https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Jp137 2026-07-12T07:11:47Z Příspěvky uživatele MediaWiki 1.35.0 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Vypracovan%C3%A9_ot%C3%A1zky_k_testu_VIKBA10&diff=38478 2014-01-24T17:40:47Z

<p>Jp137: /* 7. Jaké knihovny tvoří tzv. systém knihoven v ČR podle knihovního zákona? */</p> <hr /> <div>* Na tuto stránku můžete vkládat vypracované odpovědi.<br /> * Veškeré otázky jsou záměrně na jedné stránce, aby bylo snažší vytisknout si vypracovaný test a učit se z něj. Pokud však máte pocit, že je dané téma příliš široké, založte pro otázku samostatnou stránku a odkažte na ní.<br /> * Využijte všech možností wiki systému! '''Vkládejte, editujte,opravujte diskutujte.'''<br /> <br /> <br /> ==1. Co znamená pojem &quot;šedá literatura&quot;?==<br /> <br /> * Označována také jako nekonvenční.<br /> * Jedná se především o literaturu, která '''není běžně k dostání v knihkupectvích. '''Je '''vydávána omezeně''' pro speciální potřeby různých institucí.<br /> * Uchovává se především v archivech.<br /> <br /> '''Mezi šedou literaturu patří:''' diplomové práce, disertační práce, zprávy z konferencí, technické zprávy výzkumné práce, speciální analýzy, technické zprávy, firemní informace, výroční zprávy, patenty …<br /> <br /> ==2. Co mají společného nebo rozdílného pojmy &quot;edice&quot;, &quot;edition&quot;, &quot;series&quot; a &quot;vydání&quot;?==<br /> <br /> '''EDICE a SERIES'''<br /> <br /> * &quot;edice&quot; a &quot;series&quot; '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> <br /> '''VYDÁNÍ a EDITION'''<br /> <br /> * &quot;vydání&quot; a &quot;edition&quot; také '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * vydání vycházejí ze '''společného originálu''', ale mohou být doplněné, přepracované či aktualizované<br /> <br /> ==3. Jaký je rozdíl mezi monografií a seriálem?==<br /> <br /> * hlavní rozdíl spočívá v tom, že monografie je vydávaná buď jako jedna část (kniha) nebo je rozdělena do několika částí (svazků), ale tento '''počet částí je vždy konečný'''. Zatímco seriál má '''nestanovený počet částí a ty jsou vydávány postupně'''<br /> <br /> * příkladem monografie může být '''Slovník spisovného jazyka českého''', který vyšel postupně během roku 1989 v nakladatelství Academia celkem v osmi svazcích (1. svazek: A-G, 2. svazek: H-L, atd.)<br /> <br /> * jednotlivé části monografie mohou být vydávány buď '''současně''' nebo '''postupně'''<br /> <br /> * příkladem seriálu jsou časopisy (i elektronické), deníky, výroční zprávy<br /> <br /> * seriál je pokračující zdroj, '''postupně''' vydávaný po jednotlivých částech, obvykle číslovaný a bez předem stanovené doby ukončení (není stanoveno, kolik bude mít částí/čísel)<br /> <br /> * jednotlivá část (číslo) seriálu může či nemusí mít svůj vlastní název<br /> <br /> ==4. Co je to &quot;edice&quot;?==<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - edice Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> ==5. Uveďte důležitou vlastnost digitálních dokumentů, která zásadně mění způsob nakládání s těmito dokumenty (oproti klasickým analogovým) především z hlediska autorských práv.==<br /> <br /> Hlavním rozdílem digitálních dokumentů oproti analogovým je, že digitální dokumenty mohou být kopírovány velice jednoduše ve stejné kvalitě takovým způsobem, že originál není rozeznatelný. <br /> <br /> Autorské právo:<br /> Výhodou digitálních dokumentů je právě skutečnost, že mohou být k dispozici ve stejném okamžiku velkému množství uživatelů bez ohledu na to, jestli je dokument v knihovně nebo ne. Podle autorského zákona lze v současné době vystavit a dát uživatelům k dispozici především jen rukopisy a staré tisky (NK ČR).<br /> <br /> Základní principy autorského práva:<br /> - Bezúplatná licence – užití, kdy uživatel nemá povinnost platit autorovi odměnu.<br /> <br /> - Užití, kde není nutný souhlas autora, ale kde musí uživatel autorovi platit odměnu za užití díla.<br /> <br /> - Užití, kdy je nutný výslovný souhlas autora a vyžaduje uzavření lic. smlouvy (dig. distribuce - DB).<br /> <br /> <br /> Digitální distribuce z pohledu českého práva – Distribuce:<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce zcela volně<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce s tzv. podmíněným přístupem (zobrazení podmiňuje ID a heslo)<br /> <br /> - zaslání dokumentu prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> - zpřístupněním dokumentu konkrétní osobě (ID a heslo) v knihovně (v rámci intranetu)<br /> <br /> - převedení dokumentu do el. podoby (digitalizace) a získat tak rozmnoženinu díla v el. podobě<br /> <br /> - zpřístupnění díla, nebo kopie prostřednictvím internetu na místě a čase své vlastní volby<br /> <br /> ==6. S jakými hlavními problémy bychom se setkali, kdybychom se rozhodli převést klasickou knihovnu do její digitální podoby.==<br /> * volba nesprávné technologie - hardware a software<br /> * životnost nosičů (CD přibližně 59 let, kvalitní papír až 1000 let)<br /> * rychlá ztráta záznamů (digitální záznamy zmizí najednou, analogové degradují postupně)<br /> * možnosti hrozeb pro digitální informace = změna nebo smazání obsahu, nefungující nebo zastaralý hardware či software, neplatný formát, destrukce fyzického nosiče<br /> <br /> ==7. Jaké knihovny tvoří tzv. systém knihoven v ČR podle knihovního zákona?==<br /> <br /> * '''Národní knihovna ČR''' - '''Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana''' - '''Moravská zemská knihovna''' (zřizované Ministerstvem kultury)<br /> <br /> * '''krajské knihovny''' (zřizované orgánem kraje)<br /> <br /> * '''základní knihovny''' (zřizované orgánem obce - veřejné knihovny obecní, městské)<br /> <br /> * '''specializované knihovny''' (mají specializovaný knihovní fond, jsou zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění - knihovny VŠ, technické, lékařské, právnické, muzejní atd., knihovny Akademie věd ČR)<br /> <br /> ==8. Charakterizujte a u uveďte, čím se od sebe navzájem liší tři hlavní druhy paměťových institucí.==<br /> * '''knihovny''' - především '''zpřístupňují''' informace na hmotných objektech, nové dokumenty získávají v největší míře nákupem<br /> * '''archivy''' - především '''shromažďují a uchovávají''' dokumenty, pro veřejnost mají omezený přístup<br /> * '''muzea''' - zabývají se '''trojrozměrnými objekty''', veřejnosti je zpřístupňují prostřednictvím výstav<br /> <br /> Tyto paměťové instituce se tedy liší '''skladbou fondu, mírou a způsobem jeho zpřístupnění'''.<br /> <br /> ==9. Jaké jsou hlavní funkce všech paměťových institucí?==<br /> * paměťové instituce = knihovny, archivy, muzea<br /> * shromažďují, uspořádávají a zpřístupňují informace uložené na fyzických nebo elektronických objektech<br /> <br /> ==10. Jaké jsou funkce knihovny?==<br /> * shromažďují, uspořádávají, ochraňují a zpřístupňují informace v dokumentech ze svého vlastního fondu<br /> * zpřístupňují dokumenty formou výpůjček prezenčních nebo absenčních<br /> * zprostředkovávají dokumenty z fondů jiných knihoven prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby (MVS) nebo mezinárodní meziknihovní výpůjční služby(MMVS)<br /> * zprostředkovávají přístup k Internetu<br /> * mají i kulturní a společenskou funkci - pořádají nejrůznější akce<br /> <br /> ==11. Jakým způsobem přispívají knihovny k rozvoji demokracie?==<br /> Poskytují knihovnické a informační služby obyvatelům za rovných podmínek. Zajišťují občanům rovný přístup ke kulturním hodnotám, informacím a ke vzdělání. Tyto služby jsou poskytovány bez rozdílu všem, nezávisle na původu, náboženství, … Aplikuje se tu zákon o svobodném přístupu k informacím a o ochraně osobních údajů. Zákon č. 257/2001 sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).<br /> <br /> ==12. Co umožňuje, aby měly knihovny výjimku z autorského zákona, týkající se bezplatného půjčování dokumentů ze svých fondů?==<br /> Autorský zákon 121/2000 sb.:<br /> <br /> §37 – Knihovní licence<br /> <br /> (1) Do autorského práva nezasahuje knihovna, archiv, muzeum galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení<br /> <br /> a) zhotoví-li rozmnoženinu díla, které neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a konzervační potřeby.<br /> <br /> (2) Do autorského práva nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která přísluší autorům od osoby a ve výši stanovené v příloze k tomuto zákonu. Právo na odměnu autor nemá v případě půjčování zveřejněných děl podle tohoto odstavce na místě samém, nebo půjčí-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl školní knihovny a knihovny vysokých škol, NK ČR, MZK, STK, NLK, NPK Komenského, … Parlamentní knihovna ČR.<br /> <br /> Knihovny mají výjimku týkající se půjčování knih vyplývající z Listiny základních práv a svobod ČR, že každý bez rozdílu má mít svobodný přístup k informacím.<br /> <br /> ==13. Uveďte jaké znáte mechanismy, které mohou zajistit vyšší kvalitu (spolehlivost, nestrannost,...) zveřejňovaných informací.==<br /> - odborná kvalifikace autora, jež ho opravňuje k psaní na dané téma<br /> <br /> - reputace vydavatele<br /> <br /> - datum vydání<br /> <br /> - přesnost, spolehlivost a bezchybnost<br /> <br /> - šíře i hloubka pokrytí dané problematiky<br /> <br /> - objektivita poskytovaných informací s minimem předpojatosti<br /> <br /> - aktuálnost zveřejněných informací<br /> <br /> ==14. Použijete-li přirovnání Internetu ke knihovně. Jaké najdete společné znaky a v čem je toto přirovnání neadekvátní?==<br /> Rozdíly:<br /> - organizace (web jako celek není organizován)<br /> <br /> - Internetové vyhledávače většinou spoléhají na jednoduché fulltextové vyhledávání<br /> <br /> - řízení vstupu dat – knihovny kontrolují, jak kvalitní informace přijímají do svého fondu<br /> <br /> - web není cílen na konkrétní skupinu uživatelů<br /> <br /> - krátký poločas rozpadu dokumentů na webu<br /> <br /> ==15. V čem spočívá rozdíl mezi tzv. povrchovým/hlubokým nebo viditelným/neviditelným webem?==<br /> - hluboký (neviditelný) web je ten, který vyhledávače nedokáží indexovat<br /> <br /> - hluboký web je asi 500x větší<br /> <br /> - hluboký web nabízí mnohem kvalitnější informace, soustředěné v relativně v malém počtu sídel<br /> <br /> - víc než polovina hlubokého webu je v předmětových databázích<br /> <br /> - poměr hlubokého a povrchového webu se mění jen nevýrazně<br /> <br /> - 95% hlubokého webu je přístupná bez poplatků<br /> <br /> - běžně používané vyhledávače neindexují více než 16% povrchového webu.<br /> <br /> ==16. Co znamená pojem hypertext?==<br /> <br /> * hypertext je vazba mezi skupinou textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (tzv. linků)<br /> <br /> * odkazuje na jiné informace a umožňuje jejich snadné vyhledávání<br /> <br /> * nejznámějším takovým systémem je World Wide Web<br /> <br /> * myšlenka hypertextu vznikla v roce 1945, kdy Vannevar Bush v článku „As We May Think“ popsal zařízení Memex, umožňující ukládání informací a jejich vzájemné propojování<br /> <br /> ==17. Jaké výhody a nevýhody přináší elektronické médium oproti klasickým analogovým?==<br /> Výhody digitální technologie: snadná manipulovatelnost, stlačitelnost, síťovatelnost, transformovatelnost, překlad z jednoho jazyka do druhého za pomoci speciálního software, možnost automatického vyhledávání, nepoměrně méně náročnější na sklady, možnost rychlého přenosu, snadná přenositelnost uložených dat.<br /> <br /> Analogové záznamy jsou nepoměrně kvalitnější než digitální – avšak jsou snadno poškoditelná. Proto se používá digitalizace. Na analogová i digitální média však mohou společně negativně působit i další vlivy jako prach, vlhkost, …<br /> <br /> ==18. Na jaké hlavní prvky (bloky, oddělení) můžeme dekomponovat knihovnu, podíváme-li se na ni jako na systém?==<br /> * '''Studovny'''<br /> * '''Sklady'''<br /> * '''Databáze'''<br /> * '''Výpůjční oddělení'''<br /> * '''Informační oddělení'''<br /> * '''Linka zpracování''', tj. akvizice, popis, adjustace<br /> * '''Management knihovny'''<br /> * '''Počítače''' - přístup do databází knihovny a připojení k Internetu<br /> Každé oddělení má své správce, tj. knihovníky (např. správce skladu, správce studovny).<br /> <br /> Schéma knihovny jako systému z přednášky Dr. Ing. Kadlece předmětu Knihovnické systémy a standardy naleznete zde[http://knihomol.phil.muni.cz/vik/vikba10/prednask/knihovna.htm]<br /> <br /> <br /> 1)knihovník<br /> 2)dokument<br /> 3)uživatel<br /> <br /> ==19. Co znamená a z čeho se skládá v knihovně tzv. &quot;linka zpracování&quot;?==<br /> Je to systém tří oddělení (činností) v knihovně, kterými projde získaný dokument než je k dispozici uživatelům: <br /> <br /> 1. '''Akvizice''' - získání dokumentů (koupí, darem, výměnou, povinným výtiskem) a jejich evidence (zápis do přírůstkového seznamu).<br /> <br /> 2. '''Popis''' - jmenný (tj. popis dokumentu z hlediska toho, co je v ní napsané, jména autorů, korporací,...) a věcný (tj. podle oborů).<br /> <br /> 3. '''Adjustace''' - dokument se označí štítky, signaturou, zabalí se a následně pošle dál (do skladu, studovny či půjčovny).<br /> <br /> ==20. K čemu slouží a jaké úkoly plní v knihovně akvizice?==<br /> * Akvizice je činnost, která je zaměřená na zjišťování, výběr a získávání dokumentů do fondu dané knihovny. <br /> * Je důležité brát ohled na funkci knihovny, její zaměření a poslání, obsahovou strukturu jejího fondu a potřeby uživatelů.<br /> * Získání dokumentů je možné koupí, darem, výměnou a u vybraných knihoven také tzv. povinným výtiskem.<br /> <br /> ==21. Jaké jsou hlavní zdroje získávání dokumentů do knihovny?==<br /> <br /> * nákup<br /> * dar<br /> * výměna<br /> * (povinný výtisk) - pouze vybrané knihovny<br /> <br /> ==22. Jaké základní seznamy musí knihovna vytvářet, k čemu slouží a jaké údaje se v nich uvádí?==<br /> <br /> 1. '''Přírůstkový seznam''' - je základním seznamem každé knihovny. Zapisují se do něj všechny získané knihovní jednotky (mimo exemplářů periodik). Může být veden jednak v klasické (papírové) podobě či v elektronické.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok jeho vydání, způsob nabytí.<br /> <br /> 2. '''Úbytkový seznam''' - je druhým důležitým seznamem v knihovně. Zapisují se do něj odepsané (vyřazené) knihovní jednotky (úbytky) dané knihovny.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, úbytkové číslo, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok vydání, důvod odpisu.<br /> <br /> ==23. Co je &quot;signatura&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> Je to označení alfanumerickým znakem, podle kterého najdeme knihu na regále.<br /> <br /> Mají pravidla vytváření, každá knihovna má jiný systém signatur.<br /> <br /> ==24. Co je &quot;přírůstkové číslo&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * je to evidenční číslo, pod kterým je zapsána do přírůstkového seznamu každá nová knihovní jednotka<br /> <br /> ==25. Co je &quot;sigla&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * sigla je lokační značka knihovny<br /> <br /> * užívá se k jednoznačné identifikaci knihovny např. v Souborném katalogu ČR<br /> <br /> * i když se stane, že knihovna změní název, sigla zůstává stále stejná<br /> <br /> * siglu tvoří kombinace tří abecedních a tří číselných znaků, např. JNG001<br /> <br /> * velká písmena na první a druhé pozici mají funkci geografického znaku (odvozeného z běžně užívaných zkratek bývalých okresních měst), velké písmeno na třetí pozici vyjadřuje typ knihovny:<br /> <br /> A – ústřední knihovny<br /> <br /> B – knihovny ústavu Akademie věd ČR<br /> <br /> C – knihovny ostatních ústavů<br /> <br /> D – vysokoškolské knihovny<br /> <br /> E – knihovny státní správy, veřejných institucí, kulturních, zájmových a společenských institucí, lékařské knihovny zdravotnických zařízení a církevní knihovny<br /> <br /> F – knihovny podniků, závodů, projektových organizací a firem<br /> <br /> G – veřejné knihovny a školní knihovny<br /> <br /> * číselná část je identifikačním číslem té konkrétní knihovny. Skládá se z třímístného čísla od 001 do 999: <br /> čísla od 001 do 499 se používají pro označení knihoven se sídlem v okresním městě<br /> čísla od 500 do 999 označují knihovny sídlící v ostatních místech okresu.<br /> Např.:<br /> JNG001 = Městská knihovna Jablonec nad Nisou<br /> (JN = okres Jablonec nad Nisou, G = veřejná knihovna, 001 = knihovna se sídlem v okresním městě)<br /> <br /> * siglu přiděluje Národní knihovna ČR, Oddělení souborných katalogů<br /> <br /> ==26. Jakým způsobem je ve skladu knihovny zajištěno optimální využití prostoru?==<br /> Knihy se řadí dle rozměrů aby se ušetřilo místo v regálech. Knihy stejných, nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==27. Co znamená termín &quot;stavění fondu&quot; a jaké druhy stavění fondu znáte?==<br /> Je to uspořádání fondu podle určitého systému, který umožňuje zpětné vyhledávání knihovních jednotek a jejich ochranu.<br /> <br /> Formátově pořadové stavění – uspořádání dle formátu a přiděleného pořadového čísla. Vícesvazková díla a multiplikáty se řadí vedle sebe.<br /> <br /> Formátově přírůstkové stavění – uspořádání dle formátu a přírůstkových čísel bez ohledu na vícesvazková díla a multiplikáty. <br /> <br /> Přírůstkově formátové stavění – stavění podle přírůstkových čísel s ohledem na formát a multiplikáty a vícesvazková díla.<br /> <br /> Systematicko-formátové stavění – uspořádání podle tříd systematické klasifikace, dále podle formátu a podle pořadových čísel.<br /> <br /> ==28. Kde a proč se používá formátové stavění fondu?==<br /> Používá se ve skladech depozit z důvodu úspory místa. Knihy stejných nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==29. Kde a proč se používá oborové stavění fondu?==<br /> Oborové – věnované určitému předmětu, jako je lékařství, a opomíjí se všechny další předměty (například právo). Právo se uvádí jen pokud je v souvislosti s lékařstvím (práva pacientů).<br /> <br /> Například u technické literatury (kde členění podle autorů není důležité, protože autorem je kolektiv)<br /> Zkrátka umožňuje uživatelům vyhledávat podle oboru jejich zájmu.<br /> <br /> ==30. Co znamená termín &quot;adjustace knihy&quot; a jaké úkony zahrnuje?==<br /> Je to označení vlastnictví knihovní jednotky evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli.<br /> <br /> Skládá se z fyzického ošetření knihy před vlastním uložením (obalení, polepení signaturou).<br /> <br /> Adjustace také spočívá v prověření správnosti faktury a také zaevidování faktury do knihy faktur, která může být vedena ručně, nebo strojově, nebo obojím způsobem (obojí je nejvýhodnější). Na faktuře by měly být uvedeny veškeré důležité údaje: cena, datum podpis, vystavení, splatnost, datum dodání faktury, kdo fakturu vystavil, … <br /> <br /> Po kontrole těchto údajů následuje označení vlastnictví dokumentu.<br /> <br /> ==31. Jaké vlivy působí na degradaci dokumentů v knihovně?==<br /> - Nedodržení klimatických podmínek (vlhkost, teplota, světelné záření, …)<br /> <br /> - Nevhodná manipulace a uložení<br /> <br /> - Nedostatečná ochrana před biologickými činiteli (živočichové, plísně, …)<br /> <br /> - Nedostatečná čistota<br /> <br /> - Špatné ovzduší (různé oxidy, …)<br /> <br /> ==32. Jaká opatření můžeme udělat, abychom zabránili degradaci případně úplnému zničení dokumentů v knihovně?==<br /> - Uložíme dokumenty ve vhodných podmínkách<br /> <br /> - Údržbou: očistou, ambulantními opravami, různými konzervačními metodami<br /> <br /> - Restaurátorským zásahem<br /> <br /> - Šetrnou manipulací<br /> <br /> - Prevencí katastrofických událostí<br /> <br /> ==33. Jaký je smysl prezenční výpůjčky v knihovně?==<br /> Udržet knihy, které mají být po celou dobu k dispozici čtenářům v knihovně právě v prostorách knihovny pro studijní účely. Dále se takto půjčují knihy, které jsou moc cenné nebo drahé a tím se knihovníci snaží je ochránit.<br /> <br /> ==34. Jaký je rozdíl mezi objednávkou dokumentu a jeho rezervací?==<br /> <br /> Objednávka – požadavek na vypůjčení knihovní jednotky, která je momentálně k dispozici, ale nachází se mimo volný výběr (je například ve skladu).<br /> <br /> <br /> Rezervace – Záznam požadavku uživatele na dokument, který je momentálně vypůjčen<br /> <br /> ==35. Jak se řeší při půjčování situace, kdy má o dokument zájem ve stejnou dobu víc uživatelů?==<br /> Kniha se půjčí podle toho, kdo si ji dříve zamluví, nebo rezervuje. Postupuje se chronologicky.<br /> <br /> ==36. Jaké rozlišujeme typy výpůjček z hlediska délky výpůjční lhůty?==<br /> Krátkodobá, dlouhodobá, trvalá (depozit), meziknihovní.<br /> <br /> ==37. Jak souvisí pojem &quot;metadata&quot; s pojmem &quot;bibliografický popis&quot;?==<br /> Metadata – strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech. Mají funkci popisnou, selekční a archivační.<br /> <br /> Bibliografický popis – obsahuje soubor popisných údajů zaznamenávajících a identifikujících zpracovávaný dokument pomocí osmi oblastí údajů.<br /> <br /> Oba tyto pojmy spolu souvisí tím, že nesou informace o primárních datech<br /> <br /> ==38. Proč se vytváří (k čemu slouží) bibliografické záznamy?==<br /> Soubor údajů o zpracovaném dokumentu. Umožňuje identifikaci dokumentu tím, že představuje v něm uložené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení, jeho fyzickou formu, dále umožňuje jeho vyhledání a přístup k němu.<br /> <br /> ==39. Jaké problémy je nutné řešit při popisu zdrojů?==<br /> - Odkud vzít údaje pro popis<br /> <br /> - Jaké vlastnosti zdrojů popisovat<br /> <br /> - Jakých hodnot mohou nabývat<br /> <br /> - V jakém jazyku budou vyjádřeny<br /> <br /> - Jakým skriptem budou zapsány<br /> <br /> - Jak formálně tvrzení zapsat<br /> <br /> - V jakém formátu zapsat (struktura, kódování)<br /> <br /> ==40. Základní rozdělení bibliografických údajů z hlediska způsobu jejich vytváření a pozdějšího použití. Uveďte základní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami.==<br /> Bibliografický popis – účelem je umožnit rozlišit různé bibliografické zdroje od sebe navzájem (pomocí informací z dokumentu).<br /> <br /> <br /> Selekční údaj – údaj, podle kterého lze bibliografický záznam vyhledat a identifikovat (je tvořen pomocí selekčních jazyků).<br /> <br /> ==41. Co je podstatou selekčních údajů a jejich základní rozdělení.==<br /> Selekční údaje nám umožňují zařadit a popsat dokument podle jeho vlastností. Na základě takovýchto údajů pak mohou uživatelé a zaměstnanci knihovny takovéto dokumenty vyhledávat. <br /> <br /> <br /> Selekční jazyky jmenné – (jmenné záhlaví), personální, korporativní, názvová, geografická jména, …<br /> Selekční jazyky věcné - předmětové (na bázi přirozeného jazyka); systematické (umělé jazyky)<br /> <br /> ==42. Jaké prostředky používá bibliografický popis pro vyjádření vlastností popisovaných zdrojů?==<br /> Skupina entit 1: – produkty intelektuální nebo umělecké činnosti, které jsou jmenovány nebo popsány v bibliografických záznamech.<br /> - Dílo – určitý intelektuální nebo umělecký výtvor (abstraktní entita)<br /> - Vyjádření – určitá intelektuální nebo umělecká realizace díla (ve formě různých druhů záznamů)<br /> - Provedení – fyzická podoba vyjádření díla (všechny hmotné objekty se stejnou intelektuální formou).<br /> - Jednotka – jednotlivý exemplář provedení<br /> <br /> <br /> Skupina entit 2: – entity odpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, za fyzickou výrobu a správu entit.<br /> - Osoba – jednotlivec (ty které zemřely i ty, které žijí).<br /> - Korporace – organizace nebo skupina působící jako celek.<br /> <br /> <br /> Skupina entit 3 – doplňkový soubor entit, které slouží jako předměty int. nebo umělecké činnosti.<br /> - Pojem – abstraktní představa nebo myšlenka<br /> - Objekt – hmotný předmět<br /> - Akce – činnost nebo událost<br /> - Místo - lokace<br /> <br /> ==43. Co se rozumí pod pojmem &quot;korporace&quot; ve smyslu původce díla při bibliografickém popisu?==<br /> Organizace nebo skupina osob, identifikovaná vlastním jménem, vystupující jako celek (asociace, instituce, obchodní firmy, nevýdělečné instituce, …).<br /> <br /> ==44. Uveďte, jaké druhy odpovědnosti za dílo rozlišují AACR2R a stručně je charakterizujte.==<br /> Individuální – jedna osoba (fiktivní, neznámá, nejistá, …)<br /> <br /> Společná – spolupracují dvě nebo více osob nebo korporací, vykonávají stejný druh aktivity, mohou se podílet na různých částech, nebo podíl nemusí být odlišen.<br /> <br /> Smíšená – různé korporace nebo osoby přispívají různými druhy aktivit (modifikace, ilustrace, …)<br /> <br /> ==45. Z jakých dvou hledisek je nutné popisovat bibliografický zdroj a proč je nutné tyto dva aspekty rozlišovat?==<br /> Dvě hlediska:<br /> - Obsah (content) – intelektuální a umělecký obsah (nehmotný)<br /> - Nosič (carrier) – fyzické vlastnosti, formát (nehmotný)<br /> <br /> <br /> Účelem je umožnit rozlišení různých bibliografických zdrojů od sebe navzájem. Je třeba vzít v úvahu všechny aspekty popisované jednotky (obsah, nosič, typ publikace, bibliografické souvislosti, …). Tato hlediska by měla být zohledněna ve všech oblastech popisu.<br /> <br /> ==46. S jakými problémy se setkáváme při použití názvů a jmen k popisu zdrojů?==<br /> Názvy a přiřazená jména se mohou časem měnit, osoby mohou mít přiřazeno více druhů jmen, která se mohou vyskytovat v různých jazycích a znacích, názvy nemusí vůbec existovat, jména mohou být neznámá, jeden název může mít přiřazeno více osob nebo objektů, …<br /> <br /> ==47. Jak se řeší problém nejednoznačnosti jména (víc osob má stejné jméno) např. při popisu původce díla?==<br /> Je nutné použít doplňky (kvalifikátory) pro rozlišení stejných jmen (např. data, místa, …).<br /> <br /> ==48. Jak se řeší při bib. popisu situace, kdy je text v dokumentu zapsán v písmu, které nelze technicky pro popis použít (např. azbukou nebo řecky)?==<br /> Pro popis se použijí tzv. transliterační tabulky. Při převodu se nepřihlíží k fonetické hodnotě jednotlivých písem. Je možný zpětný převod do původní abecedy.<br /> <br /> ==49. Jaké jsou hlavní prameny popisu, ze kterých se čerpá při vytváření bibliografického záznamu knihy?==<br /> Zdrojem popisné informace je obvykle jednotka, kterou popisujeme, případně různé příručky a další díla. Pro každou oblast popisu je předepsán hlavní pramen popisu. Pokud informaci nenajdeme v hlavním popisu a najdeme ji jinde, uvedeme ji v hranatých závorkách.<br /> <br /> 1. Název a údaje o odpovědnosti &gt; Titulní stránka<br /> <br /> 2. Vydání &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 4. Nakladatelské údaje &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 5. Fyzický popis &gt; Celá publikace<br /> <br /> 6. Edice &gt; Celá publikace<br /> <br /> 7. Poznámky &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> 8. Standardní číslo &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> ==50. Jaký je rozdíl mezi vylučovacím a přidružovacím odkazem?==<br /> Vylučovací odkaz: (viz)<br /> Odkaz alternativního znění jména autora nebo unifikovaného názvu, jež nebylo použito pro hlavní záhlaví na autoritní formu daného jména nebo názvu.Může se jednat o odkaz, který přivádí uživatele k heslu, jež nebylo použito, ale pod kterým by se mohla daná problematika také skrývat. <br /> <br /> Přidružovací odkaz: (viz též)<br /> Upozorňuje uživatele jmenného katalogu pod jakým záhlavím mohou být nalezena díla téhož autora, má-li dvě bibliografické identity (např. pseudonym).<br /> V předmětovém katalogu upozorňuje uživatele na tématicky příbuzné dokumenty<br /> <br /> ==51. Čím se zabývá identifikační (jmenný) popis?==<br /> Je to část bibliografického záznamu, která se zabývá tvorbou bibliografického popisu , jmenných selekčních údajů (záhlaví) a tím i souvisejících jmenných a názvových autorit<br /> <br /> ==52. Čím se zabývá věcný popis?==<br /> Zabývá se pořádáním informací, při kterém jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pomocí pořádacích znaků věcných selekčních jazyků.<br /> <br /> ==53. Základní rozdělení selekčních jazyků a jejich stručná charakteristika.==<br /> 1) Podle typu zpřístupňovaných dokumentů na:<br /> Dokumentační – pořádání a ukládání dokumentografických informací (obsahová char. dokumentu).<br /> Faktografické – pořádání a ukládání faktografických informací<br /> <br /> <br /> 2) Podle charakteru zpřístupňovaných informací na:<br /> Identifikační – slouží pro popis formálních charakteristik v bibliog. popisu a jmenné katalogizaci<br /> Věcné – použití při zpracování věcných údajů s cílem umožnit vyhledávání dok. podle obsahu.<br /> <br /> <br /> Dělí se dále na: <br /> <br /> Předmětové selekční jazyky (na bázi přirozeného jazyka)<br /> <br /> Systematické selekční jazyky (na bázi umělého jazyka)<br /> <br /> Prekoordiované – lexikální jednotky jsou složené (MDT, předmět. hesla).<br /> <br /> Postkoordinované – lex. jednotky vyjadřují jednoduché pojmy (tezaurus).<br /> <br /> ==54. Co je základní myšlenkou studie FRBR (funkční požadavky na bibliografické záznamy)?==<br /> Jde o studii z roku 1997 vypracovanou z podnětu IFLA, která má za cíl:<br /> <br /> &quot;Poskytnout jasně definovaný, strukturovaný rámec, uvádějící do souvislostí údaje zaznamenané v bibliografických záznamech a vyhovující potřebám uživatelů těchto záznamů a<br /> doporučit základní úroveň funkčnosti pro záznamy vytvořené národními bibliografickými agenturami.&quot;<br /> <br /> <br /> Studie používá metodiku konceptuálního modelování založenou na technice analýzy entit. Zabývá se třemi hlavními prvky:<br /> <br /> <br /> Entity – klíčové objekty, které jsou předmětem zájmu uživatelů informací<br /> Vztahy mezi různými typy entit<br /> Atributy – důležité vlastnosti entit<br /> <br /> <br /> Atributy a vztahy jsou mapovány do čtyř obec. uživatelských úloh (najít, identifikovat, vybrat, získat).<br /> <br /> ==55. Jaký je rozdíl mezi dílem a jeho provedením?==<br /> <br /> Dílo je umělecký, vědecky, technický nebo řemeslný výtvor tvůrčí lidské činnosti (abstraktní podoba).<br /> <br /> <br /> Provedení je fyzická podoba vyjádření díla. Představuje všechny hmotné objekty, které mají stejné vlastnosti pokud jde o intelektuální obsah a fyzickou formu.<br /> <br /> ==56. Jaké znáte globální identifikátory, používané při popisu bibliografických zdrojů?==<br /> <br /> ISBN, ISSN, ISMN, ISRN, SICI, URI<br /> * ISBN = International Standard Book Number [http://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Book_Number (wiki)]<br /> * ISSN = International Standard Serial Number [http://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number (wiki)]<br /> * ISMN = International Standard Music Number [http://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Music_Number (wiki)]<br /> * ISRN = International Standard Technical Report Number [http://www.iso.org/iso/catalogue_detail.htm?csnumber=18506 (iso.org)]<br /> * SICI = Serial Item and Contribution Identifiers [http://en.wikipedia.org/wiki/Serial_Item_and_Contribution_Identifier (wiki)] [http://makealink.jstor.org/sici.standard.html (JSTOR)]<br /> * URI = Uniform resource identifier [http://en.wikipedia.org/wiki/Uniform_resource_identifier (wiki)]<br /> <br /> Podrobnosti v [http://sigma.nkp.cz/F/EQMA23ADXHPBFKY16YU4I6NNNAKP9R1DJ1K68QH45H3A3UBE2U-47696?func=file&amp;file_name=find-b&amp;local_base=KTD TDKIV].<br /> <br /> ==57. Jak je zajištěno, že mezinárodní identifikátor (např. ISBN) je globálně jednoznačný - jedinečný?==<br /> Systém ISBN je řízen mezinárodní agenturou ISBN, které podléhají národní agentury ISBN. Ty přidělují novým publikacím ISBN z přidělených bloků čísel a provádějí evidenci těchto publikací.<br /> V ČR funguje národní agentura ISBN při NK ČR.<br /> <br /> <br /> ISBN je mezinárodní standardní číslo knihy, alfanumerický kód určený pro jednoznačnou identifikaci knižních vydání. Vychází z mezinárodního standardu ISO 2108. Z této alfanumerické struktury lze získat základní informace o původu knihy. Označení je složeno z částí proměnlivé délky, rozdělenými pomlčkami a mezerami.<br /> <br /> <br /> ISBN-10 – bylo dříve původní deseticiferné.<br /> ISBN-13 – nyní, má o jednu skupinu na začátku navíc a má nyní identickou strukturu jako čárový kód. Takže je takto ISBN na knihách i uvedeno.<br /> <br /> <br /> Složení ISBN-13: <br /> Na začátku nově přidaný prefix: konstanta 978 nebo 979, který označuje prefix čárového kódu.<br /> Druhou částí je identifikátor skupiny, který popisuje zemi a zeměpisný region.<br /> Třetí částí je identifikace vydavatele knihy pomocí kódu který je jednoznačný.<br /> Čtvrtá část popisuje již konkrétní vydání příslušné knihy u daného vydavatele (max. 6 číslic)<br /> Poslední číslo je kontrolní cifra, která zajišťuje, aby při překlepu nebyla nalezena jiná kniha.<br /> <br /> ==58. Co znamená tzv. perzistence identifikátoru?==<br /> Identifikátor musí být trvale platný a funkční - nezávislost na lokaci (přesuneme-li objekt na jiné místo webu, identifikátor objektu by měl zůstat nezměněn) a směrovatelnost (zadáme-li identifikátor do webového prohlížeče, infrastruktura webu by nás měla automaticky nasměrovat na příslušný objekt, ať se nachází v rámci globální sítě kdekoliv.<br /> <br /> ==59. Jaké moduly integrovaných knihovnických informačních systémů znáte a jaké funkce plní?==<br /> Dělí se do modulů podle funkcí:<br /> <br /> - Katalog – data o dokumentech (OPAC, bibliografický popis, jednotky)<br /> <br /> - Výpůjční modul – data o uživatelích, výpůjčkách a peň. trans. (výpůjčky, MVS, správa studoven)<br /> <br /> - Akvizice – data o dodavatelích objednávkách, fakturách, rozpočtech (evidence, správa seriálů, výměna publikací).<br /> <br /> - Správa systému – data o účtech, o nastavení systému, …<br /> <br /> Zpravidla obsahuje i nástroje pro zapojení do sítě knihoven a r komunikaci s externími zdroji.<br /> <br /> ==60. Co obnáší proces automatizace v knihovnách?==<br /> Jde o proces, při němž se vytváří struktury a formy záznamu dokumentu pomocí počítačových technologií a to podle typu zpracovaného dokumentu, účelu využití takového záznamu, úrovně podle typu popisné jednotky a použitého nosiče záznamu.<br /> Výsledkem takovéhoto zpracování jsou elektronické katalogy, bibliografické databáze, …<br /> V počátcích automatizace též tištěné katalogy, bibliografie a tištěné katalogizační lístky.<br /> <br /> Automatické zpracování informací – proces zpracování informací pomocí informačních technologií. Zahrnující sběr, ukládání, třídění, propojování, editování,vyhledávání, zobrazování informací, …<br /> <br /> ==61. Jaké integrované knihovnické systémy znáte?==<br /> Lanius, Clavius, Aleph, Koniáš, Daimon, Verbis, KP_Sys, KP-Win, Voyager, Advanced rapid library<br /> <br /> ==62. Jaké znáte formy knihovních katalogů? (podle používané technologie)==<br /> Svazkový – tištěná kniha, uzavřený, nebo za určité období<br /> <br /> Lístkový – kartónové lístky (75x125 mm) – mezinárodní, 105x 150 – standardizovaný<br /> <br /> Elektronický – počítačová databáze, součást integrovaného knihovnického systému<br /> <br /> Online – OPAC (na síti)<br /> <br /> ==63. Uveďte druhy knihovních katalogů podle způsobu jejich uspořádání.==<br /> * '''Katalog jmenný''' - záznamy jsou uspořádány podle příjmení autora, korporace, prvního slova z názvu (není-li autor) <br /> * '''Katalog věcný''' - ''systematický'' - záznamy uspořádány podle oborů, znaků MDT / ''předmětový'' - uspořádání podle předmětových hesel <br /> * '''Katalog názvový''' - záznamy seřazeny podle názvů dokumentů <br /> * '''Katalog slovníkový (křížový)''' - řazení podle klíčových slov <br /> * '''Katalog místní''' - záznamy uspořádány podle signatur<br /> <br /> ==64. Uveďte druhy knihovních katalogů podle rozsahu fondů, které popisují.==<br /> * '''Generální katalog''' - obsahuje záznamy fondu celé knihovny<br /> * '''Speciální katalog''' - obsahuje záznamy pouze části fondu dané knihovny, např. pouze AV dokumenty <br /> * '''Souborný katalog''' - obsahuje záznamy z fondů více knihoven (např. Souborný katalog ČR je příkladem elektronického souborného katalogu) <br /> * '''Virtuální katalog''' - umožňuje prohledání katalogů online a slučování jejich výsledků<br /> <br /> ==65. Co je hlavním znakem katalogu narozdíl třeba od bibliografie?==<br /> *'''Katalog''' obsahuje záznamy o dokumentech, které daná knihovna vlastní. Na katalogizačním záznamu by neměly chybět lokační údaje (signatura). <br /> * '''Bibliografie''' informuje o existenci dokumentů, není vázaná na konkrétní instituci. Bibliografický záznam proto lokační údaje neobsahuje a také obvykle bývá rozsáhlejší než katalogizační.<br /> <br /> ==66. Uveďte hlavní funkce knihovního katalogu.==<br /> * '''bibliografická''' (indikativní) - informuje o existenci primárních dokumentů<br /> * '''rešeršní''' (selekční) - vyhledávání záznamů dokumentů<br /> * '''lokační''' - umožňuje zjistit, kde nalezené zdroje jsou a jsou-li dostupné a jak<br /> * '''evidenční''' - eviduje dokumenty (tj. majetek) knihovny<br /> * '''kolokační''' - zajištění toho, aby se záznamy, které spolu nějakým zpúsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe (např. díla jednoho autora)<br /> * '''identifikační''' (popisná) - umožňuje zjistit, o jaký dokument se jedná a odlišit ho od ostatních <br /> * '''propagační''' - nabízí obsah sbírek knihovny<br /> <br /> ==67. Vysvětlete termín &quot;kolokační funkce&quot; katalogu.==<br /> * kolokační funkce katalogu zajišťuje, aby se dokumenty, které spolu nějakým způsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe, např. díla jednoho autora, různá vydání stejného díla<br /> <br /> ==68. Co znamená termín &quot;navigace&quot; v katalogu?==<br /> Znamená to NAVIGOVAT UŽIVATELE KATALOGU (prostřednictvím logického uspořádání bibliografických informací a jasnou prezentací způsobu, jak se v katalogu pohybovat, včetně prezentace vztahu mezi díly, vyjádřeními, manifestacemi a jednotkami).<br /> <br /> ==69. Co znamená termín OPAC?==<br /> * OPAC = Online public access catalog<br /> * veřejně dostupný elektronický katalog dokumentů nacházejících se v knihovně<br /> * vyhledávání v OPACu jednoduché nebo pokročilé<br /> * možnost listování v rejstřících<br /> * řada knihoven přidává do svého OPACu náhledy obálek dokumentů či nabízí uživatelům možnost přidávat recenze dokumentů <br /> * standartně bývá součástí přístup do čtenářského konta, možnost rezervace nebo prolongace dokumentu<br /> <br /> ==70. Jaké jiné další funkce poskytuje OPAC katalog oproti klasickým např. lístkovým katalogům?==<br /> * složitější vyhledávání záznamů na základě kombinování dotazů<br /> * prohlížení rejstříků v rámci vyhledávání (rejstřík autorů, klíčových slov)<br /> * možnost volby vyhledávání v celém fondu knihovny nebo pouze ve vybrané části<br /> * možnost zjištění, zda je nebo není dokument momentálně vypůjčený (popř. datum, kdy by měl být čtenářem vrácen)<br /> * možnost rezervace nebo prodloužení (prolongace) dokumentu<br /> * možnost bezprostřední aktualizace záznamu knihovníkem (přidání či oprava údajů) prostřednictvím příslušného knihovního programu<br /> * možnost vkládání náhledů obálek, přidávání recenzí<br /> * propojení s jinými databázemi či službami<br /> * možnost zobrazení vybraného záznamu v různých formátech (katalogizační záznam, citace, záznam ve formátu MARC21, UNIMARC či ISBD<br /> * možnost tisku vyfiltrovaného záznamu<br /> * přístup do čtenářského konta<br /> * knihovny mohou využít objednávky MVS přes online katalog<br /> <br /> ==71. Jaké výhody přinesly elektronické katalogy oproti klasickým papírovým?==<br /> * přístup ke katalogu neomezenému počtu uživatelů ve stejný čas<br /> * přístup 24 hodin denně<br /> * nemusím být v knihovně<br /> * možnost vyhledávat dokument podle nejrůznějších kritérií (autor, název, jazyk dokumentu, roku vydání, nakladatele, klíčových slov)<br /> * možnost sdílení záznamů<br /> * rychlejší a pohodlnější vyhledávání<br /> <br /> ==72. Jak se nazývá proces převodu lístkového katalogu do elektronické podoby?==<br /> Retrospektivní konverze.<br /> <br /> ==73. Co představuje termín &quot;bibliomining&quot;?==<br /> Bibliomining souvisí s pojmem data mining = těžba dat. Ve spojení s biblio znamená těžba informací z knihovny a jejích katalogů, tzv. čtení mezi řádky (návštěvnost, obliba knížek, přelidněnost v závislosti na otevírací době, denní hodině…)<br /> <br /> ==74. Co vyjadřuje označení &quot;Library 2.0&quot;?==<br /> Tento pojem souvisí s pojmem Web 2.0. Library 2.0 je podle mnohých názorů spojením klasické knihovny a technologií Web 2.0 + Business 2.0 = Library 2.0<br /> <br /> Charakteristika: Zapojení uživatele do vytváření a implementace služeb knihovny pomocí tech. W2.<br /> <br /> Library 2.0 není uzavřený koncept což knihovnu vede k potřebě k neustále reakci na potřeby uživatelů (vylepšování stávajících služeb právě za pomoci uživatelů).<br /> Hlavní myšlenka tedy je vytvoření takové knihovny, která by byla adekvátní potřebám uživatelů a dokázala by se jim nejen jednorázově přizpůsobit, ale hlavně neustále reagovat na změny jejich potřeb a přání. Taková knihovna by ve svých službách, které nabízí, používala technologie W2.<br /> Přístup do knihoven pomocí webového OPACu je dnes již zavedeným standardem. Ovšem kdyby se tato služba propojila s RSS kanály a s možností uživatelů hodnotit a přidávat své názory na jednotlivé tituly, knihovní služby by pak nabraly úplně jiné podoby.<br /> <br /> ==75. Uveďte příklad &quot;de iure&quot; standardu a &quot;de facto&quot; standardu a jaký je mezi nimi rozdíl.==<br /> De uire standardy vytváří obvykle komise expertů pověřená nějakou organizací, nejlépe standardizační (např. ISBN).<br /> <br /> De facto standardy vychází z praxe. Určité řešení se ujme a rozšíří, protože z něj vyplývají určité výhody (mp3).<br /> <br /> ==76. Uveďte důvody používání standardů.==<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> <br /> ==77. Jmenujte nejdůležitější světové a české standardizační organizace.==<br /> '''ISO '''<br /> * Mezinárodní organizace pro normalizaci<br /> * International Organization for Standardization<br /> * založeno 1947, sídlo v Ženevě<br /> * světová federace národních normalizačních organizací<br /> * členem ISO je Český normalizační institut<br /> * zabývá se tvorbou mezinárodních norem ve všech oblastech mimo elektrotechniky<br /> <br /> <br /> '''ANSI'''<br /> * The American National Standards Institute<br /> * založeno 1919, současný název od roku 1969, sídlo ve Washingtonu<br /> * americká standardizační organizace<br /> * vytváří průmyslové standardy v USA<br /> * je členem ISO<br /> <br /> <br /> '''NISO'''<br /> * National Information Standards Organization<br /> * americká standardizační organizace<br /> * založeno 1939, současný název od roku 1984<br /> * vyvíjí standardy týkající se informačních technologií (v oblasti knihovnictví jsou to např. ISSN, Z39.50, Dublin Core, ...)<br /> <br /> <br /> '''CEN'''<br /> * European Committee for Standardization<br /> * Evropský výbor pro normalizaci<br /> * produkuje European Standards - EN<br /> * má 30 národních členů, členy CEN jsou národní normalizační organizace ze 30 evropských zemí<br /> * za ČR je členem Český normalizační institut (ČNI)<br /> <br /> <br /> '''ÚNMZ'''<br /> * Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví<br /> * spravuje české národní standardy<br /> * je zodpovědný za tvorbu českých technických norem<br /> * založen roku 1922, současný název od roku 2008, dříve název ČSNI či Český normalizační institut<br /> <br /> <br /> <br /> '''W3C'''<br /> * World Wide Web Consortium<br /> * mezinárodní konsorcium<br /> * založeno roku 1994<br /> * vytváří webové standardy a doporučení pro World Wide Web (např. HTML - Hypertext Markup Language, CSS - Cascading Style Sheets)<br /> * konsorciu předsedá jeho zakladatel Tim Berners-Lee<br /> <br /> <br /> <br /> '''IETF'''<br /> * The Internet Engineering Task Force<br /> * zabývá se problematikou Internetu<br /> * publikuje Internet Drafts a RFC (Requests for Comments)<br /> <br /> <br /> '''ALA'''<br /> * The American Library Association<br /> * spravuje a vydává AACR<br /> <br /> <br /> '''JSC'''<br /> * Joint Steering Committee for Revision of AACR<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje AACR<br /> <br /> <br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> <br /> '''IFLA'''<br /> * International Federation of Library Associations and Institutions<br /> * Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí<br /> * světové nevládní knihovnické společenství, které ovlivňuje a usměrňuje rozvoj knihovnictví na celém světě<br /> * založena v roce 1922 ve skotském Edinburghu<br /> * vedení IFLA sídlí v Haagu v Královské knihovně (Nizozemsko)<br /> * spravuje UNIMARC<br /> * IFLA doporučení: FRBR (Functional Requirements for Bibliographic Record, Funkční požadavky na bibliografický záznam)<br /> <br /> <br /> '''NK ČR'''<br /> * Národní knihovna České republiky<br /> * určuje knihovní standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy<br /> <br /> ==78. Jmenujte jednu mezinárodní a jednu americkou organizaci sdružující knihovny.==<br /> americká organizace:<br /> '''ALA''' - The American Library Associations<br /> <br /> mezinárodní organizace:<br /> '''IFLA''' - Internation Federation of Library Associations and Institutions<br /> <br /> ==79. Která organizace má v ČR na starosti standardizaci v knihovnictví?==<br /> '''Národní knihovna ČR''' <br /> * určuje knihovnické standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy a vydává je<br /> <br /> ==80. Která organizace vyvíjí MARC formáty?==<br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> ==81. Jaké jsou výhody jazyka XML při strukturování dat?==<br /> * textový formát, nezávislý na prostředí<br /> * odděluje popis struktury od prezentace<br /> * DTD (Document Type Definition) je možné sdílet v rámci skupin uživatelů<br /> * standard je otevřený - bez licencí<br /> * a je podporovaný komerčními i volnými aplikacemi<br /> <br /> ==82. Jaké jsou výhody a nevýhody standardizace?==<br /> ''Výhody'':<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> ''Nevýhody'':<br /> * Standardizace omezuje uživatele na předem dané postupy a případy dané standardem, standardizací není možné postihnout všechny možné případy.<br /> * Vývoj a udržování standardu vyžaduje financování: Někdo je musí hradit (firmy, státy, sdružení). Standardy mohou být předmětem patentů a za jejich používání je nutné platit licenční poplatky. Úspěšnost standardu roste s tím, kolik se do něho investuje prostředků.<br /> <br /> ==83. Co znamená termín &quot;blog&quot;?==<br /> * blog je '''webová aplikace''' na jedné webové stránce obsahující příspěvky uživatelů (tzv. '''blogerů''')<br /> * jsou to internetové deníky obsahující články a reakce na ně<br /> * umožňují veřejné vyjádření názoru kohokoliv <br /> * příspěvky bývají nejčastěji řazeny chronologicky, nejnovější nahoře<br /> * možnost přidávání komentářů k jednotlivým příspěvkům<br /> * výhodou je jednoduchá tvorba a užívání<br /> * blogy jsou jednou z technologií Web 2.0<br /> <br /> ==84. V čem spočívá princip &quot;wiki&quot;?==<br /> <br /> * Wiki je technologie umožňující vytvářet dokumenty pomocí jednoduchého značkovacího jazyka za použití webového prohlížeče. <br /> <br /> * Výhodou je snadné vytváření a aktualizace wiki stránek. <br /> <br /> * Většina systémů wiki je otevřena veřejnosti, uživatelé mohou libovolně vkládat či upravovat texty.<br /> <br /> * Název wiki pochází z havajštiny (rychlý).<br /> <br /> * Příkladem je Wikipedia.<br /> <br /> ==85. Co znamená termín &quot;social bookmarking&quot;?==<br /> <br /> * Social bookmarking je jednou z technologií Webu 2.0.<br /> <br /> * Jedná se o vzájemné sdílení zajímavých odkazů (např. článků, videí, webových stránek atd.) v prostředí Internetu. <br /> <br /> * Uživatel Internetu najde velmi zajímavý článek či webovou stránku a podělí se o ni s ostatními lidmi na Internetu. K tomuto účelu slouží specializované servery, u nás například '''linkuj.cz''' nebo '''jagg.cz'''. Tyto servery umožní daný článek zalinkovat a tím jej nasdílet s ostatními uživateli. <br /> <br /> *Zajímavé odkazy se nemusí jen linkovat, ale uživatel může tyto servery jen navštěvovat a sledovat, co se nového (podle ostatních uživatelů zajímavého) na Internetu objevilo.<br /> <br /> ==86. Co znamená termín &quot;tagging&quot;?==<br /> <br /> * tagging = tagování<br /> <br /> * Tagging označuje přiřazování klíčových slov k souborům na webu přímo uživatelem.<br /> <br /> * Jedná se o technologii Web 2.0.<br /> <br /> * Tagy slouží k označování internetového obsahu a jsou důležitou složkou spoluvytváření obsahu Internetu. Jedná se o jednoduchá slova, kterými mohou uživatelé popisovat různý webový obsah.<br /> <br /> * Jedním z užitečných navigačních prvků, které vytváří samotní uživatelé, je tzv. Tag cloud. Jde o seznam odkazů umístěných na jedné stránce, přičemž každý z nich může být zobrazen jinou velikostí fontu. Velikost fontu u jednotlivých odkazů je ovlivněna popularitou jednotlivých odkazů. Tím se rozumí jak často (tedy kolik uživatelů) na daný odkaz klikne. Čím je odkaz populárnější tím větším fontem se zobrazuje a naopak.<br /> <br /> * V praxi si Tag cloud můžete prohlédnout na '''torrentz.com''' nebo '''del.icio.us'''.<br /> <br /> * Podrobný článek o taggování naleznete zde [[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Tagging]].<br /> <br /> ==87. Co znamená a jaký je princip RSS?==<br /> <br /> * RSS (Really Simple Syndication) je nástroj, který slouží ke snadnému stahování informací o novinkách a změnách na uživatelem vybraném webu ve formátu XML.<br /> <br /> * K použití informací z RSS zdrojů slouží specializované programy, tzv. '''RSS čtečky'''.<br /> <br /> * Díky RSS nemusí uživatel navštěvovat své oblíbené servery, zda na nich není nějaký nový článek, ale stačí mít zapnutou RSS čtečku, která servery navštíví za uživatele a ihned ho upozorní na veškeré změny.<br /> <br /> ==88. Co je to &quot;podcast&quot;?==<br /> <br /> * Podcasting je metoda šíření informací, kterou v roce 2004 vymyslel Adam Curry. <br /> <br /> * Jedná se v podstatě o způsob, jak si automaticky stahovat internetové zvukové záznamy do svého počítače či přenosného kapesního přehrávače jako je iPod. <br /> <br /> * Hlavní přínosem je, že si uživatel nemusí kontrolovat, kdy se bude vysílat jeho oblíbený pořad. Specializovaný program (např. Juice) stáhne vybraný pořad přímo do počítače a uživatel si jej může kdykoliv zpětně přehrát či si jej stáhnout. <br /> <br /> * Podcast může být nejen pořad, ale i jakýkoliv příspěvek převedený do digitálního zvukového formátu. <br /> <br /> * Název podcasting vznikl spojením slov iPod a broadcasting (vysílání).<br /> <br /> ==89. Co je &quot;instant messaging&quot;?==<br /> <br /> * Instant messaging je internetová služba, která pomocí specializovaných programů umožňuje komunikaci v reálném čase s jinými lidmi na síti. <br /> <br /> * Pomocí Instant messaging komunikátorů je možné posílat textové zprávy, soubory různých typů (textové, zvukové, video), komunikovat hlasově prostřednictvím mikrofonu nebo audiovizuálně pomocí webkamery, vytvářet seznamy svých známých (možnost poznat, kdo z nich je právě online).<br /> <br /> ==90. Jak mohou technologie Web 2.0 přispět k rozvoji knihoven a jejich služeb?==<br /> * SOPAC = social OPAC – nová verze katalogů umožňující propojení se sociálními sítěmi a tak větší propojení s uživateli (hodnocení, komentáře, tagging,...)<br /> * aplikace dalších technologií do katalogu: pokročilé formy vyhledávání, našeptáváče, fazetové vyhledávání, dotazy v přirozeném jazyce, RSS, obsahy a obálky knih, propojování na e-zdroje<br /> * blogy: mohou doplňovat webovou prezentaci knihovny, umožňují komunikaci s uživateli, informují o novinkách a dění v knihovně, poskytují různé návody či tipy spojené s knihovnou, vyhledáváním, využíváním zdrojů apod.<br /> * technologie webu 2.0 umožňují reagovat na změny a měnící se potřeby uživatelů, rozvoj umožňují otevřenost, snadnost použití, inovační přístup, participaci uživatelů<br /> <br /> ==91. Co si představíte pod termínem &quot;katalogizační pravidla&quot; nebo &quot;katalogizační instrukce&quot;?==<br /> Katalogizační pravidla jsou určena pro tvorbu katalogů a jiných soupisů v univerzálních knihovnách všech velikostí. <br /> <br /> Je to souhrn metodických pokynů, který umožňuje jednoznačně řešit problémy katalogizace. Tedy co a jak zapisovat.<br /> <br /> ==92. Jmenujte v současnosti používaná katalogizační pravidla v ČR.==<br /> * AACR2 (Anglo-americká katalogizační pravidla, 2. revidované vydání)<br /> * [http://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Bibliographic_Description ISBD] (Mezinárodní standardní bibliografický popis)<br /> <br /> ==93. Jaký je v hlavních bodech postup při popisu zdrojů podle AACR2R?==<br /> # popsat fyzický předmět <br /> # zvolit hlavní a vedlejší záhlaví<br /> # stanovit správnou formu jmen v záhlavích<br /> # provést odkazy na odlišné formy jmen<br /> <br /> ==94. Čím se zabývá prvních 12 kapitol AACR2R?==<br /> Všeobecnými pravidly popisu u jednotlivých typů dokumentů:<br /> # Všeobecná pravidla popisu<br /> # Knihy, brožury a jednolistové tisky<br /> # Kartografické dokumenty<br /> # Rukopisy (včetně rukopisných sbírek)<br /> # Hudebniny<br /> # Zvukové dokumenty<br /> # Filmy a videozáznamy<br /> # Grafické dokumenty<br /> # Elektronické zdroje<br /> # Trojrozměrné dokumenty<br /> # Mikrodokumenty<br /> # Seriály<br /> <br /> ==95. Jakými hlavními typy identifikačních selekčních údajů (záhlaví) se zabývají AACR2?==<br /> * Popis pod individuálním autorem <br /> ::individuální autor je osoba s hlavní odpovědností za vytvoření intelektuálního nebo uměleckého obsahu díla<br /> * Popis pod korporací <br /> ::korporace je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek<br /> * Popis pod názvem, příp. unifikovaným názvem<br /> ::unifikovaný název je název, jímž je dílo identifikováno pro katalogizační účely, <br /> ::nebo název použitý k rozlišení záhlaví pro jedno dílo od záhlaví pro dílo odlišné <br /> ::nebo konvenční skupinový název použitý pro uspořádání publikací (jednoho autora,...) obsahujících řadu prací nebo výtahy atd. z několika prací (např. sebraná díla,...)<br /> <br /> ==96. Uveďte příklady hlavních pramenů popisu pro knihu podle AACR2R.==<br /> * Titulní stránka<br /> * Preliminária = titulní stránka, rub titulního listu, všechny stránky přecházející titulní stránce a obal<br /> * Tiráž<br /> * Celá popisná jednotka<br /> * Jakýkoli pramen<br /> <br /> ==97. Čím se liší tzv. unifikovaný název od hlavního názvu bibliografického zdroje (třeba knihy)?==<br /> Unifikovaný název slouží k identifikaci jednotky pro katalogizační účely, název bibliografického zdroje může být stejný u více zdrojů, unifikovaný název slouží k upřesnění, o který zdroj se jedná (do kulatých závorek připojí např. název vydávající korporace nebo jiné rozlišující údaje).<br /> <br /> ==98. Uveďte jaké znáte oblasti popisných údajů (je jich 8), které jsou specifikovány v ISBD.==<br /> * '''Oblast údajů o názvu a odpovědnosti''': hlavní název, obecné označení druhu dokumentu, souběžný název, ostatní informace o názvu, údaje o odpovědnosti.<br /> * '''Oblast údajů o vydání''': údaj o vydání, souběžný údaj o vydání, údaje o odpovědnosti vztažené k vydání, další údaje o vydání, …<br /> * '''Oblast specifických údajů o materiálu nebo typu publikace'''<br /> * '''Oblast údajů o publikaci, distribuci atd.''': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby.<br /> * '''Oblast údajů fyzického popisu''': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál.<br /> * '''Oblast údajů o edici''': hlavní název edice, souběžný název edice, další údaje o názvu edice, údaje o odpovědnosti vztažené k edici, ISSN edice, číslování v rámci edice.<br /> * '''Oblast poznámek'''<br /> * '''Oblast standardních čísel a údajů o dostupnosti''': standardní číslo, klíčový název, údaje o dostupnosti nebo ceně.<br /> <br /> ==99. Jaké hlavní údaje se uvádí v oblasti údajů o publikaci podle ISBD (nebo i AACR2)?==<br /> ''ISBD'': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby<br /> <br /> ''AACR2'': místo a datum vydání, distribuce, jméno nakladatele, distributora<br /> <br /> ==100. Jaké popisné údaje se podle vás uvádí v oblasti údajů fyzického popisu podle ISBD nebo AACR2?==<br /> ''ISBD'': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál<br /> <br /> ''AACR2'': rozsah fyzické jednotky (pro knihy stránkování), další fyzické údaje (ilustrace …), rozměr, doprovodný materiál<br /> <br /> ==101. K čemu slouží tzv. &quot;interpunkce&quot; v bibliografickém záznamu a čím je určena?==<br /> Interpunkce má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu. <br /> <br /> Využívají se tato interpunkční znaménka: dvojtečky, středníky, lomítka, pomlčky, čárky a tečky.<br /> <br /> ==102. Je nějak určeno pořadí popisných údajů v bibliografickém záznamu podle ISBD a proč?==<br /> Ano, pořadí je přesně určeno, společně s interpunkcí má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu.<br /> <br /> ==103. Co znamená, když řekneme o bibliografickém záznamu, že je v určitém &quot;formátu&quot;? Jinak řečeno co znamená &quot;formát bibliografického záznamu&quot;?==<br /> Formát určuje strukturu zápisu bibliografického záznamu, určuje tedy '''kam''' dané informace zapisovat. Nezabývá se prezentací (vzhledem) textu.<br /> <br /> ==104. Jaké znáte formáty (standardy) pro komunikaci bibliografických záznamů?==<br /> MARC21, UNIMARC, MARCXML, Dublin Core, MODS, XOBIS<br /> <br /> ==105. Srovnejte komunikační formáty MARC s formáty založenými na XML. Výhody/nevýhody.==<br /> Formáty založené na XML umožňují navázání na nové technologie, nicméně stále vycházejí z osvědčených metod a postupů – z MARCu. <br /> <br /> Vyjádření dat ve formátu MARC pomocí XML je nejjednodušší způsob, jak s nimi pracovat. Hlavními výhodami práce s XML je velké množství SW aplikací a možnost použití XSLT stylesheets pro převod do jiných formátů.<br /> <br /> ==106. Porovnejte formáty MARC a Dublin Core, jaké jsou zásadní rozdíly, výhody, nevýhody?==<br /> Dublin Core umožňuje vyhledávání elektronických zdrojů, jeho výhody jsou: jednoduchost, sémantická interoperabilita, mezinárodní podpora, rozšiřitelnost a modifikovatelnost.<br /> <br /> ==107. Co je definováno ve formátech MARC?==<br /> UNIMARC – má jen formát pro bibliografická data<br /> <br /> <br /> MARC21 formáty jsou definovány pro pět typů dat:<br /> <br /> - Format for Biblographic Data – bibliografická data<br /> <br /> - Format for Holdings Data – to, co knihovna vlastní<br /> <br /> - Format for Autority Data – záhlaví – autor a údaje o něm<br /> <br /> - Format for Classification Data – klasifikační data<br /> <br /> - Format for Community Information – záznamy o knihovnách<br /> <br /> ==108. Co je principem standardu MARC? Jak se člení a označují data záznamu?==<br /> <br /> - MARC = MAchine Readable Cataloguing<br /> - Standard pro reprezentaci a komunikaci (výměnu) bibliografických a souvisejících informací ve strojem čitelné podobě<br /> <br /> <br /> Záznam se dělí na tři úrovně:<br /> - Struktura záznamu – je dána standardy ANSI Z39.2 a ISO 2709<br /> - Označení obsahu – kódy a konvence, které dále identifikují a dále charakterizují obsah záznamu<br /> - Obsah většiny datových elementů je určen mimo standardy MARC, jako jsou AACR, LCSH, …<br /> <br /> <br /> Princip:<br /> - Data se člení do polí a podpolí označených pomocí tagů<br /> - Pole mohou mít pevnou nebo proměnlivou délku<br /> - Pole s pevnou délkou obsahují kódované údaje<br /> - Poli mohou předcházet dva identifikátory, které zpřesňují význam obsahu<br /> <br /> <br /> Hodnoty tagů a jednotlivých polí, podpolí, určuje konkrétní verze formátu MARC, většinou národní.&lt;br&gt;<br /> [http://cs.wikipedia.org/wiki/MARC Wikipedia]<br /> <br /> ==109. V čem se obecně liší různé verze formátu MARC, např. MARC21 a UNIMARC?==<br /> <br /> * V MARC21 je '''interpunkce''' součástí dat, v UNIMARC se generuje až při zobrazení (srov. pole 245 resp. 200), <br /> * UNIMARC má tzv. vyšší '''granularitu''' údajů - je podrobněji strukturovaný (srov. pole 100 resp. 700).<br /> <br /> http://kisk.phil.muni.cz/vikba10/marc.htm<br /> <br /> ==110. Stručně charakterizujte bibliografický standard MODS.==<br /> <br /> * MODS – Metadata Object Description Schema) – schéma pro popis objektu metadaty.<br /> * Tento formát byl vytvořen Library of Congress především pro použití v knihovnických appl..<br /> * Obsahuje vybrané prvky z MARC21, které jsou však jinak strukturované a uspořádané.<br /> * Záměrem je jednodušší formát než MARC21, ale stále dostatečně strukturovaný.<br /> <br /> [http://www.loc.gov/standards/mods/mods-overview.html MODS: Uses and Features]<br /> <br /> ==111. Stručně charakterizujte formát Dublin Core.==<br /> <br /> - Standard pro netafatový popis digitálních objektů často vyjadřovaný prostřednictvím XML.<br /> - Název vychází z města Dublin v USA – konference na které byl vytvořen.<br /> - Záměrem je usnadnit vyhledávání elektronických zdrojů.<br /> - Standard obsahuje základní sadu 16ti prvků (název, tvůrce, předmět, popis, …) z nichž žádný není povinný<br /> - Původně byl vytvořen jako popis zdrojů na www sestavený přímo autorem. Pak ale zaujal instituce, které se zabývají formálním zpracováním zdrojů (knihovny, vládní agentury, …).<br /> - Struktura Dublin Core se v současnosti používá ve 20 zemích a nové stále přibývají.&lt;br&gt;<br /> [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core Wikipedia]<br /> <br /> ==112. K čemu se používá protokol Z39.50?==<br /> <br /> - Protokol založený na architektuře server – klient, který je určený pro vyhledávání a získávání informací ze vzdálených databází (je určený pro heterogenní prostředí – různé systémy).<br /> - Tento protokol definuje komunikační jazyk (Z-jazyk) a způsob kódování přenášených údajů.<br /> - Není závislý na platformě ani systému.<br /> - Použitý standard v knihovnictví.<br /> <br /> Protokol umožňuje: Vyhledávání, update údajů, předávání a přebírání (upload a download), <br /> <br /> Při komunikaci nastávají problémy s různými verzemi a různými profily (soubory funkcí, které jsou implementovány). <br /> Implementace protokolu - konkrétní realizace pro konkrétní systém (databázi) a platformu, která může zahrnovat jen určitou podmnožinu funkcí (např. jen vyhledávání, ne update)&lt;br&gt;<br /> [http://ikaros.cz/z3950 Vývoj protokolu Z39.50]</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Vypracovan%C3%A9_ot%C3%A1zky_k_testu_VIKBA10&diff=38477 2014-01-24T17:39:34Z

<p>Jp137: /* 7. Jaké knihovny tvoří tzv. systém knihoven v ČR podle knihovního zákona? */</p> <hr /> <div>* Na tuto stránku můžete vkládat vypracované odpovědi.<br /> * Veškeré otázky jsou záměrně na jedné stránce, aby bylo snažší vytisknout si vypracovaný test a učit se z něj. Pokud však máte pocit, že je dané téma příliš široké, založte pro otázku samostatnou stránku a odkažte na ní.<br /> * Využijte všech možností wiki systému! '''Vkládejte, editujte,opravujte diskutujte.'''<br /> <br /> <br /> ==1. Co znamená pojem &quot;šedá literatura&quot;?==<br /> <br /> * Označována také jako nekonvenční.<br /> * Jedná se především o literaturu, která '''není běžně k dostání v knihkupectvích. '''Je '''vydávána omezeně''' pro speciální potřeby různých institucí.<br /> * Uchovává se především v archivech.<br /> <br /> '''Mezi šedou literaturu patří:''' diplomové práce, disertační práce, zprávy z konferencí, technické zprávy výzkumné práce, speciální analýzy, technické zprávy, firemní informace, výroční zprávy, patenty …<br /> <br /> ==2. Co mají společného nebo rozdílného pojmy &quot;edice&quot;, &quot;edition&quot;, &quot;series&quot; a &quot;vydání&quot;?==<br /> <br /> '''EDICE a SERIES'''<br /> <br /> * &quot;edice&quot; a &quot;series&quot; '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> <br /> '''VYDÁNÍ a EDITION'''<br /> <br /> * &quot;vydání&quot; a &quot;edition&quot; také '''znamenají to samé'''<br /> <br /> * vydání vycházejí ze '''společného originálu''', ale mohou být doplněné, přepracované či aktualizované<br /> <br /> ==3. Jaký je rozdíl mezi monografií a seriálem?==<br /> <br /> * hlavní rozdíl spočívá v tom, že monografie je vydávaná buď jako jedna část (kniha) nebo je rozdělena do několika částí (svazků), ale tento '''počet částí je vždy konečný'''. Zatímco seriál má '''nestanovený počet částí a ty jsou vydávány postupně'''<br /> <br /> * příkladem monografie může být '''Slovník spisovného jazyka českého''', který vyšel postupně během roku 1989 v nakladatelství Academia celkem v osmi svazcích (1. svazek: A-G, 2. svazek: H-L, atd.)<br /> <br /> * jednotlivé části monografie mohou být vydávány buď '''současně''' nebo '''postupně'''<br /> <br /> * příkladem seriálu jsou časopisy (i elektronické), deníky, výroční zprávy<br /> <br /> * seriál je pokračující zdroj, '''postupně''' vydávaný po jednotlivých částech, obvykle číslovaný a bez předem stanovené doby ukončení (není stanoveno, kolik bude mít částí/čísel)<br /> <br /> * jednotlivá část (číslo) seriálu může či nemusí mít svůj vlastní název<br /> <br /> ==4. Co je to &quot;edice&quot;?==<br /> <br /> * je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě '''společný název celku'''<br /> <br /> * jednotlivé jednotky '''mohou ale nemusí být číslovány'''<br /> <br /> * jsou '''postupně vydávané''' stejným nakladatelem a ve stejné úpravě<br /> <br /> * není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno<br /> <br /> * příklad edic: <br /> <br /> Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy<br /> <br /> Mladá fronta - edice Kolumbus<br /> <br /> Albatros - edice Knihy odvahy a dobrodružství<br /> <br /> ==5. Uveďte důležitou vlastnost digitálních dokumentů, která zásadně mění způsob nakládání s těmito dokumenty (oproti klasickým analogovým) především z hlediska autorských práv.==<br /> <br /> Hlavním rozdílem digitálních dokumentů oproti analogovým je, že digitální dokumenty mohou být kopírovány velice jednoduše ve stejné kvalitě takovým způsobem, že originál není rozeznatelný. <br /> <br /> Autorské právo:<br /> Výhodou digitálních dokumentů je právě skutečnost, že mohou být k dispozici ve stejném okamžiku velkému množství uživatelů bez ohledu na to, jestli je dokument v knihovně nebo ne. Podle autorského zákona lze v současné době vystavit a dát uživatelům k dispozici především jen rukopisy a staré tisky (NK ČR).<br /> <br /> Základní principy autorského práva:<br /> - Bezúplatná licence – užití, kdy uživatel nemá povinnost platit autorovi odměnu.<br /> <br /> - Užití, kde není nutný souhlas autora, ale kde musí uživatel autorovi platit odměnu za užití díla.<br /> <br /> - Užití, kdy je nutný výslovný souhlas autora a vyžaduje uzavření lic. smlouvy (dig. distribuce - DB).<br /> <br /> <br /> Digitální distribuce z pohledu českého práva – Distribuce:<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce zcela volně<br /> <br /> - zpřístupnění na veřejné stránce s tzv. podmíněným přístupem (zobrazení podmiňuje ID a heslo)<br /> <br /> - zaslání dokumentu prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> - zpřístupněním dokumentu konkrétní osobě (ID a heslo) v knihovně (v rámci intranetu)<br /> <br /> - převedení dokumentu do el. podoby (digitalizace) a získat tak rozmnoženinu díla v el. podobě<br /> <br /> - zpřístupnění díla, nebo kopie prostřednictvím internetu na místě a čase své vlastní volby<br /> <br /> ==6. S jakými hlavními problémy bychom se setkali, kdybychom se rozhodli převést klasickou knihovnu do její digitální podoby.==<br /> * volba nesprávné technologie - hardware a software<br /> * životnost nosičů (CD přibližně 59 let, kvalitní papír až 1000 let)<br /> * rychlá ztráta záznamů (digitální záznamy zmizí najednou, analogové degradují postupně)<br /> * možnosti hrozeb pro digitální informace = změna nebo smazání obsahu, nefungující nebo zastaralý hardware či software, neplatný formát, destrukce fyzického nosiče<br /> <br /> ==7. Jaké knihovny tvoří tzv. systém knihoven v ČR podle knihovního zákona?==<br /> <br /> * '''Národní knihovna ČR''' - '''Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana''' - '''Moravská zemská knihovna''' (zřizované Ministerstvem kultury ČR)<br /> <br /> * '''krajské knihovny''' (zřizované orgánem kraje)<br /> <br /> * '''základní knihovny''' (zřizované orgánem obce - veřejné knihovny obecní, městské)<br /> <br /> * '''specializované knihovny''' (mají specializovaný knihovní fond, jsou zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění - knihovny VVŠ, technické, lékařské, právnické, muzejní atd., knihovny Akademie věd ČR)<br /> <br /> ==8. Charakterizujte a u uveďte, čím se od sebe navzájem liší tři hlavní druhy paměťových institucí.==<br /> * '''knihovny''' - především '''zpřístupňují''' informace na hmotných objektech, nové dokumenty získávají v největší míře nákupem<br /> * '''archivy''' - především '''shromažďují a uchovávají''' dokumenty, pro veřejnost mají omezený přístup<br /> * '''muzea''' - zabývají se '''trojrozměrnými objekty''', veřejnosti je zpřístupňují prostřednictvím výstav<br /> <br /> Tyto paměťové instituce se tedy liší '''skladbou fondu, mírou a způsobem jeho zpřístupnění'''.<br /> <br /> ==9. Jaké jsou hlavní funkce všech paměťových institucí?==<br /> * paměťové instituce = knihovny, archivy, muzea<br /> * shromažďují, uspořádávají a zpřístupňují informace uložené na fyzických nebo elektronických objektech<br /> <br /> ==10. Jaké jsou funkce knihovny?==<br /> * shromažďují, uspořádávají, ochraňují a zpřístupňují informace v dokumentech ze svého vlastního fondu<br /> * zpřístupňují dokumenty formou výpůjček prezenčních nebo absenčních<br /> * zprostředkovávají dokumenty z fondů jiných knihoven prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby (MVS) nebo mezinárodní meziknihovní výpůjční služby(MMVS)<br /> * zprostředkovávají přístup k Internetu<br /> * mají i kulturní a společenskou funkci - pořádají nejrůznější akce<br /> <br /> ==11. Jakým způsobem přispívají knihovny k rozvoji demokracie?==<br /> Poskytují knihovnické a informační služby obyvatelům za rovných podmínek. Zajišťují občanům rovný přístup ke kulturním hodnotám, informacím a ke vzdělání. Tyto služby jsou poskytovány bez rozdílu všem, nezávisle na původu, náboženství, … Aplikuje se tu zákon o svobodném přístupu k informacím a o ochraně osobních údajů. Zákon č. 257/2001 sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).<br /> <br /> ==12. Co umožňuje, aby měly knihovny výjimku z autorského zákona, týkající se bezplatného půjčování dokumentů ze svých fondů?==<br /> Autorský zákon 121/2000 sb.:<br /> <br /> §37 – Knihovní licence<br /> <br /> (1) Do autorského práva nezasahuje knihovna, archiv, muzeum galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení<br /> <br /> a) zhotoví-li rozmnoženinu díla, které neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a konzervační potřeby.<br /> <br /> (2) Do autorského práva nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která přísluší autorům od osoby a ve výši stanovené v příloze k tomuto zákonu. Právo na odměnu autor nemá v případě půjčování zveřejněných děl podle tohoto odstavce na místě samém, nebo půjčí-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl školní knihovny a knihovny vysokých škol, NK ČR, MZK, STK, NLK, NPK Komenského, … Parlamentní knihovna ČR.<br /> <br /> Knihovny mají výjimku týkající se půjčování knih vyplývající z Listiny základních práv a svobod ČR, že každý bez rozdílu má mít svobodný přístup k informacím.<br /> <br /> ==13. Uveďte jaké znáte mechanismy, které mohou zajistit vyšší kvalitu (spolehlivost, nestrannost,...) zveřejňovaných informací.==<br /> - odborná kvalifikace autora, jež ho opravňuje k psaní na dané téma<br /> <br /> - reputace vydavatele<br /> <br /> - datum vydání<br /> <br /> - přesnost, spolehlivost a bezchybnost<br /> <br /> - šíře i hloubka pokrytí dané problematiky<br /> <br /> - objektivita poskytovaných informací s minimem předpojatosti<br /> <br /> - aktuálnost zveřejněných informací<br /> <br /> ==14. Použijete-li přirovnání Internetu ke knihovně. Jaké najdete společné znaky a v čem je toto přirovnání neadekvátní?==<br /> Rozdíly:<br /> - organizace (web jako celek není organizován)<br /> <br /> - Internetové vyhledávače většinou spoléhají na jednoduché fulltextové vyhledávání<br /> <br /> - řízení vstupu dat – knihovny kontrolují, jak kvalitní informace přijímají do svého fondu<br /> <br /> - web není cílen na konkrétní skupinu uživatelů<br /> <br /> - krátký poločas rozpadu dokumentů na webu<br /> <br /> ==15. V čem spočívá rozdíl mezi tzv. povrchovým/hlubokým nebo viditelným/neviditelným webem?==<br /> - hluboký (neviditelný) web je ten, který vyhledávače nedokáží indexovat<br /> <br /> - hluboký web je asi 500x větší<br /> <br /> - hluboký web nabízí mnohem kvalitnější informace, soustředěné v relativně v malém počtu sídel<br /> <br /> - víc než polovina hlubokého webu je v předmětových databázích<br /> <br /> - poměr hlubokého a povrchového webu se mění jen nevýrazně<br /> <br /> - 95% hlubokého webu je přístupná bez poplatků<br /> <br /> - běžně používané vyhledávače neindexují více než 16% povrchového webu.<br /> <br /> ==16. Co znamená pojem hypertext?==<br /> <br /> * hypertext je vazba mezi skupinou textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (tzv. linků)<br /> <br /> * odkazuje na jiné informace a umožňuje jejich snadné vyhledávání<br /> <br /> * nejznámějším takovým systémem je World Wide Web<br /> <br /> * myšlenka hypertextu vznikla v roce 1945, kdy Vannevar Bush v článku „As We May Think“ popsal zařízení Memex, umožňující ukládání informací a jejich vzájemné propojování<br /> <br /> ==17. Jaké výhody a nevýhody přináší elektronické médium oproti klasickým analogovým?==<br /> Výhody digitální technologie: snadná manipulovatelnost, stlačitelnost, síťovatelnost, transformovatelnost, překlad z jednoho jazyka do druhého za pomoci speciálního software, možnost automatického vyhledávání, nepoměrně méně náročnější na sklady, možnost rychlého přenosu, snadná přenositelnost uložených dat.<br /> <br /> Analogové záznamy jsou nepoměrně kvalitnější než digitální – avšak jsou snadno poškoditelná. Proto se používá digitalizace. Na analogová i digitální média však mohou společně negativně působit i další vlivy jako prach, vlhkost, …<br /> <br /> ==18. Na jaké hlavní prvky (bloky, oddělení) můžeme dekomponovat knihovnu, podíváme-li se na ni jako na systém?==<br /> * '''Studovny'''<br /> * '''Sklady'''<br /> * '''Databáze'''<br /> * '''Výpůjční oddělení'''<br /> * '''Informační oddělení'''<br /> * '''Linka zpracování''', tj. akvizice, popis, adjustace<br /> * '''Management knihovny'''<br /> * '''Počítače''' - přístup do databází knihovny a připojení k Internetu<br /> Každé oddělení má své správce, tj. knihovníky (např. správce skladu, správce studovny).<br /> <br /> Schéma knihovny jako systému z přednášky Dr. Ing. Kadlece předmětu Knihovnické systémy a standardy naleznete zde[http://knihomol.phil.muni.cz/vik/vikba10/prednask/knihovna.htm]<br /> <br /> <br /> 1)knihovník<br /> 2)dokument<br /> 3)uživatel<br /> <br /> ==19. Co znamená a z čeho se skládá v knihovně tzv. &quot;linka zpracování&quot;?==<br /> Je to systém tří oddělení (činností) v knihovně, kterými projde získaný dokument než je k dispozici uživatelům: <br /> <br /> 1. '''Akvizice''' - získání dokumentů (koupí, darem, výměnou, povinným výtiskem) a jejich evidence (zápis do přírůstkového seznamu).<br /> <br /> 2. '''Popis''' - jmenný (tj. popis dokumentu z hlediska toho, co je v ní napsané, jména autorů, korporací,...) a věcný (tj. podle oborů).<br /> <br /> 3. '''Adjustace''' - dokument se označí štítky, signaturou, zabalí se a následně pošle dál (do skladu, studovny či půjčovny).<br /> <br /> ==20. K čemu slouží a jaké úkoly plní v knihovně akvizice?==<br /> * Akvizice je činnost, která je zaměřená na zjišťování, výběr a získávání dokumentů do fondu dané knihovny. <br /> * Je důležité brát ohled na funkci knihovny, její zaměření a poslání, obsahovou strukturu jejího fondu a potřeby uživatelů.<br /> * Získání dokumentů je možné koupí, darem, výměnou a u vybraných knihoven také tzv. povinným výtiskem.<br /> <br /> ==21. Jaké jsou hlavní zdroje získávání dokumentů do knihovny?==<br /> <br /> * nákup<br /> * dar<br /> * výměna<br /> * (povinný výtisk) - pouze vybrané knihovny<br /> <br /> ==22. Jaké základní seznamy musí knihovna vytvářet, k čemu slouží a jaké údaje se v nich uvádí?==<br /> <br /> 1. '''Přírůstkový seznam''' - je základním seznamem každé knihovny. Zapisují se do něj všechny získané knihovní jednotky (mimo exemplářů periodik). Může být veden jednak v klasické (papírové) podobě či v elektronické.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok jeho vydání, způsob nabytí.<br /> <br /> 2. '''Úbytkový seznam''' - je druhým důležitým seznamem v knihovně. Zapisují se do něj odepsané (vyřazené) knihovní jednotky (úbytky) dané knihovny.<br /> <br /> Musí obsahovat: datum zapsání, úbytkové číslo, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok vydání, důvod odpisu.<br /> <br /> ==23. Co je &quot;signatura&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> Je to označení alfanumerickým znakem, podle kterého najdeme knihu na regále.<br /> <br /> Mají pravidla vytváření, každá knihovna má jiný systém signatur.<br /> <br /> ==24. Co je &quot;přírůstkové číslo&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * je to evidenční číslo, pod kterým je zapsána do přírůstkového seznamu každá nová knihovní jednotka<br /> <br /> ==25. Co je &quot;sigla&quot; a k čemu slouží?==<br /> <br /> * sigla je lokační značka knihovny<br /> <br /> * užívá se k jednoznačné identifikaci knihovny např. v Souborném katalogu ČR<br /> <br /> * i když se stane, že knihovna změní název, sigla zůstává stále stejná<br /> <br /> * siglu tvoří kombinace tří abecedních a tří číselných znaků, např. JNG001<br /> <br /> * velká písmena na první a druhé pozici mají funkci geografického znaku (odvozeného z běžně užívaných zkratek bývalých okresních měst), velké písmeno na třetí pozici vyjadřuje typ knihovny:<br /> <br /> A – ústřední knihovny<br /> <br /> B – knihovny ústavu Akademie věd ČR<br /> <br /> C – knihovny ostatních ústavů<br /> <br /> D – vysokoškolské knihovny<br /> <br /> E – knihovny státní správy, veřejných institucí, kulturních, zájmových a společenských institucí, lékařské knihovny zdravotnických zařízení a církevní knihovny<br /> <br /> F – knihovny podniků, závodů, projektových organizací a firem<br /> <br /> G – veřejné knihovny a školní knihovny<br /> <br /> * číselná část je identifikačním číslem té konkrétní knihovny. Skládá se z třímístného čísla od 001 do 999: <br /> čísla od 001 do 499 se používají pro označení knihoven se sídlem v okresním městě<br /> čísla od 500 do 999 označují knihovny sídlící v ostatních místech okresu.<br /> Např.:<br /> JNG001 = Městská knihovna Jablonec nad Nisou<br /> (JN = okres Jablonec nad Nisou, G = veřejná knihovna, 001 = knihovna se sídlem v okresním městě)<br /> <br /> * siglu přiděluje Národní knihovna ČR, Oddělení souborných katalogů<br /> <br /> ==26. Jakým způsobem je ve skladu knihovny zajištěno optimální využití prostoru?==<br /> Knihy se řadí dle rozměrů aby se ušetřilo místo v regálech. Knihy stejných, nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==27. Co znamená termín &quot;stavění fondu&quot; a jaké druhy stavění fondu znáte?==<br /> Je to uspořádání fondu podle určitého systému, který umožňuje zpětné vyhledávání knihovních jednotek a jejich ochranu.<br /> <br /> Formátově pořadové stavění – uspořádání dle formátu a přiděleného pořadového čísla. Vícesvazková díla a multiplikáty se řadí vedle sebe.<br /> <br /> Formátově přírůstkové stavění – uspořádání dle formátu a přírůstkových čísel bez ohledu na vícesvazková díla a multiplikáty. <br /> <br /> Přírůstkově formátové stavění – stavění podle přírůstkových čísel s ohledem na formát a multiplikáty a vícesvazková díla.<br /> <br /> Systematicko-formátové stavění – uspořádání podle tříd systematické klasifikace, dále podle formátu a podle pořadových čísel.<br /> <br /> ==28. Kde a proč se používá formátové stavění fondu?==<br /> Používá se ve skladech depozit z důvodu úspory místa. Knihy stejných nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.<br /> <br /> ==29. Kde a proč se používá oborové stavění fondu?==<br /> Oborové – věnované určitému předmětu, jako je lékařství, a opomíjí se všechny další předměty (například právo). Právo se uvádí jen pokud je v souvislosti s lékařstvím (práva pacientů).<br /> <br /> Například u technické literatury (kde členění podle autorů není důležité, protože autorem je kolektiv)<br /> Zkrátka umožňuje uživatelům vyhledávat podle oboru jejich zájmu.<br /> <br /> ==30. Co znamená termín &quot;adjustace knihy&quot; a jaké úkony zahrnuje?==<br /> Je to označení vlastnictví knihovní jednotky evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli.<br /> <br /> Skládá se z fyzického ošetření knihy před vlastním uložením (obalení, polepení signaturou).<br /> <br /> Adjustace také spočívá v prověření správnosti faktury a také zaevidování faktury do knihy faktur, která může být vedena ručně, nebo strojově, nebo obojím způsobem (obojí je nejvýhodnější). Na faktuře by měly být uvedeny veškeré důležité údaje: cena, datum podpis, vystavení, splatnost, datum dodání faktury, kdo fakturu vystavil, … <br /> <br /> Po kontrole těchto údajů následuje označení vlastnictví dokumentu.<br /> <br /> ==31. Jaké vlivy působí na degradaci dokumentů v knihovně?==<br /> - Nedodržení klimatických podmínek (vlhkost, teplota, světelné záření, …)<br /> <br /> - Nevhodná manipulace a uložení<br /> <br /> - Nedostatečná ochrana před biologickými činiteli (živočichové, plísně, …)<br /> <br /> - Nedostatečná čistota<br /> <br /> - Špatné ovzduší (různé oxidy, …)<br /> <br /> ==32. Jaká opatření můžeme udělat, abychom zabránili degradaci případně úplnému zničení dokumentů v knihovně?==<br /> - Uložíme dokumenty ve vhodných podmínkách<br /> <br /> - Údržbou: očistou, ambulantními opravami, různými konzervačními metodami<br /> <br /> - Restaurátorským zásahem<br /> <br /> - Šetrnou manipulací<br /> <br /> - Prevencí katastrofických událostí<br /> <br /> ==33. Jaký je smysl prezenční výpůjčky v knihovně?==<br /> Udržet knihy, které mají být po celou dobu k dispozici čtenářům v knihovně právě v prostorách knihovny pro studijní účely. Dále se takto půjčují knihy, které jsou moc cenné nebo drahé a tím se knihovníci snaží je ochránit.<br /> <br /> ==34. Jaký je rozdíl mezi objednávkou dokumentu a jeho rezervací?==<br /> <br /> Objednávka – požadavek na vypůjčení knihovní jednotky, která je momentálně k dispozici, ale nachází se mimo volný výběr (je například ve skladu).<br /> <br /> <br /> Rezervace – Záznam požadavku uživatele na dokument, který je momentálně vypůjčen<br /> <br /> ==35. Jak se řeší při půjčování situace, kdy má o dokument zájem ve stejnou dobu víc uživatelů?==<br /> Kniha se půjčí podle toho, kdo si ji dříve zamluví, nebo rezervuje. Postupuje se chronologicky.<br /> <br /> ==36. Jaké rozlišujeme typy výpůjček z hlediska délky výpůjční lhůty?==<br /> Krátkodobá, dlouhodobá, trvalá (depozit), meziknihovní.<br /> <br /> ==37. Jak souvisí pojem &quot;metadata&quot; s pojmem &quot;bibliografický popis&quot;?==<br /> Metadata – strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech. Mají funkci popisnou, selekční a archivační.<br /> <br /> Bibliografický popis – obsahuje soubor popisných údajů zaznamenávajících a identifikujících zpracovávaný dokument pomocí osmi oblastí údajů.<br /> <br /> Oba tyto pojmy spolu souvisí tím, že nesou informace o primárních datech<br /> <br /> ==38. Proč se vytváří (k čemu slouží) bibliografické záznamy?==<br /> Soubor údajů o zpracovaném dokumentu. Umožňuje identifikaci dokumentu tím, že představuje v něm uložené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení, jeho fyzickou formu, dále umožňuje jeho vyhledání a přístup k němu.<br /> <br /> ==39. Jaké problémy je nutné řešit při popisu zdrojů?==<br /> - Odkud vzít údaje pro popis<br /> <br /> - Jaké vlastnosti zdrojů popisovat<br /> <br /> - Jakých hodnot mohou nabývat<br /> <br /> - V jakém jazyku budou vyjádřeny<br /> <br /> - Jakým skriptem budou zapsány<br /> <br /> - Jak formálně tvrzení zapsat<br /> <br /> - V jakém formátu zapsat (struktura, kódování)<br /> <br /> ==40. Základní rozdělení bibliografických údajů z hlediska způsobu jejich vytváření a pozdějšího použití. Uveďte základní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami.==<br /> Bibliografický popis – účelem je umožnit rozlišit různé bibliografické zdroje od sebe navzájem (pomocí informací z dokumentu).<br /> <br /> <br /> Selekční údaj – údaj, podle kterého lze bibliografický záznam vyhledat a identifikovat (je tvořen pomocí selekčních jazyků).<br /> <br /> ==41. Co je podstatou selekčních údajů a jejich základní rozdělení.==<br /> Selekční údaje nám umožňují zařadit a popsat dokument podle jeho vlastností. Na základě takovýchto údajů pak mohou uživatelé a zaměstnanci knihovny takovéto dokumenty vyhledávat. <br /> <br /> <br /> Selekční jazyky jmenné – (jmenné záhlaví), personální, korporativní, názvová, geografická jména, …<br /> Selekční jazyky věcné - předmětové (na bázi přirozeného jazyka); systematické (umělé jazyky)<br /> <br /> ==42. Jaké prostředky používá bibliografický popis pro vyjádření vlastností popisovaných zdrojů?==<br /> Skupina entit 1: – produkty intelektuální nebo umělecké činnosti, které jsou jmenovány nebo popsány v bibliografických záznamech.<br /> - Dílo – určitý intelektuální nebo umělecký výtvor (abstraktní entita)<br /> - Vyjádření – určitá intelektuální nebo umělecká realizace díla (ve formě různých druhů záznamů)<br /> - Provedení – fyzická podoba vyjádření díla (všechny hmotné objekty se stejnou intelektuální formou).<br /> - Jednotka – jednotlivý exemplář provedení<br /> <br /> <br /> Skupina entit 2: – entity odpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, za fyzickou výrobu a správu entit.<br /> - Osoba – jednotlivec (ty které zemřely i ty, které žijí).<br /> - Korporace – organizace nebo skupina působící jako celek.<br /> <br /> <br /> Skupina entit 3 – doplňkový soubor entit, které slouží jako předměty int. nebo umělecké činnosti.<br /> - Pojem – abstraktní představa nebo myšlenka<br /> - Objekt – hmotný předmět<br /> - Akce – činnost nebo událost<br /> - Místo - lokace<br /> <br /> ==43. Co se rozumí pod pojmem &quot;korporace&quot; ve smyslu původce díla při bibliografickém popisu?==<br /> Organizace nebo skupina osob, identifikovaná vlastním jménem, vystupující jako celek (asociace, instituce, obchodní firmy, nevýdělečné instituce, …).<br /> <br /> ==44. Uveďte, jaké druhy odpovědnosti za dílo rozlišují AACR2R a stručně je charakterizujte.==<br /> Individuální – jedna osoba (fiktivní, neznámá, nejistá, …)<br /> <br /> Společná – spolupracují dvě nebo více osob nebo korporací, vykonávají stejný druh aktivity, mohou se podílet na různých částech, nebo podíl nemusí být odlišen.<br /> <br /> Smíšená – různé korporace nebo osoby přispívají různými druhy aktivit (modifikace, ilustrace, …)<br /> <br /> ==45. Z jakých dvou hledisek je nutné popisovat bibliografický zdroj a proč je nutné tyto dva aspekty rozlišovat?==<br /> Dvě hlediska:<br /> - Obsah (content) – intelektuální a umělecký obsah (nehmotný)<br /> - Nosič (carrier) – fyzické vlastnosti, formát (nehmotný)<br /> <br /> <br /> Účelem je umožnit rozlišení různých bibliografických zdrojů od sebe navzájem. Je třeba vzít v úvahu všechny aspekty popisované jednotky (obsah, nosič, typ publikace, bibliografické souvislosti, …). Tato hlediska by měla být zohledněna ve všech oblastech popisu.<br /> <br /> ==46. S jakými problémy se setkáváme při použití názvů a jmen k popisu zdrojů?==<br /> Názvy a přiřazená jména se mohou časem měnit, osoby mohou mít přiřazeno více druhů jmen, která se mohou vyskytovat v různých jazycích a znacích, názvy nemusí vůbec existovat, jména mohou být neznámá, jeden název může mít přiřazeno více osob nebo objektů, …<br /> <br /> ==47. Jak se řeší problém nejednoznačnosti jména (víc osob má stejné jméno) např. při popisu původce díla?==<br /> Je nutné použít doplňky (kvalifikátory) pro rozlišení stejných jmen (např. data, místa, …).<br /> <br /> ==48. Jak se řeší při bib. popisu situace, kdy je text v dokumentu zapsán v písmu, které nelze technicky pro popis použít (např. azbukou nebo řecky)?==<br /> Pro popis se použijí tzv. transliterační tabulky. Při převodu se nepřihlíží k fonetické hodnotě jednotlivých písem. Je možný zpětný převod do původní abecedy.<br /> <br /> ==49. Jaké jsou hlavní prameny popisu, ze kterých se čerpá při vytváření bibliografického záznamu knihy?==<br /> Zdrojem popisné informace je obvykle jednotka, kterou popisujeme, případně různé příručky a další díla. Pro každou oblast popisu je předepsán hlavní pramen popisu. Pokud informaci nenajdeme v hlavním popisu a najdeme ji jinde, uvedeme ji v hranatých závorkách.<br /> <br /> 1. Název a údaje o odpovědnosti &gt; Titulní stránka<br /> <br /> 2. Vydání &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 4. Nakladatelské údaje &gt; Titulní stránka, preliminária, tiráž<br /> <br /> 5. Fyzický popis &gt; Celá publikace<br /> <br /> 6. Edice &gt; Celá publikace<br /> <br /> 7. Poznámky &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> 8. Standardní číslo &gt; Jakýkoliv zdroj<br /> <br /> ==50. Jaký je rozdíl mezi vylučovacím a přidružovacím odkazem?==<br /> Vylučovací odkaz: (viz)<br /> Odkaz alternativního znění jména autora nebo unifikovaného názvu, jež nebylo použito pro hlavní záhlaví na autoritní formu daného jména nebo názvu.Může se jednat o odkaz, který přivádí uživatele k heslu, jež nebylo použito, ale pod kterým by se mohla daná problematika také skrývat. <br /> <br /> Přidružovací odkaz: (viz též)<br /> Upozorňuje uživatele jmenného katalogu pod jakým záhlavím mohou být nalezena díla téhož autora, má-li dvě bibliografické identity (např. pseudonym).<br /> V předmětovém katalogu upozorňuje uživatele na tématicky příbuzné dokumenty<br /> <br /> ==51. Čím se zabývá identifikační (jmenný) popis?==<br /> Je to část bibliografického záznamu, která se zabývá tvorbou bibliografického popisu , jmenných selekčních údajů (záhlaví) a tím i souvisejících jmenných a názvových autorit<br /> <br /> ==52. Čím se zabývá věcný popis?==<br /> Zabývá se pořádáním informací, při kterém jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pomocí pořádacích znaků věcných selekčních jazyků.<br /> <br /> ==53. Základní rozdělení selekčních jazyků a jejich stručná charakteristika.==<br /> 1) Podle typu zpřístupňovaných dokumentů na:<br /> Dokumentační – pořádání a ukládání dokumentografických informací (obsahová char. dokumentu).<br /> Faktografické – pořádání a ukládání faktografických informací<br /> <br /> <br /> 2) Podle charakteru zpřístupňovaných informací na:<br /> Identifikační – slouží pro popis formálních charakteristik v bibliog. popisu a jmenné katalogizaci<br /> Věcné – použití při zpracování věcných údajů s cílem umožnit vyhledávání dok. podle obsahu.<br /> <br /> <br /> Dělí se dále na: <br /> <br /> Předmětové selekční jazyky (na bázi přirozeného jazyka)<br /> <br /> Systematické selekční jazyky (na bázi umělého jazyka)<br /> <br /> Prekoordiované – lexikální jednotky jsou složené (MDT, předmět. hesla).<br /> <br /> Postkoordinované – lex. jednotky vyjadřují jednoduché pojmy (tezaurus).<br /> <br /> ==54. Co je základní myšlenkou studie FRBR (funkční požadavky na bibliografické záznamy)?==<br /> Jde o studii z roku 1997 vypracovanou z podnětu IFLA, která má za cíl:<br /> <br /> &quot;Poskytnout jasně definovaný, strukturovaný rámec, uvádějící do souvislostí údaje zaznamenané v bibliografických záznamech a vyhovující potřebám uživatelů těchto záznamů a<br /> doporučit základní úroveň funkčnosti pro záznamy vytvořené národními bibliografickými agenturami.&quot;<br /> <br /> <br /> Studie používá metodiku konceptuálního modelování založenou na technice analýzy entit. Zabývá se třemi hlavními prvky:<br /> <br /> <br /> Entity – klíčové objekty, které jsou předmětem zájmu uživatelů informací<br /> Vztahy mezi různými typy entit<br /> Atributy – důležité vlastnosti entit<br /> <br /> <br /> Atributy a vztahy jsou mapovány do čtyř obec. uživatelských úloh (najít, identifikovat, vybrat, získat).<br /> <br /> ==55. Jaký je rozdíl mezi dílem a jeho provedením?==<br /> <br /> Dílo je umělecký, vědecky, technický nebo řemeslný výtvor tvůrčí lidské činnosti (abstraktní podoba).<br /> <br /> <br /> Provedení je fyzická podoba vyjádření díla. Představuje všechny hmotné objekty, které mají stejné vlastnosti pokud jde o intelektuální obsah a fyzickou formu.<br /> <br /> ==56. Jaké znáte globální identifikátory, používané při popisu bibliografických zdrojů?==<br /> <br /> ISBN, ISSN, ISMN, ISRN, SICI, URI<br /> * ISBN = International Standard Book Number [http://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Book_Number (wiki)]<br /> * ISSN = International Standard Serial Number [http://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number (wiki)]<br /> * ISMN = International Standard Music Number [http://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Music_Number (wiki)]<br /> * ISRN = International Standard Technical Report Number [http://www.iso.org/iso/catalogue_detail.htm?csnumber=18506 (iso.org)]<br /> * SICI = Serial Item and Contribution Identifiers [http://en.wikipedia.org/wiki/Serial_Item_and_Contribution_Identifier (wiki)] [http://makealink.jstor.org/sici.standard.html (JSTOR)]<br /> * URI = Uniform resource identifier [http://en.wikipedia.org/wiki/Uniform_resource_identifier (wiki)]<br /> <br /> Podrobnosti v [http://sigma.nkp.cz/F/EQMA23ADXHPBFKY16YU4I6NNNAKP9R1DJ1K68QH45H3A3UBE2U-47696?func=file&amp;file_name=find-b&amp;local_base=KTD TDKIV].<br /> <br /> ==57. Jak je zajištěno, že mezinárodní identifikátor (např. ISBN) je globálně jednoznačný - jedinečný?==<br /> Systém ISBN je řízen mezinárodní agenturou ISBN, které podléhají národní agentury ISBN. Ty přidělují novým publikacím ISBN z přidělených bloků čísel a provádějí evidenci těchto publikací.<br /> V ČR funguje národní agentura ISBN při NK ČR.<br /> <br /> <br /> ISBN je mezinárodní standardní číslo knihy, alfanumerický kód určený pro jednoznačnou identifikaci knižních vydání. Vychází z mezinárodního standardu ISO 2108. Z této alfanumerické struktury lze získat základní informace o původu knihy. Označení je složeno z částí proměnlivé délky, rozdělenými pomlčkami a mezerami.<br /> <br /> <br /> ISBN-10 – bylo dříve původní deseticiferné.<br /> ISBN-13 – nyní, má o jednu skupinu na začátku navíc a má nyní identickou strukturu jako čárový kód. Takže je takto ISBN na knihách i uvedeno.<br /> <br /> <br /> Složení ISBN-13: <br /> Na začátku nově přidaný prefix: konstanta 978 nebo 979, který označuje prefix čárového kódu.<br /> Druhou částí je identifikátor skupiny, který popisuje zemi a zeměpisný region.<br /> Třetí částí je identifikace vydavatele knihy pomocí kódu který je jednoznačný.<br /> Čtvrtá část popisuje již konkrétní vydání příslušné knihy u daného vydavatele (max. 6 číslic)<br /> Poslední číslo je kontrolní cifra, která zajišťuje, aby při překlepu nebyla nalezena jiná kniha.<br /> <br /> ==58. Co znamená tzv. perzistence identifikátoru?==<br /> Identifikátor musí být trvale platný a funkční - nezávislost na lokaci (přesuneme-li objekt na jiné místo webu, identifikátor objektu by měl zůstat nezměněn) a směrovatelnost (zadáme-li identifikátor do webového prohlížeče, infrastruktura webu by nás měla automaticky nasměrovat na příslušný objekt, ať se nachází v rámci globální sítě kdekoliv.<br /> <br /> ==59. Jaké moduly integrovaných knihovnických informačních systémů znáte a jaké funkce plní?==<br /> Dělí se do modulů podle funkcí:<br /> <br /> - Katalog – data o dokumentech (OPAC, bibliografický popis, jednotky)<br /> <br /> - Výpůjční modul – data o uživatelích, výpůjčkách a peň. trans. (výpůjčky, MVS, správa studoven)<br /> <br /> - Akvizice – data o dodavatelích objednávkách, fakturách, rozpočtech (evidence, správa seriálů, výměna publikací).<br /> <br /> - Správa systému – data o účtech, o nastavení systému, …<br /> <br /> Zpravidla obsahuje i nástroje pro zapojení do sítě knihoven a r komunikaci s externími zdroji.<br /> <br /> ==60. Co obnáší proces automatizace v knihovnách?==<br /> Jde o proces, při němž se vytváří struktury a formy záznamu dokumentu pomocí počítačových technologií a to podle typu zpracovaného dokumentu, účelu využití takového záznamu, úrovně podle typu popisné jednotky a použitého nosiče záznamu.<br /> Výsledkem takovéhoto zpracování jsou elektronické katalogy, bibliografické databáze, …<br /> V počátcích automatizace též tištěné katalogy, bibliografie a tištěné katalogizační lístky.<br /> <br /> Automatické zpracování informací – proces zpracování informací pomocí informačních technologií. Zahrnující sběr, ukládání, třídění, propojování, editování,vyhledávání, zobrazování informací, …<br /> <br /> ==61. Jaké integrované knihovnické systémy znáte?==<br /> Lanius, Clavius, Aleph, Koniáš, Daimon, Verbis, KP_Sys, KP-Win, Voyager, Advanced rapid library<br /> <br /> ==62. Jaké znáte formy knihovních katalogů? (podle používané technologie)==<br /> Svazkový – tištěná kniha, uzavřený, nebo za určité období<br /> <br /> Lístkový – kartónové lístky (75x125 mm) – mezinárodní, 105x 150 – standardizovaný<br /> <br /> Elektronický – počítačová databáze, součást integrovaného knihovnického systému<br /> <br /> Online – OPAC (na síti)<br /> <br /> ==63. Uveďte druhy knihovních katalogů podle způsobu jejich uspořádání.==<br /> * '''Katalog jmenný''' - záznamy jsou uspořádány podle příjmení autora, korporace, prvního slova z názvu (není-li autor) <br /> * '''Katalog věcný''' - ''systematický'' - záznamy uspořádány podle oborů, znaků MDT / ''předmětový'' - uspořádání podle předmětových hesel <br /> * '''Katalog názvový''' - záznamy seřazeny podle názvů dokumentů <br /> * '''Katalog slovníkový (křížový)''' - řazení podle klíčových slov <br /> * '''Katalog místní''' - záznamy uspořádány podle signatur<br /> <br /> ==64. Uveďte druhy knihovních katalogů podle rozsahu fondů, které popisují.==<br /> * '''Generální katalog''' - obsahuje záznamy fondu celé knihovny<br /> * '''Speciální katalog''' - obsahuje záznamy pouze části fondu dané knihovny, např. pouze AV dokumenty <br /> * '''Souborný katalog''' - obsahuje záznamy z fondů více knihoven (např. Souborný katalog ČR je příkladem elektronického souborného katalogu) <br /> * '''Virtuální katalog''' - umožňuje prohledání katalogů online a slučování jejich výsledků<br /> <br /> ==65. Co je hlavním znakem katalogu narozdíl třeba od bibliografie?==<br /> *'''Katalog''' obsahuje záznamy o dokumentech, které daná knihovna vlastní. Na katalogizačním záznamu by neměly chybět lokační údaje (signatura). <br /> * '''Bibliografie''' informuje o existenci dokumentů, není vázaná na konkrétní instituci. Bibliografický záznam proto lokační údaje neobsahuje a také obvykle bývá rozsáhlejší než katalogizační.<br /> <br /> ==66. Uveďte hlavní funkce knihovního katalogu.==<br /> * '''bibliografická''' (indikativní) - informuje o existenci primárních dokumentů<br /> * '''rešeršní''' (selekční) - vyhledávání záznamů dokumentů<br /> * '''lokační''' - umožňuje zjistit, kde nalezené zdroje jsou a jsou-li dostupné a jak<br /> * '''evidenční''' - eviduje dokumenty (tj. majetek) knihovny<br /> * '''kolokační''' - zajištění toho, aby se záznamy, které spolu nějakým zpúsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe (např. díla jednoho autora)<br /> * '''identifikační''' (popisná) - umožňuje zjistit, o jaký dokument se jedná a odlišit ho od ostatních <br /> * '''propagační''' - nabízí obsah sbírek knihovny<br /> <br /> ==67. Vysvětlete termín &quot;kolokační funkce&quot; katalogu.==<br /> * kolokační funkce katalogu zajišťuje, aby se dokumenty, které spolu nějakým způsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe, např. díla jednoho autora, různá vydání stejného díla<br /> <br /> ==68. Co znamená termín &quot;navigace&quot; v katalogu?==<br /> Znamená to NAVIGOVAT UŽIVATELE KATALOGU (prostřednictvím logického uspořádání bibliografických informací a jasnou prezentací způsobu, jak se v katalogu pohybovat, včetně prezentace vztahu mezi díly, vyjádřeními, manifestacemi a jednotkami).<br /> <br /> ==69. Co znamená termín OPAC?==<br /> * OPAC = Online public access catalog<br /> * veřejně dostupný elektronický katalog dokumentů nacházejících se v knihovně<br /> * vyhledávání v OPACu jednoduché nebo pokročilé<br /> * možnost listování v rejstřících<br /> * řada knihoven přidává do svého OPACu náhledy obálek dokumentů či nabízí uživatelům možnost přidávat recenze dokumentů <br /> * standartně bývá součástí přístup do čtenářského konta, možnost rezervace nebo prolongace dokumentu<br /> <br /> ==70. Jaké jiné další funkce poskytuje OPAC katalog oproti klasickým např. lístkovým katalogům?==<br /> * složitější vyhledávání záznamů na základě kombinování dotazů<br /> * prohlížení rejstříků v rámci vyhledávání (rejstřík autorů, klíčových slov)<br /> * možnost volby vyhledávání v celém fondu knihovny nebo pouze ve vybrané části<br /> * možnost zjištění, zda je nebo není dokument momentálně vypůjčený (popř. datum, kdy by měl být čtenářem vrácen)<br /> * možnost rezervace nebo prodloužení (prolongace) dokumentu<br /> * možnost bezprostřední aktualizace záznamu knihovníkem (přidání či oprava údajů) prostřednictvím příslušného knihovního programu<br /> * možnost vkládání náhledů obálek, přidávání recenzí<br /> * propojení s jinými databázemi či službami<br /> * možnost zobrazení vybraného záznamu v různých formátech (katalogizační záznam, citace, záznam ve formátu MARC21, UNIMARC či ISBD<br /> * možnost tisku vyfiltrovaného záznamu<br /> * přístup do čtenářského konta<br /> * knihovny mohou využít objednávky MVS přes online katalog<br /> <br /> ==71. Jaké výhody přinesly elektronické katalogy oproti klasickým papírovým?==<br /> * přístup ke katalogu neomezenému počtu uživatelů ve stejný čas<br /> * přístup 24 hodin denně<br /> * nemusím být v knihovně<br /> * možnost vyhledávat dokument podle nejrůznějších kritérií (autor, název, jazyk dokumentu, roku vydání, nakladatele, klíčových slov)<br /> * možnost sdílení záznamů<br /> * rychlejší a pohodlnější vyhledávání<br /> <br /> ==72. Jak se nazývá proces převodu lístkového katalogu do elektronické podoby?==<br /> Retrospektivní konverze.<br /> <br /> ==73. Co představuje termín &quot;bibliomining&quot;?==<br /> Bibliomining souvisí s pojmem data mining = těžba dat. Ve spojení s biblio znamená těžba informací z knihovny a jejích katalogů, tzv. čtení mezi řádky (návštěvnost, obliba knížek, přelidněnost v závislosti na otevírací době, denní hodině…)<br /> <br /> ==74. Co vyjadřuje označení &quot;Library 2.0&quot;?==<br /> Tento pojem souvisí s pojmem Web 2.0. Library 2.0 je podle mnohých názorů spojením klasické knihovny a technologií Web 2.0 + Business 2.0 = Library 2.0<br /> <br /> Charakteristika: Zapojení uživatele do vytváření a implementace služeb knihovny pomocí tech. W2.<br /> <br /> Library 2.0 není uzavřený koncept což knihovnu vede k potřebě k neustále reakci na potřeby uživatelů (vylepšování stávajících služeb právě za pomoci uživatelů).<br /> Hlavní myšlenka tedy je vytvoření takové knihovny, která by byla adekvátní potřebám uživatelů a dokázala by se jim nejen jednorázově přizpůsobit, ale hlavně neustále reagovat na změny jejich potřeb a přání. Taková knihovna by ve svých službách, které nabízí, používala technologie W2.<br /> Přístup do knihoven pomocí webového OPACu je dnes již zavedeným standardem. Ovšem kdyby se tato služba propojila s RSS kanály a s možností uživatelů hodnotit a přidávat své názory na jednotlivé tituly, knihovní služby by pak nabraly úplně jiné podoby.<br /> <br /> ==75. Uveďte příklad &quot;de iure&quot; standardu a &quot;de facto&quot; standardu a jaký je mezi nimi rozdíl.==<br /> De uire standardy vytváří obvykle komise expertů pověřená nějakou organizací, nejlépe standardizační (např. ISBN).<br /> <br /> De facto standardy vychází z praxe. Určité řešení se ujme a rozšíří, protože z něj vyplývají určité výhody (mp3).<br /> <br /> ==76. Uveďte důvody používání standardů.==<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> <br /> ==77. Jmenujte nejdůležitější světové a české standardizační organizace.==<br /> '''ISO '''<br /> * Mezinárodní organizace pro normalizaci<br /> * International Organization for Standardization<br /> * založeno 1947, sídlo v Ženevě<br /> * světová federace národních normalizačních organizací<br /> * členem ISO je Český normalizační institut<br /> * zabývá se tvorbou mezinárodních norem ve všech oblastech mimo elektrotechniky<br /> <br /> <br /> '''ANSI'''<br /> * The American National Standards Institute<br /> * založeno 1919, současný název od roku 1969, sídlo ve Washingtonu<br /> * americká standardizační organizace<br /> * vytváří průmyslové standardy v USA<br /> * je členem ISO<br /> <br /> <br /> '''NISO'''<br /> * National Information Standards Organization<br /> * americká standardizační organizace<br /> * založeno 1939, současný název od roku 1984<br /> * vyvíjí standardy týkající se informačních technologií (v oblasti knihovnictví jsou to např. ISSN, Z39.50, Dublin Core, ...)<br /> <br /> <br /> '''CEN'''<br /> * European Committee for Standardization<br /> * Evropský výbor pro normalizaci<br /> * produkuje European Standards - EN<br /> * má 30 národních členů, členy CEN jsou národní normalizační organizace ze 30 evropských zemí<br /> * za ČR je členem Český normalizační institut (ČNI)<br /> <br /> <br /> '''ÚNMZ'''<br /> * Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví<br /> * spravuje české národní standardy<br /> * je zodpovědný za tvorbu českých technických norem<br /> * založen roku 1922, současný název od roku 2008, dříve název ČSNI či Český normalizační institut<br /> <br /> <br /> <br /> '''W3C'''<br /> * World Wide Web Consortium<br /> * mezinárodní konsorcium<br /> * založeno roku 1994<br /> * vytváří webové standardy a doporučení pro World Wide Web (např. HTML - Hypertext Markup Language, CSS - Cascading Style Sheets)<br /> * konsorciu předsedá jeho zakladatel Tim Berners-Lee<br /> <br /> <br /> <br /> '''IETF'''<br /> * The Internet Engineering Task Force<br /> * zabývá se problematikou Internetu<br /> * publikuje Internet Drafts a RFC (Requests for Comments)<br /> <br /> <br /> '''ALA'''<br /> * The American Library Association<br /> * spravuje a vydává AACR<br /> <br /> <br /> '''JSC'''<br /> * Joint Steering Committee for Revision of AACR<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje AACR<br /> <br /> <br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> <br /> '''IFLA'''<br /> * International Federation of Library Associations and Institutions<br /> * Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí<br /> * světové nevládní knihovnické společenství, které ovlivňuje a usměrňuje rozvoj knihovnictví na celém světě<br /> * založena v roce 1922 ve skotském Edinburghu<br /> * vedení IFLA sídlí v Haagu v Královské knihovně (Nizozemsko)<br /> * spravuje UNIMARC<br /> * IFLA doporučení: FRBR (Functional Requirements for Bibliographic Record, Funkční požadavky na bibliografický záznam)<br /> <br /> <br /> '''NK ČR'''<br /> * Národní knihovna České republiky<br /> * určuje knihovní standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy<br /> <br /> ==78. Jmenujte jednu mezinárodní a jednu americkou organizaci sdružující knihovny.==<br /> americká organizace:<br /> '''ALA''' - The American Library Associations<br /> <br /> mezinárodní organizace:<br /> '''IFLA''' - Internation Federation of Library Associations and Institutions<br /> <br /> ==79. Která organizace má v ČR na starosti standardizaci v knihovnictví?==<br /> '''Národní knihovna ČR''' <br /> * určuje knihovnické standardy v ČR<br /> * překládá mezinárodní standardy a vydává je<br /> <br /> ==80. Která organizace vyvíjí MARC formáty?==<br /> '''MARBI'''<br /> * Machine Readable Bibliographic Information Committee<br /> * z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC<br /> <br /> ==81. Jaké jsou výhody jazyka XML při strukturování dat?==<br /> * textový formát, nezávislý na prostředí<br /> * odděluje popis struktury od prezentace<br /> * DTD (Document Type Definition) je možné sdílet v rámci skupin uživatelů<br /> * standard je otevřený - bez licencí<br /> * a je podporovaný komerčními i volnými aplikacemi<br /> <br /> ==82. Jaké jsou výhody a nevýhody standardizace?==<br /> ''Výhody'':<br /> * Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.<br /> * Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.<br /> ''Nevýhody'':<br /> * Standardizace omezuje uživatele na předem dané postupy a případy dané standardem, standardizací není možné postihnout všechny možné případy.<br /> * Vývoj a udržování standardu vyžaduje financování: Někdo je musí hradit (firmy, státy, sdružení). Standardy mohou být předmětem patentů a za jejich používání je nutné platit licenční poplatky. Úspěšnost standardu roste s tím, kolik se do něho investuje prostředků.<br /> <br /> ==83. Co znamená termín &quot;blog&quot;?==<br /> * blog je '''webová aplikace''' na jedné webové stránce obsahující příspěvky uživatelů (tzv. '''blogerů''')<br /> * jsou to internetové deníky obsahující články a reakce na ně<br /> * umožňují veřejné vyjádření názoru kohokoliv <br /> * příspěvky bývají nejčastěji řazeny chronologicky, nejnovější nahoře<br /> * možnost přidávání komentářů k jednotlivým příspěvkům<br /> * výhodou je jednoduchá tvorba a užívání<br /> * blogy jsou jednou z technologií Web 2.0<br /> <br /> ==84. V čem spočívá princip &quot;wiki&quot;?==<br /> <br /> * Wiki je technologie umožňující vytvářet dokumenty pomocí jednoduchého značkovacího jazyka za použití webového prohlížeče. <br /> <br /> * Výhodou je snadné vytváření a aktualizace wiki stránek. <br /> <br /> * Většina systémů wiki je otevřena veřejnosti, uživatelé mohou libovolně vkládat či upravovat texty.<br /> <br /> * Název wiki pochází z havajštiny (rychlý).<br /> <br /> * Příkladem je Wikipedia.<br /> <br /> ==85. Co znamená termín &quot;social bookmarking&quot;?==<br /> <br /> * Social bookmarking je jednou z technologií Webu 2.0.<br /> <br /> * Jedná se o vzájemné sdílení zajímavých odkazů (např. článků, videí, webových stránek atd.) v prostředí Internetu. <br /> <br /> * Uživatel Internetu najde velmi zajímavý článek či webovou stránku a podělí se o ni s ostatními lidmi na Internetu. K tomuto účelu slouží specializované servery, u nás například '''linkuj.cz''' nebo '''jagg.cz'''. Tyto servery umožní daný článek zalinkovat a tím jej nasdílet s ostatními uživateli. <br /> <br /> *Zajímavé odkazy se nemusí jen linkovat, ale uživatel může tyto servery jen navštěvovat a sledovat, co se nového (podle ostatních uživatelů zajímavého) na Internetu objevilo.<br /> <br /> ==86. Co znamená termín &quot;tagging&quot;?==<br /> <br /> * tagging = tagování<br /> <br /> * Tagging označuje přiřazování klíčových slov k souborům na webu přímo uživatelem.<br /> <br /> * Jedná se o technologii Web 2.0.<br /> <br /> * Tagy slouží k označování internetového obsahu a jsou důležitou složkou spoluvytváření obsahu Internetu. Jedná se o jednoduchá slova, kterými mohou uživatelé popisovat různý webový obsah.<br /> <br /> * Jedním z užitečných navigačních prvků, které vytváří samotní uživatelé, je tzv. Tag cloud. Jde o seznam odkazů umístěných na jedné stránce, přičemž každý z nich může být zobrazen jinou velikostí fontu. Velikost fontu u jednotlivých odkazů je ovlivněna popularitou jednotlivých odkazů. Tím se rozumí jak často (tedy kolik uživatelů) na daný odkaz klikne. Čím je odkaz populárnější tím větším fontem se zobrazuje a naopak.<br /> <br /> * V praxi si Tag cloud můžete prohlédnout na '''torrentz.com''' nebo '''del.icio.us'''.<br /> <br /> * Podrobný článek o taggování naleznete zde [[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Tagging]].<br /> <br /> ==87. Co znamená a jaký je princip RSS?==<br /> <br /> * RSS (Really Simple Syndication) je nástroj, který slouží ke snadnému stahování informací o novinkách a změnách na uživatelem vybraném webu ve formátu XML.<br /> <br /> * K použití informací z RSS zdrojů slouží specializované programy, tzv. '''RSS čtečky'''.<br /> <br /> * Díky RSS nemusí uživatel navštěvovat své oblíbené servery, zda na nich není nějaký nový článek, ale stačí mít zapnutou RSS čtečku, která servery navštíví za uživatele a ihned ho upozorní na veškeré změny.<br /> <br /> ==88. Co je to &quot;podcast&quot;?==<br /> <br /> * Podcasting je metoda šíření informací, kterou v roce 2004 vymyslel Adam Curry. <br /> <br /> * Jedná se v podstatě o způsob, jak si automaticky stahovat internetové zvukové záznamy do svého počítače či přenosného kapesního přehrávače jako je iPod. <br /> <br /> * Hlavní přínosem je, že si uživatel nemusí kontrolovat, kdy se bude vysílat jeho oblíbený pořad. Specializovaný program (např. Juice) stáhne vybraný pořad přímo do počítače a uživatel si jej může kdykoliv zpětně přehrát či si jej stáhnout. <br /> <br /> * Podcast může být nejen pořad, ale i jakýkoliv příspěvek převedený do digitálního zvukového formátu. <br /> <br /> * Název podcasting vznikl spojením slov iPod a broadcasting (vysílání).<br /> <br /> ==89. Co je &quot;instant messaging&quot;?==<br /> <br /> * Instant messaging je internetová služba, která pomocí specializovaných programů umožňuje komunikaci v reálném čase s jinými lidmi na síti. <br /> <br /> * Pomocí Instant messaging komunikátorů je možné posílat textové zprávy, soubory různých typů (textové, zvukové, video), komunikovat hlasově prostřednictvím mikrofonu nebo audiovizuálně pomocí webkamery, vytvářet seznamy svých známých (možnost poznat, kdo z nich je právě online).<br /> <br /> ==90. Jak mohou technologie Web 2.0 přispět k rozvoji knihoven a jejich služeb?==<br /> * SOPAC = social OPAC – nová verze katalogů umožňující propojení se sociálními sítěmi a tak větší propojení s uživateli (hodnocení, komentáře, tagging,...)<br /> * aplikace dalších technologií do katalogu: pokročilé formy vyhledávání, našeptáváče, fazetové vyhledávání, dotazy v přirozeném jazyce, RSS, obsahy a obálky knih, propojování na e-zdroje<br /> * blogy: mohou doplňovat webovou prezentaci knihovny, umožňují komunikaci s uživateli, informují o novinkách a dění v knihovně, poskytují různé návody či tipy spojené s knihovnou, vyhledáváním, využíváním zdrojů apod.<br /> * technologie webu 2.0 umožňují reagovat na změny a měnící se potřeby uživatelů, rozvoj umožňují otevřenost, snadnost použití, inovační přístup, participaci uživatelů<br /> <br /> ==91. Co si představíte pod termínem &quot;katalogizační pravidla&quot; nebo &quot;katalogizační instrukce&quot;?==<br /> Katalogizační pravidla jsou určena pro tvorbu katalogů a jiných soupisů v univerzálních knihovnách všech velikostí. <br /> <br /> Je to souhrn metodických pokynů, který umožňuje jednoznačně řešit problémy katalogizace. Tedy co a jak zapisovat.<br /> <br /> ==92. Jmenujte v současnosti používaná katalogizační pravidla v ČR.==<br /> * AACR2 (Anglo-americká katalogizační pravidla, 2. revidované vydání)<br /> * [http://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Bibliographic_Description ISBD] (Mezinárodní standardní bibliografický popis)<br /> <br /> ==93. Jaký je v hlavních bodech postup při popisu zdrojů podle AACR2R?==<br /> # popsat fyzický předmět <br /> # zvolit hlavní a vedlejší záhlaví<br /> # stanovit správnou formu jmen v záhlavích<br /> # provést odkazy na odlišné formy jmen<br /> <br /> ==94. Čím se zabývá prvních 12 kapitol AACR2R?==<br /> Všeobecnými pravidly popisu u jednotlivých typů dokumentů:<br /> # Všeobecná pravidla popisu<br /> # Knihy, brožury a jednolistové tisky<br /> # Kartografické dokumenty<br /> # Rukopisy (včetně rukopisných sbírek)<br /> # Hudebniny<br /> # Zvukové dokumenty<br /> # Filmy a videozáznamy<br /> # Grafické dokumenty<br /> # Elektronické zdroje<br /> # Trojrozměrné dokumenty<br /> # Mikrodokumenty<br /> # Seriály<br /> <br /> ==95. Jakými hlavními typy identifikačních selekčních údajů (záhlaví) se zabývají AACR2?==<br /> * Popis pod individuálním autorem <br /> ::individuální autor je osoba s hlavní odpovědností za vytvoření intelektuálního nebo uměleckého obsahu díla<br /> * Popis pod korporací <br /> ::korporace je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek<br /> * Popis pod názvem, příp. unifikovaným názvem<br /> ::unifikovaný název je název, jímž je dílo identifikováno pro katalogizační účely, <br /> ::nebo název použitý k rozlišení záhlaví pro jedno dílo od záhlaví pro dílo odlišné <br /> ::nebo konvenční skupinový název použitý pro uspořádání publikací (jednoho autora,...) obsahujících řadu prací nebo výtahy atd. z několika prací (např. sebraná díla,...)<br /> <br /> ==96. Uveďte příklady hlavních pramenů popisu pro knihu podle AACR2R.==<br /> * Titulní stránka<br /> * Preliminária = titulní stránka, rub titulního listu, všechny stránky přecházející titulní stránce a obal<br /> * Tiráž<br /> * Celá popisná jednotka<br /> * Jakýkoli pramen<br /> <br /> ==97. Čím se liší tzv. unifikovaný název od hlavního názvu bibliografického zdroje (třeba knihy)?==<br /> Unifikovaný název slouží k identifikaci jednotky pro katalogizační účely, název bibliografického zdroje může být stejný u více zdrojů, unifikovaný název slouží k upřesnění, o který zdroj se jedná (do kulatých závorek připojí např. název vydávající korporace nebo jiné rozlišující údaje).<br /> <br /> ==98. Uveďte jaké znáte oblasti popisných údajů (je jich 8), které jsou specifikovány v ISBD.==<br /> * '''Oblast údajů o názvu a odpovědnosti''': hlavní název, obecné označení druhu dokumentu, souběžný název, ostatní informace o názvu, údaje o odpovědnosti.<br /> * '''Oblast údajů o vydání''': údaj o vydání, souběžný údaj o vydání, údaje o odpovědnosti vztažené k vydání, další údaje o vydání, …<br /> * '''Oblast specifických údajů o materiálu nebo typu publikace'''<br /> * '''Oblast údajů o publikaci, distribuci atd.''': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby.<br /> * '''Oblast údajů fyzického popisu''': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál.<br /> * '''Oblast údajů o edici''': hlavní název edice, souběžný název edice, další údaje o názvu edice, údaje o odpovědnosti vztažené k edici, ISSN edice, číslování v rámci edice.<br /> * '''Oblast poznámek'''<br /> * '''Oblast standardních čísel a údajů o dostupnosti''': standardní číslo, klíčový název, údaje o dostupnosti nebo ceně.<br /> <br /> ==99. Jaké hlavní údaje se uvádí v oblasti údajů o publikaci podle ISBD (nebo i AACR2)?==<br /> ''ISBD'': místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby<br /> <br /> ''AACR2'': místo a datum vydání, distribuce, jméno nakladatele, distributora<br /> <br /> ==100. Jaké popisné údaje se podle vás uvádí v oblasti údajů fyzického popisu podle ISBD nebo AACR2?==<br /> ''ISBD'': specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál<br /> <br /> ''AACR2'': rozsah fyzické jednotky (pro knihy stránkování), další fyzické údaje (ilustrace …), rozměr, doprovodný materiál<br /> <br /> ==101. K čemu slouží tzv. &quot;interpunkce&quot; v bibliografickém záznamu a čím je určena?==<br /> Interpunkce má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu. <br /> <br /> Využívají se tato interpunkční znaménka: dvojtečky, středníky, lomítka, pomlčky, čárky a tečky.<br /> <br /> ==102. Je nějak určeno pořadí popisných údajů v bibliografickém záznamu podle ISBD a proč?==<br /> Ano, pořadí je přesně určeno, společně s interpunkcí má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu.<br /> <br /> ==103. Co znamená, když řekneme o bibliografickém záznamu, že je v určitém &quot;formátu&quot;? Jinak řečeno co znamená &quot;formát bibliografického záznamu&quot;?==<br /> Formát určuje strukturu zápisu bibliografického záznamu, určuje tedy '''kam''' dané informace zapisovat. Nezabývá se prezentací (vzhledem) textu.<br /> <br /> ==104. Jaké znáte formáty (standardy) pro komunikaci bibliografických záznamů?==<br /> MARC21, UNIMARC, MARCXML, Dublin Core, MODS, XOBIS<br /> <br /> ==105. Srovnejte komunikační formáty MARC s formáty založenými na XML. Výhody/nevýhody.==<br /> Formáty založené na XML umožňují navázání na nové technologie, nicméně stále vycházejí z osvědčených metod a postupů – z MARCu. <br /> <br /> Vyjádření dat ve formátu MARC pomocí XML je nejjednodušší způsob, jak s nimi pracovat. Hlavními výhodami práce s XML je velké množství SW aplikací a možnost použití XSLT stylesheets pro převod do jiných formátů.<br /> <br /> ==106. Porovnejte formáty MARC a Dublin Core, jaké jsou zásadní rozdíly, výhody, nevýhody?==<br /> Dublin Core umožňuje vyhledávání elektronických zdrojů, jeho výhody jsou: jednoduchost, sémantická interoperabilita, mezinárodní podpora, rozšiřitelnost a modifikovatelnost.<br /> <br /> ==107. Co je definováno ve formátech MARC?==<br /> UNIMARC – má jen formát pro bibliografická data<br /> <br /> <br /> MARC21 formáty jsou definovány pro pět typů dat:<br /> <br /> - Format for Biblographic Data – bibliografická data<br /> <br /> - Format for Holdings Data – to, co knihovna vlastní<br /> <br /> - Format for Autority Data – záhlaví – autor a údaje o něm<br /> <br /> - Format for Classification Data – klasifikační data<br /> <br /> - Format for Community Information – záznamy o knihovnách<br /> <br /> ==108. Co je principem standardu MARC? Jak se člení a označují data záznamu?==<br /> <br /> - MARC = MAchine Readable Cataloguing<br /> - Standard pro reprezentaci a komunikaci (výměnu) bibliografických a souvisejících informací ve strojem čitelné podobě<br /> <br /> <br /> Záznam se dělí na tři úrovně:<br /> - Struktura záznamu – je dána standardy ANSI Z39.2 a ISO 2709<br /> - Označení obsahu – kódy a konvence, které dále identifikují a dále charakterizují obsah záznamu<br /> - Obsah většiny datových elementů je určen mimo standardy MARC, jako jsou AACR, LCSH, …<br /> <br /> <br /> Princip:<br /> - Data se člení do polí a podpolí označených pomocí tagů<br /> - Pole mohou mít pevnou nebo proměnlivou délku<br /> - Pole s pevnou délkou obsahují kódované údaje<br /> - Poli mohou předcházet dva identifikátory, které zpřesňují význam obsahu<br /> <br /> <br /> Hodnoty tagů a jednotlivých polí, podpolí, určuje konkrétní verze formátu MARC, většinou národní.&lt;br&gt;<br /> [http://cs.wikipedia.org/wiki/MARC Wikipedia]<br /> <br /> ==109. V čem se obecně liší různé verze formátu MARC, např. MARC21 a UNIMARC?==<br /> <br /> * V MARC21 je '''interpunkce''' součástí dat, v UNIMARC se generuje až při zobrazení (srov. pole 245 resp. 200), <br /> * UNIMARC má tzv. vyšší '''granularitu''' údajů - je podrobněji strukturovaný (srov. pole 100 resp. 700).<br /> <br /> http://kisk.phil.muni.cz/vikba10/marc.htm<br /> <br /> ==110. Stručně charakterizujte bibliografický standard MODS.==<br /> <br /> * MODS – Metadata Object Description Schema) – schéma pro popis objektu metadaty.<br /> * Tento formát byl vytvořen Library of Congress především pro použití v knihovnických appl..<br /> * Obsahuje vybrané prvky z MARC21, které jsou však jinak strukturované a uspořádané.<br /> * Záměrem je jednodušší formát než MARC21, ale stále dostatečně strukturovaný.<br /> <br /> [http://www.loc.gov/standards/mods/mods-overview.html MODS: Uses and Features]<br /> <br /> ==111. Stručně charakterizujte formát Dublin Core.==<br /> <br /> - Standard pro netafatový popis digitálních objektů často vyjadřovaný prostřednictvím XML.<br /> - Název vychází z města Dublin v USA – konference na které byl vytvořen.<br /> - Záměrem je usnadnit vyhledávání elektronických zdrojů.<br /> - Standard obsahuje základní sadu 16ti prvků (název, tvůrce, předmět, popis, …) z nichž žádný není povinný<br /> - Původně byl vytvořen jako popis zdrojů na www sestavený přímo autorem. Pak ale zaujal instituce, které se zabývají formálním zpracováním zdrojů (knihovny, vládní agentury, …).<br /> - Struktura Dublin Core se v současnosti používá ve 20 zemích a nové stále přibývají.&lt;br&gt;<br /> [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core Wikipedia]<br /> <br /> ==112. K čemu se používá protokol Z39.50?==<br /> <br /> - Protokol založený na architektuře server – klient, který je určený pro vyhledávání a získávání informací ze vzdálených databází (je určený pro heterogenní prostředí – různé systémy).<br /> - Tento protokol definuje komunikační jazyk (Z-jazyk) a způsob kódování přenášených údajů.<br /> - Není závislý na platformě ani systému.<br /> - Použitý standard v knihovnictví.<br /> <br /> Protokol umožňuje: Vyhledávání, update údajů, předávání a přebírání (upload a download), <br /> <br /> Při komunikaci nastávají problémy s různými verzemi a různými profily (soubory funkcí, které jsou implementovány). <br /> Implementace protokolu - konkrétní realizace pro konkrétní systém (databázi) a platformu, která může zahrnovat jen určitou podmnožinu funkcí (např. jen vyhledávání, ne update)&lt;br&gt;<br /> [http://ikaros.cz/z3950 Vývoj protokolu Z39.50]</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konkurence&diff=38428 2014-01-09T17:30:22Z

<p>Jp137: /* Dělení konkurence z hlediska charakteru tržního prostředí */</p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: tržní ekonomika, souběh trestných činů, kostelní konkurence<br /> <br /> Synonyma: hospodářská soutěž<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - mikroekonomie, trestní právo, financování církví <br /> <br /> podřazené - cenová konkurence, necenová konkurence, monopol, oligopol, monopolní konkurence<br /> <br /> == Pojem obecně ==<br /> Pojem '''konkurence''' pochází z latinského slova ''concurrentia'' = souběh, soutěživost, soupeření nebo existence soutěžícího subjektu.<br /> <br /> == Konkurence v ekonomickém smyslu ==<br /> === Konkurence napříč trhem === <br /> Sociální interakce několika navzájem se ovlivňujících tržních subjektů, které pomocí různých metod usilují o dosažení totožného cíle. Spočívá v antagonistickém rivalizujícím vztahu nejméně dvou organizací nebo osob. Jako zvláštní forma modelově sestává z konkurentů a předmětu konkurence. Tento proces je předpokladem fungování trhu, tudíž je od trhu neoddělitelný.<br /> === Konkurence na jednotlivých stranách trhu ===<br /> #Konkurence na straně poptávky je odrazem střetávání protichůdných zájmů spotřebitelů, kteří vstupují na trh. Každý z nich chce maximalizovat svůj užitek (co nejlevněji nejvíce). Konkurence na straně poptávky nabývá na významu zejména v situaci, kdy je na trhu nedostatek zboží a služeb. <br /> <br /> #Konkurence na straně nabídky nastává v situaci, kdy výrobci přichází na trh se snahou prodat co největší množství svých výrobků při minimálních nákladech s maximálním ziskem. Konkurence na straně nabídky nabývá na významu zejména v situaci, kdy nabídka převyšuje poptávku. Konkurence na straně nabídky může mít podobu konkurence '''cenové''' a '''necenové'''.<br /> <br /> Podstatou '''cenové konkurence''' je dobrovolné snižování ceny ve snaze ovládnout trh, zničit konkurenty a poté diktovat podmínky na trhu.<br /> <br /> Cílem '''necenové konkurence''' je přilákání poptávky jinými metodami než cenovými, např. zvyšováním kvality a technických parametrů výrobků, inovacemi, reklamou, designem výrobků a obalů.<br /> === Dělení konkurence z hlediska charakteru tržního prostředí ===<br /> Z hlediska struktury trhu rozlišujeme na straně nabídky konkurenci dokonalou a nedokonalou.<br /> # Konkurence dokonalá představuje teoretickou tržní situaci, v níž žádný ze zúčastněných subjektů nemá možnost ovlivnit tržní cenu. Existuje zde velký počet prodávajících, kteří nabízí homogenní produkty a zákazníci jsou vůči dodavatelským firmám zcela indiferentní.<br /> # Konkurence nedokonalá je odrazem poměrů na skutečných trzích, kde jednotlivé subjekty trhu disponují určitým stupněm tržní síly a mohou ovlivnit cenu. Formy nedokonalé konkurence:<br /> #* ''monopol'' - na straně nabídky existuje jediná firma (čistý monopol) nebo několik firem, z nichž jedna má výrazně lepší pozici (přirozený monopol) či na straně poptávky působí firma, která ovlivňuje ceny vstupů (monopson)<br /> #* ''oligopol'' - existuje velmi malé množství firem, právě tak velkých, aby mohly ovlivnit tržní ceny; jedná se o tržní strukturu efektivnější než monopol<br /> #* ''monopolní konkurence'' - na trhu působí velké množství firem; tato forma se nejvíce blíží dokonalé konkurenci, nese však znaky konkurence nedokonalé. &lt;ref&gt;TULEJA, Pavel. Základy mikroekonomie. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005, s. 41-43. ISBN 80-251-0603-9.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Konkurence trestných činů ==<br /> Ke konkurenci (souběhu) trestných činů dojte v tom případě, pokud se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek nebo před doručením trestního příkazu (§ 43 odst. 2 trestního zákona). Pachatel tak není trestán za každý trestný čin jednotlivě, nýbrž je mu uložen trest souhrnný či úhrnný.&lt;ref&gt;Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001, s. 33-39. ISBN 80-7179-493-7.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Kostelní konkurence ==<br /> Na Moravě byla zákonem č. 11 z 1864 zemského zákona a v českých zemích zákonem číslo 50 1874 říšského zákona uzákoněna kostelní konkurence, tj. povinný příspěvek vybíraný od obyvatel, hlásících se k určitému náboženství, formou přirážky k obecní dani. Tuto povinnost měly i ve farnosti sídlící právnické osoby. Vybrané prostředky sloužily k úhradě náboženských potřeb farnosti, do které poplatník příslušel. Správu těchto prostředků vykonávaly kostelní konkurenční výbory.&lt;ref&gt;Vlastnila církev svůj majetek?. In: Tiskové středisko České biskupské konference [online]. 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://tisk.cirkev.cz/z-domova/vlastnila-cirkev-svuj-majetek/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> [[Kategorie:Jiná netematická hesla]]</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/navrh-tematu_2013&diff=38400 2013-12-08T20:25:20Z

<p>Jp137: </p> <hr /> <div>Téma: '''Využívání elektronických zařízení na SŠ v rámci vzdělávání''' (Jakub Fryš, Tereza Navarová, Petr Kalíšek, Marie Ondrášková)<br /> &lt;br/&gt;<br /> Téma: '''Informační chování akademických pracovníků''' (Tatiana Kňazeová, Jana Skládaná, Marek Svízela, Dana Tomančáková, Zdeňka Žádníková)<br /> &lt;br/&gt;<br /> Výzkumem bychom chtěli zjistit, jakým způsobem si akademičtí pracovníci zajišťují aktuální informace pro své akademické působení, jak zpracovávají a uchovávají svá získaná data, a jak jim mohou knihovny, případně další instituce pomoci se sběrem a uchováním a distribucí informací. Zajímá nás, zda mají akademičtí pracovníci rozdílný přístup k vyhledávání informací (dle dosaženého vzdělání, dle délky akademické praxe atp.) a jakým způsobem si vyhledané informace třídí a jak je uchovávají. (elektronicky, tištěné a jakou formou) zda využívají k archivaci dat nástroje dostupné na webu, případně sdílí své zdroje s dalšími pracovníky (dropbox atp.) nebo uchovávají tištěné informace ve složkách a v příručních knihovnách. V neposlední řadě nás zajímá, zda poskytují své práce v systému open access a zda informace, dostupné díky open acces, využívají. (jak a jakým způsobem si ověřují validitu informací a kde získávají základní informace před vlastním začátkem výzkumu.<br /> <br /> Téma: '''E-prezenčka v knihovně FF MU''' (Lada Matyášová, Anna Pangrácová, Martina Vaňková, Helena Novotná) &lt;br/&gt;<br /> Chceme zjistit, zda-li uživatelé knihovny (studenti i učitelé) využívají e-prezenčku v knihovně Filozofické fakulty MU. Odkud se o ní dozvěděli. Jak často ji využívají. Za jakým účelem (vypracování seminární práce, učení, čtení beletrie apod.) ji využívají. Zda-li jim přijde lepší než možnost vypůjčení si literatury prezenčně v prostorách knihovně (resp. možnost mít v ruce papírovou hmatatelnou knihu). V čem vidí její výhody a nevýhody. Jaká by navrhovali zlepšení této služby (například možnost přístupu v celém areálu FF, možnost kopie na jeden NB za mírný poplatek atd.). Motivují učitelé studenty k využívání e-prezenčky?<br /> &lt;br/&gt;<br /> Téma: '''Jak jsou studenti spokojeni s povinnými předměty na KISKu?''' (Štěpánka Kaftanová, Iveta Burdová, Petr Svoboda, Jakub Foral)<br /> &lt;br/&gt;<br /> Téma: '''Průzkum spokojenosti kombinovaných studentů se studiem na KISKu.'''(Marta Lelková, Iva Michálková, Marta Valešová, Jitka Petrlová, Miroslava Töpferová)&lt;br/&gt;<br /> Cílem našeho výzkumu bude zjistit, jak jsou studenti kombinovaného studia na KISKu spokojeni s podmínkami, které jim ke studiu MU nabízí. Asi se zaměříme na průzkum spokojenosti jenom mezi studenty našeho ročníku - to ještě upřesníme. (Doba přednášek, materiály ke studiu, téměř stejné podmínky jako pro studenty denního studia apod.)<br /> <br /> Téma: '''Přenos informací přes sociální sítě.''' (Romana Jakšlová, Michaela Hortová, Jana Hlavinková, Šárka Vančurová, Lenka Hodicová)&lt;br/&gt;<br /> Cílem výzkumu bude zjistit, jakým způsobem studenti KISKu využívají sociální sítě k šíření informací, které sítě preferují, jaké sdílejí informace, s kým je sdílejí a v jakém množství, jestli má na sdílení vliv jejich pohlaví, jak jsou informace ze sociálních sítí spolehlivé, zda/jak je využívají atp. Pokud informace nesdílejí, pokusíme se zjistit, proč tomu tak je.<br /> <br /> Téma: '''Průzkum o vnímání oboru Informační studia a knihovnictví studenty jiných oborů/fakult na MU.''' (Katrin Kalay, Kristýna Klímková, Renáta Šajnarová, Lukáš Zduba)&lt;br/&gt;<br /> Za cíl práce bychom si dali zjistit představy studentů jiných oborů/fakult o našem oboru.Předmětem zjištění, by tak byly názory na otázky, např.: o čem se asi učíme, s čím vším jsme &quot;studijně&quot; propojeni, jestli jim přijde náš obor užitečný a perspektivní. Jaký je jejich názor na uplatnění na pracovním trhu. V jakých oblastech se můžeme pohybovat. Celkově by nás zajímali, zda existují určité předsudky, dostatečná informovanost o našem oboru, případně jejich zkušenosti(pozitivní/negativní) s předměty,vyučujícími atd.).<br /> <br /> Téma: '''Informační potřeby seniorů''' (Jana Pekárková, Petr Šmíd)</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/navrh-tematu_2013&diff=38399 2013-12-08T20:24:01Z

<p>Jp137: </p> <hr /> <div>Téma: '''Využívání elektronických zařízení na SŠ v rámci vzdělávání''' (Jakub Fryš, Tereza Navarová, Petr Kalíšek, Marie Ondrášková)<br /> &lt;br/&gt;<br /> Téma: '''Informační chování akademických pracovníků''' (Tatiana Kňazeová, Jana Skládaná, Marek Svízela, Dana Tomančáková, Zdeňka Žádníková)<br /> &lt;br/&gt;<br /> Výzkumem bychom chtěli zjistit, jakým způsobem si akademičtí pracovníci zajišťují aktuální informace pro své akademické působení, jak zpracovávají a uchovávají svá získaná data, a jak jim mohou knihovny, případně další instituce pomoci se sběrem a uchováním a distribucí informací. Zajímá nás, zda mají akademičtí pracovníci rozdílný přístup k vyhledávání informací (dle dosaženého vzdělání, dle délky akademické praxe atp.) a jakým způsobem si vyhledané informace třídí a jak je uchovávají. (elektronicky, tištěné a jakou formou) zda využívají k archivaci dat nástroje dostupné na webu, případně sdílí své zdroje s dalšími pracovníky (dropbox atp.) nebo uchovávají tištěné informace ve složkách a v příručních knihovnách. V neposlední řadě nás zajímá, zda poskytují své práce v systému open access a zda informace, dostupné díky open acces, využívají. (jak a jakým způsobem si ověřují validitu informací a kde získávají základní informace před vlastním začátkem výzkumu.<br /> <br /> Téma: '''E-prezenčka v knihovně FF MU''' (Lada Matyášová, Anna Pangrácová, Martina Vaňková, Helena Novotná) &lt;br/&gt;<br /> Chceme zjistit, zda-li uživatelé knihovny (studenti i učitelé) využívají e-prezenčku v knihovně Filozofické fakulty MU. Odkud se o ní dozvěděli. Jak často ji využívají. Za jakým účelem (vypracování seminární práce, učení, čtení beletrie apod.) ji využívají. Zda-li jim přijde lepší než možnost vypůjčení si literatury prezenčně v prostorách knihovně (resp. možnost mít v ruce papírovou hmatatelnou knihu). V čem vidí její výhody a nevýhody. Jaká by navrhovali zlepšení této služby (například možnost přístupu v celém areálu FF, možnost kopie na jeden NB za mírný poplatek atd.). Motivují učitelé studenty k využívání e-prezenčky?<br /> &lt;br/&gt;<br /> Téma: '''Jak jsou studenti spokojeni s povinnými předměty na KISKu?''' (Štěpánka Kaftanová, Iveta Burdová, Petr Svoboda, Jakub Foral)<br /> &lt;br/&gt;<br /> Téma: '''Průzkum spokojenosti kombinovaných studentů se studiem na KISKu.'''(Marta Lelková, Iva Michálková, Marta Valešová, Jitka Petrlová, Miroslava Töpferová)&lt;br/&gt;<br /> Cílem našeho výzkumu bude zjistit, jak jsou studenti kombinovaného studia na KISKu spokojeni s podmínkami, které jim ke studiu MU nabízí. Asi se zaměříme na průzkum spokojenosti jenom mezi studenty našeho ročníku - to ještě upřesníme. (Doba přednášek, materiály ke studiu, téměř stejné podmínky jako pro studenty denního studia apod.)<br /> <br /> Téma: '''Přenos informací přes sociální sítě.''' (Romana Jakšlová, Michaela Hortová, Jana Hlavinková, Šárka Vančurová, Lenka Hodicová)&lt;br/&gt;<br /> Cílem výzkumu bude zjistit, jakým způsobem studenti KISKu využívají sociální sítě k šíření informací, které sítě preferují, jaké sdílejí informace, s kým je sdílejí a v jakém množství, jestli má na sdílení vliv jejich pohlaví, jak jsou informace ze sociálních sítí spolehlivé, zda/jak je využívají atp. Pokud informace nesdílejí, pokusíme se zjistit, proč tomu tak je.<br /> <br /> Téma: '''Průzkum o vnímání oboru Informační studia a knihovnictví studenty jiných oborů/fakult na MU.''' (Katrin Kalay, Kristýna Klímková, Renáta Šajnarová, Lukáš Zduba)&lt;br/&gt;<br /> Za cíl práce bychom si dali zjistit představy studentů jiných oborů/fakult o našem oboru.Předmětem zjištění, by tak byly názory na otázky, např.: o čem se asi učíme, s čím vším jsme &quot;studijně&quot; propojeni, jestli jim přijde náš obor užitečný a perspektivní. Jaký je jejich názor na uplatnění na pracovním trhu. V jakých oblastech se můžeme pohybovat. Celkově by nás zajímali, zda existují určité předsudky, dostatečná informovanost o našem oboru, případně jejich zkušenosti(pozitivní/negativní) s předměty,vyučujícími atd.).<br /> <br /> Téma: '''Informační potřeby seniorů.''' (Jana Pekárková, Petr Šmíd)</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Symbolick%C3%A9_n%C3%A1sil%C3%AD_(Bourdieu)&diff=36749 2013-10-20T13:16:11Z

<p>Jp137: /* 2.3 Příklad třetí */</p> <hr /> <div>=1. Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) &lt;br/&gt; =<br /> S teorií symbolického násilí poprvé přichází francouzský sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve své knize ''Nadvláda mužů''. Zde popisuje osvojování forem podvědomých schémat vnímání, hodnocení a jednání (habitus[http://cs.wikipedia.org/wiki/Habitus_%28psychologie%29]), která jsou na základě nyní používaných sociálních struktur vnímána jako pravdivá. Vychází přitom z výzkumu berberského kmene Kabylů. Symbolické násilí je de facto nadvláda, která nastává v okamžiku, kdy stuktury poznání jsou utvářeny již existujícími strukturami, které ji zpětně potvrzují.<br /> Za přirozený základ dělení symbolického násilí je považováno zejmená dělení dle pohlaví a biologických odlišností, kdy je upřednostňováno zejména mužské pohlaví a ženské pohlaví je upozaďováno (což může vést až k pokřivenému vnímání sebe sama).<br /> &lt;br&gt;Jako typický habitus můžeme například použít tvrzení, že muži jsou lepšími politiky než ženy - na politické scéně je totiž převaha mužských politiků. Jelikož v důsledku habitus odpovídá skutečnosti, zdá se nám toto tvrzení přirozené a pravdivé. Ve skutečnosti však záleží na tom, jak věci vnímáme a hodnotíme, jelikož naše vnímání a hodnocení je právě utváří. Sociální realita nemůže habitus potvrzovat, protože není jeho příčinou, ale důsledkem. &lt;br/&gt;<br /> <br /> =2. Příklady symbolického násilí &lt;br/&gt; =<br /> <br /> ''Jelikož je myšlenka symbolického násilí otázkou sociologie, autor si vyhrazuje právo primárně uvádět příklady sociologického charakteru.''<br /> <br /> ==2.1 Příklad první ==<br /> <br /> V roce 2011 Rebecca Trammell publikovala článek '''Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons ''' v The Prison Journal, kde se zabývala výzkumem a popisem tzv &quot;ochranného párování&quot; mužů ve věznicích, které označuje jako formu násilí, kdy muži chrání ostatní vězně výměnou za sex. Toto chování považuje Bourdieu za symbolické násilí, jelikož tvrdí, že pouhá hrozba násilí umožńuje kontrolovat slabší jedince v sociálních skupinách.&lt;ref name=&quot;Bourdieu&quot;&gt;BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5&lt;/ref&gt; Tato forma mužské dominance je běžně používána k ovládnutí žen, nicméně ve vězeních se mnoho mužů pod hrozbou násilí uchyluje k vykonávání sexuálních aktů na oplátku za svoji ochranu.<br /> &lt;br&gt;V této studii v rozmezí let 2005-2006 vypovídalo 40 mužů propuštěných z vězení v oblasti San Diego, Riverside, Orange Country a Kalifornie. Pod slibem zachování anonymity vypovídali o symbolickém násilí ve vězeních. Průměrný věk vzorku byl 34 let s trestem odnění svobody v rozshu od 18 měsíců po 15 let ve vězeních se střední, až maximální ostrahou. <br /> &lt;br&gt;Dotazování probíhalo na veřejných místech, či u dotazovaných doma, aniž by výsledky výzkumu mohly nějak ovlivnit jejich současný život. Eliminovala se tak obava z postihů ze strany dozorců, či státu. Interview probíhalo v rosahu 1-2 hodin v podobě otevřeného a polostrukturovaného dotazování a vyprávění, čím se umožnilo dosáhnout hlubšího nahlédnutí do vězeňského prostředí a důkladně odhalit sexuální a násilné chování.<br /> &lt;br&gt;Všichni dotazování uvedli, že nebyli ve vězení znásilňováni výměnou za ochranu, nicméně uvádějí, že sex ve vězení je poměrně běžným jevem.&lt;br/&gt;<br /> <br /> == 2.2 Příklad druhý ==<br /> <br /> Ana Paula Rodrigues Diniz, Renata Almeida Bicalho, Alexandre de Pádua Carrieri, Mariana Mayumi Pereira de Souza v roce 2011 sepsali práci nazvanou '''Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities'''. Cílem práce bylo představit výzkum o šikaně homosexuálních mužů v Brazílii. Autoři provedli kvalitativní studii ve velkých městech (Aracaju, Belo Horizonte, Brasilia, Vitoria, Porto Alegre, Rio de Janeiro a Sao Paulo) za použití rozhovorů a empirické analýzy. Použitá metodologie je autory studie zdůvodněna kvůli jemnosti a zvýraznění specifik fenoménu, který u známých a velkých skupin není natolik patrný.&lt;ref name=&quot;RODRIGUES DINIZ&quot;&gt;RODRIGUES DINIZ, Renata Almedia BICALHO, DE PÁUDA CARRIERI a Mariana Mayumi PERERIA DE SOUZA. Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities. 2011. ISBN 2219-5440; 67713983. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=20&amp;sid=44f50ffa-43f9-4f4d-94a5-20afdf3ef75f%40sessionmgr15&amp;hid=4. Článek. Federal University. Vedoucí práce Ana Paula Rodrigues Diniz. &lt;/ref&gt; &lt;br&gt;Účast na výzkumu byla pojata jako vyprávění svého životního příběhu, což umožňovalo vhodnou rekonstrukci jednotlivých příběhů a zpětné zvýraznění vazeb v rámci zažitého symbolického násilí. Výzkumníky bylo učiněno celkem 66 polostrukturovaných rozhovorů s muži, které byly zaznamenány a zapsány pro zajištění integrity dat. Následně bylo 12 rozhovorů použito jako výchozí data pro výzkum.<br /> &lt;br&gt;Z rozhovorů s účastníky výzkumu bylo zjištěno, že se stali cíly symbolického násilí na základě odmítání homosexuality ve svém okolí, kdy byli ústně uráženi, ale i cíleně opovrhováni a záměrně vylučování z určitých sociálních cyklů, čímž na ně byl vyvíjen sociální nátlak podporující hetero-normativní prvky.<br /> &lt;br&gt;Tyto události dle účastníků studie vedly ke ztrátám důvěry ve své okolí, pocitu sociálního vyloučení, nedůvěru v sebe sama a v závěru mnohdy i ke krizi osobnosti.&lt;br/&gt;<br /> <br /> ==2.3 Příklad třetí ==<br /> <br /> Třetím příkladem je práce A. J. Patricka Liszkiewicze z University of Southern California nazvaná '''Cultivated Play: Farmville'''. V této práci Liszkiewicz tvrdí, že hráči hry Farmville nehrají hru pro její zábavu, nýbrž pro sociální tlak, aby hra byla hrána. Dle Liszkiewicze je sociální tlak roven symbolickému násilí.<br /> &lt;br&gt;Hra Farmville je tzv. free hra, hraná v internetovém prohlížení pomocí účtu na sociální síti Facebook. Jejím cílem je sklízení vypěstovaných plodin, starání se o své hospodářství a komunikace s ostatními hráči, kteří se ve hře nacházejí. Tuto hraje přes 73 milionů hráčů, z toho 26 milionů ji hraje každý den, čímž ve hranosti přeskočila i World of Warcraft.&lt;ref name=&quot;NEWHEISER&quot;&gt;NEWHEISER, Mark. Farmville, Social Gaming, and Addiction. In: Gamasutra [online]. 2009 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.gamasutra.com/blogs/MarkNewheiser/20091204/3733/Farmville_Social_Gaming_and_Addiction.php &lt;/ref&gt;<br /> &lt;br&gt;I přes vysoké číslo hráčů dle Liszkiewicze hra nenabízí to, co se primárně od her očekává, tedy odpočinutí a zábavu, jelikož Farmville má velmi specifické požadavky na hráče, kteří se musejí v určitý čas nacházet na své imaginární farmě a sklidit své plodiny, jinak o ně přijdou a budou je muset sázet znovu, což je podmíneno investicí herních peněz a pak i časovou náročností.<br /> Vysvětlení proč i přes zdánlivý herní stereotyp je hra hrána nabízí výzkum zcela prosté: &quot;Lidé hrají Farmville, protože lidé hrají Farmville.&quot;&lt;ref name=&quot;LISZKIEWICZ&quot;&gt;LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br&gt;Farmville nabízí totiž možnost ulehčení hraní jednotlivým hráčům pomocí jejich přátel (tzv. in-game sousedů). Pokud hraje hru více lidí, kteří se navzájem znají, mohou si ve hře pomáhat pomocí posílání herních dárků, různých bonusů, a vzájemného vypomání na svých farmách. Díky tomu mohou hráči získávat větší pozemky pro své aktivity. Pokud nemáte více jak osm in-game sousedů, nemáte možnost dosáhnout rozšíření svých polností. Jakmile se uživatel hry přihlásí na svůj účet na Facebooku, je ihned informován o svém postupu ve hře, obdržením darů a bonusů a je prakticky do hry znovu vtažen.<br /> Tohoto jevu, kdy je uživatel nucen se zapojit do hry si Liszkiewicz všímá zejména v okamžiku, kdy je do Farmville zapojena jeho matka na žádost svého souseda, následně Liszkiewiczův otec, jeho dvě sestry, snoubenka a následně i Liszkiewicz sám, přičemž si celá rodina musí plánovat den s ohledem na časové požadavky hry.<br /> &lt;br&gt; Aby byl ostatním hráčům ve hře umožněn postup a rozvoj je nezbytné, aby bylo do hry zapojeno co nejvíce hráčů, čímž se vytváří sociální tlak.&lt;br/&gt;<br /> <br /> = Citace =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Použitá literatura a zdroje &lt;br/&gt; =<br /> :*BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5. <br /> :*LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville <br /> :*RODRIGUES DINIZ, Renata Almedia BICALHO, DE PÁUDA CARRIERI a Mariana Mayumi PERERIA DE SOUZA. Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities. 2011. ISBN 2219-5440; 67713983. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=20&amp;sid=44f50ffa-43f9-4f4d-94a5-20afdf3ef75f%40sessionmgr15&amp;hid=4. Článek. Federal University. Vedoucí práce Ana Paula Rodrigues Diniz. <br /> :*TRAMMELL, Rebecca. Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons. The Prison Journal. 2011, roč. 91, č. 3. DOI: 10.1177/0032885511409891. Dostupné z: http://tpj.sagepub.com/content/91/3/305.full.pdf+html<br /> :*SARTONI, Luca. Symbolic Violence and Social Media [online]. 2011 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.lucasartoni.com/lavoro/symbolic-violence-and-social-media</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Symbolick%C3%A9_n%C3%A1sil%C3%AD_(Bourdieu)&diff=36748 2013-10-20T13:13:03Z

<p>Jp137: /* 2.2 Příklad druhý */</p> <hr /> <div>=1. Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) &lt;br/&gt; =<br /> S teorií symbolického násilí poprvé přichází francouzský sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve své knize ''Nadvláda mužů''. Zde popisuje osvojování forem podvědomých schémat vnímání, hodnocení a jednání (habitus[http://cs.wikipedia.org/wiki/Habitus_%28psychologie%29]), která jsou na základě nyní používaných sociálních struktur vnímána jako pravdivá. Vychází přitom z výzkumu berberského kmene Kabylů. Symbolické násilí je de facto nadvláda, která nastává v okamžiku, kdy stuktury poznání jsou utvářeny již existujícími strukturami, které ji zpětně potvrzují.<br /> Za přirozený základ dělení symbolického násilí je považováno zejmená dělení dle pohlaví a biologických odlišností, kdy je upřednostňováno zejména mužské pohlaví a ženské pohlaví je upozaďováno (což může vést až k pokřivenému vnímání sebe sama).<br /> &lt;br&gt;Jako typický habitus můžeme například použít tvrzení, že muži jsou lepšími politiky než ženy - na politické scéně je totiž převaha mužských politiků. Jelikož v důsledku habitus odpovídá skutečnosti, zdá se nám toto tvrzení přirozené a pravdivé. Ve skutečnosti však záleží na tom, jak věci vnímáme a hodnotíme, jelikož naše vnímání a hodnocení je právě utváří. Sociální realita nemůže habitus potvrzovat, protože není jeho příčinou, ale důsledkem. &lt;br/&gt;<br /> <br /> =2. Příklady symbolického násilí &lt;br/&gt; =<br /> <br /> ''Jelikož je myšlenka symbolického násilí otázkou sociologie, autor si vyhrazuje právo primárně uvádět příklady sociologického charakteru.''<br /> <br /> ==2.1 Příklad první ==<br /> <br /> V roce 2011 Rebecca Trammell publikovala článek '''Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons ''' v The Prison Journal, kde se zabývala výzkumem a popisem tzv &quot;ochranného párování&quot; mužů ve věznicích, které označuje jako formu násilí, kdy muži chrání ostatní vězně výměnou za sex. Toto chování považuje Bourdieu za symbolické násilí, jelikož tvrdí, že pouhá hrozba násilí umožńuje kontrolovat slabší jedince v sociálních skupinách.&lt;ref name=&quot;Bourdieu&quot;&gt;BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5&lt;/ref&gt; Tato forma mužské dominance je běžně používána k ovládnutí žen, nicméně ve vězeních se mnoho mužů pod hrozbou násilí uchyluje k vykonávání sexuálních aktů na oplátku za svoji ochranu.<br /> &lt;br&gt;V této studii v rozmezí let 2005-2006 vypovídalo 40 mužů propuštěných z vězení v oblasti San Diego, Riverside, Orange Country a Kalifornie. Pod slibem zachování anonymity vypovídali o symbolickém násilí ve vězeních. Průměrný věk vzorku byl 34 let s trestem odnění svobody v rozshu od 18 měsíců po 15 let ve vězeních se střední, až maximální ostrahou. <br /> &lt;br&gt;Dotazování probíhalo na veřejných místech, či u dotazovaných doma, aniž by výsledky výzkumu mohly nějak ovlivnit jejich současný život. Eliminovala se tak obava z postihů ze strany dozorců, či státu. Interview probíhalo v rosahu 1-2 hodin v podobě otevřeného a polostrukturovaného dotazování a vyprávění, čím se umožnilo dosáhnout hlubšího nahlédnutí do vězeňského prostředí a důkladně odhalit sexuální a násilné chování.<br /> &lt;br&gt;Všichni dotazování uvedli, že nebyli ve vězení znásilňováni výměnou za ochranu, nicméně uvádějí, že sex ve vězení je poměrně běžným jevem.&lt;br/&gt;<br /> <br /> == 2.2 Příklad druhý ==<br /> <br /> Ana Paula Rodrigues Diniz, Renata Almeida Bicalho, Alexandre de Pádua Carrieri, Mariana Mayumi Pereira de Souza v roce 2011 sepsali práci nazvanou '''Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities'''. Cílem práce bylo představit výzkum o šikaně homosexuálních mužů v Brazílii. Autoři provedli kvalitativní studii ve velkých městech (Aracaju, Belo Horizonte, Brasilia, Vitoria, Porto Alegre, Rio de Janeiro a Sao Paulo) za použití rozhovorů a empirické analýzy. Použitá metodologie je autory studie zdůvodněna kvůli jemnosti a zvýraznění specifik fenoménu, který u známých a velkých skupin není natolik patrný.&lt;ref name=&quot;RODRIGUES DINIZ&quot;&gt;RODRIGUES DINIZ, Renata Almedia BICALHO, DE PÁUDA CARRIERI a Mariana Mayumi PERERIA DE SOUZA. Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities. 2011. ISBN 2219-5440; 67713983. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=20&amp;sid=44f50ffa-43f9-4f4d-94a5-20afdf3ef75f%40sessionmgr15&amp;hid=4. Článek. Federal University. Vedoucí práce Ana Paula Rodrigues Diniz. &lt;/ref&gt; &lt;br&gt;Účast na výzkumu byla pojata jako vyprávění svého životního příběhu, což umožňovalo vhodnou rekonstrukci jednotlivých příběhů a zpětné zvýraznění vazeb v rámci zažitého symbolického násilí. Výzkumníky bylo učiněno celkem 66 polostrukturovaných rozhovorů s muži, které byly zaznamenány a zapsány pro zajištění integrity dat. Následně bylo 12 rozhovorů použito jako výchozí data pro výzkum.<br /> &lt;br&gt;Z rozhovorů s účastníky výzkumu bylo zjištěno, že se stali cíly symbolického násilí na základě odmítání homosexuality ve svém okolí, kdy byli ústně uráženi, ale i cíleně opovrhováni a záměrně vylučování z určitých sociálních cyklů, čímž na ně byl vyvíjen sociální nátlak podporující hetero-normativní prvky.<br /> &lt;br&gt;Tyto události dle účastníků studie vedly ke ztrátám důvěry ve své okolí, pocitu sociálního vyloučení, nedůvěru v sebe sama a v závěru mnohdy i ke krizi osobnosti.&lt;br/&gt;<br /> <br /> ==2.3 Příklad třetí ==<br /> <br /> Třetím příkladem je práce A. J. Patricka Liszkiewicze z University of Southern California nazvaná '''Cultivated Play: Farmville'''. V této práci Liszkiewicz tvrdí, že hráči hry Farmville nehrají hru pro její zábavu, nýbrž pro sociální tlak, aby hra byla hrána. Dle Liszkiewicze je sociální tlak roven symbolickému násilí.<br /> &lt;br&gt;Hra Farmville je tzv. free hra hraná v internetovém prohlížení pomocí účtu na sociální síti Facebook. Jejím cílem je sklízení vypěstovaných plodin, starání se o své hospodářství a komunikace s ostatními hráči, kteří se ve hře nacházejí. Tuto hraje přes 73 milionů hráčů, z toho 26 milionů ji hraje každý den, čímž ve hranosti přeskočila i World of Warcraft&lt;ref name=&quot;NEWHEISER&quot;&gt;NEWHEISER, Mark. Farmville, Social Gaming, and Addiction. In: Gamasutra [online]. 2009 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.gamasutra.com/blogs/MarkNewheiser/20091204/3733/Farmville_Social_Gaming_and_Addiction.php &lt;/ref&gt;.<br /> &lt;br&gt;I přes vysoké číslo hráčů dle Liszkiewicze hra nenabízí to, co se primárně od her očekává, tedy odpočinutí a zábavu, jelikož Farmville má velmi specifické požadavky na hráče, kteří se musejí v určitý čas nacházet na své imaginární farmě a sklidit své plodiny, jinak o ně přijdou a budou je muset sázet znovu, což je podmíneno investicí herních peněz a pak i časovou náročností.<br /> Vysvětlení proč i přes zdánlivý herní stereotyp je hra hrána nabízí výzkum zcela prosté: &quot;Lidé hrají Farmville, protože lidé hrají Farmville&quot;&lt;ref name=&quot;LISZKIEWICZ&quot;&gt;LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville&lt;/ref&gt;.<br /> &lt;br&gt;Farmville umožňuje totiž možnost ulehčení hraní jednotlivým hráčům pomocí jejich přátel (tzv. in-game sousedů). Pokud hraje hru více lidí, kteří se navzájem znají, mohou si ve hře pomáhat pomocí posílání herních dárků, různých bonusů, a vzájemného vypomání na svých farmách. Díky tomu mohou hráči získávat větší pozemky pro své aktivity. Pokud nemáte více jak osm in-game sousedů, nemáte možnost dosáhnout rozšíření svých polností. Jakmile se uživatel hry přihlásí na svůj účet na Facebooku, je ihned informován o svém postupu ve hře, obdržením darů a bonusů a je prakticky do hry znovu vtažen.<br /> Tohoto jevu, kdy je uživatel nucen se zapojit do hry si Liszkiewicz všímá zejména v okamžiku, kdy je do Farmville zapojena jeho matka na žádost svého souseda, následně Liszkiewiczův otec, jeho dvě sestry, snoubenka a následně i Liszkiewicz sám, přičemž si celá rodina musí plánovat den s ohledem na časové požadavky hry.<br /> &lt;br&gt; Aby byl ostatním hráčům ve hře umožněn postup a rozvoj je nezbytné, aby bylo do hry zapojeno co nejvíce hráčů, čímž se vytváří sociální tlak.&lt;br/&gt;<br /> <br /> = Citace =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Použitá literatura a zdroje &lt;br/&gt; =<br /> :*BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5. <br /> :*LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville <br /> :*RODRIGUES DINIZ, Renata Almedia BICALHO, DE PÁUDA CARRIERI a Mariana Mayumi PERERIA DE SOUZA. Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities. 2011. ISBN 2219-5440; 67713983. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=20&amp;sid=44f50ffa-43f9-4f4d-94a5-20afdf3ef75f%40sessionmgr15&amp;hid=4. Článek. Federal University. Vedoucí práce Ana Paula Rodrigues Diniz. <br /> :*TRAMMELL, Rebecca. Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons. The Prison Journal. 2011, roč. 91, č. 3. DOI: 10.1177/0032885511409891. Dostupné z: http://tpj.sagepub.com/content/91/3/305.full.pdf+html<br /> :*SARTONI, Luca. Symbolic Violence and Social Media [online]. 2011 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.lucasartoni.com/lavoro/symbolic-violence-and-social-media</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Symbolick%C3%A9_n%C3%A1sil%C3%AD_(Bourdieu)&diff=36747 2013-10-20T13:12:32Z

<p>Jp137: /* 2.2 Příklad druhý */</p> <hr /> <div>=1. Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) &lt;br/&gt; =<br /> S teorií symbolického násilí poprvé přichází francouzský sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve své knize ''Nadvláda mužů''. Zde popisuje osvojování forem podvědomých schémat vnímání, hodnocení a jednání (habitus[http://cs.wikipedia.org/wiki/Habitus_%28psychologie%29]), která jsou na základě nyní používaných sociálních struktur vnímána jako pravdivá. Vychází přitom z výzkumu berberského kmene Kabylů. Symbolické násilí je de facto nadvláda, která nastává v okamžiku, kdy stuktury poznání jsou utvářeny již existujícími strukturami, které ji zpětně potvrzují.<br /> Za přirozený základ dělení symbolického násilí je považováno zejmená dělení dle pohlaví a biologických odlišností, kdy je upřednostňováno zejména mužské pohlaví a ženské pohlaví je upozaďováno (což může vést až k pokřivenému vnímání sebe sama).<br /> &lt;br&gt;Jako typický habitus můžeme například použít tvrzení, že muži jsou lepšími politiky než ženy - na politické scéně je totiž převaha mužských politiků. Jelikož v důsledku habitus odpovídá skutečnosti, zdá se nám toto tvrzení přirozené a pravdivé. Ve skutečnosti však záleží na tom, jak věci vnímáme a hodnotíme, jelikož naše vnímání a hodnocení je právě utváří. Sociální realita nemůže habitus potvrzovat, protože není jeho příčinou, ale důsledkem. &lt;br/&gt;<br /> <br /> =2. Příklady symbolického násilí &lt;br/&gt; =<br /> <br /> ''Jelikož je myšlenka symbolického násilí otázkou sociologie, autor si vyhrazuje právo primárně uvádět příklady sociologického charakteru.''<br /> <br /> ==2.1 Příklad první ==<br /> <br /> V roce 2011 Rebecca Trammell publikovala článek '''Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons ''' v The Prison Journal, kde se zabývala výzkumem a popisem tzv &quot;ochranného párování&quot; mužů ve věznicích, které označuje jako formu násilí, kdy muži chrání ostatní vězně výměnou za sex. Toto chování považuje Bourdieu za symbolické násilí, jelikož tvrdí, že pouhá hrozba násilí umožńuje kontrolovat slabší jedince v sociálních skupinách.&lt;ref name=&quot;Bourdieu&quot;&gt;BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5&lt;/ref&gt; Tato forma mužské dominance je běžně používána k ovládnutí žen, nicméně ve vězeních se mnoho mužů pod hrozbou násilí uchyluje k vykonávání sexuálních aktů na oplátku za svoji ochranu.<br /> &lt;br&gt;V této studii v rozmezí let 2005-2006 vypovídalo 40 mužů propuštěných z vězení v oblasti San Diego, Riverside, Orange Country a Kalifornie. Pod slibem zachování anonymity vypovídali o symbolickém násilí ve vězeních. Průměrný věk vzorku byl 34 let s trestem odnění svobody v rozshu od 18 měsíců po 15 let ve vězeních se střední, až maximální ostrahou. <br /> &lt;br&gt;Dotazování probíhalo na veřejných místech, či u dotazovaných doma, aniž by výsledky výzkumu mohly nějak ovlivnit jejich současný život. Eliminovala se tak obava z postihů ze strany dozorců, či státu. Interview probíhalo v rosahu 1-2 hodin v podobě otevřeného a polostrukturovaného dotazování a vyprávění, čím se umožnilo dosáhnout hlubšího nahlédnutí do vězeňského prostředí a důkladně odhalit sexuální a násilné chování.<br /> &lt;br&gt;Všichni dotazování uvedli, že nebyli ve vězení znásilňováni výměnou za ochranu, nicméně uvádějí, že sex ve vězení je poměrně běžným jevem.&lt;br/&gt;<br /> <br /> == 2.2 Příklad druhý ==<br /> <br /> Ana Paula Rodrigues Diniz, Renata Almeida Bicalho, Alexandre de Pádua Carrieri, Mariana Mayumi Pereira de Souza v roce 2011 sepsali práci nazvanou '''Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities'''. Cílem práce bylo představit výzkum o šikaně homosexuálních mužů v Brazílii. Autoři provedli kvalitativní studii ve velkých městech (Aracaju, Belo Horizonte, Brasilia, Vitoria, Porto Alegre, Rio de Janeiro a Sao Paulo) za použití rozhovorů a empirické analýzy. Použitá metodologie je autory studie zdůvodněna kvůli jemnosti a zvýraznění specifik fenoménu, který u známých a velkých skupin není natolik patrný.&lt;ref name=&quot;RODRIGUES DINIZ&quot;&gt;RODRIGUES DINIZ, Renata Almedia BICALHO, DE PÁUDA CARRIERI a Mariana Mayumi PERERIA DE SOUZA. Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities. 2011. ISBN 2219-5440; 67713983. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=20&amp;sid=44f50ffa-43f9-4f4d-94a5-20afdf3ef75f%40sessionmgr15&amp;hid=4 Článek. Federal University. Vedoucí práce Ana Paula Rodrigues Diniz. &lt;/ref&gt;. &lt;br&gt;Účast na výzkumu byla pojata jako vyprávění svého životního příběhu, což umožňovalo vhodnou rekonstrukci jednotlivých příběhů a zpětné zvýraznění vazeb v rámci zažitého symbolického násilí. Výzkumníky bylo učiněno celkem 66 polostrukturovaných rozhovorů s muži, které byly zaznamenány a zapsány pro zajištění integrity dat. Následně bylo 12 rozhovorů použito jako výchozí data pro výzkum.<br /> &lt;br&gt;Z rozhovorů s účastníky výzkumu bylo zjištěno, že se stali cíly symbolického násilí na základě odmítání homosexuality ve svém okolí, kdy byli ústně uráženi, ale i cíleně opovrhováni a záměrně vylučování z určitých sociálních cyklů, čímž na ně byl vyvíjen sociální nátlak podporující hetero-normativní prvky.<br /> &lt;br&gt;Tyto události dle účastníků studie vedly ke ztrátám důvěry ve své okolí, pocitu sociálního vyloučení, nedůvěru v sebe sama a v závěru mnohdy i ke krizi osobnosti.&lt;br/&gt;<br /> <br /> ==2.3 Příklad třetí ==<br /> <br /> Třetím příkladem je práce A. J. Patricka Liszkiewicze z University of Southern California nazvaná '''Cultivated Play: Farmville'''. V této práci Liszkiewicz tvrdí, že hráči hry Farmville nehrají hru pro její zábavu, nýbrž pro sociální tlak, aby hra byla hrána. Dle Liszkiewicze je sociální tlak roven symbolickému násilí.<br /> &lt;br&gt;Hra Farmville je tzv. free hra hraná v internetovém prohlížení pomocí účtu na sociální síti Facebook. Jejím cílem je sklízení vypěstovaných plodin, starání se o své hospodářství a komunikace s ostatními hráči, kteří se ve hře nacházejí. Tuto hraje přes 73 milionů hráčů, z toho 26 milionů ji hraje každý den, čímž ve hranosti přeskočila i World of Warcraft&lt;ref name=&quot;NEWHEISER&quot;&gt;NEWHEISER, Mark. Farmville, Social Gaming, and Addiction. In: Gamasutra [online]. 2009 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.gamasutra.com/blogs/MarkNewheiser/20091204/3733/Farmville_Social_Gaming_and_Addiction.php &lt;/ref&gt;.<br /> &lt;br&gt;I přes vysoké číslo hráčů dle Liszkiewicze hra nenabízí to, co se primárně od her očekává, tedy odpočinutí a zábavu, jelikož Farmville má velmi specifické požadavky na hráče, kteří se musejí v určitý čas nacházet na své imaginární farmě a sklidit své plodiny, jinak o ně přijdou a budou je muset sázet znovu, což je podmíneno investicí herních peněz a pak i časovou náročností.<br /> Vysvětlení proč i přes zdánlivý herní stereotyp je hra hrána nabízí výzkum zcela prosté: &quot;Lidé hrají Farmville, protože lidé hrají Farmville&quot;&lt;ref name=&quot;LISZKIEWICZ&quot;&gt;LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville&lt;/ref&gt;.<br /> &lt;br&gt;Farmville umožňuje totiž možnost ulehčení hraní jednotlivým hráčům pomocí jejich přátel (tzv. in-game sousedů). Pokud hraje hru více lidí, kteří se navzájem znají, mohou si ve hře pomáhat pomocí posílání herních dárků, různých bonusů, a vzájemného vypomání na svých farmách. Díky tomu mohou hráči získávat větší pozemky pro své aktivity. Pokud nemáte více jak osm in-game sousedů, nemáte možnost dosáhnout rozšíření svých polností. Jakmile se uživatel hry přihlásí na svůj účet na Facebooku, je ihned informován o svém postupu ve hře, obdržením darů a bonusů a je prakticky do hry znovu vtažen.<br /> Tohoto jevu, kdy je uživatel nucen se zapojit do hry si Liszkiewicz všímá zejména v okamžiku, kdy je do Farmville zapojena jeho matka na žádost svého souseda, následně Liszkiewiczův otec, jeho dvě sestry, snoubenka a následně i Liszkiewicz sám, přičemž si celá rodina musí plánovat den s ohledem na časové požadavky hry.<br /> &lt;br&gt; Aby byl ostatním hráčům ve hře umožněn postup a rozvoj je nezbytné, aby bylo do hry zapojeno co nejvíce hráčů, čímž se vytváří sociální tlak.&lt;br/&gt;<br /> <br /> = Citace =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Použitá literatura a zdroje &lt;br/&gt; =<br /> :*BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5. <br /> :*LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville <br /> :*RODRIGUES DINIZ, Renata Almedia BICALHO, DE PÁUDA CARRIERI a Mariana Mayumi PERERIA DE SOUZA. Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities. 2011. ISBN 2219-5440; 67713983. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=20&amp;sid=44f50ffa-43f9-4f4d-94a5-20afdf3ef75f%40sessionmgr15&amp;hid=4. Článek. Federal University. Vedoucí práce Ana Paula Rodrigues Diniz. <br /> :*TRAMMELL, Rebecca. Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons. The Prison Journal. 2011, roč. 91, č. 3. DOI: 10.1177/0032885511409891. Dostupné z: http://tpj.sagepub.com/content/91/3/305.full.pdf+html<br /> :*SARTONI, Luca. Symbolic Violence and Social Media [online]. 2011 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.lucasartoni.com/lavoro/symbolic-violence-and-social-media</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Symbolick%C3%A9_n%C3%A1sil%C3%AD_(Bourdieu)&diff=36746 2013-10-20T13:10:10Z

<p>Jp137: /* 2.1 Příklad první */</p> <hr /> <div>=1. Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) &lt;br/&gt; =<br /> S teorií symbolického násilí poprvé přichází francouzský sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve své knize ''Nadvláda mužů''. Zde popisuje osvojování forem podvědomých schémat vnímání, hodnocení a jednání (habitus[http://cs.wikipedia.org/wiki/Habitus_%28psychologie%29]), která jsou na základě nyní používaných sociálních struktur vnímána jako pravdivá. Vychází přitom z výzkumu berberského kmene Kabylů. Symbolické násilí je de facto nadvláda, která nastává v okamžiku, kdy stuktury poznání jsou utvářeny již existujícími strukturami, které ji zpětně potvrzují.<br /> Za přirozený základ dělení symbolického násilí je považováno zejmená dělení dle pohlaví a biologických odlišností, kdy je upřednostňováno zejména mužské pohlaví a ženské pohlaví je upozaďováno (což může vést až k pokřivenému vnímání sebe sama).<br /> &lt;br&gt;Jako typický habitus můžeme například použít tvrzení, že muži jsou lepšími politiky než ženy - na politické scéně je totiž převaha mužských politiků. Jelikož v důsledku habitus odpovídá skutečnosti, zdá se nám toto tvrzení přirozené a pravdivé. Ve skutečnosti však záleží na tom, jak věci vnímáme a hodnotíme, jelikož naše vnímání a hodnocení je právě utváří. Sociální realita nemůže habitus potvrzovat, protože není jeho příčinou, ale důsledkem. &lt;br/&gt;<br /> <br /> =2. Příklady symbolického násilí &lt;br/&gt; =<br /> <br /> ''Jelikož je myšlenka symbolického násilí otázkou sociologie, autor si vyhrazuje právo primárně uvádět příklady sociologického charakteru.''<br /> <br /> ==2.1 Příklad první ==<br /> <br /> V roce 2011 Rebecca Trammell publikovala článek '''Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons ''' v The Prison Journal, kde se zabývala výzkumem a popisem tzv &quot;ochranného párování&quot; mužů ve věznicích, které označuje jako formu násilí, kdy muži chrání ostatní vězně výměnou za sex. Toto chování považuje Bourdieu za symbolické násilí, jelikož tvrdí, že pouhá hrozba násilí umožńuje kontrolovat slabší jedince v sociálních skupinách.&lt;ref name=&quot;Bourdieu&quot;&gt;BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5&lt;/ref&gt; Tato forma mužské dominance je běžně používána k ovládnutí žen, nicméně ve vězeních se mnoho mužů pod hrozbou násilí uchyluje k vykonávání sexuálních aktů na oplátku za svoji ochranu.<br /> &lt;br&gt;V této studii v rozmezí let 2005-2006 vypovídalo 40 mužů propuštěných z vězení v oblasti San Diego, Riverside, Orange Country a Kalifornie. Pod slibem zachování anonymity vypovídali o symbolickém násilí ve vězeních. Průměrný věk vzorku byl 34 let s trestem odnění svobody v rozshu od 18 měsíců po 15 let ve vězeních se střední, až maximální ostrahou. <br /> &lt;br&gt;Dotazování probíhalo na veřejných místech, či u dotazovaných doma, aniž by výsledky výzkumu mohly nějak ovlivnit jejich současný život. Eliminovala se tak obava z postihů ze strany dozorců, či státu. Interview probíhalo v rosahu 1-2 hodin v podobě otevřeného a polostrukturovaného dotazování a vyprávění, čím se umožnilo dosáhnout hlubšího nahlédnutí do vězeňského prostředí a důkladně odhalit sexuální a násilné chování.<br /> &lt;br&gt;Všichni dotazování uvedli, že nebyli ve vězení znásilňováni výměnou za ochranu, nicméně uvádějí, že sex ve vězení je poměrně běžným jevem.&lt;br/&gt;<br /> <br /> == 2.2 Příklad druhý ==<br /> <br /> Ana Paula Rodrigues Diniz, Renata Almeida Bicalho, Alexandre de Pádua Carrieri, Mariana Mayumi Pereira de Souza v roce 2011 sepsali práci nazvanou '''Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities'''. Cílem práce bylo představit výzkum o šikaně homosexuálních mužů v Brazílii. Autoři provedli kvalitativní studii ve velkých městech (Aracaju, Belo Horizonte, Brasilia, Vitoria, Porto Alegre, Rio de Janeiro a Sao Paulo) za použití rozhovorů a empirické analýzy. Použitá metodologie je autory studie zdůvodněna kvůli jemnosti a zvýraznění specifik fenoménu, který u známých a velkých skupin není natolik patrný&lt;ref name=&quot;RODRIGUES DINIZ&quot;&gt;RODRIGUES DINIZ, Renata Almedia BICALHO, DE PÁUDA CARRIERI a Mariana Mayumi PERERIA DE SOUZA. Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities. 2011. ISBN 2219-5440; 67713983. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=20&amp;sid=44f50ffa-43f9-4f4d-94a5-20afdf3ef75f%40sessionmgr15&amp;hid=4. Článek. Federal University. Vedoucí práce Ana Paula Rodrigues Diniz. &lt;/ref&gt;. &lt;br&gt;Účast na výzkumu byla pojata jako vyprávění svého životního příběhu, což umožňovalo vhodnou rekonstrukci jednotlivých příběhů a zpětné zvýraznění vazeb v rámci zažitého symbolického násilí. Výzkumníky bylo učiněno celkem 66 polostrukturovaných rozhovorů s muži, které byly zaznamenány a zapsány pro zajištění integrity dat. Následně 12 rozhovorů bylo použito jako výchozí data pro výzkum.<br /> &lt;br&gt;Z rozhovorů s účastníky výzkumu bylo zjištěno, že se stali cíly symbolického násilí na základě odmítání homosexuality ve svém okolí, kdy byli ústně uráženi, ale i cíleně opovrhováni a záměrně vylučování z určitých sociálních cyklů, čímž na ně byl vyvíjen sociální nátlak podporující hetero-normativní prvky.<br /> &lt;br&gt;Tyto události dle účastníků studie vedly ke ztrátám důvěry ve své okolí, pocitu sociálního vyloučení, nedůvěru v sebe sama a v závěru mnohdy i ke krizi osobnosti.&lt;br/&gt;<br /> <br /> ==2.3 Příklad třetí ==<br /> <br /> Třetím příkladem je práce A. J. Patricka Liszkiewicze z University of Southern California nazvaná '''Cultivated Play: Farmville'''. V této práci Liszkiewicz tvrdí, že hráči hry Farmville nehrají hru pro její zábavu, nýbrž pro sociální tlak, aby hra byla hrána. Dle Liszkiewicze je sociální tlak roven symbolickému násilí.<br /> &lt;br&gt;Hra Farmville je tzv. free hra hraná v internetovém prohlížení pomocí účtu na sociální síti Facebook. Jejím cílem je sklízení vypěstovaných plodin, starání se o své hospodářství a komunikace s ostatními hráči, kteří se ve hře nacházejí. Tuto hraje přes 73 milionů hráčů, z toho 26 milionů ji hraje každý den, čímž ve hranosti přeskočila i World of Warcraft&lt;ref name=&quot;NEWHEISER&quot;&gt;NEWHEISER, Mark. Farmville, Social Gaming, and Addiction. In: Gamasutra [online]. 2009 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.gamasutra.com/blogs/MarkNewheiser/20091204/3733/Farmville_Social_Gaming_and_Addiction.php &lt;/ref&gt;.<br /> &lt;br&gt;I přes vysoké číslo hráčů dle Liszkiewicze hra nenabízí to, co se primárně od her očekává, tedy odpočinutí a zábavu, jelikož Farmville má velmi specifické požadavky na hráče, kteří se musejí v určitý čas nacházet na své imaginární farmě a sklidit své plodiny, jinak o ně přijdou a budou je muset sázet znovu, což je podmíneno investicí herních peněz a pak i časovou náročností.<br /> Vysvětlení proč i přes zdánlivý herní stereotyp je hra hrána nabízí výzkum zcela prosté: &quot;Lidé hrají Farmville, protože lidé hrají Farmville&quot;&lt;ref name=&quot;LISZKIEWICZ&quot;&gt;LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville&lt;/ref&gt;.<br /> &lt;br&gt;Farmville umožňuje totiž možnost ulehčení hraní jednotlivým hráčům pomocí jejich přátel (tzv. in-game sousedů). Pokud hraje hru více lidí, kteří se navzájem znají, mohou si ve hře pomáhat pomocí posílání herních dárků, různých bonusů, a vzájemného vypomání na svých farmách. Díky tomu mohou hráči získávat větší pozemky pro své aktivity. Pokud nemáte více jak osm in-game sousedů, nemáte možnost dosáhnout rozšíření svých polností. Jakmile se uživatel hry přihlásí na svůj účet na Facebooku, je ihned informován o svém postupu ve hře, obdržením darů a bonusů a je prakticky do hry znovu vtažen.<br /> Tohoto jevu, kdy je uživatel nucen se zapojit do hry si Liszkiewicz všímá zejména v okamžiku, kdy je do Farmville zapojena jeho matka na žádost svého souseda, následně Liszkiewiczův otec, jeho dvě sestry, snoubenka a následně i Liszkiewicz sám, přičemž si celá rodina musí plánovat den s ohledem na časové požadavky hry.<br /> &lt;br&gt; Aby byl ostatním hráčům ve hře umožněn postup a rozvoj je nezbytné, aby bylo do hry zapojeno co nejvíce hráčů, čímž se vytváří sociální tlak.&lt;br/&gt;<br /> <br /> = Citace =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Použitá literatura a zdroje &lt;br/&gt; =<br /> :*BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5. <br /> :*LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville <br /> :*RODRIGUES DINIZ, Renata Almedia BICALHO, DE PÁUDA CARRIERI a Mariana Mayumi PERERIA DE SOUZA. Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities. 2011. ISBN 2219-5440; 67713983. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=20&amp;sid=44f50ffa-43f9-4f4d-94a5-20afdf3ef75f%40sessionmgr15&amp;hid=4. Článek. Federal University. Vedoucí práce Ana Paula Rodrigues Diniz. <br /> :*TRAMMELL, Rebecca. Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons. The Prison Journal. 2011, roč. 91, č. 3. DOI: 10.1177/0032885511409891. Dostupné z: http://tpj.sagepub.com/content/91/3/305.full.pdf+html<br /> :*SARTONI, Luca. Symbolic Violence and Social Media [online]. 2011 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.lucasartoni.com/lavoro/symbolic-violence-and-social-media</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Symbolick%C3%A9_n%C3%A1sil%C3%AD_(Bourdieu)&diff=36745 2013-10-20T13:07:02Z

<p>Jp137: /* 1. Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) */</p> <hr /> <div>=1. Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) &lt;br/&gt; =<br /> S teorií symbolického násilí poprvé přichází francouzský sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve své knize ''Nadvláda mužů''. Zde popisuje osvojování forem podvědomých schémat vnímání, hodnocení a jednání (habitus[http://cs.wikipedia.org/wiki/Habitus_%28psychologie%29]), která jsou na základě nyní používaných sociálních struktur vnímána jako pravdivá. Vychází přitom z výzkumu berberského kmene Kabylů. Symbolické násilí je de facto nadvláda, která nastává v okamžiku, kdy stuktury poznání jsou utvářeny již existujícími strukturami, které ji zpětně potvrzují.<br /> Za přirozený základ dělení symbolického násilí je považováno zejmená dělení dle pohlaví a biologických odlišností, kdy je upřednostňováno zejména mužské pohlaví a ženské pohlaví je upozaďováno (což může vést až k pokřivenému vnímání sebe sama).<br /> &lt;br&gt;Jako typický habitus můžeme například použít tvrzení, že muži jsou lepšími politiky než ženy - na politické scéně je totiž převaha mužských politiků. Jelikož v důsledku habitus odpovídá skutečnosti, zdá se nám toto tvrzení přirozené a pravdivé. Ve skutečnosti však záleží na tom, jak věci vnímáme a hodnotíme, jelikož naše vnímání a hodnocení je právě utváří. Sociální realita nemůže habitus potvrzovat, protože není jeho příčinou, ale důsledkem. &lt;br/&gt;<br /> <br /> =2. Příklady symbolického násilí &lt;br/&gt; =<br /> <br /> ''Jelikož je myšlenka symbolického násilí otázkou sociologie, autor si vyhrazuje právo primárně uvádět příklady sociologického charakteru.''<br /> <br /> ==2.1 Příklad první ==<br /> <br /> V roce 2011 Rebecca Trammell publikovala článek '''Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons ''' v The Prison Journal, kde se zabývala výzkumem a popisem tzv &quot;ochranného párování&quot; mužů ve věznicích, které označuje jako formu násilí, kdy muži chrání ostatní vězně výměnou za sex. Toto chování považuje Bourdieu za symbolické násilí, jelikož tvrdí, že pouhá hrozba násilí umožńuje kontrolovat slabší jedince v sociálních skupinách&lt;ref name=&quot;Bourdieu&quot;&gt;BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5&lt;/ref&gt;. Tato forma mužské dominance je běžně používána k ovládnutí žen, nicméně ve vězeních se mnoho mužů pod hrozbou násilí uchyluje k vykonávání sexuálních aktů na oplátku za svoji ochranu.<br /> &lt;br&gt;V této studii v rozmezí let 2005-06 vypovídalo 40 mužů propuštěných z vězení v oblasti San Diego, Riverside, Orange Country a Kalifornie, kdy pod slibem zachování anonymity vypovídali o symbolickém násilí ve vězeních. Průměrný věk vzorku byl 34 let s trestem odnění svobody v rozshu od 18 měsíců po 15 let ve vězeních se střední, až maximální ostrahou. <br /> &lt;br&gt;Dotazování probíhalo na veřejných místech, či u dotazovaných doma, aniž by výsledky výzkumu mohly nějak ovlivnit jejich současný život. Eliminovala se tak obava z postihů ze strany dozorců, či státu. Interview probíhalo v rosahu 1-2 hodin v podobě otevřeného a polostrukturovaného dotazování a vyprávění, čím se umožnilo dosáhnout hlubšího nahlédnutí do vězeňského prostředí a důkladně odhalit sexuální a násilné chování.<br /> &lt;br&gt;Všichni dotazování uvedli, že nebyli ve vězení znásilňováni výměnou za ochranu, nicméně uvádějí, že sex ve vězení je poměrně běžným jevem.&lt;br/&gt;<br /> <br /> == 2.2 Příklad druhý ==<br /> <br /> Ana Paula Rodrigues Diniz, Renata Almeida Bicalho, Alexandre de Pádua Carrieri, Mariana Mayumi Pereira de Souza v roce 2011 sepsali práci nazvanou '''Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities'''. Cílem práce bylo představit výzkum o šikaně homosexuálních mužů v Brazílii. Autoři provedli kvalitativní studii ve velkých městech (Aracaju, Belo Horizonte, Brasilia, Vitoria, Porto Alegre, Rio de Janeiro a Sao Paulo) za použití rozhovorů a empirické analýzy. Použitá metodologie je autory studie zdůvodněna kvůli jemnosti a zvýraznění specifik fenoménu, který u známých a velkých skupin není natolik patrný&lt;ref name=&quot;RODRIGUES DINIZ&quot;&gt;RODRIGUES DINIZ, Renata Almedia BICALHO, DE PÁUDA CARRIERI a Mariana Mayumi PERERIA DE SOUZA. Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities. 2011. ISBN 2219-5440; 67713983. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=20&amp;sid=44f50ffa-43f9-4f4d-94a5-20afdf3ef75f%40sessionmgr15&amp;hid=4. Článek. Federal University. Vedoucí práce Ana Paula Rodrigues Diniz. &lt;/ref&gt;. &lt;br&gt;Účast na výzkumu byla pojata jako vyprávění svého životního příběhu, což umožňovalo vhodnou rekonstrukci jednotlivých příběhů a zpětné zvýraznění vazeb v rámci zažitého symbolického násilí. Výzkumníky bylo učiněno celkem 66 polostrukturovaných rozhovorů s muži, které byly zaznamenány a zapsány pro zajištění integrity dat. Následně 12 rozhovorů bylo použito jako výchozí data pro výzkum.<br /> &lt;br&gt;Z rozhovorů s účastníky výzkumu bylo zjištěno, že se stali cíly symbolického násilí na základě odmítání homosexuality ve svém okolí, kdy byli ústně uráženi, ale i cíleně opovrhováni a záměrně vylučování z určitých sociálních cyklů, čímž na ně byl vyvíjen sociální nátlak podporující hetero-normativní prvky.<br /> &lt;br&gt;Tyto události dle účastníků studie vedly ke ztrátám důvěry ve své okolí, pocitu sociálního vyloučení, nedůvěru v sebe sama a v závěru mnohdy i ke krizi osobnosti.&lt;br/&gt;<br /> <br /> ==2.3 Příklad třetí ==<br /> <br /> Třetím příkladem je práce A. J. Patricka Liszkiewicze z University of Southern California nazvaná '''Cultivated Play: Farmville'''. V této práci Liszkiewicz tvrdí, že hráči hry Farmville nehrají hru pro její zábavu, nýbrž pro sociální tlak, aby hra byla hrána. Dle Liszkiewicze je sociální tlak roven symbolickému násilí.<br /> &lt;br&gt;Hra Farmville je tzv. free hra hraná v internetovém prohlížení pomocí účtu na sociální síti Facebook. Jejím cílem je sklízení vypěstovaných plodin, starání se o své hospodářství a komunikace s ostatními hráči, kteří se ve hře nacházejí. Tuto hraje přes 73 milionů hráčů, z toho 26 milionů ji hraje každý den, čímž ve hranosti přeskočila i World of Warcraft&lt;ref name=&quot;NEWHEISER&quot;&gt;NEWHEISER, Mark. Farmville, Social Gaming, and Addiction. In: Gamasutra [online]. 2009 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.gamasutra.com/blogs/MarkNewheiser/20091204/3733/Farmville_Social_Gaming_and_Addiction.php &lt;/ref&gt;.<br /> &lt;br&gt;I přes vysoké číslo hráčů dle Liszkiewicze hra nenabízí to, co se primárně od her očekává, tedy odpočinutí a zábavu, jelikož Farmville má velmi specifické požadavky na hráče, kteří se musejí v určitý čas nacházet na své imaginární farmě a sklidit své plodiny, jinak o ně přijdou a budou je muset sázet znovu, což je podmíneno investicí herních peněz a pak i časovou náročností.<br /> Vysvětlení proč i přes zdánlivý herní stereotyp je hra hrána nabízí výzkum zcela prosté: &quot;Lidé hrají Farmville, protože lidé hrají Farmville&quot;&lt;ref name=&quot;LISZKIEWICZ&quot;&gt;LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville&lt;/ref&gt;.<br /> &lt;br&gt;Farmville umožňuje totiž možnost ulehčení hraní jednotlivým hráčům pomocí jejich přátel (tzv. in-game sousedů). Pokud hraje hru více lidí, kteří se navzájem znají, mohou si ve hře pomáhat pomocí posílání herních dárků, různých bonusů, a vzájemného vypomání na svých farmách. Díky tomu mohou hráči získávat větší pozemky pro své aktivity. Pokud nemáte více jak osm in-game sousedů, nemáte možnost dosáhnout rozšíření svých polností. Jakmile se uživatel hry přihlásí na svůj účet na Facebooku, je ihned informován o svém postupu ve hře, obdržením darů a bonusů a je prakticky do hry znovu vtažen.<br /> Tohoto jevu, kdy je uživatel nucen se zapojit do hry si Liszkiewicz všímá zejména v okamžiku, kdy je do Farmville zapojena jeho matka na žádost svého souseda, následně Liszkiewiczův otec, jeho dvě sestry, snoubenka a následně i Liszkiewicz sám, přičemž si celá rodina musí plánovat den s ohledem na časové požadavky hry.<br /> &lt;br&gt; Aby byl ostatním hráčům ve hře umožněn postup a rozvoj je nezbytné, aby bylo do hry zapojeno co nejvíce hráčů, čímž se vytváří sociální tlak.&lt;br/&gt;<br /> <br /> = Citace =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Použitá literatura a zdroje &lt;br/&gt; =<br /> :*BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5. <br /> :*LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville <br /> :*RODRIGUES DINIZ, Renata Almedia BICALHO, DE PÁUDA CARRIERI a Mariana Mayumi PERERIA DE SOUZA. Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities. 2011. ISBN 2219-5440; 67713983. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=20&amp;sid=44f50ffa-43f9-4f4d-94a5-20afdf3ef75f%40sessionmgr15&amp;hid=4. Článek. Federal University. Vedoucí práce Ana Paula Rodrigues Diniz. <br /> :*TRAMMELL, Rebecca. Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons. The Prison Journal. 2011, roč. 91, č. 3. DOI: 10.1177/0032885511409891. Dostupné z: http://tpj.sagepub.com/content/91/3/305.full.pdf+html<br /> :*SARTONI, Luca. Symbolic Violence and Social Media [online]. 2011 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.lucasartoni.com/lavoro/symbolic-violence-and-social-media</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Symbolick%C3%A9_n%C3%A1sil%C3%AD_(Bourdieu)&diff=36744 2013-10-20T13:02:37Z

<p>Jp137: /* 2.3 Příklad třetí */</p> <hr /> <div>=1. Symbolické násilí (Pierre Bourdieu) &lt;br/&gt; =<br /> S teorií symbolického násilí poprvé přichází francouzský sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve své knize ''Nadvláda mužů''. Zde popisuje osvojování forem podvědomých schémat vnímání, hodnocení a jednání (habitus[http://cs.wikipedia.org/wiki/Habitus_%28psychologie%29]), která jsou na základě nyní používaných sociálních struktur vnímána jako pravdivá. Vychází přitom z výzkumu berberského kmene Kabylů Symbolické násilí je de facto nadvláda, která nastává v okamžiku, kdy stuktury poznání jsou utvářeny již existujícími strukturami, které ji zpětně potvrzují.<br /> Za přirozený základ dělení symbolického násilí je považováno zejmená dělení dle pohlaví a biologických odlišností, kdy je upřednostňováno zejména mužské pohlaví a ženské pohlaví je upozaďováno (což může vést až k pokřivenému vnímání sebe sama).<br /> &lt;br&gt;Jako typický habitus můžeme například použít tvrzení, že muži jsou lepšími politiky než ženy - na politické scéně je totiž převaha mužských politiků. Jelikož v důsledku habitus odpovídá skutečnosti, zdá se nám toto tvrzení přirozené a pravdivé. Ve skutečnosti však záleží na tom, jak věci vnímáme a hodnotíme, jelikož naše vnímání a hodnocení je právě utváří. Sociální realita nemůže habitus potvrzovat, protože není jeho příčinou, ale důsledkem. &lt;br/&gt;<br /> <br /> =2. Příklady symbolického násilí &lt;br/&gt; =<br /> <br /> ''Jelikož je myšlenka symbolického násilí otázkou sociologie, autor si vyhrazuje právo primárně uvádět příklady sociologického charakteru.''<br /> <br /> ==2.1 Příklad první ==<br /> <br /> V roce 2011 Rebecca Trammell publikovala článek '''Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons ''' v The Prison Journal, kde se zabývala výzkumem a popisem tzv &quot;ochranného párování&quot; mužů ve věznicích, které označuje jako formu násilí, kdy muži chrání ostatní vězně výměnou za sex. Toto chování považuje Bourdieu za symbolické násilí, jelikož tvrdí, že pouhá hrozba násilí umožńuje kontrolovat slabší jedince v sociálních skupinách&lt;ref name=&quot;Bourdieu&quot;&gt;BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5&lt;/ref&gt;. Tato forma mužské dominance je běžně používána k ovládnutí žen, nicméně ve vězeních se mnoho mužů pod hrozbou násilí uchyluje k vykonávání sexuálních aktů na oplátku za svoji ochranu.<br /> &lt;br&gt;V této studii v rozmezí let 2005-06 vypovídalo 40 mužů propuštěných z vězení v oblasti San Diego, Riverside, Orange Country a Kalifornie, kdy pod slibem zachování anonymity vypovídali o symbolickém násilí ve vězeních. Průměrný věk vzorku byl 34 let s trestem odnění svobody v rozshu od 18 měsíců po 15 let ve vězeních se střední, až maximální ostrahou. <br /> &lt;br&gt;Dotazování probíhalo na veřejných místech, či u dotazovaných doma, aniž by výsledky výzkumu mohly nějak ovlivnit jejich současný život. Eliminovala se tak obava z postihů ze strany dozorců, či státu. Interview probíhalo v rosahu 1-2 hodin v podobě otevřeného a polostrukturovaného dotazování a vyprávění, čím se umožnilo dosáhnout hlubšího nahlédnutí do vězeňského prostředí a důkladně odhalit sexuální a násilné chování.<br /> &lt;br&gt;Všichni dotazování uvedli, že nebyli ve vězení znásilňováni výměnou za ochranu, nicméně uvádějí, že sex ve vězení je poměrně běžným jevem.&lt;br/&gt;<br /> <br /> == 2.2 Příklad druhý ==<br /> <br /> Ana Paula Rodrigues Diniz, Renata Almeida Bicalho, Alexandre de Pádua Carrieri, Mariana Mayumi Pereira de Souza v roce 2011 sepsali práci nazvanou '''Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities'''. Cílem práce bylo představit výzkum o šikaně homosexuálních mužů v Brazílii. Autoři provedli kvalitativní studii ve velkých městech (Aracaju, Belo Horizonte, Brasilia, Vitoria, Porto Alegre, Rio de Janeiro a Sao Paulo) za použití rozhovorů a empirické analýzy. Použitá metodologie je autory studie zdůvodněna kvůli jemnosti a zvýraznění specifik fenoménu, který u známých a velkých skupin není natolik patrný&lt;ref name=&quot;RODRIGUES DINIZ&quot;&gt;RODRIGUES DINIZ, Renata Almedia BICALHO, DE PÁUDA CARRIERI a Mariana Mayumi PERERIA DE SOUZA. Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities. 2011. ISBN 2219-5440; 67713983. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=20&amp;sid=44f50ffa-43f9-4f4d-94a5-20afdf3ef75f%40sessionmgr15&amp;hid=4. Článek. Federal University. Vedoucí práce Ana Paula Rodrigues Diniz. &lt;/ref&gt;. &lt;br&gt;Účast na výzkumu byla pojata jako vyprávění svého životního příběhu, což umožňovalo vhodnou rekonstrukci jednotlivých příběhů a zpětné zvýraznění vazeb v rámci zažitého symbolického násilí. Výzkumníky bylo učiněno celkem 66 polostrukturovaných rozhovorů s muži, které byly zaznamenány a zapsány pro zajištění integrity dat. Následně 12 rozhovorů bylo použito jako výchozí data pro výzkum.<br /> &lt;br&gt;Z rozhovorů s účastníky výzkumu bylo zjištěno, že se stali cíly symbolického násilí na základě odmítání homosexuality ve svém okolí, kdy byli ústně uráženi, ale i cíleně opovrhováni a záměrně vylučování z určitých sociálních cyklů, čímž na ně byl vyvíjen sociální nátlak podporující hetero-normativní prvky.<br /> &lt;br&gt;Tyto události dle účastníků studie vedly ke ztrátám důvěry ve své okolí, pocitu sociálního vyloučení, nedůvěru v sebe sama a v závěru mnohdy i ke krizi osobnosti.&lt;br/&gt;<br /> <br /> ==2.3 Příklad třetí ==<br /> <br /> Třetím příkladem je práce A. J. Patricka Liszkiewicze z University of Southern California nazvaná '''Cultivated Play: Farmville'''. V této práci Liszkiewicz tvrdí, že hráči hry Farmville nehrají hru pro její zábavu, nýbrž pro sociální tlak, aby hra byla hrána. Dle Liszkiewicze je sociální tlak roven symbolickému násilí.<br /> &lt;br&gt;Hra Farmville je tzv. free hra hraná v internetovém prohlížení pomocí účtu na sociální síti Facebook. Jejím cílem je sklízení vypěstovaných plodin, starání se o své hospodářství a komunikace s ostatními hráči, kteří se ve hře nacházejí. Tuto hraje přes 73 milionů hráčů, z toho 26 milionů ji hraje každý den, čímž ve hranosti přeskočila i World of Warcraft&lt;ref name=&quot;NEWHEISER&quot;&gt;NEWHEISER, Mark. Farmville, Social Gaming, and Addiction. In: Gamasutra [online]. 2009 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.gamasutra.com/blogs/MarkNewheiser/20091204/3733/Farmville_Social_Gaming_and_Addiction.php &lt;/ref&gt;.<br /> &lt;br&gt;I přes vysoké číslo hráčů dle Liszkiewicze hra nenabízí to, co se primárně od her očekává, tedy odpočinutí a zábavu, jelikož Farmville má velmi specifické požadavky na hráče, kteří se musejí v určitý čas nacházet na své imaginární farmě a sklidit své plodiny, jinak o ně přijdou a budou je muset sázet znovu, což je podmíneno investicí herních peněz a pak i časovou náročností.<br /> Vysvětlení proč i přes zdánlivý herní stereotyp je hra hrána nabízí výzkum zcela prosté: &quot;Lidé hrají Farmville, protože lidé hrají Farmville&quot;&lt;ref name=&quot;LISZKIEWICZ&quot;&gt;LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville&lt;/ref&gt;.<br /> &lt;br&gt;Farmville umožňuje totiž možnost ulehčení hraní jednotlivým hráčům pomocí jejich přátel (tzv. in-game sousedů). Pokud hraje hru více lidí, kteří se navzájem znají, mohou si ve hře pomáhat pomocí posílání herních dárků, různých bonusů, a vzájemného vypomání na svých farmách. Díky tomu mohou hráči získávat větší pozemky pro své aktivity. Pokud nemáte více jak osm in-game sousedů, nemáte možnost dosáhnout rozšíření svých polností. Jakmile se uživatel hry přihlásí na svůj účet na Facebooku, je ihned informován o svém postupu ve hře, obdržením darů a bonusů a je prakticky do hry znovu vtažen.<br /> Tohoto jevu, kdy je uživatel nucen se zapojit do hry si Liszkiewicz všímá zejména v okamžiku, kdy je do Farmville zapojena jeho matka na žádost svého souseda, následně Liszkiewiczův otec, jeho dvě sestry, snoubenka a následně i Liszkiewicz sám, přičemž si celá rodina musí plánovat den s ohledem na časové požadavky hry.<br /> &lt;br&gt; Aby byl ostatním hráčům ve hře umožněn postup a rozvoj je nezbytné, aby bylo do hry zapojeno co nejvíce hráčů, čímž se vytváří sociální tlak.&lt;br/&gt;<br /> <br /> = Citace =<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> = Použitá literatura a zdroje &lt;br/&gt; =<br /> :*BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5. <br /> :*LISZKIEWICZ, A. J. Patrick. Cultivated Play: Farmville. 2010. Dostupné z: http://mediacommons.futureofthebook.org/content/cultivated-play-farmville <br /> :*RODRIGUES DINIZ, Renata Almedia BICALHO, DE PÁUDA CARRIERI a Mariana Mayumi PERERIA DE SOUZA. Symbolic Violence and Homosexuality: A Study in Brazilian Major Cities. 2011. ISBN 2219-5440; 67713983. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=20&amp;sid=44f50ffa-43f9-4f4d-94a5-20afdf3ef75f%40sessionmgr15&amp;hid=4. Článek. Federal University. Vedoucí práce Ana Paula Rodrigues Diniz. <br /> :*TRAMMELL, Rebecca. Symbolic Violence and Prison Wives: Gender Roles and Protective Pairing in Men's Prisons. The Prison Journal. 2011, roč. 91, č. 3. DOI: 10.1177/0032885511409891. Dostupné z: http://tpj.sagepub.com/content/91/3/305.full.pdf+html<br /> :*SARTONI, Luca. Symbolic Violence and Social Media [online]. 2011 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.lucasartoni.com/lavoro/symbolic-violence-and-social-media</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/teorie_v_ISK2013&diff=36520 2013-10-16T06:02:32Z

<p>Jp137: </p> <hr /> <div>Doménová analýza (Birger Hjorland) - Kristýna Kalmárová, Andrea Kratochvílová, Jitka Petrlová<br /> <br /> [[Sociální pozice (Lisa M. Given)]]- Štěpánka Kaftanová, Petr Svoboda, Iveta Burdová<br /> <br /> Hodnotově-senzitivní design - Klammert, Turek, Krištofová<br /> <br /> [[Zóna nejbližšího vývoje (Vygotsky)]] - Anna Pangrácová, Martina Vaňková, Miroslava Töpferová<br /> <br /> [[Teorie sociálního kapitálu]] - Petr Kalíšek, Fryš Jakub, Marie Ondrášková, Tereza Navarová<br /> <br /> Informační ekologie - Marek Svízela, Jana Skládaná, Zdeňka Žádníková, Tatiana Kňazeová<br /> <br /> Network gatekeeping - Kateřina Slámová, Eva Sedláková<br /> <br /> Reader Response Theory (Stanley Fish) - Dana Tomančáková, Lenka Hodicová<br /> <br /> [[Interpretativní repertoáry]] - Romana Jakšlová, Michaela Hortová, Jana Hlavinková, Šárka Vančurová<br /> <br /> Diffusion Theory (teorie šíření inovací / difúze inovace)- Lenka Machátová, Klára Kopecká, Zuzana Kunová, Joanna Galuszka<br /> <br /> [[Teorie sociálního učení (Bandura)]] - Lada Matyášová, Zima, Učnová, Matoušek<br /> <br /> Kulturní modely (Dimenze kultury) (Hall, Hofstede) - Katrin Kalay, Renáta Šajnarová, Kristýna Klímková, Lukáš Zduba<br /> <br /> [[Ellisův model informačního chování]] Lelková Marta, Valešová Marta, Michálková Iva, Foral Jakub<br /> <br /> Information intents (Todd)<br /> <br /> [[Symbolické násilí (Bourdieu)]] Kopečný, Petr Šmíd, Jana Pekárková</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kolektivn%C3%AD_licen%C4%8Dn%C3%AD_smlouva&diff=35536 2013-07-31T15:16:28Z

<p>Jp137: </p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: kolektivní správci, uživatelská licence, knihovna<br /> <br /> Synonyma: ---<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - autorské právo<br /> <br /> podřazené - ---<br /> <br /> <br /> == Definice pojmu == <br /> Kolektivní licenční smlouva je smlouva k předmětům duševního vlastnictví. Tento typ smlouvy je uzavírán v oblasti kolektivní správy majetkových práv autorských nebo majetkových práv s autorským právem souvisejících, kterou řeší §§ 95 – 105 zákona č. 121/2000 Sb. ([[autorský zákon]]). Jedná se tzv. o nevýhradní neboli jednoduchou licenci, kdy je poskytovatel oprávněn poskytnout licenci souběžně několika nabyvatelům.&lt;ref&gt;ŠEBELOVÁ, Marie. Autorské právo: zákon, komentáře, vzory a judikatura. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006, viii, 196 s. Právo pro denní praxi (Computer Press). ISBN 80-251-1090-7. s. 72-73&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Smluvní strany ==<br /> === Kolektivní správce ===<br /> Působí jako prostředník mezi autorem a uživatelem [[licence]], tedy jako poskytovatel licence. Autor, případně oprávněná osoba, svěří kolektivnímu správci právo uzavírat licenční smlouvy na jeho díla, ten vykonává potřebné administrativní úkony a autorovi vyplácí honorář. Uživatel licence má jednáním s kolektivním správcem možnost získat současně jedním úkonem licenci na velké množství děl. Institut kolektivní správy tak mj. dostupností licencí bezesporu přispívá ke snížení počtu neoprávněných užití autorských práv. <br /> Kolektivní správci jsou právnické osoby hospodařící neziskově, mající zákonnou povinnost vůči nositelům práv, uživatelům a ministerstvu kultury. Oprávnění k výkonu kolektivní správy jim uděluje Ministerstvo kultury ČR, které následně vykonává nad správci dohled.&lt;ref&gt;tamtéž, s. 146-148.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Právnická osoba, sdružující uživatele licence === <br /> V tomto smluvním vztahu má roli nabyvatele licence. Uzavřením kolektivní licenční smlouvy jedná za své členy, kteří jsou pak oprávněni užívat dílo dle dohodnutých pravidel a sami mají povinnost vůči kolektivnímu správci. <br /> == Povinně kolektivně spravovaná práva ==<br /> Autorský zákon ukládá povinnost kolektivní správy práva na odměnu za: <br /> * užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vyjma osobní potřebu <br /> * užití zvukového záznamu vyjma osobní potřebu <br /> * zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu <br /> * zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vnitřní potřebu právnické osoby <br /> * opětovný prodej originálu díla uměleckého <br /> * půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla.&lt;ref&gt;Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). In: ''Sbírka zákonů''. 2000. částka 36.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správu nelze vykonávat v případě databází, dále televizního a rozhlasového vysílání. &lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 55-56. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> == Formální náležitosti kolektivní licenční smlouvy == <br /> Kolektivní licenční smlouva musí být vždy uzavřena písemně. K jejím nezbytným náležitostem patří vedle identifikace smluvních stran jednoznačná a nezaměnitelná specifikace díla, ke kterému je licence poskytována, stanovení způsobu užití díla (případné omezení na konkrétní způsoby užití), rozsahu jeho užití z hlediska teritoria, času či množství, dále pak ujednání o odměně za licenci či o její bezúplatnosti.&lt;ref&gt;ŠEBELOVÁ, Marie. Autorské právo: zákon, komentáře, vzory a judikatura. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006, viii, 196 s. Právo pro denní praxi (Computer Press). ISBN 80-251-1090-7. s. 75-77 &lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Kolektivní licenční smlouvy českých knihoven == <br /> Na základě kolektivní licenční smlouvy ze dne 2. 1. 2004 s dodatkem ze dne 3. 7. 2006 o půjčování zvukových záznamů, zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky, uzavřené mezi kolektivními správci [[OSA]], [[DILIA]] a [[Intergram|INTERGRAM]] a Národní knihovnou ČR mohou knihovny zapsané v evidenci knihoven MK ČR absenčně půjčovat výše uvedené zvukové záznamy.&lt;ref&gt;Nové podmínky pro půjčování zvukových záznamů v knihovnách. In: Informace pro knihovny: portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR [online]. 2004 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZvukPujcPodm.htm &lt;/ref&gt;<br /> <br /> V souladu s ustanovením autorského zákona o nedivadelním (živém) provozování děl uzavřely agentura DILIA a Národní knihovna ČR 31. 10. 2006 hromadnou smlouvu o veřejném čtení.&lt;ref&gt;Veřejná čtení (informace pro knihovny). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8421-verejna-cteni-informace-pro-knihovny&lt;/ref&gt; Za veřejné se nepovažuje čtení, které se uskuteční v rámci spolupráce se školami jako součást vyučování a čtení pro zdravotně postižené osoby.<br /> <br /> Licence k tzv. elektronickému dodávání dokumentů, tj. zpřístupňování autorského díla včetně zhotovení rozmnoženiny zveřejněného díla, je řešena smlouvou, kterou uzavřely DILIA Národní knihovna ČR.&lt;ref&gt;Elektronické dodávání dokumentů (EDD). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Kolektivní správci v ČR == <br /> <br /> [http://www.dilia.cz/ DILIA], divadelní, literární, audiovizuální agentura, vykonávající mj. kolektivní správu pro nositele práv k dílům literárním a vědeckým, audiovizuálním a audiovizuálně užitým,<br /> <br /> [http://www.intergram.cz/ INTERGRAM], nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukově obrazových záznamů o. s.<br /> <br /> [http://www.osa.cz/ OSA],Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, který zastupuje především autory hudby, textu, hudební nakladatele, ale i osoy oprávněné, tj. dědice autorských práv,<br /> <br /> [http://www.ooas.cz/ OOA-S], Ochranná organizace autorská -- Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl,<br /> <br /> [http://www.gestor.cz/ Občanské sdružení Gestor], ochranný svaz autorský,<br /> <br /> [http://www.oaza.cz/ OAZA], Ochranná asociace zvukařů - autorů.&lt;ref&gt;Občanská sdružení oprávněná k výkonu kolektivní správy práv. Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kolektivn%C3%AD_licen%C4%8Dn%C3%AD_smlouva&diff=35535 2013-07-31T15:12:09Z

<p>Jp137: </p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: kolektivní správci, uživatelská licence, knihovna<br /> <br /> Synonyma: ---<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - autorské právo<br /> <br /> podřazené - ---<br /> <br /> <br /> == Definice pojmu == <br /> Kolektivní licenční smlouva je smlouva k předmětům duševního vlastnictví. Tento typ smlouvy je uzavírán v oblasti kolektivní správy majetkových práv autorských nebo majetkových práv s autorským právem souvisejících, kterou řeší §§ 95 – 105 zákona č. 121/2000 Sb. ([[autorský zákon]]). Jedná se tzv. o nevýhradní neboli jednoduchou licenci, kdy je poskytovatel oprávněn poskytnout licenci souběžně několika nabyvatelům.&lt;ref&gt;ŠEBELOVÁ, Marie. Autorské právo: zákon, komentáře, vzory a judikatura. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006, viii, 196 s. Právo pro denní praxi (Computer Press). ISBN 80-251-1090-7. s. 72-73&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Smluvní strany ==<br /> === Kolektivní správce ===<br /> Působí jako prostředník mezi autorem a uživatelem [[licence]], tedy jako poskytovatel licence. Autor, případně oprávněná osoba, svěří kolektivnímu správci právo uzavírat licenční smlouvy na jeho díla, ten vykonává potřebné administrativní úkony a autorovi vyplácí honorář. Uživatel licence má jednáním s kolektivním správcem možnost získat současně jedním úkonem licenci na velké množství děl. Institut kolektivní správy tak mj. dostupností licencí bezesporu přispívá ke snížení počtu neoprávněných užití autorských práv. <br /> Kolektivní správci jsou právnické osoby hospodařící neziskově, mající zákonnou povinnost vůči nositelům práv, uživatelům a ministerstvu kultury. Oprávnění k výkonu kolektivní správy jim uděluje Ministerstvo kultury ČR, které následně vykonává nad správci dohled.&lt;ref&gt;tamtéž, s. 146-148.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Právnická osoba, sdružující uživatele licence === <br /> V tomto smluvním vztahu má roli nabyvatele licence. Uzavřením kolektivní licenční smlouvy jedná za své členy, kteří jsou pak oprávněni užívat dílo dle dohodnutých pravidel a sami mají povinnost vůči kolektivnímu správci. <br /> == Povinně kolektivně spravovaná práva ==<br /> Autorský zákon ukládá povinnost kolektivní správy práva na odměnu za: <br /> * užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vyjma osobní potřebu <br /> * užití zvukového záznamu vyjma osobní potřebu <br /> * zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu <br /> * zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vnitřní potřebu právnické osoby <br /> * opětovný prodej originálu díla uměleckého <br /> * půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla.&lt;ref&gt;Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). In: ''Sbírka zákonů''. 2000. částka 36.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správu nelze vykonávat v případě databází, dále televizního a rozhlasového vysílání. &lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 55-56. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> == Formální náležitosti kolektivní licenční smlouvy == <br /> Kolektivní licenční smlouva musí být vždy uzavřena písemně. K jejím nezbytným náležitostem patří vedle identifikace smluvních stran jednoznačná a nezaměnitelná specifikace díla, ke kterému je licence poskytována, stanovení způsobu užití díla (případné omezení na konkrétní způsoby užití), rozsahu jeho užití z hlediska teritoria, času či množství, dále pak ujednání o odměně za licenci či o její bezúplatnosti.&lt;ref&gt;ŠEBELOVÁ, Marie. Autorské právo: zákon, komentáře, vzory a judikatura. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006, viii, 196 s. Právo pro denní praxi (Computer Press). ISBN 80-251-1090-7. s. 75-77 &lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Kolektivní licenční smlouvy českých knihoven == <br /> Na základě kolektivní licenční smlouvy ze dne 2. 1. 2004 s dodatkem ze dne 3. 7. 2006 o půjčování zvukových záznamů, zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky, uzavřené mezi kolektivními správci [[OSA]], [[DILIA]] a [[INTERGRAM]] a Národní knihovnou ČR mohou knihovny zapsané v evidenci knihoven MK ČR absenčně půjčovat výše uvedené zvukové záznamy.&lt;ref&gt;Nové podmínky pro půjčování zvukových záznamů v knihovnách. In: Informace pro knihovny: portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR [online]. 2004 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZvukPujcPodm.htm &lt;/ref&gt;<br /> <br /> V souladu s ustanovením autorského zákona o nedivadelním (živém) provozování děl uzavřely agentura DILIA a Národní knihovna ČR 31. 10. 2006 hromadnou smlouvu o veřejném čtení.&lt;ref&gt;Veřejná čtení (informace pro knihovny). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8421-verejna-cteni-informace-pro-knihovny&lt;/ref&gt; Za veřejné se nepovažuje čtení, které se uskuteční v rámci spolupráce se školami jako součást vyučování a čtení pro zdravotně postižené osoby.<br /> <br /> Licence k tzv. elektronickému dodávání dokumentů, tj. zpřístupňování autorského díla včetně zhotovení rozmnoženiny zveřejněného díla, je řešena smlouvou, kterou uzavřely DILIA Národní knihovna ČR.&lt;ref&gt;Elektronické dodávání dokumentů (EDD). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Kolektivní správci v ČR == <br /> <br /> [http://www.dilia.cz/ DILIA], divadelní, literární, audiovizuální agentura, vykonávající mj. kolektivní správu pro nositele práv k dílům literárním a vědeckým, audiovizuálním a audiovizuálně užitým,<br /> <br /> [http://www.intergram.cz/ INTERGRAM], nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukově obrazových záznamů o. s.<br /> <br /> [http://www.osa.cz/ OSA],Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, který zastupuje především autory hudby, textu, hudební nakladatele, ale i osoy oprávněné, tj. dědice autorských práv,<br /> <br /> [http://www.ooas.cz/ OOA-S], Ochranná organizace autorská -- Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl,<br /> <br /> [http://www.gestor.cz/ Občanské sdružení Gestor], ochranný svaz autorský,<br /> <br /> [http://www.oaza.cz/ OAZA], Ochranná asociace zvukařů - autorů.&lt;ref&gt;Občanská sdružení oprávněná k výkonu kolektivní správy práv. Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kolektivn%C3%AD_licen%C4%8Dn%C3%AD_smlouva&diff=35534 2013-07-31T15:11:31Z

<p>Jp137: </p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: kolektivní správci, uživatelská licence, knihovna<br /> <br /> Synonyma: ---<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - autorské právo<br /> <br /> podřazené - ---<br /> <br /> <br /> == Definice pojmu == <br /> Kolektivní licenční smlouva je smlouva k předmětům duševního vlastnictví. Tento typ smlouvy je uzavírán v oblasti kolektivní správy majetkových práv autorských nebo majetkových práv s autorským právem souvisejících, kterou řeší §§ 95 – 105 zákona č. 121/2000 Sb. ([[autorský zákon]]). Jedná se tzv. o nevýhradní neboli jednoduchou licenci, kdy je poskytovatel oprávněn poskytnout licenci souběžně několika nabyvatelům.&lt;ref&gt;ŠEBELOVÁ, Marie. Autorské právo: zákon, komentáře, vzory a judikatura. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006, viii, 196 s. Právo pro denní praxi (Computer Press). ISBN 80-251-1090-7. s. 72-73&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Smluvní strany ==<br /> === Kolektivní správce ===<br /> Působí jako prostředník mezi autorem a uživatelem [[licence]], tedy jako poskytovatel licence. Autor, případně oprávněná osoba, svěří kolektivnímu správci právo uzavírat licenční smlouvy na jeho díla, ten vykonává potřebné administrativní úkony a autorovi vyplácí honorář. Uživatel licence má jednáním s kolektivním správcem možnost získat současně jedním úkonem licenci na velké množství děl. Institut kolektivní správy tak mj. dostupností licencí bezesporu přispívá ke snížení počtu neoprávněných užití autorských práv. <br /> Kolektivní správci jsou právnické osoby hospodařící neziskově, mající zákonnou povinnost vůči nositelům práv, uživatelům a ministerstvu kultury. Oprávnění k výkonu kolektivní správy jim uděluje Ministerstvo kultury ČR, které následně vykonává nad správci dohled.&lt;ref&gt;tamtéž, s. 146-148.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Právnická osoba, sdružující uživatele licence === <br /> V tomto smluvním vztahu má roli nabyvatele licence. Uzavřením kolektivní licenční smlouvy jedná za své členy, kteří jsou pak oprávněni užívat dílo dle dohodnutých pravidel a sami mají povinnost vůči kolektivnímu správci. <br /> == Povinně kolektivně spravovaná práva ==<br /> Autorský zákon ukládá povinnost kolektivní správy práva na odměnu za: <br /> * užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vyjma osobní potřebu <br /> * užití zvukového záznamu vyjma osobní potřebu <br /> * zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu <br /> * zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vnitřní potřebu právnické osoby <br /> * opětovný prodej originálu díla uměleckého <br /> * půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla.&lt;ref&gt;Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). In: ''Sbírka zákonů''. 2000. částka 36.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správu nelze vykonávat v případě databází, dále televizního a rozhlasového vysílání. &lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 55-56. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> == Formální náležitosti kolektivní licenční smlouvy == <br /> Kolektivní licenční smlouva musí být vždy uzavřena písemně. K jejím nezbytným náležitostem patří vedle identifikace smluvních stran jednoznačná a nezaměnitelná specifikace díla, ke kterému je licence poskytována, stanovení způsobu užití díla (případné omezení na konkrétní způsoby užití), rozsahu jeho užití z hlediska teritoria, času či množství, dále pak ujednání o odměně za licenci či o její bezúplatnosti.&lt;ref&gt;ŠEBELOVÁ, Marie. Autorské právo: zákon, komentáře, vzory a judikatura. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006, viii, 196 s. Právo pro denní praxi (Computer Press). ISBN 80-251-1090-7. s. 75-77 &lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Kolektivní licenční smlouvy českých knihoven === <br /> Na základě kolektivní licenční smlouvy ze dne 2. 1. 2004 s dodatkem ze dne 3. 7. 2006 o půjčování zvukových záznamů, zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky, uzavřené mezi kolektivními správci [[OSA]], [[DILIA]] a [[INTERGRAM]] a Národní knihovnou ČR mohou knihovny zapsané v evidenci knihoven MK ČR absenčně půjčovat výše uvedené zvukové záznamy.&lt;ref&gt;Nové podmínky pro půjčování zvukových záznamů v knihovnách. In: Informace pro knihovny: portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR [online]. 2004 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZvukPujcPodm.htm &lt;/ref&gt;<br /> <br /> V souladu s ustanovením autorského zákona o nedivadelním (živém) provozování děl uzavřely agentura DILIA a Národní knihovna ČR 31. 10. 2006 hromadnou smlouvu o veřejném čtení.&lt;ref&gt;Veřejná čtení (informace pro knihovny). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8421-verejna-cteni-informace-pro-knihovny&lt;/ref&gt; Za veřejné se nepovažuje čtení, které se uskuteční v rámci spolupráce se školami jako součást vyučování a čtení pro zdravotně postižené osoby.<br /> <br /> Licence k tzv. elektronickému dodávání dokumentů, tj. zpřístupňování autorského díla včetně zhotovení rozmnoženiny zveřejněného díla, je řešena smlouvou, kterou uzavřely DILIA Národní knihovna ČR.&lt;ref&gt;Elektronické dodávání dokumentů (EDD). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Kolektivní správci v ČR == <br /> <br /> [http://www.dilia.cz/ DILIA], divadelní, literární, audiovizuální agentura, vykonávající mj. kolektivní správu pro nositele práv k dílům literárním a vědeckým, audiovizuálním a audiovizuálně užitým,<br /> <br /> [http://www.intergram.cz/ INTERGRAM], nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukově obrazových záznamů o. s.<br /> <br /> [http://www.osa.cz/ OSA],Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, který zastupuje především autory hudby, textu, hudební nakladatele, ale i osoy oprávněné, tj. dědice autorských práv,<br /> <br /> [http://www.ooas.cz/ OOA-S], Ochranná organizace autorská -- Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl,<br /> <br /> [http://www.gestor.cz/ Občanské sdružení Gestor], ochranný svaz autorský,<br /> <br /> [http://www.oaza.cz/ OAZA], Ochranná asociace zvukařů - autorů.&lt;ref&gt;Občanská sdružení oprávněná k výkonu kolektivní správy práv. Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kolektivn%C3%AD_licen%C4%8Dn%C3%AD_smlouva&diff=35533 2013-07-31T15:07:26Z

<p>Jp137: /* Kolektivní licenční smlouvy českých knihoven */</p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: kolektivní správci, uživatelská licence, knihovna<br /> <br /> Synonyma: ---<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - autorské právo<br /> <br /> podřazené - ---<br /> <br /> <br /> == Definice pojmu == <br /> Kolektivní licenční smlouva je smlouva k předmětům duševního vlastnictví. Tento typ smlouvy je uzavírán v oblasti kolektivní správy majetkových práv autorských nebo majetkových práv s autorským právem souvisejících, kterou řeší §§ 95 – 105 zákona č. 121/2000 Sb. ([[autorský zákon]]). Jedná se tzv. o nevýhradní neboli jednoduchou licenci, kdy je poskytovatel oprávněn poskytnout licenci souběžně několika nabyvatelům.&lt;ref&gt;ŠEBELOVÁ, Marie. Autorské právo: zákon, komentáře, vzory a judikatura. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006, viii, 196 s. Právo pro denní praxi (Computer Press). ISBN 80-251-1090-7. s. 72-73&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Smluvní strany ==<br /> === Kolektivní správce ===<br /> Působí jako prostředník mezi autorem a uživatelem [[licence]], tedy jako poskytovatel licence. Autor, případně oprávněná osoba, svěří kolektivnímu správci právo uzavírat licenční smlouvy na jeho díla, ten vykonává potřebné administrativní úkony a autorovi vyplácí honorář. Uživatel licence má jednáním s kolektivním správcem možnost získat současně jedním úkonem licenci na velké množství děl. Institut kolektivní správy tak mj. dostupností licencí bezesporu přispívá ke snížení počtu neoprávněných užití autorských práv. <br /> Kolektivní správci jsou právnické osoby hospodařící neziskově, mající zákonnou povinnost vůči nositelům práv, uživatelům a ministerstvu kultury. Oprávnění k výkonu kolektivní správy jim uděluje Ministerstvo kultury ČR, které následně vykonává nad správci dohled.&lt;ref&gt;tamtéž, s. 146-148.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Právnická osoba, sdružující uživatele licence === <br /> V tomto smluvním vztahu má roli nabyvatele licence. Uzavřením kolektivní licenční smlouvy jedná za své členy, kteří jsou pak oprávněni užívat dílo dle dohodnutých pravidel a sami mají povinnost vůči kolektivnímu správci. <br /> == Povinně kolektivně spravovaná práva ==<br /> Autorský zákon ukládá povinnost kolektivní správy práva na odměnu za: <br /> * užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vyjma osobní potřebu <br /> * užití zvukového záznamu vyjma osobní potřebu <br /> * zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu <br /> * zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vnitřní potřebu právnické osoby <br /> * opětovný prodej originálu díla uměleckého <br /> * půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla.&lt;ref&gt;Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). In: ''Sbírka zákonů''. 2000. částka 36.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správu nelze vykonávat v případě databází, dále televizního a rozhlasového vysílání. &lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 55-56. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> == Formální náležitosti kolektivní licenční smlouvy == <br /> Kolektivní licenční smlouva musí být vždy uzavřena písemně. K jejím nezbytným náležitostem patří vedle identifikace smluvních stran jednoznačná a nezaměnitelná specifikace díla, ke kterému je licence poskytována, stanovení způsobu užití díla (případné omezení na konkrétní způsoby užití), rozsahu jeho užití z hlediska teritoria, času či množství, dále pak ujednání o odměně za licenci či o její bezúplatnosti.&lt;ref&gt;ŠEBELOVÁ, Marie. Autorské právo: zákon, komentáře, vzory a judikatura. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006, viii, 196 s. Právo pro denní praxi (Computer Press). ISBN 80-251-1090-7. s. 75-77 &lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Kolektivní licenční smlouvy českých knihoven === <br /> Na základě kolektivní licenční smlouvy ze dne 2. 1. 2004 s dodatkem ze dne 3. 7. 2006 o půjčování zvukových záznamů, zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky, uzavřené mezi kolektivními správci OSA, DILIA a INTERGRAM]] a Národní knihovnou ČR mohou knihovny zapsané v evidenci knihoven MK ČR absenčně půjčovat výše uvedené zvukové záznamy.&lt;ref&gt;Nové podmínky pro půjčování zvukových záznamů v knihovnách. In: Informace pro knihovny: portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR [online]. 2004 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZvukPujcPodm.htm &lt;/ref&gt;<br /> <br /> V souladu s ustanovením autorského zákona o nedivadelním (živém) provozování děl uzavřely agentura DILIA a Národní knihovna ČR 31. 10. 2006 hromadnou smlouvu o veřejném čtení.&lt;ref&gt;Veřejná čtení (informace pro knihovny). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8421-verejna-cteni-informace-pro-knihovny&lt;/ref&gt; Za veřejné se nepovažuje čtení, které se uskuteční v rámci spolupráce se školami jako součást vyučování a čtení pro zdravotně postižené osoby.<br /> <br /> Licence k tzv. elektronickému dodávání dokumentů, tj. zpřístupňování autorského díla včetně zhotovení rozmnoženiny zveřejněného díla, je řešena smlouvou, kterou uzavřely DILIA Národní knihovna ČR.&lt;ref&gt;Elektronické dodávání dokumentů (EDD). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Kolektivní správci v ČR == <br /> <br /> [http://www.dilia.cz/ DILIA], divadelní, literární, audiovizuální agentura, vykonávající mj. kolektivní správu pro nositele práv k dílům literárním a vědeckým, audiovizuálním a audiovizuálně užitým,<br /> <br /> [http://www.intergram.cz/ INTERGRAM], nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukově obrazových záznamů o. s.<br /> <br /> [http://www.osa.cz/ OSA],Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, který zastupuje především autory hudby, textu, hudební nakladatele, ale i osoy oprávněné, tj. dědice autorských práv,<br /> <br /> [http://www.ooas.cz/ OOA-S], Ochranná organizace autorská -- Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl,<br /> <br /> [http://www.gestor.cz/ Občanské sdružení Gestor], ochranný svaz autorský,<br /> <br /> [http://www.oaza.cz/ OAZA], Ochranná asociace zvukařů - autorů.&lt;ref&gt;Občanská sdružení oprávněná k výkonu kolektivní správy práv. Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kolektivn%C3%AD_licen%C4%8Dn%C3%AD_smlouva&diff=35532 2013-07-31T15:04:50Z

<p>Jp137: </p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: kolektivní správci, uživatelská licence, knihovna<br /> <br /> Synonyma: ---<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - autorské právo<br /> <br /> podřazené - ---<br /> <br /> <br /> == Definice pojmu == <br /> Kolektivní licenční smlouva je smlouva k předmětům duševního vlastnictví. Tento typ smlouvy je uzavírán v oblasti kolektivní správy majetkových práv autorských nebo majetkových práv s autorským právem souvisejících, kterou řeší §§ 95 – 105 zákona č. 121/2000 Sb. ([[autorský zákon]]). Jedná se tzv. o nevýhradní neboli jednoduchou licenci, kdy je poskytovatel oprávněn poskytnout licenci souběžně několika nabyvatelům.&lt;ref&gt;ŠEBELOVÁ, Marie. Autorské právo: zákon, komentáře, vzory a judikatura. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006, viii, 196 s. Právo pro denní praxi (Computer Press). ISBN 80-251-1090-7. s. 72-73&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Smluvní strany ==<br /> === Kolektivní správce ===<br /> Působí jako prostředník mezi autorem a uživatelem [[licence]], tedy jako poskytovatel licence. Autor, případně oprávněná osoba, svěří kolektivnímu správci právo uzavírat licenční smlouvy na jeho díla, ten vykonává potřebné administrativní úkony a autorovi vyplácí honorář. Uživatel licence má jednáním s kolektivním správcem možnost získat současně jedním úkonem licenci na velké množství děl. Institut kolektivní správy tak mj. dostupností licencí bezesporu přispívá ke snížení počtu neoprávněných užití autorských práv. <br /> Kolektivní správci jsou právnické osoby hospodařící neziskově, mající zákonnou povinnost vůči nositelům práv, uživatelům a ministerstvu kultury. Oprávnění k výkonu kolektivní správy jim uděluje Ministerstvo kultury ČR, které následně vykonává nad správci dohled.&lt;ref&gt;tamtéž, s. 146-148.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Právnická osoba, sdružující uživatele licence === <br /> V tomto smluvním vztahu má roli nabyvatele licence. Uzavřením kolektivní licenční smlouvy jedná za své členy, kteří jsou pak oprávněni užívat dílo dle dohodnutých pravidel a sami mají povinnost vůči kolektivnímu správci. <br /> == Povinně kolektivně spravovaná práva ==<br /> Autorský zákon ukládá povinnost kolektivní správy práva na odměnu za: <br /> * užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vyjma osobní potřebu <br /> * užití zvukového záznamu vyjma osobní potřebu <br /> * zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu <br /> * zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vnitřní potřebu právnické osoby <br /> * opětovný prodej originálu díla uměleckého <br /> * půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla.&lt;ref&gt;Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). In: ''Sbírka zákonů''. 2000. částka 36.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správu nelze vykonávat v případě databází, dále televizního a rozhlasového vysílání. &lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 55-56. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> == Formální náležitosti kolektivní licenční smlouvy == <br /> Kolektivní licenční smlouva musí být vždy uzavřena písemně. K jejím nezbytným náležitostem patří vedle identifikace smluvních stran jednoznačná a nezaměnitelná specifikace díla, ke kterému je licence poskytována, stanovení způsobu užití díla (případné omezení na konkrétní způsoby užití), rozsahu jeho užití z hlediska teritoria, času či množství, dále pak ujednání o odměně za licenci či o její bezúplatnosti.&lt;ref&gt;ŠEBELOVÁ, Marie. Autorské právo: zákon, komentáře, vzory a judikatura. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006, viii, 196 s. Právo pro denní praxi (Computer Press). ISBN 80-251-1090-7. s. 75-77 &lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Kolektivní licenční smlouvy českých knihoven === <br /> Na základě kolektivní licenční smlouvy ze dne 2. 1. 2004 s dodatkem ze dne 3. 7. 2006 o půjčování zvukových záznamů, zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky, uzavřené mezi kolektivními správci OSA, DILIA a INTERGRAM a Národní knihovnou ČR mohou knihovny zapsané v evidenci knihoven MK ČR absenčně půjčovat výše uvedené zvukové záznamy.&lt;ref&gt;Nové podmínky pro půjčování zvukových záznamů v knihovnách. In: Informace pro knihovny: portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR [online]. 2004 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZvukPujcPodm.htm &lt;/ref&gt;<br /> <br /> V souladu s ustanovením autorského zákona o nedivadelním (živém) provozování děl uzavřely agentura DILIA a Národní knihovna ČR 31. 10. 2006 hromadnou smlouvu o veřejném čtení.&lt;ref&gt;Veřejná čtení (informace pro knihovny). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8421-verejna-cteni-informace-pro-knihovny&lt;/ref&gt; Za veřejné se nepovažuje čtení, které se uskuteční v rámci spolupráce se školami jako součást vyučování a čtení pro zdravotně postižené osoby.<br /> <br /> Licence k tzv. elektronickému dodávání dokumentů, tj. zpřístupňování autorského díla včetně zhotovení rozmnoženiny zveřejněného díla, je řešena smlouvou, kterou uzavřely DILIA Národní knihovna ČR.&lt;ref&gt;Elektronické dodávání dokumentů (EDD). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Kolektivní správci v ČR == <br /> <br /> [http://www.dilia.cz/ DILIA], divadelní, literární, audiovizuální agentura, vykonávající mj. kolektivní správu pro nositele práv k dílům literárním a vědeckým, audiovizuálním a audiovizuálně užitým,<br /> <br /> [http://www.intergram.cz/ INTERGRAM], nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukově obrazových záznamů o. s.<br /> <br /> [http://www.osa.cz/ OSA],Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, který zastupuje především autory hudby, textu, hudební nakladatele, ale i osoy oprávněné, tj. dědice autorských práv,<br /> <br /> [http://www.ooas.cz/ OOA-S], Ochranná organizace autorská -- Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl,<br /> <br /> [http://www.gestor.cz/ Občanské sdružení Gestor], ochranný svaz autorský,<br /> <br /> [http://www.oaza.cz/ OAZA], Ochranná asociace zvukařů - autorů.&lt;ref&gt;Občanská sdružení oprávněná k výkonu kolektivní správy práv. Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kolektivn%C3%AD_licen%C4%8Dn%C3%AD_smlouva&diff=35531 2013-07-31T15:01:13Z

<p>Jp137: </p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: kolektivní správci, uživatelská licence, knihovna<br /> <br /> Synonyma: ---<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - autorské právo<br /> <br /> podřazené - ---<br /> <br /> <br /> == Definice pojmu == <br /> Kolektivní licenční smlouva je smlouva k předmětům duševního vlastnictví. Tento typ smlouvy je uzavírán v oblasti kolektivní správy majetkových práv autorských nebo majetkových práv s autorským právem souvisejících, kterou řeší §§ 95 – 105 zákona č. 121/2000 Sb. ([[autorský zákon]]). Jedná se tzv. o nevýhradní neboli jednoduchou licenci, kdy je poskytovatel oprávněn poskytnout licenci souběžně několika nabyvatelům.&lt;ref&gt;ŠEBELOVÁ, Marie. Autorské právo: zákon, komentáře, vzory a judikatura. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006, viii, 196 s. Právo pro denní praxi (Computer Press). ISBN 80-251-1090-7. s. 72-73&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Smluvní strany ==<br /> === Kolektivní správce ===<br /> Působí jako prostředník mezi autorem a uživatelem licence, tedy jako poskytovatel licence. Autor, případně oprávněná osoba, svěří kolektivnímu správci právo uzavírat licenční smlouvy na jeho díla, ten vykonává potřebné administrativní úkony a autorovi vyplácí honorář. Uživatel licence má jednáním s kolektivním správcem možnost získat současně jedním úkonem licenci na velké množství děl. Institut kolektivní správy tak mj. dostupností licencí bezesporu přispívá ke snížení počtu neoprávněných užití autorských práv. <br /> Kolektivní správci jsou právnické osoby hospodařící neziskově, mající zákonnou povinnost vůči nositelům práv, uživatelům a ministerstvu kultury. Oprávnění k výkonu kolektivní správy jim uděluje Ministerstvo kultury ČR, které následně vykonává nad správci dohled.&lt;ref&gt;tamtéž, s. 146-148.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Právnická osoba, sdružující uživatele licence === <br /> V tomto smluvním vztahu má roli nabyvatele licence. Uzavřením kolektivní licenční smlouvy jedná za své členy, kteří jsou pak oprávněni užívat dílo dle dohodnutých pravidel a sami mají povinnost vůči kolektivnímu správci. <br /> == Povinně kolektivně spravovaná práva ==<br /> Autorský zákon ukládá povinnost kolektivní správy práva na odměnu za: <br /> * užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vyjma osobní potřebu <br /> * užití zvukového záznamu vyjma osobní potřebu <br /> * zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu <br /> * zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vnitřní potřebu právnické osoby <br /> * opětovný prodej originálu díla uměleckého <br /> * půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla.&lt;ref&gt;Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). In: ''Sbírka zákonů''. 2000. částka 36.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správu nelze vykonávat v případě databází, dále televizního a rozhlasového vysílání. &lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 55-56. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> == Formální náležitosti kolektivní licenční smlouvy == <br /> Kolektivní licenční smlouva musí být vždy uzavřena písemně. K jejím nezbytným náležitostem patří vedle identifikace smluvních stran jednoznačná a nezaměnitelná specifikace díla, ke kterému je licence poskytována, stanovení způsobu užití díla (případné omezení na konkrétní způsoby užití), rozsahu jeho užití z hlediska teritoria, času či množství, dále pak ujednání o odměně za licenci či o její bezúplatnosti.&lt;ref&gt;ŠEBELOVÁ, Marie. Autorské právo: zákon, komentáře, vzory a judikatura. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006, viii, 196 s. Právo pro denní praxi (Computer Press). ISBN 80-251-1090-7. s. 75-77 &lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Kolektivní licenční smlouvy českých knihoven === <br /> Na základě kolektivní licenční smlouvy ze dne 2. 1. 2004 s dodatkem ze dne 3. 7. 2006 o půjčování zvukových záznamů, zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky, uzavřené mezi kolektivními správci OSA, DILIA a INTERGRAM a Národní knihovnou ČR mohou knihovny zapsané v evidenci knihoven MK ČR absenčně půjčovat výše uvedené zvukové záznamy.&lt;ref&gt;Nové podmínky pro půjčování zvukových záznamů v knihovnách. In: Informace pro knihovny: portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR [online]. 2004 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZvukPujcPodm.htm &lt;/ref&gt;<br /> <br /> V souladu s ustanovením autorského zákona o nedivadelním (živém) provozování děl uzavřely agentura DILIA a Národní knihovna ČR 31. 10. 2006 hromadnou smlouvu o veřejném čtení.&lt;ref&gt;Veřejná čtení (informace pro knihovny). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8421-verejna-cteni-informace-pro-knihovny&lt;/ref&gt; Za veřejné se nepovažuje čtení, které se uskuteční v rámci spolupráce se školami jako součást vyučování a čtení pro zdravotně postižené osoby.<br /> <br /> Licence k tzv. elektronickému dodávání dokumentů, tj. zpřístupňování autorského díla včetně zhotovení rozmnoženiny zveřejněného díla, je řešena smlouvou, kterou uzavřely DILIA Národní knihovna ČR.&lt;ref&gt;Elektronické dodávání dokumentů (EDD). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Kolektivní správci v ČR == <br /> <br /> [http://www.dilia.cz/ DILIA], divadelní, literární, audiovizuální agentura, vykonávající mj. kolektivní správu pro nositele práv k dílům literárním a vědeckým, audiovizuálním a audiovizuálně užitým,<br /> <br /> [http://www.intergram.cz/ INTERGRAM], nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukově obrazových záznamů o. s.<br /> <br /> [http://www.osa.cz/ OSA],Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, který zastupuje především autory hudby, textu, hudební nakladatele, ale i osoy oprávněné, tj. dědice autorských práv,<br /> <br /> [http://www.ooas.cz/ OOA-S], Ochranná organizace autorská -- Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl,<br /> <br /> [http://www.gestor.cz/ Občanské sdružení Gestor], ochranný svaz autorský,<br /> <br /> [http://www.oaza.cz/ OAZA], Ochranná asociace zvukařů - autorů.&lt;ref&gt;Občanská sdružení oprávněná k výkonu kolektivní správy práv. Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kolektivn%C3%AD_licen%C4%8Dn%C3%AD_smlouva&diff=35530 2013-07-31T14:57:15Z

<p>Jp137: </p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: kolektivní správci, uživatelská licence, knihovna<br /> <br /> Synonyma: ---<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - autorské právo<br /> <br /> podřazené - ---<br /> <br /> <br /> == Definice pojmu == <br /> Kolektivní licenční smlouva je smlouva k předmětům duševního vlastnictví. Tento typ smlouvy je uzavírán v oblasti kolektivní správy majetkových práv autorských nebo majetkových práv s autorským právem souvisejících, kterou řeší §§ 95 – 105 zákona č. 121/2000 Sb. ([[autorský zákon]]). Jedná se tzv. o nevýhradní neboli jednoduchou licenci, kdy je poskytovatel oprávněn poskytnout licenci souběžně několika nabyvatelům.&lt;ref&gt;ŠEBELOVÁ, Marie. Autorské právo: zákon, komentáře, vzory a judikatura. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006, viii, 196 s. Právo pro denní praxi (Computer Press). ISBN 80-251-1090-7. s. 72-73&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Smluvní strany ==<br /> === Kolektivní správce ===<br /> Působí jako prostředník mezi autorem a uživatelem licence, tedy jako poskytovatel licence. Autor, případně oprávněná osoba, svěří kolektivnímu správci právo uzavírat licenční smlouvy na jeho díla, ten vykonává potřebné administrativní úkony a autorovi vyplácí honorář. Uživatel licence má jednáním s kolektivním správcem možnost získat současně jedním úkonem licenci na velké množství děl. Institut kolektivní správy tak mj. dostupností licencí bezesporu přispívá ke snížení počtu neoprávněných užití autorských práv. <br /> Kolektivní správci jsou právnické osoby hospodařící neziskově, mající zákonnou povinnost vůči nositelům práv, uživatelům a ministerstvu kultury. Oprávnění k výkonu kolektivní správy jim uděluje Ministerstvo kultury ČR, které následně vykonává nad správci dohled.&lt;ref&gt;tamtéž, s. 146-148.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Právnická osoba, sdružující uživatele licence === <br /> V tomto smluvním vztahu má roli nabyvatele licence. Uzavřením kolektivní licenční smlouvy jedná za své členy, kteří jsou pak oprávněni užívat dílo dle dohodnutých pravidel a sami mají povinnost vůči kolektivnímu správci. <br /> == Povinně kolektivně spravovaná práva ==<br /> Autorský zákon ukládá povinnost kolektivní správy práva na odměnu za: <br /> * užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vyjma osobní potřebu <br /> * užití zvukového záznamu vyjma osobní potřebu <br /> * zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu <br /> * zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vnitřní potřebu právnické osoby <br /> * opětovný prodej originálu díla uměleckého <br /> * půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla.&lt;ref&gt;Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). In: ''Sbírka zákonů''. 2000. částka 36.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správu nelze vykonávat v případě databází, dále televizního a rozhlasového vysílání. &lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 55-56. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> == Formální náležitosti kolektivní licenční smlouvy == <br /> Kolektivní licenční smlouva musí být vždy uzavřena písemně. K jejím nezbytným náležitostem patří vedle identifikace smluvních stran jednoznačná a nezaměnitelná specifikace díla, ke kterému je licence poskytována, stanovení způsobu užití díla (případné omezení na konkrétní způsoby užití), rozsahu jeho užití z hlediska teritoria, času či množství, dále pak ujednání o odměně za licenci či o její bezúplatnosti.&lt;ref&gt;ŠEBELOVÁ, Marie. Autorské právo: zákon, komentáře, vzory a judikatura. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006, viii, 196 s. Právo pro denní praxi (Computer Press). ISBN 80-251-1090-7. s. 75-77 &lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Kolektivní licenční smlouvy českých knihoven === <br /> Na základě kolektivní licenční smlouvy ze dne 2. 1. 2004 s dodatkem ze dne 3. 7. 2006 o půjčování zvukových záznamů, zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky, uzavřené mezi kolektivními správci OSA, DILIA a INTERGRAM a Národní knihovnou ČR mohou knihovny zapsané v evidenci knihoven MK ČR absenčně půjčovat výše uvedené zvukové záznamy.&lt;ref&gt;Nové podmínky pro půjčování zvukových záznamů v knihovnách. In: Informace pro knihovny: portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR [online]. 2004 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZvukPujcPodm.htm &lt;/ref&gt;<br /> <br /> V souladu s ustanovením autorského zákona o nedivadelním (živém) provozování děl uzavřely agentura DILIA a Národní knihovna ČR 31. 10. 2006 hromadnou smlouvu o veřejném čtení.&lt;ref&gt;Veřejná čtení (informace pro knihovny). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8421-verejna-cteni-informace-pro-knihovny&lt;/ref&gt; Za veřejné se nepovažuje čtení, které se uskuteční v rámci spolupráce se školami jako součást vyučování a čtení pro zdravotně postižené osoby.<br /> <br /> Licence k tzv. elektronickému dodávání dokumentů, tj. zpřístupňování autorského díla včetně zhotovení rozmnoženiny zveřejněného díla, je řešena smlouvou, kterou uzavřely DILIA Národní knihovna ČR.&lt;ref&gt;Elektronické dodávání dokumentů (EDD). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy - kolektivní správci v ČR == <br /> <br /> [http://www.dilia.cz/ DILIA], divadelní, literární, audiovizuální agentura, vykonávající mj. kolektivní správu pro nositele práv k dílům literárním a vědeckým, audiovizuálním a audiovizuálně užitým,<br /> <br /> [http://www.intergram.cz/ INTERGRAM], nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukově obrazových záznamů o. s.<br /> <br /> [http://www.osa.cz/ OSA],Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, který zastupuje především autory hudby, textu, hudební nakladatele, ale i osoy oprávněné, tj. dědice autorských práv,<br /> <br /> [http://www.ooas.cz/ OOA-S], Ochranná organizace autorská -- Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl,<br /> <br /> [http://www.gestor.cz/ Občanské sdružení Gestor], ochranný svaz autorský,<br /> <br /> [http://www.oaza.cz/ OAZA], Ochranná asociace zvukařů - autorů.&lt;ref&gt;Občanská sdružení oprávněná k výkonu kolektivní správy práv. Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kolektivn%C3%AD_licen%C4%8Dn%C3%AD_smlouva&diff=35529 2013-07-31T14:47:50Z

<p>Jp137: </p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: kolektivní správci, uživatelská licence, knihovna<br /> <br /> Synonyma: ---<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - autorské právo<br /> <br /> podřazené - ---<br /> <br /> <br /> == Definice pojmu == <br /> Kolektivní licenční smlouva je smlouva k předmětům duševního vlastnictví. Tento typ smlouvy je uzavírán v oblasti kolektivní správy majetkových práv autorských nebo majetkových práv s autorským právem souvisejících, kterou řeší §§ 95 – 105 zákona č. 121/2000 Sb. ([[autorský zákon]]). Jedná se tzv. o nevýhradní neboli jednoduchou licenci, kdy je poskytovatel oprávněn poskytnout licenci souběžně několika nabyvatelům.<br /> <br /> == Smluvní strany ==<br /> === Kolektivní správce ===<br /> Působí jako prostředník mezi autorem a uživatelem licence, tedy jako poskytovatel licence. Autor, případně oprávněná osoba, svěří kolektivnímu správci právo uzavírat licenční smlouvy na jeho díla, ten vykonává potřebné administrativní úkony a autorovi vyplácí honorář. Uživatel licence má jednáním s kolektivním správcem možnost získat současně jedním úkonem licenci na velké množství děl. Institut kolektivní správy tak mj. dostupností licencí bezesporu přispívá ke snížení počtu neoprávněných užití autorských práv. <br /> Kolektivní správci jsou právnické osoby hospodařící neziskově, mající zákonnou povinnost vůči nositelům práv, uživatelům a ministerstvu kultury. Oprávnění k výkonu kolektivní správy jim uděluje Ministerstvo kultury ČR, které následně vykonává nad správci dohled.<br /> === Právnická osoba, sdružující uživatele licence === <br /> V tomto smluvním vztahu má roli nabyvatele licence. Uzavřením kolektivní licenční smlouvy jedná za své členy, kteří jsou pak oprávněni užívat dílo dle dohodnutých pravidel a sami mají povinnost vůči kolektivnímu správci. <br /> == Povinně kolektivně spravovaná práva ==<br /> Autorský zákon ukládá povinnost kolektivní správy práva na odměnu za: <br /> * užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vyjma osobní potřebu <br /> * užití zvukového záznamu vyjma osobní potřebu <br /> * zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu <br /> * zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vnitřní potřebu právnické osoby <br /> * opětovný prodej originálu díla uměleckého <br /> * půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla.&lt;ref&gt;Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). In: ''Sbírka zákonů''. 2000. částka 36.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správu nelze vykonávat v případě databází, dále televizního a rozhlasového vysílání. &lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 55-56. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> == Formální náležitosti kolektivní licenční smlouvy == <br /> Kolektivní licenční smlouva musí být vždy uzavřena písemně. K jejím nezbytným náležitostem patří vedle identifikace smluvních stran jednoznačná a nezaměnitelná specifikace díla, ke kterému je licence poskytována, stanovení způsobu užití díla (případné omezení na konkrétní způsoby užití), rozsahu jeho užití z hlediska teritoria, času či množství, dále pak ujednání o odměně za licenci či o její bezúplatnosti. -Šebelová<br /> <br /> === Kolektivní licenční smlouvy českých knihoven === <br /> Na základě kolektivní licenční smlouvy ze dne 2. 1. 2004 s dodatkem ze dne 3. 7. 2006 o půjčování zvukových záznamů, zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky, uzavřené mezi kolektivními správci OSA, DILIA a INTERGRAM a Národní knihovnou ČR mohou knihovny zapsané v evidenci knihoven MK ČR absenčně půjčovat výše uvedené zvukové záznamy.&lt;ref&gt;Nové podmínky pro půjčování zvukových záznamů v knihovnách. In: Informace pro knihovny: portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR [online]. 2004 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZvukPujcPodm.htm &lt;/ref&gt;<br /> <br /> V souladu s ustanovením autorského zákona o nedivadelním (živém) provozování děl uzavřely agentura DILIA a Národní knihovna ČR 31. 10. 2006 hromadnou smlouvu o veřejném čtení.&lt;ref&gt;Veřejná čtení (informace pro knihovny). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8421-verejna-cteni-informace-pro-knihovny&lt;/ref&gt; Za veřejné se nepovažuje čtení, které se uskuteční v rámci spolupráce se školami jako součást vyučování a čtení pro zdravotně postižené osoby.<br /> <br /> Licence k tzv. elektronickému dodávání dokumentů, tj. zpřístupňování autorského díla včetně zhotovení rozmnoženiny zveřejněného díla, je řešena smlouvou, kterou uzavřely DILIA Národní knihovna ČR.&lt;ref&gt;Elektronické dodávání dokumentů (EDD). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy - kolektivní správci v ČR == <br /> <br /> [http://www.dilia.cz/ DILIA], divadelní, literární, audiovizuální agentura, vykonávající mj. kolektivní správu pro nositele práv k dílům literárním a vědeckým, audiovizuálním a audiovizuálně užitým,<br /> <br /> [http://www.intergram.cz/ INTERGRAM], nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukově obrazových záznamů o. s.<br /> <br /> [http://www.osa.cz/ OSA],Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, který zastupuje především autory hudby, textu, hudební nakladatele, ale i osoy oprávněné, tj. dědice autorských práv,<br /> <br /> [http://www.ooas.cz/ OOA-S], Ochranná organizace autorská -- Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl,<br /> <br /> [http://www.gestor.cz/ Občanské sdružení Gestor], ochranný svaz autorský,<br /> <br /> [http://www.oaza.cz/ OAZA], Ochranná asociace zvukařů - autorů.&lt;ref&gt;Občanská sdružení oprávněná k výkonu kolektivní správy práv. Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kolektivn%C3%AD_licen%C4%8Dn%C3%AD_smlouva&diff=35519 2013-07-30T22:53:23Z

<p>Jp137: /* Kolektivní licenční smlouva */</p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: kolektivní správci, uživatelská licence, knihovna<br /> <br /> Synonyma: ---<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - autorské právo<br /> <br /> podřazené - ---<br /> <br /> <br /> == Kolektivní správa autorských práv == <br /> Institut kolektivní správy má počátek ve Francii, kde v roce 1850 vznikl první kolektivní správce. V roce 1882 v Itálii, 1902 v Německu a v roce 1926 v USA. První československý kolektivní správce práv – Ochranný svaz autorský – vznikl v roce 1919.&lt;ref&gt;Nobilisová Zuzana. Zpráva ze semináře Autorský zákon v zemích Evropské unie. Inflow: information journal [online]. 2010, roč. 3, č. 1 [cit. 2013-05-18]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/zprava-ze-seminare-autorsky-zakon-v-zemich-evropske-unie&gt;. ISSN 1802-9736.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správce působí jako prostředník mezi autorem a uživatelem licence. Autor, případně oprávněná osoba, svěří kolektivnímu správci právo uzavírat licenční smlouvy na jeho díla, ten vykonává potřebné administrativní úkony a autorovi vyplácí honorář. Uživatel licence má jednáním s kolektivním správcem možnost získat současně jedním úkonem licenci na velké množství děl. Institut kolektivní správy tak mj. dostupností licencí přspívá ke snížení počtu neoprávněných užití autorských práv.<br /> <br /> [[Autorský zákon]] (AZ) ukládá povinnost kolektivní správy práva na odměnu za:<br /> * užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vyjma osobní potřebu <br /> * užití zvukového záznamu vyjma osobní potřebu <br /> * zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu <br /> * zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vnitřní potřebu právnické osoby<br /> * opětovný prodej originálu díla uměleckého <br /> * půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla.&lt;ref&gt;Česká republika. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). In •Sbírka zákonů, Česká republika. 2000, částka 36/2000 Sb. , č. 121, s. 1658-1685. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správu nelze vykonávat v případě databází, dále televizního a rozhlasového vysílání. &lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 55-56. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správci jsou právnické osoby hospodařící neziskově, mající zákonnou povinnost vůči nositelům práv, uživatelům a ministerstvu kultury. Oprávnění k výkonu kolektivní správy jim uděluje Ministerstvo kultury ČR, které následně vykonává nad správci dohled.<br /> <br /> == Kolektivní licenční smlouva ==<br /> Jedná se o smlouvu k předmětům duševního vlastnictví. Tento typ smlouvy je uzavírán v oblasti kolektivní správy majetkových práv autorských nebo majetkových práv s autorským právem souvisejících, kterou řeší §§ 95 – 105 zákona č. 121/2000 Sb. (AZ). Upravuje smluvní vztah kolektivního správce autorských práv, jako jejich nositele, a nabyvatele licence, kterým může být podle § 101 odst. 4 autorského zákona pouze právnická osoba, sdružující uživatele licence.<br /> Jedná se tzv. o nevýhradní licenci, kdy je ''&quot;autor nadále oprávněn k výkonu práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci udělil, jakož i poskytnutí licence třetím osobám.&quot;&lt;ref&gt;§ 47 odst. 3 AZ&lt;/ref&gt;''<br /> === Formální náležitosti ===<br /> Zásadou současné právní úpravy autorského práva je bezformálnost. V případě kolektivních licenčních smluv...<br /> musí být vždy uzavřeny písemně<br /> <br /> == Licenční smlouvy českých knihoven ==<br /> Na základě kolektivní licenční smlouvy ze dne 2. 1. 2004 s dodatkem ze dne 3. 7. 2006 o půjčování zvukových záznamů, zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky, uzavřené mezi kolektivními správci OSA, DILIA a INTERGRAM a Národní knihovnou ČR mohou knihovny zapsané v evidenci knihoven MK ČR absenčně půjčovat výše uvedené zvukové záznamy. &lt;ref&gt;Nové podmínky pro půjčování zvukových záznamů v knihovnách. In: Informace pro knihovny: portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR [online]. 2004 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZvukPujcPodm.htm &lt;/ref&gt; <br /> <br /> V souladu s ustanovením autorského zákona o nedivadelním (živém) provozování děl uzavřely agentura DILIA a Národní knihovna ČR 31. 10. 2006 hromadnou smlouvu o veřejném čtení.&lt;ref&gt;Veřejná čtení (informace pro knihovny). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8421-verejna-cteni-informace-pro-knihovny&lt;/ref&gt; Za veřejné se nepovažuje čtení, které se uskuteční v rámci spolupráce se školami jako součást vyučování a čtení pro zdravotně postižené osoby.<br /> <br /> Licence k tzv. elektronickému dodávání dokumentů, tj. zpřístupňování autorského díla včetně zhotovení rozmnoženiny zveřejněného díla, je řešena smlouvou, kterou uzavřely DILIA Národní knihovna ČR.&lt;ref&gt;Elektronické dodávání dokumentů (EDD). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd&lt;/ref&gt;<br /> == Odkazy - kolektivní správci v ČR == <br /> <br /> [http://www.dilia.cz/ DILIA], divadelní, literární, audiovizuální agentura, vykonávající mj. kolektivní správu pro nositele práv k dílům literárním a vědeckým, audiovizuálním a audiovizuálně užitým,<br /> <br /> [http://www.intergram.cz/ INTERGRAM], nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukově obrazových záznamů o. s.<br /> <br /> [http://www.osa.cz/ OSA],Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, který zastupuje především autory hudby, textu, hudební nakladatele, ale i osoy oprávněné, tj. dědice autorských práv,<br /> <br /> [http://www.ooas.cz/ OOA-S], Ochranná organizace autorská -- Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl,<br /> <br /> [http://www.gestor.cz/ Občanské sdružení Gestor], ochranný svaz autorský,<br /> <br /> [http://www.oaza.cz/ OAZA], Ochranná asociace zvukařů - autorů.&lt;ref&gt;Občanská sdružení oprávněná k výkonu kolektivní správy práv. Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kolektivn%C3%AD_licen%C4%8Dn%C3%AD_smlouva&diff=35518 2013-07-30T21:29:06Z

<p>Jp137: /* Kolektivní správa autorských práv */</p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: kolektivní správci, uživatelská licence, knihovna<br /> <br /> Synonyma: ---<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - autorské právo<br /> <br /> podřazené - ---<br /> <br /> <br /> == Kolektivní správa autorských práv == <br /> Institut kolektivní správy má počátek ve Francii, kde v roce 1850 vznikl první kolektivní správce. V roce 1882 v Itálii, 1902 v Německu a v roce 1926 v USA. První československý kolektivní správce práv – Ochranný svaz autorský – vznikl v roce 1919.&lt;ref&gt;Nobilisová Zuzana. Zpráva ze semináře Autorský zákon v zemích Evropské unie. Inflow: information journal [online]. 2010, roč. 3, č. 1 [cit. 2013-05-18]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/zprava-ze-seminare-autorsky-zakon-v-zemich-evropske-unie&gt;. ISSN 1802-9736.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správce působí jako prostředník mezi autorem a uživatelem licence. Autor, případně oprávněná osoba, svěří kolektivnímu správci právo uzavírat licenční smlouvy na jeho díla, ten vykonává potřebné administrativní úkony a autorovi vyplácí honorář. Uživatel licence má jednáním s kolektivním správcem možnost získat současně jedním úkonem licenci na velké množství děl. Institut kolektivní správy tak mj. dostupností licencí přspívá ke snížení počtu neoprávněných užití autorských práv.<br /> <br /> [[Autorský zákon]] (AZ) ukládá povinnost kolektivní správy práva na odměnu za:<br /> * užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vyjma osobní potřebu <br /> * užití zvukového záznamu vyjma osobní potřebu <br /> * zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu <br /> * zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vnitřní potřebu právnické osoby<br /> * opětovný prodej originálu díla uměleckého <br /> * půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla.&lt;ref&gt;Česká republika. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). In •Sbírka zákonů, Česká republika. 2000, částka 36/2000 Sb. , č. 121, s. 1658-1685. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správu nelze vykonávat v případě databází, dále televizního a rozhlasového vysílání. &lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 55-56. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správci jsou právnické osoby hospodařící neziskově, mající zákonnou povinnost vůči nositelům práv, uživatelům a ministerstvu kultury. Oprávnění k výkonu kolektivní správy jim uděluje Ministerstvo kultury ČR, které následně vykonává nad správci dohled.<br /> <br /> == Kolektivní licenční smlouva ==<br /> Jedná se o smlouvu k předmětům duševního vlastnictví. Tento typ smlouvy je uzavírán v oblasti kolektivní správy majetkových práv autorských nebo majetkových práv s autorským právem souvisejících, kterou řeší §§ 95 – 105 zákona č. 121/2000 Sb. (AZ). Upravuje smluvní vztah kolektivního správce autorských práv, jako jejich nositele, a nabyvatele licence, kterým může být podle § 101 odst. 4 autorského zákona pouze právnická osoba, sdružující uživatele licence.<br /> Jedná se tzv. o nevýhradní licenci, kdy je ''autor nadále oprávněn k výkonu práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci udělil, jakož i poskytnutí licence třetím osobám.''(§ 47 odst. 3 AZ)<br /> === Formální náležitosti ===<br /> Zásadou současné právní úpravy autorského práva je bezformálnost. V případě kolektivních licenčních smluv...<br /> musí být vždy uzavřeny písemně<br /> <br /> == Licenční smlouvy českých knihoven ==<br /> Na základě kolektivní licenční smlouvy ze dne 2. 1. 2004 s dodatkem ze dne 3. 7. 2006 o půjčování zvukových záznamů, zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky, uzavřené mezi kolektivními správci OSA, DILIA a INTERGRAM a Národní knihovnou ČR mohou knihovny zapsané v evidenci knihoven MK ČR absenčně půjčovat výše uvedené zvukové záznamy. &lt;ref&gt;Nové podmínky pro půjčování zvukových záznamů v knihovnách. In: Informace pro knihovny: portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR [online]. 2004 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZvukPujcPodm.htm &lt;/ref&gt; <br /> <br /> V souladu s ustanovením autorského zákona o nedivadelním (živém) provozování děl uzavřely agentura DILIA a Národní knihovna ČR 31. 10. 2006 hromadnou smlouvu o veřejném čtení.&lt;ref&gt;Veřejná čtení (informace pro knihovny). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8421-verejna-cteni-informace-pro-knihovny&lt;/ref&gt; Za veřejné se nepovažuje čtení, které se uskuteční v rámci spolupráce se školami jako součást vyučování a čtení pro zdravotně postižené osoby.<br /> <br /> Licence k tzv. elektronickému dodávání dokumentů, tj. zpřístupňování autorského díla včetně zhotovení rozmnoženiny zveřejněného díla, je řešena smlouvou, kterou uzavřely DILIA Národní knihovna ČR.&lt;ref&gt;Elektronické dodávání dokumentů (EDD). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd&lt;/ref&gt;<br /> == Odkazy - kolektivní správci v ČR == <br /> <br /> [http://www.dilia.cz/ DILIA], divadelní, literární, audiovizuální agentura, vykonávající mj. kolektivní správu pro nositele práv k dílům literárním a vědeckým, audiovizuálním a audiovizuálně užitým,<br /> <br /> [http://www.intergram.cz/ INTERGRAM], nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukově obrazových záznamů o. s.<br /> <br /> [http://www.osa.cz/ OSA],Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, který zastupuje především autory hudby, textu, hudební nakladatele, ale i osoy oprávněné, tj. dědice autorských práv,<br /> <br /> [http://www.ooas.cz/ OOA-S], Ochranná organizace autorská -- Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl,<br /> <br /> [http://www.gestor.cz/ Občanské sdružení Gestor], ochranný svaz autorský,<br /> <br /> [http://www.oaza.cz/ OAZA], Ochranná asociace zvukařů - autorů.&lt;ref&gt;Občanská sdružení oprávněná k výkonu kolektivní správy práv. Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kolektivn%C3%AD_licen%C4%8Dn%C3%AD_smlouva&diff=35517 2013-07-30T17:46:21Z

<p>Jp137: /* Kolektivní správa autorských práv */</p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: kolektivní správci, uživatelská licence, knihovna<br /> <br /> Synonyma: ---<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - autorské právo<br /> <br /> podřazené - ---<br /> <br /> <br /> == Kolektivní správa autorských práv == <br /> Institut kolektivní správy má počátek ve Francii, kde v roce 1850 vznikl první kolektivní správce. V roce 1882 v Itálii, 1902 v Německu a v roce 1926 v USA. První československý kolektivní správce práv – Ochranný svaz autorský – vznikl v roce 1919.&lt;ref&gt;Nobilisová Zuzana. Zpráva ze semináře Autorský zákon v zemích Evropské unie. Inflow: information journal [online]. 2010, roč. 3, č. 1 [cit. 2013-05-18]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/zprava-ze-seminare-autorsky-zakon-v-zemich-evropske-unie&gt;. ISSN 1802-9736.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správce působí jako prostředník mezi autorem a uživatelem licence. Autor, případně oprávněná osoba, svěří kolektivnímu správci právo uzavírat licenční smlouvy na jeho díla, ten vykonává potřebné administrativní úkony a autorovi vyplácí honorář. Uživatel licence má jednáním s kolektivním správcem možnost získat současně jedním úkonem licenci na velké množství děl. Dostupností licencí tak tento institut přispívá ke snížení počtu neoprávněných užití autorských práv.<br /> <br /> [[Autorský zákon]] (AZ)ukládá povinnost kolektivní správy práva na odměnu za:<br /> * užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vyjma osobní potřebu <br /> * užití zvukového záznamu vyjma osobní potřebu <br /> * zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu <br /> * zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vnitřní potřebu právnické osoby<br /> * opětovný prodej originálu díla uměleckého <br /> * půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla.&lt;ref&gt;Česká republika. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). In •Sbírka zákonů, Česká republika. 2000, částka 36/2000 Sb. , č. 121, s. 1658-1685. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správu nelze vykonávat v případě databází, dále televizního a rozhlasového vysílání. &lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 55-56. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Oprávnění k výkonu kolektivní správy uděluje na základě písemné žádosti Ministerstvo kultury ČR. Kolektivní správci jsou právnické osoby hospodařící neziskově, mající zákonnou povinnost vůči nositelům práv, uživatelům a ministerstvu kultury.<br /> <br /> == Kolektivní licenční smlouva ==<br /> Jedná se o smlouvu k předmětům duševního vlastnictví. Tento typ smlouvy je uzavírán v oblasti kolektivní správy majetkových práv autorských nebo majetkových práv s autorským právem souvisejících, kterou řeší §§ 95 – 105 zákona č. 121/2000 Sb. (AZ). Upravuje smluvní vztah kolektivního správce autorských práv, jako jejich nositele, a nabyvatele licence, kterým může být podle § 101 odst. 4 autorského zákona pouze právnická osoba, sdružující uživatele licence.<br /> Jedná se tzv. o nevýhradní licenci, kdy je ''autor nadále oprávněn k výkonu práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci udělil, jakož i poskytnutí licence třetím osobám.''(§ 47 odst. 3 AZ)<br /> === Formální náležitosti ===<br /> Zásadou současné právní úpravy autorského práva je bezformálnost. V případě kolektivních licenčních smluv...<br /> musí být vždy uzavřeny písemně<br /> <br /> == Licenční smlouvy českých knihoven ==<br /> Na základě kolektivní licenční smlouvy ze dne 2. 1. 2004 s dodatkem ze dne 3. 7. 2006 o půjčování zvukových záznamů, zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky, uzavřené mezi kolektivními správci OSA, DILIA a INTERGRAM a Národní knihovnou ČR mohou knihovny zapsané v evidenci knihoven MK ČR absenčně půjčovat výše uvedené zvukové záznamy. &lt;ref&gt;Nové podmínky pro půjčování zvukových záznamů v knihovnách. In: Informace pro knihovny: portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR [online]. 2004 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZvukPujcPodm.htm &lt;/ref&gt; <br /> <br /> V souladu s ustanovením autorského zákona o nedivadelním (živém) provozování děl uzavřely agentura DILIA a Národní knihovna ČR 31. 10. 2006 hromadnou smlouvu o veřejném čtení.&lt;ref&gt;Veřejná čtení (informace pro knihovny). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8421-verejna-cteni-informace-pro-knihovny&lt;/ref&gt; Za veřejné se nepovažuje čtení, které se uskuteční v rámci spolupráce se školami jako součást vyučování a čtení pro zdravotně postižené osoby.<br /> <br /> Licence k tzv. elektronickému dodávání dokumentů, tj. zpřístupňování autorského díla včetně zhotovení rozmnoženiny zveřejněného díla, je řešena smlouvou, kterou uzavřely DILIA Národní knihovna ČR.&lt;ref&gt;Elektronické dodávání dokumentů (EDD). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd&lt;/ref&gt;<br /> == Odkazy - kolektivní správci v ČR == <br /> <br /> [http://www.dilia.cz/ DILIA], divadelní, literární, audiovizuální agentura, vykonávající mj. kolektivní správu pro nositele práv k dílům literárním a vědeckým, audiovizuálním a audiovizuálně užitým,<br /> <br /> [http://www.intergram.cz/ INTERGRAM], nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukově obrazových záznamů o. s.<br /> <br /> [http://www.osa.cz/ OSA],Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, který zastupuje především autory hudby, textu, hudební nakladatele, ale i osoy oprávněné, tj. dědice autorských práv,<br /> <br /> [http://www.ooas.cz/ OOA-S], Ochranná organizace autorská -- Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl,<br /> <br /> [http://www.gestor.cz/ Občanské sdružení Gestor], ochranný svaz autorský,<br /> <br /> [http://www.oaza.cz/ OAZA], Ochranná asociace zvukařů - autorů.&lt;ref&gt;Občanská sdružení oprávněná k výkonu kolektivní správy práv. Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kolektivn%C3%AD_licen%C4%8Dn%C3%AD_smlouva&diff=35516 2013-07-30T17:44:31Z

<p>Jp137: </p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: kolektivní správci, uživatelská licence, knihovna<br /> <br /> Synonyma: ---<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - autorské právo<br /> <br /> podřazené - ---<br /> <br /> <br /> == Kolektivní správa autorských práv == <br /> Institut kolektivní správy má počátek ve Francii, kde v roce 1850 vznikl první kolektivní správce. V roce 1882 v Itálii, 1902 v Německu a v roce 1926 v USA. První československý kolektivní správce práv – Ochranný svaz autorský – vznikl v roce 1919.&lt;ref&gt;Nobilisová Zuzana. Zpráva ze semináře Autorský zákon v zemích Evropské unie. Inflow: information journal [online]. 2010, roč. 3, č. 1 [cit. 2013-05-18]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/zprava-ze-seminare-autorsky-zakon-v-zemich-evropske-unie&gt;. ISSN 1802-9736.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správce působí jako prostředník mezi autorem a uživatelem licence. Autor, případně oprávněná osoba, svěří kolektivnímu správci právo uzavírat licenční smlouvy na jeho díla, ten vykonává potřebné administrativní úkony a autorovi vyplácí honorář. Uživatel licence má jednáním s kolektivním správcem možnost získat současně jedním úkonem licenci na velké množství děl. Dostupností licencí tak tento institut přispívá ke snížení počtu neoprávněných užití autorských práv.<br /> <br /> [[Autorský zákon]] ukládá povinnost kolektivní správy práva na odměnu za:<br /> * užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vyjma osobní potřebu <br /> * užití zvukového záznamu vyjma osobní potřebu <br /> * zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu <br /> * zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vnitřní potřebu právnické osoby<br /> * opětovný prodej originálu díla uměleckého <br /> * půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla.&lt;ref&gt;Česká republika. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). In •Sbírka zákonů, Česká republika. 2000, částka 36/2000 Sb. , č. 121, s. 1658-1685. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správu nelze vykonávat v případě databází, dále televizního a rozhlasového vysílání. &lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 55-56. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Oprávnění k výkonu kolektivní správy uděluje na základě písemné žádosti Ministerstvo kultury ČR. Kolektivní správci jsou právnické osoby hospodařící neziskově, mající zákonnou povinnost vůči nositelům práv, uživatelům a ministerstvu kultury.<br /> <br /> == Kolektivní licenční smlouva ==<br /> Jedná se o smlouvu k předmětům duševního vlastnictví. Tento typ smlouvy je uzavírán v oblasti kolektivní správy majetkových práv autorských nebo majetkových práv s autorským právem souvisejících, kterou řeší §§ 95 – 105 zákona č. 121/2000 Sb. (AZ). Upravuje smluvní vztah kolektivního správce autorských práv, jako jejich nositele, a nabyvatele licence, kterým může být podle § 101 odst. 4 autorského zákona pouze právnická osoba, sdružující uživatele licence.<br /> Jedná se tzv. o nevýhradní licenci, kdy je ''autor nadále oprávněn k výkonu práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci udělil, jakož i poskytnutí licence třetím osobám.''(§ 47 odst. 3 AZ)<br /> === Formální náležitosti ===<br /> Zásadou současné právní úpravy autorského práva je bezformálnost. V případě kolektivních licenčních smluv...<br /> musí být vždy uzavřeny písemně<br /> <br /> == Licenční smlouvy českých knihoven ==<br /> Na základě kolektivní licenční smlouvy ze dne 2. 1. 2004 s dodatkem ze dne 3. 7. 2006 o půjčování zvukových záznamů, zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky, uzavřené mezi kolektivními správci OSA, DILIA a INTERGRAM a Národní knihovnou ČR mohou knihovny zapsané v evidenci knihoven MK ČR absenčně půjčovat výše uvedené zvukové záznamy. &lt;ref&gt;Nové podmínky pro půjčování zvukových záznamů v knihovnách. In: Informace pro knihovny: portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR [online]. 2004 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZvukPujcPodm.htm &lt;/ref&gt; <br /> <br /> V souladu s ustanovením autorského zákona o nedivadelním (živém) provozování děl uzavřely agentura DILIA a Národní knihovna ČR 31. 10. 2006 hromadnou smlouvu o veřejném čtení.&lt;ref&gt;Veřejná čtení (informace pro knihovny). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8421-verejna-cteni-informace-pro-knihovny&lt;/ref&gt; Za veřejné se nepovažuje čtení, které se uskuteční v rámci spolupráce se školami jako součást vyučování a čtení pro zdravotně postižené osoby.<br /> <br /> Licence k tzv. elektronickému dodávání dokumentů, tj. zpřístupňování autorského díla včetně zhotovení rozmnoženiny zveřejněného díla, je řešena smlouvou, kterou uzavřely DILIA Národní knihovna ČR.&lt;ref&gt;Elektronické dodávání dokumentů (EDD). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd&lt;/ref&gt;<br /> == Odkazy - kolektivní správci v ČR == <br /> <br /> [http://www.dilia.cz/ DILIA], divadelní, literární, audiovizuální agentura, vykonávající mj. kolektivní správu pro nositele práv k dílům literárním a vědeckým, audiovizuálním a audiovizuálně užitým,<br /> <br /> [http://www.intergram.cz/ INTERGRAM], nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukově obrazových záznamů o. s.<br /> <br /> [http://www.osa.cz/ OSA],Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, který zastupuje především autory hudby, textu, hudební nakladatele, ale i osoy oprávněné, tj. dědice autorských práv,<br /> <br /> [http://www.ooas.cz/ OOA-S], Ochranná organizace autorská -- Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl,<br /> <br /> [http://www.gestor.cz/ Občanské sdružení Gestor], ochranný svaz autorský,<br /> <br /> [http://www.oaza.cz/ OAZA], Ochranná asociace zvukařů - autorů.&lt;ref&gt;Občanská sdružení oprávněná k výkonu kolektivní správy práv. Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kolektivn%C3%AD_licen%C4%8Dn%C3%AD_smlouva&diff=35515 2013-07-30T17:15:00Z

<p>Jp137: </p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: kolektivní správci, uživatelská licence, knihovna<br /> <br /> Synonyma: ---<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - autorské právo<br /> <br /> podřazené - ---<br /> <br /> <br /> == Kolektivní správa autorských práv == <br /> Institut kolektivní správy má počátek ve Francii, kde v roce 1850 vznikl první kolektivní správce. V roce 1882 v Itálii, 1902 v Německu a v roce 1926 v USA. První československý kolektivní správce práv – Ochranný svaz autorský – vznikl v roce 1919.&lt;ref&gt;Nobilisová Zuzana. Zpráva ze semináře Autorský zákon v zemích Evropské unie. Inflow: information journal [online]. 2010, roč. 3, č. 1 [cit. 2013-05-18]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/zprava-ze-seminare-autorsky-zakon-v-zemich-evropske-unie&gt;. ISSN 1802-9736.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správce působí jako prostředník mezi autorem a uživatelem licence. Autor, případně oprávněná osoba, svěří kolektivnímu správci právo uzavírat licenční smlouvy na jeho díla, ten vykonává potřebné administrativní úkony a autorovi vyplácí honorář. Uživatel licence má jednáním s kolektivním správcem možnost získat současně jedním úkonem licenci na velké množství děl. Dostupností licencí tak tento institut přispívá ke snížení počtu neoprávněných užití autorských práv.<br /> <br /> [[Autorský zákon]] ukládá povinnost kolektivní správy práva na odměnu za:<br /> * užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vyjma osobní potřebu <br /> * užití zvukového záznamu vyjma osobní potřebu <br /> * zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu <br /> * zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vnitřní potřebu právnické osoby<br /> * opětovný prodej originálu díla uměleckého <br /> * půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla.&lt;ref&gt;§ 96 autorského zákona&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správu nelze vykonávat v případě databází, dále televizního a rozhlasového vysílání. &lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 55-56. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Oprávnění k výkonu kolektivní správy uděluje na základě písemné žádosti Ministerstvo kultury ČR. Kolektivní správci jsou právnické osoby hospodařící neziskově, mající zákonnou povinnost vůči nositelům práv, uživatelům a ministerstvu kultury.<br /> <br /> == Kolektivní licenční smlouva ==<br /> Jedná se o smlouvu k předmětům duševního vlastnictví. Tento typ smlouvy je uzavírán v oblasti kolektivní správy majetkových práv autorských nebo majetkových práv s autorským právem souvisejících, kterou řeší §§ 95 – 105 zákona č. 121/2000 Sb. (AZ). Upravuje smluvní vztah kolektivního správce autorských práv, jako jejich nositele, a nabyvatele licence, kterým může být podle § 101 odst. 4 autorského zákona pouze právnická osoba, sdružující uživatele licence.<br /> Jedná se tzv. o nevýhradní licenci, kdy je ''autor nadále oprávněn k výkonu práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci udělil, jakož i poskytnutí licence třetím osobám.''(§ 47 odst. 3 AZ)<br /> === Formální náležitosti ===<br /> Zásadou současné právní úpravy autorského práva je bezformálnost. V případě kolektivních licenčních smluv...<br /> musí být vždy uzavřeny písemně<br /> <br /> == Licenční smlouvy českých knihoven ==<br /> Na základě kolektivní licenční smlouvy ze dne 2. 1. 2004 s dodatkem ze dne 3. 7. 2006 o půjčování zvukových záznamů, zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky, uzavřené mezi kolektivními správci OSA, DILIA a INTERGRAM a Národní knihovnou ČR mohou knihovny zapsané v evidenci knihoven MK ČR absenčně půjčovat výše uvedené zvukové záznamy. &lt;ref&gt;Nové podmínky pro půjčování zvukových záznamů v knihovnách. In: Informace pro knihovny: portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR [online]. 2004 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZvukPujcPodm.htm &lt;/ref&gt; <br /> <br /> V souladu s ustanovením autorského zákona o nedivadelním (živém) provozování děl uzavřely agentura DILIA a Národní knihovna ČR 31. 10. 2006 hromadnou smlouvu o veřejném čtení.&lt;ref&gt;Veřejná čtení (informace pro knihovny). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8421-verejna-cteni-informace-pro-knihovny&lt;/ref&gt; Za veřejné se nepovažuje čtení, které se uskuteční v rámci spolupráce se školami jako součást vyučování a čtení pro zdravotně postižené osoby.<br /> <br /> Licence k tzv. elektronickému dodávání dokumentů, tj. zpřístupňování autorského díla včetně zhotovení rozmnoženiny zveřejněného díla, je řešena smlouvou, kterou uzavřely DILIA Národní knihovna ČR.&lt;ref&gt;Elektronické dodávání dokumentů (EDD). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd&lt;/ref&gt;<br /> == Odkazy - kolektivní správci v ČR == <br /> <br /> [http://www.dilia.cz/ DILIA], divadelní, literární, audiovizuální agentura, vykonávající mj. kolektivní správu pro nositele práv k dílům literárním a vědeckým, audiovizuálním a audiovizuálně užitým,<br /> <br /> [http://www.intergram.cz/ INTERGRAM], nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukově obrazových záznamů o. s.<br /> <br /> [http://www.osa.cz/ OSA],Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, který zastupuje především autory hudby, textu, hudební nakladatele, ale i osoy oprávněné, tj. dědice autorských práv,<br /> <br /> [http://www.ooas.cz/ OOA-S], Ochranná organizace autorská -- Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl,<br /> <br /> [http://www.gestor.cz/ Občanské sdružení Gestor], ochranný svaz autorský,<br /> <br /> [http://www.oaza.cz/ OAZA], Ochranná asociace zvukařů - autorů.&lt;ref&gt;Občanská sdružení oprávněná k výkonu kolektivní správy práv. Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kolektivn%C3%AD_licen%C4%8Dn%C3%AD_smlouva&diff=35514 2013-07-30T17:12:22Z

<p>Jp137: /* Kolektivní správa autorských práv */</p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: kolektivní správci, uživatelská licence, knihovna<br /> <br /> Synonyma: ---<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - autorské právo<br /> <br /> podřazené - ---<br /> <br /> <br /> == Kolektivní správa autorských práv == <br /> Institut kolektivní správy má počátek ve Francii, kde v roce 1850 vznikl první kolektivní správce. V roce 1882 v Itálii, 1902 v Německu a v roce 1926 v USA. První československý kolektivní správce práv – Ochranný svaz autorský – vznikl v roce 1919.&lt;ref&gt;Nobilisová Zuzana. Zpráva ze semináře Autorský zákon v zemích Evropské unie. Inflow: information journal [online]. 2010, roč. 3, č. 1 [cit. 2013-05-18]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/zprava-ze-seminare-autorsky-zakon-v-zemich-evropske-unie&gt;. ISSN 1802-9736.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správce působí jako prostředník mezi autorem a uživatelem licence. Autor, případně oprávněná osoba, svěří kolektivnímu správci právo uzavírat licenční smlouvy na jeho díla, ten vykonává potřebné administrativní úkony a autorovi vyplácí honorář. Uživatel licence má jednáním s kolektivním správcem možnost získat současně jedním úkonem licenci na velké množství děl. Dostupností licencí tak tento institut přispívá ke snížení počtu neoprávněných užití autorských práv.<br /> <br /> Autorský zákon ukládá povinnost kolektivní správy práva na odměnu za:<br /> * užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vyjma osobní potřebu <br /> * užití zvukového záznamu vyjma osobní potřebu <br /> * zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu <br /> * zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vnitřní potřebu právnické osoby<br /> * opětovný prodej originálu díla uměleckého <br /> * půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla.&lt;ref&gt;§ 96 autorského zákona&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správu nelze vykonávat v případě databází, dále televizního a rozhlasového vysílání. &lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 55-56. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Oprávnění k výkonu kolektivní správy uděluje na základě písemné žádosti Ministerstvo kultury ČR. Kolektivní správci jsou právnické osoby hospodařící neziskově, mající zákonnou povinnost vůči nositelům práv, uživatelům a ministerstvu kultury.<br /> <br /> == Kolektivní licenční smlouva ==<br /> Jedná se o smlouvu k předmětům duševního vlastnictví. Tento typ smlouvy je uzavírán v oblasti kolektivní správy majetkových práv autorských nebo majetkových práv s autorským právem souvisejících, kterou řeší §§ 95 – 105 zákona č. 121/2000 Sb. ([[autorský zákon]]). Upravuje smluvní vztah kolektivního správce autorských práv, jako jejich nositele, a nabyvatele licence, kterým může být podle § 101 odst. 4 autorského zákona pouze právnická osoba, sdružující uživatele licence.<br /> Jedná se tzv. o nevýhradní licenci, kdy je ''autor nadále oprávněn k výkonu práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci udělil, jakož i poskytnutí licence třetím osobám.''(§ 47 odst. 3 AZ)<br /> === Formální náležitosti ===<br /> Zásadou současné právní úpravy autorského práva je bezformálnost. V případě kolektivních licenčních smluv...<br /> musí být vždy uzavřeny písemně<br /> <br /> == Licenční smlouvy českých knihoven ==<br /> Na základě kolektivní licenční smlouvy ze dne 2. 1. 2004 s dodatkem ze dne 3. 7. 2006 o půjčování zvukových záznamů, zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky, uzavřené mezi kolektivními správci OSA, DILIA a INTERGRAM a Národní knihovnou ČR mohou knihovny zapsané v evidenci knihoven MK ČR absenčně půjčovat výše uvedené zvukové záznamy. &lt;ref&gt;Nové podmínky pro půjčování zvukových záznamů v knihovnách. In: Informace pro knihovny: portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR [online]. 2004 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZvukPujcPodm.htm &lt;/ref&gt; <br /> <br /> V souladu s ustanovením autorského zákona o nedivadelním (živém) provozování děl uzavřely agentura DILIA a Národní knihovna ČR 31. 10. 2006 hromadnou smlouvu o veřejném čtení.&lt;ref&gt;Veřejná čtení (informace pro knihovny). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8421-verejna-cteni-informace-pro-knihovny&lt;/ref&gt; Za veřejné se nepovažuje čtení, které se uskuteční v rámci spolupráce se školami jako součást vyučování a čtení pro zdravotně postižené osoby.<br /> <br /> Licence k tzv. elektronickému dodávání dokumentů, tj. zpřístupňování autorského díla včetně zhotovení rozmnoženiny zveřejněného díla, je řešena smlouvou, kterou uzavřely DILIA Národní knihovna ČR.&lt;ref&gt;Elektronické dodávání dokumentů (EDD). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd&lt;/ref&gt;<br /> == Odkazy - kolektivní správci v ČR == <br /> <br /> [http://www.dilia.cz/ DILIA], divadelní, literární, audiovizuální agentura, vykonávající mj. kolektivní správu pro nositele práv k dílům literárním a vědeckým, audiovizuálním a audiovizuálně užitým,<br /> <br /> [http://www.intergram.cz/ INTERGRAM], nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukově obrazových záznamů o. s.<br /> <br /> [http://www.osa.cz/ OSA],Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, který zastupuje především autory hudby, textu, hudební nakladatele, ale i osoy oprávněné, tj. dědice autorských práv,<br /> <br /> [http://www.ooas.cz/ OOA-S], Ochranná organizace autorská -- Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl,<br /> <br /> [http://www.gestor.cz/ Občanské sdružení Gestor], ochranný svaz autorský,<br /> <br /> [http://www.oaza.cz/ OAZA], Ochranná asociace zvukařů - autorů.&lt;ref&gt;Občanská sdružení oprávněná k výkonu kolektivní správy práv. Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kolektivn%C3%AD_licen%C4%8Dn%C3%AD_smlouva&diff=35513 2013-07-30T16:50:09Z

<p>Jp137: </p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: kolektivní správci, uživatelská licence, knihovna<br /> <br /> Synonyma: ---<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - autorské právo<br /> <br /> podřazené - ---<br /> <br /> <br /> == Kolektivní správa autorských práv == <br /> Institut kolektivní správy má počátek ve Francii, kde v roce 1850 vznikl první kolektivní správce. V roce 1882 v Itálii, 1902 v Německu a v roce 1926 v USA. První československý kolektivní správce práv – Ochranný svaz autorský – vznikl v roce 1919.&lt;ref&gt;Nobilisová Zuzana. Zpráva ze semináře Autorský zákon v zemích Evropské unie. Inflow: information journal [online]. 2010, roč. 3, č. 1 [cit. 2013-05-18]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/zprava-ze-seminare-autorsky-zakon-v-zemich-evropske-unie&gt;. ISSN 1802-9736.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správce působí jako prostředník mezi autorem a uživatelem licence. Autor, případně oprávněná osoba, svěří kolektivnímu správci právo uzavírat licenční smlouvy na jeho díla, ten vykonává potřebné administrativní úkony a autorovi vyplácí honorář. Uživatel licence má jednáním s kolektivním správcem možnost získat současně jedním úkonem licenci na velké množství děl. Smlouvu o kolektivní správě autorských mohou uzavřít i nakladatelé.<br /> <br /> Kolektivním správcem je právnická osoba, hospodařící neziskově, sdružující nositele práv. Oprávnění k výkonu kolektivní správy uděluje na základě písemné žádosti Ministerstvo kultury ČR. Kolektivní správci mají zákonnou povinnost vůči nositelům práv, uživatelům a ministerstvu kultury.<br /> Povinně jsou kolektivně spravovaná práva na odměnu za:<br /> * užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vyjma osobní potřebu <br /> * užití zvukového záznamu vyjma osobní potřebu <br /> * zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu <br /> * zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vnitřní potřebu právnické osoby<br /> * opětovný prodej originálu díla uměleckého <br /> * půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla.&lt;ref&gt;§ 96 autorského zákona&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správu nelze vykonávat v případě databází, dále televizního a rozhlasového vysílání. &lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 55-56. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Kolektivní licenční smlouva ==<br /> Jedná se o smlouvu k předmětům duševního vlastnictví. Tento typ smlouvy je uzavírán v oblasti kolektivní správy majetkových práv autorských nebo majetkových práv s autorským právem souvisejících, kterou řeší §§ 95 – 105 zákona č. 121/2000 Sb. ([[autorský zákon]]). Upravuje smluvní vztah kolektivního správce autorských práv, jako jejich nositele, a nabyvatele licence, kterým může být podle § 101 odst. 4 autorského zákona pouze právnická osoba, sdružující uživatele licence.<br /> Jedná se tzv. o nevýhradní licenci, kdy je ''autor nadále oprávněn k výkonu práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci udělil, jakož i poskytnutí licence třetím osobám.''(§ 47 odst. 3 AZ)<br /> === Formální náležitosti ===<br /> Zásadou současné právní úpravy autorského práva je bezformálnost. V případě kolektivních licenčních smluv...<br /> musí být vždy uzavřeny písemně<br /> <br /> == Licenční smlouvy českých knihoven ==<br /> Na základě kolektivní licenční smlouvy ze dne 2. 1. 2004 s dodatkem ze dne 3. 7. 2006 o půjčování zvukových záznamů, zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky, uzavřené mezi kolektivními správci OSA, DILIA a INTERGRAM a Národní knihovnou ČR mohou knihovny zapsané v evidenci knihoven MK ČR absenčně půjčovat výše uvedené zvukové záznamy. &lt;ref&gt;Nové podmínky pro půjčování zvukových záznamů v knihovnách. In: Informace pro knihovny: portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR [online]. 2004 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZvukPujcPodm.htm &lt;/ref&gt; <br /> <br /> V souladu s ustanovením autorského zákona o nedivadelním (živém) provozování děl uzavřely agentura DILIA a Národní knihovna ČR 31. 10. 2006 hromadnou smlouvu o veřejném čtení.&lt;ref&gt;Veřejná čtení (informace pro knihovny). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8421-verejna-cteni-informace-pro-knihovny&lt;/ref&gt; Za veřejné se nepovažuje čtení, které se uskuteční v rámci spolupráce se školami jako součást vyučování a čtení pro zdravotně postižené osoby.<br /> <br /> Licence k tzv. elektronickému dodávání dokumentů, tj. zpřístupňování autorského díla včetně zhotovení rozmnoženiny zveřejněného díla, je řešena smlouvou, kterou uzavřely DILIA Národní knihovna ČR.&lt;ref&gt;Elektronické dodávání dokumentů (EDD). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd&lt;/ref&gt;<br /> == Odkazy - kolektivní správci v ČR == <br /> <br /> [http://www.dilia.cz/ DILIA], divadelní, literární, audiovizuální agentura, vykonávající mj. kolektivní správu pro nositele práv k dílům literárním a vědeckým, audiovizuálním a audiovizuálně užitým,<br /> <br /> [http://www.intergram.cz/ INTERGRAM], nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukově obrazových záznamů o. s.<br /> <br /> [http://www.osa.cz/ OSA],Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, který zastupuje především autory hudby, textu, hudební nakladatele, ale i osoy oprávněné, tj. dědice autorských práv,<br /> <br /> [http://www.ooas.cz/ OOA-S], Ochranná organizace autorská -- Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl,<br /> <br /> [http://www.gestor.cz/ Občanské sdružení Gestor], ochranný svaz autorský,<br /> <br /> [http://www.oaza.cz/ OAZA], Ochranná asociace zvukařů - autorů.&lt;ref&gt;Občanská sdružení oprávněná k výkonu kolektivní správy práv. Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kolektivn%C3%AD_licen%C4%8Dn%C3%AD_smlouva&diff=35512 2013-07-30T16:49:21Z

<p>Jp137: </p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: kolektivní správci, uživatelská licence, knihovna<br /> <br /> Synonyma: ---<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - autorské právo<br /> <br /> podřazené - ---<br /> <br /> <br /> == Kolektivní správa autorských práv == <br /> Institut kolektivní správy má počátek ve Francii, kde v roce 1850 vznikl první kolektivní správce. V roce 1882 v Itálii, 1902 v Německu a v roce 1926 v USA. První československý kolektivní správce práv – Ochranný svaz autorský – vznikl v roce 1919.&lt;ref&gt;Nobilisová Zuzana. Zpráva ze semináře Autorský zákon v zemích Evropské unie. Inflow: information journal [online]. 2010, roč. 3, č. 1 [cit. 2013-05-18]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/zprava-ze-seminare-autorsky-zakon-v-zemich-evropske-unie&gt;. ISSN 1802-9736.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správce působí jako prostředník mezi autorem a uživatelem licence. Autor, případně oprávněná osoba, svěří kolektivnímu správci právo uzavírat licenční smlouvy na jeho díla, ten vykonává potřebné administrativní úkony a autorovi vyplácí honorář. Uživatel licence má jednáním s kolektivním správcem možnost získat současně jedním úkonem licenci na velké množství děl. Smlouvu o kolektivní správě autorských mohou uzavřít i nakladatelé.<br /> <br /> Kolektivním správcem je právnická osoba, hospodařící neziskově, sdružující nositele práv. Oprávnění k výkonu kolektivní správy uděluje na základě písemné žádosti Ministerstvo kultury ČR. Kolektivní správci mají zákonnou povinnost vůči nositelům práv, uživatelům a ministerstvu kultury.<br /> Povinně jsou kolektivně spravovaná práva na odměnu za:<br /> * užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vyjma osobní potřebu <br /> * užití zvukového záznamu vyjma osobní potřebu <br /> * zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu <br /> * zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vnitřní potřebu právnické osoby<br /> * opětovný prodej originálu díla uměleckého <br /> * půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla.&lt;ref&gt;§ 96 autorského zákona&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správu nelze vykonávat v případě databází, dále televizního a rozhlasového vysílání. &lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 55-56. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Kolektivní licenční smlouva ==<br /> Jedná se o smlouvu k předmětům duševního vlastnictví. Tento typ smlouvy je uzavírán v oblasti kolektivní správy majetkových práv autorských nebo majetkových práv s autorským právem souvisejících, kterou řeší §§ 95 – 105 zákona č. 121/2000 Sb. ([[autorský zákon]]). Upravuje smluvní vztah kolektivního správce autorských práv, jako jejich nositele, a nabyvatele licence, kterým může být podle § 101 odst. 4 autorského zákona pouze právnická osoba, sdružující uživatele licence.<br /> Jedná se tzv. o nevýhradní licenci, kdy je ''autor nadále oprávněn k výkonu práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci udělil, jakož i poskytnutí licence třetím osobám.''(§ 47 odst. 3 AZ)<br /> === Formální náležitosti ===<br /> Zásadou současné právní úpravy autorského práva je bezformálnost. V případě kolektivních licenčních smluv...<br /> musí být vždy uzavřeny písemně<br /> <br /> == Licenční smlouvy českých knihoven ==<br /> Na základě kolektivní licenční smlouvy ze dne 2. 1. 2004 s dodatkem ze dne 3. 7. 2006 o půjčování zvukových záznamů, zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky, uzavřené mezi kolektivními správci OSA, DILIA a INTERGRAM a Národní knihovnou ČR mohou knihovny zapsané v evidenci knihoven MK ČR absenčně půjčovat výše uvedené zvukové záznamy. &lt;ref&gt;Nové podmínky pro půjčování zvukových záznamů v knihovnách. In: Informace pro knihovny: portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR [online]. 2004 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZvukPujcPodm.htm &lt;/ref&gt; <br /> <br /> V souladu s ustanovením autorského zákona o nedivadelním (živém) provozování děl uzavřely agentura DILIA a Národní knihovna ČR 31. 10. 2006 hromadnou smlouvu o veřejném čtení.&lt;ref&gt;Veřejná čtení (informace pro knihovny). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8421-verejna-cteni-informace-pro-knihovny&lt;/ref&gt; Za veřejné se nepovažuje čtení, které se uskuteční v rámci spolupráce se školami jako součást vyučování a čtení pro zdravotně postižené osoby.<br /> <br /> Licence k tzv. elektronickému dodávání dokumentů, tj. zpřístupňování autorského díla včetně zhotovení rozmnoženiny zveřejněného díla, je řešena smlouvou, kterou uzavřely DILIA Národní knihovna ČR.&lt;ref&gt;Elektronické dodávání dokumentů (EDD). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd&lt;/ref&gt;<br /> == Odkazy - kolektivní správci v ČR == <br /> <br /> [http://www.dilia.cz/ DILIA], divadelní, literární, audiovizuální agentura, vykonávající mj. kolektivní správu pro nositele práv k dílům literárním a vědeckým, audiovizuálním a audiovizuálně užitým,<br /> <br /> [http://www.intergram.cz/ INTERGRAM], nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukově obrazových záznamů o. s.<br /> <br /> [http://www.osa.cz/ OSA],Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, který zastupuje především autory hudby, textu, hudební nakladatele, ale i osoy oprávněné, tj. dědice autorských práv,<br /> <br /> [http://www.ooas.cz/ OOA-S], Ochranná organizace autorská -- Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl,<br /> <br /> [http://www.gestor.cz/ Občanské sdružení Gestor], ochranný svaz autorský,<br /> <br /> [http://www.oaza.cz/ OAZA], Ochranná asociace zvukařů - autorů.&lt;ref&gt;Občanská sdružení oprávněná k výkonu kolektivní správy práv. Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Další subjekty působící v oblasti ochrany práv k duševnímu vlastnictví == <br /> <br /> [http://www.ifpicr.cz/ IFPI ČR] Mezinárodní federace fonografického průmyslu, Národní skupina České republiky (ČNS IFPI),<br /> <br /> [http://www.cpufilm.cz/ ČPU] Česká protipirátská unie (dříve Unie videodistributorů),<br /> <br /> [http://www.apks.cz/ APKS] Asociace provozovatelů kopírovacích služeb.&lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 52-53. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kolektivn%C3%AD_licen%C4%8Dn%C3%AD_smlouva&diff=35511 2013-07-30T16:47:00Z

<p>Jp137: </p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: kolektivní správci, uživatelská licence, knihovna<br /> <br /> Synonyma: ---<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - autorské právo<br /> <br /> podřazené - ---<br /> <br /> <br /> == Kolektivní správa autorských práv == <br /> Institut kolektivní správy má počátek ve Francii, kde v roce 1850 vznikl první kolektivní správce. V roce 1882 v Itálii, 1902 v Německu a v roce 1926 v USA. První československý kolektivní správce práv – Ochranný svaz autorský – vznikl v roce 1919.&lt;ref&gt;Nobilisová Zuzana. Zpráva ze semináře Autorský zákon v zemích Evropské unie. Inflow: information journal [online]. 2010, roč. 3, č. 1 [cit. 2013-05-18]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/zprava-ze-seminare-autorsky-zakon-v-zemich-evropske-unie&gt;. ISSN 1802-9736.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správce působí jako prostředník mezi autorem a uživatelem licence. Autor, případně oprávněná osoba, svěří kolektivnímu správci právo uzavírat licenční smlouvy na jeho díla, ten vykonává potřebné administrativní úkony a autorovi vyplácí honorář. Uživatel licence má jednáním s kolektivním správcem možnost získat současně jedním úkonem licenci na velké množství děl. Smlouvu o kolektivní správě autorských mohou uzavřít i nakladatelé.<br /> <br /> Kolektivním správcem je právnická osoba, hospodařící neziskově, sdružující nositele práv. Oprávnění k výkonu kolektivní správy uděluje na základě písemné žádosti Ministerstvo kultury ČR. Kolektivní správci mají zákonnou povinnost vůči nositelům práv, uživatelům a ministerstvu kultury.<br /> Povinně jsou kolektivně spravovaná práva na odměnu za:<br /> * užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vyjma osobní potřebu <br /> * užití zvukového záznamu vyjma osobní potřebu <br /> * zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu <br /> * zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vnitřní potřebu právnické osoby<br /> * opětovný prodej originálu díla uměleckého <br /> * půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla.&lt;ref&gt;§ 96 autorského zákona&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správu nelze vykonávat v případě databází, dále televizního a rozhlasového vysílání. &lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 55-56. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Kolektivní licenční smlouva ==<br /> Jedná se o smlouvu k předmětům duševního vlastnictví. Tento typ smlouvy je uzavírán v oblasti kolektivní správy majetkových práv autorských nebo majetkových práv s autorským právem souvisejících, kterou řeší §§ 95 – 105 zákona č. 121/2000 Sb. ([[autorský zákon]]). Upravuje smluvní vztah kolektivního správce autorských práv, jako jejich nositele, a nabyvatele licence, kterým může být podle § 101 odst. 4 autorského zákona pouze právnická osoba, sdružující uživatele licence.<br /> Jedná se tzv. o nevýhradní licenci, kdy je ''autor nadále oprávněn k výkonu práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci udělil, jakož i poskytnutí licence třetím osobám.''(§ 47 odst. 3 AZ)<br /> === Formální náležitosti ===<br /> Zásadou současné právní úpravy autorského práva je bezformálnost. V případě kolektivních licenčních smluv...<br /> musí být vždy uzavřeny písemně<br /> <br /> == Licenční smlouvy českých knihoven ==<br /> Na základě kolektivní licenční smlouvy ze dne 2. 1. 2004 s dodatkem ze dne 3. 7. 2006 o půjčování zvukových záznamů, zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky, uzavřené mezi kolektivními správci OSA, DILIA a INTERGRAM a Národní knihovnou ČR mohou knihovny zapsané v evidenci knihoven MK ČR absenčně půjčovat výše uvedené zvukové záznamy. &lt;ref&gt;Nové podmínky pro půjčování zvukových záznamů v knihovnách. In: Informace pro knihovny: portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR [online]. 2004 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZvukPujcPodm.htm &lt;/ref&gt; <br /> <br /> V souladu s ustanovením autorského zákona o nedivadelním (živém) provozování děl uzavřely agentura DILIA a Národní knihovna ČR 31. 10. 2006 hromadnou smlouvu o veřejném čtení.&lt;ref&gt;Veřejná čtení (informace pro knihovny). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8421-verejna-cteni-informace-pro-knihovny&lt;/ref&gt; Za veřejné se nepovažuje čtení, které se uskuteční v rámci spolupráce se školami jako součást vyučování a čtení pro zdravotně postižené osoby.<br /> <br /> Licence k tzv. elektronickému dodávání dokumentů, tj. zpřístupňování autorského díla včetně zhotovení rozmnoženiny zveřejněného díla, je řešena smlouvou, kterou uzavřely DILIA Národní knihovna ČR.&lt;ref&gt;Elektronické dodávání dokumentů (EDD). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd&lt;/ref&gt;<br /> == Přehled kolektivních správců autorských práv v České republice == <br /> <br /> [http://www.dilia.cz/ DILIA], divadelní, literární, audiovizuální agentura, vykonávající mj. kolektivní správu pro nositele práv k dílům literárním a vědeckým, audiovizuálním a audiovizuálně užitým,<br /> <br /> [http://www.intergram.cz/ INTERGRAM], nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukově obrazových záznamů o. s.<br /> <br /> [http://www.osa.cz/ OSA],Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, který zastupuje především autory hudby, textu, hudební nakladatele, ale i osoy oprávněné, tj. dědice autorských práv,<br /> <br /> [http://www.ooas.cz/ OOA-S], Ochranná organizace autorská -- Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl,<br /> <br /> [http://www.gestor.cz/ Občanské sdružení Gestor], ochranný svaz autorský,<br /> <br /> [http://www.oaza.cz/ OAZA], Ochranná asociace zvukařů - autorů.&lt;ref&gt;Občanská sdružení oprávněná k výkonu kolektivní správy práv. Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Další subjekty působící v oblasti ochrany práv k duševnímu vlastnictví == <br /> <br /> [http://www.ifpicr.cz/ IFPI ČR] Mezinárodní federace fonografického průmyslu, Národní skupina České republiky (ČNS IFPI),<br /> <br /> [http://www.cpufilm.cz/ ČPU] Česká protipirátská unie (dříve Unie videodistributorů),<br /> <br /> [http://www.apks.cz/ APKS] Asociace provozovatelů kopírovacích služeb.&lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 52-53. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kolektivn%C3%AD_licen%C4%8Dn%C3%AD_smlouva&diff=35510 2013-07-30T16:36:55Z

<p>Jp137: /* Kolektivní licenční smlouva */</p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: kolektivní správci, uživateská licence, knihovna<br /> <br /> Synonyma: ---<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - autorské právo<br /> <br /> podřazené - ---<br /> <br /> <br /> == Kolektivní správa autorských práv == <br /> Institut kolektivní správy má počátek ve Francii, kde v roce 1850 vznikl první kolektivní správce. V roce 1882 v Itálii, 1902 v Německu a v roce 1926 v USA. První československý kolektivní správce práv – Ochranný svaz autorský – vznikl v roce 1919.&lt;ref&gt;Nobilisová Zuzana. Zpráva ze semináře Autorský zákon v zemích Evropské unie. Inflow: information journal [online]. 2010, roč. 3, č. 1 [cit. 2013-05-18]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/zprava-ze-seminare-autorsky-zakon-v-zemich-evropske-unie&gt;. ISSN 1802-9736.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správce působí jako prostředník mezi autorem a uživatelem licence. Autor, případně oprávněná osoba, svěří kolektivnímu správci právo uzavírat licenční smlouvy na jeho díla, ten vykonává potřebné administrativní úkony a autorovi vyplácí honorář. Uživatel licence má jednáním s kolektivním správcem možnost získat současně jedním úkonem licenci na velké množství děl. Smlouvu o kolektivní správě autorských mohou uzavřít i nakladatelé.<br /> <br /> Kolektivním správcem je právnická osoba, hospodařící neziskově, sdružující nositele práv. Oprávnění k výkonu kolektivní správy uděluje na základě písemné žádosti Ministerstvo kultury ČR. Kolektivní správci mají zákonnou povinnost vůči nositelům práv, uživatelům a ministerstvu kultury.<br /> Povinně jsou kolektivně spravovaná práva na odměnu za:<br /> * užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vyjma osobní potřebu <br /> * užití zvukového záznamu vyjma osobní potřebu <br /> * zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu <br /> * zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vnitřní potřebu právnické osoby<br /> * opětovný prodej originálu díla uměleckého <br /> * půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla.&lt;ref&gt;§ 96 autorského zákona&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správu nelze vykonávat v případě databází, dále televizního a rozhlasového vysílání. &lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 55-56. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Kolektivní licenční smlouva ==<br /> Jedná se o smlouvu k předmětům duševního vlastnictví. Tento typ smlouvy je uzavírán v oblasti kolektivní správy majetkových práv autorských nebo majetkových práv s autorským právem souvisejících, kterou řeší §§ 95 – 105 zákona č. 121/2000 Sb. ([[autorský zákon]]). Upravuje smluvní vztah kolektivního správce autorských práv, jako jejich nositele, a nabyvatele licence, kterým může být podle § 101 odst. 4 autorského zákona pouze právnická osoba, sdružující uživatele licence.<br /> Jedná se tzv. o nevýhradní licenci, kdy je „autor nadále oprávněn k výkonu práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci udělil, jakož i poskytnutí licence třetím osobám.“(§ 47 odst. 3 AZ)<br /> musí být vždy uzavřeny písemně<br /> <br /> == Licenční smlouvy českých knihoven ==<br /> Na základě kolektivní licenční smlouvy ze dne 2. 1. 2004 s dodatkem ze dne 3. 7. 2006 o půjčování zvukových záznamů, zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky, uzavřené mezi kolektivními správci OSA, DILIA a INTERGRAM a Národní knihovnou ČR mohou knihovny zapsané v evidenci knihoven MK ČR absenčně půjčovat výše uvedené zvukové záznamy. &lt;ref&gt;Nové podmínky pro půjčování zvukových záznamů v knihovnách. In: Informace pro knihovny: portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR [online]. 2004 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZvukPujcPodm.htm &lt;/ref&gt; <br /> <br /> V souladu s ustanovením autorského zákona o nedivadelním (živém) provozování děl uzavřely agentura DILIA a Národní knihovna ČR 31. 10. 2006 hromadnou smlouvu o veřejném čtení.&lt;ref&gt;Veřejná čtení (informace pro knihovny). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8421-verejna-cteni-informace-pro-knihovny&lt;/ref&gt; Za veřejné se nepovažuje čtení, které se uskuteční v rámci spolupráce se školami jako součást vyučování a čtení pro zdravotně postižené osoby.<br /> <br /> Licence k tzv. elektronickému dodávání dokumentů, tj. zpřístupňování autorského díla včetně zhotovení rozmnoženiny zveřejněného díla, je řešena smlouvou, kterou uzavřely DILIA Národní knihovna ČR.&lt;ref&gt;Elektronické dodávání dokumentů (EDD). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd&lt;/ref&gt;<br /> == Přehled kolektivních správců autorských práv v České republice == <br /> <br /> [http://www.dilia.cz/ DILIA], divadelní, literární, audiovizuální agentura, vykonávající mj. kolektivní správu pro nositele práv k dílům literárním a vědeckým, audiovizuálním a audiovizuálně užitým,<br /> <br /> [http://www.intergram.cz/ INTERGRAM], nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukově obrazových záznamů o. s.<br /> <br /> [http://www.osa.cz/ OSA],Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, který zastupuje především autory hudby, textu, hudební nakladatele, ale i osoy oprávněné, tj. dědice autorských práv,<br /> <br /> [http://www.ooas.cz/ OOA-S], Ochranná organizace autorská -- Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl,<br /> <br /> [http://www.gestor.cz/ Občanské sdružení Gestor], ochranný svaz autorský,<br /> <br /> [http://www.oaza.cz/ OAZA], Ochranná asociace zvukařů - autorů.&lt;ref&gt;Občanská sdružení oprávněná k výkonu kolektivní správy práv. Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Další subjekty působící v oblasti ochrany práv k duševnímu vlastnictví == <br /> <br /> [http://www.ifpicr.cz/ IFPI ČR] Mezinárodní federace fonografického průmyslu, Národní skupina České republiky (ČNS IFPI),<br /> <br /> [http://www.cpufilm.cz/ ČPU] Česká protipirátská unie (dříve Unie videodistributorů),<br /> <br /> [http://www.apks.cz/ APKS] Asociace provozovatelů kopírovacích služeb.&lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 52-53. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kolektivn%C3%AD_licen%C4%8Dn%C3%AD_smlouva&diff=35509 2013-07-30T16:29:27Z

<p>Jp137: /* Kolektivní licenční smlouva */</p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: kolektivní správci, uživateská licence, knihovna<br /> <br /> Synonyma: ---<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - autorské právo<br /> <br /> podřazené - ---<br /> <br /> <br /> == Kolektivní správa autorských práv == <br /> Institut kolektivní správy má počátek ve Francii, kde v roce 1850 vznikl první kolektivní správce. V roce 1882 v Itálii, 1902 v Německu a v roce 1926 v USA. První československý kolektivní správce práv – Ochranný svaz autorský – vznikl v roce 1919.&lt;ref&gt;Nobilisová Zuzana. Zpráva ze semináře Autorský zákon v zemích Evropské unie. Inflow: information journal [online]. 2010, roč. 3, č. 1 [cit. 2013-05-18]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/zprava-ze-seminare-autorsky-zakon-v-zemich-evropske-unie&gt;. ISSN 1802-9736.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správce působí jako prostředník mezi autorem a uživatelem licence. Autor, případně oprávněná osoba, svěří kolektivnímu správci právo uzavírat licenční smlouvy na jeho díla, ten vykonává potřebné administrativní úkony a autorovi vyplácí honorář. Uživatel licence má jednáním s kolektivním správcem možnost získat současně jedním úkonem licenci na velké množství děl. Smlouvu o kolektivní správě autorských mohou uzavřít i nakladatelé.<br /> <br /> Kolektivním správcem je právnická osoba, hospodařící neziskově, sdružující nositele práv. Oprávnění k výkonu kolektivní správy uděluje na základě písemné žádosti Ministerstvo kultury ČR. Kolektivní správci mají zákonnou povinnost vůči nositelům práv, uživatelům a ministerstvu kultury.<br /> Povinně jsou kolektivně spravovaná práva na odměnu za:<br /> * užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vyjma osobní potřebu <br /> * užití zvukového záznamu vyjma osobní potřebu <br /> * zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu <br /> * zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vnitřní potřebu právnické osoby<br /> * opětovný prodej originálu díla uměleckého <br /> * půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla.&lt;ref&gt;§ 96 autorského zákona&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správu nelze vykonávat v případě databází, dále televizního a rozhlasového vysílání. &lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 55-56. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Kolektivní licenční smlouva ==<br /> Jedná se o smlouvu k předmětům duševního vlastnictví. Tento typ smlouvy je uzavírán výhradně v oblasti kolektivní správy autorských práv, kterou řeší §§ 95 – 105 zákona č. 121/2000 Sb. ([[autorský zákon]]). Upravuje smluvní vztah kolektivního správce autorských práv a nabyvatele licence, kterým může být podle § 101 odst. 4 autorského zákona pouze právnická osoba, sdružující uživatele licence.<br /> <br /> == Licenční smlouvy českých knihoven ==<br /> Na základě kolektivní licenční smlouvy ze dne 2. 1. 2004 s dodatkem ze dne 3. 7. 2006 o půjčování zvukových záznamů, zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky, uzavřené mezi kolektivními správci OSA, DILIA a INTERGRAM a Národní knihovnou ČR mohou knihovny zapsané v evidenci knihoven MK ČR absenčně půjčovat výše uvedené zvukové záznamy. &lt;ref&gt;Nové podmínky pro půjčování zvukových záznamů v knihovnách. In: Informace pro knihovny: portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR [online]. 2004 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZvukPujcPodm.htm &lt;/ref&gt; <br /> <br /> V souladu s ustanovením autorského zákona o nedivadelním (živém) provozování děl uzavřely agentura DILIA a Národní knihovna ČR 31. 10. 2006 hromadnou smlouvu o veřejném čtení.&lt;ref&gt;Veřejná čtení (informace pro knihovny). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8421-verejna-cteni-informace-pro-knihovny&lt;/ref&gt; Za veřejné se nepovažuje čtení, které se uskuteční v rámci spolupráce se školami jako součást vyučování a čtení pro zdravotně postižené osoby.<br /> <br /> Licence k tzv. elektronickému dodávání dokumentů, tj. zpřístupňování autorského díla včetně zhotovení rozmnoženiny zveřejněného díla, je řešena smlouvou, kterou uzavřely DILIA Národní knihovna ČR.&lt;ref&gt;Elektronické dodávání dokumentů (EDD). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd&lt;/ref&gt;<br /> == Přehled kolektivních správců autorských práv v České republice == <br /> <br /> [http://www.dilia.cz/ DILIA], divadelní, literární, audiovizuální agentura, vykonávající mj. kolektivní správu pro nositele práv k dílům literárním a vědeckým, audiovizuálním a audiovizuálně užitým,<br /> <br /> [http://www.intergram.cz/ INTERGRAM], nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukově obrazových záznamů o. s.<br /> <br /> [http://www.osa.cz/ OSA],Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, který zastupuje především autory hudby, textu, hudební nakladatele, ale i osoy oprávněné, tj. dědice autorských práv,<br /> <br /> [http://www.ooas.cz/ OOA-S], Ochranná organizace autorská -- Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl,<br /> <br /> [http://www.gestor.cz/ Občanské sdružení Gestor], ochranný svaz autorský,<br /> <br /> [http://www.oaza.cz/ OAZA], Ochranná asociace zvukařů - autorů.&lt;ref&gt;Občanská sdružení oprávněná k výkonu kolektivní správy práv. Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Další subjekty působící v oblasti ochrany práv k duševnímu vlastnictví == <br /> <br /> [http://www.ifpicr.cz/ IFPI ČR] Mezinárodní federace fonografického průmyslu, Národní skupina České republiky (ČNS IFPI),<br /> <br /> [http://www.cpufilm.cz/ ČPU] Česká protipirátská unie (dříve Unie videodistributorů),<br /> <br /> [http://www.apks.cz/ APKS] Asociace provozovatelů kopírovacích služeb.&lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 52-53. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kolektivn%C3%AD_licen%C4%8Dn%C3%AD_smlouva&diff=35508 2013-07-30T16:20:19Z

<p>Jp137: </p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: kolektivní správci, uživateská licence, knihovna<br /> <br /> Synonyma: ---<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - autorské právo<br /> <br /> podřazené - ---<br /> <br /> <br /> == Kolektivní správa autorských práv == <br /> Institut kolektivní správy má počátek ve Francii, kde v roce 1850 vznikl první kolektivní správce. V roce 1882 v Itálii, 1902 v Německu a v roce 1926 v USA. První československý kolektivní správce práv – Ochranný svaz autorský – vznikl v roce 1919.&lt;ref&gt;Nobilisová Zuzana. Zpráva ze semináře Autorský zákon v zemích Evropské unie. Inflow: information journal [online]. 2010, roč. 3, č. 1 [cit. 2013-05-18]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/zprava-ze-seminare-autorsky-zakon-v-zemich-evropske-unie&gt;. ISSN 1802-9736.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správce působí jako prostředník mezi autorem a uživatelem licence. Autor, případně oprávněná osoba, svěří kolektivnímu správci právo uzavírat licenční smlouvy na jeho díla, ten vykonává potřebné administrativní úkony a autorovi vyplácí honorář. Uživatel licence má jednáním s kolektivním správcem možnost získat současně jedním úkonem licenci na velké množství děl. Smlouvu o kolektivní správě autorských mohou uzavřít i nakladatelé.<br /> <br /> Kolektivním správcem je právnická osoba, hospodařící neziskově, sdružující nositele práv. Oprávnění k výkonu kolektivní správy uděluje na základě písemné žádosti Ministerstvo kultury ČR. Kolektivní správci mají zákonnou povinnost vůči nositelům práv, uživatelům a ministerstvu kultury.<br /> Povinně jsou kolektivně spravovaná práva na odměnu za:<br /> * užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vyjma osobní potřebu <br /> * užití zvukového záznamu vyjma osobní potřebu <br /> * zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu <br /> * zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vnitřní potřebu právnické osoby<br /> * opětovný prodej originálu díla uměleckého <br /> * půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla.&lt;ref&gt;§ 96 autorského zákona&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správu nelze vykonávat v případě databází, dále televizního a rozhlasového vysílání. &lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 55-56. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Kolektivní licenční smlouva ==<br /> Jedná se o smlouvu k předmětům duševního vlastnictví. Tento typ smlouvy je uzavírán výhradně v oblasti kolektivní správy autorských práv, kterou řeší §§ 95 – 105 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon. Upravuje smluvní vztah kolektivního správce autorských práv a nabyvatele licence, kterým může být podle § 101 odst. 4 AZ pouze právnická osoba, sdružující uživatele licence.<br /> <br /> == Licenční smlouvy českých knihoven ==<br /> Na základě kolektivní licenční smlouvy ze dne 2. 1. 2004 s dodatkem ze dne 3. 7. 2006 o půjčování zvukových záznamů, zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky, uzavřené mezi kolektivními správci OSA, DILIA a INTERGRAM a Národní knihovnou ČR mohou knihovny zapsané v evidenci knihoven MK ČR absenčně půjčovat výše uvedené zvukové záznamy. &lt;ref&gt;Nové podmínky pro půjčování zvukových záznamů v knihovnách. In: Informace pro knihovny: portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR [online]. 2004 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZvukPujcPodm.htm &lt;/ref&gt; <br /> <br /> V souladu s ustanovením autorského zákona o nedivadelním (živém) provozování děl uzavřely agentura DILIA a Národní knihovna ČR 31. 10. 2006 hromadnou smlouvu o veřejném čtení.&lt;ref&gt;Veřejná čtení (informace pro knihovny). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8421-verejna-cteni-informace-pro-knihovny&lt;/ref&gt; Za veřejné se nepovažuje čtení, které se uskuteční v rámci spolupráce se školami jako součást vyučování a čtení pro zdravotně postižené osoby.<br /> <br /> Licence k tzv. elektronickému dodávání dokumentů, tj. zpřístupňování autorského díla včetně zhotovení rozmnoženiny zveřejněného díla, je řešena smlouvou, kterou uzavřely DILIA Národní knihovna ČR.&lt;ref&gt;Elektronické dodávání dokumentů (EDD). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd&lt;/ref&gt;<br /> == Přehled kolektivních správců autorských práv v České republice == <br /> <br /> [http://www.dilia.cz/ DILIA], divadelní, literární, audiovizuální agentura, vykonávající mj. kolektivní správu pro nositele práv k dílům literárním a vědeckým, audiovizuálním a audiovizuálně užitým,<br /> <br /> [http://www.intergram.cz/ INTERGRAM], nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukově obrazových záznamů o. s.<br /> <br /> [http://www.osa.cz/ OSA],Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, který zastupuje především autory hudby, textu, hudební nakladatele, ale i osoy oprávněné, tj. dědice autorských práv,<br /> <br /> [http://www.ooas.cz/ OOA-S], Ochranná organizace autorská -- Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl,<br /> <br /> [http://www.gestor.cz/ Občanské sdružení Gestor], ochranný svaz autorský,<br /> <br /> [http://www.oaza.cz/ OAZA], Ochranná asociace zvukařů - autorů.&lt;ref&gt;Občanská sdružení oprávněná k výkonu kolektivní správy práv. Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Další subjekty působící v oblasti ochrany práv k duševnímu vlastnictví == <br /> <br /> [http://www.ifpicr.cz/ IFPI ČR] Mezinárodní federace fonografického průmyslu, Národní skupina České republiky (ČNS IFPI),<br /> <br /> [http://www.cpufilm.cz/ ČPU] Česká protipirátská unie (dříve Unie videodistributorů),<br /> <br /> [http://www.apks.cz/ APKS] Asociace provozovatelů kopírovacích služeb.&lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 52-53. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kolektivn%C3%AD_licen%C4%8Dn%C3%AD_smlouva&diff=35252 2013-06-16T20:21:57Z

<p>Jp137: /* Další subjekty působící v oblasti ochrany práv k duševnímu vlastnictví */</p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: kolektivní správci, uživateská licence, knihovna<br /> <br /> Synonyma: ---<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - autorské právo<br /> <br /> podřazené - ---<br /> <br /> <br /> == Kolektivní správa autorských práv == <br /> Institut kolektivní správy má počátek ve Francii, kde v roce 1850 vznikl první kolektivní správce. V roce 1882 v Itálii, 1902 v Německu a v roce 1926 v USA. První československý kolektivní správce práv – Ochranný svaz autorský – vznikl v roce 1919.&lt;ref&gt;Nobilisová Zuzana. Zpráva ze semináře Autorský zákon v zemích Evropské unie. Inflow: information journal [online]. 2010, roč. 3, č. 1 [cit. 2013-05-18]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/zprava-ze-seminare-autorsky-zakon-v-zemich-evropske-unie&gt;. ISSN 1802-9736.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správce působí jako prostředník mezi autorem a uživatelem licence. Autor, případně oprávněná osoba, svěří kolektivnímu správci právo uzavírat licenční smlouvy na jeho díla, ten vykonává potřebné administrativní úkony a autorovi vyplácí honorář. Uživatel licence má jednáním s kolektivním správcem možnost získat současně jedním úkonem licenci na velké množství děl.<br /> Kolektivní správu autorských práv řeší § 95 – 105 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) &lt;ref&gt;Zákon č. 121/2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). In: Sbírka zákonů ČR. 2000. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&amp;idBiblio=49278&amp;fulltext=&amp;nr=121~2F2000&amp;part=&amp;name=&amp;rpp=100#local-content&lt;/ref&gt; Smlouvu o kolektivní správě autorských mohou uzavřít i nakladatelé.<br /> <br /> Kolektivním správcem je právnická osoba, hospodařící neziskově, sdružující nositele práv. Oprávnění k výkonu kolektivní správy uděluje na základě písemné žádosti Ministerstvo kultury ČR. Kolektivní správci mají zákonnou povinnost vůči nositelům práv, uživatelům a ministerstvu kultury.<br /> Povinně jsou kolektivně spravovaná práva na odměnu za:<br /> * užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vyjma osobní potřebu <br /> * užití zvukového záznamu vyjma osobní potřebu <br /> * zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu <br /> * zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vnitřní potřebu právnické osoby<br /> * opětovný prodej originálu díla uměleckého <br /> * půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla.&lt;ref&gt;§ 96 autorského zákona&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správu nelze vykonávat v případě databází, dále televizního a rozhlasového vysílání. &lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 55-56. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Přehled kolektivních správců autorských práv v České republice == <br /> <br /> [http://www.dilia.cz/ DILIA], divadelní, literární, audiovizuální agentura, vykonávající mj. kolektivní správu pro nositele práv k dílům literárním a vědeckým, audiovizuálním a audiovizuálně užitým,<br /> <br /> [http://www.intergram.cz/ INTERGRAM], nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukově obrazových záznamů o. s.<br /> <br /> [http://www.osa.cz/ OSA],Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, který zastupuje především autory hudby, textu, hudební nakladatele, ale i osoy oprávněné, tj. dědice autorských práv,<br /> <br /> [http://www.ooas.cz/ OOA-S], Ochranná organizace autorská -- Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl,<br /> <br /> [http://www.gestor.cz/ Občanské sdružení Gestor], ochranný svaz autorský,<br /> <br /> [http://www.oaza.cz/ OAZA], Ochranná asociace zvukařů - autorů.&lt;ref&gt;Občanská sdružení oprávněná k výkonu kolektivní správy práv. Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Další subjekty působící v oblasti ochrany práv k duševnímu vlastnictví == <br /> <br /> [http://www.ifpicr.cz/ IFPI ČR] Mezinárodní federace fonografického průmyslu, Národní skupina České republiky (ČNS IFPI),<br /> <br /> [http://www.cpufilm.cz/ ČPU] Česká protipirátská unie (dříve Unie videodistributorů),<br /> <br /> [http://www.apks.cz/ APKS] Asociace provozovatelů kopírovacích služeb.&lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 52-53. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Licenční smlouvy českých knihoven ==<br /> Na základě kolektivní licenční smlouvy ze dne 2. 1. 2004 s dodatkem ze dne 3. 7. 2006 o půjčování zvukových záznamů, zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky, uzavřené mezi kolektivními správci OSA, DILIA a INTERGRAM a Národní knihovnou ČR mohou knihovny zapsané v evidenci knihoven MK ČR absenčně půjčovat výše uvedené zvukové záznamy. &lt;ref&gt;Nové podmínky pro půjčování zvukových záznamů v knihovnách. In: Informace pro knihovny: portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR [online]. 2004 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZvukPujcPodm.htm &lt;/ref&gt; <br /> <br /> V souladu s ustanovením autorského zákona o nedivadelním (živém) provozování děl uzavřely agentura DILIA a Národní knihovna ČR 31. 10. 2006 hromadnou smlouvu o veřejném čtení.&lt;ref&gt;Veřejná čtení (informace pro knihovny). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8421-verejna-cteni-informace-pro-knihovny&lt;/ref&gt; Za veřejné se nepovažuje čtení, které se uskuteční v rámci spolupráce se školami jako součást vyučování a čtení pro zdravotně postižené osoby.<br /> <br /> Licence k tzv. elektronickému dodávání dokumentů, tj. zpřístupňování autorského díla včetně zhotovení rozmnoženiny zveřejněného díla, je řešena smlouvou, kterou uzavřely DILIA Národní knihovna ČR.&lt;ref&gt;Elektronické dodávání dokumentů (EDD). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kolektivn%C3%AD_licen%C4%8Dn%C3%AD_smlouva&diff=35250 2013-06-16T20:20:41Z

<p>Jp137: /* Další subjekty půvobící v oblasti ochrany práv k duševnímu vlastnictví */</p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: kolektivní správci, uživateská licence, knihovna<br /> <br /> Synonyma: ---<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - autorské právo<br /> <br /> podřazené - ---<br /> <br /> <br /> == Kolektivní správa autorských práv == <br /> Institut kolektivní správy má počátek ve Francii, kde v roce 1850 vznikl první kolektivní správce. V roce 1882 v Itálii, 1902 v Německu a v roce 1926 v USA. První československý kolektivní správce práv – Ochranný svaz autorský – vznikl v roce 1919.&lt;ref&gt;Nobilisová Zuzana. Zpráva ze semináře Autorský zákon v zemích Evropské unie. Inflow: information journal [online]. 2010, roč. 3, č. 1 [cit. 2013-05-18]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/zprava-ze-seminare-autorsky-zakon-v-zemich-evropske-unie&gt;. ISSN 1802-9736.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správce působí jako prostředník mezi autorem a uživatelem licence. Autor, případně oprávněná osoba, svěří kolektivnímu správci právo uzavírat licenční smlouvy na jeho díla, ten vykonává potřebné administrativní úkony a autorovi vyplácí honorář. Uživatel licence má jednáním s kolektivním správcem možnost získat současně jedním úkonem licenci na velké množství děl.<br /> Kolektivní správu autorských práv řeší § 95 – 105 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) &lt;ref&gt;Zákon č. 121/2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). In: Sbírka zákonů ČR. 2000. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&amp;idBiblio=49278&amp;fulltext=&amp;nr=121~2F2000&amp;part=&amp;name=&amp;rpp=100#local-content&lt;/ref&gt; Smlouvu o kolektivní správě autorských mohou uzavřít i nakladatelé.<br /> <br /> Kolektivním správcem je právnická osoba, hospodařící neziskově, sdružující nositele práv. Oprávnění k výkonu kolektivní správy uděluje na základě písemné žádosti Ministerstvo kultury ČR. Kolektivní správci mají zákonnou povinnost vůči nositelům práv, uživatelům a ministerstvu kultury.<br /> Povinně jsou kolektivně spravovaná práva na odměnu za:<br /> * užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vyjma osobní potřebu <br /> * užití zvukového záznamu vyjma osobní potřebu <br /> * zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu <br /> * zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vnitřní potřebu právnické osoby<br /> * opětovný prodej originálu díla uměleckého <br /> * půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla.&lt;ref&gt;§ 96 autorského zákona&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správu nelze vykonávat v případě databází, dále televizního a rozhlasového vysílání. &lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 55-56. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Přehled kolektivních správců autorských práv v České republice == <br /> <br /> [http://www.dilia.cz/ DILIA], divadelní, literární, audiovizuální agentura, vykonávající mj. kolektivní správu pro nositele práv k dílům literárním a vědeckým, audiovizuálním a audiovizuálně užitým,<br /> <br /> [http://www.intergram.cz/ INTERGRAM], nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukově obrazových záznamů o. s.<br /> <br /> [http://www.osa.cz/ OSA],Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, který zastupuje především autory hudby, textu, hudební nakladatele, ale i osoy oprávněné, tj. dědice autorských práv,<br /> <br /> [http://www.ooas.cz/ OOA-S], Ochranná organizace autorská -- Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl,<br /> <br /> [http://www.gestor.cz/ Občanské sdružení Gestor], ochranný svaz autorský,<br /> <br /> [http://www.oaza.cz/ OAZA], Ochranná asociace zvukařů - autorů.&lt;ref&gt;Občanská sdružení oprávněná k výkonu kolektivní správy práv. Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Další subjekty působící v oblasti ochrany práv k duševnímu vlastnictví == <br /> <br /> [http://www.ifpicr.cz/ IFPI ČR] Mezinárodní federace fonografického průmyslu, Národní skupina České republiky (ČNS IFPI),<br /> <br /> [http://www.cpufilm.cz/ ČPU] Česká protipirátská unie (dříve Unie videodistributorů),<br /> <br /> [http://www.apks.cz/ APKS]Asociace provozovatelů kopírovacích služeb.&lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 52-53. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Licenční smlouvy českých knihoven ==<br /> Na základě kolektivní licenční smlouvy ze dne 2. 1. 2004 s dodatkem ze dne 3. 7. 2006 o půjčování zvukových záznamů, zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky, uzavřené mezi kolektivními správci OSA, DILIA a INTERGRAM a Národní knihovnou ČR mohou knihovny zapsané v evidenci knihoven MK ČR absenčně půjčovat výše uvedené zvukové záznamy. &lt;ref&gt;Nové podmínky pro půjčování zvukových záznamů v knihovnách. In: Informace pro knihovny: portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR [online]. 2004 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZvukPujcPodm.htm &lt;/ref&gt; <br /> <br /> V souladu s ustanovením autorského zákona o nedivadelním (živém) provozování děl uzavřely agentura DILIA a Národní knihovna ČR 31. 10. 2006 hromadnou smlouvu o veřejném čtení.&lt;ref&gt;Veřejná čtení (informace pro knihovny). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8421-verejna-cteni-informace-pro-knihovny&lt;/ref&gt; Za veřejné se nepovažuje čtení, které se uskuteční v rámci spolupráce se školami jako součást vyučování a čtení pro zdravotně postižené osoby.<br /> <br /> Licence k tzv. elektronickému dodávání dokumentů, tj. zpřístupňování autorského díla včetně zhotovení rozmnoženiny zveřejněného díla, je řešena smlouvou, kterou uzavřely DILIA Národní knihovna ČR.&lt;ref&gt;Elektronické dodávání dokumentů (EDD). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kolektivn%C3%AD_licen%C4%8Dn%C3%AD_smlouva&diff=35247 2013-06-16T20:17:35Z

<p>Jp137: </p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: kolektivní správci, uživateská licence, knihovna<br /> <br /> Synonyma: ---<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - autorské právo<br /> <br /> podřazené - ---<br /> <br /> <br /> == Kolektivní správa autorských práv == <br /> Institut kolektivní správy má počátek ve Francii, kde v roce 1850 vznikl první kolektivní správce. V roce 1882 v Itálii, 1902 v Německu a v roce 1926 v USA. První československý kolektivní správce práv – Ochranný svaz autorský – vznikl v roce 1919.&lt;ref&gt;Nobilisová Zuzana. Zpráva ze semináře Autorský zákon v zemích Evropské unie. Inflow: information journal [online]. 2010, roč. 3, č. 1 [cit. 2013-05-18]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/zprava-ze-seminare-autorsky-zakon-v-zemich-evropske-unie&gt;. ISSN 1802-9736.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správce působí jako prostředník mezi autorem a uživatelem licence. Autor, případně oprávněná osoba, svěří kolektivnímu správci právo uzavírat licenční smlouvy na jeho díla, ten vykonává potřebné administrativní úkony a autorovi vyplácí honorář. Uživatel licence má jednáním s kolektivním správcem možnost získat současně jedním úkonem licenci na velké množství děl.<br /> Kolektivní správu autorských práv řeší § 95 – 105 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) &lt;ref&gt;Zákon č. 121/2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). In: Sbírka zákonů ČR. 2000. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&amp;idBiblio=49278&amp;fulltext=&amp;nr=121~2F2000&amp;part=&amp;name=&amp;rpp=100#local-content&lt;/ref&gt; Smlouvu o kolektivní správě autorských mohou uzavřít i nakladatelé.<br /> <br /> Kolektivním správcem je právnická osoba, hospodařící neziskově, sdružující nositele práv. Oprávnění k výkonu kolektivní správy uděluje na základě písemné žádosti Ministerstvo kultury ČR. Kolektivní správci mají zákonnou povinnost vůči nositelům práv, uživatelům a ministerstvu kultury.<br /> Povinně jsou kolektivně spravovaná práva na odměnu za:<br /> * užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vyjma osobní potřebu <br /> * užití zvukového záznamu vyjma osobní potřebu <br /> * zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu <br /> * zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vnitřní potřebu právnické osoby<br /> * opětovný prodej originálu díla uměleckého <br /> * půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla.&lt;ref&gt;§ 96 autorského zákona&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správu nelze vykonávat v případě databází, dále televizního a rozhlasového vysílání. &lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 55-56. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Přehled kolektivních správců autorských práv v České republice == <br /> <br /> [http://www.dilia.cz/ DILIA], divadelní, literární, audiovizuální agentura, vykonávající mj. kolektivní správu pro nositele práv k dílům literárním a vědeckým, audiovizuálním a audiovizuálně užitým,<br /> <br /> [http://www.intergram.cz/ INTERGRAM], nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukově obrazových záznamů o. s.<br /> <br /> [http://www.osa.cz/ OSA],Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, který zastupuje především autory hudby, textu, hudební nakladatele, ale i osoy oprávněné, tj. dědice autorských práv,<br /> <br /> [http://www.ooas.cz/ OOA-S], Ochranná organizace autorská -- Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl,<br /> <br /> [http://www.gestor.cz/ Občanské sdružení Gestor], ochranný svaz autorský,<br /> <br /> [http://www.oaza.cz/ OAZA], Ochranná asociace zvukařů - autorů.&lt;ref&gt;Občanská sdružení oprávněná k výkonu kolektivní správy práv. Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Další subjekty půvobící v oblasti ochrany práv k duševnímu vlastnictví == <br /> <br /> [http://www.ifpicr.cz/ IFPI ČR] Mezinárodní federace fonografického průmyslu, Národní skupina České republiky (ČNS IFPI),<br /> <br /> [http://www.cpufilm.cz/ ČPU] Česká protipirátská unie (dříve Unie videodistributorů),<br /> <br /> [http://www.apks.cz/ APKS]Asociace provozovatelů kopírovacích služeb.&lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 52-53. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Licenční smlouvy českých knihoven ==<br /> Na základě kolektivní licenční smlouvy ze dne 2. 1. 2004 s dodatkem ze dne 3. 7. 2006 o půjčování zvukových záznamů, zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky, uzavřené mezi kolektivními správci OSA, DILIA a INTERGRAM a Národní knihovnou ČR mohou knihovny zapsané v evidenci knihoven MK ČR absenčně půjčovat výše uvedené zvukové záznamy. &lt;ref&gt;Nové podmínky pro půjčování zvukových záznamů v knihovnách. In: Informace pro knihovny: portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR [online]. 2004 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZvukPujcPodm.htm &lt;/ref&gt; <br /> <br /> V souladu s ustanovením autorského zákona o nedivadelním (živém) provozování děl uzavřely agentura DILIA a Národní knihovna ČR 31. 10. 2006 hromadnou smlouvu o veřejném čtení.&lt;ref&gt;Veřejná čtení (informace pro knihovny). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8421-verejna-cteni-informace-pro-knihovny&lt;/ref&gt; Za veřejné se nepovažuje čtení, které se uskuteční v rámci spolupráce se školami jako součást vyučování a čtení pro zdravotně postižené osoby.<br /> <br /> Licence k tzv. elektronickému dodávání dokumentů, tj. zpřístupňování autorského díla včetně zhotovení rozmnoženiny zveřejněného díla, je řešena smlouvou, kterou uzavřely DILIA Národní knihovna ČR.&lt;ref&gt;Elektronické dodávání dokumentů (EDD). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kolektivn%C3%AD_licen%C4%8Dn%C3%AD_smlouva&diff=35206 2013-06-16T19:41:52Z

<p>Jp137: </p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: kolektivní správci, uživateská licence, knihovna<br /> <br /> Synonyma: ---<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - autorské právo<br /> <br /> podřazené - ---<br /> <br /> <br /> == Kolektivní správa autorských práv == <br /> Institut kolektivní správy má počátek ve Francii, kde v roce 1850 vznikl první kolektivní správce. V roce 1882 v Itálii, 1902 v Německu a v roce 1926 v USA. První československý kolektivní správce práv – Ochranný svaz autorský – vznikl v roce 1919.&lt;ref&gt;Nobilisová Zuzana. Zpráva ze semináře Autorský zákon v zemích Evropské unie. Inflow: information journal [online]. 2010, roč. 3, č. 1 [cit. 2013-05-18]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/zprava-ze-seminare-autorsky-zakon-v-zemich-evropske-unie&gt;. ISSN 1802-9736.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správce působí jako prostředník mezi autorem a uživatelem licence. Autor, případně oprávněná osoba, svěří kolektivnímu správci právo uzavírat licenční smlouvy na jeho díla, ten vykonává potřebné administrativní úkony a autorovi vyplácí honorář. Uživatel licence má jednáním s kolektivním správcem možnost získat současně jedním úkonem licenci na velké množství děl.<br /> Kolektivní správu autorských práv řeší § 95 – 105 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) &lt;ref&gt;Zákon č. 121/2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). In: Sbírka zákonů ČR. 2000. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&amp;idBiblio=49278&amp;fulltext=&amp;nr=121~2F2000&amp;part=&amp;name=&amp;rpp=100#local-content&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivním správcem je právnická osoba, hospodařící neziskově, sdružující nositele práv. Oprávnění k výkonu kolektivní správy uděluje na základě písemné žádosti Ministerstvo kultury ČR. Kolektivní správci mají zákonnou povinnost vůči nositelům práv, uživatelům a ministerstvu kultury.<br /> Povinně jsou kolektivně spravovaná práva na odměnu za:<br /> * užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vyjma osobní potřebu <br /> * užití zvukového záznamu vyjma osobní potřebu <br /> * zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu <br /> * zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vnitřní potřebu právnické osoby<br /> * opětovný prodej originálu díla uměleckého <br /> * půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla.&lt;ref&gt;§ 96 autorského zákona&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správu nelze vykonávat v případě databází, dále televizního a rozhlasového vysílání. &lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 55-56. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Přehled kolektivních správců autorských práv v České republice == <br /> <br /> [http://www.dilia.cz/ DILIA], divadelní, literární, audiovizuální agentura,<br /> <br /> [http://www.intergram.cz/ INTERGRAM], nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukově obrazových záznamů o. s.<br /> <br /> [http://www.osa.cz/ OSA],Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním,<br /> <br /> [http://www.ooas.cz/ OOA-S], Ochranná organizace autorská -- Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl,<br /> <br /> [http://www.gestor.cz/ Občanské sdružení Gestor], ochranný svaz autorský,<br /> <br /> [http://www.oaza.cz/ OAZA], Ochranná asociace zvukařů - autorů.&lt;ref&gt;Občanská sdružení oprávněná k výkonu kolektivní správy práv. Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Další subjekty půvobící v oblasti ochrany práv k duševnmu vlastnictví == <br /> <br /> [http://www.ifpicr.cz/ IFPI ČR] Mezinárodní federace fonografického průmyslu, Národní skupina České republiky (ČNS IFPI),<br /> <br /> [http://www.cpufilm.cz/ ČPU] Česká protipirátská unie (dříve Unie videodistributorů),<br /> <br /> [http://www.apks.cz/ APKS]Asociace provozovatelů kopírovacích služeb.&lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 52-53. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Licenční smlouvy českých knihoven ==<br /> Na základě kolektivní licenční smlouvy ze dne 2. 1. 2004 s dodatkem ze dne 3. 7. 2006 o půjčování zvukových záznamů, zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky, uzavřené mezi kolektivními správci OSA, DILIA a INTERGRAM a Národní knihovnou ČR mohou knihovny zapsané v evidenci knihoven MK ČR absenčně půjčovat výše uvedené zvukové záznamy. &lt;ref&gt;Nové podmínky pro půjčování zvukových záznamů v knihovnách. In: Informace pro knihovny: portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR [online]. 2004 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZvukPujcPodm.htm &lt;/ref&gt; <br /> <br /> V souladu s ustanovením autorského zákona o nedivadelním (živém) provozování děl uzavřely agentura DILIA a Národní knihovna ČR 31. 10. 2006 hromadnou smlouvu o veřejném čtení.&lt;ref&gt;Veřejná čtení (informace pro knihovny). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8421-verejna-cteni-informace-pro-knihovny&lt;/ref&gt; Za veřejné se nepovažuje čtení, které se uskuteční v rámci spolupráce se školami jako součást vyučování a čtení pro zdravotně postižené osoby.<br /> <br /> Licence k tzv. elektronickému dodávání dokumentů, tj. zpřístupňování autorského díla včetně zhotovení rozmnoženiny zveřejněného díla, je řešena smlouvou, kterou uzavřely DILIA Národní knihovna ČR.&lt;ref&gt;Elektronické dodávání dokumentů (EDD). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kolektivn%C3%AD_licen%C4%8Dn%C3%AD_smlouva&diff=35205 2013-06-16T19:39:04Z

<p>Jp137: </p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: kolektivní správci, uživateská licence, knihovna<br /> <br /> Synonyma: ---<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - autorské právo<br /> <br /> podřazené - ---<br /> <br /> <br /> == Kolektivní správa autorských práv == <br /> Institut kolektivní správy má počátek ve Francii, kde v roce 1850 vznikl první kolektivní správce. V roce 1882 v Itálii, 1902 v Německu a v roce 1926 v USA. První československý kolektivní správce práv – Ochranný svaz autorský – vznikl v roce 1919.&lt;ref&gt;Nobilisová Zuzana. Zpráva ze semináře Autorský zákon v zemích Evropské unie. Inflow: information journal [online]. 2010, roč. 3, č. 1 [cit. 2013-05-18]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/zprava-ze-seminare-autorsky-zakon-v-zemich-evropske-unie&gt;. ISSN 1802-9736.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správce působí jako prostředník mezi autorem a uživatelem licence. Autor, případně oprávněná osoba, svěří kolektivnímu správci právo uzavírat licenční smlouvy na jeho díla, ten vykonává potřebné administrativní úkony a autorovi vyplácí honorář. Uživatel licence má jednáním s kolektivním správcem možnost získat současně jedním úkonem licenci na velké množství děl.<br /> Kolektivní správu autorských práv řeší § 95 – 105 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) &lt;ref&gt;Zákon č. 121/2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). In: Sbírka zákonů ČR. 2000. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&amp;idBiblio=49278&amp;fulltext=&amp;nr=121~2F2000&amp;part=&amp;name=&amp;rpp=100#local-content&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivním správcem je právnická osoba, hospodařící neziskově, sdružující nositele práv. Oprávnění k výkonu kolektivní správy uděluje na základě písemné žádosti Ministerstvo kultury ČR. Kolektivní správci mají zákonnou povinnost vůči nositelům práv, uživatelům a ministerstvu kultury.<br /> Povinně jsou kolektivně spravovaná práva na odměnu za:<br /> * užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vyjma osobní potřebu <br /> * užití zvukového záznamu vyjma osobní potřebu <br /> * zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu <br /> * zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vnitřní potřebu právnické osoby<br /> * opětovný prodej originálu díla uměleckého <br /> * půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla.&lt;ref&gt;§ 96 autorského zákona&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správu nelze vykonávat v případě databází, dále televizního a rozhlasového vysílání. &lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 55-56. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Přehled kolektivních správců autorských práv v České republice == <br /> <br /> [http://www.dilia.cz/ DILIA], divadelní, literární, audiovizuální agentura,<br /> <br /> [http://www.intergram.cz/ INTERGRAM], nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukově obrazových záznamů o. s.<br /> <br /> [http://www.osa.cz/ OSA],Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním,<br /> <br /> [http://www.ooas.cz/ OOA-S], Ochranná organizace autorská -- Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl,<br /> <br /> [http://www.gestor.cz/ Občanské sdružení Gestor], ochranný svaz autorský,<br /> <br /> [http://www.oaza.cz/ OAZA], Ochranná asociace zvukařů - autorů.&lt;ref&gt;Občanská sdružení oprávněná k výkonu kolektivní správy práv. Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Další subjekty půvobící v oblasti ochrany práv k duševnmu vlastnictví == <br /> <br /> [http://www.ifpicr.cz/ IFPI ČR] Mezinárodní federace fonografického průmyslu, Národní skupina České republiky (ČNS IFPI),<br /> <br /> [http://www.cpufilm.cz/ ČPU] Česká protipirátská unie (dříve Unie videodistributorů),<br /> <br /> [http://www.apks.cz/ APKS]Asociace provozovatelů kopírovacích služeb<br /> <br /> == Licenční smlouvy českých knihoven ==<br /> Na základě kolektivní licenční smlouvy ze dne 2. 1. 2004 s dodatkem ze dne 3. 7. 2006 o půjčování zvukových záznamů, zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky, uzavřené mezi kolektivními správci OSA, DILIA a INTERGRAM a Národní knihovnou ČR mohou knihovny zapsané v evidenci knihoven MK ČR absenčně půjčovat výše uvedené zvukové záznamy. &lt;ref&gt;Nové podmínky pro půjčování zvukových záznamů v knihovnách. In: Informace pro knihovny: portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR [online]. 2004 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZvukPujcPodm.htm &lt;/ref&gt; <br /> <br /> V souladu s ustanovením autorského zákona o nedivadelním (živém) provozování děl uzavřely agentura DILIA a Národní knihovna ČR 31. 10. 2006 hromadnou smlouvu o veřejném čtení.&lt;ref&gt;Veřejná čtení (informace pro knihovny). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8421-verejna-cteni-informace-pro-knihovny&lt;/ref&gt; Za veřejné se nepovažuje čtení, které se uskuteční v rámci spolupráce se školami jako součást vyučování a čtení pro zdravotně postižené osoby.<br /> <br /> Licence k tzv. elektronickému dodávání dokumentů, tj. zpřístupňování autorského díla včetně zhotovení rozmnoženiny zveřejněného díla, je řešena smlouvou, kterou uzavřely DILIA Národní knihovna ČR.&lt;ref&gt;Elektronické dodávání dokumentů (EDD). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kolektivn%C3%AD_licen%C4%8Dn%C3%AD_smlouva&diff=35191 2013-06-16T19:21:09Z

<p>Jp137: /* Přehled kolektivních správců autorských práv v České republice */</p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: kolektivní správci, uživateská licence, knihovna<br /> <br /> Synonyma: ---<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - autorské právo<br /> <br /> podřazené - ---<br /> <br /> <br /> == Kolektivní správa autorských práv == <br /> Institut kolektivní správy má počátek ve Francii, kde v roce 1850 vznikl první kolektivní správce. V roce 1882 v Itálii, 1902 v Německu a v roce 1926 v USA. První československý kolektivní správce práv – Ochranný svaz autorský – vznikl v roce 1919.&lt;ref&gt;Nobilisová Zuzana. Zpráva ze semináře Autorský zákon v zemích Evropské unie. Inflow: information journal [online]. 2010, roč. 3, č. 1 [cit. 2013-05-18]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/zprava-ze-seminare-autorsky-zakon-v-zemich-evropske-unie&gt;. ISSN 1802-9736.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správce působí jako prostředník mezi autorem a uživatelem licence. Autor, případně oprávněná osoba, svěří kolektivnímu správci právo uzavírat licenční smlouvy na jeho díla, ten vykonává potřebné administrativní úkony a autorovi vyplácí honorář. Uživatel licence má jednáním s kolektivním správcem možnost získat současně jedním úkonem licenci na velké množství děl.<br /> Kolektivní správu autorských práv řeší § 95 – 105 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) &lt;ref&gt;Zákon č. 121/2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). In: Sbírka zákonů ČR. 2000. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&amp;idBiblio=49278&amp;fulltext=&amp;nr=121~2F2000&amp;part=&amp;name=&amp;rpp=100#local-content&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivním správcem je právnická osoba, hospodařící neziskově, sdružující nositele práv. Oprávnění k výkonu kolektivní správy uděluje na základě písemné žádosti Ministerstvo kultury ČR. Kolektivní správci mají zákonnou povinnost vůči nositelům práv, uživatelům a ministerstvu kultury.<br /> Povinně jsou kolektivně spravovaná práva na odměnu za:<br /> * užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vyjma osobní potřebu <br /> * užití zvukového záznamu vyjma osobní potřebu <br /> * zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu <br /> * zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vnitřní potřebu právnické osoby<br /> * opětovný prodej originálu díla uměleckého <br /> * půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla.&lt;ref&gt;§ 96 autorského zákona&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správu nelze vykonávat v případě databází, dále televizního a rozhlasového vysílání. &lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 55-56. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Přehled kolektivních správců autorských práv v České republice == <br /> <br /> [http://www.dilia.cz/ DILIA], divadelní, literární, audiovizuální agentura,<br /> <br /> [http://www.intergram.cz/ INTERGRAM], nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukově obrazových záznamů o. s.<br /> <br /> [http://www.osa.cz/ OSA],Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním,<br /> <br /> [http://www.ooas.cz/ OOA-S], Ochranná organizace autorská -- Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl,<br /> <br /> [http://www.gestor.cz/ Občanské sdružení Gestor], ochranný svaz autorský,<br /> <br /> [http://www.oaza.cz/ OAZA], Ochranná asociace zvukařů - autorů.&lt;ref&gt;Občanská sdružení oprávněná k výkonu kolektivní správy práv. Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Licenční smlouvy českých knihoven ==<br /> Na základě kolektivní licenční smlouvy ze dne 2. 1. 2004 s dodatkem ze dne 3. 7. 2006 o půjčování zvukových záznamů, zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky, uzavřené mezi kolektivními správci OSA, DILIA a INTERGRAM a Národní knihovnou ČR mohou knihovny zapsané v evidenci knihoven MK ČR absenčně půjčovat výše uvedené zvukové záznamy. &lt;ref&gt;Nové podmínky pro půjčování zvukových záznamů v knihovnách. In: Informace pro knihovny: portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR [online]. 2004 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZvukPujcPodm.htm &lt;/ref&gt; <br /> <br /> V souladu s ustanovením autorského zákona o nedivadelním (živém) provozování děl uzavřely agentura DILIA a Národní knihovna ČR 31. 10. 2006 hromadnou smlouvu o veřejném čtení.&lt;ref&gt;Veřejná čtení (informace pro knihovny). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8421-verejna-cteni-informace-pro-knihovny&lt;/ref&gt; Za veřejné se nepovažuje čtení, které se uskuteční v rámci spolupráce se školami jako součást vyučování a čtení pro zdravotně postižené osoby.<br /> <br /> Licence k tzv. elektronickému dodávání dokumentů, tj. zpřístupňování autorského díla včetně zhotovení rozmnoženiny zveřejněného díla, je řešena smlouvou, kterou uzavřely DILIA Národní knihovna ČR.&lt;ref&gt;Elektronické dodávání dokumentů (EDD). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kolektivn%C3%AD_licen%C4%8Dn%C3%AD_smlouva&diff=35114 2013-06-16T13:16:43Z

<p>Jp137: /* Kolektivní správa autorských práv */</p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: kolektivní správci, uživateská licence, knihovna<br /> <br /> Synonyma: ---<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - autorské právo<br /> <br /> podřazené - ---<br /> <br /> <br /> == Kolektivní správa autorských práv == <br /> Institut kolektivní správy má počátek ve Francii, kde v roce 1850 vznikl první kolektivní správce. V roce 1882 v Itálii, 1902 v Německu a v roce 1926 v USA. První československý kolektivní správce práv – Ochranný svaz autorský – vznikl v roce 1919.&lt;ref&gt;Nobilisová Zuzana. Zpráva ze semináře Autorský zákon v zemích Evropské unie. Inflow: information journal [online]. 2010, roč. 3, č. 1 [cit. 2013-05-18]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/zprava-ze-seminare-autorsky-zakon-v-zemich-evropske-unie&gt;. ISSN 1802-9736.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správce působí jako prostředník mezi autorem a uživatelem licence. Autor, případně oprávněná osoba, svěří kolektivnímu správci právo uzavírat licenční smlouvy na jeho díla, ten vykonává potřebné administrativní úkony a autorovi vyplácí honorář. Uživatel licence má jednáním s kolektivním správcem možnost získat současně jedním úkonem licenci na velké množství děl.<br /> Kolektivní správu autorských práv řeší § 95 – 105 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) &lt;ref&gt;Zákon č. 121/2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). In: Sbírka zákonů ČR. 2000. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&amp;idBiblio=49278&amp;fulltext=&amp;nr=121~2F2000&amp;part=&amp;name=&amp;rpp=100#local-content&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivním správcem je právnická osoba, hospodařící neziskově, sdružující nositele práv. Oprávnění k výkonu kolektivní správy uděluje na základě písemné žádosti Ministerstvo kultury ČR. Kolektivní správci mají zákonnou povinnost vůči nositelům práv, uživatelům a ministerstvu kultury.<br /> Povinně jsou kolektivně spravovaná práva na odměnu za:<br /> * užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vyjma osobní potřebu <br /> * užití zvukového záznamu vyjma osobní potřebu <br /> * zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu <br /> * zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vnitřní potřebu právnické osoby<br /> * opětovný prodej originálu díla uměleckého <br /> * půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla.&lt;ref&gt;§ 96 autorského zákona&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správu nelze vykonávat v případě databází, dále televizního a rozhlasového vysílání. &lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 55-56. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Přehled kolektivních správců autorských práv v České republice == <br /> <br /> [http://www.dilia.cz/ DILIA], divadelní, literární, audiovizuální agentura,<br /> <br /> [http://www.osa.cz/ OSA],Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním,<br /> <br /> [http://www.ooas.cz/ OOA-S], Ochranná organizace autorská -- Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl,<br /> <br /> [http://www.gestor.cz/ Občanské sdružení Gestor], ochranný svaz autorský,<br /> <br /> [http://www.oaza.cz/ OAZA], Ochranná asociace zvukařů - autorů.&lt;ref&gt;Občanská sdružení oprávněná k výkonu kolektivní správy práv. Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Licenční smlouvy českých knihoven ==<br /> Na základě kolektivní licenční smlouvy ze dne 2. 1. 2004 s dodatkem ze dne 3. 7. 2006 o půjčování zvukových záznamů, zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky, uzavřené mezi kolektivními správci OSA, DILIA a INTERGRAM a Národní knihovnou ČR mohou knihovny zapsané v evidenci knihoven MK ČR absenčně půjčovat výše uvedené zvukové záznamy. &lt;ref&gt;Nové podmínky pro půjčování zvukových záznamů v knihovnách. In: Informace pro knihovny: portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR [online]. 2004 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZvukPujcPodm.htm &lt;/ref&gt; <br /> <br /> V souladu s ustanovením autorského zákona o nedivadelním (živém) provozování děl uzavřely agentura DILIA a Národní knihovna ČR 31. 10. 2006 hromadnou smlouvu o veřejném čtení.&lt;ref&gt;Veřejná čtení (informace pro knihovny). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8421-verejna-cteni-informace-pro-knihovny&lt;/ref&gt; Za veřejné se nepovažuje čtení, které se uskuteční v rámci spolupráce se školami jako součást vyučování a čtení pro zdravotně postižené osoby.<br /> <br /> Licence k tzv. elektronickému dodávání dokumentů, tj. zpřístupňování autorského díla včetně zhotovení rozmnoženiny zveřejněného díla, je řešena smlouvou, kterou uzavřely DILIA Národní knihovna ČR.&lt;ref&gt;Elektronické dodávání dokumentů (EDD). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kolektivn%C3%AD_licen%C4%8Dn%C3%AD_smlouva&diff=35104 2013-06-16T13:08:19Z

<p>Jp137: /* Přehled kolektivních správců autorských práv v ČR */</p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: kolektivní správci, uživateská licence, knihovna<br /> <br /> Synonyma: ---<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - autorské právo<br /> <br /> podřazené - ---<br /> <br /> <br /> == Kolektivní správa autorských práv == <br /> Institut kolektivní správy má počátek ve Francii, kde v roce 1850 vznikl první kolektivní správce. V roce 1882 v Itálii, 1902 v Německu a v roce 1926 v USA. První československý kolektivní správce práv – Ochranný svaz autorský – vznikl v roce 1919.&lt;ref&gt;Nobilisová Zuzana. Zpráva ze semináře Autorský zákon v zemích Evropské unie. Inflow: information journal [online]. 2010, roč. 3, č. 1 [cit. 2013-05-18]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/zprava-ze-seminare-autorsky-zakon-v-zemich-evropske-unie&gt;. ISSN 1802-9736.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správce působí jako prostředník mezi autorem a uživatelem licence. Autor svěří kolektivnímu správci právo uzavírat licenční smlouvy na jeho díla, ten vykonává potřebné administrativní úkony a autorovi vyplácí honorář. Uživatel licence má jednáním s kolektivním správcem možnost získat současně jedním úkonem licenci na velké množství děl.<br /> Kolektivní správu autorských práv řeší § 95 – 105 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) &lt;ref&gt;Zákon č. 121/2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). In: Sbírka zákonů ČR. 2000. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&amp;idBiblio=49278&amp;fulltext=&amp;nr=121~2F2000&amp;part=&amp;name=&amp;rpp=100#local-content&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivním správcem je právnická osoba, hospodařící neziskově, sdružující nositele práv. Oprávnění k výkonu kolektivní správy uděluje na základě písemné žádosti Ministerstvo kultury ČR. Kolektivní správci mají zákonnou povinnost vůči nositelům práv, uživatelům a ministerstvu kultury.<br /> Povinně jsou kolektivně spravovaná práva na odměnu za:<br /> * užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vyjma osobní potřebu <br /> * užití zvukového záznamu vyjma osobní potřebu <br /> * zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu <br /> * zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vnitřní potřebu právnické osoby<br /> * opětovný prodej originálu díla uměleckého <br /> * půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla.&lt;ref&gt;§ 96 autorského zákona&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kolektivní správu nelze vykonávat v případě databází, dále televizního a rozhlasového vysílání. &lt;ref&gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo: v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012, s. 55-56. ISBN 9788073532239.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Přehled kolektivních správců autorských práv v České republice == <br /> <br /> [http://www.dilia.cz/ DILIA], divadelní, literární, audiovizuální agentura,<br /> <br /> [http://www.osa.cz/ OSA],Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním,<br /> <br /> [http://www.ooas.cz/ OOA-S], Ochranná organizace autorská -- Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl,<br /> <br /> [http://www.gestor.cz/ Občanské sdružení Gestor], ochranný svaz autorský,<br /> <br /> [http://www.oaza.cz/ OAZA], Ochranná asociace zvukařů - autorů.&lt;ref&gt;Občanská sdružení oprávněná k výkonu kolektivní správy práv. Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Licenční smlouvy českých knihoven ==<br /> Na základě kolektivní licenční smlouvy ze dne 2. 1. 2004 s dodatkem ze dne 3. 7. 2006 o půjčování zvukových záznamů, zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky, uzavřené mezi kolektivními správci OSA, DILIA a INTERGRAM a Národní knihovnou ČR mohou knihovny zapsané v evidenci knihoven MK ČR absenčně půjčovat výše uvedené zvukové záznamy. &lt;ref&gt;Nové podmínky pro půjčování zvukových záznamů v knihovnách. In: Informace pro knihovny: portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR [online]. 2004 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZvukPujcPodm.htm &lt;/ref&gt; <br /> <br /> V souladu s ustanovením autorského zákona o nedivadelním (živém) provozování děl uzavřely agentura DILIA a Národní knihovna ČR 31. 10. 2006 hromadnou smlouvu o veřejném čtení.&lt;ref&gt;Veřejná čtení (informace pro knihovny). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8421-verejna-cteni-informace-pro-knihovny&lt;/ref&gt; Za veřejné se nepovažuje čtení, které se uskuteční v rámci spolupráce se školami jako součást vyučování a čtení pro zdravotně postižené osoby.<br /> <br /> Licence k tzv. elektronickému dodávání dokumentů, tj. zpřístupňování autorského díla včetně zhotovení rozmnoženiny zveřejněného díla, je řešena smlouvou, kterou uzavřely DILIA Národní knihovna ČR.&lt;ref&gt;Elektronické dodávání dokumentů (EDD). DILIA divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konkurence&diff=35096 2013-06-16T12:57:15Z

<p>Jp137: /* Pojem obecně */</p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: tržní ekonomika, souběh trestných činů, kostelní konkurence<br /> <br /> Synonyma: hospodářská soutěž<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - mikroekonomie, trestní právo, financování církví <br /> <br /> podřazené - cenová konkurence, necenová konkurence, monopol, oligopol, monopolní konkurence<br /> <br /> == Pojem obecně ==<br /> Pojem '''konkurence''' pochází z latinského slova ''concurrentia'' = souběh, soutěživost, soupeření nebo existence soutěžícího subjektu.<br /> <br /> == Konkurence v ekonomickém smyslu ==<br /> === Konkurence napříč trhem === <br /> Sociální interakce několika navzájem se ovlivňujících tržních subjektů, které pomocí různých metod usilují o dosažení totožného cíle. Spočívá v antagonistickém rivalizujícím vztahu nejméně dvou organizací nebo osob. Jako zvláštní forma modelově sestává z konkurentů a předmětu konkurence. Tento proces je předpokladem fungování trhu, tudíž je od trhu neoddělitelný.<br /> === Konkurence na jednotlivých stranách trhu ===<br /> #Konkurence na straně poptávky je odrazem střetávání protichůdných zájmů spotřebitelů, kteří vstupují na trh. Každý z nich chce maximalizovat svůj užitek (co nejlevněji nejvíce). Konkurence na straně poptávky nabývá na významu zejména v situaci, kdy je na trhu nedostatek zboží a služeb. <br /> <br /> #Konkurence na straně nabídky nastává v situaci, kdy výrobci přichází na trh se snahou prodat co největší množství svých výrobků při minimálních nákladech s maximálním ziskem. Konkurence na straně nabídky nabývá na významu zejména v situaci, kdy nabídka převyšuje poptávku. Konkurence na straně nabídky může mít podobu konkurence '''cenové''' a '''necenové'''.<br /> <br /> Podstatou '''cenové konkurence''' je dobrovolné snižování ceny ve snaze ovládnout trh, zničit konkurenty a poté diktovat podmínky na trhu.<br /> <br /> Cílem '''necenové konkurence''' je přilákání poptávky jinými metodami než cenovými, např. zvyšováním kvality a technických parametrů výrobků, inovacemi, reklamou, designem výrobků a obalů.<br /> === Dělení konkurence z hlediska charakteru tržního prostředí ===<br /> Z hlediska struktury trhu rozlišujeme na straně nabídky konkurenci dokonalou a nedokonalou.<br /> # Konkurence dokonalá představuje teoretickou tržní situaci, v níž žádný ze zpčastněných subjektů nemá možnost ovlivnit tržní cenu. Existuje zde velký počet prodávajících, kteří nabízí homogenní produkty a zákazníci jsou vůči dodavatelským firmám zcela indiferentní.<br /> # Konkurence nedokonalá je odrazem poměrů na skutečných trzích, kde jednotlivé subjekty trhu disponují určitým stupněm tržní síly a mohou ovlivnit cenu. Formy nedokonalé konkurence:<br /> #* ''monopol'' - na straně nabídky existuje jediná firma (čistý monopol) nebo několik firem, z nichž jedna má výrazně lepší pozici (přirozený monopol) či na straně poptávky působí firma, která ovlivňuje ceny vstupů (monopson)<br /> #* ''oligopol'' - existuje velmi malé množství firem, právě tak velkých, aby mohly ovlivnit tržní ceny; jedná se o tržní strukturu efektivnější než monopol<br /> #* ''monopolní konkurence'' - na trhu působí velké množství firem; tato forma se nejvíce blíží dokonalé konkurenci, nese však znaky konkurence nedokonalé. &lt;ref&gt;TULEJA, Pavel. Základy mikroekonomie. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005, s. 41-43. ISBN 80-251-0603-9.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Konkurence trestných činů ==<br /> Ke konkurenci (souběhu) trestných činů dojte v tom případě, pokud se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek nebo před doručením trestního příkazu (§ 43 odst. 2 trestního zákona). Pachatel tak není trestán za každý trestný čin jednotlivě, nýbrž je mu uložen trest souhrnný či úhrnný.&lt;ref&gt;Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001, s. 33-39. ISBN 80-7179-493-7.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Kostelní konkurence ==<br /> Na Moravě byla zákonem č. 11 z 1864 zemského zákona a v českých zemích zákonem číslo 50 1874 říšského zákona uzákoněna kostelní konkurence, tj. povinný příspěvek vybíraný od obyvatel, hlásících se k určitému náboženství, formou přirážky k obecní dani. Tuto povinnost měly i ve farnosti sídlící právnické osoby. Vybrané prostředky sloužily k úhradě náboženských potřeb farnosti, do které poplatník příslušel. Správu těchto prostředků vykonávaly kostelní konkurenční výbory.&lt;ref&gt;Vlastnila církev svůj majetek?. In: Tiskové středisko České biskupské konference [online]. 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://tisk.cirkev.cz/z-domova/vlastnila-cirkev-svuj-majetek/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konkurence&diff=35095 2013-06-16T12:56:47Z

<p>Jp137: /* Pojem obecně */</p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: tržní ekonomika, souběh trestných činů, kostelní konkurence<br /> <br /> Synonyma: hospodářská soutěž<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - mikroekonomie, trestní právo, financování církví <br /> <br /> podřazené - cenová konkurence, necenová konkurence, monopol, oligopol, monopolní konkurence<br /> <br /> == Pojem obecně ==<br /> Pojem '''konkurence''' pochází z latinského slova ''concurrentia'' (= souběh, soutěživost, soupeření nebo existence soutěžícího subjektu).<br /> <br /> == Konkurence v ekonomickém smyslu ==<br /> === Konkurence napříč trhem === <br /> Sociální interakce několika navzájem se ovlivňujících tržních subjektů, které pomocí různých metod usilují o dosažení totožného cíle. Spočívá v antagonistickém rivalizujícím vztahu nejméně dvou organizací nebo osob. Jako zvláštní forma modelově sestává z konkurentů a předmětu konkurence. Tento proces je předpokladem fungování trhu, tudíž je od trhu neoddělitelný.<br /> === Konkurence na jednotlivých stranách trhu ===<br /> #Konkurence na straně poptávky je odrazem střetávání protichůdných zájmů spotřebitelů, kteří vstupují na trh. Každý z nich chce maximalizovat svůj užitek (co nejlevněji nejvíce). Konkurence na straně poptávky nabývá na významu zejména v situaci, kdy je na trhu nedostatek zboží a služeb. <br /> <br /> #Konkurence na straně nabídky nastává v situaci, kdy výrobci přichází na trh se snahou prodat co největší množství svých výrobků při minimálních nákladech s maximálním ziskem. Konkurence na straně nabídky nabývá na významu zejména v situaci, kdy nabídka převyšuje poptávku. Konkurence na straně nabídky může mít podobu konkurence '''cenové''' a '''necenové'''.<br /> <br /> Podstatou '''cenové konkurence''' je dobrovolné snižování ceny ve snaze ovládnout trh, zničit konkurenty a poté diktovat podmínky na trhu.<br /> <br /> Cílem '''necenové konkurence''' je přilákání poptávky jinými metodami než cenovými, např. zvyšováním kvality a technických parametrů výrobků, inovacemi, reklamou, designem výrobků a obalů.<br /> === Dělení konkurence z hlediska charakteru tržního prostředí ===<br /> Z hlediska struktury trhu rozlišujeme na straně nabídky konkurenci dokonalou a nedokonalou.<br /> # Konkurence dokonalá představuje teoretickou tržní situaci, v níž žádný ze zpčastněných subjektů nemá možnost ovlivnit tržní cenu. Existuje zde velký počet prodávajících, kteří nabízí homogenní produkty a zákazníci jsou vůči dodavatelským firmám zcela indiferentní.<br /> # Konkurence nedokonalá je odrazem poměrů na skutečných trzích, kde jednotlivé subjekty trhu disponují určitým stupněm tržní síly a mohou ovlivnit cenu. Formy nedokonalé konkurence:<br /> #* ''monopol'' - na straně nabídky existuje jediná firma (čistý monopol) nebo několik firem, z nichž jedna má výrazně lepší pozici (přirozený monopol) či na straně poptávky působí firma, která ovlivňuje ceny vstupů (monopson)<br /> #* ''oligopol'' - existuje velmi malé množství firem, právě tak velkých, aby mohly ovlivnit tržní ceny; jedná se o tržní strukturu efektivnější než monopol<br /> #* ''monopolní konkurence'' - na trhu působí velké množství firem; tato forma se nejvíce blíží dokonalé konkurenci, nese však znaky konkurence nedokonalé. &lt;ref&gt;TULEJA, Pavel. Základy mikroekonomie. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005, s. 41-43. ISBN 80-251-0603-9.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Konkurence trestných činů ==<br /> Ke konkurenci (souběhu) trestných činů dojte v tom případě, pokud se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek nebo před doručením trestního příkazu (§ 43 odst. 2 trestního zákona). Pachatel tak není trestán za každý trestný čin jednotlivě, nýbrž je mu uložen trest souhrnný či úhrnný.&lt;ref&gt;Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001, s. 33-39. ISBN 80-7179-493-7.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Kostelní konkurence ==<br /> Na Moravě byla zákonem č. 11 z 1864 zemského zákona a v českých zemích zákonem číslo 50 1874 říšského zákona uzákoněna kostelní konkurence, tj. povinný příspěvek vybíraný od obyvatel, hlásících se k určitému náboženství, formou přirážky k obecní dani. Tuto povinnost měly i ve farnosti sídlící právnické osoby. Vybrané prostředky sloužily k úhradě náboženských potřeb farnosti, do které poplatník příslušel. Správu těchto prostředků vykonávaly kostelní konkurenční výbory.&lt;ref&gt;Vlastnila církev svůj majetek?. In: Tiskové středisko České biskupské konference [online]. 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://tisk.cirkev.cz/z-domova/vlastnila-cirkev-svuj-majetek/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konkurence&diff=35093 2013-06-16T12:54:19Z

<p>Jp137: /* Dělení konkurence z hlediska charakteru tržního prostředí */</p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: tržní ekonomika, souběh trestných činů, kostelní konkurence<br /> <br /> Synonyma: hospodářská soutěž<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - mikroekonomie, trestní právo, financování církví <br /> <br /> podřazené - cenová konkurence, necenová konkurence, monopol, oligopol, monopolní konkurence<br /> <br /> == Pojem obecně ==<br /> Pojem '''konkurence''' pochází z latinského slova ''concurrentia'' = soutěživost, soupeření nebo existence soutěžícího subjektu).<br /> <br /> == Konkurence v ekonomickém smyslu ==<br /> === Konkurence napříč trhem === <br /> Sociální interakce několika navzájem se ovlivňujících tržních subjektů, které pomocí různých metod usilují o dosažení totožného cíle. Spočívá v antagonistickém rivalizujícím vztahu nejméně dvou organizací nebo osob. Jako zvláštní forma modelově sestává z konkurentů a předmětu konkurence. Tento proces je předpokladem fungování trhu, tudíž je od trhu neoddělitelný.<br /> === Konkurence na jednotlivých stranách trhu ===<br /> #Konkurence na straně poptávky je odrazem střetávání protichůdných zájmů spotřebitelů, kteří vstupují na trh. Každý z nich chce maximalizovat svůj užitek (co nejlevněji nejvíce). Konkurence na straně poptávky nabývá na významu zejména v situaci, kdy je na trhu nedostatek zboží a služeb. <br /> <br /> #Konkurence na straně nabídky nastává v situaci, kdy výrobci přichází na trh se snahou prodat co největší množství svých výrobků při minimálních nákladech s maximálním ziskem. Konkurence na straně nabídky nabývá na významu zejména v situaci, kdy nabídka převyšuje poptávku. Konkurence na straně nabídky může mít podobu konkurence '''cenové''' a '''necenové'''.<br /> <br /> Podstatou '''cenové konkurence''' je dobrovolné snižování ceny ve snaze ovládnout trh, zničit konkurenty a poté diktovat podmínky na trhu.<br /> <br /> Cílem '''necenové konkurence''' je přilákání poptávky jinými metodami než cenovými, např. zvyšováním kvality a technických parametrů výrobků, inovacemi, reklamou, designem výrobků a obalů.<br /> === Dělení konkurence z hlediska charakteru tržního prostředí ===<br /> Z hlediska struktury trhu rozlišujeme na straně nabídky konkurenci dokonalou a nedokonalou.<br /> # Konkurence dokonalá představuje teoretickou tržní situaci, v níž žádný ze zpčastněných subjektů nemá možnost ovlivnit tržní cenu. Existuje zde velký počet prodávajících, kteří nabízí homogenní produkty a zákazníci jsou vůči dodavatelským firmám zcela indiferentní.<br /> # Konkurence nedokonalá je odrazem poměrů na skutečných trzích, kde jednotlivé subjekty trhu disponují určitým stupněm tržní síly a mohou ovlivnit cenu. Formy nedokonalé konkurence:<br /> #* ''monopol'' - na straně nabídky existuje jediná firma (čistý monopol) nebo několik firem, z nichž jedna má výrazně lepší pozici (přirozený monopol) či na straně poptávky působí firma, která ovlivňuje ceny vstupů (monopson)<br /> #* ''oligopol'' - existuje velmi malé množství firem, právě tak velkých, aby mohly ovlivnit tržní ceny; jedná se o tržní strukturu efektivnější než monopol<br /> #* ''monopolní konkurence'' - na trhu působí velké množství firem; tato forma se nejvíce blíží dokonalé konkurenci, nese však znaky konkurence nedokonalé. &lt;ref&gt;TULEJA, Pavel. Základy mikroekonomie. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005, s. 41-43. ISBN 80-251-0603-9.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Konkurence trestných činů ==<br /> Ke konkurenci (souběhu) trestných činů dojte v tom případě, pokud se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek nebo před doručením trestního příkazu (§ 43 odst. 2 trestního zákona). Pachatel tak není trestán za každý trestný čin jednotlivě, nýbrž je mu uložen trest souhrnný či úhrnný.&lt;ref&gt;Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001, s. 33-39. ISBN 80-7179-493-7.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Kostelní konkurence ==<br /> Na Moravě byla zákonem č. 11 z 1864 zemského zákona a v českých zemích zákonem číslo 50 1874 říšského zákona uzákoněna kostelní konkurence, tj. povinný příspěvek vybíraný od obyvatel, hlásících se k určitému náboženství, formou přirážky k obecní dani. Tuto povinnost měly i ve farnosti sídlící právnické osoby. Vybrané prostředky sloužily k úhradě náboženských potřeb farnosti, do které poplatník příslušel. Správu těchto prostředků vykonávaly kostelní konkurenční výbory.&lt;ref&gt;Vlastnila církev svůj majetek?. In: Tiskové středisko České biskupské konference [online]. 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://tisk.cirkev.cz/z-domova/vlastnila-cirkev-svuj-majetek/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konkurence&diff=35091 2013-06-16T12:51:53Z

<p>Jp137: /* Dělení konkurence z hlediska charakteru tržního prostředí */</p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: tržní ekonomika, souběh trestných činů, kostelní konkurence<br /> <br /> Synonyma: hospodářská soutěž<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - mikroekonomie, trestní právo, financování církví <br /> <br /> podřazené - cenová konkurence, necenová konkurence, monopol, oligopol, monopolní konkurence<br /> <br /> == Pojem obecně ==<br /> Pojem '''konkurence''' pochází z latinského slova ''concurrentia'' = soutěživost, soupeření nebo existence soutěžícího subjektu).<br /> <br /> == Konkurence v ekonomickém smyslu ==<br /> === Konkurence napříč trhem === <br /> Sociální interakce několika navzájem se ovlivňujících tržních subjektů, které pomocí různých metod usilují o dosažení totožného cíle. Spočívá v antagonistickém rivalizujícím vztahu nejméně dvou organizací nebo osob. Jako zvláštní forma modelově sestává z konkurentů a předmětu konkurence. Tento proces je předpokladem fungování trhu, tudíž je od trhu neoddělitelný.<br /> === Konkurence na jednotlivých stranách trhu ===<br /> #Konkurence na straně poptávky je odrazem střetávání protichůdných zájmů spotřebitelů, kteří vstupují na trh. Každý z nich chce maximalizovat svůj užitek (co nejlevněji nejvíce). Konkurence na straně poptávky nabývá na významu zejména v situaci, kdy je na trhu nedostatek zboží a služeb. <br /> <br /> #Konkurence na straně nabídky nastává v situaci, kdy výrobci přichází na trh se snahou prodat co největší množství svých výrobků při minimálních nákladech s maximálním ziskem. Konkurence na straně nabídky nabývá na významu zejména v situaci, kdy nabídka převyšuje poptávku. Konkurence na straně nabídky může mít podobu konkurence '''cenové''' a '''necenové'''.<br /> <br /> Podstatou '''cenové konkurence''' je dobrovolné snižování ceny ve snaze ovládnout trh, zničit konkurenty a poté diktovat podmínky na trhu.<br /> <br /> Cílem '''necenové konkurence''' je přilákání poptávky jinými metodami než cenovými, např. zvyšováním kvality a technických parametrů výrobků, inovacemi, reklamou, designem výrobků a obalů.<br /> === Dělení konkurence z hlediska charakteru tržního prostředí ===<br /> Z hlediska struktury trhu rozlišujeme na straně nabídky konkurenci dokonalou a nedokonalou.<br /> # Konkurence dokonalá představuje teoretickou tržní situaci, v níž žádný ze zpčastněných subjektů nemá možnost ovlivnit tržní cenu. Existuje zde velký počet prodávajících, kteří nabízí homogenní produkty a zákazníci jsou vůči dodavatelským firmám zcela indiferentní.<br /> # Konkurence nedokonalá je odrazem poměrů na skutečných trzích, kde jednotlivé subjekty trhu disponují určitým stupněm tržní síly a mohou ovlivnit cenu. Formy nedokonalé konkurence:<br /> #* ''monopol'' - na straně nabídky existuje jediná firma (čistý monopol) nebo několik firem, z nichž jedna má výrazně lepší pozici (přirozený monopol) či na straně poptávky působí firma, která ovlivňuje ceny vstupů (monopson)<br /> #* ''oligopol'' - existuje velmi malé množství firem, právě tak velkých, aby mohly ovlivnit tržní ceny; jedná se o tržní strukturu efektivnější než monopol<br /> #* ''monopolní konkurence'' - tato forma se nejvíce blíží dokonalé konkurenci, nese však znaky konkurence nedokonalé; na trhu působí velké množství firem. &lt;ref&gt;TULEJA, Pavel. Základy mikroekonomie. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005, s. 41-43. ISBN 80-251-0603-9.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Konkurence trestných činů ==<br /> Ke konkurenci (souběhu) trestných činů dojte v tom případě, pokud se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek nebo před doručením trestního příkazu (§ 43 odst. 2 trestního zákona). Pachatel tak není trestán za každý trestný čin jednotlivě, nýbrž je mu uložen trest souhrnný či úhrnný.&lt;ref&gt;Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001, s. 33-39. ISBN 80-7179-493-7.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Kostelní konkurence ==<br /> Na Moravě byla zákonem č. 11 z 1864 zemského zákona a v českých zemích zákonem číslo 50 1874 říšského zákona uzákoněna kostelní konkurence, tj. povinný příspěvek vybíraný od obyvatel, hlásících se k určitému náboženství, formou přirážky k obecní dani. Tuto povinnost měly i ve farnosti sídlící právnické osoby. Vybrané prostředky sloužily k úhradě náboženských potřeb farnosti, do které poplatník příslušel. Správu těchto prostředků vykonávaly kostelní konkurenční výbory.&lt;ref&gt;Vlastnila církev svůj majetek?. In: Tiskové středisko České biskupské konference [online]. 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://tisk.cirkev.cz/z-domova/vlastnila-cirkev-svuj-majetek/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konkurence&diff=35086 2013-06-16T12:24:46Z

<p>Jp137: /* Kostelní konkurence */</p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: tržní ekonomika, souběh trestných činů, kostelní konkurence<br /> <br /> Synonyma: hospodářská soutěž<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - mikroekonomie, trestní právo, financování církví <br /> <br /> podřazené - cenová konkurence, necenová konkurence, monopol, oligopol, monopolní konkurence<br /> <br /> == Pojem obecně ==<br /> Pojem '''konkurence''' pochází z latinského slova ''concurrentia'' = soutěživost, soupeření nebo existence soutěžícího subjektu).<br /> <br /> == Konkurence v ekonomickém smyslu ==<br /> === Konkurence napříč trhem === <br /> Sociální interakce několika navzájem se ovlivňujících tržních subjektů, které pomocí různých metod usilují o dosažení totožného cíle. Spočívá v antagonistickém rivalizujícím vztahu nejméně dvou organizací nebo osob. Jako zvláštní forma modelově sestává z konkurentů a předmětu konkurence. Tento proces je předpokladem fungování trhu, tudíž je od trhu neoddělitelný.<br /> === Konkurence na jednotlivých stranách trhu ===<br /> #Konkurence na straně poptávky je odrazem střetávání protichůdných zájmů spotřebitelů, kteří vstupují na trh. Každý z nich chce maximalizovat svůj užitek (co nejlevněji nejvíce). Konkurence na straně poptávky nabývá na významu zejména v situaci, kdy je na trhu nedostatek zboží a služeb. <br /> <br /> #Konkurence na straně nabídky nastává v situaci, kdy výrobci přichází na trh se snahou prodat co největší množství svých výrobků při minimálních nákladech s maximálním ziskem. Konkurence na straně nabídky nabývá na významu zejména v situaci, kdy nabídka převyšuje poptávku. Konkurence na straně nabídky může mít podobu konkurence '''cenové''' a '''necenové'''.<br /> <br /> Podstatou '''cenové konkurence''' je dobrovolné snižování ceny ve snaze ovládnout trh, zničit konkurenty a poté diktovat podmínky na trhu.<br /> <br /> Cílem '''necenové konkurence''' je přilákání poptávky jinými metodami než cenovými, např. zvyšováním kvality a technických parametrů výrobků, inovacemi, reklamou, designem výrobků a obalů.<br /> === Dělení konkurence z hlediska charakteru tržního prostředí ===<br /> Z hlediska struktury trhu rozlišujeme na straně nabídky konkurenci dokonalou a nedokonalou.<br /> # Konkurence dokonalá představuje teoretickou tržní situaci, v níž žádný ze zpčastněných subjektů nemá možnost ovlivnit tržní cenu. Existuje zde velký počet prodávajících, kteří nabízí homogenní produkty a zákazníci jsou vůči dodavatelským firmám zcela indiferentní.<br /> # Konkurence nedokonalá je odrazem poměrů na skutečných trzích, kde jednotlivé subjekty trhu disponují určitým stupněm tržní síly a mohou ovlivnit cenu. Formy nedokonalé konkurence:<br /> #* ''monopol'' - trh ovládá jediná firma<br /> #* ''oligopol'' - existuje velmi malé množství firem<br /> #* ''monopolní konkurence'' - na trhu působí velké množství firem. &lt;ref&gt;TULEJA, Pavel. Základy mikroekonomie. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005, s. 41-43. ISBN 80-251-0603-9.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> == Konkurence trestných činů ==<br /> Ke konkurenci (souběhu) trestných činů dojte v tom případě, pokud se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek nebo před doručením trestního příkazu (§ 43 odst. 2 trestního zákona). Pachatel tak není trestán za každý trestný čin jednotlivě, nýbrž je mu uložen trest souhrnný či úhrnný.&lt;ref&gt;Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001, s. 33-39. ISBN 80-7179-493-7.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Kostelní konkurence ==<br /> Na Moravě byla zákonem č. 11 z 1864 zemského zákona a v českých zemích zákonem číslo 50 1874 říšského zákona uzákoněna kostelní konkurence, tj. povinný příspěvek vybíraný od obyvatel, hlásících se k určitému náboženství, formou přirážky k obecní dani. Tuto povinnost měly i ve farnosti sídlící právnické osoby. Vybrané prostředky sloužily k úhradě náboženských potřeb farnosti, do které poplatník příslušel. Správu těchto prostředků vykonávaly kostelní konkurenční výbory.&lt;ref&gt;Vlastnila církev svůj majetek?. In: Tiskové středisko České biskupské konference [online]. 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://tisk.cirkev.cz/z-domova/vlastnila-cirkev-svuj-majetek/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konkurence&diff=35085 2013-06-16T11:53:41Z

<p>Jp137: </p> <hr /> <div>Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: tržní ekonomika, souběh trestných činů, kostelní konkurence<br /> <br /> Synonyma: hospodářská soutěž<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - mikroekonomie, trestní právo, financování církví <br /> <br /> podřazené - cenová konkurence, necenová konkurence, monopol, oligopol, monopolní konkurence<br /> <br /> == Pojem obecně ==<br /> Pojem '''konkurence''' pochází z latinského slova ''concurrentia'' = soutěživost, soupeření nebo existence soutěžícího subjektu).<br /> <br /> == Konkurence v ekonomickém smyslu ==<br /> === Konkurence napříč trhem === <br /> Sociální interakce několika navzájem se ovlivňujících tržních subjektů, které pomocí různých metod usilují o dosažení totožného cíle. Spočívá v antagonistickém rivalizujícím vztahu nejméně dvou organizací nebo osob. Jako zvláštní forma modelově sestává z konkurentů a předmětu konkurence. Tento proces je předpokladem fungování trhu, tudíž je od trhu neoddělitelný.<br /> === Konkurence na jednotlivých stranách trhu ===<br /> #Konkurence na straně poptávky je odrazem střetávání protichůdných zájmů spotřebitelů, kteří vstupují na trh. Každý z nich chce maximalizovat svůj užitek (co nejlevněji nejvíce). Konkurence na straně poptávky nabývá na významu zejména v situaci, kdy je na trhu nedostatek zboží a služeb. <br /> <br /> #Konkurence na straně nabídky nastává v situaci, kdy výrobci přichází na trh se snahou prodat co největší množství svých výrobků při minimálních nákladech s maximálním ziskem. Konkurence na straně nabídky nabývá na významu zejména v situaci, kdy nabídka převyšuje poptávku. Konkurence na straně nabídky může mít podobu konkurence '''cenové''' a '''necenové'''.<br /> <br /> Podstatou '''cenové konkurence''' je dobrovolné snižování ceny ve snaze ovládnout trh, zničit konkurenty a poté diktovat podmínky na trhu.<br /> <br /> Cílem '''necenové konkurence''' je přilákání poptávky jinými metodami než cenovými, např. zvyšováním kvality a technických parametrů výrobků, inovacemi, reklamou, designem výrobků a obalů.<br /> === Dělení konkurence z hlediska charakteru tržního prostředí ===<br /> Z hlediska struktury trhu rozlišujeme na straně nabídky konkurenci dokonalou a nedokonalou.<br /> # Konkurence dokonalá představuje teoretickou tržní situaci, v níž žádný ze zpčastněných subjektů nemá možnost ovlivnit tržní cenu. Existuje zde velký počet prodávajících, kteří nabízí homogenní produkty a zákazníci jsou vůči dodavatelským firmám zcela indiferentní.<br /> # Konkurence nedokonalá je odrazem poměrů na skutečných trzích, kde jednotlivé subjekty trhu disponují určitým stupněm tržní síly a mohou ovlivnit cenu. Formy nedokonalé konkurence:<br /> #* ''monopol'' - trh ovládá jediná firma<br /> #* ''oligopol'' - existuje velmi malé množství firem<br /> #* ''monopolní konkurence'' - na trhu působí velké množství firem. &lt;ref&gt;TULEJA, Pavel. Základy mikroekonomie. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005, s. 41-43. ISBN 80-251-0603-9.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> == Konkurence trestných činů ==<br /> Ke konkurenci (souběhu) trestných činů dojte v tom případě, pokud se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek nebo před doručením trestního příkazu (§ 43 odst. 2 trestního zákona). Pachatel tak není trestán za každý trestný čin jednotlivě, nýbrž je mu uložen trest souhrnný či úhrnný.&lt;ref&gt;Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001, s. 33-39. ISBN 80-7179-493-7.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Kostelní konkurence ==<br /> V roce 1864 byla na Moravě a v roce 1874 v českých zemích uzákoněna kostelní konkurence, tj. povinný příspěvek vybíraný od obyvatel, hlásících se k určitému náboženství, formou přirážky k obecní dani. Tuto povinnost měly i ve farnosti sídlící právnické osoby. Vybrané prostředky sloužily k úhradě náboženských potřeb farnosti, do které poplatník příslušel. Správu těchto prostředků vykonávaly kostelní konkurenční výbory.&lt;ref&gt;Vlastnila církev svůj majetek?. In: Tiskové středisko České biskupské konference [online]. 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://tisk.cirkev.cz/z-domova/vlastnila-cirkev-svuj-majetek/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konkurence&diff=34803 2013-05-30T16:50:54Z

<p>Jp137: /* Kostelní konkurence */</p> <hr /> <div>Konkurence (z lat. concurrentia = soutěživost, soupeření nebo existence soutěžícího subjektu).<br /> <br /> Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: tržní ekonomika, souběh trestných činů, kostelní konkurence<br /> <br /> Synonyma: hospodářská soutěž<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - mikroekonomie, trestní právo, financování církví <br /> <br /> podřazené - cenová konkurence, necenová konkurence, monopol, oligopol, monopolní konkurence<br /> <br /> == Konkurence v ekonomickém smyslu ==<br /> === Konkurence napříč trhem === <br /> Sociální interakce několika navzájem se ovlivňujících tržních subjektů, které pomocí různých metod usilují o dosažení totožného cíle. Spočívá v antagonistickém rivalizujícím vztahu nejméně dvou organizací nebo osob. Jako zvláštní forma modelově sestává z konkurentů a předmětu konkurence. Tento proces je předpokladem fungování trhu, tudíž je od trhu neoddělitelný.<br /> === Konkurence na jednotlivých stranách trhu ===<br /> #Konkurence na straně poptávky je odrazem střetávání protichůdných zájmů spotřebitelů, kteří vstupují na trh. Každý z nich chce maximalizovat svůj užitek (co nejlevněji nejvíce). Konkurence na straně poptávky nabývá na významu zejména v situaci, kdy je na trhu nedostatek zboží a služeb. <br /> <br /> #Konkurence na straně nabídky nastává v situaci, kdy výrobci přichází na trh se snahou prodat co největší množství svých výrobků při minimálních nákladech s maximálním ziskem. Konkurence na straně nabídky nabývá na významu zejména v situaci, kdy nabídka převyšuje poptávku. Konkurence na straně nabídky může mít podobu konkurence '''cenové''' a '''necenové'''.<br /> <br /> Podstatou '''cenové konkurence''' je dobrovolné snižování ceny ve snaze ovládnout trh, zničit konkurenty a poté diktovat podmínky na trhu.<br /> <br /> Cílem '''necenové konkurence''' je přilákání poptávky jinými metodami než cenovými, např. zvyšováním kvality a technických parametrů výrobků, inovacemi, reklamou, designem výrobků a obalů.<br /> === Dělení konkurence z hlediska charakteru tržního prostředí ===<br /> Z hlediska struktury trhu rozlišujeme na straně nabídky konkurenci dokonalou a nedokonalou.<br /> # Konkurence dokonalá představuje teoretickou tržní situaci, v níž žádný ze zpčastněných subjektů nemá možnost ovlivnit tržní cenu. Existuje zde velký počet prodávajících, kteří nabízí homogenní produkty a zákazníci jsou vůči dodavatelským firmám zcela indiferentní.<br /> # Konkurence nedokonalá je odrazem poměrů na skutečných trzích, kde jednotlivé subjekty trhu disponují určitým stupněm tržní síly a mohou ovlivnit cenu. Formy nedokonalé konkurence:<br /> #* ''monopol'' - trh ovládá jediná firma<br /> #* ''oligopol'' - existuje velmi malé množství firem<br /> #* ''monopolní konkurence'' - na trhu působí velké množství firem. &lt;ref&gt;TULEJA, Pavel. Základy mikroekonomie. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005, s. 41-43. ISBN 80-251-0603-9.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> == Konkurence trestných činů ==<br /> Ke konkurenci (souběhu) trestných činů dojte v tom případě, pokud se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek nebo před doručením trestního příkazu (§ 43 odst. 2 trestního zákona). Pachatel tak není trestán za každý trestný čin jednotlivě, nýbrž je mu uložen trest souhrnný či úhrnný.&lt;ref&gt;Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001, s. 33-39. ISBN 80-7179-493-7.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Kostelní konkurence ==<br /> V roce 1864 byla na Moravě a v roce 1874 v českých zemích uzákoněna kostelní konkurence, tj. povinný příspěvek vybíraný od obyvatel, hlásících se k určitému náboženství, formou přirážky k obecní dani. Tuto povinnost měly i ve farnosti sídlící právnické osoby. Vybrané prostředky sloužily k úhradě náboženských potřeb farnosti, do které poplatník příslušel. Správu těchto prostředků vykonávaly kostelní konkurenční výbory.&lt;ref&gt;Vlastnila církev svůj majetek?. In: Tiskové středisko České biskupské konference [online]. 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://tisk.cirkev.cz/z-domova/vlastnila-cirkev-svuj-majetek/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konkurence&diff=34039 2013-05-19T20:10:21Z

<p>Jp137: </p> <hr /> <div>Konkurence (z lat. concurrentia = soutěživost, soupeření nebo existence soutěžícího subjektu).<br /> <br /> Autor: Jana Pekárková<br /> <br /> Klíčová slova: tržní ekonomika, souběh trestných činů, kostelní konkurence<br /> <br /> Synonyma: hospodářská soutěž<br /> <br /> Související pojmy:<br /> <br /> nadřazené - mikroekonomie, trestní právo, financování církví <br /> <br /> podřazené - cenová konkurence, necenová konkurence, monopol, oligopol, monopolní konkurence<br /> <br /> == Konkurence v ekonomickém smyslu ==<br /> === Konkurence napříč trhem === <br /> Sociální interakce několika navzájem se ovlivňujících tržních subjektů, které pomocí různých metod usilují o dosažení totožného cíle. Spočívá v antagonistickém rivalizujícím vztahu nejméně dvou organizací nebo osob. Jako zvláštní forma modelově sestává z konkurentů a předmětu konkurence. Tento proces je předpokladem fungování trhu, tudíž je od trhu neoddělitelný.<br /> === Konkurence na jednotlivých stranách trhu ===<br /> #Konkurence na straně poptávky je odrazem střetávání protichůdných zájmů spotřebitelů, kteří vstupují na trh. Každý z nich chce maximalizovat svůj užitek (co nejlevněji nejvíce). Konkurence na straně poptávky nabývá na významu zejména v situaci, kdy je na trhu nedostatek zboží a služeb. <br /> <br /> #Konkurence na straně nabídky nastává v situaci, kdy výrobci přichází na trh se snahou prodat co největší množství svých výrobků při minimálních nákladech s maximálním ziskem. Konkurence na straně nabídky nabývá na významu zejména v situaci, kdy nabídka převyšuje poptávku. Konkurence na straně nabídky může mít podobu konkurence '''cenové''' a '''necenové'''.<br /> <br /> Podstatou '''cenové konkurence''' je dobrovolné snižování ceny ve snaze ovládnout trh, zničit konkurenty a poté diktovat podmínky na trhu.<br /> <br /> Cílem '''necenové konkurence''' je přilákání poptávky jinými metodami než cenovými, např. zvyšováním kvality a technických parametrů výrobků, inovacemi, reklamou, designem výrobků a obalů.<br /> === Dělení konkurence z hlediska charakteru tržního prostředí ===<br /> Z hlediska struktury trhu rozlišujeme na straně nabídky konkurenci dokonalou a nedokonalou.<br /> # Konkurence dokonalá představuje teoretickou tržní situaci, v níž žádný ze zpčastněných subjektů nemá možnost ovlivnit tržní cenu. Existuje zde velký počet prodávajících, kteří nabízí homogenní produkty a zákazníci jsou vůči dodavatelským firmám zcela indiferentní.<br /> # Konkurence nedokonalá je odrazem poměrů na skutečných trzích, kde jednotlivé subjekty trhu disponují určitým stupněm tržní síly a mohou ovlivnit cenu. Formy nedokonalé konkurence:<br /> #* ''monopol'' - trh ovládá jediná firma<br /> #* ''oligopol'' - existuje velmi malé množství firem<br /> #* ''monopolní konkurence'' - na trhu působí velké množství firem. &lt;ref&gt;TULEJA, Pavel. Základy mikroekonomie. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005, s. 41-43. ISBN 80-251-0603-9.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> == Konkurence trestných činů ==<br /> Ke konkurenci (souběhu) trestných činů dojte v tom případě, pokud se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek nebo před doručením trestního příkazu (§ 43 odst. 2 trestního zákona). Pachatel tak není trestán za každý trestný čin jednotlivě, nýbrž je mu uložen trest souhrnný či úhrnný.&lt;ref&gt;Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001, s. 33-39. ISBN 80-7179-493-7.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Kostelní konkurence ==<br /> V roce 1874 byla uzákoněna kostelní konkurence, tj. povinný příspěvek vybíraný od obyvatel, hlásících se k určitému náboženství, formou přirážky k obecní dani. Tyto prostředky sloužily k úhradě náboženských potřeb farnosti, do které poplatník příslušel. Správu těchto prostředků vykonávaly kostelní konkurenční výbory.&lt;ref&gt;Vlastnila církev svůj majetek?. In: Tiskové středisko České biskupské konference [online]. 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://tisk.cirkev.cz/z-domova/vlastnila-cirkev-svuj-majetek/&lt;/ref&gt; <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konkurence&diff=34023 2013-05-19T20:00:50Z

<p>Jp137: </p> <hr /> <div>Konkurence (z lat. concurrentia = soutěživost, soupeření nebo existence soutěžícího subjektu).<br /> <br /> <br /> == Konkurence v ekonomickém smyslu ==<br /> === Konkurence napříč trhem === <br /> Sociální interakce několika navzájem se ovlivňujících tržních subjektů, které pomocí různých metod usilují o dosažení totožného cíle. Spočívá v antagonistickém rivalizujícím vztahu nejméně dvou organizací nebo osob. Jako zvláštní forma modelově sestává z konkurentů a předmětu konkurence. Tento proces je předpokladem fungování trhu, tudíž je od trhu neoddělitelný.<br /> === Konkurence na jednotlivých stranách trhu ===<br /> #Konkurence na straně poptávky je odrazem střetávání protichůdných zájmů spotřebitelů, kteří vstupují na trh. Každý z nich chce maximalizovat svůj užitek (co nejlevněji nejvíce). Konkurence na straně poptávky nabývá na významu zejména v situaci, kdy je na trhu nedostatek zboží a služeb. <br /> <br /> #Konkurence na straně nabídky nastává v situaci, kdy výrobci přichází na trh se snahou prodat co největší množství svých výrobků při minimálních nákladech s maximálním ziskem. Konkurence na straně nabídky nabývá na významu zejména v situaci, kdy nabídka převyšuje poptávku. Konkurence na straně nabídky může mít podobu konkurence '''cenové''' a '''necenové'''.<br /> <br /> Podstatou '''cenové konkurence''' je dobrovolné snižování ceny ve snaze ovládnout trh, zničit konkurenty a poté diktovat podmínky na trhu.<br /> <br /> Cílem '''necenové konkurence''' je přilákání poptávky jinými metodami než cenovými, např. zvyšováním kvality a technických parametrů výrobků, inovacemi, reklamou, designem výrobků a obalů.<br /> === Dělení konkurence z hlediska charakteru tržního prostředí ===<br /> Z hlediska struktury trhu rozlišujeme na straně nabídky konkurenci dokonalou a nedokonalou.<br /> # Konkurence dokonalá představuje teoretickou tržní situaci, v níž žádný ze zpčastněných subjektů nemá možnost ovlivnit tržní cenu. Existuje zde velký počet prodávajících, kteří nabízí homogenní produkty a zákazníci jsou vůči dodavatelským firmám zcela indiferentní.<br /> # Konkurence nedokonalá je odrazem poměrů na skutečných trzích, kde jednotlivé subjekty trhu disponují určitým stupněm tržní síly a mohou ovlivnit cenu. Formy nedokonalé konkurence:<br /> #* ''monopol'' - trh ovládá jediná firma<br /> #* ''oligopol'' - existuje velmi malé množství firem<br /> #* ''monopolní konkurence'' - na trhu působí velké množství firem. &lt;ref&gt;TULEJA, Pavel. Základy mikroekonomie. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005, s. 41-43. ISBN 80-251-0603-9.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> == Konkurence trestných činů ==<br /> Ke konkurenci (souběhu) trestných činů dojte v tom případě, pokud se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek nebo před doručením trestního příkazu (§ 43 odst. 2 trestního zákona). Pachatel tak není trestán za každý trestný čin jednotlivě, nýbrž je mu uložen trest souhrnný či úhrnný.&lt;ref&gt;Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001, s. 33-39. ISBN 80-7179-493-7.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Kostelní konkurence ==<br /> V roce 1874 byla uzákoněna kostelní konkurence, tj. povinný příspěvek vybíraný od obyvatel, hlásících se k určitému náboženství, formou přirážky k obecní dani. Tyto prostředky sloužily k úhradě náboženských potřeb farnosti, do které poplatník příslušel. Správu těchto prostředků vykonávaly kostelní konkurenční výbory.&lt;ref&gt;Vlastnila církev svůj majetek?. In: Tiskové středisko České biskupské konference [online]. 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://tisk.cirkev.cz/z-domova/vlastnila-cirkev-svuj-majetek/&lt;/ref&gt; <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konkurence&diff=34012 2013-05-19T19:57:54Z

<p>Jp137: Založena nová stránka: Konkurence (z lat. concurrentia = soutěživost, soupeření nebo existence soutěžícího subjektu). == Konkurence v ekonomickém smyslu == === Konkurence napříč trh...</p> <hr /> <div>Konkurence (z lat. concurrentia = soutěživost, soupeření nebo existence soutěžícího subjektu).<br /> <br /> <br /> == Konkurence v ekonomickém smyslu ==<br /> === Konkurence napříč trhem === <br /> Sociální interakce několika navzájem se ovlivňujících tržních subjektů, které pomocí různých metod usilují o dosažení totožného cíle. Spočívá v antagonistickém rivalizujícím vztahu nejméně dvou organizací nebo osob. Jako zvláštní forma modelově sestává z konkurentů a předmětu konkurence. Tento proces je předpokladem fungování trhu, tudíž je od trhu neoddělitelný.<br /> === Konkurence na jednotlivých stranách trhu ===<br /> #Konkurence na straně poptávky je odrazem střetávání protichůdných zájmů spotřebitelů, kteří vstupují na trh. Každý z nich chce maximalizovat svůj užitek (co nejlevněji nejvíce). Konkurence na straně poptávky nabývá na významu zejména v situaci, kdy je na trhu nedostatek zboží a služeb. <br /> <br /> #Konkurence na straně nabídky nastává v situaci, kdy výrobci přichází na trh se snahou prodat co největší množství svých výrobků při minimálních nákladech s maximálním ziskem. Konkurence na straně nabídky nabývá na významu zejména v situaci, kdy nabídka převyšuje poptávku. Konkurence na straně nabídky může mít podobu konkurence '''cenové''' a '''necenové''''.<br /> <br /> Podstatou '''cenové konkurence''' je dobrovolné snižování ceny ve snaze ovládnout trh, zničit konkurenty a poté diktovat podmínky na trhu.<br /> <br /> Cílem '''necenové konkurence''' je přilákání poptávky jinými metodami než cenovými, např. zvyšováním kvality a technických parametrů výrobků, inovacemi, reklamou, designem výrobků a obalů.<br /> === Dělení konkurence z hlediska charakteru tržního prostředí ===<br /> Z hlediska struktury trhu rozlišujeme na straně nabídky konkurenci dokonalou a nedokonalou.<br /> # Konkurence dokonalá představuje teoretickou tržní situaci, v níž žádný ze zpčastněných subjektů nemá možnost ovlivnit tržní cenu. Existuje zde velký počet prodávajících, kteří nabízí homogenní produkty a zákazníci jsou vůči dodavatelským firmám zcela indiferentní.<br /> # Konkurence nedokonalá je odrazem poměrů na skutečných trzích, kde jednotlivé subjekty trhu disponují určitým stupněm tržní síly a mohou ovlivnit cenu. Formy nedokonalé konkurence:<br /> #* ''monopol'' - trh ovládá jediná firma<br /> #* ''oligopol'' - existuje velmi malé množství firem<br /> #* ''monopolní konkurence'' - na trhu působí velké množství firem. &lt;ref&gt;TULEJA, Pavel. Základy mikroekonomie. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005, s. 41-43. ISBN 80-251-0603-9.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> == Konkurence trestných činů ==<br /> Ke konkurenci (souběhu) trestných činů dojte v tom případě, pokud se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek nebo před doručením trestního příkazu (§ 43 odst. 2 trestního zákona). Pachatel tak není trestán za každý trestný čin jednotlivě, nýbrž je mu uložen trest souhrnný či úhrnný.&lt;ref&gt;Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001, s. 33-39. ISBN 80-7179-493-7.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Kostelní konkurence ==<br /> V roce 1874 byla uzákoněna kostelní konkurence, tj. povinný příspěvek vybíraný od obyvatel, hlásících se k určitému náboženství, formou přirážky k obecní dani. Tyto prostředky sloužily k úhradě náboženských potřeb farnosti, do které poplatník příslušel. Správu těchto prostředků vykonávaly kostelní konkurenční výbory.&lt;ref&gt;Vlastnila církev svůj majetek?. In: Tiskové středisko České biskupské konference [online]. 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://tisk.cirkev.cz/z-domova/vlastnila-cirkev-svuj-majetek/&lt;/ref&gt; <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Jp137