WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]

David Bawden

2019-05-28T16:39:41Z

Kristýnasvětnicová:

{{Infobox Vědec|jmeno = Mgr. David Bawden Ph.D.[[Soubor:bawden4.jpg]]|datum_narozeni = 1952|misto narozeni = |_|datum umrti = |_|misto umrti = |_|duvod_umrti = _|pobyt = Londýn |rodina = |obcanstvi = britske|skola = Vysokoškolské vzdělání v oboru organická chemie z Liverpool University, magisterský a PhD diplom z informačních věd z Sheffield University |pracoviste = Department of Library and Information Science v City University London. |oceneni = čestný přednášející na University College London a na University of Ljubljana.|znamy_diky = široké spektrum akademických zájmů na poli informační vědy, velký počet publikací, definování základních otázek informační vědy ve svých dílech, editorství prestižního vědeckého časopisu The Journal of Documentation
}}

'''David Bawden''' je profesorem informační vědy na katedře Knihovnictví a informační vědy v City University London, je čestným přednášejícím a PhD supervizorem na University College London a na Univerzitě v Ljubljaně. Mimo jiné se specializuje na informační otázky v oblastech zdravotnictví a farmacie.

''„Překročení hranic sektorů a práce mimo komfortní zóny jsou životně důležité pro stimulaci nových myšlenek, rozvoje profese a sebe samých.“'' David Bawden. <ref name="blog" />

== Život a studia ==

Protože byl odmala fascinován vědou a science-fiction, David Bawden se chtěl stát vědcem už jako dítě. Na střední škole vynikal spíše v humanitních vědách, ale navzdory svým učitelům, kteří poukazovali na jeho nedostatečné laboratorní a matematické schopnosti, se rozhodl dát přednost přírodovědným předmětům. To, že existuje informační věda se dozvěděl ve školní knihovně. Profese informačního vědce mu připadala ideální, protože obsahovala koncept vědy, ale bez praktických a výpočetních aspektů, které Bawdena ve škole nudily. Když se o tomto oboru pokoušel zjistit více, v dopisu z Institute of Information Scientists obdržel cenné rady k počátkům své kariéry – získání vědeckého titulu a alespoň dva cizí jazyky.

Studoval organickou chemii na univerzitě v Liverpoolu. Ačkoli byl více zaujatý fyzikou a astronomií, uvědomoval si, že v matematice nevyniká natolik, aby dosáhl skutečného úspěchu v oboru. Nevědomky se tehdy dal na cestu „od chemika k informačnímu vědci". Nejzajímavějším aspektem studia pro něj byla logická struktura chemie, rozsah klasifikací, reakce a koncepty obecně.<ref name="blog">BAWDEN, David. 2010. Portrait of the Author as a Young Information Scientist. The Occasional Informationist [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://theoccasionalinformationist.com/2010/04/07/portrait-of-the-author-as-a-young-information-scientist/</ref>

Ke konci svých studií se vrátil k myšlence informační vědy a byl také inspirován možností kariéry v akademické knihovně.

Praxi v rámci svých magisterských studií absolvoval jako informační asistent ve farmaceutické firmě Smith Kline and French, nyní součástí GlaxoSmithKline, v době ještě před tím než informační služby přešly do digitální podoby.<ref name="blog" />

Dělal zde komplexní vyhledávání, které zahrnovalo průmyslovou archeologii informačního vyhledávání. Nejstarší materiál byl stále v papírových složkách, protože online vyhledávání bylo toho času v počátcích. Toto krátké období praxe ale pro Bawdena znamenalo prohloubení jeho zájmu o vědeckou informační práci, ačkoliv byl již tehdy více zaujatý myšlenkou vývoje nových systémů než poskytování služeb.

Postgraduální studium absolvoval na Sheffield University, na Katedře knihovnictví a informační vědy. Jeho zájem byl zaměřen na vědecké informace a zvlášť na chemické informace, ačkoliv kurzy nabízely i velmi široké spektrum předmětů jako katalogizaci nebo referenční práci. Po ukončení svého studijního programu se rozhodl na Sheffieldu zůstat a získat titul PhD. Zaměřil se zde na užití informačních systémů ke studiu vztahů mezi strukturou a vlastnostmi chemických látek. Bawden věří, že jeho postgraduální práce významně přispěla k tvorbě základů této disciplíny.<ref name="blog" />

Po ukončení studia pracoval ve výzkumu informačních služeb ve farmaceutické společnosti Pfizer. V té době se dle svých vlastních slov považoval za „chemika, který pracuje s informačními systémy raději než v laboratoři“.

Součástí jeho práce v Pfizer zahrnovala produkci vyhledávacích systémů pro chemické látky, reakce a 3D struktury. Spolupracoval zde s kolegy z jiných firem, a praktikoval tak ideu open-source ještě předtím, než se tento termín stal populárním. Už v době, kdy pracoval pro Pfizer měl mnoho externích aktivit - psal články, knihy, editoval periodika. Rozhodl se vrátit na akademickou půdu a začal pracovat jako profesor informační vědy v City University London, kde působí i dnes. Dle svých slov „neměl doteď důvod odejít“

Dále působil jako konzultant pro množství britských mezinárodních organizací, jmenovitě Pfizer, GlaxoSmithKline, Ciba-Geigy, Forensic Science Service, Health Development Agency, National Institute for Health and Clinical Excellence, Taylor and Francis, Clifford Chance, the BBC and News International a poté jako konzultant a hodnotitel pro Open Society Institute’s Library Program a Information Program.

Krom své akademické práce nyní pracuje s knihovními/informačními programy v George Soros’s Open Society Initiative, učí na letních školách pro knihovníky v Central European University v Budapešti.<ref name="blog" />

''„Považoval jsem se za chemika, který pracoval spíše s informačními systémy než v laboratoři.“'' David Bawden <ref name="blog" />

== Vzdělání ==

1. studium na University of Liverpool se zaměřením na organickou chemii s titulem Mgr.

2. studium na University of Sheffield na Katedře knihovnictví a informační vědy se zaměřením na vědecké a chemické informace se zakončením tituly MSc. a PhD.

== Akademické zaměření ==

=== Základní oblasti: ===

#Základy informačních věd včetně pojetí informací v různých oblastech filozofie informací, metodologie budování a výzkumu v knihovnách a v samotných informačních disciplínách
#Dokumentace a informační zdroje jako je jejich přirozená povaha, využití a organizace, historický vývoj a nové formy
#Informační chování s aspekty spojené s individuálními rozdíly, s kreativitou a inovacemi a s rozvojem a pochopení digitální gramotnosti.

=== Vymezení těchto oblastí ===

#Základy informačních věd a druhy teorií, konceptů a modelů používaných v informačních vědách a jak se teorie vyvíjí a používá v oboru. Zkoumal koncepty informací v oblastech filozofie, fyziky a biologie ke zjištění, lze z tohoto druhu srovnání vyvodit poučení a získat užitečné poznatky z něhož může knihovnictví a informační věda čerpat pro formulující koncepty ostatních vědních disciplín. Bawden považoval Luciana Floridiho, autora knihy Filozofie informace, jeho formulaci informační etiky za velmi inspirativní jako jeho nejlepší konceptuální základ knihovnické a informační disciplíny, který může poskytnout pevný základ pro studium praktických a etických otázek, kterým čelí informační profese.
#Dokumentace a informační zdroje s využitím poznatků o dokumentaci Paula Otlet a Suzanne Briet o tradiční dokumentaci do nových digitálních forem dokumentů s historickým vývojem dokumentů v institucích se zájmem o 19.století. Vzhledem k jeho vzdělání se zaměřuje zejména na zdroje ve vědě a zdravotnictví.
#Informační chování informační vědy s hlavní myšlenkou, jak může informační věda spíše porozumět než pouze šířit informace. Zabývá se zde o kreativitu a inovacích informace, které mají silný vztah k přístupům k prohlížení informací. Zkoumající individuální rozdíly v informačním chování, zejména takové, které jsou spojeny s faktorem osobnosti podle jeho názoru hodnotným tématem pro studium pro doplňující aspekt sociálních studií.<ref>https://theoccasionalinformationist.com/</ref>

== Přínos pro informační vědu ==

Jeho přínos spočívá v přispění k rozvoji odvětví informační vědy a moderních informačních systémů, v propojení chemie a informační vědy a v jeho vzdělávacích a publikačních činnostech.

== Vědecká spolupráce ==

David Bawden se na některých publikacích podílí s kolegyní Lyn Robinson, významnou vědkyní na poli informační vědy. Mezi jejich nejvýznamnější společná díla patří kniha Introduction to information science.

'''Introduction to information science'''

Knihu, koncipovanou spíše jako učebnici, ocení obecně zejména studenti a čtenáři ze všech informačních profesí. Týká se témat jako je organizace informací, výzkum informační vědy, informační technologie, informační management a politika apod. Namísto obvyklé přemluvy jednoho autora kniha obsahuje šest pojednání od informačních vědců z pěti různých zemí. Nabízejí se zde tak různé úhly pohledu na předmět zájmu informační vědy, důležité otázky a výzvy, kterým obor čelí. Autory těchto textů jsou Theresa Dirndorfer Anderson (Austrálie), Andrew Dillon a Jonathon Furner (USA), Birger Hjørland (Dánsko), Fidelia Ibekwe-SanJuan (Francie), a Maja Žumer (Slovinsko).

Kniha je členěna na 15 kapitol v rozsahu zhruba 15-25 stran. Na konci každé kapitoly lze nalézt tzv. "key readings" a rozsáhlé seznamy referencí. Kapitoly rovněž obsahují textová pole se shrnutím hlavních myšlenek textu nebo různých doplňujících informací. Pole tak slouží k lepší orientaci čtenáře v textu, snazšímu pochopení tématu či prohloubení již nabytých znalostí.

1. kapitola představuje informační vědu jako disciplínu a profesi, poukazuje na její perspektivu a uvádí některé její základní otázky

2. kapitola popisuje historii informace, zaměřuje se na dokumenty a jejich jak historickou, tak současnou funkci

3. kapitola obsahuje pohledy na filozofii a paradigmata informační vědy

4. kapitola uvádí základní koncepty informační vědy, např. Shannonovu teorií komunikace, teorii relevance apod.

5. kapitola vysvětluje doménovou analýzu

6. kapitola je věnována informační organizaci

7. kapitola přibližuje informační technologie

8. kapitola, Infometrie, představuje historii a zákony této disciplíny

9. kapitola se zabývá informačním chováním

11. kapitola popisuje informační společnost

12. kapitola je věnována informačnímu managementu a politice

13. kapitola představuje digitální gramotnost a poukazuje rovněž na kontext její budoucnosti

14. kapitola uvádí hlavní metody výzkumu na poli informační vědy

15. kapitola obsahuje se zabývá pohledem na možnou budoucnost a vývoj informační vědy

Tato kniha spolu s doporučenou literaturou hlouběji rozvádějící témata zde uvedená tvoří moderní ucelený pohled na informační vědu, a představuje tedy velice vhodný informační zdroj praktický při studiu těchto disciplín.<ref>AVERSA, Elizabeth. Introduction to information science by David Bawden and Lyn Robinson. Chicago, IL: Neal-Schuman, 2012; 351 pp. $70.00. (ISBN. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2013, vol. 64, issue 5, s. 1081-1083 [cit. 2015-05-15]. DOI: 10.1002/asi.22885.</ref>

 

*'''Lyn Robinson''' je od roku 2004 profesorkou na City University London, je čestnou přednášející a PhD supervisorem na Katedře Informačních studií na University College London a ve své badatelské práci se zaměřuje především na dokumenty, jejichj vznik, vývoj a uživatelské ineterakce. Píše svůj osobní blog [http://thelynxiblog.com/ http://thelynxiblog.com/] a má účet na Twitteru pod @lynrobinson. <ref>Dr Lyn Robinson: Reader in Library & Information Science. 2015. City University London [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.city.ac.uk/people/academics/lyn-robinson</ref>

V roce 2014 s ní byl při příležitosti výstupu na konferenci Infodays v Praze napsán rozhovor pro Inflow: [http://www.inflow.cz/rozhovor-s-lyn-robinson http://www.inflow.cz/rozhovor-s-lyn-robinson]

 

== Publikace ==

David Bawden byl velice vlivný a angažovaný autor, kde si klade základní otázky informační vědy. Ve svých publikačních dílech byl celkem 9645krát citován od roku 2012–2019.

Je samotným autorem 9 knih a u zbývajících 17 knih je spoluautorem, z něhož jeho nejznámější dílo je Introduction to information science, na kterém spolupracoval s významnou vědkyní Lyn Robinson, která taktéž přednáší na Katedře Informačních studií na University College London. Oba byli ve spolupráci i s dalšími autory jako jsou např. Birger Hjørland z Dánska a spol, ale ti napsali pouze jednotlivé předmluvy. V úvodu se hlavní autoři publikace převážně zaměřili na základní přehled informační vědy, protože se jedná o velmi rozsáhlou oblast, kde by výsledkem měl být kvalitní úvod do „logiky“ a „jazyka“ informační vědy. Zvláštní pozornost věnovali těm pasážím, o nichž nejsou rozsáhlé záznamy z jiných zdrojů. Věnují se převážně základním principům a oproti ostatním textům o informační vědě si kladli zvláštní důraz pro koncepci a teorii, které lze snáz pochopit než u znalostí o různých specifických vlastnostech současných systémů, služeb a technik.

V dalších knihách, co sám napsal rozebírá oblasti jako uživatelsky orientované hodnocení informačních systémů a služeb, chemické informační systémy nad rámec struktury a úvod do informačních technologií.

Je autorem a spoluautorem 25 vědeckých kapitol z různých knih, ve kterých se zabýval teoretickým vývojem v informačních vědách, teorií informace a vědecké komunikace, informační kultury v digitálním věku, informační a digitální gramotnosti související s celoživotním učení a digitálnímu občanství, porozumění informační politice, o informačních stylech, jak souvisí s rozdíly v chování s informacemi, o systémech chemických struktur a chemických informačních systémech.

Je autorem a spoluautorem celkem 347 článků ve vědeckých časopisech, kde byl editorem nejvýznamnějšího předního evropského recenzovaného článku s názvem The Journal of Documentation v oboru knihovnictví a informační vědy, ve kterém se zaměřuje na filozofické koncepty jeho rámce v kontextu své dokumentace a zaznamenaného poznání. Tyto články zahrnují odbornou praxi a nejnovější poznatky všech odvětví knihovní a informační vědy a ve vědách jimi příbuzných z psychologie, kognitivní vědy, fyzikální vědy, z komunikačních a mediálních studií a informatiky. Je jedním z nejcitovanějších článků v databázích SCOPUS a ISI. Za jeho nejcitovanější vědní časopis je považován časopis Informace a digitální literatura: přehled pojmů v Journal of documentation, kde se zabýval pojmy informační a digitální gramotností formou literárního průzkumu a analýzy. Je zde popsána i počítačová gramotnost, gramotnosti knihoven, síťové gramotnosti, internetové gramotnosti a hyper-gramotnosti, které jsou rozšířeny pro komplexní informační prostředí.

Je spoluautorem s Lyn Robinson jedné zprávy o vyhodnocení dopadu podpůrných služeb primární péče a duševního zdraví.

Je autorem diplomové práce na téma vyšetřování základních aspektů analýzy chemických reakcí pro ukládání a vyhledávání. A disertační práce na téma techniky substrukturální analýzy pro korelaci struktury a vlastnictví v počítačových informačních systémech.

Je spoluautorem spolu s Lyn Robinson a Tyabba Siddiqui internetové publikace zvané Still awaiting the quantum turn, která se zabývá myšlenkou o vznikající „kvantové informační vědy“ vysvětlené v pěti ohledech:

1. použití volných analogií a metafor mezi koncepty v kvantové fyzice, v knihovnictví a informační vědě

2. využití kvantových konceptů a formalismů při získávání informací

3. využití kvantových pojmů a formalismů při studiu významu a konceptů k rozvoji kvantové sociální vědy

4. v oblastech sousedících s informační vědou 5. kvalitativní aplikace kvantových konceptů v samotných informačních disciplínách <ref>https://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=publications</ref>

== Seznam publikací ==

Robinson, L. and Bawden, D. (2012). Introduction to Information Science. London: Facet Publishing.

Bawden, D. (2011). Introduction to information science and technology. Medford NJ: Information Today.

Bawden, D., Robson, A. and Judd, A. (2001). Pharmaceutical and medicines information management. Edinburgh: Churchill Livingstone.

Bawden, D., Gilchrist, A. and Aitchison, J. (2001). Thesaurus construction and use: a practical manual. 4th edn. (4th). London: Aslib.

Bawden, D. and Aitchison, J. (1997). Thesaurus construction and use: a practical manual (3rd edition). (3rd). London: Aslib. ISBN: 0851423906.

Pepperell, C. (1994). Three-dimensional chemical structure searching. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801455.

Wilson, T. (1993). Chemical searching on an array processor. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801285.

Polton, D.J. (1993). Chemical nomenclatures and the computer. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801560.

Mager, P.P. (1991). Design statistics in pharmacochemistry. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801129.

Willett, P. (1991). Three-dimensional chemical structure handling. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801218.

Bawden, D. (1990). User-oriented evaluation of information systems and services. Gower: Aldershot.

Bawden, D. and Blakeman, K. (1990). Going automated. London: Aslib. ISBN: 0851422640.

Bawden, D. and Blakeman, K. (1990). IT strategies for information management. London: Butterworths.

Bawden, D. (1990). Chemical information systems: beyond the structure diagram. Chichester: Ellis Horwood. ISBN: 0131265822.

Crippen, G.M. and Havel, T.F. (1988). Distance Geometry and Molecular Conformation. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800734.

Mager, P.P. (1988). Multivariate chemometrics in QSAR: a dialogue. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800548.

Ioffe, I.I. (1988). Application of pattern recognition to catalytic research. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800696.

Willett, P. (1987). Similarity and clustering in chemical information systems. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800505.

Strouf, O. (1986). Chemical pattern recognition. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800440.

Kier, L.B. and Hall, L.H. (1986). Molecular connectivity in structure-activity analysis. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800394.

Coomans, D. and Broeckaert, I. (1986). Potential pattern recognition in chemical and medical decision making. Taunton: Research Studies Press. ISBN:

0863800416.

Simon, Z. (1984). The MPD method for QSAR studies. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800157.

Golender, V.E. and Rozenblit, A.B. (1983). Logical and combinatorial algorithms for drug design. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800068.

Zupan, J. (1982). Clustering of large data sets. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0471104558.

Lewi, P.J. (1982). Multivariate data analysis in industrial practice. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0471104663.

Shorter, J. (1982). Correlation analysis of organic reactivity. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0471104795.

Bawden, D. (2014). Being fluent and keeping looking. Kurbanoglu, S., Spiranec, S., Grassian, E., Mizrachi, D. and Catts, R. (Ed.), Information literacy:

lifelong learning and digital citizenship in the 21st century (pp. 13-18) Berlin: Springer.

Robinson, L. and Bawden, D. (31 Jul 2013). Mind the gap: transitions between concepts of information in varied domains. Ibekwe-SanJuan, F. and Dousa, T.M.

(Ed.), Theories of Information, Communication and Knowledge (pp. 121-141) Springer. ISBN: 9400769725.

Bawden, D. (2011). Encountering on the road to Serendip? Browsing in new information environments. Foster, A. and Rafferty, P. (Ed.), Innovations in

Information Retrieval (pp. 1-22) Facet Pub. ISBN: 1856046974.

Robinson, L. and Bawden, D. (01 Sep 2011). Digital literacy and the dark side of information: enlightening the paradox. Stergioulas, L.H. and Drenoyianni,

H. (Ed.), Pursuing Digital Literacy in Compulsory Education (pp. 47-58) ISBN: 1433106191.

Bawden, D. and Robinson, L. (01 Jan 2011). Individual Differences in Information-Related Behaviour: What Do We Know About Information Styles?. Spink, A.

and Heinstrom, J. (Ed.), (pp. 127-158) EMERALD GROUP PUBLISHING LTD. doi: 10.1108/S1876-0562(2011)002011a009

Bawden, D. (2008). Origins and concepts of digital literacy. Lankshear, C. and Knobel, M. (Ed.), Digital Literacies (pp. 17-32) Peter Lang. ISBN:

1433101696.

Robinson, L., Bawden, D., Anderson, T., Bates, B., Rutkauskiene, U. and Vilar, P. (2007). Curriculum 2.0? Changes in information education for a Web 2.0

world. Seljan, S. and Stancic, H. (Ed.), InFuture2007: Digital Information and Heritage (pp. 27-40)

Bawden, D. (2001). Pharmacutical commercial information. Robson, A.S. and Bawden, D. (Ed.), Phamaceuticals and medicines information management (pp. 156-

167) Edinburgh: Churchill Livingstone. ISBN: 0443064016.

Bawden, D. (2001). Information and knowledge management. Robson, A.S., Judd, A. and Bawden, D. (Ed.), Pharmaceutical and medicines information management

(pp. 38-59) Edinburgh: Churchill Livingstone. ISBN: 0443064016.

Robinson, L. and Bawden, D. (11 Oct 2001). Information Sources. Robson, A., Bawden, D. and Judd, A. (Ed.), Pharmaceutical and Medicines Information

Management, Principles and Practice Churchill Livingstone. ISBN: 0443064016.

Bawden, D. (1991). Chemical reaction information. Ash, J.E., Warr, W.A. and Willett, P. (Ed.), Chemical structure systems (pp. 57-87) Chichester: Ellis

Horwood. ISBN: 0131266993.

Bawden, D. (1990). Progress towards integrated chemical information systems. Bawden, D. and Mitchell, E.M. (Ed.), Chemical information systems: beyond the

structure diagram (pp. 163-172) Chichester: Ellis Horwood. ISBN: 0131265822.

Bawden, D. and Mitchell, E. (1990). Beyond the structure diagram. Bawden, D. (Ed.), Chemical information systems: beyond the structure diagram (pp. 7-10)

Chichester: Ellis Horwood. ISBN: 0131265822.

Bawden, D. (1990). Vlaue added information systems and services. Oppenheim, C., Citroen, C.L. and Griffiths, J.-.M. (Ed.), (pp. 157-179) Borough Green:

Butterworths. ISBN: 0862912792.

Bawden, D. (1989). Software for information management. Oppenheim, C., Citroen, C.L. and Griffiths, J.-.M. (Ed.), Perspectives in Information Management

(pp. 25-62) Borough Green: Butterworths. ISBN: 0408034017.

Bawden, D. and Wood, S. (1986). Design, implementation and evaluation of the CONTRAST reaction retrieval system. (Ed.), Modern approaches to chemical

reaction searching Aldershot: Gower. ISBN: 0566035502.

Bawden, D. and Robinson, L. (). Library and information science. Jensen, K.B. and Pooley, J. (Ed.), Encyclopedia of Communication Theory and Philosophy

Wiley.

 

[[File:Grafbawden.png|RTENOTITLE]]<ref>David Bawden. 2012. Microsoft: Academic research [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://academic.research.microsoft.com/Author/1834107/david-bawden</ref>

Graf představující počet publikaci Davida Bawdena a počet citování jeho prací v jiných dílech v jednotlivých letech.

 

== Profesionální aktivity ==

=== Akademická spolupráce, kde se podílel celkem na čtyřech projektech ===

1. projekt TEMPUS se týkal výuky informační gramotnosti koordinované Univerzitou Zagreby

2. projekt se týkal vytvoření celoevropského programu pro knihovny a sci-informačního projektu, kde spolupracoval s dalšími 40 pracovníky v celé Evropě

3. projekt se zabýval Open Access v teorii a praxi, kde spolupracoval se Sheffield University iSchool

4. projekt se zabýval informační gramotností online, který sponzoroval Erasmus+ a spolupracoval na něm s univerzitami v Grazu, Zadar, Ljubljana, Hildersheim, Barcelona

=== Redakční činnost, kde byl členem ve 13 organizacích ===

1. 1982–1991: Série editorství výzkumných studií Tisková série výzkumných monografií v Chemometrii

2. 1987–1997: editorem IT Link pro ASLIB (Sdružení pro správu informací)

3. 1990–1993: editorem Perspektivy v řízení informací

4. 1990–1994: členem redakční rady, Journal of Chemical Information and Computer Sciences

5. 1991–1994: Série editorství výzkumných studií Tisková série výzkumných monografií v počítačích a chemických strukturách

6. 1992–1995: členem redakční rady, Expert Systems in Information Work

7. 1990–2002: členem redakční rady, Alternativy k laboratorním zvířatům

8. 1990–2008: členem redakční rady, International Journal of Information Management

9. 2005–2015: členem redakční rady Portál: knihovny a akademie

10. 2002–dosud: editorem Journal of Documentation

11. 2010–dosud: členem redakční rady ASLIB Journal of Information Management

12. 2012–dosud: spoluzakladatelem "Monografie" Základy informačních věd

13. 2015–dosud: členem redakční rady časopisu MDPI pro otevřený přístup k informacím

=== Konference ===

1. Konference: Knihovny v digitálním věku, kde byl předsedou tématu Kvalitativní hodnocení

2. Praha Inforum (2009): na téma Vyhlídky na knihovnu a informace: tři pohledy na budoucnost , kde byl lektorem workshopu informační generace: změna nebo kontinuita s cílem na informační chování mladých lidí a jaký vliv v této generaci mají mít změny na knihovnické a informační služby

3. 2010: 7. konference knihovnictví a informační vědy na University College London, kde byl za předsedu na konferenci v oblasti knihovnictví a informační vědy

=== Přednášky ===

1. Barcelona (2005): při setkání ISKA na téma Digitální gramotnost a znalostní organizace

2. Praha (2007): při setkání EUCLID / BCTS na téma O jeden krok dále: Evropský rozvojový plán kurikula o rok později

3. Univerzita v Oulu, Finsko (2014): na téma Informační gramotnost. Minulost. Přítomnost, budoucnost? v roli oponenta při formální obhajobě disertační práce

4. Zadar, Chorvatsko (2014): na téma Nejušlechtilejší potěšení: na získání porozumění z kvalitativního výzkumu. O oblasti knihoven v digitální éře

5. Setkání iFutures, Sheffield (2014): na téma Informační výzkum: stále proti praktikujícím?

6. Univerzita Roberta Gordona, Aberdeen (2015): na téma Setkání, syntéza, ponoření a výstavba: informace a získávání porozumění

7. Univerzita v Pise (2018): na téma Už nikdy v historii lidstva: informační vzdělávání pro život pro budoucnost vzdělávání v oblasti informatiky (FEIS 2018)

8. Univerzita Porto (2018): na téma Podpora pravdy a podpora porozumění: organizace znalostí a prokletí infosféry

=== Online články ===

1. Univerzita v Oulu (2014): na téma Veřejné přednášky a obhajoby, kde shrnuje článek propagující svou přednášku, kterou měl v roli oponenta při obhajobě PhD

=== Televizní program ===

1. (Chorvatsko): program nazvaný jako Technologie dnes, kde předložil prezentaci o vývoji elektronických knih, se zvláštním důrazem na jejich význam pro menšinové jazyky

=== Ostatní ===

1. hodnotitel projektu Horizon2020 HERA (Humanities in European Research Area)

2. hodnotitelem Ruské vědecké nadace

3. hodnotitelem slovinské výzkumné agentury

4. recenzent pro Radu ekonomického a sociálního výzkumu

5. recenzent Rady pro výzkum umění a humanitních věd

6. člen panelu REF2021 pro nastavení kritérií pro UoA34

7. autor svého osobního blogu s názvem ''The occasional informationist'' od roku 2009

8. aktivní uživatel na sociální síti Twitter pod jménem ''@david_bawden''

<ref>https://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=publications</ref>  

 

== Ocenění ==

*editor prestižního vědeckého časopisu ''The Journal of documentation''

*čestný přednášející na University College v Londýně a na university of Ljubljana

 

== Kontakt ==

Telefon  : +44(0)20 7040 5060

E-mail  : d.bawden@city.ac.uk

Twitter  : [https://twitter.com/david_bawden https://twitter.com/david_bawden], [https://twitter.com/david_bawden https://twitter.com/david_bawden]

Blog  : [http://theoccasionalinformationist.com/ http://theoccasionalinformationist.com/], [http://theoccasionalinformationist.com/ http://theoccasionalinformationist.com/]

Poštovní adresa  : City University London, Northampton Square, London, EC1V 0HB, UK<ref>Professor David Bawden: Contact Information. 2015. City University London [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=3</ref>

== Reference ==

<references />

 

== Externí odkazy ==

*[https://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=education https://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=education] – Webová stránka City University of London akademických pracovníků

*[https://theoccasionalinformationist.com/academic/research-and-professional/ https://theoccasionalinformationist.com/academic/research-and-professional/] – Osobní blog Davida Bawdena

*[https://scholar.google.cz/citations?hl=cs&user=lwul2-4AAAAJ https://scholar.google.cz/citations?hl=cs&user=lwul2-4AAAAJ] – Citace publikací Davida Bawdena

*[https://wikisofia.cz/wiki/David_Bawden https://wikisofia.cz/wiki/David_Bawden] – Wikisofia otevřených zdrojů materiálů (nejen) pro studenty humanitních oborů

*[https://cs.wikipedia.org/wiki/David_Bawden https://cs.wikipedia.org/wiki/David_Bawden] - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Autoři:

Martin Töpfer (UČO 436701)

Kateřina Bulová (UČO 438383)

Kristýna Světnicová (UČO 472061)

{{DEFAULTSORT:Bawden, David}}

[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

David Bawden

2019-05-28T16:35:24Z

Kristýnasvětnicová: oprava

{{Infobox Vědec|jmeno = Mgr. David Bawden Ph.D.[[Soubor:bawden4.jpg]]|datum_narozeni = 1952|misto narozeni = |_|datum umrti = |_|misto umrti = |_|duvod_umrti = _|pobyt = Londýn |rodina = |obcanstvi = britske|skola = Vysokoškolské vzdělání v oboru organická chemie z Liverpool University, magisterský a PhD diplom z informačních věd z Sheffield University |pracoviste = Department of Library and Information Science v City University London. |oceneni = čestný přednášející na University College London a na University of Ljubljana.|znamy_diky = široké spektrum akademických zájmů na poli informační vědy, velký počet publikací, definování základních otázek informační vědy ve svých dílech, editorství prestižního vědeckého časopisu The Journal of Documentation
}}

'''David Bawden''' je profesorem informační vědy na katedře Knihovnictví a informační vědy v City University London, je čestným přednášejícím a PhD supervizorem na University College London a na Univerzitě v Ljubljaně. Mimo jiné se specializuje na informační otázky v oblastech zdravotnictví a farmacie.

''„Překročení hranic sektorů a práce mimo komfortní zóny jsou životně důležité pro stimulaci nových myšlenek, rozvoje profese a sebe samých.“'' David Bawden. <ref name="blog" />

== Život a studia ==

Protože byl odmala fascinován vědou a science-fiction, David Bawden se chtěl stát vědcem už jako dítě. Na střední škole vynikal spíše v humanitních vědách, ale navzdory svým učitelům, kteří poukazovali na jeho nedostatečné laboratorní a matematické schopnosti, se rozhodl dát přednost přírodovědným předmětům. To, že existuje informační věda se dozvěděl ve školní knihovně. Profese informačního vědce mu připadala ideální, protože obsahovala koncept vědy, ale bez praktických a výpočetních aspektů, které Bawdena ve škole nudily. Když se o tomto oboru pokoušel zjistit více, v dopisu z Institute of Information Scientists obdržel cenné rady k počátkům své kariéry – získání vědeckého titulu a alespoň dva cizí jazyky.

Studoval organickou chemii na univerzitě v Liverpoolu. Ačkoli byl více zaujatý fyzikou a astronomií, uvědomoval si, že v matematice nevyniká natolik, aby dosáhl skutečného úspěchu v oboru. Nevědomky se tehdy dal na cestu „od chemika k informačnímu vědci". Nejzajímavějším aspektem studia pro něj byla logická struktura chemie, rozsah klasifikací, reakce a koncepty obecně.<ref name="blog">BAWDEN, David. 2010. Portrait of the Author as a Young Information Scientist. The Occasional Informationist [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://theoccasionalinformationist.com/2010/04/07/portrait-of-the-author-as-a-young-information-scientist/</ref>

Ke konci svých studií se vrátil k myšlence informační vědy a byl také inspirován možností kariéry v akademické knihovně.

Praxi v rámci svých magisterských studií absolvoval jako informační asistent ve farmaceutické firmě Smith Kline and French, nyní součástí GlaxoSmithKline, v době ještě před tím než informační služby přešly do digitální podoby.<ref name="blog" />

Dělal zde komplexní vyhledávání, které zahrnovalo průmyslovou archeologii informačního vyhledávání. Nejstarší materiál byl stále v papírových složkách, protože online vyhledávání bylo toho času v počátcích. Toto krátké období praxe ale pro Bawdena znamenalo prohloubení jeho zájmu o vědeckou informační práci, ačkoliv byl již tehdy více zaujatý myšlenkou vývoje nových systémů než poskytování služeb.

Postgraduální studium absolvoval na Sheffield University, na Katedře knihovnictví a informační vědy. Jeho zájem byl zaměřen na vědecké informace a zvlášť na chemické informace, ačkoliv kurzy nabízely i velmi široké spektrum předmětů jako katalogizaci nebo referenční práci. Po ukončení svého studijního programu se rozhodl na Sheffieldu zůstat a získat titul PhD. Zaměřil se zde na užití informačních systémů ke studiu vztahů mezi strukturou a vlastnostmi chemických látek. Bawden věří, že jeho postgraduální práce významně přispěla k tvorbě základů této disciplíny.<ref name="blog" />

Po ukončení studia pracoval ve výzkumu informačních služeb ve farmaceutické společnosti Pfizer. V té době se dle svých vlastních slov považoval za „chemika, který pracuje s informačními systémy raději než v laboratoři“.

Součástí jeho práce v Pfizer zahrnovala produkci vyhledávacích systémů pro chemické látky, reakce a 3D struktury. Spolupracoval zde s kolegy z jiných firem, a praktikoval tak ideu open-source ještě předtím, než se tento termín stal populárním. Už v době, kdy pracoval pro Pfizer měl mnoho externích aktivit - psal články, knihy, editoval periodika. Rozhodl se vrátit na akademickou půdu a začal pracovat jako profesor informační vědy v City University London, kde působí i dnes. Dle svých slov „neměl doteď důvod odejít“

Dále působil jako konzultant pro množství britských mezinárodních organizací, jmenovitě Pfizer, GlaxoSmithKline, Ciba-Geigy, Forensic Science Service, Health Development Agency, National Institute for Health and Clinical Excellence, Taylor and Francis, Clifford Chance, the BBC and News International a poté jako konzultant a hodnotitel pro Open Society Institute’s Library Program a Information Program.

Krom své akademické práce nyní pracuje s knihovními/informačními programy v George Soros’s Open Society Initiative, učí na letních školách pro knihovníky v Central European University v Budapešti.<ref name="blog" />

''„Považoval jsem se za chemika, který pracoval spíše s informačními systémy než v laboratoři.“'' David Bawden <ref name="blog" />

== Vzdělání ==

1. studium na University of Liverpool se zaměřením na organickou chemii s titulem Mgr.

2. studium na University of Sheffield na Katedře knihovnictví a informační vědy se zaměřením na vědecké a chemické informace se zakončením tituly MSc. a PhD.

== Akademické zaměření ==

=== Základní oblasti: ===

#Základy informačních věd včetně pojetí informací v různých oblastech filozofie informací, metodologie budování a výzkumu v knihovnách a v samotných informačních disciplínách
#Dokumentace a informační zdroje jako je jejich přirozená povaha, využití a organizace, historický vývoj a nové formy
#Informační chování s aspekty spojené s individuálními rozdíly, s kreativitou a inovacemi a s rozvojem a pochopení digitální gramotnosti.

=== Vymezení těchto oblastí ===

#Základy informačních věd a druhy teorií, konceptů a modelů používaných v informačních vědách a jak se teorie vyvíjí a používá v oboru. Zkoumal koncepty informací v oblastech filozofie, fyziky a biologie ke zjištění, lze z tohoto druhu srovnání vyvodit poučení a získat užitečné poznatky z něhož může knihovnictví a informační věda čerpat pro formulující koncepty ostatních vědních disciplín. Bawden považoval Luciana Floridiho, autora knihy Filozofie informace, jeho formulaci informační etiky za velmi inspirativní jako jeho nejlepší konceptuální základ knihovnické a informační disciplíny, který může poskytnout pevný základ pro studium praktických a etických otázek, kterým čelí informační profese.
#Dokumentace a informační zdroje s využitím poznatků o dokumentaci Paula Otlet a Suzanne Briet o tradiční dokumentaci do nových digitálních forem dokumentů s historickým vývojem dokumentů v institucích se zájmem o 19.století. Vzhledem k jeho vzdělání se zaměřuje zejména na zdroje ve vědě a zdravotnictví.
#Informační chování informační vědy s hlavní myšlenkou, jak může informační věda spíše porozumět než pouze šířit informace. Zabývá se zde o kreativitu a inovacích informace, které mají silný vztah k přístupům k prohlížení informací. Zkoumající individuální rozdíly v informačním chování, zejména takové, které jsou spojeny s faktorem osobnosti podle jeho názoru hodnotným tématem pro studium pro doplňující aspekt sociálních studií.<ref>https://theoccasionalinformationist.com/</ref>

== Význam pro informační vědu ==

Jeho přínos spočívá v přispění k rozvoji odvětví informační vědy a moderních informačních systémů, v propojení chemie a informační vědy a v jeho vzdělávacích a publikačních činnostech.

== Vědecká spolupráce ==

David Bawden se na některých publikacích podílí s kolegyní Lyn Robinson, významnou vědkyní na poli informační vědy. Mezi jejich nejvýznamnější společná díla patří kniha Introduction to information science.

'''Introduction to information science'''

Knihu, koncipovanou spíše jako učebnici, ocení obecně zejména studenti a čtenáři ze všech informačních profesí. Týká se témat jako je organizace informací, výzkum informační vědy, informační technologie, informační management a politika apod. Namísto obvyklé přemluvy jednoho autora kniha obsahuje šest pojednání od informačních vědců z pěti různých zemí. Nabízejí se zde tak různé úhly pohledu na předmět zájmu informační vědy, důležité otázky a výzvy, kterým obor čelí. Autory těchto textů jsou Theresa Dirndorfer Anderson (Austrálie), Andrew Dillon a Jonathon Furner (USA), Birger Hjørland (Dánsko), Fidelia Ibekwe-SanJuan (Francie), a Maja Žumer (Slovinsko).

Kniha je členěna na 15 kapitol v rozsahu zhruba 15-25 stran. Na konci každé kapitoly lze nalézt tzv. "key readings" a rozsáhlé seznamy referencí. Kapitoly rovněž obsahují textová pole se shrnutím hlavních myšlenek textu nebo různých doplňujících informací. Pole tak slouží k lepší orientaci čtenáře v textu, snazšímu pochopení tématu či prohloubení již nabytých znalostí.

1. kapitola představuje informační vědu jako disciplínu a profesi, poukazuje na její perspektivu a uvádí některé její základní otázky

2. kapitola popisuje historii informace, zaměřuje se na dokumenty a jejich jak historickou, tak současnou funkci

3. kapitola obsahuje pohledy na filozofii a paradigmata informační vědy

4. kapitola uvádí základní koncepty informační vědy, např. Shannonovu teorií komunikace, teorii relevance apod.

5. kapitola vysvětluje doménovou analýzu

6. kapitola je věnována informační organizaci

7. kapitola přibližuje informační technologie

8. kapitola, Infometrie, představuje historii a zákony této disciplíny

9. kapitola se zabývá informačním chováním

11. kapitola popisuje informační společnost

12. kapitola je věnována informačnímu managementu a politice

13. kapitola představuje digitální gramotnost a poukazuje rovněž na kontext její budoucnosti

14. kapitola uvádí hlavní metody výzkumu na poli informační vědy

15. kapitola obsahuje se zabývá pohledem na možnou budoucnost a vývoj informační vědy

Tato kniha spolu s doporučenou literaturou hlouběji rozvádějící témata zde uvedená tvoří moderní ucelený pohled na informační vědu, a představuje tedy velice vhodný informační zdroj praktický při studiu těchto disciplín.<ref>AVERSA, Elizabeth. Introduction to information science by David Bawden and Lyn Robinson. Chicago, IL: Neal-Schuman, 2012; 351 pp. $70.00. (ISBN. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2013, vol. 64, issue 5, s. 1081-1083 [cit. 2015-05-15]. DOI: 10.1002/asi.22885.</ref>

 

*'''Lyn Robinson''' je od roku 2004 profesorkou na City University London, je čestnou přednášející a PhD supervisorem na Katedře Informačních studií na University College London a ve své badatelské práci se zaměřuje především na dokumenty, jejichj vznik, vývoj a uživatelské ineterakce. Píše svůj osobní blog [http://thelynxiblog.com/ http://thelynxiblog.com/] a má účet na Twitteru pod @lynrobinson. <ref>Dr Lyn Robinson: Reader in Library & Information Science. 2015. City University London [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.city.ac.uk/people/academics/lyn-robinson</ref>

V roce 2014 s ní byl při příležitosti výstupu na konferenci Infodays v Praze napsán rozhovor pro Inflow: [http://www.inflow.cz/rozhovor-s-lyn-robinson http://www.inflow.cz/rozhovor-s-lyn-robinson]

 

== Publikace ==

David Bawden byl velice vlivný a angažovaný autor, kde si klade základní otázky informační vědy. Ve svých publikačních dílech byl celkem 9645krát citován od roku 2012–2019.

Je samotným autorem 9 knih a u zbývajících 17 knih je spoluautorem, z něhož jeho nejznámější dílo je Introduction to information science, na kterém spolupracoval s významnou vědkyní Lyn Robinson, která taktéž přednáší na Katedře Informačních studií na University College London. Oba byli ve spolupráci i s dalšími autory jako jsou např. Birger Hjørland z Dánska a spol, ale ti napsali pouze jednotlivé předmluvy. V úvodu se hlavní autoři publikace převážně zaměřili na základní přehled informační vědy, protože se jedná o velmi rozsáhlou oblast, kde by výsledkem měl být kvalitní úvod do „logiky“ a „jazyka“ informační vědy. Zvláštní pozornost věnovali těm pasážím, o nichž nejsou rozsáhlé záznamy z jiných zdrojů. Věnují se převážně základním principům a oproti ostatním textům o informační vědě si kladli zvláštní důraz pro koncepci a teorii, které lze snáz pochopit než u znalostí o různých specifických vlastnostech současných systémů, služeb a technik.

V dalších knihách, co sám napsal rozebírá oblasti jako uživatelsky orientované hodnocení informačních systémů a služeb, chemické informační systémy nad rámec struktury a úvod do informačních technologií.

Je autorem a spoluautorem 25 vědeckých kapitol z různých knih, ve kterých se zabýval teoretickým vývojem v informačních vědách, teorií informace a vědecké komunikace, informační kultury v digitálním věku, informační a digitální gramotnosti související s celoživotním učení a digitálnímu občanství, porozumění informační politice, o informačních stylech, jak souvisí s rozdíly v chování s informacemi, o systémech chemických struktur a chemických informačních systémech.

Je autorem a spoluautorem celkem 347 článků ve vědeckých časopisech, kde byl editorem nejvýznamnějšího předního evropského recenzovaného článku s názvem The Journal of Documentation v oboru knihovnictví a informační vědy, ve kterém se zaměřuje na filozofické koncepty jeho rámce v kontextu své dokumentace a zaznamenaného poznání. Tyto články zahrnují odbornou praxi a nejnovější poznatky všech odvětví knihovní a informační vědy a ve vědách jimi příbuzných z psychologie, kognitivní vědy, fyzikální vědy, z komunikačních a mediálních studií a informatiky. Je jedním z nejcitovanějších článků v databázích SCOPUS a ISI. Za jeho nejcitovanější vědní časopis je považován časopis Informace a digitální literatura: přehled pojmů v Journal of documentation, kde se zabýval pojmy informační a digitální gramotností formou literárního průzkumu a analýzy. Je zde popsána i počítačová gramotnost, gramotnosti knihoven, síťové gramotnosti, internetové gramotnosti a hyper-gramotnosti, které jsou rozšířeny pro komplexní informační prostředí.

Je spoluautorem s Lyn Robinson jedné zprávy o vyhodnocení dopadu podpůrných služeb primární péče a duševního zdraví.

Je autorem diplomové práce na téma vyšetřování základních aspektů analýzy chemických reakcí pro ukládání a vyhledávání. A disertační práce na téma techniky substrukturální analýzy pro korelaci struktury a vlastnictví v počítačových informačních systémech.

Je spoluautorem spolu s Lyn Robinson a Tyabba Siddiqui internetové publikace zvané Still awaiting the quantum turn, která se zabývá myšlenkou o vznikající „kvantové informační vědy“ vysvětlené v pěti ohledech:

1. použití volných analogií a metafor mezi koncepty v kvantové fyzice, v knihovnictví a informační vědě

2. využití kvantových konceptů a formalismů při získávání informací

3. využití kvantových pojmů a formalismů při studiu významu a konceptů k rozvoji kvantové sociální vědy

4. v oblastech sousedících s informační vědou 5. kvalitativní aplikace kvantových konceptů v samotných informačních disciplínách <ref>https://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=publications</ref>

== Seznam publikací ==

Robinson, L. and Bawden, D. (2012). Introduction to Information Science. London: Facet Publishing.

Bawden, D. (2011). Introduction to information science and technology. Medford NJ: Information Today.

Bawden, D., Robson, A. and Judd, A. (2001). Pharmaceutical and medicines information management. Edinburgh: Churchill Livingstone.

Bawden, D., Gilchrist, A. and Aitchison, J. (2001). Thesaurus construction and use: a practical manual. 4th edn. (4th). London: Aslib.

Bawden, D. and Aitchison, J. (1997). Thesaurus construction and use: a practical manual (3rd edition). (3rd). London: Aslib. ISBN: 0851423906.

Pepperell, C. (1994). Three-dimensional chemical structure searching. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801455.

Wilson, T. (1993). Chemical searching on an array processor. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801285.

Polton, D.J. (1993). Chemical nomenclatures and the computer. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801560.

Mager, P.P. (1991). Design statistics in pharmacochemistry. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801129.

Willett, P. (1991). Three-dimensional chemical structure handling. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801218.

Bawden, D. (1990). User-oriented evaluation of information systems and services. Gower: Aldershot.

Bawden, D. and Blakeman, K. (1990). Going automated. London: Aslib. ISBN: 0851422640.

Bawden, D. and Blakeman, K. (1990). IT strategies for information management. London: Butterworths.

Bawden, D. (1990). Chemical information systems: beyond the structure diagram. Chichester: Ellis Horwood. ISBN: 0131265822.

Crippen, G.M. and Havel, T.F. (1988). Distance Geometry and Molecular Conformation. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800734.

Mager, P.P. (1988). Multivariate chemometrics in QSAR: a dialogue. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800548.

Ioffe, I.I. (1988). Application of pattern recognition to catalytic research. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800696.

Willett, P. (1987). Similarity and clustering in chemical information systems. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800505.

Strouf, O. (1986). Chemical pattern recognition. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800440.

Kier, L.B. and Hall, L.H. (1986). Molecular connectivity in structure-activity analysis. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800394.

Coomans, D. and Broeckaert, I. (1986). Potential pattern recognition in chemical and medical decision making. Taunton: Research Studies Press. ISBN:

0863800416.

Simon, Z. (1984). The MPD method for QSAR studies. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800157.

Golender, V.E. and Rozenblit, A.B. (1983). Logical and combinatorial algorithms for drug design. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800068.

Zupan, J. (1982). Clustering of large data sets. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0471104558.

Lewi, P.J. (1982). Multivariate data analysis in industrial practice. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0471104663.

Shorter, J. (1982). Correlation analysis of organic reactivity. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0471104795.

Bawden, D. (2014). Being fluent and keeping looking. Kurbanoglu, S., Spiranec, S., Grassian, E., Mizrachi, D. and Catts, R. (Ed.), Information literacy:

lifelong learning and digital citizenship in the 21st century (pp. 13-18) Berlin: Springer.

Robinson, L. and Bawden, D. (31 Jul 2013). Mind the gap: transitions between concepts of information in varied domains. Ibekwe-SanJuan, F. and Dousa, T.M.

(Ed.), Theories of Information, Communication and Knowledge (pp. 121-141) Springer. ISBN: 9400769725.

Bawden, D. (2011). Encountering on the road to Serendip? Browsing in new information environments. Foster, A. and Rafferty, P. (Ed.), Innovations in

Information Retrieval (pp. 1-22) Facet Pub. ISBN: 1856046974.

Robinson, L. and Bawden, D. (01 Sep 2011). Digital literacy and the dark side of information: enlightening the paradox. Stergioulas, L.H. and Drenoyianni,

H. (Ed.), Pursuing Digital Literacy in Compulsory Education (pp. 47-58) ISBN: 1433106191.

Bawden, D. and Robinson, L. (01 Jan 2011). Individual Differences in Information-Related Behaviour: What Do We Know About Information Styles?. Spink, A.

and Heinstrom, J. (Ed.), (pp. 127-158) EMERALD GROUP PUBLISHING LTD. doi: 10.1108/S1876-0562(2011)002011a009

Bawden, D. (2008). Origins and concepts of digital literacy. Lankshear, C. and Knobel, M. (Ed.), Digital Literacies (pp. 17-32) Peter Lang. ISBN:

1433101696.

Robinson, L., Bawden, D., Anderson, T., Bates, B., Rutkauskiene, U. and Vilar, P. (2007). Curriculum 2.0? Changes in information education for a Web 2.0

world. Seljan, S. and Stancic, H. (Ed.), InFuture2007: Digital Information and Heritage (pp. 27-40)

Bawden, D. (2001). Pharmacutical commercial information. Robson, A.S. and Bawden, D. (Ed.), Phamaceuticals and medicines information management (pp. 156-

167) Edinburgh: Churchill Livingstone. ISBN: 0443064016.

Bawden, D. (2001). Information and knowledge management. Robson, A.S., Judd, A. and Bawden, D. (Ed.), Pharmaceutical and medicines information management

(pp. 38-59) Edinburgh: Churchill Livingstone. ISBN: 0443064016.

Robinson, L. and Bawden, D. (11 Oct 2001). Information Sources. Robson, A., Bawden, D. and Judd, A. (Ed.), Pharmaceutical and Medicines Information

Management, Principles and Practice Churchill Livingstone. ISBN: 0443064016.

Bawden, D. (1991). Chemical reaction information. Ash, J.E., Warr, W.A. and Willett, P. (Ed.), Chemical structure systems (pp. 57-87) Chichester: Ellis

Horwood. ISBN: 0131266993.

Bawden, D. (1990). Progress towards integrated chemical information systems. Bawden, D. and Mitchell, E.M. (Ed.), Chemical information systems: beyond the

structure diagram (pp. 163-172) Chichester: Ellis Horwood. ISBN: 0131265822.

Bawden, D. and Mitchell, E. (1990). Beyond the structure diagram. Bawden, D. (Ed.), Chemical information systems: beyond the structure diagram (pp. 7-10)

Chichester: Ellis Horwood. ISBN: 0131265822.

Bawden, D. (1990). Vlaue added information systems and services. Oppenheim, C., Citroen, C.L. and Griffiths, J.-.M. (Ed.), (pp. 157-179) Borough Green:

Butterworths. ISBN: 0862912792.

Bawden, D. (1989). Software for information management. Oppenheim, C., Citroen, C.L. and Griffiths, J.-.M. (Ed.), Perspectives in Information Management

(pp. 25-62) Borough Green: Butterworths. ISBN: 0408034017.

Bawden, D. and Wood, S. (1986). Design, implementation and evaluation of the CONTRAST reaction retrieval system. (Ed.), Modern approaches to chemical

reaction searching Aldershot: Gower. ISBN: 0566035502.

Bawden, D. and Robinson, L. (). Library and information science. Jensen, K.B. and Pooley, J. (Ed.), Encyclopedia of Communication Theory and Philosophy

Wiley.

 

[[File:Grafbawden.png|RTENOTITLE]]<ref>David Bawden. 2012. Microsoft: Academic research [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://academic.research.microsoft.com/Author/1834107/david-bawden</ref>

Graf představující počet publikaci Davida Bawdena a počet citování jeho prací v jiných dílech v jednotlivých letech.

 

== Profesionální aktivity ==

=== Akademická spolupráce, kde se podílel celkem na čtyřech projektech ===

1. projekt TEMPUS se týkal výuky informační gramotnosti koordinované Univerzitou Zagreby

2. projekt se týkal vytvoření celoevropského programu pro knihovny a sci-informačního projektu, kde spolupracoval s dalšími 40 pracovníky v celé Evropě

3. projekt se zabýval Open Access v teorii a praxi, kde spolupracoval se Sheffield University iSchool

4. projekt se zabýval informační gramotností online, který sponzoroval Erasmus+ a spolupracoval na něm s univerzitami v Grazu, Zadar, Ljubljana, Hildersheim, Barcelona

=== Redakční činnost, kde byl členem ve 13 organizacích ===

1. 1982–1991: Série editorství výzkumných studií Tisková série výzkumných monografií v Chemometrii

2. 1987–1997: editorem IT Link pro ASLIB (Sdružení pro správu informací)

3. 1990–1993: editorem Perspektivy v řízení informací

4. 1990–1994: členem redakční rady, Journal of Chemical Information and Computer Sciences

5. 1991–1994: Série editorství výzkumných studií Tisková série výzkumných monografií v počítačích a chemických strukturách

6. 1992–1995: členem redakční rady, Expert Systems in Information Work

7. 1990–2002: členem redakční rady, Alternativy k laboratorním zvířatům

8. 1990–2008: členem redakční rady, International Journal of Information Management

9. 2005–2015: členem redakční rady Portál: knihovny a akademie

10. 2002–dosud: editorem Journal of Documentation

11. 2010–dosud: členem redakční rady ASLIB Journal of Information Management

12. 2012–dosud: spoluzakladatelem "Monografie" Základy informačních věd

13. 2015–dosud: členem redakční rady časopisu MDPI pro otevřený přístup k informacím

=== Konference ===

1. Konference: Knihovny v digitálním věku, kde byl předsedou tématu Kvalitativní hodnocení

2. Praha Inforum (2009): na téma Vyhlídky na knihovnu a informace: tři pohledy na budoucnost , kde byl lektorem workshopu informační generace: změna nebo kontinuita s cílem na informační chování mladých lidí a jaký vliv v této generaci mají mít změny na knihovnické a informační služby

3. 2010: 7. konference knihovnictví a informační vědy na University College London, kde byl za předsedu na konferenci v oblasti knihovnictví a informační vědy

=== Přednášky ===

1. Barcelona (2005): při setkání ISKA na téma Digitální gramotnost a znalostní organizace

2. Praha (2007): při setkání EUCLID / BCTS na téma O jeden krok dále: Evropský rozvojový plán kurikula o rok později

3. Univerzita v Oulu, Finsko (2014): na téma Informační gramotnost. Minulost. Přítomnost, budoucnost? v roli oponenta při formální obhajobě disertační práce

4. Zadar, Chorvatsko (2014): na téma Nejušlechtilejší potěšení: na získání porozumění z kvalitativního výzkumu. O oblasti knihoven v digitální éře

5. Setkání iFutures, Sheffield (2014): na téma Informační výzkum: stále proti praktikujícím?

6. Univerzita Roberta Gordona, Aberdeen (2015): na téma Setkání, syntéza, ponoření a výstavba: informace a získávání porozumění

7. Univerzita v Pise (2018): na téma Už nikdy v historii lidstva: informační vzdělávání pro život pro budoucnost vzdělávání v oblasti informatiky (FEIS 2018)

8. Univerzita Porto (2018): na téma Podpora pravdy a podpora porozumění: organizace znalostí a prokletí infosféry

=== Online články ===

1. Univerzita v Oulu (2014): na téma Veřejné přednášky a obhajoby, kde shrnuje článek propagující svou přednášku, kterou měl v roli oponenta při obhajobě PhD

=== Televizní program ===

1. (Chorvatsko): program nazvaný jako Technologie dnes, kde předložil prezentaci o vývoji elektronických knih, se zvláštním důrazem na jejich význam pro menšinové jazyky

=== Ostatní ===

1. hodnotitel projektu Horizon2020 HERA (Humanities in European Research Area)

2. hodnotitelem Ruské vědecké nadace

3. hodnotitelem slovinské výzkumné agentury

4. recenzent pro Radu ekonomického a sociálního výzkumu

5. recenzent Rady pro výzkum umění a humanitních věd

6. člen panelu REF2021 pro nastavení kritérií pro UoA34

7. autor svého osobního blogu s názvem ''The occasional informationist'' od roku 2009

8. aktivní uživatel na sociální síti Twitter pod jménem ''@david_bawden''

<ref>https://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=publications</ref>  

 

== Ocenění ==

*editor prestižního vědeckého časopisu ''The Journal of documentation''

*čestný přednášející na University College v Londýně a na university of Ljubljana

 

== Kontakt ==

Telefon  : +44(0)20 7040 5060

E-mail  : d.bawden@city.ac.uk

Twitter  : [https://twitter.com/david_bawden https://twitter.com/david_bawden], [https://twitter.com/david_bawden https://twitter.com/david_bawden]

Blog  : [http://theoccasionalinformationist.com/ http://theoccasionalinformationist.com/], [http://theoccasionalinformationist.com/ http://theoccasionalinformationist.com/]

Poštovní adresa  : City University London, Northampton Square, London, EC1V 0HB, UK<ref>Professor David Bawden: Contact Information. 2015. City University London [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=3</ref>

== Reference ==

<references />

 

== Externí odkazy ==

*[https://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=education https://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=education] – Webová stránka City University of London akademických pracovníků

*[https://theoccasionalinformationist.com/academic/research-and-professional/ https://theoccasionalinformationist.com/academic/research-and-professional/] – Osobní blog Davida Bawdena

*[https://scholar.google.cz/citations?hl=cs&user=lwul2-4AAAAJ https://scholar.google.cz/citations?hl=cs&user=lwul2-4AAAAJ] – Citace publikací Davida Bawdena

*[https://wikisofia.cz/wiki/David_Bawden https://wikisofia.cz/wiki/David_Bawden] – Wikisofia otevřených zdrojů materiálů (nejen) pro studenty humanitních oborů

*[https://cs.wikipedia.org/wiki/David_Bawden https://cs.wikipedia.org/wiki/David_Bawden] - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Autoři:

Martin Töpfer (UČO 436701)

Kateřina Bulová (UČO 438383)

Kristýna Světnicová (UČO 472061)

{{DEFAULTSORT:Bawden, David}}

[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

David Bawden

2019-05-28T15:49:09Z

Kristýnasvětnicová: oprava

{{Infobox Vědec|jmeno = Mgr. David Bawden Ph.D.[[Soubor:bawden4.jpg]]|datum_narozeni = 1952|misto narozeni = |_|datum umrti = |_|misto umrti = |_|duvod_umrti = _|pobyt = Londýn |rodina = |obcanstvi = britske|skola = Vysokoškolské vzdělání v oboru organická chemie z Liverpool University, magisterský a PhD diplom z informačních věd z Sheffield University |pracoviste = Department of Library and Information Science v City University London. |oceneni = čestný přednášející na University College London a na University of Ljubljana.|znamy_diky = široké spektrum akademických zájmů na poli informační vědy, velký počet publikací, definování základních otázek informační vědy ve svých dílech, editorství prestižního vědeckého časopisu The Journal of Documentation
}}

'''David Bawden''' je profesorem informační vědy na katedře Knihovnictví a informační vědy v City University London, je čestným přednášejícím a PhD supervizorem na University College London a na Univerzitě v Ljubljaně. Mimo jiné se specializuje na informační otázky v oblastech zdravotnictví a farmacie.

''„Překročení hranic sektorů a práce mimo komfortní zóny jsou životně důležité pro stimulaci nových myšlenek, rozvoje profese a sebe samých.“'' David Bawden. <ref name="blog" />

== Význam pro informační vědu ==

Jeho přínos spočívá v přispění k rozvoji odvětví informační vědy i moderních informačních systémů, v propojení chemie a informační vědy a v jeho vzdělávacích a publikačních činnostech.  

== Život a studia ==

Protože byl odmala fascinován vědou a science-fiction, David Bawden se chtěl stát vědcem už jako dítě. Na střední škole vynikal spíše v humanitních vědách, ale navzdory svým učitelům, kteří poukazovali na jeho nedostatečné laboratorní a matematické schopnosti, se rozhodl dát přednost přírodovědným předmětům. To, že existuje informační věda se dozvěděl ve školní knihovně. Profese informačního vědce mu připadala ideální, protože obsahovala koncept vědy, ale bez praktických a výpočetních aspektů, které Bawdena ve škole nudily. Když se o tomto oboru pokoušel zjistit více, v dopisu z Institute of Information Scientists obdržel cenné rady k počátkům své kariéry – získání vědeckého titulu a alespoň dva cizí jazyky.

Studoval organickou chemii na univerzitě v Liverpoolu. Ačkoli byl více zaujatý fyzikou a astronomií, uvědomoval si, že v matematice nevyniká natolik, aby dosáhl skutečného úspěchu v oboru. Nevědomky se tehdy dal na cestu „od chemika k informačnímu vědci". Nejzajímavějším aspektem studia pro něj byla logická struktura chemie, rozsah klasifikací, reakce a koncepty obecně.<ref name="blog">BAWDEN, David. 2010. Portrait of the Author as a Young Information Scientist. The Occasional Informationist [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://theoccasionalinformationist.com/2010/04/07/portrait-of-the-author-as-a-young-information-scientist/</ref>

Ke konci svých studií se vrátil k myšlence informační vědy a byl také inspirován možností kariéry v akademické knihovně.

Praxi v rámci svých magisterských studií absolvoval jako informační asistent ve farmaceutické firmě Smith Kline and French, nyní součástí GlaxoSmithKline, v době ještě před tím než informační služby přešly do digitální podoby.<ref name="blog" />

Dělal zde komplexní vyhledávání, které zahrnovalo průmyslovou archeologii informačního vyhledávání. Nejstarší materiál byl stále v papírových složkách, protože online vyhledávání bylo toho času v počátcích. Toto krátké období praxe ale pro Bawdena znamenalo prohloubení jeho zájmu o vědeckou informační práci, ačkoliv byl již tehdy více zaujatý myšlenkou vývoje nových systémů než poskytování služeb.

Postgraduální studium absolvoval na Sheffield University, na Katedře knihovnictví a informační vědy. Jeho zájem byl zaměřen na vědecké informace a zvlášť na chemické informace, ačkoliv kurzy nabízely i velmi široké spektrum předmětů jako katalogizaci nebo referenční práci. Po ukončení svého studijního programu se rozhodl na Sheffieldu zůstat a získat titul PhD. Zaměřil se zde na užití informačních systémů ke studiu vztahů mezi strukturou a vlastnostmi chemických látek. Bawden věří, že jeho postgraduální práce významně přispěla k tvorbě základů této disciplíny.<ref name="blog" />

Po ukončení studia pracoval ve výzkumu informačních služeb ve farmaceutické společnosti Pfizer. V té době se dle svých vlastních slov považoval za „chemika, který pracuje s informačními systémy raději než v laboratoři“.

Součástí jeho práce v Pfizer zahrnovala produkci vyhledávacích systémů pro chemické látky, reakce a 3D struktury. Spolupracoval zde s kolegy z jiných firem, a praktikoval tak ideu open-source ještě předtím, než se tento termín stal populárním. Už v době, kdy pracoval pro Pfizer měl mnoho externích aktivit - psal články, knihy, editoval periodika. Rozhodl se vrátit na akademickou půdu a začal pracovat jako profesor informační vědy v City University London, kde působí i dnes. Dle svých slov „neměl doteď důvod odejít“

Dále působil jako konzultant pro množství britských mezinárodních organizací, jmenovitě Pfizer, GlaxoSmithKline, Ciba-Geigy, Forensic Science Service, Health Development Agency, National Institute for Health and Clinical Excellence, Taylor and Francis, Clifford Chance, the BBC and News International a poté jako konzultant a hodnotitel pro Open Society Institute’s Library Program a Information Program.

Krom své akademické práce nyní pracuje s knihovními/informačními programy v George Soros’s Open Society Initiative, učí na letních školách pro knihovníky v Central European University v Budapešti.<ref name="blog" />

''„Považoval jsem se za chemika, který pracoval spíše s informačními systémy než v laboratoři.“'' David Bawden <ref name="blog" />

== Vzdělání ==

1. studium na University of Liverpool se zaměřením na organickou chemii s titulem Mgr.

2. studium na University of Sheffield na Katedře knihovnictví a informační vědy se zaměřením na vědecké a chemické informace se zakončením tituly MSc. a PhD.

== Akademické zaměření ==

=== Základní oblasti: ===

*Základy informačních věd včetně pojetí informací v různých oblastech filozofie informací, metodologie budování a výzkumu v knihovnách a v samotných informačních disciplínách

*Dokumentace a informační zdroje jako je jejich přirozená povaha, využití a organizace, historický vývoj a nové formy

*Informační chování s aspekty spojené s individuálními rozdíly, s kreativitou a inovacemi a s rozvojem a pochopení digitální gramotnosti.

=== Hlubší vymezení oblastí ===

*Základy informačních věd a druhy teorií, konceptů a modelů používaných v informačních vědách a jak se teorie vyvíjí a používá v oboru. Zkoumal koncepty informací v oblastech filozofie, fyziky a biologie ke zjištění, lze z tohoto druhu srovnání vyvodit poučení a získat užitečné poznatky z něhož může knihovnictví a informační věda čerpat pro formulující koncepty ostatních vědních disciplín. Bawden považoval Luciana Floridiho, autora knihy Filozofie informace, jeho formulaci informační etiky za velmi inspirativní jako jeho nejlepší konceptuální základ knihovnické a informační disciplíny, který může poskytnout pevný základ pro studium praktických a etických otázek, kterým čelí informační profese.

*Dokumentace a informační zdroje s využitím poznatků o dokumentaci Paula Otlet a Suzanne Briet o tradiční dokumentaci do nových digitálních forem dokumentů s historickým vývojem dokumentů v institucích se zájmem o 19.století. Vzhledem k jeho vzdělání se zaměřuje zejména na zdroje ve vědě a zdravotnictví.

*Informační chování informační vědy s hlavní myšlenkou, jak může informační věda spíše porozumět než pouze šířit informace. Zabývá se zde o kreativitu a inovacích informace, které mají silný vztah k přístupům k prohlížení informací. Zkoumající individuální rozdíly v informačním chování, zejména takové, které jsou spojeny s faktorem osobnosti podle jeho názoru hodnotným tématem pro studium pro doplňující aspekt sociálních studií.<ref>https://theoccasionalinformationist.com/</ref>

== Vědecká spolupráce ==

David Bawden se na některých publikacích podílí s kolegyní Lyn Robinson, významnou vědkyní na poli informační vědy. Mezi jejich nejvýznamnější společná díla patří kniha Introduction to information science.

'''Introduction to information science'''

Knihu, koncipovanou spíše jako učebnici, ocení obecně zejména studenti a čtenáři ze všech informačních profesí. Týká se témat jako je organizace informací, výzkum informační vědy, informační technologie, informační management a politika apod. Namísto obvyklé přemluvy jednoho autora kniha obsahuje šest pojednání od informačních vědců z pěti různých zemí. Nabízejí se zde tak různé úhly pohledu na předmět zájmu informační vědy, důležité otázky a výzvy, kterým obor čelí. Autory těchto textů jsou Theresa Dirndorfer Anderson (Austrálie), Andrew Dillon a Jonathon Furner (USA), Birger Hjørland (Dánsko), Fidelia Ibekwe-SanJuan (Francie), a Maja Žumer (Slovinsko).

Kniha je členěna na 15 kapitol v rozsahu zhruba 15-25 stran. Na konci každé kapitoly lze nalézt tzv. "key readings" a rozsáhlé seznamy referencí. Kapitoly rovněž obsahují textová pole se shrnutím hlavních myšlenek textu nebo různých doplňujících informací. Pole tak slouží k lepší orientaci čtenáře v textu, snazšímu pochopení tématu či prohloubení již nabytých znalostí.

1. kapitola představuje informační vědu jako disciplínu a profesi, poukazuje na její perspektivu a uvádí některé její základní otázky

2. kapitola popisuje historii informace, zaměřuje se na dokumenty a jejich jak historickou, tak současnou funkci

3. kapitola obsahuje pohledy na filozofii a paradigmata informační vědy

4. kapitola uvádí základní koncepty informační vědy, např. Shannonovu teorií komunikace, teorii relevance apod.

5. kapitola vysvětluje doménovou analýzu

6. kapitola je věnována informační organizaci

7. kapitola přibližuje informační technologie

8. kapitola, Infometrie, představuje historii a zákony této disciplíny

9. kapitola se zabývá informačním chováním

11. kapitola popisuje informační společnost

12. kapitola je věnována informačnímu managementu a politice

13. kapitola představuje digitální gramotnost a poukazuje rovněž na kontext její budoucnosti

14. kapitola uvádí hlavní metody výzkumu na poli informační vědy

15. kapitola obsahuje se zabývá pohledem na možnou budoucnost a vývoj informační vědy

Tato kniha spolu s doporučenou literaturou hlouběji rozvádějící témata zde uvedená tvoří moderní ucelený pohled na informační vědu, a představuje tedy velice vhodný informační zdroj praktický při studiu těchto disciplín.<ref>AVERSA, Elizabeth. Introduction to information science by David Bawden and Lyn Robinson. Chicago, IL: Neal-Schuman, 2012; 351 pp. $70.00. (ISBN. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2013, vol. 64, issue 5, s. 1081-1083 [cit. 2015-05-15]. DOI: 10.1002/asi.22885.</ref>

 

*'''Lyn Robinson''' je od roku 2004 profesorkou na City University London, je čestnou přednášející a PhD supervisorem na Katedře Informačních studií na University College London a ve své badatelské práci se zaměřuje především na dokumenty, jejichj vznik, vývoj a uživatelské ineterakce. Píše svůj osobní blog [http://thelynxiblog.com/ http://thelynxiblog.com/] a má účet na Twitteru pod @lynrobinson. <ref>Dr Lyn Robinson: Reader in Library & Information Science. 2015. City University London [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.city.ac.uk/people/academics/lyn-robinson</ref>

V roce 2014 s ní byl při příležitosti výstupu na konferenci Infodays v Praze napsán rozhovor pro Inflow: [http://www.inflow.cz/rozhovor-s-lyn-robinson http://www.inflow.cz/rozhovor-s-lyn-robinson]

 

== Publikace ==

David Bawden byl velice vlivný a angažovaný autor, kde si klade základní otázky informační vědy. Ve svých publikačních dílech byl celkem 9645krát citován od roku 2012–2019.

Je samotným autorem 9 knih a u zbývajících 17 knih je spoluautorem, z něhož jeho nejznámější dílo je Introduction to information science, na kterém spolupracoval s významnou vědkyní Lyn Robinson, která taktéž přednáší na Katedře Informačních studií na University College London. Oba byli ve spolupráci i s dalšími autory jako jsou např. Birger Hjørland z Dánska a spol, ale ti napsali pouze jednotlivé předmluvy. V úvodu se hlavní autoři publikace převážně zaměřili na základní přehled informační vědy, protože se jedná o velmi rozsáhlou oblast, kde by výsledkem měl být kvalitní úvod do „logiky“ a „jazyka“ informační vědy. Zvláštní pozornost věnovali těm pasážím, o nichž nejsou rozsáhlé záznamy z jiných zdrojů. Věnují se převážně základním principům a oproti ostatním textům o informační vědě si kladli zvláštní důraz pro koncepci a teorii, které lze snáz pochopit než u znalostí o různých specifických vlastnostech současných systémů, služeb a technik.

V dalších knihách, co sám napsal rozebírá oblasti jako uživatelsky orientované hodnocení informačních systémů a služeb, chemické informační systémy nad rámec struktury a úvod do informačních technologií.

Je autorem a spoluautorem 25 vědeckých kapitol z různých knih, ve kterých se zabýval teoretickým vývojem v informačních vědách, teorií informace a vědecké komunikace, informační kultury v digitálním věku, informační a digitální gramotnosti související s celoživotním učení a digitálnímu občanství, porozumění informační politice, o informačních stylech, jak souvisí s rozdíly v chování s informacemi, o systémech chemických struktur a chemických informačních systémech.

Je autorem a spoluautorem celkem 347 článků ve vědeckých časopisech, kde byl editorem nejvýznamnějšího předního evropského recenzovaného článku s názvem The Journal of Documentation v oboru knihovnictví a informační vědy, ve kterém se zaměřuje na filozofické koncepty jeho rámce v kontextu své dokumentace a zaznamenaného poznání. Tyto články zahrnují odbornou praxi a nejnovější poznatky všech odvětví knihovní a informační vědy a ve vědách jimi příbuzných z psychologie, kognitivní vědy, fyzikální vědy, z komunikačních a mediálních studií a informatiky. Je jedním z nejcitovanějších článků v databázích SCOPUS a ISI. Za jeho nejcitovanější vědní časopis je považován časopis Informace a digitální literatura: přehled pojmů v Journal of documentation, kde se zabýval pojmy informační a digitální gramotností formou literárního průzkumu a analýzy. Je zde popsána i počítačová gramotnost, gramotnosti knihoven, síťové gramotnosti, internetové gramotnosti a hyper-gramotnosti, které jsou rozšířeny pro komplexní informační prostředí.

Je spoluautorem s Lyn Robinson jedné zprávy o vyhodnocení dopadu podpůrných služeb primární péče a duševního zdraví.

Je autorem diplomové práce na téma vyšetřování základních aspektů analýzy chemických reakcí pro ukládání a vyhledávání. A disertační práce na téma techniky substrukturální analýzy pro korelaci struktury a vlastnictví v počítačových informačních systémech.

Je spoluautorem spolu s Lyn Robinson a Tyabba Siddiqui internetové publikace zvané Still awaiting the quantum turn, která se zabývá myšlenkou o vznikající „kvantové informační vědy“ vysvětlené v pěti ohledech:

1. použití volných analogií a metafor mezi koncepty v kvantové fyzice, v knihovnictví a informační vědě

2. využití kvantových konceptů a formalismů při získávání informací

3. využití kvantových pojmů a formalismů při studiu významu a konceptů k rozvoji kvantové sociální vědy

4. v oblastech sousedících s informační vědou 5. kvalitativní aplikace kvantových konceptů v samotných informačních disciplínách <ref>https://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=publications</ref>

== Seznam publikací ==

Robinson, L. and Bawden, D. (2012). Introduction to Information Science. London: Facet Publishing.

Bawden, D. (2011). Introduction to information science and technology. Medford NJ: Information Today.

Bawden, D., Robson, A. and Judd, A. (2001). Pharmaceutical and medicines information management. Edinburgh: Churchill Livingstone.

Bawden, D., Gilchrist, A. and Aitchison, J. (2001). Thesaurus construction and use: a practical manual. 4th edn. (4th). London: Aslib.

Bawden, D. and Aitchison, J. (1997). Thesaurus construction and use: a practical manual (3rd edition). (3rd). London: Aslib. ISBN: 0851423906.

Pepperell, C. (1994). Three-dimensional chemical structure searching. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801455.

Wilson, T. (1993). Chemical searching on an array processor. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801285.

Polton, D.J. (1993). Chemical nomenclatures and the computer. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801560.

Mager, P.P. (1991). Design statistics in pharmacochemistry. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801129.

Willett, P. (1991). Three-dimensional chemical structure handling. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801218.

Bawden, D. (1990). User-oriented evaluation of information systems and services. Gower: Aldershot.

Bawden, D. and Blakeman, K. (1990). Going automated. London: Aslib. ISBN: 0851422640.

Bawden, D. and Blakeman, K. (1990). IT strategies for information management. London: Butterworths.

Bawden, D. (1990). Chemical information systems: beyond the structure diagram. Chichester: Ellis Horwood. ISBN: 0131265822.

Crippen, G.M. and Havel, T.F. (1988). Distance Geometry and Molecular Conformation. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800734.

Mager, P.P. (1988). Multivariate chemometrics in QSAR: a dialogue. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800548.

Ioffe, I.I. (1988). Application of pattern recognition to catalytic research. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800696.

Willett, P. (1987). Similarity and clustering in chemical information systems. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800505.

Strouf, O. (1986). Chemical pattern recognition. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800440.

Kier, L.B. and Hall, L.H. (1986). Molecular connectivity in structure-activity analysis. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800394.

Coomans, D. and Broeckaert, I. (1986). Potential pattern recognition in chemical and medical decision making. Taunton: Research Studies Press. ISBN:

0863800416.

Simon, Z. (1984). The MPD method for QSAR studies. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800157.

Golender, V.E. and Rozenblit, A.B. (1983). Logical and combinatorial algorithms for drug design. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800068.

Zupan, J. (1982). Clustering of large data sets. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0471104558.

Lewi, P.J. (1982). Multivariate data analysis in industrial practice. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0471104663.

Shorter, J. (1982). Correlation analysis of organic reactivity. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0471104795.

Bawden, D. (2014). Being fluent and keeping looking. Kurbanoglu, S., Spiranec, S., Grassian, E., Mizrachi, D. and Catts, R. (Ed.), Information literacy:

lifelong learning and digital citizenship in the 21st century (pp. 13-18) Berlin: Springer.

Robinson, L. and Bawden, D. (31 Jul 2013). Mind the gap: transitions between concepts of information in varied domains. Ibekwe-SanJuan, F. and Dousa, T.M.

(Ed.), Theories of Information, Communication and Knowledge (pp. 121-141) Springer. ISBN: 9400769725.

Bawden, D. (2011). Encountering on the road to Serendip? Browsing in new information environments. Foster, A. and Rafferty, P. (Ed.), Innovations in

Information Retrieval (pp. 1-22) Facet Pub. ISBN: 1856046974.

Robinson, L. and Bawden, D. (01 Sep 2011). Digital literacy and the dark side of information: enlightening the paradox. Stergioulas, L.H. and Drenoyianni,

H. (Ed.), Pursuing Digital Literacy in Compulsory Education (pp. 47-58) ISBN: 1433106191.

Bawden, D. and Robinson, L. (01 Jan 2011). Individual Differences in Information-Related Behaviour: What Do We Know About Information Styles?. Spink, A.

and Heinstrom, J. (Ed.), (pp. 127-158) EMERALD GROUP PUBLISHING LTD. doi: 10.1108/S1876-0562(2011)002011a009

Bawden, D. (2008). Origins and concepts of digital literacy. Lankshear, C. and Knobel, M. (Ed.), Digital Literacies (pp. 17-32) Peter Lang. ISBN:

1433101696.

Robinson, L., Bawden, D., Anderson, T., Bates, B., Rutkauskiene, U. and Vilar, P. (2007). Curriculum 2.0? Changes in information education for a Web 2.0

world. Seljan, S. and Stancic, H. (Ed.), InFuture2007: Digital Information and Heritage (pp. 27-40)

Bawden, D. (2001). Pharmacutical commercial information. Robson, A.S. and Bawden, D. (Ed.), Phamaceuticals and medicines information management (pp. 156-

167) Edinburgh: Churchill Livingstone. ISBN: 0443064016.

Bawden, D. (2001). Information and knowledge management. Robson, A.S., Judd, A. and Bawden, D. (Ed.), Pharmaceutical and medicines information management

(pp. 38-59) Edinburgh: Churchill Livingstone. ISBN: 0443064016.

Robinson, L. and Bawden, D. (11 Oct 2001). Information Sources. Robson, A., Bawden, D. and Judd, A. (Ed.), Pharmaceutical and Medicines Information

Management, Principles and Practice Churchill Livingstone. ISBN: 0443064016.

Bawden, D. (1991). Chemical reaction information. Ash, J.E., Warr, W.A. and Willett, P. (Ed.), Chemical structure systems (pp. 57-87) Chichester: Ellis

Horwood. ISBN: 0131266993.

Bawden, D. (1990). Progress towards integrated chemical information systems. Bawden, D. and Mitchell, E.M. (Ed.), Chemical information systems: beyond the

structure diagram (pp. 163-172) Chichester: Ellis Horwood. ISBN: 0131265822.

Bawden, D. and Mitchell, E. (1990). Beyond the structure diagram. Bawden, D. (Ed.), Chemical information systems: beyond the structure diagram (pp. 7-10)

Chichester: Ellis Horwood. ISBN: 0131265822.

Bawden, D. (1990). Vlaue added information systems and services. Oppenheim, C., Citroen, C.L. and Griffiths, J.-.M. (Ed.), (pp. 157-179) Borough Green:

Butterworths. ISBN: 0862912792.

Bawden, D. (1989). Software for information management. Oppenheim, C., Citroen, C.L. and Griffiths, J.-.M. (Ed.), Perspectives in Information Management

(pp. 25-62) Borough Green: Butterworths. ISBN: 0408034017.

Bawden, D. and Wood, S. (1986). Design, implementation and evaluation of the CONTRAST reaction retrieval system. (Ed.), Modern approaches to chemical

reaction searching Aldershot: Gower. ISBN: 0566035502.

Bawden, D. and Robinson, L. (). Library and information science. Jensen, K.B. and Pooley, J. (Ed.), Encyclopedia of Communication Theory and Philosophy

Wiley.

 

[[File:Grafbawden.png|RTENOTITLE]]<ref>David Bawden. 2012. Microsoft: Academic research [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://academic.research.microsoft.com/Author/1834107/david-bawden</ref>

Graf představující počet publikaci Davida Bawdena a počet citování jeho prací v jiných dílech v jednotlivých letech.

 

== Profesionální aktivity ==

=== Akademická spolupráce, kde se podílel celkem na čtyřech projektech ===

1. projekt TEMPUS se týkal výuky informační gramotnosti koordinované Univerzitou Zagreby

2. projekt se týkal vytvoření celoevropského programu pro knihovny a sci-informačního projektu, kde spolupracoval s dalšími 40 pracovníky v celé Evropě

3. projekt se zabýval Open Access v teorii a praxi, kde spolupracoval se Sheffield University iSchool

4. projekt se zabýval informační gramotností online, který sponzoroval Erasmus+ a spolupracoval na něm s univerzitami v Grazu, Zadar, Ljubljana, Hildersheim, Barcelona

=== Redakční činnost, kde byl členem ve 13 organizacích ===

1. 1982–1991: Série editorství výzkumných studií Tisková série výzkumných monografií v Chemometrii

2. 1987–1997: editorem IT Link pro ASLIB (Sdružení pro správu informací)

3. 1990–1993: editorem Perspektivy v řízení informací

4. 1990–1994: členem redakční rady, Journal of Chemical Information and Computer Sciences

5. 1991–1994: Série editorství výzkumných studií Tisková série výzkumných monografií v počítačích a chemických strukturách

6. 1992–1995: členem redakční rady, Expert Systems in Information Work

7. 1990–2002: členem redakční rady, Alternativy k laboratorním zvířatům

8. 1990–2008: členem redakční rady, International Journal of Information Management

9. 2005–2015: členem redakční rady Portál: knihovny a akademie

10. 2002–dosud: editorem Journal of Documentation

11. 2010–dosud: členem redakční rady ASLIB Journal of Information Management

12. 2012–dosud: spoluzakladatelem "Monografie" Základy informačních věd

13. 2015–dosud: členem redakční rady časopisu MDPI pro otevřený přístup k informacím

=== Konference ===

1. Konference: Knihovny v digitálním věku, kde byl předsedou tématu Kvalitativní hodnocení

2. Praha Inforum (2009): na téma Vyhlídky na knihovnu a informace: tři pohledy na budoucnost , kde byl lektorem workshopu informační generace: změna nebo kontinuita s cílem na informační chování mladých lidí a jaký vliv v této generaci mají mít změny na knihovnické a informační služby

3. 2010: 7. konference knihovnictví a informační vědy na University College London, kde byl za předsedu na konferenci v oblasti knihovnictví a informační vědy

=== Přednášky ===

1. Barcelona (2005): při setkání ISKA na téma Digitální gramotnost a znalostní organizace

2. Praha (2007): při setkání EUCLID / BCTS na téma O jeden krok dále: Evropský rozvojový plán kurikula o rok později

3. Univerzita v Oulu, Finsko (2014): na téma Informační gramotnost. Minulost. Přítomnost, budoucnost? v roli oponenta při formální obhajobě disertační práce

4. Zadar, Chorvatsko (2014): na téma Nejušlechtilejší potěšení: na získání porozumění z kvalitativního výzkumu. O oblasti knihoven v digitální éře

5. Setkání iFutures, Sheffield (2014): na téma Informační výzkum: stále proti praktikujícím?

6. Univerzita Roberta Gordona, Aberdeen (2015): na téma Setkání, syntéza, ponoření a výstavba: informace a získávání porozumění

7. Univerzita v Pise (2018): na téma Už nikdy v historii lidstva: informační vzdělávání pro život pro budoucnost vzdělávání v oblasti informatiky (FEIS 2018)

8. Univerzita Porto (2018): na téma Podpora pravdy a podpora porozumění: organizace znalostí a prokletí infosféry

=== Online články ===

1. Univerzita v Oulu (2014): na téma Veřejné přednášky a obhajoby, kde shrnuje článek propagující svou přednášku, kterou měl v roli oponenta při obhajobě PhD

=== Televizní program ===

1. (Chorvatsko): program nazvaný jako Technologie dnes, kde předložil prezentaci o vývoji elektronických knih, se zvláštním důrazem na jejich význam pro menšinové jazyky

=== Ostatní ===

1. hodnotitel projektu Horizon2020 HERA (Humanities in European Research Area)

2. hodnotitelem Ruské vědecké nadace

3. hodnotitelem slovinské výzkumné agentury

4. recenzent pro Radu ekonomického a sociálního výzkumu

5. recenzent Rady pro výzkum umění a humanitních věd

6. člen panelu REF2021 pro nastavení kritérií pro UoA34

7. autor svého osobního blogu s názvem ''The occasional informationist'' od roku 2009

8. aktivní uživatel na sociální síti Twitter pod jménem ''@david_bawden''

<ref>https://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=publications</ref>  

 

== Ocenění ==

*editor prestižního vědeckého časopisu ''The Journal of documentation''

*čestný přednášející na University College v Londýně a na university of Ljubljana

 

== Kontakt ==

Telefon  : +44(0)20 7040 5060

E-mail  : d.bawden@city.ac.uk

Twitter  : [https://twitter.com/david_bawden https://twitter.com/david_bawden], [https://twitter.com/david_bawden https://twitter.com/david_bawden]

Blog  : [http://theoccasionalinformationist.com/ http://theoccasionalinformationist.com/], [http://theoccasionalinformationist.com/ http://theoccasionalinformationist.com/]

Poštovní adresa  : City University London, Northampton Square, London, EC1V 0HB, UK<ref>Professor David Bawden: Contact Information. 2015. City University London [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=3</ref>

== Reference ==

<references />

 

== Externí odkazy ==

*[https://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=education https://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=education] – Webová stránka City University of London akademických pracovníků

*[https://theoccasionalinformationist.com/academic/research-and-professional/ https://theoccasionalinformationist.com/academic/research-and-professional/] – Osobní blog Davida Bawdena

*[https://scholar.google.cz/citations?hl=cs&user=lwul2-4AAAAJ https://scholar.google.cz/citations?hl=cs&user=lwul2-4AAAAJ] – Citace publikací Davida Bawdena

*[https://wikisofia.cz/wiki/David_Bawden https://wikisofia.cz/wiki/David_Bawden] – Wikisofia otevřených zdrojů materiálů (nejen) pro studenty humanitních oborů

*[https://cs.wikipedia.org/wiki/David_Bawden https://cs.wikipedia.org/wiki/David_Bawden] - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Autoři:

Martin Töpfer (UČO 436701)

Kateřina Bulová (UČO 438383)

Kristýna Světnicová (UČO 472061)

{{DEFAULTSORT:Bawden, David}}

[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

David Bawden

2019-05-28T15:39:03Z

Kristýnasvětnicová: oprava infoboxu

{{Infobox Vědec|jmeno = Mgr. David Bawden Ph.D.[[Soubor:bawden4.jpg]]|datum_narozeni = 1952|misto narozeni = |_|datum umrti = |_|misto umrti = |_|duvod_umrti = _|pobyt = Londýn |rodina = |obcanstvi = britske|skola = Vysokoškolské vzdělání v oboru organická chemie z Liverpool University, magisterský a PhD diplom z informačních věd z Sheffield University |pracoviste = Department of Library and Information Science v City University London. |oceneni = čestný přednášející na University College London a na University of Ljubljana.|znamy_diky = široké spektrum akademických zájmů na poli informační vědy, velký počet publikací, definování základních otázek informační vědy ve svých dílech, editorství prestižního vědeckého časopisu The Journal of Documentation
}}

'''David Bawden''' je profesorem informační vědy na katedře Knihovnictví a informační vědy v City University London, je čestným přednášejícím a PhD supervizorem na University College London a na Univerzitě v Ljubljaně. Mimo jiné se specializuje na informační otázky v oblastech zdravotnictví a farmacie.

''„Překročení hranic sektorů a práce mimo komfortní zóny jsou životně důležité pro stimulaci nových myšlenek, rozvoje profese a sebe samých.“'' David Bawden. <ref name="blog" />

== Význam pro informační vědu ==

Jeho přínos spočívá v přispění k rozvoji odvětví informační vědy i moderních informačních systémů, v propojení chemie a informační vědy a v jeho vzdělávacích a publikačních činnostech.  

== Život a studia ==

Protože byl odmala fascinován vědou a science-fiction, David Bawden se chtěl stát vědcem už jako dítě. Na střední škole vynikal spíše v humanitních vědách, ale navzdory svým učitelům, kteří poukazovali na jeho nedostatečné laboratorní a matematické schopnosti, se rozhodl dát přednost přírodovědným předmětům. To, že existuje informační věda se dozvěděl ve školní knihovně. Profese informačního vědce mu připadala ideální, protože obsahovala koncept vědy, ale bez praktických a výpočetních aspektů, které Bawdena ve škole nudily. Když se o tomto oboru pokoušel zjistit více, v dopisu z Institute of Information Scientists obdržel cenné rady k počátkům své kariéry – získání vědeckého titulu a alespoň dva cizí jazyky.

Studoval organickou chemii na univerzitě v Liverpoolu. Ačkoli byl více zaujatý fyzikou a astronomií, uvědomoval si, že v matematice nevyniká natolik, aby dosáhl skutečného úspěchu v oboru. Nevědomky se tehdy dal na cestu „od chemika k informačnímu vědci". Nejzajímavějším aspektem studia pro něj byla logická struktura chemie, rozsah klasifikací, reakce a koncepty obecně.<ref name="blog">BAWDEN, David. 2010. Portrait of the Author as a Young Information Scientist. The Occasional Informationist [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://theoccasionalinformationist.com/2010/04/07/portrait-of-the-author-as-a-young-information-scientist/</ref>

Ke konci svých studií se vrátil k myšlence informační vědy a byl také inspirován možností kariéry v akademické knihovně.

Praxi v rámci svých magisterských studií absolvoval jako informační asistent ve farmaceutické firmě Smith Kline and French, nyní součástí GlaxoSmithKline, v době ještě před tím než informační služby přešly do digitální podoby.<ref name="blog" />

Dělal zde komplexní vyhledávání, které zahrnovalo průmyslovou archeologii informačního vyhledávání. Nejstarší materiál byl stále v papírových složkách, protože online vyhledávání bylo toho času v počátcích. Toto krátké období praxe ale pro Bawdena znamenalo prohloubení jeho zájmu o vědeckou informační práci, ačkoliv byl již tehdy více zaujatý myšlenkou vývoje nových systémů než poskytování služeb.

Postgraduální studium absolvoval na Sheffield University, na Katedře knihovnictví a informační vědy. Jeho zájem byl zaměřen na vědecké informace a zvlášť na chemické informace, ačkoliv kurzy nabízely i velmi široké spektrum předmětů jako katalogizaci nebo referenční práci. Po ukončení svého studijního programu se rozhodl na Sheffieldu zůstat a získat titul PhD. Zaměřil se zde na užití informačních systémů ke studiu vztahů mezi strukturou a vlastnostmi chemických látek. Bawden věří, že jeho postgraduální práce významně přispěla k tvorbě základů této disciplíny.<ref name="blog" />

Po ukončení studia pracoval ve výzkumu informačních služeb ve farmaceutické společnosti Pfizer. V té době se dle svých vlastních slov považoval za „chemika, který pracuje s informačními systémy raději než v laboratoři“.

Součástí jeho práce v Pfizer zahrnovala produkci vyhledávacích systémů pro chemické látky, reakce a 3D struktury. Spolupracoval zde s kolegy z jiných firem, a praktikoval tak ideu open-source ještě předtím, než se tento termín stal populárním. Už v době, kdy pracoval pro Pfizer měl mnoho externích aktivit - psal články, knihy, editoval periodika. Rozhodl se vrátit na akademickou půdu a začal pracovat jako profesor informační vědy v City University London, kde působí i dnes. Dle svých slov „neměl doteď důvod odejít“

Dále působil jako konzultant pro množství britských mezinárodních organizací, jmenovitě Pfizer, GlaxoSmithKline, Ciba-Geigy, Forensic Science Service, Health Development Agency, National Institute for Health and Clinical Excellence, Taylor and Francis, Clifford Chance, the BBC and News International a poté jako konzultant a hodnotitel pro Open Society Institute’s Library Program a Information Program.

Krom své akademické práce nyní pracuje s knihovními/informačními programy v George Soros’s Open Society Initiative, učí na letních školách pro knihovníky v Central European University v Budapešti.<ref name="blog" />

''„Považoval jsem se za chemika, který pracoval spíše s informačními systémy než v laboratoři.“'' David Bawden <ref name="blog" />

== Vzdělání ==

1. studium na University of Liverpool se zaměřením na organickou chemii s titulem Mgr.

2. studium na University of Sheffield na Katedře knihovnictví a informační vědy se zaměřením na vědecké a chemické informace se zakončením tituly MSc. a PhD.

== Akademické zaměření ==

=== Základní oblasti: ===

*Základy informačních věd včetně pojetí informací v různých oblastech filozofie informací, metodologie budování a výzkumu v knihovnách a v samotných informačních disciplínách

*Dokumentace a informační zdroje jako je jejich přirozená povaha, využití a organizace, historický vývoj a nové formy

*Informační chování s aspekty spojené s individuálními rozdíly, s kreativitou a inovacemi a s rozvojem a pochopení digitální gramotnosti.

=== Hlubší vymezení oblastí ===

*Základy informačních věd a druhy teorií, konceptů a modelů používaných v informačních vědách a jak se teorie vyvíjí a používá v oboru. Zkoumal koncepty informací v oblastech filozofie, fyziky a biologie ke zjištění, lze z tohoto druhu srovnání vyvodit poučení a získat užitečné poznatky z něhož může knihovnictví a informační věda čerpat pro formulující koncepty ostatních vědních disciplín. Bawden považoval Luciana Floridiho, autora knihy Filozofie informace, jeho formulaci informační etiky za velmi inspirativní jako jeho nejlepší konceptuální základ knihovnické a informační disciplíny, který může poskytnout pevný základ pro studium praktických a etických otázek, kterým čelí informační profese.

*Dokumentace a informační zdroje s využitím poznatků o dokumentaci Paula Otlet a Suzanne Briet o tradiční dokumentaci do nových digitálních forem dokumentů s historickým vývojem dokumentů v institucích se zájmem o 19.století. Vzhledem k jeho vzdělání se zaměřuje zejména na zdroje ve vědě a zdravotnictví.

*Informační chování informační vědy s hlavní myšlenkou, jak může informační věda spíše porozumět než pouze šířit informace. Zabývá se zde o kreativitu a inovacích informace, které mají silný vztah k přístupům k prohlížení informací. Zkoumající individuální rozdíly v informačním chování, zejména takové, které jsou spojeny s faktorem osobnosti podle jeho názoru hodnotným tématem pro studium pro doplňující aspekt sociálních studií.<ref>https://theoccasionalinformationist.com/</ref>

== Vědecká spolupráce ==

David Bawden se na některých publikacích podílí s kolegyní Lyn Robinson, významnou vědkyní na poli informační vědy. Mezi jejich nejvýznamnější společná díla patří kniha Introduction to information science.

'''Introduction to information science'''

Knihu, koncipovanou spíše jako učebnici, ocení obecně zejména studenti a čtenáři ze všech informačních profesí. Týká se témat jako je organizace informací, výzkum informační vědy, informační technologie, informační management a politika apod. Namísto obvyklé přemluvy jednoho autora kniha obsahuje šest pojednání od informačních vědců z pěti různých zemí. Nabízejí se zde tak různé úhly pohledu na předmět zájmu informační vědy, důležité otázky a výzvy, kterým obor čelí. Autory těchto textů jsou Theresa Dirndorfer Anderson (Austrálie), Andrew Dillon a Jonathon Furner (USA), Birger Hjørland (Dánsko), Fidelia Ibekwe-SanJuan (Francie), a Maja Žumer (Slovinsko).

Kniha je členěna na 15 kapitol v rozsahu zhruba 15-25 stran. Na konci každé kapitoly lze nalézt tzv. "key readings" a rozsáhlé seznamy referencí. Kapitoly rovněž obsahují textová pole se shrnutím hlavních myšlenek textu nebo různých doplňujících informací. Pole tak slouží k lepší orientaci čtenáře v textu, snazšímu pochopení tématu či prohloubení již nabytých znalostí.

1. kapitola představuje informační vědu jako disciplínu a profesi, poukazuje na její perspektivu a uvádí některé její základní otázky

2. kapitola popisuje historii informace, zaměřuje se na dokumenty a jejich jak historickou, tak současnou funkci

3. kapitola obsahuje pohledy na filozofii a paradigmata informační vědy

4. kapitola uvádí základní koncepty informační vědy, např. Shannonovu teorií komunikace, teorii relevance apod.

5. kapitola vysvětluje doménovou analýzu

6. kapitola je věnována informační organizaci

7. kapitola přibližuje informační technologie

8. kapitola, Infometrie, představuje historii a zákony této disciplíny

9. kapitola se zabývá informačním chováním

11. kapitola popisuje informační společnost

12. kapitola je věnována informačnímu managementu a politice

13. kapitola představuje digitální gramotnost a poukazuje rovněž na kontext její budoucnosti

14. kapitola uvádí hlavní metody výzkumu na poli informační vědy

15. kapitola obsahuje se zabývá pohledem na možnou budoucnost a vývoj informační vědy

Tato kniha spolu s doporučenou literaturou hlouběji rozvádějící témata zde uvedená tvoří moderní ucelený pohled na informační vědu, a představuje tedy velice vhodný informační zdroj praktický při studiu těchto disciplín.<ref>AVERSA, Elizabeth. Introduction to information science by David Bawden and Lyn Robinson. Chicago, IL: Neal-Schuman, 2012; 351 pp. $70.00. (ISBN. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2013, vol. 64, issue 5, s. 1081-1083 [cit. 2015-05-15]. DOI: 10.1002/asi.22885.</ref>

 

*'''Lyn Robinson''' je od roku 2004 profesorkou na City University London, je čestnou přednášející a PhD supervisorem na Katedře Informačních studií na University College London a ve své badatelské práci se zaměřuje především na dokumenty, jejichj vznik, vývoj a uživatelské ineterakce. Píše svůj osobní blog [http://thelynxiblog.com/ http://thelynxiblog.com/] a má účet na Twitteru pod @lynrobinson. <ref>Dr Lyn Robinson: Reader in Library & Information Science. 2015. City University London [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.city.ac.uk/people/academics/lyn-robinson</ref>

V roce 2014 s ní byl při příležitosti výstupu na konferenci Infodays v Praze napsán rozhovor pro Inflow: [http://www.inflow.cz/rozhovor-s-lyn-robinson http://www.inflow.cz/rozhovor-s-lyn-robinson]

 

== Publikace ==

David Bawden byl velice vlivný a angažovaný autor, kde si klade základní otázky informační vědy. Ve svých publikačních dílech byl celkem 9645krát citován od roku 2012–2019.

Je samotným autorem 9 knih a u zbývajících 17 knih je spoluautorem, z něhož jeho nejznámější dílo je Introduction to information science, na kterém spolupracoval s významnou vědkyní Lyn Robinson, která taktéž přednáší na Katedře Informačních studií na University College London. Oba byli ve spolupráci i s dalšími autory jako jsou např. Birger Hjørland z Dánska a spol, ale ti napsali pouze jednotlivé předmluvy. V úvodu se hlavní autoři publikace převážně zaměřili na základní přehled informační vědy, protože se jedná o velmi rozsáhlou oblast, kde by výsledkem měl být kvalitní úvod do „logiky“ a „jazyka“ informační vědy. Zvláštní pozornost věnovali těm pasážím, o nichž nejsou rozsáhlé záznamy z jiných zdrojů. Věnují se převážně základním principům a oproti ostatním textům o informační vědě si kladli zvláštní důraz pro koncepci a teorii, které lze snáz pochopit než u znalostí o různých specifických vlastnostech současných systémů, služeb a technik.

V dalších knihách, co sám napsal rozebírá oblasti jako uživatelsky orientované hodnocení informačních systémů a služeb, chemické informační systémy nad rámec struktury a úvod do informačních technologií.

Je autorem a spoluautorem 25 vědeckých kapitol z různých knih, ve kterých se zabýval teoretickým vývojem v informačních vědách, teorií informace a vědecké komunikace, informační kultury v digitálním věku, informační a digitální gramotnosti související s celoživotním učení a digitálnímu občanství, porozumění informační politice, o informačních stylech, jak souvisí s rozdíly v chování s informacemi, o systémech chemických struktur a chemických informačních systémech.

Je autorem a spoluautorem celkem 347 článků ve vědeckých časopisech, kde byl editorem nejvýznamnějšího předního evropského recenzovaného článku s názvem The Journal of Documentation v oboru knihovnictví a informační vědy, ve kterém se zaměřuje na filozofické koncepty jeho rámce v kontextu své dokumentace a zaznamenaného poznání. Tyto články zahrnují odbornou praxi a nejnovější poznatky všech odvětví knihovní a informační vědy a ve vědách jimi příbuzných z psychologie, kognitivní vědy, fyzikální vědy, z komunikačních a mediálních studií a informatiky. Je jedním z nejcitovanějších článků v databázích SCOPUS a ISI. Za jeho nejcitovanější vědní časopis je považován časopis Informace a digitální literatura: přehled pojmů v Journal of documentation, kde se zabýval pojmy informační a digitální gramotností formou literárního průzkumu a analýzy. Je zde popsána i počítačová gramotnost, gramotnosti knihoven, síťové gramotnosti, internetové gramotnosti a hyper-gramotnosti, které jsou rozšířeny pro komplexní informační prostředí.

Je spoluautorem s Lyn Robinson jedné zprávy o vyhodnocení dopadu podpůrných služeb primární péče a duševního zdraví.

Je autorem diplomové práce na téma vyšetřování základních aspektů analýzy chemických reakcí pro ukládání a vyhledávání. A disertační práce na téma techniky substrukturální analýzy pro korelaci struktury a vlastnictví v počítačových informačních systémech.

Je spoluautorem spolu s Lyn Robinson a Tyabba Siddiqui internetové publikace zvané Still awaiting the quantum turn, která se zabývá myšlenkou o vznikající „kvantové informační vědy“ vysvětlené v pěti ohledech:

1. použití volných analogií a metafor mezi koncepty v kvantové fyzice, v knihovnictví a informační vědě 2. využití kvantových konceptů a formalismů při získávání informací 3. využití kvantových pojmů a formalismů při studiu významu a konceptů k rozvoji kvantové sociální vědy 4. v oblastech sousedících s informační vědou 5. kvalitativní aplikace kvantových konceptů v samotných informačních disciplínách <ref>https://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=publications</ref>

== Seznam publikací ==

Robinson, L. and Bawden, D. (2012). Introduction to Information Science. London: Facet Publishing.

Bawden, D. (2011). Introduction to information science and technology. Medford NJ: Information Today.

Bawden, D., Robson, A. and Judd, A. (2001). Pharmaceutical and medicines information management. Edinburgh: Churchill Livingstone.

Bawden, D., Gilchrist, A. and Aitchison, J. (2001). Thesaurus construction and use: a practical manual. 4th edn. (4th). London: Aslib.

Bawden, D. and Aitchison, J. (1997). Thesaurus construction and use: a practical manual (3rd edition). (3rd). London: Aslib. ISBN: 0851423906.

Pepperell, C. (1994). Three-dimensional chemical structure searching. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801455.

Wilson, T. (1993). Chemical searching on an array processor. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801285.

Polton, D.J. (1993). Chemical nomenclatures and the computer. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801560.

Mager, P.P. (1991). Design statistics in pharmacochemistry. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801129.

Willett, P. (1991). Three-dimensional chemical structure handling. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801218.

Bawden, D. (1990). User-oriented evaluation of information systems and services. Gower: Aldershot.

Bawden, D. and Blakeman, K. (1990). Going automated. London: Aslib. ISBN: 0851422640.

Bawden, D. and Blakeman, K. (1990). IT strategies for information management. London: Butterworths.

Bawden, D. (1990). Chemical information systems: beyond the structure diagram. Chichester: Ellis Horwood. ISBN: 0131265822.

Crippen, G.M. and Havel, T.F. (1988). Distance Geometry and Molecular Conformation. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800734.

Mager, P.P. (1988). Multivariate chemometrics in QSAR: a dialogue. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800548.

Ioffe, I.I. (1988). Application of pattern recognition to catalytic research. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800696.

Willett, P. (1987). Similarity and clustering in chemical information systems. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800505.

Strouf, O. (1986). Chemical pattern recognition. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800440.

Kier, L.B. and Hall, L.H. (1986). Molecular connectivity in structure-activity analysis. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800394.

Coomans, D. and Broeckaert, I. (1986). Potential pattern recognition in chemical and medical decision making. Taunton: Research Studies Press. ISBN:

0863800416.

Simon, Z. (1984). The MPD method for QSAR studies. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800157.

Golender, V.E. and Rozenblit, A.B. (1983). Logical and combinatorial algorithms for drug design. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800068.

Zupan, J. (1982). Clustering of large data sets. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0471104558.

Lewi, P.J. (1982). Multivariate data analysis in industrial practice. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0471104663.

Shorter, J. (1982). Correlation analysis of organic reactivity. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0471104795.

Bawden, D. (2014). Being fluent and keeping looking. Kurbanoglu, S., Spiranec, S., Grassian, E., Mizrachi, D. and Catts, R. (Ed.), Information literacy:

lifelong learning and digital citizenship in the 21st century (pp. 13-18) Berlin: Springer.

Robinson, L. and Bawden, D. (31 Jul 2013). Mind the gap: transitions between concepts of information in varied domains. Ibekwe-SanJuan, F. and Dousa, T.M.

(Ed.), Theories of Information, Communication and Knowledge (pp. 121-141) Springer. ISBN: 9400769725.

Bawden, D. (2011). Encountering on the road to Serendip? Browsing in new information environments. Foster, A. and Rafferty, P. (Ed.), Innovations in

Information Retrieval (pp. 1-22) Facet Pub. ISBN: 1856046974.

Robinson, L. and Bawden, D. (01 Sep 2011). Digital literacy and the dark side of information: enlightening the paradox. Stergioulas, L.H. and Drenoyianni,

H. (Ed.), Pursuing Digital Literacy in Compulsory Education (pp. 47-58) ISBN: 1433106191.

Bawden, D. and Robinson, L. (01 Jan 2011). Individual Differences in Information-Related Behaviour: What Do We Know About Information Styles?. Spink, A.

and Heinstrom, J. (Ed.), (pp. 127-158) EMERALD GROUP PUBLISHING LTD. doi: 10.1108/S1876-0562(2011)002011a009

Bawden, D. (2008). Origins and concepts of digital literacy. Lankshear, C. and Knobel, M. (Ed.), Digital Literacies (pp. 17-32) Peter Lang. ISBN:

1433101696.

Robinson, L., Bawden, D., Anderson, T., Bates, B., Rutkauskiene, U. and Vilar, P. (2007). Curriculum 2.0? Changes in information education for a Web 2.0

world. Seljan, S. and Stancic, H. (Ed.), InFuture2007: Digital Information and Heritage (pp. 27-40)

Bawden, D. (2001). Pharmacutical commercial information. Robson, A.S. and Bawden, D. (Ed.), Phamaceuticals and medicines information management (pp. 156-

167) Edinburgh: Churchill Livingstone. ISBN: 0443064016.

Bawden, D. (2001). Information and knowledge management. Robson, A.S., Judd, A. and Bawden, D. (Ed.), Pharmaceutical and medicines information management

(pp. 38-59) Edinburgh: Churchill Livingstone. ISBN: 0443064016.

Robinson, L. and Bawden, D. (11 Oct 2001). Information Sources. Robson, A., Bawden, D. and Judd, A. (Ed.), Pharmaceutical and Medicines Information

Management, Principles and Practice Churchill Livingstone. ISBN: 0443064016.

Bawden, D. (1991). Chemical reaction information. Ash, J.E., Warr, W.A. and Willett, P. (Ed.), Chemical structure systems (pp. 57-87) Chichester: Ellis

Horwood. ISBN: 0131266993.

Bawden, D. (1990). Progress towards integrated chemical information systems. Bawden, D. and Mitchell, E.M. (Ed.), Chemical information systems: beyond the

structure diagram (pp. 163-172) Chichester: Ellis Horwood. ISBN: 0131265822.

Bawden, D. and Mitchell, E. (1990). Beyond the structure diagram. Bawden, D. (Ed.), Chemical information systems: beyond the structure diagram (pp. 7-10)

Chichester: Ellis Horwood. ISBN: 0131265822.

Bawden, D. (1990). Vlaue added information systems and services. Oppenheim, C., Citroen, C.L. and Griffiths, J.-.M. (Ed.), (pp. 157-179) Borough Green:

Butterworths. ISBN: 0862912792.

Bawden, D. (1989). Software for information management. Oppenheim, C., Citroen, C.L. and Griffiths, J.-.M. (Ed.), Perspectives in Information Management

(pp. 25-62) Borough Green: Butterworths. ISBN: 0408034017.

Bawden, D. and Wood, S. (1986). Design, implementation and evaluation of the CONTRAST reaction retrieval system. (Ed.), Modern approaches to chemical

reaction searching Aldershot: Gower. ISBN: 0566035502.

Bawden, D. and Robinson, L. (). Library and information science. Jensen, K.B. and Pooley, J. (Ed.), Encyclopedia of Communication Theory and Philosophy

Wiley.

 

[[File:Grafbawden.png|RTENOTITLE]]<ref>David Bawden. 2012. Microsoft: Academic research [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://academic.research.microsoft.com/Author/1834107/david-bawden</ref>

Graf představující počet publikaci Davida Bawdena a počet citování jeho prací v jiných dílech v jednotlivých letech.

 

== Profesionální aktivity ==

=== Akademická spolupráce, kde se podílel celkem na čtyřech projektech ===

1. projekt TEMPUS se týkal výuky informační gramotnosti koordinované Univerzitou Zagreby

2. projekt se týkal vytvoření celoevropského programu pro knihovny a sci-informačního projektu, kde spolupracoval s dalšími 40 pracovníky v celé Evropě

3. projekt se zabýval Open Access v teorii a praxi, kde spolupracoval se Sheffield University iSchool

4. projekt se zabýval informační gramotností online, který sponzoroval Erasmus+ a spolupracoval na něm s univerzitami v Grazu, Zadar, Ljubljana, Hildersheim, Barcelona

=== Redakční činnost, kde byl členem ve 13 organizacích ===

1. 1982–1991: Série editorství výzkumných studií Tisková série výzkumných monografií v Chemometrii

2. 1987–1997: editorem IT Link pro ASLIB (Sdružení pro správu informací)

3. 1990–1993: editorem Perspektivy v řízení informací

4. 1990–1994: členem redakční rady, Journal of Chemical Information and Computer Sciences

5. 1991–1994: Série editorství výzkumných studií Tisková série výzkumných monografií v počítačích a chemických strukturách

6. 1992–1995: členem redakční rady, Expert Systems in Information Work

7. 1990–2002: členem redakční rady, Alternativy k laboratorním zvířatům

8. 1990–2008: členem redakční rady, International Journal of Information Management

9. 2005–2015: členem redakční rady Portál: knihovny a akademie

10. 2002–dosud: editorem Journal of Documentation

11. 2010–dosud: členem redakční rady ASLIB Journal of Information Management

12. 2012–dosud: spoluzakladatelem "Monografie" Základy informačních věd

13. 2015–dosud: členem redakční rady časopisu MDPI pro otevřený přístup k informacím

=== Konference ===

1. Konference: Knihovny v digitálním věku, kde byl předsedou tématu Kvalitativní hodnocení

2. Praha Inforum (2009): na téma Vyhlídky na knihovnu a informace: tři pohledy na budoucnost , kde byl lektorem workshopu informační generace: změna nebo kontinuita s cílem na informační chování mladých lidí a jaký vliv v této generaci mají mít změny na knihovnické a informační služby

3. 2010: 7. konference knihovnictví a informační vědy na University College London, kde byl za předsedu na konferenci v oblasti knihovnictví a informační vědy

=== Přednášky ===

1. Barcelona (2005): při setkání ISKA na téma Digitální gramotnost a znalostní organizace

2. Praha (2007): při setkání EUCLID / BCTS na téma O jeden krok dále: Evropský rozvojový plán kurikula o rok později

3. Univerzita v Oulu, Finsko (2014): na téma Informační gramotnost. Minulost. Přítomnost, budoucnost? v roli oponenta při formální obhajobě disertační práce

4. Zadar, Chorvatsko (2014): na téma Nejušlechtilejší potěšení: na získání porozumění z kvalitativního výzkumu. O oblasti knihoven v digitální éře

5. Setkání iFutures, Sheffield (2014): na téma Informační výzkum: stále proti praktikujícím?

6. Univerzita Roberta Gordona, Aberdeen (2015): na téma Setkání, syntéza, ponoření a výstavba: informace a získávání porozumění

7. Univerzita v Pise (2018): na téma Už nikdy v historii lidstva: informační vzdělávání pro život pro budoucnost vzdělávání v oblasti informatiky (FEIS 2018)

8. Univerzita Porto (2018): na téma Podpora pravdy a podpora porozumění: organizace znalostí a prokletí infosféry

=== Online články ===

1. Univerzita v Oulu (2014): na téma Veřejné přednášky a obhajoby, kde shrnuje článek propagující svou přednášku, kterou měl v roli oponenta při obhajobě PhD

=== Televizní program ===

1. (Chorvatsko): program nazvaný jako Technologie dnes, kde předložil prezentaci o vývoji elektronických knih, se zvláštním důrazem na jejich význam pro menšinové jazyky

=== Ostatní ===

1. hodnotitel projektu Horizon2020 HERA (Humanities in European Research Area)

2. hodnotitelem Ruské vědecké nadace

3. hodnotitelem slovinské výzkumné agentury

4. recenzent pro Radu ekonomického a sociálního výzkumu

5. recenzent Rady pro výzkum umění a humanitních věd

6. člen panelu REF2021 pro nastavení kritérií pro UoA34

7. autor svého osobního blogu s názvem ''The occasional informationist'' od roku 2009

8. aktivní uživatel na sociální síti Twitter pod jménem ''@david_bawden''

<ref>https://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=publications</ref>  

 

== Ocenění ==

*editor prestižního vědeckého časopisu ''The Journal of documentation''

*čestný přednášející na University College v Londýně a na university of Ljubljana

 

== Kontakt ==

Telefon  : +44(0)20 7040 5060

E-mail  : d.bawden@city.ac.uk

Twitter  : [https://twitter.com/david_bawden https://twitter.com/david_bawden], [https://twitter.com/david_bawden https://twitter.com/david_bawden]

Blog  : [http://theoccasionalinformationist.com/ http://theoccasionalinformationist.com/], [http://theoccasionalinformationist.com/ http://theoccasionalinformationist.com/]

Poštovní adresa  : City University London, Northampton Square, London, EC1V 0HB, UK<ref>Professor David Bawden: Contact Information. 2015. City University London [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=3</ref>

== Reference ==

<references />

 

== Externí odkazy ==

*[https://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=education https://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=education] – Webová stránka City University of London akademických pracovníků

*[https://theoccasionalinformationist.com/academic/research-and-professional/ https://theoccasionalinformationist.com/academic/research-and-professional/] – Osobní blog Davida Bawdena

*[https://scholar.google.cz/citations?hl=cs&user=lwul2-4AAAAJ https://scholar.google.cz/citations?hl=cs&user=lwul2-4AAAAJ] – Citace publikací Davida Bawdena

*[https://wikisofia.cz/wiki/David_Bawden https://wikisofia.cz/wiki/David_Bawden] – Wikisofia otevřených zdrojů materiálů (nejen) pro studenty humanitních oborů

*[https://cs.wikipedia.org/wiki/David_Bawden https://cs.wikipedia.org/wiki/David_Bawden] - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Autoři:

Martin Töpfer (UČO 436701)

Kateřina Bulová (UČO 438383)

Kristýna Světnicová (UČO 472061)

{{DEFAULTSORT:Bawden, David}}

[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

David Bawden

2019-05-28T13:14:53Z

Kristýnasvětnicová:

{{Infobox Vědec|jmeno = Mgr. David Bawden Ph.D.[[Soubor:bawden4.jpg]]|datum_narozeni = 1952|misto_narozeni = |datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = - |pobyt = Londýn |rodina = |obcanstvi = britské|skola = Vysokoškolské vzdělání v oboru organická chemie z Liverpool University, magisterský a PhD diplom z informačních věd z Sheffield University |pracoviste = Department of Library and Information Science v City University London. |znamy_pro = široké spektrum akademických zájmů na poli informační vědy, velký počet publikací, definování základních otázek informační vědy ve svých dílech, editorství prestižního vědeckého časopisu The Journal of Documentation |oceneni = čestný přednášející na University College London a na University of Ljubljana.
}}

'''David Bawden''' je profesorem informační vědy na katedře Knihovnictví a informační vědy v City University London, je čestným přednášejícím a PhD supervizorem na University College London a na Univerzitě v Ljubljaně. Mimo jiné se specializuje na informační otázky v oblastech zdravotnictví a farmacie.

''„Překročení hranic sektorů a práce mimo komfortní zóny jsou životně důležité pro stimulaci nových myšlenek, rozvoje profese a sebe samých.“'' David Bawden. <ref name="blog" />

== Význam pro informační vědu ==

Jeho přínos spočívá v přispění k rozvoji odvětví informační vědy i moderních informačních systémů, v propojení chemie a informační vědy a v jeho vzdělávacích a publikačních činnostech.  

== Život a studia ==

Protože byl odmala fascinován vědou a science-fiction, David Bawden se chtěl stát vědcem už jako dítě. Na střední škole vynikal spíše v humanitních vědách, ale navzdory svým učitelům, kteří poukazovali na jeho nedostatečné laboratorní a matematické schopnosti, se rozhodl dát přednost přírodovědným předmětům. To, že existuje informační věda se dozvěděl ve školní knihovně. Profese informačního vědce mu připadala ideální, protože obsahovala koncept vědy, ale bez praktických a výpočetních aspektů, které Bawdena ve škole nudily. Když se o tomto oboru pokoušel zjistit více, v dopisu z Institute of Information Scientists obdržel cenné rady k počátkům své kariéry – získání vědeckého titulu a alespoň dva cizí jazyky.

Studoval organickou chemii na univerzitě v Liverpoolu. Ačkoli byl více zaujatý fyzikou a astronomií, uvědomoval si, že v matematice nevyniká natolik, aby dosáhl skutečného úspěchu v oboru. Nevědomky se tehdy dal na cestu „od chemika k informačnímu vědci". Nejzajímavějším aspektem studia pro něj byla logická struktura chemie, rozsah klasifikací, reakce a koncepty obecně.<ref name="blog">BAWDEN, David. 2010. Portrait of the Author as a Young Information Scientist. The Occasional Informationist [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://theoccasionalinformationist.com/2010/04/07/portrait-of-the-author-as-a-young-information-scientist/</ref>

Ke konci svých studií se vrátil k myšlence informační vědy a byl také inspirován možností kariéry v akademické knihovně.

Praxi v rámci svých magisterských studií absolvoval jako informační asistent ve farmaceutické firmě Smith Kline and French, nyní součástí GlaxoSmithKline, v době ještě před tím než informační služby přešly do digitální podoby.<ref name="blog" />

Dělal zde komplexní vyhledávání, které zahrnovalo průmyslovou archeologii informačního vyhledávání. Nejstarší materiál byl stále v papírových složkách, protože online vyhledávání bylo toho času v počátcích. Toto krátké období praxe ale pro Bawdena znamenalo prohloubení jeho zájmu o vědeckou informační práci, ačkoliv byl již tehdy více zaujatý myšlenkou vývoje nových systémů než poskytování služeb.

Postgraduální studium absolvoval na Sheffield University, na Katedře knihovnictví a informační vědy. Jeho zájem byl zaměřen na vědecké informace a zvlášť na chemické informace, ačkoliv kurzy nabízely i velmi široké spektrum předmětů jako katalogizaci nebo referenční práci. Po ukončení svého studijního programu se rozhodl na Sheffieldu zůstat a získat titul PhD. Zaměřil se zde na užití informačních systémů ke studiu vztahů mezi strukturou a vlastnostmi chemických látek. Bawden věří, že jeho postgraduální práce významně přispěla k tvorbě základů této disciplíny.<ref name="blog" />

Po ukončení studia pracoval ve výzkumu informačních služeb ve farmaceutické společnosti Pfizer. V té době se dle svých vlastních slov považoval za „chemika, který pracuje s informačními systémy raději než v laboratoři“.

Součástí jeho práce v Pfizer zahrnovala produkci vyhledávacích systémů pro chemické látky, reakce a 3D struktury. Spolupracoval zde s kolegy z jiných firem, a praktikoval tak ideu open-source ještě předtím, než se tento termín stal populárním. Už v době, kdy pracoval pro Pfizer měl mnoho externích aktivit - psal články, knihy, editoval periodika. Rozhodl se vrátit na akademickou půdu a začal pracovat jako profesor informační vědy v City University London, kde působí i dnes. Dle svých slov „neměl doteď důvod odejít“

Dále působil jako konzultant pro množství britských mezinárodních organizací, jmenovitě Pfizer, GlaxoSmithKline, Ciba-Geigy, Forensic Science Service, Health Development Agency, National Institute for Health and Clinical Excellence, Taylor and Francis, Clifford Chance, the BBC and News International a poté jako konzultant a hodnotitel pro Open Society Institute’s Library Program a Information Program.

Krom své akademické práce nyní pracuje s knihovními/informačními programy v George Soros’s Open Society Initiative, učí na letních školách pro knihovníky v Central European University v Budapešti.<ref name="blog" />

''„Považoval jsem se za chemika, který pracoval spíše s informačními systémy než v laboratoři.“'' David Bawden <ref name="blog" />

== Vzdělání ==

1. studium na University of Liverpool se zaměřením na organickou chemii s titulem Mgr.

2. studium na University of Sheffield na Katedře knihovnictví a informační vědy se zaměřením na vědecké a chemické informace se zakončením tituly MSc. a PhD.

== Akademické zaměření ==

=== Základní oblasti: ===

*Základy informačních věd včetně pojetí informací v různých oblastech filozofie informací, metodologie budování a výzkumu v knihovnách a v samotných informačních disciplínách

*Dokumentace a informační zdroje jako je jejich přirozená povaha, využití a organizace, historický vývoj a nové formy

*Informační chování s aspekty spojené s individuálními rozdíly, s kreativitou a inovacemi a s rozvojem a pochopení digitální gramotnosti.

=== Hlubší vymezení oblastí ===

*Základy informačních věd a druhy teorií, konceptů a modelů používaných v informačních vědách a jak se teorie vyvíjí a používá v oboru. Zkoumal koncepty informací v oblastech filozofie, fyziky a biologie ke zjištění, lze z tohoto druhu srovnání vyvodit poučení a získat užitečné poznatky z něhož může knihovnictví a informační věda čerpat pro formulující koncepty ostatních vědních disciplín. Bawden považoval Luciana Floridiho, autora knihy Filozofie informace, jeho formulaci informační etiky za velmi inspirativní jako jeho nejlepší konceptuální základ knihovnické a informační disciplíny, který může poskytnout pevný základ pro studium praktických a etických otázek, kterým čelí informační profese.

*Dokumentace a informační zdroje s využitím poznatků o dokumentaci Paula Otlet a Suzanne Briet o tradiční dokumentaci do nových digitálních forem dokumentů s historickým vývojem dokumentů v institucích se zájmem o 19.století. Vzhledem k jeho vzdělání se zaměřuje zejména na zdroje ve vědě a zdravotnictví.

*Informační chování informační vědy s hlavní myšlenkou, jak může informační věda spíše porozumět než pouze šířit informace. Zabývá se zde o kreativitu a inovacích informace, které mají silný vztah k přístupům k prohlížení informací. Zkoumající individuální rozdíly v informačním chování, zejména takové, které jsou spojeny s faktorem osobnosti podle jeho názoru hodnotným tématem pro studium pro doplňující aspekt sociálních studií.<ref>https://theoccasionalinformationist.com/</ref>

== Vědecká spolupráce ==

David Bawden se na některých publikacích podílí s kolegyní Lyn Robinson, významnou vědkyní na poli informační vědy. Mezi jejich nejvýznamnější společná díla patří kniha Introduction to information science.

'''Introduction to information science'''

Knihu, koncipovanou spíše jako učebnici, ocení obecně zejména studenti a čtenáři ze všech informačních profesí. Týká se témat jako je organizace informací, výzkum informační vědy, informační technologie, informační management a politika apod. Namísto obvyklé přemluvy jednoho autora kniha obsahuje šest pojednání od informačních vědců z pěti různých zemí. Nabízejí se zde tak různé úhly pohledu na předmět zájmu informační vědy, důležité otázky a výzvy, kterým obor čelí. Autory těchto textů jsou Theresa Dirndorfer Anderson (Austrálie), Andrew Dillon a Jonathon Furner (USA), Birger Hjørland (Dánsko), Fidelia Ibekwe-SanJuan (Francie), a Maja Žumer (Slovinsko).

Kniha je členěna na 15 kapitol v rozsahu zhruba 15-25 stran. Na konci každé kapitoly lze nalézt tzv. "key readings" a rozsáhlé seznamy referencí. Kapitoly rovněž obsahují textová pole se shrnutím hlavních myšlenek textu nebo různých doplňujících informací. Pole tak slouží k lepší orientaci čtenáře v textu, snazšímu pochopení tématu či prohloubení již nabytých znalostí.

1. kapitola představuje informační vědu jako disciplínu a profesi, poukazuje na její perspektivu a uvádí některé její základní otázky

2. kapitola popisuje historii informace, zaměřuje se na dokumenty a jejich jak historickou, tak současnou funkci

3. kapitola obsahuje pohledy na filozofii a paradigmata informační vědy

4. kapitola uvádí základní koncepty informační vědy, např. Shannonovu teorií komunikace, teorii relevance apod.

5. kapitola vysvětluje doménovou analýzu

6. kapitola je věnována informační organizaci

7. kapitola přibližuje informační technologie

8. kapitola, Infometrie, představuje historii a zákony této disciplíny

9. kapitola se zabývá informačním chováním

11. kapitola popisuje informační společnost

12. kapitola je věnována informačnímu managementu a politice

13. kapitola představuje digitální gramotnost a poukazuje rovněž na kontext její budoucnosti

14. kapitola uvádí hlavní metody výzkumu na poli informační vědy

15. kapitola obsahuje se zabývá pohledem na možnou budoucnost a vývoj informační vědy

Tato kniha spolu s doporučenou literaturou hlouběji rozvádějící témata zde uvedená tvoří moderní ucelený pohled na informační vědu, a představuje tedy velice vhodný informační zdroj praktický při studiu těchto disciplín.<ref>AVERSA, Elizabeth. Introduction to information science by David Bawden and Lyn Robinson. Chicago, IL: Neal-Schuman, 2012; 351 pp. $70.00. (ISBN. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2013, vol. 64, issue 5, s. 1081-1083 [cit. 2015-05-15]. DOI: 10.1002/asi.22885.</ref>

 

*'''Lyn Robinson''' je od roku 2004 profesorkou na City University London, je čestnou přednášející a PhD supervisorem na Katedře Informačních studií na University College London a ve své badatelské práci se zaměřuje především na dokumenty, jejichj vznik, vývoj a uživatelské ineterakce. Píše svůj osobní blog [http://thelynxiblog.com/ http://thelynxiblog.com/] a má účet na Twitteru pod @lynrobinson. <ref>Dr Lyn Robinson: Reader in Library & Information Science. 2015. City University London [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.city.ac.uk/people/academics/lyn-robinson</ref>

V roce 2014 s ní byl při příležitosti výstupu na konferenci Infodays v Praze napsán rozhovor pro Inflow: [http://www.inflow.cz/rozhovor-s-lyn-robinson http://www.inflow.cz/rozhovor-s-lyn-robinson]

 

== Publikace ==

David Bawden byl velice vlivný a angažovaný autor, kde si klade základní otázky informační vědy. Ve svých publikačních dílech byl celkem 9645krát citován od roku 2012–2019.

Je samotným autorem 9 knih a u zbývajících 17 knih je spoluautorem, z něhož jeho nejznámější dílo je Introduction to information science, na kterém spolupracoval s významnou vědkyní Lyn Robinson, která taktéž přednáší na Katedře Informačních studií na University College London. Oba byli ve spolupráci i s dalšími autory jako jsou např. Birger Hjørland z Dánska a spol, ale ti napsali pouze jednotlivé předmluvy. V úvodu se hlavní autoři publikace převážně zaměřili na základní přehled informační vědy, protože se jedná o velmi rozsáhlou oblast, kde by výsledkem měl být kvalitní úvod do „logiky“ a „jazyka“ informační vědy. Zvláštní pozornost věnovali těm pasážím, o nichž nejsou rozsáhlé záznamy z jiných zdrojů. Věnují se převážně základním principům a oproti ostatním textům o informační vědě si kladli zvláštní důraz pro koncepci a teorii, které lze snáz pochopit než u znalostí o různých specifických vlastnostech současných systémů, služeb a technik.

V dalších knihách, co sám napsal rozebírá oblasti jako uživatelsky orientované hodnocení informačních systémů a služeb, chemické informační systémy nad rámec struktury a úvod do informačních technologií.

Je autorem a spoluautorem 25 vědeckých kapitol z různých knih, ve kterých se zabýval teoretickým vývojem v informačních vědách, teorií informace a vědecké komunikace, informační kultury v digitálním věku, informační a digitální gramotnosti související s celoživotním učení a digitálnímu občanství, porozumění informační politice, o informačních stylech, jak souvisí s rozdíly v chování s informacemi, o systémech chemických struktur a chemických informačních systémech.

Je autorem a spoluautorem celkem 347 článků ve vědeckých časopisech, kde byl editorem nejvýznamnějšího předního evropského recenzovaného článku s názvem The Journal of Documentation v oboru knihovnictví a informační vědy, ve kterém se zaměřuje na filozofické koncepty jeho rámce v kontextu své dokumentace a zaznamenaného poznání. Tyto články zahrnují odbornou praxi a nejnovější poznatky všech odvětví knihovní a informační vědy a ve vědách jimi příbuzných z psychologie, kognitivní vědy, fyzikální vědy, z komunikačních a mediálních studií a informatiky. Je jedním z nejcitovanějších článků v databázích SCOPUS a ISI. Za jeho nejcitovanější vědní časopis je považován časopis Informace a digitální literatura: přehled pojmů v Journal of documentation, kde se zabýval pojmy informační a digitální gramotností formou literárního průzkumu a analýzy. Je zde popsána i počítačová gramotnost, gramotnosti knihoven, síťové gramotnosti, internetové gramotnosti a hyper-gramotnosti, které jsou rozšířeny pro komplexní informační prostředí.

Je spoluautorem s Lyn Robinson jedné zprávy o vyhodnocení dopadu podpůrných služeb primární péče a duševního zdraví.

Je autorem diplomové práce na téma vyšetřování základních aspektů analýzy chemických reakcí pro ukládání a vyhledávání. A disertační práce na téma techniky substrukturální analýzy pro korelaci struktury a vlastnictví v počítačových informačních systémech.

Je spoluautorem spolu s Lyn Robinson a Tyabba Siddiqui internetové publikace zvané Still awaiting the quantum turn, která se zabývá myšlenkou o vznikající „kvantové informační vědy“ vysvětlené v pěti ohledech:

1. použití volných analogií a metafor mezi koncepty v kvantové fyzice, v knihovnictví a informační vědě 2. využití kvantových konceptů a formalismů při získávání informací 3. využití kvantových pojmů a formalismů při studiu významu a konceptů k rozvoji kvantové sociální vědy 4. v oblastech sousedících s informační vědou 5. kvalitativní aplikace kvantových konceptů v samotných informačních disciplínách <ref>https://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=publications</ref>

== Seznam publikací ==

Robinson, L. and Bawden, D. (2012). Introduction to Information Science. London: Facet Publishing.

Bawden, D. (2011). Introduction to information science and technology. Medford NJ: Information Today.

Bawden, D., Robson, A. and Judd, A. (2001). Pharmaceutical and medicines information management. Edinburgh: Churchill Livingstone.

Bawden, D., Gilchrist, A. and Aitchison, J. (2001). Thesaurus construction and use: a practical manual. 4th edn. (4th). London: Aslib.

Bawden, D. and Aitchison, J. (1997). Thesaurus construction and use: a practical manual (3rd edition). (3rd). London: Aslib. ISBN: 0851423906.

Pepperell, C. (1994). Three-dimensional chemical structure searching. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801455.

Wilson, T. (1993). Chemical searching on an array processor. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801285.

Polton, D.J. (1993). Chemical nomenclatures and the computer. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801560.

Mager, P.P. (1991). Design statistics in pharmacochemistry. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801129.

Willett, P. (1991). Three-dimensional chemical structure handling. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801218.

Bawden, D. (1990). User-oriented evaluation of information systems and services. Gower: Aldershot.

Bawden, D. and Blakeman, K. (1990). Going automated. London: Aslib. ISBN: 0851422640.

Bawden, D. and Blakeman, K. (1990). IT strategies for information management. London: Butterworths.

Bawden, D. (1990). Chemical information systems: beyond the structure diagram. Chichester: Ellis Horwood. ISBN: 0131265822.

Crippen, G.M. and Havel, T.F. (1988). Distance Geometry and Molecular Conformation. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800734.

Mager, P.P. (1988). Multivariate chemometrics in QSAR: a dialogue. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800548.

Ioffe, I.I. (1988). Application of pattern recognition to catalytic research. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800696.

Willett, P. (1987). Similarity and clustering in chemical information systems. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800505.

Strouf, O. (1986). Chemical pattern recognition. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800440.

Kier, L.B. and Hall, L.H. (1986). Molecular connectivity in structure-activity analysis. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800394.

Coomans, D. and Broeckaert, I. (1986). Potential pattern recognition in chemical and medical decision making. Taunton: Research Studies Press. ISBN:

0863800416.

Simon, Z. (1984). The MPD method for QSAR studies. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800157.

Golender, V.E. and Rozenblit, A.B. (1983). Logical and combinatorial algorithms for drug design. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800068.

Zupan, J. (1982). Clustering of large data sets. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0471104558.

Lewi, P.J. (1982). Multivariate data analysis in industrial practice. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0471104663.

Shorter, J. (1982). Correlation analysis of organic reactivity. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0471104795.

Bawden, D. (2014). Being fluent and keeping looking. Kurbanoglu, S., Spiranec, S., Grassian, E., Mizrachi, D. and Catts, R. (Ed.), Information literacy:

lifelong learning and digital citizenship in the 21st century (pp. 13-18) Berlin: Springer.

Robinson, L. and Bawden, D. (31 Jul 2013). Mind the gap: transitions between concepts of information in varied domains. Ibekwe-SanJuan, F. and Dousa, T.M.

(Ed.), Theories of Information, Communication and Knowledge (pp. 121-141) Springer. ISBN: 9400769725.

Bawden, D. (2011). Encountering on the road to Serendip? Browsing in new information environments. Foster, A. and Rafferty, P. (Ed.), Innovations in

Information Retrieval (pp. 1-22) Facet Pub. ISBN: 1856046974.

Robinson, L. and Bawden, D. (01 Sep 2011). Digital literacy and the dark side of information: enlightening the paradox. Stergioulas, L.H. and Drenoyianni,

H. (Ed.), Pursuing Digital Literacy in Compulsory Education (pp. 47-58) ISBN: 1433106191.

Bawden, D. and Robinson, L. (01 Jan 2011). Individual Differences in Information-Related Behaviour: What Do We Know About Information Styles?. Spink, A.

and Heinstrom, J. (Ed.), (pp. 127-158) EMERALD GROUP PUBLISHING LTD. doi: 10.1108/S1876-0562(2011)002011a009

Bawden, D. (2008). Origins and concepts of digital literacy. Lankshear, C. and Knobel, M. (Ed.), Digital Literacies (pp. 17-32) Peter Lang. ISBN:

1433101696.

Robinson, L., Bawden, D., Anderson, T., Bates, B., Rutkauskiene, U. and Vilar, P. (2007). Curriculum 2.0? Changes in information education for a Web 2.0

world. Seljan, S. and Stancic, H. (Ed.), InFuture2007: Digital Information and Heritage (pp. 27-40)

Bawden, D. (2001). Pharmacutical commercial information. Robson, A.S. and Bawden, D. (Ed.), Phamaceuticals and medicines information management (pp. 156-

167) Edinburgh: Churchill Livingstone. ISBN: 0443064016.

Bawden, D. (2001). Information and knowledge management. Robson, A.S., Judd, A. and Bawden, D. (Ed.), Pharmaceutical and medicines information management

(pp. 38-59) Edinburgh: Churchill Livingstone. ISBN: 0443064016.

Robinson, L. and Bawden, D. (11 Oct 2001). Information Sources. Robson, A., Bawden, D. and Judd, A. (Ed.), Pharmaceutical and Medicines Information

Management, Principles and Practice Churchill Livingstone. ISBN: 0443064016.

Bawden, D. (1991). Chemical reaction information. Ash, J.E., Warr, W.A. and Willett, P. (Ed.), Chemical structure systems (pp. 57-87) Chichester: Ellis

Horwood. ISBN: 0131266993.

Bawden, D. (1990). Progress towards integrated chemical information systems. Bawden, D. and Mitchell, E.M. (Ed.), Chemical information systems: beyond the

structure diagram (pp. 163-172) Chichester: Ellis Horwood. ISBN: 0131265822.

Bawden, D. and Mitchell, E. (1990). Beyond the structure diagram. Bawden, D. (Ed.), Chemical information systems: beyond the structure diagram (pp. 7-10)

Chichester: Ellis Horwood. ISBN: 0131265822.

Bawden, D. (1990). Vlaue added information systems and services. Oppenheim, C., Citroen, C.L. and Griffiths, J.-.M. (Ed.), (pp. 157-179) Borough Green:

Butterworths. ISBN: 0862912792.

Bawden, D. (1989). Software for information management. Oppenheim, C., Citroen, C.L. and Griffiths, J.-.M. (Ed.), Perspectives in Information Management

(pp. 25-62) Borough Green: Butterworths. ISBN: 0408034017.

Bawden, D. and Wood, S. (1986). Design, implementation and evaluation of the CONTRAST reaction retrieval system. (Ed.), Modern approaches to chemical

reaction searching Aldershot: Gower. ISBN: 0566035502.

Bawden, D. and Robinson, L. (). Library and information science. Jensen, K.B. and Pooley, J. (Ed.), Encyclopedia of Communication Theory and Philosophy

Wiley.

 

[[File:Grafbawden.png|RTENOTITLE]]<ref>David Bawden. 2012. Microsoft: Academic research [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://academic.research.microsoft.com/Author/1834107/david-bawden</ref>

Graf představující počet publikaci Davida Bawdena a počet citování jeho prací v jiných dílech v jednotlivých letech.

 

== Profesionální aktivity ==

=== Akademická spolupráce, kde se podílel celkem na čtyřech projektech ===

1. projekt TEMPUS se týkal výuky informační gramotnosti koordinované Univerzitou Zagreby

2. projekt se týkal vytvoření celoevropského programu pro knihovny a sci-informačního projektu, kde spolupracoval s dalšími 40 pracovníky v celé Evropě

3. projekt se zabýval Open Access v teorii a praxi, kde spolupracoval se Sheffield University iSchool

4. projekt se zabýval informační gramotností online, který sponzoroval Erasmus+ a spolupracoval na něm s univerzitami v Grazu, Zadar, Ljubljana, Hildersheim, Barcelona

=== Redakční činnost, kde byl členem ve 13 organizacích ===

1. 1982–1991: Série editorství výzkumných studií Tisková série výzkumných monografií v Chemometrii

2. 1987–1997: editorem IT Link pro ASLIB (Sdružení pro správu informací)

3. 1990–1993: editorem Perspektivy v řízení informací

4. 1990–1994: členem redakční rady, Journal of Chemical Information and Computer Sciences

5. 1991–1994: Série editorství výzkumných studií Tisková série výzkumných monografií v počítačích a chemických strukturách

6. 1992–1995: členem redakční rady, Expert Systems in Information Work

7. 1990–2002: členem redakční rady, Alternativy k laboratorním zvířatům

8. 1990–2008: členem redakční rady, International Journal of Information Management

9. 2005–2015: členem redakční rady Portál: knihovny a akademie

10. 2002–dosud: editorem Journal of Documentation

11. 2010–dosud: členem redakční rady ASLIB Journal of Information Management

12. 2012–dosud: spoluzakladatelem "Monografie" Základy informačních věd

13. 2015–dosud: členem redakční rady časopisu MDPI pro otevřený přístup k informacím

=== Konference ===

1. Konference: Knihovny v digitálním věku, kde byl předsedou tématu Kvalitativní hodnocení

2. Praha Inforum (2009): na téma Vyhlídky na knihovnu a informace: tři pohledy na budoucnost , kde byl lektorem workshopu informační generace: změna nebo kontinuita s cílem na informační chování mladých lidí a jaký vliv v této generaci mají mít změny na knihovnické a informační služby

3. 2010: 7. konference knihovnictví a informační vědy na University College London, kde byl za předsedu na konferenci v oblasti knihovnictví a informační vědy

=== Přednášky ===

1. Barcelona (2005): při setkání ISKA na téma Digitální gramotnost a znalostní organizace

2. Praha (2007): při setkání EUCLID / BCTS na téma O jeden krok dále: Evropský rozvojový plán kurikula o rok později

3. Univerzita v Oulu, Finsko (2014): na téma Informační gramotnost. Minulost. Přítomnost, budoucnost? v roli oponenta při formální obhajobě disertační práce

4. Zadar, Chorvatsko (2014): na téma Nejušlechtilejší potěšení: na získání porozumění z kvalitativního výzkumu. O oblasti knihoven v digitální éře

5. Setkání iFutures, Sheffield (2014): na téma Informační výzkum: stále proti praktikujícím?

6. Univerzita Roberta Gordona, Aberdeen (2015): na téma Setkání, syntéza, ponoření a výstavba: informace a získávání porozumění

7. Univerzita v Pise (2018): na téma Už nikdy v historii lidstva: informační vzdělávání pro život pro budoucnost vzdělávání v oblasti informatiky (FEIS 2018)

8. Univerzita Porto (2018): na téma Podpora pravdy a podpora porozumění: organizace znalostí a prokletí infosféry

=== Online články ===

1. Univerzita v Oulu (2014): na téma Veřejné přednášky a obhajoby, kde shrnuje článek propagující svou přednášku, kterou měl v roli oponenta při obhajobě PhD

=== Televizní program ===

1. (Chorvatsko): program nazvaný jako Technologie dnes, kde předložil prezentaci o vývoji elektronických knih, se zvláštním důrazem na jejich význam pro menšinové jazyky

=== Ostatní ===

1. hodnotitel projektu Horizon2020 HERA (Humanities in European Research Area)

2. hodnotitelem Ruské vědecké nadace

3. hodnotitelem slovinské výzkumné agentury

4. recenzent pro Radu ekonomického a sociálního výzkumu

5. recenzent Rady pro výzkum umění a humanitních věd

6. člen panelu REF2021 pro nastavení kritérií pro UoA34

7. autor svého osobního blogu s názvem ''The occasional informationist'' od roku 2009

8. aktivní uživatel na sociální síti Twitter pod jménem ''@david_bawden''

<ref>https://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=publications</ref>  

 

== Ocenění ==

*editor prestižního vědeckého časopisu ''The Journal of documentation''

*čestný přednášející na University College v Londýně a na university of Ljubljana

 

== Kontakt ==

Telefon  : +44(0)20 7040 5060

E-mail  : d.bawden@city.ac.uk

Twitter  : [https://twitter.com/david_bawden https://twitter.com/david_bawden], [https://twitter.com/david_bawden https://twitter.com/david_bawden]

Blog  : [http://theoccasionalinformationist.com/ http://theoccasionalinformationist.com/], [http://theoccasionalinformationist.com/ http://theoccasionalinformationist.com/]

Poštovní adresa  : City University London, Northampton Square, London, EC1V 0HB, UK<ref>Professor David Bawden: Contact Information. 2015. City University London [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=3</ref>

== Reference ==

<references />

 

== Externí odkazy ==

*[https://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=education https://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=education] – Webová stránka City University of London akademických pracovníků

*[https://theoccasionalinformationist.com/academic/research-and-professional/ https://theoccasionalinformationist.com/academic/research-and-professional/] – Osobní blog Davida Bawdena

*[https://scholar.google.cz/citations?hl=cs&user=lwul2-4AAAAJ https://scholar.google.cz/citations?hl=cs&user=lwul2-4AAAAJ] – Citace publikací Davida Bawdena

*[https://wikisofia.cz/wiki/David_Bawden https://wikisofia.cz/wiki/David_Bawden] – Wikisofia otevřených zdrojů materiálů (nejen) pro studenty humanitních oborů

*[https://cs.wikipedia.org/wiki/David_Bawden https://cs.wikipedia.org/wiki/David_Bawden] - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Autoři:

Martin Töpfer (UČO 436701)

Kateřina Bulová (UČO 438383)

Kristýna Světnicová (UČO 472061)

{{DEFAULTSORT:Bawden, David}}

[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

David Bawden

2019-05-28T13:13:46Z

Kristýnasvětnicová: doplnění jednoho odkazu

{{Infobox Vědec|jmeno = Mgr. David Bawden Ph.D.[[Soubor:bawden4.jpg]]|datum_narozeni = 1952|misto_narozeni = |datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = - |pobyt = Londýn |rodina = |obcanstvi = britské|skola = Vysokoškolské vzdělání v oboru organická chemie z Liverpool University, magisterský a PhD diplom z informačních věd z Sheffield University |pracoviste = Department of Library and Information Science v City University London. |znamy_pro = široké spektrum akademických zájmů na poli informační vědy, velký počet publikací, definování základních otázek informační vědy ve svých dílech, editorství prestižního vědeckého časopisu The Journal of Documentation |oceneni = čestný přednášející na University College London a na University of Ljubljana.
}}

'''David Bawden''' je profesorem informační vědy na katedře Knihovnictví a informační vědy v City University London, je čestným přednášejícím a PhD supervizorem na University College London a na Univerzitě v Ljubljaně. Mimo jiné se specializuje na informační otázky v oblastech zdravotnictví a farmacie.

''„Překročení hranic sektorů a práce mimo komfortní zóny jsou životně důležité pro stimulaci nových myšlenek, rozvoje profese a sebe samých.“'' David Bawden. <ref name="blog" />

== Význam pro informační vědu ==

Jeho přínos spočívá v přispění k rozvoji odvětví informační vědy i moderních informačních systémů, v propojení chemie a informační vědy a v jeho vzdělávacích a publikačních činnostech.  

== Život a studia ==

Protože byl odmala fascinován vědou a science-fiction, David Bawden se chtěl stát vědcem už jako dítě. Na střední škole vynikal spíše v humanitních vědách, ale navzdory svým učitelům, kteří poukazovali na jeho nedostatečné laboratorní a matematické schopnosti, se rozhodl dát přednost přírodovědným předmětům. To, že existuje informační věda se dozvěděl ve školní knihovně. Profese informačního vědce mu připadala ideální, protože obsahovala koncept vědy, ale bez praktických a výpočetních aspektů, které Bawdena ve škole nudily. Když se o tomto oboru pokoušel zjistit více, v dopisu z Institute of Information Scientists obdržel cenné rady k počátkům své kariéry – získání vědeckého titulu a alespoň dva cizí jazyky.

Studoval organickou chemii na univerzitě v Liverpoolu. Ačkoli byl více zaujatý fyzikou a astronomií, uvědomoval si, že v matematice nevyniká natolik, aby dosáhl skutečného úspěchu v oboru. Nevědomky se tehdy dal na cestu „od chemika k informačnímu vědci". Nejzajímavějším aspektem studia pro něj byla logická struktura chemie, rozsah klasifikací, reakce a koncepty obecně.<ref name="blog">BAWDEN, David. 2010. Portrait of the Author as a Young Information Scientist. The Occasional Informationist [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://theoccasionalinformationist.com/2010/04/07/portrait-of-the-author-as-a-young-information-scientist/</ref>

Ke konci svých studií se vrátil k myšlence informační vědy a byl také inspirován možností kariéry v akademické knihovně.

Praxi v rámci svých magisterských studií absolvoval jako informační asistent ve farmaceutické firmě Smith Kline and French, nyní součástí GlaxoSmithKline, v době ještě před tím než informační služby přešly do digitální podoby.<ref name="blog" />

Dělal zde komplexní vyhledávání, které zahrnovalo průmyslovou archeologii informačního vyhledávání. Nejstarší materiál byl stále v papírových složkách, protože online vyhledávání bylo toho času v počátcích. Toto krátké období praxe ale pro Bawdena znamenalo prohloubení jeho zájmu o vědeckou informační práci, ačkoliv byl již tehdy více zaujatý myšlenkou vývoje nových systémů než poskytování služeb.

Postgraduální studium absolvoval na Sheffield University, na Katedře knihovnictví a informační vědy. Jeho zájem byl zaměřen na vědecké informace a zvlášť na chemické informace, ačkoliv kurzy nabízely i velmi široké spektrum předmětů jako katalogizaci nebo referenční práci. Po ukončení svého studijního programu se rozhodl na Sheffieldu zůstat a získat titul PhD. Zaměřil se zde na užití informačních systémů ke studiu vztahů mezi strukturou a vlastnostmi chemických látek. Bawden věří, že jeho postgraduální práce významně přispěla k tvorbě základů této disciplíny.<ref name="blog" />

Po ukončení studia pracoval ve výzkumu informačních služeb ve farmaceutické společnosti Pfizer. V té době se dle svých vlastních slov považoval za „chemika, který pracuje s informačními systémy raději než v laboratoři“.

Součástí jeho práce v Pfizer zahrnovala produkci vyhledávacích systémů pro chemické látky, reakce a 3D struktury. Spolupracoval zde s kolegy z jiných firem, a praktikoval tak ideu open-source ještě předtím, než se tento termín stal populárním. Už v době, kdy pracoval pro Pfizer měl mnoho externích aktivit - psal články, knihy, editoval periodika. Rozhodl se vrátit na akademickou půdu a začal pracovat jako profesor informační vědy v City University London, kde působí i dnes. Dle svých slov „neměl doteď důvod odejít“

Dále působil jako konzultant pro množství britských mezinárodních organizací, jmenovitě Pfizer, GlaxoSmithKline, Ciba-Geigy, Forensic Science Service, Health Development Agency, National Institute for Health and Clinical Excellence, Taylor and Francis, Clifford Chance, the BBC and News International a poté jako konzultant a hodnotitel pro Open Society Institute’s Library Program a Information Program.

Krom své akademické práce nyní pracuje s knihovními/informačními programy v George Soros’s Open Society Initiative, učí na letních školách pro knihovníky v Central European University v Budapešti.<ref name="blog" />

''„Považoval jsem se za chemika, který pracoval spíše s informačními systémy než v laboratoři.“'' David Bawden <ref name="blog" />

== Vzdělání ==

1. studium na University of Liverpool se zaměřením na organickou chemii s titulem Mgr.

2. studium na University of Sheffield na Katedře knihovnictví a informační vědy se zaměřením na vědecké a chemické informace se zakončením tituly MSc. a PhD.

== Akademické zaměření ==

=== Základní oblasti: ===

*Základy informačních věd včetně pojetí informací v různých oblastech filozofie informací, metodologie budování a výzkumu v knihovnách a v samotných informačních disciplínách

*Dokumentace a informační zdroje jako je jejich přirozená povaha, využití a organizace, historický vývoj a nové formy

*Informační chování s aspekty spojené s individuálními rozdíly, s kreativitou a inovacemi a s rozvojem a pochopení digitální gramotnosti.

=== Hlubší vymezení oblastí ===

*Základy informačních věd a druhy teorií, konceptů a modelů používaných v informačních vědách a jak se teorie vyvíjí a používá v oboru. Zkoumal koncepty informací v oblastech filozofie, fyziky a biologie ke zjištění, lze z tohoto druhu srovnání vyvodit poučení a získat užitečné poznatky z něhož může knihovnictví a informační věda čerpat pro formulující koncepty ostatních vědních disciplín. Bawden považoval Luciana Floridiho, autora knihy Filozofie informace, jeho formulaci informační etiky za velmi inspirativní jako jeho nejlepší konceptuální základ knihovnické a informační disciplíny, který může poskytnout pevný základ pro studium praktických a etických otázek, kterým čelí informační profese.

*Dokumentace a informační zdroje s využitím poznatků o dokumentaci Paula Otlet a Suzanne Briet o tradiční dokumentaci do nových digitálních forem dokumentů s historickým vývojem dokumentů v institucích se zájmem o 19.století. Vzhledem k jeho vzdělání se zaměřuje zejména na zdroje ve vědě a zdravotnictví.

*Informační chování informační vědy s hlavní myšlenkou, jak může informační věda spíše porozumět než pouze šířit informace. Zabývá se zde o kreativitu a inovacích informace, které mají silný vztah k přístupům k prohlížení informací. Zkoumající individuální rozdíly v informačním chování, zejména takové, které jsou spojeny s faktorem osobnosti podle jeho názoru hodnotným tématem pro studium pro doplňující aspekt sociálních studií.<ref>https://theoccasionalinformationist.com/</ref>

== Vědecká spolupráce ==

David Bawden se na některých publikacích podílí s kolegyní Lyn Robinson, významnou vědkyní na poli informační vědy. Mezi jejich nejvýznamnější společná díla patří kniha Introduction to information science.

'''Introduction to information science'''

Knihu, koncipovanou spíše jako učebnici, ocení obecně zejména studenti a čtenáři ze všech informačních profesí. Týká se témat jako je organizace informací, výzkum informační vědy, informační technologie, informační management a politika apod. Namísto obvyklé přemluvy jednoho autora kniha obsahuje šest pojednání od informačních vědců z pěti různých zemí. Nabízejí se zde tak různé úhly pohledu na předmět zájmu informační vědy, důležité otázky a výzvy, kterým obor čelí. Autory těchto textů jsou Theresa Dirndorfer Anderson (Austrálie), Andrew Dillon a Jonathon Furner (USA), Birger Hjørland (Dánsko), Fidelia Ibekwe-SanJuan (Francie), a Maja Žumer (Slovinsko).

Kniha je členěna na 15 kapitol v rozsahu zhruba 15-25 stran. Na konci každé kapitoly lze nalézt tzv. "key readings" a rozsáhlé seznamy referencí. Kapitoly rovněž obsahují textová pole se shrnutím hlavních myšlenek textu nebo různých doplňujících informací. Pole tak slouží k lepší orientaci čtenáře v textu, snazšímu pochopení tématu či prohloubení již nabytých znalostí.

1. kapitola představuje informační vědu jako disciplínu a profesi, poukazuje na její perspektivu a uvádí některé její základní otázky

2. kapitola popisuje historii informace, zaměřuje se na dokumenty a jejich jak historickou, tak současnou funkci

3. kapitola obsahuje pohledy na filozofii a paradigmata informační vědy

4. kapitola uvádí základní koncepty informační vědy, např. Shannonovu teorií komunikace, teorii relevance apod.

5. kapitola vysvětluje doménovou analýzu

6. kapitola je věnována informační organizaci

7. kapitola přibližuje informační technologie

8. kapitola, Infometrie, představuje historii a zákony této disciplíny

9. kapitola se zabývá informačním chováním

11. kapitola popisuje informační společnost

12. kapitola je věnována informačnímu managementu a politice

13. kapitola představuje digitální gramotnost a poukazuje rovněž na kontext její budoucnosti

14. kapitola uvádí hlavní metody výzkumu na poli informační vědy

15. kapitola obsahuje se zabývá pohledem na možnou budoucnost a vývoj informační vědy

Tato kniha spolu s doporučenou literaturou hlouběji rozvádějící témata zde uvedená tvoří moderní ucelený pohled na informační vědu, a představuje tedy velice vhodný informační zdroj praktický při studiu těchto disciplín.<ref>AVERSA, Elizabeth. Introduction to information science by David Bawden and Lyn Robinson. Chicago, IL: Neal-Schuman, 2012; 351 pp. $70.00. (ISBN. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2013, vol. 64, issue 5, s. 1081-1083 [cit. 2015-05-15]. DOI: 10.1002/asi.22885.</ref>

 

*'''Lyn Robinson''' je od roku 2004 profesorkou na City University London, je čestnou přednášející a PhD supervisorem na Katedře Informačních studií na University College London a ve své badatelské práci se zaměřuje především na dokumenty, jejichj vznik, vývoj a uživatelské ineterakce. Píše svůj osobní blog [http://thelynxiblog.com/ http://thelynxiblog.com/] a má účet na Twitteru pod @lynrobinson. <ref>Dr Lyn Robinson: Reader in Library & Information Science. 2015. City University London [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.city.ac.uk/people/academics/lyn-robinson</ref>

V roce 2014 s ní byl při příležitosti výstupu na konferenci Infodays v Praze napsán rozhovor pro Inflow: [http://www.inflow.cz/rozhovor-s-lyn-robinson http://www.inflow.cz/rozhovor-s-lyn-robinson]

 

== Publikace ==

David Bawden byl velice vlivný a angažovaný autor, kde si klade základní otázky informační vědy. Ve svých publikačních dílech byl celkem 9645krát citován od roku 2012–2019.

Je samotným autorem 9 knih a u zbývajících 17 knih je spoluautorem, z něhož jeho nejznámější dílo je Introduction to information science, na kterém spolupracoval s významnou vědkyní Lyn Robinson, která taktéž přednáší na Katedře Informačních studií na University College London. Oba byli ve spolupráci i s dalšími autory jako jsou např. Birger Hjørland z Dánska a spol, ale ti napsali pouze jednotlivé předmluvy. V úvodu se hlavní autoři publikace převážně zaměřili na základní přehled informační vědy, protože se jedná o velmi rozsáhlou oblast, kde by výsledkem měl být kvalitní úvod do „logiky“ a „jazyka“ informační vědy. Zvláštní pozornost věnovali těm pasážím, o nichž nejsou rozsáhlé záznamy z jiných zdrojů. Věnují se převážně základním principům a oproti ostatním textům o informační vědě si kladli zvláštní důraz pro koncepci a teorii, které lze snáz pochopit než u znalostí o různých specifických vlastnostech současných systémů, služeb a technik.

V dalších knihách, co sám napsal rozebírá oblasti jako uživatelsky orientované hodnocení informačních systémů a služeb, chemické informační systémy nad rámec struktury a úvod do informačních technologií.

Je autorem a spoluautorem 25 vědeckých kapitol z různých knih, ve kterých se zabýval teoretickým vývojem v informačních vědách, teorií informace a vědecké komunikace, informační kultury v digitálním věku, informační a digitální gramotnosti související s celoživotním učení a digitálnímu občanství, porozumění informační politice, o informačních stylech, jak souvisí s rozdíly v chování s informacemi, o systémech chemických struktur a chemických informačních systémech.

Je autorem a spoluautorem celkem 347 článků ve vědeckých časopisech, kde byl editorem nejvýznamnějšího předního evropského recenzovaného článku s názvem The Journal of Documentation v oboru knihovnictví a informační vědy, ve kterém se zaměřuje na filozofické koncepty jeho rámce v kontextu své dokumentace a zaznamenaného poznání. Tyto články zahrnují odbornou praxi a nejnovější poznatky všech odvětví knihovní a informační vědy a ve vědách jimi příbuzných z psychologie, kognitivní vědy, fyzikální vědy, z komunikačních a mediálních studií a informatiky. Je jedním z nejcitovanějších článků v databázích SCOPUS a ISI. Za jeho nejcitovanější vědní časopis je považován časopis Informace a digitální literatura: přehled pojmů v Journal of documentation, kde se zabýval pojmy informační a digitální gramotností formou literárního průzkumu a analýzy. Je zde popsána i počítačová gramotnost, gramotnosti knihoven, síťové gramotnosti, internetové gramotnosti a hyper-gramotnosti, které jsou rozšířeny pro komplexní informační prostředí.

Je spoluautorem s Lyn Robinson jedné zprávy o vyhodnocení dopadu podpůrných služeb primární péče a duševního zdraví.

Je autorem diplomové práce na téma vyšetřování základních aspektů analýzy chemických reakcí pro ukládání a vyhledávání. A disertační práce na téma techniky substrukturální analýzy pro korelaci struktury a vlastnictví v počítačových informačních systémech.

Je spoluautorem spolu s Lyn Robinson a Tyabba Siddiqui internetové publikace zvané Still awaiting the quantum turn, která se zabývá myšlenkou o vznikající „kvantové informační vědy“ vysvětlené v pěti ohledech:

1. použití volných analogií a metafor mezi koncepty v kvantové fyzice, v knihovnictví a informační vědě 2. využití kvantových konceptů a formalismů při získávání informací 3. využití kvantových pojmů a formalismů při studiu významu a konceptů k rozvoji kvantové sociální vědy 4. v oblastech sousedících s informační vědou 5. kvalitativní aplikace kvantových konceptů v samotných informačních disciplínách <ref>https://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=publications</ref>

== Seznam publikací ==

Robinson, L. and Bawden, D. (2012). Introduction to Information Science. London: Facet Publishing.

Bawden, D. (2011). Introduction to information science and technology. Medford NJ: Information Today.

Bawden, D., Robson, A. and Judd, A. (2001). Pharmaceutical and medicines information management. Edinburgh: Churchill Livingstone.

Bawden, D., Gilchrist, A. and Aitchison, J. (2001). Thesaurus construction and use: a practical manual. 4th edn. (4th). London: Aslib.

Bawden, D. and Aitchison, J. (1997). Thesaurus construction and use: a practical manual (3rd edition). (3rd). London: Aslib. ISBN: 0851423906.

Pepperell, C. (1994). Three-dimensional chemical structure searching. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801455.

Wilson, T. (1993). Chemical searching on an array processor. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801285.

Polton, D.J. (1993). Chemical nomenclatures and the computer. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801560.

Mager, P.P. (1991). Design statistics in pharmacochemistry. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801129.

Willett, P. (1991). Three-dimensional chemical structure handling. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801218.

Bawden, D. (1990). User-oriented evaluation of information systems and services. Gower: Aldershot.

Bawden, D. and Blakeman, K. (1990). Going automated. London: Aslib. ISBN: 0851422640.

Bawden, D. and Blakeman, K. (1990). IT strategies for information management. London: Butterworths.

Bawden, D. (1990). Chemical information systems: beyond the structure diagram. Chichester: Ellis Horwood. ISBN: 0131265822.

Crippen, G.M. and Havel, T.F. (1988). Distance Geometry and Molecular Conformation. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800734.

Mager, P.P. (1988). Multivariate chemometrics in QSAR: a dialogue. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800548.

Ioffe, I.I. (1988). Application of pattern recognition to catalytic research. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800696.

Willett, P. (1987). Similarity and clustering in chemical information systems. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800505.

Strouf, O. (1986). Chemical pattern recognition. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800440.

Kier, L.B. and Hall, L.H. (1986). Molecular connectivity in structure-activity analysis. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800394.

Coomans, D. and Broeckaert, I. (1986). Potential pattern recognition in chemical and medical decision making. Taunton: Research Studies Press. ISBN:

0863800416.

Simon, Z. (1984). The MPD method for QSAR studies. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800157.

Golender, V.E. and Rozenblit, A.B. (1983). Logical and combinatorial algorithms for drug design. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800068.

Zupan, J. (1982). Clustering of large data sets. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0471104558.

Lewi, P.J. (1982). Multivariate data analysis in industrial practice. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0471104663.

Shorter, J. (1982). Correlation analysis of organic reactivity. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0471104795.

Bawden, D. (2014). Being fluent and keeping looking. Kurbanoglu, S., Spiranec, S., Grassian, E., Mizrachi, D. and Catts, R. (Ed.), Information literacy:

lifelong learning and digital citizenship in the 21st century (pp. 13-18) Berlin: Springer.

Robinson, L. and Bawden, D. (31 Jul 2013). Mind the gap: transitions between concepts of information in varied domains. Ibekwe-SanJuan, F. and Dousa, T.M.

(Ed.), Theories of Information, Communication and Knowledge (pp. 121-141) Springer. ISBN: 9400769725.

Bawden, D. (2011). Encountering on the road to Serendip? Browsing in new information environments. Foster, A. and Rafferty, P. (Ed.), Innovations in

Information Retrieval (pp. 1-22) Facet Pub. ISBN: 1856046974.

Robinson, L. and Bawden, D. (01 Sep 2011). Digital literacy and the dark side of information: enlightening the paradox. Stergioulas, L.H. and Drenoyianni,

H. (Ed.), Pursuing Digital Literacy in Compulsory Education (pp. 47-58) ISBN: 1433106191.

Bawden, D. and Robinson, L. (01 Jan 2011). Individual Differences in Information-Related Behaviour: What Do We Know About Information Styles?. Spink, A.

and Heinstrom, J. (Ed.), (pp. 127-158) EMERALD GROUP PUBLISHING LTD. doi: 10.1108/S1876-0562(2011)002011a009

Bawden, D. (2008). Origins and concepts of digital literacy. Lankshear, C. and Knobel, M. (Ed.), Digital Literacies (pp. 17-32) Peter Lang. ISBN:

1433101696.

Robinson, L., Bawden, D., Anderson, T., Bates, B., Rutkauskiene, U. and Vilar, P. (2007). Curriculum 2.0? Changes in information education for a Web 2.0

world. Seljan, S. and Stancic, H. (Ed.), InFuture2007: Digital Information and Heritage (pp. 27-40)

Bawden, D. (2001). Pharmacutical commercial information. Robson, A.S. and Bawden, D. (Ed.), Phamaceuticals and medicines information management (pp. 156-

167) Edinburgh: Churchill Livingstone. ISBN: 0443064016.

Bawden, D. (2001). Information and knowledge management. Robson, A.S., Judd, A. and Bawden, D. (Ed.), Pharmaceutical and medicines information management

(pp. 38-59) Edinburgh: Churchill Livingstone. ISBN: 0443064016.

Robinson, L. and Bawden, D. (11 Oct 2001). Information Sources. Robson, A., Bawden, D. and Judd, A. (Ed.), Pharmaceutical and Medicines Information

Management, Principles and Practice Churchill Livingstone. ISBN: 0443064016.

Bawden, D. (1991). Chemical reaction information. Ash, J.E., Warr, W.A. and Willett, P. (Ed.), Chemical structure systems (pp. 57-87) Chichester: Ellis

Horwood. ISBN: 0131266993.

Bawden, D. (1990). Progress towards integrated chemical information systems. Bawden, D. and Mitchell, E.M. (Ed.), Chemical information systems: beyond the

structure diagram (pp. 163-172) Chichester: Ellis Horwood. ISBN: 0131265822.

Bawden, D. and Mitchell, E. (1990). Beyond the structure diagram. Bawden, D. (Ed.), Chemical information systems: beyond the structure diagram (pp. 7-10)

Chichester: Ellis Horwood. ISBN: 0131265822.

Bawden, D. (1990). Vlaue added information systems and services. Oppenheim, C., Citroen, C.L. and Griffiths, J.-.M. (Ed.), (pp. 157-179) Borough Green:

Butterworths. ISBN: 0862912792.

Bawden, D. (1989). Software for information management. Oppenheim, C., Citroen, C.L. and Griffiths, J.-.M. (Ed.), Perspectives in Information Management

(pp. 25-62) Borough Green: Butterworths. ISBN: 0408034017.

Bawden, D. and Wood, S. (1986). Design, implementation and evaluation of the CONTRAST reaction retrieval system. (Ed.), Modern approaches to chemical

reaction searching Aldershot: Gower. ISBN: 0566035502.

Bawden, D. and Robinson, L. (). Library and information science. Jensen, K.B. and Pooley, J. (Ed.), Encyclopedia of Communication Theory and Philosophy

Wiley.

 

[[File:Grafbawden.png|RTENOTITLE]]<ref>David Bawden. 2012. Microsoft: Academic research [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://academic.research.microsoft.com/Author/1834107/david-bawden</ref>

Graf představující počet publikaci Davida Bawdena a počet citování jeho prací v jiných dílech v jednotlivých letech.

 

== Profesionální aktivity ==

=== Akademická spolupráce, kde se podílel celkem na čtyřech projektech ===

1. projekt TEMPUS se týkal výuky informační gramotnosti koordinované Univerzitou Zagreby

2. projekt se týkal vytvoření celoevropského programu pro knihovny a sci-informačního projektu, kde spolupracoval s dalšími 40 pracovníky v celé Evropě

3. projekt se zabýval Open Access v teorii a praxi, kde spolupracoval se Sheffield University iSchool

4. projekt se zabýval informační gramotností online, který sponzoroval Erasmus+ a spolupracoval na něm s univerzitami v Grazu, Zadar, Ljubljana, Hildersheim, Barcelona

=== Redakční činnost, kde byl členem ve 13 organizacích ===

1. 1982–1991: Série editorství výzkumných studií Tisková série výzkumných monografií v Chemometrii

2. 1987–1997: editorem IT Link pro ASLIB (Sdružení pro správu informací)

3. 1990–1993: editorem Perspektivy v řízení informací

4. 1990–1994: členem redakční rady, Journal of Chemical Information and Computer Sciences

5. 1991–1994: Série editorství výzkumných studií Tisková série výzkumných monografií v počítačích a chemických strukturách

6. 1992–1995: členem redakční rady, Expert Systems in Information Work

7. 1990–2002: členem redakční rady, Alternativy k laboratorním zvířatům

8. 1990–2008: členem redakční rady, International Journal of Information Management

9. 2005–2015: členem redakční rady Portál: knihovny a akademie

10. 2002–dosud: editorem Journal of Documentation

11. 2010–dosud: členem redakční rady ASLIB Journal of Information Management

12. 2012–dosud: spoluzakladatelem "Monografie" Základy informačních věd

13. 2015–dosud: členem redakční rady časopisu MDPI pro otevřený přístup k informacím

=== Konference ===

1. Konference: Knihovny v digitálním věku, kde byl předsedou tématu Kvalitativní hodnocení

2. Praha Inforum (2009): na téma Vyhlídky na knihovnu a informace: tři pohledy na budoucnost , kde byl lektorem workshopu informační generace: změna nebo kontinuita s cílem na informační chování mladých lidí a jaký vliv v této generaci mají mít změny na knihovnické a informační služby

3. 2010: 7. konference knihovnictví a informační vědy na University College London, kde byl za předsedu na konferenci v oblasti knihovnictví a informační vědy

=== Přednášky ===

1. Barcelona (2005): při setkání ISKA na téma Digitální gramotnost a znalostní organizace

2. Praha (2007): při setkání EUCLID / BCTS na téma O jeden krok dále: Evropský rozvojový plán kurikula o rok později

3. Univerzita v Oulu, Finsko (2014): na téma Informační gramotnost. Minulost. Přítomnost, budoucnost? v roli oponenta při formální obhajobě disertační práce

4. Zadar, Chorvatsko (2014): na téma Nejušlechtilejší potěšení: na získání porozumění z kvalitativního výzkumu. O oblasti knihoven v digitální éře

5. Setkání iFutures, Sheffield (2014): na téma Informační výzkum: stále proti praktikujícím?

6. Univerzita Roberta Gordona, Aberdeen (2015): na téma Setkání, syntéza, ponoření a výstavba: informace a získávání porozumění

7. Univerzita v Pise (2018): na téma Už nikdy v historii lidstva: informační vzdělávání pro život pro budoucnost vzdělávání v oblasti informatiky (FEIS 2018)

8. Univerzita Porto (2018): na téma Podpora pravdy a podpora porozumění: organizace znalostí a prokletí infosféry

=== Online články ===

1. Univerzita v Oulu (2014): na téma Veřejné přednášky a obhajoby, kde shrnuje článek propagující svou přednášku, kterou měl v roli oponenta při obhajobě PhD

=== Televizní program ===

1. (Chorvatsko): program nazvaný jako Technologie dnes, kde předložil prezentaci o vývoji elektronických knih, se zvláštním důrazem na jejich význam pro menšinové jazyky

=== Ostatní ===

1. hodnotitel projektu Horizon2020 HERA (Humanities in European Research Area)

2. hodnotitelem Ruské vědecké nadace

3. hodnotitelem slovinské výzkumné agentury

4. recenzent pro Radu ekonomického a sociálního výzkumu

5. recenzent Rady pro výzkum umění a humanitních věd

6. člen panelu REF2021 pro nastavení kritérií pro UoA34

7. autor svého osobního blogu s názvem ''The occasional informationist'' od roku 2009

8. aktivní uživatel na sociální síti Twitter pod jménem ''@david_bawden''

<ref>https://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=publications</ref>  

 

== Ocenění ==

*editor prestižního vědeckého časopisu ''The Journal of documentation''

*čestný přednášející na University College v Londýně a na university of Ljubljana

 

== Kontakt ==

Telefon  : +44(0)20 7040 5060

E-mail  : d.bawden@city.ac.uk

Twitter  : [https://twitter.com/david_bawden https://twitter.com/david_bawden], [https://twitter.com/david_bawden https://twitter.com/david_bawden]

Blog  : [http://theoccasionalinformationist.com/ http://theoccasionalinformationist.com/], [http://theoccasionalinformationist.com/ http://theoccasionalinformationist.com/]

Poštovní adresa  : City University London, Northampton Square, London, EC1V 0HB, UK<ref>Professor David Bawden: Contact Information. 2015. City University London [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=3</ref>

== Reference ==

<references />

 

== Externí odkazy ==

*[https://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=education https://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=education] – Webová stránka City University of London akademických pracovníků

*[https://theoccasionalinformationist.com/academic/research-and-professional/ https://theoccasionalinformationist.com/academic/research-and-professional/] – Osobní blog Davida Bawdena

*[https://scholar.google.cz/citations?hl=cs&user=lwul2-4AAAAJ https://scholar.google.cz/citations?hl=cs&user=lwul2-4AAAAJ] – Citace publikací Davida Bawdena

*[https://wikisofia.cz/wiki/David_Bawden https://wikisofia.cz/wiki/David_Bawden] – Wikisofia otevřených zdrojů materiálů (nejen) pro studenty humanitních oborů

*[https://cs.wikipedia.org/wiki/David_Bawden https://cs.wikipedia.org/wiki/David_Bawden] - Wikipedie otevřená encyklopedia

Autoři:

Martin Töpfer (UČO 436701)

Kateřina Bulová (UČO 438383)

Kristýna Světnicová (UČO 472061)

{{DEFAULTSORT:Bawden, David}}

[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

David Bawden

2019-05-28T13:04:32Z

Kristýnasvětnicová: doplňující informace a změna obsahové struktury

{{Infobox Vědec|jmeno = Mgr. David Bawden Ph.D.[[Soubor:bawden4.jpg]]|datum_narozeni = 1952|misto_narozeni = |datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = - |pobyt = Londýn |rodina = |obcanstvi = britské|skola = Vysokoškolské vzdělání v oboru organická chemie z Liverpool University, magisterský a PhD diplom z informačních věd z Sheffield University |pracoviste = Department of Library and Information Science v City University London. |znamy_pro = široké spektrum akademických zájmů na poli informační vědy, velký počet publikací, definování základních otázek informační vědy ve svých dílech, editorství prestižního vědeckého časopisu The Journal of Documentation |oceneni = čestný přednášející na University College London a na University of Ljubljana.
}}

'''David Bawden''' je profesorem informační vědy na katedře Knihovnictví a informační vědy v City University London, je čestným přednášejícím a PhD supervizorem na University College London a na Univerzitě v Ljubljaně. Mimo jiné se specializuje na informační otázky v oblastech zdravotnictví a farmacie.

''„Překročení hranic sektorů a práce mimo komfortní zóny jsou životně důležité pro stimulaci nových myšlenek, rozvoje profese a sebe samých.“'' David Bawden. <ref name="blog" />

== Význam pro informační vědu ==

Jeho přínos spočívá v přispění k rozvoji odvětví informační vědy i moderních informačních systémů, v propojení chemie a informační vědy a v jeho vzdělávacích a publikačních činnostech.  

== Život a studia ==

Protože byl odmala fascinován vědou a science-fiction, David Bawden se chtěl stát vědcem už jako dítě. Na střední škole vynikal spíše v humanitních vědách, ale navzdory svým učitelům, kteří poukazovali na jeho nedostatečné laboratorní a matematické schopnosti, se rozhodl dát přednost přírodovědným předmětům. To, že existuje informační věda se dozvěděl ve školní knihovně. Profese informačního vědce mu připadala ideální, protože obsahovala koncept vědy, ale bez praktických a výpočetních aspektů, které Bawdena ve škole nudily. Když se o tomto oboru pokoušel zjistit více, v dopisu z Institute of Information Scientists obdržel cenné rady k počátkům své kariéry – získání vědeckého titulu a alespoň dva cizí jazyky.

Studoval organickou chemii na univerzitě v Liverpoolu. Ačkoli byl více zaujatý fyzikou a astronomií, uvědomoval si, že v matematice nevyniká natolik, aby dosáhl skutečného úspěchu v oboru. Nevědomky se tehdy dal na cestu „od chemika k informačnímu vědci". Nejzajímavějším aspektem studia pro něj byla logická struktura chemie, rozsah klasifikací, reakce a koncepty obecně.<ref name="blog">BAWDEN, David. 2010. Portrait of the Author as a Young Information Scientist. The Occasional Informationist [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://theoccasionalinformationist.com/2010/04/07/portrait-of-the-author-as-a-young-information-scientist/</ref>

Ke konci svých studií se vrátil k myšlence informační vědy a byl také inspirován možností kariéry v akademické knihovně.

Praxi v rámci svých magisterských studií absolvoval jako informační asistent ve farmaceutické firmě Smith Kline and French, nyní součástí GlaxoSmithKline, v době ještě před tím než informační služby přešly do digitální podoby.<ref name="blog" />

Dělal zde komplexní vyhledávání, které zahrnovalo průmyslovou archeologii informačního vyhledávání. Nejstarší materiál byl stále v papírových složkách, protože online vyhledávání bylo toho času v počátcích. Toto krátké období praxe ale pro Bawdena znamenalo prohloubení jeho zájmu o vědeckou informační práci, ačkoliv byl již tehdy více zaujatý myšlenkou vývoje nových systémů než poskytování služeb.

Postgraduální studium absolvoval na Sheffield University, na Katedře knihovnictví a informační vědy. Jeho zájem byl zaměřen na vědecké informace a zvlášť na chemické informace, ačkoliv kurzy nabízely i velmi široké spektrum předmětů jako katalogizaci nebo referenční práci. Po ukončení svého studijního programu se rozhodl na Sheffieldu zůstat a získat titul PhD. Zaměřil se zde na užití informačních systémů ke studiu vztahů mezi strukturou a vlastnostmi chemických látek. Bawden věří, že jeho postgraduální práce významně přispěla k tvorbě základů této disciplíny.<ref name="blog" />

Po ukončení studia pracoval ve výzkumu informačních služeb ve farmaceutické společnosti Pfizer. V té době se dle svých vlastních slov považoval za „chemika, který pracuje s informačními systémy raději než v laboratoři“.

Součástí jeho práce v Pfizer zahrnovala produkci vyhledávacích systémů pro chemické látky, reakce a 3D struktury. Spolupracoval zde s kolegy z jiných firem, a praktikoval tak ideu open-source ještě předtím, než se tento termín stal populárním. Už v době, kdy pracoval pro Pfizer měl mnoho externích aktivit - psal články, knihy, editoval periodika. Rozhodl se vrátit na akademickou půdu a začal pracovat jako profesor informační vědy v City University London, kde působí i dnes. Dle svých slov „neměl doteď důvod odejít“

Dále působil jako konzultant pro množství britských mezinárodních organizací, jmenovitě Pfizer, GlaxoSmithKline, Ciba-Geigy, Forensic Science Service, Health Development Agency, National Institute for Health and Clinical Excellence, Taylor and Francis, Clifford Chance, the BBC and News International a poté jako konzultant a hodnotitel pro Open Society Institute’s Library Program a Information Program.

Krom své akademické práce nyní pracuje s knihovními/informačními programy v George Soros’s Open Society Initiative, učí na letních školách pro knihovníky v Central European University v Budapešti.<ref name="blog" />

''„Považoval jsem se za chemika, který pracoval spíše s informačními systémy než v laboratoři.“'' David Bawden <ref name="blog" />

== Vzdělání ==

1. studium na University of Liverpool se zaměřením na organickou chemii s titulem Mgr.

2. studium na University of Sheffield na Katedře knihovnictví a informační vědy se zaměřením na vědecké a chemické informace se zakončením tituly MSc. a PhD.

== Akademické zaměření ==

=== Základní oblasti: ===

*Základy informačních věd včetně pojetí informací v různých oblastech filozofie informací, metodologie budování a výzkumu v knihovnách a v samotných informačních disciplínách

*Dokumentace a informační zdroje jako je jejich přirozená povaha, využití a organizace, historický vývoj a nové formy

*Informační chování s aspekty spojené s individuálními rozdíly, s kreativitou a inovacemi a s rozvojem a pochopení digitální gramotnosti.

=== Hlubší vymezení oblastí ===

*Základy informačních věd a druhy teorií, konceptů a modelů používaných v informačních vědách a jak se teorie vyvíjí a používá v oboru. Zkoumal koncepty informací v oblastech filozofie, fyziky a biologie ke zjištění, lze z tohoto druhu srovnání vyvodit poučení a získat užitečné poznatky z něhož může knihovnictví a informační věda čerpat pro formulující koncepty ostatních vědních disciplín. Bawden považoval Luciana Floridiho, autora knihy Filozofie informace, jeho formulaci informační etiky za velmi inspirativní jako jeho nejlepší konceptuální základ knihovnické a informační disciplíny, který může poskytnout pevný základ pro studium praktických a etických otázek, kterým čelí informační profese.

*Dokumentace a informační zdroje s využitím poznatků o dokumentaci Paula Otlet a Suzanne Briet o tradiční dokumentaci do nových digitálních forem dokumentů s historickým vývojem dokumentů v institucích se zájmem o 19.století. Vzhledem k jeho vzdělání se zaměřuje zejména na zdroje ve vědě a zdravotnictví.

*Informační chování informační vědy s hlavní myšlenkou, jak může informační věda spíše porozumět než pouze šířit informace. Zabývá se zde o kreativitu a inovacích informace, které mají silný vztah k přístupům k prohlížení informací. Zkoumající individuální rozdíly v informačním chování, zejména takové, které jsou spojeny s faktorem osobnosti podle jeho názoru hodnotným tématem pro studium pro doplňující aspekt sociálních studií.<ref>https://theoccasionalinformationist.com/</ref>

== Vědecká spolupráce ==

David Bawden se na některých publikacích podílí s kolegyní Lyn Robinson, významnou vědkyní na poli informační vědy. Mezi jejich nejvýznamnější společná díla patří kniha Introduction to information science.

'''Introduction to information science'''

Knihu, koncipovanou spíše jako učebnici, ocení obecně zejména studenti a čtenáři ze všech informačních profesí. Týká se témat jako je organizace informací, výzkum informační vědy, informační technologie, informační management a politika apod. Namísto obvyklé přemluvy jednoho autora kniha obsahuje šest pojednání od informačních vědců z pěti různých zemí. Nabízejí se zde tak různé úhly pohledu na předmět zájmu informační vědy, důležité otázky a výzvy, kterým obor čelí. Autory těchto textů jsou Theresa Dirndorfer Anderson (Austrálie), Andrew Dillon a Jonathon Furner (USA), Birger Hjørland (Dánsko), Fidelia Ibekwe-SanJuan (Francie), a Maja Žumer (Slovinsko).

Kniha je členěna na 15 kapitol v rozsahu zhruba 15-25 stran. Na konci každé kapitoly lze nalézt tzv. "key readings" a rozsáhlé seznamy referencí. Kapitoly rovněž obsahují textová pole se shrnutím hlavních myšlenek textu nebo různých doplňujících informací. Pole tak slouží k lepší orientaci čtenáře v textu, snazšímu pochopení tématu či prohloubení již nabytých znalostí.

1. kapitola představuje informační vědu jako disciplínu a profesi, poukazuje na její perspektivu a uvádí některé její základní otázky

2. kapitola popisuje historii informace, zaměřuje se na dokumenty a jejich jak historickou, tak současnou funkci

3. kapitola obsahuje pohledy na filozofii a paradigmata informační vědy

4. kapitola uvádí základní koncepty informační vědy, např. Shannonovu teorií komunikace, teorii relevance apod.

5. kapitola vysvětluje doménovou analýzu

6. kapitola je věnována informační organizaci

7. kapitola přibližuje informační technologie

8. kapitola, Infometrie, představuje historii a zákony této disciplíny

9. kapitola se zabývá informačním chováním

11. kapitola popisuje informační společnost

12. kapitola je věnována informačnímu managementu a politice

13. kapitola představuje digitální gramotnost a poukazuje rovněž na kontext její budoucnosti

14. kapitola uvádí hlavní metody výzkumu na poli informační vědy

15. kapitola obsahuje se zabývá pohledem na možnou budoucnost a vývoj informační vědy

Tato kniha spolu s doporučenou literaturou hlouběji rozvádějící témata zde uvedená tvoří moderní ucelený pohled na informační vědu, a představuje tedy velice vhodný informační zdroj praktický při studiu těchto disciplín.<ref>AVERSA, Elizabeth. Introduction to information science by David Bawden and Lyn Robinson. Chicago, IL: Neal-Schuman, 2012; 351 pp. $70.00. (ISBN. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2013, vol. 64, issue 5, s. 1081-1083 [cit. 2015-05-15]. DOI: 10.1002/asi.22885.</ref>

 

*'''Lyn Robinson''' je od roku 2004 profesorkou na City University London, je čestnou přednášející a PhD supervisorem na Katedře Informačních studií na University College London a ve své badatelské práci se zaměřuje především na dokumenty, jejichj vznik, vývoj a uživatelské ineterakce. Píše svůj osobní blog [http://thelynxiblog.com/ http://thelynxiblog.com/] a má účet na Twitteru pod @lynrobinson. <ref>Dr Lyn Robinson: Reader in Library & Information Science. 2015. City University London [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.city.ac.uk/people/academics/lyn-robinson</ref>

V roce 2014 s ní byl při příležitosti výstupu na konferenci Infodays v Praze napsán rozhovor pro Inflow: [http://www.inflow.cz/rozhovor-s-lyn-robinson http://www.inflow.cz/rozhovor-s-lyn-robinson]

 

== Publikace ==

David Bawden byl velice vlivný a angažovaný autor, kde si klade základní otázky informační vědy. Ve svých publikačních dílech byl celkem 9645krát citován od roku 2012–2019.

Je samotným autorem 9 knih a u zbývajících 17 knih je spoluautorem, z něhož jeho nejznámější dílo je Introduction to information science, na kterém spolupracoval s významnou vědkyní Lyn Robinson, která taktéž přednáší na Katedře Informačních studií na University College London. Oba byli ve spolupráci i s dalšími autory jako jsou např. Birger Hjørland z Dánska a spol, ale ti napsali pouze jednotlivé předmluvy. V úvodu se hlavní autoři publikace převážně zaměřili na základní přehled informační vědy, protože se jedná o velmi rozsáhlou oblast, kde by výsledkem měl být kvalitní úvod do „logiky“ a „jazyka“ informační vědy. Zvláštní pozornost věnovali těm pasážím, o nichž nejsou rozsáhlé záznamy z jiných zdrojů. Věnují se převážně základním principům a oproti ostatním textům o informační vědě si kladli zvláštní důraz pro koncepci a teorii, které lze snáz pochopit než u znalostí o různých specifických vlastnostech současných systémů, služeb a technik.

V dalších knihách, co sám napsal rozebírá oblasti jako uživatelsky orientované hodnocení informačních systémů a služeb, chemické informační systémy nad rámec struktury a úvod do informačních technologií.

Je autorem a spoluautorem 25 vědeckých kapitol z různých knih, ve kterých se zabýval teoretickým vývojem v informačních vědách, teorií informace a vědecké komunikace, informační kultury v digitálním věku, informační a digitální gramotnosti související s celoživotním učení a digitálnímu občanství, porozumění informační politice, o informačních stylech, jak souvisí s rozdíly v chování s informacemi, o systémech chemických struktur a chemických informačních systémech.

Je autorem a spoluautorem celkem 347 článků ve vědeckých časopisech, kde byl editorem nejvýznamnějšího předního evropského recenzovaného článku s názvem The Journal of Documentation v oboru knihovnictví a informační vědy, ve kterém se zaměřuje na filozofické koncepty jeho rámce v kontextu své dokumentace a zaznamenaného poznání. Tyto články zahrnují odbornou praxi a nejnovější poznatky všech odvětví knihovní a informační vědy a ve vědách jimi příbuzných z psychologie, kognitivní vědy, fyzikální vědy, z komunikačních a mediálních studií a informatiky. Je jedním z nejcitovanějších článků v databázích SCOPUS a ISI. Za jeho nejcitovanější vědní časopis je považován časopis Informace a digitální literatura: přehled pojmů v Journal of documentation, kde se zabýval pojmy informační a digitální gramotností formou literárního průzkumu a analýzy. Je zde popsána i počítačová gramotnost, gramotnosti knihoven, síťové gramotnosti, internetové gramotnosti a hyper-gramotnosti, které jsou rozšířeny pro komplexní informační prostředí.

Je spoluautorem s Lyn Robinson jedné zprávy o vyhodnocení dopadu podpůrných služeb primární péče a duševního zdraví.

Je autorem diplomové práce na téma vyšetřování základních aspektů analýzy chemických reakcí pro ukládání a vyhledávání. A disertační práce na téma techniky substrukturální analýzy pro korelaci struktury a vlastnictví v počítačových informačních systémech.

Je spoluautorem spolu s Lyn Robinson a Tyabba Siddiqui internetové publikace zvané Still awaiting the quantum turn, která se zabývá myšlenkou o vznikající „kvantové informační vědy“ vysvětlené v pěti ohledech:

1. použití volných analogií a metafor mezi koncepty v kvantové fyzice, v knihovnictví a informační vědě 2. využití kvantových konceptů a formalismů při získávání informací 3. využití kvantových pojmů a formalismů při studiu významu a konceptů k rozvoji kvantové sociální vědy 4. v oblastech sousedících s informační vědou 5. kvalitativní aplikace kvantových konceptů v samotných informačních disciplínách <ref>https://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=publications</ref>

== Seznam publikací ==

Robinson, L. and Bawden, D. (2012). Introduction to Information Science. London: Facet Publishing.

Bawden, D. (2011). Introduction to information science and technology. Medford NJ: Information Today.

Bawden, D., Robson, A. and Judd, A. (2001). Pharmaceutical and medicines information management. Edinburgh: Churchill Livingstone.

Bawden, D., Gilchrist, A. and Aitchison, J. (2001). Thesaurus construction and use: a practical manual. 4th edn. (4th). London: Aslib.

Bawden, D. and Aitchison, J. (1997). Thesaurus construction and use: a practical manual (3rd edition). (3rd). London: Aslib. ISBN: 0851423906.

Pepperell, C. (1994). Three-dimensional chemical structure searching. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801455.

Wilson, T. (1993). Chemical searching on an array processor. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801285.

Polton, D.J. (1993). Chemical nomenclatures and the computer. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801560.

Mager, P.P. (1991). Design statistics in pharmacochemistry. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801129.

Willett, P. (1991). Three-dimensional chemical structure handling. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801218.

Bawden, D. (1990). User-oriented evaluation of information systems and services. Gower: Aldershot.

Bawden, D. and Blakeman, K. (1990). Going automated. London: Aslib. ISBN: 0851422640.

Bawden, D. and Blakeman, K. (1990). IT strategies for information management. London: Butterworths.

Bawden, D. (1990). Chemical information systems: beyond the structure diagram. Chichester: Ellis Horwood. ISBN: 0131265822.

Crippen, G.M. and Havel, T.F. (1988). Distance Geometry and Molecular Conformation. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800734.

Mager, P.P. (1988). Multivariate chemometrics in QSAR: a dialogue. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800548.

Ioffe, I.I. (1988). Application of pattern recognition to catalytic research. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800696.

Willett, P. (1987). Similarity and clustering in chemical information systems. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800505.

Strouf, O. (1986). Chemical pattern recognition. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800440.

Kier, L.B. and Hall, L.H. (1986). Molecular connectivity in structure-activity analysis. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800394.

Coomans, D. and Broeckaert, I. (1986). Potential pattern recognition in chemical and medical decision making. Taunton: Research Studies Press. ISBN:

0863800416.

Simon, Z. (1984). The MPD method for QSAR studies. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800157.

Golender, V.E. and Rozenblit, A.B. (1983). Logical and combinatorial algorithms for drug design. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800068.

Zupan, J. (1982). Clustering of large data sets. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0471104558.

Lewi, P.J. (1982). Multivariate data analysis in industrial practice. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0471104663.

Shorter, J. (1982). Correlation analysis of organic reactivity. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0471104795.

Bawden, D. (2014). Being fluent and keeping looking. Kurbanoglu, S., Spiranec, S., Grassian, E., Mizrachi, D. and Catts, R. (Ed.), Information literacy:

lifelong learning and digital citizenship in the 21st century (pp. 13-18) Berlin: Springer.

Robinson, L. and Bawden, D. (31 Jul 2013). Mind the gap: transitions between concepts of information in varied domains. Ibekwe-SanJuan, F. and Dousa, T.M.

(Ed.), Theories of Information, Communication and Knowledge (pp. 121-141) Springer. ISBN: 9400769725.

Bawden, D. (2011). Encountering on the road to Serendip? Browsing in new information environments. Foster, A. and Rafferty, P. (Ed.), Innovations in

Information Retrieval (pp. 1-22) Facet Pub. ISBN: 1856046974.

Robinson, L. and Bawden, D. (01 Sep 2011). Digital literacy and the dark side of information: enlightening the paradox. Stergioulas, L.H. and Drenoyianni,

H. (Ed.), Pursuing Digital Literacy in Compulsory Education (pp. 47-58) ISBN: 1433106191.

Bawden, D. and Robinson, L. (01 Jan 2011). Individual Differences in Information-Related Behaviour: What Do We Know About Information Styles?. Spink, A.

and Heinstrom, J. (Ed.), (pp. 127-158) EMERALD GROUP PUBLISHING LTD. doi: 10.1108/S1876-0562(2011)002011a009

Bawden, D. (2008). Origins and concepts of digital literacy. Lankshear, C. and Knobel, M. (Ed.), Digital Literacies (pp. 17-32) Peter Lang. ISBN:

1433101696.

Robinson, L., Bawden, D., Anderson, T., Bates, B., Rutkauskiene, U. and Vilar, P. (2007). Curriculum 2.0? Changes in information education for a Web 2.0

world. Seljan, S. and Stancic, H. (Ed.), InFuture2007: Digital Information and Heritage (pp. 27-40)

Bawden, D. (2001). Pharmacutical commercial information. Robson, A.S. and Bawden, D. (Ed.), Phamaceuticals and medicines information management (pp. 156-

167) Edinburgh: Churchill Livingstone. ISBN: 0443064016.

Bawden, D. (2001). Information and knowledge management. Robson, A.S., Judd, A. and Bawden, D. (Ed.), Pharmaceutical and medicines information management

(pp. 38-59) Edinburgh: Churchill Livingstone. ISBN: 0443064016.

Robinson, L. and Bawden, D. (11 Oct 2001). Information Sources. Robson, A., Bawden, D. and Judd, A. (Ed.), Pharmaceutical and Medicines Information

Management, Principles and Practice Churchill Livingstone. ISBN: 0443064016.

Bawden, D. (1991). Chemical reaction information. Ash, J.E., Warr, W.A. and Willett, P. (Ed.), Chemical structure systems (pp. 57-87) Chichester: Ellis

Horwood. ISBN: 0131266993.

Bawden, D. (1990). Progress towards integrated chemical information systems. Bawden, D. and Mitchell, E.M. (Ed.), Chemical information systems: beyond the

structure diagram (pp. 163-172) Chichester: Ellis Horwood. ISBN: 0131265822.

Bawden, D. and Mitchell, E. (1990). Beyond the structure diagram. Bawden, D. (Ed.), Chemical information systems: beyond the structure diagram (pp. 7-10)

Chichester: Ellis Horwood. ISBN: 0131265822.

Bawden, D. (1990). Vlaue added information systems and services. Oppenheim, C., Citroen, C.L. and Griffiths, J.-.M. (Ed.), (pp. 157-179) Borough Green:

Butterworths. ISBN: 0862912792.

Bawden, D. (1989). Software for information management. Oppenheim, C., Citroen, C.L. and Griffiths, J.-.M. (Ed.), Perspectives in Information Management

(pp. 25-62) Borough Green: Butterworths. ISBN: 0408034017.

Bawden, D. and Wood, S. (1986). Design, implementation and evaluation of the CONTRAST reaction retrieval system. (Ed.), Modern approaches to chemical

reaction searching Aldershot: Gower. ISBN: 0566035502.

Bawden, D. and Robinson, L. (). Library and information science. Jensen, K.B. and Pooley, J. (Ed.), Encyclopedia of Communication Theory and Philosophy

Wiley.

 

[[File:Grafbawden.png|RTENOTITLE]]<ref>David Bawden. 2012. Microsoft: Academic research [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://academic.research.microsoft.com/Author/1834107/david-bawden</ref>

Graf představující počet publikaci Davida Bawdena a počet citování jeho prací v jiných dílech v jednotlivých letech.

 

== Profesionální aktivity ==

=== Akademická spolupráce, kde se podílel celkem na čtyřech projektech ===

1. projekt TEMPUS se týkal výuky informační gramotnosti koordinované Univerzitou Zagreby

2. projekt se týkal vytvoření celoevropského programu pro knihovny a sci-informačního projektu, kde spolupracoval s dalšími 40 pracovníky v celé Evropě

3. projekt se zabýval Open Access v teorii a praxi, kde spolupracoval se Sheffield University iSchool

4. projekt se zabýval informační gramotností online, který sponzoroval Erasmus+ a spolupracoval na něm s univerzitami v Grazu, Zadar, Ljubljana, Hildersheim, Barcelona

=== Redakční činnost, kde byl členem ve 13 organizacích ===

1. 1982–1991: Série editorství výzkumných studií Tisková série výzkumných monografií v Chemometrii

2. 1987–1997: editorem IT Link pro ASLIB (Sdružení pro správu informací)

3. 1990–1993: editorem Perspektivy v řízení informací

4. 1990–1994: členem redakční rady, Journal of Chemical Information and Computer Sciences

5. 1991–1994: Série editorství výzkumných studií Tisková série výzkumných monografií v počítačích a chemických strukturách

6. 1992–1995: členem redakční rady, Expert Systems in Information Work

7. 1990–2002: členem redakční rady, Alternativy k laboratorním zvířatům

8. 1990–2008: členem redakční rady, International Journal of Information Management

9. 2005–2015: členem redakční rady Portál: knihovny a akademie

10. 2002–dosud: editorem Journal of Documentation

11. 2010–dosud: členem redakční rady ASLIB Journal of Information Management

12. 2012–dosud: spoluzakladatelem "Monografie" Základy informačních věd

13. 2015–dosud: členem redakční rady časopisu MDPI pro otevřený přístup k informacím

=== Konference ===

1. Konference: Knihovny v digitálním věku, kde byl předsedou tématu Kvalitativní hodnocení

2. Praha Inforum (2009): na téma Vyhlídky na knihovnu a informace: tři pohledy na budoucnost , kde byl lektorem workshopu informační generace: změna nebo kontinuita s cílem na informační chování mladých lidí a jaký vliv v této generaci mají mít změny na knihovnické a informační služby

3. 2010: 7. konference knihovnictví a informační vědy na University College London, kde byl za předsedu na konferenci v oblasti knihovnictví a informační vědy

=== Přednášky ===

1. Barcelona (2005): při setkání ISKA na téma Digitální gramotnost a znalostní organizace

2. Praha (2007): při setkání EUCLID / BCTS na téma O jeden krok dále: Evropský rozvojový plán kurikula o rok později

3. Univerzita v Oulu, Finsko (2014): na téma Informační gramotnost. Minulost. Přítomnost, budoucnost? v roli oponenta při formální obhajobě disertační práce

4. Zadar, Chorvatsko (2014): na téma Nejušlechtilejší potěšení: na získání porozumění z kvalitativního výzkumu. O oblasti knihoven v digitální éře

5. Setkání iFutures, Sheffield (2014): na téma Informační výzkum: stále proti praktikujícím?

6. Univerzita Roberta Gordona, Aberdeen (2015): na téma Setkání, syntéza, ponoření a výstavba: informace a získávání porozumění

7. Univerzita v Pise (2018): na téma Už nikdy v historii lidstva: informační vzdělávání pro život pro budoucnost vzdělávání v oblasti informatiky (FEIS 2018)

8. Univerzita Porto (2018): na téma Podpora pravdy a podpora porozumění: organizace znalostí a prokletí infosféry

=== Online články ===

1. Univerzita v Oulu (2014): na téma Veřejné přednášky a obhajoby, kde shrnuje článek propagující svou přednášku, kterou měl v roli oponenta při obhajobě PhD

=== Televizní program ===

1. (Chorvatsko): program nazvaný jako Technologie dnes, kde předložil prezentaci o vývoji elektronických knih, se zvláštním důrazem na jejich význam pro menšinové jazyky

=== Ostatní ===

1. hodnotitel projektu Horizon2020 HERA (Humanities in European Research Area)

2. hodnotitelem Ruské vědecké nadace

3. hodnotitelem slovinské výzkumné agentury

4. recenzent pro Radu ekonomického a sociálního výzkumu

5. recenzent Rady pro výzkum umění a humanitních věd

6. člen panelu REF2021 pro nastavení kritérií pro UoA34

7. autor svého osobního blogu s názvem ''The occasional informationist'' od roku 2009

8. aktivní uživatel na sociální síti Twitter pod jménem ''@david_bawden''

<ref>https://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=publications</ref>  

 

== Ocenění ==

*editor prestižního vědeckého časopisu ''The Journal of documentation''

*čestný přednášející na University College v Londýně a na university of Ljubljana

 

== Kontakt ==

Telefon  : +44(0)20 7040 5060

E-mail  : d.bawden@city.ac.uk

Twitter  : [https://twitter.com/david_bawden https://twitter.com/david_bawden], [https://twitter.com/david_bawden https://twitter.com/david_bawden]

Blog  : [http://theoccasionalinformationist.com/ http://theoccasionalinformationist.com/], [http://theoccasionalinformationist.com/ http://theoccasionalinformationist.com/]

Poštovní adresa  : City University London, Northampton Square, London, EC1V 0HB, UK<ref>Professor David Bawden: Contact Information. 2015. City University London [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=3</ref>

== Reference ==

<references />

 

== Externí odkazy ==

*[https://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=education https://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=education] – Webová stránka City University of London akademických pracovníků

*[https://theoccasionalinformationist.com/academic/research-and-professional/ https://theoccasionalinformationist.com/academic/research-and-professional/] – Osobní blog Davida Bawdena

*[https://scholar.google.cz/citations?hl=cs&user=lwul2-4AAAAJ https://scholar.google.cz/citations?hl=cs&user=lwul2-4AAAAJ] – Citace publikací Davida Bawdena

*[https://wikisofia.cz/wiki/David_Bawden https://wikisofia.cz/wiki/David_Bawden] – Wikisofia otevřených zdrojů materiálů (nejen) pro studenty humanitních oborů

Autoři:

Martin Töpfer (UČO 436701)

Kateřina Bulová (UČO 438383)

Kristýna Světnicová (UČO 472061)

{{DEFAULTSORT:Bawden, David}}

[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Derek John de Solla Price

2019-05-28T10:25:21Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

{{Infobox Vědec
|jmeno = Derek John de Solla Price
[[Soubor:DerekdeSollaPrice.jpg|240px|border]]
|datum_narozeni = 22. ledna 1922
|misto_narozeni = Leyton, Anglie
|datum_umrti = 3. září 1983
|misto_umrti = Londýn
|duvod_umrti = srdeční záchvat
|pobyt =
|rodina = manželka Ellen Hjorth, 3 děti
|obcanstvi =
|skola =
|pracoviste =
|znamy_diky = zakladatel scientometrie, zabýval se historií vědy a vědou o vědě, astroláby
|oceneni = ASIS Research Award for outstanding contributions, Society for Social Studies of Science, medaile Leonardo da Vinci }}

'''Price, Derek John de Solla  (22. leden 1922, Leyton – 3. září 1983, Londýn)''' byl významný anglický fyzik a informační vědec, jenž se zasloužil o velký rozvoj a propagaci kvantitativních metod hodnocení vědy. Spolu s Eugenem Garfieldem je považován za zakladatele scientometrie. Je znám také jako expert na historické vědecké nástroje, především astroláb.

== Život ==

D. Price se narodil 22. ledna 1922 v Leytonu židovským imigrantům, krejčímu Philipu Priceovi a zpěvačce Fanny de Solla . Derek byl velmi pyšný na jejich původ a proto kolem roku 1950 přejal matčino židovské příjmení de Solla jako své prostřední jméno (1).

Svůj zájem o matematiku a vědní obory projevil již při studiu na místní státní škole. V roce 1938 začal pracovat jako asistent ve fyzikální laboratoři nově založené South West Essex Technical College. Následuje studium na University of London, kde v roce 1942 získává bakalářský titul z fyziky a matematiky a stává se opět asistentem, tentokrát při válečném výzkumu v oblasti experimentální optiky tavných kovů (2). O čtyři roky později studia ukončuje doktorátem z experimentální fyziky, který obdržel za svou práci věnovanou záření horkých kovů (3). Během dalších let pobývá v Singapuru, kde se živí jako učitel aplikované matematiky na University of Malasya. Zde se seznamuje s profesorem C. N. Parkinsonem, jehož zásluhou propadá kouzlu historie, které ho provází po zbytek života (3). Po návratu do Londýna dál buduje kariéru v této oblasti na University of Cambridge, kde také v roce 1954 získává druhý doktorát tentokrát z historie (4).V roce 1959 Price navštíví Yale University,kde po otevření nového Oddělení Historie vědy a Medicíny, nachází svůj nový domov (3).

 

== Práce ==

Derek Price patřil k lidem s nevšedním kreativním myšlením. Většinu svého života pracoval sám, výjimečně s několika blízkými spolupracovníky. Nacházel si své vlastní předměty bádání a svým ojedinělým stylem je publikoval (4). Hlavní témata, jimiž se zabýval, zahrnovala kvantitativní studium vědy, vědecké nástroje a sociálně-historickou teorii vědy, technologie a jejich vzájemné vztahy (5).

Mezi nejvýznamnější počiny patří rozvoj tzv. "vědy vědy", v dnešní době nazývána jako scientometrie. Jde o matematicko-statistickou disciplínu, jež používá různé metriky a nástroje pro měření a analýzu vstupů a výstupů vědeckých poznatků. Price na jejich základě zjišťoval provázanost vědeckých publikací a pomocí sítě odkazů a referencí konkrétních publikací popisoval vývoj vědy (6). Současně poukazoval na vzrůstající trend týmové práce při vědeckém výzkumu. Výsledky následně shrnul ve své knize Little Science, Big science.

'''''Objevy'''''

Během své práce na druhém doktorátu Price náhodou objevil středověký text z Anglie, popisující stavbu astronomické nástroje k pozorování planet. Dokázal, že jde o jediný delší známý náčrt Chaucerova rukopisu Treatise on the Astrolabz roku 1391 (7).

Dalším významným objevem, jež ho proslavil, byl detailní popis a analýza starověkého řeckého počítacího stroje (Greek calendar computer), známého jako Mechanismus Antikythéry, jež se podařilo získat z vraku nákladní antické lodi v Egejském moři (3).

== Významná data v bodech ==

1938 – asistent fyziky na Vysoké škole technické v jihozápadním Essexu (dříve než začal studovat)

1940 – vydal povídku „Never no trouble“ – jediný pokus v oblasti literatury

1942 – bakalář v oboru fyziky a matematiky

1946 – Ph.D. v oboru fyziky na univerzitě v Londýně

1947 – oženil se s dánkou Ellen Hjorth, měli spolu tři děti

1948 – profesor aplikované matematiky na universitě v Singapuru

1950 – přijímá jméno své matky – de Solla

1953 – vydává svou první knihu, upravený středověký rukopis: Stará hádání z ruky – odráží zájem o archiválie a dějiny vědy

1954 – získává druhý doktorát z dějin vědy; v roce 1950 začal studovat na univerzitě v Cambridge – zabývá se vědeckými přístroji a astronomií ve středověku. Zde se zrodil jeho zájem o astroláby, stal se mezinárodně uznávaným odborníkem na vědecké měřící nástroje minulosti (např. mechanismus z Antikythéry)

1955 – stává se výzkumným pracovníkem fyziky a matematiky na univerzitě v Princetonu (Smithsonian Institution). Ve stejném roce vydává katalog nástrojů sbírek Britského muzea a dalších astrolabů – zájem o dokumentaci nástrojů

1957 – přijel do USA

1960 – se stal profesorem dějin vědy na univerzitě v Yale, zde působil až do své smrti. Ve stejném roce vytvořil s E. Garfildem Institute for Scientific Informations (ISI)

1961 – Science since Babylon – text k jeho inaugurační přednášce

1963 – Little Science, Big Science – vyneslo mu mezinárodní uznání. Dílo se stává hlavní myšlenkou scientometrie, odkazují se na ní všechny další studie na toto téma

1965 – Network of scietific papers

1966 – publikace Collaboration in an Invisible College

1969 – Measuring the Size Science

1971 – Mezinárodní rada pro studium politologie, Price je prvním prezidentem, je spolueditorem příručky zveřejněné pod záštitou výboru: Science, Technology and Society- A Cross-Disciplinary Discipline

1976 – přijal medaili Leonardo da Vinci – uděluje Society for the History of Technology – za jeho roli ve vývoji dějin vědy a techniky

1980 – Price se stal americkým občanem

1981 – oceněn - John Desmond Bernal , Society for Social Studies of Science

1984 – posmrtně získal cenu ASIS Research Award for outstanding contributions - za práci v oblasti informatiky

Od roku 1984 je udělována cena Derek de Solla Price Memorial Medal. Cenu v současné době uděluje profesní sdružení International Society for Scientometrics and Informetrics, která vznikla v r. 1993 na mezinárodní konferenci bibliometrie, infometrie a scientometrie. V roce 1989 získal cenu český fyzik Jan Vlachý.

== Publikace ==

PRICE, Derek de Solla. Science since Babylon. 1st enlarged ed. New Haven : Yale University Press, 1978. 215 s. ISBN 0300017987

PRICE, Derek de Solla. Diseases of science. New Haven, Conn. : Yale University Press, 1961. s. 92 - 124

== Citace a Odkazy na použitou literaturu ==

1. Price's Citation Cycle. Essays of an Information Scientist. 1979-80 roč. 4, s .618, [http://garfield.library.upenn.edu/essays/v4p618y1979-80.pdf http://garfield.library.upenn.edu/essays/v4p618y1979-80.pdf]

2. SILVIO A., Bedini. Derek J. de Solla Price (1922-1983). Technology and Culture. 1984, roč. 25, č. 3, s. 701-705.

3. Yagi E., Badash l., Beaver, B. Derek J. de S. Price (1922-1983): Historian of science and herald of scientometrics. Interdisciplinary Science Reviews. 1996, roč. 21, č. 1, s. 64.

4. MACKAY, Alan. Derek John de Solla Price: An Appreciation. Social Studies of Science. 1984, roč. 14, č. 2, s. 315-320

5. Derek J. de Solla Price Papers, 1941-1984. Finding Aid Adler Planetarium & Astronomy Museum. 2006. s. 23

6. Price, D. J. de Solla. Networks of Scientific Papers.: The pattern of bibliografic references indicates the nature of the scientific research front.. Science. 1965, roč. 149, č. 3683, s. 510-515.

7. Michaelis A.J. My Friendship with Derek Price. The Scientific Temper: An Anthology of Stories on Matters of Science. 2001. s.1-598, [http://garfield.library.upenn.edu/price/michaelisprice404.pdf http://garfield.library.upenn.edu/price/michaelisprice404.pdf]

 

== Externí zdroje ==

[http://www.cndp.fr/savoirscdi/societe-de-linformation/le-monde-du-livre-et-de-la-presse/histoire-du-livre-et-de-la-documentation/biographies/derek-j-de-solla-price.html http://www.cndp.fr/savoirscdi/societe-de-linformation/le-monde-du-livre-et-de-la-presse/histoire-du-livre-et-de-la-documentation/biographies/derek-j-de-solla-price.html]

[http://www.vesmir.cz/clanek/mechanismus-z-antikythery http://www.vesmir.cz/clanek/mechanismus-z-antikythery]

----

{{DEFAULTSORT:Solla, Derek John de Price}}

[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Derek John de Solla Price

2019-05-28T10:23:26Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

{{Infobox Vědec
|jmeno = Derek John de Solla Price
[[Soubor:DerekdeSollaPrice.jpg|240px|border]]
|datum_narozeni = 22. ledna 1922
|misto_narozeni = Leyton, Anglie
|datum_umrti = 3. září 1983
|misto_umrti = Londýn
|duvod_umrti = srdeční záchvat
|pobyt =
|rodina = manželka Ellen Hjorth, 3 děti
|obcanstvi =
|skola =
|pracoviste =
|znamy_diky = zakladatel scientometrie, zabýval se historií vědy a vědou o vědě, astroláby
|oceneni = ASIS Research Award for outstanding contributions, Society for Social Studies of Science, medaile Leonardo da Vinci }}

{{DEFAULTSORT:Price, Derek John de Solla}} '''Price, Derek John de Solla  (22. leden 1922, Leyton – 3. září 1983, Londýn)''' byl významný anglický fyzik a informační vědec, jenž se zasloužil o velký rozvoj a propagaci kvantitativních metod hodnocení vědy. Spolu s Eugenem Garfieldem je považován za zakladatele scientometrie. Je znám také jako expert na historické vědecké nástroje, především astroláb.

== Život ==

D. Price se narodil 22. ledna 1922 v Leytonu židovským imigrantům, krejčímu Philipu Priceovi a zpěvačce Fanny de Solla . Derek byl velmi pyšný na jejich původ a proto kolem roku 1950 přejal matčino židovské příjmení de Solla jako své prostřední jméno (1).

Svůj zájem o matematiku a vědní obory projevil již při studiu na místní státní škole. V roce 1938 začal pracovat jako asistent ve fyzikální laboratoři nově založené South West Essex Technical College. Následuje studium na University of London, kde v roce 1942 získává bakalářský titul z fyziky a matematiky a stává se opět asistentem, tentokrát při válečném výzkumu v oblasti experimentální optiky tavných kovů (2). O čtyři roky později studia ukončuje doktorátem z experimentální fyziky, který obdržel za svou práci věnovanou záření horkých kovů (3). Během dalších let pobývá v Singapuru, kde se živí jako učitel aplikované matematiky na University of Malasya. Zde se seznamuje s profesorem C. N. Parkinsonem, jehož zásluhou propadá kouzlu historie, které ho provází po zbytek života (3). Po návratu do Londýna dál buduje kariéru v této oblasti na University of Cambridge, kde také v roce 1954 získává druhý doktorát tentokrát z historie (4).V roce 1959 Price navštíví Yale University,kde po otevření nového Oddělení Historie vědy a Medicíny, nachází svůj nový domov (3).

 

== Práce ==

Derek Price patřil k lidem s nevšedním kreativním myšlením. Většinu svého života pracoval sám, výjimečně s několika blízkými spolupracovníky. Nacházel si své vlastní předměty bádání a svým ojedinělým stylem je publikoval (4). Hlavní témata, jimiž se zabýval, zahrnovala kvantitativní studium vědy, vědecké nástroje a sociálně-historickou teorii vědy, technologie a jejich vzájemné vztahy (5).

Mezi nejvýznamnější počiny patří rozvoj tzv. "vědy vědy", v dnešní době nazývána jako scientometrie. Jde o matematicko-statistickou disciplínu, jež používá různé metriky a nástroje pro měření a analýzu vstupů a výstupů vědeckých poznatků. Price na jejich základě zjišťoval provázanost vědeckých publikací a pomocí sítě odkazů a referencí konkrétních publikací popisoval vývoj vědy (6). Současně poukazoval na vzrůstající trend týmové práce při vědeckém výzkumu. Výsledky následně shrnul ve své knize Little Science, Big science.

'''''Objevy'''''

Během své práce na druhém doktorátu Price náhodou objevil středověký text z Anglie, popisující stavbu astronomické nástroje k pozorování planet. Dokázal, že jde o jediný delší známý náčrt Chaucerova rukopisu Treatise on the Astrolabz roku 1391 (7).

Dalším významným objevem, jež ho proslavil, byl detailní popis a analýza starověkého řeckého počítacího stroje (Greek calendar computer), známého jako Mechanismus Antikythéry, jež se podařilo získat z vraku nákladní antické lodi v Egejském moři (3).

== Významná data v bodech ==

1938 – asistent fyziky na Vysoké škole technické v jihozápadním Essexu (dříve než začal studovat)

1940 – vydal povídku „Never no trouble“ – jediný pokus v oblasti literatury

1942 – bakalář v oboru fyziky a matematiky

1946 – Ph.D. v oboru fyziky na univerzitě v Londýně

1947 – oženil se s dánkou Ellen Hjorth, měli spolu tři děti

1948 – profesor aplikované matematiky na universitě v Singapuru

1950 – přijímá jméno své matky – de Solla

1953 – vydává svou první knihu, upravený středověký rukopis: Stará hádání z ruky – odráží zájem o archiválie a dějiny vědy

1954 – získává druhý doktorát z dějin vědy; v roce 1950 začal studovat na univerzitě v Cambridge – zabývá se vědeckými přístroji a astronomií ve středověku. Zde se zrodil jeho zájem o astroláby, stal se mezinárodně uznávaným odborníkem na vědecké měřící nástroje minulosti (např. mechanismus z Antikythéry)

1955 – stává se výzkumným pracovníkem fyziky a matematiky na univerzitě v Princetonu (Smithsonian Institution). Ve stejném roce vydává katalog nástrojů sbírek Britského muzea a dalších astrolabů – zájem o dokumentaci nástrojů

1957 – přijel do USA

1960 – se stal profesorem dějin vědy na univerzitě v Yale, zde působil až do své smrti. Ve stejném roce vytvořil s E. Garfildem Institute for Scientific Informations (ISI)

1961 – Science since Babylon – text k jeho inaugurační přednášce

1963 – Little Science, Big Science – vyneslo mu mezinárodní uznání. Dílo se stává hlavní myšlenkou scientometrie, odkazují se na ní všechny další studie na toto téma

1965 – Network of scietific papers

1966 – publikace Collaboration in an Invisible College

1969 – Measuring the Size Science

1971 – Mezinárodní rada pro studium politologie, Price je prvním prezidentem, je spolueditorem příručky zveřejněné pod záštitou výboru: Science, Technology and Society- A Cross-Disciplinary Discipline

1976 – přijal medaili Leonardo da Vinci – uděluje Society for the History of Technology – za jeho roli ve vývoji dějin vědy a techniky

1980 – Price se stal americkým občanem

1981 – oceněn - John Desmond Bernal , Society for Social Studies of Science

1984 – posmrtně získal cenu ASIS Research Award for outstanding contributions - za práci v oblasti informatiky

Od roku 1984 je udělována cena Derek de Solla Price Memorial Medal. Cenu v současné době uděluje profesní sdružení International Society for Scientometrics and Informetrics, která vznikla v r. 1993 na mezinárodní konferenci bibliometrie, infometrie a scientometrie. V roce 1989 získal cenu český fyzik Jan Vlachý.

== Publikace ==

PRICE, Derek de Solla. Science since Babylon. 1st enlarged ed. New Haven : Yale University Press, 1978. 215 s. ISBN 0300017987

PRICE, Derek de Solla. Diseases of science. New Haven, Conn. : Yale University Press, 1961. s. 92 - 124

== Citace a Odkazy na použitou literaturu ==

1. Price's Citation Cycle. Essays of an Information Scientist. 1979-80 roč. 4, s .618, [http://garfield.library.upenn.edu/essays/v4p618y1979-80.pdf http://garfield.library.upenn.edu/essays/v4p618y1979-80.pdf]

2. SILVIO A., Bedini. Derek J. de Solla Price (1922-1983). Technology and Culture. 1984, roč. 25, č. 3, s. 701-705.

3. Yagi E., Badash l., Beaver, B. Derek J. de S. Price (1922-1983): Historian of science and herald of scientometrics. Interdisciplinary Science Reviews. 1996, roč. 21, č. 1, s. 64.

4. MACKAY, Alan. Derek John de Solla Price: An Appreciation. Social Studies of Science. 1984, roč. 14, č. 2, s. 315-320

5. Derek J. de Solla Price Papers, 1941-1984. Finding Aid Adler Planetarium & Astronomy Museum. 2006. s. 23

6. Price, D. J. de Solla. Networks of Scientific Papers.: The pattern of bibliografic references indicates the nature of the scientific research front.. Science. 1965, roč. 149, č. 3683, s. 510-515.

7. Michaelis A.J. My Friendship with Derek Price. The Scientific Temper: An Anthology of Stories on Matters of Science. 2001. s.1-598, [http://garfield.library.upenn.edu/price/michaelisprice404.pdf http://garfield.library.upenn.edu/price/michaelisprice404.pdf]

 

== Externí zdroje ==

[http://www.cndp.fr/savoirscdi/societe-de-linformation/le-monde-du-livre-et-de-la-presse/histoire-du-livre-et-de-la-documentation/biographies/derek-j-de-solla-price.html http://www.cndp.fr/savoirscdi/societe-de-linformation/le-monde-du-livre-et-de-la-presse/histoire-du-livre-et-de-la-documentation/biographies/derek-j-de-solla-price.html]

[http://www.vesmir.cz/clanek/mechanismus-z-antikythery http://www.vesmir.cz/clanek/mechanismus-z-antikythery]

----

{{DEFAULTSORT:Solla Price, Derek John de}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Klaus Werner Otten

2019-05-28T10:17:31Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

{{Infobox Vědec
|jmeno = Klaus Werner Otten
[[Soubor:Klaus-Otten.jpg|320px|border|https://fnetobits.s3.amazonaws.com/galleries/routsong/1730841/1138892378.jpg?_=170530211805]]
|datum_narozeni = 3. august 1929
|misto_narozeni = Stuttgart, Nemecko
|datum_umrti = 29. máj 2017
|misto_umrti = Xenia, Ohio, Spojené štáty americké
|duvod_umrti = -
|obcanstvi = americké
|rodina = rodičia Wilhelm Otten a Johanna (Lohss) Otten, manželka Anna Otten
|skola = Univerzita v Stuttgarte
|pracoviste = WPAFB, NCR
|znamy_diky = článok Towards a metascience of information: Informatology z roku 1970, publikovaný spolu s Anthony Debonsom
|oceneni = -
}}

'''Klaus Werner Otten''' bol informačný vedec nemeckého pôvodu. Venoval sa rôznym oblastiam informačnej vedy: informačnému manažmentu, informácií a komunikácií, počas svojej práce v leteckej základni sa venoval výskumu komunikácií medzi leteckými vozidalmi a ich základňami, zaoberal sa informačnými systémami, strojovému rozpoznávaniu reči a v neposlednej rade i informačnej vede ako vysokoškolskému oboru. V súkromnom živote sa veľmi rád venoval umeniu a cestovaniu.

== ŽIVOT ==

Hoci sa Klaus Werner Otten narodil v nemeckom Stuttgarte rodičom Wilhelmovi a Johanne Ottenovým, v roku 1956 sa presunul do Spojených štátov amerických, konkrétne do mesta Dayton v štáte Ohio. Než tak učinil, v Stuttgarte vyštudoval a získal vysokoškoslký titul inžiniera. V Daytone pracoval vo  [https://en.wikipedia.org/wiki/Wright-Patterson_Air_Force_Base WPAFB] (Wright-Pattersonovej leteckej základni) a [https://en.wikipedia.org/wiki/NCR_Corporation NCR Korporácií] (pôvodne Národná pokladnica = National Cash Register). Bol konzultantom v oblasti informačných technológií a súvisiaceho výskumu.

Okrem toho bol však i umelcom. Venoval sa vytváraniu sôch z rôznych materiálov, napríklad z cementu, hliníka, najčastejšie však z dreva. Niektoré jeho práce boli vydražené v aukcií, kým iné ponechával ako darčeky svojim priateľom. Okrem sôch takisto rád fotografoval, čomu sa venoval najmä počas svojho cestovania okolo sveta. V Daytone tak mal hneď niekoľko umeleckých výstav. O tom, že si umenie cenil a veľa preňho znamenalo, značí i to, že peňažne prispieval kultúrnej agentúre Culture Works.

Zomrel v roku 2017 v meste Xenia, kde žil so svojou manželkou Annou.

 

== VZDELANIE ==

Titul inžiniera získaný na [https://www.uni-stuttgart.de/en/ Univerzite v Stuttgarte], neskôr získaný titul M.S. (Master of Science).

 

== ZAMESTNANIE ==

=== WPAFB ===

WPAFB (Wright-Patterson Air Force Base) a teda Wright-Petersonova letecká základňa je vojenské zariadenie ozbrojených síl Spojených štátov amerických nachádzajúce sa v štáte Ohio neďaleko mesta Dayton, kde Klaus Werner Otten pracoval. Venoval sa tu výskumu, v čo vyústili jeho nasledujúce publikácie: 

''1. Digital Communications between Aerospace Vehicles and Stations on the ground (1962)''

Táto publikácia prezentuje úvod do problematiky medzi leteckými a kozmickými vozidlami a stanicami na zemi. Možné typy komunikačných spojení medzi letiskom a zemou sú opísané a klasifikované podľa spôsobu šírenia signálu a podľa dosiahnuteľného rozsahu. Vhodnosť nosných frekvencií v celom spektre elektromagnetického žiarenia od veľmi nízkofrekvenčných frekvencií až po svetelné frekvencie je diskutovaná pre rôzne typy spojov. Prezentované sú informácie potrebné pre modulačné a demodulačné techniky a zavádzajú sa faktory, ktoré ovplyvňujú praktickú hodnotu digitálneho kódovania. Všeobecný prieskum uzatvára diskusia o vzájomnom vplyve rôznych parametrov na výkon vysielača. 

''2.Design of Reliable Long-Distance Air-to-Ground Communication Systems Intended for Operation under Severe Multipath Propagation Disturbances (1962)''

Predmetom prieskumu je prehľad hlavných metód zlepšenia spoľahlivosti systémov diaľkovej digitálnej komunikácie. Špeciálne metódy modulácie, ako aj redundantný prenos impulzov, redundantné v čase a v nosnej frekvencii, sú opísané ako metódy pôsobiace proti účinkom viaccestného skreslenia v spojení s vhodnými špeciálnymi technikami demodulácie a diverzity príjmu. Ukázalo sa, že pre komunikačný systém vzduch-zem, v ktorom musí byť Dopplerov posun posunutý popri viacnásobnom skreslení, sa dá dosiahnuť vysoká spoľahlivosť, ak sa kvantovo modulovaná frekvenčná modulácia (QFM) a časová redundancia správne používajú. Aby bola ochrana pred viacnásobným skreslením najefektívnejšia, musí mať vysielaný signál široké frekvenčné pásmo. Optimálna časová diverzita vyžaduje prekladanie redundantných impulzov, a preto vyžaduje komplexné logické obvody pre jeho prístrojové vybavenie. Opisujú sa konštrukčné charakteristiky „optimálneho“ systému diaľkového digitálneho komunikačného systému vzduch-zem. V záverečnej časti je uvedené, ako je možné aplikovať princípy návrhu pre "optimálny" komunikačný systém s dlhým dosahom (ako je opísaný) na návrh systému úzkopásmovej siete s relatívne jednoduchým prístrojovým vybavením.

Okrem neho na základni pracoval aj ďalší známy informačný vedec, Anthony Debons. V spolupráci s ním vytvoril nasledovné publikácie: 

''3. Towards a metascience of information (1970)''

V tomto článku z roku 1970 se autoři Klaus Werner Otten a Anthony Debons pokouší vysvětlit podstatu nové vědní disciplíny. Upozorňuje na to, že informace a operace s nimi tvoří její podstatu. Zpracování a komunikační jevy jsou jejich základním charakterem. Zabývá se tedy raným vývojem informační vědy, jako nadřazeného vědního oboru, na který je třeba brát zřetel. V naději, že by tato disciplína mohla poskytnout základ pro další zkoumání a diskuzi se v článku dozvídáme, že je třeba hledat společný rámec a jazyk pro všechny vědce. Popisuje čím dál větší významnost informací napříč všemi vědními disciplínami. Informací čím dál více přibývá a je třeba nějak třídit a udržovat jejich tok. V článku je nastíněn příklad interakce člověka s počítačem. Dozvídáme se, že první zpracování informací záleželo čistě na lidech a až postupem času se tato práce začala rapidně vztahovat ke strojům. Počítače postupně vstoupily do všech oblastí zpracování informací. Potřeba existence této metavědy je popsán v těchto bodech:

      1. Je třeba poskytnout společný základ, kterého se týkají všechny specializované vědy a technologie.

      2. Musí být vytvořen společný rámec a jazyk, který bude sloužit vědcům, kteří se zabývají informacemi v nějaké formě.

      3. Je potřeba vysvětlit abstraktní teorie a teoretické vymezení jevů informace a empirické zkušenosti popisující vztah člověka k informačním jevů.

''4. Foundations of a concept for an education program in information science: the program at the University of Dayton (1969)''

Cílem této práce je poskytnout základní informace o informační vědě a učebním programu na Univerzity of Dayton. Článek popisuje vývoj informační vědy od historického počátku, tedy rozmezí první a druhé světové války až po rozvinutý vědní obor dnešního typu. Jsou zde naznačeny cíle oboru a jeho stěžejní charakteristika. Informační věda dle autora nemůže být spojována s žádným jiným vědním oborem v rámci její existence. Má své vlastní základy a vývojové tendence. Dále je popsáno, které disciplíny jsou spjaté se vznikem informační vědy a čím byla ovlivněna. Nejdůležitějším částí, jak už bylo zmíněno, je definice programu Univerzity of Dayton. Je zde popsána budoucí role informačního pracovníka, které oblasti by měl ovládat a jak k nim dojít v rámci studia. Studium samotné je konkrétně pospáno a vysvětleno.

 

=== NCR Corporation ===

National Cash Register Corporation je americká spoločnosť, ktorá vyrába samoobslužné kiosky, terminály predajných miest, bankomaty, kontrolné systémy, skenery čiarových kódov a spotrebný materiál pre podniky. Poskytujú tiež služby na podporu údržby IT. Klaus Otten tu pracoval ako manažér a venoval sa rozvoju a plánovaniu. Takisto sa tu zaoberal problémom rozpoznávania reči strojmi.

 

=== Univerzita v Daytone ===

Klaus Otten spolu s [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons Anthonym Debonsom] pôsobil aj na [https://udayton.edu/ Univerzite v Daytone] na fakulte umení a vied (College of Arts and Sciences), kde bol doplnkovým profesorom. To viedlo k vytvoreniu už spomenutého článku ''Foundations of a concept for and education program in information science'', ktorý bol v roku 1969 publikovaný v americkom ''Journal of the American Society of Information Science''.

 

== AKTIVITY ==

Okrem výskumu, práce a profesorskej činnosti sa venoval vzdelávaniu študentov i na iných školách - príkladom je jeho kurz Micrographics and Information Dissemination (Mikrografia a šírenie informácií), ktorý v roku 1970 poskytoval študentom na univerzite v Marylande ([https://ischool.umd.edu/ School of Library and Information Services]). Kurz poučiť o úvode do mikrografie a jej využití v knižnici pomocou sérií prednášok, diskusií, problémových úloh a workshopov.

 

== VÝZNAM PRE INFORMAČNÚ VEDU A KNIHOVNÍCTVO ==

Najväčší prínos Klausa Ottena pre informačnú vedu nepochybne predstavuje článok napísaný spolu s Anthony Debonsom, ''Foundations of a concept for an education program in information science'', v ktorom poskytuje informácie o učebnom obore informačnej vedy na univerzite v Daytone, popisuje rolu samotného budúceho informačného pracovníka a vysvetľuje i štúdium.

Za ďalší prínos možno pokladať Ottenov významný článok ''Approaches to the Machine Recognition of Conversational Speech (1971). ''V ňom sa zameriava na analýzu problémov, ktoré je potrebné vyriešiť, aby sa dosiahlo strojové rozpoznávanie konverzačnej reči, a diskutuje o niektorých možných cestách, po ktorých bude pravdepodobne pokračovať návrh systémov konverzačného rozpoznávania reči.

 

== PUBLIKÁCIE ==

OTTEN, Klaus w. Towards an information society: a healthy information industry as the basis for a stable national economy. ''Journal of Information'' [online]. 1984, 17, 51-56 [cit. 2019-05-13]. ISSN 07459963.

OTTEN, Klaus w. Focus on information systems software: end user and software selection for information workstations. ''Journal of Information'' [online]. 1984, 17, 39-44 [cit. 2019-05-13]. ISSN 07459963.

OTTEN, Klaus w. Mass information storage systems and records management: competing technologies and systems concepts. ''Journal of Information'' [online]. 1984, 17, 33-39 [cit. 2019-05-13]. ISSN 07459963.

OTTEN, Klaus w. a K. w. OTTEN. Publishing and information distribution with microform. ''Journal of Micrographics'' [online]. 1976, 9, 127-131 [cit. 2019-05-13]. ISSN 00222712.

OTTEN, Klaus w. a K. w. OTTEN. Hypothesis. ''Journal of Micrographics'' [online]. 1971, 4, 265-273 [cit. 2019-05-13]. ISSN 00222712.

OTTEN, Klaus w. a Karl martin SCHMIDT-REINDL. Instrumentes des Informationsmanagements. ''Nachrichten für Dokumentation ''[online]. 1987, 38, 189-192 [cit. 2019-05-14]. ISSN 00277436.

OTTEN, Klaus w. a Bernd WINGERT. Shaping the future: the sky's the limit; Tagung der American Society for Information Science (ASIS) vom 28. September bis 2. Oktober 1986 in Chicago. ''Nachrichten für Dokumentation'' [online]. 1987, 38, 45-49 [cit. 2019-05-14]. ISSN 00277436.

OTTEN, Klaus w. Changes in business communications: innovative uses of new media and technologies. ''Journal of Information'' [online]. 1984, 17, 28 [cit. 2019-05-14]. ISSN 07459963.

OTTEN, Klaus w. Publishing and information distribution with microform. ''Journal of Micrographics'' [online]. 1976, 9(3), 127-132 [cit. 2019-05-14]. ISSN 02876655.

OTTEN, Klaus w. Proprietary publishing in microfilm. ''Journal of Micrographics'' [online]. 1971, 5(2), 63-72 [cit. 2019-05-14]. ISSN 02876655.

OTTEN, Klaus w. Ultramicrofiche packages for libraries: pros and cons of different approaches. In ''Poulin, P. Richard, Ed. Infographics Update. Proceedings Of The Twentieth Annual Meeting And Convention, National Microfilm Association, Silver Spring, Maryland. P. Ii-110-ii-120. 3. Illus. 2 Tab. 9 Ref. See Isa 73-2237/y'' [online]. [cit. 2019-05-14].

KENT, Allen, Jay E. [Ed] DAILY, Harold [Ed] LANCOUR a William Z. [Ed] NASRI. ''Encyclopedia of library and information science. Volume 18. Mexico to Musurus''. 1976. ISBN 0824720180.

 

== EXTERNÉ ZDROJE ==

[http://ufdc.ufl.edu/AA00008458/00076/11j http://ufdc.ufl.edu/AA00008458/00076/11j]

[https://www.legacy.com/obituaries/dayton/obituary.aspx?pid=185673792 https://www.legacy.com/obituaries/dayton/obituary.aspx?pid=185673792]

 

{{DEFAULTSORT:Otten, Klaus W.}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Klaus Werner Otten

2019-05-28T10:16:03Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

{{Infobox Vědec
|jmeno = Klaus Werner Otten
[[Soubor:Klaus-Otten.jpg|320px|border|https://fnetobits.s3.amazonaws.com/galleries/routsong/1730841/1138892378.jpg?_=170530211805]]
|datum_narozeni = 3. august 1929
|misto_narozeni = Stuttgart, Nemecko
|datum_umrti = 29. máj 2017
|misto_umrti = Xenia, Ohio, Spojené štáty americké
|duvod_umrti = -
|obcanstvi = americké
|rodina = rodičia Wilhelm Otten a Johanna (Lohss) Otten, manželka Anna Otten
|skola = Univerzita v Stuttgarte
|pracoviste = WPAFB, NCR
|znamy_diky = článok Towards a metascience of information: Informatology z roku 1970, publikovaný spolu s Anthony Debonsom
|oceneni = -
}}

'''Klaus Werner Otten''' bol informačný vedec nemeckého pôvodu. Venoval sa rôznym oblastiam informačnej vedy: informačnému manažmentu, informácií a komunikácií, počas svojej práce v leteckej základni sa venoval výskumu komunikácií medzi leteckými vozidalmi a ich základňami, zaoberal sa informačnými systémami, strojovému rozpoznávaniu reči a v neposlednej rade i informačnej vede ako vysokoškolskému oboru. V súkromnom živote sa veľmi rád venoval umeniu a cestovaniu.

== ŽIVOT ==

Hoci sa Klaus Werner Otten narodil v nemeckom Stuttgarte rodičom Wilhelmovi a Johanne Ottenovým, v roku 1956 sa presunul do Spojených štátov amerických, konkrétne do mesta Dayton v štáte Ohio. Než tak učinil, v Stuttgarte vyštudoval a získal vysokoškoslký titul inžiniera. V Daytone pracoval vo  [https://en.wikipedia.org/wiki/Wright-Patterson_Air_Force_Base WPAFB] (Wright-Pattersonovej leteckej základni) a [https://en.wikipedia.org/wiki/NCR_Corporation NCR Korporácií] (pôvodne Národná pokladnica = National Cash Register). Bol konzultantom v oblasti informačných technológií a súvisiaceho výskumu.

Okrem toho bol však i umelcom. Venoval sa vytváraniu sôch z rôznych materiálov, napríklad z cementu, hliníka, najčastejšie však z dreva. Niektoré jeho práce boli vydražené v aukcií, kým iné ponechával ako darčeky svojim priateľom. Okrem sôch takisto rád fotografoval, čomu sa venoval najmä počas svojho cestovania okolo sveta. V Daytone tak mal hneď niekoľko umeleckých výstav. O tom, že si umenie cenil a veľa preňho znamenalo, značí i to, že peňažne prispieval kultúrnej agentúre Culture Works.

Zomrel v roku 2017 v meste Xenia, kde žil so svojou manželkou Annou.

 

== VZDELANIE ==

Titul inžiniera získaný na [https://www.uni-stuttgart.de/en/ Univerzite v Stuttgarte], neskôr získaný titul M.S. (Master of Science).

 

== ZAMESTNANIE ==

=== WPAFB ===

WPAFB (Wright-Patterson Air Force Base) a teda Wright-Petersonova letecká základňa je vojenské zariadenie ozbrojených síl Spojených štátov amerických nachádzajúce sa v štáte Ohio neďaleko mesta Dayton, kde Klaus Werner Otten pracoval. Venoval sa tu výskumu, v čo vyústili jeho nasledujúce publikácie: 

''1. Digital Communications between Aerospace Vehicles and Stations on the ground (1962)''

Táto publikácia prezentuje úvod do problematiky medzi leteckými a kozmickými vozidlami a stanicami na zemi. Možné typy komunikačných spojení medzi letiskom a zemou sú opísané a klasifikované podľa spôsobu šírenia signálu a podľa dosiahnuteľného rozsahu. Vhodnosť nosných frekvencií v celom spektre elektromagnetického žiarenia od veľmi nízkofrekvenčných frekvencií až po svetelné frekvencie je diskutovaná pre rôzne typy spojov. Prezentované sú informácie potrebné pre modulačné a demodulačné techniky a zavádzajú sa faktory, ktoré ovplyvňujú praktickú hodnotu digitálneho kódovania. Všeobecný prieskum uzatvára diskusia o vzájomnom vplyve rôznych parametrov na výkon vysielača. 

''2.Design of Reliable Long-Distance Air-to-Ground Communication Systems Intended for Operation under Severe Multipath Propagation Disturbances (1962)''

Predmetom prieskumu je prehľad hlavných metód zlepšenia spoľahlivosti systémov diaľkovej digitálnej komunikácie. Špeciálne metódy modulácie, ako aj redundantný prenos impulzov, redundantné v čase a v nosnej frekvencii, sú opísané ako metódy pôsobiace proti účinkom viaccestného skreslenia v spojení s vhodnými špeciálnymi technikami demodulácie a diverzity príjmu. Ukázalo sa, že pre komunikačný systém vzduch-zem, v ktorom musí byť Dopplerov posun posunutý popri viacnásobnom skreslení, sa dá dosiahnuť vysoká spoľahlivosť, ak sa kvantovo modulovaná frekvenčná modulácia (QFM) a časová redundancia správne používajú. Aby bola ochrana pred viacnásobným skreslením najefektívnejšia, musí mať vysielaný signál široké frekvenčné pásmo. Optimálna časová diverzita vyžaduje prekladanie redundantných impulzov, a preto vyžaduje komplexné logické obvody pre jeho prístrojové vybavenie. Opisujú sa konštrukčné charakteristiky „optimálneho“ systému diaľkového digitálneho komunikačného systému vzduch-zem. V záverečnej časti je uvedené, ako je možné aplikovať princípy návrhu pre "optimálny" komunikačný systém s dlhým dosahom (ako je opísaný) na návrh systému úzkopásmovej siete s relatívne jednoduchým prístrojovým vybavením.

Okrem neho na základni pracoval aj ďalší známy informačný vedec, Anthony Debons. V spolupráci s ním vytvoril nasledovné publikácie: 

''3. Towards a metascience of information (1970)''

V tomto článku z roku 1970 se autoři Klaus Werner Otten a Anthony Debons pokouší vysvětlit podstatu nové vědní disciplíny. Upozorňuje na to, že informace a operace s nimi tvoří její podstatu. Zpracování a komunikační jevy jsou jejich základním charakterem. Zabývá se tedy raným vývojem informační vědy, jako nadřazeného vědního oboru, na který je třeba brát zřetel. V naději, že by tato disciplína mohla poskytnout základ pro další zkoumání a diskuzi se v článku dozvídáme, že je třeba hledat společný rámec a jazyk pro všechny vědce. Popisuje čím dál větší významnost informací napříč všemi vědními disciplínami. Informací čím dál více přibývá a je třeba nějak třídit a udržovat jejich tok. V článku je nastíněn příklad interakce člověka s počítačem. Dozvídáme se, že první zpracování informací záleželo čistě na lidech a až postupem času se tato práce začala rapidně vztahovat ke strojům. Počítače postupně vstoupily do všech oblastí zpracování informací. Potřeba existence této metavědy je popsán v těchto bodech:

      1. Je třeba poskytnout společný základ, kterého se týkají všechny specializované vědy a technologie.

      2. Musí být vytvořen společný rámec a jazyk, který bude sloužit vědcům, kteří se zabývají informacemi v nějaké formě.

      3. Je potřeba vysvětlit abstraktní teorie a teoretické vymezení jevů informace a empirické zkušenosti popisující vztah člověka k informačním jevů.

''4. Foundations of a concept for an education program in information science: the program at the University of Dayton (1969)''

Cílem této práce je poskytnout základní informace o informační vědě a učebním programu na Univerzity of Dayton. Článek popisuje vývoj informační vědy od historického počátku, tedy rozmezí první a druhé světové války až po rozvinutý vědní obor dnešního typu. Jsou zde naznačeny cíle oboru a jeho stěžejní charakteristika. Informační věda dle autora nemůže být spojována s žádným jiným vědním oborem v rámci její existence. Má své vlastní základy a vývojové tendence. Dále je popsáno, které disciplíny jsou spjaté se vznikem informační vědy a čím byla ovlivněna. Nejdůležitějším částí, jak už bylo zmíněno, je definice programu Univerzity of Dayton. Je zde popsána budoucí role informačního pracovníka, které oblasti by měl ovládat a jak k nim dojít v rámci studia. Studium samotné je konkrétně pospáno a vysvětleno.

 

=== NCR Corporation ===

National Cash Register Corporation je americká spoločnosť, ktorá vyrába samoobslužné kiosky, terminály predajných miest, bankomaty, kontrolné systémy, skenery čiarových kódov a spotrebný materiál pre podniky. Poskytujú tiež služby na podporu údržby IT. Klaus Otten tu pracoval ako manažér a venoval sa rozvoju a plánovaniu. Takisto sa tu zaoberal problémom rozpoznávania reči strojmi.

 

=== Univerzita v Daytone ===

Klaus Otten spolu s [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Anthony_Debons Anthonym Debonsom] pôsobil aj na [https://udayton.edu/ Univerzite v Daytone] na fakulte umení a vied (College of Arts and Sciences), kde bol doplnkovým profesorom. To viedlo k vytvoreniu už spomenutého článku ''Foundations of a concept for and education program in information science'', ktorý bol v roku 1969 publikovaný v americkom ''Journal of the American Society of Information Science''.

 

== AKTIVITY ==

Okrem výskumu, práce a profesorskej činnosti sa venoval vzdelávaniu študentov i na iných školách - príkladom je jeho kurz Micrographics and Information Dissemination (Mikrografia a šírenie informácií), ktorý v roku 1970 poskytoval študentom na univerzite v Marylande ([https://ischool.umd.edu/ School of Library and Information Services]). Kurz poučiť o úvode do mikrografie a jej využití v knižnici pomocou sérií prednášok, diskusií, problémových úloh a workshopov.

 

== VÝZNAM PRE INFORMAČNÚ VEDU A KNIHOVNÍCTVO ==

Najväčší prínos Klausa Ottena pre informačnú vedu nepochybne predstavuje článok napísaný spolu s Anthony Debonsom, ''Foundations of a concept for an education program in information science'', v ktorom poskytuje informácie o učebnom obore informačnej vedy na univerzite v Daytone, popisuje rolu samotného budúceho informačného pracovníka a vysvetľuje i štúdium.

Za ďalší prínos možno pokladať Ottenov významný článok ''Approaches to the Machine Recognition of Conversational Speech (1971). ''V ňom sa zameriava na analýzu problémov, ktoré je potrebné vyriešiť, aby sa dosiahlo strojové rozpoznávanie konverzačnej reči, a diskutuje o niektorých možných cestách, po ktorých bude pravdepodobne pokračovať návrh systémov konverzačného rozpoznávania reči.

 

== PUBLIKÁCIE ==

OTTEN, Klaus w. Towards an information society: a healthy information industry as the basis for a stable national economy. ''Journal of Information'' [online]. 1984, 17, 51-56 [cit. 2019-05-13]. ISSN 07459963.

OTTEN, Klaus w. Focus on information systems software: end user and software selection for information workstations. ''Journal of Information'' [online]. 1984, 17, 39-44 [cit. 2019-05-13]. ISSN 07459963.

OTTEN, Klaus w. Mass information storage systems and records management: competing technologies and systems concepts. ''Journal of Information'' [online]. 1984, 17, 33-39 [cit. 2019-05-13]. ISSN 07459963.

OTTEN, Klaus w. a K. w. OTTEN. Publishing and information distribution with microform. ''Journal of Micrographics'' [online]. 1976, 9, 127-131 [cit. 2019-05-13]. ISSN 00222712.

OTTEN, Klaus w. a K. w. OTTEN. Hypothesis. ''Journal of Micrographics'' [online]. 1971, 4, 265-273 [cit. 2019-05-13]. ISSN 00222712.

OTTEN, Klaus w. a Karl martin SCHMIDT-REINDL. Instrumentes des Informationsmanagements. ''Nachrichten für Dokumentation ''[online]. 1987, 38, 189-192 [cit. 2019-05-14]. ISSN 00277436.

OTTEN, Klaus w. a Bernd WINGERT. Shaping the future: the sky's the limit; Tagung der American Society for Information Science (ASIS) vom 28. September bis 2. Oktober 1986 in Chicago. ''Nachrichten für Dokumentation'' [online]. 1987, 38, 45-49 [cit. 2019-05-14]. ISSN 00277436.

OTTEN, Klaus w. Changes in business communications: innovative uses of new media and technologies. ''Journal of Information'' [online]. 1984, 17, 28 [cit. 2019-05-14]. ISSN 07459963.

OTTEN, Klaus w. Publishing and information distribution with microform. ''Journal of Micrographics'' [online]. 1976, 9(3), 127-132 [cit. 2019-05-14]. ISSN 02876655.

OTTEN, Klaus w. Proprietary publishing in microfilm. ''Journal of Micrographics'' [online]. 1971, 5(2), 63-72 [cit. 2019-05-14]. ISSN 02876655.

OTTEN, Klaus w. Ultramicrofiche packages for libraries: pros and cons of different approaches. In ''Poulin, P. Richard, Ed. Infographics Update. Proceedings Of The Twentieth Annual Meeting And Convention, National Microfilm Association, Silver Spring, Maryland. P. Ii-110-ii-120. 3. Illus. 2 Tab. 9 Ref. See Isa 73-2237/y'' [online]. [cit. 2019-05-14].

KENT, Allen, Jay E. [Ed] DAILY, Harold [Ed] LANCOUR a William Z. [Ed] NASRI. ''Encyclopedia of library and information science. Volume 18. Mexico to Musurus''. 1976. ISBN 0824720180.

 

== EXTERNÉ ZDROJE ==

[http://ufdc.ufl.edu/AA00008458/00076/11j http://ufdc.ufl.edu/AA00008458/00076/11j]

[https://www.legacy.com/obituaries/dayton/obituary.aspx?pid=185673792 https://www.legacy.com/obituaries/dayton/obituary.aspx?pid=185673792]

 

{{DEFAULTSORT:Otten, Klaus Werner}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Gernot Wersig

2019-05-28T09:47:40Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

'''Gernot Wersig''' (20. prosince 1942 - 4. července 2006 v Berlíně) byl jedním ze zakladatelů informační vědy v Německu.

 

{{Infobox Vědec
|jmeno = Gernot Wersig
[[Soubor:Wersig.jpg|thumb|340px|[https://www.tlu.ee/~sirvir/Sissejuhatus%20infoteadusesse/Infoteaduse%20olemus%20ja%20kujunemine/1980ndad_aastad_ja_1990ndad_aastad_kuni_tnaseni.html Foto Infoteaduse olemus ja kujunemine]]]
|datum_narozeni = 20. prosince 1942
|misto_narozeni = Berlin, Německo
|datum_umrti = 4. července 2006
|misto_umrti = Berlin, Německo
|duvod_umrti = -
|pobyt = Berlin
|obcanstvi = německé
|rodina = Manželka Petra Schuck-Wersig
|skola = Tannenberg School; Freie Universität Berlin
|pracoviste = Bundesministerium für Bildung und Forschung (BMFT)
|znamy_diky = [[Gernot Wersig#FIABID|integrovaný koncept školení pro knihovnu]] [[Gernot Wersig#profesorem informatiky|profesor informatiky]] [[Gernot Wersig#Museum Marketing|projekty pro muzeum]] [[Gernot Wersig#děkan Fakulty komunikačních věd|děkan Fakulty komunikačních věd]] [[Gernot Wersig#Informační a dokumentační věda|Informační a dokumentační věda]] [[Gernot Wersig#FIABID|FIABID]] 
|oceneni = -
}}

== Život ==

Po absolvování střední školy Tannenberg School v roce 1961 v Berlíně-Lichterfelde Gernot pokračoval na FU Berlín, kde studoval žurnalistiku, politologii, německou filologii a sociologii. V roce 1965 byl zaměstnán jako studentský asistent s vydáním public relations referate service. V roce 1967 získal akademický titul Mg. v žurnalistice a sociologii. A pak v roce 1971 získal PhDr. (Doktor filozofie). Jeho disertační práce se zabývala tématem "Informační a dokumentační věda", se kterou v roce 1972 habilitoval. <ref>Gernot Wersig. Munzinger: Wissen, das zählt [online]. 2019 [cit. 2019-05-16]. Dostupné z: http://www.munzinger.de/document/00000014686</ref>

Gernot Wersig byl ženatý s Petrou Schuck-Wersigovou od roku 1983. 

 

== Dílo ==

V roce 1976 byl pod vedením Gernota Wersiga zahájen projekt třetí strany FIABID financovaný BMFT (integrovaný koncept školení pro knihovnu, informační a dokumentační oblast). V roce 1977, Wersig se stal profesorem informatiky na svobodné univerzitě v Berlíně; tato disciplína existovala v Berlíně pod názvem Information and Documentation Science od roku 1969.

V roce 1982 se práce soustředila na realizaci projektu INSTRAT financovaného třetí stranou (Informační systémy jako informační a politický projektový potenciál a strategie sociálního rozvoje - informace - vědecké základy organizovaných informací a komunikace jako součásti řešení individuálních a společenských problémů), ve kterých se Berlínská informační věda naučila několik trvalých změn v obsahu. Wersig kritizoval BMFT jako "správce konkurzních podstat", naříkal nad svým jednostranným zaměřením na informační technologie a doložil "nedostatek kompetencí, představivosti a odvahy ministerstva".

V roce 1990 Wersig několik let vyučoval na vídeňské technické univerzitě a pracoval v Institutu Ludwiga Boltzmanna pro výzkum informačních systémů ve Vídni. <ref>Gernot Wersig. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2019-05-16]. Dostupné z: https://de.wikipedia.org/wiki/Gernot_Wersig</ref>

 

== Aktivity ==

Konec osmdesátých let byl charakterizován řadou neúspěchů a přetrvávajícím nedostatkem kapacit ve výuce: Strukturální plán FU Berlín zajišťoval vybavení předmětu dvěma vysokoškolskými učiteli a několika vědeckými pracovníky; tento závazek však nebyl realizován. Dokonce i se studenty Wersigovy nápady našli jen omezené schválení; V zimním semestru 1986/87 se Wersig snažil začlenit aspekt informační kultury do učebních osnov berlínské informační vědy, ale na žádost studentů ji opět vzdal. Dokonce s jeho liberálním ekonomickým přesvědčením - Wersig byl člen FDP - vždy situaci připomněl; Například během debaty o informační dálnici poukázal na to, že zatímco infrastruktura by mohla být po určitou dobu veřejně propagována, cílem musí být obchodovatelnost. 

Během této doby se Wersigův zájem o muzea a vizuální komunikaci projevil v řadě projektů, jako je Efektivita public relations pro muzea a kulturní výstavy (1985-1987), Museum Marketing ve Spojených státech (1988), Museum Marketing v Evropě (1990-1991), Digitální snímky v muzeích (1995-1996).

V letech 1991 až 1995 působil jako děkan Fakulty komunikačních věd FU Berlín a od roku 1995 do roku 1997 jako výkonný ředitel Institutu mediálních a komunikačních studií na téže univerzitě. Od roku 1995 působil jako profesor na Katedře informačních věd Ústavu žurnalistiky a komunikačních věd Svobodné univerzity v Berlíně. Poslední léta 20. století byla charakterizována přerušením informační vědy na Svobodné univerzitě v Berlíně; Pro zimní semestr byli naposledy přijati studenti z roku 1995/1996, v roce 1997 ukončil základní studijní program. Wersig však pokračoval ve své publikační činnosti a přinesl témata, jako je systematika informačních a komunikačních technologií v žurnalistice, ale považovala německou informační vědu za neúspěšnou. <ref>Gernot Wersig. In: Http://www.uni-protokolle.de: Die Adresse für Ausbildung, Studium und Beruf [online]. [cit. 2019-05-16]. Dostupné z: http://www.uni-protokolle.de/Lexikon/Gernot_Wersig.html
</ref>

 

== Význam pro informační vědu ==

Gernot Wersig díky své aktivní účasti přinesl rozvoj informačních znalostí v Německu. Jeho výzkum a zájmy se zaměřily na oblasti informační společnosti a postmodernismu, teorie informací, výzkumu trendů, výzkumu volného času, kulturního výzkumu, znalostního výzkumu a organizace znalostí, designu softwarových produktů a softwarového marketingu, teorie vizuální komunikace, aplikací multimédií a internetu, muzejního výzkumu a výzkumu obrazu. <ref>Gernot Wersig. In: Http://www.uni-protokolle.de: Die Adresse für Ausbildung, Studium und Beruf [online]. [cit. 2019-05-16]. Dostupné z: http://www.uni-protokolle.de/Lexikon/Gernot_Wersig.html
</ref>

 

== Publikace ==

*1973: Informationssoziologie. Hinweise zu einem informationswissenschaftlichen Teilbereich, Frankfurt am Main: Athenäum, ISBN 3-7610-5890-X
*1983: Informatisierung und Gesellschaft. Wie bewältigen wir die neuen Informations- und Kommunikationstechnologien (Hrsg.; m. Beiträgen von Marianne Buder, Ralf-Dirk Hennings, Dietmar Strauch, Gerhard Vowe u. a.), München: K. G. Saur, ISBN 3-598-10503-7
*1983: Informations- und Kommunikationsstrukturen der Zukunft. Workshop mit Stanislaw Lem (Hrsg. mit Ralf-Dirk Hennings, Wolfgang Müller M.A., Gerhard Vowe und Beiträgen von Stanislaw Lem, Dietrich Dörner, Herbert W. Franke, Wolfgang Giloi, Winfried Göpfert, Helmut Krauch, Thomas von Randow, Franz Rottensteiner, Thomas Trautner u. a.), München, Wilhelm Fink Verlag, ISBN 3-7705-2199-4
*1985: Akzeptanz neuer Kommunikationsformen. Forschung als Begleitung, Programm oder Folgenschätzung? (Hrsg. mit Petra Schuck-Wersig; m. Beiträgen von Ralf-Dirk Hennings, Barbara Mettler-Meibom, Jan Tonnemacher, Gunter Windel u. a.), München: K. G. Saur, ISBN 3-598-10599-1
*1989: Organisations-Kommunikation. Die Kunst ein Chaos zu ordnen
*1993: Fokus Mensch. Bezugspunkte postmoderner Wissenschaft: Wissen, Kommunikation, Kultur, Frankfurt am Main: Verlag Peter Lang, ISBN 3-631-45719-7
*1993: Information science: the study of postmodern knowledge usage. Information Processing & Management; March/April 1993, Vol. 29, p229-239, 11p. ISSN 03064573
*1996: Die Komplexität der Informationsgesellschaft (Schriften zur Informationswissenschaft; Bd. 26), Konstanz: UVK, ISBN 3-87940-573-5
*2000: Informations- und Kommunikationstechnologien. Eine Einführung in Geschichte, Grundlagen und Zusammenhänge. Konstanz: Universitätsverlag
*2000: Versuch einer Bilanz. In: Petra Schuck-Wersig: Informationswissenschaft an der Freien Universität Berlin. Ein Fazit über 30 Jahre. Berlin
*2002: Medien- und Wertewandel. Das Spannungsverhältnis von Medialisierung und Kultivierung. in: Dokumentation Berliner Sommer-Uni 2001: Wertorientierung und Wertewandel – Übergang in eine ungewisse Zukunft? Berlin: Berliner Akademie für weiterbildende Studien
*2005: "Wiederverzauberung" und "Medienkompetenz" in der Informationsgesellschaft. Information science: the study of postmodern knowledge usage. Information Processing & Management; March/April 1993, Vol. 29, p229-239, 11p. ISSN 03064573
*2009: Einführung in die Publizistik- und Kommunikationswissenschaft, erweitert und aktualisiert von Jan Krone und Tobias Müller-Prothmann, Baden-Baden: Nomos, ISBN 978-3-8329-4225-0.

'''Information science: the study of postmodern knowledge usage'''

Vybraný článek z období 90. let popisuje budoucnost informační vědy, která je ovlivňována informatizací. Pokud má být informační věda označována vědou, musí se naučit, že taková věda by mohla být založena na prototypu nové nebo postmoderní vědy. Postmoderní věda, jak vysvětluje autor, na rozdíl od klasických věd autor nemá za úkol hledat kompletní pochopení toho, jak svět funguje, ale potřebou je rozvíjet strategie k řešení zejména těch problémů, které byly způsobeny klasickými vědami a technologiemi. Článek je rozdělený na pěti částí.

První část se věnuje základním strukturám a přístupům v informační vědě.

V druhé části je popsaná měnící se role znalostí. Autor zde například popisuje depersonalizaci znalostí. V minulosti byly veškeré informace šířeny převážně ústně, později po vynálezu knihtisku a komunikačních technologií mohou být informace předávané bez toho, aby za nimi při předávání hrála roli nějaká konkrétní osoba.

Třetí část zmiňuje jednu z definic pojmu informace, která byla využívána v Německu – „Informace jsou znalosti v akci“. Která znamená, že racionální chování ve všech smyslech vyžaduje znalosti. Tyto znalosti musí být transformovány do něčeho co podporuje konkrétní akci v rámci specifické situace.

Čtvrtá část popisuje informační vědu jako novou/postmoderní vědu.

Poslední část navrhuje konkrétní změny v teoriích informační vědy. Zmiňuje například základní modely redefinování širokých vědeckých konceptů. V případě informační vědy se může jednat o pojem „systém“, který je využívaný i v dalších disciplínách. Může se jednat o něco konkrétního, reálného, ale spíše se jedná velmi abstraktní pojem (jako příklad autor uvádí soustavu rovnic v rámci teorie chaosu). V mnoha případech je ale systémový přístup velmi důležitý a je nutné tento koncept převést do reality. <ref>WERSIG, Gernot. Information science: the study of postmodern knowledge usage. Information Processing [online]. 1993, 29(2), 229-239 [cit. 2019-05-16]. ISSN 03064573. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/0306-4573(93)90006-Y</ref>

 

== Další zdroje ==

[https://www.mendeley.com/authors/6602841113/ https://www.mendeley.com/authors/6602841113/] - publikace Wersiga v Freie Universität Berlin

[https://portal.dnb.de/opac.htm?method=simpleSearch&query=124965539 https://portal.dnb.de/opac.htm?method=simpleSearch&query=124965539] - publikace s autorstvím Wersiga v Německé národní knihovně

 

== Použité zdroje ==

{{DEFAULTSORT:Wersig, Gernot}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Elizabeth (Liz) Orna

2019-05-28T09:45:26Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

{{Infobox Vědec
|jmeno = PhD. Elizabeth Orna
[[Soubor:Liz Orna.png|thumb|250px|center|Liz Orna
[https://media.licdn.com/dms/image/C4D03AQHDzQNzhKW7Xw/profile-displayphoto-shrink_800_800/0?e=1559779200&v=beta&t=RpwGfgIvEu_iFOg1OK3pSES2VKhBuJC3vRO4aIwgD3k]]]
|datum_narozeni = ~1930
|misto_narozeni = Velká Británie
|datum_umrti = dosud žije
|misto_umrti = -
|duvod_umrti = -
|rodina = -
|pobyt = Velká Británie
|obcanstvi =britské
|skola = Alderman Wraith Grammar School University College London University od London 
|pracoviste = George Newnes a Wiley, Asociace učitelů v technických institucích, Engineering Industry Training Board, CILIP
|znamy_diky = informační vědkyně, konzultantka, editorka, autorka
|oceneni = -
}} Elizabeth Orna[*1930] je britská infromační vědkyně, editorka, nezávislá konzultantka a autorka několika odborných publikací o informační vědě. Jejími oblastmi jsou informační design, management, politika a strategie. Doktorát vystudovala na [https://www.city.ac.uk/ City,University of London] Pracovala pro organizaci [https://www.cilip.org.uk/ CILIP] (Chartered Institute of Library and Information Professionals), jako informační konzultantka a školitelka. V roce 2014 odešla do důchodu, protože ztratila sluch.
== Život  ==
Elizabeth se narodila v Norwich na východě Anglie. Vystudovala tam i základní školu a poté se přestěhovala do Londýna, kde pokračovala na střední a vysoké škole. Její první práce byla indexace a korekce textu. Zjistila, že tato práce ji naplňuje a chtěla v ní pokračovat. Také byla redaktorka technických knih pro George Newnes a Wiley a poté se stala redaktorkou vzdělávacího časopisu Asociace učitelů v technických institucích (nyní Národní asociace učitelů v dalším a vyšším vzdělávání).Rozhodla se dále vzdělávat v informačních službách. Motivovaly ji k tomu její zkušenosti s indexováním. Editace časopisů ji přivedla k dalšímu oboru a tím je informační design. Tato kombinace aktivit jí přivedla do nové společnosti Engineering Industry Training Board.  Během této profese zjistila, že dalším krokem v její pracovní činnosti je nezávislost. V roce 1979 se stala nezávislým informačním poradcem, kde využila své specializace  které kombinovala s výukou jako externí lektor ve Velké Británii. V oblasti poradenství se věnovala zejména redakčnímu poradenství a tezaurové konstrukci. V této době začala psát své první publikace. Postupně sílila její spolupráce s Grahamem Stevensem, s kterým vydala několik článků a odborné literatury.  V 90. letech si dokončila doktorát. Titul získala na díky své práci The role of information products and presentation in organisation.   Také se zapojila jako odborná konzultatntka a školitelka do organizace CILIP. Organizaci také přispěla několika svými články, které napsala s Grahamem Stevensem. Zde svou kariéru v roce 2014 ukončila a odešla do důchodu z důvodu ztráty sluchu. 
== Vzdělání ==
Liz nastoupila na základní školu Alderman Wraith Grammar School, známou také pod názvem Spennymoor Grammar School, ve městě Durkham v roce 1935. Základní vzdělání ukončila v roce 1942<ref name="linkedin">Liz Orna, Liz Orna [online]. [cit. 2019-05-06]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/in/liz-orna-7118a0b9/</ref>.  Střední školu studovala naUniversity College v Londýně kde stuovala anglický jazyk a získala titul Bc. Dále pokračovala v magisterském studiu a  a získala postgraduální kvalifikaci v oboru Informační věda. Má také kvalifikaci jako učitelka, kterou získala postgraduálně v Institutu pedagogiky v Londýně. Doktorát vystudovala na [https://www.city.ac.uk/ City,University of London] v roce 1999.  Titul obhájila na základě své práce ''The role of information products and presentation in organisation.'' Elizabeth o svém vzdělání v rozhovoru pro [https://sajim.co.za/index.php/sajim South African journal of information management] říká: ,, ''Nejzajímavější a nejpříjemnější kousky mého akademického vzdělání byly ty, které byly  spojeny s mým pracovním životem a vyplývají z povahy práce."'' 
== Aktivity ==
Elizabeth se aktivně do žádných politických spolků nezapojovala. Udržovala si neutrální odstup a snažila se zachovat si svou nezávislost a nezaujatost. Pro většinu organizací pracovala jako externistka.
== Význam pro informační vědu ==
Elizabeth Orna nepřispěla velkým objevem, ale svou činností pomohla spoustě organizacím a firmám k zdokonalení jejich vnitřní politiky a infromační strategii. Vedla mnoho školení která pomohla zlepšit informační politiku v organizacích. Ve svých knihách dokázala nastavit základy informační politice, auditu a informační strategii. Dát tomu základní strukturu, aby i pro začínající infromační manažery byly tyto infromace srozumitelné a měli základní know - how.
== Publikace ==

=== ''' '''Kniha: Information Strategy in practice  ===

Ornina nejpopulárnější kniha o infromační strategii v praxi  je určena jak pro osoby, které se chystají vstoupit do informačních profesí, tak i pro ty, kteří se pohybují v oblasti a potřebují zdokonalit svou informační gramotnost. Publikace má pomoci informačním manažerům, aby se stali produktivnějšími ve své práci. Umět zorganizovat informační audit, správně formulovat informační strategii. Součástí jsou i strategie, s realistickými návrhy na jejich realizaci, vycházející ze skutečné praxe. Zkušenosti, které nabízejí jak řešit problémy týkající se vývoje a procesu informační strategie.Informační strategie v praxi poskytuje stručnou a praktickou formou a neformálním stylem spolehlivý popis klíčových procesů. Zaměřuje se na rozvoj a organizaci informační politiky a strategie. Popisuje zde situace vycházející ze svých zkušeností, které jsou základem doporučované praxe. Z nich mohou čtenáři čerpat a vztahovat je k vlastnímu kontextu poradenství či vlastní ifnromační strategii a jak z procesu získat to nejlepší.

=== Článek: Information design and information science: A new alliance? ===
 Článek pojednává o informačním designu. Design je široce definován jako vše, co děláme, aby se nápady zviditelnily, aby je ostatní mohli sami vytvořit a používat pro své vlastní účely. Zkoumání toho, co vlastně infromační pracovníci dělají, vede k závěru, že oni a odborníci na informace by mohli užitečně spolupracovat a učinit „benevolentní“ spolupráci nových oblastí. Jejich spolupráce by mohla přispět zejména k nápravě mnoha obtíží, které moderní informační technologie staví před uživatele. Některé první myšlenky se vztahují k integrovanému vzdělávání.   
=== Knihy  ===
1983 - ORNA, Elizabeth.''' ''Writing to informa: Liz Orna''.''' Chislehurst: Ravenbourne Collage of Art and Design, 1983. ISBN 0907676014.  1983 - ORNA, Elizabeth. '''''Build yourself of thesaurus: A step by step guide'''''. Norwich: Running Angel, 1983. ISBN 0946600007. 1987 - ORNA, Elizabeth. ''I'''nformation policies for museums'''''. The Museum Documentation Association, 1987. ISBN 0905963601. ''1990 - ORNA, Elizabeht. '''Practical Information Policies: How to manage information flow in organizations'''''. Gower, 1990. ISBN 0566036320. 2004 - ORNA, Elizabeth.''' ''Information strategy in practice'''''. Aldershot: Gower, 2004. ISBN 9780566085796. 2005 - ORNA, Elizabeth.''' ''Making knowledge visible: Communicating knowledge through information products''.''' Londýn: Routledge, 2005. ISBN 978-0566085628. 2009 - ORNA, Elizabeth. '''''Managing information for research: practical help in researching, writing and designing dissertations'''''. 2. doplněné vydání. Maidenhead: Open University Press, 2009. ISBN 9780335221431. Spolupráce na knihách 1978 - ORNA, Elizabeth, Engineering Industry Training Board a Library and Information Services. '''''Thesaurus''' ''. Watford: E.I.T.B., 1978. ISBN 0850834228. 1979 - ORNA, Elizabeth a Engineering Industry Training Board. '''''EITB research 1968-1978: a summary of results and bibliography''.''' Watford: Engineering Industry Training Board, 1979. ISBN 0850834740. 1980 - ORNA, Elizabeth a Charles William PETTITT. '''''Information handling in museums'''''. New York; Londýn: Saur; Bingley, 1980. ISBN 0851573002. 1984 - ORNA, Elizabeth a Bernard ORNA. '''''Flint in Norfolk building'''''. Norwich: Running Angel, 1984. ISBN 0946600015. 1995 - ORNA, Elizabeth a Graham STEVENS. '''''Managing information for research'''''. Buckingham: Open University Press, 1995. ISBN 0335193986. 2001 - ORNA, Elisabeth a Graham STEVENS, 2001. Como usar la informacion en trabajos de investigacion. Barcelona: Gedisa Editorial S A. ISBN 978-8474326970.
=== Články ===
1983 - ORNA Elizabeth, Stevens, Graham, (1983) "A new approach to the self‐learning manual", Industrial and Commercial Training,15(7), 208-211,Dostupné z:  [https://www.emeraldinsight.com/doi/abs/10.1108/eb003945 https://www.emeraldinsight.com/doi/abs/10.1108/eb003945] 1991 - ORNA, Elizabeth, Stevens, Graham, 1991. Information design and information science: A new alliance?. Journal of Information Science [online]. 17(4), 197–208 [cit. 2019-05-07]. Dostupné z: [https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/016555159101700402 https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/016555159101700402]
=== Univezitní práce ===
1999 - ORNA, Elizabeth. ''The role of information products and presentation in organisations''. London, 1999. Disertační práce. City University of London.
== Zdroje ==

#VAN BRAKEL, Pieter A., 2004. Interview via e-mail by the Scientific Editor with Elizabeth Orna upon the publication of her latest book, Information strategy in practice. South African Journal of Information Management [online]. 6(2), 9 stran [cit. 2019-05-06]. ISSN 1560-683X. Dostupné z: [https://sajim.co.za/index.php/sajim/article/view/384/371?fbclid=IwAR25agFotUF6-io_GlwSCxnYbaBfN72F8ysQ71xy-h38kVZpI7p3oG3JWv0 https://sajim.co.za/index.php/sajim/article/view/384/371?fbclid=IwAR25agFotUF6-io_GlwSCxnYbaBfN72F8ysQ71xy-h38kVZpI7p3oG3JWv0]
#Reaserchgate [online]. Berlín, 2008 [cit. 2019-05-07]. Dostupné z: [https://www.researchgate.net/ https://www.researchgate.net/]
#Liz Orna. In: LinkedIN [cit. 2019-05-07]. Dostupné z: [https://www.linkedin.com/in/liz-orna-7118a0b9/?originalSubdomain=uk#education-sectionCitace https://www.linkedin.com/in/liz-orna-7118a0b9/?originalSubdomain=uk#education-sectionCitace]
 

{{DEFAULTSORT:Orna, Elizabeth (Liz)}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Elizabeth (Liz) Orna

2019-05-28T09:44:00Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

{{Infobox Vědec
|jmeno = PhD. Elizabeth Orna
[[Soubor:Liz Orna.png|thumb|250px|center|Liz Orna
[https://media.licdn.com/dms/image/C4D03AQHDzQNzhKW7Xw/profile-displayphoto-shrink_800_800/0?e=1559779200&v=beta&t=RpwGfgIvEu_iFOg1OK3pSES2VKhBuJC3vRO4aIwgD3k]]]
|datum_narozeni = ~1930
|misto_narozeni = Velká Británie
|datum_umrti = dosud žije
|misto_umrti = -
|duvod_umrti = -
|rodina = -
|pobyt = Velká Británie
|obcanstvi =britské
|skola = Alderman Wraith Grammar School University College London University od London 
|pracoviste = George Newnes a Wiley, Asociace učitelů v technických institucích, Engineering Industry Training Board, CILIP
|znamy_diky = informační vědkyně, konzultantka, editorka, autorka
|oceneni = -
}} Elizabeth Orna[*1930] je britská infromační vědkyně, editorka, nezávislá konzultantka a autorka několika odborných publikací o informační vědě. Jejími oblastmi jsou informační design, management, politika a strategie. Doktorát vystudovala na [https://www.city.ac.uk/ City,University of London] Pracovala pro organizaci [https://www.cilip.org.uk/ CILIP] (Chartered Institute of Library and Information Professionals), jako informační konzultantka a školitelka. V roce 2014 odešla do důchodu, protože ztratila sluch.
== Život  ==
Elizabeth se narodila v Norwich na východě Anglie. Vystudovala tam i základní školu a poté se přestěhovala do Londýna, kde pokračovala na střední a vysoké škole. Její první práce byla indexace a korekce textu. Zjistila, že tato práce ji naplňuje a chtěla v ní pokračovat. Také byla redaktorka technických knih pro George Newnes a Wiley a poté se stala redaktorkou vzdělávacího časopisu Asociace učitelů v technických institucích (nyní Národní asociace učitelů v dalším a vyšším vzdělávání).Rozhodla se dále vzdělávat v informačních službách. Motivovaly ji k tomu její zkušenosti s indexováním. Editace časopisů ji přivedla k dalšímu oboru a tím je informační design. Tato kombinace aktivit jí přivedla do nové společnosti Engineering Industry Training Board.  Během této profese zjistila, že dalším krokem v její pracovní činnosti je nezávislost. V roce 1979 se stala nezávislým informačním poradcem, kde využila své specializace  které kombinovala s výukou jako externí lektor ve Velké Británii. V oblasti poradenství se věnovala zejména redakčnímu poradenství a tezaurové konstrukci. V této době začala psát své první publikace. Postupně sílila její spolupráce s Grahamem Stevensem, s kterým vydala několik článků a odborné literatury.  V 90. letech si dokončila doktorát. Titul získala na díky své práci The role of information products and presentation in organisation.   Také se zapojila jako odborná konzultatntka a školitelka do organizace CILIP. Organizaci také přispěla několika svými články, které napsala s Grahamem Stevensem. Zde svou kariéru v roce 2014 ukončila a odešla do důchodu z důvodu ztráty sluchu. 
== Vzdělání ==
Liz nastoupila na základní školu Alderman Wraith Grammar School, známou také pod názvem Spennymoor Grammar School, ve městě Durkham v roce 1935. Základní vzdělání ukončila v roce 1942<ref name="linkedin">Liz Orna, Liz Orna [online]. [cit. 2019-05-06]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/in/liz-orna-7118a0b9/</ref>.  Střední školu studovala naUniversity College v Londýně kde stuovala anglický jazyk a získala titul Bc. Dále pokračovala v magisterském studiu a  a získala postgraduální kvalifikaci v oboru Informační věda. Má také kvalifikaci jako učitelka, kterou získala postgraduálně v Institutu pedagogiky v Londýně. Doktorát vystudovala na [https://www.city.ac.uk/ City,University of London] v roce 1999.  Titul obhájila na základě své práce ''The role of information products and presentation in organisation.'' Elizabeth o svém vzdělání v rozhovoru pro [https://sajim.co.za/index.php/sajim South African journal of information management] říká: ,, ''Nejzajímavější a nejpříjemnější kousky mého akademického vzdělání byly ty, které byly  spojeny s mým pracovním životem a vyplývají z povahy práce."'' 
== Aktivity ==
Elizabeth se aktivně do žádných politických spolků nezapojovala. Udržovala si neutrální odstup a snažila se zachovat si svou nezávislost a nezaujatost. Pro většinu organizací pracovala jako externistka.
== Význam pro informační vědu ==
Elizabeth Orna nepřispěla velkým objevem, ale svou činností pomohla spoustě organizacím a firmám k zdokonalení jejich vnitřní politiky a infromační strategii. Vedla mnoho školení která pomohla zlepšit informační politiku v organizacích. Ve svých knihách dokázala nastavit základy informační politice, auditu a informační strategii. Dát tomu základní strukturu, aby i pro začínající infromační manažery byly tyto infromace srozumitelné a měli základní know - how.
== Publikace ==

=== ''' '''Kniha: Information Strategy in practice  ===

Ornina nejpopulárnější kniha o infromační strategii v praxi  je určena jak pro osoby, které se chystají vstoupit do informačních profesí, tak i pro ty, kteří se pohybují v oblasti a potřebují zdokonalit svou informační gramotnost. Publikace má pomoci informačním manažerům, aby se stali produktivnějšími ve své práci. Umět zorganizovat informační audit, správně formulovat informační strategii. Součástí jsou i strategie, s realistickými návrhy na jejich realizaci, vycházející ze skutečné praxe. Zkušenosti, které nabízejí jak řešit problémy týkající se vývoje a procesu informační strategie.Informační strategie v praxi poskytuje stručnou a praktickou formou a neformálním stylem spolehlivý popis klíčových procesů. Zaměřuje se na rozvoj a organizaci informační politiky a strategie. Popisuje zde situace vycházející ze svých zkušeností, které jsou základem doporučované praxe. Z nich mohou čtenáři čerpat a vztahovat je k vlastnímu kontextu poradenství či vlastní ifnromační strategii a jak z procesu získat to nejlepší.

=== Článek: Information design and information science: A new alliance? ===
 Článek pojednává o informačním designu. Design je široce definován jako vše, co děláme, aby se nápady zviditelnily, aby je ostatní mohli sami vytvořit a používat pro své vlastní účely. Zkoumání toho, co vlastně infromační pracovníci dělají, vede k závěru, že oni a odborníci na informace by mohli užitečně spolupracovat a učinit „benevolentní“ spolupráci nových oblastí. Jejich spolupráce by mohla přispět zejména k nápravě mnoha obtíží, které moderní informační technologie staví před uživatele. Některé první myšlenky se vztahují k integrovanému vzdělávání.   
=== Knihy  ===
1983 - ORNA, Elizabeth.''' ''Writing to informa: Liz Orna''.''' Chislehurst: Ravenbourne Collage of Art and Design, 1983. ISBN 0907676014.  1983 - ORNA, Elizabeth. '''''Build yourself of thesaurus: A step by step guide'''''. Norwich: Running Angel, 1983. ISBN 0946600007. 1987 - ORNA, Elizabeth. ''I'''nformation policies for museums'''''. The Museum Documentation Association, 1987. ISBN 0905963601. ''1990 - ORNA, Elizabeht. '''Practical Information Policies: How to manage information flow in organizations'''''. Gower, 1990. ISBN 0566036320. 2004 - ORNA, Elizabeth.''' ''Information strategy in practice'''''. Aldershot: Gower, 2004. ISBN 9780566085796. 2005 - ORNA, Elizabeth.''' ''Making knowledge visible: Communicating knowledge through information products''.''' Londýn: Routledge, 2005. ISBN 978-0566085628. 2009 - ORNA, Elizabeth. '''''Managing information for research: practical help in researching, writing and designing dissertations'''''. 2. doplněné vydání. Maidenhead: Open University Press, 2009. ISBN 9780335221431. Spolupráce na knihách 1978 - ORNA, Elizabeth, Engineering Industry Training Board a Library and Information Services. '''''Thesaurus''' ''. Watford: E.I.T.B., 1978. ISBN 0850834228. 1979 - ORNA, Elizabeth a Engineering Industry Training Board. '''''EITB research 1968-1978: a summary of results and bibliography''.''' Watford: Engineering Industry Training Board, 1979. ISBN 0850834740. 1980 - ORNA, Elizabeth a Charles William PETTITT. '''''Information handling in museums'''''. New York; Londýn: Saur; Bingley, 1980. ISBN 0851573002. 1984 - ORNA, Elizabeth a Bernard ORNA. '''''Flint in Norfolk building'''''. Norwich: Running Angel, 1984. ISBN 0946600015. 1995 - ORNA, Elizabeth a Graham STEVENS. '''''Managing information for research'''''. Buckingham: Open University Press, 1995. ISBN 0335193986. 2001 - ORNA, Elisabeth a Graham STEVENS, 2001. Como usar la informacion en trabajos de investigacion. Barcelona: Gedisa Editorial S A. ISBN 978-8474326970.
=== Články ===
1983 - ORNA Elizabeth, Stevens, Graham, (1983) "A new approach to the self‐learning manual", Industrial and Commercial Training,15(7), 208-211,Dostupné z:  [https://www.emeraldinsight.com/doi/abs/10.1108/eb003945 https://www.emeraldinsight.com/doi/abs/10.1108/eb003945] 1991 - ORNA, Elizabeth, Stevens, Graham, 1991. Information design and information science: A new alliance?. Journal of Information Science [online]. 17(4), 197–208 [cit. 2019-05-07]. Dostupné z: [https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/016555159101700402 https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/016555159101700402]
=== Univezitní práce ===
1999 - ORNA, Elizabeth. ''The role of information products and presentation in organisations''. London, 1999. Disertační práce. City University of London.
== Zdroje ==

#VAN BRAKEL, Pieter A., 2004. Interview via e-mail by the Scientific Editor with Elizabeth Orna upon the publication of her latest book, Information strategy in practice. South African Journal of Information Management [online]. 6(2), 9 stran [cit. 2019-05-06]. ISSN 1560-683X. Dostupné z: [https://sajim.co.za/index.php/sajim/article/view/384/371?fbclid=IwAR25agFotUF6-io_GlwSCxnYbaBfN72F8ysQ71xy-h38kVZpI7p3oG3JWv0 https://sajim.co.za/index.php/sajim/article/view/384/371?fbclid=IwAR25agFotUF6-io_GlwSCxnYbaBfN72F8ysQ71xy-h38kVZpI7p3oG3JWv0]
#Reaserchgate [online]. Berlín, 2008 [cit. 2019-05-07]. Dostupné z: [https://www.researchgate.net/ https://www.researchgate.net/]
#Liz Orna. In: LinkedIN [cit. 2019-05-07]. Dostupné z: [https://www.linkedin.com/in/liz-orna-7118a0b9/?originalSubdomain=uk#education-sectionCitace https://www.linkedin.com/in/liz-orna-7118a0b9/?originalSubdomain=uk#education-sectionCitace]
 

{{DEFAULTSORT:Orna, Elizabeth}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Dr. Raya Fidel

2019-05-28T09:41:24Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

'''Raya Fidel''' je izraelská [https://cs.wikipedia.org/wiki/Emeritura emeritní] profesorka, která působila na univerzitě ve Washingtonu. Dr. Raya Fidel se zajímala o oblast informačního chování, ukládání a vyhledávání informací a organizace znalostí. Její výzkum se zaměřoval na vyhledávání informací a  informační chování.

{{Infobox Vědec|jmeno = Raya Fidel[[Soubor:fidelraya.jpg|thumb|250px|center|]]|datum_narozeni = 18. ledna 1945|misto_narozeni = Izrael|datum_umrti = dosud žije|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|rodina = -|pobyt = Seattle, USA|obcanstvi = izraelské|skola = University of Maryland Hebrew University Tel Aviv University |pracoviste = emeritní profesorka University of Washington, Seattle, USA|znamy_diky = výzkumy v oblasti knihovnictví a informační vědy|oceneni = Best Information Science Book - Association for Information Science and Technology}}

 

= Život =

Raya Fidel se narodila 18. ledna 1945 v Izraeli. Studovala nejdříve na [https://english.tau.ac.il/ univerzitě v Tel Avivu] a pokračovala na [http://new.huji.ac.il/en Hebrew university] v Jeruzalémě, kde získala magisterský titul. Na studia v Izraeli navázala na [https://www.umd.edu/ University of Maryland], kde v roce 1982 získala titul Ph D. V USA pokračovala ve svém akademickém působení na [https://www.washington.edu/change/proposals/chii.html Center for Human-Information Interaction] na [https://www.washington.edu/ University of Washington]. 

[[File:Delegace-Cina-UniWashington.jpg|thumb|left|Delegace z pevninské Číny a Tchaj-wanu na University of Washington]]

Dr. Raya Fidel přinesla odborné znalosti v oblasti informačního chování, ukládání a vyhledávání informací a organizace znalostí. Byla jednou z prvních vědkyň v oblasti knihovnictví a informační vědy, která používala kvalitativní metody, kdy tazatel sbírá data v přirozeném prostředí. Dr. Fidel aplikovala rámec [https://en.wikipedia.org/wiki/Cognitive_work_analysis Cognitive Work Analysis] (analýza kognitivní práce CWA), aby mohla studovat vyhledávání informací v různých komunitách. Ať už se jedná o studenty středních škol nebo inženýry, kteří společně pracují na řešení informačních problémů.

Dr. Fidel se v roce 2003 stala ředitelkou [https://www.washington.edu/change/proposals/chii.html Center for Human-Information Interaction] na University of Washington. I zde pracovala na projektech, které měly za cíl lépe porozumět dopadům a využívání bezdrátových aplikací ve vládním sektoru.<ref>Sig-USE Academy of Fellows. Special Interest Group: Information Needs Seeking and Use [online]. [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: https://siguse.wordpress.com/academy-of-fellows/</ref> 

Akademické a vědecké aktivity ukončila v roce 2013.

= Aktivity =
<div style="text-align: justify">
Po studiu na univerzitách v Izraeli se v roce 1977 přestěhovala do USA a od té doby se stala hlasitým kritikem [https://cs.wikipedia.org/wiki/Sionismus sionismu] a postoje izraelské vlády k palestinské otázce a obecně k Palestincům. Dr. Raya Fidel věří, že jediná možnost mírového soužití mezi Izraelci a Palestinci je společný socialistiký, [https://cs.wikipedia.org/wiki/Sekulární_stát sekulární] a demokratický stát. Dr. Raya Fidel je feministka, socialistka a aktivistka bojující za práva žen. Je členkou hnutí [http://www.radicalwomen.org/ Radical Women], které připravuje ženy, aby se staly vedoucími sociálních a ekonomických organizací. <ref>PALEVSKY, Stacey. Women warriors: Israeli feminist to discuss radical views at S.F. conference. The Jewish News of Northern California [online]. 2008 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: http://www.jweekly.com/2008/09/26/women-warriors-israeli-feminist-to-discuss-radical-views-at-s-f-conference/</ref>
</div>
= Vzdělání =

*1982 Získán titul Ph D, University of Maryland

*1972 Získán magisterský titul MLS, Hebrew University

*1970 Získán bakalářský titul BSC, Tel Aviv University

= Ocenění =

*2013 Best Information Science Book - Association for Information Science and Technology<ref>Best Information Science Book Award: Past Winners. Association for Information Science and Technology [online]. ASIS&T [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: https://www.asist.org/about/awards/best-information-science-book-award/best-information-science-book-award-past-winners/</ref>
*2009 Outstanding Contributions to Information Behavior<ref>Sig-USE Academy of Fellows. Special Interest Group: Information Needs Seeking and Use [online]. [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: https://siguse.wordpress.com/academy-of-fellows/#2009</ref>
*2003 Outstanding Information Science Teacher Award<ref>Research in Information Science Award: Past Winners. Association for Information Science and Technology [online]. ASIS&T [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: https://www.asist.org/about/awards/research-in-information-science-award/research-in-information-science-award-past-winners/</ref>
*1994 Research in Information Science Award<ref>Outstanding Information Science Teacher Award: Past Winners. Association for Information Science and Technology [online]. ASIS&T [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: https://www.asist.org/about/awards/outstanding-information-science-teacher-award/outstanding-information-science-teacher-award-past-winners/</ref>

= Význam pro informační vědu =

Za hlavní přínos informační vědě je považována její  kniha '''Human information interaction: An ecological approach to information behavior''', za kterou získala v roce 2013 ocenění Book of the year od American Society for Information Science and Technology.<ref>Best Information Science Book Award: Past Winners. Association for Information Science and Technology [online]. ASIS&T [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: https://www.asist.org/about/awards/best-information-science-book-award/best-information-science-book-award-past-winners/</ref> Většina současných informačních systémů v komerční sféře je nejdříve navržena a až teprve poté testována, aby se zjistila jejich užitečnost.  Dr. Fidel ukazuje, že pro vytvoření užitečného informačního systému je třeba nejprve analyzovat potřeby potencionálních uživatelů a teprve potom vytvořit systém založený na této analýze. 

=== Human-Information Interaction ===

Jako nově se rozvíjející odvětví informačních věd se Human-Information Interaction (HII) zajímá o to, jak lidské bytosti (tj. hledající) komunikují s informacemi. Tato disciplína přijímá přístup spíše k informatice než k počítačovému přístupu, jak je vidět v interakci člověk-počítač. Je zřejmé, že informační systémy by byly efektivnější, pokud by jejich návrh byl informován hlubším pochopením interakcí našich uživatelů s informacemi. HII navrhuje způsob testování teorií kognitivních architektur a modelů, které předpovídají efektivní návrh informací. Fidel (2012) používá přístupy založené na systémech k prozkoumání HII a začíná třemi základními tvrzeními:

#cílem výzkumu HII je zlepšit interakci mezi uživateli a informacemi
#je zapotřebí holistického přístupu k pochopení oblasti
#všechny informační systémy mají cíle (tj. pomáhají uživatelům najít informace, které potřebují pro svou práci).

HII lze odlišit od ostatních informačních disciplín důrazem na vysoce interaktivní rozhraní, uživatelsky orientované metody návrhu a větší citlivostí k dynamickému chování informačních pracovníků v 21. století. HII přístup je vhodný pro propojené informační systémy, kde je kontrola je potlačena na úkor vzájemné spolupráce. V takovém prostředí mohou uživatelé vyhledávat a komunikovat s informacemi prostřednictvím různých zařízení a rozhraní. Důraz se proto přesouvá z rozhraní na informace.<ref>Human information interaction (HII). In: HLWIKI International [online]. HLWIKI Canada contributors [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: http://hlwiki.slais.ubc.ca/index.php/Human_information_interaction_(HII)</ref>

=== Cognitive Work Analysis ===

Cognitive Work analysis (CWA) je proces využitý pro zkoumání vztahu mezi člověkem a informací, který dále rozvíjela právě Dr. Fidel. CWA nabízí ekologický přístup k návrhu systému a zkoumá síly, které ovlivňují interakci člověka s informacemi. Informačním systémem je myšlen jakýkoliv systém (intelektuální nebo počítačový), který usnadňuje a podporuje vzájemné působení mezi informacemi a člověkem. V kontextu knihoven, může být rozvětvená www stránka brána jako informační systém, stejně jako informačním systémem veřejně přístupný katalog nebo online databáze. Jak postupujeme, když hledáme informace? CWA vyhodnocuje informační systém a rozvíjí doporučení pro návrh rozhraní. Kognitivní hodnocení je založeno na analýze informačního chování uživatelů s přihlédnutím ke kontextu jejich práce.  Předpokladem v analýze CWA je, že informační systém bude využit v rámci ekologického kontextu daného jeho možnostmi a omezeními. Uživatelé, kteří hledají informace, využívají informační systém a snaží se reagovat na neočekávané situace. Účelem je identifikovat a zmapovat různá omezení tak, aby se na ně mohl vztahovat návrh systému. Výsledkem tohoto procesu je podpora konečného návrhu systému. Ti, kteří provádějí Cognitive work analysis musí dodržovat funkční (ekologické) zásahy návrhu rozhraní. Funkční rozhraní je takové, kde jsou informace strukturované způsobem, který odráží aktivity uživatele a hledající je schopen bezproblémově vstřebat nalezené informace a pokračovat dál. Aby bylo možné navrhnout kvalitní systém, který bude správně spolupracovat s člověkem, je nutné porozumět:

#práci uživatele
#informačnímu chování uživatele
#kontextu, v kterém pracuje uživatel
#pracovní motivaci uživatele.

CWA tím pádem aplikuje spíše přístup zaměřený na práci než přístup zaměřený na uživatele. <ref>Human information interaction (HII). In: HLWIKI International [online]. HLWIKI Canada contributors [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: http://hlwiki.slais.ubc.ca/index.php/Human_information_interaction_(HII)</ref>

= Knihy =

 

FIDEL, Raya. ''Human information interaction: An ecological approach to information behavior''. Cambrige, MA: MIT Press, 2012. ISBN 9780262017008. ([https://books.google.cz/books?id=-erlCTVFDUQC&printsec=frontcover&dq=Human+information+interaction:+An+ecological+approach+to+information+behavior&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwj7r-3f6vLTAhUpEpoKHbdXB8UQ6AEIJjAA#v=onepage&q=Human%20information%20interaction:%20An%20ecological%20approach%20to%20information%20behavior&f=false Google books])

FIDEL, Raya a Michael CRANDALL. ''Users’ Choice of Filtering Methods for Electronic Text: An ecological approach to information behavior''. Washington, DC: Special Libraries Association, 1999.

FIDEL, Raya. ''Database Design for Information Retrieval: A Conceptual Approach''. New York: Wiley, 1987. ISBN 9780471827863. ([https://books.google.cz/books?id=C9VQAAAAMAAJ&q=inauthor: "Raya+Fidel"&dq=inauthor:"Raya+Fidel"&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjCo8fSg_7SAhWGhRoKHadCCVwQ6AEIKjAC Google books])

FIDEL, Raya. ''The U''''se of Stable Isotopes in Hydrology: A Bibliography''. Jerusalem: The Hebrew University of Jerusalem, 1976.

== Anotace k vybraným knihám ==

 

FIDEL, Raya. ''Human information interaction: An ecological approach to information behavior''. Cambrige, MA: MIT Press, 2012. ISBN 9780262017008. ([https://books.google.cz/books?id=-erlCTVFDUQC&printsec=frontcover&dq=Human+information+interaction:+An+ecological+approach+to+information+behavior&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwj7r-3f6vLTAhUpEpoKHbdXB8UQ6AEIJjAA#v=onepage&q=Human%20information%20interaction:%20An%20ecological%20approach%20to%20information%20behavior&f=false Google books])

[[File:Human-Information-Interaction.jpg|thumb|right|100px|HII: An ecological approach to information behavior]]

*Human information interaction (HII) je nově vznikající oblast studia, která zkoumá jak lidé pracují s informacemi. Human information behavior (HIB) je aktivní a nově vzkvétající disciplínou, která je součástí HII (je podkapitolou). Navzdory zjevnému významu pro návrh informačních systémů však tyto oblasti neměly doposud téměř žádný vliv na návrh systémů. Jedním z problémů mohou být složitosti lidské interakce s informacemi. Dalším může být obtížnost „přeložení“ skutečného světa a nestrukturované HII do formální a lineární struktury, která je nezbytná pro návrh systému. V této knize navrhuje Raya Fidel výzkumný přístup, který propojí studium lidské interakce s informacemi a design informačních systémů. Tento přístup nazýváme analýza kognitivní práce (CWA). Tato analýza byla vytvořena [https://en.wikipedia.org/wiki/Jens_Rasmussen_(human_factors_expert) Jensem Rasmussnem] a jeho spolupracovníky. Poskytuje koncepční rámec a analytické nástroje, které mohou být využity k analýze konstrukčních požadavků. CWA nabízí ekologický přístup k návrhu a analýze sil v prostředí, které ovlivňuje interakci člověka a informací.<ref>NAIKAR, Neelam. Cognitive work analysis: An influential legacy extending beyond human factors and engineering. Applied Ergonomics [online]. 2017, 59(B), 528 - 540 [cit. 2017-05-19]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0003687016301120</ref> Fidel představuje výzkum v oblasti HIB a zaměřuje se na jeho přínos pro návrh systémů a představuje analýzu kognitivní spolupráce. Ukazuje, že CWA spolu s ekologických přístupem může být použita k překonání problémů spojených s návrhem a vede k vývoji efektivních systémů. Výzkumní pracovníci a designéři, kteří používají CWA mohou zvýšit rozmanitost svých analytických nástrojů tak, že jim poskytnou alternativní přístup pro plánování výzkumu a návrhu projektů. Rámec CWA umožňuje spolupráci mezi návrhem a HII, která pomůže vytvořit informační systém na míru lidským potřebám. <ref>FIDEL, Raya. Human information interaction: An ecological approach to information behavior. Cambrige, MA: MIT Press, 2012. ISBN 9780262017008.</ref>

FIDEL, Raya. ''Database Design for Information Retrieval: A Conceptual Approach''. New York: Wiley, 1987. ISBN 9780471827863. ([https://books.google.cz/books?id=C9VQAAAAMAAJ&q=inauthor: "Raya+Fidel"&dq=inauthor:"Raya+Fidel"&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjCo8fSg_7SAhWGhRoKHadCCVwQ6AEIKjAC Google books])

*Kniha krok za krokem představuje přístup k vývoji konceptuálních schémat pro informační systémy, které ještě neexistují a kde dosud nebyl zpracován proces toku informací. Ukazuje jak analyzovat data, která se zdají na první pohled chaotická a neorganizovaná, tak abychom dostali kvalitně strukturovaná a užitečná data: tzv. datový slovníček. Za použití ER diagramu ukazuje podrobný postup pro integraci jednotlivých částí nebo jednotlivých databází do uceleného (konzistentního) systému. U přípravy dat ukazuje jak vytvořit systém pravidel, který určuje jednotlivé položky, tak aby byl vyřešen konflikt mezi daty, který může vzniknou mezi daty, které se objevují v reálném světě a tady, která jsou uložena v databázi. Kniha také představuje kritéria pro vyhodnocení databázového schématu. <ref>HUANG, Samuel T. Database Design for Information Retrieval (Book). Library Journal [online]. 1988, 113(5), 64 [cit. 2017-05-18]. ISSN 0363-0277. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=a9h&AN=6545822&lang=cs&site=eds-live&scope=site</ref>

= Články =

FIDEL, Raya. Are we there yet?: Mixed methods research in library and information science. ''Library & Information Science Research'' [online]. 2008, '''30'''(4), 265 - 272 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/sdarticle.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/sdarticle.pdf]

 

FIDEL, Raya, Annelise Mark PEJTERSEN, Bryan CLEAL a [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Harry_Bruce Harry BRUCE]. A Multidimensional Approach to the Study of HumanInformation Interaction: A Case Study of Collaborative Information Retrieval. ''Journal of the American Society for Information Science'' [online]. 2004, '''55'''(11), 939 - 953 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/MultiDimensionalApproach.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/MultiDimensionalApproach.pdf]

 

FIDEL, Raya a Annelise Mark PEJTERSEN. From information behaviour research to the design of information systems: the Cognitive Work Analysis framework. ''Information Research'' [online]. 2004, '''10'''(1), 210 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [http://www.informationr.net/ir/10-1/paper210.html http://www.informationr.net/ir/10-1/paper210.html]

 
<div>FIDEL, Raya a Maurice GREEN. The many faces of accessibility: engineers’ perception of information sources. ''Information Processing and Management'' [online]. 2004, '''40''', 563 - 581 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/ManyFacesofAccessibility.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/ManyFacesofAccessibility.pdf]</div>
 

 

FIDEL, Raya, Harry BRUCE, Annelise Mark PEJTERSEN, Susan DUMAIS, Jonathan GRUDIN a Steven POLTROCK. A comparison of the collaborative information retrieval behaviour of two design teams. ''New Review of Information Behaviour Research: Studies of Information Seeking in Context'' [online]. 2003, '''4'''(1), 139 - 153 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/ComparisonOfCIRbehaviourof2designteams.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/ComparisonOfCIRbehaviourof2designteams.pdf]

 

FIDEL, Raya, Steven POLTROCK, Harry BRUCE, Susan DUMAIS a Annelise Mark PEJTERSEN. Information Seeking and Sharing in Design Teams. In: SCHMIDT, Kjeld, Mark PENDERGAST, Marylin TREMAINE a Carla SIMONE. ''Proceedings of the 2003 International ACM SIGGROUP Conference on Supporting Group Work''. Sanibel Island, Florida: ACM Press, 2003, 239 - 247. ISBN 1581136935.

 

FIDEL, Raya, Harry BRUCE, Annelise Mark PEJTERSEN, Susan DUMAIS, Jonathan GRUDIN a Steven POLTROCK. Collaborative Information Retrieval (CIR). ''New Review of Information Behaviour Research: Studies of Information Seeking in Context'' [online]. 2000, '''1'''(1), 235 - 247 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/CIR2000-NRIBR.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/CIR2000-NRIBR.pdf]

 

FIDEL, Raya, Rachel K. DAVIES, Mary H. DOUGLASS, Jenny K. HOLDER, Carla J. HOPKINS, Elisabeth J. KUSHNER, Bryan K. MIYAGISHIMA a Christina D. TONEY. A Visit to the Information Mall: Web Searching Behavior of High School Students. ''Journal of the American Society for Information Science'' [online]. 1999, '''50'''(1), 24 - 37 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/VisittotheInformationMall.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/VisittotheInformationMall.pdf]

 

FIDEL, Raya. The image retrieval task: implications for the design and evaluation of image databases. ''The New Review ofHypermedia and Multimedia'' [online]. 1997, '''3''', 181 - 199 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/ImageRetrieval%20Task.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/ImageRetrieval%20Task.pdf]

 

FIDEL, Raya a Efthimis N . EFTHIMIADIS. Terminological knowledge structure for intermediary expert systems. ''Information Processing & Management'' [online]. 1995, '''31'''(1), 15 - 27 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/TerminologicalKnowledgeStructureforIntermediaryExpertSystems.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/TerminologicalKnowledgeStructureforIntermediaryExpertSystems.pdf]

FIDEL, Raya. User-centered indexing. ''Journal of the American Society for Information Science'' [online]. 1994, '''45'''(8), 572 - 576 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/UserCenteredIndexing.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/UserCenteredIndexing.pdf]

 

FIDEL, Raya. Qualitative methods in information retrieval research. ''Library and Information Science Research'' [online]. 1993, '''15'''(3), 219 - 247 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/QualitativeMethodsinInformationRetrievalResearch.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/QualitativeMethodsinInformationRetrievalResearch.pdf]

 

FIDEL, Raya. Who needs controlled vocabulary? ''Special Libraries'' [online]. 1992, '''83'''(1), 1 - 9 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/WhoNeedsControlledVocabulary.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/WhoNeedsControlledVocabulary.pdf]

 

FIDEL, Raya. Searchers' selection of search keys: I. The Selection Routine. ''Journal of the American Society for Information Science'' [online]. 1991, '''42'''(7), 490 - 500 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/SearchersSelectionofSearchKeys.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/SearchersSelectionofSearchKeys.pdf]

 

FIDEL, Raya. Searchers' selection of search keys: II. Controlled vocabulary or free-text searching. ''Journal of the American Society for Information Science'' [online]. 1991, '''42'''(7), 501 - 514 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/SearchersSelectionofSearchKeys2.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/SearchersSelectionofSearchKeys2.pdf]

FIDEL, Raya. Searchers' selection of search keys: III. Searching styles. ''Journal of the American Society for Information Science'' [online]. 1991, '''42'''(7), 515 - 527 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/SearchersSelectionofSearchKeys3.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/SearchersSelectionofSearchKeys3.pdf]

 

FIDEL, Raya a Michael CRANDALL. Fitting reality into a database mold: Rules for data collection. ''Information Systems'' [online]. 1989, '''14'''(2), 141 - 149 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/FittingRealityIntoADatabaseMold.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/FittingRealityIntoADatabaseMold.pdf]

 

FIDEL, Raya a Michael CRANDALL. The AACR2 as a design schema for bibliographic databases. ''The Library Quarterly'' [online]. 1988, '''58'''(2), 123 - 142 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/AACR2asaDesignSchemaForBibliographicDatabases.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/AACR2asaDesignSchemaForBibliographicDatabases.pdf]

 

FIDEL, Raya. What is missing in research about online searching behaviour? ''The Canadian Journal of Information Science'' [online]. 1987, '''12'''(3/4), 54 - 61 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/WhatisMissinginResearchAboutOnline%20SearchingBehaviour.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/WhatisMissinginResearchAboutOnline%20SearchingBehaviour.pdf]

 

FIDEL, Raya. Librarianship and human-computer interaction. ''Journal of Education for Library and Information Science'' [online]. 1987, '''27'''(4), 297 - 298 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/Librarianship&humancomputerinteraction.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/Librarianship&humancomputerinteraction.pdf]

 

FIDEL, Raya. The possible effect of abstracting guidelines on retrieval performance. ''Information Processing and Management'' [online]. 1986, '''22'''(4), 309 - 316 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/PossibleEffectofAbstractingGuidelines.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/PossibleEffectofAbstractingGuidelines.pdf]

 

FIDEL, Raya. Writing abstracts for free-text searching. ''Journal of Documentation'' [online]. 1986, '''42'''(1), 11 - 21 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/WritingAbstractsforFreeText.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/WritingAbstractsforFreeText.pdf]

FIDEL, Raya. Toward expert systems for the selection of search keys. ''Journal of the American Society for Information Science'' [online]. 1986, '''37'''(1), 37 - 44 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/TowardExpertSystemsfortheSelectionofSearchKeys.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/TowardExpertSystemsfortheSelectionofSearchKeys.pdf]

 

FIDEL, Raya. Moves in online searching. ''Online Review'' [online]. 1985, '''9'''(1), 61 - 74 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/MovesinOnlineSearching.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/MovesinOnlineSearching.pdf]

 

FIDEL, Raya. The case study method: A case study. ''Library and Information Science Research'' [online]. 1984, '''6'''(3), 273 - 288 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/TheCaseStudyMethod.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/TheCaseStudyMethod.pdf]

 

FIDEL, Raya. Online searching styles: A case-study-based model of searching behavior. ''Journal of the American Society for Information Science'' [online]. 1984, '''35'''(4), 211 - 221 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/OnlineSearchingStyles-ACase-Study-BasedModelofSearchingBehavior.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/OnlineSearchingStyles-ACase-Study-BasedModelofSearchingBehavior.pdf]

FIDEL, Raya a Dagobert SOERGEL. Factors affecting online bibliographic retrieval: A conceptual framework for research. ''Journal of the American Society for Information Science'' [online]. 1983, '''34'''(3), 163 - 180 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/FactorsAffectingOnlineBibliographicRetrieval.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/FactorsAffectingOnlineBibliographicRetrieval.pdf]
<div>FIDEL, Raya. A selected bibliography of recent Israeli writings on various aspects of water problems. ''Israel Journal of Development''. Kidma, 1977, '''3'''(2), 35-36.</div>
== Anotace k vybraným článkům ==

FIDEL, Raya a Annelise Mark PEJTERSEN. From information behaviour research to the design of information systems: the Cognitive Work Analysis framework. ''Information Research: An International Electronic Journal'' [online]. 2004, '''10'''(1) [cit. 2017-05-16]. Dostupné z: [http://www.informationr.net/ir/10-1/paper210.html http://www.informationr.net/ir/10-1/paper210.html]

*Cognitive Work Analysis je koncepční rámec, který umožňuje analyzovat síly, které ovlivňují vzájemnou interakci mezi lidmi a informacemi. Tato analýza můžete být přímo přetransformována k návrhu požadavků na informační systém. Tento přístup je zaměřený spíše na práci, než na uživatele, protože zkoumá omezení a cíle, které ovlivňují chování na pracovišti, bez ohledu na zainteresované (konkrétní) osoby. V rámci holistického přístupu zkoumá současně více aspektů: environmentální, organizační, sociální, aktivitu a jednotlivce. Výsledkem je, že použití tohoto rámce vyžaduje multidisciplinární přístup. Poskytuje šablony a koncepty, které usnadňují analýzu složitých jevů, aniž by snižovaly jejich složitost. Jako rámec je strukturou, která přizpůsobuje jakoukoli relevantní teorii, model nebo metodu. Analýza kognitivní práce (CWA) se ukázala být účinným přístupem ke studiu lidského informačního chování (HII) za účelem návrhu informačních systémů <ref>FIDEL, Raya a Annelise Mark PEJTERSEN. From information behaviour research to the design of information systems: the Cognitive Work Analysis framework. Information Research: An International Electronic Journal [online]. 2004, 10(1) [cit. 2017-05-16]. Dostupné z: http://www.informationr.net/ir/10-1/paper210.html</ref>

FIDEL, Raya, Steven POLTROCK, Harry BRUCE, Susan DUMAIS a Annelise Mark PEJTERSEN. Information Seeking and Sharing in Design Teams. In: SCHMIDT, Kjeld, Mark PENDERGAST, Marylin TREMAINE a Carla SIMONE. ''Proceedings of the 2003 International ACM SIGGROUP Conference on Supporting Group Work''. Sanibel Island, Florida: ACM Press, 2003, 239 - 247. [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Speciální:Zdroje_knih/1581136935 ISBN 1581136935].

*Vyhledávání informací je obecně považováno za samostatnou činnost. Tento fakt se odráží i ve výzkumu a nástrojích, které se vyhledávání informací věnují. Jak se zvyšuje digitálně zprostředkovaná komunikace a roste sdílení informací, tak spolupráce na vyhledávání informací získává čím dál tím větší pozornost a podporu. Článek popisuje terénní výzkum shromažďování informací u dvou týmů, kdy každý z týmů měl odlišný produkt, zázemí a disponoval jinými použitými nástroji. Byly zjištěny důležité společné vlastnosti u hledaných informací a u metod, které byly použity k jejich získání. Například každý tým hledal informace o návrhu pouze z externích zdrojů. Společnou strategií bylo navrhnout nápady a získat zpětnou vazbu spíše než přímo žádat o doporučení. Určité rozdíly v hledání informací a sdílení odrážejí rozdílný pracovní kontext. Zjištění naznačují, že zde jsou možnosti, kdy existující nástroje pro týmovou spolupráci mohou účinnějí podporovat získávání informací.<ref>Proceedings of the 2003 international ACM SIGGROUP conference on Supporting group work. ACM: Digital Library [online]. Association for Computing Machinery, 2017 [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: http://dl.acm.org/citation.cfm?id=958160&picked=prox</ref>

= Kapitoly knih =

: 

FIDEL, Raya. Approaches to investigating information interaction and behaviour. In: RUTHVEN, Ian a Diane KELLY. ''Interactive Information Seeking, Behaviour and Retrieval''. London: Facet, 2011. ISBN 978-1-85604-707-4.

FIDEL, Raya a Annelise Mark PEJTERSEN. Cognitive Work Analysis. In: FISHER, Karen E., Sanda ERDELEZ a [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Lynne_(E.F.)_McKechnie Lynne MCKECHNIE]. ''Theories of information behavior: A researcher's guide''. Medford, NJ: Information Today, 2005.

FIDEL, Raya, [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Karen_E._Pettigrew Karen E. PETTIGREW] a Harry BRUCE. Conceptual frameworks in information behavior. In: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Martha_Ethelyn_Williams WILLIAMS, Martha E.] ''Annual Review of Information Science and Technology''. Medford, NJ: Information Today, 2001, 43 - 78. ISSN 1550-8382.

FIDEL, Raya. The user-centered approach: How we got here. In: WHEELER, William J. ''Saving the time of the library user through subject access innovation : papers in honor of Pauline Atherton Cochrane''. Urbana-Champaign, IL: Graduate School of Library and Information Science, University of Illinois, 2000, 78 - 98. ISBN 9780878451081.

FIDEL, Raya a Michael CRANDALL. The role of subject access in information filtering. In: COCHRANE, Pauline Atherton. ''Visualizing Subject Access for 21st Century''. Urbana-Champaign, IL: Graduate School of Library and Information Science, University of Illinois, 1998, 16 - 27. ISBN 9780878451036.

FIDEL, Raya. Research on Information Access. In: CHISHOLM, Margaret E. a Nancy D. LANE. ''Information Technology: Design and Applications''. Boston, MA: G.K. Hall, 1991, 245 - 266. ISBN 9780878451036.

FIDEL, Raya. The selection of search keys. In: RIGGS, Donald E. a Rao ALURI. ''Expert Systems in Libraries''. Norwood, NJ: Ablex, 1990, 155 - 169. ISBN 9780893915896.

FIDEL, Raya. Organizing, indexing, and retrieving of information. In: MATHEWS, Anne J. ''Rethinking the Library in the Information Age—Issues in Library Research: Proposals for the 1990s (Vol. II)''. Washington, D.C.: U.S. Department of Education, 1988, 135 - 156.

FIDEL, Raya a Irene L. TRAVIS. Subject analysis. In: WILLIAMS, Martha E. ''Annual Review of Information Science and Technology (Vol. 17)''. White Plains, NY: Knowledge Industry Publications, 1982, 123 - 157. ISBN 9780867290325.

= Další publikace =

FIDEL, Raya, Harry BRUCE a [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Peter_Ingwersen Peter INGWERSEN]. ''Emerging frameworks and methods: Proceedings of the fourth International conference on Conceptions of Library and Information Science (CoLIS4)''. Seattle, WA: Libraries Unlimited, 2002. ISBN 9781591580164.

*Conceptions of Library and Information Science (CoLIS4) je čtvrtou z řady mezinárodních konferencí, jejichž obecným cílem je poskytnout prostor pro kritické zkoumání a analýzu knižní a informační vědy jako disciplíny a jako oblasti výzkumu z historických, filozofických, teoretických a metodologických hledisek. Příspěvky, napsané předními výzkumnými pracovníky z celého světa, představují nejnovější informace o novém vývoji a nových přístupech ke koncepční i praktické práci v oblasti knihovnictví a informační vědy, a to i v oblastech, jako je informační interakce, infometrické přístupy a vyhledávání informací.<ref>Emerging Frameworks and Methods: Proceedings of the Fourth International Conference on Conceptions of Library and Information Science (Colis 4). Knihy24 [online]. DolnySlask.com Agencja Internetowa [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: https://knihy24.cz/Emerging-Frameworks-and-Methods-Proceedings-of-the-Fourth-International-Conference-on-Conceptions-of-Library-and-Information-Science-Colis-4,9781591580164.html</ref>

FIDEL, Raya a Efthimis N . EFTHIMIADIS. The effect of query type on subject searching behavior of image databases: An exploratory study. In: ''Proceedings of the 23rd annual international ACM SIGIR conference on Research and development in information retrieval''. Athens, 2000 [cit. 2017-05-19]. Dostupné z: [https://www.researchgate.net/publication/293436752_Effect_of_query_type_on_subject_searching_behavior_of_image_databases_An_exploratory_study https://www.researchgate.net/publication/293436752_Effect_of_query_type_on_subject_searching_behavior_of_image_databases_An_exploratory_study]

*V informačním systému na hledání obrázků byl zkoumán efekt na různé druhy dotazů a na chování při vyhledávání. Výzkum se zaměřil na technické hledisko indexování a vyhledávání obrázků, užití různých druhů algoritmů a zobrazovací techniky. Data byla shromážděna pomocí dotazníků z celkem 89 hledání. Zkoumané proměnné byly rozděleny do kategorií, které zahrnovaly efektivitu vyhledávání, vlastnosti vyhledávání a vlastnosti výběru.<ref>Effect of query type on subject searching behavior of image databases: An exploratory study. Research Gate [online]. 2008 [cit. 2017-05-19]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/293436752_Effect_of_query_type_on_subject_searching_behavior_of_image_databases_An_exploratory_study</ref>

FIDEL, Raya a Alan F. SMEATON. Special Focus Articles on Information Retrieval from Visual Media. ''Information Retrieval''. 2000, '''1'''(4).

FIDEL, Raya a Maurice GREEN. ''Sources and Networks, Formal and Informal, that Boeing Engineers Use to Obtain Information''. The Boeing Company, 2000.

FIDEL, Raya, Annelise Mark PEJTERSEN a Mark D. DUNLOP. A Use Centered Framework for Evaluation of the Web. In: AGOSTI, Maurizio a Massimo MELLUCI. ''Proceedings of SIGIR 1999 Workshop on Evaluation of Web Document Retrieval''. 1999.

FIDEL, Raya a Annelise Mark PEJTERSEN. ''A Framework for Work-Centered Evaluation and Design: A Case Study of IR on the Web'' [online]. Grenoble: Report for MIRA, 1998 [cit. 2017-05-19]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/fp.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/fp.pdf]

FIDEL, Raya a Efthimis N . EFTHIMIADIS. ''Content Organization and Retrieval Project: Phase I -- A Work-Centered Examination of Web Searching Behavior of Boeing Engineers''. The Boeing Company, 1998.

FIDEL, Raya a Efthimis N . EFTHIMIADIS. ''Content Organization and Retrieval Project: Phase II -- A Knowledge Structure for a Directory of Expertise''. The Boeing Company, 1998.

FIDEL, Raya a Michael CRANDALL. ''Users’ Choice of Filtering Methods for Electronic Text''. Special Libraries Association, 1998.

FIDEL, Raya a Michael CRANDALL. Users’ perception of the performance of a filtering system. In: ''Proceedings of the 20th Annual International ACM/SIGIR Conference on Research and Development in Information Retrieval''. New York: ACM Press, 1997, 198 - 205. ISBN 0-89791-836-3.

FIDEL, Raya, Barbara H. KWASNIK a Philip J. SMITH ''Advances in Classification Research: Proceedings of the 5th ASIS SIG/CR Classification Research Workshop : Held at the 57th ASIS Annual Meeting, Alexandria, Virginia''. Information Today, Incorporated for the American Society for Infomation Science, 1996. ISBN 9781573870399.

FIDEL, Raya, Peter INGWERSEN a E. FOX. ''Proceedings of the Eighteenth Annual International ACM SIGIR Conference on Research and Development in Information Retrieval''. Seattle, WA, 1995.

FIDEL, Raya, Barbara H. KWASNIK a Philip J. SMITH. ''Advances in Classification Research: Proceedings of the 4th Asis Sig/Cr Classification Research Workshop Held at the 56th Asis Annual Meeting Columbus''. Ohio: Information Today for the American Society for Information Science, 1995. ISBN 9780938734970.

FIDEL, Raya a Lois F. LUNIN. Perspectives on Indexing. ''Journal of the American Society for Information Science'' [online]. 1994, '''45'''(8), 569 - 636 [cit. 2017-05-19]. Dostupné z: [http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/(SICI)1097-4571(199409)45:8 <569::AID-ASI10>3.0.CO;2-W/pdf http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/(SICI)1097-4571(199409)45:8%3C569::AID-ASI10%3E3.0.CO;2-W/pdf]

FIDEL, Raya. ''Challenges in Indexing Electronic Images and Text''. American Society for Information Science, 1994. ISBN 9780938734765.

FIDEL, Raya, Barbara H. KWASNIK a Philip J. SMITH. ''Advances in Classification Research: Proceedings of the 3rd ASIS SIG/CR Classification Research Workshop Held at the 55th Asis Annual Meeting''. Pittsburgh, PA, 1994.

FIDEL, Raya a Barbara H. KWASNIK. ''Advances in Classification Research: Proceedings of the 2nd ASIS SIG/CR Classification Research Workshop Held at the 54th Asis Annual Meeting''. Washington, 1992.

FIDEL, Raya. Thesaurus requirements for an intermediary expert system. In: WILLIAMSON, Nancy Joyce a Michèle HUDON. ''Classification Research for Knowledge Representation and Organization: Proceedings of the 5th International Study Conference on Classification Research''. New York: Elsevier, 1992, 209 - 213.

FIDEL, Raya. Online searching styles. In: HENDERSON, Diane. ''ASIS '90: Proceedings of the 53rd ASIS Annual Meeting, v. 27''. Medford, NJ: Learned Information, 1990, 98 - 103. ISBN 9780938734482.

FIDEL, Raya. ''Extracting Knowledge for Intermediary Expert Systems: The Selection of Search Keys'' [online]. Syracuse, NY: ERIC, 1988 [cit. 2017-05-19]. Dostupné z: [https://eric.ed.gov/?id=ED314059 https://eric.ed.gov/?id=ED314059]

*Tato studie zkoumala chování při online vyhledávání u 39 profesionálů na hledání, kteří prováděli svoji běžnou práci s cílem odhalit pravidla, která používají při výběru vyhledávacích klíčů a představit tahle pravidla pomocí formálního modelu, který by mohl být využit při vývoji pokročilých systémů. Byla použita metoda případové studie s kontrolovaným porovnáním. Analýza dat byla založena na dvou existujících modelech, kde první byl model Selectionroutine – rozhodovací strom představující pravidla použitá při výběru vyhledávacích klíčů u osmi hledajících. Druhým modelem byl seznam kroků a změn ve strategii vyhledávání, které byly založeny na pozorování vyhledávacího chování u osmi stejných subjektů. Byly zjištěny dva typy postupů: operační postup, který zachovává význam požadavku a konceptuální postup, který mění význam požadavku. U každého typu jsou postupy prezentovány ve třech skupinách: přesné postupy, zpětný postup a postup, který zvýší přesnost. Analýza dat zahrnovala měření četnosti, se kterou byl vybrán každý typ vyhledávacího klíče a měření četnosti výběru jednotlivých postupů spolu s uvedením vysvětlení volby vyhledávacího klíče. Pro každé hledání byly také prozkoumány statistické asociace mezi celkem 11 proměnnými: 1) počet vybraných vyhledávacích klíčů 2) procento použitých podmínek ve volném textu 3) četnost, kdy nebylo konzultováno s tezaurem 4) počet použitých databází 5) počet provedených kroků 6) procento provedených operačních kroků 7) počet přesných kroků 8) počet provedených zpětných kroků 9) procento provedených zpětných kroků 10) specializace oboru hledajícího 11) pracovní prostředí hledajícího.
*Bylo dosaženo závěrů: Vyhledávání má svá pravidla a řídí se určitými vzory. Současné systémy neposkytují dostatečné možnosti návratu o krok zpět a některé z nich jsou dokonce překážkou k úspěšnému hledání. Dotazy položené uživateli jsou nejméně předvídatelné faktory ovlivňující chování při vyhledávání.<ref>FIDEL, Raya. Extracting Knowledge for Intermediary Expert Systems: The Selection of Search Keys [online]. Syracuse, NY: ERIC, 1988 [cit. 2017-05-19]. Dostupné z: https://eric.ed.gov/?id=ED314059</ref>

FIDEL, Raya. Factors affecting the selection of search keys. In: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Christine_L._Borgman BORGMAN, Christine L.] a Edward Y. H. PAI. ''ASIS '88: Proceedings of the 51st ASIS Annual Meeting, v. 25''. Medford, NJ: Learned Information, 1988, 76 - 79.

FIDEL, Raya. New directions for research in online public access catalogs. In: ''Proceedings of the International Symposium on New Techniques and Applications in Libraries''. Xi'an: Jiaotang University Press, 1988, 189 - 196.

FIDEL, Raya. Controlled vocabulary and free-text searching: searchers' selection of search keys. In: CHEN, C. ''ASIS '87: Proceedings of the 50th Annual Meeting, V. 24''. Medford, NJ: Learned Information, 1987, 71 - 73.

FIDEL, Raya. Individual variability in online searching behavior. In: PARKHURST, Carol A. ''ASIS '85: Proceedings of the 48th ASIS Annual Meeting, v. 22''. White Plains, NY: Knowledge Industry Publications, 1985, 69 - 72. ISBN 0867291761.

FIDEL, Raya. Request-related criteria for the selection of search keys. In: FLOOD, Barbara a Joanne WITIAK. ''1984: Challenges to an Information Society : Proceedings of the 47th ASIS Annual Meeting, v. 21''. White Plains, NY: Knowledge Industry Publications, 1984, 141 - 143. ISBN 9780867291155.

FIDEL, Raya. Do user charges affect online searching behavior? In: VONDRAN, Raymond F., Anne CAPUTO, Carol WASSERMAN a Richard A. V. DIENER. ''Productivity in the Information Age: Proceedings of the 46th ASIS Annual Meeting, v. 20''. White Plains, NY: Knowledge Industry Publications, 1983, 132 - 134 [cit. 2017-05-19]. Dostupné z: [http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/asis46DoUserChargesAffect.pdf http://faculty.washington.edu/fidelr/RayaPubs/asis46DoUserChargesAffect.pdf]

FIDEL, Raya. Operationalist and conceptualist searchers: A case-study-based model of online searching styles. In: LUNIN, Lois F., Madeline HENDERSON a Harold WOOSTER. ''The Information Community--An Alliance for Progress: Proceedings of the 44th ASIS Annual Meeting, v. 18''. White Plains, NY: Knowledge Industry Publications, 1981, 68 - 70. ISBN 0914236857.

= Zdroje =

<references />

{{DEFAULTSORT:Fidel, Raya}}

[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Dr. Michael Olsson

2019-05-28T09:38:41Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

{{Infobox Vědec
|jmeno = John M. Carroll
[[Soubor:Michael-Olsson.jpg|thumb|250px|center|Michael Olsson
[http://web.uts.edu.au/staff-photos/Michael-Olsson.jpg]]]
|misto_narozeni = [[Sydney, Austrálie]]
|datum_narození =
|datum_umrti = [[Dosud žije]]
|místo_umrti =
|pobyt = [[Austrálie]]
|obcanstvi = [[Australan]]
|skola = [[Ph.D., University of Technology v Sydney]]
|pracoviste = [[University of Technology v Sydney]]
|znamy_diky = [[informační věda,společnost a knihovny]]
|oceneni = [[čestný titul UTS Excellence in Learning & Teaching Award]]
}}

Dr. Michael Olsson je australský aktivní výzkumný pracovník v oblasti výzkumu informačních chování se zaměřením na sdílení informací/znalostí v akademické, profesionální a umělecké sféře na Technické univerzitě v Sydney. Jeho práce má celosvětový význam a je také tak známá. Jeho práce je silně spojena se vznikem nových diskurzních analytických a sociálních konstruktivistických přístupů k informačnímu výzkumu, zaměřených zejména na sociální konstrukci informačních a komunikačních technologií, znalosti a vzájemné vztahy významu a autority. Klade význam na vyvážený vztah mezi teorií, výzkumem a profesionální praxí či profesionální výkonem činnosti. Zabývá se lidmi, informacemi a znalostmi, informační kulturou, informační výzkum a analýza dat, dále pak informační architekturou. 

== Život ==

Dr. Michael Olsson za svůj život studoval ve třech oborech, ze kterých si odnesl jednotlivé tituly. Titul B. A., získal za své studiu na University of Technology v Sydney v oboru Anglické dějiny. Titul M. A., získal za úspěšné studium na University of Technology v Sydney, a to v oboru Informační vědy. Na téže škole, University of Technology v Sydney, studoval v oboru Informační chování a absolutoriem získal titul  Ph. D.

 Od února roku 2012 až do prosince téhož roku působil jako koordinátor na University of Technology v Sydney ve výzkumném centru Kosmopolitan Civil Society, kde byl zodpovědný za dohled nad vztahem mezi výzkumným centrem kosmoplitanských občanských společností a filozofickou a společenskou vědou. Jeho pozice ve výzkumném centru zahrnovala  zodpovědnost za semináře CCS HDR a doktorské hodnocení. Na téže univerzitě působil  také jako zástupce fakulty ve výzkumném výboru FASS. Tento výzkumný výbor byl prováděn pod názvem “Deans Advisory Committee”.

 Od října roku 2014 do července roku 2015 působil Dr. Michael Olsson jako externí pracovník a mezinárodní koordinátor na komunikační škole v rámci University of Technology v Sydney.

 Od roku 2003 do současnosti je aktivním výzkumným pracovníkem v oblasti výzkumu informačních chování / informačních praktik, se zvláštním zájmem o sdílení informací/znalostí v akademických, profesních a uměleckých společnostech na University of Technology v Sydney.

== Dílo ==

Jeho momentálním dílem, na kterém pracuje je výzkum nesoucí název „From mud to Museum: Making Sense of Archeology“. Dílo se bude zabývat památkami – archeologickými nálezy od chvíle, kdy jsou nalezeny, a bude sledovat jejich cestu, jak jdou poté k analytikům a odborníkům na zhodnocení, poté jsou případně zrestaurovány a zakonzervovány a nakonec uloženy v archeologický repozitářích (úložištích), popř. vystaveny v muzeu. Dílo bude mít spíše historickou povahu, jelikož se Olsson odkazuje na mnoho historických studií v různých dobách a poznatky z nich srovnává. Druhým krokem jeho projektu bude snaha rozvinout digitální zdroje, které by mohly pomoct archeologům, ale zajímaly by i lidi z široké veřejnosti.  

Další jeho významný projekt nese název „Making Sense of Shakespeare“, který je již dokončený a zabýval se umělci v divadle, nejenom herci, ale i kostyméry nebo designery. V rozhovoru se jich ptal, jak vnímají kulturní a ikonické autory. Výsledek pak publikoval např. v časopise Library and Information Science Research nebo Libri. Výsledky také sdílel na konferencích jako je Information: Interactions and Impact (i3) v roce 2009. Také mu věnoval kapitolu v knize Social Information Research.

== Aktivity ==

Dr. Michael Olsson je členem organizace Association for Information Science and Technology se (zkratkou asis&t), dále je pak členem lokální či regionální pobočky Asia-Pacific, jelikož je z Austrálie. Mezi lety 2016-2017 byl vedoucím této pobočky. Za funkční období 2017-2018 již byl však zvolen Miguel Nunez a Michael Olsson zůstal v organizaci pouze jako člen a reprezentant University of Technology v Sydney.  

== Význam ==

Dr. Michael Olsson jakožto výzkumný pracovník informačního chování píše řadu článků a odborných publikací, které se objevují v předních mezinárodních výzkumných časopisech a konferencích v oboru,a to včetně výzkumu informací, knihovny čtvrtletí a koncepcí knihovnictví a informační vědy, mezinárodní komunikační asociace, kanadské sdružení pro informační vědu a hledání informací v kontextu konference. Jeho publikace se převážně zabývají vznikem nových stanovisek týkajících se informačního výzkumu, který je zaměřený převážně na informační a komunikační technologii. Zároveň má velký zájem o vztah mezi teorií, výzkumem a odbornou praxí.  

== Úspěchy ==

Mezi jeho největší úspěch patří čestný titul UTS Excellence in Learning & Teaching Award, který získal za učení výuku a posílení ve výuce na University of Technology v Sydney v roce 2011.

 Píše do předních mezinárodních výzkumných časopisů a pro konference v oboru, včetně výzkumu informací, knihovny čtvrtletí a koncepcí knihovnictví a informační vědy, mezinárodní komunikační asociace, kanadské sdružení pro informační vědu, zde získal titul "Nejlepší kniha", a hledání informací v kontextu konference. 

 Mezi jeho další úspěchy patří řada publikací (viz. Publikace).  

== Publikace ==

Doktor Michael Olsson má mnoho publikovaných článků v odborných a uznávaných časopisech, má své kapitoly v knihách a má i významné přednášky na mezinárodních konferencích.   

Odborné články v rámci jeho dlouholetého výzkumu

*Huvila, I., Olsson, M., Faniel, I.M., Dalbello, M. & Dallas, C. 2017, 'Archaeological perspectives in information science', ''Proceedings of the Association for Information Science and Technology'', vol. 54, no. 1, pp. 570-573.
**Článek je spojením informační vědy a výzkumu technologií. Zabývá se tím, jak lidé nakládají s informací. Dále řeší oblast archeologie, a to konkrétně to, jak ovlivňuje informační výzkum, a jaký význam pro nás může mít do budoucna v otázkách informačního chování jako takového.

 

*Olsson, M.R. 2017, 'Being in place: embodied information practices', ''Information Research: an international electronic journal'', vol. 22, no. 1
**Tento článek se zabývá empirickými studiemi a výzkumem informačního chování. Autor tvrdí, že v dnešní době je problém, že lidé přehlížejí důležité věci a nedívají se na detaily, jestli věc dává celkově smysl.

 

*Olsson, M.R. & Lloyd, A. 2017, 'Losing the art and craft of know-how: capturing vanishing embodied knowledge in the 21st century', ''Information Research: an international electronic journal'', vol. 22, no. 4.
**Studie se zabývá teoretickými přístupy a celkově teorií praxe, kde popisuje také etnografické přístupy. Zabývá se přístupem, že nedostatek informací v povolání znamená jak výzvu, tak překážku.

 

*Olsson, M. 2016, 'Making sense of the past: The embodied information practices of field archaeologists', ''Journal of Information Science'', vol. 42, no. 3, pp. 410-419.
*Olsson, M.R. 2016, 'Re-Thinking Our Concept Of Users', ''Australian Academic & Research Libraries'', vol. 47, no. 4, pp. 286-299.
*Olsson, M.R. 2016, 'Revisiting Our Concept of Users', ''Australian Academic and Research Libraries'', vol. 47, no. 4, pp. 300-303.
*Heizmann, H. & Olsson, M.R. 2015, 'Power matters: the importance of Foucault's power/knowledge as a conceptual lens in KM research and practice', ''JOURNAL OF KNOWLEDGE MANAGEMENT'', vol. 19, no. 4, pp. 756-769.
*Olsson, M.R. & Heizmann, H. 2015, 'Power matters: Foucault's pouvoir/savoir as a conceptual lens in information research and practice', ''Information Research'', vol. 20, no. 4.
*Kennan, M. & Olsson, M.R. 2011, 'Writing It Up: Getting Your Lis Research Out There', ''Australian Academic and Research Libraries'', vol. 42, no. 1, pp. 14-27.
*Olsson, M.R. 2005, 'Making Sense of Sense Making: Information behaviour Researchers Construct an "Author"', ''The Canadian Journal of Information and Library Science'', vol. 29, no. 3, pp. 315-334.
*Olsson, M.R. 1998, 'The Discourses of Contemporary Information Science Research: An Alternative Approach', ''Information Research'', vol. 4, no. 2, October.

 

Kapitoly v knihách

*Olsson, M.R. 2012, ''Ciphers to this Great Accompt' - the Shakespearian Social Sense-Making of Theatre Professionals' in Widen, G. & Holmberg, K. (eds), Social information Research, Emerald Group Publishing Limited, Bingley UK, pp. 17-42.''''
*Olsson, M.R. 2010, 'Michel Foucault: Discourse PowerKnowledge and the Battle for Truth' in Leckie, G.J., Given, L.M. & Buschman, J.E. (eds), ''Critical Theory for Library and Information Science: Exploring the Social from Across the Discipline, ABC-CLIO, Santa Barbara, California'', pp. 63-74.
*Halbwirth, S. & Olsson, M.R. 2007, 'Working in parallel: Themes in Knowledge Management and Information Behaviour' in Hawamdeh, S. (ed), ''CREATING COLLABORATIVE ADVANTAGE THROUGH KNOWLEDGE AND INNOVATION, World Scientific, Singapore'', pp. 69-89.
*Olsson, M.R. 2007, 'Knowledge is Power: More than a bumper sticker Foucault's Discourse Analysis as a Conceptual Basis for Knowledge Management' in Starcy, C., Barachini, F. & Hawamdeh, S. (eds), Knowledge Management: Innovation, Technology and Cultures, World Scientific, Singapore, pp. 201-210.

 

Příspěvky na konferencích

*Henninger, M.C. & Olsson, M. 2017, 'Assumptions and authority: Implications of data analytics', ''Research Applications in Information and Library Studies'', Adelaide, SA.
*Henninger, M. & Olsson, M. 2015, 'Reading the past: Archaeological artefacts as documents', ''12th Annual Meeting of the Document Academy'', Sydney, Australia.
*Olsson, M.R. & Lloyd, A. 2015, 'Embodied Information Practices', ''Research Applications in Information & Library Studies'', University of Technology Sydney.
*Olsson, M.R. & Henninger, M. 2014, 'Making Sense of Archaeology: From Mud to Metadata', ''Research Applications in Information and Library Studies Conference (RAILS)'', Canberra, ACT.
*Narayan, B. & Olsson, M.R. 2013, 'Sense-making Across Space and Time: Implications for the Organization and Findability of Information', ''Proceedings for Beyond the Cloud: Rethinking Information Boundaries: Annual Meeting of the Association for Information Science & Technology'', Annual Meeting of the Association for Information Science & Technology, Association for Information Science & Technology, Montreal, Canada, pp. 1-9.
*Olsson, M.R. & Halbwirth, S. 2006, 'Working in Parallel: Themes in Knowledge Management', ''The Third International Conference on Knowledge Management'', University of Greenwich, University of Greenwich,, pp. 69-88.
*Olsson, M.R. 1999, 'Discourse: A New Theoretical Framework for Examining Information Behaviour in its Social Context', ''Exploring the Contexts of Information Behaviour - Proceedings of the 2nd Information Seeking in Context Conference'', Taylor Graham, London.
*SOlsson, M.R. 1998, 'Discourse: Understanding Groups', ''Pathways to Knowledge: Australian Library and Information Association 5th Biennial Conference and Exhibition: conference proceedings'', Australian Library and Information Association, Adelaide Convention Centre.

 

== Externí zdroje ==

 [https://www.linkedin.com/in/michael-olsson-0aa10518/ Profil na LinkedIn]

[http://uts.academia.edu/MichaelOlsson Celé články]

[https://www.uts.edu.au/staff/michael.olsson Životopis]

 

 

== Citace ==

University of Technology, Sydney. Dr. Michael Olsson [online]. [cit. 05-14-2018]. Dostupné z: [https://www.uts.edu.au/staff/michael.olsson https://www.uts.edu.au/staff/michael.olsson]

Officers, © 2018 Asia Pacific Chapter ASIS&T [online]. [cit. 05-14-2018]. Dostupné z: [http://www.asis.org/Chapters/asiapac/?page_id=10 http://www.asis.org/Chapters/asiapac/?page_id=10]

''Linkedin: Vysoká škola technická v Sydney'' [online]. [cit. 2018-05-18]. Dostupné z:[https://www.linkedin.com/school/university-of-technology-sydney/ https://www.linkedin.com/school/university-of-technology-sydney/]

''Linkedin: Michael Olsso'' [online]. [cit. 2018-05-18]. Dostupné z:[file:///C:/Users/Marie/Downloads/MichaelOlssonProfile.pdf file:///C:/Users/Marie/Downloads/MichaelOlssonProfile.pdf]

 

 

 

 

'''Autoři:''' Marie Wetterová a Hana Mikušová

{{DEFAULTSORT:Olsson, Michael C.}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Belver C. Griffith

2019-05-28T09:31:41Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

'''Belver Callis Griffith''' ([https://cs.wikipedia.org/wiki/28._březen 28. března] [https://cs.wikipedia.org/wiki/1931 1931], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Hampton Hampton] – [https://cs.wikipedia.org/wiki/23._říjen 23. října] [https://cs.wikipedia.org/wiki/1999 1999], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Filadelfie Filadelfie]) byl americký informační vědec. Zabýval se [https://cs.wikipedia.org/wiki/Infometrie infometrií], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Bibliometrie bibliometriíi] a [https://cs.wikipedia.org/wiki/Scientometrie scientometrií].

 

 

 

= Život =

Belver C. Griffith se narodil v Hamptonu ve státě Virginia. Roku 1951 absolvoval bakalářské studium na univerzitě ve Virginii. Poté vystudoval obor experimentální psychologie na univerzitě v Connecticutu. V roce 1953 získal magisterský titul a v roce 1957 dosáhl doktorského titulu.  V letech 1969 - 1991 vyučoval na [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Drexelova_univerzita&action=edit&redlink=1 Drexelově univerzitě] a byl ředitelem projektu [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Americká_psychologická_asociace&action=edit&redlink=1 Americké psychologické asociace] pro výměnu vědeckých informací. Přednášel v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Královský_technologický_institut&action=edit&redlink=1 Královském technologickém institutu] ve [https://cs.wikipedia.org/wiki/Stockholm Stockholmu] a [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Institut_pro_technické_znalosti&action=edit&redlink=1 Institutu pro technické znalosti] v [https://cs.wikipedia.org/wiki/Utrecht Utrechtu] v roce 1983 a pomáhal při navrhování studia holandské vědecké politiky. Získal granty pro svůj výzkum od Národní vědecké nadace, veřejného zdravotnictví, Národní knihovny medicíny a ministerstva školství. V roce 1982 se Griffith stal členem americké asociace pro rozvoj vědy. V tomtéž roce se oženil s Carolyn Jean Adams, narodily se jim tři dcery. Roku 1997 obdržel [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Cena_Dereka_Johna_de_Solla&action=edit&redlink=1 Cenu Dereka Johna de Solla] z časopisu ''[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Scientometrics&action=edit&redlink=1 Scientometrics]''. Zemřel na selhání ledvin v říjnu 1999.<ref>CLAWSON, M. C. (1999). [Belver C. Griffith] In: Dailypress.com [online]. [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://articles.dailypress.com/1999-11-20/news/9911200208_1_drexel-university-drexel-president-constantine-papadakis-information-science
</ref> <ref>The Pentagraph [Adams-Griffith] In: Newspapers.com [online]. [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://www.newspapers.com/newspage/73464337/</ref>

 

= Dílo =

Dr. Griffith byl považován za průkopníka na poli informačních věd. Studoval šíření vědeckých informací od neformální diskuse až po publikování dokumentů a jejich získávání z počítačových databází. Pomáhal definovat oblast informační vědy a jeho příspěvky výrazně posílily postavení fakulty Informační vědy a technologie Drexelovy univerzity. Publikoval během své kariéry více než 200 vědeckých prací. K jeho nejvýznamnějším příspěvkům k oboru informační vědy patří vytvoření analytické metody, která mapuje vědecký výzkum. Na tomto projektu se podílel společně s Dr. Henry Smallem z Ústavu vědeckých informací na počátku 70. let. Následně ve spolupráci s doktorem Williamem Garveyem se zabýval vědecko-komunikačním procesem od počátku vědeckého bádání až po šíření výsledků. <ref>Association for Information science and Technology [Belver C. Griffith] In: asist.com [online]. [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://www.asist.org/pioneers/belver-c-griffith/
</ref>

= Ocenění =

1996 - Cena Dereka de Solla od Mezinárodní společnosti pro scientometrii a informatiku   

1980 - Cena za vědecký úspěch udělena univerzitou v Drexelu

1982 - Cena pro mimořádného učitele na poli informací od Asociace pro informační vědu a technologii

1987 - Cena za významné lektorství od Asociace pro informační vědu a technologii v New Jersey <ref>Association for Information science and Technology [Belver C. Griffith] In: asist.com [online]. [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://www.asist.org/pioneers/belver-c-griffith/</ref>

= Aktivity =

1951 - Bakalářský titul na univerzitě ve Virginii

1953 - Magisterský titul z Psychologie na univerzitě v Connecticutu

1957 - Doktorát z Psychologie na univerzitě v Connecticutu

1969 - Začal vyučovat na Drexelově univerzitě

1982 - Stal se členem Americké asociace pro rozvoj vědy

1982 - vzal si za ženu Carolyn Jean Adams

1983 - Pomáhal při navrhování studia holandské vědecké politiky

1992 - Byl mu udělen titul emeritního profesora Drexelovy univerzity

1997 - obdržel cenu Dereka Johna De Solla z časopisu Scientomatrics

= Publikace =

== Obsahová charakteristika vybraných publikaci ==

=== Belver Griffith papers, 1969-1986. ===

Sbírka se skládá především z korespondence dr. Griffitha s akademiky, kteří studovali vědeckou komunikaci a informační vědu během 70. a 80. let. Další materiály zahrnují počáteční návrhy a upravené rukopisy článků Dr. Griffitha, několik přednášek a paměť z roku 1972, zprávy děkanovi College of Information Studies, který shrnuje Griffithovy aktivity během 70. a 80. let a kopie některých z publikací Dr. Griffitha. <ref>WorldCat [Belver Griffith papers, 1969-1986.] In: worldcat.org [online] [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://www.worldcat.org/title/belver-griffith-papers-1969-1986/oclc/62054341&referer=brief_results
</ref>

=== The Structure of the Social and Behavioral Sciences Literature. Stockholm Papers in Library and Information Science. ===

Kniha se zabývá Co-citační analýzou, technikou, která vytváří vazbu mezi dvěma staršími dokumenty a surovým ukazatelem síly tohoto spojení tím, že počítá, kolikrát jsou tyto dva dokumenty společně citovány v nových dokumentech. Hlavním zjištěním bylo, že analýza mohla shlukovat dokumenty tak, aby se související díla objevovaly společně a mohly projevit vztahy mezi dokumenty a mezi seskupeními dokumentů, které odrážejí vědecký obsah. Publikovaná práce ve společenských a behaviorálních vědách je obecně značně ovlivněna mimořádně malými skupinami výzkumníků, kteří jsou často zastoupeni docela starými dokumenty a kteří nejsou snadno přemístěni novým výzkumem. Tato zjištění vyvolávají otázky týkající se fungování a fungování společenských a behaviorálních věd.<ref>WorldCat [The Structure of the Social and Behavioral Sciences Literature. Stockholm Papers in Library and Information Science.] In: worldcat.org [online] [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://www.worldcat.org/title/structure-of-the-social-and-behavioral-sciences-literature-stockholm-papers-in-library-and-information-science/oclc/967654882&referer=brief_results</ref>

=== Cognition: Human Information Processing. Introduction. ===

Článek shrnuje klíčové otázky výzkumu a vývoj v kognitivní vědě, zejména s ohledem na podobnosti, rozdíly a vzájemné vztahy mezi zpracováním informací o člověku a strojích. <ref>WorldCat [Cognition: Human Information Processing. Introduction.] In: worldcat.org [online]. [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://www.worldcat.org/title/cognition-human-information-processing-introduction/oclc/427139046&referer=brief_results
</ref>

=== The Aging of Scientific Literature: A Citation Analysis. ===

V tomto článku Belver C. Griffith poukazuje na to, že údaje o citaci odpovídají modelu Brookes, že vědecký časopis, který se používá jako archiv, pomalu stárne a ten, který podporuje výzkumnou frontu, stárne rychle - stárnutí závisí nejen na materiálu, ale i na uživateli. <ref>WorldCat [The Aging of Scientific Literature: A Citation Analysis.] In: worldcat.org [online]. [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://www.worldcat.org/title/the-aging-of-scientific-literature-a-citation-analysis/oclc/425714100&referer=brief_results</ref>

 

= Bibliografie knih a základních článků =

GRIFFITH, B. C (1960). The use of verbal mediation in concept formation by retarded subjects at different intelligence levels. Child Development, 31 633-641.

GRIFFITH, B. C (1969). A crack in the myth of the scientist: [''A review of the book The double helix, by J. D. Watson'']. Contemporary Psychology, 1, 150-152.

GRIFFITH, B. C. (1971). Information dimensions: Prolegomena to a psychophysics of delivered information. In ''Proceedings of the Seventh National Information Retrieval Colloqium.''

GRIFFITH, B. C . [Issue editor]. (1971). Improving library services to users: Some research approaches.''Drexel Library Quarterly, 7(1).''

GRIFFITH, B. C. (1972). ''Research prospects and problems in education for library and information science ''[An ALA conference on cassette]. Chicago: American Association of Library Schools.

GRIFFITH, B. C  (1976). [Review of the book ''Communication in science'', by A. J. Meadows.] Library Quarterly, 46, 201-202.

GRIFFITH, B. C . (1976). Are moon scientists more interesting than moon rocks? ''Contemporary Psychology'', 21, 108-109.

GRIFFITH, B. C., Anker, A., Koenig, M., Samples, D. (1978). The economics of information. ''Journal of Informatics'', 2 , 15-142.

GRIFFITH, B. C  . (1979). Science literature: How faulty a mirror of science? ''ASLIB Proceedings'', 31 , 381-391.

GRIFFITH, B. C . (1979). The social and behavioral sciences literature. In R. D. Tally (Compiler), ''Literature choices and policies: Proceedings of ASIS Annual Meetings, 16 , 253-262. ''

GRIFFITH, B. C . (Ed.). (1980).''Key papers in information science'' . White Plains, NY: Knowledge Industry Publications.

GRIFFITH, B. C . (1980). Aging in scientific literature: Reply [Letter to the Editor]. ''Journal of Documentation'', 36 , 166-168.

GRIFFITH, B. C . (1980). Eugene Garfield. In the ''ALA world encyclopedia of library and information services'' . Chicago: American Library Association.

GRIFFITH, B. C . (1981). [Review of ''The scientific journal'' , A. J. Meadows, Ed.]''Scientometrics'', 3 , 251-252.

GRIFFITH, B. C . (1982). [Review of ''New technology developments in the communication of research during the 1980’s'' by A. J. Meadows]. ''Scientometrics'' 4(1), 80-81.

GRIFFITH, B. C. (1982). Judging document content versus social functions of refereeing: Possible and impossible tasks. ''The Behavioral and Brain Sciences'', 5(2), 214-215.

GRIFFITH, B. C . (1984). Derek Price and the social studies of science. ''Scientometrics'', 6(1), 5-7.

GRIFFITH, B. C . (1987). Review of Research and development in information retrieval [''Proceedings of the Third Joint BCS and ACM Symposium'' , King’s College, Cambridge, 2-6 July 1984]. Journal of Classification, 4 , 260-264.

GRIFFITH, B. C. (1989). Derek Price’s puzzles: Numerical metaphors for the operation of science.''Science, Technology and Human Values (Journal of the Society for Social Studies of Science''), 13(3 & 4), 351-360. 1988 (Imprinted Date) 

GRIFFITH, B. C . (1989). Understanding science: Studies of communication and information . ''Communication Research'', 16(5), 600-614.

 Podrobný soupis Griffithových prací zhotovila a publikovala Laura Joy Moyers z fakulty Informační vědy a technologie na Drexel University: 

Moyer, L.J. (2001). Bibliography of publications of Belver C. Griffith. ''Scientometrics, 51'', 469-479.

 

= Citace =

{{DEFAULTSORT:Griffith, Belver C.}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Augustin Merta

2019-05-28T09:28:07Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

''' Augustin Merta''' ([[30._listopad|30. listopadu]] [[1914|1914]] [[Ostrava|Ostrava]] – [[22._červen|22. června]] [[2006|2006]]) byl [[Válečný_veterán|válečný veterán]], [[Odbojář|odbojář]], [[Učitel|učitel]] a [[Vědecký_pracovník|vědecký pracovník]]. Narodil se jako pohrobek po vojáku padlém na bojištích první světové války. Věnoval se sociální informatice, teorii a praxi v oblasti [[Rešerše|rešerše]]. Ovlivnil několik generací českých informačních pracovníků.<ref>Paměť národa [online]. [cit. 2016-02-02]. Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref>

{{Infobox Vědec
|jmeno = Ing. Augustin Merta, CSc.
|datum_narozeni =30. listopadu 1914
|misto_narozeni = Ostrava
|datum_umrti = 22. června 2006
|misto_umrti =
|duvod_umrti = Stáří
|pobyt = Česká republika
|rodina = Manželka: Ludmila Mertová
|obcanstvi = československé
|skola = FF UK
|pracoviste =
|znamy_diky = Zakladatel informační vědy
|oceneni = 1998 Ocenění odborných aktivit
}}[[File:Odbojar-984x1024.jpg|thumb|Odbojář Augustin Merta se dostal v roce 1943 do Velké Británie. Nejprve pracoval na londýnském ministerstvu zahraničních věcí, poté odešel na frontu.]]

'''Život '''

----

„Byl jsem nadšený cvičenec místního Sokola v Radvanicích a také členem skautského oddílu. Tyto instituce vychovaly ze mne člověka se silným národním cítěním. Říká se tomu vlastenectví, ale já tohle slovo nemám rád. V Sokole byli vedle sebe různí lidé, z různých společenských a sociálních vrstev, všichni jsme si byli navzájem skutečně bratry.“ A.Merta Narodil se 30.11. 1914 v [[Ostrava|Ostravě]]. Byl členem [[Sokol|Sokola]] a aktivním skautem, maturoval na ostravské reálce v době krize. Poté složil zkoušky odborného učitele pro předměty matematika, deskriptiva, kreslení a tělocvik. V letech 1937-1938 ho v době vojenské služby zastihla mobilizace a potupný [[Mnichov|Mnichov]]. Ihned po demobilizaci se zapojil do odbojové činnosti v ostravské skupině [[Obrana_národa|Obrana národa]]. Po odhalení skupiny se skrýval po nějaký čas u příbuzných na Hané. Dne 5. května 1942 se dostal s manželkou ilegálně přes rakouské [[Alpy|Alpy]] a [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnsko]] do [[Švýcarsko|Švýcarska]], kde byli krátce uvězněni. Po německém záboru zbytku [[Francie|Francie]] pokračovali dál ilegálně přes [[Pyreneje|Pyreneje]] do [[Španělsko|Španělska]]. Po zatčení Frankovou policií byl s celou skupinou uvězněn v [[Gerona|Geroně]] , [[Barcelona|Barceloně]] a v koncentračním táboře [[Miranda_del_Ebro|Miranda del Ebro]]. Jako [[Tankista|tankista]] se účastnil invaze do [[Francie|Francie]] a operace obléhání přístavu [[Dunquerque|Dunquerque]]. V současné době obdržel od francouzské vlády diplom za spoluúčast na [[Osvobození_Francie|osvobození Francie]] v letech 1944-1945. Po návratu domů byl přijat do zpravodajské sekce ministerstva zahraničí a vystudoval [[Vysoká_školu_politická_a_sociální|Vysokou školu politickou a sociální]]. V únoru 1948 byl jako nepřítel socialistického zřízení čtyřikrát vyhozen ze zaměstnání. A zde začínala jeho cesta do [[VTEI|VTEI]]. Politická situace tehdy umožňovala lidem s podobným osudem pracovat v podnicích jako dokumentační a informační specialisté, vzhledem k jejich znalostem cizích jazyků.<ref>Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum. 1999. Národní Knihovna, Knihovnická revue [online]. [cit. 2016-02-03]Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9905/9905256.html</ref>

 

 

'''Okolnosti útěku do Švýcarska'''

----

Za mnichovských událostí sloužil pan Merta jako četař aspirant na Bruntálsku u minometčíků. Po demobilizaci se vrátil do rodných Radvanic, kde začal znovu učit na měšťanské škole. Pan Merta se stal součástí odbojové organizace [[Obrana_národa|Obrana národa]] a pomáhal organizovat útěky do Polska. Přes polské území vedl po peážní trati vlak z Ostravy na [[Karvinsko|Karvinsko]]. Osoby, které přecházely hranice, dostaly železniční uniformu. 

„Dělali jsme též zpravodajskou službu, zakreslovali jsme opevnění a hlásili jsme počty vozidel a vojáků. Později se tento způsob přepravy prozradil, museli jsme začít převádět přes hranici v Beskydách. Po naší skupině však šlo gestapo, bylo jasné, že dříve nebo později budeme muset s manželkou utéct, nebo nás zatknou. Byla to jen otázka času.“ Sdělil A. Merta „Začali jsme se připravovat na útěk přes Rakousko do Švýcarska.“Augustin Merta využil možnosti vycestovat ze zdravotních důvodů do Innsbruku, jeden lékař též zapojený do odboje mu napsal falešné doporučení k ozdravnému pobytu v Rakousku. „S manželkou jsme však vystoupili už v Feldkirchu. Dva dny a dvě noci jsme přecházeli hřeben na švýcarských (respektive lichtenštejnských) hranicích... Zaručil se za nás doktor [[Jaromír_Kopecký|Jaromír Kopecký]] ze Ženevy, původně zástupce u [[Společnost_národů|Společnosti národů]], který působil ve Švýcarsku jako zástupce československé exilové vlády. Švýcarské orgány nám předaly jízdenky do Ženevy... V Ženevě jsem vypracoval pro doktora Kopeckého podrobnou zprávu o stavu odboje proti nacistům na severní Moravě.“

Spolu se skupinou dalších devíti [[Československo|Čechoslováků]] pan Merta ilegálně překročil švýcarsko-francouzskou hranici u [[Annemasse|Annemasse]]. Odjeli do [[Marseille|Marseille]], kde se měli setkat s další spojkou na cestě k československé armádě. Do Švýcarska přišel se svojí manželkou, do Francie již odcházel sám, cesta přes Francii by pro ni byla příliš nebezpečná. Manželka Augustina Merty pak do konce války pracovala v Ženevě pro doktora Kopeckého jako jeho osobní asistentka a šifrantka zpráv pro londýnskou exilovou vládu.

„Dostali jsme falešná jména Čechoslováků, kteří měli legální dokumenty, ale byli buď nezvěstní, nebo během válečných zmatků padli. Měli jsme dostat tranzitní vízum do Spojených států. Dostal jsem jméno Francois Mrvicka – František Mrkvička.“<ref>Životopisné převyprávění pamětníkových osudů podle jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Dostupné na: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref>

 

'''Aktivity'''

----

'''1937–1939''' Absolvoval vojenskou prezenční službu.

'''1939 '''Po demobilizaci v březnu 1939 se zapojil do činnosti ostravské skupiny odbojové or-ganizace Obrana národa, která prováděla zejména zpravodajskou činnost a převáděla vojenské a politické osobnosti do Polska. Po odhalení skupiny se po určitou dobu ukrýval u příbuzných v Přáslavicích na Hané.

'''1942–1944 '''S manželkou Ludmilou se ilegálně přes rakouské Alpy a Lichtenštejnsko dostal doŠvýcarska, kde byli krátce uvězněni v Buchsu. Po intervenci vedoucího Československé kanceláře při Společnosti národů v Ženevě dr. Jaromíra Kopeckého byli oba propuštěni a spolupracovali s kanceláří až do podzimu 1942. Protože se A. Merta hlásil do československé zahraniční armády, byl pověřen ilegálním převodem skupiny osmi vedoucích vojáků československé armády do Marseille. Po německém záboru zbytku Francie ovšem museli pokračovat dále ilegálně přes Pyreneje do Španělska, kde však byla celá skupina zatčena frankovskou policií a uvězněna v Geroně a Barceloně a později převezena do koncentračního tábora v Miranda de Ebro v Katalánsku. Na jaře 1943 byl tábor rozpuštěn a A. Merta se spolu se skupinou 60 Čechů a Slováků dostal přes Gibraltar konvojem do Velké Británie, kde vstoupil do česko-slovenské zahraniční armády. Odsud byl přidělen do zpravodajské sekce československého ministerstva zahraničí, měl několik relací v češtině a angličtině v československé sekci BBC. Na jaře 1944 se na vlastní žádost vrátil do československé zahraniční armády.

'''1944–1945''' Jako tankista se účastnil invaze do Francie a operace obléhání přístavu Dunkerque. Byl vyznamenán válečnými medailemi Za chrabrost, Za zásluhy, Za členství v Čs. obrněné brigádě ve V. Britanii, Junácký kříž. Po válce obdržel Pamětní medaili k 20. výročí osvobození ČSSR (1965), Pamětní medaili k 50. výročí ukončení 2. světové války (1995), Medaili k 55. výročí konce 2. světové války (2000).

'''1945–1948''' Po návratu do Československa byl přijat do zpravodajské sekce ministerstva zahraničí, kde pracoval až do února 1948, kdy se jako bývalý voják západní československé zahraniční armády stal jedním z terčů politické perzekuce a byl propuštěn (do roku 1963 byl z tohoto důvodu propuštěn celkem ze čtyř zaměstnání).

'''1945–1949'''  Studoval Vysokou školu politickou a sociální, kterou ukončil v roce 1949 získáním titulu inženýra.

'''1949–1963'''  Působil v informačních a patentových střediscích v resortech strojírenství a zdravotnictví. Pracoval v n. p. Kovofiniš (vedoucí dokumentace), n. p. Vývoj, Technicko-organizačním výzkumném ústavu strojírenském – TOVÚS (vedoucí studijního oddělení) a n. p. Chirana (vedoucí střediska VTEI a patentů).

'''1953–1972'''  Externím učitelem na katedře knihovnictví a vědeckých informací Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) – předmět Rešeršní teorie, metodika a technika.

'''1961–1963 '''Postgraduální studium patentového inženýrství na Vysokém učení technickémv Brně.

'''1963–1968''' Po částečné rehabilitaci československých zahraničních vojáků působil jako výzkumný pracovník ve Středisku pro vynálezy a vědecké informace ČSAV kde mj. realizoval tříletý průzkum komunikace informací na většině pracovišť akademie. Návrh vzešlý z tohoto průzkumu nebyl pro nezájem vedení a ústavů akademie realizován.1967–1970 S kolektivem spolupracovníků realizoval státní výzkumný úkol L-1-09 „Výzkum systému VTEI v ČSSR“, jehož výsledků bylo využito při formulování programu státní informační politiky pro období 1971–1975.

'''1968 '''Vědeckým tajemníkem ústředního ředitele ÚVTEI; v tomtéž roce Fakultě sociálních věda publicistiky Univerzity Karlovy (FSVP UK) předložil na oboru logiky svou kandidátskou disertační práci Společenské aspekty komunikace odborných informací ve vědě.

'''1970'''  23. dubna obhájil na FF UK svou kandidátskou disertační práci a 7. května mu byl udělen titul kandidáta filozofických věd. V tomtéž roce byla obhájená práce vydána ÚVTEI (pod zkráceným názvem Společenské aspekty komunikace odborných informací.

'''1971 '''Odchod do odbojářské penze.

'''1971–1975''' V rámci programu P-18 státní informační politiky se podílel na řešení „Projektu informatické výchovy uživatelů VTEI“, který na- vazoval na projekt řešený v letech 1968–1970 v rámci státního výzkumného úkolu L-1-09, jenž byl zaměřen na popis a analýzu soudobého stavu vzdělávání uživatelů informací v Československu i zahraničí.

'''1972–1984 '''Interním vědecko-pedagogickým pracovníkem katedry knihovnictví a vědeckých informací FF UK (předměty sociální informatika, teorie a praxe rešerší).

'''1984–1990''' Externím spolupracovníkem katedry knihovnictví a vědeckých informací FF UK.

'''1988''' 1. vydání Anglicko-českého slovníku informatiky (spoluautorka Dagmar Mertová).

'''1994 '''2. vydání Anglicko-českého slovníku knihovnictví a informatiky (spoluautorka Dagmar Mertová).

'''1998 '''Ocenění odborných aktivit udělením Pamětní medaile Univerzity Karlovy v rámci oslav650. výročí jejího založení.

'''1999''' Od francouzského ministerstva obrany ob- držel diplom Za spoluúčast na osvobozeníFrancie v letech 1944–45. A. Merta má hodnost plukovníka v. v.

'''2006''' 22. června v necelých 92 letech umírá.

 

'''Příběh syna Vladimíra Merta '''

----

Augustin Merta válčil proti nacistům v zahraničních jednotkách, velel tankovému průzkumnému družstvu v roce 1944 u Dunkerqueu, jeho syn [[Vladimír_Merta|Vladimír Merta]], slavný folkový písničkář, oslovil svými proti režimními texty tisíce lidí, kteří se pak proti komunistům postavili v roce [[1989|1989]]. Vladimíra Mertu komunistická [[Státní_bezpečnost|Státní bezpečnost]] sledovala od poloviny 70. let minulého století do sametové revoluce takřka nepřetržitě.<ref>Příběh Augustina a Vladimíra Mertových Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/radio_cesko/pribehy/_zprava/520507</ref> 

 

'''Vědecký pracovník '''

----

Díky politické rehabilitaci mohl začít působit ve Středisku vědeckých informací a patentů v ČSAV. Od roku 1968 vedl Ing. Augustin Merta odbor výzkumu v [[UVTEI|UVTEI]]. <ref>Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum [online]. [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0403/0403169.pdf</ref> Od roku 1953 začal externě učit na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na katedře knihovnictví a vědeckých informací, kterou tehdy vedl doc. [[Jaroslav_Drtina|Jaroslav Drtina]]. V roce 1967 ukončil kandidaturu věd na FF UK a od roku 1970 byl interním vědeckým pracovníkem katedry. Publikoval přes 150 prací doma i v zahraničí. Působil v mezinárodní redakční radě časopisu Information Processing and Management (1960-1992). Byl členem komise Informační teorie FID, expertem informačního odboru [[UNESCO|UNESCO]] a členem vědecké rady Mezinárodního institutu vědeckých informací a [[Informace|informace]]. Přednášel na mnoha odborných konferencích a seminářích doma i v cizině. Spolu s manželkou PhDr. Dagmar Mertovou sestavili Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky, který má přes 14 000 hesel a vyšel ve dvou vydáních (UVTEI 1988 a LEDA 1994).<ref>Königová, Marie. Vzpomínka na Ing. Augustina Mertu, CSc. Ikaros [online]. 2006(8) [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://ikaros.cz/vzpominka-na-ing-augustina-mertu-csc</ref>

 

'''Význam pro informační vědu '''

----

V roce [[1963|1963]] vzniká první kniha, kde zhodnotil vztah mezi [[Knihovnictví|knihovnictvím]] a oblastí [[VTEI|VTEI]]. Viděl možnou spolupráci. Bylo jisté, že VTEI využívalo bibliografických znalostí a bibliografie samotné, aby mohl být vypracován průzkum. Jádro problému však zůstávalo stejné, tedy informovanost zaměstnanců.

Podle něho byla klíčem k dobrým výsledkům shoda studijního technika, který třídí a srovnává informace z knihovnické a bibliografické základny, s knihovníkem, který je v této základně obstarává a eviduje.

Později už viděl bibliografii jako málo funkční součást informační činnosti. Bibliografie většinou nedokázala propracovat celou pyramidu prací a tak byla nevyhovující.

V časopise [[Česká_bibliografie|Česká bibliografie]] roku 1976 ukázal, že si uvědomuje vztah bibliografie k informatice. U nás v té době v [[ČSSR|ČSSR]] neměla profese knihovníka takový společenský status jako v zahraničí. Docházelo k spolupráci obou legislativně oddělených soustav.

Ve světě se používá označení [[Information_science|information science]]. U nás například [[Informatistika|informatistika]] nebo teorie vědecké informaci či [[Sémantická_informace|sémantická informace]].

Roku [[1981|1981]] vyjádřil A. Merta zklamání ohledně svého projektu, jelikož z něho bylo realizováno jen velmi málo. Už dávno si uvědomoval, že informační služby nemohou fungovat bez technického zázemí, také na to upozorňoval jako jeden z prvních už kolem roku [[1959|1959]].

S J. Tomanem se podílel i na velkém projektu čtyř metod [[Mechanická_selekce_informací|mechanické selekce informací]] – INDORES1.

V posledních 20 letech svého života věnoval zvláštní pozornost otázkám terminologie oboru se snahou o její sjednocování. Ta vrcholí dvěma vydáními anglicko-českého oborového slovníku v letech 1988 a 1994.

Roku 1994 vydávají [[Anglicko-český_slovník_knihovnictví_a_informatiky|Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky]], nové vydání a tento slovník odráží tehdejší stav rozvoje oboru i používané techniky.

Další dílem tohoto autora je kniha s názvem [[Společenské_aspekty_komunikace_odborných_informací|Společenské aspekty komunikace odborných informací]], která se soustřeďuje na popis a analýzu komunikačního a informačního procesu.<ref>GRUSOVÁ, Alexandra. Přínos Augustina Merty v oblasti Informační vědy [online]. [cit. 2016-02-13]. Dostupné z: grusovasandra.wz.cz/merta.doc</ref>

 

'''Publikace '''

----

*'''Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky''' - Autor: [[Augustin Merta]], [[Dagmar_Mertová|Dagmar Mertová]]; Žánr: jazyky, lingvistika; Vydáno:1994, [[Leda|Leda]] <ref>Dostupné zde: https://search.mlp.cz/cz/titul/anglicko-cesky-slovnik-knihovnictvi-a-informatiky/46354/</ref>
*'''Anglicko-český slovník informatiky''' - Autor: [[Augustin Merta]]; Žánr: Jazyky, informatika; Vydáno:1988 <ref>https://search.mlp.cz/cz/titul/anglicko-cesky-slovnik-informatiky/28792/</ref>
*'''Společenské aspekty komunikace odborných info''' - Autor: [[Augustin Merta]]; Žánr: výchova v rodině; Vydáno: 1970 <ref>https://search.mlp.cz/cz/titul/spolecenske-aspekty-komunikace-odbornych-info/161730/</ref>

 

'''Bibliografie základních článků'''

----

'''Informační věda (sociální informatika)'''

*MERTA, A. Myšlenkové směry v oblasti vědeckých informací. Metodika a technika informací, 1967, č. 8/9, s. 1–12.
*MERTA, A. Je informatika vědeckou disciplinou, nebo pouze technikou práce s prameny informací? Metodika a technika informací, 1968, č. 9, s. 1–12.
*MERTA, A. Společenské aspekty komunikace odborných informací ve vědě. Praha, 1968. 334 l. Kandidátská disertační práce. Fakulta sociálních věd a publicistiky UK v Praze.
*MERTA, A. Informatika a její místo ve vědě. Studie projektu L–1–09–1/1. Praha : ÚVTEI, 1969. 21 s.
*MERTA, A. Společenské aspekty komunikace odborných informací. Praha : ÚVTEI, 1970. 209 s. Elektronická verze publikace: In PAPÍK, R., SOUČEK, M., STÖCKLOVÁ, A. (eds.).Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I. [CD–ROM]. Praha : Ústav informačních studií a knihovnictví, 2001.
*MERTA, A. Informatika ako spoločenskovedná disciplína. In Zborník z teoretického seminára o vzťahoch knihovníctva, bibliografie a informatiky, Banská Bystrica, 19. – 20. máj 1970. Martin : Matica slovenská, 1971, s. 152–159.
*MERTA, A. Informatika jako věda a praxe. Československá informatika, 1971, roč. 13, č. 2, s. 1–8.
*MERTA, A. Problém sprostredkovacích činiteľov v komunikácii informácií. In Zborník z teoretického seminára o vzťahoch knihovníctva, bibliografie a informatiky, Banská Bystrica, 19. – 20. máj 1970. Martin : Matica slovenská, 1971, s. 160–168.
*MERTA, A. Výsledky informatického výzkumu v Československu. Československá informatika, 1971, č. 5, s. 13–27.
*MERTA, A. Informal communication in science. In Problems of information science. Moscow : VINITI, 1973, s. 34–52. FID 478.
*MERTA, A. Informatika jako věda a praxe. Metodický zpravodaj [UVTI], 1973, č. 1, s. 5–15.
*CIGÁNIK, M., MERTA, A. Vývoj k informatice jako vědě. In Česká bibliografie. Sv. 11. Praha : SPN, 1973, s. 251–321.
*MERTA, A. Informatics as a new branch of science and practice. In Problems of information science. Moscow : VINITI, 1975, s. 257–268. FID 530. Bratková [M3] uvádí jako: Informatics as a new branch of science, technology and praxis.
* MERTA, A. Vztah bibliografie k informatice. In Česká bibliografie. Sv. 13. 1976, s. 42–70.
*MERTA, A. Informační proces a uživatelé. In Obsahová analýza dokumentu a syntetické zpracování informací : sborník přednášek ke specializovanému kursu pro informační pracovníky soustavy VTEI. Praha : Dům techniky ČSVTS, 1980, s. 7–15.
*MERTA, A. Vědní informatika a automatizované informační systémy. In Automatizované informační systémy ve VTEI a knihovnictví. Praha : Dům techniky ČSVTS, 1980, s. 7–13.
*MERTA, A. Co očekává informatika od lingvistické vědy a praxe. In Využití lingvistických přístupů v informatice. Praha : Dům techniky ČSVTS, 1982, s. 12–19.
*MERTA, A. Teorie vědecké informace jako vědní disciplíny. In INFOS’84. Bratislava : ZSKI, 1984, s. 75–85

'''Informační vzdělávání'''

*MERTA, A. Školení pracovníků VI v ČSAV. Zpravodaj pro útvary vědeckých informací ČSAV,1964, roč. 1, č. 2, s. 1–4.
*MERTA, A. Úvodem k tematickému číslu MTI o výchově informačních pracovníků. Metodika a technika informací, 1970, č. 3, s. 1–2.
*MERTA, A. Vliv změny komunikačního modelu VTEI na výchovu informatiků v okruhu rekognoskativních informací. In K základním otázkám výchovy knihovníků a informačních pracovníků. Praha : Katedra knihovnictví a vědeckých informací FSVP UK, 1972,s. 111–113.
*MERTA, A.Projekt systému informatické výchovy uživatelů VTEI v ČSSR : návrhová zpráva pro kolegia min. školství ČSR a SSR a pro závěrečnou oponenturu P 18–333–054. Praha : Katedra knihovnictví a vědeckých informací FF UK, 1975. 63 s.
*MERTA, A. Československý systém výchovy uživatelů VTEI. Československá informatika,1976, roč. 18, č. 12, s. 324–329. Přetištěno v: Metodickýzpravodaj knihoven Jihočeského kraje , 1978, roč.12, č. 1, příl.
*MERTA, A. Pedagogický postgraduál pro přednášející informatiky na školách a v doškolovacích zařízeních. In Pedagogické a didaktické metody v informatickém vzdělávání: sborník ze semináře lektorů a specialistů VTEI 2. – 4. května 1977 v Karlových Varech.Praha : ÚVTEI, 1978, s. 25–37.
*MERTA, A. Realizace projektu informatické výchovy vysokoškolských studentů. In ULBRICHOVÁ, M. (ed.). Výchova studentů na vysokých školách k tvůrčí práci a využívání vědeckých a technických informací : sborník ze semináře konaného 22. září 1978 v Praze.Praha : ÚVTEI, 1979, s. 8–21.
*CEJPEK, J., MERTA, A. Výchova odborníků pro automatizaci v knihovnách a informačních středisk, NÁRODNÍ KNIHOVNA, 15, 2004, č. 3 181 cích. In INFOS’81 : zborník z 11. informatického se- minára konaného v dňoch 30. marca – 2. apríla 1981 v Starom Smokovci. Bratislava : ZSKI, 1981, s. 148–161.C.

''' Uživatelské potřeby'''

*MERTA, A. Problémy mechanizace a automatizace vědeckých informací v základním výzkumu. In Automatizace vědeckých a technických informací. Praha : Dům techniky ČSVTS, 1967, s. 79–85.
*MERTA, A.Rozvoj vědeckoinformační činnosti v ČSAV v letech 1961–1967. Interní studie. Praha :ZK–ÚVI, 1968. 10 s.

'''Vědecké, technické a ekonomické informace, informační systémy'''

*MERTA, A., SPIRIT, J. Správně vést závod znamená sledovat pokrok doma i za hranicemi.Podniková organisace, 1955, roč. 9, č. 3, s. 94–96.
*MERTA, A. Problém informovanosti pracovníků výrobních hospodářských jednotek. Jemná mechanika a optika, 1959, roč. 4, č. 11, s. 369–373.
*MERTA, A. Využití vědeckotechnických informací v tvůrčí práci. Praha : Kabinet kreativity Institutu pro rozvoj a realizaci vynálezectví a zlepšovatelství ČVTS, 1976. 46 s.

'''Vyhledávání informací, automatizace'''

*MERTA, A. Rešeršní technika. Metodika a technika informací, 1961, č. 7, s. 29–46.
*MERTA, A. Citační rejstřík jako účinný rešeršní nástroj. Metodika a technika informací, 1964, č. 11, s. 1–7.
*MERTA, A. Nebojme se počítačů : (zkušenosti s použitím počítače Gamma pro zpracování a selekci informací metodou koordinovaného heslování). Metodika a technika informací, 1964, roč. 6, č. 5, s. 11–26.
*MERTA, A. Základní metody vyhledávání rešeršních informací. Zpravodaj pro útvary vědeckých informací ČSAV, 1964, roč. 1, č. 2, s. 6–10.

 

'''Úspěchy '''

----

*'''1998''' Ocenění odborných aktivit udělením Pamětní medaile Univerzity Karlovy v rámci oslav 650. výročí jejího založení.
*'''1999 '''Od francouzského ministerstva obrany obdržel diplom Za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944–45. A. Merta má hodnost plukovníka v. v.<ref> AUGUSTIN MERTA – REFLEXE ŽIVOTA A DÍLA PŘI PŘÍLEŽITOSTI JEHO 90. NAROZENIN. NÁRODNÍ KNIHOVNA [online]. 2004(3), 193 [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0403/0403169a.html</ref>

 

'''Slavný citát A. Merty '''

----

„Kdyby mladý člověk nebyl tehdy odvedený, tak by se cítil méněcenný. Dnes se mládež chlubí tím, že nejde na vojnu. Myslím, že by se pocit skutečného vlastenectví vrátil i dnes, kdyby došlo ke skutečnému ohrožení národní existence.“<ref>Životopisné převyprávění pamětníkových osudů podle jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Dostupné na: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref>

''' '''

'''Citace'''

----

<references />

 {{Autoritní data}} {{Portály|Informatika|Lidé}}  

{{DEFAULTSORT:Merta, Augustin}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Reijo Savolainen

2019-05-28T09:24:49Z

Kristýnasvětnicová: menší úprava úvodního textu

{{Infobox Vědec|jmeno = Reijo Savolainen [[Soubor:Savolainen, Reijo.jpg|thumb|center|http://www.uta.fi/sis/reijosavolainen/index.html ]]|datum_narozeni = 12. dubna 1952|misto_narozeni =-|datum_umrti =-|misto_umrti =-|duvod_umrti =-|rodina =-|pobyt =|obcanstvi = finské |skola = Univerzita v Tampere, Finsko |pracoviste = Univerzita v Tampere, Finsko |znamy_diky =vytvoření ELIS modelu |oceneni =-}}

'''Reijo Savolainen''' (*12. dubna 1952) je finský informační vědec a od roku 1998 profesor na finské Univerzitě v Tampere (School of Information Sciences, Information Studies and Interactive Media). Významný je pro svůj výzkum v oblasti Everyday Life Information Seeking (ELIS) a vytvoření ELIS modelu zahrnujícího vliv sociálních a kulturních faktorů.

== Život ==

Narodil se 12. dubna 1952.<ref>Savolainen, Reijo. ''Library of Congress Authorities'' [online]. [cit. 2015-05-29]. Dostupné z: http://lccn.loc.gov/n80064556</ref> Vystudoval obor Informační studia a interaktivní média na Univerzitě v Tampere, kde v roce 1989 získal titul Ph.D. Od té doby na Ústavu informačních studií na Univerzitě v Tampere vyučuje, od roku 1998 jako profesor.

== Aktivity ==

Člen redakční rady Informaatiotutkimus (časopis o informační vědě na Univerzitě v Tampere)

Člen redakční rady Information Research (mezinárodní elektronický časopis)

Člen redakční rady Journal of Documentation<ref>Reijo Savolainen. ''University of Tampere: School of Information Sciences'' [online]. 2015 [cit. 2015-05-29]. Dostupné z: http://www.uta.fi/sis/reijosavolainen/index.html</ref>

 

Člen Research Group on Information and Media Practices (RIME)

*RIME je výzkumná skupina pro informace a média na Univerzitě v Tampere. Obecně se zaměřuje na činnosti, jimiž jednotlivci, týmy a organizace zpracovávají informace během svého životního cyklu. Mezi zkoumané činnosti patři například produkování, vyhledávání, užívání, sdílení, správa a organizace informací. Oblasti zkoumání jsou například využívání sociálních médií při vyhledávání a sdílení informací, informační gramotnost a informační interakce v rámci pracovních komunit.<ref>RIME - Research Group on Information and Media Practices. ''University of Tampere: School of Information Sciences'' [online]. 2014 [cit. 2015-05-29]. Dostupné z: http://www.uta.fi/sis/trim/groups/rime.html</ref>

== Dílo ==

Nejvíce je Savolainen známý pro výzkum v oblasti informačního chování, informačních potřeb a postupů vyhledávání informací. Dále se zabývá teoretickými a empirickými otázkami používání informací, vyhledáváním informací z elektronických sítí nebo sociálními a ekonomickými otázkami přístupu k informacím. V poslední době se například zaměřil na stránky Q&A , na jejich strukturu a poskytování informační podpory.<ref>Reijo Savolainen. ''University of Tampere: School of Information Sciences'' [online]. 2015 [cit. 2015-05-29]. Dostupné z: http://www.uta.fi/sis/reijosavolainen/index.html</ref>

== Význam pro informační vědu ==

V roce 1995 publikoval Savolainen článek Everyday Life Information Seeking: Approaching Information Seeking in the Context of "Way of Life." V článku vysvětluje svůj model pro zkoumání ELIS a popisuje výsledky svého výzkumu. V něm testoval svůj model prostřednictvím rozhovorů s učiteli a průmyslovými dělníky.<ref>SAVOLAINEN, Reijo. Everyday Life Information Seeking: Approaching Information Seeking in the Context of </ref> Jeho model se stal základem mnoha výzkumů. Poskytuje vědcům prostředky, jak zkoumat vyhledávání informací v každodenním životě.

== ELIS metoda (obsahová charakteristika) ==

*Studie v oblasti Everyday life information seeking (volně přeloženo jako každodenní vyhledávání informací) se obecně zabývají způsoby, jakými lidé vyhledávají různé informační zdroje a jak je používají za účelem uspokojení informačních potřeb. Oblasti zkoumání jsou například zdraví, spotřeba a volný čas. Od konce 90. let jsou ELIS praktiky velmi ovlivněny rozšířením Internetu, jenž nabízí snadno přístupné zdroje. Přestože vzrostla popularita síťových zdrojů, síťové zdroje budou ty tradiční zdroje a kanály spíše doplňovat, než je nahrazovat. Dalšími informačními vědci, kteří se zabývají ELIS praktikami, jsou například Brenda Dervin, Pamela J. McKenzie, Kirsty Williamson. <ref> Everyday Life Information Seeking: Abstract. ''Taylor & Francis Online: The online platform for Taylor & Francis Group content'' [online]. [cit. 2015-05-29]. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1081/E-ELIS3-120043920#.VWh7uU-8PGd</ref>

Aby Savolainen popsal informační aktivity jednotlivce v každodenním životě a aby vysvětlil, jak lidé vyhledávají a používají informace, představil dva koncepty: way of life a mastery of life.

Way of life („způsob života“) se vztahuje k order of things („řád věcí“). „Věci“ jsou aktivity, které probíhají v našem každodenním životě, a „řád“ jsou preference, které připisujeme těmto věcem či aktivitám. Way of life zahrnuje:

*time-budget (rozložení času- práce vs. volný čas)
*modely pro spotřebu zboží a služeb
*záliby, hobby

Mastery of life („zvládnutí života“) je druhý koncept a týká se individuálních způsobů, jakými se jednotlivci vypořádávají s řešením problému. Mastery of life je „pečující aktivita“ (caring activity), kterou jedinec vykonává, aby udržel a zachoval „řád věcí“ ve svém životě. Mastery of life je obecná připravenost, jak přistupovat ke každodenním problémům, a to takovým způsobem, který je v souladu s hodnotami jedince. Individuální chování v rámci mastery of life může být buď aktivní (problém aktivně řešen), nebo pasivní. Jedinci si vytvoří svůj vlastní způsob mastery of life, který je ovlivněn kulturními a sociálními faktory.

Way of life a mastery of live určují sebe navzájem a jsou ovlivněny hodnotami a koncepcemi jedince a jeho současnou fází života. Stejně důležitý je materiální, kulturní a sociální kapitál vlastněný jedincem, poskytující základní vybavení pro vyhledání a užívání informací.<ref>FISHER, Karen E, Sanda ERDELEZ a Lynne MCKECHNIE. Theories of information behavior. Medford, N.J.: Published for the American Society for Information Science and Technology by Information Today, c2005, 431 s.,s. 143-147. ISBN 15-738-7230-X. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=ll6qzqhIj8wC&printsec=frontcover&dq=Theories+of+Information+Behavior&hl=cs&sa=X&ei=7UQ_VfCMIMHUOffbgLAG&ved=0CCAQ6AEwAA#v=onepage&q=savolainen&f=false</ref><ref>BEHESHTI, Jamshid a Andrew LARGE. The information behavior of a new generation: children and teens in the 21st century. Scarecrow Press, 2012, 262 s.,s. 69. ISBN 978-0810885943. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=eO2a7ghC4GYC&pg=PR6&dq=The+Information+Behavior+of+a+New+Generation&hl=cs&sa=X&ei=2UY_VdOiCMiP7AaphIGABQ&ved=0CCAQ6AEwAA#v=onepage&q&f=false</ref>

== Publikace ==

Publikuje články v mezinárodních i národních fórech a v časopisech, především v Information Processing & Management, Journal of the American Society for Information Science and Technology, Journal of Documentation, Library and Information Science Research and Library Quarterly. Seznam všech článků je uveden na profilu Savolainena na stránkách Univerzity v Tampere.<ref>Reijo Savolainen. ''University of Tampere: School of Information Sciences'' [online]. 2015 [cit. 2015-05-29]. Dostupné z: http://www.uta.fi/sis/reijosavolainen/index.html</ref> Zde jsou uvedeny monografie a jeho nejcitovanější články v chronologickém pořadí.

'''Monografie'''

*SAVOLAINEN, Reijo. ''Everyday information practices: a social phenomenological perspective.'' Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2008, x, 233 s. ISBN 08-108-6111-9.

'''Významné články'''

*SAVOLAINEN, Reijo. The sense-making theory: Reviewing the interests of a user-centered approach to information seeking and use. ''Information Processing & Management''. 1993, 29(1): 13-28. DOI: 10.1016/0306-4573(93)90020-e.
*SAVOLAINEN, Reijo. Everyday life information seeking: Approaching information seeking in the context of “way of life”. ''Library & Information Science Research.'' 1995, 17(3): 259-294. DOI: 10.1007/springerreference_65130.
*SAVOLAINEN, Reijo. The role of the internet in information seeking. Putting the networked services in context. ''Information Processing & Management.'' 1999, 35(6): 765-782. DOI: 10.1016/s0306-4573(99)00025-4.
*SAVOLAINEN, Reijo. Network competence and information seeking on the Internet: from definitions towards a social cognitive model. ''Journal of Documentation.'' 2002, 58(2): 211-226. DOI: 10.1108/00220410210425467.
*SAVOLAINEN, Reijo a Jarkko KARI. Placing the Internet in information source horizons. A study of information seeking by Internet users in the context of self-development. ''Library & Information Science Research''. 2004, 26(4): 415-433. DOI: 10.1016/j.lisr.2004.04.004.
*TALJA, Sanna, Kimmo TUOMINEN, Reijo SAVOLAINEN. "Isms" in information science: constructivism, collectivism and constructionism. ''Journal of Documentation.'' 2005, 61(1): 79-101. DOI: 10.4135/9781446279014.n6.
*TUOMINEN, Kimmo, Reijo SAVOLAINEN, Sanna TALJA a Susie ANDRETTA. Information Literacy as a Sociotechnical Practice. ''The Library Quarterly.'' 2005, 75(3): 329-345. DOI: 10.1016/b978-1-84334-065-2.50004-7.
*SAVOLAINEN, Reijo a Chirag SHAH. Time as a context of information seeking.''Library & Information Science Research.'' 2006, 28(1): 110-127. DOI: 10.1007/978-3-642-28813-5_3.
*SAVOLAINEN, Reijo, Donald O. CASE a YooJin HA. Information Behavior and Information Practice: Reviewing the "Umbrella Concepts" of Information-Seeking Studies. ''The Library Quarterly.'' 2007, 77(2): 109-132. DOI: 10.4324/9780203057865.

== Citace ==

<references />

== Externí zdroje ==

Profil na stránkách Univerzity v Tampere [http://www.uta.fi/sis/reijosavolainen/index.html http://www.uta.fi/sis/reijosavolainen/index.html]

Profil na LinkedIn [https://www.linkedin.com/profile/view?authType=NAME_SEARCH&locale=en_US&srchtotal=5&id=96237452&srchindex=4&trk=vsrp_people_res_name&srchid=2033463401428440601277&trkInfo=VSRPsearchId:2033463401428440601277,VSRPtargetId:96237452,VSRPcmpt:primary,VSRPnm:&authToken=Vx1Q https://www.linkedin.com/profile/view?authType=NAME_SEARCH&locale=en_US&srchtotal=5&id=96237452&srchindex=4&trk=vsrp_people_res_name&srchid=2033463401428440601277&trkInfo=VSRPsearchId%3A2033463401428440601277%2CVSRPtargetId%3A96237452%2CVSRPcmpt%3Aprimary%2CVSRPnm%3A&authToken=Vx1Q]  

{{DEFAULTSORT:Savolainen, Reijo}}

[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Pertti Vakkari

2019-05-28T09:22:45Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

{| align="right" border="0" cellpadding="0" cellspacing="0" style="width: 250px;"
|-
| colspan="2" style="text-align: center;" | [http://aikalainen.uta.fi/data/uploads/2012/02/Pertti-Vakkari.jpg http://aikalainen.uta.fi/data/uploads/2012/02/Pertti-Vakkari.jpg]
|-
| '''Datum narození:'''
| style="text-align: left;" |                 * 6.2.1949
|-
| '''Občanství:'''
| style="text-align: center;" |  Finské
|-
| '''Pracoviště:'''
| Univerzita Tampere, Finsko
|-
| '''Přínos:'''
| style="text-align: center;" | vyhledávání v kontextu
|-
|  
|  
|-
|  
|  
|-
|  
|  
|-
|  
|  
|-
|  
|  
|}

 

= '''Pertti Kalevi Johannes Vakkari''' =
<div style="text-align: left;">* 6.2. 1949</div> <div style="text-align: left;">- profesor na oddelení Informačných štúdií, Univerzita Tampere, Fínsko</div> <div style="text-align: left;">- vyučuje aj predmety z oblasti sociálnych štúdií a matematiky</div> <div style="text-align: left;"> </div> <div style="text-align: left;">- jeden zo zakladateľov kontextuálneho informačného vyhľadávania: v roku 1996 (14. – 16. 8., Tampere, Fínsko) sa zúčastnil úplne prvej konferencie o ISIC (Information seeking in context)</div> <div style="text-align: left;">- zaujíma sa o to ako ľudia identifikujú a zisťujú informácie</div> <div style="text-align: left;">- medzi jeho výskumné oblasti patrí:</div>
*informačné vyhľadávanie
*rast teórií v informačnej vede
*predmetové znalosti
*rozširovanie vyhľadávacích dotazov na základe relevantnosti spätnej väzby
*úlohy na základe informačného vyhľadávania
*využitie digitálnych knižníc

= Výzkum: Přínos knihoven v každodenním životě obyvatel =

- r.2010

- Pertti Vakkari a Sami Serolan

- největší výzkum svého druhu ve Finsku

- zjištění:

*výpůjční služby udělali velký skok vpřed * absolutním přínosem jsou tradiční knihovní služby (čtení, volno-časové vzdělávání, kulturní akce)
*dříve bylo zjištěno, že knihovny využívají převážně mladí vzdělaní lidé -> dnes se ale zjistilo, že služby využívají spíše méně vzdělaní starší lidé
*v poslední době se mluví o tom, že Internet pohlcuje knihovní služby. Vakkari ale zjistil, že aktivní uživatelé knihoven jsou také aktivními uživateli Internetu. Zmiňuje ale také, že knihovny se mají zamyslet nad tím, jestli má cenu v dnešní době (díky různým funkcím Internetu) za každou cenu udržovat a zachovávat minimálně využívané sekce knihoven, kterými jsou multi-mediální oddělení
*knihovny začaly s půjčováním e-knih

= '''Diela ''' =

Jeho práce sa objavili na veľkom počte konferencií, v editovaných monografiách a v časopisoch ako je „Informačné spracovanie a riadenie“ (Information Processing and Management), „Informačný výskum“ (Information Research), „Dokumentačný žurnál“ (Journal of Documentation) a Žurnál Americkej spoločnosti pre Informačnú vedu a technológiu“ (Journal of the American Society for Information Science and Technology).

Obsahová analýza výskumných článkov v knižničnej a informačnej vede (1989)

Koncepcie knihovníctva a informačnej vedy: Historické, empirické a teoretické pohľady (1992)

Informačné vyhľadávanie v kontexte (1998)

Teória informačného vyhľadávania založenom na úlohách: Zhrnutie a zovšeobecnenie dlhodobej štúdie (2001)

Medzinárodný výskum knižničnej a informačnej vedy: Porovnanie národných trendov (2004)

= '''Konferencie''' =

Informačné vyhľadávanie v kontexte, 14. - 16. augusta 1996

Informačná interakcia v kontexte: Príspevok na konferencii “Medzinárodné sympózium o informačnej interakcii v kontextu”, Kodaň, Dánsko, 18. - 20. októbra 2006

Používanie internetu zvyšuje šance na používanie verejných knižníc: Príspevok na konferencii “i3 Information: Interactions and Impact” Abardeen, UK, 20. - 23. júna 2011

= '''Články''' =

Relevenatnosť a prínos informačných typov hľadaných dokumentov v plnení úloh (Relevance and contributing information types of searched documents in task performance)

Zložitosť úloh, štruktúra problému a informačné akcie - Integráciá štúdií o vyhľadávaní a získavaní informácií (Task complexity, problem structure and information actions - Integrating studies on information seeking and retrieval)

Vplyv úrovní relevancie na efektívnosť vyhľadávania informácií (The influence of relevance levels on the effectiveness of interactive information retrieval)

Trendy vo využívaní digitálnych knižníc vedcami v rokoch 2000-2005 (Trends in the use of digital libraries by scientists in 2000-2005 A case study of FinELib)

Vnímaný vplyv využívania elektronických informačných zdrojov na vedecké práce a publikačnú produktivitu (Perceived influence of the use of electronic information resources on scholarly work and publication productivity) (Jedná sa len o pár príkladov publikačnej činnosti.)

= Použitá literatura a zdroje =

[http://scholarwiki.indiana.edu/wiki/index.php?title=Pertti_Vakkari http://scholarwiki.indiana.edu/wiki/index.php?title=Pertti_Vakkari]

[http://www.journalogy.net/Author/1134612/pertti-vakkari http://www.journalogy.net/Author/1134612/pertti-vakkari]

[http://www.helsinki.fi/kirjastot/verkkari/2009/02/vakkari.html http://www.helsinki.fi/kirjastot/verkkari/2009/02/vakkari.html]

[http://www.i3conference2011.org.uk/ http://www.i3conference2011.org.uk/]

[http://aikalainen.uta.fi/2012/02/13/kirjastoista-pidetaan-kirjallisuuden-vuoksi/ http://aikalainen.uta.fi/2012/02/13/kirjastoista-pidetaan-kirjallisuuden-vuoksi/]

LAURINOLLI, Heikki. Kirjastoissa käydään kirjallisuuden vuoksi. Aikalainen: Tampereen yliopiston tiede-ja kulttuurilehti [online]. 2012-02-13 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: [http://aikalainen.uta.fi/2012/02/13/kirjastoista-pidetaan-kirjallisuuden-vuoksi/ http://aikalainen.uta.fi/2012/02/13/kirjastoista-pidetaan-kirjallisuuden-vuoksi/]

  

{{DEFAULTSORT:Vakkari, Pertti}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Reijo Savolainen

2019-05-28T09:19:11Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

{{Infobox Vědec|jmeno = Reijo Savolainen [[Soubor:Savolainen, Reijo.jpg|thumb|center|http://www.uta.fi/sis/reijosavolainen/index.html ]]|datum_narozeni = 12. dubna 1952|misto_narozeni =-|datum_umrti =-|misto_umrti =-|duvod_umrti =-|rodina =-|pobyt =|obcanstvi = finské |skola = Univerzita v Tampere, Finsko |pracoviste = Univerzita v Tampere, Finsko |znamy_diky =vytvoření ELIS modelu |oceneni =-}}

{{DEFAULTSORT: Savolainen, Reijo}} '''Reijo Savolainen''' (*12. dubna 1952) je finský informační vědec a od roku 1998 profesor na finské Univerzitě v Tampere (School of Information Sciences, Information Studies and Interactive Media). Významný je pro svůj výzkum v oblasti Everyday Life Information Seeking (ELIS) a vytvoření ELIS modelu zahrnujícího vliv sociálních a kulturních faktorů.

== Život ==

Narodil se 12. dubna 1952.<ref>Savolainen, Reijo. ''Library of Congress Authorities'' [online]. [cit. 2015-05-29]. Dostupné z: http://lccn.loc.gov/n80064556</ref> Vystudoval obor Informační studia a interaktivní média na Univerzitě v Tampere, kde v roce 1989 získal titul Ph.D. Od té doby na Ústavu informačních studií na Univerzitě v Tampere vyučuje, od roku 1998 jako profesor.

== Aktivity ==

Člen redakční rady Informaatiotutkimus (časopis o informační vědě na Univerzitě v Tampere)

Člen redakční rady Information Research (mezinárodní elektronický časopis)

Člen redakční rady Journal of Documentation<ref>Reijo Savolainen. ''University of Tampere: School of Information Sciences'' [online]. 2015 [cit. 2015-05-29]. Dostupné z: http://www.uta.fi/sis/reijosavolainen/index.html</ref>

 

Člen Research Group on Information and Media Practices (RIME)

*RIME je výzkumná skupina pro informace a média na Univerzitě v Tampere. Obecně se zaměřuje na činnosti, jimiž jednotlivci, týmy a organizace zpracovávají informace během svého životního cyklu. Mezi zkoumané činnosti patři například produkování, vyhledávání, užívání, sdílení, správa a organizace informací. Oblasti zkoumání jsou například využívání sociálních médií při vyhledávání a sdílení informací, informační gramotnost a informační interakce v rámci pracovních komunit.<ref>RIME - Research Group on Information and Media Practices. ''University of Tampere: School of Information Sciences'' [online]. 2014 [cit. 2015-05-29]. Dostupné z: http://www.uta.fi/sis/trim/groups/rime.html</ref>

== Dílo ==

Nejvíce je Savolainen známý pro výzkum v oblasti informačního chování, informačních potřeb a postupů vyhledávání informací. Dále se zabývá teoretickými a empirickými otázkami používání informací, vyhledáváním informací z elektronických sítí nebo sociálními a ekonomickými otázkami přístupu k informacím. V poslední době se například zaměřil na stránky Q&A , na jejich strukturu a poskytování informační podpory.<ref>Reijo Savolainen. ''University of Tampere: School of Information Sciences'' [online]. 2015 [cit. 2015-05-29]. Dostupné z: http://www.uta.fi/sis/reijosavolainen/index.html</ref>

== Význam pro informační vědu ==

V roce 1995 publikoval Savolainen článek Everyday Life Information Seeking: Approaching Information Seeking in the Context of "Way of Life." V článku vysvětluje svůj model pro zkoumání ELIS a popisuje výsledky svého výzkumu. V něm testoval svůj model prostřednictvím rozhovorů s učiteli a průmyslovými dělníky.<ref>SAVOLAINEN, Reijo. Everyday Life Information Seeking: Approaching Information Seeking in the Context of </ref> Jeho model se stal základem mnoha výzkumů. Poskytuje vědcům prostředky, jak zkoumat vyhledávání informací v každodenním životě.

== ELIS metoda (obsahová charakteristika) ==

*Studie v oblasti Everyday life information seeking (volně přeloženo jako každodenní vyhledávání informací) se obecně zabývají způsoby, jakými lidé vyhledávají různé informační zdroje a jak je používají za účelem uspokojení informačních potřeb. Oblasti zkoumání jsou například zdraví, spotřeba a volný čas. Od konce 90. let jsou ELIS praktiky velmi ovlivněny rozšířením Internetu, jenž nabízí snadno přístupné zdroje. Přestože vzrostla popularita síťových zdrojů, síťové zdroje budou ty tradiční zdroje a kanály spíše doplňovat, než je nahrazovat. Dalšími informačními vědci, kteří se zabývají ELIS praktikami, jsou například Brenda Dervin, Pamela J. McKenzie, Kirsty Williamson. <ref> Everyday Life Information Seeking: Abstract. ''Taylor & Francis Online: The online platform for Taylor & Francis Group content'' [online]. [cit. 2015-05-29]. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1081/E-ELIS3-120043920#.VWh7uU-8PGd</ref>

Aby Savolainen popsal informační aktivity jednotlivce v každodenním životě a aby vysvětlil, jak lidé vyhledávají a používají informace, představil dva koncepty: way of life a mastery of life.

Way of life („způsob života“) se vztahuje k order of things („řád věcí“). „Věci“ jsou aktivity, které probíhají v našem každodenním životě, a „řád“ jsou preference, které připisujeme těmto věcem či aktivitám. Way of life zahrnuje:

*time-budget (rozložení času- práce vs. volný čas)
*modely pro spotřebu zboží a služeb
*záliby, hobby

Mastery of life („zvládnutí života“) je druhý koncept a týká se individuálních způsobů, jakými se jednotlivci vypořádávají s řešením problému. Mastery of life je „pečující aktivita“ (caring activity), kterou jedinec vykonává, aby udržel a zachoval „řád věcí“ ve svém životě. Mastery of life je obecná připravenost, jak přistupovat ke každodenním problémům, a to takovým způsobem, který je v souladu s hodnotami jedince. Individuální chování v rámci mastery of life může být buď aktivní (problém aktivně řešen), nebo pasivní. Jedinci si vytvoří svůj vlastní způsob mastery of life, který je ovlivněn kulturními a sociálními faktory.

Way of life a mastery of live určují sebe navzájem a jsou ovlivněny hodnotami a koncepcemi jedince a jeho současnou fází života. Stejně důležitý je materiální, kulturní a sociální kapitál vlastněný jedincem, poskytující základní vybavení pro vyhledání a užívání informací.<ref>FISHER, Karen E, Sanda ERDELEZ a Lynne MCKECHNIE. Theories of information behavior. Medford, N.J.: Published for the American Society for Information Science and Technology by Information Today, c2005, 431 s.,s. 143-147. ISBN 15-738-7230-X. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=ll6qzqhIj8wC&printsec=frontcover&dq=Theories+of+Information+Behavior&hl=cs&sa=X&ei=7UQ_VfCMIMHUOffbgLAG&ved=0CCAQ6AEwAA#v=onepage&q=savolainen&f=false</ref><ref>BEHESHTI, Jamshid a Andrew LARGE. The information behavior of a new generation: children and teens in the 21st century. Scarecrow Press, 2012, 262 s.,s. 69. ISBN 978-0810885943. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=eO2a7ghC4GYC&pg=PR6&dq=The+Information+Behavior+of+a+New+Generation&hl=cs&sa=X&ei=2UY_VdOiCMiP7AaphIGABQ&ved=0CCAQ6AEwAA#v=onepage&q&f=false</ref>

== Publikace ==

Publikuje články v mezinárodních i národních fórech a v časopisech, především v Information Processing & Management, Journal of the American Society for Information Science and Technology, Journal of Documentation, Library and Information Science Research and Library Quarterly. Seznam všech článků je uveden na profilu Savolainena na stránkách Univerzity v Tampere.<ref>Reijo Savolainen. ''University of Tampere: School of Information Sciences'' [online]. 2015 [cit. 2015-05-29]. Dostupné z: http://www.uta.fi/sis/reijosavolainen/index.html</ref> Zde jsou uvedeny monografie a jeho nejcitovanější články v chronologickém pořadí.

'''Monografie'''

*SAVOLAINEN, Reijo. ''Everyday information practices: a social phenomenological perspective.'' Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2008, x, 233 s. ISBN 08-108-6111-9.

'''Významné články'''

*SAVOLAINEN, Reijo. The sense-making theory: Reviewing the interests of a user-centered approach to information seeking and use. ''Information Processing & Management''. 1993, 29(1): 13-28. DOI: 10.1016/0306-4573(93)90020-e.
*SAVOLAINEN, Reijo. Everyday life information seeking: Approaching information seeking in the context of “way of life”. ''Library & Information Science Research.'' 1995, 17(3): 259-294. DOI: 10.1007/springerreference_65130.
*SAVOLAINEN, Reijo. The role of the internet in information seeking. Putting the networked services in context. ''Information Processing & Management.'' 1999, 35(6): 765-782. DOI: 10.1016/s0306-4573(99)00025-4.
*SAVOLAINEN, Reijo. Network competence and information seeking on the Internet: from definitions towards a social cognitive model. ''Journal of Documentation.'' 2002, 58(2): 211-226. DOI: 10.1108/00220410210425467.
*SAVOLAINEN, Reijo a Jarkko KARI. Placing the Internet in information source horizons. A study of information seeking by Internet users in the context of self-development. ''Library & Information Science Research''. 2004, 26(4): 415-433. DOI: 10.1016/j.lisr.2004.04.004.
*TALJA, Sanna, Kimmo TUOMINEN, Reijo SAVOLAINEN. "Isms" in information science: constructivism, collectivism and constructionism. ''Journal of Documentation.'' 2005, 61(1): 79-101. DOI: 10.4135/9781446279014.n6.
*TUOMINEN, Kimmo, Reijo SAVOLAINEN, Sanna TALJA a Susie ANDRETTA. Information Literacy as a Sociotechnical Practice. ''The Library Quarterly.'' 2005, 75(3): 329-345. DOI: 10.1016/b978-1-84334-065-2.50004-7.
*SAVOLAINEN, Reijo a Chirag SHAH. Time as a context of information seeking.''Library & Information Science Research.'' 2006, 28(1): 110-127. DOI: 10.1007/978-3-642-28813-5_3.
*SAVOLAINEN, Reijo, Donald O. CASE a YooJin HA. Information Behavior and Information Practice: Reviewing the "Umbrella Concepts" of Information-Seeking Studies. ''The Library Quarterly.'' 2007, 77(2): 109-132. DOI: 10.4324/9780203057865.

== Citace ==

<references />

== Externí zdroje ==

Profil na stránkách Univerzity v Tampere [http://www.uta.fi/sis/reijosavolainen/index.html http://www.uta.fi/sis/reijosavolainen/index.html]

Profil na LinkedIn [https://www.linkedin.com/profile/view?authType=NAME_SEARCH&locale=en_US&srchtotal=5&id=96237452&srchindex=4&trk=vsrp_people_res_name&srchid=2033463401428440601277&trkInfo=VSRPsearchId:2033463401428440601277,VSRPtargetId:96237452,VSRPcmpt:primary,VSRPnm:&authToken=Vx1Q https://www.linkedin.com/profile/view?authType=NAME_SEARCH&locale=en_US&srchtotal=5&id=96237452&srchindex=4&trk=vsrp_people_res_name&srchid=2033463401428440601277&trkInfo=VSRPsearchId%3A2033463401428440601277%2CVSRPtargetId%3A96237452%2CVSRPcmpt%3Aprimary%2CVSRPnm%3A&authToken=Vx1Q]  

{{DEFAULTSORT:Savolainen, Reijo}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Patrick Wilson

2019-05-28T09:15:39Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

{{Infobox Vědec
|jmeno = Patrick Wilson

[[Soubor:Wilson_Patrick_G.jpg|thumb|[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Soubor:Wilson_Patrick_G.jpg]]] <ref>SMIRAGLIA, Richard. Two Kinds of Power: Insight Into The Legacy Of Patrick Wilson [online]. Brookville New York: Palmer School of Library and Information Science, College of Information and Computer Sciences, Long Island University, 2007, , 1-13 [cit. 2017-05-19]. Dostupné z: https://journals.library.ualberta.ca/ojs.cais-acsi.ca/index.php/cais-asci/article/view/246/208</ref>

|datum_narozeni = 29. prosince 1927
|misto_narozeni = Santa Cruz, Kalifornie, USA
|datum_umrti = 12. září 2003
|misto_umrti = San Francisco, Kalifornie, USA
|duvod_umrti = infarkt
|rodina = byl svobodný
|pobyt = -
|obcanstvi = americké
|skola = University of California, Berkeley
|pracoviste = [http://www.berkeley.edu/ University of California, Berkeley] [http://www.ucla.edu/ University of California, Los Angeles]
|znamy_diky = Prohloubení konceptu relevance, přinesl nový zájem k oblastem jako design bibliografií, katalogy a indexace, významné pedagogické působení 

|oceneni = Award of Merit, 2001
}}

'''Patrick Wilson''' (29. prosinec 1927 – 12. září 2003) byl knihovník, informační vědec a filozof, který působil jako profesor na [http://www.berkeley.edu/ University of California, Berkeley] a děkan na School of Library and Information Studies. Během té doby zmodernizoval a zobecnil školní osnovy a pět let vyučoval filozofii na [http://www.ucla.edu/ University of California, Los Angeles]. V roce 2001 mu Americká společnost udělila nejvyšší cenu [https://www.asist.org/about/awards/award-of-merit/award-of-merit-past-winners// Award of Merit]. Zemřel ve věku 75 let na selhání srdce.

== Život a vzdělání ==

Patrick neměl snadné dětství, vyrůstal během velké hospodářské krize v dělnické třídě. Pracoval jako kostelní varhaník, jako poslíček v místní veřejné knihovně a příležitostně i doručoval telegramy a zametáním obchodů. O tom, že by šel na vysokou školu původně ani neuvažoval. Nakonec v roce 1949 získal titul A.B. z oboru filozofie, roku 1960 si ve stejném oboru dodělal doktorský titul. Než získat titul doktora, v roce 1953 dokončil ještě bakalářský titul v oboru knihovnictví. Všechna tři studia uskutečnil na University of California, Berkeley<ref> Professor emeritus Patrick Wilson, librarian and philosopher, dies at 75. UC Berkeley News [online]. 2003 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: http://www.berkeley.edu/news/media/releases/2003/09/24_wilson.shtml</ref>.

== Zaměstnání ==

Poté co získal titul z knihovnictví, pracoval v [http://www.lib.berkeley.edu/libraries/doe-library/ UC Berkeley’s Doe Library] v oddělení všeobecné referenční službě a jako [[Knihovník|knihovník]] a bibliograf pro South Asian Studies od roku 1954 do roku 1959. V roce 1960 začal učit filozofii na University of California, Los Angeles (UCLA), ale o pět let později se během studentských protestů ([https://calisphere.org/exhibitions/43/the-free-speech-movement// Free Speech Movement]) vrátil do Berkeley jako odborný asistent profesora na fakultě School of Librarianship. To ho uvedlo do těžké situace, neboť univerzitní předpisy vyžadovaly, aby se jeho 4,5leté asistenství profesora filozofie, kterou absolvoval na UCLA, započítalo do jeho funkčního období, a proto si musel rok a půl nahradit v jiné oblasti v jiném areálu. Jeho úspěšnou reakcí bylo napsání pronikavé diskurzivní analýzy s povahou bibliografie, která se odehrála ve dvou odlišných základních odlišných rolích: sestavování enumerativních, popisných seznamů a poradní role týkající se nejlepších dokumentárních prostředků. V roce 1968 byla publikována v University of California Press pod názvem ''Two Kinds of Power: An Essay on Bibliographical Control''<ref>SMIRAGLIA, Richard. Two Kinds of Power: Insight Into The Legacy Of Patrick Wilson [online]. Brookville New York: Palmer School of Library and Information Science, College of Information and Computer Sciences, Long Island University, 2007, , 1-13 [cit. 2017-05-19]. Dostupné z: https://journals.library.ualberta.ca/ojs.cais-acsi.ca/index.php/cais-asci/article/view/246/208</ref> a stala se klasikou, která je široce čtená pro její pečlivý výklad ústředních pojmů jako „text“ a „relevance“. V červenci 1976 se stal řádným profesorem a fakulta byla přejmenována na [https://www.ischool.berkeley.edu/ School of Library and Information Studies].

V letech 1970 – 1975, a poté od roku 1986, až do svého odchodu do důchodu v roce 1991, působil jako děkan. Stále se ale aktivně věnoval čtení, psaní a občas docházel na semináře. V této době byla škola znepokojena s výpočetní technikou, automatizací knihovny a online vyhledáváním. Velkou měrou podílel na modernizaci a zobecnění školních osnov během přeměny fakulty ze School of Librarianship na School of Library and Information Studies a základem pro současnou School of Information Management and Systems.<ref> Patrick Wilson: Professor in the School of Information Management and Systems, Emeritus Berkeley. University of California: Academic Senate [online]. 2003 [cit. 2017-05-16]. Dostupné z: http://senate.universityofcalifornia.edu/_files/inmemoriam/html/patrickwilson.htm </ref>

 

=== Publikace ===

*1956 - Government and politics of India and Pakistan, 1885-1955, a bibliography of works in Western languages, jedna z prací které publikoval při své práci na pozici knihovníka-bibliografa pro South Asian Studies<ref>Government and politics of India and Pakistan: 1885-1955, a bibliography of works in Western languages. Haiti Trust: Digital Library [online]. Berkeley: South Asia Studies, Institute of East Asiatic Studies, University of California, 1956 [cit. 2017-05-19]. Dostupné z: https://catalog.hathitrust.org/Record/001170534</ref>

*1965-1991 - Philosopher of Information: An Eclectric Imprint on Berkleys School of Librarianship (an oral history)

*1960 - On Interpratation and Understanding, dizertační práce

*1968 - Two Kinds of Power: An Essay on Bibliographical Control, kniha ovlivnila učivo v informační vědě a to zejména v oblasti organizace znalostí, dodnes z ní vychází jiní autoři <ref>SMIRAGLIA, Richard. Two Kinds of Power: Insight Into The Legacy Of Patrick Wilson [online]. Brookville New York: Palmer School of Library and Information Science, College of Information and Computer Sciences, Long Island University, 2007, , 1-13 [cit. 2017-05-19]. Dostupné z: https://journals.library.ualberta.ca/ojs.cais-acsi.ca/index.php/cais-asci/article/view/246/208</ref>
*1977 - Public Knowledge, Private Ignorance: Toward a Library and Information Policy<ref>WILSON, Patrick. Public knowledge, private ignorance: toward a library and information policy [online]. Westport, Conn: Greenwood Press, 1977, 156 s. [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/47739610/FA40FC063331484BPQ/15?accountid=16531</ref>
*1983 - Second-Hand Knowledge: An Inquiry into Cognitive Authority <ref>WILSON, Patrick. Second-hand knowledge: an inquiry into cognitive authority [online]. Westport, Conn: Greenwood Press, 1983, 210 s. [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/48575624/FA40FC063331484BPQ/19?accountid=16531</ref>

Jeho tři knihy reprezentují nejhlubší a dosud nepřekonaný soubor základních nápadů v informační vědě. Knihy znamenaly obrat na poli vyhledávání a zaujaly mnoho mladých rešeršérů.<ref>ASIST Award of Merit: Bestowed Upon Patrick G. Wilson. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2002, 28(2), 10 [cit. 2017-05-19]. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/bult.227/pdf</ref>

*1973 - Situational Relevance, jeden z jeho nejvýznamnějších článků, zabývá se problematikou relevance, podle Wilsona nezáleží jen na tazatelově otázce a informacích, které jsou k ní dostupné, ani na vztazích se sémantikou či syntaxemi a dostupnými výsledky, ale nejdůležitější jsou zejména tazatelovy vlastní osobní preference, zájmy a znalosti.<ref>WILSON, Patrick. : Situational Relevance. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology [online]. 1973, , 457-471 [cit. 2017-05-19]. Dostupné z: https://eric.ed.gov/?id=EJ084928 </ref>

*1992 - For information specialists: interperatitions of reference and bibliographic work
*1998 - Patrick Wilson: A Bibliographer Among the Catalogers<ref>Dr. Patrick Wilson. Prezi [online]. 2015 [cit. 2017-05-19]. Dostupné z: https://prezi.com/fealg26ftnoe/dr-patrick-wilson/</ref>

== Přínos ==

Prohloubil porozumění konceptu relevance a přinesl nový zájem k oblastem jako design [[Bibliografie|bibliografií]], katalogy a indexace. Zejména za tyto zásluhy obdržel cenu Award of Merit, při jejím přebírání upozorňoval, že v této oblasti je stále velký prostor pro výzkum.<ref>WILSON, Patrick. On accepting the ASIST Award of Merit. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology: Silver Spring [online]. 2002, 28(2), 10-11 [cit. 2017-05-19]. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/195311638/FA40FC063331484BPQ/13?accountid=16531</ref> Byl také výborný pedagog a zasloužil se o například zobecnění školních osnov pro School of Library and Information Studies.<ref>ASIST Award of Merit: Bestowed Upon Patrick G. Wilson. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2002, 28(2), 9 [cit. 2017-05-19]. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/bult.227/pdf</ref>

 

== Ocenění ==

V roce 1991 byla jeho práci věnovaná konference, která se konala ve Švédsku. Roku 2001 mu Americká společnost informační vědy a technologie udělila svou nejvyšší čest Cenu za zásluhy ([https://www.asist.org/about/awards/award-of-merit/award-of-merit-past-winners// Award of Merit]). Cenu obdržel mimo jiné i protože dovedl, díky svému vzdělání, propojit filosofii a knihovnictví. Jeho práce je stále užitečná pro vyučující v oblasti knihovnictví a informační vědy. <ref>ASIST Award of Merit: Bestowed Upon Patrick G. Wilson. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2002, 28(2), 9 [cit. 2017-05-19]. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/bult.227/pdf</ref>

== Závěr života ==

Krátce před svou smrtní dokončil živou orální historii s názvem ''Philosopher of Information: An Eclectic Imprint on Berkeley's School of Librarianship, 1965-1991'', která je dostupná v The Bancroft Library na UC Berkeley a [https://calisphere.org/item/ark:/13030/kt958006vr// online]. Krátce před smrtí odešel do pečovatelského domova. Několik měsíců se potýkal se špatným zdraví až nakonec zemřel v pátek 12. září 2003 ve věku 75 let na srdeční selhání. Mezi pozůstalé patří jeho doposud žijící bratr Thomas D. Wilson, dvě neteře a dva synovci. Na jeho počest se v kampusu konala 29. října 2003 vzpomínková bohoslužba.

== Použitá literatura a zdroje ==

<references />

== Externí zdroje ==

Philosopher of Information: an Eclectic Imprint on Berkeley's School of Librarianship. Calisphere: University of California [online]. 2000 [cit. 2017-05-19]. Dostupné z: [https://calisphere.org/item/ark:/13030/kt958006vr/ https://calisphere.org/item/ark:/13030/kt958006vr/]

KEARNS, Jodi. Patrick Wilson reference: practice rooted in theory. Reference Reviews [online]. Harlow, 2015, 2(29), 2-5 [cit. 2017-05-19]. Dostupné z: [https://search.proquest.com/docview/1662769888/abstract/782D64F18D674E1CPQ/1?accountid=16531 https://search.proquest.com/docview/1662769888/abstract/782D64F18D674E1CPQ/1?accountid=16531]

{{DEFAULTSORT:Wilson, Patrick}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Pamela J. McKenzie

2019-05-28T09:12:30Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

{{Infobox Vědec

|jmeno = Pamela J. McKenzie

[[Soubor:Pamela mc.jpeg|right|Pamela J. McKenzie]]<ref>Pam McKenzie's Profile. Ontario, Canada: Western University [cit. 2016-05-19]. Dostupné z:http://www.fims.uwo.ca/people/profiles/pam_mckenzie.html/</ref>

|datum_narozeni = -
|misto_narozeni = -
|datum_umrti = -
|misto_umrti = -
|duvod_umrti = -
|pobyt = Ontario, Canada
|rodina = -
|obcanstvi = kanadské
|skola = University of Western Ontario
|pracoviste = fakulta informačních a mediálních studií ( Faculty of Information and Media Studies)
|oceneni = -
|znamy_diky = Informační chování, šíření informací v mezilidských vztazích, subjektivní vnímání zdroje informací
}}

Pamela J. McKenzie je kanadská informační vědkyně, která se ve svých pracech zabývá informačním chováním lidí v každodenním životě. Například v práci ''Purls of wisdom - A collectivist study of human information behaviour in a public library knitting group'' pozorovala, jak se účastnice kroužku pletení mimoděčně zapojují do informačního chování - jak mezi sebou sdílejí informace. V současnosti pracuje na ''Study of everyday recordkeeping'' - výzkumu, o tom jak si lidé zaznamenávají věci ve všedním životě. Kromě výzkumům se věnuje i výuce na University of Western Ontario, kde také vede studenty při psaní diplomových pracích.

== JMÉNO ==

Pamela J McKenzie, ale dohledatelná také pod "Pam McKenzie"

== ŽIVOT ==

Za svůj život se zúčastnila studia na různých vysokých školách:

1982-1983 University of New Brunswick

1983-1986 University of Toronto, BA, International relations

1986-1988 University of New Brunswick, MA, History

1988-1989 The University of Western Ontario, MLIS

1989-2001 The University of Western Ontario, PhD, Library and Information Science <ref> ''LikedIn'':Pam McKenzie [online]. LinkedIn[cit. 2016-05-20]. Dostupné z:https://www.linkedin.com/in/pam-mckenzie-40b21913/?ppe=1</ref>

V současnosti pracuje na kanadské Univerzitě - University of Western Ontario a to na fakultě informačních a mediálních studií ( Faculty of Information and Media Studies). Na škole působí na pozici proděkanky. Kromě administrativní funkce na fakultě i vyučuje. V poslední době vedla kurzy Výzkumné metody a statistika (9004 Research methods and statistics) a Vedení a práce v informačních společnostech (9005 Managing and Working in Information Organizations). Dříve učila kurzy Základy knihovnictví a informační vědy (9001 Foundations of library and information science) a Informační zdroje a služby (9003 Information Sources and Services). V postgraduálním studiu vedla kurz Pokročilých výzkumných metod a vědomostních cvičení ve školských a profesních komunitách (Advanced Research Methods and Knowledge Practices in Scholarly and Professional Communities). Mimo jiné se věnuje i výzkumu a v současnosti má dva aktivní projekty. Studii každodenního zaznamenávání (jak lidé udržují přehled o věcech ve svých životech) a studii doktorského dohledu v interdisciplinárním prostředí. <ref>Pam McKenzie's Profile. Ontario, Canada: Western University [cit. 2016-05-19]. Dostupné z:http://www.fims.uwo.ca/people/profiles/pam_mckenzie.html/</ref>

== AKTIVITY ==

Vyučuje na Fakultě informačních a mediálních studiích na University of Western Ontario v Londýně (Ontario, Kanada)

Náplň výuky:

- výzkumné metody a statistiky

- správa a práce v informačních organizacích

- základy knihovnictví a informační vědy

- informační zdroje a služby

== VÝZNAM PRO INFORMAČNÍ VĚDU/KNIHOVNICTVÍ ==

Pořádání kurzy a projekty zaměřených na rozvoj informačního chování

- Metody výzkumu a statistik

- Pohledy na knihovnické a informační vědy

- Pokročilé výzkumné metody

- Analýza bariér u dětí od 7 do 11 let při používání veřejných knihoven

 

== OKRUHY PŮSOBENÍ ==

- Knihovnictví a informační vědy

- Mediální studia

- Genderová studia a feministické výzkumy

- Zdravotnická informatika

- Všeobecné vzdělávání

== VÝZKUM ==

Ve svých výzkumech se zaměřuje především na rozvoj mladistvých v oblasti informační gramotnosti a všeobecné snahy o zkvalitnění služeb informačních center.

== PUBLIKOVÁNÍ ==

Práce Pamely McKenzie pravidelně vycházejí v univezitním časopisu ''Western FIMS''.

Další příklady:

-''Canadian Journal of Information and Library Science''

-''Public Library Quarterly''

-''Journal of Documentation''

-''Canadian children's literature''

 

== VÝZNAMNÉ ČLÁNKY ==

2003 - User perspectives on staff cooperation during the reference transaction.

2007 - Editors' introduction. Special issue on discursive approaches to information seeking in context.

2009 - Informing Choice: The Organization of Institutional Interaction in Clinical Midwifery Care

2010 - Informing Relationships: Small Talk, Informing and Relationship Building in Midwife-woman Interaction

2013 - Global Mobility Handbook (2010, 2011, 2013)

== NEJČASTĚJI CITOVANÉ PRÁCE ==

Seznam nejčastěji citovaných článků na kterých pracovala Pamela J. McKenzie podle stránek Web of Science.

- Purls of wisdom - A collectivist study of human information behaviour in a public library knitting group Kromě McKenzie na článku pracovala i Elena Prigoda. Zabývá se užitečností volnočasových aktivit v knihovnách.

- Editors' introduction: Special issue on discursive approaches to information seeking in context

- Putting the pieces together: endometriosis blogs, cognitive authority, and collaborative information behavior

Dalším autorem je i Diane M. Neal. Analýza blogů, které psali pacientky trpící Endometriózou. Snaha porozumět, jak blogeři představují informační zdroje a z toho plynoucí klady a zápory.

- Informing choice: The organization of institutional interaction in clinical midwifery care Práce zkoumá tok informací mezi porodními asistentkami a rodičkami. Jak sdílejí informace a jak se podílí na rozhodování.

<ref>
''Web of Science.'' [online]. [Cit. 20.5.2017]. Dostupné z: http://apps.webofknowledge.com.ezproxy.muni.cz/CitationReport.do?product=WOS&search_mode=CitationReport&SID=Z2Pnp6tOhFxjGcWKRig&page=1&cr_pqid=9&viewType=summary&colName=WOS
</ref>

== CITACE ==

<references />

== EXTERNÍ ZDROJE ==

[http://www.fims.uwo.ca/people/profiles/pam_mckenzie.html/ Oficiální profil na stránkách University of Western Ontario]

[http://publish.uwo.ca/~pmckenzi/index.html Stránky spravované Pamelou J. McKenzie]

[https://www.linkedin.com/in/pam-mckenzie-40b21913/ Profil Pamely J. McKenzie na LinkedInu]

 

 

  

{{DEFAULTSORT: McKenzie, Pamela J.}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Leo Szilard

2019-05-28T09:08:58Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

{{Infobox Vědec|jmeno = '''Leó Szilárd'''[[Soubor:Szilard.jpg| 290px|]]|datum_narozeni = 11. února 1898|misto_narozeni = Budapešť, Maďarsko|datum_umrti = 30. května 1964|misto_umrti = La Jolla, USA|duvod_umrti = Infarkt|rodina = ženatý|pobyt = Maďarsko, Německo, Anglie, USA|manzelka = Gertrud Weiss|skola = Technická univerzita, Budapešť Technická univerzita, Berlín |obcanstvi = Maďarské, americké|pracoviste = Kaiser - Wilhelmův ústav pro chemii, Berlín Ústav teoretické fyziky, Berlín Univerzita, Oxford Kolumbijská univerzita, New York Univerzita, Chicago Institut pro biologická studia, La Jolla (Kalifornie)|znamy_diky = Atomový reaktor Projekt Manhattan Urychlovač částic |oceneni = Albert Einstein Award (1960) American Academy of Arts and Science (1954) Atoms for Peace Award (1959) Humanists of the year (1960) National Inventors Hall of Fame (1996) }}

'''Leó Szilárd''' se narodil 11. února 1898 v Budapešti a zemřel 30. května 1922 v La Jolla, v USA. Vědec, fyzik a biolog židovského původu, známý především díky podílu na vývoji atomové bomby, spolupráci s Albertem Einsteinem a mnoha patentům.

== Život a kariéra ==

Leó Szilárd se narodil 11. února 1898 v Budapešti. Jeho původní příjmení bylo Spitz, to si ale musela rodina v roce 1900 změnit kvůli nátlaku vlády na maďarizaci zahraničně znějících jmen. O fyziku se zajímal od svých 13 let a výrazný talent prokazoval na budapešťském gymnáziu i v oblasti matematiky a chemie. Svoje studium inženýrství na Technické univerzitě v Budapešti musel přerušit kvůli vojenské službě v Rakousko – Uherské armádě. Tu ale musel z důvodu nemoci opustit a vrátil se zpět ke studiu.

Vzhledem k občanským nepokojům, způsobených revolucí, opustil v roce 1920 Maďarsko a ve studiích pokračoval na Technické vysoké škole v Berlíně. Tam se také setkal se svým celoživotním přítelem a pozdějším držitelem Nobelovy ceny za fyziku Eugenem Wignerem. Jelikož ho ale stále více zajímaly fyzikální chemie a teoretická fyzika, začal studovat na Berlínské univerzitě, kde v té době vyučovali například Albert Einstein, Max von Laue nebo Max Planck. Původně chtěl svoji dizertační práci věnovat teorii relativity, ale na doporučení Einsteina změnil téma na termodynamiku. Jeho práce „Über die Ausdehnung der phänomenologischen Thermodynamik auf die Schwankungserscheinungen“ vzbudila ve své době velký ohlas a myšlenky v ní obsažené jsou dodnes využívány v moderních teoriích. <ref>Leo, Szilard. In: Atomic Archive [online]. © AJ Software & Multimedia. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.atomicarchive.com/Bios/SzilardPhoto.shtml </ref>

Jeho kariéra dále pokračovala na Kaiser-Wilhelmově ústavu pro chemii, kde pracoval na vývoji rentgenové krystalografie a následně působil jako asistent Maxe von Laueho v Ústavu teoretické fyziky. V roce 1925 pak opět zaujal vědce svojí habitační prací s názvem „Über die Entropieverminderung in einem thermodynamischen System bei eingriffen intelligenter Wesen“, ve které řešil řízený pokles entropie v termodynamické soustavě. Výsledky této práce se staly základní myšlenkou Informační teorie, kterou vytvořil Claude Shannon v roce 1948. <ref>ZUND, Joseph D. Leo Szilard. American National Biography (from Oxford University Press) [online]. 2010 [cit. 2015-04-28].</ref> V této době také hodně spolupracoval s Einsteinem a výsledkem bylo mimo jiné i osm společných patentů. Například systém chlazení, který se sice neujal v běžném životě, ale je používán k chlazení atomových reaktorů. Sám má zaregistrované patenty například na elektronový mikroskop a na urychlovač částic.

Vzestup nacistické politiky a zvyšující se moc Adolfa Hitlera v Německu byly v březnu 1933 hlavními důvody Szilárdova útěku do Velké Británie. Tam se začal věnovat převážně atomové fyzice. Nesouhlasil s myšlenkami Ernesta Rutherforda, který tvrdil, že v atomech sice je obrovské množství energie, ale nelze ji nijak využít. Sám si pak nechal patentovat myšlenku řetězové reakce. Současně si však uvědomoval, jak by tahle možnost využití jaderné energie mohla být nebezpečná, zvlášť v době, kdy se neodvratně schylovalo k 2. světové válce. I to byl důvod k založení Rady akademické pomoci na podporu vědců, uprchlých z nacistického Německa, kterou na Szilárdovo doporučení založil v roce 1933 Sir William Beveridge.

V obavě před příchodem války emigroval Szilárd v roce 1938 do USA, kde začal spolupracovat mimo jiné s Enrico Fermim a Walterem Zinnem na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Stále více si uvědomoval hrozbu, kterou by bylo sestrojení atomové bomby nacistickým Německem, a tak společně s Albertem Einsteinem sepsali dopis adresovaný prezidentu USA Franklinu Rooseveltovi. Na jeho základě vznikl projekt Manhattan, jehož konečným výsledkem bylo o několik let později sestrojení a svržení atomových bomb na japonská města Hiroshima a Nagasaki. <ref> Leo Szilard [online]. 2015 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.informationphilosopher.com/solutions/scientists/szilard/ </ref> S tímto aktem sám Szilárd nesouhlasil a doporučoval, aby byla Japoncům ukázána ničivá síla těchto bomb mimo civilizaci. Na podporu této myšlenky sepsal i petici, která však nebyla vzata v potaz. V roce 1942 předvedl společně s Enrico Fermim první řetězovou atomovou reakci na Univerzitě v Chicagu, kde také pak pracoval jako hlavní fyzik na projektu Manhattan. Jeho vliv však hodně poklesl poté, co nad projektem získala hlavní kontrolu armáda. Po skončení války se Szilárd, už jako americký občan (1943), zaměřil na biologii a v roce 1946 se na Univerzitě v Chicagu stal profesorem biofyziky. V roce 1951 se oženil s dlouholetou přítelkyní, fyzičkou Gertrud Weissovou. Jako biolog hodně spolupracoval s Aaronem Novickem. Sám Szilárd se zabýval teorií základního procesu stárnutí (1959) a studoval tvorbu protilátek u savců (1960). Jeho poslední práce se zabývala molekulární teorií paměti a vyvolání z paměti (1964).

Jeho přechod k biologii byl pravděpodobně způsoben ignorováním jeho obav z nebezpečí jaderných zbraní. Sám se však nehodlal těchto myšlenek vzdát a i v poválečném období se snažil o zmírnění této hrozby. V roce 1947 například vyzval sovětského vůdce Josefa Stalina k jednání s americkým prezidentem Harry Trumanem, ve snaze zabránit rostoucímu napětí studené války. Politiku se pokoušel ovlivňovat i později, když už byl prezidentem J.F. Kennedy.

Po odchodu z Univerzity v Chicagu pracoval v Institutu pro biologická studia v La Jolla v Kalifornii, kde však po třech měsících pobytu nečekaně zemřel na infarkt.

== Dílo ==

Leó Szilárd si v průběhu své výzkumné činnosti nechal zaregistrovat celou řadu patentů, některé společně s jinými vědci. <ref>Patent search: Leo Szilard. In: Ústav průmyslového vlastnictví [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://worldwide.espacenet.com/searchResults?ST=singleline&locale=cz_CZ&submitted=true&DB=worldwide.espacenet.com&query=leo+szilard</ref>

Mezi nejvýznamnější patří:

*1929 - urychlovač částic
*1931 - chladící systém (dodnes využívaný k chlazení atomových reaktorů)
*1931 - elektronový mikroskop
*1934 - nukleární řetězová reakce
*1955 - atomový reaktor (společně s Enrico Fermim)

== Aktivity ==

Leó Szilárd se aktivně neangažoval do politiky jako takové, přesto se ji snažil z humanitárních důvodů ovlivňovat.

'''Rada akademické pomoci (The Academic Assistance Council)'''

V roce 1933 ovlivnil Sira Wiliama Beveridgeho, který následně založil Radu akademické pomoci, která měla za cíl pomoci vědcům a profesorům, kteří byli z politických důvodů nuceni opustit nacistické Německo. Tuto organizaci významně podporoval i Albert Einstein. Během 30. a 40. let 20. století se členy této organizace stalo několik stovek akademiků, z nichž mnozí dosáhli velkých úspěchů. Hned šestnáct z nich se stalo držiteli Nobelovy ceny. <ref>History. In: Council for Assisting Refugee Academics [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.cara1933.org/history.asp</ref>

'''Szilárdův a Einsteinův dopis'''

Koncem 30. let 20. století probíhaly intenzivní aktivity v oblasti atomového výzkumu, v nichž hrál Szilárd velmi významnou úlohu. Dobře si tak uvědomoval, jak obrovskou hrozbou pro celý svět by bylo, kdyby se nacistickému Německu podařilo sestrojit atomovou bombu. Ve spolupráci s Albertem Einsteinem tak sepsal dopis, který byl adresovaný prezidentu USA Franklinu Rooseveltovi. Upozorňovali v něm na hrozící nebezpečí a jako argumenty použili například skutečnost, že Německo v té době zabralo české uranové doly. Současně vyzývali americkou vládu, aby této oblasti věnovala zvýšenou pozornost a vytvořila specializovaný výzkumný tým. <ref> Einstein's Letter to President Roosevelt - 1939. In: Atomic archive [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z:http://www.atomicarchive.com/Docs/Begin/Einstein.shtml </ref>

Důsledkem tohoto dopisu bylo spuštění projektu Manhattan, který se věnoval atomovému výzkumu a kde právě Szilárd figuroval jako hlavní fyzik. Jeho pravomoci výrazně oslabily poté, co nad projektem získala kontrolu armáda. Výsledkem projektu Manhattan bylo sestrojení atomové bomby. První test, pod názvem Trinity, proběhl v červenci 1945 a předčil všechna očekávání. Následně byly v srpnu svrženy dvě bomby na japonská města Hirošima a Nagasaki, což vedlo k definitivnímu ukončení 2. světové války, ale také ukázalo hrozivou sílu této zbraně. <ref> The Manhattan Project: Making the Atomic Bomb. In: Atomic archive [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z:http://www.atomicarchive.com/History/mp/ </ref>

'''The Franck Report'''

Poté, co se rozhodlo o tom, že má být atomová bomba svržena na japonská města, shodlo se několik vědců, včetně Szilárda, že budou proti tomuto rozhodnutí protestovat. Sepsali petici, která je známa pod názvem The Franck report. <ref> The Franck Report, June 11, 1945. In: Dannen.com [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z:http://www.dannen.com/decision/franck.html </ref> Popisují v ní následky, které může tento čin v celosvětovém měřítku vyvolat. Zejména upozorňovali na nebezpečí rozpoutání zbrojařské války ze strany Sovětského svazu. Také nesouhlasili s tím, že se bomby mají svrhnout na města a požadovali, aby byla síla atomové bomby demonstrována v nějaké neobydlené oblasti. <ref> WITTNER, Lawrence S. The struggle against the bomb. Stanford, Calif.: Stanford University Press, 1993-2003, s. 24-29. ISBN 08047486243-. Dostupné z: http://books.google.cz/books?hl=cs&id=jOFCnXvan6gC&q=szilard#v=snippet&q=szilard&f=false </ref>

Ve svých aktivitách proti zbrojení pokračoval Szilárd i nadále, když v roce 1947 vyzval sovětského vůdce Josefa Stalina k jednání s americkým prezidentem Harry Trumanem, ve snaze zabránit rostoucímu napětí studené války. Politiku se pokoušel ovlivňovat i později, když už byl prezidentem J.F. Kennedy.

== Význam pro informační vědu ==

Velkým přínosem v poli informační vědy je jeho práce o negativní entropii a informaci, kterou napsal roku 1929 Szilárd a částečně tak navázal na práci J. C. Maxwella, který popisoval svou myšlenku tvorby energie jako rozdíl mezi rychlými a pomalými částicemi, které jsou přes kontrolovanou přepážku rozděleny do dvou skupin, a vzniklý rychlostní rozdíl částic dává za vznik tepla – energie. Podle Maxwella je přepážka kontrolována „démonem“, který dle rychlosti částic určuje, na kterou stranu daná částice patří (ty rychlé chytal do druhé poloviny nádoby, pomalé ponechával na stejném místě).

Zde navázal Szilárd a oponoval s vyjádřením, že rozpoznání rychlosti částic vyžaduje, že démon musí mít znalost o částicích, tedy musí mít o nich nějaké informace. Tato skutečnost by ale vyžadovala energii, stejně jako přenos částic rozdílných vlastností a to je v rozporu s druhým termodynamickým zákonem. <ref> CHVOSTA, Petr. Od Maxwellova démona k Brownovým motorům. [online]. 129 - 148 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://archiv.otevrena-veda.cz/users/Image/default/C2Seminare/MultiObSem/008.pdf </ref>

Proto se Szilard začal zabývat vysvětlením. <ref> GARWIN, Richard L. Leo Szilard in Physics and Information. [online]. April 7, 2014 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://fas.org/rlg/04_07_2014LeoSzilardinPhysicsandInformation.pdf </ref> Při hledání možnosti snížení entropie přišel s myšlenkou stojícího válce uzavřeného z obou stran, naplněným jednotným plynem a v kontaktu s tepelným zdrojem pro zajištění izotermických podmínek, rozděleným přepážkou, která je pohyblivá a vlivem obsažených částic se může pohybovat nahoru nebo dolů. Pokud nastane situace, že částice je nahoře, kvůli jednotnému objemu bude přepážku posunovat dolů – tím bude vykonávat práci, ale zároveň bude slábnout a ztrácet svoji energii, ale díky tepelnému zdroji svou energii opět získá (mezitím je přepážka vrácena na své místo do rovnovážné pozice – tím je snížena entropie) a tak může celý proces probíhat pořád dokola.

V tomto případě je přepážka nahrazením inteligentní živé bytosti „Maxwellova démona“ - jak popisuje Szilard ve své práci: ''On the decrease of entropy in a thermodynamic system by the intervention of intelligent beings'' <ref> SZILARD, Leo. ON THE DECREASE OF ENTROPY IN A THERMODYNAMIC SYSTEM BY THE INTERVENTION OF INTELLIGENT BEINGS. 1929. Dostupné z: http://www.weizmann.ac.il/complex/tlusty/courses/InfoInBio/Papers/Szilard1929.pdf </ref>, kdy inteligentní živá bytost (myšleno v souvislosti s termodynamickým systémem) může být nahrazena neživým zařízením, které napodobí biologické jevy živé bytosti a zjistí, jestli k poklesu entropie dochází jako výsledek zásahu zařízení. Pojem inteligentní živá bytost nám především reprezentuje pojem informace, pro nás to tedy znamená, že informace (vyjádřena v tomto případě přepážkou, vyrovnávající objemy ve válci) snižuje entropii.

''"Spočítal, že každá jednotka informace přináší odpovídající nárůst entropie - konkrétně v poměru '''S = k log 2''' jednotky. Pokaždé, když se démon rozhodne mezi dvěma částicemi, stojí to jeden bit informace."'' <ref>GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, s. 224. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> V této rovnici je '''k''' Boltzmannova konstanta a logaritmus odráží binární soustavu. Množství entropie produkované měřením ale může být samozřejmě vyšší než základní hodnota, ale nikdy menší, jelikož by se jednalo o porušení druhého termodynamického zákona. <ref> Leo Szilard. The Information Philosopher [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.informationphilosopher.com/solutions/scientists/szilard/ </ref>

Vlivem své práce Szilárd dokázal, že pojem informace má důležitou roli i v poli termodynamických systémů a fyziky, na co navázal rakouský fyzik Erwin Schrödinger. Zároveň poukázal na souvislosti informace a entropie, především že vlivem informace dochází ke snížení entropie <ref> Heterogenity, 2. termodynamický zákon a Maxwellův démon. Vesmír [online]. 2000, č. 79 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://casopis.vesmir.cz/clanek/heterogenity-2-termodynamicky-zakon-a-maxwelluv-demon </ref> . Nutno ale připomenout, že samotná informace způsobuje zvýšení entropie; je to až zakomponování samotné informace do aktu, které způsobí snížení entropie. Také svou prací poukázal na skutečnost, že informaci přiřazuje k binární soustavě (jako ano/ne).

== Úspěchy ==

Během svého života, ale i posmrtně získal Leo Szilard mnoho ocenění.

Zde je seznam těch nejvýznamnějších:

*1954 - obdržel cenu '''American Academy of Arts and Science''' – jedno z nejstarších ocenění, cena je udělována každoročně v několika oborech odbornou porotou
*1959 - získal ocenění '''Atoms for Peace Award''' – založeno společností Ford za přínos v poli nukleární technologie <ref> Recipients of the Atoms for Peace Awards. In: Massachusetts Institute of Technology. Institute Archives and Special Collections [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: https://libraries.mit.edu/archives/research/collections/collections-mc/mc10.html </ref>
*1960 - obdržel '''Albert Einstein Award''' – ocenění, které je udělováno za přínos v oblasti teoretické fyziky, vítěz je vybírán výborem z Institute for Advanced Study <ref>1960 Albert Einstein Award. In: Awards & winners [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://awardsandwinners.com/category/albert-einstein-award/1960/</ref>
*1960 - byl vyhlášen jako '''Humanist of the Year''' organizací American Humanist Association, která je zastáncem rovnosti pro humanisty, ateisty, agnostiky a volnomyšlenkáře <ref> Humanist of the year. In: American humanist association [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z:http://americanhumanist.org/AHA/Humanists_of_the_Year </ref>
*od roku 1974 byla na jeho počest vyhlášena cena ''Leo Szilard Lectureship Award'' největší světovou organizací fyziků ''American Physical Society'', která je každoročně udělována za vědecké přínosy v oblasti fyziky <ref>Leo Szilard Lectureship Award. In: APS physics [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.aps.org/programs/honors/awards/szilard.cfm</ref>
*1996 - byl uveden do '''National Inventors Hall of Fame''' za přínos v oblasti jaderného štěpení – organizace ctí osoby za velké technologické pokroky, které umožňují lidský, sociální a ekonomický pokrok <ref>Inductees: Leo Szilard. In: National inventors. Hall of fame [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://invent.org/inductee-detail/?IID=141</ref>
*je po něm rovněž pojmenován kráter na Měsíci (Szilard)

== Publikace ==

Léo Szilárd i přes 40 let vědeckého výzkumu publikoval pouze 29 článků v odborných časopisech. <ref>Leo Szilard Facts. In: Your dictionary [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://biography.yourdictionary.com/leo-szilard</ref>

 Jeho nejvýznamnější práce jsou shrnuty následujíce:

*roku 1929 napsal práci ''On the Decrease of Entropy in a Thermodynamic System by the Intervention of Intelligent Beings'', která se stala velkým přínosem v oblasti informační vědy kvůli pojetí informace a která je detailně popsána výše

*roku 1947 se místo fyziky začal věnovat biologii (a od roku 1949 publikoval biologické články) a také v tomto roce v časopise Bulletin of the Atomic Scientists publikoval článek ''Letter to Stalin'' popisující návrhy snížení napětí mezi US a SSSR, zároveň zde publikoval článek ''How to Live with the Bomb and Survive—The Possibility of a Pax Russo–Americana in the Long-Range Rocket Stage of the So-Called Atomic Stalemate'', který je nejspíše nejvíce otevřeným článkem, jaký kdy Szilárd napsal a popisuje problémy, kterým čelí svět v tzv. atomovém věku
*roku 1950 publikoval spolu s Aaron Novickem článek popisující experimentální mutace bakterií pomocí chemostatu, čímž veřejně vystoupil proti způsobu tvorby vodíkových bomb
*roku 1959 publikoval ''Teorii stárnutí''
*roku 1961 vydal svou jedinou knihu – ''The Voice of the Dolphins'' – sbírku krátkých satirických povídek s politickým podtextem

 Také napsal autobiografické segmenty, které jsou uloženy spolu s jeho studiemi v knihovně UC San Diego. Celá sbírka je rozdělena do šestnácti oddílů, které datují jeho práce od třicátých let po rok 1981. Jsou zde obsaženy i listy jeho spolupráce s Albertem Einsteinem. <ref>Leo Szilard Papers, 1898 - 1998. In: UC San Diego: The library [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://libraries.ucsd.edu/speccoll/findingaids/mss0032.html#header</ref>

== Použitá literatura a zdroje ==

<references />

== Externí zdroje ==

Široká sbírka článků je uložena v Mandeville Special Collections Library a Geisel Library, které jsou součástí Kalifornské univerzity v San Diegu - [http://roger.ucsd.edu/search~S9/?searchtype=X&searcharg=szilard+leo&searchscope=9&sortdropdown=-&SORT=DZ&extended=1&SUBMIT=Search&searchlimits=&searchorigarg=Xszilard&SORT=D http://roger.ucsd.edu/search~S9/?searchtype=X&searcharg=szilard+leo&searchscope=9&sortdropdown=-&SORT=DZ&extended=1&SUBMIT=Search&searchlimits=&searchorigarg=Xszilard%26SORT%3DD]

LANOUETTE, William a Bela A SILARD. ''Genius in the shadows: a biography of Leo Szilard : the man behind the bomb.'' New York: Maxwell Macmillan International, c1992, xix, 587 p., [16] p. of plates. ISBN 0684190117 – psána za asistence Szilárdova bratra Bela.

RHODES, Richard. ''The making of the atomic bomb.'' 1st ed. New York: Touchstone Book, 1988, 886 s., [42] s. obr. příloh. ISBN 0684813785. - práce v oblasti fyziky, na kterých Szilárd pracoval během války

SZILARD, Leo. ''The collected works of Leo Szilard''. Cambridge, Mass.: MIT Press, [1972-, v. <1-2 > . ISBN 0262060396. – zahrnují Szilárdovy vlastní autobiografické poznámky, dokumenty spojené s Manhattan Project a patenty. Také je zde obsažen článek ''“Creative Intelligence and Society: The Case of Atomic Research, the Background in Fundamental Science”'', který poskytuje náhled na jeho práci v oblasti atomového výzkumu.

SZILARD, Leo, Spencer R WEART a Gertrud Weiss SZILARD. ''Leo Szilard, his version of the facts: selected recollections and correspondence.'' Cambridge, Mass.: MIT Press, c1978, xxii, 244 p. ISBN 0262191687.; a SZILARD, Leo, Helen S HAWKINS, G GREB a Gertrud Weiss SZILARD. ''Toward a livable world: Leo Szilard and the crusade for nuclear arms control.'' Cambridge, Mass.: MIT Press, c1987, lxxiv, 499 p. - jsou publikované kolekce Szilárdových poznámek netechnického charakteru.

{{DEFAULTSORT: Szilárd, Leó }}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Leo Szilard

2019-05-28T09:06:39Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

{{Infobox Vědec|jmeno = '''Leó Szilárd'''[[Soubor:Szilard.jpg| 290px|]]|datum_narozeni = 11. února 1898|misto_narozeni = Budapešť, Maďarsko|datum_umrti = 30. května 1964|misto_umrti = La Jolla, USA|duvod_umrti = Infarkt|rodina = ženatý|pobyt = Maďarsko, Německo, Anglie, USA|manzelka = Gertrud Weiss|skola = Technická univerzita, Budapešť Technická univerzita, Berlín |obcanstvi = Maďarské, americké|pracoviste = Kaiser - Wilhelmův ústav pro chemii, Berlín Ústav teoretické fyziky, Berlín Univerzita, Oxford Kolumbijská univerzita, New York Univerzita, Chicago Institut pro biologická studia, La Jolla (Kalifornie)|znamy_diky = Atomový reaktor Projekt Manhattan Urychlovač částic |oceneni = Albert Einstein Award (1960) American Academy of Arts and Science (1954) Atoms for Peace Award (1959) Humanists of the year (1960) National Inventors Hall of Fame (1996) }}

'''Leó Szilárd''' se narodil 11. února 1898 v Budapešti a zemřel 30. května 1922 v La Jolla, v USA. Vědec, fyzik a biolog židovského původu, známý především díky podílu na vývoji atomové bomby, spolupráci s Albertem Einsteinem a mnoha patentům.

== Život a kariéra ==

Leó Szilárd se narodil 11. února 1898 v Budapešti. Jeho původní příjmení bylo Spitz, to si ale musela rodina v roce 1900 změnit kvůli nátlaku vlády na maďarizaci zahraničně znějících jmen. O fyziku se zajímal od svých 13 let a výrazný talent prokazoval na budapešťském gymnáziu i v oblasti matematiky a chemie. Svoje studium inženýrství na Technické univerzitě v Budapešti musel přerušit kvůli vojenské službě v Rakousko – Uherské armádě. Tu ale musel z důvodu nemoci opustit a vrátil se zpět ke studiu.

Vzhledem k občanským nepokojům, způsobených revolucí, opustil v roce 1920 Maďarsko a ve studiích pokračoval na Technické vysoké škole v Berlíně. Tam se také setkal se svým celoživotním přítelem a pozdějším držitelem Nobelovy ceny za fyziku Eugenem Wignerem. Jelikož ho ale stále více zajímaly fyzikální chemie a teoretická fyzika, začal studovat na Berlínské univerzitě, kde v té době vyučovali například Albert Einstein, Max von Laue nebo Max Planck. Původně chtěl svoji dizertační práci věnovat teorii relativity, ale na doporučení Einsteina změnil téma na termodynamiku. Jeho práce „Über die Ausdehnung der phänomenologischen Thermodynamik auf die Schwankungserscheinungen“ vzbudila ve své době velký ohlas a myšlenky v ní obsažené jsou dodnes využívány v moderních teoriích. <ref>Leo, Szilard. In: Atomic Archive [online]. © AJ Software & Multimedia. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.atomicarchive.com/Bios/SzilardPhoto.shtml </ref>

Jeho kariéra dále pokračovala na Kaiser-Wilhelmově ústavu pro chemii, kde pracoval na vývoji rentgenové krystalografie a následně působil jako asistent Maxe von Laueho v Ústavu teoretické fyziky. V roce 1925 pak opět zaujal vědce svojí habitační prací s názvem „Über die Entropieverminderung in einem thermodynamischen System bei eingriffen intelligenter Wesen“, ve které řešil řízený pokles entropie v termodynamické soustavě. Výsledky této práce se staly základní myšlenkou Informační teorie, kterou vytvořil Claude Shannon v roce 1948. <ref>ZUND, Joseph D. Leo Szilard. American National Biography (from Oxford University Press) [online]. 2010 [cit. 2015-04-28].</ref> V této době také hodně spolupracoval s Einsteinem a výsledkem bylo mimo jiné i osm společných patentů. Například systém chlazení, který se sice neujal v běžném životě, ale je používán k chlazení atomových reaktorů. Sám má zaregistrované patenty například na elektronový mikroskop a na urychlovač částic.

Vzestup nacistické politiky a zvyšující se moc Adolfa Hitlera v Německu byly v březnu 1933 hlavními důvody Szilárdova útěku do Velké Británie. Tam se začal věnovat převážně atomové fyzice. Nesouhlasil s myšlenkami Ernesta Rutherforda, který tvrdil, že v atomech sice je obrovské množství energie, ale nelze ji nijak využít. Sám si pak nechal patentovat myšlenku řetězové reakce. Současně si však uvědomoval, jak by tahle možnost využití jaderné energie mohla být nebezpečná, zvlášť v době, kdy se neodvratně schylovalo k 2. světové válce. I to byl důvod k založení Rady akademické pomoci na podporu vědců, uprchlých z nacistického Německa, kterou na Szilárdovo doporučení založil v roce 1933 Sir William Beveridge.

V obavě před příchodem války emigroval Szilárd v roce 1938 do USA, kde začal spolupracovat mimo jiné s Enrico Fermim a Walterem Zinnem na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Stále více si uvědomoval hrozbu, kterou by bylo sestrojení atomové bomby nacistickým Německem, a tak společně s Albertem Einsteinem sepsali dopis adresovaný prezidentu USA Franklinu Rooseveltovi. Na jeho základě vznikl projekt Manhattan, jehož konečným výsledkem bylo o několik let později sestrojení a svržení atomových bomb na japonská města Hiroshima a Nagasaki. <ref> Leo Szilard [online]. 2015 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.informationphilosopher.com/solutions/scientists/szilard/ </ref> S tímto aktem sám Szilárd nesouhlasil a doporučoval, aby byla Japoncům ukázána ničivá síla těchto bomb mimo civilizaci. Na podporu této myšlenky sepsal i petici, která však nebyla vzata v potaz. V roce 1942 předvedl společně s Enrico Fermim první řetězovou atomovou reakci na Univerzitě v Chicagu, kde také pak pracoval jako hlavní fyzik na projektu Manhattan. Jeho vliv však hodně poklesl poté, co nad projektem získala hlavní kontrolu armáda. Po skončení války se Szilárd, už jako americký občan (1943), zaměřil na biologii a v roce 1946 se na Univerzitě v Chicagu stal profesorem biofyziky. V roce 1951 se oženil s dlouholetou přítelkyní, fyzičkou Gertrud Weissovou. Jako biolog hodně spolupracoval s Aaronem Novickem. Sám Szilárd se zabýval teorií základního procesu stárnutí (1959) a studoval tvorbu protilátek u savců (1960). Jeho poslední práce se zabývala molekulární teorií paměti a vyvolání z paměti (1964).

Jeho přechod k biologii byl pravděpodobně způsoben ignorováním jeho obav z nebezpečí jaderných zbraní. Sám se však nehodlal těchto myšlenek vzdát a i v poválečném období se snažil o zmírnění této hrozby. V roce 1947 například vyzval sovětského vůdce Josefa Stalina k jednání s americkým prezidentem Harry Trumanem, ve snaze zabránit rostoucímu napětí studené války. Politiku se pokoušel ovlivňovat i později, když už byl prezidentem J.F. Kennedy.

Po odchodu z Univerzity v Chicagu pracoval v Institutu pro biologická studia v La Jolla v Kalifornii, kde však po třech měsících pobytu nečekaně zemřel na infarkt.

== Dílo ==

Leó Szilárd si v průběhu své výzkumné činnosti nechal zaregistrovat celou řadu patentů, některé společně s jinými vědci. <ref>Patent search: Leo Szilard. In: Ústav průmyslového vlastnictví [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://worldwide.espacenet.com/searchResults?ST=singleline&locale=cz_CZ&submitted=true&DB=worldwide.espacenet.com&query=leo+szilard</ref>

Mezi nejvýznamnější patří:

*1929 - urychlovač částic
*1931 - chladící systém (dodnes využívaný k chlazení atomových reaktorů)
*1931 - elektronový mikroskop
*1934 - nukleární řetězová reakce
*1955 - atomový reaktor (společně s Enrico Fermim)

== Aktivity ==

Leó Szilárd se aktivně neangažoval do politiky jako takové, přesto se ji snažil z humanitárních důvodů ovlivňovat.

'''Rada akademické pomoci (The Academic Assistance Council)'''

V roce 1933 ovlivnil Sira Wiliama Beveridgeho, který následně založil Radu akademické pomoci, která měla za cíl pomoci vědcům a profesorům, kteří byli z politických důvodů nuceni opustit nacistické Německo. Tuto organizaci významně podporoval i Albert Einstein. Během 30. a 40. let 20. století se členy této organizace stalo několik stovek akademiků, z nichž mnozí dosáhli velkých úspěchů. Hned šestnáct z nich se stalo držiteli Nobelovy ceny. <ref>History. In: Council for Assisting Refugee Academics [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.cara1933.org/history.asp</ref>

'''Szilárdův a Einsteinův dopis'''

Koncem 30. let 20. století probíhaly intenzivní aktivity v oblasti atomového výzkumu, v nichž hrál Szilárd velmi významnou úlohu. Dobře si tak uvědomoval, jak obrovskou hrozbou pro celý svět by bylo, kdyby se nacistickému Německu podařilo sestrojit atomovou bombu. Ve spolupráci s Albertem Einsteinem tak sepsal dopis, který byl adresovaný prezidentu USA Franklinu Rooseveltovi. Upozorňovali v něm na hrozící nebezpečí a jako argumenty použili například skutečnost, že Německo v té době zabralo české uranové doly. Současně vyzývali americkou vládu, aby této oblasti věnovala zvýšenou pozornost a vytvořila specializovaný výzkumný tým. <ref> Einstein's Letter to President Roosevelt - 1939. In: Atomic archive [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z:http://www.atomicarchive.com/Docs/Begin/Einstein.shtml </ref>

Důsledkem tohoto dopisu bylo spuštění projektu Manhattan, který se věnoval atomovému výzkumu a kde právě Szilárd figuroval jako hlavní fyzik. Jeho pravomoci výrazně oslabily poté, co nad projektem získala kontrolu armáda. Výsledkem projektu Manhattan bylo sestrojení atomové bomby. První test, pod názvem Trinity, proběhl v červenci 1945 a předčil všechna očekávání. Následně byly v srpnu svrženy dvě bomby na japonská města Hirošima a Nagasaki, což vedlo k definitivnímu ukončení 2. světové války, ale také ukázalo hrozivou sílu této zbraně. <ref> The Manhattan Project: Making the Atomic Bomb. In: Atomic archive [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z:http://www.atomicarchive.com/History/mp/ </ref>

'''The Franck Report'''

Poté, co se rozhodlo o tom, že má být atomová bomba svržena na japonská města, shodlo se několik vědců, včetně Szilárda, že budou proti tomuto rozhodnutí protestovat. Sepsali petici, která je známa pod názvem The Franck report. <ref> The Franck Report, June 11, 1945. In: Dannen.com [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z:http://www.dannen.com/decision/franck.html </ref> Popisují v ní následky, které může tento čin v celosvětovém měřítku vyvolat. Zejména upozorňovali na nebezpečí rozpoutání zbrojařské války ze strany Sovětského svazu. Také nesouhlasili s tím, že se bomby mají svrhnout na města a požadovali, aby byla síla atomové bomby demonstrována v nějaké neobydlené oblasti. <ref> WITTNER, Lawrence S. The struggle against the bomb. Stanford, Calif.: Stanford University Press, 1993-2003, s. 24-29. ISBN 08047486243-. Dostupné z: http://books.google.cz/books?hl=cs&id=jOFCnXvan6gC&q=szilard#v=snippet&q=szilard&f=false </ref>

Ve svých aktivitách proti zbrojení pokračoval Szilárd i nadále, když v roce 1947 vyzval sovětského vůdce Josefa Stalina k jednání s americkým prezidentem Harry Trumanem, ve snaze zabránit rostoucímu napětí studené války. Politiku se pokoušel ovlivňovat i později, když už byl prezidentem J.F. Kennedy.

== Význam pro informační vědu ==

Velkým přínosem v poli informační vědy je jeho práce o negativní entropii a informaci, kterou napsal roku 1929 Szilárd a částečně tak navázal na práci J. C. Maxwella, který popisoval svou myšlenku tvorby energie jako rozdíl mezi rychlými a pomalými částicemi, které jsou přes kontrolovanou přepážku rozděleny do dvou skupin, a vzniklý rychlostní rozdíl částic dává za vznik tepla – energie. Podle Maxwella je přepážka kontrolována „démonem“, který dle rychlosti částic určuje, na kterou stranu daná částice patří (ty rychlé chytal do druhé poloviny nádoby, pomalé ponechával na stejném místě).

Zde navázal Szilárd a oponoval s vyjádřením, že rozpoznání rychlosti částic vyžaduje, že démon musí mít znalost o částicích, tedy musí mít o nich nějaké informace. Tato skutečnost by ale vyžadovala energii, stejně jako přenos částic rozdílných vlastností a to je v rozporu s druhým termodynamickým zákonem. <ref> CHVOSTA, Petr. Od Maxwellova démona k Brownovým motorům. [online]. 129 - 148 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://archiv.otevrena-veda.cz/users/Image/default/C2Seminare/MultiObSem/008.pdf </ref>

Proto se Szilard začal zabývat vysvětlením. <ref> GARWIN, Richard L. Leo Szilard in Physics and Information. [online]. April 7, 2014 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://fas.org/rlg/04_07_2014LeoSzilardinPhysicsandInformation.pdf </ref> Při hledání možnosti snížení entropie přišel s myšlenkou stojícího válce uzavřeného z obou stran, naplněným jednotným plynem a v kontaktu s tepelným zdrojem pro zajištění izotermických podmínek, rozděleným přepážkou, která je pohyblivá a vlivem obsažených částic se může pohybovat nahoru nebo dolů. Pokud nastane situace, že částice je nahoře, kvůli jednotnému objemu bude přepážku posunovat dolů – tím bude vykonávat práci, ale zároveň bude slábnout a ztrácet svoji energii, ale díky tepelnému zdroji svou energii opět získá (mezitím je přepážka vrácena na své místo do rovnovážné pozice – tím je snížena entropie) a tak může celý proces probíhat pořád dokola.

V tomto případě je přepážka nahrazením inteligentní živé bytosti „Maxwellova démona“ - jak popisuje Szilard ve své práci: ''On the decrease of entropy in a thermodynamic system by the intervention of intelligent beings'' <ref> SZILARD, Leo. ON THE DECREASE OF ENTROPY IN A THERMODYNAMIC SYSTEM BY THE INTERVENTION OF INTELLIGENT BEINGS. 1929. Dostupné z: http://www.weizmann.ac.il/complex/tlusty/courses/InfoInBio/Papers/Szilard1929.pdf </ref>, kdy inteligentní živá bytost (myšleno v souvislosti s termodynamickým systémem) může být nahrazena neživým zařízením, které napodobí biologické jevy živé bytosti a zjistí, jestli k poklesu entropie dochází jako výsledek zásahu zařízení. Pojem inteligentní živá bytost nám především reprezentuje pojem informace, pro nás to tedy znamená, že informace (vyjádřena v tomto případě přepážkou, vyrovnávající objemy ve válci) snižuje entropii.

''"Spočítal, že každá jednotka informace přináší odpovídající nárůst entropie - konkrétně v poměru '''S = k log 2''' jednotky. Pokaždé, když se démon rozhodne mezi dvěma částicemi, stojí to jeden bit informace."'' <ref>GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, s. 224. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> V této rovnici je '''k''' Boltzmannova konstanta a logaritmus odráží binární soustavu. Množství entropie produkované měřením ale může být samozřejmě vyšší než základní hodnota, ale nikdy menší, jelikož by se jednalo o porušení druhého termodynamického zákona. <ref> Leo Szilard. The Information Philosopher [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.informationphilosopher.com/solutions/scientists/szilard/ </ref>

Vlivem své práce Szilárd dokázal, že pojem informace má důležitou roli i v poli termodynamických systémů a fyziky, na co navázal rakouský fyzik Erwin Schrödinger. Zároveň poukázal na souvislosti informace a entropie, především že vlivem informace dochází ke snížení entropie <ref> Heterogenity, 2. termodynamický zákon a Maxwellův démon. Vesmír [online]. 2000, č. 79 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://casopis.vesmir.cz/clanek/heterogenity-2-termodynamicky-zakon-a-maxwelluv-demon </ref> . Nutno ale připomenout, že samotná informace způsobuje zvýšení entropie; je to až zakomponování samotné informace do aktu, které způsobí snížení entropie. Také svou prací poukázal na skutečnost, že informaci přiřazuje k binární soustavě (jako ano/ne).

== Úspěchy ==

Během svého života, ale i posmrtně získal Leo Szilard mnoho ocenění.

Zde je seznam těch nejvýznamnějších:

*1954 - obdržel cenu '''American Academy of Arts and Science''' – jedno z nejstarších ocenění, cena je udělována každoročně v několika oborech odbornou porotou
*1959 - získal ocenění '''Atoms for Peace Award''' – založeno společností Ford za přínos v poli nukleární technologie <ref> Recipients of the Atoms for Peace Awards. In: Massachusetts Institute of Technology. Institute Archives and Special Collections [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: https://libraries.mit.edu/archives/research/collections/collections-mc/mc10.html </ref>
*1960 - obdržel '''Albert Einstein Award''' – ocenění, které je udělováno za přínos v oblasti teoretické fyziky, vítěz je vybírán výborem z Institute for Advanced Study <ref>1960 Albert Einstein Award. In: Awards & winners [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://awardsandwinners.com/category/albert-einstein-award/1960/</ref>
*1960 - byl vyhlášen jako '''Humanist of the Year''' organizací American Humanist Association, která je zastáncem rovnosti pro humanisty, ateisty, agnostiky a volnomyšlenkáře <ref> Humanist of the year. In: American humanist association [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z:http://americanhumanist.org/AHA/Humanists_of_the_Year </ref>
*od roku 1974 byla na jeho počest vyhlášena cena ''Leo Szilard Lectureship Award'' největší světovou organizací fyziků ''American Physical Society'', která je každoročně udělována za vědecké přínosy v oblasti fyziky <ref>Leo Szilard Lectureship Award. In: APS physics [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.aps.org/programs/honors/awards/szilard.cfm</ref>
*1996 - byl uveden do '''National Inventors Hall of Fame''' za přínos v oblasti jaderného štěpení – organizace ctí osoby za velké technologické pokroky, které umožňují lidský, sociální a ekonomický pokrok <ref>Inductees: Leo Szilard. In: National inventors. Hall of fame [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://invent.org/inductee-detail/?IID=141</ref>
*je po něm rovněž pojmenován kráter na Měsíci (Szilard)

== Publikace ==

Léo Szilárd i přes 40 let vědeckého výzkumu publikoval pouze 29 článků v odborných časopisech. <ref>Leo Szilard Facts. In: Your dictionary [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://biography.yourdictionary.com/leo-szilard</ref>

 Jeho nejvýznamnější práce jsou shrnuty následujíce:

*roku 1929 napsal práci ''On the Decrease of Entropy in a Thermodynamic System by the Intervention of Intelligent Beings'', která se stala velkým přínosem v oblasti informační vědy kvůli pojetí informace a která je detailně popsána výše

*roku 1947 se místo fyziky začal věnovat biologii (a od roku 1949 publikoval biologické články) a také v tomto roce v časopise Bulletin of the Atomic Scientists publikoval článek ''Letter to Stalin'' popisující návrhy snížení napětí mezi US a SSSR, zároveň zde publikoval článek ''How to Live with the Bomb and Survive—The Possibility of a Pax Russo–Americana in the Long-Range Rocket Stage of the So-Called Atomic Stalemate'', který je nejspíše nejvíce otevřeným článkem, jaký kdy Szilárd napsal a popisuje problémy, kterým čelí svět v tzv. atomovém věku
*roku 1950 publikoval spolu s Aaron Novickem článek popisující experimentální mutace bakterií pomocí chemostatu, čímž veřejně vystoupil proti způsobu tvorby vodíkových bomb
*roku 1959 publikoval ''Teorii stárnutí''
*roku 1961 vydal svou jedinou knihu – ''The Voice of the Dolphins'' – sbírku krátkých satirických povídek s politickým podtextem

 Také napsal autobiografické segmenty, které jsou uloženy spolu s jeho studiemi v knihovně UC San Diego. Celá sbírka je rozdělena do šestnácti oddílů, které datují jeho práce od třicátých let po rok 1981. Jsou zde obsaženy i listy jeho spolupráce s Albertem Einsteinem. <ref>Leo Szilard Papers, 1898 - 1998. In: UC San Diego: The library [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://libraries.ucsd.edu/speccoll/findingaids/mss0032.html#header</ref>

== Použitá literatura a zdroje ==

<references />

== Externí zdroje ==

Široká sbírka článků je uložena v Mandeville Special Collections Library a Geisel Library, které jsou součástí Kalifornské univerzity v San Diegu - [http://roger.ucsd.edu/search~S9/?searchtype=X&searcharg=szilard+leo&searchscope=9&sortdropdown=-&SORT=DZ&extended=1&SUBMIT=Search&searchlimits=&searchorigarg=Xszilard&SORT=D http://roger.ucsd.edu/search~S9/?searchtype=X&searcharg=szilard+leo&searchscope=9&sortdropdown=-&SORT=DZ&extended=1&SUBMIT=Search&searchlimits=&searchorigarg=Xszilard%26SORT%3DD]

LANOUETTE, William a Bela A SILARD. ''Genius in the shadows: a biography of Leo Szilard : the man behind the bomb.'' New York: Maxwell Macmillan International, c1992, xix, 587 p., [16] p. of plates. ISBN 0684190117 – psána za asistence Szilárdova bratra Bela.

RHODES, Richard. ''The making of the atomic bomb.'' 1st ed. New York: Touchstone Book, 1988, 886 s., [42] s. obr. příloh. ISBN 0684813785. - práce v oblasti fyziky, na kterých Szilárd pracoval během války

SZILARD, Leo. ''The collected works of Leo Szilard''. Cambridge, Mass.: MIT Press, [1972-, v. <1-2 > . ISBN 0262060396. – zahrnují Szilárdovy vlastní autobiografické poznámky, dokumenty spojené s Manhattan Project a patenty. Také je zde obsažen článek ''“Creative Intelligence and Society: The Case of Atomic Research, the Background in Fundamental Science”'', který poskytuje náhled na jeho práci v oblasti atomového výzkumu.

SZILARD, Leo, Spencer R WEART a Gertrud Weiss SZILARD. ''Leo Szilard, his version of the facts: selected recollections and correspondence.'' Cambridge, Mass.: MIT Press, c1978, xxii, 244 p. ISBN 0262191687.; a SZILARD, Leo, Helen S HAWKINS, G GREB a Gertrud Weiss SZILARD. ''Toward a livable world: Leo Szilard and the crusade for nuclear arms control.'' Cambridge, Mass.: MIT Press, c1987, lxxiv, 499 p. - jsou publikované kolekce Szilárdových poznámek netechnického charakteru.

{{DEFAULTSORT: Szilard, Leo}}

[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Hope Alene Olson

2019-05-28T08:55:32Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

Hope Alene Olson (*Watertown, Jižní Dakota) je informační vědkyně původem z USA. Do informační vědy se zapsala především svou kritickou analýzou předmětové klasifikace a feministickým přístupem k organizaci znalostí. Dnes působí jako emeritní profesorka na [http://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Wisconsin–Madison University of Wisconsin Milwaukee]<ref>School of Information Studies, Hope A. Olson, Ph.D. [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: http://www4.uwm.edu/sois/people/profiles/holson.cfm.</ref>, kde poskytuje konzultace doktorandům a podílí se na výzkumu klasifikační struktury.<ref>Hope Olson: Professor emerita at University of Wisconsin Milwaukee. LinkedIn [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/pub/hope-olson/85/a58/18</ref> 

 {{Infobox Vědec |jmeno =Hope Alene Olson|datum_narozeni = - |misto_narozeni = Watertown, Jižní Dakota|datum_umrti = |misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Milwaukee, Wisconsin, Spojené státy americké|obcanstvi = americké|rodina = -|skola = [https://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Wisconsin-Milwaukee,_School_of_Information_Studies University of Wisconsin, Milwaukee School of Information Studies]|pracoviste = [https://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Wisconsin-Milwaukee,_School_of_Information_Studies University of Wisconsin, Milwaukee School of Information Studies] |oceneni =|znamy_diky = Feministický přístup k organizaci znalostí, kritická analýza předmětové klasifikace }}

= Vzdělání =

*'''1996 Ph. D. (Doctor of Philosophy), School of Library and Information Studies'''

Na Fakultě knihovnictví a informačních studií na [http://www.wisc.edu/ University of Wisconsin–Madison] obhájila dizertační práci s názvem ''The power to name: Marginalizations and exclusions of subject representation in library catalogues''. <ref>Curriculum vita [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf</ref>

*'''1974 M. L. S. (Master of Library Science), '''[http://www.utoronto.ca/ University of Toronto]

Na univerzitě v Torontu v roce 1974 obdržela titul Master of Library Science. <ref>Curriculum vita [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf</ref>

*'''1972 B. A. (Bachelor of Arts), '''[https://gustavus.edu/ Gustavus Adolphus College]

Na Gustav Adolph College získala v roce 1972 bakalářský titul v oboru Anglický jazyk a literatura.<ref>Hope Olson: Professor emerita at University of Wisconsin Milwaukee. LinkedIn [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/pub/hope-olson/85/a58/18</ref>

= Zaměstnání =

V letech 1974-1980 pracovala jako katalogizátorka v Torontu a poté jako asistentka vedoucího katalogizace v současném Národním knihovním centru. Od roku 1982 po dobu 9 let pracovala v knihovně Univerzity v Albertě jako katalogizátorka, koordinátorka katalogizace HSS (Humanities and Social Studies) a také jako koordinátorka původní katalogizace.

== Akademické pozice ==

*'''1990-1991 Instruktorka, University of Alberta'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''1992-1998 Asistentka profesora, Univesity of Wisconsin-Madison'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''1999 Hostující profesorka, Royal School of Library and Information Science'''

*'''1998-2002 Docentka, University of Alberta'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''2002-2003 Profesorka, University of Alberta'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''2006- Spolupráce s University of Wisconsin Milwaukee'''

Center for Women‘s Studies

*'''2003- Profesorka, University of Wisconsin Milwaukee'''

Na Fakultě informačních studií učila předměty: Organizace informací, Katalogizace a klasifikace, Indexování a abstrahování.

*'''2007- Proděkanka,''' '''University of Wisconsin Milwaukee'''

Fakulta informačních studií

= Dílo =

Hope A. Olson  se do informační vědy zapsala především svou kritickou analýzou předmětové klasifikace a feministickým přístupem k organizaci znalostí, což se promítá i do jejich publikací, které se této problematiky týkají.

== How We Construct Subjects: A Feminist Analysis (2007) ==

Tento článek z časopisu Library Trends pojednává o feministické analýze. Z feministické logiky vyplývá, že logika je v přírodě zakotvena genderově. Tradiční logika je totiž založená na univerzálním rozumu, který se vyznačuje hierarchickým ospořádáním klasifikací.Tento tradiční systém organizace je založen především na Aristotelově logice, která se vyznačuje zákonem vyloučení třetího, tedy, že v klasifikačních systémech jsou ženy definovány v opozici k mužství, které je považováno za univerzální. Olsonová v článku poukazuje na to, že se tato tradiční forma logiky v knihovnických klasifikačních systémech běžně vyskytuje. <ref>OLSON, Hope Alene. 2007. How We Construct Subjects: A Feminist Analysis. Library Trends [online]. 56(2): 509-541 [cit. 2015-05-12]. ISSN 00242594. Dostupné z: http://eds.a.ebscohost.com/</ref>

== Sameness and Difference: A Cultural Foundation of Classification (2001) ==

V článku Sameness and Difference: A Cultural Foundation of Classification (Stejnost a rozdílnost: kulturní základ klasifikace), který vyšel roku 2001 v časopise Library Resources and Technical Services, se Hope A. Olson věnuje dualitě stejnosti a rozdílnosti, o které říká, že je v naší kultuře silně zakotvena. Poukazuje na to, že klasifikace je v západním světě založená právě na principu stejného a rozdílného a že je nám vlastní organizace znalostí, kde k době přiřazujeme stejné a naopak oddělujeme od rozdílného. Tuto organizaci znalostí si mnohdy ani neuvědomuje, jelikož je nám toto myšlení vlastní. Připadá nám pak přirozené, že jsou tímto způsobem tříděny věci okolo nás. Takový příkladem je např. MDT (Mezinárodní desetinné třídění), které Hope A. Olson uvádí jako příklad.<ref>OLSON, Hope Alene. 2001. Sameness and difference: a cultural foundation of classification. Library Resources [online]. 45(3): 115-122 [cit. 2015-05-13]. ISSN 00242527. Dostupné z: http://eds.a.ebscohost.com/</ref>

== The Power To Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries (2002) ==

Nejznámější knihou profesorky Olson je The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries (Síla jména: hledání mezí předmětového zobrazení v knihovnách). Přibližuje historický kontext moderní knihovní klasifikace. Posuzuje styl zápisů v knihovnách od průkopníků předmětové klasifikace jako je Melvil Dewey a Charles Cutter. Zdůrazňuje přísné univerzální vyhledávání pro dosažení shody a možné kontroly. Profesorka Olson uvádí, že Deweyho a Cutterovo naléhání na univerzálnost jazyka je "škodlivého" charakteru v tom smyslu, že přehlíží a vylučuje jiné koncepty mimo bílé, mužské, eurocentrické, Christocentrické, heterosexuální, zdatné, buržoazní proudy"<ref> OLSON, Hope Alene. 2002. The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries. Dordrecht, The Netherlands: Kluwer Academic Publishers. p. 142. ISBN 1-4020-0776-0.</ref>. Profesorka Olson dále ilustruje nedostatky používaných předmětových hesel na základě analýzy vybraných ukazatelů Deweyho desetinného třídění a Library of Congress Subject Headings (LCSH), které zahrnují pojmy jako pohlaví, rasa, etnický původ atd. Uzavírá výzvou k "výstřednímu" přístupu a snaze o zpřístupnění předmětů, včetně technik "porušení limitů" knihovních klasifikačních systémů tím, že se stanou více otevřenými a dynamickými.<ref> MIKSA, Francis L. 2007. </ref>

== Indexing and The 'Organized' Researcher (2003) ==

Cílem článku je ukázat, jak lze rozšířit vliv indexování do původní oblasti výzkumu. H. A. Olson zde navrhuje indexovací pojmy, které jsou vhodné k organizaci dat získaných výzkumem. Tento model organizace vědomostí přispívá k lepšímu shromažďování a organizování dat. Zmíněný způsob organizace pravděpodobně vrhne nové světlo na výzkumné problémy. David Lee (2001: 191) s odkazem na indexátorskou autonomii napsal: "Jak mocný člověk je indexátor...", zároveň je jasné, že indexátoři získávají autonomii prostřednictvím kvalitně podložených principů, které jsou někdy dané a jindy pragmaticky intuitivní. Model organizace znalostí je robustní model, vyrůstající z konceptů indexování zakořeněných po staletí. Vědci mohou použít potenciál indexování k organizování znalostí novým kreativním způsobem.<ref>OLSON, Hope A. a GIVEN Lisa M. Indexing and The 'Organized' Researcher. Portál elektronických informačních zdrojů MU. Dostupné také z: http://eds.a.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/eds/detail/detail?vid=3</ref>

== Monografie ==
<ul style="/* insecure input */">
<li>Olson, H. A. (ed.) Information resources in women’s studies and feminism. München: K.G. Saur, 2002. - Profesorka Olson v knize nastiňuje problémy přístupu ke studiu ženských a feministických studií, které se týkají struktury a použití katalogu Library of Congress Subject Headings. Podporuje rozvoj specializovaných norem a systémů přizpůsobených uživatelským potřebám.</li>
</ul>
<ul style="/* insecure input */">
<li>Olson, H. A. The Power to Name: Locating the limits of subject, representation in libraries. Dordrecht: Kluwer Academic, 2002. - Publikace se zabývá věcným popisem a předmětovým tříděním od 19. století po mezinárodní standardy používané v současnosti.</li>
</ul>
<ul style="/* insecure input */">
<li>Olson, H. A. and John J. Boll. Subject analysis in online catalogs. Englewood: Libraries Unlimited, 2001. – Kniha přibližuje katalogizaci, indexování a třídění dokumentů v databázích. Teoreticky i prakticky popisuje ukládání a vyhledávání informací ve veřejně přístupných katalozích.</li>
</ul>

== Články ==

Hope A. Olson publikuje své články v různých odborných časopisech, jako např. Cataloging & Classification Quarterly, Library Trends nebo  Library & Information Science Research. Níže jsou uvedené články publikované v letech 1996-2008.

*Olson, Hope A., and Dietmar Wolfram. (2008). Syntagmatic relationships and indexing consistency on a larger scale. Journal of Documentation 64(4): 602- 615.
*Olson, Hope A. (2007). How We Construct Subjects: A Feminist Analysis. Special issue on: Gender Issues in Information Needs and Services, eds. Cindy Ingold and Susan E. Searing. Library Trends 56(2): 509-541.
*Olson, Hope A, and Susan Gold Smith. (2006). Transgressive Tools: the Liberating Power of Classification and Its Potential in Activist Visual Representation. Women and Environment International Magazine, 72/73 (fall/winter): 38-40.
*Olson, Hope A. (2006). Codes, Costs, and Critiques: The Organization of Information in Library Quarterly, 1931-2004. Library Quarterly.76(1): 19-35.
*Lee, Hur-Li, and Hope A. Olson. (2005). Hierarchical Navigation: An Exploration of Yahoo! Directories. Knowledge Organization 32(1): 10-24. Olson, Hope A. (2004). The ubiquitous hierarchy: An army to overcome the threat of a mob. Library Trends, 52(3): 604-616.
*Kublik, Angela, Virginia Clevette, Dennis B. Ward, and Hope A. Olson. (2003). Adapting dominant classifications to particular contexts. Cataloging & Classification Quarterly 37(1/2): 13-31.
*Olson, Hope A., and Lisa M. Given. (2003). Indexing and the 'organized‘ researcher. The Indexer 23(3) 129-133.
*Given, Lisa M., and Hope A. Olson. (2003). Knowledge organization in research: A conceptual model for organizing data. Library & Information Science Research 25: 157-176.
*Olson, Hope A. (2002). Classification and universality: Application and construction. Review article. Semiotica 139 (1/4) 377-391.
*Olson, Hope A. (2001). Patriarchal structures of subject access and subversive techniques for change. Canadian Journal for Information and Library Science 26(2/3) 1-29.
*Olson, Hope A., and Rose Schlegl. (2001). Standardization, objectivity, and user focus: A meta–analysis. Cataloging & Classification Quarterly 32(2) 61-80.
*Olson, Hope A. (2001). Sameness and difference: A cultural foundation of classification. Library Resources & Technical Services 45(3) 115-122.
*Olson, Hope A. (2001). The power to name: Representation in library catalogues. Signs: Journal of Women in Culture and Society 26(3): spring, pp.639–668.
*Olson, Hope A. (2000). Globalisation, diversity and information. Education for Library and Information Services: Australia (ELIS:A) 17(1-3): May-December, pp.19-22.
*Olson, Hope A. (2000). Difference, culture, and change: The untapped potential of LCSH. Cataloging & Classification Quarterly 29(1/2); special issue The LCSH Century: One Hundred Years with the Library of Congress Subject Headings.
*Olson, Hope A. (1999). Exclusivity, teleology and hierarchy: Our Aristotelean legacy. Knowledge Organization 26(2): 65–73.
*Olson, Hope A. (1998). Mapping beyond Dewey's boundaries: Constructing classificatory space for marginalized knowledge domains. In Geoffrey C. Bowker and Susan Leigh Star, eds., How Classifications Work: Problems and Challenges in an Electronic Age, a special issue of Library Trends 47(2): 233-254.
*Olson, Hope A. (1998). Education for cataloguing is/as women's studies. Serials Librarian 35(1/2): 153–166. Olson, Hope A. (1998). Feminism and librarianship—in practice! Women‘s Studies Section Newsletter 13(1): 3.
*Olson, Hope A. (1997). Thinking professionals: Teaching critical cataloguing. Technical Services Quarterly 15(1/2).
*Olson, Hope A. (1997). The feminist and the emperor's new clothes: Feminist deconstruction as a critical methodology for library and information studies. Library & Information Science Research 19(2): 181–198.
*Bertram, Sheila, and Hope Olson. (October 15, 1996). Culture clash. Library Journal 121(17): 36–37.

= Citace =

<references /><references /> 

= Externí zdroje =

Životopis Hope A. Olson na University od Wisconsin-Milwaukee: Curriculum vita [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014. Dostupné z: [https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf]

Profil Hope A. Olson na School of Information Studies: School of Information Studies, Hope A. Olson, Ph.D. [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014. Dostupné z:[http://www4.uwm.edu/sois/people/profiles/holson.cfm http://www4.uwm.edu/sois/people/profiles/holson.cfm].

{{DEFAULTSORT:Olson, Hope Alene}}

[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Hope Alene Olson

2019-05-28T08:54:36Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

{{DEFAULTSORT:Hanušová, Kateřina; Kašpárková, Iva}}

Hope Alene Olson (*Watertown, Jižní Dakota) je informační vědkyně původem z USA. Do informační vědy se zapsala především svou kritickou analýzou předmětové klasifikace a feministickým přístupem k organizaci znalostí. Dnes působí jako emeritní profesorka na [http://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Wisconsin–Madison University of Wisconsin Milwaukee]<ref>School of Information Studies, Hope A. Olson, Ph.D. [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: http://www4.uwm.edu/sois/people/profiles/holson.cfm.</ref>, kde poskytuje konzultace doktorandům a podílí se na výzkumu klasifikační struktury.<ref>Hope Olson: Professor emerita at University of Wisconsin Milwaukee. LinkedIn [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/pub/hope-olson/85/a58/18</ref> 

 {{Infobox Vědec |jmeno =Hope Alene Olson|datum_narozeni = - |misto_narozeni = Watertown, Jižní Dakota|datum_umrti = |misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Milwaukee, Wisconsin, Spojené státy americké|obcanstvi = americké|rodina = -|skola = [https://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Wisconsin-Milwaukee,_School_of_Information_Studies University of Wisconsin, Milwaukee School of Information Studies]|pracoviste = [https://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Wisconsin-Milwaukee,_School_of_Information_Studies University of Wisconsin, Milwaukee School of Information Studies] |oceneni =|znamy_diky = Feministický přístup k organizaci znalostí, kritická analýza předmětové klasifikace }}

= Vzdělání =

*'''1996 Ph. D. (Doctor of Philosophy), School of Library and Information Studies'''

Na Fakultě knihovnictví a informačních studií na [http://www.wisc.edu/ University of Wisconsin–Madison] obhájila dizertační práci s názvem ''The power to name: Marginalizations and exclusions of subject representation in library catalogues''. <ref>Curriculum vita [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf</ref>

*'''1974 M. L. S. (Master of Library Science), '''[http://www.utoronto.ca/ University of Toronto]

Na univerzitě v Torontu v roce 1974 obdržela titul Master of Library Science. <ref>Curriculum vita [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf</ref>

*'''1972 B. A. (Bachelor of Arts), '''[https://gustavus.edu/ Gustavus Adolphus College]

Na Gustav Adolph College získala v roce 1972 bakalářský titul v oboru Anglický jazyk a literatura.<ref>Hope Olson: Professor emerita at University of Wisconsin Milwaukee. LinkedIn [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/pub/hope-olson/85/a58/18</ref>

= Zaměstnání =

V letech 1974-1980 pracovala jako katalogizátorka v Torontu a poté jako asistentka vedoucího katalogizace v současném Národním knihovním centru. Od roku 1982 po dobu 9 let pracovala v knihovně Univerzity v Albertě jako katalogizátorka, koordinátorka katalogizace HSS (Humanities and Social Studies) a také jako koordinátorka původní katalogizace.

== Akademické pozice ==

*'''1990-1991 Instruktorka, University of Alberta'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''1992-1998 Asistentka profesora, Univesity of Wisconsin-Madison'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''1999 Hostující profesorka, Royal School of Library and Information Science'''

*'''1998-2002 Docentka, University of Alberta'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''2002-2003 Profesorka, University of Alberta'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''2006- Spolupráce s University of Wisconsin Milwaukee'''

Center for Women‘s Studies

*'''2003- Profesorka, University of Wisconsin Milwaukee'''

Na Fakultě informačních studií učila předměty: Organizace informací, Katalogizace a klasifikace, Indexování a abstrahování.

*'''2007- Proděkanka,''' '''University of Wisconsin Milwaukee'''

Fakulta informačních studií

= Dílo =

Hope A. Olson  se do informační vědy zapsala především svou kritickou analýzou předmětové klasifikace a feministickým přístupem k organizaci znalostí, což se promítá i do jejich publikací, které se této problematiky týkají.

== How We Construct Subjects: A Feminist Analysis (2007) ==

Tento článek z časopisu Library Trends pojednává o feministické analýze. Z feministické logiky vyplývá, že logika je v přírodě zakotvena genderově. Tradiční logika je totiž založená na univerzálním rozumu, který se vyznačuje hierarchickým ospořádáním klasifikací.Tento tradiční systém organizace je založen především na Aristotelově logice, která se vyznačuje zákonem vyloučení třetího, tedy, že v klasifikačních systémech jsou ženy definovány v opozici k mužství, které je považováno za univerzální. Olsonová v článku poukazuje na to, že se tato tradiční forma logiky v knihovnických klasifikačních systémech běžně vyskytuje. <ref>OLSON, Hope Alene. 2007. How We Construct Subjects: A Feminist Analysis. Library Trends [online]. 56(2): 509-541 [cit. 2015-05-12]. ISSN 00242594. Dostupné z: http://eds.a.ebscohost.com/</ref>

== Sameness and Difference: A Cultural Foundation of Classification (2001) ==

V článku Sameness and Difference: A Cultural Foundation of Classification (Stejnost a rozdílnost: kulturní základ klasifikace), který vyšel roku 2001 v časopise Library Resources and Technical Services, se Hope A. Olson věnuje dualitě stejnosti a rozdílnosti, o které říká, že je v naší kultuře silně zakotvena. Poukazuje na to, že klasifikace je v západním světě založená právě na principu stejného a rozdílného a že je nám vlastní organizace znalostí, kde k době přiřazujeme stejné a naopak oddělujeme od rozdílného. Tuto organizaci znalostí si mnohdy ani neuvědomuje, jelikož je nám toto myšlení vlastní. Připadá nám pak přirozené, že jsou tímto způsobem tříděny věci okolo nás. Takový příkladem je např. MDT (Mezinárodní desetinné třídění), které Hope A. Olson uvádí jako příklad.<ref>OLSON, Hope Alene. 2001. Sameness and difference: a cultural foundation of classification. Library Resources [online]. 45(3): 115-122 [cit. 2015-05-13]. ISSN 00242527. Dostupné z: http://eds.a.ebscohost.com/</ref>

== The Power To Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries (2002) ==

Nejznámější knihou profesorky Olson je The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries (Síla jména: hledání mezí předmětového zobrazení v knihovnách). Přibližuje historický kontext moderní knihovní klasifikace. Posuzuje styl zápisů v knihovnách od průkopníků předmětové klasifikace jako je Melvil Dewey a Charles Cutter. Zdůrazňuje přísné univerzální vyhledávání pro dosažení shody a možné kontroly. Profesorka Olson uvádí, že Deweyho a Cutterovo naléhání na univerzálnost jazyka je "škodlivého" charakteru v tom smyslu, že přehlíží a vylučuje jiné koncepty mimo bílé, mužské, eurocentrické, Christocentrické, heterosexuální, zdatné, buržoazní proudy"<ref> OLSON, Hope Alene. 2002. The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries. Dordrecht, The Netherlands: Kluwer Academic Publishers. p. 142. ISBN 1-4020-0776-0.</ref>. Profesorka Olson dále ilustruje nedostatky používaných předmětových hesel na základě analýzy vybraných ukazatelů Deweyho desetinného třídění a Library of Congress Subject Headings (LCSH), které zahrnují pojmy jako pohlaví, rasa, etnický původ atd. Uzavírá výzvou k "výstřednímu" přístupu a snaze o zpřístupnění předmětů, včetně technik "porušení limitů" knihovních klasifikačních systémů tím, že se stanou více otevřenými a dynamickými.<ref> MIKSA, Francis L. 2007. </ref>

== Indexing and The 'Organized' Researcher (2003) ==

Cílem článku je ukázat, jak lze rozšířit vliv indexování do původní oblasti výzkumu. H. A. Olson zde navrhuje indexovací pojmy, které jsou vhodné k organizaci dat získaných výzkumem. Tento model organizace vědomostí přispívá k lepšímu shromažďování a organizování dat. Zmíněný způsob organizace pravděpodobně vrhne nové světlo na výzkumné problémy. David Lee (2001: 191) s odkazem na indexátorskou autonomii napsal: "Jak mocný člověk je indexátor...", zároveň je jasné, že indexátoři získávají autonomii prostřednictvím kvalitně podložených principů, které jsou někdy dané a jindy pragmaticky intuitivní. Model organizace znalostí je robustní model, vyrůstající z konceptů indexování zakořeněných po staletí. Vědci mohou použít potenciál indexování k organizování znalostí novým kreativním způsobem.<ref>OLSON, Hope A. a GIVEN Lisa M. Indexing and The 'Organized' Researcher. Portál elektronických informačních zdrojů MU. Dostupné také z: http://eds.a.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/eds/detail/detail?vid=3</ref>

== Monografie ==
<ul style="/* insecure input */">
<li>Olson, H. A. (ed.) Information resources in women’s studies and feminism. München: K.G. Saur, 2002. - Profesorka Olson v knize nastiňuje problémy přístupu ke studiu ženských a feministických studií, které se týkají struktury a použití katalogu Library of Congress Subject Headings. Podporuje rozvoj specializovaných norem a systémů přizpůsobených uživatelským potřebám.</li>
</ul>
<ul style="/* insecure input */">
<li>Olson, H. A. The Power to Name: Locating the limits of subject, representation in libraries. Dordrecht: Kluwer Academic, 2002. - Publikace se zabývá věcným popisem a předmětovým tříděním od 19. století po mezinárodní standardy používané v současnosti.</li>
</ul>
<ul style="/* insecure input */">
<li>Olson, H. A. and John J. Boll. Subject analysis in online catalogs. Englewood: Libraries Unlimited, 2001. – Kniha přibližuje katalogizaci, indexování a třídění dokumentů v databázích. Teoreticky i prakticky popisuje ukládání a vyhledávání informací ve veřejně přístupných katalozích.</li>
</ul>

== Články ==

Hope A. Olson publikuje své články v různých odborných časopisech, jako např. Cataloging & Classification Quarterly, Library Trends nebo  Library & Information Science Research. Níže jsou uvedené články publikované v letech 1996-2008.

*Olson, Hope A., and Dietmar Wolfram. (2008). Syntagmatic relationships and indexing consistency on a larger scale. Journal of Documentation 64(4): 602- 615.
*Olson, Hope A. (2007). How We Construct Subjects: A Feminist Analysis. Special issue on: Gender Issues in Information Needs and Services, eds. Cindy Ingold and Susan E. Searing. Library Trends 56(2): 509-541.
*Olson, Hope A, and Susan Gold Smith. (2006). Transgressive Tools: the Liberating Power of Classification and Its Potential in Activist Visual Representation. Women and Environment International Magazine, 72/73 (fall/winter): 38-40.
*Olson, Hope A. (2006). Codes, Costs, and Critiques: The Organization of Information in Library Quarterly, 1931-2004. Library Quarterly.76(1): 19-35.
*Lee, Hur-Li, and Hope A. Olson. (2005). Hierarchical Navigation: An Exploration of Yahoo! Directories. Knowledge Organization 32(1): 10-24. Olson, Hope A. (2004). The ubiquitous hierarchy: An army to overcome the threat of a mob. Library Trends, 52(3): 604-616.
*Kublik, Angela, Virginia Clevette, Dennis B. Ward, and Hope A. Olson. (2003). Adapting dominant classifications to particular contexts. Cataloging & Classification Quarterly 37(1/2): 13-31.
*Olson, Hope A., and Lisa M. Given. (2003). Indexing and the 'organized‘ researcher. The Indexer 23(3) 129-133.
*Given, Lisa M., and Hope A. Olson. (2003). Knowledge organization in research: A conceptual model for organizing data. Library & Information Science Research 25: 157-176.
*Olson, Hope A. (2002). Classification and universality: Application and construction. Review article. Semiotica 139 (1/4) 377-391.
*Olson, Hope A. (2001). Patriarchal structures of subject access and subversive techniques for change. Canadian Journal for Information and Library Science 26(2/3) 1-29.
*Olson, Hope A., and Rose Schlegl. (2001). Standardization, objectivity, and user focus: A meta–analysis. Cataloging & Classification Quarterly 32(2) 61-80.
*Olson, Hope A. (2001). Sameness and difference: A cultural foundation of classification. Library Resources & Technical Services 45(3) 115-122.
*Olson, Hope A. (2001). The power to name: Representation in library catalogues. Signs: Journal of Women in Culture and Society 26(3): spring, pp.639–668.
*Olson, Hope A. (2000). Globalisation, diversity and information. Education for Library and Information Services: Australia (ELIS:A) 17(1-3): May-December, pp.19-22.
*Olson, Hope A. (2000). Difference, culture, and change: The untapped potential of LCSH. Cataloging & Classification Quarterly 29(1/2); special issue The LCSH Century: One Hundred Years with the Library of Congress Subject Headings.
*Olson, Hope A. (1999). Exclusivity, teleology and hierarchy: Our Aristotelean legacy. Knowledge Organization 26(2): 65–73.
*Olson, Hope A. (1998). Mapping beyond Dewey's boundaries: Constructing classificatory space for marginalized knowledge domains. In Geoffrey C. Bowker and Susan Leigh Star, eds., How Classifications Work: Problems and Challenges in an Electronic Age, a special issue of Library Trends 47(2): 233-254.
*Olson, Hope A. (1998). Education for cataloguing is/as women's studies. Serials Librarian 35(1/2): 153–166. Olson, Hope A. (1998). Feminism and librarianship—in practice! Women‘s Studies Section Newsletter 13(1): 3.
*Olson, Hope A. (1997). Thinking professionals: Teaching critical cataloguing. Technical Services Quarterly 15(1/2).
*Olson, Hope A. (1997). The feminist and the emperor's new clothes: Feminist deconstruction as a critical methodology for library and information studies. Library & Information Science Research 19(2): 181–198.
*Bertram, Sheila, and Hope Olson. (October 15, 1996). Culture clash. Library Journal 121(17): 36–37.

= Citace =

<references /><references /><references /><references /> 

= Externí zdroje =

Životopis Hope A. Olson na University od Wisconsin-Milwaukee: Curriculum vita [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014. Dostupné z: [https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf]

Profil Hope A. Olson na School of Information Studies: School of Information Studies, Hope A. Olson, Ph.D. [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014. Dostupné z:[http://www4.uwm.edu/sois/people/profiles/holson.cfm http://www4.uwm.edu/sois/people/profiles/holson.cfm].

{{DEFAULTSORT:Olson, Hope Alene}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Hope A. Olson

2019-05-28T08:51:48Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

Hope A. Olson (*1942, Watertown, Jižní Dakota) americká specialistka zabývající se informační vědou, emeritní profesorka informačních studií na Universitě Wisconsin–Milwaukee.

 {{Infobox Vědec |jmeno =Olson, Hope A.[[Soubor:olson.png]]|datum_narozeni = 1942- |misto_narozeni = Watertown, Jižní Dakota|datum_umrti = |misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Milwaukee, Wisconsin, Spojené státy americké|obcanstvi = americké|rodina = -|skola = [https://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Wisconsin%E2%80%93Milwaukee_School_of_Information_Studies University of Wisconsin, Milwaukee School of Information Studies]|pracoviste = [https://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Wisconsin%E2%80%93Milwaukee_School_of_Information_Studies University of Wisconsin, Milwaukee School of Information Studies] |oceneni =|znamy_diky = Kritickou analýzu předmětové klasifikace, hledání mezí předmětového zobrazení v katalozích a feministický přístup k organizaci znalostí}}

 

== Vzdělání ==

Bakalářský titul získala na Gustav Adolf College v Minnesotě v roce 1972, o dva roky později titul Master of Library Science (MLS) na Fakultě informací Univerzity v Torontu. V roce 1996 obdržela titul PhD. na Fakultě knihovnických a informačních studií Univerzity ve Wisconsinu. Její dizertační práce nesla název Síla jména: marginalizace a vyloučení zastoupení předmětu v knihovních katalozích.

== Praxe ==

Mezi lety 1974-1978 pracovala Hope A. Olson jako katalogizátorka v knižním velkoobchodě v kanadském Torontu. V následujícím roce se stala asistentkou vedoucího katalogizace v současném Národním knižním centru v Torontu. Později působila jako odborný knihovník u Alberta Solicitor General. V letech 1982-1991 byla zaměstnána v knihovně Albertské univerzity v Edmontnu. Pracovala zde jako katalogizátorka pokračujících zdrojů, koordinátorka katalogizace HSS (Humanities and Social Sciences) a akviziční katalogizace. Od roku 1991 přednášela informační studia na Albertské univerzitě. O šest let později přijala nabídku přednášet nejprve jako hostující a poté stálá profesorka na Fakultě knihovních a informačních studií Univerzity ve Wisconsinu. Přednášení se věnovala také na Královské škole knihovnictví a informační vědy v Kodani. Kromě přednášení na Albertské univerzitě a na Univerzitě ve Wisconsinu, kde se stala později proděkankou, spolupracovala s Center for Women‘s Studies. V rámci následného vzdělávání knihovníků pořádala odborné kurzy a semináře. I po svém odchodu do důchodu aktivně spolupracuje s doktorandy na výzkumu v oblasti klasifikačních struktur. Nadále se zabývá poststrukturálními, postkoloniálními a feministickými perspektivami se zřetelem na zdravotně postižené.

== Výzkum ==

V nedávném výzkumu se profesorka Olson zabývala zkreslením na základě pohlaví v Aristotelově logice, která představuje tradiční klasifikaci a umělou strukturu. <ref>Olson, Hope A. (2007). </ref> Spolupracovala také na výzkumném řešení souladu zadávání indexovaných výrazů. <ref>Olson, Hope A.; Dietmar Wolfram (2008). </ref>

=== Kritická analýza předmětové klasifikace ===

Profesorka Olson vychází z dekonstruktivní teorie zpochybňující funkčnost a oprávněnost tradiční organizace znalostí. <ref>Olson, Hope A. (1997). </ref> Uplatnila teorii Drucilla Cornella o adaptaci dekonstrukce ("filozofii limitů"). Profesorka Olson zkoumá opomíjení uložených informací a strukturálních limitů knihovních katalogů. <ref>Drabinski, Emily (2008). </ref> <ref>Olson, Hope A. (2002). The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries. Dordrecht, The Netherlands: Kluwer Academic Publishers. p. 226. ISBN 1-4020-0776-0.</ref> Ve svém výzkumu se zabývá etickými důsledky nedostatečného zastoupení uložených informací a zdůrazňuje, že je žádoucí použití organizace znalostí jako prostředků pro obohacení uživatelů. <ref>Olson, Hope A. (2000). </ref>

=== Feministické přístupy k organizaci znalostí ===

Základním principem jejího psaní je nepřiměřený vliv patriarchálního pohledu na svět organizačních systémů v západním světě. V článku z roku 2001 “Sameness and Difference: a Cultural Foundation of Classification” (Shoda a rozdíl: kulturní základ klasifikace) profesorka Olson popisuje, jak dichotomické principy západního filozofického dědictví ovlivňují klasifikační systémy, které jsou výsadou hlavního proudu, kdy převládá většinový názor. <ref>Olson, Hope A. (2001). </ref> <ref>Deodato, Joseph (2010). </ref> Argumentuje ve prospěch méně hierarchického uspořádání. Raději vychází ze souvislostí a propojení struktur znalostí. Srovnává přístupy k propojování znalostí, kterými se zabývali Belenky, Clinchy, Goldberger a Tarule. <ref>Olson, Hope A. (2007). </ref>

=== Síla jména ===

Nejznámější knihou profesorky Olson je The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries (Síla jména: hledání mezí předmětového zobrazení v knihovnách). Přibližuje historický kontext moderní knihovní klasifikace. Posuzuje styl zápisů v knihovnách od průkopníků předmětové klasifikace jako je Melvil Dewey a Charles Cutter. Zdůrazňuje přísné univerzální vyhledávání pro dosažení shody a možné kontroly. Profesorka Olson uvádí, že Deweyho a Cutterovo naléhání na univerzálnost jazyka je "škodlivého" charakteru v tom smyslu, že přehlíží a vylučuje jiné koncepty mimo bílé, mužské, eurocentrické, Christocentrické, heterosexuální, zdatné, buržoazní proudy"<ref>Olson, Hope A. (2002). The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries. Dordrecht, The Netherlands: Kluwer Academic Publishers. p. 142. ISBN 1-4020-0776-0.</ref> Profesorka Olson dále ilustruje nedostatky používaných předmětových hesel na základě analýzy vybraných ukazatelů Deweyho desetinného třídění a Library of Congress Subject Headings (LCSH), které zahrnují pojmy jako pohlaví, rasa, etnický původ atd. Uzavírá výzvou k "výstřednímu" přístupu a snaze o zpřístupnění předmětů, včetně technik "porušení limitů" knihovních klasifikačních systémů tím, že se stanou více otevřenými a dynamickými.<ref>Miksa, Francis L. (2007). </ref>

== Publikační činnost ==

=== Monografie ===

*Olson, H. A. (ed.) Information resources in women’s studies and feminism. München: K.G. Saur, 2002. - Profesorka Olson v knize nastiňuje problémy přístupu ke studiu ženských a feministických studií, které se týkají struktury a použití katalogu Library of Congress Subject Headings. Podporuje rozvoj specializovaných norem a systémů přizpůsobených uživatelským potřebám.

*Olson, H. A. The Power to Name: Locating the limits of subject, representation in libraries. Dordrecht: Kluwer Academic, 2002. - Publikace se zabývá věcným popisem a předmětovým tříděním od 19. století po mezinárodní standardy používané v současnosti.

*Olson, Hope A. and Boll, John J. Subject analysis in online catalogs. Englewood: Libraries Unlimited, 2001. – Kniha přibližuje katalogizaci, indexování a třídění dokumentů v databázích. Teoreticky i prakticky popisuje ukládání a vyhledávání informací ve veřejně přístupných katalozích.

=== Články ===

*Olson, Hope A., and Dietmar Wolfram. (2008). Syntagmatic relationships and indexing consistency on a larger scale. Journal of Documentation 64(4): 602-615.

*Olson, Hope A. (2007). How We Construct Subjects: A Feminist Analysis. Special issue on: Gender Issues in Information Needs and Services, eds. Cindy Ingold and Susan E. Searing. Library Trends 56(2): 509-541.

*Olson, Hope A, and Susan Gold Smith. (2006). Transgressive Tools: the Liberating Power of Classification and Its Potential in Activist Visual Representation. Women and Environment International Magazine, 72/73 (fall/winter): 38-40.

*Olson, Hope A. (2006). Codes, Costs, and Critiques: The Organization of Information in Library Quarterly, 1931-2004. Library Quarterly.76(1): 19-35.

*Lee, Hur-Li, and Hope A. Olson. (2005). Hierarchical Navigation: An Exploration of Yahoo! Directories. Knowledge Organization 32(1): 10-24.

*Olson, Hope A. (2004). The ubiquitous hierarchy: An army to overcome the threat of a mob. Library Trends, 52(3): 604-616.

*Kublik, Angela, Virginia Clevette, Dennis B. Ward, and Hope A. Olson. (2003). Adapting dominant classifications to particular contexts. Cataloging & Classification Quarterly 37(1/2): 13-31.

*Olson, Hope A., and Lisa M. Given. (2003). Indexing and the ‗organized‘ researcher. The Indexer 23(3) 129-133.

*Given, Lisa M., and Hope A. Olson. (2003). Knowledge organization in research: A conceptual model for organizing data. Library & Information Science Research 25: 157-176.

*Olson, Hope A. (2002). Classification and universality: Application and construction. Review article. Semiotica 139 (1/4) 377-391.

*Olson, Hope A. (2001). Patriarchal structures of subject access and subversive techniques for change. Canadian Journal for Information and Library Science 26(2/3) 1-29.

*Olson, Hope A., and Rose Schlegl. (2001). Standardization, objectivity, and user focus: A meta–analysis. Cataloging & Classification Quarterly 32(2) 61-80.

*Olson, Hope A. (2001). Sameness and difference: A cultural foundation of classification. Library Resources & Technical Services 45(3) 115-122.

*Olson, Hope A. (2001). The power to name: Representation in library catalogues. Signs: Journal of Women in Culture and Society 26(3): spring, pp.639–668.

*Olson, Hope A. (2000). Globalisation, diversity and information. Education for Library and Information Services: Australia (ELIS:A) 17(1-3): May-December, pp.19-22.

*Olson, Hope A. (2000). Difference, culture, and change: The untapped potential of LCSH. Cataloging & Classification Quarterly 29(1/2); special issue The LCSH Century: One Hundred Years with the Library of Congress Subject Headings.

*Olson, Hope A. (1999). Exclusivity, teleology and hierarchy: Our Aristotelean legacy. Knowledge Organization 26(2): 65–73.

*Olson, Hope A. (1998). Mapping beyond Dewey's boundaries: Constructing classificatory space for marginalized knowledge domains. In Geoffrey C. Bowker and Susan Leigh Star, eds., How Classifications Work: Problems and Challenges in an Electronic Age, a special issue of Library Trends 47(2): 233-254.

*Olson, Hope A. (1998). Education for cataloguing is/as women's studies. Serials Librarian 35(1/2): 153–166.

*Olson, Hope A. (1998). Feminism and librarianship—in practice! Women‘s Studies Section Newsletter 13(1): 3.

*Olson, Hope A. (1997). Thinking professionals: Teaching critical cataloguing. Technical Services Quarterly 15(1/2).

*Olson, Hope A. (1997). The feminist and the emperor's new clothes: Feminist deconstruction as a critical methodology for library and information studies. Library & Information Science Research 19(2): 181–198.

*Bertram, Sheila, and Hope Olson. (October 15, 1996). Culture clash. Library Journal 121(17): 36–37.

*Olson, Hope, and Toni Samek. (1996). Library and information studies faculty in Canada: A sex ratio study. Journal of Education for Library and Information Science 36(2): (spring): 155–169.

*Carter, Kathy, Hope Olson and Sam Aquila. (1991). Bulk loading of records for microform sets into the online catalogue. Cataloging and Classification Quarterly 13(3/4): 201–209.

== Citace a poznámky ==

<references />

== Použitá literatura a zdroje ==

1. Curriculum vita [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. dne 2014-05-17]. Dostupné z: [https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf].

2. Linkedin, Hope Olson [online]. Milwauke: California, U.S.: LinkedIn Corporation, 2014 [cit. dne 2014-05-17]. Dostupné z: [http://www.linkedin.com/pub/hope-olson/85/a58/18 http://www.linkedin.com/pub/hope-olson/85/a58/18].

3. Pirmann, Carrie. Currency and Prejudices in LCSH: An Annotated Bibliography [online]. 31. 3. 2008 [cit. dne 2014-05-17]. Dostupné z: [http://courseweb.lis.illinois.edu/~pirmann2/portfolio/Bibliography_with_Annotations.pdf http://courseweb.lis.illinois.edu/~pirmann2/portfolio/Bibliography_with_Annotations.pdf].

4. School of Information Studies, Hope A. Olson, Ph.D. [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. dne 2014-05-17]. Dostupné z: [http://www4.uwm.edu/sois/people/profiles/holson.cfm http://www4.uwm.edu/sois/people/profiles/holson.cfm].
  

{{DEFAULTSORT: Olson, Hope A.}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Herbert Van de Sompel

2019-05-28T08:49:03Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

{{Infobox Vědec|jmeno = Herbert Van de Sompel[[Soubor:Herbert_Van_de_Sompel.jpg]]|datum_narozeni = 20. března 1957|misto_narozeni = Gent, Belgie|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = - |rodina = ženatý|pobyt = Santa Fe, Nové Mexiko, USA |obcanstvi = belgické|skola = University of Ghent|pracoviste = Los Alamos National Laboratory |znamy_diky = Open Archives Initiative, OpenURL|oceneni = Vannevar Bush Best Paper Award, Digital Preservation Award}}

Herbert Van de Sompel (20. 3. 1957 v Gentu) je belgický knihovník a informatik. Absolvoval [http://www.ugent.be/en University of Ghent], kde několik let působil v univerzitní knihovně jako vedoucí oddělení automatizace. Je známý především díky svým aktivitám v rozvoji [http://www.openarchives.org/ Open Archives Initiative] (OAI) či standardům [http://www.oclc.org/research/activities/openurl.html OpenURL], na kterých pracoval se svým týmem. Přispěl tím k zásadní proměně vědecké komunikace, protože se snažil o zpřístupnění šedé vědecké literatury zdarma. Momentálně pracuje na svém projektu [http://lanlsource.lanl.gov/hello Memento] v [http://www.lanl.gov/ Los Alamos National Laboratory].

== Vzdělání ==

Herbert Van de Sompel navštěvoval základní školu v německém městě Arnsberg, kam se jeho rodina přestěhovala, když mu bylo pět let. Během dospívání se s rodinou vrátil zpět do Belgie, kde dokončil střední vzdělání a nastoupil na [http://www.ugent.be/en univerzitu]. Zde získal dva magisterské tituly. První v roce 1979 z matematiky a druhý v roce 1981 z informatiky. Později získal i titul Ph.D. v oboru komunikační technologie, když v roce 2000 na rok přerušil zaměstnání.

 

== Zaměstnání ==

Do svého prvního zaměstnání nastoupil v roce 1981 na své domovské [http://www.ugent.be/en univerzitě]. Byl jím post vedoucího oddělení automatizace ve zdejší [http://lib.ugent.be/ univerzitní knihovně]. Na tuto pozici byl vybrán především z důvodu zaměření své diplomové práce, která se zabývala meziknihovními výpůjčkami a jejich zapsání do programu, který byl tehdy napsán v programovacím jazyce Pascal. Po mnoho let byl jediným zaměstnancem pracujícím v rámci oddělení automatizace. Na této pozici strávil 17 let. Během této doby si vytvořil mezinárodní kontakty mezi knihovníky věnující se automatizaci. Práce v knihovně ho uchvátila a často si zahrával s myšlenkou volného přístupu k digitálním dokumentům.

V roce 1998 přestala být tato pozice naplňující a Herbert se rozhodl rozšířit si své vzdělání. Zažádal si o grant Belgian Science Foundation, který mu umožnil roční přerušení zaměstnání a přihlásil se k doktorskému studiu. Šest měsíců strávil ve [http://www.lanl.gov/library/ výzkumné knihovně Los Alamos National Laboratory], kde byl jeho pobyt hrazen grantem Council on Library and Information Resources. Pracoval zde na dvou projektech. První z nich, který se nakonec stal tématem jeho závěrečné výzkumné práce, se věnoval kontextovému a dynamickému propojování informačních zdrojů. Tento projekt byl komercionalizován a myšlenka propojování zdrojů byla v praxi zavedena do školství. Druhý projekt se věnoval preprintům a vychází z něj Iniciativa otevřených archivů.

Na přelomu roku 2000 a 2001 navštívil asistenta profesora Kabinetu informatiky na Cornell University. Zde byl součástí výzkumné skupiny digitální knihovny. Poté se přestěhoval do Londýna, kde pracoval jako ředitel oddělení Elektronické strategie a programování v The British Library. Po velmi krátkém čase toto pracoviště opustil a vrátil se zpět do USA, kde přijal pozici vědce ve výzkumné knihovně v Los Alamos National Laboratory. Zde setrval doteď.

 

== Dovednosti & Aktivity ==

=== Ocenění ===

Herbert Van de Sompel získal za svoji kariéru hned několik ocenění. Všechny jsou vypsány níže.

===== 2003 =====

LITA/OCLC Frederick G. Kilgour Award for Research in Library and Information Technology

UKOLUG Tony Kent Strix Award [http://en.wikipedia.org/wiki/Tony_Kent_Strix_award http://en.wikipedia.org/wiki/Tony_Kent_Strix_award]

 

===== 2004 =====

Charleston Advisor Five Star Award for an Individual [http://library.lanl.gov/libinfo/news/2004/200411.htm#stars http://library.lanl.gov/libinfo/news/2004/200411.htm#stars]

Best Poster Award, ACM/IEEE Joint Conference on Digital Libraries [http://www.jcdl.org/awards.php http://www.jcdl.org/awards.php]

 

===== 2005 =====

Los Alamos National Laboratory Distinguished Performance Award 2004

ANSI Meritorious Service Award 2005 [http://www.ansi.org/news_publications/news_story.aspx?menuid=7&articleid=1008 http://www.ansi.org/news_publications/news_story.aspx?menuid=7&articleid=1008]

LACASIS Contributions to Information Science and Technology Award 2005

 

===== 2006 =====

SPARC Innovator (obdržel jako první)

Best Poster Award, ACM/IEEE Joint Conference on Digital Libraries [http://www.jcdl.org/awards.php http://www.jcdl.org/awards.php]

 

===== 2010 =====

Digital Preservation Award from the Digital Preservation Coalition [http://www.dpconline.org/newsroom/latest-news/655-memento-project-winsdigital-preservation-award-2010 http://www.dpconline.org/newsroom/latest-news/655-memento-project-winsdigital-preservation-award-2010]

 

===== 2011 =====

Vannevar Bush Best Paper Award, ACM/IEEE Joint Conference on Digital Libraries [http://www.jcdl.org/awards.php http://www.jcdl.org/awards.php]

 

=== Oblasti zájmu a přínos pro KIV ===

Po ukončení studia začal Herbert Van de Sompel pracovat v knihovně, kde se věnoval především automatizaci a metadatům. Poté se jeho oblast zájmu rozrostla o problematiku digitálních knihoven a informačního vyhledávání. Během práce v Londýně se dostal ke knihovnám a managementu knihoven. Po opuštění tohoto místa a návratu do Los Alamos National Laboratory se věnuje především elektronickým zdrojům a jejich zpřístupňování.

Od roku 1999 se Herbert Van de Sompel věnoval a podílel na vývoji velkého množství technologií a služeb. Během svého zaměstnání v knihovně spolupracoval na vytvoření belgického souborného katalogu a jeho převedení na CD-ROM, zavedení knihovního systému Aleph či standardu MARC. Průkopnická byla jeho činnost založená na principu volného přístupu k informacím. Tyto koncepce daly vzniknout dnešnímu hnutí Open Access.

Neméně významná je linkovací služba, kterou Van de Sompel prosadil mezi vydavateli databází a která dnes umožňuje uživatelům přecházení mezi články z různých databází. O vše se dnes stará společnost ExLibris. Od linkovací služby se odrazil další Van de Sompelův projekt a to doporučovací systém na základě dat, které má server o uživatelích k dispozici.

 

=== Projekty ===

===== Memento =====

Na projektu [http://lanlsource.lanl.gov/hello Memento] pracuje Herbert Van de Sompel, Lyudmila Balakireva, Robert Sanderson a Harihar Shankar. Výzkum probíhá v Los Alamos National Laboratory od října 2009 až do dnes. Projekt zkoumá především nové myšlenky týkající se archivace webu, zaměřené na integraci do webové stránky Web Archives. Projekt podporuje Kongresová knihovna v rámci Národní digitální informační infrastruktury.

===== Open Archives Initiative =====

[http://www.openarchives.org/ Open Archives Initiative] vyvíjí a podporuje standardy vzájemné spolupráce a poskytování služeb, které mají usnadnit šíření obsahu. Projekt má kořeny v otevřeném přístupu k informacím a zásadně proměnil odbornou komunikaci. Základní myšlenka spočívá v tom, že odborníci budou ukládat svoji šedou literaturu do repozitářů, jejichž obsah bude zdarma k dispozici.

 

== Publikační činnost ==

Herbert Van de Sompel pravidelně publikuje odborné články a jako přednášející vystupuje na konferencích. Vzhledem k objemné publikační činnosti zde předkládáme pouze nejnovější články napsané za poslední tři roky. Kompletní bibliografie je přístupná [http://public.lanl.gov/herbertv/papers/ zde].

=== Články ===

===== 2015 =====

VAN DE SOMPEL, Herbert a Michael L. NELSON. Reminiscing About 15 Years of Interoperability Efforts. ''D-Lib Magazine'' [online]. 2015, '''21'''(11/12), - [cit. 2016-05-19]. DOI: 10.1045/november2015-vandesompel. ISSN 1082-9873. Dostupné z: [http://www.dlib.org/dlib/november15/vandesompel/11vandesompel.html http://www.dlib.org/dlib/november15/vandesompel/11vandesompel.html]

BORGMAN, Christine L., Michael L. NELSON, Andrea SCHARNHORST, Henk van den BERG, Andrew TRELOAR a Herbert VAN DE SOMPEL. Who uses the digital data archive? An exploratory study of DANS. ''Proceedings of the Association for Information Science and Technology'' [online]. 2015, '''52'''(1), - [cit. 2016-05-19]. Dostupné z: [http://www.dlib.org/dlib/november15/vandesompel/11vandesompel.html http://www.dlib.org/dlib/november15/vandesompel/11vandesompel.html]

 

===== 2014 =====

KLEIN, Martin, Herbert VAN DE SOMPEL, Robert SANDERSON, et al. Scholarly Context Not Found: One in Five Articles Suffers from Reference Rot. ''PLoS ONE'' [online]. 2014, '''9'''(12) [cit. 2016-05-18]. DOI: 10.1371/journal.pone.0115253. Dostupné z: [http://dx.doi.org/10.1371/journal.pone.0115253 http://dx.doi.org/10.1371/journal.pone.0115253]

TRELOAR, Andrew a Herbert VAN DE SOMPEL. ''A Perspective on Archiving the Scholarly Web'' [online]. 2014 [cit. 2016-05-18]. Dostupné z: [http://andrew.treloar.net/research/publications/ipres2014/iPres2014-paper.pdf http://andrew.treloar.net/research/publications/ipres2014/iPres2014-paper.pdf]

ALSUM, Ahmed, Michele C. WEIGLE, Michael L. NELSON a Herbert VAN DE SOMPEL. Profiling web archive coverage for top-level domain and content language. ''International Journal on Digital Libraries'' [online]. 2014, '''14'''(3-4), 149-166 [cit. 2016-05-18]. DOI: 10.1007/s00799-014-0118-y. ISSN 1432-5012. Dostupné z: [http://link.springer.com/10.1007/s00799-014-0118-y http://link.springer.com/10.1007/s00799-014-0118-y]

VAN DE SOMPEL, Herbert, Robert SANDERSON, Harihar SHANKAR a Martin KLEIN. Persistent Identifiers for Scholarly Assets and the Web: The Need for an Unambiguous Mapping. ''International Journal of Digital Curation'' [online]. 2014, '''9'''(1), - [cit. 2016-05-18]. DOI: 10.2218/ijdc.v9i1.320. ISSN 1746-8256. Dostupné z: [http://www.ijdc.net/index.php/ijdc/article/view/320 http://www.ijdc.net/index.php/ijdc/article/view/320]

VAN DE SOMPEL, Herbert, Martin KLEIN a Harihar SHANKAR. ''Towards Robust Hyperlinks for Web-Based Scholarly Communication'' [online]. s. 12 [cit. 2016-05-18]. DOI: 10.1007/978-3-319-08434-3_2. Dostupné z: [http://link.springer.com/10.1007/978-3-319-08434-3_2 http://link.springer.com/10.1007/978-3-319-08434-3_2]

 

=== Prezentace ===

===== 2015 =====

VAN DE SOMPEL, Herbert a Michael L. NELSON. ''Achieving Meaningful Interoperability for Web-based Research''. CNI Membership Meeting, Fall 2015, Washington, DC. 14. 12. 2015. Dostupné z: [https://youtu.be/NEeDvlveEVA https://youtu.be/NEeDvlveEVA].

VAN DE SOMPEL, Herbert. ''Signposting: a low-barrier component of semantic infrastructure''. EUDAT Workshop, Barcelona, Spain, 12. 11. 2015.

VAN DE SOMPEL, Herbert. ''Web-Centric Solutions for Web-Based Scholarship''. Webinar for ICSU World Data System, 22. 7. 2015.

VAN DE SOMPEL, Herbert. ''Memento: Uniform and Robust Access to Resource Versions''. Tutorial at OAI9, Workshop on Innovations in Scholarly Communication, Geneva, Switserland, 17. 6. 2015.

VAN DE SOMPEL, Herbert. ''Results from the Hiberlink Project''. DANS, The Hague, The Netherlands, 19. 5. 2015.

VAN DE SOMPEL, Herbert. ''Memento Time Travel''. IIPC General Assembly 2015, Stanford University, Palo Alto, CA, 28. 4. 2015.

VAN DE SOMPEL, Herbert. ''Long Term Persistence of the Web-Based Scholarly Record''. OSTI STIP Meeting, Los Alamos, NM, 20. 4. 2015.

VAN DE SOMPEL, Herbert. ''A Perspective on Archiving the Evolving Scholarly Record''. OCLC Workshop on the Evolving Scholarly Record, Evanston, IL, 23. 3. 2015.

 

===== 2014 =====

VAN DE SOMPEL, Herbert. ''When I say NOW, it's already over''. iPres Conference on Digital Preservation (iPres 2014), Melbourne, Australia, 10. 10. 2014.

VAN DE SOMPEL, Herbert. ''Towards Robust Linking and Referencing for Web-Based Scholarly Communication''. Conferences on Intelligent Computer Mathematics (CICM 2014), Coimbra, Portugal, 11. 7. 2014.

VAN DE SOMPEL, Herbert. ''Towards Robust Linking and Referencing for Web-Based Scholarly Communication''. ElPub 2014, Thessaloniki, Greece, 19. 6. 2014.

VAN DE SOMPEL, Herbert a Andrew TRELOAR. ''A Perspective on Archiving the Evolving Scholarly Record''. OCLC/DANS Workshop on the the Evolving Scholarly Record, Amsterdam, The Netherlands, 10. 6. 2014.

VAN DE SOMPEL, Herbert. ''Using Web Infrastructure for Archiving''. 3rd LIBER Workshop on Digital Curation, Vienna, Austria, 19. 5. 2014.

VAN DE SOMPEL, Herbert. ''From a System of Journals to a Web of Objects''. NASIG 2014 Conference, Dallas Forth-Worth, TX, Ma 3. 5. 2014.

VAN DE SOMPEL, Herbert a Martin KLEIN. ''ResourceSync: A Modular Framework For Web-Based Resource'' Synchronization''. CNI Membership Meeting, Spring 2014. St. Louis, MO, 31. 4. 2014.''

VAN DE SOMPEL, Herbert. ''Open Platforms for Web Based Research Communication''. SPARC 2014 Conference, Kansas City, MO, 3. 3. 2014.

VAN DE SOMPEL, Herbert. ''Memento and Hiberlink Overview''. University of Louvain, Computer Science Department, Louvain, Belgium, 22. 1. 2014.

VAN DE SOMPEL, Herbert. ''ResourceSync''. Tutorial at DANS, The Hague, The Netherlands, 21. 1. 2014.

TRELOAR, Andrew a Herbert VAN DE SOMPEL. ''Riding the Wave and the Scholarly Archive of the Future''. DANS, The Hague, The Netherlands, 20. 1. 2014.

VAN DE SOMPEL, Herbert. ''Hiberlink: Investigating Reference Rot In Web-Based Scholarly Communication''. DANS, The Hague, The Netherlands, 15. 7. 2014.

 

== Reference ==

Herbert Van de Sompel [obrázek]. In: Flickr [online]. 16. 1. 2013 [cit. 2016-05-15]. Dostupné z: [https://www.flickr.com/photos/69955287@N06/8411036454/ https://www.flickr.com/photos/69955287@N06/8411036454/]

SOMPEL, Herbert Van de. Herbert Van de Sompel - Bio. In: ''Los Alamos National Laboratory'' [online]. [cit. 2016-05-16]. Dostupné z: [http://public.lanl.gov/herbertv/bio/ http://public.lanl.gov/herbertv/bio/]

SOMPEL, Herbert Van de. Herbert Van de Sompel CV. In: ''Los Alamos National Laboratory'' [online]. [cit. 2016-05-16]. Dostupné z: [http://public.lanl.gov/herbertv/bio/hvds-resume.pdf http://public.lanl.gov/herbertv/bio/hvds-resume.pdf]

Memento Experiment. In: ''Los Alamos National Laboratory'' [online]. [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: [http://lanlsource.lanl.gov/hello http://lanlsource.lanl.gov/hello]

Open Archives Initiative. In: ''Open Archives Initiative'' [online]. [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: [http://www.openarchives.org/ http://www.openarchives.org/]

Herbert Van de Sompel. ''LinkedIn'' [online]. [cit. 2016-05-19]. Dostupné z: [https://www.linkedin.com/in/herbertvandesompel https://www.linkedin.com/in/herbertvandesompel]

IKAROS, redakce. Pokusy o inovaci v odborné komunikaci (Herbert Van de Sompel). ''Ikaros'' [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2016-06-21]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: [http://ikaros.cz/node/13108 http://ikaros.cz/node/13108]

Herbert Van de Somple. ''SPARC'' [online]. [cit. 2016-06-21]. Dostupné z: [http://sparcopen.org/our-work/innovator/van-de-sompel/ http://sparcopen.org/our-work/innovator/van-de-sompel/]

== Externí odkazy ==

[http://public.lanl.gov/herbertv/home/ Stránka Herberta Van de Sompela] v rámci webových stránek Los Alamos National Laboratory

Odkaz na [https://twitter.com/hvdsomp Twitter]

Odkaz na [https://www.linkedin.com/in/herbertvandesompel LinkedIn]

[http://dblp.uni-trier.de/pers/hd/s/Sompel:Herbert_Van_de.html Soupis článků] Herberta Van de Sompela

 

 

  

{{DEFAULTSORT:Van de Sompel, Herbert}}

[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Herbert Van de Sompel

2019-05-28T08:46:46Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

{{Infobox Vědec|jmeno = Herbert Van de Sompel[[Soubor:Herbert_Van_de_Sompel.jpg]]|datum_narozeni = 20. března 1957|misto_narozeni = Gent, Belgie|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = - |rodina = ženatý|pobyt = Santa Fe, Nové Mexiko, USA |obcanstvi = belgické|skola = University of Ghent|pracoviste = Los Alamos National Laboratory |znamy_diky = Open Archives Initiative, OpenURL|oceneni = Vannevar Bush Best Paper Award, Digital Preservation Award}}

Herbert Van de Sompel (20. 3. 1957 v Gentu) je belgický knihovník a informatik. Absolvoval [http://www.ugent.be/en University of Ghent], kde několik let působil v univerzitní knihovně jako vedoucí oddělení automatizace. Je známý především díky svým aktivitám v rozvoji [http://www.openarchives.org/ Open Archives Initiative] (OAI) či standardům [http://www.oclc.org/research/activities/openurl.html OpenURL], na kterých pracoval se svým týmem. Přispěl tím k zásadní proměně vědecké komunikace, protože se snažil o zpřístupnění šedé vědecké literatury zdarma. Momentálně pracuje na svém projektu [http://lanlsource.lanl.gov/hello Memento] v [http://www.lanl.gov/ Los Alamos National Laboratory].

== Vzdělání ==

Herbert Van de Sompel navštěvoval základní školu v německém městě Arnsberg, kam se jeho rodina přestěhovala, když mu bylo pět let. Během dospívání se s rodinou vrátil zpět do Belgie, kde dokončil střední vzdělání a nastoupil na [http://www.ugent.be/en univerzitu]. Zde získal dva magisterské tituly. První v roce 1979 z matematiky a druhý v roce 1981 z informatiky. Později získal i titul Ph.D. v oboru komunikační technologie, když v roce 2000 na rok přerušil zaměstnání.

 

== Zaměstnání ==

Do svého prvního zaměstnání nastoupil v roce 1981 na své domovské [http://www.ugent.be/en univerzitě]. Byl jím post vedoucího oddělení automatizace ve zdejší [http://lib.ugent.be/ univerzitní knihovně]. Na tuto pozici byl vybrán především z důvodu zaměření své diplomové práce, která se zabývala meziknihovními výpůjčkami a jejich zapsání do programu, který byl tehdy napsán v programovacím jazyce Pascal. Po mnoho let byl jediným zaměstnancem pracujícím v rámci oddělení automatizace. Na této pozici strávil 17 let. Během této doby si vytvořil mezinárodní kontakty mezi knihovníky věnující se automatizaci. Práce v knihovně ho uchvátila a často si zahrával s myšlenkou volného přístupu k digitálním dokumentům.

V roce 1998 přestala být tato pozice naplňující a Herbert se rozhodl rozšířit si své vzdělání. Zažádal si o grant Belgian Science Foundation, který mu umožnil roční přerušení zaměstnání a přihlásil se k doktorskému studiu. Šest měsíců strávil ve [http://www.lanl.gov/library/ výzkumné knihovně Los Alamos National Laboratory], kde byl jeho pobyt hrazen grantem Council on Library and Information Resources. Pracoval zde na dvou projektech. První z nich, který se nakonec stal tématem jeho závěrečné výzkumné práce, se věnoval kontextovému a dynamickému propojování informačních zdrojů. Tento projekt byl komercionalizován a myšlenka propojování zdrojů byla v praxi zavedena do školství. Druhý projekt se věnoval preprintům a vychází z něj Iniciativa otevřených archivů.

Na přelomu roku 2000 a 2001 navštívil asistenta profesora Kabinetu informatiky na Cornell University. Zde byl součástí výzkumné skupiny digitální knihovny. Poté se přestěhoval do Londýna, kde pracoval jako ředitel oddělení Elektronické strategie a programování v The British Library. Po velmi krátkém čase toto pracoviště opustil a vrátil se zpět do USA, kde přijal pozici vědce ve výzkumné knihovně v Los Alamos National Laboratory. Zde setrval doteď.

 

== Dovednosti & Aktivity ==

=== Ocenění ===

Herbert Van de Sompel získal za svoji kariéru hned několik ocenění. Všechny jsou vypsány níže.

===== 2003 =====

LITA/OCLC Frederick G. Kilgour Award for Research in Library and Information Technology

UKOLUG Tony Kent Strix Award [http://en.wikipedia.org/wiki/Tony_Kent_Strix_award http://en.wikipedia.org/wiki/Tony_Kent_Strix_award]

 

===== 2004 =====

Charleston Advisor Five Star Award for an Individual [http://library.lanl.gov/libinfo/news/2004/200411.htm#stars http://library.lanl.gov/libinfo/news/2004/200411.htm#stars]

Best Poster Award, ACM/IEEE Joint Conference on Digital Libraries [http://www.jcdl.org/awards.php http://www.jcdl.org/awards.php]

 

===== 2005 =====

Los Alamos National Laboratory Distinguished Performance Award 2004

ANSI Meritorious Service Award 2005 [http://www.ansi.org/news_publications/news_story.aspx?menuid=7&articleid=1008 http://www.ansi.org/news_publications/news_story.aspx?menuid=7&articleid=1008]

LACASIS Contributions to Information Science and Technology Award 2005

 

===== 2006 =====

SPARC Innovator (obdržel jako první)

Best Poster Award, ACM/IEEE Joint Conference on Digital Libraries [http://www.jcdl.org/awards.php http://www.jcdl.org/awards.php]

 

===== 2010 =====

Digital Preservation Award from the Digital Preservation Coalition [http://www.dpconline.org/newsroom/latest-news/655-memento-project-winsdigital-preservation-award-2010 http://www.dpconline.org/newsroom/latest-news/655-memento-project-winsdigital-preservation-award-2010]

 

===== 2011 =====

Vannevar Bush Best Paper Award, ACM/IEEE Joint Conference on Digital Libraries [http://www.jcdl.org/awards.php http://www.jcdl.org/awards.php]

 

=== Oblasti zájmu a přínos pro KIV ===

Po ukončení studia začal Herbert Van de Sompel pracovat v knihovně, kde se věnoval především automatizaci a metadatům. Poté se jeho oblast zájmu rozrostla o problematiku digitálních knihoven a informačního vyhledávání. Během práce v Londýně se dostal ke knihovnám a managementu knihoven. Po opuštění tohoto místa a návratu do Los Alamos National Laboratory se věnuje především elektronickým zdrojům a jejich zpřístupňování.

Od roku 1999 se Herbert Van de Sompel věnoval a podílel na vývoji velkého množství technologií a služeb. Během svého zaměstnání v knihovně spolupracoval na vytvoření belgického souborného katalogu a jeho převedení na CD-ROM, zavedení knihovního systému Aleph či standardu MARC. Průkopnická byla jeho činnost založená na principu volného přístupu k informacím. Tyto koncepce daly vzniknout dnešnímu hnutí Open Access.

Neméně významná je linkovací služba, kterou Van de Sompel prosadil mezi vydavateli databází a která dnes umožňuje uživatelům přecházení mezi články z různých databází. O vše se dnes stará společnost ExLibris. Od linkovací služby se odrazil další Van de Sompelův projekt a to doporučovací systém na základě dat, které má server o uživatelích k dispozici.

 

=== Projekty ===

===== Memento =====

Na projektu [http://lanlsource.lanl.gov/hello Memento] pracuje Herbert Van de Sompel, Lyudmila Balakireva, Robert Sanderson a Harihar Shankar. Výzkum probíhá v Los Alamos National Laboratory od října 2009 až do dnes. Projekt zkoumá především nové myšlenky týkající se archivace webu, zaměřené na integraci do webové stránky Web Archives. Projekt podporuje Kongresová knihovna v rámci Národní digitální informační infrastruktury.

===== Open Archives Initiative =====

[http://www.openarchives.org/ Open Archives Initiative] vyvíjí a podporuje standardy vzájemné spolupráce a poskytování služeb, které mají usnadnit šíření obsahu. Projekt má kořeny v otevřeném přístupu k informacím a zásadně proměnil odbornou komunikaci. Základní myšlenka spočívá v tom, že odborníci budou ukládat svoji šedou literaturu do repozitářů, jejichž obsah bude zdarma k dispozici.

 

== Publikační činnost ==

Herbert Van de Sompel pravidelně publikuje odborné články a jako přednášející vystupuje na konferencích. Vzhledem k objemné publikační činnosti zde předkládáme pouze nejnovější články napsané za poslední tři roky. Kompletní bibliografie je přístupná [http://public.lanl.gov/herbertv/papers/ zde].

=== Články ===

===== 2015 =====

VAN DE SOMPEL, Herbert a Michael L. NELSON. Reminiscing About 15 Years of Interoperability Efforts. ''D-Lib Magazine'' [online]. 2015, '''21'''(11/12), - [cit. 2016-05-19]. DOI: 10.1045/november2015-vandesompel. ISSN 1082-9873. Dostupné z: [http://www.dlib.org/dlib/november15/vandesompel/11vandesompel.html http://www.dlib.org/dlib/november15/vandesompel/11vandesompel.html]

BORGMAN, Christine L., Michael L. NELSON, Andrea SCHARNHORST, Henk van den BERG, Andrew TRELOAR a Herbert VAN DE SOMPEL. Who uses the digital data archive? An exploratory study of DANS. ''Proceedings of the Association for Information Science and Technology'' [online]. 2015, '''52'''(1), - [cit. 2016-05-19]. Dostupné z: [http://www.dlib.org/dlib/november15/vandesompel/11vandesompel.html http://www.dlib.org/dlib/november15/vandesompel/11vandesompel.html]

 

===== 2014 =====

KLEIN, Martin, Herbert VAN DE SOMPEL, Robert SANDERSON, et al. Scholarly Context Not Found: One in Five Articles Suffers from Reference Rot. ''PLoS ONE'' [online]. 2014, '''9'''(12) [cit. 2016-05-18]. DOI: 10.1371/journal.pone.0115253. Dostupné z: [http://dx.doi.org/10.1371/journal.pone.0115253 http://dx.doi.org/10.1371/journal.pone.0115253]

TRELOAR, Andrew a Herbert VAN DE SOMPEL. ''A Perspective on Archiving the Scholarly Web'' [online]. 2014 [cit. 2016-05-18]. Dostupné z: [http://andrew.treloar.net/research/publications/ipres2014/iPres2014-paper.pdf http://andrew.treloar.net/research/publications/ipres2014/iPres2014-paper.pdf]

ALSUM, Ahmed, Michele C. WEIGLE, Michael L. NELSON a Herbert VAN DE SOMPEL. Profiling web archive coverage for top-level domain and content language. ''International Journal on Digital Libraries'' [online]. 2014, '''14'''(3-4), 149-166 [cit. 2016-05-18]. DOI: 10.1007/s00799-014-0118-y. ISSN 1432-5012. Dostupné z: [http://link.springer.com/10.1007/s00799-014-0118-y http://link.springer.com/10.1007/s00799-014-0118-y]

VAN DE SOMPEL, Herbert, Robert SANDERSON, Harihar SHANKAR a Martin KLEIN. Persistent Identifiers for Scholarly Assets and the Web: The Need for an Unambiguous Mapping. ''International Journal of Digital Curation'' [online]. 2014, '''9'''(1), - [cit. 2016-05-18]. DOI: 10.2218/ijdc.v9i1.320. ISSN 1746-8256. Dostupné z: [http://www.ijdc.net/index.php/ijdc/article/view/320 http://www.ijdc.net/index.php/ijdc/article/view/320]

VAN DE SOMPEL, Herbert, Martin KLEIN a Harihar SHANKAR. ''Towards Robust Hyperlinks for Web-Based Scholarly Communication'' [online]. s. 12 [cit. 2016-05-18]. DOI: 10.1007/978-3-319-08434-3_2. Dostupné z: [http://link.springer.com/10.1007/978-3-319-08434-3_2 http://link.springer.com/10.1007/978-3-319-08434-3_2]

 

=== Prezentace ===

===== 2015 =====

VAN DE SOMPEL, Herbert a Michael L. NELSON. ''Achieving Meaningful Interoperability for Web-based Research''. CNI Membership Meeting, Fall 2015, Washington, DC. 14. 12. 2015. Dostupné z: [https://youtu.be/NEeDvlveEVA https://youtu.be/NEeDvlveEVA].

VAN DE SOMPEL, Herbert. ''Signposting: a low-barrier component of semantic infrastructure''. EUDAT Workshop, Barcelona, Spain, 12. 11. 2015.

VAN DE SOMPEL, Herbert. ''Web-Centric Solutions for Web-Based Scholarship''. Webinar for ICSU World Data System, 22. 7. 2015.

VAN DE SOMPEL, Herbert. ''Memento: Uniform and Robust Access to Resource Versions''. Tutorial at OAI9, Workshop on Innovations in Scholarly Communication, Geneva, Switserland, 17. 6. 2015.

VAN DE SOMPEL, Herbert. ''Results from the Hiberlink Project''. DANS, The Hague, The Netherlands, 19. 5. 2015.

VAN DE SOMPEL, Herbert. ''Memento Time Travel''. IIPC General Assembly 2015, Stanford University, Palo Alto, CA, 28. 4. 2015.

VAN DE SOMPEL, Herbert. ''Long Term Persistence of the Web-Based Scholarly Record''. OSTI STIP Meeting, Los Alamos, NM, 20. 4. 2015.

VAN DE SOMPEL, Herbert. ''A Perspective on Archiving the Evolving Scholarly Record''. OCLC Workshop on the Evolving Scholarly Record, Evanston, IL, 23. 3. 2015.

 

===== 2014 =====

VAN DE SOMPEL, Herbert. ''When I say NOW, it's already over''. iPres Conference on Digital Preservation (iPres 2014), Melbourne, Australia, 10. 10. 2014.

VAN DE SOMPEL, Herbert. ''Towards Robust Linking and Referencing for Web-Based Scholarly Communication''. Conferences on Intelligent Computer Mathematics (CICM 2014), Coimbra, Portugal, 11. 7. 2014.

VAN DE SOMPEL, Herbert. ''Towards Robust Linking and Referencing for Web-Based Scholarly Communication''. ElPub 2014, Thessaloniki, Greece, 19. 6. 2014.

VAN DE SOMPEL, Herbert a Andrew TRELOAR. ''A Perspective on Archiving the Evolving Scholarly Record''. OCLC/DANS Workshop on the the Evolving Scholarly Record, Amsterdam, The Netherlands, 10. 6. 2014.

VAN DE SOMPEL, Herbert. ''Using Web Infrastructure for Archiving''. 3rd LIBER Workshop on Digital Curation, Vienna, Austria, 19. 5. 2014.

VAN DE SOMPEL, Herbert. ''From a System of Journals to a Web of Objects''. NASIG 2014 Conference, Dallas Forth-Worth, TX, Ma 3. 5. 2014.

VAN DE SOMPEL, Herbert a Martin KLEIN. ''ResourceSync: A Modular Framework For Web-Based Resource'' Synchronization''. CNI Membership Meeting, Spring 2014. St. Louis, MO, 31. 4. 2014.''

VAN DE SOMPEL, Herbert. ''Open Platforms for Web Based Research Communication''. SPARC 2014 Conference, Kansas City, MO, 3. 3. 2014.

VAN DE SOMPEL, Herbert. ''Memento and Hiberlink Overview''. University of Louvain, Computer Science Department, Louvain, Belgium, 22. 1. 2014.

VAN DE SOMPEL, Herbert. ''ResourceSync''. Tutorial at DANS, The Hague, The Netherlands, 21. 1. 2014.

TRELOAR, Andrew a Herbert VAN DE SOMPEL. ''Riding the Wave and the Scholarly Archive of the Future''. DANS, The Hague, The Netherlands, 20. 1. 2014.

VAN DE SOMPEL, Herbert. ''Hiberlink: Investigating Reference Rot In Web-Based Scholarly Communication''. DANS, The Hague, The Netherlands, 15. 7. 2014.

 

== Reference ==

Herbert Van de Sompel [obrázek]. In: Flickr [online]. 16. 1. 2013 [cit. 2016-05-15]. Dostupné z: [https://www.flickr.com/photos/69955287@N06/8411036454/ https://www.flickr.com/photos/69955287@N06/8411036454/]

SOMPEL, Herbert Van de. Herbert Van de Sompel - Bio. In: ''Los Alamos National Laboratory'' [online]. [cit. 2016-05-16]. Dostupné z: [http://public.lanl.gov/herbertv/bio/ http://public.lanl.gov/herbertv/bio/]

SOMPEL, Herbert Van de. Herbert Van de Sompel CV. In: ''Los Alamos National Laboratory'' [online]. [cit. 2016-05-16]. Dostupné z: [http://public.lanl.gov/herbertv/bio/hvds-resume.pdf http://public.lanl.gov/herbertv/bio/hvds-resume.pdf]

Memento Experiment. In: ''Los Alamos National Laboratory'' [online]. [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: [http://lanlsource.lanl.gov/hello http://lanlsource.lanl.gov/hello]

Open Archives Initiative. In: ''Open Archives Initiative'' [online]. [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: [http://www.openarchives.org/ http://www.openarchives.org/]

Herbert Van de Sompel. ''LinkedIn'' [online]. [cit. 2016-05-19]. Dostupné z: [https://www.linkedin.com/in/herbertvandesompel https://www.linkedin.com/in/herbertvandesompel]

IKAROS, redakce. Pokusy o inovaci v odborné komunikaci (Herbert Van de Sompel). ''Ikaros'' [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2016-06-21]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: [http://ikaros.cz/node/13108 http://ikaros.cz/node/13108]

Herbert Van de Somple. ''SPARC'' [online]. [cit. 2016-06-21]. Dostupné z: [http://sparcopen.org/our-work/innovator/van-de-sompel/ http://sparcopen.org/our-work/innovator/van-de-sompel/]

== Externí odkazy ==

[http://public.lanl.gov/herbertv/home/ Stránka Herberta Van de Sompela] v rámci webových stránek Los Alamos National Laboratory

Odkaz na [https://twitter.com/hvdsomp Twitter]

Odkaz na [https://www.linkedin.com/in/herbertvandesompel LinkedIn]

[http://dblp.uni-trier.de/pers/hd/s/Sompel:Herbert_Van_de.html Soupis článků] Herberta Van de Sompela

 

  

{{DEFAULTSORT:Sompel, Herbert Van de}}

[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Hanne Albrechtsen

2019-05-28T08:43:09Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

{{Infobox Vědec |jmeno = Hanne Albrechtsen[[Soubor:hanne_albrechtsen.jpg|Hanne Albrechtsen.]]|datum_narozeni = 9. Března 1949|misto_narozeni = Frederiksberg, Kodaň, Dánsko|datum_umrti = - |misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Kodaň |rodina = - |obcanstvi = Dánské|skola = University of Copenhagen|pracoviste = Royal School of Library and Information|znamy_diky = Doménová analýza |oceneni = -|poznamky = -}}

'''Hanne Albrechtsen, PhD.''' je současná dánská informační vědkyně, působící aktuálně jako vyučující na Kodaňské univerzitě, je ředitelkou Institute of Knowledge Sharing. Narodila se v roce 1949 ve městě Frederiksberg, které leží v těsném sousedství Kodaně. Vystudovala Královskou školu knihovnictví a informační vědy na Kodaňské univerzitě, magisterský titul MLSc (Master of Library and Information Science – je uznáván a pro profesionální knihovníky vyžadovan v USA a v Kanadě) zde obhájila v roce 1992 s prací ''Domain Analysis for Classification of Software'' (Doménová analýza pro klasifikaci softwaru). Doktorský titul získala z počítačové vědy na Aalborgské univerzitě, kde studovala mezi roky 2000 a 2003. Disertační práce pro tento titul nesla název ''Classification Schemes for Collection Mediation: Cognitive Work Analysis and Work Centered Design'' (Klasifikační schémata pro mediaci sbírek: kognitivní pracovní analýza a na práci zaměřený design). 

Hanne Albrechtsen je jednou z nejvýraznějších osobností současné dánské informační a knihovnické vědy, která je slyšet i v mezinárodním kontextu. Původně vystudovala knihovnictví, kariéru začínala ve veřejné knihovně v malém dánském městě Harlev, z knihovnictví se vyprofilovala do informačního profesionála a akademickou osobnost.

Hanne Albrechtsen se ve své práci věnuje zejména informační potřebě, doménové analýze, organizaci znalostí, informační architektuře a pohledu na informační vědu z perspektivy uživatele. Je autorkou více než 55 odborných publikací a vystoupila na oborových konferencích a workshopech, například konferenci organizace ISKO. Spolupracovala s dalšími významnými vědci, jako jsou Birger Hjørland, H.H.K. Andersen, Elin K Jacob, S. Bødker, A.M. Pejtersen a jiní.Už od ukončení svých studií byla a stále je členkou řady mezinárodních oborových organizací, například v ASIS&T, v nichž zastávala vysoké pozice, z nichž stojí za zmínku její předsednictví ISKO v letech 1996-1998 .

= Význam =

== Stěžejní dílo ==

Stěžejním dílem doktorky Albrechtsenové je ''Toward a New Horizon in Information Sciences: Domain-Analysis'', které sepsala společně s Birgem Hjørlandem. Článek formuluje nové přístupy v informační vědě, a sice doménové analýzy. Tento přístup uděluje informační vědě úkol čerpat z plodné oblasti znalostních domén skrze diskurzní komunity, které jsou součástí společenských odborů. Článek se také zabývá rozborem výzkumu, který osvětluje pohled na problém samotný. Prví část článku se zaměřuje na výzkum a na tvrzení, že by měla informační věda být více společenskou. Druhá část popisuje transdisciplinární tendence v porozumění znalosti. Třetí část se soustředí na srovnání doménové analýzy s jinými tradičnějšími přístupy informační vědy, jako je například kognitivistická metoda. Poslední část vyzvedává důležité problémy, které je třeba zkoumat, například to, jak různé znalostní domény ovlivňují informační hodnotu odlišných vstupních předmětových bodů v databázích.

HJØRLAND, Birger a Hanne ALBRECHTSEN. Towards a new horizon in information science: domain analysi. ''Journal of the American Society for Information Science'' [online]. 1995, '''46'''(6), 400-425 [cit-06-11-2016]. Dostupné z: [http://comminfo.rutgers.edu/~kantor/601/Readings2004/Week3/r5.PDF http://comminfo.rutgers.edu/~kantor/601/Readings2004/Week3/r5.PDF]

Dalším významným dílem je ''This is Not Domain Analysis'' (Toto není doménová analýza), který publikovala v časopisu Knowledge Organization jako úvahu nad nadužíváním pojmu doménová analýza v informační vědě a pokusila se používání termínu vrátit ke svému původnímu významu.

ALBRECHTSEN, Hanne. This is Not Domain Analysis. ''Knowledge Organization''. 2015, 42(8), s. 557-561. ISSN 0943-7444.

== Definice dat, informace a znalosti ==

Odkaz níže v úvodu poukazuje na několik definic informací, dat či znalostí od různých informačních vědců. Doktorka Albrechtsenová ve své definici uvádí následující:

'''Data'''. Ve výpočetních systémech jsou data kódované neměnné. V lidském diskurzu jsou data to, co je dáno, například informátoři v empirické studii. '''Informace '''souvisí s významem nebo lidským záměrem. Ve výpočetních systémech jsou informace obsahy databází, webu, atp. V systému lidskho diskurzu je informace významem tvrzení zamýšlených mluvčím/pisatelem a pochopených/nepochopených posluchačem/čtenářem. '''Znalost''' je ztělesněna v lidech jako kapacita k pochopení, vysvětlení a vyjednání konceptů, akcí a záměrů.

Conceptual approaches for defining data, information, and knowledge: domain analysis. ''Journal of the American Society for Information Science and Technology ''[online]. 2007, '''58'''(4), 479-493

[cit. 06-11-2016]. DOI: 10.1002/asi.20508. ISSN 15322882. Dostupné také z: [https://pciucr.files.wordpress.com/2011/03/what-is-the-meaning-of-data.pdf https://pciucr.files.wordpress.com/2011/03/what-is-the-meaning-of-data.pdf]

= Pozice =

'''2004 – přítomnost '''

*Ředitelka v Institutu pro sdílení znalostí (Institute of Knowledge Sharing), Kodaň, Kraj hlavního města, Dánsko
*EU Delos Network of Excellence
**model pro evaluaci digitálních knihoven
**spolupráce na evaluaci UX s digitálními knihovnami
*Sdílení znalostí mezi podnikateli v Symbion Copenhagen

'''1999 – 2004'''

*Vedoucí vědec Národní knihovna Risø, Analýza systémů Roskilde, Dánsko
*Analýza kognitivní práce
*Sdílení znalostí a spolupráce na organizaci znalostí
*EU project Collate – design a evaluace spolupráce založené na webu pro výzkum Evropských filmů

'''1993 – 1999'''

*Spolupracující profesor Královská škola knihovnictví a informační vědy, Dánsko
*Doménová analýza – Nový koncept pro informační systémy
*Projekt skandinávského knižního domu (The Nordic Book House project) – skandinávský seminář pro mládež a informaci
*Knižní dům na webu (The Book House on the Web)
*Společné zhodnocení multimediálních nástrojů, které jsou používány uživateli při zkomání veřejných knihoven
*LIBERATOR (Libraries in European Regions Access to Telematics and Other Resources) – veřejné knihovny v Evropě
**Liberator, též osvoboditel, překlad zkratky LIBERATOR – Přístup knihoven v oblastech Evropy k telematice a jiným zdrojům

'''1987 – 1993'''

*Výzkumný inženýr Mezinárodní počítačové zdroje, softwarová technologie (Computer Resources International a/s, Software Technology) , Dánsko
*Projekty EU ESPRIT: SPHINX, PRACTIONER, RA
*Výzkumná témata: Vývoj nástrojů a konceptů pro znovuvyužití a vývoj softwarů
*Organizace znalostí

= Dovednosti & Aktivity =

== Profesní zájmy ==

Digitální knihovny, Informační věda, Organizace znalostí, UX, HCI, Informační architektura, Webové aplikace, Inženýrství kognitivních systémů, Integrace znalostí, Klasifikační teorie, Repozitáře, Archivy, Indexování, Věda 2.0 a Open Access, Knihovní věda, Vědecká komunikace, Archivní průzkum, Digitální archivnictví, Sociální média, Organizace obsahu, Veřejné knihovny, Knihovny, Knihovna, Informační služby, Informační gramotnost, Sociální studie, Sémiotika, Informační vyhledávání

== Osobní zájmy ==

Zpěvačka, skladatelka, spisovatelka

== Jazyky ==

Dánština, Švédština, Angličtina, Němčina, Francouzština

== Vědecká členství ==

'''ISKO''' – Mezinárodní společnost pro organizaci znalostí (International Society for Knowledge Organisation)

'''ASIS&T''' – Americká společnost pro informační vědu a technologii (American Society for Information Science & Technology)

= Publikování =

== Hlavní náměty ==

Chápání jazyka a kognice

-> HJØRLAND Birger, Hanne ALBRECHTSEN. Understandings of Language and Cognition. ASIS SIG/CR Classification Research Workshop : held at the 57th ASIS Annual Meeting, Silver Spring MD; 01/1994

Toto není doménová analýza

-><span id="docs-internal-guid-45f43b9c-91dd-43dd-45c0-7925034fe717" style="color: rgb(0, 0, 0); background-color: transparent; font-weight: 400; font-style: normal; font-variant: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline">ALBRECHTSEN Hanne. This is not Domain Analysis. Knowledge organization. 42(8), 557-561.

K novým obzorům informační vědy: Doménová analýza

->HJØRLAND Birger, Hanne ALBRECHTSEN. ''Toward a New Horizon in Information Science: Domain-Analysis. ''Journal of the American Society for Information Science 07/1995; 46(6), 400-425. DOI: 10.10002/(SICI)1097-4571(199507)46:63.0.CO;2-Y

Afordance v teorii aktivit a vývoji kognitivních systémů

-><span id="docs-internal-guid-45f43b9c-91dd-dee6-562a-ffd08879e81a" style="color: rgb(0, 0, 0); background-color: transparent; font-weight: 400; font-style: normal; font-variant: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline">ALBRECHTSEN, Hanne, H. H. K. ANDERSEN, S. BDKER a A. M. PEJTERSEN. ''Affordances in Activity Theory and Cognitive Systems Engineering''. Risø: Pitney Bowes Management Services Denmark A/S, 2001. ISBN 87-550-2927-2.

== Další publikační činnost ==

Hanne Albrechtsen byla autorkou nebo spoluautorkou desítek knih a článků v odborných časopisech. V českém prostředí však nebyla žádná kniha přeložena a podle SKČR ani není žádná její kniha v naší zemi vlastněna. Na kontě má také několik příspěvků na konferencích. Odkaz k těmto jejím dílům je uveden v referencích.

= Reference =

1) Osobní profil na ResearchGate:

Hanne Albrechtsen (University of Copenhagen, Copenhagen) on ResearchGate: expertise: Information Science, Computer and Society. ''ResearchGate'' [online]. Berlín: ResearchGate, 2008 [cit. 2016-06-10]. Dostupné z: [https://www.researchgate.net/profile/Hanne_Albrechtsen https://www.researchgate.net/profile/Hanne_Albrechtsen]

2) Publikace:

Hanne Albrechtsen: publications. ''ResearchGate'' [online]. Berlín: ResearchGate, 2008 [cit. 2016-06-10]. Dostupné z: [https://www.researchgate.net/profile/Hanne_Albrechtsen/publications https://www.researchgate.net/profile/Hanne_Albrechtsen/publications]

3) Informace o doktorce Albrechtsenové z organizace, které ale není členkou:

Albrechtsen, Hanne. ''The Laboratory of Comparative Human Cognition'' [online]. San Diego: University of California, 2000 [cit. 2016-06-10]. Dostupné z: [http://lchc.ucsd.edu/mca/Mail/xmcamail.1997_08.dir/0148.html http://lchc.ucsd.edu/mca/Mail/xmcamail.1997_08.dir/0148.html]

4) Web sledující citovanost:

Hanne Albrechtsen: semantic Scholar. ''Semantic Scholar: beta'' [online]. Seattle: AI2, 2015 [cit. 2016-06-10]. Dostupné z: [https://www.semanticscholar.org/author/Hanne-Albrechtsen/2437100 https://www.semanticscholar.org/author/Hanne-Albrechtsen/2437100]

 

{{DEFAULTSORT:Albrechtsen, Hanne}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Connaway, Lynn Silipigni

2019-05-28T08:40:30Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

'''Lynn Silipigni Connaway, Ph.D'''., je vedoucí vědecká pracovnice v OCLC výzkumu ([http://wiki.knihovna.cz/index.php/OCLC Online Computer Library Center]) a má zkušenosti s akademickými, veřejnými a školními knihovnami a také se vzděláváním v knihovní a informační vědě. <ref>Lynn Silipigni Connaway. In: ''Universidad Carlos III de Madrid.'' [online]. [cit. 7. 5. 2017]. Dostupné z: [http://www.uc3m.es/ss/Satellite/UC3MInstitucional/en/TextoMixta/1371217245454/Lynn_Silipigni_Connaway http://www.uc3m.es/ss/Satellite/UC3MInstitucional/en/TextoMixta/1371217245454/Lynn_Silipigni_Connaway]</ref>  
{| cellpadding="2" cellspacing="2" class="infobox biography vcard" style="float:right; width: 390px; border: 2px solid darkgray; margin: .46em .46em .46em .46em; text-align: left; font-size: 90%; line-height: 1.25em;"
|-
! colspan="2" style="text-align:center;background-color:#efefef;font-weight:600;font-size:larger" |
<big>Lynn Silipigni Connaway</big>

[[File:LS Connaway.png|border|Lynn Silipigni Connaway]]

<ref name="Lynn Silipigni Connaway - profil">Lynn Silipigni Connaway. In: OCLC Research [online]. [cit. 2017-05-18]. Dostupné z: http://www.oclc.org/research/people/connaway.html</ref>

|- align="left" valign="top"
| width="90" | '''Datum a''' '''místo narození'''
| Rochester, Pensylvánie -
|- align="left" valign="top"
| '''Bydliště'''
| Colorado, USA
|- align="left" valign="top"
| '''Občanství'''
| americké
|- align="left" valign="top"
| '''Vzdělání'''
|
1989-1992 '''University of Wisconsin-Madison  '''(USA) Ph.D.

1986-1988 '''University of Arizona'''  (USA) Mgr.

1981-1982 '''Western State College '''(USA)

1973-1977 '''Edinboro State University '''(USA) Bc.

|- align="left" valign="top"
| '''Ocenění a úspěchy'''
|
2012 '''Reference Service Press Award''', Reference and User Services Association (RUSA)

2014 '''Chair of Excellence, '''Universidad Carlos III de Madrid, Španělsko

2014 '''Visiting Scholar,''' University of Copenhagen, Dánsko.

2014-2015 předsedkyně '''Komise hodnot akademických knihoven'''

2016 prezidentka '''Asociace pro informační vědu a technologie'''

   -    vedoucí pracovnice '''OCLC výzkumu''' v oblasti '''User Behavior Studies & Synthesis '''

|- align="left" valign="top"
| '''Známá pro'''
| Rozsáhlá činnost v oblasti uživatelských studií, knihovnictví a informační vědy
|}
 
= Život =
Lynn Silipigni Connaway se narodila v Pensylvánském městě Rochester (USA), avšak od roku 1978 bydlí v Coloradu. Své první zaměstnání získala v G. C. Murphy’s, kde pracovala jako vedoucí maloobchodu a pokladní. Ve svém volném čase ráda lyžuje, čte, vaří, plete a ráda chodí na túry.<ref>Editor (2005) </ref>  
== Vzdělání ==
V letech 1973 až 1977 navštěvovala ''Edinboro State University'' (Edinboro, PA), kde získala titul bakaláře vědy v oboru knihovní vědy. V roce 1981 nastoupila na ''Western State College'' (Gunnison, CO), kde během jednoho roku získala certifikát specialisty médií. V letech 1986 až 1988 navštěvovala ''University of Arizona'' (Tucson, AZ), kterou úspěšně ukončila magisterským titulem. Poté nastoupila na ''University of Wisconsin-Madison'' (Madison, WI). Zde na podzim roku 1992, kde díky své disertační práci s názvem '''''The'''''''' Levels of Decisions and Involvement in Decision - Making: Effectiveness and Job Satisfaction in Academic Library Technical Services''' získala doktorský titul.<ref>Lynn Silipigni Connaway, Ph.D.: Senior Research Scientist and Director of User Research. ''©2017 OCLC Online Computer Library Center'' [online]. [cit. 2017-05-16]. Dostupné z: [http://www.oclc.org/blog/main/author/lynn-connaway/ http://www.oclc.org/blog/main/author/lynn-connaway/]</ref>  
= Dílo  =
Vede OCLC výzkum '''User Behavior Studies & Synthesis''' a v rámci jejích povinností spravuje projekty, které se přímo týkají OCLC knihoven a uživatelů, třeba jeden ze stežejních datových projektů WorldCat nebo uživatele ve virtuálním výzkumném prostředí a mnoho dalších. Aktuálně ku příkladu působí jako jeden z hlavních řešitelů projektu financovaného IMLS spolu s ''University of Florida a Rutgers'', ''The State University of New Jersey'', ve kterém řeší, jak studenti vědy, techniky, inženýrství a matematiky posuzují důvěryhodnost digitálních zdrojů. V rámci výzkumu chování uživatelů navázala mezinárodní spolupráci s ''University of Oxford'', v roce 2014 jí byl udělen post '''Chair of Excellence''' na ''Universidad Carlos III de Madrid'' (UC3M), stala se hostující vědkyní na ''Royal School of Library and Information Science'' a taktéž se v roce 2009 stala hostující vědkyní Katedry informačních studií a knihovníctví na ''University of Sheffield''.<ref>LYNN SILIPIGNI CONNAWAY. ''OCLC Research'' [online]. ©2017 OCLC Online Computer Library Center [cit. 2017-05-16]. Dostupné z: [http://www.oclc.org/content/dam/research/people/connaway/cv-current.pdf http://www.oclc.org/content/dam/research/people/connaway/cv-current.pdf]</ref>  
== Projekty ==
'''Cyber Synergy''' Tento projekt navrhuje nový model, který umožňuje '''virtuálním referenčním službám '''(Virtual Reference Services, VRS) zůstat životaschopné navzdory dnešnímu prostředí omezených zdrojů. Projekt zkoumá možnosti spolupráce znalostních institucí (knihoven) a [https://en.wikipedia.org/wiki/Social_information_seeking#Friendsourcing_in_social_Q.26A sociálních Q&A komunit] (SQA). Neustále se vyvíjející VRS umožňují přístup ke knihovním službám prostřednictvím textových zpráv, mobilních zařízení a sociálních sítí, čímž zvyšují uživatelský komfort. SQA pak poskytují knihovnám, kvůli neustále snižujícím se rozpočtům, příležitosti ke sdílení zdrojů a vytváření příjmů prostřednictvím spolupráce. Tento projekt ve třech fázích poskytne důkazy a umožní navrhnout nový model služeb pro spolupráci knihoven.<ref>Cyber Synergy. ''OCLC Research'' [online]. © 2017 OCLC, 2012 [cit. 2017-05-16]. Dostupné z: [http://www.oclc.org/research/themes/user-studies/synergy.html http://www.oclc.org/research/themes/user-studies/synergy.html]</ref>   '''Digital Information Seeker Report (OCLC/JISC)''' V rámci projektu Digital Information Seeker Report bylo analyzováno 12 závěrečných zpráv knihoven z uživatelských studií, které byly vydány v roce 2005 a 2009 organizacemi [https://www.jisc.ac.uk/ JISC], [http://wiki.knihovna.cz/index.php/OCLC OCLC], a RIN. Tato zpráva má usnadnit informačním profesionálům lépe porozumět uživatelům knihoven v rámci vyhledávání informací a přezkoumat otázky, které souvisejí s rozvojem informačních služeb a které nejlépe odpovídají potřebám těchto uživatelů. Díky této analýze bylo možné u těchto 12 studií identifikovat společné i rozporuplné výsledky. <ref>Digital Information Seeker Report. ''OCLC Research'' [online]. © 2017 OCLC, 2012 [cit. 2017-05-16]. Dostupné z: [http://www.oclc.org/research/themes/user-studies/dis.html http://www.oclc.org/research/themes/user-studies/dis.html]</ref>   '''Digital Visitors and Residents''' Studie financovaná [https://www.jisc.ac.uk/ JISC], kde ve spolupráci mezi ''University of Oxford'', [http://wiki.knihovna.cz/index.php/OCLC OCLC Research] a ''University of North Carolina Charlotte'' zkoumali '''teorii digitálních rezidentů a návštěvníků '''([https://en.wikipedia.org/wiki/Digital_Visitor_and_Resident the theory of digital residents and visitors]) se studujícími na různých edukačních úrovních. Cílem tohoto projektu je zjistit důvody fungování s tím, že porozumíme-li motivaci zkoumaných skupin do informačního prostředí, máme tak větší šanci splnit očekávání a vytvářet použitelné a hodnotné služby. Aplikaci si můžete vyzkoušet [http://experimental.worldcat.org/vandrmapping/signIn zde]. <ref>Digital Visitors and Residents. ''OCLC Research'' [online]. © 2017 OCLC, 2012 [cit. 2017-05-16]. Dostupné z: [http://www.oclc.org/research/themes/user-studies/vandr.html http://www.oclc.org/research/themes/user-studies/vandr.html]</ref>
 

'''Seeking Synchronicity'''
Čtyř-fázový projekt s celým názvem ''Hledání synchronicity: Vyhodnocování virtuálních referenčních služeb uživatele, neuživatele a knihovnické perspektivy. ''Tento projekt inovativně řeší otázky týkající se hodnocení, udržitelnosti a významu virtuálních referenčních služeb (VRS) pro knihovny. Cílem je zvýšení využívání, uznání a atraktivnosti VRS pro veřejnost.<ref>Seeking Synchronicity: Evaluating Virtual Reference Services from User, Non-User and Librarian Perspectives. ''OCLC Research'' [online]. © 2017 OCLC, 2012 [cit. 2017-05-16]. Dostupné z: [http://www.oclc.org/research/themes/user-studies/synchronicity.html http://www.oclc.org/research/themes/user-studies/synchronicity.html]</ref>
 

'''Virtual Research Environment (OCLC/JISC)'''
Společný výzkum mezi [https://www.jisc.ac.uk/ JISC] a [http://wiki.knihovna.cz/index.php/OCLC OCLC] reaserch s cílem zjistit, shromažďovat a analyzovat důkazy o chování výzkumných pracovníků v digitálním prostředí. Analýza se týkala financovaných výzkumů JISC, z nichž by bylo možné odvodit obraz dnešního výzkumníka. <ref>Virtual Research Environment. ''OCLC Research'' [online]. © 2017 OCLC, 2012 [cit. 2017-05-16]. Dostupné z: [http://www.oclc.org/research/themes/user-studies/vre.html http://www.oclc.org/research/themes/user-studies/vre.html]</ref>
 '''WorldCat Publisher Pages'''
The [https://en.wikipedia.org/wiki/WorldCat WorldCat] Publisher Pages, webová platforma, která sdružuje a prezentuje informace o nakladatelstvích, nakladatelích a autorech s cílem vytvoření profilu celosvětových vůdčích nakladatelství. Profily obsahují zejména název nakladatelství, lokalitu, jména nejznámějších autorů, jazyk vydaných publikací a historii publikací vydavatele. Stránky představují téměř 2000 vydavatelských subjektů, které naleznete po celém světě např. ve Spojených státech, Velké Británii, Kanadě, Austrálii, Německu, Francii, Nizozemí, Japonsku, Itálii, Číně, Rusku, Španělsku, Finsku, Austrálii, Tchaj-wanu a na Novém Zélandu.<ref>WorldCat Publisher Pages. ''OCLC Research'' [online]. © 2017 OCLC, 2012 [cit. 2017-05-16]. Dostupné z: http://www.oclc.org/research/activities/pubpages.html</ref>  
= Aktivity  =
Lynn Silipigni Connaway je doposud aktivně zapojena v mnoha výborech v rámci '''Americké knihovnické asociace''' ([http://wiki.knihovna.cz/index.php/ALA ALA]), zahrnující pozici místopředsedkyně (2011-12) a následně předsedkyně (2012-13) '''Knihovnického výzkumného kulatého stolu''', dále post místopředsedkyně (2009-11) a následně předsedkyně (2011-12) '''Asociace pro univerzitní a výzkumné knihovny''' ([https://en.wikipedia.org/wiki/Association_of_College_and_Research_Libraries ACRL]), '''Výboru pro plánování a revizi výzkumu''' a místopředsedkyně (2013-2014) a následně předsedkyně (2014-2015) '''Komise hodnot akademických knihoven'''. Sloužila ve výboru ALA v oblasti akreditací a je členem '''Asociace knihovních a informačně-vědních pedagogů''' ([https://en.wikipedia.org/wiki/Association_for_Library_and_Information_Science_Education ALISE]). Také je členem'''Asociace pro informační vědu a technologie''' ([https://en.wikipedia.org/wiki/Association_for_Information_Science_and_Technology ASIS&T]) a sloužila jako ředitelka ve správní radě (2012-2015), kde nyní působí jako prezidentka.<ref>Lynn Silipigni Connaway, Ph.D.: Senior Research Scientist a ředitel uživatelského výzkumu. ''OCLC Research'' [online]. © 2017 OCLC, 2012 [cit. 2017-05-16]. Dostupné z: [http://www.oclc.org/research/people/connaway.html http://www.oclc.org/research/people/connaway.html]</ref>  
= Úspěchy =

*2014 '''Visiting Scholar''' Royal School of Library and Information Science, University of Copenhagen, Denmark.
*2014 '''Chair of Excellence''' šestiměsíční funkce v Chair of Excellence programu na Universidad Carlos III de Madrid (UC3M), Departmento de Biblioteconomía y Documentación.
*2013 '''ALISE Bohdan S. Wynar Research Paper Competition''' Not dead yet! Podélná studie typu dotazu a hotovou přesnost reference v živém rozhovoru a IM odkazu. ''Výzkum knihovní & Informační vědy'', 35(1).
*2012 '''Allen Smith Visiting Scholars Program''' Vytváření referenčních služeb životaschopných v samoobslužném prostředí. Prezentováno na Simmons College, při programu Allen Smith Visiting Scholars, March 30, 2012, Boston, Massachusetts.
*2012 '''2012 Reference Service Press Award, Reference and User Services Association ([https://en.wikipedia.org/wiki/Reference_and_User_Services_Association_awards RUSA])''' “Are we getting warmer?” Objasnění dotazu v živém rozhovoru virtuální reference. Reference & User Services Quarterly,50(3), 259-279.
*2009 '''Visiting Researcher''' tříměsíční funkce na Oddělení informačních studií, University of Sheffield, Sheffield, England, United Kingdom.
*2005 '''Succession Management Training''' OCLC
*1994 '''Gold Chalk Award''', Graduate Professional Council University of Missouri-Columbia
*1993 '''Beta Phi Mu''', International Library Science Honor Society Beta Beta Epsilon, University of Wisconsin-Madison chapter
*1991 '''TA Fellow''', College of Letters and Science University of Wisconsin – Madison
*1987, 1990, a 1997 '''Professional Development Grant''' Mountain Plains Library Association <ref>LYNN SILIPIGNI CONNAWAY. ''OCLC Research'' [online]. ©2017 OCLC Online Computer Library Center [cit. 2017-05-16]. Dostupné z: [http://www.oclc.org/content/dam/research/people/connaway/cv-current.pdf http://www.oclc.org/content/dam/research/people/connaway/cv-current.pdf]</ref>

 

= Publikace =

'''Research methods in library and information science'''
Kniha obsahuje témata, jako jsou výzkumné strategie pro studenty doktorských knihoven a informačních věd, plánování výzkumu, definování problému, vytvoření teorie a testování teorie, vědecká metoda šetření a techniky sběru dat, metody průzkumu výzkumu a dotazníků, analýza kvantitativních údajů, výzkum založený na rozhovorech, psaní návrhů výzkumu a dokonce i dovednosti řízení času. Vysvětlení a soudobé příklady výzkumu poskytované odborníky z oboru nabízejí poradenství a různé strategie pro dokončení výzkumných projektů, dizertací a diplomových prací, jakož i pro psaní grantů, překonání spisovatelského bloku, spolupráci s kolegy a práci s externími konzultanty. Odpověď na téměř každou otázku, kterou si kladou nováčci výzkumu, je v této knize uvedena.<ref>CONNAWAY, Lynn Silipigni a Marie L. RADFORD. ''Research methods in library and information science''. Sixth edition. ISBN 9781440834783.</ref>
 

'''Basic research methods for librarians'''
Tato kniha je adresovaná praktickým knihovníkům a dalším informačním profesionálům, stejně jako magisterským a doktorským studentům v programech LIS. Kniha se konkrétně zabývá výzkumnými metodikami, které pravděpodobně budou knihovníci používat, a poskytuje pokyny pro navrhování a provádění výzkumu a zveřejňování výsledků výzkumu. Kniha zdůrazňuje kvantitativní výzkum, včetně průzkumu a experimentálních studií. Zaměřuje se také na kvalitativní výzkum včetně historického výzkumu. Jedna celá kapitola je věnována také statistické analýze výsledků výzkumu. Vyhodnocování, psaní a publikování výzkumných zpráv je v této knize také považováno za důležité. Ve spolupráci s vynikajícími vědci z probírané oblasti jsou součástí knihy také příspěvky odborníků na kvantitativní výzkum, domněnky výzkumu a odběry vzorků. <ref>CONNAWAY, Lynn Silipigni a Ronald R. POWELL. ''Basic research methods for librarians''. 5th ed. Santa Barbara: Libraries Unlimited, c2010. Library and information science text series. ISBN 978-1-59158-863-4.</ref>
 

'''Reordering Ranganathan: Shifting User Behaviors, Shifting Priorities'''
Publikace, ve které je ukázáno, že u 5 zákonů knihovní vědy S. R. Ranganathana může být změněno pořadí a mohou být přehodnoceny tak, aby korespondovaly s dnešními knihovními službami a zdroji, stejně tak, aby reflektovaly chování lidí, když nimi pracují. <ref>Connaway, Lynn Silipigni, a Ixchel M. Faniel. 2014. ''Reordering Ranganathan: Shifting User Behaviors, Shifting Priorities''. Dublin, OH: OCLC Research. Dostupné z: [http://www.oclc.org/content/dam/research/publications/library/2014/oclcresearch-reordering-ranganathan-2014.pdf http://www.oclc.org/content/dam/research/publications/library/2014/oclcresearch-reordering-ranganathan-2014.pdf].</ref>
 

=== Další publikace ===

2015 - The library in the life of the user : engaging with people where they live and learn (Kniha)

2013 - Understanding the collective collection : towards a system-wide perspective on library print collections (Kniha)

2012 - User-centered decision making : a new model for developing academic library services and systems (Článek)

2011 - Seeking synchronicity : revelations and recommendations for virtual reference (Kniha)

2011 - ASIST 2011 : proceedings of the 74th ASIS & T Annual Meeting : bridging the gulf : communication and information in society, technology and work (Kniha)

2011 - "If it is too inconvenient I'm not going after it" : convenience as a critical factor in information-seeking behaviors (Článek)

2010 - The digital information seeker : report of the findings from selected OCLC, RIN, and JISC user behaviour projects (Kniha)

2002 - Utilizing e-books to enhance digital library offerings (Článek)

1992 - The levels of decisions and involvement in decision-making : effectiveness and job satisfaction in academic library technical services (Kvalifikační práce)

 

Lynn Silipigni Connaway má na svém kontě celkem přes 100 publikací, kompletní seznam naleznete [http://www.oclc.org/content/dam/research/people/connaway/publications.pdf zde].

 

= ''''''Význam pro informační vědu a knihovnictví =
Vliv doktorky Lynn Silipigni Connaway v oboru informační vědy a knihovnictví je patrný z její dosavadní práce a aktivit. Nejen že se dosud podílela na mnoha projektech, které mají/měli vliv na zlepšování kvality služeb knihoven (např. projekt Cyber Synergy, projekt Seeking Synchronicity) a usnadnění práce informačních pracovníků (např. projekt Digital Information Seeker Report). Navíc četná publikační činnost a aktivita v rámci Americké Knihovnické Asociace a Asociace pro informační vědu a technologie zajišťuje Lynn Silipigni Connaway velký vliv v rámci tohoto oboru.
 

= Použitá literatura  =

<references />

 

= Externí zdroje  =

OCLC Research [http://www.oclc.org/research.html http://www.oclc.org/research.html]

OCLC Research na Youtube [https://www.youtube.com/user/OCLCResearch https://www.youtube.com/user/OCLCResearch]

JISC [https://www.jisc.ac.uk/ https://www.jisc.ac.uk/]

Twitter @LynnConnaway [https://twitter.com/LynnConnaway/media https://twitter.com/LynnConnaway/media]

Worldcat [http://worldcat.org/identities/lccn-n2004037144/ http://worldcat.org/identities/lccn-n2004037144/]

  

{{DEFAULTSORT:Connaway, Lynn Silipigni}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Barbara Marie Wildemuth

2019-05-28T08:36:42Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

{{Infobox Vědec|jmeno = Barbara Marie Wildemuth [[Soubor:Portret B.M.W..jpg|thumb|300px ]] SEARS, Dan. Barbara M. Wildemuth Photo [online]. Chapel Hill: School of Information and Library Science, 2010 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: https://ils.unc.edu/~wildem/bmw-photo-2010.jpg |datum_narozeni = -|misto_narozeni = -|datum_umrti = dosud žije|misto_umrti = -|duvod_umrti = - |rodina = -|pobyt = Chapel Hill, North Carolina, OSA|obcanstvi = americké|skola = 1989 Ph.D. v oboru Design a evaluace informačních systémů na College of information Studies, Drexel University ve Filadelfii, Pensylvánie|pracoviste = profesorka informační vědy na School of Information and Library Science, University of North Carolina https://sils.unc.edu/|znamy_diky = výzkumy v oblasti informační a knihovní vědy, zejména zkoumání interakce člověka a počítače (HCI)|oceneni = 2016 Cena vynikajícího lektorství (Distinguished Lectureship Award), Association for Information Science & Technology (ASIST)}} '''Barbara Marie Wildemuth''' je profesorkou informační vědy na School of Information and Library Science, University of North Carolina v Chapel Hill. Mimo jiné vyučuje kurz systémové analýzy, o získávání a analýze informací, a kurz o informační etice. Ve svých výzkumech se zabývá především interakcí mezi člověkem a počítačem (HCI).

 

== Život ==

=== Vzdělání <ref>WILDEMUTH, B. M. Curriculum Vitae [online>. Chapel Hill: School Of Information and Library Science, 2017 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: https://ils.unc.edu/~wildem/wildemuth-vitae.pdf</ref> ===

*1989 Ph.D. v oboru Design a evaluace informačních systémů na College of information Studies, Drexel University ve Filadelfii, Pensylvánie.
*1982 M.Ed. (Master of Education) v oboru Vzdělávací statistiky a měřítka na Rutgers University v New Brunswicku, New Jersey.
*1976 M.L.S. (Master of Library Science) na University of Illinois v Urbana, Illinois.
*1971 B.MUS.Ed. (Batchelor in Music Education) v oboru Klavír na North Central College v Naperville, Illinois.
<div> </div>
=== Profese ===

Od roku 1988 působí jako profesorka na School of Information and Library Science, University of North Carolina v Chapel Hill. Vyučuje předměty týkající se výzkumných metod, interakce člověka s počítačem a informační etiku. Od roku 2010 je také proděkankou pro administrativní záležitosti.

*1988 - současnost: profesorka na Fakultě informační a knihovní vědy, Univerzita Severní Karolíny (University of North Carolina) v Chapel Hill
*2010-2016: Proděkanka v akademických záležitostech, Fakulta informační a knihovní vědy, Univerzita Severní Karolíny v Chapel Hill
*2002-2005: Proděkanka pro bakalářské programy, Fakulta informační a knihovnické vědy, Univerzita Severní Karolíny v Chapel Hill
*1996-2003: Pomocná profesorka, Oddělení biomedicínského inženýrství, Lékařská fakulta, Univerzita Severní Karolíny v Chapel Hill
*1985-1988: Pomocná učitelka na Fakultě informačních studií, Drexel University ve Filadelfii, Pensylvánie
*1979-1985: Přidružená ředitelka, ERIC sdružení pro testy, měření a evaluaci (ERIC Clearinghouse on Tests, Measurement, and Evaluation), Educational Testing Service, Princeton, New Jersey
*1978-1979: Vedoucí sbírky testů, Educational Testing Service, Princeton, New Jersey
*1976-1978: Koordinátorka uživatelských služeb a indexátor/abstraktor, ERIC sdružení pro testy, měření a evaluaci (ERIC Clearinghouse on Tests, Measurement, and Evaluation), Educational Testing Service, Princeton, New Jersey
*1975-1976: Absolventská asistentka univerzitní knihovny na Univerzitní bakalářské knihovně v Illinois (University of Illinois Undergraduate Library) v Urbaně, Illinois.

== Výzkumy a projekty ==

'''[http://ils.unc.edu/searchtasks/ Systematic Review of Assigned Search Tasks]'''

'''Projekt je zaměřený na studium informačního chování při plnění úkolů. Chování uživatelů je různé, ale je možné, že tento rozdíl spočívá právě v prováděných úkolech než ve znalostech domény.'''

 [http://uncch.pure.elsevier.com/en/projects/collaborative-research-curriculum-development-digital-libraries '''Curriculum Development: Digital Libraries''']

'''Zaměřuje se na vývoj modelů a materiálů pro výuku studentů v prostředí digitálních knihoven.'''

 [https://uncch.pure.elsevier.com/en/projects/recruiting-medical-students-into-health-sciences-librarianship-pu '''Recruiting Medical Students Into Health Sciences Librarianship: Pursuing the Informationist Concept through a Dual Degree Mode'''] Projekt má za cíl rozšířit řady informationiků (informationist) - informačních specialistů v medicínské informatice prostřednictvím duálního vzdělání jak v medicíně, tak v knihovní vědě.

== Aktivity ==

Barbara Wildemuth je od roku 1976 členem organizace [http://www.asist.org/ American Society for Information Science & Technology] (ASIST).

 

Další aktivity:

UNC-CH General College Administrative Board, 2008-2014

UNC-CH Faculty IT Advisory Committee, 2011-2014

UNC-CH School of Information and Library Science, Associate Dean, 2010-2016<ref>Barbara M. Wildemuth [online]. Chapel Hill: School of Information and Library Science, 2017 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: https://ils.unc.edu/~wildem/wildemuth.html</ref>

== Význam pro informační vědu ==
'''Barbara Wildemuth se věnuje studiu používání informací a informačních technologií. Ve svých výzkumech se zabývá především vyhledávacími strategiemi uživatelů. Zaměřuje se také na informační chování studentů medicíny a digitální knihovny. Její kniha Applications of social research methods to questions in information and library science (2009) přináší vhled do problematiky výzkumů.'''
 

== Úspěchy ==
<ul style="margin-top:0pt;margin-bottom:0pt;">
<li>2016 Cena vynikajícího lektorství (Distinguished Lectureship Award), Association for Information Science & Technology (ASIST)</li>
<li>2010 Cena Watsona Davise (za služby organizaci) American Society for Information Science & Technology</li>
<li>2010 Cena za mimořádný přínos pro informační chování, ASIS&T</li>
<li>2009 Projekt Otevřené video (Marchinonini, Wildemuth, Geisler, et al.) ve 100 nejlepších samovzdělávacích sítích na změnu kariéry, OnlineColleges.net</li>
<li>2003 Cena Vannevara Bushe za nejlepší článek (spolupráce s Marchionini, Yang, Geisler, Wilkens, & Gruss), ACM/IEEE Joint Conference on Digital Libraries</li>
<li>2001 ALISE Cena za článek metodologie výzkumu (spolupráce s Sonnenwald)</li>
<li>2000 Cena mimořádného učitele informační vědy, ASIST</li>
<li>2000 Mimořádný učitel roku, Fakulta informační a knihovní vědy, Univerzita Severní Karolíny v Chapel Hill.</li>
</ul>

== Publikace ==

=== '''Applications of social research methods to questions in information and library science (2009)'''<ref>WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport: Libraries Unlimited, 2009. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> ===

'''Kniha se věnuje řízení výzkumu se zaměřením na obor knihovní vědy.'''

 

==== '''Položené otázky''' ====
'''Pro výzkum je klíčové mít jasně definovanou výzkumnou otázku. Od ní se pak odvíjí strategie jeho vedení. Ke konceptualizaci mohou pomoci teorie a modely. Další četba na téma výzkumu je také klíčová, protože hlubší porozumění a znalost získaná při tomto průzkumu vede k jasnější definici výzkumné otázky.''''''Výzkumná otázka by měla být jasně definovaná a specifická. Měla by se dát zodpovědět pomocí nasbíraných dat. Odvíjí se tedy od ní, jaká data se budou sbírat. Je důležité, aby byla relevantní pro daný obor. Propojenost s koncepty a fenomény je také vhodná.'''
 

'''Přístupy k výzkumu'''
'''Deskriptivní studie je vhodná pro fenomén, který ještě nebyl dostatečně definovaný a je důležité mu porozumět. Testování hypotéz se používá v případě, kdy máme dvě proměnné, které spolu souvisí a testujeme pravdivost tvrzení. Zjišťujeme tedy, zda první fenomén způsobuje druhý. Tvoření/ověřování teorií je nejlepší pro teorie středního rozsahu. Jsou dost široké, aby přinesly něco nového.'''
 

==== '''Design výzkumu a vzorkování''' ====

*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Případové_studie ''Případové studie''] se zaměřují na soudobé události v přirozeném prostředí. Mohou být využity k testování teorií a jejich vývoji i k popisu fenoménu. Silnou stránkou je flexibilita strategie výzkumu. Případová studie je ale nevhodná pro zobecňování (mimo přirozené prostředí).
*Naturalistický výzkum (Naturalistic research) probíhá v co nejpřirozenějším prostředí. Umožňuje pozorovat informační chování uživatelů a odhaluje jeho komplexitu. Je náročný na čas, ale dostáváme přístup k velmi kvalitním datům. Mezi techniky pro tento výzkum patří pozorování, etnografie, kontextuální dotaz, analýza kognitivní práce, kvazi-experimenty atd.
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Longitudinální_výzkum#cite_ref-7 Dlouhodobé studie] (Longitudial studies) jsou vhodné pro pozorování fenoménu v průběhu času. Data se shromažďují při více příležitostech a porovnávají se. Je nutné pečlivé plánování do budoucnosti, ale dlouhodobé studie poskytují silný základ pro závěry o efektech a příčinách fenoménu.
<ul style="margin-top:0pt;margin-bottom:0pt;">
<li>[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Delphi_Metoda Delfské studie] (Delphi Studies) nesou název podle Delfské věštkyně. Pomáhá strukturování komunikace ve skupině, sbírání podnětů při řešení komplexních problémů. Účastníci jsou anonymní a zpětná vazba je kontrolovaná. Předvídá tak budoucí události na základě názorů a úsudků expertů / účastníků. Je vhodná pro situace, kde se pravdivost věci může přímo vypozorovat.</li>
</ul>
<ul style="margin-top:0pt;margin-bottom:0pt;">
<li>Kvazi-experimentální studie jsou užitečné v případech, kdy nemůžeme implementovat opravdový experiment. Umožňuje adresovat výzkumnou otázku s vyváženou kombinací naturalismu a přísnosti.</li>
</ul>
<ul style="margin-top:0pt;margin-bottom:0pt;">
<li>Experimentální studie fungují na principu náhodného přiřazení předmětu (nebo dvou) dvěma (nebo více) skupinám. Zde se pak měří výstupy. Je tu nutnost důkladného porozumění výzkumné otázky k identifikaci nezávislých proměnných.</li>
</ul>
<div> </div> <div>'''Při vybírání vzorku pro rozsáhlé studie je nutné najít reprezentativní vzorek, aby byl výsledek aplikovatelný na všechny uživatele. Při výběru vzorku se využívají metody pravděpodobnostní, např. vzorkování náhodné, systematické, vrstvené a shlukované, i nepravděpodobnostní, např. vzorkování kvótové, účelné, příhodné. ''''''Intenzivní studie jsou zaměřené na určité procesy, vzorek tedy musí poskytnout vhled do fenoménu. Uplatňuje se nepravděpodobnostní vzorek: účelný (specifičtí uživatelé) a teoretický (poskytnutá data podpoří vývoj teorie).''''''Pro studování specifických populací tvoří vzorek členové těchto skupin se speciálními potřebami.''' </div>
 

 

 

==== '''Metody pro sběr dat''' ====

*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Historický_výzkum#Pou.C5.BEit.C3.A1_literatura Historický výzkum]je organizovaný chronologicky nebo založený na tezi /argumentu. Hodnocení zdrojů a sbírání důkazů se děje přes určité období, každý důkaz vede k jinému. Umožňuje lepší porozumění minulosti naší profese a posouvání se vpřed.
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Analýza_dokumentů_a_artefaktů Existující dokumenty a artefakty] jako data neovlivňují obsah tak jako intruzivní metody rozhovoru nebo pozorování, jsou proto přesnou reprezentací fenoménu. Dokumenty obsahují stopy informačního chování (např. post-ity v pracovním prostředí). Je důležité najít vztah mezi použitými dokumenty a fenoménem. Metoda poskytuje jinou perspektivu, nepoužívá se ale samostatně.
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Analýzy_logů_(statistika_webu) Záznamy transakcí](Transaction Logs) zaznamenávají interakci lidí s počítačovou aplikací. Používají se pro studii tohoto interakčního chování uživatelů se systémem. Nevýhodou je, že neposkytují kognitivní a citové odpovědi uživatelů na interakci.
*Protokoly myšlení nahlas (Think-aloud Protocols) se používají k pochopení kognitivních procesů založených na verbalizaci myšlenek při experimentu. Záleží na vzorku a situaci - je důležité přirozené prostředí.
*Přímá pozorování poskytují přesné informace o událostech, čase, trvání a frekcenci daných fenoménů informačního chování uživatelů.
*Pozorování účastnků je metodou pozorování informačního chování v kontextu, který je přirozený pro jeho výskyt. Je formou kvalitativního výzkumu, který poskytuje bohatý popis daného uspořádání a informačního chování, které se zde objevuje.
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Výzkumné_deníky Výzkumné deníky]zachycují data o účastnících. Opakovaně a po nějakou dobu o sobě podávají zprávy. Tato metoda je vhodná pro výzkum interních a ojedinělých fenoménů, kde by jinak výzkumníci mohli ovlivnit výsledek. Volí se struktura, doba pozorování, frekvence zápisů a kdy by měl být zápis proveden.
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Kvalitativní_rozhovory_–_polostrukturované_a_nestrukturované Nestrukturovaný rozhovor]je vhodný pro hluboké porozumění fenoménu s určitým kulturním kontextem a při práci s interpretačním paradigmatem, kde je realita sociálně konstruovaná účastníky. Otázky nejsou předem určené, závisí na interakci mezi výzkumníkem a účastníkem. Umožňuje tak vhled do individuální perspektivy.
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Kvalitativní_rozhovory_–_polostrukturované_a_nestrukturované Polostrukturovaný rozhovor]je účelná, více organizovaná komunikace za účelem získání relevantních informací pro výzkum. Otázky jsou předem určené, mohou být ale modifikované podle situace.
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Focus_Groups Focus groups]představuje skupinu jednotlivců, kteří diskutují na téma výzkumu z osobní zkušenosti. Hovoří jak mezi sebou, tak s výzkumníkem. Porovnávají se přitom jejich různé pohledy. Diskuse tak odhaluje nuance v perspektivách.
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Dotazníková_šetření Průzkumný výzkum](Survey Research) umožňuje statisticky odhadnout distribuci charakteristik v populaci. Je to jednoduchý koncept, který ale vyžaduje přípravu - design průzkumu, vzorek, forma,...
*Měření kognitivních a citových proměnných - tyto proměnné se nemohou pozorovat přímo, měří se tak pomocí přístupů psychologického posouzení. Objektem měření je konstrukt (neexistuje jako izolovaná, pozorovatelná dimenze chování).
*Vývoj nových měření je v některých případech potřebný, protože některé konstrukty se měří obtížně. Při vývoji je důležité definovat konstrukt - jeho přiřazení k měřítku, např. čislo 5 znamená největší spokojenost. Škála reprezentuje tento vztah čísel a konstruktů. Následuje vývoj položek a inventáře. Nakonec je vhodné provést pilotní testování inventáře.

 
<div> </div>
 

==== '''Metody pro analýzu dat''' ====

*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Obsahová_analýza Obsahová analýza] má dlouhou historii v žurnalistice, původně k analýze článků. Je to systematická, objektivní a kvalitativní analýza obsahu sdělení. Využívá se také k identifikaci vztahů a naznačování efektů sdělení. Má kvantitativní povahu. Existují dva typy obsahu. Manifestový obsah existuje jednoznačně ve zprávě. Latentní obsah je nesnadno pozorovatelný, nepočitatelný.
*Kvalitativní analýza obsahu je alternativou kvantitativní obsahové analýzy. Jejím cílem je identifikovat důležité kategorie obsahu a poskytnout popis sociální reality vytvořené těmito kategoriemi.
*Diskurzní analýza se zaměřuje na určité typy komunikace (např. interview) nebo formální texty, protože řeč konstruuje verzi sociálního světa člověka.
*Analytická indukce se využívá k analýze kvalitativních dat. Je to metoda pro vývoj teorií přímo z těchto dat. Umožňuje nám odpovídat na otázky typu “Jak?”. V knihovní a informační vědě nečasto pooužívaná, protože je tato metoda nová.
*Deskriptivní statistika umožňuje shrnutí výsledků v datové analýze. Jsou to zásadní komponenty závěrečných zpráv výzkumu. Pro každou proměnnou je vhodné mít měřítko tendence a rozptylu. 
**Měřítka pro tendenci: 
***Průměr - průměrná hodnota proměnných, které shrnujeme
***Medián - prostřední hodnota při vzestupném seřazení (vhodné pro řadová data)
***Modus - hodnota, která se vyskytuje nejčastěji (vhodné pro nominální data)
**Měřítka pro rozptyl: 
***Škála - vzdálenost od nejmenší po největší hodnotu
***Standardní odchylka (při použití průměru)
<div> </div> <ul style="margin-top:0pt;margin-bottom:0pt;">
<li>Frekvence, cross-tabulation a chi-square statistika: Frekvence se používá při analýze nominálních dat (tabulky). Cross-tabulation slouží k popisu vztahů (1. proměnná v řádku, 2. proměnná ve sloupci). CHi-square statistika měří rozdíly mezi očekáváním a tím, co bylo vypozorováno</li>
<li>Analyzování sekvence událostí - používá se, protože v některých případech nestačí vědět, jaké chování se vyskytuje nejčastěji, ale i jeho sekvence.</li>
<li>Markovovy modely - zaměřeny na postup z jedné události na další, předpokládá mezi nimi závislost.</li>
<li>Korelace pomáhá zkoumat vztah mezi dvěma proměnnými. Jestliže jsou perfektně korelantní, pak první proměnná vysvětluje druhou proměnnou. Graficky se dá reprezentovat pomocí rozptýleného diagramu. Poskytuje tak důkaz vztahu.</li>
<li>Porovnávání průměrů: t test a analýza odchylky (ANOVA) <ul style="margin-top:0pt;margin-bottom:0pt;">
<li>T test udává pravděpodobnost p, se kterou je rozdíl mezi dvěma průměry náhodný. Čím větší je rozdíl, tím větčí je hodnota t.</li>
<li>ANOVA umožňuje porovnávat průměry více jak dvou skupin. Odchylka mezi skupinami je “signál”, odchylka ve skupině je “hluk”. Čím větší je signál, tím hodnotnější je rozdíl.</li>
</ul> </li>
</ul>
<div> </div>
== Výběrová bibliografie ==

=== Monografie ===

*<span id="docs-internal-guid-5dc7dbb5-16e2-029b-2e92-392c94bbd40b" style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; background-color: transparent;">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009. ISBN 978-1-59158-503-9.

=== Vybrané články<ref>Články byly vybrány dle množství jejich citací na webu [https://uncch.pure.elsevier.com/en/persons/barbara-m-wildemuth/publications/ https://uncch.pure.elsevier.com/en/persons/barbara-m-wildemuth/publications/]. Další přehledy článků jsou na webových stránkách uvedených v externích zdrojích níže.</ref> ===
<ul style="margin-top:0pt;margin-bottom:0pt;">
<li>WILDEMUTH, B. M., S. OH, K. L. COSTELLO, A. T. CHEN a J. POMERANTZ. Qualitative methods for studying health information behaviors. In: Proceedings of the Association for Information Science and Technology. 2016,53(1), 1-5.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., S. OH, S. YANG, E. A. FOX a J. POMERANTZ. Results of a digital library curriculum field test. In: International Journal on Digital Libraries. 2016, 17(4), 273-286.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., L. FREUND, M. J. SIMONS a E. G. TOMS. Untangling search task complexity and difficulty in the context of interactive information retrieval studies. In: Journal of Documentation. 2014, 70(6), 1118-1140.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., S. OH a G. MARCHIONINI. Tactics used when searching for digital video. In: Proceeding of the third symposium on Information interaction in context - IIiX '10[online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2010,[cit. 2017-05-16]. DOI: 10.1145/1840784.1840821. ISBN 9781450302470. Dostupné z: [http://portal.acm.org/citation.cfm?doid=1840784.1840821 http://portal.acm.org/citation.cfm?doid=1840784.1840821]</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., S. YANG, M. J. SIMONS, S. OH a E. A. FOX. Core topics in digital library education. Handbook of Research on Digital Libraries: Design, Development, and Impact.IGI Global. 2009, 493-505</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., S. YANG, E. A. FOX, D. S. WARD, K. M. RIBISL a M. J. SIMONS. A Comparison of Web and Print Media for Physical Activity Promotion among Adolescent Girls. In: Journal of Adolescent Health. 2006, 39(1), 96-104.</li>
<li>POMERANTZ, J., B. M. WILDEMUTH, S. YANG a E. A. FOX. Curriculum development for digital libraries. In: Proceedings of the 6th ACM/IEEE-CS joint conference on Digital libraries - JCDL '06[online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2006, s. 175- [cit. 2017-05-16]. DOI: 10.1145/1141753.1141787. ISBN 1595933549. Dostupné z: [http://portal.acm.org/citation.cfm?doid=1141753.1141787 http://portal.acm.org/citation.cfm?doid=1141753.1141787]</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., S. YANG, E. A. FOX, C. BONNETT a D. H. SONNENWALD. Interactivity between protégés and scientists in an electronic mentoring program. In: Instructional Science. 2006, 34(1), 21-61.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., J. POMERANTZ, S. OH, S. YANG a E. A. FOX. The core: Digital library education in library and information science programs. In: D-Lib Magazine. 2006, 12(11).</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., L. A. SHUTERLAND, M. CAMPBELL a P. S. HAINES. Unraveling the web: An evaluation of the content quality, usability, and readability of nutrition web sites. In: Journal of Nutrition Education and Behavior. 2005, 37(6), 300-305.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., M. M. HAYSLETT, J. CHEH a K. M. RIBISL. Pixels or pencils? The relative effectiveness of Web-based versus paper surveys. In: Library and Information Science Research. 2004, 26(1), 73-93.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., J. CHEH a K. M. RIBISL. The effects of domain knowledge on search tactic formulation. In: Journal of the American Society for Information Science and Technology. 2004, 55(3), 246-258.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., G. GEISLER, R. GRUSS, J. CHEH a K. M. RIBISL. An assessment of the quality and usability of smoking cessation information on the Internet. In: Health Promotion Practice. 2003, 4(3), 278-287.</li>
<li>WILDEMUTH, B.M., G. MARCHIONINI, MENG YANG, G. GEISLER, T. WILKENS, A. HUGHES a R. GRUSS. How fast is too fast? evaluating fast forward surrogates for digital video. In: 2003 Joint Conference on Digital Libraries, 2003. Proceedings[online]. IEEE Comput. Soc, 2003, s. 221-230 [cit. 2017-05-16]. DOI: 10.1109/JCDL.2003.1204866. ISBN 0-7695-1939-3. Dostupné z: [http://ieeexplore.ieee.org/document/1204866/ http://ieeexplore.ieee.org/document/1204866/]</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., G. MARCHIONINI, A. HUGHES a T. WILKENS. Text or pictures? An eyetracking study of how people view digital video surrogates. In: Lecture Notes in Computer Science. 2003, 271-280.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., G. GEISLER, G. MARCHIONINI, A. HUGHES, M. YANG, T. WILKENS, B. FOWLER a X. MU. Alternative surrogates for video objects in a digital library: Users’ perspectives on their relative usability. European Conference on Digital Libraries, In: Lecture Notes in Computer Science. 2002, 493-507.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., G. GEISLER, G. MARCHIONINI, A. HUGHES, M. YANG, T. WILKENS a R. SPINKS. Video browsing interfaces for the open video project. Conference on Human Factors in Computing Systems. 2002,New York: ACM Press, 514-515.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., L.A. SHUTERLAND, M. CAMPBELL, K. ORNSTEIN a D. LOBACH. Development of an adaptive multimedia program to collect patient health data. In: American Journal of Preventive Medicine. 2001, 21(4), 320-324.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., C. P. FRIEDMAN, J. KEYES a S. M. DOWNS. Longitudinal study of database-assisted problem solving. In: Information Processing and Management. 2000, 36(3), 445-459.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M. a M. E. MOORE . End-user search behaviors and their relationship to search effectiveness. In: Bulletin of the Medical Library Association. 1995, 83(3), 294-304.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., T. S. MIYA a A. L. O'NEILL. The "Known" in known-item searches: Empirical support for user-centered design. In: College and Research Libraries. 1995, 56(3), 265-280.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., R. DE BLIEK, C. P. FRIEDMAN a T. S. MIYA. Information-seeking behaviors of medical students: A classification of questions asked of librarians and physicians. In: Bulletin of the Medical Library Association. 1994, (82), 295-304.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M. Post-positivist research: Two examples of methodological pluralism. In: Library Quarterly. 1993, (63), 450-468.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., R. DE BLIEK, S. HE a C. P. FRIEDMAN. Search moves made by novice end users. Proceedings of the ASIS Annual Meeting. 1992, (29), 154-161.</li>
</ul>

== Zajímavosti ==

V roce 2003 vystoupila v Praze na konferenci Inforum 2003 s příspěvkem nazvaným "Why conduct user studies? The role of empirical evidence in improving the practice of librarianship". <ref>WILDEMUTH, B. M. Why conduct user studies? The role of empirical evidence in improving the practice of librarianship [online]. Praha, Inforum 2003, 27. 5. 2003 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/archiv/inforum2003/prispevky/Wildemuth_Barbara.pdf</ref> Rozhovor s B. Wildemuth o její účasti na této konferenci vyšel v časopise Ikaros.<ref>JEDLIČKOVÁ, Petra a WILDEMUTH, Barbara M.. Inspirující pohledy na průzkumy uživatelů a jejich práce s informacemi [online]. Ikaros, 2003, ročník 7, číslo 7 [cit. 2017-05-17]. urn:nbn:cz:ik-11369. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11369</ref>

Dostupná jsou videa, kde můžete shlédnout Barbaru Wildemuth hovořící o její práci.<ref>YouTube [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: https://www.youtube.com/results?search_query=barbara+wildemuth</ref>

V roce 2017 je vykazována u Barbary Wildemuth hodnota h-Indexu 16.<ref>Barbara M. Wildemuth [online]. Elsevier B.V.,2017 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: https://uncch.pure.elsevier.com/en/persons/barbara-m-wildemuth</ref>

== Citace a poznámky ==

<references />

'''Fotografie a údaje z osobní profilové webové stránky byly použity se souhlasem Barbary Wildemuth.'''

== Externí zdroje ==

*WILDEMUTH, B. M. Barbara M. Wildemuth [online]. Chapel Hill: School of Information and Library Science, 2016 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [https://ils.unc.edu/~wildem/wildemuth.html https://ils.unc.edu/~wildem/wildemuth.html] - školní webová stránka B. Wildemuth

*Barbara M. Wildemuth [online]. Elsevier B.V.,2017 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [https://uncch.pure.elsevier.com/en/persons/barbara-m-wildemuth https://uncch.pure.elsevier.com/en/persons/barbara-m-wildemuth] - profilová webová stránka B. Wildemuth s přehledem projektů, publikací a počtem citací měřených v h-Indexu

*JEDLIČKOVÁ, Petra a WILDEMUTH, Barbara M.. Inspirující pohledy na průzkumy uživatelů a jejich práce s informacemi. Ikaros [online]. Ikaros, 2003, ročník 7, číslo 7 [cit. 2017-05-17]. [[[[[[[urn:nbn:cz:ik-11369|urn:nbn:cz:ik-11369|||||[1]]]]]]]]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: [http://ikaros.cz/node/11369 http://ikaros.cz/node/11369] - rozhovor s B. Wlidemuth z roku 2003

*Barbara M. Wildemuth [online]. University of Trier, 2017 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [http://dblp2.uni-trier.de/pers/hd/w/Wildemuth:Barbara_M= http://dblp2.uni-trier.de/pers/hd/w/Wildemuth:Barbara_M=] - profilová webová stránka B. Wildemuth s přehledem publikací a jejich dostupnosti

*WILDEMUTH, B. M. Why conduct user studies? The role of empirical evidence in improving the practice of librarianship [online]. Praha, Inforum 2003, 27. 5. 2003 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [http://www.inforum.cz/archiv/inforum2003/prispevky/Wildemuth_Barbara.pdf http://www.inforum.cz/archiv/inforum2003/prispevky/Wildemuth_Barbara.pdf] - příspěvek B. Wildemuth na konferenci Inforum 2003

*WILDEMUTH, B. M. Curriculum Vitae [online]. Chapel Hill: School Of Information and Library Science, 2017 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [https://ils.unc.edu/~wildem/wildemuth-vitae.pdf https://ils.unc.edu/~wildem/wildemuth-vitae.pdf] - CV B. Wildemuth

*Recruiting Medical Students Into Health Sciences Librarianship: Pursuing the Informationist Concept through a Dual Degree Mode [online]. Elsevier B.V.,2017 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [https://uncch.pure.elsevier.com/en/projects/recruiting-medical-students-into-health-sciences-librarianship-pu https://uncch.pure.elsevier.com/en/projects/recruiting-medical-students-into-health-sciences-librarianship-pu] - projekt B. Wildemuth na téma vzdělávání lékařů v oblasti Knihovnických a informačních věd

*Collaborative Research: Curriculum Development: Digital Libraries [online]. Elsevier B.V.,2017 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [https://uncch.pure.elsevier.com/en/projects/collaborative-research-curriculum-development-digital-libraries https://uncch.pure.elsevier.com/en/projects/collaborative-research-curriculum-development-digital-libraries] - projekt B. Wildemuth s cílem vypracování osnov a metodiky vzdělávání knihovníků a informačních pracovníků pro práci v digitálních knihovnách

*Systematic Review of Assigned Search Tasks [online]. University of North Carolina [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [https://ils.unc.edu/searchtasks/ https://ils.unc.edu/searchtasks/] - projekt B. Wildemuth v oblasti výzkumu chování při vyhledávání zadaných úkolů s cílem shromáždit zadávané úkoly v rámci již proběhnutých studií

*Paul Jones and Barbara Wildemuth to lead summer seminars to Prague and London [online]. Chapel Hill: School of Information and Library Science, 10.3.2014 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [https://sils.unc.edu/news/2014/summer-seminars-sils-faculty-to-lead https://sils.unc.edu/news/2014/summer-seminars-sils-faculty-to-lead] - School of Information and Library Science pořádá pro své studenty zahraniční semináře se svými lektory. V roce 2014 to byly semináře v Praze a v Londýně, který vedla B. Wildemuth

*Google [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [https://scholar.google.cz/scholar?hl=cs&q=barbara+wildemuth&btnG= https://scholar.google.cz/scholar?hl=cs&q=barbara+wildemuth&btnG=] - přehled publikací s autorským podílem B. Wildemuth na Google Scholar

*YouTube [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [https://www.youtube.com/results?search_query=barbara+wildemuth https://www.youtube.com/results?search_query=barbara+wildemuth] - přehled videí, ve kterých hovoří B. Wildemuth o své práci

 {{DEFAULTSORT:Wildemuth, Barbara Marie}}

  

{{DEFAULTSORT:Wildemuth, Barbara Marie}}

[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Asa Don Dickinson

2019-05-28T08:34:20Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

{{Infobox Vědec|jmeno = Asa Don Dickinson[[Soubor:Asa Don Dickinson.jpg]]<ref>PATEL Jashu, KRISHAN Kumar. ''Libraries and Librarianship in India''. Westport, Conn.: Greenwood Press, 2001. [online]. [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: http://1url.cz/5OJn </ref>|datum_narozeni = 1876|misto_narozeni = Detroit, Michigan|datum_umrti = 1960|misto_umrti = Swarthmore|duvod_umrti = přirozené úmrtí|pobyt = Swarthmore|rodina = |obcanstvi = americké|skola = Brooklyn Latin SchoolNew York State Library School, Albany|pracoviste = Brooklyn State College, Union College, Leavenworth Public Library, Washington State College|znamy_diky = Založení třetí nejstarší knihovnické školy na světě|oceneni = "Dickinson Room"}} {{DEFAULTSORT:Dickinson, Asa Don}} Asa Don Dickinson (1876-1960) je významná osobnost historie knihovnictví. Zabýval se mimo jiné soustavnou organizační činností v knihovnách a byl přítomen u počátků architektury knihoven.

= '''Život''' =

Asa don Dickinson se narodil roku 1876 v Detroitu v Michiganu. Nebýt Andrewa Carnegiea, svět by nejspíš o zásluhy Dickinsona přišel. Údajně měl být totiž důvodem jeho touhy po knihovnické profesi právě Carnegieus, který sám vybudoval více než 2500 veřejných knihoven. Dickinson nejdříve studoval na Brooklyn Latin School. Poté se zapsal do státní knihovnické školy v New Yorku (tam si měl dělat svoje osobní seznamy kvalitní literatury). Roku 1894 se zapsal i na Columbia Law School, z které ale bohuže musel po 2 leech studia odejít kvůli zdravotním problémům. 27 let svého života strávil jako knihovník. Svoje první místo dostal v Brooklyn College Library roku 1903. Po třech letech obsadil místo knihovníka do Union College v Schenectady, poté strávil 3 roky v Leavenworth Public Library a dva roky ve Washington State College. Již na prvním pracvoním místě se začala projevovat jako vůdčí osobnost. V Brooklyn College Library pracoval nejdříve jako pobočník. Ujal se organizace oddělení pro nevidomé, což byl první pokus vůbec ve veřejné knihovně. Dickisnon byl tedy zaslouženě jmenován předsedou nově založeného Výboru služeb pro nevidomé.

V letech 1912-1918 pracoval jako editor ve společnosti Doubleday Page and Co. V rámci této práce l ale roku 1915 odcestoval do Indie, kde se soustavně věnoval organizaci tamější knihovny v Panjabu. Dokonce zde i učil na univerzitě v Labore, kde kvůli špatným podmínká musel údajně přednášet bez knih, pouze za pomocí memoarizace a opakování textů. Zde vydal slavný Panjab library Primer (slabikář), který tu zůstal do dnešní doby.

Ani Dickinsonovi se nevyhnula válka a roku 1918 musel nastoupit do A.L.A War Servise, kde fungoval jako doručovací agent v Hobokenu a později ve Francii. Stejného roku působil i v Pennsylvania Library jakožto první vystudovaný knihnovník vůbec.

Do Brooklynské knihovny se vrátil r. 1931 rovnou na pozici hlavního knihovníka. Nejenom, že se věnoval organizační činnosti a sbírku knihovny rozšířil na 90 000 knihovních jednotek (s roční cirkulací 600 000), ale dokonce sám navrhnul budovu rozšiřující tu stávající. Ta měla od roku 1937 pojmout v čítárnách až 1 100 čtenářů. A v Dickinsonových velmi detailních návrzích mělo mít svou roli i speciální osvětlení a prototypy železných skříněk na kn. katalogy. Až si byl teprve jistý, že má knihovna pevné základy, mohl roku 1944 odejít na dpočinek a dále se věnovat rodině. V Brooklynské knihovně je dodnes místnost pojmenovaná po něm- „Dickinson Room“, ve které se uchovávají speciální archivy a sbírky.<ref> ''Brooklyn College archives and special collection''. Accession Number #91-009 Biographical Note [online]. [cit. 2015-05-14] Dostupné z: http://library.brooklyn.cuny.edu/pages/archives/findaid/Dickinson/BioDickinson.html </ref>

= '''Dílo''' =

Za zlomové dílo Dickinsonovi tvorby lze považovat ''The punjab library primer''.  Tato 242 stránková kniha byla stvořena v Kašmíru roku 1916 a vznikla z důvodu zlepšení služeb místních knihovníků. Zároveň je to první kniha psaná profesionálním knihovníkem a učitelem a první kniha v Indii, která používá termín „library science”. Dodnes je pro rozvoj a modernizaci indického knihovního systému velmi důležitá.<ref>PATEL Jashu, KRISHAN Kumar. ''Libraries and Librarianship in India''. Westport, Conn.: Greenwood Press, 2001. [online]. [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: http://1url.cz/5OJn </ref>

= '''Význam pro informační vědu''' =

Významný počin byl právě Dickinsonův čas strávený v Indii. Dickinson byl teprve třetí knihovník, který se do Indie vydal. Do Indie přijel proto, aby zde dal dohromady a vyučoval knihovnický tréninkový kurz na University of the Punjab v Lahore. K tomuto úkolu byl velmi dobře připraven, protože měl desetiletou knihovnickou zkušenost. Jeho zde strávený čas na univerzitě byl velmi významný pro místní knihovnickou obec. Knihovníkům vyučovaným na univerzitě  představil ze západu dávno přijaté knihovnické způsoby, jako Deweyho desetinný systém, katalog slovníků přes karty, nebo seznamy předmětových hesel. <ref> ANWAR, Ali Muntaz. T''he Pioneers: Asa Don Dickinson''. [online]. [cit. 2015-05-14] Dostupné z: http://cybra.p.lodz.pl/Content/1175/vol01no2/anwar_v01n2.html </ref>

= '''Publikace''' =

Dickinson, Asa Don. ''The world's best books, Homer to Hemingway; 3000 books of 3000 years, 1050 B.C. to 1950 A.D., selected on the basis of a consensus of expert opinion. ''New York, Wilson, 1953.

Dickinson, Asa Don; Ada M Skinner; Doubleday & Company, Inc.''The children's book of Christmas stories. ''Garden City, N.Y. : Doubleday & Company, Inc., ©1913.

Dickinson, Asa Don; Helen Winslow Dickinson Dickinson. ''Children's book of patriotic stories : the spirit of '76. ''Garden City, N.Y. : Doubleday, Page, 1917.

Dickinson, Asa Don. ''The best books of the decade, 1926-1935; a later clue to the literary labyrinth. ''New York, H.W. Wilson, 1937.

Dickinson, Asa Don. ''The best books of the decade, 1936-1945; another clue to the literary labyrinth.'' New York, H.W. Wilson, 1948.

Dickinson, Asa Don. ''The best books of our time, 1901-1925; another clue to the literary labyrinth consisting of a list of one thousand best books published in the first quarter of the twentieth century. ''New York, The H.W. Wilson Company, 1931.

Dickinson, Asa Don. ''The best books of our time, 1901-1925; a clue to the literary labyrinth, for home library builders, booksellers, and librarians, consisting of a list of one thousand best books, selected by the best authorities. ''Garden City, N.Y., Doubleday, Doran & Company, Inc., 1928

Dickinson, Asa Don; Helen Winslow Dickinson Dickinson. ''Children's second book of patriotic stories; the spirit of '61. ''Garden City, N.Y., Doubleday, Page & Co., 1918

Dickinson, Asa Don. ''One thousand best books, the household guide to a lifetime's reading; a variorum list. ''Garden City, N.Y., Doubleday, Page & Company, 1924

Dickinson, Asa Don. ''The children's book of Thanksgiving stories. ''Garden City, New York, Doubleday, Page & Company, 1915.

Dickinson, Asa Don. ''Drama. ''Garden City, N.Y., Published for N. Doubleday, by Doubleday, Page, 1924.

Dickinson, Asa Don. ''The Kaiser; a book about the most interesting man in Europe. ''Garden City, N.Y., Doubleday, Page & Company, 1914.

Dickinson, Asa Don. ''Stories of achievement. ''[Garden City, N.Y.], Pub. by Doubleday, Page & Company for the Review of reviews Company, 1916.

Dickinson, Asa Don. ''Good Cheer Stories Every Child Should Know. ''Project Gutenberg, 2006.

Dickinson, Asa Don. ''The Punjab library primer. ''Lahore : University of the Panjab, 1916.

Dickinson, Asa Don. ''Booth Tarkington; a sketch. ''Garden City, N.Y., Doubleday, Doran, 1928.

Dickinson, Asa Don. ''Booth Tarkington, a gentleman from Indiana; the man, his work, his opinions. ''[Garden City, N.Y.], [Doubleday, Page], [1920].

Dickinson, Asa Don; Helen Winslow Dickinson Dickinson. ''Patriotic stories every child should know. ''New York : Published by Doubleday, Doran & Co., for the Parents' Institute, ©1917

Dickinson, Asa Don; Ada M Skinner; Parents' Institute (New York, N.Y.) ''Christmas stories every child should know. ''New York : Published by Doubleday, Doran & Co., for the Parents' Institute, ©1913.

Dickinson, Asa Don. ''Come over into Macedonia. ''[Philadelphia] : [General Alumni Society, University of Pennsylvania], [193-?].

Dickinson, Asa Don. ''Stories of Achievement, Volume IV, Authors and Journalists. ''Project Gutenberg, 2006.

Dickinson, Asa Don''. Stories of Achievement, Volume III, Orators and Reformers. ''Project Gutenberg, 2006.

Dickinson, Asa Don. ''The compensations. ''[New York] New York Public Library, 1922.

Dickinson, Asa Don. ''Great leaders of the world. [5], Great scientists, inventors, and explorers : stories of achievement. ''Garden City, N.Y. : Garden City Pub. Co., ©1937.

Dickinson, Asa Don. ''The world's best books : Homer to Hemingway. ''[S.l. : s.n.], 1953.

Dickinson, Asa Don. ''The Best Books of our Time, 1901-1925. A clue to the literary labyrinth, etc. ''Doubleday, Doran & Co.: Garden City, N.Y., 1928.

Dickinson, Asa Don. ''The best books of our time, 1901-1925 : another clue to the literary labyrinth consisting of a list of one thousand best books ... selected by the best authorities, accompanied by critical descriptions. ''New York, 1931.

Dickinson, Asa Don; Neltje Blanchan. ''Wild flowers worth knowing. ''Garden City, NJ : Published by Doubleday, Doran for Nelson Doubleday, 1928, ©1926.

Dickinson, Asa Don; Lyman Abbott. ''The guide to reading. ''Garden City, N.Y. : Published for N. Doubleday by Doubleday, Page, 1924, ©1922.

Dickinson, Asa Don. ''The best books of our time : 1901-1925 : another clue to the literary labryrinth consisting of a list of one thousand best books. ''New York : H.W. Wilson, 1931.

 

= '''Články''' =

Dickinson, Asa Don. ''Huckleberry Finn is fifty years old, yes ; but is he respectable?'' New York City : H.W. Wilson Co., 1935.

Dickinson, Asa Don. ''Benjamin Franklin, bookman ...''Bookman. 25 cm. v. 53, p. 197-205. illus.

Dickinson, Asa Don. ''BY FLANDERS BRIDGE: THE ADVENTURES OF AN A. L. A. MAN OVERSEAS. ''Bulletin of the American Library Association, v13 n3 (19190701): 157-165
<div>Dickinson, Asa Don. ''Wilberforce Eames. ''ALA Bulletin, v34 n2 (19400201): 145</div> <div> </div> <div>Dickinson, Asa Don. ''THE DAY'S WORK IN HOBOKEN''. Bulletin of the American Library Association, v12 n3 (19180901): 200-202</div> <div> </div>
= '''Korespondence''' =

Dickinson, Asa Don. ''to Horace Howard Furness, Jr., Letter 1920.''

Dickinson, Asa Don. ''Correspondence : with Elizabeth Robins Pennell, 1930-1931. ''Pennell Family Papers, ca. 1882-1951. Folder 145

Dickinson, Asa Don. ''to Van Wyck Brooks, Correspondence 1936. ''Van Wyck Brooks Papers. Folder 270

= '''Literatura''' =

<references />

= '''Externí  zdroje''' =

Gosnell,Charles F..Asa Don Dickinson. College&Research Libraries [online databáze]. Září 1944. vol. 5 no. 4. 357-367. Dostupné z: [http://crl.acrl.org/content/5/4/357.full.pdf http://crl.acrl.org/content/5/4/357.full.pdf]

 

{{DEFAULTSORT:Dickinson, Asa Don}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Eugene Garfield

2019-05-28T08:32:46Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

{{Infobox Vědec
|jmeno = Eugene Garfield
|datum_narozeni = 16. září 1925
|misto_narozeni = New York, USA
|datum_umrti = 26. února 2017
|misto_umrti = Pensylvánie, USA
|duvod_umrti =
|pobyt = USA
|rodina =
|obcanstvi =
|skola = University of Colorado, Columbia University, Univesity of Pennsylvania
|pracoviste =
|znamy_diky = ISI Web of Knowledge, Citation indexes for science
|oceneni = Award of Merit, Herman Skolnick Award, Hall of Fame Award, Patterson-Crane Award,
John Scott Award,
Winifred Sewell Prize for Innovation in Information Technologies in Biomedical & Life Sciences Librarianship
}}

Eugene Garfield (*1925, New York) je významný informační vědec, citační analytik, scientometrik a bibliometrik. V současné době je vysloužilým předsedou Ústavu vědeckých informací (Institute for Scientific information) se sídlem ve Filadelfii a prezidentem a zakládajícím editorem časopisu The Scientist.

 

== Život a kariéra ==

Narodil se v New Yorku v roce 1925. Nejdříve studoval na University of Colorado a v Berkeley, poté na Columbia University, kde získal v roce 1949 titul B.S. v oboru chemie, a v roce 1954 titul M.S. v oboru knihovnictví. Doktorské studium absolvoval na popud svého nejlepšího přítele Casimira Borkowského<ref name="dopis">RUMPSEY, Eric. Seeing Pictures : Thoughts on digitization & libraries while working on HardinMD [online]. 2010-07-12 [cit. 2011-05-09]. Eugene Garfield:Librarian*& Grandfather of Google. Dostupné z WWW: <http://blog.lib.uiowa.edu/hardinmd/2010/07/12/eugene-garfield-librarian-grandfather-of-google/>.</ref> na Univesity of Pennsylvania v roce 1961 v oboru chemická lingvistika.

V letech 1949-1950 pracoval jako laboratorní chemik ve firmě Evans Research & Development Corp. 1950-1951 byl výzkumným chemikem na Columbia University. Po absolvování bakalářského studia, na počátku padesátých let, se angažoval v projektu Vojenské lékařské knihovny na Universitě Johnsona Hopkinse, kde se věnoval třídění a indexování dokumentů z lékařských novin a časopisů a prováděl pokusy ne děrnoštítkovém stroji od firmy IBM.<ref>Who2? : Find Famous People Fast! [online]. c2011, [cit. 2011-05-09]. Eugene Garfield Bibliography. Dostupné z WWW: <http://www.who2.com/eugenegarfield.html>.</ref> Zde mu také vedoucí projektu doporučil, aby začal studovat knihovnictví. Po absolvování magisterského studia se začal věnovat obchodu a našel zaměstnání jako poradce při dokumentaci. 1954-1960 založil akciovou společnost DocuMation, Inc., kde pracoval jako předseda, později ji přejmenoval na Eugene Garfield Associates. Během toho pracoval na svém doktorském studiu. Založil ISI (Institute for Scientific Informations) a zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index) na základě analýzy citací v jednotlivých odborných pracích. Během své kariéry rovněž pracoval jako pomocný profesor Počítačové a informační vědy na universitě v Pensylvánii.<ref name="Who2" /> 1960-1992 Prezidentem a výkonným ředitelem v Institutu pro vědecké informace. V letech 1986-2000 vydavatelem a šéfredaktorem časopisu The Scientist. Od roku 1993 je Eugene Garfield vysloužilým předsedou Ústavu pro vědecké informace (ISI). V letech 1998-2000 také předsedou ASIS&T (American Society for Information Science & Technology). A od roku 2001 předsedou časopisu The Scientist s.r.o.

V poslední době se Eugene Garfield zabývá rozvojem algoritmické historiografie. Postupně vyvinul a patentoval HistCite systém, tedy bibliometrickou analýzu a vizualizační software, který pomáhá knihovníkům a výzkumníkům rozlišit nejvýznamnější práce na dané téma a ukazuje jejich vzájemné vztahy. Kromě toho udržuje doktor Garfield náročný program vystoupení a prezentací na velmi vysoké úrovni, účastní se konferencí a sympozií. Hlavními tématy jsou vědecké vzdělávání, hodnocení výzkumu, budoucí trendy v dokumentaci informací v lékařství, ekonomický a sociální dopad základního výzkumu, hodnota pokusů na zvířatech, kreativita ve vědě a spousta jiných témat.<ref name="career">http://www.garfield.library.upenn.edu/overvu.html</ref>

V posledních 25 letech publikoval přes 1000 esejí.<ref name="career" /> A ačkoli vystudoval knihovnictví, povolání knihovníka nikdy nevykonával. Sám sebe nazývá informačním inženýrem, ačkoliv tento termín mu bylo zakázáno používat, protože nevlastní inženýrský diplom. Proto se spokojuje s označením informační vědec. Někteří lidé ho označují za scientometrika a bibliometrika, ale on dává přednost přesnějšímu označení citační analytik.<ref name="dopis" />

 

== Práce ==

'''Přínos Eugena Garfielda v oblasti vědy – ''Web of Science, ISI''''' Eugene Garfield je průkopníkem v oblasti bibliometrie a jeho výzkum vedl k vytvoření ''Web of Science'' (WoS). WoS je hlavní součástí ''ISI Web of Knowledge'', který podporuje všechny úrovně vědeckého výzkumu v prostředí akademickém, podnikovém, vládním a neziskovém.<ref name="ThomsonReuters">YANCEY, Rodney. Thomson Reuters [online]. September 2005 [cit. 2011-05-14]. Fifty years of citation indexing and analysis. Dostupné z WWW: <http://thomsonreuters.com/products_services/science/free/essays/50_years_citation_indexing/>.</ref> Jedná se o nejvýznamnější světový informační zdroj v oblasti výzkumu a vývoje.<ref name="VŠE">Vysoká škola ekonomická v Praze / VŠE [online]. 22. 9. 2010 [cit. 2011-05-14]. Elektronické informační zdroje dostupné na VŠE. Dostupné z WWW: <http://www.vse.cz/zdroje/vypis.php?ID_zdroje=14>.</ref> Obsahuje informace o článcích, jejich autorech, obsahu a referencích, citovanosti a edičních údajích.<ref name="Econlib">SIMANDLOVÁ, Libuše . Econlib [online]. c2003-2011, 8. 4. 2011 [cit. 2011-05-14]. Citační rejstříky. Dostupné z WWW: <http://www.econlib.cz/veda/citacni-rejstriky.html>.</ref> Vyhledat lze bibliografické záznamy včetně abstraktů, citace prací autorů a v některých případech i plné texty. Tato databáze obsahuje pět citačních indexů (databází): ''Science Citation Index Expanded'' (přírodní a technické vědy), ''Social SCI'' (společenské vědy), ''Arts & Humanities CI'' (humanitní vědy a uměnovědy), ''Conference Proceedings CI – Science / Social Sciences & Humanities'' (obory přírodních a technických věd / obory společenských a humanitních věd, uměnověd).<ref name="VŠE" />

Již v roce 1958 položil Garfield základy ''Institutu pro vědecké informace'' (Institute for Scientific Information – ISI). Roku 1992 převzala tuto organizaci společnost ''Thomson Corporation''.<ref name="ThomsonReuters" />

'''Průlomová teoretická práce – ''Citation Indexes for Science''''' V roce 1955 Garfield publikoval návrh na systematické citační indexování – ''Citation Indexes for Science: A New Dimension in Documentation through Association of Ideas''. V této inovativní práci představil informační nástroje, které vědcům umožní zrychlit výzkumný proces, vyhodnotit dopad jejich práce, identifikovat trendy ve vědě a vysledovat historii moderního vědeckého myšlení.<ref name="ThomsonReuters" />

Před Garfieldovou inovací znamenalo vyhledávání relevantních informací v publikovaných vědeckých pracích dlouhý a obtížný proces, jenž často nepřinášel požadované výsledky. Garfield si uvědomoval, že výzkumníci nejsou s to vyhledat veškeré relevantní informace ke své práci, jestliže jsou výsledky z výzkumné a vědecké oblasti limitovány předmětem nebo klíčovými slovy a relevantní práce z jiných oborů jsou ignorovány.<ref name="ThomsonReuters" />

'''Významný vyhledávací nástroj – ''Science Citation Index, Impact factor''''' Indexování bylo dokončeno uvnitř každé vědecké disciplíny. ''Science Citation Index'' (SCI – nyní dostupný na Web of Science) integroval data pomocí interdisciplinárních přístupů; výzkumníci z jedné vědní oblasti nezřídka vytvoří práci, která je relevantní i pro vědce z dalších oblastí. Garfieldem navržený citační index může být užitečný i při pátrání po původu určité vědecké myšlenky.<ref name="ThomsonReuters" />

Roku 1964 Garfield představil SCI v pětisvazkové tištěné verzi, jež indexovala 613 časopisů a 1,4 milionu citací. Avšak načítání dat z tištěných indexů bylo časově náročné. O dva roky později byl SCI dostupný na magnetofonové pásce, což rozšířilo jeho používání. Později vyšel na CD-ROM společně s citačními indexy ''Social Sciences and Arts & Humanities''. Z tohoto souboru pak vzešel výše zmiňovaný Web of Science.<ref name="ThomsonReuters" />

SCI byl uznán jako základní a zásadní inovace v oblasti informační vědy, jelikož indexoval všechny typy zdrojových položek – nejen výzkumných článků a recenzí, ale též opravných technických poznámek a seznamů chyb, dopisů, úvodníků, diskuzí apod.<ref name="GarfieldCareer">Eugene Garfield, Ph.D. [online]. June 2010 [cit. 2011-05-14]. Career Overview. Dostupné z WWW: <http://www.garfield.library.upenn.edu/overvu.html>.</ref>

Od roku 1961 je Garfieldova kariéra ve znamení mimořádného vývoje nových informačních nástrojů pro výzkumníky a současně neustálého vylepšování nástrojů stávajících. Mezi nové nástroje patří ''Index Chemicus'', ''Current Chemical Reactions'', nová verze ''Current Contents'' (jež pokryla klinické lékařství, chemii, fyziku a další disciplíny), ''Automatic Subject Citation Alert'' (osobní selektivní šíření informační služby, nyní zvané ''Research Alert''), ''the Genuine Article'' (rychlé dodání dokumentu), citační indexy pro společenské vědy (''SSCI'') stejně jako pro umění a humanitní vědy (''A&HCI''), ''Index to Scientific & Technical Proceedings and Books'', ''Index to Scientific Reviews'' a další. Přínos těchto informačních nástrojů pro lékaře a výzkumné pracovníky tkví v tom, že přes obrovské množství literatury, které se neustále rozrůstá, umožňují výzkumníkům udržovat krok s elementy, jež přímo souvisí s jejich zájmy.<ref name="GarfieldCareer" />

Garfield vyvinul indexovací systém pro vědeckou literaturu, založený na analýzách citací použitých v rámci dané práce. Odtud vzešel tzv. ''impakt faktor'' – měřítko citací vědeckých časopisů, které slouží jako indikátor jejich významu v dané oblasti. Impakt faktor je tím vyšší, čím více citací je v renomovaných časopisech.<ref name="Who2">Who2 [online]. c2011 [cit. 2011-05-14]. Eugene Garfield Biography. Dostupné z WWW: <http://who2.com/eugenegarfield.html>.</ref>

Indexováním odborné práce pomocí citace poskytl Garfield výzkumníkům možnost sledovat, na co jednotlivé práce odkazují a kolikrát jsou práce jiných vědců citovány.<ref name="ThomsonReuters" /> Citační indexy představují unikátní informační zdroj, jenž je po celém světě využíván pro rešeršní práce, citační analýzy a především pak pro hodnocení úrovně vědeckých a vzdělávacích institucí.<ref name="Econlib" /> Vynález citačních indexů zlepšil vědeckou komunikaci tím způsobem, že pomáhá omezit zdvojení předchozího výzkumu, odhalí nečekané vztahy mezi předměty, určí významné zlepšení z předchozích prací a upozorní na významné opravy publikovaného výzkumu.<ref name="GarfieldCareer" />

Data vyprodukovaná pomocí SCI využívají informační vědci či výzkumní správci k odhalení longitudinálních trendů ve vědecké komunikaci. Tyto údaje využívají též sociologové a historici vědy, aby prozkoumali důležité procesy, fenomény a vývoj v oblasti výzkumu. Neméně důležité jsou pro knihovníky, kteří provádí selekci časopisů, redaktory, jež monitorují relativní dopad a citace svých časopisů, a konečně pro vydavatele, kterým pomáhají rozhodnout se, zda mají např. uvést na trh nový časopis.<ref name="GarfieldCareer" />

'''Publikování v ''Current Contents''''' Garfiled publikoval za posledních dvacet pět let v ''Current Contents'' (CC) přes tisíc esejí. CC se staly zásadní a základní složkou klinického výzkumu a výzkumné laboratoře. Uživatelé díky nim mohou každý týden procházet obsahy stránek stovek časopisů a tím udržovat krok s nejnovějšími pokroky ve svém oboru.<ref name="GarfieldCareer" /> Efektivnost spočívá právě v rychlosti vyhledání výsledků.

 

== Další aktivity ==

'''Počátky Garfieldovy aktivity v oblasti informační vědy – ''The Welch Project''''' Eugene Garfield se začal aktivně věnovat oblasti informační vědy v roce 1951, kdy se připojil k ''the Welch Medical Indexing Project'' na Johns Hopkins University. Cílem projektu bylo zkoumat základní a aplikované problémy vyhledávání zdravotnických informací a aplikace nových metod indexování biomedicínské literatury. Po absolutoriu na Columbia University (obor knihovnictví) v roce 1954 se stal poradcem pro farmaceutický průmysl, což ho nakonec přivedlo k vytvoření soukromé firmy.<ref name="GarfieldCareer" /> V roce 1960 založil ''Institute for Scientific Information'' (ISI).<ref name="Who2" />

'''Časopis ''The Scientist''''' Garfield pracoval během své kariéry mj. jako asistent profesora výpočetní a informační vědy na University of Pennsylvania.<ref name="Who2" /> V roce 1986 pak založil ''The Scientist'', čtrnáctideník pro profesionální výzkum, jenž podává zprávy o vývoji a novinkách důležitých pro profesionální i praktický zájem vědců. Poskytuje jim jedinečné fórum pro diskusi, ve kterém mohou řešit otázky týkající se výzkumné komunity a společnosti.<ref name="GarfieldCareer" />

'''Garfieldovo působení v oboru''' Eugene Garfield je v oblasti informační vědy stále aktivní. Nadále udržuje náročný program konferencí, projevů a prezentací před významným publikem z oblasti informační vědy i lékařství. Mezi témata jeho vystoupení patří např. vědecké vzdělávání, budoucí trendy v lékařských zprávách a dokumentech, kreativita ve vědě a další. V posledních letech se mj. věnuje rozvoji algoritmické historiografie (tímto tématem se poprvé zabýval již v roce 1964). Vyvinul a patentoval ''the HistCite'' – systém, který výzkumníkům a knihovníkům umožňuje rozlišit nejvýznamnější práce na dané téma, když vyhledávají v elektronických verzích SCI, SSCI nebo A&HCI. Výstupem tohoto softwaru je historiografická chronologická prezentace klíčových děl, přičemž je poukázáno na jejich vzájemný vztah.<ref name="GarfieldCareer" />

'''Vědecké a profesionální asociace, jichž byl /je Garfield členem''' <ref>přehled čerpán z: Eugene Garfield, Ph.D. [online]. November 2008 [cit. 2011-05-15]. Scientific & Professional Associations. Dostupné z WWW: <http://www.garfield.library.upenn.edu/assoc.html>.</ref> • American Academy of Arts and Sciences, Fellow • American Academy for Arts & Sciences • American Chemical Society • American Library Association • American Philosophical Society, Philadelphia, PA. - Member • American Society for Information Science & Technology (Past President) • American Association for the Advancement of Science (Fellow) • Authors Guild • Drug Information Association • Federation of American Scientists • History of Science Society • Institute of Electrical & Electronics Engineers • International Federation of Science Editors • Medical Library Association • National Association of Science Writers • New York Academy of Sciences • Society for Scholarly Publishers • Society for Social Studies of Science • Special Libraries Association Roku 1966 bylo Garfieldovi nabídnuto čestné členství v ''UK Institute of Information Scientists''.<ref>GARFIELD, Eugene. School of Library and Information Science [online]. [cit. 2011-05-14]. Memories of the 1957 Dorking Conference. Dostupné z WWW: <http://www.libsci.sc.edu/bob/ISP/garfield2.htm>.</ref>

 

== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==

Eugene Garfield je bezpochyby jedním z nejvýznamnějších vědců, kteří se zabývají citováním, citační analýzou a vším co s citováním souvisí. Společně s Derekem J. de Sollou Pricem jsou považováni za zakladatele scientometrie.<ref>PAUEROVÁ, Kateřina. Historie informační vědy v USA v letech 1950 – 1990 - část. 2: 1950 - 1959. Inflow: information journal [online]. 2008, roč. 1, č. 3 [cit. 2011-05-09]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/historie-informacni-vedy-v-usa-v-letech-1950-–-1990-cast-2-1950-1959>. ISSN 1802-9736.</ref> Vědy, která se zabývá měřením kvality a kvantity vědy, snaží se nalézat metody a metriky pro určení těchto aspektů. Obecně lze mluvit o měření výkonnosti vědy.<ref>Moodle Univerzity Karlovy v Praze : pro výuku [online]. [cit. 2011-05-10]. Scientometrie a hodnocení vědy. Dostupné z WWW: <http://dl1.cuni.cz/course/info.php?id=682>.</ref>

Celá padesátá léta minulého století pracoval na svém největším projektu citační analýzy. Jeho projekt se stal dokonce podkladem pro vytvoření Googlu.<ref>GUGLIOTTA, Guy. The Genius Index : One Scientist's Crusade to Rewrite Reputation Rules. Wired [online]. 2009-05-22, 17.06, [cit. 2011-05-10]. Dostupný z WWW: <http://www.wired.com/culture/geekipedia/magazine/17-06/mf_impactfactor?currentPage=all>.</ref> Svůj první článek do časopisu Science napsal na začátku roku 1954 během svého studia knihovnictví, ale byl publikován až po dokončení studia. Článek se jmenoval Forms for Literature Citation.<ref>Dostupný zde: http://www.garfield.library.upenn.edu/papers/science120%283129%29p1038y1954.html</ref> V roce 1955 přišel s teorií impakt faktoru, původně definovaný jako indikátor vypočítaný z citačních rejstříků, které v té době teprve vyvíjel. Formuloval myšlenku hodnocení časopisů podle toho, jaký mají dopad a vliv ve vědě, na základě získaných citací. Vytvářet rejstříky bylo náročné, a tak založil v roce 1958 Institute for Scientific Information. Institut se věnoval vytváření, zpracovávání a vývojem citačních rejstříků. V roce 1961 byl definován rejstřík pro soubor exaktních věd, o deset let později rejstřík sociálních věd a v roce 1979 citační rejstřík humanitních a uměleckých věd. tyto rejstříky jsou dnes dostupné prostřednictvím databáze Web of Knowledge.<ref name="Who2" />

Je spolutvůrcem několika krátkých instruktážních filmů, které měli pomoci knihovníkům a informačním pracovníkům používat citační rejstříky.<ref>http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/V1p324y1962-73.pdf</ref> Tři části jsou dostupné na YouTube.[http://www.youtube.com/watch?v=YwPRI9ug6BY [1]],[http://www.youtube.com/watch?v=_Pi_iURf2f0 [2]],[http://www.youtube.com/watch?v=h1ij-t5RbnA [3]]

Jeho práce vedla k vývoji několika algoritmů na hodnocení důležitosti informací jako například HITS (Hyperlink-Induced Topic Search) nebo PageRank.

 

== Ocenění a čestné tituly ==

'''Vyznamenání a ocenění'''<ref>převzato z: http://www.garfield.library.upenn.edu/awards.html</ref>

• 1953- 54 Grolier Society Fellow, Columbia University

• 1966 Fellow, American Association for the Advancement of Science

• 1966 Fellow, Institute of Information Scientists

• 1975 Award of Merit, American Society of Information Science

• 1977 Herman Skolnick Award, American Chemical Society

• 1977 Hall of Fame Award, Information Industry Association

• 1978 American Society for Information Science Book Award for Best Information Science Book of 1977 (Essays of an Information Scientist, Vol: 1&2, 1962-1976 1980 Award, Chemical Notation Society)

• 1983 Patterson-Crane Award, American Chemical Society

• 1983 John Price Wetherill Medal, Franklin Institute

• 1984 Derek J. de Solla Price Memorial Medal, Scientometrics

• 1986 John Scott Award, City of Philadelphia

• 1987 Distinguished Alumni Award, Columbia University, School of Library Service, New York

• 1988 Dr. honoris causa, Vrije University, Brussels Belgium

• 1990 Ph.D. (honorary), State University of New York, Albany

• 1991 Honorary Fellow, Society for Technical Communication

• 1991 Ph.D. (honorary), Thomas Jefferson University, Philadelphia

• 1993 Honorary Foreign Member, Institute of Marine Biology, Vladivostok, Russia

• 1993 Honorary Fellow, Medical Libraries Association

• 1993 M.D. (hon. caus.), University of Rome, Tor Vergata, Italy

• 1995 M.D. (hon. caus.), Charles University, Czech Republic

• 1997 Honorary Degree from Far Eastern University, Vladivostok, Russia

• 1997 Honorary Membership in the Russian Academy of Sciences, Vladivostok, Russia

• 1999 Avenue of Technology Award, Philadelphia, PA

• 2000 Professor Kaula Award for Library & Information Science, India

• 2001 Winifred Sewell Prize for Innovation in Information Technologies in Biomedical & Life Sciences Librarianship.

• 2001 Awarded by Special Libraries Association Biomedical and Life Sciences Division

• 2004 Ph. D. (Honorary) Drexel University, Philadelphia, PA.

• 2004 Los Angeles Chapter -American Society for Information Science &Technology (ASIST)- Visionary Leader - Contributions to Information Science

• 2005 American Academy of Arts and Sciences, Fellow

• 2007 The Chemical Heritage Foundation - Richard J. Bolte, Sr. Award for Supporting Industries

• 2007 Honorary Degree from Real Academia de Medicina Del Distrito de Granada (Andalucia Oriental) Spain.

• 2007 American Philosophical Society, Philadelphia, PA. - Member

'''Členství'''<ref>převzato z: http://www.garfield.library.upenn.edu/boards.html</ref>

• Research! America

• Annual Reviews, Inc., Board of Directors

• International Federation of Science Editors

• John Scott Award Advisory Committee

• Journal of Information Science

• Rockefeller University Council

• Scientometrics

• University of Pennsylvania Library, Board of Overseers

• Research! America

• Temple University Health System, Inc. Board of Overseers

 

== Publikace ==

Kompletní přehled bibliografie Eugena Garfielda je dostupný na jeho oficiálních stránkách (odkaz viz ''externí zdroje''). Na tomto místě jsou uvedeny jen základní publikace a články.

'''Odkazy na online publikované texty'''

• Essays of an Information Scientist. Volumes 1–15 (1962–1993) <ref>elektronicky dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays.html</ref> • Citation Indexing – Its Theory and Application in Science, Technology, and Humanities <ref>elektronicky dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/ci/title.pdf</ref> • Komentáře v časopise The Scientist (1986–2002) <ref>přehledově dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/commentaries.html, v elektronické podobě na webových stránkách časopisu: http://www.the-scientist.com/</ref> • Úvodní projevy a prezidentské sloupky na ASIS&T <ref>přehledově dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/asiscolumns.html - odtud přímý odkaz na konkrétní články</ref> • Předmluva ke knize ''Little Science, Big Science ... and Beyond'' (Derek J. deSolla Price) <ref>předmluva (společně s Robertem K. Mertonem) dostupná z: http://www.garfield.library.upenn.edu/lilscibi.html</ref> • The Use of Citation Data in Writing the History of Science <ref>kolektiv autorů: Garfield, E–Sher, I. H.–Torpie, R. J. Dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/papers/useofcitdatawritinghistofsci.pdf</ref>

'''Bibliografické údaje vybraných článků''' <ref>přehled čerpán z: http://www.garfield.library.upenn.edu/pub.html - zde i přímé odkazy na texty v pdf</ref>

• Garfield E, Pudovkin AI, Paris S. "A bibliometric and historiographic analysis of the work of Tony van Raan: a tribute to a scientometrics pioneer and gatekeeper" Research Evaluation 19(3), September 2010.

• Garfield E. "Five decades of Citation Indexing" Keynote Address - International Workshop for Scientometrics (ITSIC), Beijing, China. September 2009.

• Garfield E. "From the Science of Science to Scientometrics : Visualizing the History of Science with HistCite software" Presented at the 11th ISSI International Conference, Madrid, Spain - June 25, 2007. Reprinted in special issue of Journal of Informetrics 3 (2009) 173–179.

• Garfield E. "Panel on 'Evaluative Measures for Resource Quality: Beyond the Impact Factor". Presented at the Medical Library Association Meeting, Philadelphia, May 22, 2007.

• Garfield E, Paris S, Stock WG. "HistCiteTM: A software tool for informetric analysis of citation linkage" Information Wissenschaft & Praxis, 57(8):391-400, November / December 2006.

• Garfield, E. "The History and Meaning of the Journal Impact Factor" abridged version of the above paper published in Journal of the American Medical Association (JAMA), (293): 90-93, January 2006.

• Garfield, E. "Web of science: Measuring and assessing science beyond SCI - Response" Current Science 86 (5): 629-629 March 10 2004.

• Garfield, E. "Use of Journal Citation Reports and Journal Performance Indicators in measuring short and long term journal impact" Croatian Medical Journal, 41: (4) 368-374 December 2000.

• Garfield, E. "Science Citation Index, Journal Citation Reports, and other ISI trademarks- Letter to the editor," Information Processing & Management, 26 (4) p.573, 1990.

• Garfield, E. "Indexing terminology and permuted indexes ," Journal of Documentation, 28 (4) p.334-345, 1972.

• Garfield, E. "Science Citation Index - Answers to Frequently Asked Questions." Revue Internationale De La Documentation, 32(3), p.112-16,1965.

• Garfield, E. "Science Citation Index -- A New Dimension in Indexing." Science, 144(3619) p.649-54, May 1964.

• Garfield, E. "An Algorithm for Translating Chemical Names to Molecular Formulas." Institute for Scientific Information, Philadelphia, PA. p.1-68, 1961.

• Garfield, E. "Citation Indexes for Science: A New Dimension in Documentation through Association of Ideas." Science, 122(3159), p.108-11, July 1955. Reprinted in Readings in Information Retrieval, p.261-274, (H.S. Sharp. Ed.), The Scarecrow Press, Inc. 1964 (book in EG's office).

 

== Doporučená četba ==

'''Eugene Garfield''': ''Essays of an Information Scientist'' (1977) – texty, jež byly publikovány jako ''Current Comments'' mezi lety 1962–1976, jsou považovány za klasiku v oboru informační vědy.<ref name="Who2" />

 

== Citace a odkazy na použitou literaturu ==

<references />

 

 

== Externí zdroje ==

  

{{DEFAULTSORT:Garfield, Eugene}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Eugene Garfield

2019-05-28T08:30:12Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

{{Infobox Vědec
|jmeno = Eugene Garfield
|datum_narozeni = 16. září 1925
|misto_narozeni = New York, USA
|datum_umrti = 26. února 2017
|misto_umrti = Pensylvánie, USA
|duvod_umrti =
|pobyt = USA
|rodina =
|obcanstvi =
|skola = University of Colorado, Columbia University, Univesity of Pennsylvania
|pracoviste =
|znamy_diky = ISI Web of Knowledge, Citation indexes for science
|oceneni = Award of Merit, Herman Skolnick Award, Hall of Fame Award, Patterson-Crane Award,
John Scott Award,
Winifred Sewell Prize for Innovation in Information Technologies in Biomedical & Life Sciences Librarianship
}}

Eugene Garfield (*1925, New York) je významný informační vědec, citační analytik, scientometrik a bibliometrik. V současné době je vysloužilým předsedou Ústavu vědeckých informací (Institute for Scientific information) se sídlem ve Filadelfii a prezidentem a zakládajícím editorem časopisu The Scientist.

 

== Život a kariéra ==

Narodil se v New Yorku v roce 1925. Nejdříve studoval na University of Colorado a v Berkeley, poté na Columbia University, kde získal v roce 1949 titul B.S. v oboru chemie, a v roce 1954 titul M.S. v oboru knihovnictví. Doktorské studium absolvoval na popud svého nejlepšího přítele Casimira Borkowského<ref name="dopis">RUMPSEY, Eric. Seeing Pictures : Thoughts on digitization & libraries while working on HardinMD [online]. 2010-07-12 [cit. 2011-05-09]. Eugene Garfield:Librarian*& Grandfather of Google. Dostupné z WWW: <http://blog.lib.uiowa.edu/hardinmd/2010/07/12/eugene-garfield-librarian-grandfather-of-google/>.</ref> na Univesity of Pennsylvania v roce 1961 v oboru chemická lingvistika.

V letech 1949-1950 pracoval jako laboratorní chemik ve firmě Evans Research & Development Corp. 1950-1951 byl výzkumným chemikem na Columbia University. Po absolvování bakalářského studia, na počátku padesátých let, se angažoval v projektu Vojenské lékařské knihovny na Universitě Johnsona Hopkinse, kde se věnoval třídění a indexování dokumentů z lékařských novin a časopisů a prováděl pokusy ne děrnoštítkovém stroji od firmy IBM.<ref>Who2? : Find Famous People Fast! [online]. c2011, [cit. 2011-05-09]. Eugene Garfield Bibliography. Dostupné z WWW: <http://www.who2.com/eugenegarfield.html>.</ref> Zde mu také vedoucí projektu doporučil, aby začal studovat knihovnictví. Po absolvování magisterského studia se začal věnovat obchodu a našel zaměstnání jako poradce při dokumentaci. 1954-1960 založil akciovou společnost DocuMation, Inc., kde pracoval jako předseda, později ji přejmenoval na Eugene Garfield Associates. Během toho pracoval na svém doktorském studiu. Založil ISI (Institute for Scientific Informations) a zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index) na základě analýzy citací v jednotlivých odborných pracích. Během své kariéry rovněž pracoval jako pomocný profesor Počítačové a informační vědy na universitě v Pensylvánii.<ref name="Who2" /> 1960-1992 Prezidentem a výkonným ředitelem v Institutu pro vědecké informace. V letech 1986-2000 vydavatelem a šéfredaktorem časopisu The Scientist. Od roku 1993 je Eugene Garfield vysloužilým předsedou Ústavu pro vědecké informace (ISI). V letech 1998-2000 také předsedou ASIS&T (American Society for Information Science & Technology). A od roku 2001 předsedou časopisu The Scientist s.r.o.

V poslední době se Eugene Garfield zabývá rozvojem algoritmické historiografie. Postupně vyvinul a patentoval HistCite systém, tedy bibliometrickou analýzu a vizualizační software, který pomáhá knihovníkům a výzkumníkům rozlišit nejvýznamnější práce na dané téma a ukazuje jejich vzájemné vztahy. Kromě toho udržuje doktor Garfield náročný program vystoupení a prezentací na velmi vysoké úrovni, účastní se konferencí a sympozií. Hlavními tématy jsou vědecké vzdělávání, hodnocení výzkumu, budoucí trendy v dokumentaci informací v lékařství, ekonomický a sociální dopad základního výzkumu, hodnota pokusů na zvířatech, kreativita ve vědě a spousta jiných témat.<ref name="career">http://www.garfield.library.upenn.edu/overvu.html</ref>

V posledních 25 letech publikoval přes 1000 esejí.<ref name="career" /> A ačkoli vystudoval knihovnictví, povolání knihovníka nikdy nevykonával. Sám sebe nazývá informačním inženýrem, ačkoliv tento termín mu bylo zakázáno používat, protože nevlastní inženýrský diplom. Proto se spokojuje s označením informační vědec. Někteří lidé ho označují za scientometrika a bibliometrika, ale on dává přednost přesnějšímu označení citační analytik.<ref name="dopis" />

 

== Práce ==

'''Přínos Eugena Garfielda v oblasti vědy – ''Web of Science, ISI''''' Eugene Garfield je průkopníkem v oblasti bibliometrie a jeho výzkum vedl k vytvoření ''Web of Science'' (WoS). WoS je hlavní součástí ''ISI Web of Knowledge'', který podporuje všechny úrovně vědeckého výzkumu v prostředí akademickém, podnikovém, vládním a neziskovém.<ref name="ThomsonReuters">YANCEY, Rodney. Thomson Reuters [online]. September 2005 [cit. 2011-05-14]. Fifty years of citation indexing and analysis. Dostupné z WWW: <http://thomsonreuters.com/products_services/science/free/essays/50_years_citation_indexing/>.</ref> Jedná se o nejvýznamnější světový informační zdroj v oblasti výzkumu a vývoje.<ref name="VŠE">Vysoká škola ekonomická v Praze / VŠE [online]. 22. 9. 2010 [cit. 2011-05-14]. Elektronické informační zdroje dostupné na VŠE. Dostupné z WWW: <http://www.vse.cz/zdroje/vypis.php?ID_zdroje=14>.</ref> Obsahuje informace o článcích, jejich autorech, obsahu a referencích, citovanosti a edičních údajích.<ref name="Econlib">SIMANDLOVÁ, Libuše . Econlib [online]. c2003-2011, 8. 4. 2011 [cit. 2011-05-14]. Citační rejstříky. Dostupné z WWW: <http://www.econlib.cz/veda/citacni-rejstriky.html>.</ref> Vyhledat lze bibliografické záznamy včetně abstraktů, citace prací autorů a v některých případech i plné texty. Tato databáze obsahuje pět citačních indexů (databází): ''Science Citation Index Expanded'' (přírodní a technické vědy), ''Social SCI'' (společenské vědy), ''Arts & Humanities CI'' (humanitní vědy a uměnovědy), ''Conference Proceedings CI – Science / Social Sciences & Humanities'' (obory přírodních a technických věd / obory společenských a humanitních věd, uměnověd).<ref name="VŠE" />

Již v roce 1958 položil Garfield základy ''Institutu pro vědecké informace'' (Institute for Scientific Information – ISI). Roku 1992 převzala tuto organizaci společnost ''Thomson Corporation''.<ref name="ThomsonReuters" />

'''Průlomová teoretická práce – ''Citation Indexes for Science''''' V roce 1955 Garfield publikoval návrh na systematické citační indexování – ''Citation Indexes for Science: A New Dimension in Documentation through Association of Ideas''. V této inovativní práci představil informační nástroje, které vědcům umožní zrychlit výzkumný proces, vyhodnotit dopad jejich práce, identifikovat trendy ve vědě a vysledovat historii moderního vědeckého myšlení.<ref name="ThomsonReuters" />

Před Garfieldovou inovací znamenalo vyhledávání relevantních informací v publikovaných vědeckých pracích dlouhý a obtížný proces, jenž často nepřinášel požadované výsledky. Garfield si uvědomoval, že výzkumníci nejsou s to vyhledat veškeré relevantní informace ke své práci, jestliže jsou výsledky z výzkumné a vědecké oblasti limitovány předmětem nebo klíčovými slovy a relevantní práce z jiných oborů jsou ignorovány.<ref name="ThomsonReuters" />

'''Významný vyhledávací nástroj – ''Science Citation Index, Impact factor''''' Indexování bylo dokončeno uvnitř každé vědecké disciplíny. ''Science Citation Index'' (SCI – nyní dostupný na Web of Science) integroval data pomocí interdisciplinárních přístupů; výzkumníci z jedné vědní oblasti nezřídka vytvoří práci, která je relevantní i pro vědce z dalších oblastí. Garfieldem navržený citační index může být užitečný i při pátrání po původu určité vědecké myšlenky.<ref name="ThomsonReuters" />

Roku 1964 Garfield představil SCI v pětisvazkové tištěné verzi, jež indexovala 613 časopisů a 1,4 milionu citací. Avšak načítání dat z tištěných indexů bylo časově náročné. O dva roky později byl SCI dostupný na magnetofonové pásce, což rozšířilo jeho používání. Později vyšel na CD-ROM společně s citačními indexy ''Social Sciences and Arts & Humanities''. Z tohoto souboru pak vzešel výše zmiňovaný Web of Science.<ref name="ThomsonReuters" />

SCI byl uznán jako základní a zásadní inovace v oblasti informační vědy, jelikož indexoval všechny typy zdrojových položek – nejen výzkumných článků a recenzí, ale též opravných technických poznámek a seznamů chyb, dopisů, úvodníků, diskuzí apod.<ref name="GarfieldCareer">Eugene Garfield, Ph.D. [online]. June 2010 [cit. 2011-05-14]. Career Overview. Dostupné z WWW: <http://www.garfield.library.upenn.edu/overvu.html>.</ref>

Od roku 1961 je Garfieldova kariéra ve znamení mimořádného vývoje nových informačních nástrojů pro výzkumníky a současně neustálého vylepšování nástrojů stávajících. Mezi nové nástroje patří ''Index Chemicus'', ''Current Chemical Reactions'', nová verze ''Current Contents'' (jež pokryla klinické lékařství, chemii, fyziku a další disciplíny), ''Automatic Subject Citation Alert'' (osobní selektivní šíření informační služby, nyní zvané ''Research Alert''), ''the Genuine Article'' (rychlé dodání dokumentu), citační indexy pro společenské vědy (''SSCI'') stejně jako pro umění a humanitní vědy (''A&HCI''), ''Index to Scientific & Technical Proceedings and Books'', ''Index to Scientific Reviews'' a další. Přínos těchto informačních nástrojů pro lékaře a výzkumné pracovníky tkví v tom, že přes obrovské množství literatury, které se neustále rozrůstá, umožňují výzkumníkům udržovat krok s elementy, jež přímo souvisí s jejich zájmy.<ref name="GarfieldCareer" />

Garfield vyvinul indexovací systém pro vědeckou literaturu, založený na analýzách citací použitých v rámci dané práce. Odtud vzešel tzv. ''impakt faktor'' – měřítko citací vědeckých časopisů, které slouží jako indikátor jejich významu v dané oblasti. Impakt faktor je tím vyšší, čím více citací je v renomovaných časopisech.<ref name="Who2">Who2 [online]. c2011 [cit. 2011-05-14]. Eugene Garfield Biography. Dostupné z WWW: <http://who2.com/eugenegarfield.html>.</ref>

Indexováním odborné práce pomocí citace poskytl Garfield výzkumníkům možnost sledovat, na co jednotlivé práce odkazují a kolikrát jsou práce jiných vědců citovány.<ref name="ThomsonReuters" /> Citační indexy představují unikátní informační zdroj, jenž je po celém světě využíván pro rešeršní práce, citační analýzy a především pak pro hodnocení úrovně vědeckých a vzdělávacích institucí.<ref name="Econlib" /> Vynález citačních indexů zlepšil vědeckou komunikaci tím způsobem, že pomáhá omezit zdvojení předchozího výzkumu, odhalí nečekané vztahy mezi předměty, určí významné zlepšení z předchozích prací a upozorní na významné opravy publikovaného výzkumu.<ref name="GarfieldCareer" />

Data vyprodukovaná pomocí SCI využívají informační vědci či výzkumní správci k odhalení longitudinálních trendů ve vědecké komunikaci. Tyto údaje využívají též sociologové a historici vědy, aby prozkoumali důležité procesy, fenomény a vývoj v oblasti výzkumu. Neméně důležité jsou pro knihovníky, kteří provádí selekci časopisů, redaktory, jež monitorují relativní dopad a citace svých časopisů, a konečně pro vydavatele, kterým pomáhají rozhodnout se, zda mají např. uvést na trh nový časopis.<ref name="GarfieldCareer" />

'''Publikování v ''Current Contents''''' Garfiled publikoval za posledních dvacet pět let v ''Current Contents'' (CC) přes tisíc esejí. CC se staly zásadní a základní složkou klinického výzkumu a výzkumné laboratoře. Uživatelé díky nim mohou každý týden procházet obsahy stránek stovek časopisů a tím udržovat krok s nejnovějšími pokroky ve svém oboru.<ref name="GarfieldCareer" /> Efektivnost spočívá právě v rychlosti vyhledání výsledků.

 

== Další aktivity ==

'''Počátky Garfieldovy aktivity v oblasti informační vědy – ''The Welch Project''''' Eugene Garfield se začal aktivně věnovat oblasti informační vědy v roce 1951, kdy se připojil k ''the Welch Medical Indexing Project'' na Johns Hopkins University. Cílem projektu bylo zkoumat základní a aplikované problémy vyhledávání zdravotnických informací a aplikace nových metod indexování biomedicínské literatury. Po absolutoriu na Columbia University (obor knihovnictví) v roce 1954 se stal poradcem pro farmaceutický průmysl, což ho nakonec přivedlo k vytvoření soukromé firmy.<ref name="GarfieldCareer" /> V roce 1960 založil ''Institute for Scientific Information'' (ISI).<ref name="Who2" />

'''Časopis ''The Scientist''''' Garfield pracoval během své kariéry mj. jako asistent profesora výpočetní a informační vědy na University of Pennsylvania.<ref name="Who2" /> V roce 1986 pak založil ''The Scientist'', čtrnáctideník pro profesionální výzkum, jenž podává zprávy o vývoji a novinkách důležitých pro profesionální i praktický zájem vědců. Poskytuje jim jedinečné fórum pro diskusi, ve kterém mohou řešit otázky týkající se výzkumné komunity a společnosti.<ref name="GarfieldCareer" />

'''Garfieldovo působení v oboru''' Eugene Garfield je v oblasti informační vědy stále aktivní. Nadále udržuje náročný program konferencí, projevů a prezentací před významným publikem z oblasti informační vědy i lékařství. Mezi témata jeho vystoupení patří např. vědecké vzdělávání, budoucí trendy v lékařských zprávách a dokumentech, kreativita ve vědě a další. V posledních letech se mj. věnuje rozvoji algoritmické historiografie (tímto tématem se poprvé zabýval již v roce 1964). Vyvinul a patentoval ''the HistCite'' – systém, který výzkumníkům a knihovníkům umožňuje rozlišit nejvýznamnější práce na dané téma, když vyhledávají v elektronických verzích SCI, SSCI nebo A&HCI. Výstupem tohoto softwaru je historiografická chronologická prezentace klíčových děl, přičemž je poukázáno na jejich vzájemný vztah.<ref name="GarfieldCareer" />

'''Vědecké a profesionální asociace, jichž byl /je Garfield členem''' <ref>přehled čerpán z: Eugene Garfield, Ph.D. [online]. November 2008 [cit. 2011-05-15]. Scientific & Professional Associations. Dostupné z WWW: <http://www.garfield.library.upenn.edu/assoc.html>.</ref> • American Academy of Arts and Sciences, Fellow • American Academy for Arts & Sciences • American Chemical Society • American Library Association • American Philosophical Society, Philadelphia, PA. - Member • American Society for Information Science & Technology (Past President) • American Association for the Advancement of Science (Fellow) • Authors Guild • Drug Information Association • Federation of American Scientists • History of Science Society • Institute of Electrical & Electronics Engineers • International Federation of Science Editors • Medical Library Association • National Association of Science Writers • New York Academy of Sciences • Society for Scholarly Publishers • Society for Social Studies of Science • Special Libraries Association Roku 1966 bylo Garfieldovi nabídnuto čestné členství v ''UK Institute of Information Scientists''.<ref>GARFIELD, Eugene. School of Library and Information Science [online]. [cit. 2011-05-14]. Memories of the 1957 Dorking Conference. Dostupné z WWW: <http://www.libsci.sc.edu/bob/ISP/garfield2.htm>.</ref>

 

== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==

Eugene Garfield je bezpochyby jedním z nejvýznamnějších vědců, kteří se zabývají citováním, citační analýzou a vším co s citováním souvisí. Společně s Derekem J. de Sollou Pricem jsou považováni za zakladatele scientometrie.<ref>PAUEROVÁ, Kateřina. Historie informační vědy v USA v letech 1950 – 1990 - část. 2: 1950 - 1959. Inflow: information journal [online]. 2008, roč. 1, č. 3 [cit. 2011-05-09]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/historie-informacni-vedy-v-usa-v-letech-1950-–-1990-cast-2-1950-1959>. ISSN 1802-9736.</ref> Vědy, která se zabývá měřením kvality a kvantity vědy, snaží se nalézat metody a metriky pro určení těchto aspektů. Obecně lze mluvit o měření výkonnosti vědy.<ref>Moodle Univerzity Karlovy v Praze : pro výuku [online]. [cit. 2011-05-10]. Scientometrie a hodnocení vědy. Dostupné z WWW: <http://dl1.cuni.cz/course/info.php?id=682>.</ref>

Celá padesátá léta minulého století pracoval na svém největším projektu citační analýzy. Jeho projekt se stal dokonce podkladem pro vytvoření Googlu.<ref>GUGLIOTTA, Guy. The Genius Index : One Scientist's Crusade to Rewrite Reputation Rules. Wired [online]. 2009-05-22, 17.06, [cit. 2011-05-10]. Dostupný z WWW: <http://www.wired.com/culture/geekipedia/magazine/17-06/mf_impactfactor?currentPage=all>.</ref> Svůj první článek do časopisu Science napsal na začátku roku 1954 během svého studia knihovnictví, ale byl publikován až po dokončení studia. Článek se jmenoval Forms for Literature Citation.<ref>Dostupný zde: http://www.garfield.library.upenn.edu/papers/science120%283129%29p1038y1954.html</ref> V roce 1955 přišel s teorií impakt faktoru, původně definovaný jako indikátor vypočítaný z citačních rejstříků, které v té době teprve vyvíjel. Formuloval myšlenku hodnocení časopisů podle toho, jaký mají dopad a vliv ve vědě, na základě získaných citací. Vytvářet rejstříky bylo náročné, a tak založil v roce 1958 Institute for Scientific Information. Institut se věnoval vytváření, zpracovávání a vývojem citačních rejstříků. V roce 1961 byl definován rejstřík pro soubor exaktních věd, o deset let později rejstřík sociálních věd a v roce 1979 citační rejstřík humanitních a uměleckých věd. tyto rejstříky jsou dnes dostupné prostřednictvím databáze Web of Knowledge.<ref name="Who2" />

Je spolutvůrcem několika krátkých instruktážních filmů, které měli pomoci knihovníkům a informačním pracovníkům používat citační rejstříky.<ref>http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/V1p324y1962-73.pdf</ref> Tři části jsou dostupné na YouTube.[http://www.youtube.com/watch?v=YwPRI9ug6BY [1]],[http://www.youtube.com/watch?v=_Pi_iURf2f0 [2]],[http://www.youtube.com/watch?v=h1ij-t5RbnA [3]]

Jeho práce vedla k vývoji několika algoritmů na hodnocení důležitosti informací jako například HITS (Hyperlink-Induced Topic Search) nebo PageRank.

 

== Ocenění a čestné tituly ==

'''Vyznamenání a ocenění'''<ref>převzato z: http://www.garfield.library.upenn.edu/awards.html</ref>

• 1953- 54 Grolier Society Fellow, Columbia University

• 1966 Fellow, American Association for the Advancement of Science

• 1966 Fellow, Institute of Information Scientists

• 1975 Award of Merit, American Society of Information Science

• 1977 Herman Skolnick Award, American Chemical Society

• 1977 Hall of Fame Award, Information Industry Association

• 1978 American Society for Information Science Book Award for Best Information Science Book of 1977 (Essays of an Information Scientist, Vol: 1&2, 1962-1976 1980 Award, Chemical Notation Society)

• 1983 Patterson-Crane Award, American Chemical Society

• 1983 John Price Wetherill Medal, Franklin Institute

• 1984 Derek J. de Solla Price Memorial Medal, Scientometrics

• 1986 John Scott Award, City of Philadelphia

• 1987 Distinguished Alumni Award, Columbia University, School of Library Service, New York

• 1988 Dr. honoris causa, Vrije University, Brussels Belgium

• 1990 Ph.D. (honorary), State University of New York, Albany

• 1991 Honorary Fellow, Society for Technical Communication

• 1991 Ph.D. (honorary), Thomas Jefferson University, Philadelphia

• 1993 Honorary Foreign Member, Institute of Marine Biology, Vladivostok, Russia

• 1993 Honorary Fellow, Medical Libraries Association

• 1993 M.D. (hon. caus.), University of Rome, Tor Vergata, Italy

• 1995 M.D. (hon. caus.), Charles University, Czech Republic

• 1997 Honorary Degree from Far Eastern University, Vladivostok, Russia

• 1997 Honorary Membership in the Russian Academy of Sciences, Vladivostok, Russia

• 1999 Avenue of Technology Award, Philadelphia, PA

• 2000 Professor Kaula Award for Library & Information Science, India

• 2001 Winifred Sewell Prize for Innovation in Information Technologies in Biomedical & Life Sciences Librarianship.

• 2001 Awarded by Special Libraries Association Biomedical and Life Sciences Division

• 2004 Ph. D. (Honorary) Drexel University, Philadelphia, PA.

• 2004 Los Angeles Chapter -American Society for Information Science &Technology (ASIST)- Visionary Leader - Contributions to Information Science

• 2005 American Academy of Arts and Sciences, Fellow

• 2007 The Chemical Heritage Foundation - Richard J. Bolte, Sr. Award for Supporting Industries

• 2007 Honorary Degree from Real Academia de Medicina Del Distrito de Granada (Andalucia Oriental) Spain.

• 2007 American Philosophical Society, Philadelphia, PA. - Member

'''Členství'''<ref>převzato z: http://www.garfield.library.upenn.edu/boards.html</ref>

• Research! America

• Annual Reviews, Inc., Board of Directors

• International Federation of Science Editors

• John Scott Award Advisory Committee

• Journal of Information Science

• Rockefeller University Council

• Scientometrics

• University of Pennsylvania Library, Board of Overseers

• Research! America

• Temple University Health System, Inc. Board of Overseers

 

== Publikace ==

Kompletní přehled bibliografie Eugena Garfielda je dostupný na jeho oficiálních stránkách (odkaz viz ''externí zdroje''). Na tomto místě jsou uvedeny jen základní publikace a články.

'''Odkazy na online publikované texty'''

• Essays of an Information Scientist. Volumes 1–15 (1962–1993) <ref>elektronicky dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays.html</ref> • Citation Indexing – Its Theory and Application in Science, Technology, and Humanities <ref>elektronicky dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/ci/title.pdf</ref> • Komentáře v časopise The Scientist (1986–2002) <ref>přehledově dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/commentaries.html, v elektronické podobě na webových stránkách časopisu: http://www.the-scientist.com/</ref> • Úvodní projevy a prezidentské sloupky na ASIS&T <ref>přehledově dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/asiscolumns.html - odtud přímý odkaz na konkrétní články</ref> • Předmluva ke knize ''Little Science, Big Science ... and Beyond'' (Derek J. deSolla Price) <ref>předmluva (společně s Robertem K. Mertonem) dostupná z: http://www.garfield.library.upenn.edu/lilscibi.html</ref> • The Use of Citation Data in Writing the History of Science <ref>kolektiv autorů: Garfield, E–Sher, I. H.–Torpie, R. J. Dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/papers/useofcitdatawritinghistofsci.pdf</ref>

'''Bibliografické údaje vybraných článků''' <ref>přehled čerpán z: http://www.garfield.library.upenn.edu/pub.html - zde i přímé odkazy na texty v pdf</ref>

• Garfield E, Pudovkin AI, Paris S. "A bibliometric and historiographic analysis of the work of Tony van Raan: a tribute to a scientometrics pioneer and gatekeeper" Research Evaluation 19(3), September 2010.

• Garfield E. "Five decades of Citation Indexing" Keynote Address - International Workshop for Scientometrics (ITSIC), Beijing, China. September 2009.

• Garfield E. "From the Science of Science to Scientometrics : Visualizing the History of Science with HistCite software" Presented at the 11th ISSI International Conference, Madrid, Spain - June 25, 2007. Reprinted in special issue of Journal of Informetrics 3 (2009) 173–179.

• Garfield E. "Panel on 'Evaluative Measures for Resource Quality: Beyond the Impact Factor". Presented at the Medical Library Association Meeting, Philadelphia, May 22, 2007.

• Garfield E, Paris S, Stock WG. "HistCiteTM: A software tool for informetric analysis of citation linkage" Information Wissenschaft & Praxis, 57(8):391-400, November / December 2006.

• Garfield, E. "The History and Meaning of the Journal Impact Factor" abridged version of the above paper published in Journal of the American Medical Association (JAMA), (293): 90-93, January 2006.

• Garfield, E. "Web of science: Measuring and assessing science beyond SCI - Response" Current Science 86 (5): 629-629 March 10 2004.

• Garfield, E. "Use of Journal Citation Reports and Journal Performance Indicators in measuring short and long term journal impact" Croatian Medical Journal, 41: (4) 368-374 December 2000.

• Garfield, E. "Science Citation Index, Journal Citation Reports, and other ISI trademarks- Letter to the editor," Information Processing & Management, 26 (4) p.573, 1990.

• Garfield, E. "Indexing terminology and permuted indexes ," Journal of Documentation, 28 (4) p.334-345, 1972.

• Garfield, E. "Science Citation Index - Answers to Frequently Asked Questions." Revue Internationale De La Documentation, 32(3), p.112-16,1965.

• Garfield, E. "Science Citation Index -- A New Dimension in Indexing." Science, 144(3619) p.649-54, May 1964.

• Garfield, E. "An Algorithm for Translating Chemical Names to Molecular Formulas." Institute for Scientific Information, Philadelphia, PA. p.1-68, 1961.

• Garfield, E. "Citation Indexes for Science: A New Dimension in Documentation through Association of Ideas." Science, 122(3159), p.108-11, July 1955. Reprinted in Readings in Information Retrieval, p.261-274, (H.S. Sharp. Ed.), The Scarecrow Press, Inc. 1964 (book in EG's office).

 

== Doporučená četba ==

'''Eugene Garfield''': ''Essays of an Information Scientist'' (1977) – texty, jež byly publikovány jako ''Current Comments'' mezi lety 1962–1976, jsou považovány za klasiku v oboru informační vědy.<ref name="Who2" />

 

== Citace a odkazy na použitou literaturu ==

<references />

 

 

== Externí zdroje ==

  

{{DEFAULTSORT:Garfield, Eugene}}

[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]]

Eugene Garfield

2019-05-28T08:27:47Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

{{Infobox Vědec
|jmeno = Eugene Gaefield
|datum_narozeni = 16. září 1925
|misto_narozeni = New York, USA
|datum_umrti = 26. února 2017
|misto_umrti = Pensylvánie, USA
|duvod_umrti =
|pobyt = USA
|rodina =
|obcanstvi =
|skola = University of Colorado, Columbia University, Univesity of Pennsylvania
|pracoviste =
|znamy_diky = ISI Web of Knowledge, Citation indexes for science
|oceneni = Award of Merit, Herman Skolnick Award, Hall of Fame Award, Patterson-Crane Award,
John Scott Award,
Winifred Sewell Prize for Innovation in Information Technologies in Biomedical & Life Sciences Librarianship
}}

Eugene Garfield (*1925, New York) je významný informační vědec, citační analytik, scientometrik a bibliometrik. V současné době je vysloužilým předsedou Ústavu vědeckých informací (Institute for Scientific information) se sídlem ve Filadelfii a prezidentem a zakládajícím editorem časopisu The Scientist.

 

== Život a kariéra ==

Narodil se v New Yorku v roce 1925. Nejdříve studoval na University of Colorado a v Berkeley, poté na Columbia University, kde získal v roce 1949 titul B.S. v oboru chemie, a v roce 1954 titul M.S. v oboru knihovnictví. Doktorské studium absolvoval na popud svého nejlepšího přítele Casimira Borkowského<ref name="dopis">RUMPSEY, Eric. Seeing Pictures : Thoughts on digitization & libraries while working on HardinMD [online]. 2010-07-12 [cit. 2011-05-09]. Eugene Garfield:Librarian*& Grandfather of Google. Dostupné z WWW: <http://blog.lib.uiowa.edu/hardinmd/2010/07/12/eugene-garfield-librarian-grandfather-of-google/>.</ref> na Univesity of Pennsylvania v roce 1961 v oboru chemická lingvistika.

V letech 1949-1950 pracoval jako laboratorní chemik ve firmě Evans Research & Development Corp. 1950-1951 byl výzkumným chemikem na Columbia University. Po absolvování bakalářského studia, na počátku padesátých let, se angažoval v projektu Vojenské lékařské knihovny na Universitě Johnsona Hopkinse, kde se věnoval třídění a indexování dokumentů z lékařských novin a časopisů a prováděl pokusy ne děrnoštítkovém stroji od firmy IBM.<ref>Who2? : Find Famous People Fast! [online]. c2011, [cit. 2011-05-09]. Eugene Garfield Bibliography. Dostupné z WWW: <http://www.who2.com/eugenegarfield.html>.</ref> Zde mu také vedoucí projektu doporučil, aby začal studovat knihovnictví. Po absolvování magisterského studia se začal věnovat obchodu a našel zaměstnání jako poradce při dokumentaci. 1954-1960 založil akciovou společnost DocuMation, Inc., kde pracoval jako předseda, později ji přejmenoval na Eugene Garfield Associates. Během toho pracoval na svém doktorském studiu. Založil ISI (Institute for Scientific Informations) a zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index) na základě analýzy citací v jednotlivých odborných pracích. Během své kariéry rovněž pracoval jako pomocný profesor Počítačové a informační vědy na universitě v Pensylvánii.<ref name="Who2" /> 1960-1992 Prezidentem a výkonným ředitelem v Institutu pro vědecké informace. V letech 1986-2000 vydavatelem a šéfredaktorem časopisu The Scientist. Od roku 1993 je Eugene Garfield vysloužilým předsedou Ústavu pro vědecké informace (ISI). V letech 1998-2000 také předsedou ASIS&T (American Society for Information Science & Technology). A od roku 2001 předsedou časopisu The Scientist s.r.o.

V poslední době se Eugene Garfield zabývá rozvojem algoritmické historiografie. Postupně vyvinul a patentoval HistCite systém, tedy bibliometrickou analýzu a vizualizační software, který pomáhá knihovníkům a výzkumníkům rozlišit nejvýznamnější práce na dané téma a ukazuje jejich vzájemné vztahy. Kromě toho udržuje doktor Garfield náročný program vystoupení a prezentací na velmi vysoké úrovni, účastní se konferencí a sympozií. Hlavními tématy jsou vědecké vzdělávání, hodnocení výzkumu, budoucí trendy v dokumentaci informací v lékařství, ekonomický a sociální dopad základního výzkumu, hodnota pokusů na zvířatech, kreativita ve vědě a spousta jiných témat.<ref name="career">http://www.garfield.library.upenn.edu/overvu.html</ref>

V posledních 25 letech publikoval přes 1000 esejí.<ref name="career" /> A ačkoli vystudoval knihovnictví, povolání knihovníka nikdy nevykonával. Sám sebe nazývá informačním inženýrem, ačkoliv tento termín mu bylo zakázáno používat, protože nevlastní inženýrský diplom. Proto se spokojuje s označením informační vědec. Někteří lidé ho označují za scientometrika a bibliometrika, ale on dává přednost přesnějšímu označení citační analytik.<ref name="dopis" />

 

== Práce ==

'''Přínos Eugena Garfielda v oblasti vědy – ''Web of Science, ISI''''' Eugene Garfield je průkopníkem v oblasti bibliometrie a jeho výzkum vedl k vytvoření ''Web of Science'' (WoS). WoS je hlavní součástí ''ISI Web of Knowledge'', který podporuje všechny úrovně vědeckého výzkumu v prostředí akademickém, podnikovém, vládním a neziskovém.<ref name="ThomsonReuters">YANCEY, Rodney. Thomson Reuters [online]. September 2005 [cit. 2011-05-14]. Fifty years of citation indexing and analysis. Dostupné z WWW: <http://thomsonreuters.com/products_services/science/free/essays/50_years_citation_indexing/>.</ref> Jedná se o nejvýznamnější světový informační zdroj v oblasti výzkumu a vývoje.<ref name="VŠE">Vysoká škola ekonomická v Praze / VŠE [online]. 22. 9. 2010 [cit. 2011-05-14]. Elektronické informační zdroje dostupné na VŠE. Dostupné z WWW: <http://www.vse.cz/zdroje/vypis.php?ID_zdroje=14>.</ref> Obsahuje informace o článcích, jejich autorech, obsahu a referencích, citovanosti a edičních údajích.<ref name="Econlib">SIMANDLOVÁ, Libuše . Econlib [online]. c2003-2011, 8. 4. 2011 [cit. 2011-05-14]. Citační rejstříky. Dostupné z WWW: <http://www.econlib.cz/veda/citacni-rejstriky.html>.</ref> Vyhledat lze bibliografické záznamy včetně abstraktů, citace prací autorů a v některých případech i plné texty. Tato databáze obsahuje pět citačních indexů (databází): ''Science Citation Index Expanded'' (přírodní a technické vědy), ''Social SCI'' (společenské vědy), ''Arts & Humanities CI'' (humanitní vědy a uměnovědy), ''Conference Proceedings CI – Science / Social Sciences & Humanities'' (obory přírodních a technických věd / obory společenských a humanitních věd, uměnověd).<ref name="VŠE" />

Již v roce 1958 položil Garfield základy ''Institutu pro vědecké informace'' (Institute for Scientific Information – ISI). Roku 1992 převzala tuto organizaci společnost ''Thomson Corporation''.<ref name="ThomsonReuters" />

'''Průlomová teoretická práce – ''Citation Indexes for Science''''' V roce 1955 Garfield publikoval návrh na systematické citační indexování – ''Citation Indexes for Science: A New Dimension in Documentation through Association of Ideas''. V této inovativní práci představil informační nástroje, které vědcům umožní zrychlit výzkumný proces, vyhodnotit dopad jejich práce, identifikovat trendy ve vědě a vysledovat historii moderního vědeckého myšlení.<ref name="ThomsonReuters" />

Před Garfieldovou inovací znamenalo vyhledávání relevantních informací v publikovaných vědeckých pracích dlouhý a obtížný proces, jenž často nepřinášel požadované výsledky. Garfield si uvědomoval, že výzkumníci nejsou s to vyhledat veškeré relevantní informace ke své práci, jestliže jsou výsledky z výzkumné a vědecké oblasti limitovány předmětem nebo klíčovými slovy a relevantní práce z jiných oborů jsou ignorovány.<ref name="ThomsonReuters" />

'''Významný vyhledávací nástroj – ''Science Citation Index, Impact factor''''' Indexování bylo dokončeno uvnitř každé vědecké disciplíny. ''Science Citation Index'' (SCI – nyní dostupný na Web of Science) integroval data pomocí interdisciplinárních přístupů; výzkumníci z jedné vědní oblasti nezřídka vytvoří práci, která je relevantní i pro vědce z dalších oblastí. Garfieldem navržený citační index může být užitečný i při pátrání po původu určité vědecké myšlenky.<ref name="ThomsonReuters" />

Roku 1964 Garfield představil SCI v pětisvazkové tištěné verzi, jež indexovala 613 časopisů a 1,4 milionu citací. Avšak načítání dat z tištěných indexů bylo časově náročné. O dva roky později byl SCI dostupný na magnetofonové pásce, což rozšířilo jeho používání. Později vyšel na CD-ROM společně s citačními indexy ''Social Sciences and Arts & Humanities''. Z tohoto souboru pak vzešel výše zmiňovaný Web of Science.<ref name="ThomsonReuters" />

SCI byl uznán jako základní a zásadní inovace v oblasti informační vědy, jelikož indexoval všechny typy zdrojových položek – nejen výzkumných článků a recenzí, ale též opravných technických poznámek a seznamů chyb, dopisů, úvodníků, diskuzí apod.<ref name="GarfieldCareer">Eugene Garfield, Ph.D. [online]. June 2010 [cit. 2011-05-14]. Career Overview. Dostupné z WWW: <http://www.garfield.library.upenn.edu/overvu.html>.</ref>

Od roku 1961 je Garfieldova kariéra ve znamení mimořádného vývoje nových informačních nástrojů pro výzkumníky a současně neustálého vylepšování nástrojů stávajících. Mezi nové nástroje patří ''Index Chemicus'', ''Current Chemical Reactions'', nová verze ''Current Contents'' (jež pokryla klinické lékařství, chemii, fyziku a další disciplíny), ''Automatic Subject Citation Alert'' (osobní selektivní šíření informační služby, nyní zvané ''Research Alert''), ''the Genuine Article'' (rychlé dodání dokumentu), citační indexy pro společenské vědy (''SSCI'') stejně jako pro umění a humanitní vědy (''A&HCI''), ''Index to Scientific & Technical Proceedings and Books'', ''Index to Scientific Reviews'' a další. Přínos těchto informačních nástrojů pro lékaře a výzkumné pracovníky tkví v tom, že přes obrovské množství literatury, které se neustále rozrůstá, umožňují výzkumníkům udržovat krok s elementy, jež přímo souvisí s jejich zájmy.<ref name="GarfieldCareer" />

Garfield vyvinul indexovací systém pro vědeckou literaturu, založený na analýzách citací použitých v rámci dané práce. Odtud vzešel tzv. ''impakt faktor'' – měřítko citací vědeckých časopisů, které slouží jako indikátor jejich významu v dané oblasti. Impakt faktor je tím vyšší, čím více citací je v renomovaných časopisech.<ref name="Who2">Who2 [online]. c2011 [cit. 2011-05-14]. Eugene Garfield Biography. Dostupné z WWW: <http://who2.com/eugenegarfield.html>.</ref>

Indexováním odborné práce pomocí citace poskytl Garfield výzkumníkům možnost sledovat, na co jednotlivé práce odkazují a kolikrát jsou práce jiných vědců citovány.<ref name="ThomsonReuters" /> Citační indexy představují unikátní informační zdroj, jenž je po celém světě využíván pro rešeršní práce, citační analýzy a především pak pro hodnocení úrovně vědeckých a vzdělávacích institucí.<ref name="Econlib" /> Vynález citačních indexů zlepšil vědeckou komunikaci tím způsobem, že pomáhá omezit zdvojení předchozího výzkumu, odhalí nečekané vztahy mezi předměty, určí významné zlepšení z předchozích prací a upozorní na významné opravy publikovaného výzkumu.<ref name="GarfieldCareer" />

Data vyprodukovaná pomocí SCI využívají informační vědci či výzkumní správci k odhalení longitudinálních trendů ve vědecké komunikaci. Tyto údaje využívají též sociologové a historici vědy, aby prozkoumali důležité procesy, fenomény a vývoj v oblasti výzkumu. Neméně důležité jsou pro knihovníky, kteří provádí selekci časopisů, redaktory, jež monitorují relativní dopad a citace svých časopisů, a konečně pro vydavatele, kterým pomáhají rozhodnout se, zda mají např. uvést na trh nový časopis.<ref name="GarfieldCareer" />

'''Publikování v ''Current Contents''''' Garfiled publikoval za posledních dvacet pět let v ''Current Contents'' (CC) přes tisíc esejí. CC se staly zásadní a základní složkou klinického výzkumu a výzkumné laboratoře. Uživatelé díky nim mohou každý týden procházet obsahy stránek stovek časopisů a tím udržovat krok s nejnovějšími pokroky ve svém oboru.<ref name="GarfieldCareer" /> Efektivnost spočívá právě v rychlosti vyhledání výsledků.

 

== Další aktivity ==

'''Počátky Garfieldovy aktivity v oblasti informační vědy – ''The Welch Project''''' Eugene Garfield se začal aktivně věnovat oblasti informační vědy v roce 1951, kdy se připojil k ''the Welch Medical Indexing Project'' na Johns Hopkins University. Cílem projektu bylo zkoumat základní a aplikované problémy vyhledávání zdravotnických informací a aplikace nových metod indexování biomedicínské literatury. Po absolutoriu na Columbia University (obor knihovnictví) v roce 1954 se stal poradcem pro farmaceutický průmysl, což ho nakonec přivedlo k vytvoření soukromé firmy.<ref name="GarfieldCareer" /> V roce 1960 založil ''Institute for Scientific Information'' (ISI).<ref name="Who2" />

'''Časopis ''The Scientist''''' Garfield pracoval během své kariéry mj. jako asistent profesora výpočetní a informační vědy na University of Pennsylvania.<ref name="Who2" /> V roce 1986 pak založil ''The Scientist'', čtrnáctideník pro profesionální výzkum, jenž podává zprávy o vývoji a novinkách důležitých pro profesionální i praktický zájem vědců. Poskytuje jim jedinečné fórum pro diskusi, ve kterém mohou řešit otázky týkající se výzkumné komunity a společnosti.<ref name="GarfieldCareer" />

'''Garfieldovo působení v oboru''' Eugene Garfield je v oblasti informační vědy stále aktivní. Nadále udržuje náročný program konferencí, projevů a prezentací před významným publikem z oblasti informační vědy i lékařství. Mezi témata jeho vystoupení patří např. vědecké vzdělávání, budoucí trendy v lékařských zprávách a dokumentech, kreativita ve vědě a další. V posledních letech se mj. věnuje rozvoji algoritmické historiografie (tímto tématem se poprvé zabýval již v roce 1964). Vyvinul a patentoval ''the HistCite'' – systém, který výzkumníkům a knihovníkům umožňuje rozlišit nejvýznamnější práce na dané téma, když vyhledávají v elektronických verzích SCI, SSCI nebo A&HCI. Výstupem tohoto softwaru je historiografická chronologická prezentace klíčových děl, přičemž je poukázáno na jejich vzájemný vztah.<ref name="GarfieldCareer" />

'''Vědecké a profesionální asociace, jichž byl /je Garfield členem''' <ref>přehled čerpán z: Eugene Garfield, Ph.D. [online]. November 2008 [cit. 2011-05-15]. Scientific & Professional Associations. Dostupné z WWW: <http://www.garfield.library.upenn.edu/assoc.html>.</ref> • American Academy of Arts and Sciences, Fellow • American Academy for Arts & Sciences • American Chemical Society • American Library Association • American Philosophical Society, Philadelphia, PA. - Member • American Society for Information Science & Technology (Past President) • American Association for the Advancement of Science (Fellow) • Authors Guild • Drug Information Association • Federation of American Scientists • History of Science Society • Institute of Electrical & Electronics Engineers • International Federation of Science Editors • Medical Library Association • National Association of Science Writers • New York Academy of Sciences • Society for Scholarly Publishers • Society for Social Studies of Science • Special Libraries Association Roku 1966 bylo Garfieldovi nabídnuto čestné členství v ''UK Institute of Information Scientists''.<ref>GARFIELD, Eugene. School of Library and Information Science [online]. [cit. 2011-05-14]. Memories of the 1957 Dorking Conference. Dostupné z WWW: <http://www.libsci.sc.edu/bob/ISP/garfield2.htm>.</ref>

 

== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==

Eugene Garfield je bezpochyby jedním z nejvýznamnějších vědců, kteří se zabývají citováním, citační analýzou a vším co s citováním souvisí. Společně s Derekem J. de Sollou Pricem jsou považováni za zakladatele scientometrie.<ref>PAUEROVÁ, Kateřina. Historie informační vědy v USA v letech 1950 – 1990 - část. 2: 1950 - 1959. Inflow: information journal [online]. 2008, roč. 1, č. 3 [cit. 2011-05-09]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/historie-informacni-vedy-v-usa-v-letech-1950-–-1990-cast-2-1950-1959>. ISSN 1802-9736.</ref> Vědy, která se zabývá měřením kvality a kvantity vědy, snaží se nalézat metody a metriky pro určení těchto aspektů. Obecně lze mluvit o měření výkonnosti vědy.<ref>Moodle Univerzity Karlovy v Praze : pro výuku [online]. [cit. 2011-05-10]. Scientometrie a hodnocení vědy. Dostupné z WWW: <http://dl1.cuni.cz/course/info.php?id=682>.</ref>

Celá padesátá léta minulého století pracoval na svém největším projektu citační analýzy. Jeho projekt se stal dokonce podkladem pro vytvoření Googlu.<ref>GUGLIOTTA, Guy. The Genius Index : One Scientist's Crusade to Rewrite Reputation Rules. Wired [online]. 2009-05-22, 17.06, [cit. 2011-05-10]. Dostupný z WWW: <http://www.wired.com/culture/geekipedia/magazine/17-06/mf_impactfactor?currentPage=all>.</ref> Svůj první článek do časopisu Science napsal na začátku roku 1954 během svého studia knihovnictví, ale byl publikován až po dokončení studia. Článek se jmenoval Forms for Literature Citation.<ref>Dostupný zde: http://www.garfield.library.upenn.edu/papers/science120%283129%29p1038y1954.html</ref> V roce 1955 přišel s teorií impakt faktoru, původně definovaný jako indikátor vypočítaný z citačních rejstříků, které v té době teprve vyvíjel. Formuloval myšlenku hodnocení časopisů podle toho, jaký mají dopad a vliv ve vědě, na základě získaných citací. Vytvářet rejstříky bylo náročné, a tak založil v roce 1958 Institute for Scientific Information. Institut se věnoval vytváření, zpracovávání a vývojem citačních rejstříků. V roce 1961 byl definován rejstřík pro soubor exaktních věd, o deset let později rejstřík sociálních věd a v roce 1979 citační rejstřík humanitních a uměleckých věd. tyto rejstříky jsou dnes dostupné prostřednictvím databáze Web of Knowledge.<ref name="Who2" />

Je spolutvůrcem několika krátkých instruktážních filmů, které měli pomoci knihovníkům a informačním pracovníkům používat citační rejstříky.<ref>http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/V1p324y1962-73.pdf</ref> Tři části jsou dostupné na YouTube.[http://www.youtube.com/watch?v=YwPRI9ug6BY [1]],[http://www.youtube.com/watch?v=_Pi_iURf2f0 [2]],[http://www.youtube.com/watch?v=h1ij-t5RbnA [3]]

Jeho práce vedla k vývoji několika algoritmů na hodnocení důležitosti informací jako například HITS (Hyperlink-Induced Topic Search) nebo PageRank.

 

== Ocenění a čestné tituly ==

'''Vyznamenání a ocenění'''<ref>převzato z: http://www.garfield.library.upenn.edu/awards.html</ref>

• 1953- 54 Grolier Society Fellow, Columbia University

• 1966 Fellow, American Association for the Advancement of Science

• 1966 Fellow, Institute of Information Scientists

• 1975 Award of Merit, American Society of Information Science

• 1977 Herman Skolnick Award, American Chemical Society

• 1977 Hall of Fame Award, Information Industry Association

• 1978 American Society for Information Science Book Award for Best Information Science Book of 1977 (Essays of an Information Scientist, Vol: 1&2, 1962-1976 1980 Award, Chemical Notation Society)

• 1983 Patterson-Crane Award, American Chemical Society

• 1983 John Price Wetherill Medal, Franklin Institute

• 1984 Derek J. de Solla Price Memorial Medal, Scientometrics

• 1986 John Scott Award, City of Philadelphia

• 1987 Distinguished Alumni Award, Columbia University, School of Library Service, New York

• 1988 Dr. honoris causa, Vrije University, Brussels Belgium

• 1990 Ph.D. (honorary), State University of New York, Albany

• 1991 Honorary Fellow, Society for Technical Communication

• 1991 Ph.D. (honorary), Thomas Jefferson University, Philadelphia

• 1993 Honorary Foreign Member, Institute of Marine Biology, Vladivostok, Russia

• 1993 Honorary Fellow, Medical Libraries Association

• 1993 M.D. (hon. caus.), University of Rome, Tor Vergata, Italy

• 1995 M.D. (hon. caus.), Charles University, Czech Republic

• 1997 Honorary Degree from Far Eastern University, Vladivostok, Russia

• 1997 Honorary Membership in the Russian Academy of Sciences, Vladivostok, Russia

• 1999 Avenue of Technology Award, Philadelphia, PA

• 2000 Professor Kaula Award for Library & Information Science, India

• 2001 Winifred Sewell Prize for Innovation in Information Technologies in Biomedical & Life Sciences Librarianship.

• 2001 Awarded by Special Libraries Association Biomedical and Life Sciences Division

• 2004 Ph. D. (Honorary) Drexel University, Philadelphia, PA.

• 2004 Los Angeles Chapter -American Society for Information Science &Technology (ASIST)- Visionary Leader - Contributions to Information Science

• 2005 American Academy of Arts and Sciences, Fellow

• 2007 The Chemical Heritage Foundation - Richard J. Bolte, Sr. Award for Supporting Industries

• 2007 Honorary Degree from Real Academia de Medicina Del Distrito de Granada (Andalucia Oriental) Spain.

• 2007 American Philosophical Society, Philadelphia, PA. - Member

'''Členství'''<ref>převzato z: http://www.garfield.library.upenn.edu/boards.html</ref>

• Research! America

• Annual Reviews, Inc., Board of Directors

• International Federation of Science Editors

• John Scott Award Advisory Committee

• Journal of Information Science

• Rockefeller University Council

• Scientometrics

• University of Pennsylvania Library, Board of Overseers

• Research! America

• Temple University Health System, Inc. Board of Overseers

 

== Publikace ==

Kompletní přehled bibliografie Eugena Garfielda je dostupný na jeho oficiálních stránkách (odkaz viz ''externí zdroje''). Na tomto místě jsou uvedeny jen základní publikace a články.

'''Odkazy na online publikované texty'''

• Essays of an Information Scientist. Volumes 1–15 (1962–1993) <ref>elektronicky dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays.html</ref> • Citation Indexing – Its Theory and Application in Science, Technology, and Humanities <ref>elektronicky dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/ci/title.pdf</ref> • Komentáře v časopise The Scientist (1986–2002) <ref>přehledově dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/commentaries.html, v elektronické podobě na webových stránkách časopisu: http://www.the-scientist.com/</ref> • Úvodní projevy a prezidentské sloupky na ASIS&T <ref>přehledově dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/asiscolumns.html - odtud přímý odkaz na konkrétní články</ref> • Předmluva ke knize ''Little Science, Big Science ... and Beyond'' (Derek J. deSolla Price) <ref>předmluva (společně s Robertem K. Mertonem) dostupná z: http://www.garfield.library.upenn.edu/lilscibi.html</ref> • The Use of Citation Data in Writing the History of Science <ref>kolektiv autorů: Garfield, E–Sher, I. H.–Torpie, R. J. Dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/papers/useofcitdatawritinghistofsci.pdf</ref>

'''Bibliografické údaje vybraných článků''' <ref>přehled čerpán z: http://www.garfield.library.upenn.edu/pub.html - zde i přímé odkazy na texty v pdf</ref>

• Garfield E, Pudovkin AI, Paris S. "A bibliometric and historiographic analysis of the work of Tony van Raan: a tribute to a scientometrics pioneer and gatekeeper" Research Evaluation 19(3), September 2010.

• Garfield E. "Five decades of Citation Indexing" Keynote Address - International Workshop for Scientometrics (ITSIC), Beijing, China. September 2009.

• Garfield E. "From the Science of Science to Scientometrics : Visualizing the History of Science with HistCite software" Presented at the 11th ISSI International Conference, Madrid, Spain - June 25, 2007. Reprinted in special issue of Journal of Informetrics 3 (2009) 173–179.

• Garfield E. "Panel on 'Evaluative Measures for Resource Quality: Beyond the Impact Factor". Presented at the Medical Library Association Meeting, Philadelphia, May 22, 2007.

• Garfield E, Paris S, Stock WG. "HistCiteTM: A software tool for informetric analysis of citation linkage" Information Wissenschaft & Praxis, 57(8):391-400, November / December 2006.

• Garfield, E. "The History and Meaning of the Journal Impact Factor" abridged version of the above paper published in Journal of the American Medical Association (JAMA), (293): 90-93, January 2006.

• Garfield, E. "Web of science: Measuring and assessing science beyond SCI - Response" Current Science 86 (5): 629-629 March 10 2004.

• Garfield, E. "Use of Journal Citation Reports and Journal Performance Indicators in measuring short and long term journal impact" Croatian Medical Journal, 41: (4) 368-374 December 2000.

• Garfield, E. "Science Citation Index, Journal Citation Reports, and other ISI trademarks- Letter to the editor," Information Processing & Management, 26 (4) p.573, 1990.

• Garfield, E. "Indexing terminology and permuted indexes ," Journal of Documentation, 28 (4) p.334-345, 1972.

• Garfield, E. "Science Citation Index - Answers to Frequently Asked Questions." Revue Internationale De La Documentation, 32(3), p.112-16,1965.

• Garfield, E. "Science Citation Index -- A New Dimension in Indexing." Science, 144(3619) p.649-54, May 1964.

• Garfield, E. "An Algorithm for Translating Chemical Names to Molecular Formulas." Institute for Scientific Information, Philadelphia, PA. p.1-68, 1961.

• Garfield, E. "Citation Indexes for Science: A New Dimension in Documentation through Association of Ideas." Science, 122(3159), p.108-11, July 1955. Reprinted in Readings in Information Retrieval, p.261-274, (H.S. Sharp. Ed.), The Scarecrow Press, Inc. 1964 (book in EG's office).

 

== Doporučená četba ==

'''Eugene Garfield''': ''Essays of an Information Scientist'' (1977) – texty, jež byly publikovány jako ''Current Comments'' mezi lety 1962–1976, jsou považovány za klasiku v oboru informační vědy.<ref name="Who2" />

 

== Citace a odkazy na použitou literaturu ==

<references />

 

 

== Externí zdroje ==

{{DEFAULTSORT:Friedman, Batya}}

  

{{DEFAULTSORT:Garfield, Eugene}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]]

Barbara Marie Wildemuth

2019-05-28T08:24:50Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

{{Infobox Vědec|jmeno = Barbara Marie Wildemuth [[Soubor:Portret B.M.W..jpg|thumb|300px ]] SEARS, Dan. Barbara M. Wildemuth Photo [online]. Chapel Hill: School of Information and Library Science, 2010 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: https://ils.unc.edu/~wildem/bmw-photo-2010.jpg |datum_narozeni = -|misto_narozeni = -|datum_umrti = dosud žije|misto_umrti = -|duvod_umrti = - |rodina = -|pobyt = Chapel Hill, North Carolina, OSA|obcanstvi = americké|skola = 1989 Ph.D. v oboru Design a evaluace informačních systémů na College of information Studies, Drexel University ve Filadelfii, Pensylvánie|pracoviste = profesorka informační vědy na School of Information and Library Science, University of North Carolina https://sils.unc.edu/|znamy_diky = výzkumy v oblasti informační a knihovní vědy, zejména zkoumání interakce člověka a počítače (HCI)|oceneni = 2016 Cena vynikajícího lektorství (Distinguished Lectureship Award), Association for Information Science & Technology (ASIST)}} '''Barbara Marie Wildemuth''' je profesorkou informační vědy na School of Information and Library Science, University of North Carolina v Chapel Hill. Mimo jiné vyučuje kurz systémové analýzy, o získávání a analýze informací, a kurz o informační etice. Ve svých výzkumech se zabývá především interakcí mezi člověkem a počítačem (HCI).

 

== Život ==

=== Vzdělání <ref>WILDEMUTH, B. M. Curriculum Vitae [online>. Chapel Hill: School Of Information and Library Science, 2017 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: https://ils.unc.edu/~wildem/wildemuth-vitae.pdf</ref> ===

*1989 Ph.D. v oboru Design a evaluace informačních systémů na College of information Studies, Drexel University ve Filadelfii, Pensylvánie.
*1982 M.Ed. (Master of Education) v oboru Vzdělávací statistiky a měřítka na Rutgers University v New Brunswicku, New Jersey.
*1976 M.L.S. (Master of Library Science) na University of Illinois v Urbana, Illinois.
*1971 B.MUS.Ed. (Batchelor in Music Education) v oboru Klavír na North Central College v Naperville, Illinois.
<div> </div>
=== Profese ===

Od roku 1988 působí jako profesorka na School of Information and Library Science, University of North Carolina v Chapel Hill. Vyučuje předměty týkající se výzkumných metod, interakce člověka s počítačem a informační etiku. Od roku 2010 je také proděkankou pro administrativní záležitosti.

*1988 - současnost: profesorka na Fakultě informační a knihovní vědy, Univerzita Severní Karolíny (University of North Carolina) v Chapel Hill
*2010-2016: Proděkanka v akademických záležitostech, Fakulta informační a knihovní vědy, Univerzita Severní Karolíny v Chapel Hill
*2002-2005: Proděkanka pro bakalářské programy, Fakulta informační a knihovnické vědy, Univerzita Severní Karolíny v Chapel Hill
*1996-2003: Pomocná profesorka, Oddělení biomedicínského inženýrství, Lékařská fakulta, Univerzita Severní Karolíny v Chapel Hill
*1985-1988: Pomocná učitelka na Fakultě informačních studií, Drexel University ve Filadelfii, Pensylvánie
*1979-1985: Přidružená ředitelka, ERIC sdružení pro testy, měření a evaluaci (ERIC Clearinghouse on Tests, Measurement, and Evaluation), Educational Testing Service, Princeton, New Jersey
*1978-1979: Vedoucí sbírky testů, Educational Testing Service, Princeton, New Jersey
*1976-1978: Koordinátorka uživatelských služeb a indexátor/abstraktor, ERIC sdružení pro testy, měření a evaluaci (ERIC Clearinghouse on Tests, Measurement, and Evaluation), Educational Testing Service, Princeton, New Jersey
*1975-1976: Absolventská asistentka univerzitní knihovny na Univerzitní bakalářské knihovně v Illinois (University of Illinois Undergraduate Library) v Urbaně, Illinois.

== Výzkumy a projekty ==

'''[http://ils.unc.edu/searchtasks/ Systematic Review of Assigned Search Tasks]'''

'''Projekt je zaměřený na studium informačního chování při plnění úkolů. Chování uživatelů je různé, ale je možné, že tento rozdíl spočívá právě v prováděných úkolech než ve znalostech domény.'''

 [http://uncch.pure.elsevier.com/en/projects/collaborative-research-curriculum-development-digital-libraries '''Curriculum Development: Digital Libraries''']

'''Zaměřuje se na vývoj modelů a materiálů pro výuku studentů v prostředí digitálních knihoven.'''

 [https://uncch.pure.elsevier.com/en/projects/recruiting-medical-students-into-health-sciences-librarianship-pu '''Recruiting Medical Students Into Health Sciences Librarianship: Pursuing the Informationist Concept through a Dual Degree Mode'''] Projekt má za cíl rozšířit řady informationiků (informationist) - informačních specialistů v medicínské informatice prostřednictvím duálního vzdělání jak v medicíně, tak v knihovní vědě.

== Aktivity ==

Barbara Wildemuth je od roku 1976 členem organizace [http://www.asist.org/ American Society for Information Science & Technology] (ASIST).

 

Další aktivity:

UNC-CH General College Administrative Board, 2008-2014

UNC-CH Faculty IT Advisory Committee, 2011-2014

UNC-CH School of Information and Library Science, Associate Dean, 2010-2016<ref>Barbara M. Wildemuth [online]. Chapel Hill: School of Information and Library Science, 2017 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: https://ils.unc.edu/~wildem/wildemuth.html</ref>

== Význam pro informační vědu ==
'''Barbara Wildemuth se věnuje studiu používání informací a informačních technologií. Ve svých výzkumech se zabývá především vyhledávacími strategiemi uživatelů. Zaměřuje se také na informační chování studentů medicíny a digitální knihovny. Její kniha Applications of social research methods to questions in information and library science (2009) přináší vhled do problematiky výzkumů.'''
 

== Úspěchy ==
<ul style="margin-top:0pt;margin-bottom:0pt;">
<li>2016 Cena vynikajícího lektorství (Distinguished Lectureship Award), Association for Information Science & Technology (ASIST)</li>
<li>2010 Cena Watsona Davise (za služby organizaci) American Society for Information Science & Technology</li>
<li>2010 Cena za mimořádný přínos pro informační chování, ASIS&T</li>
<li>2009 Projekt Otevřené video (Marchinonini, Wildemuth, Geisler, et al.) ve 100 nejlepších samovzdělávacích sítích na změnu kariéry, OnlineColleges.net</li>
<li>2003 Cena Vannevara Bushe za nejlepší článek (spolupráce s Marchionini, Yang, Geisler, Wilkens, & Gruss), ACM/IEEE Joint Conference on Digital Libraries</li>
<li>2001 ALISE Cena za článek metodologie výzkumu (spolupráce s Sonnenwald)</li>
<li>2000 Cena mimořádného učitele informační vědy, ASIST</li>
<li>2000 Mimořádný učitel roku, Fakulta informační a knihovní vědy, Univerzita Severní Karolíny v Chapel Hill.</li>
</ul>

== Publikace ==

=== '''Applications of social research methods to questions in information and library science (2009)'''<ref>WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport: Libraries Unlimited, 2009. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> ===

'''Kniha se věnuje řízení výzkumu se zaměřením na obor knihovní vědy.'''

 

==== '''Položené otázky''' ====
'''Pro výzkum je klíčové mít jasně definovanou výzkumnou otázku. Od ní se pak odvíjí strategie jeho vedení. Ke konceptualizaci mohou pomoci teorie a modely. Další četba na téma výzkumu je také klíčová, protože hlubší porozumění a znalost získaná při tomto průzkumu vede k jasnější definici výzkumné otázky.''''''Výzkumná otázka by měla být jasně definovaná a specifická. Měla by se dát zodpovědět pomocí nasbíraných dat. Odvíjí se tedy od ní, jaká data se budou sbírat. Je důležité, aby byla relevantní pro daný obor. Propojenost s koncepty a fenomény je také vhodná.'''
 

'''Přístupy k výzkumu'''
'''Deskriptivní studie je vhodná pro fenomén, který ještě nebyl dostatečně definovaný a je důležité mu porozumět. Testování hypotéz se používá v případě, kdy máme dvě proměnné, které spolu souvisí a testujeme pravdivost tvrzení. Zjišťujeme tedy, zda první fenomén způsobuje druhý. Tvoření/ověřování teorií je nejlepší pro teorie středního rozsahu. Jsou dost široké, aby přinesly něco nového.'''
 

==== '''Design výzkumu a vzorkování''' ====

*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Případové_studie ''Případové studie''] se zaměřují na soudobé události v přirozeném prostředí. Mohou být využity k testování teorií a jejich vývoji i k popisu fenoménu. Silnou stránkou je flexibilita strategie výzkumu. Případová studie je ale nevhodná pro zobecňování (mimo přirozené prostředí).
*Naturalistický výzkum (Naturalistic research) probíhá v co nejpřirozenějším prostředí. Umožňuje pozorovat informační chování uživatelů a odhaluje jeho komplexitu. Je náročný na čas, ale dostáváme přístup k velmi kvalitním datům. Mezi techniky pro tento výzkum patří pozorování, etnografie, kontextuální dotaz, analýza kognitivní práce, kvazi-experimenty atd.
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Longitudinální_výzkum#cite_ref-7 Dlouhodobé studie] (Longitudial studies) jsou vhodné pro pozorování fenoménu v průběhu času. Data se shromažďují při více příležitostech a porovnávají se. Je nutné pečlivé plánování do budoucnosti, ale dlouhodobé studie poskytují silný základ pro závěry o efektech a příčinách fenoménu.
<ul style="margin-top:0pt;margin-bottom:0pt;">
<li>[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Delphi_Metoda Delfské studie] (Delphi Studies) nesou název podle Delfské věštkyně. Pomáhá strukturování komunikace ve skupině, sbírání podnětů při řešení komplexních problémů. Účastníci jsou anonymní a zpětná vazba je kontrolovaná. Předvídá tak budoucí události na základě názorů a úsudků expertů / účastníků. Je vhodná pro situace, kde se pravdivost věci může přímo vypozorovat.</li>
</ul>
<ul style="margin-top:0pt;margin-bottom:0pt;">
<li>Kvazi-experimentální studie jsou užitečné v případech, kdy nemůžeme implementovat opravdový experiment. Umožňuje adresovat výzkumnou otázku s vyváženou kombinací naturalismu a přísnosti.</li>
</ul>
<ul style="margin-top:0pt;margin-bottom:0pt;">
<li>Experimentální studie fungují na principu náhodného přiřazení předmětu (nebo dvou) dvěma (nebo více) skupinám. Zde se pak měří výstupy. Je tu nutnost důkladného porozumění výzkumné otázky k identifikaci nezávislých proměnných.</li>
</ul>
<div> </div> <div>'''Při vybírání vzorku pro rozsáhlé studie je nutné najít reprezentativní vzorek, aby byl výsledek aplikovatelný na všechny uživatele. Při výběru vzorku se využívají metody pravděpodobnostní, např. vzorkování náhodné, systematické, vrstvené a shlukované, i nepravděpodobnostní, např. vzorkování kvótové, účelné, příhodné. ''''''Intenzivní studie jsou zaměřené na určité procesy, vzorek tedy musí poskytnout vhled do fenoménu. Uplatňuje se nepravděpodobnostní vzorek: účelný (specifičtí uživatelé) a teoretický (poskytnutá data podpoří vývoj teorie).''''''Pro studování specifických populací tvoří vzorek členové těchto skupin se speciálními potřebami.''' </div>
 

 

 

==== '''Metody pro sběr dat''' ====

*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Historický_výzkum#Pou.C5.BEit.C3.A1_literatura Historický výzkum]je organizovaný chronologicky nebo založený na tezi /argumentu. Hodnocení zdrojů a sbírání důkazů se děje přes určité období, každý důkaz vede k jinému. Umožňuje lepší porozumění minulosti naší profese a posouvání se vpřed.
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Analýza_dokumentů_a_artefaktů Existující dokumenty a artefakty] jako data neovlivňují obsah tak jako intruzivní metody rozhovoru nebo pozorování, jsou proto přesnou reprezentací fenoménu. Dokumenty obsahují stopy informačního chování (např. post-ity v pracovním prostředí). Je důležité najít vztah mezi použitými dokumenty a fenoménem. Metoda poskytuje jinou perspektivu, nepoužívá se ale samostatně.
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Analýzy_logů_(statistika_webu) Záznamy transakcí](Transaction Logs) zaznamenávají interakci lidí s počítačovou aplikací. Používají se pro studii tohoto interakčního chování uživatelů se systémem. Nevýhodou je, že neposkytují kognitivní a citové odpovědi uživatelů na interakci.
*Protokoly myšlení nahlas (Think-aloud Protocols) se používají k pochopení kognitivních procesů založených na verbalizaci myšlenek při experimentu. Záleží na vzorku a situaci - je důležité přirozené prostředí.
*Přímá pozorování poskytují přesné informace o událostech, čase, trvání a frekcenci daných fenoménů informačního chování uživatelů.
*Pozorování účastnků je metodou pozorování informačního chování v kontextu, který je přirozený pro jeho výskyt. Je formou kvalitativního výzkumu, který poskytuje bohatý popis daného uspořádání a informačního chování, které se zde objevuje.
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Výzkumné_deníky Výzkumné deníky]zachycují data o účastnících. Opakovaně a po nějakou dobu o sobě podávají zprávy. Tato metoda je vhodná pro výzkum interních a ojedinělých fenoménů, kde by jinak výzkumníci mohli ovlivnit výsledek. Volí se struktura, doba pozorování, frekvence zápisů a kdy by měl být zápis proveden.
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Kvalitativní_rozhovory_–_polostrukturované_a_nestrukturované Nestrukturovaný rozhovor]je vhodný pro hluboké porozumění fenoménu s určitým kulturním kontextem a při práci s interpretačním paradigmatem, kde je realita sociálně konstruovaná účastníky. Otázky nejsou předem určené, závisí na interakci mezi výzkumníkem a účastníkem. Umožňuje tak vhled do individuální perspektivy.
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Kvalitativní_rozhovory_–_polostrukturované_a_nestrukturované Polostrukturovaný rozhovor]je účelná, více organizovaná komunikace za účelem získání relevantních informací pro výzkum. Otázky jsou předem určené, mohou být ale modifikované podle situace.
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Focus_Groups Focus groups]představuje skupinu jednotlivců, kteří diskutují na téma výzkumu z osobní zkušenosti. Hovoří jak mezi sebou, tak s výzkumníkem. Porovnávají se přitom jejich různé pohledy. Diskuse tak odhaluje nuance v perspektivách.
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Dotazníková_šetření Průzkumný výzkum](Survey Research) umožňuje statisticky odhadnout distribuci charakteristik v populaci. Je to jednoduchý koncept, který ale vyžaduje přípravu - design průzkumu, vzorek, forma,...
*Měření kognitivních a citových proměnných - tyto proměnné se nemohou pozorovat přímo, měří se tak pomocí přístupů psychologického posouzení. Objektem měření je konstrukt (neexistuje jako izolovaná, pozorovatelná dimenze chování).
*Vývoj nových měření je v některých případech potřebný, protože některé konstrukty se měří obtížně. Při vývoji je důležité definovat konstrukt - jeho přiřazení k měřítku, např. čislo 5 znamená největší spokojenost. Škála reprezentuje tento vztah čísel a konstruktů. Následuje vývoj položek a inventáře. Nakonec je vhodné provést pilotní testování inventáře.

 
<div> </div>
 

==== '''Metody pro analýzu dat''' ====

*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Obsahová_analýza Obsahová analýza] má dlouhou historii v žurnalistice, původně k analýze článků. Je to systematická, objektivní a kvalitativní analýza obsahu sdělení. Využívá se také k identifikaci vztahů a naznačování efektů sdělení. Má kvantitativní povahu. Existují dva typy obsahu. Manifestový obsah existuje jednoznačně ve zprávě. Latentní obsah je nesnadno pozorovatelný, nepočitatelný.
*Kvalitativní analýza obsahu je alternativou kvantitativní obsahové analýzy. Jejím cílem je identifikovat důležité kategorie obsahu a poskytnout popis sociální reality vytvořené těmito kategoriemi.
*Diskurzní analýza se zaměřuje na určité typy komunikace (např. interview) nebo formální texty, protože řeč konstruuje verzi sociálního světa člověka.
*Analytická indukce se využívá k analýze kvalitativních dat. Je to metoda pro vývoj teorií přímo z těchto dat. Umožňuje nám odpovídat na otázky typu “Jak?”. V knihovní a informační vědě nečasto pooužívaná, protože je tato metoda nová.
*Deskriptivní statistika umožňuje shrnutí výsledků v datové analýze. Jsou to zásadní komponenty závěrečných zpráv výzkumu. Pro každou proměnnou je vhodné mít měřítko tendence a rozptylu. 
**Měřítka pro tendenci: 
***Průměr - průměrná hodnota proměnných, které shrnujeme
***Medián - prostřední hodnota při vzestupném seřazení (vhodné pro řadová data)
***Modus - hodnota, která se vyskytuje nejčastěji (vhodné pro nominální data)
**Měřítka pro rozptyl: 
***Škála - vzdálenost od nejmenší po největší hodnotu
***Standardní odchylka (při použití průměru)
<div> </div> <ul style="margin-top:0pt;margin-bottom:0pt;">
<li>Frekvence, cross-tabulation a chi-square statistika: Frekvence se používá při analýze nominálních dat (tabulky). Cross-tabulation slouží k popisu vztahů (1. proměnná v řádku, 2. proměnná ve sloupci). CHi-square statistika měří rozdíly mezi očekáváním a tím, co bylo vypozorováno</li>
<li>Analyzování sekvence událostí - používá se, protože v některých případech nestačí vědět, jaké chování se vyskytuje nejčastěji, ale i jeho sekvence.</li>
<li>Markovovy modely - zaměřeny na postup z jedné události na další, předpokládá mezi nimi závislost.</li>
<li>Korelace pomáhá zkoumat vztah mezi dvěma proměnnými. Jestliže jsou perfektně korelantní, pak první proměnná vysvětluje druhou proměnnou. Graficky se dá reprezentovat pomocí rozptýleného diagramu. Poskytuje tak důkaz vztahu.</li>
<li>Porovnávání průměrů: t test a analýza odchylky (ANOVA) <ul style="margin-top:0pt;margin-bottom:0pt;">
<li>T test udává pravděpodobnost p, se kterou je rozdíl mezi dvěma průměry náhodný. Čím větší je rozdíl, tím větčí je hodnota t.</li>
<li>ANOVA umožňuje porovnávat průměry více jak dvou skupin. Odchylka mezi skupinami je “signál”, odchylka ve skupině je “hluk”. Čím větší je signál, tím hodnotnější je rozdíl.</li>
</ul> </li>
</ul>
<div> </div>
== Výběrová bibliografie ==

=== Monografie ===

*<span id="docs-internal-guid-5dc7dbb5-16e2-029b-2e92-392c94bbd40b" style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; background-color: transparent;">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009. ISBN 978-1-59158-503-9.

=== Vybrané články<ref>Články byly vybrány dle množství jejich citací na webu [https://uncch.pure.elsevier.com/en/persons/barbara-m-wildemuth/publications/ https://uncch.pure.elsevier.com/en/persons/barbara-m-wildemuth/publications/]. Další přehledy článků jsou na webových stránkách uvedených v externích zdrojích níže.</ref> ===
<ul style="margin-top:0pt;margin-bottom:0pt;">
<li>WILDEMUTH, B. M., S. OH, K. L. COSTELLO, A. T. CHEN a J. POMERANTZ. Qualitative methods for studying health information behaviors. In: Proceedings of the Association for Information Science and Technology. 2016,53(1), 1-5.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., S. OH, S. YANG, E. A. FOX a J. POMERANTZ. Results of a digital library curriculum field test. In: International Journal on Digital Libraries. 2016, 17(4), 273-286.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., L. FREUND, M. J. SIMONS a E. G. TOMS. Untangling search task complexity and difficulty in the context of interactive information retrieval studies. In: Journal of Documentation. 2014, 70(6), 1118-1140.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., S. OH a G. MARCHIONINI. Tactics used when searching for digital video. In: Proceeding of the third symposium on Information interaction in context - IIiX '10[online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2010,[cit. 2017-05-16]. DOI: 10.1145/1840784.1840821. ISBN 9781450302470. Dostupné z: [http://portal.acm.org/citation.cfm?doid=1840784.1840821 http://portal.acm.org/citation.cfm?doid=1840784.1840821]</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., S. YANG, M. J. SIMONS, S. OH a E. A. FOX. Core topics in digital library education. Handbook of Research on Digital Libraries: Design, Development, and Impact.IGI Global. 2009, 493-505</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., S. YANG, E. A. FOX, D. S. WARD, K. M. RIBISL a M. J. SIMONS. A Comparison of Web and Print Media for Physical Activity Promotion among Adolescent Girls. In: Journal of Adolescent Health. 2006, 39(1), 96-104.</li>
<li>POMERANTZ, J., B. M. WILDEMUTH, S. YANG a E. A. FOX. Curriculum development for digital libraries. In: Proceedings of the 6th ACM/IEEE-CS joint conference on Digital libraries - JCDL '06[online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2006, s. 175- [cit. 2017-05-16]. DOI: 10.1145/1141753.1141787. ISBN 1595933549. Dostupné z: [http://portal.acm.org/citation.cfm?doid=1141753.1141787 http://portal.acm.org/citation.cfm?doid=1141753.1141787]</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., S. YANG, E. A. FOX, C. BONNETT a D. H. SONNENWALD. Interactivity between protégés and scientists in an electronic mentoring program. In: Instructional Science. 2006, 34(1), 21-61.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., J. POMERANTZ, S. OH, S. YANG a E. A. FOX. The core: Digital library education in library and information science programs. In: D-Lib Magazine. 2006, 12(11).</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., L. A. SHUTERLAND, M. CAMPBELL a P. S. HAINES. Unraveling the web: An evaluation of the content quality, usability, and readability of nutrition web sites. In: Journal of Nutrition Education and Behavior. 2005, 37(6), 300-305.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., M. M. HAYSLETT, J. CHEH a K. M. RIBISL. Pixels or pencils? The relative effectiveness of Web-based versus paper surveys. In: Library and Information Science Research. 2004, 26(1), 73-93.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., J. CHEH a K. M. RIBISL. The effects of domain knowledge on search tactic formulation. In: Journal of the American Society for Information Science and Technology. 2004, 55(3), 246-258.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., G. GEISLER, R. GRUSS, J. CHEH a K. M. RIBISL. An assessment of the quality and usability of smoking cessation information on the Internet. In: Health Promotion Practice. 2003, 4(3), 278-287.</li>
<li>WILDEMUTH, B.M., G. MARCHIONINI, MENG YANG, G. GEISLER, T. WILKENS, A. HUGHES a R. GRUSS. How fast is too fast? evaluating fast forward surrogates for digital video. In: 2003 Joint Conference on Digital Libraries, 2003. Proceedings[online]. IEEE Comput. Soc, 2003, s. 221-230 [cit. 2017-05-16]. DOI: 10.1109/JCDL.2003.1204866. ISBN 0-7695-1939-3. Dostupné z: [http://ieeexplore.ieee.org/document/1204866/ http://ieeexplore.ieee.org/document/1204866/]</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., G. MARCHIONINI, A. HUGHES a T. WILKENS. Text or pictures? An eyetracking study of how people view digital video surrogates. In: Lecture Notes in Computer Science. 2003, 271-280.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., G. GEISLER, G. MARCHIONINI, A. HUGHES, M. YANG, T. WILKENS, B. FOWLER a X. MU. Alternative surrogates for video objects in a digital library: Users’ perspectives on their relative usability. European Conference on Digital Libraries, In: Lecture Notes in Computer Science. 2002, 493-507.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., G. GEISLER, G. MARCHIONINI, A. HUGHES, M. YANG, T. WILKENS a R. SPINKS. Video browsing interfaces for the open video project. Conference on Human Factors in Computing Systems. 2002,New York: ACM Press, 514-515.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., L.A. SHUTERLAND, M. CAMPBELL, K. ORNSTEIN a D. LOBACH. Development of an adaptive multimedia program to collect patient health data. In: American Journal of Preventive Medicine. 2001, 21(4), 320-324.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., C. P. FRIEDMAN, J. KEYES a S. M. DOWNS. Longitudinal study of database-assisted problem solving. In: Information Processing and Management. 2000, 36(3), 445-459.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M. a M. E. MOORE . End-user search behaviors and their relationship to search effectiveness. In: Bulletin of the Medical Library Association. 1995, 83(3), 294-304.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., T. S. MIYA a A. L. O'NEILL. The "Known" in known-item searches: Empirical support for user-centered design. In: College and Research Libraries. 1995, 56(3), 265-280.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., R. DE BLIEK, C. P. FRIEDMAN a T. S. MIYA. Information-seeking behaviors of medical students: A classification of questions asked of librarians and physicians. In: Bulletin of the Medical Library Association. 1994, (82), 295-304.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M. Post-positivist research: Two examples of methodological pluralism. In: Library Quarterly. 1993, (63), 450-468.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., R. DE BLIEK, S. HE a C. P. FRIEDMAN. Search moves made by novice end users. Proceedings of the ASIS Annual Meeting. 1992, (29), 154-161.</li>
</ul>

== Zajímavosti ==

V roce 2003 vystoupila v Praze na konferenci Inforum 2003 s příspěvkem nazvaným "Why conduct user studies? The role of empirical evidence in improving the practice of librarianship". <ref>WILDEMUTH, B. M. Why conduct user studies? The role of empirical evidence in improving the practice of librarianship [online]. Praha, Inforum 2003, 27. 5. 2003 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/archiv/inforum2003/prispevky/Wildemuth_Barbara.pdf</ref> Rozhovor s B. Wildemuth o její účasti na této konferenci vyšel v časopise Ikaros.<ref>JEDLIČKOVÁ, Petra a WILDEMUTH, Barbara M.. Inspirující pohledy na průzkumy uživatelů a jejich práce s informacemi [online]. Ikaros, 2003, ročník 7, číslo 7 [cit. 2017-05-17]. urn:nbn:cz:ik-11369. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11369</ref>

Dostupná jsou videa, kde můžete shlédnout Barbaru Wildemuth hovořící o její práci.<ref>YouTube [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: https://www.youtube.com/results?search_query=barbara+wildemuth</ref>

V roce 2017 je vykazována u Barbary Wildemuth hodnota h-Indexu 16.<ref>Barbara M. Wildemuth [online]. Elsevier B.V.,2017 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: https://uncch.pure.elsevier.com/en/persons/barbara-m-wildemuth</ref>

== Citace a poznámky ==

<references />

'''Fotografie a údaje z osobní profilové webové stránky byly použity se souhlasem Barbary Wildemuth.'''

== Externí zdroje ==

*WILDEMUTH, B. M. Barbara M. Wildemuth [online]. Chapel Hill: School of Information and Library Science, 2016 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [https://ils.unc.edu/~wildem/wildemuth.html https://ils.unc.edu/~wildem/wildemuth.html] - školní webová stránka B. Wildemuth

*Barbara M. Wildemuth [online]. Elsevier B.V.,2017 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [https://uncch.pure.elsevier.com/en/persons/barbara-m-wildemuth https://uncch.pure.elsevier.com/en/persons/barbara-m-wildemuth] - profilová webová stránka B. Wildemuth s přehledem projektů, publikací a počtem citací měřených v h-Indexu

*JEDLIČKOVÁ, Petra a WILDEMUTH, Barbara M.. Inspirující pohledy na průzkumy uživatelů a jejich práce s informacemi. Ikaros [online]. Ikaros, 2003, ročník 7, číslo 7 [cit. 2017-05-17]. [[[[[urn:nbn:cz:ik-11369|urn:nbn:cz:ik-11369|||[1]]]]]]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: [http://ikaros.cz/node/11369 http://ikaros.cz/node/11369] - rozhovor s B. Wlidemuth z roku 2003

*Barbara M. Wildemuth [online]. University of Trier, 2017 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [http://dblp2.uni-trier.de/pers/hd/w/Wildemuth:Barbara_M= http://dblp2.uni-trier.de/pers/hd/w/Wildemuth:Barbara_M=] - profilová webová stránka B. Wildemuth s přehledem publikací a jejich dostupnosti

*WILDEMUTH, B. M. Why conduct user studies? The role of empirical evidence in improving the practice of librarianship [online]. Praha, Inforum 2003, 27. 5. 2003 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [http://www.inforum.cz/archiv/inforum2003/prispevky/Wildemuth_Barbara.pdf http://www.inforum.cz/archiv/inforum2003/prispevky/Wildemuth_Barbara.pdf] - příspěvek B. Wildemuth na konferenci Inforum 2003

*WILDEMUTH, B. M. Curriculum Vitae [online]. Chapel Hill: School Of Information and Library Science, 2017 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [https://ils.unc.edu/~wildem/wildemuth-vitae.pdf https://ils.unc.edu/~wildem/wildemuth-vitae.pdf] - CV B. Wildemuth

*Recruiting Medical Students Into Health Sciences Librarianship: Pursuing the Informationist Concept through a Dual Degree Mode [online]. Elsevier B.V.,2017 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [https://uncch.pure.elsevier.com/en/projects/recruiting-medical-students-into-health-sciences-librarianship-pu https://uncch.pure.elsevier.com/en/projects/recruiting-medical-students-into-health-sciences-librarianship-pu] - projekt B. Wildemuth na téma vzdělávání lékařů v oblasti Knihovnických a informačních věd

*Collaborative Research: Curriculum Development: Digital Libraries [online]. Elsevier B.V.,2017 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [https://uncch.pure.elsevier.com/en/projects/collaborative-research-curriculum-development-digital-libraries https://uncch.pure.elsevier.com/en/projects/collaborative-research-curriculum-development-digital-libraries] - projekt B. Wildemuth s cílem vypracování osnov a metodiky vzdělávání knihovníků a informačních pracovníků pro práci v digitálních knihovnách

*Systematic Review of Assigned Search Tasks [online]. University of North Carolina [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [https://ils.unc.edu/searchtasks/ https://ils.unc.edu/searchtasks/] - projekt B. Wildemuth v oblasti výzkumu chování při vyhledávání zadaných úkolů s cílem shromáždit zadávané úkoly v rámci již proběhnutých studií

*Paul Jones and Barbara Wildemuth to lead summer seminars to Prague and London [online]. Chapel Hill: School of Information and Library Science, 10.3.2014 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [https://sils.unc.edu/news/2014/summer-seminars-sils-faculty-to-lead https://sils.unc.edu/news/2014/summer-seminars-sils-faculty-to-lead] - School of Information and Library Science pořádá pro své studenty zahraniční semináře se svými lektory. V roce 2014 to byly semináře v Praze a v Londýně, který vedla B. Wildemuth

*Google [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [https://scholar.google.cz/scholar?hl=cs&q=barbara+wildemuth&btnG= https://scholar.google.cz/scholar?hl=cs&q=barbara+wildemuth&btnG=] - přehled publikací s autorským podílem B. Wildemuth na Google Scholar

*YouTube [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [https://www.youtube.com/results?search_query=barbara+wildemuth https://www.youtube.com/results?search_query=barbara+wildemuth] - přehled videí, ve kterých hovoří B. Wildemuth o své práci

 {{DEFAULTSORT:Wildemuth, Barbara Marie}}

  

{{DEFAULTSORT:Wildemuth, Barbara Marie}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]]

Barbara Marie Wildemuth

2019-05-27T21:07:29Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

{{Infobox Vědec|jmeno = Barbara Marie Wildemuth [[Soubor:Portret B.M.W..jpg|thumb|300px ]] SEARS, Dan. Barbara M. Wildemuth Photo [online]. Chapel Hill: School of Information and Library Science, 2010 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: https://ils.unc.edu/~wildem/bmw-photo-2010.jpg |datum_narozeni = -|misto_narozeni = -|datum_umrti = dosud žije|misto_umrti = -|duvod_umrti = - |rodina = -|pobyt = Chapel Hill, North Carolina, OSA|obcanstvi = americké|skola = 1989 Ph.D. v oboru Design a evaluace informačních systémů na College of information Studies, Drexel University ve Filadelfii, Pensylvánie|pracoviste = profesorka informační vědy na School of Information and Library Science, University of North Carolina https://sils.unc.edu/|znamy_diky = výzkumy v oblasti informační a knihovní vědy, zejména zkoumání interakce člověka a počítače (HCI)|oceneni = 2016 Cena vynikajícího lektorství (Distinguished Lectureship Award), Association for Information Science & Technology (ASIST)}} '''Barbara Marie Wildemuth''' je profesorkou informační vědy na School of Information and Library Science, University of North Carolina v Chapel Hill. Mimo jiné vyučuje kurz systémové analýzy, o získávání a analýze informací, a kurz o informační etice. Ve svých výzkumech se zabývá především interakcí mezi člověkem a počítačem (HCI).

 

== Život ==

=== Vzdělání <ref>WILDEMUTH, B. M. Curriculum Vitae [online>. Chapel Hill: School Of Information and Library Science, 2017 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: https://ils.unc.edu/~wildem/wildemuth-vitae.pdf</ref> ===

*1989 Ph.D. v oboru Design a evaluace informačních systémů na College of information Studies, Drexel University ve Filadelfii, Pensylvánie.
*1982 M.Ed. (Master of Education) v oboru Vzdělávací statistiky a měřítka na Rutgers University v New Brunswicku, New Jersey.
*1976 M.L.S. (Master of Library Science) na University of Illinois v Urbana, Illinois.
*1971 B.MUS.Ed. (Batchelor in Music Education) v oboru Klavír na North Central College v Naperville, Illinois.
<div> </div>
=== Profese ===

Od roku 1988 působí jako profesorka na School of Information and Library Science, University of North Carolina v Chapel Hill. Vyučuje předměty týkající se výzkumných metod, interakce člověka s počítačem a informační etiku. Od roku 2010 je také proděkankou pro administrativní záležitosti.

*1988 - současnost: profesorka na Fakultě informační a knihovní vědy, Univerzita Severní Karolíny (University of North Carolina) v Chapel Hill
*2010-2016: Proděkanka v akademických záležitostech, Fakulta informační a knihovní vědy, Univerzita Severní Karolíny v Chapel Hill
*2002-2005: Proděkanka pro bakalářské programy, Fakulta informační a knihovnické vědy, Univerzita Severní Karolíny v Chapel Hill
*1996-2003: Pomocná profesorka, Oddělení biomedicínského inženýrství, Lékařská fakulta, Univerzita Severní Karolíny v Chapel Hill
*1985-1988: Pomocná učitelka na Fakultě informačních studií, Drexel University ve Filadelfii, Pensylvánie
*1979-1985: Přidružená ředitelka, ERIC sdružení pro testy, měření a evaluaci (ERIC Clearinghouse on Tests, Measurement, and Evaluation), Educational Testing Service, Princeton, New Jersey
*1978-1979: Vedoucí sbírky testů, Educational Testing Service, Princeton, New Jersey
*1976-1978: Koordinátorka uživatelských služeb a indexátor/abstraktor, ERIC sdružení pro testy, měření a evaluaci (ERIC Clearinghouse on Tests, Measurement, and Evaluation), Educational Testing Service, Princeton, New Jersey
*1975-1976: Absolventská asistentka univerzitní knihovny na Univerzitní bakalářské knihovně v Illinois (University of Illinois Undergraduate Library) v Urbaně, Illinois.

== Výzkumy a projekty ==

'''[http://ils.unc.edu/searchtasks/ Systematic Review of Assigned Search Tasks]'''

'''Projekt je zaměřený na studium informačního chování při plnění úkolů. Chování uživatelů je různé, ale je možné, že tento rozdíl spočívá právě v prováděných úkolech než ve znalostech domény.'''

 [http://uncch.pure.elsevier.com/en/projects/collaborative-research-curriculum-development-digital-libraries '''Curriculum Development: Digital Libraries''']

'''Zaměřuje se na vývoj modelů a materiálů pro výuku studentů v prostředí digitálních knihoven.'''

 [https://uncch.pure.elsevier.com/en/projects/recruiting-medical-students-into-health-sciences-librarianship-pu '''Recruiting Medical Students Into Health Sciences Librarianship: Pursuing the Informationist Concept through a Dual Degree Mode'''] Projekt má za cíl rozšířit řady informationiků (informationist) - informačních specialistů v medicínské informatice prostřednictvím duálního vzdělání jak v medicíně, tak v knihovní vědě.

== Aktivity ==

Barbara Wildemuth je od roku 1976 členem organizace [http://www.asist.org/ American Society for Information Science & Technology] (ASIST).

 

Další aktivity:

UNC-CH General College Administrative Board, 2008-2014

UNC-CH Faculty IT Advisory Committee, 2011-2014

UNC-CH School of Information and Library Science, Associate Dean, 2010-2016<ref>Barbara M. Wildemuth [online]. Chapel Hill: School of Information and Library Science, 2017 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: https://ils.unc.edu/~wildem/wildemuth.html</ref>

== Význam pro informační vědu ==
'''Barbara Wildemuth se věnuje studiu používání informací a informačních technologií. Ve svých výzkumech se zabývá především vyhledávacími strategiemi uživatelů. Zaměřuje se také na informační chování studentů medicíny a digitální knihovny. Její kniha Applications of social research methods to questions in information and library science (2009) přináší vhled do problematiky výzkumů.'''
 

== Úspěchy ==
<ul style="margin-top:0pt;margin-bottom:0pt;">
<li>2016 Cena vynikajícího lektorství (Distinguished Lectureship Award), Association for Information Science & Technology (ASIST)</li>
<li>2010 Cena Watsona Davise (za služby organizaci) American Society for Information Science & Technology</li>
<li>2010 Cena za mimořádný přínos pro informační chování, ASIS&T</li>
<li>2009 Projekt Otevřené video (Marchinonini, Wildemuth, Geisler, et al.) ve 100 nejlepších samovzdělávacích sítích na změnu kariéry, OnlineColleges.net</li>
<li>2003 Cena Vannevara Bushe za nejlepší článek (spolupráce s Marchionini, Yang, Geisler, Wilkens, & Gruss), ACM/IEEE Joint Conference on Digital Libraries</li>
<li>2001 ALISE Cena za článek metodologie výzkumu (spolupráce s Sonnenwald)</li>
<li>2000 Cena mimořádného učitele informační vědy, ASIST</li>
<li>2000 Mimořádný učitel roku, Fakulta informační a knihovní vědy, Univerzita Severní Karolíny v Chapel Hill.</li>
</ul>

== Publikace ==

=== '''Applications of social research methods to questions in information and library science (2009)'''<ref>WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport: Libraries Unlimited, 2009. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> ===

'''Kniha se věnuje řízení výzkumu se zaměřením na obor knihovní vědy.'''

 

==== '''Položené otázky''' ====
'''Pro výzkum je klíčové mít jasně definovanou výzkumnou otázku. Od ní se pak odvíjí strategie jeho vedení. Ke konceptualizaci mohou pomoci teorie a modely. Další četba na téma výzkumu je také klíčová, protože hlubší porozumění a znalost získaná při tomto průzkumu vede k jasnější definici výzkumné otázky.''''''Výzkumná otázka by měla být jasně definovaná a specifická. Měla by se dát zodpovědět pomocí nasbíraných dat. Odvíjí se tedy od ní, jaká data se budou sbírat. Je důležité, aby byla relevantní pro daný obor. Propojenost s koncepty a fenomény je také vhodná.'''
 

'''Přístupy k výzkumu'''
'''Deskriptivní studie je vhodná pro fenomén, který ještě nebyl dostatečně definovaný a je důležité mu porozumět. Testování hypotéz se používá v případě, kdy máme dvě proměnné, které spolu souvisí a testujeme pravdivost tvrzení. Zjišťujeme tedy, zda první fenomén způsobuje druhý. Tvoření/ověřování teorií je nejlepší pro teorie středního rozsahu. Jsou dost široké, aby přinesly něco nového.'''
 

==== '''Design výzkumu a vzorkování''' ====

*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Případové_studie ''Případové studie''] se zaměřují na soudobé události v přirozeném prostředí. Mohou být využity k testování teorií a jejich vývoji i k popisu fenoménu. Silnou stránkou je flexibilita strategie výzkumu. Případová studie je ale nevhodná pro zobecňování (mimo přirozené prostředí).
*Naturalistický výzkum (Naturalistic research) probíhá v co nejpřirozenějším prostředí. Umožňuje pozorovat informační chování uživatelů a odhaluje jeho komplexitu. Je náročný na čas, ale dostáváme přístup k velmi kvalitním datům. Mezi techniky pro tento výzkum patří pozorování, etnografie, kontextuální dotaz, analýza kognitivní práce, kvazi-experimenty atd.
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Longitudinální_výzkum#cite_ref-7 Dlouhodobé studie] (Longitudial studies) jsou vhodné pro pozorování fenoménu v průběhu času. Data se shromažďují při více příležitostech a porovnávají se. Je nutné pečlivé plánování do budoucnosti, ale dlouhodobé studie poskytují silný základ pro závěry o efektech a příčinách fenoménu.
<ul style="margin-top:0pt;margin-bottom:0pt;">
<li>[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Delphi_Metoda Delfské studie] (Delphi Studies) nesou název podle Delfské věštkyně. Pomáhá strukturování komunikace ve skupině, sbírání podnětů při řešení komplexních problémů. Účastníci jsou anonymní a zpětná vazba je kontrolovaná. Předvídá tak budoucí události na základě názorů a úsudků expertů / účastníků. Je vhodná pro situace, kde se pravdivost věci může přímo vypozorovat.</li>
</ul>
<ul style="margin-top:0pt;margin-bottom:0pt;">
<li>Kvazi-experimentální studie jsou užitečné v případech, kdy nemůžeme implementovat opravdový experiment. Umožňuje adresovat výzkumnou otázku s vyváženou kombinací naturalismu a přísnosti.</li>
</ul>
<ul style="margin-top:0pt;margin-bottom:0pt;">
<li>Experimentální studie fungují na principu náhodného přiřazení předmětu (nebo dvou) dvěma (nebo více) skupinám. Zde se pak měří výstupy. Je tu nutnost důkladného porozumění výzkumné otázky k identifikaci nezávislých proměnných.</li>
</ul>
<div> </div> <div>'''Při vybírání vzorku pro rozsáhlé studie je nutné najít reprezentativní vzorek, aby byl výsledek aplikovatelný na všechny uživatele. Při výběru vzorku se využívají metody pravděpodobnostní, např. vzorkování náhodné, systematické, vrstvené a shlukované, i nepravděpodobnostní, např. vzorkování kvótové, účelné, příhodné. ''''''Intenzivní studie jsou zaměřené na určité procesy, vzorek tedy musí poskytnout vhled do fenoménu. Uplatňuje se nepravděpodobnostní vzorek: účelný (specifičtí uživatelé) a teoretický (poskytnutá data podpoří vývoj teorie).''''''Pro studování specifických populací tvoří vzorek členové těchto skupin se speciálními potřebami.''' </div>
 

 

 

==== '''Metody pro sběr dat''' ====

*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Historický_výzkum#Pou.C5.BEit.C3.A1_literatura Historický výzkum]je organizovaný chronologicky nebo založený na tezi /argumentu. Hodnocení zdrojů a sbírání důkazů se děje přes určité období, každý důkaz vede k jinému. Umožňuje lepší porozumění minulosti naší profese a posouvání se vpřed.
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Analýza_dokumentů_a_artefaktů Existující dokumenty a artefakty] jako data neovlivňují obsah tak jako intruzivní metody rozhovoru nebo pozorování, jsou proto přesnou reprezentací fenoménu. Dokumenty obsahují stopy informačního chování (např. post-ity v pracovním prostředí). Je důležité najít vztah mezi použitými dokumenty a fenoménem. Metoda poskytuje jinou perspektivu, nepoužívá se ale samostatně.
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Analýzy_logů_(statistika_webu) Záznamy transakcí](Transaction Logs) zaznamenávají interakci lidí s počítačovou aplikací. Používají se pro studii tohoto interakčního chování uživatelů se systémem. Nevýhodou je, že neposkytují kognitivní a citové odpovědi uživatelů na interakci.
*Protokoly myšlení nahlas (Think-aloud Protocols) se používají k pochopení kognitivních procesů založených na verbalizaci myšlenek při experimentu. Záleží na vzorku a situaci - je důležité přirozené prostředí.
*Přímá pozorování poskytují přesné informace o událostech, čase, trvání a frekcenci daných fenoménů informačního chování uživatelů.
*Pozorování účastnků je metodou pozorování informačního chování v kontextu, který je přirozený pro jeho výskyt. Je formou kvalitativního výzkumu, který poskytuje bohatý popis daného uspořádání a informačního chování, které se zde objevuje.
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Výzkumné_deníky Výzkumné deníky]zachycují data o účastnících. Opakovaně a po nějakou dobu o sobě podávají zprávy. Tato metoda je vhodná pro výzkum interních a ojedinělých fenoménů, kde by jinak výzkumníci mohli ovlivnit výsledek. Volí se struktura, doba pozorování, frekvence zápisů a kdy by měl být zápis proveden.
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Kvalitativní_rozhovory_–_polostrukturované_a_nestrukturované Nestrukturovaný rozhovor]je vhodný pro hluboké porozumění fenoménu s určitým kulturním kontextem a při práci s interpretačním paradigmatem, kde je realita sociálně konstruovaná účastníky. Otázky nejsou předem určené, závisí na interakci mezi výzkumníkem a účastníkem. Umožňuje tak vhled do individuální perspektivy.
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Kvalitativní_rozhovory_–_polostrukturované_a_nestrukturované Polostrukturovaný rozhovor]je účelná, více organizovaná komunikace za účelem získání relevantních informací pro výzkum. Otázky jsou předem určené, mohou být ale modifikované podle situace.
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Focus_Groups Focus groups]představuje skupinu jednotlivců, kteří diskutují na téma výzkumu z osobní zkušenosti. Hovoří jak mezi sebou, tak s výzkumníkem. Porovnávají se přitom jejich různé pohledy. Diskuse tak odhaluje nuance v perspektivách.
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Dotazníková_šetření Průzkumný výzkum](Survey Research) umožňuje statisticky odhadnout distribuci charakteristik v populaci. Je to jednoduchý koncept, který ale vyžaduje přípravu - design průzkumu, vzorek, forma,...
*Měření kognitivních a citových proměnných - tyto proměnné se nemohou pozorovat přímo, měří se tak pomocí přístupů psychologického posouzení. Objektem měření je konstrukt (neexistuje jako izolovaná, pozorovatelná dimenze chování).
*Vývoj nových měření je v některých případech potřebný, protože některé konstrukty se měří obtížně. Při vývoji je důležité definovat konstrukt - jeho přiřazení k měřítku, např. čislo 5 znamená největší spokojenost. Škála reprezentuje tento vztah čísel a konstruktů. Následuje vývoj položek a inventáře. Nakonec je vhodné provést pilotní testování inventáře.

 
<div> </div>
 

==== '''Metody pro analýzu dat''' ====

*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Obsahová_analýza Obsahová analýza] má dlouhou historii v žurnalistice, původně k analýze článků. Je to systematická, objektivní a kvalitativní analýza obsahu sdělení. Využívá se také k identifikaci vztahů a naznačování efektů sdělení. Má kvantitativní povahu. Existují dva typy obsahu. Manifestový obsah existuje jednoznačně ve zprávě. Latentní obsah je nesnadno pozorovatelný, nepočitatelný.
*Kvalitativní analýza obsahu je alternativou kvantitativní obsahové analýzy. Jejím cílem je identifikovat důležité kategorie obsahu a poskytnout popis sociální reality vytvořené těmito kategoriemi.
*Diskurzní analýza se zaměřuje na určité typy komunikace (např. interview) nebo formální texty, protože řeč konstruuje verzi sociálního světa člověka.
*Analytická indukce se využívá k analýze kvalitativních dat. Je to metoda pro vývoj teorií přímo z těchto dat. Umožňuje nám odpovídat na otázky typu “Jak?”. V knihovní a informační vědě nečasto pooužívaná, protože je tato metoda nová.
*Deskriptivní statistika umožňuje shrnutí výsledků v datové analýze. Jsou to zásadní komponenty závěrečných zpráv výzkumu. Pro každou proměnnou je vhodné mít měřítko tendence a rozptylu. 
**Měřítka pro tendenci: 
***Průměr - průměrná hodnota proměnných, které shrnujeme
***Medián - prostřední hodnota při vzestupném seřazení (vhodné pro řadová data)
***Modus - hodnota, která se vyskytuje nejčastěji (vhodné pro nominální data)
**Měřítka pro rozptyl: 
***Škála - vzdálenost od nejmenší po největší hodnotu
***Standardní odchylka (při použití průměru)
<div> </div> <ul style="margin-top:0pt;margin-bottom:0pt;">
<li>Frekvence, cross-tabulation a chi-square statistika: Frekvence se používá při analýze nominálních dat (tabulky). Cross-tabulation slouží k popisu vztahů (1. proměnná v řádku, 2. proměnná ve sloupci). CHi-square statistika měří rozdíly mezi očekáváním a tím, co bylo vypozorováno</li>
<li>Analyzování sekvence událostí - používá se, protože v některých případech nestačí vědět, jaké chování se vyskytuje nejčastěji, ale i jeho sekvence.</li>
<li>Markovovy modely - zaměřeny na postup z jedné události na další, předpokládá mezi nimi závislost.</li>
<li>Korelace pomáhá zkoumat vztah mezi dvěma proměnnými. Jestliže jsou perfektně korelantní, pak první proměnná vysvětluje druhou proměnnou. Graficky se dá reprezentovat pomocí rozptýleného diagramu. Poskytuje tak důkaz vztahu.</li>
<li>Porovnávání průměrů: t test a analýza odchylky (ANOVA) <ul style="margin-top:0pt;margin-bottom:0pt;">
<li>T test udává pravděpodobnost p, se kterou je rozdíl mezi dvěma průměry náhodný. Čím větší je rozdíl, tím větčí je hodnota t.</li>
<li>ANOVA umožňuje porovnávat průměry více jak dvou skupin. Odchylka mezi skupinami je “signál”, odchylka ve skupině je “hluk”. Čím větší je signál, tím hodnotnější je rozdíl.</li>
</ul> </li>
</ul>
<div> </div>
== Výběrová bibliografie ==

=== Monografie ===

*<span id="docs-internal-guid-5dc7dbb5-16e2-029b-2e92-392c94bbd40b" style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; background-color: transparent;">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009. ISBN 978-1-59158-503-9.

=== Vybrané články<ref>Články byly vybrány dle množství jejich citací na webu [https://uncch.pure.elsevier.com/en/persons/barbara-m-wildemuth/publications/ https://uncch.pure.elsevier.com/en/persons/barbara-m-wildemuth/publications/]. Další přehledy článků jsou na webových stránkách uvedených v externích zdrojích níže.</ref> ===
<ul style="margin-top:0pt;margin-bottom:0pt;">
<li>WILDEMUTH, B. M., S. OH, K. L. COSTELLO, A. T. CHEN a J. POMERANTZ. Qualitative methods for studying health information behaviors. In: Proceedings of the Association for Information Science and Technology. 2016,53(1), 1-5.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., S. OH, S. YANG, E. A. FOX a J. POMERANTZ. Results of a digital library curriculum field test. In: International Journal on Digital Libraries. 2016, 17(4), 273-286.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., L. FREUND, M. J. SIMONS a E. G. TOMS. Untangling search task complexity and difficulty in the context of interactive information retrieval studies. In: Journal of Documentation. 2014, 70(6), 1118-1140.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., S. OH a G. MARCHIONINI. Tactics used when searching for digital video. In: Proceeding of the third symposium on Information interaction in context - IIiX '10[online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2010,[cit. 2017-05-16]. DOI: 10.1145/1840784.1840821. ISBN 9781450302470. Dostupné z: [http://portal.acm.org/citation.cfm?doid=1840784.1840821 http://portal.acm.org/citation.cfm?doid=1840784.1840821]</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., S. YANG, M. J. SIMONS, S. OH a E. A. FOX. Core topics in digital library education. Handbook of Research on Digital Libraries: Design, Development, and Impact.IGI Global. 2009, 493-505</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., S. YANG, E. A. FOX, D. S. WARD, K. M. RIBISL a M. J. SIMONS. A Comparison of Web and Print Media for Physical Activity Promotion among Adolescent Girls. In: Journal of Adolescent Health. 2006, 39(1), 96-104.</li>
<li>POMERANTZ, J., B. M. WILDEMUTH, S. YANG a E. A. FOX. Curriculum development for digital libraries. In: Proceedings of the 6th ACM/IEEE-CS joint conference on Digital libraries - JCDL '06[online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2006, s. 175- [cit. 2017-05-16]. DOI: 10.1145/1141753.1141787. ISBN 1595933549. Dostupné z: [http://portal.acm.org/citation.cfm?doid=1141753.1141787 http://portal.acm.org/citation.cfm?doid=1141753.1141787]</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., S. YANG, E. A. FOX, C. BONNETT a D. H. SONNENWALD. Interactivity between protégés and scientists in an electronic mentoring program. In: Instructional Science. 2006, 34(1), 21-61.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., J. POMERANTZ, S. OH, S. YANG a E. A. FOX. The core: Digital library education in library and information science programs. In: D-Lib Magazine. 2006, 12(11).</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., L. A. SHUTERLAND, M. CAMPBELL a P. S. HAINES. Unraveling the web: An evaluation of the content quality, usability, and readability of nutrition web sites. In: Journal of Nutrition Education and Behavior. 2005, 37(6), 300-305.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., M. M. HAYSLETT, J. CHEH a K. M. RIBISL. Pixels or pencils? The relative effectiveness of Web-based versus paper surveys. In: Library and Information Science Research. 2004, 26(1), 73-93.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., J. CHEH a K. M. RIBISL. The effects of domain knowledge on search tactic formulation. In: Journal of the American Society for Information Science and Technology. 2004, 55(3), 246-258.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., G. GEISLER, R. GRUSS, J. CHEH a K. M. RIBISL. An assessment of the quality and usability of smoking cessation information on the Internet. In: Health Promotion Practice. 2003, 4(3), 278-287.</li>
<li>WILDEMUTH, B.M., G. MARCHIONINI, MENG YANG, G. GEISLER, T. WILKENS, A. HUGHES a R. GRUSS. How fast is too fast? evaluating fast forward surrogates for digital video. In: 2003 Joint Conference on Digital Libraries, 2003. Proceedings[online]. IEEE Comput. Soc, 2003, s. 221-230 [cit. 2017-05-16]. DOI: 10.1109/JCDL.2003.1204866. ISBN 0-7695-1939-3. Dostupné z: [http://ieeexplore.ieee.org/document/1204866/ http://ieeexplore.ieee.org/document/1204866/]</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., G. MARCHIONINI, A. HUGHES a T. WILKENS. Text or pictures? An eyetracking study of how people view digital video surrogates. In: Lecture Notes in Computer Science. 2003, 271-280.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., G. GEISLER, G. MARCHIONINI, A. HUGHES, M. YANG, T. WILKENS, B. FOWLER a X. MU. Alternative surrogates for video objects in a digital library: Users’ perspectives on their relative usability. European Conference on Digital Libraries, In: Lecture Notes in Computer Science. 2002, 493-507.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., G. GEISLER, G. MARCHIONINI, A. HUGHES, M. YANG, T. WILKENS a R. SPINKS. Video browsing interfaces for the open video project. Conference on Human Factors in Computing Systems. 2002,New York: ACM Press, 514-515.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., L.A. SHUTERLAND, M. CAMPBELL, K. ORNSTEIN a D. LOBACH. Development of an adaptive multimedia program to collect patient health data. In: American Journal of Preventive Medicine. 2001, 21(4), 320-324.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., C. P. FRIEDMAN, J. KEYES a S. M. DOWNS. Longitudinal study of database-assisted problem solving. In: Information Processing and Management. 2000, 36(3), 445-459.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M. a M. E. MOORE . End-user search behaviors and their relationship to search effectiveness. In: Bulletin of the Medical Library Association. 1995, 83(3), 294-304.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., T. S. MIYA a A. L. O'NEILL. The "Known" in known-item searches: Empirical support for user-centered design. In: College and Research Libraries. 1995, 56(3), 265-280.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., R. DE BLIEK, C. P. FRIEDMAN a T. S. MIYA. Information-seeking behaviors of medical students: A classification of questions asked of librarians and physicians. In: Bulletin of the Medical Library Association. 1994, (82), 295-304.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M. Post-positivist research: Two examples of methodological pluralism. In: Library Quarterly. 1993, (63), 450-468.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., R. DE BLIEK, S. HE a C. P. FRIEDMAN. Search moves made by novice end users. Proceedings of the ASIS Annual Meeting. 1992, (29), 154-161.</li>
</ul>

== Zajímavosti ==

V roce 2003 vystoupila v Praze na konferenci Inforum 2003 s příspěvkem nazvaným "Why conduct user studies? The role of empirical evidence in improving the practice of librarianship". <ref>WILDEMUTH, B. M. Why conduct user studies? The role of empirical evidence in improving the practice of librarianship [online]. Praha, Inforum 2003, 27. 5. 2003 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/archiv/inforum2003/prispevky/Wildemuth_Barbara.pdf</ref> Rozhovor s B. Wildemuth o její účasti na této konferenci vyšel v časopise Ikaros.<ref>JEDLIČKOVÁ, Petra a WILDEMUTH, Barbara M.. Inspirující pohledy na průzkumy uživatelů a jejich práce s informacemi [online]. Ikaros, 2003, ročník 7, číslo 7 [cit. 2017-05-17]. urn:nbn:cz:ik-11369. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11369</ref>

Dostupná jsou videa, kde můžete shlédnout Barbaru Wildemuth hovořící o její práci.<ref>YouTube [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: https://www.youtube.com/results?search_query=barbara+wildemuth</ref>

V roce 2017 je vykazována u Barbary Wildemuth hodnota h-Indexu 16.<ref>Barbara M. Wildemuth [online]. Elsevier B.V.,2017 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: https://uncch.pure.elsevier.com/en/persons/barbara-m-wildemuth</ref>

== Citace a poznámky ==

<references />

'''Fotografie a údaje z osobní profilové webové stránky byly použity se souhlasem Barbary Wildemuth.'''

== Externí zdroje ==

*WILDEMUTH, B. M. Barbara M. Wildemuth [online]. Chapel Hill: School of Information and Library Science, 2016 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [https://ils.unc.edu/~wildem/wildemuth.html https://ils.unc.edu/~wildem/wildemuth.html] - školní webová stránka B. Wildemuth

*Barbara M. Wildemuth [online]. Elsevier B.V.,2017 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [https://uncch.pure.elsevier.com/en/persons/barbara-m-wildemuth https://uncch.pure.elsevier.com/en/persons/barbara-m-wildemuth] - profilová webová stránka B. Wildemuth s přehledem projektů, publikací a počtem citací měřených v h-Indexu

*JEDLIČKOVÁ, Petra a WILDEMUTH, Barbara M.. Inspirující pohledy na průzkumy uživatelů a jejich práce s informacemi. Ikaros [online]. Ikaros, 2003, ročník 7, číslo 7 [cit. 2017-05-17]. [[[urn:nbn:cz:ik-11369|urn:nbn:cz:ik-11369|[1]]]]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: [http://ikaros.cz/node/11369 http://ikaros.cz/node/11369] - rozhovor s B. Wlidemuth z roku 2003

*Barbara M. Wildemuth [online]. University of Trier, 2017 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [http://dblp2.uni-trier.de/pers/hd/w/Wildemuth:Barbara_M= http://dblp2.uni-trier.de/pers/hd/w/Wildemuth:Barbara_M=] - profilová webová stránka B. Wildemuth s přehledem publikací a jejich dostupnosti

*WILDEMUTH, B. M. Why conduct user studies? The role of empirical evidence in improving the practice of librarianship [online]. Praha, Inforum 2003, 27. 5. 2003 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [http://www.inforum.cz/archiv/inforum2003/prispevky/Wildemuth_Barbara.pdf http://www.inforum.cz/archiv/inforum2003/prispevky/Wildemuth_Barbara.pdf] - příspěvek B. Wildemuth na konferenci Inforum 2003

*WILDEMUTH, B. M. Curriculum Vitae [online]. Chapel Hill: School Of Information and Library Science, 2017 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [https://ils.unc.edu/~wildem/wildemuth-vitae.pdf https://ils.unc.edu/~wildem/wildemuth-vitae.pdf] - CV B. Wildemuth

*Recruiting Medical Students Into Health Sciences Librarianship: Pursuing the Informationist Concept through a Dual Degree Mode [online]. Elsevier B.V.,2017 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [https://uncch.pure.elsevier.com/en/projects/recruiting-medical-students-into-health-sciences-librarianship-pu https://uncch.pure.elsevier.com/en/projects/recruiting-medical-students-into-health-sciences-librarianship-pu] - projekt B. Wildemuth na téma vzdělávání lékařů v oblasti Knihovnických a informačních věd

*Collaborative Research: Curriculum Development: Digital Libraries [online]. Elsevier B.V.,2017 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [https://uncch.pure.elsevier.com/en/projects/collaborative-research-curriculum-development-digital-libraries https://uncch.pure.elsevier.com/en/projects/collaborative-research-curriculum-development-digital-libraries] - projekt B. Wildemuth s cílem vypracování osnov a metodiky vzdělávání knihovníků a informačních pracovníků pro práci v digitálních knihovnách

*Systematic Review of Assigned Search Tasks [online]. University of North Carolina [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [https://ils.unc.edu/searchtasks/ https://ils.unc.edu/searchtasks/] - projekt B. Wildemuth v oblasti výzkumu chování při vyhledávání zadaných úkolů s cílem shromáždit zadávané úkoly v rámci již proběhnutých studií

*Paul Jones and Barbara Wildemuth to lead summer seminars to Prague and London [online]. Chapel Hill: School of Information and Library Science, 10.3.2014 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [https://sils.unc.edu/news/2014/summer-seminars-sils-faculty-to-lead https://sils.unc.edu/news/2014/summer-seminars-sils-faculty-to-lead] - School of Information and Library Science pořádá pro své studenty zahraniční semináře se svými lektory. V roce 2014 to byly semináře v Praze a v Londýně, který vedla B. Wildemuth

*Google [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [https://scholar.google.cz/scholar?hl=cs&q=barbara+wildemuth&btnG= https://scholar.google.cz/scholar?hl=cs&q=barbara+wildemuth&btnG=] - přehled publikací s autorským podílem B. Wildemuth na Google Scholar

*YouTube [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: [https://www.youtube.com/results?search_query=barbara+wildemuth https://www.youtube.com/results?search_query=barbara+wildemuth] - přehled videí, ve kterých hovoří B. Wildemuth o své práci

 {{DEFAULTSORT:Wildemuth, Barbara Marie}}

  

{{DEFAULTSORT:Wildemuth, Barbara Marie}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]]

Asa Don Dickinson

2019-05-27T21:03:09Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

Asa Don Dickinson

2019-05-27T21:01:41Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

Zděnek Václav Tobolka

2019-05-27T20:57:01Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

{{Infobox Vědec
|jmeno = Zdeněk Václav Tobolka
[[File:tobolka01.jpg|thumb|340px|Zdeněk Václav Tobolka [https://ikaros.cz/images/200510/tobolka01.jpg]]]
|datum_narozeni = 21. června 1874
|misto_narozeni = Poděbrady, Rakousko-Uhersko
|datum_umrti = 5. listopadu 1951
|misto_umrti = Praha, Československo
|duvod_umrti = -
|pobyt = -
|obcanstvi = -
|rodina = -
|skola = Karlo-Ferdinandova univerzita, Praha
|pracoviste = Knihovna Národního shromáždění, Praha
|znamy_diky = 1. knihovnický zákon
|oceneni = -
}}
'''Zdeněk Václav Tobolka''' (21. června 1874 – 5. listopadu 1951) byl český politik, historik a knihovník. Bývá považován za otce české knihovědy. Je jedním za zakladatelů a významných průkopníků moderního československého knihovnictví. Roku 1919 se podílel na zrodu 1. knihovnického zákona. Po vzniku samostatného Československého státu se zasadil o založení Parlamentní knihovny (tehdy „knihovna Národního shromáždění“). Specializoval se na knihovědu, bibliografii a katalogizaci. Zdeněk Václav Tobolka se taktéž podílel na pořádání Mezinárodního knihovnického kongresu, který se konal v roce 1926 v Praze. Od roku 2000 se uděluje významným českým knihovníkům medaile Zdeňka Václava Tobolky.
== Život ==
Zdeněk Václav Tobolka se narodil 21. června 1874 v Poděbradech. Po smrti jeho otce se s matkou přestěhoval do Kolína, kde navštěvoval obecnou školu a první rok gymnázia. Ve studiích pokračoval na gymnáziu v Žitné ulici v Praze, kde následně vystudoval filozofii, historii a bohemistiku na Karlo-Ferdinandově univerzitě.
== Profesní činnost ==
Po ukončení studia na univerzitě (1896) začal Tobolka vyučovat dějepis a zeměpis na obchodní akademii v Chr udimi. Od roku 1897 do roku 1918 pracoval jako úředník Veřejné a univerzitní knihovny (dnešní Národní knihovna Praha).  V roce 1918 se podílel na založení knihovny Národního shromážední (dnešní Parlamentní knihovna), kde působil jako ředitel až do roku 1939, kdy odešel do penze.
=== Přínos pro informační vědu a knihovnictví ===

==== První knihovnický zákon ====
Zákon byl připravován nejprve v Osvětovém svazu. Počátkem roku1919 byla jednání následně přesunuta na Ministerstvo školství a národní osvěty. ''22. července 1919'' byl schválen Národním shromáždením ''Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb.'' (tzv. 1. knihovnický zákon). Ten upravoval řadu náležitostí mj.
*povinnost zřizovat veřejné knihovny v každé politické obci
*povinnost zakládat samostatné menšinové knihovny nebo zvláštní menšinová oddělení ve všech oblastech, kde žily etnické a národní menšiny
*každá knihovna měla mít půjčovnu, čítárnu a příruční knihovnu
*byla stanovena lhůta pro zřízení knihovnen ve všech obcích (1-2 roky)
*byl stanoven příspěvek obce na udržování a rozšiřováni knihoven (10 hal. – 1 Kčs na obyvatele)
*obce směly převzít správu nad spolkovými a jinými knihovnami
Zákon byl krátce po jeho vydání doplněn ''prováděcím vládním nařízením č. 607/1919 Sb.''''' '''V něm je například ustanovena bezplatnost půjčované literatury. 1. knihovní zákon společně s vládním nařízením podnítil velký rozmach knihovnictví na území Československa (dokonce na takové úrovni, že se ČSR jako první země přiblížila ideálu „knihovna v každé obci“. Platnost 1. knihovního zákona skončila v roce 1959, kdy byl nahrazen ''Zákonem o jednotné soustavě knihoven č. 53/1959 Sb.''''' '''(tzv. 2. knihovnický zákon).
==== Knihovnické vzdělávání ====
V roce 1920 se Tobolka stal externím ředitelem Státní knihovnické školy v Praze. Nejednalo se o vysokou školu, ale pouze o jednoletku s ukončením, které se dnes nejvíce podobá pomaturitnímu nástavbovému studiu.  Na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy byly od roku 1910 podnikány pokusy o jednotné knihovnické vzdělávání, až po jednáních, která probíhala od roku 1925, byly zavedeny dvou- až čtyřsemestrové kurzy pro knihovníky. Tobolka se v roce 1927 habilitoval a současně se stal ředitelem těchto nově zavedených kurzů.  Uvádí se, že Tobolkovy knihovnické kurzy vystudovalo celkem 376 absolventů. Kurzy byly zastaveny až zrušením vysokých škol německými okupanty (1939).   
== Politická činnost ==
Tobolka byl velmi ovlivněn Gollovou historickou školou a především pak T. G. Masarykem. Brzy po ukončení studia na univerzitě se začal zajímat o politický život a svůj první krok do politického dění učinil spolu s Masarykem, když se stal spoluzakladatelem a prvním jednatelem České strany lidové. Rok 1906 byl rokem Tobolkova vstupu do Strany národně svobodomyslné, jejíž název byl po konci první světové války změněn na Stranu národně demokratickou. Mezi lety 1911 a 1918 byl Tobolka poslancem za tuto stranu ve vídeňské Říšské radě. Zánik monarchie znamenal i ukončení Tobolkovy role ve vídeňském parlamentu. Když nastal poslední rok první světové války, stal se Tobolka místopředsedou Českého svazu a od roku 1920 byl členem České sociálně demokratické strany dělnické.  Tobolka byl vyznavačem rakousky orientované pozitivní politiky a zasazoval se jako aktivista o propuštění českých politiků z vězení. Angažoval se za mladočechy. 
== Publikační činnost ==
Tobolka se velice zajímal o pobělohorskou dobu a české dějiny od roku 1848, tomuto období poté věnoval řadu historických prací.  V roce 1900 začal Tobolka vydávat časopis s názvem ''České knihovnictví'', dlouho mu to ale nevydrželo: po sedmi číslech časopis v roce 1901 skončil.  Po převratu, kdy se Tobolka stal ředitele knihovny Národního shromáždění, se v roce 1920 rozhodl vydávat další časopis pod názvem ''Knihy a čtenáři,'' tentokrát ve spolupráci s Josefem Volfem.  Mezi lety 1931 a 1934 byl Tobolka redaktorem časopisu ''Slovanská knihověda'', který byl vydávaný Československou knihovědnou společností.  '''Souhrn díla: '''
*O volbě a korunování Jiřího z Poděbrad (1896)
*Styky krále Jiřího z Poděbrad s králem polským Kazimírem (1898)
*Hilaria Litoměřického Traktát k panu Janovi z Rozenberka (1898) 
*Počátky konstitučního života v Čechách (1898)
*František Palacký jako politik a historik (1898)
*Slovanský sjezd v Praze r. 1848 (1901)
*K. Havlíčka »Politické spisy« v 5 dílech  (1900–1903)
*Rakouské právo jazykové (1902)
*Počátky dělnického hnutí v Čechách (1903)
*Karel Havlíček (1905)
*Česká bibliografie. Sv. 1–10 za léta 1902–1911  (1903–1914)
*Česká politika doby nejnovější I.–V. (J. Laichter 1905–1913 spolu s K. Kramářem aj.)
*Z mého života I.–III. (1908–1915)
*Politika: Co má věděti o Československé republice každý občan I.–III. (1923–1925)
*Československé knihovnictví  (1925)
*Knihopis československých tisků od doby nejstarší až do konce 18. století. Díl 1, Prvotisky (do r. 1500) (1925)
*Knihopis československých tisků od doby nejstarší až do konce 18. století. Díl 2, tisky z let 1501–1800. Část 1–5. (1936–1950)
*Dějiny československého knihtisku v době nejstarší (1930)
*Politické dějiny československého národa od roku 1848 I.–IV. (1932–1937)
*Kniha, její vznik, vývoj a rozbor (1949)
*Národní a univerzitní knihovna v Praze, její vznik a vývoj I. (Do roku 1777) (1959)

== Citace ==
ZDENĚK VÁCLAV TOBOLKA (1874-1949). ''BULLETIN SKIP: SVAZ KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ ČR'' [online]. 2/2001 [cit. 2019-05-16]. Dostupné z: [http://wwwold.nkp.cz/o_knihovnach/konsorcia/skip/Bull01_28.htm http://wwwold.nkp.cz/o_knihovnach/konsorcia/skip/Bull01_28.htm] Zdeněk Václav Tobolka. ''Wikisofia'' [online]. 2015 [cit. 2019-05-16]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Zdeněk_Václav_Tobolka https://wikisofia.cz/wiki/Zdeněk_Václav_Tobolka] Zdeněk Václav Tobolka. ''ČBDB: Československá bibliografická databáze'' [online]. [cit. 2019-05-16]. Dostupné z: [https://www.cbdb.cz/autor-33582-zdenek-vaclav-tobolka https://www.cbdb.cz/autor-33582-zdenek-vaclav-tobolka] Medaile Z. V. Tobolky. ''SDRUK: SDRUŽENÍ KNIHOVEN ČR'' [online]. [cit. 2019-05-16]. Dostupné z: [http://www.sdruk.cz/sdruk/medaile-z-v-tobolky/clanek/medaile-z-v-tobolky/ http://www.sdruk.cz/sdruk/medaile-z-v-tobolky/clanek/medaile-z-v-tobolky/]    

{{DEFAULTSORT:Tobolka, Zdeněk Václav}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Zděnek Václav Tobolka

2019-05-27T20:54:51Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

Robert Hauptman

2019-05-27T20:50:52Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

{{Infobox Hauptman|jmeno = Robert Hauptman|narozen = 1941|misto_narozeni = -|rodina = -|obcanstvi = americké|skola = Ohio University (komparativní literatura), State University of New York-Albany (informační věda a knihovnictví)|pracoviste = nyní již v důchodu, dříve St. Cloud State University|znamy_diky = navržení a definování informační etiky, založení Journal of Information Ethics|oceneni = -|}}

'''Robert Hauptman, PhD.''' (* 1941) je americký informační vědec, knihovník a někdejší vysokoškolský pedagog, naposledy působící na St. Cloud State University. Nejvíce je oceňován pro navržení pojmu "informační etika", a také založení a následném podílení se na tvorbě odborného časopisu ''Journal of Information Ethics'', mapující nejen aktuální problémy informační etiky.

 

== Vzdělání ==

Vystudoval obor komparativní literatury na Ohio University, kde získal magisterský titul a posléze i doktorát. Knihovnictví a informační vědu vystudoval na State University of New York-Albany (pouze v magisterském programu). Vedle toho je i držitelem bakalářského titulu v oboru německého jazyka a magisterského v oboru jazyka anglického.

 

== Profesní dráha ==

Pracovně začínal jako referenční knihovník na University of Oklahoma, čemuž se věnoval čtvrt století. Roku 1983 přešel na St. Cloud State University ve státě Minnesota, kde postupně povýšil na pozici asistenta katedry. Nejčastěji se věnoval referenčním pracím a standartní pedagogické činnosti v oboru informačních médií a jiným čestným kurzům v oblasti humanitních a sociálních věd.

První výraznější stopa v informační oblasti sahá do poloviny sedmdesátých let, kdy jako čerstvý absolvent tohoto oboru publikuje stať ''Professionalism or Culpability? An Experiment at Ethics.''<ref>HAUPTMAN, Robert. Professionalism or Culpability?: An Experiment at Ethics [online]. [cit. 2016-06-13]. Dostupné z: [http://www.fims.uwo.ca/people/faculty/frohmann/lis501fall06/hauptman.pdf]</ref> Zde se zabývá problémem nedostatečného zájmu knihovníků a informačních pracovníků o etiku jako takovou. Dá se říct, že tato dvoustránková esej předurčuje jeho pozdější směr.

Rok 1992 je ve znamení nejvýznamnějšího Hauptmanova příspěvku v oboru - vzniká magazín ''Journal of Information Ethics'', vycházející jednou za půl roku. U tohoto časopisu dodnes působí jako editor. Jak stojí v úvodnících této publikace, cílem periodika je zobrazení široké škály transdisciplinárních témat - jelikož informační věk, v kterém se právě nacházíme, s sebou přináší záplavu etických výzev.<ref>Journal of Information Ethics - McFarland- a leading independent publisher of academic and nonfiction books. McFarland- a leading independent publisher of academic and nonfiction books [online]. [cit. 2016-06-13]. Dostupné online: [http://www.mcfarlandbooks.com/customers/journals/journal-of-information-ethics/]</ref>

Vedle informační vědy se Hauptman profesně zabýval i studiem deseti světových jazyků.

 

== Přínosy v oblasti informační vědy a knihovnictví ==

''„Ochrana a podpora svobodného toku informací je chvályhodná, ale mohu nastat situace, kdy je eticky nepřijatelná."''

Jeho hlavním polem působnosti v oblasti informační vědy je pojem informační etiky, se vším, co k němu patří. To znamená jeho přesné definování, vymezení a následné přesné užívání. Spolu s německým vědcem uruguayského původu Rafaelem Capurrem je považován za prvního uživatele tohoto pojmu. Sám Hauptman ve své knize Ethics and Librarianship připomíná, že se jejich použití termínu sešlo čirou náhodou.

Hauptman říká, že informační etika je zastoupena všude, kde jsou informace a kde se vytváří, potažmo rozšiřují poznatky. To platí především pro informační vědu, knihovnictví, plus další formy vzdělávání.<ref>Informačná etika v súvislostiach informačnej ekológie [Jela Steinerová]. full.nkp.cz [online]. [cit. 2016-06-13]. Dostupné online: [http://full.nkp.cz/nkkr/knihovna141/141023.htm]</ref>

Postupně se pojem informační etiky rozvinul natolik, že se problémy rozdělují na mikroetické a makroetické (John Ladd), případně jsou definovány subdisciplíny jako globální etika nahrazující etiku počítačovou (Krystyna Górniak), nebo infosféra – vše živé a neživé jako informační objekt a proces (Luciano Floridi).

 

== Autorská tvorba ==

Hauptman je velice činným autorem. Za svoji tvůrčí kariéru napsal více jak 600 publikací, příspěvků nebo statí. Vybrané knižní publikace, související s oborem informační vědy:<ref>Books by Robert Hauptman (Author of Case Studies in Library and Information Science Ethics). www.goodreads.com [online]. Dostupné online: [https://www.goodreads.com/author/list/21317.Robert_Hauptman]</ref>

''Ethical Challenges in Librarianship'' (1988) - úvaha nad striknosti dodržování etických pravidel v oblasti knihovnictví

''Technology and Information Services: Challenges for the 1990's'' (1993, spolu s Carol L. Anderson) - manažerská příručka k technologiím, které se dají využít v oblasti informačních služeb

''Ethics and Librarianship'' (2002) - studie na téma zvýšení profesionality informačních pracovníků a knihovníků

''Documentation: A History and Critique of Attribution, Commentary, Glosses, Marginalia, Notes, Bibliographies, Works-Cited Lists, and Citation Indexing and Analysis'' (2008) - výzkum a kritický pohled na historii, využívání a zneužívání dokumentačních systémů

''Ethics, Information and Technology: Readings'' (2009) - úvaha nad tématy: svoboda informací a honba za znalostmi; informace, technologie a vzdělání; informace, práva a sociální justice; etika a Internet; profesionální etika

''Authorial Ethics: How Writers Abuse Their Calling'' (2011) - studie etických pravidel pro autory knih, stejně jako jejich nejčastější porušování

 

== Jiné ==

Po odchodu do pedagogického důchodu se naplno věnuje svému koníčku – horolezectví, kterému se věnuje se svojí dcerou Kirou.<ref>Robert Hauptman. Anaphora Literary Press [online]. 2013-03-07 [cit. 2016-06-13]. Dostupné online: [https://anaphoraliterary.com/catalogue/biography/robert-hauptman/]</ref> Tomuto tématu se věnuje ve své autobiografii s názvem ''An Adventurous Life: A Personal and Cultural History (2013)''.

 

== Reference ==
<references />

{{DEFAULTSORT:Hauptman, Robert}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Robert Hauptman

2019-05-27T20:48:13Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

{{Infobox Hauptman|jmeno = Robert Hauptman|narozen = 1941|misto_narozeni = -|rodina = -|obcanstvi = americké|skola = Ohio University (komparativní literatura), State University of New York-Albany (informační věda a knihovnictví)|pracoviste = nyní již v důchodu, dříve St. Cloud State University|znamy_diky = navržení a definování informační etiky, založení Journal of Information Ethics|oceneni = -|}}

'''Robert Hauptman, PhD.''' (* 1941) je americký informační vědec, knihovník a někdejší vysokoškolský pedagog, naposledy působící na St. Cloud State University. Nejvíce je oceňován pro navržení pojmu "informační etika", a také založení a následném podílení se na tvorbě odborného časopisu ''Journal of Information Ethics'', mapující nejen aktuální problémy informační etiky.

 

== Vzdělání ==

Vystudoval obor komparativní literatury na Ohio University, kde získal magisterský titul a posléze i doktorát. Knihovnictví a informační vědu vystudoval na State University of New York-Albany (pouze v magisterském programu). Vedle toho je i držitelem bakalářského titulu v oboru německého jazyka a magisterského v oboru jazyka anglického.

 

== Profesní dráha ==

Pracovně začínal jako referenční knihovník na University of Oklahoma, čemuž se věnoval čtvrt století. Roku 1983 přešel na St. Cloud State University ve státě Minnesota, kde postupně povýšil na pozici asistenta katedry. Nejčastěji se věnoval referenčním pracím a standartní pedagogické činnosti v oboru informačních médií a jiným čestným kurzům v oblasti humanitních a sociálních věd.

První výraznější stopa v informační oblasti sahá do poloviny sedmdesátých let, kdy jako čerstvý absolvent tohoto oboru publikuje stať ''Professionalism or Culpability? An Experiment at Ethics.''<ref>HAUPTMAN, Robert. Professionalism or Culpability?: An Experiment at Ethics [online]. [cit. 2016-06-13]. Dostupné z: [http://www.fims.uwo.ca/people/faculty/frohmann/lis501fall06/hauptman.pdf]</ref> Zde se zabývá problémem nedostatečného zájmu knihovníků a informačních pracovníků o etiku jako takovou. Dá se říct, že tato dvoustránková esej předurčuje jeho pozdější směr.

Rok 1992 je ve znamení nejvýznamnějšího Hauptmanova příspěvku v oboru - vzniká magazín ''Journal of Information Ethics'', vycházející jednou za půl roku. U tohoto časopisu dodnes působí jako editor. Jak stojí v úvodnících této publikace, cílem periodika je zobrazení široké škály transdisciplinárních témat - jelikož informační věk, v kterém se právě nacházíme, s sebou přináší záplavu etických výzev.<ref>Journal of Information Ethics - McFarland- a leading independent publisher of academic and nonfiction books. McFarland- a leading independent publisher of academic and nonfiction books [online]. [cit. 2016-06-13]. Dostupné online: [http://www.mcfarlandbooks.com/customers/journals/journal-of-information-ethics/]</ref>

Vedle informační vědy se Hauptman profesně zabýval i studiem deseti světových jazyků.

 

== Přínosy v oblasti informační vědy a knihovnictví ==

''„Ochrana a podpora svobodného toku informací je chvályhodná, ale mohu nastat situace, kdy je eticky nepřijatelná."''

Jeho hlavním polem působnosti v oblasti informační vědy je pojem informační etiky, se vším, co k němu patří. To znamená jeho přesné definování, vymezení a následné přesné užívání. Spolu s německým vědcem uruguayského původu Rafaelem Capurrem je považován za prvního uživatele tohoto pojmu. Sám Hauptman ve své knize Ethics and Librarianship připomíná, že se jejich použití termínu sešlo čirou náhodou.

Hauptman říká, že informační etika je zastoupena všude, kde jsou informace a kde se vytváří, potažmo rozšiřují poznatky. To platí především pro informační vědu, knihovnictví, plus další formy vzdělávání.<ref>Informačná etika v súvislostiach informačnej ekológie [Jela Steinerová]. full.nkp.cz [online]. [cit. 2016-06-13]. Dostupné online: [http://full.nkp.cz/nkkr/knihovna141/141023.htm]</ref>

Postupně se pojem informační etiky rozvinul natolik, že se problémy rozdělují na mikroetické a makroetické (John Ladd), případně jsou definovány subdisciplíny jako globální etika nahrazující etiku počítačovou (Krystyna Górniak), nebo infosféra – vše živé a neživé jako informační objekt a proces (Luciano Floridi).

 

== Autorská tvorba ==

Hauptman je velice činným autorem. Za svoji tvůrčí kariéru napsal více jak 600 publikací, příspěvků nebo statí. Vybrané knižní publikace, související s oborem informační vědy:<ref>Books by Robert Hauptman (Author of Case Studies in Library and Information Science Ethics). www.goodreads.com [online]. Dostupné online: [https://www.goodreads.com/author/list/21317.Robert_Hauptman]</ref>

''Ethical Challenges in Librarianship'' (1988) - úvaha nad striknosti dodržování etických pravidel v oblasti knihovnictví

''Technology and Information Services: Challenges for the 1990's'' (1993, spolu s Carol L. Anderson) - manažerská příručka k technologiím, které se dají využít v oblasti informačních služeb

''Ethics and Librarianship'' (2002) - studie na téma zvýšení profesionality informačních pracovníků a knihovníků

''Documentation: A History and Critique of Attribution, Commentary, Glosses, Marginalia, Notes, Bibliographies, Works-Cited Lists, and Citation Indexing and Analysis'' (2008) - výzkum a kritický pohled na historii, využívání a zneužívání dokumentačních systémů

''Ethics, Information and Technology: Readings'' (2009) - úvaha nad tématy: svoboda informací a honba za znalostmi; informace, technologie a vzdělání; informace, práva a sociální justice; etika a Internet; profesionální etika

''Authorial Ethics: How Writers Abuse Their Calling'' (2011) - studie etických pravidel pro autory knih, stejně jako jejich nejčastější porušování

 

== Jiné ==

Po odchodu do pedagogického důchodu se naplno věnuje svému koníčku – horolezectví, kterému se věnuje se svojí dcerou Kirou.<ref>Robert Hauptman. Anaphora Literary Press [online]. 2013-03-07 [cit. 2016-06-13]. Dostupné online: [https://anaphoraliterary.com/catalogue/biography/robert-hauptman/]</ref> Tomuto tématu se věnuje ve své autobiografii s názvem ''An Adventurous Life: A Personal and Cultural History (2013)''.

 

== Reference ==

<references />

{{DEFAULTSORT:Hauptman, Robert}}

[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Pamela Effrein Sandstrom

2019-05-27T20:45:46Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

== Život ==

{| border="1"
|-
! Stručný prehľad života
|-
| [[File:Citations.JPG|left|175px|Pamela Effrein Sandstrom]]
|-
| Dátum a miesto narodenia:1954, Spojené Štáty
|-
| Rodinný stav:vydatá (Alan R. Sandstrom)
|-
| Vzdelanie: Indiana University
|-
| Pracovisko: IPFW Helmke Library, Harvard University's
Tozzer Library, Allen County Public Library

|-
| Žije v : Pittsfield, Massachusetts
|}

 Ph.D. Pamela Effrein Sandstrom sa narodila v roku 1954 v Spojených štátoch. Vydala sa za Alana R. Sandstroma.

Vo februári roku 1978 prišla pracovať do IPFW Helmke Library ako sériový asistent. Od roku 1978 až do roku 1980 bola na čele sériovej jednotky. Z dôvodu získania titulu M.L.S. (Master of Library Science) na Indiana University odišla zo sériovej jednotky. Titul získala v roku 1981.

Pamela zastávala veľa zaujímavých pozícií v 80-tych a 90-tych rokoch, vrátane index asistenta na Harvard University's Tozzer Library v rokoch 1982-83, pracujúc na tom, čo je dnes Antropologický index literatúry. Pracovala ako akvizičný manažér v Allen County Public Library (ACPL) od roku 1986 až do roku 1989. V rokoch 1992-1994 pracovala ako konzultant na plánovanie/navrhovanie grantov podporovaná Foellinger Foundation, budujúc spolupracujúcu komunitnú informačnú sieť pre Fort Wayne, teraz spravovanú ACPL.

Taktiež pokračuje v službe ako archivár téz Central States Antropological Society. Dňa 30. júna 2011 šla do dôchodku.

== Aktivity ==

Pamela pracovala na viacerých pozíciách v Helmke Library. Pracovala ako navštevujúci vedecký knihovník v rokoch 1985-1986, ako všeobecný referenčný knihovník na polovičný úväzok v rokoch 1981-1983 a ako dočasný knihovnícky dodávač dokumentov v roku 1993. V roku 1998 získala titul Ph.D. v informačnej vede a knihovníctve na Indiana University, potom sa vrátila do knižnice ako vedúca oddelenia informačných služieb.Potom na nejaký čas odišla so svojím manželom pracovať do Mexika, neskôr sa ale znovu vrátila do Helmke Library.

== Význam pre informačnú vedu/ knihovníctvo ==

Po návrate z Mexika do Helmke Library sa sústredila na jej snahu o vymedzenie novej iniciatívy učenia prostých ľudí v IPFW, tak aby predstavila informačnú gramotnosť ako základný kameň vysokoškolského vzdelania. Necháva nám rámec na mieste a zmysel pre sebavedomie, že najbližších 30 rokov nám prinesie, tak veľa zmien inštitúciám vzdelávania ako IPFW, akým bola svedkom počas jej kariéry ako knihovníka. Na báze tejto vízie knihovníctva spočíva praveký zmysel "athenaeum" - obe fyzická stavba a organizácia ľudí, ktorí sú oddaní propagovaniu učenia.

== Publikácie ==

Knihy a články

* 1994 An Optimal Foraging Approach to Information Seeking and Use * 1998 Information foraging among anthropologists in the invisible college of human behavioral ecology: An author co-citation analysis * 1999 Scholars as subsistence foragers. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology * 2001 Scholarly communication as a socioecological system. Scientometrics * 2004 Anthropological approaches to information systems and behavior. Bulletin of the american society for information science and technology * 2010 Information Foraging Theory: Adaptive Interaction with Information * 2010 Review of the book Information Foraging Theory by Peter Pirolli

Knihy a články v spolupráci s manželom Alanom R. Sandstromom

* 1986 Traditional Papermaking and Paper Cult Figures of Mexico * 1992 Perspectives on Behavioral Science: The Colorado Lectures Richard Jessor * 1995 The use and misuse of anthropological methods in library and information science research * 1998 Science and nonscience in Qualitative Research: A response to Thomas and Nyce * 2008 Curing and Counter-Sorcery Among the Nahua of Northern Veracruz, Mexico * 2008 Water Mountains and Blood Sacrifice in Contemporary Nahua Religion * 2008 The Long and the Short of Conducting Ethnographic Research Among the Nahua of Northern Veracruz, Mexico * 2009 Huastecan Nahua Ethnic Identity, Processes of Globalization, and the Protestant Invasionspan> * 2009 Commitment and Ethnographic Research: The Work of Fieldwork among the Huastecan Nahua in Mexico * 2009 La magia del etnógrafo en los escritos antropológicos de Roberto Williams García [Ethnographer's Magic in the Anthropological Writings of Roberto Williams Garcia] * 2011 The Long and the Short of Ethnographic Research among the Nahua of Northern Veracruz, Mexico

Knihy a články v spolupráci s inými autormi

* 2001 REVIEWS-The Dictionary of Critical Social Sciences * 2005 Two-Tiered Reference Model Revisited After a Decade.

Obsah článku An Optimal Foraging Approach to Information Seeking and Use Autorka sa zaoberá predovšetkým porovnávaním zvieracej potreby zháňať obživu a porovnáva to s ľuďmi a ich potrebou zháňať informácie. Ale existuje problém vo vyjadrovaní analógii medzi informačným správaním človeka a zvieraťa. Knihovníci a informační vedci potrebujú dizajny na zlepšovanie knihovníckych služieb tak, aby to ľuďom čo hľadajú informácie uľahčovalo riešenie problémov. Existujúce modely hľadačov informácii sú veľmi všeobecné, ale niekedy realistické. Výskumná iniciatíva syntetizuje etnografické a bibliometrické štúdie informačného správania vedcov v optimálnom vyhľadávajúcom rámci a môže poskytovať potrebný procesuálny pohľad na súčasný stav a budúci vývoj vedeckej komunikácie. Základné nátlaky a stratégie vedeckého vyhľadávania informácii a ich použitia sú málo chápané ale dôležité prvky produkcie vedomostí. Nakoniec knihovníci a informační vedci sa musia starať o užívateľov ich informačných systémov ako o komplexných jedincov s rôznorodými informačnými potrebami. Použitie formálneho optimalizačného prístupu by malo obohatiť vedecké štúdie odborníkov vyhľadávajúcich informácie.

== Citácie ==

Google Scholar: Picture Pamela E. Sandstrom[online].[cit. 2016-05-17]. Dostupné z :[https://scholar.google.com/citations?user=1isOSWYAAAAJ https://scholar.google.com/citations?user=1isOSWYAAAAJ]

 SANDSTROM, Pamela Effrein a Alan R SANDSTROM. Traditional Papermaking and Paper Cult Figures of Mexico.[online] 1. Norman, OK: University of Oklahoma Press, 1986.[cit. 2016-05-17]. ISBN 9780806119724. SANDSTROM, Pamela Effrein a Alan R. SANDSTROM. Perspectives on Behavioral Science: The Colorado Lectures Richard Jessor.[online] LIBRARY QUARTERLY. UNIV CHICAGO PRESS, 1992, 62(2), 225-227.[cit. 2016-05-17]. ISSN 00242519. SANDSTROM, Pamela Effrein. An Optimal Foraging Approach to Information Seeking and Use. The Library Quarterly.[online] University of Chicago Press, 1994, 64(4), 414-449.[cit. 2016-05-17] SANDSTROM, Pamela Effrein a Alan R SANDSTROM. The use and misuse of anthropological methods in library and information science research.[online] The Library Quarterly. University of Chicago Press, 1995, 65(2), 161-199.[cit. 2016-05-17]. SANDSTROM, Pamela Effrein a Alan R SANDSTROM. Science and nonscience in Qualitative Research: A response to Thomas and Nyce.[online] The Library Quarterly: Information, Community, Policy. University of Chicago Press, 1998, 68(2), 249-254.[cit. 2016-05-17]. SANDSTROM, Pamela Effrein. Information foraging among anthropologists in the invisible college of human behavioral ecology: An author co-citation analysis.[online] Indiana University, 1998.[cit. 2016-05-17]. SANDSTROM, Pamela Effrein. Scholars as subsistence foragers. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology.[online] Wiley Subscription Services, Inc., A Wiley Company, 1999, 25(3), 17-20.[cit. 2016-05-17]. SANDSTROM, Pamela Effrein a Alan R SANDSTROM. Antiscientific approaches to the study of social life: a rejoinder to Nyce and Thomas.[online] The Library Quarterly: Information, Community, Policy. University of Chicago Press, 1999, 69(2), 299-303.[cit. 2016-05-17]. SANDSTROM, Pamela Effrein, T.R. YOUNG a Bruce A. ARRIGO. REVIEWS-The Dictionary of Critical Social Sciences.[online] The Library Quarterly. University of Chicago Press, 2001, 71(3), 408-409.[cit. 2016-05-17]. SANDSTROM, Pamela Effrein. Scholarly communication as a socioecological system. Scientometrics.[online] Kluwer Academic Publishers, 2001, 51(3), 573-605.[cit. 2016-05-17]. SANDSTROM, Pamela Effrein. Anthropological approaches to information systems and behavior.[online] Bulletin of the american society for information science and technology. Wiley Subscription Services, Inc., A Wiley Company, 2004, 30(3), 12-16.[cit. 2016-05-17]. SANDSTROM, Pamela a Judith Garrison. Two-Tiered Reference Model Revisited After a Decade. Presentation presented at:[Indiana University Librarians' Day;2005;New Albany, IN.][cit. 2016-05-17]. SANDSTROM, Pamela Effrein a Alan R SANDSTROM. Water Mountains and Blood Sacrifice in Contemporary Nahua Religion. [prezentácia]. Purdue University, West Lafayette, IN, 1. leden 2008[cit. 2016-05-17].

= Zdroje =

*[https://scholar.google.com/citations?user=1isOSWYAAAAJ https://scholar.google.com/citations?user=1isOSWYAAAAJ] - Stránka Google Scholar - zoznam publikácií
*[https://www.asis.org/Bulletin/Feb-99/sandstrom.html https://www.asis.org/Bulletin/Feb-99/sandstrom.html] - Pracovná kariéra
*[https://www.facebook.com/pamela.e.sandstrom?fref=ts https://www.facebook.com/pamela.e.sandstrom?fref=ts] - Informácie o bydlisku

{{DEFAULTSORT:Sandstrom, Pamela Effrein}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Myer Mike Kessler

2019-05-27T20:38:10Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

{{Infobox Vědec|jmeno = Myer Mike Kessler|datum_narozeni = 1949|misto_narozeni = Oděsa, Ukrajina|datum_umrti = 1997|misto_umrti = Belmont, Massachusetts, U.S.|duvod_umrti = - |pobyt = Belmont|rodina = manželka Minuetta Kessler, dcera Jean Kessler|obcanstvi = americké|skola = Massachusettský technologický institut,Dukeova univerzita|pracoviste = Massachusettský technologický institut, Národní institut standardů, Brandeisova univerzita|znamy_diky = biblografické sdružování|oceneni = -}}

'''Myer Mike Kessler '''(1918-1997) byl původem ukrajinský vědec, za jehož hlavní přínos je považován objev bibliografického sdružování. 

== Život ==

Myer Mike Kessler, také známý pod jménem Myron Kessler, se narodil v roce 1918 v ukrajinském městě Oděsa. Jeho otci, účetnímu, bylo v té době 49 let a jeho matce bylo 43. V pozdějším věku se celá rodina, včetně jeho sestry, odstěhovala do Ameriky. Tam navštěvoval Massachusettský technologický institut, na kterém získal titul B.S. a později také M.S. V roce 1948 získal na Dukeově univerzitě titul Ph.D. z oblasti fyziky. Zajímal se o citační analýzu, uplatňování nových nápadů v managementu a instrukce a technologie v administrativě akademických knihoven.

V Americe se také setkal se svojí budoucí ženou, Minuettou Shumiatcher Borek Kessler, pianistkou a skladatelkou, původem z Běloruska, kterou si v roce 1952 vzal. Do roku 1953 žili manželé v Cambridge, Massachusetts, poté se přestěhovali do města Belmont, Massachusetts, kde spolu prožili zbytek života. Myer Mike Kessler měl se svojí ženou jedinou dceru Jean. <ref>Minuetta Kessler. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Minuetta_Kessler</ref>

Myer působil několik let v Národním institutu standardů ve Washingtonu, D.C., nyní známém jako Národní institut standardů a technologií. Dále učil fyziku na Brandeisově univerzitě v Massachusetts, ale jeho nejvýznamějším působištěm byl Massachusettský technologický institut (MIT), kde mimo jiné pracoval na vývoji systémů radarů a vojenského vedení.V MIT také objevil Bibliografické sdružování a kolem roku 1964 vytvořil Technický informační projekt (TIP), který zkoumal bibliografické sdružování mezi pracemi.

Myer Mike Kessler zemřel v roce 1997 v Belmontu ve věku 79 let.

== Dílo ==

Myer v roce 1963 vydává sérii článků, které pojednávají o bibliografickém sdružování (Bibliographic coupling).

V článku ''An Experimental Study of Bibliographic Coupling Between Technical Papers'' představuje teorii, že seznam použité literatury článku je spjatý s jeho obsahem. Bibliografické odkazy, které jsou uvedeny u jednoho článku, spolu mohou obsahově souviset.
<blockquote>
Dva články, které sdílejí jednu referenci, obsahují jednu jednotku spojky. Vazba je definována kombinací spojovacích jednotek mezi dvěma nebo více články. Řada článků tvoří související skupinu GA, jestliže každý člen skupiny má společně s daným článkem P0 alespoň jeden odkaz (jednu spojovací jednotku). Intenzita spojení mezi P0 a jakýmkoli členem GA se měří počtem spojovacích jednotek mezi nimi. <ref>KESSLER, M. M. An experimental study of bibliographic coupling between technical papers. IEEE Transactions on Information Theory [online]. 1963, 9(1) [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&arnumber=1057800&isnumber=22792</ref>
</blockquote>
Na tuto teoretickou myšlenku navázal články ''Bibliographic Coupling Between Scientific Papers'' z roku 1963 a ''Comparison of the Results of Bibliographic Coupling and Analytic Subject Indexing'' z roku 1965. Články popisují výsledky automatizovaného zpracování vědeckých dokumentů podle kritérií bibliografického sdružování. Pro výzkum byly použity skutečné články, které byly rozděleny do několika kategorií a vzájemný vztah mezi odkazovanými dokumenty byl potvrzen. Je ale nutné brát zřetel na relativitu vztahů. Dokumenty, které mají společnou spojovací jednotku, nemusí být zaměřeny přesně na totéž úzké téma.

Bibliografické sdružování se stalo důležitou metodou citační analýzy. K této metodě byla později přidána metoda ko-citací. Obě metody zkoumají citační vazby.

== Aktivity ==

V roce 1958 byli Kessler se svojí ženou jedněmi ze spoluzakladatelů neziskové organizace s názvem “The New England Jewish Music Forum”, která měla za cíl rozšíření povědomí o židovské hudbě v oblasti Bostonu. Organizace se snažila povzbuzovat tvůrce k publikování nových písní, pořádala koncerty a představovala nové talenty. V roce 1990 byla bohužel kvůli finančním problémům nucena svoji činnost zastavit. <ref>Guide to the Records of the New England Jewish Music Forum, undated, 1953-1990 [online]. [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://digifindingaids.cjh.org/?pID=364698</ref>

== Význam pro informační vědu ==

Myer Mike Kessler''' '''vynalezl v roce 1963 koncept bibliografického sdružování, v roce 1964 na něj navázal projektem TIP (Technical Information Project), který byl později v tomtéž roce představen veřejnosti. V prosinci roku 1965 k tomuto projektu sepsal manuál, čímž umožnil jeho používání veřejností. Jeho metoda bibliografického sdružování má v informační vědě velký význam, pomocí citační analýzy umožňuje vytvářet vztahy mezi jednotlivými dokumenty a pomáhá vědcům při jejich výzkumech nalézat výzkumy podobné, které byly provedeny v dřívějších letech, čímž činí jejich práci nejen jednodušší, ale především odbornější a lepší.

== Publikace ==

'''Kessler, M. M. ( 1963). An experimental study of bibliographic coupling between technical papers. IEEE Transactions on Information Theory, vol. 9, no. 1, pp. 49-51, Jan 1963.'''

Článek z roku 1963, vysvětlující podstatu bibliografického sdružování, uvádí teoretické vztahy mezi dokumenty. Rozčleňuje vztahy do variant a uvádí statistické vzorce výpočtu intenzity vztahů (spojovacích jednotek). <ref>Kessler, M. M. ( 1963). An experimental study of bibliographic coupling between technical papers. [online] IEEE Transactions on Information Theory, vol. 9, no. 1, pp. 49-51, Jan 1963. [cit. 2018-05-17] Dostupné z http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&arnumber=1057800&isnumber=22792</ref>

'''Kessler, M. M. (1963). Bibliographic coupling between scientific papers. American Documentation (Pre-1986), 14(1), 10.'''

Zpráva z roku 1963 popisuje výsledky automatizovaného zpracování vědeckých dokumentů podle kritérií bibliografického sdružování. Velké množství studovaných dokumentů bylo uspořádáno do skupin. Výsledky zkoumání referencí vědeckých příspěvků ukazují vysoký stupeň korelace a potvrzují tak teoretický článek na toto téma. <ref>Kessler, M. M. (1963). Bibliographic coupling between scientific papers. [online] American Documentation (Pre-1986), 14(1), 10. [cit. 2018-05-17] Dostupné z https://search.proquest.com/docview/195445815?accountid=16531</ref>

'''Kessler, M. M. (1965). Comparison of the results of bibliographic coupling and analytic subject indexing. American Documentation. American Documentation (Pre-1986), 16(3), 223.'''

Článek z roku 1965 srovnává 334 příspěvků z “Physical Review”, pomocí bibliografického sdružování a další metodou. Článek obsahuje konkrétní výsledky a diskuzi. <ref>Kessler, M. M. (1965). Comparison of the results of bibliographic coupling and analytic subject indexing. American Documentation [online]. American Documentation (Pre-1986), 16(3), 223. [cit. 2018-05-17] Dostupné z https://search.proquest.com/docview/195435980?accountid=16531</ref>

== Citace ==

<references />

== Externí odkazy ==

*Myer Mike Kessler [online]. [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: [http://www.personal.kent.edu/~tfroehli/sighfis/kessler.htm http://www.personal.kent.edu/~tfroehli/sighfis/kessler.htm]
*Myer Mike Kessler [online]. [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: [https://www.asist.org/pioneers/myer-mike-kessler/ https://www.asist.org/pioneers/myer-mike-kessler/]

{{DEFAULTSORT:Kessler, Myer Mike}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Leckie, Gloria J.

2019-05-27T20:28:04Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

'''Gloria Jean Leckie ''' [Laki:] je kanadská emeritní profesorka (Professor Emeritus Faculty of Information and Media Studies MLIS, MA, PhD), která působila na fakultě Informatiky a mediálních studií na Westernské univerzitě v Ontariu. Zabývala se akademickým knihovnictvím a informačním chováním, včetně výzkumů a vyučování zaměřené na pochopení knihovny jako místa, akademických knihoven, chování při informačním hledání (information searching behaviour), informační gramotností a organizací informací. V červnu 2011 odešla do penze. Informace v medailonku Glorie J.Leckie jsou podloženy soukromou e-mailovou komunikací s Glorii Leckie. S jejím laskavým souhlasem mohou být zveřejněny.
{{Infobox Vědec|jmeno = Gloria J. Leckie [[Soubor:gloria_leckie.jpg|thumb [https://arts-ed.csu.edu.au/schools/sis/research/seminars/leckie]]]|datum_narozeni = 1949|misto_narozeni = -|datum_umrti = dosud žije|misto_umrti = -|duvod_umrti = - |rodina = -|pobyt = London, Ontario, Kanada|obcanstvi = kanadské|skola = |pracoviste = emeritní profesorka University of Western Ontario|znamy_diky = výzkumy v oblasti knihovnictví a informační vědy|oceneni = }}

 

= Život =

== Profesní život ==
Po obdržení bakalářského titulu z Geografie na Windsorské univerzitě Gloria Leckie absolvovala studium MLIS (Master of Library and Information Sudies) v roce 1974 na Westernské univerzitě a více než deset let pracovala jako profesionální knihovnice a věnovala se výzkumům v knihovnách. Poté se vrátila zpět na Western univerzitě Ontário, aby si dokončila Magisterské a doktorantské studium v oblasti geografie a získává tituly MA a PhD (Mgr. a PhDr.) Během svého doktorantského studia vyučuje katalogizaci a klasifikaci v programu MLIS, stává se asistentkou děkana, a to na dobu sedmi let (2000 - 2007). Krátce zastává také roli děkana Fakulty Informačních a Mediálních studií.  Gloria i nadále působí jako profesorka a informační vědkyně na Westernské univerzitě Ontario v magisterském vzdělávacím programu pro knihovnickou a informační vědu (LIS - Library and Information Science) se specializací na katalogizaci, akademické knihovnicví (librarianship), chování v informačním vyhledávání (seeking) a na definování knihovny jako místa (library as place). V roce 2010 Gloria se stává, jako Faculty Associate, členkou Teaching Support Centre na Westernské univerzitě Ontariu. Gloria stále uplatňuje své odborné znalosti získané z dlouholeté lektorské i vědecké praxe. V roce 2011 odchází do penze.   Od roku 2008 je Gloria členkou [http://www.londonpubliclibrary.ca/ London Public Library] (Veřejná knihovna v Londýně, Ontário, Kanada), kde v roce 2014 byla jmenována do funkce předsedy Rady pro veřejnou knihovnu. Od svého příchodu poskytuje odborné a akademické znalosti z prostředí knihoven. V rámci své práce pro London Public Library se podílela na tvorbě [http://www.londonpubliclibrary.ca/page/strategic-plan-2014-2017/ Strategického plánu pro knihovnu na období 2014-2017], jež definoval veřejnou knihovnu jako komunitní prostor. Cílem Strategického plánu je vytvořit z knihovny přívětivější a dynamičtější místo. Do Rady pro veřejnou knihovnu rovněž přináší zkušenosti se spoluprací s neziskovými organizacemi. Velkou část svého života se Gloria Leckie věnuje výzkumům a publikování, kde se zaměřuje na různé aspekty informační gramotnosti akademických knihoven informačního vyhledávání (seeking), knihovny jako místa (library as place) a kritickým teoriím v LIS (Library and Information Science). Gloria Leckie je rovněž mentorkou pro výzkum v Institutu pro knihovnický výzkum Kanadské asociace výzkumů v knihovnách [http://www.carl-abrc.ca/ (Librarians’ Research Institute of the Canadian Associate of Research Libraries]. Po odchodu do penze, je Gloria stále aktivní a to nejenom na poli LIS (Library and Inforamation Science),  kde pokračuje ve spolupráci s [https://www.uwo.ca/tsc/ Teaching Support Centre] na Western univerzitě jako ''“teaching fellow”'' a je zodpovědná za téma graduate education. Pro autentičnost projevu Glorie Leckie je možné poslechnout si [https://arts-ed.csu.edu.au/__data/assets/mp3_file/0007/366541/Gloria-Leckie-Presentation.mp3 záznam] z prezentace, za kterou byla Gloria oceněna. Podklady pro poslech jsou přiloženy [https://arts-ed.csu.edu.au/__data/assets/pdf_file/0005/366539/Leckie-slides.pdf zde].
== Zájmy ==

Mezi největší koníčky Glorie Leckie patří návrh a výroba šperků. Svému koníčku se naplno začala věnovat po odchodu do důchodu a stal se její druhou kariérou. Název Black Cat vznikl podle Gloriiny milované kočky. V současné době pracuje Gloria jako nezávislý výrobce a návrhář šperků. Gloria se v rámci výroby šperků zaměřuje na kvalitní práci, snaží se nakupovat ty kvalitní komponenty, ze kterých vyrábí pouze omezené množství originálních šperků. Některé její šperky jsou zcela jedinečné. Výroba šperků, je kreativní prací Glorie Leckie a jak sama říká: ''„Výroba šperků je moje láska, která mi vrací úsměv na tvář“ .''Její šperky si je lze prohlédnout na webových stránkách [http://www.blackcatjewellery.ca/ Black Cat Jewellery].

Kromě výroby šperků a chovu koček se Gloria věnuje četbě. Mezi její oblíbené žánry patří autobiografie, knihy o záhadách, dobrodružné knihy a cestopisy. Gloria se také zasazuje o záchranu volně žijících živočichů a ochraně zvířat. Ve zbývajícím volném čase je Glorie velmi aktivní člověk, ráda plave, cestuje a chodí na procházky.

== Rodina ==

Reta Marion McCallum Leckie - matka

Graham Leckie – otec. Pro obě dcery byl velkou inspirací. Od mládí se věnoval výrobě šperků a jiných drobnějších výrobků. Celý život pracoval jako farmář, což mělo také vliv na Gloriiny pozdější studie a práce.<ref>What in creation?!? [online]. London, Ontario, Canada [cit. 2017-05-17]. Dostupné z WWW: http://www.whatincreation.com/.>.</ref>

Sourozenci:

Graham Lyle Leckie - bratr

Larry Douglas Leckie - bratr
Carol Elaine Leckie – sestra Carol se stejně jako její sestra Glorie věnuje výrobě šperků. Pro svoje šperky nejvíce využívá minerály, protože jak sama říká ''„Co může být krásnějšího, než přírodní krása minerálů?“''. Výrobky Carol je si lze prohlédnout na webových stránkých [http://www.whatincreation.com What is Creation?!?] V současné době si Carol užívá zaslouženému důchodu. Věnuje se výrobě šperků, dvěma kočkám a psu. Obě sestry na výrobě šperků spolupracují a navzájem se na svých webových stránkách odkazují jedna na druhou.
----

= Vzdělání =

*
*:1991 Získán titul Ph.D z geografie, THE UNIVERSITY OF WESTERN ONTARIO, London, Ontario, Geography

*
*:1987 Získán magisterský titulu z geografie, THE UNIVERSITY OF WESTERN ONTARIO, London, Ontario, Geography

*
*:1974 Získán magisterský titul M.L.S. (Master of Library Science) v oblasti knihovnictví a informační vědy, UNIVERSITY OF WESTERN ONTARIO, London, Ontario, School of Library and Information Science

*
*:1972 Získán bakalářský titul B.A z geografie a ekonomie, UNIVERSITY OF WINDSOR, Windsor, Ontario

== Kariéra ==

*
*:2009 '''Teaching Fellow''', Teaching Support Centre, University of Western Ontario

*
*:2011 '''Professor Emeritus''', Faculty of Information & Media Studie, The University Of Western Ontario, London, Ontario

*
*:2008 - 2011 '''LIS Program Coordinator''', Faculty of Information & Media Studie, The University Of Western Ontario, London, Ontario

*
*:2000 - 2007 '''Associate Dean''', Faculty of Information & Media Studies, The University Of Western Ontario, London, Ontario        

*
*:Jan. 2006 - July 2006 '''Acting Dean''', Faculty of Information & Media Studies, The University Of Western Ontario, London, Ontario

*
*:1998  '''Undergraduate Chair, '''Faculty of Information & Media Studies, The University Of Western Ontario, London, Ontario

*
*:1997 - 2011 '''Associate Professor, '''Faculty of Information & Media Studies, The University of Western Ontario, London, Ontario

*
*:1998 - 2011 '''Adjunct Professor, '''Dept. of Geography, The University of Western Ontario, London, Ontario

*
*:1991  - 1997 '''Assistant Professor''', Graduate School of Library and Information Science, The University of Western Ontario, London, Ontario

*
*:1988 - 1990 '''Lecturer, '''Graduate School of Library and Information Science, The University of Western Ontario, London, Ontario

*
*:1985 - 1988 '''Teaching Assistant''', Department of Geography, The University of Western Ontario, London, Ontario

*
*:1984 - 1985 '''Curator, '''Moore Museum, Mooretown, Ontario

*
*:1980 - 1984 '''Coordinator, Eastern Region, '''Canadian Cataloguing in Publication Program (CIP),  University of Toronto and York University, Toronto, Ontario

*
*:1978 - 1979 '''Head, Technical Services Section, '''Library, Papua New Guinea Institute of Administration, Boroko, PNG

*
*:1976 - 1977 '''Assistant Head''',Technical Information Service''', '''Canada Centre for Remote Sensing, Ottawa, Ontario

*
*:1975 - 1976 '''Serials Cataloguer''',''' '''Canada Institute for Scientific and Technical Information, National Research Council of Canada, Ottawa, Ontario

*
*:1974 -  1975''''' ''Information Centre Manager''''',''''' '''Boundary Layer Wind Tunnel Laboratory, University of Western Ontario, London, Ontario

== Vzdělávací programy ==

V rámci své vzdělávací činnosti, Gloria vyučovala několik programů na Univerzitě  Western Ontario

*
*:Oraganizace informací (MLIS)

*
*:Perspektiva knihovnictví a informační vědy (MLIS)

*
*:Akademické knihovnictví (MLIS)

*
*:Katalogizace (MLIS)

*
*:Knihovna jako prostor - Library as place (Doctoral)

*
*:Information Needs and Uses of Scholars and Professionals (Doctoral)

*
*:Výzkumné metody (Journalism)

= Ocenění =

*2012 Selected as a Visiting Scholar, Charles Sturt University, Dept. of Library and Information Studies

*[https://www.asist.org/ Lecture Series Award]: ocenění Glorie získala za práci ''From Facebook to Twitter and Into the Cloud: Where is Library and Information Science in our Googleized World? ''Její práce zkoumala význam knihoven a informačních center v dnešním technologickém světě. A to formou diskuzí, vzdělávacích rozhovorů a otázek týkající se výzkumů. Gloria se zaměřila na tři''"tváře"''knihovny a informační vědy a to jako akademická disciplína, jako vzdělávací prostor pro moderní knihovníky a jako profese, které záleží na informační roli ve společnosti. Každý aspekt je zkoumán prostřednictvím specifických témat, která zahrnují měnící se role a hodnoty knihovny. Témata zahrnují potřebu být aktivnější s využíváním technologií (například digitálně uchovávané projekty) a jak bychom měli interagovat s ostatními akademickými disciplínami a výzvy, kterým čelíme ze strany vzdělávacích institucí v přípravě knihovníků budoucnosti.

*1999 Selected for the Top 20 Library Instruction Articles Award for the year 1999, for the paper co-authored with Anne Fullerton entitled ''“Information literacy in science and engineering undergraduate education: faculty attitudes and pedagogical practices”''

*1998 OCULA Award for Outstanding Contributions to Academic Librarianship, awarded by the Ontario College and University Libraries Association.

*1997 Outstanding Publication Award for Best Instruction Paper of 1997, by the Association of College and Research Libraries, Instruction Section, for paper ''“Desperately seeking citations: uncovering faculty assumptions about the undergraduate research process”''

*1997 Selected for the Top 20 Library Instruction Articles Award for the year 1996, for the paper''“Desperately seeking citations: uncovering faculty assumptions about the undergraduate research process”''

 

----

= Publikační činnost =

== Knihy ==

=== Critical Theory in Library and Information Science: Exploring the Social From Across the Disciplines ===

[[File:Critical.jpg|thumb|left|Critical Theory in Library and Information Science]]
 Uplatnění knihovnictví a informační vědy je založeno na 75 letech praxe s teorií a kritickým myšlením. Proto je nezbytné, aby studenti fakulty Library and information science (LIS) byli s širokým zaměřením práce kritických teoretiků seznámeni. Cílem knihy je prozkoumání sociálního rozměru mezi jednotlivými disciplínami a poskytnout úvod k teoriím, které jsou určeny pro studenty LIS a poskytnout pohled na to, jak může být teorie začleněna do výzkumu a praxe. Jednotlivé kapitoly jsou psány skupinou mezinárodně uznávaných vědců z oblasti knihovnictví a informační vědy. Každá kapitola poskytuje přehled, teoretický postoj, příspěvky teoretika a relevantní kritický komentář. Tato kniha je přínosná pro studenty, kteří studují magisterský nebo doktorský program na LIS.<ref>LECKIE, Gloria J., Lisa M. GIVEN a John. BUSCHMAN. Critical theory for library and information science: exploring the social from across the disciplines. Santa Barbara, Calif.: Libraries Unlimited, c2010. ISBN 978-1-59158-938-9.>.</ref>
=== Information Technologies and Libraries: New Critical Approaches  ===
Za posledních 15 let se svět, jak z technologického pokroku, tak s hlediska sofistikovanosti technologických analýz, velmi proměnil. Obor knihovnictví musel přijmout skeptičtější perspektivu. Knihovny jsou podrobeny tlaku ze strany trhu, aby přijímaly a používaly nové inovace. Knihovníci mají větší povědomí o sociokulturních, ekonomických a etických úvahách v oblasti informačních a komunikačních technologiích.Z tohoto kontextu byla nová kritická analýza aplikací technologií dlouho očekávána. <ref>LECKIE, Gloria J. a John. BUSCHMAN. Information technology in librarianship: new critical approaches. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009. ISBN 978-1-59158-629-6.>.</ref>
=== Library as Place: History, Community and Culture ===
Knihovny jsou součástí kulturního prostředí téměř v každé době a v téměř každé společnosti. Nicméně jejich význam se v průběhu značně lišil. Kniha obsahuje 14 originálních dokumentů, které představují staré i nové knihovní prostory, malé i velké, veřejné i soukromé. Příspěvky jsou rámcově zasazeny do období od Garrisonovi knihovny v Britské říši, přes společenskou instituci knihovnu Carnegie, po smyšlenou knihovnu ze seriálu Buffy, přemožitelka upírů. Výsledkem je fascinující pohled na knihovnu jako společenské a intelektuální místo, které má pevné postavení v srdcích čtenářů i široké veřejnosti. <ref>BUSCHMAN, John. a Gloria J. LECKIE. The library as place: history, community, and culture. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2007. ISBN 1-59158-382-9.>.</ref>
 

----

== Spoluautorství ==

*
*:2010 LECKIE, Gloria J. and [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Lisa_M._Given GIVEN, Lisa M.]. ''Henri Lefebvre and Spatial Dialectics.''' In Critical Theory in Library and Information Science: Exploring the Social From Across the Disciplines. '''''S. 221-248 in Gloria J. Leckie, Lisa M. Given and John E. Buschman (eds). Santa Barbara: Libraries Unlimited.

*
*:2008 LECKIE, Gloria J. and [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Lisa_M._Given GIVEN, Lisa M.] '''Technologies of Social Control: An Examination of Library OPACs and Web Portals'''. S. 221-259 in Buschman, John and Gloria J. Leckie (eds). Information Technologies and Libraries: New Critical Approaches. Westport, Conn.: Libraries Unlimited.

*
*:2008 LECKIE, Gloria J. '''The Role of the Researcher'''. S. 771-776 in The SAGE Encyclopedia of Qualitative Research Methods. Lisa M. Given (ed.). Thousand Oaks, CA.: Sage Publications.

*
*:2007 LECKIE, Gloria J. and BUSCHMAN, John. '''Introduction: Space, Place and Libraries'''. S. 3-28 in Buschman, John and Gloria J. Leckie. (eds.) Library as Place: History, Community and Culture. Westport, Conn.: Libraries Unlimited.

*
*:2005 LECKIE, Gloria J. and [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Lisa_M._Given GIVEN, Lisa M.]. '''Understanding information-seeking: the public library context. Advances in Librarianship'''. vol. 29, s. 1-72. Amsterdam: Elsevier.

*
*:2005 LECKIE, Gloria J. '''General Model of the Information Seeking of Professionals'''. S. 158-163 in Theories of Information Behaviour, ed. by Karen E. Fisher, Sanda Erdelez and Lynne McKechnie. Medford, N.J.: Information Today.

*
*:2002 FULLERTON, Anne and LECKIE, Gloria J. '''Information Literacy and Higher Education''', S. 190-205 in Encyclopedia of Library and Information Science, v. 70, supp. 33. New York: Marcel Dekker.

----

== Anotace k vybraným článkům ==

=== ''Job Satisfaction of Canadian University Libraries: A National Survey'' ===
Zpráva o kanadském výzkumu provedeném mezi vysokoškolskými knihovníky a zaměřeném na faktory ovlivňující jejich spokojenost s prací. S mírnými odlišnostmi byl kopírován, a tím také v kanadských podmínkách ověřován, obdobný výzkumamerický. Ve středu zájmu stála otázka, nakolik ovlivnilo spokojenost knihovníků udělení či neudělení akademického statusu (akademický status umožňuje účast pracovníků knihovny na rozhodování nejen v univerzitní knihovně, ale nařízení a rozvíjení aktivit celé univerzity). Autoři se podrobněji zabývají nejvýraznějšími prvky majícími vliv na uspokojení z práce. Výzkum nepopřel význam udělení akademického statusu, ale vyzdvihl stejně, ne-li více, např. podíl knihovníků na správních úkonech. Ukázalo se, že vysokoškolští knihovníci si zvláště váží tradičních složek knihovnické práce (vysoko se dostaly např. vztahy s uživateli). Problematické je naopak vykonávání knihovnické práce s nutností stále ji v akademickém prostředí propagovat a obhajovat. Knihovny.cz<ref>LECKIE, Gloria J. a Jim BRETT. Job Satisfaction of Canadian University Libraries : A National Survey. Canadian Journal of Information & Library Sciences [online]. 1995, 58(1), 31-47 [cit. 2017-05-14]. ISSN 1195-096X. Dostupný z WWW: <https://www.knihovny.cz/Record/nkp.KKL01-000004534>.</ref>
=== ''Academic status for Canadian university librarians: an examination of key terms and conditions'' ===
Článek se zabývá udělováním akademického statusu knihovníkům univerzitních knihoven v Kanadě. Přináší výsledky průzkumu, který se konal na přelomu let 1993/1994 a při němž byly analyzovány kolektivní smlouvy 40 univerzit. Autoři citují různé názory a charakterizují pojetí akademického statusu v Kanadě a USA. Kanadské sdružení univerzitních učitelů (CAUT) a Kanadské sdružení vysokoškolských knihoven (CACUL) již v r. 1977 společně vydaly směrnici, která postavení knihovníků na univerzitách upravovala. V průzkumu byly kolektivní smlouvy porovnávány s touto směrnicí, posuzovány pojmy a problémy, které přinesla snaha aplikovat standardy a pracovní podmínky jedné pracovní skupiny(učitelé) na druhou (knihovníci) - jde mj. i o učební povinnosti. Navzdory jednotné směrnici byla shledána řada rozdílů. Příčinou může být různá orientace univerzit a různé pojetí knihovnické práce Knihovny.cz<ref>LECKIE, Gloria J. a Jim BRETT. Academic status for Canadian university librarians: an examination of key terms and conditions. Canadian Journal of Information & Library Sciences [online]. 1995, 20(1), 1-28 [cit. 2017-05-14]. ISSN 1195-096X. Dostupný z WWW: <https://www.knihovny.cz/Record/nkp.KKL01-000003913>.</ref>
== Články v odborných časopisech ==

*
*:2004 LECKIE, Gloria J. '''''Three perspectives on the library as public space'''''. Feliciter (special devoted to Library Space, Planning and Architecture) 50(6), p. 233-36.

*
*:2003 [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Lisa_M._Given GIVEN, Lisa M.], and LECKIE, Gloria J. '''''“Sweeping’ the library: Mapping the social activity space of the public library.”'' '''Library & Information Science Research 25, no. 4:365-385. ([http://drlisagiven.files.wordpress.com/2012/03/given_leckie_lisr_20031.pdf Full text])

*
*:2002 LECKIE, Gloria J. and HOPKINS,Jeffrey. '''''The Public place of central libraries: findings from Toronto and Vancouver'''''. Library Quarterly, v. 72(3), July, p. 326-72.

*
*:1999 LECKIE, Gloria J. and  FULLERTON. '''''Information literacy in science'and engineering undergraduate education: faculty attitudes and pedagogical practices''.''' College & Research Libraries, 60(1), sp 9-29. 

*
*:1999 LECKIE, Gloria J. and  FULLERTON, Anne. '''''The roles of academic librarians in fostering a pedagogy for information literacy.''''' pp. 191-201 in Racing Toward Tomorrow: Proceedings of the 9th National Conference of the Association of College and Research Libraries, April 8-11, 1999, ed. by Hugh Thompson. Chicago: ACRL. 

*
*:WILKINS,Hassard Janie and LECKIE ,Gloria J.'''''University professional and managerial staff: information needs and seeking''.''' College & Research Libraries, 58(6), p. 561-74.

*
*:1996 JULIEN, Heidi and LECKIE Gloria J. '''''Bibliographic instruction trends in Canadian academic libraries.'' '''Canadian Journal of Information and Library Science, 22(2), p. 1-15. 

*
*:1997 LECKIE Gloria J. and BRETT, Jim. '''''Job satisfaction of Canadian university librarians: A national survey''.''' College & Research Libraries, 58(1), p. 31-47. 

*
*:1997 LECKIE Gloria J. and  PETTIGREW, Karen. '''''A general model of the information-seeking of professionals: role theory through the back door?''' ''Information Seeking in Context: Proceedings of an International Conference on Research in Information Needs, Seeking and Use in Different Contexts, 14-16 August, 1996, Tampere, Finland. edited by P. Vakkari, R. Savolainen & B. Dervin. London: Taylor Graham.

*
*:1996 JULIEN, Heidi, LECKIE Gloria J. and HARRIS, Roma'''.'''''Changing technologies in Canadian academic library user education.'' p. 26-36 in the Canadian Association for Information Science Proceedings of the 24th Annual Conference: Electronic Publishing: Its Impact on Publishing, Education and Reading, edited by Charles Meadow, Maggie Weaver and Francoise Hebert. Toronto: Faculty of Information Studies, University of Toronto.

*
*:1996 LECKIE Gloria J. '''''Female farmers and the social construction of access to agricultural information''.''' Library and Information Science Research, 18(4), p. 297-321.

*
*:1996 LECKIE Gloria J. '''''"They never trusted me to drive": farm girls and the gender relations of agricultural information transfer.''''' Gender, Place and Culture: A Journal of Feminist Geography, 3(3), p. 309-25.&nbsp

*
*:1996 LECKIE Gloria J.'''''Desperately seeking citations: uncovering faculty assumptions about the undergraduate research process'''.'' Journal of Academic Librarianship, 22(3), p. 201-08.

*
*:1996 LECKIE Gloria J. and  PETTIGREW, Karen and  SYLVAIN, CHristian. '''''Modelling the information-seeking of professionals: a general model derived from research on engineers, health care professionals and lawyers.''''' Library Quarterly, 66(2), p. 161-93.

*
*:1995 LECKIE Gloria J. and BRETT, Jim. '''''Academic status for Canadian university librarians: an examination of key terms and conditions'''''. Canadian Journal of Information and Library Science, 20(1), p. 1-28.

*
*:1995  LECKIE Gloria J  and ROGERS, Becky.'' '''''''Reactions of academic librarians to job loss through downsizing: an exploratory study'''''''. ''College & Research Libraries, 56(2), p. 144-56. 

*
*:1993   LECKIE Gloria J .''' ''Female farmers in Canada and the gender relations of a restructuring agricultural system''. '''The Canadian Geographer, 37(3) , p. 212-30.

*
*:1993   LECKIE Gloria J  1993.''' ''''''''Female farmers in Canada,''''''''''1971-1986''.''' The Professional Geographer, 45(2), p. 180-93. 

= Poznámky =

<references />

== Použité zdroje ==

ASIS&T Lecture Series Features Canadian Educator. ''Bulletin of the American Society for Information Science and Technology'' [online]. 2012, vol. 38, no. 4, s. 6.  [cit. 2017-05-14]. Dostupné z WWW:  [https://proxy.mzk.cz/login?auth=shibboleth&?url=https://search.proquest.com/docview/1014403368?accountid=12552 https://proxy.mzk.cz/login?auth=shibboleth&?url=https://search.proquest.com/docview/1014403368?accountid=12552]

''Association for Information Science and Technology ''[online]. 2017 [cit. 2017-05-15]. Dostupné z WWW: [https://www.asist.org/ https://www.asist.org/] [https://www.asist.org/ https://www.asist.org/]
<div>
''Black Cat Jewelery'' [online]. London, Ontario, Canada [cit. 2017-05-17]. Dostupné z WWW: [http://www.blackcatjewellery.ca/ [1]]

''Canadian Association of Research Libraries''  [online]. 2017 [cit. 2017-05-15]. Dostupné z WWW: [http://www.carl-abrc.ca/ http://www.carl-abrc.ca/] [http://www.carl-abrc.ca/ http://www.carl-abrc.ca/]

''London Public Library'' [online]. 2013 [cit. 2017-05-15]. Dostupné z WWW:[http://www.londonpubliclibrary.ca http://www.londonpubliclibrary.ca]

''Reflectiong on career at FIMS''. Western FIMS: Faculty of Information & Media Studies. 2011 [cit. 2017-05-14]. Dostupné z WWW:[http://www.fims.uwo.ca/news/2011/reflecting_on_a_career_at_fims.html http://www.fims.uwo.ca/news/2011/reflecting_on_a_career_at_fims.html]

''What is creation?!?''[online]. London, Ontario, Canada [cit. 2017-05-17]. Dostupné z WWW: [http://www.whatincreation.com/ http://www.whatincreation.com/]

 

{{DEFAULTSORT:Leckie, Gloria J.}} 
</div>

{{DEFAULTSORT:Leckey, J. Gloria}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Jiří Mahen

2019-05-27T20:19:58Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

'''[[File:225px-Jiří Mahen 1910.jpg|right|225px-Jiří Mahen 1910.jpg]]Jiří Mahen''', vlastným menom Antonín Vančura (12.12.1882 Čáslav<ref>Matričný záznam o narodení a krste evanjelickej cirkvi Čáslav. Dostupné z: http://ebadatelna.soapraha.cz/d/8377/218</ref>- 22.5.1939 Brno), bol kultúrnou osobnosťou, básnikom, dramatikom, prozaikom, esejistom, odborným ichtyológom, významným organizátorom brnenského kultúrneho života a taktiež bol aj knihovníkom.  
= Život a aktivity =
Jiří Mahen sa narodil v rodine pekára s množstvom súrodencov v roku 1882 v Čáslavi, kde absolvoval nižšie gymnázium. Zmaturoval v Mladé Boleslavi a následne šiel študovať češtinu a nemčinu na Filozofickej fakulte v Prahe. Už počas štúdia sa Mahen začal zaoberať literárnou tvorbou, kedy napísal knihu ''"Kamarádi svobody". ''Štúdium sa mu nepodarilo dokončiť a tak sa presunul do Hodonína, neskôr do Přerova, kde pracoval ako zastupujúci učiteľ na obchodnej akadémii. V roku 1909 trávil prázdniny v Javorníku, kde mu Morava prirástla k srdcu a taktiež tam napísal svoje najznámejšie dielo ''"Jánošík"''. Chvíľu na to sa už Jiří Mahen odsťahoval do Brna, kde pôsobil zbytok svojho života. Knihovníkom sa stal v roku 1920 a z tejto činnosti vznikla v roku 1924 ''"Knížka o čtení praktickém"'', ktorá sa behom jedného roku dočkala štyroch vydaní. Svoje predstavy o knihovníckej práci predniesol tiež v práci ''"Nutnosti a možnosti veřejných knihoven"''. Založil taktiež S''polok veřejných obecních knihovník''''ů''kde sa zameral na zlé sociálne pomery verejných knižníc. Ako predseda tohoto spolku sa stal tiež iniciátorom množstva významných knihovníckych akcií na celoštátnej úrovni. Jednou z týchto akcií sa stalo napríklad vydanie ankety ''"Knihovna jako instituce národní"'' v roku 1928. Táto publikácia, ktorá sa stala závažným historickým dokumentom pre štúdium knihovníctva, je aj naďalej aktuálna. V Brne sa stal redaktorom Lidových novin, dramatikom Národného divadla v Brne a predovšetkým, od roku 1937 riaditeľom mestskej knižnice v Brne. Táto knižnica nesie od roku 1959 jeho meno - Knihovna Jiřího Mahena v Brne<ref>Jiří Mahen, mestská knižnica Jiřího Mahena v Brne. Dostupné z: https://www.kjm.cz/zivotopis-jiri-mahen</ref>. Jiří Mahen sa oženil s Karlou Haselmannovou. Ich manželstvo bohužiaľ zostalo bezdetné. Po okupácí Československa bol sklamaný, vyčerpaný a ťažko chorý. Následne na to spáchal samovraždu.<ref> Jiří Mahen spáchal sebevraždu. Lidové noviny. 23. 5. 1939, s. 3. Dostupné online z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:34f9f260-066a-11df-ba41-000d606f5dc6?page=uuid:fbc3d570-faba-11de-b4d7-000d606f5dc6</ref> Podľa jeho ženy - Karly Mahenovej, bol medzi prvými ľuďmi na zozname, ktorí mali byť poslaní do koncentračného tábora. V dome, kde v Brne naposledy býval, a kde aj zomrel, bol podľa priania jeho manželky a dedičov vybudovaný Mahenov pamätník.
= Diela =
Za svojho života napísal okolo 60 kníh a približne 30 drám. Je pravdepodobné, že okrem vlastnej práce ovplyvnil aj iných autorov, s ktorými si písal. Jedná sa napríklad o Josefa Ladu, Jaroslava Kvapila, Petra Bezruča alebo Víťazoslava Nezvala. Výber jeho najznámejších diel: Básnicke zbierky: - Plamínky (1907) - Tiché srdce (1917) Román: - Kamarádi svobody (1909) Dramatická tvorba: - Jánošík (1910) - Mrtvé moře (1918) - Ulička odvahy (1917), Praha–Brno–Bratislava (1927) - Husa na provázku (1925) - Rybářská knížka (1921) - Režisérův zápisník (1923) - Nutnosti a možnosti veřejných knihoven Odborné publikácie - ichtyologické: - Systematika ryb kaprovitých I, II - Ploutve ryb a jejich práce - Ryby dunajské vodní oblasti (nedokončené) Známa je aj jeho láska k rybárčeniu, ktorá je spomenutí vyššie. Tá sa ale stala skôr vedeckým záujmom o čom svedčia aj mnohé odborné práce a články v časopisoch. Podielal sa na práci pre rybárske organizácie, ktoré pomáhal založiť, Propagoval etický prístup k rybárčeniu, staral sa totiž o život v našich riekach. Veľmi tvrdo bojoval proti znečisťovaniu riek. ''"Rybárska knížka"'', ktorú napísal, sa stala veľmi populárnou. Zaoberala sa rybárskymi aj nerybárskymi príbehmi českých, moravských a slovenských riek. Išlo o obhajobu tvrdenia, že rybári sú "blázni", v ktorých Mahen videl priateľov a ochrancov prírody.
= Význam pre informačnú vedu =
Jiří Mahen mal výrazný podiel na informačnej vede a knihovníctve ako už jeho samotný životopis hovorí. Veľa času dával práve do samotného výskumu rýb, ktoré aj rád chytal. Nebol teda len vášnivým rybárom, ale aj odborníkom, ktorý zaznamenával informácie, ktoré sa sám dozvedel svojím výskumom. Taktiež pravidelne prispieval do odborných publikácií nielen svojími znalosťami o rybách, ale taktiež svoju publicistickú činnosť venoval divadlu, knižniciam a čitateľom.
= Úspechy a pocty =
Jeho meno nesie brnenská mestská knižnica a taktiež jedna z budov Národného divadla. Knihou jeho experimentálnych textov sa vo svojom názve inšpirovalo divadlo Husa na Provázku. V roku 1993 bola založená Spoločnosť Jiřího Mahena, ktorá si zadala za cieľ aktívnu podporu kultúrneho života, ktorá vydáva od roku 1994 časopis ''Milíř''.<ref>Knihovna Jiřího Mahena v Brne: Milíř. Dostupné z: https://www.kjm.cz/milir</ref> Mahenov pamätník na ulici Mahenova 8 v Brne bol vybudovaný v súlade s odkazom pani Karly Mahenovej. Ako je vidieť, mnoho úspechov sa mu dostalo až po jeho smrti, no na druhej strane je to dobré práve v tom, že sa na neho a jeho odkaz nezabúda.
= Zaujímavosti =
Často chodil na prázdniny do Juhoslávie, trochu do Francúzska, no často navštevoval aj Slovensko, ku ktorému mal mimoriadne vrelý vzťah. Ako knihovník sa Mahen snažil, aby sa knižnica naozaj venovala čitateľom a činila literatúru prístupnejšou a viac dosiahnuteľnou pre bežných ľudí. Mal nastavenú dvojhodinovú otváraciu dobu, štyrikrát týždenne, kde si mohli vybrať medzi 13 000 zväzkami. Jiří Mahen bol jeden z prvých knihovníkov, ktorí trvali na vedení predmetového katalógu. Aj on prišiel na možný spôsob zlepšenia knižnice - analýzou, ktorú robil: v prvom rade medzi čitateľmi, ale na druhej strane aj medzi samotnými regálmi. Zisťoval, ktoré knihy sú požičiavané najviac, a ktoré naopak zase nie. Podľa toho sa aj snažil organizovať svoj knižný fond. 
= Externé zdroje =

Knihovna Jiřího Mahena v Brně. Jiří Mahen. [cit. 10.5.2019]. Dostupné z[https://www.kjm.cz/zivotopis-jiri-mahen [1]] Kolektív autorov: PANORAMA ČESKÉ LITERATURY, vydalo naklad. Rubico, Olomouc, 1994, 1. vydání, ISBN: 80-85839-04-0 MAHEN, Jiří. ''Mahen: k 50. výročí úmrtí Jiřího Mahena''. Brno: Knihovna J. Mahena, 1989. Dostupné také z: [http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:cad55050-7247-11e5-99af-005056827e52 [2]] MAHEN, Jiří. ''Janošík: drama''. 3., nezměn. vyd. Pacov: Plaček, [1919]. Sklizeň. Dostupné také z: [http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:bc882830-70a6-11e5-9690-005056827e51 [3]] <var>POSPÍŠILOVÁ, Kateřina. Dvě významná výročí v Knihovně Jiřího Mahena v Brně. Ikaros, 2007, 11(12)</var> [cit. 10.5.2019]<var>.</var>

= Citácie =

 

{{DEFAULTSORT:Mahen, Jiří}}
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Jiří Cejpek

2019-05-27T20:16:58Z

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

{| align="right" border="1" cellpadding="1" cellspacing="1" style="height: 100px; width: 280px;"
|-
! scope="col" style="width: 272px;" |
{| align="right" border="1" cellpadding="1" cellspacing="1" style="height: 100px; width: 272px;"
|-
! scope="col" style="width: 264px;" |
'''prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc.''' 
[[File:Cejpek.jpg|center|Cejpek.jpg]]
<ref>ŠKYŘÍK, Petr. Cejpek. In: Inflow: information journal [online]. 2008-03-13 [cit. 2019-05-16]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/~pskyrik/cejpek/cejpek.jpg </ref>

|-
| style="width: 264px;" | Narození:  20. 2. 1928, Jevíčko Úmrtí:        26. 12. 2005, Praha Vzdělání:   Pedagogická fakulta UK                    Filozofická fakulta UK Působiště: Karlova univerzita                Slovenská technická                knihovna v Bratislavě                    Slezská univerzita v Opavě                    Masarykova univerzita Ocenění:  Cena Zdeňka Václava Tobolky (r. 2000) 
|}

|}
Jiří Cejpek (20. února 1928, Jevíčko – 26. prosince 2005, Praha) byl povoláním vysokoškolský profesor, knihovník a vědec, který se svou prací, publikační činností a spoluprací s kolegy zasloužil o podobu současného českého knihovnictví, jak jej známe dnes, čímž se stal váženou a díky svému charakteru velice oblíbenou osobností ve svém oboru. Je autorem a spoluautorem přibližně 260 odborných textů. Zasloužil se o sjednocení knihovnické terminologie, podílel se na založení SKIPu, ve kterém se velmi angažoval, což bylo v rozporu  s ideologií tehdejšího režimu. Z tohoto důvodu měl po roce 1970 zakázanou pedagogickou činnost. <ref>KURKA, Ladislav. Prof. Jiří Cejpek (1928 - 2005). In: Bulletin SKIP [online]. 2006 [cit. 2019-05-16]. Dostupné z: http://skip.nkp.cz/Bulletin/Bull06_102.htm</ref>
----

== '''Život''' ==
Narodil se v roce 1928 v Jevíčku jako syn gymnazijního profesora Jana Cejpka. Byl vychovaný ve spořádané rodině v duchu českého skautingu se vztahem k hudbě a přírodě. Tyto skutečnosti měly zřejmě přímý vliv na jeho pozdější pedagogické schopnosti, díky kterým si získal respekt a obdiv mnoha studentů i kolegů.<ref>ŠAFÁŘOVÁ, Kateřina. Knihovnictví jako profese: Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. - život a dílo [2. část]. [online] 2013. [cit 2019-05-13]. Dostupné z: http://ikaros.cz/knihovnictvi-jako-profese-prof-phdr-jiri-cejpek-csc-zivot-a-dilo-2-cast</ref> Po maturitě v Prostějově v letech 1947 - 1950 studoval obor Knihovnictví a vzdělávání dospělých na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, kde se také seznámil s Iluší Jindrovou, jeho budoucí ženou. Poté absolvoval dvouletou povinnou vojenskou službu ve Vimperku. V letech 1953 - 1956 pokračoval v postgraduálním studiu knihovnictví a lingvistiky na Filozofické fakultě UK, kde zároveň působil jako odborný asistent.<ref>BOČKOVÁ, Markéta a Vladimíra PERLOVÁ. Rozhovor s paní Iluší Cejpkovou. In: Inflow: information journal [online]. 2008-03-02 [cit. 2019-05-16]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/rozhovor-s-pani-ilusi-cejpkovou</ref> V roce 1968 vznikl díky uvolněné atmosféře pražského jara prostor k otevřené debatě o spokojenosti s tehdejší úrovní českého knihovnictví, do které se zapojily desítky knihovnických pracovníků. Diskuze měla proběhnout na III. celostátním sjezdu československých knihovníků připravované ministerstvem kultury a informací, jehož členové pravděpodobně netušili, že toto setkání bude prvním sjezdem Svazu knihovníků a informačních pracovníků. Jiří Cejpek zde přednesl svou pozitivní zkušenost s návštěvou svazu knihovníků v Polsku, kde tato organizace fungovala již 50 let. V květnu téhož roku podepsal jako předseda (později místopředseda) spolku Prohlášení, ve kterém se obracel na knihovnickou veřejnost. Veškeré dosavadní úsilí bylo přerušeno vpádem varšavských vojsk, kdy v období normalizace nebylo možné provozovat spolkovou činnost. Zakladatelé SKIPu se však nenechali odradit, a tak pro Jiřího Cejpka následoval zákaz pedagogické činnosti a nedobrovolný odchod z Ústavu knihovnictví a vědeckých informací. Podobná omezení nastala i pro další zakládající členy.<ref>PERLOVÁ, Vladimíra a Jarmila BURGETOVÁ. Moje vzpomínání na Jiřího Cejpka aneb jak jsme „dvakrát“ zakládali SKIP. In: Ikaros: elektronický časopis o informační společnosti [online]. 2006 [cit. 2019-05-16]. Dostupné z: https://ikaros.cz/vzpominame-na-prof-phdr-jiriho-cejpka-csc</ref> Manželka Jiřího Cejpka, Iluše Cejpková, v rozhovoru zveřejněném v elektronickém časopise Inflow popisuje dobu, kdy musel její muž v době normalizace dojíždět do Bratislavy, kde získal zaměstnání v oboru, tedy v technické knihovně ve výzkumném oddělení. Po návratu z Bratislavy v roce 1985 se Jiří Cejpek začal s kolegy zabývat znovuzaložením SKIPu. Manželé Cejpkovi měli vedle knihovnictví společně v oblibě také aktivní volnočasové aktivity - turistiku, vodáctví a v zimě lyžování. Měli spolu celkem tři děti, se kterými tyto výlety podnikali. Na sklonku života měli manželé Cejpkovi dohromady 6 vnuků a jednu pravnučku.<ref>BOČKOVÁ, Markéta a Vladimíra PERLOVÁ. Rozhovor s paní Iluší Cejpkovou. In: Inflow: information journal [online]. 2008-03-02 [cit. 2019-05-14]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/rozhovor-s-pani-ilusi-cejpkovou </ref> V roce 1998 byl Jiřímu Cejpkovi diagnostikován zhoubný nádor, kterému v roce 2005 podlehl. Přesto byl do posledních chvil profesně činný. V roce 2001 si splnil velký sen - navštívit zrekonstruovanou Alexandrijskou knihovnu. O tuto zkušenost se pak podělil v Českém rozhlasu.<ref>ŠAFÁŘOVÁ, Kateřina. Knihovnictví jako profese: Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. – život a dílo [online]. Plzeň, 2012 [cit. 2019-05-16]. Dostupné z: https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/4800/1/Bakalarska%20prace.pdf. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce PhDr. Dagmar Svatková.</ref> 
----

== '''Profesní působení''' ==
Za svůj život se Jiří Cejpek věnoval výzkumným činnostem i akademické praxi. Zde je výčet jeho odborného působení zveřejněné v profesorově CV Karlovou univerzitou v r. 2003<ref>CEJPEK, Jiří. Emeritní profesor PhDr. Jiří Cejpek, CSc.: Životní a profesionální dráha [online]. ÚISK FF UK, 2003-03-17 [cit. 2019-05-15]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~kvikvl/jc/jccvcz.html</ref>: 1950-1951 - Vedoucí knihovny Studijního lidovýchovného ústavu FFUK 1956-1968 - Asistent a odborný asistent na Katedře knihovnictví a vědeckých informací FF UK 1968-1970 - Docent Katedry knihovnictví a vědeckých informací FF UK 1974-1985 - Výzkumné oddělení Slovenské technické knihovny v Bratislavě (vedoucí projektového týmu pro rozvoj automatizovaných systémů v právní oblasti a masmédiích, v kooperaci s GruzNIINTI, Tbilisi, Gruzie) 1985-1989 - Výzkumné oddělení Čs. střediska výstavby a architektury v Praze (vedoucí projektového týmu pro rozvoj automatizovaných systémů ve stavebnictví) 1991-           Profesor UK 1997-           Emeritní profesor UK 1990-1994 - Vedoucí Katedry knihovnictví a vědeckých informací (od r. 1993 Ústavu informačních studií a knihovnictví) FF UK 1991-1998 - Výuka v Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě 1994-1998 - Vedoucí nově zřízeného Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě 1999-           Výuka v Ústavu české literatury a knihovnictví FF Masarykovy univerzity v Brně
----

== '''Publikační činnost''' ==
Jiří Cejpek je autorem mnoha textů především o knihovnictví. Kromě historie se zabýval také prolnutí oboru knihovnictví s informační vědou. Ve svých publikacích se snažil řešit místo knihoven v dnešním světě informačních a komunikačních technologií.
=== Nejdůležitější publikace<ref>CEJPEK, Jiří. Emeritní profesor PhDr. Jiří Cejpek, CSc.: Životní a profesionální dráha [online]. ÚISK FF UK, 2003-03-17 [cit. 2019-05-15]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~kvikvl/jc/jccvcz.html</ref>: ===
 1997 - Úvod do právní informatiky 1995 - CEJPEK, Ivan Hlaváček, Pravoslav Kneidl. Dějiny knihovnen a knihovnictví v českých zemích a vybrané kapitoly z obecných dějin. Praha : Karolinum. 192 s. 1992 - Sociální informatika. Praha : Český rozhlas. Cyklus přednášek pro Český rozhlas. 1982 - Informační systémy a školství. Praha : Ústav školských informací při MŠ ČSR. 107 s. 1988 - Právo a informace. Praha : Státní pedagogické nakladatelství. 200 s. 1979 - PALKO, František, CEJPEK, Jiří. Automatizovaný systém právnych informácií. Bratislava : Obzor. 186 s. 1971 - Souborné katalogy v informační soustavě. Praha : ÚVTEI - Státní technická knihovna. 29 s. 1967 - Československé knihovnictví. Praha : Státní pedagogické nakladatelství. 186 s. 1965 - VODIČKOVÁ, Hana, CEJPEK, Jiří. Terminologický slovník knihovnický a bibliografický. Praha : Státní pedagogické nakladatelství. 119 s.             •Jiří Cejpek se společně s Hanou Vodičkovou snažil touto publikací ustálit terminologii v oboru, který nově vznikal. Tento slovník byl základem pro pozdější vytvoření TDKIV.  1961 - Jiří Mahen, jeho knihovnický odkaz. Praha : Státní pedagogické nakladatelství. 223 s.            •Habilitační práce Jiřího Cejpka.  Vzhledem k neaktuálnosti výše použitého zdroje doplňuji dvě díla publikovaná později, která lze považovat za plnohodnotné a velice přínosné učebnice nejen pro studenty oboru.  2002 - CEJPEK, Jiří. ''Dějiny knihoven a knihovnictví''. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 978-80-246-0323-0.           •Jiří Cejpek společně s Pravoslavem Kneidlem, Ivanem Hlaváčkem a Janem Činčerou vytvořil dějepisnou studii knihovnictví od počátků lidské civilizace až k době minulého století. Od globálního pojetí prapočátků knihovnictví se kapitoly v knize postupně s pomyslnou časovou osou více zaměřují na vývoj na našem území s přihlédnutím ke všem etapám vývoje Československého státu. Celá kniha je velmi čtivá a dovede čtenáře uvést do problematiky i bez hlubších odborných znalostí. 2005 (1. vyd. 1998) - CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-x.            •Celá kniha v sobě snoubí téma knihovnictví a informační vědy, definuje základní pojmy a zabývá se vznikem a historií informační vědy.
----

== '''Použité zdroje:''' ==
<references />  

{{DEFAULTSORT:Cejpek, Jiří}}
[[Category:Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]] [[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]