<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Kadlec</id>
	<title>WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Kadlec"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Kadlec"/>
	<updated>2026-04-29T07:56:22Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.35.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Open_bibliographic_data&amp;diff=29075</id>
		<title>Open bibliographic data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Open_bibliographic_data&amp;diff=29075"/>
		<updated>2013-03-08T10:41:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Související pojem [[Linked Data]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibserver software ==&lt;br /&gt;
[http://bibserver.org/ BibServer] is a tool for quickly and easily sharing collections of bibliographic metadata. Whilst this may seem dull in itself, just think of what this data actually is – a record of work, a map to the knowledge of humanity. By making it simple for people to use this information, we make scholarship better.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Open source SW na [https://github.com/okfn/bibserver GitHub]&lt;br /&gt;
* Testovací verze na [http://bibsoup.net/ BibSoup.net]&lt;br /&gt;
* [http://www.bibjson.org/ BibJSON] - formát pro import dat, založený na formátu [http://en.wikipedia.org/wiki/BibTeX BibTeX]&lt;br /&gt;
* Informace o změně databáze Bibliographica.org na BibSoup.net na [http://openbiblio.net/2013/01/11/a-revamp-of-bibserver-and-bibsoup/ OpenBiblio.net]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje a odkazy ==&lt;br /&gt;
* [http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus131/hrabin.htm Úvod k Open Bibliographic Data aneb i knihovny mají svá skrytá místa! (Hrabinová, Knihovna plus 2013)]&lt;br /&gt;
* [http://www.techlib.cz/cs/1953-bibliograficka-data-ntk-open-definition Bibliografická data NTK - Open Definition]&lt;br /&gt;
* ''Zpřístupnění bibliografických dat Katalogu NTK a Národní databáze ISSN za podmínek odpovídajících režimu Open Definition: opinio : stanovisko k právní otázce'' [online]. Objednatel Národní technická knihovna. Zhotovitel Masarykova univerzita. Právnická fakulta. Zpracovatel Radim Polčák, Matěj Myška. Jaromír Šavelka. Brno, 2012, 18 s. Dostupné z: &amp;lt;http://repozitar.techlib.cz/record/336&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [http://openbiblio.net/ OpenBiblio.net – Open Bibliographic Projects and Discussion and home of the Open Bibliographic Data Working Group]&lt;br /&gt;
* [http://opendefinition.org/bibliographic/ Open Bibliographic Data @ OpenDefinition.org]&lt;br /&gt;
* [http://wiki.okfn.org/Projects/openbibliography OpenBibliography wiki]&lt;br /&gt;
* [http://openbiblio.net/p/ OpenBiblio Projects] - seznam&lt;br /&gt;
* [http://openbiblio.net/p/jiscopenbib2/ JISC Open Bibliography 2 project]&lt;br /&gt;
* [http://datahub.io/cs_CZ/ The Data Hub] - databáze datasetů v režimu OpenData&lt;br /&gt;
* [http://datahub.io/cs_CZ/dataset/psh-subject-headings Polythematic Structured Subject Heading System] od NTK ke stažení z Data Hub&lt;br /&gt;
* BÉRARD, Raymond, 2011. Free Library Data?. ''Liber quarterly'' [online]. Vol. 20, Issue 3/4, s. 321-331 [cit. 2012-08-20]. ISSN 1435-5205. Dostupné z: &amp;lt;http://liber.library.uu.nl/index.php/lq/article/view/7997&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Nov%C3%A9_technologie_v_knihovnictv%C3%AD&amp;diff=29073</id>
		<title>KISK:Nové technologie v knihovnictví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Nov%C3%A9_technologie_v_knihovnictv%C3%AD&amp;diff=29073"/>
		<updated>2013-03-07T14:56:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Nové technologie v knihovnictví==&lt;br /&gt;
Toto je úvodní wiki stránka předmětu. Měla by sloužit jako rozcestník na další témata. Červeně vysvícené odkazy vedou na ještě neexistující stránky. Stačí kliknout a můžete stránku vytvořit. Nemá smysl, aby to byla druhá nebo okopírovaná Wikipedie. Můžete na ni odkázat. Při zpracování témat se snažte zaměřit na náš obor - jak s ním souvisí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byl bych rád, kdybyste se pokusili na zpracování témat spolupracovat. Můžete k tomu použít stránky '''diskuse''', které jsou přiřazené ke každému '''článku''' (viz horní záložky) nebo přímo editovat jednotlivé sekce kterékoliv stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto předmětu si taky máte možnost vyzkoušet práci se systémem [http://www.mediawiki.org MediaWiki], který používá Wikipedie. Využijte ji, může se vám do budoucna hodit. Základní práce se systémem je jednoduchá. Více vlevo v '''Navigaci''' pod odkazem [[Nápověda:Obsah|Nápověda]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 21:23, 4. 3. 2008 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Osnova==&lt;br /&gt;
* Od [[Web 2.0|Webu 2.0]] k [[Library 2.0]] (''připravila Kristýna Urbánková'')&lt;br /&gt;
* Nové [[komunikační technologie v knihovnách]] ([[instant messaging]], [[IP telefonie]], [[WAP]], [[kolaborativní systémy]], [[blogging]], [[RSS]], [[podcasting]], [[vodcasting]] )&lt;br /&gt;
* Nové formy a typy dokumentů ([[e-book]])&lt;br /&gt;
* [[Open_bibliographic_data|Open Bibliographic Data]]&lt;br /&gt;
* [[Trendy ve vývoji knihovních systémů]] a [[OPAC|katalogů OPAC]] (OPAC třetí generace, [[vyhledávání vs prohlížení]], způsoby prezentace informací, [[doporučování]], [[vizualizace bibliografických dat]], [[perzonalizace]])&lt;br /&gt;
* Propojování knihovních a souvisejících informačních systémů ([[OpenURL]] a [[link resolvery]], [[COinS]], [[unAPI]], [[permalinky]], [[link-in interface]], [[web services]], [[SRU/SRW]], [[OAI-PMH]], [[Amazon]])&lt;br /&gt;
* Metadata (popis zdrojů pomocí [[Resource_Description_Framework|RDF]], knihovnické formáty [[MARCXML]], [[MODS]], [[MADS]], pravidla [[RDA]], příbuzné formáty [[DC]], [[ONIX]], [[EAD]]; [[promotion data]], uživatelem přidávaná metadata, [[tagging]], [[folksonomie]])&lt;br /&gt;
* Konceptuální modely ([[FRBR]], [[CIDOC CRM]])&lt;br /&gt;
* [[Bibliomining]] ([[datový sklad]] v knihovně, usage based datamining)&lt;br /&gt;
* HW prostředky pro správu sbírek ([[čárové kódy]], čipové technologie [[RFID]], bezdrátové technologie, zabezpečení sbírek, [[SelfCheck]])&lt;br /&gt;
* [[Retrokonverze]] lístkových katalogů (Retrokon, OCR lístků)&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace dokumentů]] ([[Skenery]], [[skenovací roboty]])&lt;br /&gt;
* Virtuální knihovny ([[Virtuální polytechnická knihovna]], [[Jednotná informační brána]])&lt;br /&gt;
* Elektronické informační zdroje ([[Strategie vyhledávání]], [[Hodnocení kvality]])&lt;br /&gt;
* Library 3D ([[Second Life]], [[Library 3D]], [[Základní znalosti virtuálního knihovníka]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==K zamyšlení==&lt;br /&gt;
*Znáte web http://www.odaha.com ? Najdete zde plné texty opravdu velkého množství beletrie a jiné literatury. Zajímalo by mě, jak to má poskytovatel vyřešeno s autorskými právy. Že by téma pro diskuzi?&lt;br /&gt;
*Nepřijde vám občas zbytečné zabývat se novými technologiemi v knihovnictví, když ještě nefungují ani ty staré? Na fotografiích je [[místní lidová knihovna]] ve Vojtěchově, okres Prostějov.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Uživatel:K.urbankova|K.urbankova]] 17:20, 25. 3. 2008 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''OPAC - jak dál?''' ([http://www.slideshare.net/kadlec/opac-jak-dl/ prezentace na SlideShare])&lt;br /&gt;
:''Knihovnické systémy a OPACy, kdo je vyvíjí. OPAC 2. generace. Co knihovny vlastní. Požadavky na OPAC. Směry rozvoje E&amp;lt;sup&amp;gt;3&amp;lt;/sup&amp;gt;OPAC.  Kdo a jak nové požadavky realizuje. Next-generation interfaces. Databáze a back-end služby.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Identifikátory a lokátory''' ([http://www.slideshare.net/kadlec/identifiktory-a-loktory/ prezentace na SlideShare])&lt;br /&gt;
:''Pojmy.  Požadavky na identifikátory. Souvislost jména a lokátoru. PURL, DOI, permalink. Bibliografická citace a identifikátor. Problém „appropriate copy“. OpenURL. Služby založené na ISBN:     Wikipedia BookSources, ISBNdb.com, xISBN, thingISBN (LibraryThing API).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Experimentální OPAC v ÚK FF MU''' - přehled funkcí ([http://www.slideshare.net/kadlec/experimentln-opac/ prezentace na SlideShare])&lt;br /&gt;
:''Prezentace z on-line přednášky. Na prvních čtyřech slidech je několik poznámek k tomu, proč katalog vznikl, dál následují screenshoty.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Kisk:Kurzy|Nové technologie v knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Nov%C3%A9_technologie_v_knihovnictv%C3%AD&amp;diff=29072</id>
		<title>KISK:Nové technologie v knihovnictví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Nov%C3%A9_technologie_v_knihovnictv%C3%AD&amp;diff=29072"/>
		<updated>2013-03-07T14:56:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Nové technologie v knihovnictví==&lt;br /&gt;
Toto je úvodní wiki stránka předmětu. Měla by sloužit jako rozcestník na další témata. Červeně vysvícené odkazy vedou na ještě neexistující stránky. Stačí kliknout a můžete stránku vytvořit. Nemá smysl, aby to byla druhá nebo okopírovaná Wikipedie. Můžete na ni odkázat. Při zpracování témat se snažte zaměřit na náš obor - jak s ním souvisí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byl bych rád, kdybyste se pokusili na zpracování témat spolupracovat. Můžete k tomu použít stránky '''diskuse''', které jsou přiřazené ke každému '''článku''' (viz horní záložky) nebo přímo editovat jednotlivé sekce kterékoliv stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto předmětu si taky máte možnost vyzkoušet práci se systémem [http://www.mediawiki.org MediaWiki], který používá Wikipedie. Využijte ji, může se vám do budoucna hodit. Základní práce se systémem je jednoduchá. Více vlevo v '''Navigaci''' pod odkazem [[Nápověda:Obsah|Nápověda]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 21:23, 4. 3. 2008 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Osnova==&lt;br /&gt;
* Od [[Web 2.0|Webu 2.0]] k [[Library 2.0]] (''připravila Kristýna Urbánková'')&lt;br /&gt;
* Nové [[komunikační technologie v knihovnách]] ([[instant messaging]], [[IP telefonie]], [[WAP]], [[kolaborativní systémy]], [[blogging]], [[RSS]], [[podcasting]], [[vodcasting]] )&lt;br /&gt;
* Nové formy a typy dokumentů ([[e-book]])&lt;br /&gt;
* [[Open Bibliographic Data]]&lt;br /&gt;
* [[Trendy ve vývoji knihovních systémů]] a [[OPAC|katalogů OPAC]] (OPAC třetí generace, [[vyhledávání vs prohlížení]], způsoby prezentace informací, [[doporučování]], [[vizualizace bibliografických dat]], [[perzonalizace]])&lt;br /&gt;
* Propojování knihovních a souvisejících informačních systémů ([[OpenURL]] a [[link resolvery]], [[COinS]], [[unAPI]], [[permalinky]], [[link-in interface]], [[web services]], [[SRU/SRW]], [[OAI-PMH]], [[Amazon]])&lt;br /&gt;
* Metadata (popis zdrojů pomocí [[Resource_Description_Framework|RDF]], knihovnické formáty [[MARCXML]], [[MODS]], [[MADS]], pravidla [[RDA]], příbuzné formáty [[DC]], [[ONIX]], [[EAD]]; [[promotion data]], uživatelem přidávaná metadata, [[tagging]], [[folksonomie]])&lt;br /&gt;
* Konceptuální modely ([[FRBR]], [[CIDOC CRM]])&lt;br /&gt;
* [[Bibliomining]] ([[datový sklad]] v knihovně, usage based datamining)&lt;br /&gt;
* HW prostředky pro správu sbírek ([[čárové kódy]], čipové technologie [[RFID]], bezdrátové technologie, zabezpečení sbírek, [[SelfCheck]])&lt;br /&gt;
* [[Retrokonverze]] lístkových katalogů (Retrokon, OCR lístků)&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace dokumentů]] ([[Skenery]], [[skenovací roboty]])&lt;br /&gt;
* Virtuální knihovny ([[Virtuální polytechnická knihovna]], [[Jednotná informační brána]])&lt;br /&gt;
* Elektronické informační zdroje ([[Strategie vyhledávání]], [[Hodnocení kvality]])&lt;br /&gt;
* Library 3D ([[Second Life]], [[Library 3D]], [[Základní znalosti virtuálního knihovníka]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==K zamyšlení==&lt;br /&gt;
*Znáte web http://www.odaha.com ? Najdete zde plné texty opravdu velkého množství beletrie a jiné literatury. Zajímalo by mě, jak to má poskytovatel vyřešeno s autorskými právy. Že by téma pro diskuzi?&lt;br /&gt;
*Nepřijde vám občas zbytečné zabývat se novými technologiemi v knihovnictví, když ještě nefungují ani ty staré? Na fotografiích je [[místní lidová knihovna]] ve Vojtěchově, okres Prostějov.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Uživatel:K.urbankova|K.urbankova]] 17:20, 25. 3. 2008 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''OPAC - jak dál?''' ([http://www.slideshare.net/kadlec/opac-jak-dl/ prezentace na SlideShare])&lt;br /&gt;
:''Knihovnické systémy a OPACy, kdo je vyvíjí. OPAC 2. generace. Co knihovny vlastní. Požadavky na OPAC. Směry rozvoje E&amp;lt;sup&amp;gt;3&amp;lt;/sup&amp;gt;OPAC.  Kdo a jak nové požadavky realizuje. Next-generation interfaces. Databáze a back-end služby.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Identifikátory a lokátory''' ([http://www.slideshare.net/kadlec/identifiktory-a-loktory/ prezentace na SlideShare])&lt;br /&gt;
:''Pojmy.  Požadavky na identifikátory. Souvislost jména a lokátoru. PURL, DOI, permalink. Bibliografická citace a identifikátor. Problém „appropriate copy“. OpenURL. Služby založené na ISBN:     Wikipedia BookSources, ISBNdb.com, xISBN, thingISBN (LibraryThing API).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Experimentální OPAC v ÚK FF MU''' - přehled funkcí ([http://www.slideshare.net/kadlec/experimentln-opac/ prezentace na SlideShare])&lt;br /&gt;
:''Prezentace z on-line přednášky. Na prvních čtyřech slidech je několik poznámek k tomu, proč katalog vznikl, dál následují screenshoty.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Kisk:Kurzy|Nové technologie v knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Open_bibliographic_data&amp;diff=29071</id>
		<title>Open bibliographic data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Open_bibliographic_data&amp;diff=29071"/>
		<updated>2013-03-07T14:54:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Související pojem [[Linked Data]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibserver software ==&lt;br /&gt;
[http://bibserver.org/ BibServer] is a tool for quickly and easily sharing collections of bibliographic metadata. Whilst this may seem dull in itself, just think of what this data actually is – a record of work, a map to the knowledge of humanity. By making it simple for people to use this information, we make scholarship better.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Open source SW na [https://github.com/okfn/bibserver GitHub]&lt;br /&gt;
* Testovací verze na [http://bibsoup.net/ BibSoup.net]&lt;br /&gt;
* [http://www.bibjson.org/ BibJSON] - formát pro import dat, založený na formátu [http://en.wikipedia.org/wiki/BibTeX BibTeX]&lt;br /&gt;
* Informace o změně databáze Bibliographica.org na BibSoup.net na [http://openbiblio.net/2013/01/11/a-revamp-of-bibserver-and-bibsoup/ OpenBiblio.net]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje a odkazy ==&lt;br /&gt;
* [http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus131/hrabin.htm Úvod k Open Bibliographic Data aneb i knihovny mají svá skrytá místa! (Hrabinová, Knihovna plus 2013)]&lt;br /&gt;
* [http://openbiblio.net/ OpenBiblio.net – Open Bibliographic Projects and Discussion and home of the Open Bibliographic Data Working Group]&lt;br /&gt;
* [http://opendefinition.org/bibliographic/ Open Bibliographic Data @ OpenDefinition.org]&lt;br /&gt;
* [http://wiki.okfn.org/Projects/openbibliography OpenBibliography wiki]&lt;br /&gt;
* [http://openbiblio.net/p/ OpenBiblio Projects] - seznam&lt;br /&gt;
* [http://openbiblio.net/p/jiscopenbib2/ JISC Open Bibliography 2 project]&lt;br /&gt;
* [http://datahub.io/cs_CZ/ The Data Hub] - databáze datasetů v režimu OpenData&lt;br /&gt;
* [http://datahub.io/cs_CZ/dataset/psh-subject-headings Polythematic Structured Subject Heading System] od NTK ke stažení z Data Hub&lt;br /&gt;
* BÉRARD, Raymond, 2011. Free Library Data?. Liber quarterly [online]. Vol. 20, Issue 3/4, s. 321-331 [cit. 2012-08-20]. ISSN 1435-5205. Dostupné z: &amp;lt;http://liber.library.uu.nl/index.php/lq/article/view/7997&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Open_bibliographic_data&amp;diff=29070</id>
		<title>Open bibliographic data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Open_bibliographic_data&amp;diff=29070"/>
		<updated>2013-03-07T14:52:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Související pojem [[Linked Data]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibserver software ==&lt;br /&gt;
[http://bibserver.org/ BibServer] is a tool for quickly and easily sharing collections of bibliographic metadata. Whilst this may seem dull in itself, just think of what this data actually is – a record of work, a map to the knowledge of humanity. By making it simple for people to use this information, we make scholarship better.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Open source SW na [https://github.com/okfn/bibserver GitHub]&lt;br /&gt;
* Testovací verze na [http://bibsoup.net/ BibSoup.net]&lt;br /&gt;
* [http://www.bibjson.org/ BibJSON] - formát pro import dat, založený na formátu [http://en.wikipedia.org/wiki/BibTeX BibTeX]&lt;br /&gt;
* Informace o změně databáze Bibliographica.org na BibSoup.net na [http://openbiblio.net/2013/01/11/a-revamp-of-bibserver-and-bibsoup/ OpenBiblio.net]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje a odkazy ==&lt;br /&gt;
* [http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus131/hrabin.htm Úvod k Open Bibliographic Data aneb i knihovny mají svá skrytá místa! (Hrabinová, Knihovna plus 2013)]&lt;br /&gt;
* [http://openbiblio.net/ OpenBiblio.net – Open Bibliographic Projects and Discussion and home of the Open Bibliographic Data Working Group]&lt;br /&gt;
* [http://opendefinition.org/bibliographic/ Open Bibliographic Data @ OpenDefinition.org]&lt;br /&gt;
* [http://wiki.okfn.org/Projects/openbibliography OpenBibliography wiki]&lt;br /&gt;
* [http://openbiblio.net/p/ OpenBiblio Projects] - seznam&lt;br /&gt;
* [http://openbiblio.net/p/jiscopenbib2/ JISC Open Bibliography 2 project]&lt;br /&gt;
* [http://datahub.io/cs_CZ/ The Data Hub] - databáze datasetů v režimu OpenData&lt;br /&gt;
* [http://datahub.io/cs_CZ/dataset/psh-subject-headings Polythematic Structured Subject Heading System] od NTK ke stažení z Data Hub&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Open_bibliographic_data&amp;diff=29069</id>
		<title>Open bibliographic data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Open_bibliographic_data&amp;diff=29069"/>
		<updated>2013-03-07T13:59:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: Založena nová stránka: Související pojem Linked Data == Zdroje a odkazy == * [http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus131/hrabin.htm Úvod k Open Bibliographic Data aneb i knihovny mají svá sk...&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Související pojem [[Linked Data]]&lt;br /&gt;
== Zdroje a odkazy ==&lt;br /&gt;
* [http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus131/hrabin.htm Úvod k Open Bibliographic Data aneb i knihovny mají svá skrytá místa! (Hrabinová, Knihovna plus 2013)]&lt;br /&gt;
* [http://openbiblio.net/ OpenBiblio.net – Open Bibliographic Projects and Discussion and home of the Open Bibliographic Data Working Group]&lt;br /&gt;
* [http://opendefinition.org/bibliographic/ Open Bibliographic Data @ OpenDefinition.org]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=E-book&amp;diff=28937</id>
		<title>E-book</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=E-book&amp;diff=28937"/>
		<updated>2013-03-01T07:22:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: /* Zdroje a odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;--[[Uživatel:Kresta|Kresta]] 14:15, 24. 6. 2008 (CEST)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-book, e-kniha neboli elektronická kniha je poměrně nové digitální médium, které lze přirovnat k běžné knize. Její obsah je však uložen v digitální podobě na nosiči dat a pro její čtení je nutné disponovat počítačem, PDA s patřičným software nebo přímo specializovaným zařízením, tzv. čtečkou elektronických knih [[(e-book reader)]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Elektronické knihy vznikly nejprve pro úzce specializovanou skupinu čtenářů a jejich vznik byl zapříčiněn rozšířením počítačů a s tím souvisejícím počátkem využití těchto zařízení pro tvorbu a úpravy textu. Tyto ebooky zahrnovaly především manuály, návody, technické příručky apod. a které využívali převážně techničtí specialisté, odborníci a vědci pro svou práci. Mnohé z těchto knih používaly nejdříve vlastní proprietární formáty pro ukládání a následnou prezentaci obsahu. Z tohoto důvodu je dosud nabídka elektronických knih stále poměrně roztříštěná a pro autory knih i výrobce čteček je nutností se zaobírat otázkami vzájemné kompatibility. Jistou standardizaci nabízí formát PDF od společnosti Adobe, který se v posledních několika letech úspěšně rozšířil mezi uživatele počítačů a Internetu, a stal se tak de-facto nepsaným standardem, nikoli však výlučným. Současnost však stále nabízí mnoho rozličných a vzájemně neslučitelných formátů e-knih a jen pomalu se prosazují univerzální a všeobecně použitelné formáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy obsahu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Elektronická kniha může obsahovat v jednom digitálním souboru kombinaci více různých typů dokumentů a to jak textových, tak obrazových případně i audiovizuálních a to dokonce i v různé úrovni kvality dle požadavků uživatele - čtenáře. Uživatel pak může s výhodou využívat těchto vlastností, jako např. zvětšit si obrázek (graf, schema) na takovou velikost, změnit si font písma apod., které odpovídají jeho požadavkům. Tyto funkce však nabízejí až nejnovější formáty pro ukládání e-knih, které však ještě na své masové rozšíření stále čekají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik, výroba a distribuce e-knih ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Elektronické knihy nejčastěji vznikají dvojí cestou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První možností je využít původní digitální zdroj - originál - který autor vytvořil pomocí textového editoru na počítači. Tento digitální originál se upraví pro finální distribuci (doplní obrázky, zformátuje se, atd.) a následně se pomocí software převede do formátu elektronické knihy. Poté lze již knihu distribuovat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhý způsob, využívaný zejména pro publikací již existujících papírových knih, je digitalizace. Pomocí skenerů a software jsou jednotlivé stránky knihy převáděny do digitální podoby, může být prováděna i konverze do textu pomocí technologie OCR a s těmito podklady se pak pracuje obdobně, jako u první možnosti. Text (stránky) jsou upraveny pro převod do formátu e-knihy, následně je kniha vygenerována a distribuována.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existují různé portály a online obchody, které nabízejí uživatelům e-knihy, ať už formou placenou či bezplatnou. Mezi největší lze jistě uvést např. portál Amazon.com nebo Ebooks.com. Obrovskou výhodou je, že čtenář se ke knize dostane odkudkoli, kde má přístup k Internetu a knihu si může okamžitě po provedení platby (je-li vyžadována) stáhnout k sobě a začít ji používat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro autory je zajímavé, že mohou s minimálními prostředky vydat své knižní dílo a nabídnout jej uživatelům i bez účasti tradičních vydavatelů, distribučních kanálů a společností, se kterými by se jinak museli dělit o zisky z prodejů, případně vůbec usilovat o možnost své dílo vydat. Autor je tak postaven před přímou konfrontací svého díla s uživatelem a záleží jen a pouze na kvalitě jeho díla, jak bude úspěšný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== E-knihy a knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z pohledu moderních knihoven jsou e-knihy jistě zajímavé a měly by se jimi zaobírat obdobně, jako zaměřují svou pozornost na ostatní dokumenty. Tak, jako knihovny obsahují sbírky zvukových, obrazových a audiovizuálních dokumentů, měly by knihovny podle mne uživatelům nabízet i dokumenty ve formátu elektronických knih. Správa těchto sbírek a jejich zpřístupňování spadají převážně do problematiky, kterou se zabývají digitální knihovny obecně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatel by jistě ocenil, kdyby při procházení knihovním katalogem nové generace měl v nabídce kromě tradičních dokumentů i elektronické knihy a mohl si takovéto knihy online vypůjčit. Zde vnímám nejasnou oblast, která přináší monoho otazníků, počínaje problematikou ochrany autorských práv a konče třeba nabízenými formáty e-knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ochrana autorských práv ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tak jako je u ostatních digitálních médií komplikovaná definice, modely a nakládání s autorskoprávní ochranou, totéž platí i pro elektronické knihy. Tradiční modely zde často selhávají, naopak některé moderní, inspirované zejména pravidly využívanými při  distribuci a používání software, se stávají úspěšnějšími. E-knihy jsou publikovány pod různými typy licencí, jako jsou např. public domain, free of use, creative common, ale rovněž jsou nabízeny i dle tradičních autorskoprávních pravidel. Pro podporu těchto klasických typů modelů je nutné používat takový formát e-knihy, který daný požadavek dokáže zajistit - obsahuje podporu DRM. Tak jako u každého jiného digitálního média i zde hrozí fakt, že kniha může být po překonání této ochrany volně kopírována a šířena. Je otázkou na producenty a distributory, zda se jim nevyplatí raději neomezovat uživatele při nakládání s knihou a naopak volit alternativní cesty, které jim ve výsledku mohou přinést shodný či větší zisk, než při použití tvrdých restrikcí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formáty elektronických knih ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čtenář by se v ideálním případě neměl zabývat, v jakém formátu je kniha uložena, jeho zajímá obsah, který si chce přečíst. Jak už bylo zmíněno výše, realita je však jiná a touto otázkou je nutné se zabývat. Žádný formát není ideální a každý má své klady a zápory, typicky je orientován na nějakou oblast. Uživatel tak musí řešit, jaký formát je pro něj vhodný, na jakém zařízení bude eknihu číst a podle toho je nucen vyhledávat vhodné formáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následující přehled popisuje nejpoužívanější formáty (řazeno abecedně):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== CHM Format ===&lt;br /&gt;
Vychází z formátu, jenž firma Microsoft používá pro soubory nápovědy ve svých aplikacích. Je založen na HTML a celý obsah je včetně grafiky a metadat komprimován a uložen do jediného souboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== DjVu ===&lt;br /&gt;
Tento formát se v posledních několka měsících stále více rozšiřuje mezi uživatele, primárně je určen pro uchovávání skenovaných podkladů a nabízí uvnitř jednoho souboru více různých vrstev dle typů dat (např. grafika v nízkém rozlišení, text, grafika ve vysokém rozlišení, aj.) - pomocí těchto nástrojů se dokáže přizpůsobit konkrétní čtečce a zobrazovacímu zařízení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== FictionBook ===&lt;br /&gt;
Založeno na XML standardech, podporovaný více volně dostupnými čtečkami, je poměrně rozšířen.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== HTML ===&lt;br /&gt;
Hyper Text Markup Language - formát používaný na Internetu pro webové stránky, může být čten pomocí běžných webových prohlížečů, je poměrně komplexní, avšak pro autory je nutné jej znát a nebo používat WYSIWYG editorů, data mohou být uložena ve více souborech&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Libris ===&lt;br /&gt;
Tento formát používá čtečka založená na Javě, tudíž je určen pro uživatele mobilních telefonů, dokáže přizpůsobovat zobrazení rozměrům a možnostem těchto mobilních zařízení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Microsoft LIT ===&lt;br /&gt;
Formát prosazovaný Microsoftem a používaný jen v jím dodávaných čtečkách, obsahuje správu autorských práv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Mobipocket ===&lt;br /&gt;
Využívá XHTML, může obsahovat JavaScript, podporuje přímé dotazy do SQL databází, jeho čtečky nabízejí pokročilé funkce jako možnost vkládání vlastních poznámek apod. Je portován na většinu mobilních platforem, z tohoto formátu vychází i formát e-knih nabízených Amazonem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Newton eBook ===&lt;br /&gt;
Dříve vyvíjený společností Newton, dnes již vlastněný Apple, formát je otevřený a lze jej číst (je podporován) více typy čteček a &lt;br /&gt;
platforem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== NISO Z39.86 Format ===&lt;br /&gt;
Tento formát je znám pod jménem DAISY, je založen na XML a byl primárně vyvinut pro lidi s handicapem (ti kteří nemohou číst běžné knihy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portable Document Format ===&lt;br /&gt;
Velmi známý a rozšířený formát z dílen společnosti Adobe. Je primárně určen pro uchování, přenos, prezentaci a tisk dokumentů, které obsahují kompletní stránky včetně layoutu a grafiky. Je široce podporován na většině platforem a z mnoha aplikací a editorů lze výstupy do tohoto formátu přímo exportovat. Nevýhodou tohoto formátu je, že je fixně definována šířka stránky, což způsobuje komplikace na zobrazovacích zařízeních, které mají menší rozměry displeje. Adobe se tuto nevýhodu snaží řešit čtečkami pro tato zařízení, jenž tento problém odstraňují. Formát je masově používán pro distribuci informačních letáků, technické literatury, časopisů, knih a mnoha dalších.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== SSReader ===&lt;br /&gt;
Formát hojně používaný v Číně, je zaměřen na zpracování čínského písma, zajímavostí je, že společnost, která jej vyvíjí, do tohoto formátu převedla (naskenovala) a nabízí velkou část sbírky Čínské národní knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== TomeRaider ===&lt;br /&gt;
Existuje více různých verzí, které se odlišují dle druhu používané platformy, formát je i přesto poměrně hodně rozšířen a existuje pro něj velká základna knih, jsou podporovány platformy Windows, Linux, Palm OS, Mac OS, aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody e-knih ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tak jako každá věc, i elektronické knihy mají řadu výhod a nevýhod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výhody ===&lt;br /&gt;
* možnost fulltextového vyhledávání v textu&lt;br /&gt;
* provázanost textu odkazy - hypertext&lt;br /&gt;
* možnost úpravy velikosti textu pro čtenáře s handicapem (např. nemožnost číst tištěný text běžné velikosti)&lt;br /&gt;
* možnost převodu do zvukové podoby pomocí k tomu určených aplikací nebo čteček (čtení knihy počítačem)&lt;br /&gt;
* žádné nároky na fyzický prostor, jedná se v podstatě jen o datový soubor, mnohdy o velmi malé velikosti, který lze přenášet a uchovávat digitálně, tisíce knih mohou být uloženy na paměťovém médiu o rozměrech několika milimetrů&lt;br /&gt;
* trvanlivost, kniha se čtením neopotřebovává, většinou ji lze i kopírovat (s ohledem na dodržení autorských práv)&lt;br /&gt;
* rychlá, okamžitá distribuce, v podstatě nekonečný počet výtisků&lt;br /&gt;
* možnost si část nebo celou knihu vytisknout&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nevýhody ===&lt;br /&gt;
* nutnost vlastnit čtečku elektronických knih&lt;br /&gt;
* malé rozlišení zobrazovacích prvků (dipleje) čteček, komplikovanější obsluha&lt;br /&gt;
* čtečky jsou více náchylné na poškození než klasická kniha&lt;br /&gt;
* nutnost elektrické energie pro čtení e-knih (resp. pro napájení čteček elektronických knih)&lt;br /&gt;
* nekompatibilita a omezení formátů e-knih&lt;br /&gt;
* komplikovanější ochrana autorských práv&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje a odkazy ==&lt;br /&gt;
* http://www.volny.cz/akatolicky/e_book.htm&lt;br /&gt;
* http://www.ebooks.com/&lt;br /&gt;
* http://en.wikipedia.org/wiki/Comparison_of_e-book_formats&lt;br /&gt;
* http://www.amazon.com&lt;br /&gt;
* [http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-knihy-v-ceskych-knihovnach.pdf Elektronické knihy v českých knihovnách (T. Bouda a kol. MU 2012)]&lt;br /&gt;
* [http://repozitar.techlib.cz/record/553?ln=cs České e-knihy v českých knihovnách: ekonomická studie (NTK)]&lt;br /&gt;
* [http://www.inflow.cz/konference-ceske-eknihy-v-ceskych-knihovnach-0 Konference &amp;quot;České e-knihy v českých knihovnách&amp;quot; (Inflow)]&lt;br /&gt;
* [http://www.goethe.de/ins/cz/pra/kul/duc/bib/ebo/cs8748116.htm E-knihy v knihovnách v České republice]&lt;br /&gt;
* [http://www.goethe.de/ins/cz/pra/kul/duc/bib/ebo/cs8424979.htm E-knihy v České republice: začarovaný kruh]&lt;br /&gt;
* [http://www.svkos.cz/data/xinha/docs/e_knihy/e_knihy_text_pdf.pdf E-knihy aneb první pomoc pro začátečníky (MVK Ostrava, PDF kniha)]&lt;br /&gt;
* [http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2012/e-books-a-meziknihovni-vypujcni-sluzby/?searchterm=e-knihy Dotaz: e-books a meziknihovní výpůjční služby (Ptejte se knihovny)]&lt;br /&gt;
* [http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2012/katalogizace-e-knih/?searchterm=e-knihy Dotaz: Katalogizace e-knih (Ptejte se knihovny)]&lt;br /&gt;
* [http://spek.knihovna.cz/ ŠPEK - šikovný portál elektronických knih]&lt;br /&gt;
* [http://eknihy.knihovna.cz/ eknihy.knihovna.cz - knihy autorů z KISKu zdarma ke stažení]&lt;br /&gt;
* [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/ On-line projekty MKP]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=E-book&amp;diff=28936</id>
		<title>E-book</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=E-book&amp;diff=28936"/>
		<updated>2013-03-01T07:20:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: /* Zdroje a odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;--[[Uživatel:Kresta|Kresta]] 14:15, 24. 6. 2008 (CEST)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-book, e-kniha neboli elektronická kniha je poměrně nové digitální médium, které lze přirovnat k běžné knize. Její obsah je však uložen v digitální podobě na nosiči dat a pro její čtení je nutné disponovat počítačem, PDA s patřičným software nebo přímo specializovaným zařízením, tzv. čtečkou elektronických knih [[(e-book reader)]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Elektronické knihy vznikly nejprve pro úzce specializovanou skupinu čtenářů a jejich vznik byl zapříčiněn rozšířením počítačů a s tím souvisejícím počátkem využití těchto zařízení pro tvorbu a úpravy textu. Tyto ebooky zahrnovaly především manuály, návody, technické příručky apod. a které využívali převážně techničtí specialisté, odborníci a vědci pro svou práci. Mnohé z těchto knih používaly nejdříve vlastní proprietární formáty pro ukládání a následnou prezentaci obsahu. Z tohoto důvodu je dosud nabídka elektronických knih stále poměrně roztříštěná a pro autory knih i výrobce čteček je nutností se zaobírat otázkami vzájemné kompatibility. Jistou standardizaci nabízí formát PDF od společnosti Adobe, který se v posledních několika letech úspěšně rozšířil mezi uživatele počítačů a Internetu, a stal se tak de-facto nepsaným standardem, nikoli však výlučným. Současnost však stále nabízí mnoho rozličných a vzájemně neslučitelných formátů e-knih a jen pomalu se prosazují univerzální a všeobecně použitelné formáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy obsahu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Elektronická kniha může obsahovat v jednom digitálním souboru kombinaci více různých typů dokumentů a to jak textových, tak obrazových případně i audiovizuálních a to dokonce i v různé úrovni kvality dle požadavků uživatele - čtenáře. Uživatel pak může s výhodou využívat těchto vlastností, jako např. zvětšit si obrázek (graf, schema) na takovou velikost, změnit si font písma apod., které odpovídají jeho požadavkům. Tyto funkce však nabízejí až nejnovější formáty pro ukládání e-knih, které však ještě na své masové rozšíření stále čekají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik, výroba a distribuce e-knih ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Elektronické knihy nejčastěji vznikají dvojí cestou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První možností je využít původní digitální zdroj - originál - který autor vytvořil pomocí textového editoru na počítači. Tento digitální originál se upraví pro finální distribuci (doplní obrázky, zformátuje se, atd.) a následně se pomocí software převede do formátu elektronické knihy. Poté lze již knihu distribuovat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhý způsob, využívaný zejména pro publikací již existujících papírových knih, je digitalizace. Pomocí skenerů a software jsou jednotlivé stránky knihy převáděny do digitální podoby, může být prováděna i konverze do textu pomocí technologie OCR a s těmito podklady se pak pracuje obdobně, jako u první možnosti. Text (stránky) jsou upraveny pro převod do formátu e-knihy, následně je kniha vygenerována a distribuována.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existují různé portály a online obchody, které nabízejí uživatelům e-knihy, ať už formou placenou či bezplatnou. Mezi největší lze jistě uvést např. portál Amazon.com nebo Ebooks.com. Obrovskou výhodou je, že čtenář se ke knize dostane odkudkoli, kde má přístup k Internetu a knihu si může okamžitě po provedení platby (je-li vyžadována) stáhnout k sobě a začít ji používat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro autory je zajímavé, že mohou s minimálními prostředky vydat své knižní dílo a nabídnout jej uživatelům i bez účasti tradičních vydavatelů, distribučních kanálů a společností, se kterými by se jinak museli dělit o zisky z prodejů, případně vůbec usilovat o možnost své dílo vydat. Autor je tak postaven před přímou konfrontací svého díla s uživatelem a záleží jen a pouze na kvalitě jeho díla, jak bude úspěšný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== E-knihy a knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z pohledu moderních knihoven jsou e-knihy jistě zajímavé a měly by se jimi zaobírat obdobně, jako zaměřují svou pozornost na ostatní dokumenty. Tak, jako knihovny obsahují sbírky zvukových, obrazových a audiovizuálních dokumentů, měly by knihovny podle mne uživatelům nabízet i dokumenty ve formátu elektronických knih. Správa těchto sbírek a jejich zpřístupňování spadají převážně do problematiky, kterou se zabývají digitální knihovny obecně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatel by jistě ocenil, kdyby při procházení knihovním katalogem nové generace měl v nabídce kromě tradičních dokumentů i elektronické knihy a mohl si takovéto knihy online vypůjčit. Zde vnímám nejasnou oblast, která přináší monoho otazníků, počínaje problematikou ochrany autorských práv a konče třeba nabízenými formáty e-knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ochrana autorských práv ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tak jako je u ostatních digitálních médií komplikovaná definice, modely a nakládání s autorskoprávní ochranou, totéž platí i pro elektronické knihy. Tradiční modely zde často selhávají, naopak některé moderní, inspirované zejména pravidly využívanými při  distribuci a používání software, se stávají úspěšnějšími. E-knihy jsou publikovány pod různými typy licencí, jako jsou např. public domain, free of use, creative common, ale rovněž jsou nabízeny i dle tradičních autorskoprávních pravidel. Pro podporu těchto klasických typů modelů je nutné používat takový formát e-knihy, který daný požadavek dokáže zajistit - obsahuje podporu DRM. Tak jako u každého jiného digitálního média i zde hrozí fakt, že kniha může být po překonání této ochrany volně kopírována a šířena. Je otázkou na producenty a distributory, zda se jim nevyplatí raději neomezovat uživatele při nakládání s knihou a naopak volit alternativní cesty, které jim ve výsledku mohou přinést shodný či větší zisk, než při použití tvrdých restrikcí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formáty elektronických knih ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čtenář by se v ideálním případě neměl zabývat, v jakém formátu je kniha uložena, jeho zajímá obsah, který si chce přečíst. Jak už bylo zmíněno výše, realita je však jiná a touto otázkou je nutné se zabývat. Žádný formát není ideální a každý má své klady a zápory, typicky je orientován na nějakou oblast. Uživatel tak musí řešit, jaký formát je pro něj vhodný, na jakém zařízení bude eknihu číst a podle toho je nucen vyhledávat vhodné formáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následující přehled popisuje nejpoužívanější formáty (řazeno abecedně):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== CHM Format ===&lt;br /&gt;
Vychází z formátu, jenž firma Microsoft používá pro soubory nápovědy ve svých aplikacích. Je založen na HTML a celý obsah je včetně grafiky a metadat komprimován a uložen do jediného souboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== DjVu ===&lt;br /&gt;
Tento formát se v posledních několka měsících stále více rozšiřuje mezi uživatele, primárně je určen pro uchovávání skenovaných podkladů a nabízí uvnitř jednoho souboru více různých vrstev dle typů dat (např. grafika v nízkém rozlišení, text, grafika ve vysokém rozlišení, aj.) - pomocí těchto nástrojů se dokáže přizpůsobit konkrétní čtečce a zobrazovacímu zařízení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== FictionBook ===&lt;br /&gt;
Založeno na XML standardech, podporovaný více volně dostupnými čtečkami, je poměrně rozšířen.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== HTML ===&lt;br /&gt;
Hyper Text Markup Language - formát používaný na Internetu pro webové stránky, může být čten pomocí běžných webových prohlížečů, je poměrně komplexní, avšak pro autory je nutné jej znát a nebo používat WYSIWYG editorů, data mohou být uložena ve více souborech&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Libris ===&lt;br /&gt;
Tento formát používá čtečka založená na Javě, tudíž je určen pro uživatele mobilních telefonů, dokáže přizpůsobovat zobrazení rozměrům a možnostem těchto mobilních zařízení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Microsoft LIT ===&lt;br /&gt;
Formát prosazovaný Microsoftem a používaný jen v jím dodávaných čtečkách, obsahuje správu autorských práv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Mobipocket ===&lt;br /&gt;
Využívá XHTML, může obsahovat JavaScript, podporuje přímé dotazy do SQL databází, jeho čtečky nabízejí pokročilé funkce jako možnost vkládání vlastních poznámek apod. Je portován na většinu mobilních platforem, z tohoto formátu vychází i formát e-knih nabízených Amazonem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Newton eBook ===&lt;br /&gt;
Dříve vyvíjený společností Newton, dnes již vlastněný Apple, formát je otevřený a lze jej číst (je podporován) více typy čteček a &lt;br /&gt;
platforem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== NISO Z39.86 Format ===&lt;br /&gt;
Tento formát je znám pod jménem DAISY, je založen na XML a byl primárně vyvinut pro lidi s handicapem (ti kteří nemohou číst běžné knihy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portable Document Format ===&lt;br /&gt;
Velmi známý a rozšířený formát z dílen společnosti Adobe. Je primárně určen pro uchování, přenos, prezentaci a tisk dokumentů, které obsahují kompletní stránky včetně layoutu a grafiky. Je široce podporován na většině platforem a z mnoha aplikací a editorů lze výstupy do tohoto formátu přímo exportovat. Nevýhodou tohoto formátu je, že je fixně definována šířka stránky, což způsobuje komplikace na zobrazovacích zařízeních, které mají menší rozměry displeje. Adobe se tuto nevýhodu snaží řešit čtečkami pro tato zařízení, jenž tento problém odstraňují. Formát je masově používán pro distribuci informačních letáků, technické literatury, časopisů, knih a mnoha dalších.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== SSReader ===&lt;br /&gt;
Formát hojně používaný v Číně, je zaměřen na zpracování čínského písma, zajímavostí je, že společnost, která jej vyvíjí, do tohoto formátu převedla (naskenovala) a nabízí velkou část sbírky Čínské národní knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== TomeRaider ===&lt;br /&gt;
Existuje více různých verzí, které se odlišují dle druhu používané platformy, formát je i přesto poměrně hodně rozšířen a existuje pro něj velká základna knih, jsou podporovány platformy Windows, Linux, Palm OS, Mac OS, aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody e-knih ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tak jako každá věc, i elektronické knihy mají řadu výhod a nevýhod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výhody ===&lt;br /&gt;
* možnost fulltextového vyhledávání v textu&lt;br /&gt;
* provázanost textu odkazy - hypertext&lt;br /&gt;
* možnost úpravy velikosti textu pro čtenáře s handicapem (např. nemožnost číst tištěný text běžné velikosti)&lt;br /&gt;
* možnost převodu do zvukové podoby pomocí k tomu určených aplikací nebo čteček (čtení knihy počítačem)&lt;br /&gt;
* žádné nároky na fyzický prostor, jedná se v podstatě jen o datový soubor, mnohdy o velmi malé velikosti, který lze přenášet a uchovávat digitálně, tisíce knih mohou být uloženy na paměťovém médiu o rozměrech několika milimetrů&lt;br /&gt;
* trvanlivost, kniha se čtením neopotřebovává, většinou ji lze i kopírovat (s ohledem na dodržení autorských práv)&lt;br /&gt;
* rychlá, okamžitá distribuce, v podstatě nekonečný počet výtisků&lt;br /&gt;
* možnost si část nebo celou knihu vytisknout&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nevýhody ===&lt;br /&gt;
* nutnost vlastnit čtečku elektronických knih&lt;br /&gt;
* malé rozlišení zobrazovacích prvků (dipleje) čteček, komplikovanější obsluha&lt;br /&gt;
* čtečky jsou více náchylné na poškození než klasická kniha&lt;br /&gt;
* nutnost elektrické energie pro čtení e-knih (resp. pro napájení čteček elektronických knih)&lt;br /&gt;
* nekompatibilita a omezení formátů e-knih&lt;br /&gt;
* komplikovanější ochrana autorských práv&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje a odkazy ==&lt;br /&gt;
* http://www.volny.cz/akatolicky/e_book.htm&lt;br /&gt;
* http://www.ebooks.com/&lt;br /&gt;
* http://en.wikipedia.org/wiki/Comparison_of_e-book_formats&lt;br /&gt;
* http://www.amazon.com&lt;br /&gt;
* [http://repozitar.techlib.cz/record/553?ln=cs České e-knihy v českých knihovnách: ekonomická studie (NTK)]&lt;br /&gt;
* [http://www.inflow.cz/konference-ceske-eknihy-v-ceskych-knihovnach-0 Konference &amp;quot;České e-knihy v českých knihovnách&amp;quot; (Inflow)]&lt;br /&gt;
* [http://www.goethe.de/ins/cz/pra/kul/duc/bib/ebo/cs8748116.htm E-knihy v knihovnách v České republice]&lt;br /&gt;
* [http://www.goethe.de/ins/cz/pra/kul/duc/bib/ebo/cs8424979.htm E-knihy v České republice: začarovaný kruh]&lt;br /&gt;
* [http://www.svkos.cz/data/xinha/docs/e_knihy/e_knihy_text_pdf.pdf E-knihy aneb první pomoc pro začátečníky (MVK Ostrava, PDF kniha)]&lt;br /&gt;
* [http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2012/e-books-a-meziknihovni-vypujcni-sluzby/?searchterm=e-knihy Dotaz: e-books a meziknihovní výpůjční služby (Ptejte se knihovny)]&lt;br /&gt;
* [http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2012/katalogizace-e-knih/?searchterm=e-knihy Dotaz: Katalogizace e-knih (Ptejte se knihovny)]&lt;br /&gt;
* [http://spek.knihovna.cz/ ŠPEK - šikovný portál elektronických knih]&lt;br /&gt;
* [http://eknihy.knihovna.cz/ eknihy.knihovna.cz - knihy autorů z KISKu zdarma ke stažení]&lt;br /&gt;
* [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/ On-line projekty MKP]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Nov%C3%A9_technologie_v_knihovnictv%C3%AD&amp;diff=28824</id>
		<title>KISK:Nové technologie v knihovnictví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Nov%C3%A9_technologie_v_knihovnictv%C3%AD&amp;diff=28824"/>
		<updated>2013-02-21T12:13:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Nové technologie v knihovnictví==&lt;br /&gt;
Toto je úvodní wiki stránka předmětu. Měla by sloužit jako rozcestník na další témata. Červeně vysvícené odkazy vedou na ještě neexistující stránky. Stačí kliknout a můžete stránku vytvořit. Nemá smysl, aby to byla druhá nebo okopírovaná Wikipedie. Můžete na ni odkázat. Při zpracování témat se snažte zaměřit na náš obor - jak s ním souvisí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byl bych rád, kdybyste se pokusili na zpracování témat spolupracovat. Můžete k tomu použít stránky '''diskuse''', které jsou přiřazené ke každému '''článku''' (viz horní záložky) nebo přímo editovat jednotlivé sekce kterékoliv stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto předmětu si taky máte možnost vyzkoušet práci se systémem [http://www.mediawiki.org MediaWiki], který používá Wikipedie. Využijte ji, může se vám do budoucna hodit. Základní práce se systémem je jednoduchá. Více vlevo v '''Navigaci''' pod odkazem [[Nápověda:Obsah|Nápověda]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 21:23, 4. 3. 2008 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Osnova==&lt;br /&gt;
* Od [[Web 2.0|Webu 2.0]] k [[Library 2.0]] (''připravila Kristýna Urbánková'')&lt;br /&gt;
* Nové [[komunikační technologie v knihovnách]] ([[instant messaging]], [[IP telefonie]], [[WAP]], [[kolaborativní systémy]], [[blogging]], [[RSS]], [[podcasting]], [[vodcasting]] )&lt;br /&gt;
* Nové formy a typy dokumentů ([[e-book]])&lt;br /&gt;
* [[Trendy ve vývoji knihovních systémů]] a [[OPAC|katalogů OPAC]] (OPAC třetí generace, [[vyhledávání vs prohlížení]], způsoby prezentace informací, [[doporučování]], [[vizualizace bibliografických dat]], [[perzonalizace]])&lt;br /&gt;
* Propojování knihovních a souvisejících informačních systémů ([[OpenURL]] a [[link resolvery]], [[COinS]], [[unAPI]], [[permalinky]], [[link-in interface]], [[web services]], [[SRU/SRW]], [[OAI-PMH]], [[Amazon]])&lt;br /&gt;
* Metadata (popis zdrojů pomocí [[Resource_Description_Framework|RDF]], knihovnické formáty [[MARCXML]], [[MODS]], [[MADS]], pravidla [[RDA]], příbuzné formáty [[DC]], [[ONIX]], [[EAD]]; [[promotion data]], uživatelem přidávaná metadata, [[tagging]], [[folksonomie]])&lt;br /&gt;
* Konceptuální modely ([[FRBR]], [[CIDOC CRM]])&lt;br /&gt;
* [[Bibliomining]] ([[datový sklad]] v knihovně, usage based datamining)&lt;br /&gt;
* HW prostředky pro správu sbírek ([[čárové kódy]], čipové technologie [[RFID]], bezdrátové technologie, zabezpečení sbírek, [[SelfCheck]])&lt;br /&gt;
* [[Retrokonverze]] lístkových katalogů (Retrokon, OCR lístků)&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace dokumentů]] ([[Skenery]], [[skenovací roboty]])&lt;br /&gt;
* Virtuální knihovny ([[Virtuální polytechnická knihovna]], [[Jednotná informační brána]])&lt;br /&gt;
* Elektronické informační zdroje ([[Strategie vyhledávání]], [[Hodnocení kvality]])&lt;br /&gt;
* Library 3D ([[Second Life]], [[Library 3D]], [[Základní znalosti virtuálního knihovníka]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==K zamyšlení==&lt;br /&gt;
*Znáte web http://www.odaha.com ? Najdete zde plné texty opravdu velkého množství beletrie a jiné literatury. Zajímalo by mě, jak to má poskytovatel vyřešeno s autorskými právy. Že by téma pro diskuzi?&lt;br /&gt;
*Nepřijde vám občas zbytečné zabývat se novými technologiemi v knihovnictví, když ještě nefungují ani ty staré? Na fotografiích je [[místní lidová knihovna]] ve Vojtěchově, okres Prostějov.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Uživatel:K.urbankova|K.urbankova]] 17:20, 25. 3. 2008 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''OPAC - jak dál?''' ([http://www.slideshare.net/kadlec/opac-jak-dl/ prezentace na SlideShare])&lt;br /&gt;
:''Knihovnické systémy a OPACy, kdo je vyvíjí. OPAC 2. generace. Co knihovny vlastní. Požadavky na OPAC. Směry rozvoje E&amp;lt;sup&amp;gt;3&amp;lt;/sup&amp;gt;OPAC.  Kdo a jak nové požadavky realizuje. Next-generation interfaces. Databáze a back-end služby.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Identifikátory a lokátory''' ([http://www.slideshare.net/kadlec/identifiktory-a-loktory/ prezentace na SlideShare])&lt;br /&gt;
:''Pojmy.  Požadavky na identifikátory. Souvislost jména a lokátoru. PURL, DOI, permalink. Bibliografická citace a identifikátor. Problém „appropriate copy“. OpenURL. Služby založené na ISBN:     Wikipedia BookSources, ISBNdb.com, xISBN, thingISBN (LibraryThing API).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Experimentální OPAC v ÚK FF MU''' - přehled funkcí ([http://www.slideshare.net/kadlec/experimentln-opac/ prezentace na SlideShare])&lt;br /&gt;
:''Prezentace z on-line přednášky. Na prvních čtyřech slidech je několik poznámek k tomu, proč katalog vznikl, dál následují screenshoty.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Kisk:Kurzy|Nové technologie v knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=SRU/SRW&amp;diff=15109</id>
		<title>SRU/SRW</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=SRU/SRW&amp;diff=15109"/>
		<updated>2011-11-12T09:45:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: Změna názvu serveru v příkladech&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== SRU - Search/Retrieve via URL ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Domovská stránka: http://www.loc.gov/standards/sru/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o protokol pro on-line vyhledávání pomocí jazyka [http://www.loc.gov/standards/sru/specs/cql.html CQL] (Contextual Query Language, dříve Common Query Language). Příklady CQL dotazů na [http://en.wikipedia.org/wiki/Common_Query_Language Wikipedii]. Zadání dotazu na server se děje prostřednictvím URL. Výsledek vyhledávání je vrácen ve formě XML.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznikl z iniciativy ZiNG - Z39.50 International: Next Generation - několik iniciativ implementátorů Z39.50, snažících se o větší rozšíření a zjednodušení implementace Z39.50.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklady vyhledávání v katalogu Voyager Library of Congress: [http://www.loc.gov/standards/sru/simple.html SRU is Simple!]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Katalog [http://www.theeuropeanlibrary.org/portal/index.html The European Libary] (souborný katalog evropských národní knihovny) přístupný přes SRU:  http://www.theeuropeanlibrary.org/sru/sru.pl&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== SRU server souborného katalogu MU (testovací) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad vyhledávání v souborném katalogu MU - testovací server:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://knihovna.phil.muni.cz/adssru?version=1.1&amp;amp;operation=searchRetrieve&amp;amp;query=dinosaur&amp;amp;maximumRecords=10&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad získání záznamu podle ISBN:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://knihovna.phil.muni.cz/adssru?version=1.1&amp;amp;operation=searchRetrieve&amp;amp;query=dc.identifier=1904271189&amp;amp;maximumRecords=1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příkaz explain:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://knihovna.phil.muni.cz/adssru?version=1.1&amp;amp;operation=explain&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Wikipedia a další public domain databáze dostupné přes firmu INDEXDATA ===&lt;br /&gt;
Seznam viz na http://www.indexdata.dk/opencontent/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Popis přístupu pomocí SRU na http://www.indexdata.dk/opencontent/sru/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad hledání hesla &amp;quot;Z39.50&amp;quot; ve Wikipedii:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://opencontent.indexdata.com/wikipedia?version=1.1&amp;amp;operation=searchRetrieve&amp;amp;query=z39.50&amp;amp;maximumRecords=1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další významné SRU/SRW servery ===&lt;br /&gt;
'''British Library'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://herbie.bl.uk:9080/ - informace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://herbie.bl.uk:9080/cgi-bin/blils.cgi - explain&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://herbie.bl.uk:9080/cgi-bin/blils.cgi?query=9781856046077&amp;amp;version=1.1&amp;amp;operation=searchRetrieve&amp;amp;maximumRecords=10&amp;amp;recordSchema=dc_record&amp;amp;x-cset=utf-8 - ukázka dotazu (systém aplikuje vlastní stylesheet)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SRW - Search/Retrieve Web Service ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Domovská stránka: http://www.loc.gov/standards/sru/srw/index.html&lt;br /&gt;
Obdoba SRU, pouze kódování dotazu a odpovědi je obojí v XML podle doporučení SOAP. Používá se jako tzv. web service (webová služba).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Implementace SRU/SRW protokolů je výrazně jednodušší (tedy i rychlejší, levnější) než implementace Z39.50.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KSS_-_%C3%BAkol_2011&amp;diff=8544</id>
		<title>KSS - úkol 2011</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KSS_-_%C3%BAkol_2011&amp;diff=8544"/>
		<updated>2011-11-04T08:49:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: Založena nová stránka: Do sekcí Témata nebo Ostatní zapište zvolený název své bibliografie a svoje jméno, do sekce Autoři připišt svoje jméno.  Jméno a časovou známku připíšete ...&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Do sekcí Témata nebo Ostatní zapište zvolený název své bibliografie a svoje jméno, do sekce Autoři připišt svoje jméno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jméno a časovou známku připíšete jednoduše tak, že do textu vložíte 4 znaky ~ (tilda) za sebou. Po uložení se automaticky převedou na jméno vašeho wiki účtu a aktuální čas.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Novák, Arne - [[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 4. 11. 2011, 09:49 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Témata==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Autoři==&lt;br /&gt;
Následující autoři jsou vybráni z ČNB tak, aby měli kolem 40 vydaných knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* adamec jiří&lt;br /&gt;
* anděra miloš&lt;br /&gt;
* andrýsek dalibor&lt;br /&gt;
* antalovská daniela&lt;br /&gt;
* aubrecht karel&lt;br /&gt;
* bartes františek&lt;br /&gt;
* benedikt martin&lt;br /&gt;
* binterová zdeňka&lt;br /&gt;
* birgus vladimír&lt;br /&gt;
* čapka františek&lt;br /&gt;
* čech františek ringo&lt;br /&gt;
* čech lubomír&lt;br /&gt;
* česák jiří&lt;br /&gt;
* čornej petr&lt;br /&gt;
* coufalová jana&lt;br /&gt;
* dachovský karel&lt;br /&gt;
* dudák vladislav&lt;br /&gt;
* durdík tomáš&lt;br /&gt;
* durek zdeněk&lt;br /&gt;
* dušek milan&lt;br /&gt;
* dusík bohumil&lt;br /&gt;
* dvořák otomar&lt;br /&gt;
* dvořák petr&lt;br /&gt;
* fialová eva&lt;br /&gt;
* frýbort pavel&lt;br /&gt;
* gryc jan&lt;br /&gt;
* hák jaroslav&lt;br /&gt;
* harabiš tomáš&lt;br /&gt;
* hodrová daniela&lt;br /&gt;
* hron pavel&lt;br /&gt;
* jančík františek&lt;br /&gt;
* janšta josef&lt;br /&gt;
* janžura petr&lt;br /&gt;
* juránek arnošt&lt;br /&gt;
* kárová věra&lt;br /&gt;
* keller jan&lt;br /&gt;
* klenovský jaroslav&lt;br /&gt;
* kohák erazim&lt;br /&gt;
* kohoutek rudolf&lt;br /&gt;
* komenda stanislav&lt;br /&gt;
* král robert&lt;br /&gt;
* kratochvíl miloš&lt;br /&gt;
* kraus ivan&lt;br /&gt;
* kubík vladimír&lt;br /&gt;
* kubů naděžda&lt;br /&gt;
* kuras benjamin&lt;br /&gt;
* kvasničková danuše&lt;br /&gt;
* kyjovský františek&lt;br /&gt;
* lánská dagmar&lt;br /&gt;
* lenartová eva&lt;br /&gt;
* lockerová jiřina&lt;br /&gt;
* martin pavel&lt;br /&gt;
* mayer miroslav&lt;br /&gt;
* mezník ivan&lt;br /&gt;
* mikešová jana&lt;br /&gt;
* minařík květoslav&lt;br /&gt;
* moníková libuše&lt;br /&gt;
* monyová simona&lt;br /&gt;
* náplava zdeněk&lt;br /&gt;
* navrátil pavel&lt;br /&gt;
* navrátilová jana&lt;br /&gt;
* netopil ivo&lt;br /&gt;
* novák ivo&lt;br /&gt;
* nováková iva&lt;br /&gt;
* nový antonín&lt;br /&gt;
* obůrková eva&lt;br /&gt;
* ouředník patrik&lt;br /&gt;
* pawlowská halina&lt;br /&gt;
* pelc vladimír&lt;br /&gt;
* petr ivo&lt;br /&gt;
* pliska karel&lt;br /&gt;
* pospíšilová zuzana&lt;br /&gt;
* praško ján&lt;br /&gt;
* procházková lenka&lt;br /&gt;
* raček jiří&lt;br /&gt;
* šálek petr&lt;br /&gt;
* seifertová lucie&lt;br /&gt;
* sejkot roman&lt;br /&gt;
* simajchl ladislav&lt;br /&gt;
* sís petr&lt;br /&gt;
* stano tono&lt;br /&gt;
* stiburek luboš&lt;br /&gt;
* stínil luděk&lt;br /&gt;
* svěrák zdeněk&lt;br /&gt;
* trnková klára&lt;br /&gt;
* ulrych ivan&lt;br /&gt;
* valenta milan&lt;br /&gt;
* virius miroslav&lt;br /&gt;
* vodňanský jan&lt;br /&gt;
* vokoun jaroslav ignatius&lt;br /&gt;
* wagnerová magdalena&lt;br /&gt;
* wernisch ivan&lt;br /&gt;
* winklerová dana&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ostatní==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Knihovnick%C3%A9_syst%C3%A9my_a_standardy&amp;diff=19909</id>
		<title>KISK:Knihovnické systémy a standardy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Knihovnick%C3%A9_syst%C3%A9my_a_standardy&amp;diff=19909"/>
		<updated>2011-11-04T08:37:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Knihovnické systémy a standardy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto je úvodní stránka předmětu. Měla by sloužit jako '''rozcestník na další témata'''. Při zpracování článků použijte více zdrojů a snažte se o jejich odbornost. Nemá smysl, aby toto byla druhá nebo okopírovaná Wikipedie. Můžete na ni odkázat. Při zpracování témat se snažte zaměřit na náš obor.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na stránce '''[[Vypracované otázky k testu VIKBA10]]''' naleznete jejich seznam a můžete začít vkládat odpovědi. Své poznámky můžete tímto způsobem snadno sdílet s ostatními a zároveň je nechat zkontrolovat popř. opravit vaše odpovědi. Naleznete-li v nějaké odpovědi chyby, neváhejte je korigovat (viz níže  [[VIKBA10#Spolupracujte a opravujte|Spolupracujte a opravujte]]). Upozorňuji, že vypracované otázky nebudou nijak bodově hodnoceny! Jejich smyslem je pomoci kolegům současným i vašim následovníkům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Semestrální úkol==&lt;br /&gt;
V podzimním semestru 2011 bude za úkol vytvoření bibliografie v katalogu Beth. Více viz [http://kisk.phil.muni.cz/kadlec/vikba10/ukonceni-kurzu/2011 zadání]. Na stránce [[KSS - úkol 2011]] si můžete rezervovat téma bibliografie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-- [[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 4. 11. 2011, 09:37 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Napište vlastní článek==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Červeně vysvícené odkazy vedou na ještě neexistující stránky. Stačí kliknout a můžete stránku vytvořit. Pokud si vymyslíte téma, které v rozcestníku chybí a které souvisí s problematikou předmětu můžete je samozřejmě zpracovat také. Nezapomeňte odkaz na článek přidat na tuto stránku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Témata spolu často souvisí a prolínají se'''. Při psaní se proto držte hlavní problematiky a narazíte-li na tento problém, '''odkazujte na samostatné články''' (existující i neexistující).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jestliže některé téma zpracujete tak, že je bude možné považovat za hotové a chcete jej uznat jako písemnou práci, pošlete odkaz mailem na kadlec(at)phil.muni.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Podmínky pro uznání písemné práce/článku/wiki stránky===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Musí obsahovat váš vlastní názor nebo myšlenku. (V případě wiki stránky může být práce více kompilační, ale v tom případě musí obsahovat vaše hodnocení nebo komentáře)&lt;br /&gt;
* Všechny citace a parafráze musí být odkázané.&lt;br /&gt;
* Tématicky musí obsah odpovídat předmětu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Body budou přiděleny subjektivně podle délky a kvality práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Spolupracujte a opravujte==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při zpracovávání témat je možno spolupracovat. Můžete k tomu použít stránky diskuse, které jsou přiřazené ke každému článku (viz horní záložky) nebo přímo editovat jednotlivé sekce kterékoliv stránky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Řiďte se heslem Wikipedie a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Editujte_s_odvahou editujte s odvahou], pokud v nějakém příspěvku objevíte překlepy, gramatické chyby, či faktické nesrovnalosti, neváhejte je opravit. V případě faktických oprav prosím do diskuze přidejte vysvětlení a odkaz na zdroj z něhož jste čerpali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nezapomeňte, že vypracované články mohou posloužit jako studijní materiály pro Vaše následovníky, přistupujte k jejich tvoření proto zodpovědně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Práce s MediaWiki==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto předmětu si taky máte možnost vyzkoušet práci se systémem [http://www.mediawiki.org/wiki/MediaWiki MediaWiki], který používá Wikipedie. Využijte ji, může se vám do budoucna hodit. Základní práce se systémem je jednoduchá. Více vlevo v Navigaci pod odkazem [http://kisk.phil.muni.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah Nápověda].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rozcestí==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Technologie v knihovnictví]] - [[Vývoj technologií v knihovnictví]], [[Média]], [[Typy dokumentů]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Systém]] - [[Informační systém]], [[Knihovní systém]], základní pojmy, [[Linka zpracování]], [[Akvizice]], [[Katalogizace]] ([[Jmenná katalogizace]], [[Věcná katalogizace]]), [[Mezinárodní desetinné třídění (MDT)]], [[Library of Congress Classification (LCC)]] (''zabráno A.Fafková''), [[Meziknihovní výpůjční služby (MVS)]], [[Mezinárodní meziknihovní výpůjční služby (MMVS)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Katalog]] - [[Generace katalogů]], Interface katalogu, [[Lístkový katalog]], [[Elektronické online katalogy (OPAC)]]  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Standardizace]] - Problém konzistence dat a zpětné kompatibility, [[Vývoj standardů]], [[Standardy v knihovnictví]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Bibliografický popis dokumentů - [[Bibliografický záznam]] jako model dokumentů, Pravidla pro vytváření záznamů, Pravidla pro obsah a formu záznamů, [[AACR]], [[ISBD]], [[MARC]] ([[UNIMARC]], [[MARC21]]), Přístup k bibliografickým záznamům, [[Selekční údaje]], [[Záhlaví]], [[Autoritní báze]], [[Vyhledávání]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Funkční požadavky na bibliografické záznamy, revize pravidel, nové trendy a alternativy v popisu dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Systém knihoven v ČR]], [[Automatizace knihovny]], [[Digitální knihovna]], [[Institucionální repozitáře]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Kisk:Kurzy|Knihovnické systémy a standardy]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C4%8C%C3%A1rov%C3%BD_k%C3%B3d&amp;diff=19834</id>
		<title>Čárový kód</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C4%8C%C3%A1rov%C3%BD_k%C3%B3d&amp;diff=19834"/>
		<updated>2011-05-20T05:23:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: obnovení po zaspamování&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Závěrečná práce - Olga Prokopová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Obecná charakteristika. Co je čárový kód? ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čárové kódy spadají do oblasti tzv. „automatické identifikace“ neboli jinak řečeno do oblasti &amp;quot;registrace dat bez použití kláves&amp;quot;. Skládá se ze světlých mezer a tmavých čar, ve kterých mohou být zakódovány různé informace (číslo artiklu, přírůstkové číslo, číslo výrobce, hmotnost, skladové informace, jméno osoby atd.). Ke čtení a dekódování čárového kódu slouží snímače, které na principu světla dokáží převést informace v podobě čísel a znaků do počítače či jiného zařízení, kde lze s těmito informacemi dále pracovat. &lt;br /&gt;
Do stejné oblasti patří rovněž magnetické kódy používané např. na kreditních kartách nebo strojově čitelné písmo OCR. Čárové kódy jsou z různých důvodů nejrozšířenější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně obsahovaly kódy jen jednu informaci, a to většinou číslo. Ovšem vývoj se začal odchylovat od původního záměru, protože začaly vznikat potřeby ukládat celou položku, ne jen určité číslo. První, kdo takto čárový kód použil a vytvořil tím standard byla společnost Automotive Industry Action Group (AIAG) už v roce 1984. Jednalo se o standard pro přepravu zboží, který definoval popis pomocí 4 složených kódů. Původně se jednalo o informaci o čísle dílu, množství, dodavatele a sériové číslo. K prvnímu kódu jak jej známe dnes však dospěla až společnost Intermec Corporation v roce 1988. Vývoj těchto kódu byl podporován z důvodu potřeby uložení velkého množství informací pro průmyslové aplikace na velmi malé ploše. Prvně se začaly používat v lékařství (například v krevních bankách), elektrotechnickém průmyslu, kde byl zvláště požadavek na maximum informací na minimálním prostoru. Později jejich výhod začali využívat i další aplikace, např. ty naše – knihovnické.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jak to funguje? ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý kód se skládá z tmavých čar a ze světlých mezer, které se čtou pomocí snímačů vyzařujících většinou červené světlo. Toto světlo je pohlcováno tmavými čárami a odráženo světlými mezerami. Snímač zjišťuje rozdíly v reflexi a ty přeměňuje v elektrické signály odpovídající šířce čar a mezer. Tyto signály jsou převedeny v číslice, popř. písmena, jaká obsahuje příslušný čárový kód. To tedy znamená, že každá číslice či písmeno je zaznamenáno v čárovém kódu pomocí předem přesně definovaných šířek čar a mezer. Data obsažená v čárovém kódu mohou zahrnovat takřka cokoliv: číslo výrobce, číslo výrobku, místo uložení ve skladu, číslo série nebo dokonce jméno určité osoby, které je např. povolen vstup do jinak uzavřeného prostoru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:snimace.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Obrázek č. 1: Příklady snímačů čárových kódů: (zleva) ruční snímač, RF snímač, stacionární snímač, informační kiosek.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proč používat čárové kódy? ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Přesnost''' - užití čárových kódů je jedna z nejpřesnějších a nejrychlejších metod k registraci většího množství dat. Při ručním zadávání dat dochází k chybě průměrně při každém třístém zadání, při použití čárových kódů se počet chyb snižuje až na jednu milióntinu, přičemž většina z těchto chyb může být eliminována, je-li do kódu zavedena kontrolní číslice, která ověřuje správnost čtení všech ostatních číslic. Proto byly např. v mnoha zemích vybaveny transfúzní stanice čárovými kódy, aby byli stoprocentně rozlišeni rozdílní dárci a aby následně nemohla být použita pro pacienta neodpovídající krev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rychlost''' – časový rozdíl mezi sejmutím čárového kódu snímačem a opsáním ho ručně na klávesnici je obrovský. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Flexibilita''' – technologie čárových kódů je mnohoúčelová, spolehlivá a má snadné užití. Čárové kódy se mohou užívat v nejrůznějších a extrémních prostředích a terénech. Je možné je tisknout na materiály odolné vysokým teplotám nebo naopak extrémním mrazům, na materiály odolné kyselinám, obroušení, nadměrné vlhkosti. Jejich rozměry mohou být dokonce přizpůsobeny tak, aby mohly být užity i na miniaturní elektronické součástky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Produktivita a efektivnost''' – využíváním čárových kódů se např. v knihovnách zvýší rychlost odbavení čtenáře. Kromě toho je možno v jakémkoliv okamžiku zjistit status publikace nebo stav účtu čtenáře. Studie zpracovaná pro americké Ministerstvo obrany ukázala, že v některých oblastech se při zavedení čárových kódů zvýší efektivita práce až o 400%.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nejčastější typy čárových kódů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti existuje více jak 200 druhů čárových kódů. Rozdělují se podle způsobu rozložení čar a mezer a každý má svoji symboliku (tedy popis pravidel určujících způsob jakým se data kódují do čar a mezer) a typické využití.&lt;br /&gt;
Základní rozdělení symbolik je na kódy souvislé a diskrétní, mohou se dělit i podle toho, mají-li pevnou nebo proměnnou délku. Čárové kódy nové generace jsou označovány jako dvoudimenzionální kódy.&lt;br /&gt;
Podle užití můžeme rozdělit čárové kódy na kódy používané v obchodech, na kódy užívané v průmyslu a na speciální užití např. v transfuzních stanicích, poštovní čárové kódy a další.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Code 2/5'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Skupina kódů 2/5 patří historicky k nejstarším – je schopen kódovat pouze numerické informace. Kód je proměnné délky a každý jeho dílčí znak je tvořen pěticí čar, z nichž tři jsou úzké a dva široké. Kód má velmi široké toleranční pásmo, je tedy vhodný i pro nekvalitní tisk, podklad, špatně přijímající barvu a ztížené podmínky čtení. Nevýhodou je značná délka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:inter25.gif]] ''Obrázek č. 2: Příklad čárového kódu &amp;quot;Code 2/5&amp;quot;.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čárový kód EAN'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o odchodní kód, který je užíván v obchodní síti pro označení zboží. Tento kód využívá každý stát zapojený do sdružení EAN (European Article Number) International (ČR má číslo 859). Kódovány jsou číslice 0 až 9, kde každou číslici kódují dvě čáry a dvě mezery. Může obsahovat 8 nebo 13 čísel (EAN8 se používá zřídka, je vyhrazen pro menší položky, na které se nevleze 13ti místný kód, např. na cukrovinky). První číslice určují stát (2-3 číslice), dalších několik číslic výrobce nebo dodavatele (většinou 4-6 číslic), další určují zboží a poslední číslice je kontrolní správnosti kódu. &lt;br /&gt;
Upravenou podobu tohoto kódu najdeme u ISBN kódů knížek nebo ISSN kódů časopisů a jiných periodik.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:ean.png]]  ''Obrázek č. 3: Příklad čárového kódu &amp;quot;EAN&amp;quot;.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Code 128'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o průmyslové kódy, které se používají pro obchodní a logistické na kódování informací o daném výrobku (např. číslo artiklu, datum dodání, datum výroby, trvanlivost, hmotnost, velikost atd.). Každý z informací má svůj aplikační identifikátor, který udává o jaký typ údaje se jedná. Do tohoto kódu je možno zakódovat 102 znaků, kde každý znak je určován třemi čarami a třemi mezerami. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:code128.gif]] ''Obrázek č. 4: Příklad čárového kódu &amp;quot;Code 128&amp;quot;.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Code 39'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Code 39 se využívá v nejrůznějších aplikacích s výjimkou prodeje v malém. Je přizpůsoben jako norma v automobilovém průmyslu, ve zdravotnické službě, v obraně a v mnoha dalších odvětvích průmyslu a obchodu. Je schopen kódovat číslice 0 až 9, písmena A až Z a dalších sedm speciálních znaků, přičemž každý znak je reprezentován pěti čárami a čtyřmi mezerami. Odhaduje se, že při užití Code 39 může dojít k chybě dekódování až po přečtení cca 30 miliónů znaků. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:code39.gif]]  ''Obrázek č. 5: Příklad čárového kódu &amp;quot;Code 39&amp;quot;.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Codabar'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento jednorozměrný kód je mezinárodně využíván při označování krevních konzerv v transfúzních stanicích, jsou využívány v některých knihovnách nebo jsou jimi označovány zásilky obsahující vyvolané fotografie. Umí zakódovat 10 číslic, 4 písmena (A-D) a znaky - + . : / a $ do sekvence tří mezer mezi čtyřmi čarami různých šíří na každý znak, přičemž kód by měl začínat a končit znakem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:codabar.gif]]  ''Obrázek č. 6: Příklad čárového kódu &amp;quot;Codabar&amp;quot;.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Code ITF''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dovoluje vysokou hustotu zápisu  (až 8 znaků na 1 cm), je velmi často využíván v nejrůznějších  odvětvích průmyslu, v označování přepravních jednotek. Dokáže kódovat číslice 0 až 9, přičemž každá číslice  je reprezentována buď pěti linkami nebo pěti mezerami. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:codeitf.gif]]  ''Obrázek č. 7: Příklad čárového kódu &amp;quot;Code ITF&amp;quot;.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PDF 417'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dvoudimenzionální kód s velmi vysokou informační kapacitou a schopností detekce a oprav chyb (při porušení kódu). Na rozdíl od tradičních čárových kódů, které obvykle slouží jako klíč k vyhledání údajů v nějaké databázi externího systému, si PDF 417 nese všechny údaje s sebou a stává se tak nezávislý na vnějším systému. Příkladem použití mohou být nejrůznější identifikační karty, řidičské průkazy (v některých státech USA). PDF 417 se s výhodou využije i pro zakódování diagnózy pacientů atd. Výhodou tohoto čárového kódu je samoobnovení v případě 50% poškození. Lze jej kombinovat s kódy systému EAN.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:pdf417.gif]]  ''Obrázek č. 8: Příklad čárového kódu &amp;quot;PDF 417&amp;quot;.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Carovykod.com : Čárový kód'' [online]. c2004 , 2004 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.carovykod.com/index.php?id=2&amp;amp;lang=cz&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Čárový kód'' [online]. 2008 , 16. 5. 2008 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Čárový_kód&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Čárový kód : čárové kódy, RFID, mobilní systémy, řízený sklad'' [online]. c2006 , 2006 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.kodys.cz/carovy-kod%7C1/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''EAN CZECH'' [online]. c2006 , 2006 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.gs1cz.org/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Firma S&amp;amp;K LABEL spol. s r.o., společnost vyrábějící cenové, print, thermo a grafické samolepící etikety'' [online]. c2005 , 2005 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.sklabel.cz/content.php?id=40&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''LT.cz - Umění průmyslového značení'' [online]. c2004 , 2004 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.lt.cz/leonardo/index.php?option=content&amp;amp;task=view&amp;amp;id=45&amp;amp;Itemid=75&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Obrázky pochází ze stránek:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrázek č. 1 - ''Carovykod.com : Snímače čárových kódů'' [online]. c2004 , 2004 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.carovykod.com/index.php?id=305&amp;amp;lang=cz&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrázek č. 2 - ''Typy carovych kodu'' [online]. [1997-2007] , 2007 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.gaben.cz/typykodu.htm&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrázek č. 3 - ''Čárový kód'' [online]. 2008 , 16. 5. 2008 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Čárový_kód&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrázek č. 4. - ''Typy carovych kodu'' [online]. [1997-2007] , 2007 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.gaben.cz/typykodu.htm&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrázek č. 5 - ''Barcode Font from a Barcode Company - ABC 39170'' [online]. c2008 , 2008 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.abcfont.com/abc391/abc3917x.php&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrázek č. 6 - ''Codabar – barcode types – Barcode software OCX ActiveX – ActiveBarcode'' [online]. [2008] , 2008 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.activebarcode.com/codes/codabar.html&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrázek č. 7 - ''Zoner software – Produkty – Zoner Barcode Studio 2 – Typy čárových kódů'' [online]. c2008 , 2008 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.zoner.cz/barcode-studio/typy-kodu.asp&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrázek č. 8 - ''PDF417 - PDF417 – PDF-417 – barcode types – Barcode software OCX ActiveX – ActiveBarcode'' [online]. [2008] , 2008 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.activebarcode.com/codes/pdf417.html&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:125129|125129]] 15:16, 7. 6. 2008 (CEST)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
==Čárové kódy v mobilech==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
QR kódy a další - viz článek na Lupě: [http://www.lupa.cz/clanky/budoucnost-a-soucasnost-carovych-kodu-pro-mobily/ Budoucnost a současnost „čárových“ kódů pro mobily]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a v Chipu: [http://www.chip.cz/cs/clanky/qr-kody-sejmout-a-na-web.html QR kódy: Sejmout a na web]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=NoTeK_-_pr%C3%A1ce_2010&amp;diff=12194</id>
		<title>NoTeK - práce 2010</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=NoTeK_-_pr%C3%A1ce_2010&amp;diff=12194"/>
		<updated>2010-04-21T14:15:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Zadání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyberte si téma související s náplní předmětu a vytvořte k němu '''anotovanou webovou bibliografii''' - viz [http://en.wikipedia.org/wiki/Webography webografie na Wikipedii] a [http://www.webology.ir/2004/v1n1/a2.html Designing Webliographies in an Effective and Simple Manner: A Step by Step Process].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě, že téma odpovídá některému heslu z vytvářené [[Blok_expert%C5%AF|encyklopedie KISK]], vložte svou webografii na konec hesla v encyklopedii. Jinak založte novou stránku s tématem jako nové heslo v encyklopedii a uveďte jen webografii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zapište své zvolené téma/heslo do následující tabulky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 16. 4. 2010, 06:10 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přidělená témata ==&lt;br /&gt;
{|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|FRIEDLOVÁ Irma&lt;br /&gt;
|[[Virtuální knihovny]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|HOLUBCOVÁ Eva&lt;br /&gt;
|[[Propojování knihovních a souvisejících informačních systémů]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|HUSÁKOVÁ Eva &lt;br /&gt;
|[[Bibliomining]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|CHYTKOVÁ Dagmar&lt;br /&gt;
|[[Sociální média v knihovnách]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|KARBEROVÁ Eva&lt;br /&gt;
|[[Nové komunikační technologie v knihovnách]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|KOVÁČOVÁ Božena&lt;br /&gt;
|[[Beth - uživatelské seznamy|Manažerské informační systémy - Adobe Flash]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|LUSKAČOVÁ Kristina&lt;br /&gt;
|[[LibraryThing]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|RACLAVSKÁ Iva&lt;br /&gt;
|[[Netiketa]]&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=NoTeK_-_pr%C3%A1ce_2010&amp;diff=12176</id>
		<title>NoTeK - práce 2010</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=NoTeK_-_pr%C3%A1ce_2010&amp;diff=12176"/>
		<updated>2010-04-16T06:14:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Zadání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyberte si téma související s náplní předmětu a vytvořte k němu '''anotovanou webovou bibliografii''' - viz [http://en.wikipedia.org/wiki/Webography webografie na Wikipedii] a [http://www.webology.ir/2004/v1n1/a2.html Designing Webliographies in an Effective and Simple Manner: A Step by Step Process].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě, že téma odpovídá některému heslu z vytvářené [[Blok_expert%C5%AF|encyklopedie KISK]], vložte svou webografii na konec hesla v encyklopedii. Jinak založte novou stránku s tématem jako nové heslo v encyklopedii a uveďte jen webografii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zapište své zvolené téma/heslo do následující tabulky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 16. 4. 2010, 06:10 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přidělená témata ==&lt;br /&gt;
{|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|KADLEC Zdeněk&lt;br /&gt;
|[[Beth - akce|Téma 1]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|KADLEC Zdeněk&lt;br /&gt;
|[[Beth - uživatelské seznamy|Téma 2]]&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=NoTeK_-_pr%C3%A1ce_2010&amp;diff=12175</id>
		<title>NoTeK - práce 2010</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=NoTeK_-_pr%C3%A1ce_2010&amp;diff=12175"/>
		<updated>2010-04-16T06:10:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: Založena nová stránka: == Zadání ==  Vyberte si téma související s náplní předmětu a vytvořte k němu '''anotovanou webovou bibliografii''' - viz [http://en.wikipedia.org/wiki/Webograph...&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Zadání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyberte si téma související s náplní předmětu a vytvořte k němu '''anotovanou webovou bibliografii''' - viz [http://en.wikipedia.org/wiki/Webography webografie na Wikipedii] a [http://www.webology.ir/2004/v1n1/a2.html Designing Webliographies in an Effective and Simple Manner: A Step by Step Process].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě, že téma odpovídá některému heslu z vytvářené encyklopedie KISK, vložte svou webografii na konec hesla v encyklopedii. Jinak založte novou stránku s tématem jako nové heslo v encyklopedii a uveďte jen webografii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zapište své zvolené téma/heslo do následující tabulky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 16. 4. 2010, 06:10 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přidělená témata ==&lt;br /&gt;
{|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|KADLEC Zdeněk&lt;br /&gt;
|[[Beth - akce|Téma 1]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|KADLEC Zdeněk&lt;br /&gt;
|[[Beth - uživatelské seznamy|Téma 2]]&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=4300</id>
		<title>Digitální knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=4300"/>
		<updated>2010-02-23T20:35:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: Digitální knihovna A. Nováka&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotná definice pojmu ''„digitální knihovna“'' neexistuje. Důvodem je jednak překotný vývoj technologií a jednak fakt, že se problematikou vytváření, správy a využívání digitálních knihoven zabývají odborníci mnoha oborů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Níže uvádíme tři různé definice digitální knihovny:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Spravovaná sbírka informací spolu s odpovídajícími službami, přičemž informace jsou uloženy v digitální podobě a jsou dostupné prostřednictvím sítě. (1)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny. (2) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Organizace, které poskytují zdroje (včetně specializovaného personálu) umožňující provádět výběr, strukturování a zpřístupnění sbírek digitálních prací, tyto práce dále distribuovat, udržovat jejich integritu a dlouhodobě uchovávat – a to vše s ohledem na snadné a ekonomické využití určitou komunitou nebo množinou komunit uživatelů.(3)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Srovnání digitální a klasické knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobně jako klasická knihovna potřebuje i digitální knihovna tým lidí, jejichž úkolem je spravovat a zpřístupňovat informace uživatelům, tj. zajišťovat sběr, třídění, klasifikaci a prezentaci takových informací. Na vývoji a provozu digitálních knihoven se podílejí informační pracovníci (knihovníci, nakladatelé, poskytovatelé informací) a počítačoví specialisté (programátoři, vývojáři, databázoví specialisté).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výhody digitálních knihoven oproti knihovnám klasickým ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informace uložené v digitální formě nezabírají oproti klasickým dokumentům téměř žádný fyzický prostor.&lt;br /&gt;
*Možnost přistupovat k dokumentům různých typů (písemným, auditivním, audiovizuálním) kdykoli a z kteréhokoli počítače připojeného na Internet.&lt;br /&gt;
*Jednodušší vyhledávání informací, možnost fulltextového vyhledávání.&lt;br /&gt;
*Možnost současného přístupu několika uživatelů k jednomu a témuž dokumentu.&lt;br /&gt;
*Menší pravděpodobnost zničení, poškození či ztráty dokumentů. &lt;br /&gt;
*Možnost okamžité aktualizace, změn, doplňování dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Společné charakteristiky digitální a klasické knihovny ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Dlouhodobě budovaná a spravovaná sbírka dokumentů vybraných na základě stanovených kritérií.&lt;br /&gt;
*Tvorba metadat používaných pro sestavování přístupových cest – katalogů, rejstříků apod.&lt;br /&gt;
*Poskytování služeb určité konkrétní komunitě uživatelů – akvizice, správa, vyhodnocování dokumentů, poskytování přístupu k dokumentům prostřednictvím katalogů, rozesílání relevantních dokumentů uživatelům dle definovaných parametrů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam digitálních knihoven ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se zvyšujícím se množstvím digitálních a digitalizovaných dokumentů se digitální knihovny se stávají neodmyslitelnou součástí snah o uchování kulturního dědictví doby minulé, usnadňují přístup k relevantním zdrojům všem skupinám uživatelů a díky odstranění fyzických bariér přispívají k prosazování principu rovného přístupu k informacím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady projektů digitálních knihoven ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:GoogleBook.jpeg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://books.google.com Google Book Search (V české verzi &amp;quot;Google Vyhledávání knih&amp;quot;)] (4) je projekt společnosti Google, jehož cílem je usnadnit vyhledávání relevantních knih, zejména pak takových, jež uživatelé nemohou získat jiným způsobem (například těch, jejichž náklad byl rozprodán). Zároveň jsou ovšem striktně respektována práva autorů a vydavatelů, takže u některých knih se zobrazují pouze bibliografické údaje nebo výňatky z textu (například obsah, vybrané stránky, klíčová slova, okolí hledaného výrazu, fotografie). Pokud kniha není chráněna autorskými právy nebo pokud k tomu dal vydavatel svolení, mohou si uživatelé prohlédnout a stáhnout celou knihu. Další „přidanou hodnotou“ této služby je zobrazení recenzí, oblíbených pasáží a také odkazů na vyhledanou knihu jak z webových stránek, tak i z jiných knih a vědeckých prací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Europeana.gif]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://europeana.eu Europeana] (5) je projekt evropské digitální knihovny, muzea a archivu financovaný Evropskou komisí v rámci programu [http://ec.europa.eu/information_society/activities/econtentplus/index_en.htm eContentplus]. Byl zahájen v červenci 2007 a spolupracuje na něm 90 partnerských institucí z celé Evropy (muzea, archivy, knihovny, správci audiovizuálních sbírek). V rámci projektu byl vytvořen a 20. listopadu 2008 spuštěn prototyp webového sídla, jež bude svým uživatelům poskytovat přístup k cca 2 milionům digitálních objektů včetně filmových materiálů, fotografií, obrazů, zvukových záznamů, map, rukopisů, knih, novin a archivních dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:The European Library.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.theeuropeanlibrary.org/portal/index.html The European Library] (6) je projekt řízený týmem [http://www.theeuropeanlibrary.org/portal/organisation/about_us/aboutus_en.html#tel_office European Library Office] se sídlem v Nizozemské národní knihovně v Haagu a nabízí přístup k fondům 48 evropských národních knihoven ve 20 jazycích. Uživatelé zde naleznou dokumenty mnoha typů – knihy, plakáty, mapy, fotografie, zvukové záznamy, videa apod. Do projektu se zapojila i [http://nkp.cz/ Národní knihovna České republiky].&lt;br /&gt;
Prakticky představuje The European Library ústřední bránu pro přístup k on-line katalogům a digitálním sbírkám evropských národních knihoven. Uživatelům tedy umožňuje:&lt;br /&gt;
*vyhledávat ve fondech národních knihoven, a to až z 20 národních knihoven současně,&lt;br /&gt;
*zjistit, zda je daný dokument k dispozici on-line,&lt;br /&gt;
*určit místo fyzického uložení dokumentu, pokud tento není k dispozici v digitální podobě, a využít služeb doručování dokumentů z nabídky národních knihoven,&lt;br /&gt;
*přejít z výsledků vyhledávání na přístupné zdroje – elektronická knihkupectví, vyhledávací stroje pro další vyhledávání apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Manuscriptorium.gif]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.manuscriptorium.com/Site/CZE/default_cze.asp Manuscriptorium] (7) je systém shromažďující a zpřístupňující na Internetu informace o historických knižních fondech, provázaný s digitální knihovnou digitalizovaných dokumentů. Jsou zde soustřeďovány informace poskytnuté spolupracujícími partnery, přispěvateli z knihoven, archivů a muzeí. Provoz Manuscriptoria je financován [http://nkp.cz/ Národní knihovnou ČR], provozovatelem služby je firma [http://www.aipberoun.cz/Site/index.htm AiP Beroun s.r.o.]. Jedná se o největší digitální knihovna rukopisů v Evropě, je v něm obsaženo více než 2 800 digitalizovaných dokumentů, přes 100 000 záznamů, přes milion digitalizovaných stran.(8)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup k jednotlivým dokumentům zajišťuje v Manuscriptoriu katalog s popisy historických dokumentů, který slouží i jako vstupní brána pro zobrazení konkrétních digitálních kopií. Bohužel volně přístupné dokumenty tvoří méně než jedno procento všech digitálních kopií. Ostatní kopie jsou přístupné na základě licencí, tedy například z knihoven. Mezi těmito volně přístupnými dokumenty jsou např. fragment latinského překladu Kroniky tak řečeného Dalimila, Budyšínský rukopis Kosmovy Kroniky Čechů či populární Codex Gigas.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:WebArchiv logo.gif]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.webarchiv.cz WebArchiv] (9) je digitální archiv „českých“ webových zdrojů. Jedná se o projekt [http://nkp.cz/ Národní knihovny ČR], [http://mzk.cz/ Moravské zemské knihovny] a [http://www.ics.muni.cz/ Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity] zaměřený na shromažďování a dlouhodobé uchovávání českých webových zdrojů. &lt;br /&gt;
V rámci projektu se provádí jak automatický sběr českého webu s cílem zachytit co nejširší rozsah dokumentů, tak i výběrová archivace relevantních webových zdrojů a tématické archivace. &lt;br /&gt;
Velkou brzdou širšího využití informací uložených ve WebArchivu je platná legislativa, která neumožňuje volný přístup k obsahu archivu. Jedinou možností pro uživatele, jak se dostat k datům ve WebArchivu, je přístup z terminálu v Národní knihovně. U vybraných webových stránek je online přístup umožněn na základě dohody s vydavatelem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
[http://knihovna.phil.muni.cz/arne-novak Digitální knihovna Arna Nováka] obsahuje naskenované knihy, úvody a obsahy, jejichž autorem je Prof. Arne Novák a které jsou ve vlastnictví Ústřední knihovny FF MU. Od roku 2010 jsou jeho díla volná. Knihovna se bude postupně rozšiřovat o další dokumenty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Použité zdroje:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(1) ARMS, W. Y. Digital Libraries. Cambridge : MIT Press, 2000. ISBN 0-262-01880-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(2) KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [cit. 2008-11-28]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2003. Dostupné z URL: &amp;lt;http://sigma.nkp.cz/cze/ktd&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(3) WATERS, D. J. What are digital libraries? CLIR Issues [online], 1998, č. 4. Dostupné z URL:  &amp;lt;http://www.clir.org/pubs/issues/issues04.html#dlf&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(4) Google Book Search: BETA. [online]. c2008 [cit. 2008-11-28]. Dostupné z URL:  &amp;lt;http://books.google.com/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(5) Europeana: connecting cultural heritage [online]. [cit. 2008-12-02] http://dev.europeana.eu/about.php]. Dostupné z URL &amp;lt;http://dev.europeana.eu/about.php&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(6) The European Library. [online]. c2005-2008 [cit. 2008-11-28]. Dostupné z URL:  &amp;lt;http://www.theeuropeanlibrary.org/portal/index.html&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(7) Manuscriptorium: Virtuální badatelské prostředí pro oblast historických fondů [online]. [cit. 2008-11-28]. Dostupné z URL:  &amp;lt;http://www.manuscriptorium.com/Site/CZE/default_cze.asp&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(8) Ikaros, redakce. ENRICH - Manuscriptorium v Evropě (Stanislav Psohlavec). Ikaros [online]. 2008, roč. 12, č. 5/2 [cit. 2008-11-28]. Dostupný na z URL: &amp;lt;http://www.ikaros.cz/node/4790&amp;gt;. URN-NBN:cz-ik4790. ISSN 1212-5075.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(9) WebArchiv – archiv českého webu. [online]. Poslední aktualizace 28.11. 2008 [cit. 2008-11-28]. Dostupné z URL &amp;lt;http://www.webarchiv.cz/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=UnAPI&amp;diff=17291</id>
		<title>UnAPI</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=UnAPI&amp;diff=17291"/>
		<updated>2009-10-13T08:19:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Poskytuje metadata k WWW stránce prostřednictvím mikroformátu, vloženého do stránky v tagu ABBR, linku v hlavičce a jednoduchého API se třemi funkcemi. Metadata mohou být v jakémkoliv XML formátu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://unapi.info/ Hlavní stránky]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/UnAPI unAPI na Wikipedii]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad vytažení MARCXML záznamu z katalogu Beth přes unAPI:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://knihovna.phil.muni.cz/unapi?id=beth:bibno:43508&amp;amp;format=marcxml&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ke knize http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/title/informace-komunikace-a-mysleni-cejpek-j-1998-43508&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_znalosti_virtu%C3%A1ln%C3%ADho_knihovn%C3%ADka&amp;diff=19531</id>
		<title>Základní znalosti virtuálního knihovníka</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_znalosti_virtu%C3%A1ln%C3%ADho_knihovn%C3%ADka&amp;diff=19531"/>
		<updated>2009-06-17T15:19:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Základní znalosti virtuálního knihovníka==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Objekty a jejich správa''' je jedna z důležitých dovedností virtuálního knihovníka. Následující teorie je demonstrována na praktických příkladech. Jedná se o '''postavení jednoduchého objektu''' (informační tabule), který splňuje jistá kritéria. Nad informační tabulí bude uveden název/funkce - '''floating text''' objektu. Po kliknutí na tabuli bude avataru nabídnut informační '''notecard''' a přiložený '''landmark'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Linden Scripting Language (LSL)===&lt;br /&gt;
Pro programování příkazů, které má objekt splňovat je nutné ovládat základy LSL. Pro naše účely postačí pouze uvézt příslušné skripty, které jsou přidány do záložky ''content objektu''. Více informací o LSL naleznete v oficiální [http://wiki.secondlife.com/wiki/LSL_Portal Second life wikipedii]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Stavba objektu (informační tabule)=== &lt;br /&gt;
Po kliknutí na zemi a stisknutí ''Create'' se otevře okno, ve kterém je nutné zvolit základní prim (krychle, koule, kužel, apod.). Tento následně tvarujete pomocí záložky ''Object'' (Position, Size, Rotation). Texturu definujeme v záložce ''Texture''. Pro spojení všech vytvořených primů do jednoho objektu je nutné všechny označit (Shift+pravé tlačítko myši) a linkovat (Ctrl+l). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Názornou ukázku naleznete ve [http://www.youtube.com/watch?v=2ltdGcMFJ3I video tutoriálu].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Floating text nad informační tabulí===&lt;br /&gt;
Tento skript vytvoříme v inventáři – klikneme na ''Create → New Script''. Po pojmenování nového skriptu vymažeme přednastavený a vložíme náš požadovaný skript, který nad objektem vytvoří text. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Floating text skript==== &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&amp;lt;pre&amp;gt;&lt;br /&gt;
default&lt;br /&gt;
{&lt;br /&gt;
    state_entry()&lt;br /&gt;
    {&lt;br /&gt;
        llSetText(&amp;quot;Odkaz na RKK&amp;quot;,&amp;lt;0.0,1.0,1.0&amp;gt;, 1.0);&lt;br /&gt;
    }&lt;br /&gt;
}&lt;br /&gt;
&amp;lt;/pre&amp;gt;&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
Názornou ukázku naleznete ve [http://www.youtube.com/watch?v=U2QvlTCOzhk video tutoriálu].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Notecard=== &lt;br /&gt;
Nejdříve je nutné příslušný ''notecard'' vytvořit. Po otevření inventáře stiskneme ''Create → New Note''. Po otevření nové ''notecard'' je možné vepsat text, přidat ''lendmark'' atd. Abychom však k objektu námi vztvořený ''notecard'' přidali, je třeba vytvořit a přidat do ''contentu objektu'' také skript ''Notecard Giver''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Notecard giver skript====&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&amp;lt;pre&amp;gt;&lt;br /&gt;
default&lt;br /&gt;
{&lt;br /&gt;
    touch_start(integer total_number)&lt;br /&gt;
    {&lt;br /&gt;
            llGiveInventory(llDetectedKey(0), llGetInventoryName(INVENTORY_NOTECARD, 0));&lt;br /&gt;
    }&lt;br /&gt;
}&lt;br /&gt;
&amp;lt;/pre&amp;gt;&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Názornou ukázku naleznete ve [http://www.youtube.com/watch?v=hAHJ8ixN2OM video tutoriálu].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tomáš Bouda|Tomáš Bouda]] 15. 6. 2009, 21:14 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Literatura a odkazy==&lt;br /&gt;
* http://wiki.secondlife.com/wiki/LSL_Portal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tomáš Bouda|Tomáš Bouda]] 15. 6. 2009, 20:59 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=NoTeK_-_pr%C3%A1ce_2009&amp;diff=12173</id>
		<title>NoTeK - práce 2009</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=NoTeK_-_pr%C3%A1ce_2009&amp;diff=12173"/>
		<updated>2009-06-17T15:12:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Zadání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro zadanou funkci nebo funkční blok [http://knihomol.phil.muni.cz/katalog katalogu Beth] '''najděte''' (pokud je to možné) minimálně tři různé způsoby její realizace v různých informačních systémech (nemusí být nutně knihovní, Beth se počítá), analyzujte je, '''popište rozdíly''' v realizaci a v přístupu k ní, '''porovnejte a zhodnoťte''' je na základě '''vhodných kritérií''', která si stanovíte (např. použitelnost, jednoduchost/složitost realizace, odhadovaná využívanost, přínos, silné/slabé stránky ...), '''vyberte nebo navrhněte''' vlastní řešení, které považujete podle vás za nejlepší, nejvhodnější a '''zdůvodněte''' vaši volbu. Pokud vyberete současné řešení v Beth, přidejte návrhy na zlepšení, doporučení ke změnám.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práci realizujte formou wiki stránky zde na KISK wiki. Kliknutím na své téma v následujícím seznamu vytvoříte příslušnou stránku (musíte si založit účet a přihlásit se). Na konci této stránky je šablona, kterou si zkopírujte do své stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V diskuzi ke stránce se můžeme domluvit na upřesnění tématu. Pokud tam napíšete dotaz, odpovím. Diskuze budu sledovat. Pište i do diskuzí u témat svých kolegů, pokud se témata překrývají nebo spolu souvisí (např. bibliografické seznamy - uživatelské seznamy), a domluvte se, abyste nedělali zbytečně to stejné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 17. 3. 2009, 09:05 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přidělená témata ==&lt;br /&gt;
{|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|BOČKOVÁ Markéta&lt;br /&gt;
|[[Beth - akce|Vzdělávací akce, přihlašování na ně]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|BYLOKOVÁ Kateřina&lt;br /&gt;
|[[Beth - akvizice|Akvizice - návrhy a hlasování]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|ČECH Martin&lt;br /&gt;
|[[Beth - tagování|Tagování]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|DOMORÁKOVÁ Renáta&lt;br /&gt;
|[[Beth - typy záznamů|Typy záznamů, jejich provázání]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|FENDRICH Tomáš&lt;br /&gt;
|[[Beth - pokročilé vyhledávání|Vyhledávání - &amp;quot;pokročilé&amp;quot;]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|KOZOLKOVÁ Pavlína&lt;br /&gt;
|[[Beth - informování uživatelů|Aktuality, novinky, informování uživatelů]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|KUKRECHTOVÁ Markéta&lt;br /&gt;
|[[Beth - perzonalizace|Perzonalizace, nastavení]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|LÁDY Tomáš&lt;br /&gt;
|[[Beth - komunikace mezi uživateli|Komunikace mezi uživateli systému]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|LUSKAČOVÁ Kristina&lt;br /&gt;
|[[Beth - napojení na link servery|SFX a link servery, napojení]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|NOBILISOVÁ Zuzana&lt;br /&gt;
|[[Beth - RSS|RSS kanály]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|PAUEROVÁ Kateřina&lt;br /&gt;
|[[Beth - základní vyhledávání|Vyhledávání - základní]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|PUNČOCHÁŘ Jan&lt;br /&gt;
|[[Beth - zpřesňování dotazu|Zpřesňování dotazu, fasety, filtry]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|SEDLÁČKOVÁ Alena&lt;br /&gt;
|[[Beth - propojení se systémy|Propojení s jinými systémy]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|SLAVÍKOVÁ Eva&lt;br /&gt;
|[[Beth - dostupnost dokumentů|Dostupnost dokumentů]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|SOVOVÁ Eliška&lt;br /&gt;
|[[Beth - komunikace knihovna - uživatel|Komunikace knihovna - uživatel]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|STROUPKOVÁ Martina&lt;br /&gt;
|[[Beth - diskuze|Diskuze, fóra]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|TOMEČKOVÁ Alena&lt;br /&gt;
|[[Beth - komentáře|Komentáře]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|TUREČEK Roman&lt;br /&gt;
|[[Beth - bibliografické seznamy|Bibliografické seznamy, tvorba, řazení]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|VAISHAR Antonín&lt;br /&gt;
|[[Beth - metadatový popis|Metadatový popis]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|VALIŠOVÁ Edita&lt;br /&gt;
|[[Beth - přidané texty|Přidané texty]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|VENTUROVÁ Stanislava&lt;br /&gt;
|[[Beth - schránka|Schránka, košík]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|VETCHÝ Marek&lt;br /&gt;
|[[Beth - navigace|Navigace bread crumbs]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|ZIKUŠKA Jan&lt;br /&gt;
|[[Beth - prezentace výsledků|Prezentace výsledků vyhledávání, seznamy, stránkování, řazení]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|ŽALUDOVÁ Eva&lt;br /&gt;
|[[Beth - uživatelské seznamy|Uživatelské seznamy, moje knihovna, to-read, to-buy]]&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Šablona ==&lt;br /&gt;
Následující text zkopírujte tak, jak je, do nově vytvořené stránky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;pre&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tato stránka slouží jako [[NoTeK_-_práce_2009|závěrečná práce]] z předmětu &lt;br /&gt;
[[VIKMB15|Nové technologie v knihovnictví]] v jarním semestru 2009.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Upřesnění tématu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady realizace, popis, analýza ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Porovnání, hodnocení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr nebo návrh realizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;/pre&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=NoTeK_-_pr%C3%A1ce_2009&amp;diff=12172</id>
		<title>NoTeK - práce 2009</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=NoTeK_-_pr%C3%A1ce_2009&amp;diff=12172"/>
		<updated>2009-06-17T14:22:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Zadání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro zadanou funkci nebo funkční blok [http://knihomol.phil.muni.cz/katalog katalogu Beth] '''najděte''' (pokud je to možné) minimálně tři různé způsoby její realizace v různých informačních systémech (nemusí být nutně knihovní, Beth se počítá), analyzujte je, '''popište rozdíly''' v realizaci a v přístupu k ní, '''porovnejte a zhodnoťte''' je na základě vhodných kritérií, která si stanovíte (např. použitelnost, jednoduchost/složitost realizace, odhadovaná využívanost, přínos, silné/slabé stránky ...), '''vyberte nebo navrhněte''' vlastní řešení, které považujete podle vás za nejlepší, nejvhodnější a '''zdůvodněte''' vaši volbu. Pokud vyberete současné řešení v Beth, přidejte návrhy na zlepšení, doporučení ke změnám.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práci realizujte formou wiki stránky zde na KISK wiki. Kliknutím na své téma v následujícím seznamu vytvoříte příslušnou stránku (musíte si založit účet a přihlásit se). Na konci této stránky je šablona, kterou si zkopírujte do své stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V diskuzi ke stránce se můžeme domluvit na upřesnění tématu. Pokud tam napíšete dotaz, odpovím. Diskuze budu sledovat. Pište i do diskuzí u témat svých kolegů, pokud se témata překrývají nebo spolu souvisí (např. bibliografické seznamy - uživatelské seznamy), a domluvte se, abyste nedělali zbytečně to stejné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 17. 3. 2009, 09:05 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přidělená témata ==&lt;br /&gt;
{|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|BOČKOVÁ Markéta&lt;br /&gt;
|[[Beth - akce|Vzdělávací akce, přihlašování na ně]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|BYLOKOVÁ Kateřina&lt;br /&gt;
|[[Beth - akvizice|Akvizice - návrhy a hlasování]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|ČECH Martin&lt;br /&gt;
|[[Beth - tagování|Tagování]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|DOMORÁKOVÁ Renáta&lt;br /&gt;
|[[Beth - typy záznamů|Typy záznamů, jejich provázání]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|FENDRICH Tomáš&lt;br /&gt;
|[[Beth - pokročilé vyhledávání|Vyhledávání - &amp;quot;pokročilé&amp;quot;]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|KOZOLKOVÁ Pavlína&lt;br /&gt;
|[[Beth - informování uživatelů|Aktuality, novinky, informování uživatelů]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|KUKRECHTOVÁ Markéta&lt;br /&gt;
|[[Beth - perzonalizace|Perzonalizace, nastavení]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|LÁDY Tomáš&lt;br /&gt;
|[[Beth - komunikace mezi uživateli|Komunikace mezi uživateli systému]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|LUSKAČOVÁ Kristina&lt;br /&gt;
|[[Beth - napojení na link servery|SFX a link servery, napojení]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|NOBILISOVÁ Zuzana&lt;br /&gt;
|[[Beth - RSS|RSS kanály]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|PAUEROVÁ Kateřina&lt;br /&gt;
|[[Beth - základní vyhledávání|Vyhledávání - základní]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|PUNČOCHÁŘ Jan&lt;br /&gt;
|[[Beth - zpřesňování dotazu|Zpřesňování dotazu, fasety, filtry]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|SEDLÁČKOVÁ Alena&lt;br /&gt;
|[[Beth - propojení se systémy|Propojení s jinými systémy]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|SLAVÍKOVÁ Eva&lt;br /&gt;
|[[Beth - dostupnost dokumentů|Dostupnost dokumentů]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|SOVOVÁ Eliška&lt;br /&gt;
|[[Beth - komunikace knihovna - uživatel|Komunikace knihovna - uživatel]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|STROUPKOVÁ Martina&lt;br /&gt;
|[[Beth - výměna|Zprostředkování výměny dokumentů]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|TOMEČKOVÁ Alena&lt;br /&gt;
|[[Beth - komentáře|Komentáře]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|TUREČEK Roman&lt;br /&gt;
|[[Beth - bibliografické seznamy|Bibliografické seznamy, tvorba, řazení]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|VAISHAR Antonín&lt;br /&gt;
|[[Beth - metadatový popis|Metadatový popis]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|VALIŠOVÁ Edita&lt;br /&gt;
|[[Beth - přidané texty|Přidané texty]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|VENTUROVÁ Stanislava&lt;br /&gt;
|[[Beth - schránka|Schránka, košík]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|VETCHÝ Marek&lt;br /&gt;
|[[Beth - navigace|Navigace bread crumbs]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|ZIKUŠKA Jan&lt;br /&gt;
|[[Beth - prezentace výsledků|Prezentace výsledků vyhledávání, seznamy, stránkování, řazení]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|ŽALUDOVÁ Eva&lt;br /&gt;
|[[Beth - uživatelské seznamy|Uživatelské seznamy, moje knihovna, to-read, to-buy]]&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Šablona ==&lt;br /&gt;
Následující text zkopírujte tak, jak je, do nově vytvořené stránky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;pre&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tato stránka slouží jako [[NoTeK_-_práce_2009|závěrečná práce]] z předmětu &lt;br /&gt;
[[VIKMB15|Nové technologie v knihovnictví]] v jarním semestru 2009.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Upřesnění tématu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady realizace, popis, analýza ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Porovnání, hodnocení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr nebo návrh realizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;/pre&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Manifest_knihovn%C3%ADka_2.0&amp;diff=10989</id>
		<title>Manifest knihovníka 2.0</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Manifest_knihovn%C3%ADka_2.0&amp;diff=10989"/>
		<updated>2009-06-12T10:29:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Český překlad [http://liblogs.albany.edu/library20/2006/11/a_librarians_20_manifesto.html A Librarian's 2.0 Manifesto] od Laury B. Cohen.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud chcete přispět, přeložte cokoliv do češtiny, jak nejlíp umíte. Formátujte podle prvního bodu. Anglickou verzi zachovejte, aspoň než se překlad usadí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 12. 6. 2009, 10:14 (UTC)&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
* Uznávám, že svět informační kultury se rychle mění, a že knihovny by měly na tyto změny kladně reagovat, aby poskytovaly zdroje a služby, které uživatelé potřebují a chtějí.&amp;lt;br&amp;gt;''(I will recognize that the universe of information culture is changing fast and that libraries need to respond positively to these changes to provide resources and services that users need and want.)''&lt;br /&gt;
* I will educate myself about the information culture of my users and look for ways to incorporate what I learn into library services.&lt;br /&gt;
* I will not be defensive about my library, but will look clearly at its situation and make an honest assessment about what can be accomplished.&lt;br /&gt;
* I will become an active participant in moving my library forward.&lt;br /&gt;
* I will recognize that libraries change slowly, and will work with my colleagues to expedite our responsiveness to change.&lt;br /&gt;
* I will be courageous about proposing new services and new ways of providing services, even though some of my colleagues will be resistant.&lt;br /&gt;
* I will enjoy the excitement and fun of positive change and will convey this to colleagues and users.&lt;br /&gt;
* I will let go of previous practices if there is a better way to do things now, even if these practices once seemed so great.&lt;br /&gt;
* I will take an experimental approach to change and be willing to make mistakes.&lt;br /&gt;
* I will not wait until something is perfect before I release it, and I'll modify it based on user feedback.&lt;br /&gt;
* I will not fear Google or related services, but rather will take advantage of these services to benefit users while also providing excellent library services that users need.&lt;br /&gt;
* I will avoid requiring users to see things in librarians' terms but rather will shape services to reflect users' preferences and expectations.&lt;br /&gt;
* I will be willing to go where users are, both online and in physical spaces, to practice my profession.&lt;br /&gt;
* I will create open Web sites that allow users to join with librarians to contribute content in order to enhance their learning experience and provide assistance to their peers.&lt;br /&gt;
* I will lobby for an open catalog that provides personalized, interactive features that users expect in online information environments.&lt;br /&gt;
* I will encourage my library's administration to blog.&lt;br /&gt;
* I will validate, through my actions, librarians' vital and relevant professional role in any type of information culture that evolves.&lt;br /&gt;
==Názory, komentáře==&lt;br /&gt;
Saša Skenderija podle [http://www.ikaros.cz/node/4305 Zprávy ze semináře CASLIN 2007] k tomu řekl, že tímto Manifestem &amp;quot;není řečeno nic víc, než to, co by mělo být v profesi samozřejmé.&amp;quot;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Library_2.0&amp;diff=10087</id>
		<title>Library 2.0</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Library_2.0&amp;diff=10087"/>
		<updated>2009-06-12T10:18:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základem [http://en.wikipedia.org/wiki/Library_2.0 Library 2.0] jsou změny soustředěné na uživatele. Je to model knihovních služeb,&lt;br /&gt;
které podporují neustálé a cílevědomé změny, které jsou přitažlivými pro účast uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Základní charakteristika==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*zapojení uživatele do vytváření služeb knihovny, aktivní účast v procesech plánování a programech knihovny&lt;br /&gt;
*knihovna reaguje na uživatele - je obohacována&lt;br /&gt;
*kombinace OPAC katalogu a služeb RSS kanálů&lt;br /&gt;
*možnost hodnocení uživateli, interaktivita&lt;br /&gt;
*blogy knihovníků (informace pro kolegy)&lt;br /&gt;
*dostupnost virtuálně na Internetu&lt;br /&gt;
*nabídka technologií umožňující využívat sociální síť&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:K.urbankova|K.urbankova]] 11:57, 27. 2. 2008 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Různé pohledy (extrémní) na Library 2.0==&lt;br /&gt;
* '''Technologický''' - knihovna má budoucnost na webu, Web 2.0 technologie vše vyřeší, klasické knihovny zaniknou.&lt;br /&gt;
* '''Humanitní''' - všechno se musí točit kolem uživatelů, co nepoužívají nemá právo na existenci, knihovna se jim musí stále přizpůsobovat, aktivně zjišťovat co chtějí a realizovat to.&lt;br /&gt;
* '''Konzervativní''' - Library 2.0 je humbuk jako Web 2.0, samotné technologie toho moc nevyřeší, uživatelský přístup už dávno v knihovnách existuje a je základem knihovnictví.&lt;br /&gt;
* '''Skeptický''' - Library 2.0 je nesmysl a v praxi nikdy nedojde k jejímu uskutečnění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přidejte další, když na ně narazíte. [[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 10:53, 7. 3. 2008 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nápady, jak využít Web 2.0 v knihovnách (nové služby, aplikace, ...)==&lt;br /&gt;
Zde přidávejte svoje nebo i cizí nápady. Vyzývám všechny studenty tohoto kurzu, aby se zamysleli a přidali sem nápady. Později je můžeme probrat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nápověda: Aplikujte myšlenky (Webu)2.0 na knihovny - akvizici, katalogizaci, referenční služby, vzdělávání, dolování dat z databází ...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro začátek pár nápadů ze semináře s prezenčními studenty (doplňte mě, nedělal jsem si poznámky):&lt;br /&gt;
* Umožnit čtenářům popsat knihy, které mají doma, a zpřístupnit je prostřednictvím knihovního katalogu ostatním, knihovna by zprostředkovala výpůjčku.&lt;br /&gt;
* Uživatelé by mohli sdíleně popisovat dokumenty na webu a přidávat je do katalogu.&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Uživatelé by mohli na webové stránce knihovny průběžně vytvářet seznam dokumentů, které by měla knihovna koupit (včetně časopisů, které by měla knihovna odebírat, apod.). Tento seznam by měl být přístupný všem '''registrovaným''' uživatelům knihovny, aby mohli podpořit koupi určitého dokumentu. U každé konkrétní citace dokumentu by bylo počítadlo zájemců. Takto by knihovna snadno a rychle zjistila, o které dokumenty mají uživatelé skutečně zájem. Toto zjišťování uživatelského zájmu by se nemuselo omezit jen na jednotlivé dokumenty, ale mohl by se zjišťovat i zájem o produkci konkrétních nakladatelství, určitou tematiku, žánry, autory atd.&lt;br /&gt;
* Uživatelům by se měla umožnit, případně usnadnit jak vzájemná komunikace mezi sebou, tak komunikace s knihovnou. Ke každé části knihovního webu by mohlo existovat uživatelské diskusní fórum, které by umožnilo uživatelům výměnu názorů a zkušeností a zaměstnancům knihovny dovědět se, s čím jsou uživatelé spokojeni a co je naopak třeba zlepšit. Spíše pro potřeby uživatelů by pak mohla sloužit diskusní fóra k jednotlivým knihám.&lt;br /&gt;
* Knihovna by mohla vytvořit pro své uživatele e-learningový kurs zaměřený na využívání svých služeb.&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Pešková L.|Pešková L.]] 23:35, 8. 3. 2008 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Součástí záznamu knihy by měl být i náhled některých vybraných stránek knihy včetně stránky s obsahem; ten by často o knize vypověděl více než selekční obraz dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Pešková L.|Pešková L.]] 15:18, 15. 3. 2008 (CET)&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Uživatelské hodnocení dokumentů - co by se hodnotilo?&lt;br /&gt;
** Přínosnost publikace pro dané téma&lt;br /&gt;
** Pro jakou úroveň odborných znalostí se kniha hodí&lt;br /&gt;
** Zpracování tématu autorem &lt;br /&gt;
** Atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto hodnocení by pak, podobně jako v e-shopech hvězdičky, ukazovalo, jak moc je kniha přínosná, oblíbena atd. Výpis publikaíc by se podle nich dal řadit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Personalizace prostředí, zvolit vzhled, zobrazování funkcí, bubliny s nápovědou&lt;br /&gt;
* Funkce, která umožní uložit vyhledanou knihu do osobní databáze. S tím by bylo dobré i zavést &amp;quot;štítkování&amp;quot;&lt;br /&gt;
* Vyhledávání podle historie uživatele - stejně jako google, by katalog mohl nabízet různé výsledky na stejný dotaz podle (oboru, zájmů, preferencí - to by si uživatel navolil) popř. podle historie vyhledávání, podle předmětů (katalog by šmíroval, co má dané učo zapsané na semestr a jestli mu může nabídnout nějakou zajímavou knihu)&lt;br /&gt;
* Podle navolených oborů při vstupu do katalogu ukazovat nové knížky&lt;br /&gt;
* A hlavně AJAX!!!! Náhled detailu knihy, aniž bych musela kliknout na záznam&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tes|Tereza]] 20:03, 10. 3. 2008 (CET)&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ke každému bibliografickému záznamu v katalogu by mohla být připojena stupnice pro hodnocení titulu  a také počitadlo, které by sledovalo počet uživatelů zapojených do hodnocení. Hodnocení poslouží jako zpětná vazba  pro ostatní uživatele. Nerozhodným uživatelům, kteří titul neznají, poskytne jakési vodítko. Získají tak informaci, jak knihu hodnotí a co si o ní myslí ti, kteří ji četli. &lt;br /&gt;
* Protože hodnocení pomocí stupnice je pouze rámcové, měla by existovat možnost zapojit se  do diskuse k titulu. Prostor pro přidávání komentářů k titulu  a výměnu názorů. Opět tato funkce poslouží jako přidaná hodnota katalogu knihovny. &lt;br /&gt;
* Uživatel knihovny si může zadat oblast svého zájmu, a to při registraci nebo kdykoliv během členství  v knihovně. Může specifikovat obor, u něhož si přeje sledovat novinky v literatuře. Pomocí služby SDI bude pak pravidelně informován o nových přírůstcích, aniž by musel hledat na stránkách katalogu. Informován může být pomocí mailu,sms zprávy apod. Stejně tak si může určit tituly časopisů, které ho zajímají. Vyjde-li nové číslo určeného časopisu, je čtenář bezprostředně informován.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kovářová Dana&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A rovnou '''poznatek z praxe''':&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Hodnocení titulů a vkládání komentářů k nim'''. Toto samozřejmě existuje a dokonce i v ČR. [http://www.mlp.cz Městská knihovna v Praze] zavedla ne tak dávno uvedené možnosti i do svého katalogu. [http://www.mlp.cz/cgi/ebaweb/katlist?LANGUAGE=CZE&amp;amp;ENCODING=WIN1250&amp;amp;XSESSIONX=D7EDE9D3E1EED6D8E4D3FDD1E8F4&amp;amp;T_KEY=2668460 Na příkladu oblíbeného Harryho] si lze udělat dobře představu, jak vypadá takový katalogizační lístek doplněný o čtenářské hodnocení, počet hodnotících a komentáře. Na závěr zbývá pouze podotknout, že čtenářské hodnocení je &amp;quot;aktivním&amp;quot; kritériem, podle kterého lze hity v katalogu řadit stejně jako podle obvyklých údajů - název, autor, rok vydání a další.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:50082|Michal Fojtík]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Možnost přispění registrovaných uživatelů k indexaci knih, k přiřazování předmětových hesel, ať už pomocí slovníku nebo pomocí vlastního hesla, třeba na základě stručné nápovědy v podobě jednotlivých aspektů, k nimž se k indexaci přihlíží (žánr, doba, místo, téma apod.).&lt;br /&gt;
* Možnost psaní recenzí, seznam nejoblíbenějších knih viditelný ostatním čtenářům, komentáře, hodnocení.&lt;br /&gt;
* Komunikace s knihovníkem - Zeptej se svého knihovníka. &lt;br /&gt;
* Teď jsem se mrkla do toho KOHA katalogu a docela se mi líbí funkce, že ve vyhledaných záznamech jsou proklikatelná i jména autorů. Tak jednoduše přejdete na seznam knih, které daný autor napsal.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Katka|Katka H.]]&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* knihovny by měly nabízet nové databáze a umožnit k nim přístup, s tím že by mohly být přístupny prezentace, které by naváděly uživatele, jak s databázemi pracovat&lt;br /&gt;
* informace které by poskytl uživatel prostřednictvím fóra by pomohly v akvizici a tím by docházelo ke zkvalitnění výběru literatury (dle potřeb uživatelů)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-- [[Poskierová Lucka]] 12:58, 18. 3. 2008 (CET)&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souvislosti s Library 2.0 tady hodně mluvíme o potřebách uživatelů a s tím souvisejícím nákupem fondů, přístupům k databázím apod. Zní to moc pěkně - nakupovat do knihoven jen ty knihy, o které je zájem a které uživatelé sami vyberou. Jsem ale v tomto ohledu trochu skeptická - akvizice se většinou řídí v první řadě jedinou podmínkou, a to jsou finance. A u univerzitních knihoven také tím, jaké publikace si objednávají jednotlivé katedry, ústavy a kabinety - a tyto požadavky vycházejí většinou od vyučujících, ne od studentů! &lt;br /&gt;
Možná by v konceptu Library 2.0 měla být tedy zahrnuta i otázka financování - ale zatím netuším jak.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Iva Zadražilová&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mě osobně nejvíce oslovuje export dat do jiných systémů. &lt;br /&gt;
* generování povinné literatury ze složky mých oblíbených knih&lt;br /&gt;
* jejich automatické zobrazování na jiných stránkách (viz včerejší online přednáška)&lt;br /&gt;
* zobrazování záznamů v podobě citací a jejich snadné zkopírování do mých textů!!!&lt;br /&gt;
* export do citacních systémů (např. RefWorks, EndNote)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A samozřejmě také využívání informací z jiných systémů a služeb&lt;br /&gt;
* obálky a info o knize z [http://www.amazon.com Amazon.com] &lt;br /&gt;
* náhledy kapitol z [http://books.google.com Google Books] (viz experimenty M. Vojnara)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Určitě bych uvítal i různá hodnocení uživatelů (hvězdičky, komentáře, uživatelské recenze). Tady je samozřejmě nutné vytvořit komunitu uživatelů. Včera zaznělo zapojení vyučujících, k čemuž jsem ale velmi skeptický :)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A ještě k AJAXu. AJAX je výborná technologie, která by se však měla používat s mírou a ne za každou cenu. Trochu mi tento boom připomíná javasrciptové sněžení a další efekty tak populární před asi 8 lety, které uživateli nijak neusnadňovali orientaci na stránce, spíše naopak. Takže AJAX ano, ale jen tam, kde pomůže použitelnosti a přístupnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Brca|M. Krčál]] 12:38, 18. 3. 2008 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Automatickém generování citací na Citace.com ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním problémem Generátoru citací je nutnost vyplňovat poměrně dlouhé formuláře, což je vždy velmi nepříjemné a hlavně zdlouhavé. Bez bibliografických informací však není možné citace vůbec tvořit. Na internetu existuje mnoho služeb, které poskytují bibliografické údaje (knihkupectví, knihovny,...). Bohužel zatím nebylo příliš běžné, aby je poskytovaly v nějaké '''jednoduše''' strojově zpracovatelné podobě. S příchodem služeb Web 2.O se ale situace výrazně mění. Vydavatelé si stále více uvědomují, že se jim vyplatí sdílet informace o svých knihách a časopisech s jinými službami. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Asi nejdále je v tomto směru knihkupectví Amazon, které nabízí vlastní API rozhraní ([dokumentace http://developer.amazonwebservices.com/connect/kbcategory.jspa?categoryID=19]). jedinou podmínkou je zažádat si o identifikační klíč, který se pak vkládá do požadavku. Samotný požadavek se zadává pomocí OpenURL, tzn. v zadá se adresa dotazovaného serveru a za otazníkem se uvádějí parametry a hodnoty. Já jsem použil vyhledávání dle ISBN. Na základě tohoto dotazu vrátí server požadované informace v našem případě ve formátu XML. Pak už jen stačí data zpracovat a zobrazit je na svých stránkách, případně s nimi dále pracovat. A jaké informace Amazon nabízí? Pro potřeby citací je to název, autor/editor, vydání, rok vydání, vydavatel, strany, ISBN, dále třeba URL obálky, recenze, odkaz na knihu na Amazonu a mnohé další více méně nepodstatné informace. Z důležitých údajů se nepřenáši pouze místo vydání. Přemýšlel jsem tedy, kde tento údaj získat. Vypomohl jsem si [http://z3950.loc.gov:7090/voyager SRU serverem]  Library of Congress. Princip je v zásadě stejný jako u Amazonu s tím rozdílem, že SRU je standardizovaná technologie. Výsledky se vrací ve formátech Dublin Core a MARCXML. Bohužel ani zde se neposkytují všechny potřebné informace. Chybí druh vydání a strany. Najdeme zde ale místo vydání. Nic nám tedy nebrání oba zdroje zkombinovat, načíst údaje do proměnných a složit z nich citaci, tzn. přeformátovat je do podoby vyžadované normou (například přehodit příjmení a jméno, podnázev oddělit dvojtečkou apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problémy:&lt;br /&gt;
* lze použít jen na zahraniční knihy (zejména anglicky psaná literatura), co na Amazonu není, nemůžeme vygenerovat&lt;br /&gt;
* pokud chybí záznam v LOC, pak nebude citace kompletní&lt;br /&gt;
* špatně načtené údaje (uživatel by měl mít možnost citaci upravit)&lt;br /&gt;
* zatím jsem nenašel vhodný zdroj pro české knihy a neanglickou produkci&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celá služba je dostupná ve zkušební verzi na http://citace.howto.cz (vítám připomínky).&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Brca|Brca]] 16:54, 28. 4. 2008 (CEST)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
* '''LIBRARY 2.0 - KNIHOVNA 2.0''' : ''český webový projekt věnující se podrobně tematice Library2.0'' [http://library20.webnode.cz/ http://library20.webnode.cz/]&lt;br /&gt;
* [http://futurelib.pbwiki.com/ Futurelib]: Designing the future -- Library Systems and Data Formats. Wiki systém, ve kterém se řeší dva hlavní okruhy technických knihovnických problémů: Next Generation Catalog a Next Generation Data Format. (Velmi doporučuji).&lt;br /&gt;
* [[Manifest_knihovníka_2.0]]&lt;br /&gt;
* [http://www.librarytechnology.org/SystemsLibrarian.pl?ID=20080319878967285&amp;amp;code=bib '''Systems Librarian column'''] by Marshall Breeding at Library Technology Guides - desítky článků na téma tohoto kurzu. Must read!&lt;br /&gt;
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12881 It's Time to Break the Mold of the Original ILS]&lt;br /&gt;
*** Současné systémy zvládají dobře jen papírové dokumenty, je třeba pracovat i s digitálními. &lt;br /&gt;
*** Velká nespokojenost knihovníků se současnými komerčními systémy. Chtělo by to otevřené open source systémy s dokumentovaným API, aby se data z ILS mohly používat i v jiných aplikacích. &lt;br /&gt;
*** Současné ILS jsou moc univerzální, mají spousty možností konfigurace a je těžké je správně nastavit a udržovat v chodu. Systémy by se měly zjednodušit, rozdělit na víc jednoduchých aplikací, propojit pomocí služeb. &lt;br /&gt;
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12880 The Birth of a New Generation of Library Interfaces]&lt;br /&gt;
*** Uživatelské rozhraní v knihovních katalozích by mělo odrážet potřeby uživatelů, na které jsou zvyklí z prostředí Internetu, a to s využitím nejmodernějších technologií.&lt;br /&gt;
*** &amp;quot;Starý OPAC umírá&amp;quot; neboli tradičním katalogům zaměřeným především na sbírky fyzických dokumentů odzvonilo, protože nesplňují očekávání nynějšího ovzduší Webu 2.0.&lt;br /&gt;
*** Nová vize uživatelského rozhraní OPACu (4 charakteristiky):&lt;br /&gt;
**** Veškerý obsah katalogu dostupný z jednoho místa.&lt;br /&gt;
**** Moderní vzhled rozhraní, seřazení dle relevance, fasetová navigace, přidané hodnoty v podobě naskenovaných obálek knih, recenzí, komentářů a hodnocení.&lt;br /&gt;
**** Efektivní dodávání dokumentů - nabídka dostupných zdrojů, ideálně k dispozicvi &amp;quot;na jedno kliknutí&amp;quot;.&lt;br /&gt;
**** Využití tradničních funkcí OPACu - rozšířené vyhledávání, možnost rezervace, dostupnost dokumentu apod.&lt;br /&gt;
*** Rapidní rozvoj v oblasti automatizace knihoven vede ke konkurenci komerčních automatizovaných systémů a systémů založených na Open Source, vytvářených samotnými knihovnami.&lt;br /&gt;
*** Příklady OPACů nové generace: AquaBrowser, Encore, Primo, Polaris Online Catalogue, WorldCat Local.&lt;br /&gt;
**:[[Uživatel:Katka|Katka]] 18:44, 2. 4. 2008 (CEST)&lt;br /&gt;
**[http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12994 An analytical approach to assessing the effectiveness of Web-based resources]&lt;br /&gt;
**:Článek o analytickém přístupu k hodnocení efektivity webových zdrojů.  Při zavádění nového www designu a nových technologií je zapotřebí zpětná vazba o účinnosti těchto kroků. Důležité jsou informace, jak změny přijímají uživatelé, zda mají pozitivní či negativní dopad. Tyto informace získáme na základě chování uživatelů na webu. Každý uživatel webu za sebou zanechává stopu , kterou můžeme analyzovat.  Pomocí záznamu přístupů lze sledovat návštěvnost stránek v různých obdobích,  oblibu stránek, průměrný čas uživatelského připojení apod. Existují placené i volně dostupné nástroje pro měření aktivit uživatelů webu. Google Analytics je volně dostupná služba. Pracuje na základě krátkého JavaScriptu, vloženého na každou stránku, kterou chceme sledovat. Vyžaduje založení Google  účtu, specifikaci konfigurace a registraci každé sledované stránky.  Přičemž je zajištěna ochrana soukromí uživatele . Tento nástroj je vhodný pro sledování webových stránek. Online katalogy knihoven, vícezdrojové prohledávání,  prolinky, digitální kolekce a repozitáře  představují specializované služby knihoven, které mají často své vlastní nástroje pro statistické vyhodnocení. Z nich  můžeme kvantifikovat úspěšnost vyhledávání, získat přehled uživatelských formulací dotazů apod.  Tyto údaje jsou důležité pro pochopení potřeb uživatelů.&lt;br /&gt;
**:--[[Uživatel:Kovářová Dana|Kovářová Dana]] 16:13, 3. 4. 2008 (CEST)&lt;br /&gt;
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12735 Librarians face online social networks]&lt;br /&gt;
*** Breeding na příkladu služby [http://www.facebook.com/about.php Facebook] (podobné: MySpace, Linkedln, and Friendster) popisuje možnosti využití společenských sítí knihovnami k zlepšení jejich služeb - většina am. studentů podobné služby využívá - desítky mil. uživatelů po celém světě.&lt;br /&gt;
*** Popis služby facebook.com: každý člen má profil, získává přátelé, patří do sítí a vytváří skupiny (resp. přidavají se k nim). Člen obvykle reprezentuje skutečnou osobu, poskytuje fakta o své osobě, dále si může stanovit aktuální náladu/aktivitu, posílat veřejné komentáře na stránky svých přátel (&amp;quot;wall posts&amp;quot;), systém umožňuje posílání soukromých zpráv, RSS kanál profilu. Facebook je také jednou z nejpopulárnějších stránek na sdílení fotografií: jednoduchost + umožňuje tagovat jednotlivé kamarády na fotkách a spoluvytvářet tak sítě.&lt;br /&gt;
*** Neustálý vývoj a nové nápady - klíč k úspěchu služby.&lt;br /&gt;
*** Téma bezpečnosti a zveřejňování osobních informací a možnost jejich zneužití - řešeno pomocí různých úrovní zabezpečení, které si uživatelé mohou zvolit.&lt;br /&gt;
*** Jak mohou facebook využít knihovníci: rozšířit svůj dosah tam, kde se pohybuje většina studentů - možnost zodpovídat faktografické dotazy x mnoho studentů si ale knihovníky do svých přátel nepřidá - knihovníci ale mohou sami využívat možnosti zájmových a společenských sítí a nechat se inspirovat pro zdokonalování vlastních služeb + možnost integrace obsahu a služeb knihovny do Facebook.&lt;br /&gt;
*** Facebook jako součást obecného trendu vývoje webu směrem k větší podpoře spolupráce a sociálních vazeb (= k aktivitě).&lt;br /&gt;
**[http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12574 We Need to Go Beyond Web 2.0]&lt;br /&gt;
***Autor popisuje výhody i nevýhody Webu 2.0 a jeho využití v knihovnickém prostředí, v Library 2.0. Web 2.0 brzdí opravdový potenciál webu tím, že využívá určité technologie a zanedbává jiné. Cílem je tvořit takové prostředí, které nejlépe pomůže knihovníkům setkat se s potřebami svých uživatelů. Autor vyjadřuje skepsi vůči Library 2.0. Knihovnická internetová rozhraní se v posledních letech výrazně zlepšila. Je však nutné vyvinout takové automatizované technologie, které by spojily architekturu knihovny s webem 2.0, což je i důvod, proč dnes knihovní svět zaostává v obchodním světě. Je třeba zlepšit informační architekturu a aplikace, které jsou stavěny pro tuto součinnost. Web 2.0 vyžaduje interaktivnější přístup v zacházení s uživateli, ale také potřebuje prostředí pro dynamickou komunikaci počítačovým systémů mezi sebou. Podpora těchto nových technologií je klíčem k posunu k novému webovému rozhraní. &lt;br /&gt;
***Web 2.0 představuje hlavní využití v ekonomické oblasti. Spíše než webové služby je však nutné řešit individuální problémy. Trendem je vytvořit obchodní aplikace, které spoléhají na webové služby pro všechny aspekty komunikace v informačním prostředí. &lt;br /&gt;
***Popularita webu 2.0 technologií v knihovnách je jen odrazový můstek na to, co přijde příště. Budoucnost je nekonečný proces.&lt;br /&gt;
**:[[Uživatel:hankav]] 20:50, 3. 4. 2008 (CEST)&lt;br /&gt;
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12575 Thinking About Your Next OPAC]&lt;br /&gt;
*** Rychlý rozvoj uživatelského rozhraní ([http://en.wikipedia.org/wiki/User_interface &amp;quot;User Interface&amp;quot;]), i v knihovnách, jak díky komerčním službám, tak i opensource iniciativám (Encore, Primo, AquaBrowser, Endeca, Koha,  Evergreen atd.) - soustředí na nejrůznější rysy/vlastnosti, předpoklady a funkce, které významně překračují naše současné představy o možnostech web. prezentace knihoven.&lt;br /&gt;
*** Dnešní uživatelé mají větší požadavky, jsou zvyklí na komfort - rozhraní musí oslovit; klíčové vlastnosti, koncepty a techniky, které jsou nepostradatelné pro atraktivní a efektivní vyhledávací prostředí:&lt;br /&gt;
**** hodnocení, vyhledávání a uspořádání záznamů dle jejich relevance (nejzájimavější a nejdůležitější nejdřív)&lt;br /&gt;
**** fasetová navigace (dle témat, autorit, dat, formátu - slouží k odfiltrování záznamů nesouvisejících s hledaným tématem) a clusteringové třídění výsledků&lt;br /&gt;
**** snadná navigace ([http://en.wikipedia.org/wiki/Breadcrumb_(navigation) &amp;quot;Breadcrumb Trails&amp;quot;]), snadná cesta zpět&lt;br /&gt;
**** rychlejší a jednotné prostředí, intuitivní a funkčně bohaté (např. jako Amazon) - integrace prohledávání všech fondů knihovny (i EIZ - přímý přístup k fulltextům)&lt;br /&gt;
** An Update on Open Source ILS &lt;br /&gt;
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12444  Working towards transparency in library automation]&lt;br /&gt;
***Knihovníci by si měli klást otázku: Kdo jsou vlastníci a většinoví investoři, kteří určují vývojovou strategii a produkt? &lt;br /&gt;
****Vztah knihovny a jejího dodavatele automatizace softwaru a služeb není jen jednoduché zprostředkování a udržování systému, ale jedná se o dlouhodobou spolupráci a strategické úsilí. &lt;br /&gt;
****Knihovníci potřebují mít přístup k informacím o finančních zájmech společností, se kterými obchodují. &lt;br /&gt;
***Data o tom, jak knihovny naložily s veřejnými finančními prostředky na automatizované systémy, by měly být snadno dostupné. Skutečnost je však taková, že společnosti jen výjimečně uvádějí opravdové částky, které byly za automatizované systémy zaplaceny, protože je zde snaha manažérů udržet seznamy zákazníků v tajnosti. &lt;br /&gt;
*** „lib-webcats“  je databáze knihoven a jejich automatizovaných systémů, která přinesla více transparentnosti – otevřenosti, komunikace a zodpovědnosti -  do oblasti automatizace knihoven. &lt;br /&gt;
****Z  databáze „lib-webcats“  lze vyčíst, které systémy jsou stále prosperující, které již ne, je zde možné vysledovat trendy pro různé typy a velikosti knihoven.  &lt;br /&gt;
****Databáze se dále vyvíjí a byly do ní již přidány pole pro některé další produkty automatizace – alternativní rozhraní, moduly řízení elektronických zdrojů atd.&lt;br /&gt;
**:[[Uživatel : Lucie J.|Lucie J.]]&lt;br /&gt;
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12341 Knitting systems together]&lt;br /&gt;
*** Marschall Breeding se ve svém článku věnuje problematice propojování systémů. V úvodní části popisuje knihovní procesy před a v počátcích automatizace. Říká, že počítače a automatizované knihovní systémy (AKS) s sebou přinesly vylepšení a zjednodušení práce knihovníků. První AKS obsahují moduly pro akvizici, katalogizaci a výpůjční služby. Vyznačují se tím, že fungují spíše samostatně, tzn. mají vlastní databázi. V žádném případě ještě nemůžeme mluvit o nějakém propojování systémů a služeb. Počátky automatizace byly ve znamení převodu bibliografických údajů tištěných dokumentů do elektronické podoby. Pak přichází digitální revoluce a nástup různých druhů elektronických dokumentů. Právě jejich různorodost způsobuje problémy při zpřístupňování uživatelům. Ti musejí často využívat různá prostředí, nástroje a služby pro vyhledávání dokumentů (AKS, OpenURL link resolver, jednotný vyhladávací systém, správce EIZ - ERM, místní repozitáře, databáze dokumentů, databanky apod.). Uživatelé však vyžadují jednoduché prostředí, v němž budou moci vyhledávat nad různými systémy. Ideálním řešením pro integraci systémů a zajištění jejich interoperability v knihovním prostředí mohou být webové služby. Webové rozhraní knihoven by se mělo vyznačovat jednotným designem, jednotnou autentifikací, sdílením dat mezi systémy (změna se provede v jednom systému a projeví se ve všech ostatních) a měl by být optimalizován datový tok mezi systémy tak, aby byl co nejefektivnější. Dle Breedinga může propojování různých služeb a systémů v rámci knihovního prostředí ušetřit knihovníkům  práci. Knihovník získává novou roli systémového integrátora, což spočívá ve výběru, nastavování a správě dostatečného množství systémů, služeb a aplikací, které uživatel požaduje. To je pro knihovníky příležitost, jak svým uživatelům sloužit tak, jako nikdy předtím. Je ale zárověň důležité zachovat webové rozhraní knihoven komplexní a co nejvíce uživatelsky přívětivé, jinak se dostatečně nevyužije jeho potenciál (a tím samozřejmě ani potenciál jednotlivých integrovaných systémů a služeb).&lt;br /&gt;
**:--[[Uživatel:Brca|Brca]] 09:19, 15. 4. 2008 (CEST)&lt;br /&gt;
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=10575 Defending you ILS against security threats]&lt;br /&gt;
*** Článek, publikovaný v roce 2003, se zabývá ochranou ILS (Integrated library system) proti bezpečnostním rizikům. Knihovny sice obvykle nestojí na předních příčkách cílů kyberzločinců, protože nabourání knihovních serverů (počítačů) neskýtá velký zisk ani příliš velkou porci &amp;quot;slávy&amp;quot;. Na druhou stranu podceňování všeobecných rizik se nevyplácí, jelikož známé hackerské heslo říká: nechá-li někdo svůj počítačový systém na první pohled děravý, ten si prostě zaslouží být hacknut. 10 základních bezpečnostních rad podle autora:&lt;br /&gt;
**** pravidelně updatovat a upgradovat operační systém;&lt;br /&gt;
**** pravidelně updatovat i ostatní aplikace;&lt;br /&gt;
**** vypnout všechny síťové služby, které nejsou absolutně nutné;&lt;br /&gt;
**** používat silná hesla;&lt;br /&gt;
**** pravidelně hesla měnit, nejlépe každé tři měsíce;&lt;br /&gt;
****znovu zhodnotit jednotlivé uživatelské účty a nechat administrátorská práva; (resp. možnost mazat a měnit soubory) pouze minimálnímu počtu uživatelů;&lt;br /&gt;
**** pravidelně účty kontrolovat a nepoužívané mazat;&lt;br /&gt;
**** používat firewally;&lt;br /&gt;
**** na hlavních serverech by neměly běžet emailové klienty ani webové prohlížeče;&lt;br /&gt;
**** pravidelně zálohovat.&lt;br /&gt;
**:--[[Uživatel:50082|Michal Fojtík]] 17:55, 11. 5. 2008 (CEST)&lt;br /&gt;
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12053 Web 2.0? Let's get to Web 1.0 first]&lt;br /&gt;
*** autor popisuje výsledky průzkumu webových stránek knihoven&lt;br /&gt;
*** očekával, že především velké městké a univerzitní knihovny budou mít kvalitní stránky, ovšem obvykle byly spíše průměrné; naopak pěkně zpracované stránky našel u některých malých knihoven; znepokojivé bylo, že řada knihoven neměla stránky vůbec, nebo velmi zastaralé a prakticky nefunkční, popřípadě stránky, které vypadaly jako z &amp;quot;raných časů internetu&amp;quot;&lt;br /&gt;
*** knihovny by měly tudíž usilovat, aby se nejprve dostaly na úroveň webu 1.0, než začnou pomýšlet na web 2.0&lt;br /&gt;
*** autor dále zkoumal validitu webových stránek; vychází totiž z toho, že ačkoliv i nevalidní kód HTML jsou prohlížeče schopny zobrazit, tak u technologií založených na XML (které využívá web 2.0) je dodržování standardů nezbytné &lt;br /&gt;
*** jen velmi málo webů knihoven bylo validních, avšak testem neprošly ani velké portály jako eBay nebo Flickr apod., přesto fungují velmi dobře&lt;br /&gt;
*** dá se však očekávat že nová generace webových služeb si striktní dodržování standardů vyžádá&lt;br /&gt;
** How we funneled searchers from Google to our collections by catering to Web crawlers&lt;br /&gt;
** Musings on the state of the ILS in 2006&lt;br /&gt;
** Analyzing Web server logs to improve a site's usage&lt;br /&gt;
**[http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=11414 Looking toward the future of library technology] &lt;br /&gt;
*** Jednotný knihovní systém by bylo potřeba přehodnotit a vytvořit nový, který bude obsahovat i prostředky pro spravování elektronických dokumentů a kolekcí elektronických dokumentů.&lt;br /&gt;
*** Místo toho, aby byly v katalogu přímo implementovány, jsou dodávány v přídavných balících a nějaký čas zabere jejich instalace a optimalizace pro tu kterou knihovnu.&lt;br /&gt;
*** Ale přece jenom ani není problém to, že jsou balíky pro správu elektronických dokumentů (link resolver, systémy ERM – electronic resource management, metavyhledávací rozhraní…) dodávány samostatně, ale že nejdou lehce integrovat do knihovního systému. &lt;br /&gt;
*** Často jsou vystavěny na úplně jiném principu, ačkoliv je důležité, aby jeho komponenty byly schopné sdílet potřebná data. &lt;br /&gt;
*** Firmy vyvíjející knihovní software – na jedné straně je výhodou, že je dost produktů, firmy mezi sebou soutěží a knihovna má možnost celkem širokého výběru, na druhé straně jsou produkty často velice podobné.&lt;br /&gt;
*** Docílilo se toho, že je vyvíjen celkem dobrý knihovní software, jen by mohl být trošku více technicky sofistikovaný, aby mohl alespoň částečně konkurovat např. Googlu. &lt;br /&gt;
*** Měla by být výhoda, když se firma, která vyvíjí knihovní software, nezabývá pouze tímto, ale má též jiné aktivity (např. vývoj e-learningových aplikací), není na vytváření tohoto produktu finančně závislá a má lepší rozhled i v jiných než jen knihovnických technologiích&lt;br /&gt;
*** Knihovny by měly spolupracovat a sdílet tak automatizované systémy. Snížily by se náklady na administraci, neboť by byly rozprostřené mezi více institucí. Sdílené systémy jsou spravovány jednotně a odborně, proto je menší riziko ztráty dat apod.&lt;br /&gt;
*** Takto by se dala sjednotit třeba i katalogizace či akvizice. Stejně tak by bylo v některých případech jednodušší sdílet celé fondy nebo např. přístup do databází.&lt;br /&gt;
*** Otázka open source katalogů - např. pro menší školní knihovny by to mohlo být výhodné, přesto těchto katalogů zatím moc neexistuje. Zmínit můžeme např. systémy Koha, Evergreen, či projekt Georgia PINES. Rozšíří se mezi více knihoven nebo zůstanou knihovny raději u komerčních katalogů?&lt;br /&gt;
** Reflecting on 20 Years of Library Technology&lt;br /&gt;
** Re-Integrating the integrated library system&lt;br /&gt;
** Now that it's all digital, where do I put it? exploring data storage technologies&lt;br /&gt;
** The trend toward outsourcing the ILS: recognizing the benefits of shared systems&lt;br /&gt;
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=10780 Essential elements of a library Web site]&lt;br /&gt;
*** potenciál webových stránek knihovny pozitivně a efektivně reprezentovat. Na základě vlastního neustálého pozorování autor popisuje základní součásti web. stránek knihovny:&lt;br /&gt;
**** perzistentní a jednoduchá url adresa - snadno zapamatovatelná/identifikovatelná adresa&lt;br /&gt;
**** možnost kontaktovat knihovníky - mail nebo formulář; používát spíše společnou adresu&lt;br /&gt;
**** snadno/rychlo dohledatalné základní info o knihovně (ofic. název, adresa, tel. a email. kontakty, otvírací doba, link na online kat., popis zařízení a fondu knihovny)&lt;br /&gt;
**** + u větších knihoven - zaměření na EIZ - průvodci, oborové brány; mapa stránek; seznam pracovníků; search box&lt;br /&gt;
**** vyhnout se zbytečnostem - problematické: flash, zvukové pozadí, efekty&lt;br /&gt;
***jen základ - weby knihoven mohou být portály nabízející široké spektrum služeb&lt;br /&gt;
** The many facets of managing electronic resources&lt;br /&gt;
** The right technology: no-tech, low-tech, or high-tech&lt;br /&gt;
** The Open Archives Initiative&lt;br /&gt;
**[http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12342 Technology for the next generation]&lt;br /&gt;
*** služby knihoven se musí řídit potřebami dnešní generace, která hledá rychlé a atraktivní zdroje&lt;br /&gt;
*** jednou z největších výzev v knihovnách je, že lidé starší a střední generace, kteří tam pracují, mají vytvářet služby vhodné pro generací nového tisíciletí&lt;br /&gt;
*** přitom se jedná často o hodně rozdílné technologie, které tyto generace znají a používají&lt;br /&gt;
*** nová generace je zvyklá dostat informace rychle, bezprostředně, netoleruje zpoždění, očekává přívětivá uživatelská rozhraní&lt;br /&gt;
*** je to vidět i v komunikaci, například místo e-mailu používají raději rychlejší telefon, nepracují samostatně, sdružují se do skupin a sociálních sítí, dávají přednost grafice /obrazu, zvuku/ než textu&lt;br /&gt;
*** některé nabídky dnešních knihoven nemůže nová generace ocenit - obzvláště přeplněné www stránky, oddělené zdroje informací /knihy zvlášť, články jinde, digitální zdroje zase na jiném místě/, nebo knihovní katalogy podobné katalogizačním lístkům, které nová generace nikdy nepoznala&lt;br /&gt;
*** jako řešení by mohl posloužit Web 2.0 - nabízí použití blogů, RSS technolgoicí, internetovou komunikaci, komunitní služby, lepší přístup uživatelů k informacím a datům&lt;br /&gt;
*** některé potřeby uživatelů jsou ale i mimo Web 2.0 - intuitivní knihovní rozhraní, lepší vyhledávače, možnost hodnocení obsahu, lepší modely hledání, ditigtalizace, využití multimédií apod.&lt;br /&gt;
*** uspokojit požadavky nové generace není jen tím hlavním cílem - to, co se bude líbit této generaci, by se mělo líbit a vyhovovat nakonec všem, není tedy potřeba to vnímat jako generační problém, ale jako zlepšení služeb pro všechny uživatele&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.libraryjournal.com/article/CA516027.html Digital Libraries: &amp;quot;Lipstick on a Pig&amp;quot;] by Roy Tennant -- Library Journal, 4/15/2005&lt;br /&gt;
: ''&amp;quot;Librarians appear to be afflicted with a type of myopia. We see only minor, easy-to-make corrections instead of changes that will truly affect the user experience.&amp;quot;''&lt;br /&gt;
: ''&amp;quot;We need to focus more energy on important, systemic changes rather than cosmetic ones.&amp;quot;''&lt;br /&gt;
: ''&amp;quot;... you can put lipstick on a pig, but it's still very much a pig.&amp;quot;''&lt;br /&gt;
* [http://www.slideshare.net/librarianmer/building-academic-library-20/ Building Academic Library 2.0] by Meredith Farkas [prezentace na SlideShare]&lt;br /&gt;
K prezentaci připojuji odkaz na videopřednášku http://www.youtube.com/watch?v=q_uOKFhoznI&lt;br /&gt;
**Co je library 2.0? Rozdíl mezi web 1.0 a web 2.0. Revoluce nebo evoluce?&lt;br /&gt;
**Academic library 2.0&lt;br /&gt;
***poznat měnící se potřeby uživatelů&lt;br /&gt;
***věřit uživatelům&lt;br /&gt;
***zbavit se kultury dokonalosti&lt;br /&gt;
***mít na vědomí nové technologie a možnosti&lt;br /&gt;
***hledat aplikace, příležitosti a inspiraci mimo svět knihovny&lt;br /&gt;
**Budování AL 2.0 zvenku&lt;br /&gt;
***znát uživatele&lt;br /&gt;
***komunikovat, stát se transparentnější&lt;br /&gt;
***používat 2.0 nástroje k zvýraznění sbírek&lt;br /&gt;
***jít tam, kde jsou uživatelé&lt;br /&gt;
***budovat participaci&lt;br /&gt;
***vytvářet partnerství&lt;br /&gt;
***nezaměřovat se pouze na technologie&lt;br /&gt;
**Budování AL 2.0 zevnitř&lt;br /&gt;
***rozvíjet kulturu učení&lt;br /&gt;
***shromažďovat znalosti uvnitř&lt;br /&gt;
***vše je to o síti&lt;br /&gt;
***být transparentní&lt;br /&gt;
***dobré nápady mohou přijít odkohokoliv a odkudkoliv&lt;br /&gt;
***být hbitý&lt;br /&gt;
***zahrnovat zaměstnance na všech úrovních do plánování&lt;br /&gt;
***vyhnout se &amp;quot;technotouze&amp;quot;&lt;br /&gt;
***porozumět potřebám a limitům zaměstnanců&lt;br /&gt;
***věnovat tomu všemu čas&lt;br /&gt;
***potřeba nových zaměstnanců nebo ne&lt;br /&gt;
-- Katka W.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.slideshare.net/librarianmer/going-where-our-patrons-are-online/ Going Where Our Patrons Are Online] by Meredith Farkas [prezentace na SlideShare] &lt;br /&gt;
* Jack M. Maness. [http://www.webology.ir/2006/v3n2/a25.html Library 2.0 Theory: Web 2.0 and Its Implications for Libraries]. Webology, Volume 3, Number 2, June, 2006.&lt;br /&gt;
**Library 2.0: &amp;quot;aplikace interaktivních, spolupracujících multimediálních webových technologií na knihovní služby a knihovní fondy&amp;quot;&lt;br /&gt;
**Hlavní části teorie Library 2.0:&lt;br /&gt;
***'''Zaměřená na uživatele''': Uživatelé se podílejí na tvorbě obsahu webové stránky knihovny, knihovních služeb, knihovního katalogu atd. Role knihovníků a role uživatelů nejsou v Library 2.0 striktně odděleny.&lt;br /&gt;
***'''Multimediální''': Fondy i služby Library 2.0 obsahují video- a audiosložky.&lt;br /&gt;
***'''Sociální''': Umožňuje uživatelům komunikovat nejen s knihovníky, ale i mezi sebou či dokonce přímo s autory, a to zejména pomocí následujících technologií:&lt;br /&gt;
****''Instant messaging (IM)'' umožňuje textovou komunikaci mezi dvěma jedinci v reálném čase.&lt;br /&gt;
****''Autorské blogy'' v podstatě představují alternativní způsob publikování. Jejich velkou nevýhodou je však např. absence kontroly redaktorem či vydavatelem nebo špatná ověřitelnost publikovaných informací. Zařazení autorských blogů do knihovního fondu proto bude klást vysoké nároky na knihovníka při jejich výběru a kontrole.&lt;br /&gt;
****''Wikis'' jsou otevřené webové stránky, na kterých může publikovat kdokoliv, kdo je zaregistrován, přičemž je možné také doplňování a změny stránek. Nevýhody mají podobné jako výše zmíněné autorské blogy.&lt;br /&gt;
****''LibraryThing'' umožňuje uživatelům vytvářet katalogizační záznamy dokumentů, přidělovat dokumentům předmětová hesla (tzv. tagging) a sdílet informace s ostatními uživateli, takže např. jeden uživatel může druhému doporučit knihu.&lt;br /&gt;
****''Kanály RSS'' a související technologie uživatelům umožňují spojovat a komentovat obsahy webových stránek.&lt;br /&gt;
***'''Pokroková''': Knihovna se nejen musí měnit spolu se společností, ale musí také dovolovat uživatelům měnit knihovnu, tj. její služby, a hledat nové způsoby, jak umožnit komunitám, nikoliv pouze jedincům, vyhledávání, nacházení a užívání informací.&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Pešková L.|Pešková L.]] 19:00, 5. 4. 2008 (CEST)&lt;br /&gt;
* [http://www.techsource.ala.org/blog/2006/10/toward-the-next-gen-catalog.html Toward the Next Gen Catalog]. ALA TEchSource.&lt;br /&gt;
Kritika tradičních knihovních katalogů -&amp;gt; '''více se zaměřit na uživatele!'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Diskuse na toto téma se zaměřily na tyto otázky:'''&lt;br /&gt;
*	jakým způsobem uživatelé hledají informace?&lt;br /&gt;
*	jakým způsobem katalogizují?&lt;br /&gt;
*	jakým způsobem vytvářet souborné katalogy pro knihy, periodika i jiná média?&lt;br /&gt;
*	potřebujeme MARC?&lt;br /&gt;
*	měli bychom zůstat u zaběhnutých způsobů katalogizace či investovat peníze do nových možností?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Novinkou je '''NGC''' neboli NextGenCatalog, který vlastně není katalogem jako takovým, ale katalogem, který nabízí soubory s obsahy a služby, které jsou přenosné podobně jako články, fulltexty či jiná multimédia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NGC funguje jako inventář obsahu využívaných např. u e- knih či internetových časopisů. Další výhoda je uspořádanost výsledků vyhledávání, což např. OPACu chybí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-- Hankav 18:41, 4. 5. 2008 (CEST)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.cvtisr.sk/itlib/ KNIŽNICA 2.0]&lt;br /&gt;
** téma jednoho čísla časopisu [http://www.cvtisr.sk/itlib/ ITlib. Informačné technológie a knižnice]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Budování současnosti pomocí sociálních sítí==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sociální sítě'' &lt;br /&gt;
*SW fungující na principu propojování uživatelů, v centru je vždy profil uživatele, jeho profese, zájmy a další parametry, na základě kterých může propojení vznikat.&lt;br /&gt;
*Smyslem je najít přátele nebo obchodní kontakty s podobnými zájmy&lt;br /&gt;
*Typickým příkladem je facebook - více než 34 miliónů uživatelů. Využíván zejména VŠ studenty, od toho se odvíjí i téma většiny diskuzních vláken.. Pravděpodobně nejoblíbenější &amp;quot;sociální&amp;quot; systém nese název MySpace. 200 000 000 účtů. Základní profil uživatele může vidět kdokoli. Možnost editovat profil pomocí HTML a CSS&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Proč by měly knihovny používat sociální SW a prezentovat se pomocí vytváření profilů?''&lt;br /&gt;
*Budování povědomí o knihovně v místě, kde se nachází potencionální uživatelé&lt;br /&gt;
*Poskytnout svým uživatelům i jiný přístup ke službám&lt;br /&gt;
*Získají zpětnou vazbu od uživatelů&lt;br /&gt;
*Vypadají Cool :)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Jaké nástroje pro propagaci knihoven nabízí social SW''&lt;br /&gt;
*Vyhledávací nástroje&lt;br /&gt;
*Aplikace pro hodnocení přečtených knih&lt;br /&gt;
*Sdílení slidů a dokumentů&lt;br /&gt;
*Vytváření průvodců knihovnou&lt;br /&gt;
*Informace o novinkách v katalogu&lt;br /&gt;
*Aplikace pro doporučení ...&lt;br /&gt;
*IM &lt;br /&gt;
*Sdílení videa&lt;br /&gt;
*Kontaktní formuláře, nástěnky, writeboards pro získání zpětné vazby&lt;br /&gt;
*Aplikace pro LMS pro on-line semináře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Na co nezapomenout?''&lt;br /&gt;
*vložit do profilu odkaz na web knihovny, popř. na konkrétní službu&lt;br /&gt;
*odkazovat na jednotlivé služby a vysvětlovat je&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tes|Tereza]] 19:57, 1. 4. 2008 (CEST)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Manifest_knihovn%C3%ADka_2.0&amp;diff=10988</id>
		<title>Manifest knihovníka 2.0</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Manifest_knihovn%C3%ADka_2.0&amp;diff=10988"/>
		<updated>2009-06-12T10:14:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: Založena nová stránka: Český překlad [http://liblogs.albany.edu/library20/2006/11/a_librarians_20_manifesto.html A Librarian's 2.0 Manifesto] od Laury B. Cohen.  Pokud chcete přispět, přelo...&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Český překlad [http://liblogs.albany.edu/library20/2006/11/a_librarians_20_manifesto.html A Librarian's 2.0 Manifesto] od Laury B. Cohen.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud chcete přispět, přeložte cokoliv do češtiny, jak nejlíp umíte. Formátujte podle prvního bodu. Anglickou verzi zachovejte, aspoň než se překlad usadí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 12. 6. 2009, 10:14 (UTC)&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
* Uznávám, že svět informační kultury se rychle mění, a že knihovny by měly na tyto změny kladně reagovat, aby poskytovaly zdroje a služby, které uživatelé potřebují a chtějí.&amp;lt;br&amp;gt;''(I will recognize that the universe of information culture is changing fast and that libraries need to respond positively to these changes to provide resources and services that users need and want.)''&lt;br /&gt;
* I will educate myself about the information culture of my users and look for ways to incorporate what I learn into library services.&lt;br /&gt;
* I will not be defensive about my library, but will look clearly at its situation and make an honest assessment about what can be accomplished.&lt;br /&gt;
* I will become an active participant in moving my library forward.&lt;br /&gt;
* I will recognize that libraries change slowly, and will work with my colleagues to expedite our responsiveness to change.&lt;br /&gt;
* I will be courageous about proposing new services and new ways of providing services, even though some of my colleagues will be resistant.&lt;br /&gt;
* I will enjoy the excitement and fun of positive change and will convey this to colleagues and users.&lt;br /&gt;
* I will let go of previous practices if there is a better way to do things now, even if these practices once seemed so great.&lt;br /&gt;
* I will take an experimental approach to change and be willing to make mistakes.&lt;br /&gt;
* I will not wait until something is perfect before I release it, and I'll modify it based on user feedback.&lt;br /&gt;
* I will not fear Google or related services, but rather will take advantage of these services to benefit users while also providing excellent library services that users need.&lt;br /&gt;
* I will avoid requiring users to see things in librarians' terms but rather will shape services to reflect users' preferences and expectations.&lt;br /&gt;
* I will be willing to go where users are, both online and in physical spaces, to practice my profession.&lt;br /&gt;
* I will create open Web sites that allow users to join with librarians to contribute content in order to enhance their learning experience and provide assistance to their peers.&lt;br /&gt;
* I will lobby for an open catalog that provides personalized, interactive features that users expect in online information environments.&lt;br /&gt;
* I will encourage my library's administration to blog.&lt;br /&gt;
* I will validate, through my actions, librarians' vital and relevant professional role in any type of information culture that evolves.&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Saša Skenderija podle [http://www.ikaros.cz/node/4305 Zprávy ze semináře CASLIN 2007] k tomu řekl, že tímto Manifestem &amp;quot;není řečeno nic víc, než to, co by mělo být v profesi samozřejmé.&amp;quot;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Tagging&amp;diff=16420</id>
		<title>Tagging</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Tagging&amp;diff=16420"/>
		<updated>2009-05-15T05:55:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: /* Shluk tagů neboli tagový mrak */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Katka Hošková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tagging neboli tagování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obecná charakteristika ===&lt;br /&gt;
Tagováním se rozumí označování obsahu na Internetu. Jedná se o jakýsi navigační prvek, který nahrazuje klasické katalogové třídění, ontologii. Tagováním se myslí přiřazování klíčových slov k obsahu na webu bez ohledu na formát. Tagovat se tedy mohou nejen textové soubory, ale i videa, obrázky apod.&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tag === &lt;br /&gt;
Tag je relevantní klíčové slovo nebo termín, který je spojen s obsahem, jež označuje (může to být obrázek, mapa, video, text, blog apod.). Tagy popisují tento dokument a tím umožňují zpětné vyhledání informace. Zajišťují tak klasifikaci obsahu založenou na klíčových slovech. Tagy jsou většinou vybírané autorem obsahu. Typicky se tagy používají pro popis počítačových dokumentů jako jsou webové stránky, digitální obrázky apod. Tagování se považuje za jeden z prvků Webu 2.0. Tagy jsou považovány za metadata.&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Z historie === &lt;br /&gt;
Tagování přinesl jako první zřejmě [http://www.flickr.com Flickr], což je sklad obrázků a fotografií, kde bylo potřeba zatřiďovat fotografie do kategorií. Nyní Flickr přišel s tím, že budoucnost tagování spočívá v tom, že tagovat bude za vás systém, alespoň částečně. Flickr jednoduše na základě toho jaké fotky sdílíte a jak je tagujete, se postupně “naučí” fotky tagovat za vás.&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Shluk tagů neboli tagový mrak ===&lt;br /&gt;
Jedná se o tzv. Tag cloud, též vynález Flickru. Shluk tagů vypisuje tagy používané uživetelem nebo uživateli v rámci služby. Například pokud si prohlížíte něčí fotografie na Flickru, hned vidíte, jaké tagy používá. Tag cloud vypisuje používané tagy tím způsobem, že nejčastěji používané tagy jsou vetším písmem než ostatní. Tag cloud je dobrým orientačním pomocníkem při vyhledávání a také vypovídá o zájmech dané osoby, jejíž fotografie si prohlížíte (nebo o tom, čím se zabývá daná stránka, na níž vyhledáváte). Dobrým prvkem pro usnadnění navigace je též abecední řazení tagů, což usnadňuje předem odhadnout, kde pravděpodobně hledaný tag bude.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:TagCloud.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.smashingmagazine.com/2007/11/07/tag-clouds-gallery-examples-and-good-practices/ Další příklady tag clouds]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://microformats.org/wiki/tagcloud-examples a další]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další využití tagů k navigaci ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Tagování v blozích ===== &lt;br /&gt;
Tagování je významným prvkem i v blozích, kde slouží k jednoduché navigaci a orientaci v tom, čím se daný blogger v současné době zrovna zabývá. Tagy jsou dobrým řešením, jak na blozích obsah třídit. Návštěvník stránky s blogem rychle zjistí, co je autorvými hlavními zájmy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Kolaborativní algoritmy ===== &lt;br /&gt;
Jedná se o způsob vyhodnocování, jaké zájmy má uživatel a vyhledání uživatele s podobnými zájmy. Kolaborativní algoritmus může taky doporučit témata oblastí, která by uživatele mohla zajímat. Tento způsob navigace je nejrozšířenejší u komunitních webů nebo ochodních webů. Kolaborativní vyuřití tagů umožní uživatelům dostat se k obsahu, který by jiným způsobem nenašli. &lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tagový editor ===&lt;br /&gt;
Tagový editor je software, který podporuje editaci metadat především multimediálních souborů. Jedná se o editory pro audio dokumenty (např. ID3, APE) nebo pro obsah ve formátu JPEG a TIFF (např. iPhoto). Hlavním sílem tagových editorů je třídění multimediálních souborů, např. sbírky hudby apod. Toto se často děje bez zásahu člověka, tzn. člověk sám nemusí ručně editovat  každý soubor. &lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Příklady tagových editorů pro správu hudby ====&lt;br /&gt;
'''Manuální''' – mohou být součástí programu na přehrávání médií (např. iTunes, Winamp apod.) a umožňují uživatelům ručně tagovat hudební soubor (název, skladatel, skupina, rok vydání, žánr apod.). Některé přehrávače dokáží informace získat z online databází (např. Gracenote, které již obsahují informace o daném CD). Existují i tagovací programy, jichž je možné k tagování hudby využít. Umožňují uživateli editování hodebních souborů (např. EasyTAG, Jaikoz, Mp3Tag apod.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Automatické''' – jsou založené na srovnávání s již existujícími informacemi o hudebním souboru z online hudební databáze (např. Garcenote, Zortam). Jestliže existující tag již je přiřazen k hudebnímu souboru v hudební online databázi, pak se automaticky přiřadí k písničce uživatele. &lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nevýhody tagování ===&lt;br /&gt;
I když tagování přispívá k lepší navigaci v obsahu, je zde stále riziko, že bude nepřeberné množství informací obsažených pod jedním tagem, hledání to sice zúží, ale pořád je výsledků tolik, že ne vždy v nich najdeme ten, který chceme. Navíc uživatelé si tagují každý tak trochu po svém, tudíž hrozí riziko různých tvarů slov a časem se vytvoří tolik tagů, že není možné najít ten, který hledáme. Zajímavé řešení nabízí článek [http://jankorbel.cz/2007/03/14/lesk-a-bida-tagovani Jana Korbela]&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webové služby využívající tagování ===&lt;br /&gt;
[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Del.icio.us del.icio.us] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.flickr.com Flickr] – sdílení a tagování obrázků a fotografií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.gmail.com Gmail] – google mail, který umožňuje kategorizaci objektů pomocí tagů, známých pod názvem labels na emailech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.jagg.cz Jagg.cz] – český záložkovací server využívající tagování.&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použité zdroje ===&lt;br /&gt;
http://certodej.mypublicsquare.com/view/o-v-znamu-tag-a&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://buzzmag.cz/budoucnost-tagovani-se-odehraje-na-flickru-01-05-2008/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://en.wikipedia.org/wiki/Tag_(metadata)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://en.wikipedia.org/wiki/Tag_editor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://jankorbel.cz/2007/03/14/lesk-a-bida-tagovani/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Tagging&amp;diff=16419</id>
		<title>Tagging</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Tagging&amp;diff=16419"/>
		<updated>2009-05-15T05:45:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: /* Shluk tagů neboli tagový mrak */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Katka Hošková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tagging neboli tagování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obecná charakteristika ===&lt;br /&gt;
Tagováním se rozumí označování obsahu na Internetu. Jedná se o jakýsi navigační prvek, který nahrazuje klasické katalogové třídění, ontologii. Tagováním se myslí přiřazování klíčových slov k obsahu na webu bez ohledu na formát. Tagovat se tedy mohou nejen textové soubory, ale i videa, obrázky apod.&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tag === &lt;br /&gt;
Tag je relevantní klíčové slovo nebo termín, který je spojen s obsahem, jež označuje (může to být obrázek, mapa, video, text, blog apod.). Tagy popisují tento dokument a tím umožňují zpětné vyhledání informace. Zajišťují tak klasifikaci obsahu založenou na klíčových slovech. Tagy jsou většinou vybírané autorem obsahu. Typicky se tagy používají pro popis počítačových dokumentů jako jsou webové stránky, digitální obrázky apod. Tagování se považuje za jeden z prvků Webu 2.0. Tagy jsou považovány za metadata.&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Z historie === &lt;br /&gt;
Tagování přinesl jako první zřejmě [http://www.flickr.com Flickr], což je sklad obrázků a fotografií, kde bylo potřeba zatřiďovat fotografie do kategorií. Nyní Flickr přišel s tím, že budoucnost tagování spočívá v tom, že tagovat bude za vás systém, alespoň částečně. Flickr jednoduše na základě toho jaké fotky sdílíte a jak je tagujete, se postupně “naučí” fotky tagovat za vás.&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Shluk tagů neboli tagový mrak ===&lt;br /&gt;
Jedná se o tzv. Tag cloud, též vynález Flickru. Shluk tagů vypisuje tagy používané uživetelem nebo uživateli v rámci služby. Například pokud si prohlížíte něčí fotografie na Flickru, hned vidíte, jaké tagy používá. Tag cloud vypisuje používané tagy tím způsobem, že nejčastěji používané tagy jsou vetším písmem než ostatní. Tag cloud je dobrým orientačním pomocníkem při vyhledávání a také vypovídá o zájmech dané osoby, jejíž fotografie si prohlížíte (nebo o tom, čím se zabývá daná stránka, na níž vyhledáváte). Dobrým prvkem pro usnadnění navigace je též abecední řazení tagů, což usnadňuje předem odhadnout, kde pravděpodobně hledaný tag bude.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:TagCloud.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://microformats.org/wiki/tagcloud-examples Další příklady tag clouds]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další využití tagů k navigaci ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Tagování v blozích ===== &lt;br /&gt;
Tagování je významným prvkem i v blozích, kde slouží k jednoduché navigaci a orientaci v tom, čím se daný blogger v současné době zrovna zabývá. Tagy jsou dobrým řešením, jak na blozích obsah třídit. Návštěvník stránky s blogem rychle zjistí, co je autorvými hlavními zájmy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Kolaborativní algoritmy ===== &lt;br /&gt;
Jedná se o způsob vyhodnocování, jaké zájmy má uživatel a vyhledání uživatele s podobnými zájmy. Kolaborativní algoritmus může taky doporučit témata oblastí, která by uživatele mohla zajímat. Tento způsob navigace je nejrozšířenejší u komunitních webů nebo ochodních webů. Kolaborativní vyuřití tagů umožní uživatelům dostat se k obsahu, který by jiným způsobem nenašli. &lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tagový editor ===&lt;br /&gt;
Tagový editor je software, který podporuje editaci metadat především multimediálních souborů. Jedná se o editory pro audio dokumenty (např. ID3, APE) nebo pro obsah ve formátu JPEG a TIFF (např. iPhoto). Hlavním sílem tagových editorů je třídění multimediálních souborů, např. sbírky hudby apod. Toto se často děje bez zásahu člověka, tzn. člověk sám nemusí ručně editovat  každý soubor. &lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Příklady tagových editorů pro správu hudby ====&lt;br /&gt;
'''Manuální''' – mohou být součástí programu na přehrávání médií (např. iTunes, Winamp apod.) a umožňují uživatelům ručně tagovat hudební soubor (název, skladatel, skupina, rok vydání, žánr apod.). Některé přehrávače dokáží informace získat z online databází (např. Gracenote, které již obsahují informace o daném CD). Existují i tagovací programy, jichž je možné k tagování hudby využít. Umožňují uživateli editování hodebních souborů (např. EasyTAG, Jaikoz, Mp3Tag apod.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Automatické''' – jsou založené na srovnávání s již existujícími informacemi o hudebním souboru z online hudební databáze (např. Garcenote, Zortam). Jestliže existující tag již je přiřazen k hudebnímu souboru v hudební online databázi, pak se automaticky přiřadí k písničce uživatele. &lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nevýhody tagování ===&lt;br /&gt;
I když tagování přispívá k lepší navigaci v obsahu, je zde stále riziko, že bude nepřeberné množství informací obsažených pod jedním tagem, hledání to sice zúží, ale pořád je výsledků tolik, že ne vždy v nich najdeme ten, který chceme. Navíc uživatelé si tagují každý tak trochu po svém, tudíž hrozí riziko různých tvarů slov a časem se vytvoří tolik tagů, že není možné najít ten, který hledáme. Zajímavé řešení nabízí článek [http://jankorbel.cz/2007/03/14/lesk-a-bida-tagovani Jana Korbela]&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webové služby využívající tagování ===&lt;br /&gt;
[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Del.icio.us del.icio.us] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.flickr.com Flickr] – sdílení a tagování obrázků a fotografií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.gmail.com Gmail] – google mail, který umožňuje kategorizaci objektů pomocí tagů, známých pod názvem labels na emailech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.jagg.cz Jagg.cz] – český záložkovací server využívající tagování.&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použité zdroje ===&lt;br /&gt;
http://certodej.mypublicsquare.com/view/o-v-znamu-tag-a&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://buzzmag.cz/budoucnost-tagovani-se-odehraje-na-flickru-01-05-2008/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://en.wikipedia.org/wiki/Tag_(metadata)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://en.wikipedia.org/wiki/Tag_editor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://jankorbel.cz/2007/03/14/lesk-a-bida-tagovani/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C4%8C%C3%A1rov%C3%BD_k%C3%B3d&amp;diff=19826</id>
		<title>Čárový kód</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C4%8C%C3%A1rov%C3%BD_k%C3%B3d&amp;diff=19826"/>
		<updated>2009-04-23T15:02:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Závěrečná práce - Olga Prokopová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Obecná charakteristika. Co je čárový kód? ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čárové kódy spadají do oblasti tzv. „automatické identifikace“ neboli jinak řečeno do oblasti &amp;quot;registrace dat bez použití kláves&amp;quot;. Skládá se ze světlých mezer a tmavých čar, ve kterých mohou být zakódovány různé informace (číslo artiklu, přírůstkové číslo, číslo výrobce, hmotnost, skladové informace, jméno osoby atd.). Ke čtení a dekódování čárového kódu slouží snímače, které na principu světla dokáží převést informace v podobě čísel a znaků do počítače či jiného zařízení, kde lze s těmito informacemi dále pracovat. &lt;br /&gt;
Do stejné oblasti patří rovněž magnetické kódy používané např. na kreditních kartách nebo strojově čitelné písmo OCR. Čárové kódy jsou z různých důvodů nejrozšířenější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně obsahovaly kódy jen jednu informaci, a to většinou číslo. Ovšem vývoj se začal odchylovat od původního záměru, protože začaly vznikat potřeby ukládat celou položku, ne jen určité číslo. První, kdo takto čárový kód použil a vytvořil tím standard byla společnost Automotive Industry Action Group (AIAG) už v roce 1984. Jednalo se o standard pro přepravu zboží, který definoval popis pomocí 4 složených kódů. Původně se jednalo o informaci o čísle dílu, množství, dodavatele a sériové číslo. K prvnímu kódu jak jej známe dnes však dospěla až společnost Intermec Corporation v roce 1988. Vývoj těchto kódu byl podporován z důvodu potřeby uložení velkého množství informací pro průmyslové aplikace na velmi malé ploše. Prvně se začaly používat v lékařství (například v krevních bankách), elektrotechnickém průmyslu, kde byl zvláště požadavek na maximum informací na minimálním prostoru. Později jejich výhod začali využívat i další aplikace, např. ty naše – knihovnické.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jak to funguje? ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý kód se skládá z tmavých čar a ze světlých mezer, které se čtou pomocí snímačů vyzařujících většinou červené světlo. Toto světlo je pohlcováno tmavými čárami a odráženo světlými mezerami. Snímač zjišťuje rozdíly v reflexi a ty přeměňuje v elektrické signály odpovídající šířce čar a mezer. Tyto signály jsou převedeny v číslice, popř. písmena, jaká obsahuje příslušný čárový kód. To tedy znamená, že každá číslice či písmeno je zaznamenáno v čárovém kódu pomocí předem přesně definovaných šířek čar a mezer. Data obsažená v čárovém kódu mohou zahrnovat takřka cokoliv: číslo výrobce, číslo výrobku, místo uložení ve skladu, číslo série nebo dokonce jméno určité osoby, které je např. povolen vstup do jinak uzavřeného prostoru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:snimace.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Obrázek č. 1: Příklady snímačů čárových kódů: (zleva) ruční snímač, RF snímač, stacionární snímač, informační kiosek.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proč používat čárové kódy? ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Přesnost''' - užití čárových kódů je jedna z nejpřesnějších a nejrychlejších metod k registraci většího množství dat. Při ručním zadávání dat dochází k chybě průměrně při každém třístém zadání, při použití čárových kódů se počet chyb snižuje až na jednu milióntinu, přičemž většina z těchto chyb může být eliminována, je-li do kódu zavedena kontrolní číslice, která ověřuje správnost čtení všech ostatních číslic. Proto byly např. v mnoha zemích vybaveny transfúzní stanice čárovými kódy, aby byli stoprocentně rozlišeni rozdílní dárci a aby následně nemohla být použita pro pacienta neodpovídající krev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rychlost''' – časový rozdíl mezi sejmutím čárového kódu snímačem a opsáním ho ručně na klávesnici je obrovský. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Flexibilita''' – technologie čárových kódů je mnohoúčelová, spolehlivá a má snadné užití. Čárové kódy se mohou užívat v nejrůznějších a extrémních prostředích a terénech. Je možné je tisknout na materiály odolné vysokým teplotám nebo naopak extrémním mrazům, na materiály odolné kyselinám, obroušení, nadměrné vlhkosti. Jejich rozměry mohou být dokonce přizpůsobeny tak, aby mohly být užity i na miniaturní elektronické součástky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Produktivita a efektivnost''' – využíváním čárových kódů se např. v knihovnách zvýší rychlost odbavení čtenáře. Kromě toho je možno v jakémkoliv okamžiku zjistit status publikace nebo stav účtu čtenáře. Studie zpracovaná pro americké Ministerstvo obrany ukázala, že v některých oblastech se při zavedení čárových kódů zvýší efektivita práce až o 400%.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nejčastější typy čárových kódů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti existuje více jak 200 druhů čárových kódů. Rozdělují se podle způsobu rozložení čar a mezer a každý má svoji symboliku (tedy popis pravidel určujících způsob jakým se data kódují do čar a mezer) a typické využití.&lt;br /&gt;
Základní rozdělení symbolik je na kódy souvislé a diskrétní, mohou se dělit i podle toho, mají-li pevnou nebo proměnnou délku. Čárové kódy nové generace jsou označovány jako dvoudimenzionální kódy.&lt;br /&gt;
Podle užití můžeme rozdělit čárové kódy na kódy používané v obchodech, na kódy užívané v průmyslu a na speciální užití např. v transfuzních stanicích, poštovní čárové kódy a další.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Code 2/5'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Skupina kódů 2/5 patří historicky k nejstarším – je schopen kódovat pouze numerické informace. Kód je proměnné délky a každý jeho dílčí znak je tvořen pěticí čar, z nichž tři jsou úzké a dva široké. Kód má velmi široké toleranční pásmo, je tedy vhodný i pro nekvalitní tisk, podklad, špatně přijímající barvu a ztížené podmínky čtení. Nevýhodou je značná délka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:inter25.gif]] ''Obrázek č. 2: Příklad čárového kódu &amp;quot;Code 2/5&amp;quot;.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čárový kód EAN'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o odchodní kód, který je užíván v obchodní síti pro označení zboží. Tento kód využívá každý stát zapojený do sdružení EAN (European Article Number) International (ČR má číslo 859). Kódovány jsou číslice 0 až 9, kde každou číslici kódují dvě čáry a dvě mezery. Může obsahovat 8 nebo 13 čísel (EAN8 se používá zřídka, je vyhrazen pro menší položky, na které se nevleze 13ti místný kód, např. na cukrovinky). První číslice určují stát (2-3 číslice), dalších několik číslic výrobce nebo dodavatele (většinou 4-6 číslic), další určují zboží a poslední číslice je kontrolní správnosti kódu. &lt;br /&gt;
Upravenou podobu tohoto kódu najdeme u ISBN kódů knížek nebo ISSN kódů časopisů a jiných periodik.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:ean.png]]  ''Obrázek č. 3: Příklad čárového kódu &amp;quot;EAN&amp;quot;.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Code 128'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o průmyslové kódy, které se používají pro obchodní a logistické na kódování informací o daném výrobku (např. číslo artiklu, datum dodání, datum výroby, trvanlivost, hmotnost, velikost atd.). Každý z informací má svůj aplikační identifikátor, který udává o jaký typ údaje se jedná. Do tohoto kódu je možno zakódovat 102 znaků, kde každý znak je určován třemi čarami a třemi mezerami. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:code128.gif]] ''Obrázek č. 4: Příklad čárového kódu &amp;quot;Code 128&amp;quot;.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Code 39'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Code 39 se využívá v nejrůznějších aplikacích s výjimkou prodeje v malém. Je přizpůsoben jako norma v automobilovém průmyslu, ve zdravotnické službě, v obraně a v mnoha dalších odvětvích průmyslu a obchodu. Je schopen kódovat číslice 0 až 9, písmena A až Z a dalších sedm speciálních znaků, přičemž každý znak je reprezentován pěti čárami a čtyřmi mezerami. Odhaduje se, že při užití Code 39 může dojít k chybě dekódování až po přečtení cca 30 miliónů znaků. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:code39.gif]]  ''Obrázek č. 5: Příklad čárového kódu &amp;quot;Code 39&amp;quot;.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Codabar'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento jednorozměrný kód je mezinárodně využíván při označování krevních konzerv v transfúzních stanicích, jsou využívány v některých knihovnách nebo jsou jimi označovány zásilky obsahující vyvolané fotografie. Umí zakódovat 10 číslic, 4 písmena (A-D) a znaky - + . : / a $ do sekvence tří mezer mezi čtyřmi čarami různých šíří na každý znak, přičemž kód by měl začínat a končit znakem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:codabar.gif]]  ''Obrázek č. 6: Příklad čárového kódu &amp;quot;Codabar&amp;quot;.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Code ITF''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dovoluje vysokou hustotu zápisu  (až 8 znaků na 1 cm), je velmi často využíván v nejrůznějších  odvětvích průmyslu, v označování přepravních jednotek. Dokáže kódovat číslice 0 až 9, přičemž každá číslice  je reprezentována buď pěti linkami nebo pěti mezerami. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:codeitf.gif]]  ''Obrázek č. 7: Příklad čárového kódu &amp;quot;Code ITF&amp;quot;.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PDF 417'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dvoudimenzionální kód s velmi vysokou informační kapacitou a schopností detekce a oprav chyb (při porušení kódu). Na rozdíl od tradičních čárových kódů, které obvykle slouží jako klíč k vyhledání údajů v nějaké databázi externího systému, si PDF 417 nese všechny údaje s sebou a stává se tak nezávislý na vnějším systému. Příkladem použití mohou být nejrůznější identifikační karty, řidičské průkazy (v některých státech USA). PDF 417 se s výhodou využije i pro zakódování diagnózy pacientů atd. Výhodou tohoto čárového kódu je samoobnovení v případě 50% poškození. Lze jej kombinovat s kódy systému EAN.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:pdf417.gif]]  ''Obrázek č. 8: Příklad čárového kódu &amp;quot;PDF 417&amp;quot;.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Carovykod.com : Čárový kód'' [online]. c2004 , 2004 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.carovykod.com/index.php?id=2&amp;amp;lang=cz&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Čárový kód'' [online]. 2008 , 16. 5. 2008 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Čárový_kód&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Čárový kód : čárové kódy, RFID, mobilní systémy, řízený sklad'' [online]. c2006 , 2006 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.kodys.cz/carovy-kod%7C1/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''EAN CZECH'' [online]. c2006 , 2006 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.gs1cz.org/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Firma S&amp;amp;K LABEL spol. s r.o., společnost vyrábějící cenové, print, thermo a grafické samolepící etikety'' [online]. c2005 , 2005 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.sklabel.cz/content.php?id=40&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''LT.cz - Umění průmyslového značení'' [online]. c2004 , 2004 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.lt.cz/leonardo/index.php?option=content&amp;amp;task=view&amp;amp;id=45&amp;amp;Itemid=75&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Obrázky pochází ze stránek:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrázek č. 1 - ''Carovykod.com : Snímače čárových kódů'' [online]. c2004 , 2004 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.carovykod.com/index.php?id=305&amp;amp;lang=cz&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrázek č. 2 - ''Typy carovych kodu'' [online]. [1997-2007] , 2007 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.gaben.cz/typykodu.htm&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrázek č. 3 - ''Čárový kód'' [online]. 2008 , 16. 5. 2008 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Čárový_kód&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrázek č. 4. - ''Typy carovych kodu'' [online]. [1997-2007] , 2007 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.gaben.cz/typykodu.htm&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrázek č. 5 - ''Barcode Font from a Barcode Company - ABC 39170'' [online]. c2008 , 2008 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.abcfont.com/abc391/abc3917x.php&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrázek č. 6 - ''Codabar – barcode types – Barcode software OCX ActiveX – ActiveBarcode'' [online]. [2008] , 2008 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.activebarcode.com/codes/codabar.html&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrázek č. 7 - ''Zoner software – Produkty – Zoner Barcode Studio 2 – Typy čárových kódů'' [online]. c2008 , 2008 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.zoner.cz/barcode-studio/typy-kodu.asp&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrázek č. 8 - ''PDF417 - PDF417 – PDF-417 – barcode types – Barcode software OCX ActiveX – ActiveBarcode'' [online]. [2008] , 2008 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.activebarcode.com/codes/pdf417.html&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:125129|125129]] 15:16, 7. 6. 2008 (CEST)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
==Čárové kódy v mobilech==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
QR kódy a další - viz článek na Lupě: [http://www.lupa.cz/clanky/budoucnost-a-soucasnost-carovych-kodu-pro-mobily/ Budoucnost a současnost „čárových“ kódů pro mobily]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a v Chipu: [http://www.chip.cz/cs/clanky/qr-kody-sejmout-a-na-web.html QR kódy: Sejmout a na web]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=FRBR&amp;diff=5331</id>
		<title>FRBR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=FRBR&amp;diff=5331"/>
		<updated>2009-04-23T14:33:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Funkční požadavky na bibliografické záznamy (FRBR) ==&lt;br /&gt;
(Functional Requirements for Bibliographic Records)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wikipedia: http://en.wikipedia.org/wiki/FRBR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jde o zprávu studijní skupiny IFLA z roku 1997.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(Všechny citace a terminologie jsou čerpány z českého překladu L.Celbové:&lt;br /&gt;
Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva. 2002. Národní knihovna ČR. Přeložila Ludmila Celbová. Praha : Národní knihovna ČR, 2002. iv, 117 s. ISBN 80-7050-400-5. Dostupné na http://archive.ifla.org./VII/s13/frbr/frbr-cs.pdf.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Účelem této studie je vymezit jasně definovanými pojmy funkce bibliografického záznamu s ohledem na různá média, různé způsoby použití a různé potřeby uživatelů. Studie má zahrnout úplný rozsah funkcí bibliografického záznamu ve svém nejširším smyslu, např. záznam, jenž obsahuje nejen popisné prvky, ale také přístupové prvky (jméno, název, předmět atd.), další organizační prvky (klasifikační znaky aj.) a anotaci.&amp;quot;''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;... doporučit základní úroveň funkčnosti a požadavky na základní údaje pro záznamy vytvořené národními bibliografickými agenturami.&amp;quot;''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Použito techniky analýzy entit (konceptuální modelování pomocí ER - [http://en.wikipedia.org/wiki/Entity-relationship_model entity-relationship modelů]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zkoumaly se:&lt;br /&gt;
* '''entity'''&lt;br /&gt;
* '''atributy''' (vlastnosti) entit&lt;br /&gt;
* '''vztahy''' mezi entitami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Funkční požadavky na bibliografický záznam jsou definovány ve vztahu k následujícím obecným potřebám uživatele při vyhledávání a využívání národních bibliografií a knihovních katalogů:&lt;br /&gt;
* využívání údajů pro '''vyhledání''' dokumentů odpovídajících vyhledávacím kritériím, která si uživatel zadal,&lt;br /&gt;
* využívání údajů vyhledaných k účelům '''určení''' (identifikace) entity,&lt;br /&gt;
* využívání údajů pro '''výběr''' entity, která odpovídá potřebám uživatele,&lt;br /&gt;
* využívání údajů k tomu, aby uživatel '''získal přístup''' k popsané entitě.&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== FRBR entity ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Skupina entit 1'' - produkty intelektuální nebo umělecké činnosti, které jsou jmenovány nebo popsány v bibliografických záznamech&lt;br /&gt;
** '''Dílo = Work''' - určitý intelektuální nebo umělecký výtvor. Je to abstraktní entita. Za různá díla jsou považovány výtvory, u nichž došlo k podstatným změnám v intelektuálním nebo uměleckém obsahu (parafráze, úpravy, adaptace pro děti, parodie, hudební variace; abstrakta, výběry a výtahy) nebo ke změnám literární nebo umělecké formy (dramatizace, adaptace z jednoho výtvarného prostředku do jiného).&lt;br /&gt;
** '''Vyjádření = Expression''' - určitá intelektuální nebo umělecká realizace díla ve formě abecedně-číselného, hudebního nebo choreografického zápisu, zvukového záznamu, obrazového statického nebo pohyblivého záznamu, objektu atd., nebo kombinace těchto forem. Např. text, noty. Změna formy, intelektuálního nebo uměleckého obsahu způsobí vznik nového vujádření (revize, aktualizace, překlady, dabing).&lt;br /&gt;
** '''Provedení = Manifestation''' - fyzická podoba vyjádření díla. Představuje všechny hmotné objekty, které mají stejné vlastnosti pokud jde o intelektuální obsah a fyzickou formu. Všechny kopie zhotovené stejným způsobem jsou součástí souboru kopií téhož provedení (knihy, periodika, mapy, plakáty, zvukové záznamy, filmy, videozáznamy, disky CDROM, smíšené dokumenty).&lt;br /&gt;
** '''Jednotka = Item''' - jednotlivý exemplář provedení.&lt;br /&gt;
* ''Skupina entit 2'' - entity, odpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, za fyzickou výrobu a rozšiřování nebo správu entit skupiny 1&lt;br /&gt;
** '''Osoba = Person''' - jednotlivec. Entita zahrnuje jednotlivé osoby, které již zemřely i ty, které ještě žijí.&lt;br /&gt;
** '''Korporace = Corporate body''' - organizace nebo skupina jednotlivců a/nebo organizací působících jako celek.&lt;br /&gt;
* ''Skupina entit 3'' - doplňkový soubor entit, které slouží jako předměty intelektuální nebo umělecké činnosti&lt;br /&gt;
** '''Pojem = Concept''' - abstraktní představa nebo myšlenka.&lt;br /&gt;
** '''Objekt = Object''' - hmotný předmět.&lt;br /&gt;
** '''Akce = Event''' - činnost nebo událost.&lt;br /&gt;
** '''Místo = Place''' - lokace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Funkční požadavky na autoritní záznamy (FRAR)  ==&lt;br /&gt;
(Functional Requirements for Authority Records)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.ifla.org/VII/d4/wg-franar.htm Working Group on Functional Requirements and Numbering of Authority Records (FRANAR)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poslední revize: http://www.ifla.org/VII/d4/FRANAR-ConceptualModel-2ndReview.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model souvisí s FRBR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Expression of Core FRBR Concepts in RDF: http://vocab.org/frbr/core#sec-examples&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FRBRoo (Object Oriented) - sjednocuje snahy CIDOC CRM a FRBR&lt;br /&gt;
* Úvod: http://cidoc.ics.forth.gr/frbr_inro.html&lt;br /&gt;
* Poslední verze: http://cidoc.ics.forth.gr/frbr_drafts.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=EAD&amp;diff=4839</id>
		<title>EAD</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=EAD&amp;diff=4839"/>
		<updated>2009-04-23T12:38:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Encoded Archival Description&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.loc.gov/ead/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Používají hlavně archivy pro detailní popis obsahu a organizace sbírek archivních materiálů&lt;br /&gt;
* XML kódování&lt;br /&gt;
* Poslední verze EAD 2002&lt;br /&gt;
* Příklady http://www.loc.gov/ead/tglib/appendix_c.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=RDA&amp;diff=14400</id>
		<title>RDA</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=RDA&amp;diff=14400"/>
		<updated>2009-04-23T11:57:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Resource Description and Access - RDA ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.collectionscanada.gc.ca/jsc/rda.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard, který má ve třetím čtvrtletí roku 2009 nahradit AACR2 (dřívější název byl AACR3).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zaměřený na popis digitálních a analogových zdrojů&lt;br /&gt;
* Vytváří ho: American Library Association (ALA), the Australian Committee on Cataloguing (ACOC), the British Library (BL), the Canadian Committee on Cataloguing (CCC), the Chartered Institute of Library and Information Professionals (CILIP), and the Library of Congress (LC)&lt;br /&gt;
* Spolupracuje s IFLA - [http://archive.ifla.org/VII/s13/icc/principles_review_200804.htm Statement of International Cataloguing Principles]&lt;br /&gt;
* Určený hlavně pro knihovny, konzultován s archivy, musey, vydavateli, knihkupci, ...&lt;br /&gt;
* Založený na '''FRBR''' - [http://www.loc.gov/cds/FRBR.html Functional Requirements for Bibliographic Records] a '''FRAD''' - Functional Requirements for Authority Data&lt;br /&gt;
* Rozdělený do 10 sekcí: první 4 - atributy (Recording attributes), dalších 6 - vztahy (Recording relationships), celkem 37 kapitol a přílohy [http://www.collectionscanada.gc.ca/jsc/rdaprospectus.html Obsah]&lt;br /&gt;
* Standard je určený výhradně pro záznam metadat, již ne pro jejich prezentaci&lt;br /&gt;
* Nebude se používat interpunkce&lt;br /&gt;
* Nebude se rozlišovat hlavní a vedlejší záhlaví jako v AACR2, pouze preferované přístupové body pro díla a vyjádření&lt;br /&gt;
* Záznamy se budou nadále vytvářet pro každé provedení díla (vydání), ale budou propojené vztahy&lt;br /&gt;
* Až na malé změny má být kompatibilní se záznamy podle AACR2&lt;br /&gt;
* Bude za peníze&lt;br /&gt;
* Může být kódovaný pomocí MARC21, MODS, DC&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=RDA&amp;diff=14399</id>
		<title>RDA</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=RDA&amp;diff=14399"/>
		<updated>2009-04-23T11:53:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Resource Description and Access - RDA ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.collectionscanada.gc.ca/jsc/rda.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard, který má ve třetím čtvrtletí roku 2009 nahradit AACR2 (dřívější název byl AACR3).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zaměřený na popis digitálních a analogových zdrojů&lt;br /&gt;
* Vytváří ho: American Library Association (ALA), the Australian Committee on Cataloguing (ACOC), the British Library (BL), the Canadian Committee on Cataloguing (CCC), the Chartered Institute of Library and Information Professionals (CILIP), and the Library of Congress (LC)&lt;br /&gt;
* Spolupracuje s IFLA - [http://archive.ifla.org/VII/s13/icc/principles_review_200804.htm Statement of International Cataloguing Principles]&lt;br /&gt;
* Určený hlavně pro knihovny, konzultován s archivy, musey, vydavateli, knihkupci, ...&lt;br /&gt;
* Založený na '''FRBR''' - [http://www.loc.gov/cds/FRBR.html Functional Requirements for Bibliographic Records] a '''FRAD''' - Functional Requirements for Authority Data&lt;br /&gt;
* Rozdělený do 10 sekcí: první 4 - atributy (Recording attributes), dalších 6 - vztahy (Recording relationships), celkem 37 kapitol a přílohy [http://www.collectionscanada.gc.ca/jsc/rdaprospectus.html Obsah]&lt;br /&gt;
* Standard je určený výhradně pro záznam metadat, již ne pro jejich prezentaci&lt;br /&gt;
* Nebude se používat interpunkce&lt;br /&gt;
* Nebude se rozlišovat hlavní a vedlejší záhlaví jako v AACR2, pouze preferované přístupové body pro díla a vyjádření&lt;br /&gt;
* Záznamy se budou nadále vytvářet pro každé provrdení díla (vydání), ale budou propojené vztahy&lt;br /&gt;
* Až na malé změny má být kompatibilní se záznamy podle AACR2&lt;br /&gt;
* Bude za peníze&lt;br /&gt;
* Může být kódovaný pomocí MARC21, MODS, DC&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=UnAPI&amp;diff=17290</id>
		<title>UnAPI</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=UnAPI&amp;diff=17290"/>
		<updated>2009-04-02T21:33:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: Založena nová stránka: Poskytuje metadata k WWW stránce prostřednictvím mikroformátu, vloženého do stránky v tagu ABBR, linku v hlavičce a jednoduchého API se třemi funkcemi. Metadata m...&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Poskytuje metadata k WWW stránce prostřednictvím mikroformátu, vloženého do stránky v tagu ABBR, linku v hlavičce a jednoduchého API se třemi funkcemi. Metadata mohou být v jakémkoliv XML formátu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://unapi.info/ Hlavní stránky]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/UnAPI unAPI na Wikipedii]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad vytažení MARCXML záznamu z katalogu Beth přes unAPI:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://knihomol.phil.muni.cz/unapi?id=beth:bibno:43508&amp;amp;format=marcxml&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ke knize http://knihomol.phil.muni.cz/katalog/title/informace-komunikace-a-mysleni-cejpek-j-1998-43508&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=COinS&amp;diff=2923</id>
		<title>COinS</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=COinS&amp;diff=2923"/>
		<updated>2009-04-02T20:38:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: Založena nová stránka: (ContextObjects in Spans)  Jde o publikování OpenURL odkazu v HTML kódu webové stránky (v tagu SPAN). Mohou s nimi pracovat rozšiřující moduly prohlížečů, nap...&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;(ContextObjects in Spans)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jde o publikování OpenURL odkazu v HTML kódu webové stránky (v tagu SPAN). Mohou s nimi pracovat rozšiřující moduly prohlížečů, např. Zotero pro FireFox.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.ocoins.info/ OpenURL COinS: A Convention to Embed Bibliographic Metadata in HTML] - hlavní stránka standardu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/COinS COinS na Wikipedii]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=OpenURL&amp;diff=12826</id>
		<title>OpenURL</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=OpenURL&amp;diff=12826"/>
		<updated>2009-04-02T19:59:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== OpenURL ==&lt;br /&gt;
OpenURL je [http://www.niso.org/kst/reports/standards?step=2&amp;amp;gid=None&amp;amp;project_key=d5320409c5160be4697dc046613f71b9a773cd9e  NISO standard (Z39.88)], který je určen pro přenos informací v URL adrese do jiných systémů. Funguje to tak, že se v systému, který odesílá požadavek, vytvoří URL adresa, jejíž součástí jsou parametry obsahující hodnoty. Po odeslání URL se odešle dotaz na cílový server. Ten zpracuje jednotlivé parametry a jejich hodnoty a na základě toho provede požadovanou operaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: &lt;br /&gt;
http://www.citace.com/gate.php?sid=scholert&amp;amp;atitle=Sign%20Up%20Forms%20Must%20Die&amp;amp;title=A%20List%20Apart&amp;amp;issn=1534-0295&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Výše uvedený příklad odešle název článku, název časopisu a ISSN do služby Citace.com, která data využije pro předvyplnění formuláře pro vygenerování citace.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdrojový systém [http://www.scholert.com/index.php Scholert.com]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=EAD&amp;diff=4838</id>
		<title>EAD</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=EAD&amp;diff=4838"/>
		<updated>2009-04-02T19:48:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: Založena nová stránka: Encoded Archival Description  http://www.loc.gov/ead/  * Používají hlavně archivy pro detailní popis obsahu a organizace sbírek archivních materiálů * XML kódová...&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Encoded Archival Description&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.loc.gov/ead/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Používají hlavně archivy pro detailní popis obsahu a organizace sbírek archivních materiálů&lt;br /&gt;
* XML kódování&lt;br /&gt;
* Poslední verze EAD 2002&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ONIX&amp;diff=12651</id>
		<title>ONIX</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ONIX&amp;diff=12651"/>
		<updated>2009-04-02T19:35:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;ONIX - ONline Information eXchange je mezinárodní norma pro předávání informací o elektronických produktech i vlastních elektronických produktů v elektronické formě v knižním obchodu. Sestává z obsahových specifikací (včetně prvků dat, návěští a seznamů kódů) a XML DTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Norma ONIX byla vyvinuta a je spravována EDItEUR společně s Book Industry Communication a Book Industry Study Group a s uživatelskými skupinami v zemích, jejichž služby books-in-print přijaly normu ONIX. Těmito zeměmi jsou USA, Velká Británie, Francie, Německo, Austrálie, Kanada a Republika Korea.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ONIX byla převedena do formátu MARC21 Kongresovou knihovnou a do UNIMARC Britskou knihovnou. Používají ji některé národní knihovny k získání informací o produktu od vydavatelů pro účely katalogizace v knize (Cataloguing-in-Publication – CIP) nebo aby se usnadnila čtenářům práce v OPAC (Online Public Access Catalogues – online katalog pro čtenáře).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=isbn_15.htm převzato z Národní knihovny]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.editeur.org/onix.html Standard]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://libraries.mit.edu/guides/subjects/metadata/standards/onix.html ONIX na MITLibraries]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.bisg.org/documents/onix.html ONIX na Book Industry Study Group]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=RDA&amp;diff=14398</id>
		<title>RDA</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=RDA&amp;diff=14398"/>
		<updated>2009-04-02T19:18:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Resource Description and Access - RDA ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.collectionscanada.gc.ca/jsc/rda.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard, který má ve třetím čtvrtletí roku 2009 nahradit AACR2 (dřívější název byl AACR3).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zaměřený na popis digitálních a analogových zdrojů&lt;br /&gt;
* Vytváří ho: American Library Association (ALA), the Australian Committee on Cataloguing (ACOC), the British Library (BL), the Canadian Committee on Cataloguing (CCC), the Chartered Institute of Library and Information Professionals (CILIP), and the Library of Congress (LC)&lt;br /&gt;
* Spolupracuje s IFLA - [http://www.ifla.org/VII/s13/icc/principles_review_200804.htm Statement of International Cataloguing Principles]&lt;br /&gt;
* Určený hlavně pro knihovny, konzultován s archivy, musey, vydavateli, knihkupci, ...&lt;br /&gt;
* Založený na '''FRBR''' - [http://www.loc.gov/cds/FRBR.html Functional Requirements for Bibliographic Records] a '''FRAD''' - Functional Requirements for Authority Data&lt;br /&gt;
* Rozdělený do 10 sekcí: první 4 - atributy (Recording attributes), dalších 6 - vztahy (Recording relationships), celkem 37 kapitol a přílohy [http://www.collectionscanada.gc.ca/jsc/rdaprospectus.html Obsah]&lt;br /&gt;
* Standard je určený výhradně pro záznam metadat, již ne pro jejich prezentaci&lt;br /&gt;
* Nebude se používat interpunkce&lt;br /&gt;
* Nebude se rozlišovat hlavní a vedlejší záhlaví jako v AACR2, pouze preferované přístupové body pro díla a vyjádření&lt;br /&gt;
* Záznamy se budou nadále vytvářet pro každé provrdení díla (vydání), ale budou propojené vztahy&lt;br /&gt;
* Až na malé změny má být kompatibilní se záznamy podle AACR2&lt;br /&gt;
* Bude za peníze&lt;br /&gt;
* Může být kódovaný pomocí MARC21, MODS, DC&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=NoTeK_-_pr%C3%A1ce_2009&amp;diff=12171</id>
		<title>NoTeK - práce 2009</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=NoTeK_-_pr%C3%A1ce_2009&amp;diff=12171"/>
		<updated>2009-03-17T09:05:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Zadání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro zadanou funkci nebo funkční blok [http://knihomol.phil.muni.cz/katalog katalogu Beth] '''najděte''' (pokud je to možné) minimálně tři různé způsoby její realizace v různých informačních systémech (nemusí být nutně knihovní, Beth se počítá), analyzujte je, '''popište rozdíly''' v realizaci a v přístupu k ní, '''porovnejte a zhodnoťte''' je na základě vhodných kritérií, která si stanovíte (např. použitelnost, jednoduchost/složitost realizace, odhadovaná využívanost, přínos, silné/slabé stránky ...), '''vyberte nebo navrhněte''' vlastní řešení, které považujete podle vás za nejlepší, nejvhodnější a '''zdůvodněte''' vaši volbu. Pokud vyberete současné řešení v Beth, přidejte návrhy na zlepšení, doporučení ke změnám.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práci realizujte formou wiki stránky zde na KISK wiki. Kliknutím na své téma v následujícím seznamu vytvoříte příslušnou stránku (musíte si založit účet a přihlásit se). Na konci této stránky je šablona, kterou si zkopírujte do své stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V diskuzi ke stránce se můžeme domluvit na upřesnění tématu. Pokud tam napíšete dotaz, odpovím. Diskuze budu sledovat. Pište i do diskuzí u témat svých kolegů, pokud se témata překrývají nebo spolu souvisí (např. bibliografické seznamy - uživatelské seznamy), a domluvte se, abyste nedělali zbytečně to stejné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 17. 3. 2009, 09:05 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přidělená témata ==&lt;br /&gt;
{|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|BOČKOVÁ Markéta&lt;br /&gt;
|[[Beth - akce|Vzdělávací akce, přihlašování na ně]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|BOUDA Tomáš&lt;br /&gt;
|[[Beth - tag clouds|Tag clouds, Tagger clouds]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|BYLOKOVÁ Kateřina&lt;br /&gt;
|[[Beth - akvizice|Akvizice - návrhy a hlasování]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|ČECH Martin&lt;br /&gt;
|[[Beth - tagování|Tagování]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|DOMORÁKOVÁ Renáta&lt;br /&gt;
|[[Beth - typy záznamů|Typy záznamů, jejich provázání]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|FENDRICH Tomáš&lt;br /&gt;
|[[Beth - pokročilé vyhledávání|Vyhledávání - &amp;quot;pokročilé&amp;quot;]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|KOZOLKOVÁ Pavlína&lt;br /&gt;
|[[Beth - informování uživatelů|Aktuality, novinky, informování uživatelů]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|KUKRECHTOVÁ Markéta&lt;br /&gt;
|[[Beth - perzonalizace|Perzonalizace, nastavení]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|LÁDY Tomáš&lt;br /&gt;
|[[Beth - komunikace mezi uživateli|Komunikace mezi uživateli systému]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|LUSKAČOVÁ Kristina&lt;br /&gt;
|[[Beth - napojení na link servery|SFX a link servery, napojení]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|NOBILISOVÁ Zuzana&lt;br /&gt;
|[[Beth - RSS|RSS kanály]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|PAUEROVÁ Kateřina&lt;br /&gt;
|[[Beth - základní vyhledávání|Vyhledávání - základní]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|PUNČOCHÁŘ Jan&lt;br /&gt;
|[[Beth - zpřesňování dotazu|Zpřesňování dotazu, fasety, filtry]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|SEDLÁČKOVÁ Alena&lt;br /&gt;
|[[Beth - propojení se systémy|Propojení s jinými systémy]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|SLAVÍKOVÁ Eva&lt;br /&gt;
|[[Beth - dostupnost dokumentů|Dostupnost dokumentů]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|SOVOVÁ Eliška&lt;br /&gt;
|[[Beth - komunikace knihovna - uživatel|Komunikace knihovna - uživatel]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|STROUPKOVÁ Martina&lt;br /&gt;
|[[Beth - výměna|Zprostředkování výměny dokumentů]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|TOMEČKOVÁ Alena&lt;br /&gt;
|[[Beth - komentáře|Komentáře]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|TUREČEK Roman&lt;br /&gt;
|[[Beth - bibliografické seznamy|Bibliografické seznamy, tvorba, řazení]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|VAISHAR Antonín&lt;br /&gt;
|[[Beth - metadatový popis|Metadatový popis]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|VALIŠOVÁ Edita&lt;br /&gt;
|[[Beth - přidané texty|Přidané texty]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|VENTUROVÁ Stanislava&lt;br /&gt;
|[[Beth - schránka|Schránka, košík]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|VETCHÝ Marek&lt;br /&gt;
|[[Beth - navigace|Navigace bread crumbs]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|ZIKUŠKA Jan&lt;br /&gt;
|[[Beth - prezentace výsledků|Prezentace výsledků vyhledávání, seznamy, stránkování, řazení]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|ŽALUDOVÁ Eva&lt;br /&gt;
|[[Beth - uživatelské seznamy|Uživatelské seznamy, moje knihovna, to-read, to-buy]]&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Šablona ==&lt;br /&gt;
Následující text zkopírujte tak, jak je, do nově vytvořené stránky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;pre&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tato stránka slouží jako [[NoTeK_-_práce_2009|závěrečná práce]] z předmětu &lt;br /&gt;
[[VIKMB15|Nové technologie v knihovnictví]] v jarním semestru 2009.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Upřesnění tématu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady realizace, popis, analýza ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Porovnání, hodnocení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr nebo návrh realizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;/pre&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=NoTeK_-_pr%C3%A1ce_2009&amp;diff=12170</id>
		<title>NoTeK - práce 2009</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=NoTeK_-_pr%C3%A1ce_2009&amp;diff=12170"/>
		<updated>2009-03-17T08:54:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Zadání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro zadanou funkci nebo funkční blok [http://knihomol.phil.muni.cz/katalog katalogu Beth] '''najděte''' (pokud je to možné) minimálně tři různé způsoby její realizace v různých informačních systémech (nemusí být nutně knihovní, Beth se počítá), analyzujte je, '''popište rozdíly''' v realizaci a v přístupu k ní, '''porovnejte a zhodnoťte''' je na základě vhodných kritérií, která si stanovíte (např. použitelnost, jednoduchost/složitost realizace, odhadovaná využívanost, přínos, silné/slabé stránky ...), '''vyberte nebo navrhněte''' vlastní řešení, které považujete podle vás za nejlepší, nejvhodnější a '''zdůvodněte''' vaši volbu. Pokud vyberete současné řešení v Beth, přidejte návrhy na zlepšení, doporučení ke změnám.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práci realizujte formou wiki stránky zde na KISK wiki. Kliknutím na své téma v následujícím seznamu vytvoříte příslušnou stránku (musíte si založit účet a přihlásit se). Na konci této stránky je šablona, kterou si zkopírujte do své stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přidělená témata ==&lt;br /&gt;
{|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|BOČKOVÁ Markéta&lt;br /&gt;
|[[Beth - akce|Vzdělávací akce, přihlašování na ně]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|BOUDA Tomáš&lt;br /&gt;
|[[Beth - tag clouds|Tag clouds, Tagger clouds]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|BYLOKOVÁ Kateřina&lt;br /&gt;
|[[Beth - akvizice|Akvizice - návrhy a hlasování]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|ČECH Martin&lt;br /&gt;
|[[Beth - tagování|Tagování]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|DOMORÁKOVÁ Renáta&lt;br /&gt;
|[[Beth - typy záznamů|Typy záznamů, jejich provázání]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|FENDRICH Tomáš&lt;br /&gt;
|[[Beth - pokročilé vyhledávání|Vyhledávání - &amp;quot;pokročilé&amp;quot;]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|KOZOLKOVÁ Pavlína&lt;br /&gt;
|[[Beth - informování uživatelů|Aktuality, novinky, informování uživatelů]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|KUKRECHTOVÁ Markéta&lt;br /&gt;
|[[Beth - perzonalizace|Perzonalizace, nastavení]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|LÁDY Tomáš&lt;br /&gt;
|[[Beth - komunikace mezi uživateli|Komunikace mezi uživateli systému]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|LUSKAČOVÁ Kristina&lt;br /&gt;
|[[Beth - napojení na link servery|SFX a link servery, napojení]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|NOBILISOVÁ Zuzana&lt;br /&gt;
|[[Beth - RSS|RSS kanály]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|PAUEROVÁ Kateřina&lt;br /&gt;
|[[Beth - základní vyhledávání|Vyhledávání - základní]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|PUNČOCHÁŘ Jan&lt;br /&gt;
|[[Beth - zpřesňování dotazu|Zpřesňování dotazu, fasety, filtry]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|SEDLÁČKOVÁ Alena&lt;br /&gt;
|[[Beth - propojení se systémy|Propojení s jinými systémy]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|SLAVÍKOVÁ Eva&lt;br /&gt;
|[[Beth - dostupnost dokumentů|Dostupnost dokumentů]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|SOVOVÁ Eliška&lt;br /&gt;
|[[Beth - komunikace knihovna - uživatel|Komunikace knihovna - uživatel]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|STROUPKOVÁ Martina&lt;br /&gt;
|[[Beth - výměna|Zprostředkování výměny dokumentů]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|TOMEČKOVÁ Alena&lt;br /&gt;
|[[Beth - komentáře|Komentáře]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|TUREČEK Roman&lt;br /&gt;
|[[Beth - bibliografické seznamy|Bibliografické seznamy, tvorba, řazení]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|VAISHAR Antonín&lt;br /&gt;
|[[Beth - metadatový popis|Metadatový popis]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|VALIŠOVÁ Edita&lt;br /&gt;
|[[Beth - přidané texty|Přidané texty]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|VENTUROVÁ Stanislava&lt;br /&gt;
|[[Beth - schránka|Schránka, košík]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|VETCHÝ Marek&lt;br /&gt;
|[[Beth - navigace|Navigace bread crumbs]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|ZIKUŠKA Jan&lt;br /&gt;
|[[Beth - prezentace výsledků|Prezentace výsledků vyhledávání, seznamy, stránkování, řazení]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|ŽALUDOVÁ Eva&lt;br /&gt;
|[[Beth - uživatelské seznamy|Uživatelské seznamy, moje knihovna, to-read, to-buy]]&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Šablona ==&lt;br /&gt;
Následující text zkopírujte tak, jak je, do nově vytvořené stránky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;pre&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tato stránka slouží jako [[NoTeK_-_práce_2009|závěrečná práce]] z předmětu &lt;br /&gt;
[[VIKMB15|Nové technologie v knihovnictví]] v jarním semestru 2009.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Upřesnění tématu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady realizace, popis, analýza ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Porovnání, hodnocení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr nebo návrh realizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;/pre&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=NoTeK_-_pr%C3%A1ce_2009&amp;diff=12169</id>
		<title>NoTeK - práce 2009</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=NoTeK_-_pr%C3%A1ce_2009&amp;diff=12169"/>
		<updated>2009-03-17T08:02:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: Založena nová stránka: ==Zadání==  ==Přidělená témata== {| |- |BOČKOVÁ Markéta |Vzdělávací akce, přihlašování na ně |- |BOUDA Tomáš |[[Beth - tag clouds|Tag clo...&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Zadání==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přidělená témata==&lt;br /&gt;
{|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|BOČKOVÁ Markéta&lt;br /&gt;
|[[Beth - akce|Vzdělávací akce, přihlašování na ně]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|BOUDA Tomáš&lt;br /&gt;
|[[Beth - tag clouds|Tag clouds, Tagger clouds]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|BYLOKOVÁ Kateřina&lt;br /&gt;
|[[Beth - akvizice|Akvizice - návrhy a hlasování]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|ČECH Martin&lt;br /&gt;
|[[Beth - tagování|Tagování]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|DOMORÁKOVÁ Renáta&lt;br /&gt;
|[[Beth - typy záznamů|Typy záznamů, jejich provázání]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|FENDRICH Tomáš&lt;br /&gt;
|[[Beth - pokročilé vyhledávání|Vyhledávání - &amp;quot;pokročilé&amp;quot;]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|KOZOLKOVÁ Pavlína&lt;br /&gt;
|[[Beth - informování uživatelů|Aktuality, novinky, informování uživatelů]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|KUKRECHTOVÁ Markéta&lt;br /&gt;
|[[Beth - perzonalizace|Perzonalizace, nastavení]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|LÁDY Tomáš&lt;br /&gt;
|[[Beth - komunikace mezi uživateli|Komunikace mezi uživateli systému]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|LUSKAČOVÁ Kristina&lt;br /&gt;
|[[Beth - napojení na link servery|SFX a link servery, napojení]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|NOBILISOVÁ Zuzana&lt;br /&gt;
|[[Beth - RSS|RSS kanály]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|PAUEROVÁ Kateřina&lt;br /&gt;
|[[Beth - základní vyhledávání|Vyhledávání - základní]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|PUNČOCHÁŘ Jan&lt;br /&gt;
|[[Beth - zpřesňování dotazu|Zpřesňování dotazu, fasety, filtry]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|SEDLÁČKOVÁ Alena&lt;br /&gt;
|[[Beth - propojení se systémy|Propojení s jinými systémy]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|SLAVÍKOVÁ Eva&lt;br /&gt;
|[[Beth - dostupnost dokumentů|Dostupnost dokumentů]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|SOVOVÁ Eliška&lt;br /&gt;
|[[Beth - komunikace knihovna - uživatel|Komunikace knihovna - uživatel]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|STROUPKOVÁ Martina&lt;br /&gt;
|[[Beth - výměna|Zprostředkování výměny dokumentů]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|TOMEČKOVÁ Alena&lt;br /&gt;
|[[Beth - komentáře|Komentáře]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|TUREČEK Roman&lt;br /&gt;
|[[Beth - bibliografické seznamy|Bibliografické seznamy, tvorba, řazení]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|VAISHAR Antonín&lt;br /&gt;
|[[Beth - metadatový popis|Metadatový popis]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|VALIŠOVÁ Edita&lt;br /&gt;
|[[Beth - přidané texty|Přidané texty]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|VENTUROVÁ Stanislava&lt;br /&gt;
|[[Beth - schránka|Schránka, košík]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|VETCHÝ Marek&lt;br /&gt;
|[[Beth - navigace|Navigace bread crumbs]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|ZIKUŠKA Jan&lt;br /&gt;
|[[Beth - prezentace výsledků|Prezentace výsledků vyhledávání, seznamy, stránkování, řazení]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|ŽALUDOVÁ Eva&lt;br /&gt;
|[[Beth - uživatelské seznamy|Uživatelské seznamy, moje knihovna, to-read, to-buy]]&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hlavn%C3%AD_strana&amp;diff=6913</id>
		<title>Hlavní strana</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hlavn%C3%AD_strana&amp;diff=6913"/>
		<updated>2008-10-30T06:18:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Tyto wiki stránky by měly sloužit k podpoře výuky v Kabinetu informačních studií a knihovnictví FF MU.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním principem wiki je otevřenost a spolupráce. Zatím zde tedy nejsou žádná omezení. Můžete editovat anonymně, ale doporučuji zaregistrovat se a vyplnit i svoje pravé jméno. Až pokud to nebude fungovat, budeme zvažovat některá omezení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Seznam zaregistrovaných uživatelů je na [[Speci%C3%A1ln%C3%AD:Listusers|speciální stránce]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 08:05, 25. 1. 2008 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Začínáme ==&lt;br /&gt;
Externí odkazy na anglické stránky MediaWiki.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://meta.wikimedia.org/wiki/Help:Contents Průvodce uživatele] Vám napoví jak používat MediaWiki.&lt;br /&gt;
* [http://www.mediawiki.org/wiki/Manual:FAQ Často kladené otázky o MediaWiki]&lt;br /&gt;
* [http://lists.wikimedia.org/mailman/listinfo/mediawiki-announce E-mailová konference oznámení MediaWiki]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy na projekty na tomto wiki ==&lt;br /&gt;
Pokud založíte hlavní stránku nějakého nového projektu, můžete sem na ni přidat odkaz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[VIKMB15|Předmět VIKMB15 - Nové technologie v knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[VIKBA07|Předmět VIKBA07 - Nástroje a možnosti internetu]]&lt;br /&gt;
* [[VIKBA10|Předmět VIKBA10 - Knihovnické systémy a standardy]]&lt;br /&gt;
* [[LibRa - Archiv knihovnického internetového rádia]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Roz%C5%A1%C3%AD%C5%99en%C3%BD_katalog&amp;diff=14991</id>
		<title>Rozšířený katalog</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Roz%C5%A1%C3%AD%C5%99en%C3%BD_katalog&amp;diff=14991"/>
		<updated>2008-10-01T11:30:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Na této stránce můžete přidávat svoje nápady a komentáře k [http://knihomol.phil.muni.cz/knihovna/beth rozšířenému katalogu Beth].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Pro začátek==&lt;br /&gt;
* Při editaci můžete použít HTML nebo zjednodušenou Wiki syntax (* na začátku řádku je odrážka, dvojité odřádkování odstavec, apod.)&lt;br /&gt;
* Pokud byste chtěli změnit zobrazované UČO na svou přezdívku, tak mi napište. Zatím není hotová správa účtu.&lt;br /&gt;
* Obrázek obálky přidáte kliknutím na default obálku a pak buď nahrajete soubor z disku nebo zadáte odkaz na obrázek na internetu. Adresa musí končit příponou .jpg, .gif nebo .png.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Roz%C5%A1%C3%AD%C5%99en%C3%BD_katalog&amp;diff=14990</id>
		<title>Rozšířený katalog</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Roz%C5%A1%C3%AD%C5%99en%C3%BD_katalog&amp;diff=14990"/>
		<updated>2008-10-01T11:30:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Na této stránce můžete přidávat svoje nápady a komentáře k [[http://knihomol.phil.muni.cz/knihovna/beth rozšířenému katalogu Beth]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Pro začátek==&lt;br /&gt;
* Při editaci můžete použít HTML nebo zjednodušenou Wiki syntax (* na začátku řádku je odrážka, dvojité odřádkování odstavec, apod.)&lt;br /&gt;
* Pokud byste chtěli změnit zobrazované UČO na svou přezdívku, tak mi napište. Zatím není hotová správa účtu.&lt;br /&gt;
* Obrázek obálky přidáte kliknutím na default obálku a pak buď nahrajete soubor z disku nebo zadáte odkaz na obrázek na internetu. Adresa musí končit příponou .jpg, .gif nebo .png.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Roz%C5%A1%C3%AD%C5%99en%C3%BD_katalog&amp;diff=14987</id>
		<title>Rozšířený katalog</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Roz%C5%A1%C3%AD%C5%99en%C3%BD_katalog&amp;diff=14987"/>
		<updated>2008-09-16T08:30:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Na této stránce můžete přidávat svoje nápady a komentáře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Pro začátek==&lt;br /&gt;
* Při editaci můžete použít HTML nebo zjednodušenou Wiki syntax (* na začátku řádku je odrážka, dvojité odřádkování odstavec.&lt;br /&gt;
* Pokud byste chtěli změnit zobrazované UČO na svou přezdívku, tak mi napište. Zatím není hotová správa účtu.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Roz%C5%A1%C3%AD%C5%99en%C3%BD_katalog&amp;diff=14986</id>
		<title>Rozšířený katalog</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Roz%C5%A1%C3%AD%C5%99en%C3%BD_katalog&amp;diff=14986"/>
		<updated>2008-09-16T08:09:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: Nová stránka: Na této stránce můžete přidávat svoje nápady a komentáře.&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Na této stránce můžete přidávat svoje nápady a komentáře.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kranketa&amp;diff=9487</id>
		<title>Kranketa</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kranketa&amp;diff=9487"/>
		<updated>2008-06-19T23:07:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Kreativní anketa==&lt;br /&gt;
http://knihomol.phil.muni.cz/kranketa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aplikace pro snadné vytváření '''jednootázkových anket''', která se od ostatních odlišuje tím, že '''odpovědi na otázky přidávají uživatelé sami'''. Tak mohou všichni hlasovat i pro odpovědi, které při vypsání otázky nebyly ještě známy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aplikaci jsem spustil co nejdříve, abyste ji mohli používat a vyzkoušet. Grafiku jsem tedy neřešil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato stránka by měla sloužit pro vývoj aplikace. Uvítám komentáře, návrhy na zlepšení, nabídku spolupráce ... Pro diskuze, prosím, používejte záložku &amp;quot;diskuse&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 12:52, 13. 6. 2008 (CEST)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Návod==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Úplně stačí vytvořit novou otázku. Ta se objeví v seznamu 10 posledně zadaných otázek na úvodní stránce.&lt;br /&gt;
# Pokud chcete, můžete připravit úvodní sadu odpovědí, tak jako v běžné anketě. Odpovědi přidejte na stránce otázky.&lt;br /&gt;
# Hlasovat můžete stisknutím tlačítka u kolika odpovědí chcete. Pro každou odpověď jen jednou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Co je potřeba udělat==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Otestovat v praxi&lt;br /&gt;
* Vyřešit grafickou stránku&lt;br /&gt;
* Vypořádat se s případným spamem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Co by se mohlo udělat==&lt;br /&gt;
(kdyby byl zájem)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Embeding do stránky&lt;br /&gt;
* Tagy nebo kategorie pro otázky&lt;br /&gt;
* Různé typy otázek podle způsobu hlasování/odpovídání&lt;br /&gt;
* Spojování otázek do sekvenčních anket&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Realizované změny ==&lt;br /&gt;
* 15.6.2008 - Změněn způsob hlasování tak, aby se mohl hlas vzít zpět.&lt;br /&gt;
* 16.6.2008 - Přidány komentáře k otázkám.&lt;br /&gt;
* 16.6.2008 - RSS kanál nových otázek.&lt;br /&gt;
* 17.6.2008 - Pokus o embeding pomocí IFRAME&lt;br /&gt;
* 19.6.2008 - Přidána možnost různého řazení otázek v přehledu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Hlasování==&lt;br /&gt;
* [http://knihomol.phil.muni.cz/kranketa/question/jak-se-maji-radit-otazky-na-uvodni-strance-v-krankete Jak se mají řadit otázky na úvodní stránce v Kranketě?]&lt;br /&gt;
* [http://knihomol.phil.muni.cz/kranketa/question/maji-byt-u-otazek-v-krankete-i-komentare Mají být u otázek v Kranketě i komentáře?]&lt;br /&gt;
* [http://knihomol.phil.muni.cz/kranketa/question/jak-se-ma-se-zmenit-zpusob-hlasovani-v-krankete Jak se má se změnit způsob hlasování v Kranketě?]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kranketa&amp;diff=9486</id>
		<title>Kranketa</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kranketa&amp;diff=9486"/>
		<updated>2008-06-16T12:17:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Kreativní anketa==&lt;br /&gt;
http://knihomol.phil.muni.cz/kranketa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aplikace pro snadné vytváření '''jednootázkových anket''', která se od ostatních odlišuje tím, že '''odpovědi na otázky přidávají uživatelé sami'''. Tak mohou všichni hlasovat i pro odpovědi, které při vypsání otázky nebyly ještě známy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aplikaci jsem spustil co nejdříve, abyste ji mohli používat a vyzkoušet. Grafiku jsem tedy neřešil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato stránka by měla sloužit pro vývoj aplikace. Uvítám komentáře, návrhy na zlepšení, nabídku spolupráce ... Pro diskuze, prosím, používejte záložku &amp;quot;diskuse&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 12:52, 13. 6. 2008 (CEST)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Návod==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Úplně stačí vytvořit novou otázku. Ta se objeví v seznamu 10 posledně zadaných otázek na úvodní stránce.&lt;br /&gt;
# Pokud chcete, můžete připravit úvodní sadu odpovědí, tak jako v běžné anketě. Odpovědi přidejte na stránce otázky.&lt;br /&gt;
# Hlasovat můžete stisknutím tlačítka u kolika odpovědí chcete. Pro každou odpověď jen jednou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Co je potřeba udělat==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Otestovat v praxi&lt;br /&gt;
* Vyřešit grafickou stránku&lt;br /&gt;
* Vypořádat se s případným spamem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Co by se mohlo udělat==&lt;br /&gt;
(kdyby byl zájem)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* RSS otázek&lt;br /&gt;
* Embeding do stránky&lt;br /&gt;
* Tagy nebo kategorie pro otázky&lt;br /&gt;
* Spojování otázek do sekvenčních anket&lt;br /&gt;
* Různé typy otázek podle způsobu hlasování/odpovídání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Realizované změny ==&lt;br /&gt;
* 15.6.2008 - Změněn způsob hlasování tak, aby se mohl hlas vzít zpět.&lt;br /&gt;
* 16.6.2008 - Přidány komentáře k otázkám.&lt;br /&gt;
* 16.6.2008 - RSS kanál nových otázek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Hlasování==&lt;br /&gt;
* [http://knihomol.phil.muni.cz/kranketa/question/jak-se-maji-radit-otazky-na-uvodni-strance-v-krankete Jak se mají řadit otázky na úvodní stránce v Kranketě?]&lt;br /&gt;
* [http://knihomol.phil.muni.cz/kranketa/question/maji-byt-u-otazek-v-krankete-i-komentare Mají být u otázek v Kranketě i komentáře?]&lt;br /&gt;
* [http://knihomol.phil.muni.cz/kranketa/question/jak-se-ma-se-zmenit-zpusob-hlasovani-v-krankete Jak se má se změnit způsob hlasování v Kranketě?]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kranketa&amp;diff=9485</id>
		<title>Kranketa</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kranketa&amp;diff=9485"/>
		<updated>2008-06-16T07:56:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Kreativní anketa==&lt;br /&gt;
http://knihomol.phil.muni.cz/kranketa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aplikace pro snadné vytváření '''jednootázkových anket''', která se od ostatních odlišuje tím, že '''odpovědi na otázky přidávají uživatelé sami'''. Tak mohou všichni hlasovat i pro odpovědi, které při vypsání otázky nebyly ještě známy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aplikaci jsem spustil co nejdříve, abyste ji mohli používat a vyzkoušet. Grafiku jsem tedy neřešil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato stránka by měla sloužit pro vývoj aplikace. Uvítám komentáře, návrhy na zlepšení, nabídku spolupráce ... Pro diskuze, prosím, používejte záložku &amp;quot;diskuse&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 12:52, 13. 6. 2008 (CEST)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Návod==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Úplně stačí vytvořit novou otázku. Ta se objeví v seznamu 10 posledně zadaných otázek na úvodní stránce.&lt;br /&gt;
# Pokud chcete, můžete připravit úvodní sadu odpovědí, tak jako v běžné anketě. Odpovědi přidejte na stránce otázky.&lt;br /&gt;
# Hlasovat můžete stisknutím tlačítka u kolika odpovědí chcete. Pro každou odpověď jen jednou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Co je potřeba udělat==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Otestovat v praxi&lt;br /&gt;
* Vyřešit grafickou stránku&lt;br /&gt;
* Vypořádat se s případným spamem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Co by se mohlo udělat==&lt;br /&gt;
(kdyby byl zájem)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* RSS otázek&lt;br /&gt;
* Embeding do stránky&lt;br /&gt;
* Tagy nebo kategorie pro otázky&lt;br /&gt;
* Spojování otázek do sekvenčních anket&lt;br /&gt;
* Různé typy otázek podle způsobu hlasování/odpovídání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Realizované změny ==&lt;br /&gt;
* 15.6.2008 - Změněn způsob hlasování tak, aby se mohl hlas vzít zpět.&lt;br /&gt;
* 16.6.2008 - Přidány komentáře k otázkám.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Hlasování==&lt;br /&gt;
* [http://knihomol.phil.muni.cz/kranketa/question/jak-se-maji-radit-otazky-na-uvodni-strance-v-krankete Jak se mají řadit otázky na úvodní stránce v Kranketě?]&lt;br /&gt;
* [http://knihomol.phil.muni.cz/kranketa/question/maji-byt-u-otazek-v-krankete-i-komentare Mají být u otázek v Kranketě i komentáře?]&lt;br /&gt;
* [http://knihomol.phil.muni.cz/kranketa/question/jak-se-ma-se-zmenit-zpusob-hlasovani-v-krankete Jak se má se změnit způsob hlasování v Kranketě?]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kranketa&amp;diff=9484</id>
		<title>Kranketa</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kranketa&amp;diff=9484"/>
		<updated>2008-06-15T21:06:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Kreativní anketa==&lt;br /&gt;
http://knihomol.phil.muni.cz/kranketa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aplikace pro snadné vytváření '''jednootázkových anket''', která se od ostatních odlišuje tím, že '''odpovědi na otázky přidávají uživatelé sami'''. Tak mohou všichni hlasovat i pro odpovědi, které při vypsání otázky nebyly ještě známy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aplikaci jsem spustil co nejdříve, abyste ji mohli používat a vyzkoušet. Grafiku jsem tedy neřešil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato stránka by měla sloužit pro vývoj aplikace. Uvítám komentáře, návrhy na zlepšení, nabídku spolupráce ... Pro diskuze, prosím, používejte záložku &amp;quot;diskuse&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 12:52, 13. 6. 2008 (CEST)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Návod==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Úplně stačí vytvořit novou otázku. Ta se objeví v seznamu 10 posledně zadaných otázek na úvodní stránce.&lt;br /&gt;
# Pokud chcete, můžete připravit úvodní sadu odpovědí, tak jako v běžné anketě. Odpovědi přidejte na stránce otázky.&lt;br /&gt;
# Hlasovat můžete stisknutím tlačítka u kolika odpovědí chcete. Pro každou odpověď jen jednou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Co je potřeba udělat==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Otestovat v praxi&lt;br /&gt;
* Vyřešit grafickou stránku&lt;br /&gt;
* Vypořádat se s případným spamem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Co by se mohlo udělat==&lt;br /&gt;
(kdyby byl zájem)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* RSS otázek&lt;br /&gt;
* Embeding do stránky&lt;br /&gt;
* Tagy nebo kategorie pro otázky&lt;br /&gt;
* Spojování otázek do sekvenčních anket&lt;br /&gt;
* Různé typy otázek podle způsobu hlasování/odpovídání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Realizované změny ==&lt;br /&gt;
* 15.6.2008 -- Změněn způsob hlasování tak, aby se mohl hlas vzít zpět.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Hlasování==&lt;br /&gt;
* [http://knihomol.phil.muni.cz/kranketa/question/jak-se-maji-radit-otazky-na-uvodni-strance-v-krankete Jak se mají řadit otázky na úvodní stránce v Kranketě?]&lt;br /&gt;
* [http://knihomol.phil.muni.cz/kranketa/question/maji-byt-u-otazek-v-krankete-i-komentare Mají být u otázek v Kranketě i komentáře?]&lt;br /&gt;
* [http://knihomol.phil.muni.cz/kranketa/question/jak-se-ma-se-zmenit-zpusob-hlasovani-v-krankete Jak se má se změnit způsob hlasování v Kranketě?]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kranketa&amp;diff=9483</id>
		<title>Kranketa</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kranketa&amp;diff=9483"/>
		<updated>2008-06-14T07:12:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kadlec: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Kreativní anketa==&lt;br /&gt;
http://knihomol.phil.muni.cz/kranketa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aplikace pro snadné vytváření '''jednootázkových anket''', která se od ostatních odlišuje tím, že '''odpovědi na otázky přidávají uživatelé sami'''. Tak mohou všichni hlasovat i pro odpovědi, které při vypsání otázky nebyly ještě známy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aplikaci jsem spustil co nejdříve, abyste ji mohli používat a vyzkoušet. Grafiku jsem tedy neřešil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato stránka by měla sloužit pro vývoj aplikace. Uvítám komentáře, návrhy na zlepšení, nabídku spolupráce ... Pro diskuze, prosím, používejte záložku &amp;quot;diskuse&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 12:52, 13. 6. 2008 (CEST)&lt;br /&gt;
==Návod==&lt;br /&gt;
# Úplně stačí vytvořit novou otázku. Ta se objeví v seznamu 10 posledně zadaných otázek na úvodní stránce.&lt;br /&gt;
# Pokud chcete, můžete připravit úvodní sadu odpovědí, tak jako v běžné anketě. Odpovědi přidejte na stránce otázky.&lt;br /&gt;
# Hlasovat můžete stisknutím tlačítka u kolika odpovědí chcete. Pro každou odpověď jen jednou.&lt;br /&gt;
==Co je potřeba udělat==&lt;br /&gt;
* Otestovat v praxi&lt;br /&gt;
* Vyřešit grafickou stránku&lt;br /&gt;
* Vypořádat se s případným spamem&lt;br /&gt;
==Co by se mohlo udělat==&lt;br /&gt;
(kdyby byl zájem)&lt;br /&gt;
* RSS otázek&lt;br /&gt;
* Embeding do stránky&lt;br /&gt;
* Tagy nebo kategorie pro otázky&lt;br /&gt;
* Spojování otázek do sekvenčních anket&lt;br /&gt;
* Různé typy otázek podle způsobu hlasování/odpovídání&lt;br /&gt;
==Hlasování==&lt;br /&gt;
* [http://knihomol.phil.muni.cz/kranketa/question/jak-se-maji-radit-otazky-na-uvodni-strance-v-krankete Jak se mají řadit otázky na úvodní stránce v Kranketě?]&lt;br /&gt;
* [http://knihomol.phil.muni.cz/kranketa/question/maji-byt-u-otazek-v-krankete-i-komentare Mají být u otázek v Kranketě i komentáře?]&lt;br /&gt;
* [http://knihomol.phil.muni.cz/kranketa/question/jak-se-ma-se-zmenit-zpusob-hlasovani-v-krankete Jak se má se změnit způsob hlasování v Kranketě?]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kadlec</name></author>
	</entry>
</feed>