https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=KristynaKl 2026-08-02T10:06:06Z Příspěvky uživatele MediaWiki 1.35.0 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_modely_(Dimenze_kultury)_(Hall,_Hofstede)&diff=37335 2013-10-24T09:57:32Z

<p>KristynaKl: </p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> <br /> Teorií kultury se jako první začali zabývat v roce 1954 sociolog Alex Inkeles a psycholog Daniel Levinson, kteří na základě studia anglicky psané antropologické literatury o národních kulturách navrhli čtyři základní problémy-dimenze, které řeší každá kulturní společnost. Tuto hypotézu později svými výzkumy potvrdil Geert Hofstede. Všechny dimenze identifikoval na základě empirických výzkumů v pobočkách IBM ve čtyřiceti zemích světa, kde objektem výzkumu byli zaměstnanci této firmy. <br /> Čtyři základní okruhy pro fungování společnosti rozlišil na:<br /> ::*Vzdálenost od moci (od malé k velké)<br /> ::*Kolektivismus vs. individualismus<br /> ::*Feminitu vs. maskulinitu<br /> ::*Vyhýbání se nejistotě (od slabého k silnému)<br /> Později byla přidána ještě pátá dimenze kultury:<br /> ::*Dlouhodobá vs. krátkodobá orientace v životě &lt;ref&gt;ČÁBELKOVÁ, Inna. Geert Hofstede, Gert Jan Hofstede: KULTURY A ORGANIZACE. SOFTWARE LIDSKÉ MYSLI. Lidé města. 2007, roč. 9, 2-3 (21).&lt;/ref&gt;<br /> Objevil ji Kanaďan Michael Harris Bond. Hofstedemu zůstala tato dimenze skryta podle jeho vlastních slov kvůli tomu, že důsledky kultury výrazně ovlivňují i mysl samotných výzkumných pracovníků a je tedy možné, že ve vztahu k jiné kultuře může i některý z významných jevů uniknout pozornosti.<br /> ===Dimenze vzdálenost moci===<br /> Hofstede (2007, s. 45) dimenzi vzdálenosti moci definuje jako ''„rozsah, v němž méně mocní členové institucí a organizací v dané zemi předpokládají a přijímají skutečnost, že moc je rozdělována nerovně“''. V kulturách, kde se vyskytuje velká mocenská vzdálenost, jsou nerovnosti považovány za přirozené. Velká vzdálenost vyjadřuje přiznávání privilegií některým skupinám, emoční vzdálenost mezi nadřízenými a podřízenými, nekontrolovanou moc jednotlivců a pevně dané a respektované hranice mezi sociálními vrstvami. V kulturách s nízkou mocenskou vzdáleností je naopak kladen důraz na rovnost. Vyskytuje se zde malá emoční vzdálenost mezi nadřízenými a podřízenými a moc jednotlivců je omezená a kontrolovaná zákony. Na rozdíl od kultur s větší vzdáleností moci, kde je důležité mít dobrý vztah s nadřízenými, kultury s menší vzdáleností mocí se více soustřeďují na osobní kvality, ačkoliv i zde dobré vztahy hrají roli.<br /> ===Dimenze individualismus versus kolektivismus===<br /> Hofstede (2007, s. 66) individualismus definuje jako ''„stupeň samostatnosti ve společnosti“''. Vyjadřuje, v jaké míře lidé jednají jako jednotlivci. V opačném případě jde o kolektivismus, kdy jednotlivci jednají převážně jako členové sociálních skupin a přemýšlejí o sobě více jako o skupině než jako jednotlivci. Dimenzi lze vymezit pomocí charakteristik jejích krajních pólů: individualismus se vyznačuje volnými svazky mezi jedinci, ''„předpokládá se, že každý se stará sám o sebe a o svou nejbližší rodinu“'' (s. 66). Lidé preferují nezávislost na organizaci a osobní naplnění spíše než loajalitu. ''„Kolektivismus přináleží ke společnostem, ve kterých jsou lidé od narození po celý život integrováni to silných a soudržných skupin“'' (s. 66). <br /> ===Dimenze maskulinita versus feminita===<br /> Odpovědi mužů a žen se ve výzkumech lišily například v oblasti pracovních cílů: ženy přikládaly větší váhu dobrým vztahům s nadřízenými a spolupráci s ostatními, kdežto muži přikládali větší význam výdělku a postupu.<br /> Definici dimenze lze vyjádřit prostřednictvím vymezení jejích krajních pólů: ''„Maskulinita se vztahuje na společnosti, ve kterých jsou sociální rodové role jasně odlišeny; feminita se vztahuje na společnosti, ve kterých se sociální rodové role překrývají“'' (Hofstede, 2007, s. 97). Mezi maskulinní hodnoty patří zaměření na materiální úspěch a touha po uznání. Od mužů se více očekává soutěživost a průbojnost, od žen mírnější a jemnější chování a orientace na kvalitu života. Ženy v maskulinních kulturách většinou neusilují o vlastní kariéru, ovšem pracují kvůli zajištění živobytí. V kulturách nejblíže femininnímu pólu škály se sociální rodové role překrývají a „jak o mužích, tak i o ženách se přepokládá, že budou nenároční, jemní a orientovaní na kvalitu života“ (Hofstede, 2007, s. 97).<br /> ===Dimenze vyhýbání se nejistotě===<br /> Tuto dimenzi Hofstede (2007) vymezil na základě spojení tří otázek ve svém výzkumu v IBM. Otázky se týkaly 1) stresu při práci, 2) postojů k dodržování předpisů a 3) zájmu setrvání v organizaci po dlouhou dobu. Odpovědi na tyto otázky vyjadřují úroveň úzkosti existující ve vztahu k nejisté budoucnosti. <br /> Hofstede (2007, s. 131) definoval dimenzi jako ''„stupeň, v němž se příslušníci dané kultury cítí ohroženi nejistotou nebo neznámými situacemi“''. Vyhýbání se nejistotě se vyznačuje snahou o vytváření a dodržování pravidel, jež zaručují určitou jistotu a předvídatelnost a omezují nejednoznačné porozumění situacím a tedy vzniku stresových situací. V kulturách s nízkým indexem vyhýbání se nejistotě lidé vnímají nejistotu jako součást života, takové situace tedy přijímají klidněji. Pravidla nejsou považována za zásadní pro existenci organizace. V zemích s menší potřebou vyhýbání se nejistotě jsou všechna rizika (známá i neznámá) přijímána ''„jako součást života“'' (Hofstede, 2007, s. 135).&lt;ref&gt;HOFSTEDE, Geert a Gert Jan HOFSTEDE. Kultury a organizace: software lidské mysli : spolupráce mezi kulturami a její důležitost pro přežití. Praha: Linde, 2007, 335 s. ISBN 978-80-86131-70-2.&lt;/ref&gt;<br /> ===Dimenze dlouhodobé vs. krátkodobé orientace===<br /> Dimenze schopnosti a ochoty plánovat vzdálenou budoucnost. Tato dimenze byla nalezena ve srovnání hodnotových orientací obyvatel evropských zemi a Číny, jelikož Evropané většinou tuto dimenzi nepovažují za podstatnou.&lt;ref&gt;ČÁBELKOVÁ, Inna. Geert Hofstede, Gert Jan Hofstede: KULTURY A ORGANIZACE. SOFTWARE LIDSKÉ MYSLI. Lidé města. 2007, roč. 9, 2-3 (21).&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Výzkumy používající teorii =<br /> <br /> == Výzkum první ==<br /> Na výzkumu s názvem '''Revisiting Hofstede’s Dimensions: Examining the Cultural Convergence of the United Stated and Japan''' pracovali společně Erich B. Bergiel, Blaise J. Bergiel a John W. Upson, všichni z University of West Georgia. Cílem této studie je zjistit, jak velký vliv měly drastické změny v posledních desetiletích na Hofstedeho kulturní dimenze, konkrétně se věnuje kulturnímu sbližování Spojených států amerických a Japonska.<br /> <br /> Dotazník, který byl hlavní výzkumnou metodou, byl doručen studentům středně velkých univerzit v severovýchodní části USA a jižní části Japonska. Celkový počet vyhovujících dotazníků byl 237, z toho 107 zastupovalo studenty z USA a 130 dotazníků zodpověděli studenti z Japonska. Další demografické údaje posílily ekvivalenci tohoto vzorku: 31 % japonských dotazovaných byly ženy, v americkém vzorku bylo 50 % žen; většina respondentů z obou zemí byla ve věku 20 – 24 let; a konečně 33 % dotazovaných v Japonsku absolvovalo nejméně 15 let školní docházky a 34 % amerických respondentů absolvovalo nejméně 16 let školní docházky. <br /> <br /> Výzkumným nástrojem byl Hofstedeho '''Value Survey Model 2008'''. Jedná se o dotazník s 34 položkami, který umožňuje srovnání kulturních hodnot respondentů z různých zemí. Respondenti uváděli své odpovědi prostřednictvím pětibodového měřítka. Value Survey Model 2008 posuzuje celkem sedm kulturních dimenzí: vzdálenost moci, individualismus – kolektivismus, vyhýbání se nejistotě, maskulinitu – femininitu, dlouhodobou orientaci + dvě další dimenze, které objevil Minkov v roce 2007: shovívavost – omezování, monumentalismus – flexhumita (angl. flexhumity). Výsledek pro každou dimenzi se počítal pomocí Hofstedova vzorce, díky kterému se výsledky většinou pohybují v hodnotě 0 až 100. Dotazník byl poprvé přeložen do japonštiny a po drobných úpravách se oba dotazníky shodovaly. <br /> <br /> Nevýhodou tohoto dotazníkového modelu je, že se nedají provést přímá srovnání nových výsledků z obou zemí. Místo toho jsou nová data upravena tak, aby bylo možné srovnat výsledky výzkumů. V případě tohoto výzkumu byla takto upravena data z USA a byla porovnána s původními a novými výsledky z Japonska. <br /> <br /> Výsledky studie ukázali konvergenci mezi oběma zeměmi v takové míře, kterou neočekávali ani výzkumníci. Zjistilo se, že zatímco USA byla v době původního výzkumu více individuální, femininní a vzdálenost moci byla menší, v průběhu posledních let se poměr mezi zeměmi obrátil a nyní je v této pozici Japonsko. V dimenzi dlouhodobé orientace byla taktéž zaregistrována konvergence. Zato u dimenze vyhýbání se nejistotě byla zpozorována větší divergence než u původních dat. Poslední dvě dimenze byly zkoumány poprvé a bylo zjištěno, že USA je více shovívavá a monumentalistická než Japonsko. Výzkum tedy ukázal, že s rostoucí globalizací se nutně zvyšuje i vzájemný vliv různých zemí.<br /> <br /> == Výzkum druhý ==<br /> Hofstedeho kulturní modely v mnoha studiích zkoumají stav určité společnosti či instituce, možnost použití je však i na vzájemném porovnání dvou zemí. Aplikovat se mohou na dvě úplně odlišné kultury a zkoumat jak moc a především v čem se od sebe tak liší nebo na dvě podobné země (kultury) a tak sledovat nepatrné odchylky mezi nimi. Stejně tak to udělali i autoři Low Sui Pheng a Shi Yuquan v práci s názvem '''An exploratory study of Hofstede’s cross-cultural dimensions in construction projects''', kdy zkoumali kulturní dimenze Singapuru a Číny. Primární potřeba této studie těchto zemí je pracovní, kdy pochopení obou kultur představuje lepší porozumění a do budoucna i spolupráci. Ignorace kulturních rozdílů může znamenat v obchodním odvětví a nejen v něm, velkou chybu. Jako základ je bráno seznámení se se základními zvyky a tradicemi, především je kladen důraz na loajálnost. Singapurská stavební firma si tyto fakta dobře uvědomila a provedla tento výzkum zaměřený na Čínu, která představuje lukrativní stát s širokým spektrem nabídek. Cílem tedy je zefektivnit vzájemnou komunikaci a získat lepší pozici na trhu.<br /> <br /> Všechna získaná data pro studii byla získána terénně, jedná se o tak field research část práce. Pro zisk dat se používalo nejdříve dvou forem dotazníků (anglická a čínská). Nejprve vznikla anglická verze a ta se poté přeložila do čínštiny, obsah dotazníků odpovídá firemní problematice a přístupu vedoucích k zaměstnancům a naopak. Korektura jazyka zde hrála důležitou roli, výzkum neměla totiž ovlivnit jazyková bariéra. K práci bylo vybráno 84 respondentů (43 čínských a 41 singapurských), ze dvou stavebních firem, se kterými měli autoři již zkušenost. Podmínkou pro účast na této studii bylo, že musel mít každý terciální vzdělání a zkušenost s webem. Tímto se tedy selektovali jedinci vhodní pro dotazování. V dotaznících byly použity pětistupňové stupnice odpovědí, pouze některé obsahovaly možnosti ano/ne. V některých otázkách došlo ke snížení z pěti na čtyřstupňovou hranici a to především z důvodu vynechání střední hodnoty, která bývá nejčastější volbou. V případě čtyř možností se respondent musí rozhodnout na jednu či druhou stranu. V Číně byly nabídnuty čínské verze dotazníků a v Singapuru naopak ty anglické. Rozdání proběhlo osobně, což mohlo udělat větší dojem pro dotazované. Po vyplnění odpovědí se jejich dotazníky zkontrolovali, aby byly vyplněny správně.<br /> <br /> Po té se studie dostala do své desk research části a proběhla analýza získaných dat. Z dotazníků se vypočítaly kulturní modely a tím byly zjištěny i požadované hodnoty. Získané informace zobrazily rozdíly ve vedeních společností, kdy v Číně je práce více kolektivní a spolupracovníci jsou si rovnější a proti tomu v Singapuru se tento vztah opomíjí a podřízení mají pocit nerovnosti s osobami na vyšších místech. Celá tato práce především poskytuje dobrého průvodce pro manažery k analýze kulturních dimenzí v kontextu stavebních projektů. <br /> <br /> == Výzkum třetí ==<br /> V roce 1990 Gert Hofstere, Bram Neuijen, Denise Daval Ohayv a Gert Sanders publikovali studii nazvanou '''Measuring Organizational Cultures: A Qualitative and Quantitative Study Across Twenty Cases''', jejíž cílem bylo nalezení jednotek reprezentující organizace z kulturního pohledu. Musely se taktéž určit jednotky vhodné k použití pro porovnání kultur.<br /> <br /> Studie se prováděla v letech 1985 - 1986. Vědci rozdělili respondenty do 20 jednotek. Ty se skládaly z 60 - 2.500 zaměstnanců ze soukromých společností sídlících v Dánsku a Nizozemsku.<br /> Celý projekt měl 3 fáze. V té první se prováděly hloubkové rozhovory s 9 respondenty za jednotku, které trvaly 2-3 hodiny. Rozhovory byly prováděny 18 vědci z Dánska a Nizozemska, kteří si rozdělili respondenty skládajících se z manažerů, jejich sekretářek a zaměstnanců z jiných profesí. V druhé fázi se podávaly dotazníky obsahující 135 otázek náhodného výběru každé z jednotek. Tím se získalo 1295 dotazníků. 60 otázek bylo získáno z dřívějších studií, zbytek byl na základě rozhovorů. Výsledky rozhovorů se diskutovaly s vedením jednotek (manažery). Ve třetí fázi se použily dotazníky a rozhovory pro sběr dat. Rozhovory byly použity k vytvoření kvalitativního popisu kultury, dotazníky se zaměřovaly na projevy kultury. Ta se projevuje pomocí symbolů, hrdinů, rituálů a hodnot. Hodnoty jsou jádrem kultury, můžou se projevovat v chování, a přenáší se od hrdinů do praktik „prostých“ lidí. Symboly, hrdinové a rituály jsou tzv. praktiky (můžou to být i tradice a zvyky). Praktiky jsou viditelné a dají se pozorovat. <br /> <br /> Z rozhovorů a pozorování vyplynuly nečekané rozdíly mezi otázkami týkajících se hodnot a praktik. Tato odchylka může být vysvětlena procesem, jímž se otázky pro respondenty vybírají. Otázky týkajících se hodnot byly vybírány pro jejich potenciál diskriminace mezi státy. Otázky ohledně praktik se selektovaly na základě diskriminace mezi organizacemi. Dále bylo zjištěno, že rozdíly v hodnotách závisí primárně na faktorech typu věk a vzdělání, sekundárně pak na členství v organizaci.<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> = Použitá literatura a zdroje =<br /> &lt;references/&gt;<br /> *BERGIEL, Erich B., Blaise J. BERGIEL a John W. UPSON. Revisiting Hofstede’s Dimensions: Examining the Cultural Convergence of the United States and Japan. ''American Journal of Management''. 2012, Vol. 12, No. 1, pp. 69-79.<br /> <br /> *PHENG, Low Sui, YUQUAN Shi. An exploratory study of Hofstede’s cross-cultural dimensions in construction projects. ''Management Decision''. 2002, Vol. 40, No. 1, pp. 7-16, ISSN 0025-1747.<br /> <br /> *HOFSTERE, Gert, Bram NEUIJEN, Denise DAVAL OHAYV a Gert SANDERS. Measuring Organizational Cultures: A Qualitative and Quantitative Study Across Twenty Cases. ''Administrative Science Quarterly''. 1990, Vol. 35, No. 2, pp. 286-316.</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_modely_(Dimenze_kultury)_(Hall,_Hofstede)&diff=36863 2013-10-22T14:15:33Z

<p>KristynaKl: </p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> (ještě doplním zdroje) &lt;br /&gt;<br /> Teorií kultury se jako první začali zabývat v roce 1954 sociolog Alex Inkeles a psycholog Daniel Levinson, kteří na základě studia anglicky psané antropologické literatury o národních kulturách navrhli čtyři základní problémy-dimenze, které řeší každá kulturní společnost. Tuto hypotézu později svými výzkumy potvrdil Geert Hofstede. Všechny dimenze identifikoval na základě empirických výzkumů v pobočkách IBM ve čtyřiceti zemích světa, kde objektem výzkumu byli zaměstnanci této firmy. <br /> Čtyři základní okruhy pro fungování společnosti rozlišil na:<br /> ::*Vzdálenost od moci (od malé k velké)<br /> ::*Kolektivismus vs. individualismus<br /> ::*Feminitu vs. maskulinitu<br /> ::*Vyhýbání se nejistotě (od slabého k silnému)<br /> Později byla přidána ještě pátá dimenze kultury:<br /> ::*Dlouhodobá vs. krátkodobá orientace v životě<br /> Objevil ji Kanaďan Michael Harris Bond. Hofstedemu zůstala tato dimenze skryta podle jeho vlastních slov kvůli tomu, že důsledky kultury výrazně ovlivňují i mysl samotných výzkumných pracovníků a je tedy možné, že ve vztahu k jiné kultuře může i některý z významných jevů uniknout pozornosti.<br /> ===Dimenze vzdálenost moci===<br /> Hofstede (2007, s. 45) dimenzi vzdálenosti moci definuje jako ''„rozsah, v němž méně mocní členové institucí a organizací v dané zemi předpokládají a přijímají skutečnost, že moc je rozdělována nerovně“''. V kulturách, kde se vyskytuje velká mocenská vzdálenost, jsou nerovnosti považovány za přirozené. Velká vzdálenost vyjadřuje přiznávání privilegií některým skupinám, emoční vzdálenost mezi nadřízenými a podřízenými, nekontrolovanou moc jednotlivců a pevně dané a respektované hranice mezi sociálními vrstvami. V kulturách s nízkou mocenskou vzdáleností je naopak kladen důraz na rovnost. Vyskytuje se zde malá emoční vzdálenost mezi nadřízenými a podřízenými a moc jednotlivců je omezená a kontrolovaná zákony. Na rozdíl od kultur s větší vzdáleností moci, kde je důležité mít dobrý vztah s nadřízenými, kultury s menší vzdáleností mocí se více soustřeďují na osobní kvality, ačkoliv i zde dobré vztahy hrají roli.<br /> ===Dimenze individualismus versus kolektivismus===<br /> Hofstede (2007, s. 66) individualismus definuje jako ''„stupeň samostatnosti ve společnosti“''. Vyjadřuje, v jaké míře lidé jednají jako jednotlivci. V opačném případě jde o kolektivismus, kdy jednotlivci jednají převážně jako členové sociálních skupin a přemýšlejí o sobě více jako o skupině než jako jednotlivci. Dimenzi lze vymezit pomocí charakteristik jejích krajních pólů: individualismus se vyznačuje volnými svazky mezi jedinci, ''„předpokládá se, že každý se stará sám o sebe a o svou nejbližší rodinu“'' (s. 66). Lidé preferují nezávislost na organizaci a osobní naplnění spíše než loajalitu. ''„Kolektivismus přináleží ke společnostem, ve kterých jsou lidé od narození po celý život integrováni to silných a soudržných skupin“'' (s. 66). <br /> ===Dimenze maskulinita versus feminita===<br /> Odpovědi mužů a žen se ve výzkumech lišily například v oblasti pracovních cílů: ženy přikládaly větší váhu dobrým vztahům s nadřízenými a spolupráci s ostatními, kdežto muži přikládali větší význam výdělku a postupu.<br /> Definici dimenze lze vyjádřit prostřednictvím vymezení jejích krajních pólů: ''„Maskulinita se vztahuje na společnosti, ve kterých jsou sociální rodové role jasně odlišeny; feminita se vztahuje na společnosti, ve kterých se sociální rodové role překrývají“'' (Hofstede, 2007, s. 97). Mezi maskulinní hodnoty patří zaměření na materiální úspěch a touha po uznání. Od mužů se více očekává soutěživost a průbojnost, od žen mírnější a jemnější chování a orientace na kvalitu života. Ženy v maskulinních kulturách většinou neusilují o vlastní kariéru, ovšem pracují kvůli zajištění živobytí. V kulturách nejblíže femininnímu pólu škály se sociální rodové role překrývají a „jak o mužích, tak i o ženách se přepokládá, že budou nenároční, jemní a orientovaní na kvalitu života“ (Hofstede, 2007, s. 97).<br /> ===Dimenze vyhýbání se nejistotě===<br /> Tuto dimenzi Hofstede (2007) vymezil na základě spojení tří otázek ve svém výzkumu v IBM. Otázky se týkaly 1) stresu při práci, 2) postojů k dodržování předpisů a 3) zájmu setrvání v organizaci po dlouhou dobu. Odpovědi na tyto otázky vyjadřují úroveň úzkosti existující ve vztahu k nejisté budoucnosti. <br /> Hofstede (2007, s. 131) definoval dimenzi jako ''„stupeň, v němž se příslušníci dané kultury cítí ohroženi nejistotou nebo neznámými situacemi“''. Vyhýbání se nejistotě se vyznačuje snahou o vytváření a dodržování pravidel, jež zaručují určitou jistotu a předvídatelnost a omezují nejednoznačné porozumění situacím a tedy vzniku stresových situací. V kulturách s nízkým indexem vyhýbání se nejistotě lidé vnímají nejistotu jako součást života, takové situace tedy přijímají klidněji. Pravidla nejsou považována za zásadní pro existenci organizace. V zemích s menší potřebou vyhýbání se nejistotě jsou všechna rizika (známá i neznámá) přijímána ''„jako součást života“'' (Hofstede, 2007, s. 135).<br /> ===Dimenze dlouhodobé vs. krátkodobé orientace===<br /> Dimenze schopnosti a ochoty plánovat vzdálenou budoucnost. Tato dimenze byla nalezena ve srovnání hodnotových orientací obyvatel evropských zemi a Číny, jelikož Evropané většinou tuto dimenzi nepovažují za podstatnou.<br /> <br /> = Výzkumy používající teorii =<br /> <br /> == Výzkum první ==<br /> Na výzkumu s názvem '''Revisiting Hofstede’s Dimensions: Examining the Cultural Convergence of the United Stated and Japan''' pracovali společně Erich B. Bergiel, Blaise J. Bergiel a John W. Upson, všichni z University of West Georgia. Cílem této studie je zjistit, jak velký vliv měly drastické změny v posledních desetiletích na Hofstedeho kulturní dimenze, konkrétně se věnuje kulturnímu sbližování Spojených států amerických a Japonska.<br /> <br /> Dotazník, který byl hlavní výzkumnou metodou, byl doručen studentům středně velkých univerzit v severovýchodní části USA a jižní části Japonska. Celkový počet vyhovujících dotazníků byl 237, z toho 107 zastupovalo studenty z USA a 130 dotazníků zodpověděli studenti z Japonska. Další demografické údaje posílily ekvivalenci tohoto vzorku: 31 % japonských dotazovaných byly ženy, v americkém vzorku bylo 50 % žen; většina respondentů z obou zemí byla ve věku 20 – 24 let; a konečně 33 % dotazovaných v Japonsku absolvovalo nejméně 15 let školní docházky a 34 % amerických respondentů absolvovalo nejméně 16 let školní docházky. <br /> <br /> Výzkumným nástrojem byl Hofstedeho '''Value Survey Model 2008'''. Jedná se o dotazník s 34 položkami, který umožňuje srovnání kulturních hodnot respondentů z různých zemí. Respondenti uváděli své odpovědi prostřednictvím pětibodového měřítka. Value Survey Model 2008 posuzuje celkem sedm kulturních dimenzí: vzdálenost moci, individualismus – kolektivismus, vyhýbání se nejistotě, maskulinitu – femininitu, dlouhodobou orientaci + dvě další dimenze, které objevil Minkov v roce 2007: shovívavost – omezování, monumentalismus – flexhumita (angl. flexhumity). Výsledek pro každou dimenzi se počítal pomocí Hofstedova vzorce, díky kterému se výsledky většinou pohybují v hodnotě 0 až 100. Dotazník byl poprvé přeložen do japonštiny a po drobných úpravách se oba dotazníky shodovaly. <br /> <br /> Nevýhodou tohoto dotazníkového modelu je, že se nedají provést přímá srovnání nových výsledků z obou zemí. Místo toho jsou nová data vložena do stávajícího rámce, respektive je vložen rozdíl mezi starými a novými výsledky dat. V případě tohoto výzkumu byla takto upravena data z USA a byla porovnána s původními a novými výsledky z Japonska. <br /> <br /> Výsledky studie ukázali konvergenci mezi oběma zeměmi v takové míře, kterou neočekávali ani výzkumníci. Zjistilo se, že zatímco USA byla v době původního výzkumu více individuální, femininní a vzdálenost moci byla menší, v průběhu posledních let se poměr mezi zeměmi obrátil a nyní je v této pozici Japonsko. V dimenzi dlouhodobé orientace byla taktéž zaregistrována konvergence. Zato u dimenze vyhýbání se nejistotě byla zpozorována větší divergence než u původních dat. Poslední dvě dimenze byly zkoumány poprvé a bylo zjištěno, že USA je více shovívavá a monumentalistická než Japonsko. Výzkum tedy ukázal, že s rostoucí globalizací se nutně zvyšuje i vzájemný vliv různých zemí.<br /> <br /> == Výzkum druhý ==<br /> Hofstedeho kulturní modely v mnoha studiích zkoumají stav určité společnosti či instituce, možnost použití je však i na vzájemném porovnání dvou zemí. Aplikovat se mohou na dvě úplně odlišné kultury a zkoumat jak moc a především v čem se od sebe tak liší nebo na dvě podobné země (kultury) a tak sledovat nepatrné odchylky mezi nimi. Stejně tak to udělali i autoři Low Sui Pheng a Shi Yuquan v práci s názvem '''An exploratory study of Hofstede’s cross-cultural dimensions in construction projects''', kdy zkoumali kulturní dimenze Singapuru a Číny. Primární potřeba této studie těchto zemí je pracovní, kdy pochopení obou kultur představuje lepší porozumění a do budoucna i spolupráci. Ignorace kulturních rozdílů může znamenat v obchodním odvětví a nejen v něm, velkou chybu. Jako základ je bráno seznámení se se základními zvyky a tradicemi, především je kladen důraz na loajálnost. Singapurská stavební firma si tyto fakta dobře uvědomila a provedla tento výzkum zaměřený na Čínu, která představuje lukrativní stát s širokým spektrem nabídek. Cílem tedy je zefektivnit vzájemnou komunikaci a získat lepší pozici na trhu.<br /> <br /> Všechna získaná data pro studii byla získána terénně, jedná se o tak field research část práce. Pro zisk dat se používalo nejdříve dvou forem dotazníků (anglická a čínská). Nejprve vznikla anglická verze a ta se poté přeložila do čínštiny, obsah dotazníků odpovídá firemní problematice a přístupu vedoucích k zaměstnancům a naopak. Korektura jazyka zde hrála důležitou roli, výzkum neměla totiž ovlivnit jazyková bariéra. K práci bylo vybráno 84 respondentů (43 čínských a 41 singapurských), ze dvou stavebních firem, se kterými měli autoři již zkušenost. Podmínkou pro účast na této studii bylo, že musel mít každý terciální vzdělání a zkušenost s webem. Tímto se tedy selektovali jedinci vhodní pro dotazování. V dotaznících byly použity pětistupňové stupnice odpovědí, pouze některé obsahovaly možnosti ano/ne. V některých otázkách došlo ke snížení z pěti na čtyřstupňovou hranici a to především z důvodu vynechání střední hodnoty, která bývá nejčastější volbou. V případě čtyř možností se respondent musí rozhodnout na jednu či druhou stranu. V Číně byly nabídnuty čínské verze dotazníků a v Singapuru naopak ty anglické. Rozdání proběhlo osobně, což mohlo udělat větší dojem pro dotazované. Po vyplnění odpovědí se jejich dotazníky zkontrolovali, aby byly vyplněny správně.<br /> <br /> Po té se studie dostala do své desk research části a proběhla analýza získaných dat. Z dotazníků se vypočítaly kulturní modely a tím byly zjištěny i požadované hodnoty. Získané informace zobrazily rozdíly ve vedeních společností, kdy v Číně je práce více kolektivní a spolupracovníci jsou si rovnější a proti tomu v Singapuru se tento vztah opomíjí a podřízení mají pocit nerovnosti s osobami na vyšších místech. Celá tato práce především poskytuje dobrého průvodce pro manažery k analýze kulturních dimenzí v kontextu stavebních projektů. <br /> <br /> == Výzkum třetí ==<br /> <br /> <br /> = Použitá literatura a zdroje =<br /> *BERGIEL, Erich B., Blaise J. BERGIEL a John W. UPSON. Revisiting Hofstede’s Dimensions: Examining the Cultural Convergence of the United States and Japan. ''American Journal of Management''. 2012, Vol. 12, No. 1, pp. 69-79.<br /> <br /> *PHENG, Low Sui, YUQUAN Shi. An exploratory study of Hofstede’s cross-cultural dimensions in construction projects. ''Management Decision''. 2002, Vol. 40, No. 1, pp. 7-16, ISSN 0025-1747.</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_modely_(Dimenze_kultury)_(Hall,_Hofstede)&diff=36862 2013-10-22T14:12:05Z

<p>KristynaKl: /* Obecný popis teorie */</p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> (ještě doplním zdroje) &lt;br /&gt;<br /> Teorií kultury se jako první začali zabývat v roce 1954 sociolog Alex Inkeles a psycholog Daniel Levinson, kteří na základě studia anglicky psané antropologické literatury o národních kulturách navrhli čtyři základní problémy-dimenze, které řeší každá kulturní společnost. Tuto hypotézu později svými výzkumy potvrdil Geert Hofstede. Všechny dimenze identifikoval na základě empirických výzkumů v pobočkách IBM ve čtyřiceti zemích světa, kde objektem výzkumu byli zaměstnanci této firmy. <br /> Čtyři základní okruhy pro fungování společnosti rozlišil na:<br /> ::*Vzdálenost od moci (od malé k velké)<br /> ::*Kolektivismus vs. individualismus<br /> ::*Feminitu vs. maskulinitu<br /> ::*Vyhýbání se nejistotě (od slabého k silnému)<br /> Později byla přidána ještě pátá dimenze kultury:<br /> ::*Dlouhodobá vs. krátkodobá orientace v životě<br /> Objevil ji Kanaďan Michael Harris Bond. Hofstedemu zůstala tato dimenze skryta podle jeho vlastních slov kvůli tomu, že důsledky kultury výrazně ovlivňují i mysl samotných výzkumných pracovníků a je tedy možné, že ve vztahu k jiné kultuře může i některý z významných jevů uniknout pozornosti.<br /> ===Dimenze vzdálenost moci===<br /> Hofstede (2007, s. 45) dimenzi vzdálenosti moci definuje jako „rozsah, v němž méně mocní členové institucí a organizací v dané zemi předpokládají a přijímají skutečnost, že moc je rozdělována nerovně“. V kulturách, kde se vyskytuje velká mocenská vzdálenost, jsou nerovnosti považovány za přirozené. Velká vzdálenost vyjadřuje přiznávání privilegií některým skupinám, emoční vzdálenost mezi nadřízenými a podřízenými, nekontrolovanou moc jednotlivců a pevně dané a respektované hranice mezi sociálními vrstvami. V kulturách s nízkou mocenskou vzdáleností je naopak kladen důraz na rovnost. Vyskytuje se zde malá emoční vzdálenost mezi nadřízenými a podřízenými a moc jednotlivců je omezená a kontrolovaná zákony. Na rozdíl od kultur s větší vzdáleností moci, kde je důležité mít dobrý vztah s nadřízenými, kultury s menší vzdáleností mocí se více soustřeďují na osobní kvality, ačkoliv i zde dobré vztahy hrají roli.<br /> ===Dimenze individualismus versus kolektivismus===<br /> Hofstede (2007, s. 66) individualismus definuje jako „stupeň samostatnosti ve společnosti“. Vyjadřuje, v jaké míře lidé jednají jako jednotlivci. V opačném případě jde o kolektivismus, kdy jednotlivci jednají převážně jako členové sociálních skupin a přemýšlejí o sobě více jako o skupině než jako jednotlivci. Dimenzi lze vymezit pomocí charakteristik jejích krajních pólů: individualismus se vyznačuje volnými svazky mezi jedinci, „předpokládá se, že každý se stará sám o sebe a o svou nejbližší rodinu“ (s. 66). Lidé preferují nezávislost na organizaci a osobní naplnění spíše než loajalitu. „Kolektivismus přináleží ke společnostem, ve kterých jsou lidé od narození po celý život integrováni to silných a soudržných skupin“ (s. 66). <br /> ===Dimenze maskulinita versus feminita===<br /> Odpovědi mužů a žen se ve výzkumech lišily například v oblasti pracovních cílů: ženy přikládaly větší váhu dobrým vztahům s nadřízenými a spolupráci s ostatními, kdežto muži přikládali větší význam výdělku a postupu.<br /> Definici dimenze lze vyjádřit prostřednictvím vymezení jejích krajních pólů: „Maskulinita se vztahuje na společnosti, ve kterých jsou sociální rodové role jasně odlišeny; feminita se vztahuje na společnosti, ve kterých se sociální rodové role překrývají“ (Hofstede, 2007, s. 97). Mezi maskulinní hodnoty patří zaměření na materiální úspěch a touha po uznání. Od mužů se více očekává soutěživost a průbojnost, od žen mírnější a jemnější chování a orientace na kvalitu života. Ženy v maskulinních kulturách většinou neusilují o vlastní kariéru, ovšem pracují kvůli zajištění živobytí. V kulturách nejblíže femininnímu pólu škály se sociální rodové role překrývají a „jak o mužích, tak i o ženách se přepokládá, že budou nenároční, jemní a orientovaní na kvalitu života“ (Hofstede, 2007, s. 97).<br /> ===Dimenze vyhýbání se nejistotě===<br /> Tuto dimenzi Hofstede (2007) vymezil na základě spojení tří otázek ve svém výzkumu v IBM. Otázky se týkaly 1) stresu při práci, 2) postojů k dodržování předpisů a 3) zájmu setrvání v organizaci po dlouhou dobu. Odpovědi na tyto otázky vyjadřují úroveň úzkosti existující ve vztahu k nejisté budoucnosti. <br /> Hofstede (2007, s. 131) definoval dimenzi jako „stupeň, v němž se příslušníci dané kultury cítí ohroženi nejistotou nebo neznámými situacemi“. Vyhýbání se nejistotě se vyznačuje snahou o vytváření a dodržování pravidel, jež zaručují určitou jistotu a předvídatelnost a omezují nejednoznačné porozumění situacím a tedy vzniku stresových situací. V kulturách s nízkým indexem vyhýbání se nejistotě lidé vnímají nejistotu jako součást života, nejednoznačné situace tedy přijímají klidněji. Pravidla nejsou považována za zásadní pro existenci organizace. Působí klidněji a nepodléhají tolik stresu (Hofstede, 2007, s. 131-2). V zemích s menší potřebou vyhýbání se nejistotě jsou všechna rizika (známá i neznámá) přijímána „jako součást života“ (Hofstede, 2007, s. 135).<br /> ===Dimenze dlouhodobé vs. krátkodobé orientace===<br /> Dimenze schopnosti a ochoty plánovat vzdálenou budoucnost. Tato dimenze byla nalezena ve srovnání hodnotových orientací obyvatel evropských zemi a Číny, jelikož Evropané většinou tuto dimenzi nepovažují za podstatnou.<br /> <br /> = Výzkumy používající teorii =<br /> <br /> == Výzkum první ==<br /> Na výzkumu s názvem '''Revisiting Hofstede’s Dimensions: Examining the Cultural Convergence of the United Stated and Japan''' pracovali společně Erich B. Bergiel, Blaise J. Bergiel a John W. Upson, všichni z University of West Georgia. Cílem této studie je zjistit, jak velký vliv měly drastické změny v posledních desetiletích na Hofstedeho kulturní dimenze, konkrétně se věnuje kulturnímu sbližování Spojených států amerických a Japonska.<br /> <br /> Dotazník, který byl hlavní výzkumnou metodou, byl doručen studentům středně velkých univerzit v severovýchodní části USA a jižní části Japonska. Celkový počet vyhovujících dotazníků byl 237, z toho 107 zastupovalo studenty z USA a 130 dotazníků zodpověděli studenti z Japonska. Další demografické údaje posílily ekvivalenci tohoto vzorku: 31 % japonských dotazovaných byly ženy, v americkém vzorku bylo 50 % žen; většina respondentů z obou zemí byla ve věku 20 – 24 let; a konečně 33 % dotazovaných v Japonsku absolvovalo nejméně 15 let školní docházky a 34 % amerických respondentů absolvovalo nejméně 16 let školní docházky. <br /> <br /> Výzkumným nástrojem byl Hofstedeho '''Value Survey Model 2008'''. Jedná se o dotazník s 34 položkami, který umožňuje srovnání kulturních hodnot respondentů z různých zemí. Respondenti uváděli své odpovědi prostřednictvím pětibodového měřítka. Value Survey Model 2008 posuzuje celkem sedm kulturních dimenzí: vzdálenost moci, individualismus – kolektivismus, vyhýbání se nejistotě, maskulinitu – femininitu, dlouhodobou orientaci + dvě další dimenze, které objevil Minkov v roce 2007: shovívavost – omezování, monumentalismus – flexhumita (angl. flexhumity). Výsledek pro každou dimenzi se počítal pomocí Hofstedova vzorce, díky kterému se výsledky většinou pohybují v hodnotě 0 až 100. Dotazník byl poprvé přeložen do japonštiny a po drobných úpravách se oba dotazníky shodovaly. <br /> <br /> Nevýhodou tohoto dotazníkového modelu je, že se nedají provést přímá srovnání nových výsledků z obou zemí. Místo toho jsou nová data vložena do stávajícího rámce, respektive je vložen rozdíl mezi starými a novými výsledky dat. V případě tohoto výzkumu byla takto upravena data z USA a byla porovnána s původními a novými výsledky z Japonska. <br /> <br /> Výsledky studie ukázali konvergenci mezi oběma zeměmi v takové míře, kterou neočekávali ani výzkumníci. Zjistilo se, že zatímco USA byla v době původního výzkumu více individuální, femininní a vzdálenost moci byla menší, v průběhu posledních let se poměr mezi zeměmi obrátil a nyní je v této pozici Japonsko. V dimenzi dlouhodobé orientace byla taktéž zaregistrována konvergence. Zato u dimenze vyhýbání se nejistotě byla zpozorována větší divergence než u původních dat. Poslední dvě dimenze byly zkoumány poprvé a bylo zjištěno, že USA je více shovívavá a monumentalistická než Japonsko. Výzkum tedy ukázal, že s rostoucí globalizací se nutně zvyšuje i vzájemný vliv různých zemí.<br /> <br /> == Výzkum druhý ==<br /> Hofstedeho kulturní modely v mnoha studiích zkoumají stav určité společnosti či instituce, možnost použití je však i na vzájemném porovnání dvou zemí. Aplikovat se mohou na dvě úplně odlišné kultury a zkoumat jak moc a především v čem se od sebe tak liší nebo na dvě podobné země (kultury) a tak sledovat nepatrné odchylky mezi nimi. Stejně tak to udělali i autoři Low Sui Pheng a Shi Yuquan v práci s názvem '''An exploratory study of Hofstede’s cross-cultural dimensions in construction projects''', kdy zkoumali kulturní dimenze Singapuru a Číny. Primární potřeba této studie těchto zemí je pracovní, kdy pochopení obou kultur představuje lepší porozumění a do budoucna i spolupráci. Ignorace kulturních rozdílů může znamenat v obchodním odvětví a nejen v něm, velkou chybu. Jako základ je bráno seznámení se se základními zvyky a tradicemi, především je kladen důraz na loajálnost. Singapurská stavební firma si tyto fakta dobře uvědomila a provedla tento výzkum zaměřený na Čínu, která představuje lukrativní stát s širokým spektrem nabídek. Cílem tedy je zefektivnit vzájemnou komunikaci a získat lepší pozici na trhu.<br /> <br /> Všechna získaná data pro studii byla získána terénně, jedná se o tak field research část práce. Pro zisk dat se používalo nejdříve dvou forem dotazníků (anglická a čínská). Nejprve vznikla anglická verze a ta se poté přeložila do čínštiny, obsah dotazníků odpovídá firemní problematice a přístupu vedoucích k zaměstnancům a naopak. Korektura jazyka zde hrála důležitou roli, výzkum neměla totiž ovlivnit jazyková bariéra. K práci bylo vybráno 84 respondentů (43 čínských a 41 singapurských), ze dvou stavebních firem, se kterými měli autoři již zkušenost. Podmínkou pro účast na této studii bylo, že musel mít každý terciální vzdělání a zkušenost s webem. Tímto se tedy selektovali jedinci vhodní pro dotazování. V dotaznících byly použity pětistupňové stupnice odpovědí, pouze některé obsahovaly možnosti ano/ne. V některých otázkách došlo ke snížení z pěti na čtyřstupňovou hranici a to především z důvodu vynechání střední hodnoty, která bývá nejčastější volbou. V případě čtyř možností se respondent musí rozhodnout na jednu či druhou stranu. V Číně byly nabídnuty čínské verze dotazníků a v Singapuru naopak ty anglické. Rozdání proběhlo osobně, což mohlo udělat větší dojem pro dotazované. Po vyplnění odpovědí se jejich dotazníky zkontrolovali, aby byly vyplněny správně.<br /> <br /> Po té se studie dostala do své desk research části a proběhla analýza získaných dat. Z dotazníků se vypočítaly kulturní modely a tím byly zjištěny i požadované hodnoty. Získané informace zobrazily rozdíly ve vedeních společností, kdy v Číně je práce více kolektivní a spolupracovníci jsou si rovnější a proti tomu v Singapuru se tento vztah opomíjí a podřízení mají pocit nerovnosti s osobami na vyšších místech. Celá tato práce především poskytuje dobrého průvodce pro manažery k analýze kulturních dimenzí v kontextu stavebních projektů. <br /> <br /> == Výzkum třetí ==<br /> <br /> <br /> = Použitá literatura a zdroje =<br /> *BERGIEL, Erich B., Blaise J. BERGIEL a John W. UPSON. Revisiting Hofstede’s Dimensions: Examining the Cultural Convergence of the United States and Japan. ''American Journal of Management''. 2012, Vol. 12, No. 1, pp. 69-79.<br /> <br /> *PHENG, Low Sui, YUQUAN Shi. An exploratory study of Hofstede’s cross-cultural dimensions in construction projects. ''Management Decision''. 2002, Vol. 40, No. 1, pp. 7-16, ISSN 0025-1747.</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_modely_(Dimenze_kultury)_(Hall,_Hofstede)&diff=36861 2013-10-22T14:11:26Z

<p>KristynaKl: /* Obecný popis teorie */</p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> (ještě doplním zdroje)<br /> Teorií kultury se jako první začali zabývat v roce 1954 sociolog Alex Inkeles a psycholog Daniel Levinson, kteří na základě studia anglicky psané antropologické literatury o národních kulturách navrhli čtyři základní problémy-dimenze, které řeší každá kulturní společnost. Tuto hypotézu později svými výzkumy potvrdil Geert Hofstede. Všechny dimenze identifikoval na základě empirických výzkumů v pobočkách IBM ve čtyřiceti zemích světa, kde objektem výzkumu byli zaměstnanci této firmy. <br /> Čtyři základní okruhy pro fungování společnosti rozlišil na:<br /> ::*Vzdálenost od moci (od malé k velké)<br /> ::*Kolektivismus vs. individualismus<br /> ::*Feminitu vs. maskulinitu<br /> ::*Vyhýbání se nejistotě (od slabého k silnému)<br /> Později byla přidána ještě pátá dimenze kultury:<br /> ::*Dlouhodobá vs. krátkodobá orientace v životě<br /> Objevil ji Kanaďan Michael Harris Bond. Hofstedemu zůstala tato dimenze skryta podle jeho vlastních slov kvůli tomu, že důsledky kultury výrazně ovlivňují i mysl samotných výzkumných pracovníků a je tedy možné, že ve vztahu k jiné kultuře může i některý z významných jevů uniknout pozornosti.<br /> ===Dimenze vzdálenost moci===<br /> Hofstede (2007, s. 45) dimenzi vzdálenosti moci definuje jako „rozsah, v němž méně mocní členové institucí a organizací v dané zemi předpokládají a přijímají skutečnost, že moc je rozdělována nerovně“. V kulturách, kde se vyskytuje velká mocenská vzdálenost, jsou nerovnosti považovány za přirozené. Velká vzdálenost vyjadřuje přiznávání privilegií některým skupinám, emoční vzdálenost mezi nadřízenými a podřízenými, nekontrolovanou moc jednotlivců a pevně dané a respektované hranice mezi sociálními vrstvami. V kulturách s nízkou mocenskou vzdáleností je naopak kladen důraz na rovnost. Vyskytuje se zde malá emoční vzdálenost mezi nadřízenými a podřízenými a moc jednotlivců je omezená a kontrolovaná zákony. Na rozdíl od kultur s větší vzdáleností moci, kde je důležité mít dobrý vztah s nadřízenými, kultury s menší vzdáleností mocí se více soustřeďují na osobní kvality, ačkoliv i zde dobré vztahy hrají roli.<br /> ===Dimenze individualismus versus kolektivismus===<br /> Hofstede (2007, s. 66) individualismus definuje jako „stupeň samostatnosti ve společnosti“. Vyjadřuje, v jaké míře lidé jednají jako jednotlivci. V opačném případě jde o kolektivismus, kdy jednotlivci jednají převážně jako členové sociálních skupin a přemýšlejí o sobě více jako o skupině než jako jednotlivci. Dimenzi lze vymezit pomocí charakteristik jejích krajních pólů: individualismus se vyznačuje volnými svazky mezi jedinci, „předpokládá se, že každý se stará sám o sebe a o svou nejbližší rodinu“ (s. 66). Lidé preferují nezávislost na organizaci a osobní naplnění spíše než loajalitu. „Kolektivismus přináleží ke společnostem, ve kterých jsou lidé od narození po celý život integrováni to silných a soudržných skupin“ (s. 66). <br /> ===Dimenze maskulinita versus feminita===<br /> Odpovědi mužů a žen se ve výzkumech lišily například v oblasti pracovních cílů: ženy přikládaly větší váhu dobrým vztahům s nadřízenými a spolupráci s ostatními, kdežto muži přikládali větší význam výdělku a postupu.<br /> Definici dimenze lze vyjádřit prostřednictvím vymezení jejích krajních pólů: „Maskulinita se vztahuje na společnosti, ve kterých jsou sociální rodové role jasně odlišeny; feminita se vztahuje na společnosti, ve kterých se sociální rodové role překrývají“ (Hofstede, 2007, s. 97). Mezi maskulinní hodnoty patří zaměření na materiální úspěch a touha po uznání. Od mužů se více očekává soutěživost a průbojnost, od žen mírnější a jemnější chování a orientace na kvalitu života. Ženy v maskulinních kulturách většinou neusilují o vlastní kariéru, ovšem pracují kvůli zajištění živobytí. V kulturách nejblíže femininnímu pólu škály se sociální rodové role překrývají a „jak o mužích, tak i o ženách se přepokládá, že budou nenároční, jemní a orientovaní na kvalitu života“ (Hofstede, 2007, s. 97).<br /> ===Dimenze vyhýbání se nejistotě===<br /> Tuto dimenzi Hofstede (2007) vymezil na základě spojení tří otázek ve svém výzkumu v IBM. Otázky se týkaly 1) stresu při práci, 2) postojů k dodržování předpisů a 3) zájmu setrvání v organizaci po dlouhou dobu. Odpovědi na tyto otázky vyjadřují úroveň úzkosti existující ve vztahu k nejisté budoucnosti. <br /> Hofstede (2007, s. 131) definoval dimenzi jako „stupeň, v němž se příslušníci dané kultury cítí ohroženi nejistotou nebo neznámými situacemi“. Vyhýbání se nejistotě se vyznačuje snahou o vytváření a dodržování pravidel, jež zaručují určitou jistotu a předvídatelnost a omezují nejednoznačné porozumění situacím a tedy vzniku stresových situací. V kulturách s nízkým indexem vyhýbání se nejistotě lidé vnímají nejistotu jako součást života, nejednoznačné situace tedy přijímají klidněji. Pravidla nejsou považována za zásadní pro existenci organizace. Působí klidněji a nepodléhají tolik stresu (Hofstede, 2007, s. 131-2). V zemích s menší potřebou vyhýbání se nejistotě jsou všechna rizika (známá i neznámá) přijímána „jako součást života“ (Hofstede, 2007, s. 135).<br /> ===Dimenze dlouhodobé vs. krátkodobé orientace===<br /> Dimenze schopnosti a ochoty plánovat vzdálenou budoucnost. Tato dimenze byla nalezena ve srovnání hodnotových orientací obyvatel evropských zemi a Číny, jelikož Evropané většinou tuto dimenzi nepovažují za podstatnou.<br /> <br /> = Výzkumy používající teorii =<br /> <br /> == Výzkum první ==<br /> Na výzkumu s názvem '''Revisiting Hofstede’s Dimensions: Examining the Cultural Convergence of the United Stated and Japan''' pracovali společně Erich B. Bergiel, Blaise J. Bergiel a John W. Upson, všichni z University of West Georgia. Cílem této studie je zjistit, jak velký vliv měly drastické změny v posledních desetiletích na Hofstedeho kulturní dimenze, konkrétně se věnuje kulturnímu sbližování Spojených států amerických a Japonska.<br /> <br /> Dotazník, který byl hlavní výzkumnou metodou, byl doručen studentům středně velkých univerzit v severovýchodní části USA a jižní části Japonska. Celkový počet vyhovujících dotazníků byl 237, z toho 107 zastupovalo studenty z USA a 130 dotazníků zodpověděli studenti z Japonska. Další demografické údaje posílily ekvivalenci tohoto vzorku: 31 % japonských dotazovaných byly ženy, v americkém vzorku bylo 50 % žen; většina respondentů z obou zemí byla ve věku 20 – 24 let; a konečně 33 % dotazovaných v Japonsku absolvovalo nejméně 15 let školní docházky a 34 % amerických respondentů absolvovalo nejméně 16 let školní docházky. <br /> <br /> Výzkumným nástrojem byl Hofstedeho '''Value Survey Model 2008'''. Jedná se o dotazník s 34 položkami, který umožňuje srovnání kulturních hodnot respondentů z různých zemí. Respondenti uváděli své odpovědi prostřednictvím pětibodového měřítka. Value Survey Model 2008 posuzuje celkem sedm kulturních dimenzí: vzdálenost moci, individualismus – kolektivismus, vyhýbání se nejistotě, maskulinitu – femininitu, dlouhodobou orientaci + dvě další dimenze, které objevil Minkov v roce 2007: shovívavost – omezování, monumentalismus – flexhumita (angl. flexhumity). Výsledek pro každou dimenzi se počítal pomocí Hofstedova vzorce, díky kterému se výsledky většinou pohybují v hodnotě 0 až 100. Dotazník byl poprvé přeložen do japonštiny a po drobných úpravách se oba dotazníky shodovaly. <br /> <br /> Nevýhodou tohoto dotazníkového modelu je, že se nedají provést přímá srovnání nových výsledků z obou zemí. Místo toho jsou nová data vložena do stávajícího rámce, respektive je vložen rozdíl mezi starými a novými výsledky dat. V případě tohoto výzkumu byla takto upravena data z USA a byla porovnána s původními a novými výsledky z Japonska. <br /> <br /> Výsledky studie ukázali konvergenci mezi oběma zeměmi v takové míře, kterou neočekávali ani výzkumníci. Zjistilo se, že zatímco USA byla v době původního výzkumu více individuální, femininní a vzdálenost moci byla menší, v průběhu posledních let se poměr mezi zeměmi obrátil a nyní je v této pozici Japonsko. V dimenzi dlouhodobé orientace byla taktéž zaregistrována konvergence. Zato u dimenze vyhýbání se nejistotě byla zpozorována větší divergence než u původních dat. Poslední dvě dimenze byly zkoumány poprvé a bylo zjištěno, že USA je více shovívavá a monumentalistická než Japonsko. Výzkum tedy ukázal, že s rostoucí globalizací se nutně zvyšuje i vzájemný vliv různých zemí.<br /> <br /> == Výzkum druhý ==<br /> Hofstedeho kulturní modely v mnoha studiích zkoumají stav určité společnosti či instituce, možnost použití je však i na vzájemném porovnání dvou zemí. Aplikovat se mohou na dvě úplně odlišné kultury a zkoumat jak moc a především v čem se od sebe tak liší nebo na dvě podobné země (kultury) a tak sledovat nepatrné odchylky mezi nimi. Stejně tak to udělali i autoři Low Sui Pheng a Shi Yuquan v práci s názvem '''An exploratory study of Hofstede’s cross-cultural dimensions in construction projects''', kdy zkoumali kulturní dimenze Singapuru a Číny. Primární potřeba této studie těchto zemí je pracovní, kdy pochopení obou kultur představuje lepší porozumění a do budoucna i spolupráci. Ignorace kulturních rozdílů může znamenat v obchodním odvětví a nejen v něm, velkou chybu. Jako základ je bráno seznámení se se základními zvyky a tradicemi, především je kladen důraz na loajálnost. Singapurská stavební firma si tyto fakta dobře uvědomila a provedla tento výzkum zaměřený na Čínu, která představuje lukrativní stát s širokým spektrem nabídek. Cílem tedy je zefektivnit vzájemnou komunikaci a získat lepší pozici na trhu.<br /> <br /> Všechna získaná data pro studii byla získána terénně, jedná se o tak field research část práce. Pro zisk dat se používalo nejdříve dvou forem dotazníků (anglická a čínská). Nejprve vznikla anglická verze a ta se poté přeložila do čínštiny, obsah dotazníků odpovídá firemní problematice a přístupu vedoucích k zaměstnancům a naopak. Korektura jazyka zde hrála důležitou roli, výzkum neměla totiž ovlivnit jazyková bariéra. K práci bylo vybráno 84 respondentů (43 čínských a 41 singapurských), ze dvou stavebních firem, se kterými měli autoři již zkušenost. Podmínkou pro účast na této studii bylo, že musel mít každý terciální vzdělání a zkušenost s webem. Tímto se tedy selektovali jedinci vhodní pro dotazování. V dotaznících byly použity pětistupňové stupnice odpovědí, pouze některé obsahovaly možnosti ano/ne. V některých otázkách došlo ke snížení z pěti na čtyřstupňovou hranici a to především z důvodu vynechání střední hodnoty, která bývá nejčastější volbou. V případě čtyř možností se respondent musí rozhodnout na jednu či druhou stranu. V Číně byly nabídnuty čínské verze dotazníků a v Singapuru naopak ty anglické. Rozdání proběhlo osobně, což mohlo udělat větší dojem pro dotazované. Po vyplnění odpovědí se jejich dotazníky zkontrolovali, aby byly vyplněny správně.<br /> <br /> Po té se studie dostala do své desk research části a proběhla analýza získaných dat. Z dotazníků se vypočítaly kulturní modely a tím byly zjištěny i požadované hodnoty. Získané informace zobrazily rozdíly ve vedeních společností, kdy v Číně je práce více kolektivní a spolupracovníci jsou si rovnější a proti tomu v Singapuru se tento vztah opomíjí a podřízení mají pocit nerovnosti s osobami na vyšších místech. Celá tato práce především poskytuje dobrého průvodce pro manažery k analýze kulturních dimenzí v kontextu stavebních projektů. <br /> <br /> == Výzkum třetí ==<br /> <br /> <br /> = Použitá literatura a zdroje =<br /> *BERGIEL, Erich B., Blaise J. BERGIEL a John W. UPSON. Revisiting Hofstede’s Dimensions: Examining the Cultural Convergence of the United States and Japan. ''American Journal of Management''. 2012, Vol. 12, No. 1, pp. 69-79.<br /> <br /> *PHENG, Low Sui, YUQUAN Shi. An exploratory study of Hofstede’s cross-cultural dimensions in construction projects. ''Management Decision''. 2002, Vol. 40, No. 1, pp. 7-16, ISSN 0025-1747.</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_modely_(Dimenze_kultury)_(Hall,_Hofstede)&diff=36860 2013-10-22T14:09:50Z

<p>KristynaKl: /* Obecný popis teorie */</p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> (ještě doplním zdroje)<br /> Teorií kultury se jako první začali zabývat v roce 1954 sociolog Alex Inkeles a psycholog Daniel Levinson, kteří na základě studia anglicky psané antropologické literatury o národních kulturách navrhli čtyři základní problémy-dimenze, které řeší každá kulturní společnost. Tuto hypotézu později svými výzkumy potvrdil Geert Hofstede. Všechny dimenze identifikoval na základě empirických výzkumů v pobočkách IBM ve čtyřiceti zemích světa, kde objektem výzkumu byli zaměstnanci této firmy. <br /> Čtyři základní okruhy pro fungování společnosti rozlišil na:<br /> # *Vzdálenost od moci (od malé k velké)<br /> # *Kolektivismus vs. individualismus<br /> # *Feminitu vs. maskulinitu<br /> # *Vyhýbání se nejistotě (od slabého k silnému)<br /> Později byla přidána ještě pátá dimenze kultury:<br /> # *Dlouhodobá vs. krátkodobá orientace v životě<br /> Objevil ji Kanaďan Michael Harris Bond. Hofstedemu zůstala tato dimenze skryta podle jeho vlastních slov kvůli tomu, že důsledky kultury výrazně ovlivňují i mysl samotných výzkumných pracovníků a je tedy možné, že ve vztahu k jiné kultuře může i některý z významných jevů uniknout pozornosti.<br /> ===Dimenze vzdálenost moci===<br /> Hofstede (2007, s. 45) dimenzi vzdálenosti moci definuje jako „rozsah, v němž méně mocní členové institucí a organizací v dané zemi předpokládají a přijímají skutečnost, že moc je rozdělována nerovně“. V kulturách, kde se vyskytuje velká mocenská vzdálenost, jsou nerovnosti považovány za přirozené. Velká vzdálenost vyjadřuje přiznávání privilegií některým skupinám, emoční vzdálenost mezi nadřízenými a podřízenými, nekontrolovanou moc jednotlivců a pevně dané a respektované hranice mezi sociálními vrstvami. V kulturách s nízkou mocenskou vzdáleností je naopak kladen důraz na rovnost. Vyskytuje se zde malá emoční vzdálenost mezi nadřízenými a podřízenými a moc jednotlivců je omezená a kontrolovaná zákony. Na rozdíl od kultur s větší vzdáleností moci, kde je důležité mít dobrý vztah s nadřízenými, kultury s menší vzdáleností mocí se více soustřeďují na osobní kvality, ačkoliv i zde dobré vztahy hrají roli.<br /> ===Dimenze individualismus versus kolektivismus===<br /> Hofstede (2007, s. 66) individualismus definuje jako „stupeň samostatnosti ve společnosti“. Vyjadřuje, v jaké míře lidé jednají jako jednotlivci. V opačném případě jde o kolektivismus, kdy jednotlivci jednají převážně jako členové sociálních skupin a přemýšlejí o sobě více jako o skupině než jako jednotlivci. Dimenzi lze vymezit pomocí charakteristik jejích krajních pólů: individualismus se vyznačuje volnými svazky mezi jedinci, „předpokládá se, že každý se stará sám o sebe a o svou nejbližší rodinu“ (s. 66). Lidé preferují nezávislost na organizaci a osobní naplnění spíše než loajalitu. „Kolektivismus přináleží ke společnostem, ve kterých jsou lidé od narození po celý život integrováni to silných a soudržných skupin“ (s. 66). <br /> ===Dimenze maskulinita versus feminita===<br /> Odpovědi mužů a žen se ve výzkumech lišily například v oblasti pracovních cílů: ženy přikládaly větší váhu dobrým vztahům s nadřízenými a spolupráci s ostatními, kdežto muži přikládali větší význam výdělku a postupu.<br /> Definici dimenze lze vyjádřit prostřednictvím vymezení jejích krajních pólů: „Maskulinita se vztahuje na společnosti, ve kterých jsou sociální rodové role jasně odlišeny; feminita se vztahuje na společnosti, ve kterých se sociální rodové role překrývají“ (Hofstede, 2007, s. 97). Mezi maskulinní hodnoty patří zaměření na materiální úspěch a touha po uznání. Od mužů se více očekává soutěživost a průbojnost, od žen mírnější a jemnější chování a orientace na kvalitu života. Ženy v maskulinních kulturách většinou neusilují o vlastní kariéru, ovšem pracují kvůli zajištění živobytí. V kulturách nejblíže femininnímu pólu škály se sociální rodové role překrývají a „jak o mužích, tak i o ženách se přepokládá, že budou nenároční, jemní a orientovaní na kvalitu života“ (Hofstede, 2007, s. 97).<br /> ===Dimenze vyhýbání se nejistotě===<br /> Tuto dimenzi Hofstede (2007) vymezil na základě spojení tří otázek ve svém výzkumu v IBM. Otázky se týkaly 1) stresu při práci, 2) postojů k dodržování předpisů a 3) zájmu setrvání v organizaci po dlouhou dobu. Odpovědi na tyto otázky vyjadřují úroveň úzkosti existující ve vztahu k nejisté budoucnosti. <br /> Hofstede (2007, s. 131) definoval dimenzi jako „stupeň, v němž se příslušníci dané kultury cítí ohroženi nejistotou nebo neznámými situacemi“. Vyhýbání se nejistotě se vyznačuje snahou o vytváření a dodržování pravidel, jež zaručují určitou jistotu a předvídatelnost a omezují nejednoznačné porozumění situacím a tedy vzniku stresových situací. V kulturách s nízkým indexem vyhýbání se nejistotě lidé vnímají nejistotu jako součást života, nejednoznačné situace tedy přijímají klidněji. Pravidla nejsou považována za zásadní pro existenci organizace. Působí klidněji a nepodléhají tolik stresu (Hofstede, 2007, s. 131-2). V zemích s menší potřebou vyhýbání se nejistotě jsou všechna rizika (známá i neznámá) přijímána „jako součást života“ (Hofstede, 2007, s. 135).<br /> ===Dimenze dlouhodobé vs. krátkodobé orientace===<br /> Dimenze schopnosti a ochoty plánovat vzdálenou budoucnost. Tato dimenze byla nalezena ve srovnání hodnotových orientací obyvatel evropských zemi a Číny, jelikož Evropané většinou tuto dimenzi nepovažují za podstatnou.<br /> <br /> = Výzkumy používající teorii =<br /> <br /> == Výzkum první ==<br /> Na výzkumu s názvem '''Revisiting Hofstede’s Dimensions: Examining the Cultural Convergence of the United Stated and Japan''' pracovali společně Erich B. Bergiel, Blaise J. Bergiel a John W. Upson, všichni z University of West Georgia. Cílem této studie je zjistit, jak velký vliv měly drastické změny v posledních desetiletích na Hofstedeho kulturní dimenze, konkrétně se věnuje kulturnímu sbližování Spojených států amerických a Japonska.<br /> <br /> Dotazník, který byl hlavní výzkumnou metodou, byl doručen studentům středně velkých univerzit v severovýchodní části USA a jižní části Japonska. Celkový počet vyhovujících dotazníků byl 237, z toho 107 zastupovalo studenty z USA a 130 dotazníků zodpověděli studenti z Japonska. Další demografické údaje posílily ekvivalenci tohoto vzorku: 31 % japonských dotazovaných byly ženy, v americkém vzorku bylo 50 % žen; většina respondentů z obou zemí byla ve věku 20 – 24 let; a konečně 33 % dotazovaných v Japonsku absolvovalo nejméně 15 let školní docházky a 34 % amerických respondentů absolvovalo nejméně 16 let školní docházky. <br /> <br /> Výzkumným nástrojem byl Hofstedeho '''Value Survey Model 2008'''. Jedná se o dotazník s 34 položkami, který umožňuje srovnání kulturních hodnot respondentů z různých zemí. Respondenti uváděli své odpovědi prostřednictvím pětibodového měřítka. Value Survey Model 2008 posuzuje celkem sedm kulturních dimenzí: vzdálenost moci, individualismus – kolektivismus, vyhýbání se nejistotě, maskulinitu – femininitu, dlouhodobou orientaci + dvě další dimenze, které objevil Minkov v roce 2007: shovívavost – omezování, monumentalismus – flexhumita (angl. flexhumity). Výsledek pro každou dimenzi se počítal pomocí Hofstedova vzorce, díky kterému se výsledky většinou pohybují v hodnotě 0 až 100. Dotazník byl poprvé přeložen do japonštiny a po drobných úpravách se oba dotazníky shodovaly. <br /> <br /> Nevýhodou tohoto dotazníkového modelu je, že se nedají provést přímá srovnání nových výsledků z obou zemí. Místo toho jsou nová data vložena do stávajícího rámce, respektive je vložen rozdíl mezi starými a novými výsledky dat. V případě tohoto výzkumu byla takto upravena data z USA a byla porovnána s původními a novými výsledky z Japonska. <br /> <br /> Výsledky studie ukázali konvergenci mezi oběma zeměmi v takové míře, kterou neočekávali ani výzkumníci. Zjistilo se, že zatímco USA byla v době původního výzkumu více individuální, femininní a vzdálenost moci byla menší, v průběhu posledních let se poměr mezi zeměmi obrátil a nyní je v této pozici Japonsko. V dimenzi dlouhodobé orientace byla taktéž zaregistrována konvergence. Zato u dimenze vyhýbání se nejistotě byla zpozorována větší divergence než u původních dat. Poslední dvě dimenze byly zkoumány poprvé a bylo zjištěno, že USA je více shovívavá a monumentalistická než Japonsko. Výzkum tedy ukázal, že s rostoucí globalizací se nutně zvyšuje i vzájemný vliv různých zemí.<br /> <br /> == Výzkum druhý ==<br /> Hofstedeho kulturní modely v mnoha studiích zkoumají stav určité společnosti či instituce, možnost použití je však i na vzájemném porovnání dvou zemí. Aplikovat se mohou na dvě úplně odlišné kultury a zkoumat jak moc a především v čem se od sebe tak liší nebo na dvě podobné země (kultury) a tak sledovat nepatrné odchylky mezi nimi. Stejně tak to udělali i autoři Low Sui Pheng a Shi Yuquan v práci s názvem '''An exploratory study of Hofstede’s cross-cultural dimensions in construction projects''', kdy zkoumali kulturní dimenze Singapuru a Číny. Primární potřeba této studie těchto zemí je pracovní, kdy pochopení obou kultur představuje lepší porozumění a do budoucna i spolupráci. Ignorace kulturních rozdílů může znamenat v obchodním odvětví a nejen v něm, velkou chybu. Jako základ je bráno seznámení se se základními zvyky a tradicemi, především je kladen důraz na loajálnost. Singapurská stavební firma si tyto fakta dobře uvědomila a provedla tento výzkum zaměřený na Čínu, která představuje lukrativní stát s širokým spektrem nabídek. Cílem tedy je zefektivnit vzájemnou komunikaci a získat lepší pozici na trhu.<br /> <br /> Všechna získaná data pro studii byla získána terénně, jedná se o tak field research část práce. Pro zisk dat se používalo nejdříve dvou forem dotazníků (anglická a čínská). Nejprve vznikla anglická verze a ta se poté přeložila do čínštiny, obsah dotazníků odpovídá firemní problematice a přístupu vedoucích k zaměstnancům a naopak. Korektura jazyka zde hrála důležitou roli, výzkum neměla totiž ovlivnit jazyková bariéra. K práci bylo vybráno 84 respondentů (43 čínských a 41 singapurských), ze dvou stavebních firem, se kterými měli autoři již zkušenost. Podmínkou pro účast na této studii bylo, že musel mít každý terciální vzdělání a zkušenost s webem. Tímto se tedy selektovali jedinci vhodní pro dotazování. V dotaznících byly použity pětistupňové stupnice odpovědí, pouze některé obsahovaly možnosti ano/ne. V některých otázkách došlo ke snížení z pěti na čtyřstupňovou hranici a to především z důvodu vynechání střední hodnoty, která bývá nejčastější volbou. V případě čtyř možností se respondent musí rozhodnout na jednu či druhou stranu. V Číně byly nabídnuty čínské verze dotazníků a v Singapuru naopak ty anglické. Rozdání proběhlo osobně, což mohlo udělat větší dojem pro dotazované. Po vyplnění odpovědí se jejich dotazníky zkontrolovali, aby byly vyplněny správně.<br /> <br /> Po té se studie dostala do své desk research části a proběhla analýza získaných dat. Z dotazníků se vypočítaly kulturní modely a tím byly zjištěny i požadované hodnoty. Získané informace zobrazily rozdíly ve vedeních společností, kdy v Číně je práce více kolektivní a spolupracovníci jsou si rovnější a proti tomu v Singapuru se tento vztah opomíjí a podřízení mají pocit nerovnosti s osobami na vyšších místech. Celá tato práce především poskytuje dobrého průvodce pro manažery k analýze kulturních dimenzí v kontextu stavebních projektů. <br /> <br /> == Výzkum třetí ==<br /> <br /> <br /> = Použitá literatura a zdroje =<br /> *BERGIEL, Erich B., Blaise J. BERGIEL a John W. UPSON. Revisiting Hofstede’s Dimensions: Examining the Cultural Convergence of the United States and Japan. ''American Journal of Management''. 2012, Vol. 12, No. 1, pp. 69-79.<br /> <br /> *PHENG, Low Sui, YUQUAN Shi. An exploratory study of Hofstede’s cross-cultural dimensions in construction projects. ''Management Decision''. 2002, Vol. 40, No. 1, pp. 7-16, ISSN 0025-1747.</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_modely_(Dimenze_kultury)_(Hall,_Hofstede)&diff=36859 2013-10-22T14:08:55Z

<p>KristynaKl: </p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> (ještě doplním zdroje)<br /> Teorií kultury se jako první začali zabývat v roce 1954 sociolog Alex Inkeles a psycholog Daniel Levinson, kteří na základě studia anglicky psané antropologické literatury o národních kulturách navrhli čtyři základní problémy-dimenze, které řeší každá kulturní společnost. Tuto hypotézu později svými výzkumy potvrdil Geert Hofstede. Všechny dimenze identifikoval na základě empirických výzkumů v pobočkách IBM ve čtyřiceti zemích světa, kde objektem výzkumu byli zaměstnanci této firmy. <br /> Čtyři základní okruhy pro fungování společnosti rozlišil na:<br /> *Vzdálenost od moci (od malé k velké)<br /> *Kolektivismus vs. individualismus<br /> *Feminitu vs. maskulinitu<br /> *Vyhýbání se nejistotě (od slabého k silnému)<br /> Později byla přidána ještě pátá dimenze kultury:<br /> *Dlouhodobá vs. krátkodobá orientace v životě<br /> Objevil ji Kanaďan Michael Harris Bond. Hofstedemu zůstala tato dimenze skryta podle jeho vlastních slov kvůli tomu, že důsledky kultury výrazně ovlivňují i mysl samotných výzkumných pracovníků a je tedy možné, že ve vztahu k jiné kultuře může i některý z významných jevů uniknout pozornosti.<br /> ===Dimenze vzdálenost moci===<br /> Hofstede (2007, s. 45) dimenzi vzdálenosti moci definuje jako „rozsah, v němž méně mocní členové institucí a organizací v dané zemi předpokládají a přijímají skutečnost, že moc je rozdělována nerovně“. V kulturách, kde se vyskytuje velká mocenská vzdálenost, jsou nerovnosti považovány za přirozené. Velká vzdálenost vyjadřuje přiznávání privilegií některým skupinám, emoční vzdálenost mezi nadřízenými a podřízenými, nekontrolovanou moc jednotlivců a pevně dané a respektované hranice mezi sociálními vrstvami. V kulturách s nízkou mocenskou vzdáleností je naopak kladen důraz na rovnost. Vyskytuje se zde malá emoční vzdálenost mezi nadřízenými a podřízenými a moc jednotlivců je omezená a kontrolovaná zákony. Na rozdíl od kultur s větší vzdáleností moci, kde je důležité mít dobrý vztah s nadřízenými, kultury s menší vzdáleností mocí se více soustřeďují na osobní kvality, ačkoliv i zde dobré vztahy hrají roli.<br /> ===Dimenze individualismus versus kolektivismus===<br /> Hofstede (2007, s. 66) individualismus definuje jako „stupeň samostatnosti ve společnosti“. Vyjadřuje, v jaké míře lidé jednají jako jednotlivci. V opačném případě jde o kolektivismus, kdy jednotlivci jednají převážně jako členové sociálních skupin a přemýšlejí o sobě více jako o skupině než jako jednotlivci. Dimenzi lze vymezit pomocí charakteristik jejích krajních pólů: individualismus se vyznačuje volnými svazky mezi jedinci, „předpokládá se, že každý se stará sám o sebe a o svou nejbližší rodinu“ (s. 66). Lidé preferují nezávislost na organizaci a osobní naplnění spíše než loajalitu. „Kolektivismus přináleží ke společnostem, ve kterých jsou lidé od narození po celý život integrováni to silných a soudržných skupin“ (s. 66). <br /> ===Dimenze maskulinita versus feminita===<br /> Odpovědi mužů a žen se ve výzkumech lišily například v oblasti pracovních cílů: ženy přikládaly větší váhu dobrým vztahům s nadřízenými a spolupráci s ostatními, kdežto muži přikládali větší význam výdělku a postupu.<br /> Definici dimenze lze vyjádřit prostřednictvím vymezení jejích krajních pólů: „Maskulinita se vztahuje na společnosti, ve kterých jsou sociální rodové role jasně odlišeny; feminita se vztahuje na společnosti, ve kterých se sociální rodové role překrývají“ (Hofstede, 2007, s. 97). Mezi maskulinní hodnoty patří zaměření na materiální úspěch a touha po uznání. Od mužů se více očekává soutěživost a průbojnost, od žen mírnější a jemnější chování a orientace na kvalitu života. Ženy v maskulinních kulturách většinou neusilují o vlastní kariéru, ovšem pracují kvůli zajištění živobytí. V kulturách nejblíže femininnímu pólu škály se sociální rodové role překrývají a „jak o mužích, tak i o ženách se přepokládá, že budou nenároční, jemní a orientovaní na kvalitu života“ (Hofstede, 2007, s. 97).<br /> ===Dimenze vyhýbání se nejistotě===<br /> Tuto dimenzi Hofstede (2007) vymezil na základě spojení tří otázek ve svém výzkumu v IBM. Otázky se týkaly 1) stresu při práci, 2) postojů k dodržování předpisů a 3) zájmu setrvání v organizaci po dlouhou dobu. Odpovědi na tyto otázky vyjadřují úroveň úzkosti existující ve vztahu k nejisté budoucnosti. <br /> Hofstede (2007, s. 131) definoval dimenzi jako „stupeň, v němž se příslušníci dané kultury cítí ohroženi nejistotou nebo neznámými situacemi“. Vyhýbání se nejistotě se vyznačuje snahou o vytváření a dodržování pravidel, jež zaručují určitou jistotu a předvídatelnost a omezují nejednoznačné porozumění situacím a tedy vzniku stresových situací. V kulturách s nízkým indexem vyhýbání se nejistotě lidé vnímají nejistotu jako součást života, nejednoznačné situace tedy přijímají klidněji. Pravidla nejsou považována za zásadní pro existenci organizace. Působí klidněji a nepodléhají tolik stresu (Hofstede, 2007, s. 131-2). V zemích s menší potřebou vyhýbání se nejistotě jsou všechna rizika (známá i neznámá) přijímána „jako součást života“ (Hofstede, 2007, s. 135).<br /> ===Dimenze dlouhodobé vs. krátkodobé orientace===<br /> Dimenze schopnosti a ochoty plánovat vzdálenou budoucnost. Tato dimenze byla nalezena ve srovnání hodnotových orientací obyvatel evropských zemi a Číny, jelikož Evropané většinou tuto dimenzi nepovažují za podstatnou.<br /> <br /> = Výzkumy používající teorii =<br /> <br /> == Výzkum první ==<br /> Na výzkumu s názvem '''Revisiting Hofstede’s Dimensions: Examining the Cultural Convergence of the United Stated and Japan''' pracovali společně Erich B. Bergiel, Blaise J. Bergiel a John W. Upson, všichni z University of West Georgia. Cílem této studie je zjistit, jak velký vliv měly drastické změny v posledních desetiletích na Hofstedeho kulturní dimenze, konkrétně se věnuje kulturnímu sbližování Spojených států amerických a Japonska.<br /> <br /> Dotazník, který byl hlavní výzkumnou metodou, byl doručen studentům středně velkých univerzit v severovýchodní části USA a jižní části Japonska. Celkový počet vyhovujících dotazníků byl 237, z toho 107 zastupovalo studenty z USA a 130 dotazníků zodpověděli studenti z Japonska. Další demografické údaje posílily ekvivalenci tohoto vzorku: 31 % japonských dotazovaných byly ženy, v americkém vzorku bylo 50 % žen; většina respondentů z obou zemí byla ve věku 20 – 24 let; a konečně 33 % dotazovaných v Japonsku absolvovalo nejméně 15 let školní docházky a 34 % amerických respondentů absolvovalo nejméně 16 let školní docházky. <br /> <br /> Výzkumným nástrojem byl Hofstedeho '''Value Survey Model 2008'''. Jedná se o dotazník s 34 položkami, který umožňuje srovnání kulturních hodnot respondentů z různých zemí. Respondenti uváděli své odpovědi prostřednictvím pětibodového měřítka. Value Survey Model 2008 posuzuje celkem sedm kulturních dimenzí: vzdálenost moci, individualismus – kolektivismus, vyhýbání se nejistotě, maskulinitu – femininitu, dlouhodobou orientaci + dvě další dimenze, které objevil Minkov v roce 2007: shovívavost – omezování, monumentalismus – flexhumita (angl. flexhumity). Výsledek pro každou dimenzi se počítal pomocí Hofstedova vzorce, díky kterému se výsledky většinou pohybují v hodnotě 0 až 100. Dotazník byl poprvé přeložen do japonštiny a po drobných úpravách se oba dotazníky shodovaly. <br /> <br /> Nevýhodou tohoto dotazníkového modelu je, že se nedají provést přímá srovnání nových výsledků z obou zemí. Místo toho jsou nová data vložena do stávajícího rámce, respektive je vložen rozdíl mezi starými a novými výsledky dat. V případě tohoto výzkumu byla takto upravena data z USA a byla porovnána s původními a novými výsledky z Japonska. <br /> <br /> Výsledky studie ukázali konvergenci mezi oběma zeměmi v takové míře, kterou neočekávali ani výzkumníci. Zjistilo se, že zatímco USA byla v době původního výzkumu více individuální, femininní a vzdálenost moci byla menší, v průběhu posledních let se poměr mezi zeměmi obrátil a nyní je v této pozici Japonsko. V dimenzi dlouhodobé orientace byla taktéž zaregistrována konvergence. Zato u dimenze vyhýbání se nejistotě byla zpozorována větší divergence než u původních dat. Poslední dvě dimenze byly zkoumány poprvé a bylo zjištěno, že USA je více shovívavá a monumentalistická než Japonsko. Výzkum tedy ukázal, že s rostoucí globalizací se nutně zvyšuje i vzájemný vliv různých zemí.<br /> <br /> == Výzkum druhý ==<br /> Hofstedeho kulturní modely v mnoha studiích zkoumají stav určité společnosti či instituce, možnost použití je však i na vzájemném porovnání dvou zemí. Aplikovat se mohou na dvě úplně odlišné kultury a zkoumat jak moc a především v čem se od sebe tak liší nebo na dvě podobné země (kultury) a tak sledovat nepatrné odchylky mezi nimi. Stejně tak to udělali i autoři Low Sui Pheng a Shi Yuquan v práci s názvem '''An exploratory study of Hofstede’s cross-cultural dimensions in construction projects''', kdy zkoumali kulturní dimenze Singapuru a Číny. Primární potřeba této studie těchto zemí je pracovní, kdy pochopení obou kultur představuje lepší porozumění a do budoucna i spolupráci. Ignorace kulturních rozdílů může znamenat v obchodním odvětví a nejen v něm, velkou chybu. Jako základ je bráno seznámení se se základními zvyky a tradicemi, především je kladen důraz na loajálnost. Singapurská stavební firma si tyto fakta dobře uvědomila a provedla tento výzkum zaměřený na Čínu, která představuje lukrativní stát s širokým spektrem nabídek. Cílem tedy je zefektivnit vzájemnou komunikaci a získat lepší pozici na trhu.<br /> <br /> Všechna získaná data pro studii byla získána terénně, jedná se o tak field research část práce. Pro zisk dat se používalo nejdříve dvou forem dotazníků (anglická a čínská). Nejprve vznikla anglická verze a ta se poté přeložila do čínštiny, obsah dotazníků odpovídá firemní problematice a přístupu vedoucích k zaměstnancům a naopak. Korektura jazyka zde hrála důležitou roli, výzkum neměla totiž ovlivnit jazyková bariéra. K práci bylo vybráno 84 respondentů (43 čínských a 41 singapurských), ze dvou stavebních firem, se kterými měli autoři již zkušenost. Podmínkou pro účast na této studii bylo, že musel mít každý terciální vzdělání a zkušenost s webem. Tímto se tedy selektovali jedinci vhodní pro dotazování. V dotaznících byly použity pětistupňové stupnice odpovědí, pouze některé obsahovaly možnosti ano/ne. V některých otázkách došlo ke snížení z pěti na čtyřstupňovou hranici a to především z důvodu vynechání střední hodnoty, která bývá nejčastější volbou. V případě čtyř možností se respondent musí rozhodnout na jednu či druhou stranu. V Číně byly nabídnuty čínské verze dotazníků a v Singapuru naopak ty anglické. Rozdání proběhlo osobně, což mohlo udělat větší dojem pro dotazované. Po vyplnění odpovědí se jejich dotazníky zkontrolovali, aby byly vyplněny správně.<br /> <br /> Po té se studie dostala do své desk research části a proběhla analýza získaných dat. Z dotazníků se vypočítaly kulturní modely a tím byly zjištěny i požadované hodnoty. Získané informace zobrazily rozdíly ve vedeních společností, kdy v Číně je práce více kolektivní a spolupracovníci jsou si rovnější a proti tomu v Singapuru se tento vztah opomíjí a podřízení mají pocit nerovnosti s osobami na vyšších místech. Celá tato práce především poskytuje dobrého průvodce pro manažery k analýze kulturních dimenzí v kontextu stavebních projektů. <br /> <br /> == Výzkum třetí ==<br /> <br /> <br /> = Použitá literatura a zdroje =<br /> *BERGIEL, Erich B., Blaise J. BERGIEL a John W. UPSON. Revisiting Hofstede’s Dimensions: Examining the Cultural Convergence of the United States and Japan. ''American Journal of Management''. 2012, Vol. 12, No. 1, pp. 69-79.<br /> <br /> *PHENG, Low Sui, YUQUAN Shi. An exploratory study of Hofstede’s cross-cultural dimensions in construction projects. ''Management Decision''. 2002, Vol. 40, No. 1, pp. 7-16, ISSN 0025-1747.</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_modely_(Dimenze_kultury)_(Hall,_Hofstede)&diff=36858 2013-10-22T14:08:13Z

<p>KristynaKl: </p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> (ještě doplním zdroje)<br /> Teorií kultury se jako první začali zabývat v roce 1954 sociolog Alex Inkeles a psycholog Daniel Levinson, kteří na základě studia anglicky psané antropologické literatury o národních kulturách navrhli čtyři základní problémy-dimenze, které řeší každá kulturní společnost. Tuto hypotézu později svými výzkumy potvrdil Geert Hofstede. Všechny dimenze identifikoval na základě empirických výzkumů v pobočkách IBM ve čtyřiceti zemích světa, kde objektem výzkumu byli zaměstnanci této firmy. <br /> Čtyři základní okruhy pro fungování společnosti rozlišil na:<br /> *Vzdálenost od moci (od malé k velké)<br /> *Kolektivismus vs. individualismus<br /> *Feminitu vs. maskulinitu<br /> *Vyhýbání se nejistotě (od slabého k silnému)<br /> Později byla přidána ještě pátá dimenze kultury:<br /> *Dlouhodobá vs. krátkodobá orientace v životě<br /> Objevil ji Kanaďan Michael Harris Bond. Hofstedemu zůstala tato dimenze skryta podle jeho vlastních slov kvůli tomu, že důsledky kultury výrazně ovlivňují i mysl samotných výzkumných pracovníků a je tedy možné, že ve vztahu k jiné kultuře může i některý z významných jevů uniknout pozornosti.<br /> ==Dimenze vzdálenost moci== <br /> Hofstede (2007, s. 45) dimenzi vzdálenosti moci definuje jako „rozsah, v němž méně mocní členové institucí a organizací v dané zemi předpokládají a přijímají skutečnost, že moc je rozdělována nerovně“. V kulturách, kde se vyskytuje velká mocenská vzdálenost, jsou nerovnosti považovány za přirozené. Velká vzdálenost vyjadřuje přiznávání privilegií některým skupinám, emoční vzdálenost mezi nadřízenými a podřízenými, nekontrolovanou moc jednotlivců a pevně dané a respektované hranice mezi sociálními vrstvami. V kulturách s nízkou mocenskou vzdáleností je naopak kladen důraz na rovnost. Vyskytuje se zde malá emoční vzdálenost mezi nadřízenými a podřízenými a moc jednotlivců je omezená a kontrolovaná zákony. Na rozdíl od kultur s větší vzdáleností moci, kde je důležité mít dobrý vztah s nadřízenými, kultury s menší vzdáleností mocí se více soustřeďují na osobní kvality, ačkoliv i zde dobré vztahy hrají roli.<br /> ==Dimenze individualismus versus kolektivismus==<br /> Hofstede (2007, s. 66) individualismus definuje jako „stupeň samostatnosti ve společnosti“. Vyjadřuje, v jaké míře lidé jednají jako jednotlivci. V opačném případě jde o kolektivismus, kdy jednotlivci jednají převážně jako členové sociálních skupin a přemýšlejí o sobě více jako o skupině než jako jednotlivci. Dimenzi lze vymezit pomocí charakteristik jejích krajních pólů: individualismus se vyznačuje volnými svazky mezi jedinci, „předpokládá se, že každý se stará sám o sebe a o svou nejbližší rodinu“ (s. 66). Lidé preferují nezávislost na organizaci a osobní naplnění spíše než loajalitu. „Kolektivismus přináleží ke společnostem, ve kterých jsou lidé od narození po celý život integrováni to silných a soudržných skupin“ (s. 66). <br /> ==Dimenze maskulinita versus feminita==<br /> Odpovědi mužů a žen se ve výzkumech lišily například v oblasti pracovních cílů: ženy přikládaly větší váhu dobrým vztahům s nadřízenými a spolupráci s ostatními, kdežto muži přikládali větší význam výdělku a postupu.<br /> Definici dimenze lze vyjádřit prostřednictvím vymezení jejích krajních pólů: „Maskulinita se vztahuje na společnosti, ve kterých jsou sociální rodové role jasně odlišeny; feminita se vztahuje na společnosti, ve kterých se sociální rodové role překrývají“ (Hofstede, 2007, s. 97). Mezi maskulinní hodnoty patří zaměření na materiální úspěch a touha po uznání. Od mužů se více očekává soutěživost a průbojnost, od žen mírnější a jemnější chování a orientace na kvalitu života. Ženy v maskulinních kulturách většinou neusilují o vlastní kariéru, ovšem pracují kvůli zajištění živobytí. V kulturách nejblíže femininnímu pólu škály se sociální rodové role překrývají a „jak o mužích, tak i o ženách se přepokládá, že budou nenároční, jemní a orientovaní na kvalitu života“ (Hofstede, 2007, s. 97).<br /> ==Dimenze vyhýbání se nejistotě==<br /> Tuto dimenzi Hofstede (2007) vymezil na základě spojení tří otázek ve svém výzkumu v IBM. Otázky se týkaly 1) stresu při práci, 2) postojů k dodržování předpisů a 3) zájmu setrvání v organizaci po dlouhou dobu. Odpovědi na tyto otázky vyjadřují úroveň úzkosti existující ve vztahu k nejisté budoucnosti. <br /> Hofstede (2007, s. 131) definoval dimenzi jako „stupeň, v němž se příslušníci dané kultury cítí ohroženi nejistotou nebo neznámými situacemi“. Vyhýbání se nejistotě se vyznačuje snahou o vytváření a dodržování pravidel, jež zaručují určitou jistotu a předvídatelnost a omezují nejednoznačné porozumění situacím a tedy vzniku stresových situací. V kulturách s nízkým indexem vyhýbání se nejistotě lidé vnímají nejistotu jako součást života, nejednoznačné situace tedy přijímají klidněji. Pravidla nejsou považována za zásadní pro existenci organizace. Působí klidněji a nepodléhají tolik stresu (Hofstede, 2007, s. 131-2). V zemích s menší potřebou vyhýbání se nejistotě jsou všechna rizika (známá i neznámá) přijímána „jako součást života“ (Hofstede, 2007, s. 135).<br /> ==Dimenze dlouhodobé vs. krátkodobé orientace==<br /> Dimenze schopnosti a ochoty plánovat vzdálenou budoucnost. Tato dimenze byla nalezena ve srovnání hodnotových orientací obyvatel evropských zemi a Číny, jelikož Evropané většinou tuto dimenzi nepovažují za podstatnou.<br /> <br /> = Výzkumy používající teorii =<br /> <br /> == Výzkum první ==<br /> Na výzkumu s názvem '''Revisiting Hofstede’s Dimensions: Examining the Cultural Convergence of the United Stated and Japan''' pracovali společně Erich B. Bergiel, Blaise J. Bergiel a John W. Upson, všichni z University of West Georgia. Cílem této studie je zjistit, jak velký vliv měly drastické změny v posledních desetiletích na Hofstedeho kulturní dimenze, konkrétně se věnuje kulturnímu sbližování Spojených států amerických a Japonska.<br /> <br /> Dotazník, který byl hlavní výzkumnou metodou, byl doručen studentům středně velkých univerzit v severovýchodní části USA a jižní části Japonska. Celkový počet vyhovujících dotazníků byl 237, z toho 107 zastupovalo studenty z USA a 130 dotazníků zodpověděli studenti z Japonska. Další demografické údaje posílily ekvivalenci tohoto vzorku: 31 % japonských dotazovaných byly ženy, v americkém vzorku bylo 50 % žen; většina respondentů z obou zemí byla ve věku 20 – 24 let; a konečně 33 % dotazovaných v Japonsku absolvovalo nejméně 15 let školní docházky a 34 % amerických respondentů absolvovalo nejméně 16 let školní docházky. <br /> <br /> Výzkumným nástrojem byl Hofstedeho '''Value Survey Model 2008'''. Jedná se o dotazník s 34 položkami, který umožňuje srovnání kulturních hodnot respondentů z různých zemí. Respondenti uváděli své odpovědi prostřednictvím pětibodového měřítka. Value Survey Model 2008 posuzuje celkem sedm kulturních dimenzí: vzdálenost moci, individualismus – kolektivismus, vyhýbání se nejistotě, maskulinitu – femininitu, dlouhodobou orientaci + dvě další dimenze, které objevil Minkov v roce 2007: shovívavost – omezování, monumentalismus – flexhumita (angl. flexhumity). Výsledek pro každou dimenzi se počítal pomocí Hofstedova vzorce, díky kterému se výsledky většinou pohybují v hodnotě 0 až 100. Dotazník byl poprvé přeložen do japonštiny a po drobných úpravách se oba dotazníky shodovaly. <br /> <br /> Nevýhodou tohoto dotazníkového modelu je, že se nedají provést přímá srovnání nových výsledků z obou zemí. Místo toho jsou nová data vložena do stávajícího rámce, respektive je vložen rozdíl mezi starými a novými výsledky dat. V případě tohoto výzkumu byla takto upravena data z USA a byla porovnána s původními a novými výsledky z Japonska. <br /> <br /> Výsledky studie ukázali konvergenci mezi oběma zeměmi v takové míře, kterou neočekávali ani výzkumníci. Zjistilo se, že zatímco USA byla v době původního výzkumu více individuální, femininní a vzdálenost moci byla menší, v průběhu posledních let se poměr mezi zeměmi obrátil a nyní je v této pozici Japonsko. V dimenzi dlouhodobé orientace byla taktéž zaregistrována konvergence. Zato u dimenze vyhýbání se nejistotě byla zpozorována větší divergence než u původních dat. Poslední dvě dimenze byly zkoumány poprvé a bylo zjištěno, že USA je více shovívavá a monumentalistická než Japonsko. Výzkum tedy ukázal, že s rostoucí globalizací se nutně zvyšuje i vzájemný vliv různých zemí.<br /> <br /> == Výzkum druhý ==<br /> Hofstedeho kulturní modely v mnoha studiích zkoumají stav určité společnosti či instituce, možnost použití je však i na vzájemném porovnání dvou zemí. Aplikovat se mohou na dvě úplně odlišné kultury a zkoumat jak moc a především v čem se od sebe tak liší nebo na dvě podobné země (kultury) a tak sledovat nepatrné odchylky mezi nimi. Stejně tak to udělali i autoři Low Sui Pheng a Shi Yuquan v práci s názvem '''An exploratory study of Hofstede’s cross-cultural dimensions in construction projects''', kdy zkoumali kulturní dimenze Singapuru a Číny. Primární potřeba této studie těchto zemí je pracovní, kdy pochopení obou kultur představuje lepší porozumění a do budoucna i spolupráci. Ignorace kulturních rozdílů může znamenat v obchodním odvětví a nejen v něm, velkou chybu. Jako základ je bráno seznámení se se základními zvyky a tradicemi, především je kladen důraz na loajálnost. Singapurská stavební firma si tyto fakta dobře uvědomila a provedla tento výzkum zaměřený na Čínu, která představuje lukrativní stát s širokým spektrem nabídek. Cílem tedy je zefektivnit vzájemnou komunikaci a získat lepší pozici na trhu.<br /> <br /> Všechna získaná data pro studii byla získána terénně, jedná se o tak field research část práce. Pro zisk dat se používalo nejdříve dvou forem dotazníků (anglická a čínská). Nejprve vznikla anglická verze a ta se poté přeložila do čínštiny, obsah dotazníků odpovídá firemní problematice a přístupu vedoucích k zaměstnancům a naopak. Korektura jazyka zde hrála důležitou roli, výzkum neměla totiž ovlivnit jazyková bariéra. K práci bylo vybráno 84 respondentů (43 čínských a 41 singapurských), ze dvou stavebních firem, se kterými měli autoři již zkušenost. Podmínkou pro účast na této studii bylo, že musel mít každý terciální vzdělání a zkušenost s webem. Tímto se tedy selektovali jedinci vhodní pro dotazování. V dotaznících byly použity pětistupňové stupnice odpovědí, pouze některé obsahovaly možnosti ano/ne. V některých otázkách došlo ke snížení z pěti na čtyřstupňovou hranici a to především z důvodu vynechání střední hodnoty, která bývá nejčastější volbou. V případě čtyř možností se respondent musí rozhodnout na jednu či druhou stranu. V Číně byly nabídnuty čínské verze dotazníků a v Singapuru naopak ty anglické. Rozdání proběhlo osobně, což mohlo udělat větší dojem pro dotazované. Po vyplnění odpovědí se jejich dotazníky zkontrolovali, aby byly vyplněny správně.<br /> <br /> Po té se studie dostala do své desk research části a proběhla analýza získaných dat. Z dotazníků se vypočítaly kulturní modely a tím byly zjištěny i požadované hodnoty. Získané informace zobrazily rozdíly ve vedeních společností, kdy v Číně je práce více kolektivní a spolupracovníci jsou si rovnější a proti tomu v Singapuru se tento vztah opomíjí a podřízení mají pocit nerovnosti s osobami na vyšších místech. Celá tato práce především poskytuje dobrého průvodce pro manažery k analýze kulturních dimenzí v kontextu stavebních projektů. <br /> <br /> == Výzkum třetí ==<br /> <br /> <br /> = Použitá literatura a zdroje =<br /> *BERGIEL, Erich B., Blaise J. BERGIEL a John W. UPSON. Revisiting Hofstede’s Dimensions: Examining the Cultural Convergence of the United States and Japan. ''American Journal of Management''. 2012, Vol. 12, No. 1, pp. 69-79.<br /> <br /> *PHENG, Low Sui, YUQUAN Shi. An exploratory study of Hofstede’s cross-cultural dimensions in construction projects. ''Management Decision''. 2002, Vol. 40, No. 1, pp. 7-16, ISSN 0025-1747.</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Don_R._Swanson&diff=35442 2013-06-23T15:12:43Z

<p>KristynaKl: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec <br /> |jmeno = Don R. Swanson<br /> |datum_narozeni = 10. 10 1924<br /> |misto_narozeni = USA<br /> |datum_umrti = 18. 11 2012 <br /> |obcanstvi = americké<br /> |skola = Kalifornský technologický institut (Bc.), univerzita Rice (Mgr.), univerzita Berkeley (Ph.D.)<br /> |pracoviste = Hughes Research &amp; Development, Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc., University of Chicago<br /> |oceneni = ASIST Award of Merit, 2000<br /> |znamy_diky = software Arrowsmith a &quot;Swanson linking&quot;<br /> |misto_umrti = –<br /> |duvod_umrti = –<br /> |pobyt = –<br /> |rodina = –<br /> }}<br /> <br /> <br /> Don R. Swanson (10. října 1924 – 18.listopadu 2012) byl americký informační vědec známý pro objevy v biomedicínské oblasti.<br /> <br /> = Život =<br /> <br /> Don R. Swanson se narodil 10.října 1924 ve Spojených státech amerických. &lt;ref name=&quot;Whoislog&quot;&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: ''Don R. Swanson'' . In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts &lt;/ref&gt; Bakalářský titul obdržel v roce 1945 za vystudování fyziky na Kalifornském technologickém institutu, o dva roky později obdržel magisterský titul na univerzitě Rice. V roce 1952 získal titul Ph.D. rovněž za fyziku na univerzitě v Berkeley. Po studiích začal pracovat jako počítačový analytik ve společnosti Hughes Research &amp; Development. Ve společnosti Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc.se zabýval výzkumem. V roce 1963 začal pracoval na University of Chicago &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;&gt; UChicago News: ''Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012 &lt;/ref&gt;. V letech 1963-1972, 1977-1979, 1987-1989 byl děkanem University of Chicago Graduate Library &lt;ref&gt; The University of Chicago Photographic Archive: ''Swanson, Don R''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://photoarchive.lib.uchicago.edu/db.xqy?one=apf7-01381.xml &lt;/ref&gt;. Ve svých výzkumných počátcích pracoval na katalozích pro knihovny &lt;ref&gt; A Project of SIG/HFIS (History and Foundations of Information Science) American Society of Information Scientists (ASIS): ''PIONEERS OF INFORMATION SCIENCE IN NORTH AMERICA''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/swanson.htm &lt;/ref&gt;. Mezi jeho významná díla patří projekt Arrowsmith a tzv. Swanson linking. Jeho práce byla pro něj vším. Dosvědčila to i jeho druhá žena Patricia Swanson, která řekla , že se „vždy snažil udělat něco lepšího“. V roce 2000 mu byla udělena cena ASIST Award of Merit za jeho celoživotní úspěchy &lt;ref name=&quot;Whoislog&quot;&gt;_&lt;/ref&gt;. Swanson byl také otcem 3 dětí – Judith A. Swanson, Richarda B. Swansona a Douglase A. Swansona, jenž se stal obětí vraždy v roce 2004. &lt;ref&gt; Swanson, Thomas, Coon &amp; Newton: ''Douglas Alan Swanson''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.stc-law.com/dougswanson.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Objevy a vynález Arrowsmith =<br /> <br /> Don R. Swanson tvrdil, že laboratoře nejsou jediným zdrojem nových vědeckých objevů. Byl to specialista na vztahy mezi přirozeným a počítačovým jazykem a přišel s myšlenkou, že také elektronické databáze mají klíč k novému vědění. V obavách, že nadměrné zaměření může inhibovat vědeckou tvořivost, Swanson propagoval oblast objevů na písemném základě, tedy používání již existujících výzkumů k vytvoření nových znalostí. Tento způsob získávání znalostí označujeme jako tzv. ''Swanson linking''.<br /> <br /> Swanson věřil, že odkrývání neviditelných souvislostí mezi dvěma odlišnými oblastmi studia může vést k novým objevům – jak je sám nazýval „neobjevené veřejné znalosti“. Swanson otestoval svou teorii prací z roku 1986. Z průzkumů databáze Medline, kde se nachází miliony abstraktů vědeckých časopisů, našel souvislost ve výzkumech Raynaudova syndromu a rybím tukem. K tomuto objevu došel, když nalezl několik článků popisujících výskyt vyšší srážlivosti krve u pacientů s Raynaudovým syndromem. Dále nalezl soubor výzkumů, které ukázaly, že rybí tuk může snížit srážlivost krve. Swanson tedy na základě těchto nálezů došel k závěru, že Raynaudův syndrom může být tlumen díky působení rybího tuku. Klinická studie probíhající o tři roky později tuto souvislost potvrdila. Swanson poté vytvořil hypotézu o vazbě mezi migrénami a nedostatkem magnézia, která byla taktéž následně ověřena a potvrzena klinickou studií. <br /> <br /> Na základě úspěšných výsledků, Swanson a Neil Smalheiser z Univerzity Illinois v Chicagu vyvinuli Arrowsmith, software, který pomáhá v nalézání spojitostí mezi dvěma sadami článků z databáze Medline. ''Arrowsmith'' (pojmenovaný podle novely Sincalaira Lewise z roku 1925) byl zaměřen na sestavování „systematické, výpočetní“ metodě k hledání možných souvislostí mezi články. Smalheiser řekl, že: „Tento počítač nemá vytvářet objevy, ale má identifikovat a spojit dohromady potencionální tvrzení.“ Model Arrowsmith byl později upraven tak, aby mohl studovat korelace mezi geny s nemocí a najít tak možné nové využití pro léčiva &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;&gt;_&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> *1962 - ''Interrogating a Computer in Natural Language''. IFIP Congress 1962: 288-293<br /> *1989 - ''Verification of results that logically related noninteractive literatures are potential sources of new knowledge''. JASIS 40(3): 152<br /> <br /> :''Response: Absence of citations can be valuable clue''. JASIS 40(3): 152<br /> :''Online search for logically-related noninteractive medical literatures: A systematic trial-and-error strategy''. JASIS 40(5): 356-358<br /> <br /> *1990 -&amp;nbsp;''Integrative mechanisms in the growth of knowledge: A legacy of Manfred Kochen''. Inf. Process. Manage. 26(1): 9-16<br /> *1991 -&amp;nbsp;''Analysis of Unintended Connections Between Disjoint Science Literatures''. SIGIR: 280-289<br /> *1993 - ''Intervening in the Life Cycles of Scientific Knowledge'', Patrick Wilson – ''The Value of Currency''. Library Trends 41(4)<br /> *1996 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''Undiscovered Public Knowledge: A Ten-Year Update''. KDD: 295-298<br /> *1997 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''An Interactive System for Finding Complementary Literatures: A Stimulus to Scientific Discovery''. Artif. Intell. 91(2): 183-203<br /> *1999 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''Implicit Text Linkages between Medline Records: Using Arrowsmith as an Aid to Scientific Discovery''. Library Trends 48(1)<br /> *2001 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Abraham Bookstein – ''Information discovery from complementary literatures: Categorizing viruses as potential weapons''. JASIST 52(10): 797-812<br /> *2005 - Vetle I. Torvik, Marc Weeber, Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''A probabilistic similarity metric for Medline records: A model for author name disambiguation''. JASIST 56(2): 140-158<br /> *2006 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Vetle I. Torvik – ''Ranking indirect connections in literature-based discovery: The role of medical subject headings''. JASIST 57(11): 1427-1439 &lt;ref&gt; The DBLP Computer Science Bibliography: ''Don R. Swanson''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.informatik.uni-trier.de/~ley/pers/hd/s/Swanson:Don_R=.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Ocenění a úspěchy =<br /> <br /> V roce 2000 získal ASIST Award of Merit, nejvyšší společenské ocenění v oblasti Informační vědy &lt;ref&gt; ASIS&amp;T: ''Award of Merit''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.asis.org/awards/award_of_merit.html &lt;/ref&gt;.<br /> <br /> = Citace =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;<br /> {{DEFAULTSORT: Swanson, Don R.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Don_R._Swanson&diff=35441 2013-06-23T15:08:37Z

<p>KristynaKl: </p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT: Swanson, Don R.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br /> {{Infobox Vědec <br /> |jmeno = Don R. Swanson<br /> |datum_narozeni = 10. 10 1924<br /> |misto_narozeni = USA<br /> |datum_umrti = 18. 11 2012 <br /> |obcanstvi = americké<br /> |skola = Kalifornský technologický institut (Bc.), univerzita Rice (Mgr.), univerzita Berkeley (Ph.D.)<br /> |pracoviste = Hughes Research &amp; Development, Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc., University of Chicago<br /> |oceneni = ASIST Award of Merit, 2000<br /> |znamy_diky = software Arrowsmith a &quot;Swanson linking&quot;<br /> |misto_umrti = –<br /> |duvod_umrti = –<br /> |pobyt = –<br /> |rodina = –<br /> }}<br /> <br /> <br /> Don R. Swanson (10. října 1924 – 18.listopadu 2012) byl americký informační vědec známý pro objevy v biomedicínské oblasti.<br /> <br /> = Život =<br /> <br /> Don R. Swanson se narodil 10.října 1924 ve Spojených státech amerických. &lt;ref name=&quot;Whoislog&quot;&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: ''Don R. Swanson'' . In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts &lt;/ref&gt; Bakalářský titul obdržel v roce 1945 za vystudování fyziky na Kalifornském technologickém institutu, o dva roky později obdržel magisterský titul na univerzitě Rice. V roce 1952 získal titul Ph.D. rovněž za fyziku na univerzitě v Berkeley. Po studiích začal pracovat jako počítačový analytik ve společnosti Hughes Research &amp; Development. Ve společnosti Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc.se zabýval výzkumem. V roce 1963 začal pracoval na University of Chicago &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;&gt; UChicago News: ''Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012 &lt;/ref&gt;. V letech 1963-1972, 1977-1979, 1987-1989 byl děkanem University of Chicago Graduate Library &lt;ref&gt; The University of Chicago Photographic Archive: ''Swanson, Don R''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://photoarchive.lib.uchicago.edu/db.xqy?one=apf7-01381.xml &lt;/ref&gt;. Ve svých výzkumných počátcích pracoval na katalozích pro knihovny &lt;ref&gt; A Project of SIG/HFIS (History and Foundations of Information Science) American Society of Information Scientists (ASIS): ''PIONEERS OF INFORMATION SCIENCE IN NORTH AMERICA''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/swanson.htm &lt;/ref&gt;. Mezi jeho významná díla patří projekt Arrowsmith a tzv. Swanson linking. Jeho práce byla pro něj vším. Dosvědčila to i jeho druhá žena Patricia Swanson, která řekla , že se „vždy snažil udělat něco lepšího“. V roce 2000 mu byla udělena cena ASIST Award of Merit za jeho celoživotní úspěchy &lt;ref name=&quot;Whoislog&quot;&gt;_&lt;/ref&gt;. Swanson byl také otcem 3 dětí – Judith A. Swanson, Richarda B. Swansona a Douglase A. Swansona, jenž se stal obětí vraždy v roce 2004. &lt;ref&gt; Swanson, Thomas, Coon &amp; Newton: ''Douglas Alan Swanson''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.stc-law.com/dougswanson.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Objevy a vynález Arrowsmith =<br /> <br /> Don R. Swanson tvrdil, že laboratoře nejsou jediným zdrojem nových vědeckých objevů. Byl to specialista na vztahy mezi přirozeným a počítačovým jazykem a přišel s myšlenkou, že také elektronické databáze mají klíč k novému vědění. V obavách, že nadměrné zaměření může inhibovat vědeckou tvořivost, Swanson propagoval oblast objevů na písemném základě, tedy používání již existujících výzkumů k vytvoření nových znalostí. Tento způsob získávání znalostí označujeme jako tzv. ''Swanson linking''.<br /> <br /> Swanson věřil, že odkrývání neviditelných souvislostí mezi dvěma odlišnými oblastmi studia může vést k novým objevům – jak je sám nazýval „neobjevené veřejné znalosti“. Swanson otestoval svou teorii prací z roku 1986. Z průzkumů databáze Medline, kde se nachází miliony abstraktů vědeckých časopisů, našel souvislost ve výzkumech Raynaudova syndromu a rybím tukem. K tomuto objevu došel, když nalezl několik článků popisujících výskyt vyšší srážlivosti krve u pacientů s Raynaudovým syndromem. Dále nalezl soubor výzkumů, které ukázaly, že rybí tuk může snížit srážlivost krve. Swanson tedy na základě těchto nálezů došel k závěru, že Raynaudův syndrom může být tlumen díky působení rybího tuku. Klinická studie probíhající o tři roky později tuto souvislost potvrdila. Swanson poté vytvořil hypotézu o vazbě mezi migrénami a nedostatkem magnézia, která byla taktéž následně ověřena a potvrzena klinickou studií. <br /> <br /> Na základě úspěšných výsledků, Swanson a Neil Smalheiser z Univerzity Illinois v Chicagu vyvinuli Arrowsmith, software, který pomáhá v nalézání spojitostí mezi dvěma sadami článků z databáze Medline. ''Arrowsmith'' (pojmenovaný podle novely Sincalaira Lewise z roku 1925) byl zaměřen na sestavování „systematické, výpočetní“ metodě k hledání možných souvislostí mezi články. Smalheiser řekl, že: „Tento počítač nemá vytvářet objevy, ale má identifikovat a spojit dohromady potencionální tvrzení.“ Model Arrowsmith byl později upraven tak, aby mohl studovat korelace mezi geny s nemocí a najít tak možné nové využití pro léčiva &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;&gt;_&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> *1962 - ''Interrogating a Computer in Natural Language''. IFIP Congress 1962: 288-293<br /> *1989 - ''Verification of results that logically related noninteractive literatures are potential sources of new knowledge''. JASIS 40(3): 152<br /> <br /> :''Response: Absence of citations can be valuable clue''. JASIS 40(3): 152<br /> :''Online search for logically-related noninteractive medical literatures: A systematic trial-and-error strategy''. JASIS 40(5): 356-358<br /> <br /> *1990 -&amp;nbsp;''Integrative mechanisms in the growth of knowledge: A legacy of Manfred Kochen''. Inf. Process. Manage. 26(1): 9-16<br /> *1991 -&amp;nbsp;''Analysis of Unintended Connections Between Disjoint Science Literatures''. SIGIR: 280-289<br /> *1993 - ''Intervening in the Life Cycles of Scientific Knowledge'', Patrick Wilson – ''The Value of Currency''. Library Trends 41(4)<br /> *1996 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''Undiscovered Public Knowledge: A Ten-Year Update''. KDD: 295-298<br /> *1997 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''An Interactive System for Finding Complementary Literatures: A Stimulus to Scientific Discovery''. Artif. Intell. 91(2): 183-203<br /> *1999 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''Implicit Text Linkages between Medline Records: Using Arrowsmith as an Aid to Scientific Discovery''. Library Trends 48(1)<br /> *2001 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Abraham Bookstein – ''Information discovery from complementary literatures: Categorizing viruses as potential weapons''. JASIST 52(10): 797-812<br /> *2005 - Vetle I. Torvik, Marc Weeber, Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''A probabilistic similarity metric for Medline records: A model for author name disambiguation''. JASIST 56(2): 140-158<br /> *2006 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Vetle I. Torvik – ''Ranking indirect connections in literature-based discovery: The role of medical subject headings''. JASIST 57(11): 1427-1439 &lt;ref&gt; The DBLP Computer Science Bibliography: ''Don R. Swanson''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.informatik.uni-trier.de/~ley/pers/hd/s/Swanson:Don_R=.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Ocenění a úspěchy =<br /> <br /> V roce 2000 získal ASIST Award of Merit, nejvyšší společenské ocenění v oblasti Informační vědy &lt;ref&gt; ASIS&amp;T: ''Award of Merit''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.asis.org/awards/award_of_merit.html &lt;/ref&gt;.<br /> <br /> = Citace =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=PaaS&diff=31671 2013-05-11T11:44:44Z

<p>KristynaKl: </p> <hr /> <div>'''Autor''': Kristýna Klímková<br /> <br /> '''Klíčová slova''': Paas, Platform as a service, Platforma jako servis, Cloud computing<br /> <br /> '''Synonyma''': cloudware<br /> <br /> '''Související pojmy''':<br /> &lt;blockquote&gt;''nadřazené'' - Cloud computing&lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;''podřazené'' - ---&lt;/blockquote&gt;<br /> == Cloud computing ==<br /> <br /> Cloud computing umožňuje sdílení hardwarových a softwarových prostředků pomocí internetové sítě uživateli a poskytovateli. Cloud computing umožňuje přístup ke zdrojům přes internet odkudkoliv využitím různých klientských zařízení (PC, mobilní telefon,…). Charakteristické je sdílení zdrojů nezávislé na lokalitě. Díky sdílení hardwarových prostředků, dochází k lepšímu rozdělování výkonu mezi jednotlivými klienty. Datové centrum může nabídnout vyšší výkon pro každého klienta lépe než běžný počítač a to díky tomu, že využije možnost horizontálního škálování, které umožní zvyšovat výkon přidáním dalších výpočetních zdrojů. V případě, že takový výkon není potřeba, naopak dokáže tento systém šetřit prostředky. Přístup Cloud computingu je založen na principu, že uživatel platí jen za to, co spotřebuje.&lt;ref name=&quot;Lacko&quot;&gt;LACKO, Ľuboslav. ''Osobní cloud pro domácí podnikání a malé firmy.'' 1. vyd. Brno: Computer Press, 2012, 270 s. ISBN 978-80-251-3744-4.&lt;/ref&gt; &lt;ref name=&quot;Velte&quot;&gt; VELTE, Anthony T, Toby J VELTE a Robert C ELSENPETER. ''Cloud Computing: praktický průvodce.'' Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 344 s. ISBN 978-80-251-3333-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Modely nasazení ===<br /> <br /> Modely Cloud computing jsou k dispozici jako veřejné, privátní nebo hybridní služby. Veřejný cloud poskytuje výpočetní kapacitu pro širokou veřejnost. Privátní cloud je provozovaný pro firmy nebo organizace často tak, že IT oddělení ji poskytuje pro ostatní oddělení firmy, nebo ji poskytuje třetí strana. Hybridní cloud je kombinace propojených privátních a veřejných cloudů. <br /> <br /> Čím privátnější služby zákazník vyžaduje, tím víc infrastruktury musí spravovat. &lt;ref name=&quot;Lacko&quot;&gt;_&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == PaaS ==<br /> <br /> Paas (Platform as a service – Platforma jako služba) je jedním ze tří servisních modelů cloudu. Dalšími modely jsou infrastruktura jako služba (Infrastructure as a Service – IaaS) a software jako služba (Software as a Service – SaaS). Paas je v porovnání s ostatními segmenty cloud computingových služeb, zejména se Saas, zatím ještě nejméně rozvinutým modelem.&lt;ref&gt;NOVÁK, Jiří. ''Gartner: Platforma jako služba získává na atraktivitě.'' [online]. 2011 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.ictmanazer.cz/2011/10/gartner-platforma-jako-sluzba-ziskava-na-atraktivite/.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Tento servisní model nabízí komplexní hardwarovou a softwarovou platformu, označuje se proto někdy také jako cloudware. Služba Paas obvykle usnadňuje vytváření uživatelských rozhraní, patří k ní zařízení a služby pro vývoj aplikací s možností návrhu, vývoje, testování, implementace a hostování. Uživatelé této služby se nemusí starat o investice ani budování infrastruktury pro vývoj a následný provoz svých aplikací. Paas je založena na jazyku HTML nebo JavaScript. Platforma jako služba bývá často využívána současně mnohými uživateli, proto je důraz kladen na vytvoření prostředí, které poskytuje automatickou správu souběžného přístupu, odolnost proti selhání, zabezpečení a škálovatelnost.<br /> <br /> Nevýhodou koncepce PaaS je snížená schopnost přenosu mezi různými poskytovateli a chybějící interoperabilita. To znamená, že není vždy možné přejít k jinému poskytovateli, pokud ano, je to často velmi finančně náročné. Další nevýhodou je ztráta veškerých dat a vytvořených aplikací v případě, že poskytovatel ukončí svůj provoz.<br /> <br /> Na přijetí této koncepce mají vliv faktory jako možnost slučování služeb na webu z více zdrojů, finanční úspory při používání infrastruktury (díky integrovaným službám zabezpečení, škálovatelnosti, odolnosti proti selhání), možnost spolupráce několika vývojových týmů z různých geografických míst. &lt;ref name=&quot;Velte&quot;&gt;_&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Použité zdroje ==<br /> <br /> &lt;references /&gt;</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=PaaS&diff=31670 2013-05-11T11:42:29Z

<p>KristynaKl: </p> <hr /> <div>'''Autor''': Kristýna Klímková<br /> <br /> '''Klíčová slova''': Paas, Platform as a service, Platforma jako servis, Cloud computing<br /> <br /> '''Synonyma''': cloudware<br /> <br /> '''Související pojmy''':<br /> &lt;blockquote&gt;''nadřazené'' - Cloud computing&lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;''podřazené'' - ---&lt;/blockquote&gt;<br /> == Cloud computing ==<br /> <br /> Cloud computing umožňuje sdílení hardwarových a softwarových prostředků pomocí internetové sítě uživateli a poskytovateli. Cloud computing umožňuje přístup ke zdrojům přes internet odkudkoliv využitím různých klientských zařízení (PC, mobilní telefon,…). Charakteristické je sdílení zdrojů nezávislé na lokalitě. Díky sdílení hardwarových prostředků, dochází k lepšímu rozdělování výkonu mezi jednotlivými klienty. Datové centrum může nabídnout vyšší výkon pro každého klienta lépe než běžný počítač a to díky tomu, že využije možnost horizontálního škálování, které umožní zvyšovat výkon přidáním dalších výpočetních zdrojů. V případě, že takový výkon není potřeba, naopak dokáže tento systém šetřit prostředky. Přístup Cloud computingu je založen na principu, že uživatel platí jen za to, co spotřebuje.&lt;ref name=&quot;Lacko&quot;&gt;LACKO, Ľuboslav. ''Osobní cloud pro domácí podnikání a malé firmy.'' 1. vyd. Brno: Computer Press, 2012, 270 s.&lt;/ref&gt; &lt;ref name=&quot;Velte&quot;&gt; VELTE, Anthony T, Toby J VELTE a Robert C ELSENPETER. ''Cloud Computing: praktický průvodce.'' Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 344 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Modely nasazení ===<br /> <br /> Modely Cloud computing jsou k dispozici jako veřejné, privátní nebo hybridní služby. Veřejný cloud poskytuje výpočetní kapacitu pro širokou veřejnost. Privátní cloud je provozovaný pro firmy nebo organizace často tak, že IT oddělení ji poskytuje pro ostatní oddělení firmy, nebo ji poskytuje třetí strana. Hybridní cloud je kombinace propojených privátních a veřejných cloudů. <br /> <br /> Čím privátnější služby zákazník vyžaduje, tím víc infrastruktury musí spravovat. &lt;ref name=&quot;Lacko&quot;&gt;_&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == PaaS ==<br /> <br /> Paas (Platform as a service – Platforma jako služba) je jedním ze tří servisních modelů cloudu. Dalšími modely jsou infrastruktura jako služba (Infrastructure as a Service – IaaS) a software jako služba (Software as a Service – SaaS). Paas je v porovnání s ostatními segmenty cloud computingových služeb, zejména se Saas, zatím ještě nejméně rozvinutým modelem.&lt;ref&gt;NOVÁK, Jiří. ''Gartner: Platforma jako služba získává na atraktivitě.'' [online]. 2011 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.ictmanazer.cz/2011/10/gartner-platforma-jako-sluzba-ziskava-na-atraktivite/.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Tento servisní model nabízí komplexní hardwarovou a softwarovou platformu, označuje se proto někdy také jako cloudware. Služba Paas obvykle usnadňuje vytváření uživatelských rozhraní, patří k ní zařízení a služby pro vývoj aplikací s možností návrhu, vývoje, testování, implementace a hostování. Uživatelé této služby se nemusí starat o investice ani budování infrastruktury pro vývoj a následný provoz svých aplikací. Paas je založena na jazyku HTML nebo JavaScript. Platforma jako služba bývá často využívána současně mnohými uživateli, proto je důraz kladen na vytvoření prostředí, které poskytuje automatickou správu souběžného přístupu, odolnost proti selhání, zabezpečení a škálovatelnost.<br /> <br /> Nevýhodou koncepce PaaS je snížená schopnost přenosu mezi různými poskytovateli a chybějící interoperabilita. To znamená, že není vždy možné přejít k jinému poskytovateli, pokud ano, je to často velmi finančně náročné. Další nevýhodou je ztráta veškerých dat a vytvořených aplikací v případě, že poskytovatel ukončí svůj provoz.<br /> <br /> Na přijetí této koncepce mají vliv faktory jako možnost slučování služeb na webu z více zdrojů, finanční úspory při používání infrastruktury (díky integrovaným službám zabezpečení, škálovatelnosti, odolnosti proti selhání), možnost spolupráce několika vývojových týmů z různých geografických míst. &lt;ref name=&quot;Velte&quot;&gt;_&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Použité zdroje ==<br /> <br /> &lt;references /&gt;</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=PaaS&diff=31669 2013-05-11T11:40:55Z

<p>KristynaKl: </p> <hr /> <div>'''Autor''': Kristýna Klímková<br /> <br /> '''Klíčová slova''': Paas, Platform as a service, Platforma jako servis, Cloud computing<br /> <br /> '''Synonyma''': cloudware<br /> <br /> '''Související pojmy''':<br /> &lt;blockquote&gt;''nadřazené'' - Cloud computing&lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;''podřazené'' - ---&lt;/blockquote&gt;<br /> == Cloud computing ==<br /> <br /> Cloud computing umožňuje sdílení hardwarových a softwarových prostředků pomocí internetové sítě uživateli a poskytovateli. Cloud computing umožňuje přístup ke zdrojům přes internet odkudkoliv využitím různých klientských zařízení (PC, mobilní telefon,…). Charakteristické je sdílení zdrojů nezávislé na lokalitě. Díky sdílení hardwarových prostředků, dochází k lepšímu rozdělování výkonu mezi jednotlivými klienty. Datové centrum může nabídnout vyšší výkon pro každého klienta lépe než běžný počítač a to díky tomu, že využije možnost horizontálního škálování, které umožní zvyšovat výkon přidáním dalších výpočetních zdrojů. V případě, že takový výkon není potřeba, naopak dokáže tento systém šetřit prostředky. Přístup Cloud computingu je založen na principu, že uživatel platí jen za to, co spotřebuje.&lt;ref name=&quot;Lacko&quot;&gt;LACKO, Ľuboslav. Osobní cloud pro domácí podnikání a malé firmy. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2012, 270 s.&lt;/ref&gt; &lt;ref name=&quot;Velte&quot;&gt; VELTE, Anthony T, Toby J VELTE a Robert C ELSENPETER. Cloud Computing: praktický průvodce. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 344 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Modely nasazení ===<br /> <br /> Modely Cloud computing jsou k dispozici jako veřejné, privátní nebo hybridní služby. Veřejný cloud poskytuje výpočetní kapacitu pro širokou veřejnost. Privátní cloud je provozovaný pro firmy nebo organizace často tak, že IT oddělení ji poskytuje pro ostatní oddělení firmy, nebo ji poskytuje třetí strana. Hybridní cloud je kombinace propojených privátních a veřejných cloudů. <br /> <br /> Čím privátnější služby zákazník vyžaduje, tím víc infrastruktury musí spravovat. &lt;ref name=&quot;Lacko&quot;&gt;_&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == PaaS ==<br /> <br /> Paas (Platform as a service – Platforma jako služba) je jedním ze tří servisních modelů cloudu. Dalšími modely jsou infrastruktura jako služba (Infrastructure as a Service – IaaS) a software jako služba (Software as a Service – SaaS). Paas je v porovnání s ostatními segmenty cloud computingových služeb, zejména se Saas, zatím ještě nejméně rozvinutým modelem.&lt;ref&gt;NOVÁK, Jiří. Gartner: Platforma jako služba získává na atraktivitě. [online]. 2011 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.ictmanazer.cz/2011/10/gartner-platforma-jako-sluzba-ziskava-na-atraktivite/.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Tento servisní model nabízí komplexní hardwarovou a softwarovou platformu, označuje se proto někdy také jako cloudware. Služba Paas obvykle usnadňuje vytváření uživatelských rozhraní, patří k ní zařízení a služby pro vývoj aplikací s možností návrhu, vývoje, testování, implementace a hostování. Uživatelé této služby se nemusí starat o investice ani budování infrastruktury pro vývoj a následný provoz svých aplikací. Paas je založena na jazyku HTML nebo JavaScript. Platforma jako služba bývá často využívána současně mnohými uživateli, proto je důraz kladen na vytvoření prostředí, které poskytuje automatickou správu souběžného přístupu, odolnost proti selhání, zabezpečení a škálovatelnost.<br /> <br /> Nevýhodou koncepce PaaS je snížená schopnost přenosu mezi různými poskytovateli a chybějící interoperabilita. To znamená, že není vždy možné přejít k jinému poskytovateli, pokud ano, je to často velmi finančně náročné. Další nevýhodou je ztráta veškerých dat a vytvořených aplikací v případě, že poskytovatel ukončí svůj provoz.<br /> <br /> Na přijetí této koncepce mají vliv faktory jako možnost slučování služeb na webu z více zdrojů, finanční úspory při používání infrastruktury (díky integrovaným službám zabezpečení, škálovatelnosti, odolnosti proti selhání), možnost spolupráce několika vývojových týmů z různých geografických míst. &lt;ref name=&quot;Velte&quot;&gt;_&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Použité zdroje ==<br /> <br /> &lt;references /&gt;</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=PaaS&diff=31668 2013-05-11T11:38:54Z

<p>KristynaKl: /* Použité zdroje */</p> <hr /> <div>'''Autor''': Kristýna Klímková<br /> <br /> '''Klíčová slova''': Paas, Platform as a service, Platforma jako servis, Cloud computing<br /> <br /> '''Synonyma''': cloudware<br /> <br /> '''Související pojmy''':<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - Cloud computing&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - ---&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> ==Cloud computing==<br /> Cloud computing umožňuje sdílení hardwarových a softwarových prostředků pomocí internetové sítě uživateli a poskytovateli. Cloud computing umožňuje přístup ke zdrojům přes internet odkudkoliv využitím různých klientských zařízení (PC, mobilní telefon,…). Charakteristické je sdílení zdrojů nezávislé na lokalitě. Díky sdílení hardwarových prostředků, dochází k lepšímu rozdělování výkonu mezi jednotlivými klienty. Datové centrum může nabídnout vyšší výkon pro každého klienta lépe než běžný počítač a to díky tomu, že využije možnost horizontálního škálování, které umožní zvyšovat výkon přidáním dalších výpočetních zdrojů. V případě, že takový výkon není potřeba, naopak dokáže tento systém šetřit prostředky. Přístup Cloud computingu je založen na principu, že uživatel platí jen za to, co spotřebuje.&lt;ref name=&quot;Lacko&quot;&gt;LACKO, Ľuboslav. Osobní cloud pro domácí podnikání a malé firmy. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2012, 270 s.&lt;/ref&gt; &lt;ref name=&quot;Velte&quot;&gt; VELTE, Anthony T, Toby J VELTE a Robert C ELSENPETER. Cloud Computing: praktický průvodce. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 344 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Modely nasazení===<br /> Modely Cloud computing jsou k dispozici jako veřejné, privátní nebo hybridní služby. Veřejný cloud poskytuje výpočetní kapacitu pro širokou veřejnost. Privátní cloud je provozovaný pro firmy nebo organizace často tak, že IT oddělení ji poskytuje pro ostatní oddělení firmy, nebo ji poskytuje třetí strana. Hybridní cloud je kombinace propojených privátních a veřejných cloudů.<br /> Čím privátnější služby zákazník vyžaduje, tím víc infrastruktury musí spravovat. &lt;ref name=&quot;Lacko&quot;/&gt;<br /> <br /> ==PaaS==<br /> Paas (Platform as a service – Platforma jako služba) je jedním ze tří servisních modelů cloudu. Dalšími modely jsou infrastruktura jako služba (Infrastructure as a Service – IaaS) a software jako služba (Software as a Service – SaaS). Paas je v porovnání s ostatními segmenty cloud computingových služeb, zejména se Saas, zatím ještě nejméně rozvinutým modelem.&lt;ref&gt;NOVÁK, Jiří. Gartner: Platforma jako služba získává na atraktivitě. [online]. 2011 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.ictmanazer.cz/2011/10/gartner-platforma-jako-sluzba-ziskava-na-atraktivite/.&lt;/ref&gt; <br /> Tento servisní model nabízí komplexní hardwarovou a softwarovou platformu, označuje se proto někdy také jako cloudware. Služba Paas obvykle usnadňuje vytváření uživatelských rozhraní, patří k ní zařízení a služby pro vývoj aplikací s možností návrhu, vývoje, testování, implementace a hostování. Uživatelé této služby se nemusí starat o investice ani budování infrastruktury pro vývoj a následný provoz svých aplikací. Paas je založena na jazyku HTML nebo JavaScript.<br /> Platforma jako služba bývá často využívána současně mnohými uživateli, proto je důraz kladen na vytvoření prostředí, které poskytuje automatickou správu souběžného přístupu, odolnost proti selhání, zabezpečení a škálovatelnost. <br /> Nevýhodou koncepce PaaS je snížená schopnost přenosu mezi různými poskytovateli a chybějící interoperabilita. To znamená, že není vždy možné přejít k jinému poskytovateli, pokud ano, je to často velmi finančně náročné. Další nevýhodou je ztráta veškerých dat a vytvořených aplikací v případě, že poskytovatel ukončí svůj provoz. <br /> Na přijetí této koncepce mají vliv faktory jako možnost slučování služeb na webu z více zdrojů, finanční úspory při používání infrastruktury (díky integrovaným službám zabezpečení, škálovatelnosti, odolnosti proti selhání), možnost spolupráce několika vývojových týmů z různých geografických míst. &lt;ref name=&quot;Velte&quot;/&gt;<br /> <br /> ==Použité zdroje==<br /> &lt;references/&gt;</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=PaaS&diff=31667 2013-05-11T11:38:26Z

<p>KristynaKl: </p> <hr /> <div>'''Autor''': Kristýna Klímková<br /> <br /> '''Klíčová slova''': Paas, Platform as a service, Platforma jako servis, Cloud computing<br /> <br /> '''Synonyma''': cloudware<br /> <br /> '''Související pojmy''':<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - Cloud computing&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - ---&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> ==Cloud computing==<br /> Cloud computing umožňuje sdílení hardwarových a softwarových prostředků pomocí internetové sítě uživateli a poskytovateli. Cloud computing umožňuje přístup ke zdrojům přes internet odkudkoliv využitím různých klientských zařízení (PC, mobilní telefon,…). Charakteristické je sdílení zdrojů nezávislé na lokalitě. Díky sdílení hardwarových prostředků, dochází k lepšímu rozdělování výkonu mezi jednotlivými klienty. Datové centrum může nabídnout vyšší výkon pro každého klienta lépe než běžný počítač a to díky tomu, že využije možnost horizontálního škálování, které umožní zvyšovat výkon přidáním dalších výpočetních zdrojů. V případě, že takový výkon není potřeba, naopak dokáže tento systém šetřit prostředky. Přístup Cloud computingu je založen na principu, že uživatel platí jen za to, co spotřebuje.&lt;ref name=&quot;Lacko&quot;&gt;LACKO, Ľuboslav. Osobní cloud pro domácí podnikání a malé firmy. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2012, 270 s.&lt;/ref&gt; &lt;ref name=&quot;Velte&quot;&gt; VELTE, Anthony T, Toby J VELTE a Robert C ELSENPETER. Cloud Computing: praktický průvodce. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 344 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Modely nasazení===<br /> Modely Cloud computing jsou k dispozici jako veřejné, privátní nebo hybridní služby. Veřejný cloud poskytuje výpočetní kapacitu pro širokou veřejnost. Privátní cloud je provozovaný pro firmy nebo organizace často tak, že IT oddělení ji poskytuje pro ostatní oddělení firmy, nebo ji poskytuje třetí strana. Hybridní cloud je kombinace propojených privátních a veřejných cloudů.<br /> Čím privátnější služby zákazník vyžaduje, tím víc infrastruktury musí spravovat. &lt;ref name=&quot;Lacko&quot;/&gt;<br /> <br /> ==PaaS==<br /> Paas (Platform as a service – Platforma jako služba) je jedním ze tří servisních modelů cloudu. Dalšími modely jsou infrastruktura jako služba (Infrastructure as a Service – IaaS) a software jako služba (Software as a Service – SaaS). Paas je v porovnání s ostatními segmenty cloud computingových služeb, zejména se Saas, zatím ještě nejméně rozvinutým modelem.&lt;ref&gt;NOVÁK, Jiří. Gartner: Platforma jako služba získává na atraktivitě. [online]. 2011 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.ictmanazer.cz/2011/10/gartner-platforma-jako-sluzba-ziskava-na-atraktivite/.&lt;/ref&gt; <br /> Tento servisní model nabízí komplexní hardwarovou a softwarovou platformu, označuje se proto někdy také jako cloudware. Služba Paas obvykle usnadňuje vytváření uživatelských rozhraní, patří k ní zařízení a služby pro vývoj aplikací s možností návrhu, vývoje, testování, implementace a hostování. Uživatelé této služby se nemusí starat o investice ani budování infrastruktury pro vývoj a následný provoz svých aplikací. Paas je založena na jazyku HTML nebo JavaScript.<br /> Platforma jako služba bývá často využívána současně mnohými uživateli, proto je důraz kladen na vytvoření prostředí, které poskytuje automatickou správu souběžného přístupu, odolnost proti selhání, zabezpečení a škálovatelnost. <br /> Nevýhodou koncepce PaaS je snížená schopnost přenosu mezi různými poskytovateli a chybějící interoperabilita. To znamená, že není vždy možné přejít k jinému poskytovateli, pokud ano, je to často velmi finančně náročné. Další nevýhodou je ztráta veškerých dat a vytvořených aplikací v případě, že poskytovatel ukončí svůj provoz. <br /> Na přijetí této koncepce mají vliv faktory jako možnost slučování služeb na webu z více zdrojů, finanční úspory při používání infrastruktury (díky integrovaným službám zabezpečení, škálovatelnosti, odolnosti proti selhání), možnost spolupráce několika vývojových týmů z různých geografických míst. &lt;ref name=&quot;Velte&quot;/&gt;<br /> <br /> ==Použité zdroje==<br /> &lt;/references&gt;</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Don_R._Swanson&diff=31560 2013-05-10T08:56:13Z

<p>KristynaKl: Zrušena verze 31559 od uživatele KristynaKl (diskuse)</p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT:Swanson, Don R.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br /> {{Infobox Vědec <br /> |jmeno = Don R. Swanson<br /> |datum_narozeni = 10. 10 1924<br /> |misto_narozeni = USA<br /> |datum_umrti = 18. 11 2012 <br /> |obcanstvi = americké<br /> |skola = Kalifornský technologický institut (Bc.), univerzita Rice (Mgr.), univerzita Berkeley (Ph.D.)<br /> |pracoviste = Hughes Research &amp; Development, Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc., University of Chicago<br /> |oceneni = ASIST Award of Merit, 2000<br /> |znamy_diky = software Arrowsmith a &quot;Swanson linking&quot;<br /> |misto_umrti = –<br /> |duvod_umrti = –<br /> |pobyt = –<br /> |rodina = –<br /> }}<br /> <br /> <br /> Don R. Swanson (10. října 1924 – 18.listopadu 2012) byl americký informační vědec známý pro objevy v biomedicínské oblasti.<br /> <br /> = Život =<br /> <br /> Don R. Swanson se narodil 10.října 1924 ve Spojených státech amerických. &lt;ref name=&quot;Whoislog&quot;&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: ''Don R. Swanson'' . In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts &lt;/ref&gt; Bakalářský titul obdržel v roce 1945 za vystudování fyziky na Kalifornském technologickém institutu, o dva roky později obdržel magisterský titul na univerzitě Rice. V roce 1952 získal titul Ph.D. rovněž za fyziku na univerzitě v Berkeley. Po studiích začal pracovat jako počítačový analytik ve společnosti Hughes Research &amp; Development. Ve společnosti Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc.se zabýval výzkumem. V roce 1963 začal pracoval na University of Chicago &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;&gt; UChicago News: ''Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012 &lt;/ref&gt;. V letech 1963-1972, 1977-1979, 1987-1989 byl děkanem University of Chicago Graduate Library &lt;ref&gt; The University of Chicago Photographic Archive: ''Swanson, Don R''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://photoarchive.lib.uchicago.edu/db.xqy?one=apf7-01381.xml &lt;/ref&gt;. Ve svých výzkumných počátcích pracoval na katalozích pro knihovny &lt;ref&gt; A Project of SIG/HFIS (History and Foundations of Information Science) American Society of Information Scientists (ASIS): ''PIONEERS OF INFORMATION SCIENCE IN NORTH AMERICA''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/swanson.htm &lt;/ref&gt;. Mezi jeho významná díla patří projekt Arrowsmith a tzv. Swanson linking. Jeho práce byla pro něj vším. Dosvědčila to i jeho druhá žena Patricia Swanson, která řekla , že se „vždy snažil udělat něco lepšího“. V roce 2000 mu byla udělena cena ASIST Award of Merit za jeho celoživotní úspěchy &lt;ref name=&quot;Whoislog&quot;&gt;_&lt;/ref&gt;. Swanson byl také otcem 3 dětí – Judith A. Swanson, Richarda B. Swansona a Douglase A. Swansona, jenž se stal obětí vraždy v roce 2004. &lt;ref&gt; Swanson, Thomas, Coon &amp; Newton: ''Douglas Alan Swanson''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.stc-law.com/dougswanson.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Objevy a vynález Arrowsmith =<br /> <br /> Don R. Swanson tvrdil, že laboratoře nejsou jediným zdrojem nových vědeckých objevů. Byl to specialista na vztahy mezi přirozeným a počítačovým jazykem a přišel s myšlenkou, že také elektronické databáze mají klíč k novému vědění. V obavách, že nadměrné zaměření může inhibovat vědeckou tvořivost, Swanson propagoval oblast objevů na písemném základě, tedy používání již existujících výzkumů k vytvoření nových znalostí. Tento způsob získávání znalostí označujeme jako tzv. ''Swanson linking''.<br /> <br /> Swanson věřil, že odkrývání neviditelných souvislostí mezi dvěma odlišnými oblastmi studia může vést k novým objevům – jak je sám nazýval „neobjevené veřejné znalosti“. Swanson otestoval svou teorii prací z roku 1986. Z průzkumů databáze Medline, kde se nachází miliony abstraktů vědeckých časopisů, našel souvislost ve výzkumech Raynaudova syndromu a rybím tukem. K tomuto objevu došel, když nalezl několik článků popisujících výskyt vyšší srážlivosti krve u pacientů s Raynaudovým syndromem. Dále nalezl soubor výzkumů, které ukázaly, že rybí tuk může snížit srážlivost krve. Swanson tedy na základě těchto nálezů došel k závěru, že Raynaudův syndrom může být tlumen díky působení rybího tuku. Klinická studie probíhající o tři roky později tuto souvislost potvrdila. Swanson poté vytvořil hypotézu o vazbě mezi migrénami a nedostatkem magnézia, která byla taktéž následně ověřena a potvrzena klinickou studií. <br /> <br /> Na základě úspěšných výsledků, Swanson a Neil Smalheiser z Univerzity Illinois v Chicagu vyvinuli Arrowsmith, software, který pomáhá v nalézání spojitostí mezi dvěma sadami článků z databáze Medline. ''Arrowsmith'' (pojmenovaný podle novely Sincalaira Lewise z roku 1925) byl zaměřen na sestavování „systematické, výpočetní“ metodě k hledání možných souvislostí mezi články. Smalheiser řekl, že: „Tento počítač nemá vytvářet objevy, ale má identifikovat a spojit dohromady potencionální tvrzení.“ Model Arrowsmith byl později upraven tak, aby mohl studovat korelace mezi geny s nemocí a najít tak možné nové využití pro léčiva &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;&gt;_&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> *1962 - ''Interrogating a Computer in Natural Language''. IFIP Congress 1962: 288-293<br /> *1989 - ''Verification of results that logically related noninteractive literatures are potential sources of new knowledge''. JASIS 40(3): 152<br /> <br /> :''Response: Absence of citations can be valuable clue''. JASIS 40(3): 152<br /> :''Online search for logically-related noninteractive medical literatures: A systematic trial-and-error strategy''. JASIS 40(5): 356-358<br /> <br /> *1990 -&amp;nbsp;''Integrative mechanisms in the growth of knowledge: A legacy of Manfred Kochen''. Inf. Process. Manage. 26(1): 9-16<br /> *1991 -&amp;nbsp;''Analysis of Unintended Connections Between Disjoint Science Literatures''. SIGIR: 280-289<br /> *1993 - ''Intervening in the Life Cycles of Scientific Knowledge'', Patrick Wilson – ''The Value of Currency''. Library Trends 41(4)<br /> *1996 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''Undiscovered Public Knowledge: A Ten-Year Update''. KDD: 295-298<br /> *1997 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''An Interactive System for Finding Complementary Literatures: A Stimulus to Scientific Discovery''. Artif. Intell. 91(2): 183-203<br /> *1999 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''Implicit Text Linkages between Medline Records: Using Arrowsmith as an Aid to Scientific Discovery''. Library Trends 48(1)<br /> *2001 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Abraham Bookstein – ''Information discovery from complementary literatures: Categorizing viruses as potential weapons''. JASIST 52(10): 797-812<br /> *2005 - Vetle I. Torvik, Marc Weeber, Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''A probabilistic similarity metric for Medline records: A model for author name disambiguation''. JASIST 56(2): 140-158<br /> *2006 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Vetle I. Torvik – ''Ranking indirect connections in literature-based discovery: The role of medical subject headings''. JASIST 57(11): 1427-1439 &lt;ref&gt; The DBLP Computer Science Bibliography: ''Don R. Swanson''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.informatik.uni-trier.de/~ley/pers/hd/s/Swanson:Don_R=.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Ocenění a úspěchy =<br /> <br /> V roce 2000 získal ASIST Award of Merit, nejvyšší společenské ocenění v oblasti Informační vědy &lt;ref&gt; ASIS&amp;T: ''Award of Merit''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.asis.org/awards/award_of_merit.html &lt;/ref&gt;.<br /> <br /> = Citace =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Don_R._Swanson&diff=31559 2013-05-10T08:55:48Z

<p>KristynaKl: </p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT:Swanson, Don R.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br /> {{Infobox Vědec <br /> [[[[File:Don R Swanson|17,2px|thumbnail|Portrait of Don R. Swanson]]]]<br /> |jmeno = Don R. Swanson<br /> |datum_narozeni = 10. 10 1924<br /> |misto_narozeni = USA<br /> |datum_umrti = 18. 11 2012 <br /> |obcanstvi = americké<br /> |skola = Kalifornský technologický institut (Bc.), univerzita Rice (Mgr.), univerzita Berkeley (Ph.D.)<br /> |pracoviste = Hughes Research &amp; Development, Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc., University of Chicago<br /> |oceneni = ASIST Award of Merit, 2000<br /> |znamy_diky = software Arrowsmith a &quot;Swanson linking&quot;<br /> |misto_umrti = –<br /> |duvod_umrti = –<br /> |pobyt = –<br /> |rodina = –<br /> }}<br /> <br /> <br /> Don R. Swanson (10. října 1924 – 18.listopadu 2012) byl americký informační vědec známý pro objevy v biomedicínské oblasti.<br /> <br /> = Život =<br /> <br /> Don R. Swanson se narodil 10.října 1924 ve Spojených státech amerických. &lt;ref name=&quot;Whoislog&quot;&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: ''Don R. Swanson'' . In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts &lt;/ref&gt; Bakalářský titul obdržel v roce 1945 za vystudování fyziky na Kalifornském technologickém institutu, o dva roky později obdržel magisterský titul na univerzitě Rice. V roce 1952 získal titul Ph.D. rovněž za fyziku na univerzitě v Berkeley. Po studiích začal pracovat jako počítačový analytik ve společnosti Hughes Research &amp; Development. Ve společnosti Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc.se zabýval výzkumem. V roce 1963 začal pracoval na University of Chicago &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;&gt; UChicago News: ''Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012 &lt;/ref&gt;. V letech 1963-1972, 1977-1979, 1987-1989 byl děkanem University of Chicago Graduate Library &lt;ref&gt; The University of Chicago Photographic Archive: ''Swanson, Don R''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://photoarchive.lib.uchicago.edu/db.xqy?one=apf7-01381.xml &lt;/ref&gt;. Ve svých výzkumných počátcích pracoval na katalozích pro knihovny &lt;ref&gt; A Project of SIG/HFIS (History and Foundations of Information Science) American Society of Information Scientists (ASIS): ''PIONEERS OF INFORMATION SCIENCE IN NORTH AMERICA''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/swanson.htm &lt;/ref&gt;. Mezi jeho významná díla patří projekt Arrowsmith a tzv. Swanson linking. Jeho práce byla pro něj vším. Dosvědčila to i jeho druhá žena Patricia Swanson, která řekla , že se „vždy snažil udělat něco lepšího“. V roce 2000 mu byla udělena cena ASIST Award of Merit za jeho celoživotní úspěchy &lt;ref name=&quot;Whoislog&quot;&gt;_&lt;/ref&gt;. Swanson byl také otcem 3 dětí – Judith A. Swanson, Richarda B. Swansona a Douglase A. Swansona, jenž se stal obětí vraždy v roce 2004. &lt;ref&gt; Swanson, Thomas, Coon &amp; Newton: ''Douglas Alan Swanson''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.stc-law.com/dougswanson.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Objevy a vynález Arrowsmith =<br /> <br /> Don R. Swanson tvrdil, že laboratoře nejsou jediným zdrojem nových vědeckých objevů. Byl to specialista na vztahy mezi přirozeným a počítačovým jazykem a přišel s myšlenkou, že také elektronické databáze mají klíč k novému vědění. V obavách, že nadměrné zaměření může inhibovat vědeckou tvořivost, Swanson propagoval oblast objevů na písemném základě, tedy používání již existujících výzkumů k vytvoření nových znalostí. Tento způsob získávání znalostí označujeme jako tzv. ''Swanson linking''.<br /> <br /> Swanson věřil, že odkrývání neviditelných souvislostí mezi dvěma odlišnými oblastmi studia může vést k novým objevům – jak je sám nazýval „neobjevené veřejné znalosti“. Swanson otestoval svou teorii prací z roku 1986. Z průzkumů databáze Medline, kde se nachází miliony abstraktů vědeckých časopisů, našel souvislost ve výzkumech Raynaudova syndromu a rybím tukem. K tomuto objevu došel, když nalezl několik článků popisujících výskyt vyšší srážlivosti krve u pacientů s Raynaudovým syndromem. Dále nalezl soubor výzkumů, které ukázaly, že rybí tuk může snížit srážlivost krve. Swanson tedy na základě těchto nálezů došel k závěru, že Raynaudův syndrom může být tlumen díky působení rybího tuku. Klinická studie probíhající o tři roky později tuto souvislost potvrdila. Swanson poté vytvořil hypotézu o vazbě mezi migrénami a nedostatkem magnézia, která byla taktéž následně ověřena a potvrzena klinickou studií. <br /> <br /> Na základě úspěšných výsledků, Swanson a Neil Smalheiser z Univerzity Illinois v Chicagu vyvinuli Arrowsmith, software, který pomáhá v nalézání spojitostí mezi dvěma sadami článků z databáze Medline. ''Arrowsmith'' (pojmenovaný podle novely Sincalaira Lewise z roku 1925) byl zaměřen na sestavování „systematické, výpočetní“ metodě k hledání možných souvislostí mezi články. Smalheiser řekl, že: „Tento počítač nemá vytvářet objevy, ale má identifikovat a spojit dohromady potencionální tvrzení.“ Model Arrowsmith byl později upraven tak, aby mohl studovat korelace mezi geny s nemocí a najít tak možné nové využití pro léčiva &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;&gt;_&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> *1962 - ''Interrogating a Computer in Natural Language''. IFIP Congress 1962: 288-293<br /> *1989 - ''Verification of results that logically related noninteractive literatures are potential sources of new knowledge''. JASIS 40(3): 152<br /> <br /> :''Response: Absence of citations can be valuable clue''. JASIS 40(3): 152<br /> :''Online search for logically-related noninteractive medical literatures: A systematic trial-and-error strategy''. JASIS 40(5): 356-358<br /> <br /> *1990 -&amp;nbsp;''Integrative mechanisms in the growth of knowledge: A legacy of Manfred Kochen''. Inf. Process. Manage. 26(1): 9-16<br /> *1991 -&amp;nbsp;''Analysis of Unintended Connections Between Disjoint Science Literatures''. SIGIR: 280-289<br /> *1993 - ''Intervening in the Life Cycles of Scientific Knowledge'', Patrick Wilson – ''The Value of Currency''. Library Trends 41(4)<br /> *1996 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''Undiscovered Public Knowledge: A Ten-Year Update''. KDD: 295-298<br /> *1997 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''An Interactive System for Finding Complementary Literatures: A Stimulus to Scientific Discovery''. Artif. Intell. 91(2): 183-203<br /> *1999 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''Implicit Text Linkages between Medline Records: Using Arrowsmith as an Aid to Scientific Discovery''. Library Trends 48(1)<br /> *2001 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Abraham Bookstein – ''Information discovery from complementary literatures: Categorizing viruses as potential weapons''. JASIST 52(10): 797-812<br /> *2005 - Vetle I. Torvik, Marc Weeber, Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''A probabilistic similarity metric for Medline records: A model for author name disambiguation''. JASIST 56(2): 140-158<br /> *2006 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Vetle I. Torvik – ''Ranking indirect connections in literature-based discovery: The role of medical subject headings''. JASIST 57(11): 1427-1439 &lt;ref&gt; The DBLP Computer Science Bibliography: ''Don R. Swanson''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.informatik.uni-trier.de/~ley/pers/hd/s/Swanson:Don_R=.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Ocenění a úspěchy =<br /> <br /> V roce 2000 získal ASIST Award of Merit, nejvyšší společenské ocenění v oblasti Informační vědy &lt;ref&gt; ASIS&amp;T: ''Award of Merit''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.asis.org/awards/award_of_merit.html &lt;/ref&gt;.<br /> <br /> = Citace =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Don_R._Swanson&diff=31064 2013-05-04T15:33:07Z

<p>KristynaKl: </p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT:Swanson, Don R.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br /> <br /> <br /> <br /> Don R. Swanson (10. října 1924 – 18.listopadu 2012) byl americký informační vědec známý pro objevy v biomedicínské oblasti.<br /> <br /> = Život =<br /> <br /> Don R. Swanson se narodil 10.října 1924 ve Spojených státech amerických. &lt;ref name=&quot;Whoislog&quot;&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: ''Don R. Swanson'' . In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts &lt;/ref&gt; Bakalářský titul obdržel v roce 1945 za vystudování fyziky na Kalifornském technologickém institutu, o dva roky později obdržel magisterský titul na univerzitě Rice. V roce 1952 získal titul Ph.D. rovněž za fyziku na univerzitě v Berkeley. Po studiích začal pracovat jako počítačový analytik ve společnosti Hughes Research &amp; Development. Ve společnosti Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc.se zabýval výzkumem. V roce 1963 začal pracoval na University of Chicago &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;&gt; UChicago News: ''Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012 &lt;/ref&gt;. V letech 1963-1972, 1977-1979, 1987-1989 byl děkanem University of Chicago Graduate Library &lt;ref&gt; The University of Chicago Photographic Archive: ''Swanson, Don R''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://photoarchive.lib.uchicago.edu/db.xqy?one=apf7-01381.xml &lt;/ref&gt;. Ve svých výzkumných počátcích pracoval na katalozích pro knihovny &lt;ref&gt; A Project of SIG/HFIS (History and Foundations of Information Science) American Society of Information Scientists (ASIS): ''PIONEERS OF INFORMATION SCIENCE IN NORTH AMERICA''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/swanson.htm &lt;/ref&gt;. Mezi jeho významná díla patří projekt Arrowsmith a tzv. Swanson linking. Jeho práce byla pro něj vším. Dosvědčila to i jeho druhá žena Patricia Swanson, která řekla , že se „vždy snažil udělat něco lepšího“. V roce 2000 mu byla udělena cena ASIST Award of Merit za jeho celoživotní úspěchy &lt;ref name=&quot;Whoislog&quot;&gt;_&lt;/ref&gt;. Swanson byl také otcem 3 dětí – Judith A. Swanson, Richarda B. Swansona a Douglase A. Swansona, jenž se stal obětí vraždy v roce 2004. &lt;ref&gt; Swanson, Thomas, Coon &amp; Newton: ''Douglas Alan Swanson''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.stc-law.com/dougswanson.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Objevy a vynález Arrowsmith =<br /> <br /> Don R. Swanson tvrdil, že laboratoře nejsou jediným zdrojem nových vědeckých objevů. Byl to specialista na vztahy mezi přirozeným a počítačovým jazykem a přišel s myšlenkou, že také elektronické databáze mají klíč k novému vědění. V obavách, že nadměrné zaměření může inhibovat vědeckou tvořivost, Swanson propagoval oblast objevů na písemném základě, tedy používání již existujících výzkumů k vytvoření nových znalostí. Tento způsob získávání znalostí označujeme jako tzv. ''Swanson linking''.<br /> <br /> Swanson věřil, že odkrývání neviditelných souvislostí mezi dvěma odlišnými oblastmi studia může vést k novým objevům – jak je sám nazýval „neobjevené veřejné znalosti“. Swanson otestoval svou teorii prací z roku 1986. Z průzkumů databáze Medline, kde se nachází miliony abstraktů vědeckých časopisů, našel souvislost ve výzkumech Raynaudova syndromu a rybím tukem. K tomuto objevu došel, když nalezl několik článků popisujících výskyt vyšší srážlivosti krve u pacientů s Raynaudovým syndromem. Dále nalezl soubor výzkumů, které ukázaly, že rybí tuk může snížit srážlivost krve. Swanson tedy na základě těchto nálezů došel k závěru, že Raynaudův syndrom může být tlumen díky působení rybího tuku. Klinická studie probíhající o tři roky později tuto souvislost potvrdila. Swanson poté vytvořil hypotézu o vazbě mezi migrénami a nedostatkem magnézia, která byla taktéž následně ověřena a potvrzena klinickou studií. <br /> <br /> Na základě úspěšných výsledků, Swanson a Neil Smalheiser z Univerzity Illinois v Chicagu vyvinuli Arrowsmith, software, který pomáhá v nalézání spojitostí mezi dvěma sadami článků z databáze Medline. ''Arrowsmith'' (pojmenovaný podle novely Sincalaira Lewise z roku 1925) byl zaměřen na sestavování „systematické, výpočetní“ metodě k hledání možných souvislostí mezi články. Smalheiser řekl, že: „Tento počítač nemá vytvářet objevy, ale má identifikovat a spojit dohromady potencionální tvrzení.“ Model Arrowsmith byl později upraven tak, aby mohl studovat korelace mezi geny s nemocí a najít tak možné nové využití pro léčiva &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;&gt;_&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> *1962 - ''Interrogating a Computer in Natural Language''. IFIP Congress 1962: 288-293<br /> *1989 - ''Verification of results that logically related noninteractive literatures are potential sources of new knowledge''. JASIS 40(3): 152<br /> <br /> :''Response: Absence of citations can be valuable clue''. JASIS 40(3): 152<br /> :''Online search for logically-related noninteractive medical literatures: A systematic trial-and-error strategy''. JASIS 40(5): 356-358<br /> <br /> *1990 -&amp;nbsp;''Integrative mechanisms in the growth of knowledge: A legacy of Manfred Kochen''. Inf. Process. Manage. 26(1): 9-16<br /> *1991 -&amp;nbsp;''Analysis of Unintended Connections Between Disjoint Science Literatures''. SIGIR: 280-289<br /> *1993 - ''Intervening in the Life Cycles of Scientific Knowledge'', Patrick Wilson – ''The Value of Currency''. Library Trends 41(4)<br /> *1996 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''Undiscovered Public Knowledge: A Ten-Year Update''. KDD: 295-298<br /> *1997 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''An Interactive System for Finding Complementary Literatures: A Stimulus to Scientific Discovery''. Artif. Intell. 91(2): 183-203<br /> *1999 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''Implicit Text Linkages between Medline Records: Using Arrowsmith as an Aid to Scientific Discovery''. Library Trends 48(1)<br /> *2001 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Abraham Bookstein – ''Information discovery from complementary literatures: Categorizing viruses as potential weapons''. JASIST 52(10): 797-812<br /> *2005 - Vetle I. Torvik, Marc Weeber, Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''A probabilistic similarity metric for Medline records: A model for author name disambiguation''. JASIST 56(2): 140-158<br /> *2006 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Vetle I. Torvik – ''Ranking indirect connections in literature-based discovery: The role of medical subject headings''. JASIST 57(11): 1427-1439 &lt;ref&gt; The DBLP Computer Science Bibliography: ''Don R. Swanson''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.informatik.uni-trier.de/~ley/pers/hd/s/Swanson:Don_R=.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Ocenění a úspěchy =<br /> <br /> V roce 2000 získal ASIST Award of Merit, nejvyšší společenské ocenění v oblasti Informační vědy &lt;ref&gt; ASIS&amp;T: ''Award of Merit''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.asis.org/awards/award_of_merit.html &lt;/ref&gt;.<br /> <br /> = Citace =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Don_R._Swanson&diff=31063 2013-05-04T15:31:05Z

<p>KristynaKl: /* Objevy a vynález Arrowsmith */</p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT: Příjmení, Jméno}}<br /> <br /> <br /> <br /> Don R. Swanson (10. října 1924 – 18.listopadu 2012) byl americký informační vědec známý pro objevy v biomedicínské oblasti.<br /> <br /> = Život =<br /> <br /> Don R. Swanson se narodil 10.října 1924 ve Spojených státech amerických. &lt;ref name=&quot;Whoislog&quot;&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: ''Don R. Swanson'' . In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts &lt;/ref&gt; Bakalářský titul obdržel v roce 1945 za vystudování fyziky na Kalifornském technologickém institutu, o dva roky později obdržel magisterský titul na univerzitě Rice. V roce 1952 získal titul Ph.D. rovněž za fyziku na univerzitě v Berkeley. Po studiích začal pracovat jako počítačový analytik ve společnosti Hughes Research &amp; Development. Ve společnosti Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc.se zabýval výzkumem. V roce 1963 začal pracoval na University of Chicago &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;&gt; UChicago News: ''Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012 &lt;/ref&gt;. V letech 1963-1972, 1977-1979, 1987-1989 byl děkanem University of Chicago Graduate Library &lt;ref&gt; The University of Chicago Photographic Archive: ''Swanson, Don R''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://photoarchive.lib.uchicago.edu/db.xqy?one=apf7-01381.xml &lt;/ref&gt;. Ve svých výzkumných počátcích pracoval na katalozích pro knihovny &lt;ref&gt; A Project of SIG/HFIS (History and Foundations of Information Science) American Society of Information Scientists (ASIS): ''PIONEERS OF INFORMATION SCIENCE IN NORTH AMERICA''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/swanson.htm &lt;/ref&gt;. Mezi jeho významná díla patří projekt Arrowsmith a tzv. Swanson linking. Jeho práce byla pro něj vším. Dosvědčila to i jeho druhá žena Patricia Swanson, která řekla , že se „vždy snažil udělat něco lepšího“. V roce 2000 mu byla udělena cena ASIST Award of Merit za jeho celoživotní úspěchy &lt;ref name=&quot;Whoislog&quot;&gt;_&lt;/ref&gt;. Swanson byl také otcem 3 dětí – Judith A. Swanson, Richarda B. Swansona a Douglase A. Swansona, jenž se stal obětí vraždy v roce 2004. &lt;ref&gt; Swanson, Thomas, Coon &amp; Newton: ''Douglas Alan Swanson''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.stc-law.com/dougswanson.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Objevy a vynález Arrowsmith =<br /> <br /> Don R. Swanson tvrdil, že laboratoře nejsou jediným zdrojem nových vědeckých objevů. Byl to specialista na vztahy mezi přirozeným a počítačovým jazykem a přišel s myšlenkou, že také elektronické databáze mají klíč k novému vědění. V obavách, že nadměrné zaměření může inhibovat vědeckou tvořivost, Swanson propagoval oblast objevů na písemném základě, tedy používání již existujících výzkumů k vytvoření nových znalostí. Tento způsob získávání znalostí označujeme jako tzv. ''Swanson linking''.<br /> <br /> Swanson věřil, že odkrývání neviditelných souvislostí mezi dvěma odlišnými oblastmi studia může vést k novým objevům – jak je sám nazýval „neobjevené veřejné znalosti“. Swanson otestoval svou teorii prací z roku 1986. Z průzkumů databáze Medline, kde se nachází miliony abstraktů vědeckých časopisů, našel souvislost ve výzkumech Raynaudova syndromu a rybím tukem. K tomuto objevu došel, když nalezl několik článků popisujících výskyt vyšší srážlivosti krve u pacientů s Raynaudovým syndromem. Dále nalezl soubor výzkumů, které ukázaly, že rybí tuk může snížit srážlivost krve. Swanson tedy na základě těchto nálezů došel k závěru, že Raynaudův syndrom může být tlumen díky působení rybího tuku. Klinická studie probíhající o tři roky později tuto souvislost potvrdila. Swanson poté vytvořil hypotézu o vazbě mezi migrénami a nedostatkem magnézia, která byla taktéž následně ověřena a potvrzena klinickou studií. <br /> <br /> Na základě úspěšných výsledků, Swanson a Neil Smalheiser z Univerzity Illinois v Chicagu vyvinuli Arrowsmith, software, který pomáhá v nalézání spojitostí mezi dvěma sadami článků z databáze Medline. ''Arrowsmith'' (pojmenovaný podle novely Sincalaira Lewise z roku 1925) byl zaměřen na sestavování „systematické, výpočetní“ metodě k hledání možných souvislostí mezi články. Smalheiser řekl, že: „Tento počítač nemá vytvářet objevy, ale má identifikovat a spojit dohromady potencionální tvrzení.“ Model Arrowsmith byl později upraven tak, aby mohl studovat korelace mezi geny s nemocí a najít tak možné nové využití pro léčiva &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;&gt;_&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> *1962 - ''Interrogating a Computer in Natural Language''. IFIP Congress 1962: 288-293<br /> *1989 - ''Verification of results that logically related noninteractive literatures are potential sources of new knowledge''. JASIS 40(3): 152<br /> <br /> :''Response: Absence of citations can be valuable clue''. JASIS 40(3): 152<br /> :''Online search for logically-related noninteractive medical literatures: A systematic trial-and-error strategy''. JASIS 40(5): 356-358<br /> <br /> *1990 -&amp;nbsp;''Integrative mechanisms in the growth of knowledge: A legacy of Manfred Kochen''. Inf. Process. Manage. 26(1): 9-16<br /> *1991 -&amp;nbsp;''Analysis of Unintended Connections Between Disjoint Science Literatures''. SIGIR: 280-289<br /> *1993 - ''Intervening in the Life Cycles of Scientific Knowledge'', Patrick Wilson – ''The Value of Currency''. Library Trends 41(4)<br /> *1996 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''Undiscovered Public Knowledge: A Ten-Year Update''. KDD: 295-298<br /> *1997 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''An Interactive System for Finding Complementary Literatures: A Stimulus to Scientific Discovery''. Artif. Intell. 91(2): 183-203<br /> *1999 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''Implicit Text Linkages between Medline Records: Using Arrowsmith as an Aid to Scientific Discovery''. Library Trends 48(1)<br /> *2001 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Abraham Bookstein – ''Information discovery from complementary literatures: Categorizing viruses as potential weapons''. JASIST 52(10): 797-812<br /> *2005 - Vetle I. Torvik, Marc Weeber, Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''A probabilistic similarity metric for Medline records: A model for author name disambiguation''. JASIST 56(2): 140-158<br /> *2006 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Vetle I. Torvik – ''Ranking indirect connections in literature-based discovery: The role of medical subject headings''. JASIST 57(11): 1427-1439 &lt;ref&gt; The DBLP Computer Science Bibliography: ''Don R. Swanson''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.informatik.uni-trier.de/~ley/pers/hd/s/Swanson:Don_R=.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Ocenění a úspěchy =<br /> <br /> V roce 2000 získal ASIST Award of Merit, nejvyšší společenské ocenění v oblasti Informační vědy &lt;ref&gt; ASIS&amp;T: ''Award of Merit''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.asis.org/awards/award_of_merit.html &lt;/ref&gt;.<br /> <br /> = Citace =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Don_R._Swanson&diff=31062 2013-05-04T15:30:15Z

<p>KristynaKl: /* Objevy a vynález Arrowsmith */</p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT: Příjmení, Jméno}}<br /> <br /> <br /> <br /> Don R. Swanson (10. října 1924 – 18.listopadu 2012) byl americký informační vědec známý pro objevy v biomedicínské oblasti.<br /> <br /> = Život =<br /> <br /> Don R. Swanson se narodil 10.října 1924 ve Spojených státech amerických. &lt;ref name=&quot;Whoislog&quot;&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: ''Don R. Swanson'' . In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts &lt;/ref&gt; Bakalářský titul obdržel v roce 1945 za vystudování fyziky na Kalifornském technologickém institutu, o dva roky později obdržel magisterský titul na univerzitě Rice. V roce 1952 získal titul Ph.D. rovněž za fyziku na univerzitě v Berkeley. Po studiích začal pracovat jako počítačový analytik ve společnosti Hughes Research &amp; Development. Ve společnosti Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc.se zabýval výzkumem. V roce 1963 začal pracoval na University of Chicago &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;&gt; UChicago News: ''Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012 &lt;/ref&gt;. V letech 1963-1972, 1977-1979, 1987-1989 byl děkanem University of Chicago Graduate Library &lt;ref&gt; The University of Chicago Photographic Archive: ''Swanson, Don R''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://photoarchive.lib.uchicago.edu/db.xqy?one=apf7-01381.xml &lt;/ref&gt;. Ve svých výzkumných počátcích pracoval na katalozích pro knihovny &lt;ref&gt; A Project of SIG/HFIS (History and Foundations of Information Science) American Society of Information Scientists (ASIS): ''PIONEERS OF INFORMATION SCIENCE IN NORTH AMERICA''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/swanson.htm &lt;/ref&gt;. Mezi jeho významná díla patří projekt Arrowsmith a tzv. Swanson linking. Jeho práce byla pro něj vším. Dosvědčila to i jeho druhá žena Patricia Swanson, která řekla , že se „vždy snažil udělat něco lepšího“. V roce 2000 mu byla udělena cena ASIST Award of Merit za jeho celoživotní úspěchy &lt;ref name=&quot;Whoislog&quot;&gt;_&lt;/ref&gt;. Swanson byl také otcem 3 dětí – Judith A. Swanson, Richarda B. Swansona a Douglase A. Swansona, jenž se stal obětí vraždy v roce 2004. &lt;ref&gt; Swanson, Thomas, Coon &amp; Newton: ''Douglas Alan Swanson''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.stc-law.com/dougswanson.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Objevy a vynález Arrowsmith =<br /> <br /> Don R. Swanson tvrdil, že laboratoře nejsou jediným zdrojem nových vědeckých objevů. Byl to specialista na vztahy mezi přirozeným a počítačovým jazykem a přišel s myšlenkou, že také elektronické databáze mají klíč k novému vědění. V obavách, že nadměrné zaměření může inhibovat vědeckou tvořivost, Swanson propagoval oblast objevů na písemném základě, tedy používání již existujících výzkumů k vytvoření nových znalostí. Tento způsob získávání znalostí označujeme jako tzv. ''Swanson linking''. <br /> Swanson věřil, že odkrývání neviditelných souvislostí mezi dvěma odlišnými oblastmi studia může vést k novým objevům – jak je sám nazýval „neobjevené veřejné znalosti“. Swanson otestoval svou teorii prací z roku 1986. Z průzkumů databáze Medline, kde se nachází miliony abstraktů vědeckých časopisů, našel souvislost ve výzkumech Raynaudova syndromu a rybím tukem. K tomuto objevu došel, když nalezl několik článků popisujících výskyt vyšší srážlivosti krve u pacientů s Raynaudovým syndromem. Dále nalezl soubor výzkumů, které ukázaly, že rybí tuk může snížit srážlivost krve. Swanson tedy na základě těchto nálezů došel k závěru, že Raynaudův syndrom může být tlumen díky působení rybího tuku. Klinická studie probíhající o tři roky později tuto souvislost potvrdila. Swanson poté vytvořil hypotézu o vazbě mezi migrénami a nedostatkem magnézia, která byla taktéž následně ověřena a potvrzena klinickou studií. <br /> Na základě úspěšných výsledků, Swanson a Neil Smalheiser z Univerzity Illinois v Chicagu vyvinuli Arrowsmith, software, který pomáhá v nalézání spojitostí mezi dvěma sadami článků z databáze Medline. ''Arrowsmith'' (pojmenovaný podle novely Sincalaira Lewise z roku 1925) byl zaměřen na sestavování „systematické, výpočetní“ metodě k hledání možných souvislostí mezi články. Smalheiser řekl, že: „Tento počítač nemá vytvářet objevy, ale má identifikovat a spojit dohromady potencionální tvrzení.“ Model Arrowsmith byl později upraven tak, aby mohl studovat korelace mezi geny s nemocí a najít tak možné nové využití pro léčiva &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;&gt;_&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> *1962 - ''Interrogating a Computer in Natural Language''. IFIP Congress 1962: 288-293<br /> *1989 - ''Verification of results that logically related noninteractive literatures are potential sources of new knowledge''. JASIS 40(3): 152<br /> <br /> :''Response: Absence of citations can be valuable clue''. JASIS 40(3): 152<br /> :''Online search for logically-related noninteractive medical literatures: A systematic trial-and-error strategy''. JASIS 40(5): 356-358<br /> <br /> *1990 -&amp;nbsp;''Integrative mechanisms in the growth of knowledge: A legacy of Manfred Kochen''. Inf. Process. Manage. 26(1): 9-16<br /> *1991 -&amp;nbsp;''Analysis of Unintended Connections Between Disjoint Science Literatures''. SIGIR: 280-289<br /> *1993 - ''Intervening in the Life Cycles of Scientific Knowledge'', Patrick Wilson – ''The Value of Currency''. Library Trends 41(4)<br /> *1996 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''Undiscovered Public Knowledge: A Ten-Year Update''. KDD: 295-298<br /> *1997 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''An Interactive System for Finding Complementary Literatures: A Stimulus to Scientific Discovery''. Artif. Intell. 91(2): 183-203<br /> *1999 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''Implicit Text Linkages between Medline Records: Using Arrowsmith as an Aid to Scientific Discovery''. Library Trends 48(1)<br /> *2001 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Abraham Bookstein – ''Information discovery from complementary literatures: Categorizing viruses as potential weapons''. JASIST 52(10): 797-812<br /> *2005 - Vetle I. Torvik, Marc Weeber, Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''A probabilistic similarity metric for Medline records: A model for author name disambiguation''. JASIST 56(2): 140-158<br /> *2006 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Vetle I. Torvik – ''Ranking indirect connections in literature-based discovery: The role of medical subject headings''. JASIST 57(11): 1427-1439 &lt;ref&gt; The DBLP Computer Science Bibliography: ''Don R. Swanson''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.informatik.uni-trier.de/~ley/pers/hd/s/Swanson:Don_R=.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Ocenění a úspěchy =<br /> <br /> V roce 2000 získal ASIST Award of Merit, nejvyšší společenské ocenění v oblasti Informační vědy &lt;ref&gt; ASIS&amp;T: ''Award of Merit''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.asis.org/awards/award_of_merit.html &lt;/ref&gt;.<br /> <br /> = Citace =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Don_R._Swanson&diff=31061 2013-05-04T15:28:04Z

<p>KristynaKl: </p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT: Příjmení, Jméno}}<br /> <br /> <br /> <br /> Don R. Swanson (10. října 1924 – 18.listopadu 2012) byl americký informační vědec známý pro objevy v biomedicínské oblasti.<br /> <br /> = Život =<br /> <br /> Don R. Swanson se narodil 10.října 1924 ve Spojených státech amerických. &lt;ref name=&quot;Whoislog&quot;&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: ''Don R. Swanson'' . In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts &lt;/ref&gt; Bakalářský titul obdržel v roce 1945 za vystudování fyziky na Kalifornském technologickém institutu, o dva roky později obdržel magisterský titul na univerzitě Rice. V roce 1952 získal titul Ph.D. rovněž za fyziku na univerzitě v Berkeley. Po studiích začal pracovat jako počítačový analytik ve společnosti Hughes Research &amp; Development. Ve společnosti Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc.se zabýval výzkumem. V roce 1963 začal pracoval na University of Chicago &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;&gt; UChicago News: ''Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012 &lt;/ref&gt;. V letech 1963-1972, 1977-1979, 1987-1989 byl děkanem University of Chicago Graduate Library &lt;ref&gt; The University of Chicago Photographic Archive: ''Swanson, Don R''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://photoarchive.lib.uchicago.edu/db.xqy?one=apf7-01381.xml &lt;/ref&gt;. Ve svých výzkumných počátcích pracoval na katalozích pro knihovny &lt;ref&gt; A Project of SIG/HFIS (History and Foundations of Information Science) American Society of Information Scientists (ASIS): ''PIONEERS OF INFORMATION SCIENCE IN NORTH AMERICA''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/swanson.htm &lt;/ref&gt;. Mezi jeho významná díla patří projekt Arrowsmith a tzv. Swanson linking. Jeho práce byla pro něj vším. Dosvědčila to i jeho druhá žena Patricia Swanson, která řekla , že se „vždy snažil udělat něco lepšího“. V roce 2000 mu byla udělena cena ASIST Award of Merit za jeho celoživotní úspěchy &lt;ref name=&quot;Whoislog&quot;&gt;_&lt;/ref&gt;. Swanson byl také otcem 3 dětí – Judith A. Swanson, Richarda B. Swansona a Douglase A. Swansona, jenž se stal obětí vraždy v roce 2004. &lt;ref&gt; Swanson, Thomas, Coon &amp; Newton: ''Douglas Alan Swanson''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.stc-law.com/dougswanson.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Objevy a vynález Arrowsmith =<br /> <br /> Don R. Swanson tvrdil, že laboratoře nejsou jediným zdrojem nových vědeckých objevů. Byl to specialista na vztahy mezi přirozeným a počítačovým jazykem a přišel s myšlenkou, že také elektronické databáze mají klíč k novému vědění. V obavách, že nadměrné zaměření může inhibovat vědeckou tvořivost, Swanson propagoval oblast objevů na písemném základě, tedy používání již existujících výzkumů k vytvoření nových znalostí. Tento způsob získávání znalostí označujeme jako tzv. Swanson linking. Swanson věřil, že odkrývání neviditelných souvislostí mezi dvěma odlišnými oblastmi studia může vést k novým objevům – jak je sám nazýval „neobjevené veřejné znalosti“. Swanson otestoval svou teorii prací z roku 1986. Z průzkumů databáze Medline, kde se nachází miliony abstraktů vědeckých časopisů, našel souvislost ve výzkumech Raynaudova syndromu a rybím tukem. K tomuto objevu došel, když nalezl několik článků popisujících výskyt vyšší srážlivosti krve u pacientů s Raynaudovým syndromem. Dále nalezl soubor výzkumů, které ukázaly, že rybí tuk může snížit srážlivost krve. Swanson tedy na základě těchto nálezů došel k závěru, že Raynaudův syndrom může být tlumen díky působení rybího tuku. Klinická studie probíhající o tři roky později tuto souvislost potvrdila. Swanson poté vytvořil hypotézu o vazbě mezi migrénami a nedostatkem magnézia, která byla taktéž následně ověřena a potvrzena klinickou studií. Na základě úspěšných výsledků, Swanson a Neil Smalheiser z Univerzity Illinois v Chicagu vyvinuli Arrowsmith, software, který pomáhá v nalézání spojitostí mezi dvěma sadami článků z databáze Medline. Arrowsmith (pojmenovaný podle novely Sincalaira Lewise z roku 1925) byl zaměřen na sestavování „systematické, výpočetní“ metodě k hledání možných souvislostí mezi články. Smalheiser řekl, že: „Tento počítač nemá vytvářet objevy, ale má identifikovat a spojit dohromady potencionální tvrzení.“ Model Arrowsmith byl později upraven tak, aby mohl studovat korelace mezi geny s nemocí a najít tak možné nové využití pro léčiva &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;&gt;_&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> *1962 - ''Interrogating a Computer in Natural Language''. IFIP Congress 1962: 288-293<br /> *1989 - ''Verification of results that logically related noninteractive literatures are potential sources of new knowledge''. JASIS 40(3): 152<br /> <br /> :''Response: Absence of citations can be valuable clue''. JASIS 40(3): 152<br /> :''Online search for logically-related noninteractive medical literatures: A systematic trial-and-error strategy''. JASIS 40(5): 356-358<br /> <br /> *1990 -&amp;nbsp;''Integrative mechanisms in the growth of knowledge: A legacy of Manfred Kochen''. Inf. Process. Manage. 26(1): 9-16<br /> *1991 -&amp;nbsp;''Analysis of Unintended Connections Between Disjoint Science Literatures''. SIGIR: 280-289<br /> *1993 - ''Intervening in the Life Cycles of Scientific Knowledge'', Patrick Wilson – ''The Value of Currency''. Library Trends 41(4)<br /> *1996 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''Undiscovered Public Knowledge: A Ten-Year Update''. KDD: 295-298<br /> *1997 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''An Interactive System for Finding Complementary Literatures: A Stimulus to Scientific Discovery''. Artif. Intell. 91(2): 183-203<br /> *1999 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''Implicit Text Linkages between Medline Records: Using Arrowsmith as an Aid to Scientific Discovery''. Library Trends 48(1)<br /> *2001 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Abraham Bookstein – ''Information discovery from complementary literatures: Categorizing viruses as potential weapons''. JASIST 52(10): 797-812<br /> *2005 - Vetle I. Torvik, Marc Weeber, Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''A probabilistic similarity metric for Medline records: A model for author name disambiguation''. JASIST 56(2): 140-158<br /> *2006 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Vetle I. Torvik – ''Ranking indirect connections in literature-based discovery: The role of medical subject headings''. JASIST 57(11): 1427-1439 &lt;ref&gt; The DBLP Computer Science Bibliography: ''Don R. Swanson''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.informatik.uni-trier.de/~ley/pers/hd/s/Swanson:Don_R=.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Ocenění a úspěchy =<br /> <br /> V roce 2000 získal ASIST Award of Merit, nejvyšší společenské ocenění v oblasti Informační vědy &lt;ref&gt; ASIS&amp;T: ''Award of Merit''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.asis.org/awards/award_of_merit.html &lt;/ref&gt;.<br /> <br /> = Citace =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Don_R._Swanson&diff=31060 2013-05-04T15:15:37Z

<p>KristynaKl: </p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT: Příjmení, Jméno}}<br /> <br /> <br /> <br /> Don R. Swanson (10. října 1924 – 18.listopadu 2012) byl americký informační vědec známý pro objevy v biomedicínské oblasti.<br /> <br /> = Život =<br /> <br /> Don R. Swanson se narodil 10.října 1924 ve Spojených státech amerických. &lt;ref name=&quot;Whoislog&quot;&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: ''Don R. Swanson'' . In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts &lt;/ref&gt; Bakalářský titul obdržel v roce 1945 za vystudování fyziky na Kalifornském technologickém institutu, o dva roky později obdržel magisterský titul na univerzitě Rice. V roce 1952 získal titul Ph.D. rovněž za fyziku na univerzitě v Berkeley. Po studiích začal pracovat jako počítačový analytik ve společnosti Hughes Research &amp; Development. Ve společnosti Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc.se zabýval výzkumem. V roce 1963 začal pracoval na University of Chicago &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;&gt; UChicago News: ''Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012 &lt;/ref&gt;. V letech 1963-1972, 1977-1979, 1987-1989 byl děkanem University of Chicago Graduate Library &lt;ref&gt; The University of Chicago Photographic Archive: ''Swanson, Don R''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://photoarchive.lib.uchicago.edu/db.xqy?one=apf7-01381.xml &lt;/ref&gt;. Ve svých výzkumných počátcích pracoval na katalozích pro knihovny &lt;ref&gt; A Project of SIG/HFIS (History and Foundations of Information Science) American Society of Information Scientists (ASIS): ''PIONEERS OF INFORMATION SCIENCE IN NORTH AMERICA''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/swanson.htm &lt;/ref&gt;. Mezi jeho významná díla patří projekt Arrowsmith a tzv. Swanson linking. Jeho práce byla pro něj vším. Dosvědčila to i jeho druhá žena Patricia Swanson, která řekla , že se „vždy snažil udělat něco lepšího“. V roce 2000 mu byla udělena cena ASIST Award of Merit za jeho celoživotní úspěchy &lt;ref name=&quot;Whoislog&quot;&gt;_&lt;/ref&gt;. Swanson byl také otcem 3 dětí – Judith A. Swanson, Richarda B. Swansona a Douglase A. Swansona, jenž se stal obětí vraždy v roce 2004. &lt;ref&gt; Swanson, Thomas, Coon &amp; Newton: ''Douglas Alan Swanson''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.stc-law.com/dougswanson.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Objevy a vynález Arrowsmith =<br /> <br /> Don R. Swanson tvrdil, že laboratoře nejsou jediným zdrojem nových vědeckých objevů. Byl to specialista na vztahy mezi přirozeným a počítačovým jazykem a přišel s myšlenkou, že také elektronické databáze mají klíč k novému vědění. V obavách, že nadměrné zaměření může inhibovat vědeckou tvořivost, Swanson propagoval oblast objevů na písemném základě, tedy používání již existujících výzkumů k vytvoření nových znalostí. Tento způsob získávání znalostí označujeme jako tzv. Swanson linking. Swanson věřil, že odkrývání neviditelných souvislostí mezi dvěma odlišnými oblastmi studia může vést k novým objevům – jak je sám nazýval „neobjevené veřejné znalosti“. Swanson otestoval svou teorii prací z roku 1986. Z průzkumů databáze Medline, kde se nachází miliony abstraktů vědeckých časopisů, našel souvislost ve výzkumech Raynaudova syndromu a rybím tukem. K tomuto objevu došel, když nalezl několik článků popisujících výskyt vyšší srážlivosti krve u pacientů s Raynaudovým syndromem. Dále nalezl soubor výzkumů, které ukázaly, že rybí tuk může snížit srážlivost krve. Swanson tedy na základě těchto nálezů došel k závěru, že Raynaudův syndrom může být tlumen díky působení rybího tuku. Klinická studie probíhající o tři roky později tuto souvislost potvrdila. Swanson poté vytvořil hypotézu o vazbě mezi migrénami a nedostatkem magnézia, která byla taktéž následně ověřena a potvrzena klinickou studií. Na základě úspěšných výsledků, Swanson a Neil Smalheiser z Univerzity Illinois v Chicagu vyvinuli Arrowsmith, software, který pomáhá v nalézání spojitostí mezi dvěma sadami článků z databáze Medline. Arrowsmith (pojmenovaný podle novely Sincalaira Lewise z roku 1925) byl zaměřen na sestavování „systematické, výpočetní“ metodě k hledání možných souvislostí mezi články. Smalheiser řekl, že: „Tento počítač nemá vytvářet objevy, ale má identifikovat a spojit dohromady potencionální tvrzení.“ Model Arrowsmith byl později upraven tak, aby mohl studovat korelace mezi geny s nemocí a najít tak možné nové využití pro léčiva &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;&gt;_&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> *1962 - ''Interrogating a Computer in Natural Language''. IFIP Congress 1962: 288-293<br /> *1989 - ''Verification of results that logically related noninteractive literatures are potential sources of new knowledge''. JASIS 40(3): 152<br /> <br /> :&quot;Response: Absence of citations can be valuable clue&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Online search for logically-related noninteractive medical literatures: A systematic trial-and-error strategy&quot;. JASIS 40(5): 356-358<br /> <br /> *1990 -&amp;nbsp;''Integrative mechanisms in the growth of knowledge: A legacy of Manfred Kochen''. Inf. Process. Manage. 26(1): 9-16<br /> *1991 -&amp;nbsp;''Analysis of Unintended Connections Between Disjoint Science Literatures''. SIGIR: 280-289<br /> *1993 - ''Intervening in the Life Cycles of Scientific Knowledge'', Patrick Wilson – &quot;The Value of Currency&quot;. Library Trends 41(4)<br /> *1996 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''Undiscovered Public Knowledge: A Ten-Year Update''. KDD: 295-298<br /> *1997 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''An Interactive System for Finding Complementary Literatures: A Stimulus to Scientific Discovery''. Artif. Intell. 91(2): 183-203<br /> *1999 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''Implicit Text Linkages between Medline Records: Using Arrowsmith as an Aid to Scientific Discovery''. Library Trends 48(1)<br /> *2001 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Abraham Bookstein – ''Information discovery from complementary literatures: Categorizing viruses as potential weapons''. JASIST 52(10): 797-812<br /> *2005 - Vetle I. Torvik, Marc Weeber, Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''A probabilistic similarity metric for Medline records: A model for author name disambiguation''. JASIST 56(2): 140-158<br /> *2006 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Vetle I. Torvik – ''Ranking indirect connections in literature-based discovery: The role of medical subject headings''. JASIST 57(11): 1427-1439 &lt;ref&gt; The DBLP Computer Science Bibliography: ''Don R. Swanson''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.informatik.uni-trier.de/~ley/pers/hd/s/Swanson:Don_R=.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Ocenění a úspěchy =<br /> <br /> V roce 2000 získal ASIST Award of Merit, nejvyšší společenské ocenění v oblasti Informační vědy &lt;ref&gt; ASIS&amp;T: ''Award of Merit''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.asis.org/awards/award_of_merit.html &lt;/ref&gt;.<br /> <br /> = Citace =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Don_R._Swanson&diff=31059 2013-05-04T15:11:47Z

<p>KristynaKl: </p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT: Příjmení, Jméno}}<br /> <br /> <br /> <br /> Don R. Swanson (10. října 1924 – 18.listopadu 2012) byl americký informační vědec známý pro objevy v biomedicínské oblasti.<br /> <br /> = Život =<br /> <br /> Don R. Swanson se narodil 10.října 1924 ve Spojených státech amerických. &lt;ref name=&quot;Whoislog&quot;&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: ''Don R. Swanson'' . In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts &lt;/ref&gt; Bakalářský titul obdržel v roce 1945 za vystudování fyziky na Kalifornském technologickém institutu, o dva roky později obdržel magisterský titul na univerzitě Rice. V roce 1952 získal titul Ph.D. rovněž za fyziku na univerzitě v Berkeley. Po studiích začal pracovat jako počítačový analytik ve společnosti Hughes Research &amp; Development. Ve společnosti Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc.se zabýval výzkumem. V roce 1963 začal pracoval na University of Chicago &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;&gt; UChicago News: ''Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012 &lt;/ref&gt;. V letech 1963-1972, 1977-1979, 1987-1989 byl děkanem University of Chicago Graduate Library &lt;ref&gt; The University of Chicago Photographic Archive: ''Swanson, Don R''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://photoarchive.lib.uchicago.edu/db.xqy?one=apf7-01381.xml &lt;/ref&gt;. Ve svých výzkumných počátcích pracoval na katalozích pro knihovny &lt;ref&gt; A Project of SIG/HFIS (History and Foundations of Information Science) American Society of Information Scientists (ASIS): ''PIONEERS OF INFORMATION SCIENCE IN NORTH AMERICA''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/swanson.htm &lt;/ref&gt;. Mezi jeho významná díla patří projekt Arrowsmith a tzv. Swanson linking. Jeho práce byla pro něj vším. Dosvědčila to i jeho druhá žena Patricia Swanson, která řekla , že se „vždy snažil udělat něco lepšího“. V roce 2000 mu byla udělena cena ASIST Award of Merit za jeho celoživotní úspěchy &lt;ref name=&quot;Whoislog&quot;&gt;_&lt;/ref&gt;. Swanson byl také otcem 3 dětí – Judith A. Swanson, Richarda B. Swansona a Douglase A. Swansona, jenž se stal obětí vraždy v roce 2004. &lt;ref&gt; Swanson, Thomas, Coon &amp; Newton: ''Douglas Alan Swanson''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.stc-law.com/dougswanson.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Objevy a vynález Arrowsmith =<br /> <br /> Don R. Swanson tvrdil, že laboratoře nejsou jediným zdrojem nových vědeckých objevů. Byl to specialista na vztahy mezi přirozeným a počítačovým jazykem a přišel s myšlenkou, že také elektronické databáze mají klíč k novému vědění. V obavách, že nadměrné zaměření může inhibovat vědeckou tvořivost, Swanson propagoval oblast objevů na písemném základě, tedy používání již existujících výzkumů k vytvoření nových znalostí. Tento způsob získávání znalostí označujeme jako tzv. Swanson linking. Swanson věřil, že odkrývání neviditelných souvislostí mezi dvěma odlišnými oblastmi studia může vést k novým objevům – jak je sám nazýval „neobjevené veřejné znalosti“. Swanson otestoval svou teorii prací z roku 1986. Z průzkumů databáze Medline, kde se nachází miliony abstraktů vědeckých časopisů, našel souvislost ve výzkumech Raynaudova syndromu a rybím tukem. K tomuto objevu došel, když nalezl několik článků popisujících výskyt vyšší srážlivosti krve u pacientů s Raynaudovým syndromem. Dále nalezl soubor výzkumů, které ukázaly, že rybí tuk může snížit srážlivost krve. Swanson tedy na základě těchto nálezů došel k závěru, že Raynaudův syndrom může být tlumen díky působení rybího tuku. Klinická studie probíhající o tři roky později tuto souvislost potvrdila. Swanson poté vytvořil hypotézu o vazbě mezi migrénami a nedostatkem magnézia, která byla taktéž následně ověřena a potvrzena klinickou studií. Na základě úspěšných výsledků, Swanson a Neil Smalheiser z Univerzity Illinois v Chicagu vyvinuli Arrowsmith, software, který pomáhá v nalézání spojitostí mezi dvěma sadami článků z databáze Medline. Arrowsmith (pojmenovaný podle novely Sincalaira Lewise z roku 1925) byl zaměřen na sestavování „systematické, výpočetní“ metodě k hledání možných souvislostí mezi články. Smalheiser řekl, že: „Tento počítač nemá vytvářet objevy, ale má identifikovat a spojit dohromady potencionální tvrzení.“ Model Arrowsmith byl později upraven tak, aby mohl studovat korelace mezi geny s nemocí a najít tak možné nové využití pro léčiva &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;&gt;_&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Publikace =<br /> <br /> *1962 - ''Interrogating a Computer in Natural Language''. IFIP Congress 1962: 288-293<br /> *1989 - ''Verification of results that logically related noninteractive literatures are potential sources of new knowledge''. JASIS 40(3): 152<br /> <br /> :&quot;Response: Absence of citations can be valuable clue&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Online search for logically-related noninteractive medical literatures: A systematic trial-and-error strategy&quot;. JASIS 40(5): 356-358<br /> <br /> *1990 – ''Integrative mechanisms in the growth of knowledge: A legacy of Manfred Kochen''. Inf. Process. Manage. 26(1): 9-16<br /> *1991 – ''Analysis of Unintended Connections Between Disjoint Science Literatures''. SIGIR: 280-289<br /> *1993 - ''Intervening in the Life Cycles of Scientific Knowledge'', Patrick Wilson – &quot;The Value of Currency&quot;. Library Trends 41(4)<br /> *1996 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''Undiscovered Public Knowledge: A Ten-Year Update''. KDD: 295-298<br /> *1997 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''An Interactive System for Finding Complementary Literatures: A Stimulus to Scientific Discovery''. Artif. Intell. 91(2): 183-203<br /> *1999 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''Implicit Text Linkages between Medline Records: Using Arrowsmith as an Aid to Scientific Discovery''. Library Trends 48(1)<br /> *2001 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Abraham Bookstein – ''Information discovery from complementary literatures: Categorizing viruses as potential weapons''. JASIST 52(10): 797-812<br /> *2005 - Vetle I. Torvik, Marc Weeber, Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''A probabilistic similarity metric for Medline records: A model for author name disambiguation''. JASIST 56(2): 140-158<br /> *2006 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Vetle I. Torvik – ''Ranking indirect connections in literature-based discovery: The role of medical subject headings''. JASIST 57(11): 1427-1439 &lt;ref&gt; The DBLP Computer Science Bibliography: ''Don R. Swanson''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.informatik.uni-trier.de/~ley/pers/hd/s/Swanson:Don_R=.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Ocenění a úspěchy =<br /> <br /> V roce 2000 získal ASIST Award of Merit, nejvyšší společenské ocenění v oblasti Informační vědy &lt;ref&gt; ASIS&amp;T: ''Award of Merit''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.asis.org/awards/award_of_merit.html &lt;/ref&gt;.<br /> <br /> = Citace =<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Don_R._Swanson&diff=31058 2013-05-04T15:08:04Z

<p>KristynaKl: </p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT: Příjmení, Jméno}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno             = {{Don R. Swanson}}<br /> |datum_narozeni    = 10. 10. 1924<br /> |datum_umrti       = 18. 11. 2012<br /> |pobyt             = USA<br /> |obcanstvi         = americké<br /> |skola             = Kalifornský tehcnologický institut (Bc.), Univerzita Rice (Mgr.), Univerzita Berkeley (Ph.D.)<br /> |práce         = Hughes Research &amp; Development, Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc., University of Chicago<br /> |hlavní působiště = University of Chicago Graduate Library<br /> |znamy_diky        = Metoda Swanson Linkong, software Arrowsmith<br /> |oceneni           = ASIST Award of Merit, 2000<br /> }}<br /> <br /> Don R. Swanson (10. října 1924 – 18.listopadu 2012) byl americký informační vědec známý pro objevy v biomedicínské oblasti.<br /> <br /> =Život=<br /> Don R. Swanson se narodil 10.října 1924 ve Spojených státech amerických. &lt;ref name=&quot;Whoislog&quot;&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: ''Don R. Swanson'' . In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts &lt;/ref&gt; Bakalářský titul obdržel v roce 1945 za vystudování fyziky na Kalifornském technologickém institutu, o dva roky později obdržel magisterský titul na univerzitě Rice. V roce 1952 získal titul Ph.D. rovněž za fyziku na univerzitě v Berkeley. Po studiích začal pracovat jako počítačový analytik ve společnosti Hughes Research &amp; Development. Ve společnosti Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc.se zabýval výzkumem. V roce 1963 začal pracoval na University of Chicago &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;&gt; UChicago News: ''Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012 &lt;/ref&gt;. V letech 1963-1972, 1977-1979, 1987-1989 byl děkanem University of Chicago Graduate Library &lt;ref&gt; The University of Chicago Photographic Archive: ''Swanson, Don R''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://photoarchive.lib.uchicago.edu/db.xqy?one=apf7-01381.xml &lt;/ref&gt;. Ve svých výzkumných počátcích pracoval na katalozích pro knihovny &lt;ref&gt; A Project of SIG/HFIS (History and Foundations of Information Science) American Society of Information Scientists (ASIS): ''PIONEERS OF INFORMATION SCIENCE IN NORTH AMERICA''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/swanson.htm &lt;/ref&gt;. Mezi jeho významná díla patří projekt Arrowsmith a tzv. Swanson linking. Jeho práce byla pro něj vším. Dosvědčila to i jeho druhá žena Patricia Swanson, která řekla , že se „vždy snažil udělat něco lepšího“. V roce 2000 mu byla udělena cena ASIST Award of Merit za jeho celoživotní úspěchy &lt;ref name=&quot;Whoislog&quot;/&gt;. Swanson byl také otcem 3 dětí – Judith A. Swanson, Richarda B. Swansona a Douglase A. Swansona, jenž se stal obětí vraždy v roce 2004. &lt;ref&gt; Swanson, Thomas, Coon &amp; Newton: ''Douglas Alan Swanson''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.stc-law.com/dougswanson.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Objevy a vynález Arrowsmith=<br /> Don R. Swanson tvrdil, že laboratoře nejsou jediným zdrojem nových vědeckých objevů. Byl to specialista na vztahy mezi přirozeným a počítačovým jazykem a přišel s myšlenkou, že také elektronické databáze mají klíč k novému vědění.<br /> V obavách, že nadměrné zaměření může inhibovat vědeckou tvořivost, Swanson propagoval oblast objevů na písemném základě, tedy používání již existujících výzkumů k vytvoření nových znalostí. Tento způsob získávání znalostí označujeme jako tzv. Swanson linking.<br /> Swanson věřil, že odkrývání neviditelných souvislostí mezi dvěma odlišnými oblastmi studia může vést k novým objevům – jak je sám nazýval „neobjevené veřejné znalosti“.<br /> Swanson otestoval svou teorii prací z roku 1986. Z průzkumů databáze Medline, kde se nachází miliony abstraktů vědeckých časopisů, našel souvislost ve výzkumech Raynaudova syndromu a rybím tukem. K tomuto objevu došel, když nalezl několik článků popisujících výskyt vyšší srážlivosti krve u pacientů s Raynaudovým syndromem. Dále nalezl soubor výzkumů, které ukázaly, že rybí tuk může snížit srážlivost krve. Swanson tedy na základě těchto nálezů došel k závěru, že Raynaudův syndrom může být tlumen díky působení rybího tuku. Klinická studie probíhající o tři roky později tuto souvislost potvrdila. Swanson poté vytvořil hypotézu o vazbě mezi migrénami a nedostatkem magnézia, která byla taktéž následně ověřena a potvrzena klinickou studií.<br /> Na základě úspěšných výsledků, Swanson a Neil Smalheiser z Univerzity Illinois v Chicagu vyvinuli Arrowsmith, software, který pomáhá v nalézání spojitostí mezi dvěma sadami článků z databáze Medline.<br /> Arrowsmith (pojmenovaný podle novely Sincalaira Lewise z roku 1925) byl zaměřen na sestavování „systematické, výpočetní“ metodě k hledání možných souvislostí mezi články. Smalheiser řekl, že: „Tento počítač nemá vytvářet objevy, ale má identifikovat a spojit dohromady potencionální tvrzení.“<br /> Model Arrowsmith byl později upraven tak, aby mohl studovat korelace mezi geny s nemocí a najít tak možné nové využití pro léčiva &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;/&gt;<br /> <br /> =Publikace=<br /> *1962 - ''Interrogating a Computer in Natural Language''. IFIP Congress 1962: 288-293<br /> *1989 - ''Verification of results that logically related noninteractive literatures are potential sources of new knowledge''. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Response: Absence of citations can be valuable clue&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Online search for logically-related noninteractive medical literatures: A systematic trial-and-error strategy&quot;. JASIS 40(5): 356-358<br /> *1990 – ''Integrative mechanisms in the growth of knowledge: A legacy of Manfred Kochen''. Inf. Process. Manage. 26(1): 9-16<br /> *1991 – ''Analysis of Unintended Connections Between Disjoint Science Literatures''. SIGIR: 280-289<br /> *1993 - ''Intervening in the Life Cycles of Scientific Knowledge'', Patrick Wilson – &quot;The Value of Currency&quot;. Library Trends 41(4)<br /> *1996 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''Undiscovered Public Knowledge: A Ten-Year Update''. KDD: 295-298<br /> *1997 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''An Interactive System for Finding Complementary Literatures: A Stimulus to Scientific Discovery''. Artif. Intell. 91(2): 183-203<br /> *1999 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''Implicit Text Linkages between Medline Records: Using Arrowsmith as an Aid to Scientific Discovery''. Library Trends 48(1)<br /> *2001 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Abraham Bookstein – ''Information discovery from complementary literatures: Categorizing viruses as potential weapons''. JASIST 52(10): 797-812<br /> *2005 - Vetle I. Torvik, Marc Weeber, Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''A probabilistic similarity metric for Medline records: A model for author name disambiguation''. JASIST 56(2): 140-158 <br /> *2006 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Vetle I. Torvik – ''Ranking indirect connections in literature-based discovery: The role of medical subject headings''. JASIST 57(11): 1427-1439 &lt;ref&gt; The DBLP Computer Science Bibliography: ''Don R. Swanson''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.informatik.uni-trier.de/~ley/pers/hd/s/Swanson:Don_R=.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Ocenění a úspěchy=<br /> V roce 2000 získal ASIST Award of Merit, nejvyšší společenské ocenění v oblasti Informační vědy &lt;ref&gt; ASIS&amp;T: ''Award of Merit''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.asis.org/awards/award_of_merit.html &lt;/ref&gt;.<br /> <br /> =Citace=<br /> &lt;references/&gt;</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Don_R._Swanson&diff=31057 2013-05-04T15:05:08Z

<p>KristynaKl: </p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT: Příjmení, Jméno}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br /> <br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno             = Don R. Swanson<br /> |datum_narozeni    = 10. 10. 1924<br /> |datum_umrti       = 18. 11. 2012<br /> |pobyt             = USA<br /> |obcanstvi         = americké<br /> |skola             = Kalifornský tehcnologický institut (Bc.), Univerzita Rice (Mgr.), Univerzita Berkeley (Ph.D.)<br /> |práce         = Hughes Research &amp; Development, Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc., University of Chicago<br /> |hlavní působiště = University of Chicago Graduate Library<br /> |znamy_diky        = Metoda Swanson Linkong, software Arrowsmith<br /> |oceneni           = ASIST Award of Merit, 2000<br /> }}<br /> <br /> Don R. Swanson (10. října 1924 – 18.listopadu 2012) byl americký informační vědec známý pro objevy v biomedicínské oblasti.<br /> <br /> =Život=<br /> Don R. Swanson se narodil 10.října 1924 ve Spojených státech amerických. &lt;ref name=&quot;Whoislog&quot;&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: ''Don R. Swanson'' . In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts &lt;/ref&gt; Bakalářský titul obdržel v roce 1945 za vystudování fyziky na Kalifornském technologickém institutu, o dva roky později obdržel magisterský titul na univerzitě Rice. V roce 1952 získal titul Ph.D. rovněž za fyziku na univerzitě v Berkeley. Po studiích začal pracovat jako počítačový analytik ve společnosti Hughes Research &amp; Development. Ve společnosti Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc.se zabýval výzkumem. V roce 1963 začal pracoval na University of Chicago &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;&gt; UChicago News: ''Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012 &lt;/ref&gt;. V letech 1963-1972, 1977-1979, 1987-1989 byl děkanem University of Chicago Graduate Library &lt;ref&gt; The University of Chicago Photographic Archive: ''Swanson, Don R''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://photoarchive.lib.uchicago.edu/db.xqy?one=apf7-01381.xml &lt;/ref&gt;. Ve svých výzkumných počátcích pracoval na katalozích pro knihovny &lt;ref&gt; A Project of SIG/HFIS (History and Foundations of Information Science) American Society of Information Scientists (ASIS): ''PIONEERS OF INFORMATION SCIENCE IN NORTH AMERICA''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/swanson.htm &lt;/ref&gt;. Mezi jeho významná díla patří projekt Arrowsmith a tzv. Swanson linking. Jeho práce byla pro něj vším. Dosvědčila to i jeho druhá žena Patricia Swanson, která řekla , že se „vždy snažil udělat něco lepšího“. V roce 2000 mu byla udělena cena ASIST Award of Merit za jeho celoživotní úspěchy &lt;ref name=&quot;Whoislog&quot;/&gt;. Swanson byl také otcem 3 dětí – Judith A. Swanson, Richarda B. Swansona a Douglase A. Swansona, jenž se stal obětí vraždy v roce 2004. &lt;ref&gt; Swanson, Thomas, Coon &amp; Newton: ''Douglas Alan Swanson''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.stc-law.com/dougswanson.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Objevy a vynález Arrowsmith=<br /> Don R. Swanson tvrdil, že laboratoře nejsou jediným zdrojem nových vědeckých objevů. Byl to specialista na vztahy mezi přirozeným a počítačovým jazykem a přišel s myšlenkou, že také elektronické databáze mají klíč k novému vědění.<br /> V obavách, že nadměrné zaměření může inhibovat vědeckou tvořivost, Swanson propagoval oblast objevů na písemném základě, tedy používání již existujících výzkumů k vytvoření nových znalostí. Tento způsob získávání znalostí označujeme jako tzv. Swanson linking.<br /> Swanson věřil, že odkrývání neviditelných souvislostí mezi dvěma odlišnými oblastmi studia může vést k novým objevům – jak je sám nazýval „neobjevené veřejné znalosti“.<br /> Swanson otestoval svou teorii prací z roku 1986. Z průzkumů databáze Medline, kde se nachází miliony abstraktů vědeckých časopisů, našel souvislost ve výzkumech Raynaudova syndromu a rybím tukem. K tomuto objevu došel, když nalezl několik článků popisujících výskyt vyšší srážlivosti krve u pacientů s Raynaudovým syndromem. Dále nalezl soubor výzkumů, které ukázaly, že rybí tuk může snížit srážlivost krve. Swanson tedy na základě těchto nálezů došel k závěru, že Raynaudův syndrom může být tlumen díky působení rybího tuku. Klinická studie probíhající o tři roky později tuto souvislost potvrdila. Swanson poté vytvořil hypotézu o vazbě mezi migrénami a nedostatkem magnézia, která byla taktéž následně ověřena a potvrzena klinickou studií.<br /> Na základě úspěšných výsledků, Swanson a Neil Smalheiser z Univerzity Illinois v Chicagu vyvinuli Arrowsmith, software, který pomáhá v nalézání spojitostí mezi dvěma sadami článků z databáze Medline.<br /> Arrowsmith (pojmenovaný podle novely Sincalaira Lewise z roku 1925) byl zaměřen na sestavování „systematické, výpočetní“ metodě k hledání možných souvislostí mezi články. Smalheiser řekl, že: „Tento počítač nemá vytvářet objevy, ale má identifikovat a spojit dohromady potencionální tvrzení.“<br /> Model Arrowsmith byl později upraven tak, aby mohl studovat korelace mezi geny s nemocí a najít tak možné nové využití pro léčiva &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;/&gt;<br /> <br /> =Publikace=<br /> *1962 - ''Interrogating a Computer in Natural Language''. IFIP Congress 1962: 288-293<br /> *1989 - ''Verification of results that logically related noninteractive literatures are potential sources of new knowledge''. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Response: Absence of citations can be valuable clue&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Online search for logically-related noninteractive medical literatures: A systematic trial-and-error strategy&quot;. JASIS 40(5): 356-358<br /> *1990 – ''Integrative mechanisms in the growth of knowledge: A legacy of Manfred Kochen''. Inf. Process. Manage. 26(1): 9-16<br /> *1991 – ''Analysis of Unintended Connections Between Disjoint Science Literatures''. SIGIR: 280-289<br /> *1993 - ''Intervening in the Life Cycles of Scientific Knowledge'', Patrick Wilson – &quot;The Value of Currency&quot;. Library Trends 41(4)<br /> *1996 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''Undiscovered Public Knowledge: A Ten-Year Update''. KDD: 295-298<br /> *1997 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''An Interactive System for Finding Complementary Literatures: A Stimulus to Scientific Discovery''. Artif. Intell. 91(2): 183-203<br /> *1999 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''Implicit Text Linkages between Medline Records: Using Arrowsmith as an Aid to Scientific Discovery''. Library Trends 48(1)<br /> *2001 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Abraham Bookstein – ''Information discovery from complementary literatures: Categorizing viruses as potential weapons''. JASIST 52(10): 797-812<br /> *2005 - Vetle I. Torvik, Marc Weeber, Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – ''A probabilistic similarity metric for Medline records: A model for author name disambiguation''. JASIST 56(2): 140-158 <br /> *2006 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Vetle I. Torvik – ''Ranking indirect connections in literature-based discovery: The role of medical subject headings''. JASIST 57(11): 1427-1439 &lt;ref&gt; The DBLP Computer Science Bibliography: ''Don R. Swanson''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.informatik.uni-trier.de/~ley/pers/hd/s/Swanson:Don_R=.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Ocenění a úspěchy=<br /> V roce 2000 získal ASIST Award of Merit, nejvyšší společenské ocenění v oblasti Informační vědy &lt;ref&gt; ASIS&amp;T: ''Award of Merit''. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.asis.org/awards/award_of_merit.html &lt;/ref&gt;.<br /> <br /> =Citace=<br /> &lt;references/&gt;</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Don_R._Swanson&diff=31056 2013-05-04T14:54:11Z

<p>KristynaKl: </p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT:Příjmení, Jméno}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br /> {{Infobox Vědec<br /> |jmeno             = Don R. Swanson<br /> |datum_narozeni    = 10. 10. 1924<br /> |datum_umrti       = 18. 11. 2012<br /> |pobyt             = USA<br /> |obcanstvi         = americké<br /> |skola             = Kalifornský tehcnologický institut (Bc.), Univerzita Rice (Mgr.), Univerzita Berkeley (Ph.D.)<br /> |práce         = Hughes Research &amp; Development, Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc., University of Chicago<br /> |hlavní působiště = University of Chicago Graduate Library<br /> |znamy_diky        = Metoda Swanson Linkong, software Arrowsmith<br /> |oceneni           = ASIST Award of Merit, 2000<br /> }}<br /> Don R. Swanson (10. října 1924 – 18.listopadu 2012) byl americký informační vědec známý pro objevy v biomedicínské oblasti.<br /> <br /> =Život=<br /> Don R. Swanson se narodil 10.října 1924 ve Spojených státech amerických. &lt;ref name=&quot;Whoislog&quot;&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot; . In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts &lt;/ref&gt; Bakalářský titul obdržel v roce 1945 za vystudování fyziky na Kalifornském technologickém institutu, o dva roky později obdržel magisterský titul na univerzitě Rice. V roce 1952 získal titul Ph.D. rovněž za fyziku na univerzitě v Berkeley. Po studiích začal pracovat jako počítačový analytik ve společnosti Hughes Research &amp; Development. Ve společnosti Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc.se zabýval výzkumem. V roce 1963 začal pracoval na University of Chicago &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;&gt; UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012 &lt;/ref&gt;. V letech 1963-1972, 1977-1979, 1987-1989 byl děkanem University of Chicago Graduate Library &lt;ref&gt; The University of Chicago Photographic Archive: &quot;Swanson, Don R&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://photoarchive.lib.uchicago.edu/db.xqy?one=apf7-01381.xml &lt;/ref&gt;. Ve svých výzkumných počátcích pracoval na katalozích pro knihovny &lt;ref&gt; A Project of SIG/HFIS (History and Foundations of Information Science) American Society of Information Scientists (ASIS): &quot;PIONEERS OF INFORMATION SCIENCE IN NORTH AMERICA&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/swanson.htm &lt;/ref&gt;. Mezi jeho významná díla patří projekt Arrowsmith a tzv. Swanson linking. Jeho práce byla pro něj vším. Dosvědčila to i jeho druhá žena Patricia Swanson, která řekla , že se „vždy snažil udělat něco lepšího“. V roce 2000 mu byla udělena cena ASIST Award of Merit za jeho celoživotní úspěchy &lt;ref name=&quot;Whoislog&quot;/&gt;. Swanson byl také otcem 3 dětí – Judith A. Swanson, Richarda B. Swansona a Douglase A. Swansona, jenž se stal obětí vraždy v roce 2004. &lt;ref&gt; Swanson, Thomas, Coon &amp; Newton: &quot;Douglas Alan Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.stc-law.com/dougswanson.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Objevy a vynález Arrowsmith=<br /> Don R. Swanson tvrdil, že laboratoře nejsou jediným zdrojem nových vědeckých objevů. Byl to specialista na vztahy mezi přirozeným a počítačovým jazykem a přišel s myšlenkou, že také elektronické databáze mají klíč k novému vědění.<br /> V obavách, že nadměrné zaměření může inhibovat vědeckou tvořivost, Swanson propagoval oblast objevů na písemném základě, tedy používání již existujících výzkumů k vytvoření nových znalostí. Tento způsob získávání znalostí označujeme jako tzv. Swanson linking.<br /> Swanson věřil, že odkrývání neviditelných souvislostí mezi dvěma odlišnými oblastmi studia může vést k novým objevům – jak je sám nazýval „neobjevené veřejné znalosti“.<br /> Swanson otestoval svou teorii prací z roku 1986. Z průzkumů databáze Medline, kde se nachází miliony abstraktů vědeckých časopisů, našel souvislost ve výzkumech Raynaudova syndromu a rybím tukem. K tomuto objevu došel, když nalezl několik článků popisujících výskyt vyšší srážlivosti krve u pacientů s Raynaudovým syndromem. Dále nalezl soubor výzkumů, které ukázaly, že rybí tuk může snížit srážlivost krve. Swanson tedy na základě těchto nálezů došel k závěru, že Raynaudův syndrom může být tlumen díky působení rybího tuku. Klinická studie probíhající o tři roky později tuto souvislost potvrdila. Swanson poté vytvořil hypotézu o vazbě mezi migrénami a nedostatkem magnézia, která byla taktéž následně ověřena a potvrzena klinickou studií.<br /> Na základě úspěšných výsledků, Swanson a Neil Smalheiser z Univerzity Illinois v Chicagu vyvinuli Arrowsmith, software, který pomáhá v nalézání spojitostí mezi dvěma sadami článků z databáze Medline.<br /> Arrowsmith (pojmenovaný podle novely Sincalaira Lewise z roku 1925) byl zaměřen na sestavování „systematické, výpočetní“ metodě k hledání možných souvislostí mezi články. Smalheiser řekl, že: „Tento počítač nemá vytvářet objevy, ale má identifikovat a spojit dohromady potencionální tvrzení.“<br /> Model Arrowsmith byl později upraven tak, aby mohl studovat korelace mezi geny s nemocí a najít tak možné nové využití pro léčiva &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;/&gt;<br /> <br /> =Publikace=<br /> *1962 - ''Interrogating a Computer in Natural Language''. IFIP Congress 1962: 288-293<br /> *1989 - &quot;Verification of results that logically related noninteractive literatures are potential sources of new knowledge&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Response: Absence of citations can be valuable clue&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Online search for logically-related noninteractive medical literatures: A systematic trial-and-error strategy&quot;. JASIS 40(5): 356-358<br /> *1990 – &quot;Integrative mechanisms in the growth of knowledge: A legacy of Manfred Kochen&quot;. Inf. Process. Manage. 26(1): 9-16<br /> *1991 – &quot;Analysis of Unintended Connections Between Disjoint Science Literatures&quot;. SIGIR: 280-289<br /> *1993 - &quot;Intervening in the Life Cycles of Scientific Knowledge&quot;, Patrick Wilson – &quot;The Value of Currency&quot;. Library Trends 41(4)<br /> *1996 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Undiscovered Public Knowledge: A Ten-Year Update&quot;. KDD: 295-298<br /> *1997 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;An Interactive System for Finding Complementary Literatures: A Stimulus to Scientific Discovery&quot;. Artif. Intell. 91(2): 183-203<br /> *1999 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Implicit Text Linkages between Medline Records: Using Arrowsmith as an Aid to Scientific Discovery&quot;. Library Trends 48(1)<br /> *2001 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Abraham Bookstein – &quot;Information discovery from complementary literatures: Categorizing viruses as potential weapons&quot;. JASIST 52(10): 797-812<br /> *2005 - Vetle I. Torvik, Marc Weeber, Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;A probabilistic similarity metric for Medline records: A model for author name disambiguation&quot;. JASIST 56(2): 140-158 <br /> *2006 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Vetle I. Torvik – &quot;Ranking indirect connections in literature-based discovery: The role of medical subject headings&quot;. JASIST 57(11): 1427-1439 &lt;ref&gt; The DBLP Computer Science Bibliography: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.informatik.uni-trier.de/~ley/pers/hd/s/Swanson:Don_R=.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Ocenění a úspěchy=<br /> V roce 2000 získal ASIST Award of Merit, nejvyšší společenské ocenění v oblasti Informační vědy &lt;ref&gt; ASIS&amp;T: &quot;Award of Merit&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.asis.org/awards/award_of_merit.html &lt;/ref&gt;.<br /> <br /> =Citace=<br /> &lt;references/&gt;</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Don_R._Swanson&diff=31055 2013-05-04T14:19:46Z

<p>KristynaKl: /* Ocenění a úspěchy */</p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT:Příjmení, Jméno}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br /> <br /> Don R. Swanson (10. října 1924 – 18.listopadu 2012) byl americký informační vědec známý pro objevy v biomedicínské oblasti.<br /> <br /> =Život=<br /> Don R. Swanson se narodil 10.října 1924 ve Spojených státech amerických. &lt;ref name=&quot;Whoislog&quot;&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot; . In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts &lt;/ref&gt; Bakalářský titul obdržel v roce 1945 za vystudování fyziky na Kalifornském technologickém institutu, o dva roky později obdržel magisterský titul na univerzitě Rice. V roce 1952 získal titul Ph.D. rovněž za fyziku na univerzitě v Berkeley. Po studiích začal pracovat jako počítačový analytik ve společnosti Hughes Research &amp; Development. Ve společnosti Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc.se zabýval výzkumem. V roce 1963 začal pracoval na University of Chicago &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;&gt; UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012 &lt;/ref&gt;. V letech 1963-1972, 1977-1979, 1987-1989 byl děkanem University of Chicago Graduate Library &lt;ref&gt; The University of Chicago Photographic Archive: &quot;Swanson, Don R&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://photoarchive.lib.uchicago.edu/db.xqy?one=apf7-01381.xml &lt;/ref&gt;. Ve svých výzkumných počátcích pracoval na katalozích pro knihovny &lt;ref&gt; A Project of SIG/HFIS (History and Foundations of Information Science) American Society of Information Scientists (ASIS): &quot;PIONEERS OF INFORMATION SCIENCE IN NORTH AMERICA&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/swanson.htm &lt;/ref&gt;. Mezi jeho významná díla patří projekt Arrowsmith a tzv. Swanson linking. Jeho práce byla pro něj vším. Dosvědčila to i jeho druhá žena Patricia Swanson, která řekla , že se „vždy snažil udělat něco lepšího“. V roce 2000 mu byla udělena cena ASIST Award of Merit za jeho celoživotní úspěchy &lt;ref name=&quot;Whoislog&quot;/&gt;. Swanson byl také otcem 3 dětí – Judith A. Swanson, Richarda B. Swansona a Douglase A. Swansona, jenž se stal obětí vraždy v roce 2004. &lt;ref&gt; Swanson, Thomas, Coon &amp; Newton: &quot;Douglas Alan Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.stc-law.com/dougswanson.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Objevy a vynález Arrowsmith=<br /> Don R. Swanson tvrdil, že laboratoře nejsou jediným zdrojem nových vědeckých objevů. Byl to specialista na vztahy mezi přirozeným a počítačovým jazykem a přišel s myšlenkou, že také elektronické databáze mají klíč k novému vědění.<br /> V obavách, že nadměrné zaměření může inhibovat vědeckou tvořivost, Swanson propagoval oblast objevů na písemném základě, tedy používání již existujících výzkumů k vytvoření nových znalostí. Tento způsob získávání znalostí označujeme jako tzv. Swanson linking.<br /> Swanson věřil, že odkrývání neviditelných souvislostí mezi dvěma odlišnými oblastmi studia může vést k novým objevům – jak je sám nazýval „neobjevené veřejné znalosti“.<br /> Swanson otestoval svou teorii prací z roku 1986. Z průzkumů databáze Medline, kde se nachází miliony abstraktů vědeckých časopisů, našel souvislost ve výzkumech Raynaudova syndromu a rybím tukem. K tomuto objevu došel, když nalezl několik článků popisujících výskyt vyšší srážlivosti krve u pacientů s Raynaudovým syndromem. Dále nalezl soubor výzkumů, které ukázaly, že rybí tuk může snížit srážlivost krve. Swanson tedy na základě těchto nálezů došel k závěru, že Raynaudův syndrom může být tlumen díky působení rybího tuku. Klinická studie probíhající o tři roky později tuto souvislost potvrdila. Swanson poté vytvořil hypotézu o vazbě mezi migrénami a nedostatkem magnézia, která byla taktéž následně ověřena a potvrzena klinickou studií.<br /> Na základě úspěšných výsledků, Swanson a Neil Smalheiser z Univerzity Illinois v Chicagu vyvinuli Arrowsmith, software, který pomáhá v nalézání spojitostí mezi dvěma sadami článků z databáze Medline.<br /> Arrowsmith (pojmenovaný podle novely Sincalaira Lewise z roku 1925) byl zaměřen na sestavování „systematické, výpočetní“ metodě k hledání možných souvislostí mezi články. Smalheiser řekl, že: „Tento počítač nemá vytvářet objevy, ale má identifikovat a spojit dohromady potencionální tvrzení.“<br /> Model Arrowsmith byl později upraven tak, aby mohl studovat korelace mezi geny s nemocí a najít tak možné nové využití pro léčiva &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;/&gt;<br /> <br /> =Publikace=<br /> *1962 - &quot;Interrogating a Computer in Natural Language&quot;. IFIP Congress 1962: 288-293<br /> *1989 - &quot;Verification of results that logically related noninteractive literatures are potential sources of new knowledge&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Response: Absence of citations can be valuable clue&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Online search for logically-related noninteractive medical literatures: A systematic trial-and-error strategy&quot;. JASIS 40(5): 356-358<br /> *1990 – &quot;Integrative mechanisms in the growth of knowledge: A legacy of Manfred Kochen&quot;. Inf. Process. Manage. 26(1): 9-16<br /> *1991 – &quot;Analysis of Unintended Connections Between Disjoint Science Literatures&quot;. SIGIR: 280-289<br /> *1993 - &quot;Intervening in the Life Cycles of Scientific Knowledge&quot;, Patrick Wilson – &quot;The Value of Currency&quot;. Library Trends 41(4)<br /> *1996 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Undiscovered Public Knowledge: A Ten-Year Update&quot;. KDD: 295-298<br /> *1997 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;An Interactive System for Finding Complementary Literatures: A Stimulus to Scientific Discovery&quot;. Artif. Intell. 91(2): 183-203<br /> *1999 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Implicit Text Linkages between Medline Records: Using Arrowsmith as an Aid to Scientific Discovery&quot;. Library Trends 48(1)<br /> *2001 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Abraham Bookstein – &quot;Information discovery from complementary literatures: Categorizing viruses as potential weapons&quot;. JASIST 52(10): 797-812<br /> *2005 - Vetle I. Torvik, Marc Weeber, Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;A probabilistic similarity metric for Medline records: A model for author name disambiguation&quot;. JASIST 56(2): 140-158 <br /> *2006 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Vetle I. Torvik – &quot;Ranking indirect connections in literature-based discovery: The role of medical subject headings&quot;. JASIST 57(11): 1427-1439 &lt;ref&gt; The DBLP Computer Science Bibliography: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.informatik.uni-trier.de/~ley/pers/hd/s/Swanson:Don_R=.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Ocenění a úspěchy=<br /> V roce 2000 získal ASIST Award of Merit, nejvyšší společenské ocenění v oblasti Informační vědy &lt;ref&gt; ASIS&amp;T: &quot;Award of Merit&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.asis.org/awards/award_of_merit.html &lt;/ref&gt;.<br /> <br /> =Citace=<br /> &lt;references/&gt;</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Don_R._Swanson&diff=31046 2013-05-04T14:11:44Z

<p>KristynaKl: /* Život */</p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT:Příjmení, Jméno}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br /> <br /> Don R. Swanson (10. října 1924 – 18.listopadu 2012) byl americký informační vědec známý pro objevy v biomedicínské oblasti.<br /> <br /> =Život=<br /> Don R. Swanson se narodil 10.října 1924 ve Spojených státech amerických. &lt;ref name=&quot;Whoislog&quot;&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot; . In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts &lt;/ref&gt; Bakalářský titul obdržel v roce 1945 za vystudování fyziky na Kalifornském technologickém institutu, o dva roky později obdržel magisterský titul na univerzitě Rice. V roce 1952 získal titul Ph.D. rovněž za fyziku na univerzitě v Berkeley. Po studiích začal pracovat jako počítačový analytik ve společnosti Hughes Research &amp; Development. Ve společnosti Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc.se zabýval výzkumem. V roce 1963 začal pracoval na University of Chicago &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;&gt; UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012 &lt;/ref&gt;. V letech 1963-1972, 1977-1979, 1987-1989 byl děkanem University of Chicago Graduate Library &lt;ref&gt; The University of Chicago Photographic Archive: &quot;Swanson, Don R&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://photoarchive.lib.uchicago.edu/db.xqy?one=apf7-01381.xml &lt;/ref&gt;. Ve svých výzkumných počátcích pracoval na katalozích pro knihovny &lt;ref&gt; A Project of SIG/HFIS (History and Foundations of Information Science) American Society of Information Scientists (ASIS): &quot;PIONEERS OF INFORMATION SCIENCE IN NORTH AMERICA&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/swanson.htm &lt;/ref&gt;. Mezi jeho významná díla patří projekt Arrowsmith a tzv. Swanson linking. Jeho práce byla pro něj vším. Dosvědčila to i jeho druhá žena Patricia Swanson, která řekla , že se „vždy snažil udělat něco lepšího“. V roce 2000 mu byla udělena cena ASIST Award of Merit za jeho celoživotní úspěchy &lt;ref name=&quot;Whoislog&quot;/&gt;. Swanson byl také otcem 3 dětí – Judith A. Swanson, Richarda B. Swansona a Douglase A. Swansona, jenž se stal obětí vraždy v roce 2004. &lt;ref&gt; Swanson, Thomas, Coon &amp; Newton: &quot;Douglas Alan Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.stc-law.com/dougswanson.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Objevy a vynález Arrowsmith=<br /> Don R. Swanson tvrdil, že laboratoře nejsou jediným zdrojem nových vědeckých objevů. Byl to specialista na vztahy mezi přirozeným a počítačovým jazykem a přišel s myšlenkou, že také elektronické databáze mají klíč k novému vědění.<br /> V obavách, že nadměrné zaměření může inhibovat vědeckou tvořivost, Swanson propagoval oblast objevů na písemném základě, tedy používání již existujících výzkumů k vytvoření nových znalostí. Tento způsob získávání znalostí označujeme jako tzv. Swanson linking.<br /> Swanson věřil, že odkrývání neviditelných souvislostí mezi dvěma odlišnými oblastmi studia může vést k novým objevům – jak je sám nazýval „neobjevené veřejné znalosti“.<br /> Swanson otestoval svou teorii prací z roku 1986. Z průzkumů databáze Medline, kde se nachází miliony abstraktů vědeckých časopisů, našel souvislost ve výzkumech Raynaudova syndromu a rybím tukem. K tomuto objevu došel, když nalezl několik článků popisujících výskyt vyšší srážlivosti krve u pacientů s Raynaudovým syndromem. Dále nalezl soubor výzkumů, které ukázaly, že rybí tuk může snížit srážlivost krve. Swanson tedy na základě těchto nálezů došel k závěru, že Raynaudův syndrom může být tlumen díky působení rybího tuku. Klinická studie probíhající o tři roky později tuto souvislost potvrdila. Swanson poté vytvořil hypotézu o vazbě mezi migrénami a nedostatkem magnézia, která byla taktéž následně ověřena a potvrzena klinickou studií.<br /> Na základě úspěšných výsledků, Swanson a Neil Smalheiser z Univerzity Illinois v Chicagu vyvinuli Arrowsmith, software, který pomáhá v nalézání spojitostí mezi dvěma sadami článků z databáze Medline.<br /> Arrowsmith (pojmenovaný podle novely Sincalaira Lewise z roku 1925) byl zaměřen na sestavování „systematické, výpočetní“ metodě k hledání možných souvislostí mezi články. Smalheiser řekl, že: „Tento počítač nemá vytvářet objevy, ale má identifikovat a spojit dohromady potencionální tvrzení.“<br /> Model Arrowsmith byl později upraven tak, aby mohl studovat korelace mezi geny s nemocí a najít tak možné nové využití pro léčiva &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;/&gt;<br /> <br /> =Publikace=<br /> *1962 - &quot;Interrogating a Computer in Natural Language&quot;. IFIP Congress 1962: 288-293<br /> *1989 - &quot;Verification of results that logically related noninteractive literatures are potential sources of new knowledge&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Response: Absence of citations can be valuable clue&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Online search for logically-related noninteractive medical literatures: A systematic trial-and-error strategy&quot;. JASIS 40(5): 356-358<br /> *1990 – &quot;Integrative mechanisms in the growth of knowledge: A legacy of Manfred Kochen&quot;. Inf. Process. Manage. 26(1): 9-16<br /> *1991 – &quot;Analysis of Unintended Connections Between Disjoint Science Literatures&quot;. SIGIR: 280-289<br /> *1993 - &quot;Intervening in the Life Cycles of Scientific Knowledge&quot;, Patrick Wilson – &quot;The Value of Currency&quot;. Library Trends 41(4)<br /> *1996 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Undiscovered Public Knowledge: A Ten-Year Update&quot;. KDD: 295-298<br /> *1997 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;An Interactive System for Finding Complementary Literatures: A Stimulus to Scientific Discovery&quot;. Artif. Intell. 91(2): 183-203<br /> *1999 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Implicit Text Linkages between Medline Records: Using Arrowsmith as an Aid to Scientific Discovery&quot;. Library Trends 48(1)<br /> *2001 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Abraham Bookstein – &quot;Information discovery from complementary literatures: Categorizing viruses as potential weapons&quot;. JASIST 52(10): 797-812<br /> *2005 - Vetle I. Torvik, Marc Weeber, Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;A probabilistic similarity metric for Medline records: A model for author name disambiguation&quot;. JASIST 56(2): 140-158 <br /> *2006 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Vetle I. Torvik – &quot;Ranking indirect connections in literature-based discovery: The role of medical subject headings&quot;. JASIST 57(11): 1427-1439 &lt;ref&gt; The DBLP Computer Science Bibliography: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.informatik.uni-trier.de/~ley/pers/hd/s/Swanson:Don_R=.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Ocenění a úspěchy=<br /> <br /> =Citace=<br /> &lt;references/&gt;</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Don_R._Swanson&diff=31045 2013-05-04T14:11:27Z

<p>KristynaKl: /* Život */</p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT:Příjmení, Jméno}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br /> <br /> Don R. Swanson (10. října 1924 – 18.listopadu 2012) byl americký informační vědec známý pro objevy v biomedicínské oblasti.<br /> <br /> =Život=<br /> Don R. Swanson se narodil 10.října 1924 ve Spojených státech amerických. &lt;ref name=&quot;Whoislog&quot;&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot; . In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts &lt;/ref&gt; Bakalářský titul obdržel v roce 1945 za vystudování fyziky na Kalifornském technologickém institutu, o dva roky později obdržel magisterský titul na univerzitě Rice. V roce 1952 získal titul Ph.D. rovněž za fyziku na univerzitě v Berkeley. Po studiích začal pracovat jako počítačový analytik ve společnosti Hughes Research &amp; Development. Ve společnosti Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc.se zabýval výzkumem. V roce 1963 začal pracoval na University of Chicago &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;&gt; UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012 &lt;/ref&gt;. V letech 1963-1972, 1977-1979, 1987-1989 byl děkanem University of Chicago Graduate Library &lt;ref&gt; The University of Chicago Photographic Archive: &quot;Swanson, Don R&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://photoarchive.lib.uchicago.edu/db.xqy?one=apf7-01381.xml &lt;/ref&gt;. Ve svých výzkumných počátcích pracoval na katalozích pro knihovny &lt;ref&gt; A Project of SIG/HFIS (History and Foundations of Information Science) American Society of Information Scientists (ASIS): &quot;PIONEERS OF INFORMATION SCIENCE IN NORTH AMERICA&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/swanson.htm &lt;/ref&gt;. Mezi jeho významná díla patří projekt Arrowsmith a tzv. Swanson linking. Jeho práce byla pro něj vším. Dosvědčila to i jeho druhá žena Patricia Swanson, která řekla , že se „vždy snažil udělat něco lepšího“. V roce 2000 mu byla udělena cena ASIST Award of Merit za jeho celoživotní úspěchy &lt;ref name=&quot;Whoislog/&gt;. Swanson byl také otcem 3 dětí – Judith A. Swanson, Richarda B. Swansona a Douglase A. Swansona, jenž se stal obětí vraždy v roce 2004. &lt;ref&gt; Swanson, Thomas, Coon &amp; Newton: &quot;Douglas Alan Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.stc-law.com/dougswanson.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Objevy a vynález Arrowsmith=<br /> Don R. Swanson tvrdil, že laboratoře nejsou jediným zdrojem nových vědeckých objevů. Byl to specialista na vztahy mezi přirozeným a počítačovým jazykem a přišel s myšlenkou, že také elektronické databáze mají klíč k novému vědění.<br /> V obavách, že nadměrné zaměření může inhibovat vědeckou tvořivost, Swanson propagoval oblast objevů na písemném základě, tedy používání již existujících výzkumů k vytvoření nových znalostí. Tento způsob získávání znalostí označujeme jako tzv. Swanson linking.<br /> Swanson věřil, že odkrývání neviditelných souvislostí mezi dvěma odlišnými oblastmi studia může vést k novým objevům – jak je sám nazýval „neobjevené veřejné znalosti“.<br /> Swanson otestoval svou teorii prací z roku 1986. Z průzkumů databáze Medline, kde se nachází miliony abstraktů vědeckých časopisů, našel souvislost ve výzkumech Raynaudova syndromu a rybím tukem. K tomuto objevu došel, když nalezl několik článků popisujících výskyt vyšší srážlivosti krve u pacientů s Raynaudovým syndromem. Dále nalezl soubor výzkumů, které ukázaly, že rybí tuk může snížit srážlivost krve. Swanson tedy na základě těchto nálezů došel k závěru, že Raynaudův syndrom může být tlumen díky působení rybího tuku. Klinická studie probíhající o tři roky později tuto souvislost potvrdila. Swanson poté vytvořil hypotézu o vazbě mezi migrénami a nedostatkem magnézia, která byla taktéž následně ověřena a potvrzena klinickou studií.<br /> Na základě úspěšných výsledků, Swanson a Neil Smalheiser z Univerzity Illinois v Chicagu vyvinuli Arrowsmith, software, který pomáhá v nalézání spojitostí mezi dvěma sadami článků z databáze Medline.<br /> Arrowsmith (pojmenovaný podle novely Sincalaira Lewise z roku 1925) byl zaměřen na sestavování „systematické, výpočetní“ metodě k hledání možných souvislostí mezi články. Smalheiser řekl, že: „Tento počítač nemá vytvářet objevy, ale má identifikovat a spojit dohromady potencionální tvrzení.“<br /> Model Arrowsmith byl později upraven tak, aby mohl studovat korelace mezi geny s nemocí a najít tak možné nové využití pro léčiva &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;/&gt;<br /> <br /> =Publikace=<br /> *1962 - &quot;Interrogating a Computer in Natural Language&quot;. IFIP Congress 1962: 288-293<br /> *1989 - &quot;Verification of results that logically related noninteractive literatures are potential sources of new knowledge&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Response: Absence of citations can be valuable clue&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Online search for logically-related noninteractive medical literatures: A systematic trial-and-error strategy&quot;. JASIS 40(5): 356-358<br /> *1990 – &quot;Integrative mechanisms in the growth of knowledge: A legacy of Manfred Kochen&quot;. Inf. Process. Manage. 26(1): 9-16<br /> *1991 – &quot;Analysis of Unintended Connections Between Disjoint Science Literatures&quot;. SIGIR: 280-289<br /> *1993 - &quot;Intervening in the Life Cycles of Scientific Knowledge&quot;, Patrick Wilson – &quot;The Value of Currency&quot;. Library Trends 41(4)<br /> *1996 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Undiscovered Public Knowledge: A Ten-Year Update&quot;. KDD: 295-298<br /> *1997 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;An Interactive System for Finding Complementary Literatures: A Stimulus to Scientific Discovery&quot;. Artif. Intell. 91(2): 183-203<br /> *1999 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Implicit Text Linkages between Medline Records: Using Arrowsmith as an Aid to Scientific Discovery&quot;. Library Trends 48(1)<br /> *2001 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Abraham Bookstein – &quot;Information discovery from complementary literatures: Categorizing viruses as potential weapons&quot;. JASIST 52(10): 797-812<br /> *2005 - Vetle I. Torvik, Marc Weeber, Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;A probabilistic similarity metric for Medline records: A model for author name disambiguation&quot;. JASIST 56(2): 140-158 <br /> *2006 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Vetle I. Torvik – &quot;Ranking indirect connections in literature-based discovery: The role of medical subject headings&quot;. JASIST 57(11): 1427-1439 &lt;ref&gt; The DBLP Computer Science Bibliography: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.informatik.uni-trier.de/~ley/pers/hd/s/Swanson:Don_R=.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Ocenění a úspěchy=<br /> <br /> =Citace=<br /> &lt;references/&gt;</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Don_R._Swanson&diff=31043 2013-05-04T14:09:24Z

<p>KristynaKl: </p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT:Příjmení, Jméno}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br /> <br /> Don R. Swanson (10. října 1924 – 18.listopadu 2012) byl americký informační vědec známý pro objevy v biomedicínské oblasti.<br /> <br /> =Život=<br /> Don R. Swanson se narodil 10.října 1924 ve Spojených státech amerických. &lt;ref&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot; . In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts &lt;/ref&gt; Bakalářský titul obdržel v roce 1945 za vystudování fyziky na Kalifornském technologickém institutu, o dva roky později obdržel magisterský titul na univerzitě Rice. V roce 1952 získal titul Ph.D. rovněž za fyziku na univerzitě v Berkeley. Po studiích začal pracovat jako počítačový analytik ve společnosti Hughes Research &amp; Development. Ve společnosti Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc.se zabýval výzkumem. V roce 1963 začal pracoval na University of Chicago &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;&gt; UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012 &lt;/ref&gt;. V letech 1963-1972, 1977-1979, 1987-1989 byl děkanem University of Chicago Graduate Library &lt;ref&gt; The University of Chicago Photographic Archive: &quot;Swanson, Don R&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://photoarchive.lib.uchicago.edu/db.xqy?one=apf7-01381.xml &lt;/ref&gt;. Ve svých výzkumných počátcích pracoval na katalozích pro knihovny &lt;ref&gt; A Project of SIG/HFIS (History and Foundations of Information Science) American Society of Information Scientists (ASIS): &quot;PIONEERS OF INFORMATION SCIENCE IN NORTH AMERICA&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/swanson.htm &lt;/ref&gt;. Mezi jeho významná díla patří projekt Arrowsmith a tzv. Swanson linking. Jeho práce byla pro něj vším. Dosvědčila to i jeho druhá žena Patricia Swanson, která řekla , že se „vždy snažil udělat něco lepšího“. V roce 2000 mu byla udělena cena ASIST Award of Merit za jeho celoživotní úspěchy &lt;ref&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts &lt;/ref&gt;. Swanson byl také otcem 3 dětí – Judith A. Swanson, Richarda B. Swansona a Douglase A. Swansona, jenž se stal obětí vraždy v roce 2004. &lt;ref&gt; Swanson, Thomas, Coon &amp; Newton: &quot;Douglas Alan Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.stc-law.com/dougswanson.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Objevy a vynález Arrowsmith=<br /> Don R. Swanson tvrdil, že laboratoře nejsou jediným zdrojem nových vědeckých objevů. Byl to specialista na vztahy mezi přirozeným a počítačovým jazykem a přišel s myšlenkou, že také elektronické databáze mají klíč k novému vědění.<br /> V obavách, že nadměrné zaměření může inhibovat vědeckou tvořivost, Swanson propagoval oblast objevů na písemném základě, tedy používání již existujících výzkumů k vytvoření nových znalostí. Tento způsob získávání znalostí označujeme jako tzv. Swanson linking.<br /> Swanson věřil, že odkrývání neviditelných souvislostí mezi dvěma odlišnými oblastmi studia může vést k novým objevům – jak je sám nazýval „neobjevené veřejné znalosti“.<br /> Swanson otestoval svou teorii prací z roku 1986. Z průzkumů databáze Medline, kde se nachází miliony abstraktů vědeckých časopisů, našel souvislost ve výzkumech Raynaudova syndromu a rybím tukem. K tomuto objevu došel, když nalezl několik článků popisujících výskyt vyšší srážlivosti krve u pacientů s Raynaudovým syndromem. Dále nalezl soubor výzkumů, které ukázaly, že rybí tuk může snížit srážlivost krve. Swanson tedy na základě těchto nálezů došel k závěru, že Raynaudův syndrom může být tlumen díky působení rybího tuku. Klinická studie probíhající o tři roky později tuto souvislost potvrdila. Swanson poté vytvořil hypotézu o vazbě mezi migrénami a nedostatkem magnézia, která byla taktéž následně ověřena a potvrzena klinickou studií.<br /> Na základě úspěšných výsledků, Swanson a Neil Smalheiser z Univerzity Illinois v Chicagu vyvinuli Arrowsmith, software, který pomáhá v nalézání spojitostí mezi dvěma sadami článků z databáze Medline.<br /> Arrowsmith (pojmenovaný podle novely Sincalaira Lewise z roku 1925) byl zaměřen na sestavování „systematické, výpočetní“ metodě k hledání možných souvislostí mezi články. Smalheiser řekl, že: „Tento počítač nemá vytvářet objevy, ale má identifikovat a spojit dohromady potencionální tvrzení.“<br /> Model Arrowsmith byl později upraven tak, aby mohl studovat korelace mezi geny s nemocí a najít tak možné nové využití pro léčiva &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;/&gt;<br /> <br /> =Publikace=<br /> *1962 - &quot;Interrogating a Computer in Natural Language&quot;. IFIP Congress 1962: 288-293<br /> *1989 - &quot;Verification of results that logically related noninteractive literatures are potential sources of new knowledge&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Response: Absence of citations can be valuable clue&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Online search for logically-related noninteractive medical literatures: A systematic trial-and-error strategy&quot;. JASIS 40(5): 356-358<br /> *1990 – &quot;Integrative mechanisms in the growth of knowledge: A legacy of Manfred Kochen&quot;. Inf. Process. Manage. 26(1): 9-16<br /> *1991 – &quot;Analysis of Unintended Connections Between Disjoint Science Literatures&quot;. SIGIR: 280-289<br /> *1993 - &quot;Intervening in the Life Cycles of Scientific Knowledge&quot;, Patrick Wilson – &quot;The Value of Currency&quot;. Library Trends 41(4)<br /> *1996 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Undiscovered Public Knowledge: A Ten-Year Update&quot;. KDD: 295-298<br /> *1997 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;An Interactive System for Finding Complementary Literatures: A Stimulus to Scientific Discovery&quot;. Artif. Intell. 91(2): 183-203<br /> *1999 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Implicit Text Linkages between Medline Records: Using Arrowsmith as an Aid to Scientific Discovery&quot;. Library Trends 48(1)<br /> *2001 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Abraham Bookstein – &quot;Information discovery from complementary literatures: Categorizing viruses as potential weapons&quot;. JASIST 52(10): 797-812<br /> *2005 - Vetle I. Torvik, Marc Weeber, Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;A probabilistic similarity metric for Medline records: A model for author name disambiguation&quot;. JASIST 56(2): 140-158 <br /> *2006 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Vetle I. Torvik – &quot;Ranking indirect connections in literature-based discovery: The role of medical subject headings&quot;. JASIST 57(11): 1427-1439 &lt;ref&gt; The DBLP Computer Science Bibliography: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.informatik.uni-trier.de/~ley/pers/hd/s/Swanson:Don_R=.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Ocenění a úspěchy=<br /> <br /> =Citace=<br /> &lt;references/&gt;</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Don_R._Swanson&diff=31041 2013-05-04T14:08:24Z

<p>KristynaKl: /* Život */</p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT:Příjmení, Jméno}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br /> <br /> Don R. Swanson (10. října 1924 – 18.listopadu 2012) byl americký informační vědec známý pro objevy v biomedicínské oblasti.<br /> <br /> =Život=<br /> Don R. Swanson se narodil 10.října 1924 ve Spojených státech amerických. &lt;ref&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot; . In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts &lt;/ref&gt; Bakalářský titul obdržel v roce 1945 za vystudování fyziky na Kalifornském technologickém institutu, o dva roky později obdržel magisterský titul na univerzitě Rice. V roce 1952 získal titul Ph.D. rovněž za fyziku na univerzitě v Berkeley. Po studiích začal pracovat jako počítačový analytik ve společnosti Hughes Research &amp; Development. Ve společnosti Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc.se zabýval výzkumem. V roce 1963 začal pracoval na University of Chicago &lt;ref name=&quot;UChicago News&quot;&gt; UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012 &lt;/ref&gt;. V letech 1963-1972, 1977-1979, 1987-1989 byl děkanem University of Chicago Graduate Library &lt;ref&gt; The University of Chicago Photographic Archive: &quot;Swanson, Don R&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://photoarchive.lib.uchicago.edu/db.xqy?one=apf7-01381.xml &lt;/ref&gt;. Ve svých výzkumných počátcích pracoval na katalozích pro knihovny &lt;ref&gt; A Project of SIG/HFIS (History and Foundations of Information Science) American Society of Information Scientists (ASIS): &quot;PIONEERS OF INFORMATION SCIENCE IN NORTH AMERICA&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/swanson.htm &lt;/ref&gt;. Mezi jeho významná díla patří projekt Arrowsmith a tzv. Swanson linking. Jeho práce byla pro něj vším. Dosvědčila to i jeho druhá žena Patricia Swanson, která řekla , že se „vždy snažil udělat něco lepšího“. V roce 2000 mu byla udělena cena ASIST Award of Merit za jeho celoživotní úspěchy &lt;ref&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts &lt;/ref&gt;. Swanson byl také otcem 3 dětí – Judith A. Swanson, Richarda B. Swansona a Douglase A. Swansona, jenž se stal obětí vraždy v roce 2004. &lt;ref&gt; Swanson, Thomas, Coon &amp; Newton: &quot;Douglas Alan Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.stc-law.com/dougswanson.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Objevy a vynález Arrowsmith=<br /> Don R. Swanson tvrdil, že laboratoře nejsou jediným zdrojem nových vědeckých objevů. Byl to specialista na vztahy mezi přirozeným a počítačovým jazykem a přišel s myšlenkou, že také elektronické databáze mají klíč k novému vědění.<br /> V obavách, že nadměrné zaměření může inhibovat vědeckou tvořivost, Swanson propagoval oblast objevů na písemném základě, tedy používání již existujících výzkumů k vytvoření nových znalostí. Tento způsob získávání znalostí označujeme jako tzv. Swanson linking.<br /> Swanson věřil, že odkrývání neviditelných souvislostí mezi dvěma odlišnými oblastmi studia může vést k novým objevům – jak je sám nazýval „neobjevené veřejné znalosti“.<br /> Swanson otestoval svou teorii prací z roku 1986. Z průzkumů databáze Medline, kde se nachází miliony abstraktů vědeckých časopisů, našel souvislost ve výzkumech Raynaudova syndromu a rybím tukem. K tomuto objevu došel, když nalezl několik článků popisujících výskyt vyšší srážlivosti krve u pacientů s Raynaudovým syndromem. Dále nalezl soubor výzkumů, které ukázaly, že rybí tuk může snížit srážlivost krve. Swanson tedy na základě těchto nálezů došel k závěru, že Raynaudův syndrom může být tlumen díky působení rybího tuku. Klinická studie probíhající o tři roky později tuto souvislost potvrdila. Swanson poté vytvořil hypotézu o vazbě mezi migrénami a nedostatkem magnézia, která byla taktéž následně ověřena a potvrzena klinickou studií.<br /> Na základě úspěšných výsledků, Swanson a Neil Smalheiser z Univerzity Illinois v Chicagu vyvinuli Arrowsmith, software, který pomáhá v nalézání spojitostí mezi dvěma sadami článků z databáze Medline.<br /> Arrowsmith (pojmenovaný podle novely Sincalaira Lewise z roku 1925) byl zaměřen na sestavování „systematické, výpočetní“ metodě k hledání možných souvislostí mezi články. Smalheiser řekl, že: „Tento počítač nemá vytvářet objevy, ale má identifikovat a spojit dohromady potencionální tvrzení.“<br /> Model Arrowsmith byl později upraven tak, aby mohl studovat korelace mezi geny s nemocí a najít tak možné nové využití pro léčiva &lt;ref&gt; UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012 &lt;/ref&gt;.<br /> <br /> =Publikace=<br /> *1962 - &quot;Interrogating a Computer in Natural Language&quot;. IFIP Congress 1962: 288-293<br /> *1989 - &quot;Verification of results that logically related noninteractive literatures are potential sources of new knowledge&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Response: Absence of citations can be valuable clue&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Online search for logically-related noninteractive medical literatures: A systematic trial-and-error strategy&quot;. JASIS 40(5): 356-358<br /> *1990 – &quot;Integrative mechanisms in the growth of knowledge: A legacy of Manfred Kochen&quot;. Inf. Process. Manage. 26(1): 9-16<br /> *1991 – &quot;Analysis of Unintended Connections Between Disjoint Science Literatures&quot;. SIGIR: 280-289<br /> *1993 - &quot;Intervening in the Life Cycles of Scientific Knowledge&quot;, Patrick Wilson – &quot;The Value of Currency&quot;. Library Trends 41(4)<br /> *1996 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Undiscovered Public Knowledge: A Ten-Year Update&quot;. KDD: 295-298<br /> *1997 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;An Interactive System for Finding Complementary Literatures: A Stimulus to Scientific Discovery&quot;. Artif. Intell. 91(2): 183-203<br /> *1999 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Implicit Text Linkages between Medline Records: Using Arrowsmith as an Aid to Scientific Discovery&quot;. Library Trends 48(1)<br /> *2001 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Abraham Bookstein – &quot;Information discovery from complementary literatures: Categorizing viruses as potential weapons&quot;. JASIST 52(10): 797-812<br /> *2005 - Vetle I. Torvik, Marc Weeber, Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;A probabilistic similarity metric for Medline records: A model for author name disambiguation&quot;. JASIST 56(2): 140-158 <br /> *2006 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Vetle I. Torvik – &quot;Ranking indirect connections in literature-based discovery: The role of medical subject headings&quot;. JASIST 57(11): 1427-1439 &lt;ref&gt; The DBLP Computer Science Bibliography: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.informatik.uni-trier.de/~ley/pers/hd/s/Swanson:Don_R=.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Ocenění a úspěchy=<br /> <br /> =Citace=<br /> &lt;references/&gt;</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Don_R._Swanson&diff=31040 2013-05-04T14:05:42Z

<p>KristynaKl: /* Život */</p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT:Příjmení, Jméno}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br /> <br /> Don R. Swanson (10. října 1924 – 18.listopadu 2012) byl americký informační vědec známý pro objevy v biomedicínské oblasti.<br /> <br /> =Život=<br /> Don R. Swanson se narodil 10.října 1924 ve Spojených státech amerických. &lt;ref&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot; . In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts &lt;/ref&gt; Bakalářský titul obdržel v roce 1945 za vystudování fyziky na Kalifornském technologickém institutu, o dva roky později obdržel magisterský titul na univerzitě Rice. V roce 1952 získal titul Ph.D. rovněž za fyziku na univerzitě v Berkeley. Po studiích začal pracovat jako počítačový analytik ve společnosti Hughes Research &amp; Development. Ve společnosti Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc.se zabýval výzkumem. V roce 1963 začal pracoval na University of Chicago &lt;ref&gt; UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012 &lt;/ref&gt;. V letech 1963-1972, 1977-1979, 1987-1989 byl děkanem University of Chicago Graduate Library &lt;ref&gt; The University of Chicago Photographic Archive: &quot;Swanson, Don R&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://photoarchive.lib.uchicago.edu/db.xqy?one=apf7-01381.xml &lt;/ref&gt;. Ve svých výzkumných počátcích pracoval na katalozích pro knihovny &lt;ref&gt; A Project of SIG/HFIS (History and Foundations of Information Science) American Society of Information Scientists (ASIS): &quot;PIONEERS OF INFORMATION SCIENCE IN NORTH AMERICA&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/swanson.htm &lt;/ref&gt;. Mezi jeho významná díla patří projekt Arrowsmith a tzv. Swanson linking. Jeho práce byla pro něj vším. Dosvědčila to i jeho druhá žena Patricia Swanson, která řekla , že se „vždy snažil udělat něco lepšího“. V roce 2000 mu byla udělena cena ASIST Award of Merit za jeho celoživotní úspěchy &lt;ref&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts &lt;/ref&gt;. Swanson byl také otcem 3 dětí – Judith A. Swanson, Richarda B. Swansona a Douglase A. Swansona, jenž se stal obětí vraždy v roce 2004. &lt;ref&gt; Swanson, Thomas, Coon &amp; Newton: &quot;Douglas Alan Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.stc-law.com/dougswanson.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Objevy a vynález Arrowsmith=<br /> Don R. Swanson tvrdil, že laboratoře nejsou jediným zdrojem nových vědeckých objevů. Byl to specialista na vztahy mezi přirozeným a počítačovým jazykem a přišel s myšlenkou, že také elektronické databáze mají klíč k novému vědění.<br /> V obavách, že nadměrné zaměření může inhibovat vědeckou tvořivost, Swanson propagoval oblast objevů na písemném základě, tedy používání již existujících výzkumů k vytvoření nových znalostí. Tento způsob získávání znalostí označujeme jako tzv. Swanson linking.<br /> Swanson věřil, že odkrývání neviditelných souvislostí mezi dvěma odlišnými oblastmi studia může vést k novým objevům – jak je sám nazýval „neobjevené veřejné znalosti“.<br /> Swanson otestoval svou teorii prací z roku 1986. Z průzkumů databáze Medline, kde se nachází miliony abstraktů vědeckých časopisů, našel souvislost ve výzkumech Raynaudova syndromu a rybím tukem. K tomuto objevu došel, když nalezl několik článků popisujících výskyt vyšší srážlivosti krve u pacientů s Raynaudovým syndromem. Dále nalezl soubor výzkumů, které ukázaly, že rybí tuk může snížit srážlivost krve. Swanson tedy na základě těchto nálezů došel k závěru, že Raynaudův syndrom může být tlumen díky působení rybího tuku. Klinická studie probíhající o tři roky později tuto souvislost potvrdila. Swanson poté vytvořil hypotézu o vazbě mezi migrénami a nedostatkem magnézia, která byla taktéž následně ověřena a potvrzena klinickou studií.<br /> Na základě úspěšných výsledků, Swanson a Neil Smalheiser z Univerzity Illinois v Chicagu vyvinuli Arrowsmith, software, který pomáhá v nalézání spojitostí mezi dvěma sadami článků z databáze Medline.<br /> Arrowsmith (pojmenovaný podle novely Sincalaira Lewise z roku 1925) byl zaměřen na sestavování „systematické, výpočetní“ metodě k hledání možných souvislostí mezi články. Smalheiser řekl, že: „Tento počítač nemá vytvářet objevy, ale má identifikovat a spojit dohromady potencionální tvrzení.“<br /> Model Arrowsmith byl později upraven tak, aby mohl studovat korelace mezi geny s nemocí a najít tak možné nové využití pro léčiva &lt;ref&gt; UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012 &lt;/ref&gt;.<br /> <br /> =Publikace=<br /> *1962 - &quot;Interrogating a Computer in Natural Language&quot;. IFIP Congress 1962: 288-293<br /> *1989 - &quot;Verification of results that logically related noninteractive literatures are potential sources of new knowledge&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Response: Absence of citations can be valuable clue&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Online search for logically-related noninteractive medical literatures: A systematic trial-and-error strategy&quot;. JASIS 40(5): 356-358<br /> *1990 – &quot;Integrative mechanisms in the growth of knowledge: A legacy of Manfred Kochen&quot;. Inf. Process. Manage. 26(1): 9-16<br /> *1991 – &quot;Analysis of Unintended Connections Between Disjoint Science Literatures&quot;. SIGIR: 280-289<br /> *1993 - &quot;Intervening in the Life Cycles of Scientific Knowledge&quot;, Patrick Wilson – &quot;The Value of Currency&quot;. Library Trends 41(4)<br /> *1996 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Undiscovered Public Knowledge: A Ten-Year Update&quot;. KDD: 295-298<br /> *1997 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;An Interactive System for Finding Complementary Literatures: A Stimulus to Scientific Discovery&quot;. Artif. Intell. 91(2): 183-203<br /> *1999 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Implicit Text Linkages between Medline Records: Using Arrowsmith as an Aid to Scientific Discovery&quot;. Library Trends 48(1)<br /> *2001 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Abraham Bookstein – &quot;Information discovery from complementary literatures: Categorizing viruses as potential weapons&quot;. JASIST 52(10): 797-812<br /> *2005 - Vetle I. Torvik, Marc Weeber, Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;A probabilistic similarity metric for Medline records: A model for author name disambiguation&quot;. JASIST 56(2): 140-158 <br /> *2006 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Vetle I. Torvik – &quot;Ranking indirect connections in literature-based discovery: The role of medical subject headings&quot;. JASIST 57(11): 1427-1439 &lt;ref&gt; The DBLP Computer Science Bibliography: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.informatik.uni-trier.de/~ley/pers/hd/s/Swanson:Don_R=.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Ocenění a úspěchy=<br /> <br /> =Citace=<br /> &lt;references/&gt;</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Don_R._Swanson&diff=31039 2013-05-04T14:04:07Z

<p>KristynaKl: /* Život */</p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT:Příjmení, Jméno}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br /> <br /> Don R. Swanson (10. října 1924 – 18.listopadu 2012) byl americký informační vědec známý pro objevy v biomedicínské oblasti.<br /> <br /> =Život=<br /> Don R. Swanson se narodil 10.října 1924 ve Spojených státech amerických. &lt;ref&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts &lt;/ref&gt; Bakalářský titul obdržel v roce 1945 za vystudování fyziky na Kalifornském technologickém institutu, o dva roky později obdržel magisterský titul na univerzitě Rice. V roce 1952 získal titul Ph.D. rovněž za fyziku na univerzitě v Berkeley. Po studiích začal pracovat jako počítačový analytik ve společnosti Hughes Research &amp; Development. Ve společnosti Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc.se zabýval výzkumem. V roce 1963 začal pracoval na University of Chicago &lt;ref&gt; UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012 &lt;/ref&gt;. V letech 1963-1972, 1977-1979, 1987-1989 byl děkanem University of Chicago Graduate Library &lt;ref&gt; The University of Chicago Photographic Archive: &quot;Swanson, Don R&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://photoarchive.lib.uchicago.edu/db.xqy?one=apf7-01381.xml &lt;/ref&gt;. Ve svých výzkumných počátcích pracoval na katalozích pro knihovny &lt;ref&gt; A Project of SIG/HFIS (History and Foundations of Information Science) American Society of Information Scientists (ASIS): &quot;PIONEERS OF INFORMATION SCIENCE IN NORTH AMERICA&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/swanson.htm &lt;/ref&gt;. Mezi jeho významná díla patří projekt Arrowsmith a tzv. Swanson linking. Jeho práce byla pro něj vším. Dosvědčila to i jeho druhá žena Patricia Swanson, která řekla , že se „vždy snažil udělat něco lepšího“. V roce 2000 mu byla udělena cena ASIST Award of Merit za jeho celoživotní úspěchy &lt;ref&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts &lt;/ref&gt;. Swanson byl také otcem 3 dětí – Judith A. Swanson, Richarda B. Swansona a Douglase A. Swansona, jenž se stal obětí vraždy v roce 2004. &lt;ref&gt; Swanson, Thomas, Coon &amp; Newton: &quot;Douglas Alan Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.stc-law.com/dougswanson.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Objevy a vynález Arrowsmith=<br /> Don R. Swanson tvrdil, že laboratoře nejsou jediným zdrojem nových vědeckých objevů. Byl to specialista na vztahy mezi přirozeným a počítačovým jazykem a přišel s myšlenkou, že také elektronické databáze mají klíč k novému vědění.<br /> V obavách, že nadměrné zaměření může inhibovat vědeckou tvořivost, Swanson propagoval oblast objevů na písemném základě, tedy používání již existujících výzkumů k vytvoření nových znalostí. Tento způsob získávání znalostí označujeme jako tzv. Swanson linking.<br /> Swanson věřil, že odkrývání neviditelných souvislostí mezi dvěma odlišnými oblastmi studia může vést k novým objevům – jak je sám nazýval „neobjevené veřejné znalosti“.<br /> Swanson otestoval svou teorii prací z roku 1986. Z průzkumů databáze Medline, kde se nachází miliony abstraktů vědeckých časopisů, našel souvislost ve výzkumech Raynaudova syndromu a rybím tukem. K tomuto objevu došel, když nalezl několik článků popisujících výskyt vyšší srážlivosti krve u pacientů s Raynaudovým syndromem. Dále nalezl soubor výzkumů, které ukázaly, že rybí tuk může snížit srážlivost krve. Swanson tedy na základě těchto nálezů došel k závěru, že Raynaudův syndrom může být tlumen díky působení rybího tuku. Klinická studie probíhající o tři roky později tuto souvislost potvrdila. Swanson poté vytvořil hypotézu o vazbě mezi migrénami a nedostatkem magnézia, která byla taktéž následně ověřena a potvrzena klinickou studií.<br /> Na základě úspěšných výsledků, Swanson a Neil Smalheiser z Univerzity Illinois v Chicagu vyvinuli Arrowsmith, software, který pomáhá v nalézání spojitostí mezi dvěma sadami článků z databáze Medline.<br /> Arrowsmith (pojmenovaný podle novely Sincalaira Lewise z roku 1925) byl zaměřen na sestavování „systematické, výpočetní“ metodě k hledání možných souvislostí mezi články. Smalheiser řekl, že: „Tento počítač nemá vytvářet objevy, ale má identifikovat a spojit dohromady potencionální tvrzení.“<br /> Model Arrowsmith byl později upraven tak, aby mohl studovat korelace mezi geny s nemocí a najít tak možné nové využití pro léčiva &lt;ref&gt; UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012 &lt;/ref&gt;.<br /> <br /> =Publikace=<br /> *1962 - &quot;Interrogating a Computer in Natural Language&quot;. IFIP Congress 1962: 288-293<br /> *1989 - &quot;Verification of results that logically related noninteractive literatures are potential sources of new knowledge&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Response: Absence of citations can be valuable clue&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Online search for logically-related noninteractive medical literatures: A systematic trial-and-error strategy&quot;. JASIS 40(5): 356-358<br /> *1990 – &quot;Integrative mechanisms in the growth of knowledge: A legacy of Manfred Kochen&quot;. Inf. Process. Manage. 26(1): 9-16<br /> *1991 – &quot;Analysis of Unintended Connections Between Disjoint Science Literatures&quot;. SIGIR: 280-289<br /> *1993 - &quot;Intervening in the Life Cycles of Scientific Knowledge&quot;, Patrick Wilson – &quot;The Value of Currency&quot;. Library Trends 41(4)<br /> *1996 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Undiscovered Public Knowledge: A Ten-Year Update&quot;. KDD: 295-298<br /> *1997 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;An Interactive System for Finding Complementary Literatures: A Stimulus to Scientific Discovery&quot;. Artif. Intell. 91(2): 183-203<br /> *1999 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Implicit Text Linkages between Medline Records: Using Arrowsmith as an Aid to Scientific Discovery&quot;. Library Trends 48(1)<br /> *2001 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Abraham Bookstein – &quot;Information discovery from complementary literatures: Categorizing viruses as potential weapons&quot;. JASIST 52(10): 797-812<br /> *2005 - Vetle I. Torvik, Marc Weeber, Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;A probabilistic similarity metric for Medline records: A model for author name disambiguation&quot;. JASIST 56(2): 140-158 <br /> *2006 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Vetle I. Torvik – &quot;Ranking indirect connections in literature-based discovery: The role of medical subject headings&quot;. JASIST 57(11): 1427-1439 &lt;ref&gt; The DBLP Computer Science Bibliography: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.informatik.uni-trier.de/~ley/pers/hd/s/Swanson:Don_R=.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Ocenění a úspěchy=<br /> <br /> =Citace=<br /> &lt;references/&gt;</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Don_R._Swanson&diff=31038 2013-05-04T14:00:44Z

<p>KristynaKl: /* Publikace */</p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT:Příjmení, Jméno}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br /> <br /> Don R. Swanson (10. října 1924 – 18.listopadu 2012) byl americký informační vědec známý pro objevy v biomedicínské oblasti.<br /> <br /> =Život=<br /> Don R. Swanson se narodil 10.října 1924 ve Spojených státech amerických. &lt;ref&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts &lt;/ref&gt; Bakalářský titul obdržel v roce 1945 za vystudování fyziky na Kalifornském technologickém institutu, o dva roky později obdržel magisterský titul na univerzitě Rice. V roce 1952 získal titul Ph.D. rovněž za fyziku na univerzitě v Berkeley. Po studiích začal pracovat jako počítačový analytik ve společnosti Hughes Research &amp; Development. Ve společnosti Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc.se zabýval výzkumem. V roce 1963 začal pracoval na University of Chicago &lt;ref&gt; UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012 &lt;/ref&gt;. V letech 1963-1972, 1977-1979, 1987-1989 byl děkanem University of Chicago Graduate Library. Ve svých výzkumných počátcích pracoval na katalozích pro knihovny &lt;ref&gt; A Project of SIG/HFIS (History and Foundations of Information Science) American Society of Information Scientists (ASIS): &quot;PIONEERS OF INFORMATION SCIENCE IN NORTH AMERICA&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/swanson.htm &lt;/ref&gt;. Mezi jeho významná díla patří projekt Arrowsmith a tzv. Swanson linking. Jeho práce byla pro něj vším. Dosvědčila to i jeho druhá žena Patricia Swanson, která řekla , že se „vždy snažil udělat něco lepšího“. V roce 2000 mu byla udělena cena ASIST Award of Merit za jeho celoživotní úspěchy &lt;ref&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts &lt;/ref&gt;. Swanson byl také otcem 3 dětí – Judith A. Swanson, Richarda B. Swansona a Douglase A. Swansona, jenž se stal obětí vraždy v roce 2004. &lt;ref&gt; Swanson, Thomas, Coon &amp; Newton: &quot;Douglas Alan Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.stc-law.com/dougswanson.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Objevy a vynález Arrowsmith=<br /> Don R. Swanson tvrdil, že laboratoře nejsou jediným zdrojem nových vědeckých objevů. Byl to specialista na vztahy mezi přirozeným a počítačovým jazykem a přišel s myšlenkou, že také elektronické databáze mají klíč k novému vědění.<br /> V obavách, že nadměrné zaměření může inhibovat vědeckou tvořivost, Swanson propagoval oblast objevů na písemném základě, tedy používání již existujících výzkumů k vytvoření nových znalostí. Tento způsob získávání znalostí označujeme jako tzv. Swanson linking.<br /> Swanson věřil, že odkrývání neviditelných souvislostí mezi dvěma odlišnými oblastmi studia může vést k novým objevům – jak je sám nazýval „neobjevené veřejné znalosti“.<br /> Swanson otestoval svou teorii prací z roku 1986. Z průzkumů databáze Medline, kde se nachází miliony abstraktů vědeckých časopisů, našel souvislost ve výzkumech Raynaudova syndromu a rybím tukem. K tomuto objevu došel, když nalezl několik článků popisujících výskyt vyšší srážlivosti krve u pacientů s Raynaudovým syndromem. Dále nalezl soubor výzkumů, které ukázaly, že rybí tuk může snížit srážlivost krve. Swanson tedy na základě těchto nálezů došel k závěru, že Raynaudův syndrom může být tlumen díky působení rybího tuku. Klinická studie probíhající o tři roky později tuto souvislost potvrdila. Swanson poté vytvořil hypotézu o vazbě mezi migrénami a nedostatkem magnézia, která byla taktéž následně ověřena a potvrzena klinickou studií.<br /> Na základě úspěšných výsledků, Swanson a Neil Smalheiser z Univerzity Illinois v Chicagu vyvinuli Arrowsmith, software, který pomáhá v nalézání spojitostí mezi dvěma sadami článků z databáze Medline.<br /> Arrowsmith (pojmenovaný podle novely Sincalaira Lewise z roku 1925) byl zaměřen na sestavování „systematické, výpočetní“ metodě k hledání možných souvislostí mezi články. Smalheiser řekl, že: „Tento počítač nemá vytvářet objevy, ale má identifikovat a spojit dohromady potencionální tvrzení.“<br /> Model Arrowsmith byl později upraven tak, aby mohl studovat korelace mezi geny s nemocí a najít tak možné nové využití pro léčiva &lt;ref&gt; UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012 &lt;/ref&gt;.<br /> <br /> =Publikace=<br /> *1962 - &quot;Interrogating a Computer in Natural Language&quot;. IFIP Congress 1962: 288-293<br /> *1989 - &quot;Verification of results that logically related noninteractive literatures are potential sources of new knowledge&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Response: Absence of citations can be valuable clue&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Online search for logically-related noninteractive medical literatures: A systematic trial-and-error strategy&quot;. JASIS 40(5): 356-358<br /> *1990 – &quot;Integrative mechanisms in the growth of knowledge: A legacy of Manfred Kochen&quot;. Inf. Process. Manage. 26(1): 9-16<br /> *1991 – &quot;Analysis of Unintended Connections Between Disjoint Science Literatures&quot;. SIGIR: 280-289<br /> *1993 - &quot;Intervening in the Life Cycles of Scientific Knowledge&quot;, Patrick Wilson – &quot;The Value of Currency&quot;. Library Trends 41(4)<br /> *1996 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Undiscovered Public Knowledge: A Ten-Year Update&quot;. KDD: 295-298<br /> *1997 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;An Interactive System for Finding Complementary Literatures: A Stimulus to Scientific Discovery&quot;. Artif. Intell. 91(2): 183-203<br /> *1999 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Implicit Text Linkages between Medline Records: Using Arrowsmith as an Aid to Scientific Discovery&quot;. Library Trends 48(1)<br /> *2001 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Abraham Bookstein – &quot;Information discovery from complementary literatures: Categorizing viruses as potential weapons&quot;. JASIST 52(10): 797-812<br /> *2005 - Vetle I. Torvik, Marc Weeber, Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;A probabilistic similarity metric for Medline records: A model for author name disambiguation&quot;. JASIST 56(2): 140-158 <br /> *2006 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Vetle I. Torvik – &quot;Ranking indirect connections in literature-based discovery: The role of medical subject headings&quot;. JASIST 57(11): 1427-1439 &lt;ref&gt; The DBLP Computer Science Bibliography: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.informatik.uni-trier.de/~ley/pers/hd/s/Swanson:Don_R=.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Ocenění a úspěchy=<br /> <br /> =Citace=<br /> &lt;references/&gt;</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Don_R._Swanson&diff=31037 2013-05-04T14:00:20Z

<p>KristynaKl: /* Objevy a vynález Arrowsmith */</p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT:Příjmení, Jméno}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br /> <br /> Don R. Swanson (10. října 1924 – 18.listopadu 2012) byl americký informační vědec známý pro objevy v biomedicínské oblasti.<br /> <br /> =Život=<br /> Don R. Swanson se narodil 10.října 1924 ve Spojených státech amerických. &lt;ref&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts &lt;/ref&gt; Bakalářský titul obdržel v roce 1945 za vystudování fyziky na Kalifornském technologickém institutu, o dva roky později obdržel magisterský titul na univerzitě Rice. V roce 1952 získal titul Ph.D. rovněž za fyziku na univerzitě v Berkeley. Po studiích začal pracovat jako počítačový analytik ve společnosti Hughes Research &amp; Development. Ve společnosti Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc.se zabýval výzkumem. V roce 1963 začal pracoval na University of Chicago &lt;ref&gt; UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012 &lt;/ref&gt;. V letech 1963-1972, 1977-1979, 1987-1989 byl děkanem University of Chicago Graduate Library. Ve svých výzkumných počátcích pracoval na katalozích pro knihovny &lt;ref&gt; A Project of SIG/HFIS (History and Foundations of Information Science) American Society of Information Scientists (ASIS): &quot;PIONEERS OF INFORMATION SCIENCE IN NORTH AMERICA&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/swanson.htm &lt;/ref&gt;. Mezi jeho významná díla patří projekt Arrowsmith a tzv. Swanson linking. Jeho práce byla pro něj vším. Dosvědčila to i jeho druhá žena Patricia Swanson, která řekla , že se „vždy snažil udělat něco lepšího“. V roce 2000 mu byla udělena cena ASIST Award of Merit za jeho celoživotní úspěchy &lt;ref&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts &lt;/ref&gt;. Swanson byl také otcem 3 dětí – Judith A. Swanson, Richarda B. Swansona a Douglase A. Swansona, jenž se stal obětí vraždy v roce 2004. &lt;ref&gt; Swanson, Thomas, Coon &amp; Newton: &quot;Douglas Alan Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.stc-law.com/dougswanson.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Objevy a vynález Arrowsmith=<br /> Don R. Swanson tvrdil, že laboratoře nejsou jediným zdrojem nových vědeckých objevů. Byl to specialista na vztahy mezi přirozeným a počítačovým jazykem a přišel s myšlenkou, že také elektronické databáze mají klíč k novému vědění.<br /> V obavách, že nadměrné zaměření může inhibovat vědeckou tvořivost, Swanson propagoval oblast objevů na písemném základě, tedy používání již existujících výzkumů k vytvoření nových znalostí. Tento způsob získávání znalostí označujeme jako tzv. Swanson linking.<br /> Swanson věřil, že odkrývání neviditelných souvislostí mezi dvěma odlišnými oblastmi studia může vést k novým objevům – jak je sám nazýval „neobjevené veřejné znalosti“.<br /> Swanson otestoval svou teorii prací z roku 1986. Z průzkumů databáze Medline, kde se nachází miliony abstraktů vědeckých časopisů, našel souvislost ve výzkumech Raynaudova syndromu a rybím tukem. K tomuto objevu došel, když nalezl několik článků popisujících výskyt vyšší srážlivosti krve u pacientů s Raynaudovým syndromem. Dále nalezl soubor výzkumů, které ukázaly, že rybí tuk může snížit srážlivost krve. Swanson tedy na základě těchto nálezů došel k závěru, že Raynaudův syndrom může být tlumen díky působení rybího tuku. Klinická studie probíhající o tři roky později tuto souvislost potvrdila. Swanson poté vytvořil hypotézu o vazbě mezi migrénami a nedostatkem magnézia, která byla taktéž následně ověřena a potvrzena klinickou studií.<br /> Na základě úspěšných výsledků, Swanson a Neil Smalheiser z Univerzity Illinois v Chicagu vyvinuli Arrowsmith, software, který pomáhá v nalézání spojitostí mezi dvěma sadami článků z databáze Medline.<br /> Arrowsmith (pojmenovaný podle novely Sincalaira Lewise z roku 1925) byl zaměřen na sestavování „systematické, výpočetní“ metodě k hledání možných souvislostí mezi články. Smalheiser řekl, že: „Tento počítač nemá vytvářet objevy, ale má identifikovat a spojit dohromady potencionální tvrzení.“<br /> Model Arrowsmith byl později upraven tak, aby mohl studovat korelace mezi geny s nemocí a najít tak možné nové využití pro léčiva &lt;ref&gt; UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012 &lt;/ref&gt;.<br /> <br /> =Publikace=<br /> *1962 - &quot;Interrogating a Computer in Natural Language&quot;. IFIP Congress 1962: 288-293<br /> *1989 - &quot;Verification of results that logically related noninteractive literatures are potential sources of new knowledge&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Response: Absence of citations can be valuable clue&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Online search for logically-related noninteractive medical literatures: A systematic trial-and-error strategy&quot;. JASIS 40(5): 356-358<br /> *1990 – &quot;Integrative mechanisms in the growth of knowledge: A legacy of Manfred Kochen&quot;. Inf. Process. Manage. 26(1): 9-16<br /> *1991 – &quot;Analysis of Unintended Connections Between Disjoint Science Literatures&quot;. SIGIR: 280-289<br /> *1993 - &quot;Intervening in the Life Cycles of Scientific Knowledge&quot;, Patrick Wilson – &quot;The Value of Currency&quot;. Library Trends 41(4)<br /> *1996 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Undiscovered Public Knowledge: A Ten-Year Update&quot;. KDD: 295-298<br /> *1997 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;An Interactive System for Finding Complementary Literatures: A Stimulus to Scientific Discovery&quot;. Artif. Intell. 91(2): 183-203<br /> *1999 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Implicit Text Linkages between Medline Records: Using Arrowsmith as an Aid to Scientific Discovery&quot;. Library Trends 48(1)<br /> *2001 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Abraham Bookstein – &quot;Information discovery from complementary literatures: Categorizing viruses as potential weapons&quot;. JASIST 52(10): 797-812<br /> *2005 - Vetle I. Torvik, Marc Weeber, Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;A probabilistic similarity metric for Medline records: A model for author name disambiguation&quot;. JASIST 56(2): 140-158 <br /> *2006 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Vetle I. Torvik – &quot;Ranking indirect connections in literature-based discovery: The role of medical subject headings&quot;. JASIST 57(11): 1427-1439 &lt;ref The DBLP Computer Science Bibliography: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.informatik.uni-trier.de/~ley/pers/hd/s/Swanson:Don_R=.html&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Ocenění a úspěchy=<br /> <br /> =Citace=<br /> &lt;references/&gt;</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Don_R._Swanson&diff=31035 2013-05-04T13:59:35Z

<p>KristynaKl: /* Život */</p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT:Příjmení, Jméno}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br /> <br /> Don R. Swanson (10. října 1924 – 18.listopadu 2012) byl americký informační vědec známý pro objevy v biomedicínské oblasti.<br /> <br /> =Život=<br /> Don R. Swanson se narodil 10.října 1924 ve Spojených státech amerických. &lt;ref&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts &lt;/ref&gt; Bakalářský titul obdržel v roce 1945 za vystudování fyziky na Kalifornském technologickém institutu, o dva roky později obdržel magisterský titul na univerzitě Rice. V roce 1952 získal titul Ph.D. rovněž za fyziku na univerzitě v Berkeley. Po studiích začal pracovat jako počítačový analytik ve společnosti Hughes Research &amp; Development. Ve společnosti Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc.se zabýval výzkumem. V roce 1963 začal pracoval na University of Chicago &lt;ref&gt; UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012 &lt;/ref&gt;. V letech 1963-1972, 1977-1979, 1987-1989 byl děkanem University of Chicago Graduate Library. Ve svých výzkumných počátcích pracoval na katalozích pro knihovny &lt;ref&gt; A Project of SIG/HFIS (History and Foundations of Information Science) American Society of Information Scientists (ASIS): &quot;PIONEERS OF INFORMATION SCIENCE IN NORTH AMERICA&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/swanson.htm &lt;/ref&gt;. Mezi jeho významná díla patří projekt Arrowsmith a tzv. Swanson linking. Jeho práce byla pro něj vším. Dosvědčila to i jeho druhá žena Patricia Swanson, která řekla , že se „vždy snažil udělat něco lepšího“. V roce 2000 mu byla udělena cena ASIST Award of Merit za jeho celoživotní úspěchy &lt;ref&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts &lt;/ref&gt;. Swanson byl také otcem 3 dětí – Judith A. Swanson, Richarda B. Swansona a Douglase A. Swansona, jenž se stal obětí vraždy v roce 2004. &lt;ref&gt; Swanson, Thomas, Coon &amp; Newton: &quot;Douglas Alan Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.stc-law.com/dougswanson.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Objevy a vynález Arrowsmith=<br /> Don R. Swanson tvrdil, že laboratoře nejsou jediným zdrojem nových vědeckých objevů. Byl to specialista na vztahy mezi přirozeným a počítačovým jazykem a přišel s myšlenkou, že také elektronické databáze mají klíč k novému vědění.<br /> V obavách, že nadměrné zaměření může inhibovat vědeckou tvořivost, Swanson propagoval oblast objevů na písemném základě, tedy používání již existujících výzkumů k vytvoření nových znalostí. Tento způsob získávání znalostí označujeme jako tzv. Swanson linking.<br /> Swanson věřil, že odkrývání neviditelných souvislostí mezi dvěma odlišnými oblastmi studia může vést k novým objevům – jak je sám nazýval „neobjevené veřejné znalosti“.<br /> Swanson otestoval svou teorii prací z roku 1986. Z průzkumů databáze Medline, kde se nachází miliony abstraktů vědeckých časopisů, našel souvislost ve výzkumech Raynaudova syndromu a rybím tukem. K tomuto objevu došel, když nalezl několik článků popisujících výskyt vyšší srážlivosti krve u pacientů s Raynaudovým syndromem. Dále nalezl soubor výzkumů, které ukázaly, že rybí tuk může snížit srážlivost krve. Swanson tedy na základě těchto nálezů došel k závěru, že Raynaudův syndrom může být tlumen díky působení rybího tuku. Klinická studie probíhající o tři roky později tuto souvislost potvrdila. Swanson poté vytvořil hypotézu o vazbě mezi migrénami a nedostatkem magnézia, která byla taktéž následně ověřena a potvrzena klinickou studií.<br /> Na základě úspěšných výsledků, Swanson a Neil Smalheiser z Univerzity Illinois v Chicagu vyvinuli Arrowsmith, software, který pomáhá v nalézání spojitostí mezi dvěma sadami článků z databáze Medline.<br /> Arrowsmith (pojmenovaný podle novely Sincalaira Lewise z roku 1925) byl zaměřen na sestavování „systematické, výpočetní“ metodě k hledání možných souvislostí mezi články. Smalheiser řekl, že: „Tento počítač nemá vytvářet objevy, ale má identifikovat a spojit dohromady potencionální tvrzení.“<br /> Model Arrowsmith byl později upraven tak, aby mohl studovat korelace mezi geny s nemocí a najít tak možné nové využití pro léčiva&lt;ref UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012&gt;&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> <br /> =Publikace=<br /> *1962 - &quot;Interrogating a Computer in Natural Language&quot;. IFIP Congress 1962: 288-293<br /> *1989 - &quot;Verification of results that logically related noninteractive literatures are potential sources of new knowledge&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Response: Absence of citations can be valuable clue&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Online search for logically-related noninteractive medical literatures: A systematic trial-and-error strategy&quot;. JASIS 40(5): 356-358<br /> *1990 – &quot;Integrative mechanisms in the growth of knowledge: A legacy of Manfred Kochen&quot;. Inf. Process. Manage. 26(1): 9-16<br /> *1991 – &quot;Analysis of Unintended Connections Between Disjoint Science Literatures&quot;. SIGIR: 280-289<br /> *1993 - &quot;Intervening in the Life Cycles of Scientific Knowledge&quot;, Patrick Wilson – &quot;The Value of Currency&quot;. Library Trends 41(4)<br /> *1996 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Undiscovered Public Knowledge: A Ten-Year Update&quot;. KDD: 295-298<br /> *1997 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;An Interactive System for Finding Complementary Literatures: A Stimulus to Scientific Discovery&quot;. Artif. Intell. 91(2): 183-203<br /> *1999 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Implicit Text Linkages between Medline Records: Using Arrowsmith as an Aid to Scientific Discovery&quot;. Library Trends 48(1)<br /> *2001 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Abraham Bookstein – &quot;Information discovery from complementary literatures: Categorizing viruses as potential weapons&quot;. JASIST 52(10): 797-812<br /> *2005 - Vetle I. Torvik, Marc Weeber, Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;A probabilistic similarity metric for Medline records: A model for author name disambiguation&quot;. JASIST 56(2): 140-158 <br /> *2006 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Vetle I. Torvik – &quot;Ranking indirect connections in literature-based discovery: The role of medical subject headings&quot;. JASIST 57(11): 1427-1439 &lt;ref The DBLP Computer Science Bibliography: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.informatik.uni-trier.de/~ley/pers/hd/s/Swanson:Don_R=.html&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Ocenění a úspěchy=<br /> <br /> =Citace=<br /> &lt;references/&gt;</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Don_R._Swanson&diff=31034 2013-05-04T13:58:25Z

<p>KristynaKl: /* Citace */</p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT:Příjmení, Jméno}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br /> <br /> Don R. Swanson (10. října 1924 – 18.listopadu 2012) byl americký informační vědec známý pro objevy v biomedicínské oblasti.<br /> <br /> =Život=<br /> Don R. Swanson se narodil 10.října 1924 ve Spojených státech amerických. &lt;ref&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts &lt;/ref&gt; Bakalářský titul obdržel v roce 1945 za vystudování fyziky na Kalifornském technologickém institutu, o dva roky později obdržel magisterský titul na univerzitě Rice. V roce 1952 získal titul Ph.D. rovněž za fyziku na univerzitě v Berkeley. Po studiích začal pracovat jako počítačový analytik ve společnosti Hughes Research &amp; Development. Ve společnosti Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc.se zabýval výzkumem. V roce 1963 začal pracoval na University of Chicago &lt;ref UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012&gt; &lt;/ref&gt;. V letech 1963-1972, 1977-1979, 1987-1989 byl děkanem University of Chicago Graduate Library. Ve svých výzkumných počátcích pracoval na katalozích pro knihovny &lt;ref A Project of SIG/HFIS (History and Foundations of Information Science) American Society of Information Scientists (ASIS): &quot;PIONEERS OF INFORMATION SCIENCE IN NORTH AMERICA&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/swanson.htm&gt; &lt;/ref&gt;. Mezi jeho významná díla patří projekt Arrowsmith a tzv. Swanson linking. Jeho práce byla pro něj vším. Dosvědčila to i jeho druhá žena Patricia Swanson, která řekla , že se „vždy snažil udělat něco lepšího“. V roce 2000 mu byla udělena cena ASIST Award of Merit za jeho celoživotní úspěchy &lt;ref Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts&gt; &lt;/ref&gt;. Swanson byl také otcem 3 dětí – Judith A. Swanson, Richarda B. Swansona a Douglase A. Swansona, jenž se stal obětí vraždy v roce 2004. &lt;ref Swanson, Thomas, Coon &amp; Newton: &quot;Douglas Alan Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.stc-law.com/dougswanson.html&gt; &lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Objevy a vynález Arrowsmith=<br /> Don R. Swanson tvrdil, že laboratoře nejsou jediným zdrojem nových vědeckých objevů. Byl to specialista na vztahy mezi přirozeným a počítačovým jazykem a přišel s myšlenkou, že také elektronické databáze mají klíč k novému vědění.<br /> V obavách, že nadměrné zaměření může inhibovat vědeckou tvořivost, Swanson propagoval oblast objevů na písemném základě, tedy používání již existujících výzkumů k vytvoření nových znalostí. Tento způsob získávání znalostí označujeme jako tzv. Swanson linking.<br /> Swanson věřil, že odkrývání neviditelných souvislostí mezi dvěma odlišnými oblastmi studia může vést k novým objevům – jak je sám nazýval „neobjevené veřejné znalosti“.<br /> Swanson otestoval svou teorii prací z roku 1986. Z průzkumů databáze Medline, kde se nachází miliony abstraktů vědeckých časopisů, našel souvislost ve výzkumech Raynaudova syndromu a rybím tukem. K tomuto objevu došel, když nalezl několik článků popisujících výskyt vyšší srážlivosti krve u pacientů s Raynaudovým syndromem. Dále nalezl soubor výzkumů, které ukázaly, že rybí tuk může snížit srážlivost krve. Swanson tedy na základě těchto nálezů došel k závěru, že Raynaudův syndrom může být tlumen díky působení rybího tuku. Klinická studie probíhající o tři roky později tuto souvislost potvrdila. Swanson poté vytvořil hypotézu o vazbě mezi migrénami a nedostatkem magnézia, která byla taktéž následně ověřena a potvrzena klinickou studií.<br /> Na základě úspěšných výsledků, Swanson a Neil Smalheiser z Univerzity Illinois v Chicagu vyvinuli Arrowsmith, software, který pomáhá v nalézání spojitostí mezi dvěma sadami článků z databáze Medline.<br /> Arrowsmith (pojmenovaný podle novely Sincalaira Lewise z roku 1925) byl zaměřen na sestavování „systematické, výpočetní“ metodě k hledání možných souvislostí mezi články. Smalheiser řekl, že: „Tento počítač nemá vytvářet objevy, ale má identifikovat a spojit dohromady potencionální tvrzení.“<br /> Model Arrowsmith byl později upraven tak, aby mohl studovat korelace mezi geny s nemocí a najít tak možné nové využití pro léčiva&lt;ref UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012&gt;&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> <br /> =Publikace=<br /> *1962 - &quot;Interrogating a Computer in Natural Language&quot;. IFIP Congress 1962: 288-293<br /> *1989 - &quot;Verification of results that logically related noninteractive literatures are potential sources of new knowledge&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Response: Absence of citations can be valuable clue&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Online search for logically-related noninteractive medical literatures: A systematic trial-and-error strategy&quot;. JASIS 40(5): 356-358<br /> *1990 – &quot;Integrative mechanisms in the growth of knowledge: A legacy of Manfred Kochen&quot;. Inf. Process. Manage. 26(1): 9-16<br /> *1991 – &quot;Analysis of Unintended Connections Between Disjoint Science Literatures&quot;. SIGIR: 280-289<br /> *1993 - &quot;Intervening in the Life Cycles of Scientific Knowledge&quot;, Patrick Wilson – &quot;The Value of Currency&quot;. Library Trends 41(4)<br /> *1996 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Undiscovered Public Knowledge: A Ten-Year Update&quot;. KDD: 295-298<br /> *1997 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;An Interactive System for Finding Complementary Literatures: A Stimulus to Scientific Discovery&quot;. Artif. Intell. 91(2): 183-203<br /> *1999 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Implicit Text Linkages between Medline Records: Using Arrowsmith as an Aid to Scientific Discovery&quot;. Library Trends 48(1)<br /> *2001 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Abraham Bookstein – &quot;Information discovery from complementary literatures: Categorizing viruses as potential weapons&quot;. JASIST 52(10): 797-812<br /> *2005 - Vetle I. Torvik, Marc Weeber, Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;A probabilistic similarity metric for Medline records: A model for author name disambiguation&quot;. JASIST 56(2): 140-158 <br /> *2006 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Vetle I. Torvik – &quot;Ranking indirect connections in literature-based discovery: The role of medical subject headings&quot;. JASIST 57(11): 1427-1439 &lt;ref The DBLP Computer Science Bibliography: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.informatik.uni-trier.de/~ley/pers/hd/s/Swanson:Don_R=.html&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Ocenění a úspěchy=<br /> <br /> =Citace=<br /> &lt;references/&gt;</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Don_R._Swanson&diff=31032 2013-05-04T13:54:36Z

<p>KristynaKl: /* Život */</p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT:Příjmení, Jméno}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br /> <br /> Don R. Swanson (10. října 1924 – 18.listopadu 2012) byl americký informační vědec známý pro objevy v biomedicínské oblasti.<br /> <br /> =Život=<br /> Don R. Swanson se narodil 10.října 1924 ve Spojených státech amerických. &lt;ref&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts &lt;/ref&gt; Bakalářský titul obdržel v roce 1945 za vystudování fyziky na Kalifornském technologickém institutu, o dva roky později obdržel magisterský titul na univerzitě Rice. V roce 1952 získal titul Ph.D. rovněž za fyziku na univerzitě v Berkeley. Po studiích začal pracovat jako počítačový analytik ve společnosti Hughes Research &amp; Development. Ve společnosti Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc.se zabýval výzkumem. V roce 1963 začal pracoval na University of Chicago &lt;ref UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012&gt; &lt;/ref&gt;. V letech 1963-1972, 1977-1979, 1987-1989 byl děkanem University of Chicago Graduate Library. Ve svých výzkumných počátcích pracoval na katalozích pro knihovny &lt;ref A Project of SIG/HFIS (History and Foundations of Information Science) American Society of Information Scientists (ASIS): &quot;PIONEERS OF INFORMATION SCIENCE IN NORTH AMERICA&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/swanson.htm&gt; &lt;/ref&gt;. Mezi jeho významná díla patří projekt Arrowsmith a tzv. Swanson linking. Jeho práce byla pro něj vším. Dosvědčila to i jeho druhá žena Patricia Swanson, která řekla , že se „vždy snažil udělat něco lepšího“. V roce 2000 mu byla udělena cena ASIST Award of Merit za jeho celoživotní úspěchy &lt;ref Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts&gt; &lt;/ref&gt;. Swanson byl také otcem 3 dětí – Judith A. Swanson, Richarda B. Swansona a Douglase A. Swansona, jenž se stal obětí vraždy v roce 2004. &lt;ref Swanson, Thomas, Coon &amp; Newton: &quot;Douglas Alan Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.stc-law.com/dougswanson.html&gt; &lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Objevy a vynález Arrowsmith=<br /> Don R. Swanson tvrdil, že laboratoře nejsou jediným zdrojem nových vědeckých objevů. Byl to specialista na vztahy mezi přirozeným a počítačovým jazykem a přišel s myšlenkou, že také elektronické databáze mají klíč k novému vědění.<br /> V obavách, že nadměrné zaměření může inhibovat vědeckou tvořivost, Swanson propagoval oblast objevů na písemném základě, tedy používání již existujících výzkumů k vytvoření nových znalostí. Tento způsob získávání znalostí označujeme jako tzv. Swanson linking.<br /> Swanson věřil, že odkrývání neviditelných souvislostí mezi dvěma odlišnými oblastmi studia může vést k novým objevům – jak je sám nazýval „neobjevené veřejné znalosti“.<br /> Swanson otestoval svou teorii prací z roku 1986. Z průzkumů databáze Medline, kde se nachází miliony abstraktů vědeckých časopisů, našel souvislost ve výzkumech Raynaudova syndromu a rybím tukem. K tomuto objevu došel, když nalezl několik článků popisujících výskyt vyšší srážlivosti krve u pacientů s Raynaudovým syndromem. Dále nalezl soubor výzkumů, které ukázaly, že rybí tuk může snížit srážlivost krve. Swanson tedy na základě těchto nálezů došel k závěru, že Raynaudův syndrom může být tlumen díky působení rybího tuku. Klinická studie probíhající o tři roky později tuto souvislost potvrdila. Swanson poté vytvořil hypotézu o vazbě mezi migrénami a nedostatkem magnézia, která byla taktéž následně ověřena a potvrzena klinickou studií.<br /> Na základě úspěšných výsledků, Swanson a Neil Smalheiser z Univerzity Illinois v Chicagu vyvinuli Arrowsmith, software, který pomáhá v nalézání spojitostí mezi dvěma sadami článků z databáze Medline.<br /> Arrowsmith (pojmenovaný podle novely Sincalaira Lewise z roku 1925) byl zaměřen na sestavování „systematické, výpočetní“ metodě k hledání možných souvislostí mezi články. Smalheiser řekl, že: „Tento počítač nemá vytvářet objevy, ale má identifikovat a spojit dohromady potencionální tvrzení.“<br /> Model Arrowsmith byl později upraven tak, aby mohl studovat korelace mezi geny s nemocí a najít tak možné nové využití pro léčiva&lt;ref UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012&gt;&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> <br /> =Publikace=<br /> *1962 - &quot;Interrogating a Computer in Natural Language&quot;. IFIP Congress 1962: 288-293<br /> *1989 - &quot;Verification of results that logically related noninteractive literatures are potential sources of new knowledge&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Response: Absence of citations can be valuable clue&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Online search for logically-related noninteractive medical literatures: A systematic trial-and-error strategy&quot;. JASIS 40(5): 356-358<br /> *1990 – &quot;Integrative mechanisms in the growth of knowledge: A legacy of Manfred Kochen&quot;. Inf. Process. Manage. 26(1): 9-16<br /> *1991 – &quot;Analysis of Unintended Connections Between Disjoint Science Literatures&quot;. SIGIR: 280-289<br /> *1993 - &quot;Intervening in the Life Cycles of Scientific Knowledge&quot;, Patrick Wilson – &quot;The Value of Currency&quot;. Library Trends 41(4)<br /> *1996 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Undiscovered Public Knowledge: A Ten-Year Update&quot;. KDD: 295-298<br /> *1997 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;An Interactive System for Finding Complementary Literatures: A Stimulus to Scientific Discovery&quot;. Artif. Intell. 91(2): 183-203<br /> *1999 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Implicit Text Linkages between Medline Records: Using Arrowsmith as an Aid to Scientific Discovery&quot;. Library Trends 48(1)<br /> *2001 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Abraham Bookstein – &quot;Information discovery from complementary literatures: Categorizing viruses as potential weapons&quot;. JASIST 52(10): 797-812<br /> *2005 - Vetle I. Torvik, Marc Weeber, Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;A probabilistic similarity metric for Medline records: A model for author name disambiguation&quot;. JASIST 56(2): 140-158 <br /> *2006 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Vetle I. Torvik – &quot;Ranking indirect connections in literature-based discovery: The role of medical subject headings&quot;. JASIST 57(11): 1427-1439 &lt;ref The DBLP Computer Science Bibliography: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.informatik.uni-trier.de/~ley/pers/hd/s/Swanson:Don_R=.html&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Ocenění a úspěchy=<br /> <br /> =Citace=</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Don_R._Swanson&diff=31031 2013-05-04T13:54:10Z

<p>KristynaKl: /* Život */</p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT:Příjmení, Jméno}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br /> <br /> Don R. Swanson (10. října 1924 – 18.listopadu 2012) byl americký informační vědec známý pro objevy v biomedicínské oblasti.<br /> <br /> =Život=<br /> Don R. Swanson se narodil 10.října 1924 ve Spojených státech amerických. &lt;ref&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts. &lt;references/&gt; Bakalářský titul obdržel v roce 1945 za vystudování fyziky na Kalifornském technologickém institutu, o dva roky později obdržel magisterský titul na univerzitě Rice. V roce 1952 získal titul Ph.D. rovněž za fyziku na univerzitě v Berkeley. Po studiích začal pracovat jako počítačový analytik ve společnosti Hughes Research &amp; Development. Ve společnosti Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc.se zabýval výzkumem. V roce 1963 začal pracoval na University of Chicago &lt;ref UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012&gt; &lt;/ref&gt;. V letech 1963-1972, 1977-1979, 1987-1989 byl děkanem University of Chicago Graduate Library. Ve svých výzkumných počátcích pracoval na katalozích pro knihovny &lt;ref A Project of SIG/HFIS (History and Foundations of Information Science) American Society of Information Scientists (ASIS): &quot;PIONEERS OF INFORMATION SCIENCE IN NORTH AMERICA&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/swanson.htm&gt; &lt;/ref&gt;. Mezi jeho významná díla patří projekt Arrowsmith a tzv. Swanson linking. Jeho práce byla pro něj vším. Dosvědčila to i jeho druhá žena Patricia Swanson, která řekla , že se „vždy snažil udělat něco lepšího“. V roce 2000 mu byla udělena cena ASIST Award of Merit za jeho celoživotní úspěchy &lt;ref Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts&gt; &lt;/ref&gt;. Swanson byl také otcem 3 dětí – Judith A. Swanson, Richarda B. Swansona a Douglase A. Swansona, jenž se stal obětí vraždy v roce 2004. &lt;ref Swanson, Thomas, Coon &amp; Newton: &quot;Douglas Alan Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.stc-law.com/dougswanson.html&gt; &lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Objevy a vynález Arrowsmith=<br /> Don R. Swanson tvrdil, že laboratoře nejsou jediným zdrojem nových vědeckých objevů. Byl to specialista na vztahy mezi přirozeným a počítačovým jazykem a přišel s myšlenkou, že také elektronické databáze mají klíč k novému vědění.<br /> V obavách, že nadměrné zaměření může inhibovat vědeckou tvořivost, Swanson propagoval oblast objevů na písemném základě, tedy používání již existujících výzkumů k vytvoření nových znalostí. Tento způsob získávání znalostí označujeme jako tzv. Swanson linking.<br /> Swanson věřil, že odkrývání neviditelných souvislostí mezi dvěma odlišnými oblastmi studia může vést k novým objevům – jak je sám nazýval „neobjevené veřejné znalosti“.<br /> Swanson otestoval svou teorii prací z roku 1986. Z průzkumů databáze Medline, kde se nachází miliony abstraktů vědeckých časopisů, našel souvislost ve výzkumech Raynaudova syndromu a rybím tukem. K tomuto objevu došel, když nalezl několik článků popisujících výskyt vyšší srážlivosti krve u pacientů s Raynaudovým syndromem. Dále nalezl soubor výzkumů, které ukázaly, že rybí tuk může snížit srážlivost krve. Swanson tedy na základě těchto nálezů došel k závěru, že Raynaudův syndrom může být tlumen díky působení rybího tuku. Klinická studie probíhající o tři roky později tuto souvislost potvrdila. Swanson poté vytvořil hypotézu o vazbě mezi migrénami a nedostatkem magnézia, která byla taktéž následně ověřena a potvrzena klinickou studií.<br /> Na základě úspěšných výsledků, Swanson a Neil Smalheiser z Univerzity Illinois v Chicagu vyvinuli Arrowsmith, software, který pomáhá v nalézání spojitostí mezi dvěma sadami článků z databáze Medline.<br /> Arrowsmith (pojmenovaný podle novely Sincalaira Lewise z roku 1925) byl zaměřen na sestavování „systematické, výpočetní“ metodě k hledání možných souvislostí mezi články. Smalheiser řekl, že: „Tento počítač nemá vytvářet objevy, ale má identifikovat a spojit dohromady potencionální tvrzení.“<br /> Model Arrowsmith byl později upraven tak, aby mohl studovat korelace mezi geny s nemocí a najít tak možné nové využití pro léčiva&lt;ref UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012&gt;&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> <br /> =Publikace=<br /> *1962 - &quot;Interrogating a Computer in Natural Language&quot;. IFIP Congress 1962: 288-293<br /> *1989 - &quot;Verification of results that logically related noninteractive literatures are potential sources of new knowledge&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Response: Absence of citations can be valuable clue&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Online search for logically-related noninteractive medical literatures: A systematic trial-and-error strategy&quot;. JASIS 40(5): 356-358<br /> *1990 – &quot;Integrative mechanisms in the growth of knowledge: A legacy of Manfred Kochen&quot;. Inf. Process. Manage. 26(1): 9-16<br /> *1991 – &quot;Analysis of Unintended Connections Between Disjoint Science Literatures&quot;. SIGIR: 280-289<br /> *1993 - &quot;Intervening in the Life Cycles of Scientific Knowledge&quot;, Patrick Wilson – &quot;The Value of Currency&quot;. Library Trends 41(4)<br /> *1996 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Undiscovered Public Knowledge: A Ten-Year Update&quot;. KDD: 295-298<br /> *1997 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;An Interactive System for Finding Complementary Literatures: A Stimulus to Scientific Discovery&quot;. Artif. Intell. 91(2): 183-203<br /> *1999 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Implicit Text Linkages between Medline Records: Using Arrowsmith as an Aid to Scientific Discovery&quot;. Library Trends 48(1)<br /> *2001 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Abraham Bookstein – &quot;Information discovery from complementary literatures: Categorizing viruses as potential weapons&quot;. JASIST 52(10): 797-812<br /> *2005 - Vetle I. Torvik, Marc Weeber, Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;A probabilistic similarity metric for Medline records: A model for author name disambiguation&quot;. JASIST 56(2): 140-158 <br /> *2006 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Vetle I. Torvik – &quot;Ranking indirect connections in literature-based discovery: The role of medical subject headings&quot;. JASIST 57(11): 1427-1439 &lt;ref The DBLP Computer Science Bibliography: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.informatik.uni-trier.de/~ley/pers/hd/s/Swanson:Don_R=.html&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Ocenění a úspěchy=<br /> <br /> =Citace=</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Don_R._Swanson&diff=31030 2013-05-04T13:53:27Z

<p>KristynaKl: /* Život */</p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT:Příjmení, Jméno}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br /> <br /> Don R. Swanson (10. října 1924 – 18.listopadu 2012) byl americký informační vědec známý pro objevy v biomedicínské oblasti.<br /> <br /> =Život=<br /> Don R. Swanson se narodil 10.října 1924 ve Spojených státech amerických. &lt;ref&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts. &lt;/ref&gt; Bakalářský titul obdržel v roce 1945 za vystudování fyziky na Kalifornském technologickém institutu, o dva roky později obdržel magisterský titul na univerzitě Rice. V roce 1952 získal titul Ph.D. rovněž za fyziku na univerzitě v Berkeley. Po studiích začal pracovat jako počítačový analytik ve společnosti Hughes Research &amp; Development. Ve společnosti Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc.se zabýval výzkumem. V roce 1963 začal pracoval na University of Chicago &lt;ref UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012&gt; &lt;/ref&gt;. V letech 1963-1972, 1977-1979, 1987-1989 byl děkanem University of Chicago Graduate Library. Ve svých výzkumných počátcích pracoval na katalozích pro knihovny &lt;ref A Project of SIG/HFIS (History and Foundations of Information Science) American Society of Information Scientists (ASIS): &quot;PIONEERS OF INFORMATION SCIENCE IN NORTH AMERICA&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/swanson.htm&gt; &lt;/ref&gt;. Mezi jeho významná díla patří projekt Arrowsmith a tzv. Swanson linking. Jeho práce byla pro něj vším. Dosvědčila to i jeho druhá žena Patricia Swanson, která řekla , že se „vždy snažil udělat něco lepšího“. V roce 2000 mu byla udělena cena ASIST Award of Merit za jeho celoživotní úspěchy &lt;ref Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts&gt; &lt;/ref&gt;. Swanson byl také otcem 3 dětí – Judith A. Swanson, Richarda B. Swansona a Douglase A. Swansona, jenž se stal obětí vraždy v roce 2004. &lt;ref Swanson, Thomas, Coon &amp; Newton: &quot;Douglas Alan Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.stc-law.com/dougswanson.html&gt; &lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Objevy a vynález Arrowsmith=<br /> Don R. Swanson tvrdil, že laboratoře nejsou jediným zdrojem nových vědeckých objevů. Byl to specialista na vztahy mezi přirozeným a počítačovým jazykem a přišel s myšlenkou, že také elektronické databáze mají klíč k novému vědění.<br /> V obavách, že nadměrné zaměření může inhibovat vědeckou tvořivost, Swanson propagoval oblast objevů na písemném základě, tedy používání již existujících výzkumů k vytvoření nových znalostí. Tento způsob získávání znalostí označujeme jako tzv. Swanson linking.<br /> Swanson věřil, že odkrývání neviditelných souvislostí mezi dvěma odlišnými oblastmi studia může vést k novým objevům – jak je sám nazýval „neobjevené veřejné znalosti“.<br /> Swanson otestoval svou teorii prací z roku 1986. Z průzkumů databáze Medline, kde se nachází miliony abstraktů vědeckých časopisů, našel souvislost ve výzkumech Raynaudova syndromu a rybím tukem. K tomuto objevu došel, když nalezl několik článků popisujících výskyt vyšší srážlivosti krve u pacientů s Raynaudovým syndromem. Dále nalezl soubor výzkumů, které ukázaly, že rybí tuk může snížit srážlivost krve. Swanson tedy na základě těchto nálezů došel k závěru, že Raynaudův syndrom může být tlumen díky působení rybího tuku. Klinická studie probíhající o tři roky později tuto souvislost potvrdila. Swanson poté vytvořil hypotézu o vazbě mezi migrénami a nedostatkem magnézia, která byla taktéž následně ověřena a potvrzena klinickou studií.<br /> Na základě úspěšných výsledků, Swanson a Neil Smalheiser z Univerzity Illinois v Chicagu vyvinuli Arrowsmith, software, který pomáhá v nalézání spojitostí mezi dvěma sadami článků z databáze Medline.<br /> Arrowsmith (pojmenovaný podle novely Sincalaira Lewise z roku 1925) byl zaměřen na sestavování „systematické, výpočetní“ metodě k hledání možných souvislostí mezi články. Smalheiser řekl, že: „Tento počítač nemá vytvářet objevy, ale má identifikovat a spojit dohromady potencionální tvrzení.“<br /> Model Arrowsmith byl později upraven tak, aby mohl studovat korelace mezi geny s nemocí a najít tak možné nové využití pro léčiva&lt;ref UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012&gt;&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> <br /> =Publikace=<br /> *1962 - &quot;Interrogating a Computer in Natural Language&quot;. IFIP Congress 1962: 288-293<br /> *1989 - &quot;Verification of results that logically related noninteractive literatures are potential sources of new knowledge&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Response: Absence of citations can be valuable clue&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Online search for logically-related noninteractive medical literatures: A systematic trial-and-error strategy&quot;. JASIS 40(5): 356-358<br /> *1990 – &quot;Integrative mechanisms in the growth of knowledge: A legacy of Manfred Kochen&quot;. Inf. Process. Manage. 26(1): 9-16<br /> *1991 – &quot;Analysis of Unintended Connections Between Disjoint Science Literatures&quot;. SIGIR: 280-289<br /> *1993 - &quot;Intervening in the Life Cycles of Scientific Knowledge&quot;, Patrick Wilson – &quot;The Value of Currency&quot;. Library Trends 41(4)<br /> *1996 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Undiscovered Public Knowledge: A Ten-Year Update&quot;. KDD: 295-298<br /> *1997 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;An Interactive System for Finding Complementary Literatures: A Stimulus to Scientific Discovery&quot;. Artif. Intell. 91(2): 183-203<br /> *1999 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Implicit Text Linkages between Medline Records: Using Arrowsmith as an Aid to Scientific Discovery&quot;. Library Trends 48(1)<br /> *2001 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Abraham Bookstein – &quot;Information discovery from complementary literatures: Categorizing viruses as potential weapons&quot;. JASIST 52(10): 797-812<br /> *2005 - Vetle I. Torvik, Marc Weeber, Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;A probabilistic similarity metric for Medline records: A model for author name disambiguation&quot;. JASIST 56(2): 140-158 <br /> *2006 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Vetle I. Torvik – &quot;Ranking indirect connections in literature-based discovery: The role of medical subject headings&quot;. JASIST 57(11): 1427-1439 &lt;ref The DBLP Computer Science Bibliography: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.informatik.uni-trier.de/~ley/pers/hd/s/Swanson:Don_R=.html&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Ocenění a úspěchy=<br /> <br /> =Citace=</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Don_R._Swanson&diff=31029 2013-05-04T13:52:09Z

<p>KristynaKl: /* Život */</p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT:Příjmení, Jméno}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br /> <br /> Don R. Swanson (10. října 1924 – 18.listopadu 2012) byl americký informační vědec známý pro objevy v biomedicínské oblasti.<br /> <br /> =Život=<br /> Don R. Swanson se narodil 10.října 1924 ve Spojených státech amerických. &lt;ref&gt; Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts.&lt;/ref&gt; Bakalářský titul obdržel v roce 1945 za vystudování fyziky na Kalifornském technologickém institutu, o dva roky později obdržel magisterský titul na univerzitě Rice. V roce 1952 získal titul Ph.D. rovněž za fyziku na univerzitě v Berkeley. Po studiích začal pracovat jako počítačový analytik ve společnosti Hughes Research &amp; Development. Ve společnosti Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc.se zabýval výzkumem. V roce 1963 začal pracoval na University of Chicago &lt;ref UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012&gt; &lt;/ref&gt;. V letech 1963-1972, 1977-1979, 1987-1989 byl děkanem University of Chicago Graduate Library. Ve svých výzkumných počátcích pracoval na katalozích pro knihovny &lt;ref A Project of SIG/HFIS (History and Foundations of Information Science) American Society of Information Scientists (ASIS): &quot;PIONEERS OF INFORMATION SCIENCE IN NORTH AMERICA&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/swanson.htm&gt; &lt;/ref&gt;. Mezi jeho významná díla patří projekt Arrowsmith a tzv. Swanson linking. Jeho práce byla pro něj vším. Dosvědčila to i jeho druhá žena Patricia Swanson, která řekla , že se „vždy snažil udělat něco lepšího“. V roce 2000 mu byla udělena cena ASIST Award of Merit za jeho celoživotní úspěchy &lt;ref Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts&gt; &lt;/ref&gt;. Swanson byl také otcem 3 dětí – Judith A. Swanson, Richarda B. Swansona a Douglase A. Swansona, jenž se stal obětí vraždy v roce 2004. &lt;ref Swanson, Thomas, Coon &amp; Newton: &quot;Douglas Alan Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.stc-law.com/dougswanson.html&gt; &lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Objevy a vynález Arrowsmith=<br /> Don R. Swanson tvrdil, že laboratoře nejsou jediným zdrojem nových vědeckých objevů. Byl to specialista na vztahy mezi přirozeným a počítačovým jazykem a přišel s myšlenkou, že také elektronické databáze mají klíč k novému vědění.<br /> V obavách, že nadměrné zaměření může inhibovat vědeckou tvořivost, Swanson propagoval oblast objevů na písemném základě, tedy používání již existujících výzkumů k vytvoření nových znalostí. Tento způsob získávání znalostí označujeme jako tzv. Swanson linking.<br /> Swanson věřil, že odkrývání neviditelných souvislostí mezi dvěma odlišnými oblastmi studia může vést k novým objevům – jak je sám nazýval „neobjevené veřejné znalosti“.<br /> Swanson otestoval svou teorii prací z roku 1986. Z průzkumů databáze Medline, kde se nachází miliony abstraktů vědeckých časopisů, našel souvislost ve výzkumech Raynaudova syndromu a rybím tukem. K tomuto objevu došel, když nalezl několik článků popisujících výskyt vyšší srážlivosti krve u pacientů s Raynaudovým syndromem. Dále nalezl soubor výzkumů, které ukázaly, že rybí tuk může snížit srážlivost krve. Swanson tedy na základě těchto nálezů došel k závěru, že Raynaudův syndrom může být tlumen díky působení rybího tuku. Klinická studie probíhající o tři roky později tuto souvislost potvrdila. Swanson poté vytvořil hypotézu o vazbě mezi migrénami a nedostatkem magnézia, která byla taktéž následně ověřena a potvrzena klinickou studií.<br /> Na základě úspěšných výsledků, Swanson a Neil Smalheiser z Univerzity Illinois v Chicagu vyvinuli Arrowsmith, software, který pomáhá v nalézání spojitostí mezi dvěma sadami článků z databáze Medline.<br /> Arrowsmith (pojmenovaný podle novely Sincalaira Lewise z roku 1925) byl zaměřen na sestavování „systematické, výpočetní“ metodě k hledání možných souvislostí mezi články. Smalheiser řekl, že: „Tento počítač nemá vytvářet objevy, ale má identifikovat a spojit dohromady potencionální tvrzení.“<br /> Model Arrowsmith byl později upraven tak, aby mohl studovat korelace mezi geny s nemocí a najít tak možné nové využití pro léčiva&lt;ref UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012&gt;&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> <br /> =Publikace=<br /> *1962 - &quot;Interrogating a Computer in Natural Language&quot;. IFIP Congress 1962: 288-293<br /> *1989 - &quot;Verification of results that logically related noninteractive literatures are potential sources of new knowledge&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Response: Absence of citations can be valuable clue&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Online search for logically-related noninteractive medical literatures: A systematic trial-and-error strategy&quot;. JASIS 40(5): 356-358<br /> *1990 – &quot;Integrative mechanisms in the growth of knowledge: A legacy of Manfred Kochen&quot;. Inf. Process. Manage. 26(1): 9-16<br /> *1991 – &quot;Analysis of Unintended Connections Between Disjoint Science Literatures&quot;. SIGIR: 280-289<br /> *1993 - &quot;Intervening in the Life Cycles of Scientific Knowledge&quot;, Patrick Wilson – &quot;The Value of Currency&quot;. Library Trends 41(4)<br /> *1996 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Undiscovered Public Knowledge: A Ten-Year Update&quot;. KDD: 295-298<br /> *1997 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;An Interactive System for Finding Complementary Literatures: A Stimulus to Scientific Discovery&quot;. Artif. Intell. 91(2): 183-203<br /> *1999 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Implicit Text Linkages between Medline Records: Using Arrowsmith as an Aid to Scientific Discovery&quot;. Library Trends 48(1)<br /> *2001 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Abraham Bookstein – &quot;Information discovery from complementary literatures: Categorizing viruses as potential weapons&quot;. JASIST 52(10): 797-812<br /> *2005 - Vetle I. Torvik, Marc Weeber, Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;A probabilistic similarity metric for Medline records: A model for author name disambiguation&quot;. JASIST 56(2): 140-158 <br /> *2006 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Vetle I. Torvik – &quot;Ranking indirect connections in literature-based discovery: The role of medical subject headings&quot;. JASIST 57(11): 1427-1439 &lt;ref The DBLP Computer Science Bibliography: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.informatik.uni-trier.de/~ley/pers/hd/s/Swanson:Don_R=.html&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Ocenění a úspěchy=<br /> <br /> =Citace=</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Don_R._Swanson&diff=31025 2013-05-04T13:50:54Z

<p>KristynaKl: /* Život */</p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT:Příjmení, Jméno}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br /> <br /> Don R. Swanson (10. října 1924 – 18.listopadu 2012) byl americký informační vědec známý pro objevy v biomedicínské oblasti.<br /> <br /> =Život=<br /> Don R. Swanson se narodil 10.října 1924 ve Spojených státech amerických. &lt;ref Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts&gt;.&lt;/ref&gt; Bakalářský titul obdržel v roce 1945 za vystudování fyziky na Kalifornském technologickém institutu, o dva roky později obdržel magisterský titul na univerzitě Rice. V roce 1952 získal titul Ph.D. rovněž za fyziku na univerzitě v Berkeley. Po studiích začal pracovat jako počítačový analytik ve společnosti Hughes Research &amp; Development. Ve společnosti Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc.se zabýval výzkumem. V roce 1963 začal pracoval na University of Chicago &lt;ref UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012&gt; &lt;/ref&gt;. V letech 1963-1972, 1977-1979, 1987-1989 byl děkanem University of Chicago Graduate Library. Ve svých výzkumných počátcích pracoval na katalozích pro knihovny &lt;ref A Project of SIG/HFIS (History and Foundations of Information Science) American Society of Information Scientists (ASIS): &quot;PIONEERS OF INFORMATION SCIENCE IN NORTH AMERICA&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/swanson.htm&gt; &lt;/ref&gt;. Mezi jeho významná díla patří projekt Arrowsmith a tzv. Swanson linking. Jeho práce byla pro něj vším. Dosvědčila to i jeho druhá žena Patricia Swanson, která řekla , že se „vždy snažil udělat něco lepšího“. V roce 2000 mu byla udělena cena ASIST Award of Merit za jeho celoživotní úspěchy &lt;ref Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts&gt; &lt;/ref&gt;. Swanson byl také otcem 3 dětí – Judith A. Swanson, Richarda B. Swansona a Douglase A. Swansona, jenž se stal obětí vraždy v roce 2004. &lt;ref Swanson, Thomas, Coon &amp; Newton: &quot;Douglas Alan Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.stc-law.com/dougswanson.html&gt; &lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Objevy a vynález Arrowsmith=<br /> Don R. Swanson tvrdil, že laboratoře nejsou jediným zdrojem nových vědeckých objevů. Byl to specialista na vztahy mezi přirozeným a počítačovým jazykem a přišel s myšlenkou, že také elektronické databáze mají klíč k novému vědění.<br /> V obavách, že nadměrné zaměření může inhibovat vědeckou tvořivost, Swanson propagoval oblast objevů na písemném základě, tedy používání již existujících výzkumů k vytvoření nových znalostí. Tento způsob získávání znalostí označujeme jako tzv. Swanson linking.<br /> Swanson věřil, že odkrývání neviditelných souvislostí mezi dvěma odlišnými oblastmi studia může vést k novým objevům – jak je sám nazýval „neobjevené veřejné znalosti“.<br /> Swanson otestoval svou teorii prací z roku 1986. Z průzkumů databáze Medline, kde se nachází miliony abstraktů vědeckých časopisů, našel souvislost ve výzkumech Raynaudova syndromu a rybím tukem. K tomuto objevu došel, když nalezl několik článků popisujících výskyt vyšší srážlivosti krve u pacientů s Raynaudovým syndromem. Dále nalezl soubor výzkumů, které ukázaly, že rybí tuk může snížit srážlivost krve. Swanson tedy na základě těchto nálezů došel k závěru, že Raynaudův syndrom může být tlumen díky působení rybího tuku. Klinická studie probíhající o tři roky později tuto souvislost potvrdila. Swanson poté vytvořil hypotézu o vazbě mezi migrénami a nedostatkem magnézia, která byla taktéž následně ověřena a potvrzena klinickou studií.<br /> Na základě úspěšných výsledků, Swanson a Neil Smalheiser z Univerzity Illinois v Chicagu vyvinuli Arrowsmith, software, který pomáhá v nalézání spojitostí mezi dvěma sadami článků z databáze Medline.<br /> Arrowsmith (pojmenovaný podle novely Sincalaira Lewise z roku 1925) byl zaměřen na sestavování „systematické, výpočetní“ metodě k hledání možných souvislostí mezi články. Smalheiser řekl, že: „Tento počítač nemá vytvářet objevy, ale má identifikovat a spojit dohromady potencionální tvrzení.“<br /> Model Arrowsmith byl později upraven tak, aby mohl studovat korelace mezi geny s nemocí a najít tak možné nové využití pro léčiva&lt;ref UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012&gt;&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> <br /> =Publikace=<br /> *1962 - &quot;Interrogating a Computer in Natural Language&quot;. IFIP Congress 1962: 288-293<br /> *1989 - &quot;Verification of results that logically related noninteractive literatures are potential sources of new knowledge&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Response: Absence of citations can be valuable clue&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Online search for logically-related noninteractive medical literatures: A systematic trial-and-error strategy&quot;. JASIS 40(5): 356-358<br /> *1990 – &quot;Integrative mechanisms in the growth of knowledge: A legacy of Manfred Kochen&quot;. Inf. Process. Manage. 26(1): 9-16<br /> *1991 – &quot;Analysis of Unintended Connections Between Disjoint Science Literatures&quot;. SIGIR: 280-289<br /> *1993 - &quot;Intervening in the Life Cycles of Scientific Knowledge&quot;, Patrick Wilson – &quot;The Value of Currency&quot;. Library Trends 41(4)<br /> *1996 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Undiscovered Public Knowledge: A Ten-Year Update&quot;. KDD: 295-298<br /> *1997 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;An Interactive System for Finding Complementary Literatures: A Stimulus to Scientific Discovery&quot;. Artif. Intell. 91(2): 183-203<br /> *1999 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Implicit Text Linkages between Medline Records: Using Arrowsmith as an Aid to Scientific Discovery&quot;. Library Trends 48(1)<br /> *2001 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Abraham Bookstein – &quot;Information discovery from complementary literatures: Categorizing viruses as potential weapons&quot;. JASIST 52(10): 797-812<br /> *2005 - Vetle I. Torvik, Marc Weeber, Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;A probabilistic similarity metric for Medline records: A model for author name disambiguation&quot;. JASIST 56(2): 140-158 <br /> *2006 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Vetle I. Torvik – &quot;Ranking indirect connections in literature-based discovery: The role of medical subject headings&quot;. JASIST 57(11): 1427-1439 &lt;ref The DBLP Computer Science Bibliography: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.informatik.uni-trier.de/~ley/pers/hd/s/Swanson:Don_R=.html&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Ocenění a úspěchy=<br /> <br /> =Citace=</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Don_R._Swanson&diff=31024 2013-05-04T13:48:18Z

<p>KristynaKl: /* Život */</p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT:Příjmení, Jméno}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br /> <br /> Don R. Swanson (10. října 1924 – 18.listopadu 2012) byl americký informační vědec známý pro objevy v biomedicínské oblasti.<br /> <br /> =Život=<br /> Don R. Swanson se narodil 10.října 1924 ve Spojených státech amerických. &lt;ref Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts&gt; &lt;/ref&gt; Bakalářský titul obdržel v roce 1945 za vystudování fyziky na Kalifornském technologickém institutu, o dva roky později obdržel magisterský titul na univerzitě Rice. V roce 1952 získal titul Ph.D. rovněž za fyziku na univerzitě v Berkeley. Po studiích začal pracovat jako počítačový analytik ve společnosti Hughes Research &amp; Development. Ve společnosti Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc.se zabýval výzkumem. V roce 1963 začal pracoval na University of Chicago &lt;ref UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012&gt; &lt;/ref&gt;. V letech 1963-1972, 1977-1979, 1987-1989 byl děkanem University of Chicago Graduate Library. Ve svých výzkumných počátcích pracoval na katalozích pro knihovny &lt;ref A Project of SIG/HFIS (History and Foundations of Information Science) American Society of Information Scientists (ASIS): &quot;PIONEERS OF INFORMATION SCIENCE IN NORTH AMERICA&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/swanson.htm&gt; &lt;/ref&gt;. Mezi jeho významná díla patří projekt Arrowsmith a tzv. Swanson linking. Jeho práce byla pro něj vším. Dosvědčila to i jeho druhá žena Patricia Swanson, která řekla , že se „vždy snažil udělat něco lepšího“. V roce 2000 mu byla udělena cena ASIST Award of Merit za jeho celoživotní úspěchy &lt;ref Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts&gt; &lt;/ref&gt;. Swanson byl také otcem 3 dětí – Judith A. Swanson, Richarda B. Swansona a Douglase A. Swansona, jenž se stal obětí vraždy v roce 2004. &lt;ref Swanson, Thomas, Coon &amp; Newton: &quot;Douglas Alan Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.stc-law.com/dougswanson.html&gt; &lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Objevy a vynález Arrowsmith=<br /> Don R. Swanson tvrdil, že laboratoře nejsou jediným zdrojem nových vědeckých objevů. Byl to specialista na vztahy mezi přirozeným a počítačovým jazykem a přišel s myšlenkou, že také elektronické databáze mají klíč k novému vědění.<br /> V obavách, že nadměrné zaměření může inhibovat vědeckou tvořivost, Swanson propagoval oblast objevů na písemném základě, tedy používání již existujících výzkumů k vytvoření nových znalostí. Tento způsob získávání znalostí označujeme jako tzv. Swanson linking.<br /> Swanson věřil, že odkrývání neviditelných souvislostí mezi dvěma odlišnými oblastmi studia může vést k novým objevům – jak je sám nazýval „neobjevené veřejné znalosti“.<br /> Swanson otestoval svou teorii prací z roku 1986. Z průzkumů databáze Medline, kde se nachází miliony abstraktů vědeckých časopisů, našel souvislost ve výzkumech Raynaudova syndromu a rybím tukem. K tomuto objevu došel, když nalezl několik článků popisujících výskyt vyšší srážlivosti krve u pacientů s Raynaudovým syndromem. Dále nalezl soubor výzkumů, které ukázaly, že rybí tuk může snížit srážlivost krve. Swanson tedy na základě těchto nálezů došel k závěru, že Raynaudův syndrom může být tlumen díky působení rybího tuku. Klinická studie probíhající o tři roky později tuto souvislost potvrdila. Swanson poté vytvořil hypotézu o vazbě mezi migrénami a nedostatkem magnézia, která byla taktéž následně ověřena a potvrzena klinickou studií.<br /> Na základě úspěšných výsledků, Swanson a Neil Smalheiser z Univerzity Illinois v Chicagu vyvinuli Arrowsmith, software, který pomáhá v nalézání spojitostí mezi dvěma sadami článků z databáze Medline.<br /> Arrowsmith (pojmenovaný podle novely Sincalaira Lewise z roku 1925) byl zaměřen na sestavování „systematické, výpočetní“ metodě k hledání možných souvislostí mezi články. Smalheiser řekl, že: „Tento počítač nemá vytvářet objevy, ale má identifikovat a spojit dohromady potencionální tvrzení.“<br /> Model Arrowsmith byl později upraven tak, aby mohl studovat korelace mezi geny s nemocí a najít tak možné nové využití pro léčiva&lt;ref UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012&gt;&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> <br /> =Publikace=<br /> *1962 - &quot;Interrogating a Computer in Natural Language&quot;. IFIP Congress 1962: 288-293<br /> *1989 - &quot;Verification of results that logically related noninteractive literatures are potential sources of new knowledge&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Response: Absence of citations can be valuable clue&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Online search for logically-related noninteractive medical literatures: A systematic trial-and-error strategy&quot;. JASIS 40(5): 356-358<br /> *1990 – &quot;Integrative mechanisms in the growth of knowledge: A legacy of Manfred Kochen&quot;. Inf. Process. Manage. 26(1): 9-16<br /> *1991 – &quot;Analysis of Unintended Connections Between Disjoint Science Literatures&quot;. SIGIR: 280-289<br /> *1993 - &quot;Intervening in the Life Cycles of Scientific Knowledge&quot;, Patrick Wilson – &quot;The Value of Currency&quot;. Library Trends 41(4)<br /> *1996 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Undiscovered Public Knowledge: A Ten-Year Update&quot;. KDD: 295-298<br /> *1997 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;An Interactive System for Finding Complementary Literatures: A Stimulus to Scientific Discovery&quot;. Artif. Intell. 91(2): 183-203<br /> *1999 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Implicit Text Linkages between Medline Records: Using Arrowsmith as an Aid to Scientific Discovery&quot;. Library Trends 48(1)<br /> *2001 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Abraham Bookstein – &quot;Information discovery from complementary literatures: Categorizing viruses as potential weapons&quot;. JASIST 52(10): 797-812<br /> *2005 - Vetle I. Torvik, Marc Weeber, Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;A probabilistic similarity metric for Medline records: A model for author name disambiguation&quot;. JASIST 56(2): 140-158 <br /> *2006 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Vetle I. Torvik – &quot;Ranking indirect connections in literature-based discovery: The role of medical subject headings&quot;. JASIST 57(11): 1427-1439 &lt;ref The DBLP Computer Science Bibliography: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.informatik.uni-trier.de/~ley/pers/hd/s/Swanson:Don_R=.html&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Ocenění a úspěchy=<br /> <br /> =Citace=</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Don_R._Swanson&diff=31022 2013-05-04T13:47:50Z

<p>KristynaKl: </p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT:Příjmení, Jméno}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br /> <br /> Don R. Swanson (10. října 1924 – 18.listopadu 2012) byl americký informační vědec známý pro objevy v biomedicínské oblasti.<br /> <br /> =Život=<br /> Don R. Swanson se narodil 10.října 1924 ve Spojených státech amerických. &lt;ref Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts&gt; &lt;/ref&gt; Bakalářský titul obdržel v roce 1945 za vystudování fyziky na Kalifornském technologickém institutu, o dva roky později obdržel magisterský titul na univerzitě Rice. V roce 1952 získal titul Ph.D. rovněž za fyziku na univerzitě v Berkeley. Po studiích začal pracovat jako počítačový analytik ve společnosti Hughes Research &amp; Development. Ve společnosti Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc.se zabýval výzkumem. V roce 1963 začal pracoval na University of Chicago &lt;ref UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012&gt; &lt;/ref&gt;. V letech 1963-1972, 1977-1979, 1987-1989 byl děkanem University of Chicago Graduate Library. Ve svých výzkumných počátcích pracoval na katalozích pro knihovny &lt;ref A Project of SIG/HFIS (History and Foundations of Information Science) American Society of Information Scientists (ASIS): &quot;PIONEERS OF INFORMATION SCIENCE IN NORTH AMERICA&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/swanson.htm&gt; &lt;/ref&gt;. Mezi jeho významná díla patří projekt Arrowsmith a tzv. Swanson linking. Jeho práce byla pro něj vším. Dosvědčila to i jeho druhá žena Patricia Swanson, která řekla , že se „vždy snažil udělat něco lepšího“. V roce 2000 mu byla udělena cena ASIST Award of Merit za jeho celoživotní úspěchy&lt;ref Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts&gt; &lt;/ref&gt;. Swanson byl také otcem 3 dětí – Judith A. Swanson, Richarda B. Swansona a Douglase A. Swansona, jenž se stal obětí vraždy v roce 2004. &lt;ref Swanson, Thomas, Coon &amp; Newton: &quot;Douglas Alan Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.stc-law.com/dougswanson.html&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Objevy a vynález Arrowsmith=<br /> Don R. Swanson tvrdil, že laboratoře nejsou jediným zdrojem nových vědeckých objevů. Byl to specialista na vztahy mezi přirozeným a počítačovým jazykem a přišel s myšlenkou, že také elektronické databáze mají klíč k novému vědění.<br /> V obavách, že nadměrné zaměření může inhibovat vědeckou tvořivost, Swanson propagoval oblast objevů na písemném základě, tedy používání již existujících výzkumů k vytvoření nových znalostí. Tento způsob získávání znalostí označujeme jako tzv. Swanson linking.<br /> Swanson věřil, že odkrývání neviditelných souvislostí mezi dvěma odlišnými oblastmi studia může vést k novým objevům – jak je sám nazýval „neobjevené veřejné znalosti“.<br /> Swanson otestoval svou teorii prací z roku 1986. Z průzkumů databáze Medline, kde se nachází miliony abstraktů vědeckých časopisů, našel souvislost ve výzkumech Raynaudova syndromu a rybím tukem. K tomuto objevu došel, když nalezl několik článků popisujících výskyt vyšší srážlivosti krve u pacientů s Raynaudovým syndromem. Dále nalezl soubor výzkumů, které ukázaly, že rybí tuk může snížit srážlivost krve. Swanson tedy na základě těchto nálezů došel k závěru, že Raynaudův syndrom může být tlumen díky působení rybího tuku. Klinická studie probíhající o tři roky později tuto souvislost potvrdila. Swanson poté vytvořil hypotézu o vazbě mezi migrénami a nedostatkem magnézia, která byla taktéž následně ověřena a potvrzena klinickou studií.<br /> Na základě úspěšných výsledků, Swanson a Neil Smalheiser z Univerzity Illinois v Chicagu vyvinuli Arrowsmith, software, který pomáhá v nalézání spojitostí mezi dvěma sadami článků z databáze Medline.<br /> Arrowsmith (pojmenovaný podle novely Sincalaira Lewise z roku 1925) byl zaměřen na sestavování „systematické, výpočetní“ metodě k hledání možných souvislostí mezi články. Smalheiser řekl, že: „Tento počítač nemá vytvářet objevy, ale má identifikovat a spojit dohromady potencionální tvrzení.“<br /> Model Arrowsmith byl později upraven tak, aby mohl studovat korelace mezi geny s nemocí a najít tak možné nové využití pro léčiva&lt;ref UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012&gt;&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> <br /> =Publikace=<br /> *1962 - &quot;Interrogating a Computer in Natural Language&quot;. IFIP Congress 1962: 288-293<br /> *1989 - &quot;Verification of results that logically related noninteractive literatures are potential sources of new knowledge&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Response: Absence of citations can be valuable clue&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Online search for logically-related noninteractive medical literatures: A systematic trial-and-error strategy&quot;. JASIS 40(5): 356-358<br /> *1990 – &quot;Integrative mechanisms in the growth of knowledge: A legacy of Manfred Kochen&quot;. Inf. Process. Manage. 26(1): 9-16<br /> *1991 – &quot;Analysis of Unintended Connections Between Disjoint Science Literatures&quot;. SIGIR: 280-289<br /> *1993 - &quot;Intervening in the Life Cycles of Scientific Knowledge&quot;, Patrick Wilson – &quot;The Value of Currency&quot;. Library Trends 41(4)<br /> *1996 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Undiscovered Public Knowledge: A Ten-Year Update&quot;. KDD: 295-298<br /> *1997 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;An Interactive System for Finding Complementary Literatures: A Stimulus to Scientific Discovery&quot;. Artif. Intell. 91(2): 183-203<br /> *1999 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Implicit Text Linkages between Medline Records: Using Arrowsmith as an Aid to Scientific Discovery&quot;. Library Trends 48(1)<br /> *2001 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Abraham Bookstein – &quot;Information discovery from complementary literatures: Categorizing viruses as potential weapons&quot;. JASIST 52(10): 797-812<br /> *2005 - Vetle I. Torvik, Marc Weeber, Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;A probabilistic similarity metric for Medline records: A model for author name disambiguation&quot;. JASIST 56(2): 140-158 <br /> *2006 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Vetle I. Torvik – &quot;Ranking indirect connections in literature-based discovery: The role of medical subject headings&quot;. JASIST 57(11): 1427-1439 &lt;ref The DBLP Computer Science Bibliography: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.informatik.uni-trier.de/~ley/pers/hd/s/Swanson:Don_R=.html&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Ocenění a úspěchy=<br /> <br /> =Citace=</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Don_R._Swanson&diff=31020 2013-05-04T13:46:51Z

<p>KristynaKl: Založena nová stránka: {{DEFAULTSORT:Příjmení, Jméno}} Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví Don R. Swanson (10. října 1924 – 18.listopadu 2012) byl a...</p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT:Příjmení, Jméno}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br /> <br /> Don R. Swanson (10. října 1924 – 18.listopadu 2012) byl americký informační vědec známý pro objevy v biomedicínské oblasti.<br /> <br /> =Život=<br /> Don R. Swanson se narodil 10.října 1924 ve Spojených státech amerických. &lt;ref Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts&gt; &lt;/ref&gt; Bakalářský titul obdržel v roce 1945 za vystudování fyziky na Kalifornském technologickém institutu, o dva roky později obdržel magisterský titul na univerzitě Rice. V roce 1952 získal titul Ph.D. rovněž za fyziku na univerzitě v Berkeley. Po studiích začal pracovat jako počítačový analytik ve společnosti Hughes Research &amp; Development. Ve společnosti Ramo-Wooldridge Corp. &amp; TRW, Inc.se zabýval výzkumem. V roce 1963 začal pracoval na University of Chicago &lt;ref UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012&gt;&lt;/ref&gt;. V letech 1963-1972, 1977-1979, 1987-1989 byl děkanem University of Chicago Graduate Library. Ve svých výzkumných počátcích pracoval na katalozích pro knihovny&lt;ref A Project of SIG/HFIS (History and Foundations of Information Science) American Society of Information Scientists (ASIS): &quot;PIONEERS OF INFORMATION SCIENCE IN NORTH AMERICA&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/swanson.htm&gt; &lt;/ref&gt;. Mezi jeho významná díla patří projekt Arrowsmith a tzv. Swanson linking. Jeho práce byla pro něj vším. Dosvědčila to i jeho druhá žena Patricia Swanson, která řekla , že se „vždy snažil udělat něco lepšího“. V roce 2000 mu byla udělena cena ASIST Award of Merit za jeho celoživotní úspěchy&lt;ref Whoislog – Biography and personal facts database: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.whoislog.info/profile/donald-r-swanson.html#personal_facts&gt; &lt;/ref&gt;. Swanson byl také otcem 3 dětí – Judith A. Swanson, Richarda B. Swansona a Douglase A. Swansona, jenž se stal obětí vraždy v roce 2004. &lt;ref Swanson, Thomas, Coon &amp; Newton: &quot;Douglas Alan Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.stc-law.com/dougswanson.html&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Objevy a vynález Arrowsmith=<br /> Don R. Swanson tvrdil, že laboratoře nejsou jediným zdrojem nových vědeckých objevů. Byl to specialista na vztahy mezi přirozeným a počítačovým jazykem a přišel s myšlenkou, že také elektronické databáze mají klíč k novému vědění.<br /> V obavách, že nadměrné zaměření může inhibovat vědeckou tvořivost, Swanson propagoval oblast objevů na písemném základě, tedy používání již existujících výzkumů k vytvoření nových znalostí. Tento způsob získávání znalostí označujeme jako tzv. Swanson linking.<br /> Swanson věřil, že odkrývání neviditelných souvislostí mezi dvěma odlišnými oblastmi studia může vést k novým objevům – jak je sám nazýval „neobjevené veřejné znalosti“.<br /> Swanson otestoval svou teorii prací z roku 1986. Z průzkumů databáze Medline, kde se nachází miliony abstraktů vědeckých časopisů, našel souvislost ve výzkumech Raynaudova syndromu a rybím tukem. K tomuto objevu došel, když nalezl několik článků popisujících výskyt vyšší srážlivosti krve u pacientů s Raynaudovým syndromem. Dále nalezl soubor výzkumů, které ukázaly, že rybí tuk může snížit srážlivost krve. Swanson tedy na základě těchto nálezů došel k závěru, že Raynaudův syndrom může být tlumen díky působení rybího tuku. Klinická studie probíhající o tři roky později tuto souvislost potvrdila. Swanson poté vytvořil hypotézu o vazbě mezi migrénami a nedostatkem magnézia, která byla taktéž následně ověřena a potvrzena klinickou studií.<br /> Na základě úspěšných výsledků, Swanson a Neil Smalheiser z Univerzity Illinois v Chicagu vyvinuli Arrowsmith, software, který pomáhá v nalézání spojitostí mezi dvěma sadami článků z databáze Medline.<br /> Arrowsmith (pojmenovaný podle novely Sincalaira Lewise z roku 1925) byl zaměřen na sestavování „systematické, výpočetní“ metodě k hledání možných souvislostí mezi články. Smalheiser řekl, že: „Tento počítač nemá vytvářet objevy, ale má identifikovat a spojit dohromady potencionální tvrzení.“<br /> Model Arrowsmith byl později upraven tak, aby mohl studovat korelace mezi geny s nemocí a najít tak možné nové využití pro léčiva&lt;ref UChicago News: &quot;Don R. Swanson, information science pioneer, 1924–2012&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012&gt;&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> <br /> =Publikace=<br /> *1962 - &quot;Interrogating a Computer in Natural Language&quot;. IFIP Congress 1962: 288-293<br /> *1989 - &quot;Verification of results that logically related noninteractive literatures are potential sources of new knowledge&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Response: Absence of citations can be valuable clue&quot;. JASIS 40(3): 152<br /> :&quot;Online search for logically-related noninteractive medical literatures: A systematic trial-and-error strategy&quot;. JASIS 40(5): 356-358<br /> *1990 – &quot;Integrative mechanisms in the growth of knowledge: A legacy of Manfred Kochen&quot;. Inf. Process. Manage. 26(1): 9-16<br /> *1991 – &quot;Analysis of Unintended Connections Between Disjoint Science Literatures&quot;. SIGIR: 280-289<br /> *1993 - &quot;Intervening in the Life Cycles of Scientific Knowledge&quot;, Patrick Wilson – &quot;The Value of Currency&quot;. Library Trends 41(4)<br /> *1996 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Undiscovered Public Knowledge: A Ten-Year Update&quot;. KDD: 295-298<br /> *1997 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;An Interactive System for Finding Complementary Literatures: A Stimulus to Scientific Discovery&quot;. Artif. Intell. 91(2): 183-203<br /> *1999 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;Implicit Text Linkages between Medline Records: Using Arrowsmith as an Aid to Scientific Discovery&quot;. Library Trends 48(1)<br /> *2001 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Abraham Bookstein – &quot;Information discovery from complementary literatures: Categorizing viruses as potential weapons&quot;. JASIST 52(10): 797-812<br /> *2005 - Vetle I. Torvik, Marc Weeber, Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser – &quot;A probabilistic similarity metric for Medline records: A model for author name disambiguation&quot;. JASIST 56(2): 140-158 <br /> *2006 - Don R. Swanson, Neil R. Smalheiser, Vetle I. Torvik – &quot;Ranking indirect connections in literature-based discovery: The role of medical subject headings&quot;. JASIST 57(11): 1427-1439 &lt;ref The DBLP Computer Science Bibliography: &quot;Don R. Swanson&quot;. In: [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.informatik.uni-trier.de/~ley/pers/hd/s/Swanson:Don_R=.html&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =Ocenění a úspěchy=<br /> <br /> =Citace=</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Eugene_Garfield&diff=30957 2013-05-04T12:19:38Z

<p>KristynaKl: Zrušena verze 30956 od uživatele KristynaKl (diskuse)</p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Eugene Gaefield<br /> |datum_narozeni = 1925<br /> |misto_narozeni = New York,USA<br /> |datum_umrti =<br /> |misto_umrti =<br /> |duvod_umrti =<br /> |pobyt = USA<br /> |rodina = <br /> |obcanstvi = <br /> |skola = University of Colorado, Columbia University, Univesity of Pennsylvania<br /> |pracoviste =<br /> |znamy_diky = ISI Web of Knowledge, Citation indexes for science<br /> |oceneni = Award of Merit, Herman Skolnick Award, Hall of Fame Award, Patterson-Crane Award,<br /> John Scott Award,<br /> Winifred Sewell Prize for Innovation in Information Technologies in Biomedical &amp; Life Sciences Librarianship<br /> }}<br /> Eugene Garfield (*1925, New York) je významný informační vědec, citační analytik, scientometrik a bibliometrik. V současné době je vysloužilým předsedou Ústavu vědeckých informací (Institute for Scientific information) se sídlem ve Filadelfii a prezidentem a zakládajícím editorem časopisu The Scientist.<br /> <br /> <br /> == Život a kariéra ==<br /> Narodil se v New Yorku v roce 1925. Nejdříve studoval na University of Colorado a v Berkeley, poté na Columbia University, kde získal v roce 1949 titul B.S. v oboru chemie, a v roce 1954 titul M.S. v oboru knihovnictví. Doktorské studium absolvoval na popud svého nejlepšího přítele Casimira Borkowského&lt;ref name=&quot;dopis&quot;&gt;RUMPSEY, Eric. Seeing Pictures : Thoughts on digitization &amp; libraries while working on HardinMD [online]. 2010-07-12 [cit. 2011-05-09]. Eugene Garfield:Librarian*&amp; Grandfather of Google. Dostupné z WWW: &lt;http://blog.lib.uiowa.edu/hardinmd/2010/07/12/eugene-garfield-librarian-grandfather-of-google/&gt;.&lt;/ref&gt; na Univesity of Pennsylvania v roce 1961 v oboru chemická lingvistika.<br /> <br /> V letech 1949-1950 pracoval jako laboratorní chemik ve firmě Evans Research &amp; Development Corp. 1950-1951 byl výzkumným chemikem na Columbia University. Po absolvování bakalářského studia, na počátku padesátých let, se angažoval v projektu Vojenské lékařské knihovny na Universitě Johnsona Hopkinse, kde se věnoval třídění a indexování dokumentů z lékařských novin a časopisů a prováděl pokusy ne děrnoštítkovém stroji od firmy IBM.&lt;ref name&quot;Who2&quot;&gt;Who2? : Find Famous People Fast! [online]. c2011, [cit. 2011-05-09]. Eugene Garfield Bibliography. Dostupné z WWW: &lt;http://www.who2.com/eugenegarfield.html&gt;.&lt;/ref&gt; Zde mu také vedoucí projektu doporučil, aby začal studovat knihovnictví. Po absolvování magisterského studia se začal věnovat obchodu a našel zaměstnání jako poradce při dokumentaci. 1954-1960 založil akciovou společnost DocuMation, Inc., kde pracoval jako předseda, později ji přejmenoval na Eugene Garfield Associates. Během toho pracoval na svém doktorském studiu. Založil ISI (Institute for Scientific Informations) a zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index) na základě analýzy citací v jednotlivých odborných pracích. Během své kariéry rovněž pracoval jako pomocný profesor Počítačové a informační vědy na universitě v Pensylvánii.&lt;ref name=&quot;Who2&quot;&gt;&lt;/ref&gt; 1960-1992 Prezidentem a výkonným ředitelem v Institutu pro vědecké informace. V letech 1986-2000 vydavatelem a šéfredaktorem časopisu The Scientist. Od roku 1993 je Eugene Garfield vysloužilým předsedou Ústavu pro vědecké informace (ISI). V letech 1998-2000 také předsedou ASIS&amp;T (American Society for Information Science &amp; Technology). A od roku 2001 předsedou časopisu The Scientist s.r.o.<br /> <br /> V poslední době se Eugene Garfield zabývá rozvojem algoritmické historiografie. Postupně vyvinul a patentoval HistCite systém, tedy bibliometrickou analýzu a vizualizační software, který pomáhá knihovníkům a výzkumníkům rozlišit nejvýznamnější práce na dané téma a ukazuje jejich vzájemné vztahy. Kromě toho udržuje doktor Garfield náročný program vystoupení a prezentací na velmi vysoké úrovni, účastní se konferencí a sympozií. Hlavními tématy jsou vědecké vzdělávání, hodnocení výzkumu, budoucí trendy v dokumentaci informací v lékařství, ekonomický a sociální dopad základního výzkumu, hodnota pokusů na zvířatech, kreativita ve vědě a spousta jiných témat.&lt;ref name=&quot;career&quot;&gt;http://www.garfield.library.upenn.edu/overvu.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> V posledních 25 letech publikoval přes 1000 esejí.&lt;ref name=&quot;career&quot;&gt;&lt;/ref&gt; A ačkoli vystudoval knihovnictví, povolání knihovníka nikdy nevykonával. Sám sebe nazývá informačním inženýrem, ačkoliv tento termín mu bylo zakázáno používat, protože nevlastní inženýrský diplom. Proto se spokojuje s označením informační vědec. Někteří lidé ho označují za scientometrika a bibliometrika, ale on dává přednost přesnějšímu označení citační analytik.&lt;ref name=&quot;dopis&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Práce ==<br /> <br /> '''Přínos Eugena Garfielda v oblasti vědy – ''Web of Science, ISI''''' <br /> &lt;br&gt;Eugene Garfield je průkopníkem v oblasti bibliometrie a jeho výzkum vedl k vytvoření ''Web of Science'' (WoS). WoS je hlavní součástí ''ISI Web of Knowledge'', který podporuje všechny úrovně vědeckého výzkumu v prostředí akademickém, podnikovém, vládním a neziskovém.&lt;ref name=&quot;ThomsonReuters&quot;&gt;YANCEY, Rodney. Thomson Reuters [online]. September 2005 [cit. 2011-05-14]. Fifty years of citation indexing and analysis. Dostupné z WWW: &lt;http://thomsonreuters.com/products_services/science/free/essays/50_years_citation_indexing/&gt;.&lt;/ref&gt; Jedná se o nejvýznamnější světový informační zdroj v oblasti výzkumu a vývoje.&lt;ref name=&quot;VŠE&quot;&gt;Vysoká škola ekonomická v Praze / VŠE [online]. 22. 9. 2010 [cit. 2011-05-14]. Elektronické informační zdroje dostupné na VŠE. Dostupné z WWW: &lt;http://www.vse.cz/zdroje/vypis.php?ID_zdroje=14&gt;.&lt;/ref&gt; Obsahuje informace o článcích, jejich autorech, obsahu a referencích, citovanosti a edičních údajích.&lt;ref name=&quot;Econlib&quot;&gt;SIMANDLOVÁ, Libuše . Econlib [online]. c2003-2011, 8. 4. 2011 [cit. 2011-05-14]. Citační rejstříky. Dostupné z WWW: &lt;http://www.econlib.cz/veda/citacni-rejstriky.html&gt;.&lt;/ref&gt; Vyhledat lze bibliografické záznamy včetně abstraktů, citace prací autorů a v některých případech i plné texty. Tato databáze obsahuje pět citačních indexů (databází): ''Science Citation Index Expanded'' (přírodní a technické vědy), ''Social SCI'' (společenské vědy), ''Arts &amp; Humanities CI'' (humanitní vědy a uměnovědy), ''Conference Proceedings CI – Science / Social Sciences &amp; Humanities'' (obory přírodních a technických věd / obory společenských a humanitních věd, uměnověd).&lt;ref name=&quot;VŠE&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Již v roce 1958 položil Garfield základy ''Institutu pro vědecké informace'' (Institute for Scientific Information – ISI). Roku 1992 převzala tuto organizaci společnost ''Thomson Corporation''.&lt;ref name=&quot;ThomsonReuters&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Průlomová teoretická práce – ''Citation Indexes for Science''''' <br /> &lt;br&gt;V roce 1955 Garfield publikoval návrh na systematické citační indexování – ''Citation Indexes for Science: A New Dimension in Documentation through Association of Ideas''. V této inovativní práci představil informační nástroje, které vědcům umožní zrychlit výzkumný proces, vyhodnotit dopad jejich práce, identifikovat trendy ve vědě a vysledovat historii moderního vědeckého myšlení.&lt;ref name=&quot;ThomsonReuters&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Před Garfieldovou inovací znamenalo vyhledávání relevantních informací v publikovaných vědeckých pracích dlouhý a obtížný proces, jenž často nepřinášel požadované výsledky. Garfield si uvědomoval, že výzkumníci nejsou s to vyhledat veškeré relevantní informace ke své práci, jestliže jsou výsledky z výzkumné a vědecké oblasti limitovány předmětem nebo klíčovými slovy a relevantní práce z jiných oborů jsou ignorovány.&lt;ref name=&quot;ThomsonReuters&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> '''Významný vyhledávací nástroj – ''Science Citation Index, Impact factor'''''<br /> &lt;br&gt;Indexování bylo dokončeno uvnitř každé vědecké disciplíny. ''Science Citation Index'' (SCI – nyní dostupný na Web of Science) integroval data pomocí interdisciplinárních přístupů; výzkumníci z jedné vědní oblasti nezřídka vytvoří práci, která je relevantní i pro vědce z dalších oblastí. Garfieldem navržený citační index může být užitečný i při pátrání po původu určité vědecké myšlenky.&lt;ref name=&quot;ThomsonReuters&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Roku 1964 Garfield představil SCI v pětisvazkové tištěné verzi, jež indexovala 613 časopisů a 1,4 milionu citací. Avšak načítání dat z tištěných indexů bylo časově náročné. O dva roky později byl SCI dostupný na magnetofonové pásce, což rozšířilo jeho používání. Později vyšel na CD-ROM společně s citačními indexy ''Social Sciences and Arts &amp; Humanities''. Z tohoto souboru pak vzešel výše zmiňovaný Web of Science.&lt;ref name=&quot;ThomsonReuters&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> SCI byl uznán jako základní a zásadní inovace v oblasti informační vědy, jelikož indexoval všechny typy zdrojových položek – nejen výzkumných článků a recenzí, ale též opravných technických poznámek a seznamů chyb, dopisů, úvodníků, diskuzí apod.&lt;ref name=&quot;GarfieldCareer&quot;&gt;Eugene Garfield, Ph.D. [online]. June 2010 [cit. 2011-05-14]. Career Overview. Dostupné z WWW: &lt;http://www.garfield.library.upenn.edu/overvu.html&gt;.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Od roku 1961 je Garfieldova kariéra ve znamení mimořádného vývoje nových informačních nástrojů pro výzkumníky a současně neustálého vylepšování nástrojů stávajících. Mezi nové nástroje patří ''Index Chemicus'', ''Current Chemical Reactions'', nová verze ''Current Contents'' (jež pokryla klinické lékařství, chemii, fyziku a další disciplíny), ''Automatic Subject Citation Alert'' (osobní selektivní šíření informační služby, nyní zvané ''Research Alert''), ''the Genuine Article'' (rychlé dodání dokumentu), citační indexy pro společenské vědy (''SSCI'') stejně jako pro umění a humanitní vědy (''A&amp;HCI''), ''Index to Scientific &amp; Technical Proceedings and Books'', ''Index to Scientific Reviews'' a další. Přínos těchto informačních nástrojů pro lékaře a výzkumné pracovníky tkví v tom, že přes obrovské množství literatury, které se neustále rozrůstá, umožňují výzkumníkům udržovat krok s elementy, jež přímo souvisí s jejich zájmy.&lt;ref name=&quot;GarfieldCareer&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Garfield vyvinul indexovací systém pro vědeckou literaturu, založený na analýzách citací použitých v rámci dané práce. Odtud vzešel tzv. ''impakt faktor'' – měřítko citací vědeckých časopisů, které slouží jako indikátor jejich významu v dané oblasti. Impakt faktor je tím vyšší, čím více citací je v renomovaných časopisech.&lt;ref name=&quot;Who2&quot;&gt;Who2 [online]. c2011 [cit. 2011-05-14]. Eugene Garfield Biography. Dostupné z WWW: &lt;http://who2.com/eugenegarfield.html&gt;.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Indexováním odborné práce pomocí citace poskytl Garfield výzkumníkům možnost sledovat, na co jednotlivé práce odkazují a kolikrát jsou práce jiných vědců citovány.&lt;ref name=&quot;ThomsonReuters&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Citační indexy představují unikátní informační zdroj, jenž je po celém světě využíván pro rešeršní práce, citační analýzy a především pak pro hodnocení úrovně vědeckých a vzdělávacích institucí.&lt;ref name=&quot;Econlib&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Vynález citačních indexů zlepšil vědeckou komunikaci tím způsobem, že pomáhá omezit zdvojení předchozího výzkumu, odhalí nečekané vztahy mezi předměty, určí významné zlepšení z předchozích prací a upozorní na významné opravy publikovaného výzkumu.&lt;ref name=&quot;GarfieldCareer&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Data vyprodukovaná pomocí SCI využívají informační vědci či výzkumní správci k odhalení longitudinálních trendů ve vědecké komunikaci. Tyto údaje využívají též sociologové a historici vědy, aby prozkoumali důležité procesy, fenomény a vývoj v oblasti výzkumu. Neméně důležité jsou pro knihovníky, kteří provádí selekci časopisů, redaktory, jež monitorují relativní dopad a citace svých časopisů, a konečně pro vydavatele, kterým pomáhají rozhodnout se, zda mají např. uvést na trh nový časopis.&lt;ref name=&quot;GarfieldCareer&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> '''Publikování v ''Current Contents'''''<br /> &lt;br&gt;Garfiled publikoval za posledních dvacet pět let v ''Current Contents'' (CC) přes tisíc esejí. CC se staly zásadní a základní složkou klinického výzkumu a výzkumné laboratoře. Uživatelé díky nim mohou každý týden procházet obsahy stránek stovek časopisů a tím udržovat krok s nejnovějšími pokroky ve svém oboru.&lt;ref name=&quot;GarfieldCareer&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Efektivnost spočívá právě v rychlosti vyhledání výsledků.<br /> <br /> <br /> == Další aktivity ==<br /> <br /> '''Počátky Garfieldovy aktivity v oblasti informační vědy – ''The Welch Project'''''<br /> &lt;br&gt;Eugene Garfield se začal aktivně věnovat oblasti informační vědy v roce 1951, kdy se připojil k ''the Welch Medical Indexing Project'' na Johns Hopkins University. Cílem projektu bylo zkoumat základní a aplikované problémy vyhledávání zdravotnických informací a aplikace nových metod indexování biomedicínské literatury. Po absolutoriu na Columbia University (obor knihovnictví) v roce 1954 se stal poradcem pro farmaceutický průmysl, což ho nakonec přivedlo k vytvoření soukromé firmy.&lt;ref name=&quot;GarfieldCareer&quot;&gt;&lt;/ref&gt; V roce 1960 založil ''Institute for Scientific Information'' (ISI).&lt;ref name=&quot;Who2&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> '''Časopis ''The Scientist'''''<br /> &lt;br&gt;Garfield pracoval během své kariéry mj. jako asistent profesora výpočetní a informační vědy na University of Pennsylvania.&lt;ref name=&quot;Who2&quot;&gt;&lt;/ref&gt; V roce 1986 pak založil ''The Scientist'', čtrnáctideník pro profesionální výzkum, jenž podává zprávy o vývoji a novinkách důležitých pro profesionální i praktický zájem vědců. Poskytuje jim jedinečné fórum pro diskusi, ve kterém mohou řešit otázky týkající se výzkumné komunity a společnosti.&lt;ref name=&quot;GarfieldCareer&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> '''Garfieldovo působení v oboru'''<br /> &lt;br&gt;Eugene Garfield je v oblasti informační vědy stále aktivní. Nadále udržuje náročný program konferencí, projevů a prezentací před významným publikem z oblasti informační vědy i lékařství. Mezi témata jeho vystoupení patří např. vědecké vzdělávání, budoucí trendy v lékařských zprávách a dokumentech, kreativita ve vědě a další. V posledních letech se mj. věnuje rozvoji algoritmické historiografie (tímto tématem se poprvé zabýval již v roce 1964). Vyvinul a patentoval ''the HistCite'' – systém, který výzkumníkům a knihovníkům umožňuje rozlišit nejvýznamnější práce na dané téma, když vyhledávají v elektronických verzích SCI, SSCI nebo A&amp;HCI. Výstupem tohoto softwaru je historiografická chronologická prezentace klíčových děl, přičemž je poukázáno na jejich vzájemný vztah.&lt;ref name=&quot;GarfieldCareer&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> '''Vědecké a profesionální asociace, jichž byl /je Garfield členem''' &lt;ref&gt;přehled čerpán z: Eugene Garfield, Ph.D. [online]. November 2008 [cit. 2011-05-15]. Scientific &amp; Professional Associations. Dostupné z WWW: &lt;http://www.garfield.library.upenn.edu/assoc.html&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;br&gt;<br /> • American Academy of Arts and Sciences, Fellow&lt;br&gt; <br /> • American Academy for Arts &amp; Sciences &lt;br&gt;<br /> • American Chemical Society&lt;br&gt;<br /> • American Library Association &lt;br&gt;<br /> • American Philosophical Society, Philadelphia, PA. - Member&lt;br&gt; <br /> • American Society for Information Science &amp; Technology (Past President)&lt;br&gt;<br /> • American Association for the Advancement of Science (Fellow)&lt;br&gt;<br /> • Authors Guild&lt;br&gt;<br /> • Drug Information Association &lt;br&gt;<br /> • Federation of American Scientists &lt;br&gt;<br /> • History of Science Society &lt;br&gt;<br /> • Institute of Electrical &amp; Electronics Engineers &lt;br&gt;<br /> • International Federation of Science Editors&lt;br&gt;<br /> • Medical Library Association&lt;br&gt;<br /> • National Association of Science Writers&lt;br&gt;<br /> • New York Academy of Sciences &lt;br&gt;<br /> • Society for Scholarly Publishers &lt;br&gt;<br /> • Society for Social Studies of Science &lt;br&gt;<br /> • Special Libraries Association &lt;br&gt;<br /> Roku 1966 bylo Garfieldovi nabídnuto čestné členství v ''UK Institute of Information Scientists''.&lt;ref&gt;GARFIELD, Eugene. School of Library and Information Science [online]. [cit. 2011-05-14]. Memories of the 1957 Dorking Conference. Dostupné z WWW: &lt;http://www.libsci.sc.edu/bob/ISP/garfield2.htm&gt;.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> <br /> == Význam pro informační vědu a knihovnictví ==<br /> <br /> Eugene Garfield je bezpochyby jedním z nejvýznamnějších vědců, kteří se zabývají citováním, citační analýzou a vším co s citováním souvisí. Společně s Derekem J. de Sollou Pricem jsou považováni za zakladatele scientometrie.&lt;ref&gt;PAUEROVÁ, Kateřina. Historie informační vědy v USA v letech 1950 – 1990 - část. 2: 1950 - 1959. Inflow: information journal [online]. 2008, roč. 1, č. 3 [cit. 2011-05-09]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/historie-informacni-vedy-v-usa-v-letech-1950-–-1990-cast-2-1950-1959&gt;. ISSN 1802-9736.&lt;/ref&gt; Vědy, která se zabývá měřením kvality a kvantity vědy, snaží se nalézat metody a metriky pro určení těchto aspektů. Obecně lze mluvit o měření výkonnosti vědy.&lt;ref&gt;Moodle Univerzity Karlovy v Praze : pro výuku [online]. [cit. 2011-05-10]. Scientometrie a hodnocení vědy. Dostupné z WWW: &lt;http://dl1.cuni.cz/course/info.php?id=682&gt;.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Celá padesátá léta minulého století pracoval na svém největším projektu citační analýzy. Jeho projekt se stal dokonce podkladem pro vytvoření Googlu.&lt;ref&gt;GUGLIOTTA, Guy. The Genius Index : One Scientist's Crusade to Rewrite Reputation Rules. Wired [online]. 2009-05-22, 17.06, [cit. 2011-05-10]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.wired.com/culture/geekipedia/magazine/17-06/mf_impactfactor?currentPage=all&gt;.&lt;/ref&gt; Svůj první článek do časopisu Science napsal na začátku roku 1954 během svého studia knihovnictví, ale byl publikován až po dokončení studia. Článek se jmenoval Forms for Literature Citation.&lt;ref&gt;Dostupný zde: http://www.garfield.library.upenn.edu/papers/science120%283129%29p1038y1954.html&lt;/ref&gt; V roce 1955 přišel s teorií impakt faktoru, původně definovaný jako indikátor vypočítaný z citačních rejstříků, které v té době teprve vyvíjel. Formuloval myšlenku hodnocení časopisů podle toho, jaký mají dopad a vliv ve vědě, na základě získaných citací. Vytvářet rejstříky bylo náročné, a tak založil v roce 1958 Institute for Scientific Information. Institut se věnoval vytváření, zpracovávání a vývojem citačních rejstříků. V roce 1961 byl definován rejstřík pro soubor exaktních věd, o deset let později rejstřík sociálních věd a v roce 1979 citační rejstřík humanitních a uměleckých věd. tyto rejstříky jsou dnes dostupné prostřednictvím databáze Web of Knowledge.&lt;ref name=&quot;Who2&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Je spolutvůrcem několika krátkých instruktážních filmů, které měli pomoci knihovníkům a informačním pracovníkům používat citační rejstříky.&lt;ref&gt;http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/V1p324y1962-73.pdf&lt;/ref&gt; Tři části jsou dostupné na YouTube.[http://www.youtube.com/watch?v=YwPRI9ug6BY],[http://www.youtube.com/watch?v=_Pi_iURf2f0],[http://www.youtube.com/watch?v=h1ij-t5RbnA]<br /> <br /> Jeho práce vedla k vývoji několika algoritmů na hodnocení důležitosti informací jako například HITS (Hyperlink-Induced Topic Search) nebo PageRank.<br /> <br /> <br /> == Ocenění a čestné tituly ==<br /> <br /> '''Vyznamenání a ocenění'''&lt;ref&gt;převzato z: http://www.garfield.library.upenn.edu/awards.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> • 1953- 54 Grolier Society Fellow, Columbia University<br /> <br /> • 1966 Fellow, American Association for the Advancement of Science<br /> <br /> • 1966 Fellow, Institute of Information Scientists<br /> <br /> • 1975 Award of Merit, American Society of Information Science<br /> <br /> • 1977 Herman Skolnick Award, American Chemical Society<br /> <br /> • 1977 Hall of Fame Award, Information Industry Association<br /> <br /> • 1978 American Society for Information Science Book Award for Best Information Science Book of 1977 (Essays of an Information Scientist, Vol: 1&amp;2, 1962-1976 1980 Award, Chemical Notation Society)<br /> <br /> • 1983 Patterson-Crane Award, American Chemical Society<br /> <br /> • 1983 John Price Wetherill Medal, Franklin Institute<br /> <br /> • 1984 Derek J. de Solla Price Memorial Medal, Scientometrics<br /> <br /> • 1986 John Scott Award, City of Philadelphia<br /> <br /> • 1987 Distinguished Alumni Award, Columbia University, School of Library Service, New York<br /> <br /> • 1988 Dr. honoris causa, Vrije University, Brussels Belgium<br /> <br /> • 1990 Ph.D. (honorary), State University of New York, Albany<br /> <br /> • 1991 Honorary Fellow, Society for Technical Communication<br /> <br /> • 1991 Ph.D. (honorary), Thomas Jefferson University, Philadelphia<br /> <br /> • 1993 Honorary Foreign Member, Institute of Marine Biology, Vladivostok, Russia<br /> <br /> • 1993 Honorary Fellow, Medical Libraries Association<br /> <br /> • 1993 M.D. (hon. caus.), University of Rome, Tor Vergata, Italy<br /> <br /> • 1995 M.D. (hon. caus.), Charles University, Czech Republic<br /> <br /> • 1997 Honorary Degree from Far Eastern University, Vladivostok, Russia<br /> <br /> • 1997 Honorary Membership in the Russian Academy of Sciences, Vladivostok, Russia<br /> <br /> • 1999 Avenue of Technology Award, Philadelphia, PA<br /> <br /> • 2000 Professor Kaula Award for Library &amp; Information Science, India<br /> <br /> • 2001 Winifred Sewell Prize for Innovation in Information Technologies in Biomedical &amp; Life Sciences Librarianship.<br /> <br /> • 2001 Awarded by Special Libraries Association Biomedical and Life Sciences Division<br /> <br /> • 2004 Ph. D. (Honorary) Drexel University, Philadelphia, PA.<br /> <br /> • 2004 Los Angeles Chapter -American Society for Information Science &amp;Technology (ASIST)- Visionary Leader - Contributions to Information Science<br /> <br /> • 2005 American Academy of Arts and Sciences, Fellow<br /> <br /> • 2007 The Chemical Heritage Foundation - Richard J. Bolte, Sr. Award for Supporting Industries<br /> <br /> • 2007 Honorary Degree from Real Academia de Medicina Del Distrito de Granada (Andalucia Oriental) Spain.<br /> <br /> • 2007 American Philosophical Society, Philadelphia, PA. - Member<br /> <br /> '''Členství'''&lt;ref&gt;převzato z: http://www.garfield.library.upenn.edu/boards.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> • Research! America<br /> <br /> • Annual Reviews, Inc., Board of Directors<br /> <br /> • International Federation of Science Editors<br /> <br /> • John Scott Award Advisory Committee<br /> <br /> • Journal of Information Science<br /> <br /> • Rockefeller University Council<br /> <br /> • Scientometrics<br /> <br /> • University of Pennsylvania Library, Board of Overseers<br /> <br /> • Research! America<br /> <br /> • Temple University Health System, Inc. Board of Overseers<br /> <br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> Kompletní přehled bibliografie Eugena Garfielda je dostupný na jeho oficiálních stránkách (odkaz viz ''externí zdroje''). Na tomto místě jsou uvedeny jen základní publikace a články.<br /> <br /> <br /> '''Odkazy na online publikované texty'''&lt;br&gt;<br /> <br /> • Essays of an Information Scientist. Volumes 1–15 (1962–1993) &lt;ref&gt;elektronicky dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays.html&lt;/ref&gt; &lt;br&gt;<br /> • Citation Indexing – Its Theory and Application in Science, Technology, and Humanities &lt;ref&gt;elektronicky dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/ci/title.pdf&lt;/ref&gt;&lt;br&gt;<br /> • Komentáře v časopise The Scientist (1986–2002) &lt;ref&gt;přehledově dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/commentaries.html, v elektronické podobě na webových stránkách časopisu: http://www.the-scientist.com/&lt;/ref&gt;&lt;br&gt;<br /> • Úvodní projevy a prezidentské sloupky na ASIS&amp;T &lt;ref&gt;přehledově dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/asiscolumns.html - odtud přímý odkaz na konkrétní články&lt;/ref&gt;&lt;br&gt;<br /> • Předmluva ke knize ''Little Science, Big Science ... and Beyond'' (Derek J. deSolla Price) &lt;ref&gt;předmluva (společně s Robertem K. Mertonem) dostupná z: http://www.garfield.library.upenn.edu/lilscibi.html&lt;/ref&gt;&lt;br&gt;<br /> • The Use of Citation Data in Writing the History of Science &lt;ref&gt;kolektiv autorů: Garfield, E–Sher, I. H.–Torpie, R. J. Dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/papers/useofcitdatawritinghistofsci.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Bibliografické údaje vybraných článků''' &lt;ref&gt;přehled čerpán z: http://www.garfield.library.upenn.edu/pub.html - zde i přímé odkazy na texty v pdf&lt;/ref&gt;&lt;br&gt;<br /> <br /> • Garfield E, Pudovkin AI, Paris S. &quot;A bibliometric and historiographic analysis of the work of Tony van Raan: a tribute to a scientometrics pioneer and gatekeeper&quot; Research Evaluation 19(3), September 2010.&lt;br&gt; <br /> <br /> • Garfield E. &quot;Five decades of Citation Indexing&quot; Keynote Address - International Workshop for Scientometrics (ITSIC), Beijing, China. September 2009. &lt;br&gt;<br /> <br /> • Garfield E. &quot;From the Science of Science to Scientometrics : Visualizing the History of Science with HistCite software&quot; Presented at the 11th ISSI International Conference, Madrid, Spain - June 25, 2007. Reprinted in special issue of Journal of Informetrics 3 (2009) 173–179. &lt;br&gt; <br /> <br /> • Garfield E. &quot;Panel on 'Evaluative Measures for Resource Quality: Beyond the Impact Factor&quot;. Presented at the Medical Library Association Meeting, Philadelphia, May 22, 2007.&lt;br&gt;<br /> <br /> • Garfield E, Paris S, Stock WG. &quot;HistCiteTM: A software tool for informetric analysis of citation linkage&quot; Information Wissenschaft &amp; Praxis, 57(8):391-400, November / December 2006.&lt;br&gt;<br /> <br /> • Garfield, E. &quot;The History and Meaning of the Journal Impact Factor&quot; abridged version of the above paper published in Journal of the American Medical Association (JAMA), (293): 90-93, January 2006.&lt;br&gt;<br /> <br /> • Garfield, E. &quot;Web of science: Measuring and assessing science beyond SCI - Response&quot; Current Science 86 (5): 629-629 March 10 2004. &lt;br&gt;<br /> <br /> • Garfield, E. &quot;Use of Journal Citation Reports and Journal Performance Indicators in measuring short and long term journal impact&quot; Croatian Medical Journal, 41: (4) 368-374 December 2000. &lt;br&gt;<br /> <br /> • Garfield, E. &quot;Science Citation Index, Journal Citation Reports, and other ISI trademarks- Letter to the editor,&quot; Information Processing &amp; Management, 26 (4) p.573, 1990. &lt;br&gt;<br /> <br /> • Garfield, E. &quot;Indexing terminology and permuted indexes ,&quot; Journal of Documentation, 28 (4) p.334-345, 1972. &lt;br&gt;<br /> <br /> • Garfield, E. &quot;Science Citation Index - Answers to Frequently Asked Questions.&quot; Revue Internationale De La Documentation, 32(3), p.112-16,1965. &lt;br&gt;<br /> <br /> • Garfield, E. &quot;Science Citation Index -- A New Dimension in Indexing.&quot; Science, 144(3619) p.649-54, May 1964. &lt;br&gt;<br /> <br /> • Garfield, E. &quot;An Algorithm for Translating Chemical Names to Molecular Formulas.&quot; Institute for Scientific Information, Philadelphia, PA. p.1-68, 1961.&lt;br&gt;<br /> <br /> • Garfield, E. &quot;Citation Indexes for Science: A New Dimension in Documentation through Association of Ideas.&quot; Science, 122(3159), p.108-11, July 1955. Reprinted in Readings in Information Retrieval, p.261-274, (H.S. Sharp. Ed.), The Scarecrow Press, Inc. 1964 (book in EG's office). &lt;br&gt;<br /> <br /> <br /> == Doporučená četba ==<br /> <br /> '''Eugene Garfield''': ''Essays of an Information Scientist'' (1977) – texty, jež byly publikovány jako ''Current Comments'' mezi lety 1962–1976, jsou považovány za klasiku v oboru informační vědy.&lt;ref name=&quot;Who2&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> == Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br /> <br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Externí zdroje ==<br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Garfield, Eugene}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Eugene_Garfield&diff=30956 2013-05-04T12:14:08Z

<p>KristynaKl: /* Externí zdroje */</p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Eugene Gaefield<br /> |datum_narozeni = 1925<br /> |misto_narozeni = New York,USA<br /> |datum_umrti =<br /> |misto_umrti =<br /> |duvod_umrti =<br /> |pobyt = USA<br /> |rodina = <br /> |obcanstvi = <br /> |skola = University of Colorado, Columbia University, Univesity of Pennsylvania<br /> |pracoviste =<br /> |znamy_diky = ISI Web of Knowledge, Citation indexes for science<br /> |oceneni = Award of Merit, Herman Skolnick Award, Hall of Fame Award, Patterson-Crane Award,<br /> John Scott Award,<br /> Winifred Sewell Prize for Innovation in Information Technologies in Biomedical &amp; Life Sciences Librarianship<br /> }}<br /> Eugene Garfield (*1925, New York) je významný informační vědec, citační analytik, scientometrik a bibliometrik. V současné době je vysloužilým předsedou Ústavu vědeckých informací (Institute for Scientific information) se sídlem ve Filadelfii a prezidentem a zakládajícím editorem časopisu The Scientist.<br /> <br /> <br /> == Život a kariéra ==<br /> Narodil se v New Yorku v roce 1925. Nejdříve studoval na University of Colorado a v Berkeley, poté na Columbia University, kde získal v roce 1949 titul B.S. v oboru chemie, a v roce 1954 titul M.S. v oboru knihovnictví. Doktorské studium absolvoval na popud svého nejlepšího přítele Casimira Borkowského&lt;ref name=&quot;dopis&quot;&gt;RUMPSEY, Eric. Seeing Pictures : Thoughts on digitization &amp; libraries while working on HardinMD [online]. 2010-07-12 [cit. 2011-05-09]. Eugene Garfield:Librarian*&amp; Grandfather of Google. Dostupné z WWW: &lt;http://blog.lib.uiowa.edu/hardinmd/2010/07/12/eugene-garfield-librarian-grandfather-of-google/&gt;.&lt;/ref&gt; na Univesity of Pennsylvania v roce 1961 v oboru chemická lingvistika.<br /> <br /> V letech 1949-1950 pracoval jako laboratorní chemik ve firmě Evans Research &amp; Development Corp. 1950-1951 byl výzkumným chemikem na Columbia University. Po absolvování bakalářského studia, na počátku padesátých let, se angažoval v projektu Vojenské lékařské knihovny na Universitě Johnsona Hopkinse, kde se věnoval třídění a indexování dokumentů z lékařských novin a časopisů a prováděl pokusy ne děrnoštítkovém stroji od firmy IBM.&lt;ref name&quot;Who2&quot;&gt;Who2? : Find Famous People Fast! [online]. c2011, [cit. 2011-05-09]. Eugene Garfield Bibliography. Dostupné z WWW: &lt;http://www.who2.com/eugenegarfield.html&gt;.&lt;/ref&gt; Zde mu také vedoucí projektu doporučil, aby začal studovat knihovnictví. Po absolvování magisterského studia se začal věnovat obchodu a našel zaměstnání jako poradce při dokumentaci. 1954-1960 založil akciovou společnost DocuMation, Inc., kde pracoval jako předseda, později ji přejmenoval na Eugene Garfield Associates. Během toho pracoval na svém doktorském studiu. Založil ISI (Institute for Scientific Informations) a zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index) na základě analýzy citací v jednotlivých odborných pracích. Během své kariéry rovněž pracoval jako pomocný profesor Počítačové a informační vědy na universitě v Pensylvánii.&lt;ref name=&quot;Who2&quot;&gt;&lt;/ref&gt; 1960-1992 Prezidentem a výkonným ředitelem v Institutu pro vědecké informace. V letech 1986-2000 vydavatelem a šéfredaktorem časopisu The Scientist. Od roku 1993 je Eugene Garfield vysloužilým předsedou Ústavu pro vědecké informace (ISI). V letech 1998-2000 také předsedou ASIS&amp;T (American Society for Information Science &amp; Technology). A od roku 2001 předsedou časopisu The Scientist s.r.o.<br /> <br /> V poslední době se Eugene Garfield zabývá rozvojem algoritmické historiografie. Postupně vyvinul a patentoval HistCite systém, tedy bibliometrickou analýzu a vizualizační software, který pomáhá knihovníkům a výzkumníkům rozlišit nejvýznamnější práce na dané téma a ukazuje jejich vzájemné vztahy. Kromě toho udržuje doktor Garfield náročný program vystoupení a prezentací na velmi vysoké úrovni, účastní se konferencí a sympozií. Hlavními tématy jsou vědecké vzdělávání, hodnocení výzkumu, budoucí trendy v dokumentaci informací v lékařství, ekonomický a sociální dopad základního výzkumu, hodnota pokusů na zvířatech, kreativita ve vědě a spousta jiných témat.&lt;ref name=&quot;career&quot;&gt;http://www.garfield.library.upenn.edu/overvu.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> V posledních 25 letech publikoval přes 1000 esejí.&lt;ref name=&quot;career&quot;&gt;&lt;/ref&gt; A ačkoli vystudoval knihovnictví, povolání knihovníka nikdy nevykonával. Sám sebe nazývá informačním inženýrem, ačkoliv tento termín mu bylo zakázáno používat, protože nevlastní inženýrský diplom. Proto se spokojuje s označením informační vědec. Někteří lidé ho označují za scientometrika a bibliometrika, ale on dává přednost přesnějšímu označení citační analytik.&lt;ref name=&quot;dopis&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Práce ==<br /> <br /> '''Přínos Eugena Garfielda v oblasti vědy – ''Web of Science, ISI''''' <br /> &lt;br&gt;Eugene Garfield je průkopníkem v oblasti bibliometrie a jeho výzkum vedl k vytvoření ''Web of Science'' (WoS). WoS je hlavní součástí ''ISI Web of Knowledge'', který podporuje všechny úrovně vědeckého výzkumu v prostředí akademickém, podnikovém, vládním a neziskovém.&lt;ref name=&quot;ThomsonReuters&quot;&gt;YANCEY, Rodney. Thomson Reuters [online]. September 2005 [cit. 2011-05-14]. Fifty years of citation indexing and analysis. Dostupné z WWW: &lt;http://thomsonreuters.com/products_services/science/free/essays/50_years_citation_indexing/&gt;.&lt;/ref&gt; Jedná se o nejvýznamnější světový informační zdroj v oblasti výzkumu a vývoje.&lt;ref name=&quot;VŠE&quot;&gt;Vysoká škola ekonomická v Praze / VŠE [online]. 22. 9. 2010 [cit. 2011-05-14]. Elektronické informační zdroje dostupné na VŠE. Dostupné z WWW: &lt;http://www.vse.cz/zdroje/vypis.php?ID_zdroje=14&gt;.&lt;/ref&gt; Obsahuje informace o článcích, jejich autorech, obsahu a referencích, citovanosti a edičních údajích.&lt;ref name=&quot;Econlib&quot;&gt;SIMANDLOVÁ, Libuše . Econlib [online]. c2003-2011, 8. 4. 2011 [cit. 2011-05-14]. Citační rejstříky. Dostupné z WWW: &lt;http://www.econlib.cz/veda/citacni-rejstriky.html&gt;.&lt;/ref&gt; Vyhledat lze bibliografické záznamy včetně abstraktů, citace prací autorů a v některých případech i plné texty. Tato databáze obsahuje pět citačních indexů (databází): ''Science Citation Index Expanded'' (přírodní a technické vědy), ''Social SCI'' (společenské vědy), ''Arts &amp; Humanities CI'' (humanitní vědy a uměnovědy), ''Conference Proceedings CI – Science / Social Sciences &amp; Humanities'' (obory přírodních a technických věd / obory společenských a humanitních věd, uměnověd).&lt;ref name=&quot;VŠE&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Již v roce 1958 položil Garfield základy ''Institutu pro vědecké informace'' (Institute for Scientific Information – ISI). Roku 1992 převzala tuto organizaci společnost ''Thomson Corporation''.&lt;ref name=&quot;ThomsonReuters&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Průlomová teoretická práce – ''Citation Indexes for Science''''' <br /> &lt;br&gt;V roce 1955 Garfield publikoval návrh na systematické citační indexování – ''Citation Indexes for Science: A New Dimension in Documentation through Association of Ideas''. V této inovativní práci představil informační nástroje, které vědcům umožní zrychlit výzkumný proces, vyhodnotit dopad jejich práce, identifikovat trendy ve vědě a vysledovat historii moderního vědeckého myšlení.&lt;ref name=&quot;ThomsonReuters&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Před Garfieldovou inovací znamenalo vyhledávání relevantních informací v publikovaných vědeckých pracích dlouhý a obtížný proces, jenž často nepřinášel požadované výsledky. Garfield si uvědomoval, že výzkumníci nejsou s to vyhledat veškeré relevantní informace ke své práci, jestliže jsou výsledky z výzkumné a vědecké oblasti limitovány předmětem nebo klíčovými slovy a relevantní práce z jiných oborů jsou ignorovány.&lt;ref name=&quot;ThomsonReuters&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> '''Významný vyhledávací nástroj – ''Science Citation Index, Impact factor'''''<br /> &lt;br&gt;Indexování bylo dokončeno uvnitř každé vědecké disciplíny. ''Science Citation Index'' (SCI – nyní dostupný na Web of Science) integroval data pomocí interdisciplinárních přístupů; výzkumníci z jedné vědní oblasti nezřídka vytvoří práci, která je relevantní i pro vědce z dalších oblastí. Garfieldem navržený citační index může být užitečný i při pátrání po původu určité vědecké myšlenky.&lt;ref name=&quot;ThomsonReuters&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Roku 1964 Garfield představil SCI v pětisvazkové tištěné verzi, jež indexovala 613 časopisů a 1,4 milionu citací. Avšak načítání dat z tištěných indexů bylo časově náročné. O dva roky později byl SCI dostupný na magnetofonové pásce, což rozšířilo jeho používání. Později vyšel na CD-ROM společně s citačními indexy ''Social Sciences and Arts &amp; Humanities''. Z tohoto souboru pak vzešel výše zmiňovaný Web of Science.&lt;ref name=&quot;ThomsonReuters&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> SCI byl uznán jako základní a zásadní inovace v oblasti informační vědy, jelikož indexoval všechny typy zdrojových položek – nejen výzkumných článků a recenzí, ale též opravných technických poznámek a seznamů chyb, dopisů, úvodníků, diskuzí apod.&lt;ref name=&quot;GarfieldCareer&quot;&gt;Eugene Garfield, Ph.D. [online]. June 2010 [cit. 2011-05-14]. Career Overview. Dostupné z WWW: &lt;http://www.garfield.library.upenn.edu/overvu.html&gt;.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Od roku 1961 je Garfieldova kariéra ve znamení mimořádného vývoje nových informačních nástrojů pro výzkumníky a současně neustálého vylepšování nástrojů stávajících. Mezi nové nástroje patří ''Index Chemicus'', ''Current Chemical Reactions'', nová verze ''Current Contents'' (jež pokryla klinické lékařství, chemii, fyziku a další disciplíny), ''Automatic Subject Citation Alert'' (osobní selektivní šíření informační služby, nyní zvané ''Research Alert''), ''the Genuine Article'' (rychlé dodání dokumentu), citační indexy pro společenské vědy (''SSCI'') stejně jako pro umění a humanitní vědy (''A&amp;HCI''), ''Index to Scientific &amp; Technical Proceedings and Books'', ''Index to Scientific Reviews'' a další. Přínos těchto informačních nástrojů pro lékaře a výzkumné pracovníky tkví v tom, že přes obrovské množství literatury, které se neustále rozrůstá, umožňují výzkumníkům udržovat krok s elementy, jež přímo souvisí s jejich zájmy.&lt;ref name=&quot;GarfieldCareer&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Garfield vyvinul indexovací systém pro vědeckou literaturu, založený na analýzách citací použitých v rámci dané práce. Odtud vzešel tzv. ''impakt faktor'' – měřítko citací vědeckých časopisů, které slouží jako indikátor jejich významu v dané oblasti. Impakt faktor je tím vyšší, čím více citací je v renomovaných časopisech.&lt;ref name=&quot;Who2&quot;&gt;Who2 [online]. c2011 [cit. 2011-05-14]. Eugene Garfield Biography. Dostupné z WWW: &lt;http://who2.com/eugenegarfield.html&gt;.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Indexováním odborné práce pomocí citace poskytl Garfield výzkumníkům možnost sledovat, na co jednotlivé práce odkazují a kolikrát jsou práce jiných vědců citovány.&lt;ref name=&quot;ThomsonReuters&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Citační indexy představují unikátní informační zdroj, jenž je po celém světě využíván pro rešeršní práce, citační analýzy a především pak pro hodnocení úrovně vědeckých a vzdělávacích institucí.&lt;ref name=&quot;Econlib&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Vynález citačních indexů zlepšil vědeckou komunikaci tím způsobem, že pomáhá omezit zdvojení předchozího výzkumu, odhalí nečekané vztahy mezi předměty, určí významné zlepšení z předchozích prací a upozorní na významné opravy publikovaného výzkumu.&lt;ref name=&quot;GarfieldCareer&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Data vyprodukovaná pomocí SCI využívají informační vědci či výzkumní správci k odhalení longitudinálních trendů ve vědecké komunikaci. Tyto údaje využívají též sociologové a historici vědy, aby prozkoumali důležité procesy, fenomény a vývoj v oblasti výzkumu. Neméně důležité jsou pro knihovníky, kteří provádí selekci časopisů, redaktory, jež monitorují relativní dopad a citace svých časopisů, a konečně pro vydavatele, kterým pomáhají rozhodnout se, zda mají např. uvést na trh nový časopis.&lt;ref name=&quot;GarfieldCareer&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> '''Publikování v ''Current Contents'''''<br /> &lt;br&gt;Garfiled publikoval za posledních dvacet pět let v ''Current Contents'' (CC) přes tisíc esejí. CC se staly zásadní a základní složkou klinického výzkumu a výzkumné laboratoře. Uživatelé díky nim mohou každý týden procházet obsahy stránek stovek časopisů a tím udržovat krok s nejnovějšími pokroky ve svém oboru.&lt;ref name=&quot;GarfieldCareer&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Efektivnost spočívá právě v rychlosti vyhledání výsledků.<br /> <br /> <br /> == Další aktivity ==<br /> <br /> '''Počátky Garfieldovy aktivity v oblasti informační vědy – ''The Welch Project'''''<br /> &lt;br&gt;Eugene Garfield se začal aktivně věnovat oblasti informační vědy v roce 1951, kdy se připojil k ''the Welch Medical Indexing Project'' na Johns Hopkins University. Cílem projektu bylo zkoumat základní a aplikované problémy vyhledávání zdravotnických informací a aplikace nových metod indexování biomedicínské literatury. Po absolutoriu na Columbia University (obor knihovnictví) v roce 1954 se stal poradcem pro farmaceutický průmysl, což ho nakonec přivedlo k vytvoření soukromé firmy.&lt;ref name=&quot;GarfieldCareer&quot;&gt;&lt;/ref&gt; V roce 1960 založil ''Institute for Scientific Information'' (ISI).&lt;ref name=&quot;Who2&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> '''Časopis ''The Scientist'''''<br /> &lt;br&gt;Garfield pracoval během své kariéry mj. jako asistent profesora výpočetní a informační vědy na University of Pennsylvania.&lt;ref name=&quot;Who2&quot;&gt;&lt;/ref&gt; V roce 1986 pak založil ''The Scientist'', čtrnáctideník pro profesionální výzkum, jenž podává zprávy o vývoji a novinkách důležitých pro profesionální i praktický zájem vědců. Poskytuje jim jedinečné fórum pro diskusi, ve kterém mohou řešit otázky týkající se výzkumné komunity a společnosti.&lt;ref name=&quot;GarfieldCareer&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> '''Garfieldovo působení v oboru'''<br /> &lt;br&gt;Eugene Garfield je v oblasti informační vědy stále aktivní. Nadále udržuje náročný program konferencí, projevů a prezentací před významným publikem z oblasti informační vědy i lékařství. Mezi témata jeho vystoupení patří např. vědecké vzdělávání, budoucí trendy v lékařských zprávách a dokumentech, kreativita ve vědě a další. V posledních letech se mj. věnuje rozvoji algoritmické historiografie (tímto tématem se poprvé zabýval již v roce 1964). Vyvinul a patentoval ''the HistCite'' – systém, který výzkumníkům a knihovníkům umožňuje rozlišit nejvýznamnější práce na dané téma, když vyhledávají v elektronických verzích SCI, SSCI nebo A&amp;HCI. Výstupem tohoto softwaru je historiografická chronologická prezentace klíčových děl, přičemž je poukázáno na jejich vzájemný vztah.&lt;ref name=&quot;GarfieldCareer&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> '''Vědecké a profesionální asociace, jichž byl /je Garfield členem''' &lt;ref&gt;přehled čerpán z: Eugene Garfield, Ph.D. [online]. November 2008 [cit. 2011-05-15]. Scientific &amp; Professional Associations. Dostupné z WWW: &lt;http://www.garfield.library.upenn.edu/assoc.html&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;br&gt;<br /> • American Academy of Arts and Sciences, Fellow&lt;br&gt; <br /> • American Academy for Arts &amp; Sciences &lt;br&gt;<br /> • American Chemical Society&lt;br&gt;<br /> • American Library Association &lt;br&gt;<br /> • American Philosophical Society, Philadelphia, PA. - Member&lt;br&gt; <br /> • American Society for Information Science &amp; Technology (Past President)&lt;br&gt;<br /> • American Association for the Advancement of Science (Fellow)&lt;br&gt;<br /> • Authors Guild&lt;br&gt;<br /> • Drug Information Association &lt;br&gt;<br /> • Federation of American Scientists &lt;br&gt;<br /> • History of Science Society &lt;br&gt;<br /> • Institute of Electrical &amp; Electronics Engineers &lt;br&gt;<br /> • International Federation of Science Editors&lt;br&gt;<br /> • Medical Library Association&lt;br&gt;<br /> • National Association of Science Writers&lt;br&gt;<br /> • New York Academy of Sciences &lt;br&gt;<br /> • Society for Scholarly Publishers &lt;br&gt;<br /> • Society for Social Studies of Science &lt;br&gt;<br /> • Special Libraries Association &lt;br&gt;<br /> Roku 1966 bylo Garfieldovi nabídnuto čestné členství v ''UK Institute of Information Scientists''.&lt;ref&gt;GARFIELD, Eugene. School of Library and Information Science [online]. [cit. 2011-05-14]. Memories of the 1957 Dorking Conference. Dostupné z WWW: &lt;http://www.libsci.sc.edu/bob/ISP/garfield2.htm&gt;.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> <br /> == Význam pro informační vědu a knihovnictví ==<br /> <br /> Eugene Garfield je bezpochyby jedním z nejvýznamnějších vědců, kteří se zabývají citováním, citační analýzou a vším co s citováním souvisí. Společně s Derekem J. de Sollou Pricem jsou považováni za zakladatele scientometrie.&lt;ref&gt;PAUEROVÁ, Kateřina. Historie informační vědy v USA v letech 1950 – 1990 - část. 2: 1950 - 1959. Inflow: information journal [online]. 2008, roč. 1, č. 3 [cit. 2011-05-09]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/historie-informacni-vedy-v-usa-v-letech-1950-–-1990-cast-2-1950-1959&gt;. ISSN 1802-9736.&lt;/ref&gt; Vědy, která se zabývá měřením kvality a kvantity vědy, snaží se nalézat metody a metriky pro určení těchto aspektů. Obecně lze mluvit o měření výkonnosti vědy.&lt;ref&gt;Moodle Univerzity Karlovy v Praze : pro výuku [online]. [cit. 2011-05-10]. Scientometrie a hodnocení vědy. Dostupné z WWW: &lt;http://dl1.cuni.cz/course/info.php?id=682&gt;.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Celá padesátá léta minulého století pracoval na svém největším projektu citační analýzy. Jeho projekt se stal dokonce podkladem pro vytvoření Googlu.&lt;ref&gt;GUGLIOTTA, Guy. The Genius Index : One Scientist's Crusade to Rewrite Reputation Rules. Wired [online]. 2009-05-22, 17.06, [cit. 2011-05-10]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.wired.com/culture/geekipedia/magazine/17-06/mf_impactfactor?currentPage=all&gt;.&lt;/ref&gt; Svůj první článek do časopisu Science napsal na začátku roku 1954 během svého studia knihovnictví, ale byl publikován až po dokončení studia. Článek se jmenoval Forms for Literature Citation.&lt;ref&gt;Dostupný zde: http://www.garfield.library.upenn.edu/papers/science120%283129%29p1038y1954.html&lt;/ref&gt; V roce 1955 přišel s teorií impakt faktoru, původně definovaný jako indikátor vypočítaný z citačních rejstříků, které v té době teprve vyvíjel. Formuloval myšlenku hodnocení časopisů podle toho, jaký mají dopad a vliv ve vědě, na základě získaných citací. Vytvářet rejstříky bylo náročné, a tak založil v roce 1958 Institute for Scientific Information. Institut se věnoval vytváření, zpracovávání a vývojem citačních rejstříků. V roce 1961 byl definován rejstřík pro soubor exaktních věd, o deset let později rejstřík sociálních věd a v roce 1979 citační rejstřík humanitních a uměleckých věd. tyto rejstříky jsou dnes dostupné prostřednictvím databáze Web of Knowledge.&lt;ref name=&quot;Who2&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Je spolutvůrcem několika krátkých instruktážních filmů, které měli pomoci knihovníkům a informačním pracovníkům používat citační rejstříky.&lt;ref&gt;http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/V1p324y1962-73.pdf&lt;/ref&gt; Tři části jsou dostupné na YouTube.[http://www.youtube.com/watch?v=YwPRI9ug6BY],[http://www.youtube.com/watch?v=_Pi_iURf2f0],[http://www.youtube.com/watch?v=h1ij-t5RbnA]<br /> <br /> Jeho práce vedla k vývoji několika algoritmů na hodnocení důležitosti informací jako například HITS (Hyperlink-Induced Topic Search) nebo PageRank.<br /> <br /> <br /> == Ocenění a čestné tituly ==<br /> <br /> '''Vyznamenání a ocenění'''&lt;ref&gt;převzato z: http://www.garfield.library.upenn.edu/awards.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> • 1953- 54 Grolier Society Fellow, Columbia University<br /> <br /> • 1966 Fellow, American Association for the Advancement of Science<br /> <br /> • 1966 Fellow, Institute of Information Scientists<br /> <br /> • 1975 Award of Merit, American Society of Information Science<br /> <br /> • 1977 Herman Skolnick Award, American Chemical Society<br /> <br /> • 1977 Hall of Fame Award, Information Industry Association<br /> <br /> • 1978 American Society for Information Science Book Award for Best Information Science Book of 1977 (Essays of an Information Scientist, Vol: 1&amp;2, 1962-1976 1980 Award, Chemical Notation Society)<br /> <br /> • 1983 Patterson-Crane Award, American Chemical Society<br /> <br /> • 1983 John Price Wetherill Medal, Franklin Institute<br /> <br /> • 1984 Derek J. de Solla Price Memorial Medal, Scientometrics<br /> <br /> • 1986 John Scott Award, City of Philadelphia<br /> <br /> • 1987 Distinguished Alumni Award, Columbia University, School of Library Service, New York<br /> <br /> • 1988 Dr. honoris causa, Vrije University, Brussels Belgium<br /> <br /> • 1990 Ph.D. (honorary), State University of New York, Albany<br /> <br /> • 1991 Honorary Fellow, Society for Technical Communication<br /> <br /> • 1991 Ph.D. (honorary), Thomas Jefferson University, Philadelphia<br /> <br /> • 1993 Honorary Foreign Member, Institute of Marine Biology, Vladivostok, Russia<br /> <br /> • 1993 Honorary Fellow, Medical Libraries Association<br /> <br /> • 1993 M.D. (hon. caus.), University of Rome, Tor Vergata, Italy<br /> <br /> • 1995 M.D. (hon. caus.), Charles University, Czech Republic<br /> <br /> • 1997 Honorary Degree from Far Eastern University, Vladivostok, Russia<br /> <br /> • 1997 Honorary Membership in the Russian Academy of Sciences, Vladivostok, Russia<br /> <br /> • 1999 Avenue of Technology Award, Philadelphia, PA<br /> <br /> • 2000 Professor Kaula Award for Library &amp; Information Science, India<br /> <br /> • 2001 Winifred Sewell Prize for Innovation in Information Technologies in Biomedical &amp; Life Sciences Librarianship.<br /> <br /> • 2001 Awarded by Special Libraries Association Biomedical and Life Sciences Division<br /> <br /> • 2004 Ph. D. (Honorary) Drexel University, Philadelphia, PA.<br /> <br /> • 2004 Los Angeles Chapter -American Society for Information Science &amp;Technology (ASIST)- Visionary Leader - Contributions to Information Science<br /> <br /> • 2005 American Academy of Arts and Sciences, Fellow<br /> <br /> • 2007 The Chemical Heritage Foundation - Richard J. Bolte, Sr. Award for Supporting Industries<br /> <br /> • 2007 Honorary Degree from Real Academia de Medicina Del Distrito de Granada (Andalucia Oriental) Spain.<br /> <br /> • 2007 American Philosophical Society, Philadelphia, PA. - Member<br /> <br /> '''Členství'''&lt;ref&gt;převzato z: http://www.garfield.library.upenn.edu/boards.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> • Research! America<br /> <br /> • Annual Reviews, Inc., Board of Directors<br /> <br /> • International Federation of Science Editors<br /> <br /> • John Scott Award Advisory Committee<br /> <br /> • Journal of Information Science<br /> <br /> • Rockefeller University Council<br /> <br /> • Scientometrics<br /> <br /> • University of Pennsylvania Library, Board of Overseers<br /> <br /> • Research! America<br /> <br /> • Temple University Health System, Inc. Board of Overseers<br /> <br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> Kompletní přehled bibliografie Eugena Garfielda je dostupný na jeho oficiálních stránkách (odkaz viz ''externí zdroje''). Na tomto místě jsou uvedeny jen základní publikace a články.<br /> <br /> <br /> '''Odkazy na online publikované texty'''&lt;br&gt;<br /> <br /> • Essays of an Information Scientist. Volumes 1–15 (1962–1993) &lt;ref&gt;elektronicky dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays.html&lt;/ref&gt; &lt;br&gt;<br /> • Citation Indexing – Its Theory and Application in Science, Technology, and Humanities &lt;ref&gt;elektronicky dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/ci/title.pdf&lt;/ref&gt;&lt;br&gt;<br /> • Komentáře v časopise The Scientist (1986–2002) &lt;ref&gt;přehledově dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/commentaries.html, v elektronické podobě na webových stránkách časopisu: http://www.the-scientist.com/&lt;/ref&gt;&lt;br&gt;<br /> • Úvodní projevy a prezidentské sloupky na ASIS&amp;T &lt;ref&gt;přehledově dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/asiscolumns.html - odtud přímý odkaz na konkrétní články&lt;/ref&gt;&lt;br&gt;<br /> • Předmluva ke knize ''Little Science, Big Science ... and Beyond'' (Derek J. deSolla Price) &lt;ref&gt;předmluva (společně s Robertem K. Mertonem) dostupná z: http://www.garfield.library.upenn.edu/lilscibi.html&lt;/ref&gt;&lt;br&gt;<br /> • The Use of Citation Data in Writing the History of Science &lt;ref&gt;kolektiv autorů: Garfield, E–Sher, I. H.–Torpie, R. J. Dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/papers/useofcitdatawritinghistofsci.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Bibliografické údaje vybraných článků''' &lt;ref&gt;přehled čerpán z: http://www.garfield.library.upenn.edu/pub.html - zde i přímé odkazy na texty v pdf&lt;/ref&gt;&lt;br&gt;<br /> <br /> • Garfield E, Pudovkin AI, Paris S. &quot;A bibliometric and historiographic analysis of the work of Tony van Raan: a tribute to a scientometrics pioneer and gatekeeper&quot; Research Evaluation 19(3), September 2010.&lt;br&gt; <br /> <br /> • Garfield E. &quot;Five decades of Citation Indexing&quot; Keynote Address - International Workshop for Scientometrics (ITSIC), Beijing, China. September 2009. &lt;br&gt;<br /> <br /> • Garfield E. &quot;From the Science of Science to Scientometrics : Visualizing the History of Science with HistCite software&quot; Presented at the 11th ISSI International Conference, Madrid, Spain - June 25, 2007. Reprinted in special issue of Journal of Informetrics 3 (2009) 173–179. &lt;br&gt; <br /> <br /> • Garfield E. &quot;Panel on 'Evaluative Measures for Resource Quality: Beyond the Impact Factor&quot;. Presented at the Medical Library Association Meeting, Philadelphia, May 22, 2007.&lt;br&gt;<br /> <br /> • Garfield E, Paris S, Stock WG. &quot;HistCiteTM: A software tool for informetric analysis of citation linkage&quot; Information Wissenschaft &amp; Praxis, 57(8):391-400, November / December 2006.&lt;br&gt;<br /> <br /> • Garfield, E. &quot;The History and Meaning of the Journal Impact Factor&quot; abridged version of the above paper published in Journal of the American Medical Association (JAMA), (293): 90-93, January 2006.&lt;br&gt;<br /> <br /> • Garfield, E. &quot;Web of science: Measuring and assessing science beyond SCI - Response&quot; Current Science 86 (5): 629-629 March 10 2004. &lt;br&gt;<br /> <br /> • Garfield, E. &quot;Use of Journal Citation Reports and Journal Performance Indicators in measuring short and long term journal impact&quot; Croatian Medical Journal, 41: (4) 368-374 December 2000. &lt;br&gt;<br /> <br /> • Garfield, E. &quot;Science Citation Index, Journal Citation Reports, and other ISI trademarks- Letter to the editor,&quot; Information Processing &amp; Management, 26 (4) p.573, 1990. &lt;br&gt;<br /> <br /> • Garfield, E. &quot;Indexing terminology and permuted indexes ,&quot; Journal of Documentation, 28 (4) p.334-345, 1972. &lt;br&gt;<br /> <br /> • Garfield, E. &quot;Science Citation Index - Answers to Frequently Asked Questions.&quot; Revue Internationale De La Documentation, 32(3), p.112-16,1965. &lt;br&gt;<br /> <br /> • Garfield, E. &quot;Science Citation Index -- A New Dimension in Indexing.&quot; Science, 144(3619) p.649-54, May 1964. &lt;br&gt;<br /> <br /> • Garfield, E. &quot;An Algorithm for Translating Chemical Names to Molecular Formulas.&quot; Institute for Scientific Information, Philadelphia, PA. p.1-68, 1961.&lt;br&gt;<br /> <br /> • Garfield, E. &quot;Citation Indexes for Science: A New Dimension in Documentation through Association of Ideas.&quot; Science, 122(3159), p.108-11, July 1955. Reprinted in Readings in Information Retrieval, p.261-274, (H.S. Sharp. Ed.), The Scarecrow Press, Inc. 1964 (book in EG's office). &lt;br&gt;<br /> <br /> <br /> == Doporučená četba ==<br /> <br /> '''Eugene Garfield''': ''Essays of an Information Scientist'' (1977) – texty, jež byly publikovány jako ''Current Comments'' mezi lety 1962–1976, jsou považovány za klasiku v oboru informační vědy.&lt;ref name=&quot;Who2&quot;&gt;&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> == Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br /> <br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Externí zdroje ==<br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Swanson, Don R.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=PaaS&diff=30658 2013-05-01T16:27:15Z

<p>KristynaKl: </p> <hr /> <div>'''Autor''': Kristýna Klímková<br /> <br /> '''Klíčová slova''': <br /> <br /> '''Synonyma''': <br /> <br /> '''Související pojmy''':<br /> <br /> nadřazené - Cloud computing,<br /> <br /> podřazené -</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=PaaS&diff=30657 2013-05-01T16:26:50Z

<p>KristynaKl: Založena nová stránka: '''Autor''': Kristýna Klímková '''Klíčová slova''': '''Synonyma''': '''Související pojmy''': nadřazené - Cloud computing, podřazené -</p> <hr /> <div>'''Autor''': Kristýna Klímková<br /> '''Klíčová slova''': <br /> '''Synonyma''': <br /> '''Související pojmy''':<br /> nadřazené - Cloud computing,<br /> podřazené -</div>

KristynaKl https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&diff=30656 2013-05-01T16:24:27Z

<p>KristynaKl: /* Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání */</p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> ==Organizační pokyny==<br /> ===Postup při tvorbě hesla===<br /> # na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br /> # pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br /> # pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br /> # kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br /> # heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br /> <br /> V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br /> <br /> HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 19. KVĚTNA 2013. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 16. ČERVNA 2013.<br /> <br /> ===Požadavky na hesla===<br /> * Minimální rozsah textu hesla je 3000 znaků (bez hlavičky a literatury).<br /> * Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem).<br /> * Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena.<br /> * Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování! Základní principy pro odborný text může nabídnout předmět KPI11 Kurz práce s informacemi nebo [http://www.slideshare.net/CEINVE/kurz-prace-s-informacemi studijní materiály], který z tohoto předmětu vznikl.<br /> * S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).<br /> * Heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu.<br /> * U hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené). S výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud si nejste jisti významem těchto kategorií, podívejte se na učivo prvního stupně základní školy v českém jazyce. Pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * Heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou.<br /> <br /> Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).<br /> <br /> Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br /> <br /> Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br /> <br /> === Časté chyby ===<br /> Vzhledem k množství opakujících se chyb a počtu a podobě vrácených úkolů v semestru podzim 2012 je nově zařazena do pokynů sekce častých chyb, která se bude postupně rozšiřovat. Kromě toho bude značně zpřísněno hodnocení a opravu jakákoli z dále uvedených chyb bude důvodem vrácení hesla. Pokud si nebudete u svého tématu jisti, jak se některému z prohřešků vyhnout nebo jak naplnit daný požadavek pro odborný text, raději se spojte s vyučující předmětu.<br /> Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří:<br /> * Použití Wikipedie (jakékoli jazykové mutace)<br /> * Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články<br /> * Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku)<br /> * Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů<br /> * Záznamy zdrojů odlišné od formy podle platné normy ISO 690<br /> * V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací<br /> * Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami<br /> * Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy nejsou akceptovány)<br /> * Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj)<br /> * Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem, např. na základě odborných zdrojů si vezme situaci ve dvou státech a sám vlastními myšlenkovými pochody vytvoří srovnání vycházející ne z jeho dojmů, ale z odborných zdrojů)<br /> * Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma)<br /> * Větší množství hrubek<br /> <br /> <br /> === Blok expertů - Vzor ===<br /> * [[grooming]] - Pavla Kovářová<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> <br /> ---<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2013==<br /> ===Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí===<br /> * [[analýza chování]]<br /> * [[datový korpus]]<br /> * [[dialogový systém]]<br /> * [[diskrétní model]]<br /> * [[foném]] - Michal Kaláb<br /> * [[formální systém]]<br /> * [[grafém]] - Michaela Kouřilová<br /> * [[Hilbertův program]]<br /> * [[informační šum]] - Marie Štouračová<br /> * [[informatika]] - Eva Sedláková<br /> * [[interdisciplinarita]] - Katarína Filičková<br /> * [[kognitivní věda]] - Jan Strach<br /> * [[logika]]<br /> * [[Mealyho automat]]<br /> * [[neuron]] Jakub Fryš<br /> * [[neurotransmiter]] - Ester Březinová<br /> * [[operační systém]] - Ivana Krištofová<br /> * [[počítačová simulace]]<br /> * [[počítačová věda]]<br /> * [[pravděpodobnostní model]]<br /> * [[primární emoce]] - Michaela Horáková<br /> * [[Russelův paradox]] - Radovan Bartošek<br /> * [[sekundární emoce]] <br /> * [[skrytý Markovův model]]<br /> * [[synapse]] - Denisa Karpeová<br /> * [[syntéza řeči]] - Lukáš Zduba<br /> * [[taxonomie]] - Roman Novotný<br /> * [[teorie her]] - Martina Leitgebová<br /> * [[teorie informace]] - Pavla Otrasová<br /> * [[věta o neúplnosti]] <br /> * [[vězňovo dilema]] - Viktor Michnáč<br /> <br /> ===Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů===<br /> * [[CMS]] (Content Management System)<br /> * [[crowdfunding]] - Lucie Malúšková<br /> * [[doménová znalost]]<br /> * [[Kickstarter]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[konkurence]] - Jana Pekárková<br /> * [[koučování]] - Michaela Hortová<br /> * [[Lean Startup]] - Tereza Navarová<br /> * [[market test]]<br /> * [[MVP]] (Minimum Viable Product)<br /> * [[networking]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[programátor]] - Dana Tomančáková<br /> * [[religionistika]] - Jana Slaná<br /> * [[slevový portál]] - Iveta Jansová<br /> * [[split test]]<br /> * [[StarCube]] - Adriana Fujková<br /> * [[Startup Hipster]]<br /> * [[StartupClub]]- Jana Skládaná<br /> * [[umělá inteligence]] - Šteinigerová<br /> * [[záloha]] - Tatiana Kňazeová<br /> <br /> === Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br /> <br /> *[[akustika]] Kateřina Hubáčková<br /> *[[audiovizuální nosič]] - Katarína Filičková<br /> *[[autodidaktika]]&amp;nbsp;- Lenka Cvrkalová<br /> *[[bibliografická databáze]]<br /> *[[dějiny hudby]] Zdeňka Žádníková<br /> *[[elektronická databáze]] Klára Tesařová<br /> *[[encyklopedická databáze]]<br /> *[[estetika]] Marie Ondrášková<br /> *[[historiografie]] - Petr Šmíd<br /> *[[hudební knihovna]]<br /> *[[Hudební psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> *[[hudební sociologie]] - Alena Paulusová<br /> *[[Hudební věda]] Tereza Fussová<br /> *[[hudebnina]]<br /> *[[IAML]] (International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres) - Martina Sochorová<br /> *[[Intergram]] Martina Sehnalová<br /> *[[kolektivní licenční smlouva]] - Jana Pekárková<br /> *[[partitura]] Miroslava Töpferová<br /> *[[producent]]<br /> *[[prvotisk]] Miroslava Töpferová<br /> *[[Sémiotika]] Petr Kalíšek<br /> *[[stream]]<br /> *[[zvuková databáze]]<br /> *[[zvukový nosič]] - Lukáš Strouhal<br /> <br /> ===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===<br /> *[[autor]] - Petr Šmíd<br /> *[[duševní hygiena]] - Lenka Cvrkalová<br /> *[[koktejlový efekt]] (v komunikaci) - Karolína Krbcová<br /> *[[krizová komunikace]] Svoboda Petr<br /> *[[lobbing]] - Gabriela Tšponová<br /> *[[lustrace]]<br /> *[[mediální komunikace]] Jana Doupovcová<br /> *[[mediální obraz]] - Olga Senčaková<br /> *[[mediální poradce]]<br /> *[[mediální prohlášení]]<br /> *[[operativní management]]<br /> *[[PR agentura]] Iva Michálková<br /> *[[pravidlo 3Ř]] - Jana Vebrová<br /> *[[strategický management]] - Eva Šteinigerová<br /> *[[toxické médium]] - Svoboda Petr<br /> <br /> ===Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání===<br /> *[[analýza rizik]]<br /> *[[audit]] Petr Zapletal<br /> *[[customizace]]<br /> *[[databázový systém]]<br /> *[[demo verze]] - Jaromír Červený<br /> *[[desktop]] Kateřina Slámová<br /> *[[globální strategie]] firmy<br /> *[[hosting]]<br /> *[[IaaS]] - Filip Kocián<br /> *[[infrastruktura]]<br /> *[[konektivita]]<br /> *[[metodika]]<br /> *[[mikroprocesor]] Martin Chalupa<br /> *[[monitoring]]<br /> *[[multitenancy]]<br /> *[[PaaS]] Kristýna Klímková<br /> *[[procesní řízení]]<br /> *[[procesor]] Vítězslav Rathouz<br /> *[[přenosová rychlost]]<br /> *[[RAM]] (Random Access Memory)- Michal Létal<br /> *[[SaaS]] - Jakub Horák<br /> *[[server]]<br /> *[[SLA]] (Service-Level Agreement)<br /> *[[strategie]]<br /> *[[škálovatelnost]] - Jana Vebrová<br /> *[[virtualizace]]- Jitka Šiborová<br /> *[[výpočetní infrastruktura]]<br /> *[[webový server]] - Jakub Foral<br /> <br /> === David Grudl: User Experience ===<br /> *[[aplikace]]<br /> *[[CAPTCHA]] - Laura Kabai<br /> *[[DRM]] (Digital Rights Management) - Jozef Tkáčik<br /> *[[Ego]] - Martina Volavková<br /> *[[e-shop]] - Martina Leitgebová<br /> *[[mobilní aplikace]] - Michala Mádlová<br /> *[[ReCAPTCHA]] - Eva Mertová<br /> *[[rootkit]] - Zdeňka Sovková<br /> *[[SONY rootkit]]<br /> *[[Vyhledávač]] - Kristýna Kalmárová<br /> *[[webová aplikace]] - Jakub Foral<br /> *[[zdrojový kód]] - Renáta Šajnarová<br /> <br /> ===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===<br /> *[[archivace]]<br /> *[[Big Data]]<br /> *[[Business Development]]<br /> *[[BYO]] (Bring Your Own)<br /> *[[dostupnost]] (služby)<br /> *[[dotyková obrazovka]]<br /> *[[facilitace]]<br /> *[[firemní kultura]]<br /> *[[generace Y]] Iva Michálková<br /> *[[globální firma]]<br /> *[[hybridní notebook]]<br /> *[[Change Management]]<br /> *[[informační exploze]]<br /> *[[interní marketing]]<br /> *[[jazyk nových médií]]<br /> *[[judikát]]<br /> *[[Knowledge Management]] (řízení znalostí)<br /> *[[komunikační strategie]]<br /> *[[kontextová inzerce]]<br /> *[[korporátní firma]]<br /> *[[Lunch and Learn]]<br /> *[[mediální plán]]<br /> *[[mobilní firma]]<br /> *[[nestrukturovaná data]]<br /> *[[portfolio]]<br /> *[[relevance]]<br /> *[[ROI]] (Return on investment)<br /> *[[řízení inovací]]<br /> *[[strukturovaná data]]<br /> *[[Velká čtyřka]] (auditorských firem)<br /> *[[vizualizace]]<br /> *[[vizualizační software]]<br /> *[[webcast]]<br /> *[[webinář]]<br /> <br /> ===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===<br /> *[[andragogika]] - Michaela Kočová<br /> *[[autentizace]]<br /> *[[bibliografická portál]]<br /> *[[Business model]]<br /> *[[citace]]<br /> *[[Citace PRO]]<br /> *[[citační manažer]]<br /> *[[depozitář]]<br /> *[[ebrary]]<br /> *[[eReading]]<br /> *[[Flexibookstore]]<br /> *[[hardwarová čtečka]]<br /> *[[konzorcium]]<br /> *[[kulturologie]]<br /> *[[odpis]] (z knihovního fondu)<br /> *[[revize]] (knihovního fondu)<br /> *[[skriptárna]]<br /> *[[softwarová čtečka]]<br /> <br /> ===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===<br /> *[[čtenářská gramotnost]]<br /> *[[evidence knihoven]]<br /> *[[grafik]]<br /> *[[informační instituce]]<br /> *[[informační zdroj]]<br /> *[[knihovní rada]]<br /> *[[knihovnictví]]<br /> *[[komunitní knihovna]]<br /> *[[Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015]]<br /> *[[krajská knihovna]]<br /> *[[LiStOVáNí]]<br /> *[[metodické doporučení]]<br /> *[[metodický knihovník]]<br /> *[[občanská iniciativa]]<br /> *[[obnova fondu]]<br /> *[[odborné knihovnictví]]<br /> *[[příspěvková organizace]]<br /> *[[rychločtení]]<br /> *[[U3V]] (Univerzita třetího věku)<br /> *[[veřejné knihovnictví]]<br /> *[[výměnný fond]]<br /> *[[výzkum potřeb]]<br /> *[[výzkum spokojenosti]]<br /> *[[základní knihovna]]<br /> *[[zřizovatel knihovny]]<br /> <br /> ===Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br /> *[[Comunity Building]]<br /> *[[Content Marketing]]<br /> *[[Copywriting]] - Radim Chalupník<br /> *[[COWO Brno]]<br /> *[[Coworking]]<br /> *[[Event]]<br /> *[[GeoTracking]]<br /> *[[Know How]]<br /> *[[LARP]] (Live Action Role Playing) - Martin Brzobohatý<br /> *[[marketingová agentura]]<br /> *[[Media Relation]]<br /> *[[morální flexibilita]]<br /> *[[Naučmese.cz]]<br /> *[[negativní reklama]]<br /> *[[nerd]]<br /> <br /> ===Věra Vohlídalová: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===<br /> ===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===<br /> ===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2012==<br /> <br /> === Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===<br /> <br /> *[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková<br /> *[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek<br /> *[[Internetbanking]] - Iveta Jansová<br /> *[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová<br /> *[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák<br /> *[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik<br /> *[[Morálka]] - Martina Sochorová<br /> *[[Programování]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Smlouva]] - Monika Krejčová<br /> *[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal<br /> *[[Šifrování]] - Jonáš Kopp <br /> *[[Vyhláška]] - Petr Šmíd<br /> <br /> === Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===<br /> <br /> *[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová<br /> *[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá<br /> *[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová<br /> *[[Rešerše]] - zpracováno dříve<br /> *[[ÚPV]] - <br /> *[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová<br /> *[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová<br /> *[[Vídeňská dohoda]] - Anna Stránská<br /> <br /> ===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===<br /> * [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai<br /> * [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová<br /> * [[QRpedia]] - Boris Turek<br /> * [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný<br /> * [[Wikikniha]] - Edita Hečová<br /> * [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová<br /> * [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík<br /> * [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká<br /> <br /> ===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===<br /> * [[bibliografie]] - Matej Kucharovic<br /> * [[Blended learning]] - Roman Novotný<br /> * [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová<br /> * [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková<br /> * [[Hippokratova přísaha]] -<br /> * [[legislativa]] - Olga Senčaková<br /> * [[lékařská etika]] - Michaela Hortová<br /> * [[lékařství]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Medvik]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno<br /> * [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[portál]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová<br /> * [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová<br /> * [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal<br /> <br /> ===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===<br /> * [[datová schránka]] - Jana Pekárková<br /> * [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová<br /> * [[Ernst &amp; Young]] - Lucie Bělejová<br /> * [[judikatura]] - Petr Šmíd<br /> * [[Opencard]] - Daniel Novák<br /> * [[rodné číslo]] - Marie Lemonová<br /> * [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[soukromí]] - Katarína Filičková<br /> * [[výběrové řízení]] - Michal Rohovský<br /> <br /> ===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===<br /> * [[Apple TV]] - Karolína Krbcová<br /> * [[Bluetooth]] - Alena Paulusová<br /> * [[Geek]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Geocaching]] - Veronika Krausová<br /> * [[iPod]] - Tereza Čoupková<br /> * [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Mobito]] - Jakub Forman<br /> * [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná<br /> * [[Passbook]] - Jan Růžička<br /> * [[Poken]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[Product placement]]- Filip Kocián<br /> * [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[úložiště]] - Jan Růžička<br /> * [[Use Case]] – Jan Martinek<br /> * [[Visa payWave]] - Eva Mertová<br /> <br /> ===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===<br /> * [[autobiografie]] - Martina Sehnalová<br /> * [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa <br /> * [[DVD]] - Martina Volavková<br /> * [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková<br /> * [[kamera]] - Andrea Prokopová<br /> * [[nářečí]] - Michal Kaláb<br /> * [[orální historie]] - Ester Březinová<br /> * [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková<br /> * [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová<br /> * [[Stopy totality]] - Anna Halfarová<br /> * [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková<br /> * [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná<br /> * [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová<br /> <br /> ===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===<br /> * [[matice]] - Petr Věžník<br /> * [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová<br /> * [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková<br /> <br /> ===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===<br /> * [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková<br /> * [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs<br /> * [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková<br /> * [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs<br /> <br /> === Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===<br /> <br /> *[[Debriefing]] - Daniela Králová<br /> *[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Evropská rada]] - Petr Zapletal<br /> *[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová<br /> *[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková<br /> *[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík<br /> *[[Serious game]] - Jonáš Prstek<br /> *[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal<br /> *[[Strategická hra]] - Věra Žitková<br /> <br /> ===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===<br /> *[[Klementinum]] - Katrin Kalay<br /> *[[MDT]] - Miroslava Brázdová<br /> *[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová<br /> *[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková<br /> *[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt<br /> *[[UNIX]] - Dagmar Chládková<br /> <br /> ===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===<br /> *[[CZ.NIC]] - Jakub Alt<br /> *[[digitální podpis]] - Michal Rohovský<br /> <br /> ==Blok expertů - JARO 2012==<br /> <br /> ===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br /> * [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br /> * [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br /> * [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br /> * [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br /> * [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br /> * [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br /> * [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br /> * [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br /> * [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> * [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br /> <br /> === Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br /> <br /> *[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br /> *[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br /> *[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br /> *[[MARC21]] - Michal Klajban<br /> *[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br /> *[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br /> *[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br /> *[[ALTO]] - Jan Karlík<br /> *[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br /> *[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha<br /> *[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br /> *[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br /> *[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková<br /> <br /> ===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br /> * [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br /> * [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br /> * [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br /> * [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br /> * [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br /> * [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br /> * [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br /> * [[školská reforma]] - Jana Slaná<br /> * [[rámcové vzdělávací programy]] <br /> * [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br /> <br /> ===Martin Bastl: Netwar===<br /> * [[netwar]] - Julie Haladová<br /> * [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br /> * [[kracking]] - Petra Němcová<br /> * [[phreaking]] - Edita Hečová<br /> * [[phishing]] - Martin Chalupa<br /> * [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br /> * [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br /> * [[FloodNet]] - Roman Novotný<br /> * [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br /> * [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br /> * [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br /> * [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br /> * [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br /> * [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Informační válka]] - Jiří Beran<br /> * [[Malware]] - Michal Létal<br /> <br /> ===Petr Přidal: Georeferencer===<br /> * [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br /> * [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br /> <br /> ===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br /> * [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br /> * [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br /> * [[obsahová strategie]] (content strategy)<br /> * [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br /> * [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br /> * [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br /> * [[JavaScript]] - Jan Karlík<br /> * [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs<br /> * [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[webová typografie]] - Daniela Králová<br /> * [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br /> * [[UX designer]]<br /> * [[UX design]] - Anna Kultová<br /> * [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br /> * [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br /> * [[Gamifikace]] - Jaromír Červený<br /> <br /> === Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br /> * [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br /> * [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br /> * [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br /> * [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br /> * [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br /> * [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br /> * [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br /> * [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br /> * [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt<br /> <br /> === Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br /> * [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br /> * [[Software Studies]] - Martina Volavková<br /> * [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br /> * [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br /> * [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br /> * [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br /> * [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka<br /> <br /> ===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br /> * [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br /> * [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br /> * [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler<br /> * [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> === Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br /> * [[mHealth]] - Jan Hrabal<br /> * [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br /> * [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br /> * [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br /> * [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br /> * [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák<br /> * [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br /> * [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br /> * [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek<br /> * [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[SignWriting]] - Alena Paulusová<br /> <br /> === Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br /> * [[TED]] - Michal Klajban<br /> * [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br /> * [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br /> <br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2011==<br /> <br /> ===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br /> * [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br /> * [[City identity]] - Drahomír Hájek<br /> * [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br /> * [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> ===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br /> * [[user experience]] - Jakub Procházka<br /> * [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br /> * [[UX designer]] - Simona Střalková<br /> * [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br /> * [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br /> * [[design služeb]] - Marie Štouračová<br /> * [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br /> * [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br /> * [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br /> <br /> ===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br /> * [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br /> * [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br /> * [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br /> <br /> ===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br /> * [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br /> * [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br /> * [[Brand]] <br /> * [[Font]] - Andrea Szászová<br /> * [[Typografie]] -Lucie Górecká<br /> * [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br /> * [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br /> <br /> ===Michal Juhás: Bookfan===<br /> * [[StartUp]] - Petr Maňásek<br /> * [[Facebook]]<br /> * [[Business plan]] - Michaela Kočová<br /> * [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br /> * [[Angel investor]] - Ester Březinová<br /> * [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br /> * [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Online komunita]] - Eva Durnová<br /> <br /> ===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br /> * [[korpus]] - Petr Fiala<br /> * [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br /> * [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br /> * [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br /> * [[syntax]] - Alena Brožová<br /> * [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br /> * [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br /> * [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br /> <br /> ===Josef Průša: Open source hardware===<br /> * [[open source hardware]] - Daniela Králová<br /> * [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br /> * [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br /> * [[OpenCores]] - Martin Mašek<br /> * [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br /> * [[Arduino]] - Julie Haladová<br /> * [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br /> * [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[3D skener]] - Katarína Hečková<br /> * [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br /> <br /> ===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br /> <br /> *[[BTS]] - Martina Snozová<br /> *[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[IP adresa]] - Martina Snozová<br /> *[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br /> *[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br /> *[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br /> *[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br /> *[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br /> *[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br /> *[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br /> *[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br /> <br /> ===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br /> *[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br /> *[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br /> *[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br /> *[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br /> *[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br /> *[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br /> *[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br /> *[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br /> <br /> ===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br /> *[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br /> *[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br /> *[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br /> *[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br /> *[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br /> <br /> ===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br /> *[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br /> *[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br /> *[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br /> *[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br /> * [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2011==<br /> ===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br /> * [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br /> * [[gesto]]- Marta Konířová<br /> * [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br /> * [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br /> * [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br /> * [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br /> * [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br /> * [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br /> * [[Google Squared]] - Alena Brožová<br /> * [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br /> * [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br /> * [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br /> * [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br /> * [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br /> * [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br /> * [[tablet PC]] - Jan Růžička<br /> * [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br /> * [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br /> * [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br /> <br /> ===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br /> * [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br /> * [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br /> * [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br /> * [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br /> * [[geolokace]] <br /> * [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br /> * [[hashtag]] - Iveta Jansová<br /> * [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br /> * [[infografika]] - Irena Hodžová<br /> * [[inovace]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br /> * [[newsletter]]- Markéta Novotná<br /> * [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br /> * [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[statistika]] - Marie Vlčková<br /> * [[storytelling]] - Marie Packová<br /> <br /> ===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br /> * [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br /> * [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br /> * [[brand]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br /> * [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br /> * [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br /> * [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br /> * [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br /> * [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[licence]]- Marie Packová<br /> * [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br /> * [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br /> * [[Napster]] - Igor Hlaváč<br /> * [[oligopol]] - Lenka Matušková<br /> * [[patent]] - Markéta Novotná<br /> * [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[States' Rights]] - Anna Kultová<br /> * [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br /> * [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br /> * [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br /> <br /> ===Open Access===<br /> * [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br /> * [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br /> * [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br /> * [[Dspace]] - Petra Besperátová<br /> * [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br /> * [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br /> * [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br /> * [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br /> * [[plagiát]] - Katarína Hečková<br /> * [[preprint]]- Dalibor Bláha<br /> * [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[repozitář]] - Martina Snozová<br /> * [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br /> * [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br /> <br /> ===Pirátství dnes i kdysi===<br /> * [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br /> * [[kniha]] - Martina Sochorová<br /> * [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br /> * [[kopie]] - Edita Hečová<br /> * [[litografie]] - Marta Janošová<br /> * [[MP3]] - Emil Budín<br /> * [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br /> * [[průmysl]] - Daniel Šváb<br /> * [[revoluce]] - Monika Machovská <br /> * [[software]]- Veronika Svobodová<br /> * [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br /> * [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[vynález]] - Marcela Střelcová<br /> * [[zákon]] - Dominika Fromelová<br /> * [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br /> <br /> ===Národní digitální knihovna===<br /> * [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br /> * [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br /> * [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br /> * [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br /> * [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br /> * [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[MARC21]] - <br /> * [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[METS]] - Martina Snížková<br /> * [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br /> * [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br /> * [[PDF]] - Petr Fiala<br /> * [[personalizace]] - Anna Kultová<br /> * [[robotický skener]] - Eva Durnová<br /> * [[rukopis]] - Simona Střalková<br /> * [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br /> * [[TIFF]] - Petr Fiala<br /> * [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br /> * [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br /> * [[workflow]] - Dagmar Šiková<br /> <br /> ===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br /> * [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br /> * [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br /> * [[editor]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br /> * [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br /> * [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br /> <br /> ===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br /> * [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br /> * [[citační etika]]- Julie Haladová<br /> * [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[generace X]] - Antonín Pokorný<br /> * [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[hardware]] - Veronika Krausová<br /> * [[referenční služby]] - Filip Kocián<br /> * [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br /> * [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br /> <br /> ===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br /> * [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[cracker]] - Michal Kunrt<br /> * [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br /> * [[gambler]] - Michaela Bočánová<br /> * [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br /> * [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br /> * [[hacker]] - Jonáš Kopp <br /> * [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br /> * [[informační smog]] - Milan Říha<br /> * [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br /> * [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br /> * [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br /> * [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br /> * [[netholismus]] - Kamila Burdová<br /> * [[netománie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br /> * [[outsourcing]]- Marie Indráková<br /> * [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br /> * [[Stuxnet]] - Josef Kos<br /> * [[závislost]] - Hana Nováková<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2010==<br /> ===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br /> * [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br /> * [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br /> * [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br /> * [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br /> * [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br /> * [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br /> * [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br /> * [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br /> * [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br /> * [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br /> * [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br /> * [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br /> * [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br /> <br /> ===Makrosvět mikrokampaní===<br /> * [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br /> * [[banner]] - Simona Chudobová<br /> * [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br /> * [[e-business]] - Anna Kultová<br /> * [[e-komerce]] - Anna Kultová<br /> * [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br /> * [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br /> * [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br /> * [[GSM]] - Milan Spisar<br /> * [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[kreativita]] - Lenka Fatková<br /> * [[mailing list]]- Věra Motyčková<br /> * [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br /> * [[nová média]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br /> * [[propagace]] - Karolína Žáková<br /> * [[reklama]] - Anna Mikulášková<br /> * [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br /> * [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br /> * [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br /> * [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br /> * [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br /> * [[ZOOT]] - Petr Manasek<br /> <br /> ===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br /> * [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br /> * [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br /> * [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[etika]]- Kamila Brablíková<br /> * [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br /> * [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br /> * [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br /> * [[konvergence]] - Martina Snížková<br /> * [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br /> * [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br /> * [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br /> * [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br /> * [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br /> * [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[případová studie]] - Jana Chlanová<br /> * [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br /> * [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br /> * [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br /> * [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[výukové metody]] - Věra Adámková<br /> * [[výzkum]] - Renata Valentová<br /> * [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br /> <br /> ===Ženy v IT===<br /> * [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br /> * [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br /> * [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br /> * [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br /> * [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br /> * [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br /> * [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br /> * [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br /> * [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br /> * [[manažer]] - Renata Valentová<br /> * [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br /> * [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br /> * [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br /> * [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br /> <br /> ===Poznámky k novosti nových médií===<br /> * [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br /> * [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br /> * [[internet]] - Martina Snozová<br /> * [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br /> * [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br /> * [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br /> * [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br /> * [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br /> * [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br /> <br /> ===Location Based Service===<br /> * [[Android]]-Tomáš Vorálek<br /> * [[Galileo]] - Filip Šelong<br /> * [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br /> * [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br /> * [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br /> * [[Mashup]] - Petra Besperátová<br /> * [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br /> * [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br /> * [[smartphone]] - Daniel Šváb<br /> * [[spam]] - Lenka Čípková<br /> * [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br /> * [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br /> * [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br /> <br /> ===Getting Things Done===<br /> * [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br /> * [[coaching]] - Renata Borková<br /> * [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br /> * [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br /> * [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br /> * [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br /> * [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br /> * [[projekt]] - Hana Dvořáková<br /> * [[stres]] - Eva Petrášová<br /> * [[Time Management]]- Renata Borková<br /> * [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br /> <br /> ===Jak (ne)hledat investora===<br /> * [[arbitr]] Jana Procházková<br /> * [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br /> * [[fúze]] - Jana Procházková<br /> * [[iPad]] - Jan Růžička<br /> * [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br /> <br /> ===Autorské právo a knihovny===<br /> * [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[DILIA]] - Hana Habermannová<br /> * [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br /> * [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br /> * [[torrent]] - Petra Besperátová<br /> * [[volné dílo]] - Marta Janošová<br /> <br /> ===Komunitní role knihoven===<br /> * [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[komunita]] - Magda Šallaiová<br /> * [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br /> * [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br /> <br /> ===Informace jako politické téma===<br /> * [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br /> * [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br /> * [[demokracie]] - Martina Snozová<br /> * [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br /> * [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br /> * [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br /> * [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br /> * [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br /> * [[warez]] - Igor Hlaváč<br /> * [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br /> <br /> ===Národní úložiště šedé literatury===<br /> * [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br /> * [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br /> * [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br /> * [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2010==<br /> ===Náboženství v kyberprostoru===<br /> * [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br /> * [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br /> * [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br /> * [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br /> * [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br /> * [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br /> * [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br /> * [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br /> * [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br /> * [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br /> * [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br /> * [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br /> * [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br /> * [[New Age]] - Lenka Veselá<br /> * [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br /> * [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br /> * [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br /> * [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br /> * [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br /> * [[UFO kult]] - Jana Plotková<br /> * [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br /> <br /> ===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br /> * [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br /> * [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br /> * [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br /> * [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br /> * [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br /> * [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br /> * [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br /> * [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br /> * [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br /> * [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br /> * [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br /> * [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br /> * [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br /> * [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br /> * [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br /> * [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br /> * [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br /> * [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br /> * [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br /> * [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br /> * [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br /> * [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br /> * [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br /> * [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br /> * [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br /> * [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br /> * [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br /> <br /> ===Manažerské informační systémy===<br /> * [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br /> * [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br /> * [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br /> * [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br /> * [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br /> * [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br /> * [[informace]] - Kamila Jobová<br /> * [[informační management]] - Lenka Divišová<br /> * [[informační systém]] - Petr Vorel<br /> * [[intranet]] - Marie Sýkorová<br /> * [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br /> * [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br /> * [[management]] - Kristýna Macháčková<br /> * [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br /> * [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br /> * [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br /> * [[Talent Management]] - Jan Růžička<br /> <br /> ===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br /> * [[akvizice]] - Eva Králíčková<br /> * [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br /> * [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br /> * [[Clavius]] - Marie Vlčková<br /> * [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br /> * [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br /> * [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br /> * [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br /> * [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br /> * [[MVS]] - Simona Stolařová<br /> * [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br /> * [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br /> * [[SQL]] - Petr Fiala<br /> * [[tenký klient]] - Magda Fialová<br /> * [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br /> <br /> ===Soustružníci lidských duší===<br /> * [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br /> * [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br /> * [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br /> * [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br /> * [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br /> * [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br /> * [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br /> * [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br /> * [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br /> * [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br /> * [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br /> * [[Proces se &quot;zelenou internacionálou&quot;]] - Markéta Homolová<br /> * [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br /> * [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br /> * [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br /> * závadná literatura<br /> ** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br /> ** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br /> ** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br /> ** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br /> ** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br /> <br /> ===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br /> * [[algoritmus]] - Petr Věžník<br /> * [[bannerová slepota]] - David Koval<br /> * [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[Delicious]] - Filip Šubrt<br /> * [[e-mail]] - Emil Budín<br /> * [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br /> * [[Last.fm]] - Filip Šelong<br /> * [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Produsage]] - David Němeček<br /> * [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br /> * [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br /> * [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br /> * [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br /> * [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[YouTube]] - Daniel Hübner<br /> <br /> ===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br /> * [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br /> * [[digitalizace]] - Martina Snížková<br /> * [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br /> * [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br /> * [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br /> * [[harddisk]] - Kamila Horáková<br /> * [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br /> * [[JPEG]] - Jiří Křupala<br /> * [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br /> * [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[metadata]] - Jiří Beran<br /> * [[papyrus]] - Katarína Hečková<br /> * [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[skenování]] - Michal Kunrt<br /> <br /> ===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br /> * [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br /> * [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br /> * [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br /> * [[INFOZ]] - Alena Fafková<br /> * [[nakladatel]] - Monika Beránková<br /> * [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br /> * [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br /> * [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br /> * [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br /> * [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br /> <br /> ===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br /> * [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[Long Tail]] - Jakub Alt<br /> * [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br /> * [[PageRank]] - Peter Kahoun<br /> * [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br /> * [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br /> * [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br /> <br /> ===Škola 2.0 beta===<br /> * [[Action Learning]] - Lenka Janská<br /> * [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br /> * [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br /> * [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br /> * [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br /> * [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br /> * [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br /> * [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br /> <br /> ===Knihovník v 21. století===<br /> * [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br /> * [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br /> * [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br /> * [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br /> <br /> ===eBooks on Demand===<br /> * [[eBook]] - Magda Šallaiová<br /> * [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br /> * [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br /> <br /> [[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div>

KristynaKl