<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Jzeman</id>
	<title>WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Jzeman"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Jzeman"/>
	<updated>2026-06-26T22:26:24Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.35.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=URL&amp;diff=17210</id>
		<title>URL</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=URL&amp;diff=17210"/>
		<updated>2011-01-03T16:22:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' URL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' url, uniform resource locator&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:''' webová adresa, URI&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  URN, World Wide Web, Internet &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – protokol, doména &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:800px-URI_Venn_Diagram.svg.png|thumb|Vztah URL k [[Uniform Resource Identifier|URI]] a [[Uniform Resource Name|URN]]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uniform Resource Locator („jednotný lokátor zdrojů“) je řetězec znaků s definovanou strukturou, který slouží k přesné specifikaci umístění zdrojů informací (ve smyslu dokument nebo služba) na Internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle počítačového slovníku Webopedia je URL globální adresa dokumentů a jiných zdrojů na World Wide Web. [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
URL definuje doménovou adresu serveru, umístění zdroje na serveru a protokol, kterým je možné zdroj zpřístupnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotlivá pole v URL:''' schéma, doménové jméno, port, specifikace souboru, parametry&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některá pole jsou nepovinná – buď nemají význam, nebo se předpokládá předdefinovaná hodnota, závislá např. na schématu (např. pro protokol HTTP je implicitní port 80), nebo na aplikaci (pro webový prohlížeč se předpokládá protokol HTTP). [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shodně s RFC 1738 [[#Literatura|[3]]] se URL do stránek zapisuje buďto jako absolutní adresa, nebo jako relativní. Zatímco absolutní adresa je to samé, co URL, relativní adresa je nějaký zkrácený zápis adresy, který funguje díky tomu, že prohlížeč ten zápis pochopí podle adresy aktuální stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Absolutní URL ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá absolutní adresa se skládá z protokolu a doménového jména. Většinou následuje adresářová cesta a jméno souboru. Někdy jsou v adrese ještě číslo portu, jméno záložky a dotaz (query string).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Protokoly'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HTML stránky se nejčastěji přenášejí http protokolem. Ten se do URL zapisuje jako http://. Další protokoly mailto: , ftp:// nebo https:// se užívají zřídka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Domény'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý server na Internetu má doménové jméno. To se skládá ze tří částí oddělených tečkami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* jméno virtuálního serveru, nejčastěji www (doména třetí úrovně)&lt;br /&gt;
* jméno domény druhé úrovně (nutná registrace)&lt;br /&gt;
* generická doména (doména nejvyššího řádu), nejčastěji cz, sk nebo com&lt;br /&gt;
* Port&lt;br /&gt;
Velmi zřídka se za generickou doménu píše dvojtečka a číslo portu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Adresářová cesta'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílový soubor bývá uložen v adresáři (ale může být přímo v kořeni serveru). Adresáře se do URL zapisují za generickou doménu. Před jméno adresáře patří lomítko (obyčejné, nikoli zpětné). Je-li adresářů více úrovní, píšou se za sebe odděleny lomítky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soubory'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vlastní jméno souboru se píše za adresářovou cestu (existuje-li). Před jméno souboru se dává lomítko.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Záložky'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odkaz může mířit na záložku v odkazovaném dokumentu. Do URL se za jméno souboru píše křížek # a jméno záložky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dotaz'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součástí URL mohou být i vstupní data pro nějaký skript. Ta se do URL píšou na konec za otazník. Syntaxe je jmeno=hodnota&amp;amp;jmeno2=hodnota2. [[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad pro WWW stránku:&lt;br /&gt;
 http://kisk.phil.muni.cz:80/w/index.php?title=URL&amp;amp;action=edit&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* schéma: http – odpovídající protokol téhož jména&lt;br /&gt;
* server: kisk.phil.muni.cz&lt;br /&gt;
* port: 80 – jelikož pro http je port 80 implicitní, není ho třeba v tomto konkrétním případě uvádět&lt;br /&gt;
* dokument: /w/index.php – je uveden včetně cesty (adresáře) v rámci webserveru, začínající od adresáře „viděného z internetu“&lt;br /&gt;
* parametry: jsou-li specifikovány, jsou uvozeny znakem otazníku. Zde je první parametr se jménem „title“ a hodnotou „URL“, druhý se jménem „action“ a hodnotou „edit“. Parametr a hodnota se oddělují rovnítkem, dvojice parametr–hodnota se oddělují ampersandem. Hodnota (i s rovnítkem) může být vynechána, pak se parametr předá jako prázdný řetězec.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Relativní adresování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mnohdy je vypisování celé absolutní adresy zbytečné a zdlouhavé. Existuje možnost, jak si práci usnadnit použitím relativní adresy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Myšlenka relativních adres se zakládá na tom, že soubory, které se navzájem odkazují, často leží na tomtéž serveru. Každý soubor, který pomocí URL vyžaduje jiný soubor, má sám nějaké absolutní URL. Takže stačí, aby se do adresy napsaly cesta k souboru, lomítko a jméno souboru. To je relativní URL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''relativní URL = cesta/jméno_souboru''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často oba soubory leží v jednom adresáři, takže pak není nutno vyplňovat cestu (je prázdná), relativní URL tvoří pouze jméno souboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Adresáře se oddělují lomítky. Pokud se cílený soubor nachází v hierarchii adresářů někde výše (takže je nutno &amp;quot;vyskákat&amp;quot; nahoru), použije se zápis dvou teček pro nadřazený adresář.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Vložení obrázku s logem do určité stránky za použití relativní adresy by se udělalo takto:&lt;br /&gt;
 &amp;lt;img src=&amp;quot;../images/obrazek.jpg&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V relativním URL lze samozřejmě použít záložky a dotazy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. ''What is URL? - A Word Definition From the Webopedia Computer Dictionary'' [online]. c2011 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.webopedia.com/TERM/U/URL.html&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Uniform Resource Locator'' [online]. 2010-12-26 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Uniform_Resource_Locator&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. LEE, T. Berners. ''RFC 1738 - Uniform Resource Locators (URL)'' [online]. 1994 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://tools.ietf.org/html/rfc1738&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. JANOVSKÝ, Dušan. ''URL'' [online]. 2010-12-12 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.jakpsatweb.cz/html/url.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=URL&amp;diff=17209</id>
		<title>URL</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=URL&amp;diff=17209"/>
		<updated>2011-01-03T16:18:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' URL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' url, uniform resource locator&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:''' webová adresa, URI&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  URN, World Wide Web, Internet &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – protokol, doména &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:800px-URI_Venn_Diagram.svg.png|thumb|Vztah URL k [[Uniform Resource Identifier|URI]] a [[Uniform Resource Name|URN]]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uniform Resource Locator („jednotný lokátor zdrojů“) je řetězec znaků s definovanou strukturou, který slouží k přesné specifikaci umístění zdrojů informací (ve smyslu dokument nebo služba) na Internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle počítačového slovníku Webopedia je URL globální adresa dokumentů a jiných zdrojů na World Wide Web. [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
URL definuje doménovou adresu serveru, umístění zdroje na serveru a protokol, kterým je možné zdroj zpřístupnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotlivá pole v URL:''' schéma, doménové jméno, port, specifikace souboru, parametry&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některá pole jsou nepovinná – buď nemají význam, nebo se předpokládá předdefinovaná hodnota, závislá např. na schématu (např. pro protokol HTTP je implicitní port 80), nebo na aplikaci (pro webový prohlížeč se předpokládá protokol HTTP). [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shodně s RFC 1738 [[#Literatura|[3]]] se URL do stránek zapisuje buďto jako absolutní adresa, nebo jako relativní. Zatímco absolutní adresa je to samé, co URL, relativní adresa je nějaký zkrácený zápis adresy, který funguje díky tomu, že prohlížeč ten zápis pochopí podle adresy aktuální stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Absolutní URL ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá absolutní adresa se skládá z protokolu a doménového jména. Většinou následuje adresářová cesta a jméno souboru. Někdy jsou v adrese ještě číslo portu, jméno záložky a dotaz (query string).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Protokoly'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HTML stránky se nejčastěji přenášejí http protokolem. Ten se do URL zapisuje jako http://. Další protokoly mailto: , ftp:// nebo https:// se užívají zřídka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Domény'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý server na Internetu má doménové jméno. To se skládá ze tří částí oddělených tečkami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* jméno virtuálního serveru, nejčastěji www (doména třetí úrovně)&lt;br /&gt;
* jméno domény druhé úrovně (nutná registrace)&lt;br /&gt;
* generická doména (doména nejvyššího řádu), nejčastěji cz, sk nebo com&lt;br /&gt;
* Port&lt;br /&gt;
Velmi zřídka se za generickou doménu píše dvojtečka a číslo portu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Adresářová cesta'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílový soubor bývá uložen v adresáři (ale může být přímo v kořeni serveru). Adresáře se do URL zapisují za generickou doménu. Před jméno adresáře patří lomítko (obyčejné, nikoli zpětné). Je-li adresářů více úrovní, píšou se za sebe odděleny lomítky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soubory'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vlastní jméno souboru se píše za adresářovou cestu (existuje-li). Před jméno souboru se dává lomítko.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Záložky'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odkaz může mířit na záložku v odkazovaném dokumentu. Do URL se za jméno souboru píše křížek # a jméno záložky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dotaz'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součástí URL mohou být i vstupní data pro nějaký skript. Ta se do URL píšou na konec za otazník. Syntaxe je jmeno=hodnota&amp;amp;jmeno2=hodnota2. [[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad pro WWW stránku:&lt;br /&gt;
 http://kisk.phil.muni.cz:80/w/index.php?title=URL&amp;amp;action=edit&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* schéma: http – odpovídající protokol téhož jména&lt;br /&gt;
* server: kisk.phil.muni.cz&lt;br /&gt;
* port: 80 – jelikož pro http je port 80 implicitní, není ho třeba v tomto konkrétním případě uvádět&lt;br /&gt;
* dokument: /w/index.php – je uveden včetně cesty (adresáře) v rámci webserveru, začínající od adresáře „viděného z internetu“&lt;br /&gt;
* parametry: jsou-li specifikovány, jsou uvozeny znakem otazníku. Zde je první parametr se jménem „title“ a hodnotou „URL“, druhý se jménem „action“ a hodnotou „edit“. Parametr a hodnota se oddělují rovnítkem, dvojice parametr–hodnota se oddělují ampersandem. Hodnota (i s rovnítkem) může být vynechána, pak se parametr předá jako prázdný řetězec.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Relativní adresování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mnohdy je vypisování celé absolutní adresy zbytečné a zdlouhavé. Existuje možnost, jak si práci usnadnit použitím relativní adresy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Myšlenka relativních adres se zakládá na tom, že soubory, které se navzájem odkazují, často leží na tomtéž serveru. Každý soubor, který pomocí URL vyžaduje jiný soubor, má sám nějaké absolutní URL. Takže stačí, aby se do adresy napsaly cesta k souboru, lomítko a jméno souboru. To je relativní URL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''relativní URL = cesta/jméno_souboru''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často oba soubory leží v jednom adresáři, takže pak není nutno vyplňovat cestu (je prázdná), relativní URL tvoří pouze jméno souboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Adresáře se oddělují lomítky. Pokud se cílený soubor nachází v hierarchii adresářů někde výše (takže je nutno &amp;quot;vyskákat&amp;quot; nahoru), použije se zápis dvou teček pro nadřazený adresář.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Vložení obrázku s logem do určité stránky za použití relativní adresy by se udělalo takto:&lt;br /&gt;
 &amp;lt;img src=&amp;quot;../images/obrazek.jpg&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V relativním URL lze samozřejmě použít záložky a dotazy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. ''What is URL? - A Word Definition From the Webopedia Computer Dictionary'' [online]. c2011 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.webopedia.com/TERM/U/URL.html&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Uniform Resource Locator'' [online]. 2010-12-26 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Uniform_Resource_Locator&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. LEE, T. Berners. ''RFC 1738 - Uniform Resource Locators (URL)'' [online]. 1994 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://tools.ietf.org/html/rfc1738&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. JANOVSKÝ, Dušan. ''URL'' [online]. 2010-12-12 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.jakpsatweb.cz/html/url.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=URL&amp;diff=17208</id>
		<title>URL</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=URL&amp;diff=17208"/>
		<updated>2011-01-03T16:18:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: /* Definice */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' URL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' url, uniform resource locator&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:''' webová adresa&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  World Wide Web, Internet &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – protokol, doména &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:800px-URI_Venn_Diagram.svg.png|thumb|Vztah URL k [[Uniform Resource Identifier|URI]] a [[Uniform Resource Name|URN]]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uniform Resource Locator („jednotný lokátor zdrojů“) je řetězec znaků s definovanou strukturou, který slouží k přesné specifikaci umístění zdrojů informací (ve smyslu dokument nebo služba) na Internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle počítačového slovníku Webopedia je URL globální adresa dokumentů a jiných zdrojů na World Wide Web. [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
URL definuje doménovou adresu serveru, umístění zdroje na serveru a protokol, kterým je možné zdroj zpřístupnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotlivá pole v URL:''' schéma, doménové jméno, port, specifikace souboru, parametry&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některá pole jsou nepovinná – buď nemají význam, nebo se předpokládá předdefinovaná hodnota, závislá např. na schématu (např. pro protokol HTTP je implicitní port 80), nebo na aplikaci (pro webový prohlížeč se předpokládá protokol HTTP). [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shodně s RFC 1738 [[#Literatura|[3]]] se URL do stránek zapisuje buďto jako absolutní adresa, nebo jako relativní. Zatímco absolutní adresa je to samé, co URL, relativní adresa je nějaký zkrácený zápis adresy, který funguje díky tomu, že prohlížeč ten zápis pochopí podle adresy aktuální stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Absolutní URL ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá absolutní adresa se skládá z protokolu a doménového jména. Většinou následuje adresářová cesta a jméno souboru. Někdy jsou v adrese ještě číslo portu, jméno záložky a dotaz (query string).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Protokoly'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HTML stránky se nejčastěji přenášejí http protokolem. Ten se do URL zapisuje jako http://. Další protokoly mailto: , ftp:// nebo https:// se užívají zřídka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Domény'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý server na Internetu má doménové jméno. To se skládá ze tří částí oddělených tečkami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* jméno virtuálního serveru, nejčastěji www (doména třetí úrovně)&lt;br /&gt;
* jméno domény druhé úrovně (nutná registrace)&lt;br /&gt;
* generická doména (doména nejvyššího řádu), nejčastěji cz, sk nebo com&lt;br /&gt;
* Port&lt;br /&gt;
Velmi zřídka se za generickou doménu píše dvojtečka a číslo portu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Adresářová cesta'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílový soubor bývá uložen v adresáři (ale může být přímo v kořeni serveru). Adresáře se do URL zapisují za generickou doménu. Před jméno adresáře patří lomítko (obyčejné, nikoli zpětné). Je-li adresářů více úrovní, píšou se za sebe odděleny lomítky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soubory'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vlastní jméno souboru se píše za adresářovou cestu (existuje-li). Před jméno souboru se dává lomítko.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Záložky'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odkaz může mířit na záložku v odkazovaném dokumentu. Do URL se za jméno souboru píše křížek # a jméno záložky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dotaz'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součástí URL mohou být i vstupní data pro nějaký skript. Ta se do URL píšou na konec za otazník. Syntaxe je jmeno=hodnota&amp;amp;jmeno2=hodnota2. [[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad pro WWW stránku:&lt;br /&gt;
 http://kisk.phil.muni.cz:80/w/index.php?title=URL&amp;amp;action=edit&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* schéma: http – odpovídající protokol téhož jména&lt;br /&gt;
* server: kisk.phil.muni.cz&lt;br /&gt;
* port: 80 – jelikož pro http je port 80 implicitní, není ho třeba v tomto konkrétním případě uvádět&lt;br /&gt;
* dokument: /w/index.php – je uveden včetně cesty (adresáře) v rámci webserveru, začínající od adresáře „viděného z internetu“&lt;br /&gt;
* parametry: jsou-li specifikovány, jsou uvozeny znakem otazníku. Zde je první parametr se jménem „title“ a hodnotou „URL“, druhý se jménem „action“ a hodnotou „edit“. Parametr a hodnota se oddělují rovnítkem, dvojice parametr–hodnota se oddělují ampersandem. Hodnota (i s rovnítkem) může být vynechána, pak se parametr předá jako prázdný řetězec.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Relativní adresování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mnohdy je vypisování celé absolutní adresy zbytečné a zdlouhavé. Existuje možnost, jak si práci usnadnit použitím relativní adresy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Myšlenka relativních adres se zakládá na tom, že soubory, které se navzájem odkazují, často leží na tomtéž serveru. Každý soubor, který pomocí URL vyžaduje jiný soubor, má sám nějaké absolutní URL. Takže stačí, aby se do adresy napsaly cesta k souboru, lomítko a jméno souboru. To je relativní URL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''relativní URL = cesta/jméno_souboru''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často oba soubory leží v jednom adresáři, takže pak není nutno vyplňovat cestu (je prázdná), relativní URL tvoří pouze jméno souboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Adresáře se oddělují lomítky. Pokud se cílený soubor nachází v hierarchii adresářů někde výše (takže je nutno &amp;quot;vyskákat&amp;quot; nahoru), použije se zápis dvou teček pro nadřazený adresář.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Vložení obrázku s logem do určité stránky za použití relativní adresy by se udělalo takto:&lt;br /&gt;
 &amp;lt;img src=&amp;quot;../images/obrazek.jpg&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V relativním URL lze samozřejmě použít záložky a dotazy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. ''What is URL? - A Word Definition From the Webopedia Computer Dictionary'' [online]. c2011 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.webopedia.com/TERM/U/URL.html&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Uniform Resource Locator'' [online]. 2010-12-26 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Uniform_Resource_Locator&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. LEE, T. Berners. ''RFC 1738 - Uniform Resource Locators (URL)'' [online]. 1994 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://tools.ietf.org/html/rfc1738&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. JANOVSKÝ, Dušan. ''URL'' [online]. 2010-12-12 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.jakpsatweb.cz/html/url.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=URL&amp;diff=17207</id>
		<title>URL</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=URL&amp;diff=17207"/>
		<updated>2011-01-03T16:16:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' URL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' url, uniform resource locator&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:''' webová adresa&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  World Wide Web, Internet &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – protokol, doména &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:800px-URI_Venn_Diagram.svg.png|thumb|Vztah URL k [[Uniform Resource Identifier|URI]] a [[Uniform Resource Name|URN]]]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Uniform Resource Locator („jednotný lokátor zdrojů“) je řetězec znaků s definovanou strukturou, který slouží k přesné specifikaci umístění zdrojů informací (ve smyslu dokument nebo služba) na Internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle počítačového slovníku Webopedia je URL globální adresa dokumentů a jiných zdrojů na World Wide Web. [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
URL definuje doménovou adresu serveru, umístění zdroje na serveru a protokol, kterým je možné zdroj zpřístupnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotlivá pole v URL:''' schéma, doménové jméno, port, specifikace souboru, parametry&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některá pole jsou nepovinná – buď nemají význam, nebo se předpokládá předdefinovaná hodnota, závislá např. na schématu (např. pro protokol HTTP je implicitní port 80), nebo na aplikaci (pro webový prohlížeč se předpokládá protokol HTTP). [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shodně s RFC 1738 [[#Literatura|[3]]] se URL do stránek zapisuje buďto jako absolutní adresa, nebo jako relativní. Zatímco absolutní adresa je to samé, co URL, relativní adresa je nějaký zkrácený zápis adresy, který funguje díky tomu, že prohlížeč ten zápis pochopí podle adresy aktuální stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Absolutní URL ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá absolutní adresa se skládá z protokolu a doménového jména. Většinou následuje adresářová cesta a jméno souboru. Někdy jsou v adrese ještě číslo portu, jméno záložky a dotaz (query string).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Protokoly'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HTML stránky se nejčastěji přenášejí http protokolem. Ten se do URL zapisuje jako http://. Další protokoly mailto: , ftp:// nebo https:// se užívají zřídka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Domény'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý server na Internetu má doménové jméno. To se skládá ze tří částí oddělených tečkami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* jméno virtuálního serveru, nejčastěji www (doména třetí úrovně)&lt;br /&gt;
* jméno domény druhé úrovně (nutná registrace)&lt;br /&gt;
* generická doména (doména nejvyššího řádu), nejčastěji cz, sk nebo com&lt;br /&gt;
* Port&lt;br /&gt;
Velmi zřídka se za generickou doménu píše dvojtečka a číslo portu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Adresářová cesta'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílový soubor bývá uložen v adresáři (ale může být přímo v kořeni serveru). Adresáře se do URL zapisují za generickou doménu. Před jméno adresáře patří lomítko (obyčejné, nikoli zpětné). Je-li adresářů více úrovní, píšou se za sebe odděleny lomítky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soubory'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vlastní jméno souboru se píše za adresářovou cestu (existuje-li). Před jméno souboru se dává lomítko.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Záložky'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odkaz může mířit na záložku v odkazovaném dokumentu. Do URL se za jméno souboru píše křížek # a jméno záložky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dotaz'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součástí URL mohou být i vstupní data pro nějaký skript. Ta se do URL píšou na konec za otazník. Syntaxe je jmeno=hodnota&amp;amp;jmeno2=hodnota2. [[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad pro WWW stránku:&lt;br /&gt;
 http://kisk.phil.muni.cz:80/w/index.php?title=URL&amp;amp;action=edit&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* schéma: http – odpovídající protokol téhož jména&lt;br /&gt;
* server: kisk.phil.muni.cz&lt;br /&gt;
* port: 80 – jelikož pro http je port 80 implicitní, není ho třeba v tomto konkrétním případě uvádět&lt;br /&gt;
* dokument: /w/index.php – je uveden včetně cesty (adresáře) v rámci webserveru, začínající od adresáře „viděného z internetu“&lt;br /&gt;
* parametry: jsou-li specifikovány, jsou uvozeny znakem otazníku. Zde je první parametr se jménem „title“ a hodnotou „URL“, druhý se jménem „action“ a hodnotou „edit“. Parametr a hodnota se oddělují rovnítkem, dvojice parametr–hodnota se oddělují ampersandem. Hodnota (i s rovnítkem) může být vynechána, pak se parametr předá jako prázdný řetězec.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Relativní adresování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mnohdy je vypisování celé absolutní adresy zbytečné a zdlouhavé. Existuje možnost, jak si práci usnadnit použitím relativní adresy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Myšlenka relativních adres se zakládá na tom, že soubory, které se navzájem odkazují, často leží na tomtéž serveru. Každý soubor, který pomocí URL vyžaduje jiný soubor, má sám nějaké absolutní URL. Takže stačí, aby se do adresy napsaly cesta k souboru, lomítko a jméno souboru. To je relativní URL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''relativní URL = cesta/jméno_souboru''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často oba soubory leží v jednom adresáři, takže pak není nutno vyplňovat cestu (je prázdná), relativní URL tvoří pouze jméno souboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Adresáře se oddělují lomítky. Pokud se cílený soubor nachází v hierarchii adresářů někde výše (takže je nutno &amp;quot;vyskákat&amp;quot; nahoru), použije se zápis dvou teček pro nadřazený adresář.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Vložení obrázku s logem do určité stránky za použití relativní adresy by se udělalo takto:&lt;br /&gt;
 &amp;lt;img src=&amp;quot;../images/obrazek.jpg&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V relativním URL lze samozřejmě použít záložky a dotazy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. ''What is URL? - A Word Definition From the Webopedia Computer Dictionary'' [online]. c2011 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.webopedia.com/TERM/U/URL.html&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Uniform Resource Locator'' [online]. 2010-12-26 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Uniform_Resource_Locator&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. LEE, T. Berners. ''RFC 1738 - Uniform Resource Locators (URL)'' [online]. 1994 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://tools.ietf.org/html/rfc1738&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. JANOVSKÝ, Dušan. ''URL'' [online]. 2010-12-12 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.jakpsatweb.cz/html/url.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=URL&amp;diff=17206</id>
		<title>URL</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=URL&amp;diff=17206"/>
		<updated>2011-01-03T16:16:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: Stránka vyprázdněna&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=URL&amp;diff=17205</id>
		<title>URL</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=URL&amp;diff=17205"/>
		<updated>2011-01-03T16:15:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' URL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' url, uniform resource locator&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:''' webová adresa&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  World Wide Web, Internet &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – protokol, doména &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:800px-URI_Venn_Diagram.svg.png|thumb|Vztah URL k [[Uniform Resource Identifier|URI]] a [[Uniform Resource Name|URN]]]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Uniform Resource Locator („jednotný lokátor zdrojů“) je řetězec znaků s definovanou strukturou, který slouží k přesné specifikaci umístění zdrojů informací (ve smyslu dokument nebo služba) na Internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle počítačového slovníku Webopedia je URL globální adresa dokumentů a jiných zdrojů na World Wide Web. [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
URL definuje doménovou adresu serveru, umístění zdroje na serveru a protokol, kterým je možné zdroj zpřístupnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotlivá pole v URL:''' schéma, doménové jméno, port, specifikace souboru, parametry&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některá pole jsou nepovinná – buď nemají význam, nebo se předpokládá předdefinovaná hodnota, závislá např. na schématu (např. pro protokol HTTP je implicitní port 80), nebo na aplikaci (pro webový prohlížeč se předpokládá protokol HTTP). [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shodně s RFC 1738 [[#Literatura|[3]]] se URL do stránek zapisuje buďto jako absolutní adresa, nebo jako relativní. Zatímco absolutní adresa je to samé, co URL, relativní adresa je nějaký zkrácený zápis adresy, který funguje díky tomu, že prohlížeč ten zápis pochopí podle adresy aktuální stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Absolutní URL ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá absolutní adresa se skládá z protokolu a doménového jména. Většinou následuje adresářová cesta a jméno souboru. Někdy jsou v adrese ještě číslo portu, jméno záložky a dotaz (query string).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Protokoly'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HTML stránky se nejčastěji přenášejí http protokolem. Ten se do URL zapisuje jako http://. Další protokoly mailto: , ftp:// nebo https:// se užívají zřídka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Domény'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý server na Internetu má doménové jméno. To se skládá ze tří částí oddělených tečkami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* jméno virtuálního serveru, nejčastěji www (doména třetí úrovně)&lt;br /&gt;
* jméno domény druhé úrovně (nutná registrace)&lt;br /&gt;
* generická doména (doména nejvyššího řádu), nejčastěji cz, sk nebo com&lt;br /&gt;
* Port&lt;br /&gt;
Velmi zřídka se za generickou doménu píše dvojtečka a číslo portu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Adresářová cesta'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílový soubor bývá uložen v adresáři (ale může být přímo v kořeni serveru). Adresáře se do URL zapisují za generickou doménu. Před jméno adresáře patří lomítko (obyčejné, nikoli zpětné). Je-li adresářů více úrovní, píšou se za sebe odděleny lomítky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soubory'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vlastní jméno souboru se píše za adresářovou cestu (existuje-li). Před jméno souboru se dává lomítko.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Záložky'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odkaz může mířit na záložku v odkazovaném dokumentu. Do URL se za jméno souboru píše křížek # a jméno záložky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dotaz'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součástí URL mohou být i vstupní data pro nějaký skript. Ta se do URL píšou na konec za otazník. Syntaxe je jmeno=hodnota&amp;amp;jmeno2=hodnota2. [[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad pro WWW stránku:&lt;br /&gt;
 http://kisk.phil.muni.cz:80/w/index.php?title=URL&amp;amp;action=edit&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* schéma: http – odpovídající protokol téhož jména&lt;br /&gt;
* server: kisk.phil.muni.cz&lt;br /&gt;
* port: 80 – jelikož pro http je port 80 implicitní, není ho třeba v tomto konkrétním případě uvádět&lt;br /&gt;
* dokument: /w/index.php – je uveden včetně cesty (adresáře) v rámci webserveru, začínající od adresáře „viděného z internetu“&lt;br /&gt;
* parametry: jsou-li specifikovány, jsou uvozeny znakem otazníku. Zde je první parametr se jménem „title“ a hodnotou „URL“, druhý se jménem „action“ a hodnotou „edit“. Parametr a hodnota se oddělují rovnítkem, dvojice parametr–hodnota se oddělují ampersandem. Hodnota (i s rovnítkem) může být vynechána, pak se parametr předá jako prázdný řetězec.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Relativní adresování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mnohdy je vypisování celé absolutní adresy zbytečné a zdlouhavé. Existuje možnost, jak si práci usnadnit použitím relativní adresy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Myšlenka relativních adres se zakládá na tom, že soubory, které se navzájem odkazují, často leží na tomtéž serveru. Každý soubor, který pomocí URL vyžaduje jiný soubor, má sám nějaké absolutní URL. Takže stačí, aby se do adresy napsaly cesta k souboru, lomítko a jméno souboru. To je relativní URL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''relativní URL = cesta/jméno_souboru''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často oba soubory leží v jednom adresáři, takže pak není nutno vyplňovat cestu (je prázdná), relativní URL tvoří pouze jméno souboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Adresáře se oddělují lomítky. Pokud se cílený soubor nachází v hierarchii adresářů někde výše (takže je nutno &amp;quot;vyskákat&amp;quot; nahoru), použije se zápis dvou teček pro nadřazený adresář.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Vložení obrázku s logem do určité stránky za použití relativní adresy by se udělalo takto:&lt;br /&gt;
 &amp;lt;img src=&amp;quot;../images/obrazek.jpg&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V relativním URL lze samozřejmě použít záložky a dotazy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. ''What is URL? - A Word Definition From the Webopedia Computer Dictionary'' [online]. c2011 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.webopedia.com/TERM/U/URL.html&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Uniform Resource Locator'' [online]. 2010-12-26 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Uniform_Resource_Locator&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. LEE, T. Berners. ''RFC 1738 - Uniform Resource Locators (URL)'' [online]. 1994 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://tools.ietf.org/html/rfc1738&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. JANOVSKÝ, Dušan. ''URL'' [online]. 2010-12-12 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.jakpsatweb.cz/html/url.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=URL&amp;diff=17204</id>
		<title>URL</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=URL&amp;diff=17204"/>
		<updated>2011-01-03T16:13:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: /* Literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' URL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' url, uniform resource locator&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:''' webová adresa&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  World Wide Web, Internet &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – protokol, doména &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:800px-URI_Venn_Diagram.svg.png|thumb|Vztah URL k [[Uniform Resource Identifier|URI]] a [[Uniform Resource Name|URN]]]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Uniform Resource Locator („jednotný lokátor zdrojů“) je řetězec znaků s definovanou strukturou, který slouží k přesné specifikaci umístění zdrojů informací (ve smyslu dokument nebo služba) na Internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle počítačového slovníku Webopedia je URL globální adresa dokumentů a jiných zdrojů na World Wide Web. [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
URL definuje doménovou adresu serveru, umístění zdroje na serveru a protokol, kterým je možné zdroj zpřístupnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotlivá pole v URL:''' schéma, doménové jméno, port, specifikace souboru, parametry&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některá pole jsou nepovinná – buď nemají význam, nebo se předpokládá předdefinovaná hodnota, závislá např. na schématu (např. pro protokol HTTP je implicitní port 80), nebo na aplikaci (pro webový prohlížeč se předpokládá protokol HTTP). [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shodně s RFC 1738 [[#Literatura|[3]]] se URL do stránek zapisuje buďto jako absolutní adresa, nebo jako relativní. Zatímco absolutní adresa je to samé, co URL, relativní adresa je nějaký zkrácený zápis adresy, který funguje díky tomu, že prohlížeč ten zápis pochopí podle adresy aktuální stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Absolutní URL ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá absolutní adresa se skládá z protokolu a doménového jména. Většinou následuje adresářová cesta a jméno souboru. Někdy jsou v adrese ještě číslo portu, jméno záložky a dotaz (query string).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Protokoly'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HTML stránky se nejčastěji přenášejí http protokolem. Ten se do URL zapisuje jako http://. Další protokoly mailto: , ftp:// nebo https:// se užívají zřídka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Domény'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý server na Internetu má doménové jméno. To se skládá ze tří částí oddělených tečkami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* jméno virtuálního serveru, nejčastěji www (doména třetí úrovně)&lt;br /&gt;
* jméno domény druhé úrovně (nutná registrace)&lt;br /&gt;
* generická doména (doména nejvyššího řádu), nejčastěji cz, sk nebo com&lt;br /&gt;
* Port&lt;br /&gt;
Velmi zřídka se za generickou doménu píše dvojtečka a číslo portu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Adresářová cesta'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílový soubor bývá uložen v adresáři (ale může být přímo v kořeni serveru). Adresáře se do URL zapisují za generickou doménu. Před jméno adresáře patří lomítko (obyčejné, nikoli zpětné). Je-li adresářů více úrovní, píšou se za sebe odděleny lomítky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soubory'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vlastní jméno souboru se píše za adresářovou cestu (existuje-li). Před jméno souboru se dává lomítko.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Záložky'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odkaz může mířit na záložku v odkazovaném dokumentu. Do URL se za jméno souboru píše křížek # a jméno záložky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dotaz'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součástí URL mohou být i vstupní data pro nějaký skript. Ta se do URL píšou na konec za otazník. Syntaxe je jmeno=hodnota&amp;amp;jmeno2=hodnota2. [[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad pro WWW stránku:&lt;br /&gt;
 http://kisk.phil.muni.cz:80/w/index.php?title=URL&amp;amp;action=edit&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* schéma: http – odpovídající protokol téhož jména&lt;br /&gt;
* server: kisk.phil.muni.cz&lt;br /&gt;
* port: 80 – jelikož pro http je port 80 implicitní, není ho třeba v tomto konkrétním případě uvádět&lt;br /&gt;
* dokument: /w/index.php – je uveden včetně cesty (adresáře) v rámci webserveru, začínající od adresáře „viděného z internetu“&lt;br /&gt;
* parametry: jsou-li specifikovány, jsou uvozeny znakem otazníku. Zde je první parametr se jménem „title“ a hodnotou „URL“, druhý se jménem „action“ a hodnotou „edit“. Parametr a hodnota se oddělují rovnítkem, dvojice parametr–hodnota se oddělují ampersandem. Hodnota (i s rovnítkem) může být vynechána, pak se parametr předá jako prázdný řetězec.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Relativní adresování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mnohdy je vypisování celé absolutní adresy zbytečné a zdlouhavé. Existuje možnost, jak si práci usnadnit použitím relativní adresy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Myšlenka relativních adres se zakládá na tom, že soubory, které se navzájem odkazují, často leží na tomtéž serveru. Každý soubor, který pomocí URL vyžaduje jiný soubor, má sám nějaké absolutní URL. Takže stačí, aby se do adresy napsaly cesta k souboru, lomítko a jméno souboru. To je relativní URL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''relativní URL = cesta/jméno_souboru''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často oba soubory leží v jednom adresáři, takže pak není nutno vyplňovat cestu (je prázdná), relativní URL tvoří pouze jméno souboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Adresáře se oddělují lomítky. Pokud se cílený soubor nachází v hierarchii adresářů někde výše (takže je nutno &amp;quot;vyskákat&amp;quot; nahoru), použije se zápis dvou teček pro nadřazený adresář.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Vložení obrázku s logem do určité stránky za použití relativní adresy by se udělalo takto:&lt;br /&gt;
 &amp;lt;img src=&amp;quot;../images/obrazek.jpg&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V relativním URL lze samozřejmě použít záložky a dotazy.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=URL&amp;diff=17203</id>
		<title>URL</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=URL&amp;diff=17203"/>
		<updated>2011-01-03T16:12:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: /* Relativní adresování */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' URL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' url, uniform resource locator&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:''' webová adresa&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  World Wide Web, Internet &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – protokol, doména &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:800px-URI_Venn_Diagram.svg.png|thumb|Vztah URL k [[Uniform Resource Identifier|URI]] a [[Uniform Resource Name|URN]]]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Uniform Resource Locator („jednotný lokátor zdrojů“) je řetězec znaků s definovanou strukturou, který slouží k přesné specifikaci umístění zdrojů informací (ve smyslu dokument nebo služba) na Internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle počítačového slovníku Webopedia je URL globální adresa dokumentů a jiných zdrojů na World Wide Web. [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
URL definuje doménovou adresu serveru, umístění zdroje na serveru a protokol, kterým je možné zdroj zpřístupnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotlivá pole v URL:''' schéma, doménové jméno, port, specifikace souboru, parametry&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některá pole jsou nepovinná – buď nemají význam, nebo se předpokládá předdefinovaná hodnota, závislá např. na schématu (např. pro protokol HTTP je implicitní port 80), nebo na aplikaci (pro webový prohlížeč se předpokládá protokol HTTP). [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shodně s RFC 1738 [[#Literatura|[3]]] se URL do stránek zapisuje buďto jako absolutní adresa, nebo jako relativní. Zatímco absolutní adresa je to samé, co URL, relativní adresa je nějaký zkrácený zápis adresy, který funguje díky tomu, že prohlížeč ten zápis pochopí podle adresy aktuální stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Absolutní URL ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá absolutní adresa se skládá z protokolu a doménového jména. Většinou následuje adresářová cesta a jméno souboru. Někdy jsou v adrese ještě číslo portu, jméno záložky a dotaz (query string).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Protokoly'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HTML stránky se nejčastěji přenášejí http protokolem. Ten se do URL zapisuje jako http://. Další protokoly mailto: , ftp:// nebo https:// se užívají zřídka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Domény'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý server na Internetu má doménové jméno. To se skládá ze tří částí oddělených tečkami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* jméno virtuálního serveru, nejčastěji www (doména třetí úrovně)&lt;br /&gt;
* jméno domény druhé úrovně (nutná registrace)&lt;br /&gt;
* generická doména (doména nejvyššího řádu), nejčastěji cz, sk nebo com&lt;br /&gt;
* Port&lt;br /&gt;
Velmi zřídka se za generickou doménu píše dvojtečka a číslo portu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Adresářová cesta'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílový soubor bývá uložen v adresáři (ale může být přímo v kořeni serveru). Adresáře se do URL zapisují za generickou doménu. Před jméno adresáře patří lomítko (obyčejné, nikoli zpětné). Je-li adresářů více úrovní, píšou se za sebe odděleny lomítky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soubory'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vlastní jméno souboru se píše za adresářovou cestu (existuje-li). Před jméno souboru se dává lomítko.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Záložky'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odkaz může mířit na záložku v odkazovaném dokumentu. Do URL se za jméno souboru píše křížek # a jméno záložky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dotaz'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součástí URL mohou být i vstupní data pro nějaký skript. Ta se do URL píšou na konec za otazník. Syntaxe je jmeno=hodnota&amp;amp;jmeno2=hodnota2. [[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad pro WWW stránku:&lt;br /&gt;
 http://kisk.phil.muni.cz:80/w/index.php?title=URL&amp;amp;action=edit&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* schéma: http – odpovídající protokol téhož jména&lt;br /&gt;
* server: kisk.phil.muni.cz&lt;br /&gt;
* port: 80 – jelikož pro http je port 80 implicitní, není ho třeba v tomto konkrétním případě uvádět&lt;br /&gt;
* dokument: /w/index.php – je uveden včetně cesty (adresáře) v rámci webserveru, začínající od adresáře „viděného z internetu“&lt;br /&gt;
* parametry: jsou-li specifikovány, jsou uvozeny znakem otazníku. Zde je první parametr se jménem „title“ a hodnotou „URL“, druhý se jménem „action“ a hodnotou „edit“. Parametr a hodnota se oddělují rovnítkem, dvojice parametr–hodnota se oddělují ampersandem. Hodnota (i s rovnítkem) může být vynechána, pak se parametr předá jako prázdný řetězec.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Relativní adresování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mnohdy je vypisování celé absolutní adresy zbytečné a zdlouhavé. Existuje možnost, jak si práci usnadnit použitím relativní adresy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Myšlenka relativních adres se zakládá na tom, že soubory, které se navzájem odkazují, často leží na tomtéž serveru. Každý soubor, který pomocí URL vyžaduje jiný soubor, má sám nějaké absolutní URL. Takže stačí, aby se do adresy napsaly cesta k souboru, lomítko a jméno souboru. To je relativní URL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''relativní URL = cesta/jméno_souboru''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často oba soubory leží v jednom adresáři, takže pak není nutno vyplňovat cestu (je prázdná), relativní URL tvoří pouze jméno souboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Adresáře se oddělují lomítky. Pokud se cílený soubor nachází v hierarchii adresářů někde výše (takže je nutno &amp;quot;vyskákat&amp;quot; nahoru), použije se zápis dvou teček pro nadřazený adresář.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Vložení obrázku s logem do určité stránky za použití relativní adresy by se udělalo takto:&lt;br /&gt;
 &amp;lt;img src=&amp;quot;../images/obrazek.jpg&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V relativním URL lze samozřejmě použít záložky a dotazy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. ''What is URL? - A Word Definition From the Webopedia Computer Dictionary'' [online]. c2011 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.webopedia.com/TERM/U/URL.html&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Uniform Resource Locator'' [online]. 2010-12-26 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Uniform_Resource_Locator&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. LEE, T. Berners. ''RFC 1738 - Uniform Resource Locators (URL)'' [online]. 1994 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://tools.ietf.org/html/rfc1738&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. JANOVSKÝ, Dušan. ''URL'' [online]. 2010-12-12 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.jakpsatweb.cz/html/url.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=URL&amp;diff=17202</id>
		<title>URL</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=URL&amp;diff=17202"/>
		<updated>2011-01-03T16:10:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' URL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' url, uniform resource locator&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:''' webová adresa&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  World Wide Web, Internet &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – protokol, doména &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:800px-URI_Venn_Diagram.svg.png|thumb|Vztah URL k [[Uniform Resource Identifier|URI]] a [[Uniform Resource Name|URN]]]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Uniform Resource Locator („jednotný lokátor zdrojů“) je řetězec znaků s definovanou strukturou, který slouží k přesné specifikaci umístění zdrojů informací (ve smyslu dokument nebo služba) na Internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle počítačového slovníku Webopedia je URL globální adresa dokumentů a jiných zdrojů na World Wide Web. [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
URL definuje doménovou adresu serveru, umístění zdroje na serveru a protokol, kterým je možné zdroj zpřístupnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotlivá pole v URL:''' schéma, doménové jméno, port, specifikace souboru, parametry&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některá pole jsou nepovinná – buď nemají význam, nebo se předpokládá předdefinovaná hodnota, závislá např. na schématu (např. pro protokol HTTP je implicitní port 80), nebo na aplikaci (pro webový prohlížeč se předpokládá protokol HTTP). [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shodně s RFC 1738 [[#Literatura|[3]]] se URL do stránek zapisuje buďto jako absolutní adresa, nebo jako relativní. Zatímco absolutní adresa je to samé, co URL, relativní adresa je nějaký zkrácený zápis adresy, který funguje díky tomu, že prohlížeč ten zápis pochopí podle adresy aktuální stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Absolutní URL ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá absolutní adresa se skládá z protokolu a doménového jména. Většinou následuje adresářová cesta a jméno souboru. Někdy jsou v adrese ještě číslo portu, jméno záložky a dotaz (query string).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Protokoly'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HTML stránky se nejčastěji přenášejí http protokolem. Ten se do URL zapisuje jako http://. Další protokoly mailto: , ftp:// nebo https:// se užívají zřídka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Domény'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý server na Internetu má doménové jméno. To se skládá ze tří částí oddělených tečkami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* jméno virtuálního serveru, nejčastěji www (doména třetí úrovně)&lt;br /&gt;
* jméno domény druhé úrovně (nutná registrace)&lt;br /&gt;
* generická doména (doména nejvyššího řádu), nejčastěji cz, sk nebo com&lt;br /&gt;
* Port&lt;br /&gt;
Velmi zřídka se za generickou doménu píše dvojtečka a číslo portu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Adresářová cesta'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílový soubor bývá uložen v adresáři (ale může být přímo v kořeni serveru). Adresáře se do URL zapisují za generickou doménu. Před jméno adresáře patří lomítko (obyčejné, nikoli zpětné). Je-li adresářů více úrovní, píšou se za sebe odděleny lomítky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soubory'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vlastní jméno souboru se píše za adresářovou cestu (existuje-li). Před jméno souboru se dává lomítko.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Záložky'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odkaz může mířit na záložku v odkazovaném dokumentu. Do URL se za jméno souboru píše křížek # a jméno záložky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dotaz'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součástí URL mohou být i vstupní data pro nějaký skript. Ta se do URL píšou na konec za otazník. Syntaxe je jmeno=hodnota&amp;amp;jmeno2=hodnota2. [[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad pro WWW stránku:&lt;br /&gt;
 http://kisk.phil.muni.cz:80/w/index.php?title=URL&amp;amp;action=edit&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* schéma: http – odpovídající protokol téhož jména&lt;br /&gt;
* server: kisk.phil.muni.cz&lt;br /&gt;
* port: 80 – jelikož pro http je port 80 implicitní, není ho třeba v tomto konkrétním případě uvádět&lt;br /&gt;
* dokument: /w/index.php – je uveden včetně cesty (adresáře) v rámci webserveru, začínající od adresáře „viděného z internetu“&lt;br /&gt;
* parametry: jsou-li specifikovány, jsou uvozeny znakem otazníku. Zde je první parametr se jménem „title“ a hodnotou „URL“, druhý se jménem „action“ a hodnotou „edit“. Parametr a hodnota se oddělují rovnítkem, dvojice parametr–hodnota se oddělují ampersandem. Hodnota (i s rovnítkem) může být vynechána, pak se parametr předá jako prázdný řetězec.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Relativní adresování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mnohdy je vypisování celé absolutní adresy zbytečné a zdlouhavé. Existuje možnost, jak si práci usnadnit použitím relativní adresy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Myšlenka relativních adres se zakládá na tom, že soubory, které se navzájem odkazují, často leží na tomtéž serveru. Každý soubor, který pomocí URL vyžaduje jiný soubor, má sám nějaké absolutní URL. Takže stačí, aby se do adresy napsaly cesta k souboru, lomítko a jméno souboru. To je relativní URL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
relativní URL = cesta/jméno_souboru&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často oba soubory leží v jednom adresáři, takže pak není nutno vyplňovat cestu (je prázdná), relativní URL tvoří pouze jméno souboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Adresáře se oddělují lomítky. Pokud se cílený soubor nachází v hierarchii adresářů někde výše (takže je nutno &amp;quot;vyskákat&amp;quot; nahoru), použije se zápis dvou teček pro nadřazený adresář.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Vložení obrázku s logem do určité stránky za použití relativní adresy by se udělalo takto: &amp;lt;img src=&amp;quot;../images/obrazek.jpg&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V relativním URL lze samozřejmě použít záložky a dotazy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. ''What is URL? - A Word Definition From the Webopedia Computer Dictionary'' [online]. c2011 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.webopedia.com/TERM/U/URL.html&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Uniform Resource Locator'' [online]. 2010-12-26 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Uniform_Resource_Locator&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. LEE, T. Berners. ''RFC 1738 - Uniform Resource Locators (URL)'' [online]. 1994 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://tools.ietf.org/html/rfc1738&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. JANOVSKÝ, Dušan. ''URL'' [online]. 2010-12-12 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.jakpsatweb.cz/html/url.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=URL&amp;diff=17201</id>
		<title>URL</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=URL&amp;diff=17201"/>
		<updated>2011-01-03T16:00:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' URL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' url, uniform resource locator&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:''' webová adresa&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  World Wide Web, Internet &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – protokol, doména &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:800px-URI_Venn_Diagram.svg.png|thumb|Vztah URL k [[Uniform Resource Identifier|URI]] a [[Uniform Resource Name|URN]]]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Uniform Resource Locator („jednotný lokátor zdrojů“) je řetězec znaků s definovanou strukturou, který slouží k přesné specifikaci umístění zdrojů informací (ve smyslu dokument nebo služba) na Internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
URL definuje doménovou adresu serveru, umístění zdroje na serveru a protokol, kterým je možné zdroj zpřístupnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotlivá pole v URL:''' schéma, doménové jméno, port, specifikace souboru, parametry&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některá pole jsou nepovinná – buď nemají význam, nebo se předpokládá předdefinovaná hodnota, závislá např. na schématu (např. pro protokol HTTP je implicitní port 80), nebo na aplikaci (pro webový prohlížeč se předpokládá protokol HTTP). [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shodně s RFC 1738 [[#Literatura|[2]]] se URL do stránek zapisuje buďto jako absolutní adresa, nebo jako relativní. Zatímco absolutní adresa je to samé, co URL, relativní adresa je nějaký zkrácený zápis adresy, který funguje díky tomu, že prohlížeč ten zápis pochopí podle adresy aktuální stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Absolutní URL ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá absolutní adresa se skládá z protokolu a doménového jména. Většinou následuje adresářová cesta a jméno souboru. Někdy jsou v adrese ještě číslo portu, jméno záložky a dotaz (query string).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Protokoly'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HTML stránky se nejčastěji přenášejí http protokolem. Ten se do URL zapisuje jako http://. Další protokoly mailto: , ftp:// nebo https:// se užívají zřídka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Domény'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý server na Internetu má doménové jméno. To se skládá ze tří částí oddělených tečkami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* jméno virtuálního serveru, nejčastěji www (doména třetí úrovně)&lt;br /&gt;
* jméno domény druhé úrovně (nutná registrace)&lt;br /&gt;
* generická doména (doména nejvyššího řádu), nejčastěji cz, sk nebo com&lt;br /&gt;
* Port&lt;br /&gt;
Velmi zřídka se za generickou doménu píše dvojtečka a číslo portu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Adresářová cesta'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílový soubor bývá uložen v adresáři (ale může být přímo v kořeni serveru). Adresáře se do URL zapisují za generickou doménu. Před jméno adresáře patří lomítko (obyčejné, nikoli zpětné). Je-li adresářů více úrovní, píšou se za sebe odděleny lomítky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soubory'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vlastní jméno souboru se píše za adresářovou cestu (existuje-li). Před jméno souboru se dává lomítko.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Záložky'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odkaz může mířit na záložku v odkazovaném dokumentu. Do URL se za jméno souboru píše křížek # a jméno záložky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dotaz'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součástí URL mohou být i vstupní data pro nějaký skript. Ta se do URL píšou na konec za otazník. Syntaxe je jmeno=hodnota&amp;amp;jmeno2=hodnota2. [[#Literatura|[3]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad pro WWW stránku:&lt;br /&gt;
 http://kisk.phil.muni.cz:80/w/index.php?title=URL&amp;amp;action=edit&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* schéma: http – odpovídající protokol téhož jména&lt;br /&gt;
* server: kisk.phil.muni.cz&lt;br /&gt;
* port: 80 – jelikož pro http je port 80 implicitní, není ho třeba v tomto konkrétním případě uvádět&lt;br /&gt;
* dokument: /w/index.php – je uveden včetně cesty (adresáře) v rámci webserveru, začínající od adresáře „viděného z internetu“&lt;br /&gt;
* parametry: jsou-li specifikovány, jsou uvozeny znakem otazníku. Zde je první parametr se jménem „title“ a hodnotou „URL“, druhý se jménem „action“ a hodnotou „edit“. Parametr a hodnota se oddělují rovnítkem, dvojice parametr–hodnota se oddělují ampersandem. Hodnota (i s rovnítkem) může být vynechána, pak se parametr předá jako prázdný řetězec.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Relativní adresování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mnohdy je vypisování celé absolutní adresy zbytečné a zdlouhavé. Existuje možnost, jak si práci usnadnit použitím relativní adresy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Myšlenka relativních adres se zakládá na tom, že soubory, které se navzájem odkazují, často leží na tomtéž serveru. Každý soubor, který pomocí URL vyžaduje jiný soubor, má sám nějaké absolutní URL. Takže stačí, aby se do adresy napsaly cesta k souboru, lomítko a jméno souboru. To je relativní URL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
relativní URL = cesta/jméno_souboru&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často oba soubory leží v jednom adresáři, takže pak není nutno vyplňovat cestu (je prázdná), relativní URL tvoří pouze jméno souboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Adresáře se oddělují lomítky. Pokud se cílený soubor nachází v hierarchii adresářů někde výše (takže je nutno &amp;quot;vyskákat&amp;quot; nahoru), použije se zápis dvou teček pro nadřazený adresář.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Vložení obrázku s logem do určité stránky za použití relativní adresy by se udělalo takto: &amp;lt;img src=&amp;quot;../images/obrazek.jpg&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V relativním URL lze samozřejmě použít záložky a dotazy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. ''Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Uniform Resource Locator'' [online]. 2010-12-26 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Uniform_Resource_Locator&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. LEE, T. Berners. ''RFC 1738 - Uniform Resource Locators (URL)'' [online]. 1994 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://tools.ietf.org/html/rfc1738&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. JANOVSKÝ, Dušan. ''URL'' [online]. 2010-12-12 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.jakpsatweb.cz/html/url.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=URL&amp;diff=17200</id>
		<title>URL</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=URL&amp;diff=17200"/>
		<updated>2011-01-03T15:50:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' URL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' url, uniform resource locator&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:''' webová adresa&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  World Wide Web, Internet &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – protokol, doména &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:800px-URI_Venn_Diagram.svg.png|thumb|Vztah URL k [[Uniform Resource Identifier|URI]] a [[Uniform Resource Name|URN]]]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Uniform Resource Locator („jednotný lokátor zdrojů“) je řetězec znaků s definovanou strukturou, který slouží k přesné specifikaci umístění zdrojů informací (ve smyslu dokument nebo služba) na Internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
URL definuje doménovou adresu serveru, umístění zdroje na serveru a protokol, kterým je možné zdroj zpřístupnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivá pole v URL: schéma, doménové jméno, port, specifikace souboru, parametry&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některá pole jsou nepovinná – buď nemají význam, nebo se předpokládá předdefinovaná hodnota, závislá např. na schématu (např. pro protokol HTTP je implicitní port 80), nebo na aplikaci (pro webový prohlížeč se předpokládá protokol HTTP). [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
URL se do stránek zapisuje buďto jako absolutní adresa, nebo jako relativní. Zatímco absolutní adresa je to samé, co URL, relativní adresa je nějaký zkrácený zápis adresy, který funguje díky tomu, že prohlížeč ten zápis pochopí podle adresy aktuální stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Absolutní URL ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá absolutní adresa se skládá z protokolu a doménového jména. Většinou následuje adresářová cesta a jméno souboru. Někdy jsou v adrese ještě číslo portu, jméno záložky a dotaz (query string).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Protokoly'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HTML stránky se nejčastěji přenášejí http protokolem. Ten se do URL zapisuje jako http://. Další protokoly mailto: , ftp:// nebo https:// se užívají zřídka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Domény'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý server na Internetu má doménové jméno. To se skládá ze tří částí oddělených tečkami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* jméno virtuálního serveru, nejčastěji www (doména třetí úrovně)&lt;br /&gt;
* jméno domény druhé úrovně (nutná registrace)&lt;br /&gt;
* generická doména (doména nejvyššího řádu), nejčastěji cz, sk nebo com&lt;br /&gt;
* Port&lt;br /&gt;
Velmi zřídka se za generickou doménu píše dvojtečka a číslo portu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Adresářová cesta'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílový soubor bývá uložen v adresáři (ale může být přímo v kořeni serveru). Adresáře se do URL zapisují za generickou doménu. Před jméno adresáře patří lomítko (obyčejné, nikoli zpětné). Je-li adresářů více úrovní, píšou se za sebe odděleny lomítky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soubory'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vlastní jméno souboru se píše za adresářovou cestu (existuje-li). Před jméno souboru se dává lomítko.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Záložky'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odkaz může mířit na záložku v odkazovaném dokumentu. Do URL se za jméno souboru píše křížek # a jméno záložky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dotaz'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součástí URL mohou být i vstupní data pro nějaký skript. Ta se do URL píšou na konec za otazník. Syntaxe je jmeno=hodnota&amp;amp;jmeno2=hodnota2. [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad pro WWW stránku:&lt;br /&gt;
 http://kisk.phil.muni.cz:80/w/index.php?title=URL&amp;amp;action=edit&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* schéma: http – odpovídající protokol téhož jména&lt;br /&gt;
* server: kisk.phil.muni.cz&lt;br /&gt;
* port: 80 – jelikož pro http je port 80 implicitní, není ho třeba v tomto konkrétním případě uvádět&lt;br /&gt;
* dokument: /w/index.php – je uveden včetně cesty (adresáře) v rámci webserveru, začínající od adresáře „viděného z internetu“&lt;br /&gt;
* parametry: jsou-li specifikovány, jsou uvozeny znakem otazníku. Zde je první parametr se jménem „title“ a hodnotou „URL“, druhý se jménem „action“ a hodnotou „edit“. Parametr a hodnota se oddělují rovnítkem, dvojice parametr–hodnota se oddělují ampersandem. Hodnota (i s rovnítkem) může být vynechána, pak se parametr předá jako prázdný řetězec.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Relativní adresování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mnohdy je vypisování celé absolutní adresy zbytečné a zdlouhavé. Existuje možnost, jak si práci usnadnit použitím relativní adresy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Myšlenka relativních adres se zakládá na tom, že soubory, které se navzájem odkazují, často leží na tomtéž serveru. Každý soubor, který pomocí URL vyžaduje jiný soubor, má sám nějaké absolutní URL. Takže stačí, aby se do adresy napsaly cesta k souboru, lomítko a jméno souboru. To je relativní URL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
relativní URL = cesta/jméno_souboru&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často oba soubory leží v jednom adresáři, takže pak není nutno vyplňovat cestu (je prázdná), relativní URL tvoří pouze jméno souboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Adresáře se oddělují lomítky. Pokud se cílený soubor nachází v hierarchii adresářů někde výše (takže je nutno &amp;quot;vyskákat&amp;quot; nahoru), použije se zápis dvou teček pro nadřazený adresář.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Vložení obrázku s logem do určité stránky za použití relativní adresy by se udělalo takto: &amp;lt;img src=&amp;quot;../images/obrazek.jpg&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V relativním URL lze samozřejmě použít záložky a dotazy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. ''Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Uniform Resource Locator'' [online]. 2010-12-26 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Uniform_Resource_Locator&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. JANOVSKÝ, Dušan''URL'' [online]. 2010-12-12 [cit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.jakpsatweb.cz/html/url.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=URL&amp;diff=17199</id>
		<title>URL</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=URL&amp;diff=17199"/>
		<updated>2011-01-03T15:49:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' URL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' url, uniform resource locator&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:''' webová adresa&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  World Wide Web, Internet &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – protokol, doména &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Uniform Resource Locator („jednotný lokátor zdrojů“) je řetězec znaků s definovanou strukturou, který slouží k přesné specifikaci umístění zdrojů informací (ve smyslu dokument nebo služba) na Internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
URL definuje doménovou adresu serveru, umístění zdroje na serveru a protokol, kterým je možné zdroj zpřístupnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivá pole v URL: schéma, doménové jméno, port, specifikace souboru, parametry&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některá pole jsou nepovinná – buď nemají význam, nebo se předpokládá předdefinovaná hodnota, závislá např. na schématu (např. pro protokol HTTP je implicitní port 80), nebo na aplikaci (pro webový prohlížeč se předpokládá protokol HTTP). [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
URL se do stránek zapisuje buďto jako absolutní adresa, nebo jako relativní. Zatímco absolutní adresa je to samé, co URL, relativní adresa je nějaký zkrácený zápis adresy, který funguje díky tomu, že prohlížeč ten zápis pochopí podle adresy aktuální stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:800px-URI_Venn_Diagram.svg.png|thumb|The relationship of URL to [[Uniform Resource Identifier|URI]] and [[Uniform Resource Name|URN]]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Absolutní URL ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá absolutní adresa se skládá z protokolu a doménového jména. Většinou následuje adresářová cesta a jméno souboru. Někdy jsou v adrese ještě číslo portu, jméno záložky a dotaz (query string).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Protokoly'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HTML stránky se nejčastěji přenášejí http protokolem. Ten se do URL zapisuje jako http://. Další protokoly mailto: , ftp:// nebo https:// se užívají zřídka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Domény'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý server na Internetu má doménové jméno. To se skládá ze tří částí oddělených tečkami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* jméno virtuálního serveru, nejčastěji www (doména třetí úrovně)&lt;br /&gt;
* jméno domény druhé úrovně (nutná registrace)&lt;br /&gt;
* generická doména (doména nejvyššího řádu), nejčastěji cz, sk nebo com&lt;br /&gt;
* Port&lt;br /&gt;
Velmi zřídka se za generickou doménu píše dvojtečka a číslo portu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Adresářová cesta'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílový soubor bývá uložen v adresáři (ale může být přímo v kořeni serveru). Adresáře se do URL zapisují za generickou doménu. Před jméno adresáře patří lomítko (obyčejné, nikoli zpětné). Je-li adresářů více úrovní, píšou se za sebe odděleny lomítky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soubory'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vlastní jméno souboru se píše za adresářovou cestu (existuje-li). Před jméno souboru se dává lomítko.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Záložky'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odkaz může mířit na záložku v odkazovaném dokumentu. Do URL se za jméno souboru píše křížek # a jméno záložky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dotaz'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součástí URL mohou být i vstupní data pro nějaký skript. Ta se do URL píšou na konec za otazník. Syntaxe je jmeno=hodnota&amp;amp;jmeno2=hodnota2. [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad pro WWW stránku:&lt;br /&gt;
 http://kisk.phil.muni.cz:80/w/index.php?title=URL&amp;amp;action=edit&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* schéma: http – odpovídající protokol téhož jména&lt;br /&gt;
* server: kisk.phil.muni.cz&lt;br /&gt;
* port: 80 – jelikož pro http je port 80 implicitní, není ho třeba v tomto konkrétním případě uvádět&lt;br /&gt;
* dokument: /w/index.php – je uveden včetně cesty (adresáře) v rámci webserveru, začínající od adresáře „viděného z internetu“&lt;br /&gt;
* parametry: jsou-li specifikovány, jsou uvozeny znakem otazníku. Zde je první parametr se jménem „title“ a hodnotou „URL“, druhý se jménem „action“ a hodnotou „edit“. Parametr a hodnota se oddělují rovnítkem, dvojice parametr–hodnota se oddělují ampersandem. Hodnota (i s rovnítkem) může být vynechána, pak se parametr předá jako prázdný řetězec.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Relativní adresování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mnohdy je vypisování celé absolutní adresy zbytečné a zdlouhavé. Existuje možnost, jak si práci usnadnit použitím relativní adresy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Myšlenka relativních adres se zakládá na tom, že soubory, které se navzájem odkazují, často leží na tomtéž serveru. Každý soubor, který pomocí URL vyžaduje jiný soubor, má sám nějaké absolutní URL. Takže stačí, aby se do adresy napsaly cesta k souboru, lomítko a jméno souboru. To je relativní URL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
relativní URL = cesta/jméno_souboru&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často oba soubory leží v jednom adresáři, takže pak není nutno vyplňovat cestu (je prázdná), relativní URL tvoří pouze jméno souboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Adresáře se oddělují lomítky. Pokud se cílený soubor nachází v hierarchii adresářů někde výše (takže je nutno &amp;quot;vyskákat&amp;quot; nahoru), použije se zápis dvou teček pro nadřazený adresář.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Vložení obrázku s logem do určité stránky za použití relativní adresy by se udělalo takto: &amp;lt;img src=&amp;quot;../images/obrazek.jpg&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V relativním URL lze samozřejmě použít záložky a dotazy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. ''Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Uniform Resource Locator'' [online]. 2010-12-26 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Uniform_Resource_Locator&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. JANOVSKÝ, Dušan''URL'' [online]. 2010-12-12 [cit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.jakpsatweb.cz/html/url.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=URL&amp;diff=17198</id>
		<title>URL</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=URL&amp;diff=17198"/>
		<updated>2011-01-03T15:48:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' URL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' url, uniform resource locator&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:''' webová adresa&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  World Wide Web, Internet &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – protokol, doména &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Uniform Resource Locator („jednotný lokátor zdrojů“) je řetězec znaků s definovanou strukturou, který slouží k přesné specifikaci umístění zdrojů informací (ve smyslu dokument nebo služba) na Internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
URL definuje doménovou adresu serveru, umístění zdroje na serveru a protokol, kterým je možné zdroj zpřístupnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivá pole v URL: schéma, doménové jméno, port, specifikace souboru, parametry&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některá pole jsou nepovinná – buď nemají význam, nebo se předpokládá předdefinovaná hodnota, závislá např. na schématu (např. pro protokol HTTP je implicitní port 80), nebo na aplikaci (pro webový prohlížeč se předpokládá protokol HTTP). [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
URL se do stránek zapisuje buďto jako absolutní adresa, nebo jako relativní. Zatímco absolutní adresa je to samé, co URL, relativní adresa je nějaký zkrácený zápis adresy, který funguje díky tomu, že prohlížeč ten zápis pochopí podle adresy aktuální stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:800pxURI Venn Diagram.svg|thumb|The relationship of URL to [[Uniform Resource Identifier|URI]] and [[Uniform Resource Name|URN]]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Absolutní URL ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá absolutní adresa se skládá z protokolu a doménového jména. Většinou následuje adresářová cesta a jméno souboru. Někdy jsou v adrese ještě číslo portu, jméno záložky a dotaz (query string).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Protokoly'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HTML stránky se nejčastěji přenášejí http protokolem. Ten se do URL zapisuje jako http://. Další protokoly mailto: , ftp:// nebo https:// se užívají zřídka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Domény'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý server na Internetu má doménové jméno. To se skládá ze tří částí oddělených tečkami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* jméno virtuálního serveru, nejčastěji www (doména třetí úrovně)&lt;br /&gt;
* jméno domény druhé úrovně (nutná registrace)&lt;br /&gt;
* generická doména (doména nejvyššího řádu), nejčastěji cz, sk nebo com&lt;br /&gt;
* Port&lt;br /&gt;
Velmi zřídka se za generickou doménu píše dvojtečka a číslo portu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Adresářová cesta'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílový soubor bývá uložen v adresáři (ale může být přímo v kořeni serveru). Adresáře se do URL zapisují za generickou doménu. Před jméno adresáře patří lomítko (obyčejné, nikoli zpětné). Je-li adresářů více úrovní, píšou se za sebe odděleny lomítky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soubory'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vlastní jméno souboru se píše za adresářovou cestu (existuje-li). Před jméno souboru se dává lomítko.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Záložky'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odkaz může mířit na záložku v odkazovaném dokumentu. Do URL se za jméno souboru píše křížek # a jméno záložky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dotaz'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součástí URL mohou být i vstupní data pro nějaký skript. Ta se do URL píšou na konec za otazník. Syntaxe je jmeno=hodnota&amp;amp;jmeno2=hodnota2. [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad pro WWW stránku:&lt;br /&gt;
 http://kisk.phil.muni.cz:80/w/index.php?title=URL&amp;amp;action=edit&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* schéma: http – odpovídající protokol téhož jména&lt;br /&gt;
* server: kisk.phil.muni.cz&lt;br /&gt;
* port: 80 – jelikož pro http je port 80 implicitní, není ho třeba v tomto konkrétním případě uvádět&lt;br /&gt;
* dokument: /w/index.php – je uveden včetně cesty (adresáře) v rámci webserveru, začínající od adresáře „viděného z internetu“&lt;br /&gt;
* parametry: jsou-li specifikovány, jsou uvozeny znakem otazníku. Zde je první parametr se jménem „title“ a hodnotou „URL“, druhý se jménem „action“ a hodnotou „edit“. Parametr a hodnota se oddělují rovnítkem, dvojice parametr–hodnota se oddělují ampersandem. Hodnota (i s rovnítkem) může být vynechána, pak se parametr předá jako prázdný řetězec.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Relativní adresování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mnohdy je vypisování celé absolutní adresy zbytečné a zdlouhavé. Existuje možnost, jak si práci usnadnit použitím relativní adresy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Myšlenka relativních adres se zakládá na tom, že soubory, které se navzájem odkazují, často leží na tomtéž serveru. Každý soubor, který pomocí URL vyžaduje jiný soubor, má sám nějaké absolutní URL. Takže stačí, aby se do adresy napsaly cesta k souboru, lomítko a jméno souboru. To je relativní URL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
relativní URL = cesta/jméno_souboru&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často oba soubory leží v jednom adresáři, takže pak není nutno vyplňovat cestu (je prázdná), relativní URL tvoří pouze jméno souboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Adresáře se oddělují lomítky. Pokud se cílený soubor nachází v hierarchii adresářů někde výše (takže je nutno &amp;quot;vyskákat&amp;quot; nahoru), použije se zápis dvou teček pro nadřazený adresář.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Vložení obrázku s logem do určité stránky za použití relativní adresy by se udělalo takto: &amp;lt;img src=&amp;quot;../images/obrazek.jpg&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V relativním URL lze samozřejmě použít záložky a dotazy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. ''Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Uniform Resource Locator'' [online]. 2010-12-26 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Uniform_Resource_Locator&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. JANOVSKÝ, Dušan''URL'' [online]. 2010-12-12 [cit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.jakpsatweb.cz/html/url.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=URL&amp;diff=17197</id>
		<title>URL</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=URL&amp;diff=17197"/>
		<updated>2011-01-03T01:09:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' URL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' url, uniform resource locator&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:''' webová adresa&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  World Wide Web, Internet &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – protokol, doména &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Uniform Resource Locator („jednotný lokátor zdrojů“) je řetězec znaků s definovanou strukturou, který slouží k přesné specifikaci umístění zdrojů informací (ve smyslu dokument nebo služba) na Internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
URL definuje doménovou adresu serveru, umístění zdroje na serveru a protokol, kterým je možné zdroj zpřístupnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivá pole v URL: schéma, doménové jméno, port, specifikace souboru, parametry&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některá pole jsou nepovinná – buď nemají význam, nebo se předpokládá předdefinovaná hodnota, závislá např. na schématu (např. pro protokol HTTP je implicitní port 80), nebo na aplikaci (pro webový prohlížeč se předpokládá protokol HTTP). [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
URL se do stránek zapisuje buďto jako absolutní adresa, nebo jako relativní. Zatímco absolutní adresa je to samé, co URL, relativní adresa je nějaký zkrácený zápis adresy, který funguje díky tomu, že prohlížeč ten zápis pochopí podle adresy aktuální stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Absolutní URL ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá absolutní adresa se skládá z protokolu a doménového jména. Většinou následuje adresářová cesta a jméno souboru. Někdy jsou v adrese ještě číslo portu, jméno záložky a dotaz (query string).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Protokoly'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HTML stránky se nejčastěji přenášejí http protokolem. Ten se do URL zapisuje jako http://. Další protokoly mailto: , ftp:// nebo https:// se užívají zřídka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Domény'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý server na Internetu má doménové jméno. To se skládá ze tří částí oddělených tečkami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* jméno virtuálního serveru, nejčastěji www (doména třetí úrovně)&lt;br /&gt;
* jméno domény druhé úrovně (nutná registrace)&lt;br /&gt;
* generická doména (doména nejvyššího řádu), nejčastěji cz, sk nebo com&lt;br /&gt;
* Port&lt;br /&gt;
Velmi zřídka se za generickou doménu píše dvojtečka a číslo portu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Adresářová cesta'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílový soubor bývá uložen v adresáři (ale může být přímo v kořeni serveru). Adresáře se do URL zapisují za generickou doménu. Před jméno adresáře patří lomítko (obyčejné, nikoli zpětné). Je-li adresářů více úrovní, píšou se za sebe odděleny lomítky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soubory'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vlastní jméno souboru se píše za adresářovou cestu (existuje-li). Před jméno souboru se dává lomítko.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Záložky'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odkaz může mířit na záložku v odkazovaném dokumentu. Do URL se za jméno souboru píše křížek # a jméno záložky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dotaz'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součástí URL mohou být i vstupní data pro nějaký skript. Ta se do URL píšou na konec za otazník. Syntaxe je jmeno=hodnota&amp;amp;jmeno2=hodnota2. [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad pro WWW stránku:&lt;br /&gt;
 http://kisk.phil.muni.cz:80/w/index.php?title=URL&amp;amp;action=edit&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* schéma: http – odpovídající protokol téhož jména&lt;br /&gt;
* server: kisk.phil.muni.cz&lt;br /&gt;
* port: 80 – jelikož pro http je port 80 implicitní, není ho třeba v tomto konkrétním případě uvádět&lt;br /&gt;
* dokument: /w/index.php – je uveden včetně cesty (adresáře) v rámci webserveru, začínající od adresáře „viděného z internetu“&lt;br /&gt;
* parametry: jsou-li specifikovány, jsou uvozeny znakem otazníku. Zde je první parametr se jménem „title“ a hodnotou „URL“, druhý se jménem „action“ a hodnotou „edit“. Parametr a hodnota se oddělují rovnítkem, dvojice parametr–hodnota se oddělují ampersandem. Hodnota (i s rovnítkem) může být vynechána, pak se parametr předá jako prázdný řetězec.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Relativní adresování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mnohdy je vypisování celé absolutní adresy zbytečné a zdlouhavé. Existuje možnost, jak si práci usnadnit použitím relativní adresy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Myšlenka relativních adres se zakládá na tom, že soubory, které se navzájem odkazují, často leží na tomtéž serveru. Každý soubor, který pomocí URL vyžaduje jiný soubor, má sám nějaké absolutní URL. Takže stačí, aby se do adresy napsaly cesta k souboru, lomítko a jméno souboru. To je relativní URL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
relativní URL = cesta/jméno_souboru&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často oba soubory leží v jednom adresáři, takže pak není nutno vyplňovat cestu (je prázdná), relativní URL tvoří pouze jméno souboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Adresáře se oddělují lomítky. Pokud se cílený soubor nachází v hierarchii adresářů někde výše (takže je nutno &amp;quot;vyskákat&amp;quot; nahoru), použije se zápis dvou teček pro nadřazený adresář.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Vložení obrázku s logem do určité stránky za použití relativní adresy by se udělalo takto: &amp;lt;img src=&amp;quot;../images/obrazek.jpg&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V relativním URL lze samozřejmě použít záložky a dotazy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. ''Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Uniform Resource Locator'' [online]. 2010-12-26 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Uniform_Resource_Locator&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. JANOVSKÝ, Dušan''URL'' [online]. 2010-12-12 [cit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.jakpsatweb.cz/html/url.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=URL&amp;diff=17196</id>
		<title>URL</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=URL&amp;diff=17196"/>
		<updated>2011-01-03T01:06:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' SAP&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' společnost SAP AG, SAP R/3, mySAP&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:''' Systems - Applications - Products in data processing&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  ERP, podnikové informační systémy &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' –  &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Uniform Resource Locator („jednotný lokátor zdrojů“) je řetězec znaků s definovanou &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
strukturou, který slouží k přesné specifikaci umístění zdrojů informací (ve smyslu dokument &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
nebo služba) na Internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
URL definuje doménovou adresu serveru, umístění zdroje na serveru a protokol, kterým je &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
možné zdroj zpřístupnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivá pole v URL: schéma, doménové jméno, port, specifikace souboru, parametry&lt;br /&gt;
Některá pole jsou nepovinná – buď nemají význam, nebo se předpokládá předdefinovaná &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
hodnota, závislá např. na schématu (např. pro protokol HTTP je implicitní port 80), nebo na &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
aplikaci (pro webový prohlížeč se předpokládá protokol HTTP). [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
URL se do stránek zapisuje buďto jako absolutní adresa, nebo jako relativní. Zatímco absolutní adresa je to samé, co URL, relativní adresa je nějaký zkrácený zápis adresy, který funguje díky tomu, že prohlížeč ten zápis pochopí podle adresy aktuální stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Absolutní URL ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá absolutní adresa se skládá z protokolu a doménového jména. Většinou následuje adresářová cesta a jméno souboru. Někdy jsou v adrese ještě číslo portu, jméno záložky a dotaz (query string).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Protokoly'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HTML stránky se nejčastěji přenášejí http protokolem. Ten se do URL zapisuje jako http://. Další protokoly mailto: , ftp:// nebo https:// se užívají zřídka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Domény'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý server na Internetu má doménové jméno. To se skládá ze tří částí oddělených tečkami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* jméno virtuálního serveru, nejčastěji www (doména třetí úrovně)&lt;br /&gt;
* jméno domény druhé úrovně (nutná registrace)&lt;br /&gt;
* generická doména (doména nejvyššího řádu), nejčastěji cz, sk nebo com&lt;br /&gt;
* Port&lt;br /&gt;
Velmi zřídka se za generickou doménu píše dvojtečka a číslo portu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Adresářová cesta'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílový soubor bývá uložen v adresáři (ale může být přímo v kořeni serveru). Adresáře se do URL zapisují za generickou doménu. Před jméno adresáře patří lomítko (obyčejné, nikoli zpětné). Je-li adresářů více úrovní, píšou se za sebe odděleny lomítky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soubory'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vlastní jméno souboru se píše za adresářovou cestu (existuje-li). Před jméno souboru se dává lomítko.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Záložky'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odkaz může mířit na záložku v odkazovaném dokumentu. Do URL se za jméno souboru píše křížek # a jméno záložky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dotaz'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součástí URL mohou být i vstupní data pro nějaký skript. Ta se do URL píšou na konec za otazník. Syntaxe je jmeno=hodnota&amp;amp;jmeno2=hodnota2. [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad pro WWW stránku:&lt;br /&gt;
 http://kisk.phil.muni.cz:80/w/index.php?title=URL&amp;amp;action=edit&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* schéma: http – odpovídající protokol téhož jména&lt;br /&gt;
* server: kisk.phil.muni.cz&lt;br /&gt;
* port: 80 – jelikož pro http je port 80 implicitní, není ho třeba v tomto konkrétním případě uvádět&lt;br /&gt;
* dokument: /w/index.php – je uveden včetně cesty (adresáře) v rámci webserveru, začínající od adresáře „viděného z internetu“&lt;br /&gt;
* parametry: jsou-li specifikovány, jsou uvozeny znakem otazníku. Zde je první parametr se jménem „title“ a hodnotou „URL“, druhý se jménem „action“ a hodnotou „edit“. Parametr a hodnota se oddělují rovnítkem, dvojice parametr–hodnota se oddělují ampersandem. Hodnota (i s rovnítkem) může být vynechána, pak se parametr předá jako prázdný řetězec.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Relativní adresování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mnohdy je vypisování celé absolutní adresy zbytečné a zdlouhavé. Existuje možnost, jak si práci usnadnit použitím relativní adresy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Myšlenka relativních adres se zakládá na tom, že soubory, které se navzájem odkazují, často leží na tomtéž serveru. Každý soubor, který pomocí URL vyžaduje jiný soubor, má sám nějaké absolutní URL. Takže stačí, aby se do adresy napsaly cesta k souboru, lomítko a jméno souboru. To je relativní URL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
relativní URL = cesta/jméno_souboru&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často oba soubory leží v jednom adresáři, takže pak není nutno vyplňovat cestu (je prázdná), relativní URL tvoří pouze jméno souboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Adresáře se oddělují lomítky. Pokud se cílený soubor nachází v hierarchii adresářů někde výše (takže je nutno &amp;quot;vyskákat&amp;quot; nahoru), použije se zápis dvou teček pro nadřazený adresář.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Vložení obrázku s logem do určité stránky za použití relativní adresy by se udělalo takto: &amp;lt;img src=&amp;quot;../images/obrazek.jpg&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V relativním URL lze samozřejmě použít záložky a dotazy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. ''Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Uniform Resource Locator'' [online]. 2010-12-26 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Uniform_Resource_Locator&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. JANOVSKÝ, Dušan''URL'' [online]. 2010-12-12 [cit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.jakpsatweb.cz/html/url.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=URL&amp;diff=17195</id>
		<title>URL</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=URL&amp;diff=17195"/>
		<updated>2011-01-03T01:03:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: Založena nová stránka: '''Autor:''' Jiří Zeman   '''Heslo:''' SAP   '''Klíčová slova:''' společnost SAP AG, SAP R/3, mySAP   '''Synonyma:'''    '''související pojmy:''' Systems - Applicat...&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' SAP&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' společnost SAP AG, SAP R/3, mySAP&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:''' Systems - Applications - Products in data processing&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  ERP, podnikové informační systémy &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' –  &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Uniform Resource Locator („jednotný lokátor zdrojů“) je řetězec znaků s definovanou &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
strukturou, který slouží k přesné specifikaci umístění zdrojů informací (ve smyslu dokument &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
nebo služba) na Internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
URL definuje doménovou adresu serveru, umístění zdroje na serveru a protokol, kterým je &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
možné zdroj zpřístupnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivá pole v URL: schéma, doménové jméno, port, specifikace souboru, parametry&lt;br /&gt;
Některá pole jsou nepovinná – buď nemají význam, nebo se předpokládá předdefinovaná &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
hodnota, závislá např. na schématu (např. pro protokol HTTP je implicitní port 80), nebo na &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
aplikaci (pro webový prohlížeč se předpokládá protokol HTTP). [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
URL se do stránek zapisuje buďto jako absolutní adresa, nebo jako relativní. Zatímco absolutní adresa je to samé, co URL, relativní adresa je nějaký zkrácený zápis adresy, který funguje díky tomu, že prohlížeč ten zápis pochopí podle adresy aktuální stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Absolutní URL ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá absolutní adresa se skládá z protokolu a doménového jména. Většinou následuje adresářová cesta a jméno souboru. Někdy jsou v adrese ještě číslo portu, jméno záložky a dotaz (query string).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Protokoly'''&lt;br /&gt;
HTML stránky se nejčastěji přenášejí http protokolem. Ten se do URL zapisuje jako http://. Další protokoly mailto: , ftp:// nebo https:// se užívají zřídka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Domény'''&lt;br /&gt;
Každý server na Internetu má doménové jméno. To se skládá ze tří částí oddělených tečkami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* jméno virtuálního serveru, nejčastěji www (doména třetí úrovně)&lt;br /&gt;
* jméno domény druhé úrovně (nutná registrace)&lt;br /&gt;
* generická doména (doména nejvyššího řádu), nejčastěji cz, sk nebo com&lt;br /&gt;
* Port&lt;br /&gt;
Velmi zřídka se za generickou doménu píše dvojtečka a číslo portu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Adresářová cesta'''&lt;br /&gt;
Cílový soubor bývá uložen v adresáři (ale může být přímo v kořeni serveru). Adresáře se do URL zapisují za generickou doménu. Před jméno adresáře patří lomítko (obyčejné, nikoli zpětné). Je-li adresářů více úrovní, píšou se za sebe odděleny lomítky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soubory'''&lt;br /&gt;
Vlastní jméno souboru se píše za adresářovou cestu (existuje-li). Před jméno souboru se dává lomítko.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Záložky'''&lt;br /&gt;
Odkaz může mířit na záložku v odkazovaném dokumentu. Do URL se za jméno souboru píše křížek # a jméno záložky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dotaz'''&lt;br /&gt;
Součástí URL mohou být i vstupní data pro nějaký skript. Ta se do URL píšou na konec za otazník. Syntaxe je jmeno=hodnota&amp;amp;jmeno2=hodnota2. [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad pro WWW stránku:&lt;br /&gt;
 http://cs.wikipedia.org:80/w/wiki.phtml?title=URL&amp;amp;action=edit&lt;br /&gt;
 http://kisk.phil.muni.cz:80/w/index.php?title=URL&amp;amp;action=edit&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* schéma: http – odpovídající protokol téhož jména&lt;br /&gt;
* server: kisk.phil.muni.cz&lt;br /&gt;
* port: 80 – jelikož pro http je port 80 implicitní, není ho třeba v tomto konkrétním &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
případě uvádět&lt;br /&gt;
* dokument: /w/index.php – je uveden včetně cesty (adresáře) v rámci webserveru, začínající &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
od adresáře „viděného z internetu“&lt;br /&gt;
* parametry: jsou-li specifikovány, jsou uvozeny znakem otazníku. Zde je první parametr se &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
jménem „title“ a hodnotou „URL“, druhý se jménem „action“ a hodnotou „edit“. Parametr a &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
hodnota se oddělují rovnítkem, dvojice parametr–hodnota se oddělují ampersandem. Hodnota (i &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
s rovnítkem) může být vynechána, pak se parametr předá jako prázdný řetězec.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Relativní adresování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mnohdy je vypisování celé absolutní adresy zbytečné a zdlouhavé. Existuje možnost, jak si práci usnadnit použitím relativní adresy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Myšlenka relativních adres se zakládá na tom, že soubory, které se navzájem odkazují, často leží na tomtéž serveru. Každý soubor, který pomocí URL vyžaduje jiný soubor, má sám nějaké absolutní URL. Takže stačí, aby se do adresy napsaly cesta k souboru, lomítko a jméno souboru. To je relativní URL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
relativní URL = cesta/jméno_souboru&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často oba soubory leží v jednom adresáři, takže pak není nutno vyplňovat cestu (je prázdná), relativní URL tvoří pouze jméno souboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Adresáře se oddělují lomítky. Pokud se cílený soubor nachází v hierarchii adresářů někde výše (takže je nutno &amp;quot;vyskákat&amp;quot; nahoru), použije se zápis dvou teček pro nadřazený adresář.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Vložení obrázku s logem do určité stránky za použití relativní adresy by se udělalo takto: &amp;lt;img src=&amp;quot;../images/obrazek.jpg&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V relativním URL lze samozřejmě použít záložky a dotazy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. ''Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Uniform Resource Locator'' [online]. 2010-12-26 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Uniform_Resource_Locator&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. JANOVSKÝ, Dušan''URL'' [online]. 2010-12-12 [cit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.jakpsatweb.cz/html/url.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Google_Latitude&amp;diff=6320</id>
		<title>Google Latitude</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Google_Latitude&amp;diff=6320"/>
		<updated>2011-01-02T01:44:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' Google Latitude&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' poloha přátel&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:''' sledování polohy&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' - Google aplikace &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' –  &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Google Latitude je mobilní aplikace pro sledování polohy vyvinutá společností Google. [[#Literatura|[1]]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky této službě může uživatel sdílet svoji polohu s přáteli nebo zobrazit na mapě jejich polohu. Služba Latitude je k dispozici v telefonu i v počítači. Pro použití služby Latitude je nutné:&lt;br /&gt;
* Připojte se do služby Latitude pomocí svého účtu Google.&lt;br /&gt;
* Přidat do služby Latitude své přátele (přidáním jejich účtů Google) a přijetí jejich žádosti o zobrazení vaší polohy.&lt;br /&gt;
* Aktualizovat polohy z telefonu nebo počítače. [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služba Google Latitude je funkce služby Mapy Google pro mobily a lze ji používat v těchto telefonech:&lt;br /&gt;
* Zařízení se systémem Android, jako je G1 od společnosti T-Mobile&lt;br /&gt;
* Zařízení iPhone a iPod touch (Brzy k dispozici)&lt;br /&gt;
* Většina barevných zařízení BlackBerry&lt;br /&gt;
* Většina zařízení s operačním systémem Windows Mobile 5.0 nebo novějším&lt;br /&gt;
* Většina zařízení s operačním systémem Symbian S60 (chytré telefony Nokia) [[#Literatura|[3]]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K využití služby Latitude ani není nutné vlastnit mobilní telefon vybavený přijímačem GPS nebo připojovat externí navigační modul. Mapy Googlu totiž umí zjistit polohu – více či méně přesně – pomocí mobilní sítě. Zejména ve městech je někdy přesnost velmi překvapující, v odlehlých oblastech se ale s určením polohy pomocí GPS samozřejmě nedá srovnávat. Rozptyl polohy Google na mapě znázorňuje barevným kruhem, takže je patrno, zda je místo určeno přesně nebo jen hrubým odhadem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní funkce ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na mobilním telefonu v Mapách Google je zobrazena ikonka se jménem a například i fotografií známého, který je právě v určitém místě nebo vidíme čas poslední aktualizace polohy. Podobným způsobem je možno na mapě sledovat aktuální nebo poslední zveřejněnou polohu ostatních lidí, které jsou zařazeni mezi přátele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ikonky známých se ukazují přímo na mapě v mobilu, lze se podívat i na seznam osob, na jejich detailní kartu a třeba se k nim tímto prostřednictvím nechat navigovat nebo spíš spočítat trasu z místa, kde se nacházíte.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přátele lze zobrazit na mapě i ve webovém prohlížeči. Bohužel to není možné jednoduše a přímo v Mapách Google (pouze při využití generovaného .kml souboru), ale pouze formou doplňku na personalizované úvodní stránce iGoogle. Polohu lze zobrazit na silniční, letecké nebo hybridní mapě. Na webu se dá také nastavovat viditelnost vůči všem kontaktům nebo individuální chování Latitude k jednotlivým přátelům. Zde je možno také manuálně zadat vaši polohu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Využití ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejedná se sice o plnohodnotnou náhradu komerčních sledovacích systémů, ale rodiče díky Google Latitude mohou mít přehled, kde jsou jejich děti, v některých případech se dá uvažovat i o firemním použití, například při práci z domu a podobně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejblíže má ale Latitude k sociálním sítím a díky této službě můžeme mít přehled, kde jsou naši známí, a oni ví, kde jsme my.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bezpečnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V prvé řadě je možné nastavit, jak se jevíte všem svým kontaktům: jestli vidí vaši skutečnou polohu nebo ne, případně polohu je možno nastavit ručně. &lt;br /&gt;
Individuálně je pak možné zvolit chování Latitude vůči jednotlivým kontaktům. Mohou vidět vaši přesnou aktuální polohu, případně jen název města, ve kterém se pohybujete. Anebo se jim můžete úplně skrýt, přičemž sami druhou stranu uvidíte, pokud druhá strana s vámi také sdílí informace o poloze. [[#Literatura|[4]]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. ''Google Latitude. Wikipedia : The Free Encyclopedia'' [online]. 2010-11-25 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://en.wikipedia.org/wiki/Google_Latitude&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Google Inc. ''Google Mobile'' [online]. 2010 [cit. 2011-01-02]. Začínáme se službou Google Latitude. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.google.com/support/mobile/bin/answer.py?hl=cs&amp;amp;answer=174824&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Google Inc. ''Google Latitude'' [online]. 2010 [cit. 2011-01-02]. Zjistěte, kde právě jsou vaši přátelé. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.google.com/intl/cs_cz/latitude/intro.html&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. LUTONSKÝ, Marek ''Navigovat.cz'' [online]. 5. 2. 2009 [cit. 2011-01-02]. Google Latitude: sledování mobilů z mobilů. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://navigovat.mobilmania.cz/clanky/google-latitude-sledovani-mobilu-z-mobilu/sc-3-a-1314150&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Google_Latitude&amp;diff=6319</id>
		<title>Google Latitude</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Google_Latitude&amp;diff=6319"/>
		<updated>2011-01-02T01:43:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: Založena nová stránka: '''Autor:''' Jiří Zeman   '''Heslo:''' Google Latitude   '''Klíčová slova:''' poloha přátel   '''Synonyma:'''    '''související pojmy:''' sledování polohy  &amp;lt;bloc...&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' Google Latitude&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' poloha přátel&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:''' sledování polohy&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' - Google aplikace &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' –  &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Google Latitude je mobilní aplikace pro sledování polohy vyvinutá společností Google. [[#Literatura|[1]]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky této službě může uživatel sdílet svoji polohu s přáteli nebo zobrazit na mapě jejich polohu. Služba Latitude je k dispozici v telefonu i v počítači. Pro použití služby Latitude je nutné:&lt;br /&gt;
* Připojte se do služby Latitude pomocí svého účtu Google.&lt;br /&gt;
* Přidat do služby Latitude své přátele (přidáním jejich účtů Google) a přijetí jejich žádosti o zobrazení vaší polohy.&lt;br /&gt;
* Aktualizovat polohy z telefonu nebo počítače. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služba Google Latitude je funkce služby Mapy Google pro mobily a lze ji používat v těchto telefonech:&lt;br /&gt;
* Zařízení se systémem Android, jako je G1 od společnosti T-Mobile&lt;br /&gt;
* Zařízení iPhone a iPod touch (Brzy k dispozici)&lt;br /&gt;
* Většina barevných zařízení BlackBerry&lt;br /&gt;
* Většina zařízení s operačním systémem Windows Mobile 5.0 nebo novějším&lt;br /&gt;
* Většina zařízení s operačním systémem Symbian S60 (chytré telefony Nokia)&lt;br /&gt;
[[#Literatura|[3]]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K využití služby Latitude ani není nutné vlastnit mobilní telefon vybavený přijímačem GPS nebo připojovat externí navigační modul. Mapy Googlu totiž umí zjistit polohu – více či méně přesně – pomocí mobilní sítě. Zejména ve městech je někdy přesnost velmi překvapující, v odlehlých oblastech se ale s určením polohy pomocí GPS samozřejmě nedá srovnávat. Rozptyl polohy Google na mapě znázorňuje barevným kruhem, takže je patrno, zda je místo určeno přesně nebo jen hrubým odhadem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní funkce ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na mobilním telefonu v Mapách Google je zobrazena ikonka se jménem a například i fotografií známého, který je právě v určitém místě nebo vidíme čas poslední aktualizace polohy. Podobným způsobem je možno na mapě sledovat aktuální nebo poslední zveřejněnou polohu ostatních lidí, které jsou zařazeni mezi přátele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ikonky známých se ukazují přímo na mapě v mobilu, lze se podívat i na seznam osob, na jejich detailní kartu a třeba se k nim tímto prostřednictvím nechat navigovat nebo spíš spočítat trasu z místa, kde se nacházíte.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přátele lze zobrazit na mapě i ve webovém prohlížeči. Bohužel to není možné jednoduše a přímo v Mapách Google (pouze při využití generovaného .kml souboru), ale pouze formou doplňku na personalizované úvodní stránce iGoogle. Polohu lze zobrazit na silniční, letecké nebo hybridní mapě. Na webu se dá také nastavovat viditelnost vůči všem kontaktům nebo individuální chování Latitude k jednotlivým přátelům. Zde je možno také manuálně zadat vaši polohu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Využití ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejedná se sice o plnohodnotnou náhradu komerčních sledovacích systémů, ale rodiče díky Google Latitude mohou mít přehled, kde jsou jejich děti, v některých případech se dá uvažovat i o firemním použití, například při práci z domu a podobně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejblíže má ale Latitude k sociálním sítím a díky této službě můžeme mít přehled, kde jsou naši známí, a oni ví, kde jsme my.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bezpečnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V prvé řadě je možné nastavit, jak se jevíte všem svým kontaktům: jestli vidí vaši skutečnou polohu nebo ne, případně polohu je možno nastavit ručně. &lt;br /&gt;
Individuálně je pak možné zvolit chování Latitude vůči jednotlivým kontaktům. Mohou vidět vaši přesnou aktuální polohu, případně jen název města, ve kterém se pohybujete. Anebo se jim můžete úplně skrýt, přičemž sami druhou stranu uvidíte, pokud druhá strana s vámi také sdílí informace o poloze. [[#Literatura|[4]]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. ''Google Latitude. Wikipedia : The Free Encyclopedia'' [online]. 2010-11-25 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://en.wikipedia.org/wiki/Google_Latitude&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Google Inc. ''Google Mobile'' [online]. 2010 [cit. 2011-01-02]. Začínáme se službou Google Latitude. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.google.com/support/mobile/bin/answer.py?hl=cs&amp;amp;answer=174824&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Google Inc. ''Google Latitude'' [online]. 2010 [cit. 2011-01-02]. Zjistěte, kde právě jsou vaši přátelé. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.google.com/intl/cs_cz/latitude/intro.html&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. LUTONSKÝ, Marek ''Navigovat.cz'' [online]. 5. 2. 2009 [cit. 2011-01-02]. Google Latitude: sledování mobilů z mobilů. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://navigovat.mobilmania.cz/clanky/google-latitude-sledovani-mobilu-z-mobilu/sc-3-a-1314150&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4977</id>
		<title>ERP</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4977"/>
		<updated>2010-06-28T20:24:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' ERP (Enterprise Resource Planning systems)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' podnikové informační systémy, automatizace podnikových procesů, podniková data, systémy pro řízení činností podniku, plánování výroby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' podnikové informační systémy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:'''&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  podnikové řízení, informační systémy, podnikové informace&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – aplikace pro výrobu, logistiku, distribuci, správu majetku, prodej, fakturaci, účetnictví, personalistiku&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 „''A method for the effective planning and control of all resources needed to take, make, ship and account for customer orders in manufacturing, distribution, or service company.&lt;br /&gt;
 (Metoda efektivního plánování a řízení všech podnikových zdrojů ve výrobním nebo distribučním podniku či v podniku zaměřeném na služby. Tyto zdroje jsou nezbytné pro k přijetí a&lt;br /&gt;
 realizaci objednávky zákazníka včetně následného dodání a fakturace.)&lt;br /&gt;
 (APICS Dictionary, 10th edition - www.apics.org)''“[[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP systems are SW tools used to manage enterprise data. ERP systems help organizations deal with the supply chain, receiving, inventory management, customer order management,&lt;br /&gt;
 production planning, shipping, accounting, human resources management, and other business functions. (ERP systémy představující softwarové nástroje používané k řízení podnikových&lt;br /&gt;
 dat. ERP systémy pomáhají podnikům v oblasti dodavatelského řetězce, příjmu materiálu, skladového hospodářství, přijímání objednávek od zákazníků, plánování výroby, expedice&lt;br /&gt;
 zboží, účetnictví, řízení lidských zdrojů a v dalších podnikových funkcích.)''“[[#Literatura|[2 s.65-66]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP is a packaged business software system that allows a company to „automate and integrate the majority of its business processes; share common data and practices across&lt;br /&gt;
 the enterprise. (ERP představují balíkový podnikový programový systém, který umožňuje automatizovat a integrovat většinu podnikových procesů, sdílet společná data a praktiky&lt;br /&gt;
 v rámci celého podniku.)''“[[#Literatura|[2 s.65-66]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''Společnost SAP definuje podnikový software jako souhrn aplikací na plánování podnikových zdrojů (ERP) a souvisejících aplikací, např. na řízení dodavatelského řetězce, řízení&lt;br /&gt;
 vztahů se zákazníky, řízení životního cyklu produktu a řízení vztahů s dodavateli.&lt;br /&gt;
 (SAP Česká republika)''“[[#Literatura|[3]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za ERP jsou považovány jednak aplikace, které představují softwarová řešení užívaná k řízení podnikových dat a pomáhající plánovat celý logistický řetězec od nákupu přes sklady po výdej materiálu, řízení obchodních zakázek od jejich převzetí až po expedici, včetně plánování vlastní výroby a s tím spojené finanční a nákladové účetnictví i řízení lidských zdrojů. ERP ovlivňuje podnikové procesy, které podporuje a v mnoha případech automatizuje a je také úzce spjat s reengineringem podnikových procesů (Business Process Reengineering - BPR) a projekty kvality ISO.[[#Literatura|[2 s.66]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Období podle technologické platformy přinášející hlavní progresi:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1970-1985 - období velkých sálových počítačů (mainframů)&lt;br /&gt;
* 1985-1995 - ''client-server'' architektura&lt;br /&gt;
* 1995-2005 - období internetu&lt;br /&gt;
* po roce 2005 - období architektury orientované na služby (''Service Oriented Architecture'' - SOA, resp. ''Enterprise Service Architecture'' - ESA v případě SAP).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní vývojové generace systémů ERP:'''[[#Literatura|[2 s.62]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Generace ERP !! 1. generace 1975 !! 2. generace 1985 !! 3. generace 1992 !! 4. generace 1996 !! 5. generace 2000&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Způsob zpracování''' || dávkové zpracování || zpracování v dialogu || zpracování v dialogu i v dávce || možnost volby zpracování || zpracování prostřednictvím internetu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Přenositelnost''' || spojení s určitým počítačem - HW vazba || vazba na určitý operační systém || přenositelnost mezi operačními systémy - např. UNIX, OS400 atd. || třívrstvé aplikace (databáze, vlastní aplikace, prezentace uživateli) || integrace aplikací SOA&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Programové prostředky''' || nižší programovací jazyky || vyšší programovací jazyky - např. COBOL || relační databáze a programovací nástroje SQL - např. Oracle, Informix || programovací prostředí JAVA a objektové databáze || prostředky XML&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Uživatelské podmínky''' || neinteraktivní || standardní obrazovky - textový režim || volně konfigurovatelné užovatelské orazovky - Windows prostředí || multimediální aplikace, internetové prostředí a webové stránky || přístup přes mobilní zařízení, tendence ke službám&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Funkčnost''' || plánování především materiálových požadavků || materiálové a kapacitní plánování a řízení výrobních zakázek || integrovaný informační systém řízení podniku || dodavatelsko odběratelské řetězce || e-business, CRM, BI&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Historie vývoje dodavatelů i produktů ERP s časovou osou je uvedena na stránkách Open source ERP Guru.[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastné trendy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro současné období je typický poslední vývojový stupeň, který se projevuje v orientaci na služby (''services''), které navazují na předchozí etapu zaměřenou na klient-server architekturu. Pro jejich integraci jsou vyvíjeny vhodné integrační platformy. V případě SAP se jedná o produkt označovaný jako SAP Netweaver.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OpenSource ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době lze pro nasazení v menších nebo středních podnicích využít i Open source software ERP řešení. Open source dnes již pokrývá nejrůznější oblasti softwarového trhu a například produktem Compiere se zabývá Petr Novák ve svém článku ''ERP systém open source?''[[#Literatura|[5]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Adempiere&lt;br /&gt;
* Compiere&lt;br /&gt;
* JFire - framework využívající nejmodernější technologie JavaEE 1.4, JDO 2, Eclipse RCP 3&lt;br /&gt;
* OFBiz&lt;br /&gt;
* OpenERP&lt;br /&gt;
* OpenBravo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní globální výrobci ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAP&lt;br /&gt;
* Oracle&lt;br /&gt;
* Sage&lt;br /&gt;
* Infor&lt;br /&gt;
* Microsoft (Dynamics AX, Dynamics NAV)&lt;br /&gt;
* Salesforce.com&lt;br /&gt;
* Lawson&lt;br /&gt;
* Unit4 Agresso&lt;br /&gt;
* Epicor&lt;br /&gt;
* Visma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10 největších společností sleduje Top 100 Research Foundation[[#Literatura|[6]]] a dalších 300 produktů v databázi ERP.com.[[#Literatura|[7]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. APICS The Association for Operations Management. ''APICS Dictionary'' [online]. c2010 [cit. 2010-06-28]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.apics.org/Resources/APICSDictionary.htm&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. BASL, Josef; BLAŽÍČEK, Roman. ''Podnikové informační systémy : Podnik v informační společnosti.'' 2. výrazně přepracované a rozšířené vydání. Praha : Grada, 2008. 283 s. ISBN 978-80-247-2279-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''SAP Česká republika - Business Management Software Solutions Applications and Services'' [online]. [2009] [cit. 2010-06-27]. SAP: Dodávání podnikových inovací prostřednictvím IT aplikací. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.sap.com/cz/about/index.epx&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. ''Open source ERP Guru'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. ERP History. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://opensourceerpguru.com/2009/02/25/erp-history/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. NOVÁK, Petr. ERP systém open source? : Open source je kompromisem mezi vývojem systému a jeho nákupem. ''IT Systems'' [online]. 2008, 11, [cit. 2010-06-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.systemonline.cz/erp/erp-system-open-source.htm&amp;gt;. ISSN 1802-615X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. KOOTEN VAN, Michel; VERBERNE, Balder. ''Software Top 100 : The World's Largest Software Companies'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. Enterprise top 10. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.softwaretop100.org/software-top-100/enterprise-top-10&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. ''ERP Network, Enterprise Resource Planning, CRM, Software, Systems, SAP, SaaS'' [online]. c2009 [cit. 2010-06-28]. ERP Software Database. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.erp.com/erp-software-database.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4976</id>
		<title>ERP</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4976"/>
		<updated>2010-06-28T12:04:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' ERP (Enterprise Resource Planning systems)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' podnikové informační systémy, automatizace podnikových procesů, podniková data, systémy pro řízení činností podniku, plánování výroby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' podnikové informační systémy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:'''&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  podnikové řízení, informační systémy, podnikové informace&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – aplikace pro výrobu, logistiku, distribuci, správu majetku, prodej, fakturaci, účetnictví, personalistiku&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 „''A method for the effective planning and control of all resources needed to take, make, ship and account for customer orders in manufacturing, distribution, or service company.&lt;br /&gt;
 (Metoda efektivního plánování a řízení všech podnikových zdrojů ve výrobním nebo distribučním podniku či v podniku zaměřeném na služby. Tyto zdroje jsou nezbytné pro k přijetí a&lt;br /&gt;
 realizaci objednávky zákazníka včetně následného dodání a fakturace.)&lt;br /&gt;
 (APICS Dictionary, 10th edition - www.apics.org)''“[[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP systems are SW tools used to manage enterprise data. ERP systems help organizations deal with the supply chain, receiving, inventory management, customer order management,&lt;br /&gt;
 production planning, shipping, accounting, human resources management, and other business functions. (ERP systémy představující softwarové nástroje používané k řízení podnikových&lt;br /&gt;
 dat. ERP systémy pomáhají podnikům v oblasti dodavatelského řetězce, příjmu materiálu, skladového hospodářství, přijímání objednávek od zákazníků, plánování výroby, expedice&lt;br /&gt;
 zboží, účetnictví, řízení lidských zdrojů a v dalších podnikových funkcích.)''“[[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP is a packaged business software system that allows a company to „automate and integrate the majority of its business processes; share common data and practices across&lt;br /&gt;
 the enterprise. (ERP představují balíkový podnikový programový systém, který umožňuje automatizovat a integrovat většinu podnikových procesů, sdílet společná data a praktiky&lt;br /&gt;
 v rámci celého podniku.)''“[[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''Společnost SAP definuje podnikový software jako souhrn aplikací na plánování podnikových zdrojů (ERP) a souvisejících aplikací, např. na řízení dodavatelského řetězce, řízení&lt;br /&gt;
 vztahů se zákazníky, řízení životního cyklu produktu a řízení vztahů s dodavateli.&lt;br /&gt;
 (SAP Česká republika)''“[[#Literatura|[3]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za ERP jsou považovány jednak aplikace, které představují softwarová řešení užívaná k řízení podnikových dat a pomáhající plánovat celý logistický řetězec od nákupu přes sklady po výdej materiálu, řízení obchodních zakázek od jejich převzetí až po expedici, včetně plánování vlastní výroby a s tím spojené finanční a nákladové účetnictví i řízení lidských zdrojů. ERP ovlivňuje podnikové procesy, které podporuje a v mnoha případech automatizuje a je také úzce spjat s reengineringem podnikových procesů (Business Process Reengineering - BPR) a projekty kvality ISO.[[#Literatura|[2 s.66]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Období podle technologické platformy přinášející hlavní progresi:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1970-1985 - období velkých sálových počítačů (mainframů)&lt;br /&gt;
* 1985-1995 - ''client-server'' architektura&lt;br /&gt;
* 1995-2005 - období internetu&lt;br /&gt;
* po roce 2005 - období architektury orientované na služby (''Service Oriented Architecture'' - SOA, resp. ''Enterprise Service Architecture'' - ESA v případě SAP).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní vývojové generace systémů ERP:'''[[#Literatura|[2 s.62]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Generace ERP !! 1. generace 1975 !! 2. generace 1985 !! 3. generace 1992 !! 4. generace 1996 !! 5. generace 2000&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Způsob zpracování''' || dávkové zpracování || zpracování v dialogu || zpracování v dialogu i v dávce || možnost volby zpracování || zpracování prostřednictvím internetu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Přenositelnost''' || spojení s určitým počítačem - HW vazba || vazba na určitý operační systém || přenositelnost mezi operačními systémy - např. UNIX, OS400 atd. || třívrstvé aplikace (databáze, vlastní aplikace, prezentace uživateli) || integrace aplikací SOA&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Programové prostředky''' || nižší programovací jazyky || vyšší programovací jazyky - např. COBOL || relační databáze a programovací nástroje SQL - např. Oracle, Informix || programovací prostředí JAVA a objektové databáze || prostředky XML&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Uživatelské podmínky''' || neinteraktivní || standardní obrazovky - textový režim || volně konfigurovatelné užovatelské orazovky - Windows prostředí || multimediální aplikace, internetové prostředí a webové stránky || přístup přes mobilní zařízení, tendence ke službám&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Funkčnost''' || plánování především materiálových požadavků || materiálové a kapacitní plánování a řízení výrobních zakázek || integrovaný informační systém řízení podniku || dodavatelsko odběratelské řetězce || e-business, CRM, BI&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Historie vývoje dodavatelů i produktů ERP s časovou osou je uvedena na stránkách Open source ERP Guru.[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastné trendy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro současné období je typický poslední vývojový stupeň, který se projevuje v orientaci na služby (''services''), které navazují na předchozí etapu zaměřenou na klient-server architekturu. Pro jejich integraci jsou vyvíjeny vhodné integrační platformy. V případě SAP se jedná o produkt označovaný jako SAP Netweaver.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OpenSource ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době lze pro nasazení v menších nebo středních podnicích využít i Open source software ERP řešení. Open source dnes již pokrývá nejrůznější oblasti softwarového trhu a například produktem Compiere se zabývá Petr Novák ve svém článku ''ERP systém open source?''[[#Literatura|[5]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Adempiere&lt;br /&gt;
* Compiere&lt;br /&gt;
* JFire - framework využívající nejmodernější technologie JavaEE 1.4, JDO 2, Eclipse RCP 3&lt;br /&gt;
* OFBiz&lt;br /&gt;
* OpenERP&lt;br /&gt;
* OpenBravo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní globální výrobci ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAP&lt;br /&gt;
* Oracle&lt;br /&gt;
* Sage&lt;br /&gt;
* Infor&lt;br /&gt;
* Microsoft (Dynamics AX, Dynamics NAV)&lt;br /&gt;
* Salesforce.com&lt;br /&gt;
* Lawson&lt;br /&gt;
* Unit4 Agresso&lt;br /&gt;
* Epicor&lt;br /&gt;
* Visma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10 největších společností sleduje Top 100 Research Foundation[[#Literatura|[6]]] a dalších 300 produktů v databázi ERP.com.[[#Literatura|[7]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. APICS The Association for Operations Management. ''APICS Dictionary'' [online]. c2010 [cit. 2010-06-28]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.apics.org/Resources/APICSDictionary.htm&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. BASL, Josef; BLAŽÍČEK, Roman. ''Podnikové informační systémy : Podnik v informační společnosti.'' 2. výrazně přepracované a rozšířené vydání. Praha : Grada, 2008. 283 s. ISBN 978-80-247-2279-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''SAP Česká republika - Business Management Software Solutions Applications and Services'' [online]. [2009] [cit. 2010-06-27]. SAP: Dodávání podnikových inovací prostřednictvím IT aplikací. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.sap.com/cz/about/index.epx&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. ''Open source ERP Guru'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. ERP History. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://opensourceerpguru.com/2009/02/25/erp-history/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. NOVÁK, Petr. ERP systém open source? : Open source je kompromisem mezi vývojem systému a jeho nákupem. ''IT Systems'' [online]. 2008, 11, [cit. 2010-06-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.systemonline.cz/erp/erp-system-open-source.htm&amp;gt;. ISSN 1802-615X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. KOOTEN VAN, Michel; VERBERNE, Balder. ''Software Top 100 : The World's Largest Software Companies'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. Enterprise top 10. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.softwaretop100.org/software-top-100/enterprise-top-10&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. ''ERP Network, Enterprise Resource Planning, CRM, Software, Systems, SAP, SaaS'' [online]. c2009 [cit. 2010-06-28]. ERP Software Database. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.erp.com/erp-software-database.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4975</id>
		<title>ERP</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4975"/>
		<updated>2010-06-28T12:02:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' ERP (Enterprise Resource Planning systems)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' podnikové informační systémy, automatizace podnikových procesů, podniková data, systémy pro řízení činností podniku, plánování výroby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' podnikové informační systémy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:'''&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  podnikové řízení, informační systémy, podnikové informace&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – aplikace pro výrobu, logistiku, distribuci, správu majetku, prodej, fakturaci, účetnictví, personalistiku&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 „''A method for the effective planning and control of all resources needed to take, make, ship and account for customer orders in manufacturing, distribution, or service company.&lt;br /&gt;
 (Metoda efektivního plánování a řízení všech podnikových zdrojů ve výrobním nebo distribučním podniku či v podniku zaměřeném na služby. Tyto zdroje jsou nezbytné pro k přijetí a&lt;br /&gt;
 realizaci objednávky zákazníka včetně následného dodání a fakturace.)&lt;br /&gt;
 (APICS Dictionary, 10th edition - www.apics.org)''“[[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP systems are SW tools used to manage enterprise data. ERP systems help organizations deal with the supply chain, receiving, inventory management, customer order management,&lt;br /&gt;
 production planning, shipping, accounting, human resources management, and other business functions. (ERP systémy představující softwarové nástroje používané k řízení podnikových&lt;br /&gt;
 dat. ERP systémy pomáhají podnikům v oblasti dodavatelského řetězce, příjmu materiálu, skladového hospodářství, přijímání objednávek od zákazníků, plánování výroby, expedice&lt;br /&gt;
 zboží, účetnictví, řízení lidských zdrojů a v dalších podnikových funkcích.)''“[[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP is a packaged business software system that allows a company to „automate and integrate the majority of its business processes; share common data and practices across&lt;br /&gt;
 the enterprise. (ERP představují balíkový podnikový programový systém, který umožňuje automatizovat a integrovat většinu podnikových procesů, sdílet společná data a praktiky&lt;br /&gt;
 v rámci celého podniku.)''“[[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''Společnost SAP definuje podnikový software jako souhrn aplikací na plánování podnikových zdrojů (ERP) a souvisejících aplikací, např. na řízení dodavatelského řetězce, řízení&lt;br /&gt;
 vztahů se zákazníky, řízení životního cyklu produktu a řízení vztahů s dodavateli.&lt;br /&gt;
 (SAP Česká republika)''“[[#Literatura|[3]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za ERP jsou považovány jednak aplikace, které představují softwarová řešení užívaná k řízení podnikových dat a pomáhající plánovat celý logistický řetězec od nákupu přes sklady po výdej materiálu, řízení obchodních zakázek od jejich převzetí až po expedici, včetně plánování vlastní výroby a s tím spojené finanční a nákladové účetnictví i řízení lidských zdrojů. ERP ovlivňuje podnikové procesy, které podporuje a v mnoha případech automatizuje a je také úzce spjat s reengineringem podnikových procesů (Business Process Reengineering - BPR) a projekty kvality ISO.[[#Literatura|[3 s.66]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Období podle technologické platformy přinášející hlavní progresi:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1970-1985 - období velkých sálových počítačů (mainframů)&lt;br /&gt;
* 1985-1995 - ''client-server'' architektura&lt;br /&gt;
* 1995-2005 - období internetu&lt;br /&gt;
* po roce 2005 - období architektury orientované na služby (''Service Oriented Architecture'' - SOA, resp. ''Enterprise Service Architecture'' - ESA v případě SAP).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní vývojové generace systémů ERP:'''[[#Literatura|[2 s.62]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Generace ERP !! 1. generace 1975 !! 2. generace 1985 !! 3. generace 1992 !! 4. generace 1996 !! 5. generace 2000&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Způsob zpracování''' || dávkové zpracování || zpracování v dialogu || zpracování v dialogu i v dávce || možnost volby zpracování || zpracování prostřednictvím internetu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Přenositelnost''' || spojení s určitým počítačem - HW vazba || vazba na určitý operační systém || přenositelnost mezi operačními systémy - např. UNIX, OS400 atd. || třívrstvé aplikace (databáze, vlastní aplikace, prezentace uživateli) || integrace aplikací SOA&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Programové prostředky''' || nižší programovací jazyky || vyšší programovací jazyky - např. COBOL || relační databáze a programovací nástroje SQL - např. Oracle, Informix || programovací prostředí JAVA a objektové databáze || prostředky XML&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Uživatelské podmínky''' || neinteraktivní || standardní obrazovky - textový režim || volně konfigurovatelné užovatelské orazovky - Windows prostředí || multimediální aplikace, internetové prostředí a webové stránky || přístup přes mobilní zařízení, tendence ke službám&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Funkčnost''' || plánování především materiálových požadavků || materiálové a kapacitní plánování a řízení výrobních zakázek || integrovaný informační systém řízení podniku || dodavatelsko odběratelské řetězce || e-business, CRM, BI&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Historie vývoje dodavatelů i produktů ERP s časovou osou je uvedena na stránkách Open source ERP Guru.[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastné trendy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro současné období je typický poslední vývojový stupeň, který se projevuje v orientaci na služby (''services''), které navazují na předchozí etapu zaměřenou na klient-server architekturu. Pro jejich integraci jsou vyvíjeny vhodné integrační platformy. V případě SAP se jedná o produkt označovaný jako SAP Netweaver.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OpenSource ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době lze pro nasazení v menších nebo středních podnicích využít i Open source software ERP řešení. Open source dnes již pokrývá nejrůznější oblasti softwarového trhu a například produktem Compiere se zabývá Petr Novák ve svém článku ''ERP systém open source?''[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Adempiere&lt;br /&gt;
* Compiere&lt;br /&gt;
* JFire - framework využívající nejmodernější technologie JavaEE 1.4, JDO 2, Eclipse RCP 3&lt;br /&gt;
* OFBiz&lt;br /&gt;
* OpenERP&lt;br /&gt;
* OpenBravo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní globální výrobci ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAP&lt;br /&gt;
* Oracle&lt;br /&gt;
* Sage&lt;br /&gt;
* Infor&lt;br /&gt;
* Microsoft (Dynamics AX, Dynamics NAV)&lt;br /&gt;
* Salesforce.com&lt;br /&gt;
* Lawson&lt;br /&gt;
* Unit4 Agresso&lt;br /&gt;
* Epicor&lt;br /&gt;
* Visma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10 největších společností sleduje Top 100 Research Foundation[[#Literatura|[5]]] a dalších 300 produktů v databázi ERP.com.[[#Literatura|[6]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. APICS The Association for Operations Management. ''APICS Dictionary'' [online]. c2010 [cit. 2010-06-28]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.apics.org/Resources/APICSDictionary.htm&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. BASL, Josef; BLAŽÍČEK, Roman. ''Podnikové informační systémy : Podnik v informační společnosti.'' 2. výrazně přepracované a rozšířené vydání. Praha : Grada, 2008. 283 s. ISBN 978-80-247-2279-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''SAP Česká republika - Business Management Software Solutions Applications and Services'' [online]. [2009] [cit. 2010-06-27]. SAP: Dodávání podnikových inovací prostřednictvím IT aplikací. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.sap.com/cz/about/index.epx&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. ''Open source ERP Guru'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. ERP History. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://opensourceerpguru.com/2009/02/25/erp-history/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. NOVÁK, Petr. ERP systém open source? : Open source je kompromisem mezi vývojem systému a jeho nákupem. ''IT Systems'' [online]. 2008, 11, [cit. 2010-06-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.systemonline.cz/erp/erp-system-open-source.htm&amp;gt;. ISSN 1802-615X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. KOOTEN VAN, Michel; VERBERNE, Balder. ''Software Top 100 : The World's Largest Software Companies'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. Enterprise top 10. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.softwaretop100.org/software-top-100/enterprise-top-10&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. ''ERP Network, Enterprise Resource Planning, CRM, Software, Systems, SAP, SaaS'' [online]. c2009 [cit. 2010-06-28]. ERP Software Database. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.erp.com/erp-software-database.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4974</id>
		<title>ERP</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4974"/>
		<updated>2010-06-28T11:58:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: /* Literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' ERP (Enterprise Resource Planning systems)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' podnikové informační systémy, automatizace podnikových procesů, podniková data, systémy pro řízení činností podniku, plánování výroby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' podnikové informační systémy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:'''&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  podnikové řízení, informační systémy, podnikové informace&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – aplikace pro výrobu, logistiku, distribuci, správu majetku, prodej, fakturaci, účetnictví, personalistiku&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 „''A method for the effective planning and control of all resources needed to take, make, ship and account for customer orders in manufacturing, distribution, or service company.&lt;br /&gt;
 (Metoda efektivního plánování a řízení všech podnikových zdrojů ve výrobním nebo distribučním podniku či v podniku zaměřeném na služby. Tyto zdroje jsou nezbytné pro k přijetí a&lt;br /&gt;
 realizaci objednávky zákazníka včetně následného dodání a fakturace.)&lt;br /&gt;
 (APICS Dictionary, 10th edition - www.apics.org)''“[[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP systems are SW tools used to manage enterprise data. ERP systems help organizations deal with the supply chain, receiving, inventory management, customer order management,&lt;br /&gt;
 production planning, shipping, accounting, human resources management, and other business functions. (ERP systémy představující softwarové nástroje používané k řízení podnikových&lt;br /&gt;
 dat. ERP systémy pomáhají podnikům v oblasti dodavatelského řetězce, příjmu materiálu, skladového hospodářství, přijímání objednávek od zákazníků, plánování výroby, expedice&lt;br /&gt;
 zboží, účetnictví, řízení lidských zdrojů a v dalších podnikových funkcích.)&lt;br /&gt;
 (Somers and Nelson, 2003)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP is a packaged business software system that allows a company to „automate and integrate the majority of its business processes; share common data and practices across&lt;br /&gt;
 the enterprise. (ERP představují balíkový podnikový programový systém, který umožňuje automatizovat a integrovat většinu podnikových procesů, sdílet společná data a praktiky&lt;br /&gt;
 v rámci celého podniku.)&lt;br /&gt;
 (Deloitte Consulting)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''Společnost SAP definuje podnikový software jako souhrn aplikací na plánování podnikových zdrojů (ERP) a souvisejících aplikací, např. na řízení dodavatelského řetězce, řízení&lt;br /&gt;
 vztahů se zákazníky, řízení životního cyklu produktu a řízení vztahů s dodavateli.&lt;br /&gt;
 (SAP Česká republika)''“[[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za ERP jsou považovány jednak aplikace, které představují softwarová řešení užívaná k řízení podnikových dat a pomáhající plánovat celý logistický řetězec od nákupu přes sklady po výdej materiálu, řízení obchodních zakázek od jejich převzetí až po expedici, včetně plánování vlastní výroby a s tím spojené finanční a nákladové účetnictví i řízení lidských zdrojů. ERP ovlivňuje podnikové procesy, které podporuje a v mnoha případech automatizuje a je také úzce spjat s reengineringem podnikových procesů (Business Process Reengineering - BPR) a projekty kvality ISO.[[#Literatura|[3 s.66]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Období podle technologické platformy přinášející hlavní progresi:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1970-1985 - období velkých sálových počítačů (mainframů)&lt;br /&gt;
* 1985-1995 - ''client-server'' architektura&lt;br /&gt;
* 1995-2005 - období internetu&lt;br /&gt;
* po roce 2005 - období architektury orientované na služby (''Service Oriented Architecture'' - SOA, resp. ''Enterprise Service Architecture'' - ESA v případě SAP).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní vývojové generace systémů ERP:'''[[#Literatura|[2 s.62]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Generace ERP !! 1. generace 1975 !! 2. generace 1985 !! 3. generace 1992 !! 4. generace 1996 !! 5. generace 2000&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Způsob zpracování''' || dávkové zpracování || zpracování v dialogu || zpracování v dialogu i v dávce || možnost volby zpracování || zpracování prostřednictvím internetu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Přenositelnost''' || spojení s určitým počítačem - HW vazba || vazba na určitý operační systém || přenositelnost mezi operačními systémy - např. UNIX, OS400 atd. || třívrstvé aplikace (databáze, vlastní aplikace, prezentace uživateli) || integrace aplikací SOA&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Programové prostředky''' || nižší programovací jazyky || vyšší programovací jazyky - např. COBOL || relační databáze a programovací nástroje SQL - např. Oracle, Informix || programovací prostředí JAVA a objektové databáze || prostředky XML&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Uživatelské podmínky''' || neinteraktivní || standardní obrazovky - textový režim || volně konfigurovatelné užovatelské orazovky - Windows prostředí || multimediální aplikace, internetové prostředí a webové stránky || přístup přes mobilní zařízení, tendence ke službám&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Funkčnost''' || plánování především materiálových požadavků || materiálové a kapacitní plánování a řízení výrobních zakázek || integrovaný informační systém řízení podniku || dodavatelsko odběratelské řetězce || e-business, CRM, BI&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Historie vývoje dodavatelů i produktů ERP s časovou osou je uvedena na stránkách Open source ERP Guru.[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastné trendy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro současné období je typický poslední vývojový stupeň, který se projevuje v orientaci na služby (''services''), které navazují na předchozí etapu zaměřenou na klient-server architekturu. Pro jejich integraci jsou vyvíjeny vhodné integrační platformy. V případě SAP se jedná o produkt označovaný jako SAP Netweaver.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OpenSource ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době lze pro nasazení v menších nebo středních podnicích využít i Open source software ERP řešení. Open source dnes již pokrývá nejrůznější oblasti softwarového trhu a například produktem Compiere se zabývá Petr Novák ve svém článku ''ERP systém open source?''[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Adempiere&lt;br /&gt;
* Compiere&lt;br /&gt;
* JFire - framework využívající nejmodernější technologie JavaEE 1.4, JDO 2, Eclipse RCP 3&lt;br /&gt;
* OFBiz&lt;br /&gt;
* OpenERP&lt;br /&gt;
* OpenBravo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní globální výrobci ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAP&lt;br /&gt;
* Oracle&lt;br /&gt;
* Sage&lt;br /&gt;
* Infor&lt;br /&gt;
* Microsoft (Dynamics AX, Dynamics NAV)&lt;br /&gt;
* Salesforce.com&lt;br /&gt;
* Lawson&lt;br /&gt;
* Unit4 Agresso&lt;br /&gt;
* Epicor&lt;br /&gt;
* Visma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10 největších společností sleduje Top 100 Research Foundation[[#Literatura|[5]]] a dalších 300 produktů v databázi ERP.com.[[#Literatura|[6]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. APICS The Association for Operations Management. ''APICS Dictionary'' [online]. c2010 [cit. 2010-06-28]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.apics.org/Resources/APICSDictionary.htm&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. BASL, Josef; BLAŽÍČEK, Roman. ''Podnikové informační systémy : Podnik v informační společnosti.'' 2. výrazně přepracované a rozšířené vydání. Praha : Grada, 2008. 283 s. ISBN 978-80-247-2279-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''SAP Česká republika - Business Management Software Solutions Applications and Services'' [online]. [2009] [cit. 2010-06-27]. SAP: Dodávání podnikových inovací prostřednictvím IT aplikací. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.sap.com/cz/about/index.epx&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. ''Open source ERP Guru'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. ERP History. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://opensourceerpguru.com/2009/02/25/erp-history/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. NOVÁK, Petr. ERP systém open source? : Open source je kompromisem mezi vývojem systému a jeho nákupem. ''IT Systems'' [online]. 2008, 11, [cit. 2010-06-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.systemonline.cz/erp/erp-system-open-source.htm&amp;gt;. ISSN 1802-615X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. KOOTEN VAN, Michel; VERBERNE, Balder. ''Software Top 100 : The World's Largest Software Companies'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. Enterprise top 10. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.softwaretop100.org/software-top-100/enterprise-top-10&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. ''ERP Network, Enterprise Resource Planning, CRM, Software, Systems, SAP, SaaS'' [online]. c2009 [cit. 2010-06-28]. ERP Software Database. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.erp.com/erp-software-database.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4973</id>
		<title>ERP</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4973"/>
		<updated>2010-06-28T11:13:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: /* Literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' ERP (Enterprise Resource Planning systems)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' podnikové informační systémy, automatizace podnikových procesů, podniková data, systémy pro řízení činností podniku, plánování výroby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' podnikové informační systémy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:'''&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  podnikové řízení, informační systémy, podnikové informace&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – aplikace pro výrobu, logistiku, distribuci, správu majetku, prodej, fakturaci, účetnictví, personalistiku&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 „''A method for the effective planning and control of all resources needed to take, make, ship and account for customer orders in manufacturing, distribution, or service company.&lt;br /&gt;
 (Metoda efektivního plánování a řízení všech podnikových zdrojů ve výrobním nebo distribučním podniku či v podniku zaměřeném na služby. Tyto zdroje jsou nezbytné pro k přijetí a&lt;br /&gt;
 realizaci objednávky zákazníka včetně následného dodání a fakturace.)&lt;br /&gt;
 (APICS Dictionary, 10th edition - www.apics.org)''“[[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP systems are SW tools used to manage enterprise data. ERP systems help organizations deal with the supply chain, receiving, inventory management, customer order management,&lt;br /&gt;
 production planning, shipping, accounting, human resources management, and other business functions. (ERP systémy představující softwarové nástroje používané k řízení podnikových&lt;br /&gt;
 dat. ERP systémy pomáhají podnikům v oblasti dodavatelského řetězce, příjmu materiálu, skladového hospodářství, přijímání objednávek od zákazníků, plánování výroby, expedice&lt;br /&gt;
 zboží, účetnictví, řízení lidských zdrojů a v dalších podnikových funkcích.)&lt;br /&gt;
 (Somers and Nelson, 2003)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP is a packaged business software system that allows a company to „automate and integrate the majority of its business processes; share common data and practices across&lt;br /&gt;
 the enterprise. (ERP představují balíkový podnikový programový systém, který umožňuje automatizovat a integrovat většinu podnikových procesů, sdílet společná data a praktiky&lt;br /&gt;
 v rámci celého podniku.)&lt;br /&gt;
 (Deloitte Consulting)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''Společnost SAP definuje podnikový software jako souhrn aplikací na plánování podnikových zdrojů (ERP) a souvisejících aplikací, např. na řízení dodavatelského řetězce, řízení&lt;br /&gt;
 vztahů se zákazníky, řízení životního cyklu produktu a řízení vztahů s dodavateli.&lt;br /&gt;
 (SAP Česká republika)''“[[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za ERP jsou považovány jednak aplikace, které představují softwarová řešení užívaná k řízení podnikových dat a pomáhající plánovat celý logistický řetězec od nákupu přes sklady po výdej materiálu, řízení obchodních zakázek od jejich převzetí až po expedici, včetně plánování vlastní výroby a s tím spojené finanční a nákladové účetnictví i řízení lidských zdrojů. ERP ovlivňuje podnikové procesy, které podporuje a v mnoha případech automatizuje a je také úzce spjat s reengineringem podnikových procesů (Business Process Reengineering - BPR) a projekty kvality ISO.[[#Literatura|[3 s.66]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Období podle technologické platformy přinášející hlavní progresi:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1970-1985 - období velkých sálových počítačů (mainframů)&lt;br /&gt;
* 1985-1995 - ''client-server'' architektura&lt;br /&gt;
* 1995-2005 - období internetu&lt;br /&gt;
* po roce 2005 - období architektury orientované na služby (''Service Oriented Architecture'' - SOA, resp. ''Enterprise Service Architecture'' - ESA v případě SAP).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní vývojové generace systémů ERP:'''[[#Literatura|[2 s.62]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Generace ERP !! 1. generace 1975 !! 2. generace 1985 !! 3. generace 1992 !! 4. generace 1996 !! 5. generace 2000&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Způsob zpracování''' || dávkové zpracování || zpracování v dialogu || zpracování v dialogu i v dávce || možnost volby zpracování || zpracování prostřednictvím internetu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Přenositelnost''' || spojení s určitým počítačem - HW vazba || vazba na určitý operační systém || přenositelnost mezi operačními systémy - např. UNIX, OS400 atd. || třívrstvé aplikace (databáze, vlastní aplikace, prezentace uživateli) || integrace aplikací SOA&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Programové prostředky''' || nižší programovací jazyky || vyšší programovací jazyky - např. COBOL || relační databáze a programovací nástroje SQL - např. Oracle, Informix || programovací prostředí JAVA a objektové databáze || prostředky XML&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Uživatelské podmínky''' || neinteraktivní || standardní obrazovky - textový režim || volně konfigurovatelné užovatelské orazovky - Windows prostředí || multimediální aplikace, internetové prostředí a webové stránky || přístup přes mobilní zařízení, tendence ke službám&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Funkčnost''' || plánování především materiálových požadavků || materiálové a kapacitní plánování a řízení výrobních zakázek || integrovaný informační systém řízení podniku || dodavatelsko odběratelské řetězce || e-business, CRM, BI&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Historie vývoje dodavatelů i produktů ERP s časovou osou je uvedena na stránkách Open source ERP Guru.[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastné trendy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro současné období je typický poslední vývojový stupeň, který se projevuje v orientaci na služby (''services''), které navazují na předchozí etapu zaměřenou na klient-server architekturu. Pro jejich integraci jsou vyvíjeny vhodné integrační platformy. V případě SAP se jedná o produkt označovaný jako SAP Netweaver.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OpenSource ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době lze pro nasazení v menších nebo středních podnicích využít i Open source software ERP řešení. Open source dnes již pokrývá nejrůznější oblasti softwarového trhu a například produktem Compiere se zabývá Petr Novák ve svém článku ''ERP systém open source?''[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Adempiere&lt;br /&gt;
* Compiere&lt;br /&gt;
* JFire - framework využívající nejmodernější technologie JavaEE 1.4, JDO 2, Eclipse RCP 3&lt;br /&gt;
* OFBiz&lt;br /&gt;
* OpenERP&lt;br /&gt;
* OpenBravo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní globální výrobci ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAP&lt;br /&gt;
* Oracle&lt;br /&gt;
* Sage&lt;br /&gt;
* Infor&lt;br /&gt;
* Microsoft (Dynamics AX, Dynamics NAV)&lt;br /&gt;
* Salesforce.com&lt;br /&gt;
* Lawson&lt;br /&gt;
* Unit4 Agresso&lt;br /&gt;
* Epicor&lt;br /&gt;
* Visma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10 největších společností sleduje Top 100 Research Foundation[[#Literatura|[5]]] a dalších 300 produktů v databázi ERP.com.[[#Literatura|[6]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. APICS The Association for Operations Management. ''APICS Dictionary'' [online]. c2010 [cit. 2010-06-28]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.apics.org/Resources/APICSDictionary.htm&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''SAP Česká republika - Business Management Software Solutions Applications and Services'' [online]. [2009] [cit. 2010-06-27]. SAP: Dodávání podnikových inovací prostřednictvím IT aplikací. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.sap.com/cz/about/index.epx&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. BASL, Josef; BLAŽÍČEK, Roman. ''Podnikové informační systémy : Podnik v informační společnosti.'' 2. výrazně přepracované a rozšířené vydání. Praha : Grada, 2008. 283 s. ISBN 978-80-247-2279-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''Open source ERP Guru'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. ERP History. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://opensourceerpguru.com/2009/02/25/erp-history/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. NOVÁK, Petr. ERP systém open source? : Open source je kompromisem mezi vývojem systému a jeho nákupem. ''IT Systems'' [online]. 2008, 11, [cit. 2010-06-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.systemonline.cz/erp/erp-system-open-source.htm&amp;gt;. ISSN 1802-615X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. KOOTEN VAN, Michel; VERBERNE, Balder. ''Software Top 100 : The World's Largest Software Companies'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. Enterprise top 10. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.softwaretop100.org/software-top-100/enterprise-top-10&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. ''ERP Network, Enterprise Resource Planning, CRM, Software, Systems, SAP, SaaS'' [online]. c2009 [cit. 2010-06-28]. ERP Software Database. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.erp.com/erp-software-database.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4972</id>
		<title>ERP</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4972"/>
		<updated>2010-06-28T11:11:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' ERP (Enterprise Resource Planning systems)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' podnikové informační systémy, automatizace podnikových procesů, podniková data, systémy pro řízení činností podniku, plánování výroby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' podnikové informační systémy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:'''&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  podnikové řízení, informační systémy, podnikové informace&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – aplikace pro výrobu, logistiku, distribuci, správu majetku, prodej, fakturaci, účetnictví, personalistiku&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 „''A method for the effective planning and control of all resources needed to take, make, ship and account for customer orders in manufacturing, distribution, or service company.&lt;br /&gt;
 (Metoda efektivního plánování a řízení všech podnikových zdrojů ve výrobním nebo distribučním podniku či v podniku zaměřeném na služby. Tyto zdroje jsou nezbytné pro k přijetí a&lt;br /&gt;
 realizaci objednávky zákazníka včetně následného dodání a fakturace.)&lt;br /&gt;
 (APICS Dictionary, 10th edition - www.apics.org)''“[[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP systems are SW tools used to manage enterprise data. ERP systems help organizations deal with the supply chain, receiving, inventory management, customer order management,&lt;br /&gt;
 production planning, shipping, accounting, human resources management, and other business functions. (ERP systémy představující softwarové nástroje používané k řízení podnikových&lt;br /&gt;
 dat. ERP systémy pomáhají podnikům v oblasti dodavatelského řetězce, příjmu materiálu, skladového hospodářství, přijímání objednávek od zákazníků, plánování výroby, expedice&lt;br /&gt;
 zboží, účetnictví, řízení lidských zdrojů a v dalších podnikových funkcích.)&lt;br /&gt;
 (Somers and Nelson, 2003)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP is a packaged business software system that allows a company to „automate and integrate the majority of its business processes; share common data and practices across&lt;br /&gt;
 the enterprise. (ERP představují balíkový podnikový programový systém, který umožňuje automatizovat a integrovat většinu podnikových procesů, sdílet společná data a praktiky&lt;br /&gt;
 v rámci celého podniku.)&lt;br /&gt;
 (Deloitte Consulting)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''Společnost SAP definuje podnikový software jako souhrn aplikací na plánování podnikových zdrojů (ERP) a souvisejících aplikací, např. na řízení dodavatelského řetězce, řízení&lt;br /&gt;
 vztahů se zákazníky, řízení životního cyklu produktu a řízení vztahů s dodavateli.&lt;br /&gt;
 (SAP Česká republika)''“[[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za ERP jsou považovány jednak aplikace, které představují softwarová řešení užívaná k řízení podnikových dat a pomáhající plánovat celý logistický řetězec od nákupu přes sklady po výdej materiálu, řízení obchodních zakázek od jejich převzetí až po expedici, včetně plánování vlastní výroby a s tím spojené finanční a nákladové účetnictví i řízení lidských zdrojů. ERP ovlivňuje podnikové procesy, které podporuje a v mnoha případech automatizuje a je také úzce spjat s reengineringem podnikových procesů (Business Process Reengineering - BPR) a projekty kvality ISO.[[#Literatura|[3 s.66]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Období podle technologické platformy přinášející hlavní progresi:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1970-1985 - období velkých sálových počítačů (mainframů)&lt;br /&gt;
* 1985-1995 - ''client-server'' architektura&lt;br /&gt;
* 1995-2005 - období internetu&lt;br /&gt;
* po roce 2005 - období architektury orientované na služby (''Service Oriented Architecture'' - SOA, resp. ''Enterprise Service Architecture'' - ESA v případě SAP).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní vývojové generace systémů ERP:'''[[#Literatura|[2 s.62]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Generace ERP !! 1. generace 1975 !! 2. generace 1985 !! 3. generace 1992 !! 4. generace 1996 !! 5. generace 2000&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Způsob zpracování''' || dávkové zpracování || zpracování v dialogu || zpracování v dialogu i v dávce || možnost volby zpracování || zpracování prostřednictvím internetu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Přenositelnost''' || spojení s určitým počítačem - HW vazba || vazba na určitý operační systém || přenositelnost mezi operačními systémy - např. UNIX, OS400 atd. || třívrstvé aplikace (databáze, vlastní aplikace, prezentace uživateli) || integrace aplikací SOA&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Programové prostředky''' || nižší programovací jazyky || vyšší programovací jazyky - např. COBOL || relační databáze a programovací nástroje SQL - např. Oracle, Informix || programovací prostředí JAVA a objektové databáze || prostředky XML&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Uživatelské podmínky''' || neinteraktivní || standardní obrazovky - textový režim || volně konfigurovatelné užovatelské orazovky - Windows prostředí || multimediální aplikace, internetové prostředí a webové stránky || přístup přes mobilní zařízení, tendence ke službám&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Funkčnost''' || plánování především materiálových požadavků || materiálové a kapacitní plánování a řízení výrobních zakázek || integrovaný informační systém řízení podniku || dodavatelsko odběratelské řetězce || e-business, CRM, BI&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Historie vývoje dodavatelů i produktů ERP s časovou osou je uvedena na stránkách Open source ERP Guru.[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastné trendy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro současné období je typický poslední vývojový stupeň, který se projevuje v orientaci na služby (''services''), které navazují na předchozí etapu zaměřenou na klient-server architekturu. Pro jejich integraci jsou vyvíjeny vhodné integrační platformy. V případě SAP se jedná o produkt označovaný jako SAP Netweaver.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OpenSource ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době lze pro nasazení v menších nebo středních podnicích využít i Open source software ERP řešení. Open source dnes již pokrývá nejrůznější oblasti softwarového trhu a například produktem Compiere se zabývá Petr Novák ve svém článku ''ERP systém open source?''[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Adempiere&lt;br /&gt;
* Compiere&lt;br /&gt;
* JFire - framework využívající nejmodernější technologie JavaEE 1.4, JDO 2, Eclipse RCP 3&lt;br /&gt;
* OFBiz&lt;br /&gt;
* OpenERP&lt;br /&gt;
* OpenBravo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní globální výrobci ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAP&lt;br /&gt;
* Oracle&lt;br /&gt;
* Sage&lt;br /&gt;
* Infor&lt;br /&gt;
* Microsoft (Dynamics AX, Dynamics NAV)&lt;br /&gt;
* Salesforce.com&lt;br /&gt;
* Lawson&lt;br /&gt;
* Unit4 Agresso&lt;br /&gt;
* Epicor&lt;br /&gt;
* Visma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10 největších společností sleduje Top 100 Research Foundation[[#Literatura|[5]]] a dalších 300 produktů v databázi ERP.com.[[#Literatura|[6]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. APICS. ''APICS The Association for Operations Management'' [online]. c2010 [cit. 2010-06-28]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.apics.org/Resources/APICSDictionary.htm&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''SAP Česká republika - Business Management Software Solutions Applications and Services'' [online]. [2009] [cit. 2010-06-27]. SAP: Dodávání podnikových inovací prostřednictvím IT aplikací. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.sap.com/cz/about/index.epx&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. BASL, Josef; BLAŽÍČEK, Roman. ''Podnikové informační systémy : Podnik v informační společnosti.'' 2. výrazně přepracované a rozšířené vydání. Praha : Grada, 2008. 283 s. ISBN 978-80-247-2279-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''Open source ERP Guru'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. ERP History. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://opensourceerpguru.com/2009/02/25/erp-history/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. NOVÁK, Petr. ERP systém open source? : Open source je kompromisem mezi vývojem systému a jeho nákupem. ''IT Systems'' [online]. 2008, 11, [cit. 2010-06-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.systemonline.cz/erp/erp-system-open-source.htm&amp;gt;. ISSN 1802-615X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. KOOTEN VAN, Michel; VERBERNE, Balder. ''Software Top 100 : The World's Largest Software Companies'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. Enterprise top 10. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.softwaretop100.org/software-top-100/enterprise-top-10&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. ''ERP Network, Enterprise Resource Planning, CRM, Software, Systems, SAP, SaaS'' [online]. c2009 [cit. 2010-06-28]. ERP Software Database. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.erp.com/erp-software-database.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4971</id>
		<title>ERP</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4971"/>
		<updated>2010-06-28T11:10:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' ERP (Enterprise Resource Planning systems)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' podnikové informační systémy, automatizace podnikových procesů, podniková data, systémy pro řízení činností podniku, plánování výroby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' podnikové informační systémy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:'''&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  podnikové řízení, informační systémy, podnikové informace&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – aplikace pro výrobu, logistiku, distribuci, správu majetku, prodej, fakturaci, účetnictví, personalistiku&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 „''A method for the effective planning and control of all resources needed to take, make, ship and account for customer orders in manufacturing, distribution, or service company.&lt;br /&gt;
 (Metoda efektivního plánování a řízení všech podnikových zdrojů ve výrobním nebo distribučním podniku či v podniku zaměřeném na služby. Tyto zdroje jsou nezbytné pro k přijetí a&lt;br /&gt;
 realizaci objednávky zákazníka včetně následného dodání a fakturace.)&lt;br /&gt;
 (APICS Dictionary, 10th edition - www.apics.org)''“ [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP systems are SW tools used to manage enterprise data. ERP systems help organizations deal with the supply chain, receiving, inventory management, customer order management,&lt;br /&gt;
 production planning, shipping, accounting, human resources management, and other business functions. (ERP systémy představující softwarové nástroje používané k řízení podnikových&lt;br /&gt;
 dat. ERP systémy pomáhají podnikům v oblasti dodavatelského řetězce, příjmu materiálu, skladového hospodářství, přijímání objednávek od zákazníků, plánování výroby, expedice&lt;br /&gt;
 zboží, účetnictví, řízení lidských zdrojů a v dalších podnikových funkcích.)&lt;br /&gt;
 (Somers and Nelson, 2003)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP is a packaged business software system that allows a company to „automate and integrate the majority of its business processes; share common data and practices across&lt;br /&gt;
 the enterprise. (ERP představují balíkový podnikový programový systém, který umožňuje automatizovat a integrovat většinu podnikových procesů, sdílet společná data a praktiky&lt;br /&gt;
 v rámci celého podniku.)&lt;br /&gt;
 (Deloitte Consulting)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''Společnost SAP definuje podnikový software jako souhrn aplikací na plánování podnikových zdrojů (ERP) a souvisejících aplikací, např. na řízení dodavatelského řetězce, řízení&lt;br /&gt;
 vztahů se zákazníky, řízení životního cyklu produktu a řízení vztahů s dodavateli.&lt;br /&gt;
 (SAP Česká republika)''“ [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za ERP jsou považovány jednak aplikace, které představují softwarová řešení užívaná k řízení podnikových dat a pomáhající plánovat celý logistický řetězec od nákupu přes sklady po výdej materiálu, řízení obchodních zakázek od jejich převzetí až po expedici, včetně plánování vlastní výroby a s tím spojené finanční a nákladové účetnictví i řízení lidských zdrojů. ERP ovlivňuje podnikové procesy, které podporuje a v mnoha případech automatizuje a je také úzce spjat s reengineringem podnikových procesů (Business Process Reengineering - BPR) a projekty kvality ISO. [[#Literatura|[3 s.66]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Období podle technologické platformy přinášející hlavní progresi:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1970-1985 - období velkých sálových počítačů (mainframů)&lt;br /&gt;
* 1985-1995 - ''client-server'' architektura&lt;br /&gt;
* 1995-2005 - období internetu&lt;br /&gt;
* po roce 2005 - období architektury orientované na služby (''Service Oriented Architecture'' - SOA, resp. ''Enterprise Service Architecture'' - ESA v případě SAP).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní vývojové generace systémů ERP:'''[[#Literatura|[2 s.62]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Generace ERP !! 1. generace 1975 !! 2. generace 1985 !! 3. generace 1992 !! 4. generace 1996 !! 5. generace 2000&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Způsob zpracování''' || dávkové zpracování || zpracování v dialogu || zpracování v dialogu i v dávce || možnost volby zpracování || zpracování prostřednictvím internetu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Přenositelnost''' || spojení s určitým počítačem - HW vazba || vazba na určitý operační systém || přenositelnost mezi operačními systémy - např. UNIX, OS400 atd. || třívrstvé aplikace (databáze, vlastní aplikace, prezentace uživateli) || integrace aplikací SOA&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Programové prostředky''' || nižší programovací jazyky || vyšší programovací jazyky - např. COBOL || relační databáze a programovací nástroje SQL - např. Oracle, Informix || programovací prostředí JAVA a objektové databáze || prostředky XML&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Uživatelské podmínky''' || neinteraktivní || standardní obrazovky - textový režim || volně konfigurovatelné užovatelské orazovky - Windows prostředí || multimediální aplikace, internetové prostředí a webové stránky || přístup přes mobilní zařízení, tendence ke službám&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Funkčnost''' || plánování především materiálových požadavků || materiálové a kapacitní plánování a řízení výrobních zakázek || integrovaný informační systém řízení podniku || dodavatelsko odběratelské řetězce || e-business, CRM, BI&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Historie vývoje dodavatelů i produktů ERP s časovou osou je uvedena na stránkách Open source ERP Guru.[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastné trendy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro současné období je typický poslední vývojový stupeň, který se projevuje v orientaci na služby (''services''), které navazují na předchozí etapu zaměřenou na klient-server architekturu. Pro jejich integraci jsou vyvíjeny vhodné integrační platformy. V případě SAP se jedná o produkt označovaný jako SAP Netweaver.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OpenSource ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době lze pro nasazení v menších nebo středních podnicích využít i Open source software ERP řešení. Open source dnes již pokrývá nejrůznější oblasti softwarového trhu a například produktem Compiere se zabývá Petr Novák ve svém článku ''ERP systém open source?''[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Adempiere&lt;br /&gt;
* Compiere&lt;br /&gt;
* JFire - framework využívající nejmodernější technologie JavaEE 1.4, JDO 2, Eclipse RCP 3&lt;br /&gt;
* OFBiz&lt;br /&gt;
* OpenERP&lt;br /&gt;
* OpenBravo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní globální výrobci ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAP&lt;br /&gt;
* Oracle&lt;br /&gt;
* Sage&lt;br /&gt;
* Infor&lt;br /&gt;
* Microsoft (Dynamics AX, Dynamics NAV)&lt;br /&gt;
* Salesforce.com&lt;br /&gt;
* Lawson&lt;br /&gt;
* Unit4 Agresso&lt;br /&gt;
* Epicor&lt;br /&gt;
* Visma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10 největších společností sleduje Top 100 Research Foundation[[#Literatura|[5]]] a dalších 300 produktů v databázi ERP.com.[[#Literatura|[6]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. APICS. ''APICS The Association for Operations Management'' [online]. c2010 [cit. 2010-06-28]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.apics.org/Resources/APICSDictionary.htm&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''SAP Česká republika - Business Management Software Solutions Applications and Services'' [online]. [2009] [cit. 2010-06-27]. SAP: Dodávání podnikových inovací prostřednictvím IT aplikací. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.sap.com/cz/about/index.epx&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. BASL, Josef; BLAŽÍČEK, Roman. ''Podnikové informační systémy : Podnik v informační společnosti.'' 2. výrazně přepracované a rozšířené vydání. Praha : Grada, 2008. 283 s. ISBN 978-80-247-2279-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''Open source ERP Guru'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. ERP History. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://opensourceerpguru.com/2009/02/25/erp-history/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. NOVÁK, Petr. ERP systém open source? : Open source je kompromisem mezi vývojem systému a jeho nákupem. ''IT Systems'' [online]. 2008, 11, [cit. 2010-06-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.systemonline.cz/erp/erp-system-open-source.htm&amp;gt;. ISSN 1802-615X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. KOOTEN VAN, Michel; VERBERNE, Balder. ''Software Top 100 : The World's Largest Software Companies'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. Enterprise top 10. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.softwaretop100.org/software-top-100/enterprise-top-10&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. ''ERP Network, Enterprise Resource Planning, CRM, Software, Systems, SAP, SaaS'' [online]. c2009 [cit. 2010-06-28]. ERP Software Database. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.erp.com/erp-software-database.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4970</id>
		<title>ERP</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4970"/>
		<updated>2010-06-28T10:48:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: /* Definice */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' ERP (Enterprise Resource Planning systems)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' podnikové informační systémy, automatizace podnikových procesů, podniková data, systémy pro řízení činností podniku, plánování výroby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' podnikové informační systémy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:'''&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  podnikové řízení, informační systémy, podnikové informace&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – aplikace pro výrobu, logistiku, distribuci, správu majetku, prodej, fakturaci, účetnictví, personalistiku&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 „''A method for the effective planning and control of all resources needed to take, make, ship and account for customer orders in manufacturing, distribution, or service company.&lt;br /&gt;
 (Metoda efektivního plánování a řízení všech podnikových zdrojů ve výrobním nebo distribučním podniku či v podniku zaměřeném na služby. Tyto zdroje jsou nezbytné pro k přijetí a&lt;br /&gt;
 realizaci objednávky zákazníka včetně následného dodání a fakturace.)&lt;br /&gt;
 (APICS Dictionary, 10th edition - www.apics.org)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP systems are SW tools used to manage enterprise data. ERP systems help organizations deal with the supply chain, receiving, inventory management, customer order management,&lt;br /&gt;
 production planning, shipping, accounting, human resources management, and other business functions. (ERP systémy představující softwarové nástroje používané k řízení podnikových&lt;br /&gt;
 dat. ERP systémy pomáhají podnikům v oblasti dodavatelského řetězce, příjmu materiálu, skladového hospodářství, přijímání objednávek od zákazníků, plánování výroby, expedice&lt;br /&gt;
 zboží, účetnictví, řízení lidských zdrojů a v dalších podnikových funkcích.)&lt;br /&gt;
 (Somers and Nelson, 2003)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP is a packaged business software system that allows a company to „automate and integrate the majority of its business processes; share common data and practices across&lt;br /&gt;
 the enterprise. (ERP představují balíkový podnikový programový systém, který umožňuje automatizovat a integrovat většinu podnikových procesů, sdílet společná data a praktiky&lt;br /&gt;
 v rámci celého podniku.)&lt;br /&gt;
 (Deloitte Consulting)''“ [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''Společnost SAP definuje podnikový software jako souhrn aplikací na plánování podnikových zdrojů (ERP) a souvisejících aplikací, např. na řízení dodavatelského řetězce, řízení&lt;br /&gt;
 vztahů se zákazníky, řízení životního cyklu produktu a řízení vztahů s dodavateli.&lt;br /&gt;
 (SAP Česká republika)''“ [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za ERP jsou považovány jednak aplikace, které představují softwarová řešení užívaná k řízení podnikových dat a pomáhající plánovat celý logistický řetězec od nákupu přes sklady po výdej materiálu, řízení obchodních zakázek od jejich převzetí až po expedici, včetně plánování vlastní výroby a s tím spojené finanční a nákladové účetnictví i řízení lidských zdrojů. ERP ovlivňuje podnikové procesy, které podporuje a v mnoha případech automatizuje a je také úzce spjat s reengineringem podnikových procesů (Business Process Reengineering - BPR) a projekty kvality ISO. [[#Literatura|[3 s.66]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Období podle technologické platformy přinášející hlavní progresi:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1970-1985 - období velkých sálových počítačů (mainframů)&lt;br /&gt;
* 1985-1995 - ''client-server'' architektura&lt;br /&gt;
* 1995-2005 - období internetu&lt;br /&gt;
* po roce 2005 - období architektury orientované na služby (''Service Oriented Architecture'' - SOA, resp. ''Enterprise Service Architecture'' - ESA v případě SAP).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní vývojové generace systémů ERP:'''[[#Literatura|[2 s.62]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Generace ERP !! 1. generace 1975 !! 2. generace 1985 !! 3. generace 1992 !! 4. generace 1996 !! 5. generace 2000&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Způsob zpracování''' || dávkové zpracování || zpracování v dialogu || zpracování v dialogu i v dávce || možnost volby zpracování || zpracování prostřednictvím internetu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Přenositelnost''' || spojení s určitým počítačem - HW vazba || vazba na určitý operační systém || přenositelnost mezi operačními systémy - např. UNIX, OS400 atd. || třívrstvé aplikace (databáze, vlastní aplikace, prezentace uživateli) || integrace aplikací SOA&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Programové prostředky''' || nižší programovací jazyky || vyšší programovací jazyky - např. COBOL || relační databáze a programovací nástroje SQL - např. Oracle, Informix || programovací prostředí JAVA a objektové databáze || prostředky XML&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Uživatelské podmínky''' || neinteraktivní || standardní obrazovky - textový režim || volně konfigurovatelné užovatelské orazovky - Windows prostředí || multimediální aplikace, internetové prostředí a webové stránky || přístup přes mobilní zařízení, tendence ke službám&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Funkčnost''' || plánování především materiálových požadavků || materiálové a kapacitní plánování a řízení výrobních zakázek || integrovaný informační systém řízení podniku || dodavatelsko odběratelské řetězce || e-business, CRM, BI&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Historie vývoje dodavatelů i produktů ERP s časovou osou je uvedena na stránkách Open source ERP Guru.[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastné trendy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro současné období je typický poslední vývojový stupeň, který se projevuje v orientaci na služby (''services''), které navazují na předchozí etapu zaměřenou na klient-server architekturu. Pro jejich integraci jsou vyvíjeny vhodné integrační platformy. V případě SAP se jedná o produkt označovaný jako SAP Netweaver.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OpenSource ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době lze pro nasazení v menších nebo středních podnicích využít i Open source software ERP řešení. Open source dnes již pokrývá nejrůznější oblasti softwarového trhu a například produktem Compiere se zabývá Petr Novák ve svém článku ''ERP systém open source?''[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Adempiere&lt;br /&gt;
* Compiere&lt;br /&gt;
* JFire - framework využívající nejmodernější technologie JavaEE 1.4, JDO 2, Eclipse RCP 3&lt;br /&gt;
* OFBiz&lt;br /&gt;
* OpenERP&lt;br /&gt;
* OpenBravo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní globální výrobci ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAP&lt;br /&gt;
* Oracle&lt;br /&gt;
* Sage&lt;br /&gt;
* Infor&lt;br /&gt;
* Microsoft (Dynamics AX, Dynamics NAV)&lt;br /&gt;
* Salesforce.com&lt;br /&gt;
* Lawson&lt;br /&gt;
* Unit4 Agresso&lt;br /&gt;
* Epicor&lt;br /&gt;
* Visma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10 největších společností sleduje Top 100 Research Foundation[[#Literatura|[5]]] a dalších 300 produktů v databázi ERP.com.[[#Literatura|[6]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. ''APICS: Introduction to ERP (Enterprise Resource Planning) - Participant Book.'' APICS - The Educational Society for Resource Management, USA, 2002&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''SAP Česká republika - Business Management Software Solutions Applications and Services'' [online]. [2009] [cit. 2010-06-27]. SAP: Dodávání podnikových inovací prostřednictvím IT aplikací. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.sap.com/cz/about/index.epx&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. BASL, Josef; BLAŽÍČEK, Roman. ''Podnikové informační systémy : Podnik v informační společnosti.'' 2. výrazně přepracované a rozšířené vydání. Praha : Grada, 2008. 283 s. ISBN 978-80-247-2279-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''Open source ERP Guru'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. ERP History. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://opensourceerpguru.com/2009/02/25/erp-history/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. NOVÁK, Petr. ERP systém open source? : Open source je kompromisem mezi vývojem systému a jeho nákupem. ''IT Systems'' [online]. 2008, 11, [cit. 2010-06-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.systemonline.cz/erp/erp-system-open-source.htm&amp;gt;. ISSN 1802-615X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. KOOTEN VAN, Michel; VERBERNE, Balder. ''Software Top 100 : The World's Largest Software Companies'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. Enterprise top 10. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.softwaretop100.org/software-top-100/enterprise-top-10&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. ''ERP Network, Enterprise Resource Planning, CRM, Software, Systems, SAP, SaaS'' [online]. c2009 [cit. 2010-06-28]. ERP Software Database. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.erp.com/erp-software-database.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4969</id>
		<title>ERP</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4969"/>
		<updated>2010-06-28T10:48:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: /* Definice */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' ERP (Enterprise Resource Planning systems)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' podnikové informační systémy, automatizace podnikových procesů, podniková data, systémy pro řízení činností podniku, plánování výroby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' podnikové informační systémy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:'''&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  podnikové řízení, informační systémy, podnikové informace&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – aplikace pro výrobu, logistiku, distribuci, správu majetku, prodej, fakturaci, účetnictví, personalistiku&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 „''A method for the effective planning and control of all resources needed to take, make, ship and account for customer orders in manufacturing, distribution, or service company.&lt;br /&gt;
 (Metoda efektivního plánování a řízení všech podnikových zdrojů ve výrobním nebo distribučním podniku či v podniku zaměřeném na služby. Tyto zdroje jsou nezbytné pro k přijetí a&lt;br /&gt;
 realizaci objednávky zákazníka včetně následného dodání a fakturace.)&lt;br /&gt;
 (APICS Dictionary, 10th edition - www.apics.org)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP systems are SW tools used to manage enterprise data. ERP systems help organizations deal with the supply chain, receiving, inventory management, customer order management,&lt;br /&gt;
 production planning, shipping, accounting, human resources management, and other business functions. (ERP systémy představující softwarové nástroje používané k řízení podnikových&lt;br /&gt;
 dat. ERP systémy pomáhají podnikům v oblasti dodavatelského řetězce, příjmu materiálu, skladového hospodářství, přijímání objednávek od zákazníků, plánování výroby, expedice&lt;br /&gt;
 zboží, účetnictví, řízení lidských zdrojů a v dalších podnikových funkcích.)&lt;br /&gt;
 (Somers and Nelson, 2003)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP is a packaged business software system that allows a company to „automate and integrate the majority of its business processes; share common data and practices across&lt;br /&gt;
 the enterprise. (ERP představují balíkový podnikový programový systém, který umožňuje automatizovat a integrovat většinu podnikových procesů, sdílet společná data a praktiky v rámci&lt;br /&gt;
 celého podniku.)&lt;br /&gt;
 (Deloitte Consulting)''“ [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''Společnost SAP definuje podnikový software jako souhrn aplikací na plánování podnikových zdrojů (ERP) a souvisejících aplikací, např. na řízení dodavatelského řetězce, řízení&lt;br /&gt;
 vztahů se zákazníky, řízení životního cyklu produktu a řízení vztahů s dodavateli.&lt;br /&gt;
 (SAP Česká republika)''“ [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za ERP jsou považovány jednak aplikace, které představují softwarová řešení užívaná k řízení podnikových dat a pomáhající plánovat celý logistický řetězec od nákupu přes sklady po výdej materiálu, řízení obchodních zakázek od jejich převzetí až po expedici, včetně plánování vlastní výroby a s tím spojené finanční a nákladové účetnictví i řízení lidských zdrojů. ERP ovlivňuje podnikové procesy, které podporuje a v mnoha případech automatizuje a je také úzce spjat s reengineringem podnikových procesů (Business Process Reengineering - BPR) a projekty kvality ISO. [[#Literatura|[3 s.66]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Období podle technologické platformy přinášející hlavní progresi:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1970-1985 - období velkých sálových počítačů (mainframů)&lt;br /&gt;
* 1985-1995 - ''client-server'' architektura&lt;br /&gt;
* 1995-2005 - období internetu&lt;br /&gt;
* po roce 2005 - období architektury orientované na služby (''Service Oriented Architecture'' - SOA, resp. ''Enterprise Service Architecture'' - ESA v případě SAP).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní vývojové generace systémů ERP:'''[[#Literatura|[2 s.62]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Generace ERP !! 1. generace 1975 !! 2. generace 1985 !! 3. generace 1992 !! 4. generace 1996 !! 5. generace 2000&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Způsob zpracování''' || dávkové zpracování || zpracování v dialogu || zpracování v dialogu i v dávce || možnost volby zpracování || zpracování prostřednictvím internetu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Přenositelnost''' || spojení s určitým počítačem - HW vazba || vazba na určitý operační systém || přenositelnost mezi operačními systémy - např. UNIX, OS400 atd. || třívrstvé aplikace (databáze, vlastní aplikace, prezentace uživateli) || integrace aplikací SOA&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Programové prostředky''' || nižší programovací jazyky || vyšší programovací jazyky - např. COBOL || relační databáze a programovací nástroje SQL - např. Oracle, Informix || programovací prostředí JAVA a objektové databáze || prostředky XML&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Uživatelské podmínky''' || neinteraktivní || standardní obrazovky - textový režim || volně konfigurovatelné užovatelské orazovky - Windows prostředí || multimediální aplikace, internetové prostředí a webové stránky || přístup přes mobilní zařízení, tendence ke službám&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Funkčnost''' || plánování především materiálových požadavků || materiálové a kapacitní plánování a řízení výrobních zakázek || integrovaný informační systém řízení podniku || dodavatelsko odběratelské řetězce || e-business, CRM, BI&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Historie vývoje dodavatelů i produktů ERP s časovou osou je uvedena na stránkách Open source ERP Guru.[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastné trendy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro současné období je typický poslední vývojový stupeň, který se projevuje v orientaci na služby (''services''), které navazují na předchozí etapu zaměřenou na klient-server architekturu. Pro jejich integraci jsou vyvíjeny vhodné integrační platformy. V případě SAP se jedná o produkt označovaný jako SAP Netweaver.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OpenSource ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době lze pro nasazení v menších nebo středních podnicích využít i Open source software ERP řešení. Open source dnes již pokrývá nejrůznější oblasti softwarového trhu a například produktem Compiere se zabývá Petr Novák ve svém článku ''ERP systém open source?''[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Adempiere&lt;br /&gt;
* Compiere&lt;br /&gt;
* JFire - framework využívající nejmodernější technologie JavaEE 1.4, JDO 2, Eclipse RCP 3&lt;br /&gt;
* OFBiz&lt;br /&gt;
* OpenERP&lt;br /&gt;
* OpenBravo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní globální výrobci ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAP&lt;br /&gt;
* Oracle&lt;br /&gt;
* Sage&lt;br /&gt;
* Infor&lt;br /&gt;
* Microsoft (Dynamics AX, Dynamics NAV)&lt;br /&gt;
* Salesforce.com&lt;br /&gt;
* Lawson&lt;br /&gt;
* Unit4 Agresso&lt;br /&gt;
* Epicor&lt;br /&gt;
* Visma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10 největších společností sleduje Top 100 Research Foundation[[#Literatura|[5]]] a dalších 300 produktů v databázi ERP.com.[[#Literatura|[6]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. ''APICS: Introduction to ERP (Enterprise Resource Planning) - Participant Book.'' APICS - The Educational Society for Resource Management, USA, 2002&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''SAP Česká republika - Business Management Software Solutions Applications and Services'' [online]. [2009] [cit. 2010-06-27]. SAP: Dodávání podnikových inovací prostřednictvím IT aplikací. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.sap.com/cz/about/index.epx&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. BASL, Josef; BLAŽÍČEK, Roman. ''Podnikové informační systémy : Podnik v informační společnosti.'' 2. výrazně přepracované a rozšířené vydání. Praha : Grada, 2008. 283 s. ISBN 978-80-247-2279-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''Open source ERP Guru'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. ERP History. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://opensourceerpguru.com/2009/02/25/erp-history/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. NOVÁK, Petr. ERP systém open source? : Open source je kompromisem mezi vývojem systému a jeho nákupem. ''IT Systems'' [online]. 2008, 11, [cit. 2010-06-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.systemonline.cz/erp/erp-system-open-source.htm&amp;gt;. ISSN 1802-615X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. KOOTEN VAN, Michel; VERBERNE, Balder. ''Software Top 100 : The World's Largest Software Companies'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. Enterprise top 10. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.softwaretop100.org/software-top-100/enterprise-top-10&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. ''ERP Network, Enterprise Resource Planning, CRM, Software, Systems, SAP, SaaS'' [online]. c2009 [cit. 2010-06-28]. ERP Software Database. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.erp.com/erp-software-database.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4968</id>
		<title>ERP</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4968"/>
		<updated>2010-06-28T10:47:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: /* Definice */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' ERP (Enterprise Resource Planning systems)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' podnikové informační systémy, automatizace podnikových procesů, podniková data, systémy pro řízení činností podniku, plánování výroby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' podnikové informační systémy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:'''&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  podnikové řízení, informační systémy, podnikové informace&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – aplikace pro výrobu, logistiku, distribuci, správu majetku, prodej, fakturaci, účetnictví, personalistiku&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 „''A method for the effective planning and control of all resources needed to take, make, ship and account for customer orders in manufacturing, distribution, or service company.&lt;br /&gt;
 (Metoda efektivního plánování a řízení všech podnikových zdrojů ve výrobním nebo distribučním podniku či v podniku zaměřeném na služby. Tyto zdroje jsou nezbytné pro k přijetí a&lt;br /&gt;
 realizaci objednávky zákazníka včetně následného dodání a fakturace.)&lt;br /&gt;
 (APICS Dictionary, 10th edition - www.apics.org)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP systems are SW tools used to manage enterprise data. ERP systems help organizations deal with the supply chain, receiving, inventory management, customer order management,&lt;br /&gt;
 production planning, shipping, accounting, human resources management, and other business functions. (ERP systémy představující softwarové nástroje používané k řízení podnikových&lt;br /&gt;
 dat. ERP systémy pomáhají podnikům v oblasti dodavatelského řetězce, příjmu materiálu, skladového hospodářství, přijímání objednávek od zákazníků, plánování výroby, expedice&lt;br /&gt;
 zboží, účetnictví, řízení lidských zdrojů a v dalších podnikových funkcích.)&lt;br /&gt;
 (Somers and Nelson, 2003)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP is a packaged business software system that allows a company to „automate and integrate the majority of its business processes; share common data and practices across the enterprise. (ERP představují balíkový podnikový programový systém, který umožňuje automatizovat a integrovat většinu podnikových procesů, sdílet společná data a praktiky v rámci celého podniku.)&lt;br /&gt;
 (Deloitte Consulting)''“ [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''Společnost SAP definuje podnikový software jako souhrn aplikací na plánování podnikových zdrojů (ERP) a souvisejících aplikací, např. na řízení dodavatelského řetězce, řízení vztahů se zákazníky, řízení životního cyklu produktu a řízení vztahů s dodavateli.&lt;br /&gt;
 (SAP Česká republika)''“ [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za ERP jsou považovány jednak aplikace, které představují softwarová řešení užívaná k řízení podnikových dat a pomáhající plánovat celý logistický řetězec od nákupu přes sklady po výdej materiálu, řízení obchodních zakázek od jejich převzetí až po expedici, včetně plánování vlastní výroby a s tím spojené finanční a nákladové účetnictví i řízení lidských zdrojů. ERP ovlivňuje podnikové procesy, které podporuje a v mnoha případech automatizuje a je také úzce spjat s reengineringem podnikových procesů (Business Process Reengineering - BPR) a projekty kvality ISO. [[#Literatura|[3 s.66]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Období podle technologické platformy přinášející hlavní progresi:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1970-1985 - období velkých sálových počítačů (mainframů)&lt;br /&gt;
* 1985-1995 - ''client-server'' architektura&lt;br /&gt;
* 1995-2005 - období internetu&lt;br /&gt;
* po roce 2005 - období architektury orientované na služby (''Service Oriented Architecture'' - SOA, resp. ''Enterprise Service Architecture'' - ESA v případě SAP).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní vývojové generace systémů ERP:'''[[#Literatura|[2 s.62]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Generace ERP !! 1. generace 1975 !! 2. generace 1985 !! 3. generace 1992 !! 4. generace 1996 !! 5. generace 2000&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Způsob zpracování''' || dávkové zpracování || zpracování v dialogu || zpracování v dialogu i v dávce || možnost volby zpracování || zpracování prostřednictvím internetu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Přenositelnost''' || spojení s určitým počítačem - HW vazba || vazba na určitý operační systém || přenositelnost mezi operačními systémy - např. UNIX, OS400 atd. || třívrstvé aplikace (databáze, vlastní aplikace, prezentace uživateli) || integrace aplikací SOA&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Programové prostředky''' || nižší programovací jazyky || vyšší programovací jazyky - např. COBOL || relační databáze a programovací nástroje SQL - např. Oracle, Informix || programovací prostředí JAVA a objektové databáze || prostředky XML&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Uživatelské podmínky''' || neinteraktivní || standardní obrazovky - textový režim || volně konfigurovatelné užovatelské orazovky - Windows prostředí || multimediální aplikace, internetové prostředí a webové stránky || přístup přes mobilní zařízení, tendence ke službám&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Funkčnost''' || plánování především materiálových požadavků || materiálové a kapacitní plánování a řízení výrobních zakázek || integrovaný informační systém řízení podniku || dodavatelsko odběratelské řetězce || e-business, CRM, BI&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Historie vývoje dodavatelů i produktů ERP s časovou osou je uvedena na stránkách Open source ERP Guru.[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastné trendy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro současné období je typický poslední vývojový stupeň, který se projevuje v orientaci na služby (''services''), které navazují na předchozí etapu zaměřenou na klient-server architekturu. Pro jejich integraci jsou vyvíjeny vhodné integrační platformy. V případě SAP se jedná o produkt označovaný jako SAP Netweaver.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OpenSource ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době lze pro nasazení v menších nebo středních podnicích využít i Open source software ERP řešení. Open source dnes již pokrývá nejrůznější oblasti softwarového trhu a například produktem Compiere se zabývá Petr Novák ve svém článku ''ERP systém open source?''[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Adempiere&lt;br /&gt;
* Compiere&lt;br /&gt;
* JFire - framework využívající nejmodernější technologie JavaEE 1.4, JDO 2, Eclipse RCP 3&lt;br /&gt;
* OFBiz&lt;br /&gt;
* OpenERP&lt;br /&gt;
* OpenBravo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní globální výrobci ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAP&lt;br /&gt;
* Oracle&lt;br /&gt;
* Sage&lt;br /&gt;
* Infor&lt;br /&gt;
* Microsoft (Dynamics AX, Dynamics NAV)&lt;br /&gt;
* Salesforce.com&lt;br /&gt;
* Lawson&lt;br /&gt;
* Unit4 Agresso&lt;br /&gt;
* Epicor&lt;br /&gt;
* Visma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10 největších společností sleduje Top 100 Research Foundation[[#Literatura|[5]]] a dalších 300 produktů v databázi ERP.com.[[#Literatura|[6]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. ''APICS: Introduction to ERP (Enterprise Resource Planning) - Participant Book.'' APICS - The Educational Society for Resource Management, USA, 2002&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''SAP Česká republika - Business Management Software Solutions Applications and Services'' [online]. [2009] [cit. 2010-06-27]. SAP: Dodávání podnikových inovací prostřednictvím IT aplikací. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.sap.com/cz/about/index.epx&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. BASL, Josef; BLAŽÍČEK, Roman. ''Podnikové informační systémy : Podnik v informační společnosti.'' 2. výrazně přepracované a rozšířené vydání. Praha : Grada, 2008. 283 s. ISBN 978-80-247-2279-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''Open source ERP Guru'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. ERP History. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://opensourceerpguru.com/2009/02/25/erp-history/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. NOVÁK, Petr. ERP systém open source? : Open source je kompromisem mezi vývojem systému a jeho nákupem. ''IT Systems'' [online]. 2008, 11, [cit. 2010-06-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.systemonline.cz/erp/erp-system-open-source.htm&amp;gt;. ISSN 1802-615X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. KOOTEN VAN, Michel; VERBERNE, Balder. ''Software Top 100 : The World's Largest Software Companies'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. Enterprise top 10. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.softwaretop100.org/software-top-100/enterprise-top-10&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. ''ERP Network, Enterprise Resource Planning, CRM, Software, Systems, SAP, SaaS'' [online]. c2009 [cit. 2010-06-28]. ERP Software Database. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.erp.com/erp-software-database.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4967</id>
		<title>ERP</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4967"/>
		<updated>2010-06-28T10:47:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: /* Definice */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' ERP (Enterprise Resource Planning systems)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' podnikové informační systémy, automatizace podnikových procesů, podniková data, systémy pro řízení činností podniku, plánování výroby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' podnikové informační systémy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:'''&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  podnikové řízení, informační systémy, podnikové informace&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – aplikace pro výrobu, logistiku, distribuci, správu majetku, prodej, fakturaci, účetnictví, personalistiku&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 „''A method for the effective planning and control of all resources needed to take, make, ship and account for customer orders in manufacturing, distribution, or service company.&lt;br /&gt;
 (Metoda efektivního plánování a řízení všech podnikových zdrojů ve výrobním nebo distribučním podniku či v podniku zaměřeném na služby. Tyto zdroje jsou nezbytné pro k přijetí a&lt;br /&gt;
 realizaci objednávky zákazníka včetně následného dodání a fakturace.)&lt;br /&gt;
 (APICS Dictionary, 10th edition - www.apics.org)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP systems are SW tools used to manage enterprise data. ERP systems help organizations deal with the supply chain, receiving, inventory management, customer order management,&lt;br /&gt;
 production planning, shipping, accounting, human resources management, and other business functions. (ERP systémy představující softwarové nástroje používané k řízení podnikových&lt;br /&gt;
 dat. ERP systémy pomáhají podnikům v oblasti dodavatelského řetězce, příjmu materiálu, skladového hospodářství, přijímání objednávek od zákazníků, plánování výroby, expedice zboží,&lt;br /&gt;
 účetnictví, řízení lidských zdrojů a v dalších podnikových funkcích.)&lt;br /&gt;
 (Somers and Nelson, 2003)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP is a packaged business software system that allows a company to „automate and integrate the majority of its business processes; share common data and practices across the enterprise. (ERP představují balíkový podnikový programový systém, který umožňuje automatizovat a integrovat většinu podnikových procesů, sdílet společná data a praktiky v rámci celého podniku.)&lt;br /&gt;
 (Deloitte Consulting)''“ [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''Společnost SAP definuje podnikový software jako souhrn aplikací na plánování podnikových zdrojů (ERP) a souvisejících aplikací, např. na řízení dodavatelského řetězce, řízení vztahů se zákazníky, řízení životního cyklu produktu a řízení vztahů s dodavateli.&lt;br /&gt;
 (SAP Česká republika)''“ [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za ERP jsou považovány jednak aplikace, které představují softwarová řešení užívaná k řízení podnikových dat a pomáhající plánovat celý logistický řetězec od nákupu přes sklady po výdej materiálu, řízení obchodních zakázek od jejich převzetí až po expedici, včetně plánování vlastní výroby a s tím spojené finanční a nákladové účetnictví i řízení lidských zdrojů. ERP ovlivňuje podnikové procesy, které podporuje a v mnoha případech automatizuje a je také úzce spjat s reengineringem podnikových procesů (Business Process Reengineering - BPR) a projekty kvality ISO. [[#Literatura|[3 s.66]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Období podle technologické platformy přinášející hlavní progresi:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1970-1985 - období velkých sálových počítačů (mainframů)&lt;br /&gt;
* 1985-1995 - ''client-server'' architektura&lt;br /&gt;
* 1995-2005 - období internetu&lt;br /&gt;
* po roce 2005 - období architektury orientované na služby (''Service Oriented Architecture'' - SOA, resp. ''Enterprise Service Architecture'' - ESA v případě SAP).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní vývojové generace systémů ERP:'''[[#Literatura|[2 s.62]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Generace ERP !! 1. generace 1975 !! 2. generace 1985 !! 3. generace 1992 !! 4. generace 1996 !! 5. generace 2000&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Způsob zpracování''' || dávkové zpracování || zpracování v dialogu || zpracování v dialogu i v dávce || možnost volby zpracování || zpracování prostřednictvím internetu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Přenositelnost''' || spojení s určitým počítačem - HW vazba || vazba na určitý operační systém || přenositelnost mezi operačními systémy - např. UNIX, OS400 atd. || třívrstvé aplikace (databáze, vlastní aplikace, prezentace uživateli) || integrace aplikací SOA&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Programové prostředky''' || nižší programovací jazyky || vyšší programovací jazyky - např. COBOL || relační databáze a programovací nástroje SQL - např. Oracle, Informix || programovací prostředí JAVA a objektové databáze || prostředky XML&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Uživatelské podmínky''' || neinteraktivní || standardní obrazovky - textový režim || volně konfigurovatelné užovatelské orazovky - Windows prostředí || multimediální aplikace, internetové prostředí a webové stránky || přístup přes mobilní zařízení, tendence ke službám&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Funkčnost''' || plánování především materiálových požadavků || materiálové a kapacitní plánování a řízení výrobních zakázek || integrovaný informační systém řízení podniku || dodavatelsko odběratelské řetězce || e-business, CRM, BI&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Historie vývoje dodavatelů i produktů ERP s časovou osou je uvedena na stránkách Open source ERP Guru.[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastné trendy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro současné období je typický poslední vývojový stupeň, který se projevuje v orientaci na služby (''services''), které navazují na předchozí etapu zaměřenou na klient-server architekturu. Pro jejich integraci jsou vyvíjeny vhodné integrační platformy. V případě SAP se jedná o produkt označovaný jako SAP Netweaver.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OpenSource ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době lze pro nasazení v menších nebo středních podnicích využít i Open source software ERP řešení. Open source dnes již pokrývá nejrůznější oblasti softwarového trhu a například produktem Compiere se zabývá Petr Novák ve svém článku ''ERP systém open source?''[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Adempiere&lt;br /&gt;
* Compiere&lt;br /&gt;
* JFire - framework využívající nejmodernější technologie JavaEE 1.4, JDO 2, Eclipse RCP 3&lt;br /&gt;
* OFBiz&lt;br /&gt;
* OpenERP&lt;br /&gt;
* OpenBravo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní globální výrobci ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAP&lt;br /&gt;
* Oracle&lt;br /&gt;
* Sage&lt;br /&gt;
* Infor&lt;br /&gt;
* Microsoft (Dynamics AX, Dynamics NAV)&lt;br /&gt;
* Salesforce.com&lt;br /&gt;
* Lawson&lt;br /&gt;
* Unit4 Agresso&lt;br /&gt;
* Epicor&lt;br /&gt;
* Visma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10 největších společností sleduje Top 100 Research Foundation[[#Literatura|[5]]] a dalších 300 produktů v databázi ERP.com.[[#Literatura|[6]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. ''APICS: Introduction to ERP (Enterprise Resource Planning) - Participant Book.'' APICS - The Educational Society for Resource Management, USA, 2002&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''SAP Česká republika - Business Management Software Solutions Applications and Services'' [online]. [2009] [cit. 2010-06-27]. SAP: Dodávání podnikových inovací prostřednictvím IT aplikací. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.sap.com/cz/about/index.epx&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. BASL, Josef; BLAŽÍČEK, Roman. ''Podnikové informační systémy : Podnik v informační společnosti.'' 2. výrazně přepracované a rozšířené vydání. Praha : Grada, 2008. 283 s. ISBN 978-80-247-2279-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''Open source ERP Guru'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. ERP History. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://opensourceerpguru.com/2009/02/25/erp-history/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. NOVÁK, Petr. ERP systém open source? : Open source je kompromisem mezi vývojem systému a jeho nákupem. ''IT Systems'' [online]. 2008, 11, [cit. 2010-06-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.systemonline.cz/erp/erp-system-open-source.htm&amp;gt;. ISSN 1802-615X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. KOOTEN VAN, Michel; VERBERNE, Balder. ''Software Top 100 : The World's Largest Software Companies'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. Enterprise top 10. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.softwaretop100.org/software-top-100/enterprise-top-10&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. ''ERP Network, Enterprise Resource Planning, CRM, Software, Systems, SAP, SaaS'' [online]. c2009 [cit. 2010-06-28]. ERP Software Database. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.erp.com/erp-software-database.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4966</id>
		<title>ERP</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4966"/>
		<updated>2010-06-28T10:46:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: /* Definice */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' ERP (Enterprise Resource Planning systems)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' podnikové informační systémy, automatizace podnikových procesů, podniková data, systémy pro řízení činností podniku, plánování výroby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' podnikové informační systémy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:'''&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  podnikové řízení, informační systémy, podnikové informace&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – aplikace pro výrobu, logistiku, distribuci, správu majetku, prodej, fakturaci, účetnictví, personalistiku&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 „''A method for the effective planning and control of all resources needed to take, make, ship and account for customer orders in manufacturing, distribution, or service company.&lt;br /&gt;
 (Metoda efektivního plánování a řízení všech podnikových zdrojů ve výrobním nebo distribučním podniku či v podniku zaměřeném na služby. Tyto zdroje jsou nezbytné pro k přijetí a&lt;br /&gt;
 realizaci objednávky zákazníka včetně následného dodání a fakturace.)&lt;br /&gt;
 (APICS Dictionary, 10th edition - www.apics.org)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP systems are SW tools used to manage enterprise data. ERP systems help organizations deal with the supply chain, receiving, inventory management, customer order management,&lt;br /&gt;
 production planning, shipping, accounting, human resources management, and other business functions. (ERP systémy představující softwarové nástroje používané k řízení podnikových dat. ERP systémy pomáhají podnikům v oblasti dodavatelského řetězce, příjmu materiálu, skladového hospodářství, přijímání objednávek od zákazníků, plánování výroby, expedice zboží, účetnictví, řízení lidských zdrojů a v dalších podnikových funkcích.)&lt;br /&gt;
 (Somers and Nelson, 2003)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP is a packaged business software system that allows a company to „automate and integrate the majority of its business processes; share common data and practices across the enterprise. (ERP představují balíkový podnikový programový systém, který umožňuje automatizovat a integrovat většinu podnikových procesů, sdílet společná data a praktiky v rámci celého podniku.)&lt;br /&gt;
 (Deloitte Consulting)''“ [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''Společnost SAP definuje podnikový software jako souhrn aplikací na plánování podnikových zdrojů (ERP) a souvisejících aplikací, např. na řízení dodavatelského řetězce, řízení vztahů se zákazníky, řízení životního cyklu produktu a řízení vztahů s dodavateli.&lt;br /&gt;
 (SAP Česká republika)''“ [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za ERP jsou považovány jednak aplikace, které představují softwarová řešení užívaná k řízení podnikových dat a pomáhající plánovat celý logistický řetězec od nákupu přes sklady po výdej materiálu, řízení obchodních zakázek od jejich převzetí až po expedici, včetně plánování vlastní výroby a s tím spojené finanční a nákladové účetnictví i řízení lidských zdrojů. ERP ovlivňuje podnikové procesy, které podporuje a v mnoha případech automatizuje a je také úzce spjat s reengineringem podnikových procesů (Business Process Reengineering - BPR) a projekty kvality ISO. [[#Literatura|[3 s.66]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Období podle technologické platformy přinášející hlavní progresi:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1970-1985 - období velkých sálových počítačů (mainframů)&lt;br /&gt;
* 1985-1995 - ''client-server'' architektura&lt;br /&gt;
* 1995-2005 - období internetu&lt;br /&gt;
* po roce 2005 - období architektury orientované na služby (''Service Oriented Architecture'' - SOA, resp. ''Enterprise Service Architecture'' - ESA v případě SAP).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní vývojové generace systémů ERP:'''[[#Literatura|[2 s.62]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Generace ERP !! 1. generace 1975 !! 2. generace 1985 !! 3. generace 1992 !! 4. generace 1996 !! 5. generace 2000&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Způsob zpracování''' || dávkové zpracování || zpracování v dialogu || zpracování v dialogu i v dávce || možnost volby zpracování || zpracování prostřednictvím internetu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Přenositelnost''' || spojení s určitým počítačem - HW vazba || vazba na určitý operační systém || přenositelnost mezi operačními systémy - např. UNIX, OS400 atd. || třívrstvé aplikace (databáze, vlastní aplikace, prezentace uživateli) || integrace aplikací SOA&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Programové prostředky''' || nižší programovací jazyky || vyšší programovací jazyky - např. COBOL || relační databáze a programovací nástroje SQL - např. Oracle, Informix || programovací prostředí JAVA a objektové databáze || prostředky XML&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Uživatelské podmínky''' || neinteraktivní || standardní obrazovky - textový režim || volně konfigurovatelné užovatelské orazovky - Windows prostředí || multimediální aplikace, internetové prostředí a webové stránky || přístup přes mobilní zařízení, tendence ke službám&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Funkčnost''' || plánování především materiálových požadavků || materiálové a kapacitní plánování a řízení výrobních zakázek || integrovaný informační systém řízení podniku || dodavatelsko odběratelské řetězce || e-business, CRM, BI&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Historie vývoje dodavatelů i produktů ERP s časovou osou je uvedena na stránkách Open source ERP Guru.[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastné trendy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro současné období je typický poslední vývojový stupeň, který se projevuje v orientaci na služby (''services''), které navazují na předchozí etapu zaměřenou na klient-server architekturu. Pro jejich integraci jsou vyvíjeny vhodné integrační platformy. V případě SAP se jedná o produkt označovaný jako SAP Netweaver.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OpenSource ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době lze pro nasazení v menších nebo středních podnicích využít i Open source software ERP řešení. Open source dnes již pokrývá nejrůznější oblasti softwarového trhu a například produktem Compiere se zabývá Petr Novák ve svém článku ''ERP systém open source?''[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Adempiere&lt;br /&gt;
* Compiere&lt;br /&gt;
* JFire - framework využívající nejmodernější technologie JavaEE 1.4, JDO 2, Eclipse RCP 3&lt;br /&gt;
* OFBiz&lt;br /&gt;
* OpenERP&lt;br /&gt;
* OpenBravo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní globální výrobci ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAP&lt;br /&gt;
* Oracle&lt;br /&gt;
* Sage&lt;br /&gt;
* Infor&lt;br /&gt;
* Microsoft (Dynamics AX, Dynamics NAV)&lt;br /&gt;
* Salesforce.com&lt;br /&gt;
* Lawson&lt;br /&gt;
* Unit4 Agresso&lt;br /&gt;
* Epicor&lt;br /&gt;
* Visma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10 největších společností sleduje Top 100 Research Foundation[[#Literatura|[5]]] a dalších 300 produktů v databázi ERP.com.[[#Literatura|[6]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. ''APICS: Introduction to ERP (Enterprise Resource Planning) - Participant Book.'' APICS - The Educational Society for Resource Management, USA, 2002&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''SAP Česká republika - Business Management Software Solutions Applications and Services'' [online]. [2009] [cit. 2010-06-27]. SAP: Dodávání podnikových inovací prostřednictvím IT aplikací. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.sap.com/cz/about/index.epx&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. BASL, Josef; BLAŽÍČEK, Roman. ''Podnikové informační systémy : Podnik v informační společnosti.'' 2. výrazně přepracované a rozšířené vydání. Praha : Grada, 2008. 283 s. ISBN 978-80-247-2279-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''Open source ERP Guru'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. ERP History. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://opensourceerpguru.com/2009/02/25/erp-history/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. NOVÁK, Petr. ERP systém open source? : Open source je kompromisem mezi vývojem systému a jeho nákupem. ''IT Systems'' [online]. 2008, 11, [cit. 2010-06-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.systemonline.cz/erp/erp-system-open-source.htm&amp;gt;. ISSN 1802-615X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. KOOTEN VAN, Michel; VERBERNE, Balder. ''Software Top 100 : The World's Largest Software Companies'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. Enterprise top 10. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.softwaretop100.org/software-top-100/enterprise-top-10&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. ''ERP Network, Enterprise Resource Planning, CRM, Software, Systems, SAP, SaaS'' [online]. c2009 [cit. 2010-06-28]. ERP Software Database. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.erp.com/erp-software-database.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4965</id>
		<title>ERP</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4965"/>
		<updated>2010-06-28T10:46:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: /* Definice */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' ERP (Enterprise Resource Planning systems)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' podnikové informační systémy, automatizace podnikových procesů, podniková data, systémy pro řízení činností podniku, plánování výroby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' podnikové informační systémy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:'''&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  podnikové řízení, informační systémy, podnikové informace&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – aplikace pro výrobu, logistiku, distribuci, správu majetku, prodej, fakturaci, účetnictví, personalistiku&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 „''A method for the effective planning and control of all resources needed to take, make, ship and account for customer orders in manufacturing, distribution, or service company.&lt;br /&gt;
 (Metoda efektivního plánování a řízení všech podnikových zdrojů ve výrobním nebo distribučním podniku či v podniku zaměřeném na služby. Tyto zdroje jsou nezbytné pro k přijetí a realizaci objednávky zákazníka včetně následného dodání a fakturace.)&lt;br /&gt;
 (APICS Dictionary, 10th edition - www.apics.org)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP systems are SW tools used to manage enterprise data. ERP systems help organizations deal with the supply chain, receiving, inventory management, customer order management,&lt;br /&gt;
 production planning, shipping, accounting, human resources management, and other business functions. (ERP systémy představující softwarové nástroje používané k řízení podnikových dat. ERP systémy pomáhají podnikům v oblasti dodavatelského řetězce, příjmu materiálu, skladového hospodářství, přijímání objednávek od zákazníků, plánování výroby, expedice zboží, účetnictví, řízení lidských zdrojů a v dalších podnikových funkcích.)&lt;br /&gt;
 (Somers and Nelson, 2003)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP is a packaged business software system that allows a company to „automate and integrate the majority of its business processes; share common data and practices across the enterprise. (ERP představují balíkový podnikový programový systém, který umožňuje automatizovat a integrovat většinu podnikových procesů, sdílet společná data a praktiky v rámci celého podniku.)&lt;br /&gt;
 (Deloitte Consulting)''“ [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''Společnost SAP definuje podnikový software jako souhrn aplikací na plánování podnikových zdrojů (ERP) a souvisejících aplikací, např. na řízení dodavatelského řetězce, řízení vztahů se zákazníky, řízení životního cyklu produktu a řízení vztahů s dodavateli.&lt;br /&gt;
 (SAP Česká republika)''“ [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za ERP jsou považovány jednak aplikace, které představují softwarová řešení užívaná k řízení podnikových dat a pomáhající plánovat celý logistický řetězec od nákupu přes sklady po výdej materiálu, řízení obchodních zakázek od jejich převzetí až po expedici, včetně plánování vlastní výroby a s tím spojené finanční a nákladové účetnictví i řízení lidských zdrojů. ERP ovlivňuje podnikové procesy, které podporuje a v mnoha případech automatizuje a je také úzce spjat s reengineringem podnikových procesů (Business Process Reengineering - BPR) a projekty kvality ISO. [[#Literatura|[3 s.66]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Období podle technologické platformy přinášející hlavní progresi:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1970-1985 - období velkých sálových počítačů (mainframů)&lt;br /&gt;
* 1985-1995 - ''client-server'' architektura&lt;br /&gt;
* 1995-2005 - období internetu&lt;br /&gt;
* po roce 2005 - období architektury orientované na služby (''Service Oriented Architecture'' - SOA, resp. ''Enterprise Service Architecture'' - ESA v případě SAP).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní vývojové generace systémů ERP:'''[[#Literatura|[2 s.62]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Generace ERP !! 1. generace 1975 !! 2. generace 1985 !! 3. generace 1992 !! 4. generace 1996 !! 5. generace 2000&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Způsob zpracování''' || dávkové zpracování || zpracování v dialogu || zpracování v dialogu i v dávce || možnost volby zpracování || zpracování prostřednictvím internetu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Přenositelnost''' || spojení s určitým počítačem - HW vazba || vazba na určitý operační systém || přenositelnost mezi operačními systémy - např. UNIX, OS400 atd. || třívrstvé aplikace (databáze, vlastní aplikace, prezentace uživateli) || integrace aplikací SOA&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Programové prostředky''' || nižší programovací jazyky || vyšší programovací jazyky - např. COBOL || relační databáze a programovací nástroje SQL - např. Oracle, Informix || programovací prostředí JAVA a objektové databáze || prostředky XML&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Uživatelské podmínky''' || neinteraktivní || standardní obrazovky - textový režim || volně konfigurovatelné užovatelské orazovky - Windows prostředí || multimediální aplikace, internetové prostředí a webové stránky || přístup přes mobilní zařízení, tendence ke službám&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Funkčnost''' || plánování především materiálových požadavků || materiálové a kapacitní plánování a řízení výrobních zakázek || integrovaný informační systém řízení podniku || dodavatelsko odběratelské řetězce || e-business, CRM, BI&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Historie vývoje dodavatelů i produktů ERP s časovou osou je uvedena na stránkách Open source ERP Guru.[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastné trendy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro současné období je typický poslední vývojový stupeň, který se projevuje v orientaci na služby (''services''), které navazují na předchozí etapu zaměřenou na klient-server architekturu. Pro jejich integraci jsou vyvíjeny vhodné integrační platformy. V případě SAP se jedná o produkt označovaný jako SAP Netweaver.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OpenSource ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době lze pro nasazení v menších nebo středních podnicích využít i Open source software ERP řešení. Open source dnes již pokrývá nejrůznější oblasti softwarového trhu a například produktem Compiere se zabývá Petr Novák ve svém článku ''ERP systém open source?''[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Adempiere&lt;br /&gt;
* Compiere&lt;br /&gt;
* JFire - framework využívající nejmodernější technologie JavaEE 1.4, JDO 2, Eclipse RCP 3&lt;br /&gt;
* OFBiz&lt;br /&gt;
* OpenERP&lt;br /&gt;
* OpenBravo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní globální výrobci ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAP&lt;br /&gt;
* Oracle&lt;br /&gt;
* Sage&lt;br /&gt;
* Infor&lt;br /&gt;
* Microsoft (Dynamics AX, Dynamics NAV)&lt;br /&gt;
* Salesforce.com&lt;br /&gt;
* Lawson&lt;br /&gt;
* Unit4 Agresso&lt;br /&gt;
* Epicor&lt;br /&gt;
* Visma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10 největších společností sleduje Top 100 Research Foundation[[#Literatura|[5]]] a dalších 300 produktů v databázi ERP.com.[[#Literatura|[6]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. ''APICS: Introduction to ERP (Enterprise Resource Planning) - Participant Book.'' APICS - The Educational Society for Resource Management, USA, 2002&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''SAP Česká republika - Business Management Software Solutions Applications and Services'' [online]. [2009] [cit. 2010-06-27]. SAP: Dodávání podnikových inovací prostřednictvím IT aplikací. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.sap.com/cz/about/index.epx&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. BASL, Josef; BLAŽÍČEK, Roman. ''Podnikové informační systémy : Podnik v informační společnosti.'' 2. výrazně přepracované a rozšířené vydání. Praha : Grada, 2008. 283 s. ISBN 978-80-247-2279-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''Open source ERP Guru'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. ERP History. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://opensourceerpguru.com/2009/02/25/erp-history/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. NOVÁK, Petr. ERP systém open source? : Open source je kompromisem mezi vývojem systému a jeho nákupem. ''IT Systems'' [online]. 2008, 11, [cit. 2010-06-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.systemonline.cz/erp/erp-system-open-source.htm&amp;gt;. ISSN 1802-615X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. KOOTEN VAN, Michel; VERBERNE, Balder. ''Software Top 100 : The World's Largest Software Companies'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. Enterprise top 10. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.softwaretop100.org/software-top-100/enterprise-top-10&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. ''ERP Network, Enterprise Resource Planning, CRM, Software, Systems, SAP, SaaS'' [online]. c2009 [cit. 2010-06-28]. ERP Software Database. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.erp.com/erp-software-database.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4964</id>
		<title>ERP</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4964"/>
		<updated>2010-06-28T10:45:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: /* Definice */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' ERP (Enterprise Resource Planning systems)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' podnikové informační systémy, automatizace podnikových procesů, podniková data, systémy pro řízení činností podniku, plánování výroby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' podnikové informační systémy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:'''&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  podnikové řízení, informační systémy, podnikové informace&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – aplikace pro výrobu, logistiku, distribuci, správu majetku, prodej, fakturaci, účetnictví, personalistiku&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 „''A method for the effective planning and control of all resources needed to take, make, ship and account for customer orders in manufacturing, distribution, or service company.&lt;br /&gt;
(Metoda efektivního plánování a řízení všech podnikových zdrojů ve výrobním nebo distribučním podniku či v podniku zaměřeném na služby. Tyto zdroje jsou nezbytné pro k přijetí a realizaci objednávky zákazníka včetně následného dodání a fakturace.)&lt;br /&gt;
 (APICS Dictionary, 10th edition - www.apics.org)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP systems are SW tools used to manage enterprise data. ERP systems help organizations deal with the supply chain, receiving, inventory management, customer order management,&lt;br /&gt;
production planning, shipping, accounting, human resources management, and other business functions. (ERP systémy představující softwarové nástroje používané k řízení podnikových dat. ERP systémy pomáhají podnikům v oblasti dodavatelského řetězce, příjmu materiálu, skladového hospodářství, přijímání objednávek od zákazníků, plánování výroby, expedice zboží, účetnictví, řízení lidských zdrojů a v dalších podnikových funkcích.)&lt;br /&gt;
 (Somers and Nelson, 2003)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP is a packaged business software system that allows a company to „automate and integrate the majority of its business processes; share common data and practices across the enterprise. (ERP představují balíkový podnikový programový systém, který umožňuje automatizovat a integrovat většinu podnikových procesů, sdílet společná data a praktiky v rámci celého podniku.)&lt;br /&gt;
 (Deloitte Consulting)''“ [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''Společnost SAP definuje podnikový software jako souhrn aplikací na plánování podnikových zdrojů (ERP) a souvisejících aplikací, např. na řízení dodavatelského řetězce, řízení vztahů se zákazníky, řízení životního cyklu produktu a řízení vztahů s dodavateli.&lt;br /&gt;
 (SAP Česká republika)''“ [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za ERP jsou považovány jednak aplikace, které představují softwarová řešení užívaná k řízení podnikových dat a pomáhající plánovat celý logistický řetězec od nákupu přes sklady po výdej materiálu, řízení obchodních zakázek od jejich převzetí až po expedici, včetně plánování vlastní výroby a s tím spojené finanční a nákladové účetnictví i řízení lidských zdrojů. ERP ovlivňuje podnikové procesy, které podporuje a v mnoha případech automatizuje a je také úzce spjat s reengineringem podnikových procesů (Business Process Reengineering - BPR) a projekty kvality ISO. [[#Literatura|[3 s.66]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Období podle technologické platformy přinášející hlavní progresi:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1970-1985 - období velkých sálových počítačů (mainframů)&lt;br /&gt;
* 1985-1995 - ''client-server'' architektura&lt;br /&gt;
* 1995-2005 - období internetu&lt;br /&gt;
* po roce 2005 - období architektury orientované na služby (''Service Oriented Architecture'' - SOA, resp. ''Enterprise Service Architecture'' - ESA v případě SAP).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní vývojové generace systémů ERP:'''[[#Literatura|[2 s.62]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Generace ERP !! 1. generace 1975 !! 2. generace 1985 !! 3. generace 1992 !! 4. generace 1996 !! 5. generace 2000&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Způsob zpracování''' || dávkové zpracování || zpracování v dialogu || zpracování v dialogu i v dávce || možnost volby zpracování || zpracování prostřednictvím internetu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Přenositelnost''' || spojení s určitým počítačem - HW vazba || vazba na určitý operační systém || přenositelnost mezi operačními systémy - např. UNIX, OS400 atd. || třívrstvé aplikace (databáze, vlastní aplikace, prezentace uživateli) || integrace aplikací SOA&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Programové prostředky''' || nižší programovací jazyky || vyšší programovací jazyky - např. COBOL || relační databáze a programovací nástroje SQL - např. Oracle, Informix || programovací prostředí JAVA a objektové databáze || prostředky XML&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Uživatelské podmínky''' || neinteraktivní || standardní obrazovky - textový režim || volně konfigurovatelné užovatelské orazovky - Windows prostředí || multimediální aplikace, internetové prostředí a webové stránky || přístup přes mobilní zařízení, tendence ke službám&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Funkčnost''' || plánování především materiálových požadavků || materiálové a kapacitní plánování a řízení výrobních zakázek || integrovaný informační systém řízení podniku || dodavatelsko odběratelské řetězce || e-business, CRM, BI&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Historie vývoje dodavatelů i produktů ERP s časovou osou je uvedena na stránkách Open source ERP Guru.[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastné trendy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro současné období je typický poslední vývojový stupeň, který se projevuje v orientaci na služby (''services''), které navazují na předchozí etapu zaměřenou na klient-server architekturu. Pro jejich integraci jsou vyvíjeny vhodné integrační platformy. V případě SAP se jedná o produkt označovaný jako SAP Netweaver.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OpenSource ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době lze pro nasazení v menších nebo středních podnicích využít i Open source software ERP řešení. Open source dnes již pokrývá nejrůznější oblasti softwarového trhu a například produktem Compiere se zabývá Petr Novák ve svém článku ''ERP systém open source?''[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Adempiere&lt;br /&gt;
* Compiere&lt;br /&gt;
* JFire - framework využívající nejmodernější technologie JavaEE 1.4, JDO 2, Eclipse RCP 3&lt;br /&gt;
* OFBiz&lt;br /&gt;
* OpenERP&lt;br /&gt;
* OpenBravo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní globální výrobci ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAP&lt;br /&gt;
* Oracle&lt;br /&gt;
* Sage&lt;br /&gt;
* Infor&lt;br /&gt;
* Microsoft (Dynamics AX, Dynamics NAV)&lt;br /&gt;
* Salesforce.com&lt;br /&gt;
* Lawson&lt;br /&gt;
* Unit4 Agresso&lt;br /&gt;
* Epicor&lt;br /&gt;
* Visma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10 největších společností sleduje Top 100 Research Foundation[[#Literatura|[5]]] a dalších 300 produktů v databázi ERP.com.[[#Literatura|[6]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. ''APICS: Introduction to ERP (Enterprise Resource Planning) - Participant Book.'' APICS - The Educational Society for Resource Management, USA, 2002&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''SAP Česká republika - Business Management Software Solutions Applications and Services'' [online]. [2009] [cit. 2010-06-27]. SAP: Dodávání podnikových inovací prostřednictvím IT aplikací. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.sap.com/cz/about/index.epx&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. BASL, Josef; BLAŽÍČEK, Roman. ''Podnikové informační systémy : Podnik v informační společnosti.'' 2. výrazně přepracované a rozšířené vydání. Praha : Grada, 2008. 283 s. ISBN 978-80-247-2279-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''Open source ERP Guru'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. ERP History. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://opensourceerpguru.com/2009/02/25/erp-history/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. NOVÁK, Petr. ERP systém open source? : Open source je kompromisem mezi vývojem systému a jeho nákupem. ''IT Systems'' [online]. 2008, 11, [cit. 2010-06-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.systemonline.cz/erp/erp-system-open-source.htm&amp;gt;. ISSN 1802-615X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. KOOTEN VAN, Michel; VERBERNE, Balder. ''Software Top 100 : The World's Largest Software Companies'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. Enterprise top 10. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.softwaretop100.org/software-top-100/enterprise-top-10&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. ''ERP Network, Enterprise Resource Planning, CRM, Software, Systems, SAP, SaaS'' [online]. c2009 [cit. 2010-06-28]. ERP Software Database. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.erp.com/erp-software-database.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4963</id>
		<title>ERP</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4963"/>
		<updated>2010-06-28T10:45:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: /* Definice */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' ERP (Enterprise Resource Planning systems)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' podnikové informační systémy, automatizace podnikových procesů, podniková data, systémy pro řízení činností podniku, plánování výroby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' podnikové informační systémy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:'''&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  podnikové řízení, informační systémy, podnikové informace&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – aplikace pro výrobu, logistiku, distribuci, správu majetku, prodej, fakturaci, účetnictví, personalistiku&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 „''A method for the effective planning and control of all resources needed to take, make, ship and account for customer orders in manufacturing, distribution, or service company. &lt;br /&gt;
(Metoda efektivního plánování a řízení všech podnikových zdrojů ve výrobním nebo distribučním podniku či v podniku zaměřeném na služby. Tyto zdroje jsou nezbytné pro k přijetí a realizaci objednávky zákazníka včetně následného dodání a fakturace.)&lt;br /&gt;
 (APICS Dictionary, 10th edition - www.apics.org)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP systems are SW tools used to manage enterprise data. ERP systems help organizations deal with the supply chain, receiving, inventory management, customer order management, production planning, shipping, accounting, human resources management, and other business functions. (ERP systémy představující softwarové nástroje používané k řízení podnikových dat. ERP systémy pomáhají podnikům v oblasti dodavatelského řetězce, příjmu materiálu, skladového hospodářství, přijímání objednávek od zákazníků, plánování výroby, expedice zboží, účetnictví, řízení lidských zdrojů a v dalších podnikových funkcích.)&lt;br /&gt;
 (Somers and Nelson, 2003)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP is a packaged business software system that allows a company to „automate and integrate the majority of its business processes; share common data and practices across the enterprise. (ERP představují balíkový podnikový programový systém, který umožňuje automatizovat a integrovat většinu podnikových procesů, sdílet společná data a praktiky v rámci celého podniku.)&lt;br /&gt;
 (Deloitte Consulting)''“ [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''Společnost SAP definuje podnikový software jako souhrn aplikací na plánování podnikových zdrojů (ERP) a souvisejících aplikací, např. na řízení dodavatelského řetězce, řízení vztahů se zákazníky, řízení životního cyklu produktu a řízení vztahů s dodavateli.&lt;br /&gt;
 (SAP Česká republika)''“ [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za ERP jsou považovány jednak aplikace, které představují softwarová řešení užívaná k řízení podnikových dat a pomáhající plánovat celý logistický řetězec od nákupu přes sklady po výdej materiálu, řízení obchodních zakázek od jejich převzetí až po expedici, včetně plánování vlastní výroby a s tím spojené finanční a nákladové účetnictví i řízení lidských zdrojů. ERP ovlivňuje podnikové procesy, které podporuje a v mnoha případech automatizuje a je také úzce spjat s reengineringem podnikových procesů (Business Process Reengineering - BPR) a projekty kvality ISO. [[#Literatura|[3 s.66]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Období podle technologické platformy přinášející hlavní progresi:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1970-1985 - období velkých sálových počítačů (mainframů)&lt;br /&gt;
* 1985-1995 - ''client-server'' architektura&lt;br /&gt;
* 1995-2005 - období internetu&lt;br /&gt;
* po roce 2005 - období architektury orientované na služby (''Service Oriented Architecture'' - SOA, resp. ''Enterprise Service Architecture'' - ESA v případě SAP).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní vývojové generace systémů ERP:'''[[#Literatura|[2 s.62]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Generace ERP !! 1. generace 1975 !! 2. generace 1985 !! 3. generace 1992 !! 4. generace 1996 !! 5. generace 2000&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Způsob zpracování''' || dávkové zpracování || zpracování v dialogu || zpracování v dialogu i v dávce || možnost volby zpracování || zpracování prostřednictvím internetu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Přenositelnost''' || spojení s určitým počítačem - HW vazba || vazba na určitý operační systém || přenositelnost mezi operačními systémy - např. UNIX, OS400 atd. || třívrstvé aplikace (databáze, vlastní aplikace, prezentace uživateli) || integrace aplikací SOA&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Programové prostředky''' || nižší programovací jazyky || vyšší programovací jazyky - např. COBOL || relační databáze a programovací nástroje SQL - např. Oracle, Informix || programovací prostředí JAVA a objektové databáze || prostředky XML&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Uživatelské podmínky''' || neinteraktivní || standardní obrazovky - textový režim || volně konfigurovatelné užovatelské orazovky - Windows prostředí || multimediální aplikace, internetové prostředí a webové stránky || přístup přes mobilní zařízení, tendence ke službám&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Funkčnost''' || plánování především materiálových požadavků || materiálové a kapacitní plánování a řízení výrobních zakázek || integrovaný informační systém řízení podniku || dodavatelsko odběratelské řetězce || e-business, CRM, BI&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Historie vývoje dodavatelů i produktů ERP s časovou osou je uvedena na stránkách Open source ERP Guru.[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastné trendy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro současné období je typický poslední vývojový stupeň, který se projevuje v orientaci na služby (''services''), které navazují na předchozí etapu zaměřenou na klient-server architekturu. Pro jejich integraci jsou vyvíjeny vhodné integrační platformy. V případě SAP se jedná o produkt označovaný jako SAP Netweaver.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OpenSource ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době lze pro nasazení v menších nebo středních podnicích využít i Open source software ERP řešení. Open source dnes již pokrývá nejrůznější oblasti softwarového trhu a například produktem Compiere se zabývá Petr Novák ve svém článku ''ERP systém open source?''[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Adempiere&lt;br /&gt;
* Compiere&lt;br /&gt;
* JFire - framework využívající nejmodernější technologie JavaEE 1.4, JDO 2, Eclipse RCP 3&lt;br /&gt;
* OFBiz&lt;br /&gt;
* OpenERP&lt;br /&gt;
* OpenBravo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní globální výrobci ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAP&lt;br /&gt;
* Oracle&lt;br /&gt;
* Sage&lt;br /&gt;
* Infor&lt;br /&gt;
* Microsoft (Dynamics AX, Dynamics NAV)&lt;br /&gt;
* Salesforce.com&lt;br /&gt;
* Lawson&lt;br /&gt;
* Unit4 Agresso&lt;br /&gt;
* Epicor&lt;br /&gt;
* Visma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10 největších společností sleduje Top 100 Research Foundation[[#Literatura|[5]]] a dalších 300 produktů v databázi ERP.com.[[#Literatura|[6]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. ''APICS: Introduction to ERP (Enterprise Resource Planning) - Participant Book.'' APICS - The Educational Society for Resource Management, USA, 2002&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''SAP Česká republika - Business Management Software Solutions Applications and Services'' [online]. [2009] [cit. 2010-06-27]. SAP: Dodávání podnikových inovací prostřednictvím IT aplikací. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.sap.com/cz/about/index.epx&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. BASL, Josef; BLAŽÍČEK, Roman. ''Podnikové informační systémy : Podnik v informační společnosti.'' 2. výrazně přepracované a rozšířené vydání. Praha : Grada, 2008. 283 s. ISBN 978-80-247-2279-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''Open source ERP Guru'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. ERP History. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://opensourceerpguru.com/2009/02/25/erp-history/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. NOVÁK, Petr. ERP systém open source? : Open source je kompromisem mezi vývojem systému a jeho nákupem. ''IT Systems'' [online]. 2008, 11, [cit. 2010-06-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.systemonline.cz/erp/erp-system-open-source.htm&amp;gt;. ISSN 1802-615X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. KOOTEN VAN, Michel; VERBERNE, Balder. ''Software Top 100 : The World's Largest Software Companies'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. Enterprise top 10. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.softwaretop100.org/software-top-100/enterprise-top-10&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. ''ERP Network, Enterprise Resource Planning, CRM, Software, Systems, SAP, SaaS'' [online]. c2009 [cit. 2010-06-28]. ERP Software Database. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.erp.com/erp-software-database.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4962</id>
		<title>ERP</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4962"/>
		<updated>2010-06-28T10:43:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: /* Definice */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' ERP (Enterprise Resource Planning systems)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' podnikové informační systémy, automatizace podnikových procesů, podniková data, systémy pro řízení činností podniku, plánování výroby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' podnikové informační systémy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:'''&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  podnikové řízení, informační systémy, podnikové informace&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – aplikace pro výrobu, logistiku, distribuci, správu majetku, prodej, fakturaci, účetnictví, personalistiku&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 „''A method for the effective planning and control of all resources needed to take, make, ship and account for customer orders in manufacturing, distribution, or service company. (Metoda efektivního plánování a řízení všech podnikových zdrojů ve výrobním nebo distribučním podniku či v podniku zaměřeném na služby. Tyto zdroje jsou nezbytné pro k přijetí a realizaci objednávky zákazníka včetně následného dodání a fakturace.)&lt;br /&gt;
 (APICS Dictionary, 10th edition - www.apics.org)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP systems are SW tools used to manage enterprise data. ERP systems help organizations deal with the supply chain, receiving, inventory management, customer order management, production planning, shipping, accounting, human resources management, and other business functions. (ERP systémy představující softwarové nástroje používané k řízení podnikových dat. ERP systémy pomáhají podnikům v oblasti dodavatelského řetězce, příjmu materiálu, skladového hospodářství, přijímání objednávek od zákazníků, plánování výroby, expedice zboží, účetnictví, řízení lidských zdrojů a v dalších podnikových funkcích.)&lt;br /&gt;
 (Somers and Nelson, 2003)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP is a packaged business software system that allows a company to „automate and integrate the majority of its business processes; share common data and practices across the enterprise. (ERP představují balíkový podnikový programový systém, který umožňuje automatizovat a integrovat většinu podnikových procesů, sdílet společná data a praktiky v rámci celého podniku.)&lt;br /&gt;
 (Deloitte Consulting)''“ [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''Společnost SAP definuje podnikový software jako souhrn aplikací na plánování podnikových zdrojů (ERP) a souvisejících aplikací, např. na řízení dodavatelského řetězce, řízení vztahů se zákazníky, řízení životního cyklu produktu a řízení vztahů s dodavateli.&lt;br /&gt;
 (SAP Česká republika)''“ [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za ERP jsou považovány jednak aplikace, které představují softwarová řešení užívaná k řízení podnikových dat a pomáhající plánovat celý logistický řetězec od nákupu přes sklady po výdej materiálu, řízení obchodních zakázek od jejich převzetí až po expedici, včetně plánování vlastní výroby a s tím spojené finanční a nákladové účetnictví i řízení lidských zdrojů. ERP ovlivňuje podnikové procesy, které podporuje a v mnoha případech automatizuje a je také úzce spjat s reengineringem podnikových procesů (Business Process Reengineering - BPR) a projekty kvality ISO. [[#Literatura|[3 s.66]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Období podle technologické platformy přinášející hlavní progresi:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1970-1985 - období velkých sálových počítačů (mainframů)&lt;br /&gt;
* 1985-1995 - ''client-server'' architektura&lt;br /&gt;
* 1995-2005 - období internetu&lt;br /&gt;
* po roce 2005 - období architektury orientované na služby (''Service Oriented Architecture'' - SOA, resp. ''Enterprise Service Architecture'' - ESA v případě SAP).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní vývojové generace systémů ERP:'''[[#Literatura|[2 s.62]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Generace ERP !! 1. generace 1975 !! 2. generace 1985 !! 3. generace 1992 !! 4. generace 1996 !! 5. generace 2000&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Způsob zpracování''' || dávkové zpracování || zpracování v dialogu || zpracování v dialogu i v dávce || možnost volby zpracování || zpracování prostřednictvím internetu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Přenositelnost''' || spojení s určitým počítačem - HW vazba || vazba na určitý operační systém || přenositelnost mezi operačními systémy - např. UNIX, OS400 atd. || třívrstvé aplikace (databáze, vlastní aplikace, prezentace uživateli) || integrace aplikací SOA&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Programové prostředky''' || nižší programovací jazyky || vyšší programovací jazyky - např. COBOL || relační databáze a programovací nástroje SQL - např. Oracle, Informix || programovací prostředí JAVA a objektové databáze || prostředky XML&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Uživatelské podmínky''' || neinteraktivní || standardní obrazovky - textový režim || volně konfigurovatelné užovatelské orazovky - Windows prostředí || multimediální aplikace, internetové prostředí a webové stránky || přístup přes mobilní zařízení, tendence ke službám&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Funkčnost''' || plánování především materiálových požadavků || materiálové a kapacitní plánování a řízení výrobních zakázek || integrovaný informační systém řízení podniku || dodavatelsko odběratelské řetězce || e-business, CRM, BI&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Historie vývoje dodavatelů i produktů ERP s časovou osou je uvedena na stránkách Open source ERP Guru.[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastné trendy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro současné období je typický poslední vývojový stupeň, který se projevuje v orientaci na služby (''services''), které navazují na předchozí etapu zaměřenou na klient-server architekturu. Pro jejich integraci jsou vyvíjeny vhodné integrační platformy. V případě SAP se jedná o produkt označovaný jako SAP Netweaver.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OpenSource ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době lze pro nasazení v menších nebo středních podnicích využít i Open source software ERP řešení. Open source dnes již pokrývá nejrůznější oblasti softwarového trhu a například produktem Compiere se zabývá Petr Novák ve svém článku ''ERP systém open source?''[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Adempiere&lt;br /&gt;
* Compiere&lt;br /&gt;
* JFire - framework využívající nejmodernější technologie JavaEE 1.4, JDO 2, Eclipse RCP 3&lt;br /&gt;
* OFBiz&lt;br /&gt;
* OpenERP&lt;br /&gt;
* OpenBravo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní globální výrobci ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAP&lt;br /&gt;
* Oracle&lt;br /&gt;
* Sage&lt;br /&gt;
* Infor&lt;br /&gt;
* Microsoft (Dynamics AX, Dynamics NAV)&lt;br /&gt;
* Salesforce.com&lt;br /&gt;
* Lawson&lt;br /&gt;
* Unit4 Agresso&lt;br /&gt;
* Epicor&lt;br /&gt;
* Visma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10 největších společností sleduje Top 100 Research Foundation[[#Literatura|[5]]] a dalších 300 produktů v databázi ERP.com.[[#Literatura|[6]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. ''APICS: Introduction to ERP (Enterprise Resource Planning) - Participant Book.'' APICS - The Educational Society for Resource Management, USA, 2002&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''SAP Česká republika - Business Management Software Solutions Applications and Services'' [online]. [2009] [cit. 2010-06-27]. SAP: Dodávání podnikových inovací prostřednictvím IT aplikací. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.sap.com/cz/about/index.epx&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. BASL, Josef; BLAŽÍČEK, Roman. ''Podnikové informační systémy : Podnik v informační společnosti.'' 2. výrazně přepracované a rozšířené vydání. Praha : Grada, 2008. 283 s. ISBN 978-80-247-2279-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''Open source ERP Guru'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. ERP History. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://opensourceerpguru.com/2009/02/25/erp-history/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. NOVÁK, Petr. ERP systém open source? : Open source je kompromisem mezi vývojem systému a jeho nákupem. ''IT Systems'' [online]. 2008, 11, [cit. 2010-06-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.systemonline.cz/erp/erp-system-open-source.htm&amp;gt;. ISSN 1802-615X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. KOOTEN VAN, Michel; VERBERNE, Balder. ''Software Top 100 : The World's Largest Software Companies'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. Enterprise top 10. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.softwaretop100.org/software-top-100/enterprise-top-10&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. ''ERP Network, Enterprise Resource Planning, CRM, Software, Systems, SAP, SaaS'' [online]. c2009 [cit. 2010-06-28]. ERP Software Database. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.erp.com/erp-software-database.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4961</id>
		<title>ERP</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4961"/>
		<updated>2010-06-28T10:43:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: /* Definice */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' ERP (Enterprise Resource Planning systems)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' podnikové informační systémy, automatizace podnikových procesů, podniková data, systémy pro řízení činností podniku, plánování výroby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' podnikové informační systémy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:'''&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  podnikové řízení, informační systémy, podnikové informace&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – aplikace pro výrobu, logistiku, distribuci, správu majetku, prodej, fakturaci, účetnictví, personalistiku&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 „''A method for the effective planning and control of all resources needed to take, make, ship and account for customer orders in manufacturing, distribution, or service company. (Metoda efektivního plánování a řízení všech podnikových zdrojů ve výrobním nebo distribučním podniku či v podniku zaměřeném na služby. Tyto zdroje jsou nezbytné pro k přijetí a realizaci objednávky zákazníka včetně následného dodání a fakturace.)&lt;br /&gt;
 (APICS Dictionary, 10th edition - www.apics.org)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP systems are SW tools used to manage enterprise data. ERP systems help organizations deal with the supply chain, receiving, inventory management, customer order management, production planning, shipping, accounting, human resources management, and other business functions. (ERP systémy představující softwarové nástroje používané k řízení podnikových dat. ERP systémy pomáhají podnikům v oblasti dodavatelského řetězce, příjmu materiálu, skladového hospodářství, přijímání objednávek od zákazníků, plánování výroby, expedice zboží, účetnictví, řízení lidských zdrojů a v dalších podnikových funkcích.)&lt;br /&gt;
 (Somers and Nelson, 2003)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP is a packaged business software system that allows a company to „automate and integrate the majority of its business processes; share common data and practices across the enterprise. (ERP představují balíkový podnikový programový systém, který umožňuje automatizovat a integrovat většinu podnikových procesů, sdílet společná data a praktiky v rámci celého podniku.)&lt;br /&gt;
 (Deloitte Consulting)''“ [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za ERP jsou považovány jednak aplikace, které představují softwarová řešení užívaná k řízení podnikových dat a pomáhající plánovat celý logistický řetězec od nákupu přes sklady po výdej materiálu, řízení obchodních zakázek od jejich převzetí až po expedici, včetně plánování vlastní výroby a s tím spojené finanční a nákladové účetnictví i řízení lidských zdrojů. ERP ovlivňuje podnikové procesy, které podporuje a v mnoha případech automatizuje a je také úzce spjat s reengineringem podnikových procesů (Business Process Reengineering - BPR) a projekty kvality ISO. [[#Literatura|[3 s.66]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Období podle technologické platformy přinášející hlavní progresi:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1970-1985 - období velkých sálových počítačů (mainframů)&lt;br /&gt;
* 1985-1995 - ''client-server'' architektura&lt;br /&gt;
* 1995-2005 - období internetu&lt;br /&gt;
* po roce 2005 - období architektury orientované na služby (''Service Oriented Architecture'' - SOA, resp. ''Enterprise Service Architecture'' - ESA v případě SAP).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní vývojové generace systémů ERP:'''[[#Literatura|[2 s.62]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Generace ERP !! 1. generace 1975 !! 2. generace 1985 !! 3. generace 1992 !! 4. generace 1996 !! 5. generace 2000&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Způsob zpracování''' || dávkové zpracování || zpracování v dialogu || zpracování v dialogu i v dávce || možnost volby zpracování || zpracování prostřednictvím internetu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Přenositelnost''' || spojení s určitým počítačem - HW vazba || vazba na určitý operační systém || přenositelnost mezi operačními systémy - např. UNIX, OS400 atd. || třívrstvé aplikace (databáze, vlastní aplikace, prezentace uživateli) || integrace aplikací SOA&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Programové prostředky''' || nižší programovací jazyky || vyšší programovací jazyky - např. COBOL || relační databáze a programovací nástroje SQL - např. Oracle, Informix || programovací prostředí JAVA a objektové databáze || prostředky XML&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Uživatelské podmínky''' || neinteraktivní || standardní obrazovky - textový režim || volně konfigurovatelné užovatelské orazovky - Windows prostředí || multimediální aplikace, internetové prostředí a webové stránky || přístup přes mobilní zařízení, tendence ke službám&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Funkčnost''' || plánování především materiálových požadavků || materiálové a kapacitní plánování a řízení výrobních zakázek || integrovaný informační systém řízení podniku || dodavatelsko odběratelské řetězce || e-business, CRM, BI&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Historie vývoje dodavatelů i produktů ERP s časovou osou je uvedena na stránkách Open source ERP Guru.[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastné trendy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro současné období je typický poslední vývojový stupeň, který se projevuje v orientaci na služby (''services''), které navazují na předchozí etapu zaměřenou na klient-server architekturu. Pro jejich integraci jsou vyvíjeny vhodné integrační platformy. V případě SAP se jedná o produkt označovaný jako SAP Netweaver.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OpenSource ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době lze pro nasazení v menších nebo středních podnicích využít i Open source software ERP řešení. Open source dnes již pokrývá nejrůznější oblasti softwarového trhu a například produktem Compiere se zabývá Petr Novák ve svém článku ''ERP systém open source?''[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Adempiere&lt;br /&gt;
* Compiere&lt;br /&gt;
* JFire - framework využívající nejmodernější technologie JavaEE 1.4, JDO 2, Eclipse RCP 3&lt;br /&gt;
* OFBiz&lt;br /&gt;
* OpenERP&lt;br /&gt;
* OpenBravo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní globální výrobci ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAP&lt;br /&gt;
* Oracle&lt;br /&gt;
* Sage&lt;br /&gt;
* Infor&lt;br /&gt;
* Microsoft (Dynamics AX, Dynamics NAV)&lt;br /&gt;
* Salesforce.com&lt;br /&gt;
* Lawson&lt;br /&gt;
* Unit4 Agresso&lt;br /&gt;
* Epicor&lt;br /&gt;
* Visma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10 největších společností sleduje Top 100 Research Foundation[[#Literatura|[5]]] a dalších 300 produktů v databázi ERP.com.[[#Literatura|[6]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. ''APICS: Introduction to ERP (Enterprise Resource Planning) - Participant Book.'' APICS - The Educational Society for Resource Management, USA, 2002&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''SAP Česká republika - Business Management Software Solutions Applications and Services'' [online]. [2009] [cit. 2010-06-27]. SAP: Dodávání podnikových inovací prostřednictvím IT aplikací. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.sap.com/cz/about/index.epx&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. BASL, Josef; BLAŽÍČEK, Roman. ''Podnikové informační systémy : Podnik v informační společnosti.'' 2. výrazně přepracované a rozšířené vydání. Praha : Grada, 2008. 283 s. ISBN 978-80-247-2279-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''Open source ERP Guru'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. ERP History. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://opensourceerpguru.com/2009/02/25/erp-history/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. NOVÁK, Petr. ERP systém open source? : Open source je kompromisem mezi vývojem systému a jeho nákupem. ''IT Systems'' [online]. 2008, 11, [cit. 2010-06-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.systemonline.cz/erp/erp-system-open-source.htm&amp;gt;. ISSN 1802-615X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. KOOTEN VAN, Michel; VERBERNE, Balder. ''Software Top 100 : The World's Largest Software Companies'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. Enterprise top 10. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.softwaretop100.org/software-top-100/enterprise-top-10&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. ''ERP Network, Enterprise Resource Planning, CRM, Software, Systems, SAP, SaaS'' [online]. c2009 [cit. 2010-06-28]. ERP Software Database. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.erp.com/erp-software-database.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4960</id>
		<title>ERP</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4960"/>
		<updated>2010-06-28T10:43:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: /* Definice */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' ERP (Enterprise Resource Planning systems)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' podnikové informační systémy, automatizace podnikových procesů, podniková data, systémy pro řízení činností podniku, plánování výroby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' podnikové informační systémy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:'''&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  podnikové řízení, informační systémy, podnikové informace&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – aplikace pro výrobu, logistiku, distribuci, správu majetku, prodej, fakturaci, účetnictví, personalistiku&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 „''A method for the effective planning and control of all resources needed to take, make, ship and account for customer orders in manufacturing, distribution, or service company. (Metoda efektivního plánování a řízení všech podnikových zdrojů ve výrobním nebo distribučním podniku či v podniku zaměřeném na služby. Tyto zdroje jsou nezbytné pro k přijetí a realizaci objednávky zákazníka včetně následného dodání a fakturace.)&lt;br /&gt;
 (APICS Dictionary, 10th edition - www.apics.org)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP systems are SW tools used to manage enterprise data. ERP systems help organizations deal with the supply chain, receiving, inventory management, customer order management, production planning, shipping, accounting, human resources management, and other business functions. (ERP systémy představující softwarové nástroje používané k řízení podnikových dat. ERP systémy pomáhají podnikům v oblasti dodavatelského řetězce, příjmu materiálu, skladového hospodářství, přijímání objednávek od zákazníků, plánování výroby, expedice zboží, účetnictví, řízení lidských zdrojů a v dalších podnikových funkcích.)&lt;br /&gt;
 (Somers and Nelson, 2003)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP is a packaged business software system that allows a company to „automate and integrate the majority of its business processes; share common data and practices across the enterprise. (ERP představují balíkový podnikový programový systém, který umožňuje automatizovat a integrovat většinu podnikových procesů, sdílet společná data a praktiky v rámci celého podniku.)&lt;br /&gt;
 (Deloitte Consulting)''“ [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 „''Společnost SAP definuje podnikový software jako souhrn aplikací na plánování podnikových zdrojů (ERP) a souvisejících aplikací, např. na řízení dodavatelského řetězce, řízení vztahů se zákazníky, řízení životního cyklu produktu a řízení vztahů s dodavateli.&lt;br /&gt;
 (SAP Česká republika)''“ [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za ERP jsou považovány jednak aplikace, které představují softwarová řešení užívaná k řízení podnikových dat a pomáhající plánovat celý logistický řetězec od nákupu přes sklady po výdej materiálu, řízení obchodních zakázek od jejich převzetí až po expedici, včetně plánování vlastní výroby a s tím spojené finanční a nákladové účetnictví i řízení lidských zdrojů. ERP ovlivňuje podnikové procesy, které podporuje a v mnoha případech automatizuje a je také úzce spjat s reengineringem podnikových procesů (Business Process Reengineering - BPR) a projekty kvality ISO. [[#Literatura|[3 s.66]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Období podle technologické platformy přinášející hlavní progresi:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1970-1985 - období velkých sálových počítačů (mainframů)&lt;br /&gt;
* 1985-1995 - ''client-server'' architektura&lt;br /&gt;
* 1995-2005 - období internetu&lt;br /&gt;
* po roce 2005 - období architektury orientované na služby (''Service Oriented Architecture'' - SOA, resp. ''Enterprise Service Architecture'' - ESA v případě SAP).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní vývojové generace systémů ERP:'''[[#Literatura|[2 s.62]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Generace ERP !! 1. generace 1975 !! 2. generace 1985 !! 3. generace 1992 !! 4. generace 1996 !! 5. generace 2000&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Způsob zpracování''' || dávkové zpracování || zpracování v dialogu || zpracování v dialogu i v dávce || možnost volby zpracování || zpracování prostřednictvím internetu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Přenositelnost''' || spojení s určitým počítačem - HW vazba || vazba na určitý operační systém || přenositelnost mezi operačními systémy - např. UNIX, OS400 atd. || třívrstvé aplikace (databáze, vlastní aplikace, prezentace uživateli) || integrace aplikací SOA&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Programové prostředky''' || nižší programovací jazyky || vyšší programovací jazyky - např. COBOL || relační databáze a programovací nástroje SQL - např. Oracle, Informix || programovací prostředí JAVA a objektové databáze || prostředky XML&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Uživatelské podmínky''' || neinteraktivní || standardní obrazovky - textový režim || volně konfigurovatelné užovatelské orazovky - Windows prostředí || multimediální aplikace, internetové prostředí a webové stránky || přístup přes mobilní zařízení, tendence ke službám&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Funkčnost''' || plánování především materiálových požadavků || materiálové a kapacitní plánování a řízení výrobních zakázek || integrovaný informační systém řízení podniku || dodavatelsko odběratelské řetězce || e-business, CRM, BI&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Historie vývoje dodavatelů i produktů ERP s časovou osou je uvedena na stránkách Open source ERP Guru.[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastné trendy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro současné období je typický poslední vývojový stupeň, který se projevuje v orientaci na služby (''services''), které navazují na předchozí etapu zaměřenou na klient-server architekturu. Pro jejich integraci jsou vyvíjeny vhodné integrační platformy. V případě SAP se jedná o produkt označovaný jako SAP Netweaver.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OpenSource ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době lze pro nasazení v menších nebo středních podnicích využít i Open source software ERP řešení. Open source dnes již pokrývá nejrůznější oblasti softwarového trhu a například produktem Compiere se zabývá Petr Novák ve svém článku ''ERP systém open source?''[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Adempiere&lt;br /&gt;
* Compiere&lt;br /&gt;
* JFire - framework využívající nejmodernější technologie JavaEE 1.4, JDO 2, Eclipse RCP 3&lt;br /&gt;
* OFBiz&lt;br /&gt;
* OpenERP&lt;br /&gt;
* OpenBravo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní globální výrobci ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAP&lt;br /&gt;
* Oracle&lt;br /&gt;
* Sage&lt;br /&gt;
* Infor&lt;br /&gt;
* Microsoft (Dynamics AX, Dynamics NAV)&lt;br /&gt;
* Salesforce.com&lt;br /&gt;
* Lawson&lt;br /&gt;
* Unit4 Agresso&lt;br /&gt;
* Epicor&lt;br /&gt;
* Visma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10 největších společností sleduje Top 100 Research Foundation[[#Literatura|[5]]] a dalších 300 produktů v databázi ERP.com.[[#Literatura|[6]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. ''APICS: Introduction to ERP (Enterprise Resource Planning) - Participant Book.'' APICS - The Educational Society for Resource Management, USA, 2002&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''SAP Česká republika - Business Management Software Solutions Applications and Services'' [online]. [2009] [cit. 2010-06-27]. SAP: Dodávání podnikových inovací prostřednictvím IT aplikací. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.sap.com/cz/about/index.epx&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. BASL, Josef; BLAŽÍČEK, Roman. ''Podnikové informační systémy : Podnik v informační společnosti.'' 2. výrazně přepracované a rozšířené vydání. Praha : Grada, 2008. 283 s. ISBN 978-80-247-2279-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''Open source ERP Guru'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. ERP History. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://opensourceerpguru.com/2009/02/25/erp-history/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. NOVÁK, Petr. ERP systém open source? : Open source je kompromisem mezi vývojem systému a jeho nákupem. ''IT Systems'' [online]. 2008, 11, [cit. 2010-06-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.systemonline.cz/erp/erp-system-open-source.htm&amp;gt;. ISSN 1802-615X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. KOOTEN VAN, Michel; VERBERNE, Balder. ''Software Top 100 : The World's Largest Software Companies'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. Enterprise top 10. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.softwaretop100.org/software-top-100/enterprise-top-10&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. ''ERP Network, Enterprise Resource Planning, CRM, Software, Systems, SAP, SaaS'' [online]. c2009 [cit. 2010-06-28]. ERP Software Database. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.erp.com/erp-software-database.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4959</id>
		<title>ERP</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4959"/>
		<updated>2010-06-28T10:40:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: /* Definice */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' ERP (Enterprise Resource Planning systems)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' podnikové informační systémy, automatizace podnikových procesů, podniková data, systémy pro řízení činností podniku, plánování výroby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' podnikové informační systémy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:'''&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  podnikové řízení, informační systémy, podnikové informace&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – aplikace pro výrobu, logistiku, distribuci, správu majetku, prodej, fakturaci, účetnictví, personalistiku&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 „''A method for the effective planning and control of all resources needed to take, make, ship and account for customer orders in manufacturing, distribution, or service company. (Metoda efektivního plánování a řízení všech podnikových zdrojů ve výrobním nebo distribučním podniku či v podniku zaměřeném na služby. Tyto zdroje jsou nezbytné pro k přijetí a realizaci objednávky zákazníka včetně následného dodání a fakturace.)&lt;br /&gt;
 (APICS Dictionary, 10th edition - www.apics.org)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP systems are SW tools used to manage enterprise data. ERP systems help organizations deal with the supply chain, receiving, inventory management, customer order management, production planning, shipping, accounting, human resources management, and other business functions. (ERP systémy představující softwarové nástroje používané k řízení podnikových dat. ERP systémy pomáhají podnikům v oblasti dodavatelského řetězce, příjmu materiálu, skladového hospodářství, přijímání objednávek od zákazníků, plánování výroby, expedice zboží, účetnictví, řízení lidských zdrojů a v dalších podnikových funkcích.)&lt;br /&gt;
 (Somers and Nelson, 2003)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP is a packaged business software system that allows a company to „automate and integrate the majority of its business processes; share common data and practices across the enterprise. (ERP představují balíkový podnikový programový systém, který umožňuje automatizovat a integrovat většinu podnikových procesů, sdílet společná data a praktiky v rámci celého podniku.)&lt;br /&gt;
 (Deloitte Consulting)''“ [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 „''Společnost SAP definuje podnikový software jako souhrn aplikací na plánování podnikových zdrojů (ERP) a souvisejících aplikací, např. na řízení dodavatelského řetězce, řízení vztahů se zákazníky, řízení životního cyklu produktu a řízení vztahů s dodavateli.''“ [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za ERP jsou považovány jednak aplikace, které představují softwarová řešení užívaná k řízení podnikových dat a pomáhající plánovat celý logistický řetězec od nákupu přes sklady po výdej materiálu, řízení obchodních zakázek od jejich převzetí až po expedici, včetně plánování vlastní výroby a s tím spojené finanční a nákladové účetnictví i řízení lidských zdrojů. ERP ovlivňuje podnikové procesy, které podporuje a v mnoha případech automatizuje a je také úzce spjat s reengineringem podnikových procesů (Business Process Reengineering - BPR) a projekty kvality ISO. [[#Literatura|[3 s.66]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Období podle technologické platformy přinášející hlavní progresi:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1970-1985 - období velkých sálových počítačů (mainframů)&lt;br /&gt;
* 1985-1995 - ''client-server'' architektura&lt;br /&gt;
* 1995-2005 - období internetu&lt;br /&gt;
* po roce 2005 - období architektury orientované na služby (''Service Oriented Architecture'' - SOA, resp. ''Enterprise Service Architecture'' - ESA v případě SAP).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní vývojové generace systémů ERP:'''[[#Literatura|[2 s.62]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Generace ERP !! 1. generace 1975 !! 2. generace 1985 !! 3. generace 1992 !! 4. generace 1996 !! 5. generace 2000&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Způsob zpracování''' || dávkové zpracování || zpracování v dialogu || zpracování v dialogu i v dávce || možnost volby zpracování || zpracování prostřednictvím internetu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Přenositelnost''' || spojení s určitým počítačem - HW vazba || vazba na určitý operační systém || přenositelnost mezi operačními systémy - např. UNIX, OS400 atd. || třívrstvé aplikace (databáze, vlastní aplikace, prezentace uživateli) || integrace aplikací SOA&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Programové prostředky''' || nižší programovací jazyky || vyšší programovací jazyky - např. COBOL || relační databáze a programovací nástroje SQL - např. Oracle, Informix || programovací prostředí JAVA a objektové databáze || prostředky XML&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Uživatelské podmínky''' || neinteraktivní || standardní obrazovky - textový režim || volně konfigurovatelné užovatelské orazovky - Windows prostředí || multimediální aplikace, internetové prostředí a webové stránky || přístup přes mobilní zařízení, tendence ke službám&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Funkčnost''' || plánování především materiálových požadavků || materiálové a kapacitní plánování a řízení výrobních zakázek || integrovaný informační systém řízení podniku || dodavatelsko odběratelské řetězce || e-business, CRM, BI&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Historie vývoje dodavatelů i produktů ERP s časovou osou je uvedena na stránkách Open source ERP Guru.[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastné trendy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro současné období je typický poslední vývojový stupeň, který se projevuje v orientaci na služby (''services''), které navazují na předchozí etapu zaměřenou na klient-server architekturu. Pro jejich integraci jsou vyvíjeny vhodné integrační platformy. V případě SAP se jedná o produkt označovaný jako SAP Netweaver.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OpenSource ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době lze pro nasazení v menších nebo středních podnicích využít i Open source software ERP řešení. Open source dnes již pokrývá nejrůznější oblasti softwarového trhu a například produktem Compiere se zabývá Petr Novák ve svém článku ''ERP systém open source?''[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Adempiere&lt;br /&gt;
* Compiere&lt;br /&gt;
* JFire - framework využívající nejmodernější technologie JavaEE 1.4, JDO 2, Eclipse RCP 3&lt;br /&gt;
* OFBiz&lt;br /&gt;
* OpenERP&lt;br /&gt;
* OpenBravo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní globální výrobci ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAP&lt;br /&gt;
* Oracle&lt;br /&gt;
* Sage&lt;br /&gt;
* Infor&lt;br /&gt;
* Microsoft (Dynamics AX, Dynamics NAV)&lt;br /&gt;
* Salesforce.com&lt;br /&gt;
* Lawson&lt;br /&gt;
* Unit4 Agresso&lt;br /&gt;
* Epicor&lt;br /&gt;
* Visma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10 největších společností sleduje Top 100 Research Foundation[[#Literatura|[5]]] a dalších 300 produktů v databázi ERP.com.[[#Literatura|[6]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. ''APICS: Introduction to ERP (Enterprise Resource Planning) - Participant Book.'' APICS - The Educational Society for Resource Management, USA, 2002&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''SAP Česká republika - Business Management Software Solutions Applications and Services'' [online]. [2009] [cit. 2010-06-27]. SAP: Dodávání podnikových inovací prostřednictvím IT aplikací. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.sap.com/cz/about/index.epx&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. BASL, Josef; BLAŽÍČEK, Roman. ''Podnikové informační systémy : Podnik v informační společnosti.'' 2. výrazně přepracované a rozšířené vydání. Praha : Grada, 2008. 283 s. ISBN 978-80-247-2279-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''Open source ERP Guru'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. ERP History. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://opensourceerpguru.com/2009/02/25/erp-history/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. NOVÁK, Petr. ERP systém open source? : Open source je kompromisem mezi vývojem systému a jeho nákupem. ''IT Systems'' [online]. 2008, 11, [cit. 2010-06-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.systemonline.cz/erp/erp-system-open-source.htm&amp;gt;. ISSN 1802-615X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. KOOTEN VAN, Michel; VERBERNE, Balder. ''Software Top 100 : The World's Largest Software Companies'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. Enterprise top 10. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.softwaretop100.org/software-top-100/enterprise-top-10&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. ''ERP Network, Enterprise Resource Planning, CRM, Software, Systems, SAP, SaaS'' [online]. c2009 [cit. 2010-06-28]. ERP Software Database. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.erp.com/erp-software-database.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=SAP&amp;diff=15031</id>
		<title>SAP</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=SAP&amp;diff=15031"/>
		<updated>2010-06-28T09:18:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: /* Společnost */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' SAP (Systems - Applications - Products in data processing)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' společnost SAP AG, SAP R/3, mySAP&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:''' Systems - Applications - Products in data processing&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  ERP, podnikové informační systémy &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' –  &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Společnost ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Společnost SAP AG založili v roce 1972 v Mannheimu v Německu bývalí zaměstnanci IBM: Dietmar Hopp, Hans-Werner Hector, Hasso Plattner, Klaus Tschira, and Claus Wellenreuther. [[#Literatura|[1]]] V současné době má společnost hlavní sídlo ve Walldorfu v Německu a je největší softwarovou společností v Evropě a čtvrtou největší na světě. Současně je největší společností v oblasti ERP systémů. [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost SAP má v současné době prodejní a vývojová místa ve více než 50 zemích po celém světě a je kótována na několika burzách včetně Frankfurtské burzy (FWB) a newyorské burzy (NYSE) pod symbolem „SAP“.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Nejznámější produkt společnosti je SAP R/3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SAP R/3 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Image:SAP_Modules.gif|255px|thumb|right|SAP Modules]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SAP R/3 je je client/server aplikace využívající třívrstvý model, která slouží pro řízení podniku (Enterprise Resources Planning). Jeho nová verze se jmenuje mySAP.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SAP R/3 se skládá z následujících modulů: &lt;br /&gt;
* FI (Financial Accounting) Finanční účetnictví&lt;br /&gt;
* CO (Controlling) Kontroling&lt;br /&gt;
* AM (Asset Management) Evidence majetku &lt;br /&gt;
* PS (Project systém) Plánování dlouhodobých projektů&lt;br /&gt;
* WF (Workflow) Řízení oběhu dokumentů&lt;br /&gt;
* IS (Industry Solutions) Specifická řešení různých odvětví&lt;br /&gt;
* HR (Human Resources) Řízení lidských zdrojů&lt;br /&gt;
* PM (Plant Maintenance) Údržba&lt;br /&gt;
* MM (Materials Management) Skladové hospodářství a logistika&lt;br /&gt;
* QM (Quality Management) Management kvality&lt;br /&gt;
* PP (Production Planning) Plánování výroby&lt;br /&gt;
* SD (Sales and Distribution) Podpora prodeje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Funkčnost systému SAP R/3 je programována vlastním proprietárním jazykem ABAP (Advanced Business Application Programming) a aplikace využívá SAPgui - graphical user interface klienta v třívrstvé architektuře - databáze, aplikační server a klient. [[#Literatura|[3]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Podniková řešení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''SAP Businness Suite:'''&lt;br /&gt;
** SAP CRM (Customer Relationship Management)&lt;br /&gt;
** SAP ERP (Enterprise Resource Planning)&lt;br /&gt;
** SAP PLM (Product Lifecycle Management)&lt;br /&gt;
** SAP SCM (Supply Chain Management)&lt;br /&gt;
** SAP SRM (Supplier Relationship Management) [[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obchodní řešení:'''&lt;br /&gt;
* SAP Business Objects Suite (BOBJ)&lt;br /&gt;
* SAP Advanced Planner and Optimizer (APO)&lt;br /&gt;
* SAP Analytics&lt;br /&gt;
* SAP Apparel and Footwear Solution (AFS)&lt;br /&gt;
* SAP Business Information Warehouse (BW)&lt;br /&gt;
* SAP Business Intelligence (BI)&lt;br /&gt;
* SAP Catalog Content Management (CCM)&lt;br /&gt;
* SAP Enterprise Buyer Professional (EBP)&lt;br /&gt;
* SAP Enterprise Learning&lt;br /&gt;
* SAP Enterprise Portal|SAP Portal (EP)&lt;br /&gt;
* Exchange Infrastructure (XI)&lt;br /&gt;
* SAP Process Integration (PI)&lt;br /&gt;
* Governance, Risk and Compliance (GRC)&lt;br /&gt;
* Enterprise central Component (ECC)&lt;br /&gt;
* SAP Human Resource Management Systems (HRMS)&lt;br /&gt;
* SAP Internet Transaction Server (ITS) &lt;br /&gt;
* SAP Incentive and Commission Management (ICM)&lt;br /&gt;
* SAP Knowledge Warehouse (KW)&lt;br /&gt;
* SAP Manufacturing&lt;br /&gt;
* SAP Master Data Management (MDM)&lt;br /&gt;
* SAP Service and Asset Management&lt;br /&gt;
* SAP Solutions for mobile business&lt;br /&gt;
* SAP Solution Composer&lt;br /&gt;
* SAP Strategic Enterprise Management (SEM) &lt;br /&gt;
* SAP Test Data Migration Server (TDMS)&lt;br /&gt;
* SAP Training and Event Management (TEM)&lt;br /&gt;
* SAP NetWeaver Application Server (Web AS)&lt;br /&gt;
* SAP xApps&lt;br /&gt;
* SAP Supply Chain Performance Management (SCPM) [[#Literatura|[5]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Řešení pro menší a středně velké firmy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAP Business One&lt;br /&gt;
* SAP Business ByDesign&lt;br /&gt;
* SAP Business All-in-One&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Software SAP a BusinessObjects&lt;br /&gt;
* Řešení SAP BusinessObjects Edge&lt;br /&gt;
* Řešení Crystal Reports&lt;br /&gt;
* Xcelsius [[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Prostředí a softwarové struktury ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAP Enterprise Services Architecture (Enterprise SOA)&lt;br /&gt;
* SAP NetWeaver&lt;br /&gt;
** SAP Enterprise Portal|SAP NetWeaver Portal (dříve SAP Enterprise Portal)&lt;br /&gt;
** SAP NetWeaver BW (dříve SAP NetWeaver BI - termín BI je nyní spojen pouze s řešeními SAP BusinessObjects portfolio) &lt;br /&gt;
** SAP NetWeaver Visual Composer&lt;br /&gt;
** SAP Auto-ID Infrastructure&lt;br /&gt;
** SAP Composite Application Framework&lt;br /&gt;
** SAP Netweaver Development Infrastructure&lt;br /&gt;
* SAP Business Connector (odstraněný z produktové řady) [[#Literatura|[5]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. ''SAP - Business Management Software Solutions Applications and Services'' [online]. 2008 [cit. 2010-06-27]. SAP History: From Start-Up Software Vendor to Global Market Leader. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.sap.com/about/company/history/index.epx&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''The World's Largest Software Companies - Software Top 100'' [online]. c2009 [cit. 2010-06-27]. SAP - Software Top 100. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.softwaretop100.org/sap&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''Wikipedie: Otevřená encyklopedie: SAP R/3'' [online]. c2010 [cit. 2010-06-27]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=SAP_R/3&amp;amp;oldid=4785381&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. ''SAP - Business Management Software Solutions Applications and Services'' [online]. 2008 [cit. 2010-06-27]. SAP - Business Software: Enterprise Solutions Applications Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.sap.com/solutions/index.epx&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. ''Wikipedia: List of SAP products: List of SAP products'' [online]. c2010 [cit. 2010-06-27]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_SAP_products&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=SAP&amp;diff=15030</id>
		<title>SAP</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=SAP&amp;diff=15030"/>
		<updated>2010-06-28T09:18:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' SAP (Systems - Applications - Products in data processing)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' společnost SAP AG, SAP R/3, mySAP&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:''' Systems - Applications - Products in data processing&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  ERP, podnikové informační systémy &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' –  &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Společnost ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Společnost SAP AG založili v roce 1972 v Mannheimu v Německu bývalí zaměstnanci IBM: Dietmar Hopp, Hans-Werner Hector, Hasso Plattner, Klaus Tschira, and Claus Wellenreuther. [[#Literatura|[1]]] V současné době má společnost hlavní sídlo ve Walldorfu v Německu a je největší softwarovou společností v Evropě a čtvrtou největší na světě. Současně je největší společností v oblasti ERP systémů. [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost SAP má v současné době prodejní a vývojová místa ve více než 50 zemích po celém světě a je kótována na několika burzách včetně Frankfurtské burzy (FWB) a newyorské burzy (NYSE) pod symbolem „SAP“.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 Nejznámější produkt společnosti je SAP R/3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== SAP R/3 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Image:SAP_Modules.gif|255px|thumb|right|SAP Modules]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SAP R/3 je je client/server aplikace využívající třívrstvý model, která slouží pro řízení podniku (Enterprise Resources Planning). Jeho nová verze se jmenuje mySAP.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SAP R/3 se skládá z následujících modulů: &lt;br /&gt;
* FI (Financial Accounting) Finanční účetnictví&lt;br /&gt;
* CO (Controlling) Kontroling&lt;br /&gt;
* AM (Asset Management) Evidence majetku &lt;br /&gt;
* PS (Project systém) Plánování dlouhodobých projektů&lt;br /&gt;
* WF (Workflow) Řízení oběhu dokumentů&lt;br /&gt;
* IS (Industry Solutions) Specifická řešení různých odvětví&lt;br /&gt;
* HR (Human Resources) Řízení lidských zdrojů&lt;br /&gt;
* PM (Plant Maintenance) Údržba&lt;br /&gt;
* MM (Materials Management) Skladové hospodářství a logistika&lt;br /&gt;
* QM (Quality Management) Management kvality&lt;br /&gt;
* PP (Production Planning) Plánování výroby&lt;br /&gt;
* SD (Sales and Distribution) Podpora prodeje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Funkčnost systému SAP R/3 je programována vlastním proprietárním jazykem ABAP (Advanced Business Application Programming) a aplikace využívá SAPgui - graphical user interface klienta v třívrstvé architektuře - databáze, aplikační server a klient. [[#Literatura|[3]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Podniková řešení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''SAP Businness Suite:'''&lt;br /&gt;
** SAP CRM (Customer Relationship Management)&lt;br /&gt;
** SAP ERP (Enterprise Resource Planning)&lt;br /&gt;
** SAP PLM (Product Lifecycle Management)&lt;br /&gt;
** SAP SCM (Supply Chain Management)&lt;br /&gt;
** SAP SRM (Supplier Relationship Management) [[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obchodní řešení:'''&lt;br /&gt;
* SAP Business Objects Suite (BOBJ)&lt;br /&gt;
* SAP Advanced Planner and Optimizer (APO)&lt;br /&gt;
* SAP Analytics&lt;br /&gt;
* SAP Apparel and Footwear Solution (AFS)&lt;br /&gt;
* SAP Business Information Warehouse (BW)&lt;br /&gt;
* SAP Business Intelligence (BI)&lt;br /&gt;
* SAP Catalog Content Management (CCM)&lt;br /&gt;
* SAP Enterprise Buyer Professional (EBP)&lt;br /&gt;
* SAP Enterprise Learning&lt;br /&gt;
* SAP Enterprise Portal|SAP Portal (EP)&lt;br /&gt;
* Exchange Infrastructure (XI)&lt;br /&gt;
* SAP Process Integration (PI)&lt;br /&gt;
* Governance, Risk and Compliance (GRC)&lt;br /&gt;
* Enterprise central Component (ECC)&lt;br /&gt;
* SAP Human Resource Management Systems (HRMS)&lt;br /&gt;
* SAP Internet Transaction Server (ITS) &lt;br /&gt;
* SAP Incentive and Commission Management (ICM)&lt;br /&gt;
* SAP Knowledge Warehouse (KW)&lt;br /&gt;
* SAP Manufacturing&lt;br /&gt;
* SAP Master Data Management (MDM)&lt;br /&gt;
* SAP Service and Asset Management&lt;br /&gt;
* SAP Solutions for mobile business&lt;br /&gt;
* SAP Solution Composer&lt;br /&gt;
* SAP Strategic Enterprise Management (SEM) &lt;br /&gt;
* SAP Test Data Migration Server (TDMS)&lt;br /&gt;
* SAP Training and Event Management (TEM)&lt;br /&gt;
* SAP NetWeaver Application Server (Web AS)&lt;br /&gt;
* SAP xApps&lt;br /&gt;
* SAP Supply Chain Performance Management (SCPM) [[#Literatura|[5]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Řešení pro menší a středně velké firmy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAP Business One&lt;br /&gt;
* SAP Business ByDesign&lt;br /&gt;
* SAP Business All-in-One&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Software SAP a BusinessObjects&lt;br /&gt;
* Řešení SAP BusinessObjects Edge&lt;br /&gt;
* Řešení Crystal Reports&lt;br /&gt;
* Xcelsius [[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Prostředí a softwarové struktury ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAP Enterprise Services Architecture (Enterprise SOA)&lt;br /&gt;
* SAP NetWeaver&lt;br /&gt;
** SAP Enterprise Portal|SAP NetWeaver Portal (dříve SAP Enterprise Portal)&lt;br /&gt;
** SAP NetWeaver BW (dříve SAP NetWeaver BI - termín BI je nyní spojen pouze s řešeními SAP BusinessObjects portfolio) &lt;br /&gt;
** SAP NetWeaver Visual Composer&lt;br /&gt;
** SAP Auto-ID Infrastructure&lt;br /&gt;
** SAP Composite Application Framework&lt;br /&gt;
** SAP Netweaver Development Infrastructure&lt;br /&gt;
* SAP Business Connector (odstraněný z produktové řady) [[#Literatura|[5]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. ''SAP - Business Management Software Solutions Applications and Services'' [online]. 2008 [cit. 2010-06-27]. SAP History: From Start-Up Software Vendor to Global Market Leader. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.sap.com/about/company/history/index.epx&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''The World's Largest Software Companies - Software Top 100'' [online]. c2009 [cit. 2010-06-27]. SAP - Software Top 100. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.softwaretop100.org/sap&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''Wikipedie: Otevřená encyklopedie: SAP R/3'' [online]. c2010 [cit. 2010-06-27]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=SAP_R/3&amp;amp;oldid=4785381&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. ''SAP - Business Management Software Solutions Applications and Services'' [online]. 2008 [cit. 2010-06-27]. SAP - Business Software: Enterprise Solutions Applications Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.sap.com/solutions/index.epx&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. ''Wikipedia: List of SAP products: List of SAP products'' [online]. c2010 [cit. 2010-06-27]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_SAP_products&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4958</id>
		<title>ERP</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4958"/>
		<updated>2010-06-28T09:17:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' ERP (Enterprise Resource Planning systems)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' podnikové informační systémy, automatizace podnikových procesů, podniková data, systémy pro řízení činností podniku, plánování výroby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' podnikové informační systémy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:'''&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  podnikové řízení, informační systémy, podnikové informace&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – aplikace pro výrobu, logistiku, distribuci, správu majetku, prodej, fakturaci, účetnictví, personalistiku&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 „''A method for the effective planning and control of all resources needed to take, make, ship and account for customer orders in manufacturing, distribution, or service company. (Metoda efektivního plánování a řízení všech podnikových zdrojů ve výrobním nebo distribučním podniku či v podniku zaměřeném na služby. Tyto zdroje jsou nezbytné pro k přijetí a realizaci objednávky zákazníka včetně následného dodání a fakturace.)&lt;br /&gt;
 (APICS Dictionary, 10th edition - www.apics.org)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP systems are SW tools used to manage enterprise data. ERP systems help organizations deal with the supply chain, receiving, inventory management, customer order management, production planning, shipping, accounting, human resources management, and other business functions. (ERP systémy představující softwarové nástroje používané k řízení podnikových dat. ERP systémy pomáhají podnikům v oblasti dodavatelského řetězce, příjmu materiálu, skladového hospodářství, přijímání objednávek od zákazníků, plánování výroby, expedice zboží, účetnictví, řízení lidských zdrojů a v dalších podnikových funkcích.)&lt;br /&gt;
 (Somers and Nelson, 2003)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP is a packaged business software system that allows a company to „automate and integrate the majority of its business processes; share common data and practices across the enterprise. (ERP představují balíkový podnikový programový systém, který umožňuje automatizovat a integrovat většinu podnikových procesů, sdílet společná data a praktiky v rámci celého podniku.)&lt;br /&gt;
 (Deloitte Consulting)''“ [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
   „''Společnost SAP definuje podnikový software jako souhrn aplikací na plánování podnikových zdrojů (ERP) a souvisejících aplikací, např. na řízení dodavatelského řetězce, řízení vztahů se zákazníky, řízení životního cyklu produktu a řízení vztahů s dodavateli.''“ [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za ERP jsou považovány jednak aplikace, které představují softwarová řešení užívaná k řízení podnikových dat a pomáhající plánovat celý logistický řetězec od nákupu přes sklady po výdej materiálu, řízení obchodních zakázek od jejich převzetí až po expedici, včetně plánování vlastní výroby a s tím spojené finanční a nákladové účetnictví i řízení lidských zdrojů. ERP ovlivňuje podnikové procesy, které podporuje a v mnoha případech automatizuje a je také úzce spjat s reengineringem podnikových procesů (Business Process Reengineering - BPR) a projekty kvality ISO. [[#Literatura|[3 s.66]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Období podle technologické platformy přinášející hlavní progresi:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1970-1985 - období velkých sálových počítačů (mainframů)&lt;br /&gt;
* 1985-1995 - ''client-server'' architektura&lt;br /&gt;
* 1995-2005 - období internetu&lt;br /&gt;
* po roce 2005 - období architektury orientované na služby (''Service Oriented Architecture'' - SOA, resp. ''Enterprise Service Architecture'' - ESA v případě SAP).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní vývojové generace systémů ERP:'''[[#Literatura|[2 s.62]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Generace ERP !! 1. generace 1975 !! 2. generace 1985 !! 3. generace 1992 !! 4. generace 1996 !! 5. generace 2000&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Způsob zpracování''' || dávkové zpracování || zpracování v dialogu || zpracování v dialogu i v dávce || možnost volby zpracování || zpracování prostřednictvím internetu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Přenositelnost''' || spojení s určitým počítačem - HW vazba || vazba na určitý operační systém || přenositelnost mezi operačními systémy - např. UNIX, OS400 atd. || třívrstvé aplikace (databáze, vlastní aplikace, prezentace uživateli) || integrace aplikací SOA&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Programové prostředky''' || nižší programovací jazyky || vyšší programovací jazyky - např. COBOL || relační databáze a programovací nástroje SQL - např. Oracle, Informix || programovací prostředí JAVA a objektové databáze || prostředky XML&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Uživatelské podmínky''' || neinteraktivní || standardní obrazovky - textový režim || volně konfigurovatelné užovatelské orazovky - Windows prostředí || multimediální aplikace, internetové prostředí a webové stránky || přístup přes mobilní zařízení, tendence ke službám&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Funkčnost''' || plánování především materiálových požadavků || materiálové a kapacitní plánování a řízení výrobních zakázek || integrovaný informační systém řízení podniku || dodavatelsko odběratelské řetězce || e-business, CRM, BI&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Historie vývoje dodavatelů i produktů ERP s časovou osou je uvedena na stránkách Open source ERP Guru.[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastné trendy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro současné období je typický poslední vývojový stupeň, který se projevuje v orientaci na služby (''services''), které navazují na předchozí etapu zaměřenou na klient-server architekturu. Pro jejich integraci jsou vyvíjeny vhodné integrační platformy. V případě SAP se jedná o produkt označovaný jako SAP Netweaver.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OpenSource ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době lze pro nasazení v menších nebo středních podnicích využít i Open source software ERP řešení. Open source dnes již pokrývá nejrůznější oblasti softwarového trhu a například produktem Compiere se zabývá Petr Novák ve svém článku ''ERP systém open source?''[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Adempiere&lt;br /&gt;
* Compiere&lt;br /&gt;
* JFire - framework využívající nejmodernější technologie JavaEE 1.4, JDO 2, Eclipse RCP 3&lt;br /&gt;
* OFBiz&lt;br /&gt;
* OpenERP&lt;br /&gt;
* OpenBravo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní globální výrobci ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAP&lt;br /&gt;
* Oracle&lt;br /&gt;
* Sage&lt;br /&gt;
* Infor&lt;br /&gt;
* Microsoft (Dynamics AX, Dynamics NAV)&lt;br /&gt;
* Salesforce.com&lt;br /&gt;
* Lawson&lt;br /&gt;
* Unit4 Agresso&lt;br /&gt;
* Epicor&lt;br /&gt;
* Visma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10 největších společností sleduje Top 100 Research Foundation[[#Literatura|[5]]] a dalších 300 produktů v databázi ERP.com.[[#Literatura|[6]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. ''APICS: Introduction to ERP (Enterprise Resource Planning) - Participant Book.'' APICS - The Educational Society for Resource Management, USA, 2002&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''SAP Česká republika - Business Management Software Solutions Applications and Services'' [online]. [2009] [cit. 2010-06-27]. SAP: Dodávání podnikových inovací prostřednictvím IT aplikací. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.sap.com/cz/about/index.epx&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. BASL, Josef; BLAŽÍČEK, Roman. ''Podnikové informační systémy : Podnik v informační společnosti.'' 2. výrazně přepracované a rozšířené vydání. Praha : Grada, 2008. 283 s. ISBN 978-80-247-2279-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''Open source ERP Guru'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. ERP History. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://opensourceerpguru.com/2009/02/25/erp-history/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. NOVÁK, Petr. ERP systém open source? : Open source je kompromisem mezi vývojem systému a jeho nákupem. ''IT Systems'' [online]. 2008, 11, [cit. 2010-06-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.systemonline.cz/erp/erp-system-open-source.htm&amp;gt;. ISSN 1802-615X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. KOOTEN VAN, Michel; VERBERNE, Balder. ''Software Top 100 : The World's Largest Software Companies'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. Enterprise top 10. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.softwaretop100.org/software-top-100/enterprise-top-10&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. ''ERP Network, Enterprise Resource Planning, CRM, Software, Systems, SAP, SaaS'' [online]. c2009 [cit. 2010-06-28]. ERP Software Database. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.erp.com/erp-software-database.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4957</id>
		<title>ERP</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4957"/>
		<updated>2010-06-28T09:16:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' ERP (Enterprise Resource Planning systems)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' podnikové informační systémy, automatizace podnikových procesů, podniková data, systémy pro řízení činností podniku, plánování výroby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' podnikové informační systémy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:'''&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  podnikové řízení, informační systémy, podnikové informace&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – aplikace pro výrobu, logistiku, distribuci, správu majetku, prodej, fakturaci, účetnictví, personalistiku&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 „''A method for the effective planning and control of all resources needed to take, make, ship and account for customer orders in manufacturing, distribution, or service company. (Metoda efektivního plánování a řízení všech podnikových zdrojů ve výrobním nebo distribučním podniku či v podniku zaměřeném na služby. Tyto zdroje jsou nezbytné pro k přijetí a realizaci objednávky zákazníka včetně následného dodání a fakturace.)&lt;br /&gt;
 (APICS Dictionary, 10th edition - www.apics.org)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP systems are SW tools used to manage enterprise data. ERP systems help organizations deal with the supply chain, receiving, inventory management, customer order management, production planning, shipping, accounting, human resources management, and other business functions. (ERP systémy představující softwarové nástroje používané k řízení podnikových dat. ERP systémy pomáhají podnikům v oblasti dodavatelského řetězce, příjmu materiálu, skladového hospodářství, přijímání objednávek od zákazníků, plánování výroby, expedice zboží, účetnictví, řízení lidských zdrojů a v dalších podnikových funkcích.)&lt;br /&gt;
 (Somers and Nelson, 2003)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP is a packaged business software system that allows a company to „automate and integrate the majority of its business processes; share common data and practices across the enterprise. (ERP představují balíkový podnikový programový systém, který umožňuje automatizovat a integrovat většinu podnikových procesů, sdílet společná data a praktiky v rámci celého podniku.)&lt;br /&gt;
 (Deloitte Consulting)''“ [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
   „''Společnost SAP definuje podnikový software jako souhrn aplikací na plánování podnikových zdrojů (ERP) a souvisejících aplikací, např. na řízení dodavatelského řetězce, řízení vztahů se zákazníky, řízení životního cyklu produktu a řízení vztahů s dodavateli.''“ [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za ERP jsou považovány jednak aplikace, které představují softwarová řešení užívaná k řízení podnikových dat a pomáhající plánovat celý logistický řetězec od nákupu přes sklady po výdej materiálu, řízení obchodních zakázek od jejich převzetí až po expedici, včetně plánování vlastní výroby a s tím spojené finanční a nákladové účetnictví i řízení lidských zdrojů. ERP ovlivňuje podnikové procesy, které podporuje a v mnoha případech automatizuje a je také úzce spjat s reengineringem podnikových procesů (Business Process Reengineering - BPR) a projekty kvality ISO. [[#Literatura|[3 s.66]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Období podle technologické platformy přinášející hlavní progresi:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1970-1985 - období velkých sálových počítačů (mainframů)&lt;br /&gt;
* 1985-1995 - ''client-server'' architektura&lt;br /&gt;
* 1995-2005 - období internetu&lt;br /&gt;
* po roce 2005 - období architektury orientované na služby (''Service Oriented Architecture'' - SOA, resp. ''Enterprise Service Architecture'' - ESA v případě SAP).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní vývojové generace systémů ERP:'''[[#Literatura|[2 s.62]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Generace ERP !! 1. generace 1975 !! 2. generace 1985 !! 3. generace 1992 !! 4. generace 1996 !! 5. generace 2000&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Způsob zpracování''' || dávkové zpracování || zpracování v dialogu || zpracování v dialogu i v dávce || možnost volby zpracování || zpracování prostřednictvím internetu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Přenositelnost''' || spojení s určitým počítačem - HW vazba || vazba na určitý operační systém || přenositelnost mezi operačními systémy - např. UNIX, OS400 atd. || třívrstvé aplikace (databáze, vlastní aplikace, prezentace uživateli) || integrace aplikací SOA&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Programové prostředky''' || nižší programovací jazyky || vyšší programovací jazyky - např. COBOL || relační databáze a programovací nástroje SQL - např. Oracle, Informix || programovací prostředí JAVA a objektové databáze || prostředky XML&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Uživatelské podmínky''' || neinteraktivní || standardní obrazovky - textový režim || volně konfigurovatelné užovatelské orazovky - Windows prostředí || multimediální aplikace, internetové prostředí a webové stránky || přístup přes mobilní zařízení, tendence ke službám&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Funkčnost''' || plánování především materiálových požadavků || materiálové a kapacitní plánování a řízení výrobních zakázek || integrovaný informační systém řízení podniku || dodavatelsko odběratelské řetězce || e-business, CRM, BI&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Historie vývoje dodavatelů i produktů ERP s časovou osou je uvedena na stránkách Open source ERP Guru.[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastné trendy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro současné období je typický poslední vývojový stupeň, který se projevuje v orientaci na služby (''services''), které navazují na předchozí etapu zaměřenou na klient-server architekturu. Pro jejich integraci jsou vyvíjeny vhodné integrační platformy. V případě SAP se jedná o produkt označovaný jako SAP Netweaver.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OpenSource ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době lze pro nasazení v menších nebo středních podnicích využít i Open source software ERP řešení. Open source dnes již pokrývá nejrůznější oblasti softwarového trhu a například produktem Compiere se zabývá Petr Novák ve svém článku ''ERP systém open source?''[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Adempiere&lt;br /&gt;
* Compiere&lt;br /&gt;
* JFire - framework využívající nejmodernější technologie JavaEE 1.4, JDO 2, Eclipse RCP 3&lt;br /&gt;
* OFBiz&lt;br /&gt;
* OpenERP&lt;br /&gt;
* OpenBravo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní globální výrobci ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAP&lt;br /&gt;
* Oracle&lt;br /&gt;
* Sage&lt;br /&gt;
* Infor&lt;br /&gt;
* Microsoft (Dynamics AX, Dynamics NAV)&lt;br /&gt;
* Salesforce.com&lt;br /&gt;
* Lawson&lt;br /&gt;
* Unit4 Agresso&lt;br /&gt;
* Epicor&lt;br /&gt;
* Visma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10 největších společností sleduje Top 100 Research Foundation[[#Literatura|[5]]] a dalších 300 produktů v databázi ERP.com.[[#Literatura|[6]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. ''APICS: Introduction to ERP (Enterprise Resource Planning) - Participant Book.'' APICS - The Educational Society for Resource Management, USA, 2002&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''SAP Česká republika - Business Management Software Solutions Applications and Services'' [online]. [2009] [cit. 2010-06-27]. SAP: Dodávání podnikových inovací prostřednictvím IT aplikací. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.sap.com/cz/about/index.epx&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. BASL, Josef; BLAŽÍČEK, Roman. ''Podnikové informační systémy : Podnik v informační společnosti.'' 2. výrazně přepracované a rozšířené vydání. Praha : Grada, 2008. 283 s. ISBN 978-80-247-2279-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''Open source ERP Guru'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. ERP History. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://opensourceerpguru.com/2009/02/25/erp-history/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. NOVÁK, Petr. ERP systém open source? : Open source je kompromisem mezi vývojem systému a jeho nákupem. ''IT Systems'' [online]. 2008, 11, [cit. 2010-06-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.systemonline.cz/erp/erp-system-open-source.htm&amp;gt;. ISSN 1802-615X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. KOOTEN VAN, Michel; VERBERNE, Balder. ''Software Top 100 : The World's Largest Software Companies'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. Enterprise top 10. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.softwaretop100.org/software-top-100/enterprise-top-10&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. ''ERP Network, Enterprise Resource Planning, CRM, Software, Systems, SAP, SaaS'' [online]. c2009 [cit. 2010-06-28]. ERP Software Database. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.erp.com/erp-software-database.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=SAP&amp;diff=15029</id>
		<title>SAP</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=SAP&amp;diff=15029"/>
		<updated>2010-06-28T09:15:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' SAP (Systems - Applications - Products in data processing)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' společnost SAP AG, SAP R/3, mySAP&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:''' Systems - Applications - Products in data processing&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  ERP, podnikové informační systémy &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' –  &amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Společnost ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Společnost SAP AG založili v roce 1972 v Mannheimu v Německu bývalí zaměstnanci IBM: Dietmar Hopp, Hans-Werner Hector, Hasso Plattner, Klaus Tschira, and Claus Wellenreuther. [[#Literatura|[1]]] V současné době má společnost hlavní sídlo ve Walldorfu v Německu a je největší softwarovou společností v Evropě a čtvrtou největší na světě. Současně je největší společností v oblasti ERP systémů. [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost SAP má v současné době prodejní a vývojová místa ve více než 50 zemích po celém světě a je kótována na několika burzách včetně Frankfurtské burzy (FWB) a newyorské burzy (NYSE) pod symbolem „SAP“.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 Nejznámější produkt společnosti je SAP R/3.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
  „''Společnost SAP definuje podnikový software jako souhrn aplikací na plánování podnikových zdrojů (ERP) a souvisejících aplikací, např. na řízení dodavatelského řetězce, řízení vztahů se zákazníky, řízení životního cyklu produktu a řízení vztahů s dodavateli.''“ [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== SAP R/3 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Image:SAP_Modules.gif|255px|thumb|right|SAP Modules]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SAP R/3 je je client/server aplikace využívající třívrstvý model, která slouží pro řízení podniku (Enterprise Resources Planning). Jeho nová verze se jmenuje mySAP.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SAP R/3 se skládá z následujících modulů: &lt;br /&gt;
* FI (Financial Accounting) Finanční účetnictví&lt;br /&gt;
* CO (Controlling) Kontroling&lt;br /&gt;
* AM (Asset Management) Evidence majetku &lt;br /&gt;
* PS (Project systém) Plánování dlouhodobých projektů&lt;br /&gt;
* WF (Workflow) Řízení oběhu dokumentů&lt;br /&gt;
* IS (Industry Solutions) Specifická řešení různých odvětví&lt;br /&gt;
* HR (Human Resources) Řízení lidských zdrojů&lt;br /&gt;
* PM (Plant Maintenance) Údržba&lt;br /&gt;
* MM (Materials Management) Skladové hospodářství a logistika&lt;br /&gt;
* QM (Quality Management) Management kvality&lt;br /&gt;
* PP (Production Planning) Plánování výroby&lt;br /&gt;
* SD (Sales and Distribution) Podpora prodeje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Funkčnost systému SAP R/3 je programována vlastním proprietárním jazykem ABAP (Advanced Business Application Programming) a aplikace využívá SAPgui - graphical user interface klienta v třívrstvé architektuře - databáze, aplikační server a klient. [[#Literatura|[3]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Podniková řešení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''SAP Businness Suite:'''&lt;br /&gt;
** SAP CRM (Customer Relationship Management)&lt;br /&gt;
** SAP ERP (Enterprise Resource Planning)&lt;br /&gt;
** SAP PLM (Product Lifecycle Management)&lt;br /&gt;
** SAP SCM (Supply Chain Management)&lt;br /&gt;
** SAP SRM (Supplier Relationship Management) [[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obchodní řešení:'''&lt;br /&gt;
* SAP Business Objects Suite (BOBJ)&lt;br /&gt;
* SAP Advanced Planner and Optimizer (APO)&lt;br /&gt;
* SAP Analytics&lt;br /&gt;
* SAP Apparel and Footwear Solution (AFS)&lt;br /&gt;
* SAP Business Information Warehouse (BW)&lt;br /&gt;
* SAP Business Intelligence (BI)&lt;br /&gt;
* SAP Catalog Content Management (CCM)&lt;br /&gt;
* SAP Enterprise Buyer Professional (EBP)&lt;br /&gt;
* SAP Enterprise Learning&lt;br /&gt;
* SAP Enterprise Portal|SAP Portal (EP)&lt;br /&gt;
* Exchange Infrastructure (XI)&lt;br /&gt;
* SAP Process Integration (PI)&lt;br /&gt;
* Governance, Risk and Compliance (GRC)&lt;br /&gt;
* Enterprise central Component (ECC)&lt;br /&gt;
* SAP Human Resource Management Systems (HRMS)&lt;br /&gt;
* SAP Internet Transaction Server (ITS) &lt;br /&gt;
* SAP Incentive and Commission Management (ICM)&lt;br /&gt;
* SAP Knowledge Warehouse (KW)&lt;br /&gt;
* SAP Manufacturing&lt;br /&gt;
* SAP Master Data Management (MDM)&lt;br /&gt;
* SAP Service and Asset Management&lt;br /&gt;
* SAP Solutions for mobile business&lt;br /&gt;
* SAP Solution Composer&lt;br /&gt;
* SAP Strategic Enterprise Management (SEM) &lt;br /&gt;
* SAP Test Data Migration Server (TDMS)&lt;br /&gt;
* SAP Training and Event Management (TEM)&lt;br /&gt;
* SAP NetWeaver Application Server (Web AS)&lt;br /&gt;
* SAP xApps&lt;br /&gt;
* SAP Supply Chain Performance Management (SCPM) [[#Literatura|[5]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Řešení pro menší a středně velké firmy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAP Business One&lt;br /&gt;
* SAP Business ByDesign&lt;br /&gt;
* SAP Business All-in-One&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Software SAP a BusinessObjects&lt;br /&gt;
* Řešení SAP BusinessObjects Edge&lt;br /&gt;
* Řešení Crystal Reports&lt;br /&gt;
* Xcelsius [[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Prostředí a softwarové struktury ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAP Enterprise Services Architecture (Enterprise SOA)&lt;br /&gt;
* SAP NetWeaver&lt;br /&gt;
** SAP Enterprise Portal|SAP NetWeaver Portal (dříve SAP Enterprise Portal)&lt;br /&gt;
** SAP NetWeaver BW (dříve SAP NetWeaver BI - termín BI je nyní spojen pouze s řešeními SAP BusinessObjects portfolio) &lt;br /&gt;
** SAP NetWeaver Visual Composer&lt;br /&gt;
** SAP Auto-ID Infrastructure&lt;br /&gt;
** SAP Composite Application Framework&lt;br /&gt;
** SAP Netweaver Development Infrastructure&lt;br /&gt;
* SAP Business Connector (odstraněný z produktové řady) [[#Literatura|[5]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. ''SAP - Business Management Software Solutions Applications and Services'' [online]. 2008 [cit. 2010-06-27]. SAP History: From Start-Up Software Vendor to Global Market Leader. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.sap.com/about/company/history/index.epx&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''The World's Largest Software Companies - Software Top 100'' [online]. c2009 [cit. 2010-06-27]. SAP - Software Top 100. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.softwaretop100.org/sap&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''Wikipedie: Otevřená encyklopedie: SAP R/3'' [online]. c2010 [cit. 2010-06-27]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=SAP_R/3&amp;amp;oldid=4785381&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. ''SAP - Business Management Software Solutions Applications and Services'' [online]. 2008 [cit. 2010-06-27]. SAP - Business Software: Enterprise Solutions Applications Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.sap.com/solutions/index.epx&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. ''Wikipedia: List of SAP products: List of SAP products'' [online]. c2010 [cit. 2010-06-27]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_SAP_products&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4956</id>
		<title>ERP</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4956"/>
		<updated>2010-06-28T09:12:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' ERP Enterprise Resource Planning systems&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' podnikové informační systémy, automatizace podnikových procesů, podniková data, systémy pro řízení činností podniku, plánování výroby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' podnikové informační systémy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:'''&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  podnikové řízení, informační systémy, podnikové informace&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – aplikace pro výrobu, logistiku, distribuci, správu majetku, prodej, fakturaci, účetnictví, personalistiku&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 „''A method for the effective planning and control of all resources needed to take, make, ship and account for customer orders in manufacturing, distribution, or service company. (Metoda efektivního plánování a řízení všech podnikových zdrojů ve výrobním nebo distribučním podniku či v podniku zaměřeném na služby. Tyto zdroje jsou nezbytné pro k přijetí a realizaci objednávky zákazníka včetně následného dodání a fakturace.)&lt;br /&gt;
 (APICS Dictionary, 10th edition - www.apics.org)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP systems are SW tools used to manage enterprise data. ERP systems help organizations deal with the supply chain, receiving, inventory management, customer order management, production planning, shipping, accounting, human resources management, and other business functions. (ERP systémy představující softwarové nástroje používané k řízení podnikových dat. ERP systémy pomáhají podnikům v oblasti dodavatelského řetězce, příjmu materiálu, skladového hospodářství, přijímání objednávek od zákazníků, plánování výroby, expedice zboží, účetnictví, řízení lidských zdrojů a v dalších podnikových funkcích.)&lt;br /&gt;
 (Somers and Nelson, 2003)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP is a packaged business software system that allows a company to „automate and integrate the majority of its business processes; share common data and practices across the enterprise. (ERP představují balíkový podnikový programový systém, který umožňuje automatizovat a integrovat většinu podnikových procesů, sdílet společná data a praktiky v rámci celého podniku.)&lt;br /&gt;
 (Deloitte Consulting)''“ [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
   „''Společnost SAP definuje podnikový software jako souhrn aplikací na plánování podnikových zdrojů (ERP) a souvisejících aplikací, např. na řízení dodavatelského řetězce, řízení vztahů se zákazníky, řízení životního cyklu produktu a řízení vztahů s dodavateli.''“ [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za ERP jsou považovány jednak aplikace, které představují softwarová řešení užívaná k řízení podnikových dat a pomáhající plánovat celý logistický řetězec od nákupu přes sklady po výdej materiálu, řízení obchodních zakázek od jejich převzetí až po expedici, včetně plánování vlastní výroby a s tím spojené finanční a nákladové účetnictví i řízení lidských zdrojů. ERP ovlivňuje podnikové procesy, které podporuje a v mnoha případech automatizuje a je také úzce spjat s reengineringem podnikových procesů (Business Process Reengineering - BPR) a projekty kvality ISO. [[#Literatura|[3 s.66]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Období podle technologické platformy přinášející hlavní progresi:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1970-1985 - období velkých sálových počítačů (mainframů)&lt;br /&gt;
* 1985-1995 - ''client-server'' architektura&lt;br /&gt;
* 1995-2005 - období internetu&lt;br /&gt;
* po roce 2005 - období architektury orientované na služby (''Service Oriented Architecture'' - SOA, resp. ''Enterprise Service Architecture'' - ESA v případě SAP).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní vývojové generace systémů ERP:'''[[#Literatura|[2 s.62]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Generace ERP !! 1. generace 1975 !! 2. generace 1985 !! 3. generace 1992 !! 4. generace 1996 !! 5. generace 2000&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Způsob zpracování''' || dávkové zpracování || zpracování v dialogu || zpracování v dialogu i v dávce || možnost volby zpracování || zpracování prostřednictvím internetu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Přenositelnost''' || spojení s určitým počítačem - HW vazba || vazba na určitý operační systém || přenositelnost mezi operačními systémy - např. UNIX, OS400 atd. || třívrstvé aplikace (databáze, vlastní aplikace, prezentace uživateli) || integrace aplikací SOA&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Programové prostředky''' || nižší programovací jazyky || vyšší programovací jazyky - např. COBOL || relační databáze a programovací nástroje SQL - např. Oracle, Informix || programovací prostředí JAVA a objektové databáze || prostředky XML&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Uživatelské podmínky''' || neinteraktivní || standardní obrazovky - textový režim || volně konfigurovatelné užovatelské orazovky - Windows prostředí || multimediální aplikace, internetové prostředí a webové stránky || přístup přes mobilní zařízení, tendence ke službám&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Funkčnost''' || plánování především materiálových požadavků || materiálové a kapacitní plánování a řízení výrobních zakázek || integrovaný informační systém řízení podniku || dodavatelsko odběratelské řetězce || e-business, CRM, BI&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Historie vývoje dodavatelů i produktů ERP s časovou osou je uvedena na stránkách Open source ERP Guru.[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastné trendy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro současné období je typický poslední vývojový stupeň, který se projevuje v orientaci na služby (''services''), které navazují na předchozí etapu zaměřenou na klient-server architekturu. Pro jejich integraci jsou vyvíjeny vhodné integrační platformy. V případě SAP se jedná o produkt označovaný jako SAP Netweaver.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OpenSource ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době lze pro nasazení v menších nebo středních podnicích využít i Open source software ERP řešení. Open source dnes již pokrývá nejrůznější oblasti softwarového trhu a například produktem Compiere se zabývá Petr Novák ve svém článku ''ERP systém open source?''[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Adempiere&lt;br /&gt;
* Compiere&lt;br /&gt;
* JFire - framework využívající nejmodernější technologie JavaEE 1.4, JDO 2, Eclipse RCP 3&lt;br /&gt;
* OFBiz&lt;br /&gt;
* OpenERP&lt;br /&gt;
* OpenBravo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní globální výrobci ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAP&lt;br /&gt;
* Oracle&lt;br /&gt;
* Sage&lt;br /&gt;
* Infor&lt;br /&gt;
* Microsoft (Dynamics AX, Dynamics NAV)&lt;br /&gt;
* Salesforce.com&lt;br /&gt;
* Lawson&lt;br /&gt;
* Unit4 Agresso&lt;br /&gt;
* Epicor&lt;br /&gt;
* Visma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10 největších společností sleduje Top 100 Research Foundation[[#Literatura|[5]]] a dalších 300 produktů v databázi ERP.com.[[#Literatura|[6]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. ''APICS: Introduction to ERP (Enterprise Resource Planning) - Participant Book.'' APICS - The Educational Society for Resource Management, USA, 2002&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''SAP Česká republika - Business Management Software Solutions Applications and Services'' [online]. [2009] [cit. 2010-06-27]. SAP: Dodávání podnikových inovací prostřednictvím IT aplikací. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.sap.com/cz/about/index.epx&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. BASL, Josef; BLAŽÍČEK, Roman. ''Podnikové informační systémy : Podnik v informační společnosti.'' 2. výrazně přepracované a rozšířené vydání. Praha : Grada, 2008. 283 s. ISBN 978-80-247-2279-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''Open source ERP Guru'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. ERP History. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://opensourceerpguru.com/2009/02/25/erp-history/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. NOVÁK, Petr. ERP systém open source? : Open source je kompromisem mezi vývojem systému a jeho nákupem. ''IT Systems'' [online]. 2008, 11, [cit. 2010-06-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.systemonline.cz/erp/erp-system-open-source.htm&amp;gt;. ISSN 1802-615X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. KOOTEN VAN, Michel; VERBERNE, Balder. ''Software Top 100 : The World's Largest Software Companies'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. Enterprise top 10. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.softwaretop100.org/software-top-100/enterprise-top-10&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. ''ERP Network, Enterprise Resource Planning, CRM, Software, Systems, SAP, SaaS'' [online]. c2009 [cit. 2010-06-28]. ERP Software Database. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.erp.com/erp-software-database.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4955</id>
		<title>ERP</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ERP&amp;diff=4955"/>
		<updated>2010-06-28T09:10:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jiří Zeman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Heslo:''' ERP Enterprise resource planning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' podnikové informační systémy, automatizace podnikových procesů, podniková data, systémy pro řízení činností podniku, plánování výroby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' podnikové informační systémy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''související pojmy:'''&lt;br /&gt;
 &amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -  podnikové řízení, informační systémy, podnikové informace&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''podřazené'' – aplikace pro výrobu, logistiku, distribuci, správu majetku, prodej, fakturaci, účetnictví, personalistiku&amp;lt;/blockquote&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 „''A method for the effective planning and control of all resources needed to take, make, ship and account for customer orders in manufacturing, distribution, or service company. (Metoda efektivního plánování a řízení všech podnikových zdrojů ve výrobním nebo distribučním podniku či v podniku zaměřeném na služby. Tyto zdroje jsou nezbytné pro k přijetí a realizaci objednávky zákazníka včetně následného dodání a fakturace.)&lt;br /&gt;
 (APICS Dictionary, 10th edition - www.apics.org)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP systems are SW tools used to manage enterprise data. ERP systems help organizations deal with the supply chain, receiving, inventory management, customer order management, production planning, shipping, accounting, human resources management, and other business functions. (ERP systémy představující softwarové nástroje používané k řízení podnikových dat. ERP systémy pomáhají podnikům v oblasti dodavatelského řetězce, příjmu materiálu, skladového hospodářství, přijímání objednávek od zákazníků, plánování výroby, expedice zboží, účetnictví, řízení lidských zdrojů a v dalších podnikových funkcích.)&lt;br /&gt;
 (Somers and Nelson, 2003)''“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „''ERP is a packaged business software system that allows a company to „automate and integrate the majority of its business processes; share common data and practices across the enterprise. (ERP představují balíkový podnikový programový systém, který umožňuje automatizovat a integrovat většinu podnikových procesů, sdílet společná data a praktiky v rámci celého podniku.)&lt;br /&gt;
 (Deloitte Consulting)''“ [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
   „''Společnost SAP definuje podnikový software jako souhrn aplikací na plánování podnikových zdrojů (ERP) a souvisejících aplikací, např. na řízení dodavatelského řetězce, řízení vztahů se zákazníky, řízení životního cyklu produktu a řízení vztahů s dodavateli.''“ [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za ERP jsou považovány jednak aplikace, které představují softwarová řešení užívaná k řízení podnikových dat a pomáhající plánovat celý logistický řetězec od nákupu přes sklady po výdej materiálu, řízení obchodních zakázek od jejich převzetí až po expedici, včetně plánování vlastní výroby a s tím spojené finanční a nákladové účetnictví i řízení lidských zdrojů. ERP ovlivňuje podnikové procesy, které podporuje a v mnoha případech automatizuje a je také úzce spjat s reengineringem podnikových procesů (Business Process Reengineering - BPR) a projekty kvality ISO. [[#Literatura|[3 s.66]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Období podle technologické platformy přinášející hlavní progresi:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1970-1985 - období velkých sálových počítačů (mainframů)&lt;br /&gt;
* 1985-1995 - ''client-server'' architektura&lt;br /&gt;
* 1995-2005 - období internetu&lt;br /&gt;
* po roce 2005 - období architektury orientované na služby (''Service Oriented Architecture'' - SOA, resp. ''Enterprise Service Architecture'' - ESA v případě SAP).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní vývojové generace systémů ERP:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Generace ERP !! 1. generace 1975 !! 2. generace 1985 !! 3. generace 1992 !! 4. generace 1996 !! 5. generace 2000&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Způsob zpracování''' || dávkové zpracování || zpracování v dialogu || zpracování v dialogu i v dávce || možnost volby zpracování || zpracování prostřednictvím internetu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''Přenositelnost''' || spojení s určitým počítačem - HW vazba || vazba na určitý operační systém || přenositelnost mezi operačními systémy - např. UNIX, OS400 atd. || třívrstvé aplikace (databáze, vlastní aplikace, prezentace uživateli) || integrace aplikací SOA&lt;br /&gt;
| ''Programové prostředky''' || nižší programovací jazyky || vyšší programovací jazyky - např. COBOL || relační databáze a programovací nástroje SQL - např. Oracle, Informix || programovací prostředí JAVA a objektové databáze || prostředky XML&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Uživatelské podmínky''' || neinteraktivní || standardní obrazovky - textový režim || volně konfigurovatelné užovatelské orazovky - Windows prostředí || multimediální aplikace, internetové prostředí a webové stránky || přístup přes mobilní zařízení, tendence ke službám&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Funkčnost''' || plánování především materiálových požadavků || materiálové a kapacitní plánování a řízení výrobních zakázek || integrovaný informační systém řízení podniku || dodavatelsko odběratelské řetězce || e-business, CRM, BI&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
[[#Literatura|[2 s.62]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Historie vývoje dodavatelů i produktů ERP s časovou osou je uvedena na stránkách Open source ERP Guru.[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastné trendy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro současné období je typický poslední vývojový stupeň, který se projevuje v orientaci na služby (''services''), které navazují na předchozí etapu zaměřenou na klient-server architekturu. Pro jejich integraci jsou vyvíjeny vhodné integrační platformy. V případě SAP se jedná o produkt označovaný jako SAP Netweaver.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OpenSource ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poslední době lze pro nasazení v menších nebo středních podnicích využít i Open source software ERP řešení. Open source dnes již pokrývá nejrůznější oblasti softwarového trhu a například produktem Compiere se zabývá Petr Novák ve svém článku ''ERP systém open source?''[[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Adempiere&lt;br /&gt;
* Compiere&lt;br /&gt;
* JFire - framework využívající nejmodernější technologie JavaEE 1.4, JDO 2, Eclipse RCP 3&lt;br /&gt;
* OFBiz&lt;br /&gt;
* OpenERP&lt;br /&gt;
* OpenBravo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní globální výrobci ERP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAP&lt;br /&gt;
* Oracle&lt;br /&gt;
* Sage&lt;br /&gt;
* Infor&lt;br /&gt;
* Microsoft (Dynamics AX, Dynamics NAV)&lt;br /&gt;
* Salesforce.com&lt;br /&gt;
* Lawson&lt;br /&gt;
* Unit4 Agresso&lt;br /&gt;
* Epicor&lt;br /&gt;
* Visma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10 největších společností sleduje Top 100 Research Foundation[[#Literatura|[5]]] a dalších 300 produktů v databázi ERP.com.[[#Literatura|[6]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
1. ''APICS: Introduction to ERP (Enterprise Resource Planning) - Participant Book.'' APICS - The Educational Society for Resource Management, USA, 2002&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''SAP Česká republika - Business Management Software Solutions Applications and Services'' [online]. [2009] [cit. 2010-06-27]. SAP: Dodávání podnikových inovací prostřednictvím IT aplikací. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.sap.com/cz/about/index.epx&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. BASL, Josef; BLAŽÍČEK, Roman. ''Podnikové informační systémy : Podnik v informační společnosti.'' 2. výrazně přepracované a rozšířené vydání. Praha : Grada, 2008. 283 s. ISBN 978-80-247-2279-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''Open source ERP Guru'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. ERP History. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://opensourceerpguru.com/2009/02/25/erp-history/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. NOVÁK, Petr. ERP systém open source? : Open source je kompromisem mezi vývojem systému a jeho nákupem. ''IT Systems'' [online]. 2008, 11, [cit. 2010-06-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.systemonline.cz/erp/erp-system-open-source.htm&amp;gt;. ISSN 1802-615X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. KOOTEN VAN, Michel; VERBERNE, Balder. ''Software Top 100 : The World's Largest Software Companies'' [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. Enterprise top 10. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.softwaretop100.org/software-top-100/enterprise-top-10&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. ''ERP Network, Enterprise Resource Planning, CRM, Software, Systems, SAP, SaaS'' [online]. c2009 [cit. 2010-06-28]. ERP Software Database. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.erp.com/erp-software-database.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Infozdroje&amp;diff=7908</id>
		<title>Infozdroje</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Infozdroje&amp;diff=7908"/>
		<updated>2009-01-17T22:47:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jzeman: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Vaším úkolem je sem doplnit zdroje z oblasti informačního průmyslu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Struktura záznamu by měla být zhruba následující:&lt;br /&gt;
; Zlaté stránky ČR : [[www.zlatestranky.cz]] &lt;br /&gt;
* Telefonní seznam, který obsahuje zhruba 310 000 firemních kontaktů. V případě firem je dispozici název firmy, adresa, telefonní a faxová čísla, logo, seznam poboček a mapa. Dále je zde možnost vyhledat telefonní čísla na soukromé osoby a také regionální informace.&lt;br /&gt;
* Možno vyhledávat fulltextově podle názvu firmy, umístění nebo podle volně definovaných oborů činnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Burzovní informace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.bcpp.cz/ BCPP.cz - Burza cenných papírů Praha]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.pse.cz/ PSE.cz - Prague Stock Exchange]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Detailní informace o kurzech Burzy cenných papírů Praha, největšího organizátora trhu s cennými papíry v ČR.&lt;br /&gt;
*  Zveřejňuje průběžné informace a závěrečné výsledky z obchodování; pravidelně aktualizované grafy, přehledy a statistiky.&lt;br /&gt;
* Obsahuje simulátor obchodování s akciemi, dluhopisy a investičními certifikáty, on-line průvodce burzou pro investory - začátečníky a slovník pojmů z oblasti burzovnictví a finančnictví.&lt;br /&gt;
* Informace z legislativní oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://money.cnn.com/ CNNMoney.com - A Service of CNN, Fortune&amp;amp; Money]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zdroj dat ze všech hlavních burz, výsledky, grafy, analýzy, srovnání, investiční tipy.&lt;br /&gt;
* Novinky – klasické, audio a video zpravodajství, články na aktuální témata.&lt;br /&gt;
* Možnost vytvoření vlastního portfolia, blogování, diskusní fóra, RSS kanál, alerty, finanční kalkulačka, možnost personalizace webových stránek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.fese.eu FESE.eu - Federation of European Securities Exchange]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Federace evropských burz, základní informace, kontakty, seznam členů.&lt;br /&gt;
* Obsahuje novinky,tematické články, reportáže, rozhovory.&lt;br /&gt;
* Zveřejňuje průzkum trhu a statistiky.&lt;br /&gt;
* Informace o De La Vega Prize - každoroční cena pro výzkumníky zabývající se bezpečností při obchodování na burze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.sec.gov/ SEC.gov - U. S. Securities and Exchange Commission]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Americká Komise pro cenné papíry a burzy, základní informace, kontakty.&lt;br /&gt;
* Obsahují vzdělávací materiály, zprávy a veřejná sdělení.&lt;br /&gt;
* Informace pro investory, informace o sporech.&lt;br /&gt;
* Informace z legislativní oblasti, regulační pravidla.&lt;br /&gt;
* Uděluje burzám z celého světa statuty bezpečnosti pro americké investory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== IPOs, M&amp;amp;A ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.mergers.net/ Mergers.net - M&amp;amp;A International Inc.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Mezinárodní organizace nezávislých odborníků, základní informace, kontakty, členové.&lt;br /&gt;
* Zdroj více než 40 nezávislých poradenských firem v oblasti fúzí a akvizic a firem zaměřených na investiční bankovnictví ze 30 zemí světa.&lt;br /&gt;
* Informace o službách a aktivitách.&lt;br /&gt;
* Informace o každoročně udílených oceněních (různé katagorie).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.ipohome.com IpoHome.com - Renaissance Capital, The IPO Expert]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Uveřejňuje aktuální novinky a informace o IPO a investorům umožňuje vývoj nadále sledovat. &lt;br /&gt;
* Informace o zdrojích a výsledcích výzkumů ohledně IPO.&lt;br /&gt;
* Obsahuje zprávy, analýzy, časové harmonogramy vstupů; aktualizované grafy, přehledy a statistiky.&lt;br /&gt;
* Lze zde najít rady, návody, tipy pro začátečníky i pokročilé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.ipocentral.hoovers.com IpoCentral.Hoovers.com - Hoover´s]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Nabízí přístup k nejnovějším informacím o společnostech pro veřejnost, vč. S-1.&lt;br /&gt;
* Uveřejňuje seznam a profily společností, kalendáře vstupů, průběh, výsledky.&lt;br /&gt;
* Informace o cenách akcií, statistiky, grafy, přehledy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.marketwatch.com/tools/ipo/ MarketWatch.com - Market Watch/IPOs]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Aktuální informace o IPO, harmonogramy vstupů, výsledky.&lt;br /&gt;
* Profily vstupujících společností, statistiky, grafy, přehledy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hlavní světové burzy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.londonstockexchange.com LondonStockExchange.com - London Stock Exchange]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Londýnská burza'' - novinky, zprávy, služby, vztahy investorů, informace o společnostech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.nyse.com/ NYSE.com - New York Stock Exchange]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Burza New York'' - novinky, ceny akcií a obchodní aktivity, seznamy společností apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.asx.com.au/ ASX.com.au - Australian Securities Exchange]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Australská burza'' - informace o společnostech, ceny akcií, tržní výkony, zprávy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.stocktrading.cz/svetoveburzy.php Další světové burzy (stocktrading.cz)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Abecední seznam světových burz s jejich oficiálními stránkami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informace o akciových trzích ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.akcie.cz/ Akcie.cz - Akcie online : informace pro vaše úspěšné obchodování]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Kurzy z pražské burzy i RM-SYSTÉMU online; vývoj akcií v čase, grafy, srovnání.&lt;br /&gt;
* Obsahuje nezávislé zpravodajství - komentáře a doporučení, nejaktuálnějí novinky z trhů; analýzy, investiční tipy, odborné články.&lt;br /&gt;
* Lze vytvořit osobní portfolio pro sledování úspěšnosti vybraných akcií; RSS kanál pro automatické sledování novinek.&lt;br /&gt;
* Možnost sdílení názorů a zkušeností ostatních investorů v diskusi či anketě.&lt;br /&gt;
* Seznam termínů seminářů o kapitálovém trhu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.akcie-2000.cz/ Kurzy.cz – finanční portál pro odborníky i laiky]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zprávy z domácích i zahraničních akciových trhů a kurzy měn.&lt;br /&gt;
* Vývoj akcií a kurzů aktuálně i v čase, technické analýzy a investiční názory, tipy na nejlepší nebo alternativní investice.&lt;br /&gt;
* Škola obchodníka, odhady investiční atraktivity, přehled nabídky akcií a údaje o firmách.&lt;br /&gt;
* Makroekonomické informace, názory, ankety, ekonomické a finanční zpravodajství, možnost zasílání novinek pomocí RSS.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.patria.cz/zpravodajstvi/home.html Patria.cz - Patria on-line: informace z finačních trhů]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Online zpravodajství z domácích i zahraničních akciových trhů. &lt;br /&gt;
* Ceny akcií v reálném čase i historická data. &lt;br /&gt;
* Analýzy společností, doporučení, cvičná portfolia. &lt;br /&gt;
* Služby – alerty na mobilní telefon, mailing, čas. řady a další. &lt;br /&gt;
* Možnost obchodování přes online brokera na pražské burze i v zahraničí.&lt;br /&gt;
* Placené služby - nezpožděná data z finančních trhů, původní zpravodajské a analytické výstupy, databáze a další, například mobilní a konzultační servis.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.stockhouse.com/ StockHouse.com - Stockhouse: Taking it to the Street]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Kurzy ze světových burz, vývoj cen akcií v reálném čase, grafy, srovnání, výzkum.&lt;br /&gt;
* Novinky ze světa akcií, možnost personalizace webových stránek, audio zpravodajství.&lt;br /&gt;
* Možnost vytvoření vlastního portfolia, prostor pro blogování, sdílení zkušeností v diskusních skupinách.&lt;br /&gt;
* Alerty na mobilní telefon (placená služba), mailing, RSS kanál.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://stockcharts.com/ StockCharts.com - Simply the Web´s Best Financial Chart]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Centrála poskytující akciové grafy, srovnání, analýzy, poradenství, novinky.&lt;br /&gt;
* Množství pomocných nástrojů pro analýzu – &amp;quot;SharpCharts tools&amp;quot;, !ScanEngine&amp;quot;, &amp;quot;MarketCarpets&amp;quot;.&lt;br /&gt;
* Rozsáhlá výuková sekce &amp;quot;Chart School&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ceny komodit ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.cbot.com/ CBoT.com - Chicago Board of Trade]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Chicagská komoditní burza - největší komoditní burza na světě.&lt;br /&gt;
* Kurzy ze světových komodit, vývoj cen akcií v reálném čase, historická data, grafy, srovnání, výzkum.&lt;br /&gt;
* Novinky, kalendáře, RSS kanály, alerty, předpověď počasí.&lt;br /&gt;
* Rozsáhlá výuková sekce &amp;quot;Education&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://barchart.com/ Barchart.com - Online financial quotes, charts, and technical analysis for stock and commodity traders]&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
* Poskytovatel všech hlavních komoditních a akciových trhů.&lt;br /&gt;
* Zdroj intradenních dat, vývoj cen v reálném i zpožděném čase.&lt;br /&gt;
* Interaktivní grafy, analýzy, srovnání s možností individuální volby řady technických parametrů a nastavení indikátorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.komodity.cz/ Komodity.cz - Centrála #1 pro komodity, akcie, futures, opce a jiné burzovní investice]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vzdělávací portál v oblasti obchodování na burze.&lt;br /&gt;
* Úvod do obchodování, časté otázky a manuály, rady, informace, grafy, indexy, komentáře, poradenství.&lt;br /&gt;
* Rozsáhlý rozcestník obchodnických webových odkazů logicky rozdělených do kategorií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Enviromentální informace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Finanční informace o firmách ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hospodářské komory a státní agentury ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Katastr nemovitost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klasifikační systémy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Lidé ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.lidske-zdroje.org/o-nas/ Lidské zdroje - Česká společnost pro rozvoj lidských zdrojů]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Česká společnost pro rozvoj lidských zdrojů (ČSRLZ) je profesní nezisková organizace, která poskytuje vzdělávání a informace v oblasti rozvoje lidských zdrojů. Organizuje semináře, kulaté stoly, konference, Exchange meetingy a další akce. Web obsahuje aktuality, základní informace o ČSRLZ, kalendář akcí, informace o časopisu HR forum.&lt;br /&gt;
*Profesní nezisková organizace, sdružení právnických osob, která byla založena s cílem sdružit odborníky a  zvýšit povědomí české veřejnosti o procesním řízením podniků v personální oblasti.&lt;br /&gt;
*Společnost je řádným členem Evropské asociace personálního řízení (EAPM) a Světové federace asociace personálního řízení (WFPMA).&lt;br /&gt;
*Poslání:&lt;br /&gt;
**Poskytovat platformu pro výměnu informací, ověřených referencí a společných zkušeností v oblasti rozvoje lidských zdrojů, a usnadňovat vzájemnou komunikaci, a to především HR profesionálům a managementu. &lt;br /&gt;
**Usilovat o přiblížení českého rozvoje lidských zdrojů k úrovni světových standardů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.hr-server.cz/ HR-server - Human Resources Server] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Server zaměřený na informace ze světa práce, personalistiky a psychologie. &lt;br /&gt;
*Seznam poradenských společností a profesních organizací; přehled profesních periodik; odkazy na další oborové internetové stránky, školení, kurzy; přehled firem zabývajících se vzděláním; související zákony a legislativa; přehledy tištěných periodik vhodných pro nábor zaměstnanců, organizací pro čerstvé absoloventy a studenty; přehledy informačních systémů pro oblast HR; oborové slovníky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.czechinvest.org/iip/ CzechInvest - Standard rozvoje lidských zdrojů]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Investice do lidských zdrojů je klíčová - pro úspěšné podnikání nestačí investovat pouze do strojů a zařízení. &lt;br /&gt;
*Standard ''Investors in People'' je ''mezinárodně uznávaný standard'' v oblasti řízení a rozvoje lidských zdrojů, který sleduje schopnost podniku efektivně vést a rozvíjet své zaměstnance.Během procesu zavádění standardu IIP podnik spolupracuje s certifikovaným poradcem. Na začátku projde podnik ''vstupní analýzou'',  pak poradce ve spolupráci s podnikem sestaví plán, jak postupně naplnit požadavky standardu IIP - tzv. ''akční plán''. V okamžiku, kdy podnik splňuje požadavky standardu IIP, proběhne ''závěrečné zhodnocení''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== CVs ===&lt;br /&gt;
CV = curriculum vitae (lat. &amp;quot;běh života&amp;quot;) – životopis&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve většině případů první kontakt mezi uchazečem o pracovní pozici a potenciálním zaměstnavatelem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dokument obsahující informace o uchazeči:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	osobní údaje (jméno a příjmení, tituly, datum a místo narození, občanství, rodinný stav, kontaktní adresa, telefonní číslo, e-mail),&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	přehled vzdělání od střední školy (přesné názvy a adresy vzdělávacích institucí, názvy studijních oborů, přesné doby studia, ukončení studia; lze uvést i absolvované kurzy a školení),&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	přehled praxe (přesné názvy a adresy organizací, názvy pracovních pozic, stručné popisy pracovních náplní, přesné doby zaměstnání; lze uvést i dlouhodobé brigády během studia),&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	případnou publikační činnost,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	znalosti a dovednosti (u cizích jazyků úroveň znalosti, případně dosažená zkouška, konkrétní počítačové programy, řidičský průkaz)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době vyžadován strukturovaný životopis, tj. životopis v heslovité formě, který není souvislým textem ve větách a který umožňuje pracovníkům personálního oddělení organizace rychlou orientaci v údajích i jejich rychlé zpracování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Údaje řazeny chronologicky a sestupně (tj. např. od posledního zaměstnání k prvnímu)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Měl by být stručný, přehledný, výstižný, ale zejména pravdivý&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozsah max. dvě strany formátu A4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Šablony dostupné v programu MS Word nebo na internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi podrobný návod, jak správně napsat CV, a šablona CV v českém i anglickém jazyce – vřele doporučuji k praktickému využití:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.icm.cz/jak-napsat-strukturovany-zivotopis&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další návody na psaní CV a vzory CV:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.zivotopis-online.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.zivotopis-vzor.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.strukturovany-zivotopis.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Peskova|Peskova]] 16:09, 16. 1. 2009 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== působení ve firmách ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Makroekonomické informace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Patentové úřady ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Registry a katalogy''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.businessinfo.cz/cz/katalog-odkazu/?urlcat_id=82 Katalog odkazů - Adresáře a registry]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Katalog tuzemských i zahraničních internetových odkazů strukturovaný podle témat. &lt;br /&gt;
* Odkaz v katalogu je vždy doplněn anotací, která každý internetový odkaz blíže charakterizuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.statnisprava.cz/rstsp/redakce.nsf/i/rejstriky Rejstříky a registry]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Seznam abecedně řazených odkazů na rejstříky s krátkým popisem.&lt;br /&gt;
* Portál státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.seznamkatalogu.cz Seznam katalogů]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* největší internetový seznam katalogů pro registraci webů do katalogů a pro lepší SEO&lt;br /&gt;
* vyhledávat lze katalogy obecné, specializované, regionální či katalogy firem&lt;br /&gt;
* české, slovenské i zahraniční katalogy firem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obchodní registry ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_es.html.cz ARES]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Administrativní registr ekonomických subjektů''' je informační systém, který umožňuje vyhledávání nad ekonomickými subjekty registrovanými v České republice. Zprostředkovává zobrazení údajů vedených v jednotlivých registrech státní správy, ze kterých čerpá data (tzv. zdrojové registry).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index Obchodní rejstřík]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Obchodní rejstřík a Sbírka listin Ministerstva spravedlnosti ČR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://dw.czso.cz/rswj/dotaz.jsp Registr ekonomických subjektů]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Registr ekonomických subjektů - Český statistický úřad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.rzp.cz/ Registr živnostenského podnikání]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Živnostenský rejstřík&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://adisreg.mfcr.cz/cgi-bin/adis/idph/int_dp_prij.cgi?ZPRAC=FDPHI1&amp;amp;poc_dic=1 Plátci DPH]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Celostátní registr plátců DPH obsahuje informace o plátcích daně z přidané hodnoty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Oborové katalogy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.seznamkatalogu.cz Kompletní seznam katalogů]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*seznam katalogů z mnoha různých oblastí&lt;br /&gt;
*lze filtrovat katalogy obecné, '''specializované''', regionální či katalogy firem&lt;br /&gt;
*převážně české katalogy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kancelářské informace o firmách ===&lt;br /&gt;
=== Zlaté stránky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistické úřady ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tisk ==&lt;br /&gt;
=== Monitoring reklamy ===&lt;br /&gt;
=== Monitoring tisku ===&lt;br /&gt;
=== Tiskové agentury ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tržní informace ==&lt;br /&gt;
=== Asociace průmyslových výrobců ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.acpp.cz/ Asociace českého papírenského průmyslu]&lt;br /&gt;
* Sdružuje právnické a fyzické osoby podnikající v odvětví papírenského průmyslu a státní školská zařízení zaměřená na papírenský průmysl. &lt;br /&gt;
* K 1. 1. 2009 20 řádných členů. Výroba členských podniků ACPP představuje více než 85 % z celkové výroby vláknin, papírů, kartonů a lepenek a výrobků z nich v České republice. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.acsz.cz/ Asociace českých a slovenských zinkoven]&lt;br /&gt;
* Profesní sdružení, které zajišťuje služby pro žárové zinkovny v České a Slovenské republice, člen evropského sdružení asociací žárových zinkoven European General Galvanizers Association (EGGA).&lt;br /&gt;
* 25 členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.czechfurniture.com/ Asociace českých nábytkářů]&lt;br /&gt;
* Největší a nejprestižnější  oborové sdružení výrobců nábytku v České republice.&lt;br /&gt;
* Více než 120 členů pokrývá přes 35 % celkové produkce nábytku v České republice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.alv-cr.cz/ Asociace leteckých výrobců]&lt;br /&gt;
* Sdružení právnických osob, rozsah činností je od civilních a vojenských letounů, leteckých motorů a zbraňových systémů, kosmického výzkumu, výrobu agregátů, podsestav a komponentů letadlových systémů, včetně příslušného softwaru.&lt;br /&gt;
* Více než 40 členů, od finálních dodavatelů letadel a komplexních systémů, výrobců letadlových agregátů a zařízení až po malé specializované podniky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.aop-cr.cz/ Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky]&lt;br /&gt;
* Zájmové sdružení právnických osob zabývajících se výzkumem, vývojem, výrobou, obchodem a marketingovými službami s vojenskou technikou a materiálem.&lt;br /&gt;
* Více než 90 členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.askpcr.cz/cze/index.htm Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR]&lt;br /&gt;
* Dobrovolné sdružení výrobců plochého, obalového, technického, užitkového skla, skleněných a keramických vláken, užitkového a technického porcelánu, užitkové a sanitární keramiky a žárovzdorných materiálů pro stavbu průmyslových pecí, strojně - technologických zařízení, obchodních organizací, odborných škol, výzkumných ústavů a vydavatelství odborných časopisů.&lt;br /&gt;
* Více než 50 členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.atok.cz/ Asociace Textilního-Oděvního-Kožedělného průmyslu]&lt;br /&gt;
* Nezisková organizace, sdružující právnické a fyzické osoby operující zejména na straně výroby v odvětví textil, oděv.&lt;br /&gt;
* Sdružuje 65 firem. Z toho je 41 řádných členů a 24 členů přidružených.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.guns.cz/ Asociace výrobců a prodejců zbraní a střeliva]&lt;br /&gt;
* Profesní sdružení fyzických i právnických osob, pracujících na úseku zbraní, střeliva, výbušnin, provozovatelů střelnic a doplňků k těmto činnostem. Spolupracuje se soudními znalci v oboru zbraní a balistiky a se školami, které jsou zaměřeny na obor zbraní střeliva a výbušnin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.avbp.cz/ Asociace výrobců betonové prefabrikace AVBP]&lt;br /&gt;
* Zájmové sdružení právnických osob činných ve výrobě betonových a železobetonových prefabrikovaných stavebních dílců na území České republiky.&lt;br /&gt;
* 20 členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.avnh.cz/ Asociace výrobců nátěrových hmot ČR]&lt;br /&gt;
* Dobrovolné zájmové sdružení výrobců, výzkumných ústavů a organizací souvisejících s výrobou nátěrových hmot a surovin pro jejich výrobu v České republice bez rozdílu vlastnictví.&lt;br /&gt;
* 20 řádných a 5 přidružených členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.zetis.cz/ Asociace zemědělské a lesnické techniky]&lt;br /&gt;
* Sdružení společností spolupracujících ve výzkumu, vývoji, výrobě a prodeji zemědělské a lesnické techniky.&lt;br /&gt;
* 41 členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.cecedcz.cz/ CECED CZ Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů]&lt;br /&gt;
* Členové sdružení mají na českém trhu s velkými a malými domácími spotřebiči spolu víc než 90% podíl na trhu.&lt;br /&gt;
* 13 členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.caok.cz/ Česká asociace ocelových konstrukcí]&lt;br /&gt;
* Organizace pro rozvoj oboru ocelových konstrukcí; podporuje informovanost architektů, projektantů, inženýrů a všech zainteresovaných subjektů v oboru, počínaje hutními producenty, výrobci ocelových konstrukcí, investory, dodavateli povrchových úprav, svařovací a manipulační techniky, spojovacích materiálů a dalších organizací, jejichž činnost je nezbytná pro kompletaci ocelových konstrukcí.&lt;br /&gt;
* 15 řádných a 34 přidružených členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.cappo.cz/ Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu]&lt;br /&gt;
* Dobrovolné zájmové sdružení petrolejářských společností zabývajících se mj. zpracováním ropy a výrobou a dovozem petrolejářských výrobků, dovozem, transportem a skladováním ropy a ropných výrobků, exportem výrobků z českých rafinérií atd.&lt;br /&gt;
* 16 členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.coka.cz/ Česká obuvnická a kožedělná asociace]&lt;br /&gt;
* Zaměstnavatelské a profesní sdružení podnikatelů v obuvnické a kožedělné výrobě a obchodu s místem působení v České republice.&lt;br /&gt;
* 49 členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.electroindustry.cz/ Českomoravská elektrotechnická asociace]&lt;br /&gt;
* Sdružuje podnikatele a zaměstnavatele zabývající se výzkumem, vývojem, výrobou, prodejem a dalšími službami v elektrotechnických a elektronických oborech, zdravotnické technice, informačních technologiích a v návazných strojírenských výrobních činnostech včetně výroby nástrojů a účelových strojů.&lt;br /&gt;
* téměř 50 členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.syba.cz/ Obalová asociace Syba]&lt;br /&gt;
* Zájmové sdružení právnických osob sdružující a prosazující zájmy subjektů činných v sektoru balení, obalů, obalových prostředků, balicích materiálů, balicích strojů a také zájmy výrobců baleného zboží týkající se balení.&lt;br /&gt;
* 87 členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.autosap.cz/ Sdružení automobilového průmyslu]&lt;br /&gt;
* Zájmové sdružení právnických osob  činných v oblasti výroby, výzkumu a vývoje motorových a přípojných vozidel, jejich dílů, agregátů a příslušenství, projekce a výroby  zařízení zejména pro automobilovou a motocyklovou výrobu, obchodu a oprav vozidel a příslušenství.&lt;br /&gt;
* Celkový počet firem a organizací, zapojených do činnosti Sdružení AP k datu 1. ledna 2009 činí 157, z toho je 144 řádných členů, 4 pozorovatelé, 6 členů se zvláštním statutem (vysoké školy a odborná společnost) a 3 firmy mají pozastavené členství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.sdrprokos.cz/ Sdružení výrobců, dovozců, vývozců a prodejců kosmetických prostředků a surovin pro jejich výrobu]&lt;br /&gt;
* Sdružuje právnické a fyzické osoby z oboru výroby, dovozu, vývozu a prodeje kosmetických prostředků a surovin pro jejich výrobu a hájí jejich práva a profesní zájmy; spolupracuje s obdobnými zahraničními organizacemi jako Evropským sdružením výrobců kosmetiky, parfumerie a toaletních výrobků (COLIPA) a dalšími zahraničními a tuzemskými odbornými sdruženími stejného zaměření.&lt;br /&gt;
* Více než 35 členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.sppmas.cz/ Společenství výrobních podniků Moravy a Slezska]&lt;br /&gt;
* Sdružuje podniky převážně z odvětví strojírenství, elektro, zajištění komplexnosti investiční výstavby a související organizace s uvedenými podnikatelskými činnostmi, na území Moravy a Slezska, za účelem vzájemné podpory, spolupráce a prosazování společných zájmů.&lt;br /&gt;
* 51 členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.scmvd.cz/ Svaz českých a moravských výrobních družstev]&lt;br /&gt;
* Zájmové sdružení 302 výrobních družstev. Nabízí rozmanité formy spolupráce s výrobními družstvy (kooperace, export, atd.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.svazdopravy.cz/ Svaz dopravy České republiky]&lt;br /&gt;
* Zájmová organizace, která sdružuje zaměstnavatelské a podnikatelské subjekty, působící ve všech základních i příbuzných oborech dopravy.&lt;br /&gt;
* Více než 200 členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.schp.cz/ Svaz chemického průmyslu ČR]&lt;br /&gt;
* Sdružuje organizace z oblasti chemického, gumárenského a farmaceutického průmyslu ČR.&lt;br /&gt;
* Více než 100 členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.kovohute.net/ Svaz kovohutnického průmyslu]&lt;br /&gt;
* Zájmové sdružení právnických osob, které podnikají v oblasti kovohutnictví.&lt;br /&gt;
* 10 členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.spcr.cz/ Svaz průmyslu a dopravy ČR]&lt;br /&gt;
* Nejsilnější podnikatelský svaz v republice. Soustřeďuje více než 25 podnikatelských svazů s členskou základnou 1,3 mil. pracovníků.&lt;br /&gt;
* Sdružuje stovky členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.svazslevaren.cz/ Svaz sléváren ČR]&lt;br /&gt;
* Sdružuje slévárny, modelárny, obchodní organizace, výzkumné a projektové organizace a školy se slévárenským zaměřením.&lt;br /&gt;
* 217 členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.sst.cz/ Svaz strojírenské technologie]&lt;br /&gt;
* Sdružuje převážnou část výrobců z rozhodujících oborů strojírenské techniky, kteří produkují více než 90% objemu výroby obráběcích a tvářecích strojů v ČR.&lt;br /&gt;
* 36 členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.svcement.cz/ Svaz výrobců cementu České republiky]&lt;br /&gt;
* Sdružuje právnické osoby činné ve výrobě cementu na území ČR.&lt;br /&gt;
* 4 členové.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.svvapno.cz/ Svaz výrobců vápna České republiky]&lt;br /&gt;
* Sdružuje právnické osoby činné ve výrobě vápna a mletých a drcených vápenců na území České republiky.&lt;br /&gt;
* 2 členové.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.skoda.cz/ ŠKODA HOLDING a.s.]&lt;br /&gt;
* Sdružuje v současné době 9 dceřiných společností z oblastí výroby parních turbín, kolejových dopravních prostředků, trolejbusů, těžkých obráběcích strojů, dále výzkum a akreditované zkušebny a obchodní aktivity.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační zdroje o malo a velkoobchodech ===&lt;br /&gt;
[http://www.velkoobchody.cz Velkoobchody.cz]&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Centrální register velkoobchodů&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.axis4.info/Kategorie.aspx?id=11177&amp;amp;oblast=m16&amp;amp;jazyk=cs&amp;amp;stranka=1 Axis4.info]&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Centrální registr produktů a firem Hospodářské komory České republiky&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://www.kompass.cz/index_kise.php?_Lang=cs&amp;amp;action=advsearch Kompass]&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Informační systém obsahující nformace o firmách z více než 70 zemí světa&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zlaté stránky'''&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://www.zlatestranky.cz/zs/t/maloobchod-spotrebni-zbozi ZS - maloobchody]&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://www.zlatestranky.cz/zs/t/velkoobchod-spotrebni-zbozi ZS - velkoobchody]&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Kontaktní údaje na více než 310 tis. firem&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_es.html.cz ARES]&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;www aplikace Ministerstva financí pro zpřístupňování údajů z informačních systémů, registrů a evidencí veřejné správy&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://ipoint.financninoviny.cz/ariadna.php iPOINT]&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Internetový portál České kapitálové informační agentury obsahující základní informace o firmách&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.europages.com/ Europages]&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Evropský obchodní adresář obsahující informace o fimách z více jak 30 zemí Evropy&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://dw.czso.cz/rswj/dotaz.jsp Registr ekonomických subjektů]&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;registr vedený Českým statistickým úřadem&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.rzp.cz/ Živnostenský rejstřík]&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=or&amp;amp;sysinf.@strana=searchPerson Obchodní rejstřík a Sbírka listin]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tržní analýzy ===&lt;br /&gt;
=== Zemědělské agentury, spolky a asociace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.agrocr.cz/ Agrární komora ČR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sdružujeme většinu právnických a fyzických osob z odvětví zemědělství, lesnictví a potravinářství. Komora byla zřízena zákonem 301/92 Sb. k podpoře podnikatelských aktivit, prosazování a ochraně zájmů svých členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.asz.cz/ Asociace soukromého zemědělství ČR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Aktuality, tiskové zprávy, kalendář akcí, regionální informace, komoditní rady, oborová inzerce, diskuse.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.aschk.cz/ Asociace svazů chovatelů koní]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vede jednotlivé plemenné knihy plemen norik, propaguje chov koní, provádí shromažďování a vyhodnocování chovatelských výsledků a poradenskou činnost. &lt;br /&gt;
* Web obsahuje oborové dokumenty; kalendář akcí; evidenci koní; přehled plemen, chovné cíle, zkušební řády, řády PK a výžehů; základní informace o státní podpoře chovu koní; veterinární zprávy a podmínky pro přemísťování koní; seznam inspekčních stanic pro chov koní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.zetis.cz Asociace zemědělské a lesnické techniky]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Obsahuje základní informace o sdružení, aktuality, kalendář akcí, databáze firem, databáze pro vyhledávání sortimentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.cmssa.cz Českomoravská šlechtitelská a semenářská asociace]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Základní informace o šlechtění a semenářství v ČR, základní fakta o českém zemědělství, odkazy na oborové weby, kalendář akcí, seznam členů, informace o východoevropské semenářské síti (EESNET).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.cschms.cz Český svaz chovatelů masného skotu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Přehled plemen s podrobnými informacemi (odkazy hned z titulní strany). Novinky z oboru. Legislativa. Výstavy. Odchovny plemenných býků. Software PC skot. Plemenné hodnoty. Podpůrné programy. Burza zvířat. Informace z jednání zdravotní komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.zahradkari.cz/ Český zahrádkářský svaz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Základní informace o svazu, přehled regionálních a specializovaných organizací ČZS, aktuality, kalendář akcí, diskuze, odborné poradenství, legislativa, Věstník ČSZ volně ke stažení, Moštárny a pálenice ČZS, odkazy na internetové stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://forum.isu.cz/ Fórum obnovy venkova]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* obsahuje základní informace o SPOV; texty zveřejněné v rámci vydaných čísel spolkového zpravodaje; zápisy a kontakty z jednání spolku; informace o některých podpůrných programech (LEADER+); seznam regionálních škol obnovy venkova, krajské organizace SPOV, diskuse o problémech venkova. &lt;br /&gt;
* Download odborných publikací. Kontakty a spojení na důležité instituce a webové stránky, které se věnují různým oblastem podpory venkova nebo rozvoji občanské společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.ciaa.be  Konfederace zemědělsko-potravinářského průmyslu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Konfederace, která reprezentuje producenty potravin a nápojů v Evropské unii. &lt;br /&gt;
* Web obsahuje základní informace o CIAA; adresář členských národních federací; přehled hlavních cílů a aktivit CIAA; oborové studie a přehledy o situaci v daném sektoru EU z hlediska ekonomického, právního, regulačního a z hlediska ochrany životního prostředí; oborové statistiky; download publikací vydaných CIAA; newsletter CIAA; kalendář akcí (konference, kongresy aj.); tiskové zprávy; FAQ; odkazy na internetové stránky evropských institucí, mezinárodních organizací (např. ISO, FAO, OECD, WHO, WTO) a dalších informačních zdrojů vztahujících se k agro-potravinářské problematice. Nabídka služeb CIAA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.konopi.info/ Konopářský svaz ČR (KSČR)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Aktuality, základní informace o konopí, legislativa, výzkumné projekty, poradenství, regionální centra (KSČR), filmy o konopí, spolupráce KSČR se zahraničím, slovenská sekce KSČR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.nazv.cz/ Národní agentura pro zemědělský výzkum (NAZV)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Web obsahuje oborové aktuality; vyhlášení veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji. &lt;br /&gt;
* Volně přístupná část stránek dále obsahuje informace o veřejných soutěžích, informace pro veřejnost, informace o zpracování zpráv NAZV, seznam projektů řešených v roce 2003. &lt;br /&gt;
* Chráněná část stránek, která slouží jako individuání vstup pro účastníky jednotlivých projektů evidovaných, řešených a financovaných na NAZV v rámci účelového financování Ministerstva zemědělství (MZe), obsahuje: Individuální stránky projektů, stránky komisí pro hodnocení zpráv, stránky pro NAZV, stránky pro MZE - odbor výzkumu, stránky pro transformační radu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=kategorie&amp;amp;kod=0168 Odbory Zemědělské agentury a pozemkové úřady Ministerstva zemědělství]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Adresář na portálu veřejné správy obsahuje seznam činností zemědělských agentur.&lt;br /&gt;
* Řadí internetové odkazy na jednotlivé agentury podle krajů a měst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.ovocnarska-unie.cz Ovocnářská Unie ČR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Základní informace, historie, aktuality, Zpravodaj, ovocnářský adresář.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.foodnet.cz Potravinářská komora ČR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce; poradní orgán ministerstev. Základní informace (Orgány; agenda PK; zahraniční a tuzemské aktivity). Seznam členů. Aktualní informace ze sekcí: Připomínková řízení; Legislativa; Státní správa; Zahraniční informace; Statistiky (makro, komodity, ZO); Akce (semináře, setkání, veletrhy).&lt;br /&gt;
* Přehled společností z oboru; Inzerce. Členská sekce. Aktuální zpravodajství z oboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.pro-bio.cz PRO-BIO - Svaz ekologických zemědělců ČR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Web obsahuje: základní informace o svazu a o ekologickém zemědělství; nabídku členství; nabídku odborné literatury; adresář členů; databázi bioprodejen; FAQ; oborové dokumenty; informace o osvětových i marketingových projektech; informace o svépomocném fondu svazu; nabídku inzerce; odkazy na oborové weby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://rybsdr.fish-net.cz/ Rybářské sdružení České republiky]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Základní informace o sdružení, plán výlovů v jednotlivých regionech ČR, výroba a užití ryb v ČR, plemenné ryby, chov ryb, evidence ryb, plemenářský zákon, novelizace plemenářského zákona aktualizované pokyny k vedení evidence u plemenných a neplemenných ryb, udržování genetických zdrojů u ryb, instruktážní film Filetování kapra.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.agrocr.cz/spolecenstva.php Společenstva agrární komory]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Na portálu agrární komory ČR se nachází rozdělení společenstev podle oboru.&lt;br /&gt;
* Obsahuje odkazy na jednotlivá společenstva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.szkt.cz/ Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu (SZKT)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Aktuality, kalendář akcí, informace o SZKT, publikační činnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.sweb.cz/schok/CESKY/all.html Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Základní informace o svazu, oborové aktuality, kontakty na jednotlivé orgány svazu a kluby. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.lfa.cz Svaz marginálních oblastí]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Základní informace o SMO, online přihláška, aktuality, tiskové zprávy, oborové dokumenty, odkazy na oborové weby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.spzo.cz Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* základní informace o SZPO, zprávy SPZO, kalendář akcí, činnost svazu, oborové články a fotografie z akcí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.svcr.cz/ Svaz vinařů ČR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* základní informace o SVČR, služby, aktuality, problematika vinohradnictví a vinařství, informace o výstavách, přehled odrůd, kalendář oborových akcí, zajímavosti. Mapa vinařských oblastí ČR. Informace o časopisu Vinařský obzor.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.szuz.cz/ Svaz zakládání a údržby zeleně (SZUZ)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Základní informace o SZUZ, cíle, aktuality, kalendář akcí, oborové texty, prezentace firem, nabídky rostlin a volných míst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.mze.cz/Index.aspx?typ=2&amp;amp;ch=72&amp;amp;ids=624&amp;amp;val=624 Zemědělské agentury]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Web Ministerstva zemědělství obsahuje odkazy na jednotlivé zemědělské agentury podle krajů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Veřejné zakázky, PPP ==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jzeman</name></author>
	</entry>
</feed>