https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=KatrinKalay WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs] 2026-04-29T16:40:29Z Příspěvky uživatele MediaWiki 1.35.0 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_modely_(Dimenze_kultury)_(Hall,_Hofstede)&diff=37287 Kulturní modely (Dimenze kultury) (Hall, Hofstede) 2013-10-24T08:37:22Z <p>KatrinKalay: /* Výzkum první */</p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> (ještě doplním zdroje) &lt;br /&gt;<br /> Teorií kultury se jako první začali zabývat v roce 1954 sociolog Alex Inkeles a psycholog Daniel Levinson, kteří na základě studia anglicky psané antropologické literatury o národních kulturách navrhli čtyři základní problémy-dimenze, které řeší každá kulturní společnost. Tuto hypotézu později svými výzkumy potvrdil Geert Hofstede. Všechny dimenze identifikoval na základě empirických výzkumů v pobočkách IBM ve čtyřiceti zemích světa, kde objektem výzkumu byli zaměstnanci této firmy. <br /> Čtyři základní okruhy pro fungování společnosti rozlišil na:<br /> ::*Vzdálenost od moci (od malé k velké)<br /> ::*Kolektivismus vs. individualismus<br /> ::*Feminitu vs. maskulinitu<br /> ::*Vyhýbání se nejistotě (od slabého k silnému)<br /> Později byla přidána ještě pátá dimenze kultury:<br /> ::*Dlouhodobá vs. krátkodobá orientace v životě<br /> Objevil ji Kanaďan Michael Harris Bond. Hofstedemu zůstala tato dimenze skryta podle jeho vlastních slov kvůli tomu, že důsledky kultury výrazně ovlivňují i mysl samotných výzkumných pracovníků a je tedy možné, že ve vztahu k jiné kultuře může i některý z významných jevů uniknout pozornosti.<br /> ===Dimenze vzdálenost moci===<br /> Hofstede (2007, s. 45) dimenzi vzdálenosti moci definuje jako ''„rozsah, v němž méně mocní členové institucí a organizací v dané zemi předpokládají a přijímají skutečnost, že moc je rozdělována nerovně“''. V kulturách, kde se vyskytuje velká mocenská vzdálenost, jsou nerovnosti považovány za přirozené. Velká vzdálenost vyjadřuje přiznávání privilegií některým skupinám, emoční vzdálenost mezi nadřízenými a podřízenými, nekontrolovanou moc jednotlivců a pevně dané a respektované hranice mezi sociálními vrstvami. V kulturách s nízkou mocenskou vzdáleností je naopak kladen důraz na rovnost. Vyskytuje se zde malá emoční vzdálenost mezi nadřízenými a podřízenými a moc jednotlivců je omezená a kontrolovaná zákony. Na rozdíl od kultur s větší vzdáleností moci, kde je důležité mít dobrý vztah s nadřízenými, kultury s menší vzdáleností mocí se více soustřeďují na osobní kvality, ačkoliv i zde dobré vztahy hrají roli.<br /> ===Dimenze individualismus versus kolektivismus===<br /> Hofstede (2007, s. 66) individualismus definuje jako ''„stupeň samostatnosti ve společnosti“''. Vyjadřuje, v jaké míře lidé jednají jako jednotlivci. V opačném případě jde o kolektivismus, kdy jednotlivci jednají převážně jako členové sociálních skupin a přemýšlejí o sobě více jako o skupině než jako jednotlivci. Dimenzi lze vymezit pomocí charakteristik jejích krajních pólů: individualismus se vyznačuje volnými svazky mezi jedinci, ''„předpokládá se, že každý se stará sám o sebe a o svou nejbližší rodinu“'' (s. 66). Lidé preferují nezávislost na organizaci a osobní naplnění spíše než loajalitu. ''„Kolektivismus přináleží ke společnostem, ve kterých jsou lidé od narození po celý život integrováni to silných a soudržných skupin“'' (s. 66). <br /> ===Dimenze maskulinita versus feminita===<br /> Odpovědi mužů a žen se ve výzkumech lišily například v oblasti pracovních cílů: ženy přikládaly větší váhu dobrým vztahům s nadřízenými a spolupráci s ostatními, kdežto muži přikládali větší význam výdělku a postupu.<br /> Definici dimenze lze vyjádřit prostřednictvím vymezení jejích krajních pólů: ''„Maskulinita se vztahuje na společnosti, ve kterých jsou sociální rodové role jasně odlišeny; feminita se vztahuje na společnosti, ve kterých se sociální rodové role překrývají“'' (Hofstede, 2007, s. 97). Mezi maskulinní hodnoty patří zaměření na materiální úspěch a touha po uznání. Od mužů se více očekává soutěživost a průbojnost, od žen mírnější a jemnější chování a orientace na kvalitu života. Ženy v maskulinních kulturách většinou neusilují o vlastní kariéru, ovšem pracují kvůli zajištění živobytí. V kulturách nejblíže femininnímu pólu škály se sociální rodové role překrývají a „jak o mužích, tak i o ženách se přepokládá, že budou nenároční, jemní a orientovaní na kvalitu života“ (Hofstede, 2007, s. 97).<br /> ===Dimenze vyhýbání se nejistotě===<br /> Tuto dimenzi Hofstede (2007) vymezil na základě spojení tří otázek ve svém výzkumu v IBM. Otázky se týkaly 1) stresu při práci, 2) postojů k dodržování předpisů a 3) zájmu setrvání v organizaci po dlouhou dobu. Odpovědi na tyto otázky vyjadřují úroveň úzkosti existující ve vztahu k nejisté budoucnosti. <br /> Hofstede (2007, s. 131) definoval dimenzi jako ''„stupeň, v němž se příslušníci dané kultury cítí ohroženi nejistotou nebo neznámými situacemi“''. Vyhýbání se nejistotě se vyznačuje snahou o vytváření a dodržování pravidel, jež zaručují určitou jistotu a předvídatelnost a omezují nejednoznačné porozumění situacím a tedy vzniku stresových situací. V kulturách s nízkým indexem vyhýbání se nejistotě lidé vnímají nejistotu jako součást života, takové situace tedy přijímají klidněji. Pravidla nejsou považována za zásadní pro existenci organizace. V zemích s menší potřebou vyhýbání se nejistotě jsou všechna rizika (známá i neznámá) přijímána ''„jako součást života“'' (Hofstede, 2007, s. 135).<br /> ===Dimenze dlouhodobé vs. krátkodobé orientace===<br /> Dimenze schopnosti a ochoty plánovat vzdálenou budoucnost. Tato dimenze byla nalezena ve srovnání hodnotových orientací obyvatel evropských zemi a Číny, jelikož Evropané většinou tuto dimenzi nepovažují za podstatnou.<br /> <br /> = Výzkumy používající teorii =<br /> <br /> == Výzkum první ==<br /> Na výzkumu s názvem '''Revisiting Hofstede’s Dimensions: Examining the Cultural Convergence of the United Stated and Japan''' pracovali společně Erich B. Bergiel, Blaise J. Bergiel a John W. Upson, všichni z University of West Georgia. Cílem této studie je zjistit, jak velký vliv měly drastické změny v posledních desetiletích na Hofstedeho kulturní dimenze, konkrétně se věnuje kulturnímu sbližování Spojených států amerických a Japonska.<br /> <br /> Dotazník, který byl hlavní výzkumnou metodou, byl doručen studentům středně velkých univerzit v severovýchodní části USA a jižní části Japonska. Celkový počet vyhovujících dotazníků byl 237, z toho 107 zastupovalo studenty z USA a 130 dotazníků zodpověděli studenti z Japonska. Další demografické údaje posílily ekvivalenci tohoto vzorku: 31 % japonských dotazovaných byly ženy, v americkém vzorku bylo 50 % žen; většina respondentů z obou zemí byla ve věku 20 – 24 let; a konečně 33 % dotazovaných v Japonsku absolvovalo nejméně 15 let školní docházky a 34 % amerických respondentů absolvovalo nejméně 16 let školní docházky. <br /> <br /> Výzkumným nástrojem byl Hofstedeho '''Value Survey Model 2008'''. Jedná se o dotazník s 34 položkami, který umožňuje srovnání kulturních hodnot respondentů z různých zemí. Respondenti uváděli své odpovědi prostřednictvím pětibodového měřítka. Value Survey Model 2008 posuzuje celkem sedm kulturních dimenzí: vzdálenost moci, individualismus – kolektivismus, vyhýbání se nejistotě, maskulinitu – femininitu, dlouhodobou orientaci + dvě další dimenze, které objevil Minkov v roce 2007: shovívavost – omezování, monumentalismus – flexhumita (angl. flexhumity). Výsledek pro každou dimenzi se počítal pomocí Hofstedova vzorce, díky kterému se výsledky většinou pohybují v hodnotě 0 až 100. Dotazník byl poprvé přeložen do japonštiny a po drobných úpravách se oba dotazníky shodovaly. <br /> <br /> Nevýhodou tohoto dotazníkového modelu je, že se nedají provést přímá srovnání nových výsledků z obou zemí. Místo toho jsou nová data upravena tak, aby bylo možné srovnat výsledky výzkumů. V případě tohoto výzkumu byla takto upravena data z USA a byla porovnána s původními a novými výsledky z Japonska. <br /> <br /> Výsledky studie ukázali konvergenci mezi oběma zeměmi v takové míře, kterou neočekávali ani výzkumníci. Zjistilo se, že zatímco USA byla v době původního výzkumu více individuální, femininní a vzdálenost moci byla menší, v průběhu posledních let se poměr mezi zeměmi obrátil a nyní je v této pozici Japonsko. V dimenzi dlouhodobé orientace byla taktéž zaregistrována konvergence. Zato u dimenze vyhýbání se nejistotě byla zpozorována větší divergence než u původních dat. Poslední dvě dimenze byly zkoumány poprvé a bylo zjištěno, že USA je více shovívavá a monumentalistická než Japonsko. Výzkum tedy ukázal, že s rostoucí globalizací se nutně zvyšuje i vzájemný vliv různých zemí.<br /> <br /> == Výzkum druhý ==<br /> Hofstedeho kulturní modely v mnoha studiích zkoumají stav určité společnosti či instituce, možnost použití je však i na vzájemném porovnání dvou zemí. Aplikovat se mohou na dvě úplně odlišné kultury a zkoumat jak moc a především v čem se od sebe tak liší nebo na dvě podobné země (kultury) a tak sledovat nepatrné odchylky mezi nimi. Stejně tak to udělali i autoři Low Sui Pheng a Shi Yuquan v práci s názvem '''An exploratory study of Hofstede’s cross-cultural dimensions in construction projects''', kdy zkoumali kulturní dimenze Singapuru a Číny. Primární potřeba této studie těchto zemí je pracovní, kdy pochopení obou kultur představuje lepší porozumění a do budoucna i spolupráci. Ignorace kulturních rozdílů může znamenat v obchodním odvětví a nejen v něm, velkou chybu. Jako základ je bráno seznámení se se základními zvyky a tradicemi, především je kladen důraz na loajálnost. Singapurská stavební firma si tyto fakta dobře uvědomila a provedla tento výzkum zaměřený na Čínu, která představuje lukrativní stát s širokým spektrem nabídek. Cílem tedy je zefektivnit vzájemnou komunikaci a získat lepší pozici na trhu.<br /> <br /> Všechna získaná data pro studii byla získána terénně, jedná se o tak field research část práce. Pro zisk dat se používalo nejdříve dvou forem dotazníků (anglická a čínská). Nejprve vznikla anglická verze a ta se poté přeložila do čínštiny, obsah dotazníků odpovídá firemní problematice a přístupu vedoucích k zaměstnancům a naopak. Korektura jazyka zde hrála důležitou roli, výzkum neměla totiž ovlivnit jazyková bariéra. K práci bylo vybráno 84 respondentů (43 čínských a 41 singapurských), ze dvou stavebních firem, se kterými měli autoři již zkušenost. Podmínkou pro účast na této studii bylo, že musel mít každý terciální vzdělání a zkušenost s webem. Tímto se tedy selektovali jedinci vhodní pro dotazování. V dotaznících byly použity pětistupňové stupnice odpovědí, pouze některé obsahovaly možnosti ano/ne. V některých otázkách došlo ke snížení z pěti na čtyřstupňovou hranici a to především z důvodu vynechání střední hodnoty, která bývá nejčastější volbou. V případě čtyř možností se respondent musí rozhodnout na jednu či druhou stranu. V Číně byly nabídnuty čínské verze dotazníků a v Singapuru naopak ty anglické. Rozdání proběhlo osobně, což mohlo udělat větší dojem pro dotazované. Po vyplnění odpovědí se jejich dotazníky zkontrolovali, aby byly vyplněny správně.<br /> <br /> Po té se studie dostala do své desk research části a proběhla analýza získaných dat. Z dotazníků se vypočítaly kulturní modely a tím byly zjištěny i požadované hodnoty. Získané informace zobrazily rozdíly ve vedeních společností, kdy v Číně je práce více kolektivní a spolupracovníci jsou si rovnější a proti tomu v Singapuru se tento vztah opomíjí a podřízení mají pocit nerovnosti s osobami na vyšších místech. Celá tato práce především poskytuje dobrého průvodce pro manažery k analýze kulturních dimenzí v kontextu stavebních projektů. <br /> <br /> == Výzkum třetí ==<br /> V roce 1990 Gert Hofstere, Bram Neuijen, Denise Daval Ohayv a Gert Sanders publikovali studii nazvanou '''Measuring Organizational Cultures: A Qualitative and Quantitative Study Across Twenty Cases''', jejíž cílem bylo nalezení jednotek reprezentující organizace z kulturního pohledu. Musely se taktéž určit jednotky vhodné k použití pro porovnání kultur.<br /> <br /> Studie se prováděla v letech 1985 - 1986. Vědci rozdělili respondenty do 20 jednotek. Ty se skládaly z 60 - 2.500 zaměstnanců ze soukromých společností sídlících v Dánsku a Nizozemsku.<br /> Celý projekt měl 3 fáze. V té první se prováděly hloubkové rozhovory s 9 respondenty za jednotku, které trvaly 2-3 hodiny. Rozhovory byly prováděny 18 vědci z Dánska a Nizozemska, kteří si rozdělili respondenty skládajících se z manažerů, jejich sekretářek a zaměstnanců z jiných profesí. V druhé fázi se podávaly dotazníky obsahující 135 otázek náhodného výběru každé z jednotek. Tím se získalo 1295 dotazníků. 60 otázek bylo získáno z dřívějších studií, zbytek byl na základě rozhovorů. Výsledky rozhovorů se diskutovaly s vedením jednotek (manažery). Ve třetí fázi se použily dotazníky a rozhovory pro sběr dat. Rozhovory byly použity k vytvoření kvalitativního popisu kultury, dotazníky se zaměřovaly na projevy kultury. Ta se projevuje pomocí symbolů, hrdinů, rituálů a hodnot. Hodnoty jsou jádrem kultury, můžou se projevovat v chování, a přenáší se od hrdinů do praktik „prostých“ lidí. Symboly, hrdinové a rituály jsou tzv. praktiky (můžou to být i tradice a zvyky). Praktiky jsou viditelné a dají se pozorovat. <br /> <br /> Z rozhovorů a pozorování vyplynuly nečekané rozdíly mezi otázkami týkajících se hodnot a praktik. Tato odchylka může být vysvětlena procesem, jímž se otázky pro respondenty vybírají. Otázky týkajících se hodnot byly vybírány pro jejich potenciál diskriminace mezi státy. Otázky ohledně praktik se selektovaly na základě diskriminace mezi organizacemi. Dále bylo zjištěno, že rozdíly v hodnotách závisí primárně na faktorech typu věk a vzdělání, sekundárně pak na členství v organizaci.<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> = Použitá literatura a zdroje =<br /> *BERGIEL, Erich B., Blaise J. BERGIEL a John W. UPSON. Revisiting Hofstede’s Dimensions: Examining the Cultural Convergence of the United States and Japan. ''American Journal of Management''. 2012, Vol. 12, No. 1, pp. 69-79.<br /> <br /> *PHENG, Low Sui, YUQUAN Shi. An exploratory study of Hofstede’s cross-cultural dimensions in construction projects. ''Management Decision''. 2002, Vol. 40, No. 1, pp. 7-16, ISSN 0025-1747.<br /> <br /> *HOFSTERE, Gert, Bram NEUIJEN, Denise DAVAL OHAYV a Gert SANDERS. Measuring Organizational Cultures: A Qualitative and Quantitative Study Across Twenty Cases. ''Administrative Science Quarterly''. 1990, Vol. 35, No. 2, pp. 286-316.</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_modely_(Dimenze_kultury)_(Hall,_Hofstede)&diff=36804 Kulturní modely (Dimenze kultury) (Hall, Hofstede) 2013-10-21T15:09:30Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> <br /> = Výzkumy používající teorii =<br /> <br /> == Výzkum první ==<br /> Na výzkumu s názvem '''Revisiting Hofstede’s Dimensions: Examining the Cultural Convergence of the United Stated and Japan''' pracovali společně Erich B. Bergiel, Blaise J. Bergiel a John W. Upson, všichni z University of West Georgia. Cílem této studie je zjistit, jak velký vliv měly drastické změny v posledních desetiletích na Hofstedeho kulturní dimenze, konkrétně se věnuje kulturnímu sbližování Spojených států amerických a Japonska.<br /> <br /> Dotazník, který byl hlavní výzkumnou metodou, byl doručen studentům středně velkých univerzit v severovýchodní části USA a jižní části Japonska. Celkový počet vyhovujících dotazníků byl 237, z toho 107 zastupovalo studenty z USA a 130 dotazníků zodpověděli studenti z Japonska. Další demografické údaje posílily ekvivalenci tohoto vzorku: 31 % japonských dotazovaných byly ženy, v americkém vzorku bylo 50 % žen; většina respondentů z obou zemí byla ve věku 20 – 24 let; a konečně 33 % dotazovaných v Japonsku absolvovalo nejméně 15 let školní docházky a 34 % amerických respondentů absolvovalo nejméně 16 let školní docházky. <br /> <br /> Výzkumným nástrojem byl Hofstedeho '''Value Survey Model 2008'''. Jedná se o dotazník s 34 položkami, který umožňuje srovnání kulturních hodnot respondentů z různých zemí. Respondenti uváděli své odpovědi prostřednictvím pětibodového měřítka. Value Survey Model 2008 posuzuje celkem sedm kulturních dimenzí: vzdálenost moci, individualismus – kolektivismus, vyhýbání se nejistotě, maskulinitu – femininitu, dlouhodobou orientaci + dvě další dimenze, které objevil Minkov v roce 2007: shovívavost – omezování, monumentalismus – flexhumita (angl. flexhumity). Výsledek pro každou dimenzi se počítal pomocí Hofstedova vzorce, díky kterému se výsledky většinou pohybují v hodnotě 0 až 100. Dotazník byl poprvé přeložen do japonštiny a po drobných úpravách se oba dotazníky shodovaly. <br /> <br /> Nevýhodou tohoto dotazníkového modelu je, že se nedají provést přímá srovnání nových výsledků z obou zemí. Místo toho jsou nová data vložena do stávajícího rámce, respektive je vložen rozdíl mezi starými a novými výsledky dat. V případě tohoto výzkumu byla takto upravena data z USA a byla porovnána s původními a novými výsledky z Japonska. <br /> <br /> Výsledky studie ukázali konvergenci mezi oběma zeměmi v takové míře, kterou neočekávali ani výzkumníci. Zjistilo se, že zatímco USA byla v době původního výzkumu více individuální, femininní a vzdálenost moci byla menší, v průběhu posledních let se poměr mezi zeměmi obrátil a nyní je v této pozici Japonsko. V dimenzi dlouhodobé orientace byla taktéž zaregistrována konvergence. Zato u dimenze vyhýbání se nejistotě byla zpozorována větší divergence než u původních dat. Poslední dvě dimenze byly zkoumány poprvé a bylo zjištěno, že USA je více shovívavá a monumentalistická než Japonsko. Výzkum tedy ukázal, že s rostoucí globalizací se nutně zvyšuje i vzájemný vliv různých zemí.<br /> <br /> == Výzkum druhý ==<br /> <br /> == Výzkum třetí ==<br /> <br /> <br /> = Použitá literatura a zdroje =<br /> *BERGIEL, Erich B., Blaise J. BERGIEL a John W. UPSON. Revisiting Hofstede’s Dimensions: Examining the Cultural Convergence of the United States and Japan. ''American Journal of Management''. 2012, Vol. 12, No. 1, pp. 69-79.</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_modely_(Dimenze_kultury)_(Hall,_Hofstede)&diff=36803 Kulturní modely (Dimenze kultury) (Hall, Hofstede) 2013-10-21T14:58:36Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> <br /> = Výzkumy používající teorii =<br /> <br /> == Výzkum první ==<br /> <br /> == Výzkum druhý ==<br /> <br /> == Výzkum třetí ==<br /> <br /> <br /> = Použitá literatura a zdroje =</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_modely_(Dimenze_kultury)_(Hall,_Hofstede)&diff=36802 Kulturní modely (Dimenze kultury) (Hall, Hofstede) 2013-10-21T14:57:47Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> <br /> = Výzkumy používající teorii =<br /> <br /> == Výzkum první ==<br /> <br /> == Výzkum druhý ==<br /> <br /> == Výzkum třetí ==</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_modely_(Dimenze_kultury)_(Hall,_Hofstede)&diff=36801 Kulturní modely (Dimenze kultury) (Hall, Hofstede) 2013-10-21T14:57:19Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> <br /> = Výzkumy =<br /> <br /> == Výzkum první ==<br /> <br /> == Výzkum druhý ==<br /> <br /> == Výzkum třetí ==</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_modely_(Dimenze_kultury)_(Hall,_Hofstede)&diff=36800 Kulturní modely (Dimenze kultury) (Hall, Hofstede) 2013-10-21T14:56:21Z <p>KatrinKalay: Stránka vyprázdněna</p> <hr /> <div></div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_modely_(Dimenze_kultury)_(Hall,_Hofstede)&diff=36799 Kulturní modely (Dimenze kultury) (Hall, Hofstede) 2013-10-21T14:55:33Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div><br /> = 1 Obecný popis teorie =<br /> <br /> <br /> = 2 Výzkumy používající tuto teorii =<br /> <br /> <br /> == 2.1 Výzkum první ==</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_modely_(Dimenze_kultury)_(Hall,_Hofstede)&diff=36798 Kulturní modely (Dimenze kultury) (Hall, Hofstede) 2013-10-21T14:52:57Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>= 1 Obecný popis teorie =<br /> <br /> <br /> = 2 Výzkumy používající tuto teorii =<br /> <br /> <br /> == 2.1 Výzkum první ==</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_modely_(Dimenze_kultury)_(Hall,_Hofstede)&diff=36797 Kulturní modely (Dimenze kultury) (Hall, Hofstede) 2013-10-21T14:52:33Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>= Obecný popis teorie =<br /> <br /> <br /> = Výzkumy používající tuto teorii =<br /> <br /> <br /> == Výzkum první ==</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_modely_(Dimenze_kultury)_(Hall,_Hofstede)&diff=36796 Kulturní modely (Dimenze kultury) (Hall, Hofstede) 2013-10-21T14:52:01Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>== Obecný popis teorie ==<br /> <br /> <br /> == Výzkumy používající tuto teorii ==<br /> <br /> <br /> === Výzkum první ===</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_modely_(Dimenze_kultury)_(Hall,_Hofstede)&diff=36795 Kulturní modely (Dimenze kultury) (Hall, Hofstede) 2013-10-21T14:48:34Z <p>KatrinKalay: Založena nová stránka: == Obecný popis teorie == == Výzkumy používající tuto teorii ==</p> <hr /> <div>== Obecný popis teorie ==<br /> <br /> <br /> == Výzkumy používající tuto teorii ==</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/teorie_v_ISK2013&diff=36794 KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/teorie v ISK2013 2013-10-21T14:43:26Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>Doménová analýza (Birger Hjorland) - Kristýna Kalmárová, Andrea Kratochvílová, Jitka Petrlová<br /> <br /> [[Sociální pozice (Lisa M. Given)]]- Štěpánka Kaftanová, Petr Svoboda, Iveta Burdová, Štěpán Řezník<br /> <br /> Hodnotově-senzitivní design - Klammert, Turek, Krištofová<br /> <br /> [[Zóna nejbližšího vývoje (Vygotsky)]] - Anna Pangrácová, Martina Vaňková, Miroslava Töpferová<br /> <br /> [[Teorie sociálního kapitálu]] - Petr Kalíšek, Fryš Jakub, Marie Ondrášková, Tereza Navarová<br /> <br /> [[Informační ekologie]] - Marek Svízela, Jana Skládaná, Zdeňka Žádníková, Tatiana Kňazeová<br /> <br /> [[Network gatekeeping]] - Kateřina Slámová, Eva Sedláková<br /> <br /> [[Reader Response Theory]] (Stanley Fish) - Dana Tomančáková, Lenka Hodicová, Šiková Petra, Horáková Michaela<br /> <br /> [[Interpretativní repertoáry]] - Romana Jakšlová, Michaela Hortová, Jana Hlavinková, Šárka Vančurová<br /> <br /> Diffusion Theory (teorie šíření inovací / difúze inovace)- Lenka Machátová, Klára Kopecká, Zuzana Kunová, Joanna Galuszka<br /> <br /> [[Teorie sociálního učení (Bandura)]] - Lada Matyášová, Zima, Učnová, Matoušek<br /> <br /> [[Kulturní modely (Dimenze kultury) (Hall, Hofstede)]] - Katrin Kalay, Renáta Šajnarová, Kristýna Klímková, Lukáš Zduba<br /> <br /> [[Ellisův model informačního chování]] Lelková Marta, Valešová Marta, Michálková Iva, Foral Jakub<br /> <br /> Information intents (Todd)<br /> <br /> [[Symbolické násilí (Bourdieu)]] Kopečný, Petr Šmíd, Jana Pekárková</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/teorie_v_ISK2013&diff=36036 KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/teorie v ISK2013 2013-10-11T13:31:59Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>Doménová analýza (Birger Hjorland) - Kristýna Kalmárová, Andrea Kratochvílová<br /> <br /> [[Sociální pozice (Lisa M. Given)]]- Štěpánka Kaftanová, Petr Svoboda, Iveta Burdová<br /> <br /> Hodnotově-senzitivní design<br /> <br /> Zóna nejbližšího vývoje (Vygotsky)<br /> <br /> [[Teorie sociálního kapitálu]] - Petr Kalíšek, Fryš Jakub, Marie Ondrášková, Tereza Navarová<br /> <br /> Informační ekologie - Marek Svízela, Jana Skládaná, Zdeňka Žádníková, Tatiana Kňazeová<br /> <br /> Network gatekeeping<br /> <br /> Reader Response Theory (Stanley Fish)<br /> <br /> Interpretativní repertoáry<br /> <br /> Diffusion Theory (teorie šíření inovací / difúze inovace)<br /> <br /> Sociálně-konstruktivistický pohled na informační praxe (e (Tuominen, Talja, Savolainen)<br /> <br /> Teorie sociálního učení (Bandura) - Lada Matyášová, Zima, Učnová, Matoušek<br /> <br /> Kulturní modely (Dimenze kultury) (Hall, Hofstede) - Katrin Kalay, Renáta Šajnarová, Kristýna Klímková<br /> <br /> Ellisův model informačního chování Lelková, Valešova, Michálková, Foral<br /> <br /> Information intends (Todd)</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=James_R._Beniger&diff=31678 James R. Beniger 2013-05-11T13:14:50Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec <br /> |jmeno = James R. Beniger<br /> [[Soubor:Beniger.jpg|James R. Beniger]]<br /> |datum_narozeni = 16.12.1946<br /> |misto_narozeni = Sheboygan, Wisconsin<br /> |datum_umrti = 14.4.2010<br /> |misto_umrti =<br /> |duvod_umrti = Alzheimerova choroba<br /> |pobyt = <br /> |rodina = ženatý (Kay Ferdinandsen), dvě dcery<br /> |obcanstvi = americké<br /> |skola = BA – Harvard University, MA – University of California, PhD – University of California<br /> |pracoviste = USC (University of Southern California) Annenberg School for Communication &amp; Journalism, Princeton University<br /> |znamy_diky = knihu The Control Revolution pojednávající o informační společnosti<br /> |oceneni = cena Asociace amerických vydavatelů za mimořádnou knihu v oblasti sociální a behaviorální vědy, cena Phi Kappa, cena Mezinárodní komunikační asociace Fellows Book za „obstání ve zkoušce času“ (vše za knihu The Control Revolution)<br /> |poznamky = <br /> }}<br /> <br /> '''James R. Beniger''' (16. prosince 1946 - 14. dubna 2010) byl profesor komunikace a sociologie na [http://en.wikipedia.org/wiki/USC_Annenberg_School_for_Communication_and_Journalism USC Annenberg School for Communication and Journalism] a [http://en.wikipedia.org/wiki/Princeton_University Princetonské univerzitě]. Je autorem vysoce oceňované studie o ekonomickém a technologickém původu informační společnosti s názvem ''The Control Revolution''.&lt;ref&gt;James R. Beniger, award-winning scholar and former communication professor, dies at 63. ''USC Annenberg School for Communication and Journalism''. [online]. ©2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://annenberg.usc.edu/News%20and%20Events/News/100413Beniger.aspx<br /> &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Život ==<br /> <br /> <br /> == Dílo ==<br /> První monografie Jamese Benigera má název '''Trafficking in Drug Users: Professional Exchange Networks in the Control of Deviance''' a byla vydaná v roce 1983. Beniger se v ní zabýval sítí organizací a profesí, které se v 60. letech zkoordinovaly, aby vyřešili problém drog, jenž se v té době vyskytoval. &lt;br&gt; &lt;br&gt;<br /> <br /> Benigerova druhá práce '''The Control Revolution: Technological and Economic Origins of the Information Society''' (Hardvard University Press, 1986) je jeho životním dílem. Jedná se o brilantní analýzu technologických a ekonomických kořenů informační společnosti, která měla vliv v různých společensko-vědních oblastech.&lt;ref&gt;James R. Beniger, award-winning scholar and former communication professor, dies at 63. ''USC Annenberg School for Communication and Journalism''. [online]. ©2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://annenberg.usc.edu/News%20and%20Events/News/100413Beniger.aspx &lt;/ref&gt; &lt;br&gt; <br /> <br /> Informační společnost bývá nazývána různými jmény, ale je populární označovat ji za věk, jenž začal až po druhé světové válce s komerčním vývojem počítačových a elektronických komunikací. Ale James Beniger se ve svém díle ohlíží mnohem dále do minulosti, jelikož pokládá za základ informačního průmyslu již Remingtonův psací stroj, pokladnu od společnosti NCR, Burroughsův sčítací stroj a Hollerithův děrný štítek – všechno inovace na zpracování informací, které byly vynalezeny téměř o šedesát let dříve než vznikl elektronický počítač. &lt;ref&gt;LYTEL, David. The Control Revolution – book review. Information Today, February 1987, Vol. 4 Issue 2, p33. Dostupné z: http://connection.ebscohost.com/c/book-reviews/18758326/control-revolution &lt;/ref&gt; &lt;br&gt;<br /> <br /> Beniger tedy tvrdí, že informační společnost je hluboce zakořeněna již v průmyslové revoluci, kdy byly vynalezeny nejdůležitější informační a komunikační technologie. V knize Beniger popisuje, jak rapidní rozvoj výroby a distribuce (využití parní energie a uhlí při výrobě, železnice) způsobil krizi kontroly („crisis of control“), což například znamenalo, že se kvůli nedostatku komunikačních technologií na železnici stávaly různé nehody a celkový přínos nebyl efektivní, protože nebylo možná organizace a pozorování. To změnil vynález elektrického telegrafu, který umožnil bezpečné a efektivní fungování vlaků. Podobné problémy převládaly i ve výrobě, která se s pomocí páry a uhlí stala masová. Výrobci museli vymyslet strategie, aby tak velké množství produktů byli schopní prodat, Beniger to nazývá: „revolučními novými technologiemi pro kontrolu spotřeby: národní propagace značkového produktu přímo pro domácí trh.“&lt;ref&gt; LYTEL, David. The Control Revolution – book review. Information Today, February 1987, Vol. 4 Issue 2, p33. Dostupné z: http://connection.ebscohost.com/c/book-reviews/18758326/control-revolution &lt;/ref&gt; A právě tento obrat od nepořádku k organizaci nazval Beniger revolucí v kontrole, kterou popsal následovně: „komplex rychlých změn v technologickém a ekonomickém uspořádání, díky kterým jsou informace shromažďovány, uchovávány, zpracovávány a sdělovány, a jejichž prostřednictvím mohou mít formální nebo naprogramované rozhodnutí vliv na sociální kontrolu.“ &lt;ref&gt; About the book. The Control Revolution. [online]. c2012. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://thecontrolrevolution.com/ &lt;/ref&gt; Výsledky krize revoluce přetrvávají až dodnes s tím, jak se vyvíjí stále nové technologie, které potřebují další zpracování informací a další kontrolu.<br /> <br /> == Význam pro informační vědu ==<br /> James Beniger byl významný především díky své monografii The Control Revolution: Technological and Economic Origins of the Information Society, ve které (jak vyplývá z názvu) se věnoval technologických a ekonomickým kořenům informační společnosti. Svým názorem na počátky informační společnosti vyvrátil tvrzení, že informační společnost vznikla až se zrodem počítačů, ale zasadil její původ již do průmyslové revoluce v 19. století. Beniger nám ukázal sled událostí, které vedly ke vzniku informační společnosti, a zároveň nám naznačil cestu, po které můžeme pokračovat v dalších výzkumech.<br /> <br /> <br /> == Ocenění ==<br /> <br /> <br /> == Publikace ==<br /> '''Monografie'''<br /> *Trafficking in drug users : professional exchange networks in the control of deviance (1983)<br /> *The Control Revolution: Technological and Economic Origins of the Information Society (1986)<br /> <br /> '''Články'''<br /> *Beniger, James R. Winning the Presidential Nomination: National Polls and State Primary Elections, 1936-1972. ''Public Opinion Quarterly'', vol. 40, no. 1, 1976. <br /> *Beniger, James R. Reply to Bastedo. ''Public Opinion Quarterly'', vol. 40, no. 3, 1976.<br /> *Beniger, James R. Media Content as Social Indicators The Greenfield Index of Agenda-Setting. ''Communication Research'', vol. 5, no. 4, pp. 437-453, 1978.<br /> *Beniger, James R., Westney, D. Eleanor. Japanese and U.S. Media: Graphics as a Reflection of Newspapers' Social Role. ''Journal of Communication'', vol. 31, no. 2, pp. 14-27, 1981.<br /> *Darley, John M., Beniger, James R. Diffusion of Energy-Conserving Innovations. ''Journal of Social Issues'', vol. 37, no. 2, pp. 150-71, 1981.<br /> *Beniger, James R. Toward and Old New Paradigm: The Half-Century Flirtation With Mass Society. ''Public Opinion Quarterly'', vol. 51, no. part 2: Su, 1987.<br /> *Beniger, James R. Personalization of Mass Media and the Growth of Pseudo-Community. ''Communication Research: An International Quarterly'', vol. 14, no. 3, pp. 352-371, 1987.<br /> *Beniger, James R. Information Society and Global Science. ''Annals of The American Academy of Political and Social Science'', vol. 495, no. 1, pp. 14-28, 1988.<br /> *Beniger, James R. Information and Communication: The New Convergence. ''Communication Research'', vol. 15, no. 2, pp. 198-218, 1988.<br /> *Beniger, James R. Far Afield. ''Communication Research'', vol. 16, no. 6, pp. 824-830, 1989.<br /> *Beniger, James R. Who Are the Most Important Theorists of Communication? ''Communication Research'', vol. 17, no. 5, pp. 698-715, 1990.<br /> *Beniger, James R. Envisioning Information. Library Quarterly, vol. 61, no. 2, pp. 217-218, 1991.<br /> *Beniger, James R. The Impact of Polling on Public Opinion: Reconciling Foucault, Habermas, and Bourdieu. ''International Journal of Public Opinion Research'', vol. 4, no. 3, pp. 204-219, 1992.<br /> *Beniger, James R. Communication and the Control Revolution. ''OAH Magazine of History'', vol. 6, no. 4, pp. 10-13, 1992.<br /> *Beniger, James R. What to Make of the New Icons. ''Communication Research'', vol. 20, no. 6, pp. 841-865, 1993. <br /> *Beniger, James R. Communication? Embrace the Subject, Not the Field. ''Journal of Communication'', vol. 43, no. 3, pp. 18-25, 1993.<br /> *Beniger, James R. The new icons – icons of change?. ''English Today'', vol. 10, no. 03, 1994.<br /> <br /> <br /> == Citace ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Použitá literatura a zdroje ==<br /> *About the book. The Control Revolution. [online]. c2012. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://thecontrolrevolution.com/<br /> *James R. Beniger, award-winning scholar and former communication professor, dies at 63. ''USC Annenberg School for Communication and Journalism''. [online]. ©2013. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://annenberg.usc.edu/News%20and%20Events/News/100413Beniger.aspx<br /> *LYTEL, David. The Control Revolution – book review. Information Today, February 1987, Vol. 4 Issue 2, p33. Dostupné z: http://connection.ebscohost.com/c/book-reviews/18758326/control-revolution<br /> *Publications of James R. Beniger. ''Microsoft Academic Search''. [online]. ©2013. cit. [2013-05-06]. Dostupné z: http://academic.research.microsoft.com/Detail?entitytype=2&amp;searchtype=2&amp;id=42289297<br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Beniger, James R.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=James_R._Beniger&diff=31308 James R. Beniger 2013-05-06T12:16:13Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec <br /> |jmeno = James R. Beniger<br /> [[Soubor:Beniger.jpg|James R. Beniger]]<br /> |datum_narozeni = 16.12.1946<br /> |misto_narozeni = Sheboygan, Wisconsin<br /> |datum_umrti = 14.4.2010<br /> |misto_umrti =<br /> |duvod_umrti = Alzheimerova choroba<br /> |pobyt = <br /> |rodina = ženatý (Kay Ferdinandsen), dvě dcery<br /> |obcanstvi = americké<br /> |skola = BA – Harvard University, MA – University of California, PhD – University of California<br /> |pracoviste = USC (University of Southern California) Annenberg School for Communication &amp; Journalism, Princeton University<br /> |znamy_diky = knihu The Control Revolution pojednávající o informační společnosti<br /> |oceneni = cena Asociace amerických vydavatelů za mimořádnou knihu v oblasti sociální a behaviorální vědy, cena Phi Kappa, cena Mezinárodní komunikační asociace Fellows Book za „obstání ve zkoušce času“ (vše za knihu The Control Revolution)<br /> |poznamky = <br /> }}<br /> <br /> '''James R. Beniger''' (16. prosince 1946 - 14. dubna 2010) byl profesor komunikace a sociologie na [http://en.wikipedia.org/wiki/USC_Annenberg_School_for_Communication_and_Journalism USC Annenberg School for Communication and Journalism] a [http://en.wikipedia.org/wiki/Princeton_University Princetonské univerzitě]. Je autorem vysoce oceňované studie o ekonomickém a technologickém původu informační společnosti s názvem ''The Control Revolution''.&lt;ref&gt;James R. Beniger, award-winning scholar and former communication professor, dies at 63. ''USC Annenberg School for Communication and Journalism''. [online]. ©2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://annenberg.usc.edu/News%20and%20Events/News/100413Beniger.aspx<br /> &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Život ==<br /> <br /> <br /> == Dílo ==<br /> <br /> <br /> == Význam pro informační vědu ==<br /> <br /> <br /> <br /> == Ocenění ==<br /> <br /> <br /> == Publikace ==<br /> '''Monografie'''<br /> *Trafficking in drug users : professional exchange networks in the control of deviance (1983)<br /> *The Control Revolution: Technological and Economic Origins of the Information Society (1986)<br /> <br /> '''Články'''<br /> *Beniger, James R. Winning the Presidential Nomination: National Polls and State Primary Elections, 1936-1972. ''Public Opinion Quarterly'', vol. 40, no. 1, 1976. <br /> *Beniger, James R. Reply to Bastedo. ''Public Opinion Quarterly'', vol. 40, no. 3, 1976.<br /> *Beniger, James R. Media Content as Social Indicators The Greenfield Index of Agenda-Setting. ''Communication Research'', vol. 5, no. 4, pp. 437-453, 1978.<br /> *Beniger, James R., Westney, D. Eleanor. Japanese and U.S. Media: Graphics as a Reflection of Newspapers' Social Role. ''Journal of Communication'', vol. 31, no. 2, pp. 14-27, 1981.<br /> *Darley, John M., Beniger, James R. Diffusion of Energy-Conserving Innovations. ''Journal of Social Issues'', vol. 37, no. 2, pp. 150-71, 1981.<br /> *Beniger, James R. Toward and Old New Paradigm: The Half-Century Flirtation With Mass Society. ''Public Opinion Quarterly'', vol. 51, no. part 2: Su, 1987.<br /> *Beniger, James R. Personalization of Mass Media and the Growth of Pseudo-Community. ''Communication Research: An International Quarterly'', vol. 14, no. 3, pp. 352-371, 1987.<br /> *Beniger, James R. Information Society and Global Science. ''Annals of The American Academy of Political and Social Science'', vol. 495, no. 1, pp. 14-28, 1988.<br /> *Beniger, James R. Information and Communication: The New Convergence. ''Communication Research'', vol. 15, no. 2, pp. 198-218, 1988.<br /> *Beniger, James R. Far Afield. ''Communication Research'', vol. 16, no. 6, pp. 824-830, 1989.<br /> *Beniger, James R. Who Are the Most Important Theorists of Communication? ''Communication Research'', vol. 17, no. 5, pp. 698-715, 1990.<br /> *Beniger, James R. Envisioning Information. Library Quarterly, vol. 61, no. 2, pp. 217-218, 1991.<br /> *Beniger, James R. The Impact of Polling on Public Opinion: Reconciling Foucault, Habermas, and Bourdieu. ''International Journal of Public Opinion Research'', vol. 4, no. 3, pp. 204-219, 1992.<br /> *Beniger, James R. Communication and the Control Revolution. ''OAH Magazine of History'', vol. 6, no. 4, pp. 10-13, 1992.<br /> *Beniger, James R. What to Make of the New Icons. ''Communication Research'', vol. 20, no. 6, pp. 841-865, 1993. <br /> *Beniger, James R. Communication? Embrace the Subject, Not the Field. ''Journal of Communication'', vol. 43, no. 3, pp. 18-25, 1993.<br /> *Beniger, James R. The new icons – icons of change?. ''English Today'', vol. 10, no. 03, 1994.<br /> <br /> <br /> == Citace ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Použitá literatura a zdroje ==<br /> *James R. Beniger, award-winning scholar and former communication professor, dies at 63. ''USC Annenberg School for Communication and Journalism''. [online]. ©2013. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://annenberg.usc.edu/News%20and%20Events/News/100413Beniger.aspx<br /> *Publications of James R. Beniger. ''Microsoft Academic Search''. [online]. ©2013. cit. [2013-05-06]. Dostupné z: http://academic.research.microsoft.com/Detail?entitytype=2&amp;searchtype=2&amp;id=42289297<br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Beniger, James R.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=James_R._Beniger&diff=31307 James R. Beniger 2013-05-06T12:15:23Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec <br /> |jmeno = James R. Beniger<br /> [[Soubor:Beniger.jpg|James R. Beniger]]<br /> |datum_narozeni = 16.12.1946<br /> |misto_narozeni = Sheboygan, Wisconsin<br /> |datum_umrti = 14.4.2010<br /> |misto_umrti =<br /> |duvod_umrti = Alzheimerova choroba<br /> |pobyt = <br /> |rodina = ženatý (Kay Ferdinandsen), dvě dcery<br /> |obcanstvi = americké<br /> |skola = BA – Harvard University, MA – University of California, PhD – University of California<br /> |pracoviste = USC (University of Southern California) Annenberg School for Communication &amp; Journalism, Princeton University<br /> |znamy_diky = knihu The Control Revolution pojednávající o informační společnosti<br /> |oceneni = cena Asociace amerických vydavatelů za mimořádnou knihu v oblasti sociální a behaviorální vědy, cena Phi Kappa, cena Mezinárodní komunikační asociace Fellows Book za „obstání ve zkoušce času“ (vše za knihu The Control Revolution)<br /> |poznamky = <br /> }}<br /> <br /> '''James R. Beniger''' (16. prosince 1946 - 14. dubna 2010) byl profesor komunikace a sociologie na [http://en.wikipedia.org/wiki/USC_Annenberg_School_for_Communication_and_Journalism USC Annenberg School for Communication and Journalism] a [http://en.wikipedia.org/wiki/Princeton_University Princetonské univerzitě]. Je autorem vysoce oceňované studie o ekonomickém a technologickém původu informační společnosti s názvem ''The Control Revolution''.&lt;ref&gt;James R. Beniger, award-winning scholar and former communication professor, dies at 63. ''USC Annenberg School for Communication and Journalism''. [online]. c2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://annenberg.usc.edu/News%20and%20Events/News/100413Beniger.aspx<br /> &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Život ==<br /> <br /> <br /> == Dílo ==<br /> <br /> <br /> == Význam pro informační vědu ==<br /> <br /> <br /> <br /> == Ocenění ==<br /> <br /> <br /> == Publikace ==<br /> '''Monografie'''<br /> *Trafficking in drug users : professional exchange networks in the control of deviance (1983)<br /> *The Control Revolution: Technological and Economic Origins of the Information Society (1986)<br /> <br /> '''Články'''<br /> *Beniger, James R. Winning the Presidential Nomination: National Polls and State Primary Elections, 1936-1972. ''Public Opinion Quarterly'', vol. 40, no. 1, 1976. <br /> *Beniger, James R. Reply to Bastedo. ''Public Opinion Quarterly'', vol. 40, no. 3, 1976.<br /> *Beniger, James R. Media Content as Social Indicators The Greenfield Index of Agenda-Setting. ''Communication Research'', vol. 5, no. 4, pp. 437-453, 1978.<br /> *Beniger, James R., Westney, D. Eleanor. Japanese and U.S. Media: Graphics as a Reflection of Newspapers' Social Role. ''Journal of Communication'', vol. 31, no. 2, pp. 14-27, 1981.<br /> *Darley, John M., Beniger, James R. Diffusion of Energy-Conserving Innovations. ''Journal of Social Issues'', vol. 37, no. 2, pp. 150-71, 1981.<br /> *Beniger, James R. Toward and Old New Paradigm: The Half-Century Flirtation With Mass Society. ''Public Opinion Quarterly'', vol. 51, no. part 2: Su, 1987.<br /> *Beniger, James R. Personalization of Mass Media and the Growth of Pseudo-Community. ''Communication Research: An International Quarterly'', vol. 14, no. 3, pp. 352-371, 1987.<br /> *Beniger, James R. Information Society and Global Science. ''Annals of The American Academy of Political and Social Science'', vol. 495, no. 1, pp. 14-28, 1988.<br /> *Beniger, James R. Information and Communication: The New Convergence. ''Communication Research'', vol. 15, no. 2, pp. 198-218, 1988.<br /> *Beniger, James R. Far Afield. ''Communication Research'', vol. 16, no. 6, pp. 824-830, 1989.<br /> *Beniger, James R. Who Are the Most Important Theorists of Communication? ''Communication Research'', vol. 17, no. 5, pp. 698-715, 1990.<br /> *Beniger, James R. Envisioning Information. Library Quarterly, vol. 61, no. 2, pp. 217-218, 1991.<br /> *Beniger, James R. The Impact of Polling on Public Opinion: Reconciling Foucault, Habermas, and Bourdieu. ''International Journal of Public Opinion Research'', vol. 4, no. 3, pp. 204-219, 1992.<br /> *Beniger, James R. Communication and the Control Revolution. ''OAH Magazine of History'', vol. 6, no. 4, pp. 10-13, 1992.<br /> *Beniger, James R. What to Make of the New Icons. ''Communication Research'', vol. 20, no. 6, pp. 841-865, 1993. <br /> *Beniger, James R. Communication? Embrace the Subject, Not the Field. ''Journal of Communication'', vol. 43, no. 3, pp. 18-25, 1993.<br /> *Beniger, James R. The new icons – icons of change?. ''English Today'', vol. 10, no. 03, 1994.<br /> <br /> <br /> == Citace ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Použitá literatura a zdroje ==<br /> *James R. Beniger, award-winning scholar and former communication professor, dies at 63. ''USC Annenberg School for Communication and Journalism''. [online]. ©2013. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://annenberg.usc.edu/News%20and%20Events/News/100413Beniger.aspx<br /> *Publications of James R. Beniger. ''Microsoft Academic Search''. [online]. ©2013. cit. [2013-05-06]. Dostupné z: http://academic.research.microsoft.com/Detail?entitytype=2&amp;searchtype=2&amp;id=42289297<br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Beniger, James R.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=James_R._Beniger&diff=31304 James R. Beniger 2013-05-06T12:06:39Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec <br /> |jmeno = James R. Beniger<br /> [[Soubor:Beniger.jpg|James R. Beniger]]<br /> |datum_narozeni = 16.12.1946<br /> |misto_narozeni = Sheboygan, Wisconsin<br /> |datum_umrti = 14.4.2010<br /> |misto_umrti =<br /> |duvod_umrti = Alzheimerova choroba<br /> |pobyt = <br /> |rodina = ženatý (Kay Ferdinandsen), dvě dcery<br /> |obcanstvi = americké<br /> |skola = BA – Harvard University, MA – University of California, PhD – University of California<br /> |pracoviste = USC (University of Southern California) Annenberg School for Communication &amp; Journalism, Princeton University<br /> |znamy_diky = knihu The Control Revolution pojednávající o informační společnosti<br /> |oceneni = cena Asociace amerických vydavatelů za mimořádnou knihu v oblasti sociální a behaviorální vědy, cena Phi Kappa, cena Mezinárodní komunikační asociace Fellows Book za „obstání ve zkoušce času“ (vše za knihu The Control Revolution)<br /> |poznamky = <br /> }}<br /> <br /> '''James R. Beniger''' (16. prosince 1946 - 14. dubna 2010) byl profesor komunikace a sociologie na [http://en.wikipedia.org/wiki/USC_Annenberg_School_for_Communication_and_Journalism USC Annenberg School for Communication and Journalism] a [http://en.wikipedia.org/wiki/Princeton_University Princetonské univerzitě]. Je autorem vysoce oceňované studie o ekonomickém a technologickém původu informační společnosti s názvem ''The Control Revolution''.&lt;ref&gt;James R. Beniger, award-winning scholar and former communication professor, dies at 63. ''USC Annenberg School for Communication and Journalism''. [online]. c2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://annenberg.usc.edu/News%20and%20Events/News/100413Beniger.aspx<br /> &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Život ==<br /> <br /> <br /> == Dílo ==<br /> <br /> <br /> == Význam pro informační vědu ==<br /> <br /> <br /> <br /> == Ocenění ==<br /> <br /> <br /> == Publikace ==<br /> '''Monografie'''<br /> *Trafficking in drug users : professional exchange networks in the control of deviance (1983)<br /> *The Control Revolution: Technological and Economic Origins of the Information Society (1986)<br /> <br /> '''Články'''<br /> *Beniger, James R. Winning the Presidential Nomination: National Polls and State Primary Elections, 1936-1972. ''Public Opinion Quarterly'', vol. 40, no. 1, 1976. ??? (krátký odstavec)<br /> *Beniger, James R. Reply to Bastedo. ''Public Opinion Quarterly'', vol. 40, no. 3, 1976.<br /> *Beniger, James R. Media Content as Social Indicators The Greenfield Index of Agenda-Setting. ''Communication Research'', vol. 5, no. 4, pp. 437-453, 1978.<br /> *Beniger, James R., Westney, D. Eleanor. Japanese and U.S. Media: Graphics as a Reflection of Newspapers' Social Role. ''Journal of Communication'', vol. 31, no. 2, pp. 14-27, 1981.<br /> *Darley, John M., Beniger, James R. Diffusion of Energy-Conserving Innovations. ''Journal of Social Issues'', vol. 37, no. 2, pp. 150-71, 1981.<br /> *Beniger, James R. Toward and Old New Paradigm: The Half-Century Flirtation With Mass Society. ''Public Opinion Quarterly'', vol. 51, no. part 2: Su, 1987.<br /> *Beniger, James R. Personalization of Mass Media and the Growth of Pseudo-Community. ''Communication Research: An International Quarterly'', vol. 14, no. 3, pp. 352-371, 1987.<br /> *Beniger, James R. Information Society and Global Science. ''Annals of The American Academy of Political and Social Science'', vol. 495, no. 1, pp. 14-28, 1988.<br /> *Beniger, James R. Information and Communication: The New Convergence. ''Communication Research'', vol. 15, no. 2, pp. 198-218, 1988.<br /> *Beniger, James R. Far Afield. ''Communication Research'', vol. 16, no. 6, pp. 824-830, 1989.<br /> *Beniger, James R. Who Are the Most Important Theorists of Communication? ''Communication Research'', vol. 17, no. 5, pp. 698-715, 1990.<br /> *Beniger, James R. Envisioning Information. Library Quarterly, vol. 61, no. 2, pp. 217-218, 1991.<br /> *Beniger, James R. The Impact of Polling on Public Opinion: Reconciling Foucault, Habermas, and Bourdieu. ''International Journal of Public Opinion Research'', vol. 4, no. 3, pp. 204-219, 1992.<br /> *Beniger, James R. Communication and the Control Revolution. ''OAH Magazine of History'', vol. 6, no. 4, pp. 10-13, 1992.<br /> *Beniger, James R. What to Make of the New Icons. ''Communication Research'', vol. 20, no. 6, pp. 841-865, 1993. <br /> *Beniger, James R. Communication? Embrace the Subject, Not the Field. ''Journal of Communication'', vol. 43, no. 3, pp. 18-25, 1993.<br /> *Beniger, James R. The new icons – icons of change?. ''English Today'', vol. 10, no. 03, 1994.<br /> <br /> <br /> == Citace ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Použitá literatura a zdroje ==<br /> *James R. Beniger, award-winning scholar and former communication professor, dies at 63. ''USC Annenberg School for Communication and Journalism''. [online]. ©2013. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://annenberg.usc.edu/News%20and%20Events/News/100413Beniger.aspx<br /> *Publications of James R. Beniger. ''Microsoft Academic Search''. [online]. ©2013. cit. [2013-05-06]. Dostupné z: http://academic.research.microsoft.com/Detail?entitytype=2&amp;searchtype=2&amp;id=42289297<br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Beniger, James R.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=James_R._Beniger&diff=31303 James R. Beniger 2013-05-06T12:04:07Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec <br /> |jmeno = James R. Beniger<br /> [[Soubor:Beniger.jpg|James R. Beniger]]<br /> |datum_narozeni = 16.12.1946<br /> |misto_narozeni = Sheboygan, Wisconsin<br /> |datum_umrti = 14.4.2010<br /> |misto_umrti =<br /> |duvod_umrti = Alzheimerova choroba<br /> |pobyt = <br /> |rodina = ženatý (Kay Ferdinandsen), dvě dcery<br /> |obcanstvi = americké<br /> |skola = BA – Harvard University, MA – University of California, PhD – University of California<br /> |pracoviste = USC (University of Southern California) Annenberg School for Communication &amp; Journalism, Princeton University<br /> |znamy_diky = knihu The Control Revolution pojednávající o informační společnosti<br /> |oceneni = cena Asociace amerických vydavatelů za mimořádnou knihu v oblasti sociální a behaviorální vědy, cena Phi Kappa, cena Mezinárodní komunikační asociace Fellows Book za „obstání ve zkoušce času“ (vše za knihu The Control Revolution)<br /> |poznamky = <br /> }}<br /> <br /> '''James R. Beniger''' (16. prosince 1946 - 14. dubna 2010) byl profesor komunikace a sociologie na [http://en.wikipedia.org/wiki/USC_Annenberg_School_for_Communication_and_Journalism USC Annenberg School for Communication and Journalism] a [http://en.wikipedia.org/wiki/Princeton_University Princetonské univerzitě]. Je autorem vysoce oceňované studie o ekonomickém a technologickém původu informační společnosti s názvem ''The Control Revolution''.&lt;ref&gt;James R. Beniger, award-winning scholar and former communication professor, dies at 63. ''USC Annenberg School for Communication and Journalism''. [online]. c2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://annenberg.usc.edu/News%20and%20Events/News/100413Beniger.aspx<br /> &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Život ==<br /> <br /> <br /> == Dílo ==<br /> <br /> <br /> == Význam pro informační vědu ==<br /> <br /> <br /> <br /> == Ocenění ==<br /> <br /> <br /> == Publikace ==<br /> '''Monografie'''<br /> *Trafficking in drug users : professional exchange networks in the control of deviance (1983)<br /> *The Control Revolution: Technological and Economic Origins of the Information Society (1986)<br /> <br /> '''Články'''<br /> *Beniger, James R. Winning the Presidential Nomination: National Polls and State Primary Elections, 1936-1972. ''Public Opinion Quarterly'', vol. 40, no. 1, 1976. ??? (krátký odstavec)<br /> *Beniger, James R. Reply to Bastedo. ''Public Opinion Quarterly'', vol. 40, no. 3, 1976.<br /> *Beniger, James R. Media Content as Social Indicators The Greenfield Index of Agenda-Setting. ''Communication Research'', vol. 5, no. 4, pp. 437-453, 1978.<br /> *Beniger, James R., Westney, D. Eleanor. Japanese and U.S. Media: Graphics as a Reflection of Newspapers' Social Role. ''Journal of Communication'', vol. 31, no. 2, pp. 14-27, 1981.<br /> *Darley, John M., Beniger, James R. Diffusion of Energy-Conserving Innovations. ''Journal of Social Issues'', vol. 37, no. 2, pp. 150-71, 1981.<br /> *Beniger, James R. Toward and Old New Paradigm: The Half-Century Flirtation With Mass Society. ''Public Opinion Quarterly'', vol. 51, no. part 2: Su, 1987.<br /> *Beniger, James R. Personalization of Mass Media and the Growth of Pseudo-Community. ''Communication Research: An International Quarterly'', vol. 14, no. 3, pp. 352-371, 1987.<br /> *Beniger, James R. Information Society and Global Science. ''Annals of The American Academy of Political and Social Science'', vol. 495, no. 1, pp. 14-28, 1988.<br /> *Beniger, James R. Information and Communication: The New Convergence. ''Communication Research'', vol. 15, no. 2, pp. 198-218, 1988.<br /> *Beniger, James R. Far Afield. ''Communication Research'', vol. 16, no. 6, pp. 824-830, 1989.<br /> *Beniger, James R. Who Are the Most Important Theorists of Communication? ''Communication Research'', vol. 17, no. 5, pp. 698-715, 1990.<br /> *Beniger, James R. Envisioning Information. Library Quarterly, vol. 61, no. 2, pp. 217-218, 1991.<br /> *Beniger, James R. The Impact of Polling on Public Opinion: Reconciling Foucault, Habermas, and Bourdieu. ''International Journal of Public Opinion Research'', vol. 4, no. 3, pp. 204-219, 1992.<br /> *Beniger, James R. Communication and the Control Revolution. ''OAH Magazine of History'', vol. 6, no. 4, pp. 10-13, 1992.<br /> *Beniger, James R. What to Make of the New Icons. ''Communication Research'', vol. 20, no. 6, pp. 841-865, 1993. <br /> *Beniger, James R. Communication? Embrace the Subject, Not the Field. ''Journal of Communication'', vol. 43, no. 3, pp. 18-25, 1993.<br /> *Beniger, James R. The new icons – icons of change?. ''English Today'', vol. 10, no. 03, 1994.<br /> <br /> <br /> == Citace ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Použitá literatura a zdroje ==<br /> *James R. Beniger, award-winning scholar and former communication professor, dies at 63. ''USC Annenberg School for Communication and Journalism''. [online]. c2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://annenberg.usc.edu/News%20and%20Events/News/100413Beniger.aspx<br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Beniger, James R.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=James_R._Beniger&diff=31301 James R. Beniger 2013-05-06T12:00:07Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec <br /> |jmeno = James R. Beniger<br /> [[Soubor:Beniger.jpg|James R. Beniger]]<br /> |datum_narozeni = 16.12.1946<br /> |misto_narozeni = Sheboygan, Wisconsin<br /> |datum_umrti = 14.4.2010<br /> |misto_umrti =<br /> |duvod_umrti = Alzheimerova choroba<br /> |pobyt = <br /> |rodina = ženatý (Kay Ferdinandsen), dvě dcery<br /> |obcanstvi = americké<br /> |skola = BA – Harvard University, MA – University of California, PhD – University of California<br /> |pracoviste = USC (University of Southern California) Annenberg School for Communication &amp; Journalism, Princeton University<br /> |znamy_diky = knihu The Control Revolution pojednávající o informační společnosti<br /> |oceneni = cena Asociace amerických vydavatelů za mimořádnou knihu v oblasti sociální a behaviorální vědy, cena Phi Kappa, cena Mezinárodní komunikační asociace Fellows Book za „obstání ve zkoušce času“ (vše za knihu The Control Revolution)<br /> |poznamky = <br /> }}<br /> <br /> '''James R. Beniger''' (16. prosince 1946 - 14. dubna 2010) byl profesor komunikace a sociologie na [http://en.wikipedia.org/wiki/USC_Annenberg_School_for_Communication_and_Journalism USC Annenberg School for Communication and Journalism] a [http://en.wikipedia.org/wiki/Princeton_University Princetonské univerzitě]. Je autorem vysoce oceňované studie o ekonomickém a technologickém původu informační společnosti s názvem ''The Control Revolution''.&lt;ref&gt;James R. Beniger, award-winning scholar and former communication professor, dies at 63. ''USC Annenberg School for Communication and Journalism''. [online]. c2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://annenberg.usc.edu/News%20and%20Events/News/100413Beniger.aspx<br /> &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Život ==<br /> <br /> <br /> == Dílo ==<br /> <br /> <br /> == Význam pro informační vědu ==<br /> <br /> <br /> <br /> == Ocenění ==<br /> <br /> <br /> == Publikace ==<br /> Monografie<br /> *Trafficking in drug users : professional exchange networks in the control of deviance (1983)<br /> *The Control Revolution: Technological and Economic Origins of the Information Society (1986)<br /> <br /> <br /> == Citace ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Použitá literatura a zdroje ==<br /> *James R. Beniger, award-winning scholar and former communication professor, dies at 63. ''USC Annenberg School for Communication and Journalism''. [online]. c2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://annenberg.usc.edu/News%20and%20Events/News/100413Beniger.aspx<br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Beniger, James R.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=James_R._Beniger&diff=31300 James R. Beniger 2013-05-06T11:51:04Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec <br /> |jmeno = James R. Beniger<br /> [[Soubor:Beniger.jpg|James R. Beniger]]<br /> |datum_narozeni = 16.12.1946<br /> |misto_narozeni = Sheboygan, Wisconsin<br /> |datum_umrti = 14.4.2010<br /> |misto_umrti =<br /> |duvod_umrti = Alzheimerova choroba<br /> |pobyt = <br /> |rodina = ženatý (Kay Ferdinandsen), dvě dcery<br /> |obcanstvi = americké<br /> |skola = BA – Harvard University, MA – University of California, PhD – University of California<br /> |pracoviste = USC (University of Southern California) Annenberg School for Communication &amp; Journalism, Princeton University<br /> |znamy_diky = knihu The Control Revolution pojednávající o informační společnosti<br /> |oceneni = cena Asociace amerických vydavatelů za mimořádnou knihu v oblasti sociální a behaviorální vědy, cena Phi Kappa, cena Mezinárodní komunikační asociace Fellows Book za „obstání ve zkoušce času“ (vše za knihu The Control Revolution)<br /> |poznamky = <br /> }}<br /> <br /> '''James R. Beniger''' (16. prosince 1946 - 14. dubna 2010) byl profesor komunikace a sociologie na [http://en.wikipedia.org/wiki/USC_Annenberg_School_for_Communication_and_Journalism USC Annenberg School for Communication and Journalism] a [http://en.wikipedia.org/wiki/Princeton_University Princetonské univerzitě]. Je autorem vysoce oceňované studie o ekonomickém a technologickém původu informační společnosti s názvem ''The Control Revolution''.<br /> <br /> <br /> == Život ==<br /> <br /> <br /> == Dílo ==<br /> <br /> <br /> == Význam pro informační vědu ==<br /> <br /> <br /> <br /> == Ocenění ==<br /> <br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> <br /> == Citace ==<br /> <br /> <br /> <br /> == Použitá literatura a zdroje ==<br /> <br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Beniger, James R.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=James_R._Beniger&diff=31299 James R. Beniger 2013-05-06T11:49:12Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec <br /> |jmeno = James R. Beniger<br /> [[Soubor:Beniger.jpg|James R. Beniger]]<br /> |datum_narozeni = 16.12.1946<br /> |misto_narozeni = Sheboygan, Wisconsin<br /> |datum_umrti = 14.4.2010<br /> |misto_umrti =<br /> |duvod_umrti = Alzheimerova choroba<br /> |pobyt = <br /> |rodina = ženatý (Kay Ferdinandsen), dvě dcery<br /> |obcanstvi = americké<br /> |skola = BA – Harvard University, MA – University of California, PhD – University of California<br /> |pracoviste = USC (University of Southern California) Annenberg School for Communication &amp; Journalism, Princeton University<br /> |znamy_diky = knihu The Control Revolution pojednávající o informační společnosti<br /> |oceneni = cena Asociace amerických vydavatelů za mimořádnou knihu v oblasti sociální a behaviorální vědy, cena Phi Kappa, cena Mezinárodní komunikační asociace Fellows Book za „obstání ve zkoušce času“ (vše za knihu The Control Revolution)<br /> |poznamky = <br /> }}<br /> <br /> '''James R. Beniger''' (16. prosince 1946 - 14. dubna 2010) byl profesor komunikace a sociologie na [http://en.wikipedia.org/wiki/USC_Annenberg_School_for_Communication_and_Journalism USC Annenberg School for Communication and Journalism] a [http://en.wikipedia.org/wiki/Princeton_University Princetonské univerzitě]. Je autorem vysoce oceňované studie o ekonomickém a technologickém původu informační společnosti s názvem ''The Control Revolution''.<br /> <br /> <br /> == Život ==<br /> <br /> <br /> == Dílo ==<br /> <br /> <br /> == Význam pro informační vědu ==<br /> <br /> <br /> <br /> == Ocenění ==<br /> <br /> <br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Beniger, James R.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=James_R._Beniger&diff=31298 James R. Beniger 2013-05-06T11:47:39Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec <br /> |jmeno = James R. Beniger<br /> [[Soubor:Beniger.jpg|James R. Beniger]]<br /> |datum_narozeni = 16.12.1946<br /> |misto_narozeni = Sheboygan, Wisconsin<br /> |datum_umrti = 14.4.2010<br /> |misto_umrti =<br /> |duvod_umrti = Alzheimerova choroba<br /> |pobyt = <br /> |rodina = ženatý (Kay Ferdinandsen), dvě dcery<br /> |obcanstvi = americké<br /> |skola = BA – Harvard University, MA – University of California, PhD – University of California<br /> |pracoviste = USC (University of Southern California) Annenberg School for Communication &amp; Journalism, Princeton University<br /> |znamy_diky = knihu The Control Revolution pojednávající o informační společnosti<br /> |oceneni = cena Asociace amerických vydavatelů za mimořádnou knihu v oblasti sociální a behaviorální vědy, cena Phi Kappa, cena Mezinárodní komunikační asociace Fellows Book za „obstání ve zkoušce času“ (vše za knihu The Control Revolution)<br /> |poznamky = <br /> }}<br /> <br /> '''James R. Beniger''' (16. prosince 1946 - 14. dubna 2010) byl profesor komunikace a sociologie na [http://en.wikipedia.org/wiki/USC_Annenberg_School_for_Communication_and_Journalism USC Annenberg School for Communication and Journalism] a [http://en.wikipedia.org/wiki/Princeton_University Princetonské univerzitě]. Je autorem vysoce oceňované studie o ekonomickém a technologickém původu informační společnosti s názvem ''The Control Revolution''.<br /> <br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Beniger, James R.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=James_R._Beniger&diff=31292 James R. Beniger 2013-05-06T11:25:51Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec <br /> |jmeno = James R. Beniger<br /> [[Soubor:Beniger.jpg|James R. Beniger]]<br /> |datum_narozeni = 16.12.1946<br /> |misto_narozeni = Sheboygan, Wisconsin<br /> |datum_umrti = 14.4.2010<br /> |misto_umrti =<br /> |duvod_umrti = Alzheimerova choroba<br /> |pobyt = <br /> |rodina = ženatý (Kay Ferdinandsen), dvě dcery<br /> |obcanstvi = americké<br /> |skola = BA – Harvard University, MA – University of California, PhD – University of California<br /> |pracoviste = USC (University of Southern California) Annenberg School for Communication &amp; Journalism, Princeton University<br /> |znamy_diky = knihu The Control Revolution pojednávající o informační společnosti<br /> |oceneni = cena Asociace amerických vydavatelů za mimořádnou knihu v oblasti sociální a behaviorální vědy, cena Phi Kappa, cena Mezinárodní komunikační asociace Fellows Book za „obstání ve zkoušce času“ (vše za knihu The Control Revolution)<br /> |poznamky = <br /> }}<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Beniger, James R.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Soubor:Beniger.jpg&diff=31291 Soubor:Beniger.jpg 2013-05-06T11:17:38Z <p>KatrinKalay: James_Beniger</p> <hr /> <div>James_Beniger</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=James_R._Beniger&diff=31290 James R. Beniger 2013-05-06T11:13:15Z <p>KatrinKalay: Založena nová stránka: {{DEFAULTSORT:Beniger, James R.}} Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví</p> <hr /> <div><br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Beniger, James R.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Pr%C5%AFmyslov%C3%BD_vzor&diff=28512 Průmyslový vzor 2013-01-31T14:22:30Z <p>KatrinKalay: Stránka vyprázdněna</p> <hr /> <div></div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Pr%C5%AFmyslov%C3%BD_vzor&diff=28511 Průmyslový vzor 2013-01-31T14:22:05Z <p>KatrinKalay: Zrušena verze 28509 od uživatele KatrinKalay (diskuse)</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Katrin Kalay<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' průmyslový vzor, ochrana vzhledu<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> ::''nadřazené:'' průmyslové vlastnictví, průmyslová práva<br /> <br /> ::''podřazené:'' ---<br /> <br /> <br /> <br /> Průmyslový vzor je jedním z předmětů průmyslového vlastnictví, který je výsledkem tvůrčí činnosti zejména v oblasti průmyslového výtvarnictví a návrhářství. &lt;ref&gt;SLOVÁKOVÁ, Zuzana. ''Průmyslové vlastnictví.'' Vyd. 1. Praha: Orac, 2003. ISBN 8086199630. S. 58. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Právní předpisy ==<br /> <br /> Ochrana průmyslových vzorů podléhá těmto právním přepisům:<br /> <br /> *zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů,<br /> *zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích,<br /> *zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.<br /> <br /> == Pojem průmyslový vzor &lt;ref name=&quot;Úřad průmyslového vlastnictví&quot;&gt; Úřad průmyslového vlastnictví. [online]. 2008 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/prumyslove-vzory.html &lt;/ref&gt; ==<br /> <br /> Průmyslovým vzorem se rozumí vzhled výrobku nebo jeho části, který spočívá zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení. Jde tedy o vizuálně vnímatelnou vlastnost výrobku, nikoliv např. o jeho technickou nebo konstrukční podstatu. Výrobkem je průmyslově nebo řemeslně vyrobený prostorový nebo plošný předmět. Grafika sama o sobě, bez spojení s nějakým konkrétním výrobkem, není průmyslovým vzorem.<br /> <br /> == Kritéria pro zápis do rejstříku ==<br /> <br /> '''Novost'''&lt;br/&gt;Do rejstříku nelze zapsat vzor, který je totožný s jiným, jež byl už dříve zpřístupněn veřejnosti. Za takové zpřístupnění se nepovažuje případ, když byl průmyslový vzor zpřístupněn původcem průmyslového vzoru nebo jeho právním nástupcem během 12 měsíců přede dnem podání přihlášky. &lt;ref name=&quot;Úřad průmyslového vlastnictví&quot;&gt; Úřad průmyslového vlastnictví. [online]. 2008 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/prumyslove-vzory.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Individuální povaha'''&lt;br/&gt; Průmyslový vzor má individuální povahu tehdy, pokud nevzbuzuje stejný dojem, jako jiný, již dříve veřejnosti zpřístupněný průmyslový vzor.<br /> <br /> == Zápis průmyslového vzoru ==<br /> <br /> O zápis průmyslového vzoru se žádá pomocí přihlášky, která je dostupná na podatelně Úřadu průmyslového vlastnictví nebo na internetové adrese [http://www.upv.cz/ http://www.upv.cz/] pod položkou „průmyslové vzory“. Právo podat přihlášku má původce, tj. fyzická osoba, která vytvořila průmyslový vzor vlastní tvůrčí činností, nebo jeho právní nástupce. &lt;ref name=&quot;Rýdl&quot;&gt;RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. ISBN 8072820222. S. 15. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Oddíly přihlášky: &lt;ref&gt;Úřad průmyslového vlastnictví. [online]. 2008 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.upv.cz/dms/pdf_dokumenty/forms2011/vyplnovaci/P03-Prihlaska_prumysloveho_vzoru.pdf &lt;/ref&gt;'''<br /> <br /> #Druh přihlášky<br /> #* národní nebo zahraniční<br /> #* jednoduchá (obsahující jediný průmyslový vzor) nebo hromadná (obsahující více průmyslových vzorů, které musí patřit do jedné třídy)<br /> #Název průmyslového vzoru – povinná součást, název musí stručně vyjadřovat účel výrobku<br /> #Určení výrobku – krátký popis, který vyjadřuje k čemu je výrobek určen<br /> #Zatřídění – průmyslové vzory se zařazují do tříd podle mezinárodního třídění pro průmyslové vzory<br /> #Počet přihlašovatelů<br /> #Přihlašovatelé – přihlašovatelem je osoba, která přihlášku podává a která se po zápisu průmyslového vzoru do rejstříku stává jeho vlastníkem<br /> #Počet původců<br /> #Původci – původce je ten, kdo průmyslový vzor vytvořil, může být zároveň přihlašovatelem<br /> #Zástupce přihlašovatele – vyplní se v případě, že se přihlašovatel rozhodne nechat se zastupovat<br /> #Adresa pro doručování – uvede se pouze, pokud přihlašovatel chce, aby mu byla pošta od Úřadu zasílána na jinou adresu, než jaká byla vyplněna v oddílu „Přihlašovatel“<br /> #Právo přednosti podle mezinárodní smlouvy – uvádí se číslo přihlášky, datum podání a země či úřad, jež přihlášku podává<br /> #Zaměstnanecký průmyslový vzor<br /> #Odklad zveřejnění<br /> #Seznam příloh<br /> <br /> Po podání přihlášky je průmyslový vzor chráněn po dobu pěti let, poté může být doba ochrany prodloužena o dalších pět let, avšak maximálně může být průmyslový vzor chráněn 25 let. <br /> <br /> == Vyobrazení průmyslového vzoru ==<br /> <br /> Vyobrazení je neodmyslitelnou součástí přihlášky průmyslového vzoru a uvádí se v seznamu příloh. Důležitost spočívá v tom, že předmět ochrany a rozsah ochrany tohoto předmětu jsou dány jeho vyobrazením v podobě, v jaké je součástí jeho zápisu do rejstříku. &lt;ref name=&quot;Rýdl&quot;&gt;RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. ISBN 8072820222. S. 25. &lt;/ref&gt; Vyobrazení musí být přiloženo vždy minimálně v pěti zpracováních, ze kterých musí být jasné znaky, které jsou pro průmyslový vzor charakteristické.<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Použité zdroje==<br /> *JAKL, Ladislav. ''Práva na označení a průmyslové vzory''. Vyd. 2. Praha: Metropolitní univerzita, 2008. 251 s. ISBN 9788086855363. <br /> *RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. 84 s. ISBN 8072820222. <br /> *SLOVÁKOVÁ, Zuzana. ''Průmyslové vlastnictví.'' Vyd. 1. Praha: Orac, 2003. 150 s. ISBN 8086199630.<br /> *''Úřad průmyslového vlastnictví.'' [online]. 2008 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/prumyslove-vzory.html</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&diff=28510 KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře 2013-01-31T14:20:01Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> ==Požadavky na hesla==<br /> * minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)<br /> * heslo ve slovníku představuje definování významu hesla<br /> * obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena<br /> * klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * s výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na již zpracovaná hesla, která budou v textu zmíněna<br /> * heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu<br /> * u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené); s výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou<br /> <br /> Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).<br /> <br /> Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br /> <br /> Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br /> <br /> ==Postup při tvorbě hesla==<br /> # na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br /> # pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br /> # pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br /> # kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br /> # heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br /> <br /> V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br /> <br /> HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 13. PROSINCE 2012. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. LEDNA 2013.<br /> <br /> == Blok expertů - Vzor ==<br /> * [[grooming]] - Pavla Kovářová<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> <br /> ---<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2012==<br /> <br /> === Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===<br /> <br /> *[[Bankovnípoplatky.com]]<br /> *[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková<br /> *[[Data]]<br /> *[[Digitální trezor]]<br /> *[[Elektronický výpis]]<br /> *[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek<br /> *[[Hub]] (pracovní prostor)<br /> *[[Internetbanking]] - Iveta Jansová<br /> *[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová<br /> *[[Kasa.cz]] - Petr Šmíd<br /> *[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák<br /> *[[Mobilní platba]]<br /> *[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik<br /> *[[Morálka]] - Martina Sochorová<br /> *[[Nápad roku]] (soutěž Vodafone)<br /> *[[Patria.cz]]<br /> *[[Programování]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Server]] <br /> *[[Smlouva]] - Monika Krejčová<br /> *[[Správa financí]]<br /> *[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal<br /> *[[Šifrování]] - Jonáš Kopp <br /> *[[Vyhláška]] - Petr Šmíd<br /> *[[Zlatá koruna]] (soutěž)<br /> <br /> === Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===<br /> <br /> *[[ECLA]] (The European Classification System)<br /> *[[Espacenet]]<br /> *[[Klíčové slovo]] - Lenka Čípková<br /> *[[Locarnská dohoda]] o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů<br /> *[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová<br /> *[[Objev]] <br /> *[[OHIM]] (The Office of Harmonization for the Internal Market)<br /> *[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá<br /> *[[Patentový spis]] - Jana Vebrová<br /> *[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová<br /> *[[Průmyslový vzor]]<br /> *[[Předmět průmyslových práv]]<br /> *[[Rejstřík ochranných známek]]<br /> *[[Rešerše]] - zpracováno dříve<br /> *[[Smlouva o patentové spolupráci]]<br /> *[[U.S. Patent Classification System]]<br /> *ÚPV <br /> *[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová<br /> *[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová<br /> *[[Vídeňská dohoda]]&amp;nbsp;- Anna Stránská<br /> <br /> ===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===<br /> * [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai<br /> * [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová<br /> * [[heslo]] (encyklopedické)<br /> * [[MediaWiki]]<br /> * [[QRpedia]] - Boris Turek<br /> * [[Studenti píší Wikipedii]]<br /> * [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný<br /> * [[Wiki miluje památky]] - Miroslava Töpferová<br /> * [[Wikidata]]<br /> * [[Wikidruh]]<br /> * [[Wikikniha]] - Edita Hečová<br /> * [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová<br /> * [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Wikimedian]]<br /> * [[Wikinomie]] <br /> * [[Wikipedista]]<br /> * [[Wikipe-tan]]<br /> * [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Wikitravel]]<br /> * [[Wikiverzita]] <br /> * [[Wikizpráva]]<br /> * [[Wiktionary]]<br /> <br /> ===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===<br /> * [[bibliografie]] - Matej Kucharovic<br /> * [[Blended learning]] - Roman Novotný<br /> * [[BMC]] (Bibliographia medica Čechoslovaca)<br /> * [[česká zdravotní politika]]<br /> * [[EAHIL]] (European Association for Health Information and Libraries)<br /> * [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová<br /> * [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková<br /> * [[Hippokratova přísaha]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[klinický knihovník]]<br /> * [[konzorcium]]<br /> * [[legislativa]] - Olga Senčaková<br /> * [[lékařská etika]] - Michaela Hortová<br /> * [[lékařství]] - Jana Doupovcová<br /> * [[licenční smlouva]]<br /> * [[medical library]]<br /> * [[medicína]]<br /> * [[Medvik]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno<br /> * [[MLA]] (Medical Library Association)<br /> * [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Peer-review]]<br /> * [[portál]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová<br /> * [[PubMed]]<br /> * [[referenční knihovník]] <br /> * [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová<br /> * [[specializovaná knihovna]]<br /> * [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[veřejné informační služby ve zdravotnictví]]<br /> * [[vzdálený přístup]]<br /> * [[zákon o zdravotních službách]]<br /> * [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal<br /> <br /> ===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===<br /> * [[arbitráž]]<br /> * [[auditor]]<br /> * [[CzechPOINT]] - Jana Vebrová<br /> * [[datová schránka]] - Jana Pekárková<br /> * [[DONEZ]] (Docházka nezaměstnaných)<br /> * [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová<br /> * [[Ernst &amp; Young]] - Lucie Bělejová<br /> * [[hyperzávislost]]<br /> * [[judikatura]] - Petr Šmíd<br /> * [[Karta života]] <br /> * [[Opencard]] - Daniel Novák<br /> * [[OPUScard]]<br /> * [[podzákonná norma]]<br /> * [[rodné číslo]] - Marie Lemonová<br /> * [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[soukromí]] - Katarína Filičková<br /> * [[výběrové řízení]]<br /> * [[základní registry]]<br /> * [[zdravotní knížka]] (obecně, ne IZIP)<br /> <br /> ===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===<br /> * [[Apple TV]] - Karolína Krbcová<br /> * [[Bibliotheca RFID Library Systems]]<br /> * [[Bluetooth]] - Alena Paulusová<br /> * [[Card Emulation]]<br /> * [[Geek]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Geocaching]] - Veronika Krausová<br /> * [[Google Wallet]]<br /> * [[iBorrow]]<br /> * [[IFurniture]]<br /> * [[iHome]]<br /> * [[iChecking]]<br /> * [[iOffice]]<br /> * [[iPod]] - Tereza Čoupková<br /> * [[iTravel]]<br /> * [[kontrola přístupu]]<br /> * [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[m-komerce]]<br /> * [[mobilní peněženka]]<br /> * [[Mobito]] - Jakub Forman<br /> * [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná<br /> * [[NFC Forum]]<br /> * [[NFC tag]]<br /> * [[Passbook]] - Jan Růžička<br /> * [[Poken]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[Product placement]]- Filip Kocián<br /> * [[prototypování]]<br /> * [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Smart Parking]]<br /> * [[Smart Poster]]<br /> * [[standard]]<br /> * [[technologie]]<br /> * [[úložiště]] - Jan Růžička<br /> * [[Use Case]] – Jan Martinek<br /> * [[Visa payWave]] - Eva Mertová<br /> <br /> ===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===<br /> * [[analýza]]<br /> * [[archivace]]<br /> * [[audiovizuální dokument]] <br /> * [[autobiografie]] - Martina Sehnalová<br /> * [[autorizace]]<br /> * [[autorizační protokol]]<br /> * [[biografie]]<br /> * [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa <br /> * [[Centrum orální historie ÚSD AV ČR]]<br /> * [[Centrum vizuální historie Malach]]<br /> * [[COHA]] (Česká asociace orální historie)<br /> * [[diktafon]]<br /> * [[DVD]] - Martina Volavková<br /> * [[emoce]] -<br /> * [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková<br /> * [[fotoaparát]] <br /> * [[historie každodennosti]]<br /> * [[historiografie]]<br /> * [[interpretace]]<br /> * [[kamera]] - Andrea Prokopová<br /> * [[MD]] (Minidisc)<br /> * [[metodologie]]<br /> * [[narátor]]<br /> * [[nářečí]] - Michal Kaláb<br /> * [[orální historie]] - Ester Březinová<br /> * [[Paměť národa]] (portál)<br /> * [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková<br /> * [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová<br /> * [[Příběhy bezpráví]] - Miroslava Töpferová<br /> * [[sborník]]<br /> * [[SOHI]] (Středisko orální historie)<br /> * [[Stopy totality]] - Anna Halfarová<br /> * [[ÚSD]] (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR)<br /> * [[Ústav pro studium totalitních režimů]] <br /> * [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková<br /> * [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná<br /> * [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová<br /> <br /> ===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===<br /> * [[akustický model]]<br /> * [[dolování dat]] <br /> * [[foném]]<br /> * [[Fourierova transformace]]<br /> * [[Gaussova křivka]]<br /> * [[identita]]<br /> * [[index]]<br /> * [[indexační engine]]<br /> * [[indexování]]<br /> * [[ivektor]]<br /> * [[jazykový model]]<br /> * [[matice]] - Petr Věžník<br /> * [[mikrofon]]<br /> * [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová<br /> * [[n-gram]]<br /> * [[rejstřík]]<br /> * [[rozpoznání řeči]]<br /> * [[signál]]<br /> * [[skrytý Markovův model]]<br /> * [[trénovací data]]<br /> * [[User Friendly]]<br /> * [[vyhledávání]]<br /> * [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková<br /> * [[zpracování řeči]]<br /> <br /> ===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===<br /> * [[agregovaná data]]<br /> * [[CESSDA]] (Council of European Social Science Data Archives)<br /> * [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková<br /> * [[CVVM]] (Centrum pro výzkum veřejného mínění)<br /> * [[ČSDA]] (Český sociálněvědní datový archiv)<br /> * [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs<br /> * [[datová matice]]<br /> * [[datový archiv]]<br /> * [[datový katalog]]<br /> * [[datový soubor]]<br /> * [[DDI]] (Data Documentation Initiative)<br /> * [[ESS]] (European Social Survey)<br /> * [[Eurobarometer]]<br /> * [[Eurostat]]<br /> * [[Evropský výzkum hodnot]]<br /> * [[GSS]] (General Social Survey)<br /> * [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková<br /> * [[korelační analýza]]<br /> * [[management dat]]<br /> * [[MEDARD]] (archiv)<br /> * [[Nesstar]]<br /> * [[obchodní tajemství]]<br /> * [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs<br /> * [[PIRLS]] (Progress in International Reading Literacy Study)<br /> * [[primární data]]<br /> * [[přehledová studie]]<br /> * [[regresní analýza]]<br /> * [[sčítání lidu]]<br /> * [[sekundární analýza dat]]<br /> * [[STATISTICA]] (program)<br /> * [[sub judice]]<br /> * [[Světový výzkum hodnot]]<br /> * [[TIMSS]] (Trends in International Mathematics and Science Study)<br /> * [[UK Data Archive]]<br /> * [[výzkumná dokumentace]]<br /> <br /> === Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===<br /> <br /> *[[Debriefing]] - Daniela Králová<br /> *[[Dungeon game]]<br /> *[[Edutainment]]<br /> *[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Evropská rada]] - Petr Zapletal<br /> *[[Experiment]]<br /> *[[Focus groups]] <br /> *[[Frontální výuka]]<br /> *[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová<br /> *[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková<br /> *[[Intervenční studie]]<br /> *[[Konstruktivismus]]<br /> *[[Mentální model]]<br /> *[[Počítačová gramotnost]]<br /> *[[Posttest]]<br /> *[[Pretest]]<br /> *[[Retenční test]]<br /> *[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík<br /> *[[Serious game]] - Jonáš Prstek<br /> *[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal<br /> *[[Strategická hra]] - Věra Žitková<br /> *[[Transfer znalostí]]<br /> *[[Virtuální laboratoř]]<br /> *[[Výuková hra]]<br /> *[[Vzdělávací simulace]]<br /> <br /> ===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===<br /> *[[AACR2]]<br /> *[[Aleph]]<br /> *[[automatizace knihovnictví]]<br /> *[[BIBIS]] (knihovnický systém)<br /> *[[British Library]]<br /> *[[CASLIN]] (katalog)<br /> *[[Česká národní bibliografie]]<br /> *[[ELAG]] (European Library Automation Group)<br /> *[[Ethernet]]<br /> *[[Ex Libris]](firma)<br /> *[[HTTP Server]]<br /> *[[jmenné zpracování]]<br /> *[[katalogizační pravidla]]<br /> *[[Klementinum]] - Katrin Kalay<br /> *[[knihovní systém]]<br /> *[[KOLIN]] (Košice Library Information Network)<br /> *[[LCSH]]<br /> *[[LINCA]] (Library Information Network in Czech Academy)<br /> *[[LTP]] (long-term potentiation)<br /> *[[MDT]] - Miroslava Brázdová<br /> *[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová<br /> *[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková<br /> *[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt<br /> *[[MOLIN]] (Moravian Library Information Network)<br /> *[[Národní autority ČR]]<br /> *[[Rada pro katalogizační politiku]]<br /> *[[retrospektivní konverze]]<br /> *[[RFI]] (Request for Information)<br /> *[[RISK]] (Rozvoj informační sítě veřejných knihoven)<br /> *[[SEX]] (Sekce experimentálního knihovnictví)<br /> *[[souborný katalog]]<br /> *[[TCP/IP]]<br /> *[[TINLIB]]<br /> *[[UNIMARC]]<br /> *[[UNIX]] Dagmar Chládková<br /> *[[výměnný formát]]<br /> *[[Z39.50]]<br /> <br /> ===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===<br /> *[[Akademie CZ.NIC]]<br /> *[[Analýza DNS provozu]]<br /> *[[autentizace]]<br /> *[[centrální registr domén]]<br /> *[[CZ.NIC]] - Jakub Alt<br /> *[[digitální identita]]<br /> *[[digitální podpis]]<br /> *[[digitální stopa]]<br /> *[[DNS]] (Domain Name System)<br /> *[[doklad totožnosti]]<br /> *[[doména]]<br /> *[[dostupnost]] (služby)<br /> *[[eduID]]<br /> *[[elektronický občanský průkaz]]<br /> *[[heslo]] (autentizační údaj)<br /> *[[Honeynet]]<br /> *[[ICANN]] (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers)<br /> *[[identifikace]]<br /> *[[Jak na Internet]] (seriál)<br /> *[[Knot DNS]]<br /> *[[krádež identity]] (zcizení identity)<br /> *[[migrace]]<br /> *[[MojeID]]<br /> *[[Mozilla Persona]]<br /> *[[NSTIC]] (National Strategy for Trusted Identities in Cyberspace)<br /> *[[OAuth]]<br /> *[[OpenID]]<br /> *[[OpenID Connect]]<br /> *[[poskytovatel identity]]<br /> *[[registrátor domény]]<br /> *[[SAML protocol]]<br /> *[[správa domény]]<br /> *[[SSO]] (Single Sign On)<br /> *[[STORK]] (projekt)<br /> *[[validita]]<br /> *[[zálohování]]<br /> <br /> ==Blok expertů - JARO 2012==<br /> <br /> ===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br /> * [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br /> * [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br /> * [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br /> * [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br /> * [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br /> * [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br /> * [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br /> * [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br /> * [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> * [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br /> <br /> === Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br /> <br /> *[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br /> *[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br /> *[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br /> *[[MARC21]] - Michal Klajban<br /> *[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br /> *[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br /> *[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br /> *[[ALTO]] - Jan Karlík<br /> *[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br /> *[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha<br /> *[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br /> *[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br /> *[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková<br /> <br /> ===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br /> * [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br /> * [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br /> * [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br /> * [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br /> * [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br /> * [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br /> * [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br /> * [[školská reforma]] - Jana Slaná<br /> * [[rámcové vzdělávací programy]] <br /> * [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br /> <br /> ===Martin Bastl: Netwar===<br /> * [[netwar]] - Julie Haladová<br /> * [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br /> * [[kracking]] - Petra Němcová<br /> * [[phreaking]] - Edita Hečová<br /> * [[phishing]] - Martin Chalupa<br /> * [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br /> * [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br /> * [[FloodNet]] - Roman Novotný<br /> * [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br /> * [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br /> * [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br /> * [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br /> * [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br /> * [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Informační válka]] - Jiří Beran<br /> * [[Malware]] - Michal Létal<br /> <br /> ===Petr Přidal: Georeferencer===<br /> * [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br /> * [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br /> <br /> ===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br /> * [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br /> * [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br /> * [[obsahová strategie]] (content strategy)<br /> * [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br /> * [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br /> * [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br /> * [[JavaScript]] - Jan Karlík<br /> * [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs<br /> * [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[webová typografie]] - Daniela Králová<br /> * [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br /> * [[UX designer]]<br /> * [[UX design]] - Anna Kultová<br /> * [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br /> * [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br /> * [[Gamifikace]] - Jaromír Červený<br /> <br /> === Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br /> * [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br /> * [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br /> * [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br /> * [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br /> * [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br /> * [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br /> * [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br /> * [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br /> * [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt<br /> <br /> === Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br /> * [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br /> * [[Software Studies]] - Martina Volavková<br /> * [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br /> * [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br /> * [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br /> * [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br /> * [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka<br /> <br /> ===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br /> * [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br /> * [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br /> * [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler<br /> * [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> === Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br /> * [[mHealth]] - Jan Hrabal<br /> * [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br /> * [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br /> * [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br /> * [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br /> * [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák<br /> * [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br /> * [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br /> * [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek<br /> * [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[SignWriting]] - Alena Paulusová<br /> <br /> === Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br /> * [[TED]] - Michal Klajban<br /> * [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br /> * [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br /> <br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2011==<br /> <br /> ===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br /> * [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br /> * [[City identity]] - Drahomír Hájek<br /> * [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br /> * [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> ===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br /> * [[user experience]] - Jakub Procházka<br /> * [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br /> * [[UX designer]] - Simona Střalková<br /> * [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br /> * [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br /> * [[design služeb]] - Marie Štouračová<br /> * [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br /> * [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br /> * [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br /> <br /> ===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br /> * [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br /> * [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br /> * [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br /> <br /> ===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br /> * [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br /> * [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br /> * [[Brand]] <br /> * [[Font]] - Andrea Szászová<br /> * [[Typografie]] -Lucie Górecká<br /> * [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br /> * [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br /> <br /> ===Michal Juhás: Bookfan===<br /> * [[StartUp]] - Petr Maňásek<br /> * [[Facebook]]<br /> * [[Business plan]] - Michaela Kočová<br /> * [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br /> * [[Angel investor]] - Ester Březinová<br /> * [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br /> * [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Online komunita]] - Eva Durnová<br /> <br /> ===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br /> * [[korpus]] - Petr Fiala<br /> * [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br /> * [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br /> * [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br /> * [[syntax]] - Alena Brožová<br /> * [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br /> * [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br /> * [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br /> <br /> ===Josef Průša: Open source hardware===<br /> * [[open source hardware]] - Daniela Králová<br /> * [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br /> * [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br /> * [[OpenCores]] - Martin Mašek<br /> * [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br /> * [[Arduino]] - Julie Haladová<br /> * [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br /> * [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[3D skener]] - Katarína Hečková<br /> * [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br /> <br /> ===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br /> <br /> *[[BTS]] - Martina Snozová<br /> *[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[IP adresa]] - Martina Snozová<br /> *[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br /> *[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br /> *[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br /> *[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br /> *[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br /> *[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br /> *[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br /> *[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br /> <br /> ===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br /> *[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br /> *[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br /> *[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br /> *[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br /> *[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br /> *[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br /> *[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br /> *[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br /> <br /> ===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br /> *[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br /> *[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br /> *[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br /> *[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br /> *[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br /> <br /> ===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br /> *[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br /> *[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br /> *[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br /> *[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br /> * [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2011==<br /> ===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br /> * [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br /> * [[gesto]]- Marta Konířová<br /> * [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br /> * [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br /> * [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br /> * [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br /> * [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br /> * [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br /> * [[Google Squared]] - Alena Brožová<br /> * [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br /> * [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br /> * [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br /> * [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br /> * [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br /> * [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br /> * [[tablet PC]] - Jan Růžička<br /> * [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br /> * [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br /> * [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br /> <br /> ===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br /> * [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br /> * [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br /> * [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br /> * [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br /> * [[geolokace]] <br /> * [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br /> * [[hashtag]] - Iveta Jansová<br /> * [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br /> * [[infografika]] - Irena Hodžová<br /> * [[inovace]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br /> * [[newsletter]]- Markéta Novotná<br /> * [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br /> * [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[statistika]] - Marie Vlčková<br /> * [[storytelling]] - Marie Packová<br /> <br /> ===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br /> * [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br /> * [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br /> * [[brand]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br /> * [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br /> * [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br /> * [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br /> * [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br /> * [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[licence]]- Marie Packová<br /> * [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br /> * [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br /> * [[Napster]] - Igor Hlaváč<br /> * [[oligopol]] - Lenka Matušková<br /> * [[patent]] - Markéta Novotná<br /> * [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[States' Rights]] - Anna Kultová<br /> * [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br /> * [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br /> * [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br /> <br /> ===Open Access===<br /> * [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br /> * [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br /> * [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br /> * [[Dspace]] - Petra Besperátová<br /> * [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br /> * [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br /> * [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br /> * [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br /> * [[plagiát]] - Katarína Hečková<br /> * [[preprint]]- Dalibor Bláha<br /> * [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[repozitář]] - Martina Snozová<br /> * [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br /> * [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br /> <br /> ===Pirátství dnes i kdysi===<br /> * [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br /> * [[kniha]] - Martina Sochorová<br /> * [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br /> * [[kopie]] - Edita Hečová<br /> * [[litografie]] - Marta Janošová<br /> * [[MP3]] - Emil Budín<br /> * [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br /> * [[průmysl]] - Daniel Šváb<br /> * [[revoluce]] - Monika Machovská <br /> * [[software]]- Veronika Svobodová<br /> * [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br /> * [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[vynález]] - Marcela Střelcová<br /> * [[zákon]] - Dominika Fromelová<br /> * [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br /> <br /> ===Národní digitální knihovna===<br /> * [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br /> * [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br /> * [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br /> * [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br /> * [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br /> * [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[MARC21]] - <br /> * [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[METS]] - Martina Snížková<br /> * [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br /> * [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br /> * [[PDF]] - Petr Fiala<br /> * [[personalizace]] - Anna Kultová<br /> * [[robotický skener]] - Eva Durnová<br /> * [[rukopis]] - Simona Střalková<br /> * [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br /> * [[TIFF]] - Petr Fiala<br /> * [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br /> * [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br /> * [[workflow]] - Dagmar Šiková<br /> <br /> ===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br /> * [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br /> * [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br /> * [[editor]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br /> * [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br /> * [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br /> <br /> ===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br /> * [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br /> * [[citační etika]]- Julie Haladová<br /> * [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[generace X]] - Antonín Pokorný<br /> * [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[hardware]] - Veronika Krausová<br /> * [[referenční služby]] - Filip Kocián<br /> * [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br /> * [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br /> <br /> ===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br /> * [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[cracker]] - Michal Kunrt<br /> * [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br /> * [[gambler]] - Michaela Bočánová<br /> * [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br /> * [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br /> * [[hacker]] - Jonáš Kopp <br /> * [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br /> * [[informační smog]] - Milan Říha<br /> * [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br /> * [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br /> * [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br /> * [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br /> * [[netholismus]] - Kamila Burdová<br /> * [[netománie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br /> * [[outsourcing]]- Marie Indráková<br /> * [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br /> * [[Stuxnet]] - Josef Kos<br /> * [[závislost]] - Hana Nováková<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2010==<br /> ===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br /> * [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br /> * [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br /> * [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br /> * [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br /> * [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br /> * [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br /> * [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br /> * [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br /> * [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br /> * [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br /> * [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br /> * [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br /> * [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br /> <br /> ===Makrosvět mikrokampaní===<br /> * [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br /> * [[banner]] - Simona Chudobová<br /> * [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br /> * [[e-business]] - Anna Kultová<br /> * [[e-komerce]] - Anna Kultová<br /> * [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br /> * [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br /> * [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br /> * [[GSM]] - Milan Spisar<br /> * [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[kreativita]] - Lenka Fatková<br /> * [[mailing list]]- Věra Motyčková<br /> * [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br /> * [[nová média]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br /> * [[propagace]] - Karolína Žáková<br /> * [[reklama]] - Anna Mikulášková<br /> * [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br /> * [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br /> * [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br /> * [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br /> * [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br /> * [[ZOOT]] - Petr Manasek<br /> <br /> ===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br /> * [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br /> * [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br /> * [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[etika]]- Kamila Brablíková<br /> * [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br /> * [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br /> * [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br /> * [[konvergence]] - Martina Snížková<br /> * [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br /> * [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br /> * [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br /> * [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br /> * [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br /> * [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[případová studie]] - Jana Chlanová<br /> * [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br /> * [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br /> * [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br /> * [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[výukové metody]] - Věra Adámková<br /> * [[výzkum]] - Renata Valentová<br /> * [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br /> <br /> ===Ženy v IT===<br /> * [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br /> * [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br /> * [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br /> * [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br /> * [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br /> * [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br /> * [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br /> * [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br /> * [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br /> * [[manažer]] - Renata Valentová<br /> * [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br /> * [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br /> * [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br /> * [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br /> <br /> ===Poznámky k novosti nových médií===<br /> * [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br /> * [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br /> * [[internet]] - Martina Snozová<br /> * [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br /> * [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br /> * [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br /> * [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br /> * [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br /> * [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br /> <br /> ===Location Based Service===<br /> * [[Android]]-Tomáš Vorálek<br /> * [[Galileo]] - Filip Šelong<br /> * [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br /> * [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br /> * [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br /> * [[Mashup]] - Petra Besperátová<br /> * [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br /> * [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br /> * [[smartphone]] - Daniel Šváb<br /> * [[spam]] - Lenka Čípková<br /> * [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br /> * [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br /> * [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br /> <br /> ===Getting Things Done===<br /> * [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br /> * [[coaching]] - Renata Borková<br /> * [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br /> * [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br /> * [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br /> * [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br /> * [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br /> * [[projekt]] - Hana Dvořáková<br /> * [[stres]] - Eva Petrášová<br /> * [[Time Management]]- Renata Borková<br /> * [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br /> <br /> ===Jak (ne)hledat investora===<br /> * [[arbitr]] Jana Procházková<br /> * [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br /> * [[fúze]] - Jana Procházková<br /> * [[iPad]] - Jan Růžička<br /> * [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br /> <br /> ===Autorské právo a knihovny===<br /> * [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[DILIA]] - Hana Habermannová<br /> * [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br /> * [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br /> * [[torrent]] - Petra Besperátová<br /> * [[volné dílo]] - Marta Janošová<br /> <br /> ===Komunitní role knihoven===<br /> * [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[komunita]] - Magda Šallaiová<br /> * [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br /> * [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br /> <br /> ===Informace jako politické téma===<br /> * [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br /> * [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br /> * [[demokracie]] - Martina Snozová<br /> * [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br /> * [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br /> * [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br /> * [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br /> * [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br /> * [[warez]] - Igor Hlaváč<br /> * [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br /> <br /> ===Národní úložiště šedé literatury===<br /> * [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br /> * [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br /> * [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br /> * [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2010==<br /> ===Náboženství v kyberprostoru===<br /> * [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br /> * [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br /> * [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br /> * [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br /> * [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br /> * [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br /> * [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br /> * [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br /> * [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br /> * [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br /> * [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br /> * [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br /> * [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br /> * [[New Age]] - Lenka Veselá<br /> * [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br /> * [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br /> * [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br /> * [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br /> * [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br /> * [[UFO kult]] - Jana Plotková<br /> * [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br /> <br /> ===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br /> * [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br /> * [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br /> * [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br /> * [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br /> * [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br /> * [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br /> * [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br /> * [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br /> * [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br /> * [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br /> * [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br /> * [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br /> * [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br /> * [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br /> * [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br /> * [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br /> * [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br /> * [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br /> * [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br /> * [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br /> * [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br /> * [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br /> * [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br /> * [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br /> * [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br /> * [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br /> * [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br /> <br /> ===Manažerské informační systémy===<br /> * [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br /> * [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br /> * [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br /> * [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br /> * [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br /> * [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br /> * [[informace]] - Kamila Jobová<br /> * [[informační management]] - Lenka Divišová<br /> * [[informační systém]] - Petr Vorel<br /> * [[intranet]] - Marie Sýkorová<br /> * [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br /> * [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br /> * [[management]] - Kristýna Macháčková<br /> * [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br /> * [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br /> * [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br /> * [[Talent Management]] - Jan Růžička<br /> <br /> ===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br /> * [[akvizice]] - Eva Králíčková<br /> * [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br /> * [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br /> * [[Clavius]] - Marie Vlčková<br /> * [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br /> * [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br /> * [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br /> * [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br /> * [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br /> * [[MVS]] - Simona Stolařová<br /> * [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br /> * [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br /> * [[SQL]] - Petr Fiala<br /> * [[tenký klient]] - Magda Fialová<br /> * [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br /> <br /> ===Soustružníci lidských duší===<br /> * [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br /> * [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br /> * [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br /> * [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br /> * [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br /> * [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br /> * [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br /> * [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br /> * [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br /> * [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br /> * [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br /> * [[Proces se &quot;zelenou internacionálou&quot;]] - Markéta Homolová<br /> * [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br /> * [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br /> * [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br /> * závadná literatura<br /> ** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br /> ** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br /> ** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br /> ** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br /> ** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br /> <br /> ===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br /> * [[algoritmus]] - Petr Věžník<br /> * [[bannerová slepota]] - David Koval<br /> * [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[Delicious]] - Filip Šubrt<br /> * [[e-mail]] - Emil Budín<br /> * [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br /> * [[Last.fm]] - Filip Šelong<br /> * [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Produsage]] - David Němeček<br /> * [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br /> * [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br /> * [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br /> * [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br /> * [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[YouTube]] - Daniel Hübner<br /> <br /> ===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br /> * [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br /> * [[digitalizace]] - Martina Snížková<br /> * [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br /> * [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br /> * [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br /> * [[harddisk]] - Kamila Horáková<br /> * [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br /> * [[JPEG]] - Jiří Křupala<br /> * [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br /> * [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[metadata]] - Jiří Beran<br /> * [[papyrus]] - Katarína Hečková<br /> * [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[skenování]] - Michal Kunrt<br /> <br /> ===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br /> * [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br /> * [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br /> * [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br /> * [[INFOZ]] - Alena Fafková<br /> * [[nakladatel]] - Monika Beránková<br /> * [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br /> * [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br /> * [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br /> * [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br /> * [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br /> <br /> ===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br /> * [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[Long Tail]] - Jakub Alt<br /> * [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br /> * [[PageRank]] - Peter Kahoun<br /> * [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br /> * [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br /> * [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br /> <br /> ===Škola 2.0 beta===<br /> * [[Action Learning]] - Lenka Janská<br /> * [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br /> * [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br /> * [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br /> * [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br /> * [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br /> * [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br /> * [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br /> <br /> ===Knihovník v 21. století===<br /> * [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br /> * [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br /> * [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br /> * [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br /> <br /> ===eBooks on Demand===<br /> * [[eBook]] - Magda Šallaiová<br /> * [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br /> * [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br /> <br /> [[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Pr%C5%AFmyslov%C3%BD_vzor&diff=28509 Průmyslový vzor 2013-01-31T14:19:21Z <p>KatrinKalay: Stránka vyprázdněna</p> <hr /> <div></div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Klementinum&diff=28508 Klementinum 2013-01-31T14:08:41Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>'''Autor''': Katrin Kalay<br /> <br /> '''Klíčová slova''': Klementinum<br /> <br /> '''Synonyma''': --<br /> <br /> '''Související pojmy''': <br /> <br /> ::''nadřazené'': Praha, barokní architektura, kulturní památka, jezuité<br /> <br /> ::''podřazené'': barokní knihovní sál, astronomická věž, zrcadlová kaple, kostel sv. Klimenta, Vlašská kaple, kostel Nejsvětějšího Salvátora<br /> <br /> <br /> <br /> Pražské Klementinum je v současné době sídlem Národní knihovny České republiky. Jeho rozsáhlý areál se rozprostírá na Starém Městě mezi Karlovou, Křížovnickou a Platnéřskou ulicí. „Klementinum vybudované na ploše dvou hektarů je jedním z největších stavebních komplexů v Evropě“ &lt;ref&gt; OULÍKOVÁ, Petra. ''Klementinum: průvodce''. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. S. 5 ISBN 80-7050-491-9. &lt;/ref&gt; a je považováno za významnou českou kulturní a historickou památku.<br /> <br /> == Historie ==<br /> Historický vývoj Klementina sahá až do románského slohu, kdy byl postaven kostel sv. Klimenta. „Důležitou etapou se stalo období počínající rokem 1232, kdy okolo kostelíka začal vyrůstat dominikánský klášter.“ &lt;ref&gt; VOIT, Petr. ''Pražské Klementinum''. Praha: Národní knihovna v Praze, 1990. S 9. ISBN 80-901092-4-1. &lt;/ref&gt; Ve 14. století pak došlo ke sdružení s Univerzitou Karlovou a probíhala zde výuka jejích studentů. Roku 1556 přišli do Prahy jezuité, usadili se zde a začali plánovat stavbu jezuitské koleje. „Slavnostní položení základního kamene se konalo dne 8. prosince 1653.“ &lt;ref&gt; RICHTEROVÁ, Alena a ČORNEJOVÁ, Ivana. ''Jezuité a Klementinum''. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. S. 31. ISBN 80-7050-485-4. &lt;/ref&gt; Barokní výstavba byla ukončena v roce 1726 a podílelo se na ní mnoho významných architektů (Carlo Lurago, Francesco Lurago, Giovanni Bartolomeo Cometa, František Maxmilian Kaňka, Kilián Ignác Dientzenhofer atd.) a dalších umělců (Jan Hiebl, Jan Jiří Heinsch, Ignác Viktorin Raab, Josef Kramolín, Jan Jiří Bendl, Petr Brandl). Po zrušení jezuitského řádu byly Klementinské knihovny spojeny s Novou karolinskou knihovnou a roku 1777 vznikla Veřejná c. k. univerzitní knihovna. Název knihovny sídlící v Klementinu se ještě několikrát změnil, až byla v roce 1990 pojmenována Národní knihovnou.<br /> <br /> == Areál Klementina ==<br /> Hlavní vstup do Klementina z Mariánského náměstí je situován ve východním křídle. Právě v tomto úseku sídlí Národní knihovna. Nachází se zde také impozantní barokní knihovní sál, „který je vůbec první knihovnou v Praze i v Čechách s bohatou freskovou výzdobou.“ &lt;ref&gt; OULÍKOVÁ, Petra. ''Klementinum: průvodce''. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. S. 54. ISBN 80-7050-491-9. &lt;/ref&gt; Na první pohled je však nejvýraznější astronomická věž, která měří celkem 68 metrů, a na jejím vrcholu je umístěna socha Atlanta od Matyáše Bernarda Brauna. K meteorologickým a astronomickým účelům nesloužila od svého počátku, ale až od poloviny 18. století. Zrcadlová kaple, která spojuje věž se severním křídlem, je vyzdobena zrcadly, bohatými malbami a sochami. Podélně areál lemují tři sakrální stavby – kostel sv. Klimenta, Vlašská kaple a kostel Nejsvětějšího Salvátora. Nejstarší částí komplexu je západní křídlo, ve kterém se nalézají Křížovnické chodby (dnes galerie Klementinum), jež jsou neobvykle bohatě vyzdobeny. Důvodem bylo pravděpodobně to, že dříve sloužil jako hlavní vchod vstup z Křižovnického náměstí, a tak příchozí nejdříve spatřili tyto chodby. V areálu jsou rozmístěna celkem čtyři nádvoří, tím nejznámějším je nádvoří révové, jež je ozdobeno kamennou fontánou a na jeho stěnách se dochovalo osm slunečních hodin.<br /> <br /> == Současnost ==<br /> V současné době probíhá revitalizace Klementina, která je rozdělena do několika etap, aby nebyl výrazně omezen provoz Národní knihovny. Momentálně je realizována druhá etapa, jejíž ukončení je plánováno v závěru roku 2014. <br /> To však nezabraňuje prohlídkám astronomické věže, barokního knihovního sálu a zrcadlové kaple, které jsou určeny pro širokou veřejnost. V tamějších prostorách se dokonce konají svatební obřady. V zrcadlové kapli se pravidelně konají koncerty jazzové a vážné hudby a v Klementinské galerii zase probíhají různé výstavy. <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> *OULÍKOVÁ, Petra. ''Klementinum: průvodce''. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. 76 s. ISBN 80-7050-491-9.<br /> *Revitalizace Klementina. ''Národní knihovna České republiky''. [online]. 2013. [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://www2.nkp.cz/revitalizace-klementina<br /> *RICHTEROVÁ, Alena a ČORNEJOVÁ, Ivana. ''Jezuité a Klementinum''. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. 199 s. ISBN 80-7050-485-4.<br /> *Úvodní strana. ''Klementinum Praha'' [online]. [cit. 2013-01-30]. Dostupné z: http://www.klementinum.com/ <br /> *VOIT, Petr. ''Pražské Klementinum''. Praha: Národní knihovna v Praze, 1990. 183 s. ISBN 80-901092-4-1.<br /> *Z historie knihovny. ''Národní knihovna Praha'' [online]. © 2012. [cit. 2013-01-30]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/z-historie-knihovny</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Klementinum&diff=28507 Klementinum 2013-01-31T13:52:32Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>'''Autor''': Katrin Kalay<br /> <br /> '''Klíčová slova''': Klementinum<br /> <br /> '''Synonyma''': --<br /> <br /> '''Související pojmy''': <br /> <br /> ::''nadřazené'': Praha, barokní architektura, kulturní památka, jezuité<br /> <br /> ::''podřazené'': barokní knihovní sál, astronomická věž, zrcadlová kaple, kostel sv. Klimenta, Vlašská kaple, kostel Nejsvětějšího Salvátora<br /> <br /> <br /> <br /> Pražské Klementinum je v současné době sídlem Národní knihovny České republiky. Jeho rozsáhlý areál se rozprostírá na Starém Městě mezi Karlovou, Křížovnickou a Platnéřskou ulicí. „Klementinum vybudované na ploše dvou hektarů je jedním z největších stavebních komplexů v Evropě“ &lt;ref&gt; OULÍKOVÁ, Petra. ''Klementinum: průvodce''. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. S. 5 ISBN 80-7050-491-9. &lt;/ref&gt; a je považováno za významnou českou kulturní a historickou památku.<br /> <br /> == Historie ==<br /> Historický vývoj Klementina sahá až do románského slohu, kdy byl postaven kostel sv. Klimenta. „Důležitou etapou se stalo období počínající rokem 1232, kdy okolo kostelíka začal vyrůstat dominikánský klášter.“ &lt;ref&gt; VOIT, Petr. ''Pražské Klementinum''. Praha: Národní knihovna v Praze, 1990. S 9. ISBN 80-901092-4-1. &lt;/ref&gt; Ve 14. století pak došlo ke sdružení s Univerzitou Karlovou a probíhala zde výuka jejích studentů. Roku 1556 přišli do Prahy jezuité, usadili se zde a začali plánovat stavbu jezuitské koleje. „Slavnostní položení základního kamene se konalo dne 8. prosince 1653.“ &lt;ref&gt; RICHTEROVÁ, Alena a ČORNEJOVÁ, Ivana. ''Jezuité a Klementinum''. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. S. 31. ISBN 80-7050-485-4. &lt;/ref&gt; Barokní výstavba byla ukončena v roce 1726 a podílelo se na ní mnoho významných architektů (Carlo Lurago, Francesco Lurago, Giovanni Bartolomeo Cometa, František Maxmilian Kaňka, Kilián Ignác Dientzenhofer atd.) a dalších umělců (Jan Hiebl, Jan Jiří Heinsch, Ignác Viktorin Raab, Josef Kramolín, Jan Jiří Bendl, Petr Brandl). Po zrušení jezuitského řádu byly Klementinské knihovny spojeny s Novou karolinskou knihovnou a roku 1777 vznikla Veřejná c. k. univerzitní knihovna. Název knihovny sídlící v Klementinu se ještě několikrát změnil, až byla v roce 1990 pojmenována Národní knihovnou.<br /> <br /> == Areál Klementina ==<br /> Hlavní vstup do Klementina z Mariánského náměstí je situován ve východním křídle. Právě v tomto úseku sídlí Národní knihovna. Nachází se zde také impozantní barokní knihovní sál, „který je vůbec první knihovnou v Praze i v Čechách s bohatou freskovou výzdobou.“ &lt;ref&gt; OULÍKOVÁ, Petra. ''Klementinum: průvodce''. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. S. 54. ISBN 80-7050-491-9. &lt;/ref&gt; Na první pohled je však nejvýraznější astronomická věž, která měří celkem 68 metrů, a na jejím vrcholu je umístěna socha Atlanta od Matyáše Bernarda Brauna. K meteorologickým a astronomickým účelům nesloužila od svého počátku, ale až od poloviny 18. století. Zrcadlová kaple, která spojuje věž se severním křídlem, je vyzdobena zrcadly, bohatými malbami a sochami. Podélně areál lemují tři sakrální stavby – kostel sv. Klimenta, Vlašská kaple a kostel Nejsvětějšího Salvátora. V areálu jsou rozmístěna celkem čtyři nádvoří, tím nejznámějším je nádvoří révové, jež je ozdobeno kamennou fontánou a na jeho stěnách se dochovalo osm slunečních hodin.<br /> <br /> == Současnost ==<br /> V současné době probíhá revitalizace Klementina, která je rozdělena do několika etap, aby nebyl výrazně omezen provoz Národní knihovny. Momentálně je realizována druhá etapa, jejíž ukončení je plánováno v závěru roku 2014. <br /> To však nezabraňuje prohlídkám astronomické věže, barokního knihovního sálu a zrcadlové kaple, které jsou určeny pro širokou veřejnost. V tamějších prostorách se dokonce konají svatební obřady. V zrcadlové kapli se pravidelně konají koncerty jazzové a vážné hudby a v Klementinské galerii zase probíhají různé výstavy. <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> *OULÍKOVÁ, Petra. ''Klementinum: průvodce''. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. 76 s. ISBN 80-7050-491-9.<br /> *Revitalizace Klementina. ''Národní knihovna České republiky''. [online]. 2013. [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://www2.nkp.cz/revitalizace-klementina<br /> *RICHTEROVÁ, Alena a ČORNEJOVÁ, Ivana. ''Jezuité a Klementinum''. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. 199 s. ISBN 80-7050-485-4.<br /> *Úvodní strana. ''Klementinum Praha'' [online]. [cit. 2013-01-30]. Dostupné z: http://www.klementinum.com/ <br /> *VOIT, Petr. ''Pražské Klementinum''. Praha: Národní knihovna v Praze, 1990. 183 s. ISBN 80-901092-4-1.<br /> *Z historie knihovny. ''Národní knihovna Praha'' [online]. © 2012. [cit. 2013-01-30]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/z-historie-knihovny</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Klementinum&diff=28506 Klementinum 2013-01-31T13:43:13Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>'''Autor''': Katrin Kalay<br /> <br /> '''Klíčová slova''': Klementinum<br /> <br /> '''Synonyma''': --<br /> <br /> '''Související pojmy''': <br /> <br /> ::''nadřazené'': Praha, barokní architektura, kulturní památka, jezuité<br /> <br /> ::''podřazené'': barokní knihovní sál, astronomická věž, zrcadlová kaple, kostel sv. Klimenta, Vlašská kaple, kostel Nejsvětějšího Salvátora<br /> <br /> <br /> <br /> Pražské Klementinum je v současné době sídlem Národní knihovny České republiky. Jeho rozsáhlý areál se rozprostírá na Starém Městě mezi Karlovou, Křížovnickou a Platnéřskou ulicí. „Klementinum vybudované na ploše dvou hektarů je jedním z největších stavebních komplexů v Evropě“ &lt;ref&gt; OULÍKOVÁ, Petra. ''Klementinum: průvodce''. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. S. 5 ISBN 80-7050-491-9. &lt;/ref&gt; a je považováno za významnou českou kulturní a historickou památku.<br /> <br /> == Historie ==<br /> Historický vývoj Klementina sahá až do románského slohu, kdy byl postaven kostel sv. Klimenta. „Důležitou etapou se stalo období počínající rokem 1232, kdy okolo kostelíka začal vyrůstat dominikánský klášter.“ &lt;ref&gt; VOIT, Petr. ''Pražské Klementinum''. Praha: Národní knihovna v Praze, 1990. S 9. ISBN 80-901092-4-1. &lt;/ref&gt; Ve 14. století pak došlo ke sdružení s Univerzitou Karlovou a probíhala zde výuka jejích studentů. Roku 1556 přišli do Prahy jezuité, usadili se zde a začali plánovat stavbu jezuitské koleje. „Slavnostní položení základního kamene se konalo dne 8. prosince 1653.“ &lt;ref&gt; RICHTEROVÁ, Alena a ČORNEJOVÁ, Ivana. ''Jezuité a Klementinum''. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. S. 31. ISBN 80-7050-485-4. &lt;/ref&gt; Barokní výstavba byla ukončena v roce 1726 a podílelo se na ní mnoho významných architektů (Carlo Lurago, Francesco Lurago, Giovanni Bartolomeo Cometa, František Maxmilian Kaňka, Kilián Ignác Dientzenhofer atd.) a dalších umělců (Jan Hiebl, Jan Jiří Heinsch, Ignác Viktorin Raab, Josef Kramolín, Jan Jiří Bendl, Petr Brandl). Po zrušení jezuitského řádu byly Klementinské knihovny spojeny s Novou karolinskou knihovnou a roku 1777 vznikla Veřejná c. k. univerzitní knihovna. Název knihovny sídlící v Klementinu se ještě několikrát změnil, až byla v roce 1990 pojmenována Národní knihovnou.<br /> <br /> == Areál Klementina ==<br /> Hlavní vstup do Klementina z Mariánského náměstí je situován ve východním křídle. Právě v tomto úseku sídlí Národní knihovna. Nachází se zde také impozantní barokní knihovní sál, „který je vůbec první knihovnou v Praze i v Čechách s bohatou freskovou výzdobou.“ &lt;ref&gt; OULÍKOVÁ, Petra. ''Klementinum: průvodce''. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. S. 54. ISBN 80-7050-491-9. &lt;/ref&gt; Na první pohled je však nejvýraznější astronomická věž, která měří celkem 68 metrů, a na jejím vrcholu je umístěna socha Atlanta od Matyáše Bernarda Brauna. K meteorologickým a astronomickým účelům nesloužila od svého počátku, ale až od poloviny 18. století. Zrcadlová kaple, která spojuje věž se severním křídlem, je vyzdobena zrcadly, bohatými malbami a sochami. Podélně areál lemují tři sakrální stavby – kostel sv. Klimenta, Vlašská kaple a kostel Nejsvětějšího Salvátora. V areálu jsou rozmístěna celkem čtyři nádvoří, tím nejznámějším je nádvoří révové, jež je ozdobeno kamennou fontánou a na jeho stěnách se dochovalo osm slunečních hodin.<br /> <br /> == Současnost ==<br /> V současné době probíhá revitalizace Klementina, která je rozdělena do několika etap, aby nebyl výrazně omezen provoz Národní knihovny. Momentálně je realizována druhá etapa, jejíž ukončení je plánováno v závěru roku 2014. <br /> To však nezabraňuje prohlídkám astronomické věže, barokního knihovního sálu a zrcadlové kaple, které jsou určeny pro širokou veřejnost. V tamějších prostorách se dokonce konají svatební obřady a zrcadlové kapli se zase pravidelně konají koncerty jazzové a vážné hudby.<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> *OULÍKOVÁ, Petra. ''Klementinum: průvodce''. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. 76 s. ISBN 80-7050-491-9.<br /> *Revitalizace Klementina. ''Národní knihovna České republiky''. [online]. 2013. [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://www2.nkp.cz/revitalizace-klementina<br /> *RICHTEROVÁ, Alena a ČORNEJOVÁ, Ivana. ''Jezuité a Klementinum''. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. 199 s. ISBN 80-7050-485-4.<br /> *Úvodní strana. ''Klementinum Praha'' [online]. [cit. 2013-01-30]. Dostupné z: http://www.klementinum.com/ <br /> *VOIT, Petr. ''Pražské Klementinum''. Praha: Národní knihovna v Praze, 1990. 183 s. ISBN 80-901092-4-1.<br /> *Z historie knihovny. ''Národní knihovna Praha'' [online]. © 2012. [cit. 2013-01-30]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/z-historie-knihovny</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Klementinum&diff=28505 Klementinum 2013-01-31T13:39:45Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>'''Autor''': Katrin Kalay<br /> <br /> '''Klíčová slova''': Klementinum<br /> <br /> '''Synonyma''': --<br /> <br /> '''Související pojmy''': <br /> <br /> ::''nadřazené'': Praha, barokní architektura, kulturní památka, jezuité<br /> <br /> ::''podřazené'': barokní knihovní sál, astronomická věž, zrcadlová kaple, kostel sv. Klimenta, Vlašská kaple, kostel Nejsvětějšího Salvátora<br /> <br /> <br /> <br /> Pražské Klementinum je v současné době sídlem Národní knihovny České republiky. Jeho rozsáhlý areál se rozprostírá na Starém Městě mezi Karlovou, Křížovnickou a Platnéřskou ulicí. „Klementinum vybudované na ploše dvou hektarů je jedním z největších stavebních komplexů v Evropě“ &lt;ref&gt; OULÍKOVÁ, Petra. ''Klementinum: průvodce''. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. S. 5 ISBN 80-7050-491-9. &lt;/ref&gt; a je považováno za významnou českou kulturní a historickou památku.<br /> <br /> == Historie ==<br /> Historický vývoj Klementina sahá až do románského slohu, kdy byl postaven kostel sv. Klimenta. „Důležitou etapou se stalo období počínající rokem 1232, kdy okolo kostelíka začal vyrůstat dominikánský klášter.“ &lt;ref&gt; VOIT, Petr. ''Pražské Klementinum''. Praha: Národní knihovna v Praze, 1990. S 9. ISBN 80-901092-4-1. &lt;/ref&gt; Ve 14. století pak došlo ke sdružení s Univerzitou Karlovou a probíhala zde výuka jejích studentů. Roku 1556 přišli do Prahy jezuité, usadili se zde a začali plánovat stavbu jezuitské koleje. „Slavnostní položení základního kamene se konalo dne 8. prosince 1653.“ &lt;ref&gt; RICHTEROVÁ, Alena a ČORNEJOVÁ, Ivana. ''Jezuité a Klementinum''. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. S. 31. ISBN 80-7050-485-4. &lt;/ref&gt; Barokní výstavba byla ukončena v roce 1726 a podílelo se na ní mnoho významných architektů (Carlo Lurago, Francesco Lurago, Giovanni Bartolomeo Cometa, František Maxmilian Kaňka, Kilián Ignác Dientzenhofer atd.) a dalších umělců (Jan Hiebl, Jan Jiří Heinsch, Ignác Viktorin Raab, Josef Kramolín, Jan Jiří Bendl, Petr Brandl). Po zrušení jezuitského řádu byly Klementinské knihovny spojeny s Novou karolinskou knihovnou a roku 1777 vznikla Veřejná c. k. univerzitní knihovna. Název knihovny sídlící v Klementinu se ještě několikrát změnil, až byla v roce 1990 pojmenována Národní knihovnou.<br /> <br /> == Areál Klementina ==<br /> Hlavní vstup do Klementina z Mariánského náměstí je situován ve východním křídle. Právě v tomto úseku sídlí Národní knihovna. Nachází se zde také impozantní barokní knihovní sál, „který je vůbec první knihovnou v Praze i v Čechách s bohatou freskovou výzdobou.“ &lt;ref&gt; OULÍKOVÁ, Petra. ''Klementinum: průvodce''. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. S. 54. ISBN 80-7050-491-9. &lt;/ref&gt; Na první pohled je však nejvýraznější astronomická věž, která měří celkem 68 metrů, a na jejím vrcholu je umístěna socha Atlanta od Matyáše Bernarda Brauna. K meteorologickým a astronomickým účelům nesloužila od svého počátku, ale až od poloviny 18. století. Zrcadlová kaple, která spojuje věž se severním křídlem, je vyzdobena zrcadly, bohatými malbami a sochami. Podélně areál lemují tři sakrální stavby – kostel sv. Klimenta, Vlašská kaple a kostel Nejsvětějšího Salvátora. V areálu jsou rozmístěna celkem čtyři nádvoří, tím nejznámějším je nádvoří révové, jež je ozdobeno kamennou fontánou a na jeho stěnách se dochovalo osm slunečních hodin.<br /> <br /> == Současnost ==<br /> V současné době probíhá revitalizace Klementina, která je rozdělena do několika etap, aby nebyl výrazně omezen provoz Národní knihovny. Momentálně je realizována druhá etapa, jejíž ukončení je plánováno v závěru roku 2014. <br /> To však nezabraňuje prohlídkám astronomické věže, barokního knihovního sálu a zrcadlové kaple, které jsou určeny pro širokou veřejnost. V tamějších prostorách se dokonce konají svatební obřady a zrcadlové kapli se zase pravidelně konají koncerty jazzové a vážné hudby.<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references&gt;<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> *OULÍKOVÁ, Petra. ''Klementinum: průvodce''. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. 76 s. ISBN 80-7050-491-9.<br /> *Revitalizace Klementina. ''Národní knihovna České republiky''. [online]. 2013. [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://www2.nkp.cz/revitalizace-klementina</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Klementinum&diff=28504 Klementinum 2013-01-31T13:33:47Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>'''Autor''': Katrin Kalay<br /> <br /> '''Klíčová slova''': Klementinum<br /> <br /> '''Synonyma''': --<br /> <br /> '''Související pojmy''': <br /> <br /> ::''nadřazené'': Praha, barokní architektura, kulturní památka, jezuité<br /> <br /> ::''podřazené'': barokní knihovní sál, astronomická věž, zrcadlová kaple, kostel sv. Klimenta, Vlašská kaple, kostel Nejsvětějšího Salvátora<br /> <br /> <br /> <br /> Pražské Klementinum je v současné době sídlem Národní knihovny České republiky. Jeho rozsáhlý areál se rozprostírá na Starém Městě mezi Karlovou, Křížovnickou a Platnéřskou ulicí. „Klementinum vybudované na ploše dvou hektarů je jedním z největších stavebních komplexů v Evropě“ &lt;ref&gt; OULÍKOVÁ, Petra. ''Klementinum: průvodce''. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. S. 5 ISBN 80-7050-491-9. &lt;/ref&gt; a je považováno za významnou českou kulturní a historickou památku.<br /> <br /> == Historie ==<br /> Historický vývoj Klementina sahá až do románského slohu, kdy byl postaven kostel sv. Klimenta. „Důležitou etapou se stalo období počínající rokem 1232, kdy okolo kostelíka začal vyrůstat dominikánský klášter.“ &lt;ref&gt; VOIT, Petr. ''Pražské Klementinum''. Praha: Národní knihovna v Praze, 1990. S 9. ISBN 80-901092-4-1. &lt;/ref&gt; Ve 14. století pak došlo ke sdružení s Univerzitou Karlovou a probíhala zde výuka jejích studentů. Roku 1556 přišli do Prahy jezuité, usadili se zde a začali plánovat stavbu jezuitské koleje. „Slavnostní položení základního kamene se konalo dne 8. prosince 1653.“ &lt;ref&gt; RICHTEROVÁ, Alena a ČORNEJOVÁ, Ivana. ''Jezuité a Klementinum''. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. S. 31. ISBN 80-7050-485-4. &lt;/ref&gt; Barokní výstavba byla ukončena v roce 1726 a podílelo se na ní mnoho významných architektů (Carlo Lurago, Francesco Lurago, Giovanni Bartolomeo Cometa, František Maxmilian Kaňka, Kilián Ignác Dientzenhofer atd.) a dalších umělců (Jan Hiebl, Jan Jiří Heinsch, Ignác Viktorin Raab, Josef Kramolín, Jan Jiří Bendl, Petr Brandl). Po zrušení jezuitského řádu byly Klementinské knihovny spojeny s Novou karolinskou knihovnou a roku 1777 vznikla Veřejná c. k. univerzitní knihovna. Název knihovny sídlící v Klementinu se ještě několikrát změnil, až byla v roce 1990 pojmenována Národní knihovnou.<br /> <br /> == Areál Klementina ==<br /> Hlavní vstup do Klementina z Mariánského náměstí je situován ve východním křídle. Právě v tomto úseku sídlí Národní knihovna. Nachází se zde také impozantní barokní knihovní sál, „který je vůbec první knihovnou v Praze i v Čechách s bohatou freskovou výzdobou.“ &lt;ref&gt; OULÍKOVÁ, Petra. ''Klementinum: průvodce''. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. S. 54. ISBN 80-7050-491-9. &lt;/ref&gt; Na první pohled je však nejvýraznější astronomická věž, která měří celkem 68 metrů, a na jejím vrcholu je umístěna socha Atlanta od Matyáše Bernarda Brauna. K meteorologickým a astronomickým účelům nesloužila od svého počátku, ale až od poloviny 18. století. Zrcadlová kaple, která spojuje věž se severním křídlem, je vyzdobena zrcadly, bohatými malbami a sochami. Podélně areál lemují tři sakrální stavby – kostel sv. Klimenta, Vlašská kaple a kostel Nejsvětějšího Salvátora. V areálu jsou rozmístěna celkem čtyři nádvoří, tím nejznámějším je nádvoří révové, jež je ozdobeno kamennou fontánou a na jeho stěnách se dochovalo osm slunečních hodin.<br /> <br /> == Současnost ==<br /> V současné době probíhá revitalizace Klementina, která je rozdělena do několika etap, aby nebyl výrazně omezen provoz Národní knihovny. Momentálně je realizována druhá etapa, jejíž ukončení je plánováno v závěru roku 2014. <br /> To však nezabraňuje prohlídkám astronomické věže, barokního knihovního sálu a zrcadlové kaple, které jsou určeny pro širokou veřejnost. V tamějších prostorách se dokonce konají svatební obřady a zrcadlové kapli se zase pravidelně konají koncerty jazzové a vážné hudby.<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references&gt;</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Klementinum&diff=28503 Klementinum 2013-01-31T13:32:13Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>'''Autor''': Katrin Kalay<br /> <br /> '''Klíčová slova''': Klementinum<br /> <br /> '''Synonyma''': --<br /> <br /> '''Související pojmy''': <br /> <br /> ::''nadřazené'': Praha, barokní architektura, kulturní památka, jezuité<br /> <br /> ::''podřazené'': barokní knihovní sál, astronomická věž, zrcadlová kaple, kostel sv. Klimenta, Vlašská kaple, kostel Nejsvětějšího Salvátora<br /> <br /> <br /> Pražské Klementinum je v současné době sídlem Národní knihovny České republiky. Jeho rozsáhlý areál se rozprostírá na Starém Městě mezi Karlovou, Křížovnickou a Platnéřskou ulicí. „Klementinum vybudované na ploše dvou hektarů je jedním z největších stavebních komplexů v Evropě“ &lt;ref&gt; OULÍKOVÁ, Petra. ''Klementinum: průvodce''. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. S. 5 ISBN 80-7050-491-9. &lt;/ref&gt; a je považováno za významnou českou kulturní a historickou památku.<br /> <br /> <br /> == Historie ==<br /> Historický vývoj Klementina sahá až do románského slohu, kdy byl postaven kostel sv. Klimenta. „Důležitou etapou se stalo období počínající rokem 1232, kdy okolo kostelíka začal vyrůstat dominikánský klášter.“ &lt;ref&gt; VOIT, Petr. ''Pražské Klementinum''. Praha: Národní knihovna v Praze, 1990. S 9. ISBN 80-901092-4-1. &lt;/ref&gt; Ve 14. století pak došlo ke sdružení s Univerzitou Karlovou a probíhala zde výuka jejích studentů. Roku 1556 přišli do Prahy jezuité, usadili se zde a začali plánovat stavbu jezuitské koleje. „Slavnostní položení základního kamene se konalo dne 8. prosince 1653.“ &lt;ref&gt; RICHTEROVÁ, Alena a ČORNEJOVÁ, Ivana. ''Jezuité a Klementinum''. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. S. 31. ISBN 80-7050-485-4. &lt;/ref&gt; Barokní výstavba byla ukončena v roce 1726 a podílelo se na ní mnoho významných architektů (Carlo Lurago, Francesco Lurago, Giovanni Bartolomeo Cometa, František Maxmilian Kaňka, Kilián Ignác Dientzenhofer atd.) a dalších umělců (Jan Hiebl, Jan Jiří Heinsch, Ignác Viktorin Raab, Josef Kramolín, Jan Jiří Bendl, Petr Brandl). Po zrušení jezuitského řádu byly Klementinské knihovny spojeny s Novou karolinskou knihovnou a roku 1777 vznikla Veřejná c. k. univerzitní knihovna. Název knihovny sídlící v Klementinu se ještě několikrát změnil, až byla v roce 1990 pojmenována Národní knihovnou.<br /> <br /> == Areál Klementina ==<br /> Hlavní vstup do Klementina z Mariánského náměstí je situován ve východním křídle. Právě v tomto úseku sídlí Národní knihovna. Nachází se zde také impozantní barokní knihovní sál, „který je vůbec první knihovnou v Praze i v Čechách s bohatou freskovou výzdobou.“ &lt;ref&gt; OULÍKOVÁ, Petra. ''Klementinum: průvodce''. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. S. 54. ISBN 80-7050-491-9. &lt;/ref&gt; Na první pohled je však nejvýraznější astronomická věž, která měří celkem 68 metrů, a na jejím vrcholu je umístěna socha Atlanta od Matyáše Bernarda Brauna. K meteorologickým a astronomickým účelům nesloužila od svého počátku, ale až od poloviny 18. století. Zrcadlová kaple, která spojuje věž se severním křídlem, je vyzdobena zrcadly, bohatými malbami a sochami. Podélně areál lemují tři sakrální stavby – kostel sv. Klimenta, Vlašská kaple a kostel Nejsvětějšího Salvátora. V areálu jsou rozmístěna celkem čtyři nádvoří, tím nejznámějším je nádvoří révové, jež je ozdobeno kamennou fontánou a na jeho stěnách se dochovalo osm slunečních hodin.<br /> <br /> == Současnost ==<br /> V současné době probíhá revitalizace Klementina, která je rozdělena do několika etap, aby nebyl výrazně omezen provoz Národní knihovny. Momentálně je realizována druhá etapa, jejíž ukončení je plánováno v závěru roku 2014. <br /> To však nezabraňuje prohlídkám astronomické věže, barokního knihovního sálu a zrcadlové kaple, které jsou určeny pro širokou veřejnost. V tamějších prostorách se dokonce konají svatební obřady a zrcadlové kapli se zase pravidelně konají koncerty jazzové a vážné hudby.<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references&gt;</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Klementinum&diff=28502 Klementinum 2013-01-31T13:29:52Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>'''Autor''': Katrin Kalay<br /> <br /> '''Klíčová slova''': Klementinum<br /> <br /> '''Synonyma''': --<br /> <br /> '''Související pojmy''': <br /> <br /> ::''nadřazené'': Praha, barokní architektura, kulturní památka, jezuité<br /> <br /> ::''podřazené'': barokní knihovní sál, astronomická věž, zrcadlová kaple, kostel sv. Klimenta, Vlašská kaple, kostel Nejsvětějšího Salvátora<br /> <br /> <br /> Pražské Klementinum je v současné době sídlem Národní knihovny České republiky. Jeho rozsáhlý areál se rozprostírá na Starém Městě mezi Karlovou, Křížovnickou a Platnéřskou ulicí. „Klementinum vybudované na ploše dvou hektarů je jedním z největších stavebních komplexů v Evropě“ &lt;ref&gt; OULÍKOVÁ, Petra. Klementinum: průvodce. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. S. 5 ISBN 80-7050-491-9. &lt;/ref&gt; a je považováno za významnou českou kulturní a historickou památku.<br /> <br /> <br /> == Historie ==<br /> Historický vývoj Klementina sahá až do románského slohu, kdy byl postaven kostel sv. Klimenta. „Důležitou etapou se stalo období počínající rokem 1232, kdy okolo kostelíka začal vyrůstat dominikánský klášter.“ &lt;ref&gt; VOIT, Petr. Pražské Klementinum. Praha: Národní knihovna v Praze, 1990. S 9. ISBN 80-901092-4-1. &lt;/ref&gt; Ve 14. století pak došlo ke sdružení s Univerzitou Karlovou a probíhala zde výuka jejích studentů. Roku 1556 přišli do Prahy jezuité, usadili se zde a začali plánovat stavbu jezuitské koleje. „Slavnostní položení základního kamene se konalo dne 8. prosince 1653.“ &lt;ref&gt; RICHTEROVÁ, Alena a ČORNEJOVÁ, Ivana. Jezuité a Klementinum. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. S. 31. ISBN 80-7050-485-4. &lt;/ref&gt; Barokní výstavba byla ukončena v roce 1726 a podílelo se na ní mnoho významných architektů (Carlo Lurago, Francesco Lurago, Giovanni Bartolomeo Cometa, František Maxmilian Kaňka, Kilián Ignác Dientzenhofer atd.) a dalších umělců (Jan Hiebl, Jan Jiří Heinsch, Ignác Viktorin Raab, Josef Kramolín, Jan Jiří Bendl, Petr Brandl). Po zrušení jezuitského řádu byly Klementinské knihovny spojeny s Novou karolinskou knihovnou a roku 1777 vznikla Veřejná c. k. univerzitní knihovna. Název knihovny sídlící v Klementinu se ještě několikrát změnil, až byla v roce 1990 pojmenována Národní knihovnou.<br /> <br /> == Areál Klementina ==<br /> Hlavní vstup do Klementina z Mariánského náměstí je situován ve východním křídle. Právě v tomto úseku sídlí Národní knihovna. Nachází se zde také impozantní barokní knihovní sál, „který je vůbec první knihovnou v Praze i v Čechách s bohatou freskovou výzdobou.“ &lt;ref&gt; OULÍKOVÁ, Petra. Klementinum: průvodce. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. S. 54. ISBN 80-7050-491-9. &lt;/ref&gt; Na první pohled je však nejvýraznější astronomická věž, která měří celkem 68 metrů, a na jejím vrcholu je umístěna socha Atlanta od Matyáše Bernarda Brauna. K meteorologickým a astronomickým účelům nesloužila od svého počátku, ale až od poloviny 18. století. Zrcadlová kaple, která spojuje věž se severním křídlem, je vyzdobena zrcadly, bohatými malbami a sochami. Podélně areál lemují tři sakrální stavby – kostel sv. Klimenta, Vlašská kaple a kostel Nejsvětějšího Salvátora. V areálu jsou rozmístěna celkem čtyři nádvoří, tím nejznámějším je nádvoří révové, jež je ozdobeno kamennou fontánou a na jeho stěnách se dochovalo osm slunečních hodin.<br /> <br /> == Současnost ==<br /> V současné době probíhá revitalizace Klementina, která je rozdělena do několika etap, aby nebyl výrazně omezen provoz Národní knihovny. Momentálně je realizována druhá etapa, jejíž ukončení je plánováno v závěru roku 2014. <br /> To však nezabraňuje prohlídkám astronomické věže, barokního knihovního sálu a zrcadlové kaple, které jsou určeny pro širokou veřejnost. V tamějších prostorách se dokonce konají svatební obřady a zrcadlové kapli se zase pravidelně konají koncerty jazzové a vážné hudby.</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Klementinum&diff=28501 Klementinum 2013-01-31T13:19:52Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>'''Autor''': Katrin Kalay<br /> <br /> '''Klíčová slova''': Klementinum<br /> <br /> '''Synonyma''': --<br /> <br /> '''Související pojmy''': <br /> <br /> ::''nadřazené'': Praha, barokní architektura, kulturní památka, jezuité<br /> <br /> ::''podřazené'': barokní knihovní sál, astronomická věž, zrcadlová kaple, kostel sv. Klimenta, Vlašská kaple, kostel Nejsvětějšího Salvátora<br /> <br /> <br /> Pražské Klementinum je v současné době sídlem Národní knihovny České republiky. Jeho rozsáhlý areál se rozprostírá na Starém Městě mezi Karlovou, Křížovnickou a Platnéřskou ulicí. „Klementinum vybudované na ploše dvou hektarů je jedním z největších stavebních komplexů v Evropě“ &lt;ref&gt; OULÍKOVÁ, Petra. Klementinum: průvodce. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. S. 5 ISBN 80-7050-491-9. &lt;/ref&gt; a je považováno za významnou českou kulturní a historickou památku.<br /> <br /> <br /> == Historie ==<br /> Historický vývoj Klementina sahá až do románského slohu, kdy byl postaven kostel sv. Klimenta. „Důležitou etapou se stalo období počínající rokem 1232, kdy okolo kostelíka začal vyrůstat dominikánský klášter.“ &lt;ref&gt; VOIT, Petr. Pražské Klementinum. Praha: Národní knihovna v Praze, 1990. S 9. ISBN 80-901092-4-1. &lt;/ref&gt; Ve 14. století pak došlo ke sdružení s Univerzitou Karlovou a probíhala zde výuka jejích studentů. Roku 1556 přišli do Prahy jezuité, usadili se zde a začali plánovat stavbu jezuitské koleje. „Slavnostní položení základního kamene se konalo dne 8. prosince 1653.“ &lt;ref&gt; RICHTEROVÁ, Alena a ČORNEJOVÁ, Ivana. Jezuité a Klementinum. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. S. 31. ISBN 80-7050-485-4. &lt;/ref&gt; Barokní výstavba byla ukončena v roce 1726 a podílelo se na ní mnoho významných architektů (Carlo Lurago, Francesco Lurago, Giovanni Bartolomeo Cometa, František Maxmilian Kaňka, Kilián Ignác Dientzenhofer atd.) a dalších umělců (Jan Hiebl, Jan Jiří Heinsch, Ignác Viktorin Raab, Josef Kramolín, Jan Jiří Bendl, Petr Brandl). Po zrušení jezuitského řádu byly Klementinské knihovny spojeny s Novou karolinskou knihovnou a roku 1777 vznikla Veřejná c. k. univerzitní knihovna. Název knihovny sídlící v Klementinu se ještě několikrát změnil, až byla v roce 1990 pojmenována Národní knihovnou.</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Klementinum&diff=28500 Klementinum 2013-01-31T13:16:10Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>'''Autor''': Katrin Kalay<br /> <br /> '''Klíčová slova''': Klementinum<br /> <br /> '''Synonyma''': --<br /> <br /> '''Související pojmy''': <br /> <br /> ::''nadřazené'': Praha, barokní architektura, kulturní památka, jezuité<br /> <br /> ::''podřazené'': barokní knihovní sál, astronomická věž, zrcadlová kaple, kostel sv. Klimenta, Vlašská kaple, kostel Nejsvětějšího Salvátora<br /> <br /> <br /> Pražské Klementinum je v současné době sídlem Národní knihovny České republiky. Jeho rozsáhlý areál se rozprostírá na Starém Městě mezi Karlovou, Křížovnickou a Platnéřskou ulicí. „Klementinum vybudované na ploše dvou hektarů je jedním z největších stavebních komplexů v Evropě“ &lt;ref&gt; OULÍKOVÁ, Petra. Klementinum: průvodce. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. S. 5 ISBN 80-7050-491-9. &lt;/ref&gt; a je považováno za významnou českou kulturní a historickou památku.</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Klementinum&diff=28499 Klementinum 2013-01-31T13:15:06Z <p>KatrinKalay: Založena nová stránka: '''Autor''': Katrin Kalay '''Klíčová slova''': Klementinum '''Synonyma''': -- '''Související pojmy''': ::''nadřazené'': Praha, barokní architektura, kulturní ...</p> <hr /> <div>'''Autor''': Katrin Kalay<br /> <br /> '''Klíčová slova''': Klementinum<br /> <br /> '''Synonyma''': --<br /> <br /> '''Související pojmy''': <br /> <br /> ::''nadřazené'': Praha, barokní architektura, kulturní památka, jezuité<br /> <br /> ::''podřazené'': barokní knihovní sál, astronomická věž, zrcadlová kaple, kostel sv. Klimenta, Vlašská kaple, kostel Nejsvětějšího Salvátora</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&diff=28331 KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře 2013-01-20T15:44:46Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> ==Požadavky na hesla==<br /> * minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)<br /> * heslo ve slovníku představuje definování významu hesla<br /> * obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena<br /> * klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * s výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na již zpracovaná hesla, která budou v textu zmíněna<br /> * heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu<br /> * u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené); s výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou<br /> <br /> Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).<br /> <br /> Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br /> <br /> Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br /> <br /> ==Postup při tvorbě hesla==<br /> # na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br /> # pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br /> # pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br /> # kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br /> # heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br /> <br /> V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br /> <br /> HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 13. PROSINCE 2012. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. LEDNA 2013.<br /> <br /> == Blok expertů - Vzor ==<br /> * [[grooming]] - Pavla Kovářová<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> <br /> ---<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2012==<br /> <br /> === Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===<br /> <br /> *[[Bankovnípoplatky.com]]<br /> *[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková<br /> *[[Data]]<br /> *[[Digitální trezor]]<br /> *[[Elektronický výpis]]<br /> *[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek<br /> *[[Hub]] (pracovní prostor)<br /> *[[Internetbanking]] - Iveta Jansová<br /> *[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová<br /> *[[Kasa.cz]] - Petr Šmíd<br /> *[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák<br /> *[[Mobilní platba]]<br /> *[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik<br /> *[[Morálka]] - Martina Sochorová<br /> *[[Nápad roku]] (soutěž Vodafone)<br /> *[[Patria.cz]]<br /> *[[Programování]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Server]] <br /> *[[Smlouva]] - Monika Krejčová<br /> *[[Správa financí]]<br /> *[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal<br /> *[[Šifrování]] - Jonáš Kopp <br /> *[[Vyhláška]]<br /> *[[Zlatá koruna]] (soutěž)<br /> <br /> === Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===<br /> <br /> *[[ECLA]] (The European Classification System)<br /> *[[Espacenet]]<br /> *[[Klíčové slovo]] - Lenka Čípková<br /> *[[Locarnská dohoda]] o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů<br /> *[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová<br /> *[[Objev]] <br /> *[[OHIM]] (The Office of Harmonization for the Internal Market)<br /> *[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá<br /> *[[Patentový spis]] - Jana Vebrová<br /> *[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová<br /> *[[Průmyslový vzor]] - Katrin Kalay<br /> *[[Předmět průmyslových práv]]<br /> *[[Rejstřík ochranných známek]]<br /> *[[Rešerše]] - zpracováno dříve<br /> *[[Smlouva o patentové spolupráci]]<br /> *[[U.S. Patent Classification System]]<br /> *ÚPV <br /> *[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová<br /> *[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová<br /> *[[Vídeňská dohoda]]&amp;nbsp;- Anna Stránská<br /> <br /> ===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===<br /> * [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai<br /> * [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová<br /> * [[heslo]] (encyklopedické)<br /> * [[MediaWiki]]<br /> * [[QRpedia]] - Boris Turek<br /> * [[Studenti píší Wikipedii]]<br /> * [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný<br /> * [[Wiki miluje památky]] - Miroslava Töpferová<br /> * [[Wikidata]]<br /> * [[Wikidruh]]<br /> * [[Wikikniha]] - Edita Hečová<br /> * [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová<br /> * [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Wikimedian]]<br /> * [[Wikinomie]] <br /> * [[Wikipedista]]<br /> * [[Wikipe-tan]]<br /> * [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Wikitravel]]<br /> * [[Wikiverzita]] <br /> * [[Wikizpráva]]<br /> * [[Wiktionary]]<br /> <br /> ===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===<br /> * [[bibliografie]] - Matej Kucharovic<br /> * [[Blended learning]] - Roman Novotný<br /> * [[BMC]] (Bibliographia medica Čechoslovaca)<br /> * [[česká zdravotní politika]]<br /> * [[EAHIL]] (European Association for Health Information and Libraries)<br /> * [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová<br /> * [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková<br /> * [[Hippokratova přísaha]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[klinický knihovník]]<br /> * [[konzorcium]]<br /> * [[legislativa]] - Olga Senčaková<br /> * [[lékařská etika]] - Michaela Hortová<br /> * [[lékařství]] - Jana Doupovcová<br /> * [[licenční smlouva]]<br /> * [[medical library]]<br /> * [[medicína]]<br /> * [[Medvik]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno<br /> * [[MLA]] (Medical Library Association)<br /> * [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Peer-review]]<br /> * [[portál]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová<br /> * [[PubMed]]<br /> * [[referenční knihovník]] <br /> * [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová<br /> * [[specializovaná knihovna]]<br /> * [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[veřejné informační služby ve zdravotnictví]]<br /> * [[vzdálený přístup]]<br /> * [[zákon o zdravotních službách]]<br /> * [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal<br /> <br /> ===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===<br /> * [[arbitráž]]<br /> * [[auditor]]<br /> * [[CzechPOINT]] - Jana Vebrová<br /> * [[datová schránka]] - Jana Pekárková<br /> * [[DONEZ]] (Docházka nezaměstnaných)<br /> * [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová<br /> * [[Ernst &amp; Young]] - Lucie Bělejová<br /> * [[hyperzávislost]]<br /> * [[judikatura]] - Petr Šmíd<br /> * [[Karta života]] <br /> * [[Opencard]] - Daniel Novák<br /> * [[OPUScard]]<br /> * [[podzákonná norma]]<br /> * [[rodné číslo]] - Marie Lemonová<br /> * [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[soukromí]] - Katarína Filičková<br /> * [[výběrové řízení]]<br /> * [[základní registry]]<br /> * [[zdravotní knížka]] (obecně, ne IZIP)<br /> <br /> ===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===<br /> * [[Apple TV]] - Karolína Krbcová<br /> * [[Bibliotheca RFID Library Systems]]<br /> * [[Bluetooth]] - Alena Paulusová<br /> * [[Card Emulation]]<br /> * [[Geek]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Geocaching]] - Veronika Krausová<br /> * [[Google Wallet]]<br /> * [[iBorrow]]<br /> * [[IFurniture]]<br /> * [[iHome]]<br /> * [[iChecking]]<br /> * [[iOffice]]<br /> * [[iPod]] - Tereza Čoupková<br /> * [[iTravel]]<br /> * [[kontrola přístupu]]<br /> * [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[m-komerce]]<br /> * [[mobilní peněženka]]<br /> * [[Mobito]] - Jakub Forman<br /> * [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná<br /> * [[NFC Forum]]<br /> * [[NFC tag]]<br /> * [[Passbook]] - Jan Růžička<br /> * [[Poken]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[Product placement]]- Filip Kocián<br /> * [[prototypování]]<br /> * [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Smart Parking]]<br /> * [[Smart Poster]]<br /> * [[standard]]<br /> * [[technologie]]<br /> * [[úložiště]] - Jan Růžička<br /> * [[Use Case]] – Jan Martinek<br /> * [[Visa payWave]] - Eva Mertová<br /> <br /> ===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===<br /> * [[analýza]]<br /> * [[archivace]]<br /> * [[audiovizuální dokument]] <br /> * [[autobiografie]] - Martina Sehnalová<br /> * [[autorizace]]<br /> * [[autorizační protokol]]<br /> * [[biografie]]<br /> * [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa <br /> * [[Centrum orální historie ÚSD AV ČR]]<br /> * [[Centrum vizuální historie Malach]]<br /> * [[COHA]] (Česká asociace orální historie)<br /> * [[diktafon]]<br /> * [[DVD]] - Martina Volavková<br /> * [[emoce]] - Kateřina Veselá<br /> * [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková<br /> * [[fotoaparát]] <br /> * [[historie každodennosti]]<br /> * [[historiografie]]<br /> * [[interpretace]]<br /> * [[kamera]] - Andrea Prokopová<br /> * [[MD]] (Minidisc)<br /> * [[metodologie]]<br /> * [[narátor]]<br /> * [[nářečí]] - Michal Kaláb<br /> * [[orální historie]] - Ester Březinová<br /> * [[Paměť národa]] (portál)<br /> * [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková<br /> * [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová<br /> * [[Příběhy bezpráví]] - Miroslava Töpferová<br /> * [[sborník]]<br /> * [[SOHI]] (Středisko orální historie)<br /> * [[Stopy totality]] - Anna Halfarová<br /> * [[ÚSD]] (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR)<br /> * [[Ústav pro studium totalitních režimů]] <br /> * [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková<br /> * [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná<br /> * [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová<br /> <br /> ===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===<br /> * [[akustický model]]<br /> * [[dolování dat]] <br /> * [[foném]]<br /> * [[Fourierova transformace]]<br /> * [[Gaussova křivka]]<br /> * [[identita]]<br /> * [[index]]<br /> * [[indexační engine]]<br /> * [[indexování]]<br /> * [[ivektor]]<br /> * [[jazykový model]]<br /> * [[matice]] - Petr Věžník<br /> * [[mikrofon]] - Tereza Deutschová<br /> * [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová<br /> * [[n-gram]]<br /> * [[rejstřík]]<br /> * [[rozpoznání řeči]]<br /> * [[signál]]<br /> * [[skrytý Markovův model]]<br /> * [[trénovací data]]<br /> * [[User Friendly]]<br /> * [[vyhledávání]]<br /> * [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková<br /> * [[zpracování řeči]]<br /> <br /> ===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===<br /> * [[agregovaná data]]<br /> * [[CESSDA]] (Council of European Social Science Data Archives)<br /> * [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková<br /> * [[CVVM]] (Centrum pro výzkum veřejného mínění)<br /> * [[ČSDA]] (Český sociálněvědní datový archiv)<br /> * [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs<br /> * [[datová matice]]<br /> * [[datový archiv]]<br /> * [[datový katalog]]<br /> * [[datový soubor]]<br /> * [[DDI]] (Data Documentation Initiative)<br /> * [[ESS]] (European Social Survey)<br /> * [[Eurobarometer]]<br /> * [[Eurostat]]<br /> * [[Evropský výzkum hodnot]]<br /> * [[GSS]] (General Social Survey)<br /> * [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková<br /> * [[korelační analýza]]<br /> * [[management dat]]<br /> * [[MEDARD]] (archiv)<br /> * [[Nesstar]]<br /> * [[obchodní tajemství]]<br /> * [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs<br /> * [[PIRLS]] (Progress in International Reading Literacy Study)<br /> * [[primární data]]<br /> * [[přehledová studie]]<br /> * [[regresní analýza]]<br /> * [[sčítání lidu]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[sekundární analýza dat]]<br /> * [[STATISTICA]] (program)<br /> * [[sub judice]]<br /> * [[Světový výzkum hodnot]]<br /> * [[TIMSS]] (Trends in International Mathematics and Science Study)<br /> * [[UK Data Archive]]<br /> * [[výzkumná dokumentace]]<br /> <br /> === Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===<br /> <br /> *[[Debriefing]] - Daniela Králová<br /> *[[Dungeon game]]<br /> *[[Edutainment]]<br /> *[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Evropská rada]] - Petr Zapletal<br /> *[[Experiment]]<br /> *[[Focus groups]] <br /> *[[Frontální výuka]]<br /> *[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová<br /> *[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková<br /> *[[Intervenční studie]]<br /> *[[Konstruktivismus]]<br /> *[[Mentální model]]<br /> *[[Počítačová gramotnost]]<br /> *[[Posttest]]<br /> *[[Pretest]]<br /> *[[Retenční test]]<br /> *[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík<br /> *[[Serious game]] - Jonáš Prstek<br /> *[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal<br /> *[[Strategická hra]] - Věra Žitková<br /> *[[Transfer znalostí]]<br /> *[[Virtuální laboratoř]]<br /> *[[Výuková hra]]<br /> *[[Vzdělávací simulace]]<br /> <br /> ===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===<br /> *[[AACR2]]<br /> *[[Aleph]]<br /> *[[automatizace knihovnictví]]<br /> *[[BIBIS]] (knihovnický systém)<br /> *[[British Library]] Lucie Górecká<br /> *[[CASLIN]] (katalog)<br /> *[[Česká národní bibliografie]]<br /> *[[ELAG]] (European Library Automation Group)<br /> *[[Ethernet]]<br /> *[[Ex Libris]](firma)<br /> *[[HTTP Server]]<br /> *[[jmenné zpracování]]<br /> *[[katalogizační pravidla]]<br /> *[[Klementinum]] - Katrin Kalay<br /> *[[knihovní systém]]<br /> *[[KOLIN]] (Košice Library Information Network)<br /> *[[LCSH]]<br /> *[[LINCA]] (Library Information Network in Czech Academy)<br /> *[[LTP]] (long-term potentiation)<br /> *[[MDT]] - Miroslava Brázdová<br /> *[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová<br /> *[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková<br /> *[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt<br /> *[[MOLIN]] (Moravian Library Information Network)<br /> *[[Národní autority ČR]]<br /> *[[Rada pro katalogizační politiku]]<br /> *[[retrospektivní konverze]]<br /> *[[RFI]] (Request for Information)<br /> *[[RISK]] (Rozvoj informační sítě veřejných knihoven)<br /> *[[SEX]] (Sekce experimentálního knihovnictví)<br /> *[[souborný katalog]]<br /> *[[TCP/IP]]<br /> *[[TINLIB]]<br /> *[[UNIMARC]]<br /> *[[UNIX]] Dagmar Chládková<br /> *[[výměnný formát]]<br /> *[[Z39.50]]<br /> <br /> ===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===<br /> *[[Akademie CZ.NIC]]<br /> *[[Analýza DNS provozu]]<br /> *[[autentizace]]<br /> *[[centrální registr domén]]<br /> *[[CZ.NIC]] - Jakub Alt<br /> *[[digitální identita]]<br /> *[[digitální podpis]]<br /> *[[digitální stopa]]<br /> *[[DNS]] (Domain Name System)<br /> *[[doklad totožnosti]]<br /> *[[doména]]<br /> *[[dostupnost]] (služby)<br /> *[[eduID]]<br /> *[[elektronický občanský průkaz]]<br /> *[[heslo]] (autentizační údaj)<br /> *[[Honeynet]]<br /> *[[ICANN]] (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers)<br /> *[[identifikace]]<br /> *[[Jak na Internet]] (seriál)<br /> *[[Knot DNS]]<br /> *[[krádež identity]] (zcizení identity)<br /> *[[migrace]]<br /> *[[MojeID]]<br /> *[[Mozilla Persona]]<br /> *[[NSTIC]] (National Strategy for Trusted Identities in Cyberspace)<br /> *[[OAuth]]<br /> *[[OpenID]]<br /> *[[OpenID Connect]]<br /> *[[poskytovatel identity]]<br /> *[[registrátor domény]]<br /> *[[SAML protocol]]<br /> *[[správa domény]]<br /> *[[SSO]] (Single Sign On)<br /> *[[STORK]] (projekt)<br /> *[[validita]]<br /> *[[zálohování]]<br /> <br /> ==Blok expertů - JARO 2012==<br /> <br /> ===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br /> * [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br /> * [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br /> * [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br /> * [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br /> * [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br /> * [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br /> * [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br /> * [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br /> * [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> * [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br /> <br /> === Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br /> <br /> *[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br /> *[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br /> *[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br /> *[[MARC21]] - Michal Klajban<br /> *[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br /> *[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br /> *[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br /> *[[ALTO]] - Jan Karlík<br /> *[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br /> *[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha<br /> *[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br /> *[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br /> *[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková<br /> <br /> ===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br /> * [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br /> * [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br /> * [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br /> * [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br /> * [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br /> * [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br /> * [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br /> * [[školská reforma]] - Jana Slaná<br /> * [[rámcové vzdělávací programy]] <br /> * [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br /> <br /> ===Martin Bastl: Netwar===<br /> * [[netwar]] - Julie Haladová<br /> * [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br /> * [[kracking]] - Petra Němcová<br /> * [[phreaking]] - Edita Hečová<br /> * [[phishing]] - Martin Chalupa<br /> * [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br /> * [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br /> * [[FloodNet]] - Roman Novotný<br /> * [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br /> * [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br /> * [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br /> * [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br /> * [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br /> * [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Informační válka]] - Jiří Beran<br /> * [[Malware]] - Michal Létal<br /> <br /> ===Petr Přidal: Georeferencer===<br /> * [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br /> * [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br /> <br /> ===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br /> * [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br /> * [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br /> * [[obsahová strategie]] (content strategy)<br /> * [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br /> * [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br /> * [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br /> * [[JavaScript]] - Jan Karlík<br /> * [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs<br /> * [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[webová typografie]] - Daniela Králová<br /> * [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br /> * [[UX designer]]<br /> * [[UX design]] - Anna Kultová<br /> * [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br /> * [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br /> * [[Gamifikace]] - Jaromír Červený<br /> <br /> === Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br /> * [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br /> * [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br /> * [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br /> * [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br /> * [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br /> * [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br /> * [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br /> * [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br /> * [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt<br /> <br /> === Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br /> * [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br /> * [[Software Studies]] - Martina Volavková<br /> * [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br /> * [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br /> * [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br /> * [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br /> * [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka<br /> <br /> ===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br /> * [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br /> * [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br /> * [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler<br /> * [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> === Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br /> * [[mHealth]] - Jan Hrabal<br /> * [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br /> * [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br /> * [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br /> * [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br /> * [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák<br /> * [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br /> * [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br /> * [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek<br /> * [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[SignWriting]] - Alena Paulusová<br /> <br /> === Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br /> * [[TED]] - Michal Klajban<br /> * [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br /> * [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br /> <br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2011==<br /> <br /> ===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br /> * [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br /> * [[City identity]] - Drahomír Hájek<br /> * [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br /> * [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> ===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br /> * [[user experience]] - Jakub Procházka<br /> * [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br /> * [[UX designer]] - Simona Střalková<br /> * [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br /> * [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br /> * [[design služeb]] - Marie Štouračová<br /> * [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br /> * [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br /> * [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br /> <br /> ===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br /> * [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br /> * [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br /> * [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br /> <br /> ===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br /> * [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br /> * [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br /> * [[Brand]] <br /> * [[Font]] - Andrea Szászová<br /> * [[Typografie]] -Lucie Górecká<br /> * [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br /> * [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br /> <br /> ===Michal Juhás: Bookfan===<br /> * [[StartUp]] - Petr Maňásek<br /> * [[Facebook]]<br /> * [[Business plan]] - Michaela Kočová<br /> * [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br /> * [[Angel investor]] - Ester Březinová<br /> * [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br /> * [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Online komunita]] - Eva Durnová<br /> <br /> ===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br /> * [[korpus]] - Petr Fiala<br /> * [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br /> * [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br /> * [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br /> * [[syntax]] - Alena Brožová<br /> * [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br /> * [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br /> * [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br /> <br /> ===Josef Průša: Open source hardware===<br /> * [[open source hardware]] - Daniela Králová<br /> * [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br /> * [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br /> * [[OpenCores]] - Martin Mašek<br /> * [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br /> * [[Arduino]] - Julie Haladová<br /> * [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br /> * [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[3D skener]] - Katarína Hečková<br /> * [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br /> <br /> ===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br /> <br /> *[[BTS]] - Martina Snozová<br /> *[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[IP adresa]] - Martina Snozová<br /> *[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br /> *[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br /> *[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br /> *[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br /> *[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br /> *[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br /> *[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br /> *[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br /> <br /> ===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br /> *[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br /> *[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br /> *[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br /> *[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br /> *[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br /> *[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br /> *[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br /> *[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br /> <br /> ===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br /> *[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br /> *[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br /> *[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br /> *[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br /> *[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br /> <br /> ===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br /> *[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br /> *[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br /> *[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br /> *[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br /> * [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2011==<br /> ===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br /> * [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br /> * [[gesto]]- Marta Konířová<br /> * [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br /> * [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br /> * [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br /> * [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br /> * [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br /> * [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br /> * [[Google Squared]] - Alena Brožová<br /> * [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br /> * [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br /> * [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br /> * [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br /> * [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br /> * [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br /> * [[tablet PC]] - Jan Růžička<br /> * [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br /> * [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br /> * [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br /> <br /> ===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br /> * [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br /> * [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br /> * [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br /> * [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br /> * [[geolokace]] <br /> * [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br /> * [[hashtag]] - Iveta Jansová<br /> * [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br /> * [[infografika]] - Irena Hodžová<br /> * [[inovace]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br /> * [[newsletter]]- Markéta Novotná<br /> * [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br /> * [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[statistika]] - Marie Vlčková<br /> * [[storytelling]] - Marie Packová<br /> <br /> ===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br /> * [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br /> * [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br /> * [[brand]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br /> * [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br /> * [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br /> * [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br /> * [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br /> * [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[licence]]- Marie Packová<br /> * [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br /> * [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br /> * [[Napster]] - Igor Hlaváč<br /> * [[oligopol]] - Lenka Matušková<br /> * [[patent]] - Markéta Novotná<br /> * [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[States' Rights]] - Anna Kultová<br /> * [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br /> * [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br /> * [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br /> <br /> ===Open Access===<br /> * [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br /> * [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br /> * [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br /> * [[Dspace]] - Petra Besperátová<br /> * [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br /> * [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br /> * [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br /> * [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br /> * [[plagiát]] - Katarína Hečková<br /> * [[preprint]]- Dalibor Bláha<br /> * [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[repozitář]] - Martina Snozová<br /> * [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br /> * [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br /> <br /> ===Pirátství dnes i kdysi===<br /> * [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br /> * [[kniha]] - Martina Sochorová<br /> * [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br /> * [[kopie]] - Edita Hečová<br /> * [[litografie]] - Marta Janošová<br /> * [[MP3]] - Emil Budín<br /> * [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br /> * [[průmysl]] - Daniel Šváb<br /> * [[revoluce]] - Monika Machovská <br /> * [[software]]- Veronika Svobodová<br /> * [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br /> * [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[vynález]] - Marcela Střelcová<br /> * [[zákon]] - Dominika Fromelová<br /> * [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br /> <br /> ===Národní digitální knihovna===<br /> * [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br /> * [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br /> * [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br /> * [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br /> * [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br /> * [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[MARC21]] - <br /> * [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[METS]] - Martina Snížková<br /> * [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br /> * [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br /> * [[PDF]] - Petr Fiala<br /> * [[personalizace]] - Anna Kultová<br /> * [[robotický skener]] - Eva Durnová<br /> * [[rukopis]] - Simona Střalková<br /> * [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br /> * [[TIFF]] - Petr Fiala<br /> * [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br /> * [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br /> * [[workflow]] - Dagmar Šiková<br /> <br /> ===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br /> * [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br /> * [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br /> * [[editor]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br /> * [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br /> * [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br /> <br /> ===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br /> * [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br /> * [[citační etika]]- Julie Haladová<br /> * [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[generace X]] - Antonín Pokorný<br /> * [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[hardware]] - Veronika Krausová<br /> * [[referenční služby]] - Filip Kocián<br /> * [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br /> * [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br /> <br /> ===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br /> * [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[cracker]] - Michal Kunrt<br /> * [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br /> * [[gambler]] - Michaela Bočánová<br /> * [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br /> * [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br /> * [[hacker]] - Jonáš Kopp <br /> * [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br /> * [[informační smog]] - Milan Říha<br /> * [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br /> * [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br /> * [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br /> * [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br /> * [[netholismus]] - Kamila Burdová<br /> * [[netománie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br /> * [[outsourcing]]- Marie Indráková<br /> * [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br /> * [[Stuxnet]] - Josef Kos<br /> * [[závislost]] - Hana Nováková<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2010==<br /> ===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br /> * [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br /> * [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br /> * [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br /> * [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br /> * [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br /> * [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br /> * [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br /> * [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br /> * [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br /> * [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br /> * [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br /> * [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br /> * [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br /> <br /> ===Makrosvět mikrokampaní===<br /> * [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br /> * [[banner]] - Simona Chudobová<br /> * [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br /> * [[e-business]] - Anna Kultová<br /> * [[e-komerce]] - Anna Kultová<br /> * [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br /> * [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br /> * [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br /> * [[GSM]] - Milan Spisar<br /> * [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[kreativita]] - Lenka Fatková<br /> * [[mailing list]]- Věra Motyčková<br /> * [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br /> * [[nová média]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br /> * [[propagace]] - Karolína Žáková<br /> * [[reklama]] - Anna Mikulášková<br /> * [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br /> * [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br /> * [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br /> * [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br /> * [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br /> * [[ZOOT]] - Petr Manasek<br /> <br /> ===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br /> * [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br /> * [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br /> * [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[etika]]- Kamila Brablíková<br /> * [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br /> * [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br /> * [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br /> * [[konvergence]] - Martina Snížková<br /> * [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br /> * [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br /> * [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br /> * [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br /> * [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br /> * [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[případová studie]] - Jana Chlanová<br /> * [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br /> * [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br /> * [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br /> * [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[výukové metody]] - Věra Adámková<br /> * [[výzkum]] - Renata Valentová<br /> * [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br /> <br /> ===Ženy v IT===<br /> * [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br /> * [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br /> * [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br /> * [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br /> * [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br /> * [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br /> * [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br /> * [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br /> * [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br /> * [[manažer]] - Renata Valentová<br /> * [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br /> * [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br /> * [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br /> * [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br /> <br /> ===Poznámky k novosti nových médií===<br /> * [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br /> * [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br /> * [[internet]] - Martina Snozová<br /> * [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br /> * [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br /> * [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br /> * [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br /> * [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br /> * [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br /> <br /> ===Location Based Service===<br /> * [[Android]]-Tomáš Vorálek<br /> * [[Galileo]] - Filip Šelong<br /> * [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br /> * [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br /> * [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br /> * [[Mashup]] - Petra Besperátová<br /> * [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br /> * [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br /> * [[smartphone]] - Daniel Šváb<br /> * [[spam]] - Lenka Čípková<br /> * [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br /> * [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br /> * [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br /> <br /> ===Getting Things Done===<br /> * [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br /> * [[coaching]] - Renata Borková<br /> * [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br /> * [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br /> * [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br /> * [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br /> * [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br /> * [[projekt]] - Hana Dvořáková<br /> * [[stres]] - Eva Petrášová<br /> * [[Time Management]]- Renata Borková<br /> * [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br /> <br /> ===Jak (ne)hledat investora===<br /> * [[arbitr]] Jana Procházková<br /> * [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br /> * [[fúze]] - Jana Procházková<br /> * [[iPad]] - Jan Růžička<br /> * [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br /> <br /> ===Autorské právo a knihovny===<br /> * [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[DILIA]] - Hana Habermannová<br /> * [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br /> * [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br /> * [[torrent]] - Petra Besperátová<br /> * [[volné dílo]] - Marta Janošová<br /> <br /> ===Komunitní role knihoven===<br /> * [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[komunita]] - Magda Šallaiová<br /> * [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br /> * [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br /> <br /> ===Informace jako politické téma===<br /> * [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br /> * [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br /> * [[demokracie]] - Martina Snozová<br /> * [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br /> * [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br /> * [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br /> * [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br /> * [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br /> * [[warez]] - Igor Hlaváč<br /> * [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br /> <br /> ===Národní úložiště šedé literatury===<br /> * [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br /> * [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br /> * [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br /> * [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2010==<br /> ===Náboženství v kyberprostoru===<br /> * [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br /> * [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br /> * [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br /> * [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br /> * [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br /> * [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br /> * [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br /> * [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br /> * [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br /> * [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br /> * [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br /> * [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br /> * [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br /> * [[New Age]] - Lenka Veselá<br /> * [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br /> * [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br /> * [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br /> * [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br /> * [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br /> * [[UFO kult]] - Jana Plotková<br /> * [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br /> <br /> ===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br /> * [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br /> * [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br /> * [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br /> * [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br /> * [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br /> * [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br /> * [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br /> * [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br /> * [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br /> * [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br /> * [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br /> * [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br /> * [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br /> * [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br /> * [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br /> * [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br /> * [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br /> * [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br /> * [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br /> * [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br /> * [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br /> * [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br /> * [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br /> * [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br /> * [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br /> * [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br /> * [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br /> <br /> ===Manažerské informační systémy===<br /> * [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br /> * [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br /> * [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br /> * [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br /> * [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br /> * [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br /> * [[informace]] - Kamila Jobová<br /> * [[informační management]] - Lenka Divišová<br /> * [[informační systém]] - Petr Vorel<br /> * [[intranet]] - Marie Sýkorová<br /> * [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br /> * [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br /> * [[management]] - Kristýna Macháčková<br /> * [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br /> * [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br /> * [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br /> * [[Talent Management]] - Jan Růžička<br /> <br /> ===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br /> * [[akvizice]] - Eva Králíčková<br /> * [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br /> * [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br /> * [[Clavius]] - Marie Vlčková<br /> * [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br /> * [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br /> * [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br /> * [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br /> * [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br /> * [[MVS]] - Simona Stolařová<br /> * [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br /> * [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br /> * [[SQL]] - Petr Fiala<br /> * [[tenký klient]] - Magda Fialová<br /> * [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br /> <br /> ===Soustružníci lidských duší===<br /> * [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br /> * [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br /> * [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br /> * [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br /> * [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br /> * [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br /> * [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br /> * [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br /> * [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br /> * [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br /> * [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br /> * [[Proces se &quot;zelenou internacionálou&quot;]] - Markéta Homolová<br /> * [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br /> * [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br /> * [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br /> * závadná literatura<br /> ** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br /> ** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br /> ** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br /> ** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br /> ** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br /> <br /> ===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br /> * [[algoritmus]] - Petr Věžník<br /> * [[bannerová slepota]] - David Koval<br /> * [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[Delicious]] - Filip Šubrt<br /> * [[e-mail]] - Emil Budín<br /> * [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br /> * [[Last.fm]] - Filip Šelong<br /> * [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Produsage]] - David Němeček<br /> * [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br /> * [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br /> * [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br /> * [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br /> * [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[YouTube]] - Daniel Hübner<br /> <br /> ===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br /> * [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br /> * [[digitalizace]] - Martina Snížková<br /> * [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br /> * [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br /> * [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br /> * [[harddisk]] - Kamila Horáková<br /> * [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br /> * [[JPEG]] - Jiří Křupala<br /> * [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br /> * [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[metadata]] - Jiří Beran<br /> * [[papyrus]] - Katarína Hečková<br /> * [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[skenování]] - Michal Kunrt<br /> <br /> ===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br /> * [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br /> * [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br /> * [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br /> * [[INFOZ]] - Alena Fafková<br /> * [[nakladatel]] - Monika Beránková<br /> * [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br /> * [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br /> * [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br /> * [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br /> * [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br /> <br /> ===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br /> * [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[Long Tail]] - Jakub Alt<br /> * [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br /> * [[PageRank]] - Peter Kahoun<br /> * [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br /> * [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br /> * [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br /> <br /> ===Škola 2.0 beta===<br /> * [[Action Learning]] - Lenka Janská<br /> * [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br /> * [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br /> * [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br /> * [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br /> * [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br /> * [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br /> * [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br /> <br /> ===Knihovník v 21. století===<br /> * [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br /> * [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br /> * [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br /> * [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br /> <br /> ===eBooks on Demand===<br /> * [[eBook]] - Magda Šallaiová<br /> * [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br /> * [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br /> <br /> [[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Pr%C5%AFmyslov%C3%BD_vzor&diff=27803 Průmyslový vzor 2013-01-11T15:49:11Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Katrin Kalay<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' průmyslový vzor, ochrana vzhledu<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> ::''nadřazené:'' průmyslové vlastnictví, průmyslová práva<br /> <br /> ::''podřazené:'' ---<br /> <br /> <br /> <br /> Průmyslový vzor je jedním z předmětů průmyslového vlastnictví, který je výsledkem tvůrčí činnosti zejména v oblasti průmyslového výtvarnictví a návrhářství. &lt;ref&gt;SLOVÁKOVÁ, Zuzana. ''Průmyslové vlastnictví.'' Vyd. 1. Praha: Orac, 2003. ISBN 8086199630. S. 58. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Právní předpisy ==<br /> <br /> Ochrana průmyslových vzorů podléhá těmto právním přepisům:<br /> <br /> *zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů,<br /> *zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích,<br /> *zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.<br /> <br /> == Pojem průmyslový vzor &lt;ref name=&quot;Úřad průmyslového vlastnictví&quot;&gt; Úřad průmyslového vlastnictví. [online]. 2008 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/prumyslove-vzory.html &lt;/ref&gt; ==<br /> <br /> Průmyslovým vzorem se rozumí vzhled výrobku nebo jeho části, který spočívá zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení. Jde tedy o vizuálně vnímatelnou vlastnost výrobku, nikoliv např. o jeho technickou nebo konstrukční podstatu. Výrobkem je průmyslově nebo řemeslně vyrobený prostorový nebo plošný předmět. Grafika sama o sobě, bez spojení s nějakým konkrétním výrobkem, není průmyslovým vzorem.<br /> <br /> == Kritéria pro zápis do rejstříku ==<br /> <br /> '''Novost'''&lt;br/&gt;Do rejstříku nelze zapsat vzor, který je totožný s jiným, jež byl už dříve zpřístupněn veřejnosti. Za takové zpřístupnění se nepovažuje případ, když byl průmyslový vzor zpřístupněn původcem průmyslového vzoru nebo jeho právním nástupcem během 12 měsíců přede dnem podání přihlášky. &lt;ref name=&quot;Úřad průmyslového vlastnictví&quot;&gt; Úřad průmyslového vlastnictví. [online]. 2008 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/prumyslove-vzory.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Individuální povaha'''&lt;br/&gt; Průmyslový vzor má individuální povahu tehdy, pokud nevzbuzuje stejný dojem, jako jiný, již dříve veřejnosti zpřístupněný průmyslový vzor.<br /> <br /> == Zápis průmyslového vzoru ==<br /> <br /> O zápis průmyslového vzoru se žádá pomocí přihlášky, která je dostupná na podatelně Úřadu průmyslového vlastnictví nebo na internetové adrese [http://www.upv.cz/ http://www.upv.cz/] pod položkou „průmyslové vzory“. Právo podat přihlášku má původce, tj. fyzická osoba, která vytvořila průmyslový vzor vlastní tvůrčí činností, nebo jeho právní nástupce. &lt;ref name=&quot;Rýdl&quot;&gt;RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. ISBN 8072820222. S. 15. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Oddíly přihlášky: &lt;ref&gt;Úřad průmyslového vlastnictví. [online]. 2008 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.upv.cz/dms/pdf_dokumenty/forms2011/vyplnovaci/P03-Prihlaska_prumysloveho_vzoru.pdf &lt;/ref&gt;'''<br /> <br /> #Druh přihlášky<br /> #* národní nebo zahraniční<br /> #* jednoduchá (obsahující jediný průmyslový vzor) nebo hromadná (obsahující více průmyslových vzorů, které musí patřit do jedné třídy)<br /> #Název průmyslového vzoru – povinná součást, název musí stručně vyjadřovat účel výrobku<br /> #Určení výrobku – krátký popis, který vyjadřuje k čemu je výrobek určen<br /> #Zatřídění – průmyslové vzory se zařazují do tříd podle mezinárodního třídění pro průmyslové vzory<br /> #Počet přihlašovatelů<br /> #Přihlašovatelé – přihlašovatelem je osoba, která přihlášku podává a která se po zápisu průmyslového vzoru do rejstříku stává jeho vlastníkem<br /> #Počet původců<br /> #Původci – původce je ten, kdo průmyslový vzor vytvořil, může být zároveň přihlašovatelem<br /> #Zástupce přihlašovatele – vyplní se v případě, že se přihlašovatel rozhodne nechat se zastupovat<br /> #Adresa pro doručování – uvede se pouze, pokud přihlašovatel chce, aby mu byla pošta od Úřadu zasílána na jinou adresu, než jaká byla vyplněna v oddílu „Přihlašovatel“<br /> #Právo přednosti podle mezinárodní smlouvy – uvádí se číslo přihlášky, datum podání a země či úřad, jež přihlášku podává<br /> #Zaměstnanecký průmyslový vzor<br /> #Odklad zveřejnění<br /> #Seznam příloh<br /> <br /> Po podání přihlášky je průmyslový vzor chráněn po dobu pěti let, poté může být doba ochrany prodloužena o dalších pět let, avšak maximálně může být průmyslový vzor chráněn 25 let. <br /> <br /> == Vyobrazení průmyslového vzoru ==<br /> <br /> Vyobrazení je neodmyslitelnou součástí přihlášky průmyslového vzoru a uvádí se v seznamu příloh. Důležitost spočívá v tom, že předmět ochrany a rozsah ochrany tohoto předmětu jsou dány jeho vyobrazením v podobě, v jaké je součástí jeho zápisu do rejstříku. &lt;ref name=&quot;Rýdl&quot;&gt;RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. ISBN 8072820222. S. 25. &lt;/ref&gt; Vyobrazení musí být přiloženo vždy minimálně v pěti zpracováních, ze kterých musí být jasné znaky, které jsou pro průmyslový vzor charakteristické.<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Použité zdroje==<br /> *JAKL, Ladislav. ''Práva na označení a průmyslové vzory''. Vyd. 2. Praha: Metropolitní univerzita, 2008. 251 s. ISBN 9788086855363. <br /> *RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. 84 s. ISBN 8072820222. <br /> *SLOVÁKOVÁ, Zuzana. ''Průmyslové vlastnictví.'' Vyd. 1. Praha: Orac, 2003. 150 s. ISBN 8086199630.<br /> *''Úřad průmyslového vlastnictví.'' [online]. 2008 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/prumyslove-vzory.html</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Pr%C5%AFmyslov%C3%BD_vzor&diff=27514 Průmyslový vzor 2012-12-18T14:37:19Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Katrin Kalay<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' průmyslový vzor, ochrana vzhledu<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> ::''nadřazené:'' průmyslové vlastnictví, průmyslová práva<br /> <br /> ::''podřazené:'' ---<br /> <br /> <br /> <br /> Průmyslový vzor je jedním z předmětů průmyslového vlastnictví, který je výsledkem tvůrčí činnosti zejména v oblasti průmyslového výtvarnictví a návrhářství. &lt;ref&gt;SLOVÁKOVÁ, Zuzana. ''Průmyslové vlastnictví.'' Vyd. 1. Praha: Orac, 2003. ISBN 8086199630. S. 58. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Právní předpisy ==<br /> <br /> Ochrana průmyslových vzorů podléhá těmto právním přepisům:<br /> <br /> *zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů,<br /> *zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích,<br /> *zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.<br /> <br /> == Pojem průmyslový vzor &lt;ref name=&quot;Úřad průmyslového vlastnictví&quot;&gt; Úřad průmyslového vlastnictví. [online]. 2008 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/prumyslove-vzory.html &lt;/ref&gt; ==<br /> <br /> Průmyslovým vzorem se rozumí vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení. Jde o vizuálně vnímatelnou vlastnost výrobku, nikoliv např. o jeho technickou nebo konstrukční podstatu. Výrobkem je průmyslově nebo řemeslně vyrobený prostorový nebo plošný předmět. Grafika sama o sobě, bez spojení s konkrétním výrobkem, průmyslovým vzorem není.<br /> <br /> == Kritéria pro zápis do rejstříku ==<br /> <br /> '''Novost'''&lt;br/&gt;Do rejstříku nelze zapsat vzor, který je totožný s jiným, jež byl už dříve zpřístupněn veřejnosti. Za takové zpřístupnění se nepovažuje případ, když byl průmyslový vzor zpřístupněn původcem průmyslového vzoru nebo jeho právním nástupcem během 12 měsíců přede dnem podání přihlášky. &lt;ref name=&quot;Úřad průmyslového vlastnictví&quot;&gt; Úřad průmyslového vlastnictví. [online]. 2008 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/prumyslove-vzory.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Individuální povaha'''&lt;br/&gt; Průmyslový vzor má individuální povahu tehdy, pokud nevzbuzuje stejný dojem, jako jiný, již dříve veřejnosti zpřístupněný průmyslový vzor.<br /> <br /> == Zápis průmyslového vzoru ==<br /> <br /> O zápis průmyslového vzoru se žádá pomocí přihlášky, která je dostupná na podatelně Úřadu průmyslového vlastnictví nebo na internetové adrese [http://www.upv.cz/ http://www.upv.cz/] pod položkou „průmyslové vzory“. Právo podat přihlášku má původce, tj. fyzická osoba, která vytvořila průmyslový vzor vlastní tvůrčí činností, nebo jeho právní nástupce. &lt;ref name=&quot;Rýdl&quot;&gt;RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. ISBN 8072820222. S. 15. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Oddíly přihlášky: &lt;ref&gt;Úřad průmyslového vlastnictví. [online]. 2008 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.upv.cz/dms/pdf_dokumenty/forms2011/vyplnovaci/P03-Prihlaska_prumysloveho_vzoru.pdf &lt;/ref&gt;'''<br /> <br /> #Druh přihlášky<br /> #* národní nebo zahraniční<br /> #* jednoduchá (obsahující jediný průmyslový vzor) nebo hromadná (obsahující více průmyslových vzorů, které musí patřit do jedné třídy)<br /> #Název průmyslového vzoru – povinná součást, název musí stručně vyjadřovat účel výrobku<br /> #Určení výrobku – krátký popis, který vyjadřuje k čemu je výrobek určen<br /> #Zatřídění – průmyslové vzory se zařazují do tříd podle mezinárodního třídění pro průmyslové vzory<br /> #Počet přihlašovatelů<br /> #Přihlašovatelé – přihlašovatelem je osoba, která přihlášku podává a která se po zápisu průmyslového vzoru do rejstříku stává jeho vlastníkem<br /> #Počet původců<br /> #Původci – původce je ten, kdo průmyslový vzor vytvořil, může být zároveň přihlašovatelem<br /> #Zástupce přihlašovatele – vyplní se v případě, že se přihlašovatel rozhodne nechat se zastupovat<br /> #Adresa pro doručování – uvede se pouze, pokud přihlašovatel chce, aby mu byla pošta od Úřadu zasílána na jinou adresu, než jaká byla vyplněna v oddílu „Přihlašovatel“<br /> #Právo přednosti podle mezinárodní smlouvy – uvádí se číslo přihlášky, datum podání a země či úřad, jež přihlášku podává<br /> #Zaměstnanecký průmyslový vzor<br /> #Odklad zveřejnění<br /> #Seznam příloh<br /> <br /> Po podání přihlášky je průmyslový vzor chráněn po dobu pěti let, poté může být doba ochrany prodloužena o dalších pět let, avšak maximálně může být průmyslový vzor chráněn 25 let. <br /> <br /> == Vyobrazení průmyslového vzoru ==<br /> <br /> Vyobrazení je neodmyslitelnou součástí přihlášky průmyslového vzoru a uvádí se v seznamu příloh. Důležitost spočívá v tom, že předmět ochrany a rozsah ochrany tohoto předmětu jsou dány jeho vyobrazením v podobě, v jaké je součástí jeho zápisu do rejstříku. &lt;ref name=&quot;Rýdl&quot;&gt;RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. ISBN 8072820222. S. 25. &lt;/ref&gt; Vyobrazení musí být přiloženo vždy minimálně v pěti zpracováních, ze kterých musí být jasné znaky, které jsou pro průmyslový vzor charakteristické.<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Použité zdroje==<br /> *JAKL, Ladislav. ''Práva na označení a průmyslové vzory''. Vyd. 2. Praha: Metropolitní univerzita, 2008. 251 s. ISBN 9788086855363. <br /> *RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. 84 s. ISBN 8072820222. <br /> *SLOVÁKOVÁ, Zuzana. ''Průmyslové vlastnictví.'' Vyd. 1. Praha: Orac, 2003. 150 s. ISBN 8086199630.<br /> *''Úřad průmyslového vlastnictví.'' [online]. 2008 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/prumyslove-vzory.html</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Pr%C5%AFmyslov%C3%BD_vzor&diff=27513 Průmyslový vzor 2012-12-18T14:30:19Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Katrin Kalay<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' průmyslový vzor, ochrana vzhledu<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> ::''nadřazené:'' průmyslové vlastnictví, průmyslová práva<br /> <br /> ::''podřazené:'' ---<br /> <br /> <br /> <br /> Průmyslový vzor je jedním z předmětů průmyslového vlastnictví, který je výsledkem tvůrčí činnosti zejména v oblasti průmyslového výtvarnictví a návrhářství. &lt;ref&gt;SLOVÁKOVÁ, Zuzana. ''Průmyslové vlastnictví.'' Vyd. 1. Praha: Orac, 2003. ISBN 8086199630. S. 58. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Právní předpisy ==<br /> <br /> Ochrana průmyslových vzorů podléhá těmto právním přepisům:<br /> <br /> *zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů,<br /> *zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích,<br /> *zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.<br /> <br /> == Pojem průmyslový vzor &lt;ref name=&quot;Úřad průmyslového vlastnictví&quot;&gt; Úřad průmyslového vlastnictví. [online]. 2008 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/prumyslove-vzory.html &lt;/ref&gt; ==<br /> <br /> Průmyslovým vzorem se rozumí vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení. Výrobkem je průmyslově nebo řemeslně vyrobený prostorový nebo plošný předmět. Grafika sama o sobě, bez spojení s konkrétním výrobkem, průmyslovým vzorem není.<br /> <br /> == Kritéria pro zápis do rejstříku ==<br /> <br /> '''Novost'''&lt;br/&gt;Do rejstříku nelze zapsat vzor, který je totožný s jiným, jež byl už dříve zpřístupněn veřejnosti. Za takové zpřístupnění se nepovažuje případ, když byl průmyslový vzor zpřístupněn původcem průmyslového vzoru nebo jeho právním nástupcem během 12 měsíců přede dnem podání přihlášky. &lt;ref name=&quot;Úřad průmyslového vlastnictví&quot;&gt; Úřad průmyslového vlastnictví. [online]. 2008 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/prumyslove-vzory.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Individuální povaha'''&lt;br/&gt; Průmyslový vzor má individuální povahu tehdy, pokud nevzbuzuje stejný dojem, jako jiný, již dříve veřejnosti zpřístupněný průmyslový vzor.<br /> <br /> == Zápis průmyslového vzoru ==<br /> <br /> O zápis průmyslového vzoru se žádá pomocí přihlášky, která je dostupná na podatelně Úřadu průmyslového vlastnictví nebo na internetové adrese [http://www.upv.cz/ http://www.upv.cz/] pod položkou „průmyslové vzory“. Právo podat přihlášku má původce, tj. fyzická osoba, která vytvořila průmyslový vzor vlastní tvůrčí činností, nebo jeho právní nástupce. &lt;ref name=&quot;Rýdl&quot;&gt;RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. ISBN 8072820222. S. 15. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Oddíly přihlášky: &lt;ref&gt;Úřad průmyslového vlastnictví. [online]. 2008 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.upv.cz/dms/pdf_dokumenty/forms2011/vyplnovaci/P03-Prihlaska_prumysloveho_vzoru.pdf &lt;/ref&gt;'''<br /> <br /> #Druh přihlášky<br /> #* národní nebo zahraniční<br /> #* jednoduchá (obsahující jediný průmyslový vzor) nebo hromadná (obsahující více průmyslových vzorů, které musí patřit do jedné třídy)<br /> #Název průmyslového vzoru – povinná součást, název musí stručně vyjadřovat účel výrobku<br /> #Určení výrobku – krátký popis, který vyjadřuje k čemu je výrobek určen<br /> #Zatřídění – průmyslové vzory se zařazují do tříd podle mezinárodního třídění pro průmyslové vzory<br /> #Počet přihlašovatelů<br /> #Přihlašovatelé – přihlašovatelem je osoba, která přihlášku podává a která se po zápisu průmyslového vzoru do rejstříku stává jeho vlastníkem<br /> #Počet původců<br /> #Původci – původce je ten, kdo průmyslový vzor vytvořil, může být zároveň přihlašovatelem<br /> #Zástupce přihlašovatele – vyplní se v případě, že se přihlašovatel rozhodne nechat se zastupovat<br /> #Adresa pro doručování – uvede se pouze, pokud přihlašovatel chce, aby mu byla pošta od Úřadu zasílána na jinou adresu, než jaká byla vyplněna v oddílu „Přihlašovatel“<br /> #Právo přednosti podle mezinárodní smlouvy – uvádí se číslo přihlášky, datum podání a země či úřad, jež přihlášku podává<br /> #Zaměstnanecký průmyslový vzor<br /> #Odklad zveřejnění<br /> #Seznam příloh<br /> <br /> Po podání přihlášky je průmyslový vzor chráněn po dobu pěti let, poté může být doba ochrany prodloužena o dalších pět let, avšak maximálně může být průmyslový vzor chráněn 25 let. <br /> <br /> == Vyobrazení průmyslového vzoru ==<br /> <br /> Vyobrazení je neodmyslitelnou součástí přihlášky průmyslového vzoru a uvádí se v seznamu příloh. Důležitost spočívá v tom, že předmět ochrany a rozsah ochrany tohoto předmětu jsou dány jeho vyobrazením v podobě, v jaké je součástí jeho zápisu do rejstříku. &lt;ref name=&quot;Rýdl&quot;&gt;RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. ISBN 8072820222. S. 25. &lt;/ref&gt; Vyobrazení musí být přiloženo vždy minimálně v pěti zpracováních, ze kterých musí být jasné znaky, které jsou pro průmyslový vzor charakteristické.<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Použité zdroje==<br /> *JAKL, Ladislav. ''Práva na označení a průmyslové vzory''. Vyd. 2. Praha: Metropolitní univerzita, 2008. 251 s. ISBN 9788086855363. <br /> *RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. 84 s. ISBN 8072820222. <br /> *SLOVÁKOVÁ, Zuzana. ''Průmyslové vlastnictví.'' Vyd. 1. Praha: Orac, 2003. 150 s. ISBN 8086199630.<br /> *''Úřad průmyslového vlastnictví.'' [online]. 2008 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/prumyslove-vzory.html</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Pr%C5%AFmyslov%C3%BD_vzor&diff=27501 Průmyslový vzor 2012-12-18T10:57:44Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Katrin Kalay<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' průmyslový vzor, ochrana vzhledu<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> ::''nadřazené:'' průmyslové vlastnictví, průmyslová práva<br /> <br /> ::''podřazené:'' ---<br /> <br /> <br /> <br /> Průmyslový vzor je jedním z předmětů průmyslového vlastnictví, který je výsledkem tvůrčí činnosti zejména v oblasti průmyslového výtvarnictví a návrhářství. &lt;ref&gt;SLOVÁKOVÁ, Zuzana. ''Průmyslové vlastnictví.'' Vyd. 1. Praha: Orac, 2003. ISBN 8086199630. S. 58. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Právní předpisy ==<br /> <br /> Ochrana průmyslových vzorů podléhá těmto právním přepisům:<br /> <br /> *zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů,<br /> *zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích,<br /> *zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.<br /> <br /> == Pojem průmyslový vzor &lt;ref name=&quot;Úřad průmyslového vlastnictví&quot;&gt; Úřad průmyslového vlastnictví. [online]. 2008 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/prumyslove-vzory.html &lt;/ref&gt; ==<br /> <br /> Průmyslovým vzorem se rozumí vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení. Výrobkem je průmyslově nebo řemeslně vyrobený prostorový nebo plošný předmět. Grafika sama o sobě, bez spojení s konkrétním výrobkem, průmyslovým vzorem není.<br /> <br /> == Kritéria pro zápis do rejstříku ==<br /> <br /> '''Novost'''&lt;br/&gt;Do rejstříku nelze zapsat vzor, který je totožný s jiným, jež byl už dříve zpřístupněn veřejnosti. Za takové zpřístupnění se nepovažuje případ, když byl průmyslový vzor zpřístupněn původcem průmyslového vzoru nebo jeho právním nástupcem během 12 měsíců přede dnem podání přihlášky. &lt;ref name=&quot;Úřad průmyslového vlastnictví&quot;&gt; Úřad průmyslového vlastnictví. [online]. 2008 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/prumyslove-vzory.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Individuální povaha'''&lt;br/&gt;Průmyslový vzor má individuální povahu tehdy, pokud se dojem, který vyvolává, liší od dojmu, který vyvolává jiný, již dříve zpřístupněný průmyslový vzor.<br /> <br /> == Zápis průmyslového vzoru ==<br /> <br /> O zápis průmyslového vzoru se žádá pomocí přihlášky, která je dostupná na podatelně Úřadu průmyslového vlastnictví nebo na internetové adrese [http://www.upv.cz/ http://www.upv.cz/] pod položkou „průmyslové vzory“. Právo podat přihlášku má původce, tj. fyzická osoba, která vytvořila průmyslový vzor vlastní tvůrčí činností, nebo jeho právní nástupce. &lt;ref name=&quot;Rýdl&quot;&gt;RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. ISBN 8072820222. S. 15. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Oddíly přihlášky: &lt;ref&gt;Úřad průmyslového vlastnictví. [online]. 2008 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.upv.cz/dms/pdf_dokumenty/forms2011/vyplnovaci/P03-Prihlaska_prumysloveho_vzoru.pdf &lt;/ref&gt;'''<br /> <br /> #Druh přihlášky<br /> #* národní nebo zahraniční<br /> #* jednoduchá (obsahující jediný průmyslový vzor) nebo hromadná (obsahující více průmyslových vzorů, které musí patřit do jedné třídy)<br /> #Název průmyslového vzoru – povinná součást, název musí stručně vyjadřovat účel výrobku<br /> #Určení výrobku – krátký popis, který vyjadřuje k čemu je výrobek určen<br /> #Zatřídění – průmyslové vzory se zařazují do tříd podle mezinárodního třídění pro průmyslové vzory<br /> #Počet přihlašovatelů<br /> #Přihlašovatelé – přihlašovatelem je osoba, která přihlášku podává a která se po zápisu průmyslového vzoru do rejstříku stává jeho vlastníkem<br /> #Počet původců<br /> #Původci – původce je ten, kdo průmyslový vzor vytvořil, může být zároveň přihlašovatelem<br /> #Zástupce přihlašovatele – vyplní se v případě, že se přihlašovatel rozhodne nechat se zastupovat<br /> #Adresa pro doručování – uvede se pouze, pokud přihlašovatel chce, aby mu byla pošta od Úřadu zasílána na jinou adresu, než jaká byla vyplněna v oddílu „Přihlašovatel“<br /> #Právo přednosti podle mezinárodní smlouvy – uvádí se číslo přihlášky, datum podání a země či úřad, jež přihlášku podává<br /> #Zaměstnanecký průmyslový vzor<br /> #Odklad zveřejnění<br /> #Seznam příloh<br /> <br /> Po podání přihlášky je průmyslový vzor chráněn po dobu pěti let, poté může být doba ochrany prodloužena o dalších pět let, avšak maximálně může být průmyslový vzor chráněn 25 let. <br /> <br /> == Vyobrazení průmyslového vzoru ==<br /> <br /> Vyobrazení je neodmyslitelnou součástí přihlášky průmyslového vzoru a uvádí se v seznamu příloh. Důležitost spočívá v tom, že předmět ochrany a rozsah ochrany tohoto předmětu jsou dány jeho vyobrazením v podobě, v jaké je součástí jeho zápisu do rejstříku. &lt;ref name=&quot;Rýdl&quot;&gt;RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. ISBN 8072820222. S. 25. &lt;/ref&gt; Vyobrazení musí být přiloženo vždy minimálně v pěti zpracováních, ze kterých musí být jasné znaky, které jsou pro průmyslový vzor charakteristické.<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Použité zdroje==<br /> *JAKL, Ladislav. ''Práva na označení a průmyslové vzory''. Vyd. 2. Praha: Metropolitní univerzita, 2008. 251 s. ISBN 9788086855363. <br /> *RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. 84 s. ISBN 8072820222. <br /> *SLOVÁKOVÁ, Zuzana. ''Průmyslové vlastnictví.'' Vyd. 1. Praha: Orac, 2003. 150 s. ISBN 8086199630.<br /> *''Úřad průmyslového vlastnictví.'' [online]. 2008 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/prumyslove-vzory.html</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Pr%C5%AFmyslov%C3%BD_vzor&diff=27499 Průmyslový vzor 2012-12-18T10:55:14Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Katrin Kalay<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' průmyslový vzor, ochrana vzhledu<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> ::''nadřazené:'' průmyslové vlastnictví, průmyslová práva<br /> <br /> ::''podřazené:'' ---<br /> <br /> <br /> <br /> Průmyslový vzor je jedním z předmětů průmyslového vlastnictví, který je výsledkem tvůrčí činnosti zejména v oblasti průmyslového výtvarnictví a návrhářství. &lt;ref&gt;SLOVÁKOVÁ, Zuzana. ''Průmyslové vlastnictví.'' Vyd. 1. Praha: Orac, 2003. ISBN 8086199630. S. 58. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Právní předpisy ==<br /> <br /> Ochrana průmyslových vzorů podléhá těmto právním přepisům:<br /> <br /> *zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů,<br /> *zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích,<br /> *zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.<br /> <br /> == Pojem průmyslový vzor &lt;ref name=&quot;Úřad průmyslového vlastnictví&quot;&gt; Úřad průmyslového vlastnictví. [online]. 2008 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/prumyslove-vzory.html &lt;/ref&gt; ==<br /> <br /> Průmyslovým vzorem se rozumí vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení. Výrobkem je průmyslově nebo řemeslně vyrobený prostorový nebo plošný předmět. Grafika sama o sobě, bez spojení s konkrétním výrobkem, průmyslovým vzorem není.<br /> <br /> == Kritéria pro zápis do rejstříku ==<br /> <br /> '''Novost'''&lt;br/&gt;Do rejstříku nelze zapsat vzor, který je totožný s jiným, jež byl už dříve zpřístupněn veřejnosti. Za takové zpřístupnění se nepovažuje případ, když byl průmyslový vzor zpřístupněn původcem průmyslového vzoru nebo jeho právním nástupcem během 12 měsíců přede dnem podání přihlášky. &lt;ref name=&quot;Úřad průmyslového vlastnictví&quot;&gt; Úřad průmyslového vlastnictví. [online]. 2008 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/prumyslove-vzory.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Individuální povaha'''&lt;br/&gt;Průmyslový vzor má individuální povahu tehdy, pokud se dojem, který vyvolává, liší od dojmu, který vyvolává jiný, již dříve zpřístupněný průmyslový vzor.<br /> <br /> == Zápis průmyslového vzoru ==<br /> <br /> O zápis průmyslového vzoru se žádá pomocí přihlášky, která je dostupná na podatelně Úřadu průmyslového vlastnictví nebo na internetové adrese [http://www.upv.cz/ http://www.upv.cz/] pod položkou „průmyslové vzory“. Právo podat přihlášku má původce, tj. fyzická osoba, která vytvořila průmyslový vzor vlastní tvůrčí činností, nebo jeho právní nástupce. &lt;ref name=&quot;Rýdl&quot;&gt;RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. ISBN 8072820222. S. 15. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Oddíly přihlášky: &lt;ref&gt;Úřad průmyslového vlastnictví. [online]. 2008 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.upv.cz/dms/pdf_dokumenty/forms2011/vyplnovaci/P03-Prihlaska_prumysloveho_vzoru.pdf &lt;/ref&gt;'''<br /> <br /> #Druh přihlášky<br /> #* národní nebo zahraniční<br /> #* jednoduchá (obsahující jediný průmyslový vzor) nebo hromadná (obsahující více průmyslových vzorů, které musí patřit do jedné třídy)<br /> #Název průmyslového vzoru – povinná součást, název musí stručně vyjadřovat účel výrobku<br /> #Určení výrobku – krátký popis, který vyjadřuje k čemu je výrobek určen<br /> #Zatřídění – průmyslové vzory se zařazují do tříd podle mezinárodního třídění pro průmyslové vzory<br /> #Počet přihlašovatelů<br /> #Přihlašovatelé – přihlašovatelem je osoba, která přihlášku podává a která se po zápisu průmyslového vzoru do rejstříku stává jeho vlastníkem<br /> #Počet původců<br /> #Původci – původce je ten, kdo průmyslový vzor vytvořil, může být zároveň přihlašovatelem<br /> #Zástupce přihlašovatele – vyplní se v případě, že se přihlašovatel rozhodne nechat se zastupovat<br /> #Adresa pro doručování – uvede se pouze, pokud přihlašovatel chce, aby mu byla pošta od Úřadu zasílána na jinou adresu, než jaká byla vyplněna v oddílu „Přihlašovatel“<br /> #Právo přednosti podle mezinárodní smlouvy – uvádí se číslo přihlášky, datum podání a země či úřad, jež přihlášku podává<br /> #Zaměstnanecký průmyslový vzor<br /> #Odklad zveřejnění<br /> #Seznam příloh<br /> <br /> Po podání přihlášky je průmyslový vzor chráněn po dobu pěti let, poté může být doba ochrany prodloužena o dalších pět let, avšak maximálně může být průmyslový vzor chráněn 25 let. <br /> <br /> == Vyobrazení průmyslového vzoru ==<br /> <br /> Vyobrazení je neodmyslitelnou součástí přihlášky průmyslového vzoru a uvádí se v seznamu příloh. Důležitost spočívá v tom, že předmět ochrany a rozsah ochrany tohoto předmětu jsou dány jeho vyobrazením v podobě, v jaké je součástí jeho zápisu do rejstříku. &lt;ref name=&quot;Rýdl&quot;&gt;RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. ISBN 8072820222. S. 25. &lt;/ref&gt; Vyobrazení musí být přiloženo vždy minimálně v pěti zpracováních, ze kterých musí být jasné znaky, které jsou pro průmyslový vzor charakteristické.<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Použité zdroje==<br /> *JAKL, Ladislav. ''Práva na označení a průmyslové vzory''. Vyd. 2. Praha: Metropolitní univerzita, 2008. 251 s. ISBN 9788086855363. <br /> *RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. 84 s. ISBN 8072820222. <br /> *SLOVÁKOVÁ, Zuzana. ''Průmyslové vlastnictví.'' Vyd. 1. Praha: Orac, 2003. 150 s. ISBN 8086199630.<br /> *''Úřad průmyslového vlastnictví.'' [online]. 2008 [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/prumyslove-vzory.html</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Pr%C5%AFmyslov%C3%BD_vzor&diff=27498 Průmyslový vzor 2012-12-18T10:49:45Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Katrin Kalay<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' průmyslový vzor, ochrana vzhledu<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> ::''nadřazené:'' průmyslové vlastnictví, průmyslová práva<br /> <br /> ::''podřazené:'' ---<br /> <br /> <br /> <br /> Průmyslový vzor je jedním z předmětů průmyslového vlastnictví, který je výsledkem tvůrčí činnosti zejména v oblasti průmyslového výtvarnictví a návrhářství. &lt;ref&gt;SLOVÁKOVÁ, Zuzana. ''Průmyslové vlastnictví.'' Vyd. 1. Praha: Orac, 2003. ISBN 8086199630. S. 58. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Právní předpisy ==<br /> <br /> Ochrana průmyslových vzorů podléhá těmto právním přepisům:<br /> <br /> *zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů,<br /> *zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích,<br /> *zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.<br /> <br /> == Pojem průmyslový vzor &lt;ref name=&quot;Úřad průmyslového vlastnictví&quot;&gt; Úřad průmyslového vlastnictví. [online]. 2008 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/prumyslove-vzory.html &lt;/ref&gt; ==<br /> <br /> Průmyslovým vzorem se rozumí vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení. Výrobkem je průmyslově nebo řemeslně vyrobený prostorový nebo plošný předmět. Grafika sama o sobě, bez spojení s konkrétním výrobkem, průmyslovým vzorem není.<br /> <br /> == Kritéria pro zápis do rejstříku ==<br /> <br /> '''Novost'''&lt;br/&gt;Do rejstříku nelze zapsat vzor, který je totožný s jiným, jež byl už dříve zpřístupněn veřejnosti. Za takové zpřístupnění se nepovažuje případ, když byl průmyslový vzor zpřístupněn původcem průmyslového vzoru nebo jeho právním nástupcem během 12 měsíců přede dnem podání přihlášky. &lt;ref name=&quot;Úřad průmyslového vlastnictví&quot;&gt; Úřad průmyslového vlastnictví. [online]. 2008 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/prumyslove-vzory.html &lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Individuální povaha'''&lt;br/&gt;Průmyslový vzor má individuální povahu tehdy, pokud se dojem, který vyvolává, liší od dojmu, který vyvolává jiný, již dříve zpřístupněný průmyslový vzor.<br /> <br /> == Zápis průmyslového vzoru ==<br /> <br /> O zápis průmyslového vzoru se žádá pomocí přihlášky, která je dostupná na podatelně Úřadu průmyslového vlastnictví nebo na internetové adrese [http://www.upv.cz/ http://www.upv.cz/] pod položkou „průmyslové vzory“. Právo podat přihlášku má původce, tj. fyzická osoba, která vytvořila průmyslový vzor vlastní tvůrčí činností, nebo jeho právní nástupce. &lt;ref name=&quot;Rýdl&quot;&gt;RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. ISBN 8072820222. S. 15. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Oddíly přihlášky: &lt;ref&gt;Úřad průmyslového vlastnictví. [online]. 2008 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.upv.cz/dms/pdf_dokumenty/forms2011/vyplnovaci/P03-Prihlaska_prumysloveho_vzoru.pdf &lt;/ref&gt;'''<br /> <br /> #Druh přihlášky<br /> #* národní nebo zahraniční<br /> #* jednoduchá (obsahující jediný průmyslový vzor) nebo hromadná (obsahující více průmyslových vzorů, které musí patřit do jedné třídy)<br /> #Název průmyslového vzoru – povinná součást, název musí stručně vyjadřovat účel výrobku<br /> #Určení výrobku – krátký popis, který vyjadřuje k čemu je výrobek určen<br /> #Zatřídění – průmyslové vzory se zařazují do tříd podle mezinárodního třídění pro průmyslové vzory<br /> #Počet přihlašovatelů<br /> #Přihlašovatelé – přihlašovatelem je osoba, která přihlášku podává a která se po zápisu průmyslového vzoru do rejstříku stává jeho vlastníkem<br /> #Počet původců<br /> #Původci – původce je ten, kdo průmyslový vzor vytvořil, může být zároveň přihlašovatelem<br /> #Zástupce přihlašovatele – vyplní se v případě, že se přihlašovatel rozhodne nechat se zastupovat<br /> #Adresa pro doručování – uvede se pouze, pokud přihlašovatel chce, aby mu byla pošta od Úřadu zasílána na jinou adresu, než jaká byla vyplněna v oddílu „Přihlašovatel“<br /> #Právo přednosti podle mezinárodní smlouvy – uvádí se číslo přihlášky, datum podání a země či úřad, jež přihlášku podává<br /> #Zaměstnanecký průmyslový vzor<br /> #Odklad zveřejnění<br /> #Seznam příloh<br /> <br /> Průmyslový vzor je chráněn po dobu pěti let od zapsání do rejstříku, poté může být doba ochrany prodloužena o dalších pět let, avšak maximálně může být průmyslový vzor chráněn 25 let. <br /> <br /> == Vyobrazení průmyslového vzoru ==<br /> <br /> Vyobrazení je neodmyslitelnou součástí přihlášky průmyslového vzoru a uvádí se v seznamu příloh. Důležitost spočívá v tom, že předmět ochrany a rozsah ochrany tohoto předmětu jsou dány jeho vyobrazením v podobě, v jaké je součástí jeho zápisu do rejstříku. &lt;ref name=&quot;Rýdl&quot;&gt;RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. ISBN 8072820222. S. 25. &lt;/ref&gt; Vyobrazení musí být přiloženo vždy minimálně v pěti zpracováních, ze kterých musí být jasné znaky, které jsou pro průmyslový vzor charakteristické.<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Použité zdroje==<br /> *JAKL, Ladislav. ''Práva na označení a průmyslové vzory''. Vyd. 2. Praha: Metropolitní univerzita, 2008. 251 s. ISBN 9788086855363. <br /> *RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. 84 s. ISBN 8072820222. <br /> *SLOVÁKOVÁ, Zuzana. ''Průmyslové vlastnictví.'' Vyd. 1. Praha: Orac, 2003. 150 s. ISBN 8086199630.<br /> *''Úřad průmyslového vlastnictví.'' [online]. 2008 [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/prumyslove-vzory.html</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Pr%C5%AFmyslov%C3%BD_vzor&diff=27497 Průmyslový vzor 2012-12-18T10:44:26Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Katrin Kalay<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' průmyslový vzor, ochrana vzhledu<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> ::''nadřazené:'' průmyslové vlastnictví, průmyslová práva<br /> <br /> ::''podřazené:'' ---<br /> <br /> <br /> <br /> Průmyslový vzor je jedním z předmětů průmyslového vlastnictví, který je výsledkem tvůrčí činnosti zejména v oblasti průmyslového výtvarnictví a návrhářství. &lt;ref&gt;SLOVÁKOVÁ, Zuzana. ''Průmyslové vlastnictví.'' Vyd. 1. Praha: Orac, 2003. ISBN 8086199630. S. 58. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Právní předpisy ==<br /> <br /> Ochrana průmyslových vzorů podléhá těmto právním přepisům:<br /> <br /> *zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů,<br /> *zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích,<br /> *zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.<br /> <br /> == Pojem průmyslový vzor &lt;ref&gt; Úřad průmyslového vlastnictví. [online]. 2008 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/prumyslove-vzory.html &lt;/ref&gt; ==<br /> <br /> Průmyslovým vzorem se rozumí vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení. Výrobkem je průmyslově nebo řemeslně vyrobený prostorový nebo plošný předmět. Grafika sama o sobě, bez spojení s konkrétním výrobkem, průmyslovým vzorem není.<br /> <br /> == Kritéria pro zápis do rejstříku ==<br /> <br /> '''Novost'''&lt;br/&gt;Průmyslový vzor je nový, pokud nebyl přede dnem práva přednosti (nejčastěji datum podání přihlášky) a dnem podání přihlášky zveřejněn totožný průmyslový vzor. Toto kritérium zákon zmírňuje tzv. ochrannou lhůtou. To platí pro případy, kdy byl průmyslový vzor zpřístupněn původcem průmyslového vzoru nebo jeho právním nástupcem v průběhu 12 měsíců před datem podáním přihlášky.<br /> <br /> '''Individuální povaha'''&lt;br/&gt;Průmyslový vzor má individuální povahu, pokud je celkový dojem, který vyvolává u uživatele, odlišný od celkového dojmu, který u něj vyvolává jiný dříve zpřístupněný průmyslový vzor.<br /> <br /> == Zápis průmyslového vzoru ==<br /> <br /> O zápis průmyslového vzoru se žádá pomocí přihlášky, která je dostupná na podatelně Úřadu průmyslového vlastnictví nebo na internetové adrese [http://www.upv.cz/ http://www.upv.cz/] pod položkou „průmyslové vzory“. Právo podat přihlášku má původce, tj. fyzická osoba, která vytvořila průmyslový vzor vlastní tvůrčí činností, nebo jeho právní nástupce. &lt;ref name=&quot;Rýdl&quot;&gt;RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. ISBN 8072820222. S. 15. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Oddíly přihlášky: &lt;ref&gt;Úřad průmyslového vlastnictví. [online]. 2008 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.upv.cz/dms/pdf_dokumenty/forms2011/vyplnovaci/P03-Prihlaska_prumysloveho_vzoru.pdf &lt;/ref&gt;'''<br /> <br /> #Druh přihlášky<br /> #* národní nebo zahraniční<br /> #* jednoduchá (obsahující jediný průmyslový vzor) nebo hromadná (obsahující více průmyslových vzorů, které musí patřit do jedné třídy)<br /> #Název průmyslového vzoru – povinná součást, název musí stručně vyjadřovat účel výrobku<br /> #Určení výrobku – krátký popis, který vyjadřuje k čemu je výrobek určen<br /> #Zatřídění – průmyslové vzory se zařazují do tříd podle mezinárodního třídění pro průmyslové vzory<br /> #Počet přihlašovatelů<br /> #Přihlašovatelé – přihlašovatelem je osoba, která přihlášku podává a která se po zápisu průmyslového vzoru do rejstříku stává jeho vlastníkem<br /> #Počet původců<br /> #Původci – původce je ten, kdo průmyslový vzor vytvořil, může být zároveň přihlašovatelem<br /> #Zástupce přihlašovatele – vyplní se v případě, že se přihlašovatel rozhodne nechat se zastupovat<br /> #Adresa pro doručování – uvede se pouze, pokud přihlašovatel chce, aby mu byla pošta od Úřadu zasílána na jinou adresu, než jaká byla vyplněna v oddílu „Přihlašovatel“<br /> #Právo přednosti podle mezinárodní smlouvy – uvádí se číslo přihlášky, datum podání a země či úřad, jež přihlášku podává<br /> #Zaměstnanecký průmyslový vzor<br /> #Odklad zveřejnění<br /> #Seznam příloh<br /> <br /> Ochrana zapsaného průmyslového vzoru přetrvává po dobu pěti let, poté může být prodloužena o dalších pět let, avšak maximálně může být průmyslový vzor chráněn 25 let.<br /> <br /> == Vyobrazení průmyslového vzoru ==<br /> <br /> Vyobrazení je neodmyslitelnou součástí přihlášky průmyslového vzoru a uvádí se v seznamu příloh. Důležitost spočívá v tom, že předmět ochrany a rozsah ochrany tohoto předmětu jsou dány jeho vyobrazením v podobě, v jaké je součástí jeho zápisu do rejstříku. &lt;ref name=&quot;Rýdl&quot;&gt;RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. ISBN 8072820222. S. 25. &lt;/ref&gt; Vyobrazení musí být přiloženo vždy minimálně v pěti zpracováních, ze kterých musí být jasné znaky, kterými je průmyslový vzor určen.<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Použité zdroje==<br /> *JAKL, Ladislav. ''Práva na označení a průmyslové vzory''. Vyd. 2. Praha: Metropolitní univerzita, 2008. 251 s. ISBN 9788086855363. <br /> *RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. 84 s. ISBN 8072820222. <br /> *SLOVÁKOVÁ, Zuzana. ''Průmyslové vlastnictví.'' Vyd. 1. Praha: Orac, 2003. 150 s. ISBN 8086199630.<br /> *''Úřad průmyslového vlastnictví.'' [online]. 2008 [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/prumyslove-vzory.html</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Pr%C5%AFmyslov%C3%BD_vzor&diff=27496 Průmyslový vzor 2012-12-18T10:05:51Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Katrin Kalay<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' průmyslový vzor, ochrana vzhledu<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> ::''nadřazené:'' průmyslové vlastnictví, průmyslová práva<br /> <br /> ::''podřazené:'' ---<br /> <br /> <br /> <br /> Průmyslový vzor je jedním z předmětů průmyslového vlastnictví, který je výsledkem tvůrčí činnosti zejména v oblasti průmyslového výtvarnictví a návrhářství. &lt;ref&gt;SLOVÁKOVÁ, Zuzana. ''Průmyslové vlastnictví.'' Vyd. 1. Praha: Orac, 2003. ISBN 8086199630. S. 58. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Právní předpisy ==<br /> <br /> Ochrana průmyslových vzorů podléhá těmto právním přepisům:<br /> <br /> *zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů,<br /> *zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích,<br /> *zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.<br /> <br /> == Pojem průmyslový vzor ==<br /> <br /> Průmyslovým vzorem se rozumí vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení. &lt;ref name=&quot;Rýdl&quot;&gt;RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. ISBN 8072820222. S. 10 – 11, 15, 25. &lt;/ref&gt; Průmyslovým vzorem je tedy plošný nebo prostorový vzhled předmětu, který byl vyroben průmyslově či řemeslně.<br /> <br /> == Kritéria pro zápis do rejstříku ==<br /> <br /> '''Novost'''&lt;br/&gt;Průmyslový vzor je nový, pokud nebyl přede dnem práva přednosti (nejčastěji datum podání přihlášky) a dnem podání přihlášky zveřejněn totožný průmyslový vzor. Toto kritérium zákon zmírňuje tzv. ochrannou lhůtou. To platí pro případy, kdy byl průmyslový vzor zpřístupněn původcem průmyslového vzoru nebo jeho právním nástupcem v průběhu 12 měsíců před datem podáním přihlášky.<br /> <br /> '''Individuální povaha'''&lt;br/&gt;Průmyslový vzor má individuální povahu, pokud je celkový dojem, který vyvolává u uživatele, odlišný od celkového dojmu, který u něj vyvolává jiný dříve zpřístupněný průmyslový vzor.<br /> <br /> == Zápis průmyslového vzoru ==<br /> <br /> O zápis průmyslového vzoru se žádá pomocí přihlášky, která je dostupná na podatelně Úřadu průmyslového vlastnictví nebo na internetové adrese [http://www.upv.cz/ http://www.upv.cz/] pod položkou „průmyslové vzory“. Právo podat přihlášku má původce, tj. fyzická osoba, která vytvořila průmyslový vzor vlastní tvůrčí činností, nebo jeho právní nástupce. &lt;ref name=&quot;Rýdl&quot;&gt;RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. ISBN 8072820222. S. 15. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Oddíly přihlášky: &lt;ref&gt;Úřad průmyslového vlastnictví. [online]. 2008 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.upv.cz/dms/pdf_dokumenty/forms2011/vyplnovaci/P03-Prihlaska_prumysloveho_vzoru.pdf &lt;/ref&gt;'''<br /> <br /> #Druh přihlášky<br /> #* národní nebo zahraniční<br /> #* jednoduchá (obsahující jediný průmyslový vzor) nebo hromadná (obsahující více průmyslových vzorů, které musí patřit do jedné třídy)<br /> #Název průmyslového vzoru – povinná součást, název musí stručně vyjadřovat účel výrobku<br /> #Určení výrobku – krátký popis, který vyjadřuje k čemu je výrobek určen<br /> #Zatřídění – průmyslové vzory se zařazují do tříd podle mezinárodního třídění pro průmyslové vzory<br /> #Počet přihlašovatelů<br /> #Přihlašovatelé – přihlašovatelem je osoba, která přihlášku podává a která se po zápisu průmyslového vzoru do rejstříku stává jeho vlastníkem<br /> #Počet původců<br /> #Původci – původce je ten, kdo průmyslový vzor vytvořil, může být zároveň přihlašovatelem<br /> #Zástupce přihlašovatele – vyplní se v případě, že se přihlašovatel rozhodne nechat se zastupovat<br /> #Adresa pro doručování – uvede se pouze, pokud přihlašovatel chce, aby mu byla pošta od Úřadu zasílána na jinou adresu, než jaká byla vyplněna v oddílu „Přihlašovatel“<br /> #Právo přednosti podle mezinárodní smlouvy – uvádí se číslo přihlášky, datum podání a země či úřad, jež přihlášku podává<br /> #Zaměstnanecký průmyslový vzor<br /> #Odklad zveřejnění<br /> #Seznam příloh<br /> <br /> Ochrana zapsaného průmyslového vzoru přetrvává po dobu pěti let, poté může být prodloužena o dalších pět let, avšak maximálně může být průmyslový vzor chráněn 25 let.<br /> <br /> == Vyobrazení průmyslového vzoru ==<br /> <br /> Vyobrazení je neodmyslitelnou součástí přihlášky průmyslového vzoru a uvádí se v seznamu příloh. Důležitost spočívá v tom, že předmět ochrany a rozsah ochrany tohoto předmětu jsou dány jeho vyobrazením v podobě, v jaké je součástí jeho zápisu do rejstříku. &lt;ref name=&quot;Rýdl&quot;&gt;RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. ISBN 8072820222. S. 25. &lt;/ref&gt; Vyobrazení musí být přiloženo vždy minimálně v pěti zpracováních, ze kterých musí být jasné znaky, kterými je průmyslový vzor určen.<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Použité zdroje==<br /> *JAKL, Ladislav. ''Práva na označení a průmyslové vzory''. Vyd. 2. Praha: Metropolitní univerzita, 2008. 251 s. ISBN 9788086855363. <br /> *RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. 84 s. ISBN 8072820222. <br /> *SLOVÁKOVÁ, Zuzana. ''Průmyslové vlastnictví.'' Vyd. 1. Praha: Orac, 2003. 150 s. ISBN 8086199630.<br /> *''Úřad průmyslového vlastnictví.'' [online]. 2008 [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/prumyslove-vzory.html</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Pr%C5%AFmyslov%C3%BD_vzor&diff=27495 Průmyslový vzor 2012-12-18T09:56:40Z <p>KatrinKalay: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Katrin Kalay<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' průmyslový vzor, ochrana vzhledu<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> ::''nadřazené:'' průmyslové vlastnictví, průmyslová práva<br /> <br /> ::''podřazené:'' ---<br /> <br /> <br /> <br /> Průmyslový vzor je jedním z předmětů průmyslového vlastnictví, který je výsledkem tvůrčí činnosti zejména v oblasti průmyslového výtvarnictví a návrhářství. &lt;ref&gt;SLOVÁKOVÁ, Zuzana. ''Průmyslové vlastnictví.'' Vyd. 1. Praha: Orac, 2003. ISBN 8086199630. S. 58. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Právní předpisy ==<br /> <br /> Ochrana průmyslových vzorů podléhá těmto právním přepisům:<br /> <br /> *zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů,<br /> *zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích,<br /> *zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.<br /> <br /> == Pojem průmyslový vzor ==<br /> <br /> Průmyslovým vzorem se rozumí vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení. &lt;ref name=&quot;Rýdl&quot;&gt;RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. ISBN 8072820222. S. 10 – 11, 15, 25. &lt;/ref&gt; Průmyslovým vzorem je tedy plošný nebo prostorový vzhled předmětu, který byl vyroben průmyslově či řemeslně.<br /> <br /> == Kritéria pro zápis do rejstříku ==<br /> <br /> '''Novost'''&lt;br/&gt;Průmyslový vzor je nový, pokud nebyl přede dnem práva přednosti (nejčastěji datum podání přihlášky) a dnem podání přihlášky zveřejněn totožný průmyslový vzor. Toto kritérium zákon zmírňuje tzv. ochrannou lhůtou. To platí pro případy, kdy byl průmyslový vzor zpřístupněn původcem průmyslového vzoru nebo jeho právním nástupcem v průběhu 12 měsíců před datem podáním přihlášky.<br /> <br /> '''Individuální povaha'''&lt;br/&gt;Průmyslový vzor má individuální povahu, pokud je celkový dojem, který vyvolává u uživatele, odlišný od celkového dojmu, který u něj vyvolává jiný dříve zpřístupněný průmyslový vzor.<br /> <br /> == Zápis průmyslového vzoru ==<br /> <br /> O zápis průmyslového vzoru se žádá pomocí přihlášky, která je dostupná na podatelně Úřadu průmyslového vlastnictví nebo na internetové adrese [http://www.upv.cz/ http://www.upv.cz/] pod položkou „průmyslové vzory“. Právo podat přihlášku má původce, tj. fyzická osoba, která vytvořila průmyslový vzor vlastní tvůrčí činností, nebo jeho právní nástupce. &lt;ref name=&quot;Rýdl&quot;&gt;RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. ISBN 8072820222. S. 15. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Oddíly přihlášky:'''<br /> <br /> #Druh přihlášky<br /> #* národní nebo zahraniční<br /> #* jednoduchá (obsahující jediný průmyslový vzor) nebo hromadná (obsahující více průmyslových vzorů, které musí patřit do jedné třídy)<br /> #Název průmyslového vzoru – povinná součást, název musí stručně vyjadřovat účel výrobku<br /> #Určení výrobku – krátký popis, který vyjadřuje k čemu je výrobek určen<br /> #Zatřídění – průmyslové vzory se zařazují do tříd podle mezinárodního třídění pro průmyslové vzory<br /> #Počet přihlašovatelů<br /> #Přihlašovatelé – přihlašovatelem je osoba, která přihlášku podává a která se po zápisu průmyslového vzoru do rejstříku stává jeho vlastníkem<br /> #Počet původců<br /> #Původci – původce je ten, kdo průmyslový vzor vytvořil, může být zároveň přihlašovatelem<br /> #Zástupce přihlašovatele – vyplní se v případě, že se přihlašovatel rozhodne nechat se zastupovat<br /> #Adresa pro doručování – uvede se pouze, pokud přihlašovatel chce, aby mu byla pošta od Úřadu zasílána na jinou adresu, než jaká byla vyplněna v oddílu „Přihlašovatel“<br /> #Právo přednosti podle mezinárodní smlouvy – uvádí se číslo přihlášky, datum podání a země či úřad, jež přihlášku podává<br /> #Zaměstnanecký průmyslový vzor<br /> #Odklad zveřejnění<br /> #Seznam příloh<br /> <br /> Ochrana zapsaného průmyslového vzoru přetrvává po dobu pěti let, poté může být prodloužena o dalších pět let, avšak maximálně může být průmyslový vzor chráněn 25 let.<br /> <br /> == Vyobrazení průmyslového vzoru ==<br /> <br /> Vyobrazení je neodmyslitelnou součástí přihlášky průmyslového vzoru a uvádí se v seznamu příloh. Důležitost spočívá v tom, že předmět ochrany a rozsah ochrany tohoto předmětu jsou dány jeho vyobrazením v podobě, v jaké je součástí jeho zápisu do rejstříku. &lt;ref name=&quot;Rýdl&quot;&gt;RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. ISBN 8072820222. S. 25. &lt;/ref&gt; Vyobrazení musí být přiloženo vždy minimálně v pěti zpracováních, ze kterých musí být jasné znaky, kterými je průmyslový vzor určen.<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Použité zdroje==<br /> *JAKL, Ladislav. ''Práva na označení a průmyslové vzory''. Vyd. 2. Praha: Metropolitní univerzita, 2008. 251 s. ISBN 9788086855363. <br /> *RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. 84 s. ISBN 8072820222. <br /> *SLOVÁKOVÁ, Zuzana. ''Průmyslové vlastnictví.'' Vyd. 1. Praha: Orac, 2003. 150 s. ISBN 8086199630.<br /> *''Úřad průmyslového vlastnictví.'' [online]. 2008 [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/prumyslove-vzory.html</div> KatrinKalay https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Pr%C5%AFmyslov%C3%BD_vzor&diff=26086 Průmyslový vzor 2012-11-26T20:54:57Z <p>KatrinKalay: Založena nová stránka: '''Autor:''' Katrin Kalay '''Klíčová slova:''' průmyslový vzor, ochrana vzhledu '''Synonyma:''' --- '''Související pojmy:''' ::''nadřazené:'' průmyslové vlas...</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Katrin Kalay<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' průmyslový vzor, ochrana vzhledu<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> ::''nadřazené:'' průmyslové vlastnictví, průmyslová práva<br /> <br /> ::''podřazené:'' ---<br /> <br /> <br /> <br /> Průmyslový vzor je jedním z předmětů průmyslového vlastnictví, který je výsledkem tvůrčí činnosti zejména v oblasti průmyslového výtvarnictví a návrhářství. &lt;ref&gt;SLOVÁKOVÁ, Zuzana. ''Průmyslové vlastnictví.'' Vyd. 1. Praha: Orac, 2003. ISBN 8086199630. S. 58. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Právní předpisy ==<br /> <br /> Ochrana průmyslových vzorů podléhá těmto právním přepisům:<br /> <br /> *zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů,<br /> *zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích,<br /> *zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.<br /> <br /> == Pojem průmyslový vzor ==<br /> <br /> Průmyslovým vzorem se rozumí vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení. &lt;ref name=&quot;Rýdl&quot;&gt;RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. ISBN 8072820222. S. 10 – 11, 15, 25. &lt;/ref&gt; Průmyslovým vzorem je tedy plošný nebo prostorový vzhled předmětu, který byl vyroben průmyslově či řemeslně.<br /> <br /> == Kritéria pro zápis do rejstříku ==<br /> <br /> '''Novost'''&lt;br/&gt;Průmyslový vzor je nový, pokud nebyl přede dnem práva přednosti (nejčastěji datum podání přihlášky) a dnem podání přihlášky zveřejněn totožný průmyslový vzor. Toto kritérium zákon zmírňuje tzv. ochrannou lhůtou. To platí pro případy, kdy byl průmyslový vzor zpřístupněn původcem průmyslového vzoru nebo jeho právním nástupcem v průběhu 12 měsíců před datem podáním přihlášky.<br /> <br /> '''Individuální povaha'''&lt;br/&gt;Průmyslový vzor má individuální povahu, pokud je celkový dojem, který vyvolává u uživatele, odlišný od celkového dojmu, který u něj vyvolává jiný dříve zpřístupněný průmyslový vzor.<br /> <br /> == Zápis průmyslového vzoru ==<br /> <br /> O zápis průmyslového vzoru se žádá pomocí přihlášky, která je dostupná na podatelně Úřadu průmyslového vlastnictví nebo na internetové adrese [http://www.upv.cz/ http://www.upv.cz/] pod položkou „průmyslové vzory“. Právo podat přihlášku má původce, tj. fyzická osoba, která vytvořila průmyslový vzor vlastní tvůrčí činností, nebo jeho právní nástupce. &lt;ref name=&quot;Rýdl&quot;&gt;RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. ISBN 8072820222. S. 15. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Oddíly přihlášky:'''<br /> <br /> #Druh přihlášky<br /> #* národní nebo zahraniční<br /> #* jednoduchá (obsahující jediný průmyslový vzor) nebo hromadná (obsahující více průmyslových vzorů, které musí patřit do jedné třídy)<br /> #Název průmyslového vzoru – povinná součást, název musí stručně vyjadřovat účel výrobku<br /> #Určení výrobku – krátký popis, který vyjadřuje k čemu je výrobek určen<br /> #Zatřídění – průmyslové vzory se zařazují do tříd podle mezinárodního třídění pro průmyslové vzory<br /> #Počet přihlašovatelů<br /> #Přihlašovatelé – přihlašovatelem je osoba, která přihlášku podává a která se po zápisu průmyslového vzoru do rejstříku stává jeho vlastníkem<br /> #Počet původců<br /> #Původci – původce je ten, kdo průmyslový vzor vytvořil, může být zároveň přihlašovatelem<br /> #Zástupce přihlašovatele – vyplní se v případě, že se přihlašovatel rozhodne nechat se zastupovat<br /> #Adresa pro doručování – uvede se pouze, pokud přihlašovatel chce, aby mu byla pošta od Úřadu zasílána na jinou adresu, než jaká byla vyplněna v oddílu „Přihlašovatel“<br /> #Právo přednosti podle mezinárodní smlouvy – uvádí se číslo přihlášky, datum podání a země či úřad, jež přihlášku podává<br /> #Zaměstnanecký průmyslový vzor<br /> #Odklad zveřejnění<br /> #Seznam příloh<br /> <br /> Ochrana zapsaného průmyslového vzoru přetrvává po dobu pěti let, poté může být prodloužena o dalších pět let, avšak maximálně může být průmyslový vzor chráněn 25 let.<br /> <br /> == Vyobrazení průmyslového vzoru ==<br /> <br /> Vyobrazení je neodmyslitelnou součástí přihlášky průmyslového vzoru a uvádí se v seznamu příloh. Důležitost spočívá v tom, že předmět ochrany a rozsah ochrany tohoto předmětu jsou dány jeho vyobrazením v podobě, v jaké je součástí jeho zápisu do rejstříku. &lt;ref name=&quot;Rýdl&quot;&gt;RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. ISBN 8072820222. S. 25. &lt;/ref&gt; Vyobrazení musí být přiloženo vždy minimálně v pěti zpracováních, ze kterých musí být jasné znaky, kterými je průmyslový vzor určen.<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Použité zdroje==<br /> *JAKL, Ladislav. ''Práva na označení a průmyslové vzory''. Vyd. 2. Praha: Metropolitní univerzita, 2008. 251 s. ISBN 9788086855363. <br /> *RÝDL, Jan. ''Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru.'' Vyd. 1. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. 84 s. ISBN 8072820222. <br /> *SLOVÁKOVÁ, Zuzana. ''Průmyslové vlastnictví.'' Vyd. 1. Praha: Orac, 2003. 150 s. ISBN 8086199630.<br /> *''Úřad průmyslového vlastnictví.'' [online]. 2008 [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: http://www.upv.cz/</div> KatrinKalay