https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Kopecny.pavel90WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]2026-08-15T17:25:39ZPříspěvky uživateleMediaWiki 1.35.0https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/navrh-tematu_2013&diff=38426KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/navrh-tematu 20132014-01-08T19:21:24Z<p>Kopecny.pavel90: </p>
<hr />
<div>Téma: '''Využívání elektronických zařízení na SŠ v rámci vzdělávání''' (Jakub Fryš, Tereza Navarová, Petr Kalíšek, Marie Ondrášková)<br />
<br/><br />
Téma: '''Informační chování akademických pracovníků''' (Tatiana Kňazeová, Jana Skládaná, Marek Svízela, Dana Tomančáková, Zdeňka Žádníková)<br />
<br/><br />
Výzkumem bychom chtěli zjistit, jakým způsobem si akademičtí pracovníci zajišťují aktuální informace pro své akademické působení, jak zpracovávají a uchovávají svá získaná data, a jak jim mohou knihovny, případně další instituce pomoci se sběrem a uchováním a distribucí informací. Zajímá nás, zda mají akademičtí pracovníci rozdílný přístup k vyhledávání informací (dle dosaženého vzdělání, dle délky akademické praxe atp.) a jakým způsobem si vyhledané informace třídí a jak je uchovávají. (elektronicky, tištěné a jakou formou) zda využívají k archivaci dat nástroje dostupné na webu, případně sdílí své zdroje s dalšími pracovníky (dropbox atp.) nebo uchovávají tištěné informace ve složkách a v příručních knihovnách. V neposlední řadě nás zajímá, zda poskytují své práce v systému open access a zda informace, dostupné díky open acces, využívají. (jak a jakým způsobem si ověřují validitu informací a kde získávají základní informace před vlastním začátkem výzkumu.<br />
<br />
Téma: '''E-prezenčka v knihovně FF MU''' (Lada Matyášová, Anna Pangrácová, Martina Vaňková, Helena Novotná) <br/><br />
Chceme zjistit, zda-li uživatelé knihovny (studenti i učitelé) využívají e-prezenčku v knihovně Filozofické fakulty MU. Odkud se o ní dozvěděli. Jak často ji využívají. Za jakým účelem (vypracování seminární práce, učení, čtení beletrie apod.) ji využívají. Zda-li jim přijde lepší než možnost vypůjčení si literatury prezenčně v prostorách knihovně (resp. možnost mít v ruce papírovou hmatatelnou knihu). V čem vidí její výhody a nevýhody. Jaká by navrhovali zlepšení této služby (například možnost přístupu v celém areálu FF, možnost kopie na jeden NB za mírný poplatek atd.). Motivují učitelé studenty k využívání e-prezenčky?<br />
<br/><br />
Téma: '''Jak jsou studenti spokojeni s povinnými předměty na KISKu?''' (Štěpánka Kaftanová, Iveta Burdová, Petr Svoboda, Jakub Foral)<br />
<br/><br />
Téma: '''Průzkum spokojenosti kombinovaných studentů se studiem na KISKu.'''(Marta Lelková, Iva Michálková, Jitka Petrlová, Miroslava Töpferová)<br/><br />
Cílem našeho výzkumu bude zjistit, jak jsou studenti kombinovaného studia na KISKu spokojeni s podmínkami, které jim ke studiu MU nabízí. Zaměříme se na průzkum spokojenosti mezi studenty všech ročníků, studujících obr Informační studia a knihovnictví.(Doba přednášek, materiály ke studiu, téměř stejné podmínky jako pro studenty denního studia apod.)<br />
<br />
Téma: '''Přenos informací přes sociální sítě.''' (Romana Jakšlová, Michaela Hortová, Jana Hlavinková, Šárka Vančurová, Lenka Hodicová)<br/><br />
Cílem výzkumu bude zjistit, jakým způsobem studenti KISKu využívají sociální sítě k šíření informací, které sítě preferují, jaké sdílejí informace, s kým je sdílejí a v jakém množství, jestli má na sdílení vliv jejich pohlaví, jak jsou informace ze sociálních sítí spolehlivé, zda/jak je využívají atp. Pokud informace nesdílejí, pokusíme se zjistit, proč tomu tak je.<br />
<br />
Téma: '''Průzkum o vnímání oboru Informační studia a knihovnictví studenty jiných oborů/fakult na MU.''' (Katrin Kalay, Kristýna Klímková, Renáta Šajnarová, Lukáš Zduba)<br/><br />
Za cíl práce bychom si dali zjistit představy studentů jiných oborů/fakult o našem oboru.Předmětem zjištění, by tak byly názory na otázky, např.: o čem se asi učíme, s čím vším jsme "studijně" propojeni, jestli jim přijde náš obor užitečný a perspektivní. Jaký je jejich názor na uplatnění na pracovním trhu. V jakých oblastech se můžeme pohybovat. Celkově by nás zajímali, zda existují určité předsudky, dostatečná informovanost o našem oboru, případně jejich zkušenosti(pozitivní/negativní) s předměty,vyučujícími atd.).<br />
<br />
Téma: '''Informační potřeby seniorů''' (Jana Pekárková, Petr Šmíd, Štěpán Řezník)<br />
<br />
Téma: '''Knihovny na facebooku''' (Michaela Horáková, Petra Šiková, Kateřina Slámová, Eva Sedláková, Marta Valešová)<br />
<br />
Téma: '''Využívání elektronických knih''' (Magdaléna Učňová, Radek Matoušek, Tomáš Zima)<br />
<br />
Téma: '''Průzkum informovanosti a prevence sociálně patologických jevů na internetu u rodičů dětí školního věku''' (Joanna Galuszka, Kristýna Kalmárová, Pavel Klammert, Boris Turek, Ivana Krištofová)<br />
<br />
Téma: '''Hodnocení a spokojenost v rámci e-learningových kurzů studentů KISKu''' (Kopečný Pavel, Kratochvílová Andrea, Prstek Jonáš, Matyáš Ondřej, Tomáš Příhoda)</div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/navrh-tematu_2013&diff=38417KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/navrh-tematu 20132013-12-22T22:33:27Z<p>Kopecny.pavel90: </p>
<hr />
<div>Téma: '''Využívání elektronických zařízení na SŠ v rámci vzdělávání''' (Jakub Fryš, Tereza Navarová, Petr Kalíšek, Marie Ondrášková)<br />
<br/><br />
Téma: '''Informační chování akademických pracovníků''' (Tatiana Kňazeová, Jana Skládaná, Marek Svízela, Dana Tomančáková, Zdeňka Žádníková)<br />
<br/><br />
Výzkumem bychom chtěli zjistit, jakým způsobem si akademičtí pracovníci zajišťují aktuální informace pro své akademické působení, jak zpracovávají a uchovávají svá získaná data, a jak jim mohou knihovny, případně další instituce pomoci se sběrem a uchováním a distribucí informací. Zajímá nás, zda mají akademičtí pracovníci rozdílný přístup k vyhledávání informací (dle dosaženého vzdělání, dle délky akademické praxe atp.) a jakým způsobem si vyhledané informace třídí a jak je uchovávají. (elektronicky, tištěné a jakou formou) zda využívají k archivaci dat nástroje dostupné na webu, případně sdílí své zdroje s dalšími pracovníky (dropbox atp.) nebo uchovávají tištěné informace ve složkách a v příručních knihovnách. V neposlední řadě nás zajímá, zda poskytují své práce v systému open access a zda informace, dostupné díky open acces, využívají. (jak a jakým způsobem si ověřují validitu informací a kde získávají základní informace před vlastním začátkem výzkumu.<br />
<br />
Téma: '''E-prezenčka v knihovně FF MU''' (Lada Matyášová, Anna Pangrácová, Martina Vaňková, Helena Novotná) <br/><br />
Chceme zjistit, zda-li uživatelé knihovny (studenti i učitelé) využívají e-prezenčku v knihovně Filozofické fakulty MU. Odkud se o ní dozvěděli. Jak často ji využívají. Za jakým účelem (vypracování seminární práce, učení, čtení beletrie apod.) ji využívají. Zda-li jim přijde lepší než možnost vypůjčení si literatury prezenčně v prostorách knihovně (resp. možnost mít v ruce papírovou hmatatelnou knihu). V čem vidí její výhody a nevýhody. Jaká by navrhovali zlepšení této služby (například možnost přístupu v celém areálu FF, možnost kopie na jeden NB za mírný poplatek atd.). Motivují učitelé studenty k využívání e-prezenčky?<br />
<br/><br />
Téma: '''Jak jsou studenti spokojeni s povinnými předměty na KISKu?''' (Štěpánka Kaftanová, Iveta Burdová, Petr Svoboda, Jakub Foral)<br />
<br/><br />
Téma: '''Průzkum spokojenosti kombinovaných studentů se studiem na KISKu.'''(Marta Lelková, Iva Michálková, Jitka Petrlová, Miroslava Töpferová)<br/><br />
Cílem našeho výzkumu bude zjistit, jak jsou studenti kombinovaného studia na KISKu spokojeni s podmínkami, které jim ke studiu MU nabízí. Asi se zaměříme na průzkum spokojenosti jenom mezi studenty našeho ročníku - to ještě upřesníme. (Doba přednášek, materiály ke studiu, téměř stejné podmínky jako pro studenty denního studia apod.)<br />
<br />
Téma: '''Přenos informací přes sociální sítě.''' (Romana Jakšlová, Michaela Hortová, Jana Hlavinková, Šárka Vančurová, Lenka Hodicová)<br/><br />
Cílem výzkumu bude zjistit, jakým způsobem studenti KISKu využívají sociální sítě k šíření informací, které sítě preferují, jaké sdílejí informace, s kým je sdílejí a v jakém množství, jestli má na sdílení vliv jejich pohlaví, jak jsou informace ze sociálních sítí spolehlivé, zda/jak je využívají atp. Pokud informace nesdílejí, pokusíme se zjistit, proč tomu tak je.<br />
<br />
Téma: '''Průzkum o vnímání oboru Informační studia a knihovnictví studenty jiných oborů/fakult na MU.''' (Katrin Kalay, Kristýna Klímková, Renáta Šajnarová, Lukáš Zduba)<br/><br />
Za cíl práce bychom si dali zjistit představy studentů jiných oborů/fakult o našem oboru.Předmětem zjištění, by tak byly názory na otázky, např.: o čem se asi učíme, s čím vším jsme "studijně" propojeni, jestli jim přijde náš obor užitečný a perspektivní. Jaký je jejich názor na uplatnění na pracovním trhu. V jakých oblastech se můžeme pohybovat. Celkově by nás zajímali, zda existují určité předsudky, dostatečná informovanost o našem oboru, případně jejich zkušenosti(pozitivní/negativní) s předměty,vyučujícími atd.).<br />
<br />
Téma: '''Informační potřeby seniorů''' (Jana Pekárková, Petr Šmíd, Štěpán Řezník)<br />
<br />
Téma: '''Knihovny na facebooku''' (Michaela Horáková, Petra Šiková, Kateřina Slámová, Eva Sedláková, Marta Valešová)<br />
<br />
Téma: '''Využívání elektronických knih''' (Magdaléna Učňová, Radek Matoušek, Tomáš Zima)<br />
<br />
Téma: '''Průzkum informovanosti a prevence sociálně patologických jevů na internetu u rodičů dětí školního věku''' (Joanna Galuszka, Kristýna Kalmárová, Pavel Klammert, Boris Turek)<br />
<br />
Téma: '''Hodnocení a spokojenost v rámci e-learningových kurzů studentů KISKu''' (Kopečný Pavel)</div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Symbolick%C3%A9_n%C3%A1sil%C3%AD_(Bourdieu)&diff=36727Symbolické násilí (Bourdieu)2013-10-19T17:26:11Z<p>Kopecny.pavel90: /* Použitá literatura a zdroje */</p>
<hr />
<div>=1. Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) <br/> =<br />
S teorií symbolického násilí poprvé přichází francouzský sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve své knize ''Nadvláda mužů''. Zde popisuje osvojování forem podvědomých schémat vnímání, hodnocení a jednání (habitus[http://cs.wikipedia.org/wiki/Habitus_%28psychologie%29]), která jsou na základě nyní používaných sociálních struktur vnímána jako pravdivá. Vychází přitom z výzkumu berberského kmene Kabylů Symbolické násilí je de facto nadvláda, která nastává v okamžiku, kdy stuktury poznání jsou utvářeny již existujícími strukturami, které ji zpětně potvrzují.<br />
Za přirozený základ dělení symbolického násilí je považováno zejmená dělení dle pohlaví a biologických odlišností, kdy je upřednostňováno zejména mužské pohlaví a ženské pohlaví je upozaďováno (což může vést až k pokřivenému vnímání sebe sama).<br />
<br>Jako typický habitus můžeme například použít tvrzení, že muži jsou lepšími politiky než ženy - na politické scéně je totiž převaha mužských politiků. Jelikož v důsledku habitus odpovídá skutečnosti, zdá se nám toto tvrzení přirozené a pravdivé. Ve skutečnosti však záleží na tom, jak věci vnímáme a hodnotíme, jelikož naše vnímání a hodnocení je právě utváří. Sociální realita nemůže habitus potvrzovat, protože není jeho příčinou, ale důsledkem. <br/><br />
<br />
=2. Příklady symbolického násilí <br/> =<br />
<br />
''Jelikož je myšlenka symbolického násilí otázkou sociologie, autor si vyhrazuje právo primárně uvádět příklady sociologického charakteru.''<br />
<br />
==2.1 Příklad první ==<br />
<br />
V roce 2011 Rebecca Trammell publikovala článek '''Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons ''' v The Prison Journal, kde se zabývala výzkumem a popisem tzv "ochranného párování" mužů ve věznicích, které označuje jako formu násilí, kdy muži chrání ostatní vězně výměnou za sex. Toto chování považuje Bourdieu za symbolické násilí, jelikož tvrdí, že pouhá hrozba násilí umožńuje kontrolovat slabší jedince v sociálních skupinách<ref name="Bourdieu">BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5</ref>. Tato forma mužské dominance je běžně používána k ovládnutí žen, nicméně ve vězeních se mnoho mužů pod hrozbou násilí uchyluje k vykonávání sexuálních aktů na oplátku za svoji ochranu.<br />
<br>V této studii v rozmezí let 2005-06 vypovídalo 40 mužů propuštěných z vězení v oblasti San Diego, Riverside, Orange Country a Kalifornie, kdy pod slibem zachování anonymity vypovídali o symbolickém násilí ve vězeních. Průměrný věk vzorku byl 34 let s trestem odnění svobody v rozshu od 18 měsíců po 15 let ve vězeních se střední, až maximální ostrahou. <br />
<br>Dotazování probíhalo na veřejných místech, či u dotazovaných doma, aniž by výsledky výzkumu mohly nějak ovlivnit jejich současný život. Eliminovala se tak obava z postihů ze strany dozorců, či státu. Interview probíhalo v rosahu 1-2 hodin v podobě otevřeného a polostrukturovaného dotazování a vyprávění, čím se umožnilo dosáhnout hlubšího nahlédnutí do vězeňského prostředí a důkladně odhalit sexuální a násilné chování.<br />
<br>Všichni dotazování uvedli, že nebyli ve vězení znásilňováni výměnou za ochranu, nicméně uvádějí, že sex ve vězení je poměrně běžným jevem.<br/><br />
<br />
== 2.2 Příklad druhý ==<br />
<br />
Ana Paula Rodrigues Diniz, Renata Almeida Bicalho, Alexandre de Pádua Carrieri, Mariana Mayumi Pereira de Souza v roce 2011 sepsali práci nazvanou '''Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities'''. Cílem práce bylo představit výzkum o šikaně homosexuálních mužů v Brazílii. Autoři provedli kvalitativní studii ve velkých městech (Aracaju, Belo Horizonte, Brasilia, Vitoria, Porto Alegre, Rio de Janeiro a Sao Paulo) za použití rozhovorů a empirické analýzy. Použitá metodologie je autory studie zdůvodněna kvůli jemnosti a zvýraznění specifik fenoménu, který u známých a velkých skupin není natolik patrný<ref name="RODRIGUES DINIZ">RODRIGUES DINIZ, Renata Almedia BICALHO, DE PÁUDA CARRIERI a Mariana Mayumi PERERIA DE SOUZA. Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities. 2011. ISBN 2219-5440; 67713983. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=20&sid=44f50ffa-43f9-4f4d-94a5-20afdf3ef75f%40sessionmgr15&hid=4. Článek. Federal University. Vedoucí práce Ana Paula Rodrigues Diniz. </ref>. <br>Účast na výzkumu byla pojata jako vyprávění svého životního příběhu, což umožňovalo vhodnou rekonstrukci jednotlivých příběhů a zpětné zvýraznění vazeb v rámci zažitého symbolického násilí. Výzkumníky bylo učiněno celkem 66 polostrukturovaných rozhovorů s muži, které byly zaznamenány a zapsány pro zajištění integrity dat. Následně 12 rozhovorů bylo použito jako výchozí data pro výzkum.<br />
<br>Z rozhovorů s účastníky výzkumu bylo zjištěno, že se stali cíly symbolického násilí na základě odmítání homosexuality ve svém okolí, kdy byli ústně uráženi, ale i cíleně opovrhováni a záměrně vylučování z určitých sociálních cyklů, čímž na ně byl vyvíjen sociální nátlak podporující hetero-normativní prvky.<br />
<br>Tyto události dle účastníků studie vedly ke ztrátám důvěry ve své okolí, pocitu sociálního vyloučení, nedůvěru v sebe sama a v závěru mnohdy i ke krizi osobnosti.<br/><br />
<br />
==2.3 Příklad třetí ==<br />
<br />
Třetím příkladem je práce A. J. Patricka Liszkiewicze z University of Southern California nazvaná '''Cultivated Play: Farmville'''. V této práci Liszkiewicz tvrdí, že hráci hry Farmville nehrají hru pro její zábavu, nýbrž pro sociální tlak, aby hra byla hrána. Dle Liszkiewicze je sociální tlak roven symbolickému násilí.<br />
<br>Hra Farmville je tzv. free hra hrana v internetovém prohlížení pomocí účtu na sociální síti Facebook. Jejím cílem je sklízení vypěstovaných plodin, starání se o své hospodářství a komunikace s ostatními hráči, kteří se ve hře nacházejí. Tuto hraje přes 73 milionů hráčů, z toho 26 milionů ji hraje každý den, čímž ve hranosti přeskočila i World of Warcraft<ref name="NEWHEISER">NEWHEISER, Mark. Farmville, Social Gaming, and Addiction. In: Gamasutra [online]. 2009 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.gamasutra.com/blogs/MarkNewheiser/20091204/3733/Farmville_Social_Gaming_and_Addiction.php </ref>.<br />
<br>I přes vysoké číslo hráčů dle Liszkiewicze hra nenabízí to, co se primárně od her očekává, tedy odpočinutí a zábavu, jelikož Farmville má velmi specifické požadavky na hráče, kteří se musejí v určitý čas nacházet na své imaginární farmě a sklidit své plodiny, jinak o ně přijdou a budou je muset sázet znovu, což je podmíneno investicí herních peněz a pak i časovou náročností.<br />
Vysvětlení proč i přes zdánlivý herní stereotyp je hra hrána nabízí výzkum zcela prosté: "Lidé hrají Farmville, protože lidé hrají Farmville"<ref name="LISZKIEWICZ">LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville</ref>.<br />
<br>Farmville umožňuje totiž možnost ulehčení hraní jednotlivým hráčům pomocí jejich přátel (tzv. in-game sousedů). Pokud hraje hru více lidí, kteří se navzájem znají, mohou si ve hře pomáhat pomocí posílání herních dárků, různých bonusů, a vzájemného vypomání na svých farmách. Díky tomu mohou hráči získávat větší pozemky pro své aktivity. Pokud nemáte více jak osm in-game sousedů, nemáte možnost dosáhnout rozšíčení svých polností. Jakmile se uživatel hry přihlásí na svůj účet na Facebooku, je ihned informován o svém postupu ve hře, obdržením darů a bonusů a je prakticky do hry znovu vtažen.<br />
Tohoto jevu, kdy je uživatel nucen se zapojit do hry si Liszkiewicz všímá zejména v okamžiku, kdy je do Farmville zapojena jeho matka na žádost svého souseda, následně Liszkiewiczův otec, jeho dvě sestry, snoubenka a následně i Liszkiewicz sám, přičemž si celá rodina musí plánovat den s ohledem na časové požadavky hry.<br />
<br> Aby byl ostatním hráčům ve hře umožněn postup a rozvoj je nezbytné, aby bylo do hry zapojeno co nejvíce hráčů, čímž se vytváří sociální tlak.<br/><br />
<br />
= Citace =<br />
<references/><br />
<br />
= Použitá literatura a zdroje <br/> =<br />
:*BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5. <br />
:*LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville <br />
:*RODRIGUES DINIZ, Renata Almedia BICALHO, DE PÁUDA CARRIERI a Mariana Mayumi PERERIA DE SOUZA. Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities. 2011. ISBN 2219-5440; 67713983. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=20&sid=44f50ffa-43f9-4f4d-94a5-20afdf3ef75f%40sessionmgr15&hid=4. Článek. Federal University. Vedoucí práce Ana Paula Rodrigues Diniz. <br />
:*TRAMMELL, Rebecca. Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons. The Prison Journal. 2011, roč. 91, č. 3. DOI: 10.1177/0032885511409891. Dostupné z: http://tpj.sagepub.com/content/91/3/305.full.pdf+html<br />
:*SARTONI, Luca. Symbolic Violence and Social Media [online]. 2011 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.lucasartoni.com/lavoro/symbolic-violence-and-social-media</div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Symbolick%C3%A9_n%C3%A1sil%C3%AD_(Bourdieu)&diff=36726Symbolické násilí (Bourdieu)2013-10-19T17:20:19Z<p>Kopecny.pavel90: /* 2.3 Příklad třetí */</p>
<hr />
<div>=1. Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) <br/> =<br />
S teorií symbolického násilí poprvé přichází francouzský sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve své knize ''Nadvláda mužů''. Zde popisuje osvojování forem podvědomých schémat vnímání, hodnocení a jednání (habitus[http://cs.wikipedia.org/wiki/Habitus_%28psychologie%29]), která jsou na základě nyní používaných sociálních struktur vnímána jako pravdivá. Vychází přitom z výzkumu berberského kmene Kabylů Symbolické násilí je de facto nadvláda, která nastává v okamžiku, kdy stuktury poznání jsou utvářeny již existujícími strukturami, které ji zpětně potvrzují.<br />
Za přirozený základ dělení symbolického násilí je považováno zejmená dělení dle pohlaví a biologických odlišností, kdy je upřednostňováno zejména mužské pohlaví a ženské pohlaví je upozaďováno (což může vést až k pokřivenému vnímání sebe sama).<br />
<br>Jako typický habitus můžeme například použít tvrzení, že muži jsou lepšími politiky než ženy - na politické scéně je totiž převaha mužských politiků. Jelikož v důsledku habitus odpovídá skutečnosti, zdá se nám toto tvrzení přirozené a pravdivé. Ve skutečnosti však záleží na tom, jak věci vnímáme a hodnotíme, jelikož naše vnímání a hodnocení je právě utváří. Sociální realita nemůže habitus potvrzovat, protože není jeho příčinou, ale důsledkem. <br/><br />
<br />
=2. Příklady symbolického násilí <br/> =<br />
<br />
''Jelikož je myšlenka symbolického násilí otázkou sociologie, autor si vyhrazuje právo primárně uvádět příklady sociologického charakteru.''<br />
<br />
==2.1 Příklad první ==<br />
<br />
V roce 2011 Rebecca Trammell publikovala článek '''Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons ''' v The Prison Journal, kde se zabývala výzkumem a popisem tzv "ochranného párování" mužů ve věznicích, které označuje jako formu násilí, kdy muži chrání ostatní vězně výměnou za sex. Toto chování považuje Bourdieu za symbolické násilí, jelikož tvrdí, že pouhá hrozba násilí umožńuje kontrolovat slabší jedince v sociálních skupinách<ref name="Bourdieu">BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5</ref>. Tato forma mužské dominance je běžně používána k ovládnutí žen, nicméně ve vězeních se mnoho mužů pod hrozbou násilí uchyluje k vykonávání sexuálních aktů na oplátku za svoji ochranu.<br />
<br>V této studii v rozmezí let 2005-06 vypovídalo 40 mužů propuštěných z vězení v oblasti San Diego, Riverside, Orange Country a Kalifornie, kdy pod slibem zachování anonymity vypovídali o symbolickém násilí ve vězeních. Průměrný věk vzorku byl 34 let s trestem odnění svobody v rozshu od 18 měsíců po 15 let ve vězeních se střední, až maximální ostrahou. <br />
<br>Dotazování probíhalo na veřejných místech, či u dotazovaných doma, aniž by výsledky výzkumu mohly nějak ovlivnit jejich současný život. Eliminovala se tak obava z postihů ze strany dozorců, či státu. Interview probíhalo v rosahu 1-2 hodin v podobě otevřeného a polostrukturovaného dotazování a vyprávění, čím se umožnilo dosáhnout hlubšího nahlédnutí do vězeňského prostředí a důkladně odhalit sexuální a násilné chování.<br />
<br>Všichni dotazování uvedli, že nebyli ve vězení znásilňováni výměnou za ochranu, nicméně uvádějí, že sex ve vězení je poměrně běžným jevem.<br/><br />
<br />
== 2.2 Příklad druhý ==<br />
<br />
Ana Paula Rodrigues Diniz, Renata Almeida Bicalho, Alexandre de Pádua Carrieri, Mariana Mayumi Pereira de Souza v roce 2011 sepsali práci nazvanou '''Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities'''. Cílem práce bylo představit výzkum o šikaně homosexuálních mužů v Brazílii. Autoři provedli kvalitativní studii ve velkých městech (Aracaju, Belo Horizonte, Brasilia, Vitoria, Porto Alegre, Rio de Janeiro a Sao Paulo) za použití rozhovorů a empirické analýzy. Použitá metodologie je autory studie zdůvodněna kvůli jemnosti a zvýraznění specifik fenoménu, který u známých a velkých skupin není natolik patrný<ref name="RODRIGUES DINIZ">RODRIGUES DINIZ, Renata Almedia BICALHO, DE PÁUDA CARRIERI a Mariana Mayumi PERERIA DE SOUZA. Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities. 2011. ISBN 2219-5440; 67713983. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=20&sid=44f50ffa-43f9-4f4d-94a5-20afdf3ef75f%40sessionmgr15&hid=4. Článek. Federal University. Vedoucí práce Ana Paula Rodrigues Diniz. </ref>. <br>Účast na výzkumu byla pojata jako vyprávění svého životního příběhu, což umožňovalo vhodnou rekonstrukci jednotlivých příběhů a zpětné zvýraznění vazeb v rámci zažitého symbolického násilí. Výzkumníky bylo učiněno celkem 66 polostrukturovaných rozhovorů s muži, které byly zaznamenány a zapsány pro zajištění integrity dat. Následně 12 rozhovorů bylo použito jako výchozí data pro výzkum.<br />
<br>Z rozhovorů s účastníky výzkumu bylo zjištěno, že se stali cíly symbolického násilí na základě odmítání homosexuality ve svém okolí, kdy byli ústně uráženi, ale i cíleně opovrhováni a záměrně vylučování z určitých sociálních cyklů, čímž na ně byl vyvíjen sociální nátlak podporující hetero-normativní prvky.<br />
<br>Tyto události dle účastníků studie vedly ke ztrátám důvěry ve své okolí, pocitu sociálního vyloučení, nedůvěru v sebe sama a v závěru mnohdy i ke krizi osobnosti.<br/><br />
<br />
==2.3 Příklad třetí ==<br />
<br />
Třetím příkladem je práce A. J. Patricka Liszkiewicze z University of Southern California nazvaná '''Cultivated Play: Farmville'''. V této práci Liszkiewicz tvrdí, že hráci hry Farmville nehrají hru pro její zábavu, nýbrž pro sociální tlak, aby hra byla hrána. Dle Liszkiewicze je sociální tlak roven symbolickému násilí.<br />
<br>Hra Farmville je tzv. free hra hrana v internetovém prohlížení pomocí účtu na sociální síti Facebook. Jejím cílem je sklízení vypěstovaných plodin, starání se o své hospodářství a komunikace s ostatními hráči, kteří se ve hře nacházejí. Tuto hraje přes 73 milionů hráčů, z toho 26 milionů ji hraje každý den, čímž ve hranosti přeskočila i World of Warcraft<ref name="NEWHEISER">NEWHEISER, Mark. Farmville, Social Gaming, and Addiction. In: Gamasutra [online]. 2009 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.gamasutra.com/blogs/MarkNewheiser/20091204/3733/Farmville_Social_Gaming_and_Addiction.php </ref>.<br />
<br>I přes vysoké číslo hráčů dle Liszkiewicze hra nenabízí to, co se primárně od her očekává, tedy odpočinutí a zábavu, jelikož Farmville má velmi specifické požadavky na hráče, kteří se musejí v určitý čas nacházet na své imaginární farmě a sklidit své plodiny, jinak o ně přijdou a budou je muset sázet znovu, což je podmíneno investicí herních peněz a pak i časovou náročností.<br />
Vysvětlení proč i přes zdánlivý herní stereotyp je hra hrána nabízí výzkum zcela prosté: "Lidé hrají Farmville, protože lidé hrají Farmville"<ref name="LISZKIEWICZ">LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville</ref>.<br />
<br>Farmville umožňuje totiž možnost ulehčení hraní jednotlivým hráčům pomocí jejich přátel (tzv. in-game sousedů). Pokud hraje hru více lidí, kteří se navzájem znají, mohou si ve hře pomáhat pomocí posílání herních dárků, různých bonusů, a vzájemného vypomání na svých farmách. Díky tomu mohou hráči získávat větší pozemky pro své aktivity. Pokud nemáte více jak osm in-game sousedů, nemáte možnost dosáhnout rozšíčení svých polností. Jakmile se uživatel hry přihlásí na svůj účet na Facebooku, je ihned informován o svém postupu ve hře, obdržením darů a bonusů a je prakticky do hry znovu vtažen.<br />
Tohoto jevu, kdy je uživatel nucen se zapojit do hry si Liszkiewicz všímá zejména v okamžiku, kdy je do Farmville zapojena jeho matka na žádost svého souseda, následně Liszkiewiczův otec, jeho dvě sestry, snoubenka a následně i Liszkiewicz sám, přičemž si celá rodina musí plánovat den s ohledem na časové požadavky hry.<br />
<br> Aby byl ostatním hráčům ve hře umožněn postup a rozvoj je nezbytné, aby bylo do hry zapojeno co nejvíce hráčů, čímž se vytváří sociální tlak.<br/><br />
<br />
= Citace =<br />
<references/><br />
<br />
= Použitá literatura a zdroje <br/> =<br />
:*BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5. <br />
:*LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville <br />
:*RODRIGUES DINIZ, Renata Almedia BICALHO, DE PÁUDA CARRIERI a Mariana Mayumi PERERIA DE SOUZA. Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities. 2011. ISBN 2219-5440; 67713983. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=20&sid=44f50ffa-43f9-4f4d-94a5-20afdf3ef75f%40sessionmgr15&hid=4. Článek. Federal University. Vedoucí práce Ana Paula Rodrigues Diniz. <br />
:*TRAMMELL, Rebecca. Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons. The Prison Journal. 2011, roč. 91, č. 3. DOI: 10.1177/0032885511409891. Dostupné z: http://tpj.sagepub.com/content/91/3/305.full.pdf+html</div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Symbolick%C3%A9_n%C3%A1sil%C3%AD_(Bourdieu)&diff=36725Symbolické násilí (Bourdieu)2013-10-19T13:59:06Z<p>Kopecny.pavel90: /* 2.2 Příklad druhý */</p>
<hr />
<div>=1. Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) <br/> =<br />
S teorií symbolického násilí poprvé přichází francouzský sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve své knize ''Nadvláda mužů''. Zde popisuje osvojování forem podvědomých schémat vnímání, hodnocení a jednání (habitus[http://cs.wikipedia.org/wiki/Habitus_%28psychologie%29]), která jsou na základě nyní používaných sociálních struktur vnímána jako pravdivá. Vychází přitom z výzkumu berberského kmene Kabylů Symbolické násilí je de facto nadvláda, která nastává v okamžiku, kdy stuktury poznání jsou utvářeny již existujícími strukturami, které ji zpětně potvrzují.<br />
Za přirozený základ dělení symbolického násilí je považováno zejmená dělení dle pohlaví a biologických odlišností, kdy je upřednostňováno zejména mužské pohlaví a ženské pohlaví je upozaďováno (což může vést až k pokřivenému vnímání sebe sama).<br />
<br>Jako typický habitus můžeme například použít tvrzení, že muži jsou lepšími politiky než ženy - na politické scéně je totiž převaha mužských politiků. Jelikož v důsledku habitus odpovídá skutečnosti, zdá se nám toto tvrzení přirozené a pravdivé. Ve skutečnosti však záleží na tom, jak věci vnímáme a hodnotíme, jelikož naše vnímání a hodnocení je právě utváří. Sociální realita nemůže habitus potvrzovat, protože není jeho příčinou, ale důsledkem. <br/><br />
<br />
=2. Příklady symbolického násilí <br/> =<br />
<br />
''Jelikož je myšlenka symbolického násilí otázkou sociologie, autor si vyhrazuje právo primárně uvádět příklady sociologického charakteru.''<br />
<br />
==2.1 Příklad první ==<br />
<br />
V roce 2011 Rebecca Trammell publikovala článek '''Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons ''' v The Prison Journal, kde se zabývala výzkumem a popisem tzv "ochranného párování" mužů ve věznicích, které označuje jako formu násilí, kdy muži chrání ostatní vězně výměnou za sex. Toto chování považuje Bourdieu za symbolické násilí, jelikož tvrdí, že pouhá hrozba násilí umožńuje kontrolovat slabší jedince v sociálních skupinách<ref name="Bourdieu">BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5</ref>. Tato forma mužské dominance je běžně používána k ovládnutí žen, nicméně ve vězeních se mnoho mužů pod hrozbou násilí uchyluje k vykonávání sexuálních aktů na oplátku za svoji ochranu.<br />
<br>V této studii v rozmezí let 2005-06 vypovídalo 40 mužů propuštěných z vězení v oblasti San Diego, Riverside, Orange Country a Kalifornie, kdy pod slibem zachování anonymity vypovídali o symbolickém násilí ve vězeních. Průměrný věk vzorku byl 34 let s trestem odnění svobody v rozshu od 18 měsíců po 15 let ve vězeních se střední, až maximální ostrahou. <br />
<br>Dotazování probíhalo na veřejných místech, či u dotazovaných doma, aniž by výsledky výzkumu mohly nějak ovlivnit jejich současný život. Eliminovala se tak obava z postihů ze strany dozorců, či státu. Interview probíhalo v rosahu 1-2 hodin v podobě otevřeného a polostrukturovaného dotazování a vyprávění, čím se umožnilo dosáhnout hlubšího nahlédnutí do vězeňského prostředí a důkladně odhalit sexuální a násilné chování.<br />
<br>Všichni dotazování uvedli, že nebyli ve vězení znásilňováni výměnou za ochranu, nicméně uvádějí, že sex ve vězení je poměrně běžným jevem.<br/><br />
<br />
== 2.2 Příklad druhý ==<br />
<br />
Ana Paula Rodrigues Diniz, Renata Almeida Bicalho, Alexandre de Pádua Carrieri, Mariana Mayumi Pereira de Souza v roce 2011 sepsali práci nazvanou '''Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities'''. Cílem práce bylo představit výzkum o šikaně homosexuálních mužů v Brazílii. Autoři provedli kvalitativní studii ve velkých městech (Aracaju, Belo Horizonte, Brasilia, Vitoria, Porto Alegre, Rio de Janeiro a Sao Paulo) za použití rozhovorů a empirické analýzy. Použitá metodologie je autory studie zdůvodněna kvůli jemnosti a zvýraznění specifik fenoménu, který u známých a velkých skupin není natolik patrný<ref name="RODRIGUES DINIZ">RODRIGUES DINIZ, Renata Almedia BICALHO, DE PÁUDA CARRIERI a Mariana Mayumi PERERIA DE SOUZA. Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities. 2011. ISBN 2219-5440; 67713983. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=20&sid=44f50ffa-43f9-4f4d-94a5-20afdf3ef75f%40sessionmgr15&hid=4. Článek. Federal University. Vedoucí práce Ana Paula Rodrigues Diniz. </ref>. <br>Účast na výzkumu byla pojata jako vyprávění svého životního příběhu, což umožňovalo vhodnou rekonstrukci jednotlivých příběhů a zpětné zvýraznění vazeb v rámci zažitého symbolického násilí. Výzkumníky bylo učiněno celkem 66 polostrukturovaných rozhovorů s muži, které byly zaznamenány a zapsány pro zajištění integrity dat. Následně 12 rozhovorů bylo použito jako výchozí data pro výzkum.<br />
<br>Z rozhovorů s účastníky výzkumu bylo zjištěno, že se stali cíly symbolického násilí na základě odmítání homosexuality ve svém okolí, kdy byli ústně uráženi, ale i cíleně opovrhováni a záměrně vylučování z určitých sociálních cyklů, čímž na ně byl vyvíjen sociální nátlak podporující hetero-normativní prvky.<br />
<br>Tyto události dle účastníků studie vedly ke ztrátám důvěry ve své okolí, pocitu sociálního vyloučení, nedůvěru v sebe sama a v závěru mnohdy i ke krizi osobnosti.<br/><br />
<br />
==2.3 Příklad třetí ==<br />
<br />
Třetím příkladem je práce A. J. Patricka Liszkiewicze z University of Southern California nazvaná '''Cultivated Play: Farmville'''. V této práci Liszkiewicz tvrdí, že hráci hry Farmville nehrají hru pro její zábavu, nýbrž pro sociální tlak, aby hra byla hrána. Dle Liszkiewicze je sociální tlak roven symbolickému násilí.<br />
<br>Hra Farmville je tzv. free hra hrana v internetovém prohlížení pomocí účtu na sociální síti Facebook. Jejím cílem je sklízení vypěstovaných plodin, starání se o své hospodářství a komunikace s ostatními hráči, kteří se ve hře nacházejí. Tuto hraje přes 73 milionů hráčů, z toho 26 milionů ji hraje každý den, čímž ve hranosti přeskočila i World of Warcraft<ref name="NEWHEISER">NEWHEISER, Mark. Farmville, Social Gaming, and Addiction. In: Gamasutra [online]. 2009 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.gamasutra.com/blogs/MarkNewheiser/20091204/3733/Farmville_Social_Gaming_and_Addiction.php </ref><br />
<br>I přes vysoké číslo hráčů dle Liszkiewicze hra nenabízí to, co se primárně od her očekává, tedy odpočinutí a zábavu, jelikož Farmville má velmi specifické požadavky na hráče, kteří se musejí v určitý čas nacházet na své imaginární farmě a sklidit své plodiny, jinak o ně přijdou a budou je muset sázet znovu, což je podmíneno investicí herních peněz a pak i časovou náročností.<br />
Vysvětlení proč i přes zdánlivý herní stereotyp je hra hrána nabízí výzkum zcela prosté: "Lidé hrají Farmville, protože lidé hrají Farmville"<ref name="LISZKIEWICZ">LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville</ref>.<br />
<br>Farmville umožňuje totiž možnost ulehčení hraní jednotlivým hráčům pomocí jejich přátel (tzv. in-game sousedů). Pokud hraje hru více lidí, kteří se navzájem znají, mohou si ve hře pomáhat pomocí posílání herních dárků, různých bonusů, a vzájemného vypomání na svých farmách. Díky tomu mohou hráči získávat větší pozemky pro své aktivity. Pokud nemáte více jak osm in-game sousedů, nemáte možnost dosáhnout rozšíčení svých polností. Jakmile se uživatel hry přihlásí na svůj účet na Facebooku, je ihned informován o svém postupu ve hře, obdržením darů a bonusů a je prakticky do hry znovu vtažen.<br />
Tohoto jevu, kdy je uživatel nucen se zapojit do hry si Liszkiewicz všímá zejména v okamžiku, kdy je do Farmville zapojena jeho matka na žádost svého souseda, následně Liszkiewiczův otec, jeho dvě sestry, snoubenka a následně i Liszkiewicz sám, přičemž si celá rodina musí plánovat den s ohledem na časové požadavky hry.<br />
<br> Aby byl ostatním hráčům ve hře umožněn postup a rozvoj je nezbytné, aby bylo do hry zapojeno co nejvíce hráčů, čímž se vytváří sociální tlak.<br/><br />
<br />
= Citace =<br />
<references/><br />
<br />
= Použitá literatura a zdroje <br/> =<br />
:*BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5. <br />
:*LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville <br />
:*RODRIGUES DINIZ, Renata Almedia BICALHO, DE PÁUDA CARRIERI a Mariana Mayumi PERERIA DE SOUZA. Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities. 2011. ISBN 2219-5440; 67713983. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=20&sid=44f50ffa-43f9-4f4d-94a5-20afdf3ef75f%40sessionmgr15&hid=4. Článek. Federal University. Vedoucí práce Ana Paula Rodrigues Diniz. <br />
:*TRAMMELL, Rebecca. Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons. The Prison Journal. 2011, roč. 91, č. 3. DOI: 10.1177/0032885511409891. Dostupné z: http://tpj.sagepub.com/content/91/3/305.full.pdf+html</div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Symbolick%C3%A9_n%C3%A1sil%C3%AD_(Bourdieu)&diff=36724Symbolické násilí (Bourdieu)2013-10-19T13:57:53Z<p>Kopecny.pavel90: /* 2.1 Příklad první */</p>
<hr />
<div>=1. Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) <br/> =<br />
S teorií symbolického násilí poprvé přichází francouzský sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve své knize ''Nadvláda mužů''. Zde popisuje osvojování forem podvědomých schémat vnímání, hodnocení a jednání (habitus[http://cs.wikipedia.org/wiki/Habitus_%28psychologie%29]), která jsou na základě nyní používaných sociálních struktur vnímána jako pravdivá. Vychází přitom z výzkumu berberského kmene Kabylů Symbolické násilí je de facto nadvláda, která nastává v okamžiku, kdy stuktury poznání jsou utvářeny již existujícími strukturami, které ji zpětně potvrzují.<br />
Za přirozený základ dělení symbolického násilí je považováno zejmená dělení dle pohlaví a biologických odlišností, kdy je upřednostňováno zejména mužské pohlaví a ženské pohlaví je upozaďováno (což může vést až k pokřivenému vnímání sebe sama).<br />
<br>Jako typický habitus můžeme například použít tvrzení, že muži jsou lepšími politiky než ženy - na politické scéně je totiž převaha mužských politiků. Jelikož v důsledku habitus odpovídá skutečnosti, zdá se nám toto tvrzení přirozené a pravdivé. Ve skutečnosti však záleží na tom, jak věci vnímáme a hodnotíme, jelikož naše vnímání a hodnocení je právě utváří. Sociální realita nemůže habitus potvrzovat, protože není jeho příčinou, ale důsledkem. <br/><br />
<br />
=2. Příklady symbolického násilí <br/> =<br />
<br />
''Jelikož je myšlenka symbolického násilí otázkou sociologie, autor si vyhrazuje právo primárně uvádět příklady sociologického charakteru.''<br />
<br />
==2.1 Příklad první ==<br />
<br />
V roce 2011 Rebecca Trammell publikovala článek '''Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons ''' v The Prison Journal, kde se zabývala výzkumem a popisem tzv "ochranného párování" mužů ve věznicích, které označuje jako formu násilí, kdy muži chrání ostatní vězně výměnou za sex. Toto chování považuje Bourdieu za symbolické násilí, jelikož tvrdí, že pouhá hrozba násilí umožńuje kontrolovat slabší jedince v sociálních skupinách<ref name="Bourdieu">BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5</ref>. Tato forma mužské dominance je běžně používána k ovládnutí žen, nicméně ve vězeních se mnoho mužů pod hrozbou násilí uchyluje k vykonávání sexuálních aktů na oplátku za svoji ochranu.<br />
<br>V této studii v rozmezí let 2005-06 vypovídalo 40 mužů propuštěných z vězení v oblasti San Diego, Riverside, Orange Country a Kalifornie, kdy pod slibem zachování anonymity vypovídali o symbolickém násilí ve vězeních. Průměrný věk vzorku byl 34 let s trestem odnění svobody v rozshu od 18 měsíců po 15 let ve vězeních se střední, až maximální ostrahou. <br />
<br>Dotazování probíhalo na veřejných místech, či u dotazovaných doma, aniž by výsledky výzkumu mohly nějak ovlivnit jejich současný život. Eliminovala se tak obava z postihů ze strany dozorců, či státu. Interview probíhalo v rosahu 1-2 hodin v podobě otevřeného a polostrukturovaného dotazování a vyprávění, čím se umožnilo dosáhnout hlubšího nahlédnutí do vězeňského prostředí a důkladně odhalit sexuální a násilné chování.<br />
<br>Všichni dotazování uvedli, že nebyli ve vězení znásilňováni výměnou za ochranu, nicméně uvádějí, že sex ve vězení je poměrně běžným jevem.<br/><br />
<br />
== 2.2 Příklad druhý ==<br />
<br />
Ana Paula Rodrigues Diniz, Renata Almeida Bicalho, Alexandre de Pádua Carrieri, Mariana Mayumi Pereira de Souza v roce 2011 sepsali práci nazvanou '''Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities'''. Cílem práce bylo představit výzkum o šikaně homosexuálních mužů v Brazílii. Autoři provedli kvalitativní studii ve velkých městech (Aracaju, Belo Horizonte, Brasilia, Vitoria, Porto Alegre, Rio de Janeiro a Sao Paulo) za použití rozhovorů a empirické analýzy. Použitá metodologie je autory studie zdůvodněna kvůli jemnosti a zvýraznění specifik fenoménu, který u známých a velkých skupin není natolik patrný. <br>Účast na výzkumu byla pojata jako vyprávění svého životního příběhu, což umožňovalo vhodnou rekonstrukci jednotlivých příběhů a zpětné zvýraznění vazeb v rámci zažitého symbolického násilí. Výzkumníky bylo učiněno celkem 66 polostrukturovaných rozhovorů s muži, které byly zaznamenány a zapsány pro zajištění integrity dat. Následně 12 rozhovorů bylo použito jako výchozí data pro výzkum.<br />
<br>Z rozhovorů s účastníky výzkumu bylo zjištěno, že se stali cíly symbolického násilí na základě odmítání homosexuality ve svém okolí, kdy byli ústně uráženi, ale i cíleně opovrhováni a záměrně vylučování z určitých sociálních cyklů, čímž na ně byl vyvíjen sociální nátlak podporující hetero-normativní prvky.<br />
<br>Tyto události dle účastníků studie vedly ke ztrátám důvěry ve své okolí, pocitu sociálního vyloučení, nedůvěru v sebe sama a v závěru mnohdy i ke krizi osobnosti.<br/><br />
<br />
==2.3 Příklad třetí ==<br />
<br />
Třetím příkladem je práce A. J. Patricka Liszkiewicze z University of Southern California nazvaná '''Cultivated Play: Farmville'''. V této práci Liszkiewicz tvrdí, že hráci hry Farmville nehrají hru pro její zábavu, nýbrž pro sociální tlak, aby hra byla hrána. Dle Liszkiewicze je sociální tlak roven symbolickému násilí.<br />
<br>Hra Farmville je tzv. free hra hrana v internetovém prohlížení pomocí účtu na sociální síti Facebook. Jejím cílem je sklízení vypěstovaných plodin, starání se o své hospodářství a komunikace s ostatními hráči, kteří se ve hře nacházejí. Tuto hraje přes 73 milionů hráčů, z toho 26 milionů ji hraje každý den, čímž ve hranosti přeskočila i World of Warcraft<ref name="NEWHEISER">NEWHEISER, Mark. Farmville, Social Gaming, and Addiction. In: Gamasutra [online]. 2009 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.gamasutra.com/blogs/MarkNewheiser/20091204/3733/Farmville_Social_Gaming_and_Addiction.php </ref><br />
<br>I přes vysoké číslo hráčů dle Liszkiewicze hra nenabízí to, co se primárně od her očekává, tedy odpočinutí a zábavu, jelikož Farmville má velmi specifické požadavky na hráče, kteří se musejí v určitý čas nacházet na své imaginární farmě a sklidit své plodiny, jinak o ně přijdou a budou je muset sázet znovu, což je podmíneno investicí herních peněz a pak i časovou náročností.<br />
Vysvětlení proč i přes zdánlivý herní stereotyp je hra hrána nabízí výzkum zcela prosté: "Lidé hrají Farmville, protože lidé hrají Farmville"<ref name="LISZKIEWICZ">LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville</ref>.<br />
<br>Farmville umožňuje totiž možnost ulehčení hraní jednotlivým hráčům pomocí jejich přátel (tzv. in-game sousedů). Pokud hraje hru více lidí, kteří se navzájem znají, mohou si ve hře pomáhat pomocí posílání herních dárků, různých bonusů, a vzájemného vypomání na svých farmách. Díky tomu mohou hráči získávat větší pozemky pro své aktivity. Pokud nemáte více jak osm in-game sousedů, nemáte možnost dosáhnout rozšíčení svých polností. Jakmile se uživatel hry přihlásí na svůj účet na Facebooku, je ihned informován o svém postupu ve hře, obdržením darů a bonusů a je prakticky do hry znovu vtažen.<br />
Tohoto jevu, kdy je uživatel nucen se zapojit do hry si Liszkiewicz všímá zejména v okamžiku, kdy je do Farmville zapojena jeho matka na žádost svého souseda, následně Liszkiewiczův otec, jeho dvě sestry, snoubenka a následně i Liszkiewicz sám, přičemž si celá rodina musí plánovat den s ohledem na časové požadavky hry.<br />
<br> Aby byl ostatním hráčům ve hře umožněn postup a rozvoj je nezbytné, aby bylo do hry zapojeno co nejvíce hráčů, čímž se vytváří sociální tlak.<br/><br />
<br />
= Citace =<br />
<references/><br />
<br />
= Použitá literatura a zdroje <br/> =<br />
:*BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5. <br />
:*LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville <br />
:*RODRIGUES DINIZ, Renata Almedia BICALHO, DE PÁUDA CARRIERI a Mariana Mayumi PERERIA DE SOUZA. Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities. 2011. ISBN 2219-5440; 67713983. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=20&sid=44f50ffa-43f9-4f4d-94a5-20afdf3ef75f%40sessionmgr15&hid=4. Článek. Federal University. Vedoucí práce Ana Paula Rodrigues Diniz. <br />
:*TRAMMELL, Rebecca. Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons. The Prison Journal. 2011, roč. 91, č. 3. DOI: 10.1177/0032885511409891. Dostupné z: http://tpj.sagepub.com/content/91/3/305.full.pdf+html</div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Symbolick%C3%A9_n%C3%A1sil%C3%AD_(Bourdieu)&diff=36723Symbolické násilí (Bourdieu)2013-10-19T13:55:42Z<p>Kopecny.pavel90: /* 1. Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) */</p>
<hr />
<div>=1. Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) <br/> =<br />
S teorií symbolického násilí poprvé přichází francouzský sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve své knize ''Nadvláda mužů''. Zde popisuje osvojování forem podvědomých schémat vnímání, hodnocení a jednání (habitus[http://cs.wikipedia.org/wiki/Habitus_%28psychologie%29]), která jsou na základě nyní používaných sociálních struktur vnímána jako pravdivá. Vychází přitom z výzkumu berberského kmene Kabylů Symbolické násilí je de facto nadvláda, která nastává v okamžiku, kdy stuktury poznání jsou utvářeny již existujícími strukturami, které ji zpětně potvrzují.<br />
Za přirozený základ dělení symbolického násilí je považováno zejmená dělení dle pohlaví a biologických odlišností, kdy je upřednostňováno zejména mužské pohlaví a ženské pohlaví je upozaďováno (což může vést až k pokřivenému vnímání sebe sama).<br />
<br>Jako typický habitus můžeme například použít tvrzení, že muži jsou lepšími politiky než ženy - na politické scéně je totiž převaha mužských politiků. Jelikož v důsledku habitus odpovídá skutečnosti, zdá se nám toto tvrzení přirozené a pravdivé. Ve skutečnosti však záleží na tom, jak věci vnímáme a hodnotíme, jelikož naše vnímání a hodnocení je právě utváří. Sociální realita nemůže habitus potvrzovat, protože není jeho příčinou, ale důsledkem. <br/><br />
<br />
=2. Příklady symbolického násilí <br/> =<br />
<br />
''Jelikož je myšlenka symbolického násilí otázkou sociologie, autor si vyhrazuje právo primárně uvádět příklady sociologického charakteru.''<br />
<br />
==2.1 Příklad první ==<br />
<br />
V roce 2011 Rebecca Trammell publikovala článek '''Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons ''' v The Prison Journal, kde se zabývala výzkumem a popisem tzv "ochranného párování" mužů ve věznicích, které označuje jako formu násilí, kdy muži chrání ostatní vězně výměnou za sex. Toto chování považuje Bourdieu za symbolické násilí, jelikož tvrdí, že pouhá hrozba násilí umožńuje kontrolovat slabší jedince v sociálních skupinách. Tato forma mužské dominance je běžně používána k ovládnutí žen, nicméně ve vězeních se mnoho mužů pod hrozbou násilí uchyluje k vykonávání sexuálních aktů na oplátku za svoji ochranu.<br />
<br>V této studii v rozmezí let 2005-06 vypovídalo 40 mužů propuštěných z vězení v oblasti San Diego, Riverside, Orange Country a Kalifornie, kdy pod slibem zachování anonymity vypovídali o symbolickém násilí ve vězeních. Průměrný věk vzorku byl 34 let s trestem odnění svobody v rozshu od 18 měsíců po 15 let ve vězeních se střední, až maximální ostrahou. <br />
<br>Dotazování probíhalo na veřejných místech, či u dotazovaných doma, aniž by výsledky výzkumu mohly nějak ovlivnit jejich současný život. Eliminovala se tak obava z postihů ze strany dozorců, či státu. Interview probíhalo v rosahu 1-2 hodin v podobě otevřeného a polostrukturovaného dotazování a vyprávění, čím se umožnilo dosáhnout hlubšího nahlédnutí do vězeňského prostředí a důkladně odhalit sexuální a násilné chování.<br />
<br>Všichni dotazování uvedli, že nebyli ve vězení znásilňováni výměnou za ochranu, nicméně uvádějí, že sex ve vězení je poměrně běžným jevem.<br/><br />
<br />
== 2.2 Příklad druhý ==<br />
<br />
Ana Paula Rodrigues Diniz, Renata Almeida Bicalho, Alexandre de Pádua Carrieri, Mariana Mayumi Pereira de Souza v roce 2011 sepsali práci nazvanou '''Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities'''. Cílem práce bylo představit výzkum o šikaně homosexuálních mužů v Brazílii. Autoři provedli kvalitativní studii ve velkých městech (Aracaju, Belo Horizonte, Brasilia, Vitoria, Porto Alegre, Rio de Janeiro a Sao Paulo) za použití rozhovorů a empirické analýzy. Použitá metodologie je autory studie zdůvodněna kvůli jemnosti a zvýraznění specifik fenoménu, který u známých a velkých skupin není natolik patrný. <br>Účast na výzkumu byla pojata jako vyprávění svého životního příběhu, což umožňovalo vhodnou rekonstrukci jednotlivých příběhů a zpětné zvýraznění vazeb v rámci zažitého symbolického násilí. Výzkumníky bylo učiněno celkem 66 polostrukturovaných rozhovorů s muži, které byly zaznamenány a zapsány pro zajištění integrity dat. Následně 12 rozhovorů bylo použito jako výchozí data pro výzkum.<br />
<br>Z rozhovorů s účastníky výzkumu bylo zjištěno, že se stali cíly symbolického násilí na základě odmítání homosexuality ve svém okolí, kdy byli ústně uráženi, ale i cíleně opovrhováni a záměrně vylučování z určitých sociálních cyklů, čímž na ně byl vyvíjen sociální nátlak podporující hetero-normativní prvky.<br />
<br>Tyto události dle účastníků studie vedly ke ztrátám důvěry ve své okolí, pocitu sociálního vyloučení, nedůvěru v sebe sama a v závěru mnohdy i ke krizi osobnosti.<br/><br />
<br />
==2.3 Příklad třetí ==<br />
<br />
Třetím příkladem je práce A. J. Patricka Liszkiewicze z University of Southern California nazvaná '''Cultivated Play: Farmville'''. V této práci Liszkiewicz tvrdí, že hráci hry Farmville nehrají hru pro její zábavu, nýbrž pro sociální tlak, aby hra byla hrána. Dle Liszkiewicze je sociální tlak roven symbolickému násilí.<br />
<br>Hra Farmville je tzv. free hra hrana v internetovém prohlížení pomocí účtu na sociální síti Facebook. Jejím cílem je sklízení vypěstovaných plodin, starání se o své hospodářství a komunikace s ostatními hráči, kteří se ve hře nacházejí. Tuto hraje přes 73 milionů hráčů, z toho 26 milionů ji hraje každý den, čímž ve hranosti přeskočila i World of Warcraft<ref name="NEWHEISER">NEWHEISER, Mark. Farmville, Social Gaming, and Addiction. In: Gamasutra [online]. 2009 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.gamasutra.com/blogs/MarkNewheiser/20091204/3733/Farmville_Social_Gaming_and_Addiction.php </ref><br />
<br>I přes vysoké číslo hráčů dle Liszkiewicze hra nenabízí to, co se primárně od her očekává, tedy odpočinutí a zábavu, jelikož Farmville má velmi specifické požadavky na hráče, kteří se musejí v určitý čas nacházet na své imaginární farmě a sklidit své plodiny, jinak o ně přijdou a budou je muset sázet znovu, což je podmíneno investicí herních peněz a pak i časovou náročností.<br />
Vysvětlení proč i přes zdánlivý herní stereotyp je hra hrána nabízí výzkum zcela prosté: "Lidé hrají Farmville, protože lidé hrají Farmville"<ref name="LISZKIEWICZ">LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville</ref>.<br />
<br>Farmville umožňuje totiž možnost ulehčení hraní jednotlivým hráčům pomocí jejich přátel (tzv. in-game sousedů). Pokud hraje hru více lidí, kteří se navzájem znají, mohou si ve hře pomáhat pomocí posílání herních dárků, různých bonusů, a vzájemného vypomání na svých farmách. Díky tomu mohou hráči získávat větší pozemky pro své aktivity. Pokud nemáte více jak osm in-game sousedů, nemáte možnost dosáhnout rozšíčení svých polností. Jakmile se uživatel hry přihlásí na svůj účet na Facebooku, je ihned informován o svém postupu ve hře, obdržením darů a bonusů a je prakticky do hry znovu vtažen.<br />
Tohoto jevu, kdy je uživatel nucen se zapojit do hry si Liszkiewicz všímá zejména v okamžiku, kdy je do Farmville zapojena jeho matka na žádost svého souseda, následně Liszkiewiczův otec, jeho dvě sestry, snoubenka a následně i Liszkiewicz sám, přičemž si celá rodina musí plánovat den s ohledem na časové požadavky hry.<br />
<br> Aby byl ostatním hráčům ve hře umožněn postup a rozvoj je nezbytné, aby bylo do hry zapojeno co nejvíce hráčů, čímž se vytváří sociální tlak.<br/><br />
<br />
= Citace =<br />
<references/><br />
<br />
= Použitá literatura a zdroje <br/> =<br />
:*BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5. <br />
:*LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville <br />
:*RODRIGUES DINIZ, Renata Almedia BICALHO, DE PÁUDA CARRIERI a Mariana Mayumi PERERIA DE SOUZA. Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities. 2011. ISBN 2219-5440; 67713983. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=20&sid=44f50ffa-43f9-4f4d-94a5-20afdf3ef75f%40sessionmgr15&hid=4. Článek. Federal University. Vedoucí práce Ana Paula Rodrigues Diniz. <br />
:*TRAMMELL, Rebecca. Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons. The Prison Journal. 2011, roč. 91, č. 3. DOI: 10.1177/0032885511409891. Dostupné z: http://tpj.sagepub.com/content/91/3/305.full.pdf+html</div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Symbolick%C3%A9_n%C3%A1sil%C3%AD_(Bourdieu)&diff=36722Symbolické násilí (Bourdieu)2013-10-19T13:52:34Z<p>Kopecny.pavel90: /* 1. Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) */</p>
<hr />
<div>=1. Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) <br/> =<br />
S teorií symbolického násilí poprvé přichází francouzský sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve své knize ''Nadvláda mužů''. Zde popisuje osvojování forem podvědomých schémat vnímání, hodnocení a jednání (habitus), která jsou na základě nyní používaných sociálních struktur vnímána jako pravdivá. Vychází přitom z výzkumu berberského kmene Kabylů Symbolické násilí je de facto nadvláda, která nastává v okamžiku, kdy stuktury poznání jsou utvářeny již existujícími strukturami, které ji zpětně potvrzují.<br />
Za přirozený základ dělení symbolického násilí je považováno zejmená dělení dle pohlaví a biologických odlišností, kdy je upřednostňováno zejména mužské pohlaví a ženské pohlaví je upozaďováno (což může vést až k pokřivenému vnímání sebe sama).<br />
<br>Jako typický habitus můžeme například použít tvrzení, že muži jsou lepšími politiky než ženy - na politické scéně je totiž převaha mužských politiků. Jelikož v důsledku habitus odpovídá skutečnosti, zdá se nám toto tvrzení přirozené a pravdivé. Ve skutečnosti však záleží na tom, jak věci vnímáme a hodnotíme, jelikož naše vnímání a hodnocení je právě utváří. Sociální realita nemůže habitus potvrzovat, protože není jeho příčinou, ale důsledkem. <br/><br />
<br />
=2. Příklady symbolického násilí <br/> =<br />
<br />
''Jelikož je myšlenka symbolického násilí otázkou sociologie, autor si vyhrazuje právo primárně uvádět příklady sociologického charakteru.''<br />
<br />
==2.1 Příklad první ==<br />
<br />
V roce 2011 Rebecca Trammell publikovala článek '''Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons ''' v The Prison Journal, kde se zabývala výzkumem a popisem tzv "ochranného párování" mužů ve věznicích, které označuje jako formu násilí, kdy muži chrání ostatní vězně výměnou za sex. Toto chování považuje Bourdieu za symbolické násilí, jelikož tvrdí, že pouhá hrozba násilí umožńuje kontrolovat slabší jedince v sociálních skupinách. Tato forma mužské dominance je běžně používána k ovládnutí žen, nicméně ve vězeních se mnoho mužů pod hrozbou násilí uchyluje k vykonávání sexuálních aktů na oplátku za svoji ochranu.<br />
<br>V této studii v rozmezí let 2005-06 vypovídalo 40 mužů propuštěných z vězení v oblasti San Diego, Riverside, Orange Country a Kalifornie, kdy pod slibem zachování anonymity vypovídali o symbolickém násilí ve vězeních. Průměrný věk vzorku byl 34 let s trestem odnění svobody v rozshu od 18 měsíců po 15 let ve vězeních se střední, až maximální ostrahou. <br />
<br>Dotazování probíhalo na veřejných místech, či u dotazovaných doma, aniž by výsledky výzkumu mohly nějak ovlivnit jejich současný život. Eliminovala se tak obava z postihů ze strany dozorců, či státu. Interview probíhalo v rosahu 1-2 hodin v podobě otevřeného a polostrukturovaného dotazování a vyprávění, čím se umožnilo dosáhnout hlubšího nahlédnutí do vězeňského prostředí a důkladně odhalit sexuální a násilné chování.<br />
<br>Všichni dotazování uvedli, že nebyli ve vězení znásilňováni výměnou za ochranu, nicméně uvádějí, že sex ve vězení je poměrně běžným jevem.<br/><br />
<br />
== 2.2 Příklad druhý ==<br />
<br />
Ana Paula Rodrigues Diniz, Renata Almeida Bicalho, Alexandre de Pádua Carrieri, Mariana Mayumi Pereira de Souza v roce 2011 sepsali práci nazvanou '''Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities'''. Cílem práce bylo představit výzkum o šikaně homosexuálních mužů v Brazílii. Autoři provedli kvalitativní studii ve velkých městech (Aracaju, Belo Horizonte, Brasilia, Vitoria, Porto Alegre, Rio de Janeiro a Sao Paulo) za použití rozhovorů a empirické analýzy. Použitá metodologie je autory studie zdůvodněna kvůli jemnosti a zvýraznění specifik fenoménu, který u známých a velkých skupin není natolik patrný. <br>Účast na výzkumu byla pojata jako vyprávění svého životního příběhu, což umožňovalo vhodnou rekonstrukci jednotlivých příběhů a zpětné zvýraznění vazeb v rámci zažitého symbolického násilí. Výzkumníky bylo učiněno celkem 66 polostrukturovaných rozhovorů s muži, které byly zaznamenány a zapsány pro zajištění integrity dat. Následně 12 rozhovorů bylo použito jako výchozí data pro výzkum.<br />
<br>Z rozhovorů s účastníky výzkumu bylo zjištěno, že se stali cíly symbolického násilí na základě odmítání homosexuality ve svém okolí, kdy byli ústně uráženi, ale i cíleně opovrhováni a záměrně vylučování z určitých sociálních cyklů, čímž na ně byl vyvíjen sociální nátlak podporující hetero-normativní prvky.<br />
<br>Tyto události dle účastníků studie vedly ke ztrátám důvěry ve své okolí, pocitu sociálního vyloučení, nedůvěru v sebe sama a v závěru mnohdy i ke krizi osobnosti.<br/><br />
<br />
==2.3 Příklad třetí ==<br />
<br />
Třetím příkladem je práce A. J. Patricka Liszkiewicze z University of Southern California nazvaná '''Cultivated Play: Farmville'''. V této práci Liszkiewicz tvrdí, že hráci hry Farmville nehrají hru pro její zábavu, nýbrž pro sociální tlak, aby hra byla hrána. Dle Liszkiewicze je sociální tlak roven symbolickému násilí.<br />
<br>Hra Farmville je tzv. free hra hrana v internetovém prohlížení pomocí účtu na sociální síti Facebook. Jejím cílem je sklízení vypěstovaných plodin, starání se o své hospodářství a komunikace s ostatními hráči, kteří se ve hře nacházejí. Tuto hraje přes 73 milionů hráčů, z toho 26 milionů ji hraje každý den, čímž ve hranosti přeskočila i World of Warcraft<ref name="NEWHEISER">NEWHEISER, Mark. Farmville, Social Gaming, and Addiction. In: Gamasutra [online]. 2009 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.gamasutra.com/blogs/MarkNewheiser/20091204/3733/Farmville_Social_Gaming_and_Addiction.php </ref><br />
<br>I přes vysoké číslo hráčů dle Liszkiewicze hra nenabízí to, co se primárně od her očekává, tedy odpočinutí a zábavu, jelikož Farmville má velmi specifické požadavky na hráče, kteří se musejí v určitý čas nacházet na své imaginární farmě a sklidit své plodiny, jinak o ně přijdou a budou je muset sázet znovu, což je podmíneno investicí herních peněz a pak i časovou náročností.<br />
Vysvětlení proč i přes zdánlivý herní stereotyp je hra hrána nabízí výzkum zcela prosté: "Lidé hrají Farmville, protože lidé hrají Farmville"<ref name="LISZKIEWICZ">LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville</ref>.<br />
<br>Farmville umožňuje totiž možnost ulehčení hraní jednotlivým hráčům pomocí jejich přátel (tzv. in-game sousedů). Pokud hraje hru více lidí, kteří se navzájem znají, mohou si ve hře pomáhat pomocí posílání herních dárků, různých bonusů, a vzájemného vypomání na svých farmách. Díky tomu mohou hráči získávat větší pozemky pro své aktivity. Pokud nemáte více jak osm in-game sousedů, nemáte možnost dosáhnout rozšíčení svých polností. Jakmile se uživatel hry přihlásí na svůj účet na Facebooku, je ihned informován o svém postupu ve hře, obdržením darů a bonusů a je prakticky do hry znovu vtažen.<br />
Tohoto jevu, kdy je uživatel nucen se zapojit do hry si Liszkiewicz všímá zejména v okamžiku, kdy je do Farmville zapojena jeho matka na žádost svého souseda, následně Liszkiewiczův otec, jeho dvě sestry, snoubenka a následně i Liszkiewicz sám, přičemž si celá rodina musí plánovat den s ohledem na časové požadavky hry.<br />
<br> Aby byl ostatním hráčům ve hře umožněn postup a rozvoj je nezbytné, aby bylo do hry zapojeno co nejvíce hráčů, čímž se vytváří sociální tlak.<br/><br />
<br />
= Citace =<br />
<references/><br />
<br />
= Použitá literatura a zdroje <br/> =<br />
:*BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5. <br />
:*LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville <br />
:*RODRIGUES DINIZ, Renata Almedia BICALHO, DE PÁUDA CARRIERI a Mariana Mayumi PERERIA DE SOUZA. Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities. 2011. ISBN 2219-5440; 67713983. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=20&sid=44f50ffa-43f9-4f4d-94a5-20afdf3ef75f%40sessionmgr15&hid=4. Článek. Federal University. Vedoucí práce Ana Paula Rodrigues Diniz. <br />
:*TRAMMELL, Rebecca. Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons. The Prison Journal. 2011, roč. 91, č. 3. DOI: 10.1177/0032885511409891. Dostupné z: http://tpj.sagepub.com/content/91/3/305.full.pdf+html</div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Symbolick%C3%A9_n%C3%A1sil%C3%AD_(Bourdieu)&diff=36721Symbolické násilí (Bourdieu)2013-10-19T13:52:18Z<p>Kopecny.pavel90: /* 1. Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) */</p>
<hr />
<div>=1. Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) <br/> =<br />
S teorií symbolického násilí poprvé přichází francouzský sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve své knize ''Nadvláda mužů''<. Zde popisuje osvojování forem podvědomých schémat vnímání, hodnocení a jednání (habitus), která jsou na základě nyní používaných sociálních struktur vnímána jako pravdivá. Vychází přitom z výzkumu berberského kmene Kabylů Symbolické násilí je de facto nadvláda, která nastává v okamžiku, kdy stuktury poznání jsou utvářeny již existujícími strukturami, které ji zpětně potvrzují.<br />
Za přirozený základ dělení symbolického násilí je považováno zejmená dělení dle pohlaví a biologických odlišností, kdy je upřednostňováno zejména mužské pohlaví a ženské pohlaví je upozaďováno (což může vést až k pokřivenému vnímání sebe sama).<br />
<br>Jako typický habitus můžeme například použít tvrzení, že muži jsou lepšími politiky než ženy - na politické scéně je totiž převaha mužských politiků. Jelikož v důsledku habitus odpovídá skutečnosti, zdá se nám toto tvrzení přirozené a pravdivé. Ve skutečnosti však záleží na tom, jak věci vnímáme a hodnotíme, jelikož naše vnímání a hodnocení je právě utváří. Sociální realita nemůže habitus potvrzovat, protože není jeho příčinou, ale důsledkem. <br/><br />
<br />
=2. Příklady symbolického násilí <br/> =<br />
<br />
''Jelikož je myšlenka symbolického násilí otázkou sociologie, autor si vyhrazuje právo primárně uvádět příklady sociologického charakteru.''<br />
<br />
==2.1 Příklad první ==<br />
<br />
V roce 2011 Rebecca Trammell publikovala článek '''Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons ''' v The Prison Journal, kde se zabývala výzkumem a popisem tzv "ochranného párování" mužů ve věznicích, které označuje jako formu násilí, kdy muži chrání ostatní vězně výměnou za sex. Toto chování považuje Bourdieu za symbolické násilí, jelikož tvrdí, že pouhá hrozba násilí umožńuje kontrolovat slabší jedince v sociálních skupinách. Tato forma mužské dominance je běžně používána k ovládnutí žen, nicméně ve vězeních se mnoho mužů pod hrozbou násilí uchyluje k vykonávání sexuálních aktů na oplátku za svoji ochranu.<br />
<br>V této studii v rozmezí let 2005-06 vypovídalo 40 mužů propuštěných z vězení v oblasti San Diego, Riverside, Orange Country a Kalifornie, kdy pod slibem zachování anonymity vypovídali o symbolickém násilí ve vězeních. Průměrný věk vzorku byl 34 let s trestem odnění svobody v rozshu od 18 měsíců po 15 let ve vězeních se střední, až maximální ostrahou. <br />
<br>Dotazování probíhalo na veřejných místech, či u dotazovaných doma, aniž by výsledky výzkumu mohly nějak ovlivnit jejich současný život. Eliminovala se tak obava z postihů ze strany dozorců, či státu. Interview probíhalo v rosahu 1-2 hodin v podobě otevřeného a polostrukturovaného dotazování a vyprávění, čím se umožnilo dosáhnout hlubšího nahlédnutí do vězeňského prostředí a důkladně odhalit sexuální a násilné chování.<br />
<br>Všichni dotazování uvedli, že nebyli ve vězení znásilňováni výměnou za ochranu, nicméně uvádějí, že sex ve vězení je poměrně běžným jevem.<br/><br />
<br />
== 2.2 Příklad druhý ==<br />
<br />
Ana Paula Rodrigues Diniz, Renata Almeida Bicalho, Alexandre de Pádua Carrieri, Mariana Mayumi Pereira de Souza v roce 2011 sepsali práci nazvanou '''Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities'''. Cílem práce bylo představit výzkum o šikaně homosexuálních mužů v Brazílii. Autoři provedli kvalitativní studii ve velkých městech (Aracaju, Belo Horizonte, Brasilia, Vitoria, Porto Alegre, Rio de Janeiro a Sao Paulo) za použití rozhovorů a empirické analýzy. Použitá metodologie je autory studie zdůvodněna kvůli jemnosti a zvýraznění specifik fenoménu, který u známých a velkých skupin není natolik patrný. <br>Účast na výzkumu byla pojata jako vyprávění svého životního příběhu, což umožňovalo vhodnou rekonstrukci jednotlivých příběhů a zpětné zvýraznění vazeb v rámci zažitého symbolického násilí. Výzkumníky bylo učiněno celkem 66 polostrukturovaných rozhovorů s muži, které byly zaznamenány a zapsány pro zajištění integrity dat. Následně 12 rozhovorů bylo použito jako výchozí data pro výzkum.<br />
<br>Z rozhovorů s účastníky výzkumu bylo zjištěno, že se stali cíly symbolického násilí na základě odmítání homosexuality ve svém okolí, kdy byli ústně uráženi, ale i cíleně opovrhováni a záměrně vylučování z určitých sociálních cyklů, čímž na ně byl vyvíjen sociální nátlak podporující hetero-normativní prvky.<br />
<br>Tyto události dle účastníků studie vedly ke ztrátám důvěry ve své okolí, pocitu sociálního vyloučení, nedůvěru v sebe sama a v závěru mnohdy i ke krizi osobnosti.<br/><br />
<br />
==2.3 Příklad třetí ==<br />
<br />
Třetím příkladem je práce A. J. Patricka Liszkiewicze z University of Southern California nazvaná '''Cultivated Play: Farmville'''. V této práci Liszkiewicz tvrdí, že hráci hry Farmville nehrají hru pro její zábavu, nýbrž pro sociální tlak, aby hra byla hrána. Dle Liszkiewicze je sociální tlak roven symbolickému násilí.<br />
<br>Hra Farmville je tzv. free hra hrana v internetovém prohlížení pomocí účtu na sociální síti Facebook. Jejím cílem je sklízení vypěstovaných plodin, starání se o své hospodářství a komunikace s ostatními hráči, kteří se ve hře nacházejí. Tuto hraje přes 73 milionů hráčů, z toho 26 milionů ji hraje každý den, čímž ve hranosti přeskočila i World of Warcraft<ref name="NEWHEISER">NEWHEISER, Mark. Farmville, Social Gaming, and Addiction. In: Gamasutra [online]. 2009 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.gamasutra.com/blogs/MarkNewheiser/20091204/3733/Farmville_Social_Gaming_and_Addiction.php </ref><br />
<br>I přes vysoké číslo hráčů dle Liszkiewicze hra nenabízí to, co se primárně od her očekává, tedy odpočinutí a zábavu, jelikož Farmville má velmi specifické požadavky na hráče, kteří se musejí v určitý čas nacházet na své imaginární farmě a sklidit své plodiny, jinak o ně přijdou a budou je muset sázet znovu, což je podmíneno investicí herních peněz a pak i časovou náročností.<br />
Vysvětlení proč i přes zdánlivý herní stereotyp je hra hrána nabízí výzkum zcela prosté: "Lidé hrají Farmville, protože lidé hrají Farmville"<ref name="LISZKIEWICZ">LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville</ref>.<br />
<br>Farmville umožňuje totiž možnost ulehčení hraní jednotlivým hráčům pomocí jejich přátel (tzv. in-game sousedů). Pokud hraje hru více lidí, kteří se navzájem znají, mohou si ve hře pomáhat pomocí posílání herních dárků, různých bonusů, a vzájemného vypomání na svých farmách. Díky tomu mohou hráči získávat větší pozemky pro své aktivity. Pokud nemáte více jak osm in-game sousedů, nemáte možnost dosáhnout rozšíčení svých polností. Jakmile se uživatel hry přihlásí na svůj účet na Facebooku, je ihned informován o svém postupu ve hře, obdržením darů a bonusů a je prakticky do hry znovu vtažen.<br />
Tohoto jevu, kdy je uživatel nucen se zapojit do hry si Liszkiewicz všímá zejména v okamžiku, kdy je do Farmville zapojena jeho matka na žádost svého souseda, následně Liszkiewiczův otec, jeho dvě sestry, snoubenka a následně i Liszkiewicz sám, přičemž si celá rodina musí plánovat den s ohledem na časové požadavky hry.<br />
<br> Aby byl ostatním hráčům ve hře umožněn postup a rozvoj je nezbytné, aby bylo do hry zapojeno co nejvíce hráčů, čímž se vytváří sociální tlak.<br/><br />
<br />
= Citace =<br />
<references/><br />
<br />
= Použitá literatura a zdroje <br/> =<br />
:*BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5. <br />
:*LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville <br />
:*RODRIGUES DINIZ, Renata Almedia BICALHO, DE PÁUDA CARRIERI a Mariana Mayumi PERERIA DE SOUZA. Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities. 2011. ISBN 2219-5440; 67713983. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=20&sid=44f50ffa-43f9-4f4d-94a5-20afdf3ef75f%40sessionmgr15&hid=4. Článek. Federal University. Vedoucí práce Ana Paula Rodrigues Diniz. <br />
:*TRAMMELL, Rebecca. Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons. The Prison Journal. 2011, roč. 91, č. 3. DOI: 10.1177/0032885511409891. Dostupné z: http://tpj.sagepub.com/content/91/3/305.full.pdf+html</div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Symbolick%C3%A9_n%C3%A1sil%C3%AD_(Bourdieu)&diff=36720Symbolické násilí (Bourdieu)2013-10-19T13:51:36Z<p>Kopecny.pavel90: /* 2 Příklady symbolického násilí */</p>
<hr />
<div>=1. Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) <br/> =<br />
<br> S teorií symbolického násilí poprvé přichází francouzský sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve své knize ''Nadvláda mužů''<ref name="BOURDIEU">BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5</ref>. Zde popisuje osvojování forem podvědomých schémat vnímání, hodnocení a jednání (habitus), která jsou na základě nyní používaných sociálních struktur vnímána jako pravdivá. Vychází přitom z výzkumu berberského kmene Kabylů Symbolické násilí je de facto nadvláda, která nastává v okamžiku, kdy stuktury poznání jsou utvářeny již existujícími strukturami, které ji zpětně potvrzují.<br />
Za přirozený základ dělení symbolického násilí je považováno zejmená dělení dle pohlaví a biologických odlišností, kdy je upřednostňováno zejména mužské pohlaví a ženské pohlaví je upozaďováno (což může vést až k pokřivenému vnímání sebe sama).<br />
<br>Jako typický habitus můžeme například použít tvrzení, že muži jsou lepšími politiky než ženy - na politické scéně je totiž převaha mužských politiků. Jelikož v důsledku habitus odpovídá skutečnosti, zdá se nám toto tvrzení přirozené a pravdivé. Ve skutečnosti však záleží na tom, jak věci vnímáme a hodnotíme, jelikož naše vnímání a hodnocení je právě utváří. Sociální realita nemůže habitus potvrzovat, protože není jeho příčinou, ale důsledkem. <br/><br />
<br />
=2. Příklady symbolického násilí <br/> =<br />
<br />
''Jelikož je myšlenka symbolického násilí otázkou sociologie, autor si vyhrazuje právo primárně uvádět příklady sociologického charakteru.''<br />
<br />
==2.1 Příklad první ==<br />
<br />
V roce 2011 Rebecca Trammell publikovala článek '''Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons ''' v The Prison Journal, kde se zabývala výzkumem a popisem tzv "ochranného párování" mužů ve věznicích, které označuje jako formu násilí, kdy muži chrání ostatní vězně výměnou za sex. Toto chování považuje Bourdieu za symbolické násilí, jelikož tvrdí, že pouhá hrozba násilí umožńuje kontrolovat slabší jedince v sociálních skupinách. Tato forma mužské dominance je běžně používána k ovládnutí žen, nicméně ve vězeních se mnoho mužů pod hrozbou násilí uchyluje k vykonávání sexuálních aktů na oplátku za svoji ochranu.<br />
<br>V této studii v rozmezí let 2005-06 vypovídalo 40 mužů propuštěných z vězení v oblasti San Diego, Riverside, Orange Country a Kalifornie, kdy pod slibem zachování anonymity vypovídali o symbolickém násilí ve vězeních. Průměrný věk vzorku byl 34 let s trestem odnění svobody v rozshu od 18 měsíců po 15 let ve vězeních se střední, až maximální ostrahou. <br />
<br>Dotazování probíhalo na veřejných místech, či u dotazovaných doma, aniž by výsledky výzkumu mohly nějak ovlivnit jejich současný život. Eliminovala se tak obava z postihů ze strany dozorců, či státu. Interview probíhalo v rosahu 1-2 hodin v podobě otevřeného a polostrukturovaného dotazování a vyprávění, čím se umožnilo dosáhnout hlubšího nahlédnutí do vězeňského prostředí a důkladně odhalit sexuální a násilné chování.<br />
<br>Všichni dotazování uvedli, že nebyli ve vězení znásilňováni výměnou za ochranu, nicméně uvádějí, že sex ve vězení je poměrně běžným jevem.<br/><br />
<br />
== 2.2 Příklad druhý ==<br />
<br />
Ana Paula Rodrigues Diniz, Renata Almeida Bicalho, Alexandre de Pádua Carrieri, Mariana Mayumi Pereira de Souza v roce 2011 sepsali práci nazvanou '''Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities'''. Cílem práce bylo představit výzkum o šikaně homosexuálních mužů v Brazílii. Autoři provedli kvalitativní studii ve velkých městech (Aracaju, Belo Horizonte, Brasilia, Vitoria, Porto Alegre, Rio de Janeiro a Sao Paulo) za použití rozhovorů a empirické analýzy. Použitá metodologie je autory studie zdůvodněna kvůli jemnosti a zvýraznění specifik fenoménu, který u známých a velkých skupin není natolik patrný. <br>Účast na výzkumu byla pojata jako vyprávění svého životního příběhu, což umožňovalo vhodnou rekonstrukci jednotlivých příběhů a zpětné zvýraznění vazeb v rámci zažitého symbolického násilí. Výzkumníky bylo učiněno celkem 66 polostrukturovaných rozhovorů s muži, které byly zaznamenány a zapsány pro zajištění integrity dat. Následně 12 rozhovorů bylo použito jako výchozí data pro výzkum.<br />
<br>Z rozhovorů s účastníky výzkumu bylo zjištěno, že se stali cíly symbolického násilí na základě odmítání homosexuality ve svém okolí, kdy byli ústně uráženi, ale i cíleně opovrhováni a záměrně vylučování z určitých sociálních cyklů, čímž na ně byl vyvíjen sociální nátlak podporující hetero-normativní prvky.<br />
<br>Tyto události dle účastníků studie vedly ke ztrátám důvěry ve své okolí, pocitu sociálního vyloučení, nedůvěru v sebe sama a v závěru mnohdy i ke krizi osobnosti.<br/><br />
<br />
==2.3 Příklad třetí ==<br />
<br />
Třetím příkladem je práce A. J. Patricka Liszkiewicze z University of Southern California nazvaná '''Cultivated Play: Farmville'''. V této práci Liszkiewicz tvrdí, že hráci hry Farmville nehrají hru pro její zábavu, nýbrž pro sociální tlak, aby hra byla hrána. Dle Liszkiewicze je sociální tlak roven symbolickému násilí.<br />
<br>Hra Farmville je tzv. free hra hrana v internetovém prohlížení pomocí účtu na sociální síti Facebook. Jejím cílem je sklízení vypěstovaných plodin, starání se o své hospodářství a komunikace s ostatními hráči, kteří se ve hře nacházejí. Tuto hraje přes 73 milionů hráčů, z toho 26 milionů ji hraje každý den, čímž ve hranosti přeskočila i World of Warcraft<ref name="NEWHEISER">NEWHEISER, Mark. Farmville, Social Gaming, and Addiction. In: Gamasutra [online]. 2009 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.gamasutra.com/blogs/MarkNewheiser/20091204/3733/Farmville_Social_Gaming_and_Addiction.php </ref><br />
<br>I přes vysoké číslo hráčů dle Liszkiewicze hra nenabízí to, co se primárně od her očekává, tedy odpočinutí a zábavu, jelikož Farmville má velmi specifické požadavky na hráče, kteří se musejí v určitý čas nacházet na své imaginární farmě a sklidit své plodiny, jinak o ně přijdou a budou je muset sázet znovu, což je podmíneno investicí herních peněz a pak i časovou náročností.<br />
Vysvětlení proč i přes zdánlivý herní stereotyp je hra hrána nabízí výzkum zcela prosté: "Lidé hrají Farmville, protože lidé hrají Farmville"<ref name="LISZKIEWICZ">LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville</ref>.<br />
<br>Farmville umožňuje totiž možnost ulehčení hraní jednotlivým hráčům pomocí jejich přátel (tzv. in-game sousedů). Pokud hraje hru více lidí, kteří se navzájem znají, mohou si ve hře pomáhat pomocí posílání herních dárků, různých bonusů, a vzájemného vypomání na svých farmách. Díky tomu mohou hráči získávat větší pozemky pro své aktivity. Pokud nemáte více jak osm in-game sousedů, nemáte možnost dosáhnout rozšíčení svých polností. Jakmile se uživatel hry přihlásí na svůj účet na Facebooku, je ihned informován o svém postupu ve hře, obdržením darů a bonusů a je prakticky do hry znovu vtažen.<br />
Tohoto jevu, kdy je uživatel nucen se zapojit do hry si Liszkiewicz všímá zejména v okamžiku, kdy je do Farmville zapojena jeho matka na žádost svého souseda, následně Liszkiewiczův otec, jeho dvě sestry, snoubenka a následně i Liszkiewicz sám, přičemž si celá rodina musí plánovat den s ohledem na časové požadavky hry.<br />
<br> Aby byl ostatním hráčům ve hře umožněn postup a rozvoj je nezbytné, aby bylo do hry zapojeno co nejvíce hráčů, čímž se vytváří sociální tlak.<br/><br />
<br />
= Citace =<br />
<references/><br />
<br />
= Použitá literatura a zdroje <br/> =<br />
:*BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5. <br />
:*LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville <br />
:*RODRIGUES DINIZ, Renata Almedia BICALHO, DE PÁUDA CARRIERI a Mariana Mayumi PERERIA DE SOUZA. Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities. 2011. ISBN 2219-5440; 67713983. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=20&sid=44f50ffa-43f9-4f4d-94a5-20afdf3ef75f%40sessionmgr15&hid=4. Článek. Federal University. Vedoucí práce Ana Paula Rodrigues Diniz. <br />
:*TRAMMELL, Rebecca. Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons. The Prison Journal. 2011, roč. 91, č. 3. DOI: 10.1177/0032885511409891. Dostupné z: http://tpj.sagepub.com/content/91/3/305.full.pdf+html</div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Symbolick%C3%A9_n%C3%A1sil%C3%AD_(Bourdieu)&diff=36719Symbolické násilí (Bourdieu)2013-10-19T13:51:27Z<p>Kopecny.pavel90: /* 1 Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) */</p>
<hr />
<div>=1. Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) <br/> =<br />
<br> S teorií symbolického násilí poprvé přichází francouzský sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve své knize ''Nadvláda mužů''<ref name="BOURDIEU">BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5</ref>. Zde popisuje osvojování forem podvědomých schémat vnímání, hodnocení a jednání (habitus), která jsou na základě nyní používaných sociálních struktur vnímána jako pravdivá. Vychází přitom z výzkumu berberského kmene Kabylů Symbolické násilí je de facto nadvláda, která nastává v okamžiku, kdy stuktury poznání jsou utvářeny již existujícími strukturami, které ji zpětně potvrzují.<br />
Za přirozený základ dělení symbolického násilí je považováno zejmená dělení dle pohlaví a biologických odlišností, kdy je upřednostňováno zejména mužské pohlaví a ženské pohlaví je upozaďováno (což může vést až k pokřivenému vnímání sebe sama).<br />
<br>Jako typický habitus můžeme například použít tvrzení, že muži jsou lepšími politiky než ženy - na politické scéně je totiž převaha mužských politiků. Jelikož v důsledku habitus odpovídá skutečnosti, zdá se nám toto tvrzení přirozené a pravdivé. Ve skutečnosti však záleží na tom, jak věci vnímáme a hodnotíme, jelikož naše vnímání a hodnocení je právě utváří. Sociální realita nemůže habitus potvrzovat, protože není jeho příčinou, ale důsledkem. <br/><br />
<br />
=2 Příklady symbolického násilí <br/> =<br />
<br />
''Jelikož je myšlenka symbolického násilí otázkou sociologie, autor si vyhrazuje právo primárně uvádět příklady sociologického charakteru.''<br />
<br />
==2.1 Příklad první ==<br />
<br />
V roce 2011 Rebecca Trammell publikovala článek '''Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons ''' v The Prison Journal, kde se zabývala výzkumem a popisem tzv "ochranného párování" mužů ve věznicích, které označuje jako formu násilí, kdy muži chrání ostatní vězně výměnou za sex. Toto chování považuje Bourdieu za symbolické násilí, jelikož tvrdí, že pouhá hrozba násilí umožńuje kontrolovat slabší jedince v sociálních skupinách. Tato forma mužské dominance je běžně používána k ovládnutí žen, nicméně ve vězeních se mnoho mužů pod hrozbou násilí uchyluje k vykonávání sexuálních aktů na oplátku za svoji ochranu.<br />
<br>V této studii v rozmezí let 2005-06 vypovídalo 40 mužů propuštěných z vězení v oblasti San Diego, Riverside, Orange Country a Kalifornie, kdy pod slibem zachování anonymity vypovídali o symbolickém násilí ve vězeních. Průměrný věk vzorku byl 34 let s trestem odnění svobody v rozshu od 18 měsíců po 15 let ve vězeních se střední, až maximální ostrahou. <br />
<br>Dotazování probíhalo na veřejných místech, či u dotazovaných doma, aniž by výsledky výzkumu mohly nějak ovlivnit jejich současný život. Eliminovala se tak obava z postihů ze strany dozorců, či státu. Interview probíhalo v rosahu 1-2 hodin v podobě otevřeného a polostrukturovaného dotazování a vyprávění, čím se umožnilo dosáhnout hlubšího nahlédnutí do vězeňského prostředí a důkladně odhalit sexuální a násilné chování.<br />
<br>Všichni dotazování uvedli, že nebyli ve vězení znásilňováni výměnou za ochranu, nicméně uvádějí, že sex ve vězení je poměrně běžným jevem.<br/><br />
<br />
== 2.2 Příklad druhý ==<br />
<br />
Ana Paula Rodrigues Diniz, Renata Almeida Bicalho, Alexandre de Pádua Carrieri, Mariana Mayumi Pereira de Souza v roce 2011 sepsali práci nazvanou '''Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities'''. Cílem práce bylo představit výzkum o šikaně homosexuálních mužů v Brazílii. Autoři provedli kvalitativní studii ve velkých městech (Aracaju, Belo Horizonte, Brasilia, Vitoria, Porto Alegre, Rio de Janeiro a Sao Paulo) za použití rozhovorů a empirické analýzy. Použitá metodologie je autory studie zdůvodněna kvůli jemnosti a zvýraznění specifik fenoménu, který u známých a velkých skupin není natolik patrný. <br>Účast na výzkumu byla pojata jako vyprávění svého životního příběhu, což umožňovalo vhodnou rekonstrukci jednotlivých příběhů a zpětné zvýraznění vazeb v rámci zažitého symbolického násilí. Výzkumníky bylo učiněno celkem 66 polostrukturovaných rozhovorů s muži, které byly zaznamenány a zapsány pro zajištění integrity dat. Následně 12 rozhovorů bylo použito jako výchozí data pro výzkum.<br />
<br>Z rozhovorů s účastníky výzkumu bylo zjištěno, že se stali cíly symbolického násilí na základě odmítání homosexuality ve svém okolí, kdy byli ústně uráženi, ale i cíleně opovrhováni a záměrně vylučování z určitých sociálních cyklů, čímž na ně byl vyvíjen sociální nátlak podporující hetero-normativní prvky.<br />
<br>Tyto události dle účastníků studie vedly ke ztrátám důvěry ve své okolí, pocitu sociálního vyloučení, nedůvěru v sebe sama a v závěru mnohdy i ke krizi osobnosti.<br/><br />
<br />
==2.3 Příklad třetí ==<br />
<br />
Třetím příkladem je práce A. J. Patricka Liszkiewicze z University of Southern California nazvaná '''Cultivated Play: Farmville'''. V této práci Liszkiewicz tvrdí, že hráci hry Farmville nehrají hru pro její zábavu, nýbrž pro sociální tlak, aby hra byla hrána. Dle Liszkiewicze je sociální tlak roven symbolickému násilí.<br />
<br>Hra Farmville je tzv. free hra hrana v internetovém prohlížení pomocí účtu na sociální síti Facebook. Jejím cílem je sklízení vypěstovaných plodin, starání se o své hospodářství a komunikace s ostatními hráči, kteří se ve hře nacházejí. Tuto hraje přes 73 milionů hráčů, z toho 26 milionů ji hraje každý den, čímž ve hranosti přeskočila i World of Warcraft<ref name="NEWHEISER">NEWHEISER, Mark. Farmville, Social Gaming, and Addiction. In: Gamasutra [online]. 2009 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.gamasutra.com/blogs/MarkNewheiser/20091204/3733/Farmville_Social_Gaming_and_Addiction.php </ref><br />
<br>I přes vysoké číslo hráčů dle Liszkiewicze hra nenabízí to, co se primárně od her očekává, tedy odpočinutí a zábavu, jelikož Farmville má velmi specifické požadavky na hráče, kteří se musejí v určitý čas nacházet na své imaginární farmě a sklidit své plodiny, jinak o ně přijdou a budou je muset sázet znovu, což je podmíneno investicí herních peněz a pak i časovou náročností.<br />
Vysvětlení proč i přes zdánlivý herní stereotyp je hra hrána nabízí výzkum zcela prosté: "Lidé hrají Farmville, protože lidé hrají Farmville"<ref name="LISZKIEWICZ">LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville</ref>.<br />
<br>Farmville umožňuje totiž možnost ulehčení hraní jednotlivým hráčům pomocí jejich přátel (tzv. in-game sousedů). Pokud hraje hru více lidí, kteří se navzájem znají, mohou si ve hře pomáhat pomocí posílání herních dárků, různých bonusů, a vzájemného vypomání na svých farmách. Díky tomu mohou hráči získávat větší pozemky pro své aktivity. Pokud nemáte více jak osm in-game sousedů, nemáte možnost dosáhnout rozšíčení svých polností. Jakmile se uživatel hry přihlásí na svůj účet na Facebooku, je ihned informován o svém postupu ve hře, obdržením darů a bonusů a je prakticky do hry znovu vtažen.<br />
Tohoto jevu, kdy je uživatel nucen se zapojit do hry si Liszkiewicz všímá zejména v okamžiku, kdy je do Farmville zapojena jeho matka na žádost svého souseda, následně Liszkiewiczův otec, jeho dvě sestry, snoubenka a následně i Liszkiewicz sám, přičemž si celá rodina musí plánovat den s ohledem na časové požadavky hry.<br />
<br> Aby byl ostatním hráčům ve hře umožněn postup a rozvoj je nezbytné, aby bylo do hry zapojeno co nejvíce hráčů, čímž se vytváří sociální tlak.<br/><br />
<br />
= Citace =<br />
<references/><br />
<br />
= Použitá literatura a zdroje <br/> =<br />
:*BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5. <br />
:*LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville <br />
:*RODRIGUES DINIZ, Renata Almedia BICALHO, DE PÁUDA CARRIERI a Mariana Mayumi PERERIA DE SOUZA. Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities. 2011. ISBN 2219-5440; 67713983. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=20&sid=44f50ffa-43f9-4f4d-94a5-20afdf3ef75f%40sessionmgr15&hid=4. Článek. Federal University. Vedoucí práce Ana Paula Rodrigues Diniz. <br />
:*TRAMMELL, Rebecca. Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons. The Prison Journal. 2011, roč. 91, č. 3. DOI: 10.1177/0032885511409891. Dostupné z: http://tpj.sagepub.com/content/91/3/305.full.pdf+html</div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Symbolick%C3%A9_n%C3%A1sil%C3%AD_(Bourdieu)&diff=36718Symbolické násilí (Bourdieu)2013-10-19T13:51:07Z<p>Kopecny.pavel90: /* 2.1 Příklad třetí */</p>
<hr />
<div>=1 Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) <br/> =<br />
<br> S teorií symbolického násilí poprvé přichází francouzský sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve své knize ''Nadvláda mužů''<ref name="BOURDIEU">BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5</ref>. Zde popisuje osvojování forem podvědomých schémat vnímání, hodnocení a jednání (habitus), která jsou na základě nyní používaných sociálních struktur vnímána jako pravdivá. Vychází přitom z výzkumu berberského kmene Kabylů Symbolické násilí je de facto nadvláda, která nastává v okamžiku, kdy stuktury poznání jsou utvářeny již existujícími strukturami, které ji zpětně potvrzují.<br />
Za přirozený základ dělení symbolického násilí je považováno zejmená dělení dle pohlaví a biologických odlišností, kdy je upřednostňováno zejména mužské pohlaví a ženské pohlaví je upozaďováno (což může vést až k pokřivenému vnímání sebe sama).<br />
<br>Jako typický habitus můžeme například použít tvrzení, že muži jsou lepšími politiky než ženy - na politické scéně je totiž převaha mužských politiků. Jelikož v důsledku habitus odpovídá skutečnosti, zdá se nám toto tvrzení přirozené a pravdivé. Ve skutečnosti však záleží na tom, jak věci vnímáme a hodnotíme, jelikož naše vnímání a hodnocení je právě utváří. Sociální realita nemůže habitus potvrzovat, protože není jeho příčinou, ale důsledkem. <br/><br />
<br />
=2 Příklady symbolického násilí <br/> =<br />
<br />
''Jelikož je myšlenka symbolického násilí otázkou sociologie, autor si vyhrazuje právo primárně uvádět příklady sociologického charakteru.''<br />
<br />
==2.1 Příklad první ==<br />
<br />
V roce 2011 Rebecca Trammell publikovala článek '''Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons ''' v The Prison Journal, kde se zabývala výzkumem a popisem tzv "ochranného párování" mužů ve věznicích, které označuje jako formu násilí, kdy muži chrání ostatní vězně výměnou za sex. Toto chování považuje Bourdieu za symbolické násilí, jelikož tvrdí, že pouhá hrozba násilí umožńuje kontrolovat slabší jedince v sociálních skupinách. Tato forma mužské dominance je běžně používána k ovládnutí žen, nicméně ve vězeních se mnoho mužů pod hrozbou násilí uchyluje k vykonávání sexuálních aktů na oplátku za svoji ochranu.<br />
<br>V této studii v rozmezí let 2005-06 vypovídalo 40 mužů propuštěných z vězení v oblasti San Diego, Riverside, Orange Country a Kalifornie, kdy pod slibem zachování anonymity vypovídali o symbolickém násilí ve vězeních. Průměrný věk vzorku byl 34 let s trestem odnění svobody v rozshu od 18 měsíců po 15 let ve vězeních se střední, až maximální ostrahou. <br />
<br>Dotazování probíhalo na veřejných místech, či u dotazovaných doma, aniž by výsledky výzkumu mohly nějak ovlivnit jejich současný život. Eliminovala se tak obava z postihů ze strany dozorců, či státu. Interview probíhalo v rosahu 1-2 hodin v podobě otevřeného a polostrukturovaného dotazování a vyprávění, čím se umožnilo dosáhnout hlubšího nahlédnutí do vězeňského prostředí a důkladně odhalit sexuální a násilné chování.<br />
<br>Všichni dotazování uvedli, že nebyli ve vězení znásilňováni výměnou za ochranu, nicméně uvádějí, že sex ve vězení je poměrně běžným jevem.<br/><br />
<br />
== 2.2 Příklad druhý ==<br />
<br />
Ana Paula Rodrigues Diniz, Renata Almeida Bicalho, Alexandre de Pádua Carrieri, Mariana Mayumi Pereira de Souza v roce 2011 sepsali práci nazvanou '''Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities'''. Cílem práce bylo představit výzkum o šikaně homosexuálních mužů v Brazílii. Autoři provedli kvalitativní studii ve velkých městech (Aracaju, Belo Horizonte, Brasilia, Vitoria, Porto Alegre, Rio de Janeiro a Sao Paulo) za použití rozhovorů a empirické analýzy. Použitá metodologie je autory studie zdůvodněna kvůli jemnosti a zvýraznění specifik fenoménu, který u známých a velkých skupin není natolik patrný. <br>Účast na výzkumu byla pojata jako vyprávění svého životního příběhu, což umožňovalo vhodnou rekonstrukci jednotlivých příběhů a zpětné zvýraznění vazeb v rámci zažitého symbolického násilí. Výzkumníky bylo učiněno celkem 66 polostrukturovaných rozhovorů s muži, které byly zaznamenány a zapsány pro zajištění integrity dat. Následně 12 rozhovorů bylo použito jako výchozí data pro výzkum.<br />
<br>Z rozhovorů s účastníky výzkumu bylo zjištěno, že se stali cíly symbolického násilí na základě odmítání homosexuality ve svém okolí, kdy byli ústně uráženi, ale i cíleně opovrhováni a záměrně vylučování z určitých sociálních cyklů, čímž na ně byl vyvíjen sociální nátlak podporující hetero-normativní prvky.<br />
<br>Tyto události dle účastníků studie vedly ke ztrátám důvěry ve své okolí, pocitu sociálního vyloučení, nedůvěru v sebe sama a v závěru mnohdy i ke krizi osobnosti.<br/><br />
<br />
==2.3 Příklad třetí ==<br />
<br />
Třetím příkladem je práce A. J. Patricka Liszkiewicze z University of Southern California nazvaná '''Cultivated Play: Farmville'''. V této práci Liszkiewicz tvrdí, že hráci hry Farmville nehrají hru pro její zábavu, nýbrž pro sociální tlak, aby hra byla hrána. Dle Liszkiewicze je sociální tlak roven symbolickému násilí.<br />
<br>Hra Farmville je tzv. free hra hrana v internetovém prohlížení pomocí účtu na sociální síti Facebook. Jejím cílem je sklízení vypěstovaných plodin, starání se o své hospodářství a komunikace s ostatními hráči, kteří se ve hře nacházejí. Tuto hraje přes 73 milionů hráčů, z toho 26 milionů ji hraje každý den, čímž ve hranosti přeskočila i World of Warcraft<ref name="NEWHEISER">NEWHEISER, Mark. Farmville, Social Gaming, and Addiction. In: Gamasutra [online]. 2009 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.gamasutra.com/blogs/MarkNewheiser/20091204/3733/Farmville_Social_Gaming_and_Addiction.php </ref><br />
<br>I přes vysoké číslo hráčů dle Liszkiewicze hra nenabízí to, co se primárně od her očekává, tedy odpočinutí a zábavu, jelikož Farmville má velmi specifické požadavky na hráče, kteří se musejí v určitý čas nacházet na své imaginární farmě a sklidit své plodiny, jinak o ně přijdou a budou je muset sázet znovu, což je podmíneno investicí herních peněz a pak i časovou náročností.<br />
Vysvětlení proč i přes zdánlivý herní stereotyp je hra hrána nabízí výzkum zcela prosté: "Lidé hrají Farmville, protože lidé hrají Farmville"<ref name="LISZKIEWICZ">LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville</ref>.<br />
<br>Farmville umožňuje totiž možnost ulehčení hraní jednotlivým hráčům pomocí jejich přátel (tzv. in-game sousedů). Pokud hraje hru více lidí, kteří se navzájem znají, mohou si ve hře pomáhat pomocí posílání herních dárků, různých bonusů, a vzájemného vypomání na svých farmách. Díky tomu mohou hráči získávat větší pozemky pro své aktivity. Pokud nemáte více jak osm in-game sousedů, nemáte možnost dosáhnout rozšíčení svých polností. Jakmile se uživatel hry přihlásí na svůj účet na Facebooku, je ihned informován o svém postupu ve hře, obdržením darů a bonusů a je prakticky do hry znovu vtažen.<br />
Tohoto jevu, kdy je uživatel nucen se zapojit do hry si Liszkiewicz všímá zejména v okamžiku, kdy je do Farmville zapojena jeho matka na žádost svého souseda, následně Liszkiewiczův otec, jeho dvě sestry, snoubenka a následně i Liszkiewicz sám, přičemž si celá rodina musí plánovat den s ohledem na časové požadavky hry.<br />
<br> Aby byl ostatním hráčům ve hře umožněn postup a rozvoj je nezbytné, aby bylo do hry zapojeno co nejvíce hráčů, čímž se vytváří sociální tlak.<br/><br />
<br />
= Citace =<br />
<references/><br />
<br />
= Použitá literatura a zdroje <br/> =<br />
:*BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5. <br />
:*LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville <br />
:*RODRIGUES DINIZ, Renata Almedia BICALHO, DE PÁUDA CARRIERI a Mariana Mayumi PERERIA DE SOUZA. Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities. 2011. ISBN 2219-5440; 67713983. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=20&sid=44f50ffa-43f9-4f4d-94a5-20afdf3ef75f%40sessionmgr15&hid=4. Článek. Federal University. Vedoucí práce Ana Paula Rodrigues Diniz. <br />
:*TRAMMELL, Rebecca. Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons. The Prison Journal. 2011, roč. 91, č. 3. DOI: 10.1177/0032885511409891. Dostupné z: http://tpj.sagepub.com/content/91/3/305.full.pdf+html</div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Symbolick%C3%A9_n%C3%A1sil%C3%AD_(Bourdieu)&diff=36717Symbolické násilí (Bourdieu)2013-10-19T13:49:08Z<p>Kopecny.pavel90: /* 1 Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) */</p>
<hr />
<div>=1 Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) <br/> =<br />
<br> S teorií symbolického násilí poprvé přichází francouzský sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve své knize ''Nadvláda mužů''<ref name="BOURDIEU">BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5</ref>. Zde popisuje osvojování forem podvědomých schémat vnímání, hodnocení a jednání (habitus), která jsou na základě nyní používaných sociálních struktur vnímána jako pravdivá. Vychází přitom z výzkumu berberského kmene Kabylů Symbolické násilí je de facto nadvláda, která nastává v okamžiku, kdy stuktury poznání jsou utvářeny již existujícími strukturami, které ji zpětně potvrzují.<br />
Za přirozený základ dělení symbolického násilí je považováno zejmená dělení dle pohlaví a biologických odlišností, kdy je upřednostňováno zejména mužské pohlaví a ženské pohlaví je upozaďováno (což může vést až k pokřivenému vnímání sebe sama).<br />
<br>Jako typický habitus můžeme například použít tvrzení, že muži jsou lepšími politiky než ženy - na politické scéně je totiž převaha mužských politiků. Jelikož v důsledku habitus odpovídá skutečnosti, zdá se nám toto tvrzení přirozené a pravdivé. Ve skutečnosti však záleží na tom, jak věci vnímáme a hodnotíme, jelikož naše vnímání a hodnocení je právě utváří. Sociální realita nemůže habitus potvrzovat, protože není jeho příčinou, ale důsledkem. <br/><br />
<br />
=2 Příklady symbolického násilí <br/> =<br />
<br />
''Jelikož je myšlenka symbolického násilí otázkou sociologie, autor si vyhrazuje právo primárně uvádět příklady sociologického charakteru.''<br />
<br />
==2.1 Příklad první ==<br />
<br />
V roce 2011 Rebecca Trammell publikovala článek '''Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons ''' v The Prison Journal, kde se zabývala výzkumem a popisem tzv "ochranného párování" mužů ve věznicích, které označuje jako formu násilí, kdy muži chrání ostatní vězně výměnou za sex. Toto chování považuje Bourdieu za symbolické násilí, jelikož tvrdí, že pouhá hrozba násilí umožńuje kontrolovat slabší jedince v sociálních skupinách. Tato forma mužské dominance je běžně používána k ovládnutí žen, nicméně ve vězeních se mnoho mužů pod hrozbou násilí uchyluje k vykonávání sexuálních aktů na oplátku za svoji ochranu.<br />
<br>V této studii v rozmezí let 2005-06 vypovídalo 40 mužů propuštěných z vězení v oblasti San Diego, Riverside, Orange Country a Kalifornie, kdy pod slibem zachování anonymity vypovídali o symbolickém násilí ve vězeních. Průměrný věk vzorku byl 34 let s trestem odnění svobody v rozshu od 18 měsíců po 15 let ve vězeních se střední, až maximální ostrahou. <br />
<br>Dotazování probíhalo na veřejných místech, či u dotazovaných doma, aniž by výsledky výzkumu mohly nějak ovlivnit jejich současný život. Eliminovala se tak obava z postihů ze strany dozorců, či státu. Interview probíhalo v rosahu 1-2 hodin v podobě otevřeného a polostrukturovaného dotazování a vyprávění, čím se umožnilo dosáhnout hlubšího nahlédnutí do vězeňského prostředí a důkladně odhalit sexuální a násilné chování.<br />
<br>Všichni dotazování uvedli, že nebyli ve vězení znásilňováni výměnou za ochranu, nicméně uvádějí, že sex ve vězení je poměrně běžným jevem.<br/><br />
<br />
== 2.2 Příklad druhý ==<br />
<br />
Ana Paula Rodrigues Diniz, Renata Almeida Bicalho, Alexandre de Pádua Carrieri, Mariana Mayumi Pereira de Souza v roce 2011 sepsali práci nazvanou '''Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities'''. Cílem práce bylo představit výzkum o šikaně homosexuálních mužů v Brazílii. Autoři provedli kvalitativní studii ve velkých městech (Aracaju, Belo Horizonte, Brasilia, Vitoria, Porto Alegre, Rio de Janeiro a Sao Paulo) za použití rozhovorů a empirické analýzy. Použitá metodologie je autory studie zdůvodněna kvůli jemnosti a zvýraznění specifik fenoménu, který u známých a velkých skupin není natolik patrný. <br>Účast na výzkumu byla pojata jako vyprávění svého životního příběhu, což umožňovalo vhodnou rekonstrukci jednotlivých příběhů a zpětné zvýraznění vazeb v rámci zažitého symbolického násilí. Výzkumníky bylo učiněno celkem 66 polostrukturovaných rozhovorů s muži, které byly zaznamenány a zapsány pro zajištění integrity dat. Následně 12 rozhovorů bylo použito jako výchozí data pro výzkum.<br />
<br>Z rozhovorů s účastníky výzkumu bylo zjištěno, že se stali cíly symbolického násilí na základě odmítání homosexuality ve svém okolí, kdy byli ústně uráženi, ale i cíleně opovrhováni a záměrně vylučování z určitých sociálních cyklů, čímž na ně byl vyvíjen sociální nátlak podporující hetero-normativní prvky.<br />
<br>Tyto události dle účastníků studie vedly ke ztrátám důvěry ve své okolí, pocitu sociálního vyloučení, nedůvěru v sebe sama a v závěru mnohdy i ke krizi osobnosti.<br/><br />
<br />
==2.1 Příklad třetí ==<br />
<br />
Třetím příkladem je práce A. J. Patricka Liszkiewicze z University of Southern California nazvaná '''Cultivated Play: Farmville'''. V této práci Liszkiewicz tvrdí, že hráci hry Farmville nehrají hru pro její zábavu, nýbrž pro sociální tlak, aby hra byla hrána. Dle Liszkiewicze je sociální tlak roven symbolickému násilí.<br />
<br>Hra Farmville je tzv. free hra hrana v internetovém prohlížení pomocí účtu na sociální síti Facebook. Jejím cílem je sklízení vypěstovaných plodin, starání se o své hospodářství a komunikace s ostatními hráči, kteří se ve hře nacházejí. Tuto hraje přes 73 milionů hráčů, z toho 26 milionů ji hraje každý den, čímž ve hranosti přeskočila i World of Warcraft<ref name="NEWHEISER">NEWHEISER, Mark. Farmville, Social Gaming, and Addiction. In: Gamasutra [online]. 2009 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.gamasutra.com/blogs/MarkNewheiser/20091204/3733/Farmville_Social_Gaming_and_Addiction.php </ref><br />
<br>I přes vysoké číslo hráčů dle Liszkiewicze hra nenabízí to, co se primárně od her očekává, tedy odpočinutí a zábavu, jelikož Farmville má velmi specifické požadavky na hráče, kteří se musejí v určitý čas nacházet na své imaginární farmě a sklidit své plodiny, jinak o ně přijdou a budou je muset sázet znovu, což je podmíneno investicí herních peněz a pak i časovou náročností.<br />
Vysvětlení proč i přes zdánlivý herní stereotyp je hra hrána nabízí výzkum zcela prosté: "Lidé hrají Farmville, protože lidé hrají Farmville"<ref name="LISZKIEWICZ">LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville</ref>.<br />
<br>Farmville umožňuje totiž možnost ulehčení hraní jednotlivým hráčům pomocí jejich přátel (tzv. in-game sousedů). Pokud hraje hru více lidí, kteří se navzájem znají, mohou si ve hře pomáhat pomocí posílání herních dárků, různých bonusů, a vzájemného vypomání na svých farmách. Díky tomu mohou hráči získávat větší pozemky pro své aktivity. Pokud nemáte více jak osm in-game sousedů, nemáte možnost dosáhnout rozšíčení svých polností. Jakmile se uživatel hry přihlásí na svůj účet na Facebooku, je ihned informován o svém postupu ve hře, obdržením darů a bonusů a je prakticky do hry znovu vtažen.<br />
Tohoto jevu, kdy je uživatel nucen se zapojit do hry si Liszkiewicz všímá zejména v okamžiku, kdy je do Farmville zapojena jeho matka na žádost svého souseda, následně Liszkiewiczův otec, jeho dvě sestry, snoubenka a následně i Liszkiewicz sám, přičemž si celá rodina musí plánovat den s ohledem na časové požadavky hry.<br />
<br> Aby byl ostatním hráčům ve hře umožněn postup a rozvoj je nezbytné, aby bylo do hry zapojeno co nejvíce hráčů, čímž se vytváří sociální tlak.<br/><br />
<br />
= Citace =<br />
<references/><br />
<br />
= Použitá literatura a zdroje <br/> =<br />
:*BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5. <br />
:*LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville <br />
:*RODRIGUES DINIZ, Renata Almedia BICALHO, DE PÁUDA CARRIERI a Mariana Mayumi PERERIA DE SOUZA. Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities. 2011. ISBN 2219-5440; 67713983. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=20&sid=44f50ffa-43f9-4f4d-94a5-20afdf3ef75f%40sessionmgr15&hid=4. Článek. Federal University. Vedoucí práce Ana Paula Rodrigues Diniz. <br />
:*TRAMMELL, Rebecca. Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons. The Prison Journal. 2011, roč. 91, č. 3. DOI: 10.1177/0032885511409891. Dostupné z: http://tpj.sagepub.com/content/91/3/305.full.pdf+html</div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Symbolick%C3%A9_n%C3%A1sil%C3%AD_(Bourdieu)&diff=36716Symbolické násilí (Bourdieu)2013-10-19T13:47:45Z<p>Kopecny.pavel90: /* 2.1 Příklad třetí */</p>
<hr />
<div>=1 Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) <br/> =<br />
<br> S teorií symbolického násilí poprvé přichází francouzský sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve své knize ''Nadvláda mužů''. Zde popisuje osvojování forem podvědomých schémat vnímání, hodnocení a jednání (habitus), která jsou na základě nyní používaných sociálních struktur vnímána jako pravdivá. Vychází přitom z výzkumu berberského kmene Kabylů Symbolické násilí je de facto nadvláda, která nastává v okamžiku, kdy stuktury poznání jsou utvářeny již existujícími strukturami, které ji zpětně potvrzují.<br />
Za přirozený základ dělení symbolického násilí je považováno zejmená dělení dle pohlaví a biologických odlišností, kdy je upřednostňováno zejména mužské pohlaví a ženské pohlaví je upozaďováno (což může vést až k pokřivenému vnímání sebe sama).<br />
<br>Jako typický habitus můžeme například použít tvrzení, že muži jsou lepšími politiky než ženy - na politické scéně je totiž převaha mužských politiků. Jelikož v důsledku habitus odpovídá skutečnosti, zdá se nám toto tvrzení přirozené a pravdivé. Ve skutečnosti však záleží na tom, jak věci vnímáme a hodnotíme, jelikož naše vnímání a hodnocení je právě utváří. Sociální realita nemůže habitus potvrzovat, protože není jeho příčinou, ale důsledkem. <br/><br />
<br />
=2 Příklady symbolického násilí <br/> =<br />
<br />
''Jelikož je myšlenka symbolického násilí otázkou sociologie, autor si vyhrazuje právo primárně uvádět příklady sociologického charakteru.''<br />
<br />
==2.1 Příklad první ==<br />
<br />
V roce 2011 Rebecca Trammell publikovala článek '''Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons ''' v The Prison Journal, kde se zabývala výzkumem a popisem tzv "ochranného párování" mužů ve věznicích, které označuje jako formu násilí, kdy muži chrání ostatní vězně výměnou za sex. Toto chování považuje Bourdieu za symbolické násilí, jelikož tvrdí, že pouhá hrozba násilí umožńuje kontrolovat slabší jedince v sociálních skupinách. Tato forma mužské dominance je běžně používána k ovládnutí žen, nicméně ve vězeních se mnoho mužů pod hrozbou násilí uchyluje k vykonávání sexuálních aktů na oplátku za svoji ochranu.<br />
<br>V této studii v rozmezí let 2005-06 vypovídalo 40 mužů propuštěných z vězení v oblasti San Diego, Riverside, Orange Country a Kalifornie, kdy pod slibem zachování anonymity vypovídali o symbolickém násilí ve vězeních. Průměrný věk vzorku byl 34 let s trestem odnění svobody v rozshu od 18 měsíců po 15 let ve vězeních se střední, až maximální ostrahou. <br />
<br>Dotazování probíhalo na veřejných místech, či u dotazovaných doma, aniž by výsledky výzkumu mohly nějak ovlivnit jejich současný život. Eliminovala se tak obava z postihů ze strany dozorců, či státu. Interview probíhalo v rosahu 1-2 hodin v podobě otevřeného a polostrukturovaného dotazování a vyprávění, čím se umožnilo dosáhnout hlubšího nahlédnutí do vězeňského prostředí a důkladně odhalit sexuální a násilné chování.<br />
<br>Všichni dotazování uvedli, že nebyli ve vězení znásilňováni výměnou za ochranu, nicméně uvádějí, že sex ve vězení je poměrně běžným jevem.<br/><br />
<br />
== 2.2 Příklad druhý ==<br />
<br />
Ana Paula Rodrigues Diniz, Renata Almeida Bicalho, Alexandre de Pádua Carrieri, Mariana Mayumi Pereira de Souza v roce 2011 sepsali práci nazvanou '''Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities'''. Cílem práce bylo představit výzkum o šikaně homosexuálních mužů v Brazílii. Autoři provedli kvalitativní studii ve velkých městech (Aracaju, Belo Horizonte, Brasilia, Vitoria, Porto Alegre, Rio de Janeiro a Sao Paulo) za použití rozhovorů a empirické analýzy. Použitá metodologie je autory studie zdůvodněna kvůli jemnosti a zvýraznění specifik fenoménu, který u známých a velkých skupin není natolik patrný. <br>Účast na výzkumu byla pojata jako vyprávění svého životního příběhu, což umožňovalo vhodnou rekonstrukci jednotlivých příběhů a zpětné zvýraznění vazeb v rámci zažitého symbolického násilí. Výzkumníky bylo učiněno celkem 66 polostrukturovaných rozhovorů s muži, které byly zaznamenány a zapsány pro zajištění integrity dat. Následně 12 rozhovorů bylo použito jako výchozí data pro výzkum.<br />
<br>Z rozhovorů s účastníky výzkumu bylo zjištěno, že se stali cíly symbolického násilí na základě odmítání homosexuality ve svém okolí, kdy byli ústně uráženi, ale i cíleně opovrhováni a záměrně vylučování z určitých sociálních cyklů, čímž na ně byl vyvíjen sociální nátlak podporující hetero-normativní prvky.<br />
<br>Tyto události dle účastníků studie vedly ke ztrátám důvěry ve své okolí, pocitu sociálního vyloučení, nedůvěru v sebe sama a v závěru mnohdy i ke krizi osobnosti.<br/><br />
<br />
==2.1 Příklad třetí ==<br />
<br />
Třetím příkladem je práce A. J. Patricka Liszkiewicze z University of Southern California nazvaná '''Cultivated Play: Farmville'''. V této práci Liszkiewicz tvrdí, že hráci hry Farmville nehrají hru pro její zábavu, nýbrž pro sociální tlak, aby hra byla hrána. Dle Liszkiewicze je sociální tlak roven symbolickému násilí.<br />
<br>Hra Farmville je tzv. free hra hrana v internetovém prohlížení pomocí účtu na sociální síti Facebook. Jejím cílem je sklízení vypěstovaných plodin, starání se o své hospodářství a komunikace s ostatními hráči, kteří se ve hře nacházejí. Tuto hraje přes 73 milionů hráčů, z toho 26 milionů ji hraje každý den, čímž ve hranosti přeskočila i World of Warcraft<ref name="NEWHEISER">NEWHEISER, Mark. Farmville, Social Gaming, and Addiction. In: Gamasutra [online]. 2009 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.gamasutra.com/blogs/MarkNewheiser/20091204/3733/Farmville_Social_Gaming_and_Addiction.php </ref><br />
<br>I přes vysoké číslo hráčů dle Liszkiewicze hra nenabízí to, co se primárně od her očekává, tedy odpočinutí a zábavu, jelikož Farmville má velmi specifické požadavky na hráče, kteří se musejí v určitý čas nacházet na své imaginární farmě a sklidit své plodiny, jinak o ně přijdou a budou je muset sázet znovu, což je podmíneno investicí herních peněz a pak i časovou náročností.<br />
Vysvětlení proč i přes zdánlivý herní stereotyp je hra hrána nabízí výzkum zcela prosté: "Lidé hrají Farmville, protože lidé hrají Farmville"<ref name="LISZKIEWICZ">LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville</ref>.<br />
<br>Farmville umožňuje totiž možnost ulehčení hraní jednotlivým hráčům pomocí jejich přátel (tzv. in-game sousedů). Pokud hraje hru více lidí, kteří se navzájem znají, mohou si ve hře pomáhat pomocí posílání herních dárků, různých bonusů, a vzájemného vypomání na svých farmách. Díky tomu mohou hráči získávat větší pozemky pro své aktivity. Pokud nemáte více jak osm in-game sousedů, nemáte možnost dosáhnout rozšíčení svých polností. Jakmile se uživatel hry přihlásí na svůj účet na Facebooku, je ihned informován o svém postupu ve hře, obdržením darů a bonusů a je prakticky do hry znovu vtažen.<br />
Tohoto jevu, kdy je uživatel nucen se zapojit do hry si Liszkiewicz všímá zejména v okamžiku, kdy je do Farmville zapojena jeho matka na žádost svého souseda, následně Liszkiewiczův otec, jeho dvě sestry, snoubenka a následně i Liszkiewicz sám, přičemž si celá rodina musí plánovat den s ohledem na časové požadavky hry.<br />
<br> Aby byl ostatním hráčům ve hře umožněn postup a rozvoj je nezbytné, aby bylo do hry zapojeno co nejvíce hráčů, čímž se vytváří sociální tlak.<br/><br />
<br />
= Citace =<br />
<references/><br />
<br />
= Použitá literatura a zdroje <br/> =<br />
:*BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5. <br />
:*LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville <br />
:*RODRIGUES DINIZ, Renata Almedia BICALHO, DE PÁUDA CARRIERI a Mariana Mayumi PERERIA DE SOUZA. Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities. 2011. ISBN 2219-5440; 67713983. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=20&sid=44f50ffa-43f9-4f4d-94a5-20afdf3ef75f%40sessionmgr15&hid=4. Článek. Federal University. Vedoucí práce Ana Paula Rodrigues Diniz. <br />
:*TRAMMELL, Rebecca. Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons. The Prison Journal. 2011, roč. 91, č. 3. DOI: 10.1177/0032885511409891. Dostupné z: http://tpj.sagepub.com/content/91/3/305.full.pdf+html</div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Symbolick%C3%A9_n%C3%A1sil%C3%AD_(Bourdieu)&diff=36715Symbolické násilí (Bourdieu)2013-10-19T13:47:04Z<p>Kopecny.pavel90: </p>
<hr />
<div>=1 Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) <br/> =<br />
<br> S teorií symbolického násilí poprvé přichází francouzský sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve své knize ''Nadvláda mužů''. Zde popisuje osvojování forem podvědomých schémat vnímání, hodnocení a jednání (habitus), která jsou na základě nyní používaných sociálních struktur vnímána jako pravdivá. Vychází přitom z výzkumu berberského kmene Kabylů Symbolické násilí je de facto nadvláda, která nastává v okamžiku, kdy stuktury poznání jsou utvářeny již existujícími strukturami, které ji zpětně potvrzují.<br />
Za přirozený základ dělení symbolického násilí je považováno zejmená dělení dle pohlaví a biologických odlišností, kdy je upřednostňováno zejména mužské pohlaví a ženské pohlaví je upozaďováno (což může vést až k pokřivenému vnímání sebe sama).<br />
<br>Jako typický habitus můžeme například použít tvrzení, že muži jsou lepšími politiky než ženy - na politické scéně je totiž převaha mužských politiků. Jelikož v důsledku habitus odpovídá skutečnosti, zdá se nám toto tvrzení přirozené a pravdivé. Ve skutečnosti však záleží na tom, jak věci vnímáme a hodnotíme, jelikož naše vnímání a hodnocení je právě utváří. Sociální realita nemůže habitus potvrzovat, protože není jeho příčinou, ale důsledkem. <br/><br />
<br />
=2 Příklady symbolického násilí <br/> =<br />
<br />
''Jelikož je myšlenka symbolického násilí otázkou sociologie, autor si vyhrazuje právo primárně uvádět příklady sociologického charakteru.''<br />
<br />
==2.1 Příklad první ==<br />
<br />
V roce 2011 Rebecca Trammell publikovala článek '''Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons ''' v The Prison Journal, kde se zabývala výzkumem a popisem tzv "ochranného párování" mužů ve věznicích, které označuje jako formu násilí, kdy muži chrání ostatní vězně výměnou za sex. Toto chování považuje Bourdieu za symbolické násilí, jelikož tvrdí, že pouhá hrozba násilí umožńuje kontrolovat slabší jedince v sociálních skupinách. Tato forma mužské dominance je běžně používána k ovládnutí žen, nicméně ve vězeních se mnoho mužů pod hrozbou násilí uchyluje k vykonávání sexuálních aktů na oplátku za svoji ochranu.<br />
<br>V této studii v rozmezí let 2005-06 vypovídalo 40 mužů propuštěných z vězení v oblasti San Diego, Riverside, Orange Country a Kalifornie, kdy pod slibem zachování anonymity vypovídali o symbolickém násilí ve vězeních. Průměrný věk vzorku byl 34 let s trestem odnění svobody v rozshu od 18 měsíců po 15 let ve vězeních se střední, až maximální ostrahou. <br />
<br>Dotazování probíhalo na veřejných místech, či u dotazovaných doma, aniž by výsledky výzkumu mohly nějak ovlivnit jejich současný život. Eliminovala se tak obava z postihů ze strany dozorců, či státu. Interview probíhalo v rosahu 1-2 hodin v podobě otevřeného a polostrukturovaného dotazování a vyprávění, čím se umožnilo dosáhnout hlubšího nahlédnutí do vězeňského prostředí a důkladně odhalit sexuální a násilné chování.<br />
<br>Všichni dotazování uvedli, že nebyli ve vězení znásilňováni výměnou za ochranu, nicméně uvádějí, že sex ve vězení je poměrně běžným jevem.<br/><br />
<br />
== 2.2 Příklad druhý ==<br />
<br />
Ana Paula Rodrigues Diniz, Renata Almeida Bicalho, Alexandre de Pádua Carrieri, Mariana Mayumi Pereira de Souza v roce 2011 sepsali práci nazvanou '''Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities'''. Cílem práce bylo představit výzkum o šikaně homosexuálních mužů v Brazílii. Autoři provedli kvalitativní studii ve velkých městech (Aracaju, Belo Horizonte, Brasilia, Vitoria, Porto Alegre, Rio de Janeiro a Sao Paulo) za použití rozhovorů a empirické analýzy. Použitá metodologie je autory studie zdůvodněna kvůli jemnosti a zvýraznění specifik fenoménu, který u známých a velkých skupin není natolik patrný. <br>Účast na výzkumu byla pojata jako vyprávění svého životního příběhu, což umožňovalo vhodnou rekonstrukci jednotlivých příběhů a zpětné zvýraznění vazeb v rámci zažitého symbolického násilí. Výzkumníky bylo učiněno celkem 66 polostrukturovaných rozhovorů s muži, které byly zaznamenány a zapsány pro zajištění integrity dat. Následně 12 rozhovorů bylo použito jako výchozí data pro výzkum.<br />
<br>Z rozhovorů s účastníky výzkumu bylo zjištěno, že se stali cíly symbolického násilí na základě odmítání homosexuality ve svém okolí, kdy byli ústně uráženi, ale i cíleně opovrhováni a záměrně vylučování z určitých sociálních cyklů, čímž na ně byl vyvíjen sociální nátlak podporující hetero-normativní prvky.<br />
<br>Tyto události dle účastníků studie vedly ke ztrátám důvěry ve své okolí, pocitu sociálního vyloučení, nedůvěru v sebe sama a v závěru mnohdy i ke krizi osobnosti.<br/><br />
<br />
==2.1 Příklad třetí ==<br />
<br />
Třetím příkladem je práce A. J. Patricka Liszkiewicze z University of Southern California nazvaná '''Cultivated Play: Farmville'''. V této práci Liszkiewicz tvrdí, že hráci hry Farmville nehrají hru pro její zábavu, nýbrž pro sociální tlak, aby hra byla hrána. Dle Liszkiewicze je sociální tlak roven symbolickému násilí.<br />
<br>Hra Farmville je tzv. free hra hrana v internetovém prohlížení pomocí účtu na sociální síti Facebook. Jejím cílem je sklízení vypěstovaných plodin, starání se o své hospodářství a komunikace s ostatními hráči, kteří se ve hře nacházejí. Tuto hraje přes 73 milionů hráčů, z toho 26 milionů ji hraje každý den, čímž ve hranosti přeskočila i World of Warcraft<ref name="NEWHEISER">NEWHEISER, Mark. Farmville, Social Gaming, and Addiction. In: Gamasutra [online]. 2009 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.gamasutra.com/blogs/MarkNewheiser/20091204/3733/Farmville_Social_Gaming_and_Addiction.php </ref><br />
<br>I přes vysoké číslo hráčů dle Liszkiewicze hra nenabízí to, co se primárně od her očekává, tedy odpočinutí a zábavu, jelikož Farmville má velmi specifické požadavky na hráče, kteří se musejí v určitý čas nacházet na své imaginární farmě a sklidit své plodiny, jinak o ně přijdou a budou je muset sázet znovu, což je podmíneno investicí herních peněz a pak i časovou náročností.<br />
Vysvětlení proč i přes zdánlivý herní stereotyp je hra hrána nabízí výzkum zcela prosté: "Lidé hrají Farmville, protože lidé hrají Farmville".<br />
<br>Farmville umožňuje totiž možnost ulehčení hraní jednotlivým hráčům pomocí jejich přátel (tzv. in-game sousedů). Pokud hraje hru více lidí, kteří se navzájem znají, mohou si ve hře pomáhat pomocí posílání herních dárků, různých bonusů, a vzájemného vypomání na svých farmách. Díky tomu mohou hráči získávat větší pozemky pro své aktivity. Pokud nemáte více jak osm in-game sousedů, nemáte možnost dosáhnout rozšíčení svých polností. Jakmile se uživatel hry přihlásí na svůj účet na Facebooku, je ihned informován o svém postupu ve hře, obdržením darů a bonusů a je prakticky do hry znovu vtažen.<br />
Tohoto jevu, kdy je uživatel nucen se zapojit do hry si Liszkiewicz všímá zejména v okamžiku, kdy je do Farmville zapojena jeho matka na žádost svého souseda, následně Liszkiewiczův otec, jeho dvě sestry, snoubenka a následně i Liszkiewicz sám, přičemž si celá rodina musí plánovat den s ohledem na časové požadavky hry.<br />
<br> Aby byl ostatním hráčům ve hře umožněn postup a rozvoj je nezbytné, aby bylo do hry zapojeno co nejvíce hráčů, čímž se vytváří sociální tlak.<br/><br />
<br />
= Citace =<br />
<references/><br />
<br />
= Použitá literatura a zdroje <br/> =<br />
:*BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5. <br />
:*LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville <br />
:*RODRIGUES DINIZ, Renata Almedia BICALHO, DE PÁUDA CARRIERI a Mariana Mayumi PERERIA DE SOUZA. Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities. 2011. ISBN 2219-5440; 67713983. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=20&sid=44f50ffa-43f9-4f4d-94a5-20afdf3ef75f%40sessionmgr15&hid=4. Článek. Federal University. Vedoucí práce Ana Paula Rodrigues Diniz. <br />
:*TRAMMELL, Rebecca. Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons. The Prison Journal. 2011, roč. 91, č. 3. DOI: 10.1177/0032885511409891. Dostupné z: http://tpj.sagepub.com/content/91/3/305.full.pdf+html</div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Symbolick%C3%A9_n%C3%A1sil%C3%AD_(Bourdieu)&diff=36714Symbolické násilí (Bourdieu)2013-10-19T13:30:45Z<p>Kopecny.pavel90: /* 2.1 Příklad třetí */</p>
<hr />
<div>=1 Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) <br/> =<br />
<br> S teorií symbolického násilí poprvé přichází francouzský sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve své knize ''Nadvláda mužů''. Zde popisuje osvojování forem podvědomých schémat vnímání, hodnocení a jednání (habitus), která jsou na základě nyní používaných sociálních struktur vnímána jako pravdivá. Vychází přitom z výzkumu berberského kmene Kabylů Symbolické násilí je de facto nadvláda, která nastává v okamžiku, kdy stuktury poznání jsou utvářeny již existujícími strukturami, které ji zpětně potvrzují.<br />
Za přirozený základ dělení symbolického násilí je považováno zejmená dělení dle pohlaví a biologických odlišností, kdy je upřednostňováno zejména mužské pohlaví a ženské pohlaví je upozaďováno (což může vést až k pokřivenému vnímání sebe sama).<br />
<br>Jako typický habitus můžeme například použít tvrzení, že muži jsou lepšími politiky než ženy - na politické scéně je totiž převaha mužských politiků. Jelikož v důsledku habitus odpovídá skutečnosti, zdá se nám toto tvrzení přirozené a pravdivé. Ve skutečnosti však záleží na tom, jak věci vnímáme a hodnotíme, jelikož naše vnímání a hodnocení je právě utváří. Sociální realita nemůže habitus potvrzovat, protože není jeho příčinou, ale důsledkem. <br/><br />
<br />
=2 Příklady symbolického násilí <br/> =<br />
<br />
''Jelikož je myšlenka symbolického násilí otázkou sociologie, autor si vyhrazuje právo primárně uvádět příklady sociologického charakteru.''<br />
<br />
==2.1 Příklad první ==<br />
<br />
V roce 2011 Rebecca Trammell publikovala článek '''Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons ''' v The Prison Journal, kde se zabývala výzkumem a popisem tzv "ochranného párování" mužů ve věznicích, které označuje jako formu násilí, kdy muži chrání ostatní vězně výměnou za sex. Toto chování považuje Bourdieu za symbolické násilí, jelikož tvrdí, že pouhá hrozba násilí umožńuje kontrolovat slabší jedince v sociálních skupinách. Tato forma mužské dominance je běžně používána k ovládnutí žen, nicméně ve vězeních se mnoho mužů pod hrozbou násilí uchyluje k vykonávání sexuálních aktů na oplátku za svoji ochranu.<br />
<br>V této studii v rozmezí let 2005-06 vypovídalo 40 mužů propuštěných z vězení v oblasti San Diego, Riverside, Orange Country a Kalifornie, kdy pod slibem zachování anonymity vypovídali o symbolickém násilí ve vězeních. Průměrný věk vzorku byl 34 let s trestem odnění svobody v rozshu od 18 měsíců po 15 let ve vězeních se střední, až maximální ostrahou. <br />
<br>Dotazování probíhalo na veřejných místech, či u dotazovaných doma, aniž by výsledky výzkumu mohly nějak ovlivnit jejich současný život. Eliminovala se tak obava z postihů ze strany dozorců, či státu. Interview probíhalo v rosahu 1-2 hodin v podobě otevřeného a polostrukturovaného dotazování a vyprávění, čím se umožnilo dosáhnout hlubšího nahlédnutí do vězeňského prostředí a důkladně odhalit sexuální a násilné chování.<br />
<br>Všichni dotazování uvedli, že nebyli ve vězení znásilňováni výměnou za ochranu, nicméně uvádějí, že sex ve vězení je poměrně běžným jevem.<br/><br />
<br />
== 2.2 Příklad druhý ==<br />
<br />
Ana Paula Rodrigues Diniz, Renata Almeida Bicalho, Alexandre de Pádua Carrieri, Mariana Mayumi Pereira de Souza v roce 2011 sepsali práci nazvanou '''Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities'''. Cílem práce bylo představit výzkum o šikaně homosexuálních mužů v Brazílii. Autoři provedli kvalitativní studii ve velkých městech (Aracaju, Belo Horizonte, Brasilia, Vitoria, Porto Alegre, Rio de Janeiro a Sao Paulo) za použití rozhovorů a empirické analýzy. Použitá metodologie je autory studie zdůvodněna kvůli jemnosti a zvýraznění specifik fenoménu, který u známých a velkých skupin není natolik patrný. <br>Účast na výzkumu byla pojata jako vyprávění svého životního příběhu, což umožňovalo vhodnou rekonstrukci jednotlivých příběhů a zpětné zvýraznění vazeb v rámci zažitého symbolického násilí. Výzkumníky bylo učiněno celkem 66 polostrukturovaných rozhovorů s muži, které byly zaznamenány a zapsány pro zajištění integrity dat. Následně 12 rozhovorů bylo použito jako výchozí data pro výzkum.<br />
<br>Z rozhovorů s účastníky výzkumu bylo zjištěno, že se stali cíly symbolického násilí na základě odmítání homosexuality ve svém okolí, kdy byli ústně uráženi, ale i cíleně opovrhováni a záměrně vylučování z určitých sociálních cyklů, čímž na ně byl vyvíjen sociální nátlak podporující hetero-normativní prvky.<br />
<br>Tyto události dle účastníků studie vedly ke ztrátám důvěry ve své okolí, pocitu sociálního vyloučení, nedůvěru v sebe sama a v závěru mnohdy i ke krizi osobnosti.<br/><br />
<br />
==2.1 Příklad třetí ==<br />
<br />
Třetím příkladem je práce A. J. Patricka Liszkiewicze z University of Southern California nazvaná '''Cultivated Play: Farmville'''. V této práci Liszkiewicz tvrdí, že hráci hry Farmville nehrají hru pro její zábavu, nýbrž pro sociální tlak, aby hra byla hrána. Dle Liszkiewicze je sociální tlak roven symbolickému násilí.<br />
<br>Hra Farmville je tzv. free hra hrana v internetovém prohlížení pomocí účtu na sociální síti Facebook. Jejím cílem je sklízení vypěstovaných plodin, starání se o své hospodářství a komunikace s ostatními hráči, kteří se ve hře nacházejí. Tuto hraje přes 73 milionů hráčů, z toho 26 milionů ji hraje každý den, čímž ve hranosti přeskočila i World of Warcraft.<br />
<br>I přes vysoké číslo hráčů dle Liszkiewicze hra nenabízí to, co se primárně od her očekává, tedy odpočinutí a zábavu, jelikož Farmville má velmi specifické požadavky na hráče, kteří se musejí v určitý čas nacházet na své imaginární farmě a sklidit své plodiny, jinak o ně přijdou a budou je muset sázet znovu, což je podmíneno investicí herních peněz a pak i časovou náročností.<br />
Vysvětlení proč i přes zdánlivý herní stereotyp je hra hrána nabízí výzkum zcela prosté: "Lidé hrají Farmville, protože lidé hrají Farmville".<br />
<br>Farmville umožňuje totiž možnost ulehčení hraní jednotlivým hráčům pomocí jejich přátel (tzv. in-game sousedů). Pokud hraje hru více lidí, kteří se navzájem znají, mohou si ve hře pomáhat pomocí posílání herních dárků, různých bonusů, a vzájemného vypomání na svých farmách. Díky tomu mohou hráči získávat větší pozemky pro své aktivity. Pokud nemáte více jak osm in-game sousedů, nemáte možnost dosáhnout rozšíčení svých polností. Jakmile se uživatel hry přihlásí na svůj účet na Facebooku, je ihned informován o svém postupu ve hře, obdržením darů a bonusů a je prakticky do hry znovu vtažen.<br />
Tohoto jevu, kdy je uživatel nucen se zapojit do hry si Liszkiewicz všímá zejména v okamžiku, kdy je do Farmville zapojena jeho matka na žádost svého souseda, následně Liszkiewiczův otec, jeho dvě sestry, snoubenka a následně i Liszkiewicz sám, přičemž si celá rodina musí plánovat den s ohledem na časové požadavky hry.<br />
<br> Aby byl ostatním hráčům ve hře umožněn postup a rozvoj je nezbytné, aby bylo do hry zapojeno co nejvíce hráčů, čímž se vytváří sociální tlak.<br/><br />
<br />
= Použitá literatura a zdroje <br/> =<br />
:*BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5. <br />
:*LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville <br />
:*RODRIGUES DINIZ, Renata Almedia BICALHO, DE PÁUDA CARRIERI a Mariana Mayumi PERERIA DE SOUZA. Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities. 2011. ISBN 2219-5440; 67713983. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=20&sid=44f50ffa-43f9-4f4d-94a5-20afdf3ef75f%40sessionmgr15&hid=4. Článek. Federal University. Vedoucí práce Ana Paula Rodrigues Diniz. <br />
:*TRAMMELL, Rebecca. Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons. The Prison Journal. 2011, roč. 91, č. 3. DOI: 10.1177/0032885511409891. Dostupné z: http://tpj.sagepub.com/content/91/3/305.full.pdf+html</div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Symbolick%C3%A9_n%C3%A1sil%C3%AD_(Bourdieu)&diff=36713Symbolické násilí (Bourdieu)2013-10-19T13:30:12Z<p>Kopecny.pavel90: </p>
<hr />
<div>=1 Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) <br/> =<br />
<br> S teorií symbolického násilí poprvé přichází francouzský sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve své knize ''Nadvláda mužů''. Zde popisuje osvojování forem podvědomých schémat vnímání, hodnocení a jednání (habitus), která jsou na základě nyní používaných sociálních struktur vnímána jako pravdivá. Vychází přitom z výzkumu berberského kmene Kabylů Symbolické násilí je de facto nadvláda, která nastává v okamžiku, kdy stuktury poznání jsou utvářeny již existujícími strukturami, které ji zpětně potvrzují.<br />
Za přirozený základ dělení symbolického násilí je považováno zejmená dělení dle pohlaví a biologických odlišností, kdy je upřednostňováno zejména mužské pohlaví a ženské pohlaví je upozaďováno (což může vést až k pokřivenému vnímání sebe sama).<br />
<br>Jako typický habitus můžeme například použít tvrzení, že muži jsou lepšími politiky než ženy - na politické scéně je totiž převaha mužských politiků. Jelikož v důsledku habitus odpovídá skutečnosti, zdá se nám toto tvrzení přirozené a pravdivé. Ve skutečnosti však záleží na tom, jak věci vnímáme a hodnotíme, jelikož naše vnímání a hodnocení je právě utváří. Sociální realita nemůže habitus potvrzovat, protože není jeho příčinou, ale důsledkem. <br/><br />
<br />
=2 Příklady symbolického násilí <br/> =<br />
<br />
''Jelikož je myšlenka symbolického násilí otázkou sociologie, autor si vyhrazuje právo primárně uvádět příklady sociologického charakteru.''<br />
<br />
==2.1 Příklad první ==<br />
<br />
V roce 2011 Rebecca Trammell publikovala článek '''Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons ''' v The Prison Journal, kde se zabývala výzkumem a popisem tzv "ochranného párování" mužů ve věznicích, které označuje jako formu násilí, kdy muži chrání ostatní vězně výměnou za sex. Toto chování považuje Bourdieu za symbolické násilí, jelikož tvrdí, že pouhá hrozba násilí umožńuje kontrolovat slabší jedince v sociálních skupinách. Tato forma mužské dominance je běžně používána k ovládnutí žen, nicméně ve vězeních se mnoho mužů pod hrozbou násilí uchyluje k vykonávání sexuálních aktů na oplátku za svoji ochranu.<br />
<br>V této studii v rozmezí let 2005-06 vypovídalo 40 mužů propuštěných z vězení v oblasti San Diego, Riverside, Orange Country a Kalifornie, kdy pod slibem zachování anonymity vypovídali o symbolickém násilí ve vězeních. Průměrný věk vzorku byl 34 let s trestem odnění svobody v rozshu od 18 měsíců po 15 let ve vězeních se střední, až maximální ostrahou. <br />
<br>Dotazování probíhalo na veřejných místech, či u dotazovaných doma, aniž by výsledky výzkumu mohly nějak ovlivnit jejich současný život. Eliminovala se tak obava z postihů ze strany dozorců, či státu. Interview probíhalo v rosahu 1-2 hodin v podobě otevřeného a polostrukturovaného dotazování a vyprávění, čím se umožnilo dosáhnout hlubšího nahlédnutí do vězeňského prostředí a důkladně odhalit sexuální a násilné chování.<br />
<br>Všichni dotazování uvedli, že nebyli ve vězení znásilňováni výměnou za ochranu, nicméně uvádějí, že sex ve vězení je poměrně běžným jevem.<br/><br />
<br />
== 2.2 Příklad druhý ==<br />
<br />
Ana Paula Rodrigues Diniz, Renata Almeida Bicalho, Alexandre de Pádua Carrieri, Mariana Mayumi Pereira de Souza v roce 2011 sepsali práci nazvanou '''Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities'''. Cílem práce bylo představit výzkum o šikaně homosexuálních mužů v Brazílii. Autoři provedli kvalitativní studii ve velkých městech (Aracaju, Belo Horizonte, Brasilia, Vitoria, Porto Alegre, Rio de Janeiro a Sao Paulo) za použití rozhovorů a empirické analýzy. Použitá metodologie je autory studie zdůvodněna kvůli jemnosti a zvýraznění specifik fenoménu, který u známých a velkých skupin není natolik patrný. <br>Účast na výzkumu byla pojata jako vyprávění svého životního příběhu, což umožňovalo vhodnou rekonstrukci jednotlivých příběhů a zpětné zvýraznění vazeb v rámci zažitého symbolického násilí. Výzkumníky bylo učiněno celkem 66 polostrukturovaných rozhovorů s muži, které byly zaznamenány a zapsány pro zajištění integrity dat. Následně 12 rozhovorů bylo použito jako výchozí data pro výzkum.<br />
<br>Z rozhovorů s účastníky výzkumu bylo zjištěno, že se stali cíly symbolického násilí na základě odmítání homosexuality ve svém okolí, kdy byli ústně uráženi, ale i cíleně opovrhováni a záměrně vylučování z určitých sociálních cyklů, čímž na ně byl vyvíjen sociální nátlak podporující hetero-normativní prvky.<br />
<br>Tyto události dle účastníků studie vedly ke ztrátám důvěry ve své okolí, pocitu sociálního vyloučení, nedůvěru v sebe sama a v závěru mnohdy i ke krizi osobnosti.<br/><br />
<br />
==2.1 Příklad třetí ==<br />
<br />
Třetím příkladem je práce A. J. Patricka Liszkiewicze z University of Southern California nazvaná '''Cultivated Play: Farmville'''. V této práci Liszkiewicz tvrdí, že hráci hry Farmville nehrají hru pro její zábavu, nýbrž pro sociální tlak, aby hra byla hrána. Dle Liszkiewicze je sociální tlak roven symbolickému násilí.<br />
<br>Hra Farmville je tzv. free hra hrana v internetovém prohlížení pomocí účtu na sociální síti Facebook. Jejím cílem je sklízení vypěstovaných plodin, starání se o své hospodářství a komunikace s ostatními hráči, kteří se ve hře nacházejí. Tuto hraje přes 73 milionů hráčů, z toho 26 milionů ji hraje každý den, čímž ve hranosti přeskočila i World of Warcraft.<br />
<br>I přes vysoké číslo hráčů dle Liszkiewicze hra nenabízí to, co se primárně od her očekává, tedy odpočinutí a zábavu, jelikož Farmville má velmi specifické požadavky na hráče, kteří se musejí v určitý čas nacházet na své imaginární farmě a sklidit své plodiny, jinak o ně přijdou a budou je muset sázet znovu, což je podmíneno investicí herních peněz a pak i časovou náročností.<br />
Vysvětlení proč i přes zdánlivý herní stereotyp je hra hrána nabízí výzkum zcela prosté: "Lidé hrají Farmville, protože lidé hrají Farmville".<br />
<br>Farmville umožňuje totiž možnost ulehčení hraní jednotlivým hráčům pomocí jejich přátel (tzv. in-game sousedů). Pokud hraje hru více lidí, kteří se navzájem znají, mohou si ve hře pomáhat pomocí posílání herních dárků, různých bonusů, a vzájemného vypomání na svých farmách. Díky tomu mohou hráči získávat větší pozemky pro své aktivity. Pokud nemáte více jak osm in-game sousedů, nemáte možnost dosáhnout rozšíčení svých polností. Jakmile se uživatel hry přihlásí na svůj účet na Facebooku, je ihned informovát o svém postupu ve hře, obdržením darů a bonusů a je prakticky do hry znovu vtažen.<br />
Tohoto jevu, kdy je uživatel nucen se zapojit do hry si Liszkiewicz všímá zejména v okamžiku, kdy je do Farmville zapojena jeho matka na žádost svého souseda, následně Liszkiewiczův otec, jeho dvě sestry, snoubenka a následně i Liszkiewicz sám, přičemž si celá rodina musí plánovat den s ohledem na časové požadavky hry.<br />
<br> Aby byl ostatním hráčům ve hře umožněn postup a rozvoj je nezbytné, aby bylo do hry zapojeno co nejvíce hráčů, čímž se vytváří sociální tlak.<br/><br />
<br />
= Použitá literatura a zdroje <br/> =<br />
:*BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5. <br />
:*LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville <br />
:*RODRIGUES DINIZ, Renata Almedia BICALHO, DE PÁUDA CARRIERI a Mariana Mayumi PERERIA DE SOUZA. Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities. 2011. ISBN 2219-5440; 67713983. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=20&sid=44f50ffa-43f9-4f4d-94a5-20afdf3ef75f%40sessionmgr15&hid=4. Článek. Federal University. Vedoucí práce Ana Paula Rodrigues Diniz. <br />
:*TRAMMELL, Rebecca. Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons. The Prison Journal. 2011, roč. 91, č. 3. DOI: 10.1177/0032885511409891. Dostupné z: http://tpj.sagepub.com/content/91/3/305.full.pdf+html</div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Symbolick%C3%A9_n%C3%A1sil%C3%AD_(Bourdieu)&diff=36712Symbolické násilí (Bourdieu)2013-10-19T12:57:55Z<p>Kopecny.pavel90: </p>
<hr />
<div>=1 Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) <br/> =<br />
<br> S teorií symbolického násilí poprvé přichází francouzský sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve své knize ''Nadvláda mužů''. Zde popisuje osvojování forem podvědomých schémat vnímání, hodnocení a jednání (habitus), která jsou na základě nyní používaných sociálních struktur vnímána jako pravdivá. Vychází přitom z výzkumu berberského kmene Kabylů Symbolické násilí je de facto nadvláda, která nastává v okamžiku, kdy stuktury poznání jsou utvářeny již existujícími strukturami, které ji zpětně potvrzují.<br />
Za přirozený základ dělení symbolického násilí je považováno zejmená dělení dle pohlaví a biologických odlišností, kdy je upřednostňováno zejména mužské pohlaví a ženské pohlaví je upozaďováno (což může vést až k pokřivenému vnímání sebe sama).<br />
<br>Jako typický habitus můžeme například použít tvrzení, že muži jsou lepšími politiky než ženy - na politické scéně je totiž převaha mužských politiků. Jelikož v důsledku habitus odpovídá skutečnosti, zdá se nám toto tvrzení přirozené a pravdivé. Ve skutečnosti však záleží na tom, jak věci vnímáme a hodnotíme, jelikož naše vnímání a hodnocení je právě utváří. Sociální realita nemůže habitus potvrzovat, protože není jeho příčinou, ale důsledkem. <br/><br />
<br />
=2 Příklady symbolického násilí <br/> =<br />
<br />
''Jelikož je myšlenka symbolického násilí otázkou sociologie, autor si vyhrazuje právo primárně uvádět příklady sociologického charakteru.''<br />
<br />
==2.1 Příklad první ==<br />
<br />
Prvním příkladem je práce A. J. Patricka Liszkiewicze z University of Southern California nazvaná '''Cultivated Play: Farmville'''. V této práci Liszkiewicz tvrdí, že hráci hry Farmville nehrají hru pro její zábavu, nýbrž pro sociální tlak, aby hra byla hrána. Dle Liszkiewicze je sociální tlak roven symbolickému násilí.<br />
<br>Hra Farmville je tzv. free hra hrana v internetovém prohlížení pomocí účtu na sociální síti Facebook. Jejím cílem je sklízení vypěstovaných plodin, starání se o své hospodářství a komunikace s ostatními hráči, kteří se ve hře nacházejí. Tuto hraje přes 73 milionů hráčů, z toho 26 milionů ji hraje každý den, čímž ve hranosti přeskočila i World of Warcraft.<br />
<br>I přes vysoké číslo hráčů dle Liszkiewicze hra nenabízí to, co se primárně od her očekává, tedy odpočinutí a zábavu, jelikož Farmville má velmi specifické požadavky na hráče, kteří se musejí v určitý čas nacházet na své imaginární farmě a sklidit své plodiny, jinak o ně přijdou a budou je muset sázet znovu, což je podmíneno investicí herních peněz a pak i časovou náročností.<br />
Vysvětlení proč i přes zdánlivý herní stereotyp je hra hrána nabízí výzkum zcela prosté: "Lidé hrají Farmville, protože lidé hrají Farmville".<br />
<br>Farmville umožňuje totiž možnost ulehčení hraní jednotlivým hráčům pomocí jejich přátel (tzv. in-game sousedů). Pokud hraje hru více lidí, kteří se navzájem znají, mohou si ve hře pomáhat pomocí posílání herních dárků, různých bonusů, a vzájemného vypomání na svých farmách. Díky tomu mohou hráči získávat větší pozemky pro své aktivity. Pokud nemáte více jak osm in-game sousedů, nemáte možnost dosáhnout rozšíčení svých polností. Jakmile se uživatel hry přihlásí na svůj účet na Facebooku, je ihned informovát o svém postupu ve hře, obdržením darů a bonusů a je prakticky do hry znovu vtažen.<br />
Tohoto jevu, kdy je uživatel nucen se zapojit do hry si Liszkiewicz všímá zejména v okamžiku, kdy je do Farmville zapojena jeho matka na žádost svého souseda, následně Liszkiewiczův otec, jeho dvě sestry, snoubenka a následně i Liszkiewicz sám, přičemž si celá rodina musí plánovat den s ohledem na časové požadavky hry.<br />
<br> Aby byl ostatním hráčům ve hře umožněn postup a rozvoj je nezbytné, aby bylo do hry zapojeno co nejvíce hráčů, čímž se vytváří sociální tlak.<br/><br />
<br />
== 2.2 Příklad druhý ==<br />
<br />
Ana Paula Rodrigues Diniz, Renata Almeida Bicalho, Alexandre de Pádua Carrieri, Mariana Mayumi Pereira de Souza v roce 2011 sepsali práci nazvanou '''Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities'''. Cílem práce bylo představit výzkum o šikaně homosexuálních mužů v Brazílii. Autoři provedli kvalitativní studii ve velkých městech (Aracaju, Belo Horizonte, Brasilia, Vitoria, Porto Alegre, Rio de Janeiro a Sao Paulo) za použití rozhovorů a empirické analýzy. Použitá metodologie je autory studie zdůvodněna kvůli jemnosti a zvýraznění specifik fenoménu, který u známých a velkých skupin není natolik patrný. <br>Účast na výzkumu byla pojata jako vyprávění svého životního příběhu, což umožňovalo vhodnou rekonstrukci jednotlivých příběhů a zpětné zvýraznění vazeb v rámci zažitého symbolického násilí. Výzkumníky bylo učiněno celkem 66 polostrukturovaných rozhovorů s muži, které byly zaznamenány a zapsány pro zajištění integrity dat. Následně 12 rozhovorů bylo použito jako výchozí data pro výzkum.<br />
<br>Z rozhovorů s účastníky výzkumu bylo zjištěno, že se stali cíly symbolického násilí na základě odmítání homosexuality ve svém okolí, kdy byli ústně uráženi, ale i cíleně opovrhováni a záměrně vylučování z určitých sociálních cyklů, čímž na ně byl vyvíjen sociální nátlak podporující hetero-normativní prvky.<br />
<br>Tyto události dle účastníků studie vedly ke ztrátám důvěry ve své okolí, pocitu sociálního vyloučení, nedůvěru v sebe sama a v závěru mnohdy i ke krizi osobnosti.<br/><br />
<br />
==2.1 Příklad třetí ==<br />
<br />
V roce 2011 Rebecca Trammell publikovala článek '''Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons ''' v The Prison Journal, kde se zabývala výzkumem a popisem tzv "ochranného párování" mužů ve věznicích, které označuje jako formu násilí, kdy muži chrání ostatní vězně výměnou za sex. Toto chování považuje Bourdieu za symbolické násilí, jelikož tvrdí, že pouhá hrozba násilí umožńuje kontrolovat slabší jedince v sociálních skupinách. Tato forma mužské dominance je běžně používána k ovládnutí žen, nicméně ve vězeních se mnoho mužů pod hrozbou násilí uchyluje k vykonávání sexuálních aktů na oplátku za svoji ochranu.<br />
<br>V této studii v rozmezí let 2005-06 vypovídalo 40 mužů propuštěných z vězení v oblasti San Diego, Riverside, Orange Country a Kalifornie, kdy pod slibem zachování anonymity vypovídali o symbolickém násilí ve vězeních. Průměrný věk vzorku byl 34 let s trestem odnění svobody v rozshu od 18 měsíců po 15 let ve vězeních se střední, až maximální ostrahou. <br />
<br>Dotazování probíhalo na veřejných místech, či u dotazovaných doma, aniž by výsledky výzkumu mohly nějak ovlivnit jejich současný život. Eliminovala se tak obava z postihů ze strany dozorců, či státu. Interview probíhalo v rosahu 1-2 hodin v podobě otevřeného a polostrukturovaného dotazování a vyprávění, čím se umožnilo dosáhnout hlubšího nahlédnutí do vězeňského prostředí a důkladně odhalit sexuální a násilné chování.<br />
<br>Všichni dotazování uvedli, že nebyli ve vězení znásilňováni výměnou za ochranu, nicméně uvádějí, že sex ve vězení je poměrně běžným jevem.<br/></div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Symbolick%C3%A9_n%C3%A1sil%C3%AD_(Bourdieu)&diff=36711Symbolické násilí (Bourdieu)2013-10-19T12:56:08Z<p>Kopecny.pavel90: </p>
<hr />
<div>=1 Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) <br/> =<br />
<br> S teorií symbolického násilí poprvé přichází francouzský sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve své knize ''Nadvláda mužů''. Zde popisuje osvojování forem podvědomých schémat vnímání, hodnocení a jednání (habitus), která jsou na základě nyní používaných sociálních struktur vnímána jako pravdivá. Vychází přitom z výzkumu berberského kmene Kabylů Symbolické násilí je de facto nadvláda, která nastává v okamžiku, kdy stuktury poznání jsou utvářeny již existujícími strukturami, které ji zpětně potvrzují.<br />
Za přirozený základ dělení symbolického násilí je považováno zejmená dělení dle pohlaví a biologických odlišností, kdy je upřednostňováno zejména mužské pohlaví a ženské pohlaví je upozaďováno (což může vést až k pokřivenému vnímání sebe sama).<br />
<br>Jako typický habitus můžeme například použít tvrzení, že muži jsou lepšími politiky než ženy - na politické scéně je totiž převaha mužských politiků. Jelikož v důsledku habitus odpovídá skutečnosti, zdá se nám toto tvrzení přirozené a pravdivé. Ve skutečnosti však záleží na tom, jak věci vnímáme a hodnotíme, jelikož naše vnímání a hodnocení je právě utváří. Sociální realita nemůže habitus potvrzovat, protože není jeho příčinou, ale důsledkem. <br/><br />
<br />
=2 Příklady symbolického násilí <br/> =<br />
<br />
''Jelikož je myšlenka symbolického násilí otázkou sociologie, autor si vyhrazuje právo primárně uvádět příklady sociologického charakteru.''<br />
<br />
==2.1 Příklad první ==<br />
<br />
Prvním příkladem je práce A. J. Patricka Liszkiewicze z University of Southern California nazvaná '''Cultivated Play: Farmville'''. V této práci Liszkiewicz tvrdí, že hráci hry Farmville nehrají hru pro její zábavu, nýbrž pro sociální tlak, aby hra byla hrána. Dle Liszkiewicze je sociální tlak roven symbolickému násilí.<br />
<br>Hra Farmville je tzv. free hra hrana v internetovém prohlížení pomocí účtu na sociální síti Facebook. Jejím cílem je sklízení vypěstovaných plodin, starání se o své hospodářství a komunikace s ostatními hráči, kteří se ve hře nacházejí. Tuto hraje přes 73 milionů hráčů, z toho 26 milionů ji hraje každý den, čímž ve hranosti přeskočila i World of Warcraft.<br />
<br>I přes vysoké číslo hráčů dle Liszkiewicze hra nenabízí to, co se primárně od her očekává, tedy odpočinutí a zábavu, jelikož Farmville má velmi specifické požadavky na hráče, kteří se musejí v určitý čas nacházet na své imaginární farmě a sklidit své plodiny, jinak o ně přijdou a budou je muset sázet znovu, což je podmíneno investicí herních peněz a pak i časovou náročností.<br />
Vysvětlení proč i přes zdánlivý herní stereotyp je hra hrána nabízí výzkum zcela prosté: "Lidé hrají Farmville, protože lidé hrají Farmville".<br />
<br>Farmville umožňuje totiž možnost ulehčení hraní jednotlivým hráčům pomocí jejich přátel (tzv. in-game sousedů). Pokud hraje hru více lidí, kteří se navzájem znají, mohou si ve hře pomáhat pomocí posílání herních dárků, různých bonusů, a vzájemného vypomání na svých farmách. Díky tomu mohou hráči získávat větší pozemky pro své aktivity. Pokud nemáte více jak osm in-game sousedů, nemáte možnost dosáhnout rozšíčení svých polností. Jakmile se uživatel hry přihlásí na svůj účet na Facebooku, je ihned informovát o svém postupu ve hře, obdržením darů a bonusů a je prakticky do hry znovu vtažen.<br />
Tohoto jevu, kdy je uživatel nucen se zapojit do hry si Liszkiewicz všímá zejména v okamžiku, kdy je do Farmville zapojena jeho matka na žádost svého souseda, následně Liszkiewiczův otec, jeho dvě sestry, snoubenka a následně i Liszkiewicz sám, přičemž si celá rodina musí plánovat den s ohledem na časové požadavky hry.<br />
<br> Aby byl ostatním hráčům ve hře umožněn postup a rozvoj je nezbytné, aby bylo do hry zapojeno co nejvíce hráčů, čímž se vytváří sociální tlak.<br/><br />
<br />
== 2.2 Příklad druhý ==<br />
<br />
Ana Paula Rodrigues Diniz, Renata Almeida Bicalho, Alexandre de Pádua Carrieri, Mariana Mayumi Pereira de Souza v roce 2011 sepsali práci nazvanou '''Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities'''. Cílem práce bylo představit výzkum o šikaně homosexuálních mužů v Brazílii. Autoři provedli kvalitativní studii ve velkých městech (Aracaju, Belo Horizonte, Brasilia, Vitoria, Porto Alegre, Rio de Janeiro a Sao Paulo) za použití rozhovorů a empirické analýzy. Použitá metodologie je autory studie zdůvodněna kvůli jemnosti a zvýraznění specifik fenoménu, který u známých a velkých skupin není natolik patrný. <br>Účast na výzkumu byla pojata jako vyprávění svého životního příběhu, což umožňovalo vhodnou rekonstrukci jednotlivých příběhů a zpětné zvýraznění vazeb v rámci zažitého symbolického násilí. Výzkumníky bylo učiněno celkem 66 polostrukturovaných rozhovorů s muži, které byly zaznamenány a zapsány pro zajištění integrity dat. Následně 12 rozhovorů bylo použito jako výchozí data pro výzkum.<br />
<br>Z rozhovorů s účastníky výzkumu bylo zjištěno, že se stali cíly symbolického násilí na základě odmítání homosexuality ve svém okolí, kdy byli ústně uráženi, ale i cíleně opovrhováni a záměrně vylučování z určitých sociálních cyklů, čímž na ně byl vyvíjen sociální nátlak podporující hetero-normativní prvky.<br />
<br>Tyto události dle účastníků studie vedly ke ztrátám důvěry ve své okolí, pocitu sociálního vyloučení, nedůvěru v sebe sama a v závěru mnohdy i ke krizi osobnosti.<br/><br />
<br />
==2.1 Příklad třetí ==<br />
<br />
V roce 2011 Rebecca Trammell publikovala článek '''<br />
1.<br />
<br />
Title: Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons ''' v The Prison Journal, kde se zabývala výzkumem a popisem tzv "ochranného párování" mužů ve věznicích, které označuje jako formu násilí, kdy muži chrání ostatní vězně výměnou za sex. Toto chování považuje Bourdieu za symbolické násilí, jelikož tvrdí, že pouhá hrozba násilí umožńuje kontrolovat slabší jedince v sociálních skupinách. Tato forma mužské dominance je běžně používána k ovládnutí žen, nicméně ve vězeních se mnoho mužů pod hrozbou násilí uchyluje k vykonávání sexuálních aktů na oplátku za svoji ochranu.<br />
V této studii v rozmezí let 2005-06 vypovídalo 40 mužů propuštěných z vězení v oblasti San Diego, Riverside, Orange Country a Kalifornie, kdy pod slibem zachování anonymity vypovídali o symbolickém násilí ve vězeních. Průměrný věk vzorku byl 34 let s trestem odnění svobody v rozshu od 18 měsíců po 15 let ve vězeních se střední, až maximální ostrahou. <br />
Dotazování probíhalo na veřejných místech, či u dotazovaných doma, aniž by výsledky výzkumu mohly nějak ovlivnit jejich současný život. Eliminovala se tak obava z postihů ze strany dozorců, či státu. Interview probíhalo v rosahu 1-2 hodin v podobě otevřeného a polostrukturovaného dotazování a vyprávění, čím se umožnilo dosáhnout hlubšího nahlédnutí do vězeňského prostředí a důkladně odhalit sexuální a násilné chování.<br />
Všichni dotazování uvedli, že nebyli ve vězení snásilňováni výměnou za ochranu, nicméně uvádějí, že sex ve vězení je poměrně běžný.</div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Symbolick%C3%A9_n%C3%A1sil%C3%AD_(Bourdieu)&diff=36710Symbolické násilí (Bourdieu)2013-10-19T11:44:44Z<p>Kopecny.pavel90: </p>
<hr />
<div>=1 Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) <br/> =<br />
<br> S teorií symbolického násilí poprvé přichází francouzský sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve své knize ''Nadvláda mužů''. Zde popisuje osvojování forem podvědomých schémat vnímání, hodnocení a jednání (habitus), která jsou na základě nyní používaných sociálních struktur vnímána jako pravdivá. Vychází přitom z výzkumu berberského kmene Kabylů Symbolické násilí je de facto nadvláda, která nastává v okamžiku, kdy stuktury poznání jsou utvářeny již existujícími strukturami, které ji zpětně potvrzují.<br />
Za přirozený základ dělení symbolického násilí je považováno zejmená dělení dle pohlaví a biologických odlišností, kdy je upřednostňováno zejména mužské pohlaví a ženské pohlaví je upozaďováno (což může vést až k pokřivenému vnímání sebe sama).<br />
<br>Jako typický habitus můžeme například použít tvrzení, že muži jsou lepšími politiky než ženy - na politické scéně je totiž převaha mužských politiků. Jelikož v důsledku habitus odpovídá skutečnosti, zdá se nám toto tvrzení přirozené a pravdivé. Ve skutečnosti však záleží na tom, jak věci vnímáme a hodnotíme, jelikož naše vnímání a hodnocení je právě utváří. Sociální realita nemůže habitus potvrzovat, protože není jeho příčinou, ale důsledkem. <br/><br />
<br />
=2 Příklady symbolického násilí <br/> =<br />
<br />
''Jelikož je myšlenka symbolického násilí otázkou sociologie, autor si vyhrazuje právo primárně uvádět příklady sociologického charakteru.''<br />
<br />
==2.1 Příklad první ==<br />
<br />
Prvním příkladem je práce A. J. Patricka Liszkiewicze z University of Southern California nazvaná '''Cultivated Play: Farmville'''. V této práci Liszkiewicz tvrdí, že hráci hry Farmville nehrají hru pro její zábavu, nýbrž pro sociální tlak, aby hra byla hrána. Dle Liszkiewicze je sociální tlak roven symbolickému násilí.<br />
<br>Hra Farmville je tzv. free hra hrana v internetovém prohlížení pomocí účtu na sociální síti Facebook. Jejím cílem je sklízení vypěstovaných plodin, starání se o své hospodářství a komunikace s ostatními hráči, kteří se ve hře nacházejí. Tuto hraje přes 73 milionů hráčů, z toho 26 milionů ji hraje každý den, čímž ve hranosti přeskočila i World of Warcraft.<br />
<br>I přes vysoké číslo hráčů dle Liszkiewicze hra nenabízí to, co se primárně od her očekává, tedy odpočinutí a zábavu, jelikož Farmville má velmi specifické požadavky na hráče, kteří se musejí v určitý čas nacházet na své imaginární farmě a sklidit své plodiny, jinak o ně přijdou a budou je muset sázet znovu, což je podmíneno investicí herních peněz a pak i časovou náročností.<br />
Vysvětlení proč i přes zdánlivý herní stereotyp je hra hrána nabízí výzkum zcela prosté: "Lidé hrají Farmville, protože lidé hrají Farmville".<br />
<br>Farmville umožňuje totiž možnost ulehčení hraní jednotlivým hráčům pomocí jejich přátel (tzv. in-game sousedů). Pokud hraje hru více lidí, kteří se navzájem znají, mohou si ve hře pomáhat pomocí posílání herních dárků, různých bonusů, a vzájemného vypomání na svých farmách. Díky tomu mohou hráči získávat větší pozemky pro své aktivity. Pokud nemáte více jak osm in-game sousedů, nemáte možnost dosáhnout rozšíčení svých polností. Jakmile se uživatel hry přihlásí na svůj účet na Facebooku, je ihned informovát o svém postupu ve hře, obdržením darů a bonusů a je prakticky do hry znovu vtažen.<br />
Tohoto jevu, kdy je uživatel nucen se zapojit do hry si Liszkiewicz všímá zejména v okamžiku, kdy je do Farmville zapojena jeho matka na žádost svého souseda, následně Liszkiewiczův otec, jeho dvě sestry, snoubenka a následně i Liszkiewicz sám, přičemž si celá rodina musí plánovat den s ohledem na časové požadavky hry.<br />
<br> Aby byl ostatním hráčům ve hře umožněn postup a rozvoj je nezbytné, aby bylo do hry zapojeno co nejvíce hráčů, čímž se vytváří sociální tlak.<br/><br />
<br />
== 2.2 Příklad druhý ==<br />
<br />
Ana Paula Rodrigues Diniz, Renata Almeida Bicalho, Alexandre de Pádua Carrieri, Mariana Mayumi Pereira de Souza v roce 2011 sepsali práci nazvanou '''Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities'''. Cílem práce bylo představit výzkum o šikaně homosexuálních mužů v Brazílii. Autoři provedli kvalitativní studii ve velkých městech (Aracaju, Belo Horizonte, Brasilia, Vitoria, Porto Alegre, Rio de Janeiro a Sao Paulo) za použití rozhovorů a empirické analýzy. Použitá metodologie je autory studie zdůvodněna kvůli jemnosti a zvýraznění specifik fenoménu, který u známých a velkých skupin není natolik patrný. <br>Účast na výzkumu byla pojata jako vyprávění svého životního příběhu, což umožňovalo vhodnou rekonstrukci jednotlivých příběhů a zpětné zvýraznění vazeb v rámci zažitého symbolického násilí. Výzkumníky bylo učiněno celkem 66 polostrukturovaných rozhovorů s muži, které byly zaznamenány a zapsány pro zajištění integrity dat. Následně 12 rozhovorů bylo použito jako výchozí data pro výzkum.<br />
<br>Z rozhovorů s účastníky výzkumu bylo zjištěno, že se stali cíly symbolického násilí na základě odmítání homosexuality ve svém okolí, kdy byli ústně uráženi, ale i cíleně opovrhováni a záměrně vylučování z určitých sociálních cyklů, čímž na ně byl vyvíjen sociální nátlak podporující hetero-normativní prvky.<br />
<br>Tyto události dle účastníků studie vedly ke ztrátám důvěry ve své okolí, pocitu sociálního vyloučení, nedůvěru v sebe sama a v závěru mnohdy i ke krizi osobnosti.<br/><br />
<br />
==2.1 Příklad třetí ==</div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Symbolick%C3%A9_n%C3%A1sil%C3%AD_(Bourdieu)&diff=36709Symbolické násilí (Bourdieu)2013-10-19T11:28:51Z<p>Kopecny.pavel90: </p>
<hr />
<div>=1 Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) <br/> =<br />
<br> S teorií symbolického násilí poprvé přichází francouzský sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve své knize ''Nadvláda mužů''. Zde popisuje osvojování forem podvědomých schémat vnímání, hodnocení a jednání (habitus), která jsou na základě nyní používaných sociálních struktur vnímána jako pravdivá. Vychází přitom z výzkumu berberského kmene Kabylů Symbolické násilí je de facto nadvláda, která nastává v okamžiku, kdy stuktury poznání jsou utvářeny již existujícími strukturami, které ji zpětně potvrzují.<br />
Za přirozený základ dělení symbolického násilí je považováno zejmená dělení dle pohlaví a biologických odlišností, kdy je upřednostňováno zejména mužské pohlaví a ženské pohlaví je upozaďováno (což může vést až k pokřivenému vnímání sebe sama).<br />
<br>Jako typický habitus můžeme například použít tvrzení, že muži jsou lepšími politiky než ženy - na politické scéně je totiž převaha mužských politiků. Jelikož v důsledku habitus odpovídá skutečnosti, zdá se nám toto tvrzení přirozené a pravdivé. Ve skutečnosti však záleží na tom, jak věci vnímáme a hodnotíme, jelikož naše vnímání a hodnocení je právě utváří. Sociální realita nemůže habitus potvrzovat, protože není jeho příčinou, ale důsledkem. <br/><br />
<br />
=2 Příklady symbolického násilí <br/> =<br />
<br />
''Jelikož je myšlenka symbolického násilí otázkou sociologie, autor si vyhrazuje právo primárně uvádět příklady sociologického charakteru.''<br />
<br />
==2.1 Příklad první ==<br />
<br />
Prvním příkladem je práce A. J. Patricka Liszkiewicze z University of Southern California nazvaná '''Cultivated Play: Farmville'''. V této práci Liszkiewicz tvrdí, že hráci hry Farmville nehrají hru pro její zábavu, nýbrž pro sociální tlak, aby hra byla hrána. Dle Liszkiewicze je sociální tlak roven symbolickému násilí.<br />
<br>Hra Farmville je tzv. free hra hrana v internetovém prohlížení pomocí účtu na sociální síti Facebook. Jejím cílem je sklízení vypěstovaných plodin, starání se o své hospodářství a komunikace s ostatními hráči, kteří se ve hře nacházejí. Tuto hraje přes 73 milionů hráčů, z toho 26 milionů ji hraje každý den, čímž ve hranosti přeskočila i World of Warcraft.<br />
<br>I přes vysoké číslo hráčů dle Liszkiewicze hra nenabízí to, co se primárně od her očekává, tedy odpočinutí a zábavu, jelikož Farmville má velmi specifické požadavky na hráče, kteří se musejí v určitý čas nacházet na své imaginární farmě a sklidit své plodiny, jinak o ně přijdou a budou je muset sázet znovu, což je podmíneno investicí herních peněz a pak i časovou náročností.<br />
Vysvětlení proč i přes zdánlivý herní stereotyp je hra hrána nabízí výzkum zcela prosté: "Lidé hrají Farmville, protože lidé hrají Farmville".<br />
<br>Farmville umožňuje totiž možnost ulehčení hraní jednotlivým hráčům pomocí jejich přátel (tzv. in-game sousedů). Pokud hraje hru více lidí, kteří se navzájem znají, mohou si ve hře pomáhat pomocí posílání herních dárků, různých bonusů, a vzájemného vypomání na svých farmách. Díky tomu mohou hráči získávat větší pozemky pro své aktivity. Pokud nemáte více jak osm in-game sousedů, nemáte možnost dosáhnout rozšíčení svých polností. Jakmile se uživatel hry přihlásí na svůj účet na Facebooku, je ihned informovát o svém postupu ve hře, obdržením darů a bonusů a je prakticky do hry znovu vtažen.<br />
Tohoto jevu, kdy je uživatel nucen se zapojit do hry si Liszkiewicz všímá zejména v okamžiku, kdy je do Farmville zapojena jeho matka na žádost svého souseda, následně Liszkiewiczův otec, jeho dvě sestry, snoubenka a následně i Liszkiewicz sám, přičemž si celá rodina musí plánovat den s ohledem na časové požadavky hry.<br />
<br> Aby byl ostatním hráčům ve hře umožněn postup a rozvoj je nezbytné, aby bylo do hry zapojeno co nejvíce hráčů, čímž se vytváří sociální tlak.<br/><br />
<br />
== 2.2 Příklad druhý ==<br />
<br />
Ana Paula Rodrigues Diniz, Renata Almeida Bicalho, Alexandre de Pádua Carrieri, Mariana Mayumi Pereira de Souza v roce 2011 sepsali práci nazvanou '''Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities'''. Cílem práce bylo představit výzkum o šikaně homosexuálních mužů v Brazílii. Autoři provedli kvalitativní studii ve velkých městech (Aracaju, Belo Horizonte, Brasilia, Vitoria, Porto Alegre, Rio de Janeiro a Sao Paulo) za použití rozhovorů a empirické analýzy. Použitá metodologie je autory studie zdůvodněna kvůli jemnosti a zvýraznění specifik fenoménu, který u známých a velkých skupin není natolik patrný. <br>Účast na výzkumu byla pojata jako vyprávění svého životního příběhu, což umožňovalo vhodnou rekonstrukci jednotlivých příběhů a zpětné zvýraznění vazeb v rámci zažitého symbolického násilí. Výzkumníky bylo učiněno celkem 66 polostrukturovaných rozhovorů s muži, které byly zaznamenány a zapsány pro zajištění integrity dat. Následně 12 rozhovorů bylo použito jako výchozí data pro výzkum.<br />
<br>Z rozhovorů s účastníky výzkumu bylo zjištěno, že se stali cíly symbolického násilí na základě odmítání homosexuality ve svém okolí, kdy byli ústně uráženi, ale i cíleně opovrhováni a záměrně vylučování z určitých sociálních cyklů, čímž na ně byl vyvíjen sociální nátlak podporující hetero-normativní prvky.<br />
<br>Tyto události dle účastníků studie vedly ke ztrátám důvěry ve své okolí, pocitu sociálního vyloučení, nedůvěru v sebe sama a v závěru mnohdy i ke krizi osobnosti.<br/></div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Symbolick%C3%A9_n%C3%A1sil%C3%AD_(Bourdieu)&diff=36706Symbolické násilí (Bourdieu)2013-10-19T10:30:46Z<p>Kopecny.pavel90: /* 2.1 Příklad první */</p>
<hr />
<div>=1 Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) <br/> =<br />
<br> S teorií symbolického násilí poprvé přichází francouzský sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve své knize ''Nadvláda mužů''. Zde popisuje osvojování forem podvědomých schémat vnímání, hodnocení a jednání (habitus), která jsou na základě nyní používaných sociálních struktur vnímána jako pravdivá. Vychází přitom z výzkumu berberského kmene Kabylů Symbolické násilí je de facto nadvláda, která nastává v okamžiku, kdy stuktury poznání jsou utvářeny již existujícími strukturami, které ji zpětně potvrzují.<br />
Za přirozený základ dělení symbolického násilí je považováno zejmená dělení dle pohlaví a biologických odlišností, kdy je upřednostňováno zejména mužské pohlaví a ženské pohlaví je upozaďováno (což může vést až k pokřivenému vnímání sebe sama).<br />
<br>Jako typický habitus můžeme například použít tvrzení, že muži jsou lepšími politiky než ženy - na politické scéně je totiž převaha mužských politiků. Jelikož v důsledku habitus odpovídá skutečnosti, zdá se nám toto tvrzení přirozené a pravdivé. Ve skutečnosti však záleží na tom, jak věci vnímáme a hodnotíme, jelikož naše vnímání a hodnocení je právě utváří. Sociální realita nemůže habitus potvrzovat, protože není jeho příčinou, ale důsledkem. <br/><br />
<br />
=2 Příklady symbolického násilí <br/> =<br />
<br />
''Jelikož je myšlenka symbolického násilí otázkou sociologie, autor si vyhrazuje právo primárně uvádět příklady sociologického charakteru.''<br />
<br />
==2.1 Příklad první ==<br />
<br />
Prvním příkladem je práce A. J. Patricka Liszkiewicze z University of Southern California nazvaná '''Cultivated Play: Farmville'''. V této práci Liszkiewicz tvrdí, že hráci hry Farmville nehrají hru pro její zábavu, nýbrž pro sociální tlak, aby hra byla hrána. Dle Liszkiewicze je sociální tlak roven symbolickému násilí.<br />
<br>Hra Farmville je tzv. free hra hrana v internetovém prohlížení pomocí účtu na sociální síti Facebook. Jejím cílem je sklízení vypěstovaných plodin, starání se o své hospodářství a komunikace s ostatními hráči, kteří se ve hře nacházejí. Tuto hraje přes 73 milionů hráčů, z toho 26 milionů ji hraje každý den, čímž ve hranosti přeskočila i World of Warcraft.<br />
<br>I přes vysoké číslo hráčů dle Liszkiewicze hra nenabízí to, co se primárně od her očekává, tedy odpočinutí a zábavu, jelikož Farmville má velmi specifické požadavky na hráče, kteří se musejí v určitý čas nacházet na své imaginární farmě a sklidit své plodiny, jinak o ně přijdou a budou je muset sázet znovu, což je podmíneno investicí herních peněz a pak i časovou náročností.<br />
Vysvětlení proč i přes zdánlivý herní stereotyp je hra hrána nabízí výzkum zcela prosté: "Lidé hrají Farmville, protože lidé hrají Farmville".<br />
<br>Farmville umožňuje totiž možnost ulehčení hraní jednotlivým hráčům pomocí jejich přátel (tzv. in-game sousedů). Pokud hraje hru více lidí, kteří se navzájem znají, mohou si ve hře pomáhat pomocí posílání herních dárků, různých bonusů, a vzájemného vypomání na svých farmách. Díky tomu mohou hráči získávat větší pozemky pro své aktivity. Pokud nemáte více jak osm in-game sousedů, nemáte možnost dosáhnout rozšíčení svých polností. Jakmile se uživatel hry přihlásí na svůj účet na Facebooku, je ihned informovát o svém postupu ve hře, obdržením darů a bonusů a je prakticky do hry znovu vtažen.<br />
Tohoto jevu, kdy je uživatel nucen se zapojit do hry si Liszkiewicz všímá zejména v okamžiku, kdy je do Farmville zapojena jeho matka na žádost svého souseda, následně Liszkiewiczův otec, jeho dvě sestry, snoubenka a následně i Liszkiewicz sám, přičemž si celá rodina musí plánovat den s ohledem na časové požadavky hry.<br />
<br> Aby byl ostatním hráčům ve hře umožněn postup a rozvoj je nezbytné, aby bylo do hry zapojeno co nejvíce hráčů, čímž se vytváří sociální tlak.<br/><br />
<br />
== 2.2 Příklad druhý ==</div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Symbolick%C3%A9_n%C3%A1sil%C3%AD_(Bourdieu)&diff=36703Symbolické násilí (Bourdieu)2013-10-18T22:02:58Z<p>Kopecny.pavel90: </p>
<hr />
<div>=1 Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) <br/> =<br />
<br> S teorií symbolického násilí poprvé přichází francouzský sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve své knize ''Nadvláda mužů''. Zde popisuje osvojování forem podvědomých schémat vnímání, hodnocení a jednání (habitus), která jsou na základě nyní používaných sociálních struktur vnímána jako pravdivá. Vychází přitom z výzkumu berberského kmene Kabylů Symbolické násilí je de facto nadvláda, která nastává v okamžiku, kdy stuktury poznání jsou utvářeny již existujícími strukturami, které ji zpětně potvrzují.<br />
Za přirozený základ dělení symbolického násilí je považováno zejmená dělení dle pohlaví a biologických odlišností, kdy je upřednostňováno zejména mužské pohlaví a ženské pohlaví je upozaďováno (což může vést až k pokřivenému vnímání sebe sama).<br />
<br>Jako typický habitus můžeme například použít tvrzení, že muži jsou lepšími politiky než ženy - na politické scéně je totiž převaha mužských politiků. Jelikož v důsledku habitus odpovídá skutečnosti, zdá se nám toto tvrzení přirozené a pravdivé. Ve skutečnosti však záleží na tom, jak věci vnímáme a hodnotíme, jelikož naše vnímání a hodnocení je právě utváří. Sociální realita nemůže habitus potvrzovat, protože není jeho příčinou, ale důsledkem. <br/><br />
<br />
=2 Příklady symbolického násilí <br/> =<br />
<br />
''Jelikož je myšlenka symbolického násilí otázkou sociologie, autor si vyhrazuje právo primárně uvádět příklady sociologického charakteru.''<br />
<br />
==2.1 Příklad první ==<br />
<br />
Prvním příkladem je práce A. J. Patricka Liszkiewicze z University of Southern California nazvaná '''Cultivated Play: Farmville'''. V této práci Liszkiewicz tvrdí, že hráci hry Farmville nehrají hru pro její zábavu, nýbrž pro sociální tlak, aby hra byla hrána. Dle Liszkiewicze je sociální tlak roven symbolickému násilí.<br />
<br>Hra Farmville je tzv. free hra hrana v internetovém prohlížení pomocí účtu na sociální síti Facebook. Jejím cílem je sklízení vypěstovaných plodin, starání se o své hospodářství a komunikace s ostatními hráči, kteří se ve hře nacházejí. Tuto hraje přes 73 milionů hráčů, z toho 26 milionů ji hraje každý den, čímž ve hranosti přeskočila i World of Warcraft.<br />
<br>I přes vysoké číslo hráčů dle Liszkiewicze hra nenabízí to, co se primárně od her očekává, tedy odpočinutí a zábavu, jelikož Farmville má velmi specifické požadavky na hráče, kteří se musejí v určitý čas nacházet na své imaginární farmě a sklidit své plodiny, jinak o ně přijdou a budou je muset sázet znovu, což je podmíneno investicí herních peněz a pak i časovou náročností.<br />
Vysvětlení proč i přes zdánlivý herní stereotyp je hra hrána nabízí výzkum zcela prosté: "Lidé hrají Farmville, protože lidé hrají Farmville".<br />
<br>Farmville umožňuje totiž možnost ulehčení hraní jednotlivým hráčům pomocí jejich přátel (tzv. in-game sousedů). Pokud hraje hru více lidí, kteří se navzájem znají, mohou si ve hře pomáhat pomocí posílání herních dárků, různých bonusů, a vzájemného vypomání na svých farmách. Díky tomu mohou hráči získávat větší pozemky pro své aktivity. Pokud nemáte více jak osm in-game sousedů, nemáte možnost dosáhnout rozšíčení svých polností. Jakmile se uživatel hry přihlásí na svůj účet na Facebooku, je ihned informovát o svém postupu ve hře, obdržením darů a bonusů a je prakticky do hry znovu vtažen.<br />
<br> Aby byl ostatním hráčům ve hře umožněn postup a rozvoj je nezbytné, aby bylo do hry zapojeno co nejvíce hráčů, čímž se vytváří sociální tlak.<br/><br />
<br />
== 2.2 Příklad druhý ==</div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Symbolick%C3%A9_n%C3%A1sil%C3%AD_(Bourdieu)&diff=36702Symbolické násilí (Bourdieu)2013-10-18T21:33:51Z<p>Kopecny.pavel90: </p>
<hr />
<div>=1 Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) <br/> =<br />
<br> S teorií symbolického násilí poprvé přichází francouzský sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve své knize ''Nadvláda mužů''. Zde popisuje osvojování forem podvědomých schémat vnímání, hodnocení a jednání (habitus), která jsou na základě nyní používaných sociálních struktur vnímána jako pravdivá. Vychází přitom z výzkumu berberského kmene Kabylů Symbolické násilí je de facto nadvláda, která nastává v okamžiku, kdy stuktury poznání jsou utvářeny již existujícími strukturami, které ji zpětně potvrzují.<br />
Za přirozený základ dělení symbolického násilí je považováno zejmená dělení dle pohlaví a biologických odlišností, kdy je upřednostňováno zejména mužské pohlaví a ženské pohlaví je upozaďováno (což může vést až k pokřivenému vnímání sebe sama).<br />
<br>Jako typický habitus můžeme například použít tvrzení, že muži jsou lepšími politiky než ženy - na politické scéně je totiž převaha mužských politiků. Jelikož v důsledku habitus odpovídá skutečnosti, zdá se nám toto tvrzení přirozené a pravdivé. Ve skutečnosti však záleží na tom, jak věci vnímáme a hodnotíme, jelikož naše vnímání a hodnocení je právě utváří. Sociální realita nemůže habitus potvrzovat, protože není jeho příčinou, ale důsledkem. <br/><br />
<br />
=2 Příklady symbolického násilí <br/> =<br />
<br />
''Jelikož je myšlenka symbolického násilí otázkou sociologie, autor si vyhrazuje právo primárně uvádět příklady sociologického charakteru.''<br />
<br />
==2.1 Příklad první ==<br />
<br />
Prvním příkladem je práce A. J. Patricka Liszkiewicze z University of Southern California nazvaná '''Cultivated Play: Farmville'''. V této práci Liszkiewicz tvrdí, že hráci hry Farmville nehrají hru pro její zábavu, nýbrž pro sociální tlak, aby hra byla hrána. Dle Liszkiewicze je sociální tlak roven symbolickému násilí.<br />
<br>Hra Farmville je tzv. free hra hrana v internetovém prohlížení pomocí účtu na sociální síti Facebook. Jejím cílem je sklízení vypěstovaných plodin, starání se o své hospodářství a komunikace s ostatními hráči, kteří se ve hře nacházejí. Tuto hraje přes 73 milionů hráčů, z toho 26 milionů ji hraje každý den, čímž ve hranosti přeskočila i World of Warcraft.<br />
<br>I přes vysoké číslo hráčů dle Liszkiewicze hra nenabízí to, co se primárně od her očekává, tedy odpočinutí a zábavu, jelikož Farmville má velmi specifické požadavky na hráče, kteří se musejí v určitý čas nacházet na své imaginární farmě a sklidit své plodiny, jinak o ně přijdou a budou je muset sázet znovu, což je podmíneno investicí herních peněz a pak i časovou náročností.<br />
Vysvětlení proč i přes zdánlivý herní stereotyp je hra hrána nabízí výzkum zcela prosté: "Lidé hrají Farmville, protože lidé hrají Farmville".<br />
<br>Farmville umožňuje totiž možnost ulehčení hraní jednotlivým hráčům pomocí jejich přátel (tzv. in-game sousedů). Pokud hraje hru více lidí, kteří se navzájem znají, mohou si ve hře pomáhat pomocí posílání herních dárků, různých bonusů, a vzájemného vypomání na svých farmách. Díky tomu mohou hráči získávat větší pozemky pro své aktivity. Pokud nemáte více jak osm in-game sousedů, nemáte možnost dosáhnout rozšíčení svých polností. Jakmile se uživatel hry přihlásí na svůj účet na Facebooku, je ihned informovát o svém postupu ve hře, obdržením darů a bonusů a je prakticky do hry znovu vtažen.<br />
<br> Aby byl ostatním hráčům ve hře umožněn postup a rozvoj je nezbytné, aby bylo do hry zapojeno co nejvíce hráčů, čímž se vytváří sociální tlak.<br/></div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Symbolick%C3%A9_n%C3%A1sil%C3%AD_(Bourdieu)&diff=36701Symbolické násilí (Bourdieu)2013-10-18T21:33:32Z<p>Kopecny.pavel90: </p>
<hr />
<div>=1 Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) <br/> =<br />
<br> S teorií symbolického násilí poprvé přichází francouzský sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve své knize ''Nadvláda mužů''. Zde popisuje osvojování forem podvědomých schémat vnímání, hodnocení a jednání (habitus), která jsou na základě nyní používaných sociálních struktur vnímána jako pravdivá. Vychází přitom z výzkumu berberského kmene Kabylů Symbolické násilí je de facto nadvláda, která nastává v okamžiku, kdy stuktury poznání jsou utvářeny již existujícími strukturami, které ji zpětně potvrzují.<br />
Za přirozený základ dělení symbolického násilí je považováno zejmená dělení dle pohlaví a biologických odlišností, kdy je upřednostňováno zejména mužské pohlaví a ženské pohlaví je upozaďováno (což může vést až k pokřivenému vnímání sebe sama).<br />
<br>Jako typický habitus můžeme například použít tvrzení, že muži jsou lepšími politiky než ženy - na politické scéně je totiž převaha mužských politiků. Jelikož v důsledku habitus odpovídá skutečnosti, zdá se nám toto tvrzení přirozené a pravdivé. Ve skutečnosti však záleží na tom, jak věci vnímáme a hodnotíme, jelikož naše vnímání a hodnocení je právě utváří. Sociální realita nemůže habitus potvrzovat, protože není jeho příčinou, ale důsledkem. <br/><br />
<br />
=2 Příklady symbolického násilí <br/> =<br />
<br />
<br />
==2.1 Příklad první ==<br />
<br />
''Jelikož je myšlenka symbolického násilí otázkou sociologie, autor si vyhrazuje právo primárně uvádět příklady sociologického charakteru.''<br />
<br />
Prvním příkladem je práce A. J. Patricka Liszkiewicze z University of Southern California nazvaná '''Cultivated Play: Farmville'''. V této práci Liszkiewicz tvrdí, že hráci hry Farmville nehrají hru pro její zábavu, nýbrž pro sociální tlak, aby hra byla hrána. Dle Liszkiewicze je sociální tlak roven symbolickému násilí.<br />
<br>Hra Farmville je tzv. free hra hrana v internetovém prohlížení pomocí účtu na sociální síti Facebook. Jejím cílem je sklízení vypěstovaných plodin, starání se o své hospodářství a komunikace s ostatními hráči, kteří se ve hře nacházejí. Tuto hraje přes 73 milionů hráčů, z toho 26 milionů ji hraje každý den, čímž ve hranosti přeskočila i World of Warcraft.<br />
<br>I přes vysoké číslo hráčů dle Liszkiewicze hra nenabízí to, co se primárně od her očekává, tedy odpočinutí a zábavu, jelikož Farmville má velmi specifické požadavky na hráče, kteří se musejí v určitý čas nacházet na své imaginární farmě a sklidit své plodiny, jinak o ně přijdou a budou je muset sázet znovu, což je podmíneno investicí herních peněz a pak i časovou náročností.<br />
Vysvětlení proč i přes zdánlivý herní stereotyp je hra hrána nabízí výzkum zcela prosté: "Lidé hrají Farmville, protože lidé hrají Farmville".<br />
<br>Farmville umožňuje totiž možnost ulehčení hraní jednotlivým hráčům pomocí jejich přátel (tzv. in-game sousedů). Pokud hraje hru více lidí, kteří se navzájem znají, mohou si ve hře pomáhat pomocí posílání herních dárků, různých bonusů, a vzájemného vypomání na svých farmách. Díky tomu mohou hráči získávat větší pozemky pro své aktivity. Pokud nemáte více jak osm in-game sousedů, nemáte možnost dosáhnout rozšíčení svých polností. Jakmile se uživatel hry přihlásí na svůj účet na Facebooku, je ihned informovát o svém postupu ve hře, obdržením darů a bonusů a je prakticky do hry znovu vtažen.<br />
<br> Aby byl ostatním hráčům ve hře umožněn postup a rozvoj je nezbytné, aby bylo do hry zapojeno co nejvíce hráčů, čímž se vytváří sociální tlak.<br/></div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Symbolick%C3%A9_n%C3%A1sil%C3%AD_(Bourdieu)&diff=36700Symbolické násilí (Bourdieu)2013-10-18T21:21:20Z<p>Kopecny.pavel90: </p>
<hr />
<div>=1 Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) <br/> =<br />
<br> S teorií symbolického násilí poprvé přichází francouzský sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve své knize ''Nadvláda mužů''. Zde popisuje osvojování forem podvědomých schémat vnímání, hodnocení a jednání (habitus), která jsou na základě nyní používaných sociálních struktur vnímána jako pravdivá. Vychází přitom z výzkumu berberského kmene Kabylů Symbolické násilí je de facto nadvláda, která nastává v okamžiku, kdy stuktury poznání jsou utvářeny již existujícími strukturami, které ji zpětně potvrzují.<br />
Za přirozený základ dělení symbolického násilí je považováno zejmená dělení dle pohlaví a biologických odlišností, kdy je upřednostňováno zejména mužské pohlaví a ženské pohlaví je upozaďováno (což může vést až k pokřivenému vnímání sebe sama).<br />
<br>Jako typický habitus můžeme například použít tvrzení, že muži jsou lepšími politiky než ženy - na politické scéně je totiž převaha mužských politiků. Jelikož v důsledku habitus odpovídá skutečnosti, zdá se nám toto tvrzení přirozené a pravdivé. Ve skutečnosti však záleží na tom, jak věci vnímáme a hodnotíme, jelikož naše vnímání a hodnocení je právě utváří. Sociální realita nemůže habitus potvrzovat, protože není jeho příčinou, ale důsledkem. <br/><br />
<br />
=2 Příklady symbolického násilí <br/> =<br />
<br />
<br />
==2.1 Příklad první ==<br />
<br />
Prvním příkladem je práce A. J. Patricka Liszkiewicze z University of Southern California nazvaná '''Cultivated Play: Farmville'''. V této práci Liszkiewicz tvrdí, že hráci hry Farmville nehrají hru pro její zábavu, nýbrž pro sociální tlak, aby hra byla hrána. Dle Liszkiewicze je sociální tlak roven symbolickému násilí.<br />
<br>Hra Farmville je tzv. free hra hrana v internetovém prohlížení pomocí účtu na sociální síti Facebook. Jejím cílem je sklízení vypěstovaných plodin, starání se o své hospodářství a komunikace s ostatními hráči, kteří se ve hře nacházejí. Tuto hraje přes 73 milionů hráčů, z toho 26 milionů ji hraje každý den, čímž ve hranosti přeskočila i World of Warcraft.<br />
<br>I přes vysoké číslo hráčů dle Liszkiewicze hra nenabízí to, co se primárně od her očekává, tedy odpočinutí a zábavu, jelikož Farmville má velmi specifické požadavky na hráče, kteří se musejí v určitý čas nacházet na své imaginární farmě a sklidit své plodiny, jinak o ně přijdou a budou je muset sázet znovu, což je podmíneno investicí herních peněz a pak i časovou náročností.<br />
Vysvětlení proč i přes zdánlivý herní stereotyp je hra hrána nabízí výzkum zcela prosté: "Lidé hrají Farmville, protože lidé hrají Farmville".<br />
<br>Farmville umožňuje totiž možnost ulehčení hraní jednotlivým hráčům pomocí jejich přátel (tzv. in-game sousedů). Pokud hraje hru více lidí, kteří se navzájem znají, mohou si ve hře pomáhat pomocí posílání herních dárků, různých bonusů, a vzájemného vypomání na svých farmách. Díky tomu mohou hráči získávat větší pozemky pro své aktivity. Pokud nemáte více jak osm in-game sousedů, nemáte možnost dosáhnout rozšíčení svých polností. Jakmile se uživatel hry přihlásí na svůj účet na Facebooku, je ihned informovát o svém postupu ve hře, obdržením darů a bonusů a je prakticky do hry znovu vtažen.<br />
<br> Aby byl ostatním hráčům ve hře umožněn postup a rozvoj je nezbytné, aby bylo do hry zapojeno co nejvíce hráčů, čímž se vytváří sociální tlak.<br/></div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Symbolick%C3%A9_n%C3%A1sil%C3%AD_(Bourdieu)&diff=36698Symbolické násilí (Bourdieu)2013-10-18T18:19:02Z<p>Kopecny.pavel90: </p>
<hr />
<div>= Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) <br/> =<br />
<br> S teorií symbolického násilí poprvé přichází francouzský sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve své knize ''Nadvláda mužů''. Zde popisuje osvojování forem podvědomých schémat vnímání, hodnocení a jednání (habitus), která jsou na základě nyní používaných sociálních struktur vnímána jako pravdivá. Symbolické násilí je de facto nadvláda, která nastává v okamžiku, kdy stuktury poznání jsou utvářeny již existujícími strukturami, které ji zpětně potvrzují.<br />
Za přirozený základ dělení symbolického násilí je považováno zejmená dělení dle pohlaví a biologických odlišností, kdy je upřednostňováno zejména mužské pohlaví a ženské pohlaví je upozaďováno (což může vést až k pokřivenému vnímání sebe sama).<br />
<br>Jako typický habitus můžeme například použít tvrzení, že muži jsou lepšími politiky než ženy - na politické scéně je totiž převaha mužských politiků. Jelikož v důsledku habitus odpovídá skutečnosti, zdá se nám toto tvrzení přirozené a pravdivé. Ve skutečnosti však záleží na tom, jak věci vnímáme a hodnotíme, jelikož naše vnímání a hodnocení je právě utváří. Sociální realita nemůže habitus potvrzovat, protože není jeho příčinou, ale důsledkem. <br/><br />
<br />
= Příklady symbolického násilí <br/> =</div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Symbolick%C3%A9_n%C3%A1sil%C3%AD_(Bourdieu)&diff=36697Symbolické násilí (Bourdieu)2013-10-18T18:18:31Z<p>Kopecny.pavel90: Založena nová stránka: = Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) <br/> = <br> S teorií symbolického násilí poprvé přichází francouzský sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve své knize ...</p>
<hr />
<div>= Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) <br/> =<br />
<br> S teorií symbolického násilí poprvé přichází francouzský sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve své knize ''Nadvláda mužů''. Zde popisuje osvojování forem podvědomých schémat vnímání, hodnocení a jednání (habitus), která jsou na základě nyní používaných sociálních struktur vnímána jako pravdivá. Symbolické násilí je de facto nadvláda, která nastává v okamžiku, kdy stuktury poznání jsou utvářeny již existujícími strukturami, které ji zpětně potvrzují.<br />
Za přirozený základ dělení symbolického násilí je považováno zejmená dělení dle pohlaví a biologických odlišností, kdy je upřednostňováno zejména mužské pohlaví a ženské pohlaví je upozaďováno (což může vést až k pokřivenému vnímání sebe sama).<br />
<br>Jako typický habitus můžeme například použít tvrzení, že muži jsou lepšími politiky než ženy - na politické scéně je totiž převaha mužských politiků. Jelikož v důsledku habitus odpovídá skutečnosti, zdá se nám toto tvrzení přirozené a pravdivé. Ve skutečnosti však záleží na tom, jak věci vnímáme a hodnotíme, jelikož naše vnímání a hodnocení je právě utváří. Sociální realita nemůže habitus potvrzovat, protože není jeho příčinou, ale důsledkem.<br />
Jelikož je symbolické násilí přijímáno převážně nevědomě, je jeho přijímání ve sociálních skupinách velmi snadné, a pro jeho odstranění nestačí ani např. zákonné zrovnoprávnění. <br/><br />
<br />
= Příklady symbolického násilí <br/> =</div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/teorie_v_ISK2013&diff=36145KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/teorie v ISK20132013-10-13T11:46:53Z<p>Kopecny.pavel90: </p>
<hr />
<div>Doménová analýza (Birger Hjorland) - Kristýna Kalmárová, Andrea Kratochvílová<br />
<br />
[[Sociální pozice (Lisa M. Given)]]- Štěpánka Kaftanová, Petr Svoboda, Iveta Burdová<br />
<br />
Hodnotově-senzitivní design<br />
<br />
[[Zóna nejbližšího vývoje (Vygotsky)]] - Anna Pangrácová, Martina Vaňková, Miroslava Töpferová<br />
<br />
[[Teorie sociálního kapitálu]] - Petr Kalíšek, Fryš Jakub, Marie Ondrášková, Tereza Navarová<br />
<br />
Informační ekologie - Marek Svízela, Jana Skládaná, Zdeňka Žádníková, Tatiana Kňazeová<br />
<br />
Network gatekeeping<br />
<br />
Reader Response Theory (Stanley Fish) - Dana Tomančáková, Lenka Hodicová<br />
<br />
[[Interpretativní repertoáry]] - Romana Jakšlová, Michaela Hortová, Jana Hlavinková, Šárka Vančurová<br />
<br />
Diffusion Theory (teorie šíření inovací / difúze inovace)<br />
<br />
[[Teorie sociálního učení (Bandura)]] - Lada Matyášová, Zima, Učnová, Matoušek<br />
<br />
Kulturní modely (Dimenze kultury) (Hall, Hofstede) - Katrin Kalay, Renáta Šajnarová, Kristýna Klímková, Lukáš Zduba<br />
<br />
[[Ellisův model informačního chování]] Lelková, Valešova, Michálková, Foral<br />
<br />
Information intents (Todd)<br />
<br />
[[Symbolické násilí (Bourdieu)]] Kopečný</div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Otto_Nacke&diff=32125Otto Nacke2013-05-13T15:00:17Z<p>Kopecny.pavel90: /* Publikace */</p>
<hr />
<div>'''Prof. Dr. med. Otto Nacke''' (nar. 18. května 1915 v Detmold, zemř. 17. října 2006 v Ehrsen) byl německým lékařem, spoluzakladatelem a předsedou Výboru pro lékařství, působil v Německé společnosti pro lékařskou informatiku, biometrii a epidemiologii (GMDS) a odborníkem pro lékařskou dokumentaci, statistiku a zpracování dat. Je též autorem koncepce infometrie, která mu zajistila celosvětotovou známost.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Život a dílo''' ==<br />
<br />
V říjnu roku 1954 Nacke na poradě s vědeckým poradním výborem Federálního ministerstva práce a sociálních věcí předkládá myšlenku strukturované dokumentace a automatického zpracovávání dat. V roce 1955 se pak v reakci na rok 1954 stává spoluzakladatelem a předsedou Výboru pro lékařství "Německé společnosti pro dokumentaci" a to až do roku 1964, kdy byl Výbor přejmenován a stal se z něj GMDS. Nacke sice již v GMDS není předsedou, stále v něm však aktivně působí.<br />
<br />
Působení v GMDS:<br />
<br />
*1964-1979 Vedoucí pracovní skupiny pro sociální medicíny<br />
<br />
*1971-1980 Vedoucí pracovní skupiny Medical Communications<br />
<br />
*1971-1973 Vedoucí pracovní skupiny terminologie<br />
<br />
Současně pořádá a zasedá při četných výročních zasedáních společnosti<br />
<br />
*1957 - Výroční konference o "dokumentaci jako obecné metodiky lékařského výzkumu"<br />
<br />
*1961 - Výroční zasedání (spolu s Martinim a Pipbergerem) o "experimentálním designu v klinické medicíně"<br />
<br />
*1973 - Výroční konference na téma "dokumentace a informační služeby ve zdravotnické péči"<br />
<br />
Nacke se samožejmě nezaměřuje pouze na práci v GMDS, ale současně se věnuje problematice dokumentace, statistik a zpracování dat. Během jeho života pak dostahuje mnoha důležitých vrcholů:<br />
<br />
*1957 - na popud Nackeho dochází k ustanovení prvního národního "workshopuů pro zdravotnickou dokumentaci a statistiky v Německu.<br />
<br />
*1961 dalším Nackeho činem je ustanovení prvního mezinárodního semináře pro zdravotnickou dokumentaci a statistiky<br />
<br />
<br/>Současně Nacke cítí nutnost pro existenci lékařského časopisu, který by se zabýval metodikou zpracování informací v medicíně a zdravotní péči a technologiemi. Proto roku 1957 začínám s redigováním čtvrtletních oběžníků, nazvaných Medicína a biologie. Ten se v letech 1960-61 stává základem pro časopis Lékařská dokumentace. Později je název časopisu rozšířen na "Zdravotní dokumentace - Mezinárodní publikace pro studium lékařských komunikací a předávání informací. Nacke se podílí na časopisu jako redaktor a vydavatel.<br />
<br />
Ještě v roce 1972 Nacke úspěšně habilituje a stává se profesorem na Westfälische Wilhelms-Universität.<br />
<br />
Nacke dále v roce 1956 inicioval vznik prvního centra pro zdravotnickou dokumentaci stejného názvu, které kdy vzniklo ve Spolkové rupublice. V roce 1976 je pak Centrum pro zdravotnickou dokumentaci přejmenováno na Institut pro dokumentaci a informace o sociální medicíně a veřejného zdraví (IDIS). Nacke poté vede IDIS až do svého odchodu do důchodu.<br />
<br />
== '''Koncept infometrie''' ==<br />
<br />
S konceptem infometrie přišel Nacke v roce 1979, kdy ji definoval jako průnik matematiky a informatiky. Tímto konceptem vzniká obor infometrie, která zkoumá množství informací obsažených v dokumentech, či jiných sdělení a také změny tohoto množství při transformacích infromací v průběhu společenského informačního procesu.<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Ocenění''' ==<br />
<br />
Otto Nacke získal Spolkový kříž za zásluhy první třídy (1972)<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Publikace''' ==<br />
<br />
'''Knihy'''<br />
<br />
*1968 - Frau und Gesundheit : Eine sozialmed. Dokumentation<br />
*1972 - Ein Wegweiser für Medizinstudenten : Literaturdokumentation<br />
*1974 - Dokumentation Kinderunfall : Ursachen u. Folgen, Prävention u. Rehabilitation<br />
*1976 - Dokumentation und Information im Dienste der Gesundheitspflege : Bericht über d. 18. Jahrestagung d. Dt. Ges. für Med. Dokumentation u. Statistik in d. DGD e.V. vom 30. 9. - 3. 10. 1973 in Bielefeld<br />
*1977 - Dokumentation Jugend und Alkohol<br />
*1980 - Zitatenanalyse und verwandte Verfahren : Vorträge e. öffentl. Sitzung während d. 32. Jahrestagung d. Dt. Ges. für Dokumentation, Oktober 1979<br />
<br />
<br />
<br />
'''Články'''<br />
<br />
*1957 - Deutsche Gesellschaft für Dokumentation, Ar-beitsausschuss "Medizin", Rundschreiben<br />
*1960 - Aufgaben und Organisation der medizinischen Dokumentation<br />
*1961 - Ein dokumentati-onsgerechter Krankenblattkopf für stationäre Patienten aller klinischen Fächer<br />
*1976 - Dokumentation und Information im Dienst der Gesundheitspflege 18<br />
*1978 - Prinzipien eines europäischen Informationssystems für industrielle Medizin- EURISIM<br />
*1979 - Informetrie: Ein neuer Name für eine neue Disziplin.<br />
<br />
== '''Citace a odkazy na použitou literaturu''' ==<br />
<br />
[1] GMDS. Mitteilungen. Německo, 2006, 20 s. Dostupné z: [http://www.gmds.de/publikationen/mitteil_gmds_2006_3.pdf http://www.gmds.de/publikationen/mitteil_gmds_2006_3.pdf]<br />
<br />
[2] Information - Wissenschaft & Praxis [online]. Německo: Dinges & Frick GmbH, 2005 [cit. 2013-05-13]. ISSN 1619-4292. Dostupné z: [http://www.dgd.de/dgilogin.aspx http://www.dgd.de/dgilogin.aspx]<br />
<br />
[3] In memoriam Professor Dr. Otto Nacke. Information - Wissenschaft & Praxis [online]. 2006, č. 2, s. 421 [cit. 2013-05-13]. DOI: 1619-4292. Dostupné z: [http://www.phil-fak.uni-duesseldorf.de/fileadmin/Redaktion/Institute/Informationswissenschaft/rauter/JuergenRauter_DGD.pdf http://www.phil-fak.uni-duesseldorf.de/fileadmin/Redaktion/Institute/Informationswissenschaft/rauter/JuergenRauter_DGD.pdf]<br />
<br />
[4] MCCRAY, A. T., O. GEFELLER, D. ARONSKY, T. Y. LEONG, I. N. SARKAR, D. BERGEMANN, D. A. B. LINDBERG, J. H. VAN BEMMEL a R. HAUX. The Birth and Evolution of a Discipline Devoted to Information in Biomedicine and Health Care. Methods Inf Med [online]. 2011, č. 50 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: [http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&ved=0CDsQFjAB&url=http%3A%2F%2Fwww.schattauer.de%2Fen%2Fmagazine%2Fsubject-areas%2Fjournals-a-z%2Fmethods%2Fcontents%2Farchive%2Fissue%2F1474%2Fmanuscript%2F17031%2Fdownload.html&ei=RxiQUZC9E-iD4AS4t4GgAg&usg=AFQjCNEO8as6uR9xYgNNXbbathkIK8meVw&sig2=bieiu3pW8k1Ifd0QEu_bLw&bvm=bv.46340616,d.bGE http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&ved=0CDsQFjAB&url=http%3A%2F%2Fwww.schattauer.de%2Fen%2Fmagazine%2Fsubject-areas%2Fjournals-a-z%2Fmethods%2Fcontents%2Farchive%2Fissue%2F1474%2Fmanuscript%2F17031%2Fdownload.html&ei=RxiQUZC9E-iD4AS4t4GgAg&usg=AFQjCNEO8as6uR9xYgNNXbbathkIK8meVw&sig2=bieiu3pW8k1Ifd0QEu_bLw&bvm=bv.46340616,d.bGE]<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Externí zdroje''' ==<br />
<br />
[https://portal.dnb.de/opac.htm?query=Woe%3D106550837&method=simpleSearch Literatura od Otta Nacke]<br />
<br />
{{DEFAULTSORT:Nacke, Otto}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Otto_Nacke&diff=32027Otto Nacke2013-05-13T10:40:22Z<p>Kopecny.pavel90: /* Život a dílo */</p>
<hr />
<div>'''Prof. Dr. med. Otto Nacke''' (nar. 18. května 1915 v Detmold, zemř. 17. října 2006 v Ehrsen) byl německým lékařem, spoluzakladatelem a předsedou Výboru pro lékařství, působil v Německé společnosti pro lékařskou informatiku, biometrii a epidemiologii (GMDS) a odborníkem pro lékařskou dokumentaci, statistiku a zpracování dat. Je též autorem koncepce infometrie, která mu zajistila celosvětotovou známost.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Život a dílo''' ==<br />
<br />
V říjnu roku 1954 Nacke na poradě s vědeckým poradním výborem Federálního ministerstva práce a sociálních věcí předkládá myšlenku strukturované dokumentace a automatického zpracovávání dat. V roce 1955 se pak v reakci na rok 1954 stává spoluzakladatelem a předsedou Výboru pro lékařství "Německé společnosti pro dokumentaci" a to až do roku 1964, kdy byl Výbor přejmenován a stal se z něj GMDS. Nacke sice již v GMDS není předsedou, stále v něm však aktivně působí.<br />
<br />
Působení v GMDS:<br />
<br />
*1964-1979 Vedoucí pracovní skupiny pro sociální medicíny<br />
<br />
*1971-1980 Vedoucí pracovní skupiny Medical Communications<br />
<br />
*1971-1973 Vedoucí pracovní skupiny terminologie<br />
<br />
Současně pořádá a zasedá při četných výročních zasedáních společnosti<br />
<br />
*1957 - Výroční konference o "dokumentaci jako obecné metodiky lékařského výzkumu"<br />
<br />
*1961 - Výroční zasedání (spolu s Martinim a Pipbergerem) o "experimentálním designu v klinické medicíně"<br />
<br />
*1973 - Výroční konference na téma "dokumentace a informační služeby ve zdravotnické péči"<br />
<br />
Nacke se samožejmě nezaměřuje pouze na práci v GMDS, ale současně se věnuje problematice dokumentace, statistik a zpracování dat. Během jeho života pak dostahuje mnoha důležitých vrcholů:<br />
<br />
*1957 - na popud Nackeho dochází k ustanovení prvního národního "workshopuů pro zdravotnickou dokumentaci a statistiky v Německu.<br />
<br />
*1961 dalším Nackeho činem je ustanovení prvního mezinárodního semináře pro zdravotnickou dokumentaci a statistiky<br />
<br />
<br/>Současně Nacke cítí nutnost pro existenci lékařského časopisu, který by se zabýval metodikou zpracování informací v medicíně a zdravotní péči a technologiemi. Proto roku 1957 začínám s redigováním čtvrtletních oběžníků, nazvaných Medicína a biologie. Ten se v letech 1960-61 stává základem pro časopis Lékařská dokumentace. Později je název časopisu rozšířen na "Zdravotní dokumentace - Mezinárodní publikace pro studium lékařských komunikací a předávání informací. Nacke se podílí na časopisu jako redaktor a vydavatel.<br />
<br />
Ještě v roce 1972 Nacke úspěšně habilituje a stává se profesorem na Westfälische Wilhelms-Universität.<br />
<br />
Nacke dále v roce 1956 inicioval vznik prvního centra pro zdravotnickou dokumentaci stejného názvu, které kdy vzniklo ve Spolkové rupublice. V roce 1976 je pak Centrum pro zdravotnickou dokumentaci přejmenováno na Institut pro dokumentaci a informace o sociální medicíně a veřejného zdraví (IDIS). Nacke poté vede IDIS až do svého odchodu do důchodu.<br />
<br />
== '''Koncept infometrie''' ==<br />
<br />
S konceptem infometrie přišel Nacke v roce 1979, kdy ji definoval jako průnik matematiky a informatiky. Tímto konceptem vzniká obor infometrie, která zkoumá množství informací obsažených v dokumentech, či jiných sdělení a také změny tohoto množství při transformacích infromací v průběhu společenského informačního procesu.<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Ocenění''' ==<br />
<br />
Otto Nacke získal Spolkový kříž za zásluhy první třídy (1972)<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Publikace''' ==<br />
<br />
'''Články'''<br />
<br />
*1957 - Deutsche Gesellschaft für Dokumentation, Ar-beitsausschuss "Medizin", Rundschreiben<br />
*1960 - Aufgaben und Organisation der medizinischen Dokumentation<br />
*1961 - Ein dokumentati-onsgerechter Krankenblattkopf für stationäre Patienten aller klinischen Fächer<br />
*1976 - Dokumentation und Information im Dienst der Gesundheitspflege 18<br />
*1978 - Prinzipien eines europäischen Informationssystems für industrielle Medizin- EURISIM<br />
*1979 - Informetrie: Ein neuer Name für eine neue Disziplin.<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Citace a odkazy na použitou literaturu''' ==<br />
<br />
[1] GMDS. Mitteilungen. Německo, 2006, 20 s. Dostupné z: [http://www.gmds.de/publikationen/mitteil_gmds_2006_3.pdf http://www.gmds.de/publikationen/mitteil_gmds_2006_3.pdf]<br />
<br />
[2] Information - Wissenschaft & Praxis [online]. Německo: Dinges & Frick GmbH, 2005 [cit. 2013-05-13]. ISSN 1619-4292. Dostupné z: [http://www.dgd.de/dgilogin.aspx http://www.dgd.de/dgilogin.aspx]<br />
<br />
[3] In memoriam Professor Dr. Otto Nacke. Information - Wissenschaft & Praxis [online]. 2006, č. 2, s. 421 [cit. 2013-05-13]. DOI: 1619-4292. Dostupné z: [http://www.phil-fak.uni-duesseldorf.de/fileadmin/Redaktion/Institute/Informationswissenschaft/rauter/JuergenRauter_DGD.pdf http://www.phil-fak.uni-duesseldorf.de/fileadmin/Redaktion/Institute/Informationswissenschaft/rauter/JuergenRauter_DGD.pdf]<br />
<br />
[4] MCCRAY, A. T., O. GEFELLER, D. ARONSKY, T. Y. LEONG, I. N. SARKAR, D. BERGEMANN, D. A. B. LINDBERG, J. H. VAN BEMMEL a R. HAUX. The Birth and Evolution of a Discipline Devoted to Information in Biomedicine and Health Care. Methods Inf Med [online]. 2011, č. 50 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: [http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&ved=0CDsQFjAB&url=http%3A%2F%2Fwww.schattauer.de%2Fen%2Fmagazine%2Fsubject-areas%2Fjournals-a-z%2Fmethods%2Fcontents%2Farchive%2Fissue%2F1474%2Fmanuscript%2F17031%2Fdownload.html&ei=RxiQUZC9E-iD4AS4t4GgAg&usg=AFQjCNEO8as6uR9xYgNNXbbathkIK8meVw&sig2=bieiu3pW8k1Ifd0QEu_bLw&bvm=bv.46340616,d.bGE http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&ved=0CDsQFjAB&url=http%3A%2F%2Fwww.schattauer.de%2Fen%2Fmagazine%2Fsubject-areas%2Fjournals-a-z%2Fmethods%2Fcontents%2Farchive%2Fissue%2F1474%2Fmanuscript%2F17031%2Fdownload.html&ei=RxiQUZC9E-iD4AS4t4GgAg&usg=AFQjCNEO8as6uR9xYgNNXbbathkIK8meVw&sig2=bieiu3pW8k1Ifd0QEu_bLw&bvm=bv.46340616,d.bGE]<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Externí zdroje''' ==<br />
<br />
[https://portal.dnb.de/opac.htm?query=Woe%3D106550837&method=simpleSearch Literatura od Otta Nacke]<br />
<br />
{{DEFAULTSORT:Nacke, Otto}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Otto_Nacke&diff=32016Otto Nacke2013-05-12T23:08:09Z<p>Kopecny.pavel90: </p>
<hr />
<div>'''Prof. Dr. med. Otto Nacke''' (nar. 18. května 1915 v Detmold, zemř. 17. října 2006 v Ehrsen) byl německým lékařem, spoluzakladatelem a předsedou Výboru pro lékařství, působil v Německé společnosti pro lékařskou informatiku, biometrii a epidemiologii (GMDS) a odborníkem pro lékařskou dokumentaci, statistiku a zpracování dat. Je též autorem koncepce infometrie, která mu zajistila celosvětotovou známost.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Život a dílo''' ==<br />
<br />
V říjnu roku 1954 Nacke na poradě s vědeckým poradním výborem Federálního ministerstva práce a sociálních věcí předkládá myšlenku strukturované dokumentace a automatického zpracovávání dat. V roce 1955 se pak v reakci na rok 1954 stává spoluzakladatelem a předsedou Výboru pro lékařství "Německé společnosti pro dokumentaci" a to až do roku 1964, kdy byl Výbor přejmenován a stal se z něj GMDS. Nacke sice již v GMDS není předsedou, stále v něm však aktivně působí.<br />
<br />
Působení v GMDS:<br />
<br />
*1964-1979 Vedoucí pracovní skupiny pro sociální medicíny<br />
<br />
*1971-1980 Vedoucí pracovní skupiny Medical Communications<br />
<br />
*1971-1973 Vedoucí pracovní skupiny terminologie<br />
<br />
Současně pořádá a zasedá při četných výročních zasedáních společnosti<br />
<br />
*1957 - Výroční konference o "dokumentaci jako obecné metodiky lékařského výzkumu"<br />
<br />
*1961 - Výroční zasedání (spolu s Martinim a Pipbergerem) o "experimentálním designu v klinické medicíně"<br />
<br />
*1973 - Výroční konference na téma "dokumentace a informační služeby ve zdravotnické péči"<br />
<br />
Nacke se samožejmě nezaměřuje pouze na práci v GMDS, ale současně se věnuje problematice dokumentace, statistik a zpracování dat. Během jeho života pak dostahuje mnoha důležitých vrcholů:<br />
<br />
*1957 - na popud Nackeho dochází k ustanovení prvního národního "workshopuů pro zdravotnickou dokumentaci a statistiky v Německu.<br />
<br />
*1961 dalším Nackeho činem je ustanovení prvního mezinárodního semináře pro zdravotnickou dokumentaci a statistiky<br />
<br />
<br/>Současně Nacke cítí nutnost pro existenci lékařského časopisu, který by se zabýval metodikou zpracování informací v medicíně a zdravotní péči a technologiemi. Proto roku 1957 začínám s redigováním čtvrtletních oběžníků, nazvaných Medicína a biologie. Ten se v letech 1960-61 stává základem pro časopis Lékařská dokumentace. Později je název časopisu rozšířen na "Zdravotní dokumentace - Mezinárodní publikace pro studium lékařských komunikací a předávání informací. Nacke se podílí na časopisu jako redaktor a vydavatel.<br />
<br />
Ještě v roce 1972 Nacke úspěšně habilituje a stává se profesorem na Westfälische Wilhelms-Universität<br />
<br />
Nacke dále v roce 1956 inicioval vznik prvního centra pro zdravotnickou dokumentaci stejného názvu, které kdy vzniklo ve Spolkové rupublice. V roce 1976 je pak Centrum pro zdravotnickou dokumentaci přejmenováno na Institut pro dokumentaci a informace o sociální medicíně a veřejného zdraví (IDIS). Nacke poté vede IDIS až do svého odchodu do důchodu.<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Koncept infometrie''' ==<br />
<br />
S konceptem infometrie přišel Nacke v roce 1979, kdy ji definoval jako průnik matematiky a informatiky. Tímto konceptem vzniká obor infometrie, která zkoumá množství informací obsažených v dokumentech, či jiných sdělení a také změny tohoto množství při transformacích infromací v průběhu společenského informačního procesu.<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Ocenění''' ==<br />
<br />
Otto Nacke získal Spolkový kříž za zásluhy první třídy (1972)<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Publikace''' ==<br />
<br />
'''Články'''<br />
<br />
*1957 - Deutsche Gesellschaft für Dokumentation, Ar-beitsausschuss "Medizin", Rundschreiben<br />
*1960 - Aufgaben und Organisation der medizinischen Dokumentation<br />
*1961 - Ein dokumentati-onsgerechter Krankenblattkopf für stationäre Patienten aller klinischen Fächer<br />
*1976 - Dokumentation und Information im Dienst der Gesundheitspflege 18<br />
*1978 - Prinzipien eines europäischen Informationssystems für industrielle Medizin- EURISIM<br />
*1979 - Informetrie: Ein neuer Name für eine neue Disziplin.<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Citace a odkazy na použitou literaturu''' ==<br />
<br />
[1] GMDS. Mitteilungen. Německo, 2006, 20 s. Dostupné z: [http://www.gmds.de/publikationen/mitteil_gmds_2006_3.pdf http://www.gmds.de/publikationen/mitteil_gmds_2006_3.pdf]<br />
<br />
[2] Information - Wissenschaft & Praxis [online]. Německo: Dinges & Frick GmbH, 2005 [cit. 2013-05-13]. ISSN 1619-4292. Dostupné z: [http://www.dgd.de/dgilogin.aspx http://www.dgd.de/dgilogin.aspx]<br />
<br />
[3] In memoriam Professor Dr. Otto Nacke. Information - Wissenschaft & Praxis [online]. 2006, č. 2, s. 421 [cit. 2013-05-13]. DOI: 1619-4292. Dostupné z: [http://www.phil-fak.uni-duesseldorf.de/fileadmin/Redaktion/Institute/Informationswissenschaft/rauter/JuergenRauter_DGD.pdf http://www.phil-fak.uni-duesseldorf.de/fileadmin/Redaktion/Institute/Informationswissenschaft/rauter/JuergenRauter_DGD.pdf]<br />
<br />
[4] MCCRAY, A. T., O. GEFELLER, D. ARONSKY, T. Y. LEONG, I. N. SARKAR, D. BERGEMANN, D. A. B. LINDBERG, J. H. VAN BEMMEL a R. HAUX. The Birth and Evolution of a Discipline Devoted to Information in Biomedicine and Health Care. Methods Inf Med [online]. 2011, č. 50 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: [http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&ved=0CDsQFjAB&url=http%3A%2F%2Fwww.schattauer.de%2Fen%2Fmagazine%2Fsubject-areas%2Fjournals-a-z%2Fmethods%2Fcontents%2Farchive%2Fissue%2F1474%2Fmanuscript%2F17031%2Fdownload.html&ei=RxiQUZC9E-iD4AS4t4GgAg&usg=AFQjCNEO8as6uR9xYgNNXbbathkIK8meVw&sig2=bieiu3pW8k1Ifd0QEu_bLw&bvm=bv.46340616,d.bGE http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&ved=0CDsQFjAB&url=http%3A%2F%2Fwww.schattauer.de%2Fen%2Fmagazine%2Fsubject-areas%2Fjournals-a-z%2Fmethods%2Fcontents%2Farchive%2Fissue%2F1474%2Fmanuscript%2F17031%2Fdownload.html&ei=RxiQUZC9E-iD4AS4t4GgAg&usg=AFQjCNEO8as6uR9xYgNNXbbathkIK8meVw&sig2=bieiu3pW8k1Ifd0QEu_bLw&bvm=bv.46340616,d.bGE]<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Externí zdroje''' ==<br />
<br />
[https://portal.dnb.de/opac.htm?query=Woe%3D106550837&method=simpleSearch Literatura od Otta Nacke]<br />
<br />
{{DEFAULTSORT:Nacke, Otto}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Otto_Nacke&diff=32015Otto Nacke2013-05-12T23:06:45Z<p>Kopecny.pavel90: </p>
<hr />
<div>'''Prof. Dr. med. Otto Nacke''' (nar. 18. května 1915 v Detmold, zemř. 17. října 2006 v Ehrsen) byl německým lékařem, spoluzakladatelem a předsedou Výboru pro lékařství, působil v Německé společnosti pro lékařskou informatiku, biometrii a epidemiologii (GMDS) a odborníkem pro lékařskou dokumentaci, statistiku a zpracování dat. Je též autorem koncepce infometrie, která mu zajistila celosvětotovou známost.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Život a dílo''' ==<br />
<br />
V říjnu roku 1954 Nacke na poradě s vědeckým poradním výborem Federálního ministerstva práce a sociálních věcí předkládá myšlenku strukturované dokumentace a automatického zpracovávání dat. V roce 1955 se pak v reakci na rok 1954 stává spoluzakladatelem a předsedou Výboru pro lékařství "Německé společnosti pro dokumentaci" a to až do roku 1964, kdy byl Výbor přejmenován a stal se z něj GMDS. Nacke sice již v GMDS není předsedou, stále v něm však aktivně působí.<br />
<br />
Působení v GMDS:<br />
<br />
*1964-1979 Vedoucí pracovní skupiny pro sociální medicíny<br />
<br />
*1971-1980 Vedoucí pracovní skupiny Medical Communications<br />
<br />
*1971-1973 Vedoucí pracovní skupiny terminologie<br />
<br />
Současně pořádá a zasedá při četných výročních zasedáních společnosti<br />
<br />
*1957 - Výroční konference o "dokumentaci jako obecné metodiky lékařského výzkumu"<br />
<br />
*1961 - Výroční zasedání (spolu s Martinim a Pipbergerem) o "experimentálním designu v klinické medicíně"<br />
<br />
*1973 - Výroční konference na téma "dokumentace a informační služeby ve zdravotnické péči"<br />
<br />
Nacke se samožejmě nezaměřuje pouze na práci v GMDS, ale současně se věnuje problematice dokumentace, statistik a zpracování dat. Během jeho života pak dostahuje mnoha důležitých vrcholů:<br />
<br />
*1957 - na popud Nackeho dochází k ustanovení prvního národního "workshopuů pro zdravotnickou dokumentaci a statistiky v Německu.<br />
<br />
*1961 dalším Nackeho činem je ustanovení prvního mezinárodního semináře pro zdravotnickou dokumentaci a statistiky<br />
<br />
<br/>Současně Nacke cítí nutnost pro existenci lékařského časopisu, který by se zabýval metodikou zpracování informací v medicíně a zdravotní péči a technologiemi. Proto roku 1957 začínám s redigováním čtvrtletních oběžníků, nazvaných Medicína a biologie. Ten se v letech 1960-61 stává základem pro časopis Lékařská dokumentace. Později je název časopisu rozšířen na "Zdravotní dokumentace - Mezinárodní publikace pro studium lékařských komunikací a předávání informací. Nacke se podílí na časopisu jako redaktor a vydavatel.<br />
<br />
Ještě v roce 1972 Nacke úspěšně habilituje a stává se profesorem na Westfälische Wilhelms-Universität<br />
<br />
Nacke dále v roce 1956 inicioval vznik prvního centra pro zdravotnickou dokumentaci stejného názvu, které kdy vzniklo ve Spolkové rupublice. V roce 1976 je pak Centrum pro zdravotnickou dokumentaci přejmenováno na Institut pro dokumentaci a informace o sociální medicíně a veřejného zdraví (IDIS). Nacke poté vede IDIS až do svého odchodu do důchodu.<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Koncept infometrie''' ==<br />
<br />
S konceptem infometrie přišel Nacke v roce 1979, kdy ji definoval jako průnik matematiky a informatiky. Tímto konceptem vzniká obor infometrie, která zkoumá množství informací obsažených v dokumentech, či jiných sdělení a také změny tohoto množství při transformacích infromací v průběhu společenského informačního procesu.<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Ocenění''' ==<br />
<br />
Otto Nacke získal Spolkový kříž za zásluhy první třídy (1972)<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Publikace''' ==<br />
<br />
'''Články'''<br />
<br />
*1957 - Deutsche Gesellschaft für Dokumentation, Ar-beitsausschuss "Medizin", Rundschreiben<br />
*1960 - Aufgaben und Organisation der medizinischen Dokumentation<br />
*1961 - Ein dokumentati-onsgerechter Krankenblattkopf für stationäre Patienten aller klinischen Fächer<br />
*1976 - Dokumentation und Information im Dienst der Gesundheitspflege 18<br />
*1978 - Prinzipien eines europäischen Informationssystems für industrielle Medizin- EURISIM<br />
*1979 - Informetrie: Ein neuer Name für eine neue Disziplin.<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Citace a odkazy na použitou literaturu''' ==<br />
<br />
[1] GMDS. Mitteilungen. Německo, 2006, 20 s. Dostupné z: [http://www.gmds.de/publikationen/mitteil_gmds_2006_3.pdf http://www.gmds.de/publikationen/mitteil_gmds_2006_3.pdf]<br />
<br />
[2] Information - Wissenschaft & Praxis [online]. Německo: Dinges & Frick GmbH, 2005 [cit. 2013-05-13]. ISSN 1619-4292. Dostupné z: [http://www.dgd.de/dgilogin.aspx http://www.dgd.de/dgilogin.aspx]<br />
<br />
[3] In memoriam Professor Dr. Otto Nacke. Information - Wissenschaft & Praxis [online]. 2006, č. 2, s. 421 [cit. 2013-05-13]. DOI: 1619-4292. Dostupné z: [http://www.phil-fak.uni-duesseldorf.de/fileadmin/Redaktion/Institute/Informationswissenschaft/rauter/JuergenRauter_DGD.pdf http://www.phil-fak.uni-duesseldorf.de/fileadmin/Redaktion/Institute/Informationswissenschaft/rauter/JuergenRauter_DGD.pdf]<br />
<br />
[4] MCCRAY, A. T., O. GEFELLER, D. ARONSKY, T. Y. LEONG, I. N. SARKAR, D. BERGEMANN, D. A. B. LINDBERG, J. H. VAN BEMMEL a R. HAUX. The Birth and Evolution of a Discipline Devoted to Information in Biomedicine and Health Care. Methods Inf Med [online]. 2011, č. 50 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: [http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&ved=0CDsQFjAB&url=http%3A%2F%2Fwww.schattauer.de%2Fen%2Fmagazine%2Fsubject-areas%2Fjournals-a-z%2Fmethods%2Fcontents%2Farchive%2Fissue%2F1474%2Fmanuscript%2F17031%2Fdownload.html&ei=RxiQUZC9E-iD4AS4t4GgAg&usg=AFQjCNEO8as6uR9xYgNNXbbathkIK8meVw&sig2=bieiu3pW8k1Ifd0QEu_bLw&bvm=bv.46340616,d.bGE http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&ved=0CDsQFjAB&url=http%3A%2F%2Fwww.schattauer.de%2Fen%2Fmagazine%2Fsubject-areas%2Fjournals-a-z%2Fmethods%2Fcontents%2Farchive%2Fissue%2F1474%2Fmanuscript%2F17031%2Fdownload.html&ei=RxiQUZC9E-iD4AS4t4GgAg&usg=AFQjCNEO8as6uR9xYgNNXbbathkIK8meVw&sig2=bieiu3pW8k1Ifd0QEu_bLw&bvm=bv.46340616,d.bGE]<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Externí zdroje''' ==<br />
<br />
[https://portal.dnb.de/opac.htm?query=Woe%3D106550837&method=simpleSearch Literatura od Otta Nacke]<br />
<br />
<br/>{{DEFAULTSORT:Nacke, Otto}}<br />
<br />
<br/>[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/><br/></div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Otto_Nacke&diff=32014Otto Nacke2013-05-12T23:06:19Z<p>Kopecny.pavel90: </p>
<hr />
<div>'''Prof. Dr. med. Otto Nacke''' (nar. 18. května 1915 v Detmold, zemř. 17. října 2006 v Ehrsen) byl německým lékařem, spoluzakladatelem a předsedou Výboru pro lékařství, působil v Německé společnosti pro lékařskou informatiku, biometrii a epidemiologii (GMDS) a odborníkem pro lékařskou dokumentaci, statistiku a zpracování dat. Je též autorem koncepce infometrie, která mu zajistila celosvětotovou známost.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Život a dílo''' ==<br />
<br />
V říjnu roku 1954 Nacke na poradě s vědeckým poradním výborem Federálního ministerstva práce a sociálních věcí předkládá myšlenku strukturované dokumentace a automatického zpracovávání dat. V roce 1955 se pak v reakci na rok 1954 stává spoluzakladatelem a předsedou Výboru pro lékařství "Německé společnosti pro dokumentaci" a to až do roku 1964, kdy byl Výbor přejmenován a stal se z něj GMDS. Nacke sice již v GMDS není předsedou, stále v něm však aktivně působí.<br />
<br />
Působení v GMDS:<br />
<br />
*1964-1979 Vedoucí pracovní skupiny pro sociální medicíny<br />
<br />
*1971-1980 Vedoucí pracovní skupiny Medical Communications<br />
<br />
*1971-1973 Vedoucí pracovní skupiny terminologie<br />
<br />
Současně pořádá a zasedá při četných výročních zasedáních společnosti<br />
<br />
*1957 - Výroční konference o "dokumentaci jako obecné metodiky lékařského výzkumu"<br />
<br />
*1961 - Výroční zasedání (spolu s Martinim a Pipbergerem) o "experimentálním designu v klinické medicíně"<br />
<br />
*1973 - Výroční konference na téma "dokumentace a informační služeby ve zdravotnické péči"<br />
<br />
Nacke se samožejmě nezaměřuje pouze na práci v GMDS, ale současně se věnuje problematice dokumentace, statistik a zpracování dat. Během jeho života pak dostahuje mnoha důležitých vrcholů:<br />
<br />
*1957 - na popud Nackeho dochází k ustanovení prvního národního "workshopuů pro zdravotnickou dokumentaci a statistiky v Německu.<br />
<br />
*1961 dalším Nackeho činem je ustanovení prvního mezinárodního semináře pro zdravotnickou dokumentaci a statistiky<br />
<br />
<br/>Současně Nacke cítí nutnost pro existenci lékařského časopisu, který by se zabýval metodikou zpracování informací v medicíně a zdravotní péči a technologiemi. Proto roku 1957 začínám s redigováním čtvrtletních oběžníků, nazvaných Medicína a biologie. Ten se v letech 1960-61 stává základem pro časopis Lékařská dokumentace. Později je název časopisu rozšířen na "Zdravotní dokumentace - Mezinárodní publikace pro studium lékařských komunikací a předávání informací. Nacke se podílí na časopisu jako redaktor a vydavatel.<br />
<br />
Ještě v roce 1972 Nacke úspěšně habilituje a stává se profesorem na Westfälische Wilhelms-Universität<br />
<br />
Nacke dále v roce 1956 inicioval vznik prvního centra pro zdravotnickou dokumentaci stejného názvu, které kdy vzniklo ve Spolkové rupublice. V roce 1976 je pak Centrum pro zdravotnickou dokumentaci přejmenováno na Institut pro dokumentaci a informace o sociální medicíně a veřejného zdraví (IDIS). Nacke poté vede IDIS až do svého odchodu do důchodu.<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Koncept infometrie''' ==<br />
<br />
S konceptem infometrie přišel Nacke v roce 1979, kdy ji definoval jako průnik matematiky a informatiky. Tímto konceptem vzniká obor infometrie, která zkoumá množství informací obsažených v dokumentech, či jiných sdělení a také změny tohoto množství při transformacích infromací v průběhu společenského informačního procesu.<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Ocenění''' ==<br />
<br />
Otto Nacke získal Spolkový kříž za zásluhy první třídy (1972)<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Publikace''' ==<br />
<br />
'''Články'''<br />
<br />
*1957 - Deutsche Gesellschaft für Dokumentation, Ar-beitsausschuss "Medizin", Rundschreiben<br />
*1960 - Aufgaben und Organisation der medizinischen Dokumentation<br />
*1961 - Ein dokumentati-onsgerechter Krankenblattkopf für stationäre Patienten aller klinischen Fächer<br />
*1976 - Dokumentation und Information im Dienst der Gesundheitspflege 18<br />
*1978 - Prinzipien eines europäischen Informationssystems für industrielle Medizin- EURISIM<br />
*1979 - Informetrie: Ein neuer Name für eine neue Disziplin.<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Citace a odkazy na použitou literaturu''' ==<br />
<br />
[1] GMDS. Mitteilungen. Německo, 2006, 20 s. Dostupné z: [http://www.gmds.de/publikationen/mitteil_gmds_2006_3.pdf http://www.gmds.de/publikationen/mitteil_gmds_2006_3.pdf]<br />
<br />
[2] Information - Wissenschaft & Praxis [online]. Německo: Dinges & Frick GmbH, 2005 [cit. 2013-05-13]. ISSN 1619-4292. Dostupné z: [http://www.dgd.de/dgilogin.aspx http://www.dgd.de/dgilogin.aspx]<br />
<br />
[3] In memoriam Professor Dr. Otto Nacke. Information - Wissenschaft & Praxis [online]. 2006, č. 2, s. 421 [cit. 2013-05-13]. DOI: 1619-4292. Dostupné z: [http://www.phil-fak.uni-duesseldorf.de/fileadmin/Redaktion/Institute/Informationswissenschaft/rauter/JuergenRauter_DGD.pdf http://www.phil-fak.uni-duesseldorf.de/fileadmin/Redaktion/Institute/Informationswissenschaft/rauter/JuergenRauter_DGD.pdf]<br />
<br />
[4] MCCRAY, A. T., O. GEFELLER, D. ARONSKY, T. Y. LEONG, I. N. SARKAR, D. BERGEMANN, D. A. B. LINDBERG, J. H. VAN BEMMEL a R. HAUX. The Birth and Evolution of a Discipline Devoted to Information in Biomedicine and Health Care. Methods Inf Med [online]. 2011, č. 50 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: [http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&ved=0CDsQFjAB&url=http%3A%2F%2Fwww.schattauer.de%2Fen%2Fmagazine%2Fsubject-areas%2Fjournals-a-z%2Fmethods%2Fcontents%2Farchive%2Fissue%2F1474%2Fmanuscript%2F17031%2Fdownload.html&ei=RxiQUZC9E-iD4AS4t4GgAg&usg=AFQjCNEO8as6uR9xYgNNXbbathkIK8meVw&sig2=bieiu3pW8k1Ifd0QEu_bLw&bvm=bv.46340616,d.bGE http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&ved=0CDsQFjAB&url=http%3A%2F%2Fwww.schattauer.de%2Fen%2Fmagazine%2Fsubject-areas%2Fjournals-a-z%2Fmethods%2Fcontents%2Farchive%2Fissue%2F1474%2Fmanuscript%2F17031%2Fdownload.html&ei=RxiQUZC9E-iD4AS4t4GgAg&usg=AFQjCNEO8as6uR9xYgNNXbbathkIK8meVw&sig2=bieiu3pW8k1Ifd0QEu_bLw&bvm=bv.46340616,d.bGE]<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Externí zdroje''' ==<br />
<br />
[https://portal.dnb.de/opac.htm?query=Woe%3D106550837&method=simpleSearch Literatura od Otta Nacke]<br />
<br />
<br/>{{DEFAULTSORT: Nacke, Otto}}<br />
<br />
<br/>[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/><br/></div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Otto_Nacke&diff=32013Otto Nacke2013-05-12T23:02:47Z<p>Kopecny.pavel90: </p>
<hr />
<div>'''Prof. Dr. med. Otto Nacke''' (nar. 18. května 1915 v Detmold, zemř. 17. října 2006 v Ehrsen) byl německým lékařem, spoluzakladatelem a předsedou Výboru pro lékařství, působil v Německé společnosti pro lékařskou informatiku, biometrii a epidemiologii (GMDS) a odborníkem pro lékařskou dokumentaci, statistiku a zpracování dat. Je též autorem koncepce infometrie, která mu zajistila celosvětotovou známost.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Život a dílo''' ==<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
V říjnu roku 1954 Nacke na poradě s vědeckým poradním výborem Federálního ministerstva práce a sociálních věcí předkládá myšlenku strukturované dokumentace a automatického zpracovávání dat. V roce 1955 se pak v reakci na rok 1954 stává spoluzakladatelem a předsedou Výboru pro lékařství "Německé společnosti pro dokumentaci" a to až do roku 1964, kdy byl Výbor přejmenován a stal se z něj GMDS. Nacke sice již v GMDS není předsedou, stále v něm však aktivně působí. <br/><br />
<br />
Působení v GMDS: <br/><br />
<br />
* 1964-1979 Vedoucí pracovní skupiny pro sociální medicíny <br/><br />
<br />
* 1971-1980 Vedoucí pracovní skupiny Medical Communications <br/><br />
<br />
* 1971-1973 Vedoucí pracovní skupiny terminologie <br/><br />
<br />
Současně pořádá a zasedá při četných výročních zasedáních společnosti <br/><br />
<br />
* 1957 - Výroční konference o "dokumentaci jako obecné metodiky lékařského výzkumu" <br/><br />
<br />
* 1961 - Výroční zasedání (spolu s Martinim a Pipbergerem) o "experimentálním designu v klinické medicíně" <br/><br />
<br />
* 1973 - Výroční konference na téma "dokumentace a informační služeby ve zdravotnické péči" <br/><br />
<br />
Nacke se samožejmě nezaměřuje pouze na práci v GMDS, ale současně se věnuje problematice dokumentace, statistik a zpracování dat. Během jeho života pak dostahuje mnoha důležitých vrcholů: <br/><br />
<br />
* 1957 - na popud Nackeho dochází k ustanovení prvního národního "workshopuů pro zdravotnickou dokumentaci a statistiky v Německu. <br/><br />
<br />
* 1961 dalším Nackeho činem je ustanovení prvního mezinárodního semináře pro zdravotnickou dokumentaci a statistiky <br/><br />
<br />
<br />
Současně Nacke cítí nutnost pro existenci lékařského časopisu, který by se zabýval metodikou zpracování informací v medicíně a zdravotní péči a technologiemi. Proto roku 1957 začínám s redigováním čtvrtletních oběžníků, nazvaných Medicína a biologie. Ten se v letech 1960-61 stává základem pro časopis Lékařská dokumentace. Později je název časopisu rozšířen na "Zdravotní dokumentace - Mezinárodní publikace pro studium lékařských komunikací a předávání informací. Nacke se podílí na časopisu jako redaktor a vydavatel. <br/><br />
<br />
Ještě v roce 1972 Nacke úspěšně habilituje a stává se profesorem na Westfälische Wilhelms-Universität <br/> <br />
<br />
Nacke dále v roce 1956 inicioval vznik prvního centra pro zdravotnickou dokumentaci stejného názvu, které kdy vzniklo ve Spolkové rupublice. V roce 1976 je pak Centrum pro zdravotnickou dokumentaci přejmenováno na Institut pro dokumentaci a informace o sociální medicíně a veřejného zdraví (IDIS). Nacke poté vede IDIS až do svého odchodu do důchodu. <br/><br />
<br />
<br />
<br />
== '''Koncept infometrie''' ==<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
S konceptem infometrie přišel Nacke v roce 1979, kdy ji definoval jako průnik matematiky a informatiky. Tímto konceptem vzniká obor<br />
infometrie, která zkoumá množství informací obsažených v dokumentech, či jiných sdělení a také změny tohoto množství při transformacích infromací v průběhu společenského informačního procesu.<br/><br />
<br />
<br />
<br />
== '''Ocenění''' ==<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
Otto Nacke získal Spolkový kříž za zásluhy první třídy (1972) <br/><br />
<br />
<br />
<br />
== '''Publikace''' ==<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Články'''<br />
<br />
* 1957 - Deutsche Gesellschaft für Dokumentation, Ar-beitsausschuss "Medizin", Rundschreiben <br/><br />
* 1960 - Aufgaben und Organisation der medizinischen Dokumentation <br/><br />
* 1961 - Ein dokumentati-onsgerechter Krankenblattkopf für stationäre Patienten aller klinischen Fächer <br/><br />
* 1976 - Dokumentation und Information im Dienst der Gesundheitspflege 18 <br/><br />
* 1978 - Prinzipien eines europäischen Informationssystems für industrielle Medizin- EURISIM <br/><br />
* 1979 - Informetrie: Ein neuer Name für eine neue Disziplin. <br/><br />
<br />
<br />
== '''Citace a odkazy na použitou literaturu''' ==<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
[1] GMDS. Mitteilungen. Německo, 2006, 20 s. Dostupné z: http://www.gmds.de/publikationen/mitteil_gmds_2006_3.pdf <br/><br />
<br />
[2] Information - Wissenschaft & Praxis [online]. Německo: Dinges & Frick GmbH, 2005 [cit. 2013-05-13]. ISSN 1619-4292. Dostupné z: http://www.dgd.de/dgilogin.aspx <br/><br />
<br />
[3] In memoriam Professor Dr. Otto Nacke. Information - Wissenschaft & Praxis [online]. 2006, č. 2, s. 421 [cit. 2013-05-13]. DOI: 1619-4292. Dostupné z: http://www.phil-fak.uni-duesseldorf.de/fileadmin/Redaktion/Institute/Informationswissenschaft/rauter/JuergenRauter_DGD.pdf <br/><br />
<br />
[4] MCCRAY, A. T., O. GEFELLER, D. ARONSKY, T. Y. LEONG, I. N. SARKAR, D. BERGEMANN, D. A. B. LINDBERG, J. H. VAN BEMMEL a R. HAUX. The Birth and Evolution of a Discipline Devoted to Information in Biomedicine and Health Care. Methods Inf Med [online]. 2011, č. 50 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&ved=0CDsQFjAB&url=http%3A%2F%2Fwww.schattauer.de%2Fen%2Fmagazine%2Fsubject-areas%2Fjournals-a-z%2Fmethods%2Fcontents%2Farchive%2Fissue%2F1474%2Fmanuscript%2F17031%2Fdownload.html&ei=RxiQUZC9E-iD4AS4t4GgAg&usg=AFQjCNEO8as6uR9xYgNNXbbathkIK8meVw&sig2=bieiu3pW8k1Ifd0QEu_bLw&bvm=bv.46340616,d.bGE <br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== '''Externí zdroje''' ==<br />
<br />
<br />
<br />
[https://portal.dnb.de/opac.htm?query=Woe%3D106550837&method=simpleSearch Literatura od Otta Necke] <br/><br />
<br />
<br />
{{DEFAULTSORT:Nacke, Otto}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>Kopecny.pavel90https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Otto_Nacke&diff=31985Otto Nacke2013-05-12T20:16:43Z<p>Kopecny.pavel90: Založena nová stránka: '''Otto Nacke''' (nar. 18. května 1915 v Detmold, zemř. 17. října 2006 v Ehrsen) byl německým lékařem, spoluzakladatelem a předsedou Výboru pro lékařství, půs...</p>
<hr />
<div>'''Otto Nacke''' (nar. 18. května 1915 v Detmold, zemř. 17. října 2006 v Ehrsen) byl německým lékařem, spoluzakladatelem a předsedou Výboru pro lékařství, působil v Německé společnosti pro lékařskou informatiku, biometrii a epidemiologii (GMDS) a odborníkem pro lékařskou dokumentaci, statistiku a zpracování dat. Je též autorem koncepce informetrie, která mu zajistila celosvětotovou známost.<br />
<br />
'''Život a kariéra'''<br />
<br />
V říjnu roku 1954 Nacke na poradě s vědeckým poradním výborem Federálního ministerstva práce a sociálních věcí předkládá myšlenku strukturované dokumentace a automatického zpracovávání dat. V roce 1955 se pak v reakci na rok 1954 stává spoluzakladatelem a předsedou Výboru pro lékařství "Německé spolčnosti pro dokumentaci" a to až do roku 1964, kdy byl Výbor přejmenován a stal se z něj GMDS. <br />
Zde pak Nacke působí na následujích funkcích: <br />
1964-1979 Vedoucí pracovní skupiny pro sociální medicíny<br />
1971-1980 Vedoucí pracovní skupiny Medical Communications<br />
1971-1973 Vedoucí pracovní skupiny terminologie</div>Kopecny.pavel90