*Který z vašich úspěchů/ocenění Vám přinesl největší radost?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Lenka Kupková&lt;br /&gt;
*Jak dlouho jste pracovala na své knize Na houpačce nejen s knihovnou a v jakém nákladu vyšla? Nelákalo Vás věnovat se profesi spisovatelky na plný úvazek?&lt;br /&gt;
*Jak hodnotíte aktuální stav knihoven a jejich služeb v ČR (ve srovnání se zahraničím)?&lt;br /&gt;
*Uvažovala jste někdy o návratu do Velké Británie?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Kateřina Rovná &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak hodnotíte kvalitu výuky knihovnictví na FF UK v době, kdy jste tam studovala?&lt;br /&gt;
*Jaké bylo Vaše setkání s Václavem Havlem?&lt;br /&gt;
*Kdo Vám byl oporou, mimo rodiny, při Vašem obvinění z porušování pravidel hospodaření při výstavbě liberecké knihovny?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Jana Vrtělová&lt;br /&gt;
*Jakou nejcennější zkušenost jste získala při výstavbě liberecké knihovny?&lt;br /&gt;
*Jaký je Váš názor na současný vývoj a směr českého knihovnictví?&lt;br /&gt;
*Bylo pro Vás těžké napsat knihu Na houpačce nejen s knihovnou? Co Vám tato zkušenost přinesla?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Michaela Sagitariová&lt;br /&gt;
* Liberecká knihovna je architektonickým skvostem obdivovaným i v zahraničí. Jak moc je důležité pro moderní knihovnu prostředí, ve kterém se nachází?&lt;br /&gt;
*Jak úzká je spolupráce liberecké knihovny a městského zastupitelstva? Jakou &amp;quot;lobby&amp;quot; jste používala, když jste potřebovala prosadit zájmy knihovny?&lt;br /&gt;
*Jak si klienti vaší knihovny zvykali na nové služby?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eva Kaletová: Koľko knižných fondov máte založených? Koľko kníh obsahujú vaše knižné fondy? Sú všetky sprístupnené verejnosti?=== Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kateřina Blatná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Existují podobné projekty i v zahraničí, anebo se jedná o projekt ryze českého charakteru?''&lt;br /&gt;
*''Jaké vložené dokumenty/předměty se v knihách objevují nejčastěji? Objevila se v nějaké knize obzvláště zajímavá kuriozita?''&lt;br /&gt;
*''Uvažuje se také nad vytvořením osobních knihoven současných významných osobností? Nese to s sebou nějaké komplikace?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Marta Konířová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak nakládat s dokumenty původního vlastníka vloženými do knih (lístky s poznámkami, fotografie, průkazky ap.) – nechat v knize, nebo uložit samostatně? Pokud zůstanou v knize, nehrozí nebezpečí ztráty (vypadnou z knihy, budou založeny jinam)?''&lt;br /&gt;
*''Jak postupovat při popisu, příp. přepisu vpisků majitele? (Nečitelnost, pochybnosti o autorství, nesrozumitelnost osobních poznámek a zkratek ap.)''&lt;br /&gt;
*''Zaznamenaly paměťové instituce po zveřejnění podrobných popisů knih z osobních knihoven nějaké negativní jevy (např. krádeže cennějších exlibris)?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Dělají se nějaké změny (např. změna řazení knih) při zpracovávání fondu v osobních knihovnách?''&lt;br /&gt;
*''Jak se osobní knihovny zpřístupňují veřejnosti?''&lt;br /&gt;
*''Jaké projekty s osobními knihovnami u nás probíhají v tuto chvíli?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Eva Kaletová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Michal Šerák: Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Šárka Gachová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zaměřujete se na nějakou věkovou skupinu více?&lt;br /&gt;
*Jak vypadá vzdělávání dospělých v ČR ve srovnání se zahraničím?&lt;br /&gt;
*Máte zkušenost se vzděláváním minorit / sociálně vyloučených? (etnik, přistěhovalců, bezdomovců atp.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Kateřina Rovná &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak hodnotíte kvalitu univerzit volného času, které organizují knihovny? &lt;br /&gt;
*Co je největší bariérou dalšího vzdělávání u dospělých? &lt;br /&gt;
*Jak se k organizování aktivit, podproující celoživotní vzdělávání, staví knihovníci?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.Vendula Bednářová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.Norbert Bago&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Aké sú možnosti vzdelávania dospelých v knihovne?&lt;br /&gt;
*Aké typy vzdelávania sú poskytnuté?&lt;br /&gt;
*Na akých projektoch pracujete v oblasti vzdelávania dospelých v knihovnách?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Martin Solnička ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kulíková Markéta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak řešíte ochranu citlivých údajů?&lt;br /&gt;
*Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?&lt;br /&gt;
*Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Děchtěrenková Ilona&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?&lt;br /&gt;
*Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?&lt;br /&gt;
*Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Miroslav Paclík ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?&lt;br /&gt;
*Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?&lt;br /&gt;
*Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Eva Králíčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Stane se Čína patentovou velmocí?&lt;br /&gt;
*Brzdí patenty vývoj?&lt;br /&gt;
*Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Tomáš Vojta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot;&amp;gt;Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot;&amp;gt;Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot;&amp;gt;Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Michal Reiter ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kulíková Markéta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Děchtěrenková Ilona&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto &amp;quot;trestáno&amp;quot;?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Lucie Kratochvílová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?&lt;br /&gt;
*Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?&lt;br /&gt;
*Jakým způsobem je financována česká wikipedie?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Eva Lesenková ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Petra Šolcová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?&lt;br /&gt;
*O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?&lt;br /&gt;
*Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Vojtek Vladimir&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?&lt;br /&gt;
*Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?&lt;br /&gt;
*Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Petr Říha ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''&lt;br /&gt;
*''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''&lt;br /&gt;
*''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Roman Koranda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''&lt;br /&gt;
*''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''&lt;br /&gt;
*''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Markéta Vymazalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''&lt;br /&gt;
*''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''&lt;br /&gt;
*''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''&lt;br /&gt;
*''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''&lt;br /&gt;
*''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Vladimíra Váňová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''&lt;br /&gt;
*''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov &amp;quot;pomohlo&amp;quot;?''&lt;br /&gt;
*''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''&lt;br /&gt;
*''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lukáš Kypus ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Lucie Mlýnková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''&lt;br /&gt;
*''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''&lt;br /&gt;
*''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šárka Gachová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''&lt;br /&gt;
*''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''&lt;br /&gt;
*''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Lenka Kvapilová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''&lt;br /&gt;
*''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Martina Snozová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''&lt;br /&gt;
*''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''&lt;br /&gt;
*''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''&lt;br /&gt;
*''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''&lt;br /&gt;
*''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaroslav Vaňous ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Lucie Kratochvílová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jaké jsou základní postupy metody orální historie?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Zná zpovídaný otázky dopředu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Monika Machovská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Igor Szöke ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Lenka Matušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Pavlína Božková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''&lt;br /&gt;
*''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-- Je zde stále prostor pro inovaci?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Martin Hájek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení&amp;amp;nbsp;?''&lt;br /&gt;
*''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''&lt;br /&gt;
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako &amp;quot;senior researcher&amp;quot; ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Pavlína Habrovanská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké další nástroje k tomu používáte?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tomáš Čížek ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;2. Hana Ohlídalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''&lt;br /&gt;
*''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire &amp;quot;studentská data studentům&amp;quot;?&amp;amp;nbsp;''&lt;br /&gt;
*''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného? &amp;amp;nbsp;''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;3. Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''&lt;br /&gt;
*''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''&lt;br /&gt;
*''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Kristýna Macháčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''&lt;br /&gt;
*''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''&lt;br /&gt;
*''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''&lt;br /&gt;
*''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vít Šisler ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?&lt;br /&gt;
*Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?&lt;br /&gt;
*Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''&lt;br /&gt;
*''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''&lt;br /&gt;
*''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''&lt;br /&gt;
*''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''&lt;br /&gt;
*''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Martin Hájek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?''&lt;br /&gt;
*''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?''&lt;br /&gt;
*''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Ondřej Kašpárek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?&lt;br /&gt;
*Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?&lt;br /&gt;
*Plánujete &amp;quot;přetvořit&amp;quot; do podoby hry i historii po roce 1989?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Martin Svoboda ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Vojtek Vladimir&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;3. Alžbeta Šellengová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Eva Kaletová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Matěj Málek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?'' ''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?'' ''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Jaká je HW náročnost celého systému?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Kde vidíte CASLIN za 20 let?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaromír Talíř ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Iva Slabá&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''&lt;br /&gt;
*''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''&lt;br /&gt;
*''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''&lt;br /&gt;
*''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''&lt;br /&gt;
*''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''&lt;br /&gt;
*''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Šárka Gachová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)''&lt;br /&gt;
*''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?''&lt;br /&gt;
*''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Martina Snozová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''&lt;br /&gt;
*''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''&lt;br /&gt;
*''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&amp;diff=38245</id>
		<title>KISK:Blok expertů/Témata pro magistry</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&amp;diff=38245"/>
		<updated>2013-11-21T12:52:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: /* Marcel Láža: BigData vs. analýza &amp;quot;normálních&amp;quot; dat */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Požadavky na shrnutí přednášek ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 25. září 2013'''. Ke každému se může zapsat max. 4 studenti, do naplnění kapacity si lze vybrat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) a nebanální odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položíte min. jeden dotaz, pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, bude položený dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (tj. do 17:25) znemožní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Mgr. Alžbětu Karolyiovou - karolyiova@phil.muni.cz).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přihlašování k tématům na podzim 2013 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání v 21. století ===&lt;br /&gt;
Hanka Habermannová&lt;br /&gt;
*'' Jak efektivní je online výuka na českých vysokých školách? ''&lt;br /&gt;
*'' Myslíte si, že MOOC kurzy budou v dohledné době tvořit součást školního rozvrhu?''&lt;br /&gt;
*'' Na jaké technologie ve vzdělávání je potřeba se zaměřit a se kterými naopak ztrácíme čas?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Marta Konířová&lt;br /&gt;
*'' Jaké změny českého školství považujete za žádoucí a jaké za současných ekonomických a politických podmínek za možné? ''&lt;br /&gt;
*''Jak souvisí síťová gramotnost se sociální gramotností?''&lt;br /&gt;
*''Jak moderní technologie mohou ovlivnit rovný přístup ke vzdělávání?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Katarína Hečková&lt;br /&gt;
*''Myslíte si že by bolo možné vo vyučovacom procese na stredných a základných školách nahraniť knihy a zošity tabletmi?&lt;br /&gt;
*''Je podľa Vás potrebné v súčasnosti učiť deti písať v škole písaným písmom?&lt;br /&gt;
*'' Koľko ideálne HDP by sa malo v ČR investovať do školstva? (V roku 2013 išlo do škôl 3,11 % HDP) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Alžběta Lukšů&lt;br /&gt;
*'' Do jaké míry jsou české školy a čeští učitelé připraveni plně využívat možností nových digitálních technologií?&lt;br /&gt;
*'' Jaké jsou možnosti využívání nových technologií ve vzdělávání dětí s poruchami učení (ADHD, dyslexie, dysgrafie)?&lt;br /&gt;
*'' Pomohou nové technologie ve vzdělávání zvýšit motivaci a zájem dětí o učení?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
*''Je RTB marketing trendem usnadňujícím uživateli nákup nebo narušujícím jeho soukromí? Lze se proti tomuto trendu bránit?''&lt;br /&gt;
*''Je reklama na Facebooku trend, do kterého se investuje čím dál tím více nebo spíš fenomén Facebooku upadá i v tomto odvětví? Případně, jaké jsou tendence investice do reklamy na FB v České republice a ve světě?''&lt;br /&gt;
*''Lze sledovat rozdíly v úspěšnosti marketingových kampaní a reklam na internetu versus mimo internet?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veronika Víšková&lt;br /&gt;
*'' Jaké marketingové praktiky jsou na internetu nejúspěšnější? ''&lt;br /&gt;
*'' Existuje v rámci internetového marketingu v současné době nějaký (nový) trend? ''&lt;br /&gt;
*'' Které marketingové kampaně na internetu považujete za nejvíce zdařilé a proč? ''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pavla Macháčková&lt;br /&gt;
*'' Jaká je úspěšnost reklamy na FB? ''&lt;br /&gt;
*'' Myslíte si, že je FB dobrý prodejní kanál? ''&lt;br /&gt;
*'' Jaký je dopad jednotlivých marketingových technik a která je nejúčinnější v případě Marketing festivalu?  ''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tomáš Vojta&lt;br /&gt;
*'' Jaké znalosti a dovednosti by měl mít specialista internetového marketingu?''&lt;br /&gt;
*'' Kde se vy osobně vzděláváte v oblasti internetového marketingu, kde čerpáte inspiraci?  ''&lt;br /&gt;
*'' Jak bude internetový marketing vypadat za 10 let? Co můžeme očekávat za změny? Jaké pustupy které dnes fungují už nebudou platné?  ''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pavel Rankov: Digitální technologie a procesy remediace v kultuře ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ľudovít Nápoký&lt;br /&gt;
*'' Možno médiá považovať za súčasti kultúrnych tradícií? &lt;br /&gt;
*'' Môžeme remediované médiá považovať za tú istú tradíciu?&lt;br /&gt;
*'' Ak sa určité dielo, štýl, zámer vráti do kultúry v podobe retra je možné tento jav považovať za jav remediácie?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Vendula Bednářová&lt;br /&gt;
*'' Moderní způsoby šíření digitálních médií se projevují lepší dostupností, a zároveň vyšší mírou pirátství. Myslíte, že se tak děje na úkor autorů? ''&lt;br /&gt;
*'' Myslíte, že zvýšená dostupnost audioknih způsobuje, že díla poslouchají i lidé, kteří by knihu nečetli? ''&lt;br /&gt;
*'' Očekáváte, že remediace způsobí zánik původních médií nebo se původní nosiče zachovají? Např. vzrůstající obliba poslechu gramodesek. ''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Jaroslava Dvořáková&lt;br /&gt;
*''Je dle Vás remediace činitelem technologického vývoje?''&lt;br /&gt;
*''Souhlasíte s výrokem Marshalla McLuhana, který říká, že médium je poselství?''&lt;br /&gt;
*''Existuje jasná definice digitálních technologií?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
*'' Jaké vidíte zápory při remediaci v kultuře? ''&lt;br /&gt;
*'' Pomohl vstup rozhlasu na internet? Přilákal tak rozhlas více uživatelů? (např.: Český rozhlas - Nová média ČRo)''&lt;br /&gt;
*'' &amp;quot;Nezabíjí&amp;quot; digitální technologie kulturní akce? Nebo uživatelé dnes již vše hledají &amp;quot;online&amp;quot;?  ''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lucie Rohlíková: Mýty o distančním vzdělávání === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jakou roli by měl plnit vyučující v rámci distanční výuky na univerzitách?&lt;br /&gt;
*''Které oblasti lidského vědění jsou vhodné pro předávání touto formou výuky? Které nikoliv?&lt;br /&gt;
*''Nemůže se stát, že distanční výuka bude formou vzdělávání pro chudé a za kvalitní F2F výuku se budou platit ještě vyšší poplatky než doposud (USA, VB, ...)?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Floriánová Žaneta&lt;br /&gt;
*''Proč myslíte, že se distanční vzdělávání tolik podceňuje?&lt;br /&gt;
*''Umožní dnešní elektronická doba rozvoji distančního vzdělávání?&lt;br /&gt;
*''Vidíte v distančním vzdělávání budoucnost?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Davit Šmehlík&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'' Jak v e-learningu nejlépe skloubit, aby užívání aplikace bylo zároveň zábava i didakticky efektivní?&lt;br /&gt;
*'' Co, kromě financí, brání masivnějšímu rozšíření využití tabletů ve výuce na českých školách?&lt;br /&gt;
*'' Mohla byste s námi sdílet vaše hlavní myšlenky týkající se fenoménu MOOC?&lt;br /&gt;
*'' Jaký je váš postoj ke vzdělávacímu potenciálu digitálních her?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Tomáš Vorálek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'' Jaké jsou nejčastější problémy studentů v distančním vzdělávání?&lt;br /&gt;
*'' Které média nejčastěji používáte při distančním vzdělávání a proč?&lt;br /&gt;
*'' Jakými způsoby komunikujete se studenty, kteří jsou zapojeni do kurzu distančního vzdělávání?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií ===&lt;br /&gt;
Hanka Habermannová&lt;br /&gt;
*''Jsou technologie ve vzdělávání podporovány EU?''&lt;br /&gt;
*''Existují nějaká omezení, která brání škole v širším zavádění digitálních technologií?''&lt;br /&gt;
*''V čem jsme pozadu oproti jiným zemím, které ve svých školách využívají digitální technologie v mnohem větším rozsahu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lucie Lindrová&lt;br /&gt;
*''Je zájem ze strany vyučujících o používání nových technologií a inovací ve výuce?''&lt;br /&gt;
*''Jsou inovace ve vzdělávání implementovány do výuky budoucích učitelů na pedagogických VŠ?''&lt;br /&gt;
*''Která země má nejlépe vytvořený vzdělávací systém s využíváním ICT?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Marta Konířová&lt;br /&gt;
*''Kde se mohou čeští učitelé o možnostech, příkladech, dobré praxi inovací ve vzdělávání u nás i ve světě dozvědět nebo o nich informovat? ''&lt;br /&gt;
*''Jaké je nebezpečí komerčních tlaků? Souvisejí inovace ve vzdělávání vždy nutně s moderním vybavením ICT, nebo je lze realizovat i se starším vybavením?''&lt;br /&gt;
*''„Inovace“ znamená „obnovení, zdokonalení“. Souhlasíte s názorem, že inovace ve vzdělávání znamenají také „obnovu“ některých myšlenek reformní pedagogiky, které dříve nemohly být realizovány?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kateřina Kopecká&lt;br /&gt;
*''Existují nějaké metody či nástroje pro měření inovací ve vzdělávání?''&lt;br /&gt;
*''Jaký bude podle vás budoucí vývoj ve vzdělávání pomocí digitálních technologií?''&lt;br /&gt;
*''Co nejčastěji komplikuje zavádění vzdělávacích inovací do českých škol?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kateřina Rovná&lt;br /&gt;
* ''Jaké jsou v současné době trendy využití ICT ve vzdělávání žáků/studentů se specifickými potřebami?''&lt;br /&gt;
* ''Mají vyučující motivaci a prostor k získávání zpětné vazby (pokroky, rozvíjení dovedností)?''&lt;br /&gt;
* ''Jaké jsou postupy v případě, že změnám/inovacím není nakloněno vedení školy?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== František Bartes: Nové pojetí Competitive Intelligence ===&lt;br /&gt;
Tomáš Marek&lt;br /&gt;
*''Můžete popsat, jak je CI rozvinuto a využíváno v České republice?&lt;br /&gt;
*''Jak jsou na tom s využíváním CI na našem území SME?&lt;br /&gt;
*''Mění se CI v souvislosti s růstem objemu dat a jak se tento trend odráží v požadavcích na schopnosti CI profesionála?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Alžběta Lukšů&lt;br /&gt;
*''Sběr a analýza informací o zákaznících, konkurentech, či výrobcích je drahou a časově náročnou záležitostí. Vyplatí se i malým firmám či živnostníkům? Případně existuje na našem trhu nabídka služeb competitive intelligence pro drobné podnikatele?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Můžete blíže popsat metody zpracování informací získaných v primárním a sekundárním výzkumu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jakou roli hraje při zpracovávání informací v rámci competitive intelligence lidský faktor a lidská inteligence na jedné straně a síla výpočetní techniky na straně druhé? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lea Mentlíková&lt;br /&gt;
*''Jaké informace, které firmy o sobě zveřejňují online, Vás nejvíce zajímají?&lt;br /&gt;
*''Existují nějaké online nástroje pro CI?&lt;br /&gt;
*''Na základě čeho odhadujete budoucí vývoj firmy? Dá se vývoj podle Vás nějak předpokládat nebo je to tak komplexní věc, že bod zlomu může přijít kdykoliv?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
*''Liší se nějak chápaní a provádění CI v České republice a v zahraničí?&lt;br /&gt;
*''Jak velký přínos může pro firmu CI mít v poměru k nákladům? (Pro jakou firmu to má smysl a pro jakou už ne?)&lt;br /&gt;
*''Jaké procento firem CI v ČR skutečně využívá?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== David Spáčil: Predikce videotrendů v blízké budoucnosti ===&lt;br /&gt;
Filip Kocián&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*''S nástupem DSLR se výrazně snížily rozdíly mezi profesionály a amatéry, co predikujete pro příštích 5 let v tomto ohledu? ''&lt;br /&gt;
*''Forma je stále důležitější než technická kvalita zpracování, můžete uvést příklady z praxe?''&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou nejčastější chyby tvůrců, při snaze vytvořit video s virálním potenciálem?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hana Konečná&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Mění se rozšířením videa chování lidí, stanou se z nich pod stálým dohledem kamer herci, nebo se budou chovat přirozeně?&lt;br /&gt;
*Očekáváte masové rozšíření podobného fenoménu, jako je Instagram, i pro video?&lt;br /&gt;
*Jaké video se podle vašich zkušeností s provozem serveru Videoflot dá pořídit za nejnižší ceny kolem dvou tisíc?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martina Antlová&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jaký je Váš názor na využití videa ve vzdělávání (např. ve výuce)?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Co si myslíte o 3D videu? Má 2D video ještě nějakou budoucnost?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Proč jsou virální videa stále více oblíbenější?&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blanka Justová&lt;br /&gt;
*Jaká je cena hudebního videoklipu zprostředkovaného pomocí Videoflotu?&lt;br /&gt;
*Proč vás zaujala právě oblast videa? Co vás na něm baví nejvíc?&lt;br /&gt;
*Jak dlouho trvá tvorba kvalitního videa od zadání po prezentaci online?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Michal Bláha: Nové přístupy ke zjišťování zákaznické spokojenosti, 14. 11. 2013 === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Seznámil byste nás s historií přístupů ke zjišťování zákaznické spokojenosti?&lt;br /&gt;
*''Máte nějakou zkušenost se zájmem o systémy zjišťování zákaznické spokojenosti ze strany institucí české státní správy?&lt;br /&gt;
*''Pokud uživatel hodnotí spokojenost s konkrétní službou, např. pomocí SMS, jakým způsob je zajištěno, že se seznámí se všeobecnými podmínkami dané služby pro hodnocení uživatelské spokojenosti ještě před odesláním svého hodnocení?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Marcela Střelcová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké způsoby motivace pro zvýšení účasti na zjišťování zákaznické spokojenosti byste doporučil?&lt;br /&gt;
*''Je známo, zda zákazníci upřednostňují vyplňování dotazníku o spokojenosti formou rozhovoru s tazatelem nebo raději pomocí technologií v podobě vyplnění dotazníku na obrazovce umístěné v obchodě?&lt;br /&gt;
*''Jsou data o spokojenosti zákazníků analyzovány odborníky a opravdu aplikovány podle výsledků průzkumu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''&lt;br /&gt;
*''&lt;br /&gt;
*''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Ondřej Kašpárek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'' Myslíte si, že má smysl zjišťovat spokojenost zákazníků způsobem, jakým to dělá heuréka.cz? Tj. že je uživatel vybízen k hodnocení nákupu na nějakém eshopu, i přesto, že se na eshop dostal přímo přes link, nikoli přes Heuréku.&lt;br /&gt;
*'' Víte o nějaké firmě, která by vyhodnocování zákaznické spokojenosti využívala volně dostupná data z twitteru?&lt;br /&gt;
*''Využívají se při sběru dat pro analýzu zákaznické spokojenosti služby typu Google Alerts?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Eva Syrovátková&lt;br /&gt;
*''Myslíte si, že vliv opinion leaderů je ve výzkumu zákaznické spokojenosti důležitý?&lt;br /&gt;
*''Jak zabudovat do výzkumů faktor opinion leadera? Lze ho nějak měřit?&lt;br /&gt;
*''Nejsou uživatelé zkoumáním spokojenosti přehlceni? Jak se odlišit jako poskytovatel služby od ostatních a neznudit uživatele?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pavlína Louženská: Happiness Designer Wanted === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hana Sychrová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	''Dají se v oblasti copywritingu vysledovat určité trendy? Případně jaký trend vládne v současnosti?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	''Lze najít v této oblasti rozdíly mezi Českou republikou a zahraničím?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	''Jak by podle Vás mohla vypadat budoucnost copywriterů v České republice? Mimo pozice „Happiness Designer“.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klára Kašparová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	''Jaké znalosti a dovednosti by měl mít copywriter?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	''Jak dělat kvalitní copywriting?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	''Čím upoutat čtenáře a přesvědčit ho, aby se textem zabýval?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Michal Konečný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	''Jak bojují profesionální copywriteři s autorským blokem? Existují nějaké triky, jak jej překonat?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	''Jak často zasahují klienti do hotového textu a zanechávají v něm své „stopy“?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	''Kolik času zabere profesionálovi zpracování jedné normostrany textu (bez započítání rešerší a studia)?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Radomír Šuhej&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Marcel Láža: BigData vs. analýza &amp;quot;normálních&amp;quot; dat ===&lt;br /&gt;
'''Hana Konečná'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vendula Bednářová'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Martina Snížková'''&lt;br /&gt;
-&amp;gt; Od jakého objemu dat už se mluví o BigDatech?&lt;br /&gt;
-&amp;gt; Jaké znáte nástroje pro zpracování BigDat?&lt;br /&gt;
-&amp;gt; Znáte nástroj Hadoop? Co si o něm myslíte? Používáte ho?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aneta Bublová'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lukáš Konarovský: Webová aplikace jako služba ===&lt;br /&gt;
Jakub Forman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaký je Váš názor na digitální prototypování webových aplikací? Má to smysl?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Mají webové aplikace v dnešní době mobilních aplikací budoucnost? ''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak byste definoval úspěšnou webovou aplikaci? Proč jsou některé aplikace výrazně úspěšnější?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Michal Konečný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martina Antlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lukáš Nevosád: Jak zbohatnout na mobilních aplikacích ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Radim Chalupník&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filip Kotáb&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přihlašování k tématům na jaře 2013 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?''&lt;br /&gt;
*''Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)''&lt;br /&gt;
*''Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Anna Mikulášková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou možnosti využití počítačového zpracování emocí?''&lt;br /&gt;
*''Jakým směrem se tento obor bude vyvíjet do budoucna? Jaké změny může přinést třeba pro vzdělávání a zdravotnictví?''&lt;br /&gt;
*''Budou počítače někdy schopné detailně rozpoznat širokou škálu emocí, kterou disponují lidé?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak detailně je třeba mít zpracovaný business plán, aby bylo možné pomýšlet na získání investora, příp. úvěru v bance?''&lt;br /&gt;
*''Jaký typ projektů ve Starcube preferujete - např. z hlediska odvětví, počtu zapojených lidí, vlastních financí, míry inovace?''&lt;br /&gt;
*''Máte informace, statistiky, jak se vede firmám, které již opustily Váš akcelerátor? A pokud ano, uveďte prosím ty v současnosti nejúspěšnější.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Je důležitější nápad, nebo složení týmu?''&lt;br /&gt;
*''Čím se liší startup od projektu?''&lt;br /&gt;
*''Jaká je pravděpodobnost, že startup bude úspěšný?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. František Dalecký&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak hodnotíte úroveň místních mentorů a jejich vliv na úspěch českých startupů?''&lt;br /&gt;
*''Které české startupy považujete za nejúspěšnější a v čem by se od nich měli ostatní poučit?''&lt;br /&gt;
*''Jak hodnotíte způsob přípravy českých vysokých škol na podnikání v IT byznysu?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Hana Habermannová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jakým způsobem je JIC nebo Starcube napojen na zahraniční akcelerátory a např. Silicon Valley?''&lt;br /&gt;
*''Teď je v kurzu lean startup jako přístup v budování startupů. Jak dlouho myslíte, že tento trend vydrží a co přijde potom?''&lt;br /&gt;
*''V čem se může česká startupová scéna učit např. od té americké?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Tomáš Vorálek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Podle jakého systému třídění se nejčastěji řadí notové záznamy?''&lt;br /&gt;
*''Jakým způsobem se tyto záznamy uchovávají oproti klasickým knižním''&lt;br /&gt;
*''Probíhá digitalizace těchto dokumentů?''&lt;br /&gt;
*''Jak se liší digitalizace notových záznamů oproti digitalizaci knih?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Je dobré při krizové komunikaci využívat dárky a úplatky? (např.: jízdné zdarma se společností)''&lt;br /&gt;
*''Je výhodné mít předpřipravené koncepty krizové komunikaci nebo raději řešit krizi &amp;quot;až přijde&amp;quot;?''&lt;br /&gt;
*''Liší se krizová komunikace na sociálních sítích a s médii?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Alžběta Lukšů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou možnosti a techniky získávání prostoru v médiích (mimo inzerce)?''&lt;br /&gt;
*''Do jaké míry lze krizovou komunikaci plánovat, když jejím principem je reakce na neplánované krizové situace?''&lt;br /&gt;
*''Která média vybírat pro maximální efektivitu krizové komunikace?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Marta Konířová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak má být provázána krizová komunikace s médii (vnější komunikace) s krizovou komunikací vnitřní (se zaměstnanci)? (Zaměstnanci se určitě nechtějí dozvídat negativní zprávy, např. o propouštění, z médií, na druhou stranu mohou negativní informace o stavu podniku „vynášet“, třeba i nevědomky.)''&lt;br /&gt;
*''Kdo a jak by měl vytvořit plány krizové komunikace?''&lt;br /&gt;
*''Co přesně označuje termín &amp;quot;nepřátelská média&amp;quot; a jak s nimi komunikovat?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Katarína Hečková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Aké chyby najčastejšie robia firmi pri krízovej komunikácií s médiami?''&lt;br /&gt;
*''Aké vlastnosti by mal mať predstaviteľ firmy, ktorý v krízových situáciach komunikuje s médiami?''&lt;br /&gt;
*''O aký typ kríz vo firmách sa najčastejšie zaujímajú české média v posledných rokoch? (ekonomické, úrazy/úmrtia na pracoviskum,...)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Můžete prosím uvést konkrétní příklady implementace technologií Cloud Computingu (CC) ve vzdělávání?''&lt;br /&gt;
*''V čem spatřujete výhody a nevýhody řešení postavených na CC proti klasickému přístupu spočívajícím ve využití vlastní ICT infrastruktury?''&lt;br /&gt;
*''Pokud se podílíte na konkrétním vzdělávacím projektu na bázi CC, prováděli jste komparativní analýzu nákladů vůči tradičnímu řešení? Pokud ano, s jakým výsledkem?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Má CC nějaká zásadní negativa?''&lt;br /&gt;
*''Jak jsme na tom v oblasti CC ve srovnání se světem, jaké můžeme očekávat trendy?''&lt;br /&gt;
*''Existují CC služby ve vzdělávání, které jsou pro školství zdarma?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Klára Jánská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Používáte vy sama cloud computing ve výuce? Pokud ano, jak to hodnotí vaši studenti?''&lt;br /&gt;
*''Kdy se u nás začal cloud computing ve vzdělávání využívat?''&lt;br /&gt;
*''Jak velké je nebezpečí při využívání CC v otázce zabezpečení soukromých dat a zachování autorství?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Michal Klajban&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké konkrétní CC služby doporučujete?''&lt;br /&gt;
*''Dá se kvalitní CC zajistit pomocí služeb poskytovaných zdarma?''&lt;br /&gt;
*''Existují služby specializované na CC ve vzdělávání?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== David Grudl: User Experience - poznejte své uživatele===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'' Bohužel nebylo známo téma přednášky předem. Po skončení přednášky byl můj dotaz na to, zda se v ČR nějaká firma UX profesionálně zabývá, položen kolegyní přede mnou. Další otázku jsem vzhledem k formě přednášky (spíše workshop s příklady a obecně platnými fakty než teorie a koncepce) a faktu, že jsem se celou dobu soustředil na zaznamenání přednášky pro její další zpracování, bohužel nepoložil. Domnívám se, že ostatní posluchači svými dotazy časový prostor pro diskuzi vrchovatě naplnili. Děkuji za pochopení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Norbert Bago&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Čo Vás viedlo k tomu že ste začali vytvárať vlastný framework?''&lt;br /&gt;
*''Aký je rozdiel medzi Nette a inými frameworkami?''&lt;br /&gt;
*''Proč je dobré využívať framework pri práci a jaky používate editor pri programovani&amp;amp;nbsp;?''&lt;br /&gt;
*''Jaké máte plány pri dalšom rozvoji Nette Frameworku?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Michal Klajban&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Se omlouvám, že jsem nedodal otázky, ale těžko něco vymýšlet na přednášku, jejíž téma neznám. Podle [http://www.slideshare.net/davidgrudl/bude-upesnno-na-barcamp-brno-2011 některých indicií] bych se asi měl připravit na něco z teorie pravděpodobnosti nebo života Montyho Halla, za jednu noc si na to ale netroufám. --[[Uživatel:Michal Klajban|Michal Klajban]] 27. 3. 2013, 18:41 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Alžběta Lukšů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Do jaké míry lze řídit tacitní, tedy těžko sdělitelné znalosti? Existují nějaké systémy, které toto usnadňují?''&lt;br /&gt;
*''Zavedení systému pro řízení znalostí je velmi nákladné. Vyplatí se i menším firmám?''&lt;br /&gt;
*''Jak lze motivovat zaměstnance k využívání systémů pro řízení znalostí? Stává se, že zaměstnanci své znalosti s ostatními sdílet nechtějí?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Tomáš Marek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''&amp;lt;del&amp;gt;Jak často provádíte VRI Audity, kdo je obvyklým zákazníkem (firmy, osoby)?&amp;lt;/del&amp;gt;''&lt;br /&gt;
*''&amp;lt;del&amp;gt;Kolik takový audit rámcově stojí, např. kontinuální intervenční analýza digitální stopy?&amp;lt;/del&amp;gt;''&lt;br /&gt;
*''&amp;lt;del&amp;gt;Jak se na to vy osobně díváte z pohledu soukromí?&amp;lt;/del&amp;gt;''&lt;br /&gt;
Otázky neodpovídaly konečnému obsahu přednášky, položil jsem tedy ve zbylém čase jiný dotaz relevantní obsahu přednášky.&lt;br /&gt;
*''Dle vašeho výkladu se tedy KM posouvá od zaměření na systém a procesy k zaměření na lidi. Díky tomu ovšem musí pracovat s diverzitou znalostních pracovníků, ať už generační, pohlavní nebo kulturní. Měl by podle Vás mít dokonalý znalostní manažer vzdělání také v oboru sociologie, psychologie nebo podobném?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Michal Klajban&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''V jakém rozmezí se pohybuje plat znalostního managera v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách?''&lt;br /&gt;
*''Jaké vzdělání je podle vás nejvhodnější pro znalostního managera?'' a&lt;br /&gt;
*''Existuje nějaký obor znalostního managementu? Resp. mohla byste jmenovat obor, který je mu nejblíže?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jakým způsobem přitahujete čtenáře do knihovny?''&lt;br /&gt;
*''Myslíte, že technická vybavenost přiláká čtenáře do knihovny (ve vašem případě studenty?)''&lt;br /&gt;
*''Narážíte na nějaké bariéry při inovaci knihovny? (například ve vedení knihovny či fakulty?)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Lenka Kupková&lt;br /&gt;
*''Jakou zajímavou inovaci jste v poslední době v knihovně realizovali?&lt;br /&gt;
*''Provádíte výuku informační gramotnosti?&lt;br /&gt;
*''Jaký je roční přírůstek knižního fondu Vaší knihovny a jak se roční přírůstky měnily v průběhu doby fungování knihovny?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Alžbeta Šellengová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Čo by ste označili za najväčší úspech Vašej knižnice?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Čo naopak, plánujete v dohľadnej dobe zmeniť poprípade zlepšiť?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Čím by podľa Vás mala disponovať každá dobrá knižnica?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jakými způsoby zjišťujete spokojenost/ potřeby vašich uživatelů?''&lt;br /&gt;
*''Co byste zhodnotila jako největší přednost vaší knihovny? Co k vám táhne čtenáře?''&lt;br /&gt;
*''Jaké máte plány s vaší knihovnou do budoucna? Jak vidíte budoucnost knihoven obecně?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Monika Machovská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké služby ve Vaší knihovně poskytujete?''&lt;br /&gt;
*''Zapojuje se Vaše knihovna do nějakých knihovnických nebo studentských projektů? Do jakých?''&lt;br /&gt;
*''Jak získáváte peníze na Vaše aktivity?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015 ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Matěj Málek&lt;br /&gt;
*''Kdo přesně se skrývá pod pojmem občanská komunita? Jaká je 'cílová skupina'? Jsou to občanští aktivisté, neziskové organizace, různé kulturní spolky nebo někdo jiný?''&lt;br /&gt;
*''Čím přesně chtějí knihovny podporovat činnosti těchto komunit? Co jim mohou dát navíc?''&lt;br /&gt;
*''Je součástí koncepce i nějaká podpora coworkingových aktivit? Například pro neziskové organizace atd.''&lt;br /&gt;
2. Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak hodláte dosáhnout toho, aby byly knihovní služby dle koncepce dostupné i v noci? Nebude motivovat knihovníky k nočním službám příliš složité a finančně nákladné? ''&lt;br /&gt;
*''Jakým způsobem je možné přimět potenciální uživatele, aby knihovnu začali v dnešní době upřednostňovat jako informační zdroj a podíleli se tak na vytváření komunit v knihovnách?''&lt;br /&gt;
*''Součástí koncepce je také vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Není tento bod v mnoha případech nereálný?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Hana Ohlídalová&lt;br /&gt;
*''V koncepci se mluví o propojení knihovny s dalšími informačními institucemi, které konkrétně by to podle vás měly být? A které to u vás reálně jsou?''&lt;br /&gt;
*''Co pro vás znamená „přívětivá otevírací doba“? Řešili jste otevírací dobu knihovny nějakým způsobem s uživateli?''&lt;br /&gt;
*''Co podle vás nejvíce ovlivňuje, zda se uživatel v knihovně cítí příjemně a rád v ní tráví čas? Je to prostředí, nabízené služby, akce a jiné možnosti trávení volného času, personál (přívětivost, odbornost), nebo ještě něco jiného?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Iva Slabá&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Můžete uvést příklady komunitních aktivit, které probíhají v Městské knihovně v Kutné Hoře?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Jak by měly knihovny motivovat místní komunity k péči o ně?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Které moderní technologie mají podle Vás největší šanci přilákat komunity tvořené jejich uživateli do knihoven?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Martina Pelcová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Michaela Sagitariová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Vendula Bednářová&lt;br /&gt;
    - Negativní reklama - používá se záměrně? Pokud ano, s jakým úspěchem?&lt;br /&gt;
    - Dnešní společnost začíná být reklamou a marketingovými tahy přesycena. Myslíte, že lidé mohou postupem času být vůči reklamě imunní?&lt;br /&gt;
    - Jak tomu předejít/zabránit?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Pavlína Božková&lt;br /&gt;
    - Jakou literaturu by jste mohl doporučit k tomuto tématu?&lt;br /&gt;
    - Co znamená &amp;quot;vystrčit hlavu z krabice&amp;quot;?&lt;br /&gt;
    - Jaké jsou dnešní základní segmenty marketingu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Šárka Gachová&lt;br /&gt;
*Jakým směrem, se podle Vás, bude ubírat knihovnictví v budoucnu?&lt;br /&gt;
*Co byste českým knihovnám doporučila nejvíce? Na co by se měly zaměřit/soustředit?&lt;br /&gt;
*Který z vašich úspěchů/ocenění Vám přinesl největší radost?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Lenka Kupková&lt;br /&gt;
*Jak dlouho jste pracovala na své knize Na houpačce nejen s knihovnou a v jakém nákladu vyšla? Nelákalo Vás věnovat se profesi spisovatelky na plný úvazek?&lt;br /&gt;
*Jak hodnotíte aktuální stav knihoven a jejich služeb v ČR (ve srovnání se zahraničím)?&lt;br /&gt;
*Uvažovala jste někdy o návratu do Velké Británie?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Kateřina Rovná &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak hodnotíte kvalitu výuky knihovnictví na FF UK v době, kdy jste tam studovala?&lt;br /&gt;
*Jaké bylo Vaše setkání s Václavem Havlem?&lt;br /&gt;
*Kdo Vám byl oporou, mimo rodiny, při Vašem obvinění z porušování pravidel hospodaření při výstavbě liberecké knihovny?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Jana Vrtělová&lt;br /&gt;
*Jakou nejcennější zkušenost jste získala při výstavbě liberecké knihovny?&lt;br /&gt;
*Jaký je Váš názor na současný vývoj a směr českého knihovnictví?&lt;br /&gt;
*Bylo pro Vás těžké napsat knihu Na houpačce nejen s knihovnou? Co Vám tato zkušenost přinesla?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Michaela Sagitariová&lt;br /&gt;
* Liberecká knihovna je architektonickým skvostem obdivovaným i v zahraničí. Jak moc je důležité pro moderní knihovnu prostředí, ve kterém se nachází?&lt;br /&gt;
*Jak úzká je spolupráce liberecké knihovny a městského zastupitelstva? Jakou &amp;quot;lobby&amp;quot; jste používala, když jste potřebovala prosadit zájmy knihovny?&lt;br /&gt;
*Jak si klienti vaší knihovny zvykali na nové služby?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eva Kaletová: Koľko knižných fondov máte založených? Koľko kníh obsahujú vaše knižné fondy? Sú všetky sprístupnené verejnosti?=== Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kateřina Blatná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Existují podobné projekty i v zahraničí, anebo se jedná o projekt ryze českého charakteru?''&lt;br /&gt;
*''Jaké vložené dokumenty/předměty se v knihách objevují nejčastěji? Objevila se v nějaké knize obzvláště zajímavá kuriozita?''&lt;br /&gt;
*''Uvažuje se také nad vytvořením osobních knihoven současných významných osobností? Nese to s sebou nějaké komplikace?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Marta Konířová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak nakládat s dokumenty původního vlastníka vloženými do knih (lístky s poznámkami, fotografie, průkazky ap.) – nechat v knize, nebo uložit samostatně? Pokud zůstanou v knize, nehrozí nebezpečí ztráty (vypadnou z knihy, budou založeny jinam)?''&lt;br /&gt;
*''Jak postupovat při popisu, příp. přepisu vpisků majitele? (Nečitelnost, pochybnosti o autorství, nesrozumitelnost osobních poznámek a zkratek ap.)''&lt;br /&gt;
*''Zaznamenaly paměťové instituce po zveřejnění podrobných popisů knih z osobních knihoven nějaké negativní jevy (např. krádeže cennějších exlibris)?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Dělají se nějaké změny (např. změna řazení knih) při zpracovávání fondu v osobních knihovnách?''&lt;br /&gt;
*''Jak se osobní knihovny zpřístupňují veřejnosti?''&lt;br /&gt;
*''Jaké projekty s osobními knihovnami u nás probíhají v tuto chvíli?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Eva Kaletová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Michal Šerák: Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Šárka Gachová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zaměřujete se na nějakou věkovou skupinu více?&lt;br /&gt;
*Jak vypadá vzdělávání dospělých v ČR ve srovnání se zahraničím?&lt;br /&gt;
*Máte zkušenost se vzděláváním minorit / sociálně vyloučených? (etnik, přistěhovalců, bezdomovců atp.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Kateřina Rovná &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak hodnotíte kvalitu univerzit volného času, které organizují knihovny? &lt;br /&gt;
*Co je největší bariérou dalšího vzdělávání u dospělých? &lt;br /&gt;
*Jak se k organizování aktivit, podproující celoživotní vzdělávání, staví knihovníci?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.Vendula Bednářová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.Norbert Bago&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Aké sú možnosti vzdelávania dospelých v knihovne?&lt;br /&gt;
*Aké typy vzdelávania sú poskytnuté?&lt;br /&gt;
*Na akých projektoch pracujete v oblasti vzdelávania dospelých v knihovnách?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Martin Solnička ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kulíková Markéta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak řešíte ochranu citlivých údajů?&lt;br /&gt;
*Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?&lt;br /&gt;
*Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Děchtěrenková Ilona&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?&lt;br /&gt;
*Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?&lt;br /&gt;
*Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Miroslav Paclík ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?&lt;br /&gt;
*Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?&lt;br /&gt;
*Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Eva Králíčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Stane se Čína patentovou velmocí?&lt;br /&gt;
*Brzdí patenty vývoj?&lt;br /&gt;
*Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Tomáš Vojta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot;&amp;gt;Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot;&amp;gt;Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot;&amp;gt;Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Michal Reiter ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kulíková Markéta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Děchtěrenková Ilona&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto &amp;quot;trestáno&amp;quot;?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Lucie Kratochvílová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?&lt;br /&gt;
*Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?&lt;br /&gt;
*Jakým způsobem je financována česká wikipedie?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Eva Lesenková ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Petra Šolcová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?&lt;br /&gt;
*O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?&lt;br /&gt;
*Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Vojtek Vladimir&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?&lt;br /&gt;
*Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?&lt;br /&gt;
*Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Petr Říha ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''&lt;br /&gt;
*''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''&lt;br /&gt;
*''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Roman Koranda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''&lt;br /&gt;
*''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''&lt;br /&gt;
*''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Markéta Vymazalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''&lt;br /&gt;
*''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''&lt;br /&gt;
*''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''&lt;br /&gt;
*''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''&lt;br /&gt;
*''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Vladimíra Váňová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''&lt;br /&gt;
*''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov &amp;quot;pomohlo&amp;quot;?''&lt;br /&gt;
*''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''&lt;br /&gt;
*''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lukáš Kypus ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Lucie Mlýnková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''&lt;br /&gt;
*''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''&lt;br /&gt;
*''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šárka Gachová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''&lt;br /&gt;
*''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''&lt;br /&gt;
*''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Lenka Kvapilová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''&lt;br /&gt;
*''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Martina Snozová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''&lt;br /&gt;
*''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''&lt;br /&gt;
*''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''&lt;br /&gt;
*''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''&lt;br /&gt;
*''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaroslav Vaňous ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Lucie Kratochvílová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jaké jsou základní postupy metody orální historie?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Zná zpovídaný otázky dopředu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Monika Machovská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Igor Szöke ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Lenka Matušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Pavlína Božková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''&lt;br /&gt;
*''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-- Je zde stále prostor pro inovaci?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Martin Hájek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení&amp;amp;nbsp;?''&lt;br /&gt;
*''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''&lt;br /&gt;
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako &amp;quot;senior researcher&amp;quot; ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Pavlína Habrovanská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké další nástroje k tomu používáte?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tomáš Čížek ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;2. Hana Ohlídalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''&lt;br /&gt;
*''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire &amp;quot;studentská data studentům&amp;quot;?&amp;amp;nbsp;''&lt;br /&gt;
*''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného? &amp;amp;nbsp;''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;3. Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''&lt;br /&gt;
*''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''&lt;br /&gt;
*''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Kristýna Macháčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''&lt;br /&gt;
*''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''&lt;br /&gt;
*''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''&lt;br /&gt;
*''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vít Šisler ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?&lt;br /&gt;
*Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?&lt;br /&gt;
*Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''&lt;br /&gt;
*''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''&lt;br /&gt;
*''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''&lt;br /&gt;
*''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''&lt;br /&gt;
*''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Martin Hájek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?''&lt;br /&gt;
*''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?''&lt;br /&gt;
*''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Ondřej Kašpárek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?&lt;br /&gt;
*Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?&lt;br /&gt;
*Plánujete &amp;quot;přetvořit&amp;quot; do podoby hry i historii po roce 1989?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Martin Svoboda ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Vojtek Vladimir&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;3. Alžbeta Šellengová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Eva Kaletová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Matěj Málek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?'' ''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?'' ''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Jaká je HW náročnost celého systému?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Kde vidíte CASLIN za 20 let?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaromír Talíř ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Iva Slabá&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''&lt;br /&gt;
*''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''&lt;br /&gt;
*''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''&lt;br /&gt;
*''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''&lt;br /&gt;
*''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''&lt;br /&gt;
*''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Šárka Gachová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)''&lt;br /&gt;
*''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?''&lt;br /&gt;
*''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Martina Snozová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''&lt;br /&gt;
*''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''&lt;br /&gt;
*''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&amp;diff=35704</id>
		<title>KISK:Blok expertů/Témata pro magistry</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&amp;diff=35704"/>
		<updated>2013-09-24T16:31:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: /* Marcel Láža: BigData vs. analýza &amp;quot;normálních&amp;quot; dat */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Požadavky na shrnutí přednášek ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 25. září 2013'''. Ke každému se může zapsat max. 4 studenti, do naplnění kapacity si lze vybrat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) a nebanální odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položíte min. jeden dotaz, pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, bude položený dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (tj. do 17:25) znemožní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Mgr. Alžbětu Karolyiovou - karolyiova@phil.muni.cz).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přihlašování k tématům na podzim 2013 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání v 21. století ===&lt;br /&gt;
Hanka Habermannová&lt;br /&gt;
*'' Jak efektivní je online výuka na českých vysokých školách? ''&lt;br /&gt;
*'' Myslíte si, že MOOC kurzy budou v dohledné době tvořit součást školního rozvrhu?''&lt;br /&gt;
*'' Na jaké technologie ve vzdělávání je potřeba se zaměřit a se kterými naopak ztrácíme čas?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Marta Konířová&lt;br /&gt;
*'' Jaké změny českého školství považujete za žádoucí a jaké za současných ekonomických a politických podmínek za možné? ''&lt;br /&gt;
*''Jak souvisí síťová gramotnost se sociální gramotností?''&lt;br /&gt;
*''Jak moderní technologie mohou ovlivnit rovný přístup ke vzdělávání?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Katarína Hečková&lt;br /&gt;
*''Myslíte si že by bolo možné vo vyučovacom procese na stredných a základných školách nahraniť knihy a zošity tabletmi?&lt;br /&gt;
*''Je podľa Vás potrebné v súčasnosti učiť deti písať v škole písaným písmom?&lt;br /&gt;
*'' Koľko ideálne HDP by sa malo v ČR investovať do školstva? (V roku 2013 išlo do škôl 3,11 % HDP) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Alžběta Lukšů&lt;br /&gt;
*'' Do jaké míry jsou české školy a čeští učitelé připraveni plně využívat možností nových digitálních technologií?&lt;br /&gt;
*'' Jaké jsou možnosti využívání nových technologií ve vzdělávání dětí s poruchami učení (ADHD, dyslexie, dysgrafie)?&lt;br /&gt;
*'' Pomohou nové technologie ve vzdělávání zvýšit motivaci a zájem dětí o učení?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lada Kadaníková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veronika Víšková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pavla Macháčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pavel Rankov: Digitální technologie a procesy remediace v kultuře ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ľudovít Nápoký&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Vendula Bednářová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Jaroslava Dvořáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bude upřesněno: Bude upřesněno === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''&lt;br /&gt;
*''&lt;br /&gt;
*''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Floriánová Žaneta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''&lt;br /&gt;
*''&lt;br /&gt;
*''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Davit Šmehlík&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''&lt;br /&gt;
*''&lt;br /&gt;
*''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Tomáš Vorálek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''&lt;br /&gt;
*''&lt;br /&gt;
*''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií ===&lt;br /&gt;
Hanka Habermannová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lucie Lindrová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Marta Konířová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kateřina Kopecká&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== František Bartes: Nové pojetí Competitive Intelligence ===&lt;br /&gt;
Tomáš Marek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Alžběta Lukšů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lea Mentlíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Miroslava Brázdová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== David Spáčil: Predikce videotrendů v blízké budoucnosti ===&lt;br /&gt;
Filip Kocián&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hana Konečná&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Martina Antlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blanka Justová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Michal Bláha: Nové přístupy ke zjišťování zákaznické spokojenosti === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''&lt;br /&gt;
*''&lt;br /&gt;
*''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Marcela Střelcová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''&lt;br /&gt;
*''&lt;br /&gt;
*''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''&lt;br /&gt;
*''&lt;br /&gt;
*''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''&lt;br /&gt;
*''&lt;br /&gt;
*''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pavlína Louženská: Happiness Designer Wanted === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hana Sychrová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klára Kašparová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Michal Konečný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Radomír Šuhej&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Adéla Kunteová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Marcel Láža: BigData vs. analýza &amp;quot;normálních&amp;quot; dat ===&lt;br /&gt;
Hana Konečná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vendula Bednářová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lukáš Konarovský: Webová aplikace jako služba ===&lt;br /&gt;
Jakub Forman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Michal Konečný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martina Antlová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lukáš Nevosád: Mobilní aplikace ===&lt;br /&gt;
''téma bude upřesněno'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Adéla Kunteová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přihlašování k tématům na jaře 2013 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?''&lt;br /&gt;
*''Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)''&lt;br /&gt;
*''Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Anna Mikulášková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou možnosti využití počítačového zpracování emocí?''&lt;br /&gt;
*''Jakým směrem se tento obor bude vyvíjet do budoucna? Jaké změny může přinést třeba pro vzdělávání a zdravotnictví?''&lt;br /&gt;
*''Budou počítače někdy schopné detailně rozpoznat širokou škálu emocí, kterou disponují lidé?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak detailně je třeba mít zpracovaný business plán, aby bylo možné pomýšlet na získání investora, příp. úvěru v bance?''&lt;br /&gt;
*''Jaký typ projektů ve Starcube preferujete - např. z hlediska odvětví, počtu zapojených lidí, vlastních financí, míry inovace?''&lt;br /&gt;
*''Máte informace, statistiky, jak se vede firmám, které již opustily Váš akcelerátor? A pokud ano, uveďte prosím ty v současnosti nejúspěšnější.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Je důležitější nápad, nebo složení týmu?''&lt;br /&gt;
*''Čím se liší startup od projektu?''&lt;br /&gt;
*''Jaká je pravděpodobnost, že startup bude úspěšný?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. František Dalecký&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak hodnotíte úroveň místních mentorů a jejich vliv na úspěch českých startupů?''&lt;br /&gt;
*''Které české startupy považujete za nejúspěšnější a v čem by se od nich měli ostatní poučit?''&lt;br /&gt;
*''Jak hodnotíte způsob přípravy českých vysokých škol na podnikání v IT byznysu?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Hana Habermannová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jakým způsobem je JIC nebo Starcube napojen na zahraniční akcelerátory a např. Silicon Valley?''&lt;br /&gt;
*''Teď je v kurzu lean startup jako přístup v budování startupů. Jak dlouho myslíte, že tento trend vydrží a co přijde potom?''&lt;br /&gt;
*''V čem se může česká startupová scéna učit např. od té americké?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Tomáš Vorálek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Podle jakého systému třídění se nejčastěji řadí notové záznamy?''&lt;br /&gt;
*''Jakým způsobem se tyto záznamy uchovávají oproti klasickým knižním''&lt;br /&gt;
*''Probíhá digitalizace těchto dokumentů?''&lt;br /&gt;
*''Jak se liší digitalizace notových záznamů oproti digitalizaci knih?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Je dobré při krizové komunikaci využívat dárky a úplatky? (např.: jízdné zdarma se společností)''&lt;br /&gt;
*''Je výhodné mít předpřipravené koncepty krizové komunikaci nebo raději řešit krizi &amp;quot;až přijde&amp;quot;?''&lt;br /&gt;
*''Liší se krizová komunikace na sociálních sítích a s médii?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Alžběta Lukšů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou možnosti a techniky získávání prostoru v médiích (mimo inzerce)?''&lt;br /&gt;
*''Do jaké míry lze krizovou komunikaci plánovat, když jejím principem je reakce na neplánované krizové situace?''&lt;br /&gt;
*''Která média vybírat pro maximální efektivitu krizové komunikace?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Marta Konířová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak má být provázána krizová komunikace s médii (vnější komunikace) s krizovou komunikací vnitřní (se zaměstnanci)? (Zaměstnanci se určitě nechtějí dozvídat negativní zprávy, např. o propouštění, z médií, na druhou stranu mohou negativní informace o stavu podniku „vynášet“, třeba i nevědomky.)''&lt;br /&gt;
*''Kdo a jak by měl vytvořit plány krizové komunikace?''&lt;br /&gt;
*''Co přesně označuje termín &amp;quot;nepřátelská média&amp;quot; a jak s nimi komunikovat?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Katarína Hečková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Aké chyby najčastejšie robia firmi pri krízovej komunikácií s médiami?''&lt;br /&gt;
*''Aké vlastnosti by mal mať predstaviteľ firmy, ktorý v krízových situáciach komunikuje s médiami?''&lt;br /&gt;
*''O aký typ kríz vo firmách sa najčastejšie zaujímajú české média v posledných rokoch? (ekonomické, úrazy/úmrtia na pracoviskum,...)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Můžete prosím uvést konkrétní příklady implementace technologií Cloud Computingu (CC) ve vzdělávání?''&lt;br /&gt;
*''V čem spatřujete výhody a nevýhody řešení postavených na CC proti klasickému přístupu spočívajícím ve využití vlastní ICT infrastruktury?''&lt;br /&gt;
*''Pokud se podílíte na konkrétním vzdělávacím projektu na bázi CC, prováděli jste komparativní analýzu nákladů vůči tradičnímu řešení? Pokud ano, s jakým výsledkem?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Má CC nějaká zásadní negativa?''&lt;br /&gt;
*''Jak jsme na tom v oblasti CC ve srovnání se světem, jaké můžeme očekávat trendy?''&lt;br /&gt;
*''Existují CC služby ve vzdělávání, které jsou pro školství zdarma?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Klára Jánská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Používáte vy sama cloud computing ve výuce? Pokud ano, jak to hodnotí vaši studenti?''&lt;br /&gt;
*''Kdy se u nás začal cloud computing ve vzdělávání využívat?''&lt;br /&gt;
*''Jak velké je nebezpečí při využívání CC v otázce zabezpečení soukromých dat a zachování autorství?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Michal Klajban&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké konkrétní CC služby doporučujete?''&lt;br /&gt;
*''Dá se kvalitní CC zajistit pomocí služeb poskytovaných zdarma?''&lt;br /&gt;
*''Existují služby specializované na CC ve vzdělávání?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== David Grudl: User Experience - poznejte své uživatele===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'' Bohužel nebylo známo téma přednášky předem. Po skončení přednášky byl můj dotaz na to, zda se v ČR nějaká firma UX profesionálně zabývá, položen kolegyní přede mnou. Další otázku jsem vzhledem k formě přednášky (spíše workshop s příklady a obecně platnými fakty než teorie a koncepce) a faktu, že jsem se celou dobu soustředil na zaznamenání přednášky pro její další zpracování, bohužel nepoložil. Domnívám se, že ostatní posluchači svými dotazy časový prostor pro diskuzi vrchovatě naplnili. Děkuji za pochopení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Norbert Bago&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Čo Vás viedlo k tomu že ste začali vytvárať vlastný framework?''&lt;br /&gt;
*''Aký je rozdiel medzi Nette a inými frameworkami?''&lt;br /&gt;
*''Proč je dobré využívať framework pri práci a jaky používate editor pri programovani&amp;amp;nbsp;?''&lt;br /&gt;
*''Jaké máte plány pri dalšom rozvoji Nette Frameworku?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Michal Klajban&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Se omlouvám, že jsem nedodal otázky, ale těžko něco vymýšlet na přednášku, jejíž téma neznám. Podle [http://www.slideshare.net/davidgrudl/bude-upesnno-na-barcamp-brno-2011 některých indicií] bych se asi měl připravit na něco z teorie pravděpodobnosti nebo života Montyho Halla, za jednu noc si na to ale netroufám. --[[Uživatel:Michal Klajban|Michal Klajban]] 27. 3. 2013, 18:41 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Alžběta Lukšů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Do jaké míry lze řídit tacitní, tedy těžko sdělitelné znalosti? Existují nějaké systémy, které toto usnadňují?''&lt;br /&gt;
*''Zavedení systému pro řízení znalostí je velmi nákladné. Vyplatí se i menším firmám?''&lt;br /&gt;
*''Jak lze motivovat zaměstnance k využívání systémů pro řízení znalostí? Stává se, že zaměstnanci své znalosti s ostatními sdílet nechtějí?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Tomáš Marek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''&amp;lt;del&amp;gt;Jak často provádíte VRI Audity, kdo je obvyklým zákazníkem (firmy, osoby)?&amp;lt;/del&amp;gt;''&lt;br /&gt;
*''&amp;lt;del&amp;gt;Kolik takový audit rámcově stojí, např. kontinuální intervenční analýza digitální stopy?&amp;lt;/del&amp;gt;''&lt;br /&gt;
*''&amp;lt;del&amp;gt;Jak se na to vy osobně díváte z pohledu soukromí?&amp;lt;/del&amp;gt;''&lt;br /&gt;
Otázky neodpovídaly konečnému obsahu přednášky, položil jsem tedy ve zbylém čase jiný dotaz relevantní obsahu přednášky.&lt;br /&gt;
*''Dle vašeho výkladu se tedy KM posouvá od zaměření na systém a procesy k zaměření na lidi. Díky tomu ovšem musí pracovat s diverzitou znalostních pracovníků, ať už generační, pohlavní nebo kulturní. Měl by podle Vás mít dokonalý znalostní manažer vzdělání také v oboru sociologie, psychologie nebo podobném?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Michal Klajban&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''V jakém rozmezí se pohybuje plat znalostního managera v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách?''&lt;br /&gt;
*''Jaké vzdělání je podle vás nejvhodnější pro znalostního managera?'' a&lt;br /&gt;
*''Existuje nějaký obor znalostního managementu? Resp. mohla byste jmenovat obor, který je mu nejblíže?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jakým způsobem přitahujete čtenáře do knihovny?''&lt;br /&gt;
*''Myslíte, že technická vybavenost přiláká čtenáře do knihovny (ve vašem případě studenty?)''&lt;br /&gt;
*''Narážíte na nějaké bariéry při inovaci knihovny? (například ve vedení knihovny či fakulty?)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Lenka Kupková&lt;br /&gt;
*''Jakou zajímavou inovaci jste v poslední době v knihovně realizovali?&lt;br /&gt;
*''Provádíte výuku informační gramotnosti?&lt;br /&gt;
*''Jaký je roční přírůstek knižního fondu Vaší knihovny a jak se roční přírůstky měnily v průběhu doby fungování knihovny?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Alžbeta Šellengová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Čo by ste označili za najväčší úspech Vašej knižnice?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Čo naopak, plánujete v dohľadnej dobe zmeniť poprípade zlepšiť?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Čím by podľa Vás mala disponovať každá dobrá knižnica?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jakými způsoby zjišťujete spokojenost/ potřeby vašich uživatelů?''&lt;br /&gt;
*''Co byste zhodnotila jako největší přednost vaší knihovny? Co k vám táhne čtenáře?''&lt;br /&gt;
*''Jaké máte plány s vaší knihovnou do budoucna? Jak vidíte budoucnost knihoven obecně?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Monika Machovská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké služby ve Vaší knihovně poskytujete?''&lt;br /&gt;
*''Zapojuje se Vaše knihovna do nějakých knihovnických nebo studentských projektů? Do jakých?''&lt;br /&gt;
*''Jak získáváte peníze na Vaše aktivity?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015 ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Matěj Málek&lt;br /&gt;
*''Kdo přesně se skrývá pod pojmem občanská komunita? Jaká je 'cílová skupina'? Jsou to občanští aktivisté, neziskové organizace, různé kulturní spolky nebo někdo jiný?''&lt;br /&gt;
*''Čím přesně chtějí knihovny podporovat činnosti těchto komunit? Co jim mohou dát navíc?''&lt;br /&gt;
*''Je součástí koncepce i nějaká podpora coworkingových aktivit? Například pro neziskové organizace atd.''&lt;br /&gt;
2. Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak hodláte dosáhnout toho, aby byly knihovní služby dle koncepce dostupné i v noci? Nebude motivovat knihovníky k nočním službám příliš složité a finančně nákladné? ''&lt;br /&gt;
*''Jakým způsobem je možné přimět potenciální uživatele, aby knihovnu začali v dnešní době upřednostňovat jako informační zdroj a podíleli se tak na vytváření komunit v knihovnách?''&lt;br /&gt;
*''Součástí koncepce je také vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Není tento bod v mnoha případech nereálný?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Hana Ohlídalová&lt;br /&gt;
*''V koncepci se mluví o propojení knihovny s dalšími informačními institucemi, které konkrétně by to podle vás měly být? A které to u vás reálně jsou?''&lt;br /&gt;
*''Co pro vás znamená „přívětivá otevírací doba“? Řešili jste otevírací dobu knihovny nějakým způsobem s uživateli?''&lt;br /&gt;
*''Co podle vás nejvíce ovlivňuje, zda se uživatel v knihovně cítí příjemně a rád v ní tráví čas? Je to prostředí, nabízené služby, akce a jiné možnosti trávení volného času, personál (přívětivost, odbornost), nebo ještě něco jiného?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Iva Slabá&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Jiří Krišpin&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Můžete uvést příklady komunitních aktivit, které probíhají v Městské knihovně v Kutné Hoře?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Jak by měly knihovny motivovat místní komunity k péči o ně?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Které moderní technologie mají podle Vás největší šanci přilákat komunity tvořené jejich uživateli do knihoven?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Martina Pelcová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Michaela Sagitariová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Vendula Bednářová&lt;br /&gt;
    - Negativní reklama - používá se záměrně? Pokud ano, s jakým úspěchem?&lt;br /&gt;
    - Dnešní společnost začíná být reklamou a marketingovými tahy přesycena. Myslíte, že lidé mohou postupem času být vůči reklamě imunní?&lt;br /&gt;
    - Jak tomu předejít/zabránit?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Pavlína Božková&lt;br /&gt;
    - Jakou literaturu by jste mohl doporučit k tomuto tématu?&lt;br /&gt;
    - Co znamená &amp;quot;vystrčit hlavu z krabice&amp;quot;?&lt;br /&gt;
    - Jaké jsou dnešní základní segmenty marketingu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Šárka Gachová&lt;br /&gt;
*Jakým směrem, se podle Vás, bude ubírat knihovnictví v budoucnu?&lt;br /&gt;
*Co byste českým knihovnám doporučila nejvíce? Na co by se měly zaměřit/soustředit?&lt;br /&gt;
*Který z vašich úspěchů/ocenění Vám přinesl největší radost?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Lenka Kupková&lt;br /&gt;
*Jak dlouho jste pracovala na své knize Na houpačce nejen s knihovnou a v jakém nákladu vyšla? Nelákalo Vás věnovat se profesi spisovatelky na plný úvazek?&lt;br /&gt;
*Jak hodnotíte aktuální stav knihoven a jejich služeb v ČR (ve srovnání se zahraničím)?&lt;br /&gt;
*Uvažovala jste někdy o návratu do Velké Británie?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Kateřina Rovná &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak hodnotíte kvalitu výuky knihovnictví na FF UK v době, kdy jste tam studovala?&lt;br /&gt;
*Jaké bylo Vaše setkání s Václavem Havlem?&lt;br /&gt;
*Kdo Vám byl oporou, mimo rodiny, při Vašem obvinění z porušování pravidel hospodaření při výstavbě liberecké knihovny?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Jana Vrtělová&lt;br /&gt;
*Jakou nejcennější zkušenost jste získala při výstavbě liberecké knihovny?&lt;br /&gt;
*Jaký je Váš názor na současný vývoj a směr českého knihovnictví?&lt;br /&gt;
*Bylo pro Vás těžké napsat knihu Na houpačce nejen s knihovnou? Co Vám tato zkušenost přinesla?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Michaela Sagitariová&lt;br /&gt;
* Liberecká knihovna je architektonickým skvostem obdivovaným i v zahraničí. Jak moc je důležité pro moderní knihovnu prostředí, ve kterém se nachází?&lt;br /&gt;
*Jak úzká je spolupráce liberecké knihovny a městského zastupitelstva? Jakou &amp;quot;lobby&amp;quot; jste používala, když jste potřebovala prosadit zájmy knihovny?&lt;br /&gt;
*Jak si klienti vaší knihovny zvykali na nové služby?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eva Kaletová: Koľko knižných fondov máte založených? Koľko kníh obsahujú vaše knižné fondy? Sú všetky sprístupnené verejnosti?=== Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kateřina Blatná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Existují podobné projekty i v zahraničí, anebo se jedná o projekt ryze českého charakteru?''&lt;br /&gt;
*''Jaké vložené dokumenty/předměty se v knihách objevují nejčastěji? Objevila se v nějaké knize obzvláště zajímavá kuriozita?''&lt;br /&gt;
*''Uvažuje se také nad vytvořením osobních knihoven současných významných osobností? Nese to s sebou nějaké komplikace?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Marta Konířová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak nakládat s dokumenty původního vlastníka vloženými do knih (lístky s poznámkami, fotografie, průkazky ap.) – nechat v knize, nebo uložit samostatně? Pokud zůstanou v knize, nehrozí nebezpečí ztráty (vypadnou z knihy, budou založeny jinam)?''&lt;br /&gt;
*''Jak postupovat při popisu, příp. přepisu vpisků majitele? (Nečitelnost, pochybnosti o autorství, nesrozumitelnost osobních poznámek a zkratek ap.)''&lt;br /&gt;
*''Zaznamenaly paměťové instituce po zveřejnění podrobných popisů knih z osobních knihoven nějaké negativní jevy (např. krádeže cennějších exlibris)?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Dělají se nějaké změny (např. změna řazení knih) při zpracovávání fondu v osobních knihovnách?''&lt;br /&gt;
*''Jak se osobní knihovny zpřístupňují veřejnosti?''&lt;br /&gt;
*''Jaké projekty s osobními knihovnami u nás probíhají v tuto chvíli?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Eva Kaletová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Michal Šerák: Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Šárka Gachová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zaměřujete se na nějakou věkovou skupinu více?&lt;br /&gt;
*Jak vypadá vzdělávání dospělých v ČR ve srovnání se zahraničím?&lt;br /&gt;
*Máte zkušenost se vzděláváním minorit / sociálně vyloučených? (etnik, přistěhovalců, bezdomovců atp.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Kateřina Rovná &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak hodnotíte kvalitu univerzit volného času, které organizují knihovny? &lt;br /&gt;
*Co je největší bariérou dalšího vzdělávání u dospělých? &lt;br /&gt;
*Jak se k organizování aktivit, podproující celoživotní vzdělávání, staví knihovníci?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.Vendula Bednářová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.Norbert Bago&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Aké sú možnosti vzdelávania dospelých v knihovne?&lt;br /&gt;
*Aké typy vzdelávania sú poskytnuté?&lt;br /&gt;
*Na akých projektoch pracujete v oblasti vzdelávania dospelých v knihovnách?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Martin Solnička ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kulíková Markéta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak řešíte ochranu citlivých údajů?&lt;br /&gt;
*Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?&lt;br /&gt;
*Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Děchtěrenková Ilona&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?&lt;br /&gt;
*Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?&lt;br /&gt;
*Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Miroslav Paclík ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?&lt;br /&gt;
*Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?&lt;br /&gt;
*Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Eva Králíčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Stane se Čína patentovou velmocí?&lt;br /&gt;
*Brzdí patenty vývoj?&lt;br /&gt;
*Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Tomáš Vojta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot;&amp;gt;Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot;&amp;gt;Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot;&amp;gt;Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Michal Reiter ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kulíková Markéta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Děchtěrenková Ilona&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto &amp;quot;trestáno&amp;quot;?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Lucie Kratochvílová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?&lt;br /&gt;
*Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?&lt;br /&gt;
*Jakým způsobem je financována česká wikipedie?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Eva Lesenková ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Petra Šolcová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?&lt;br /&gt;
*O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?&lt;br /&gt;
*Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Vojtek Vladimir&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?&lt;br /&gt;
*Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?&lt;br /&gt;
*Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Petr Říha ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''&lt;br /&gt;
*''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''&lt;br /&gt;
*''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Roman Koranda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''&lt;br /&gt;
*''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''&lt;br /&gt;
*''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Markéta Vymazalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''&lt;br /&gt;
*''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''&lt;br /&gt;
*''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''&lt;br /&gt;
*''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''&lt;br /&gt;
*''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Vladimíra Váňová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''&lt;br /&gt;
*''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov &amp;quot;pomohlo&amp;quot;?''&lt;br /&gt;
*''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''&lt;br /&gt;
*''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lukáš Kypus ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Lucie Mlýnková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''&lt;br /&gt;
*''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''&lt;br /&gt;
*''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šárka Gachová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''&lt;br /&gt;
*''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''&lt;br /&gt;
*''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Lenka Kvapilová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''&lt;br /&gt;
*''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Martina Snozová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''&lt;br /&gt;
*''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''&lt;br /&gt;
*''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''&lt;br /&gt;
*''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''&lt;br /&gt;
*''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaroslav Vaňous ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Lucie Kratochvílová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jaké jsou základní postupy metody orální historie?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Zná zpovídaný otázky dopředu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Monika Machovská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Igor Szöke ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Lenka Matušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Pavlína Božková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''&lt;br /&gt;
*''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-- Je zde stále prostor pro inovaci?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Martin Hájek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení&amp;amp;nbsp;?''&lt;br /&gt;
*''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''&lt;br /&gt;
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako &amp;quot;senior researcher&amp;quot; ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Pavlína Habrovanská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké další nástroje k tomu používáte?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tomáš Čížek ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;2. Hana Ohlídalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''&lt;br /&gt;
*''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire &amp;quot;studentská data studentům&amp;quot;?&amp;amp;nbsp;''&lt;br /&gt;
*''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného? &amp;amp;nbsp;''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;3. Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''&lt;br /&gt;
*''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''&lt;br /&gt;
*''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Kristýna Macháčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''&lt;br /&gt;
*''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''&lt;br /&gt;
*''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''&lt;br /&gt;
*''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vít Šisler ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?&lt;br /&gt;
*Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?&lt;br /&gt;
*Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''&lt;br /&gt;
*''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''&lt;br /&gt;
*''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''&lt;br /&gt;
*''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''&lt;br /&gt;
*''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Martin Hájek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?''&lt;br /&gt;
*''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?''&lt;br /&gt;
*''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Ondřej Kašpárek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?&lt;br /&gt;
*Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?&lt;br /&gt;
*Plánujete &amp;quot;přetvořit&amp;quot; do podoby hry i historii po roce 1989?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Martin Svoboda ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Vojtek Vladimir&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;3. Alžbeta Šellengová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Eva Kaletová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Matěj Málek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?'' ''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?'' ''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Jaká je HW náročnost celého systému?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Kde vidíte CASLIN za 20 let?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaromír Talíř ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Iva Slabá&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''&lt;br /&gt;
*''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''&lt;br /&gt;
*''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''&lt;br /&gt;
*''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''&lt;br /&gt;
*''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''&lt;br /&gt;
*''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Šárka Gachová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)''&lt;br /&gt;
*''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?''&lt;br /&gt;
*''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Martina Snozová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''&lt;br /&gt;
*''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''&lt;br /&gt;
*''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&amp;diff=28741</id>
		<title>KISK:Blok expertů/Témata pro magistry</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&amp;diff=28741"/>
		<updated>2013-02-16T19:49:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Požadavky na shrnutí přednášek ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 3. března 2013'''. Ke každému se může zapsat max. 5 studentů, do naplnění kapacity si lze vybrat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) a nebanální odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položíte min. jeden dotaz, pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, bude položený dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (tj. do 17:25) znemožní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na &amp;lt;a href=&amp;quot;[http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]&amp;quot;&amp;gt;Inflow&amp;amp;lt;/a&amp;amp;gt;. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na &amp;lt;a href=&amp;quot;[http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]&amp;quot;&amp;gt;Inflow&amp;amp;lt;/a&amp;amp;gt; (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu PhDr. Pavlu Kovářovou - &amp;lt;a href=&amp;quot;[mailto:kovarova@phil.muni.cz mailto:kovarova@phil.muni.cz]&amp;quot;&amp;gt;[mailto:kovarova@phil.muni.cz mailto:kovarova@phil.muni.cz]&amp;amp;lt;/a&amp;amp;gt;)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?''&lt;br /&gt;
*''Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)''&lt;br /&gt;
*''Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů===&lt;br /&gt;
1. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách===&lt;br /&gt;
1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===&lt;br /&gt;
1.  Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání===&lt;br /&gt;
1. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===&lt;br /&gt;
1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===&lt;br /&gt;
1. Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===&lt;br /&gt;
1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===&lt;br /&gt;
1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===&lt;br /&gt;
1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===&lt;br /&gt;
1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Martin Solnička ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kulíková Markéta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak řešíte ochranu citlivých údajů?&lt;br /&gt;
*Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?&lt;br /&gt;
*Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Děchtěrenková Ilona&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?&lt;br /&gt;
*Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?&lt;br /&gt;
*Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Miroslav Paclík ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?&lt;br /&gt;
*Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?&lt;br /&gt;
*Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Eva Králíčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Stane se Čína patentovou velmocí?&lt;br /&gt;
*Brzdí patenty vývoj?&lt;br /&gt;
*Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Tomáš Vojta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot;&amp;gt;Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot;&amp;gt;Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot;&amp;gt;Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Michal Reiter ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kulíková Markéta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Děchtěrenková Ilona&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto &amp;quot;trestáno&amp;quot;?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Lucie Kratochvílová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?&lt;br /&gt;
*Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?&lt;br /&gt;
*Jakým způsobem je financována česká wikipedie?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Eva Lesenková ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Petra Šolcová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?&lt;br /&gt;
*O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?&lt;br /&gt;
*Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Kateřina Rovná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kterou konkrétní akci v rámci týdne knihoven (ČTI, ŽIJ ZDRAVĚ!) hodnotíte jako nejvydařenější?&lt;br /&gt;
*Znáte již témata vzdělávání zdravotnických knihovníků na rok 2013? (Program vzdělávání knihovnicko-informačních pracovníků ve zdravotnictví)&lt;br /&gt;
*Jak hodnotíte současný stav naplnění Koncepce pro rozvoj zdravotnických knihoven 2011-2014?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Vojtek Vladimir&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?&lt;br /&gt;
*Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?&lt;br /&gt;
*Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Petr Říha ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''&lt;br /&gt;
*''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''&lt;br /&gt;
*''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Roman Koranda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''&lt;br /&gt;
*''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''&lt;br /&gt;
*''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Markéta Vymazalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''&lt;br /&gt;
*''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''&lt;br /&gt;
*''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''&lt;br /&gt;
*''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''&lt;br /&gt;
*''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Vladimíra Váňová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''&lt;br /&gt;
*''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov &amp;quot;pomohlo&amp;quot;?''&lt;br /&gt;
*''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''&lt;br /&gt;
*''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lukáš Kypus ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Lucie Mlýnková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''&lt;br /&gt;
*''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''&lt;br /&gt;
*''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šárka Gachová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''&lt;br /&gt;
*''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''&lt;br /&gt;
*''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Lenka Kvapilová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''&lt;br /&gt;
*''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Martina Snozová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''&lt;br /&gt;
*''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''&lt;br /&gt;
*''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''&lt;br /&gt;
*''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''&lt;br /&gt;
*''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaroslav Vaňous ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Lucie Kratochvílová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jaké jsou základní postupy metody orální historie?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Zná zpovídaný otázky dopředu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Monika Machovská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Igor Szöke ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Lenka Matušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Pavlína Božková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''&lt;br /&gt;
*''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-- Je zde stále prostor pro inovaci?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Martin Hájek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení&amp;amp;nbsp;?''&lt;br /&gt;
*''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''&lt;br /&gt;
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako &amp;quot;senior researcher&amp;quot; ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Pavlína Habrovanská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké další nástroje k tomu používáte?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tomáš Čížek ===&lt;br /&gt;
1. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Hana Ohlídalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''&lt;br /&gt;
*''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire &amp;quot;studentská data studentům&amp;quot;?&amp;amp;nbsp;''&lt;br /&gt;
*''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného? &amp;amp;nbsp;''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;3. Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''&lt;br /&gt;
*''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''&lt;br /&gt;
*''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Kristýna Macháčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''&lt;br /&gt;
*''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''&lt;br /&gt;
*''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''&lt;br /&gt;
*''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
lt;/p&amp;amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vít Šisler ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?&lt;br /&gt;
*Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?&lt;br /&gt;
*Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''&lt;br /&gt;
*''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''&lt;br /&gt;
*''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''&lt;br /&gt;
*''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''&lt;br /&gt;
*''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Martin Hájek&lt;br /&gt;
*''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?&lt;br /&gt;
*''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?&lt;br /&gt;
*''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Ondřej Kašpárek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?&lt;br /&gt;
*Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?&lt;br /&gt;
*Plánujete &amp;quot;přetvořit&amp;quot; do podoby hry i historii po roce 1989?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Martin Svoboda ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kateřina Rovná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je nějaký konkrétní problém, který se týká CASLINU a je v řešení?&lt;br /&gt;
Můžete jmenovat, kteří lidé stáli u hlavního vývoje CASLINU?&lt;br /&gt;
Na co konkrétně byly použity získané příspěvky a granty při rozvoji CASLINU?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Vojtek Vladimir&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?&lt;br /&gt;
''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Alžbeta Šellengová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Eva Kaletová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?&lt;br /&gt;
''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Matěj Málek&lt;br /&gt;
''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?''&lt;br /&gt;
''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?''&lt;br /&gt;
''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Jaká je HW náročnost celého systému?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Kde vidíte CASLIN za 20 let?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaromír Talíř ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Iva Slabá&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''&lt;br /&gt;
*''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jan Viskot&lt;br /&gt;
*''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''&lt;br /&gt;
*''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''&lt;br /&gt;
*''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''&lt;br /&gt;
*''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''&lt;br /&gt;
*''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Šárka Gachová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)&lt;br /&gt;
*''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?&lt;br /&gt;
*''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Martina Snozová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''&lt;br /&gt;
*''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''&lt;br /&gt;
*''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&amp;diff=28740</id>
		<title>KISK:Blok expertů/Témata pro magistry</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&amp;diff=28740"/>
		<updated>2013-02-16T19:48:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: /* Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Požadavky na shrnutí přednášek ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 3. března 2013'''. Ke každému se může zapsat max. 5 studentů, do naplnění kapacity si lze vybrat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) a nebanální odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položíte min. jeden dotaz, pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, bude položený dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (tj. do 17:25) znemožní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na &amp;lt;a href=&amp;quot;[http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]&amp;quot;&amp;gt;Inflow&amp;amp;lt;/a&amp;amp;gt;. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na &amp;lt;a href=&amp;quot;[http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]&amp;quot;&amp;gt;Inflow&amp;amp;lt;/a&amp;amp;gt; (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu PhDr. Pavlu Kovářovou - &amp;lt;a href=&amp;quot;[mailto:kovarova@phil.muni.cz mailto:kovarova@phil.muni.cz]&amp;quot;&amp;gt;[mailto:kovarova@phil.muni.cz mailto:kovarova@phil.muni.cz]&amp;amp;lt;/a&amp;amp;gt;)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů===&lt;br /&gt;
1. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách===&lt;br /&gt;
1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===&lt;br /&gt;
1.  Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání===&lt;br /&gt;
1. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===&lt;br /&gt;
1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===&lt;br /&gt;
1. Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===&lt;br /&gt;
1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===&lt;br /&gt;
1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===&lt;br /&gt;
1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===&lt;br /&gt;
1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Martin Solnička ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kulíková Markéta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak řešíte ochranu citlivých údajů?&lt;br /&gt;
*Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?&lt;br /&gt;
*Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Děchtěrenková Ilona&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?&lt;br /&gt;
*Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?&lt;br /&gt;
*Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Miroslav Paclík ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?&lt;br /&gt;
*Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?&lt;br /&gt;
*Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Eva Králíčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Stane se Čína patentovou velmocí?&lt;br /&gt;
*Brzdí patenty vývoj?&lt;br /&gt;
*Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Tomáš Vojta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot;&amp;gt;Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot;&amp;gt;Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot;&amp;gt;Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Michal Reiter ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kulíková Markéta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Děchtěrenková Ilona&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto &amp;quot;trestáno&amp;quot;?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Lucie Kratochvílová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?&lt;br /&gt;
*Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?&lt;br /&gt;
*Jakým způsobem je financována česká wikipedie?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Eva Lesenková ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Petra Šolcová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?&lt;br /&gt;
*O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?&lt;br /&gt;
*Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Kateřina Rovná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kterou konkrétní akci v rámci týdne knihoven (ČTI, ŽIJ ZDRAVĚ!) hodnotíte jako nejvydařenější?&lt;br /&gt;
*Znáte již témata vzdělávání zdravotnických knihovníků na rok 2013? (Program vzdělávání knihovnicko-informačních pracovníků ve zdravotnictví)&lt;br /&gt;
*Jak hodnotíte současný stav naplnění Koncepce pro rozvoj zdravotnických knihoven 2011-2014?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Vojtek Vladimir&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?&lt;br /&gt;
*Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?&lt;br /&gt;
*Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Petr Říha ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''&lt;br /&gt;
*''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''&lt;br /&gt;
*''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Roman Koranda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''&lt;br /&gt;
*''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''&lt;br /&gt;
*''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Markéta Vymazalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''&lt;br /&gt;
*''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''&lt;br /&gt;
*''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''&lt;br /&gt;
*''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''&lt;br /&gt;
*''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Vladimíra Váňová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''&lt;br /&gt;
*''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov &amp;quot;pomohlo&amp;quot;?''&lt;br /&gt;
*''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''&lt;br /&gt;
*''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lukáš Kypus ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Lucie Mlýnková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''&lt;br /&gt;
*''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''&lt;br /&gt;
*''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šárka Gachová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''&lt;br /&gt;
*''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''&lt;br /&gt;
*''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Lenka Kvapilová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''&lt;br /&gt;
*''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Martina Snozová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''&lt;br /&gt;
*''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''&lt;br /&gt;
*''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''&lt;br /&gt;
*''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''&lt;br /&gt;
*''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaroslav Vaňous ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Lucie Kratochvílová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jaké jsou základní postupy metody orální historie?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Zná zpovídaný otázky dopředu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Monika Machovská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Igor Szöke ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Lenka Matušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Pavlína Božková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''&lt;br /&gt;
*''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-- Je zde stále prostor pro inovaci?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Martin Hájek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení&amp;amp;nbsp;?''&lt;br /&gt;
*''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''&lt;br /&gt;
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako &amp;quot;senior researcher&amp;quot; ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Pavlína Habrovanská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké další nástroje k tomu používáte?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tomáš Čížek ===&lt;br /&gt;
1. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Hana Ohlídalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''&lt;br /&gt;
*''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire &amp;quot;studentská data studentům&amp;quot;?&amp;amp;nbsp;''&lt;br /&gt;
*''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného? &amp;amp;nbsp;''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;3. Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''&lt;br /&gt;
*''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''&lt;br /&gt;
*''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Kristýna Macháčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''&lt;br /&gt;
*''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''&lt;br /&gt;
*''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''&lt;br /&gt;
*''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
lt;/p&amp;amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vít Šisler ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?&lt;br /&gt;
*Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?&lt;br /&gt;
*Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''&lt;br /&gt;
*''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''&lt;br /&gt;
*''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''&lt;br /&gt;
*''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''&lt;br /&gt;
*''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Martin Hájek&lt;br /&gt;
*''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?&lt;br /&gt;
*''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?&lt;br /&gt;
*''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Ondřej Kašpárek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?&lt;br /&gt;
*Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?&lt;br /&gt;
*Plánujete &amp;quot;přetvořit&amp;quot; do podoby hry i historii po roce 1989?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Martin Svoboda ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kateřina Rovná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je nějaký konkrétní problém, který se týká CASLINU a je v řešení?&lt;br /&gt;
Můžete jmenovat, kteří lidé stáli u hlavního vývoje CASLINU?&lt;br /&gt;
Na co konkrétně byly použity získané příspěvky a granty při rozvoji CASLINU?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Vojtek Vladimir&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?&lt;br /&gt;
''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Alžbeta Šellengová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Eva Kaletová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?&lt;br /&gt;
''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Matěj Málek&lt;br /&gt;
''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?''&lt;br /&gt;
''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?''&lt;br /&gt;
''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Jaká je HW náročnost celého systému?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Kde vidíte CASLIN za 20 let?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaromír Talíř ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Iva Slabá&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''&lt;br /&gt;
*''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jan Viskot&lt;br /&gt;
*''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''&lt;br /&gt;
*''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''&lt;br /&gt;
*''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''&lt;br /&gt;
*''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''&lt;br /&gt;
*''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Šárka Gachová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)&lt;br /&gt;
*''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?&lt;br /&gt;
*''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Martina Snozová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''&lt;br /&gt;
*''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''&lt;br /&gt;
*''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&amp;diff=28739</id>
		<title>KISK:Blok expertů/Témata pro magistry</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&amp;diff=28739"/>
		<updated>2013-02-16T19:47:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: /* Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Požadavky na shrnutí přednášek ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 3. března 2013'''. Ke každému se může zapsat max. 5 studentů, do naplnění kapacity si lze vybrat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) a nebanální odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položíte min. jeden dotaz, pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, bude položený dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (tj. do 17:25) znemožní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na &amp;lt;a href=&amp;quot;[http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]&amp;quot;&amp;gt;Inflow&amp;amp;lt;/a&amp;amp;gt;. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na &amp;lt;a href=&amp;quot;[http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]&amp;quot;&amp;gt;Inflow&amp;amp;lt;/a&amp;amp;gt; (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu PhDr. Pavlu Kovářovou - &amp;lt;a href=&amp;quot;[mailto:kovarova@phil.muni.cz mailto:kovarova@phil.muni.cz]&amp;quot;&amp;gt;[mailto:kovarova@phil.muni.cz mailto:kovarova@phil.muni.cz]&amp;amp;lt;/a&amp;amp;gt;)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí===&lt;br /&gt;
1. Martina Snížková&lt;br /&gt;
Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?&lt;br /&gt;
Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)&lt;br /&gt;
Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů===&lt;br /&gt;
1. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách===&lt;br /&gt;
1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===&lt;br /&gt;
1.  Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání===&lt;br /&gt;
1. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===&lt;br /&gt;
1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===&lt;br /&gt;
1. Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===&lt;br /&gt;
1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===&lt;br /&gt;
1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===&lt;br /&gt;
1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===&lt;br /&gt;
1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Martin Solnička ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kulíková Markéta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak řešíte ochranu citlivých údajů?&lt;br /&gt;
*Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?&lt;br /&gt;
*Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Děchtěrenková Ilona&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?&lt;br /&gt;
*Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?&lt;br /&gt;
*Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Miroslav Paclík ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?&lt;br /&gt;
*Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?&lt;br /&gt;
*Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Eva Králíčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Stane se Čína patentovou velmocí?&lt;br /&gt;
*Brzdí patenty vývoj?&lt;br /&gt;
*Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Tomáš Vojta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot;&amp;gt;Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot;&amp;gt;Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot;&amp;gt;Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Michal Reiter ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kulíková Markéta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Děchtěrenková Ilona&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto &amp;quot;trestáno&amp;quot;?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Lucie Kratochvílová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?&lt;br /&gt;
*Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?&lt;br /&gt;
*Jakým způsobem je financována česká wikipedie?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Eva Lesenková ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Petra Šolcová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?&lt;br /&gt;
*O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?&lt;br /&gt;
*Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Kateřina Rovná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kterou konkrétní akci v rámci týdne knihoven (ČTI, ŽIJ ZDRAVĚ!) hodnotíte jako nejvydařenější?&lt;br /&gt;
*Znáte již témata vzdělávání zdravotnických knihovníků na rok 2013? (Program vzdělávání knihovnicko-informačních pracovníků ve zdravotnictví)&lt;br /&gt;
*Jak hodnotíte současný stav naplnění Koncepce pro rozvoj zdravotnických knihoven 2011-2014?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Vojtek Vladimir&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?&lt;br /&gt;
*Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?&lt;br /&gt;
*Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Petr Říha ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''&lt;br /&gt;
*''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''&lt;br /&gt;
*''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Roman Koranda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''&lt;br /&gt;
*''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''&lt;br /&gt;
*''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Markéta Vymazalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''&lt;br /&gt;
*''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''&lt;br /&gt;
*''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''&lt;br /&gt;
*''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''&lt;br /&gt;
*''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Vladimíra Váňová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''&lt;br /&gt;
*''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov &amp;quot;pomohlo&amp;quot;?''&lt;br /&gt;
*''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''&lt;br /&gt;
*''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lukáš Kypus ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Lucie Mlýnková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''&lt;br /&gt;
*''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''&lt;br /&gt;
*''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šárka Gachová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''&lt;br /&gt;
*''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''&lt;br /&gt;
*''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Lenka Kvapilová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''&lt;br /&gt;
*''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Martina Snozová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''&lt;br /&gt;
*''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''&lt;br /&gt;
*''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''&lt;br /&gt;
*''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''&lt;br /&gt;
*''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaroslav Vaňous ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Lucie Kratochvílová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jaké jsou základní postupy metody orální historie?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Zná zpovídaný otázky dopředu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Monika Machovská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Igor Szöke ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Lenka Matušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Pavlína Božková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''&lt;br /&gt;
*''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-- Je zde stále prostor pro inovaci?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Martin Hájek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení&amp;amp;nbsp;?''&lt;br /&gt;
*''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''&lt;br /&gt;
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako &amp;quot;senior researcher&amp;quot; ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Pavlína Habrovanská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké další nástroje k tomu používáte?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tomáš Čížek ===&lt;br /&gt;
1. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Hana Ohlídalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''&lt;br /&gt;
*''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire &amp;quot;studentská data studentům&amp;quot;?&amp;amp;nbsp;''&lt;br /&gt;
*''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného? &amp;amp;nbsp;''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;3. Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''&lt;br /&gt;
*''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''&lt;br /&gt;
*''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Kristýna Macháčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''&lt;br /&gt;
*''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''&lt;br /&gt;
*''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''&lt;br /&gt;
*''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
lt;/p&amp;amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vít Šisler ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?&lt;br /&gt;
*Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?&lt;br /&gt;
*Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''&lt;br /&gt;
*''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''&lt;br /&gt;
*''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''&lt;br /&gt;
*''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''&lt;br /&gt;
*''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Martin Hájek&lt;br /&gt;
*''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?&lt;br /&gt;
*''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?&lt;br /&gt;
*''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Ondřej Kašpárek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?&lt;br /&gt;
*Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?&lt;br /&gt;
*Plánujete &amp;quot;přetvořit&amp;quot; do podoby hry i historii po roce 1989?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Martin Svoboda ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kateřina Rovná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je nějaký konkrétní problém, který se týká CASLINU a je v řešení?&lt;br /&gt;
Můžete jmenovat, kteří lidé stáli u hlavního vývoje CASLINU?&lt;br /&gt;
Na co konkrétně byly použity získané příspěvky a granty při rozvoji CASLINU?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Vojtek Vladimir&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?&lt;br /&gt;
''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Alžbeta Šellengová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Eva Kaletová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?&lt;br /&gt;
''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Matěj Málek&lt;br /&gt;
''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?''&lt;br /&gt;
''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?''&lt;br /&gt;
''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Jaká je HW náročnost celého systému?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Kde vidíte CASLIN za 20 let?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaromír Talíř ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Iva Slabá&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''&lt;br /&gt;
*''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jan Viskot&lt;br /&gt;
*''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''&lt;br /&gt;
*''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''&lt;br /&gt;
*''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''&lt;br /&gt;
*''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''&lt;br /&gt;
*''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Šárka Gachová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)&lt;br /&gt;
*''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?&lt;br /&gt;
*''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Martina Snozová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''&lt;br /&gt;
*''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''&lt;br /&gt;
*''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&amp;diff=28680</id>
		<title>KISK:Blok expertů/Témata pro magistry</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&amp;diff=28680"/>
		<updated>2013-02-08T16:13:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: /* Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Požadavky na shrnutí přednášek ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 3. března 2013'''. Ke každému se může zapsat max. 5 studentů, do naplnění kapacity si lze vybrat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) a nebanální odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položíte min. jeden dotaz, pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, bude položený dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (tj. do 17:25) znemožní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na &amp;lt;a href=&amp;quot;[http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]&amp;quot;&amp;gt;Inflow&amp;amp;lt;/a&amp;amp;gt;. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na &amp;lt;a href=&amp;quot;[http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]&amp;quot;&amp;gt;Inflow&amp;amp;lt;/a&amp;amp;gt; (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu PhDr. Pavlu Kovářovou - &amp;lt;a href=&amp;quot;[mailto:kovarova@phil.muni.cz mailto:kovarova@phil.muni.cz]&amp;quot;&amp;gt;[mailto:kovarova@phil.muni.cz mailto:kovarova@phil.muni.cz]&amp;amp;lt;/a&amp;amp;gt;)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí===&lt;br /&gt;
1. Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů===&lt;br /&gt;
1. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách===&lt;br /&gt;
1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===&lt;br /&gt;
1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání===&lt;br /&gt;
1. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===&lt;br /&gt;
1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===&lt;br /&gt;
1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===&lt;br /&gt;
1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===&lt;br /&gt;
1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===&lt;br /&gt;
1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===&lt;br /&gt;
1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Martin Solnička ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kulíková Markéta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak řešíte ochranu citlivých údajů?&lt;br /&gt;
*Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?&lt;br /&gt;
*Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Děchtěrenková Ilona&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?&lt;br /&gt;
*Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?&lt;br /&gt;
*Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Miroslav Paclík ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?&lt;br /&gt;
*Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?&lt;br /&gt;
*Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Eva Králíčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Stane se Čína patentovou velmocí?&lt;br /&gt;
*Brzdí patenty vývoj?&lt;br /&gt;
*Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Tomáš Vojta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot;&amp;gt;Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot;&amp;gt;Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot;&amp;gt;Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Michal Reiter ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kulíková Markéta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Děchtěrenková Ilona&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto &amp;quot;trestáno&amp;quot;?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Lucie Kratochvílová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?&lt;br /&gt;
*Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?&lt;br /&gt;
*Jakým způsobem je financována česká wikipedie?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Eva Lesenková ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Petra Šolcová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?&lt;br /&gt;
*O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?&lt;br /&gt;
*Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Kateřina Rovná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kterou konkrétní akci v rámci týdne knihoven (ČTI, ŽIJ ZDRAVĚ!) hodnotíte jako nejvydařenější?&lt;br /&gt;
*Znáte již témata vzdělávání zdravotnických knihovníků na rok 2013? (Program vzdělávání knihovnicko-informačních pracovníků ve zdravotnictví)&lt;br /&gt;
*Jak hodnotíte současný stav naplnění Koncepce pro rozvoj zdravotnických knihoven 2011-2014?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Vojtek Vladimir&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?&lt;br /&gt;
*Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?&lt;br /&gt;
*Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Petr Říha ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''&lt;br /&gt;
*''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''&lt;br /&gt;
*''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Roman Koranda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''&lt;br /&gt;
*''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''&lt;br /&gt;
*''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Markéta Vymazalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''&lt;br /&gt;
*''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''&lt;br /&gt;
*''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''&lt;br /&gt;
*''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''&lt;br /&gt;
*''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Vladimíra Váňová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''&lt;br /&gt;
*''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov &amp;quot;pomohlo&amp;quot;?''&lt;br /&gt;
*''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''&lt;br /&gt;
*''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lukáš Kypus ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Lucie Mlýnková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''&lt;br /&gt;
*''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''&lt;br /&gt;
*''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šárka Gachová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''&lt;br /&gt;
*''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''&lt;br /&gt;
*''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Lenka Kvapilová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''&lt;br /&gt;
*''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Martina Snozová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''&lt;br /&gt;
*''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''&lt;br /&gt;
*''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''&lt;br /&gt;
*''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''&lt;br /&gt;
*''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaroslav Vaňous ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Lucie Kratochvílová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jaké jsou základní postupy metody orální historie?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Zná zpovídaný otázky dopředu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Monika Machovská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Igor Szöke ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Lenka Matušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Pavlína Božková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''&lt;br /&gt;
*''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-- Je zde stále prostor pro inovaci?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Martin Hájek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení&amp;amp;nbsp;?''&lt;br /&gt;
*''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''&lt;br /&gt;
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako &amp;quot;senior researcher&amp;quot; ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Pavlína Habrovanská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké další nástroje k tomu používáte?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tomáš Čížek ===&lt;br /&gt;
1. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Hana Ohlídalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''&lt;br /&gt;
*''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire &amp;quot;studentská data studentům&amp;quot;?&amp;amp;nbsp;''&lt;br /&gt;
*''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného? &amp;amp;nbsp;''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;3. Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''&lt;br /&gt;
*''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''&lt;br /&gt;
*''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Kristýna Macháčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''&lt;br /&gt;
*''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''&lt;br /&gt;
*''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''&lt;br /&gt;
*''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
lt;/p&amp;amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vít Šisler ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?&lt;br /&gt;
*Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?&lt;br /&gt;
*Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''&lt;br /&gt;
*''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''&lt;br /&gt;
*''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''&lt;br /&gt;
*''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''&lt;br /&gt;
*''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Martin Hájek&lt;br /&gt;
*''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?&lt;br /&gt;
*''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?&lt;br /&gt;
*''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Ondřej Kašpárek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?&lt;br /&gt;
*Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?&lt;br /&gt;
*Plánujete &amp;quot;přetvořit&amp;quot; do podoby hry i historii po roce 1989?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Martin Svoboda ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kateřina Rovná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je nějaký konkrétní problém, který se týká CASLINU a je v řešení?&lt;br /&gt;
Můžete jmenovat, kteří lidé stáli u hlavního vývoje CASLINU?&lt;br /&gt;
Na co konkrétně byly použity získané příspěvky a granty při rozvoji CASLINU?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Vojtek Vladimir&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?&lt;br /&gt;
''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Alžbeta Šellengová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Eva Kaletová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?&lt;br /&gt;
''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Matěj Málek&lt;br /&gt;
''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?''&lt;br /&gt;
''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?''&lt;br /&gt;
''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Jaká je HW náročnost celého systému?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Kde vidíte CASLIN za 20 let?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaromír Talíř ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Iva Slabá&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''&lt;br /&gt;
*''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jan Viskot&lt;br /&gt;
*''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''&lt;br /&gt;
*''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''&lt;br /&gt;
*''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''&lt;br /&gt;
*''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''&lt;br /&gt;
*''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Šárka Gachová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)&lt;br /&gt;
*''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?&lt;br /&gt;
*''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Martina Snozová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''&lt;br /&gt;
*''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''&lt;br /&gt;
*''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&amp;diff=25978</id>
		<title>KISK:Blok expertů/Témata pro magistry</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&amp;diff=25978"/>
		<updated>2012-11-21T20:57:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Požadavky na shrnutí přednášek ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 28. září 2012'''. Ke každému se může zapsat max. 5 studentů, do naplnění kapacity si lze vybrat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NOVĚ se zapsáním ke shrnutí přednášky hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Tyto dotazy pak na přednášce položíte, pokud odpověď na ně nebude dána již v přednášce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na &amp;lt;a href=&amp;quot;[http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]&amp;quot;&amp;gt;Inflow&amp;amp;lt;/a&amp;amp;gt;. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na &amp;lt;a href=&amp;quot;[http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]&amp;quot;&amp;gt;Inflow&amp;amp;lt;/a&amp;amp;gt; (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu PhDr. Pavlu Kovářovou - &amp;lt;a href=&amp;quot;[mailto:kovarova@phil.muni.cz mailto:kovarova@phil.muni.cz]&amp;quot;&amp;gt;[mailto:kovarova@phil.muni.cz mailto:kovarova@phil.muni.cz]&amp;amp;lt;/a&amp;amp;gt;)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Martin Solnička ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kulíková Markéta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak řešíte ochranu citlivých údajů?&lt;br /&gt;
*Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?&lt;br /&gt;
*Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Děchtěrenková Ilona&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?&lt;br /&gt;
*Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?&lt;br /&gt;
*Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Miroslav Paclík ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?&lt;br /&gt;
*Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?&lt;br /&gt;
*Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Eva Králíčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Stane se Čína patentovou velmocí?&lt;br /&gt;
*Brzdí patenty vývoj?&lt;br /&gt;
*Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Tomáš Vojta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot;&amp;gt;Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot;&amp;gt;Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot;&amp;gt;Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Michal Reiter ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kulíková Markéta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Děchtěrenková Ilona&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto &amp;quot;trestáno&amp;quot;?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Lucie Kratochvílová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?&lt;br /&gt;
*Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?&lt;br /&gt;
*Jakým způsobem je financována česká wikipedie?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Eva Lesenková ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Petra Šolcová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?&lt;br /&gt;
*O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?&lt;br /&gt;
*Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Kateřina Rovná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kterou konkrétní akci v rámci týdne knihoven (ČTI, ŽIJ ZDRAVĚ!) hodnotíte jako nejvydařenější?&lt;br /&gt;
*Znáte již témata vzdělávání zdravotnických knihovníků na rok 2013? (Program vzdělávání knihovnicko-informačních pracovníků ve zdravotnictví)&lt;br /&gt;
*Jak hodnotíte současný stav naplnění Koncepce pro rozvoj zdravotnických knihoven 2011-2014?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Vojtek Vladimir&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?&lt;br /&gt;
*Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?&lt;br /&gt;
*Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Petr Říha ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''&lt;br /&gt;
*''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''&lt;br /&gt;
*''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Roman Koranda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''&lt;br /&gt;
*''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''&lt;br /&gt;
*''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Markéta Vymazalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''&lt;br /&gt;
*''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''&lt;br /&gt;
*''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''&lt;br /&gt;
*''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''&lt;br /&gt;
*''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Vladimíra Váňová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''&lt;br /&gt;
*''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov &amp;quot;pomohlo&amp;quot;?''&lt;br /&gt;
*''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''&lt;br /&gt;
*''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lukáš Kypus ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Lucie Mlýnková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''&lt;br /&gt;
*''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''&lt;br /&gt;
*''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šárka Gachová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''&lt;br /&gt;
*''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''&lt;br /&gt;
*''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Lenka Kvapilová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''&lt;br /&gt;
*''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Martina Snozová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''&lt;br /&gt;
*''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''&lt;br /&gt;
*''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''&lt;br /&gt;
*''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''&lt;br /&gt;
*''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaroslav Vaňous ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Lucie Kratochvílová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jaké jsou základní postupy metody orální historie?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Zná zpovídaný otázky dopředu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Monika Machovská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Igor Szöke ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Lenka Matušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Pavlína Božková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''&lt;br /&gt;
*''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-- Je zde stále prostor pro inovaci?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Martin Hájek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení&amp;amp;nbsp;?''&lt;br /&gt;
*''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''&lt;br /&gt;
*''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako &amp;quot;senior researcher&amp;quot; ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Pavlína Habrovanská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké další nástroje k tomu používáte?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tomáš Čížek ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak mění nárůst penetrace internetu sběr dat?''&lt;br /&gt;
*''Jaká je propojenost sociálně vědních archivů na mez. úrovní?''&lt;br /&gt;
*''Jak je využita technologie Cloudu?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Hana Ohlídalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''&lt;br /&gt;
*''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire &amp;quot;studentská data studentům&amp;quot;?&amp;amp;nbsp;''&lt;br /&gt;
*''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného? &amp;amp;nbsp;''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;3. Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''&lt;br /&gt;
*''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''&lt;br /&gt;
*''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Kristýna Macháčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''&lt;br /&gt;
*''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''&lt;br /&gt;
*''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''&lt;br /&gt;
*''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;amp;lt;/p&amp;amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vít Šisler ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?&lt;br /&gt;
*Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?&lt;br /&gt;
*Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''&lt;br /&gt;
*''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''&lt;br /&gt;
*''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''&lt;br /&gt;
*''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''&lt;br /&gt;
*''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Martin Hájek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Ondřej Kašpárek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?&lt;br /&gt;
*Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?&lt;br /&gt;
*Plánujete &amp;quot;přetvořit&amp;quot; do podoby hry i historii po roce 1989?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Martin Svoboda ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kateřina Rovná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Vojtek Vladimir&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Alžbeta Šellengová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Eva Kaletová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Matěj Málek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaromír Talíř ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Iva Slabá&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''&lt;br /&gt;
*''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''&lt;br /&gt;
*''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''&lt;br /&gt;
*''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Šárka Gachová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Martina Snozová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Kolik má v současnosti MOJE ID v knihovnách registrovaných uživatelů?''&lt;br /&gt;
*''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''&lt;br /&gt;
*''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&amp;diff=24489</id>
		<title>KISK:Blok expertů/Témata pro magistry</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&amp;diff=24489"/>
		<updated>2012-09-22T19:15:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: /* Vít Šisler */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Požadavky na shrnutí přednášek==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 28. září 2012'''. Ke každému se může zapsat max. 5 studentů, do naplnění kapacity si lze vybrat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NOVĚ se zapsáním ke shrnutí přednášky hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Tyto dotazy pak na přednášce položíte, pokud odpověď na ně nebude dána již v přednášce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na [http://www.inflow.cz/ Inflow]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ Inflow] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu PhDr. Pavlu Kovářovou - mailto:kovarova@phil.muni.cz)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přihlašování k tématům na podzim 2012==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Solnička===&lt;br /&gt;
1. Kulíková Markéta &lt;br /&gt;
* Jak řešíte ochranu citlivých údajů?&lt;br /&gt;
* Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?&lt;br /&gt;
* Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Děchtěrenková Ilona&lt;br /&gt;
* Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?&lt;br /&gt;
* Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu? &lt;br /&gt;
* Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Miroslav Paclík ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Eva Králíčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; style=&amp;quot;white-space: pre;&amp;quot;&amp;gt;Stane se Čína patentovou velmocí? Brzdí patenty vývoj?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;span style=&amp;quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span style=&amp;quot;font-size: small;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;tt&amp;gt;&amp;lt;cite&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; style=&amp;quot;color: rgb(0, 0, 0); white-space: pre;&amp;quot;&amp;gt;Jak je na tom ČR v počtu patentů v porovnání s ostatními evropskými zeměmi?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/cite&amp;gt;&amp;lt;/tt&amp;gt;&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;span style=&amp;quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span style=&amp;quot;font-size: small;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;tt&amp;gt;&amp;lt;cite&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; style=&amp;quot;color: rgb(0, 0, 0);&amp;quot;&amp;gt;Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/cite&amp;gt;&amp;lt;/tt&amp;gt;&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;span style=&amp;quot;font-family:times new roman,times,serif;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; style=&amp;quot;white-space: pre;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;span style=&amp;quot;font-family:times new roman,times,serif;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; style=&amp;quot;white-space: pre;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; style=&amp;quot;color: rgb(34, 34, 34); font-size: 12px; font-weight: normal;&amp;quot;&amp;gt;3.&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Reiter===&lt;br /&gt;
1. Kulíková Markéta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Děchtěrenková Ilona&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Gřešáková Vanda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Lucie Kratochvílová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Eva Lesenková===&lt;br /&gt;
1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Petr Říha===&lt;br /&gt;
1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lukáš Kypus===&lt;br /&gt;
1. Lucie Mlýnková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Hana Habermannová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Lenka Kvapilová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Romana Králová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Jitka Bugajevová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jaroslav Vaňous===&lt;br /&gt;
1. Lucie Kratochvílová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Monika Machovská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Igor Szöke===&lt;br /&gt;
1. Lenka Matušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tomáš Čížek===&lt;br /&gt;
1. Jitka Bugajevová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vít Šisler===&lt;br /&gt;
1. Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Svoboda===&lt;br /&gt;
1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jaromír Talíř===&lt;br /&gt;
1. Iva Slabá&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Tomáš Marek&lt;br /&gt;
* Jak to aktuálně vypadá s implementací mojeID do systémů Aleph?&lt;br /&gt;
* Považujete 70000 uživatelů za dobré číslo?&lt;br /&gt;
* Jak úspěšný byl loňský motivační program zaměřený na provozovatele webů, kolik ho využilo a kolik jim bylo vyplaceno?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Tomáš Messerschmidt&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=METS&amp;diff=10507</id>
		<title>METS</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=METS&amp;diff=10507"/>
		<updated>2011-05-23T16:31:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: doplnění pár citací a jedné parafráze a dvou zdrojů&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' standard, metadata, digitální objekt, repozitář&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
'' nadřazené:'' Standard, Digitální knihovna&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené:'' ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== O METS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
METS (Metadata Encoding &amp;amp; Transmission Standard - standard pro kódování a přenos metadat) je standard pro kódování popisných, administrativních a strukturálních metadat o objektech.  Vyjadřuje se pomocí XML, což je schéma jazyka W3C (World Wide Web Consortium). Standard byl vytvořen v roce 2001 pod záštitou Digital Library Federation (Federace Digitální Knihovny), která ho i nadále  vyvíjí, udržuje ho Network Development and MARC Standards Office, patřící pod  Library of Congress. V roce 2004 obdržel NISO (National Information Standards Organization) Registraci,  která byla obnovena v roce 2006.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Využití METS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Potřeba formátu METS plyne z obecné vlastnosti správy digitálních objektů a prezentace intelektuálních entit uložených v rámci digitální knihovny.“[3]'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho přínos je v řízení a výměně digitálních objektů v úložištích dat, tedy repozitářích (nebo i výměně dat mezi repozitáři a jejich uživateli). METS byl tedy navržen pro interoperabilní výměnu materiálů mezi institucemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura METS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Profil METS se skládá ze 13ti částí, jsou to: Unique URI (unikátní přidělené URI), Short Title (pro popis třídy objektu), Abstract (popisuje podstatu profilu a jeho účel), Date and time of creation (datum a čas vytvoření dokumentu), Contact Information (kontakty pro budoucí uživatele), Related profiles (může se použít při označení vztahu k jinému registrovanému profilu), Extension schemas (označení všech rozšiřujících schémat, vhodných pro vytváření METS dokumentů), Rules of description (pro zvláštní pravidla popisu), Controlled vocabularies (zde jsou označeny kontrolované slovníky pro vytváření dokumentů odpovídajících profilu), Structural requirements (umožňuje instituci stanovit omezení struktury METS), Technical requirements (instituce si může zvolit omezení při odkazování, podle typu souboru apod.), Tools and applications (obsahuje popis všech přidružených nástrojů použitelných s METS dokumentem) a poslední je Sample document (METS profil musí obsahovat jednu nebo více příloh s příkladem METS dokumentu).[4]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''METS kořenový prvek'''===&lt;br /&gt;
Kořenový prvek &amp;lt;mets&amp;gt; vytváří kontejner pro informace, které jsou v něm skladovány a popřípadě i přenášeny (a to podle standardu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Atributy:''&lt;br /&gt;
* ID (ID/O): Tento atribut jednoznačně identifikuje kořenový prvek METS dokumentu a umožňuje na něj odkazovat z jiného prvku nebo dokumentu a to přes IDREF nebo XPTR.&lt;br /&gt;
* OBJID (string/O): Je primární identifikátor přidělen METS objektu jako celku. Tento identifikátor se používá k označení celého METS objektu pro externí systémy v kontrastu s ID identifikátorem. Přestože tento atribut není povinný, je velice doporučeno jej používat.&lt;br /&gt;
* LABEL (string/O): Jednoduchý názvový řetězec, sloužící k identifikaci objektu pro uživatele.&lt;br /&gt;
* TYPE (string/O): Určuje třídy nebo typy objektu (např.: kniha, časopis, data, video, atd. )&lt;br /&gt;
* PROFILE (string/O): Označuje, kterému z registrovaných profilů METS dokumentu vyhovuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Prvky obsažené v kořenovém prvku:'''===&lt;br /&gt;
Struktura METS dokumentu se skládá ze sedmi hlavních oddílů, které zase mohou obsahovat různé elementy a atributy. &lt;br /&gt;
Na nejobecnější úrovni dokumentu METS může obsahovat následující části: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Hlavička METS:'' Obsahuje metadata popisující dokument, včetně informací jako jsou tvůrce, redaktor, datum vytvoření, datum poslední úpravy, status METS, jména osob a institucí (která mají k METS dokumentu nějaký vztah) a pod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce popisných metadat:'' Tato část obsahuje popisná metadata, která jsou externí vůči METS dokumentu (jedná se například o záznam MARC v OPACu nebo záznam MODS udržovaný na WWW serveru), vnitřně vložená popisná metadata, nebo obojí. Rozmanité případy jak vnějších tak i vnitřních popisných metadat mohou být obsaženy v této sekci.&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''„V případě odkazování na externí metadata se předpokládá použití URI (Uniform Resource Information), které může nabýt těchto typů: URN, URL, trvalé URL, Handle, DOI nebo jiného směrovacího schématu. V případě vkládání lokálních metadat mohou být vnořena pomocí XML schématu nebo pomocí binárního řetězce kódovaného Base64.“[3]'' &amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce administrativních dat:'' V tomto oddílu jsou shromážděny informace o tom, jak byly soubory vytvořené a uložené, duševní vlastnická práva, metadata o původním zdrojovém objektu, ze kterého byl odvozen digitální objekt, informace týkající se původu souborů, které tvoří objekt. Správní metadata mohou být buď externí METS dokument nebo kódované interně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce souborů:'' Tuto část tvoří seznam všech souborů, které obsahují obsah, který tvoří elektronickou verzi digitálního objektu. Soubor prvků může být seskupen, k poskytnutí rozdělení souborů na objekty nebo podle jiného kritéria (např.: typu souboru, velikosti apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce strukturální mapy:'' Je srdcem METS dokumentu. Nastiňuje hierarchickou strukturu pro digitální objekt a odkazy prvků struktury obsahu souborů a metadat týkajících se každého prvku. Strukturální mapa je'' jediná povinná sekce'' v METS dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce strukturálních odkazů:'' Dovoluje tvůrci METS dokumentu zaznamenat existující hypertextové odkazy mezi uzly v hierarchii uvedené ve strukturálních mapách. Jsou cenné zejména při použití METS k archivování webových stránek nebo jiných hypermédií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce pravidel chování:'' Tuto sekci uplatníme, pokud požadujeme po objektu určité chování. Jsou zde popsány případy a způsoby jak na ně reagovat, tedy jak se chovat. Každé chování má také mechanismus či prvek, který určuje spustitelný kód, který implementuje a spustí chování, které bylo nadefinováno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. ''Library of Congress'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Metadata Encoding &amp;amp; Transmission Standard. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.loc.gov/standards/mets/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.'' Library of Congress'' [online]. 2010 [cit. 2011-05-23]. METADATA ENCODING AND TRANSMISSION STANDARD: PRIMER AND REFERENCE MANUAL. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.loc.gov/standards/mets/METSPrimerRevised.pdf&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. VOJNAR, Martin. Nové standardy digitálních knihoven pro dlouhodobou ochranu. ''Knihovna'' [online]. 2005, roč. 16, č. 2, s. 45-58 [cit. 2011-05-23]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna52/vojnar.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. ''Memoria - Digitalizace'' [online]. 2005 [cit. 2011-05-23]. METS - Metadata Encoding and Transmission Standard. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://digit.nkp.cz/projekty/VZ-2004_2010/2005/METS_podrobne.pdf&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=METS&amp;diff=10506</id>
		<title>METS</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=METS&amp;diff=10506"/>
		<updated>2011-05-15T15:06:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' standard, metadata, digitální objekt, repozitář&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
'' nadřazené:'' Standard, Digitální knihovna&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené:'' ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== O METS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
METS (Metadata Encoding &amp;amp; Transmission Standard - standard pro kódování a přenos metadat) je standard pro kódování popisných, administrativních a strukturálních metadat o objektech.  Vyjadřuje se pomocí XML, což je schéma jazyka W3C (World Wide Web Consortium). Standard byl vytvořen v roce 2001 pod záštitou Digital Library Federation (Federace Digitální Knihovny), která ho i nadále  vyvíjí, udržuje ho Network Development and MARC Standards Office, patřící pod  Library of Congress. V roce 2004 obdržel NISO (National Information Standards Organization) Registraci,  která byla obnovena v roce 2006.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K čemu je tento standard dobrý? Jeho přínos je v řízení a výměně digitálních objektů v úložištích dat, tedy repozitářích (nebo i výměně dat mezi repozitáři a jejich uživateli). METS byl tedy navržen pro interoperabilní výměnu materiálů mezi institucemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura METS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''METS kořenový prvek'''===&lt;br /&gt;
Kořenový prvek &amp;lt;mets&amp;gt; vytváří kontejner pro informace, které jsou v něm skladovány a popřípadě i přenášeny (a to podle standardu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Atributy:''&lt;br /&gt;
* ID (ID/O): Tento atribut jednoznačně identifikuje kořenový prvek METS dokumentu a umožňuje na něj odkazovat z jiného prvku nebo dokumentu a to přes IDREF nebo XPTR.&lt;br /&gt;
* OBJID (string/O): Je primární identifikátor přidělen METS objektu jako celku. Tento identifikátor se používá k označení celého METS objektu pro externí systémy v kontrastu s ID identifikátorem. Přestože tento atribut není povinný, je velice doporučeno jej používat.&lt;br /&gt;
* LABEL (string/O): Jednoduchý názvový řetězec, sloužící k identifikaci objektu pro uživatele.&lt;br /&gt;
* TYPE (string/O): Určuje třídy nebo typy objektu (např.: kniha, časopis, data, video, atd. )&lt;br /&gt;
* PROFILE (string/O): Označuje, kterému z registrovaných profilů METS dokumentu vyhovuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Prvky obsažené v kořenovém prvku:'''===&lt;br /&gt;
Struktura METS dokumentu se skládá ze sedmi hlavních oddílů, které zase mohou obsahovat různé elementy a atributy. &lt;br /&gt;
Na nejobecnější úrovni dokumentu METS může obsahovat následující části: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Hlavička METS:'' Obsahuje metadata popisující dokument, včetně informací jako jsou tvůrce, redaktor apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce popisných metadat:'' Tato část obsahuje popisná metadata, která jsou externí vůči METS dokumentu (jedná se například o záznam MARC v OPACu nebo záznam MODS udržovaný na WWW serveru), vnitřně vložená popisná metadata, nebo obojí. Rozmanité případy jak vnějších tak i vnitřních popisných metadat mohou být obsaženy v této sekci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce administrativních dat:'' V tomto oddílu jsou shromážděny informace o tom, jak byly soubory vytvořené a uložené, duševní vlastnická práva, metadata o původním zdrojovém objektu, ze kterého byl odvozen digitální objekt, informace týkající se původu souborů, které tvoří objekt. Správní metadata mohou být buď externí METS dokument nebo kódované interně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce souborů:'' Tuto část tvoří seznam všech souborů, které obsahují obsah, který tvoří elektronickou verzi digitálního objektu. Soubor prvků může být seskupen, k poskytnutí rozdělení souborů na objekty nebo podle jiného kritéria (např.: typu souboru, velikosti apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Strukturální mapa:'' Je srdcem METS dokumentu. Nastiňuje hierarchickou strukturu pro digitální objekt a odkazy prvků struktury obsahu souborů a metadat týkajících se každého prvku. Strukturální mapa je'' jediná povinná sekce'' v METS dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Strukturální odkazy:'' Dovoluje tvůrci METS dokumentu zaznamenat existující hypertextové odkazy mezi uzly v hierarchii uvedené ve strukturálních mapách. Jsou cenné zejména při použití METS k archivování webových stránek nebo jiných hypermédií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce chování:'' V této sekci jsou popsány případy a způsoby jak na ně reagovat, tedy jak se chovat. Každé chování má také mechanismus či prvek, který určuje spustitelný kód, který implementuje         a spustí chování, které bylo nadefinováno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Library of Congress'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Metadata Encoding &amp;amp; Transmission Standard. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.loc.gov/standards/mets/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Digital Library Federation. ''Library of Congress'' [online]. c2010 [cit. 2011-05-15]. METSPrimerRevised. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.loc.gov/standards/mets/METSPrimerRevised.pdf&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=METS&amp;diff=10505</id>
		<title>METS</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=METS&amp;diff=10505"/>
		<updated>2011-05-15T15:06:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: /* Prvky obsažené v kořenovém prvku: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' standard, metadata, digitální objekt, repozitář&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
'' nadřazené:'' Standard, Digitální knihovna&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené:'' ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== O METS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
METS (Metadata Encoding &amp;amp; Transmission Standard - standard pro kódování a přenos metadat) je standard pro kódování popisných, administrativních a strukturálních metadat o objektech.  Vyjadřuje se pomocí XML, což je schéma jazyka W3C (World Wide Web Consortium). Standard byl vytvořen v roce 2001 pod záštitou Digital Library Federation (Federace Digitální Knihovny), která ho i nadále  vyvíjí, udržuje ho Network Development and MARC Standards Office, patřící pod  Library of Congress. V roce 2004 obdržel NISO (National Information Standards Organization) Registraci,  která byla obnovena v roce 2006.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K čemu je tento standard dobrý? Jeho přínos je v řízení a výměně digitálních objektů v úložištích dat, tedy repozitářích (nebo i výměně dat mezi repozitáři a jejich uživateli). METS byl tedy navržen pro interoperabilní výměnu materiálů mezi institucemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura METS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''METS kořenový prvek'''===&lt;br /&gt;
Kořenový prvek &amp;lt;mets&amp;gt; vytváří kontejner pro informace, které jsou v něm skladovány a popřípadě i přenášeny (a to podle standardu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Atributy:''&lt;br /&gt;
* ID (ID/O): Tento atribut jednoznačně identifikuje kořenový prvek METS dokumentu a umožňuje na něj odkazovat z jiného prvku nebo dokumentu a to přes IDREF nebo XPTR.&lt;br /&gt;
* OBJID (string/O): Je primární identifikátor přidělen METS objektu jako celku. Tento identifikátor se používá k označení celého METS objektu pro externí systémy v kontrastu s ID identifikátorem. Přestože tento atribut není povinný, je velice doporučeno jej používat.&lt;br /&gt;
* LABEL (string/O): Jednoduchý názvový řetězec, sloužící k identifikaci objektu pro uživatele.&lt;br /&gt;
* TYPE (string/O): Určuje třídy nebo typy objektu (např.: kniha, časopis, data, video, atd. )&lt;br /&gt;
* PROFILE (string/O): Označuje, kterému z registrovaných profilů METS dokumentu vyhovuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Prvky obsažené v kořenovém prvku:'''===&lt;br /&gt;
Struktura METS dokumentu se skládá ze sedmi hlavních oddílů, které zase mohou obsahovat různé elementy a atributy. &lt;br /&gt;
Na nejobecnější úrovni dokumentu METS může obsahovat následující části: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Hlavička METS:'' Obsahuje metadata popisující dokument, včetně informací jako jsou tvůrce, redaktor apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce popisných metadat:'' Tato část obsahuje popisná metadata, která jsou externí vůči METS dokumentu (jedná se například o záznam MARC v OPACu nebo záznam MODS udržovaný na WWW serveru), vnitřně vložená popisná metadata, nebo obojí. Rozmanité případy jak vnějších tak i vnitřních popisných metadat mohou být obsaženy v této sekci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce administrativních dat:'' V tomto oddílu jsou shromážděny informace o tom, jak byly soubory vytvořené a uložené, duševní vlastnická práva, metadata o původním zdrojovém objektu, ze kterého byl odvozen digitální objekt, informace týkající se původu souborů, které tvoří objekt. Správní metadata mohou být buď externí METS dokument nebo kódované interně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce souborů:'' Tuto část tvoří seznam všech souborů, které obsahují obsah, který tvoří elektronickou verzi digitálního objektu. Soubor prvků může být seskupen, k poskytnutí rozdělení souborů na objekty nebo podle jiného kritéria (např.: typu souboru, velikosti apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Strukturální mapa:'' Je srdcem METS dokumentu. Nastiňuje hierarchickou strukturu pro digitální objekt a odkazy prvků struktury obsahu souborů a metadat týkajících se každého prvku. Strukturální mapa je'' jediná povinná sekce'' v METS dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Strukturální odkazy:'' Dovoluje tvůrci METS dokumentu zaznamenat existující hypertextové odkazy mezi uzly v hierarchii uvedené ve strukturálních mapách. Jsou cenné zejména při použití METS k archivování webových stránek nebo jiných hypermédií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce chování:'' V této sekci jsou popsány případy a způsoby jak na ně reagovat, tedy jak se chovat. Každé chování má také mechanismus či prvek, který určuje spustitelný kód, který implementuje         a spustí chování, které bylo nadefinováno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Library of Congress'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Metadata Encoding &amp;amp; Transmission Standard. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.loc.gov/standards/mets/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Digital Library Federation. ''Library of Congress'' [online]. c2010 [cit. 2011-05-15]. METSPrimerRevised. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.loc.gov/standards/mets/METSPrimerRevised.pdf&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=METS&amp;diff=10504</id>
		<title>METS</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=METS&amp;diff=10504"/>
		<updated>2011-05-15T15:02:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: /* METS kořenový prvek */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' standard, metadata, digitální objekt, repozitář&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
'' nadřazené:'' Standard, Digitální knihovna&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené:'' ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== O METS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
METS (Metadata Encoding &amp;amp; Transmission Standard - standard pro kódování a přenos metadat) je standard pro kódování popisných, administrativních a strukturálních metadat o objektech.  Vyjadřuje se pomocí XML, což je schéma jazyka W3C (World Wide Web Consortium). Standard byl vytvořen v roce 2001 pod záštitou Digital Library Federation (Federace Digitální Knihovny), která ho i nadále  vyvíjí, udržuje ho Network Development and MARC Standards Office, patřící pod  Library of Congress. V roce 2004 obdržel NISO (National Information Standards Organization) Registraci,  která byla obnovena v roce 2006.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K čemu je tento standard dobrý? Jeho přínos je v řízení a výměně digitálních objektů v úložištích dat, tedy repozitářích (nebo i výměně dat mezi repozitáři a jejich uživateli). METS byl tedy navržen pro interoperabilní výměnu materiálů mezi institucemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura METS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''METS kořenový prvek'''===&lt;br /&gt;
Kořenový prvek &amp;lt;mets&amp;gt; vytváří kontejner pro informace, které jsou v něm skladovány a popřípadě i přenášeny (a to podle standardu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Atributy:''&lt;br /&gt;
* ID (ID/O): Tento atribut jednoznačně identifikuje kořenový prvek METS dokumentu a umožňuje na něj odkazovat z jiného prvku nebo dokumentu a to přes IDREF nebo XPTR.&lt;br /&gt;
* OBJID (string/O): Je primární identifikátor přidělen METS objektu jako celku. Tento identifikátor se používá k označení celého METS objektu pro externí systémy v kontrastu s ID identifikátorem. Přestože tento atribut není povinný, je velice doporučeno jej používat.&lt;br /&gt;
* LABEL (string/O): Jednoduchý názvový řetězec, sloužící k identifikaci objektu pro uživatele.&lt;br /&gt;
* TYPE (string/O): Určuje třídy nebo typy objektu (např.: kniha, časopis, data, video, atd. )&lt;br /&gt;
* PROFILE (string/O): Označuje, kterému z registrovaných profilů METS dokumentu vyhovuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Prvky obsažené v kořenovém prvku:'''===&lt;br /&gt;
Struktura METS dokumentu se skládá ze sedmi hlavních oddílů, které zase mohou obsahovat různé elementy a atributy. &lt;br /&gt;
Na nejobecnější úrovni dokumentu METS může obsahovat následující části: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Hlavička METS:'' Obsahuje metadata popisující dokument, včetně informací jako jsou tvůrce, redaktor apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce popisných metadat:'' Tato část obsahuje popisná metadata, která jsou externí vůči METS dokumentu (jedná se například o záznam MARC v OPACu nebo záznam MODS udržovaný na WWW serveru), vnitřně vložená popisná metadata, nebo obojí. Rozmanité případy jak vnějších tak i vnitřních popisných metadat mohou být obsaženy v této sekci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce administrativních dat:'' V tomto oddílu jsou shromážděny informace o tam, jak byly soubory vytvořené a uložené, duševní vlastnická práva, metadata o původním zdrojovém objektu, ze kterého byl odvozen digitální objekt, informace týkající se původu souborů, které tvoří objekt. Správní metadata mohou být buď externí METS dokument nebo kódované interně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce souborů:'' Tuto část tvoří seznam všech souborů, které obsahují obsah, který tvoří elektronickou verzi digitálního objektu. Soubor prvků může být seskupen, k poskytnutí rozdělení souborů na objekty nebo podle jiného kritéria (např.: typ souboru, velikost apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Strukturální mapa:'' Je srdcem METS dokumentu. Nastiňuje hierarchickou strukturu pro digitální objekt a odkazy prvků struktury obsahu souborů a metadat týkajících se každého prvku. Strukturální mapa je'' jediná povinná sekce'' v METS dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Strukturální odkazy:'' Dovoluje tvůrci METS dokumentu zaznamenat existující hypertextové odkazy mezi uzly v hierarchii uvedené ve strukturálních mapách. Jsou cenné zejména při použití METS k archivování webových stránek nebo jiných hypermédií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce chování:'' V této sekci jsou popsány případy a způsoby jak na ně reagovat, tedy jak se chovat. Každé chování má také mechanismus či prvek, který určuje spustitelný kód, který implementuje         a spustí chování, které bylo nadefinováno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Library of Congress'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Metadata Encoding &amp;amp; Transmission Standard. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.loc.gov/standards/mets/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Digital Library Federation. ''Library of Congress'' [online]. c2010 [cit. 2011-05-15]. METSPrimerRevised. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.loc.gov/standards/mets/METSPrimerRevised.pdf&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=METS&amp;diff=10503</id>
		<title>METS</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=METS&amp;diff=10503"/>
		<updated>2011-05-15T15:00:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: /* O METS */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' standard, metadata, digitální objekt, repozitář&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
'' nadřazené:'' Standard, Digitální knihovna&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené:'' ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== O METS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
METS (Metadata Encoding &amp;amp; Transmission Standard - standard pro kódování a přenos metadat) je standard pro kódování popisných, administrativních a strukturálních metadat o objektech.  Vyjadřuje se pomocí XML, což je schéma jazyka W3C (World Wide Web Consortium). Standard byl vytvořen v roce 2001 pod záštitou Digital Library Federation (Federace Digitální Knihovny), která ho i nadále  vyvíjí, udržuje ho Network Development and MARC Standards Office, patřící pod  Library of Congress. V roce 2004 obdržel NISO (National Information Standards Organization) Registraci,  která byla obnovena v roce 2006.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K čemu je tento standard dobrý? Jeho přínos je v řízení a výměně digitálních objektů v úložištích dat, tedy repozitářích (nebo i výměně dat mezi repozitáři a jejich uživateli). METS byl tedy navržen pro interoperabilní výměnu materiálů mezi institucemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura METS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''METS kořenový prvek'''===&lt;br /&gt;
Kořenový prvek &amp;lt;mets&amp;gt; vytváří kontejner pro informace, které jsou v něm skladovány a popřípadě i přenášeny (a to podle standardu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Atributy:''&lt;br /&gt;
* ID (ID/O): Tento atribut jednoznačně identifikuje kořenový prvek METS dokumentu a umožňuje na něj odkazovat z jiného prvku nebo dokumentu a to přes IDREF nebo XPTR.&lt;br /&gt;
* OBJID (string/O): Je primární identifikátor přidělen METS objektu jako celku. Tento identifikátor se používá k označení celého METS objektu pro externí systémy v kontrastu s ID identifikátorem. Přestože tento atribut není povinný, je velice doporučeno jej používat.&lt;br /&gt;
* LABEL (string/O): Jednoduchý názvový řetězec, sloužící k identifikaci objektu pro uživatele.&lt;br /&gt;
* TYPE (string/O): Určuje třídy nebo typy objektu (např.: kniha, časopis, stereograph, data, video, atd. )&lt;br /&gt;
* PROFILE (string/O): Označuje, kterému z registrovaných profilů METS dokumentu vyhovuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Prvky obsažené v kořenovém prvku:'''===&lt;br /&gt;
Struktura METS dokumentu se skládá ze sedmi hlavních oddílů, které zase mohou obsahovat různé elementy a atributy. &lt;br /&gt;
Na nejobecnější úrovni dokumentu METS může obsahovat následující části: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Hlavička METS:'' Obsahuje metadata popisující dokument, včetně informací jako jsou tvůrce, redaktor apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce popisných metadat:'' Tato část obsahuje popisná metadata, která jsou externí vůči METS dokumentu (jedná se například o záznam MARC v OPACu nebo záznam MODS udržovaný na WWW serveru), vnitřně vložená popisná metadata, nebo obojí. Rozmanité případy jak vnějších tak i vnitřních popisných metadat mohou být obsaženy v této sekci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce administrativních dat:'' V tomto oddílu jsou shromážděny informace o tam, jak byly soubory vytvořené a uložené, duševní vlastnická práva, metadata o původním zdrojovém objektu, ze kterého byl odvozen digitální objekt, informace týkající se původu souborů, které tvoří objekt. Správní metadata mohou být buď externí METS dokument nebo kódované interně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce souborů:'' Tuto část tvoří seznam všech souborů, které obsahují obsah, který tvoří elektronickou verzi digitálního objektu. Soubor prvků může být seskupen, k poskytnutí rozdělení souborů na objekty nebo podle jiného kritéria (např.: typ souboru, velikost apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Strukturální mapa:'' Je srdcem METS dokumentu. Nastiňuje hierarchickou strukturu pro digitální objekt a odkazy prvků struktury obsahu souborů a metadat týkajících se každého prvku. Strukturální mapa je'' jediná povinná sekce'' v METS dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Strukturální odkazy:'' Dovoluje tvůrci METS dokumentu zaznamenat existující hypertextové odkazy mezi uzly v hierarchii uvedené ve strukturálních mapách. Jsou cenné zejména při použití METS k archivování webových stránek nebo jiných hypermédií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce chování:'' V této sekci jsou popsány případy a způsoby jak na ně reagovat, tedy jak se chovat. Každé chování má také mechanismus či prvek, který určuje spustitelný kód, který implementuje         a spustí chování, které bylo nadefinováno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Library of Congress'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Metadata Encoding &amp;amp; Transmission Standard. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.loc.gov/standards/mets/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Digital Library Federation. ''Library of Congress'' [online]. c2010 [cit. 2011-05-15]. METSPrimerRevised. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.loc.gov/standards/mets/METSPrimerRevised.pdf&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=METS&amp;diff=10502</id>
		<title>METS</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=METS&amp;diff=10502"/>
		<updated>2011-05-15T14:59:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' standard, metadata, digitální objekt, repozitář&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
'' nadřazené:'' Standard, Digitální knihovna&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené:'' ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== O METS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
METS (Metadata Encoding &amp;amp; Transmission Standard - standard pro kódování a přenos metadat) je standard pro kódování popisných, administrativních a strukturálních metadat o objektech.  Vyjadřuje se pomocí XML, což je schéma jazyku W3C (World Wide Web Consortium). Standard byl vytvořen v roce 2001 pod záštitou Digital Library Federation (Federace Digitální Knihovny), která ho i nadále  vyvíjí, udržuje ho Network Development and MARC Standards Office, patřící pod  Library of Congress. V roce 2004 obdržel NISO(National Information Standards Organization) Registraci,  která byla obnovena v roce 2006.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K čemu je tento standard dobrý? Jeho přínos je v řízení a výměně digitálních objektů v úložištích dat, tedy repozitářích (nebo i výměně dat mezi repozitáři a jejich uživateli). METS byl tedy navržen pro interoperabilní výměnu materiálů mezi institucemi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura METS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''METS kořenový prvek'''===&lt;br /&gt;
Kořenový prvek &amp;lt;mets&amp;gt; vytváří kontejner pro informace, které jsou v něm skladovány a popřípadě i přenášeny (a to podle standardu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Atributy:''&lt;br /&gt;
* ID (ID/O): Tento atribut jednoznačně identifikuje kořenový prvek METS dokumentu a umožňuje na něj odkazovat z jiného prvku nebo dokumentu a to přes IDREF nebo XPTR.&lt;br /&gt;
* OBJID (string/O): Je primární identifikátor přidělen METS objektu jako celku. Tento identifikátor se používá k označení celého METS objektu pro externí systémy v kontrastu s ID identifikátorem. Přestože tento atribut není povinný, je velice doporučeno jej používat.&lt;br /&gt;
* LABEL (string/O): Jednoduchý názvový řetězec, sloužící k identifikaci objektu pro uživatele.&lt;br /&gt;
* TYPE (string/O): Určuje třídy nebo typy objektu (např.: kniha, časopis, stereograph, data, video, atd. )&lt;br /&gt;
* PROFILE (string/O): Označuje, kterému z registrovaných profilů METS dokumentu vyhovuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Prvky obsažené v kořenovém prvku:'''===&lt;br /&gt;
Struktura METS dokumentu se skládá ze sedmi hlavních oddílů, které zase mohou obsahovat různé elementy a atributy. &lt;br /&gt;
Na nejobecnější úrovni dokumentu METS může obsahovat následující části: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Hlavička METS:'' Obsahuje metadata popisující dokument, včetně informací jako jsou tvůrce, redaktor apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce popisných metadat:'' Tato část obsahuje popisná metadata, která jsou externí vůči METS dokumentu (jedná se například o záznam MARC v OPACu nebo záznam MODS udržovaný na WWW serveru), vnitřně vložená popisná metadata, nebo obojí. Rozmanité případy jak vnějších tak i vnitřních popisných metadat mohou být obsaženy v této sekci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce administrativních dat:'' V tomto oddílu jsou shromážděny informace o tam, jak byly soubory vytvořené a uložené, duševní vlastnická práva, metadata o původním zdrojovém objektu, ze kterého byl odvozen digitální objekt, informace týkající se původu souborů, které tvoří objekt. Správní metadata mohou být buď externí METS dokument nebo kódované interně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce souborů:'' Tuto část tvoří seznam všech souborů, které obsahují obsah, který tvoří elektronickou verzi digitálního objektu. Soubor prvků může být seskupen, k poskytnutí rozdělení souborů na objekty nebo podle jiného kritéria (např.: typ souboru, velikost apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Strukturální mapa:'' Je srdcem METS dokumentu. Nastiňuje hierarchickou strukturu pro digitální objekt a odkazy prvků struktury obsahu souborů a metadat týkajících se každého prvku. Strukturální mapa je'' jediná povinná sekce'' v METS dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Strukturální odkazy:'' Dovoluje tvůrci METS dokumentu zaznamenat existující hypertextové odkazy mezi uzly v hierarchii uvedené ve strukturálních mapách. Jsou cenné zejména při použití METS k archivování webových stránek nebo jiných hypermédií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce chování:'' V této sekci jsou popsány případy a způsoby jak na ně reagovat, tedy jak se chovat. Každé chování má také mechanismus či prvek, který určuje spustitelný kód, který implementuje         a spustí chování, které bylo nadefinováno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Library of Congress'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Metadata Encoding &amp;amp; Transmission Standard. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.loc.gov/standards/mets/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Digital Library Federation. ''Library of Congress'' [online]. c2010 [cit. 2011-05-15]. METSPrimerRevised. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.loc.gov/standards/mets/METSPrimerRevised.pdf&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=METS&amp;diff=10501</id>
		<title>METS</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=METS&amp;diff=10501"/>
		<updated>2011-05-15T14:58:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: /* Struktura METS */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' standard, metadata, digitální objekt, repozitář&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
'' nadřazené:'' Standard, Digitální knihovna&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené:'' ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== O METS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
METS (Metadata Encoding &amp;amp; Transmission Standard - standard pro kódování a přenos metadat) je standard pro kódování popisných, administrativních a strukturálních metadat o objektech.  Vyjadřuje se pomocí XML, což je schéma jazyku W3C (World Wide Web Consortium). Standard byl vytvořen v roce 2001 pod záštitou Digital Library Federation (Federace Digitální Knihovny), která ho i nadále  vyvíjí, udržuje ho Network Development and MARC Standards Office, patřící pod  Library of Congress. V roce 2004 obdržel NISO(National Information Standards Organization) Registraci,  která byla obnovena v roce 2006.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K čemu je tento standard dobrý? Jeho přínos je v řízení a výměně digitálních objektů v úložištích dat, tedy repozitářích (nebo i výměně dat mezi repozitáři a jejich uživateli). METS byl tedy navržen pro interoperabilní výměnu materiálů mezi institucemi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura METS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''METS kořenový prvek'''===&lt;br /&gt;
Kořenový prvek &amp;lt;mets&amp;gt; vytváří kontejner pro informace, které jsou v něm skladovány a popřípadě i přenášeny (a to podle standardu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Atributy:''&lt;br /&gt;
* ID (ID/O): Tento atribut jednoznačně identifikuje kořenový prvek METS dokumentu a umožňuje na něj odkazovat z jiného prvku nebo dokumentu a to přes IDREF nebo XPTR.&lt;br /&gt;
* OBJID (string/O): Je primární identifikátor přidělen METS objektu jako celku. Tento identifikátor se používá k označení celého METS objektu pro externí systémy v kontrastu s ID identifikátorem. Přestože tento atribut není povinný, je velice doporučeno jej používat.&lt;br /&gt;
* LABEL (string/O): Jednoduchý názvový řetězec, sloužící k identifikaci objektu pro uživatele.&lt;br /&gt;
* TYPE (string/O): Určuje třídy nebo typy objektu (např.: kniha, časopis, stereograph, data, video, atd. )&lt;br /&gt;
* PROFILE (string/O): Označuje, kterému z registrovaných profilů METS dokumentu vyhovuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Prvky obsažené v kořenovém prvku:'''===&lt;br /&gt;
Struktura METS dokumentu se skládá ze sedmi hlavních oddílů, které zase mohou obsahovat různé elementy a atributy. &lt;br /&gt;
Na nejobecnější úrovni dokumentu METS může obsahovat následující části: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Hlavička METS:'' Obsahuje metadata popisující dokument, včetně informací jako jsou tvůrce, redaktor apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce popisných metadat:'' Tato část obsahuje popisná metadata, která jsou externí vůči METS dokumentu (jedná se například o záznam MARC v OPACu nebo záznam MODS udržovaný na WWW serveru), vnitřně vložená popisná metadata, nebo obojí. Rozmanité případy jak vnějších tak i vnitřních popisných metadat mohou být obsaženy v této sekci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce administrativních dat:'' V tomto oddílu jsou shromážděny informace o tam, jak byly soubory vytvořené a uložené, duševní vlastnická práva, metadata o původním zdrojovém objektu, ze kterého byl odvozen digitální objekt, informace týkající se původu souborů, které tvoří objekt. Správní metadata mohou být buď externí METS dokument nebo kódované interně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce souborů:'' Tuto část tvoří seznam všech souborů, které obsahují obsah, který tvoří elektronickou verzi digitálního objektu. Soubor prvků může být seskupen, k poskytnutí rozdělení souborů na objekty nebo podle jiného kritéria (např.: typ souboru, velikost apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Strukturální mapa:'' Je srdcem METS dokumentu. Nastiňuje hierarchickou strukturu pro digitální objekt a odkazy prvků struktury obsahu souborů a metadat týkajících se každého prvku. Strukturální mapa je'' jediná povinná sekce'' v METS dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Strukturální odkazy:'' Dovoluje tvůrci METS dokumentu zaznamenat existující hypertextové odkazy mezi uzly v hierarchii uvedené ve strukturálních mapách. Jsou cenné zejména při použití METS k archivování webových stránek nebo jiných hypermédií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce chování:'' V této sekci jsou popsány případy a způsoby jak na ně reagovat, tedy jak se chovat. Každé chování má také mechanismus či prvek, který určuje spustitelný kód, který implementuje         a spustí chování, které bylo nadefinováno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Library of Congress'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Metadata Encoding &amp;amp; Transmission Standard. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.loc.gov/standards/mets/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Digital Library Federation. ''Library of Congress'' [online]. c2010 [cit. 2011-05-15]. METSPrimerRevised. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.loc.gov/standards/mets/METSPrimerRevised.pdf&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=METS&amp;diff=10500</id>
		<title>METS</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=METS&amp;diff=10500"/>
		<updated>2011-05-15T14:57:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: /* Prvky obsažené v kořenovém prvku: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' standard, metadata, digitální objekt, repozitář&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
'' nadřazené:'' Standard, Digitální knihovna&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené:'' ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== O METS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
METS (Metadata Encoding &amp;amp; Transmission Standard - standard pro kódování a přenos metadat) je standard pro kódování popisných, administrativních a strukturálních metadat o objektech.  Vyjadřuje se pomocí XML, což je schéma jazyku W3C (World Wide Web Consortium). Standard byl vytvořen v roce 2001 pod záštitou Digital Library Federation (Federace Digitální Knihovny), která ho i nadále  vyvíjí, udržuje ho Network Development and MARC Standards Office, patřící pod  Library of Congress. V roce 2004 obdržel NISO(National Information Standards Organization) Registraci,  která byla obnovena v roce 2006.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K čemu je tento standard dobrý? Jeho přínos je v řízení a výměně digitálních objektů v úložištích dat, tedy repozitářích (nebo i výměně dat mezi repozitáři a jejich uživateli). METS byl tedy navržen pro interoperabilní výměnu materiálů mezi institucemi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura METS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''METS kořenový prvek'''===&lt;br /&gt;
Kořenový prvek &amp;lt;mets&amp;gt; vytváří kontejner pro informace, které jsou v něm skladovány a popřípadě i přenášeny (a to podle standardu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Atributy:''&lt;br /&gt;
* ID (ID/O): Tento atribut jednoznačně identifikuje kořenový prvek METS dokumentu a umožňuje na něj odkazovat z jiného prvku nebo dokumentu a to přes IDREF nebo XPTR.&lt;br /&gt;
* OBJID (string/O): Je primární identifikátor přidělen METS objektu jako celku. Tento identifikátor se používá k označení celého METS objektu pro externí systémy v kontrastu s ID identifikátorem. Přestože tento atribut není povinný, je velice doporučeno jej používat.&lt;br /&gt;
* LABEL (string/O): Jednoduchý názvový řetězec, sloužící k identifikaci objektu pro uživatele.&lt;br /&gt;
* TYPE (string/O): Určuje třídy nebo typy objektu (např.: kniha, časopis, stereograph, data, video, atd. )&lt;br /&gt;
* PROFILE (string/O): Označuje, kterému z registrovaných profilů METS dokumentu vyhovuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Prvky obsažené v kořenovém prvku:'''===&lt;br /&gt;
Struktura METS dokumentu se skládá ze sedmi hlavních oddílů, které zase mohou obsahovat různé elementy a atributy. &lt;br /&gt;
Na nejobecnější úrovni dokumentu METS může obsahovat následující části: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Hlavička METS:'' Obsahuje metadata popisující dokument, včetně informací jako jsou tvůrce, redaktor apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce popisných metadat:'' Tato část obsahuje popisná metadata, která jsou externí vůči METS dokumentu (jedná se například o záznam MARC v OPACu nebo záznam MODS udržovaný na WWW serveru), vnitřně vložená popisná metadata, nebo obojí. Rozmanité případy jak vnějších tak i vnitřních popisných metadat mohou být obsaženy v této sekci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce administrativních dat:'' V tomto oddílu jsou shromážděny informace o tam, jak byly soubory vytvořené a uložené, duševní vlastnická práva, metadata o původním zdrojovém objektu, ze kterého byl odvozen digitální objekt, informace týkající se původu souborů, které tvoří objekt. Správní metadata mohou být buď externí METS dokument nebo kódované interně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce souborů:'' Tuto část tvoří seznam všech souborů, které obsahují obsah, který tvoří elektronickou verzi digitálního objektu. Soubor prvků může být seskupen, k poskytnutí rozdělení souborů na objekty nebo podle jiného kritéria (např.: typ souboru, velikost apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Strukturální mapa:'' Je srdcem METS dokumentu. Nastiňuje hierarchickou strukturu pro digitální objekt a odkazy prvků struktury obsahu souborů a metadat týkajících se každého prvku. Strukturální mapa je'' jediná povinná sekce'' v METS dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Strukturální odkazy:'' Dovoluje tvůrci METS dokumentu zaznamenat existující hypertextové odkazy mezi uzly v hierarchii uvedené ve strukturálních mapách. Jsou cenné zejména při použití METS k archivování webových stránek nebo jiných hypermédií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce chování:'' V této sekci jsou popsány případy a způsoby jak na ně reagovat, tedy jak se chovat. Každé chování má také mechanismus či prvek, který určuje spustitelný kód, který implementuje         a spustí chování, které bylo nadefinováno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Library of Congress'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Metadata Encoding &amp;amp; Transmission Standard. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.loc.gov/standards/mets/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Digital Library Federation. ''Library of Congress'' [online]. c2010 [cit. 2011-05-15]. METSPrimerRevised. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.loc.gov/standards/mets/METSPrimerRevised.pdf&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=METS&amp;diff=10499</id>
		<title>METS</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=METS&amp;diff=10499"/>
		<updated>2011-05-15T14:56:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: /* Prvky obsažené v kořenovém prvku: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' standard, metadata, digitální objekt, repozitář&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
'' nadřazené:'' Standard, Digitální knihovna&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené:'' ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== O METS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
METS (Metadata Encoding &amp;amp; Transmission Standard - standard pro kódování a přenos metadat) je standard pro kódování popisných, administrativních a strukturálních metadat o objektech.  Vyjadřuje se pomocí XML, což je schéma jazyku W3C (World Wide Web Consortium). Standard byl vytvořen v roce 2001 pod záštitou Digital Library Federation (Federace Digitální Knihovny), která ho i nadále  vyvíjí, udržuje ho Network Development and MARC Standards Office, patřící pod  Library of Congress. V roce 2004 obdržel NISO(National Information Standards Organization) Registraci,  která byla obnovena v roce 2006.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K čemu je tento standard dobrý? Jeho přínos je v řízení a výměně digitálních objektů v úložištích dat, tedy repozitářích (nebo i výměně dat mezi repozitáři a jejich uživateli). METS byl tedy navržen pro interoperabilní výměnu materiálů mezi institucemi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura METS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''METS kořenový prvek'''===&lt;br /&gt;
Kořenový prvek &amp;lt;mets&amp;gt; vytváří kontejner pro informace, které jsou v něm skladovány a popřípadě i přenášeny (a to podle standardu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Atributy:''&lt;br /&gt;
* ID (ID/O): Tento atribut jednoznačně identifikuje kořenový prvek METS dokumentu a umožňuje na něj odkazovat z jiného prvku nebo dokumentu a to přes IDREF nebo XPTR.&lt;br /&gt;
* OBJID (string/O): Je primární identifikátor přidělen METS objektu jako celku. Tento identifikátor se používá k označení celého METS objektu pro externí systémy v kontrastu s ID identifikátorem. Přestože tento atribut není povinný, je velice doporučeno jej používat.&lt;br /&gt;
* LABEL (string/O): Jednoduchý názvový řetězec, sloužící k identifikaci objektu pro uživatele.&lt;br /&gt;
* TYPE (string/O): Určuje třídy nebo typy objektu (např.: kniha, časopis, stereograph, data, video, atd. )&lt;br /&gt;
* PROFILE (string/O): Označuje, kterému z registrovaných profilů METS dokumentu vyhovuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Prvky obsažené v kořenovém prvku:'''===&lt;br /&gt;
Struktura METS dokumentu se skládá ze sedmi hlavních oddílů, které zase mohou obsahovat různé elementy a atributy. &lt;br /&gt;
Na nejobecnější úrovni dokumentu METS může obsahovat následující části: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Hlavička METS:'' Obsahuje metadata popisující dokument, včetně informací jako jsou tvůrce, redaktor apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce popisných metadat:'' Tato část obsahuje popisná metadata, která jsou externí vůči METS dokumentu (jedná se například o záznam MARC v OPACu nebo záznam MODS udržovaný na WWW serveru), vnitřně vložená popisná metadata, nebo obojí. Rozmanité případy jak vnějších tak i vnitřních popisných metadat mohou být obsaženy v této sekci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce administrativních dat:'' V tomto oddílu jsou shromážděny informace o tam, jak byly soubory vytvořené a uložené, duševní vlastnická práva, metadata o původním zdrojovém objektu, ze kterého byl odvozen digitální objekt, informace týkající se původu souborů, které tvoří objekt. Správní metadata mohou být buď externí METS dokument nebo kódované interně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce souborů:'' Tuto část tvoří seznam všech souborů, které obsahují obsah, který tvoří elektronickou verzi digitálního objektu. Soubor prvků může být seskupen, k poskytnutí rozdělení souborů na objekty nebo podle jiného kritéria (např.: typ souboru, velikost apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Strukturální mapa:'' Je srdcem METS dokumentu. Nastiňuje hierarchickou strukturu pro digitální objekt a odkazy prvků struktury obsahu souborů a metadat týkajících se každého prvku. Strukturální mapa je'' jediná povinná sekce'' v METS dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Strukturální odkazy:'' Dovoluje tvůrci METS dokumentu zaznamenat existující hypertextové odkazy mezi uzly v hierarchii uvedené ve strukturálních mapách. Jsou cenné zejména při použití METS k archivování webových stránek nebo jiných hypermédií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce chování:'' V této sekci jsou popsány případy a způsoby jak na ně reagovat, tedy jak se chovat. Každé chování má také mechanismus či prvek, který určuje spustitelný kód, který implementuje a spustí chování, které bylo nadefinováno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Library of Congress'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Metadata Encoding &amp;amp; Transmission Standard. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.loc.gov/standards/mets/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Digital Library Federation. ''Library of Congress'' [online]. c2010 [cit. 2011-05-15]. METSPrimerRevised. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.loc.gov/standards/mets/METSPrimerRevised.pdf&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=METS&amp;diff=10498</id>
		<title>METS</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=METS&amp;diff=10498"/>
		<updated>2011-05-15T14:55:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' standard, metadata, digitální objekt, repozitář&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
'' nadřazené:'' Standard, Digitální knihovna&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené:'' ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== O METS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
METS (Metadata Encoding &amp;amp; Transmission Standard - standard pro kódování a přenos metadat) je standard pro kódování popisných, administrativních a strukturálních metadat o objektech.  Vyjadřuje se pomocí XML, což je schéma jazyku W3C (World Wide Web Consortium). Standard byl vytvořen v roce 2001 pod záštitou Digital Library Federation (Federace Digitální Knihovny), která ho i nadále  vyvíjí, udržuje ho Network Development and MARC Standards Office, patřící pod  Library of Congress. V roce 2004 obdržel NISO(National Information Standards Organization) Registraci,  která byla obnovena v roce 2006.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K čemu je tento standard dobrý? Jeho přínos je v řízení a výměně digitálních objektů v úložištích dat, tedy repozitářích (nebo i výměně dat mezi repozitáři a jejich uživateli). METS byl tedy navržen pro interoperabilní výměnu materiálů mezi institucemi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura METS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''METS kořenový prvek'''===&lt;br /&gt;
Kořenový prvek &amp;lt;mets&amp;gt; vytváří kontejner pro informace, které jsou v něm skladovány a popřípadě i přenášeny (a to podle standardu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Atributy:''&lt;br /&gt;
* ID (ID/O): Tento atribut jednoznačně identifikuje kořenový prvek METS dokumentu a umožňuje na něj odkazovat z jiného prvku nebo dokumentu a to přes IDREF nebo XPTR.&lt;br /&gt;
* OBJID (string/O): Je primární identifikátor přidělen METS objektu jako celku. Tento identifikátor se používá k označení celého METS objektu pro externí systémy v kontrastu s ID identifikátorem. Přestože tento atribut není povinný, je velice doporučeno jej používat.&lt;br /&gt;
* LABEL (string/O): Jednoduchý názvový řetězec, sloužící k identifikaci objektu pro uživatele.&lt;br /&gt;
* TYPE (string/O): Určuje třídy nebo typy objektu (např.: kniha, časopis, stereograph, data, video, atd. )&lt;br /&gt;
* PROFILE (string/O): Označuje, kterému z registrovaných profilů METS dokumentu vyhovuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Prvky obsažené v kořenovém prvku:'''===&lt;br /&gt;
Struktura METS dokumentu se skládá ze sedmi hlavních oddílů, které zase mohou obsahovat různé elementy a atributy. Na nejobecnější úrovni dokumentu METS může obsahovat následující části:&lt;br /&gt;
Hlavička METS: Obsahuje metadata popisující dokument, včetně informací jako jsou tvůrce, redaktor apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce popisných metadat:'' Tato část obsahuje popisná metadata, která jsou externí vůči METS dokumentu (jedná se například o záznam MARC v OPACu nebo záznam MODS udržovaný na WWW serveru), vnitřně vložená popisná metadata, nebo obojí. Rozmanité případy jak vnějších tak i vnitřních popisných metadat mohou být obsaženy v této sekci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce administrativních dat:'' V tomto oddílu jsou shromážděny informace o tam, jak byly soubory vytvořené a uložené, duševní vlastnická práva, metadata o původním zdrojovém objektu, ze kterého byl odvozen digitální objekt, informace týkající se původu souborů, které tvoří objekt. Správní metadata mohou být buď externí METS dokument nebo kódované interně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce souborů:'' Tuto část tvoří seznam všech souborů, které obsahují obsah, který tvoří elektronickou verzi digitálního objektu. Soubor prvků může být seskupen, k poskytnutí rozdělení souborů na objekty nebo podle jiného kritéria (např.: typ souboru, velikost apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Strukturální mapa:'' Je srdcem METS dokumentu. Nastiňuje hierarchickou strukturu pro digitální objekt a odkazy prvků struktury obsahu souborů a metadat týkajících se každého prvku. Strukturální mapa je'' jediná povinná sekce'' v METS dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Strukturální odkazy:'' Dovoluje tvůrci METS dokumentu zaznamenat existující hypertextové odkazy mezi uzly v hierarchii uvedené ve strukturálních mapách. Jsou cenné zejména při použití METS k archivování webových stránek nebo jiných hypermédií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Sekce chování:'' V této sekci jsou popsány případy a způsoby jak na ně reagovat, tedy jak se chovat. Každé chování má také mechanismus či prvek, který určuje spustitelný kód, který implementuje a spustí chování, které bylo nadefinováno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Library of Congress'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Metadata Encoding &amp;amp; Transmission Standard. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.loc.gov/standards/mets/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Digital Library Federation. ''Library of Congress'' [online]. c2010 [cit. 2011-05-15]. METSPrimerRevised. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.loc.gov/standards/mets/METSPrimerRevised.pdf&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=METS&amp;diff=10497</id>
		<title>METS</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=METS&amp;diff=10497"/>
		<updated>2011-05-15T14:53:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: /* Prvky obsažené v kořenovém prvku: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' standard, metadata, digitální objekt, repozitář&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
'' nadřazené:'' Standard, Digitální knihovna&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené:'' ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== O METS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
METS (Metadata Encoding &amp;amp; Transmission Standard - standard pro kódování a přenos metadat) je standard pro kódování popisných, administrativních a strukturálních metadat o objektech.  Vyjadřuje se pomocí XML, což je schéma jazyku W3C (World Wide Web Consortium). Standard byl vytvořen v roce 2001 pod záštitou Digital Library Federation (Federace Digitální Knihovny), která ho i nadále  vyvíjí, udržuje ho Network Development and MARC Standards Office, patřící pod  Library of Congress. V roce 2004 obdržel NISO(National Information Standards Organization) Registraci,  která byla obnovena v roce 2006.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K čemu je tento standard dobrý? Jeho přínos je v řízení a výměně digitálních objektů v úložištích dat, tedy repozitářích (nebo i výměně dat mezi repozitáři a jejich uživateli). METS byl tedy navržen pro interoperabilní výměnu materiálů mezi institucemi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura METS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''METS kořenový prvek'''===&lt;br /&gt;
Kořenový prvek &amp;lt;mets&amp;gt; vytváří kontejner pro informace, které jsou v něm skladovány a popřípadě i přenášeny (a to podle standardu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Atributy:''&lt;br /&gt;
* ID (ID/O): Tento atribut jednoznačně identifikuje kořenový prvek METS dokumentu a umožňuje na něj odkazovat z jiného prvku nebo dokumentu a to přes IDREF nebo XPTR.&lt;br /&gt;
* OBJID (string/O): Je primární identifikátor přidělen METS objektu jako celku. Tento identifikátor se používá k označení celého METS objektu pro externí systémy v kontrastu s ID identifikátorem. Přestože tento atribut není povinný, je velice doporučeno jej používat.&lt;br /&gt;
* LABEL (string/O): Jednoduchý názvový řetězec, sloužící k identifikaci objektu pro uživatele.&lt;br /&gt;
* TYPE (string/O): Určuje třídy nebo typy objektu (např.: kniha, časopis, stereograph, data, video, atd. )&lt;br /&gt;
* PROFILE (string/O): Označuje, kterému z registrovaných profilů METS dokumentu vyhovuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Prvky obsažené v kořenovém prvku:'''===&lt;br /&gt;
Struktura METS dokumentu se skládá ze sedmi hlavních oddílů, které zase mohou obsahovat různé elementy a atributy. Na nejobecnější úrovni dokumentu METS může obsahovat následující části:&lt;br /&gt;
Hlavička METS: Obsahuje metadata popisující dokument, včetně informací jako jsou tvůrce, redaktor apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-&amp;gt;''Sekce popisných metadat:'' Tato část obsahuje popisná metadata, která jsou externí vůči METS dokumentu (jedná se například o záznam MARC v OPACu nebo záznam MODS udržovaný na WWW serveru), vnitřně vložená popisná metadata, nebo obojí. Rozmanité případy jak vnějších tak i vnitřních popisných metadat mohou být obsaženy v této sekci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sekce administrativních dat:'' V tomto oddílu jsou shromážděny informace o tam, jak byly soubory vytvořené a uložené, duševní vlastnická práva, metadata o původním zdrojovém objektu, ze kterého byl odvozen digitální objekt, informace týkající se původu souborů, které tvoří objekt. Správní metadata mohou být buď externí METS dokument nebo kódované interně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sekce souborů:'' Tuto část tvoří seznam všech souborů, které obsahují obsah, který tvoří elektronickou verzi digitálního objektu. Soubor prvků může být seskupen, k poskytnutí rozdělení souborů na objekty nebo podle jiného kritéria (např.: typ souboru, velikost apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Strukturální mapa:'' Je srdcem METS dokumentu. Nastiňuje hierarchickou strukturu pro digitální objekt a odkazy prvků struktury obsahu souborů a metadat týkajících se každého prvku. Strukturální mapa je'' jediná povinná sekce'' v METS dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Strukturální odkazy:'' Dovoluje tvůrci METS dokumentu zaznamenat existující hypertextové odkazy mezi uzly v hierarchii uvedené ve strukturálních mapách. Jsou cenné zejména při použití METS k archivování webových stránek nebo jiných hypermédií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sekce chování:'' V této sekci jsou popsány případy a způsoby jak na ně reagovat, tedy jak se chovat. Každé chování má také mechanismus či prvek, který určuje spustitelný kód, který implementuje a spustí chování, které bylo nadefinováno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Library of Congress'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Metadata Encoding &amp;amp; Transmission Standard. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.loc.gov/standards/mets/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Digital Library Federation. ''Library of Congress'' [online]. c2010 [cit. 2011-05-15]. METSPrimerRevised. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.loc.gov/standards/mets/METSPrimerRevised.pdf&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=METS&amp;diff=10496</id>
		<title>METS</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=METS&amp;diff=10496"/>
		<updated>2011-05-15T14:52:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: /* METS kořenový prvek */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' standard, metadata, digitální objekt, repozitář&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
'' nadřazené:'' Standard, Digitální knihovna&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené:'' ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== O METS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
METS (Metadata Encoding &amp;amp; Transmission Standard - standard pro kódování a přenos metadat) je standard pro kódování popisných, administrativních a strukturálních metadat o objektech.  Vyjadřuje se pomocí XML, což je schéma jazyku W3C (World Wide Web Consortium). Standard byl vytvořen v roce 2001 pod záštitou Digital Library Federation (Federace Digitální Knihovny), která ho i nadále  vyvíjí, udržuje ho Network Development and MARC Standards Office, patřící pod  Library of Congress. V roce 2004 obdržel NISO(National Information Standards Organization) Registraci,  která byla obnovena v roce 2006.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K čemu je tento standard dobrý? Jeho přínos je v řízení a výměně digitálních objektů v úložištích dat, tedy repozitářích (nebo i výměně dat mezi repozitáři a jejich uživateli). METS byl tedy navržen pro interoperabilní výměnu materiálů mezi institucemi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura METS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''METS kořenový prvek'''===&lt;br /&gt;
Kořenový prvek &amp;lt;mets&amp;gt; vytváří kontejner pro informace, které jsou v něm skladovány a popřípadě i přenášeny (a to podle standardu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Atributy:''&lt;br /&gt;
* ID (ID/O): Tento atribut jednoznačně identifikuje kořenový prvek METS dokumentu a umožňuje na něj odkazovat z jiného prvku nebo dokumentu a to přes IDREF nebo XPTR.&lt;br /&gt;
* OBJID (string/O): Je primární identifikátor přidělen METS objektu jako celku. Tento identifikátor se používá k označení celého METS objektu pro externí systémy v kontrastu s ID identifikátorem. Přestože tento atribut není povinný, je velice doporučeno jej používat.&lt;br /&gt;
* LABEL (string/O): Jednoduchý názvový řetězec, sloužící k identifikaci objektu pro uživatele.&lt;br /&gt;
* TYPE (string/O): Určuje třídy nebo typy objektu (např.: kniha, časopis, stereograph, data, video, atd. )&lt;br /&gt;
* PROFILE (string/O): Označuje, kterému z registrovaných profilů METS dokumentu vyhovuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Prvky obsažené v kořenovém prvku:'''===&lt;br /&gt;
Struktura METS dokumentu se skládá ze sedmi hlavních oddílů, které zase mohou obsahovat různé elementy a atributy. Na nejobecnější úrovni dokumentu METS může obsahovat následující části:&lt;br /&gt;
Hlavička METS: Obsahuje metadata popisující dokument, včetně informací jako jsou tvůrce, redaktor apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sekce popisných metadat:'' Tato část obsahuje popisná metadata, která jsou externí vůči METS dokumentu (jedná se například o záznam MARC v OPACu nebo záznam MODS udržovaný na WWW serveru), vnitřně vložená popisná metadata, nebo obojí. Rozmanité případy jak vnějších tak i vnitřních popisných metadat mohou být obsaženy v této sekci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sekce administrativních dat:'' V tomto oddílu jsou shromážděny informace o tam, jak byly soubory vytvořené a uložené, duševní vlastnická práva, metadata o původním zdrojovém objektu, ze kterého byl odvozen digitální objekt, informace týkající se původu souborů, které tvoří objekt. Správní metadata mohou být buď externí METS dokument nebo kódované interně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sekce souborů:'' Tuto část tvoří seznam všech souborů, které obsahují obsah, který tvoří elektronickou verzi digitálního objektu. Soubor prvků může být seskupen, k poskytnutí rozdělení souborů na objekty nebo podle jiného kritéria (např.: typ souboru, velikost apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Strukturální mapa:'' Je srdcem METS dokumentu. Nastiňuje hierarchickou strukturu pro digitální objekt a odkazy prvků struktury obsahu souborů a metadat týkajících se každého prvku. Strukturální mapa je'' jediná povinná sekce'' v METS dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Strukturální odkazy:'' Dovoluje tvůrci METS dokumentu zaznamenat existující hypertextové odkazy mezi uzly v hierarchii uvedené ve strukturálních mapách. Jsou cenné zejména při použití METS k archivování webových stránek nebo jiných hypermédií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sekce chování:'' V této sekci jsou popsány případy a způsoby jak na ně reagovat, tedy jak se chovat. Každé chování má také mechanismus či prvek, který určuje spustitelný kód, který implementuje a spustí chování, které bylo nadefinováno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Library of Congress'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Metadata Encoding &amp;amp; Transmission Standard. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.loc.gov/standards/mets/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Digital Library Federation. ''Library of Congress'' [online]. c2010 [cit. 2011-05-15]. METSPrimerRevised. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.loc.gov/standards/mets/METSPrimerRevised.pdf&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=METS&amp;diff=10495</id>
		<title>METS</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=METS&amp;diff=10495"/>
		<updated>2011-05-15T14:50:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: /* Struktura MATS */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' standard, metadata, digitální objekt, repozitář&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
'' nadřazené:'' Standard, Digitální knihovna&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené:'' ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== O METS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
METS (Metadata Encoding &amp;amp; Transmission Standard - standard pro kódování a přenos metadat) je standard pro kódování popisných, administrativních a strukturálních metadat o objektech.  Vyjadřuje se pomocí XML, což je schéma jazyku W3C (World Wide Web Consortium). Standard byl vytvořen v roce 2001 pod záštitou Digital Library Federation (Federace Digitální Knihovny), která ho i nadále  vyvíjí, udržuje ho Network Development and MARC Standards Office, patřící pod  Library of Congress. V roce 2004 obdržel NISO(National Information Standards Organization) Registraci,  která byla obnovena v roce 2006.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K čemu je tento standard dobrý? Jeho přínos je v řízení a výměně digitálních objektů v úložištích dat, tedy repozitářích (nebo i výměně dat mezi repozitáři a jejich uživateli). METS byl tedy navržen pro interoperabilní výměnu materiálů mezi institucemi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura METS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''METS kořenový prvek'''===&lt;br /&gt;
Kořenový prvek &amp;lt;mets&amp;gt; vytváří kontejner pro informace, které jsou v něm skladovány a popřípadě i přenášeny (a to podle standardu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Atributy:''&lt;br /&gt;
- ID (ID/O): Tento atribut jednoznačně identifikuje kořenový prvek METS dokumentu a umožňuje na něj odkazovat z jiného prvku nebo dokumentu a to přes IDREF nebo XPTR.&lt;br /&gt;
- OBJID (string/O): Je primární identifikátor přidělen METS objektu jako celku. Tento identifikátor se používá k označení celého METS objektu pro externí systémy v kontrastu s ID identifikátorem. Přestože tento atribut není povinný, je velice doporučeno jej používat.&lt;br /&gt;
- LABEL (string/O): Jednoduchý názvový řetězec, sloužící k identifikaci objektu pro uživatele.&lt;br /&gt;
- TYPE (string/O): Určuje třídy nebo typy objektu (např.: kniha, časopis, stereograph, data, video, atd. )&lt;br /&gt;
- PROFILE (string/O): Označuje, kterému z registrovaných profilů METS dokumentu vyhovuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Prvky obsažené v kořenovém prvku:'''===&lt;br /&gt;
Struktura METS dokumentu se skládá ze sedmi hlavních oddílů, které zase mohou obsahovat různé elementy a atributy. Na nejobecnější úrovni dokumentu METS může obsahovat následující části:&lt;br /&gt;
Hlavička METS: Obsahuje metadata popisující dokument, včetně informací jako jsou tvůrce, redaktor apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sekce popisných metadat:'' Tato část obsahuje popisná metadata, která jsou externí vůči METS dokumentu (jedná se například o záznam MARC v OPACu nebo záznam MODS udržovaný na WWW serveru), vnitřně vložená popisná metadata, nebo obojí. Rozmanité případy jak vnějších tak i vnitřních popisných metadat mohou být obsaženy v této sekci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sekce administrativních dat:'' V tomto oddílu jsou shromážděny informace o tam, jak byly soubory vytvořené a uložené, duševní vlastnická práva, metadata o původním zdrojovém objektu, ze kterého byl odvozen digitální objekt, informace týkající se původu souborů, které tvoří objekt. Správní metadata mohou být buď externí METS dokument nebo kódované interně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sekce souborů:'' Tuto část tvoří seznam všech souborů, které obsahují obsah, který tvoří elektronickou verzi digitálního objektu. Soubor prvků může být seskupen, k poskytnutí rozdělení souborů na objekty nebo podle jiného kritéria (např.: typ souboru, velikost apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Strukturální mapa:'' Je srdcem METS dokumentu. Nastiňuje hierarchickou strukturu pro digitální objekt a odkazy prvků struktury obsahu souborů a metadat týkajících se každého prvku. Strukturální mapa je'' jediná povinná sekce'' v METS dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Strukturální odkazy:'' Dovoluje tvůrci METS dokumentu zaznamenat existující hypertextové odkazy mezi uzly v hierarchii uvedené ve strukturálních mapách. Jsou cenné zejména při použití METS k archivování webových stránek nebo jiných hypermédií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sekce chování:'' V této sekci jsou popsány případy a způsoby jak na ně reagovat, tedy jak se chovat. Každé chování má také mechanismus či prvek, který určuje spustitelný kód, který implementuje a spustí chování, které bylo nadefinováno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Library of Congress'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Metadata Encoding &amp;amp; Transmission Standard. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.loc.gov/standards/mets/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Digital Library Federation. ''Library of Congress'' [online]. c2010 [cit. 2011-05-15]. METSPrimerRevised. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.loc.gov/standards/mets/METSPrimerRevised.pdf&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=METS&amp;diff=10494</id>
		<title>METS</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=METS&amp;diff=10494"/>
		<updated>2011-05-15T14:50:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: /* Struktura MATS */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' standard, metadata, digitální objekt, repozitář&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
'' nadřazené:'' Standard, Digitální knihovna&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené:'' ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== O METS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
METS (Metadata Encoding &amp;amp; Transmission Standard - standard pro kódování a přenos metadat) je standard pro kódování popisných, administrativních a strukturálních metadat o objektech.  Vyjadřuje se pomocí XML, což je schéma jazyku W3C (World Wide Web Consortium). Standard byl vytvořen v roce 2001 pod záštitou Digital Library Federation (Federace Digitální Knihovny), která ho i nadále  vyvíjí, udržuje ho Network Development and MARC Standards Office, patřící pod  Library of Congress. V roce 2004 obdržel NISO(National Information Standards Organization) Registraci,  která byla obnovena v roce 2006.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K čemu je tento standard dobrý? Jeho přínos je v řízení a výměně digitálních objektů v úložištích dat, tedy repozitářích (nebo i výměně dat mezi repozitáři a jejich uživateli). METS byl tedy navržen pro interoperabilní výměnu materiálů mezi institucemi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura MATS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''METS kořenový prvek'''===&lt;br /&gt;
Kořenový prvek &amp;lt;mets&amp;gt; vytváří kontejner pro informace, které jsou v něm skladovány a popřípadě i přenášeny (a to podle standardu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Atributy:''&lt;br /&gt;
- ID (ID/O): Tento atribut jednoznačně identifikuje kořenový prvek METS dokumentu a umožňuje na něj odkazovat z jiného prvku nebo dokumentu a to přes IDREF nebo XPTR.&lt;br /&gt;
- OBJID (string/O): Je primární identifikátor přidělen METS objektu jako celku. Tento identifikátor se používá k označení celého METS objektu pro externí systémy v kontrastu s ID identifikátorem. Přestože tento atribut není povinný, je velice doporučeno jej používat.&lt;br /&gt;
- LABEL (string/O): Jednoduchý názvový řetězec, sloužící k identifikaci objektu pro uživatele.&lt;br /&gt;
- TYPE (string/O): Určuje třídy nebo typy objektu (např.: kniha, časopis, stereograph, data, video, atd. )&lt;br /&gt;
- PROFILE (string/O): Označuje, kterému z registrovaných profilů METS dokumentu vyhovuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Prvky obsažené v kořenovém prvku:'''===&lt;br /&gt;
Struktura METS dokumentu se skládá ze sedmi hlavních oddílů, které zase mohou obsahovat různé elementy a atributy. Na nejobecnější úrovni dokumentu METS může obsahovat následující části:&lt;br /&gt;
Hlavička METS: Obsahuje metadata popisující dokument, včetně informací jako jsou tvůrce, redaktor apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sekce popisných metadat:'' Tato část obsahuje popisná metadata, která jsou externí vůči METS dokumentu (jedná se například o záznam MARC v OPACu nebo záznam MODS udržovaný na WWW serveru), vnitřně vložená popisná metadata, nebo obojí. Rozmanité případy jak vnějších tak i vnitřních popisných metadat mohou být obsaženy v této sekci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sekce administrativních dat:'' V tomto oddílu jsou shromážděny informace o tam, jak byly soubory vytvořené a uložené, duševní vlastnická práva, metadata o původním zdrojovém objektu, ze kterého byl odvozen digitální objekt, informace týkající se původu souborů, které tvoří objekt. Správní metadata mohou být buď externí METS dokument nebo kódované interně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sekce souborů:'' Tuto část tvoří seznam všech souborů, které obsahují obsah, který tvoří elektronickou verzi digitálního objektu. Soubor prvků může být seskupen, k poskytnutí rozdělení souborů na objekty nebo podle jiného kritéria (např.: typ souboru, velikost apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Strukturální mapa:'' Je srdcem METS dokumentu. Nastiňuje hierarchickou strukturu pro digitální objekt a odkazy prvků struktury obsahu souborů a metadat týkajících se každého prvku. Strukturální mapa je'' jediná povinná sekce'' v METS dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Strukturální odkazy:'' Dovoluje tvůrci METS dokumentu zaznamenat existující hypertextové odkazy mezi uzly v hierarchii uvedené ve strukturálních mapách. Jsou cenné zejména při použití METS k archivování webových stránek nebo jiných hypermédií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sekce chování:'' V této sekci jsou popsány případy a způsoby jak na ně reagovat, tedy jak se chovat. Každé chování má také mechanismus či prvek, který určuje spustitelný kód, který implementuje a spustí chování, které bylo nadefinováno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Library of Congress'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Metadata Encoding &amp;amp; Transmission Standard. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.loc.gov/standards/mets/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Digital Library Federation. ''Library of Congress'' [online]. c2010 [cit. 2011-05-15]. METSPrimerRevised. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.loc.gov/standards/mets/METSPrimerRevised.pdf&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=METS&amp;diff=10493</id>
		<title>METS</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=METS&amp;diff=10493"/>
		<updated>2011-05-15T14:47:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' standard, metadata, digitální objekt, repozitář&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
'' nadřazené:'' Standard, Digitální knihovna&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené:'' ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== O METS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
METS (Metadata Encoding &amp;amp; Transmission Standard - standard pro kódování a přenos metadat) je standard pro kódování popisných, administrativních a strukturálních metadat o objektech.  Vyjadřuje se pomocí XML, což je schéma jazyku W3C (World Wide Web Consortium). Standard byl vytvořen v roce 2001 pod záštitou Digital Library Federation (Federace Digitální Knihovny), která ho i nadále  vyvíjí, udržuje ho Network Development and MARC Standards Office, patřící pod  Library of Congress. V roce 2004 obdržel NISO(National Information Standards Organization) Registraci,  která byla obnovena v roce 2006.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K čemu je tento standard dobrý? Jeho přínos je v řízení a výměně digitálních objektů v úložištích dat, tedy repozitářích (nebo i výměně dat mezi repozitáři a jejich uživateli). METS byl tedy navržen pro interoperabilní výměnu materiálů mezi institucemi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura MATS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''METS kořenový prvek'''&lt;br /&gt;
Kořenový prvek &amp;lt;mets&amp;gt; vytváří kontejner pro informace, které jsou v něm skladovány a popřípadě i přenášeny (a to podle standardu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Atributy:''&lt;br /&gt;
- ID (ID/O): Tento atribut jednoznačně identifikuje kořenový prvek METS dokumentu a umožňuje na něj odkazovat z jiného prvku nebo dokumentu a to přes IDREF nebo XPTR.&lt;br /&gt;
- OBJID (string/O): Je primární identifikátor přidělen METS objektu jako celku. Tento identifikátor se používá k označení celého METS objektu pro externí systémy v kontrastu s ID identifikátorem. Přestože tento atribut není povinný, je velice doporučeno jej používat.&lt;br /&gt;
- LABEL (string/O): Jednoduchý názvový řetězec, sloužící k identifikaci objektu pro uživatele.&lt;br /&gt;
- TYPE (string/O): Určuje třídy nebo typy objektu (např.: kniha, časopis, stereograph, data, video, atd. )&lt;br /&gt;
- PROFILE (string/O): Označuje, kterému z registrovaných profilů METS dokumentu vyhovuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Prvky obsažené v kořenovém prvku:'''&lt;br /&gt;
Struktura METS dokumentu se skládá ze sedmi hlavních oddílů, které zase mohou obsahovat různé elementy a atributy. Na nejobecnější úrovni dokumentu METS může obsahovat následující části:&lt;br /&gt;
Hlavička METS: Obsahuje metadata popisující dokument, včetně informací jako jsou tvůrce, redaktor apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sekce popisných metadat:'' Tato část obsahuje popisná metadata, která jsou externí vůči METS dokumentu (jedná se například o záznam MARC v OPACu nebo záznam MODS udržovaný na WWW serveru), vnitřně vložená popisná metadata, nebo obojí. Rozmanité případy jak vnějších tak i vnitřních popisných metadat mohou být obsaženy v této sekci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sekce administrativních dat:'' V tomto oddílu jsou shromážděny informace o tam, jak byly soubory vytvořené a uložené, duševní vlastnická práva, metadata o původním zdrojovém objektu, ze kterého byl odvozen digitální objekt, informace týkající se původu souborů, které tvoří objekt. Správní metadata mohou být buď externí METS dokument nebo kódované interně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sekce souborů:'' Tuto část tvoří seznam všech souborů, které obsahují obsah, který tvoří elektronickou verzi digitálního objektu. Soubor prvků může být seskupen, k poskytnutí rozdělení souborů na objekty nebo podle jiného kritéria (např.: typ souboru, velikost apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Strukturální mapa:'' Je srdcem METS dokumentu. Nastiňuje hierarchickou strukturu pro digitální objekt a odkazy prvků struktury obsahu souborů a metadat týkajících se každého prvku. Strukturální mapa je'' jediná povinná sekce'' v METS dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Strukturální odkazy:'' Dovoluje tvůrci METS dokumentu zaznamenat existující hypertextové odkazy mezi uzly v hierarchii uvedené ve strukturálních mapách. Jsou cenné zejména při použití METS k archivování webových stránek nebo jiných hypermédií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sekce chování:'' V této sekci jsou popsány případy a způsoby jak na ně reagovat, tedy jak se chovat. Každé chování má také mechanismus či prvek, který určuje spustitelný kód, který implementuje a spustí chování, které bylo nadefinováno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Library of Congress'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Metadata Encoding &amp;amp; Transmission Standard. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.loc.gov/standards/mets/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Digital Library Federation. ''Library of Congress'' [online]. c2010 [cit. 2011-05-15]. METSPrimerRevised. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.loc.gov/standards/mets/METSPrimerRevised.pdf&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=METS&amp;diff=10492</id>
		<title>METS</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=METS&amp;diff=10492"/>
		<updated>2011-05-15T14:46:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' standard, metadata, digitální objekt, repozitář&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
'' nadřazené:'' Standard, Digitální knihovna&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené:'' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== O METS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
METS (Metadata Encoding &amp;amp; Transmission Standard - standard pro kódování a přenos metadat) je standard pro kódování popisných, administrativních a strukturálních metadat o objektech.  Vyjadřuje se pomocí XML, což je schéma jazyku W3C (World Wide Web Consortium). Standard byl vytvořen v roce 2001 pod záštitou Digital Library Federation (Federace Digitální Knihovny), která ho i nadále  vyvíjí, udržuje ho Network Development and MARC Standards Office, patřící pod  Library of Congress. V roce 2004 obdržel NISO(National Information Standards Organization) Registraci,  která byla obnovena v roce 2006.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K čemu je tento standard dobrý? Jeho přínos je v řízení a výměně digitálních objektů v úložištích dat, tedy repozitářích (nebo i výměně dat mezi repozitáři a jejich uživateli). METS byl tedy navržen pro interoperabilní výměnu materiálů mezi institucemi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura MATS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''METS kořenový prvek'''&lt;br /&gt;
Kořenový prvek &amp;lt;mets&amp;gt; vytváří kontejner pro informace, které jsou v něm skladovány a popřípadě i přenášeny (a to podle standardu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Atributy:''&lt;br /&gt;
- ID (ID/O): Tento atribut jednoznačně identifikuje kořenový prvek METS dokumentu a umožňuje na něj odkazovat z jiného prvku nebo dokumentu a to přes IDREF nebo XPTR.&lt;br /&gt;
- OBJID (string/O): Je primární identifikátor přidělen METS objektu jako celku. Tento identifikátor se používá k označení celého METS objektu pro externí systémy v kontrastu s ID identifikátorem. Přestože tento atribut není povinný, je velice doporučeno jej používat.&lt;br /&gt;
- LABEL (string/O): Jednoduchý názvový řetězec, sloužící k identifikaci objektu pro uživatele.&lt;br /&gt;
- TYPE (string/O): Určuje třídy nebo typy objektu (např.: kniha, časopis, stereograph, data, video, atd. )&lt;br /&gt;
- PROFILE (string/O): Označuje, kterému z registrovaných profilů METS dokumentu vyhovuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Prvky obsažené v kořenovém prvku:'''&lt;br /&gt;
Struktura METS dokumentu se skládá ze sedmi hlavních oddílů, které zase mohou obsahovat různé elementy a atributy. Na nejobecnější úrovni dokumentu METS může obsahovat následující části:&lt;br /&gt;
Hlavička METS: Obsahuje metadata popisující dokument, včetně informací jako jsou tvůrce, redaktor apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sekce popisných metadat:'' Tato část obsahuje popisná metadata, která jsou externí vůči METS dokumentu (jedná se například o záznam MARC v OPACu nebo záznam MODS udržovaný na WWW serveru), vnitřně vložená popisná metadata, nebo obojí. Rozmanité případy jak vnějších tak i vnitřních popisných metadat mohou být obsaženy v této sekci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sekce administrativních dat:'' V tomto oddílu jsou shromážděny informace o tam, jak byly soubory vytvořené a uložené, duševní vlastnická práva, metadata o původním zdrojovém objektu, ze kterého byl odvozen digitální objekt, informace týkající se původu souborů, které tvoří objekt. Správní metadata mohou být buď externí METS dokument nebo kódované interně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sekce souborů:'' Tuto část tvoří seznam všech souborů, které obsahují obsah, který tvoří elektronickou verzi digitálního objektu. Soubor prvků může být seskupen, k poskytnutí rozdělení souborů na objekty nebo podle jiného kritéria (např.: typ souboru, velikost apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Strukturální mapa:'' Je srdcem METS dokumentu. Nastiňuje hierarchickou strukturu pro digitální objekt a odkazy prvků struktury obsahu souborů a metadat týkajících se každého prvku. Strukturální mapa je'' jediná povinná sekce'' v METS dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Strukturální odkazy:'' Dovoluje tvůrci METS dokumentu zaznamenat existující hypertextové odkazy mezi uzly v hierarchii uvedené ve strukturálních mapách. Jsou cenné zejména při použití METS k archivování webových stránek nebo jiných hypermédií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sekce chování:'' V této sekci jsou popsány případy a způsoby jak na ně reagovat, tedy jak se chovat. Každé chování má také mechanismus či prvek, který určuje spustitelný kód, který implementuje a spustí chování, které bylo nadefinováno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Library of Congress'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Metadata Encoding &amp;amp; Transmission Standard. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.loc.gov/standards/mets/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Digital Library Federation. ''Library of Congress'' [online]. c2010 [cit. 2011-05-15]. METSPrimerRevised. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.loc.gov/standards/mets/METSPrimerRevised.pdf&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=METS&amp;diff=10491</id>
		<title>METS</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=METS&amp;diff=10491"/>
		<updated>2011-05-15T14:44:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: Vložení vypracovaného hesla&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' standard, metadata, digitální objekt, repozitář&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
                       '' nadřazené:'' Standard, Digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
                        ''podřazené:'' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== O METS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
METS (Metadata Encoding &amp;amp; Transmission Standard - standard pro kódování a přenos metadat) je standard pro kódování popisných, administrativních a strukturálních metadat o objektech.  Vyjadřuje se pomocí XML, což je schéma jazyku W3C (World Wide Web Consortium). Standard byl vytvořen v roce 2001 pod záštitou Digital Library Federation (Federace Digitální Knihovny), která ho i nadále  vyvíjí, udržuje ho Network Development and MARC Standards Office, patřící pod  Library of Congress. V roce 2004 obdržel NISO(National Information Standards Organization) Registraci,  která byla obnovena v roce 2006.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K čemu je tento standard dobrý? Jeho přínos je v řízení a výměně digitálních objektů v úložištích dat, tedy repozitářích (nebo i výměně dat mezi repozitáři a jejich uživateli). METS byl tedy navržen pro interoperabilní výměnu materiálů mezi institucemi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura MATS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''METS kořenový prvek'''&lt;br /&gt;
Kořenový prvek &amp;lt;mets&amp;gt; vytváří kontejner pro informace, které jsou v něm skladovány a popřípadě i přenášeny (a to podle standardu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Atributy:''&lt;br /&gt;
- ID (ID/O): Tento atribut jednoznačně identifikuje kořenový prvek METS dokumentu a umožňuje na něj odkazovat z jiného prvku nebo dokumentu a to přes IDREF nebo XPTR.&lt;br /&gt;
- OBJID (string/O): Je primární identifikátor přidělen METS objektu jako celku. Tento identifikátor se používá k označení celého METS objektu pro externí systémy v kontrastu s ID identifikátorem. Přestože tento atribut není povinný, je velice doporučeno jej používat.&lt;br /&gt;
- LABEL (string/O): Jednoduchý názvový řetězec, sloužící k identifikaci objektu pro uživatele.&lt;br /&gt;
- TYPE (string/O): Určuje třídy nebo typy objektu (např.: kniha, časopis, stereograph, data, video, atd. )&lt;br /&gt;
- PROFILE (string/O): Označuje, kterému z registrovaných profilů METS dokumentu vyhovuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Prvky obsažené v kořenovém prvku:'''&lt;br /&gt;
Struktura METS dokumentu se skládá ze sedmi hlavních oddílů, které zase mohou obsahovat různé elementy a atributy. Na nejobecnější úrovni dokumentu METS může obsahovat následující části:&lt;br /&gt;
Hlavička METS: Obsahuje metadata popisující dokument, včetně informací jako jsou tvůrce, redaktor apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sekce popisných metadat:'' Tato část obsahuje popisná metadata, která jsou externí vůči METS dokumentu (jedná se například o záznam MARC v OPACu nebo záznam MODS udržovaný na WWW serveru), vnitřně vložená popisná metadata, nebo obojí. Rozmanité případy jak vnějších tak i vnitřních popisných metadat mohou být obsaženy v této sekci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sekce administrativních dat:'' V tomto oddílu jsou shromážděny informace o tam, jak byly soubory vytvořené a uložené, duševní vlastnická práva, metadata o původním zdrojovém objektu, ze kterého byl odvozen digitální objekt, informace týkající se původu souborů, které tvoří objekt. Správní metadata mohou být buď externí METS dokument nebo kódované interně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sekce souborů:'' Tuto část tvoří seznam všech souborů, které obsahují obsah, který tvoří elektronickou verzi digitálního objektu. Soubor prvků může být seskupen, k poskytnutí rozdělení souborů na objekty nebo podle jiného kritéria (např.: typ souboru, velikost apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Strukturální mapa:'' Je srdcem METS dokumentu. Nastiňuje hierarchickou strukturu pro digitální objekt a odkazy prvků struktury obsahu souborů a metadat týkajících se každého prvku. Strukturální mapa je'' jediná povinná sekce'' v METS dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Strukturální odkazy:'' Dovoluje tvůrci METS dokumentu zaznamenat existující hypertextové odkazy mezi uzly v hierarchii uvedené ve strukturálních mapách. Jsou cenné zejména při použití METS k archivování webových stránek nebo jiných hypermédií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sekce chování:'' V této sekci jsou popsány případy a způsoby jak na ně reagovat, tedy jak se chovat. Každé chování má také mechanismus či prvek, který určuje spustitelný kód, který implementuje a spustí chování, které bylo nadefinováno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Library of Congress'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Metadata Encoding &amp;amp; Transmission Standard. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.loc.gov/standards/mets/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Digital Library Federation. ''Library of Congress'' [online]. c2010 [cit. 2011-05-15]. METSPrimerRevised. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.loc.gov/standards/mets/METSPrimerRevised.pdf&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9436</id>
		<title>Konvergence</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9436"/>
		<updated>2011-01-02T20:50:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: /* Konvergence v matematice */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' konvergence, matematika, limita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' sbíhání, sbližování, splývání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené:'' matematická analýza, limita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené:'' stejnoměrná konvergence, absolutní a neabsolutní konvergence&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Ve zkratce tento pojem označuje sbíhání, sbližování, splývání nebo proces k tomu vedoucí, což nám již napovídá jeho název, který pochází z latinského convergere tj. com + Vergere = ohýbat dohromady. Opakem tohoto pojmu je divergence. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konvergence má široké využití v matematice, dále ji nalezneme také v biologii, ekonomice a politice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v matematice ==&lt;br /&gt;
V matematice je tento pojem velice rozšířený a používá se při mnoha matematických úkonech.&lt;br /&gt;
Konkrétně se konvergence uplatňuje v posloupnostech, nekonečných číselných řadách, řadách funkcí, mocninných řadách a nevlastních integrálech. Především ovšem nesmíme zapomenout na limitu, která s tímto pojmem úzce souvisí, proto pokud chceme přesně definovat konvergentní posloupnost, musíme v definici užít i limitu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Nechť je dána posloupnost {an} a číslo A ∈ R. Řekneme, že posloupnost {an} má limitu A, jestliže ke každému ε &amp;gt; 0 existuje n0 ∈ N takové, že pro každé n ≥ n0 platí, že |an − a| &amp;lt; ε. Pomocí  kvantifikátorů lze psát: ∀ε &amp;gt; 0 ∃ n0 ∈ N tak, že ∀n ≥ n0 platí |an − A| &amp;lt; ε. Pokud má posloupnost {an} limitu, říkáme, že '''konverguje''', a značíme lim(n→∞) an = A, případně an → A pro n → ∞.“''[2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní, když máme definovanou konvergentní posloupnost můžeme pokračovat dále a definovat stejnoměrnou konvergenci, která nám napomáhá s řešením jedné se základních otázek nalézajících se v teorii posloupností a řad funkcí. Tím je myšlen problém přenositelnosti vlastností členů posloupnosti na limitní funkci (či součet řady).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Řekneme, že posloupnost funkcí {fn(x)}(n=1→ ∞) '''konverguje stejnoměrně''' k funkci f(x) na intervalu I, jestliže ke každému ε &amp;gt; 0 existuje n0 ∈ N tak, že pro všechna n ∈ N, n≥ n0, a všechna x ∈ I  platí |fn(x) - f(x)| &amp;lt; ε.“''[3, str. 43]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále nesmíme zapomenout na kritéria pro vyšetření stejnoměrné konvergence, jsou to: &lt;br /&gt;
*Cauchy-Bolzanovo kritérium stejnosměrné konvergence&lt;br /&gt;
*Cauchy-Bolzanovo kritérium pro řady funkcí&lt;br /&gt;
*Weierstrassovo kritérium&lt;br /&gt;
*Dirichletovo a Abelovo kritérium&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní už máme základní informace o konvergentní posloupnosti a stejnoměrné konvergenci, která se nalézá i v řadách. Následují tedy informace o konvergentních řadách.&lt;br /&gt;
V konvergenci řad rozlišujeme, zda-li je konvergence absolutní nebo neabsolutní, přesná definice následuje:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„ Řekneme, že řada  ∑an''' konverguje absolutně''', jestliže konverguje řada ∑|an|. Jestliže řada ∑an konverguje a ∑|an| diverguje, říkáme, že řada ∑an '''konverguje neabsolutně'''.“'' [3, str. 25]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V řadách se používají následující kritéria konvergence:&lt;br /&gt;
*pro alternující řady platí Leibnizovo kritérium konvergence&lt;br /&gt;
*srovnávací kritérium&lt;br /&gt;
*odmocninové kritérium, odmocninové kritérium – Cauchyovo&lt;br /&gt;
*podílové kritérium,  podílové kritérium – d'Alembertovo&lt;br /&gt;
*Abelovo a Dirichletovo kritérium&lt;br /&gt;
*Cauchy-Bolzanovo kritérium konvergence&lt;br /&gt;
*limitní srovnávací kritérium&lt;br /&gt;
*limitní Raabeovo kritérium&lt;br /&gt;
*Integrální kritérium&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní, když máme nadefinovány řady, přesuneme se k dalšímu použití konvergence a to v nevlastních integrálech, opět začneme definicí a budou následovat kritéria která nám stanoví konvergenci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Nechť a ∈ R a nechť f je funkce definovaná na intervalu &amp;lt;a, ∞),která je integrovatelná na každém intervalu &amp;lt;a,b&amp;gt;, kde b ∈ R, b &amp;gt; a. Definujeme funkci F(t) na intervalu &amp;lt;a,∞) vztahem F(t) = ∫(a→t) f(x) dx. Existuje-li vlastní limita lim(t→∞) F(t), říkáme, že nevlastní integrál ∫(a→∞) f(x) dx '''konverguje''' (nebo že existuje) a klademe integrál ∫(a→∞) f(x) dx = lim(t→∞) F(t).“''[4, str. 59]  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kritéria pro konvergenci nevlastních integrálů:&lt;br /&gt;
*srovnávací kritérium&lt;br /&gt;
*limitní srovnávací kritérium&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OMLOUVÁM se za neprofesionálně zapsané definice, v současné době nefunguje funkce LaTeX (pro zapsání matematických výrazů), až se uvede do provozu, upravím. Děkuji za pochopení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v biologii ==&lt;br /&gt;
V biologii nalezneme konvergenci v podobě vytváření podobných znaků u živočichů, kteří nejsou ve vývojově příbuzných skupinách. To znamená, že vzniká v různých nepříbuzných vývojových liniích během nezávislého vývoje druhů, a to nejčastěji formou adaptace. Tato podobnost, která je získaná se považuje za analogickou nikoli homologickou. Konvergence se samozřejmě týká i rostlin žijících v obdobném prostředí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro zajímavost:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Extrémní konvergencí jsou tzv. paralelní linie, kdy se vzájemně podobají celé skupiny nepříbuzných organismů, například placentální savci Evropy a Asie a vačnatci v Austrálii (vlk-vakovlk, antilopa-klokan, krtek-vakokrt, veverka-vakoveverka).“''[5]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v ekonomice a politice ==&lt;br /&gt;
V tomto odvětví se konvergence promítá v procesu srovnávání různých ekonomických ukazatelů v rámci skupiny zemí. Většinou to znamená proces, kdy se méně vyspělá ekonomika snaží dohnat ekonomicky vyspělejší země. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ekonomie skýtá i takzvanou teorii konvergence, která se zabývá postupným stíráním ekonomických, politických a ideologických rozdílů panujících mezi kapitalistickou a socialistickou společností. Tato teorie má ovšem jeden docela veliký nedostatek a tím je technokratický přístup k analýze těchto ekonomických soustav, což znamená, že ignoruje důležité rozdíly v charakteru obou politických soustav (pro níž kapitalismus a socialismus nemohou slynout).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
1. HARPER, Douglas. ''Online etymology dictionary'' [online]. 2001, 2010 [cit. 2011-01-01]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.etymonline.com/index.php?search=converg&amp;amp;searchmode=none&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. DOŠLÁ, Zuzana ; KUBEN, Jaromír. ''Diferenciální počet funkcí jedné proměnné''. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2004. Limita posloupnosti, s. 23. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.math.muni.cz/~dosla/download/skript.pdf&amp;gt;. ISBN 80-210-3121-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. DOŠLÁ, Zuzana ; NOVÁK, Vitězslav.'' Nekonečné řady''. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 1998. 120 s. ISBN 80-210-1949-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. NOVÁK, Vítězslav. ''Integrální počet funkcí jedné reálné proměnné.'' Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2005. 93 s. ISBN 80-210-3850-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. ABRAHÁMOVÁ, Jitka, et al. ''Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích : díl 2. g/l.'' Vyd. 1. Praha : Nakladatelský dům OP, 1996. konvergence, s. 505. ISBN 80-85841-33-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. ''Konvergence'' [online]. 2000, 2006 [cit. 2011-01-02]. CoJeCo. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.cojeco.cz/index.php?s_term=&amp;amp;s_lang=2&amp;amp;detail=1&amp;amp;id_desc=47476&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9435</id>
		<title>Konvergence</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9435"/>
		<updated>2011-01-02T20:50:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: /* Konvergence v matematice */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' konvergence, matematika, limita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' sbíhání, sbližování, splývání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené:'' matematická analýza, limita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené:'' stejnoměrná konvergence, absolutní a neabsolutní konvergence&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Ve zkratce tento pojem označuje sbíhání, sbližování, splývání nebo proces k tomu vedoucí, což nám již napovídá jeho název, který pochází z latinského convergere tj. com + Vergere = ohýbat dohromady. Opakem tohoto pojmu je divergence. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konvergence má široké využití v matematice, dále ji nalezneme také v biologii, ekonomice a politice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v matematice ==&lt;br /&gt;
V matematice je tento pojem velice rozšířený a používá se při mnoha matematických úkonech.&lt;br /&gt;
Konkrétně se konvergence uplatňuje v posloupnostech, nekonečných číselných řadách, řadách funkcí, mocninných řadách a nevlastních integrálech. Především ovšem nesmíme zapomenout na limitu, která s tímto pojmem úzce souvisí, proto pokud chceme přesně definovat konvergentní posloupnost, musíme v definici užít i limitu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Nechť je dána posloupnost {an} a číslo A ∈ R. Řekneme, že posloupnost {an} má limitu A, jestliže ke každému ε &amp;gt; 0 existuje n0 ∈ N takové, že pro každé n ≥ n0 platí, že |an − a| &amp;lt; ε. Pomocí  kvantifikátorů lze psát: ∀ε &amp;gt; 0 ∃ n0 ∈ N tak, že ∀n ≥ n0 platí |an − A| &amp;lt; ε. Pokud má posloupnost {an} limitu, říkáme, že '''konverguje''', a značíme lim(n→∞) an = A, případně an → A pro n → ∞.“''[2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní, když máme definovanou konvergentní posloupnost můžeme pokračovat dále a definovat stejnoměrnou konvergenci, která nám napomáhá s řešením jedné se základních otázek nalézajících se v teorii posloupností a řad funkcí. Tím je myšlen problém přenositelnosti vlastností členů posloupnosti na limitní funkci (či součet řady).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Řekneme, že posloupnost funkcí {fn(x)}(n=1→ ∞) '''konverguje stejnoměrně''' k funkci f(x) na intervalu I, jestliže ke každému ε &amp;gt; 0 existuje n0 ∈ N tak, že pro všechna n ∈ N, n≥ n0, a všechna x ∈ I  platí |fn(x) - f(x)| &amp;lt; ε.“''[3, str. 43]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále nesmíme zapomenout na kritéria pro vyšetření stejnoměrné konvergence, jsou to: &lt;br /&gt;
*Cauchy-Bolzanovo kritérium stejnosměrné konvergence&lt;br /&gt;
*Cauchy-Bolzanovo kritérium pro řady funkcí&lt;br /&gt;
*Weierstrassovo kritérium&lt;br /&gt;
*Dirichletovo a Abelovo kritérium&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní už máme základní informace o konvergentní posloupnosti a stejnoměrné konvergenci, která se nalézá i v řadách. Následují tedy informace o konvergentních řadách.&lt;br /&gt;
V konvergenci řad rozlišujeme, zda-li je konvergence absolutní nebo neabsolutní, přesná definice následuje:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„ Řekneme, že řada  ∑an''' konverguje absolutně''', jestliže konverguje řada ∑|an|. Jestliže řada ∑an konverguje a ∑|an| diverguje, říkáme, že řada ∑an '''konverguje neabsolutně'''.“'' [3, str. 25]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V řadách se používají následující kritéria konvergence:&lt;br /&gt;
*pro alternující řady platí Leibnizovo kritérium konvergence&lt;br /&gt;
*srovnávací kritérium&lt;br /&gt;
*odmocninové kritérium, odmocninové kritérium – Cauchyovo&lt;br /&gt;
*podílové kritérium,  podílové kritérium – d'Alembertovo&lt;br /&gt;
*Abelovo a Dirichletovo kritérium&lt;br /&gt;
*Cauchy-Bolzanovo kritérium konvergence&lt;br /&gt;
*limitní srovnávací kritérium&lt;br /&gt;
*limitní Raabeovo kritérium&lt;br /&gt;
*Integrální kritérium&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní, když máme nadefinovány řady, přesuneme se k dalšímu použití konvergence a to v nevlastních integrálech, opět začneme definicí a budou následovat kritéria která nám stanoví konvergenci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Nechť a ∈ R a nechť f je funkce definovaná na intervalu &amp;lt;a, ∞),která je integrovatelná na každém intervalu &amp;lt;a,b&amp;gt;, kde b ∈ R, b &amp;gt; a. Definujeme funkci F(t) na intervalu &amp;lt;a,∞) vztahem F(t) = ∫(a→t) f(x) dx. Existuje-li vlastní limita lim(t→∞) F(t), říkáme, že nevlastní integrál ∫(a→∞) f(x) dx '''konverguje''' (nebo že existuje) a klademe integrál ∫(a→∞) f(x) dx = lim(t→∞) F(t).“''[4, str. 59]  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kritéria pro konvergenci nevlastních integrálů:&lt;br /&gt;
*srovnávací kritérium&lt;br /&gt;
*limitní srovnávací kritérium&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OMLOUVÁM se za neprofesionálně zapsané definice, v současné době nefunguje funkce LaTeX (pro zapsání matematických výrazů), až se uvede do provozu, upravím. Děkuji za pochopení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v biologii ==&lt;br /&gt;
V biologii nalezneme konvergenci v podobě vytváření podobných znaků u živočichů, kteří nejsou ve vývojově příbuzných skupinách. To znamená, že vzniká v různých nepříbuzných vývojových liniích během nezávislého vývoje druhů, a to nejčastěji formou adaptace. Tato podobnost, která je získaná se považuje za analogickou nikoli homologickou. Konvergence se samozřejmě týká i rostlin žijících v obdobném prostředí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro zajímavost:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Extrémní konvergencí jsou tzv. paralelní linie, kdy se vzájemně podobají celé skupiny nepříbuzných organismů, například placentální savci Evropy a Asie a vačnatci v Austrálii (vlk-vakovlk, antilopa-klokan, krtek-vakokrt, veverka-vakoveverka).“''[5]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v ekonomice a politice ==&lt;br /&gt;
V tomto odvětví se konvergence promítá v procesu srovnávání různých ekonomických ukazatelů v rámci skupiny zemí. Většinou to znamená proces, kdy se méně vyspělá ekonomika snaží dohnat ekonomicky vyspělejší země. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ekonomie skýtá i takzvanou teorii konvergence, která se zabývá postupným stíráním ekonomických, politických a ideologických rozdílů panujících mezi kapitalistickou a socialistickou společností. Tato teorie má ovšem jeden docela veliký nedostatek a tím je technokratický přístup k analýze těchto ekonomických soustav, což znamená, že ignoruje důležité rozdíly v charakteru obou politických soustav (pro níž kapitalismus a socialismus nemohou slynout).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
1. HARPER, Douglas. ''Online etymology dictionary'' [online]. 2001, 2010 [cit. 2011-01-01]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.etymonline.com/index.php?search=converg&amp;amp;searchmode=none&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. DOŠLÁ, Zuzana ; KUBEN, Jaromír. ''Diferenciální počet funkcí jedné proměnné''. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2004. Limita posloupnosti, s. 23. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.math.muni.cz/~dosla/download/skript.pdf&amp;gt;. ISBN 80-210-3121-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. DOŠLÁ, Zuzana ; NOVÁK, Vitězslav.'' Nekonečné řady''. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 1998. 120 s. ISBN 80-210-1949-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. NOVÁK, Vítězslav. ''Integrální počet funkcí jedné reálné proměnné.'' Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2005. 93 s. ISBN 80-210-3850-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. ABRAHÁMOVÁ, Jitka, et al. ''Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích : díl 2. g/l.'' Vyd. 1. Praha : Nakladatelský dům OP, 1996. konvergence, s. 505. ISBN 80-85841-33-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. ''Konvergence'' [online]. 2000, 2006 [cit. 2011-01-02]. CoJeCo. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.cojeco.cz/index.php?s_term=&amp;amp;s_lang=2&amp;amp;detail=1&amp;amp;id_desc=47476&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9434</id>
		<title>Konvergence</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9434"/>
		<updated>2011-01-02T20:45:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' konvergence, matematika, limita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' sbíhání, sbližování, splývání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené:'' matematická analýza, limita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené:'' stejnoměrná konvergence, absolutní a neabsolutní konvergence&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Ve zkratce tento pojem označuje sbíhání, sbližování, splývání nebo proces k tomu vedoucí, což nám již napovídá jeho název, který pochází z latinského convergere tj. com + Vergere = ohýbat dohromady. Opakem tohoto pojmu je divergence. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konvergence má široké využití v matematice, dále ji nalezneme také v biologii, ekonomice a politice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v matematice ==&lt;br /&gt;
V matematice je tento pojem velice rozšířený a používá se při mnoha matematických úkonech.&lt;br /&gt;
Konkrétně se konvergence uplatňuje v posloupnostech, nekonečných číselných řadách, řadách funkcí, mocninných řadách a nevlastních integrálech. Především ovšem nesmíme zapomenout na limitu, která s tímto pojmem úzce souvisí, proto pokud chceme přesně definovat konvergentní posloupnost, musíme v definici užít i limitu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Nechť je dána posloupnost {an} a číslo A ∈ R. Řekneme, že posloupnost {an} má limitu A, jestliže ke každému ε &amp;gt; 0 existuje n0 ∈ N takové, že pro každé n ≥ n0 platí, že |an − a| &amp;lt; ε. Pomocí  kvantifikátorů lze psát: ∀ε &amp;gt; 0 ∃ n0 ∈ N tak, že ∀n ≥ n0 platí |an − A| &amp;lt; ε. Pokud má posloupnost {an} limitu, říkáme, že '''konverguje''', a značíme lim(n→∞) an = A, případně an → A pro n → ∞.“''[2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní, když máme definovanou konvergentní posloupnost můžeme pokračovat dále a definovat stejnoměrnou konvergenci, která nám napomáhá s řešením jedné se základních otázek nalézajících se v teorii posloupností a řad funkcí. Tím je myšlen problém přenositelnosti vlastností členů posloupnosti na limitní funkci (či součet řady).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Řekneme, že posloupnost funkcí {fn(x)}(n=1→ ∞) '''konverguje stejnoměrně''' k funkci f(x) na intervalu I, jestliže ke každému ε &amp;gt; 0 existuje n0 ∈ N tak, že pro všechna n ∈ N, n≥ n0, a všechna x ∈ I  platí |fn(x) - f(x)| &amp;lt; ε.“''[3, str. 43]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále nesmíme zapomenout na kritéria pro vyšetření stejnoměrné konvergence, jsou to: &lt;br /&gt;
*Cauchy-Bolzanovo kritérium stejnosměrné konvergence&lt;br /&gt;
*Cauchy-Bolzanovo kritérium pro řady funkcí&lt;br /&gt;
*Weierstrassovo kritérium&lt;br /&gt;
*Dirichletovo a Abelovo kritérium&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní už máme základní informace o konvergentní posloupnosti a stejnoměrné konvergenci, která se nalézá i v řadách. Následují tedy informace o konvergentních řadách.&lt;br /&gt;
V konvergenci řad rozlišujeme, zda-li je konvergence absolutní nebo neabsolutní, přesná definice následuje:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„ Řekneme, že řada  ∑an''' konverguje absolutně''', jestliže konverguje řada ∑|an|. Jestliže řada ∑an konverguje a ∑|an| diverguje, říkáme, že řada ∑an '''konverguje neabsolutně'''.“'' [3, str. 25]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V řadách se používají následující kritéria konvergence:&lt;br /&gt;
*pro alternující řady platí Leibnizovo kritérium konvergence&lt;br /&gt;
*srovnávací kritérium&lt;br /&gt;
*odmocninové kritérium, odmocninové kritérium – Cauchyovo&lt;br /&gt;
*podílové kritérium,  podílové kritérium – d'Alembertovo&lt;br /&gt;
*Abelovo a Dirichletovo kritérium&lt;br /&gt;
*Cauchy-Bolzanovo kritérium konvergence&lt;br /&gt;
*limitní srovnávací kritérium&lt;br /&gt;
*limitní Raabeovo kritérium&lt;br /&gt;
*Integrální kritérium&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní, když máme nadefinovány řady, přesuneme se k dalšímu použití konvergence a to v nevlastních integrálech, opět začneme definicí a budou následovat kritéria která nám stanoví konvergenci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Nechť a ∈ R a nechť f je funkce definovaná na intervalu &amp;lt;a, ∞),která je integrovatelná na každém intervalu &amp;lt;a,b&amp;gt;, kde b ∈ R, b &amp;gt; a. Definujeme funkci F(t) na intervalu &amp;lt;a,∞) vztahem F(t) = ∫(a→t) f(x) dx. Existuje-li vlastní limita lim(t→∞) F(t), říkáme, že nevlastní integrál ∫(a→∞) f(x) dx '''konverguje''' (nebo že existuje) a klademe integrál ∫(a→∞) f(x) dx = lim(t→∞) F(t).“''[4, str. 59]  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kritéria pro konvergenci nevlastních integrálů:&lt;br /&gt;
*srovnávací kritérium&lt;br /&gt;
*limitní srovnávací kritérium&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v biologii ==&lt;br /&gt;
V biologii nalezneme konvergenci v podobě vytváření podobných znaků u živočichů, kteří nejsou ve vývojově příbuzných skupinách. To znamená, že vzniká v různých nepříbuzných vývojových liniích během nezávislého vývoje druhů, a to nejčastěji formou adaptace. Tato podobnost, která je získaná se považuje za analogickou nikoli homologickou. Konvergence se samozřejmě týká i rostlin žijících v obdobném prostředí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro zajímavost:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Extrémní konvergencí jsou tzv. paralelní linie, kdy se vzájemně podobají celé skupiny nepříbuzných organismů, například placentální savci Evropy a Asie a vačnatci v Austrálii (vlk-vakovlk, antilopa-klokan, krtek-vakokrt, veverka-vakoveverka).“''[5]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v ekonomice a politice ==&lt;br /&gt;
V tomto odvětví se konvergence promítá v procesu srovnávání různých ekonomických ukazatelů v rámci skupiny zemí. Většinou to znamená proces, kdy se méně vyspělá ekonomika snaží dohnat ekonomicky vyspělejší země. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ekonomie skýtá i takzvanou teorii konvergence, která se zabývá postupným stíráním ekonomických, politických a ideologických rozdílů panujících mezi kapitalistickou a socialistickou společností. Tato teorie má ovšem jeden docela veliký nedostatek a tím je technokratický přístup k analýze těchto ekonomických soustav, což znamená, že ignoruje důležité rozdíly v charakteru obou politických soustav (pro níž kapitalismus a socialismus nemohou slynout).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
1. HARPER, Douglas. ''Online etymology dictionary'' [online]. 2001, 2010 [cit. 2011-01-01]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.etymonline.com/index.php?search=converg&amp;amp;searchmode=none&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. DOŠLÁ, Zuzana ; KUBEN, Jaromír. ''Diferenciální počet funkcí jedné proměnné''. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2004. Limita posloupnosti, s. 23. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.math.muni.cz/~dosla/download/skript.pdf&amp;gt;. ISBN 80-210-3121-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. DOŠLÁ, Zuzana ; NOVÁK, Vitězslav.'' Nekonečné řady''. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 1998. 120 s. ISBN 80-210-1949-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. NOVÁK, Vítězslav. ''Integrální počet funkcí jedné reálné proměnné.'' Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2005. 93 s. ISBN 80-210-3850-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. ABRAHÁMOVÁ, Jitka, et al. ''Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích : díl 2. g/l.'' Vyd. 1. Praha : Nakladatelský dům OP, 1996. konvergence, s. 505. ISBN 80-85841-33-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. ''Konvergence'' [online]. 2000, 2006 [cit. 2011-01-02]. CoJeCo. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.cojeco.cz/index.php?s_term=&amp;amp;s_lang=2&amp;amp;detail=1&amp;amp;id_desc=47476&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9433</id>
		<title>Konvergence</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9433"/>
		<updated>2011-01-02T20:37:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: /* Konvergence v politice */ změna nadpisu a vytvoření članku&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' konvergence, matematika, limita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' sbíhání, sbližování, splývání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené:'' matematická analýza, limita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené:'' bodová konvergence, obor konvergence, stejnoměrná konvergence, absolutní a relativní konvergence&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Ve zkratce tento pojem označuje sbíhání, sbližování, splývání nebo proces k tomu vedoucí, což nám již napovídá jeho název, který pochází z latinského convergere tj. com + Vergere = ohýbat dohromady. Opakem tohoto pojmu je divergence. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konvergence má široké využití v matematice, dále ji nalezneme také v biologii a politice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v matematice ==&lt;br /&gt;
V matematice je tento pojem velice rozšířený a používá se při mnoha matematických úkonech.&lt;br /&gt;
Konkrétně se konvergence uplatňuje v posloupnostech, nekonečných číselných řadách, řadách funkcí, mocninných řadách a nevlastních integrálech. Především ovšem nesmíme zapomenout na limitu, která s tímto pojmem úzce souvisí, proto pokud chceme přesně definovat konvergentní posloupnost, musíme v definici užít i limitu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Nechť je dána posloupnost {an} a číslo A ∈ R. Řekneme, že posloupnost {an} má limitu A, jestliže ke každému ε &amp;gt; 0 existuje n0 ∈ N takové, že pro každé n ≥ n0 platí, že |an − a| &amp;lt; ε. Pomocí  kvantifikátorů lze psát: ∀ε &amp;gt; 0 ∃ n0 ∈ N tak, že ∀n ≥ n0 platí |an − A| &amp;lt; ε. Pokud má posloupnost {an} limitu, říkáme, že '''konverguje''', a značíme lim(n→∞) an = A, případně an → A pro n → ∞.“''[2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní, když máme definovanou konvergentní posloupnost můžeme pokračovat dále a definovat stejnoměrnou konvergenci, která nám napomáhá s řešením jedné se základních otázek nalézajících se v teorii posloupností a řad funkcí. Tím je myšlen problém přenositelnosti vlastností členů posloupnosti na limitní funkci (či součet řady).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Řekneme, že posloupnost funkcí {fn(x)}(n=1→ ∞) '''konverguje stejnoměrně''' k funkci f(x) na intervalu I, jestliže ke každému ε &amp;gt; 0 existuje n0 ∈ N tak, že pro všechna n ∈ N, n≥ n0, a všechna x ∈ I  platí |fn(x) - f(x)| &amp;lt; ε.“''[3, str. 43]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále nesmíme zapomenout na kritéria pro vyšetření stejnoměrné konvergence, jsou to: &lt;br /&gt;
*Cauchy-Bolzanovo kritérium stejnosměrné konvergence&lt;br /&gt;
*Cauchy-Bolzanovo kritérium pro řady funkcí&lt;br /&gt;
*Weierstrassovo kritérium&lt;br /&gt;
*Dirichletovo a Abelovo kritérium&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní už máme základní informace o konvergentní posloupnosti a stejnoměrné konvergenci která se nalézá i v řadách. Následují tedy informace o konvergentních řadách.&lt;br /&gt;
V konvergenci řad rozlišujeme, zda-li je konvergence absolutní nebo neabsolutní, přesná definice následuje:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„ Řekneme, že řada  ∑an''' konverguje absolutně''', jestliže konverguje řada ∑|an|. Jestliže řada ∑an konverguje a ∑|an| diverguje, říkáme, že řada ∑an '''konverguje neabsolutně'''.“'' [3, str. 25]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V řadách se používají následující kritéria konvergence:&lt;br /&gt;
*pro alternující řady platí Leibnizovo kritérium konvergence&lt;br /&gt;
*srovnávací kritérium&lt;br /&gt;
*odmocninové kritérium, odmocninové kritérium – Cauchyovo&lt;br /&gt;
*podílové kritérium,  podílové kritérium – d'Alembertovo&lt;br /&gt;
*Abelovo a Dirichletovo kritérium&lt;br /&gt;
*Cauchy-Bolzanovo kritérium konvergence&lt;br /&gt;
*limitní srovnávací kritérium&lt;br /&gt;
*limitní Raabeovo kritérium&lt;br /&gt;
*Integrální kritérium&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní, když máme nadefinovány řady, přesuneme se k dalšímu použití konvergence a to v nevlastních integrálech, opět začneme definicí a budou následovat kritéria která nám stanoví konvergenci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Nechť a ∈ R a nechť f je funkce definovaná na intervalu &amp;lt;a, ∞),která je integrovatelná na každém intervalu &amp;lt;a,b&amp;gt;, kde b ∈ R, b &amp;gt; a. Definujeme funkci F(t) na intervalu &amp;lt;a,∞) vztahem F(t) = ∫(a→t) f(x) dx. Existuje-li vlastní limita lim(t→∞) F(t), říkáme, že nevlastní integrál ∫(a→∞) f(x) dx '''konverguje''' (nebo že existuje) a klademe integrál ∫(a→∞) f(x) dx = lim(t→∞) F(t).“''[4, str. 59]  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kritéria pro konvergenci nevlastních integrálů:&lt;br /&gt;
*srovnávací kritérium&lt;br /&gt;
*limitní srovnávací kritérium&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v biologii ==&lt;br /&gt;
V biologii nalezneme konvergenci v podobě vytváření podobných znaků u živočichů, kteří nejsou ve vývojově příbuzných skupinách. To znamená, že vzniká v různých nepříbuzných vývojových liniích během nezávislého vývoje druhů, a to nejčastěji formou adaptace. Tato podobnost, která je získaná se považuje za analogickou nikoli homologickou. Konvergence se samozřejmě týká i rostlin žijících v obdobném prostředí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro zajímavost:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Extrémní konvergencí jsou tzv. paralelní linie, kdy se vzájemně podobají celé skupiny nepříbuzných organismů, například placentální savci Evropy a Asie a vačnatci v Austrálii (vlk-vakovlk, antilopa-klokan, krtek-vakokrt, veverka-vakoveverka).“''[5]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v ekonomice a politice ==&lt;br /&gt;
V tomto odvětví se konvergence promítá v procesu srovnávání různých ekonomických ukazatelů v rámci skupiny zemí. Většinou to znamená proces, kdy se méně vyspělá ekonomika snaží dohnat ekonomicky vyspělejší země. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ekonomie skýtá i takzvanou teorii konvergence, která se zabývá postupným stíráním ekonomických, politických a ideologických rozdílů panujících mezi kapitalistickou a socialistickou společností. Tato teorie má ovšem jeden docela veliký nedostatek a tím je technokratický přístup k analýze těchto ekonomických soustav, což znamená, že ignoruje důležité rozdíly v charakteru obou politických soustav (pro níž kapitalismus a socialismus nemohou slynout).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
1. HARPER, Douglas. ''Online etymology dictionary'' [online]. 2001, 2010 [cit. 2011-01-01]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.etymonline.com/index.php?search=converg&amp;amp;searchmode=none&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. DOŠLÁ, Zuzana ; KUBEN, Jaromír. ''Diferenciální počet funkcí jedné proměnné''. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2004. Limita posloupnosti, s. 23. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.math.muni.cz/~dosla/download/skript.pdf&amp;gt;. ISBN 80-210-3121-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. DOŠLÁ, Zuzana ; NOVÁK, Vitězslav.'' Nekonečné řady''. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 1998. 120 s. ISBN 80-210-1949-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. NOVÁK, Vítězslav. ''Integrální počet funkcí jedné reálné proměnné.'' Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2005. 93 s. ISBN 80-210-3850-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. ABRAHÁMOVÁ, Jitka, et al. ''Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích : díl 2. g/l.'' Vyd. 1. Praha : Nakladatelský dům OP, 1996. konvergence, s. 505. ISBN 80-85841-33-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. ''Konvergence'' [online]. 2000, 2006 [cit. 2011-01-02]. CoJeCo. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.cojeco.cz/index.php?s_term=&amp;amp;s_lang=2&amp;amp;detail=1&amp;amp;id_desc=47476&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9432</id>
		<title>Konvergence</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9432"/>
		<updated>2011-01-02T20:33:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: /* Použité zdroje */ přidán šestý zdroj&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' konvergence, matematika, limita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' sbíhání, sbližování, splývání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené:'' matematická analýza, limita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené:'' bodová konvergence, obor konvergence, stejnoměrná konvergence, absolutní a relativní konvergence&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Ve zkratce tento pojem označuje sbíhání, sbližování, splývání nebo proces k tomu vedoucí, což nám již napovídá jeho název, který pochází z latinského convergere tj. com + Vergere = ohýbat dohromady. Opakem tohoto pojmu je divergence. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konvergence má široké využití v matematice, dále ji nalezneme také v biologii a politice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v matematice ==&lt;br /&gt;
V matematice je tento pojem velice rozšířený a používá se při mnoha matematických úkonech.&lt;br /&gt;
Konkrétně se konvergence uplatňuje v posloupnostech, nekonečných číselných řadách, řadách funkcí, mocninných řadách a nevlastních integrálech. Především ovšem nesmíme zapomenout na limitu, která s tímto pojmem úzce souvisí, proto pokud chceme přesně definovat konvergentní posloupnost, musíme v definici užít i limitu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Nechť je dána posloupnost {an} a číslo A ∈ R. Řekneme, že posloupnost {an} má limitu A, jestliže ke každému ε &amp;gt; 0 existuje n0 ∈ N takové, že pro každé n ≥ n0 platí, že |an − a| &amp;lt; ε. Pomocí  kvantifikátorů lze psát: ∀ε &amp;gt; 0 ∃ n0 ∈ N tak, že ∀n ≥ n0 platí |an − A| &amp;lt; ε. Pokud má posloupnost {an} limitu, říkáme, že '''konverguje''', a značíme lim(n→∞) an = A, případně an → A pro n → ∞.“''[2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní, když máme definovanou konvergentní posloupnost můžeme pokračovat dále a definovat stejnoměrnou konvergenci, která nám napomáhá s řešením jedné se základních otázek nalézajících se v teorii posloupností a řad funkcí. Tím je myšlen problém přenositelnosti vlastností členů posloupnosti na limitní funkci (či součet řady).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Řekneme, že posloupnost funkcí {fn(x)}(n=1→ ∞) '''konverguje stejnoměrně''' k funkci f(x) na intervalu I, jestliže ke každému ε &amp;gt; 0 existuje n0 ∈ N tak, že pro všechna n ∈ N, n≥ n0, a všechna x ∈ I  platí |fn(x) - f(x)| &amp;lt; ε.“''[3, str. 43]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále nesmíme zapomenout na kritéria pro vyšetření stejnoměrné konvergence, jsou to: &lt;br /&gt;
*Cauchy-Bolzanovo kritérium stejnosměrné konvergence&lt;br /&gt;
*Cauchy-Bolzanovo kritérium pro řady funkcí&lt;br /&gt;
*Weierstrassovo kritérium&lt;br /&gt;
*Dirichletovo a Abelovo kritérium&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní už máme základní informace o konvergentní posloupnosti a stejnoměrné konvergenci která se nalézá i v řadách. Následují tedy informace o konvergentních řadách.&lt;br /&gt;
V konvergenci řad rozlišujeme, zda-li je konvergence absolutní nebo neabsolutní, přesná definice následuje:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„ Řekneme, že řada  ∑an''' konverguje absolutně''', jestliže konverguje řada ∑|an|. Jestliže řada ∑an konverguje a ∑|an| diverguje, říkáme, že řada ∑an '''konverguje neabsolutně'''.“'' [3, str. 25]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V řadách se používají následující kritéria konvergence:&lt;br /&gt;
*pro alternující řady platí Leibnizovo kritérium konvergence&lt;br /&gt;
*srovnávací kritérium&lt;br /&gt;
*odmocninové kritérium, odmocninové kritérium – Cauchyovo&lt;br /&gt;
*podílové kritérium,  podílové kritérium – d'Alembertovo&lt;br /&gt;
*Abelovo a Dirichletovo kritérium&lt;br /&gt;
*Cauchy-Bolzanovo kritérium konvergence&lt;br /&gt;
*limitní srovnávací kritérium&lt;br /&gt;
*limitní Raabeovo kritérium&lt;br /&gt;
*Integrální kritérium&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní, když máme nadefinovány řady, přesuneme se k dalšímu použití konvergence a to v nevlastních integrálech, opět začneme definicí a budou následovat kritéria která nám stanoví konvergenci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Nechť a ∈ R a nechť f je funkce definovaná na intervalu &amp;lt;a, ∞),která je integrovatelná na každém intervalu &amp;lt;a,b&amp;gt;, kde b ∈ R, b &amp;gt; a. Definujeme funkci F(t) na intervalu &amp;lt;a,∞) vztahem F(t) = ∫(a→t) f(x) dx. Existuje-li vlastní limita lim(t→∞) F(t), říkáme, že nevlastní integrál ∫(a→∞) f(x) dx '''konverguje''' (nebo že existuje) a klademe integrál ∫(a→∞) f(x) dx = lim(t→∞) F(t).“''[4, str. 59]  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kritéria pro konvergenci nevlastních integrálů:&lt;br /&gt;
*srovnávací kritérium&lt;br /&gt;
*limitní srovnávací kritérium&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v biologii ==&lt;br /&gt;
V biologii nalezneme konvergenci v podobě vytváření podobných znaků u živočichů, kteří nejsou ve vývojově příbuzných skupinách. To znamená, že vzniká v různých nepříbuzných vývojových liniích během nezávislého vývoje druhů, a to nejčastěji formou adaptace. Tato podobnost, která je získaná se považuje za analogickou nikoli homologickou. Konvergence se samozřejmě týká i rostlin žijících v obdobném prostředí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro zajímavost:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Extrémní konvergencí jsou tzv. paralelní linie, kdy se vzájemně podobají celé skupiny nepříbuzných organismů, například placentální savci Evropy a Asie a vačnatci v Austrálii (vlk-vakovlk, antilopa-klokan, krtek-vakokrt, veverka-vakoveverka).“''[5]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v politice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
1. HARPER, Douglas. ''Online etymology dictionary'' [online]. 2001, 2010 [cit. 2011-01-01]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.etymonline.com/index.php?search=converg&amp;amp;searchmode=none&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. DOŠLÁ, Zuzana ; KUBEN, Jaromír. ''Diferenciální počet funkcí jedné proměnné''. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2004. Limita posloupnosti, s. 23. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.math.muni.cz/~dosla/download/skript.pdf&amp;gt;. ISBN 80-210-3121-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. DOŠLÁ, Zuzana ; NOVÁK, Vitězslav.'' Nekonečné řady''. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 1998. 120 s. ISBN 80-210-1949-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. NOVÁK, Vítězslav. ''Integrální počet funkcí jedné reálné proměnné.'' Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2005. 93 s. ISBN 80-210-3850-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. ABRAHÁMOVÁ, Jitka, et al. ''Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích : díl 2. g/l.'' Vyd. 1. Praha : Nakladatelský dům OP, 1996. konvergence, s. 505. ISBN 80-85841-33-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. ''Konvergence'' [online]. 2000, 2006 [cit. 2011-01-02]. CoJeCo. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.cojeco.cz/index.php?s_term=&amp;amp;s_lang=2&amp;amp;detail=1&amp;amp;id_desc=47476&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9431</id>
		<title>Konvergence</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9431"/>
		<updated>2011-01-02T17:48:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: konvergence v biologii a pátý zdroj&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' konvergence, matematika, limita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' sbíhání, sbližování, splývání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené:'' matematická analýza, limita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené:'' bodová konvergence, obor konvergence, stejnoměrná konvergence, absolutní a relativní konvergence&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Ve zkratce tento pojem označuje sbíhání, sbližování, splývání nebo proces k tomu vedoucí, což nám již napovídá jeho název, který pochází z latinského convergere tj. com + Vergere = ohýbat dohromady. Opakem tohoto pojmu je divergence. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konvergence má široké využití v matematice, dále ji nalezneme také v biologii a politice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v matematice ==&lt;br /&gt;
V matematice je tento pojem velice rozšířený a používá se při mnoha matematických úkonech.&lt;br /&gt;
Konkrétně se konvergence uplatňuje v posloupnostech, nekonečných číselných řadách, řadách funkcí, mocninných řadách a nevlastních integrálech. Především ovšem nesmíme zapomenout na limitu, která s tímto pojmem úzce souvisí, proto pokud chceme přesně definovat konvergentní posloupnost, musíme v definici užít i limitu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Nechť je dána posloupnost {an} a číslo A ∈ R. Řekneme, že posloupnost {an} má limitu A, jestliže ke každému ε &amp;gt; 0 existuje n0 ∈ N takové, že pro každé n ≥ n0 platí, že |an − a| &amp;lt; ε. Pomocí  kvantifikátorů lze psát: ∀ε &amp;gt; 0 ∃ n0 ∈ N tak, že ∀n ≥ n0 platí |an − A| &amp;lt; ε. Pokud má posloupnost {an} limitu, říkáme, že '''konverguje''', a značíme lim(n→∞) an = A, případně an → A pro n → ∞.“''[2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní, když máme definovanou konvergentní posloupnost můžeme pokračovat dále a definovat stejnoměrnou konvergenci, která nám napomáhá s řešením jedné se základních otázek nalézajících se v teorii posloupností a řad funkcí. Tím je myšlen problém přenositelnosti vlastností členů posloupnosti na limitní funkci (či součet řady).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Řekneme, že posloupnost funkcí {fn(x)}(n=1→ ∞) '''konverguje stejnoměrně''' k funkci f(x) na intervalu I, jestliže ke každému ε &amp;gt; 0 existuje n0 ∈ N tak, že pro všechna n ∈ N, n≥ n0, a všechna x ∈ I  platí |fn(x) - f(x)| &amp;lt; ε.“''[3, str. 43]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále nesmíme zapomenout na kritéria pro vyšetření stejnoměrné konvergence, jsou to: &lt;br /&gt;
*Cauchy-Bolzanovo kritérium stejnosměrné konvergence&lt;br /&gt;
*Cauchy-Bolzanovo kritérium pro řady funkcí&lt;br /&gt;
*Weierstrassovo kritérium&lt;br /&gt;
*Dirichletovo a Abelovo kritérium&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní už máme základní informace o konvergentní posloupnosti a stejnoměrné konvergenci která se nalézá i v řadách. Následují tedy informace o konvergentních řadách.&lt;br /&gt;
V konvergenci řad rozlišujeme, zda-li je konvergence absolutní nebo neabsolutní, přesná definice následuje:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„ Řekneme, že řada  ∑an''' konverguje absolutně''', jestliže konverguje řada ∑|an|. Jestliže řada ∑an konverguje a ∑|an| diverguje, říkáme, že řada ∑an '''konverguje neabsolutně'''.“'' [3, str. 25]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V řadách se používají následující kritéria konvergence:&lt;br /&gt;
*pro alternující řady platí Leibnizovo kritérium konvergence&lt;br /&gt;
*srovnávací kritérium&lt;br /&gt;
*odmocninové kritérium, odmocninové kritérium – Cauchyovo&lt;br /&gt;
*podílové kritérium,  podílové kritérium – d'Alembertovo&lt;br /&gt;
*Abelovo a Dirichletovo kritérium&lt;br /&gt;
*Cauchy-Bolzanovo kritérium konvergence&lt;br /&gt;
*limitní srovnávací kritérium&lt;br /&gt;
*limitní Raabeovo kritérium&lt;br /&gt;
*Integrální kritérium&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní, když máme nadefinovány řady, přesuneme se k dalšímu použití konvergence a to v nevlastních integrálech, opět začneme definicí a budou následovat kritéria která nám stanoví konvergenci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Nechť a ∈ R a nechť f je funkce definovaná na intervalu &amp;lt;a, ∞),která je integrovatelná na každém intervalu &amp;lt;a,b&amp;gt;, kde b ∈ R, b &amp;gt; a. Definujeme funkci F(t) na intervalu &amp;lt;a,∞) vztahem F(t) = ∫(a→t) f(x) dx. Existuje-li vlastní limita lim(t→∞) F(t), říkáme, že nevlastní integrál ∫(a→∞) f(x) dx '''konverguje''' (nebo že existuje) a klademe integrál ∫(a→∞) f(x) dx = lim(t→∞) F(t).“''[4, str. 59]  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kritéria pro konvergenci nevlastních integrálů:&lt;br /&gt;
*srovnávací kritérium&lt;br /&gt;
*limitní srovnávací kritérium&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v biologii ==&lt;br /&gt;
V biologii nalezneme konvergenci v podobě vytváření podobných znaků u živočichů, kteří nejsou ve vývojově příbuzných skupinách. To znamená, že vzniká v různých nepříbuzných vývojových liniích během nezávislého vývoje druhů, a to nejčastěji formou adaptace. Tato podobnost, která je získaná se považuje za analogickou nikoli homologickou. Konvergence se samozřejmě týká i rostlin žijících v obdobném prostředí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro zajímavost:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Extrémní konvergencí jsou tzv. paralelní linie, kdy se vzájemně podobají celé skupiny nepříbuzných organismů, například placentální savci Evropy a Asie a vačnatci v Austrálii (vlk-vakovlk, antilopa-klokan, krtek-vakokrt, veverka-vakoveverka).“''[5]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v politice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
1. HARPER, Douglas. ''Online etymology dictionary'' [online]. 2001, 2010 [cit. 2011-01-01]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.etymonline.com/index.php?search=converg&amp;amp;searchmode=none&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. DOŠLÁ, Zuzana ; KUBEN, Jaromír. ''Diferenciální počet funkcí jedné proměnné''. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2004. Limita posloupnosti, s. 23. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.math.muni.cz/~dosla/download/skript.pdf&amp;gt;. ISBN 80-210-3121-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. DOŠLÁ, Zuzana ; NOVÁK, Vitězslav.'' Nekonečné řady''. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 1998. 120 s. ISBN 80-210-1949-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. NOVÁK, Vítězslav. ''Integrální počet funkcí jedné reálné proměnné.'' Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2005. 93 s. ISBN 80-210-3850-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. ABRAHÁMOVÁ, Jitka, et al. ''Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích : díl 2. g/l.'' Vyd. 1. Praha : Nakladatelský dům OP, 1996. konvergence, s. 505. ISBN 80-85841-33-9.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9430</id>
		<title>Konvergence</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9430"/>
		<updated>2011-01-02T16:45:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: /* Konvergence v matematice */ další definice a uprava vzhledu&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' konvergence, matematika, limita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' sbíhání, sbližování, splývání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené:'' matematická analýza, limita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené:'' bodová konvergence, obor konvergence, stejnoměrná konvergence, absolutní a relativní konvergence&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Ve zkratce tento pojem označuje sbíhání, sbližování, splývání nebo proces k tomu vedoucí, což nám již napovídá jeho název, který pochází z latinského convergere tj. com + Vergere = ohýbat dohromady. Opakem tohoto pojmu je divergence. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konvergence má široké využití v matematice, dále ho nalezneme také v politice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v matematice ==&lt;br /&gt;
V matematice je tento pojem velice rozšířený a používá se při mnoha matematických úkonech.&lt;br /&gt;
Konkrétně se konvergence uplatňuje v posloupnostech, nekonečných číselných řadách, řadách funkcí, mocninných řadách a nevlastních integrálech. Především ovšem nesmíme zapomenout na limitu, která s tímto pojmem úzce souvisí, proto pokud chceme přesně definovat konvergentní posloupnost, musíme v definici užít i limitu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Nechť je dána posloupnost {an} a číslo A ∈ R. Řekneme, že posloupnost {an} má limitu A, jestliže ke každému ε &amp;gt; 0 existuje n0 ∈ N takové, že pro každé n ≥ n0 platí, že |an − a| &amp;lt; ε. Pomocí  kvantifikátorů lze psát: ∀ε &amp;gt; 0 ∃ n0 ∈ N tak, že ∀n ≥ n0 platí |an − A| &amp;lt; ε. Pokud má posloupnost {an} limitu, říkáme, že '''konverguje''', a značíme lim(n→∞) an = A, případně an → A pro n → ∞.“''[2.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní, když máme definovanou konvergentní posloupnost můžeme pokračovat dále a definovat stejnoměrnou konvergenci, která nám napomáhá s řešením jedné se základních otázek nalézajících se v teorii posloupností a řad funkcí. Tím je myšlen problém přenositelnosti vlastností členů posloupnosti na limitní funkci (či součet řady).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Řekneme, že posloupnost funkcí {fn(x)}(n=1→ ∞) '''konverguje stejnoměrně''' k funkci f(x) na intervalu I, jestliže ke každému ε &amp;gt; 0 existuje n0 ∈ N tak, že pro všechna n ∈ N, n≥ n0, a všechna x ∈ I  platí |fn(x) - f(x)| &amp;lt; ε.“''[3, str. 43]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále nesmíme zapomenout na kritéria pro vyšetření stejnoměrné konvergence, jsou to: &lt;br /&gt;
*Cauchy-Bolzanovo kritérium stejnosměrné konvergence&lt;br /&gt;
*Cauchy-Bolzanovo kritérium pro řady funkcí&lt;br /&gt;
*Weierstrassovo kritérium&lt;br /&gt;
*Dirichletovo a Abelovo kritérium&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní už máme základní informace o konvergentní posloupnosti a stejnoměrné konvergenci která se nalézá i v řadách. Následují tedy informace o konvergentních řadách.&lt;br /&gt;
V konvergenci řad rozlišujeme, zda-li je konvergence absolutní nebo neabsolutní, přesná definice následuje:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„ Řekneme, že řada  ∑an''' konverguje absolutně''', jestliže konverguje řada ∑|an|. Jestliže řada ∑an konverguje a ∑|an| diverguje, říkáme, že řada ∑an '''konverguje neabsolutně'''.“'' [3, str. 25]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V řadách se používají následující kritéria konvergence:&lt;br /&gt;
*pro alternující řady platí Leibnizovo kritérium konvergence&lt;br /&gt;
*srovnávací kritérium&lt;br /&gt;
*odmocninové kritérium, odmocninové kritérium – Cauchyovo&lt;br /&gt;
*podílové kritérium,  podílové kritérium – d'Alembertovo&lt;br /&gt;
*Abelovo a Dirichletovo kritérium&lt;br /&gt;
*Cauchy-Bolzanovo kritérium konvergence&lt;br /&gt;
*limitní srovnávací kritérium&lt;br /&gt;
*limitní Raabeovo kritérium&lt;br /&gt;
*Integrální kritérium&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní, když máme nadefinovány řady, přesuneme se k dalšímu použití konvergence a to v nevlastních integrálech, opět začneme definicí a budou následovat kritéria která nám stanoví konvergenci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Nechť a ∈ R a nechť f je funkce definovaná na intervalu &amp;lt;a, ∞),která je integrovatelná na každém intervalu &amp;lt;a,b&amp;gt;, kde b ∈ R, b &amp;gt; a. Definujeme funkci F(t) na intervalu &amp;lt;a,∞) vztahem F(t) = ∫(a→t) f(x) dx. Existuje-li vlastní limita lim(t→∞) F(t), říkáme, že nevlastní integrál ∫(a→∞) f(x) dx '''konverguje''' (nebo že existuje) a klademe integrál ∫(a→∞) f(x) dx = lim(t→∞) F(t).“''[4, str. 59]  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kritéria pro konvergenci nevlastních integrálů:&lt;br /&gt;
*srovnávací kritérium&lt;br /&gt;
*limitní srovnávací kritérium&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v politice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
1. HARPER, Douglas. ''Online etymology dictionary'' [online]. 2001, 2010 [cit. 2011-01-01]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.etymonline.com/index.php?search=converg&amp;amp;searchmode=none&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. DOŠLÁ, Zuzana ; KUBEN, Jaromír. ''Diferenciální počet funkcí jedné proměnné''. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2004. Limita posloupnosti, s. 23. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.math.muni.cz/~dosla/download/skript.pdf&amp;gt;. ISBN 80-210-3121-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. DOŠLÁ, Zuzana ; NOVÁK, Vitězslav.'' Nekonečné řady''. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 1998. 120 s. ISBN 80-210-1949-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. NOVÁK, Vítězslav. ''Integrální počet funkcí jedné reálné proměnné.'' Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2005. 93 s. ISBN 80-210-3850-0.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9429</id>
		<title>Konvergence</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9429"/>
		<updated>2011-01-02T16:33:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: přidání definice řady&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' konvergence, matematika, limita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' sbíhání, sbližování, splývání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené:'' matematická analýza, limita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené:'' bodová konvergence, obor konvergence, stejnoměrná konvergence, absolutní a relativní konvergence&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Ve zkratce tento pojem označuje sbíhání, sbližování, splývání nebo proces k tomu vedoucí, což nám již napovídá jeho název, který pochází z latinského convergere tj. com + Vergere = ohýbat dohromady. Opakem tohoto pojmu je divergence. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konvergence má široké využití v matematice, dále ho nalezneme také v politice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v matematice ==&lt;br /&gt;
V matematice je tento pojem velice rozšířený a používá se při mnoha matematických úkonech.&lt;br /&gt;
Konkrétně se konvergence uplatňuje v posloupnostech, nekonečných číselných řadách, řadách funkcí, mocninných řadách a nevlastních integrálech. Především ovšem nesmíme zapomenout na limitu, která s tímto pojmem úzce souvisí, proto pokud chceme přesně definovat konvergentní posloupnost, musíme v definici užít i limitu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Nechť je dána posloupnost {an} a číslo A ∈ R. Řekneme, že posloupnost {an} má limitu A, jestliže ke každému ε &amp;gt; 0 existuje n0 ∈ N takové, že pro každé n ≥ n0 platí, že |an − a| &amp;lt; ε. Pomocí  kvantifikátorů lze psát: ∀ε &amp;gt; 0 ∃ n0 ∈ N tak, že ∀n ≥ n0 platí |an − A| &amp;lt; ε. Pokud má posloupnost {an} limitu, říkáme, že '''konverguje''', a značíme lim(n→∞) an = A, případně an → A pro n → ∞.“''[2.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní, když máme definovanou konvergentní posloupnost můžeme pokračovat dále a definovat stejnoměrnou konvergenci, která nám napomáhá s řešením jedné se základních otázek nalézajících se v teorii posloupností a řad funkcí. Tím je myšlen problém přenositelnosti vlastností členů posloupnosti na limitní funkci (či součet řady).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Řekneme, že posloupnost funkcí {fn(x)}(n=1→ ∞) konverguje stejnoměrně k funkci f(x) na intervalu I, jestliže ke každému ε &amp;gt; 0 existuje n0 ∈ N tak, že pro všechna n ∈ N, n≥ n0, a všechna x ∈ I  platí |fn(x) - f(x)| &amp;lt; ε.“''[3, str. 43]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále nesmíme zapomenout na kritéria pro vyšetření stejnoměrné konvergence, jsou to: &lt;br /&gt;
*Cauchy-Bolzanovo kritérium stejnosměrné konvergence&lt;br /&gt;
*Cauchy-Bolzanovo kritérium pro řady funkcí&lt;br /&gt;
*Weierstrassovo kritérium&lt;br /&gt;
*Dirichletovo a Abelovo kritérium&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní už máme základní informace o konvergentní posloupnosti a stejnoměrné konvergenci která se nalézá i v řadách. Následují tedy informace o konvergentních řadách.&lt;br /&gt;
V konvergenci řad rozlišujeme, zda-li je konvergence absolutní nebo neabsolutní, přesná definice následuje:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„ Řekneme, že řada  ∑an konverguje absolutně, jestliže konverguje řada ∑|an|. Jestliže řada ∑an konverguje a ∑|an| diverguje, říkáme, že řada ∑an konverguje neabsolutně.“'' [3, str. 25]	&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v politice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
1. HARPER, Douglas. ''Online etymology dictionary'' [online]. 2001, 2010 [cit. 2011-01-01]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.etymonline.com/index.php?search=converg&amp;amp;searchmode=none&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. DOŠLÁ, Zuzana ; KUBEN, Jaromír. ''Diferenciální počet funkcí jedné proměnné''. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2004. Limita posloupnosti, s. 23. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.math.muni.cz/~dosla/download/skript.pdf&amp;gt;. ISBN 80-210-3121-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. DOŠLÁ, Zuzana ; NOVÁK, Vitězslav.'' Nekonečné řady''. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 1998. 120 s. ISBN 80-210-1949-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. NOVÁK, Vítězslav. ''Integrální počet funkcí jedné reálné proměnné.'' Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2005. 93 s. ISBN 80-210-3850-0.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9428</id>
		<title>Konvergence</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9428"/>
		<updated>2011-01-02T16:30:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: Zrušena verze 15293 od uživatele Lilu (diskuse)&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' konvergence, matematika, limita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' sbíhání, sbližování, splývání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené:'' matematická analýza, limita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené:'' bodová konvergence, obor konvergence, stejnoměrná konvergence, absolutní a relativní konvergence&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Ve zkratce tento pojem označuje sbíhání, sbližování, splývání nebo proces k tomu vedoucí, což nám již napovídá jeho název, který pochází z latinského convergere tj. com + Vergere = ohýbat dohromady. Opakem tohoto pojmu je divergence. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konvergence má široké využití v matematice, dále ho nalezneme také v politice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v matematice ==&lt;br /&gt;
V matematice je tento pojem velice rozšířený a používá se při mnoha matematických úkonech.&lt;br /&gt;
Konkrétně se konvergence uplatňuje v posloupnostech, nekonečných číselných řadách, řadách funkcí, mocninných řadách a nevlastních integrálech. Především ovšem nesmíme zapomenout na limitu, která s tímto pojmem úzce souvisí, proto pokud chceme přesně definovat konvergentní posloupnost, musíme v definici užít i limitu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Nechť je dána posloupnost {an} a číslo A ∈ R. Řekneme, že posloupnost {an} má limitu A, jestliže ke každému ε &amp;gt; 0 existuje n0 ∈ N takové, že pro každé n ≥ n0 platí, že |an − a| &amp;lt; ε. Pomocí  kvantifikátorů lze psát: ∀ε &amp;gt; 0 ∃ n0 ∈ N tak, že ∀n ≥ n0 platí |an − A| &amp;lt; ε. Pokud má posloupnost {an} limitu, říkáme, že '''konverguje''', a značíme lim(n→∞) an = A, případně an → A pro n → ∞.“''[2.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní, když máme definovanou konvergentní posloupnost můžeme pokračovat dále a definovat stejnoměrnou konvergenci, která nám napomáhá s řešením jedné se základních otázek nalézajících se v teorii posloupností a řad funkcí. Tím je myšlen problém přenositelnosti vlastností členů posloupnosti na limitní funkci (či součet řady).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Řekneme, že posloupnost funkcí {fn(x)}(n=1→ ∞) konverguje stejnoměrně k funkci f(x) na intervalu I, jestliže ke každému ε &amp;gt; 0 existuje n0 ∈ N tak, že pro všechna n ∈ N, n≥ n0, a všechna x ∈ I  platí |fn(x) - f(x)| &amp;lt; ε.“''[3, str. 43]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále nesmíme zapomenout na kritéria pro vyšetření stejnoměrné konvergence, jsou to: &lt;br /&gt;
*Cauchy-Bolzanovo kritérium stejnosměrné konvergence&lt;br /&gt;
*Cauchy-Bolzanovo kritérium pro řady funkcí&lt;br /&gt;
*Weierstrassovo kritérium&lt;br /&gt;
*Dirichletovo a Abelovo kritérium&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v politice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
1. HARPER, Douglas. ''Online etymology dictionary'' [online]. 2001, 2010 [cit. 2011-01-01]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.etymonline.com/index.php?search=converg&amp;amp;searchmode=none&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. DOŠLÁ, Zuzana ; KUBEN, Jaromír. ''Diferenciální počet funkcí jedné proměnné''. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2004. Limita posloupnosti, s. 23. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.math.muni.cz/~dosla/download/skript.pdf&amp;gt;. ISBN 80-210-3121-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. DOŠLÁ, Zuzana ; NOVÁK, Vitězslav.'' Nekonečné řady''. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 1998. 120 s. ISBN 80-210-1949-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. NOVÁK, Vítězslav. ''Integrální počet funkcí jedné reálné proměnné.'' Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2005. 93 s. ISBN 80-210-3850-0.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9427</id>
		<title>Konvergence</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9427"/>
		<updated>2011-01-02T16:26:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: doplnění dalších definic a 4. zdroje a přerovnání zdrojů&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9426</id>
		<title>Konvergence</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9426"/>
		<updated>2011-01-01T23:10:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: /* Konvergence v matematice */ přehlednost&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' konvergence, matematika, limita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' sbíhání, sbližování, splývání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené:'' matematická analýza, limita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené:'' bodová konvergence, obor konvergence, stejnoměrná konvergence, absolutní a relativní konvergence&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Ve zkratce tento pojem označuje sbíhání, sbližování, splývání nebo proces k tomu vedoucí, což nám již napovídá jeho název, který pochází z latinského convergere tj. com + Vergere = ohýbat dohromady. Opakem tohoto pojmu je divergence. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konvergence má široké využití v matematice, dále ho nalezneme také v politice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v matematice ==&lt;br /&gt;
V matematice je tento pojem velice rozšířený a používá se při mnoha matematických úkonech.&lt;br /&gt;
Konkrétně se konvergence uplatňuje v posloupnostech, nekonečných číselných řadách, řadách funkcí, mocninných řadách a nevlastních integrálech. Především ovšem nesmíme zapomenout na limitu, která s tímto pojmem úzce souvisí, proto pokud chceme přesně definovat konvergentní posloupnost, musíme v definici užít i limitu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Nechť je dána posloupnost {an} a číslo A ∈ R. Řekneme, že posloupnost {an} má limitu A, jestliže ke každému ε &amp;gt; 0 existuje n0 ∈ N takové, že pro každé n ≥ n0 platí, že |an − a| &amp;lt; ε. Pomocí  kvantifikátorů lze psát: ∀ε &amp;gt; 0 ∃ n0 ∈ N tak, že ∀n ≥ n0 platí |an − A| &amp;lt; ε. Pokud má posloupnost {an} limitu, říkáme, že '''konverguje''', a značíme lim(n→∞) an = A, případně an → A pro n → ∞.“''[2.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní, když máme definovanou konvergentní posloupnost můžeme pokračovat dále a definovat stejnoměrnou konvergenci, která nám napomáhá s řešením jedné se základních otázek nalézajících se v teorii posloupností a řad funkcí. Tím je myšlen problém přenositelnosti vlastností členů posloupnosti na limitní funkci (či součet řady).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Řekneme, že posloupnost funkcí {fn(x)}(n=1→ ∞) konverguje stejnoměrně k funkci f(x) na intervalu I, jestliže ke každému ε &amp;gt; 0 existuje n0 ∈ N tak, že pro všechna n ∈ N, n≥ n0, a všechna x ∈ I  platí |fn(x) - f(x)| &amp;lt; ε.“''[3, str. 43]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále nesmíme zapomenout na kritéria pro vyšetření stejnoměrné konvergence, jsou to: &lt;br /&gt;
*Cauchy-Bolzanovo kritérium stejnosměrné konvergence&lt;br /&gt;
*Cauchy-Bolzanovo kritérium pro řady funkcí&lt;br /&gt;
*Weierstrassovo kritérium&lt;br /&gt;
*Dirichletovo a Abelovo kritérium&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v politice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
1. HARPER, Douglas. ''Online etymology dictionary'' [online]. 2001, 2010 [cit. 2011-01-01]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.etymonline.com/index.php?search=converg&amp;amp;searchmode=none&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. DOŠLÁ, Zuzana ; KUBEN, Jaromír. ''Diferenciální počet funkcí jedné proměnné''. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2004. Limita posloupnosti, s. 23. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.math.muni.cz/~dosla/download/skript.pdf&amp;gt;. ISBN 80-210-3121-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. DOŠLÁ, Zuzana ; NOVÁK, Vitězslav.'' Nekonečné řady''. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 1998. 120 s. ISBN 80-210-1949-2.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9425</id>
		<title>Konvergence</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9425"/>
		<updated>2011-01-01T23:09:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: doplnění definice stejnolehlé konvergence a jeji kritéria + 3. zdroj&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' konvergence, matematika, limita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' sbíhání, sbližování, splývání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené:'' matematická analýza, limita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené:'' bodová konvergence, obor konvergence, stejnoměrná konvergence, absolutní a relativní konvergence&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Ve zkratce tento pojem označuje sbíhání, sbližování, splývání nebo proces k tomu vedoucí, což nám již napovídá jeho název, který pochází z latinského convergere tj. com + Vergere = ohýbat dohromady. Opakem tohoto pojmu je divergence. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konvergence má široké využití v matematice, dále ho nalezneme také v politice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v matematice ==&lt;br /&gt;
V matematice je tento pojem velice rozšířený a používá se při mnoha matematických úkonech.&lt;br /&gt;
Konkrétně se konvergence uplatňuje v posloupnostech, nekonečných číselných řadách, řadách funkcí, mocninných řadách a nevlastních integrálech. Především ovšem nesmíme zapomenout na limitu, která s tímto pojmem úzce souvisí, proto pokud chceme přesně definovat konvergentní posloupnost, musíme v definici užít i limitu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Nechť je dána posloupnost {an} a číslo A ∈ R. Řekneme, že posloupnost {an} má limitu A, jestliže ke každému ε &amp;gt; 0 existuje n0 ∈ N takové, že pro každé n ≥ n0 platí, že |an − a| &amp;lt; ε. Pomocí  kvantifikátorů lze psát: ∀ε &amp;gt; 0 ∃ n0 ∈ N tak, že ∀n ≥ n0 platí |an − A| &amp;lt; ε. Pokud má posloupnost {an} limitu, říkáme, že '''konverguje''', a značíme lim(n→∞) an = A, případně an → A pro n → ∞.“''[2.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní, když máme definovanou konvergentní posloupnost můžeme pokračovat dále a definovat stejnoměrnou konvergenci, která nám napomáhá s řešením jedné se základních otázek nalézajících se v teorii posloupností a řad funkcí. Tím je myšlen problém přenositelnosti vlastností členů posloupnosti na limitní funkci (či součet řady).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Řekneme, že posloupnost funkcí {fn(x)}(n=1→ ∞) konverguje stejnoměrně k funkci f(x) na intervalu I, jestliže ke každému ε &amp;gt; 0 existuje n0 ∈ N tak, že pro všechna n ∈ N, n≥ n0, a všechna x ∈ I  platí |fn(x) - f(x)| &amp;lt; ε.“''[3, str. 43]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále nesmíme zapomenout na kritéria pro vyšetření stejnoměrné konvergence, jsou to: &lt;br /&gt;
*Cauchy-Bolzanovo kritérium stejnosměrné konvergence&lt;br /&gt;
*Cauchy-Bolzanovo kritérium pro řady funkcí&lt;br /&gt;
*Weierstrassovo kritérium&lt;br /&gt;
*Dirichletovo a Abelovo kritérium&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v politice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
1. HARPER, Douglas. ''Online etymology dictionary'' [online]. 2001, 2010 [cit. 2011-01-01]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.etymonline.com/index.php?search=converg&amp;amp;searchmode=none&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. DOŠLÁ, Zuzana ; KUBEN, Jaromír. ''Diferenciální počet funkcí jedné proměnné''. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2004. Limita posloupnosti, s. 23. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.math.muni.cz/~dosla/download/skript.pdf&amp;gt;. ISBN 80-210-3121-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. DOŠLÁ, Zuzana ; NOVÁK, Vitězslav.'' Nekonečné řady''. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 1998. 120 s. ISBN 80-210-1949-2.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9424</id>
		<title>Konvergence</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9424"/>
		<updated>2011-01-01T20:42:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: /* Konvergence v matematice */ kurzíva v definici&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' konvergence, matematika, &lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' sbíhání, sbližování, splývání&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
''nadřazené:'' matematická analýza, limita&lt;br /&gt;
''podřazené:'' bodová konvergence, obor konvergence, stejnoměrná konvergence, absolutní a relativní konvergence&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Ve zkratce tento pojem označuje sbíhání, sbližování, splývání nebo proces k tomu vedoucí, což nám již napovídá jeho název, který pochází z latinského convergere tj. com + Vergere = ohýbat dohromady. Opakem tohoto pojmu je divergence. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konvergence má široké využití v matematice, dále ho nalezneme také v politice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v matematice ==&lt;br /&gt;
V matematice je tento pojem velice rozšířený a používá se při mnoha matematických úkonech.&lt;br /&gt;
Konkrétně se konvergence uplatňuje v posloupnostech, nekonečných číselných řadách, řadách funkcí, mocninných řadách a nevlastních integrálech. Především ovšem nesmíme zapomenout na limitu, která s tímto pojmem úzce souvisí, proto pokud chceme přesně definovat konvergentní posloupnost, musíme v definici užít i limitu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Nechť je dána posloupnost {an} a číslo A ∈ R. Řekneme, že posloupnost {an} má limitu A, jestliže ke každému ε &amp;gt; 0 existuje n0 ∈ N takové, že pro každé n ≥ n0 platí, že |an − a| &amp;lt; ε. Pomocí  kvantifikátorů lze psát: ∀ε &amp;gt; 0 ∃ n0 ∈ N tak, že ∀n ≥ n0 platí |an − A| &amp;lt; ε. Pokud má posloupnost {an} limitu, říkáme, že '''konverguje''', a značíme lim(n→∞) an = A, případně an → A pro n → ∞.“''[2.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v politice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
1. HARPER, Douglas. ''Online etymology dictionary'' [online]. 2001, 2010 [cit. 2011-01-01]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.etymonline.com/index.php?search=converg&amp;amp;searchmode=none&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. DOŠLÁ, Zuzana ; KUBEN, Jaromír. ''Diferenciální počet funkcí jedné proměnné''. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2004. Limita posloupnosti, s. 23. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.math.muni.cz/~dosla/download/skript.pdf&amp;gt;. ISBN 80-210-3121-2.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9423</id>
		<title>Konvergence</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9423"/>
		<updated>2011-01-01T20:40:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: /* Konvergence v matematice */ kurzíva v definici&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' konvergence, matematika, &lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' sbíhání, sbližování, splývání&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
''nadřazené:'' matematická analýza, limita&lt;br /&gt;
''podřazené:'' bodová konvergence, obor konvergence, stejnoměrná konvergence, absolutní a relativní konvergence&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Ve zkratce tento pojem označuje sbíhání, sbližování, splývání nebo proces k tomu vedoucí, což nám již napovídá jeho název, který pochází z latinského convergere tj. com + Vergere = ohýbat dohromady. Opakem tohoto pojmu je divergence. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konvergence má široké využití v matematice, dále ho nalezneme také v politice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v matematice ==&lt;br /&gt;
V matematice je tento pojem velice rozšířený a používá se při mnoha matematických úkonech.&lt;br /&gt;
Konkrétně se konvergence uplatňuje v posloupnostech, nekonečných číselných řadách, řadách funkcí, mocninných řadách a nevlastních integrálech. Především ovšem nesmíme zapomenout na limitu, která s tímto pojmem úzce souvisí, proto pokud chceme přesně definovat konvergentní posloupnost, musíme v definici užít i limitu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Nechť je dána posloupnost {an} a číslo A ∈ R. Řekneme, že posloupnost {an} má limitu A, jestliže ke každému ε &amp;gt; 0 existuje n0 ∈ N takové, že pro každé n ≥ n0 platí, že |an − a| &amp;lt; ε. Pomocí  kvantifikátorů lze psát: ∀ε &amp;gt; 0 ∃ n0 ∈ N tak, že ∀n ≥ n0 platí |an − A| &amp;lt; ε.&lt;br /&gt;
Pokud má posloupnost {an} limitu, říkáme, že '''konverguje''', a značíme lim(n→∞) an = A, případně an → A pro n → ∞.“''[2.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v politice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
1. HARPER, Douglas. ''Online etymology dictionary'' [online]. 2001, 2010 [cit. 2011-01-01]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.etymonline.com/index.php?search=converg&amp;amp;searchmode=none&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. DOŠLÁ, Zuzana ; KUBEN, Jaromír. ''Diferenciální počet funkcí jedné proměnné''. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2004. Limita posloupnosti, s. 23. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.math.muni.cz/~dosla/download/skript.pdf&amp;gt;. ISBN 80-210-3121-2.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9422</id>
		<title>Konvergence</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9422"/>
		<updated>2011-01-01T20:39:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: /* Konvergence v matematice */ přidána definice konvergentní posloupnosti a úprava předchozího textu&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' konvergence, matematika, &lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' sbíhání, sbližování, splývání&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
''nadřazené:'' matematická analýza, limita&lt;br /&gt;
''podřazené:'' bodová konvergence, obor konvergence, stejnoměrná konvergence, absolutní a relativní konvergence&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Ve zkratce tento pojem označuje sbíhání, sbližování, splývání nebo proces k tomu vedoucí, což nám již napovídá jeho název, který pochází z latinského convergere tj. com + Vergere = ohýbat dohromady. Opakem tohoto pojmu je divergence. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konvergence má široké využití v matematice, dále ho nalezneme také v politice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v matematice ==&lt;br /&gt;
V matematice je tento pojem velice rozšířený a používá se při mnoha matematických úkonech.&lt;br /&gt;
Konkrétně se konvergence uplatňuje v posloupnostech, nekonečných číselných řadách, řadách funkcí, mocninných řadách a nevlastních integrálech. Především ovšem nesmíme zapomenout na limitu, která s tímto pojmem úzce souvisí, proto pokud chceme přesně definovat konvergentní posloupnost, musíme v definici užít i limitu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Nechť je dána posloupnost {an} a číslo A ∈ R. Řekneme, že posloupnost {an} má limitu A, jestliže ke každému ε &amp;gt; 0 existuje n0 ∈ N takové, že pro každé n ≥ n0 platí, že |an − a| &amp;lt; ε. Pomocí  kvantifikátorů lze psát: ∀ε &amp;gt; 0 ∃ n0 ∈ N tak, že ∀n ≥ n0 platí |an − A| &amp;lt; ε.&lt;br /&gt;
Pokud má posloupnost {an} limitu, říkáme, že '''konverguje''', a značíme lim(n→∞) an = A, případně an → A pro n → ∞.“[2.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v politice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
1. HARPER, Douglas. ''Online etymology dictionary'' [online]. 2001, 2010 [cit. 2011-01-01]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.etymonline.com/index.php?search=converg&amp;amp;searchmode=none&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. DOŠLÁ, Zuzana ; KUBEN, Jaromír. ''Diferenciální počet funkcí jedné proměnné''. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2004. Limita posloupnosti, s. 23. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.math.muni.cz/~dosla/download/skript.pdf&amp;gt;. ISBN 80-210-3121-2.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9421</id>
		<title>Konvergence</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9421"/>
		<updated>2011-01-01T20:29:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: /* Použité zdroje */ vložení prázdného řádku mezi 1.a 2. zdroj&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' konvergence, matematika, &lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' sbíhání, sbližování, splývání&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
''nadřazené:'' matematická analýza, limita&lt;br /&gt;
''podřazené:'' bodová konvergence, obor konvergence, stejnoměrná konvergence, absolutní a relativní konvergence&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Ve zkratce tento pojem označuje sbíhání, sbližování, splývání nebo proces k tomu vedoucí, což nám již napovídá jeho název, který pochází z latinského convergere tj. com + Vergere = ohýbat dohromady. Opakem tohoto pojmu je divergence. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konvergence má široké využití v matematice, dále ho nalezneme také v politice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v matematice ==&lt;br /&gt;
V matematice je tento pojem velice rozšířený a používá se při mnoha matematických úkonech.&lt;br /&gt;
Konkrétně se konvergence uplatňuje v posloupnostech, nekonečných číselných řadách, řadách funkcí, mocninných řadách, nevlastních integrálech a nesmíme zapomenout na limity, které s tímto pojmem úzce souvisí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v politice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
1. HARPER, Douglas. ''Online etymology dictionary'' [online]. 2001, 2010 [cit. 2011-01-01]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.etymonline.com/index.php?search=converg&amp;amp;searchmode=none&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. DOŠLÁ, Zuzana ; KUBEN, Jaromír. ''Diferenciální počet funkcí jedné proměnné''. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2004. Limita posloupnosti, s. 23. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.math.muni.cz/~dosla/download/skript.pdf&amp;gt;. ISBN 80-210-3121-2.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9420</id>
		<title>Konvergence</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9420"/>
		<updated>2011-01-01T20:27:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: /* Použité zdroje */ přidán druhý zdroj&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' konvergence, matematika, &lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' sbíhání, sbližování, splývání&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
''nadřazené:'' matematická analýza, limita&lt;br /&gt;
''podřazené:'' bodová konvergence, obor konvergence, stejnoměrná konvergence, absolutní a relativní konvergence&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Ve zkratce tento pojem označuje sbíhání, sbližování, splývání nebo proces k tomu vedoucí, což nám již napovídá jeho název, který pochází z latinského convergere tj. com + Vergere = ohýbat dohromady. Opakem tohoto pojmu je divergence. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konvergence má široké využití v matematice, dále ho nalezneme také v politice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v matematice ==&lt;br /&gt;
V matematice je tento pojem velice rozšířený a používá se při mnoha matematických úkonech.&lt;br /&gt;
Konkrétně se konvergence uplatňuje v posloupnostech, nekonečných číselných řadách, řadách funkcí, mocninných řadách, nevlastních integrálech a nesmíme zapomenout na limity, které s tímto pojmem úzce souvisí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v politice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
1. HARPER, Douglas. ''Online etymology dictionary'' [online]. 2001, 2010 [cit. 2011-01-01]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.etymonline.com/index.php?search=converg&amp;amp;searchmode=none&amp;gt;.&lt;br /&gt;
2. DOŠLÁ, Zuzana ; KUBEN, Jaromír. ''Diferenciální počet funkcí jedné proměnné''. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2004. Limita posloupnosti, s. 23. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.math.muni.cz/~dosla/download/skript.pdf&amp;gt;. ISBN 80-210-3121-2.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9419</id>
		<title>Konvergence</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9419"/>
		<updated>2011-01-01T19:53:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: /* Konvergence v matematice */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' konvergence, matematika, &lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' sbíhání, sbližování, splývání&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
''nadřazené:'' matematická analýza, limita&lt;br /&gt;
''podřazené:'' bodová konvergence, obor konvergence, stejnoměrná konvergence, absolutní a relativní konvergence&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Ve zkratce tento pojem označuje sbíhání, sbližování, splývání nebo proces k tomu vedoucí, což nám již napovídá jeho název, který pochází z latinského convergere tj. com + Vergere = ohýbat dohromady. Opakem tohoto pojmu je divergence. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konvergence má široké využití v matematice, dále ho nalezneme také v politice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v matematice ==&lt;br /&gt;
V matematice je tento pojem velice rozšířený a používá se při mnoha matematických úkonech.&lt;br /&gt;
Konkrétně se konvergence uplatňuje v posloupnostech, nekonečných číselných řadách, řadách funkcí, mocninných řadách, nevlastních integrálech a nesmíme zapomenout na limity, které s tímto pojmem úzce souvisí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v politice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
1. HARPER, Douglas. ''Online etymology dictionary'' [online]. 2001, 2010 [cit. 2011-01-01]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.etymonline.com/index.php?search=converg&amp;amp;searchmode=none&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9418</id>
		<title>Konvergence</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9418"/>
		<updated>2011-01-01T19:50:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: /* Charakteristika */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' konvergence, matematika, &lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' sbíhání, sbližování, splývání&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
''nadřazené:'' matematická analýza, limita&lt;br /&gt;
''podřazené:'' bodová konvergence, obor konvergence, stejnoměrná konvergence, absolutní a relativní konvergence&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Ve zkratce tento pojem označuje sbíhání, sbližování, splývání nebo proces k tomu vedoucí, což nám již napovídá jeho název, který pochází z latinského convergere tj. com + Vergere = ohýbat dohromady. Opakem tohoto pojmu je divergence. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konvergence má široké využití v matematice, dále ho nalezneme také v politice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v matematice ==&lt;br /&gt;
V matematice je tento pojem velice rozšířený a používá se při mnoha matematických úkonech.&lt;br /&gt;
Konkrétně se konvergence uplatňuje v posloupnostech, nekonečných číselných řadách, řadách funkcí, mocninných řadách, nevlastních integrálech a nesmíme zapomenout na limity, které s tímto pojmem úzce souvisí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;math&amp;gt;\log&amp;lt;/math&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v politice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
1. HARPER, Douglas. ''Online etymology dictionary'' [online]. 2001, 2010 [cit. 2011-01-01]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.etymonline.com/index.php?search=converg&amp;amp;searchmode=none&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9417</id>
		<title>Konvergence</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9417"/>
		<updated>2011-01-01T19:46:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: /* Konvergence v matematice */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' konvergence, matematika, &lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' sbíhání, sbližování, splývání&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
''nadřazené:'' matematická analýza, limita&lt;br /&gt;
''podřazené:'' bodová konvergence, obor konvergence, stejnoměrná konvergence, absolutní a relativní konvergence&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Ve zkratce tento pojem označuje sbíhání, sbližování, splývání nebo proces k tomu vedoucí, což nám již napovídá jeho název, který pochází z latinského convergere tj. com + Vergere = ohýbat dohromady. Opakem tohoto pojmu je divergence. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konvergence má široké využití v matematice, dále ho nalezneme také v politice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;math&amp;gt;lbrace a_n rbrace &amp;lt;/math&amp;gt;== Konvergence v matematice ==&lt;br /&gt;
V matematice je tento pojem velice rozšířený a používá se při mnoha matematických úkonech.&lt;br /&gt;
Konkrétně se konvergence uplatňuje v posloupnostech, nekonečných číselných řadách, řadách funkcí, mocninných řadách, nevlastních integrálech a nesmíme zapomenout na limity, které s tímto pojmem úzce souvisí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v politice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
1. HARPER, Douglas. ''Online etymology dictionary'' [online]. 2001, 2010 [cit. 2011-01-01]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.etymonline.com/index.php?search=converg&amp;amp;searchmode=none&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9416</id>
		<title>Konvergence</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9416"/>
		<updated>2011-01-01T19:13:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: /* Charakteristika */ vložení volného řádku&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' konvergence, matematika, &lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' sbíhání, sbližování, splývání&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
''nadřazené:'' matematická analýza, limita&lt;br /&gt;
''podřazené:'' bodová konvergence, obor konvergence, stejnoměrná konvergence, absolutní a relativní konvergence&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Ve zkratce tento pojem označuje sbíhání, sbližování, splývání nebo proces k tomu vedoucí, což nám již napovídá jeho název, který pochází z latinského convergere tj. com + Vergere = ohýbat dohromady. Opakem tohoto pojmu je divergence. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konvergence má široké využití v matematice, dále ho nalezneme také v politice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v matematice ==&lt;br /&gt;
V matematice je tento pojem velice rozšířený a používá se při mnoha matematických úkonech.&lt;br /&gt;
Konkrétně se konvergence uplatňuje v posloupnostech, nekonečných číselných řadách, řadách funkcí, mocninných řadách, nevlastních integrálech a nesmíme zapomenout na limity, které s tímto pojmem úzce souvisí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v politice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
1. HARPER, Douglas. ''Online etymology dictionary'' [online]. 2001, 2010 [cit. 2011-01-01]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.etymonline.com/index.php?search=converg&amp;amp;searchmode=none&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9415</id>
		<title>Konvergence</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9415"/>
		<updated>2011-01-01T19:12:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: odstranění zdvojených čar&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' konvergence, matematika, &lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' sbíhání, sbližování, splývání&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
''nadřazené:'' matematická analýza, limita&lt;br /&gt;
''podřazené:'' bodová konvergence, obor konvergence, stejnoměrná konvergence, absolutní a relativní konvergence&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Ve zkratce tento pojem označuje sbíhání, sbližování, splývání nebo proces k tomu vedoucí, což nám již napovídá jeho název, který pochází z latinského convergere tj. com + Vergere = ohýbat dohromady. Opakem tohoto pojmu je divergence. &lt;br /&gt;
Konvergence má široké využití v matematice, dále ho nalezneme také v politice. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v matematice ==&lt;br /&gt;
V matematice je tento pojem velice rozšířený a používá se při mnoha matematických úkonech.&lt;br /&gt;
Konkrétně se konvergence uplatňuje v posloupnostech, nekonečných číselných řadách, řadách funkcí, mocninných řadách, nevlastních integrálech a nesmíme zapomenout na limity, které s tímto pojmem úzce souvisí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v politice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
1. HARPER, Douglas. ''Online etymology dictionary'' [online]. 2001, 2010 [cit. 2011-01-01]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.etymonline.com/index.php?search=converg&amp;amp;searchmode=none&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9414</id>
		<title>Konvergence</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konvergence&amp;diff=9414"/>
		<updated>2011-01-01T19:10:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: Základní naformátování stránky, vložení klíčových slov, synonym, souvisejících pojmů, charakteristiky, konvergence v matematice a 1. použitý zdroj&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' konvergence, matematika, &lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' sbíhání, sbližování, splývání&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
''nadřazené:'' matematická analýza, limita&lt;br /&gt;
''podřazené:'' bodová konvergence, obor konvergence, stejnoměrná konvergence, absolutní a relativní konvergence&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Ve zkratce tento pojem označuje sbíhání, sbližování, splývání nebo proces k tomu vedoucí, což nám již napovídá jeho název, který pochází z latinského convergere tj. com + Vergere = ohýbat dohromady. Opakem tohoto pojmu je divergence. &lt;br /&gt;
Konvergence má široké využití v matematice, dále ho nalezneme také v politice. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v matematice ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
V matematice je tento pojem velice rozšířený a používá se při mnoha matematických úkonech.&lt;br /&gt;
Konkrétně se konvergence uplatňuje v posloupnostech, nekonečných číselných řadách, řadách funkcí, mocninných řadách, nevlastních integrálech a nesmíme zapomenout na limity, které s tímto pojmem úzce souvisí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konvergence v politice ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
1. HARPER, Douglas. ''Online etymology dictionary'' [online]. 2001, 2010 [cit. 2011-01-01]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.etymonline.com/index.php?search=converg&amp;amp;searchmode=none&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digitalizace&amp;diff=4141</id>
		<title>Digitalizace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digitalizace&amp;diff=4141"/>
		<updated>2010-07-03T01:26:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lilu: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Martina Snížková'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' digitalizace, transformace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' převod do digitální podoby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené:'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené:'' digitalizace textu, digitalizace obrazu, digitalizace zvuku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Digitalizace je převod analogového spojitého signálu do diskrétní digitální (číselné) formy a  umožňuje zpracování signálů počítačem.&amp;quot;'' [1, s. 556]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitalizace textu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	''&amp;quot;Text se obvykle charakterizuje jako obsahově a formálně ucelený, uzavřený a spojitý útvar skládající se ze znaků abecedy či jiné znakové soustavy. Za součást textu lze považovat i obrazy, které text doplňují, rozšiřují či obohacují.&amp;quot;'' [2, str. 57-58]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	Textový dokument lze do digitální podoby převést třemi způsoby. Prvním a nejjednodušším způsobem je přepis textu do počítače, který provedeme pomocí klávesnice. Touto metodou lze převést i jednoduché tabulky a grafy, které jdou v textových editorech vytvořit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhým způsobem je skenování stránek dokumentu, kdy se dokument pouze naskenuje a dále se neupravuje. K tomuto způsobu digitalizace již potřebujeme mít i příslušný skener, který dokáže zhotovit digitální kopii dokumentu v patřičné kvalitě. Kvalita skeneru se měří v DPI což je anglická zkratka pro - dots per inch, česky - bodů na palec (1 palec = 2,54 cm). Tato hodnota tedy udává, kolik obrázkových bodů (pixelů) se vejde na jeden palec. Samozřejmě platí, že čím větší DPI, tím lepší kvalita obrazu. Samotná digitalizace tedy probíhá skenováním jednotlivých stran nebo dvoustran dokumentu, přičemž se jednotlivé strany ukládají je formátech JPEG, PNG, TIFF, PDF, GIF, apod. Abychom docílili lepší ucelenosti zdigitalizovaného dokumentu, můžeme jednotlivé stránky převést na jeden soubor pomocí softwarů jako jsou DjVu, lit, apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třetím způsobem digitalizace je opět skenování stránek ovšem s následným převodem grafických znaků na písmena. To nám umožní tzv. OCR (Optical Character Readers, Optical Character Recognition; česky: optické čtení/rozpoznávání znaku). Tímto způsobem lze převádět jak tištěné tak i rukopisné znaky, což je výhodou tohoto softwaru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitalizace obrazu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Obraz je, pokud nejde o umělecký obraz či o uměleckou fotografii, více či méně zdařilou kopií reálného světa.&amp;quot;[2, 59]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitalizace obrazu se provádí pomocí skeneru a jelikož obraz je dvojrozměrný objekt, používá se metoda vzorkování (převod spojitého signálu na nespojitý - tvar amplitudových modulových vzorků) obrazu v matici AxB bodů. Následuje kvantování spojité jasové úrovně každého vzorku do X intervalů. Je logické, že čím jemněji provádíme vzorkování a kvantování, tím získáme lepší kvalitu obrazu. Důležitými faktory jsou: určení intervalu vzorkování a výběr vzorkovací mřížky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Interval vzorkování je vzdálenost mezi nejbližšími vzorkovacími body v obraze a se musí volit tak, aby byl menší nebo rovný polovině rozměru nejmenších detailů v obraze. Při zpracování obrazů je rozumné vzorkovat alespoň 5-krát jemněji než je teoretická mez daná vzorkovací větou (Shannonovou větou o vzorkování).&amp;quot;''[5]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výběr vzorkovací mřížky – vzorkovací mřížka je plošné uspořádání bodů při vzorkování. Většinou se pro vzorkování používá mřížka, složená z pravidelných mnohoúhelníků, tím je počet možností omezen na tři: rovnostranné trojúhelníky, čtverce (nejvíce používané) nebo pravidelné šestiúhelníky.&lt;br /&gt;
 [[Soubor:Vzorkovani.jpg]] * obrázek[5]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitalizace zvuku ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;quot;Fyzikální podstatou zvuku jsou zvukové vlny, které vznikají nepravidelným i pravidelným kmitáním částic vzduchu nebo nějakého kontinuálního prostředí. Lidský sluchový orgán je schopen vnímat mechanické vlnové rozruchy v přibližných frekvenčních mezích 16 Hz – 16 kHz, pokud je jejich intenzita dostatečně veliká. Tuto výseč slyšitelných vlnových dějů označujeme jako zvuky.&amp;quot; [2, str. 61-62]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro zvuk jsou charakteristické dva druhy parametrů: Statické prvky, mezi které patří například výška, barva, hlasitost a prostorové rozložení zvuku a dynamické prvky, které určují změny statických prvků v čase&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	''&amp;quot;Převod zvuku do digitální soustavy vyžaduje rychlé měření definovaných hodnot vždy po určitém konstantním časovém intervalu. Měření probíhá velkou rychlostí a nazývá se vzorkováním.&amp;quot;'' [2, str. 62] ''&amp;quot;Při vzorkování se měří hodnota analogového signálu a v pravidelných intervalech se zapisuje. Kvalita uloženého digitálního obrazu zvuku závisí na frekvenci vzorkování a množství informací uložených pro jeden vzorek.&amp;quot; [4] &amp;quot;Platí, že čím menší jsou časové intervaly mezi měřením statických a dynamických hodnot při převádění analogového zvuku do digitální soustavy, tím je výsledný zvuk kvalitnější.&amp;quot;'' [2, str. 63] Například snížíme-li frekvenci vzorkování, pak se eliminují vyšší tóny, nebo zmenšíme-li velikost vzorku objeví se v nahrávce šum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Provádíme-li digitalizaci zvuku za pomoci počítače, převod z analogové do digitální podoby nám zajistí zvuková karta (provádí převod stejně jak je výše popsáno), přičemž na kvalitě této karty závisí i kvalita výsledného záznamu. jelikož výsledný digitální záznam obsahuje objemná data, velmi často se používá nějaký kompresní formát ke zmenšení objemu dat. Nejčastěji používaný je formát MP3 který má výborné výsledky u hudebních souborů ale s mluvenou řečí už je na tom o něco hůře. Další kompresní formáty jsou např.: WAV, WMA, AAC, AMR, apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. ABRAHÁMOVÁ, Jitka, et al. Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích : 1 a/f. 1. vydání. Praha : Nakladatelský dům OP, 1996. 787 s. ISBN 80-85841-31-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. 2. přepracované vydání. Praha : Karolinum, 2005. Digitalizace textových, obrazových a zvukových dokumentů, s. 233. ISBN 80-246-1037-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. PRAKS, Vítězslav; PRAKSOVÁ, Tereza. Logo: České Texty Elektronicky !  [online]. 1999, 17. 04. 2002 [cit. 2010-06-13]. O digitalizaci textů. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://cte.cuni.cz/otextech.htm&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. KOCIÁN, Aleš. Digitalizace a přehrávání zvuku na PC [online]. 2001 [cit. 2010-06-25]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2001/xkocian.htm&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. LINKA, Aleš. Zpracování obrazu a jeho statistická analýza : Digitalizace obrazu [online]. 2004 [cit. 2010-06-28]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://e-learning.tul.cz/cgi-bin/elearning/elearning.fcgi?ID_tema=67&amp;amp;ID_obsah=1176&amp;amp;stranka=publ_tema&amp;amp;akce=polozka_vstup&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lilu</name></author>
	</entry>
</feed>