https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Kvesela 2026-06-02T04:51:30Z Příspěvky uživatele MediaWiki 1.35.0 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&diff=28336 2013-01-21T11:34:11Z

<p>Kvesela: /* Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality */</p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> ==Požadavky na hesla==<br /> * minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)<br /> * heslo ve slovníku představuje definování významu hesla<br /> * obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena<br /> * klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * s výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na již zpracovaná hesla, která budou v textu zmíněna<br /> * heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu<br /> * u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené); s výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou<br /> <br /> Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).<br /> <br /> Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br /> <br /> Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br /> <br /> ==Postup při tvorbě hesla==<br /> # na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br /> # pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br /> # pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br /> # kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br /> # heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br /> <br /> V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br /> <br /> HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 13. PROSINCE 2012. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. LEDNA 2013.<br /> <br /> == Blok expertů - Vzor ==<br /> * [[grooming]] - Pavla Kovářová<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> <br /> ---<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2012==<br /> <br /> === Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===<br /> <br /> *[[Bankovnípoplatky.com]]<br /> *[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková<br /> *[[Data]]<br /> *[[Digitální trezor]]<br /> *[[Elektronický výpis]]<br /> *[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek<br /> *[[Hub]] (pracovní prostor)<br /> *[[Internetbanking]] - Iveta Jansová<br /> *[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová<br /> *[[Kasa.cz]] - Petr Šmíd<br /> *[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák<br /> *[[Mobilní platba]]<br /> *[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik<br /> *[[Morálka]] - Martina Sochorová<br /> *[[Nápad roku]] (soutěž Vodafone)<br /> *[[Patria.cz]]<br /> *[[Programování]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Server]] <br /> *[[Smlouva]] - Monika Krejčová<br /> *[[Správa financí]]<br /> *[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal<br /> *[[Šifrování]] - Jonáš Kopp <br /> *[[Vyhláška]]<br /> *[[Zlatá koruna]] (soutěž)<br /> <br /> === Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===<br /> <br /> *[[ECLA]] (The European Classification System)<br /> *[[Espacenet]]<br /> *[[Klíčové slovo]] - Lenka Čípková<br /> *[[Locarnská dohoda]] o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů<br /> *[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová<br /> *[[Objev]] <br /> *[[OHIM]] (The Office of Harmonization for the Internal Market)<br /> *[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá<br /> *[[Patentový spis]] - Jana Vebrová<br /> *[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová<br /> *[[Průmyslový vzor]] - Katrin Kalay<br /> *[[Předmět průmyslových práv]]<br /> *[[Rejstřík ochranných známek]]<br /> *[[Rešerše]] - zpracováno dříve<br /> *[[Smlouva o patentové spolupráci]]<br /> *[[U.S. Patent Classification System]]<br /> *ÚPV <br /> *[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová<br /> *[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová<br /> *[[Vídeňská dohoda]]&amp;nbsp;- Anna Stránská<br /> <br /> ===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===<br /> * [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai<br /> * [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová<br /> * [[heslo]] (encyklopedické)<br /> * [[MediaWiki]]<br /> * [[QRpedia]] - Boris Turek<br /> * [[Studenti píší Wikipedii]]<br /> * [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný<br /> * [[Wiki miluje památky]] - Miroslava Töpferová<br /> * [[Wikidata]]<br /> * [[Wikidruh]]<br /> * [[Wikikniha]] - Edita Hečová<br /> * [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová<br /> * [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Wikimedian]]<br /> * [[Wikinomie]] <br /> * [[Wikipedista]]<br /> * [[Wikipe-tan]]<br /> * [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Wikitravel]]<br /> * [[Wikiverzita]] <br /> * [[Wikizpráva]]<br /> * [[Wiktionary]]<br /> <br /> ===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===<br /> * [[bibliografie]] - Matej Kucharovic<br /> * [[Blended learning]] - Roman Novotný<br /> * [[BMC]] (Bibliographia medica Čechoslovaca)<br /> * [[česká zdravotní politika]]<br /> * [[EAHIL]] (European Association for Health Information and Libraries)<br /> * [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová<br /> * [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková<br /> * [[Hippokratova přísaha]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[klinický knihovník]]<br /> * [[konzorcium]]<br /> * [[legislativa]] - Olga Senčaková<br /> * [[lékařská etika]] - Michaela Hortová<br /> * [[lékařství]] - Jana Doupovcová<br /> * [[licenční smlouva]]<br /> * [[medical library]]<br /> * [[medicína]]<br /> * [[Medvik]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno<br /> * [[MLA]] (Medical Library Association)<br /> * [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Peer-review]]<br /> * [[portál]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová<br /> * [[PubMed]]<br /> * [[referenční knihovník]] <br /> * [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová<br /> * [[specializovaná knihovna]]<br /> * [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[veřejné informační služby ve zdravotnictví]]<br /> * [[vzdálený přístup]]<br /> * [[zákon o zdravotních službách]]<br /> * [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal<br /> <br /> ===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===<br /> * [[arbitráž]]<br /> * [[auditor]]<br /> * [[CzechPOINT]] - Jana Vebrová<br /> * [[datová schránka]] - Jana Pekárková<br /> * [[DONEZ]] (Docházka nezaměstnaných)<br /> * [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová<br /> * [[Ernst &amp; Young]] - Lucie Bělejová<br /> * [[hyperzávislost]]<br /> * [[judikatura]] - Petr Šmíd<br /> * [[Karta života]] <br /> * [[Opencard]] - Daniel Novák<br /> * [[OPUScard]]<br /> * [[podzákonná norma]]<br /> * [[rodné číslo]] - Marie Lemonová<br /> * [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[soukromí]] - Katarína Filičková<br /> * [[výběrové řízení]]<br /> * [[základní registry]]<br /> * [[zdravotní knížka]] (obecně, ne IZIP)<br /> <br /> ===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===<br /> * [[Apple TV]] - Karolína Krbcová<br /> * [[Bibliotheca RFID Library Systems]]<br /> * [[Bluetooth]] - Alena Paulusová<br /> * [[Card Emulation]]<br /> * [[Geek]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Geocaching]] - Veronika Krausová<br /> * [[Google Wallet]]<br /> * [[iBorrow]]<br /> * [[IFurniture]]<br /> * [[iHome]]<br /> * [[iChecking]]<br /> * [[iOffice]]<br /> * [[iPod]] - Tereza Čoupková<br /> * [[iTravel]]<br /> * [[kontrola přístupu]]<br /> * [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[m-komerce]]<br /> * [[mobilní peněženka]]<br /> * [[Mobito]] - Jakub Forman<br /> * [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná<br /> * [[NFC Forum]]<br /> * [[NFC tag]]<br /> * [[Passbook]] - Jan Růžička<br /> * [[Poken]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[Product placement]]- Filip Kocián<br /> * [[prototypování]]<br /> * [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Smart Parking]]<br /> * [[Smart Poster]]<br /> * [[standard]]<br /> * [[technologie]]<br /> * [[úložiště]] - Jan Růžička<br /> * [[Use Case]] – Jan Martinek<br /> * [[Visa payWave]] - Eva Mertová<br /> <br /> ===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===<br /> * [[analýza]]<br /> * [[archivace]]<br /> * [[audiovizuální dokument]] <br /> * [[autobiografie]] - Martina Sehnalová<br /> * [[autorizace]]<br /> * [[autorizační protokol]]<br /> * [[biografie]]<br /> * [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa <br /> * [[Centrum orální historie ÚSD AV ČR]]<br /> * [[Centrum vizuální historie Malach]]<br /> * [[COHA]] (Česká asociace orální historie)<br /> * [[diktafon]]<br /> * [[DVD]] - Martina Volavková<br /> * [[emoce]] -<br /> * [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková<br /> * [[fotoaparát]] <br /> * [[historie každodennosti]]<br /> * [[historiografie]]<br /> * [[interpretace]]<br /> * [[kamera]] - Andrea Prokopová<br /> * [[MD]] (Minidisc)<br /> * [[metodologie]]<br /> * [[narátor]]<br /> * [[nářečí]] - Michal Kaláb<br /> * [[orální historie]] - Ester Březinová<br /> * [[Paměť národa]] (portál)<br /> * [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková<br /> * [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová<br /> * [[Příběhy bezpráví]] - Miroslava Töpferová<br /> * [[sborník]]<br /> * [[SOHI]] (Středisko orální historie)<br /> * [[Stopy totality]] - Anna Halfarová<br /> * [[ÚSD]] (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR)<br /> * [[Ústav pro studium totalitních režimů]] <br /> * [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková<br /> * [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná<br /> * [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová<br /> <br /> ===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===<br /> * [[akustický model]]<br /> * [[dolování dat]] <br /> * [[foném]]<br /> * [[Fourierova transformace]]<br /> * [[Gaussova křivka]]<br /> * [[identita]]<br /> * [[index]]<br /> * [[indexační engine]]<br /> * [[indexování]]<br /> * [[ivektor]]<br /> * [[jazykový model]]<br /> * [[matice]] - Petr Věžník<br /> * [[mikrofon]] - Tereza Deutschová<br /> * [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová<br /> * [[n-gram]]<br /> * [[rejstřík]]<br /> * [[rozpoznání řeči]]<br /> * [[signál]]<br /> * [[skrytý Markovův model]]<br /> * [[trénovací data]]<br /> * [[User Friendly]]<br /> * [[vyhledávání]]<br /> * [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková<br /> * [[zpracování řeči]]<br /> <br /> ===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===<br /> * [[agregovaná data]]<br /> * [[CESSDA]] (Council of European Social Science Data Archives)<br /> * [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková<br /> * [[CVVM]] (Centrum pro výzkum veřejného mínění)<br /> * [[ČSDA]] (Český sociálněvědní datový archiv)<br /> * [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs<br /> * [[datová matice]]<br /> * [[datový archiv]]<br /> * [[datový katalog]]<br /> * [[datový soubor]]<br /> * [[DDI]] (Data Documentation Initiative)<br /> * [[ESS]] (European Social Survey)<br /> * [[Eurobarometer]]<br /> * [[Eurostat]]<br /> * [[Evropský výzkum hodnot]]<br /> * [[GSS]] (General Social Survey)<br /> * [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková<br /> * [[korelační analýza]]<br /> * [[management dat]]<br /> * [[MEDARD]] (archiv)<br /> * [[Nesstar]]<br /> * [[obchodní tajemství]]<br /> * [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs<br /> * [[PIRLS]] (Progress in International Reading Literacy Study)<br /> * [[primární data]]<br /> * [[přehledová studie]]<br /> * [[regresní analýza]]<br /> * [[sčítání lidu]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[sekundární analýza dat]]<br /> * [[STATISTICA]] (program)<br /> * [[sub judice]]<br /> * [[Světový výzkum hodnot]]<br /> * [[TIMSS]] (Trends in International Mathematics and Science Study)<br /> * [[UK Data Archive]]<br /> * [[výzkumná dokumentace]]<br /> <br /> === Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===<br /> <br /> *[[Debriefing]] - Daniela Králová<br /> *[[Dungeon game]]<br /> *[[Edutainment]]<br /> *[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Evropská rada]] - Petr Zapletal<br /> *[[Experiment]]<br /> *[[Focus groups]] <br /> *[[Frontální výuka]]<br /> *[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová<br /> *[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková<br /> *[[Intervenční studie]]<br /> *[[Konstruktivismus]]<br /> *[[Mentální model]]<br /> *[[Počítačová gramotnost]]<br /> *[[Posttest]]<br /> *[[Pretest]]<br /> *[[Retenční test]]<br /> *[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík<br /> *[[Serious game]] - Jonáš Prstek<br /> *[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal<br /> *[[Strategická hra]] - Věra Žitková<br /> *[[Transfer znalostí]]<br /> *[[Virtuální laboratoř]]<br /> *[[Výuková hra]]<br /> *[[Vzdělávací simulace]]<br /> <br /> ===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===<br /> *[[AACR2]]<br /> *[[Aleph]]<br /> *[[automatizace knihovnictví]]<br /> *[[BIBIS]] (knihovnický systém)<br /> *[[British Library]] Lucie Górecká<br /> *[[CASLIN]] (katalog)<br /> *[[Česká národní bibliografie]]<br /> *[[ELAG]] (European Library Automation Group)<br /> *[[Ethernet]]<br /> *[[Ex Libris]](firma)<br /> *[[HTTP Server]]<br /> *[[jmenné zpracování]]<br /> *[[katalogizační pravidla]]<br /> *[[Klementinum]] - Katrin Kalay<br /> *[[knihovní systém]]<br /> *[[KOLIN]] (Košice Library Information Network)<br /> *[[LCSH]]<br /> *[[LINCA]] (Library Information Network in Czech Academy)<br /> *[[LTP]] (long-term potentiation)<br /> *[[MDT]] - Miroslava Brázdová<br /> *[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová<br /> *[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková<br /> *[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt<br /> *[[MOLIN]] (Moravian Library Information Network)<br /> *[[Národní autority ČR]]<br /> *[[Rada pro katalogizační politiku]]<br /> *[[retrospektivní konverze]]<br /> *[[RFI]] (Request for Information)<br /> *[[RISK]] (Rozvoj informační sítě veřejných knihoven)<br /> *[[SEX]] (Sekce experimentálního knihovnictví)<br /> *[[souborný katalog]]<br /> *[[TCP/IP]]<br /> *[[TINLIB]]<br /> *[[UNIMARC]]<br /> *[[UNIX]] Dagmar Chládková<br /> *[[výměnný formát]]<br /> *[[Z39.50]]<br /> <br /> ===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===<br /> *[[Akademie CZ.NIC]]<br /> *[[Analýza DNS provozu]]<br /> *[[autentizace]]<br /> *[[centrální registr domén]]<br /> *[[CZ.NIC]] - Jakub Alt<br /> *[[digitální identita]]<br /> *[[digitální podpis]]<br /> *[[digitální stopa]]<br /> *[[DNS]] (Domain Name System)<br /> *[[doklad totožnosti]]<br /> *[[doména]]<br /> *[[dostupnost]] (služby)<br /> *[[eduID]]<br /> *[[elektronický občanský průkaz]]<br /> *[[heslo]] (autentizační údaj)<br /> *[[Honeynet]]<br /> *[[ICANN]] (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers)<br /> *[[identifikace]]<br /> *[[Jak na Internet]] (seriál)<br /> *[[Knot DNS]]<br /> *[[krádež identity]] (zcizení identity)<br /> *[[migrace]]<br /> *[[MojeID]]<br /> *[[Mozilla Persona]]<br /> *[[NSTIC]] (National Strategy for Trusted Identities in Cyberspace)<br /> *[[OAuth]]<br /> *[[OpenID]]<br /> *[[OpenID Connect]]<br /> *[[poskytovatel identity]]<br /> *[[registrátor domény]]<br /> *[[SAML protocol]]<br /> *[[správa domény]]<br /> *[[SSO]] (Single Sign On)<br /> *[[STORK]] (projekt)<br /> *[[validita]]<br /> *[[zálohování]]<br /> <br /> ==Blok expertů - JARO 2012==<br /> <br /> ===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br /> * [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br /> * [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br /> * [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br /> * [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br /> * [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br /> * [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br /> * [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br /> * [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br /> * [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> * [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br /> <br /> === Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br /> <br /> *[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br /> *[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br /> *[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br /> *[[MARC21]] - Michal Klajban<br /> *[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br /> *[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br /> *[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br /> *[[ALTO]] - Jan Karlík<br /> *[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br /> *[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha<br /> *[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br /> *[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br /> *[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková<br /> <br /> ===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br /> * [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br /> * [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br /> * [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br /> * [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br /> * [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br /> * [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br /> * [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br /> * [[školská reforma]] - Jana Slaná<br /> * [[rámcové vzdělávací programy]] <br /> * [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br /> <br /> ===Martin Bastl: Netwar===<br /> * [[netwar]] - Julie Haladová<br /> * [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br /> * [[kracking]] - Petra Němcová<br /> * [[phreaking]] - Edita Hečová<br /> * [[phishing]] - Martin Chalupa<br /> * [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br /> * [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br /> * [[FloodNet]] - Roman Novotný<br /> * [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br /> * [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br /> * [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br /> * [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br /> * [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br /> * [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Informační válka]] - Jiří Beran<br /> * [[Malware]] - Michal Létal<br /> <br /> ===Petr Přidal: Georeferencer===<br /> * [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br /> * [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br /> <br /> ===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br /> * [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br /> * [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br /> * [[obsahová strategie]] (content strategy)<br /> * [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br /> * [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br /> * [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br /> * [[JavaScript]] - Jan Karlík<br /> * [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs<br /> * [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[webová typografie]] - Daniela Králová<br /> * [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br /> * [[UX designer]]<br /> * [[UX design]] - Anna Kultová<br /> * [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br /> * [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br /> * [[Gamifikace]] - Jaromír Červený<br /> <br /> === Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br /> * [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br /> * [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br /> * [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br /> * [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br /> * [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br /> * [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br /> * [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br /> * [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br /> * [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt<br /> <br /> === Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br /> * [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br /> * [[Software Studies]] - Martina Volavková<br /> * [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br /> * [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br /> * [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br /> * [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br /> * [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka<br /> <br /> ===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br /> * [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br /> * [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br /> * [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler<br /> * [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> === Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br /> * [[mHealth]] - Jan Hrabal<br /> * [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br /> * [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br /> * [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br /> * [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br /> * [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák<br /> * [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br /> * [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br /> * [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek<br /> * [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[SignWriting]] - Alena Paulusová<br /> <br /> === Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br /> * [[TED]] - Michal Klajban<br /> * [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br /> * [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br /> <br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2011==<br /> <br /> ===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br /> * [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br /> * [[City identity]] - Drahomír Hájek<br /> * [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br /> * [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> ===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br /> * [[user experience]] - Jakub Procházka<br /> * [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br /> * [[UX designer]] - Simona Střalková<br /> * [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br /> * [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br /> * [[design služeb]] - Marie Štouračová<br /> * [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br /> * [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br /> * [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br /> <br /> ===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br /> * [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br /> * [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br /> * [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br /> <br /> ===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br /> * [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br /> * [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br /> * [[Brand]] <br /> * [[Font]] - Andrea Szászová<br /> * [[Typografie]] -Lucie Górecká<br /> * [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br /> * [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br /> <br /> ===Michal Juhás: Bookfan===<br /> * [[StartUp]] - Petr Maňásek<br /> * [[Facebook]]<br /> * [[Business plan]] - Michaela Kočová<br /> * [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br /> * [[Angel investor]] - Ester Březinová<br /> * [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br /> * [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Online komunita]] - Eva Durnová<br /> <br /> ===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br /> * [[korpus]] - Petr Fiala<br /> * [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br /> * [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br /> * [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br /> * [[syntax]] - Alena Brožová<br /> * [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br /> * [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br /> * [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br /> <br /> ===Josef Průša: Open source hardware===<br /> * [[open source hardware]] - Daniela Králová<br /> * [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br /> * [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br /> * [[OpenCores]] - Martin Mašek<br /> * [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br /> * [[Arduino]] - Julie Haladová<br /> * [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br /> * [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[3D skener]] - Katarína Hečková<br /> * [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br /> <br /> ===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br /> <br /> *[[BTS]] - Martina Snozová<br /> *[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[IP adresa]] - Martina Snozová<br /> *[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br /> *[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br /> *[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br /> *[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br /> *[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br /> *[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br /> *[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br /> *[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br /> <br /> ===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br /> *[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br /> *[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br /> *[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br /> *[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br /> *[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br /> *[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br /> *[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br /> *[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br /> <br /> ===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br /> *[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br /> *[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br /> *[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br /> *[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br /> *[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br /> <br /> ===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br /> *[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br /> *[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br /> *[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br /> *[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br /> * [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2011==<br /> ===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br /> * [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br /> * [[gesto]]- Marta Konířová<br /> * [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br /> * [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br /> * [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br /> * [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br /> * [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br /> * [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br /> * [[Google Squared]] - Alena Brožová<br /> * [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br /> * [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br /> * [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br /> * [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br /> * [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br /> * [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br /> * [[tablet PC]] - Jan Růžička<br /> * [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br /> * [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br /> * [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br /> <br /> ===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br /> * [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br /> * [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br /> * [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br /> * [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br /> * [[geolokace]] <br /> * [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br /> * [[hashtag]] - Iveta Jansová<br /> * [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br /> * [[infografika]] - Irena Hodžová<br /> * [[inovace]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br /> * [[newsletter]]- Markéta Novotná<br /> * [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br /> * [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[statistika]] - Marie Vlčková<br /> * [[storytelling]] - Marie Packová<br /> <br /> ===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br /> * [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br /> * [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br /> * [[brand]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br /> * [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br /> * [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br /> * [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br /> * [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br /> * [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[licence]]- Marie Packová<br /> * [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br /> * [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br /> * [[Napster]] - Igor Hlaváč<br /> * [[oligopol]] - Lenka Matušková<br /> * [[patent]] - Markéta Novotná<br /> * [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[States' Rights]] - Anna Kultová<br /> * [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br /> * [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br /> * [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br /> <br /> ===Open Access===<br /> * [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br /> * [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br /> * [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br /> * [[Dspace]] - Petra Besperátová<br /> * [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br /> * [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br /> * [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br /> * [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br /> * [[plagiát]] - Katarína Hečková<br /> * [[preprint]]- Dalibor Bláha<br /> * [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[repozitář]] - Martina Snozová<br /> * [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br /> * [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br /> <br /> ===Pirátství dnes i kdysi===<br /> * [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br /> * [[kniha]] - Martina Sochorová<br /> * [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br /> * [[kopie]] - Edita Hečová<br /> * [[litografie]] - Marta Janošová<br /> * [[MP3]] - Emil Budín<br /> * [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br /> * [[průmysl]] - Daniel Šváb<br /> * [[revoluce]] - Monika Machovská <br /> * [[software]]- Veronika Svobodová<br /> * [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br /> * [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[vynález]] - Marcela Střelcová<br /> * [[zákon]] - Dominika Fromelová<br /> * [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br /> <br /> ===Národní digitální knihovna===<br /> * [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br /> * [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br /> * [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br /> * [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br /> * [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br /> * [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[MARC21]] - <br /> * [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[METS]] - Martina Snížková<br /> * [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br /> * [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br /> * [[PDF]] - Petr Fiala<br /> * [[personalizace]] - Anna Kultová<br /> * [[robotický skener]] - Eva Durnová<br /> * [[rukopis]] - Simona Střalková<br /> * [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br /> * [[TIFF]] - Petr Fiala<br /> * [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br /> * [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br /> * [[workflow]] - Dagmar Šiková<br /> <br /> ===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br /> * [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br /> * [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br /> * [[editor]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br /> * [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br /> * [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br /> <br /> ===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br /> * [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br /> * [[citační etika]]- Julie Haladová<br /> * [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[generace X]] - Antonín Pokorný<br /> * [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[hardware]] - Veronika Krausová<br /> * [[referenční služby]] - Filip Kocián<br /> * [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br /> * [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br /> <br /> ===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br /> * [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[cracker]] - Michal Kunrt<br /> * [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br /> * [[gambler]] - Michaela Bočánová<br /> * [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br /> * [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br /> * [[hacker]] - Jonáš Kopp <br /> * [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br /> * [[informační smog]] - Milan Říha<br /> * [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br /> * [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br /> * [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br /> * [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br /> * [[netholismus]] - Kamila Burdová<br /> * [[netománie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br /> * [[outsourcing]]- Marie Indráková<br /> * [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br /> * [[Stuxnet]] - Josef Kos<br /> * [[závislost]] - Hana Nováková<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2010==<br /> ===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br /> * [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br /> * [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br /> * [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br /> * [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br /> * [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br /> * [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br /> * [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br /> * [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br /> * [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br /> * [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br /> * [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br /> * [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br /> * [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br /> <br /> ===Makrosvět mikrokampaní===<br /> * [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br /> * [[banner]] - Simona Chudobová<br /> * [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br /> * [[e-business]] - Anna Kultová<br /> * [[e-komerce]] - Anna Kultová<br /> * [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br /> * [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br /> * [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br /> * [[GSM]] - Milan Spisar<br /> * [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[kreativita]] - Lenka Fatková<br /> * [[mailing list]]- Věra Motyčková<br /> * [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br /> * [[nová média]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br /> * [[propagace]] - Karolína Žáková<br /> * [[reklama]] - Anna Mikulášková<br /> * [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br /> * [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br /> * [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br /> * [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br /> * [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br /> * [[ZOOT]] - Petr Manasek<br /> <br /> ===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br /> * [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br /> * [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br /> * [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[etika]]- Kamila Brablíková<br /> * [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br /> * [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br /> * [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br /> * [[konvergence]] - Martina Snížková<br /> * [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br /> * [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br /> * [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br /> * [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br /> * [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br /> * [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[případová studie]] - Jana Chlanová<br /> * [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br /> * [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br /> * [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br /> * [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[výukové metody]] - Věra Adámková<br /> * [[výzkum]] - Renata Valentová<br /> * [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br /> <br /> ===Ženy v IT===<br /> * [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br /> * [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br /> * [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br /> * [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br /> * [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br /> * [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br /> * [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br /> * [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br /> * [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br /> * [[manažer]] - Renata Valentová<br /> * [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br /> * [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br /> * [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br /> * [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br /> <br /> ===Poznámky k novosti nových médií===<br /> * [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br /> * [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br /> * [[internet]] - Martina Snozová<br /> * [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br /> * [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br /> * [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br /> * [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br /> * [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br /> * [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br /> <br /> ===Location Based Service===<br /> * [[Android]]-Tomáš Vorálek<br /> * [[Galileo]] - Filip Šelong<br /> * [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br /> * [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br /> * [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br /> * [[Mashup]] - Petra Besperátová<br /> * [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br /> * [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br /> * [[smartphone]] - Daniel Šváb<br /> * [[spam]] - Lenka Čípková<br /> * [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br /> * [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br /> * [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br /> <br /> ===Getting Things Done===<br /> * [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br /> * [[coaching]] - Renata Borková<br /> * [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br /> * [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br /> * [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br /> * [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br /> * [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br /> * [[projekt]] - Hana Dvořáková<br /> * [[stres]] - Eva Petrášová<br /> * [[Time Management]]- Renata Borková<br /> * [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br /> <br /> ===Jak (ne)hledat investora===<br /> * [[arbitr]] Jana Procházková<br /> * [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br /> * [[fúze]] - Jana Procházková<br /> * [[iPad]] - Jan Růžička<br /> * [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br /> <br /> ===Autorské právo a knihovny===<br /> * [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[DILIA]] - Hana Habermannová<br /> * [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br /> * [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br /> * [[torrent]] - Petra Besperátová<br /> * [[volné dílo]] - Marta Janošová<br /> <br /> ===Komunitní role knihoven===<br /> * [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[komunita]] - Magda Šallaiová<br /> * [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br /> * [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br /> <br /> ===Informace jako politické téma===<br /> * [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br /> * [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br /> * [[demokracie]] - Martina Snozová<br /> * [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br /> * [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br /> * [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br /> * [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br /> * [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br /> * [[warez]] - Igor Hlaváč<br /> * [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br /> <br /> ===Národní úložiště šedé literatury===<br /> * [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br /> * [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br /> * [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br /> * [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2010==<br /> ===Náboženství v kyberprostoru===<br /> * [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br /> * [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br /> * [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br /> * [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br /> * [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br /> * [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br /> * [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br /> * [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br /> * [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br /> * [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br /> * [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br /> * [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br /> * [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br /> * [[New Age]] - Lenka Veselá<br /> * [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br /> * [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br /> * [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br /> * [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br /> * [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br /> * [[UFO kult]] - Jana Plotková<br /> * [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br /> <br /> ===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br /> * [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br /> * [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br /> * [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br /> * [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br /> * [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br /> * [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br /> * [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br /> * [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br /> * [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br /> * [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br /> * [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br /> * [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br /> * [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br /> * [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br /> * [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br /> * [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br /> * [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br /> * [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br /> * [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br /> * [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br /> * [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br /> * [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br /> * [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br /> * [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br /> * [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br /> * [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br /> * [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br /> <br /> ===Manažerské informační systémy===<br /> * [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br /> * [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br /> * [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br /> * [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br /> * [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br /> * [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br /> * [[informace]] - Kamila Jobová<br /> * [[informační management]] - Lenka Divišová<br /> * [[informační systém]] - Petr Vorel<br /> * [[intranet]] - Marie Sýkorová<br /> * [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br /> * [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br /> * [[management]] - Kristýna Macháčková<br /> * [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br /> * [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br /> * [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br /> * [[Talent Management]] - Jan Růžička<br /> <br /> ===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br /> * [[akvizice]] - Eva Králíčková<br /> * [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br /> * [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br /> * [[Clavius]] - Marie Vlčková<br /> * [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br /> * [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br /> * [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br /> * [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br /> * [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br /> * [[MVS]] - Simona Stolařová<br /> * [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br /> * [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br /> * [[SQL]] - Petr Fiala<br /> * [[tenký klient]] - Magda Fialová<br /> * [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br /> <br /> ===Soustružníci lidských duší===<br /> * [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br /> * [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br /> * [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br /> * [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br /> * [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br /> * [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br /> * [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br /> * [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br /> * [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br /> * [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br /> * [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br /> * [[Proces se &quot;zelenou internacionálou&quot;]] - Markéta Homolová<br /> * [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br /> * [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br /> * [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br /> * závadná literatura<br /> ** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br /> ** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br /> ** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br /> ** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br /> ** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br /> <br /> ===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br /> * [[algoritmus]] - Petr Věžník<br /> * [[bannerová slepota]] - David Koval<br /> * [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[Delicious]] - Filip Šubrt<br /> * [[e-mail]] - Emil Budín<br /> * [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br /> * [[Last.fm]] - Filip Šelong<br /> * [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Produsage]] - David Němeček<br /> * [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br /> * [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br /> * [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br /> * [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br /> * [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[YouTube]] - Daniel Hübner<br /> <br /> ===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br /> * [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br /> * [[digitalizace]] - Martina Snížková<br /> * [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br /> * [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br /> * [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br /> * [[harddisk]] - Kamila Horáková<br /> * [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br /> * [[JPEG]] - Jiří Křupala<br /> * [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br /> * [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[metadata]] - Jiří Beran<br /> * [[papyrus]] - Katarína Hečková<br /> * [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[skenování]] - Michal Kunrt<br /> <br /> ===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br /> * [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br /> * [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br /> * [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br /> * [[INFOZ]] - Alena Fafková<br /> * [[nakladatel]] - Monika Beránková<br /> * [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br /> * [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br /> * [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br /> * [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br /> * [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br /> <br /> ===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br /> * [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[Long Tail]] - Jakub Alt<br /> * [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br /> * [[PageRank]] - Peter Kahoun<br /> * [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br /> * [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br /> * [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br /> <br /> ===Škola 2.0 beta===<br /> * [[Action Learning]] - Lenka Janská<br /> * [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br /> * [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br /> * [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br /> * [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br /> * [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br /> * [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br /> * [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br /> <br /> ===Knihovník v 21. století===<br /> * [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br /> * [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br /> * [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br /> * [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br /> <br /> ===eBooks on Demand===<br /> * [[eBook]] - Magda Šallaiová<br /> * [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br /> * [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br /> <br /> [[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div>

Kvesela https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Emoce&diff=28335 2013-01-21T11:33:38Z

<p>Kvesela: Stránka vyprázdněna</p> <hr /> <div></div>

Kvesela https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Emoce&diff=27912 2013-01-13T01:43:50Z

<p>Kvesela: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Veselá<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' emoce, cit, člověk, mozek, paměť <br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - ---&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - lidské emoce, láska, smutek, štěstí, &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Základní charakteristika ==<br /> <br /> Emoce jsou každodenní součástí života, a každý z nás je dobře zná, každý z nás je také jinak chápe, těžko je však umíme popsat. Pro emoce existuje velké množství různých definic, i když na druhou stranu mnoho lidí tvrdí, že se emoce definovat nedají. I přes to, že není jednotná definice, shodli se odborníci v následujících znacích:<br /> *emoce jsou maximálně subjektivní (z osobního pohledu) záležitostí - dva totožné podněty mohou u různých jedinců vyvolat různé emoce (například nepřijetí na školu může u jednoho jedince vyvolat lítost a smutek, u druhého naopak vztek a zlobu)<br /> *slovy jsou těžko vyjádřitelná<br /> *jsou univerzální, tzn. že doprovázejí všechny druhy duševní činnosti<br /> *jsou aktualizovány konkrétní situací v daném okamžiku<br /> *jsou neopakovatelné - vjem, který v nás emoci vyvolal, si můžeme znovu „přehrát“ (vybavit) ve vědomí, ale stejné city nikoliv, ty se s prožitým obsahem mění<br /> *jsou podmíněné, setrvačné – například, když učitel znepříjemní žákovi nějaký předmět, může se prožívání nepříjemných citů objevovat v tomto předmětu i poté, kdy ho učí jiný učitel<br /> *většina emocí jsou polární (protilehlé), například láska x nenávist, radost x smutek<br /> *jsou smíšené (ambivalentní), například láska v nás vyvolává pocit radosti a štěstí, ale i strach o milovanou osobu, žárlivost a jiné<br /> *vnímáme jej ve dvou protipólech - příjemné x nepříjemné<br /> *jsou obtížné přístupné nestrannému (objektivnímu) rozboru (analýze) &lt;ref&gt;''Co jsou to emoce a kde vznikají?''. Lidské emoce [online]. [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://www.lidske-emoce.com/ &lt;/ref&gt;<br /> <br /> &quot;''Významově je pojem emoce ztotožňován s pojmem cit a označuje se jím prožívání stavů, jako jsou radost, smutek, hněv, závist, lítost, strach atd.''&quot; &lt;ref&gt; Nakonečný, Milan. ''Lidské emoce''. str. 8&lt;/ref&gt; ). Emoce vznikají v mozku jako reakce na určité podněty. Emoce se tak jako všechno vyvíjí s věkem, tudíž novorozeně není tak emočně vyvinuto jako dospělý jedinec. Vývoj emocí je individuální a každý jedinec má jinak rozvinuté emoční cítění. Prožívání emocí je spojeno s doprovodnými prvky, mezi které patří například výrazy (úsměv, mračení, úšklebek, …). Díky nim se dá snadněji poznat, jak se ostatní cítí a jaké prožívají v danou chvíli emoce, což v mnohých situacích usnadňuje komunikaci. V některých případech je vhodné emoce skrýt (nevhodný smích ve vážných chvílích), popřípadě zmírnit (nepřiměřený hněv). Za doprovodné prvky můžeme považovat i změnu chování a specifické pohyby spojené s určitými emocemi. Emoce doprovází i určité tělesné změny, jako tzv. husí kůže, zrychlení tepu a dýchání, zvýšené pocení. <br /> <br /> &quot;''Samozřejmě se rozlišují emoce lidské a zvířecí. J. Maisonneuve (1960) vztahuje lidské city především ke kulturním hodnotám, kdežto emoce zvířat jen k fyziologii jejich organismu. Pojem cit je specificky lidský a lidské emoce, resp. pocity, mohou mít také původ ve fyziologii organismu (pocit hladu, únavy), tj. ve stavech útrob a smyslových orgánů, jež provázejí vnímání (interocepce, exterocepce). Není pochyb o tom, že i zvířata, zvláště vývojově vyšší druhy a domestikovaná zvířata, prožívají emoce (strach, radost u psů s příslušnými výrazovými projevy, např. při příchodu pána).''&quot;&lt;ref&gt; Nakonečný, Milan. ''Lidské emoce''. Str. 65-66.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Emoční paměť mužů a žen ==<br /> <br /> Říká se, že ženy jsou z Venuše a muži z Marsu. Každé pohlaví se liší v určitých znacích, a u emocí tomu není jinak. Ženy bývají citlivější, hůře snáší smutné a tragické situace, hádky. Muži se snaží některé emoce spíše regulovat. Samozřejmě to může být i naopak, záleží na osobnosti každého člověka. Emoční paměť má též určité rozdíly.<br /> &quot;''Paměť pro emočně významné události je u mužů a žen odlišná. Ženy si obvykle vybavují víc emočně zabarvených autobiografických událostí než muži. Ženy rovněž na základě nějakého podmětu rychleji než muži vybavují emočně zabarvené vzpomínky. Pohlavní rozdíly emočního prožívání a paměti vysvětlují dvě hypotézy. Podle první mají ženy lepší emoční paměť proto, že emočně významné životní události prožívají s vyšší intenzitou než muži, z tohoto důvodu pak lépe kódují a ukládají. Jestliže by v pokusu byla kontrolována intenzita emocí, měl by rozdíl mezi muži a ženami vymizet. Druhá hypotéza říká, že se ženy od mužů intenzitou emocí neodlišují, zato se odlišují ve způsobu, jímž kódují, znovu si v paměti vyvolávají, nebo uvažují o své emoční zkušenosti.''&quot;&lt;ref&gt; Koukolík, František. ''Mozek a jeho duše''. Str. 158. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> <br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> <br /> *KOUKOLÍK, František. Mozek a jeho duše. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Galén, 2005, 258 s. ISBN 8072623141<br /> *''Co jsou to emoce a kde vznikají?''. Lidské emoce [online]. [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://www.lidske-emoce.com/<br /> *NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 8020007636</div>

Kvesela https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Emoce&diff=26458 2012-12-03T21:33:26Z

<p>Kvesela: Založena nová stránka: '''Autor:''' Kateřina Veselá '''Klíčová slova:''' emoce, cit, člověk, mozek, paměť '''Synonyma:''' --- '''Související pojmy:''' &lt;blockquote&gt; ''nadřazené'...</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Veselá<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' emoce, cit, člověk, mozek, paměť <br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - ---&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - lidské emoce, láska, smutek, štěstí, &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Základní charakteristika ==<br /> <br /> Emoce jsou každodenní součástí života, a každý z nás je dobře zná, a každý z nás je také jinak chápe, těžko je však umíme popsat. Pro emoce existuje velké množství různých definic, i když na druhou stranu mnoho lidí tvrdí, že se emoce definovat nedají. I přes to, že není jednotná definice, shodli se odborníci v následujících znacích:<br /> *emoce jsou maximálně subjektivní (z osobního pohledu) záležitostí - dva totožné podněty mohou u různých jedinců vyvolat různé emoce (například nepřijetí na školu může u jednoho jedince vyvolat lítost a smutek, u druhého naopak vztek a zlobu)<br /> *slovy jsou těžko vyjádřitelná<br /> *jsou univerzální, tzn. že doprovázejí všechny druhy duševní činnosti<br /> *jsou aktualizovány konkrétní situací v daném okamžiku<br /> *jsou neopakovatelné - vjem, který v nás emoci vyvolal, si můžeme znovu „přehrát“ (vybavit) ve vědomí, ale stejné city nikoliv, ty se s prožitým obsahem mění<br /> *jsou podmíněné, setrvačné – například, když učitel znepříjemní žákovi nějaký předmět, může se prožívání nepříjemných citů objevovat v tomto předmětu i poté, kdy ho učí jiný učitel<br /> *většina emocí jsou polární (protilehlé), například láska x nenávist, radost x smutek<br /> *jsou smíšené (ambivalentní), například láska v nás vyvolává pocit radosti a štěstí, ale i strach o milovanou osobu, žárlivost a jiné<br /> *vnímáme jej ve dvou protipólech - příjemné x nepříjemné<br /> *jsou obtížné přístupné nestrannému (objektivnímu) rozboru (analýze) &lt;ref&gt;''Lidské emoce'' [online]. 2012 [cit. 2012-12-01]. Dostupné z: http://www.lidske-emoce.com/ &lt;/ref&gt;<br /> <br /> Významově je pojem emoce ztotožňován s pojmem cit a označuje se jím prožívání stavů, jako jsou radost, smutek, hněv, závist, lítost, strach atd. &lt;ref&gt; Nakonečný, Milan. ''Lidské emoce''. str. 8&lt;/ref&gt; ). Emoce vznikají v mozku jako reakce na určité podněty. Nedá se přesně určit, které emoce jsou základní, protože to každý chápe jinak a má na to jiný osobní názor. Ale ''od dob Darwinových (1872) se mezi základní emoce obvykle řadí štěstí, smutek, hněv, hnus, a strach, někdy se přidává překvapení''.&lt;ref&gt; Koukolík, František. ''Mozek a jeho duše''. Str. 156&lt;/ref&gt; Emoce se tak jako všechno vyvíjí s věkem, tudíž novorozeně není tak emočně vyvinuto jako dospělý jedinec.<br /> <br /> Samozřejmě se rozlišují emoce lidské a zvířecí. J. Maisonneuve (1960) vztahuje lidské city především ke kulturním hodnotám, kdežto emoce zvířat jen k fyziologii jejich organismu. Pojem cit je specificky lidský a lidské emoce, resp. pocity, mohou mít také původ ve fyziologii organismu (pocit hladu, únavy), tj. ve stavech útrob a smyslových orgánů, jež provázejí vnímání (interocepce, exterocepce). Není pochyb o tom, že i zvířata, zvláště vývojově vyšší druhy a domestikovaná zvířata, prožívají emoce (strach, radost u psů s příslušnými výrazovými projevy, např. při příchodu pána).&lt;ref&gt; Nakonečný, Milan. ''Lidské emoce''. Str. 65-66.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Emoční paměť mužů a žen ==<br /> <br /> ''Paměť pro emočně významné události je u mužů a žen odlišná. Ženy si obvykle vybavují víc emočně zabarvených autobiografických událostí než muži. Ženy rovněž na základě nějakého podmětu rychleji než muži vybavují emočně zabarvené vzpomínky. Pohlavní rozdíly emočního prožívání a paměti vysvětlují dvě hypotézy. Podle první mají ženy lepší emoční paměť proto, že emočně významné životní události prožívají s vyšší intenzitou než muži, z tohoto důvodu pak lépe kódují a ukládají. Jestliže by v pokusu byla kontrolována intenzita emocí, měl b rozdíl mezi muži a ženami vymizet. Druhá hypotéza říká, že se ženy od mužů intenzitou emocí neodlišují, zato se odlišují ve způsobu, jímž kódují, znovu si v paměti vyvolávají, nebo uvažují o své emoční zkušenosti.'' <br /> V pokusu, který obě domněnky ověřoval, byla využita spolupráce 12 zdravých mužů a 12 zdravých žen. V průběhu funkčního vyšetřování mozku lidé sledovali 96 obrázků. Emoční obsah obrázků byl kontinuum, od obrázků emočně neutrálních až po emočně vysoce záporné. Vyšetřovaní lidé hodnotili každý obrázek v devíti stupních co do míry nepříjemnosti. Ve třech stupních co do míry nabuzení. Tři týdny poté byli podrobeni neočekávanému testu znovupoznávání. V jeho průběhu jim byly předvedeny všechny obrázky, které viděli v prvním vyšetření a k tomu 48 dalších obrázků. O nich měli rozhodnout, zda už je viděli nebo ne. Muži a ženy aktivovali různé oblasti mozku různým způsobem i tehdy, když se jednalo o obrázky, které hodnotili co do emočního nabuzení stejně. Ženy si lépe pamatovaly emočně nejvíc nabuzující obrázky. Jakmile se aktivita mozku uvedla do vztahu s intenzitou emoční zkušenosti, aktivovaly ženy větší počet oblastí mozku než muži. Výsledek pokusu tedy spíše svědčí ve prospěch druhé hypotézy.&lt;ref&gt; Koukolík, František. ''Mozek a jeho duše''. Str. 158-159. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> <br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> <br /> *KOUKOLÍK, František. Mozek a jeho duše. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Galén, 2005, 258 s. ISBN 8072623141<br /> *Lidské emoce [online]. 2012 [cit. 2012-12-01]. Dostupné z: http://www.lidske-emoce.com/<br /> *NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 8020007636</div>

Kvesela https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&diff=26202 2012-11-28T23:07:39Z

<p>Kvesela: </p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> ==Požadavky na hesla==<br /> * minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)<br /> * heslo ve slovníku představuje definování významu hesla<br /> * obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena<br /> * klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * s výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na již zpracovaná hesla, která budou v textu zmíněna<br /> * heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu<br /> * u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené); s výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou<br /> <br /> Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).<br /> <br /> Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br /> <br /> Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br /> <br /> ==Postup při tvorbě hesla==<br /> # na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br /> # pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br /> # pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br /> # kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br /> # heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br /> <br /> V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br /> <br /> HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 13. PROSINCE 2012. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. LEDNA 2013.<br /> <br /> == Blok expertů - Vzor ==<br /> * [[grooming]] - Pavla Kovářová<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> <br /> ---<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2012==<br /> <br /> === Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===<br /> <br /> *[[Bankovnípoplatky.com]]<br /> *[[Certifikát]] - Lucie Malúšková<br /> *[[Data]]<br /> *[[Digitální trezor]]<br /> *[[Elektronický výpis]] - Denisa Šnédarová<br /> *[[E-mailová notifikace]]<br /> *[[Hub]] (pracovní prostor)<br /> *[[Internetbanking]] - Iveta Jansová<br /> *[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum)<br /> *[[Kasa.cz]]<br /> *[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák<br /> *[[Mobilní platba]]<br /> *[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik<br /> *[[Morálka]] - Martina Sochorová<br /> *[[Nápad roku]] (soutěž Vodafone) - Ester Březinová<br /> *[[Patria.cz]]<br /> *[[Programování]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Server]] - Petr Šmíd<br /> *[[Smlouva]] - Monika Krejčová<br /> *[[Správa financí]] - Marie Lemonová<br /> *[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal<br /> *[[Šifrování]] - Petr Šmíd<br /> *[[Vyhláška]]<br /> *[[Zlatá koruna]] (soutěž)<br /> <br /> ===Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV===<br /> * [[ECLA]] (The European Classification System)<br /> * [[Espacenet]]<br /> * [[klíčové slovo]] - Lenka Čípková<br /> * [[Locarnská dohoda]] o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů - Veronika Víšková<br /> * [[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[objev]] - Alena Brožová<br /> * [[OHIM]] (The Office of Harmonization for the Internal Market)<br /> * [[ochranná známka]] - Veronika Chromá<br /> * [[patentový spis]] - Jana Vebrová<br /> * [[průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová<br /> * [[průmyslový vzor]] - Katrin Kalay<br /> * [[předmět průmyslových práv]]<br /> * [[Rejstřík ochranných známek]] - Daniel Novák<br /> * [[rešerše]] - zpracováno dříve<br /> * [[Smlouva o patentové spolupráci]]<br /> * [[U.S. Patent Classification System]]<br /> * [[ÚPV]] (Úřad průmyslového vlastnictví) - Jana Pacáková<br /> * [[užitný vzor]] - Lada Ambrožová<br /> * [[vědecká teorie]]<br /> * [[Vídeňská dohoda]]<br /> <br /> ===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===<br /> * [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai<br /> * [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová<br /> * [[heslo]]<br /> * [[MediaWiki]]<br /> * [[QRpedia]] - Boris Turek<br /> * [[Studenti píší Wikipedii]]<br /> * [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný<br /> * [[Wiki miluje památky]] - Miroslava Töpferová<br /> * [[Wikidata]]<br /> * [[Wikidruh]]<br /> * [[Wikikniha]] - Edita Hečová<br /> * [[Wikimedia ČR]]<br /> * [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Wikimedian]]<br /> * [[Wikinomie]] <br /> * [[Wikipedista]]<br /> * [[Wikipe-tan]]<br /> * [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Wikitravel]]<br /> * [[Wikiverzita]] <br /> * [[Wikizpráva]]<br /> * [[Wiktionary]]<br /> <br /> ===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===<br /> * [[bibliografie]] - Matej Kucharovic<br /> * [[Blended learning]] - Roman Novotný<br /> * [[BMC]] (Bibliographia medica Čechoslovaca)<br /> * [[česká zdravotní politika]]<br /> * [[EAHIL]] (European Association for Health Information and Libraries)<br /> * [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová<br /> * [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková<br /> * [[Hippokratova přísaha]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[klinický knihovník]]<br /> * [[konzorcium]]<br /> * [[legislativa]] - Olga Senčaková<br /> * [[lékařská etika]] - Michaela Hortová<br /> * [[lékařství]] - Jana Doupovcová<br /> * [[licenční smlouva]]<br /> * [[medical library]]<br /> * [[medicína]]<br /> * [[Medvik]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno<br /> * [[MLA]] (Medical Library Association)<br /> * [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Peer-review]]<br /> * [[portál]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová<br /> * [[PubMed]]<br /> * [[referenční knihovník]] - Daniela Králová<br /> * [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová<br /> * [[specializovaná knihovna]]<br /> * [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[veřejné informační služby ve zdravotnictví]]<br /> * [[vzdálený přístup]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[zákon o zdravotních službách]]<br /> * [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal<br /> <br /> ===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===<br /> * [[arbitráž]]<br /> * [[auditor]]<br /> * [[CzechPOINT]] - Jana Vebrová<br /> * [[datová schránka]] - Jana Pekárková<br /> * [[DONEZ]] (Docházka nezaměstnaných)<br /> * [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová<br /> * [[Ernst &amp; Young]]<br /> * [[hyperzávislost]]<br /> * [[judikatura]] <br /> * [[Karta života]] - Jana Slaná<br /> * [[Opencard]] - Filip Kocián<br /> * [[OPUScard]]<br /> * [[podzákonná norma]]<br /> * [[rodné číslo]]<br /> * [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[soukromí]] - Katarína Filičková<br /> * [[výběrové řízení]]<br /> * [[základní registry]]<br /> * [[zdravotní knížka]] (obecně, ne IZIP)<br /> <br /> ===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===<br /> * [[Apple TV]] - Karolína Krbcová<br /> * [[Bibliotheca RFID Library Systems]]<br /> * [[Bluetooth]] - Alena Paulusová<br /> * [[Card Emulation]]<br /> * [[Geek]]<br /> * [[Geocaching]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[Google Wallet]]<br /> * [[iBorrow]]<br /> * [[IFurniture]]<br /> * [[iHome]]<br /> * [[iChecking]]<br /> * [[iOffice]]<br /> * [[iPod]] - Tereza Čoupková<br /> * [[iTravel]]<br /> * [[kontrola přístupu]]<br /> * [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[m-komerce]]<br /> * [[mobilní peněženka]]<br /> * [[Mobito]] - Jakub Forman<br /> * [[NFC]] (Near Field Communication)<br /> * [[NFC Forum]]<br /> * [[NFC tag]]<br /> * [[Passbook]]<br /> * [[Poken]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[Product placement]]<br /> * [[prototypování]]<br /> * [[SIM karta]]<br /> * [[Smart Parking]]<br /> * [[Smart Poster]]<br /> * [[standard]]<br /> * [[technologie]]<br /> * [[úložiště]]<br /> * [[Use Case]]<br /> * [[Visa payWave]] - Eva Mertová<br /> <br /> ===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===<br /> * [[analýza]]<br /> * [[archivace]]<br /> * [[audiovizuální dokument]] <br /> * [[autobiografie]]<br /> * [[autorizace]]<br /> * [[autorizační protokol]]<br /> * [[biografie]]<br /> * [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa <br /> * [[Centrum orální historie ÚSD AV ČR]]<br /> * [[Centrum vizuální historie Malach]]<br /> * [[COHA]] (Česká asociace orální historie)<br /> * [[diktafon]]<br /> * [[DVD]] - Martina Volavková<br /> * [[emoce]] - Kateřina Veselá<br /> * [[etický kodex]]<br /> * [[fotoaparát]] Lucie Górecká<br /> * [[historie každodennosti]]<br /> * [[historiografie]]<br /> * [[interpretace]]<br /> * [[kamera]]<br /> * [[MD]] (Minidisc)<br /> * [[metodologie]]<br /> * [[narátor]]<br /> * [[nářečí]] - Michal Kaláb<br /> * [[orální historie]]<br /> * [[Paměť národa]] (portál)<br /> * [[paměťový disk]]<br /> * [[pramen]] (ne vodní)<br /> * [[Příběhy bezpráví]] - Miroslava Töpferová<br /> * [[sborník]]<br /> * [[SOHI]] (Středisko orální historie)<br /> * [[Stopy totality]]<br /> * [[ÚSD]] (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR)<br /> * [[Ústav pro studium totalitních režimů]]<br /> * [[zákon o archivnictví a spisové službě]]<br /> * [[Zmizelí sousedé]] - Eva Durnová<br /> * [[žurnalistika]]<br /> <br /> ===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===<br /> * [[akustický model]]<br /> * [[dolování dat]] <br /> * [[foném]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Fourierova transformace]]<br /> * [[Gaussova křivka]]<br /> * [[identita]]<br /> * [[index]]<br /> * [[indexační engine]]<br /> * [[indexování]]<br /> * [[ivektor]]<br /> * [[jazykový model]]<br /> * [[matice]]<br /> * [[mikrofon]] - Tereza Deutschová<br /> * [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)<br /> * [[n-gram]]<br /> * [[rejstřík]]<br /> * [[rozpoznání řeči]]<br /> * [[signál]]<br /> * [[skrytý Markovův model]]<br /> * [[trénovací data]]<br /> * [[User Friendly]]<br /> * [[vyhledávání]]<br /> * [[výslovnostní slovník]]<br /> * [[zpracování řeči]]<br /> <br /> ===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===<br /> <br /> ===Vít Šisler: Výukové hry (bude upřesněno)===<br /> <br /> ===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===<br /> <br /> ===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===<br /> <br /> ==Blok expertů - JARO 2012==<br /> <br /> ===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br /> * [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br /> * [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br /> * [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br /> * [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br /> * [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br /> * [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br /> * [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br /> * [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br /> * [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> * [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br /> <br /> === Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br /> <br /> *[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br /> *[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br /> *[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br /> *[[MARC21]] - Michal Klajban<br /> *[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br /> *[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br /> *[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br /> *[[ALTO]] - Jan Karlík<br /> *[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br /> *[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha<br /> *[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br /> *[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br /> *[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková<br /> <br /> ===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br /> * [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br /> * [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br /> * [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br /> * [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br /> * [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br /> * [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br /> * [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br /> * [[školská reforma]] - Jana Slaná<br /> * [[rámcové vzdělávací programy]] <br /> * [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br /> <br /> ===Martin Bastl: Netwar===<br /> * [[netwar]] - Julie Haladová<br /> * [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br /> * [[kracking]] - Petra Němcová<br /> * [[phreaking]] - Edita Hečová<br /> * [[phishing]] - Martin Chalupa<br /> * [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br /> * [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br /> * [[FloodNet]] - Roman Novotný<br /> * [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br /> * [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br /> * [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br /> * [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br /> * [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br /> * [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Informační válka]] - Jiří Beran<br /> * [[Malware]] - Michal Létal<br /> <br /> ===Petr Přidal: Georeferencer===<br /> * [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br /> * [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br /> <br /> ===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br /> * [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br /> * [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br /> * [[obsahová strategie]] (content strategy)<br /> * [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br /> * [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br /> * [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br /> * [[JavaScript]] - Jan Karlík<br /> * [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs<br /> * [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[webová typografie]] - Daniela Králová<br /> * [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br /> * [[UX designer]]<br /> * [[UX design]] - Anna Kultová<br /> * [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br /> * [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br /> * [[Gamifikace]] - Jaromír Červený<br /> <br /> === Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br /> * [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br /> * [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br /> * [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br /> * [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br /> * [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br /> * [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br /> * [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br /> * [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br /> * [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt<br /> <br /> === Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br /> * [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br /> * [[Software Studies]] - Martina Volavková<br /> * [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br /> * [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br /> * [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br /> * [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br /> * [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka<br /> <br /> ===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br /> * [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br /> * [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br /> * [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler<br /> * [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> === Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br /> * [[mHealth]] - Jan Hrabal<br /> * [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br /> * [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br /> * [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br /> * [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br /> * [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák<br /> * [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br /> * [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br /> * [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek<br /> * [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[SignWriting]] - Alena Paulusová<br /> <br /> === Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br /> * [[TED]] - Michal Klajban<br /> * [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br /> * [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br /> <br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2011==<br /> <br /> ===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br /> * [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br /> * [[City identity]] - Drahomír Hájek<br /> * [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br /> * [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> ===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br /> * [[user experience]] - Jakub Procházka<br /> * [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br /> * [[UX designer]] - Simona Střalková<br /> * [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br /> * [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br /> * [[design služeb]] - Marie Štouračová<br /> * [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br /> * [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br /> * [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br /> <br /> ===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br /> * [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br /> * [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br /> * [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br /> <br /> ===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br /> * [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br /> * [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br /> * [[Brand]] <br /> * [[Font]] - Andrea Szászová<br /> * [[Typografie]] -Lucie Górecká<br /> * [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br /> * [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br /> <br /> ===Michal Juhás: Bookfan===<br /> * [[StartUp]] - Petr Maňásek<br /> * [[Facebook]]<br /> * [[Business plan]] - Michaela Kočová<br /> * [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br /> * [[Angel investor]] - Ester Březinová<br /> * [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br /> * [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Online komunita]] - Eva Durnová<br /> <br /> ===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br /> * [[korpus]] - Petr Fiala<br /> * [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br /> * [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br /> * [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br /> * [[syntax]] - Alena Brožová<br /> * [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br /> * [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br /> * [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br /> <br /> ===Josef Průša: Open source hardware===<br /> * [[open source hardware]] - Daniela Králová<br /> * [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br /> * [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br /> * [[OpenCores]] - Martin Mašek<br /> * [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br /> * [[Arduino]] - Julie Haladová<br /> * [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br /> * [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[3D skener]] - Katarína Hečková<br /> * [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br /> <br /> ===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br /> <br /> *[[BTS]] - Martina Snozová<br /> *[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[IP adresa]] - Martina Snozová<br /> *[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br /> *[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br /> *[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br /> *[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br /> *[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br /> *[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br /> *[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br /> *[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br /> <br /> ===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br /> *[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br /> *[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br /> *[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br /> *[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br /> *[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br /> *[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br /> *[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br /> *[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br /> <br /> ===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br /> *[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br /> *[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br /> *[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br /> *[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br /> *[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br /> <br /> ===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br /> *[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br /> *[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br /> *[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br /> *[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br /> * [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2011==<br /> ===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br /> * [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br /> * [[gesto]]- Marta Konířová<br /> * [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br /> * [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br /> * [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br /> * [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br /> * [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br /> * [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br /> * [[Google Squared]] - Alena Brožová<br /> * [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br /> * [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br /> * [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br /> * [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br /> * [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br /> * [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br /> * [[tablet PC]] - Jan Růžička<br /> * [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br /> * [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br /> * [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br /> <br /> ===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br /> * [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br /> * [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br /> * [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br /> * [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br /> * [[geolokace]] <br /> * [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br /> * [[hashtag]] - Iveta Jansová<br /> * [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br /> * [[infografika]] - Irena Hodžová<br /> * [[inovace]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br /> * [[newsletter]]- Markéta Novotná<br /> * [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br /> * [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[statistika]] - Marie Vlčková<br /> * [[storytelling]] - Marie Packová<br /> <br /> ===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br /> * [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br /> * [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br /> * [[brand]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br /> * [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br /> * [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br /> * [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br /> * [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br /> * [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[licence]]- Marie Packová<br /> * [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br /> * [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br /> * [[Napster]] - Igor Hlaváč<br /> * [[oligopol]] - Lenka Matušková<br /> * [[patent]] - Markéta Novotná<br /> * [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[States' Rights]] - Anna Kultová<br /> * [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br /> * [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br /> * [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br /> <br /> ===Open Access===<br /> * [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br /> * [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br /> * [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br /> * [[Dspace]] - Petra Besperátová<br /> * [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br /> * [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br /> * [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br /> * [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br /> * [[plagiát]] - Katarína Hečková<br /> * [[preprint]]- Dalibor Bláha<br /> * [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[repozitář]] - Martina Snozová<br /> * [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br /> * [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br /> <br /> ===Pirátství dnes i kdysi===<br /> * [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br /> * [[kniha]] - Martina Sochorová<br /> * [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br /> * [[kopie]] - Edita Hečová<br /> * [[litografie]] - Marta Janošová<br /> * [[MP3]] - Emil Budín<br /> * [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br /> * [[průmysl]] - Daniel Šváb<br /> * [[revoluce]] - Monika Machovská <br /> * [[software]]- Veronika Svobodová<br /> * [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br /> * [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[vynález]] - Marcela Střelcová<br /> * [[zákon]] - Dominika Fromelová<br /> * [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br /> <br /> ===Národní digitální knihovna===<br /> * [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br /> * [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br /> * [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br /> * [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br /> * [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br /> * [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[MARC21]] - <br /> * [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[METS]] - Martina Snížková<br /> * [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br /> * [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br /> * [[PDF]] - Petr Fiala<br /> * [[personalizace]] - Anna Kultová<br /> * [[robotický skener]] - Eva Durnová<br /> * [[rukopis]] - Simona Střalková<br /> * [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br /> * [[TIFF]] - Petr Fiala<br /> * [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br /> * [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br /> * [[workflow]] - Dagmar Šiková<br /> <br /> ===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br /> * [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br /> * [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br /> * [[editor]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br /> * [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br /> * [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br /> <br /> ===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br /> * [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br /> * [[citační etika]]- Julie Haladová<br /> * [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[generace X]] - Antonín Pokorný<br /> * [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[hardware]] - Veronika Krausová<br /> * [[referenční služby]] - Filip Kocián<br /> * [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br /> * [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br /> <br /> ===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br /> * [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[cracker]] - Michal Kunrt<br /> * [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br /> * [[gambler]] - Michaela Bočánová<br /> * [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br /> * [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br /> * [[hacker]] - Jonáš Kopp <br /> * [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br /> * [[informační smog]] - Milan Říha<br /> * [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br /> * [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br /> * [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br /> * [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br /> * [[netholismus]] - Kamila Burdová<br /> * [[netománie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br /> * [[outsourcing]]- Marie Indráková<br /> * [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br /> * [[Stuxnet]] - Josef Kos<br /> * [[závislost]] - Hana Nováková<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2010==<br /> ===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br /> * [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br /> * [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br /> * [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br /> * [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br /> * [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br /> * [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br /> * [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br /> * [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br /> * [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br /> * [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br /> * [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br /> * [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br /> * [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br /> <br /> ===Makrosvět mikrokampaní===<br /> * [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br /> * [[banner]] - Simona Chudobová<br /> * [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br /> * [[e-business]] - Anna Kultová<br /> * [[e-komerce]] - Anna Kultová<br /> * [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br /> * [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br /> * [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br /> * [[GSM]] - Milan Spisar<br /> * [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[kreativita]] - Lenka Fatková<br /> * [[mailing list]]- Věra Motyčková<br /> * [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br /> * [[nová média]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br /> * [[propagace]] - Karolína Žáková<br /> * [[reklama]] - Anna Mikulášková<br /> * [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br /> * [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br /> * [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br /> * [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br /> * [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br /> * [[ZOOT]] - Petr Manasek<br /> <br /> ===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br /> * [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br /> * [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br /> * [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[etika]]- Kamila Brablíková<br /> * [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br /> * [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br /> * [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br /> * [[konvergence]] - Martina Snížková<br /> * [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br /> * [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br /> * [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br /> * [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br /> * [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br /> * [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[případová studie]] - Jana Chlanová<br /> * [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br /> * [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br /> * [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br /> * [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[výukové metody]] - Věra Adámková<br /> * [[výzkum]] - Renata Valentová<br /> * [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br /> <br /> ===Ženy v IT===<br /> * [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br /> * [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br /> * [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br /> * [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br /> * [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br /> * [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br /> * [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br /> * [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br /> * [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br /> * [[manažer]] - Renata Valentová<br /> * [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br /> * [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br /> * [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br /> * [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br /> <br /> ===Poznámky k novosti nových médií===<br /> * [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br /> * [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br /> * [[internet]] - Martina Snozová<br /> * [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br /> * [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br /> * [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br /> * [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br /> * [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br /> * [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br /> <br /> ===Location Based Service===<br /> * [[Android]]-Tomáš Vorálek<br /> * [[Galileo]] - Filip Šelong<br /> * [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br /> * [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br /> * [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br /> * [[Mashup]] - Petra Besperátová<br /> * [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br /> * [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br /> * [[smartphone]] - Daniel Šváb<br /> * [[spam]] - Lenka Čípková<br /> * [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br /> * [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br /> * [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br /> <br /> ===Getting Things Done===<br /> * [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br /> * [[coaching]] - Renata Borková<br /> * [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br /> * [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br /> * [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br /> * [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br /> * [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br /> * [[projekt]] - Hana Dvořáková<br /> * [[stres]] - Eva Petrášová<br /> * [[Time Management]]- Renata Borková<br /> * [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br /> <br /> ===Jak (ne)hledat investora===<br /> * [[arbitr]] Jana Procházková<br /> * [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br /> * [[fúze]] - Jana Procházková<br /> * [[iPad]] - Jan Růžička<br /> * [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br /> <br /> ===Autorské právo a knihovny===<br /> * [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[DILIA]] - Hana Habermannová<br /> * [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br /> * [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br /> * [[torrent]] - Petra Besperátová<br /> * [[volné dílo]] - Marta Janošová<br /> <br /> ===Komunitní role knihoven===<br /> * [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[komunita]] - Magda Šallaiová<br /> * [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br /> * [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br /> <br /> ===Informace jako politické téma===<br /> * [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br /> * [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br /> * [[demokracie]] - Martina Snozová<br /> * [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br /> * [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br /> * [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br /> * [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br /> * [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br /> * [[warez]] - Igor Hlaváč<br /> * [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br /> <br /> ===Národní úložiště šedé literatury===<br /> * [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br /> * [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br /> * [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br /> * [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2010==<br /> ===Náboženství v kyberprostoru===<br /> * [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br /> * [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br /> * [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br /> * [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br /> * [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br /> * [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br /> * [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br /> * [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br /> * [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br /> * [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br /> * [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br /> * [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br /> * [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br /> * [[New Age]] - Lenka Veselá<br /> * [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br /> * [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br /> * [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br /> * [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br /> * [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br /> * [[UFO kult]] - Jana Plotková<br /> * [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br /> <br /> ===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br /> * [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br /> * [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br /> * [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br /> * [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br /> * [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br /> * [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br /> * [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br /> * [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br /> * [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br /> * [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br /> * [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br /> * [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br /> * [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br /> * [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br /> * [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br /> * [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br /> * [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br /> * [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br /> * [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br /> * [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br /> * [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br /> * [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br /> * [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br /> * [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br /> * [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br /> * [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br /> * [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br /> <br /> ===Manažerské informační systémy===<br /> * [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br /> * [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br /> * [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br /> * [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br /> * [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br /> * [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br /> * [[informace]] - Kamila Jobová<br /> * [[informační management]] - Lenka Divišová<br /> * [[informační systém]] - Petr Vorel<br /> * [[intranet]] - Marie Sýkorová<br /> * [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br /> * [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br /> * [[management]] - Kristýna Macháčková<br /> * [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br /> * [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br /> * [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br /> * [[Talent Management]] - Jan Růžička<br /> <br /> ===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br /> * [[akvizice]] - Eva Králíčková<br /> * [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br /> * [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br /> * [[Clavius]] - Marie Vlčková<br /> * [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br /> * [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br /> * [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br /> * [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br /> * [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br /> * [[MVS]] - Simona Stolařová<br /> * [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br /> * [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br /> * [[SQL]] - Petr Fiala<br /> * [[tenký klient]] - Magda Fialová<br /> * [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br /> <br /> ===Soustružníci lidských duší===<br /> * [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br /> * [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br /> * [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br /> * [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br /> * [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br /> * [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br /> * [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br /> * [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br /> * [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br /> * [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br /> * [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br /> * [[Proces se &quot;zelenou internacionálou&quot;]] - Markéta Homolová<br /> * [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br /> * [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br /> * [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br /> * závadná literatura<br /> ** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br /> ** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br /> ** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br /> ** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br /> ** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br /> <br /> ===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br /> * [[algoritmus]] - Petr Věžník<br /> * [[bannerová slepota]] - David Koval<br /> * [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[Delicious]] - Filip Šubrt<br /> * [[e-mail]] - Emil Budín<br /> * [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br /> * [[Last.fm]] - Filip Šelong<br /> * [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Produsage]] - David Němeček<br /> * [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br /> * [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br /> * [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br /> * [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br /> * [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[YouTube]] - Daniel Hübner<br /> <br /> ===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br /> * [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br /> * [[digitalizace]] - Martina Snížková<br /> * [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br /> * [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br /> * [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br /> * [[harddisk]] - Kamila Horáková<br /> * [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br /> * [[JPEG]] - Jiří Křupala<br /> * [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br /> * [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[metadata]] - Jiří Beran<br /> * [[papyrus]] - Katarína Hečková<br /> * [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[skenování]] - Michal Kunrt<br /> <br /> ===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br /> * [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br /> * [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br /> * [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br /> * [[INFOZ]] - Alena Fafková<br /> * [[nakladatel]] - Monika Beránková<br /> * [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br /> * [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br /> * [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br /> * [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br /> * [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br /> <br /> ===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br /> * [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[Long Tail]] - Jakub Alt<br /> * [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br /> * [[PageRank]] - Peter Kahoun<br /> * [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br /> * [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br /> * [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br /> <br /> ===Škola 2.0 beta===<br /> * [[Action Learning]] - Lenka Janská<br /> * [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br /> * [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br /> * [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br /> * [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br /> * [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br /> * [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br /> * [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br /> <br /> ===Knihovník v 21. století===<br /> * [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br /> * [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br /> * [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br /> * [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br /> <br /> ===eBooks on Demand===<br /> * [[eBook]] - Magda Šallaiová<br /> * [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br /> * [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br /> <br /> [[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div>

Kvesela https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&diff=26013 2012-11-22T21:41:14Z

<p>Kvesela: </p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> ==Požadavky na hesla==<br /> * minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)<br /> * heslo ve slovníku představuje definování významu hesla<br /> * obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena<br /> * klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * s výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na již zpracovaná hesla, která budou v textu zmíněna<br /> * heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu<br /> * u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené); s výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou<br /> <br /> Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).<br /> <br /> Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br /> <br /> Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br /> <br /> ==Postup při tvorbě hesla==<br /> # na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br /> # pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br /> # pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br /> # kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br /> # heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br /> <br /> V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br /> <br /> HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 13. PROSINCE 2012. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. LEDNA 2013.<br /> <br /> == Blok expertů - Vzor ==<br /> * [[grooming]] - Pavla Kovářová<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> <br /> ---<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2012==<br /> <br /> === Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===<br /> <br /> *[[Bankovnípoplatky.com]]<br /> *[[Certifikát]] - Lucie Malúšková<br /> *[[Data]]<br /> *[[Digitální trezor]]<br /> *[[Elektronický výpis]] - Denisa Šnédarová<br /> *[[E-mailová notifikace]]<br /> *[[Hub]] (pracovní prostor)<br /> *[[Internetbanking]] - Iveta Jansová<br /> *[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum)<br /> *[[Kasa.cz]]<br /> *[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák<br /> *[[Mobilní platba]]<br /> *[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik<br /> *[[Morálka]] - Martina Sochorová<br /> *[[Nápad roku]] (soutěž Vodafone) - Ester Březinová<br /> *[[Patria.cz]]<br /> *[[Programování]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Server]] - Petr Šmíd<br /> *[[Smlouva]] - Monika Krejčová<br /> *[[Správa financí]] - Marie Lemonová<br /> *[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal<br /> *[[Šifrování]] - Petr Šmíd<br /> *[[Vyhláška]]<br /> *[[Zlatá koruna]] (soutěž)<br /> <br /> ===Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV===<br /> * [[ECLA]] (The European Classification System)<br /> * [[Espacenet]]<br /> * [[klíčové slovo]] - Lenka Čípková<br /> * [[Locarnská dohoda]] o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů - Veronika Víšková<br /> * [[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[objev]] - Alena Brožová<br /> * [[OHIM]] (The Office of Harmonization for the Internal Market)<br /> * [[ochranná známka]] - Veronika Chromá<br /> * [[patentový spis]] - Jana Vebrová<br /> * [[průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová<br /> * [[průmyslový vzor]] - Katrin Kalay<br /> * [[předmět průmyslových práv]]<br /> * [[Rejstřík ochranných známek]] - Daniel Novák<br /> * [[rešerše]] - zpracováno dříve<br /> * [[Smlouva o patentové spolupráci]]<br /> * [[U.S. Patent Classification System]]<br /> * [[ÚPV]] (Úřad průmyslového vlastnictví) - Jana Pacáková<br /> * [[užitný vzor]] - Lada Ambrožová<br /> * [[vědecká teorie]]<br /> * [[Vídeňská dohoda]]<br /> <br /> ===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===<br /> * [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai<br /> * [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová<br /> * [[heslo]]<br /> * [[MediaWiki]]<br /> * [[QRpedia]]<br /> * [[Studenti píší Wikipedii]]<br /> * [[trol]] (na internetu)<br /> * [[Wiki miluje památky]] - Miroslava Töpferová<br /> * [[Wikidata]]<br /> * [[Wikidruh]]<br /> * [[Wikikniha]] - Edita Hečová<br /> * [[Wikimedia ČR]]<br /> * [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Wikimedian]]<br /> * [[Wikinomie]] <br /> * [[Wikipedista]]<br /> * [[Wikipe-tan]]<br /> * [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Wikitravel]]<br /> * [[Wikiverzita]] <br /> * [[Wikizpráva]]<br /> * [[Wiktionary]]<br /> <br /> ===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===<br /> * [[bibliografie]] - Matej Kucharovic<br /> * [[Blended learning]] - Roman Novotný<br /> * [[BMC]] (Bibliographia medica Čechoslovaca)<br /> * [[česká zdravotní politika]]<br /> * [[EAHIL]] (European Association for Health Information and Libraries)<br /> * [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová<br /> * [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková<br /> * [[Hippokratova přísaha]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[klinický knihovník]]<br /> * [[konzorcium]]<br /> * [[legislativa]] - Olga Senčaková<br /> * [[lékařská etika]] - Michaela Hortová<br /> * [[lékařství]] - Jana Doupovcová<br /> * [[licenční smlouva]]<br /> * [[medical library]]<br /> * [[medicína]]<br /> * [[Medvik]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno<br /> * [[MLA]] (Medical Library Association)<br /> * [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Peer-review]]<br /> * [[portál]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová<br /> * [[PubMed]]<br /> * [[referenční knihovník]] - Daniela Králová<br /> * [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová<br /> * [[specializovaná knihovna]]<br /> * [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[veřejné informační služby ve zdravotnictví]]<br /> * [[vzdálený přístup]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[zákon o zdravotních službách]]<br /> * [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal<br /> <br /> ===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===<br /> * [[arbitráž]]<br /> * [[auditor]] - Eva Mertová<br /> * [[CzechPOINT]] - Jana Vebrová<br /> * [[datová schránka]] - Jana Pekárková<br /> * [[DONEZ]] (Docházka nezaměstnaných)<br /> * [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová<br /> * [[Ernst &amp; Young]] - Tereza Deutschová<br /> * [[hyperzávislost]]<br /> * [[judikatura]] <br /> * [[Karta života]] - Jana Slaná<br /> * [[Opencard]] - Filip Kocián<br /> * [[OPUScard]] - Karolína Krbcová<br /> * [[podzákonná norma]]<br /> * [[rodné číslo]]<br /> * [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[soukromí]] - Katarína Filičková<br /> * [[výběrové řízení]]<br /> * [[základní registry]]<br /> * [[zdravotní knížka]] (obecně, ne IZIP)<br /> <br /> ===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===<br /> * [[Apple TV]]<br /> * [[Bibliotheca RFID Library Systems]]<br /> * [[Bluetooth]]<br /> * [[Card Emulation]]<br /> * [[Geek]]<br /> * [[Geocaching]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[Google Wallet]]<br /> * [[iBorrow]]<br /> * [[IFurniture]]<br /> * [[iHome]]<br /> * [[iChecking]]<br /> * [[iOffice]]<br /> * [[iPod]]<br /> * [[iTravel]]<br /> * [[kontrola přístupu]]<br /> * [[Mastercard Paypass]]<br /> * [[m-komerce]]<br /> * [[mobilní peněženka]]<br /> * [[Mobito]] - Jakub Forman<br /> * [[NFC]] (Near Field Communication) - Tereza Čoupková<br /> * [[NFC Forum]]<br /> * [[NFC tag]]<br /> * [[Passbook]]<br /> * [[Poken]]<br /> * [[Product placement]]<br /> * [[prototypování]]<br /> * [[SIM karta]]<br /> * [[Smart Parking]]<br /> * [[Smart Poster]]<br /> * [[standard]]<br /> * [[technologie]]<br /> * [[úložiště]]<br /> * [[Use Case]]<br /> * [[Visa payWave]]<br /> <br /> ===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===<br /> * [[analýza]]<br /> * [[archivace]]<br /> * [[audiovizuální dokument]] - Kateřina Veselá<br /> * [[autobiografie]]<br /> * [[autorizace]]<br /> * [[autorizační protokol]]<br /> * [[biografie]]<br /> * [[CD]] (kompaktní disk) <br /> * [[Centrum orální historie ÚSD AV ČR]]<br /> * [[Centrum vizuální historie Malach]]<br /> * [[COHA]] (Česká asociace orální historie)<br /> * [[diktafon]]<br /> * [[DVD]] - Martina Volavková<br /> * [[emoce]]<br /> * [[etický kodex]]<br /> * [[fotoaparát]] Lucie Górecká<br /> * [[historie každodennosti]]<br /> * [[historiografie]]<br /> * [[interpretace]]<br /> * [[kamera]]<br /> * [[MD]] (Minidisc)<br /> * [[metodologie]]<br /> * [[narátor]]<br /> * [[nářečí]]<br /> * [[orální historie]]<br /> * [[Paměť národa]] (portál)<br /> * [[paměťový disk]]<br /> * [[pramen]] (ne vodní)<br /> * [[Příběhy bezpráví]] - Miroslava Töpferová<br /> * [[sborník]]<br /> * [[SOHI]] (Středisko orální historie)<br /> * [[Stopy totality]]<br /> * [[ÚSD]] (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR)<br /> * [[Ústav pro studium totalitních režimů]]<br /> * [[zákon o archivnictví a spisové službě]]<br /> * [[Zmizelí sousedé]]<br /> * [[žurnalistika]]<br /> <br /> ===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===<br /> * [[akustický model]]<br /> * [[dolování dat]]<br /> * [[foném]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Fourierova transformace]]<br /> * [[Gaussova křivka]]<br /> * [[identita]]<br /> * [[index]]<br /> * [[indexační engine]]<br /> * [[indexování]]<br /> * [[ivektor]]<br /> * [[jazykový model]]<br /> * [[matice]]<br /> * [[mikrofon]]<br /> * [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)<br /> * [[n-gram]]<br /> * [[rejstřík]]<br /> * [[rozpoznání řeči]]<br /> * [[signál]]<br /> * [[skrytý Markovův model]]<br /> * [[trénovací data]]<br /> * [[User Friendly]]<br /> * [[vyhledávání]]<br /> * [[výslovnostní slovník]]<br /> * [[zpracování řeči]]<br /> <br /> ===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===<br /> <br /> ===Vít Šisler: Výukové hry (bude upřesněno)===<br /> <br /> ===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===<br /> <br /> ===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===<br /> <br /> ==Blok expertů - JARO 2012==<br /> <br /> ===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br /> * [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br /> * [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br /> * [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br /> * [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br /> * [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br /> * [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br /> * [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br /> * [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br /> * [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> * [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br /> <br /> === Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br /> <br /> *[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br /> *[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br /> *[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br /> *[[MARC21]] - Michal Klajban<br /> *[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br /> *[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br /> *[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br /> *[[ALTO]] - Jan Karlík<br /> *[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br /> *[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha<br /> *[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br /> *[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br /> *[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková<br /> <br /> ===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br /> * [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br /> * [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br /> * [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br /> * [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br /> * [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br /> * [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br /> * [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br /> * [[školská reforma]] - Jana Slaná<br /> * [[rámcové vzdělávací programy]] <br /> * [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br /> <br /> ===Martin Bastl: Netwar===<br /> * [[netwar]] - Julie Haladová<br /> * [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br /> * [[kracking]] - Petra Němcová<br /> * [[phreaking]] - Edita Hečová<br /> * [[phishing]] - Martin Chalupa<br /> * [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br /> * [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br /> * [[FloodNet]] - Roman Novotný<br /> * [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br /> * [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br /> * [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br /> * [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br /> * [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br /> * [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Informační válka]] - Jiří Beran<br /> * [[Malware]] - Michal Létal<br /> <br /> ===Petr Přidal: Georeferencer===<br /> * [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br /> * [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br /> <br /> ===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br /> * [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br /> * [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br /> * [[obsahová strategie]] (content strategy)<br /> * [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br /> * [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br /> * [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br /> * [[JavaScript]] - Jan Karlík<br /> * [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs<br /> * [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[webová typografie]] - Daniela Králová<br /> * [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br /> * [[UX designer]]<br /> * [[UX design]] - Anna Kultová<br /> * [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br /> * [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br /> * [[Gamifikace]] - Jaromír Červený<br /> <br /> === Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br /> * [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br /> * [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br /> * [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br /> * [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br /> * [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br /> * [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br /> * [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br /> * [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br /> * [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt<br /> <br /> === Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br /> * [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br /> * [[Software Studies]] - Martina Volavková<br /> * [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br /> * [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br /> * [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br /> * [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br /> * [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka<br /> <br /> ===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br /> * [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br /> * [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br /> * [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler<br /> * [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> === Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br /> * [[mHealth]] - Jan Hrabal<br /> * [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br /> * [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br /> * [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br /> * [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br /> * [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák<br /> * [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br /> * [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br /> * [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek<br /> * [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[SignWriting]] - Alena Paulusová<br /> <br /> === Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br /> * [[TED]] - Michal Klajban<br /> * [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br /> * [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br /> <br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2011==<br /> <br /> ===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br /> * [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br /> * [[City identity]] - Drahomír Hájek<br /> * [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br /> * [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> ===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br /> * [[user experience]] - Jakub Procházka<br /> * [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br /> * [[UX designer]] - Simona Střalková<br /> * [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br /> * [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br /> * [[design služeb]] - Marie Štouračová<br /> * [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br /> * [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br /> * [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br /> <br /> ===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br /> * [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br /> * [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br /> * [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br /> <br /> ===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br /> * [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br /> * [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br /> * [[Brand]] <br /> * [[Font]] - Andrea Szászová<br /> * [[Typografie]] -Lucie Górecká<br /> * [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br /> * [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br /> <br /> ===Michal Juhás: Bookfan===<br /> * [[StartUp]] - Petr Maňásek<br /> * [[Facebook]]<br /> * [[Business plan]] - Michaela Kočová<br /> * [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br /> * [[Angel investor]] - Ester Březinová<br /> * [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br /> * [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Online komunita]] - Eva Durnová<br /> <br /> ===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br /> * [[korpus]] - Petr Fiala<br /> * [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br /> * [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br /> * [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br /> * [[syntax]] - Alena Brožová<br /> * [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br /> * [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br /> * [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br /> <br /> ===Josef Průša: Open source hardware===<br /> * [[open source hardware]] - Daniela Králová<br /> * [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br /> * [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br /> * [[OpenCores]] - Martin Mašek<br /> * [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br /> * [[Arduino]] - Julie Haladová<br /> * [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br /> * [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[3D skener]] - Katarína Hečková<br /> * [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br /> <br /> ===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br /> <br /> *[[BTS]] - Martina Snozová<br /> *[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[IP adresa]] - Martina Snozová<br /> *[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br /> *[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br /> *[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br /> *[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br /> *[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br /> *[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br /> *[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br /> *[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br /> <br /> ===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br /> *[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br /> *[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br /> *[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br /> *[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br /> *[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br /> *[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br /> *[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br /> *[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br /> <br /> ===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br /> *[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br /> *[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br /> *[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br /> *[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br /> *[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br /> <br /> ===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br /> *[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br /> *[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br /> *[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br /> *[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br /> * [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2011==<br /> ===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br /> * [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br /> * [[gesto]]- Marta Konířová<br /> * [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br /> * [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br /> * [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br /> * [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br /> * [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br /> * [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br /> * [[Google Squared]] - Alena Brožová<br /> * [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br /> * [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br /> * [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br /> * [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br /> * [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br /> * [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br /> * [[tablet PC]] - Jan Růžička<br /> * [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br /> * [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br /> * [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br /> <br /> ===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br /> * [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br /> * [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br /> * [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br /> * [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br /> * [[geolokace]] <br /> * [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br /> * [[hashtag]] - Iveta Jansová<br /> * [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br /> * [[infografika]] - Irena Hodžová<br /> * [[inovace]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br /> * [[newsletter]]- Markéta Novotná<br /> * [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br /> * [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[statistika]] - Marie Vlčková<br /> * [[storytelling]] - Marie Packová<br /> <br /> ===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br /> * [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br /> * [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br /> * [[brand]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br /> * [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br /> * [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br /> * [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br /> * [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br /> * [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[licence]]- Marie Packová<br /> * [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br /> * [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br /> * [[Napster]] - Igor Hlaváč<br /> * [[oligopol]] - Lenka Matušková<br /> * [[patent]] - Markéta Novotná<br /> * [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[States' Rights]] - Anna Kultová<br /> * [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br /> * [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br /> * [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br /> <br /> ===Open Access===<br /> * [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br /> * [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br /> * [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br /> * [[Dspace]] - Petra Besperátová<br /> * [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br /> * [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br /> * [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br /> * [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br /> * [[plagiát]] - Katarína Hečková<br /> * [[preprint]]- Dalibor Bláha<br /> * [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[repozitář]] - Martina Snozová<br /> * [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br /> * [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br /> <br /> ===Pirátství dnes i kdysi===<br /> * [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br /> * [[kniha]] - Martina Sochorová<br /> * [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br /> * [[kopie]] - Edita Hečová<br /> * [[litografie]] - Marta Janošová<br /> * [[MP3]] - Emil Budín<br /> * [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br /> * [[průmysl]] - Daniel Šváb<br /> * [[revoluce]] - Monika Machovská <br /> * [[software]]- Veronika Svobodová<br /> * [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br /> * [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[vynález]] - Marcela Střelcová<br /> * [[zákon]] - Dominika Fromelová<br /> * [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br /> <br /> ===Národní digitální knihovna===<br /> * [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br /> * [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br /> * [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br /> * [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br /> * [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br /> * [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[MARC21]] - <br /> * [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[METS]] - Martina Snížková<br /> * [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br /> * [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br /> * [[PDF]] - Petr Fiala<br /> * [[personalizace]] - Anna Kultová<br /> * [[robotický skener]] - Eva Durnová<br /> * [[rukopis]] - Simona Střalková<br /> * [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br /> * [[TIFF]] - Petr Fiala<br /> * [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br /> * [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br /> * [[workflow]] - Dagmar Šiková<br /> <br /> ===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br /> * [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br /> * [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br /> * [[editor]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br /> * [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br /> * [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br /> <br /> ===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br /> * [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br /> * [[citační etika]]- Julie Haladová<br /> * [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[generace X]] - Antonín Pokorný<br /> * [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[hardware]] - Veronika Krausová<br /> * [[referenční služby]] - Filip Kocián<br /> * [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br /> * [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br /> <br /> ===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br /> * [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[cracker]] - Michal Kunrt<br /> * [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br /> * [[gambler]] - Michaela Bočánová<br /> * [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br /> * [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br /> * [[hacker]] - Jonáš Kopp <br /> * [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br /> * [[informační smog]] - Milan Říha<br /> * [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br /> * [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br /> * [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br /> * [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br /> * [[netholismus]] - Kamila Burdová<br /> * [[netománie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br /> * [[outsourcing]]- Marie Indráková<br /> * [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br /> * [[Stuxnet]] - Josef Kos<br /> * [[závislost]] - Hana Nováková<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2010==<br /> ===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br /> * [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br /> * [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br /> * [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br /> * [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br /> * [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br /> * [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br /> * [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br /> * [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br /> * [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br /> * [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br /> * [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br /> * [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br /> * [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br /> <br /> ===Makrosvět mikrokampaní===<br /> * [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br /> * [[banner]] - Simona Chudobová<br /> * [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br /> * [[e-business]] - Anna Kultová<br /> * [[e-komerce]] - Anna Kultová<br /> * [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br /> * [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br /> * [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br /> * [[GSM]] - Milan Spisar<br /> * [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[kreativita]] - Lenka Fatková<br /> * [[mailing list]]- Věra Motyčková<br /> * [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br /> * [[nová média]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br /> * [[propagace]] - Karolína Žáková<br /> * [[reklama]] - Anna Mikulášková<br /> * [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br /> * [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br /> * [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br /> * [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br /> * [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br /> * [[ZOOT]] - Petr Manasek<br /> <br /> ===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br /> * [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br /> * [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br /> * [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[etika]]- Kamila Brablíková<br /> * [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br /> * [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br /> * [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br /> * [[konvergence]] - Martina Snížková<br /> * [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br /> * [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br /> * [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br /> * [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br /> * [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br /> * [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[případová studie]] - Jana Chlanová<br /> * [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br /> * [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br /> * [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br /> * [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[výukové metody]] - Věra Adámková<br /> * [[výzkum]] - Renata Valentová<br /> * [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br /> <br /> ===Ženy v IT===<br /> * [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br /> * [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br /> * [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br /> * [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br /> * [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br /> * [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br /> * [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br /> * [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br /> * [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br /> * [[manažer]] - Renata Valentová<br /> * [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br /> * [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br /> * [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br /> * [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br /> <br /> ===Poznámky k novosti nových médií===<br /> * [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br /> * [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br /> * [[internet]] - Martina Snozová<br /> * [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br /> * [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br /> * [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br /> * [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br /> * [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br /> * [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br /> <br /> ===Location Based Service===<br /> * [[Android]]-Tomáš Vorálek<br /> * [[Galileo]] - Filip Šelong<br /> * [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br /> * [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br /> * [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br /> * [[Mashup]] - Petra Besperátová<br /> * [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br /> * [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br /> * [[smartphone]] - Daniel Šváb<br /> * [[spam]] - Lenka Čípková<br /> * [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br /> * [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br /> * [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br /> <br /> ===Getting Things Done===<br /> * [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br /> * [[coaching]] - Renata Borková<br /> * [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br /> * [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br /> * [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br /> * [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br /> * [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br /> * [[projekt]] - Hana Dvořáková<br /> * [[stres]] - Eva Petrášová<br /> * [[Time Management]]- Renata Borková<br /> * [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br /> <br /> ===Jak (ne)hledat investora===<br /> * [[arbitr]] Jana Procházková<br /> * [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br /> * [[fúze]] - Jana Procházková<br /> * [[iPad]] - Jan Růžička<br /> * [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br /> <br /> ===Autorské právo a knihovny===<br /> * [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[DILIA]] - Hana Habermannová<br /> * [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br /> * [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br /> * [[torrent]] - Petra Besperátová<br /> * [[volné dílo]] - Marta Janošová<br /> <br /> ===Komunitní role knihoven===<br /> * [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[komunita]] - Magda Šallaiová<br /> * [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br /> * [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br /> <br /> ===Informace jako politické téma===<br /> * [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br /> * [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br /> * [[demokracie]] - Martina Snozová<br /> * [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br /> * [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br /> * [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br /> * [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br /> * [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br /> * [[warez]] - Igor Hlaváč<br /> * [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br /> <br /> ===Národní úložiště šedé literatury===<br /> * [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br /> * [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br /> * [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br /> * [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2010==<br /> ===Náboženství v kyberprostoru===<br /> * [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br /> * [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br /> * [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br /> * [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br /> * [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br /> * [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br /> * [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br /> * [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br /> * [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br /> * [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br /> * [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br /> * [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br /> * [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br /> * [[New Age]] - Lenka Veselá<br /> * [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br /> * [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br /> * [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br /> * [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br /> * [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br /> * [[UFO kult]] - Jana Plotková<br /> * [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br /> <br /> ===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br /> * [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br /> * [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br /> * [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br /> * [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br /> * [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br /> * [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br /> * [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br /> * [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br /> * [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br /> * [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br /> * [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br /> * [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br /> * [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br /> * [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br /> * [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br /> * [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br /> * [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br /> * [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br /> * [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br /> * [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br /> * [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br /> * [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br /> * [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br /> * [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br /> * [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br /> * [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br /> * [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br /> <br /> ===Manažerské informační systémy===<br /> * [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br /> * [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br /> * [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br /> * [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br /> * [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br /> * [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br /> * [[informace]] - Kamila Jobová<br /> * [[informační management]] - Lenka Divišová<br /> * [[informační systém]] - Petr Vorel<br /> * [[intranet]] - Marie Sýkorová<br /> * [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br /> * [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br /> * [[management]] - Kristýna Macháčková<br /> * [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br /> * [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br /> * [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br /> * [[Talent Management]] - Jan Růžička<br /> <br /> ===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br /> * [[akvizice]] - Eva Králíčková<br /> * [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br /> * [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br /> * [[Clavius]] - Marie Vlčková<br /> * [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br /> * [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br /> * [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br /> * [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br /> * [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br /> * [[MVS]] - Simona Stolařová<br /> * [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br /> * [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br /> * [[SQL]] - Petr Fiala<br /> * [[tenký klient]] - Magda Fialová<br /> * [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br /> <br /> ===Soustružníci lidských duší===<br /> * [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br /> * [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br /> * [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br /> * [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br /> * [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br /> * [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br /> * [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br /> * [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br /> * [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br /> * [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br /> * [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br /> * [[Proces se &quot;zelenou internacionálou&quot;]] - Markéta Homolová<br /> * [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br /> * [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br /> * [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br /> * závadná literatura<br /> ** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br /> ** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br /> ** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br /> ** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br /> ** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br /> <br /> ===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br /> * [[algoritmus]] - Petr Věžník<br /> * [[bannerová slepota]] - David Koval<br /> * [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[Delicious]] - Filip Šubrt<br /> * [[e-mail]] - Emil Budín<br /> * [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br /> * [[Last.fm]] - Filip Šelong<br /> * [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Produsage]] - David Němeček<br /> * [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br /> * [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br /> * [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br /> * [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br /> * [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[YouTube]] - Daniel Hübner<br /> <br /> ===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br /> * [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br /> * [[digitalizace]] - Martina Snížková<br /> * [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br /> * [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br /> * [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br /> * [[harddisk]] - Kamila Horáková<br /> * [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br /> * [[JPEG]] - Jiří Křupala<br /> * [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br /> * [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[metadata]] - Jiří Beran<br /> * [[papyrus]] - Katarína Hečková<br /> * [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[skenování]] - Michal Kunrt<br /> <br /> ===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br /> * [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br /> * [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br /> * [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br /> * [[INFOZ]] - Alena Fafková<br /> * [[nakladatel]] - Monika Beránková<br /> * [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br /> * [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br /> * [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br /> * [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br /> * [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br /> <br /> ===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br /> * [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[Long Tail]] - Jakub Alt<br /> * [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br /> * [[PageRank]] - Peter Kahoun<br /> * [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br /> * [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br /> * [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br /> <br /> ===Škola 2.0 beta===<br /> * [[Action Learning]] - Lenka Janská<br /> * [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br /> * [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br /> * [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br /> * [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br /> * [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br /> * [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br /> * [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br /> <br /> ===Knihovník v 21. století===<br /> * [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br /> * [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br /> * [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br /> * [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br /> <br /> ===eBooks on Demand===<br /> * [[eBook]] - Magda Šallaiová<br /> * [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br /> * [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br /> <br /> [[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div>

Kvesela https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kvalitativn%C3%AD_rozhovory_%E2%80%93_polostrukturovan%C3%A9_a_nestrukturovan%C3%A9&diff=25224 2012-10-12T15:57:52Z

<p>Kvesela: </p> <hr /> <div>== Kvalitativní rozhovor ==<br /> <br /> === '''Co je pro daný design výzkumu charakteristické?''' === <br /> <br /> ''„Někteří metodologové chápou kvalitativní výzkum jako pouhý doplněk tradičních kvantitativních výzkumných strategií, jiní zase jako protipól nebo vyhraněnou výzkumnou pozici ve vztahu k jednotné, na přírodovědných základech postavené vědě.“''&lt;ref name=&quot;HENDL&quot;&gt;Kvalitativní výzkum. HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, 49 - 55. ISBN 80-7367-040-2&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> Později však získal kvalitativní přístup rovnocenné postavení. Glaser a Corbinová považují za kvalitativní výzkum takový, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických metod nebo jiných způsobů kvantifikace. Potíže s kvalitativním výzkumem je jeho velmi široké označení pro rozdílné přístupy. Kvalitativní výzkumník vybírá na začátku téma a určí základní otázky, které se můžou v průběhu výzkumu doplňovat nebo modifikovat. Tento typ výzkumu je proto považován za pružný.&lt;ref name=&quot;HENDL&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;br /&gt;<br /> Kvalitativní výzkum se provádí pomocí delšího a intenzivního kontaktu s jedincem či skupinou. Nejdůležitější techniky kvalitativního dotazování jsou: strukturovaný otevřený rozhovor, rozhovor s návodem, neformální rozhovor, fenomenologický rozhovor, narativní rozhovor, epizodické interview a skupinová diskuse.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> ''„Tyto přístupy odlišuje rozsah určenosti a standardizace pořadí otázek při dotazování, počet osob, které se zúčastní rozhovoru, forma informací, jež se při dotazování získají, i situace rozhovoru. Každý z nich má slabiny a přednosti a vyžaduje poněkud odlišnou přípravu.“''&lt;ref name=&quot;HENDL2&quot;&gt;HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''.Praha: Portál, 2005, s. 168 - 172. ISBN 80-7367-040-2&lt;/ref&gt; &lt;br /&gt; &lt;br /&gt;<br /> U kvalitativních rozhovorů jsou typy dat přepis z těchto rozhovorů, fotografie, audio a videozáznamy a osobní komentáře. Sběr dat tvoří naslouchání vyprávění, kladení otázek a získávání odpovědí. Dotazování probíhá formou rozhovorů (nestrukturované a polostrukturované), dotazníků (strukturované rozhovory), škál a testů. Tyto metody se mohou různě doplňovat nebo používat v kombinaci s jinými. Důležité je získání pravdivé odpovědi od respondenta. Rozhovor provádí pouze jedna jediná osoba, je důležité, aby se jednalo o odborníka a aby na začátku rozhovoru padly psychické bariéry. Důležitý je i způsob kladení otázek, otázky by měly být jasné, citlivé, neutrální a otevřené. Správná otázka dává dotazovanému možnost použít vlastní slova, bez toho aby mu byla vnucována nějaká odpověď. Dotazovaný musí vyjádřit svůj vlastní názor a pocit. Zároveň může samostatně navrhovat vztahy a souvislosti. Nikdy nepředkládáme (na rozdíl od strukturovaného rozhovoru) předem určené formulace odpovědí. ''„Vedení kvalitativního rozhovoru je umění i vědou zároveň. Vyžaduje dovednost, citlivost, koncentraci, interpersonální porozumění a disciplínu.“&lt;ref name=&quot;HENDL2&quot;&gt;&lt;/ref&gt; ''&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> U kvalitativního rozhovoru se mohou objevit tyto typy otázek: otázky o zkušenostech chování, o názorech a hodnotách, o pocitech, o znalostech, o vnímání a otázky demografické a kontextové. Otázky o zkušenostech nebo chování se týkají zpovídané osoby, jde o otázky typu: ''Kdybych byl neustále pohromadě se zpovídanou osobou, co bych viděl, že dělá?'' Otázky vztahující se k názorům nám objasňují, co si lidé myslí o světě, jaké mají cíle, záměry, touhy a hodnoty: ''Co si myslíte? Jaký je váš názor na…? Co byste si přál?'' Otázky vztahující se k pocitům se snaží poznat reakci lidí na jejich zkušenosti a prožitky. Získáváme emotivní odpovědi, na to co se stalo: ''Co tedy cítíte? '' Otázky ke znalostem mají objasnit, co subjekt zná, jde o fakta případu. Otázky týkající se vnímání zjišťují, co dotazovaný viděl nebo slyšel: ''Na co se vás vedou zeptal, když jste se s ním setkal?'' Otázky demografické a kontextové se týkají identifikace jedince (věk, vzdělání, plat, práce).&lt;ref name=&quot;HENDL2&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> Pro správné řazení otázek neexistují pravidla. Tazatel pouze musí dbát na to, aby jeho otázky byli srozumitelné a jasné, stejně tak se nesmí pokládat více otázek najednou. Pokud je rozhovor veden správně, tak tazatel i jeho partner cítí, že jde o dvoustrannou rovnocennou komunikaci. Pro udržení důvěry, by měl tazatel zpovídanému poskytnout příslušnou informaci o účelu otázky. Tazatel zároveň musí podněcovat respondenta, aby mu svěřoval další podrobnosti.&lt;ref name=&quot;HENDL2&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> ''„Zásady pro vedení interview:&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> 1) Zajišťujeme důkladnou přípravu a nácvik provedení rozhovoru.&lt;br /&gt;<br /> 2) Účel výzkumu určuje celý proces interview.&lt;br /&gt;<br /> 3) V interview máme vytvořit rámec, v němž se bude moci dotazovaný vyjadřovat pomocí svých vlastních termínů a svým vlastním stylem.&lt;br /&gt;<br /> 4) Vytváříme vztah vzájemné důvěry, vstřícnosti a zájmu. Jsme citliví k pohlaví, k věku a kulturním odlišnostem dotazovaného.&lt;br /&gt;<br /> 5) Při přípravě a provedení rozhovoru si uvědomujeme, že otázky v rozhovoru nejsou totožné s výzkumnými otázkami.&lt;br /&gt;<br /> 6) Otázky formulujeme jasným způsobem, kterému dotazovaný rozumí.&lt;br /&gt;<br /> 7) Klademe vždy jenom jednu otázku.&lt;br /&gt;<br /> 8) Otázky doplňujeme sondážními otázkami.&lt;br /&gt;<br /> 9) Dotazovanému dáváme jasně na vědomí, jaké informace požadujeme, proč jsou důležité a jak interview postupuje.&lt;br /&gt;<br /> 10) Nasloucháme pozorně a odpovídáme tak, aby dotazovaný poznal, že o něj máme zájem. Necháváme dotazovanému dostatek času na odpověď.<br /> &lt;br /&gt;11) Udržujeme si neutrální postoj k obsahu Sdělovaných dat. Sbíráme data, ale neposuzujeme osobu.&lt;br /&gt;<br /> 12) Jsme pozorní a citliví k tomu, jak je dotazovaný rozhovorem ovlivněn a jak odpovídá na různé otázky.&lt;br /&gt;<br /> 13) Zohledňujeme časové možnosti dotazovaného.&lt;br /&gt;<br /> 14) Jsme reflexivní, sebekriticky monitorujeme sami sebe.&lt;br /&gt;<br /> 15) Po rozhovoru kompletujeme a kontrolujeme své poznámky, jejich kvalitu a úplnost.“&lt;ref name=&quot;HENDL2&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;br /&gt;'' <br /> <br /> ==='''Jaké jsou nevýhody?'''===<br /> <br /> Mezi nevýhody kvalitativních rozhovorů patří to, že jsou velice obtížné. Je proto nutné aby byly svěřovány pouze do rukou profesionálů. Občas vznikají potíže se zobecňováním výsledků. Analýza i sběr dat jsou časově náročné. Výsledky jsou snadno ovlivnitelné výzkumníkem a jeho osobními preferencemi.&lt;ref name=&quot;HENDL&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ==='''Jaké jsou výhody?'''===<br /> <br /> Dotazování je omezeno pouze na pracovnu výzkumníka, návratnost dotazníků je tedy velmi vysoká ne-li stoprocentní. Dobré porozumění zkušenosti a hloubkový popis případů.<br /> Umožňuje navrhovat teorie. Umožňuje studovat procesy. Hledá lokální příčinné souvislosti.&lt;ref name=&quot;HENDL&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==='''Typy a druhy otázek'''===<br /> <br /> K dotazování samozřejmě patří otázky, ať už ve formě mluvené (rozhovor) či písemné (dotazník).<br /> Kladení otázek není úplně jednoduchá záležitost. Nejde o to, na co se ptáme, ale o to jak se ptáme. Proto máme několik zásad pro tvorbu otázek:&lt;br /&gt;<br /> <br /> 1) Srozumitelnost otázky – je lepší nepoužívat žádné cizí a odborné výrazy, aby otázce porozuměli všichni respondenti; další problém může nastat u pojmů, které si každý jedinec může vyložit podle svého – jako láska, spravedlnost,…&lt;br /&gt;<br /> 2) Jednoznačnost otázky – respondent musí přesně vědět, na co se ho ptáme&lt;br /&gt;<br /> 3) Psychologická přijatelnost otázky – jde o užívání taktních formulací v souvislosti s nepříjemným sdělením a událostmi&lt;br /&gt;<br /> 4) Formulace dotazu - dotaz samotný nesmí sám respondentovi vnucovat správnou odpověď&lt;br /&gt;<br /> 5) Neverbální projevy – tazatel si musí dávat pozor na své neverbální projevy, které by mohli ovlivnit odpovědi respondenta&lt;br /&gt; <br /> 6) Proč? – je důležité se dobře rozmyslet, než položíme respondentovi otázku „Proč?“ Abychom se nedostali do oblastí, které jsou pro respondenta nepříjemné odhalovat, či úplně mimo náš výzkum&lt;br /&gt;<br /> <br /> Rozeznáváme několik typů a druhů otázek. Typ otázky vyjadřuje její konkrétní podoba a druh otázky určuje její funkce v rámci dotazování.<br /> <br /> ''První podle toho, jak je otázka standardizovaná:''&lt;br /&gt;<br /> <br /> 1) Otázky volné – nenabízejí respondentovi žádnou variantu odpovědi, proto má úplně volný prostor ke svému vyjádření. Tyto otázky se používají hlavně v kvalitativním výzkumu. Nevýhodou je velmi náročné zpracování takového dotazníku.&lt;br /&gt;<br /> 2) Otázky uzavřené – odpovědi z výběru z nabízených variant, tento druh dotazníku se dobře zpracovává, ale musíme počítat s mírným zkreslením výsledků, protože respondenti mohou volit odpověď na základě jakéhosi kompromisu, pokud nenajdou jednoznačně správnou odpověď&lt;br /&gt;<br /> 3) Otázky polouzavřené – u těchto otázek najdeme nabízené varianty i místo pro vlastní odpověď&lt;br /&gt;<br /> <br /> ''Dělení podle počtu variant a způsobu práce s nimi:''&lt;br /&gt;<br /> <br /> # Otázky dichotomické – mají dvě možné odpovědi&lt;br /&gt;<br /> # Otázky polytomické – mají více variant odpovědí než dvě&lt;br /&gt;<br /> ## Otázky výběrové – respondent musí z nabízených variant vybrat pouze jednu jedinou&lt;br /&gt;<br /> ## Otázky výčtové – respondent vybírá všechny možnosti, které považuje za adekvátní&lt;br /&gt;<br /> <br /> ''Dělení podle funkce, kterou otázky mají v dotazování:''&lt;br /&gt;<br /> <br /> 1) Otázky výzkumné (meritorní) – prostřednictvím nich získáváme potřebné informace a údaje&lt;br /&gt;<br /> 2) Otázky filtrační – rozčleňují respondenty podle toho, jak dalece se mohou ke zkoumané oblasti vyjádřit&lt;br /&gt;<br /> 3) Otázky grafické – slouží ke zpestření dotazování a zpřesnění odpovědi&lt;br /&gt;<br /> <br /> ''Další možné typy otázek:''&lt;br /&gt;<br /> <br /> 1) Otázky kontrolní –určitý dotaz může být v dotazníku několikrát jinak formulovaný a tyto odpovědi se poté porovnávají&lt;br /&gt;<br /> 2) Otázky kontaktní – tyto otázky mají za úkol navázat s respondentem vztah, bývají na začátku dotazování a snaží se respondenta „naladit“&lt;ref name=&quot;jreichel&quot;&gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 99 - 106. Sociologie (Grada). ISBN 978-80-247-3006-6.&lt;/ref&gt; &lt;br /&gt;<br /> <br /> ==='''Řazení otázek'''===<br /> <br /> Otázky se kladou v předem přesně daném pořadí, tomuto pevnému stanovení otázek se říká dramaturgie dotazovaní. Na začátku dotazníku by se měli nacházet úvodní otázky, které navazují kontakt s respondentem. První čtvrtinu by pak měli tvořit snadné otázky, pro respondenta neproblémové, zajímavé a nekonfliktní. druhou čtvrtinu dotazníku by měly tvořit ty nejtěžší otázky, kterou jsou pro výzkum klíčové. Ve třetí čtvrtině bychom měli nalézt jednodušší otázky, přesto pořád důležité pro výzkum. Zde je potřeba dotazování nějakým způsobem zpestřit, abychom nepřišli o pozornost respondenta. na konec dotazníku je vhodné zařadit otázky lehčího charakteru a méně důležité.&lt;ref name=&quot;REICHELj&quot;&gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 106 - 108. Sociologie (Grada). ISBN 978-80-247-3006-6.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Nestrukturovaný rozhovor ==<br /> ''volný rozhovor, neformální rozhovor, unstructured interview''<br /> <br /> Tato technika vznikala v antropologii a sociologii jako metoda, která zkoumá sociální realitu. Termín nestrukturovaný rozhovor se v literatuře často označuje jako rozhovor neformální, volný, hloubkový, nestandardizovaný a etnografický. Dotazování tohoto typu je charakteristické velkou mírou volnosti, která je dána také tím, že tazatel do rozhovoru nevstupuje s předem připravenými otázkami a hypotézami. Otázky jsou naopak přirozeně vytvářeny až na základě vyprávění respondenta.&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M.'' Applications of social research methods to questions in information and library science''. Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039&lt;/ref&gt; Povaha celého rozhovoru zajišťuje určitou míru spontaneity výpovědí respondenta, které přinášejí hlubinné údaje o něm samém a dobře odrážejí jeho osobnost. ''„Neformální rozhovor se spoléhá na spontánní generování otázek v přirozeném průběhu interakce (např. během zúčastněného pozorování v terénu). Informátor si přitom ani nemusí uvědomit, že jde o explorační rozhovor.“&lt;ref name=&quot;HENDL3&quot;&gt;HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, s. 175. ISBN 80-7367-040-2&lt;/ref&gt; '' <br /> Nestrukturovaný rozhovor je nejvíce využitelný v případě, že chceme hloubkově porozumět určitému jevu v určitém kulturním prostředí.&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ===Role tazatele===<br /> <br /> Při provádění výzkumu za pomoci nestrukturovaného rozhovoru jsou na tazatele kladeny poměrně velké nároky. Tuto roli by měl vykonávat vyškolený a zkušený profesionál s určitou mírou důvěryhodnosti, vstřícnosti a empatie. <br /> Úspěch celého rozhovoru spočívá především v jeho schopnosti generovat patřičné otázky v závislosti na kontextu a určovat vývoj konverzace směrem, který je pro něj žádoucí. Tazatel se tak z velké části podílí na konečné podobě rozhovoru. Během takovýchto rozhovorů tazatel více poslouchá a přemýšlí, než mluví.&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ===Výhody a nevýhody=== <br /> <br /> Výhoda nestrukturovaného rozhovoru spočívá v jeho konverzační povaze, která tazateli umožňuje zohledňovat a vnímat individuální rozdíly a změny situace.&lt;ref name=&quot;HENDL3&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Účinky, které má tazatel na celkovou podobu výsledného rozhovoru se projevují více, než je tomu například u strukturovaného nebo polostrukturovaného rozhovoru. Otázky na respondenta mohou být individualizované, aby došlo k hloubkové komunikaci a důkladnému prozkoumání tématu. Právě díky této velké individualizaci může být délka trvání rozhovoru mnohem delší, než je tomu u jeho strukturovaných a polostrukturovaných protějšků. Výhodou tohoto rozhovoru může být to, že na sběr dat je kladen osobní důraz. <br /> <br /> Provádění výzkumu za pomocí neformálního rozhovoru je časově náročné a vyžaduje usilovnou práci. Výzkumníkovi může trvat nějakou dobu, než si získá důvěru svého respondenta. Na rozdíl od jiných metod výzkumu není rozhovor anonymní.&lt;ref name=&quot;Beck&quot;&gt;Interviews and Focus Groups. BECK, Susan E. a Kate MANUEL. ''Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals''. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. s. 79. ISBN 9781555705916.&lt;/ref&gt; <br /> Nejenom sběru dat a získávání informací musí výzkumník věnovat hodně času, ale také následnému utřídění dat a analýze vzniklého text.&lt;ref name=&quot;HENDL3&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Jak vést nestrukturovaný rozhovor===<br /> <br /> Oficiální návod na to jak vést nestrukturovaný rozhovor neexistuje. Mnoho výzkumníků se v praxi řídí následujícími kroky (Fontana &amp; Frey, 2005; Punch, 1998): <br /> &lt;br&gt;1. Proniknutí do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Zvláště v případě, že nejsou zcela zasvěceni do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Výzkumník by měl vzít také v úvahu možné politické, právní a byrokratické bariéry, které mohou během rozhovoru vyvstat (Lofland et al., 2006)&lt;br /&gt;<br /> &lt;br&gt;2. Porozumění a přizpůsobení se jazyku a kultuře dotazovaných. Hlavním cílem je porozumění lidským zkušenostem z pohledu respondentů.&lt;br /&gt;<br /> &lt;br&gt;3. Rozhodnutí, jak budou výzkumníci prezentovat sami sebe. Tato sebe-reprezentace závisí na kontextu, ve kterém se nachází. Ve všech případech se však tazatel stylizuje do role „žáka“ a snaží se na sociální realitu nahlížet z pohledu respondenta.&lt;br /&gt;<br /> &lt;br&gt;4. Objevení respondenta. Respondent neboli informant bude zasvěcená osoba, která bude ochotna s vámi mluvit. Zároveň by měl být dostatečně vzdělaný, aby mohl provádět a interpretovat pro vás neznámý jazyk a kulturu.&lt;br /&gt; <br /> &lt;br&gt;5. Získání důvěry a vybudování vztahu s respondentem jsou důležité prvky vedoucí k úspěšnému rozhovoru. Pouze na základě důvěryhodného a harmonického vztahu je respondent ochoten sdílet své zkušenosti, zvláště v případě, že předmětem konverzace je citlivé téma.&lt;br /&gt;<br /> &lt;br&gt;6. Získání dat. Tradiční metodou sběru dat při rozhovoru je tvorba poznámek. Avšak v případě nestrukturovaného rozhovoru se spíše jedná o rušivý prvek, který narušuje přirozený běh konverzace. Vhodnější forma je tudíž audiozáznam.&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> === Narativní rozhovor ===<br /> <br /> Je to specifická podoba volného rozhovoru, kdy je jedinec vybídnut, aby volně vyprávěl o nějakém tématu, o životní události, zážitku, příběhu aj. Své vyprávění buduje z informačních segmentů, které na sebe smysluplně navazují, ať už chronologicky, obsahově nebo jiným způsobem, tudíž tato sdělení, o běžném osobním životě, mají určité konstantní a obecné struktury. Předpokládá se, že volné vyprávění odhalí subjektivní zkušenosti, což pomocí přímého dotazování nejde. Povoleno je ptát se otázkou „proč?“, to vede k podrobnějšímu vyprávění, popřípadě vysvětlení.&lt;ref name=&quot;REICHEL&quot;&gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada, 2009, s. 111. ISBN 9788024730066.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Polostrukturovaný rozhovor ==<br /> ''rozhovor částečně řízený, rozhovor pomocí návodu, semistructured interview''<br /> <br /> Někde mezi dvěma extrémy, mezi rozhovory strukturovanými a nestrukturovanými, jsou rozhovory polostrukturované. Tento typ má předem daný soubor témat a volně přidružených otázek, ale jejich pořadí, volba slov a formulace může být pozměněna, případně může být něco dovysvětleno. Konkrétní otázky, které se zdají tazateli nevhodné, mohou být dokonce i vynechány; jiné naopak mohou být přidány. Polostrukturované rozhovory jsou flexibilnější a volnější než strukturované, ale jsou organizovanější a systematičtější než nestrukturované rozhovory.&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Při použití metody polostrukturovaného kvalitativního rozhovoru, je nutné '''vytvořit návod k rozhovoru, vést rozhovor, zaznamenávat data a nakonec je vyhodnotit.'''<br /> <br /> === Vytváření návodu k rozhovoru ===<br /> <br /> Při tvorbě návodu je důležité určit podstatu a cíle studie, stejně tak je vhodné i nastínit hlavní témata. Návod nemá vypadat jako anketa nebo dotazník, je to seznam okruhů a otázek. Záleží na tazateli, jak moc se rozhodne držet návodu a jak moc do hloubky bude pátrat v odpovědích respondenta. Pořadí a formulace otázek může tazatel měnit na základě odpovědí.<br /> Vetšinou se určí preferované pořadí hlavních témat a pro každé téma se napíší otázky, které musí být zodpovězeny. Když je návod i s vytvořenými otázkami hotový, je vhodné vzít v úvahu i charakteristiky populace, ze které budou vybráni respondenti, aby pro ně byly vytvořené otázky vhodné.&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Berg (2001) uvádí 4 typy otázek, které by měly být zahrnuty v návodu rozhovoru.&lt;br /&gt;<br /> '''Základní otázky''' ''Essential questions'' směřují k ústřednímu tématu výzkumu, mohou být seskupeny a položeny naráz, nebo se mohou objevovat v průběhu rozhovoru. Všechny mají stejnou funkci - mají pomoci získat klíčové informace spojené s výzkumnými otázkami. &lt;br /&gt;<br /> '''Dodatečné otázky''' ''Extra questions'' jsou otázky rovnocenné se základními otázkami. Může jít o alternativní vyjádření základních otázek, kterým účastník studie v původní formulaci nerozuměl. Bývají použity na zkontrolování reliability odpovědí a k posouzení možného dopadu změny formulace. &lt;br /&gt;<br /> '''Jednorázové otázky''' ''Throw-away questions'' používáme k vybudování vztahu na začátku rozhovoru. Slouží k nastavení tempa, nebo ke změně tématu v průběhu hovoru. Tyto otázky nejsou rozhodující, pokud jde o sběr informací důležitých pro studii, ale jsou nepostradatelné při vytváření pouta mezi tazatelem a respondentem. Také mohou mít významný vliv na celkový úspěch rozhovoru.&lt;br /&gt;<br /> '''Zkoumavé otázky '''neboli '''sondy''' ''Probing questions, probes'' mají za úkol přimět respondenty rozpracovat své odpovědi na položené otázky. Patří sem například otázka „Můžete mi o tom říct něco více?“ nebo „Mohl byste to prosím více vysvětlit?“ a tak podobně. Na stejnou otázku mohou různé první odpovědi spustit různé zkoumavé otázky, ale jejich účel je stejný. Získat od respondenta více informací v reakci na specifickou otázku.<br /> &lt;ref name=&quot;BERG-WILDEMUTH&quot;&gt;Berg, B. L. ''Qualitative Research Methods for the Social Sciences''. Boston: Allyn and Bacon, 2001 citováno podle WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Mimo tyto 4 typy otázek, které by rozhovoru zahrnuty měly být, uvádí Berg (2001) ještě 3 problematické typy, které by tam být neměly.&lt;br /&gt;<br /> '''Rozčilení působící otázky''' ''Affectively worded questions'' budí u respondenta nepřiměřenou emocionální reakci, i když otázka nebyla zamýšlena jako útočná. Nevhodná formulace snadno může narušit tok rozhovoru.&lt;br /&gt;<br /> '''Dvouhlvňové otázky''' ''Double-barreled questions'' je taková otázka, která vyžaduje odpověď zahrnují dvě nebo více témat. Taková otázka nejenže může respondenta zmást, ale také může ztížit analýzu odpovědí.&lt;ref name=&quot;BERG-WILDEMUTH&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Pro názornost Disman uvádí pěkný příklad: &lt;br /&gt;<br /> Otázka: Máte rádi mléko a mléčné výrobky? &lt;br /&gt;<br /> Odpovědi: ano / ani rád, ani nerad /ne &lt;br /&gt;<br /> Jak mám odpovědět, když mám rád jogurt, miluji sýry, ale nesnáším mléko?&lt;ref name=&quot;DISMAN&quot;&gt;DISMAN, Miroslav. ''Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele''. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN 8024601397.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> '''Složité otázky''' ''Complex questions'' jsou také zdrojem potíží. Krátké, stručné a cílené otázky jsou efektivnější, než zdlouhavá souvětí.&lt;ref name=&quot;BERG-WILDEMUTH&quot;&gt;&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> Je doporučované rozhovor s návodem předtestovat, ideálně ve dvou krocích.&lt;br /&gt;<br /> 1. Návod by měl být vyzkoušen lidmi, kteří jsou odborníky ve vztahu k výzkumnému tématu. Jejich úkolem by mělo být najít technické problémy, například formulace otázek.&lt;br /&gt; <br /> 2. Měl by být vyzkoušen lidmi, kteří spadají do kategorie potencionálních respondentů. Oni nejlépe posoudí použitelnost otázek a postupu, jakoby šlo o skutečnou studii.&lt;br /&gt;<br /> Na základě výsledků pretestu by se rozhovor s návodem měl ještě opravit a vylepšit.&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vedení rozhovoru ===<br /> Do přípravy před rozhovorem samotným patří mimo vypracování návodu třeba i výběr vhodného místa nebo dohodnutí času. I nahrávací zařízení je lepší mít nainstalovaná před začátkem rozhovoru. Když je vše připraveno, může začít rozhovore. Měl by vypadat takto: &lt;br /&gt;<br /> '''ÚVOD''' ''introduction''. Na začátku by se měl tazatel představit a měl by vysvětlit cíl studie. Tato úvodní část by měla zahrnovat nejen popis způsobů, které zajistí respondentovi anonymitu, ale i žádost o povolení k nahrávání rozhovoru. Stejně tak by měly být zodpovězeny případné respondentovy otázky o povaze studie.&lt;br /&gt;<br /> '''ROZEHŘÁTÍ''' ''warmup''. V této fázi se především buduje vztah mezi tazatelem a respondentem. Může  se začít otázkami o prostředí, kde se rozhovor odehrává.&lt;br /&gt;<br /> '''HLAVNÍ ROZHOVOR''' ''Main body of the interview''. Teď se tazatel začíná ptát podle návodu.&lt;br /&gt;<br /> '''ZCHLÁDNUTÍ''' ''Cool-off'' přijde na řadu, když se hlavní rozhovor chýlí ke konci. Tazatel může nasměrovat rozhovor do neformální roviny, aby se lépe ukončoval.&lt;br /&gt;<br /> '''UVAVŘENÍ''' ''Closure)'' Poděkování a rozloučení.&lt;br /&gt;<br /> V průběhu rozhovoru by si měl tazatel dát pozor i na tón hlasu. Jelikož jde o rozhovor z očí do očí, měl by si také dávat pozor způsob, jak se ptá i jak reaguje na odpovědi, aby nevnesl do sběru dat nějaké předsudky. Rozhovor by měl být v celém svém průběhu neutrální.&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> ===Sběr dat a preanalýza===<br /> V dnešní době je možné digitální nahrávky hlasu snadno převést na takové formáty, které usnadní transkripci a analýzu. Tvorba transkriptu je obvykle další krok výzkumu. Je třeba se rozhodnout, jestli půjde o doslovný přepis celého rozhovoru, nebo jestli se přepíší jen části a zbytek se uchová v podobě poznámek a nahrávky. Většinou je doporučován částečný přepis, protože přepis celého rozhovoru je velmi časově náročný. V případě nutnosti je možné dohledat chybějící informace přímo v nahrávce a do přepisu je dodatečně doplnit. Tento transkript představuje základ pro další analýzu.&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> ===Závěr===<br /> Polostrukturované rozhovory jsou jednou z nejužitečnějších metod sběru dat pro studium široké škály témat týkajících se informačního chování.<br /> Je potřeba mít návod pečlivě připravený a pretestovaný.<br /> Není to jen zbytečné zdržení, ale jsou to cenné zkušenosti, které pomáhají výzkumníkům ve zdokonalení dovedností týkajících se rozhovorů. &lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Příklady ==<br /> '''Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives – Ronald C. Jantz'''<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> V dnešní postmoderní společnosti, která se rychle mění, je jen málo organizací, které stíhají reagovat. Tento výzkum se zaměřil na akademické knihovny a jejich inovaci, která je ovšem obtížná a komplikovaná, jelikož knihovny často dědí některé své charakteristiky od mateřské instituce, nebo jsou omezovány vnější kontrolou, vedením. Zároveň, v dnešní době, je inovace nutností a vědecké knihovny a knihovníci se musí změnit.<br /> <br /> Prostřednictvím odpovědí na dané otázky v rozhovoru se výzkum snaží zvýšit povědomí o důležitosti inovací v akademických knihovnách, identifikovat některé klíčové problémy a zároveň na ně upozornit vybrané skupině vysokoškolských knihovníků. <br /> <br /> Účastníci studie byli univerzitní knihovníci, vybraní z šesti různých vysokých škol, kde se knihovny lišily velikostí, procesem financování aj., a pomocí rozhovoru s každým zvlášť byli nashromážděny údaje. Proběhlo dohromady šest rozhovorů, přičemž jeden byl tváří v tvář osobně, dva pomocí videokonference, a zbylé tři pomocí hlasové konference. Rozhovor obsahoval celkem 11 otázek, kdy se vycházelo z otázek ohledně řízení filozofie a přes konkrétnější otázky o inovaci se došlo k závěru, kde se řešily budoucí role, služby a ohrožení knihovny.&lt;ref name=&quot;JANTZ&quot;&gt;JANTZ, Roland C. Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives. Library &amp; Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 3-12. [cit. 2012-10-10] Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008 Odkaz na článek]<br /> <br /> <br /> '''Evidence Based Library and Information Practice - Stephanie Schulte'''<br /> <br /> Tento výzkum měl za úkol zjistit, jak vysokou mají učitelé v UK informační gramotnost.<br /> <br /> Především šlo o kvalitativní studii s využitím smíšené metody, včetně rozhovorů - soustředěných na focus groups a on-line diskuzní fórum. <br /> Kvalitativní část studie proběhla v UK na 5 školských zařízeních od Skotska až po Wales. Studie probíhala v letech 2002 - 2003.<br /> Subjekty výzkumu se stali učitelé z mateřských, základních a středních škol, školní knihovníci, školní knihovnické systémy a zřizovatelé vzdělávacích institucí. <br /> <br /> Celkem bylo rozesláno 3899 dotazníků (3000 učitelů, 500 ředitelům, 250 školním knihovnám, 100 školským zřizovatelům, 49 školním knihovnickým systémům). Z učitelů zareagovalo 10,9%, z ředitelů 15,6%, z ostatních kategorií se odpovědělo 31,2% - 55% respondentů.<br /> <br /> Bylo dáno dohromady 28 rozhovorů respondentů a 4 focus groups (každá o 3-5 účastnících; celkem 15 lidí). Vše byli dobrovolníci z 5 různých vzdělávacích institucí. v rozhovorech bylo zastoupeno všech 5 institucí, ve focus groups pouze 4.<br /> <br /> 24 rozhovorů z 28 bylo nahráváno a posléze přepsáno a zanalyzováno pomocí QSR N4 Classic - softwarem na analýzu obsahu. Byla zaznamenána hlavně témata týkající se informační gramotnosti a vyhledávání informací.<br /> <br /> Pomocí on-line diskuzí bylo nasbíráno pouze 21 příspěvků. <br /> <br /> Zjistilo se, že učitelé se spoléhají pouze na velmi malý soubor zdrojů - kolegové, internet, noviny, zprávy, vše se točilo kolem jejich školy. Informační pracovníci byli málo zmiňování jako zdroj informací. Učitelé udávají jako důvod jejich omezeného vyhledávání nedostatek času. Proto je také jejich hlavním zdrojem informací internet, který je snadno dostupný, rychlý a vše jde v pohodlí z domova či kanceláře.<br /> Z pohledu učitelů z tohoto výzkumu knihovníci nevyšli zrovna přívětivě. Učitelé si stěžovali, že knihovny nejsou uzpůsobeny pro výzkum učitelů, ale pouze pro studenty. Knihovníci se brání tím, že na podporu výzkumu vyučujících nemají dostatek financí, a dále že učitelé neprojevili zájem o výzkumnou práci. <br /> <br /> Tato studie ukazuje značný potenciál školního knihovnictví a systémů na podporu této kultury prostřednictvím aktivního šíření výzkumu, poskytování přístupu k materiálům a vzdělávání v oblasti informační gramotnosti.&lt;ref name=&quot;Schulte&quot;&gt;SCHULTE, Stephanie. Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available. ''Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available'' [online]. [cit. 2012-10-10]. ISSN 1715-720X. Dostupné z: http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704<br /> &lt;/ref&gt;<br /> <br /> [http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704 Odkaz na článek]<br /> <br /> <br /> '''The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges - Magdalini Vasileiou, Jennifer Rowley, Richard Hartley '''<br /> <br /> <br /> Tento výzkum se zabývá e-knihami v akademických knihovnách, jejich managementem, výběrem, katalogizací, financováním. <br /> Respondenti byli vybráni ze 7 akademických knihoven v UK a mezi vybranými byli manažeři, knihovníci, úředníci a koordinátoři e-zdrojů. Všichni byli ujištěni o anonymitě a zachování jejich důvěrnosti.<br /> <br /> Hlavní metodou výzkumu byly polostrukturované rozhovory s otevřenými otázkami, aby neomezovali odpovědi respondentů. Účelem bylo poskytnout takové prostředí, kde by tazatel a respondenti mohli diskutovat o tématu do hloubky. Otázky byly položeny tak, aby pokryly všechny fáze procesu řízení e-knih. Všechny otázky byly doplněny řadou výzev, které jsou nezbytné k zjištění klíčových témat spojených s každou fází.<br /> <br /> K usnadnění rozhovoru byla použita metoda karetní hra, kdy byla ke každé fázi vyrobena jedna karta, rozhovor poté probíhal podle určitých kroků: určení dotazované účasti na procesu řízení e-knih, popsat a analyzovat každý krok řízení, řazení karet do sekvence podle toho jak byli požádáni. <br /> <br /> Veškeré získané informace byly zaznamenány a přepsány. Byla provedena tematická analýza s cílem vytvořit souhrn klíčových etap a činností spojených s řízením e-knih v akademických knihovnách a identifikovat klíčové problémy a výzvy ve vývoji služeb e-knih.&lt;ref name=&quot;VASILEIOU&quot;&gt;VASILEIOU, Magdalini, ROWLEY, Jennifer a HARTLEY, Richard. The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges. Library &amp; Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 282-291. [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005 Odkaz na článek]<br /> <br /> == Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br /> &lt;references/&gt;</div>

Kvesela https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kvalitativn%C3%AD_rozhovory_%E2%80%93_polostrukturovan%C3%A9_a_nestrukturovan%C3%A9&diff=24955 2012-10-11T22:13:14Z

<p>Kvesela: </p> <hr /> <div>== Kvalitativní rozhovor ==<br /> <br /> '''Co je pro daný design výzkumu charakteristické?''' <br /> <br /> ''„Někteří metodologové chápou kvalitativní výzkum jako pouhý doplněk tradičních kvantitativních výzkumných strategií, jiní zase jako protipól nebo vyhraněnou výzkumnou pozici ve vztahu k jednotné, na přírodovědných základech postavené vědě.“''&lt;ref name=&quot;HENDL&quot;&gt;Kvalitativní výzkum. HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, 49 - 55. ISBN 80-7367-040-2&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> Později však získal kvalitativní přístup rovnocenné postavení. Glaser a Corbinová považují za kvalitativní výzkum takový, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických metod nebo jiných způsobů kvantifikace. Potíže s kvalitativním výzkumem je jeho velmi široké označení pro rozdílné přístupy. Kvalitativní výzkumník vybírá na začátku téma a určí základní otázky, které se můžou v průběhu výzkumu doplňovat nebo modifikovat. Tento typ výzkumu je proto považován za pružný.&lt;ref name=&quot;HENDL&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;br /&gt;<br /> Kvalitativní výzkum se provádí pomocí delšího a intenzivního kontaktu s jedincem či skupinou. Nejdůležitější techniky kvalitativního dotazování jsou: strukturovaný otevřený rozhovor, rozhovor s návodem, neformální rozhovor, fenomenologický rozhovor, narativní rozhovor, epizodické interview a skupinová diskuse.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> ''„Tyto přístupy odlišuje rozsah určenosti a standardizace pořadí otázek při dotazování, počet osob, které se zúčastní rozhovoru, forma informací, jež se při dotazování získají, i situace rozhovoru. Každý z nich má slabiny a přednosti a vyžaduje poněkud odlišnou přípravu.“''&lt;ref name=&quot;HENDL2&quot;&gt;HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''.Praha: Portál, 2005, s. 168 - 172. ISBN 80-7367-040-2&lt;/ref&gt; &lt;br /&gt; &lt;br /&gt;<br /> U kvalitativních rozhovorů jsou typy dat přepis z těchto rozhovorů, fotografie, audio a videozáznamy a osobní komentáře. Sběr dat tvoří naslouchání vyprávění, kladení otázek a získávání odpovědí. Dotazování probíhá formou rozhovorů (nestrukturované a polostrukturované), dotazníků (strukturované rozhovory), škál a testů. Tyto metody se mohou různě doplňovat nebo používat v kombinaci s jinými. Důležité je získání pravdivé odpovědi od respondenta. Rozhovor provádí pouze jedna jediná osoba, je důležité, aby se jednalo o odborníka a aby na začátku rozhovoru padly psychické bariéry. Důležitý je i způsob kladení otázek, otázky by měly být jasné, citlivé, neutrální a otevřené. Správná otázka dává dotazovanému možnost použít vlastní slova, bez toho aby mu byla vnucována nějaká odpověď. Dotazovaný musí vyjádřit svůj vlastní názor a pocit. Zároveň může samostatně navrhovat vztahy a souvislosti. Nikdy nepředkládáme (na rozdíl od strukturovaného rozhovoru) předem určené formulace odpovědí. ''„Vedení kvalitativního rozhovoru je umění i vědou zároveň. Vyžaduje dovednost, citlivost, koncentraci, interpersonální porozumění a disciplínu.“&lt;ref name=&quot;HENDL2&quot;&gt;&lt;/ref&gt; ''&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> U kvalitativního rozhovoru se mohou objevit tyto typy otázek: otázky o zkušenostech chování, o názorech a hodnotách, o pocitech, o znalostech, o vnímání a otázky demografické a kontextové. Otázky o zkušenostech nebo chování se týkají zpovídané osoby, jde o otázky typu: ''Kdybych byl neustále pohromadě se zpovídanou osobou, co bych viděl, že dělá?'' Otázky vztahující se k názorům nám objasňují, co si lidé myslí o světě, jaké mají cíle, záměry, touhy a hodnoty: ''Co si myslíte? Jaký je váš názor na…? Co byste si přál?'' Otázky vztahující se k pocitům se snaží poznat reakci lidí na jejich zkušenosti a prožitky. Získáváme emotivní odpovědi, na to co se stalo: ''Co tedy cítíte? '' Otázky ke znalostem mají objasnit, co subjekt zná, jde o fakta případu. Otázky týkající se vnímání zjišťují, co dotazovaný viděl nebo slyšel: ''Na co se vás vedou zeptal, když jste se s ním setkal?'' Otázky demografické a kontextové se týkají identifikace jedince (věk, vzdělání, plat, práce).&lt;ref name=&quot;HENDL2&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> Pro správné řazení otázek neexistují pravidla. Tazatel pouze musí dbát na to, aby jeho otázky byli srozumitelné a jasné, stejně tak se nesmí pokládat více otázek najednou. Pokud je rozhovor veden správně, tak tazatel i jeho partner cítí, že jde o dvoustrannou rovnocennou komunikaci. Pro udržení důvěry, by měl tazatel zpovídanému poskytnout příslušnou informaci o účelu otázky. Tazatel zároveň musí podněcovat respondenta, aby mu svěřoval další podrobnosti.&lt;ref name=&quot;HENDL2&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> ''„Zásady pro vedení interview:&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> 1) Zajišťujeme důkladnou přípravu a nácvik provedení rozhovoru.&lt;br /&gt;<br /> 2) Účel výzkumu určuje celý proces interview.&lt;br /&gt;<br /> 3) V interview máme vytvořit rámec, v němž se bude moci dotazovaný vyjadřovat pomocí svých vlastních termínů a svým vlastním stylem.&lt;br /&gt;<br /> 4) Vytváříme vztah vzájemné důvěry, vstřícnosti a zájmu. Jsme citliví k pohlaví, k věku a kulturním odlišnostem dotazovaného.&lt;br /&gt;<br /> 5) Při přípravě a provedení rozhovoru si uvědomujeme, že otázky v rozhovoru nejsou totožné s výzkumnými otázkami.&lt;br /&gt;<br /> 6) Otázky formulujeme jasným způsobem, kterému dotazovaný rozumí.&lt;br /&gt;<br /> 7) Klademe vždy jenom jednu otázku.&lt;br /&gt;<br /> 8) Otázky doplňujeme sondážními otázkami.&lt;br /&gt;<br /> 9) Dotazovanému dáváme jasně na vědomí, jaké informace požadujeme, proč jsou důležité a jak interview postupuje.&lt;br /&gt;<br /> 10) Nasloucháme pozorně a odpovídáme tak, aby dotazovaný poznal, že o něj máme zájem. Necháváme dotazovanému dostatek času na odpověď.<br /> &lt;br /&gt;11) Udržujeme si neutrální postoj k obsahu Sdělovaných dat. Sbíráme data, ale neposuzujeme osobu.&lt;br /&gt;<br /> 12) Jsme pozorní a citliví k tomu, jak je dotazovaný rozhovorem ovlivněn a jak odpovídá na různé otázky.&lt;br /&gt;<br /> 13) Zohledňujeme časové možnosti dotazovaného.&lt;br /&gt;<br /> 14) Jsme reflexivní, sebekriticky monitorujeme sami sebe.&lt;br /&gt;<br /> 15) Po rozhovoru kompletujeme a kontrolujeme své poznámky, jejich kvalitu a úplnost.“&lt;ref name=&quot;HENDL2&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;br /&gt;'' <br /> <br /> '''Jaké jsou nevýhody?'''<br /> <br /> Mezi nevýhody kvalitativních rozhovorů patří to, že jsou velice obtížné. Je proto nutné aby byly svěřovány pouze do rukou profesionálů. Občas vznikají potíže se zobecňováním výsledků. Analýza i sběr dat jsou časově náročné. Výsledky jsou snadno ovlivnitelné výzkumníkem a jeho osobními preferencemi.&lt;ref name=&quot;HENDL&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> '''Jaké jsou výhody?'''<br /> <br /> Dotazování je omezeno pouze na pracovnu výzkumníka, návratnost dotazníků je tedy velmi vysoká ne-li stoprocentní. Dobré porozumění zkušenosti a hloubkový popis případů.<br /> Umožňuje navrhovat teorie. Umožňuje studovat procesy. Hledá lokální příčinné souvislosti.&lt;ref name=&quot;HENDL&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Nestrukturovaný rozhovor ==<br /> ''volný rozhovor, neformální rozhovor, unstructured interview''<br /> <br /> Tato technika vznikala v antropologii a sociologii jako metoda, která zkoumá sociální realitu. Termín nestrukturovaný rozhovor se v literatuře často označuje jako rozhovor neformální, volný, hloubkový, nestandardizovaný a etnografický. Dotazování tohoto typu je charakteristické velkou mírou volnosti, která je dána také tím, že tazatel do rozhovoru nevstupuje s předem připravenými otázkami a hypotézami. Otázky jsou naopak přirozeně vytvářeny až na základě vyprávění respondenta.&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M.'' Applications of social research methods to questions in information and library science''. Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039&lt;/ref&gt; Povaha celého rozhovoru zajišťuje určitou míru spontaneity výpovědí respondenta, které přinášejí hlubinné údaje o něm samém a dobře odrážejí jeho osobnost. ''„Neformální rozhovor se spoléhá na spontánní generování otázek v přirozeném průběhu interakce (např. během zúčastněného pozorování v terénu). Informátor si přitom ani nemusí uvědomit, že jde o explorační rozhovor.“&lt;ref name=&quot;HENDL3&quot;&gt;HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, s. 175. ISBN 80-7367-040-2&lt;/ref&gt; '' <br /> Nestrukturovaný rozhovor je nejvíce využitelný v případě, že chceme hloubkově porozumět určitému jevu v určitém kulturním prostředí.&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ===Role tazatele===<br /> <br /> Při provádění výzkumu za pomoci nestrukturovaného rozhovoru jsou na tazatele kladeny poměrně velké nároky. Tuto roli by měl vykonávat vyškolený a zkušený profesionál s určitou mírou důvěryhodnosti, vstřícnosti a empatie. <br /> Úspěch celého rozhovoru spočívá především v jeho schopnosti generovat patřičné otázky v závislosti na kontextu a určovat vývoj konverzace směrem, který je pro něj žádoucí. Tazatel se tak z velké části podílí na konečné podobě rozhovoru. Během takovýchto rozhovorů tazatel více poslouchá a přemýšlí, než mluví.&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ===Výhody a nevýhody=== <br /> <br /> Výhoda nestrukturovaného rozhovoru spočívá v jeho konverzační povaze, která tazateli umožňuje zohledňovat a vnímat individuální rozdíly a změny situace.&lt;ref name=&quot;HENDL3&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Účinky, které má tazatel na celkovou podobu výsledného rozhovoru se projevují více, než je tomu například u strukturovaného nebo polostrukturovaného rozhovoru. Otázky na respondenta mohou být individualizované, aby došlo k hloubkové komunikaci a důkladnému prozkoumání tématu. Právě díky této velké individualizaci může být délka trvání rozhovoru mnohem delší, než je tomu u jeho strukturovaných a polostrukturovaných protějšků. Výhodou tohoto rozhovoru může být to, že na sběr dat je kladen osobní důraz. <br /> <br /> Provádění výzkumu za pomocí neformálního rozhovoru je časově náročné a vyžaduje usilovnou práci. Výzkumníkovi může trvat nějakou dobu, než si získá důvěru svého respondenta. Na rozdíl od jiných metod výzkumu není rozhovor anonymní.&lt;ref name=&quot;Beck&quot;&gt;Interviews and Focus Groups. BECK, Susan E. a Kate MANUEL. ''Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals''. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. s. 79. ISBN 9781555705916.&lt;/ref&gt; <br /> Nejenom sběru dat a získávání informací musí výzkumník věnovat hodně času, ale také následnému utřídění dat a analýze vzniklého text.&lt;ref name=&quot;HENDL3&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Jak vést nestrukturovaný rozhovor===<br /> <br /> Oficiální návod na to jak vést nestrukturovaný rozhovor neexistuje. Mnoho výzkumníků se v praxi řídí následujícími kroky (Fontana &amp; Frey, 2005; Punch, 1998): <br /> &lt;br&gt;1. Proniknutí do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Zvláště v případě, že nejsou zcela zasvěceni do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Výzkumník by měl vzít také v úvahu možné politické, právní a byrokratické bariéry, které mohou během rozhovoru vyvstat (Lofland et al., 2006)&lt;br /&gt;<br /> &lt;br&gt;2. Porozumění a přizpůsobení se jazyku a kultuře dotazovaných. Hlavním cílem je porozumění lidským zkušenostem z pohledu respondentů.&lt;br /&gt;<br /> &lt;br&gt;3. Rozhodnutí, jak budou výzkumníci prezentovat sami sebe. Tato sebe-reprezentace závisí na kontextu, ve kterém se nachází. Ve všech případech se však tazatel stylizuje do role „žáka“ a snaží se na sociální realitu nahlížet z pohledu respondenta.&lt;br /&gt;<br /> &lt;br&gt;4. Objevení respondenta. Respondent neboli informant bude zasvěcená osoba, která bude ochotna s vámi mluvit. Zároveň by měl být dostatečně vzdělaný, aby mohl provádět a interpretovat pro vás neznámý jazyk a kulturu.&lt;br /&gt; <br /> &lt;br&gt;5. Získání důvěry a vybudování vztahu s respondentem jsou důležité prvky vedoucí k úspěšnému rozhovoru. Pouze na základě důvěryhodného a harmonického vztahu je respondent ochoten sdílet své zkušenosti, zvláště v případě, že předmětem konverzace je citlivé téma.&lt;br /&gt;<br /> &lt;br&gt;6. Získání dat. Tradiční metodou sběru dat při rozhovoru je tvorba poznámek. Avšak v případě nestrukturovaného rozhovoru se spíše jedná o rušivý prvek, který narušuje přirozený běh konverzace. Vhodnější forma je tudíž audiozáznam.&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> === Narativní rozhovor ===<br /> <br /> Je to specifická podoba volného rozhovoru, kdy je jedinec vybídnut, aby volně vyprávěl o nějakém tématu, o životní události, zážitku, příběhu aj. Své vyprávění buduje z informačních segmentů, které na sebe smysluplně navazují, ať už chronologicky, obsahově nebo jiným způsobem, tudíž tato sdělení, o běžném osobním životě, mají určité konstantní a obecné struktury. Předpokládá se, že volné vyprávění odhalí subjektivní zkušenosti, což pomocí přímého dotazování nejde. Povoleno je ptát se otázkou „proč?“, to vede k podrobnějšímu vyprávění, popřípadě vysvětlení.&lt;ref name=&quot;REICHEL&quot;&gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada, 2009, s. 111. ISBN 9788024730066.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Polostrukturovaný rozhovor ==<br /> ''rozhovor částečně řízený, rozhovor pomocí návodu, semistructured interview''<br /> <br /> Někde mezi dvěma extrémy, mezi rozhovory strukturovanými a nestrukturovanými, jsou rozhovory polostrukturované. Tento typ má předem daný soubor témat a volně přidružených otázek, ale jejich pořadí, volba slov a formulace může být pozměněna, případně může být něco dovysvětleno. Konkrétní otázky, které se zdají tazateli nevhodné, mohou být dokonce i vynechány; jiné naopak mohou být přidány. Polostrukturované rozhovory jsou flexibilnější a volnější než strukturované, ale jsou organizovanější a systematičtější než nestrukturované rozhovory.&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Při použití metody polostrukturovaného kvalitativního rozhovoru, je nutné '''vytvořit návod k rozhovoru, vést rozhovor, zaznamenávat data a nakonec je vyhodnotit.'''<br /> <br /> === Vytváření návodu k rozhovoru ===<br /> <br /> Při tvorbě návodu je důležité určit podstatu a cíle studie, stejně tak je vhodné i nastínit hlavní témata. Návod nemá vypadat jako anketa nebo dotazník, je to seznam okruhů a otázek. Záleží na tazateli, jak moc se rozhodne držet návodu a jak moc do hloubky bude pátrat v odpovědích respondenta. Pořadí a formulace otázek může tazatel měnit na základě odpovědí.<br /> Vetšinou se určí preferované pořadí hlavních témat a pro každé téma se napíší otázky, které musí být zodpovězeny. Když je návod i s vytvořenými otázkami hotový, je vhodné vzít v úvahu i charakteristiky populace, ze které budou vybráni respondenti, aby pro ně byly vytvořené otázky vhodné.&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Berg (2001) uvádí 4 typy otázek, které by měly být zahrnuty v návodu rozhovoru.&lt;br /&gt;<br /> '''Základní otázky''' ''Essential questions'' směřují k ústřednímu tématu výzkumu, mohou být seskupeny a položeny naráz, nebo se mohou objevovat v průběhu rozhovoru. Všechny mají stejnou funkci - mají pomoci získat klíčové informace spojené s výzkumnými otázkami. &lt;br /&gt;<br /> '''Dodatečné otázky''' ''Extra questions'' jsou otázky rovnocenné se základními otázkami. Může jít o alternativní vyjádření základních otázek, kterým účastník studie v původní formulaci nerozuměl. Bývají použity na zkontrolování reliability odpovědí a k posouzení možného dopadu změny formulace. &lt;br /&gt;<br /> '''Jednorázové otázky''' ''Throw-away questions'' používáme k vybudování vztahu na začátku rozhovoru. Slouží k nastavení tempa, nebo ke změně tématu v průběhu hovoru. Tyto otázky nejsou rozhodující, pokud jde o sběr informací důležitých pro studii, ale jsou nepostradatelné při vytváření pouta mezi tazatelem a respondentem. Také mohou mít významný vliv na celkový úspěch rozhovoru.&lt;br /&gt;<br /> '''Zkoumavé otázky '''neboli '''sondy''' ''Probing questions, probes'' mají za úkol přimět respondenty rozpracovat své odpovědi na položené otázky. Patří sem například otázka „Můžete mi o tom říct něco více?“ nebo „Mohl byste to prosím více vysvětlit?“ a tak podobně. Na stejnou otázku mohou různé první odpovědi spustit různé zkoumavé otázky, ale jejich účel je stejný. Získat od respondenta více informací v reakci na specifickou otázku.<br /> &lt;ref name=&quot;BERG-WILDEMUTH&quot;&gt;Berg, B. L. ''Qualitative Research Methods for the Social Sciences''. Boston: Allyn and Bacon, 2001 citováno podle WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Mimo tyto 4 typy otázek, které by rozhovoru zahrnuty měly být, uvádí Berg (2001) ještě 3 problematické typy, které by tam být neměly.&lt;br /&gt;<br /> '''Rozčilení působící otázky''' ''Affectively worded questions'' budí u respondenta nepřiměřenou emocionální reakci, i když otázka nebyla zamýšlena jako útočná. Nevhodná formulace snadno může narušit tok rozhovoru.&lt;br /&gt;<br /> '''Dvouhlvňové otázky''' ''Double-barreled questions'' je taková otázka, která vyžaduje odpověď zahrnují dvě nebo více témat. Taková otázka nejenže může respondenta zmást, ale také může ztížit analýzu odpovědí.&lt;ref name=&quot;BERG-WILDEMUTH&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Pro názornost Disman uvádí pěkný příklad: &lt;br /&gt;<br /> Otázka: Máte rádi mléko a mléčné výrobky? &lt;br /&gt;<br /> Odpovědi: ano / ani rád, ani nerad /ne &lt;br /&gt;<br /> Jak mám odpovědět, když mám rád jogurt, miluji sýry, ale nesnáším mléko?&lt;ref name=&quot;DISMAN&quot;&gt;DISMAN, Miroslav. ''Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele''. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN 8024601397.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> '''Složité otázky''' ''Complex questions'' jsou také zdrojem potíží. Krátké, stručné a cílené otázky jsou efektivnější, než zdlouhavá souvětí.&lt;ref name=&quot;BERG-WILDEMUTH&quot;&gt;&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> Je doporučované rozhovor s návodem předtestovat, ideálně ve dvou krocích.&lt;br /&gt;<br /> 1. Návod by měl být vyzkoušen lidmi, kteří jsou odborníky ve vztahu k výzkumnému tématu. Jejich úkolem by mělo být najít technické problémy, například formulace otázek.&lt;br /&gt; <br /> 2. Měl by být vyzkoušen lidmi, kteří spadají do kategorie potencionálních respondentů. Oni nejlépe posoudí použitelnost otázek a postupu, jakoby šlo o skutečnou studii.&lt;br /&gt;<br /> Na základě výsledků pretestu by se rozhovor s návodem měl ještě opravit a vylepšit.&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vedení rozhovoru ===<br /> Do přípravy před rozhovorem samotným patří mimo vypracování návodu třeba i výběr vhodného místa nebo dohodnutí času. I nahrávací zařízení je lepší mít nainstalovaná před začátkem rozhovoru. Když je vše připraveno, může začít rozhovore. Měl by vypadat takto: &lt;br /&gt;<br /> '''ÚVOD''' ''introduction''. Na začátku by se měl tazatel představit a měl by vysvětlit cíl studie. Tato úvodní část by měla zahrnovat nejen popis způsobů, které zajistí respondentovi anonymitu, ale i žádost o povolení k nahrávání rozhovoru. Stejně tak by měly být zodpovězeny případné respondentovy otázky o povaze studie.&lt;br /&gt;<br /> '''ROZEHŘÁTÍ''' ''warmup''. V této fázi se především buduje vztah mezi tazatelem a respondentem. Může  se začít otázkami o prostředí, kde se rozhovor odehrává.&lt;br /&gt;<br /> '''HLAVNÍ ROZHOVOR''' ''Main body of the interview''. Teď se tazatel začíná ptát podle návodu.&lt;br /&gt;<br /> '''ZCHLÁDNUTÍ''' ''Cool-off'' přijde na řadu, když se hlavní rozhovor chýlí ke konci. Tazatel může nasměrovat rozhovor do neformální roviny, aby se lépe ukončoval.&lt;br /&gt;<br /> '''UVAVŘENÍ''' ''Closure)'' Poděkování a rozloučení.&lt;br /&gt;<br /> V průběhu rozhovoru by si měl tazatel dát pozor i na tón hlasu. Jelikož jde o rozhovor z očí do očí, měl by si také dávat pozor způsob, jak se ptá i jak reaguje na odpovědi, aby nevnesl do sběru dat nějaké předsudky. Rozhovor by měl být v celém svém průběhu neutrální.&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> ===Sběr dat a preanalýza===<br /> V dnešní době je možné digitální nahrávky hlasu snadno převést na takové formáty, které usnadní transkripci a analýzu. Tvorba transkriptu je obvykle další krok výzkumu. Je třeba se rozhodnout, jestli půjde o doslovný přepis celého rozhovoru, nebo jestli se přepíší jen části a zbytek se uchová v podobě poznámek a nahrávky. Většinou je doporučován částečný přepis, protože přepis celého rozhovoru je velmi časově náročný. V případě nutnosti je možné dohledat chybějící informace přímo v nahrávce a do přepisu je dodatečně doplnit. Tento transkript představuje základ pro další analýzu.&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> ===Závěr===<br /> Polostrukturované rozhovory jsou jednou z nejužitečnějších metod sběru dat pro studium široké škály témat týkajících se informačního chování.<br /> Je potřeba mít návod pečlivě připravený a pretestovaný.<br /> Není to jen zbytečné zdržení, ale jsou to cenné zkušenosti, které pomáhají výzkumníkům ve zdokonalení dovedností týkajících se rozhovorů. &lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Příklady ==<br /> '''Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives – Ronald C. Jantz'''<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> V dnešní postmoderní společnosti, která se rychle mění, je jen málo organizací, které stíhají reagovat. Tento výzkum se zaměřil na akademické knihovny a jejich inovaci, která je ovšem obtížná a komplikovaná, jelikož knihovny často dědí některé své charakteristiky od mateřské instituce, nebo jsou omezovány vnější kontrolou, vedením. Zároveň, v dnešní době, je inovace nutností a vědecké knihovny a knihovníci se musí změnit.<br /> <br /> Prostřednictvím odpovědí na dané otázky v rozhovoru se výzkum snaží zvýšit povědomí o důležitosti inovací v akademických knihovnách, identifikovat některé klíčové problémy a zároveň na ně upozornit vybrané skupině vysokoškolských knihovníků. <br /> <br /> Účastníci studie byli univerzitní knihovníci, vybraní z šesti různých vysokých škol, kde se knihovny lišily velikostí, procesem financování aj., a pomocí rozhovoru s každým zvlášť byli nashromážděny údaje. Proběhlo dohromady šest rozhovorů, přičemž jeden byl tváří v tvář osobně, dva pomocí videokonference, a zbylé tři pomocí hlasové konference. Rozhovor obsahoval celkem 11 otázek, kdy se vycházelo z otázek ohledně řízení filozofie a přes konkrétnější otázky o inovaci se došlo k závěru, kde se řešily budoucí role, služby a ohrožení knihovny.&lt;ref name=&quot;JANTZ&quot;&gt;JANTZ, Roland C. Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives. Library &amp; Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 3-12. [cit. 2012-10-10] Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008 Odkaz na článek]<br /> <br /> <br /> '''Evidence Based Library and Information Practice - Stephanie Schulte'''<br /> <br /> Tento výzkum měl za úkol zjistit, jak vysokou mají učitelé v UK informační gramotnost.<br /> <br /> Především šlo o kvalitativní studii s využitím smíšené metody, včetně rozhovorů - soustředěných na focus groups a on-line diskuzní fórum. <br /> Kvalitativní část studie proběhla v UK na 5 školských zařízeních od Skotska až po Wales. Studie probíhala v letech 2002 - 2003.<br /> Subjekty výzkumu se stali učitelé z mateřských, základních a středních škol, školní knihovníci, školní knihovnické systémy a zřizovatelé vzdělávacích institucí. <br /> <br /> Celkem bylo rozesláno 3899 dotazníků (3000 učitelů, 500 ředitelům, 250 školním knihovnám, 100 školským zřizovatelům, 49 školním knihovnickým systémům). Z učitelů zareagovalo 10,9%, z ředitelů 15,6%, z ostatních kategorií se odpovědělo 31,2% - 55% respondentů.<br /> <br /> Bylo dáno dohromady 28 rozhovorů respondentů a 4 focus groups (každá o 3-5 účastnících; celkem 15 lidí). Vše byli dobrovolníci z 5 různých vzdělávacích institucí. v rozhovorech bylo zastoupeno všech 5 institucí, ve focus groups pouze 4.<br /> <br /> 24 rozhovorů z 28 bylo nahráváno a posléze přepsáno a zanalyzováno pomocí QSR N4 Classic - softwarem na analýzu obsahu. Byla zaznamenána hlavně témata týkající se informační gramotnosti a vyhledávání informací.<br /> <br /> Pomocí on-line diskuzí bylo nasbíráno pouze 21 příspěvků. <br /> <br /> Zjistilo se, že učitelé se spoléhají pouze na velmi malý soubor zdrojů - kolegové, internet, noviny, zprávy, vše se točilo kolem jejich školy. Informační pracovníci byli málo zmiňování jako zdroj informací. Učitelé udávají jako důvod jejich omezeného vyhledávání nedostatek času. Proto je také jejich hlavním zdrojem informací internet, který je snadno dostupný, rychlý a vše jde v pohodlí z domova či kanceláře.<br /> Z pohledu učitelů z tohoto výzkumu knihovníci nevyšli zrovna přívětivě. Učitelé si stěžovali, že knihovny nejsou uzpůsobeny pro výzkum učitelů, ale pouze pro studenty. Knihovníci se brání tím, že na podporu výzkumu vyučujících nemají dostatek financí, a dále že učitelé neprojevili zájem o výzkumnou práci. <br /> <br /> Tato studie ukazuje značný potenciál školního knihovnictví a systémů na podporu této kultury prostřednictvím aktivního šíření výzkumu, poskytování přístupu k materiálům a vzdělávání v oblasti informační gramotnosti.&lt;ref name=&quot;Schulte&quot;&gt;SCHULTE, Stephanie. Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available. ''Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available'' [online]. [cit. 2012-10-10]. ISSN 1715-720X. Dostupné z: http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704<br /> &lt;/ref&gt;<br /> <br /> [http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704 Odkaz na článek]<br /> <br /> <br /> '''The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges - Magdalini Vasileiou, Jennifer Rowley, Richard Hartley '''<br /> <br /> <br /> Tento výzkum se zabývá e-knihami v akademických knihovnách, jejich managementem, výběrem, katalogizací, financováním. <br /> Respondenti byli vybráni ze 7 akademických knihoven v UK a mezi vybranými byli manažeři, knihovníci, úředníci a koordinátoři e-zdrojů. Všichni byli ujištěni o anonymitě a zachování jejich důvěrnosti.<br /> <br /> Hlavní metodou výzkumu byly polostrukturované rozhovory s otevřenými otázkami, aby neomezovali odpovědi respondentů. Účelem bylo poskytnout takové prostředí, kde by tazatel a respondenti mohli diskutovat o tématu do hloubky. Otázky byly položeny tak, aby pokryly všechny fáze procesu řízení e-knih. Všechny otázky byly doplněny řadou výzev, které jsou nezbytné k zjištění klíčových témat spojených s každou fází.<br /> <br /> K usnadnění rozhovoru byla použita metoda karetní hra, kdy byla ke každé fázi vyrobena jedna karta, rozhovor poté probíhal podle určitých kroků: určení dotazované účasti na procesu řízení e-knih, popsat a analyzovat každý krok řízení, řazení karet do sekvence podle toho jak byli požádáni. <br /> <br /> Veškeré získané informace byly zaznamenány a přepsány. Byla provedena tematická analýza s cílem vytvořit souhrn klíčových etap a činností spojených s řízením e-knih v akademických knihovnách a identifikovat klíčové problémy a výzvy ve vývoji služeb e-knih.&lt;ref name=&quot;VASILEIOU&quot;&gt;VASILEIOU, Magdalini, ROWLEY, Jennifer a HARTLEY, Richard. The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges. Library &amp; Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 282-291. [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005 Odkaz na článek]<br /> <br /> == Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br /> &lt;references/&gt;</div>

Kvesela https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kvalitativn%C3%AD_rozhovory_%E2%80%93_polostrukturovan%C3%A9_a_nestrukturovan%C3%A9&diff=24835 2012-10-10T19:23:56Z

<p>Kvesela: </p> <hr /> <div>== Pracovní verze ==<br /> <br /> <br /> == Kvalitativní rozhovor ==<br /> <br /> '''Co je pro daný design výzkumu charakteristické?''' <br /> <br /> ''„Někteří metodologové chápou kvalitativní výzkum jako pouhý doplněk tradičních kvantitativních výzkumných strategií, jiní zase jako protipól nebo vyhraněnou výzkumnou pozici ve vztahu k jednotné, na přírodovědných základech postavené vědě.“''&lt;ref name=&quot;HENDL&quot;&gt;Kvalitativní výzkum. HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, 49 - 55. ISBN 80-7367-040-2&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> Později však získal kvalitativní přístup rovnocenné postavení. Glaser a Corbinová považují za kvalitativní výzkum takový, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických metod nebo jiných způsobů kvantifikace. Potíže s kvalitativním výzkumem je jeho velmi široké označení pro rozdílné přístupy. Kvalitativní výzkumník vybírá na začátku téma a určí základní otázky, které se můžou v průběhu výzkumu doplňovat nebo modifikovat. Tento typ výzkumu je proto považován za pružný.&lt;ref name=&quot;HENDL&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;br /&gt;<br /> Kvalitativní výzkum se provádí pomocí delšího a intenzivního kontaktu s jedincem či skupinou. Nejdůležitější techniky kvalitativního dotazování jsou: strukturovaný otevřený rozhovor, rozhovor s návodem, neformální rozhovor, fenomenologický rozhovor, narativní rozhovor, epizodické interview a skupinová diskuse.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> ''„Tyto přístupy odlišuje rozsah určenosti a standardizace pořadí otázek při dotazování, počet osob, které se zúčastní rozhovoru, forma informací, jež se při dotazování získají, i situace rozhovoru. Každý z nich má slabiny a přednosti a vyžaduje poněkud odlišnou přípravu.“''&lt;ref name=&quot;HENDL2&quot;&gt;HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''.Praha: Portál, 2005, s. 168 - 172. ISBN 80-7367-040-2&lt;/ref&gt; &lt;br /&gt; &lt;br /&gt;<br /> U kvalitativních rozhovorů jsou typy dat přepis z těchto rozhovorů, fotografie, audio a videozáznamy a osobní komentáře. Sběr dat tvoří naslouchání vyprávění, kladení otázek a získávání odpovědí. Dotazování probíhá formou rozhovorů (nestrukturované a polostrukturované), dotazníků (strukturované rozhovory), škál a testů. Tyto metody se mohou různě doplňovat nebo používat v kombinaci s jinými. Důležité je získání pravdivé odpovědi od respondenta. Rozhovor provádí pouze jedna jediná osoba, je důležité, aby se jednalo o odborníka a aby na začátku rozhovoru padly psychické bariéry. Důležitý je i způsob kladení otázek, otázky by měly být jasné, citlivé, neutrální a otevřené. Správná otázka dává dotazovanému možnost použít vlastní slova, bez toho aby mu byla vnucována nějaká odpověď. Dotazovaný musí vyjádřit svůj vlastní názor a pocit. Zároveň může samostatně navrhovat vztahy a souvislosti. Nikdy nepředkládáme (na rozdíl od strukturovaného rozhovoru) předem určené formulace odpovědí. ''„Vedení kvalitativního rozhovoru je umění i vědou zároveň. Vyžaduje dovednost, citlivost, koncentraci, interpersonální porozumění a disciplínu.“&lt;ref name=&quot;HENDL2&quot;&gt;&lt;/ref&gt; ''&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> U kvalitativního rozhovoru se mohou objevit tyto typy otázek: otázky o zkušenostech chování, o názorech a hodnotách, o pocitech, o znalostech, o vnímání a otázky demografické a kontextové. Otázky o zkušenostech nebo chování se týkají zpovídané osoby, jde o otázky typu: ''Kdybych byl neustále pohromadě se zpovídanou osobou, co bych viděl, že dělá?'' Otázky vztahující se k názorům nám objasňují, co si lidé myslí o světě, jaké mají cíle, záměry, touhy a hodnoty: ''Co si myslíte? Jaký je váš názor na…? Co byste si přál?'' Otázky vztahující se k pocitům se snaží poznat reakci lidí na jejich zkušenosti a prožitky. Získáváme emotivní odpovědi, na to co se stalo: ''Co tedy cítíte? '' Otázky ke znalostem mají objasnit, co subjekt zná, jde o fakta případu. Otázky týkající se vnímání zjišťují, co dotazovaný viděl nebo slyšel: ''Na co se vás vedou zeptal, když jste se s ním setkal?'' Otázky demografické a kontextové se týkají identifikace jedince (věk, vzdělání, plat, práce).&lt;ref name=&quot;HENDL2&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> Pro správné řazení otázek neexistují pravidla. Tazatel pouze musí dbát na to, aby jeho otázky byli srozumitelné a jasné, stejně tak se nesmí pokládat více otázek najednou. Pokud je rozhovor veden správně, tak tazatel i jeho partner cítí, že jde o dvoustrannou rovnocennou komunikaci. Pro udržení důvěry, by měl tazatel zpovídanému poskytnout příslušnou informaci o účelu otázky. Tazatel zároveň musí podněcovat respondenta, aby mu svěřoval další podrobnosti.&lt;ref name=&quot;HENDL2&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> ''„Zásady pro vedení interview:&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> 1) Zajišťujeme důkladnou přípravu a nácvik provedení rozhovoru.&lt;br /&gt;<br /> 2) Účel výzkumu určuje celý proces interview.&lt;br /&gt;<br /> 3) V interview máme vytvořit rámec, v němž se bude moci dotazovaný vyjadřovat pomocí svých vlastních termínů a svým vlastním stylem.&lt;br /&gt;<br /> 4) Vytváříme vztah vzájemné důvěry, vstřícnosti a zájmu. Jsme citliví k pohlaví, k věku a kulturním odlišnostem dotazovaného.&lt;br /&gt;<br /> 5) Při přípravě a provedení rozhovoru si uvědomujeme, že otázky v rozhovoru nejsou totožné s výzkumnými otázkami.&lt;br /&gt;<br /> 6) Otázky formulujeme jasným způsobem, kterému dotazovaný rozumí.&lt;br /&gt;<br /> 7) Klademe vždy jenom jednu otázku.&lt;br /&gt;<br /> 8) Otázky doplňujeme sondážními otázkami.&lt;br /&gt;<br /> 9) Dotazovanému dáváme jasně na vědomí, jaké informace požadujeme, proč jsou důležité a jak interview postupuje.&lt;br /&gt;<br /> 10) Nasloucháme pozorně a odpovídáme tak, aby dotazovaný poznal, že o něj máme zájem. Necháváme dotazovanému dostatek času na odpověď.<br /> &lt;br /&gt;11) Udržujeme si neutrální postoj k obsahu Sdělovaných dat. Sbíráme data, ale neposuzujeme osobu.&lt;br /&gt;<br /> 12) Jsme pozorní a citliví k tomu, jak je dotazovaný rozhovorem ovlivněn a jak odpovídá na různé otázky.&lt;br /&gt;<br /> 13) Zohledňujeme časové možnosti dotazovaného.&lt;br /&gt;<br /> 14) Jsme reflexivní, sebekriticky monitorujeme sami sebe.&lt;br /&gt;<br /> 15) Po rozhovoru kompletujeme a kontrolujeme své poznámky, jejich kvalitu a úplnost.“&lt;ref name=&quot;HENDL2&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;br /&gt;'' <br /> <br /> '''Jaké jsou nevýhody?'''<br /> <br /> Mezi nevýhody kvalitativních rozhovorů patří to, že jsou velice obtížné. Je proto nutné aby byly svěřovány pouze do rukou profesionálů. Občas vznikají potíže se zobecňováním výsledků. Analýza i sběr dat jsou časově náročné. Výsledky jsou snadno ovlivnitelné výzkumníkem a jeho osobními preferencemi.&lt;ref name=&quot;HENDL&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> '''Jaké jsou výhody?'''<br /> <br /> Dotazování je omezeno pouze na pracovnu výzkumníka, návratnost dotazníků je tedy velmi vysoká ne-li stoprocentní. Dobré porozumění zkušenosti a hloubkový popis případů.<br /> Umožňuje navrhovat teorie. Umožňuje studovat procesy. Hledá lokální příčinné souvislosti.&lt;ref name=&quot;HENDL&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Nestrukturovaný rozhovor ==<br /> <br /> Tato technika vznikala v antropologii a sociologii jako metoda, která zkoumá sociální realitu. Termín nestrukturovaný rozhovor se v literatuře často označuje jako rozhovor neformální, volný, hloubkový, nestandardizovaný a etnografický. Dotazování tohoto typu je charakteristické velkou mírou volnosti, která je dána také tím, že tazatel do rozhovoru nevstupuje s předem připravenými otázkami a hypotézami. Otázky jsou naopak přirozeně vytvářeny až na základě vyprávění respondenta.&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M.'' Applications of social research methods to questions in information and library science''. Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039&lt;/ref&gt; Povaha celého rozhovoru zajišťuje určitou míru spontaneity výpovědí respondenta, které přinášejí hlubinné údaje o něm samém a dobře odrážejí jeho osobnost. ''„Neformální rozhovor se spoléhá na spontánní generování otázek v přirozeném průběhu interakce (např. během zúčastněného pozorování v terénu). Informátor si přitom ani nemusí uvědomit, že jde o explorační rozhovor.“&lt;ref name=&quot;HENDL3&quot;&gt;HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, s. 175. ISBN 80-7367-040-2&lt;/ref&gt; '' <br /> Nestrukturovaný rozhovor je nejvíce využitelný v případě, že chceme hloubkově porozumět určitému jevu v určitém kulturním prostředí.&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Role tazatele'''<br /> <br /> Při provádění výzkumu za pomoci nestrukturovaného rozhovoru jsou na tazatele kladeny poměrně velké nároky. Tuto roli by měl vykonávat vyškolený a zkušený profesionál s určitou mírou důvěryhodnosti, vstřícnosti a empatie. <br /> Úspěch celého rozhovoru spočívá především v jeho schopnosti generovat patřičné otázky v závislosti na kontextu a určovat vývoj konverzace směrem, který je pro něj žádoucí. Tazatel se tak z velké části podílí na konečné podobě rozhovoru. Během takovýchto rozhovorů tazatel více poslouchá a přemýšlí, než mluví.&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Výhody a nevýhody''' <br /> <br /> Výhoda nestrukturovaného rozhovoru spočívá v jeho konverzační povaze, která tazateli umožňuje zohledňovat a vnímat individuální rozdíly a změny situace.&lt;ref name=&quot;HENDL3&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Účinky, které má tazatel na celkovou podobu výsledného rozhovoru se projevují více, než je tomu například u strukturovaného nebo polostrukturovaného rozhovoru. Otázky na respondenta mohou být individualizované, aby došlo k hloubkové komunikaci a důkladnému prozkoumání tématu. Právě díky této velké individualizaci může být délka trvání rozhovoru mnohem delší, než je tomu u jeho strukturovaných a polostrukturovaných protějšků. Výhodou tohoto rozhovoru může být to, že na sběr dat je kladen osobní důraz. <br /> <br /> Provádění výzkumu za pomocí neformálního rozhovoru je časově náročné a vyžaduje usilovnou práci. Výzkumníkovi může trvat nějakou dobu, než si získá důvěru svého respondenta. Na rozdíl od jiných metod výzkumu není rozhovor anonymní.&lt;ref name=&quot;Beck&quot;&gt;Interviews and Focus Groups. BECK, Susan E. a Kate MANUEL. ''Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals''. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. s. 79. ISBN 9781555705916.&lt;/ref&gt; <br /> Nejenom sběru dat a získávání informací musí výzkumník věnovat hodně času, ale také následnému utřídění dat a analýze vzniklého text.&lt;ref name=&quot;HENDL3&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Jak vést nestrukturovaný rozhovor'''<br /> <br /> <br /> Oficiální návod na to jak vést nestrukturovaný rozhovor neexistuje. Mnoho výzkumníků se v praxi řídí následujícími kroky (Fontana &amp; Frey, 2005; Punch, 1998): <br /> &lt;br&gt;1. Proniknutí do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Zvláště v případě, že nejsou zcela zasvěceni do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Výzkumník by měl vzít také v úvahu možné politické, právní a byrokratické bariéry, které mohou během rozhovoru vyvstat (Lofland et al., 2006)&lt;br /&gt;<br /> &lt;br&gt;2. Porozumění a přizpůsobení se jazyku a kultuře dotazovaných. Hlavním cílem je porozumění lidským zkušenostem z pohledu respondentů.&lt;br /&gt;<br /> &lt;br&gt;3. Rozhodnutí, jak budou výzkumníci prezentovat sami sebe. Tato sebe-reprezentace závisí na kontextu, ve kterém se nachází. Ve všech případech se však tazatel stylizuje do role „žáka“ a snaží se na sociální realitu nahlížet z pohledu respondenta.&lt;br /&gt;<br /> &lt;br&gt;4. Objevení respondenta. Respondent neboli informant bude zasvěcená osoba, která bude ochotna s vámi mluvit. Zároveň by měl být dostatečně vzdělaný, aby mohl provádět a interpretovat pro vás neznámý jazyk a kulturu.&lt;br /&gt; <br /> &lt;br&gt;5. Získání důvěry a vybudování vztahu s respondentem jsou důležité prvky vedoucí k úspěšnému rozhovoru. Pouze na základě důvěryhodného a harmonického vztahu je respondent ochoten sdílet své zkušenosti, zvláště v případě, že předmětem konverzace je citlivé téma.&lt;br /&gt;<br /> &lt;br&gt;6. Získání dat. Tradiční metodou sběru dat při rozhovoru je tvorba poznámek. Avšak v případě nestrukturovaného rozhovoru se spíše jedná o rušivý prvek, který narušuje přirozený běh konverzace. Vhodnější forma je tudíž audiozáznam.&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Příklady ==<br /> '''Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives – Ronald C. Jantz'''<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> V dnešní postmoderní společnosti, která se rychle mění, je jen málo organizací, které stíhají reagovat. Tento výzkum se zaměřil na akademické knihovny a jejich inovaci, která je ovšem obtížná a komplikovaná, jelikož knihovny často dědí některé své charakteristiky od mateřské instituce, nebo jsou omezovány vnější kontrolou, vedením. Zároveň, v dnešní době, je inovace nutností a vědecké knihovny a knihovníci se musí změnit.<br /> <br /> Prostřednictvím odpovědí na dané otázky v rozhovoru se výzkum snaží zvýšit povědomí o důležitosti inovací v akademických knihovnách, identifikovat některé klíčové problémy a zároveň na ně upozornit vybrané skupině vysokoškolských knihovníků. <br /> <br /> Účastníci studie byli univerzitní knihovníci, vybraní z šesti různých vysokých škol, kde se knihovny lišily velikostí, procesem financování aj., a pomocí rozhovoru s každým zvlášť byli nashromážděny údaje. Proběhlo dohromady šest rozhovorů, přičemž jeden byl tváří v tvář osobně, dva pomocí videokonference, a zbylé tři pomocí hlasové konference. Rozhovor obsahoval celkem 11 otázek, kdy se vycházelo z otázek ohledně řízení filozofie a přes konkrétnější otázky o inovaci se došlo k závěru, kde se řešily budoucí role, služby a ohrožení knihovny.&lt;ref name=&quot;JANTZ&quot;&gt;JANTZ, Roland C. Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives. Library &amp; Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 3-12. [cit. 2012-10-10] Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008 Odkaz na článek]<br /> <br /> <br /> '''Evidence Based Library and Information Practice - Stephanie Schulte'''<br /> <br /> Tento výzkum měl za úkol zjistit, jak vysokou mají učitelé v UK informační gramotnost.<br /> <br /> Především šlo o kvalitativní studii s využitím smíšené metody, včetně rozhovorů - soustředěných na focus groups a on-line diskuzní fórum. <br /> Kvalitativní část studie proběhla v UK na 5 školských zařízeních od Skotska až po Wales. Studie probíhala v letech 2002 - 2003.<br /> Subjekty výzkumu se stali učitelé z mateřských, základních a středních škol, školní knihovníci, školní knihovnické systémy a zřizovatelé vzdělávacích institucí. <br /> <br /> Celkem bylo rozesláno 3899 dotazníků (3000 učitelů, 500 ředitelům, 250 školním knihovnám, 100 školským zřizovatelům, 49 školním knihovnickým systémům). Z učitelů zareagovalo 10,9%, z ředitelů 15,6%, z ostatních kategorií se odpovědělo 31,2% - 55% respondentů.<br /> <br /> Bylo dáno dohromady 28 rozhovorů respondentů a 4 focus groups (každá o 3-5 účastnících; celkem 15 lidí). Vše byli dobrovolníci z 5 různých vzdělávacích institucí. v rozhovorech bylo zastoupeno všech 5 institucí, ve focus groups pouze 4.<br /> <br /> 24 rozhovorů z 28 bylo nahráváno a posléze přepsáno a zanalyzováno pomocí QSR N4 Classic - softwarem na analýzu obsahu. Byla zaznamenána hlavně témata týkající se informační gramotnosti a vyhledávání informací.<br /> <br /> Pomocí on-line diskuzí bylo nasbíráno pouze 21 příspěvků. <br /> <br /> Zjistilo se, že učitelé se spoléhají pouze na velmi malý soubor zdrojů - kolegové, internet, noviny, zprávy, vše se točilo kolem jejich školy. Informační pracovníci byli málo zmiňování jako zdroj informací. Učitelé udávají jako důvod jejich omezeného vyhledávání nedostatek času. Proto je také jejich hlavním zdrojem informací internet, který je snadno dostupný, rychlý a vše jde v pohodlí z domova či kanceláře.<br /> Z pohledu učitelů z tohoto výzkumu knihovníci nevyšli zrovna přívětivě. Učitelé si stěžovali, že knihovny nejsou uzpůsobeny pro výzkum učitelů, ale pouze pro studenty. Knihovníci se brání tím, že na podporu výzkumu vyučujících nemají dostatek financí, a dále že učitelé neprojevili zájem o výzkumnou práci. <br /> <br /> Tato studie ukazuje značný potenciál školního knihovnictví a systémů na podporu této kultury prostřednictvím aktivního šíření výzkumu, poskytování přístupu k materiálům a vzdělávání v oblasti informační gramotnosti.&lt;ref name=&quot;Schulte&quot;&gt;SCHULTE, Stephanie. Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available. ''Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available'' [online]. [cit. 2012-10-10]. ISSN 1715-720X. Dostupné z: http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704<br /> &lt;/ref&gt;<br /> <br /> [http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704 Odkaz na článek]<br /> <br /> <br /> '''The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges - Magdalini Vasileiou, Jennifer Rowley, Richard Hartley '''<br /> <br /> <br /> Tento výzkum se zabývá e-knihami v akademických knihovnách, jejich managementem, výběrem, katalogizací, financováním. <br /> Respondenti byli vybráni ze 7 akademických knihoven v UK a mezi vybranými byli manažeři, knihovníci, úředníci a koordinátoři e-zdrojů. Všichni byli ujištěni o anonymitě a zachování jejich důvěrnosti.<br /> <br /> Hlavní metodou výzkumu byly polostrukturované rozhovory s otevřenými otázkami, aby neomezovali odpovědi respondentů. Účelem bylo poskytnout takové prostředí, kde by tazatel a respondenti mohli diskutovat o tématu do hloubky. Otázky byly položeny tak, aby pokryly všechny fáze procesu řízení e-knih. Všechny otázky byly doplněny řadou výzev, které jsou nezbytné k zjištění klíčových témat spojených s každou fází.<br /> <br /> K usnadnění rozhovoru byla použita metoda karetní hra, kdy byla ke každé fázi vyrobena jedna karta, rozhovor poté probíhal podle určitých kroků: určení dotazované účasti na procesu řízení e-knih, popsat a analyzovat každý krok řízení, řazení karet do sekvence podle toho jak byli požádáni. <br /> <br /> Veškeré získané informace byly zaznamenány a přepsány. Byla provedena tematická analýza s cílem vytvořit souhrn klíčových etap a činností spojených s řízením e-knih v akademických knihovnách a identifikovat klíčové problémy a výzvy ve vývoji služeb e-knih.&lt;ref name=&quot;VASILEIOU&quot;&gt;VASILEIOU, Magdalini, ROWLEY, Jennifer a HARTLEY, Richard. The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges. Library &amp; Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 282-291. [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005 Odkaz na článek]<br /> <br /> == Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br /> &lt;references/&gt;</div>

Kvesela https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kvalitativn%C3%AD_rozhovory_%E2%80%93_polostrukturovan%C3%A9_a_nestrukturovan%C3%A9&diff=24827 2012-10-10T18:28:32Z

<p>Kvesela: </p> <hr /> <div>== Pracovní verze ==<br /> <br /> <br /> == Kvalitativní rozhovor ==<br /> <br /> '''Co je pro daný design výzkumu charakteristické?''' <br /> <br /> ''„Někteří metodologové chápou kvalitativní výzkum jako pouhý doplněk tradičních kvantitativních výzkumných strategií, jiní zase jako protipól nebo vyhraněnou výzkumnou pozici ve vztahu k jednotné, na přírodovědných základech postavené vědě.“''&lt;ref name=&quot;HENDL&quot;&gt;Kvalitativní výzkum. HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, 49 - 55. ISBN 80-7367-040-2&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> Později však získal kvalitativní přístup rovnocenné postavení. Glaser a Corbinová považují za kvalitativní výzkum takový, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických metod nebo jiných způsobů kvantifikace. Potíže s kvalitativním výzkumem je jeho velmi široké označení pro rozdílné přístupy. Kvalitativní výzkumník vybírá na začátku téma a určí základní otázky, které se můžou v průběhu výzkumu doplňovat nebo modifikovat. Tento typ výzkumu je proto považován za pružný.&lt;ref name=&quot;HENDL&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;br /&gt;<br /> Kvalitativní výzkum se provádí pomocí delšího a intenzivního kontaktu s jedincem či skupinou. Nejdůležitější techniky kvalitativního dotazování jsou: strukturovaný otevřený rozhovor, rozhovor s návodem, neformální rozhovor, fenomenologický rozhovor, narativní rozhovor, epizodické interview a skupinová diskuse.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> ''„Tyto přístupy odlišuje rozsah určenosti a standardizace pořadí otázek při dotazování, počet osob, které se zúčastní rozhovoru, forma informací, jež se při dotazování získají, i situace rozhovoru. Každý z nich má slabiny a přednosti a vyžaduje poněkud odlišnou přípravu.“''&lt;ref name=&quot;HENDL2&quot;&gt;HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''.Praha: Portál, 2005, s. 168 - 172. ISBN 80-7367-040-2&lt;/ref&gt; &lt;br /&gt; &lt;br /&gt;<br /> U kvalitativních rozhovorů jsou typy dat přepis z těchto rozhovorů, fotografie, audio a videozáznamy a osobní komentáře. Sběr dat tvoří naslouchání vyprávění, kladení otázek a získávání odpovědí. Dotazování probíhá formou rozhovorů (nestrukturované a polostrukturované), dotazníků (strukturované rozhovory), škál a testů. Tyto metody se mohou různě doplňovat nebo používat v kombinaci s jinými. Důležité je získání pravdivé odpovědi od respondenta. Rozhovor provádí pouze jedna jediná osoba, je důležité, aby se jednalo o odborníka a aby na začátku rozhovoru padly psychické bariéry. Důležitý je i způsob kladení otázek, otázky by měly být jasné, citlivé, neutrální a otevřené. Správná otázka dává dotazovanému možnost použít vlastní slova, bez toho aby mu byla vnucována nějaká odpověď. Dotazovaný musí vyjádřit svůj vlastní názor a pocit. Zároveň může samostatně navrhovat vztahy a souvislosti. Nikdy nepředkládáme (na rozdíl od strukturovaného rozhovoru) předem určené formulace odpovědí. ''„Vedení kvalitativního rozhovoru je umění i vědou zároveň. Vyžaduje dovednost, citlivost, koncentraci, interpersonální porozumění a disciplínu.“&lt;ref name=&quot;HENDL2&quot;&gt;&lt;/ref&gt; ''&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> U kvalitativního rozhovoru se mohou objevit tyto typy otázek: otázky o zkušenostech chování, o názorech a hodnotách, o pocitech, o znalostech, o vnímání a otázky demografické a kontextové. Otázky o zkušenostech nebo chování se týkají zpovídané osoby, jde o otázky typu: ''Kdybych byl neustále pohromadě se zpovídanou osobou, co bych viděl, že dělá?'' Otázky vztahující se k názorům nám objasňují, co si lidé myslí o světě, jaké mají cíle, záměry, touhy a hodnoty: ''Co si myslíte? Jaký je váš názor na…? Co byste si přál?'' Otázky vztahující se k pocitům se snaží poznat reakci lidí na jejich zkušenosti a prožitky. Získáváme emotivní odpovědi, na to co se stalo: ''Co tedy cítíte? '' Otázky ke znalostem mají objasnit, co subjekt zná, jde o fakta případu. Otázky týkající se vnímání zjišťují, co dotazovaný viděl nebo slyšel: ''Na co se vás vedou zeptal, když jste se s ním setkal?'' Otázky demografické a kontextové se týkají identifikace jedince (věk, vzdělání, plat, práce).&lt;ref name=&quot;HENDL2&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> Pro správné řazení otázek neexistují pravidla. Tazatel pouze musí dbát na to, aby jeho otázky byli srozumitelné a jasné, stejně tak se nesmí pokládat více otázek najednou. Pokud je rozhovor veden správně, tak tazatel i jeho partner cítí, že jde o dvoustrannou rovnocennou komunikaci. Pro udržení důvěry, by měl tazatel zpovídanému poskytnout příslušnou informaci o účelu otázky. Tazatel zároveň musí podněcovat respondenta, aby mu svěřoval další podrobnosti.&lt;ref name=&quot;HENDL2&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> ''„Zásady pro vedení interview:&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> 1) Zajišťujeme důkladnou přípravu a nácvik provedení rozhovoru.&lt;br /&gt;<br /> 2) Účel výzkumu určuje celý proces interview.&lt;br /&gt;<br /> 3) V interview máme vytvořit rámec, v němž se bude moci dotazovaný vyjadřovat pomocí svých vlastních termínů a svým vlastním stylem.&lt;br /&gt;<br /> 4) Vytváříme vztah vzájemné důvěry, vstřícnosti a zájmu. Jsme citliví k pohlaví, k věku a kulturním odlišnostem dotazovaného.&lt;br /&gt;<br /> 5) Při přípravě a provedení rozhovoru si uvědomujeme, že otázky v rozhovoru nejsou totožné s výzkumnými otázkami.&lt;br /&gt;<br /> 6) Otázky formulujeme jasným způsobem, kterému dotazovaný rozumí.&lt;br /&gt;<br /> 7) Klademe vždy jenom jednu otázku.&lt;br /&gt;<br /> 8) Otázky doplňujeme sondážními otázkami.&lt;br /&gt;<br /> 9) Dotazovanému dáváme jasně na vědomí, jaké informace požadujeme, proč jsou důležité a jak interview postupuje.&lt;br /&gt;<br /> 10) Nasloucháme pozorně a odpovídáme tak, aby dotazovaný poznal, že o něj máme zájem. Necháváme dotazovanému dostatek času na odpověď.<br /> &lt;br /&gt;11) Udržujeme si neutrální postoj k obsahu Sdělovaných dat. Sbíráme data, ale neposuzujeme osobu.&lt;br /&gt;<br /> 12) Jsme pozorní a citliví k tomu, jak je dotazovaný rozhovorem ovlivněn a jak odpovídá na různé otázky.&lt;br /&gt;<br /> 13) Zohledňujeme časové možnosti dotazovaného.&lt;br /&gt;<br /> 14) Jsme reflexivní, sebekriticky monitorujeme sami sebe.&lt;br /&gt;<br /> 15) Po rozhovoru kompletujeme a kontrolujeme své poznámky, jejich kvalitu a úplnost.“&lt;ref name=&quot;HENDL2&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;br /&gt;'' <br /> <br /> '''Jaké jsou nevýhody?'''<br /> <br /> Mezi nevýhody kvalitativních rozhovorů patří to, že jsou velice obtížné. Je proto nutné aby byly svěřovány pouze do rukou profesionálů. Občas vznikají potíže se zobecňováním výsledků. Analýza i sběr dat jsou časově náročné. Výsledky jsou snadno ovlivnitelné výzkumníkem a jeho osobními preferencemi.&lt;ref name=&quot;HENDL&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> '''Jaké jsou výhody?'''<br /> <br /> Dotazování je omezeno pouze na pracovnu výzkumníka, návratnost dotazníků je tedy velmi vysoká ne-li stoprocentní. Dobré porozumění zkušenosti a hloubkový popis případů.<br /> Umožňuje navrhovat teorie. Umožňuje studovat procesy. Hledá lokální příčinné souvislosti.&lt;ref name=&quot;HENDL&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Nestrukturovaný rozhovor ==<br /> <br /> Tato technika vznikala v antropologii a sociologii jako metoda, která zkoumá sociální realitu. Termín nestrukturovaný rozhovor se v literatuře často označuje jako rozhovor neformální, volný, hloubkový, nestandardizovaný a etnografický. Dotazování tohoto typu je charakteristické velkou mírou volnosti, která je dána také tím, že tazatel do rozhovoru nevstupuje s předem připravenými otázkami a hypotézami. Otázky jsou naopak přirozeně vytvářeny až na základě vyprávění respondenta.&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M.'' Applications of social research methods to questions in information and library science''. Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039&lt;/ref&gt; Povaha celého rozhovoru zajišťuje určitou míru spontaneity výpovědí respondenta, které přinášejí hlubinné údaje o něm samém a dobře odrážejí jeho osobnost. ''„Neformální rozhovor se spoléhá na spontánní generování otázek v přirozeném průběhu interakce (např. během zúčastněného pozorování v terénu). Informátor si přitom ani nemusí uvědomit, že jde o explorační rozhovor.“&lt;ref name=&quot;HENDL3&quot;&gt;HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, s. 175. ISBN 80-7367-040-2&lt;/ref&gt; '' <br /> Nestrukturovaný rozhovor je nejvíce využitelný v případě, že chceme hloubkově porozumět určitému jevu v určitém kulturním prostředí.&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Role tazatele'''<br /> <br /> Při provádění výzkumu za pomoci nestrukturovaného rozhovoru jsou na tazatele kladeny poměrně velké nároky. Tuto roli by měl vykonávat vyškolený a zkušený profesionál s určitou mírou důvěryhodnosti, vstřícnosti a empatie. <br /> Úspěch celého rozhovoru spočívá především v jeho schopnosti generovat patřičné otázky v závislosti na kontextu a určovat vývoj konverzace směrem, který je pro něj žádoucí. Tazatel se tak z velké části podílí na konečné podobě rozhovoru. Během takovýchto rozhovorů tazatel více poslouchá a přemýšlí, než mluví.&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Výhody a nevýhody''' <br /> <br /> Výhoda nestrukturovaného rozhovoru spočívá v jeho konverzační povaze, která tazateli umožňuje zohledňovat a vnímat individuální rozdíly a změny situace.&lt;ref name=&quot;HENDL3&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Účinky, které má tazatel na celkovou podobu výsledného rozhovoru se projevují více, než je tomu například u strukturovaného nebo polostrukturovaného rozhovoru. Otázky na respondenta mohou být individualizované, aby došlo k hloubkové komunikaci a důkladnému prozkoumání tématu. Právě díky této velké individualizaci může být délka trvání rozhovoru mnohem delší, než je tomu u jeho strukturovaných a polostrukturovaných protějšků. Výhodou tohoto rozhovoru může být to, že na sběr dat je kladen osobní důraz. <br /> <br /> Provádění výzkumu za pomocí neformálního rozhovoru je časově náročné a vyžaduje usilovnou práci. Výzkumníkovi může trvat nějakou dobu, než si získá důvěru svého respondenta. Na rozdíl od jiných metod výzkumu není rozhovor anonymní.&lt;ref name=&quot;Beck&quot;&gt;Interviews and Focus Groups. BECK, Susan E. a Kate MANUEL. ''Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals''. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. s. 79. ISBN 9781555705916.&lt;/ref&gt; <br /> Nejenom sběru dat a získávání informací musí výzkumník věnovat hodně času, ale také následnému utřídění dat a analýze vzniklého text.&lt;ref name=&quot;HENDL3&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Jak vést nestrukturovaný rozhovor'''<br /> <br /> <br /> Oficiální návod na to jak vést nestrukturovaný rozhovor neexistuje. Mnoho výzkumníků se v praxi řídí následujícími kroky (Fontana &amp; Frey, 2005; Punch, 1998): <br /> &lt;br&gt;1. Proniknutí do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Zvláště v případě, že nejsou zcela zasvěceni do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Výzkumník by měl vzít také v úvahu možné politické, právní a byrokratické bariéry, které mohou během rozhovoru vyvstat (Lofland et al., 2006)&lt;br /&gt;<br /> &lt;br&gt;2. Porozumění a přizpůsobení se jazyku a kultuře dotazovaných. Hlavním cílem je porozumění lidským zkušenostem z pohledu respondentů.&lt;br /&gt;<br /> &lt;br&gt;3. Rozhodnutí, jak budou výzkumníci prezentovat sami sebe. Tato sebe-reprezentace závisí na kontextu, ve kterém se nachází. Ve všech případech se však tazatel stylizuje do role „žáka“ a snaží se na sociální realitu nahlížet z pohledu respondenta.&lt;br /&gt;<br /> &lt;br&gt;4. Objevení respondenta. Respondent neboli informant bude zasvěcená osoba, která bude ochotna s vámi mluvit. Zároveň by měl být dostatečně vzdělaný, aby mohl provádět a interpretovat pro vás neznámý jazyk a kulturu.&lt;br /&gt; <br /> &lt;br&gt;5. Získání důvěry a vybudování vztahu s respondentem jsou důležité prvky vedoucí k úspěšnému rozhovoru. Pouze na základě důvěryhodného a harmonického vztahu je respondent ochoten sdílet své zkušenosti, zvláště v případě, že předmětem konverzace je citlivé téma.&lt;br /&gt;<br /> &lt;br&gt;6. Získání dat. Tradiční metodou sběru dat při rozhovoru je tvorba poznámek. Avšak v případě nestrukturovaného rozhovoru se spíše jedná o rušivý prvek, který narušuje přirozený běh konverzace. Vhodnější forma je tudíž audiozáznam.&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Příklady ==<br /> '''Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives – Ronald C. Jantz'''<br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> V dnešní postmoderní společnosti, která se rychle mění, je jen málo organizací, které stíhají reagovat. Tento výzkum se zaměřil na akademické knihovny a jejich inovaci, která je ovšem obtížná a komplikovaná, jelikož knihovny často dědí některé své charakteristiky od mateřské instituce, nebo jsou omezovány vnější kontrolou, vedením. Zároveň, v dnešní době, je inovace nutností a vědecké knihovny a knihovníci se musí změnit.<br /> <br /> Prostřednictvím odpovědí na dané otázky v rozhovoru se výzkum snaží zvýšit povědomí o důležitosti inovací v akademických knihovnách, identifikovat některé klíčové problémy a zároveň na ně upozornit vybrané skupině vysokoškolských knihovníků. <br /> <br /> Účastníci studie byli univerzitní knihovníci, vybraní z šesti různých vysokých škol, kde se knihovny lišily velikostí, procesem financování aj., a pomocí rozhovoru s každým zvlášť byli nashromážděny údaje. Proběhlo dohromady šest rozhovorů, přičemž jeden byl tváří v tvář osobně, dva pomocí videokonference, a zbylé tři pomocí hlasové konference. Rozhovor obsahoval celkem 11 otázek, kdy se vycházelo z otázek ohledně řízení filozofie a přes konkrétnější otázky o inovaci se došlo k závěru, kde se řešily budoucí role, služby a ohrožení knihovny.<br /> <br /> [http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008 Odkaz na článek]<br /> <br /> <br /> '''Evidence Based Library and Information Practice - Stephanie Schulte'''<br /> <br /> Tento výzkum měl za úkol zjistit, jak vysokou mají učitelé v UK informační gramotnost.<br /> <br /> Především šlo o kvalitativní studii s využitím smíšené metody, včetně rozhovorů - soustředěných na focus groups a on-line diskuzní fórum. <br /> Kvalitativní část studie proběhla v UK na 5 školských zařízeních od Skotska až po Wales. Studie probíhala v letech 2002 - 2003.<br /> Subjekty výzkumu se stali učitelé z mateřských, základních a středních škol, školní knihovníci, školní knihovnické systémy a zřizovatelé vzdělávacích institucí. <br /> <br /> Celkem bylo rozesláno 3899 dotazníků (3000 učitelů, 500 ředitelům, 250 školním knihovnám, 100 školským zřizovatelům, 49 školním knihovnickým systémům). Z učitelů zareagovalo 10,9%, z ředitelů 15,6%, z ostatních kategorií se odpovědělo 31,2% - 55% respondentů.<br /> <br /> Bylo dáno dohromady 28 rozhovorů respondentů a 4 focus groups (každá o 3-5 účastnících; celkem 15 lidí). Vše byli dobrovolníci z 5 různých vzdělávacích institucí. v rozhovorech bylo zastoupeno všech 5 institucí, ve focus groups pouze 4.<br /> <br /> 24 rozhovorů z 28 bylo nahráváno a posléze přepsáno a zanalyzováno pomocí QSR N4 Classic - softwarem na analýzu obsahu. Byla zaznamenána hlavně témata týkající se informační gramotnosti a vyhledávání informací.<br /> <br /> Pomocí on-line diskuzí bylo nasbíráno pouze 21 příspěvků. <br /> <br /> Zjistilo se, že učitelé se spoléhají pouze na velmi malý soubor zdrojů - kolegové, internet, noviny, zprávy, vše se točilo kolem jejich školy. Informační pracovníci byli málo zmiňování jako zdroj informací. Učitelé udávají jako důvod jejich omezeného vyhledávání nedostatek času. Proto je také jejich hlavním zdrojem informací internet, který je snadno dostupný, rychlý a vše jde v pohodlí z domova či kanceláře.<br /> Z pohledu učitelů z tohoto výzkumu knihovníci nevyšli zrovna přívětivě. Učitelé si stěžovali, že knihovny nejsou uzpůsobeny pro výzkum učitelů, ale pouze pro studenty. Knihovníci se brání tím, že na podporu výzkumu vyučujících nemají dostatek financí, a dále že učitelé neprojevili zájem o výzkumnou práci. <br /> <br /> Tato studie ukazuje značný potenciál školního knihovnictví a systémů na podporu této kultury prostřednictvím aktivního šíření výzkumu, poskytování přístupu k materiálům a vzdělávání v oblasti informační gramotnosti.<br /> <br /> [http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704 Odkaz na článek]<br /> <br /> <br /> '''The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges - Magdalini Vasileiou, Jennifer Rowley, Richard Hartley '''<br /> <br /> <br /> Tento výzkum se zabývá e-knihami v akademických knihovnách, jejich managementem, výběrem, katalogizací, financováním. <br /> Respondenti byli vybráni ze 7 akademických knihoven v UK a mezi vybranými byli manažeři, knihovníci, úředníci a koordinátoři e-zdrojů. Všichni byli ujištěni o anonymitě a zachování jejich důvěrnosti.<br /> <br /> Hlavní metodou výzkumu byly polostrukturované rozhovory s otevřenými otázkami, aby neomezovali odpovědi respondentů. Účelem bylo poskytnout takové prostředí, kde by tazatel a respondenti mohli diskutovat o tématu do hloubky. Otázky byly položeny tak, aby pokryly všechny fáze procesu řízení e-knih. Všechny otázky byly doplněny řadou výzev, které jsou nezbytné k zjištění klíčových témat spojených s každou fází.<br /> <br /> K usnadnění rozhovoru byla použita metoda karetní hra, kdy byla ke každé fázi vyrobena jedna karta, rozhovor poté probíhal podle určitých kroků: určení dotazované účasti na procesu řízení e-knih, popsat a analyzovat každý krok řízení, řazení karet do sekvence podle toho jak byli požádáni. <br /> <br /> Veškeré získané informace byly zaznamenány a přepsány. Byla provedena tematická analýza s cílem vytvořit souhrn klíčových etap a činností spojených s řízením e-knih v akademických knihovnách a identifikovat klíčové problémy a výzvy ve vývoji služeb e-knih.<br /> <br /> [http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005 Odkaz na článek]<br /> <br /> == Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br /> &lt;references/&gt;</div>

Kvesela https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kvalitativn%C3%AD_rozhovory_%E2%80%93_polostrukturovan%C3%A9_a_nestrukturovan%C3%A9&diff=24801 2012-10-09T23:40:38Z

<p>Kvesela: /* Příklady */</p> <hr /> <div>== Pracovní verze ==<br /> <br /> <br /> == Kvalitativní rozhovor ==<br /> <br /> '''Co je pro daný design výzkumu charakteristické?''' <br /> <br /> ''„Někteří metodologové chápou kvalitativní výzkum jako pouhý doplněk tradičních kvantitativních výzkumných strategií, jiní zase jako protipól nebo vyhraněnou výzkumnou pozici ve vztahu k jednotné, na přírodovědných základech postavené vědě.“''&lt;ref name=&quot;HENDL&quot;&gt;Kvalitativní výzkum. HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, 49 - 55. ISBN 80-7367-040-2&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> Později však získal kvalitativní přístup rovnocenné postavení. Glaser a Corbinová považují za kvalitativní výzkum takový, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických metod nebo jiných způsobů kvantifikace. Potíže s kvalitativním výzkumem je jeho velmi široké označení pro rozdílné přístupy. Kvalitativní výzkumník vybírá na začátku téma a určí základní otázky, které se můžou v průběhu výzkumu doplňovat nebo modifikovat. Tento typ výzkumu je proto považován za pružný.&lt;ref name=&quot;HENDL&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;br /&gt;<br /> Kvalitativní výzkum se provádí pomocí delšího a intenzivního kontaktu s jedincem či skupinou. Nejdůležitější techniky kvalitativního dotazování jsou: strukturovaný otevřený rozhovor, rozhovor s návodem, neformální rozhovor, fenomenologický rozhovor, narativní rozhovor, epizodické interview a skupinová diskuse.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> ''„Tyto přístupy odlišuje rozsah určenosti a standardizace pořadí otázek při dotazování, počet osob, které se zúčastní rozhovoru, forma informací, jež se při dotazování získají, i situace rozhovoru. Každý z nich má slabiny a přednosti a vyžaduje poněkud odlišnou přípravu.“''&lt;ref name=&quot;HENDL2&quot;&gt;HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''.Praha: Portál, 2005, s. 168 - 172. ISBN 80-7367-040-2&lt;/ref&gt; &lt;br /&gt; &lt;br /&gt;<br /> U kvalitativních rozhovorů jsou typy dat přepis z těchto rozhovorů, fotografie, audio a videozáznamy a osobní komentáře. Sběr dat tvoří naslouchání vyprávění, kladení otázek a získávání odpovědí. Dotazování probíhá formou rozhovorů (nestrukturované a polostrukturované), dotazníků (strukturované rozhovory), škál a testů. Tyto metody se mohou různě doplňovat nebo používat v kombinaci s jinými. Důležité je získání pravdivé odpovědi od respondenta. Rozhovor provádí pouze jedna jediná osoba, je důležité, aby se jednalo o odborníka a aby na začátku rozhovoru padly psychické bariéry. Důležitý je i způsob kladení otázek, otázky by měly být jasné, citlivé, neutrální a otevřené. Správná otázka dává dotazovanému možnost použít vlastní slova, bez toho aby mu byla vnucována nějaká odpověď. Dotazovaný musí vyjádřit svůj vlastní názor a pocit. Zároveň může samostatně navrhovat vztahy a souvislosti. Nikdy nepředkládáme (na rozdíl od strukturovaného rozhovoru) předem určené formulace odpovědí. ''„Vedení kvalitativního rozhovoru je umění i vědou zároveň. Vyžaduje dovednost, citlivost, koncentraci, interpersonální porozumění a disciplínu.“&lt;ref name=&quot;HENDL2&quot;&gt;&lt;/ref&gt; ''&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> U kvalitativního rozhovoru se mohou objevit tyto typy otázek: otázky o zkušenostech chování, o názorech a hodnotách, o pocitech, o znalostech, o vnímání a otázky demografické a kontextové. Otázky o zkušenostech nebo chování se týkají zpovídané osoby, jde o otázky typu: ''Kdybych byl neustále pohromadě se zpovídanou osobou, co bych viděl, že dělá?'' Otázky vztahující se k názorům nám objasňují, co si lidé myslí o světě, jaké mají cíle, záměry, touhy a hodnoty: ''Co si myslíte? Jaký je váš názor na…? Co byste si přál?'' Otázky vztahující se k pocitům se snaží poznat reakci lidí na jejich zkušenosti a prožitky. Získáváme emotivní odpovědi, na to co se stalo: ''Co tedy cítíte? '' Otázky ke znalostem mají objasnit, co subjekt zná, jde o fakta případu. Otázky týkající se vnímání zjišťují, co dotazovaný viděl nebo slyšel: ''Na co se vás vedou zeptal, když jste se s ním setkal?'' Otázky demografické a kontextové se týkají identifikace jedince (věk, vzdělání, plat, práce).&lt;ref name=&quot;HENDL2&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> Pro správné řazení otázek neexistují pravidla. Tazatel pouze musí dbát na to, aby jeho otázky byli srozumitelné a jasné, stejně tak se nesmí pokládat více otázek najednou. Pokud je rozhovor veden správně, tak tazatel i jeho partner cítí, že jde o dvoustrannou rovnocennou komunikaci. Pro udržení důvěry, by měl tazatel zpovídanému poskytnout příslušnou informaci o účelu otázky. Tazatel zároveň musí podněcovat respondenta, aby mu svěřoval další podrobnosti.&lt;ref name=&quot;HENDL2&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> ''„Zásady pro vedení interview:&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> 1) Zajišťujeme důkladnou přípravu a nácvik provedení rozhovoru.&lt;br /&gt;<br /> 2) Účel výzkumu určuje celý proces interview.&lt;br /&gt;<br /> 3) V interview máme vytvořit rámec, v němž se bude moci dotazovaný vyjadřovat pomocí svých vlastních termínů a svým vlastním stylem.&lt;br /&gt;<br /> 4) Vytváříme vztah vzájemné důvěry, vstřícnosti a zájmu. Jsme citliví k pohlaví, k věku a kulturním odlišnostem dotazovaného.&lt;br /&gt;<br /> 5) Při přípravě a provedení rozhovoru si uvědomujeme, že otázky v rozhovoru nejsou totožné s výzkumnými otázkami.&lt;br /&gt;<br /> 6) Otázky formulujeme jasným způsobem, kterému dotazovaný rozumí.&lt;br /&gt;<br /> 7) Klademe vždy jenom jednu otázku.&lt;br /&gt;<br /> 8) Otázky doplňujeme sondážními otázkami.&lt;br /&gt;<br /> 9) Dotazovanému dáváme jasně na vědomí, jaké informace požadujeme, proč jsou důležité a jak interview postupuje.&lt;br /&gt;<br /> 10) Nasloucháme pozorně a odpovídáme tak, aby dotazovaný poznal, že o něj máme zájem. Necháváme dotazovanému dostatek času na odpověď.<br /> &lt;br /&gt;11) Udržujeme si neutrální postoj k obsahu Sdělovaných dat. Sbíráme data, ale neposuzujeme osobu.&lt;br /&gt;<br /> 12) Jsme pozorní a citliví k tomu, jak je dotazovaný rozhovorem ovlivněn a jak odpovídá na různé otázky.&lt;br /&gt;<br /> 13) Zohledňujeme časové možnosti dotazovaného.&lt;br /&gt;<br /> 14) Jsme reflexivní, sebekriticky monitorujeme sami sebe.&lt;br /&gt;<br /> 15) Po rozhovoru kompletujeme a kontrolujeme své poznámky, jejich kvalitu a úplnost.“&lt;ref name=&quot;HENDL2&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;br /&gt;'' <br /> <br /> '''Jaké jsou nevýhody?'''<br /> <br /> Mezi nevýhody kvalitativních rozhovorů patří to, že jsou velice obtížné. Je proto nutné aby byly svěřovány pouze do rukou profesionálů. Občas vznikají potíže se zobecňováním výsledků. Analýza i sběr dat jsou časově náročné. Výsledky jsou snadno ovlivnitelné výzkumníkem a jeho osobními preferencemi.&lt;ref name=&quot;HENDL&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> '''Jaké jsou výhody?'''<br /> <br /> Dotazování je omezeno pouze na pracovnu výzkumníka, návratnost dotazníků je tedy velmi vysoká ne-li stoprocentní. Dobré porozumění zkušenosti a hloubkový popis případů.<br /> Umožňuje navrhovat teorie. Umožňuje studovat procesy. Hledá lokální příčinné souvislosti.&lt;ref name=&quot;HENDL&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Nestrukturovaný rozhovor ==<br /> <br /> Tato technika vznikala v antropologii a sociologii jako metoda, která zkoumá sociální realitu. Termín nestrukturovaný rozhovor se v literatuře často označuje jako rozhovor neformální, volný, hloubkový, nestandardizovaný a etnografický. Dotazování tohoto typu je charakteristické velkou mírou volnosti, která je dána také tím, že tazatel do rozhovoru nevstupuje s předem připravenými otázkami a hypotézami. Otázky jsou naopak přirozeně vytvářeny až na základě vyprávění respondenta.&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M.'' Applications of social research methods to questions in information and library science''. Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039&lt;/ref&gt; Povaha celého rozhovoru zajišťuje určitou míru spontaneity výpovědí respondenta, které přinášejí hlubinné údaje o něm samém a dobře odrážejí jeho osobnost. ''„Neformální rozhovor se spoléhá na spontánní generování otázek v přirozeném průběhu interakce (např. během zúčastněného pozorování v terénu). Informátor si přitom ani nemusí uvědomit, že jde o explorační rozhovor.“&lt;ref name=&quot;HENDL3&quot;&gt;HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, s. 175. ISBN 80-7367-040-2&lt;/ref&gt; '' <br /> Nestrukturovaný rozhovor je nejvíce využitelný v případě, že chceme hloubkově porozumět určitému jevu v určitém kulturním prostředí.&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Role tazatele'''<br /> <br /> Při provádění výzkumu za pomoci nestrukturovaného rozhovoru jsou na tazatele kladeny poměrně velké nároky. Tuto roli by měl vykonávat vyškolený a zkušený profesionál s určitou mírou důvěryhodnosti, vstřícnosti a empatie. <br /> Úspěch celého rozhovoru spočívá především v jeho schopnosti generovat patřičné otázky v závislosti na kontextu a určovat vývoj konverzace směrem, který je pro něj žádoucí. Tazatel se tak z velké části podílí na konečné podobě rozhovoru. Během takovýchto rozhovorů tazatel více poslouchá a přemýšlí, než mluví.&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Výhody a nevýhody''' <br /> <br /> Výhoda nestrukturovaného rozhovoru spočívá v jeho konverzační povaze, která tazateli umožňuje zohledňovat a vnímat individuální rozdíly a změny situace.&lt;ref name=&quot;HENDL3&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Účinky, které má tazatel na celkovou podobu výsledného rozhovoru se projevují více, než je tomu například u strukturovaného nebo polostrukturovaného rozhovoru. Otázky na respondenta mohou být individualizované, aby došlo k hloubkové komunikaci a důkladnému prozkoumání tématu. Právě díky této velké individualizaci může být délka trvání rozhovoru mnohem delší, než je tomu u jeho strukturovaných a polostrukturovaných protějšků. Výhodou tohoto rozhovoru může být to, že na sběr dat je kladen osobní důraz. <br /> <br /> Provádění výzkumu za pomocí neformálního rozhovoru je časově náročné a vyžaduje usilovnou práci. Výzkumníkovi může trvat nějakou dobu, než si získá důvěru svého respondenta. Na rozdíl od jiných metod výzkumu není rozhovor anonymní.&lt;ref name=&quot;Beck&quot;&gt;Interviews and Focus Groups. BECK, Susan E. a Kate MANUEL. ''Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals''. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. s. 79. ISBN 9781555705916.&lt;/ref&gt; <br /> Nejenom sběru dat a získávání informací musí výzkumník věnovat hodně času, ale také následnému utřídění dat a analýze vzniklého text.&lt;ref name=&quot;HENDL3&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Jak vést nestrukturovaný rozhovor'''<br /> <br /> <br /> Oficiální návod na to jak vést nestrukturovaný rozhovor neexistuje. Mnoho výzkumníků se v praxi řídí následujícími kroky (Fontana &amp; Frey, 2005; Punch, 1998): <br /> &lt;br&gt;1. Proniknutí do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Zvláště v případě, že nejsou zcela zasvěceni do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Výzkumník by měl vzít také v úvahu možné politické, právní a byrokratické bariéry, které mohou během rozhovoru vyvstat (Lofland et al., 2006)&lt;br /&gt;<br /> &lt;br&gt;2. Porozumění a přizpůsobení se jazyku a kultuře dotazovaných. Hlavním cílem je porozumění lidským zkušenostem z pohledu respondentů.&lt;br /&gt;<br /> &lt;br&gt;3. Rozhodnutí, jak budou výzkumníci prezentovat sami sebe. Tato sebe-reprezentace závisí na kontextu, ve kterém se nachází. Ve všech případech se však tazatel stylizuje do role „žáka“ a snaží se na sociální realitu nahlížet z pohledu respondenta.&lt;br /&gt;<br /> &lt;br&gt;4. Objevení respondenta. Respondent neboli informant bude zasvěcená osoba, která bude ochotna s vámi mluvit. Zároveň by měl být dostatečně vzdělaný, aby mohl provádět a interpretovat pro vás neznámý jazyk a kulturu.&lt;br /&gt; <br /> &lt;br&gt;5. Získání důvěry a vybudování vztahu s respondentem jsou důležité prvky vedoucí k úspěšnému rozhovoru. Pouze na základě důvěryhodného a harmonického vztahu je respondent ochoten sdílet své zkušenosti, zvláště v případě, že předmětem konverzace je citlivé téma.&lt;br /&gt;<br /> &lt;br&gt;6. Získání dat. Tradiční metodou sběru dat při rozhovoru je tvorba poznámek. Avšak v případě nestrukturovaného rozhovoru se spíše jedná o rušivý prvek, který narušuje přirozený běh konverzace. Vhodnější forma je tudíž audiozáznam.&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Příklady ==<br /> '''Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives – Ronald C. Jantz'''<br /> - (Library &amp; Information Science Research , volume 34, issue 1, January 2012, pages 3-12)&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> V dnešní postmoderní společnosti, která se rychle mění, je jen málo organizací, které stíhají reagovat. Tento výzkum se zaměřil na akademické knihovny a jejich inovaci, která je ovšem obtížná a komplikovaná, jelikož knihovny často dědí některé své charakteristiky od mateřské instituce, nebo jsou omezovány vnější kontrolou, vedením. Zároveň, v dnešní době, je inovace nutností a vědecké knihovny a knihovníci se musí změnit.<br /> <br /> Prostřednictvím odpovědí na dané otázky v rozhovoru se výzkum snaží zvýšit povědomí o důležitosti inovací v akademických knihovnách, identifikovat některé klíčové problémy a zároveň na ně upozornit vybrané skupině vysokoškolských knihovníků. <br /> <br /> Účastníci studie byli univerzitní knihovníci, vybraní z šesti různých vysokých škol, kde se knihovny lišily velikostí, procesem financování aj., a pomocí rozhovoru s každým zvlášť byli nashromážděny údaje. Proběhlo dohromady šest rozhovorů, přičemž jeden byl tváří v tvář osobně, dva pomocí videokonference, a zbylé tři pomocí hlasové konference. Rozhovor obsahoval celkem 11 otázek, kdy se vycházelo z otázek ohledně řízení filozofie a přes konkrétnější otázky o inovaci se došlo k závěru, kde se řešily budoucí role, služby a ohrožení knihovny.<br /> <br /> [http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008 Odkaz na článek]<br /> <br /> == Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br /> &lt;references/&gt;</div>

Kvesela https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kvalitativn%C3%AD_rozhovory_%E2%80%93_polostrukturovan%C3%A9_a_nestrukturovan%C3%A9&diff=24800 2012-10-09T23:39:32Z

<p>Kvesela: </p> <hr /> <div>== Pracovní verze ==<br /> <br /> <br /> == Kvalitativní rozhovor ==<br /> <br /> '''Co je pro daný design výzkumu charakteristické?''' <br /> <br /> ''„Někteří metodologové chápou kvalitativní výzkum jako pouhý doplněk tradičních kvantitativních výzkumných strategií, jiní zase jako protipól nebo vyhraněnou výzkumnou pozici ve vztahu k jednotné, na přírodovědných základech postavené vědě.“''&lt;ref name=&quot;HENDL&quot;&gt;Kvalitativní výzkum. HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, 49 - 55. ISBN 80-7367-040-2&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> Později však získal kvalitativní přístup rovnocenné postavení. Glaser a Corbinová považují za kvalitativní výzkum takový, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických metod nebo jiných způsobů kvantifikace. Potíže s kvalitativním výzkumem je jeho velmi široké označení pro rozdílné přístupy. Kvalitativní výzkumník vybírá na začátku téma a určí základní otázky, které se můžou v průběhu výzkumu doplňovat nebo modifikovat. Tento typ výzkumu je proto považován za pružný.&lt;ref name=&quot;HENDL&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;br /&gt;<br /> Kvalitativní výzkum se provádí pomocí delšího a intenzivního kontaktu s jedincem či skupinou. Nejdůležitější techniky kvalitativního dotazování jsou: strukturovaný otevřený rozhovor, rozhovor s návodem, neformální rozhovor, fenomenologický rozhovor, narativní rozhovor, epizodické interview a skupinová diskuse.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> ''„Tyto přístupy odlišuje rozsah určenosti a standardizace pořadí otázek při dotazování, počet osob, které se zúčastní rozhovoru, forma informací, jež se při dotazování získají, i situace rozhovoru. Každý z nich má slabiny a přednosti a vyžaduje poněkud odlišnou přípravu.“''&lt;ref name=&quot;HENDL2&quot;&gt;HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''.Praha: Portál, 2005, s. 168 - 172. ISBN 80-7367-040-2&lt;/ref&gt; &lt;br /&gt; &lt;br /&gt;<br /> U kvalitativních rozhovorů jsou typy dat přepis z těchto rozhovorů, fotografie, audio a videozáznamy a osobní komentáře. Sběr dat tvoří naslouchání vyprávění, kladení otázek a získávání odpovědí. Dotazování probíhá formou rozhovorů (nestrukturované a polostrukturované), dotazníků (strukturované rozhovory), škál a testů. Tyto metody se mohou různě doplňovat nebo používat v kombinaci s jinými. Důležité je získání pravdivé odpovědi od respondenta. Rozhovor provádí pouze jedna jediná osoba, je důležité, aby se jednalo o odborníka a aby na začátku rozhovoru padly psychické bariéry. Důležitý je i způsob kladení otázek, otázky by měly být jasné, citlivé, neutrální a otevřené. Správná otázka dává dotazovanému možnost použít vlastní slova, bez toho aby mu byla vnucována nějaká odpověď. Dotazovaný musí vyjádřit svůj vlastní názor a pocit. Zároveň může samostatně navrhovat vztahy a souvislosti. Nikdy nepředkládáme (na rozdíl od strukturovaného rozhovoru) předem určené formulace odpovědí. ''„Vedení kvalitativního rozhovoru je umění i vědou zároveň. Vyžaduje dovednost, citlivost, koncentraci, interpersonální porozumění a disciplínu.“&lt;ref name=&quot;HENDL2&quot;&gt;&lt;/ref&gt; ''&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> U kvalitativního rozhovoru se mohou objevit tyto typy otázek: otázky o zkušenostech chování, o názorech a hodnotách, o pocitech, o znalostech, o vnímání a otázky demografické a kontextové. Otázky o zkušenostech nebo chování se týkají zpovídané osoby, jde o otázky typu: ''Kdybych byl neustále pohromadě se zpovídanou osobou, co bych viděl, že dělá?'' Otázky vztahující se k názorům nám objasňují, co si lidé myslí o světě, jaké mají cíle, záměry, touhy a hodnoty: ''Co si myslíte? Jaký je váš názor na…? Co byste si přál?'' Otázky vztahující se k pocitům se snaží poznat reakci lidí na jejich zkušenosti a prožitky. Získáváme emotivní odpovědi, na to co se stalo: ''Co tedy cítíte? '' Otázky ke znalostem mají objasnit, co subjekt zná, jde o fakta případu. Otázky týkající se vnímání zjišťují, co dotazovaný viděl nebo slyšel: ''Na co se vás vedou zeptal, když jste se s ním setkal?'' Otázky demografické a kontextové se týkají identifikace jedince (věk, vzdělání, plat, práce).&lt;ref name=&quot;HENDL2&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> Pro správné řazení otázek neexistují pravidla. Tazatel pouze musí dbát na to, aby jeho otázky byli srozumitelné a jasné, stejně tak se nesmí pokládat více otázek najednou. Pokud je rozhovor veden správně, tak tazatel i jeho partner cítí, že jde o dvoustrannou rovnocennou komunikaci. Pro udržení důvěry, by měl tazatel zpovídanému poskytnout příslušnou informaci o účelu otázky. Tazatel zároveň musí podněcovat respondenta, aby mu svěřoval další podrobnosti.&lt;ref name=&quot;HENDL2&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> ''„Zásady pro vedení interview:&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> 1) Zajišťujeme důkladnou přípravu a nácvik provedení rozhovoru.&lt;br /&gt;<br /> 2) Účel výzkumu určuje celý proces interview.&lt;br /&gt;<br /> 3) V interview máme vytvořit rámec, v němž se bude moci dotazovaný vyjadřovat pomocí svých vlastních termínů a svým vlastním stylem.&lt;br /&gt;<br /> 4) Vytváříme vztah vzájemné důvěry, vstřícnosti a zájmu. Jsme citliví k pohlaví, k věku a kulturním odlišnostem dotazovaného.&lt;br /&gt;<br /> 5) Při přípravě a provedení rozhovoru si uvědomujeme, že otázky v rozhovoru nejsou totožné s výzkumnými otázkami.&lt;br /&gt;<br /> 6) Otázky formulujeme jasným způsobem, kterému dotazovaný rozumí.&lt;br /&gt;<br /> 7) Klademe vždy jenom jednu otázku.&lt;br /&gt;<br /> 8) Otázky doplňujeme sondážními otázkami.&lt;br /&gt;<br /> 9) Dotazovanému dáváme jasně na vědomí, jaké informace požadujeme, proč jsou důležité a jak interview postupuje.&lt;br /&gt;<br /> 10) Nasloucháme pozorně a odpovídáme tak, aby dotazovaný poznal, že o něj máme zájem. Necháváme dotazovanému dostatek času na odpověď.<br /> &lt;br /&gt;11) Udržujeme si neutrální postoj k obsahu Sdělovaných dat. Sbíráme data, ale neposuzujeme osobu.&lt;br /&gt;<br /> 12) Jsme pozorní a citliví k tomu, jak je dotazovaný rozhovorem ovlivněn a jak odpovídá na různé otázky.&lt;br /&gt;<br /> 13) Zohledňujeme časové možnosti dotazovaného.&lt;br /&gt;<br /> 14) Jsme reflexivní, sebekriticky monitorujeme sami sebe.&lt;br /&gt;<br /> 15) Po rozhovoru kompletujeme a kontrolujeme své poznámky, jejich kvalitu a úplnost.“&lt;ref name=&quot;HENDL2&quot;&gt;&lt;/ref&gt; &lt;br /&gt;'' <br /> <br /> '''Jaké jsou nevýhody?'''<br /> <br /> Mezi nevýhody kvalitativních rozhovorů patří to, že jsou velice obtížné. Je proto nutné aby byly svěřovány pouze do rukou profesionálů. Občas vznikají potíže se zobecňováním výsledků. Analýza i sběr dat jsou časově náročné. Výsledky jsou snadno ovlivnitelné výzkumníkem a jeho osobními preferencemi.&lt;ref name=&quot;HENDL&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> '''Jaké jsou výhody?'''<br /> <br /> Dotazování je omezeno pouze na pracovnu výzkumníka, návratnost dotazníků je tedy velmi vysoká ne-li stoprocentní. Dobré porozumění zkušenosti a hloubkový popis případů.<br /> Umožňuje navrhovat teorie. Umožňuje studovat procesy. Hledá lokální příčinné souvislosti.&lt;ref name=&quot;HENDL&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Nestrukturovaný rozhovor ==<br /> <br /> Tato technika vznikala v antropologii a sociologii jako metoda, která zkoumá sociální realitu. Termín nestrukturovaný rozhovor se v literatuře často označuje jako rozhovor neformální, volný, hloubkový, nestandardizovaný a etnografický. Dotazování tohoto typu je charakteristické velkou mírou volnosti, která je dána také tím, že tazatel do rozhovoru nevstupuje s předem připravenými otázkami a hypotézami. Otázky jsou naopak přirozeně vytvářeny až na základě vyprávění respondenta.&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M.'' Applications of social research methods to questions in information and library science''. Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039&lt;/ref&gt; Povaha celého rozhovoru zajišťuje určitou míru spontaneity výpovědí respondenta, které přinášejí hlubinné údaje o něm samém a dobře odrážejí jeho osobnost. ''„Neformální rozhovor se spoléhá na spontánní generování otázek v přirozeném průběhu interakce (např. během zúčastněného pozorování v terénu). Informátor si přitom ani nemusí uvědomit, že jde o explorační rozhovor.“&lt;ref name=&quot;HENDL3&quot;&gt;HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, s. 175. ISBN 80-7367-040-2&lt;/ref&gt; '' <br /> Nestrukturovaný rozhovor je nejvíce využitelný v případě, že chceme hloubkově porozumět určitému jevu v určitém kulturním prostředí.&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Role tazatele'''<br /> <br /> Při provádění výzkumu za pomoci nestrukturovaného rozhovoru jsou na tazatele kladeny poměrně velké nároky. Tuto roli by měl vykonávat vyškolený a zkušený profesionál s určitou mírou důvěryhodnosti, vstřícnosti a empatie. <br /> Úspěch celého rozhovoru spočívá především v jeho schopnosti generovat patřičné otázky v závislosti na kontextu a určovat vývoj konverzace směrem, který je pro něj žádoucí. Tazatel se tak z velké části podílí na konečné podobě rozhovoru. Během takovýchto rozhovorů tazatel více poslouchá a přemýšlí, než mluví.&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Výhody a nevýhody''' <br /> <br /> Výhoda nestrukturovaného rozhovoru spočívá v jeho konverzační povaze, která tazateli umožňuje zohledňovat a vnímat individuální rozdíly a změny situace.&lt;ref name=&quot;HENDL3&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Účinky, které má tazatel na celkovou podobu výsledného rozhovoru se projevují více, než je tomu například u strukturovaného nebo polostrukturovaného rozhovoru. Otázky na respondenta mohou být individualizované, aby došlo k hloubkové komunikaci a důkladnému prozkoumání tématu. Právě díky této velké individualizaci může být délka trvání rozhovoru mnohem delší, než je tomu u jeho strukturovaných a polostrukturovaných protějšků. Výhodou tohoto rozhovoru může být to, že na sběr dat je kladen osobní důraz. <br /> <br /> Provádění výzkumu za pomocí neformálního rozhovoru je časově náročné a vyžaduje usilovnou práci. Výzkumníkovi může trvat nějakou dobu, než si získá důvěru svého respondenta. Na rozdíl od jiných metod výzkumu není rozhovor anonymní.&lt;ref name=&quot;Beck&quot;&gt;Interviews and Focus Groups. BECK, Susan E. a Kate MANUEL. ''Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals''. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. s. 79. ISBN 9781555705916.&lt;/ref&gt; <br /> Nejenom sběru dat a získávání informací musí výzkumník věnovat hodně času, ale také následnému utřídění dat a analýze vzniklého text.&lt;ref name=&quot;HENDL3&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Jak vést nestrukturovaný rozhovor'''<br /> <br /> <br /> Oficiální návod na to jak vést nestrukturovaný rozhovor neexistuje. Mnoho výzkumníků se v praxi řídí následujícími kroky (Fontana &amp; Frey, 2005; Punch, 1998): <br /> &lt;br&gt;1. Proniknutí do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Zvláště v případě, že nejsou zcela zasvěceni do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Výzkumník by měl vzít také v úvahu možné politické, právní a byrokratické bariéry, které mohou během rozhovoru vyvstat (Lofland et al., 2006)&lt;br /&gt;<br /> &lt;br&gt;2. Porozumění a přizpůsobení se jazyku a kultuře dotazovaných. Hlavním cílem je porozumění lidským zkušenostem z pohledu respondentů.&lt;br /&gt;<br /> &lt;br&gt;3. Rozhodnutí, jak budou výzkumníci prezentovat sami sebe. Tato sebe-reprezentace závisí na kontextu, ve kterém se nachází. Ve všech případech se však tazatel stylizuje do role „žáka“ a snaží se na sociální realitu nahlížet z pohledu respondenta.&lt;br /&gt;<br /> &lt;br&gt;4. Objevení respondenta. Respondent neboli informant bude zasvěcená osoba, která bude ochotna s vámi mluvit. Zároveň by měl být dostatečně vzdělaný, aby mohl provádět a interpretovat pro vás neznámý jazyk a kulturu.&lt;br /&gt; <br /> &lt;br&gt;5. Získání důvěry a vybudování vztahu s respondentem jsou důležité prvky vedoucí k úspěšnému rozhovoru. Pouze na základě důvěryhodného a harmonického vztahu je respondent ochoten sdílet své zkušenosti, zvláště v případě, že předmětem konverzace je citlivé téma.&lt;br /&gt;<br /> &lt;br&gt;6. Získání dat. Tradiční metodou sběru dat při rozhovoru je tvorba poznámek. Avšak v případě nestrukturovaného rozhovoru se spíše jedná o rušivý prvek, který narušuje přirozený běh konverzace. Vhodnější forma je tudíž audiozáznam.&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Příklady ==<br /> '''Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives – Ronald C. Jantz'''<br /> - (Library &amp; Information Science Research , volume 34, issue 1, January 2012, pages 3-12)&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> V dnešní postmoderní společnosti, která se rychle mění, je jen málo organizací, které stíhají reagovat. Tento výzkum se zaměřil na akademické knihovny a jejich inovaci, která je ovšem obtížná a komplikovaná, jelikož knihovny často dědí některé své charakteristiky od mateřské instituce, nebo jsou omezovány vnější kontrolou, vedením. Zároveň, v dnešní době, je inovace nutností a vědecké knihovny a knihovníci se musí změnit.<br /> <br /> Prostřednictvím odpovědí na dané otázky v rozhovoru se výzkum snaží zvýšit povědomí o důležitosti inovací v akademických knihovnách, identifikovat některé klíčové problémy a zároveň na ně upozornit vybrané skupině vysokoškolských knihovníků. <br /> <br /> Účastníci studie byli univerzitní knihovníci, vybraní z šesti různých vysokých škol, kde se knihovny lišili velikostí, procesem financování aj., a pomocí rozhovoru s každým zvlášť byli nashromážděny údaje. Proběhlo dohromady šest rozhovorů, přičemž jeden byl tváří v tvář osobně, dva pomocí videokonference, a zbylé tři pomocí hlasové konference. Rozhovor obsahoval celkem 11 otázek, kdy se vycházelo z otázek ohledně řízení filozofie a přes konkrétnější otázky o inovaci se došlo k závěru, kde se řešily budoucí role, služby a ohrožení knihovny.<br /> <br /> [http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008 Odkaz na článek]<br /> <br /> == Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br /> &lt;references/&gt;</div>

Kvesela https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&diff=24768 2012-10-09T18:46:41Z

<p>Kvesela: </p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> ==Požadavky na hesla==<br /> * minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)<br /> * heslo ve slovníku představuje definování významu hesla<br /> * obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena<br /> * klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * s výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na již zpracovaná hesla, která budou v textu zmíněna<br /> * heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu<br /> * u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené); s výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou<br /> <br /> Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).<br /> <br /> Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br /> <br /> Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br /> <br /> ==Postup při tvorbě hesla==<br /> # na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br /> # pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br /> # pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br /> # kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br /> # heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br /> <br /> V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br /> <br /> HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 13. PROSINCE 2012. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. LEDNA 2013.<br /> <br /> == Blok expertů - Vzor ==<br /> * [[grooming]] - Pavla Kovářová<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> <br /> ---<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2012==<br /> <br /> ===Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou===<br /> * [[Bankovnípoplatky.com]]<br /> * [[certifikát]]<br /> * [[data]]<br /> * [[digitální trezor]]<br /> * [[elektronický výpis]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[e-mailová notifikace]]<br /> * [[Hub]] (pracovní prostor)<br /> * [[Internetbanking]] - Iveta Jansová<br /> * [[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum)<br /> * [[Kasa.cz]]<br /> * [[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[mobilní platba]]<br /> * [[mobilní web]]<br /> * [[morálka]] - Martina Sochorová<br /> * [[Nápad roku]] (soutěž Vodafone)<br /> * [[Patria.cz]]<br /> * [[programování]]<br /> * [[server]]<br /> * [[smlouva]]<br /> * [[správa financí]]<br /> * [[SSL]] (Secure Sockets Layer) <br /> * [[šifrování]]<br /> * [[vyhláška]]<br /> * [[Zlatá koruna]] (soutěž)<br /> <br /> ===Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV===<br /> * [[ECLA]] (The European Classification System)<br /> * [[Espacenet]]<br /> * [[klíčové slovo]]<br /> * [[Locarnská dohoda]] o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů - Veronika Víšková<br /> * [[Niceské třídění]]<br /> * [[objev]]<br /> * [[OHIM]] (The Office of Harmonization for the Internal Market) - Lada Kadaníková<br /> * [[ochranná známka]] - Veronika Chromá<br /> * [[patentový spis]]<br /> * [[průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová<br /> * [[průmyslový vzor]] - Katrin Kalay<br /> * [[předmět průmyslových práv]]<br /> * [[Rejstřík ochranných známek]]<br /> * [[rešerše]] - zpracováno dříve<br /> * [[Smlouva o patentové spolupráci]] - Kateřina Veselá<br /> * [[U.S. Patent Classification System]]<br /> * [[ÚPV]] (Úřad průmyslového vlastnictví) - Jana Pacáková<br /> * [[užitný vzor]] - Lada Ambrožová<br /> * [[vědecká teorie]]<br /> * [[Vídeňská dohoda]]<br /> <br /> ===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===<br /> <br /> ===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===<br /> <br /> ===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===<br /> <br /> ===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===<br /> <br /> ===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===<br /> <br /> ===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===<br /> <br /> ===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===<br /> <br /> ===Vít Šisler: Výukové hry (bude upřesněno)===<br /> <br /> ===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===<br /> <br /> ===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===<br /> <br /> ==Blok expertů - JARO 2012==<br /> <br /> ===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br /> * [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br /> * [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br /> * [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br /> * [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br /> * [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br /> * [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br /> * [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br /> * [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br /> * [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> * [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br /> <br /> === Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br /> <br /> *[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br /> *[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br /> *[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br /> *[[MARC21]] - Michal Klajban<br /> *[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br /> *[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br /> *[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br /> *[[ALTO]] - Jan Karlík<br /> *[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br /> *[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha<br /> *[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br /> *[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br /> *[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková<br /> <br /> ===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br /> * [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br /> * [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br /> * [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br /> * [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br /> * [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br /> * [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br /> * [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br /> * [[školská reforma]] - Jana Slaná<br /> * [[rámcové vzdělávací programy]] <br /> * [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br /> <br /> ===Martin Bastl: Netwar===<br /> * [[netwar]] - Julie Haladová<br /> * [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br /> * [[kracking]] - Petra Němcová<br /> * [[phreaking]] - Edita Hečová<br /> * [[phishing]] - Martin Chalupa<br /> * [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br /> * [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br /> * [[FloodNet]] - Roman Novotný<br /> * [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br /> * [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br /> * [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br /> * [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br /> * [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br /> * [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Informační válka]] - Jiří Beran<br /> * [[Malware]] - Michal Létal<br /> <br /> ===Petr Přidal: Georeferencer===<br /> * [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br /> * [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br /> <br /> ===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br /> * [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br /> * [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br /> * [[obsahová strategie]] (content strategy)<br /> * [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br /> * [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br /> * [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br /> * [[JavaScript]] - Jan Karlík<br /> * [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs<br /> * [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[webová typografie]] - Daniela Králová<br /> * [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br /> * [[UX designer]]<br /> * [[UX design]] - Anna Kultová<br /> * [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br /> * [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br /> * [[Gamifikace]] - Jaromír Červený<br /> <br /> === Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br /> * [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br /> * [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br /> * [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br /> * [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br /> * [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br /> * [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br /> * [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br /> * [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br /> * [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt<br /> <br /> === Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br /> * [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br /> * [[Software Studies]] - Martina Volavková<br /> * [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br /> * [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br /> * [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br /> * [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br /> * [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka<br /> <br /> ===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br /> * [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br /> * [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br /> * [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler<br /> * [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> === Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br /> * [[mHealth]] - Jan Hrabal<br /> * [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br /> * [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br /> * [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br /> * [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br /> * [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák<br /> * [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br /> * [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br /> * [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek<br /> * [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[SignWriting]] - Alena Paulusová<br /> <br /> === Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br /> * [[TED]] - Michal Klajban<br /> * [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br /> * [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br /> <br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2011==<br /> <br /> ===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br /> * [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br /> * [[City identity]] - Drahomír Hájek<br /> * [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br /> * [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> ===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br /> * [[user experience]] - Jakub Procházka<br /> * [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br /> * [[UX designer]] - Simona Střalková<br /> * [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br /> * [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br /> * [[design služeb]] - Marie Štouračová<br /> * [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br /> * [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br /> * [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br /> <br /> ===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br /> * [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br /> * [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br /> * [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br /> <br /> ===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br /> * [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br /> * [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br /> * [[Brand]] <br /> * [[Font]] - Andrea Szászová<br /> * [[Typografie]] -Lucie Górecká<br /> * [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br /> * [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br /> <br /> ===Michal Juhás: Bookfan===<br /> * [[StartUp]] - Petr Maňásek<br /> * [[Facebook]]<br /> * [[Business plan]] - Michaela Kočová<br /> * [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br /> * [[Angel investor]] - Ester Březinová<br /> * [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br /> * [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Online komunita]] - Eva Durnová<br /> <br /> ===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br /> * [[korpus]] - Petr Fiala<br /> * [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br /> * [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br /> * [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br /> * [[syntax]] - Alena Brožová<br /> * [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br /> * [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br /> * [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br /> <br /> ===Josef Průša: Open source hardware===<br /> * [[open source hardware]] - Daniela Králová<br /> * [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br /> * [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br /> * [[OpenCores]] - Martin Mašek<br /> * [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br /> * [[Arduino]] - Julie Haladová<br /> * [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br /> * [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[3D skener]] - Katarína Hečková<br /> * [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br /> <br /> ===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br /> <br /> *[[BTS]] - Martina Snozová<br /> *[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[IP adresa]] - Martina Snozová<br /> *[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br /> *[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br /> *[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br /> *[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br /> *[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br /> *[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br /> *[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br /> *[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br /> <br /> ===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br /> *[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br /> *[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br /> *[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br /> *[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br /> *[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br /> *[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br /> *[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br /> *[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br /> <br /> ===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br /> *[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br /> *[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br /> *[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br /> *[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br /> *[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br /> <br /> ===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br /> *[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br /> *[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br /> *[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br /> *[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br /> * [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2011==<br /> ===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br /> * [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br /> * [[gesto]]- Marta Konířová<br /> * [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br /> * [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br /> * [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br /> * [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br /> * [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br /> * [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br /> * [[Google Squared]] - Alena Brožová<br /> * [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br /> * [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br /> * [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br /> * [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br /> * [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br /> * [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br /> * [[tablet PC]] - Jan Růžička<br /> * [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br /> * [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br /> * [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br /> <br /> ===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br /> * [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br /> * [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br /> * [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br /> * [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br /> * [[geolokace]] <br /> * [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br /> * [[hashtag]] - Iveta Jansová<br /> * [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br /> * [[infografika]] - Irena Hodžová<br /> * [[inovace]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br /> * [[newsletter]]- Markéta Novotná<br /> * [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br /> * [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[statistika]] - Marie Vlčková<br /> * [[storytelling]] - Marie Packová<br /> <br /> ===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br /> * [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br /> * [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br /> * [[brand]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br /> * [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br /> * [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br /> * [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br /> * [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br /> * [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[licence]]- Marie Packová<br /> * [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br /> * [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br /> * [[Napster]] - Igor Hlaváč<br /> * [[oligopol]] - Lenka Matušková<br /> * [[patent]] - Markéta Novotná<br /> * [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[States' Rights]] - Anna Kultová<br /> * [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br /> * [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br /> * [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br /> <br /> ===Open Access===<br /> * [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br /> * [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br /> * [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br /> * [[Dspace]] - Petra Besperátová<br /> * [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br /> * [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br /> * [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br /> * [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br /> * [[plagiát]] - Katarína Hečková<br /> * [[preprint]]- Dalibor Bláha<br /> * [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[repozitář]] - Martina Snozová<br /> * [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br /> * [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br /> <br /> ===Pirátství dnes i kdysi===<br /> * [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br /> * [[kniha]] - Martina Sochorová<br /> * [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br /> * [[kopie]] - Edita Hečová<br /> * [[litografie]] - Marta Janošová<br /> * [[MP3]] - Emil Budín<br /> * [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br /> * [[průmysl]] - Daniel Šváb<br /> * [[revoluce]] - Monika Machovská <br /> * [[software]]- Veronika Svobodová<br /> * [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br /> * [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[vynález]] - Marcela Střelcová<br /> * [[zákon]] - Dominika Fromelová<br /> * [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br /> <br /> ===Národní digitální knihovna===<br /> * [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br /> * [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br /> * [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br /> * [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br /> * [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br /> * [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[MARC21]] - <br /> * [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[METS]] - Martina Snížková<br /> * [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br /> * [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br /> * [[PDF]] - Petr Fiala<br /> * [[personalizace]] - Anna Kultová<br /> * [[robotický skener]] - Eva Durnová<br /> * [[rukopis]] - Simona Střalková<br /> * [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br /> * [[TIFF]] - Petr Fiala<br /> * [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br /> * [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br /> * [[workflow]] - Dagmar Šiková<br /> <br /> ===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br /> * [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br /> * [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br /> * [[editor]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br /> * [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br /> * [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br /> <br /> ===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br /> * [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br /> * [[citační etika]]- Julie Haladová<br /> * [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[generace X]] - Antonín Pokorný<br /> * [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[hardware]] - Veronika Krausová<br /> * [[referenční služby]] - Filip Kocián<br /> * [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br /> * [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br /> <br /> ===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br /> * [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[cracker]] - Michal Kunrt<br /> * [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br /> * [[gambler]] - Michaela Bočánová<br /> * [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br /> * [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br /> * [[hacker]] - Jonáš Kopp <br /> * [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br /> * [[informační smog]] - Milan Říha<br /> * [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br /> * [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br /> * [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br /> * [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br /> * [[netholismus]] - Kamila Burdová<br /> * [[netománie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br /> * [[outsourcing]]- Marie Indráková<br /> * [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br /> * [[Stuxnet]] - Josef Kos<br /> * [[závislost]] - Hana Nováková<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2010==<br /> ===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br /> * [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br /> * [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br /> * [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br /> * [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br /> * [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br /> * [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br /> * [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br /> * [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br /> * [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br /> * [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br /> * [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br /> * [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br /> * [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br /> <br /> ===Makrosvět mikrokampaní===<br /> * [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br /> * [[banner]] - Simona Chudobová<br /> * [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br /> * [[e-business]] - Anna Kultová<br /> * [[e-komerce]] - Anna Kultová<br /> * [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br /> * [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br /> * [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br /> * [[GSM]] - Milan Spisar<br /> * [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[kreativita]] - Lenka Fatková<br /> * [[mailing list]]- Věra Motyčková<br /> * [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br /> * [[nová média]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br /> * [[propagace]] - Karolína Žáková<br /> * [[reklama]] - Anna Mikulášková<br /> * [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br /> * [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br /> * [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br /> * [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br /> * [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br /> * [[ZOOT]] - Petr Manasek<br /> <br /> ===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br /> * [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br /> * [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br /> * [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[etika]]- Kamila Brablíková<br /> * [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br /> * [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br /> * [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br /> * [[konvergence]] - Martina Snížková<br /> * [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br /> * [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br /> * [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br /> * [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br /> * [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br /> * [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[případová studie]] - Jana Chlanová<br /> * [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br /> * [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br /> * [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br /> * [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[výukové metody]] - Věra Adámková<br /> * [[výzkum]] - Renata Valentová<br /> * [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br /> <br /> ===Ženy v IT===<br /> * [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br /> * [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br /> * [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br /> * [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br /> * [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br /> * [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br /> * [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br /> * [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br /> * [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br /> * [[manažer]] - Renata Valentová<br /> * [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br /> * [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br /> * [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br /> * [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br /> <br /> ===Poznámky k novosti nových médií===<br /> * [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br /> * [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br /> * [[internet]] - Martina Snozová<br /> * [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br /> * [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br /> * [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br /> * [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br /> * [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br /> * [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br /> <br /> ===Location Based Service===<br /> * [[Android]]-Tomáš Vorálek<br /> * [[Galileo]] - Filip Šelong<br /> * [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br /> * [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br /> * [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br /> * [[Mashup]] - Petra Besperátová<br /> * [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br /> * [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br /> * [[smartphone]] - Daniel Šváb<br /> * [[spam]] - Lenka Čípková<br /> * [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br /> * [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br /> * [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br /> <br /> ===Getting Things Done===<br /> * [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br /> * [[coaching]] - Renata Borková<br /> * [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br /> * [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br /> * [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br /> * [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br /> * [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br /> * [[projekt]] - Hana Dvořáková<br /> * [[stres]] - Eva Petrášová<br /> * [[Time Management]]- Renata Borková<br /> * [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br /> <br /> ===Jak (ne)hledat investora===<br /> * [[arbitr]] Jana Procházková<br /> * [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br /> * [[fúze]] - Jana Procházková<br /> * [[iPad]] - Jan Růžička<br /> * [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br /> <br /> ===Autorské právo a knihovny===<br /> * [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[DILIA]] - Hana Habermannová<br /> * [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br /> * [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br /> * [[torrent]] - Petra Besperátová<br /> * [[volné dílo]] - Marta Janošová<br /> <br /> ===Komunitní role knihoven===<br /> * [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[komunita]] - Magda Šallaiová<br /> * [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br /> * [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br /> <br /> ===Informace jako politické téma===<br /> * [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br /> * [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br /> * [[demokracie]] - Martina Snozová<br /> * [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br /> * [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br /> * [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br /> * [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br /> * [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br /> * [[warez]] - Igor Hlaváč<br /> * [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br /> <br /> ===Národní úložiště šedé literatury===<br /> * [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br /> * [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br /> * [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br /> * [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2010==<br /> ===Náboženství v kyberprostoru===<br /> * [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br /> * [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br /> * [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br /> * [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br /> * [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br /> * [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br /> * [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br /> * [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br /> * [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br /> * [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br /> * [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br /> * [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br /> * [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br /> * [[New Age]] - Lenka Veselá<br /> * [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br /> * [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br /> * [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br /> * [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br /> * [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br /> * [[UFO kult]] - Jana Plotková<br /> * [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br /> <br /> ===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br /> * [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br /> * [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br /> * [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br /> * [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br /> * [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br /> * [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br /> * [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br /> * [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br /> * [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br /> * [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br /> * [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br /> * [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br /> * [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br /> * [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br /> * [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br /> * [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br /> * [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br /> * [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br /> * [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br /> * [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br /> * [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br /> * [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br /> * [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br /> * [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br /> * [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br /> * [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br /> * [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br /> <br /> ===Manažerské informační systémy===<br /> * [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br /> * [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br /> * [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br /> * [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br /> * [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br /> * [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br /> * [[informace]] - Kamila Jobová<br /> * [[informační management]] - Lenka Divišová<br /> * [[informační systém]] - Petr Vorel<br /> * [[intranet]] - Marie Sýkorová<br /> * [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br /> * [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br /> * [[management]] - Kristýna Macháčková<br /> * [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br /> * [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br /> * [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br /> * [[Talent Management]] - Jan Růžička<br /> <br /> ===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br /> * [[akvizice]] - Eva Králíčková<br /> * [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br /> * [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br /> * [[Clavius]] - Marie Vlčková<br /> * [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br /> * [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br /> * [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br /> * [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br /> * [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br /> * [[MVS]] - Simona Stolařová<br /> * [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br /> * [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br /> * [[SQL]] - Petr Fiala<br /> * [[tenký klient]] - Magda Fialová<br /> * [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br /> <br /> ===Soustružníci lidských duší===<br /> * [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br /> * [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br /> * [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br /> * [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br /> * [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br /> * [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br /> * [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br /> * [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br /> * [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br /> * [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br /> * [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br /> * [[Proces se &quot;zelenou internacionálou&quot;]] - Markéta Homolová<br /> * [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br /> * [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br /> * [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br /> * závadná literatura<br /> ** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br /> ** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br /> ** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br /> ** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br /> ** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br /> <br /> ===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br /> * [[algoritmus]] - Petr Věžník<br /> * [[bannerová slepota]] - David Koval<br /> * [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[Delicious]] - Filip Šubrt<br /> * [[e-mail]] - Emil Budín<br /> * [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br /> * [[Last.fm]] - Filip Šelong<br /> * [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Produsage]] - David Němeček<br /> * [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br /> * [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br /> * [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br /> * [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br /> * [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[YouTube]] - Daniel Hübner<br /> <br /> ===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br /> * [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br /> * [[digitalizace]] - Martina Snížková<br /> * [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br /> * [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br /> * [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br /> * [[harddisk]] - Kamila Horáková<br /> * [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br /> * [[JPEG]] - Jiří Křupala<br /> * [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br /> * [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[metadata]] - Jiří Beran<br /> * [[papyrus]] - Katarína Hečková<br /> * [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[skenování]] - Michal Kunrt<br /> <br /> ===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br /> * [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br /> * [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br /> * [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br /> * [[INFOZ]] - Alena Fafková<br /> * [[nakladatel]] - Monika Beránková<br /> * [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br /> * [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br /> * [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br /> * [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br /> * [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br /> <br /> ===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br /> * [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[Long Tail]] - Jakub Alt<br /> * [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br /> * [[PageRank]] - Peter Kahoun<br /> * [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br /> * [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br /> * [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br /> <br /> ===Škola 2.0 beta===<br /> * [[Action Learning]] - Lenka Janská<br /> * [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br /> * [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br /> * [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br /> * [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br /> * [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br /> * [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br /> * [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br /> <br /> ===Knihovník v 21. století===<br /> * [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br /> * [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br /> * [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br /> * [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br /> <br /> ===eBooks on Demand===<br /> * [[eBook]] - Magda Šallaiová<br /> * [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br /> * [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br /> <br /> [[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div>

Kvesela https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/ukol1&diff=24585 2012-09-27T07:10:57Z

<p>Kvesela: </p> <hr /> <div>&lt;p&gt;&lt;i&gt;&lt;b&gt;Zadání úkolu&lt;/b&gt;&lt;/i&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Pravidla zapisování:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt; Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt; Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt; Kdo se zapíše dříve, má přednost.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt; Téma zpracujte přímo zde na WIKI.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt; Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt; Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt; Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci. <br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt; Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;ul&gt;&lt;li&gt; Co je pro daný design výzkumu charakteristické?<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt; Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt; Jaké jsou výhody a nevýhody?<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt; Jak takový výzkum probíhá?<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt; Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 2-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis &lt;i&gt;Library &amp;amp; Information Science Research&lt;/i&gt;) - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;i&gt;&lt;b&gt;Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.&lt;/b&gt;&lt;/i&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Případové studie &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Zpracovávají:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Anna Stránská<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Longitidunální výzkum &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Zpracovávají:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Delphi metoda &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Zpracovávají:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Analýza dokumentů a artefaktů &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Zpracovávají:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Tereza Fussová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Dana Katrňáková<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Lada Ambrožová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jana Doupovcová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Gabriela Tšponová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Lukáš Kisler<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Analýzy logů (statistika webu) &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Zpracovávají:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jaromír Červený<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Monika Dobešová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Matej Kucharovic<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Uživatelské testování &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck &amp;amp; Manuel (2008, kap. 5)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Zpracovávají:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Lucia Barthová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Zúčastněné pozorování &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck &amp;amp; Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Zpracovávají:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Kouřilová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Filová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Pučálková<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Kaláb<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Nezúčastněné pozorování &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck &amp;amp; Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Zpracovávají:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Lukáš Strouhal<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Lukáš Závodný<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Veronika Skuhrovcová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Michala Mádlová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Roman Novotný<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Výzkumné deníky &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 21)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Zpracovávají:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck &amp;amp; Manuel (2008, kap. 4)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Zpracovávají:<br /> &lt;/p&gt; &lt;p&gt;Kateřina Veselá<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Focus Groups &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck &amp;amp; Manuel (2008, kap. 4)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Zpracovávají:<br /> Martin Bartoš<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Klára Tesařová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vítězslav Rathouz<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Martina Volavková<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Dotazníková šetření &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Zpracovávají:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jozef Tkáčik<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Martina Leitgebová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jana Kantorová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Martina Musilová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jana Vebrová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Michaela Trňáková<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Obsahová analýza &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck &amp;amp; Manuel (2008, kap. 6)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Zpracovávají:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Martina Volavková<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Klára Tesařová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vítězslav Rathouz<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Bibliometrie &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Doporučená literatura: Beck &amp;amp; Manuel (2008, kap. 7)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Zpracovávají:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Sovková Zdeňka<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Kabai Laura<br /> &lt;/p&gt;</div>

Kvesela https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/ukol1&diff=24584 2012-09-27T07:09:24Z

<p>Kvesela: </p> <hr /> <div>&lt;p&gt;&lt;i&gt;&lt;b&gt;Zadání úkolu&lt;/b&gt;&lt;/i&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Pravidla zapisování:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt; Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt; Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt; Kdo se zapíše dříve, má přednost.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt; Téma zpracujte přímo zde na WIKI.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt; Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt; Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt; Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci. <br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt; Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;ul&gt;&lt;li&gt; Co je pro daný design výzkumu charakteristické?<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt; Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt; Jaké jsou výhody a nevýhody?<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt; Jak takový výzkum probíhá?<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt; Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 2-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis &lt;i&gt;Library &amp;amp; Information Science Research&lt;/i&gt;) - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;i&gt;&lt;b&gt;Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.&lt;/b&gt;&lt;/i&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Případové studie &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Zpracovávají:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Anna Stránská<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Longitidunální výzkum &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Zpracovávají:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Delphi metoda &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Zpracovávají:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Analýza dokumentů a artefaktů &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Zpracovávají:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Tereza Fussová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Dana Katrňáková<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Lada Ambrožová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jana Doupovcová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Gabriela Tšponová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Lukáš Kisler<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Analýzy logů (statistika webu) &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Zpracovávají:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jaromír Červený<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Monika Dobešová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Matej Kucharovic<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Uživatelské testování &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck &amp;amp; Manuel (2008, kap. 5)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Zpracovávají:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Lucia Barthová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Zúčastněné pozorování &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck &amp;amp; Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Zpracovávají:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Kouřilová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Filová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Pučálková<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Kaláb<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Nezúčastněné pozorování &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck &amp;amp; Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Zpracovávají:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Lukáš Strouhal<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Lukáš Závodný<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Veronika Skuhrovcová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Michala Mádlová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Roman Novotný<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Výzkumné deníky &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 21)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Zpracovávají:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck &amp;amp; Manuel (2008, kap. 4)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Zpracovávají:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Focus Groups &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck &amp;amp; Manuel (2008, kap. 4)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Zpracovávají:<br /> Martin Bartoš<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Klára Tesařová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vítězslav Rathouz<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Martina Volavková<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Dotazníková šetření &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Zpracovávají:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jozef Tkáčik<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Martina Leitgebová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jana Kantorová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Martina Musilová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jana Vebrová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Michaela Trňáková<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Obsahová analýza &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck &amp;amp; Manuel (2008, kap. 6)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Zpracovávají:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Martina Volavková<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Klára Tesařová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vítězslav Rathouz<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Bibliometrie &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Doporučená literatura: Beck &amp;amp; Manuel (2008, kap. 7)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Zpracovávají:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Sovková Zdeňka<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Kabai Laura<br /> &lt;/p&gt;</div>

Kvesela https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Roger_K._Summit&diff=22643 2012-05-18T21:27:46Z

<p>Kvesela: </p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT: Summit, Roger K.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Roger Kent Summit<br /> [[Soubor:Horvath1.jpg|157px|border]]<br /> |datum_narozeni = 14. 10. 1930<br /> |misto_narozeni = Detroit, Michigan<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = Los Altos Hills, USA<br /> |rodina = ženatý, od roku 1964, žena Ginger &lt;br /&gt; 2 děti, dcera Jennifer, syn Scott<br /> |obcanstvi = USA<br /> |skola = Bakalář psychologie, Stanfordská univerzita &lt;br /&gt; titul M.B.A. z Podnikatelské fakulty, Stanfordská univerzita &lt;br /&gt; titul Ph.D., obor management, Stanfordská univerzita<br /> |pracoviste = 1957 – účetní firma Arthura Andersena &lt;br /&gt; 1960 – společnost Lockheed Missiles &amp; Space Company &lt;br /&gt; 1972 – prezident v Dialogu<br /> |znamy_diky = databázové centrum DIALOG<br /> |oceneni = -<br /> }}<br /> '''Dr. Roger Kent Summit''' (* 14. října 1930, Detroit, Michigan) byl jedním z hlavních zakladatelů světového informačního průmyslu v 60. letech minulého století. Déle jak třicet let dokázal udržovat a hlavně ovlivňovat povědomí o tomto nově vznikajícím oboru. Je zakladatelem databázového centra Dialog. „Roger Summit může být považován za „otce online vyhledávání“.&quot;&lt;ref&gt; HERNER, Saul. Brief History of Information Science. Journal of the American Society for Information Science. 1984, vol. 35, no. 3, s. 162. „Roger Summit can be reasonably called the ,Father of On-Line Systems'.&quot; &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Život ==<br /> <br /> Roger K. Summit se narodil 14. Října 1930 v Detroitu. Jeho rodiče byli učitelé, otec Paul učil botaniku, poté pracoval ve školní administrativě, matka Mildred učila na základní škole anglický jazyk. Oba byli hudebně vzděláni, tak se i Summit zajímal o hudbu – hraje na trombón i na klavír. Má o 4 roky mladšího bratra Rolanda, jenž vystudoval psychologii a vykonával psychiatrickou praxi.<br /> <br /> Základní školu navštěvoval v Dearbornu, kde také bydleli. Chodil do dvou středních škol. První, soukromá internátní škola Cranbrook v Bloomfield, s přísným systémem hodnocení ho naučila studovat, takže druhou, Dearborn High School, absolvoval s vyznamenáním.<br /> <br /> Díky vyznamenání dostal dvě stipendia, první na Michiganskou universitu, druhé, N.R.O.T.C. ( Naval Reserve Officer Training Corps), mu umožňovalo několik univerzit v USA. Po úspěšném složení testu ke stipendiu N.R.O.T.C. , nastoupil v roce 1948 na Stanfordskou univerzitu v Kalifornii, kde studoval psychologii. Dostudoval v roce 1952 a stal se bakalářem psychologie.<br /> <br /> Od roku 1952 až do roku 1955 absolvoval povinnou vojenskou službu u Námořnictva Spojených Států Amerických. Po skončení dostal stipendium GI Bill na 4 roky. Začal studovat Podnikatelskou fakultu na Stanfordu a v roce 1957 obdržel titul M.B.A. . Rovněž navštěvoval počítačové kurzy, jelikož se začal velmi zajímat o počítače, kde pracovali s počítačem IBM 650, první počítač, který se vešel do jedné místnosti. Pokračoval ve studiu na Podnikatelské fakultě kde v roce 1965 dokončil dizertaci a získal doktorát z managementu , titul Ph.D. . <br /> <br /> V roce 1957 začal pracovat v účetní firmě Arthura Andersena v systémovém oddělení specializujícím se na počítačové aplikace, kde pracoval na vývoji Bank Americard.<br /> V roce 1960 nastoupil do letecké a zbrojařské společnosti Lockheed Missiles &amp; Space Company v Kalifornii. Zde začala jeho profesní kariéra. Ze začátku pracoval pro ředitele informačních procesů, zjišťoval, jak se využívají počítače při vyhledávání informací. V roce 1962 učil skupinu vrchního vedení podniku používat model ABES (Aerospace Business Environment Simulator), co vytvořil. ABES – návrh instruktážního hospodaření podniku, který například umožňuje přijímat a propouštět zaměstnance, sestavovat mzdové tarify atd. . O modelu ABES přednášel i na Státní univerzitě v San Jose (1963-1965). Summit přemluvil firmu Lockheed k vytvoření tzv. vědecko-technické laboratoře a zakoupení počítače 3. Generace – IBM 360/30. Chtěl využít novou technologii k přístupu k informacím zcela novým způsobem. Laboratoř měla několik projektů, Summit dohlížel na projekt vyhledávání informací a jeho tým vytvořil a naprogramoval systém, který předcházel Dialogu. V roce 1966 obdržel Summit (pro firmu Lockheed) kontrakt od společnosti NASA na zpřístupnění databáze NASA STAR, která začala fungovat v roce 1967. V roce 1968 vyhrála firma Lockheed kontrakt od NASA na vyvinutí online vyhledávácího systému pro jejich databázi leteckého průmyslu. Vznikl NASA/RECON, byl podobný původnímu Dialogu. V roce 1969 Summit vyjednal zpřístupnění databáze ERIC na počítač přímo ve firmě Lockheed. V roce 1972 vznikl díky Summitovi Dialog – první světová komerční služba – které po dobu 20 let dělal prezidenta. V roce 1988 odkoupila Dialog firma Knight-Ridder,Inc. od společnosti Lockheed. V roce 1992 odešel do důchodu, ale nadále zastává funkci emeritního předsedy a konzultanta.<br /> R. Summit je ženatý od roku 1964, jeho žena Ginger má bakalářský titul v oboru Dětská psychologie a titul MA v oboru Jazyková patologie. Ginger byla učitelkou, zajímá se o ruční práce a textilní umění. Mají spolu dvě děti, dcera Jennifer, která vyučuje na Stanfordské univerzitě, publikuje odborné články a knihy o anglické literatuře. Je vedoucí Anglického oddělení Stanfordské univerzity. Jejich syn Scott je zakladatelem a ředitelem firmy Summit ID. Firma se specializuje na moderní design nových technologií a spotřebních výrobků. Od doby co je Roger Summit v důchodu hraje opět na trombón, v jazzové kapele Daddios a v chóru trombónů. Léto tráví na své jachtě v Desolation Sound v Britské Kolumbii.<br /> <br /> <br /> == Dílo ==<br /> Roger Kent Summit, v informačním světě známý jako Roger dokázal zdánlivě nemožné – vytvořil systém, který byl přístupný široké veřejnosti a umožnit tak vstup do různě zaměřených databází. Díky své pracovitosti bude Roger Summit pro odborníky zapsán jako muž, který položil základy moderního světového informačního průmyslu.<br /> <br /> Roku 1972 stál Summit u zrodu první světové komerční služby „Dialog Information Retrieval Service“. Během několika let se služba rozšířila takřka na všechny kontinenty. R. Summit setrval na pozici prezidenta dvacet let. V době jeho prezidentské funkce se poskytovaly přístupy do databází zaměřených na obchod a ekonomiku, užité vědy a technologii, sociální a humanitní vědy a přírodní vědy.<br /> <br /> V čele jednoho z nejúspěšnějších světových databázových center byl Roger Summit přítomen všem technickým novinkám a inovacím, které spolu se svým týmem zabudoval do vyhledávacího rozhraní systému Dialog. Stejně tak byl přítomen programu zavedení služby do amerických akademických institucí a škol, kterým se poskytovala speciální sleva jako podpora informační gramotnosti. V roce 1988 byl také u odkoupení Dialogu firmou Knight-Ridder, Inc. (KRI) od společnosti Lockheed, což je označováno v informačním světě za událost desetiletí.<br /> <br /> Na vlastní žádost odešel Roger Summit ze společnosti Knight-Ridder koncem roku 1991 do důchodu. Po svém odchodu byl k 1. lednu 1992 byl jmenován emeritním předsedou a jako konzultant pokračoval v podpoře činností Dialogu.<br /> <br /> Jim Batten, vedoucí celé společnosti Knight-Ridder, k tomu poznamenal: „Byla to neobyčejná pocta dívat se do budoucnosti společně s Rogerem Summitem. Jeho kreativita a zkušenosti nám pomohly utvořit náhled na to, jak nejlépe předvídat a plnit potřeby zákazníků, zatímco vkráčíme vstříc novému století. Jeho průkopnická práce v oblasti informačních služeb vytvořila průmysl, který v dohledné době ještě zvýší svůj potenciál“ [Change of Command at Dialog. Information Today, 1991, vol. 8, no. 9, s. 1, 18. ISSN: 8755-6286].<br /> <br /> <br /> == Další aktivity ==<br /> <br /> 7 let působil Roger Summit jako komisař knihovny ve městě Los Altos Hills. Byl na finančním výboru pro školu hudby a umění, neziskovou organizaci podporující hudbu a umění hlavně pro děti.<br /> Summit je v poradním sboru Entelosu, to je společnost , která dělá simulační modelování lidského organismu.<br /> <br /> <br /> == Význam pro informační vědu/knihovnictví ==<br /> <br /> Roger K. Summit položil základy moderního světového informačního průmyslu. Založením databázového centra Dialog pomohl nejen komerční sféře ale i ve vzdělávacích centrech (školy,knihovny). Služba se zasloužila o změnu profese referenčního knihovnictví.<br /> <br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> Dr. Summit získal za svou úspěšnou karieru mnohá ocenení. Níže uvádíme v seznam ocenení a uznání, která získal (ve vzestupném pořadí)<br /> <br /> * Miles Conrad Memorial Lecture and Award, National Federation of Abstracting and Information Services (1996)<br /> <br /> * Isadore Gilbert Mudge – R. R. Bowker Award, Reference and Adult Services Division, American Library Association (1995)<br /> <br /> * Board of Visitors, University of Pittsburg School of Library and Information Science (1992+).<br /> <br /> * Award of Merit, American Society for Information Science (1991)<br /> <br /> * Distinguished Service Award, Information Industry Association (1991)<br /> <br /> * Honorary Membership Award, Special Libraries Association (1989)<br /> <br /> * Elected Fellow of the American Association of Science (AAAS) (1986)<br /> <br /> * Appointed to Advisory Board of the Leavey School of Business and Administration, Santa Clara University (1986)<br /> <br /> * LITA/Gaylord Award for Achievement in Library and Information Technology, American Library Association (1984)<br /> <br /> * Honorary Fellowship, Institute of Information Scientists, Great Britain (1983)<br /> <br /> * Hall of Fame Award, Information Industry Association (1982)<br /> <br /> * Information Product of the Year Award, Information Industry Association (1975)<br /> <br /> * Special Invention Award for the Aerospace Business Environment Simulator Computer Program, Lockheed Missiles and Space Company (1968)<br /> <br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> Dr. Roger Kent Summit publikoval více jak stovku prací a článků, níže jsou uvedeny některé z nich. Publikační činnost se týká téměř výhradně informačního průmyslu, informačních služeb, online vyhledávání, informační společnosti a příbuzných témat z oblasti informační vědy.<br /> <br /> <br /> * &quot;Dialog and the User: An Evaluation of the User Interface With a Major Online Retrieval System.&quot; Proceedings of a Workshop, Palo Alto, California, 1-15 January 1971; edited by Donald E. Walker, Montvale, New Jersey, SFIPS Press. 1971.<br /> * “In Search of the Elusive End User.” Online Review. Vol. 13 (6) December 1989, pp. 485-491. Eight refs.<br /> * &quot;Knowledge Online: Current Implications and Future Trends.&quot; In: Proceedings of the 1st East-West Online Information Meeting, Moscow, USSR, 11-13 October 1989.<br /> * &quot;Online 2000 and Beyond: Where Can We Go?&quot; 13th National Online Meeting, Medford, New Jersey, Learned Information, Inc., 1992, p. 5-13. Il. Refs.<br /> * &quot;Online Information: A Ten-Year Perspective and Outlook.&quot; Online, Vol. 11 (1) January 1987, p. 61-64.<br /> * &quot;Outlook for Electronic Information Services.&quot; Tudomanyos es Mueszaki Tajekoztatas. Vol. 37 (10) October 1990, pp. 403-408. Two refs.<br /> * &quot;Problems and Challenges in the Information Society-the Next Twenty Years.&quot; Journal of Information Science, Vol. 1 (4) October 1979, pp. 223-226. Five refs.<br /> * &quot;Problems and Outlook for the Information Services Industry.&quot; Proceedings of the EUSIDIC Conference, Oslo, 4th-5th December 1975.<br /> * &quot;Remote Information Retrieval Facility.&quot; Report NASA-CR-1318; N-07-68-1. Lockheed Missiles and Space Co., Inc., Palo Alto, California, April 1969.<br /> * &quot;Technology and Innovation – Heredity and Environment of Development.&quot; Technology and Competence. Proceedings of the 8th Nordic Conference on Information and Documentation, Helsingborg, 19-21 May 1992, p. 33-7. Refs.<br /> * &quot;The Dynamics of Costs and Finances of On-line Computer Searching.&quot; Research Quarterly, Vol. 20 (1) Fall 1980, pp. 60-63. Illus.<br /> * &quot;The Emerging Internationalism of Online Information Retrieval.&quot; ERIC report. ED-190 103, Arlington, Virginia, Educational Resources Information Center, 1980.<br /> * &quot;The New Information Paradigm – Threat or Opportunity (or Both)?&quot; 1996 Miles Conrad Memorial Lecture, Philadelphia, 26-28 February 1996. National Federation of Abstracting and Information Services Newsletter, April/May 1996, pp. 57-69.<br /> * &quot;Traditional Services and/or the Internet.&quot; Proceedings of the 1996 TLS Conference on Information and Documentation, Stockholm, 19-20 November 1996. (In publication).<br /> * &quot;Will Full-text On-line Files Become 'Electronic Periodicals'?&quot; Serials Review Vol. 14 (3) 1988, pp. 7-10.<br /> <br /> == Citace ==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> == Použité zdroje ==<br /> * HORVÁT, David. ''Profesní a osobní život Rogera Summita'' [online] 2011 [2012-05-18] Dostupné z: [http://http://www.ikaros.cz/node/6692]<br /> * The Dialog Corporation. ''Professional Biography of Dr. Roger K. Summit – Chairman Emeritus'', Dialog [online]. Dialog: About Us, 2011 [2011-05-18]. Dostupný z: [http://http://www.dialog.com/about/biographies/rogersummit_bio.pdf]<br /> * BJORNER, Susanne. ARDITO, Stephanie C. ''Online Before the Internet: Early Pioneers Tell Their Stories. Part 4: Roger Summit. Searcher'' [online] 2003, vol. 11, no. 9 [2012-05-18] Dostupné z: [http://http://www.infotoday.com/searcher/oct03/SummitWeb.shtml]<br /> <br /> == Externí zdroje ==<br /> <br /> http://en.wikipedia.org/wiki/Roger_K._Summit<br /> <br /> https://www.ideals.illinois.edu/handle/2142/924<br /> <br /> http://support.dialog.com/publications/chronolog/200206/1020628.shtml<br /> <br /> http://www.linkedin.com/in/rogersummit</div>

Kvesela https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Roger_K._Summit&diff=22000 2012-05-16T01:10:06Z

<p>Kvesela: /* Publikace */</p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT: Summit, Roger K.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Roger Kent Summit<br /> |datum_narozeni = 14. 10. 1930<br /> |misto_narozeni = Detroit, Michigan<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = Los Altos Hills, USA<br /> |rodina = ženatý, od roku 1964, žena Ginger &lt;br /&gt; 2 děti, dcera Jennifer, syn Scott<br /> |obcanstvi = USA<br /> |skola = Bakalář psychologie, Stanfordská univerzita &lt;br /&gt; titul M.B.A. z Podnikatelské fakulty, Stanfordská univerzita &lt;br /&gt; titul Ph.D., obor management, Stanfordská univerzita<br /> |pracoviste = 1957 – účetní firma Arthura Andersena &lt;br /&gt; 1960 – společnost Lockheed Missiles &amp; Space Company &lt;br /&gt; 1972 – prezident v Dialogu<br /> |znamy_diky = databázové centrum DIALOG<br /> |oceneni = -<br /> }}<br /> '''Dr. Roger Kent Summit''' byl jedním z hlavních zakladatelů světového informačního průmyslu v 60. letech minulého století. Po více než tři desetiletí dokázal udržovat a hlavně ovlivňovat povědomí o tomto nově vznikajícím oboru. Je zakladatelem databázového centra Dialog. „Roger Summit může být považován za ,otce online vyhledávání'.&quot;&lt;ref&gt; HERNER, Saul. Brief History of Information Science. Journal of the American Society for Information Science. 1984, vol. 35, no. 3, s. 162. „Roger Summit can be reasonably called the ,Father of On-Line Systems'.&quot; &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Život ==<br /> <br /> Roger K. Summit se narodil 14. Října 1930 v Detroitu. Jeho rodiče byli učitelé, otec Paul učil botaniku, poté pracoval ve školní administrativě, matka Mildred učila na základní škole anglický jazyk. Oba byli hudebně vzděláni, tak se i Summit zajímal o hudbu – hraje na trombón i na klavír. Má o 4 roky mladšího bratra Rolanda, jenž vystudoval psychologii a vykonával psychiatrickou praxi.<br /> <br /> Základní školu navštěvoval v Dearbornu, kde také bydleli. Chodil do dvou středních škol. První, soukromá internátní škola Cranbrook v Bloomfield, s přísným systémem hodnocení ho naučila studovat, takže druhou, Dearborn High School, absolvoval s vyznamenáním.<br /> <br /> Díky vyznamenání dostal dvě stipendia, první na Michiganskou universitu, druhé, N.R.O.T.C. ( Naval Reserve Officer Training Corps), mu umožňovalo několik univerzit v USA. Po úspěšném složení testu ke stipendiu N.R.O.T.C. , nastoupil v roce 1948 na Stanfordskou univerzitu v Kalifornii, kde studoval psychologii. Dostudoval v roce 1952 a stal se bakalářem psychologie.<br /> <br /> Od roku 1952 až do roku 1955 absolvoval povinnou vojenskou službu u Námořnictva Spojených Států Amerických. Po skončení dostal stipendium GI Bill na 4 roky. Začal studovat Podnikatelskou fakultu na Stanfordu a v roce 1957 obdržel titul M.B.A. . Rovněž navštěvoval počítačové kurzy, jelikož se začal velmi zajímat o počítače, kde pracovali s počítačem IBM 650, první počítač, který se vešel do jedné místnosti. Pokračoval ve studiu na Podnikatelské fakultě kde v roce 1965 dokončil dizertaci a získal doktorát z managementu , titul Ph.D. . <br /> <br /> V roce 1957 začal pracovat v účetní firmě Arthura Andersena v systémovém oddělení specializujícím se na počítačové aplikace, kde pracoval na vývoji Bank Americard.<br /> V roce 1960 nastoupil do letecké a zbrojařské společnosti Lockheed Missiles &amp; Space Company v Kalifornii. Zde začala jeho profesní kariéra. Ze začátku pracoval pro ředitele informačních procesů, zjišťoval, jak se využívají počítače při vyhledávání informací. V roce 1962 učil skupinu vrchního vedení podniku používat model ABES (Aerospace Business Environment Simulator), co vytvořil. ABES – návrh instruktážního hospodaření podniku, který například umožňuje přijímat a propouštět zaměstnance, sestavovat mzdové tarify atd. . O modelu ABES přednášel i na Státní univerzitě v San Jose (1963-1965). Summit přemluvil firmu Lockheed k vytvoření tzv. vědecko-technické laboratoře a zakoupení počítače 3. Generace – IBM 360/30. Chtěl využít novou technologii k přístupu k informacím zcela novým způsobem. Laboratoř měla několik projektů, Summit dohlížel na projekt vyhledávání informací a jeho tým vytvořil a naprogramoval systém, který předcházel Dialogu. V roce 1966 obdržel Summit (pro firmu Lockheed) kontrakt od společnosti NASA na zpřístupnění databáze NASA STAR, která začala fungovat v roce 1967. V roce 1968 vyhrála firma Lockheed kontrakt od NASA na vyvinutí online vyhledávácího systému pro jejich databázi leteckého průmyslu. Vznikl NASA/RECON, byl podobný původnímu Dialogu. V roce 1969 Summit vyjednal zpřístupnění databáze ERIC na počítač přímo ve firmě Lockheed. V roce 1972 vznikl díky Summitovi Dialog – první světová komerční služba – které po dobu 20 let dělal prezidenta. V roce 1988 odkoupila Dialog firma Knight-Ridder,Inc. od společnosti Lockheed. V roce 1992 odešel do důchodu, ale nadále zastává funkci emeritního předsedy a konzultanta.<br /> R. Summit je ženatý od roku 1964, jeho žena Ginger má bakalářský titul v oboru Dětská psychologie a titul MA v oboru Jazyková patologie. Ginger byla učitelkou, zajímá se o ruční práce a textilní umění. Mají spolu dvě děti, dcera Jennifer, která vyučuje na Stanfordské univerzitě, publikuje odborné články a knihy o anglické literatuře. Je vedoucí Anglického oddělení Stanfordské univerzity. Jejich syn Scott je zakladatelem a ředitelem firmy Summit ID. Firma se specializuje na moderní design nových technologií a spotřebních výrobků. Od doby co je Roger Summit v důchodu hraje opět na trombón, v jazzové kapele Daddios a v chóru trombónů. Léto tráví na své jachtě v Desolation Sound v Britské Kolumbii.<br /> <br /> <br /> == Dílo ==<br /> Roger Kent Summit, v informačním světě známý jako Roger dokázal zdánlivě nemožné – vytvořil systém, který by byl přístupný široké veřejnosti a umožnit tak vstup do povahově různě zaměřených databází. Díky své neustálé pracovitosti bude Roger Summit pro většinu odborníků zapsán jako ten, kdo položil základy moderního světového informačního průmyslu.<br /> <br /> Roku 1972 stál Summit u zrodu první světové komerční služby pojmenované po selekčním jazyce Dialog (celý název Dialog Information Retrieval Service). Během několika let se služba rozšířila takřka na všechny kontinenty. R. Summit setrval na pozici prezidenta dvacet let. V době jeho prezidentské funkce se již poskytovaly přístupy do multidisciplinárních databází, databází zaměřených na obchod a ekonomiku, užité vědy a technologii, sociální a humanitní vědy a přírodní vědy.<br /> <br /> Za dobu deseti let v čele jednoho z nejúspěšnějších světových databázových center byl Roger Summit přítomen všem technickým novinkám a inovacím, které se svým týmem zabudoval do svého vyhledávacího rozhraní systému Dialog. Rovněž tak byl přítomen programu zavedení služby do amerických akademických institucí a škol, kterým se poskytovala speciální sleva jakožto podpora informační gramotnosti. V roce 1988 stál také u odkoupení Dialogu firmou Knight-Ridder, Inc. (KRI) od společnosti Lockheed, což je označováno v informačním světě za událost desetiletí.<br /> <br /> Roku 1990 oznámil Roger Summit vedení společnosti Knight-Ridder své přání ke konci roku 1991 odejít do důchodu. Po jeho odchodu k 1. lednu 1992 byl jmenován emeritním předsedou a jako konzultant pokračoval v podpoře činností Dialogu.<br /> <br /> Jim Batten, vedoucí celé společnosti Knight-Ridder, k tomu poznamenal: „Byla to neobyčejná pocta dívat se do budoucnosti společně s Rogerem Summitem. Jeho kreativita a zkušenosti nám pomohly utvořit náhled na to, jak nejlépe předvídat a plnit potřeby zákazníků, zatímco vkráčíme vstříc novému století. Jeho průkopnická práce v oblasti informačních služeb vytvořila průmysl, který v dohledné době ještě zvýší svůj potenciál“ [Change of Command at Dialog. Information Today, 1991, vol. 8, no. 9, s. 1, 18. ISSN: 8755-6286].<br /> <br /> <br /> == Další aktivity ==<br /> <br /> 7 let působil Roger Summit jako komisař knihovny ve městě Los Altos Hills. Byl na finančním výboru pro školu hudby a umění, neziskovou organizaci podporující hudbu a umění hlavně pro děti.<br /> Summit je v poradním sboru Entelosu, to je společnost , která dělá simulační modelování lidského organismu.<br /> <br /> <br /> == Význam pro informační vědu/knihovnictví ==<br /> <br /> Roger K. Summit položil základy moderního světového informačního průmyslu. Založením databázového centra Dialog pomohl nejen komerční sféře ale i ve vzdělávacích centrech (školy,knihovny). Služba se zasloužila o změnu profese referenčního knihovnictví.<br /> <br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> Dr. Summit získal za svou úspěšnou karieru mnohá ocenení. Níže uvádíme v seznam ocenení a uznání, která získal (ve vzestupném pořadí)<br /> <br /> * Miles Conrad Memorial Lecture and Award, National Federation of Abstracting and Information Services (1996)<br /> <br /> * Isadore Gilbert Mudge – R. R. Bowker Award, Reference and Adult Services Division, American Library Association (1995)<br /> <br /> * Board of Visitors, University of Pittsburg School of Library and Information Science (1992+).<br /> <br /> * Award of Merit, American Society for Information Science (1991)<br /> <br /> * Distinguished Service Award, Information Industry Association (1991)<br /> <br /> * Honorary Membership Award, Special Libraries Association (1989)<br /> <br /> * Elected Fellow of the American Association of Science (AAAS) (1986)<br /> <br /> * Appointed to Advisory Board of the Leavey School of Business and Administration, Santa Clara University (1986)<br /> <br /> * LITA/Gaylord Award for Achievement in Library and Information Technology, American Library Association (1984)<br /> <br /> * Honorary Fellowship, Institute of Information Scientists, Great Britain (1983)<br /> <br /> * Hall of Fame Award, Information Industry Association (1982)<br /> <br /> * Information Product of the Year Award, Information Industry Association (1975)<br /> <br /> * Special Invention Award for the Aerospace Business Environment Simulator Computer Program, Lockheed Missiles and Space Company (1968)<br /> <br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> * &quot;Dialog and the User: An Evaluation of the User Interface With a Major Online Retrieval System.&quot; Proceedings of a Workshop, Palo Alto, California, 1-15 January 1971; edited by Donald E. Walker, Montvale, New Jersey, SFIPS Press. 1971.<br /> * “In Search of the Elusive End User.” Online Review. Vol. 13 (6) December 1989, pp. 485-491. Eight refs.<br /> * &quot;Knowledge Online: Current Implications and Future Trends.&quot; In: Proceedings of the 1st East-West Online Information Meeting, Moscow, USSR, 11-13 October 1989.<br /> * &quot;Online 2000 and Beyond: Where Can We Go?&quot; 13th National Online Meeting, Medford, New Jersey, Learned Information, Inc., 1992, p. 5-13. Il. Refs.<br /> * &quot;Online Information: A Ten-Year Perspective and Outlook.&quot; Online, Vol. 11 (1) January 1987, p. 61-64.<br /> * &quot;Outlook for Electronic Information Services.&quot; Tudomanyos es Mueszaki Tajekoztatas. Vol. 37 (10) October 1990, pp. 403-408. Two refs.<br /> * &quot;Problems and Challenges in the Information Society-the Next Twenty Years.&quot; Journal of Information Science, Vol. 1 (4) October 1979, pp. 223-226. Five refs.<br /> * &quot;Problems and Outlook for the Information Services Industry.&quot; Proceedings of the EUSIDIC Conference, Oslo, 4th-5th December 1975.<br /> * &quot;Remote Information Retrieval Facility.&quot; Report NASA-CR-1318; N-07-68-1. Lockheed Missiles and Space Co., Inc., Palo Alto, California, April 1969.<br /> * &quot;Technology and Innovation – Heredity and Environment of Development.&quot; Technology and Competence. Proceedings of the 8th Nordic Conference on Information and Documentation, Helsingborg, 19-21 May 1992, p. 33-7. Refs.<br /> * &quot;The Dynamics of Costs and Finances of On-line Computer Searching.&quot; Research Quarterly, Vol. 20 (1) Fall 1980, pp. 60-63. Illus.<br /> * &quot;The Emerging Internationalism of Online Information Retrieval.&quot; ERIC report. ED-190 103, Arlington, Virginia, Educational Resources Information Center, 1980.<br /> * &quot;The New Information Paradigm – Threat or Opportunity (or Both)?&quot; 1996 Miles Conrad Memorial Lecture, Philadelphia, 26-28 February 1996. National Federation of Abstracting and Information Services Newsletter, April/May 1996, pp. 57-69.<br /> * &quot;Traditional Services and/or the Internet.&quot; Proceedings of the 1996 TLS Conference on Information and Documentation, Stockholm, 19-20 November 1996. (In publication).<br /> * &quot;Will Full-text On-line Files Become 'Electronic Periodicals'?&quot; Serials Review Vol. 14 (3) 1988, pp. 7-10.<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Kvesela https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Roger_K._Summit&diff=21999 2012-05-16T01:08:55Z

<p>Kvesela: </p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT: Summit, Roger K.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Roger Kent Summit<br /> |datum_narozeni = 14. 10. 1930<br /> |misto_narozeni = Detroit, Michigan<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = Los Altos Hills, USA<br /> |rodina = ženatý, od roku 1964, žena Ginger &lt;br /&gt; 2 děti, dcera Jennifer, syn Scott<br /> |obcanstvi = USA<br /> |skola = Bakalář psychologie, Stanfordská univerzita &lt;br /&gt; titul M.B.A. z Podnikatelské fakulty, Stanfordská univerzita &lt;br /&gt; titul Ph.D., obor management, Stanfordská univerzita<br /> |pracoviste = 1957 – účetní firma Arthura Andersena &lt;br /&gt; 1960 – společnost Lockheed Missiles &amp; Space Company &lt;br /&gt; 1972 – prezident v Dialogu<br /> |znamy_diky = databázové centrum DIALOG<br /> |oceneni = -<br /> }}<br /> '''Dr. Roger Kent Summit''' byl jedním z hlavních zakladatelů světového informačního průmyslu v 60. letech minulého století. Po více než tři desetiletí dokázal udržovat a hlavně ovlivňovat povědomí o tomto nově vznikajícím oboru. Je zakladatelem databázového centra Dialog. „Roger Summit může být považován za ,otce online vyhledávání'.&quot;&lt;ref&gt; HERNER, Saul. Brief History of Information Science. Journal of the American Society for Information Science. 1984, vol. 35, no. 3, s. 162. „Roger Summit can be reasonably called the ,Father of On-Line Systems'.&quot; &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Život ==<br /> <br /> Roger K. Summit se narodil 14. Října 1930 v Detroitu. Jeho rodiče byli učitelé, otec Paul učil botaniku, poté pracoval ve školní administrativě, matka Mildred učila na základní škole anglický jazyk. Oba byli hudebně vzděláni, tak se i Summit zajímal o hudbu – hraje na trombón i na klavír. Má o 4 roky mladšího bratra Rolanda, jenž vystudoval psychologii a vykonával psychiatrickou praxi.<br /> <br /> Základní školu navštěvoval v Dearbornu, kde také bydleli. Chodil do dvou středních škol. První, soukromá internátní škola Cranbrook v Bloomfield, s přísným systémem hodnocení ho naučila studovat, takže druhou, Dearborn High School, absolvoval s vyznamenáním.<br /> <br /> Díky vyznamenání dostal dvě stipendia, první na Michiganskou universitu, druhé, N.R.O.T.C. ( Naval Reserve Officer Training Corps), mu umožňovalo několik univerzit v USA. Po úspěšném složení testu ke stipendiu N.R.O.T.C. , nastoupil v roce 1948 na Stanfordskou univerzitu v Kalifornii, kde studoval psychologii. Dostudoval v roce 1952 a stal se bakalářem psychologie.<br /> <br /> Od roku 1952 až do roku 1955 absolvoval povinnou vojenskou službu u Námořnictva Spojených Států Amerických. Po skončení dostal stipendium GI Bill na 4 roky. Začal studovat Podnikatelskou fakultu na Stanfordu a v roce 1957 obdržel titul M.B.A. . Rovněž navštěvoval počítačové kurzy, jelikož se začal velmi zajímat o počítače, kde pracovali s počítačem IBM 650, první počítač, který se vešel do jedné místnosti. Pokračoval ve studiu na Podnikatelské fakultě kde v roce 1965 dokončil dizertaci a získal doktorát z managementu , titul Ph.D. . <br /> <br /> V roce 1957 začal pracovat v účetní firmě Arthura Andersena v systémovém oddělení specializujícím se na počítačové aplikace, kde pracoval na vývoji Bank Americard.<br /> V roce 1960 nastoupil do letecké a zbrojařské společnosti Lockheed Missiles &amp; Space Company v Kalifornii. Zde začala jeho profesní kariéra. Ze začátku pracoval pro ředitele informačních procesů, zjišťoval, jak se využívají počítače při vyhledávání informací. V roce 1962 učil skupinu vrchního vedení podniku používat model ABES (Aerospace Business Environment Simulator), co vytvořil. ABES – návrh instruktážního hospodaření podniku, který například umožňuje přijímat a propouštět zaměstnance, sestavovat mzdové tarify atd. . O modelu ABES přednášel i na Státní univerzitě v San Jose (1963-1965). Summit přemluvil firmu Lockheed k vytvoření tzv. vědecko-technické laboratoře a zakoupení počítače 3. Generace – IBM 360/30. Chtěl využít novou technologii k přístupu k informacím zcela novým způsobem. Laboratoř měla několik projektů, Summit dohlížel na projekt vyhledávání informací a jeho tým vytvořil a naprogramoval systém, který předcházel Dialogu. V roce 1966 obdržel Summit (pro firmu Lockheed) kontrakt od společnosti NASA na zpřístupnění databáze NASA STAR, která začala fungovat v roce 1967. V roce 1968 vyhrála firma Lockheed kontrakt od NASA na vyvinutí online vyhledávácího systému pro jejich databázi leteckého průmyslu. Vznikl NASA/RECON, byl podobný původnímu Dialogu. V roce 1969 Summit vyjednal zpřístupnění databáze ERIC na počítač přímo ve firmě Lockheed. V roce 1972 vznikl díky Summitovi Dialog – první světová komerční služba – které po dobu 20 let dělal prezidenta. V roce 1988 odkoupila Dialog firma Knight-Ridder,Inc. od společnosti Lockheed. V roce 1992 odešel do důchodu, ale nadále zastává funkci emeritního předsedy a konzultanta.<br /> R. Summit je ženatý od roku 1964, jeho žena Ginger má bakalářský titul v oboru Dětská psychologie a titul MA v oboru Jazyková patologie. Ginger byla učitelkou, zajímá se o ruční práce a textilní umění. Mají spolu dvě děti, dcera Jennifer, která vyučuje na Stanfordské univerzitě, publikuje odborné články a knihy o anglické literatuře. Je vedoucí Anglického oddělení Stanfordské univerzity. Jejich syn Scott je zakladatelem a ředitelem firmy Summit ID. Firma se specializuje na moderní design nových technologií a spotřebních výrobků. Od doby co je Roger Summit v důchodu hraje opět na trombón, v jazzové kapele Daddios a v chóru trombónů. Léto tráví na své jachtě v Desolation Sound v Britské Kolumbii.<br /> <br /> <br /> == Dílo ==<br /> Roger Kent Summit, v informačním světě známý jako Roger dokázal zdánlivě nemožné – vytvořil systém, který by byl přístupný široké veřejnosti a umožnit tak vstup do povahově různě zaměřených databází. Díky své neustálé pracovitosti bude Roger Summit pro většinu odborníků zapsán jako ten, kdo položil základy moderního světového informačního průmyslu.<br /> <br /> Roku 1972 stál Summit u zrodu první světové komerční služby pojmenované po selekčním jazyce Dialog (celý název Dialog Information Retrieval Service). Během několika let se služba rozšířila takřka na všechny kontinenty. R. Summit setrval na pozici prezidenta dvacet let. V době jeho prezidentské funkce se již poskytovaly přístupy do multidisciplinárních databází, databází zaměřených na obchod a ekonomiku, užité vědy a technologii, sociální a humanitní vědy a přírodní vědy.<br /> <br /> Za dobu deseti let v čele jednoho z nejúspěšnějších světových databázových center byl Roger Summit přítomen všem technickým novinkám a inovacím, které se svým týmem zabudoval do svého vyhledávacího rozhraní systému Dialog. Rovněž tak byl přítomen programu zavedení služby do amerických akademických institucí a škol, kterým se poskytovala speciální sleva jakožto podpora informační gramotnosti. V roce 1988 stál také u odkoupení Dialogu firmou Knight-Ridder, Inc. (KRI) od společnosti Lockheed, což je označováno v informačním světě za událost desetiletí.<br /> <br /> Roku 1990 oznámil Roger Summit vedení společnosti Knight-Ridder své přání ke konci roku 1991 odejít do důchodu. Po jeho odchodu k 1. lednu 1992 byl jmenován emeritním předsedou a jako konzultant pokračoval v podpoře činností Dialogu.<br /> <br /> Jim Batten, vedoucí celé společnosti Knight-Ridder, k tomu poznamenal: „Byla to neobyčejná pocta dívat se do budoucnosti společně s Rogerem Summitem. Jeho kreativita a zkušenosti nám pomohly utvořit náhled na to, jak nejlépe předvídat a plnit potřeby zákazníků, zatímco vkráčíme vstříc novému století. Jeho průkopnická práce v oblasti informačních služeb vytvořila průmysl, který v dohledné době ještě zvýší svůj potenciál“ [Change of Command at Dialog. Information Today, 1991, vol. 8, no. 9, s. 1, 18. ISSN: 8755-6286].<br /> <br /> <br /> == Další aktivity ==<br /> <br /> 7 let působil Roger Summit jako komisař knihovny ve městě Los Altos Hills. Byl na finančním výboru pro školu hudby a umění, neziskovou organizaci podporující hudbu a umění hlavně pro děti.<br /> Summit je v poradním sboru Entelosu, to je společnost , která dělá simulační modelování lidského organismu.<br /> <br /> <br /> == Význam pro informační vědu/knihovnictví ==<br /> <br /> Roger K. Summit položil základy moderního světového informačního průmyslu. Založením databázového centra Dialog pomohl nejen komerční sféře ale i ve vzdělávacích centrech (školy,knihovny). Služba se zasloužila o změnu profese referenčního knihovnictví.<br /> <br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> Dr. Summit získal za svou úspěšnou karieru mnohá ocenení. Níže uvádíme v seznam ocenení a uznání, která získal (ve vzestupném pořadí)<br /> <br /> * Miles Conrad Memorial Lecture and Award, National Federation of Abstracting and Information Services (1996)<br /> <br /> * Isadore Gilbert Mudge – R. R. Bowker Award, Reference and Adult Services Division, American Library Association (1995)<br /> <br /> * Board of Visitors, University of Pittsburg School of Library and Information Science (1992+).<br /> <br /> * Award of Merit, American Society for Information Science (1991)<br /> <br /> * Distinguished Service Award, Information Industry Association (1991)<br /> <br /> * Honorary Membership Award, Special Libraries Association (1989)<br /> <br /> * Elected Fellow of the American Association of Science (AAAS) (1986)<br /> <br /> * Appointed to Advisory Board of the Leavey School of Business and Administration, Santa Clara University (1986)<br /> <br /> * LITA/Gaylord Award for Achievement in Library and Information Technology, American Library Association (1984)<br /> <br /> * Honorary Fellowship, Institute of Information Scientists, Great Britain (1983)<br /> <br /> * Hall of Fame Award, Information Industry Association (1982)<br /> <br /> * Information Product of the Year Award, Information Industry Association (1975)<br /> <br /> * Special Invention Award for the Aerospace Business Environment Simulator Computer Program, Lockheed Missiles and Space Company (1968)<br /> <br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> * &quot;Dialog and the User: An Evaluation of the User Interface With a Major Online Retrieval System.&quot; Proceedings of a Workshop, Palo Alto, California, 1-15 January 1971; edited by Donald E. Walker, Montvale, New Jersey, SFIPS Press. 1971.<br /> “In Search of the Elusive End User.” Online Review. Vol. 13 (6) December 1989, pp. 485-491. Eight refs.<br /> * &quot;Knowledge Online: Current Implications and Future Trends.&quot; In: Proceedings of the 1st East-West Online Information Meeting, Moscow, USSR, 11-13 October 1989.<br /> * &quot;Online 2000 and Beyond: Where Can We Go?&quot; 13th National Online Meeting, Medford, New Jersey, Learned Information, Inc., 1992, p. 5-13. Il. Refs.<br /> * &quot;Online Information: A Ten-Year Perspective and Outlook.&quot; Online, Vol. 11 (1) January 1987, p. 61-64.<br /> * &quot;Outlook for Electronic Information Services.&quot; Tudomanyos es Mueszaki Tajekoztatas. Vol. 37 (10) October 1990, pp. 403-408. Two refs.<br /> * &quot;Problems and Challenges in the Information Society-the Next Twenty Years.&quot; Journal of Information Science, Vol. 1 (4) October 1979, pp. 223-226. Five refs.<br /> * &quot;Problems and Outlook for the Information Services Industry.&quot; Proceedings of the EUSIDIC Conference, Oslo, 4th-5th December 1975.<br /> * &quot;Remote Information Retrieval Facility.&quot; Report NASA-CR-1318; N-07-68-1. Lockheed Missiles and Space Co., Inc., Palo Alto, California, April 1969.<br /> * &quot;Technology and Innovation – Heredity and Environment of Development.&quot; Technology and Competence. Proceedings of the 8th Nordic Conference on Information and Documentation, Helsingborg, 19-21 May 1992, p. 33-7. Refs.<br /> * &quot;The Dynamics of Costs and Finances of On-line Computer Searching.&quot; Research Quarterly, Vol. 20 (1) Fall 1980, pp. 60-63. Illus.<br /> * &quot;The Emerging Internationalism of Online Information Retrieval.&quot; ERIC report. ED-190 103, Arlington, Virginia, Educational Resources Information Center, 1980.<br /> * &quot;The New Information Paradigm – Threat or Opportunity (or Both)?&quot; 1996 Miles Conrad Memorial Lecture, Philadelphia, 26-28 February 1996. National Federation of Abstracting and Information Services Newsletter, April/May 1996, pp. 57-69.<br /> * &quot;Traditional Services and/or the Internet.&quot; Proceedings of the 1996 TLS Conference on Information and Documentation, Stockholm, 19-20 November 1996. (In publication).<br /> * &quot;Will Full-text On-line Files Become 'Electronic Periodicals'?&quot; Serials Review Vol. 14 (3) 1988, pp. 7-10.<br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Kvesela https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Roger_K._Summit&diff=21998 2012-05-16T00:43:53Z

<p>Kvesela: </p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT: Summit, Roger K.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Roger Kent Summit<br /> |datum_narozeni = 14. 10. 1930<br /> |misto_narozeni = Detroit, Michigan<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = Los Altos Hills, USA<br /> |rodina = ženatý, od roku 1964, žena Ginger &lt;br /&gt; 2 děti, dcera Jennifer, syn Scott<br /> |obcanstvi = USA<br /> |skola = Bakalář psychologie, Stanfordská univerzita &lt;br /&gt; titul M.B.A. z Podnikatelské fakulty, Stanfordská univerzita &lt;br /&gt; titul Ph.D., obor management, Stanfordská univerzita<br /> |pracoviste = 1957 – účetní firma Arthura Andersena &lt;br /&gt; 1960 – společnost Lockheed Missiles &amp; Space Company &lt;br /&gt; 1972 – prezident v Dialogu<br /> |znamy_diky = databázové centrum DIALOG<br /> |oceneni = -<br /> }}<br /> '''Dr. Roger Kent Summit''' byl jedním z hlavních zakladatelů světového informačního průmyslu v 60. letech minulého století. Po více než tři desetiletí dokázal udržovat a hlavně ovlivňovat povědomí o tomto nově vznikajícím oboru. Je zakladatelem databázového centra Dialog. „Roger Summit může být považován za ,otce online vyhledávání'.&quot;<br /> <br /> <br /> == Život ==<br /> <br /> Roger K. Summit se narodil 14. Října 1930 v Detroitu. Jeho rodiče byli učitelé, otec Paul učil botaniku, poté pracoval ve školní administrativě, matka Mildred učila na základní škole anglický jazyk. Oba byli hudebně vzděláni, tak se i Summit zajímal o hudbu – hraje na trombón i na klavír. Má o 4 roky mladšího bratra Rolanda, jenž vystudoval psychologii a vykonával psychiatrickou praxi.<br /> <br /> Základní školu navštěvoval v Dearbornu, kde také bydleli. Chodil do dvou středních škol. První, soukromá internátní škola Cranbrook v Bloomfield, s přísným systémem hodnocení ho naučila studovat, takže druhou, Dearborn High School, absolvoval s vyznamenáním.<br /> <br /> Díky vyznamenání dostal dvě stipendia, první na Michiganskou universitu, druhé, N.R.O.T.C. ( Naval Reserve Officer Training Corps), mu umožňovalo několik univerzit v USA. Po úspěšném složení testu ke stipendiu N.R.O.T.C. , nastoupil v roce 1948 na Stanfordskou univerzitu v Kalifornii, kde studoval psychologii. Dostudoval v roce 1952 a stal se bakalářem psychologie.<br /> <br /> Od roku 1952 až do roku 1955 absolvoval povinnou vojenskou službu u Námořnictva Spojených Států Amerických. Po skončení dostal stipendium GI Bill na 4 roky. Začal studovat Podnikatelskou fakultu na Stanfordu a v roce 1957 obdržel titul M.B.A. . Rovněž navštěvoval počítačové kurzy, jelikož se začal velmi zajímat o počítače, kde pracovali s počítačem IBM 650, první počítač, který se vešel do jedné místnosti. Pokračoval ve studiu na Podnikatelské fakultě kde v roce 1965 dokončil dizertaci a získal doktorát z managementu , titul Ph.D. . <br /> <br /> V roce 1957 začal pracovat v účetní firmě Arthura Andersena v systémovém oddělení specializujícím se na počítačové aplikace, kde pracoval na vývoji Bank Americard.<br /> V roce 1960 nastoupil do letecké a zbrojařské společnosti Lockheed Missiles &amp; Space Company v Kalifornii. Zde začala jeho profesní kariéra. Ze začátku pracoval pro ředitele informačních procesů, zjišťoval, jak se využívají počítače při vyhledávání informací. V roce 1962 učil skupinu vrchního vedení podniku používat model ABES (Aerospace Business Environment Simulator), co vytvořil. ABES – návrh instruktážního hospodaření podniku, který například umožňuje přijímat a propouštět zaměstnance, sestavovat mzdové tarify atd. . O modelu ABES přednášel i na Státní univerzitě v San Jose (1963-1965). Summit přemluvil firmu Lockheed k vytvoření tzv. vědecko-technické laboratoře a zakoupení počítače 3. Generace – IBM 360/30. Chtěl využít novou technologii k přístupu k informacím zcela novým způsobem. Laboratoř měla několik projektů, Summit dohlížel na projekt vyhledávání informací a jeho tým vytvořil a naprogramoval systém, který předcházel Dialogu. V roce 1966 obdržel Summit (pro firmu Lockheed) kontrakt od společnosti NASA na zpřístupnění databáze NASA STAR, která začala fungovat v roce 1967. V roce 1968 vyhrála firma Lockheed kontrakt od NASA na vyvinutí online vyhledávácího systému pro jejich databázi leteckého průmyslu. Vznikl NASA/RECON, byl podobný původnímu Dialogu. V roce 1969 Summit vyjednal zpřístupnění databáze ERIC na počítač přímo ve firmě Lockheed. V roce 1972 vznikl díky Summitovi Dialog – první světová komerční služba – které po dobu 20 let dělal prezidenta. V roce 1988 odkoupila Dialog firma Knight-Ridder,Inc. od společnosti Lockheed. V roce 1992 odešel do důchodu, ale nadále zastává funkci emeritního předsedy a konzultanta.<br /> R. Summit je ženatý od roku 1964, jeho žena Ginger má bakalářský titul v oboru Dětská psychologie a titul MA v oboru Jazyková patologie. Ginger byla učitelkou, zajímá se o ruční práce a textilní umění. Mají spolu dvě děti, dcera Jennifer, která vyučuje na Stanfordské univerzitě, publikuje odborné články a knihy o anglické literatuře. Je vedoucí Anglického oddělení Stanfordské univerzity. Jejich syn Scott je zakladatelem a ředitelem firmy Summit ID. Firma se specializuje na moderní design nových technologií a spotřebních výrobků. Od doby co je Roger Summit v důchodu hraje opět na trombón, v jazzové kapele Daddios a v chóru trombónů. Léto tráví na své jachtě v Desolation Sound v Britské Kolumbii.<br /> <br /> <br /> == Aktivity ==<br /> <br /> 7 let působil Roger Summit jako komisař knihovny ve městě Los Altos Hills. Byl na finančním výboru pro školu hudby a umění, neziskovou organizaci podporující hudbu a umění hlavně pro děti.<br /> Summit je v poradním sboru Entelosu, to je společnost , která dělá simulační modelování lidského organismu.<br /> <br /> <br /> <br /> == Význam pro informační vědu/knihovnictví ==<br /> <br /> Roger K. Summit položil základy moderního světového informačního průmyslu. Založením databázového centra Dialog pomohl nejen komerční sféře ale i ve vzdělávacích centrech (školy,knihovny). Služba se zasloužila o změnu profese referenčního knihovnictví.</div>

Kvesela https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Roger_K._Summit&diff=21997 2012-05-16T00:40:42Z

<p>Kvesela: </p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT: Summit, Roger K.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Roger Kent Summit<br /> |datum_narozeni = 14. 10. 1930<br /> |misto_narozeni = Detroit, Michigan<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = Los Altos Hills, USA<br /> |rodina = ženatý, od roku 1964, žena Ginger &lt;br /&gt; 2 děti, dcera Jennifer, syn Scott<br /> |obcanstvi = USA<br /> |skola = Bakalář psychologie, Stanfordská univerzita &lt;br /&gt; titul M.B.A. z Podnikatelské fakulty, Stanfordská univerzita &lt;br /&gt; titul Ph.D., obor management, Stanfordská univerzita<br /> |pracoviste = 1957 – účetní firma Arthura Andersena &lt;br /&gt; 1960 – společnost Lockheed Missiles &amp; Space Company &lt;br /&gt; 1972 – prezident v Dialogu<br /> |znamy_diky = databázové centrum DIALOG<br /> |oceneni = -<br /> }}<br /> '''Dr. Roger Kent Summit''' byl jedním z hlavních zakladatelů světového informačního průmyslu v 60. letech minulého století. Po více než tři desetiletí dokázal udržovat a hlavně ovlivňovat povědomí o tomto nově vznikajícím oboru. Je zakladatelem databázového centra Dialog. „Roger Summit může být považován za ,otce online vyhledávání'.&quot;<br /> <br /> <br /> == Život ==<br /> <br /> Roger K. Summit se narodil 14. Října 1930 v Detroitu. Jeho rodiče byli učitelé, otec Paul učil botaniku, poté pracoval ve školní administrativě, matka Mildred učila na základní škole anglický jazyk. Oba byli hudebně vzděláni, tak se i Summit zajímal o hudbu – hraje na trombón i na klavír. Má o 4 roky mladšího bratra Rolanda, jenž vystudoval psychologii a vykonával psychiatrickou praxi.<br /> <br /> Základní školu navštěvoval v Dearbornu, kde také bydleli. Chodil do dvou středních škol. První, soukromá internátní škola Cranbrook v Bloomfield, s přísným systémem hodnocení ho naučila studovat, takže druhou, Dearborn High School, absolvoval s vyznamenáním.<br /> <br /> Díky vyznamenání dostal dvě stipendia, první na Michiganskou universitu, druhé, N.R.O.T.C. ( Naval Reserve Officer Training Corps), mu umožňovalo několik univerzit v USA. Po úspěšném složení testu ke stipendiu N.R.O.T.C. , nastoupil v roce 1948 na Stanfordskou univerzitu v Kalifornii, kde studoval psychologii. Dostudoval v roce 1952 a stal se bakalářem psychologie.<br /> <br /> Od roku 1952 až do roku 1955 absolvoval povinnou vojenskou službu u Námořnictva Spojených Států Amerických. Po skončení dostal stipendium GI Bill na 4 roky. Začal studovat Podnikatelskou fakultu na Stanfordu a v roce 1957 obdržel titul M.B.A. . Rovněž navštěvoval počítačové kurzy, jelikož se začal velmi zajímat o počítače, kde pracovali s počítačem IBM 650, první počítač, který se vešel do jedné místnosti. Pokračoval ve studiu na Podnikatelské fakultě kde v roce 1965 dokončil dizertaci a získal doktorát z managementu , titul Ph.D. . <br /> <br /> V roce 1957 začal pracovat v účetní firmě Arthura Andersena v systémovém oddělení specializujícím se na počítačové aplikace, kde pracoval na vývoji Bank Americard.<br /> V roce 1960 nastoupil do letecké a zbrojařské společnosti Lockheed Missiles &amp; Space Company v Kalifornii. Zde začala jeho profesní kariéra. Ze začátku pracoval pro ředitele informačních procesů, zjišťoval, jak se využívají počítače při vyhledávání informací. V roce 1962 učil skupinu vrchního vedení podniku používat model ABES (Aerospace Business Environment Simulator), co vytvořil. ABES – návrh instruktážního hospodaření podniku, který například umožňuje přijímat a propouštět zaměstnance, sestavovat mzdové tarify atd. . O modelu ABES přednášel i na Státní univerzitě v San Jose (1963-1965). Summit přemluvil firmu Lockheed k vytvoření tzv. vědecko-technické laboratoře a zakoupení počítače 3. Generace – IBM 360/30. Chtěl využít novou technologii k přístupu k informacím zcela novým způsobem. Laboratoř měla několik projektů, Summit dohlížel na projekt vyhledávání informací a jeho tým vytvořil a naprogramoval systém, který předcházel Dialogu. V roce 1966 obdržel Summit (pro firmu Lockheed) kontrakt od společnosti NASA na zpřístupnění databáze NASA STAR, která začala fungovat v roce 1967. V roce 1968 vyhrála firma Lockheed kontrakt od NASA na vyvinutí online vyhledávácího systému pro jejich databázi leteckého průmyslu. Vznikl NASA/RECON, byl podobný původnímu Dialogu. V roce 1969 Summit vyjednal zpřístupnění databáze ERIC na počítač přímo ve firmě Lockheed. V roce 1972 vznikl díky Summitovi Dialog – první světová komerční služba – které po dobu 20 let dělal prezidenta. V roce 1988 odkoupila Dialog firma Knight-Ridder,Inc. od společnosti Lockheed. V roce 1992 odešel do důchodu, ale nadále zastává funkci emeritního předsedy a konzultanta.<br /> R. Summit je ženatý od roku 1964, jeho žena Ginger má bakalářský titul v oboru Dětská psychologie a titul MA v oboru Jazyková patologie. Ginger byla učitelkou, zajímá se o ruční práce a textilní umění. Mají spolu dvě děti, dcera Jennifer, která vyučuje na Stanfordské univerzitě, publikuje odborné články a knihy o anglické literatuře. Je vedoucí Anglického oddělení Stanfordské univerzity. Jejich syn Scott je zakladatelem a ředitelem firmy Summit ID. Firma se specializuje na moderní design nových technologií a spotřebních výrobků. Od doby co je Roger Summit v důchodu hraje opět na trombón, v jazzové kapele Daddios a v chóru trombónů. Léto tráví na své jachtě v Desolation Sound v Britské Kolumbii.</div>

Kvesela https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Roger_K._Summit&diff=21996 2012-05-16T00:33:48Z

<p>Kvesela: </p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT: Summit, Roger K.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Roger Kent Summit<br /> |datum_narozeni = 14. 10. 1930<br /> |misto_narozeni = Detroit, Michigan<br /> |datum_umrti = -<br /> |misto_umrti = -<br /> |duvod_umrti = -<br /> |pobyt = Los Altos Hills, USA<br /> |rodina = ženatý, od roku 1964, žena Ginger &lt;br /&gt; 2 děti, dcera Jennifer, syn Scott<br /> |obcanstvi = USA<br /> |skola = Bakalář psychologie, Stanfordská univerzita &lt;br /&gt; titul M.B.A. z Podnikatelské fakulty, Stanfordská univerzita &lt;br /&gt; titul Ph.D., obor management, Stanfordská univerzita<br /> |pracoviste = 1957 – účetní firma Arthura Andersena &lt;br /&gt; 1960 – společnost Lockheed Missiles &amp; Space Company &lt;br /&gt; 1972 – prezident v Dialogu<br /> |znamy_diky = databázové centrum DIALOG<br /> |oceneni = -<br /> }}<br /> '''Dr. Roger Kent Summit''' byl jedním z hlavních zakladatelů světového informačního průmyslu v 60. letech minulého století. Po více než tři desetiletí dokázal udržovat a hlavně ovlivňovat povědomí o tomto nově vznikajícím oboru. Je zakladatelem databázového centra Dialog. „Roger Summit může být považován za ,otce online vyhledávání'.&quot;</div>

Kvesela https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Roger_K._Summit&diff=21995 2012-05-16T00:18:19Z

<p>Kvesela: Založena nová stránka: {{DEFAULTSORT: Summit, Roger K.}} Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví '''Dr. Roger Kent Summit''' byl jedním z hlavních zakladatel...</p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT: Summit, Roger K.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br /> <br /> '''Dr. Roger Kent Summit''' byl jedním z hlavních zakladatelů světového informačního průmyslu v 60. letech minulého století. Po více než tři desetiletí dokázal udržovat a hlavně ovlivňovat povědomí o tomto nově vznikajícím oboru. Je zakladatelem databázového centra Dialog. „Roger Summit může být považován za ,otce online vyhledávání'.&quot;</div>

Kvesela